datajuicer/LLaMA-1B-dj-refine-150B
Text Generation
•
Updated
•
27
Datasets:
text
stringlengths 181
164k
| meta
dict | stats
dict | simhash
float64 220,901,883B
18,200,550,899B
|
|---|---|---|---|
Uvádění biocidních přípravků na trh - Nový návrh revize týkající se biocidních přípravků (rozprava)
Předsedající
Dalším bodem je společná rozprava o následujících tématech:
zpráva paní Sârbuové za Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice č. 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh vzhledem k prodloužení některých časových období - C6-0346/2008 -, a
prohlášení Komise o novém návrhu revize týkajícím se směrnice o biocidních přípravcích.
Daciana Octavia Sârbu
Chtěla bych zdůraznit, že považuji za úspěch tuto dohodu, jíž se nám podařilo dosáhnout s Komisí a Radou a která se týká prodloužení lhůt pro hodnocení účinných látek do roku 2014, aby se tak získal dostatečný čas pro regulovaný trh s biocidními přípravky.
To se rovněž odráží ve výsledku hlasování ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Proto bych ráda poděkovala svým kolegům, kteří podpořili tento kompromis tří orgánů.
Prodloužení přechodných období je velmi důležité, aby se zajistilo, že všechny biocidní přípravky obsahující účinné látky budou na trh uváděny legálně.
Domnívala jsem se, že je zásadní, aby byla revize této směrnice provedena v prvním čtení, aby nehrozilo překročení desetileté lhůty pro systematické hodnocení biocidních přípravků, a v důsledku toho riziko jejich stažení z trhu od roku 2010.
Prodloužení lhůty zajistí, že členské státy budou mít dostatečný čas na hodnocení těchto látek až do roku 2014, kdy už bude pravděpodobnější, že bude směrnice o biocidních přípravcích platit.
Dalším bodem uvedeným v návrhu zprávy je omezení nanejvýš dvouleté možnosti dalšího prodlužování lhůt zbývajících dokumentů kvůli postupu projednávání ve výborech, čímž se zabrání nekonečnému zdržování celého procesu. Toto opatření je zásadní pro situaci, kdy by revize dotčené směrnice nebyla dokončena do roku 2014.
Doufáme, že aspekty spojené s ochranou údajů a praxí "parazitizmu", kdy společnosti vnitrostátně využívají informací registrovaných jinými firmami, budou vyřešeny během významné revize směrnice o biocidních přípravcích.
Chtěla bych uvést, že pozměňovací návrhy přijaté ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin tvoří součást dohody s Komisí a Radou, neboť jsou zahrnuty do konečného návrhu, o němž se bude hlasovat na zítřejším plenárním zasedání. Jakmile bude ukončeno hlasování v plénu, získáme podporu Rady pro dosažení dohody v prvním čtení.
Stavros Dimas
člen Komise. - (EL) Pane předsedající, chtěl bych poděkovat paní zpravodajce Sârbuové za její píli a úsilí o dosažení dohody o návrhu změny směrnice 98/8 o uvádění biocidních přípravků na trh v prvním čtení.
Rád bych uvedl, že Evropská komise je připravena přijmout kompromisní balíček, zejména bod týkající se prodloužení přechodných období o čtyři roky namísto tří a bod týkající se dvouletého omezení všech dalších prodloužení, aby se usnadnil program revize.
Christa Klaß
Pane předsedající, pane komisaři Dimasi, dámy a pánové, můžeme být pyšní na skutečnost, že jsme v Evropské unii vytvořili tak vysoké zdravotní a hygienické normy. Použití biocidních přípravků k těmto úspěchům velkou měrou přispívá. Když používáme dezinfekční prostředky a pesticidy, chrání nás před nebezpečnými nemocemi, nebo případně před jejich přenašeči. Biocidní přípravky jsou nezbytné. Nesmí škodit lidem a životnímu prostředí, a proto nyní potřebujeme revizi týkající se všech biocidních činidel.
Bezpečnost si žádá čas a revize nyní trvá déle, než bylo původně plánováno. Nemůžeme si dovolit jít do rizika ztráty výrobků, protože nebude dokončena jejich registrace. Proto vítám skutečnost, že se Parlament, Rada a Komise dohodly v prvním čtení na rychlém prodloužení lhůt pro směrnici o biocidních přípravcích až - jak se domnívám, pane komisaři - do roku 2014.
Avšak proč se tento návrh objevil až tak pozdě? O nebezpečí, že by se látky mohly dostat mimo působnost kvůli vypršeným lhůtám, jsme mohli vědět již dlouho a naše diskuse v Parlamentu nyní budou pod velkým časovým tlakem.
Pane komisaři, nějakou dobu čekáme na návrh revize směrnice o biocidních přípravcích pocházející z Komise. Důležité oblasti nyní musí být naléhavě harmonizovány a regulovány. Příklady zahrnují definice kritérií pro schvalování, délky schvalování a ochrany údajů, což je nejdůležitější. Výrobci potřebují jasná pravidla a jistotu. Regulace je rovněž potřebná, pokud se týká používání výrobků a manipulace s nimi. Testování účinných látek stojí tisíce eur a investice se vrátí pouze tehdy, pokud výsledky nebudou, alespoň po nějakou dobu, přístupné dalším uchazečům. Nikdo nechce, abychom přišli o naše přísné hygienické normy. Musíme je zachovat, abychom se vyrovnali s novými výzvami.
Doufám, že Komise předloží jasnou a dobře zdůvodněnou zprávu, která bude splňovat všechny tyto požadavky, a doufám, že se tak stane co nejdříve.
Vittorio Prodi
jménem skupiny ALDE. - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji vám, pane Verheugene, za to, že jste přišel, a poskytl nám tak příležitost projednat tento dokument společně. Pokud se týká návrhu, kterým se má změnit týkající se uvádění biocidních přípravků na trh, Parlament souhlasí s potřebou zaručit určité prodloužení lhůty pro revizi požadované pro správné posouzení hlavních účinných látek některých biocidních přípravků kvůli zvláštní povaze nezbytných testů a požadavků v rámci trhu. Měl byste však vědět, že očekáváme více než komplexní revizi směrnice 98/8/ES o biocidních přípravcích, čímž vyjadřuji náš názor ohledně obsahu. Proto bych chtěl navrhnout některé myšlenky, o nichž by Komise měla přemýšlet.
Především by bylo dobré převést směrnici na nařízení, tedy právní nástroj, který umožní, aby stejná ustanovení vstoupila v platnost ve všech členských státech najednou, čímž bude toto odvětví regulováno jednotně. Jedním z klíčových bodů bude sdělení údajů podle pokynů EU a, stejně jako v případě již uplatňovaného nařízení REACH, by mělo být rovněž u biocidních přípravků zabráněno testování na obratlovcích, nebo by takové testování mělo být podstatně omezeno, protože bude existovat povinné sdílení údajů získaných prostřednictvím takových testů mezi subjekty registrujícími stejnou účinnou látku, čímž se předejde jakémukoliv zdvojování studií.
Sdílení údajů by umožnilo vyšší účinnost systému vyhodnocování dokumentace a omezilo by náklady na koncipování takových dokumentů, což by bylo významné jak pro malé a střední podniky, tak pro vnitrostátní orgány odpovědné za posuzování žádostí.
Důraz musí být kladen na zjednodušení postupů a uplatňování vzájemného uznávání schválení dotčených produktů a jejich využití v různých členských státech, čímž se urychlí nejen postupy, ale i uvádění biocidních přípravků na trh zmíněných států. Proto by měly být harmonizovány rozsah změn a společné lhůty pro přezkoumání žádostí v různých zemích a schvalovací proces by měl být zjednodušen v případě formulací s minimálními změnami nebo například v případě barevných variant, čímž se předejde dalšímu konkrétnímu testování, které vyžaduje další posuzování v jednotlivých členských státech.
Konečně musíme zabránit diskriminaci mezi evropskými výrobci zboží považovaného za biocidní přípravky a zbožím pocházejícím z oblastí mimo Společenství, které takové produkty obsahuje. Nechám na Komisi, aby přišla s řešením, která, jak doufáme, nový Parlament podpoří.
Urszula Krupa
jménem skupiny IND/DEM. - (PL) Pane předsedající, harmonizace právních předpisů o biocidních přípravcích v Evropské unii se jeví jako ještě naléhavější, neboť se úprava v konkrétních zemích velmi liší. Nedostatek společných právních ustanovení ohrožuje zdraví lidí a jejich životy, stejně jako životní prostředí, a to zejména v podmínkách volného trhu.
Avšak návrh obsažený v původním znění dokumentu, zejména desetiletá lhůta pro uplatnění tohoto právního předpisu, se s ohledem na velmi složitou a drahou registraci postupů týkajících se chemických látek použitých v těchto přípravcích jeví jako nereálná. Tyto postupy, které byly vytvořeny pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti, by mohly celkem ironicky přispět ke snížení kontroly, a to vše je ještě problematičtější, pokud uvážíme skutečnost, že v některých případech jsou biocidní přípravky uváděné na trh upraveny vnitrostátní regulací.
Avšak odstranění těchto mechanismů a zavedení méně účinných a nákladných hodnotících postupů může omezit prodej biocidních přípravků. Centrální, evropský registr účinných látek použitých u biocidních přípravků nezajistí ani bezpečnost, a to zejména s ohledem na skutečnost, že jsou biologická činidla velmi variabilní a odolná proti účinným činidlům. Avšak omezený výběr účinných složek způsobí pouze nárůst odolnosti. Kromě toho související vysoké náklady a složité postupy vytlačí malé společnosti z trhu, což povede ke zmonopolizování trhu ze strany velkých společností činných v tomto odvětví.
Návrh na prodloužené, 14leté přechodné období, které může být rozšířeno o další dva roky, se stává ještě bezcennější díky skutečnosti, že nebude možné registrovat účinné látky nebo provádět tyto předpisy do vnitrostátního práva před rokem 2014.
Zuzana Roithová
- (CS) Pane předsedo, já se chci zeptat pana komisaře, mám trochu jiný názor. Je mi totiž líto, že se nyní dozvídáme, že Evropská unie nezvládne do deseti let, tj. do roku 2010, provést přezkum a registraci těch přibližně 900 dezinfekčních, konzervačních či pesticidních látek, které se prodávají na evropském trhu. Překvapuje mě, že na to potřebujeme další tři roky, a zpravodajka přidává ještě o rok déle. Znamená to oddálení harmonizace a tím i vyšší ochrany trhu s těmito biocidními látkami. Asi nám nezbývá, než prodloužení odhlasovat, protože by jinak řada přípravků musela z trhu zmizet. Dovolte mi však úvahu. Možná by bylo dobré, kdyby některé přípravky dovážené z nekontrolovaného asijského trhu musely náš trh opustit. Urychlilo by to vývoj alternativních bezpečnějších látek. Zajímalo by mne, zda se Komise pokusila spolupracovat a využít kapacit zkušeben a ústavů v členských zemích, aby dostála původnímu kratšímu termínu. Může mi Komise či zpravodaj na tuto otázku dát odpověď?
Czesław Adam Siekierski
(PL) Pane předsedající, vzhledem ke specifické povaze tohoto právního předpisu a možným nebezpečím jeho případného špatného výkladu bychom se měli otázce biocidních přípravků věnovat velmi pozorně.
Souhlasím se zpravodajkou, která hovořila o skutečnosti, že je klíčové prodloužit přechodná období pro posuzování účinných látek v biocidních přípravcích až do roku 2014, aby se mohly pro regulaci trhu použít právní předpisy EU. Kdybychom to neučinili, mohla by vnitrostátní ustanovení - jejichž platnost vyprší v roce 2010 - způsobit, že se prodej významného množství biocidních přípravků stane nelegálním, což by mohlo vést k různým paradoxním situacím?
Během přechodného období by měly být vnitrostátní právní předpisy využívány k podrobnému monitorování tohoto konkrétního tržního odvětví. Je cenné v tomto případě doplnit, že bychom měli být obzvláště opatrní, když projednáváme jakékoliv právní předpisy týkající se biocidních přípravků, a nezapomínat na to, že jsou tyto výrobky určeny k ničení a odpuzování škodlivých organismů a že obsahují účinná chemická činidla. Jakákoliv neopatrnost z naší strany může mít nezvratné následky.
Stavros Dimas
člen Komise. - (EL) Pane předsedající, chtěl bych poděkovat řečníkům za jejich konstruktivní připomínky a sdělit, že hodnocení účinných látek bude skutečně vyžadovat více času, než bylo původně a optimisticky předpokládáno. Když byl v roce 2000 tento právní předpis přijat, nebyly hodnotící programy zahájeny neprodleně; přibližně čtyři roky jsme strávili různými přípravnými a hodnotícími postupy, které příslušné vnitrostátní orgány prokazatelně používají až od roku 2004. Přestože bylo dosud vykonáno mnoho pozoruhodné a důležité práce, nebude možné, aby mnoho účinných látek prošlo hodnocením do května.
Vzhledem k tomu, že směrnice stanoví, že biocidní přípravky obsahující účinné látky neuvedené v příloze 1 nebo 1A této směrnice nesmí být z trhu staženy později než 14. května 2010, bylo rozhodnuto o nezbytném prodloužení lhůty pro dokončení hodnocení; jinak pokud stáhneme některé tyto látky, protože neprojdou hodnocením, pak bude existovat možnost ohrožení zdraví a životního prostředí v Evropské unii, což nepochybně povede ke zbrzdění obchodu.
K záležitosti, již zmínila paní Klassová, bych rád podotkl, že se tato záležitost týká ochrany údajů předkládaných za účelem hodnocení účinných látek. To se konkrétněji uplatní v případech, kdy společnosti, jež se neúčastnily vytváření uvedených údajů, "paraziti", nebudou mít možnost udržet své výrobky na trhu až do vypršení přechodného období.
Komise dokončuje zpracování návrhu významné revize směrnice o biocidních přípravcích, a tato záležitost byla jasně uvedena během konzultací, které byly provedeny, když byl dotčený návrh formulován a navrhován. K mnoha připomínkám pana Prodiho a dalších bude nepochybně přihlédnuto.
Komise se bude uvedenou otázkou v rámci významné revize této směrnice. Prohlášení Komise k této záležitosti bude zasláno sekretariátu Evropského parlamentu a bude vloženo do zápisu z dnešního zasedání.
Podobně bude v uvedeném návrhu řešeno několik dalších otázek zdůrazněných tímto Parlamentem, například rozšíření působnosti na zboží a materiály zpracované za použití biocidních přípravků, zlepšení postupů schvalování těchto přípravků, zavedení povinné výměny údajů během licencování výrobku a schvalování účinné látky podle zásad nařízení REACH a soulad s osvědčenými postupy v jiných právních aktech, jako například nedávno schváleném aktu o přípravcích pro ochranu rostlin.
Na závěr uvedu, že Komise vyjadřuje své uspokojení nad výsledky jednání. Komise je v situaci, kdy přijme celé kompromisní návrhy a slíbí přihlédnout během hlavní revize této směrnice k obavám týkajícím se ochrany údajů vyjádřeným dnes Radou a Parlamentem.
Komise bere na vědomí otázky týkající se ochrany údajů, jejich sdílení a "údajných parazitů" vznesené během diskusí o návrhu na prodloužení určitých časových období v rámci směrnice o biocidních přípravcích. Komise projedná vhodná řešení k určení problémů v rámci významné revize směrnice o biocidních přípravcích.
Daciana Octavia Sârbu
Chtěla bych znovu poděkovat svým kolegům, stínovým zpravodajům, s nimiž se mi velmi dobře spolupracovalo. Na dokončení této zprávy jsme pracovali velmi efektivně, přestože to není tak důležité, jako bude aktuální revize této směrnice.
Jak jste se přesvědčili, všichni mí kolegové hovoří o této revizi a již méně o této zprávě, k níž se koná dnešní rozprava, protože očekáváme právě tuto revizi.
Nesporně jsme zde slyšeli, že toto rozšíření ze tří na čtyři roky není žádoucí, ale jsem přesvědčena, že je důležitější, abychom zajistili, že budou všechny výrobky uváděny na trh legálně a že bude prováděno řádné hodnocení těchto výrobků.
Ještě jednou vám děkuji a, jak jsem již řekla, čekáme, že revize směrnice o biocidních přípravcích bude provedena co nejdříve.
Předsedající
Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat v úterý 24. března 2009. | {
"language": "cs"
} | {
"alnum_ratio": 0.8336305396,
"avg_line_length": 265.6315789474,
"char_rep_ratio": 0.0676050753,
"flagged_words_ratio": 0,
"lang": "cs",
"lang_score": 0.9996734858,
"max_line_length": 992,
"num_words": 7368,
"perplexity": 2924,
"special_char_ratio": 0.1717191731,
"text_len": 15141,
"word_rep_ratio": 0.0678081261
} | 15,510,335,916,612,820,000 |
Přivítání
Předsedající
- Vážení kolegové, je mi potěšením sdělit vám, že v rámci meziparlamentních setkání uskutečňuje v těchto dnech delegace marockého parlamentu, kterou vedou předseda sněmovny zastupitelů pan Abd al-Wáhid Rádí a předseda sněmovny poradců pan Muhammad Šajch Biadulláh, pracovní návštěvu Evropského parlamentu, jejímž cílem je ustavující schůze Smíšeného parlamentního výboru EU-Maroko. Velmi srdečně vítám všechny členy této delegace. Spolupředsedy tohoto prvního smíšeného orgánu našeho shromáždění a jedné ze zemí Maghrebu jsou paní Mubáraka Bouaida, předsedkyně výboru pro zahraniční věci, národní obranu a islámské otázky sněmovny reprezentantů, a pan Panzeri, poslanec Evropského parlamentu.
Evropský parlament s potěšením konstatuje, že vztahy mezi EU a Marokem jsou vynikající a jejich projevem je přijetí společného dokumentu přidělujícího Maroku rozšířený status. Tento nový rámec pro dialog ještě více posílí vztahy s delegací Evropského parlamentu pro vztahy se zeměmi Maghrebu a umožní prohloubit jednání mezi EU a Marokem o otázkách společného zájmu. Doufám a věřím, že setkání, která se uskutečnila v Evropském parlamentu, byla plodná a umožní aktivně přispět ke sblížení mezi oběma parlamenty. | {
"language": "cs"
} | {
"alnum_ratio": 0.8451507742,
"avg_line_length": 306.75,
"char_rep_ratio": 0.078817734,
"flagged_words_ratio": 0,
"lang": "cs",
"lang_score": 0.9996955991,
"max_line_length": 692,
"num_words": 591,
"perplexity": 1710.1,
"special_char_ratio": 0.1548492258,
"text_len": 1227,
"word_rep_ratio": 0.0103092784
} | 8,672,487,585,648,354,000 |
Přenesení zákonodárné pravomoci (rozprava)
Předsedající
Dalším bodem je zpráva, kterou předkládá pan Szájer jménem Výboru pro právní záležitosti o přenesení zákonodárné pravomoci -.
József Szájer
zpravodaj. - (HU) Paní předsedající, pane Šefčoviči, mnoho řečníků zahajuje své vystoupení v Parlamentu prohlášením, že jejich téma je důležité, velmi důležité, či dokonce jedno z nejdůležitějších. I já bych to rád řekl, ovšem v mém případě je to mnohem opodstatněnější než v mnohých jiných případech, neboť nyní hovoříme o přenesení zákonodárné pravomoci Parlamentu na Komisi, což je možná nejdůležitější, a přesto často opomíjená novinka, kterou zavádí Lisabonská smlouva.
Kritici Lisabonské smlouvy hovořili o demokratickém deficitu. Vážení kolegové, rád bych podotkl, že tato změna - zaručující přenesení zákonodárné pravomoci Parlamentu na Komisi - je jedním z nejvýraznějších rozšíření kompetencí Parlamentu. To znamená, že přímo zvolení zástupci občanů budou napříště moci v Parlamentu a na základě svých legislativních pravomocí kontrolovat a vetovat prováděcí usnesení a rozhodnutí Evropské komise. Jinými slovy, tento prvek Lisabonské smlouvy, často zmiňovaný v souvislosti s rozšiřováním pravomocí Parlamentu, konkrétně že počet oblastí, na něž se vztahuje postup spolurozhodování, výrazně stoupl a že se rozšířily oblasti, na nichž se Parlament může podílet, představuje společně s otázkou přenesení zákonodárné pravomoci Parlamentu kvantitativní a současně značné kvalitativní rozšíření. Jinými slovy máme od této chvíle, po dlouhém boji, který jsme zde vedli po řadu let a který pro poslance Evropského parlamentu ještě neskončil, záruku, že rozhodnutí Evropské komise, jež nespadají do její pravomoci, ale byla přijata na základě přenesené legislativní pravomoci, jsou pod kontrolou Parlamentu. Mnozí samozřejmě mohou namítat, že tento dohled z formálního hlediska existoval již dříve. To je v jistém smyslu pravda, nicméně za lhůt, které jsme měli, a za okolností, které panovaly, a v důsledku i za legislativní a interinstitucionální spolupráce, která z toho vyplývala, účinný dohled většinou nebyl možný. Rád bych upozornil i na to, že tato nová možnost, tedy článek 290 Lisabonské smlouvy, rovněž změní v nadcházejících letech práci Parlamentu, obzvláště budeme-li my, jeho poslanci, brát tyto pravomoci vážně a dokážeme o těchto věcech skutečně rozhodovat.
Má-li vnější svět a laická veřejnost pochopit, o co tady vlastně jde, protože je to hodně technicky složitá záležitost, která se ovšem týká demokratického orgánu a slouží k odstranění údajného demokrackého deficitu v Evropě, měli bychom vyzdvihnout následující: Znamená to v zásadě tolik, že Parlament a Rada, dva orgány Evropské unie s legislativní pravomocí, se nemohou samy o sobě každou záležitostí zabývat do detailu. Parlament zasedá každý měsíc a někdy nastanou, jako například nyní, situace, kdy Parlament sice zasedá, ale nemůže hlasovat, přestože Parlament přece musí dohlížet na otázky, kterými se v rámci delegovaného zákonodárství zabývají Rada a Komise. Od nynějška to bude v praxi možné.
Ve své zprávě jsem se snažil jasně vyjádřit, že Parlament na těchto svých právech trvá. Odmítneme jakékoli dodatečné podmínky, které by šly nad rámec toho, co je zakotveno ve Smlouvě. Odmítneme to, neboť chceme svá práva vykonávat v plném rozsahu, a já jsem přesvědčen, že to pro evropskou demokracii bude mít příznivé důsledky. Máme-li tak činit, je samozřejmě nezbytná úzká spolupráce s Komisí a Radou, nesmíme však zapomínat na to, že pravomoci nyní spočívají v rukou zákonodárců, a tedy Parlamentu a Rady. Rád bych poděkoval všem svým kolegům za spolupráci v této složité věci a vyjádřil přání, aby Parlament v budoucnu své pravomoci plně využíval.
Maroš Šefčovič
místopředseda Komise. - Paní předsedající, dovolte, abych v úvodu poděkoval panu Szájerovi za velmi kvalitní zprávu, neboť Komise si hluboce váží podpory, kterou Parlament projevil horizontálnímu přístupu k aktům v přenesené pravomoci.
Zákonodárce může samozřejmě zcela volně regulovat všechny otázky spojené s akty v přenesené pravomoci v příslušném aktu základním, jsou však třeba určitá pravidla, abychom se vyhnuli nesystematickému přístupu.
To bylo účelem sdělení, které Komise vydala již v prosinci, aby zákonodárcům naznačila, jaký postup považuje pro zdravý a praktický postup v oblasti budoucích právních předpisů za vhodný.
Rád bych zdůraznil, že Komise silně podporuje myšlenku vzájemného porozumění či dokonce interinstitucionální dohody mezi třemi orgány k aktům v přenesené pravomoci, neboť to do přípravy právních předpisů vnese nezbytný řád.
Pokud jde o obsah zprávy, mohu jen zopakovat, že Komise zprávu velmi uvítala. Můžeme se neshodovat v některých podrobnostech, sdílíme ale stejné cíle. Rádi bychom, aby se v budoucnu zvýšila pečlivost, účinnost a transparentnost a aby byla jasnější a spravedlivější rovnováha sil.
Pokud dovolíte, rád bych byl o něco více konkrétní - stručně se nyní zmíním o některých specifických bodech zprávy.
Co se týče omezující povahy článku 290, zejména jeho druhého odstavce, zde máme nepatrně odlišný názor na prostředky kontroly zákonodárce nad akty v přenesené pravomoci, neradi bychom však zakládali právní kontroverzi, neboť se domníváme, že je velmi důležité hledat praktická řešení s ohledem na konkrétní právní předpisy.
Pokud jde o dobu trvání přenesené pravomoci, tady velmi vítáme a podporujeme myšlenku automatického obnovení, jak to bylo uvedeno ve zprávě, neboť ji považujeme za velmi konstruktivní, a obdobnou formu řešení jsme již v několika právních předpisech mohli vidět.
Další konkrétní připomínka se týká doby trvání práva na námitku. I zde podle mne hrajeme podle stejných not, neboť i my do značné míry sdílíme názor zpravodaje, že by měla být formulována standardní dvouměsíční lhůta s možností prodloužení o další dva měsíce, přičemž se dá tato lhůta upřesnit v rámci vzájemného porozumění, které bude, doufejme, mezi našimi třemi orgány v budoucnosti panovat,. Domnívám se, že jsme již viděli nejméně deset pozitivních příkladů uplatňování tohoto postupu v současné legislativní práci.
Pokud jde o zrychlený postup, máme k dispozici několik jasných příkladů z minulosti, že jsou záležitosti, jedná se například o bezpečnost potravin nebo hraček, které si někdy žádají velmi rychlý postup, a proto se domníváme, že je potřeba nalézt ještě rychlejší řešení, než je schválení v brzké fázi, které navrhuje zpravodaj.
Na závěr bych se rád vyjádřil k otázce přizpůsobení právních předpisů, což je pro Parlament velmi důležité téma - i v tomto případě jsme zastánci pragmatického přístupu, protože tento Parlament již společné s Komisí odvedl velký kus práce na více než 250 základních legislativních aktech, které byly přizpůsobeny na základě pragmatického přístupu.
Současnou prioritou by podle nás měly být oblasti, které jsme dosud nepřizpůsobili regulativnímu postupu s kontrolou před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost. Na ně bychom se měli podle mne zaměřit. I zde před sebou máme ohromné množství práce, tentokrát už ale víme, jak v ní postupovat co nejpragmatičtěji a co nejpružněji.
Jo Leinen
Paní předsedající, pane komisaři, Evropský parlament na tento okamžik dlouho čekal - na to, až bude mít Parlament z hlediska kontroly přenesení legislativní pravomoci stejnou váhu jako Rada. Pro názornost: v roce 2008 vzniklo 6000 aktů v přenesené pravomoci, tedy obrovské množství norem, které Komise a bývalý postup projednávání ve výborech proměnily v jakési sekundární právní předpisy. Parlament měl v tomto procesu jen velmi omezená práva. Byli jsme sice informováni, neměli jsme však postavení spoluzákonodárce. To se se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost změnilo.
V otázce kontroly nad akty v přenesené pravomoci máme nyní stejné postavení jako Rada a chceme je také plně využít. To, pane komisaři, znamená, že pokud tvrdíte, že je možný zrychlený postup, pak i my budeme potřebovat dostávat informace na samém počátku. Chceme informace obdržet ve stejném okamžiku jako Rada.
Carlos Coelho
, jménem skupiny PPE. - (PT) Jsem přesvedčen, že na úvod nelze jinak, než poblahopřát panu Szájerovi k vynikající zprávě, kterou nám předložil. Jak bylo správně řečeno, Lisabonská smlouva posiluje pravomoci Evropského parlamentu a zavádí pravidla napomáhající posílení demokratické kontroly. Evropský parlament si tedy podle mého názoru zaslouží hned dvě blahopřání - k vynikající zprávě pana Szájera, jak jsem právě uvedl, a k tomu, že nová pravidla odstraňují někdejší postup projednávání ve výborech, který jsme v této sněmovně tolikrát kritizovali.
Nyní máme článek 290 Lisabonské smlouvy a jak jsem si všiml, zpráva pana Szájera navrhuje řadu pracovních postupů, které výsady Parlamentu ochrání. S tímto novým ustanovením se Parlament může soustředit na podstatné prvky vyhrazené legislativním aktům a poskytnout Komisi určitý prostor, aby v mezích daných zákonodárcem doplnila některé další prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné. Jak správně podotkl pan Leinen, naše slovo má nyní stejnou váhu jako slovo Rady, a proto Parlament není v jakkoli horším postavení.
Paní předsedající, rád bych poukázal na některé aspekty zprávy pana Szájera, které považuji za mimořádně důležité. První myšlenkou je, že odmítáme jakákoli ustanovení, která by zákonodárci ukládala dodatečné povinnosti nad rámec těch, které jsou zakotveny v článku 290. Zadruhé musí Komise zajistit včasné a trvalé předávání informací a příslušné dokumentace. Zatřetí by lhůty měly začít běžet teprve v okamžiku, kdy budou doručeny všechny - opakuji všechny - jazykové verze. A konečně musí být zohledněna období, kdy je činnost Parlamentu přerušena.
Eva Lichtenberger
jménem skupiny Verts/ALE. - (DE) Paní předsedající, pan Szájer ve své zprávě tyto často opomíjené strukturální otázky týkající se vztahů v rámci trojúhelníku orgánů skutečně velmi dobře shrnul. Naše spolupráce byla mimořádně konstruktivní a já bych za ni ráda upřímně poděkovala.
Lisabonská smlouva vytváří nové vztahy a není možné tyto nové vztahy znovu torpédovat pomocí zadních vrátek. To je v této souvislosti skutečně klíčový bod. Účelem bylo, aby se Evropský parlament dostal do stejného postavení jako Rada, včetně hlediska aktů v přenesené pravomoci, a v prvé řadě zajistit, aby to bylo proveditelné, a zadruhé, aby to bylo během postupu zaručeno.
Zcela zásadní pro nás proto je vytvoření odpovídajících podmínek, například tím, že budeme mít bezproblémový přístup k dokumentům v dostatečném předstihu pro přijímání nezbytných rozhodnutí, a zadruhé, aby postupy neprobíhaly na základě vzájemného porozumění, ale aby existovaly pevné dohody, které nebude možné měnit podle politické vůle nebo aktuálního politického programu.
K tomu potřebujeme pevná a jasná pravidla, jejichž prostřednictvím můžeme práva Parlamentu prosazovat v praxi, nikoli je pouze uznávat v teoretické rovině. Děkuji vám, pane Szájere. Výborně se s vámi spolupracovalo a já doufám, že můžeme naší spolupráce využít rovněž pro to, čeho potřebujeme dosáhnout pro naše kolegy poslance.
William Dartmouth
jménem skupiny EFD. - Paní předsedající, zmínka zpravodaje o demokratickém deficitu je zcela namístě. Elitářská koncepce, kterou EU je, trpí demokratickým deficitem, který postupně narůstá, a po vstupu Lisabonské smlouvy bude narůstat stále víc. Musím říci, že jsem zmaten tím, že zpravodaj, navzdory své výmluvnosti, vidí v článku 290 řešení.
Podle našeho výkladu dává článek 290 Komisi možnost doplňovat a měnit právní předpisy. Taková možnost je velmi široká a dosti vágní, což otvírá prostor pro téměř neomezenou interpretaci. Rádi bychom zdůraznili, že záruky proti nevhodnému využití pravomocí svěřených Komisi jsou zjevně nedostatečné. Snad by mohl zpravodaj jejich dostatečnost blíže popsat ve své reakci. Jedná se tedy o další přenos pravomocí ze zvoleného Parlamentu na nezvolenou Komisi, bez ohledu na to, co o tom říká Lisabonská smlouva.
Vždy jsme zastávali názor, a zastáváme jej i nadále, že Lisabonská smlouva postrádá demokratickou legitimitu, což je do značné míry dáno tím, že ve Spojeném království bylo všemi třemi stranami politického establishmentu slibováno referendum, a všechny tři strany politického establishmentu tento slib okázale popřely. Článek 290 je tedy výplodem nelegitimní Lisabonské smlouvy. Prohlubuje demokratický deficit - se zájmem si od zpravodaje vyslechnu, proč tomu tak není - a opravdu si myslím, že bychom se proti ní měli postavit.
Hans-Peter Martin
(DE) Paní předsedající, jsem horlivým zastáncem evropské myšlenky, byl jsem však proti Lisabonské smlouvě, a to právě proto, že dává prostor takovým argumentům, jaké jsme zde právě vyslechli, a právě proto, že nepřinesla takovou jistotu a jednoznačnost, jakou bych si pro příští generace přál víc než cokoli jiného. Jsem však realista a řeknu, že s ní teď musíme nějak žít. Je však důležité si ještě jednou a důrazněji říci, že tento článek - článek 290, lze interpretovat jako to, že nejen Rada, ale i Parlament mohou jednostranně a poměrně jednoduše přenesení pravomoci zrušit. Budeme si to muset znovu a znovu připomínat.
Ovšemže platí i to, co řekl pan Leinen, totiž že již nyní máme tisíce legislativních aktů, které okupují šedou zónu ve smyslu své srozumitelnosti, a to pak je trvale vodou na mlýn antievropanů, odpůrců evropského projektu, a EU, jež by měla v těchto oblastech, kde ji tolik potřebujeme, fungovat. Opakuji, že to hodně souvisí s transparentností. Proto je podle mne velmi důležité, že bod 10 obsahuje návrh, že je mimo jiné třeba jednoznačně objasnit postup pro předávání dokumentů.
Jen málokdo z nás zná zákon o svobodném přístupu k informacím a málokdo má zkušenost s tím, jak tyto věci fungují ve Spojených státech. Proč se jím zkrátka nenecháme inspirovat a neumožníme občanům i nám v tomto Parlamentu získat příslušné dokumenty nezávisle, nikoli jako projev velkorysosti a po masivní intervenci ze strany politických skupin? Proč to nezakotvíme jako právo, když už teď podstupujeme velké riziko tím, že máme tisíce legislativních aktů v přenesené pravomoci? K tomu bych jen řekl, abychom pokračovali v dobré práci. Budeme konstruktivními partnery na cestě k zásadním změnám v naší demokracii.
Silvia-Adriana Ţicău
(RO) Paní předsedající, pane komisaři, pokud jde o proces přenesení výkonné pravomoci na Komisi, bude Lisabonská smlouva přicházet s novými myšlenkami v této věci. Vlastně se této otázky týká právě článek 290. Ale akty v přenesené pravomoci jsou ve skutečnosti všechny akty, které mohou změnit jiné než podstatné prvky základního legislativního aktu, který sám o sobě umožňuje přenesení výkonné pravomoci na Komisi.
To v praxi znamená možnost stanovit mandát, dobu trvání přenesení pravomoci, lhůtu, v níž mohou Parlament a Rada podávat námitky, i podmínky pro odvolání tohoto mandátu. Parlament a Rada vykonávají kontrolu, avšak pouze po přijetí aktu v přenesené pravomoci. Akty v přenesené pravomoci mohou být zveřejněny i v průběhu lhůty, v níž mohou Evropský parlament a Rada vznášet námitky. Já vás však, pane komisaři, žádám, abyste zajistil větší transparentnost i v době navrhování aktů v přenesené pravomoci.
Maroš Šefčovič
místopředseda Komise. - Paní předsedající, dovolte mi reagovat na poznámky vážených poslanců. Zcela souhlasím s panem Leinenem v tom, že Lisabonská smlouva přináší výrazné změny. To zdůraznil i zpravodaj pan Szájer. Rád bych vás ujistil, že jsme si toho plně vědomi a že bychom tento postup využívali s maximální úctou k zákonodárcům, neboť je to mimořádně důležité pro náš vzájemný vztah a pro naši dobrou spolupráci.
Pokud jde o naléhavé situace a zrychlený postup, chtěl bych vás ujistit, že jej budeme využívat jen v krajních a výjimečných případech. Všichni víme, že kdybychom tento nástroj zneužívali, náš vztah by se tím velmi zkomplikoval, a to rozhodně nechceme.
K připomínkám pana Coelha a paní Lichtenbergerové - i vás bych rád ujistil, že vyvineme maximální úsilí, abychom vám včas zajistili a poskytli přepisy všech dokumentů ve stejném okamžiku jako Radě, a to včetně všech nezbytných překladů. Víme, že Lisabonská smlouva zavedla tuto významnou změnu - že v legislativních i finančních otázkách má Parlament postavení zcela srovnatelné s Radou.
Navíc máme v úmyslu rozvinout nový typ spolupráce, kde by se Evropský parlament podílel na přípravné práci na aktech v přenesené pravomoci, a rádi bychom jej vybudovali na velmi pevných základech. Vyjádření tohoto nového vztahu proto naleznete i v rámcové dohodě, o které v současnosti mezi Komisí a Evropským parlamentem jednáme.
Co se týče připomínek pana hraběte z Dartmouth a pana Martina, kteří hovořili o neomezených pravomocech, jež by měl tento článek přiznat Komisi, jejich obavy tak úplně nesdílím, neboť jste to vy, zákonodárci, kdo se rozhodne přenést (nebo nepřenést) pravomoc na Komisi. Jste to vy, zákonodárci, kdo bude mít možnost vzít toto přenesení pravomoci zpět nebo podávat námitky k návrhům Komise. Proto nemůžu souhlasit s tím, že vstupujeme do šedé zóny, neboť podle mého názoru jsou pravomoci zákonodárce velmi jasně stanovené ve Smlouvě a Komise to samozřejmě bude respektovat.
József Szájer
zpravodaj. - (HU) Rád bych všem kolegům poslancům poděkoval za tuto rozpravu, neboť návrh této zprávy byl možný jen díky velmi úzké spolupráci mezi jednotlivými výbory - chtěl bych zmínit zejména Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, který bude mít v nadcházejícím období takových úkolů více - a politickými stranami. Mílí kolegové, je však také nutno dodat, že je to boj. Boj s Komisí, boj s Radou - boj za naše práva. Myslím, že zpráva jasně naznačila, že toto jsou skutečně naše práva a že na nich trváme. Něco takového je mnohem snazší v situaci, kdy za vámi stojí výbory i poslanci ostatních stran, abychom tak mohli objasnit orgánům, které jsou našimi partnery, jednu věc, totiž že Parlament na těchto věcech rozhodně trvá. Proto, abychom mohli tato práva účinně vykonávat, považuji za povzbudivá slova pana Šefčoviče, že by v příštích měsících mohlo dojít k urychlení všeobecného přizpůsobení a že bychom tak mohli dosáhnout co možná největšího rozšíření těchto našich práv. Považujeme to za prioritu zejména pro ty oblasti, v nichž se postup spolurozhodování dříve neuplatňoval.
Dalším velmi důležitým aspektem, který zde moji kolegové připomněli, je přístup k informacím je důleitý. Takový přístup musí být zakotven v interinstitucionální dohodě a mezi Komisí a Radou již v tomto ohledu probíhají jednání. Rádi bychom však věděli, jak Rada postupuje; jaké konzultace v těchto věcech provádí. Vážení kolegové, pokud jde o to, zda byla naše práva rozšířena, nebo omezena, přečtěte si prosím zprávu a podívejte se na právní předpisy. Z hlediska právních předpisů nemohu konstatovat nic jiného, než že naše práva byla rozšířena. Až dosud jsme nemohli nijak zasahovat do skutečného výkonu pravomoci, kterou jsme předtím přenesli. V praxi nebyla Parlamentu v tomto procesu přiznávána žádná role. Sice nám zdvořile naslouchali, lhůty však byly tak krátké, že Parlament v době jejich běhu ani nezasedal. Naopak nyní můžeme rozhodnutí vetovat nebo pozastavit, a to dokonce bez udání důvodu - to je bezesporu rozšíření práv. My jsme nositeli legislativní pravomoci a my tyto naše pravomoci přenášíme na Komisi. Proto v tom nelze spatřovat nic jiného než rozšíření našich práv. Vážení kolegové, teď je na nás samých, abychom se rozhodli, zda budeme svá práva v budoucnosti vykonávat.
Předsedající
Rozprava je skončena.
Hlasování se bude konat během příštího plenárního zasedání v Bruselu.
Písemná prohlášení (Článek 149)
Raffaele Baldassarre
písemně. - V úvodu bych rád poděkoval panu Szájerovi za výjimečnou práci, kterou odvedl v tak krátkém čase. Akty v přenesené pravomoci budou mít pro právní řád Společenství a interinstitucionální rovnováhu v EU mimořádný význam. Proto je nezbytné, aby byly vytvářeny a aby o nich bylo rozhodováno zcela transparanentním způsobem, který umožní Parlamentu a Radě účinnou demokratickou kontrolu nad výkonem pravomocí přenesených na Komisi. Z tohoto hlediska budou mít některé otázky, jak uvádí zpráva pana Szájera, nejvyšší důležitost a budou od nás vyžadovat aktivnější přístup. Mezi ně mimo jiné patří i možnost, aby Evropský parlament přenesení pravomoci kdykoli zrušil a ujistil se, že jsou Parlamentu a Radě, pokud jde o jejich účast na procesu přenesení pravomoci, svěřena stejná práva. Nakonec bych rád zdůraznil, že by pro Komisi mělo být prioritou předložit nám veškeré legislativní návrhy, které jsou nutné pro přizpůsobení acquis ustanovením článků 290 a 291, což se týká zejména acquis v politických oblastech, jež - podle Lisabonské smlouvy - nyní podléhají postupu spolurozhodování.
Zita Gurmai
písemně. - Z celého srdce vítám zprávu pana Szájera. Definování nového legislativního systému představuje obtížné a komplexní témam. Jsem přesvědčena, že Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména články její články 290 a 291, posiluje demokratický charakter Unie a racionalizuje její právní řád. Zavedení nové koncepce legislativních aktů má dalekosáhlé účinky. Tato zpráva zdůrazňuje mírné rozdíly mezi hlavními spoluzákonodárci, jejich pravomoci a podrobný popis toho, jak vzájemně spolupracují. Skutečná otázka zní: pokud Evropské společenství získá více legislativních pravomocí a posílení úlohy zákonodárce, což znamená okamžitý nárůst zájmů Společenství, jaký způsob kontroly by pak měl být zaveden jménem Rady a EP? Nový legislativní rámec SFEU stanovil nástroje, s jejich uplatňováním na úrovni Společenství však nemáme žádné praktické zkušenosti. Nakonec bych ráda vyzvala spoluzákonodárce, aby co nejdříve uzavřeli interinsitucionální dohodu mezi Parlamentem, Radou a Komisí ohledně provádění článku 290, neboť je zde větší transparentnost bezpodmínečně nutná.
Rafał Trzaskowski
Postup přenesení pravomoci, ačkoli zůstává v pozadí, je velmi důležitou kvalitativní změnou, kterou zavádí Lisabonská smlouva. Měl by být považován za naplňování Smlouvy, bez kterého nedojde k upevnění postavení Parlamentu ve vztahu k ostatním orgánům podílejícím se na rozhodovacím procesu. To znamená, že jen tímto postupem získá Parlament plnou zákonodárnou pravomoc a odpovídající roli v provedení příslušného právního předpisu. Moc dobře známe zklamání z náročných jednání s Radou v rámci postupu spolurozhodování a pokud Rada přijme rozhodnutí, kdy je provedení předpisu v rozporu s interinstitucionální dohodou. Dosud byl postup projednávání ve výborech projevem nedůvěry členských států ke Komisi, zatímco nyní účast Parlamentu v provedení legislativních aktů propůjčuje celému procesu větší legitimitu. Parlament a nepřímo i občané EU se přiblíží procesu vytváření právních předpisů EU - a právě tak bychom měli postup přenesení pravomoci vnímat. Má-li to však mít smysl, musí mít Parlament neomezený přístup k informacím, a v tom plně souhlasím s ostatními účastníky rozpravy.
Zbigniew Ziobro
Cílem zakotvení možnosti přenesení legislativní pravomoci je zajistit účinnější doplňování a aktualizaci právních předpisů, zejména předpisů technické povahy, aniž by však pokaždé musel proběhnout řádný legislativní proces. Přenesení pravomoci by tudíž mělo být vnímáno jako nástroj pro zlepšování procesu vytváření právních předpisů na úrovni EU.
Současně je nezbytné zajistit odpovídající kontrolu toho, jak Komise regulační pravomoci, které jsou jí svěřeny, skutečně využívá. Parlament a Rada musí mít mimo jiné dostatek času, aby mohly vykonávat své právo vznášet námitky k plánovaným právním předpisům. Především však musí mít odpovídající přístup k dokumentům, analýzám a příspěvkům, které vznikají v průběhu přípravných prací na návrzích aktů v přenesené pravomoci. Jedině tak pravomoc Komise vydávat akty v přenesené pravomoci skutečně poslouží ke zlepšení legislativního procesu v Unii, a zároveň bude zachována nezbytná kontrola a transparentnost činnosti Komise. Je také nezbytné vytvořit vhodné mechanismy spolupráce mezi Parlamentem a Komisí, aby byl Parlament pravidelně informován o probíhajících přípravných pracích a mohl dobře znát projednávané otázky.
Rozhodnutí o přenesení legislativní pravomoci, jež je výsledkem kompromisu schváleného všemi politickými skupinami, výše uvedené požadavky splňuje a zaslouží si podporu Parlamentu. | {
"language": "cs"
} | {
"alnum_ratio": 0.8284924499,
"avg_line_length": 361.7611940299,
"char_rep_ratio": 0.0607123695,
"flagged_words_ratio": 0,
"lang": "cs",
"lang_score": 0.9987508059,
"max_line_length": 1701,
"num_words": 11265,
"perplexity": 3251.5,
"special_char_ratio": 0.1739004868,
"text_len": 24238,
"word_rep_ratio": 0.0340262971
} | 10,146,891,711,146,200,000 |
Společný systém daně z přidané hodnoty, pokud jde o trvání povinnosti dodržovat minimální základní sazbu (rozprava)
Předsedající
Dalším bodem je zpráva pana Casy, jménem Hospodářského a měnového výboru, týkající se návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o trvání povinnosti dodržovat minimální základní sazbu - C7-0173/2010 -.
David Casa
Paní předsedající, nejprve bych chtěl tuto sněmovnu upozornit na skutečnost, že v Hospodářském a měnovém výboru aktuálně probíhá důležité hlasování, a proto musím omluvit mnohé poslance, kteří zde nebudou přítomni, neboť máme zpoždění a proces hlasování teprve právě začal.
Jak předseda správně uvedl, tato zpráva, kterou jsem vypracoval, je nesmírně důležitá, neboť se týká systému DPH, který se snažíme změnit. Nyní, jak každý ví, už nějaký čas probíhají jednání s cílem změnit dosavadní systém DPH, nicméně žádného významného pokroku zatím nebylo dosaženo. Platnost přechodného systému, který se používá od roku 1993, je neustále prodlužována a všichni víme, že tato situace je neudržitelná a že je třeba najít nějaké trvalejší řešení.
Současný přechodný systém nepřináší potřebné výsledky, pokud jde o vnitřní trh. Tento systém snižuje efektivitu podnikání a také omezuje jeho účinnost mezi hranicemi. Také je znepokojující, že v důsledku tohoto systému vznikají složité formy podvodů, jako jsou například kolotočové podvody, o nichž jsme diskutovali nedávno právě v tomto Parlamentu. Tyto podvody mají závažný negativní dopad na příjem členských států. Vyřešit tuto situaci není jednoduché a správné řešení je možno přijmout teprve po důkladné diskusi a dlouhém období konzultací.
Všichni jsme si vědomi nedávného závazku Komise, že v blízké budoucnosti vypracuje zelenou knihu, aby podnítila diskusi na toto téma. Zpráva, za kterou nesu odpovědnost, vyzývá Komisi, aby zajistila účelnost celého procesu, a požaduje, abychom udělali vše, co je v našich silách, a zajistili za prvé, aby nový systém zlepšil účinnost vnitřního trhu, za druhé, aby tento nový systém snížil zatížení podnikatelského sektoru, a za třetí, aby co nejúčinněji bojoval proti podvodům.
Tato zpráva, kterou, jak víme, již schválil Hospodářský a měnový výbor, rovněž vyzývá Komisi, aby do roku 2013 zajistila zveřejnění konkrétních návrhů. Dovolte mi, abych tento poslední bod zdůraznil. Nenavrhuji, že by měli mít nějaký systém, který bude do roku 2013 přijat a zaveden. Říkám, že do roku 2013 musí být zveřejněny návrhy.
Přál bych si však, a domnívám se, že vyjadřuji názor kolegů v tomto sále, aby tento nový systém začal fungovat před vypršením platnosti tohoto právního předpisu, aby současný přechodný systém nebylo třeba znovu prodlužovat. I když schválíme prodloužení nového systému, očekáváme, že v reakci na tyto nové návrhy budou okamžitě podniknuty konkrétní kroky.
Chtěl bych svým kolegům, především stínovým zpravodajům, za tuto zprávu poděkovat a odhaduji, že na toto téma proběhnou plamennější diskuse, které vyústí v rychlé řešení.
Algirdas Šemeta
člen Komise. - Pane předsedající, chtěl bych poděkovat Evropskému parlamentu a především Davidu Casovi za jeho konstruktivní a pohotovou zprávu o návrhu Komise na prodloužení platnosti stávajících pravidel týkajících se minimální základní sazby DPH o pět let. Tento návrh je jednoduchý a není kontroverzní.
Pohotové stanovisko Evropského parlamentu k návrhu Komise umožní, aby Rada přijala návrh do konce roku - právě včas, než vyprší platnost stávajícího pravidla. Návrh byl samozřejmě již projednán v pracovní skupině Rady. Rychlému schválení nebrání žádná překážka.
Jak uvedl David Casa, návrh Komise poskytne podnikům potřebnou právní jistotu a umožní další zhodnocení odpovídající výše základní sazby DPH na úrovni EU.
Komise nepochybně velmi brzy zahájí širokou diskusi o budoucnosti DPH s cílem posoudit a řešit řadu nedostatků v systému DPH Evropské unie, jako je například jeho složitost, vysoké administrativní zatížení podniků a podvody.
Do konce roku navrhnu svým kolegům v Komisi zveřejnění zelené knihy o zhodnocení stávajícího systému a výhodnějších cestách vpřed do budoucnosti. Těším se na reakce na taková témata, jako jak dosáhnout jednoduššího, pevnějšího a modernějšího systému DPH a jak snížit náklady na sběr údajů a na plnění povinností pro podniky, zejména pro malé a střední, a zároveň omezit podvody a zajistit pružnost pro členské státy. Na základě získaných výsledků vymezí Komise svou budoucí politiku v oblasti DPH ve sdělení o cestě vpřed na konci roku 2011.
Předložené pozměňovací návrhy jasně dokládají zájem Parlamentu o účast v této diskusi o budoucí strategii DPH. Vítám tento projev zájmu a doufám, že později spolu s vámi povedeme o této důležité otázce plodnou rozpravu. Nicméně si myslím, že tyto pozměňovací návrhy jsou mimo rámec dnes projednávaného návrhu, který je omezen na prodloužené období, ve kterém platí minimální základní sazby. Kromě toho některé z pozměňovacích návrhů předjímají rozpravu, kterou bychom měli vést na základě zelené knihy. To se týká zejména pozměňovacího návrhu, který požaduje, aby Komise předložila návrh pravidel o sazbách DPH v konečné podobě do roku 2013.
V této fázi se Komise nemůže zavázat k nějakému termínu předložení návrhu o sazbách DPH. Nemůže předvídat výsledek konzultací, jejichž tematický záběr bude širší než jen sazby DPH. Doufám, že tato konzultace poskytne jasnou představu o prioritách pro budoucnost DPH. Plánování budoucích legislativních návrhů ze strany Komise bude proto záviset do značné míry na výsledku této konzultace.
Sari Essayah
Pane předsedající, návrh Komise se soustředí na to, aby umožnil fungování stávajícího systému až do roku 2015, a snaží se omezit rozpětí daňové sazby na 10 %. To je velmi důležité, protože jinak by v některých odvětvích mohla být narušena hospodářská soutěž mezi členskými státy.
To hlavní v této zprávě Parlamentu je představa, že zanedlouho Komise zahájí rozsáhlý program konzultací s cílem vytvořit nový systém daně z přidané hodnoty. Pozměňovací návrhy, které poslanci předložili, jsou podle mého názoru, na rozdíl od názoru komisaře, velmi důležité, neboť i v této fázi chceme určit směr, kterým se tento nový systém DPH, jak doufáme, bude ubírat. V budoucnu musíme být schopni snížit administrativní zatížení související s DPH a co nejvíce usnadnit situaci malým a středním podnikům, zejména při vyhotovení zpráv, a zároveň účinně bojovat proti podvodům v oblasti DPH.
Ve veřejné ekonomice v mnoha evropských zemích panuje v současné době zmatek a jedním z navrhovaných řešení je zvýšení sazby DPH. To však vůbec nepomůže v zemích, kde se placení DPH běžně obchází. Tady bych chtěla odkázat na zprávu pana Casy, která zde byla přijata dříve. Zaměřila se zejména na způsoby boje proti podvodům s DPH v souvislosti se zbožím a službami, které byly náchylné k tomuto druhu zneužití. Doufám, že Komise s tím v budoucnu opravdu začne něco dělat.
George Sabin Cutaş
Pane předsedající, jak je uvedeno v návrhu směrnice předloženém Radou, minimální sazba DPH pomohla udržet fungování systému na přijatelné úrovni.
Domnívám se, že bychom měli zvážit zavedení společného regulačního rámce, který by zahrnoval dosažené výsledky na základě zkušeností s rozpočtovou nerovnováhou dále prohloubenou finanční krizí. Je požadována nová evropská strategie DPH zaměřená na omezení byrokracie a daňových překážek, které omezují podnikání, a to zejména malých a středních podniků. Musíme posoudit také potřebu předcházet podvodům a bojovat proti nim. Dokud nebude tato strategie dokončena, myslím, že rozhodnutí o prodloužení přechodného ustanovení týkajícího se minimální základní sazby DPH až do dne 31. prosince 2015 má uklidnit podnikatelskou sféru, zabránit strukturální nerovnováze v Evropské unii a podpořit harmonizaci daňových předpisů.
Před zveřejněním zelené knihy Komise o přezkoumání systému DPH bych chtěl upozornit na to, že některé vlády, které čelí recesi, mají sklon zvyšovat sazbu DPH na 24-25 %, jak se to stalo v Rumunsku a v Maďarsku. Až dosud byl pozorován relativní závazek udržet maximální sazbu DPH v rozsahu 10 % nad hranicí 15 % Domnívám se však, že v tomto směru potřebujeme úplný zákaz, abychom zabránili jakémukoli překročení prahové hodnoty 25 %. Nezapomínejme, že za těmito statistickými čísly máme co do činění s běžnými občany, jejichž životní úroveň stále více ovlivňují úsporné politiky a nadměrné zdanění.
Na závěr bych chtěl dodat, že nadměrné zdanění není lékem pro nemocnou ekonomiku. Slouží pouze k prodlužování agonie.
Olle Schmidt
Pane předsedající, pane komisaři, chtěl bych velmi poděkovat panu zpravodaji. Zásadně jsem přesvědčen, že bychom se měli vyhnout řízení spotřeby pomocí sazeb DPH. Nicméně pokud výjimky a snížené sazby DPH zjevně nezasahují do volného trhu, rozdíly mezi členskými státy EU jsme dosud vždy akceptovali. Jak však dobře víte, profesor Monti ve své zprávě o jednotném trhu uvádí, že stávající rozdíly mohou mít na jednotný trh i nepříznivý vliv. Důležité proto je, abychom požadovali konečný systém sazeb DPH a jasně zdůraznili, že přezkum směrnice o DPH by měl jako vodítko využít strategii jednotného trhu, nikoli rozdílné zájmy jednotlivých zemí.
Je také důležité, jak říká komisař, abychom se zaměřili na snížení administrativního zatížení, odstranění daňových překážek a zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky, a současně vytvořili systém odolný proti podvodům.
Daně jsou však především vnitrostátní záležitostí a tam je národní sebeurčení důležité. Zároveň je důležité uvědomit si, že dobře fungující vnitřní trh pravděpodobně vyžaduje širší a těsnější spolupráci v otázkách zdanění, než máme dnes. Proto doufám, že Komise - a komisař - budou mít odvahu zabývat se těmito otázkami ve svých chystaných návrzích a že výchozím bodem těchto návrhů skutečně bude dobře fungující vnitřní trh, a to i přes odpor ze strany jednotlivých států. Těžké otázky v těžkých dobách vyžadují podrobnou analýzu.
Jaroslav Paška
(SK) Pane předsedající, v předloženém návrhu Komise navrhuje uplatnit minimální základní sazbu DPH ve výši 15 % dalších 5 let až do roku 2015. I když rozumím argumentům Komise, že touto směrnicí chce zajistit podnikům právní jistotu, domnívám se, že na analýze daně z přidané hodnoty je třeba velmi intenzivně zapracovat. Důvod vidím v tom, že mnohé podniky a mnohé případy daňových úniků při přeshraničním obchodu ukazují, že systém daně z přidané hodnoty je v Evropě velmi špatně organizovaný.
Není to jen problém samotné sazby, je to problém pravidel, které se uplatňují na vnitřním trhu a v mezistátním obchodě, který umožňuje tyto podvody v mnoha případech celkem legitimně provádět. Takže, chtěl bych podpořit svým vystoupením, a myslím, že je to i v zájmu našich ekonomů a podnikatelů, aby celý systém daně z přidané hodnoty byl přezkoumán. Termín do roku 2013 považuji vcelku za reálný a měli bychom prostě posunout tento problém nikoli na řešení sazeb, nýbrž na řešení pravidel.
Andrew Henry William Brons
Pane předsedající, daně jsou přinejlepším nutné zlo a měly by vždy odrážet výdajové potřeby. Daňová sazba, která je nastavena dříve, než je rozhodnuto o výdajových potřebách, je receptem, jak si brát od lidí peníze a pak se rozhodovat, za co je utratit. Je to recept na rozhazovačnost.
Harmonizace sazeb DPH na společný základ a společná snížená sazba, což byl návrh Komise z roku 1993, by členským státům sebrala ještě více pravomocí. Vybírání daní je jednou z určujících charakteristik svrchovaného státu. Bude to však další krok k tomu, aby se Evropská unie stala svrchovaným státem, a členské státy jednoduše budou její bezmocné přívěsky. Boj s podvody a zmírnění zatížení malých a středních podniků mají zmást stopy. Harmonizace DPH znamená soustředění a upevnění moci Evropské unie.
Elena Băsescu
(RO) Pane předsedající, cílem nové strategie DPH musí být snížení administrativního zatížení, odstranění daňových překážek a zlepšení podnikatelského prostředí, zejména malých a středních podniků. Z hlediska rozvinutosti vnitřního trhu panuje znatelná nerovnováha. Z tohoto důvodu byly evropské podniky znevýhodněny. Kromě toho systém DPH, tak jak je aktuálně navržen a jak ho provádějí členské státy, má slabiny, kterých podvodníci využívají ve svůj prospěch.
Chtěla bych vyzvat Komisi, aby předložila výsledky svých analýz. Bude muset také zprostředkovat konzultace o nové strategii DPH se všemi zúčastněnými subjekty. V tomto směru bude třeba zabývat se společnými aspekty, jako jsou snížené sazby DPH, vyjmutí ze systému, možnost stanovit maximální sazbu a v neposlední řadě místo zdanění zásob uvnitř EU.
Algirdas Šemeta
člen Komise. - Pane předsedající, chci vám poděkovat za připomínky a názory, které zazněly v průběhu rozpravy. Jsem rád, že Evropský parlament a Komise sdílejí názor, že současný systém DPH je třeba přehodnotit.
Jak jsem naznačil ve svém úvodním vystoupení, vítám ducha, ve kterém se nesou pozměňovací návrhy týkající se budoucnosti DPH. Komise se nicméně domnívá, že tento technický návrh se týká pouze opakovaného rozšiřování minimální výše základní sazby DPH.
Výsledek konzultací o nové strategii DPH je uváděn pouze na ospravedlnění toho, proč je předčasné stanovit trvalou výši základní sazby. Není tedy třeba odkazovat na cíle a rámec nové strategie DPH v této souvislosti v této fázi.
Rovněž opakuji, že Komise se dnes nemůže zavázat k termínu předložení budoucího legislativního návrhu o sazbách. Budeme muset nejprve vést diskusi o budoucnosti DPH, která poskytne jasnou představu o prioritách Komise. Výsledkem této konzultace se bude Komise řídit při plánování budoucího legislativního návrhu.
Dokončujeme práce na zelené knize a v následujících týdnech předložíme skutečné otázky k diskusi pro všechny zúčastněné, tedy pro širokou veřejnost, poslance Evropského parlamentu, zainteresované subjekty a členské státy. Otázky, které budou vzneseny, se jasně vztahují k tématům naneseným v průběhu dnešní rozpravy.
Těším se na plodné debaty v příštích měsících, které Komisi umožní vypracovat mnohem lepší strategii pro DPH v budoucnu.
David Casa
Pane předsedající, ano, jsem opravdu rád, že komisař vyrozuměl, že požadujeme bez prodlení vypracovat zelenou knihu, aby se rozproudila důkladnější rozprava o návrzích Komise. Jak zde již uvedli moji kolegové, musíme se rychle zbavit systému všech druhů podvodů a ze všech sil pomoci podnikatelskému sektoru odstranit překážky, které stávající systém vytváří. Chceme vidět také účinnější vnitřní trh.
Dnes jsme nediskutovali o tom, jaká řešení jsou zapotřebí. Od Komise požadujeme, aby neprodleně přišla s návrhy, a pomohla tak podnítit řádnou diskusi o novém systému, což nám umožní co možná nejdříve zlepšit to, co v současné době máme. Chápu, že cílem této zprávy je ve skutečnosti prodloužení lhůty. Rád bych nicméně upozornil Komisi, že dychtivě očekáváme, že nám co nejdříve předloží návrhy, neboť to nám umožní podělit se naopak o naše vlastní představy a v konečném důsledku zajistit spravedlivější systém pro každého.
Předsedající
Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat zítra v 11:30.
Písemná prohlášení (článek 149)
Franz Obermayr
Pro většinu členských států a třetích zemí s mezinárodně propojenými trhy je DPH (neboli daň z prodeje) jedním z hlavních zdrojů financování státu. Daň z prodeje je proto přinejmenším stejně tak důležitá jako přímé daně. Zachování minimální základní sazby 15 % po dobu příštích 5 let podpoří hospodářskou soutěž na mezinárodním trhu a podnikům poskytne právní jistotu. Pokud jde o snížené sazby DPH v EU, u snížených sazeb DPH na některé druhy služeb, jako jsou například opravy nebo kadeřnické a kosmetické služby, musí Komise také dbát na to, aby nedocházelo k narušení hospodářské soutěže. Tyto formy daňových úlev mají negativní dopad například na rakouské malé podniky, které mohou mít potíže obstát v konkurenci slovenských nebo maďarských poskytovatelů služeb. Řešení této situace je následující: ANO, cíleně dotovat malé a střední podniky, mj. i prostřednictvím daně z prodeje, ALE zároveň zamezit narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy. | {
"language": "cs"
} | {
"alnum_ratio": 0.8274190541,
"avg_line_length": 282.298245614,
"char_rep_ratio": 0.0427807487,
"flagged_words_ratio": 0,
"lang": "cs",
"lang_score": 0.9993186593,
"max_line_length": 956,
"num_words": 7736,
"perplexity": 3091.4,
"special_char_ratio": 0.177987695,
"text_len": 16091,
"word_rep_ratio": 0.0500841206
} | 10,330,432,647,293,256,000 |
Analýza možností snížení emisí skleníkových plynů o více než 20 % a vyhodnocení rizika úniku uhlíku (krátké přednesení)
Předsedající
Dalším bodem je zpráva pana kolegy Base Eickhouta za Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o analýze možností snížení emisí skleníkových plynů o více než 20 % a vyhodnocení rizika úniku uhlíku.
Bas Eickhout
zpravodaj. - Paní předsedající, podívají-li se poslanci na své e-maily a všechny ty požadavky lobbistů a průmyslu a pro a proti klimatu, mohou dojít k závěru, že klima je zcela očividně zpátky na politickém pořadu jednání.
To je velice dobře, protože z vědeckého pořadu jednání nikdy nezmizelo. Podíváme-li se na to, jak se věda mezitím vyvíjela, argumenty pro důraznější klimatickou politiku jsou den ode dne silnější. Na politickém poli to však po Kodani a Cancúnu poněkud utichlo. Nyní je klima zjevně zpátky na politickém pořadu jednání.
To je dobře. Je ovšem velmi důležité, že se diskuze mezitím proměnila. Už dávno nejde jen o spor ohledně klimatu. Ve stále větší a větší míře jde o spor hospodářský, o ekonomickou diskuzi. Podíváme-li se na nová průmyslová odvětví spoléhající na klimatickou politiku, vidíme, že žádají, aby byla politika ambicióznější. Nebo se podívejme na naši závislost na ropě a na situaci v severní Africe: diskuze o závislosti na ropě je čím dál tím důležitější pro hospodářské postavení EU.
Podívejme se však také na všechny ty dopisy od průmyslu, které skutečně lobují za navýšení na 30 %, protože je to v jejich zájmu; zvětšíme-li své klimatické ambice, přinese jim to větší zisky. To v debatě o klimatické politice velice jasně ukazuje na zásadní posun. To je velmi důležité. Nejde o ekonomiku versus ekologii; jde o ekonomiku a ekologii zároveň. To je klíčové.
Co tedy zpráva obsahuje? Vyzýváme samozřejmě Komisi, aby předložila návrh na dosažení domácího 25% omezení skleníkových plynů. To je velmi důležité, protože tímto způsobem můžeme zmenšit svoji závislost na ropě, můžeme tak dosáhnout vedlejších přínosů v oblasti zdraví a také skutečně využít potenciál úspor energie. Úspory energie jsou tedy rovněž klíčovou součástí zprávy, protože splníme-li své cíle úsporného hospodaření s energií, jsme již na cestě k domácímu 25% omezení v EU.
Ve zprávě vyzýváme k 30 % celkově, čili 25 % interně, ale 30 % celkem. Na trhu existuje řada kompenzací, máme-li tedy domácí 25% omezení, diskutujeme rovněž o 30 % celkem. Tím se částečně omezuje úloha kompenzací, která je také součástí debaty; i to je obsaženo ve zprávě.
Diskutuje se také o úpravě systému obchodování s emisemi. Dovolte mi to říci jasně. Zvýšíme-li prostřednictvím úspor energie klimatické ambice a učiníme-li kroky pouze v souvislosti s úsporami energie, cena uhlíku klesne; studie odhadují, že z 15 EUR za tunu uhlíku na 0. Musíme tedy změnit systém obchodování s emisemi, abychom zajistili dobrou cenu a vytvořili pobídky k přechodu na zelené technologie.
Pro ekonomiku budoucnosti, zelenou ekonomiku, bude zítřejší hlasování klíčové. Naléhavě žádám Komisi, aby se podrobně zabývala požadavkem, který zítra učiníme jako Parlament, a předložila legislativní návrh. Rada je činná, Parlament zítra zaujme své stanovisko a potom bude na Komisi, aby předložila návrh. Diskutujeme-li o legislativním návrhu, víme, že v Radě už nikdy žádná země nebude návrh vetovat.
Jak zítra uvidíme, budeme mít v Parlamentu většinu, stejně jako většinu v Radě, abychom mohli skutečně zvětšit své klimatické ambice a abychom zajistili, že skutečnou ekonomikou zítřka bude ekonomika zelená.
Jo Leinen
(DE) Paní předsedající, pane Oettingere, dámy a pánové, skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu podporuje zprávu pana Eickhouta, protože interně i externě vysílá důrazný vzkaz o tom, že boj s klimatickými změnami nehodláme vzdát. Jde o vnitřní signál toho, že bereme vážně slib daný v klimatickém balíku z roku 2008 zvýšit podíl obnovitelné energie o 20% a docílit energetických úspor ve výši 20 %. Pane Oettingere, dnes jste nám představil návrh a my před sebou máme ještě mnoho práce. Obě tato opatření společně povedou k 25% snížení emisí CO2 v rámci EU. Kdo by mohl být proti? To není možné, protože jde o balík právních předpisů, který jsme schválili. Máme navíc odpovědnost vůči zbytku světa. Musíme rovněž dosáhnout 5% úrovně mechanismů čistého rozvoje (CDM). To je celkem 30 %. Doufám, že nedojde k rozmělnění tohoto cíle. Pozměňovací návrh k bodu č. 3 by celou zprávu zničil. Jestliže bude tento pozměňovací návrh schválen, budeme zítra hlasovat proti přijetí zprávy. Doufám, že se tak nestane, neboť potřebujeme vyslat důrazný signál.
Jacek Olgierd Kurski
(PL) Paní předsedající, mám dojem, že máme v Evropě co do činění s novým druhem šílenství a novým sekulárním náboženstvím. Neexistují žádné vědecké důkazy pro to, že by lidé hráli ve zvyšování emisí CO2 v atmosféře rozhodující roli. Klima ovlivňují cykly trvající několik století. Odborné stanovisko k tomuto tématu vydal například profesor Jaworowski, vynikající polský badatel v oblasti klimatu.
Proč se Grónsko jmenuje tak, jak se jmenuje, přestože je dnes zcela zamrzlé? Odpověď zní, že kdysi šlo o zelený ostrov, ale podnebí se změnilo, nezávisle na lidské činnosti. Proto se musíme postavit proti tomuto novému sekulárnímu náboženství a šílenství, vznášejícímu pochybnosti o tom, zda mělo vůbec nějaký smysl, aby se země jako Polsko připojovaly k Evropské unii, neboť budou nuceny vynaložit mnohem více peněz na snižování emisí CO2, než kolik doposud získaly z fondů politiky soudržnosti. Je-li 20% snížení emisí CO2 nesmyslné, pak je snížení o 30 % ještě nesmyslnější. Budu tedy hlasovat proti.
Paul Rübig
(DE) Paní předsedající, jsem přesvědčen, že Fukušima změnila svět, i pokud jde o emise CO2. Jde zkrátka o to, abychom si zajistili spolehlivé dodávky energie. Jadernou energii budeme muset nahradit plynem a uhlím. Spalování plynu a uhlí samozřejmě povede k emisím CO2. Proto je naše stávající 20% úroveň velmi vysoká. Měli bychom být rádi, že máme rezervu v podobě energetické účinnosti, protože ta nám umožní podporovat nové druhy výroby potřebné k nahrazení jaderné energie. Plyn a uhlí budou při nahrazování jaderné energie hrát významnou úlohu. Jsem přesvědčen, že odbory a zaměstnavatelé mají vážné obavy, že politika CO2 povede k přesouvání pracovních míst pryč z Evropy a že Evropu opustí i celý surovinový průmysl, ať už se týká oceli, hliníku či papíru, jestliže zavedeme příliš přísná nařízení. Rád bych všechny varoval, že v této oblasti kráčíme kupředu příliš rychle. Naše politika musí být životaschopná a realistická.
Jaroslav Paška
- (SK) Paní předsedající, ve svém vystoupení bych chtěl upozornit na stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, který v bodě 3 poukazuje na skutečnost, že současná ustanovení politiky Evropské komise v oblasti změny klimatu vedou k přesouvání výroby z Evropy, a obávám se, že nadcházející zvýšení cen emisí oxidu uhličitého by tuto tendenci mohlo ještě více zvýraznit.
Současně upozorňuje na to, že aktuální snížení produkce emisí v Evropě nelze interpretovat jako signál, že Evropská unie je na cestě k dosažení cíle snížení emisí. Je třeba to hodnotit spíše jako důsledek omezení průmyslové produkce a přesouvání výroby z Evropy, což vede k růstu nezaměstnanosti v Evropě. Proto jsem přesvědčen, že cesta ke snížení emisí skleníkových plynů vede skrz důslednější prosazování inovací nových zelených technologií, abychom nezbytnost ochrany ovzduší neřešili pouze administrativními a finančními nástroji, ale raději podporou výzkumu a uplatnění nových technologií do reálného života.
Maria Da Graça Carvalho
(PT) Paní předsedající, evropská energetická a klimatická strategie v sobě musí spojovat hospodářskou konkurenceschopnost s energetickou bezpečností a ekologickými zájmy. Navýšení cílové úrovně omezení emisí skleníkových plynů o 20 % musí s těmito cíli zůstat v souladu. Souhlasím se zvýšením úsilí z 20 % na 25 %, kde oněch 5 % odpovídá zvýšení energetické účinnosti.
Zásadní však je nalézt takové řešení, které zachová konkurenceschopnost evropského průmyslu. V této souvislosti vítám skutečnost, že v Parlamentu vůbec poprvé došlo k široké shodě ohledně začlenění odvětvového přístupu. Tento přístup umožní skloubení cíle snížení emisí skleníkových plynů pro konkrétní zemi s celostním, globálním přístupem ke všem průmyslovým odvětvím, čímž se zabrání úniku uhlíku.
Zbigniew Ziobro
(PL) Paní předsedající, veřejnost od nás politiků očekává, že se ve všech svých aktivitách budeme chovat pragmaticky, racionálně a efektivně. Daňoví poplatníci nám odpustí mnoho věcí, ale ne utrácení jejich peněz a neposkytnutí žádných výsledků. Když diskutujeme o globálním oteplování, měli bychom k němu přistupovat jako k racionálnímu projektu. Ponechme v tuto chvíli stranou otázky ohledně opodstatněnosti této teorie a podobně, které tvoří základ politických diskuzí na toto téma. Uvědomujeme si, že ve vědě se vedou spory, nechceme je ale na tomto místě vyřešit.
Rád bych nicméně zdůraznil skutečnost, že typickou vlastností skleníkových plynů je to, že neznají hranice. I kdyby Evropa přijala pro emise skleníkových plynů ty nejpřísnější možné limity, výsledek se nezmění, nepřijmou-li tytéž limity Čína, Indie a další rozvojové země. Kromě toho, že omezení výroby zasáhne kapsy evropských daňových poplatníků, také vzroste nezaměstnanost a pracovní místa se přesunou za hranice Evropské unie.
S ohledem na výše uvedené bychom tedy měli jednat racionálně, máme-li v této záležitosti jednat vůbec nějak, aby se jednalo o globální proces, protože jen tehdy můžeme dosáhnout efektivity. Pokud je pravda, že měsíční objem emisí skleníkových plynů v Číně odpovídá ročnímu snížení o 20% v Evropě, o mnohém to vypovídá.
Elena Băsescu
(RO) Paní předsedající, na začátek bych chtěla panu Eickhoutovi poblahopřát k vytvoření této zprávy.
Snížení emisí skleníkových plynů v Evropě považuji na základě závěrů cancúnského summitu za životně důležité. To znamená, že EU si musí uchovat svoji roli celosvětové jedničky v oblasti ochrany životního prostředí. Proto je třeba reformovat provádění zelené politiky. Měla bych zdůraznit, jak je důležité přezkoumat mechanismy sledování emisí a jak je zapotřebí zohlednit je v celkovém rozpočtu.
Bylo by rovněž užitečné zlepšit stávající evropské schéma obchodování s emisemi. S ohledem na to bylo vydáno doporučení rozšířit rozsah uplatnění tohoto systému na nástroje mimo průmyslový sektor.
Musím podtrhnout dopad evropské ekologické politiky na dlouhodobé investice v podobě zelených technologií.
Günther Oettinger
člen Komise. - (DE) Paní předsedající, vážení poslanci, paní Hedegaardová si přála, abych vás od ní pozdravoval. Tento večer má nevyhnutelné povinnosti a poprosila mě, abych jejím jménem a jménem Komise učinil několik důležitých poznámek.
Rád bych poděkoval Parlamentu, všem jeho poslancům a panu zpravodaji za tuto významnou a rozsáhlou zprávu.
Cíli omezit globální oteplování na 2°C přikládáme velkou důležitost. Z tohoto důvodu jsme stanovili krátkodobé a střednědobé cíle do roku 2020 a dlouhodobou strategii do roku 2050. Je zřejmé, že musíme rovněž provést analýzu přechodného období mezi lety 2020 a 2050 a definovat další prozatímní cíle.
V loňském roce si EU stanovila za cíl 20% snížení během nadcházejících devíti let. K tomu došlo téměř před rokem v Parlamentu a předtím v Komisi a v Radě. Samozřejmě, že ve světle technických možností, hospodářských důsledků a finančních změn existují argumenty ve prospěch vyšších cílů. Cíl 20 % jsme nicméně stanovili před pouhým rokem. Nedomnívám se, že by se informace, z kterých jsme vycházeli, od té doby změnily. Řekli jsme, že Evropa sníží emise o 30 %, budou-li ostatní významné světové regiony připraveny uzavřít závazné dohody, neboť klima je globální záležitostí. Jsme přesvědčeni, že stále existují příležitosti pro zavedení závazných nebo částečných dohod. Proto jde o 20 %, budeme-li sami, a 30 %, jestliže získáme partnery, jinými slovy USA nebo Čínu. Jsem přesvědčen, že se jedná o vážně míněnou, dalekosáhlou a spravedlivou nabídku.
Během loňského roku Komise projednala a přijala sdělení upozorňující na možnosti snížení emisí skleníkových plynů o více než 20 % v souladu s uvedenými závěry, jinými slovy, snížení o 30 %. Zároveň se zabývá otázkou, zda je tento cíl technicky a ekonomicky proveditelný a zda bude mít dopad na náklady, ačkoli předpokládáme, že náklady budou nižší, než naznačovaly předchozí odhady. Jsme přesvědčeni, že přednost by v tuto chvíli měla dostat zásada spolehlivého plánování. To znamená, že ekonomika i občané budou mít jistotu, že mohou plánovat na základě cílů přijatých v loňském roce demokratickou většinou, čili 20 %, budeme-li sami, a 30 %, pokud budou ostatní partneři připraveni uzavírat závazné dohody.
S využitím určitého druhu automatického mechanismu se ukázalo, že připočte-li se k 20% snížení emisí CO2 energetická účinnost, automaticky se umožní 25% snížení. Rád bych vám však zároveň připomněl, že na základě týchž informací Parlament již několik let diskutuje o cílech 20-20-20. Zmínka o 20 % automaticky proměněných v 25 % se neobjevila pouze proto, že byla přijata později a nyní se jí zabývá Komise. Na tom by nebylo nic objevného. V projevech z let 2007 či 2009 se na to nikdy neodkazovalo. Jedná se o novou myšlenku, otevřenou diskuzi. S automatickým mechanismem však nesouhlasím. Kdybychom v Komisi a v Evropské unii brali energetickou účinnost vážněji již dříve, otázka automatického mechanismu by pravděpodobně nevyvstala.
Dále je zde otázka smíření zájmů hospodářství a životního prostředí. Jsem přesvědčen, že inovace, zejména v oblasti životního prostředí, nabízí významné příležitosti pro inženýry a techniky, aby různými způsoby přidali hodnotu a přispěli tak k vytváření pracovních míst. Musíme usilovat o to, abychom zajistili, že tato nová pracovní místa v oblasti energie a klimatu vzniknou v Evropě. Na druhou stranu musíme zajistit, že nepřijdeme o žádná zásadní pracovní místa. Co tím mám na mysli? Mám tím na mysli to, že svět by neměl vyrábět víc hliníku a oceli, než potřebuje. Avšak množství oceli, hliníku a mědi potřebné v Evropě a ve zbytku světa by mělo být v rámci možností vyráběno zde v Evropě, přinejmenším pokud se zde vyrábí v současnosti. Je přijatelné přesunout výrobu oceli, hliníku a mědi nebo se jí vyhnout tam, kde je to možné. Avšak množství oceli, hliníku a mědi potřebné v Evropě a ve zbytku světa by mělo být v rámci možností vyráběno zde v Evropě, v konkurenci s jinými oblastmi. Záměrně přesouvat výrobu nepokládáme za správné.
Chceme-li tedy smířit tyto zájmy, musíme v budoucnu zvážit, zda jsou vyšší cíle snížení emisí CO2 uskutečnitelné, zda přispějí k zachování pracovních míst ve "starých průmyslových odvětvích" a zda můžeme zabránit přesouvání těchto pracovních míst jinam. Jedna věc je jasná. Dal bych přednost tomu, aby ocelářský průmysl a výroba oceli zůstaly v Evropě při 20% snížení emisí CO2, než aby se přesunuly do Brazílie, Malajsie či Ameriky, kde by úrovně emisí CO2 byly 100%. Tím bychom své peníze investovali do špatného řešení. Je lepší snížit emise o 20 % a zachovat pracovní místa, přidanou hodnotu a daňové výnosy, než o pracovní místa přijít, mít v Evropě čisté svědomí a v Americe a Asii 100% emise a pracovní místa a daňové výnosy v těchto oblastech. Jedná se o velice pragmatický přístup, který nicméně zohledňuje životní prostředí i ekonomiku. Vyzýváte Komisi, aby v jednotlivých oblastech předložila rozsáhlejší návrhy. Vaše požadavky rádi splníme. Spoléháme na skutečnost, že ostatní vlády na celém světě dosáhnou pokroku na dalších celosvětových konferencích, stejně jako na pokrok po volbách v USA na konci letošního podzimu.
Na závěr bych chtěl Parlament povzbudit k tomu, aby nás nadále podporoval svými odbornými příspěvky a kladl na nás přiměřené požadavky. Jsme přesvědčeni, že Evropská unie zůstává na správné cestě, a prostřednictvím kontrol a transparentnosti chceme zajistit dosažení cíle 20 % a aby se v Evropě nic nepokazí. Na podzim vám předložíme své nápady ohledně revize systému obchodování s emisemi (ETS). Jak jsme dnes slíbili v návrhu týkajícím se energetické účinnosti, předložíme zprávu o tom, zda zvýšení účinnosti povede na trhu s CO2 k významným změnám. V případě nutnosti budeme muset zjistit, zda se objeví nedostatek, abychom zajistili, že obchodování s emisemi zůstane účinným nástrojem pro snížení emisí CO2 v rámci tržní ekonomiky.
Předsedající
Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat ve čtvrtek 23. června 2011.
Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu)
Sergio Berlato
Využívám této příležitosti, abych vyjádřil svůj nesouhlas s jednostranným zvýšením evropského cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o více než 20 %, vzhledem k absenci celosvětové klimatické dohody zahrnující všechny hlavní znečišťovatele. Nemělo by se zapomínat na to, že Evropská unie je ve skutečnosti jedinou oblastí na světě, která přijala právně závazné cíle na snížení emisí. Bezprostředním následkem je, že evropský průmysl ohrožuje silná konkurence světových soupeřů, jež tytéž závazky neomezují. Domnívám se tedy, že prioritou Unie by mělo být nejprve splnit již tak značně ambiciózní cíle 20-20-20, stanovené v klimaticko-energetickém balíčku. Jedině tak můžeme v Unii definovat takovou ekologickou politiku, která evropským podnikům umožní zachovat si konkurenceschopnost na celosvětové úrovni, což přispěje k udržení hospodářského růstu a vzniku pracovních míst. Na závěr chci říci, že sdílím obavy vyjádřené zástupci italského průmyslu, že průmysl se v tuto chvíli nenachází v postavení, kdy by se mohl zavazovat k ambicióznějším cílům, než jsou ty již stanovené Evropskou radou a potvrzené Komisí ve směrnici o obchodu s emisemi.
Elisabetta Gardini
Plán Komise na přechod k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050 naznačuje, že dosažení cíle 20% energetické účinnosti automaticky povede k 25% snížení emisí, a to bez jakýchkoli změn stávajícího legislativního rámce. Bez mezinárodní dohody by jednostranné zvýšení cíle snížení emisí mohlo ohrozit konkurenceschopnost našeho průmyslu, stejně jako růst a zaměstnanost v Evropské unii. Měli bychom jít raději cestou energetických úspor a obnovitelné energie. V tomto ohledu podporuji pana komisaře Oettingera v novém návrhu týkajícím se energetické účinnosti, který by zajisté přinesl úspory jednotlivcům i podnikům, neboť by jim pomohl spravovat vlastní spotřebu. V diskuzích o budoucí klimatické politice EU dále nesmíme opomíjet nový evropský a mezinárodní energetický scénář, který vznikl po povstáních v severní Africe a jaderné krizi. Tyto faktory budou mít ve střednědobém horizontu výrazný dopad na ceny energií a my budeme muset zhodnotit jejich odezvu ve stávající evropské ekologické strategii. Postačí říci, že odstoupení od jaderné energie donutí Německo využívat více fosilních paliv, čímž zvýší svou úroveň emisí skleníkových plynů. Svoji ekologickou politiku tedy musíme přeorientovat tak, abychom dosáhli tolik potřebného sblížení s naší energetickou politikou a tradiční odvětvové přístupy nechali za sebou.
Adam Gierek
Ekonomiky určitých členských států EU včetně mé vlasti, Polska, už nyní trpí nepříznivými dopady svévolně vynuceného klimaticko-energetického balíčku, použitého jako nástroj k prosazení politického cíle 20-20-20. Tento politický cíl je ovšem často i špatně vykládán: lidé hovoří o 20% snížení spotřeby energie, zatímco skutečným cílem je 20% zvýšení energetické účinnosti, což není totéž. Termín "účinnost" se často v dokumentech EU používá nesprávně, a to kvůli špatnému pochopení termínu "energetická účinnost" a metod jejího hodnocení, neboli jinými slovy, zda mluvíme o celostátní hrubé účinnosti či účinnosti na obyvatele, nebo o účinnosti přeměny, například přeměny primární energie na užitečnou práci. Důraz na zvyšování účinnosti namísto snižování spotřeby povede k upřednostňování technologických inovací, což pro nás bude znamenat výhodu. Takové inovace mají největší potenciál ke snižování emisí, a to dokonce i o víc než cílových 20 %.
Členské státy by měly mít právo vlastní volby, pokud jde o metody a časové plány snižování emisí, zejména prostřednictvím zvyšování účinnosti. V případě Polska to souvisí především s nesmírným potenciálem, který představuje za prvé celkové zlepšení nových i starých budov z hlediska tepelné účinnosti a za druhé rozsáhlé nahrazování starých tepelných elektráren v obytných budovách moderními tepelnými elektrárnami. Klimaticko-energetický balíček je třeba revidovat, abychom zajistili, že se členské státy lépe přizpůsobí snižování emisí.
Jolanta Emilia Hibner
Změny klimatu představují pro mezinárodní společenství vážný problém. Předložené výsledky ukazují, že klimatická politika Evropy je účinná. Nebylo by správné, aby si EU určovala nové jednostranné cíle, vzhledem ke skutečnosti, že na celosvětové úrovni žádná opatření obsahující nezávazné cíle snižování neexistují. Polsko je znepokojeno návrhem pana zpravodaje Eickhouta, který se věnuje řadě záležitostí, jež by mohly představovat ohrožení evropského hospodářství. Co se změn klimatu týče, prosazení dalšího snížení emisí místo 20 % o 30 % by mohlo napáchat značné škody. Budou-li výrobní náklady v Evropě příliš vysoké, celosvětový objem emisí vzroste, a to kvůli zvýšenému dovozu produktů ze zemí s nízkou účinností z hlediska emisí.
Evropský průmysl ukázal, že se můžeme spoléhat na jeho odhodlání hledat inovativní řešení, která by v boji proti změnám klimatu pomohla. Průlomové úspěchy jsou možné pouze na základě dobře plánovaných dlouhodobých investic.
Vzhledem k velmi vysoké úrovni spotřeby uhlí v polském energetickém sektoru bude polský průmysl v roce 2013 nucen kvůli systému obchodování s emisemi nést podstatně větší náklady než jeho evropští konkurenti. To by mohlo způsobit nesmírné problémy, pokud jde o dosažení původního cíle snížení zároveň se zachováním finanční likvidity. Kvůli zvýšení cílové úrovně o dalších 5 nebo 10 % by se mohla řada polských společností zhroutit, což nesmíme dopustit.
Ian Hudghton
písemně. - Když má vlast Skotsko v roce 2009 schválila zákon o změně klimatu, vyzývala ke 42% snížení emisí do roku 2020. Tyto cíle jsou ambiciózní, považujeme je však za zásadní součást našeho úsilí v boji proti změnám klimatu. Můj kolega, pan Eickhout, upozornil na četné výhody toho, aby byly cíle EU ambicióznější; evropští občané by jakékoli snahy v rámci tohoto Parlamentu o zmenšení našich ambicí odmítli.
Jaromír Kohlíček
Zpráva je ve své původní podobě odrazem velkého laického nadšení a poněkud nereálné snahy odtrhnout od sebe realitu dnešního zásobování elektrickou energií a soubor zbožných přání. Pravděpodobně všichni občané EU zatleskají smělým plánům na 80 a 95% snížení emisí do roku 2050. Takto obecně pojatý plán ovšem při bližším zkoumání musíme podložit naprosto reálnými možnostmi současných zdrojů energie. Není možné ze dne na den zlikvidovat využití uhlí a zemního plynu. Mimochodem využití zemního plynu se v posledních letech v zemích EU výrazně rozšiřuje. V souvislosti s hysterií, která se rozpoutala po zemětřesení v Japonsku a problémech reaktorů elektrárny Fukušima, se občané některých zemí EU rozhodli odstoupit v relativně krátkých termínech od jaderné energie. Takto obecně ještě nevidíme žádný problém. V konkrétním detailu zjistíme, že EU nedisponuje přenosovými linkami, které by mohly ve směru sever-jih a východ-západ zajistit přenos dostatečného objemu elektrické energie. Vítr, jak je známo, totiž nefouká stále ani v severním Německu a solární články - v současné době s účinností cca 11 % - přeměňují v elektrický proud pouze tu sluneční energii, která na ně dopadne. Výkon solárních elektráren tedy výrazně kolísá v průběhu dne i v průběhu roku. Závěry zprávy GUE/NGL podporuje, detailní analýza plánů musí nutně následovat.
Eija-Riitta Korhola
Pro evropskou klimatickou a energetickou politiku je charakteristická přehršel iracionálních řešení. Vytvořila obchodování s emisemi, které uměle zvyšuje ceny elektřiny a tlačí nahoru náklady, a to téměř bez jakéhokoli přínosu pro klima nebo životní prostředí. Zřidila větrné elektrárny tam, kde nefouká vítr. Kvůli výkupním cenám je výnosné to, co výnosné ve skutečnosti nikdy být nemělo. Příjem se přerozděluje z průmyslu do společností vyrábějících elektřinu pro burzy. Cíle obnovitelné energie byly zasazeny do tak nereálného časového rámce, že to ohrožuje udržitelné lesnictví. Teď, když se celosvětová ekonomika nachází v krizi a hraje se o důvěryhodnost eura, si něco takového už nemůžeme dovolit. Ve světle toho všeho nedokážu pochopit horlivou snahu Parlamentu zvýšit naše jednostranné cíle snížení emisí, jejichž celkový ekologický přínos bude minimální v porovnání se zátěží, kterou to bude znamenat pro náš průmysl a pracovní místa. Jelikož Německo oznámilo, že hodlá opustit jadernou energii, je zřejmé, že EU své cíle snížení emisí kvůli nárůstu využívání fosilní energie nesplní. Místo toho stoupne jak cena emisních povolenek, tak elektřiny. Zaplatí za to zaměstnavatelé a zaměstnanci, zatímco emise za našimi hranicemi dále porostou. Přišel čas pro zdravý rozum. Je jasné, že nedokážeme získat celosvětovou podporu pro závazné snížení emisí, a proto je třeba klást důraz na technická řešení a problém vnímat v různých souvislostech: potřebujeme jinou strategii řízení toho, co klima ovlivňuje. Krátkodobými příčinami jsou aerosoly, saze, metan a ozón v atmosféře: fungují odlišně od těch dlouhodobých, jako je oxid uhličitý, uhlovodíky či oxidy dusíku. Budeme-li si soustředit pouze na jednu z nich, oxid uhličitý, odhalí to naši neznalost složitosti celého problému.
Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz
V předvečer hlasování o zprávě o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 30 % místo 20 % bych rád vyjádřil své znepokojení nad jejími závěry, které zacházejí příliš daleko. Všeobecně vzato souhlasíme s uskutečňováním již stanovených cílů 20-20-20, avšak rozpětí a náklady kroků souvisejících s možným přijetím cíle 30% snížení emisí skleníkových plynů by byly obrovské. Investoři, kteří již nyní nesou náklady na udržení schopnosti konkurovat ze třetích zemí, v nichž jsou ekologické předpisy méně přísné než v Evropě, nyní stojí před dilematem, zda zůstat v Evropě nebo zda by měli své společnosti přesunout.
Jednostranné zvýšení cílů není účinným způsobem, jak zabránit změnám klimatu. Navrhovaný scénář 30% snížení bude mít nesmírný dopad na odvětví zapojená do systému obchodování s emisemi a přinutí je posílit opatření v mnohem větší míře než ta odvětví, která se na tomto schématu nepodílí.
Bogusław Sonik
Opatření za účelem dalšího zvýšení cílové úrovně omezení emisí jsou zhoubná pro evropský průmysl jako celek. Tlak, který na průmysl vyvíjí klimatická politika, bude znamenat přesouvání do třetích zemí, jejichž politika v této oblasti projevuje více zdravého rozumu. V celosvětovém měřítku to nepovede ke snížení emisí plynů se škodlivým vlivem na klima. Fenomén "úniku uhlíku", neboli přesouvání průmyslu za hranice EU, není mýtem, ale skutečnou hrozbou pro evropský hospodářský růst a zaměstnanost.
Podle zprávy Světové banky bude provádění evropského klimaticko-energetického balíčku pro polské hospodářství až do roku 2020 znamenat každoroční ztrátu 1,4 % HDP a pro EU jako celek ztrátu 0,55 %. Světová banka rovněž odhaduje, že ceny elektřiny vzrostou v Polsku o přibližně 26,2 % a v EU o 12,6 %. Pro polský a středoevropský průmysl je těžké se smířit už s předchozím cílem 20% snížení emisí CO2, a to kvůli vysokému podílu uhlí využívaného v tamním energetickém průmyslu. Tuto výzvu jsme však přijali a připravili se plnit své povinnosti.
Polsko si nemůže dovolit zvýšit cílovou úroveň snížení emisí oxidu uhličitého na 30 %. Jedním z řešení by mohl být vstup členských států do klubu snižování emisí CO2 na dobrovolné bázi. Vyzývám k tomu, aby při zítřejším hlasování převážil zdravý rozum nad hospodářsky nepodloženými ambicemi snižování emisí CO2.
Csaba Sándor Tabajdi
písemně. - (HU) Evropská unie včetně Maďarska si může své vůdčí postavení v boji proti změnám klimatu udržet jedině prostřednictvím zavádění nových technologických a hospodářských řešení a trvalých inovací. Co se týče zeleného hospodářského růstu, Maďarsko by mohlo být skutečným vítězem. Naše země stále vlastní emisní povolenky v hodnotě několika miliard forintů, které vláda co nejdříve opět nabídne k prodeji. Vzhledem k hojnosti zdrojů můžeme produkovat velké množství surovin pro výrobu bioenergie. Proto považuji za nepochopitelné, že nová maďarská strategie pro venkov nezahrnuje podporu výroby zemědělských surovin za účelem výroby energie. Nadešel nejvyšší čas, aby se maďarská vláda zavázala k většímu využívání obnovitelné energie a podpořila inovativní státní rozvoj. EU, jež je v současnosti zodpovědná za pouhých 12 % celosvětových emisí skleníkových plynů, nemůže změny klimatu zastavit sama. Ve velkých rozvíjejících se zemích, jako je Čína, Brazílie, Indie či Rusko, roste ekologické povědomí a evropským společnostem by se mohly v odvětvích alternativní energie otevřít obrovské trhy. Evropské společnosti však budou na těchto trzích konkurenceschopné pouze tehdy, jestliže je evropské regulační prostředí přiměje k trvalým inovacím a rozvoji. Proto musíme schválit ambiciózní cíle snižování emisí CO2. Díky pozitivní bilanci CO2 v nových členských státech klesly celkové emise evropské sedmadvacítky ve srovnání s rokem 1990 již o 17 %. Proto je zvýšení tohoto cíle na 30 % do roku 2020 velice reálné. | {
"language": "cs"
} | {
"alnum_ratio": 0.8255671784,
"avg_line_length": 392.5866666667,
"char_rep_ratio": 0.0494649227,
"flagged_words_ratio": 0,
"lang": "cs",
"lang_score": 0.9988247752,
"max_line_length": 1784,
"num_words": 13859,
"perplexity": 3030.1,
"special_char_ratio": 0.1833650319,
"text_len": 29444,
"word_rep_ratio": 0.0450541516
} | 15,625,480,466,556,066,000 |
Mimořádné autonomní obchodní preference pro Pákistán (rozprava)
Předsedající
Dalším bodem je zpráva pana Vitala Moreiry, jménem Výboru pro mezinárodní obchod, o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení mimořádných autonomních obchodních preferencí pro Pákistán - C7-0322/2010 -.
Vital Moreira
Paní předsedající, já jsem tuto zprávu ve skutečnosti nenapsal. Zpravodajem jsem se stal nečekaně a na poslední chvíli, neboť původní zpravodaj přestal na této zprávě pracovat. Proto jsem jakožto předseda výboru v souladu s jednacím řádem převzal jeho úkol. Mimoto, že jsem náhodný zpravodaj, jsem také zpravodaj poněkud zdrženlivý, protože jsem popravdě řečeno pro tuto zprávu nehlasoval a k jejímu obsahu mám vážné výhrady. Vzhledem k okolnostem je však na mně, abych se odvážně zhostil povinností, které my byly svěřeny.
Jak víme, tato zpráva o mimořádných obchodních preferencích udělených Pákistánu vznikla na základě rozhodnutí Evropské rady, která pověřila Komisi, aby předložila návrh Parlamentu a Radě. Jelikož se jedná o mimořádné preference, které se neslučují s pravidlem Světové obchodní organizace (WTO) zakazujícím pozitivní či negativní diskriminaci, je nezbytné získat od WTO výjimku předtím, než tyto obchodní preference udělíme. Navzdory všemu Komise předložila Parlamentu návrh a Výbor pro mezinárodní obchod, jemuž předsedám, se rozhodl zahájit rozpravu a hlasovat o této zprávě, pro kterou jsem shodou okolností zpravodajem. Sněmovně proto nyní předkládáme výsledek tohoto hlasování.
Paní předsedající, dámy a pánové, tato otázka v parlamentním Výboru pro mezinárodní obchod vyvolala spory, které se týkaly toho, zda bychom měli obchodní preference využívat jako prostředek pomoci při mimořádných událostech pro určité země, pokud jde o trvání a prodloužení oněch obchodních preferencí a konečně také toho, jaké podmínky by měly být uloženy příjemci, v tomto případě Pákistánu.
Přestože většina členů výboru hlasovala pro návrh Komise udělit Pákistánu tyto mimořádné preference, Výbor pro mezinárodní obchod rovněž schválil několik pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je omezení dopadu těchto obchodních výhod poskytnutých Pákistánu; mimo jiné přijal ochrannou doložku pro případ, že by se v důsledku snížení či odstranění obchodních cel dovoz z Pákistánu příliš zvýšil. Další pozměňovací návrhy se týkají například požadavků, aby Pákistán nevytvářel ani nerušil omezení, která má pro vývoz komodit.
Na závěr je důležité vzít v potaz, že naše úsilí by se mohlo ukázat jako naprosto zbytečné, pokud od Světové obchodní organizace nedostaneme výjimku, v současné době totiž nevíme, kdy nebo jestli vůbec bude nakonec udělena. Každopádně i kdyby se naše snahy ukázaly jako marné, bude to alespoň vynikající příležitost diskutovat o tom, jak rozumné je využívat mimořádné obchodní výhody jako prostředek nouzové pomoci, nebo, jako je tomu v tomto případě, jako prostředek politického vyrovnání pro danou zemi, a o tom, jaké má takové využití meze.
Hrozí nám proto, že vytvoříme nebezpečný precedent nebo ještě hůře, že politicky zneužijeme obchodní preference, jež by se patrně měly řídit kritérii, která jsou více objektivní a méně nahodilá či závislá na souvislostech, než je tomu v tomto případě.
Neelie Kroes
místopředsedkyně Komise. - Paní předsedající, dnes projednáváme legislativní návrh mimořádných autonomních obchodních preferencí pro Pákistán. Tento návrh byl Komisí předložen na výslovnou žádost Evropské rady bezprostředně po povodních, které postihly Pákistán v létě loňského roku a této zemi i jejímu obyvatelstvu způsobily rozsáhlé škody.
Chtěla bych poděkovat zpravodajovi a Výboru pro mezinárodní obchod za jejich tvrdou práci i za jejich podporu tomuto návrhu. Cílem návrhu Komise je jednostranné a dočasné pozastavení dovozních cel u 75 druhů zboží vyvážených z Pákistánu. Tyto obchodní preference by liberalizovaly přibližně čtvrtinu pákistánského dovozu do EU a byly by poskytovány po dobu dvou let s možností jejich prodloužení o další rok.
Evropská unie si uvědomuje, že takové obchodní ústupky, zvláště v citlivých odvětvích jako je textilní výroba, by mohly mít dopad na průmysl EU, a proto jsme zajistili, aby byla zachována rovnováha mezi potřebami Pákistánu a zájmy naše průmyslu i ostatních dodavatelských zemí.
Počet vybraných výrobků je omezený. U značně citlivého zboží jsme stanovili strop u liberalizace, která bude navíc trvat jen omezenou dobu. Mezitím jsme také požádali Světovou obchodní organizaci (WTO), aby nám udělila výjimku z platných pravidel WTO, jež by nám umožnila navrhovaná opatření uskutečnit. Jak víte, dosud o této otázce jednáme s ostatními členy WTO a doufáme, že brzy dospějeme k řešení.
Obrazy lidí, kteří ztratili své živobytí, si už možná každý nevybaví, neměli bychom však zapomínat na nesmírné náklady způsobené těmito zničujícími povodněmi, pokud jde o humanitární potřeby i hospodářské škody. Tato obchodní opatření nejsou ojedinělá, nýbrž představují završení významné humanitární a rozvojové pomoci dosahující výše 480 milionů EUR, kterou EU Pákistánu poskytla. Pro podporu hospodářského oživení pákistánského hospodářství jsou přesto nezbytná ambiciózní obchodní opatření, jež by měla být součástí naší střednědobé reakce na tyto nevídané přírodní katastrofy. Doufám proto, že Parlament tento návrh podpoří.
Dovolte mi nyní, abych přešla k některým pozměňovacím návrhům, které byly navrženy. Všemi se podrobně zabývat nebudu, ale dovolte mi poukázat na nejdůležitější z nich. Vím o požadavcích, aby bylo udělení autonomních obchodních preferencí podmíněno tím, že bude Pákistán respektovat určité základní zásady. Rozumím obavám, které v této souvislosti patrně panují, dobře přece víte, že otázky lidských práv tvoří nedílnou součást našich dlouhodobých vztahů s Pákistánem. Vzhledem k dočasnému charakteru této výjimky reagující na mimořádnou situaci se však Komise domnívá, že by tyto podmínky nebyly vhodné.
Náš dialog o lidských právech, který probíhá v rámci naší dohody o partnerství a spolupráci s Pákistánem, je vhodným fórem pro řešení takových otázek s Pákistánem a pro dosažení udržitelných řešení. Pokud jde o ustanovení, jež by Pákistánu zakazovala zachovávat, zavádět či zvyšovat cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem nebo jakékoli jiné omezení vývozu či dovozu určitých výrobků, domnívám se, že by takové podmínky vážně narušily udělení preferencí a odporovaly by duchu, charakteru i záměru našeho nařízení. Mimoto nemůžeme Pákistánu prostřednictvím tohoto nařízení zakázat, aby prováděl opatření, která jsou v souladu s jeho mezinárodními závazky.
Na druhé straně bychom mohli souhlasit se zavedením mechanismu, který umožňuje zavést limity bezcelního dovozu u pákistánských celních kvót v případě, že objem dovozu liberalizovaných výrobků stoupne nad určitou úroveň. Souhlasím také s tím, že preference by měly být zrušeny u jakéhokoli výrobku, jehož dovoz způsobuje nebo by mohl způsobit vážné problémy unijnímu výrobci obdobných či přímo konkurenčních výrobků, pokud to zjistí šetření prováděné Komisí. Mohli bychom souhlasit i s mechanismy pro ustavení celních kontrol pro dovážené zboží zahrnuté v nařízení, spojeném s podáváním čtvrtletních zpráv. Mechanismus předběžných kontrol by však znamenal přílišnou zátěž, pokud jde o licenční požadavky správních orgánů.
Jsem si konečně vědoma i požadavků na zkrácení trvání obchodních preferencí na jeden rok od data, kdy výjimka WTO vstoupí v platnost. Domnívám se, že by to bylo značně problematické.
Komise zpočátku navrhovala uplatnění mimořádných opatření po dobu tří let. Ve svém kompromisním návrhu, z něhož vycházela žádost o udělení výjimky od WTO, Rada zkrátila trvání na dva roky, s možností jeho prodloužení ještě o jeden rok. Další zkrácení pouze na jeden rok by však narušilo výhody autonomních obchodních preferencí, které by tak ztratily význam.
Dovolte mi také zdůraznit, že základem kompromisu dojednaného v Radě dne 10. listopadu bylo uplatnit na sedm textilních a oděvních výrobků celní kvóty spíše než jejich úplná liberalizace. Tento kompromis se stal základem následné žádosti o výjimku od WTO. Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu to však nezohledňují. V důsledku konzultací se členy WTO bude navíc nutné uplatnit celní kvóty ještě na několik dalších výrobků.
Pokud by byla výjimka udělena, představovala by maximum preferencí, které by EU mohla za daných podmínek Pákistánu udělit, a proto bude nařízení muset vycházet z obsahu výjimky od WTO, jakmile bude ve WTO dojednána. Dovolte mi také, abych vás ujistila, že Komise provede každoroční hodnocení dopadů autonomních obchodních preferencí udělených Pákistánu a předloží je Parlamentu a Radě, což je další důvod, proč nezkracovat dobu platnosti tohoto nástroje.
Děkuji Evropskému parlamentu za jeho spolupráci na této citlivé otázce. Komise je připravena s Parlamentem úzce spolupracovat, aby zajistila schválení tohoto návrhu a ukázala odhodlání EU chovat se odpovědně vůči zemím v nouzi.
Cristian Dan Preda
Pane předsedající, domnívám se, že je vhodný čas, abychom diskutovali o této zprávě od pana Moreiry. Proč? Protože nyní čekáme na rozhodnutí o výjimce, kterou Evropská unie od Světové obchodní organizace požaduje a jež se týká tématu, které právě projednáváme.
Dle mého osobního názoru je pro nás v této souvislosti důležité, abychom vyslali jasný signál ostatním obchodním partnerům Evropské unie. Unie musí být nadále odhodlána dodávat nouzovou humanitární pomoc, kterou Pákistánu štědře poskytla během počáteční fáze prostřednictvím obchodních opatření, jejichž cílem je zajistit udržitelné oživení pákistánského hospodářství. Diplomatická jednání se Světovou obchodní organizací nepochybně vyžadují čas, neboť je nutné vzít v úvahu obavy obchodních partnerů Unie. Výsledek těchto jednání je v současné době nejistý. Jak nám však připomínají nedávné události, je zjevné, že potřebujeme stabilní a prosperující Pákistán, který neskončí na šikmé ploše vedoucí k extremismu a bude naším partnerem v boji proti terorismu.
Jakožto zpravodaj pro stanovisko Výboru pro zahraniční věci bych rád svým kolegům ve Výboru pro mezinárodní obchod poděkoval za to, že přijali hlavní body, které jsme ve svém stanovisku uvedli. Chtěl bych zde poukázat na dva z těchto bodů. První bod, který je pro Výbor pro zahraniční věci patrně nejdůležitější a o němž se zmínila i paní komisařka, je požadavek neoddělovat požadavky týkající se lidských práv, včetně respektování základních zásad práva na práci, od udělování obchodních preferencí. Domnívám se, že se naše názory se v tomto bodě rozcházejí. Vzhledem k tomu, že lidská práva tvoří klíčový aspekt závazné dohody mezi EU a Pákistánem, musí být navrhované autonomní obchodní preference podmíněny dodržováním lidských práv v této zemi. Komise na druhé straně dosud neprovedla předběžné úplné hodnocení dopadů navrhovaných opatření. Domnívám se, že by to bývalo mělo významný dopad, především na obyvatele Pákistánu a na rozpočtové zdroje této země.
Daniel Caspary
Pane předsedající, dámy a pánové, téměř devět měsíců po katastrofálních povodních je situace v Pákistánu stále špatná a pákistánské obyvatelstvo potřebuje naši pomoc. Proto bylo správné a vhodné, že Evropská unie jednala a velmi rychle připravila balíček pomoci ve výši několika milionů eur a je důležité, aby se tato pomoc skutečně dostala k místním obyvatelům.
Od samého počátku jsem nebyl nijak nadšen z návrhu Komise, jednající pod tlakem Rady, využít všemožné nástroje zahraničního obchodu k poskytnutí krátkodobé pomoci Pákistánu. Několikrát jsem toto téma nadnesl ve výboru a požadoval zejména, aby se osoba odpovědná za zahraniční politiku v Evropské unii, tedy naše vysoká představitelka, také dostavila do výboru či do Parlamentu, aby nám vysvětlila, proč by to měl hradit zahraniční obchod, podrobně nám představila celkovou strategii Evropské komise, zasadila ji do kontextu a tak nás případně přesvědčila, že skutečně má smysl - jak jsem již jednou řekl - umožnit, aby zahraniční obchod v tomto případě financoval krátkodobý příspěvek.
Jsem velice vděčný za to, že se panu Davidovi a ostatním podařilo sestavit balíček, který získal podporu převážné většiny členů výboru. V této souvislosti bych chtěl především zdůraznit časové omezení, které bychom uvítali. To je jediné řešení, které nám umožňuje zabránit nesprávnému využívání finančních prostředků.
Jaká situace však nyní panuje v Pákistánu? Přestože již Bin Ládin nepředstavuje hrozbu, stále přetrvává otázka, do jaké míry si byli představitelé pákistánské vlády vědomi toho, kdo se v jejich zemi skrýval. Mnoha kolegům poslancům, včetně několika členů mé skupiny, se to nelíbí. Mimoto stále ještě nevíme, jak budou jednat ostatní země ve WTO a jestli nakonec vysloví svůj souhlas. Bylo by tedy dobré, abychom při zítřejším hlasování o pozměňovacích návrzích nepřistoupili k závěrečnému hlasování, nýbrž abychom tuto záležitost raději předali zpět výboru. Tak budeme moci zjistit, jak dopadnou jednání v rámci WTO a jestli má vůbec smysl, abychom s tímto balíčkem nakonec vyjádřili svůj souhlas.
Gianluca Susta
Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, skutečně nechápeme, proč většina členů Výboru pro mezinárodní obchod tak usilovně chtěla, aby byla tato věc předložena k rozpravě, když nyní žádá, aby byla předána zpět výboru, což odmítáme. Obě tato rozhodnutí jsou špatná, mimo jiné kvůli nedostatku času se však hodlám zaměřit pouze na otázku hodnot. Nejprve však vyslovuji svou plnou podporu tomu, co ve svém projevu řekl pan Moreira.
V tomto složitém světě, v němž neustále dochází k přírodním katastrofám i katastrofám způsobených člověkem, bychom vytvořili nebezpečný precedent, kdybychom každou humanitární krizi využili k revizi obchodní politiky. Ocitli bychom se na šikmé ploše, což by mohlo způsobit vážnou nerovnováhu a tím i nespravedlivé zacházení s nejchudšími zeměmi. Jedině díky vyváženým, stálým a objektivním pravidlům se mohou tyto země těšit z přínosů obchodní politiky, která však nesmí nahradit rozvojovou spolupráci.
Víme, že žádná pomoc určená pro Pákistán nejspíš nebude použita tak, aby pomohla lidem, které téměř před rokem postihly povodně. Stejně tak jistě víme, že to bude hlavně, i když ne výhradně, evropské textilní odvětví, které za tuto humanitární pomoc zaplatí. Toto nespravedlivé porušení pravidel obchodní politiky nemůžeme akceptovat, jelikož si uvědomujeme, že je třeba v našich diskuzích uvážit také jiné faktory.
Všichni víme, že vedle projevu solidarity s obyvatelstvem Pákistánu postiženým povodněmi, spočívá další podstatný důvod pro poskytnutí pomoci v rozhodnutí podpořit protiteroristické snahy Pákistánu. Šedá zóna, která byla v posledních dnech odhalena mezi pákistánskými orgány a Al-kajdou, i samotná záležitost s Bin Ládinem ukazují, jak nespolehlivá tato země je. Domnívám se, že na to musíme zaměřit svou pozornost, stejně jako se musíme zaměřit na hlavní otázky lidských práv, které nedávno vyvstaly.
Niccolò Rinaldi
Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, není správné, že v květnu 2011 vedeme rozpravu o přírodní katastrofě, která se odehrála v létě roku 2010, připravila o domov 12 milionů lidí a zničila 20 % dané země.
Nepodporuji socialistické stanovisko, které právě vyjádřil pan Susta. Také kvůli tomuto otálení si stále lámeme hlavu s tím, jaké nástroje můžeme přijmout, abychom Pákistánu účinně pomohli. Vedle naší frustrace z toho, že jsme toho dosud nedocílili, si také uvědomujeme, že potřebujeme takový přístup k obchodní politice, který bude vyspělejší jak v politickém, tak v humanitárním smyslu: obchodní politika se musí stát jedním z nástrojů pomoci obyvatelstvu v nouzi.
Uznávám, že Komise jednala rychle a efektivně, když navrhla balíček opatření, která pochopitelně musela být projednána a vyvážena, aby nepoškozovala evropská odvětví, která jsou již zkoušená krizí. Díky práci odvedené Výborem pro mezinárodní obchod, jež zahrnuje i některé pozměňovací návrhy, z nichž skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu podporuje pozměňovací návrh 37, mohou také podniky požádat o uplatnění ochranné doložky. Zdá se však, že Pákistán zažívá zlé časy a že příliš mnoho lidí není schopno dostát svým závazkům.
Žádáme Indii, aby změnila svůj přístup a zmírnila svůj odmítavý postoj v rámci Světové obchodní organizace (WTO) jakožto konkrétní projev dobrých sousedských vztahů. Vztahy mezi těmito dvěma zeměmi jsou skutečně složité, a to také kvůli teroristickému útoku v Bombaji a nedostatečné spolupráci Pákistánu při identifikaci a dopadení pachatelů tohoto útoku. Přesto by tato záležitost mohla prolomit špatné návyky v špatném vztahu mezi sousedy.
Také od pákistánských orgánů něco požadujeme, konkrétně aby ve svých vztazích s Indií více přistupovali z bilaterálního hlediska. Bilaterální setkání sice nedávno proběhla, téměř k ničemu však nevedla, patrně kvůli hrdosti ze strany Pákistánců. Je zjevné, že kriketová diplomacie, na kterou kladli důraz členové pákistánského parlamentu, s nimiž jsme se před dvěma týdny setkali, ke hmatatelným výsledkům dosud nevedla.
Konečně je to především WTO, kterou žádáme, jak jsme to učinili již v Ženevě během nedávného meziparlamentního shromáždění, aby urychleně přijala mechanismy, které umožní, aby pravidla mezinárodního obchodu rychle a flexibilně reagovala na mimořádné události v zemích postižených nepředvídatelnými katastrofami. Tato aféra se snížením cel možná ničeho nedosáhne, nebo může naopak zahájit novou éru v obchodních vztazích.
Sajjad Karim
jménem skupiny ECR. - Pane předsedající, toto byla nejhorší přírodní katastrofa, která kdy Pákistán postihla. Jsem hrdý, že mohu prohlásit, že jsme na ni reagovali rychle. Paní komisařka Georgievová byla přímo na místě katastrofy a při setkání s premiérem Syedem Yousafem Razou Gillanim jsem měl jsem možnost s ním jednat o odpovědi EU.
Jedno bylo naprosto jasné. Bylo třeba uvažovat nekonvenčně. Potřebovali jsme přijít s novým řešením, jak poskytnout pomoc. Odpovědí nebyla jen pomoc, ale hlavně obchod jakožto krátkodobé podpůrné opatření.
Jsem potěšen tím, že výbor po dlouhém rozvažování zprávu schválil a od svých kolegů z výboru vím, kolik to dalo práce přijít s něčím přijatelným. Obávám se však, že některé pozměňovací návrhy, o kterých se již Komise zmínila, se neslučují s našimi původními záměry ani s původním způsobem, kterým jsme reagovali.
Na úrovni WTO jsme zaznamenali výhrady k našemu unijnímu návrhu. Na jedné straně Indie prohlašuje, že by neměl být součástí Dohody o volném obchodu (FTA) mezi EU a Indií. S tím souhlasím. Spojovat bychom to neměli. To je správný přístup. Na druhé straně však od Pákistánu požaduje uvolnění obchodu. Ve svém přístupu si tedy protiřečí. Žádám tedy, aby svůj postoj znovu zvážila.
Domnívám se, že by tato sněmovna měla potvrdit postoj Komise. Máme přece záruku v podobě každoročního hodnocení dopadů.
Slyším, co mí kolegové říkají o svých obavách ohledně bezpečnosti. Stojím tu však jako někdo, kdo sotva přežil útoky v Bombaji, a těmto kolegům vzkazuji: teď není čas na to, abyste se k Pákistánu obraceli zády. V sázce je věrohodnost EU. Poskytněte proto návrhu Komise svou podporu.
Keith Taylor
jménem skupiny Verts/ALE. - Pane předsedající, stejně jako mnozí další v této sněmovně i já sdílím obavy o obyvatele Pákistánu postiženými strašnými povodněmi a soucítím s nimi. Cítil jsem to tak v době katastrofy a pociťuji to i nyní. Když se však dívám, jak chybí politická vůle, jak do toho vstupují zájmy různých korporací a jak WTO prokrastinuje, pak před námi vidím jen doporučení, která oslabují původní návrhy předložené Komisí na poslední chvíli.
Krátké časové rozmezí pro uvolnění obchodních preferencí, jež bylo zkráceno ze tří let na jeden rok, již bylo zmíněno: Pákistán po tuto dobu nesmí zachovávat nebo zvyšovat cla či poplatky. Navíc padají návrhy požadující nejen výroční zprávu o jednoletém programu, ale také čtvrtletní zprávy o uplatňování a provádění příslušných opatření. To vytvoří rozsáhlou byrokracii, která navíc potrvá pouze jeden rok.
Mám proto značné pochopení pro pozměňovací návrh 43, tedy poslat tento návrh zpět do výboru, abychom mohli přijít s něčím, co skutečně zajistí pomoc, kterou chceme Pákistánu poskytnout. Konečně se domnívám, že tento případ skutečně ukazuje na naléhavou potřebu zabývat se fungováním WTO a proměnit ji v opravdu demokratickou instituci, jejíž postupy budou transparentní a jejíž členové budou zodpovědní.
Helmut Scholz
Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, je to už téměř rok, co obyvatele Pákistánu postihly zničující povodně. S obyvateli této postižené země máme všichni velice blízké vztahy.
Skandální však je, že se jednání v rámci WTO stále protahují vyjednávání, což samo o sobě zjevně svědčí o tom, že využívání této formy podpory obchodu není jakožto opatření mimořádné pomoci vhodné. Má skupina opakovaně Komisi vyzývala k předložení plánu B, abychom obyvatelům Pákistánu pomohli jejich zemi rychle a trvale obnovit. Žádné alternativní řešení však nebylo představeno. Možná, že Komise prostě postrádá nápady nebo není schopna jednat proto, že se cítí být omezena neochotou ze strany Evropské rady, která je jí velmi dobře známa. Jinak by se totiž mohlo zdát, že obtížná jednání ve WTO využívá jako výmluvu pro svou nečinnost.
Věděli jste stejně dobře jako my, že tato jednání budou obtížná, dokonce ještě dříve, než začala a patrně jste to věděli již tehdy, když vás ministři zahraničí z Německa a z ostatních členských států na tuto misi vyslali. Usnadnění obchodu s textilním materiálem, kůžemi a etanolem, které nyní chcete Pákistánu nabídnout, by narušilo status GSP+ (Všeobecný systém preferencí), který získaly země jako Bangladéš a na rozdíl od Pákistánu ho získaly díky schválení významných úmluv OSN a MOP o právech pracovníků a ochraně životního prostředí. Právě tento výhodný status Bangladéši umožňuje dovážet z Pákistánu primární produkty, zpracovat je a poté je vyvážet do Evropy. Nelze se proto divit, že tato země nyní klade odpor.
Upřímně řečeno však nemůžeme očekávat uznání naší snahy pomoci Pákistánu na úkor jedné z nejchudších zemí světa. Pokud to uděláme, tak tím nakonec poškodíme i sebe a učiníme tak v předvečer předložení nového návrhu Komise na revizi našeho systému obchodních preferencí.
Mé řešení tohoto problému je proto následující: zaměřme se na přímou pomoc při rekonstrukci země po povodních a jednejme okamžitě, místo abychom ztráceli čas jednáním v Ženevě. Každý den, kdy neposkytneme pomoc, totiž jako Evropané ztrácíme důvěru především v Pákistánu a za to nakonec zaplatíme vysokou politickou cenu.
Claudio Morganti
Pane předsedající, dámy a pánové, tuto zprávu považuji za zcela nepřijatelnou. Jsem si vědom tragických povodní, které v loňském roce zasáhly Pákistán, a pokládám za správné této zemi pomoci. Pokud vím, tak Evropská unie již uvolnila okolo 500 milionů EUR, což nepovažuji za zanedbatelnou sumu.
Tyto nové koncese jsou absurdní, jelikož se zaměřují na textilní výrobu - tedy odvětví, jež v Pákistánu převládá a které bylo v Evropě zničeno právě v důsledku nekalé konkurence ze strany asijských zemí. Opravdu chceme evropské textilní výrobě zasadit poslední ránu? Liga Severu si to rozhodně nepřeje a nemáme ani v úmyslu to akceptovat.
Otázku, zda tyto výjimky udělit, pokud je Parlament schválí, bude muset následně posoudit Světová obchodní organizace. Zdá se, že některé státy - včetně již zmíněné Indie - jsou ochotny svůj souhlas poskytnout, pochopitelně ne zadarmo, nýbrž výměnou za podobně příznivé podmínky poskytnuté Evropskou unií, která je nakloněna tomu takové žádosti uvítat.
Mám dojem, že se obchodní politika EU řídí tou nejhorší formou sebezničujícího chování, a proto doufám, že bude toto opatření jednoznačně odmítnuto.
Andreas Mölzer
(DE) Pane předsedající, to, co v některých regionech severozápadního Pákistánu dosud nezničila válka a terorismus, bylo v roce 2010 smeteno povodněmi. Vedle závazku v podobě mimořádné pomoci ve výši 415 milionů EUR chce nyní EU zrušit cla u několika výrobků. Pákistán tak již brzy získá dlouho požadovaný status rozvojové země se zvláštními celními preferencemi.
EU by si přesto neměla dělat iluze, že by udělení obchodních preferencí mohlo v Pákistánu, který vlastní jaderné zbraně, zastavit vzestup islámských fundamentalistů a teroristů. Spojeným státům se to nepodařilo, přestože zemi poskytly vojenskou pomoc ve výši několika miliard. Západ tak draze platí za loajalitu malé a stále se zmenšující části politických představitelů Pákistánu.
Likvidace Bin Ládina Spojenými státy rovněž vyvolala řadu složitých otázek. I kdyby Pákistán věděl o místě pobytu vůdce Al-kajdy, na něhož byl vydán mezinárodní zatykač, a byl by tedy nucen jej vydat, nic to nemění na skutečnosti, že toto cílené zabití představovalo porušení suverenity Pákistánu. Západ však nesmí opouštět své vlastní zásady, jako je právní stát. Teroristé, diktátoři a masoví vrazi musí být postaveni před soud a ne být likvidováni cíleným zabíjením.
Paulo Rangel
(PT) Pane předsedající, nejprve bych chtěl poblahopřát především svému kolegovi ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), panu Davidovi, k jeho práci. Dnes ho tu zastupuji, neboť on sám bohužel nemůže být ve sněmovně přítomen. Chci také prohlásit, že jsme pomoc obětem povodní v Pákistánu vždy pokládali za svou etickou a morální povinnost. Z tohoto důvodu jsme jednoznačně podpořili všechna tradiční opatření humanitární pomoci, jež byla učiněna. Skutečně věříme, že musí pokračovat úsilí pomáhající stabilizovat situaci mnoha milionů postižených lidí.
Nemůžeme však akceptovat, že by obchodní politika Evropské unie měla být nyní pokládána za vhodný a náležitý nástroj humanitární pomoci. Pravda je, že to bude mít dva škodlivé důsledky: jeden v rámci Evropské unie, především pro jižní země a pro jejich textilní a oděvní průmysl, který je nyní vážně oslaben v důsledku hospodářské, sociální a finanční krize nevídané od doby, kdy tyto země vstoupily do Unie; a druhý na mezinárodní úrovni, během jednání Světové obchodní organizace (WTO), které by mohlo zásadně narušit otevření Evropské unie jakožto největšího obchodního seskupení na světě případnému vývozu z Pákistánu. Není proto náhoda, že se tato jednání ocitla ve slepé uličce.
V takové situaci je proto zcela přirozené prohlásit, že, vzhledem k osmiměsíčním obtížným jednáním o tomto nařízení, kterých jsme se účastnili a na nichž jsme předkládali nanejvýš konstruktivní návrhy, nyní budeme bohužel moci podpořit jedině pozměňovací návrh, který počítá s koncem tohoto návrhu nařízení v jeho stávající podobě. Musíme to nyní udělat, ne kvůli nedostatku solidarity s Pákistánem, nýbrž proto, že věříme, že by humanitární pomoc měla být poskytována na správném místě a správným způsobem.
Josefa Andrés Barea
(ES) Pane předsedající, paní komisařko, jednání o této zprávě Evropského parlamentu jsou komplikovaná, zvláště proto, že zahrnuje opatření vyžadující souhlas Světové obchodní organizace (WTO), proto se předběžný návrh, který Komise zaslala Parlamentu, liší od toho, který byl poslán do Ženevy.
Domníváme se, že je nezbytné Pákistánu pomoci. Věříme, že ve výjimečných případech mohou být obchodní preference uděleny za předpokladu, že berou v potaz citlivost evropského průmyslu, zvláště pak textilního průmyslu, který v důsledku krize v oblastech, jako je španělský region Valencie, těžce strádá.
Tato zpráva nám nicméně umožnila si ověřit, že opatření, která mohou být učiněna v rámci mezinárodního obchodu, patrně nelze vyřídit tak rychle, jak to tyto události vyžadují, takže bychom se z toho měli v budoucnu poučit.
Ano, pomozme Pákistánu. Ne však prostřednictvím původního návrhu Komise, který nebere v úvahu dopady na evropský průmysl, pokud jde o prováděcí lhůty u citlivých výrobků, a navíc by zpozdil uskutečnění těchto opatření, neboť se liší od textu, který čeká na schválení od WTO: zmeškali bychom konečnou lhůtu.
Pokládáme proto za nepřijatelné se tohoto návrhu držet a domníváme se, že budeme muset hlasovat proti němu.
João Ferreira
(PT) Pane předsedající, paní komisařko, tento návrh nařízení představuje jen další zjevný a politováníhodný projev pokrytectví Komise. Je to projev pokrytectví, spočívající v tom, že jsou v oblasti humanitární pomoci uplatňovány nástroje, které patří výhradně do oblasti dílčích obchodních zájmů, jednoduše řečeno byznysu. Je to projev pokrytectví, který využívá přírodní katastrofu, jež postihla Pákistán, k uskutečnění dlouhodobých plánů hrstky velkých společností ovládaných Evropskou unií.
Dnes slouží jako ospravedlnění humanitární pomoc Pákistánu. Včera to byla podpora v boji proti terorismu. Skutečný záměr je však dnes, stejně jako včera totožný: získat obchodní koncese, z nichž mají prospěch hlavně velcí evropští dovozci. Tak to prostě je, jakkoli chce Výbor pro mezinárodní obchod zmírnit negativní dopady bezzubými ochrannými opatřeními, které v podstatě nic nezmění.
Sama tato zpráva uznává, že tyto obchodní koncese poškodí textilní průmysl Evropské unie i země a regiony, které na něm nejvíce závisí. Jedná se o závažný dopad pro odvětví, které je již značně oslabeno - v důsledku liberalizace světového obchodu - a které je soustředěno v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti, chudoby i marginalizace a s nízkou mírou hospodářské diverzifikace. Ještě závažnější je však tento dopad v případě, kdy se tyto regiony nacházejí v členských státech, které se jako Portugalsko potýkají s nesmírně závažnou hospodářskou a sociální krizí, jež by se mohla zanedlouho ještě zhoršit v důsledku protiprávního zásahu, který připravují Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská unie.
Pamatuji si, že portugalský parlament jednomyslně přijal usnesení proti těmto obchodním koncesím. Potřebujeme opatření na ochranu evropského textilního průmyslu a s ním spojených pracovních míst. Ničeho takového jsme se však od Komise nedočkali.
Mara Bizzotto
(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nařízení, které dnes pod maskou solidarity projednáváme, je ve skutečnosti jen další zradou, které se Evropa dopouští na svých občanech.
Nemůžeme EU dovolit, aby dál poškozovala vysoce kvalitní odvětví, jakým je textilní průmysl v Itálii a v dalších zemích. Měli bychom je všemi možnými prostředky chránit před nekalou konkurencí ze zemí, jakými jsou Čína, Turecko, Indie, Vietnam a Pákistán, ve kterých jsou pracovníci vykořisťováni za velmi nízké náklady a kde neexistují žádné minimální záruky týkající se dodržování sociálních práv. Mnohé velké evropské společnosti přesunuly svou výrobu právě do těchto zemí, a to na úkor pracovních míst v Evropě.
Navíc naprosto nechápu, proč nebylo možné počkat ani na názor Světové obchodní organizace na toto nařízení. Mezitím Evropa v podstatě ukázala, že udělá všechno možné pro to, aby nyní i v budoucnu poškodila zájmy svých občanů i svých vysoce kvalitních odvětví. Upřímně doufám, že toto nařízení bude při hlasování zamítnuto.
Georgios Papastamkos
(EL) Pane předsedající, také já samozřejmě podporuji, aby Evropská unie poskytovala humanitární pomoc tam, kde je to možné. Rozumím argumentaci Komise, pokud jde o poskytování pomoci ve formě jednostranných obchodních koncesí ve prospěch Pákistánu. Nesouhlasím však s návrhy Komise, které požadují, aby většina zátěže spočívala na dvou průmyslových odvětvích v Unii, a to na textilní výrobě a výrobě bioetanolu.
Chtěl bych zdůraznit, že evropský textilní průmysl byl v posledních letech pod obrovským tlakem v důsledku liberalizace obchodu v rámci Světové obchodní organizace.
Působil jsem čtyři funkční období jako člen parlamentu za region, jehož jedna oblast, jmenovitě Naoussa, má jednu z nejvyšší nezaměstnanosti v celé Evropě právě v důsledku dopadů globalizace na textilní průmysl. V souvislosti s výrobou bioetanol bych chtěl zdůraznit, že EU do tohoto nového průmyslu významným způsobem investovala. Nesmíme přehlížet fakt, že se jedná o dvě průmyslová odvětví, v nichž se zdá být Pákistán zvlášť konkurenceschopný. Zmíněné koncese navíc nezahrnují žádnou podmiňovací doložku, jak by tomu bylo, pokud by byl Pákistánu udělen status GSP+. Závěrem bych rád položil otázku, zda zmíněné koncese skutečně přinesou užitek obyvatelům Pákistánu postiženým povodněmi. Pochybuji o tom. Ve snaze krotit šlechetné záměry předkládám protinávrh, aby byly koncese uděleny u jiných průmyslových výrobků. Proč by to měly být právě textilní výrobky? Obětem povodní v Pákistánu bychom tak zajistili stejně tak velký užitek. V každém případě by trvání a rozsah koncesí měly být omezeny a měla by být stanovena ochranná opatření navrhovaná v pozměňovacích návrzích předložených skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů).
Bernd Lange
(DE) Pane předsedající, paní komisařko, všichni jsme pevně přesvědčeni, že musíme lidem v Pákistánu pomoci, avšak nástroj, který navrhujete, paní komisařko, je špatný, a to ze tří důvodů.
Za prvé, neexistuje vůbec žádný důkaz, že usnadnění obchodu přinese užitek právě lidem postiženým povodněmi. Naopak víme, že textilní průmysl v Pákistánu se nachází v jiných regionech a v posledních letech dokonce zaznamenal růst. Toto odvětví tedy vůbec není povodněmi zasaženo. Nechápu, jak chceme usnadněním obchodu pomoci lidem postiženým povodněmi.
Za druhé, nemohu pochopit, jak můžeme nyní poskytnout tyto úlevy zemi, která očividně nesplňuje podmínky pro udělení statutu GSP+, pokud jde o sociální standardy a standardy v oblasti životního prostředí, a vyslat tak signál ostatním zemím, které tyto podmínky splňují, jako je Bangladéš, že jejich úsilí není žádoucí a že tento status mohou získat i jiným způsobem.
Můj třetí argument, paní komisařko, zní, že se nejedná o přístup založený na solidaritě, protože tíhu tohoto opatření v Evropě jednostranně nesou pouze některá odvětví a některé země. Pokud skutečně chceme něco udělat, pak bychom to měli učinit v duchu solidarity se zapojením všech zemí a subjektů. A to znamená, že musíme poskytnout pomoc přímo obětem povodní. Takový přístup bychom měli zaujmout.
Paweł Zalewski
(PL) Pane předsedající, všechny oběti této strašlivé katastrofy si zaslouží, abychom jim vyjádřili soucit, a proto je správné, že si Evropská unie pospíšila s poskytnutím humanitární pomoci. Budoucnost Pákistánu představuje klíčovou otázku pro svět i pro Evropu. V souvislosti s bojem proti terorismu se jedná o důležitou zemi, která je zároveň významným zdrojem přistěhovalectví do Evropské unie.
Evropská unie až dosud bohužel neměla žádnou koncepci politiky vůči Pákistánu. Návrh obchodních preferencí EU nemá žádný konkrétní cíl. Komise nebyla schopna odůvodnit provádění tohoto návrhu, což na svém zasedání nedokázal ani Výbor pro mezinárodní obchod. Návrh nepomáhá těm, kdo byli povodněmi postiženi, a nemá ani významnější vliv na rozvoj této země. Evropská unie ve svých vztazích s Pákistánem sleduje dva velmi důležité zájmy: prvním je boj proti terorismu a druhým je hospodářský rozvoj této země, který by měl vycházet z respektování právních principů, jako je tomu v jiných zemích. Místo abychom vytvářeli návrhy, které k ničemu nepovedou, potřebujeme připravit seriózní, komplexní nabídku hospodářské pomoci a spolupráce podmíněného charakteru.
Pokud chce Pákistán posílit svou spolupráci s Evropskou unií, měl by prokázat, že v boji proti terorismu skutečně spolupracuje a že rozvíjí svůj právní řád. Program rozsáhlé pomoci by pak měl smysl - tato pomoc by však měla být rozsáhlá a neměla by se omezovat na jedno či dvě odvětví ekonomiky. Znovu opakuji, že předložený návrh vůbec nic neřeší, a proto se domnívám, že by měl být zamítnut. Vyzývám paní Ashtonovou, aby představila pečlivě promyšlenou koncepci spolupráce s Pákistánem.
David Martin
Pane předsedající, již osm měsíců uplynulo od doby, kdy Rada navrhla rozumný balíček opatření pomoci Pákistánu po zničujících povodních. Lituji toho, že o něm o osm měsíců později ještě stále jednáme místo toho, abychom ho prováděli.
Položme si otázku, proč jsme tento balíček potřebovali. Existuje rozdíl mezi pomocí a tím, co obsahuje tento obchodní balíček. Pomoc je pro Pákistán pochopitelně velmi důležitá, tento obchodní balíček však měl podnítit podnikatele, aby zahájili rekonstrukci továren a opět investovali do textilního průmyslu i dalších odvětví, která byla doslova smetena povodněmi. Není pravda, že povodně neměly žádný dopad na textilní průmysl. Zaplavené oblasti sice nejsou centrem textilního průmyslu v zemi, nacházely se v nich však podpůrná odvětví pro textilní průmysl i značná část tohoto průmyslu.
Obnovu textilního průmyslu bychom podnítili tím, že bychom ukázali, že se jeho produkty na nějakém trhu uplatní. Naše odpověď byla bohužel velmi nevstřícná. Myšlenku připojení bezpečnostní doložky samozřejmě mohu podpořit, bylo by ale lepší neudělat vůbec nic než tohle pouze na jeden rok. Jeden rok nezajistí prostor pro nezbytné investice.
Lituji také toho, že nás Indie ve WTO nijak nepodporuje. Doufám však, že takzvaná kriketová diplomacie, kterou zmínil pan Rinaldi, nakonec povede k řešení a že Indie uzná, že je z humanitárních i bezpečnostních důvodů důležité Pákistánu pomoci s vytvářením pracovních míst a s investicemi do budoucna.
Anna Záborská
(SK) Pane předsedající, pane komisaři, vidím, že toto téma sněmovnu rozdělilo. Navzdory názoru, který zastávají mí kolegové, souhlasím s tím, co předložila Rada.
Jako členka Výboru pro rozvoj bych chtěla zdůraznit právě tento aspekt. Ačkoliv je okamžitá finanční humanitární pomoc jako odpověď na takové katastrofy, jako zasáhla Pákistán, nezbytná, sama o sobě nestačí. Rozvoj nejúčinněji podpoříme tak, že umožníme lidem, aby si pomohli sami. Vítám proto zrušení celních bariér - i když pouze přechodné - a věřím, že nám toto přechodné období umožní zhodnotit proces, který Komise navrhuje. A pokud se tento proces a přístup osvědčí, pak bych následně přehodnotila definici rozvojové pomoci Evropské unie. Jestli něco ohrožuje textilní průmysl v Evropě, pak je to především Čína, a ne Pákistán.
George Sabin Cutaş
(RO) Pane předsedající, z toho, co prohlásili někteří naši kolegové, jste jistě zaregistroval argument, že udělení zvláštních obchodních preferencí Pákistánu by nebylo vhodným řešením toho, jak pomoci obětem povodní, jelikož obchod nepovažují za vhodný prostředek v reakci na mimořádné události. Souhlasím s tím, že udělení obchodních preferencí možná přímo nepomůže lidem, kteří trpí v důsledku povodní. Avšak prováděním opatření, jež doplňují humanitární pomoc, můžeme přispět k hospodářskému oživení Pákistánu. Mezinárodní obchod a humanitární pomoc rozhodně nepředstavují dvě naprosto protichůdné činnosti. Všechny politiky Evropské unie se totiž v jisté míře doplňují. Když rozvojovým zemím nabízíme obchodní preference, neděláme to ve skutečnosti čistě z pragmatických, tedy obchodních důvodů, ale abychom také dali najevo solidaritu s těmito státy.
Charles Tannock
Pane předsedající, obrazy povodní, které v létě loňského roku postihly Pákistán, byly skutečně děsivé a Evropská unie se správně snažila provést opatření na pomoc milionům Pákistánců, jejichž životy byly zničeny touto strašlivou katastrofou.
Humanitární pomoc by měla být vyplácena bez politických podmínek. Mimořádné obchodní preference jsou nicméně kontroverzním opatřením, pokud jde o Pákistán i daný region. Přítomnost Usámy Bin Ládina v Pákistánu nyní opět odhalila rozpolcený postoj Pákistánu k boji proti terorismu.
Já osobně mám tedy obavy, že tyto mimořádné obchodní preference budou vypadat jako odměna pákistánské vládě za její nečinnost v tomto ohledu. Obávám se také, že sekulární a demokratický stát Bangladéš, země rovněž sužovaná povodněmi, bude trpět v důsledku nekalé konkurence, jelikož je také značně závislý na textilní výrobě.
Jedná se o dobře míněné opatření a já ho samozřejmě plně podporuji, musíme ho však nesmírně pečlivě zvážit, s ohledem na všechno, co jsem ve svém krátkém příspěvku nastínil.
Franz Obermayr
(DE) Pane předsedající, pane komisaři, tento návrh představuje útok na evropský textilní průmysl, o tom nemůže být pochyb. Dovolte mi však, abych se zmínil také o humanitární stránce. Rozsáhlé osvobození od cel musí být spojeno s bezpodmínečným závazkem dodržovat lidská práva. V této souvislosti mám na mysli křesťanské menšiny a práva žen. Zvlášť znepokojující je pákistánský blasfemický zákon: každý, kdo urazí proroka Mohammeda, je odsouzen k trestu smrti. Fundamentalismus je v Pákistánu rozšířen mezi všemi společenskými vrstvami a lze ho dokonce zaznamenat i mezi studenty renomované Mezinárodní islámské univerzity.
Očividně sami nevěříte argumentu, že obchodní preference mohou být využity k podpoře prosperity a k boji proti radikalismu. EU zkrátka nemůže udělovat obchodní preference, pokud zároveň ignoruje nebo nevyžaduje dodržování základních právních předpisů.
Jean Lambert
Pane předsedající, hovořím z pozice předsedy delegace, která navštívila Pákistán, a musím konstatovat, že tu dnes večer někteří lidé ronili opravdu krokodýlí slzy, když vyjadřovali naprosto opačné názory, než jaké normálně zastávají.
Když jsme zde tuto otázku v minulosti projednávali, byli jsme Komisí ujištěni, že byly příslušné body pečlivě zváženy, aby se zajistilo, že nebudou narušovat vývoz EU. Změnilo se to snad? Ptáte se nás: proč máme z Pákistánu dovážet právě textilní výrobky? Odpověď zni: protože textilní výrobky jsou jejich hlavním vývozním artiklem. Nemůžete od nich očekávat, že za několik měsíců přijdou s něčím novým.
I my jsme měli pochybnosti o možném dopadu tohoto opatření v oblastech zasažených povodněmi. Zmínili jsme tuto obavu během své návštěvy v Pákistánu a přímo od členů tamějšího parlamentu se nám dostalo odpovědi, že toto opatření přinese užitek průmyslu v jejich volebních obvodech. Domnívám se proto, že bychom se měli vážně zamyslet nad tím, jaký vyšleme signál, pokud toto opatření nepodpoříme.
Karel De Gucht
člen Komise - Pane předsedající, nejprve bych se chtěl omluvit za to, že jsem nebyl přítomen na začátku rozpravy, ale právě jsem přilétl z Bruselu a vaše rozprava, jak bych to řekl, začala dříve, než bylo plánováno. To je sice velmi chvályhodné, avšak zároveň jsem se kvůli tomu trochu opozdil.
Věnoval jsem pozornost všem projevům, které byly k této zprávě proneseny. Jen bych rád zdůraznil několik bodů. Za prvé, nejednáme tu o Dohodě o volném obchodu. Mám dojem, že mnoho příspěvků vychází z předpokladu, že se tu jedná o nějaký druh Dohody o volném obchodu se všemi aspekty, které k ní náleží. Problém sociální podmíněnosti respektive udržitelnosti, jak jej nazýváme, sem například nepatří, neboť se tu zcela zjevně jedná o časově omezené opatření.
Za druhé, nejednáme ani o všeobecném systému preferencí. K tomu se chystáme v blízké budoucnosti, kdy teprve proběhne diskuze o tom, které země do něj mohou být zahrnuty a které nikoli.
Jedná se o návrh, který Evropská komise vytvořila v souvislosti s rozsáhlými povodněmi v Pákistánu, je časově omezený na dva roky s možností prodloužení o další rok.
Dovolte mi také říci, že pozměňovací návrh na zkrácení působnosti na jeden rok mi upřímně řečeno nedává velký smysl: to už by bylo lepší, kdybyste jednoduše hlasovali proti.
Proč jsme ještě nedospěli k závěru a proč tento argument zaznívá až nyní, kdy od povodní uplynul téměř rok? Jednoduše proto, že jsme WTO právě předložili žádost o výjimku, v rámci WTO však čelíme vážným problémům kvůli sousedícím zemím Pákistánu. Myslím, že je tu nemusím jmenovat. Snažili jsme se tedy najít nějaké řešení. Domnívám se, že jsme se ubírali správným směrem, a teprve až v nadcházejících týdnech zjistíme, jaký bude mít dopad to, co se nedávno v Pákistánu odehrálo.
Jestli výjimku dostaneme nebo ne však závisí zcela na WTO, a tuto výjimku lze získat jedině na základě jednomyslnosti, takže si ji ve WTO nemůžeme vynutit. Můžeme se jen ze všech sil snažit o to, aby byla schválena.
Chtěl bych také říci, že na rozdíl od jednoho z předchozích řečníků nebudu hovořit o krokodýlích slzách a pokrytectví ani o ničem podobném. Nepřísluší mi to posuzovat, řekněme si ale zcela objektivně, že to, co tu dnes večer zaznělo, tak docela neodpovídá tomu, co bylo řečeno v minulosti. Důvod pro změnu samotného argumentu však není skutečnost, že již uplynulo hodně času a že výjimku stále ještě nemáme.
Od samého počátku probíhá diskuze o tom, jestli toto opatření přímo pomáhá lidem zasaženým povodněmi. Ano, částečně tomu tak je. Od počátku bylo řečeno, že bychom měli poskytnout také humanitární pomoc. Humanitární pomoc byla skutečně poskytnuta, a to ve výši 480 milionů EUR. Argumenty se tedy nezměnily a já skutečně nepokládám za opodstatněné, abychom se najednou ubírali jiným směrem.
Jsme si vědomi problémů, které mohou nastat v evropské textilní výrobě a ve výrobě etanolu. Proto je tu navrhovaná bezpečnostní doložka, kterou pokládám za dostačující pro řešení případných problémů. Takže je to docela jasné: buď toto opatření podporujete, nebo ne. Komise ho podporuje a já se domnívám, že jak z hlediska hospodářského rozvoje Pákistánu, tak z hlediska bezpečnostních problémů, které s Pákistánem nepochybně souvisejí, by Evropský parlament udělal velkou chybu, kdyby nedostál svému závazku a toto opatření zamítl.
Vital Moreira
Pane předsedající, rád bych přivítal pana komisaře De Guchta, přestože se poněkud opozdil, což chápeme. Přesto si myslím, že máme stále čas na to, abych představil konečné stanovisko výboru.
Jakožto náhodnému zpravodajovi této zprávu, který se k ní, jak opakuji, dostal proti své vůli, mi prosím dovolte jen dvě poznámky. Za prvé, tato rozprava ukázala stejně velké rozpory, jaké v této otázce panují v samotném Výboru pro mezinárodní obchod, či spíše ještě větší. Druhá poznámka se týká opodstatněnosti návrhů přijatých Výborem pro mezinárodní obchod, z nichž některé Komise považuje za nepřesvědčivé ... o opodstatněnosti těchto návrhů i námitek Komise rozhodne zítřejší plenární zasedání.
Dovolte mi ještě pronést dvě závěrečné poznámky. Jsou dvě věci, z nichž nelze obviňovat Parlament ani Výbor pro mezinárodní obchod. Za prvé z toho, že se pokusily tuto záležitost zablokovat, přestože její osud závisí na udělení výjimky od Světové obchodní organizace (WTO), a také z toho, že hlasují o záležitosti, která se může ukázat jako zbytečná, pokud výjimka nebude udělena. Výbor pro mezinárodní obchod se totiž i tak rozhodl pokračovat.
Za druhé, přihlédli jsme ke všem pozměňovacím návrhům Komise předloženým na poslední chvíli, neboť Komise - jediná instituce, která může iniciovat právní předpisy - svůj návrh podala; podmínky žádosti o výjimku předložené WTO se však neshodují se zněním návrhu, který Komise předložila Parlamentu. K tomu poté přibyl kompromisní návrh Rady, jenž se rovněž lišil od původního návrhu Komise.
Výbor pro mezinárodní obchod nic z toho nepokládal za překážku tomu, aby vedl rozpravu a hlasoval o této otázce, a přistoupil na všechny tyto opožděné změny provedené Komisí i Radou.
Předsedající
Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat ve středu 10. května 2011.
Písemná prohlášení (článek 149)
Krzysztof Lisek
Otázky týkající se Pákistánu nejsou nikdy zcela prosté kontroverzí, dokonce ani ty, které se týkají pomoci po přírodní katastrofě. V případě autonomních obchodních preferencí pro Pákistán je důležité přijmout bezpečnostní doložku pro případ přerušení obchodu v důsledku zrušení cel. Měli bychom přihlížet také k našim obchodním zájmům a dlouhodobě je chránit tím, že stanovíme optimální období platnosti těchto preferencí a také podmínky, které musí Pákistán splnit. Povodně, které v létě 2010 tak tragicky postihly Pákistán, měly katastrofální dopad na hospodářství této země. EU chce Pákistánu pomoci tím, že přispěje k hospodářské rekonstrukci tohoto státu. Vzhledem k faktu, že díky své geostrategické poloze je Pákistán nesmírně důležitý pro bezpečnost EU, měli bychom udělat vše v našich silách pro to, abychom tamější situaci stabilizovali. Tímto způsobem v Pákistánu zabráníme radikalizaci veřejného mínění. Stabilnější hospodářství vždy vede k demokratičtější společnosti a k odklonu od nedemokratických, radikálních sociálních hnutí. Naše rozhodnutí vyšle Pákistánu jednoznačný signál, že mu chceme pomoci a že bychom rádi, aby se stal stabilní a bohatou zemí, což tamnímu veřejnému mínění zabrání v jeho radikalizaci. Domnívám se, že by nám Pákistán jako náš spojenec pomohl také vyřešit situaci v Afghánistánu, jež uvízla na mrtvém bodě.
Tokia Saïfi
Schvaluji zásadu, že je třeba pomoci Pákistánu oživit jeho hospodářství po povodních v červenci 2010. Návrh předložený Komisí nicméně pokládám za nevhodný, a to z několika důvodů. Za prvé, neposkytuje právě to nejrychlejší řešení: téměř rok po této katastrofě dosud nemáme žádný příslib výjimky, kterou musí Unie od WTO získat před tím, než bude její návrh moci vstoupit v platnost. Jakožto zákonodárci jsme dosud nedokončili svou práci a ještě nás čekají jednání v Radě. Za druhé, nebylo provedeno žádné hodnocení dopadů, a proto nevíme, jaké následky budou tato opatření mít na pákistánské hospodářství nebo na hospodářství Evropské unie (především na odvětví textilní výroby a výroby etanolu, na která se návrh konkrétně zaměřuje). Nevíme ani, jak Pákistán přerozdělí příjmy z vývozu produktů, na které se tato opatření vztahují, aby z nich skutečně měly prospěch regiony zasažené povodněmi. Na závěr je třeba podotknout, že navrhovaná opatření od Pákistánu nevyžadují žádné závazky týkající se lidských práv. To odporuje všem nedávno přijatým postojům a musí to zůstat výjimkou. | {
"language": "cs"
} | {
"alnum_ratio": 0.8286763661,
"avg_line_length": 328.54,
"char_rep_ratio": 0.0541889917,
"flagged_words_ratio": 0,
"lang": "cs",
"lang_score": 0.9992747307,
"max_line_length": 1349,
"num_words": 23335,
"perplexity": 3024.5,
"special_char_ratio": 0.1725817252,
"text_len": 49281,
"word_rep_ratio": 0.0294949841
} | 12,628,343,748,797,985,000 |
Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti (projekty vytvářející příjmy) (rozprava)
Předsedající
- Dalším bodem je zpráva pana Arnaoutakise jménem Výboru pro regionální rozvoj k návrhu nařízení Rady (ES), kterým se mění nařízení (ES) 1083/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o některé projekty vytvářející příjmy (13874/2008 - C6-0387/2008 -.
Stavros Arnaoutakis
zpravodaj. - (EL) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nová pravidla finančního řízení v obecném nařízení (ES) č. 1083/2006 obsahují ustanovení týkající se finančních příspěvků z fondů a zejména projektů vytvářejících příjmy (článek 55), projektů, které vyžadují vzhledem k jasnému nebezpečí nadfinancování zvláštní přístup, aby byl zohledněn příjem při výpočtu maximální procentuální částky financování Společenství. Je tudíž třeba stanovit metodu výpočtu příjmu z takovýchto projektů. Během předchozího období v letech 2000 až 2006 byla tato zásada uplatněna v praxi prostřednictvím paušální metody. V průběhu nového programového období je podle návrhu Komise, který Rada přijala, při výpočtu finančního příspěvku Společenství u projektů vytvářejících příjmy uplatňován přesnější a přísnější postup. Tento nový přístup je založený na výpočtu maximálních způsobilých výdajů místo na paušálním snížení procenta spolufinancování. V článku 55 se pro období let 2007-2013 projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu. Důležitý rozdíl v novém období tedy tkví v tom, že podle definice v odstavci [...] se ustanovení článku 55 vztahují na široké spektrum projektů, které jsou klasifikovány jako projekty vytvářející příjmy, a nejen na projekty pro investování do infrastruktury, které vytvářejí velký čistý příjem, jak tomu bylo v období 2000-2006.
Podle výsledku neformálních konzultací členských států a Evropské komise jsou ustanovení článku 55 očividně nevhodná pro projekty spolufinancované Evropským sociálním fondem, který spíše než projekty v oblasti infrastruktury financuje zejména nehmotné operace. Totéž platí pro menší projekty spolufinancované Evropským fondem pro regionální rozvoj a Fondem soudržnosti. Pro tyto projekty představují kontrolní pravidla, která je třeba dodržovat, jak např. skutečnost, že příjem může být zohledňován tři roky po ukončení operačního programu, nadměrnou administrativní zátěž s ohledem na předpokládané částky a představují vážné nebezpečí během provádění programu. To je důvod, proč po konzultacích s členskými státy Komise cítila potřebu, aby byla schválena změna nařízení (ES) č. 1083/2006, která se vztahuje pouze k čl. 55 odst. 5, a to pouze k těmto dvěma bodům: Vynětí operací spolufinancovaných Evropským sociálním fondem z působnosti článku 55 a definice prahu stanoveného na 1 milion eur, pod nímž by byly projekty financovány Evropským fondem pro regionální rozvoj nebo Fondem soudržnosti vyňaty z ustanovení článku 55, pokud se týká kontrol a výpočtu maximálních způsobilých výdajů. Zbývající ustanovení článku 55 zůstávají beze změny.
Dále, vzhledem k tomu, že je důležité zabezpečit zavedení prováděcích pravidel pro společné projekty během programového období, začleňuje se doložka o zpětné platnosti, aby revidované ustanovení vstoupilo v platnost 1. srpna 2006. Tato technická změna zjednoduší, kde je to možné, řízení projektů vytvářejících příjmy tím, že omezí administrativní zátěž v souladu se zásadou proporcionality.
Vladimír Špidla
člen Komise. - (CS) Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, dne 15. listopadu Komise přijala návrh revize článku 55 obecného nařízení o strukturálních fondech, který se týká podmínek pro zohlednění projektů vytvářejících příjmy v rámci programu politiky soudržnosti. Důvodem změny bylo výhradně zjednodušení správních postupů. První operace v praxi uskutečněné v souladu s ustanovením článku 55 totiž odhalily závažné obtíže, pokud jde o účinné provádění. Tyto obtíže, o nichž informovaly členské státy, ozřejmily nedostatek úměrnosti při uplatňování postupů stanovení maximální způsobilé částky nazývaného "funding gap" a při monitorování projektu.
Cílem změny dotčeného nařízení je vynětí všech operací spolufinancovaných Evropským sociálním fondem a rovněž projektů malého rozsahu, které vyžadují celkové náklady nižší než 1 milion eur, spolufinancovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj a Fondem soudržnosti z uplatňování ustanovení článku 55. Volba hranice 1 milion eur vyplývá z předběžných realizovaných studií, aby obecná povaha článku 55 mohla být zachována.
Doufáme, že díky tomuto zjednodušení, které představuje jakousi doložku de minimis, budeme moci urychlit uplatňování finančních prostředků pro členské státy a jejich regiony, zejména pokud jde o nejvíce inovační operace v oblastech, jako je výzkum, podpora obnovitelných zdrojů energie atd.
Bylo nicméně důležité vyhnout se právní nejistotě, která by neúměrně prodloužila postup přijímání. Taková nejistota by mohla manažery projektů vést k přerušení provádění operačních programů, čemuž bylo nutné se vyhnout za každou cenu.
S ohledem na to se Komise rozhodla navrhnout pouze jednu změnu technické povahy. Tato volba vedla k úspěchu, neboť díky práci Rady a parlamentních výborů pro regionální rozvoj a zaměstnanost jsme dospěli ke konci procesu revize za pouhé 3 měsíce. Dovolte mi, abych jménem Komise upřímně poděkoval vašemu zpravodajovi panu Arnaoutakisovi. Díky naší plodné spolupráci vyjadřuji naději v souhlas Evropského parlamentu, který umožní uzavřít uvedenou revizi do konce roku a řídícím orgánům umožní pokračovat v jejich činnosti, což je silná stránka uvedeného zjednodušení.
Revize článku 55 rovněž prokázala kvalitu práce uskutečňované v součinnosti generálního ředitelství pro regionální politiku a generálního ředitelství pro zaměstnanost, která je přínosem pro politiku soudržnosti. Tato spolupráce nikdy neochabla. Důkazem toho je, že v rámci plánu evropské hospodářské obnovy jsme s paní komisařkou Hübnerovou spojili své úsilí k navržení tří nových podstatných změn nařízení o strukturálních fondech, o nichž rovněž povedete diskuzi.
Jan Olbrycht
Pane předsedající, máme před sebou v podstatě velmi krátké a pregnantní nařízení, které je však velmi důležité. Jeho význam se vztahuje ke kontextu této změny.
Za prvé touto změnou evropské orgány ukazují, že jsou schopny flexibilně reagovat na problémy vyvstávající během provádění určité politiky. Ochota opravdu zjednodušit a usnadnit postupy pro příjemce naznačuje, že Evropská komise společně s Evropským parlamentem a Radou je skutečně připravena přizpůsobit ustanovení převládajícím podmínkám.
Za druhé, toto nařízení je také významné, neboť zahrnuje změnu nařízení během programového období. To je obzvlášť důležité, protože nejde o poslední změnu, a bude velmi podstatné vést debaty o změně tohoto nařízení v kontextu přípravy pozměňovacího balíčku v souvislosti s krizí.
Za třetí, Evropská komise opakovaně čelila kritice za způsob, jakým kontroluje přidělování prostředků. Kritika Účetního dvora se týkala hlavně přílišné složitosti postupů.
Dnešní nařízení naznačuje, že je zapotřebí odvážného a rozhodného kroku ke zlepšení efektivity a abychom dokázali, že je možné rozdělovat evropské fondy rychlým, účinným a účelným způsobem.
Jean Marie Beaupuy
jménem skupiny ALDE. - (FR) Pane předsedající, pane komisaři, jak právě uvedl kolega pan Olbrycht, jde především o zjednodušení - v to aspoň doufáme. Určitě je to předvánoční atmosféra, co nás inspiruje k tomu, abychom učinili takovýto pokrok, abychom mohli nabídnout Evropanům tento dárek.
Ovšem, jak právě řekl pan Olbrycht, doufáme především, že tento dar nebude jediný svého druhu, a v příštím březnu se budeme muset vyslovit k plánu hospodářské obnovy, abychom tváří v tvář finanční krizi měli k dispozici produktivnější iniciativy, od kterých budeme moci očekávat celoevropskou obnovu.
Jsme přesvědčeni, že nám Komise v rámci návrhů, o nichž budeme muset v březnu hlasovat, navrhne nové nástroje pro zjednodušení, zejména co se týče našich "menších aktérů", malých a středních podniků. To je zcela nezbytné, neboť pokud politiky, které projednáváme a na nichž měsíce a roky pracujeme, mají mít skutečný účinek, pak tuto vůli, tuto dynamiku, o niž usilujeme, nesmí mařit odrazující administrativní aspekty.
Pane komisaři, před chvíli jste zdůraznil, jak dobrou práci odvedl zvláště Výbor pro regionální rozvoj Evropského parlamentu. Víte, že my, další poslanci Parlamentu, velmi ochotně spolupracujeme s Komisí. Proto bych rád znovu zdůraznil, že doufáme, že během příštího roku učiníme vytrvalý pokrok ve věci nových zjednodušení.
Ovšem, když ponecháme naši současnou práci stranou, je naším přáním, aby na evropské úrovni - zejména prostřednictvím vás, členů Komise - členské státy přijaly svůj díl odpovědnosti. Všichni víme, že na úrovni Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu a fondu společné zemědělské politiky atd., jsou to členské státy, kdo dále komplikuje už tak složitou evropskou administrativu.
Doufáme, že se prostřednictvím našich kroků a naší dnešní večerní rozpravy bude podle iniciativy Evropské unie jednat nejen na úrovni EU, ale že budeme mít také ohlas na úrovni členských států, a že i ony budou viditelně usilovat o zjednodušení.
Mieczysław Edmund Janowski
Pane předsedající, nařízení Evropského parlamentu, které dnes projednáváme, je v zásadě formální a technické povahy. Nicméně se vztahuje k důležitým otázkám týkajícím se využití podpory EU. Navrhované nařízení se týká článku 55 nařízení Rady o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti. Stávající znění odstavce 5 vztahující se k částce 200 tisíc eur coby maximálnímu nákladu na monitorovací postup je nahrazeno textem, kterým se ustanovení o projektech vytvářejících příjmy budou vztahovat pouze na operace financované Evropským fondem pro regionální rozvoj a Fondem soudržnosti, pokud jejich náklady nepřesáhnou 1 milion eur.
V souvislosti s tímto bych rád přednesl tuto otázku. Je uvedená částka adekvátní? Není příliš vysoká, nebo nízká? Jsem přesvědčen, že toto může být způsob, jak předejít zbytečné byrokratické zátěži ve spojitosti s velkými skupinami menších operací. Mělo by to vést k operativnějšímu řízení projektů, které často zahrnují místní orgány a týkají se například ochrany životního prostředí, inovace a energie. Jako příklad bych mohl uvést, že v Polsku máme přes sto různých typů institucí, které řídí realizaci evropských fondů. Efektivní využívání této pomoci závisí na účinném fungování těchto institucí.
Jsem také přesvědčen, že přijetí této iniciativy v budoucnosti povede k dalšímu zjednodušení, jak laskavě naznačil pan komisař. Jménem Skupiny Unie pro Evropu národů bych rád vyjádřil ocenění tohoto tvůrčího přístupu k ustanovením, což umožní co nejracionálnější využívání evropských zdrojů.
Lambert van Nistelrooij
(NL) Pane předsedající, pane komisaři, návrh pana Arnaoutakise jasně ukazuje, že je zjednodušení možné, což je otázka, kterou Parlament kladl při mnoha příležitostech. V mnoha případech také dlouho trvá, než jsou projekty v členských státech dokončeny, a pro Skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů to je dobrý příklad účinného zjednodušení.
Tentokrát touha po změně přichází ze strany členských států a Komise, tím však práce nekončí. Shodou okolností vím, že ve Výboru regionů byla vytvořena pracovní skupina regionů a měst, jejímž posláním je identifikovat a řešit tyto nesnáze a která si klade za cíl v tomto směru předložit návrhy. Domnívám se, že bychom v podstatě měli zužitkovat právě tyto zkušenosti a v roce 2009 pokračovat v dalších změnách.
Komise dále představila celý balíček, včetně plánu hospodářské obnovy, v jehož kontextu mohou mimo jiné být prostředky rychleji utraceny. Tento týden bude Parlament v rámci rozpočtu diskutovat o zprávě paní Haugové, v níž se vyjadřuje přání, aby práce pokračovala tímto směrem a urychlilo se zkoumání dalších aspektů spojených s kontrolou a řízením.
Na závěr bych se rád zmínil o tématu, které rovněž uvedl pan Beaupuy: Členské státy se mohou významným způsobem přispět například tím, že vypracují prohlášení o finančním řízení, nebo tím, že přijmou politickou odpovědnost za využití finančních prostředků. V důsledku toho bychom ve svých usneseních mohli postupy ještě víc zjednodušit. Výzva ke změně ze strany aktivně zapojených lidí je značná. S ohledem na volby v příštím roce můžeme jistě říct, že Evropa dělá dobré věci, ale měla by je dělat pořádně. Prohlášení členských států představují krok tímto směrem.
Gábor Harangozó
(HU) Účelem nařízení upravujících používání grantů Evropské unie, je zajistit, aby byly tyto zdroje používány co nejlepším způsobem a byly udělovány na nejvhodnějších místech. Jinými slovy, prostředky nelze jen čerpat, ale je třeba je používat pro skutečné investice vytvářející příjmy. Často však z tohoto důvodu vytváříme příliš byrokratický systém, jenž pro účinné užívání fondů představuje spíše překážku, a zbytečně zatěžuje jak podniky, tak správu.
Zjednodušení předpisů o vytváření příjmů má dvojí přínos. Více malých a středních podniků může získat snadnější přístup k ekonomickým stimulům z fondů EU, zatímco správa může rychleji a jednodušeji rozhodnout, zda jsou tyto fondy řádně užívány. Musíme důvěřovat našim podnikatelům, díky nimž hospodářství funguje; dokážeme se z této krize dostat, jen když se spojíme a vzájemně si pomůžeme. Podporuji návrh a současně žádám Komisi, aby pokračovala stejným směrem, odstraňovala z programu pomoci zbytečné administrativní překážky. Upřímně doufám, že tento úvodní program budou následovat další podobně přínosné iniciativy.
Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk
- (PL) Pane předsedající, rád bych upozornil na čtyři problémy v této rozpravě o změnách nařízení Rady týkajících se strukturálních fondů.
Za prvé, zákonná ustanovení vztahující se k užívání finanční pomoci z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálním fondu jsou často tak složitá, že odrazují potenciální příjemce od podání žádosti o tyto zdroje. Výše uvedená právní ustanovení mohou rovněž brzdit provádění a vyúčtování projektu.
Za druhé, z toho důvodu je nanejvýš vhodné, že Evropská komise předložila návrh k pozměnění článku 55 nařízení. Jedním z účinků pozměňovacího návrhu by bylo vyloučení projektů vytvářejících příjmy financovaných Fondem soudržnosti z působnosti článku 55. Tato změna by měla umožnit provádění akcí, jakými jsou například projekty zaměřené na sociální začlenění nebo poskytování péče.
Za třetí, rozsah uplatňování článku 5 nařízení by byl také omezený v případě malých projektů spolufinancovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti, pokud jde o výpočet maximální částky způsobilých výdajů a kontroly těchto projektů. Navíc by se všechna tato opatření uplatňovala se zpětnou platností od 1. srpna 2006.
Za čtvrté, všechny tyto návrhy jsou pozitivním příkladem toho, jak mohou být účelně zjednodušena ustanovení týkající se strukturálních fondů, čímž bude možné je využívat účinněji. Podle mého toto neslouží pouze zájmu příjemců, ale je to přínosem pro všechny občany Evropské unie.
Jan Březina
- (CS) Projednávaná předloha řeší problém projektů vytvářejících příjmy, problém, který se bezprostředně týká mnoha žadatelů čerpajících prostředky z Evropského regionálního rozvojového fondu a Evropského sociálního fondu. Dosavadní právní úprava představuje značnou administrativní zátěž a vytváří rovněž situaci právní nejistoty tím, že celé 3 roky po uzavření operačního programu umožňuje zohledňovat příjmy z projektů. Překročí-li příjmy určitou minimální hranici, hrozí, že bude žadatel a v konečném důsledku i stát muset dané prostředky vrátit.
Jsem přesvědčen, že zvláště u drobných projektů a u projektů financovaných z Evropského sociálního fondu není takováto přísnost na místě. Zejména u druhé zmíněné skupiny projektů se totiž nejedná o příjmy komerční povahy, ale o příjmy rozpočtů obcí a neziskových organizací získané formou správních a jiných poplatků. Vzhledem k tomu, že tyto příjmy následně slouží k uskutečnění cílů veřejného zájmu, nelze v jejich vrácení do rozpočtu EU spatřovat rozumný postup.
Domnívám se, že je naším úkolem zjednodušovat mechanismus čerpání prostředků ze strukturálních fondů samozřejmě při zachování nezbytné kontroly dohlížející na transparentní nakládání s unijními financemi. Vítám proto vynětí projektů financovaných z Evropského sociálního fondu z mechanismu monitorování příjmů a u projektů financovaných z Evropského regionálního rozvojového fondu a Fondu soudržnosti zvýšení hranice nákladů pro vynětí z tohoto mechanismu z 200 tisíc eur na 1 milion eur. Tento krok nepochybně povede ke zjednodušení administrativy a zvýšení efektivity při realizaci těchto projektů.
Silvia-Adriana Ţicău
(RO) Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti jsou nástroji, které byly členským státům poskytnuty s cílem podporovat hospodářský rozvoj různých evropských regionů. Panuje ovšem dojem, že využívání těchto finančních nástrojů s sebou nese značnou byrokratickou zátěž.
Pro období let 2007-2013 se používá přístup založený na výpočtu maximálních způsobilých výdajů namísto nuceného snížení míry spolufinancování. Účelem návrhu, kterým se mění nařízení, je nahrazení úpravy založené na proporcionalitě pro monitorování operací do 200 000 eur tím, že nebudou uplatňována ustanovení článku 55 na operace spolufinancované Evropským sociálním fondem a operace spolufinancované Evropským fondem pro regionální rozvoj nebo Fondem soudržnosti, jejichž celkové náklady jsou nižší než 1 000 000 eur. Zpětný účinek tohoto pozměňovacího návrhu zjednodušuje řízení operací spolufinancovaných ze strukturálních fondů jak co do kontrol, tak co do výpočtu maximálních způsobilých výdajů.
Zmenšení neúměrné administrativní zátěže bude přínosné zejména pro malé a střední podniky řídící projekty v oblasti životního prostředí, sociálního začleňování, výzkumu, inovace a energie. Děkuji.
Andrzej Jan Szejna
- (PL) Pane předsedající, pro malé projekty spolufinancované Evropským fondem pro regionální rozvoj a Fondem soudržnosti a rovněž pro operace spolufinancované Evropským sociálním fondem stávající kontrolní mechanismy nepochybně představují nepřiměřenou administrativní zátěž, která je neúměrná částkám, o které jde, a která je významným rizikovým faktorem pro provádění těchto programů. V souladu s mechanismy sledování může být příjem od ukončení programu zohledňován až tři roky.
Komise tudíž zcela oprávněně uznala, že je nezbytné a důležité přijmout změny v čl. 55 odst. 5 nařízení 1083/2006. Účelem těchto změn je účinné zjednodušení stávajících ustanovení týkajících se strukturálních fondů v zájmu občanů a k jejich prospěchu. Změny by se týkaly důležitých oblastí, jakými jsou např. životní prostředí, sociální začleňování, výzkum, konkurenceschopnost a energie.
Rád bych uvedl, že také Polsko v kontextu současné finanční a hospodářské krize vynakládá značné úsilí na zajištění toho, aby strukturální fondy mohly být použity při co nejbližší příležitosti. Cílem je umožnit co nejrychlejší přidělení prostředků. Zejména pro nové členské státy je to možný způsob boje s hospodářskou krizí. Strukturální fondy je třeba využívat rychle a efektivně.
Zuzana Roithová
- (CS) Chci spolu s dalšími malými podnikateli velice ocenit, že Evropská komise zareagovala nečekaně rychle a bystře a vstřícně na podněty členských států i našich poslanců a předložila tuto doložku k nařízení 1083. Zjednodušení právních předpisů a také retroaktivita je především dobrá zpráva pro velké množství malých podniků, resp. jejich projektů do 1 milionu eur, které však mohou být velkou přidanou hodnotou pro evropskou konkurenceschopnost a zejména zaměstnanost. Tento pružný přístup Evropské komise vnímám také jako první vlaštovku či posla dalších dobrých zpráv o debyrokratizaci složitých procesů při monitorování drobných projektů.
Vladimír Špidla
člen Komise. - (CS) Děkuji za debatu. Myslím si, že argumentace ve prospěch návrhu zazněla z řady úst. Nemám k ní, co bych dodával. Jenom zazněla také jedna otázka, to jest, jakým způsobem, jakou metodou byl určen 1 milion. Tak mi dovolte, abych se toho velmi krátce dotkl. V prvé řadě to byly zkušenosti z předchozích period, dále to byla poměrně obtížná snaha zjednodušit systém, aniž bude narušena jeho celková rovnováha, čili se nabízel určitý limit, a současně také provedla Komise studii, která se zabývala těmito otázkami. Na základě těchto úvah a na základě také doporučení pracovní skupiny ve věci strukturálních akcí z 3. července 2008 Komise stanovila do návrhu tuto částku, která, jak jsem vyslechl debatu, je obecně považována za akceptovatelnou.
Stavros Arnaoutakis
zpravodaj. - (EL) Pane předsedající, dámy a pánové, zjednodušení postupů a zajištění flexibility mechanismů je během této vážné finanční krize nesmírně důležité. Přitom hraje významnou roli politika soudržnosti. Změna článku 55 je dobrým příkladem vynikající spolupráce mezi orgány Evropské unie. Proto bych rád poděkoval zejména paní komisařce Hübnerové a předsedovi Evropského parlamentu za přijetí návrhu, který tak bude možné schválit před koncem roku. Jak uvedl jistý poslanec, toto rozhodnutí je vánočním dárkem.
Zjednodušení bude přínosem pro evropské občany a dnes večer dáváme najevo, že můžeme pozměnit některá nařízení v zájmu evropských občanů. Tato metoda přímé změny musí být v budoucnu použita znovu vzhledem k tomu, že bylo dokázáno, že byrokratické postupy ztěžují provádění projektů. Jsem přesvědčen, že nová ustanovení pomohou zlepšit uplatňování priorit politiky soudržnosti.
Předsedající
- Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat v úterý 16. prosince 2008. | {
"language": "cs"
} | {
"alnum_ratio": 0.8362464248,
"avg_line_length": 328.7611940299,
"char_rep_ratio": 0.0621764011,
"flagged_words_ratio": 0,
"lang": "cs",
"lang_score": 0.9997338057,
"max_line_length": 1586,
"num_words": 10367,
"perplexity": 3079.2,
"special_char_ratio": 0.1720615608,
"text_len": 22027,
"word_rep_ratio": 0.0730836069
} | 733,202,368,664,720,500 |
"Řízení arktické oblasti v globalizovaném světě (rozprava)\nPředsedající\nDalším bodem j(...TRUNCATED) | {
"language": "cs"
} | {"alnum_ratio":0.8276880985,"avg_line_length":290.0793650794,"char_rep_ratio":0.0392532574,"flagged_(...TRUNCATED) | 4,735,332,864,528,290,000 |
"Situace v Pobřeží slonoviny\nPředsedající\nDalším bodem je prohlášení místopředsedkyn(...TRUNCATED) | {
"language": "cs"
} | {"alnum_ratio":0.8270616493,"avg_line_length":289.2421052632,"char_rep_ratio":0.0605045688,"flagged_(...TRUNCATED) | 8,952,699,337,017,131,000 |
"Systém protiraketové obrany USA (rozprava) \nPředseda\nDalší bod se týká prohlášení Rady (...TRUNCATED) | {
"language": "cs"
} | {"alnum_ratio":0.8208852006,"avg_line_length":285.8372093023,"char_rep_ratio":0.0553452977,"flagged_(...TRUNCATED) | 9,246,407,678,563,914,000 |
End of preview. Expand
in Dataset Viewer.
The Pile -- EuroParl (refined by Data-Juicer)
A refined version of EuroParl dataset in The Pile by Data-Juicer. Removing some "bad" samples from the original dataset to make it higher-quality.
This dataset is usually used to pretrain a Large Language Model.
Notice: Here is a small subset for previewing. The whole dataset is available here (About 2.2GB).
Dataset Information
- Number of samples: 61,601 (Keep ~88.23% from the original dataset)
Refining Recipe
# global parameters
# global parameters
project_name: 'Data-Juicer-recipes-EuroParl'
dataset_path: '/path/to/your/dataset' # path to your dataset directory or file
export_path: '/path/to/your/dataset.jsonl'
np: 50 # number of subprocess to process your dataset
open_tracer: true
# process schedule
# a list of several process operators with their arguments
process:
- clean_email_mapper:
- clean_links_mapper:
- fix_unicode_mapper:
- punctuation_normalization_mapper:
- whitespace_normalization_mapper:
- alphanumeric_filter:
tokenization: false
min_ratio: 0.75 # <3sigma (0.779)
max_ratio: 0.90 # >3sigma(0.878)
- average_line_length_filter: # for code
max_len: 588 # 3sigma
- character_repetition_filter:
rep_len: 10
max_ratio: 0.16 # >3sigma (0.114)
- flagged_words_filter:
lang: en
tokenization: true
max_ratio: 0.0007 # 3sigma
- language_id_score_filter:
min_score: 0.7
- maximum_line_length_filter: # for code
max_len: 4000 # >3sigma (3104)
- perplexity_filter:
lang: en
max_ppl: 7596 #(3sigma)
- special_characters_filter:
max_ratio: 0.3 # > 3sigma (0.243)
- text_length_filter:
max_len: 2e5
- words_num_filter:
tokenization: true
min_num: 20
max_num: 1e5 # 3sigma
- word_repetition_filter:
lang: en
tokenization: true
rep_len: 10
max_ratio: 0.2 # > 3sigma (0.185)
- document_simhash_deduplicator:
tokenization: space
window_size: 6
lowercase: true
ignore_pattern: '\p{P}'
num_blocks: 6
hamming_distance: 4
- Downloads last month
- 0
Size of downloaded dataset files:
3.55 MB
Size of the auto-converted Parquet files:
2.07 MB
Number of rows:
100