Datasets:

joelniklaus

/

mc4_legal

like 6

http://www.enviweb.cz/clanek/obecne/70494/co-dnes-projedna-vlada

09.06.2008 | zdroj: Vláda | 127× přečteno vytisknout článek Z PROGRAMU SCHŮZE VLÁDY ČR, která se koná v pondělí 9. června 2008 v 09:00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády, Praha 1, nábřeží E.Beneše 4 5. Návrh dalšího postupu k urychlení řešení starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací č.j. 778/08 Předkládá: ministr financí 11. Aktualizace Strategie financování implementace směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátové směrnice) a vyhodnocení plnění požadavků nitrátové směrnice č.j. 800/08 Předkládají: ministr zemědělství a místopředseda vlády a ministr životního prostředí K projednání bez rozpravy: 16. Návrh na sjednání Protokolu o ochraně a udržitelném využití biologické a krajinné rozmanitosti k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat č.j. 773/08 Předkládají: místopředseda vlády a ministr životního prostředí a ministr zahraničních věcí 17. Návrh na ratifikaci Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek č.j. 765/08 Předkládají: místopředseda vlády a ministr životního prostředí a ministr zahraničních věcí 18. Návrh na obeslání druhého zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Bukurešť, Rumunsko, 17. - 19. června 2008) č.j. 768/08 Předkládají: místopředseda vlády a ministr životního prostředí a ministr zahraničních věcí 19. Návrh na obeslání devátého zasedání Konference smluvních stran Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (Bali, Indonésie, 23. – 27. 6. 2008) č.j. 767/08 Předkládají: místopředseda vlády a ministr životního prostředí a ministr zahraničních věcí 22. Žádost o povolení výjimky podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, ze zákazů uvedených v § 26 odst. 1 písm. c) a § 26 odst. 3 písm. a) tohoto zákona, a to pro vjezd a stání motorové techniky, provádění terénních úprav značného rozsahu a změnu vodního režimu v souvislosti se stavbou MVE2 ve variantě 5 v k.ú. Hamry a Blatno u Hlinska č.j. 779/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 23. Žádost paní Ing. arch. Zuzany Rákosníkové o udělení výjimky ze základních ochranných podmínek Krkonošského národního parku dle § 43 a § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a to pro vjezd motorového vozidla na účelovou komunikaci Strážné – Chalupa na Rozcestí – Klínové Boudy z důvodu užívání objektu na území Krkonošského národního parku č.j. 780/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 24. Žádost o povolení výjimky pro vjezd a setrvávání motorových vozidel mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody podle ustanovení § 43 a § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v pozdějším znění, z ochranných podmínek Krkonošského národního parku č.j. 781/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 25. Povolení výjimky podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ze základních ochranných podmínek KRNAP uvedených v ustanovení § 16, odst.1, písm. d) zákona pro pana Tomáše Gerleho, Královická 98, Praha 10, za účelem vjezdu na účelové komunikace nacházející se na území KRNAP č.j. 782/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 26. Žádost pana Ing. Petra Piskače o udělení výjimky ze základních ochranných podmínek Krkonošského národního parku dle § 43 a § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a to pro vjezd motorového vozidla na účelovou komunikaci Pec pod Sněžkou – Severka z důvodu užívání objektu na území Krkonošského národního parku č.j. 784/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 27. Povolení výjimky podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ze základních ochranných podmínek KRNAP uvedených v ustanovení § 16, odst. 1, písm. d) zákona pro paní Dagmar Radoňovou, bytem Za Kulturním Domem 398, 503 15 Nechanice, za účelem vjezdu na účelové komunikace nacházející se na území KRNAP č.j. 785/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 28. Povolení výjimky podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ze základních ochranných podmínek KRNAP uvedených v ustanovení § 16, odst. 1, písm. d) zákona pro společnost Telefónica O2, Czech republic, a.s. k vjezdu na účelové komunikace za účelem technické údržby telekomunikačních zařízení umístěných u vybraných objektů na území KRNAP č.j. 786/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 29. Povolení výjimky podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ze základních ochranných podmínek KRNAP uvedených v ustanovení § 16, odst. 1, písm. d) zákona pro Český rybářský svaz, MO Horní Maršov za účelem vjezdu na určené účelové komunikace v povodí řeky Úpy na území II. zóny KRNAP č.j. 787/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 30. Povolení výjimky podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ze základních ochranných podmínek KRNAP uvedených v ustanovení § 16, odst.1, písm.d) zákona pro společnost 1.LABSKÁ spol. s r.o., za účelem vjezdu na účelové komunikace nacházející se na území KRNAP č.j. 793/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 31. Povolení výjimky podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ze základních ochranných podmínek CHKO Bílé Karpaty uvedených v § 26 odst. 1 písm. d) zákona pro Městské lesy Valašské Klobouky, s.r.o. za účelem výsadby geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin č.j. 795/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 32. Povolení výjimky podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ze základních ochranných podmínek NP Šumava uvedených v ustanovení § 16, odst. 1, písm. e) zákona pro Obec Stožec, za účelem pořádání 3. ročníku přeshraničního běhu "Zlatá Stezka 2008" č.j. 796/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 33. Povolení výjimky ze základních ochranných podmínek Krkonošského národního parku dle § 43, § 16, odst. 1, písm. d) zákona 114/1992 Sb. pro Štěpánku Trojánkovou, a to pro vjezd motorovým vozidlem na území Krkonošského národního parku za účelem dopravy do zaměstnání č.j. 797/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 34. Povolení výjimky podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ze základních ochranných podmínek KRNAP uvedených v ustanovení § 16, odst. 1, písm. d) zákona pro Horolezecký oddíl Hore zdar, se sídlem Wonkova 799, 500 02 Hradec Králové, za účelem vjezdu na účelové komunikace nacházející se na území KRNAP č.j. 798/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 35. Povolení výjimky podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ze základních ochranných podmínek KRNAP uvedených v ustanovení § 16, odst. 1, písm. d) zákona pro firmu Jaroslav Šípek - SNOWMOBILES SERVIS, za účelem vjezdu na účelové komunikace nacházející se na území KRNAP č.j. 799/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 36. Povolení výjimky ze základních ochranných podmínek Krkonošského národního parku dle § 43, § 16, odst. 1, písm. d) zákona 114/1992 Sb. pro Učební středisko Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Richterovy Boudy, a to pro vjezd motorovým vozidlem na území Krkonošského národního parku za účelem zásobování školícho střediska č.j. 801/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 37. Povolení výjimky ze základních ochranných podmínek Krkonošského národního parku dle § 43 a § 16, odst. 1, písm. d) zákona č. 114/1992 Sb. pro firmu ŠKOP klima s.r.o, Dvůr Králové n.L, a to pro vjezd motorovým vozidlem na území Krkonošského národního parku za účelem provedení stavebních prací na budově školícího střediska provozovaného MŠMT na Richterových boudách č.j. 802/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 38. Žádost firmy Bohemian Outdoor Sports s.r.o. o povolení výjimky podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, ze zákazu uvedeném v § 16 odst. 1 písm. d) tohoto zákona, pro vjezd motorových vozidel k penzionu na Tokání na území Národního parku České Švýcarsko č.j. 803/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 39. Žádost ZO OS České spořitelny, a.s., okresní pobočky v Trutnově, o udělení výjimky ze základních ochranných podmínek Krkonošského národního parku dle § 43 a § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a to pro vjezd motorových vozidel na účelovou komunikaci Pec pod Sněžkou – Modrý důl z důvodu užívání objektu na území Krkonošského národního parku č.j. 804/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 40. Žádost o povolení výjimky podle ustanovení § 43, § 26 odst. 1 písm. c) a § 26 odst. 3 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v pozdějším znění, z ochranných podmínek CHKO Žďárské vrchy, a to v souvislosti s obnovou malé vodní elektrárny na toku Fryšávky před ústím do řeky Svratky č.j. 805/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 41. Povolení výjimky ze základních ochranných podmínek Krkonošského národního parku dle § 43, § 16, odst. 1, písm. d) zákona č. 114/1992 Sb. pro Petra Štěpánka, a to pro vjezd motorovým vozidlem na území Krkonošského národního parku za účelem dopravy do zaměstnání č.j. 806/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 42. Žádost Ski klubu Šumava o udělení výjimky ze základních ochranných podmínek Národního parku Šumava dle § 43 a § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a to pro pořádání závodu na kolečkových bruslích na trase Horní Vltavice – Borová Lada – Kvilda na území Národního parku Šumava č.j. 807/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 43. Povolení výjimky ze základních ochranných podmínek Krkonošského národního parku dle § 43, § 16, odst. 1, písm. d) zákona č. 114/1992 Sb. pro Zuzanu Bartovou, a to pro vjezd motorovým vozidlem na území Krkonošského národního parku za účelem zásobování a údržby rekreačního objektu č.j. 808/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 44. Povolení výjimky ze základních ochranných podmínek Krkonošského národního parku dle § 43, § 16, odst. 1, písm. d) zákona č. 114/1992 Sb. pro Josefa Janouška, a to pro vjezd motorovým vozidlem na území Krkonošského národního parku za účelem dopravy do zaměstnání č.j. 809/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 45. Žádost Policie České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké policie, o udělení výjimky ze základních ochranných podmínek Národního parku Šumava dle § 43 a § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a to pro pořádání pravidelného závodu ve výkonu služebních psů s názvem „O Stožecký pohár“ č.j. 810/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 46. Povolení výjimky ze základních ochranných podmínek CHKO Křivoklátsko dle § 43, § 26 odst. 1, písm. c) a § 26, odst. 1, písm. g) zákona 114/1992 Sb. pro Jaroslava Zbuzka, a to pro vjezd motorovými vozidly a pořádání motocyklové soutěže na území CHKO Křivoklátsko č.j. 826/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí 47. Povolení výjimky ze základních ochranných podmínek Krkonošského národního parku dle § 43, § 16, odst. 1, písm. d) zákona č. 114/1992 Sb. pro Pavla Křížka, a to pro vjezd motorovým vozidlem na území Krkonošského národního parku za účelem zásobování a údržby rekreačního objektu č.j. 827/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí Pro informaci: 5. Výroční zpráva Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za rok 2007 č.j. 818/08 Předkládá: místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí 7. Výroční zpráva České komise pro UNESCO za rok 2007 č.j. 770/08 Předkládá: ministr zahraničních věcí Tweet

http://extranet.kr-vysocina.cz/samosprava/index.php?akce=rada_zapis_read&rada=33&rok=2017

Zápis rady 33/2017 Zápis ze zasedání rady kraje č. 33/2017, které se konalo dne 17. 10. 2017 v zasedací místnosti Rady Kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava 01. Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 32/2017 Přítomno 8 členů rady – viz prezenční listina ze dne 17. 10. 2017. 47. Čestné prohlášení k projektu II/353 D1 – Rytířsko – Jamné, 2. Stavba; 48. Žádost o poskytnutí podpory z IROP na realizaci projektu silniční infrastruktury; 49. FOND VYSOČINY – Dodatek č. 1 Smlouvy o poskytnutí dotace č. FV01560.0008; 50. Návrh na vydání souhlasu s uzavřením darovací smlouvy pro Krajskou správu a údržbu silnic Vysočiny, příspěvkovou organizaci; 51. Zrušení veřejné zakázky na služby na akci: II/152 Moravské Budějovice - obchvat, PD. Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 32/2017 Smlouva o kontokorentním úvěru pro Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvkovou organizaci Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Zdravotnictví - zápůjčka pro Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvkovou organizaci, na projekt Modernizace perinatologického centra II. stupně a dalších oborů návazné péče Návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Zdravotnictví - příspěvek na provoz pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci, na pořádání 9. jihlavské konference porodních asistentek Návrh rozpočtového opatření v rámci kapitoly Zdravotnictví - příspěvek na pořízení evakuačních podložek Návrh aktualizace finančních plánů na rok 2017 pro zdravotnické příspěvkové organizace zřizované Krajem Vysočina Akce Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě - podpora celoroční výstavní činnosti Návrh na úpravu čerpání fondu investic u Horácké galerie v Novém Městě na Moravě Návrh na rozpočtové opatření - na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace ze státního rozpočtu na projekt Potravinová pomoc dětem v Kraji Vysočina II Návrh na poskytnutí dotace pro Diecézní charitu Brno na dofinancování provozních nákladů denního stacionáře Stacionář Úsměv Třebíč - návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Sociální věci Jmenování hodnotící komise pro hodnocení žádostí na podporu projektů v oblasti prorodinné politiky Návrh na rozpočtové opatření - na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace ze státního rozpočtu na projekt Podpora vybraných sociálních služeb na území Kraje Vysočina - individuální projekt IV. Vyhlášení třetího kola dotačního řízení na provozní náklady sociálních služeb na rok 2017 Informace o výjezdním zasedání Komise pro sport a volný čas Rady Kraje Vysočina Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Zastupitelstvo kraje - změna závazného ukazatele Příspěvek na provoz pro Horácké divadlo Jihlava, příspěvkovou organizaci Stanovení důležitých termínů na rok 2018 Majetkoprávní příprava stavby II/360 Jaroměřice nad Rokytnou - obchvat - doplnění výkupů Majetkoprávní příprava stavby II/357 Strachujov - Jimramov - změna smluvních vztahů Uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene - k. ú. Havlíčkův Brod Koupě pozemků v k. ú. a obci Ujčov Majetkoprávní vypořádání stavby III/1296 Pošná - most ev. č. 1296-3 - dokončení Předání nemovité věci do hospodaření příspěvkové organizace kraje Nabídka na převod místní komunikace Hluboké - Krokočín Návrh na zařazení nové akce OA, SZŠ a SOŠS Jihlava - oprava kotelny Husova do kapitoly Nemovitý majetek, přílohy M1 - Školství Uzavření smlouvy v rámci přípravy stavby III/03810 Havlíčkův Brod - ul. Mírová, úsek č. 3 Darování pozemků v k. ú. Ústí u Humpolce, obec Ústí Majetkoprávní příprava stavby II/353 Velký Beranov - obchvat, změna usnesení 0591/08/2016/ZK Monitorovací zpráva v rámci projektu Connecting Regions AT-CZ Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu -dotace organizátorům krajských a vyšších kol postupových soutěží a přehlídek v roce 2017 dle schválených pravidel rady kraje Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dotace v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání - Šablony pro SŠ a VOŠ I Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - zápůjčka pro Gymnázium Třebíč na projekt Vybudování multimediálních učeben pro jazykové a přírodovědné vzdělávání Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - zápůjčka pro Vyšší odbornou školu, Obchodní akademii a Střední odborné učiliště technické Chotěboř na projekt Vybavení centra moderních technologií Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - úpravy rozpočtu přímých výdajů na vzdělávání v roce 2017 Projekty Gastroakademie a Podpora polytechnické výchovy na ZŠ a stavebních oborů na SŠ - změna závazných ukazatelů příspěvkových organizací - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu Zadávací řízení na podlimitní veřejnou zakázku Dodávka nářadí 2 etapa - Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod, Jihlavská 628 Projekty Badatelská centra pro přírodní vědy a Od myšlenky k výrobku - monitorovací zprávy o udržitelnosti Aktualizace Pravidel Rady Kraje Vysočina pro poskytování dotací na pořádání celoročních volnočasových aktivit pro děti a mládež Čestné prohlášení k projektu II/353 D1 – Rytířsko – Jamné, 2. Stavba Žádost o poskytnutí podpory z IROP na realizaci projektu silniční infrastruktury FOND VYSOČINY – Dodatek č. 1 Smlouvy o poskytnutí dotace č. FV01560.0008 Zrušení veřejné zakázky na služby na akci: II/152 Moravské Budějovice - obchvat, PD Usnesení 1785/33/2017/RK K zápisu ze zasedání rady kraje č. 32/2017 nebyly vzneseny žádné připomínky. 02. Peněžní účelové dary pro Nemocnici Nové Město na Moravě, příspěvkovou organizaci S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, předložila radě kraje návrh souhlasit s uzavřením darovacích smluv o poskytnutí peněžních účelových darů pro uvedenou příspěvkovou organizaci. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1786/33/2017/RK s uzavřením darovacích smluv o poskytnutí peněžních účelových darů pro Nemocnici Nové Město na Moravě, příspěvkovou organizaci, dle materiálů RK-33-2017-02, př. 1 a RK-33-2017-02, př. 2. Zdrojové materiály: RK-33-2017-02.doc, RK-33-2017-02, př. 1, RK-33-2017-02, př. 2 03. Smlouva o kontokorentním úvěru pro Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvkovou organizaci S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, seznámila radu kraje s návrhem souhlasit s uzavřením smlouvy o kontokorentním úvěru pro Nemocnici Havlíčkův Brod. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1787/33/2017/RK Zdrojové materiály: RK-33-2017-03.doc, RK-33-2017-03, př. 1, RK-33-2017-03, př. 2, RK-33-2017-03, př. 3, RK-33-2017-03, př. 4, RK-33-2017-03, př. 5, RK-33-2017-03, př. 6, RK-33-2017-03, př. 7 04. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Zdravotnictví - zápůjčka pro Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvkovou organizaci, na projekt Modernizace perinatologického centra II. stupně a dalších oborů návazné péče S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, upřesnila radě kraje předložený návrh rozpočtového opatření na kapitole Zdravotnictví. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1788/33/2017/RK rozhodnout uzavřít Smlouvu o zápůjčce ke krytí zbývající části výdajů spojených s realizací projektu „Modernizace perinatologického centra II. stupně a dalších oborů návazné péče“ dle materiálu RK-33-2017-04, př. 5; schválit převod finančních prostředků ve výši 77 500 000 Kč z Fondu strategických rezerv Kraje Vysočina do rozpočtu kraje na rok 2017 na kapitolu Zdravotnictví, § 3522 – Ostatní nemocnice za účelem poskytnutí zápůjčky ve výši 77 500 000 Kč s určením pro Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvkovou organizaci, na předfinancování zbývající části výdajů projektu „Modernizace perinatologického centra II. stupně a dalších oborů návazné péče“; řediteli Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvkové organizace, předložit odboru zdravotnictví žádosti o převod příslušné části prostředků zápůjčky a kopie faktur, na základě kterých budou peněžní prostředky poskytnuty na účet nemocnice; následně po úhradě faktur zaslat odboru zdravotnictví výpis z bankovního účtu, a to za podmínky, že zastupitelstvo kraje schválí rozpočtové opatření a rozhodne uzavřít smlouvu o zápůjčce ke krytí výdajů spojených s realizací projektu „Modernizace perinatologického centra II. stupně a dalších oborů návazné péče“. Zdrojové materiály: RK-33-2017-04.doc, RK-33-2017-04, př. 1, RK-33-2017-04, př. 2, RK-33-2017-04, př. 3, RK-33-2017-04, př. 4, RK-33-2017-04, př. 5 05. Návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Zdravotnictví - příspěvek na provoz pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci, na pořádání 9. jihlavské konference porodních asistentek Usnesení 1789/33/2017/RK rozpočtové opatření v rámci kapitoly Zdravotnictví a § 3592 – Další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví spočívající ve zvýšení položky 5331 – Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím o 40 000 Kč s určením pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci, při současném snížení položky 5901 – Nespecifikované rezervy o stejnou částku 40 000 Kč; zvýšení závazného ukazatele „Příspěvek na provoz“ o částku 40 000 Kč u Nemocnice Jihlava, příspěvkové organizace, s určením na krytí nákladů spojených s pořádáním 9. jihlavské konference porodních asistentek; řediteli Nemocnice Jihlava, příspěvkové organizace, předložit prostřednictvím Portálu příspěvkových organizací Kraje Vysočina žádost o poskytnutí příspěvku na provoz, a to nejpozději do 30. 11. 2017. Zdrojové materiály: RK-33-2017-05.doc, RK-33-2017-05, př. 1, RK-33-2017-05, př. 2, RK-33-2017-05, př. 3, RK-33-2017-05, př. 4 06. Návrh rozpočtového opatření v rámci kapitoly Zdravotnictví - příspěvek na pořízení evakuačních podložek S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, informovala radu kraje o předloženém návrhu rozpočtového opatření v rámci kapitoly Zdravotnictví. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1790/33/2017/RK rozpočtové opatření v rámci kapitoly Zdravotnictví a § 3522 – Ostatní nemocnice spočívající ve snížení položky 5901 – Nespecifikované rezervy o částku 300 000 Kč při současném zvýšení položky 5331 – Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím o částku 300 000 Kč na pořízení evakuačních podložek; Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvkovou organizaci, ve výši 63 000 Kč, Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci, ve výši 79 000 Kč, Nemocnici Nové Město na Moravě, příspěvkovou organizaci, ve výši 79 000 Kč, Nemocnici Pelhřimov, příspěvkovou organizaci, ve výši 16 000 Kč, Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci, ve výši 63 000 Kč, za účelem pořízení evakuačních podložek; ředitelům nemocnic zřizovaných Krajem Vysočina zaslat prostřednictvím Portálu příspěvkových organizací Kraje Vysočina na odbor zdravotnictví žádost o poskytnutí příspěvku na pořízení evakuačních podložek nejpozději k 15. 12. 2017. Kopie dodavatelské faktury a výpisu z účtu dokládající její úhradu budou doloženy dodatečně - nejpozději do 31. 3. 2018. Zdrojové materiály: RK-33-2017-06.doc, RK-33-2017-06, př. 1 07. Návrh aktualizace finančních plánů na rok 2017 pro zdravotnické příspěvkové organizace zřizované Krajem Vysočina S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, sdělila radě kraje podrobnosti k návrhu schválit aktualizaci finančních plánů pro zdravotnické příspěvkové organizace kraje na rok 2017. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1791/33/2017/RK aktualizaci: rozpočtů (plánů výnosů a nákladů) zdravotnických příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina na rok 2017 dle materiálů RK-33-2017-07, př. 1 a RK-33-2017-07, př. 2 (komentář); tvorby a použití peněžních fondů, odpisových plánů, investičních plánů, plánů oprav a závazných ukazatelů zdravotnických příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina na rok 2017 dle materiálů RK-33-2017-07, př. 1 a RK-33-2017-07, př. 3 (tzv. „investiční karty“); převodu prostředků rezervního fondu do fondu investic u Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvkové organizace, Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace, Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvkové organizace a Nemocnice Třebíč, příspěvkové organizace, dle materiálu RK-33-2017-07, př. 1 a jejich profinancování; výsledky hospodaření zdravotnických příspěvkových organizací dle materiálu RK-33-2017-07, př. 4 a komentáře k výsledkům hospodaření za 1. pololetí roku 2017 dle materiálu RK-33-2017-07, př. 5; ředitelům zdravotnických příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina informovat zřizovatele prostřednictvím odboru zdravotnictví o případném negativním vývoji v hospodaření organizace v průběhu 2. pololetí roku 2017. Zdrojové materiály: RK-33-2017-07.doc, RK-33-2017-07, př. 1, RK-33-2017-07, př. 2, RK-33-2017-07, př. 3, RK-33-2017-07, př. 4, RK-33-2017-07, př. 5, RK-33-2017-07, př. 6 08. Akce Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě - podpora celoroční výstavní činnosti L. Seidl, vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, seznámil radu kraje s návrhem souhlasit s podáním níže uvedeného projektu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1792/33/2017/RK v souladu s Čl. 11 Pravidel Rady Kraje Vysočina k Zásobníku akcí Kraje Vysočina a k projektovému řízení příspěvkových organizací ze dne 31. 1. 2017 č. 03/17 s podáním projektu Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě „Celoroční výstavní činnost Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě“, dle materiálu RK-33-2017-08, př. 1. Zdrojové materiály: RK-33-2017-08.doc, RK-33-2017-08, př. 1, RK-33-2017-08, př. 2, RK-33-2017-08, př. 3 09. Návrh na úpravu čerpání fondu investic u Horácké galerie v Novém Městě na Moravě L. Seidl, vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, upřesnil radě kraje návrh schválit aktualizaci použití fondu investic u Horácké galerie v Novém Městě na Moravě. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1793/33/2017/RK aktualizaci použití fondu investic u Horácké galerie v Novém Městě na Moravě dle materiálu RK-33-2017-09, př. 1; u Horácké galerie v Novém Městě na Moravě jako závazný ukazatel finančního plánu na rok 2017: celkový objem použití fondu investic dle materiálu RK-33-2017-09, př. 1; jmenovitý seznam akcí financovaných z prostředků fondu investic dle materiálu RK-33-2017-09, př. 1. Zdrojové materiály: RK-33-2017-09.doc, RK-33-2017-09, př. 1 10. Návrh na rozpočtové opatření - na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace ze státního rozpočtu na projekt Potravinová pomoc dětem v Kraji Vysočina II Usnesení 1794/33/2017/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Evropské projekty o účelovou neinvestiční dotaci z Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 4 459 308,53 Kč určenou na realizaci projektu „Potravinová pomoc dětem v Kraji Vysočina II“. Zdrojové materiály: RK-33-2017-10.doc 11. Návrh na poskytnutí dotace pro Diecézní charitu Brno na dofinancování provozních nákladů denního stacionáře Stacionář Úsměv Třebíč - návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Sociální věci V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, předložila radě kraje ke schválení navrhované rozpočtové opatření v rámci kapitoly Sociální věci. V průběhu jednání odešla J. Fialová. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1795/33/2017/RK rozpočtové opatření v rámci kapitoly Sociální věci spočívající ve zvýšení § 4356 – Denní stacionáře a centra denních služeb (ÚZ 00053) o částku 168 000 Kč při současném snížení § 4399 - Ostatní záležitosti sociálních věcí a politiky zaměstnanosti (ÚZ 00053) o částku 168 000 Kč; poskytnout dotaci z kapitoly Sociální věci, § 4356 - Denní stacionáře a centra denních služeb ve výši 168 000 Kč organizaci Diecézní charita Brno, se sídlem Kpt. Jaroše 1928/9, 602 00 Brno, IČ: 44990260, na provoz denního stacionáře Stacionář Úsměv Třebíč dle materiálu RK-33-2017-11, př. 2; uzavřít veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace dle materiálu RK-33-2017-11, př. 2. Zdrojové materiály: RK-33-2017-11.doc, RK-33-2017-11, př. 1, RK-33-2017-11, př. 2, RK-33-2017-11, př. 3 12. Jmenování hodnotící komise pro hodnocení žádostí na podporu projektů v oblasti prorodinné politiky V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, upřesnila radě kraje návrh jmenovat hodnotící komisi pro hodnocení žádostí na podporu projektů v oblasti prorodinné politiky. V průběhu jednání přišla J. Fialová. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1796/33/2017/RK hodnotící komisi pro hodnocení žádostí v rámci Pravidel Rady Kraje Vysočina pro poskytování dotací na podporu projektů v oblasti prorodinné politiky ve složení: Mgr. Pavel Franěk, náměstek hejtmana Kraje Vysočina; Mgr. et Bc. Petr Krčál, předseda Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky; JUDr. Věra Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-33-2017-12.doc 13. Návrh na rozpočtové opatření - na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace ze státního rozpočtu na projekt Podpora vybraných sociálních služeb na území Kraje Vysočina - individuální projekt IV. Usnesení 1797/33/2017/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Evropské projekty o účelovou neinvestiční dotaci z Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 28 080 993,78 Kč určenou na realizaci projektu „Podpora vybraných sociálních služeb na území Kraje Vysočina – individuální projekt IV “. Zdrojové materiály: RK-33-2017-13.doc 14. Vyhlášení třetího kola dotačního řízení na provozní náklady sociálních služeb na rok 2017 V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, zdůvodnila radě kraje předložený návrh vyhlásit mimořádnou výzvu k podávání žádostí o poskytnutí příspěvku na vyrovnávací platbu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1798/33/2017/RK Mimořádnou výzvu k podávání žádostí o poskytnutí příspěvku na vyrovnávací platbu dle materiálu RK-33-2017-14, př. 1. Zdrojové materiály: RK-33-2017-14.doc, RK-33-2017-14, př. 1 15. Informace o výjezdním zasedání Komise pro sport a volný čas Rady Kraje Vysočina I. Šteklová, vedoucí odboru sekretariátu hejtmana, předložila radě kraje návrh vzít na vědomí informaci o výjezdním zasedání Komise pro sport a volný čas Rady Kraje Vysočina. V průběhu jednání odešla J. Fischerová. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1799/33/2017/RK informaci o výjezdním zasedání Komise pro sport a volný čas Rady Kraje Vysočina č. 3/2017 dle materiálu RK-33-2017-15, př. 1. Zdrojové materiály: RK-33-2017-15.doc, RK-33-2017-15, př. 1 16. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Zastupitelstvo kraje - změna závazného ukazatele Příspěvek na provoz pro Horácké divadlo Jihlava, příspěvkovou organizaci Usnesení 1800/33/2017/RK zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz u Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace, se sídlem Komenského 1359/22, 586 47 Jihlava, IČO: 00094811 o částku 30 000 Kč na výdaje spojené s organizací partnerských akcí s Nitranským samosprávným krajem a spolkovou zemí Dolní Rakousko. Zdrojové materiály: RK-33-2017-16.doc, RK-33-2017-16, př. 1 17. Stanovení důležitých termínů na rok 2018 I. Šteklová, vedoucí odboru sekretariátu hejtmana, podala radě kraje doplňující komentář k návrhu vzít na vědomí termíny zasedání zastupitelstva kraje a další důležité termíny na rok 2018. V průběhu jednání odešel J. Hyliš. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1801/33/2017/RK návrhy termínů jednání dle materiálu RK-33-2017-17; zastupitelstvu kraje vzít na vědomí stanovení termínů na rok 2018. Zdrojové materiály: RK-33-2017-17.doc 18. Stanovení platu/mzdy ředitelkám a ředitelům příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina I. Hanáková Kosourová, vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů, předložila radě kraje návrh stanovit platy/mzdu ředitelkám a ředitelům příspěvkových organizací kraje s účinností od 1. 11. 2017. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1802/33/2017/RK Zdrojové materiály: RK-33-2017-18.doc, RK-33-2017-18, př. 1, RK-33-2017-18, př. 2, RK-33-2017-18, př. 3, RK-33-2017-18, př. 4, RK-33-2017-18, př. 5, RK-33-2017-18, př. 6, RK-33-2017-18, př. 7 V průběhu jednání přišli J. Fischerová, J. Hyliš. K bodům 19 – 31, odboru majetkového, nebyly vzneseny žádné požadavky na rozpravu a rada kraje schválila návrhy usnesení uvedených bodů v bloku. 19. Majetkoprávní příprava stavby II/360 Jaroměřice nad Rokytnou - obchvat - doplnění výkupů Usnesení 1803/33/2017/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout úplatně nabýt pozemky dle materiálu RK-33-2017-19, př. 1 z vlastnictví České republiky a práva hospodařit s majetkem státu pro Zemědělský podnik Razová, státní podnik v likvidaci do vlastnictví kraje, za kupní cenu 200 Kč/m2. Zdrojové materiály: RK-33-2017-19.doc, RK-33-2017-19, př. 1 20. Majetkoprávní příprava stavby II/357 Strachujov - Jimramov - změna smluvních vztahů Usnesení 1804/33/2017/RK uzavřít mezi Povodím Moravy, s.p., se sídlem Dřevařská 932/11, Veveří, 620 00 Brno, IČ 708 90 013, na straně pronajímatele a Krajem Vysočina na straně nájemce nájemní smlouvu dle materiálu RK-33-2017-20, př. 2 na pozemek par. č. 1248/14 a části pozemku par. č. 1248/4 v k. ú. a obci Jimramov pro stavbu „II/357 Strachujov – Jimramov“; vyhradit si v souladu s ustanovením § 37 zákona č. 129/2000 Sb. o krajích ve znění pozdějších předpisů pravomoc rozhodnout uzavřít smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti k pozemku par. č. 1248/14 a části pozemku par. č. 1248/4 v k. ú. a obci Jimramov v souvislosti s majetkoprávní přípravou stavby „II/357 Strachujov – Jimramov“; rozhodnout uzavřít mezi Povodím Moravy, s.p., se sídlem Dřevařská 932/11, Veveří, 620 00 Brno, IČ 708 90 013, na straně oprávněného hospodařit s majetkem státu a budoucího povinného ze služebnosti a Krajem Vysočina na straně budoucího oprávněného ze služebnosti smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti dle materiálu RK-33-2017-20, př. 1 na pozemku par. č. 1248/14 a části pozemku par. č. 1248/4 v k. ú. a obci Jimramov pro stavbu „II/357 Strachujov – Jimramov“. Zdrojové materiály: RK-33-2017-20.doc, RK-33-2017-20, př. 1, RK-33-2017-20, př. 2, RK-33-2017-20, př. 3 21. Uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene - k. ú. Havlíčkův Brod Usnesení 1805/33/2017/RK uzavřít trojstrannou smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene dle materiálu RK-33-2017-21, př. 1. Zdrojové materiály: RK-33-2017-21.doc, RK-33-2017-21, př. 1 22. Koupě pozemků v k. ú. a obci Ujčov Usnesení 1806/33/2017/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout nabýt pozemky dle materiálu RK-33-2017-22, př. 1 od vlastníků vedených v katastru nemovitostí ke dni uzavření kupní smlouvy do vlastnictví Kraje Vysočina za kupní cenu ve výši 100 Kč/m2. Zdrojové materiály: RK-33-2017-22.doc, RK-33-2017-22, př. 1, RK-33-2017-22, př. 2 23. Majetkoprávní vypořádání stavby III/1296 Pošná - most ev. č. 1296-3 - dokončení Usnesení 1807/33/2017/RK Zdrojové materiály: RK-33-2017-23.doc, RK-33-2017-23, př. 1, RK-33-2017-23, př. 2, RK-33-2017-23, př. 3 24. Prodej pozemku v k. ú. a obci Jihlava Usnesení 1808/33/2017/RK Zdrojové materiály: RK-33-2017-24.doc, RK-33-2017-24, př. 1, RK-33-2017-24, př. 2 25. Služebnosti na majetku Kraje Vysočina Usnesení 1809/33/2017/RK uzavřít smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti s budoucími oprávněnými za podmínek dle materiálu RK-33-2017-25, př. 1. termín: 31. 01. 2018 Zdrojové materiály: RK-33-2017-25.doc, RK-33-2017-25, př. 1 26. Předání nemovité věci do hospodaření příspěvkové organizace kraje Usnesení 1810/33/2017/RK zastupitelstvu kraje schválit dodatek č. xx Zřizovací listiny Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa, Hotelová škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč dle materiálu RK-33-2017-26, př. 1. Zdrojové materiály: RK-33-2017-26.doc, RK-33-2017-26, př. 1 27. Předání nemovité věci do hospodaření příspěvkové organizace kraje Usnesení 1811/33/2017/RK zastupitelstvu kraje schválit dodatek č. xx Zřizovací listiny Domova Lidmaň, příspěvkové organizace dle materiálu RK-33-2017-27, př. 1. Zdrojové materiály: RK-33-2017-27.doc, RK-33-2017-27, př. 1 28. Nabídka na převod místní komunikace Hluboké - Krokočín Usnesení 1812/33/2017/RK zastupitelstvu rozhodnout nenabýt do vlastnictví Kraje Vysočina pozemky par. č. 2883, par. č. 2903 a par. č. 1005/1 v k. ú. Hluboké a par. č. 5463 v k. ú. Krokočín včetně tělesa pozemní komunikace na nich se nacházející. Zdrojové materiály: RK-33-2017-28.doc, RK-33-2017-28, př. 1, RK-33-2017-28, př. 2 29. Návrh na zařazení nové akce OA, SZŠ a SOŠS Jihlava - oprava kotelny Husova do kapitoly Nemovitý majetek, přílohy M1 - Školství Usnesení 1813/33/2017/RK zařadit novou akci „OA, SZŠ a SOŠS Jihlava – oprava kotelny Husova“ do kapitoly Nemovitý majetek, přílohy M1 - Školství. Zdrojové materiály: RK-33-2017-29.doc 30. Uzavření smlouvy v rámci přípravy stavby III/03810 Havlíčkův Brod - ul. Mírová, úsek č. 3 Usnesení 1814/33/2017/RK Zdrojové materiály: RK-33-2017-30.doc, RK-33-2017-30, př. 1, RK-33-2017-30, př. 2, RK-33-2017-30, př. 3 31. Darování pozemků v k. ú. Ústí u Humpolce, obec Ústí Usnesení 1815/33/2017/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout převést darem pozemky par č. 1089/18 – ost. plocha, ost. komunikace o výměře 43 m2, par. č. 1089/19 - ost. plocha, jiná plocha o výměře 21 m2, par. č. 1089/20 - ost. plocha, ost. komunikace o výměře 47 m2, par. č. 1089/21 - ost. plocha, jiná plocha o výměře 15 m2, par. č. 1089/22 - ost. plocha, ost. komunikace o výměře 68 m2, par. č. 1089/23 - ost. plocha, ost. komunikace o výměře 92 m2 a par. č. 1089/24 - ost. plocha, jiná plocha o výměře 62 m2, oddělené GP 281-45/2016 z pozemku par. č. 1089/2 a dále pozemek par. č. 1088/38 – ost. plocha, ost. komunikace o výměře 22 m2, vzniklý dle téhož GP z dílu „d“ o výměře 8 m2 pozemku 1089/2 a dílu „c“ o výměře 14 m2 pozemku par. č. 1088/10 v k. ú. Ústí u Humpolce z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Ústí. Zdrojové materiály: RK-33-2017-31.doc, RK-33-2017-31, př. 1 32. Majetkoprávní příprava stavby II/353 Velký Beranov - obchvat P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, seznámil radu kraje s předloženým materiálem ohledně majetkoprávní přípravy stavby II/353 Velký Beranov – obchvat. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1816/33/2017/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout nabýt do vlastnictví Kraje Vysočina koupí pozemky v rozsahu, za podmínek a za cenu dle materiálu RK-33-2017-32, př. 1 od vlastníků vedených v katastru nemovitostí ke dni projednání materiálu v radě kraje. Zdrojové materiály: RK-33-2017-32.doc, RK-33-2017-32, př. 1, RK-33-2017-32, př. 2, RK-33-2017-32, př. 3, RK-33-2017-32, př. 4 33. Majetkoprávní příprava stavby II/353 Velký Beranov - obchvat, změna usnesení 0591/08/2016/ZK P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, zdůvodnil radě kraje předložený návrh na změnu usnesení 0591/08/2016/ZK. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1817/33/2017/RK Zdrojové materiály: RK-33-2017-33.doc, RK-33-2017-33, př. 1, RK-33-2017-33, př. 2, RK-33-2017-33, př. 3 34. Monitorovací zpráva v rámci projektu Connecting Regions AT-CZ Usnesení 1818/33/2017/RK informace uvedené v materiálech RK-33-2017-34, př. 1 a RK-33-2017-34, př. 2. Zdrojové materiály: RK-33-2017-34.doc, RK-33-2017-34, př. 1, RK-33-2017-34, př. 2 35. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu -dotace organizátorům krajských a vyšších kol postupových soutěží a přehlídek v roce 2017 dle schválených pravidel rady kraje K. Ubr, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje ke schválení shora uvedený návrh rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu. Projednávání se zúčastnili J. Hadravová, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání odboru školství, mládeže a sportu, M. Kastner, vedoucí oddělení mládeže a sportu odboru školství, mládeže a sportu, O. Králík, vedoucí oddělení hospodaření krajského školství odboru školství, mládeže a sportu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1819/33/2017/RK rozpočtové opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu spočívající ve snížení § 3299 - Ostatní záležitosti vzdělávání (ÚZ 00324) o částku 69 000 Kč při současném zvýšení § 3421 – Využití volného času dětí a mládeže o částku 69 000 Kč dle materiálu RK-33-2017-35; zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz o částku 9 000 Kč u organizace zřizované krajem dle tabulky č. 1 materiálu RK-33-2017-35, př. 1; poskytnout dotaci z kapitoly Školství, mládeže a sportu, § 3421 – Využití volného času dětí a mládeže, v celkové výši 60 000 Kč organizacím dle tabulky č. 2 a č. 3 materiálu RK-33-2017-35, př. 1; uzavřít veřejnoprávní smlouvy dle materiálů RK-33-2017-35, př. 3 a RK-33-2017-35, př. 4 a RK-33-2017-35, př. 5. Zdrojové materiály: RK-33-2017-35.doc, RK-33-2017-35, př. 1, RK-33-2017-35, př. 2, RK-33-2017-35, př. 3, RK-33-2017-35, př. 4, RK-33-2017-35, př. 5 36. Podpora účasti na mistrovstvích ve sportovních disciplínách - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu K. Ubr, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje návrh rozhodnout o poskytnutí dotace na účast na sportovním mistrovství. Projednávání se zúčastnili J. Hadravová, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání odboru školství, mládeže a sportu, M. Kastner, vedoucí oddělení mládeže a sportu odboru školství, mládeže a sportu, O. Králík, vedoucí oddělení hospodaření krajského školství odboru školství, mládeže a sportu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1820/33/2017/RK poskytnout dotace z kapitoly Školství, mládeže a sportu, § 3419 – Ostatní tělovýchovná činnost v celkové výši 47 112 Kč na podporu účasti na mistrovství ve sportovních disciplínách dle materiálu RK-33-2017-36, př. 4; uzavřít veřejnoprávní smlouvy dle materiálů RK-33-2017-36, př. 1, RK-33-2017-36, př. 2, RK-33-2017-36, př. 3. Zdrojové materiály: RK-33-2017-36.doc, RK-33-2017-36, př. 1, RK-33-2017-36, př. 2, RK-33-2017-36, př. 3, RK-33-2017-36, př. 4 37. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dotace v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání - Šablony pro SŠ a VOŠ I K. Ubr, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, upřesnil radě kraje předložený návrh rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu. Projednávání se zúčastnili J. Hadravová, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání odboru školství, mládeže a sportu, M. Kastner, vedoucí oddělení mládeže a sportu odboru školství, mládeže a sportu, O. Králík, vedoucí oddělení hospodaření krajského školství odboru školství, mládeže a sportu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1821/33/2017/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení příjmů (položka 4116 - Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu) a výdajů (kapitola Školství, mládeže a sportu, § 3121 – Gymnázia ve výši 691 120,80 Kč a § 3127 – Střední školy ve výši 1 992 525,60 Kč) rozpočtu kraje o účelovou dotaci z MŠMT v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v celkové výši 2 683 646,40 Kč; Vyšší odborné škole a Střední odborné škole zemědělsko-technické Bystřice nad Pernštejnem, IČO 48895504, o částku 585 706,80 Kč; Vyšší odborné škole a Střední průmyslové škole Žďár nad Sázavou, IČO 48895598, o částku 1 406 818,80 Kč; Gymnáziu Žďár nad Sázavou, IČO 48895407, o částku 691 120,80 Kč; na financování způsobilých výdajů projektů realizovaných v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání dle materiálu RK-33-2017-37. Zdrojové materiály: RK-33-2017-37.doc 38. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - zápůjčka pro Gymnázium Třebíč na projekt Vybudování multimediálních učeben pro jazykové a přírodovědné vzdělávání K. Ubr, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje doporučení zastupitelstvu kraje poskytnout zápůjčku na předfinancování uvedeného projektu pro Gymnázium Třebíč. Projednávání se zúčastnili J. Hadravová, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání odboru školství, mládeže a sportu, M. Kastner, vedoucí oddělení mládeže a sportu odboru školství, mládeže a sportu, O. Králík, vedoucí oddělení hospodaření krajského školství odboru školství, mládeže a sportu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1822/33/2017/RK rozhodnout uzavřít Smlouvu o zápůjčce ke krytí výdajů spojených s realizací projektu „Vybudování multimediálních učeben pro jazykové a přírodovědné vzdělávání“ dle materiálu RK-33-2017-38, př. 1; schválit převod finančních prostředků ve výši 2 855 168 Kč z Fondu strategických rezerv Kraje Vysočina do rozpočtu kraje na rok 2017 na kapitolu Školství, mládeže a sportu, § 3121 – Gymnázia za účelem poskytnutí zápůjčky ve výši 2 855 168 Kč s určením pro Gymnázium Třebíč, na předfinancování projektu „Vybudování multimediálních učeben pro jazykové a přírodovědné vzdělávání“. Zdrojové materiály: RK-33-2017-38.doc, RK-33-2017-38, př. 1, RK-33-2017-38, př. 2, RK-33-2017-38, př. 3, RK-33-2017-38, př. 4, RK-33-2017-38, př. 5, RK-33-2017-38, př. 6 39. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - zápůjčka pro Vyšší odbornou školu, Obchodní akademii a Střední odborné učiliště technické Chotěboř na projekt Vybavení centra moderních technologií K. Ubr, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje doporučení zastupitelstvu kraje poskytnout zápůjčku na předfinancování projektu pro danou školu. Projednávání se zúčastnili J. Hadravová, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání odboru školství, mládeže a sportu, M. Kastner, vedoucí oddělení mládeže a sportu odboru školství, mládeže a sportu, O. Králík, vedoucí oddělení hospodaření krajského školství odboru školství, mládeže a sportu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1823/33/2017/RK rozhodnout uzavřít Smlouvu o zápůjčce ke krytí výdajů spojených s realizací projektu „Vybavení centra moderních technologií“ dle materiálu RK-33-2017-39, př. 1; schválit převod finančních prostředků ve výši 1 430 197 Kč z Fondu strategických rezerv Kraje Vysočina do rozpočtu kraje na rok 2017 na kapitolu Školství, mládeže a sportu, § 3127 – Střední školy za účelem poskytnutí zápůjčky ve výši 1 430 197 Kč s určením pro Vyšší odbornou školu, Obchodní akademii a Střední odborné učiliště technické Chotěboř, na předfinancování projektu „Vybavení centra moderních technologií“. Zdrojové materiály: RK-33-2017-39.doc, RK-33-2017-39, př. 1, RK-33-2017-39, př. 2, RK-33-2017-39, př. 3, RK-33-2017-39, př. 4, RK-33-2017-39, př. 5, RK-33-2017-39, př. 6 40. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - úpravy rozpočtu přímých výdajů na vzdělávání v roce 2017 K. Ubr, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s předloženým návrhem rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu. Projednávání se zúčastnili J. Hadravová, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání odboru školství, mládeže a sportu, M. Kastner, vedoucí oddělení mládeže a sportu odboru školství, mládeže a sportu, O. Králík, vedoucí oddělení hospodaření krajského školství odboru školství, mládeže a sportu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1824/33/2017/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení příjmů (položka 4116 - Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu) a výdajů (kapitola Školství, mládeže a sportu) rozpočtu kraje o účelovou dotaci z MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání ve výši 38 192 989 Kč dle materiálu RK-33-2017-40; zvýšení závazných ukazatelů příspěvku na provoz právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje kraj (příspěvkovým organizacím) o přímé výdaje na vzdělávání dle materiálu RK-33-2017-40, př. 1; zastupitelstvu kraje vzít na vědomí rozpis účelových prostředků na úhradu přímých výdajů na vzdělávání právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje kraj dle materiálu RK-33-2017-40, př. 1 a právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizují obce dle materiálu RK-33-2017-40, př. 2. Zdrojové materiály: RK-33-2017-40.doc, RK-33-2017-40, př. 1, RK-33-2017-40, př. 2, RK-33-2017-40, př. 3 41. Návrh na úpravu investičního plánu příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina za odvětví školství na rok 2017 K. Ubr, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, upřesnil radě kraje návrh souhlasit se změnami čerpání fondu investic u některých organizací za odvětví školství. Projednávání se zúčastnili J. Hadravová, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání odboru školství, mládeže a sportu, M. Kastner, vedoucí oddělení mládeže a sportu odboru školství, mládeže a sportu, O. Králík, vedoucí oddělení hospodaření krajského školství odboru školství, mládeže a sportu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1825/33/2017/RK s úpravou použití fondu investic příspěvkových organizací na rok 2017 dle materiálů RK-33-2017-41, př. 1, RK-33-2017-41, př. 2, RK-33-2017-41, př. 3 a RK-33-2017-41, př. 4. Zdrojové materiály: RK-33-2017-41.doc, RK-33-2017-41, př. 1, RK-33-2017-41, př. 2, RK-33-2017-41, př. 3, RK-33-2017-41, př. 4 42. Projekty Gastroakademie a Podpora polytechnické výchovy na ZŠ a stavebních oborů na SŠ - změna závazných ukazatelů příspěvkových organizací - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu K. Ubr, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje ke schválení navrhované rozpočtové opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu. Projednávání se zúčastnili J. Hadravová, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání odboru školství, mládeže a sportu, M. Kastner, vedoucí oddělení mládeže a sportu odboru školství, mládeže a sportu, O. Králík, vedoucí oddělení hospodaření krajského školství odboru školství, mládeže a sportu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1826/33/2017/RK zvýšení závazného ukazatele „Příspěvek na provoz“ školám na realizaci projektů „Gastroakademie“ a „Podpora polytechnické výchovy na ZŠ a stavebních oborů na SŠ“ v celkové výši 111 233 Kč dle materiálu RK-33-2017-42, př. 1. Zdrojové materiály: RK-33-2017-42.doc, RK-33-2017-42, př. 1 43. Zadávací řízení na podlimitní veřejnou zakázku Dodávka nářadí 2 etapa - Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod, Jihlavská 628 K. Ubr, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, informoval radu kraje o návrhu rozhodnout o zahájení zadávacího řízení na shora uvedenou veřejnou zakázku. Projednávání se zúčastnili J. Hadravová, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání odboru školství, mládeže a sportu, M. Kastner, vedoucí oddělení mládeže a sportu odboru školství, mládeže a sportu, O. Králík, vedoucí oddělení hospodaření krajského školství odboru školství, mládeže a sportu. Rada kraje přijala upravený návrh usnesení. Usnesení 1827/33/2017/RK o způsobu zadání podlimitní veřejné zakázky na dodávku vybavení „Dodávka nářadí 2 etapa – Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod, Jihlavská 628“ v souladu se zadávací dokumentací dle materiálů RK-33-2017-43, př. 1, RK-33-2017-43, př. 2, RK-33-2017-43, př. 3, RK-33-2017-43, př. 4, RK-33-2017-43, př. 5; odboru školství, mládeže a sportu zajistit řádný průběh zadávacího řízení podlimitní veřejné zakázky na dodávku vybavení „Dodávka nářadí 2 etapa – Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod, Jihlavská 628“ dle schváleného způsobu zadání, podmínek stanovených v zadávací dokumentaci této podlimitní veřejné zakázky na dodávky a v termínech stanovených zákonem; k provádění úkonů zadavatele v rámci otevírání obálek, posouzení podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení nabídek u podlimitní veřejné zakázky „Dodávka nářadí 2 etapa – Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod, Jihlavská 628“ hodnotící komisi ve složení dle materiálu RK-33-2017-43, př. 6. Zdrojové materiály: RK-33-2017-43.doc, RK-33-2017-43, př. 1, RK-33-2017-43, př. 2, RK-33-2017-43, př. 3, RK-33-2017-43, př. 4, RK-33-2017-43, př. 5, RK-33-2017-43, př. 6, RK-33-2017-43, př. 7 44. Projekty Badatelská centra pro přírodní vědy a Od myšlenky k výrobku - monitorovací zprávy o udržitelnosti K. Ubr, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje návrh schválit monitorovací zprávy o udržitelnosti níže uvedených projektů. Projednávání se zúčastnili J. Hadravová, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání odboru školství, mládeže a sportu, M. Kastner, vedoucí oddělení mládeže a sportu odboru školství, mládeže a sportu, O. Králík, vedoucí oddělení hospodaření krajského školství odboru školství, mládeže a sportu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1828/33/2017/RK monitorovací zprávu projektu „Badatelská centra pro přírodní vědy“ dle materiálu RK-33-2017-44, př. 1 a monitorovací zprávu projektu „Od myšlenky k výrobku“ dle materiálu RK-33-2017-44, př. 4; skutečnosti uvedené v materiálu RK-33-2017-44, př. 3 a v materiálu RK-33-2017-44, př. 6. Zdrojové materiály: RK-33-2017-44.doc, RK-33-2017-44, př. 1, RK-33-2017-44, př. 2, RK-33-2017-44, př. 3, RK-33-2017-44, př. 4, RK-33-2017-44, př. 5, RK-33-2017-44, př. 6 45. Aktualizace Pravidel Rady Kraje Vysočina pro poskytování dotací na pořádání celoročních volnočasových aktivit pro děti a mládež K. Ubr, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, sdělil radě kraje podrobnosti k návrhu schválit aktualizaci pravidel rady kraje. Projednávání se zúčastnili J. Hadravová, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání odboru školství, mládeže a sportu, M. Kastner, vedoucí oddělení mládeže a sportu odboru školství, mládeže a sportu, O. Králík, vedoucí oddělení hospodaření krajského školství odboru školství, mládeže a sportu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1829/33/2017/RK Pravidla Rady Kraje Vysočina pro poskytování dotací na pořádání celoročních volnočasových aktivit pro děti a mládež dle materiálu RK-33-2017-45, př. 1. Zdrojové materiály: RK-33-2017-45.doc, RK-33-2017-45, př. 1, RK-33-2017-45, př. 1a, RK-33-2017-45, př. 2 46. Smlouvy s Českomoravskou mysliveckou jednotou, okresními mysliveckými spolky Kraje Vysočina E. Horná, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství, upřesnila radě kraje návrh uzavřít smlouvy s Českomoravskou mysliveckou jednotou, okresními mysliveckými spolky Kraje Vysočina. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1830/33/2017/RK informace dle materiálu RK-33-2017-46. Zdrojové materiály: RK-33-2017-46.doc, RK-33-2017-46, př. 1, RK-33-2017-46, př. 1a 47. Čestné prohlášení k projektu II/353 D1 – Rytířsko – Jamné, 2. stavba Usnesení 1831/33/2017/RK skutečnosti uvedené v materiálu RK-33-2017-47, př. 1. Zdrojové materiály: RK-33-2017-47.doc, RK-33-2017-47, př. 1 48. Žádost o poskytnutí podpory z IROP na realizaci projektu silniční infrastruktury H. Strnadová, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství, seznámila radu kraje s návrhem schválit přípravu žádosti o poskytnutí podpory z Integrovaného regionálního operačního programu na realizaci projektu silniční infrastruktury. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1832/33/2017/RK přípravu žádosti o poskytnutí podpory projektu II/602 Jihlava – most ev. č. 602-043 do Integrovaného regionálního operačního programu; odboru dopravy a silničního hospodářství připravit žádost o poskytnutí podpory projektu II/602 Jihlava – most ev. č. 602-043 do Integrovaného regionálního operačního programu. Zdrojové materiály: RK-33-2017-48.doc, RK-33-2017-48, př. 1 49. FOND VYSOČINY – Dodatek č. 1 Smlouvy o poskytnutí dotace č. FV01560.0008 Usnesení 1833/33/2017/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout uzavřít Dodatek č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí dotace č. FV01560.0008 dle materiálu RK-33-2017-49, př. 1. Zdrojové materiály: RK-33-2017-49.doc, RK-33-2017-49, př. 1, RK-33-2017-49, př. 2 50. Návrh na vydání souhlasu s uzavřením darovací smlouvy pro Krajskou správu a údržbu silnic Vysočiny, příspěvkovou organizaci H. Strnadová, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství, informovala radu kraje o návrhu souhlasit s uzavřením darovací smlouvy pro danou příspěvkovou organizaci. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1834/33/2017/RK s uzavřením darovací smlouvy dle materiálu RK-33-2017-50, př. 1. Zdrojové materiály: RK-33-2017-50.doc, RK-33-2017-50, př. 1 51. Zrušení veřejné zakázky na služby na akci: II/152 Moravské Budějovice - obchvat, PD H. Strnadová, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství, podala radě kraje doplňující komentář k návrhu rozhodnout o zrušení shora uvedené veřejné zakázky. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1835/33/2017/RK Zdrojové materiály: RK-33-2017-51.doc, RK-33-2017-51, př. 1, RK-33-2017-51, př. 2 J. Běhounek ukončil zasedání rady kraje č. 33/2017 s tím, že další zasedání se bude konat dne 24. 10. 2017, v 7:00 hod., v zasedací místnosti Rady Kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava. Záznam pořízen na zasedání rady kraje č. 33/2017 dne 17. 10. 2017. Zapsala: M. Jakoubková, dne 17. 10. 2017.

http://docplayer.cz/1182306-Rekonstrukce-stresniho-plaste-na-objektech-c-1-4-domova-pro-seniory-dablice-stredisko-slunecnice-na-hranicich-674-181-00-praha-8.html

REKONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ NA OBJEKTECH Č. 1-4 DOMOVA PRO SENIORY ĎÁBLICE - STŘEDISKO SLUNEČNICE, NA HRANICÍCH 674, PRAHA 8 - PDF REKONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ NA OBJEKTECH Č. 1-4 DOMOVA PRO SENIORY ĎÁBLICE - STŘEDISKO SLUNEČNICE, NA HRANICÍCH 674, PRAHA 8 Download "REKONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ NA OBJEKTECH Č. 1-4 DOMOVA PRO SENIORY ĎÁBLICE - STŘEDISKO SLUNEČNICE, NA HRANICÍCH 674, 181 00 PRAHA 8" 2 REKONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ NA OBJEKTECH Č. 1-4 DOMOVA PRO SENIORY ĎÁBLICE - STŘEDISKO SLUNEČNICE, NA HRANICÍCH 674, PRAHA 8 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA PRAHA VYPRACOVAL: 3 OBSAH ZPRÁVY A. 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE A Údaje o stavbě A Údaje o žadateli A Údaje o zpracovateli dokumentace A. 2. SEZNAM VSTUPNÍCH PODKLADŮ A. 3. ÚDAJE O ÚZEMÍ A. 4. ÚDAJE O STAVBĚ A. 5. ČLENĚNÍ STAVBY NA OBJEKTY A TECHNICKÁ A TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ 2 4 A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A1. Identifikační údaje a) Název stavby Rekonstrukce střešního pláště na objektech č. 1-4 Domova pro seniory Ďáblice - středisko Slunečnice b) Místo stavby obec Praha katastrální území Bohnice pozemek p. č. 523/ m² - zastavěná plocha a nádvoří - budova s číslem popisným č. p. 674/18 - v PD objekt č. 1 pozemek p. č. 523/ m² - zastavěná plocha a nádvoří - budova s číslem popisným č. p. 673/5 - v PD obj. č. 3 pozemek p. č. 523/ m² - zastavěná plocha a nádvoří - budova s číslem popisným č. p. 675/7 - v PD obj. č. 4 pozemek p. č. 523/ m² - zastavěná plocha a nádvoří - budova s číslem popisným č. p. 678/13 vlastnické právo pozemků p. č. 523/9, 523/12, 523/13 a 523/14 - v PD obj. č. 2 - Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, Praha 1 c) Předmět dokumentace Projektová dokumentace řeší rekonstrukci střešního pláště na objektech Domova pro seniory Ďáblice - středisko Slunečnice, označené č Dokumentace pro výběrové řízení je vypracována podle požadavků Vyhlášky č..137/2006 Sb. o veřejných zakázkách v platném znění, včetně vyhlášky č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah, soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Skladba a náležitosti dokumentace odpovídají požadavkům Vyhlášky č. 499/2006 Sb. v platném znění (vyhláška č. 62/2013 Sb.) o dokumentaci staveb, uvedeném v příloze č. 6. A údaje o stavebníkovi Domov pro seniory Ďáblice, Kubíkova 1698/11, Praha 8. Podle zřizovací listiny příspěvková organizace zřízena Hl. m. Prahou zastupuje hlavní město Prahu při investiční činnosti v rámci schváleného rozpočtu prováděné na nemovitém majetku svěřeném touto zřizovací listinou. Od je Domov pro seniory - Slunečnice, Na Hranicích 674/18 v Praze 8 - Bohnicích je jeho střediskem. A údaje o zpracovateli dokumentace Nejsou uvedeny vzhledem k požadavkům vyhlášky č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 76/2008 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 179/2010 Sb., zákona č. 258/2011 Sb., zákona č. 55/2012 Sb., a vyhlášky č Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu 3 5 veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. A2. Seznam vstupních podkladů Záměr a objednávka stavebníka Zápis z místního šetření dne za účasti Ing. Jaroslava Roda, soudního znalce z oboru stavebnictví Diagnostický průzkum obvodového pláště 02/09 Znalecký posudek - Posouzení stavu a závad střešních konstrukcí na objektech č. 1-4, Domova pro seniory Ďáblice - Středisko Slunečnice, ul. Na Hranicích č. p. 674, v Praze vypracoval Ing. Jaroslav Rod, soudní znalec z oboru stavebnictví, Augustínova 2066/10, Praha 4. Předmětem posudku je posouzení stavu a závad střešních konstrukcí a navržení technologie provedení celkové opravy střešních konstrukcí včetně navazujících souvisejících oprav. Částečná projektová dokumentace stavby, vypracovaná Projektovým ústavem výstavby hl. m. Prahy v 02/1976 Vlastní stavební technickým průzkum se zaměřením stávajícího stavu a s fotodokumentací Územní plán sídelního útvaru hlavního města Prahy ve znění všech platných změn Stavební zákon č. 183/2006 Sb. v platném znění č. 350/2012 Sb. Vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu Vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Vyhláška č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách v platném znění Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně veřejného zdraví před nepříznivými účinky vibrací a ostatní příslušné zákony, vyhlášky a předpisy Příslušné ČSN zejména: ČSN Navrhování střech, základní ustanovení ČSN P Hydroizolace staveb, základní ustanovení ČSN P Hydroizolace staveb, Povlakové hydroizolace, Základní ustanovení ČSN Tepelná ochrana budov ČSN EN ISO Tepelné vlastnosti chování stavebních dílců a stavebních prvků, Vnitřní povrchová teplota pro vyloučení kritické povrchové vlhkosti a kondenzace uvnitř konstrukce, Výpočtové metody Aktuální publikace, montážní předpisy a technické listy navrhovaných materiálů a skladeb Poznámka: u předpisů a norem platí poslední znění včetně novelizace a změn vydaných k datu návrhu Nařízení vlády č. 316/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany při práci, se změnami č. 68/2010 Sb., č. 93/2012 Sb. a č. 9/2013 Sb. a ostatní příslušné předpisy z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci především zákon č. 309/2006 Sb. a zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce ve znění pozdějších předpisů A3. Údaje o území a) Rozsah řešeného území Návrh řeší stavební úpravy střešních konstrukcí stávajících objektů bez nároků na zvětšení zastavěné plochy. Řešené objekty ozn. 1-4 jsou součástí areálu Domova pro seniory Ďáblice - středisko Slunečnice, který je oplocený. 4 6 Pozemky jednotlivých objektů podle KN v k. ú. Bohnice: objekt č. 1 - p. č. 523/ m² objekt č. 2 - p. č. 523/ m² objekt č. 3 - p. č. 523/ m² objekt č. 4 - p. č. 523/ m² b) Dosavadní využití a zastavěnost území Pozemek stavby tvoří stávající stavby. Pozemek je součástí zastavěného území Městské části Praha 8. c) Údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů Pozemek areálu se stavbami obj. 1-4 není součástí zvláště chráněného území, archeologické lokality, historického jádra obce, národní kulturní památky menšího ani většího rozsahu, památkové rezervace ani ochranného pásma pražské památkové rezervace popř. památkové zóny. Z hlediska ochrany přírody a krajiny není součástí chráněné krajinné oblasti Český kras, evropsky významné lokality Natur 2000, přírodního parku, územního systému ekologické stability, maloplošného zvláště chráněného území popř. ochranných pásem maloplošných zvláště chráněného území jak vyhlášených tak ze zákona (50 m), v území stavby nejsou registrované významné krajinné prvky, památné stromy ani ochranná pásma památných stromů. V území nejsou registrované stavební uzávěry, schválené regulační plány, vybrané územní rozhodnutí, území není se zákazem výškových staveb a podle ÚPn SÚ HMP 1999 je území současně zastavěné. Z hlediska požadavků Zemědělského půdního fondu a lesu se v území nevyskytují investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti areály odvodnění, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, souhrny lesních pozemků v katastru nemovitostí, pozemek není ve vzdálenosti do 50 m od kraje lesa, nevyskytují se lesy ochranné ani lesy zvláštního určení a nejsou zde investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti hlavní odvodňovací. V území nejsou evidovány poddolovaná území menšího ani většího rozsahu, chráněná ložisková území, dobývací prostory stará důlní díla, a sesuvy menšího ani většího rozsahu. Ochranná pásma technické a dopravní infrastruktury v úrovni střechy nejsou registrována, v území nejsou evidována ochranná pásma vysílacích zařízení, plochy vodárenských zařízení včetně ochranných pásem, ochranná pásma vodovodních řádů, plochy kanalizačních zařízení včetně ochranných pásem, ochranná pásma kanalizačních stok a sběračů, vodní plochy, suché poldry, vodní toky včetně pásma pro správu toku, ochranná pásma vodních děl a ochranná pásma zdrojů vod. V katastru nemovitostí není evidován žádný způsob ochrany ani omezení vlastnického práva. d) Údaje o odtokových poměrech Odvodnění lokality se realizací stavby nemění. Nemění se množství srážkových vod, plocha střech je stávající. e) Údaje o souladu s územně plánovací dokumentací Podle platného územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy schválené usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 10/05 ze dne , který nabyl účinnosti dne , včetně platných změn i změn Z 1000/00 vydané Usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 30/86 dne formou Opatření obecné povahy č. 6/2009 s účinností od se podložený záměr nachází v monofunkční ploše označené VV - Veřejné vybavení, v ploše pro umístění zařízení a areálů veškerého veřejného vybavení města t. j. zejména pro školství a vzdělávání, pro zdravotnictví a sociální péči, veřejnou správu města, záchranný bezpečnostní systém a pro zabezpečení budoucích potřeb veřejného vybavení všeho druhu. Nemění se využití objektu, které je v souladu s požadavky ÚP hl. m. Prahy. 5 7 f) Údaje o dodržení obecných požadavků na využití území Projektová dokumentace řeší rekonstrukci střešních konstrukcí stávajících objektů bez požadavků na využití území. g) Údaje o splnění požadavků dotčených orgánů Dokumentace je navržena podle požadavků Odboru územního rozvoje a výstavby - oddělení stavebního řádu 2, Městské části Praha 8, U Meteoru 6, Praha 8 h) Seznam výjimek a úlevových řešení Pro realizaci záměru nejsou požadovány žádné výjimky a úlevová řešení. i) Seznam souvisejících a podmiňujících investic Související ani podmiňující investice návrh řešení nevyžaduje. j) Seznam pozemků a staveb dotčených stavbou Všechny dotčené pozemky jsou součástí : obce - Praha k. ú. Bohnice a jsou to pozemky jejichž součástí je stavba p. č. 523/9, 523/14, 523/13 a 523/12 vlastnické právo: Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, Praha 1. A4. Údaje o stavbě a) Nová stavba nebo změna dokončené stavby Návrh řeší rekonstrukci stávající stavby bez nároků na změnu tvaru a zastavěné plochy. b) Účel užívání stavby Účel užívání stavby se nemění. Domov je příspěvkovou organizací zřízenou Hl. m. Prahou, jako poskytovatel pobytové sociální služby, ve smyslu zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, určené pro osoby se sníženou soběstačností v základních životních dovednostech (zejména z důvodu věku), jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby a osobám starším 64 let výjimečně mladším. Realizace stavby navržené podle v současnosti platných předpisů podstatně zlepší technický stav konstrukcí objektů a nemá žádný vliv na účel užívání staveb v areálu zařízení. c) Trvalá nebo dočasná stavba Rekonstrukce části stavby, která je postavená jako stavba trvalá. d) Údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů Na stavbu nejsou evidovány ani v Katastru nemovitostí uvedeny žádné způsoby ochrany ani omezení vlastnického práva. 6 8 e) Údaje o dodržení technických požadavků na stavby a obecných technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání staveb Do projektové dokumentace jsou zapracovány požadavky předpisů a norem v posledním znění včetně novelizací a změn vydaných k datu odevzdání dokumentace. Na řešenou stavbu (rekonstrukce střešního pláště) se požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, uvedené v přílohách č. 1 4 vyhlášky, nevztahují. f) Údaje o splnění požadavků dotčených orgánů Projektová dokumentace je zpracována podle požadavků Odboru územního rozvoje a výstavby - oddělení stavebního řádu 2, Městské části Praha 8, U Meteoru 6, Praha 8. g) Seznam výjimek a úlevových řešení Pro realizaci není nutné vydávat žádné výjimky popř. úlevová řešení. h) Navrhované kapacity stavby Dokumentace řeší rekonstrukci střešního pláště - nemění se žádné stávající kapacity stavby. Použitím navrhovaných skladeb a materiálů dojde k podstatnému snížení energetické náročnosti na vytápění objektu, které bude vyčísleno v celkovém energetickém auditu areálu. i) Základní bilance stavby Základní bilance stavby se nemění, snížená spotřeba energie na vytápění bude vyčíslena v celkovém energetickém auditu. j) Základní předpoklady výstavby Charakter navrhovaných stavebních prací a jejich náročnost umožní realizaci stavby v souběhu bez členění na etapy v časovém období max. 3 měsíců. k) Orientační náklady stavby Budou určeny po vyhodnocení výběrového řízení na dodavatele stavby. A5. Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení Areál Domova pro seniory Ďáblice - středisko Slunečnice je rozdělen do čtyř objektů: 1 - provozní budova 2 - ubytovací objekt 3 - ubytovací objekt 4 - ubytovací objekt Rekonstrukce střešního pláště je navržena na všech objektech, vzhledem k technickému stavu zdokumentovaném ve Znaleckém posudku z března roku 2015 s názvem Posouzení konstrukcí na objektech č. 1-4 Domova pro seniory Ďáblice - Středisko Slunečnice, ul. Na Hranicích č. p. 674 v Praze 8. Na střechách objektu 1 a 2 jsou v nastavených strojovnách umístěny strojovny výtahů popř. VZT, do jejich technologického zařízení nebude zasahováno. Rozvody VZT budou po očištění nově natřeny. Součástí řešení této projektové dokumentace je demontáž a nové umístění technického zařízení - ochrany proti blesku s použitím stávajících svodů. Před uvedením do provozu bude vystavena příslušná revize zařízení. 7

http://www.pravnik.org/forums/topic/prosim-nutne-o-radu/

Téma: Prosím nutně o RADU | Právník.org Prosím nutně o RADU Forum › Fóra › Občanské právo › Různé › Prosím nutně o RADU Zvolené téma obsahuje celkem 57 odpovědí. Do diskuze (1 účastník) se naposledy zapojil uživatel Káča a poslední změna je stará 4 roky, 2 měsíce. 4.3.2008 (16:59) #33691 Reply Bydlela jsem s kamarádkou v pronajatém byte, ale po půl roce ukončila nájemní smlouvu a odstěhovala se. Byl na ní psán plyn a elektřina, rok jsem to platila a uháněla ji, ať to jde přepsat na mě. Nestalo se tak. Potom jsme se pohádali já přestala platit. V bytě už nebydlím, ale jí přislo vyučtovaní a dluh na elektřině a plynu a chce to uhradit po mě. Kdo z nás dvou je nucen to uhradut?? 4.3.2008 (17:51) #33693 Reply povinnosti vůči pronajímateli a i dodavatelům elektřiny a plynu má ona, protože na ni byly smlouvy napsány. Co se týče vzájemných povinností mezi Vámi, záleží pouze na tom, co si domluvíte. 2.4.2008 (12:00) #33694 Reply Anna Burešova Dobry den mam takovy problem roznašim noviny a mam problemy s jednim z majitelu domu ma psa a ja chodim přes jeho pozemek kolem li za zavřenou brankou psa ktery na mě doraži už jsem se snažila několikrat s majitelem o tom mluvit a vždy řikal že jeho pes je zavřeny a nemuže nic udělat ale ja se toho psa bojim jako brigadnik mi nikdo neplati zdravotni pojištěni a kdyby se mi něco stalo tak nic nedostanu a tak už jsem nevěděla co dělat a tak jsem mu napsala ještě jednou jestli by nemohl si toho psa ohlidat nebo si dat poštovni schranku dolu na branu abych nemusela chodit přes jeho zahradu až k domu kolem toho psa a on mi odepsal že me starosti o toho psa jsou neopravněne a že se nemam čeho bat a tak chci sama mu dat tam svoji scranku a dat ji dolu na branu ale nevim jestli mam nato pravo nebo kde a jak to mam řešit jestli to vubec se da řešit prosim o radu Anna Burešova 9.4.2008 (16:34) #33695 Reply dobrý den -potřeboval bych poradit v této věci rozvedl jsem se asi před 11lety a jelikož nebyl žádný majetkový soud zaplatil jsem polovinu z novom.půjčky má bývalá manželka nic teď přišla exekuce,kterou jsem celou zaplatil přes účet mého otce coby ručitele(chtěl mít jistotu šlo o 108000Kč)jak mám postupovat abych si vymohl polovinu od své bývalé ženy má to po ní chtít můj otec coby ručitel? a jak s návrhu na exekuci výjme mě nebo to mohu podat sám? předem děkuji za radu K.L. ps:pokud nejde tato rada zdarma zašlete číslo účtu kam vám pošlu poplatek. s pozdravem Karel Libich 3.6.2008 (16:39) #33696 Reply Dobry den,velmi by mne zajimalo,jestli exekuce plati i na manzelku rucitele.Dekuji Kunc. 10.6.2008 (10:02) #33697 Reply potřeboval bych radu v této záležitosti: Jsem ženatý, zažádal jsem se svolení manželky o úvěr ze stavebního spoření na stavbu rodinného domu.Během vyřizování manželka podala žádost o rozvod, který dosud neproběhl (cca 3měsíce).Nyní bych měl podepsat úvěr a plnit, bohužel manželka odmítla podepsat(logicky) závazek.Existuje jiná právní úprava než rozhodnutí o rozvodu,na jejíž základě bych mohl převzít za současného stavu veškeré závazky, plynoucí z úvěru, výlučně na sebe ještě před rozvodem? Nebo musím vše anulovat a zažádat o úvěr znovu jako rozvedený? Což samozřejmě způsobí velké zdržení se stavbou. 10.6.2008 (16:05) #33698 Reply jestliže dluh vznikl za trvání jejich manželství je fikce, že je za dluhy odpovědna stejně jako její manžel. Musela by prokázat opak. 13.6.2008 (11:13) #33699 Reply Dobrý den, můžete u notáře sepsat notářský zápis, kde zúžíte SJM ve vztahu k závazkům z úvěru jen na Vaši osobu. 26.6.2008 (17:22) #33700 Reply Michal Kasaj Firma Supernemovitosti a.s. mě postavila dům.Smlouvu mám s PV STAVs.r.o.Dílo mělo být předáno 15.9.2007. Dodnes mi nebylo předáno. Zhotovitel nejeví zájem o předání, ikdyž mu každý den nárůstá penále.Nereaguje na výzvy, a sjednané schůzky vždy 3hodiny před zahájením odvolá. Jaké mám možnosti je donutit ke komunikaci, předání díla s odstraněnými závadami? Na koho se mám obrátit, aby mi pomohl radou, jak efektivně a právně postupovat proti a domoci se spravedlnosti. Děkuji předem za odpověď. mk 26.6.2008 (21:28) #33701 Reply Josef Štrauch Dobrý den!Prosím o radu ohledně doplacení exekuce.Splácím dvě exekuce souběžně.Chtěl bych jednu doplatit najednou v hotovosti,nedojde ke zvýšení splátek u zbývající exekuce? 30.6.2008 (10:32) #33702 Reply Dobrý den, protože se jedná o nemovitost, jde o značné hodnoty. Proto by jste vůbec neměl váhat a zajistit si neprodleně advokáta, která další jednání povede za Vás. Buď s ním stavitel naváže komunikaci a bude konečně jednat nebo pro Vás advokát vypracuje příslušnou žalobu a zastoupí Vás u soudu. Pokud totiž protistrana odmítá komunikovat, tak ji k tomu v žádném případě Vy sám nedonutíte. A jediná autorita, která ho donutí k plnění povinností je soud. 30.6.2008 (10:33) #33703 Reply Dobrý den, otázky kolem splácení exekucí, musíte řešit přímo s příslušnými exekutory. Ale splacení jednoho dluhu by výši splátek u druhého ovlivnit nemělo. 25.7.2008 (12:02) #33704 Reply Dobrý den, pokud mám nařízenou exekuci na plat a "najde se další" pohledávka, bude mi odečtena z vypláceného zbytku mzdy (po odečtení srážek exekucí), nebo jaký je další postup? Děkuji za odpověď. 25.7.2008 (15:00) #33705 Reply Dobrý den, prosím o radu: manžel dlužil na výživném částku 32.000,- a na jeho účet byla uvalena exekuce(byl zablokován).Dlužnou částku jsme si vypůjčili a zaplatili, část z mého účtu, část složenkou.K dnešnímu dni je dluh uhrazen a bývalá manželka mého muže odmítá nechat odblokovat manželův účet( kam mezitím byly doručeny dvě výplaty ve výši 24.000,-) s odůvodněním, že dlužíme ještě 12.000,-.Toto tvrzení je nepravdivé, mám originály dokladů(útržky složenek a výpisy z účtů), kterými mohu svoje tvrzení doložit.Na některých útržcích složenek manžel uvedl omylem adresu svého bývalého trvalého bydliště u rodičů, je tento fakt chybou v náš neprospěch?Jakpostupovat nyní, jsem na MD a nejsme schopni hradit náklady na bydlení, služby,splácet půjčky..6ádost o exekuci na manželův účet podepsal jeho syn, který v 03/2008 dosáhl 18let, eventuelní manželova žaloba má směřovat proti synovi nebo bývalé ženě? Děkuji Vám mnohokrát 25.7.2008 (16:16) #33706 Reply Eva Gančarčíková Dobrý den. Mám takový problém, asi před rokem jsem byla přemluvena si vzit půjčku pro svého známého a finančně mu tak pomoci. Stanovili jsme si podmínky, že to bude včas splácet, abych se nemusela o to starat, jelikož hodně cestuji. Bohužel tomu tak není a já mám z toho jen problémy. Ptám se tedy, jestli je možné převézt půjčku na jinou osobu, tedy jeho. děkuji 25.7.2008 (16:30) #33707 Reply Pokud s tím bude sám věřitel souhlasit, tak proč ne. 4.8.2008 (16:35) #33708 Reply Dobrý den, postup při srážkách ze mzdy je velmi složitý. Záleží také na charakteru pohledávky, jestli je přednostní a řadí se před ostatní (např. výživné) nebo není. Ze mzdy se Vám nesmí odečíst tzv. nezabavitelná částka (životní minimum, normativní náklady na bydlení, neodečitatelné částky na členy domácnosti atd.), která se vypočítává podle úpravy v zákoně. Nad tento nezabavitelný základ. Pokud je pohledávek více, pak záleží na tom, jaká třetina mzdy je na ně určena. Chcete-li znát podrobnosti, informujte se u Vaší mzdové účetní. 29.9.2008 (12:12) #33709 Reply Dobrý den, zajímala by mě jedna věc. Přijde mi trochu trapné o tom psát, ale docela mě zajímá odpověď. Matce byla udělena exekuce na plat a byl jí zablokován přístup na účet (bohužel neznám přesnější informace, protože se o tom nehodlá bavit). Přišla za mnou s tím, zda bych si založila účet u banky, na který by si ona nachávala zasílat výplatu. O založení účtu neuvažuji, ale zajímá mě, zda by na tento účet byla opravdu zasílána jen zbylá část výplaty bez exekuce a zda hrozí nějaký postih (soudní, trestní,…) na toho, kde tento účet založí. Děkuji za odpověď. 30.9.2008 (19:42) #33710 Reply Ondřej Patera Dobrý den,moc bych potřeboval radu ohledně mých pohledávek mam více dluhů najednou a nestíhám splácet a ted jsem ještě bez práce a spousta pohledávek už je u soudu,můžu se z toho ještě dostat když hned zase půjdu do práce i když nestihnu splácet všechno a začíná mi to chodit od soudů?nebo už nemám šanci a mám čekat že si pro mě přijedou dekuji za odpověd Patera 30.9.2008 (22:19) #33711 Reply Dobrý den, potřebuji poradit co mám dal dělat už si nevím rady. Jedna se o rodinný domek, kde v 1.patře žijeme s manželkou a v přízemi je tchyně. Manželka vlastní ¼ zbytek tchyně. Před 3 roky jsme si nechali odborně zapojit krbové kamna na prázdný komín, teď jsme zjistili, že to stejné udělala tchyně. Samozdřejmě svépomocí a bez řádného schválení kominíkem. Domluva s ni není žádna odmíta jakoukoli komunikaci, prý si muže dělat co chce. Kominíkem mi bylo řečeno ze to nesmí byt kvůli bezpečností atd. ( v jednom komínovém průduchu nesmí byt nad sebou zapojené spotřebiče). Moc a moc prosím o radu, co dal dělat, protože žijem jen jednou a udusit zplodinami se mi fakt nechce, děkuji 2.10.2008 (9:53) #33712 Reply moje sestra měla v červenci autonehodu.(Policie u nehody byla..)Je nezletilá a při nehodě, která byla způsobená jiným autem(bylo na vinně)neměla pás, protože zrovna vyjeli a nestihla si ho ani dát, jelikož to druhé auto jim nedalo přednost. Sestra byla hospitalizována v nemocnici týden s otřesem mozku.Po propuštění si ještě asi měsíc stěžovala na bolesti hlavy. Nyní se bolesti hlavy vrátili a sestra několikrát omdlela. Případ se s policií neřešil ,protože pani která jim nedala přednost je přehlédla, tak jí řízení řidička odpustila, ale obávám se, že nyní už to bude nutné, protože stav se nechce zlepšit. Chtěla bych vědět co vyplívá z této situace, jaký postih ta paní bude mít, přestože sestra neměla pás.Děkuji za odpověď Pavlíková 9.10.2008 (12:41) #33713 Reply Dobrý den, srážku ze mzdy provádí přímo mzdová účetní, takže zaměstnanec dostane jen to, co mu ze mzdy po exekuční srážce zůstane. Tudíž je úplně jedno, kam bude tento zbytek poukázán. I když je osoba v exekuci pořád má nárok na zachování určitého životního minima a jistou část mzdy zabavit nelze. Jisté je, že by tohle měla matka řešit přímo s exekutorem a pokusit se dohodnout na nějakých splátkách a odblokování účtu. Jsou to její dluhy, měla by to tedy řešit. Vám by ze založení účtu, ke kterému jí dáte dispoziční právo, žádné sankce neplynuly. 9.10.2008 (12:52) #33714 Reply Dobrý den, pokud není možná dohoda, pak to budete muset řešit úřední a právní cestou, což ovšem vztahům v domě na dobrém nepřidá. Můžete se obrátit na místní hasičský záchranný sbor, který spravuje záležitosti na úseku požární ochrany. Ten může zahájit řízení o přestupku, např. podle §78/1/d zák.č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, kterého se dopustí ten, kdo poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů. Kromě toho by měli znát také způsob, jak jí zabránit v dalším rizikovém jednání. 9.10.2008 (12:59) #33715 Reply Dobrý den, nejprve se musí prokázat, že k poškození zdraví s dlouhodobějšími následky došlo v důsledku nehody. Pak teprve bude možné po viníkovi nehody požadovat určitou náhradu škody na zdraví (náhrada za nemajetkovou újmu). Protože v této věci jde o spory velmi náročné, doporučuji zajistit si právní asistenci. 13.11.2008 (12:39) #33716 Reply Dobrý den,družka dostala exekuci a byl ji zablokován účet v roce 2004.Sociální dávky si nechala vyplácet poštou.Exekuce byla zastavena,teď pracuje a exekuce se rozjela znovu.Chci se zeptat promlčení je po 10 letech?Po každém znovu rozjetí exekuce to je zase 10 let?Děkuji a hezký den 13.11.2008 (13:06) #33717 Reply ne, od doby pravomocného rozhodnutí o uložení povinnosti běží 10 let, které se nařízením exekuce přerušuje a po jeho skončení běží dál; tzn. pokračuje se v oněch prvních 10ti letech. 13.11.2008 (13:16) #33718 Reply Od doby pravomocného rozhodnutí o uložení povinnosti musí být částka zaplacena?Částka je dost vysoká,počítal jsem splátky a je to na 20 let.Pokud bude mít práci a nebude exekuce zastavena opět.Děkuji 14.11.2008 (7:55) #33719 Reply Dobrý den, chtěl bych se zeptat zda mi může exekutor vzít můj RD v mém vlastnictví na který není zástavní právo (netíhnou práva třetích osob), pokud dlužím větší částku peněz cca přes 1 mil Kč a udělat tak ze mě bezdomovce? Předem děkuji za odpověď. 14.11.2008 (9:51) #33720 Reply Walter Grohman i při daleko menší částce ,pokud včas svůj dluh neuhradíte půjde Váš majetek do dražby 14.11.2008 (16:55) #33721 Reply Já jsem ale psala o promlčecí době k možnosti dluh exekuovat, nikoli o promlčecí době splátek. To je něco jiného. 17.11.2008 (16:22) #33722 Reply Moje známá se dostala do velmi svízelné situace. Její syn se zadlužil a prosil ji, aby mu pomohla splácet jeho dluhy, poněvadž on je nemúže pro další dluhy splácet. Proto nahlásil její jméno v bance, spořitelně, u Home credit, kde si peníze vypůjčil. Souhlasila, ale tyto dluhy jsou velmi vysoké a ona se svým 11OOO tisícovým platem není schopna tyto dluhy splácet. Proto se ptám, jestli podle zákona není možné se s těmito institucemi domluvit na tom, aby jí zůstalo alespoň na nájem a životní minimum, což v momentální situaci není. 17.11.2008 (20:16) #33723 Reply Asi to nebylo, že by jenom nahlásil její jméno v bance, ale ona jim musela podepsat, že přebírá splácení toho dluhu. Věděla, o jaké částky jde. To si to nespočítala? Pokusit se domluvit může – ale záleží na nich. Pokud nebude splácet, tak jí mohou dát exekuci na majetek. 18.11.2008 (10:13) #33724 Reply Dobrý den v srpnu mi zemřel manžel na následky pracovního úrazu, dočetla jsem se že nyní máme s dětma nárok na zákonem dané odškodnění,chtěla bych vědět, jestli si o to musím zažádat nebo to plyne automaticky z povinnosti zaměstnavatele..bylo zahájeno samozřejmě vyšetřování z kterého plyně, že manžel neporušil žádné pracovní předpisy a postupy děkuji za odpověď 23.11.2008 (16:49) #33725 Reply Dobrý den moje žena pracovala u provozovatele restaurace který předal restauraci jinemu provozovateli,s původnim provozovatelem žena nema sepsanou vypověd ale s novým ma smlouvu a už dostala vypověd´ ve skušebné době,mezi nima neni smlova o předáni zavazku vuči zaměstnancum.Žadný z nich ale nechce proplatit dovolenou a ten původni nechce zaplatit ani odstupne ani dovolenou.Mame v ruce prohlašeni druheho provozovatele že nema žadne zavazky vuči zaměstnancum.Ma moje žena nárok na proplaceni dovoleny a odstupne?Děkuji za poradu.Sura 24.11.2008 (11:04) #33726 Reply Vaše manželka má v každém případě nárok na odstupné po podání řádné výpovědi příp. uzavření dohody o skončení PP. Takovou výpověď jí musí dát buď stávající zaměstnavatel nebo nový, na něhož přešla práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů. To, co popisujete, není možné. 25.11.2008 (11:55) #33727 Reply Dobrý den, odškodnění vyplývá přímo ze zákona (§378 zákoník práce), takže by po skončení šetření mělo dojít k vyplacení. Pokud ne, je možné se nároku domáhat soudně. 13.1.2009 (16:25) #33728 Reply Dobry den mam problem s exekutorama.Uz to trva nekolik let nikam sem nic nesplacel nebylo s ceho a tet se to vse nejak hrne a potreboval bych poradit jak se to da vyresit.momentalne sem zamestnan.DEKUJI ZA ODPOVED 13.1.2009 (18:16) #33729 Reply k exekucím je zde velké množství odpovědí (sekce Občanské právo), přečtěte si je. Když jste zaměstnán, tak začněte splácet dluhy, případně prodejte nějaký majetek. 17.1.2009 (8:25) #33730 Reply Ten dům byste neměl, kdybyste platil dluhy. Jestli něco zůstane, tak si můžete koupit něco skromnějšího, pokud ne, tak se zařaíte mezi většinu lidí, kteří bydlí v nájemních bytech. Bezdomovce ze sebe můžete udělat pouze vlastním přičiněním. Samozřejmě, že exekutor může prodat pro dluh i nemovitost, na to tady přece je. Můžete-li dluh uhradit z jiných prostředků, tak určitě exekutor dá přednost Vaší úhradě a dům prodávat nebude. 17.1.2009 (8:29) #33731 Reply Dluh měl být zaplacen v době jeho splatnosti, to rozhodnutí a nařízení exekuce je jen cesta k tomu, aby peníze dostal Váš věřitel i proti Vaší vůli. POkud je podán návrh na exekuci v desetileté lhůtě od vykonatelnosti rozhodnutí, tak potom může trvat exekuce neomezeně dlouho. 17.1.2009 (8:37) #33732 Reply Pokud máte zato, že je vše zaplacené, podejte návrh na zastavení exekuce. Blokaci účtu provádí exekutor nebo soud, manželka do toho nemá co mluvit. Exekutor vymáhá jen to, o čem soud rozhodl a svoje náklady. Pokud o dluhu nerozhodl soud, tak pro ni nelze exekuci nařídit. POkud jste neplatili přes exekutora ale přímo oprávněné, tak v této části by měl exekuci zastavit soud – ale na návrh, který můžete podat i Vy, sama od sebe se exekuce určitě nezastaví. 17.1.2009 (8:45) #33733 Reply Ale přitom dost záleží, kdo ty energie spotřeboval. Takže vůči elektrárně a plynárně musí dluhy zaplatit ten, kdo s nimi má smlouvu, ale může si to dosoudit na tom, kdo v bytě skutečně bydlel, i kdyby s tím tento nesouhlasil. 24.1.2009 (12:49) #33734 Reply Dobry den,chtela jsem se zeptat,stal se mi uraz zpusobeny jinou osobou,diky tomu jsem byla hospitalizovana v nemocnici a jsem v prac.neschopnosti,jenze diky tomu mi v novem zamestnani,do ktereho jsem meli zacatkem roku nastoupit,mi nedali prac,smlouvu,protoze potrebovali,aby zamestnanec nastoupil okamzite.tudiz zrejme nemam narok na nemocenskou atd.mohu v tomto pripade uplatnovat narok na nejake odskodne,ktera mi zpusobila umyslne zpusobila toto zraneni a celou tuto situaci?Dekuji 24.1.2009 (12:51) #33735 Reply pardon,uplatnovat narok na odskodne po osobe,ktera mi umyslne toto zraneni zpusobila? 30.1.2009 (11:34) #33736 Reply Dobrý den. Moje dcera má dospělého syna, který s ní bydlí v bytě. Delší dobu již nepracuje. Nepřispívá na nájem bytu, neplatí si nemocenské pojištění a ona neví, jestli nemá nějaké dluhy i jinde. Bojí se nějaké exekuce. Chtěla by podat zrušení trvalého pobytu svého syna v bytě.. Prosím o radu a postup. Děkuji. Krásná 14.2.2009 (20:37) #33737 Reply Dobrý den. Paragraf 247 říká že každý kdo se zmocní či si přivlastní cizí věc se dopouští trestného činu krádeže. O vyjímce pro exekutory tam není žádná řeč, ptám se tedy, zákony platí pouze pro někoho? Děkuji za odpověd. 14.2.2009 (21:05) #33738 Reply exekutor zabavuje věci na základě zákona. Podobně např. je trestný čin porušení domovní svobody, ale neporušuje ho policie, pokud za určitých podmínek vnikne do domu; nebo dokud byl ještě trest smrti, tak popravčí se nedopouštěl trestného činu vraždy. Samozřejmě pokud dojde k vybočení (excesu), může dojít k trestní odpovědnosti exekutora. 18.2.2009 (18:39) #33739 Reply Dobry den, rada bych se zeptala na nasledujici: mam u sebe v byte nahlaseneho pritele, ktery ma nyni problem s exekutory. Je to jeho dluh, se kterym nemam nic spolecneho. Zajimalo by me, jestli exekutor muze vzit i veci moje – tedy obleceni, boty apod. a dale co vsechno mohou vzit – vybaveni v kuchyni, periny s povlecenim napr. take? Vsechny veci, co mame v byte jsem porizovala ja a mam na ne napsane i faktury – tedy co se tyce veci jako TV, sedacka, loznice, stul, zidle, spotrebice v kuchyni apod. Jakym zpusobem exekuce postupuje, vse si v ten den odvezou a ja potom musim dokazovat, ze je to me? Muze se stat, ze mezitim se veci prodaji v aukci? A nebo to stihnu dokazat, jeste na miste, nez veci odvezou? Tedy, ze veci nejdrive oblepi a ja mohu dokazat, ze jsou me, jeste, nez je odvezou? Dekuji predem za zpravu. 21.2.2009 (7:23) #33740 Reply Váš majetek je nedotknutelný, neboť vy sama přece nic nedlužíte, ale exekutor se řídí předpokladem, že dlužník se zdržuje v místě svého pobytu, případně i v místě kde se prokazatelně zdržuje a předpokládá se, že pokud má k domu nějaký vztah (dlouhodobě zde bydlí), že některé věci v domě patří i jemu a ty může zabavit. Jednoduše řečeno exekutor jde tam, kde se domnívá, že by mohl být majetek povinného. Pokud by k exekuci došlo a exekutor zabavil věci, které jsou majetkem vašim musíte jako vlastník podat žalobu na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí (tzv. vylučovací žaloba) a doložit, že zabavené věci patřily vám a ne příteli. Soud zpravidla exekuci odloží až do rozhodnutí o této žalobě. Jinak doporučuji zrušit příteli bydliště. 23.8.2009 (9:40) #33741 Reply Byla mi zadržena výplata neschopenky za 2 měsíce, údajně z důvodu exekuce.Nikdo mě nekontaktoval telefonicky ani dopisem.Jak mám postupovat s řešením tohoto problému? 12.2.2010 (10:42) #33742 Reply dne 2. 1. 2008 jsem podepsal pracovní smlouvu s prostředkovateli práce z Brna, kteří mi domluvili práci ve Velké Britanii s tím, že zaměstnavatelem bude rakouská firma. Mělo se jednat o práci na 6 měsíců. Odjel jsem dne 3. 1. 2008 a po uplynutí celého prvního měsíce jsem měl dostat peníze na účet. Neobdržel jsem peníze ani po dalsich 14 dnech, tak jsem se rozhodl odcestovat domů. Rakousky zaměstnavatel mi oznámil, že peníze na mzdy zasílá zprostředkovatelům do Brna, kteří si z každé mé mzdy vezmou 100 euro a zbylé peníze mi mají zaslat na účet, což se ale neděje! Jak docílit zpětného proplacení mzdy? Děkuji 14.3.2012 (20:07) #33743 Reply Dobry den,mam exekuci na plat ktera se strhava ze mzdy,zakonem je dany ze musi zustvat zivotni minimum to me zustavalo 11.250 kc. Tedka me prisla dalsi exekuce mam zablokovany ucet dalsi exekutor me vzal i zivotni minimum jak je to mozne dekuji za odpoved 4.5.2012 (14:15) #33744 Reply dobry den, dostala jsem se do situace kdy mam exekuci na byt a musim ji rychle vyplatit. nasla jsem vyplaceni [url=http://www.ok-hypoteky.cz/vyplaceni-exekuce/]exekuce[/url]tady, znate to nekdo? mam vic tipu, ale toto se mi libi nejvic. diky 4.5.2012 (19:15) #33745 Reply jitka ceskova Dobry den,ve stredu me navstivil pan Vaclav Kraft povereny soudnim exekutorem JUDr.Miroslavem Zwiefelhoferem s tim ze se mi neligimitoval a vztoupil do meho domu aniz by mi ukazal jake koliv rozhodnuti ci rosudek o exekuci a zacali mi oblepovat muj majetek.Kdyz jsem se zeptala jestly muzu pozadat o splatkovy kalendar s tim ze bych urcitou cast zaplatila hned bylo mi receno ze pan exekutor s tim nesouhlasi a ze mu nemuze ani volat a ze mi nemuze dat na nej ani telefoni cislo.zarazilo me ze veskere veci co mi oblepili psali jen na obycejny papir kdy jsem si vsimla ze tam mnely napsano jen zidle a cislo nalepky ale nepsali si ani seriova cisla ci jak urcita vec vypada ci jake je znacky.Jelikos jsme penize nesehnali penize dali nam cas do patku s tim ze uz komunikovali jens mym manzelem a ne semnou.Muze te mi poradit jak se mam branit ci jak zjistit zda panove nejsou podvodnici Dekuji za rady Ceskova 12.10.2012 (10:44) #33746 Reply Dobrý den, firma vodafone mi dala exekuci na plat. Je považována tato pohledávka za přednostní? vůbec se v tom nevyznám, zda může ČTÚ(řeší to za vodafone) požadovat přednostní pohledávku z platu. 8.6.2013 (18:04) #33747 Reply iva zdarilova zdravim mam probicku mam velke dluhy hrozi mi exekuce ale nemam zadny majetek ani nepracuji jsem na uradu prace mam 2 deti a pritele take bez prace.bydleni nam hradi socialka a taky dostavame jen na zivobity jak byste mi poradili vyresit moji situaci dekuji 3.7.2013 (0:15) #33748 Reply a víte z čeho je ta exekuce? Já jsem o svém manželovi také nevěděla že má exekuce do doby než nás navštívil vykonavatel soudního exekutora. Nechala jsem si to zjistit u jedný společnosti – u Úřadu pro řešení sporů. Zjistili mi o jeho exekucích všechno a poradili mi co s tím dál. Dojednali mi u jednoho z těch exekutorů dokonce splátkový kalendář – to jsem byla ráda, protože na to drsné jednání s nimi bych opravdu neměla nervy. 3.7.2013 (13:36) #33749 Reply Prosím o radu jak mám postupovat. V pátek jsme oslavovali maturitu a konec školy, hodně jsme pili a skončili jsme na diskotéce na Štvanici. Ráno jsem se vzbudila v cizím bytě, ale všichni ještě vyspávali, tak jsem utekla. Dnes mi volala kamarádka, že mám průser a řekla ať se podívám na jedno video na internetu. Byla jsem hodně opilá, nic si nepamatuju, ale určitě bych jim nedovolila si to natáčet a dát na internet. Chci, aby to video zmizelo. Můžu k tomu donutit providera a chtít po něm náhradu škody za psychickou újmu? Odpověď na téma: Prosím nutně o RADU

http://kraken.slv.cz/6A570/2002

6A570/2002 6 A 570/2002-15 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Michala Mazance a soudcù JUDr. Marie ®i¹kové a JUDr. Josefa Baxy v právní vìci ¾alobce Ing. J. K., proti ¾alované Èeské správì sociálního zabezpeèení, Køí¾ová 25, 225 08 Praha 5, v øízení o ¾alobì proti rozhodnutí ze dne ze dne 5. 9. 2002, takto: I. ®aloba se zamítá. II. ®alobce nemá právo na náhradu nákladù øízení. III. ®alované se právo na náhradu nákladù øízení nepøiznává. Odùvodnìní: ®alobou napadeným rozhodnutím zamítla ¾alovaná ¾ádost ¾alobce o pøiznání jednorázové penì¾ní èástky podle zákona è. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové penì¾ní èástky úèastníkùm národního boje za osvobození, politickým vìzòùm a osobám z rasových nebo nábo¾enských dùvodù soustøedìných do vojenských pracovních táborù a o zmìnì zákona è. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové penì¾ní èástky pøíslu¹níkùm èeskoslovenských zahranièních armád a spojeneckých armád v letech 1939 a¾ 1945. Pøiznání nároku se ¾alobce domáhal z titulu vìznìní z politických dùvodù v dobì od 9. 8. 1957 do 28. 8. 1957 a od 1. 4. 1958 do 11. 9. 1959. Zamítavé rozhodnutí odùvodnila ¾alovaná tím, ¾e ohlednì prvého vìznìní nebylo prokázáno, ¾e by ¹lo o vìznìní z politických dùvodù, a i kdyby tomu tak bylo, ¹lo o dobu krat¹í tøí mìsícù, tak¾e nárok nepøíslu¹í. Ohlednì druhého vìznìní zdùvodnila ¾alovaná, ¾e ¾alobce byl odsouzen za trestný èin, na který se rehabilitaèní zákon (è. 119/1990 Sb.) nevztahoval. Proti tomuto rozhodnutí podal ¾alobce podle procesních pøedpisù úèinných do konce roku 2002 opravný prostøedek, který byl pøedlo¾en Vrchnímu soudu v Praze v listopadu 2002; po provedení pøípravných úkonù v¹ak ji¾ tento soud o vìci samé do konce roku 2002 nerozhodl. Podle pøechodných ustanovení k reformì správního soudnictví byla vìc pøedána Nejvy¹¹ímu správnímu soudu k dokonèení øízení (§ 129 odst. 2 a § 132 soudního øádu správního). Nejvy¹¹í správní soud proto poté v øízení pokraèoval, jako by byla podána ¾aloba proti správnímu rozhodnutí, a proto¾e ¾ádný z úèastníkù netrval na naøízení jednání, rozhodl o vìci bez toho, aby jednání naøizoval. Ze správních spisù vyplynulo, ¾e ¾alobce podal ¾ádost 17. 6. 2002 u Pra¾ské správy sociálního zabezpeèení. Uplatnil jednak nárok jako úèastník národního boje za osvobození (§ 1 odst. 3 zákona è. 261/2001 Sb.), toti¾ jako osoba v dobì od 15. 9. 1944 do 26. 4. 1945 z rasových dùvodù ukrývaná a v dobì od 2. 5. 1945 do 9. 5. 1945 jako úèastník kvìtnového povstání. O tomto nároku podle vyjádøení ¾alované bude rozhodnuto po do¹etøení skutkového stavu samostatnì. V dobì pøedlo¾ení spisù soudu zjevnì je¹tì rozhodnuto nebylo a ani ¾alobce ¾ádné takové rozhodnutí nenapadá. Proto není tento nárok pøedmìtem soudního pøezkumu. Dále ¾alobce uplatnil nárok jako politický vìzeò (§ 2 odst. 1 zákona è. 261/2001 Sb.). K tomu v ¾ádosti uvedl, ¾e nárok uplatòuje za dobu vìznìní podle potvrzení Vìzeòské slu¾by ÈR ze dne 6. 4. 2002 a pøipojil dovìtek, ¾e trest vykonaný byl zru¹en výnosem Nejvy¹¹ího soudu ÈSSR-poru¹ení socialistické zákonnosti ze dne 13. 9. 1977 u o. s. Mìlník (zøejmì mìlo být psáno 1967 ). K ¾ádosti pøipojil osvìdèení, jemu vydané podle § 8 zákona è. 255/1946, které se vztahuje k prvému nároku (úèastník národního boje za osvobození). Dále pøedlo¾il potvrzení Vìzeòské slu¾by ÈR, podle nìho¾ ¾alobce vykonával vazbu v dobì od 9. 8. 1957 do 28. 8. 1957; dal¹í vazbu a navazující výkon trestu vykonal od 1. 4. 1958 do 11. 9. 1959 (podle rozsudku Lidového soudu v Brandýse nad Labem sp. zn. T 181/57). Z dále pøipojeného rozsudku Nejvy¹¹ího soudu (unitárního) ze dne 7. 2. 1967, sp. zn. 1 Tz 2/67, vyplývá dále, ¾e právì zmínìným rozsudkem lidového soudu z 27. 11. 1957 byl ¾alobce ve skupinové vìci odsouzen pro trestné èiny rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví (§ 245 tr. zák. z roku 1950) a pomoci k trestnému èinu spekulace (§ 134a tého¾ zákona) k trestu odnìtí svobody v trvání 15 mìsícù nepodmínìnì a penì¾itý trest 3000 Kès. Rozsudek byl napaden odvoláním prokurátora, o kterém rozhodoval Krajský soud v Praze dne 22. 1. 1958, sp. zn. 10 To 269/57, který rozsudek lidového soudu zru¹il a rozhodl o vìci sám tak, ¾e dne¹ní ¾alobce byl znovu uznán vinným trestným èinem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví; ohlednì trestného èinu spekulace byla vìc vrácena k dal¹ímu øízení (se závazným právním názorem, ¾e mìlo být uznáno na pøísnìj¹í právní kvalifikaci). Dal¹ím rozsudkem Lidového soudu v Brandýse n. L. ze dne 1. 4. 1958 byl ¾alobce uznán vinným trestným èinem spekulace (§ 134a tr. z. z r. 1950 s pøísnìj¹í kvalifikací) a ulo¾en mu pøísnìj¹í trest v trvání dva a pùl roku nepodmínìnì. Rozsudek odvolacího Krajského soudu v Praze ze dne 22. 1. 1958 byl napaden pøedsedou Nejvy¹¹ího soudu stí¾ností po poru¹ení zákona ve prospìch obvinìných. Nejvy¹¹í soud zmínìným rozsudkem ze dne 7. 2. 1967 této stí¾nosti vyhovìl, zru¹il odvolací rozsudek Krajského soudu v Praze a navazující rozsudek Lidového soudu v Brandýse ze dne 1. 4. 1958 (ohlednì J. K. v celém rozsahu) a pøikázal Okresnímu soudu v Mìlníku, aby vìc znovu projednal a rozhodl. Okresní soud v Mìlníku tak uèinil rozsudkem sp. zn. 1 T 39/67 ze dne 13. 9. 1967 a v tomto øízení J. K. ob¾aloby zprostil podle § 226 písm. b) tr. øádu (z r. 1961); tím bylo trestní øízení uzavøeno. Zda a s jakým výsledkem se ¾alobce domáhal od¹kodnìní za vazbu a trest podle tehdy platných pøedpisù, není z obsahu spisu zøejmé a není to pro nynìj¹í rozhodnutí ani podstatné. ®alobce v opravném prostøedku podaném proti rozhodnutí Èeské správy sociálního zabezpeèení uvedl, ¾e je nesmyslné tvrzení, ¾e doba jeho vìznìní netrvala tøi mìsíce, proto¾e do koncentráku ¹el 1. 4. 1958 a byl propu¹tìn 11. 9. 1959. To, ¾e je pova¾ován za bývalého kriminálníka, je vina souèasné èeské pseudojustice, se kterou bojuje, aby jeho èiny byly uznány jako èiny politické, proto¾e ve skuteènosti jimi byly. Byl tehdy souzen pøísedícími z okresního výboru KSÈ v Brandýse a jeho vìc je projednávána znovu u Obvodního soudu v Praze 6 (ohlednì pøekvalifikace) pod sp. zn. 12 Nc 2804/2002. ®aloba není dùvodná. Nárok, jeho¾ pøiznání se ¾alobce domáhá, je nárokem osoby uvedené v § 2 odst. 1 citovaného zákona, tedy osoby, která splòuje podmínky politického vìznì tak, jak je tento zákon v uvedeném ustanovení pro úèely zalo¾ení nároku na poskytnutí jednorázové penì¾ní èástky podle tohoto zákona vymezuje. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona è. 261/2001 Sb. se právo na poskytnutí jednorázové penì¾ní èástky podle tohoto zákona vztahuje na obèany Èeské republiky, kteøí byli vìznìni mezi 25. 2. 1948 a 1. 1. 1990 a u kterých bylo rozhodnutí o jejich vìznìní zcela nebo èásteènì zru¹eno podle zákona è. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, nebo podle zákona è. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického re¾imu a o odporu proti nìmu. Nárok na poskytnutí jednorázové penì¾ní èástky tak zákon vá¾e na souèasné splnìní tøí podmínek; musí být splnìna podmínka obèanství Èeské republiky, dále to, ¾e obèan byl na základì rozhodnutí vìznìn v dobì mezi 25. 2. 1948 a 1. 1. 1990 a koneènì té¾ podmínka, ¾e rozhodnutí o jeho vìznìní bylo zcela nebo z èásti zru¹eno buï podle zákona è. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci nebo podle zákona è. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického re¾imu a o odporu proti nìmu. Tøetí podmínku pro vznik nároku, toti¾ zru¹ení rozhodnutí o vìznìní podle rehabilitaèních zákonù è. 119/1990 Sb. nebo è. 198/1993 Sb. ¾alobce nesplòuje a ani to netvrdí. Podle zákona è. 119/1990 Sb. do¹lo ke zru¹ení nìkterých rozhodnutí ze zákona nebo na návrh, nikoli v¹ak ohlednì odsouzení pro ty trestné èiny, za které byl odsouzen ¾alobce. Dále: podle zákona è. 198/1993 Sb. mù¾e soud na návrh zru¹it èi zmírnit trest ulo¾ený za trestný èin, na který se nevztahuje rehabilitace podle zákona è. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, proká¾e-li se bìhem øízení, ¾e jednání odsouzeného smìøovalo k ochranì základních lidských a obèanských práv a svobod ne zjevnì nepøimìøenými prostøedky. (Pro úèely tohoto øízení a následného od¹kodnìní se pøimìøenì pou¾ijí ustanovení § 4 a násl. zákona è. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.). ®e by k takovému soudnímu rozhodnutí podle zákona è. 198/1993 Sb. do¹lo, ¾alobce netvrdil ani neprokázal. Zbývá dodat, ¾e správní orgány i soudy, a to vèetnì správních soudù) jsou vázány rozhodnutím jiného soudu v trestních vìcech (§ 40 odst. 2 správního øádu, § 52 odst. 2 soudního øádu správního). Názor ¾alobce, ¾e nebyl odsouzen za obecnì kriminální delikt, ale za delikt politický, je tak z hlediska pøezkumu správního rozhodnutí správním soudem právnì nevýznamný. Z vylo¾ených dùvodù proto Nejvy¹¹í správní soud dospìl k závìru, ¾e ¾aloba není dùvodná a jako takovou ji zamítl (§ 78 odst. 7 s. ø. s.). Pøi rozhodování o náhradì nákladù øízení vy¹el soud z toho, ¾e ¾alobce nemìl ve vìci úspìch a nemá proto právo na náhradu nákladù øízení; ¾alované podle obsahu spisu náklady øízení nevze¹ly a ani je neuplatòovala. Proto soud dále vyslovil, ¾e ¾alované se právo na náhradu nákladù nepøiznává.

http://kraken.slv.cz/KSUL81INS23843/2014

KSUL 81 INS 23843/2014-A-8 Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kašparovou v insolvenční věci dlužníka Jany anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Unčínská 1551/12 415 01, 415 01 Teplice, o návrhu na zahájení insolvenčního řízení Soud mění své usnesení ze dne 9.9.2014, č.j. KSUL 81 INS 23843/2014-A-6, kterým byl odmítnut insolvenční návrh dlužníka Jany anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Unčínská 1551/12 415 01, 415 01 Teplice, tak, že se insolvenční návrh dlužníka Jany anonymizovano , rč: 815413/2833, Unčínská 1551/12 415 01, 415 01 Teplice, neodmítá. Dne 1.9.2014 byl Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručen insolvenční návrh dlužníka Jany anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Unčínská 1551/12 415 01, 415 01 Teplice spojený s návrhem na povolení oddlužení. Podaným návrhem se dlužník domáhá zjištění svého úpadku a povolení oddlužení, které navrhl ve formě plnění splátkového kalendáře. Soud usnesením ze dne 9.9.2014, č.j.-A-6, insolvenční návrh odmítl. Toto usnesení bylo dlužníku doručeno dne 15.9.2014. Dne 22.9.2014 bylo soudu doručeno odvolání dlužníka proti citovanému usnesení insolvenčního soudu. V tomto odvolání odvolatel vyslovil přesvědčení o neexistenci vad insolvenčního návrhu bránící dalšímu řízení, když v insolvenčním návrhu označil nejen své věřitele, vyčíslil aktuální výši závazků, ale uvedl rovněž údaj o prodlení. Odvolatel se domnívá, že díky údaji o prodlení s placením zcela přesně označil jak splatnost, tak neschopnost tento závazek platit. Soud prvního stupně odvolání přezkoumal a dospěl k závěru, že je důvodné. Navrhovatel (dlužník) dostál povinnosti vylíčit v insolvenčním návrhu konkrétní rozhodující skutečnosti, které osvědčující dlužníkův úpadek. Z jeho tvrzení totiž plyne, že dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po splatnosti, které není schopen plnit, které neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. V insolvenčním návrhu dlužník označil 14 závazků vůči 12 věřitelům, přičemž věřitele v seznamu závazků označil řádně v souladu s ustanovením § 103 odst. 1 IZ a rovněž řádně popsal závazky důvodem jejich vzniku, výší a dobou, po kterou je s jednotlivými závazky v prodlení. Z údaje o prodlení závazků je přitom jednoznačně zřejmé, kdy nastala splatnost jednotlivých závazků, neboť do prodlení s plněním závazku se dlužník dostává teprve poté, co uplyne lhůta splatnosti (nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka). U závazku věřitele označeného v seznamu závazků pod poř.č. 6, 8 a 14 trvá prodlení dlužníka po dobu delší jak půl roku, z čehož se podává, že splatnost těchto závazků dlužníka nastala před více jak 6 měsíci. Lze tedy uzavřít, že insolvenční návrh dlužníka obsahuje dostatečná tvrzení k závěru o tom, že dlužník je v úpadku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 insolvenčního zákona, když insolvenční návrh obsahuje údaje o více věřitelích dlužníka (nejméně dvou) a o jeho závazcích (nejméně dvou) a tyto závazky jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Insolvenční návrh dlužníka obsahuje i konkrétní tvrzení o jeho platební neschopnosti, když u uvedených závazků nastala splatnost před více jak 6 měsíci a tyto závazky jsou tedy po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ). Jeho insolvenční návrh proto nevykazuje nedostatky bránící pokračovat v řízení, pro něž by ho bylo namístě dle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítnout. K tomu srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSPH 61 INS 2152/2014-A-7, 2 VSPH 455/2014-A-12. Protože byly splněny podmínky § 95 IZ, soud prvního stupně podanému odvolání v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, že se návrh neodmítá. V Ústí nad Labem dne 21. října 2014 JUDr. Jana Kašparová v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení Markéta Hypšová

http://brnoweb.webnode.cz/zajimava-mista/ustavni-soud/

Ústavní soud :: Brnoweb.eu Brnoweb > Zajímavá místa > Historické domy > Ústavní soud Ústavní soud České Republiky sídlí v centru Brna na jedné z nerušnějších ulic, ulici Joštova, v budově bývalé Zemské sněmovny. Sídlem Ústavního soudu je tato novorenesanční stavba od roku 1992. V blízkosti budovy se nachází evangelický kostel Jana Amose Komenského, na druhé straně potom vidíme majestátné barokní průčelí kostela Sv. Tomáše. Na ulici Joštova se nachází několik zastávek tramvajové hromadné dopravy, přímo naproti budovy soudu se můžeme vydat do centra města ulicí Českou. Budova Zemského sněmu je novorenesanční stavba se dvěma patry, která byla postavena v letech 1875 – 1876. Projekt stavby je dílem vídeňských architektů Antona Heffta a Roberta Raschky. Zasedal zde Zemský sněm a tak musela působit majestátným vážným dojmem. Fasáda budovy je horizontálně členěna a zdobena masivní atikou. Na průčelí se skví Moravské znaky, jejichž autorem je Adolf Loos, syn slavného architekta. Uvnitř budovy se nachází arkádové nádvoří, dojem nádvoří utváří i podoba sněmovního sálu v srdci stavby. nejprve zde sídlil Zemský sněm, od roku 1918 zemský úřad pro zemi Moravskoslezskou. Dnes je kromě Ústavního soudu také sídlem Úřadu pro veřejnou hospodářskou soutěž. Ústavní soud jmenuje jednou za deset let prezident se souhlasem Senátu a skládá se z patnácti soudců. Ústavní soud posuzuje, zda je dodržována ústavnost, zda nově přijaté zákony nejsou v rozporu s ústavou a právním řádem, a zda nejsou jakýmkoli způsobem porušována lidská práva. Mezi pravomoci Ústavního soudu také náleží řešení stížností proti rozhodnutí státních orgánů, tento soud nařizuje rozpuštění politických stran a jedná v případech ústavních žalob Senátu proti prezidentu republiky. Ústavní soud je samostatnou soudní organizací stojící mimo čtyřstupňovou soustavu soudů. Proti rozhodnutí tohoto soudu se nelze odvolat.

http://docplayer.cz/4766230-R-o-z-s-u-d-e-k-j-m-e-n-e-m-r-e-p-u-b-l-i-k-y.html

1 9 Afs 131/ ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: H. D. B., zastoupený JUDr. Jiřím Všetečkou, advokátem se sídlem Orlická 163, Hradec Králové, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Hradci Králové, se sídlem Horova 17, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalovaného ze dne , č. j. 5831/110/2005-Ha, o předepsání penále na daň z příjmů fyzických osob, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne , č. j. 31 Ca 14/ , t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce (dále jen stěžovatel ) včas podanou kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen krajský soud ), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne , č. j. 5831/110/2005-Ha. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatele proti platebnímu výměru Finančního úřadu v Litomyšli (dále jen finanční úřad ), ze dne , č. j /05/264970/2849, kterým bylo stěžovateli předepsáno penále na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2000 ve výši Kč. Stěžovatel označil jako důvody kasační stížnosti skutečnosti uvedené v ustanovení 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen s. ř. s. ). Namítá, že krajský soud pochybil, pokud dospěl k závěru, že v rozhodnutí o povolení splátek byly správcem daně určitě a jednoznačně definovány podmínky ve smyslu 60 odst. 3 zákona č. 2 9 Afs 131/ /1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do (dále jen zákon o správě daní a poplatků ). Stěžovatel se naopak domnívá, že v rozhodnutí finančního úřadu o povolení splátek nebyly žádné podmínky, jejichž nesplnění by vedlo k zániku uvedeného rozhodnutí, stanoveny. Z tohoto důvodu pak nebyla ničím odůvodněna ani aplikace ustanovení 60 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků, na jehož základě bylo stěžovateli předepsáno penále za celou dobu splátkování. Pokud jde o skutkové okolnosti souzeného případu, stěžovatel v kasační stížnosti poukazuje na skutečnost, že ačkoli došlo z jeho strany ke zpoždění se zaplacením tří splátek daně, rozhodnutí o povolení splátek nebylo správcem daně zrušeno a splátkový režim nadále pokračoval až do , kdy byla celá daň uhrazena. Ani z tohoto důvodu mu tedy nemělo být penále na dani z příjmů fyzických osob předepsáno. Stěžovatel proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti v plném rozsahu odvolává na obsah odůvodnění rozhodnutí o odvolání a navrhuje kasační stížnost jako nedůvodnou zamítnout. Z obsahu předloženého správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení důvodnosti kasační stížnosti. Dodatečným platebním výměrem č , vydaným finančním úřadem dne pod č. j /02/264970/2849, byla stěžovateli na základě kontroly daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2000 dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob ve výši Kč. Stěžovatel podal dne žádost o povolení zaplacení daně ve splátkách, jíž finanční úřad rozhodnutím č. 15, vydaným dne pod č. j. 2518/03/264970/2849, vyhověl a stěžovateli povolil zaplacení daně ve splátkách dle splátkového kalendáře. V předmětném rozhodnutí správce daně možnost splátek výslovně vázal na podmínku, že jednotlivé splátky budou hrazeny v částkách a termínech určených tímto rozhodnutím, přičemž stěžovatele upozornil na skutečnost, že v případě nedodržení těchto podmínek přistoupí k aplikaci ustanovení 60 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků, tj. předepíše stěžovateli penále i za celou dobu hrazení daně ve splátkách. Vzhledem k okolnosti, že stěžovatel uhradil splátku daně ve výši Kč (splatnou dne ) až dne a že s jednodenním prodlením uhradil také částky ve výši 5000 Kč a Kč (splatné dne a ), finanční úřad dle 60 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků vyhotovil dne platební výměr č. j /05/264970/2849, jímž bylo stěžovateli předepsáno penále na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2000 ve výši Kč. Stěžovatel se shora uvedeným platebním výměrem nesouhlasil a podal proti němu včasné odvolání, v němž namítal, že finanční úřad žádné podmínky pro zaplacení dlužné daně ve splátkách v uvedeném rozhodnutí nestanovil, neboť takovouto podmínkou nemůže být samotná úhrada jednotlivých splátek v termínech a částkách obsažených ve splátkovém kalendáři. Žalovaný rozhodnutím ze dne , č. j. 5831/110/2005-Ha, odvolání stěžovatele zamítl. Stěžovatel napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u krajského soudu. V podané žalobě zdůraznil, že svůj dluh na dani hradil řádně a ve stanovených lhůtách dle splátkového kalendáře až na tři výjimky, a to splátky daně splatné dne , a V této souvislosti stěžovatel vyjmenoval důvody, které zapříčinily pozdní úhrady těchto splátek (diabetický kolaps a otevírací doba na pokladně finančního úřadu), a zároveň uvedl, že správce daně neučinil po porušení splátkového kalendáře žádné kroky ke zrušení rozhodnutí o povolení splátek a splátkový režim nadále běžel až do , kdy došlo k úplnému vyrovnání 3 9 Afs 131/ daňového dluhu. K samotnému rozhodnutí o povolení splátek pak stěžovatel s poukazem na ustanovení 60 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků konstatoval, že povolení splátek daně je možno správcem daně vázat na podmínky. Ty však dle názoru stěžovatele musí být v rozhodnutí vyjádřeny určitým způsobem, což v daném případě nebylo splněno. Stěžovatel tak má zato, že daňové penále mu bylo možné předepsat toliko za období, v němž se dostal do prodlení se zaplacením jednotlivé splátky, nikoli za celou dobu splátkování. V závěru žaloby stěžovatel požádal krajský soud o využití svého moderačního práva ve smyslu ustanovení 78 odst. 2 s. ř. s., neboť uplatnění daňového penále namísto úroku předpokládaného v ustanovení 60 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků má dle stěžovatele charakter trestu. Při jednání před soudem zástupce stěžovatele odkázal na obsah námitek uvedených v žalobě a důvody, které zapříčinily prodlení s uvedenými splátkami daně. Namítal, že rozhodnutí o povolení splátek mělo obsahovat zřetelné a jasné podmínky, což v posuzovaném případě nebylo splněno. Uvedl, že pro režim povolení splátek a ztráty jejich výhody mělo být použito stejného výkladu jako v soukromém právu, a vzhledem k tomu, že stěžovatel včas a ve lhůtě uhradil celý dluh na dani, měl mu být nejméně až do doby první včas nezaplacené splátky vyměřen úrok dle 60 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků, a nikoli penále. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V odůvodnění svého rozhodnutí krajský soud poukázal na skutečnost, že z rozhodnutí správce daně o povolení splátek nepochybně vyplynulo, že podmínkou, kterou při povolení splátek stěžovateli v souladu s ustanovením 60 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků stanovil, byla povinnost platit splátky v termínu a ve výši tímto rozhodnutím stanovené, rovněž jej upozornil na následky nesplnění stanovených podmínek (hrazení splátek včas a v řádné výši). Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatel prodlel s úhradou celkem tří splátek, nesplnil podmínky, na které správce daně povolení splácet dlužnou částku vázal, a tedy správce daně byl oprávněn stěžovateli předepsat namísto úroku penále dle 60 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků. Krajský soud neshledal pochybení ani v postupu správce daně, který přes prodlení stěžovatele s úhradou několika splátek neučinil žádný krok k tomu, aby po stěžovateli vymáhal celý daňový dluh. Ohledně žádosti stěžovatele o uplatnění moderačního práva soudu pak krajský soud v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že opožděná úhrada daně není správním deliktem ve smyslu protiprávního jednání, za který by zákon stanovil sankci v podobě penále, ale je pouze peněžním postihem, který je daňový dlužník povinen nést v případě, že se dostane do prodlení. Kasační stížnost je podle 102 a násl. s. ř. s. přípustná a důvody v ní uplatněné stěžovatel opírá o ustanovení 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Stěžovatel namítá nesprávné posouzení právní otázky soudem, neboť má zato, že v posuzovaném případě nebyly dány podmínky pro aplikaci ustanovení 60 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků, tj. pro předepsání daňového penále správcem daně, navíc za celou dobu povoleného splátkování dlužné daně. Rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud podle ustanovení 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přezkoumal v mezích stížních bodů napadený rozsudek krajského soudu a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje námitku, dle které rozhodnutí správce daně o povolení splátek neobsahuje ve smyslu ustanovení 60 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků žádné jednoznačně a určitě stanovené podmínky, jejichž nesplnění by vedlo k zániku uvedeného rozhodnutí. Z tohoto důvodu se domnívá, že nebyla ničím odůvodněna aplikace ustanovení 60 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků, na jehož základě bylo stěžovateli předepsáno penále za celou dobu splátkování. Dále stěžovatel uvádí, že ani přes skutečnost, že se opozdil s platbami tří 4 9 Afs 131/ splátek, správce daně neučinil žádné kroky ke zrušení rozhodnutí o povolení splátek a splátkový režim nadále běžel až do , kdy došlo k úplnému vyrovnání daňového dluhu. Ani z tohoto důvodu mu tedy nemělo být penále na dani z příjmů fyzických osob předepsáno. Při posuzování důvodnosti takto uplatněné kasační námitky zdejší soud vycházel z následujících úvah: Podle ustanovení 60 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků může správce daně na žádost povolit daňovému dlužníkovi posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách, bylo-li by neprodlené zaplacení spojeno pro dlužníka s vážnou újmou nebo není-li z jiných důvodů možné vybrat celý daňový nedoplatek od daňového dlužníka najednou. Podle odst. 3 téhož ustanovení může být povolení vázáno na podmínky. Není-li dle ustanovení 60 odst. 4 citovaného zákona v rozhodnutí stanoveno jinak, nepočítá se po dobu povoleného posečkání daně nebo splátek daně penále, dodrží-li daňový dlužník stanovené podmínky; uplatňovat současně penále z prodlení podle 63 a úrok podle odstavce 6 však není přípustné. Za dobu posečkání daně nebo splátek daně zaplatí daňový dlužník úrok z odložené částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Správce daně úrok předepíše za celou dobu posečkání a o výši úroku daňového dlužníka vyrozumí. Tento úrok je splatný do osmi dnů ode dne doručení platebního výměru. Úrok se nepředepisuje, činí-li méně než 50 Kč ( 60 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků). Nejvyšší správní soud považuje za vhodné v úvodu připomenout, že daňový dlužník, jakožto osoba povinná podle zvláštního zákona daň platit a sraženou daň odvádět ( 57 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků), který nezaplatil splatnou částku daně nejpozději v den její splatnosti, je v prodlení. V odůvodněných případech pak ustanovení 60 zákona o správě daní a poplatků správce daně zmocňuje, aby s platbou daně či daňového příslušenství daňovému dlužníkovi posečkal, popř. aby mu umožnil uhradit ji ve splátkách. K posečkání daně a povolení splátek může dojít pouze na žádost daňového dlužníka, nikdy z vlastní iniciativy správce daně či dokonce z úřední povinnosti. Posečkání daně či povolení splátek je výsledkem uvážení správce daně a daňový dlužník na ně nemá ze zákona právní nárok. V rozhodnutí, kterým správce daně vyhoví podané žádosti, stanoví lhůtu, do které je daň posečkána, nebo v případě žádosti o povolení splátek daně stanoví splátkový kalendář. Mimo to může správce daně dle ustanovení 60 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků vázat rozhodnutí o povolení splátek (příp. o posečkání daně) na další podmínky. V projednávané věci není mezi účastníky sporné, že rozhodnutím správce daně byly stěžovateli povoleny splátky dlužné daně v termínech a částkách dle splátkového kalendáře obsaženého v tomto rozhodnutí. Rovněž mezi nimi není sporu o tom, že ve třech případech se stěžovatel s úhradou splátky daně opozdil. Stěžovatel tuto skutečnost nezpochybňuje, sám na prodlení s úhradou tří splátek poukazuje v podané žalobě i kasační stížnosti včetně důvodů, které k tomuto prodlení vedly. Mezi účastníky je však předmětem sporu okolnost, zda rozhodnutí správce daně o povolení splátek obsahovalo ve smyslu výše uvedeného ustanovení 60 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků jednoznačně a určitě formulované podmínky. Stěžovatel má zato, že tomu tak v posuzované věci nebylo, neboť za podmínku nelze považovat pouhé dodržení stanovených termínů a částek jednotlivých splátek z jeho strany. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o povolení splátek žádnou další podmínku nestanovilo, správce daně nebyl oprávněn 5 9 Afs 131/ stěžovateli jako daňovému dlužníkovi předepsat penále za celou dobu placení daně ve splátkách dle 60 odst. 4 citovaného zákona, ale měl mu dle ustanovení 60 odst. 6 téhož zákona předepsat úrok. V posuzovaném případě Nejvyšší správní soud výše uvedené závěry stěžovatele nesdílí, a to z následujících důvodů. Rozhodnutí finančního úřadu o povolení splátek stěžovateli obsahuje text následujícího znění: Zaplacení ve splátkách je podle 60 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků vázáno na tyto podmínky: Splátky budou hrazeny v částkách a termínech stanovených tímto rozhodnutím. V případě nedodržení podmínek tohoto rozhodnutí Vám bude předepsáno penále i za dobu splátkování. Přeplatek na jiné dani bude použit na úhradu daně, jejíž zaplacení je tímto rozhodnutím povoleno ve splátkách. Dodržíte-li stanovené podmínky, nepočítá se Vám po dobu povoleného placení daně ve splátkách penále ( 60 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků). Z textu rozhodnutí je dle Nejvyššího správního soudu zřejmý úmysl správce daně vázat rozhodnutí o povolení splátek daně na podmínky, spočívající v úhradě jednotlivých splátek daně v částkách a termínech tímto rozhodnutím stanovených, zároveň pak v případě nedodržení tohoto splátkového kalendáře stanoví podmínku předepsání penále i za dobu splátkování daně. Z výše uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí o povolení splátek obsahuje podmínky, které je nutno dodržet k zachování výhody možnosti splácení. Nejvyšší správní soud konstatuje, že shora citovaný text rozhodnutí je toho důkazem, neboť výslovným, jasným a určitým způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o obsahu a smyslu, vyjadřuje vůli správce daně vázat povolení splátek na podmínku ve smyslu 60 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků, a to podmínku spočívající v dodržení stanovených platebních termínů a výše částek jednotlivých splátek tak, jak byly stanoveny ve splátkovém kalendáři. Zároveň správce daně upozorňuje stěžovatele na skutečnost, že dodrží-li stanovené podmínky, nepočítá se mu po dobu povoleného placení daně ve splátkách penále, a naopak v případě porušení podmínek tohoto rozhodnutí bude předepsáno penále i za dobu splátkování. V rozhodnutí o povolení splátek tak byly správcem daně předem stanoveny jednoznačné podmínky, které byly stěžovateli řádně a srozumitelně sděleny. V daném případě je nutno brát v úvahu pozici stěžovatele jakožto žadatele o povolení splátek dlužné daně a adresáta následně vydaného rozhodnutí. Stěžovatel má v každém případě právo podat žádost o povolení splátek, správce daně je povinen o ní rozhodnout. Toto rozhodnutí však správce daně činí na základě svého právního uvážení, to znamená, že v rozhodnutí musí objektivně posoudit žadatelem uvedené důvody, avšak zákon nestanoví, za jakých konkrétních okolností má žadatel na povolení splátek vždy nárok. Proti rozhodnutí o povolení či nepovolení splátek se není možné odvolat, v případě zamítavého rozhodnutí však může žadatel o povolení splátek daně požádat za stejné období opakovaně. Z dikce ustanovení 60 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků je pak zřejmé, že správce daně může povolení vázat na podmínky, využití této možnosti a formulace podmínek je opět otázkou správního uvážení správce daně. Jestliže stěžovatel namítá, že formulace podmínek, za kterých mu bylo povoleno splácení dlužné daně, měla být výsledkem jakési dohody mezi správcem daně a jím jakožto daňovým subjektem, pak Nejvyšší správní soud pro tento výklad nenalezl zákonnou oporu. Povolení splácení dlužné daně je poskytnutím určité výhody daňovému subjektu, u kterého není sporu o povinnosti uhradit určitou částku, ale je pro něho z jakýchkoliv subjektivních důvodů obtížné či nemožné ji uhradit jednorázově. Z hlediska správce daně je poskytnutí takové výhody daňovému subjektu naopak nevýhodou pro státní rozpočet, kterou zákon připouští, avšak logicky umožňuje správci daně vázat ji na určité podmínky. Stanovením podmínek ve smyslu 60 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků správce daně vyvažuje určité negativní aspekty vyplývající ze strpění skutečnosti, že prozatím nemůže disponovat z celou částkou dlužné daně a toto nehodlá ani obvyklým 6 9 Afs 131/ způsobem penalizovat. Jestliže na poskytnutí uvedené výhody daňovému subjektu není právní nárok, v žádném případě též daňový subjekt nemůže ovlivnit podmínky, které správce daně stanoví v rozhodnutí o povolení splátek. Teoreticky je možné připustit, že nelze po daňovém subjektu spravedlivě požadovat, aby byl vázán podmínkami, které by byly v rozporu se zákonem či s dobrými mravy, o takový případ se však stanovením požadavku včasného a řádného splácení dluhu nejedná. Stěžovatel se nepochybně dostal do prodlení s úhradou své splatné daňové povinnosti a správce daně o povolení splátek dlužné daně požádal. Následně se opozdil s úhradou tří splátek, čímž došlo z jeho strany k porušení podmínek stanovených v rozhodnutí. S tímto následkem správce daně spojil v rozhodnutí avizovaný důsledek, Nejvyšší správní soud proto ve shodě s krajským soudem dospěl k závěru, že správce daně nepochybil, pokud z tohoto důvodu předepsal stěžovateli penále za celou dobu splátkování. Nejvyšší správní soud v této souvislosti uvádí, že dobou splátkování je v daném případě nutno rozumět celou dobu stanovených úhrad daně ve splátkách, tj. až do jejich konce, tedy bez ohledu na dobu platnosti rozhodnutí, jak se mylně domnívá stěžovatel. Skutečnost, že správce daně po stěžovateli nežádal po zániku rozhodnutí celou částku a neučinil žádné kroky k jejímu vymáhání, byla pouze na jeho vůli, přičemž správci daně nelze klást za povinnost stěžovatele informovat o záměru předepsat penále. Stěžovatel byl s tímto důsledkem seznámen v rozhodnutí o povolení splátek a věděl (či vědět měl) logicky o pozdním uhrazení tří splátek. Již v případě prodlení s první splátkou daně si tak stěžovatel musel být vědom veškerých následků, které pro něj z rozhodnutí o povolení splátek v případě porušení některé z jeho platební povinnosti vyplývají. Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že správce daně nepochybil, pokud stěžovateli předepsal penále za celou dobu placení daně ve splátkách, a kasační námitka stěžovatele dle ustanovení 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nebyla shledána důvodnou. Pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, že též v soukromém právu, jehož porovnání se stěžovatele domáhá, zaniká výhoda splátkování nedodržením termínu či výše splátky. Nejvyšší správní soud nezjistil naplnění žádného z důvodů kasační stížností uplatňovaných stěžovatelem, sám neshledal ani jiné vady uvedené v ustanovení 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, kasační stížnost proto podle ustanovení 110 odst. 1 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl. Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona ( 60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s 120 s. ř. s.) a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady řízení nevznikly. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. března 2008 Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu 4 Afs 65/2014-60 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše

http://kraken.slv.cz/III.US1909/12

III. ÚS 1909/12 III.ÚS 1909/12 ze dne 23. 8. 2012 Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Vladimíra Kůrky a soudce Jiřího Muchy o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Ĺ. B., zastoupeného JUDr. Soňou Šamalovou, advokátkou se sídlem v Praze 8 - Karlíně, Sokolovská 37/24, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2012 č. j. 5 Tdo 22/2012-66, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 9. 2011 č. j. 4 To 45/2011, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2011 sp. zn. 3 T 3/2010, takto: Ústavní stížností, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, neboť je názoru, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Stěžovatel byl výše uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze uznán vinným trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákona a trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákona, za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 35 odst. 1 a § 248 odst. 3 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šest a půl roku nepodmíněně, podle § 39a odst. 3 tr. zákona byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem a podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zákona mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu veškerých funkcí statutárních zástupců v orgánech obchodních společností, které podléhají zápisu do obchodního rejstříku, na dobu 10 (deseti) let. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu pak byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené Family Frost, s. r. o., IČ: 45275769, se sídlem Praha 5, Zubatého 11, částku 6 200 546,83 Kč, a podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. K odvolání stěžovatele Vrchní soud v Praze ústavní stížností napadeným rozsudkem podle § 258 odst. 1 písm. b), e), f) tr. řádu zrušil v celém rozsahu napadený rozsudek nalézacího soudu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že stěžovatele uznal vinným trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákona a trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákona, odsoudil jej podle § 35 odst. 1 a § 248 odst. 3 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků, zařadil jej pro výkon tohoto trestu do věznice s dozorem, a podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zákona mu uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních společností na dobu pěti let. Stěžovateli uložil povinnost zaplatit na náhradě škody společnosti Family Frost, s. r. o., částku 5 430 789,30 Kč a ve zbytku ji odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 256 tr. řádu odvolání poškozené zamítl. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že obecné soudy nerespektovaly zásadu in dubio pro reo, neboť v procesní situaci, kdy z provedeného dokazování nebylo - jak dovozuje - mimo pochybnost zjištěno, že se vytýkaného skutku dopustil, měl být obžaloby zproštěn. Uvádí, že inkriminovaná peněžní plnění byla poskytována na základě dohody o odměně ústně sjednané se svědkem D., jednajícím za poškozenou. Smlouvy o půjčce byly sepsány na základě "doporučení auditorské firmy", nesměřovaly ke "krytí (jeho) trestné činnosti", nýbrž k "zakrytí nedostatků v účetnictví" poškozené. S příslušnými závěry jednotlivých auditů se mohl seznámit svědek D., jenž vykonával coby jediný společník poškozené působnost valné hromady, a nemůže jít k jeho tíži, že tyto zprávy "odsouhlasoval", aniž by byly přeloženy do německého jazyka, nadto po dobu několika ("pěti po sobě jdoucích") let. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Není součástí obecných soudů, není jim instančně nadřazen, a nezasahuje do rozhodovací činnosti obecných soudů vždy, když došlo k porušení "běžné zákonnosti nebo k jiným nesprávnostem", ale až tehdy, když takové porušení představuje zároveň porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 45/94); v řízení o ústavní stížnosti tedy není sama o sobě významná námitka z "nesprávnosti" napadeného rozhodnutí, a není rozhodné, je-li dovozována z hmotného či procesního (podústavního) práva. Co do posouzení stěžovatelem tvrzených vad při hodnocení důkazů a vytváření celkového obrazu o průběhu trestné činnosti je totiž namístě úsudek, že z obsahu napadených rozhodnutí se nepodává dostatečný podklad pro závěr, že obecné soudy pochybily ve smyslu zjevného, resp. extrémního vybočení ze standardů, jež pro režim získání potřebných skutkových zjištění předepisují příslušné procesní předpisy. Obecné soudy předestřely detailní popis a interpretaci jednání stěžovatele, jež založily na dostatečně důkladném dokazování, jakož i adekvátním hodnocení provedených důkazů. Soudy vycházely z výpovědí svědků Ing. M. B., N. D., J. Ch., JUDr. A. N., Ing. M. O., V. P., J. P. a Ing. P. S. a poukazovaly rovněž na dokument "Jednací řád pro jednatele společnosti / Rules of Procedure for the Management Board" a pracovní smlouvu, zakazující stěžovateli vstupovat do předmětných smluvních vztahů. Dospěly k závěru, že skutkové verzi obhajoby odporuje časové vymezení sporných plnění neslučitelné s datací smluv, způsob čerpání těchto peněžních částek podle pokynů stěžovatele, a nikoli svědka D., jakož i obsah elektronické korespondence stěžovatele s právním zástupcem poškozené, týkající se požadovaného vrácení předmětných prostředků. Tvrzení stěžovatele posléze identifikující plnění s "odměnami" podle rozhodujících soudů diskvalifikovala též okolnost, že o "půjčkách" hovořil též kupř. ve své výpovědi v hlavním líčení ze dne 24. 5. 2011. S uvedenými závěry nekolidovaly ani zjištění soudů ohledně iniciativy auditorské společnosti směřující k dodatečnému vyhotovení smluv o půjčce. Přijaté skutkové závěry v těchto důkazech mají věcné i logické zakotvení, a k závěru, že jsou naopak s nimi v extrémním nesouladu, dospět nelze. Výhrady stěžovatele k posouzení průběhu kritických skutků (resp. jeho pachatelství) nejsou ničím jiným než pokračující polemikou s obecnými soudy, které se s uplatněnými námitkami již adekvátně vypořádaly. Jestliže učiněné skutkové závěry jsou ve svém celku dostatečně důkazně podložené, pak není místo ani pro námitku, že soudy nepřihlížely k zásadě in dubio pro reo. Stěžovatel sice do petitu ústavní stížnost zahrnul i usnesení Nejvyššího soudu, avšak důvody, proč je pokládá za protiústavní, neuvedl, a ani Ústavní soud žádné neshledává. Postačí již jen stručně zaznamenat, že jeho kvalifikace dovolání coby zjevně neopodstatněného [§ 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu] je z hledisek ústavněprávních očividně adekvátní.

http://kraken.slv.cz/3VSPH155/2013

3 VSPH 155/2013-P154-10 KSHK 40 INS 8443/2012 3 VSPH 155/2013-P154-10 Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců Mgr. Ivany Mlejnkové a Mgr. Tomáše Brauna v insolvenční věci dlužníka A&K, s.r.o. se sídlem Horská 922, 541 01 Trutnov, IČO 45539537, o odvolání věřitele Saint-Gobain Building Distribution CZ, s.r.o. se sídlem Pod Můstkem 884, 252 19 Rudná, IČO 47915145, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 8443/2012-P154-2 ze dne 10. července 2012, Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 8443/2012-P154-2 ze dne 10. července 2012 se p o t v r z u j e . Krajský soud v Hradci Králové v insolvenčním řízení dlužníka A&K, s.r.o. (dále jen dlužník) usnesením č.j. KSHK 40 INS 8443/2012-P154-2 ze dne 10.7.2012 odmítl přihlášku pohledávky věřitele Saint-Gobain Building Distribution CZ, s.r.o. (dále jen odvolatel) v celkové výši 772.043,24 Kč pro opožděnost a uvědomil ho, že právní mocí tohoto usnesení jeho účast v insolvenčním řízení končí. V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že mu byl dne 6.4.2012 doručen insolvenční návrh dlužníka, a že téhož dne ve 13:21 hod. byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška A-2 o zahájení insolvenčního řízení. Usnesením č.j. KSHK 40 INS 8443/2012-A-15 ze dne 15.5.2012 soud zjistil úpadek dlužníka a prohlásil konkurs na jeho majetek. Zároveň vyzval věřitele, aby přihlásili své pohledávky do 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku na předepsaném formuláři a poučil je, že k přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 173 odst. 1 insolvenčního zákona-dále jen IZ). Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 15.5.2012, takže lhůta k uplatnění práva počala běžet dne 16.5.2012 a skončila dne 14.6.2012. Věřitel však uplatnil svůj nárok až dne 15.6.2012 a tedy opožděně. Proto soud dle § 185 IZ tuto opožděně podanou přihlášku odmítl, čímž byla současně ukončena účast odvolatele v insolvenčním řízení. Toto usnesení napadl odvolatel včasným odvoláním s požadavkem, aby je odvolací soud zrušil a aby jeho pohledávka byla zařazena do seznamu přihlášených pohledávek. Uvedl, že jakkoli jeho přihláška byla skutečně doručena až 15.6.2012, přestože lhůta k přihlášení skončila dne 14.6.2012, měl být vyrozuměn způsobem dle § 75 IZ. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v daném případě usnesení č.j. KSHK 40 INS 8443/2012-A-15 ze dne 15.5.2012, jímž soud prvního stupně rozhodl o úpadku dlužníka a současně na jeho majetek prohlásil konkurs, bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku (a tím okamžikem nabylo dle § 89 odst. 1 IZ účinnosti). V tomto usnesení soud stanovil věřitelům (v souladu s § 136 odst. 3 IZ) třicetidenní lhůtu k podání přihlášek, a to s řádným poučením o následcích zmeškání této lhůty dle § 173 odst. 1 IZ. Ve smyslu § 57 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) lhůta k podávání přihlášek běžet počala následujícího dne (16.5.2012) a její konec ve smyslu § 57 odst. 2 téhož zákona připadl na 14.6.2012. Vzhledem ke skutečnosti, že tato lhůta je lhůtou procesněprávní, je dle § 57 odst. 3 o.s.ř. zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Přihlášku pohledávky odvolatel podal u soudu-jak ostatně sám potvrdil-až dne 15.6.2012, a tedy po uplynutí lhůty, již soud v rozhodnutí o úpadku stanovil. Závěr soudu prvního stupně o opožděném podání odvolatelovy přihlášky je tedy věcně správný a odvolatel neuvedl nic, čím by ho zpochybnil. Namítal pouze, že mu mělo být doručováno (mínil zřejmě rozhodnutí o úpadku) zvláštním způsobem dle § 75 IZ. Takováto argumentace je však zcela nepřípadná a nemá pro posouzení věci významu. Koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu a díky tomu poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Se zřetelem k tomu, zákon též stanoví jako zásadu doručování soudních rozhodnutí (předvolání, vyrozumění či jiných písemností) tzv. zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Tyto písemnosti se zásadně doručují pouze vyvěšením na úřední desce insolvenčního soudu s jejich současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku, s nímž se pojí účinky doručení (§ 71 odst. 1 a 2 IZ-tzv. doručení vyhláškou). Uvedené platí, i když písemnost byla doručována zvlášť ve smyslu § 75 IZ (proto, že tak stanoví zákon anebo proto, že tak rozhodl insolvenční soud). Rozhodnutí vydaná insolvenčním soudem v insolvenčním řízení ovšem-jak již výše řečeno-nabývají účinnosti již okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 89 odst. 1 IZ). Věřitelé jsou oprávněni přihlašovat své pohledávky za dlužníkem nikoli až v průběhu lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku, která představuje konečnou (propadnou) lhůtu k podání přihlášek, nýbrž již od zahájení insolvenčního řízení, a to i kdyby insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek (§ 110 odst. 1, § 173 odst. 1 IZ). Zahájení insolvenčního řízení insolvenční soud oznamuje dle § 101 IZ vyhláškou zveřejněnou na jeho úřední desce a v insolvenčním rejstříku. V daném případě byla vyhláška oznamující zahájení insolvenčního řízení (A-2), jež soud dle § 110 odst. 2 IZ spojil s výzvou k podávání přihlášek věřitelů, zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 6.4.2012. Zvlášť soud vyhlášku doručuje jen stávajícím účastníkům řízení, známých věřitelů s obvyklým místem pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie (s výjimkou Dánska) dle § 430 IZ, a vyrozumí o ní orgány a instituce uvedené v § 102 IZ. Obdobně i rozhodnutí o úpadku soud doručuje pouze vyhláškou postupem dle § 71 odst. 1 IZ; zvlášť je dle § 138 IZ doručuje pouze dlužníku, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení (podle úvahy soudu i věřitelům, kteří již své pohledávky přihlásili, a jsou tedy již účastníky řízení) a zahraničním věřitelům dle § 430 IZ, a vyrozumí o něm orgány a instituce uvedené v § 139 IZ. Mezi tyto osoby však odvolatel nepatří a proto mu rozhodnutí o úpadku, stejně jako vyhláška oznamující zahájení insolvenčního řízení, nebyly zvlášť doručovány. K uvedenému viz též usnesení sen.zn. 29 NSČR 4/2008-P ze dne 4.9.2008, uveřejněné pod č. 25/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž Nejvyšší soud vyslovil, že nejde-li o známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska (§ 430 IZ), nedoručuje insolvenční soud známým věřitelům dlužníka zvlášť (jinak než vyhláškou dle § 71 a násl. IZ) ani vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, ani rozhodnutí o úpadku. Jelikož prominutí zmeškání lhůty k podání přihlášky do insolvenčního řízení (i pokud by o ně věřitel dle § 58 o.s.ř. včas požádal) není ve smyslu § 83 IZ přípustné, je nezvratný závěr, že k odvolatelově přihlášce pohledávky podané po uplynutí stanovené přihlašovací lhůty se dle § 173 odst. 1 IZ v insolvenčním řízení nepřihlíží, a tato pohledávka v něm tedy být nemůže ani přezkoumána a uspokojována. Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu, prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové. V Praze dne 9. července 2013 JUDr. Jaroslav Bureš, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová

https://iudictum.cz/16436/1-afs-51-2011-105

1 Afs 51/2011 - 105 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 1 Afs 51/2011 - 105 5 Afs 5/2008 - 75 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: Cyrex - elektro s. r. o.,se sídlem Čermákova 1926/2, Velké Meziříčí, zastoupené JUDr. Milošem Jirmanem, advokátem se sídlem Nádražní 21, Žďár nad Sázavou, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Brně, se sídlem nám. Svobody 4, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 10. 2009, č. j. 15713/09-1200-700284, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2011, č. j. 31 Ca 181/2009 - 61, Rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 10. 2007, č. j. 16612/07-1200-700284, bylo z podnětu Finančního úřadu ve Velkém Meziříčí (dále jen „správce daně“) nařízeno přezkoumání dodatečného platebního výměru správce daně ze dne 6. 9. 2006, č. j. 47587/06/353920/6130, kterým byla žalobkyni dodatečně vyměřena daň z příjmu právnických osob za rok 2004 ve výši 1120 Kč. Na základě výsledků přezkumného řízení byla rozhodnutím ze dne 13. 2. 2009, č. j. 8804/09/353920706130, žalobkyni daňová povinnost zvýšena na částku 4 471 040 Kč. Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 7. 10. 2009, č. j. 15713/09-1200-700284. Žalobou u krajského soudu se žalobkyně domáhala zrušení obou rozhodnutí vydaných v daňovém řízení. Krajský soud její žalobu jako nedůvodnou zamítl. V odůvodnění svého rozsudku konstatoval, že o změně dodatečného platebního výměru rozhodoval správce daně platně pouze jednou, z tohoto důvodu nebyla právní jistota žalobkyně dotčena. Ztotožnil se se závěrem správce daně i žalovaného o tom, že žalobkyně v daném případě neprokázala, že jí zboží dodala společnost CARFAX, spol. s r. o. (dále jen „společnost CARFAX“), ač byla uvedena v účetních dokladech jako dodavatel. Pouhá existence účetních dokladů není s to sama o sobě prokázat faktickou realizaci závazkového vztahu. V reakci na argumentaci žalobkyně týkající se výsledků šetření Policie ČR pak krajský soud taktéž upozornil na kvalitativní rozdíly mezi trestněprávní a finančněprávní (daňovou) odpovědností. Je-li první z nich pojata subjektivně, druhá je založena na principu objektivním. V souvislosti s výpovědí svědka P. Gaury a její věrohodností se krajský soud ztotožnil s argumentací správce daně, jakož i žalovaného, a uvedl, že byla provedena v souladu se zákonem. Namítala-li žalobkyně, že uvedený svědek neměl být z titulu své bývalé funkce (jednatel společnosti CARFAX) vyslechnut jako svědek, krajský soud na to reagoval odkazem na rozsudek rozšířeného senátu zdejšího soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 - 78, podle něhož je správní soudnictví ovládáno zásadou dispoziční a koncentrační, což v praxi znamená, že soud není oprávněn za žalobce nahrazovat projev vůle a vyhledávat vady napadeného správního aktu. Pro úplnost taktéž uvedl, že stanovení daňové povinnosti za použití pomůcek je metodou náhradní a přichází v úvahu až po vyloučení možnosti stanovit daň dokazováním. To se však v daném případě nestalo. Odkazy na rozsudky Soudního dvora EU na věc nedopadají, a to z důvodu, že žalobkyně neprokázala, od jakého dodavatele zboží získala, tudíž nelze z jeho strany dovozovat plnění zatížené podvodným jednáním. Nakonec se krajský soud zabýval i tvrzením o údajném uplynutí prekluzivní lhůty k zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí a dospěl k závěru, že přezkumné řízení bylo zahájeno ve lhůtě stanovené zákonem (§ 55b odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) rozsudek krajského soudu včas napadla kasační stížností. V ní uplatnila kasační důvody podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Předně poukázala na skutečnost, že krajský soud se nevypořádal s její námitkou, že dodatečný platební výměr nebyl vydán v souladu s § 55 odst. 1 a § 55b odst. 1 zákona o správě daní a poplatků. Dle jejího tvrzení měl správce daně veškeré důkazní prostředky, které použil v přezkumném řízení, k dispozici již před vydáním dodatečného platebního výměru v roce 2006; žádné nové důkazy provedeny nebyly. Z tohoto důvodu se domnívá, že výsledek volného hodnocení důkazů (v rámci řízení, ve kterém byl vydán původní dodatečný platební výměr) nelze považovat za vadu řízení, která by odůvodňovala nařízení přezkumného řízení. Pochybení krajského soudu stěžovatelka dále spatřuje v tom, že akceptoval postup správce daně a žalovaného při hodnocení důkazní povinnosti v daňovém řízení (§ 31 odst. 8 a 9 zákona o správě daní a poplatků) a samotných důkazních prostředků (§ 2 odst. 1 a 3 zákona o správě daní a poplatků). Dle názoru stěžovatelky správce daně při hodnocení důkazních prostředků účelově měnil důvody, které měly vést k doměření daně (nejdříve výtka, že společnost CARFAX nebyla plátcem DPH, pak zpochybnění existence dodaného zboží, následně zpochybnění, zda skutečným dodavatelem zboží byla společnost CARFAX). Tyto námitky stěžovatelka uplatňovala již v předchozích řízeních před zdejším soudem, týkajících se DPH. Dále má stěžovatelka za to, že k prokázání realizace obchodních vztahů se společností CARFAX nabídla správci daně vždy na jeho výzvu důkazy prokazující správnost údajů deklarovaných na předložených účetních dokladech. Stěžovatelka tak zastává názor, že správce daně, jakož i žalovaný, hodnotili důkazní prostředky v rozporu s § 2 odst. 1 a 3 zákona o správě daní a poplatků, nepřihlíželi ke všemu, co v daňovém řízení vyšlo najevo a nedbali o co nejúplnější zjištění skutečností rozhodných pro stanovení daňové povinnosti stěžovatelky. Krajskému soudu pak vytýká, že tyto důkazy pominul a svůj závěr stejně jako správce daně opřel pouze o výpověď bývalého jediného společníka a jednatele společnosti CARFAX – P. Gaury. Ten ve své výpovědi uvedl, že o uskutečněných obchodech mu není nic známo a příslušné faktury nevystavil. Z toho stěžovatelka dovozuje, že svědek nevylučoval, že k předmětným obchodům mohlo dojít, pouze vyloučil, že s jeho vědomím. V této souvislosti současně upozorňuje na důkazní hodnotu této svědecké výpovědi, neboť P. Gaura byl odsouzen k dlouhodobému trestu odnětí svobody za závažnou trestní činnost hospodářského a daňového charakteru, tudíž je zapotřebí se zabývat jeho věrohodností. V návaznosti na to poznamenává, že prověřením pravdivosti výpovědi se správce daně ani okrajově nezabýval. Dle stěžovatelky nelze navíc opomenout, že P. Gaura byl jako bývalý jednatel zmíněné společnosti zapsán v Obchodním rejstříku a pokud výkon této funkce měl ukončit již 29. 9. 1999, nebyla tato skutečnost stěžovatelce dostupná. Ta jednala v dobré víře v pravdivost údajů zapsaných v Obchodním rejstříku. Stěžovatelka dále namítá nesprávné hodnocení důkazní povinnosti správcem daně, resp. její rozložení mezi ní a správce daně dle § 31 odst. 8 a 9 zákona o správě daní a poplatků. Stěžovatelka je přesvědčena, že předložením formálně bezvadných dokladů splnila svoji důkazní povinnost a unesla důkazní břemeno ohledně skutečností v těchto dokladech uvedených. Trvá tak na svém názoru, že zůstalo na správci daně, aby předložené bezvadné účetní doklady zpochybnil. K tomu však nemohlo dojít na základě výpovědi svědka P. Gaury, neboť jeho hodnověrnost byla podstatně snížena a zároveň nemohl být vyslechnut jako svědek. Krajský soud proto pochybil, neboť se tímto procesním pochybením správce daně nezabýval. Konečně, stěžovatelka namítá, že s vědomím, že správce daně, jakož i žalovaný, plnění daňové povinnosti ze strany společnosti CARFAX nedosáhnou, byla daň z příjmu právnických osob doměřena jí, neboť na rozdíl od společnosti CARFAX určitým majetkem disponuje. Ze všech uvedených důvodů stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti plně ztotožnil s názorem krajského soudu v napadeném rozsudku. K jednotlivým námitkám uvedl následující. S tvrzením, že krajský soud se nevyjádřil k námitce nezákonnosti vydání platebního výměru, nesouhlasí, neboť tak učinil na str. 4 a 5 napadeného rozsudku. Nadto žalovaný dále uvedl, že v případě institutu přezkumného řízení se jedná o mimořádný opravný prostředek, u kterého se vychází z právního a skutkového stavu existujícího v době vydání rozhodnutí napadeného mimořádným opravným prostředkem. Z právě uvedeného tedy vyplývá, že v přezkumném řízení se nemůže jednat o nové důkazy a nové skutečnosti, ale o hodnocení těch důkazů, které byly známy již v době vydání dodatečného platebního výměru. Žalovaný má dále za to, že argumentace týkající se měnícího se názoru správce daně v průběhu daňové kontroly neodpovídá obsahu spisu. Správce daně dospěl na základě hodnocení důkazů k závěru, že stěžovatelka neunesla důkazní břemeno v souvislosti s daňovou účinností deklarovaných nákladů (neprokázala, že zboží bylo dodáno společností CARFAX). V daňovém řízení totiž nestačí pouze prokázání, že došlo k faktickému uskutečnění výdaje, ale i toho, zda toto plnění uskutečnil právě ten subjekt, jež je jako jeho poskytovatel uveden v dokladu, kterým daňový subjekt toto své tvrzení prokazuje. Stejně jako krajský soud přitom odkazuje na judikaturu zdejšího soudu (rozsudek NSS ze dne 12. 4. 2006, č. j. 5 Afs 40/2005 - 72). Pokud jde o námitku týkající se věrohodnosti svědecké výpovědi vyslechnutého svědka P. Gaury, žalovaný zastává názor krajského soudu. Samotný fakt, že se jedná o osobu odsouzenou k trestu odnětí svobody, důvěryhodnost její výpovědi nesnižuje. Naopak, dle názoru žalovaného tato skutečnost svědčí o tom, že s ním v době výkonu trestu nemohla stěžovatelka jednat. Námitka stěžovatelky ohledně účelového hodnocení závěrů policie je dle žalovaného vytržena z kontextu. Odkazuje přitom na předchozí rozsudek zdejšího soudu ve věci stěžovatelky vztahující se k DPH (rozsudek NSS ze dne 16. 3. 2010, č. j. 1 Afs 120/2009 - 90), ve kterém kasační soud konstatoval, že předmětem sporu nebyla otázka, zda k dodávce zboží skutečně došlo, nýbrž to, zda zboží dodala společnost CARFAX. Vzhledem k výše uvedenému žalovaný navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl. Podstata projednávané věci spočívá v tom, zda je v souladu se zákonem, pokud správce daně dodatečně zvýšil daňovou povinnost stěžovatelky mj. na základě důkazu (výslech svědka), který nebyl zhodnocen v rámci podkladů pro vydání původního dodatečného platebního výměru. Stěžovatelka se navíc výpověď svědka snaží zpochybnit tvrzením o jeho údajné nevěrohodnosti a její dobrou vírou v údaje zapsané v Obchodním rejstříku. Snaží se tak docílit zrušení rozhodnutí, kterým jí byla změněna daň z příjmů právnických osob za rok 2004. S ohledem na výše uvedené se zdejší soud nejprve zabýval namítanou nepřezkoumatelností napadeného rozsudku v otázce posouzení zákonnosti vydání napadeného dodatečného platebního výměru; současně schválil správnost závěru krajského soudu [IV.A., § 103 odst. 1 písm. d) a písm. a) s. ř. s.]. Soud se dále zabýval otázkou přezkoumatelnosti a dále též správnosti části rozsudku týkající se věrohodnosti svědka [IV.B., § 103 odst. 1 písm. d) a písm. a) s. ř. s.]. Na třetím místě byla analyzována otázka důkazní povinnosti a hodnocení důkazů [IV.C. § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.]. Konečně, soud přezkoumal i námitku stěžovatelky, dle které jí nemohou být důsledky podvodného jednání jejího obchodního partnera připisovány k tíži [IV.D. § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. IV.A. Posouzení přezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu Stěžovatelka v kasační stížnosti tvrdí, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, neboť se nezabýval její námitkou nezákonnosti vydání napadeného dodatečného platebního výměru, tedy namítaným rozporem s § 55 odst. 1 a § 55b odst. 1 zákona o správě daní a poplatků. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí následující. Podle § 55 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků ve znění platném do 30. 10. 2007 (rozhodné znění pro posouzení věci) „[o]bnovu řízení povolí nebo nařídí správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni.“ Ustanovení § 55 odst. 1 na věc vůbec nedopadá. Týká se totiž obnovy řízení, tj. zcela jiného mimořádného opravného prostředku, než který byl v posuzovaném případě aplikován. Žalovaný v daném případě nařídil (a správce daně provedl) přezkoumání daňového rozhodnutí v tzv. přezkumném řízení. Proto nemohl být v souvislosti s vydáním rozhodnutí účinně namítán rozpor s tímto ustanovením. Žalovaný nařídil přezkoumání daňového rozhodnutí postupem dle § 55b a násl. zákona o správě daní a poplatků. Z tohoto důvodu přezkoumával krajský soud postup správce daně při vydávání dodatečného platebního výměru právě ve vztahu k tomuto ustanovení. Krajský soud uvedenou námitku stěžovatelky neshledal důvodnou. K tomu uvedl, že řízení o přezkoumání daňového rozhodnutí podle § 55b a násl. se „rozpadá do 2 fází: v prvé se rozhoduje (na vyšším stupni soustavy finančních orgánů) o tom, zda přezkoumání vůbec bude povoleno či nařízeno; ve druhé fázi – a to jen tam, kde přezkoumání je vůbec povoleno či nařízeno a původní řízení tedy znovu „otevřeno“ – rozhoduje orgán, který v původním řízení rozhodoval v posledním stupni o tom, zda původní (přezkoumávané) rozhodnutí bude změněno, zrušeno, či nahrazeno jiným“ (s odkazem na rozsudek NSS ze dne 19. 10. 2006, č. j. 1 Afs 21/2006 - 52)a lze ho zahájit do dvou let následujících po roce, ve kterém nabylo přezkoumávané rozhodnutí právní moci (s. 4 napadeného rozsudku). Z dalšího odůvodnění napadeného rozsudku pak vyplývá, že krajský soud na základě skutečností, které vyplývají ze spisu, stručně shrnul dosavadní průběh řízení od vydání prvního dodatečného platebního výměru z 6. 9. 2006. V postupu správce daně resp. žalovaného však pochybení neshledal (s. 5). Napadla-li stěžovatelka rozsudek krajského soudu z důvodu, že se opomenul vypořádat s § 55b, nelze této námitce vyhovět. Krajský soud se zcela srozumitelně a jasně s danou námitkou vypořádal, a to v rozsahu cca. jedné strany (k nepřezkoumatelnosti soudního rozhodnutí srov. např. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 - 75). Zdejší soud ve spisu ověřil skutečnosti, ze kterých krajský soud při posouzení této otázky vycházel. Nedospěl přitom k závěru, že závěry krajského soudu neodpovídají obsahu spisu. Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že napadený rozsudek krajského soudu není v této části nepřezkoumatelný. Zdejší soud se plně ztotožňuje rovněž se zákonností závěrů krajského soudu. Jak správně uvádí žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti, v řízení o přezkoumání daňového rozhodnutí dle zákona o správě daní a poplatků se vychází z právního i skutkového stavu existujícího v době vydání rozhodnutí, které je předmětem mimořádného opravného prostředku (srov. § 56a cit. zákona). Nebylo proto možné ani očekávat, že snad správce daně v rámci přezkumného řízení provede důkazy nové, které neměl v době vydání původního dodatečného platebního výměru z roku 2006 k dispozici. Naopak, správce daně mohl vycházet pouze a jen z důkazů, které mu byly dostupné již v dané době, avšak jeho úkolem bylo znovu je posoudit v souladu se zákonem. Tak se stalo i v posuzovaném případě. Správce daně zjistil, že v rámci původního rozhodování o doměření daně z příjmu právnických osob nesprávně nezahrnul důkazy, které mu byly ve vztahu k stěžovatelce známy z úřední činnosti z daňové kontroly na DPH. Z tohoto důvodu získal důvodné pochybnosti o tom, zda byla daň doměřena ve správné výši. V novém rozhodnutí byl pak povinen tyto důkazy zohlednit, což mělo za následek změnu výše doměřené daně, v tomto případě v neprospěch stěžovatelky. Tato kasační námitka je proto nedůvodná. IV.B. Věrohodnost výpovědi bývalého jednatele dodavatele stěžovatelky Daňová uznatelnost dokladů, jimiž stěžovatelka přijatá zdanitelná plnění prokazovala, byla zpochybněna výpovědí P. Gaury, bývalého jednatele údajného dodavatele - společnosti CARFAX. Stěžovatelka krajskému soudu vytýká, že svůj závěr o tom, že společnost CARFAX nebyla jejím dodavatelem, opřel pouze o tuto výpověď, přestože je svědek nevěrohodný. Důvodem této snížené věrohodnosti je dle jejího názoru skutečnost, že jde o osobu odsouzenou k dlouhodobému trestu odnětí svobody. Navíc P. Gaura nevyloučil, že k obchodům mezi stěžovatelkou a společností CARFAX mohlo dojít – popřel jen, že by se tak stalo s jeho vědomím. Provedení tohoto důkazu proto nemůže obstát proti skupině dalších, jež stěžovatelka nabídla. Navíc neměla být tato osoba vyslechnuta jako svědek, k čemuž však stěžovatelka nic blíže neuvádí. Krajský soud se touto otázkou zabýval na straně 6 svého rozsudku. Konstatoval, že výpověď svědka P. Gaury byla bezesporu jedním z důležitých důkazů, které správce daně provedl a o něž opřel své rozhodnutí. Tento důkaz provedl v souladu se zákonem. Postup správce daně byl řádný a nebyl zatížen procesní vadou, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí. Věrohodnost svědecké výpovědi byla správcem daně objektivně vyhodnocena. Nejvyšší správní soud tyto závěry krajského soudu ověřil ve spisu, zcela se přitom přiklání k názoru krajského soudu. Tvrzení stěžovatelky, že krajský soud pominul navržené důkazy a vycházel pouze z provedené svědecké výpovědi P. Gaury, není pravdivé. Krajský soud upozornil, že proti zmiňované výpovědi svědka stálo mj. 26 faktur z let 2002 až 2005, kterými stěžovatelka ve svém účetnictví zaúčtovala nabytí zboží od společnosti CARFAX. V této souvislosti konstatoval, že existenci a daňovou uznatelnost vynaložených výdajů mohla stěžovatelka prokázat i jinak, než spornými fakturami. Tak ale neučinila. Zdejší soud ze správního spisu zjistil, že stěžovatelka navrhla správci daně důkazní prostředky k prokázání svých tvrzení (např. výpovědi jejich zaměstnanců, po drobné telefonické výpisy na číslo údajného obchodního zástupce společnosti CARFAX, rukou psané záznamy o objednávkách zboží, knihu jízd, apod.). Žádný z navržených důkazů však v průběhu řízení neprokázal, že dodávky skutečně pocházely od společnosti CARFAX. Stěžovatelka tudíž neunesla důkazní břemeno ve vztahu k pravdivosti údajů o plátci, který uskutečnil zdanitelné plnění. Neprokázala, že daňové doklady jsou věrohodným důkazem ve smyslu příslušných ustanovení právních předpisů. Z těchto závěrů vyplývá, že krajský soud rozhodně neopíral svůj závěr pouze o výpověď P. Gaury, nýbrž i o další důkazy založené ve spisu. Stěžovatelka má jistě pravdu v tom, že při hodnocení výpovědi svědka je potřeba vždy brát v úvahu i jeho celkovou věrohodnost. Jak vyplývá ze spisu, správce daně a potažmo ani krajský soud však o věrohodnosti svědka neměli nejmenší pochybnosti. Podle protokolu o výslechu svědka ze dne 30. 5. 2006, pořízeného v souvislosti s daňovou kontrolou na DPH, svědek tvrdil, že stěžovatelku, resp. její zaměstnance, nezná (ti shodně tvrdili totéž) a vystavené sporné faktury nevystavil ani nepodepsal. Od 1. 6. 1998 je ve výkonu trestu odnětí svobody. Tato skutečnost prokazatelně vyplývá z listin založených ve spisu, složka Veřejná část – fotokopie, Seznam č. 4. Za těchto okolností proto nebylo ani fyzicky možné, aby stěžovatelka se společností CARFAX reprezentovanou P. Gaurou obchodovala. Pokud stěžovatelka tvrdí, že jménem společnosti CARFAX jednala údajně jiná osoba, bylo v jejím zájmu ověřit si, zda má k tomu příslušné oprávnění. Uplatňovala-li stěžovatelka v daňovém přiznání výdaje vzniklé z nákupů zboží od společnosti CARFAX, byla posléze povinna v daňovém řízení prokázat, že zboží skutečně dodala právě tato společnost. Tak se však v daném případě nestalo. S ohledem na výše uvedené se nelze dovolávat ani údajné dobré víry stěžovatelky. Byly-li jediným důkazem o existenci zmocnění údajného obchodního zástupce společností CARFAX po drobné výpisy telefonických hovorů na konkrétní telefonní číslo, popřípadě rukou psané záznamy o objednávkách v sešitech, nelze na straně stěžovatelky hovořit o řádném výkonu podnikatelské činnosti – je totiž pouze na úvaze daňového subjektu, zda se rozhodne vstupovat do obchodních závazkových vztahů s nevěrohodným subjektem. Současně, tvrdí-li stěžovatelka, že se údajný obchodný zástupce společnosti CARFAX prokázal výpisem z Obchodního rejstříku, není tomuto soudu zřejmé, na základě jakých údajů z tohoto výpisu dospěla stěžovatelka k závěru, že disponuje příslušným oprávněním. V úplném výpisu z Obchodního rejstříku žádné takové jméno, pod kterým údajný obchodní zástupce vystupoval (P. J.), nefiguruje. Údaje uvedené v obchodním rejstříku jsou přitom veřejně dostupné a snadno ověřitelné. Soud tedy uzavírá, že stěžovatelka zanedbala jednu ze svých základních povinností, tj. ověřit si, kdo je jejím obchodním partnerem. Z výše uvedených důvodů zdejší soud konstatuje, že tato kasační námitka není důvodná. Stěžovatelka dále tvrdila, že P. Gaura nemohl být vyslechnut jako svědek, neboť se jeho výpověď týkala okolností probíhajících v době, kdy byl zapsán jako statutární zástupce společnosti CARFAX. Tato námitka je uplatněna jen ve velmi obecné rovině, neříká, proč měl být daný výslech nezákonný. Proto na ní může zdejší soud reagovat také jen velmi obecně (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 - 78, cit. v bodě shora, bod 32 tohoto usnesení). Zdejšímu soudu není patrné, v čem konkrétně stěžovatelka spatřuje rozpor takovéhoto postupu správce daně se zákonem. Sám soud na tomto postupu žádnou protiprávnost nevidí. I tato námitka je tedy nedůvodná. IV.C. Dokazování před správcem daně Stěžovatelka namítá, že správce daně nesprávně posoudil právní otázku týkající se rozsahu důkazního břemene na její straně. Stěžovatelka má za to, že předložením formálně bezvadných účetních dokladů své důkazní břemeno ohledně skutečností uvedených v dokladech unesla. Zůstalo na správci daně, aby tyto formálně bezvadné doklady a jim odpovídající důkazy zpochybnil, nemohl tak však podle ní učinit pouze výpovědí svědka P. Gaury, protože ten byl jako svědek nevěrohodný. Rovněž tak stěžovatelka tvrdí, že pokud zákon dává správci daně oprávnění vyzvat ho k prokázání tvrzení, nemá toto oprávnění k prokázání čehokoliv, ale pouze toho, co daňový subjekt tvrdí sám. Je toho názoru, že důkazní břemeno neunesl správce daně, neboť nevyvrátil věrohodnost, průkaznost a správnost jejího účetnictví. Zákon o správě daní a poplatků rozložení daňové povinnosti upravuje v § 31 odst. 8 a 9. Správce daně dle zákona mj. prokazuje existenci skutečností vyvracejících věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost účetnictví a jiných povinných evidencí či záznamů, vedených daňovým subjektem. Na druhou stranu daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v přiznání, hlášení a vyúčtování nebo k jejichž průkazu byl správcem daně v průběhu daňového řízení vyzván (§ 31 odst. 9 cit. zákona). Krajský soud ve svém rozsudku uvedl, že v daňovém řízení nese daňový subjekt jednak břemeno tvrzení, jednak břemeno důkazní. Vyvstanou-li správci daně relevantní pochybnosti o tvrzení daňového subjektu, je subjekt povinen tvrzené skutečnosti prokázat, a to včetně skutečnosti, že plnění uskutečnil subjekt uvedený v předkládaných účetních dokladech. Správce daně pak navržené důkazní prostředky provede, objektivně posoudí a řádně vyhodnotí jejich důkazní hodnotu. Nejvyšší správní soud považuje uvedený závěr krajského soudu za správný. Správce daně v průběhu daňového řízení zjistil, že předložené doklady neprokazují uplatněné výdaje ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků, neboť provedené důkazy nepotvrzovaly společnost CARFAX uvedenou na účetních dokladech jako dodavatele stěžovatelky. Judikatura zdejšího soudu se otázkou důkazního břemene v daňovém řízení zabývala již mnohokrát. Např. z rozsudku NSS ze dne 8. 11. 2007, č. j. 5 Afs 172/2006 - 115 vyplývá, že „[d]ůkazní břemeno dle § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, stíhá daňový subjekt ohledně všech skutečností, které v daňovém přiznání uvedl, resp. byl povinen uvést, nebo k nimž byl správcem daně vyzván.“ Předložením účetních dokladů, v nichž byla jako dodavatel uvedena společnost CARFAX, stěžovatelka nepochybně tvrdila, že jí zboží dodala a účetní doklady vystavila právě tato společnost. Ze správního spisu a průběhu daňového řízení je však zjevné, že správce daně nabyl o tomto tvrzení pochybnosti, a to v souvislosti s provedeným dokazováním v řízení o daňové kontrole stěžovatelky na DPH. Z tohoto důvodu výzvou ze dne 1. 7. 2006 vyzval stěžovatelku k jejich vyvrácení (viz správní spis, složku Veřejná část – Originály, Seznam č. 1, č.l. 2). Tímto úkonem jasně a řádně zpochybnil existenci skutečností vyvracejících věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost účetnictví a jiných povinných evidencí či záznamů, vedených daňovým subjektem [§ 31 odst. 8 písm. c) zákona o správě daní a poplatků]. Byla to proto stěžovatelka, nikoliv správce daně, která nesla důkazní břemeno týkající se této otázky. V daném případě však toto břemeno neunesla. Jak již bylo uvedeno výše, ani pravomocné odsouzení k trestu odnětí svobody jednatele údajného obchodního partnera nemá v daném případě vliv na důkazní břemeno stěžovatelky. Daňový subjekt je k výzvě správce daně povinen prokázat všechny skutečnosti, které je povinen v daňovém prohlášení uvést vždy, a to dokonce i v případě, že by nesplnění zákonné povinnosti nezavinil, anebo by mu bylo účetnictví odcizeno či zničeno (srov. k tomu rozsudek NSS ze dne 11. 3. 2004, č. j. 1 Afs 3/2003 - 68). Související námitkou stěžovatelka napadá postup správce daně a žalovaného při hodnocení důkazů; je přesvědčena, že oba nepostupovali v souladu s § 2 odst. 1 a 3 zákona o správě daní a poplatků. Poukazuje přitom na skutečnosti, které uváděla již v žalobě, především na to, že správce daně v průběhu daňové kontroly neustále měnil důvody, pro které měla být stěžovatelce dodatečně doměřena příslušná daň. Dále tvrdí, že oba správní orgány nezohlednily vše, co v daňovém řízení vyšlo najevo, zejména v souvislosti s trestním stíháním jednatelů stěžovatelky. To bylo odloženo. Nedbaly tak co nejúplnějšího zjištění skutkového stavu. K tomu zdejší soud uvádí následující. Základní metodou zjištění daňové povinnosti je dokazování, protože daňový základ a daň jsou tímto postupem stanoveny vždy relativně nejpřesněji (§ 31 a násl. zákona o správě daní a poplatků). Při posuzování důkazů se má správce daně řídit zásadou volného hodnocení důkazů, podle níž posuzuje důkazy podle své úvahy a v jejich vzájemné souvislosti, přitom je povinen přihlížet ke všemu, co v daňovém řízení vyšlo najevo (§ 2 odst. 3 cit. zákona). Zároveň nelze při vybírání daní vycházet pouze z fiskálního zájmu státu, ale cílem musí být vybrání daně ve výši správně stanovené [srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 664/04 ze dne 18. 4. 2006 (N 85/41 SbNU 105); dostupný na http://nalus.usoud.cz]. Stěžovatelka v posuzovaném případě opakovaně namítá skutečnosti, které se míjí s podstatou věci. Navrhuje důkazní prostředky, jež mají prokazovat věci nesporné. Zdejší soud se k uvedeným skutečnostem v tomto smyslu vyjádřil již ve stěžovatelčině věci týkající se doměření DPH, a to v rozsudku ze dne 16. 3. 2009, č. j. 1 Afs 120/2009 - 90 (viz část IV.C.). Na tento rozsudek odkázal krajský soud a lze na něj přiměřeně odkázat i v této věci. Tvrdí-li např. stěžovatelka, že zboží bylo skutečně dodáno a existovalo, je tato skutečnost pro rozhodnutí žalovaného bez významu. „Potvrzuje totiž jen tu skutečnost, kterou žalovaný nijak nezpochybňuje. Žalovaný totiž nečiní sporným, že k dodávce zboží skutečně došlo. Otázkou jím zpochybněnou je to, že nebylo prokázáno, že by zboží dodala právě společnost CARFAX. K objasnění této sporné skutečnosti však výsledky trestního řízení nijak nepřispějí“ (bod 38 cit. rozsudku č. j. 1 Afs 120/2009 - 90). Stěžovatelka byla podrobena dvěma odděleným daňovým kontrolám, a to jak na dani z příjmu právnických osob, tak na DPH. Správce daně v řízení o daňové kontrole na DPH zjistil podstatné skutkové okolnosti, vztahující se k období, za které daň v obou případech kontroloval. Tyto okolnosti byly rozhodné pro doměření obou daní a byly předmětem dokazování i v řízení o daňové kontrole na dani z příjmu stěžovatelky. Zjištěné skutečnosti správce daně následně dostatečně vyhodnotil a v rámci nového posouzení důkazů změnil své původní rozhodnutí, kterým, jak se ukázalo, došlo k doměření daně z příjmu v nesprávné výši. Významem zásady volného hodnocení důkazů a souvisejícími povinnostmi správních orgánů se Nejvyšší správní soud opakovaně zabýval. V rozsudku ze dne 28. 7. 2008, č. j. 5 Afs 5/2008 - 75, publ. pod č. 1702/2008 Sb. NSS, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že „[z]ásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v § 2 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nelze vykládat tak, že by závěry správce daně o skutkové stránce věci mohly být výsledkem libovůle. Takové závěry musí naopak vyplynout z racionálního myšlenkového procesu odpovídajícího požadavkům formální logiky, v jehož rámci bude důkladně posouzen každý z provedených důkazů jednotlivě a zároveň budou veškeré tyto důkazy posouzeny v jejich vzájemné souvislosti. Tato úvaha musí být v konečném rozhodnutí v daňovém řízení přezkoumatelným způsobem vyjádřena a plně podléhá kognici správních soudů.“ Správce daně i žalovaný těmto požadavkům dostáli. Z obsahu daňového spisu je zřejmé, že bylo provedeno rozsáhlé dokazování, vždy za účasti stěžovatelky. Způsob, jakým správní orgány vyhodnotily výsledky provedeného přezkumu, byl zákonný, má oporu v daňovém spisu a je výsledkem logického uvažování opřeného o řádně získané důkazy, které byly vyhodnoceny jak jednotlivě, tak ve svém souhrnu. Tvoří dostatečnou oporu objektivně zjištěnému skutkovému stavu. Nelze tedy souhlasit s názorem stěžovatelky, že správce daně a žalovaný hodnotili důkazní prostředky v rozporu s § 2 odst. 1 a 3 zákona o správě daní a poplatků. Stěžovatelka kritizuje, že správce daně neustále měnil důvody, pro které jí měla být dodatečně doměřena daň. K tomu lze jen stručně uvést, že změna právního hodnocení určité skutkové situace v průběhu daňového řízení je naprosto běžná a odpovídá proměňujícímu se skutkovému stavu dle výsledků dokazování. Předmětem přezkumu správních soudů je pak konečný výstup činnosti správních orgánů, tedy jejich rozhodnutí. Na místě není ani argument, že správní orgány nezohlednily vše, co v daňovém řízení vyšlo najevo, zejména v souvislosti s ukončením trestního stíhání jednatelů stěžovatelky. Stěžovatelka má jistě pravdu v tom, že i podklady a informace zjištěné v trestním řízení jsou pro účely daňového řízení zásadně použitelné (srov. § 31 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků). Důkazním prostředkem mohou být jistě i listiny získané v souvislosti s trestním řízením [srov. např. rozsudek ze dne 22. 7. 2009, č. j. 1 Afs 19/2009 - 57, publ. pod č. 1936/2009 Sb. NSS (RACING TEAM s. r. o.)]. Otázkou samostatnou však je, co lze z výsledků trestního řízení vyvozovat pro řízení daňové. K této problematice se zdejší soud rovněž vyjadřoval již v předchozím rozsudku ve věci stěžovatelky týkající se DPH. V něm zdejší soud kromě jiného také konstatoval, že povaha institutů a procesů finančního práva a trestního práva je rozdílná. Posouzení plnění v oblasti daňového práva proto není závislé na trestní odpovědnosti individuálních osob, které měly fakticky tato plnění za stěžovatelku jako právnickou osobu domlouvat. Dokonce ani z faktu, že by osoba obviněná z trestného činu v souvislosti s finančně právním vztahem byla trestním soudem zproštěna obžaloby, nelze bez dalšího vyvozovat, že nemohou zcela nezávisle nastoupit následky finančně právní odpovědnosti (srov. v detailech rozsudek č. j. 1 Afs 120/2009 - 90, body 35 a 36). Z tohoto důvodu se Nejvyšší správní soud ztotožňuje se závěrem krajského soudu, který porušení zákona při hodnocení důkazů v daňovém řízení neshledal. I tato námitka je nedůvodná. IV.D. Důsledky podvodného jednání obchodního partnera Stěžovatelka je přesvědčena, že správce daně i žalovaný si byli vědomi nedosažitelnosti plnění daňové povinnosti ze strany společnosti CARFAX. Tvrdí, že vzhledem k fiskálním zájmům státu proto volili k tomuto účelu snadnější postup, tj. doměření zkrácené daně stěžovatelce. Takový postup však dle stěžovatelky není možný, neboť podle judikatury Soudního dvora EU (spojené věci ze dne 12. 1. 2006, Optigen Ltd, Fulcrum Electronics Ltd a Bond House Systems Ltd proti Commissioners of Customs & Excise, C-354/03, C-355/03, C-484/04, Recueil, s. I-483) není daňový subjekt povinen nést důsledky podvodného jednání svého obchodního partnera a rovněž tak správce daně není oprávněn tyto důsledky na daňový subjekt přenést. I tato námitka se míjí s podstatou věci. Stěžovatelka vůbec neprokázala, že jejím obchodním partnerem byla společnost CARFAX (srov. zejména body [35], [37] a [44] shora). V tomto smyslu není na místě stěžovatelčina argumentace o neoprávněném přenesení tíživých důsledků podvodného jednání společnosti CARFAX. Zdejší soud se proto ztotožnil se závěrem krajského soudu o irelevanci stěžovatelčiny argumentace. Poslední kasační námitku stěžovatelky tak shledal zdejší soud rovněž nedůvodnou. Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 12. 2011, sp. zn. 1 Afs 51/2011 - 105, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://docplayer.cz/13075089-Urad-pro-zastupovani-statu-ve-vecech-majetkovych-uzemni-pracoviste-usti-nad-labem-mirove-namesti-36-400-01-usti-nad-labem-o-z-n-a-m-e-n-i.html

1 8619/UCV/2015-UCVM Č.j.: UZSVM/UCV/8683/2015-UCVM Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Územní pracoviště Ústí nad Labem, Mírové náměstí 36, Ústí nad Labem O Z N Á M E N Í o výběrovém řízení čís. UCV/081/2015 a jeho podmínkách na zjištění zájemce o koupi nemovitého majetku v katastrálním území Měděnec Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen Úřad ), jemuž podle 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZMS ), přísluší hospodařit s níže uvedeným majetkem, podle ust. 21 a násl. vyhlášky č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů, po splnění všech zákonných podmínek, vyhlašuje dne 5. ledna 2016 výběrové řízení (dále též VŘ ) na prodej dále uvedeného majetku ve vlastnictví České republiky. Pozemek Čl. 1 Prodávaný majetek stavební parcela č. 224, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, Součástí je stavba: bez čp/če, garáž zapsaný na listu vlastnictví č pro katastrální území Měděnec, obec Měděnec v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrálním pracovištěm Chomutov. Čl. 2 Popis prodávaného majetku Jedná se o garáž bez čp/če o výměře zastavěné plochy 23 m 2 na pozemku st.p.č. 224 v zastavěné části obce Měděnec, která je přistavěna ke stavbě pro rodinnou rekreaci č.e Garáž je cihlová s kamenitou podlahou, vrata dvoukřídlá dřevěná, bez připojení k el. síti, s plochou střechou. Garáž je průměrně udržovaná. Na p.st.p.č. 224, jehož součástí je garáž bez čp/če, se nachází nebo zasahuje ochranným pásmem energetické zařízení v majetku obchodní společnosti ČEZ Distribuce, a.s., IČ: , typu podzemní sítě. Přístup do garáže je přes manipulační plochu ve vlastnictví třetích osob. Čl. 3 Vyhlášená minimální kupní cena Vyhlášená minimální kupní cena nemovité věci činí: ,- Kč (slovy: Třicetšesttisícdvěstěkorun českých). Čl. 4 Účastníci výběrového řízení 2 1. Úřad nabízí prodávaný majetek k převodu fyzickým a právnickým osobám. Účastníkem VŘ řízení mohou být svéprávné fyzické osoby nebo právnické osoby. Účastníky tohoto VŘ nemohou být fyzické osoby uvedené v ust. 18 ZMS 1. ) 2. Účastníkem VŘ se stává ten, kdo předložil Úřadu písemnou nabídku dle čl. 7 tohoto Oznámení, a to za předpokladu splnění ostatních podmínek bez výhrad. 3. Každý z účastníků VŘ může do VŘ podat pouze jednu nabídku. Čl. 5 Společné jmění manželů a) Podává-li jeden z manželů nabídku a hodlá kupní smlouvou nabýt prodávaný majetek do svého výlučného vlastnictví, musí ke své nabídce přiložit některý z těchto dokladů: aa) písemné prohlášení druhého manžela opatřené jeho ověřeným podpisem, že manžel, který podává nabídku, uhradí kupní cenu z prostředků, které nejsou součástí společného jmění manželů; ab) notářský zápis o zúžení společného jmění manželů nebo o smluveném manželském majetkovém režimu podle 716 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ); ac) pravomocný rozsudek, jímž došlo ke zrušení společného jmění manželů; ad) pravomocný rozsudek o zúžení rozsahu společného jmění manželů. b) Pokud nebudou doloženy doklady uvedené pod písm. a), bude prodávaný majetek převeden do společného jmění manželů. c) Tento článek se nevztahuje na cizozemce, pokud nepodléhají režimu společného jmění manželů. Čl. 6 Prohlídka prodávaného majetku Prohlídka prodávaného majetku se uskuteční po dohodě s paní Kamilou Boumovou na tel. č (kontaktní adresa: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, odbor Odloučené pracoviště Chomutov, nám. T. G. Masaryka 1744, 2. patro, č. dv. 74). Čl. 7 Povinný obsah nabídky učiněné účastníkem výběrového řízení a složení kauce 1. Nabídka musí být učiněna písemně a musí v ní být obsaženy tyto údaje: a) U fyzických osob jméno a příjmení, datum narození, adresa trvalého pobytu, závazná adresa pro doručování (pokud je odlišná od adresy trvalého pobytu); u právnických osob přesný název, sídlo, IČ, závazná adresa pro doručování (pokud je odlišná od adresy sídla firmy) a osoba oprávněná k zastupování právnické osoby. V případě žádosti (nabídky) o koupi do spoluvlastnictví musí být uvedeny tyto údaje u všech žadatelů. 1) Majetek nemůže být převeden ve prospěch: a) soudců a přísedících, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky, znalců, tlumočníků a notářů, jakož i zaměstnanců soudů, státního zastupitelství, Policie České republiky a notářských kanceláří, b) zaměstnanců Úřadu, c) starostů, zástupců starosty, tajemníků a dalších zaměstnanců příslušných obecních úřadů a obdobně příslušných úřadů měst a městských částí, jakož i osob jim blízkých. Pokud se osoby uvedené pod písm. a) až c) v jednotlivých případech podílely na úkonech souvisejících s nabytím takového majetku státem a na hospodaření s ním. b) V případě, že nabídku učinil jeden z manželů a prodávaný majetek hodlá nabýt do svého výlučného vlastnictví, i doklad dle čl. 5 toho Oznámení. 3 c) Účastníci dále mohou nepovinně uvést další údaje (telefon, fax, ). d) Nabízená výše kupní ceny, která musí být uvedena číselně i slovně v Kč, přičemž v případě rozdílu mezi číselnou a slovní hodnotou má přednost slovní hodnota. Nabídka, která obsahuje nižší nabídku, než je vyhlášená minimální kupní cena uvedená v čl. 3 tohoto Oznámení, nebude do VŘ zahrnuta. e) Prohlášení účastníka výběrového řízení (vzor viz příloha), včetně souhlasu se zde uvedenými podmínkami VŘ. Toto Prohlášení musí být podepsáno účastníkem VŘ (u právnických osob se zápisem v Obchodním rejstříku nebo v obdobném rejstříku v souladu s tímto zápisem). Vzor tohoto Prohlášení obdrží účastník na kontaktní adrese Úřadu dle čl. 12 tohoto Oznámení a je též k dispozici na webových stránkách u informace o prodeji prodávaného majetku. f) U právnických osob příloha s výpisem z Obchodního rejstříku. U právnické osoby, která se nezapisuje do Obchodního rejstříku, doloží tato osoba platný výpis z jiného zákonem stanoveného rejstříku, v němž je zapsána, případně ověřenou kopii písemné smlouvy nebo zakládací listiny, která prokazuje založení právnické osoby, způsob podepisování a případné změny těchto údajů, nebo odkaz na zvláštní zákon, kterým právnická osoba vzniká. Podmínky uvedené v tomto odstavci se nevztahují na obce a kraje. g) Nabídka musí být předložena v českém jazyce a podepsána účastníkem VŘ (u právnických osob v souladu se zápisem v Obchodním rejstříku nebo v obdobném rejstříku), při žádosti více osob do spoluvlastnictví všemi osobami. 2. Podmínkou účasti ve VŘ je složení částky na úhradu části kupní ceny, kterou účastník VŘ složil na účet prodávajícího (dále jen kauce ), ve výši 3.000,- Kč. Kauci lze složit bezhotovostním převodem, složením hotovosti v bance nebo zasláním poštovní poukázkou, a to na účet č /0710 vedený u ČNB, variabilní symbol Jako specifický symbol uvede fyzická osoba datum narození ve formátu DDMMRRRR a právnická osoba své IČ. 3. Kauce musí být připsána na účet Úřadu nejpozději v den, ve který končí lhůta pro podání nabídek, uvedená v čl. 9 písm. a). V případě opožděné platby kauce nebude nabídka do VŘ zahrnuta. Upozorňujeme účastníky VŘ, že kauci je nutné zaslat v dostatečném časovém předstihu před koncem lhůty pro předání nabídek, vzhledem ke lhůtám mezibankovních převodů; včasné připsání kauce na účet prodávajícího je odpovědností účastníka řízení. 4. Za dobu od složení kauce do uplynutí lhůty pro její vrácení podle tohoto Oznámení nemohou účastníci VŘ uplatňovat vůči Úřadu nárok na příslušenství z kauce přirostlé za toto období. 5. Kauce propadne ve prospěch prodávajícího v případě, že vítěz VŘ nepodepíše kupní smlouvu nebo v případě, že Úřad odstoupí od smlouvy za podmínek uvedených v kupní smlouvě. 6. Nabídka musí obsahovat informaci o složení kauce, tj. číslo účtu, z něhož byla odeslána, výše uvedený variabilní symbol a specifický symbol, jímž je u fyzických osob datum narození ve formátu DDMMRRRR a u právnických osob jejich IČ; v případě složení kauce v hotovosti na přepážce banky nebo poštovní poukázkou kopie příslušného dokladu. 7. Nabídka musí obsahovat nezbytné údaje o účtu, na který bude kauce vrácena. Čl. 8 Podmínky převodu prodávaného majetku Podmínky převodu prodávaného majetku jsou uvedeny, kromě tohoto Oznámení, v textu kupní smlouvy, která je jeho přílohou. Účastník VŘ vyjadřuje svůj souhlas s kupní smlouvou v podepsaném Prohlášení účastníka výběrového řízení, které je povinnou součástí jeho nabídky. Čl. 9 Předání nabídek 4 a) Nabídky budou přijímány do 5. února 2016, do 13:00 hod. včetně, bez ohledu na způsob doručení. Na nabídky doručené po tomto termínu (včetně určené hodiny) nebude brán zřetel. Požadovaný způsob doručení nabídky je osobně nebo poštou v zalepené obálce označené v její levé polovině nápisem Výběrové řízení čís. UCV/081/2015 k.ú. Měděnec - NEOTEVÍRAT!!!. Nabídky zasílejte na adresu pro doručení nabídek: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Odbor Odloučené pracoviště Chomutov Nám. T. G. Masaryka Chomutov b) Nabídky nelze doručit cestou datové schránky; na nabídky takto případně podané nebude brán zřetel. c) Otevírání obálek se může zúčastnit každý, kdo může na místě prokázat, že podal nabídku (a v případě nabídky podané právnickou osobou pak ten, kdo je oprávněn ji zastupovat). Otevírání obálek se uskuteční dne 8. února 2016 v 9:45 hod. na Odloučeném pracovišti Chomutov, Nám. T. G. Masaryka 1744, Chomutov, v zasedací místnosti č. 59 (1. patro). Čl. 10 Výběr kupujícího a) Do posuzování nabídek podaných do VŘ nebude zahrnuta nabídka, která byla předložena po lhůtě stanovené v čl. 9 tohoto Oznámení, nebo nesplňuje některou ze závazných podmínek podle tohoto Oznámení. b) Jako jediné kritérium pro výběr kupujícího se stanovuje výše nabízené kupní ceny. Otevírání obálek zajišťuje komise pro otevírání obálek jmenovaná ředitelem územního pracoviště. Z jednání této komise vzejde návrh na odprodej prodávaného majetku zájemci, který nabídne nejvyšší kupní cenu, při splnění všech ostatních podmínek. Pokud dva nebo více zájemců nabídnou stejnou cenu, provede uvedená komise za účelem konečného výběru kupce užší VŘ pouze s těmito zájemci. Vyhlášená minimální kupní cena v tomto užším VŘ bude stanovena ve výši předchozí nejvyšší nabídky. Zájemci budou vyzváni k předložení nové nabídky v nově stanoveném termínu. c) Výsledek VŘ bude písemně oznámen všem účastníkům VŘ do 7 pracovních dnů od data otevírání obálek. Vítěz VŘ obdrží zároveň kupní smlouvu k podpisu. d) Účastníkům VŘ, kteří v něm nezvítězili, bude kauce vrácena bez prodlení po oznámení výsledků VŘ, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne otevírání obálek. Čl. 11 Povinnosti Úřadu a kupujícího a) Kupující je mimo jiné povinen platně podepsat kupní smlouvu a s úředně ověřeným podpisem ji doručit na příslušné pracoviště Úřadu, nebo v případě zprostředkovaného prodeje na adresu zprostředkovatele, a to ve lhůtě 30 dní od jejího obdržení. b) Nejpozději do 14 kalendářních dnů od doručení všech výtisků smlouvy podepsaných účastníkem zajistí Úřad podpis smlouvy ze své strany. c) Kupující je dále povinen zaplatit Úřadu nabídnutou kupní cenu v plné výši, a to ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Tato lhůta bude stanovena výzvou k zaplacení kupní ceny, jejíž přílohou bude prostá fotokopie oboustranně podepsané kupní smlouvy. Kupní cena se považuje za zaplacenou dnem, kdy je připsána na účet Úřadu. 5 d) Poté, co bude celá kupní cena uhrazena, včetně příslušenství a případných dalších závazků kupujícího, předá Úřad katastrálnímu úřadu jedno vyhotovení kupní smlouvy spolu s návrhem na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. e) V případě, že kupující nesplní kteroukoli ze svých povinností uvedených pod písm. a) a c) tohoto článku ani po případně dohodou prodloužené lhůtě, nebo pokud dá kupující jasně najevo, že kupní smlouvu nemíní podepsat, nebo pokud prodávající od smlouvy odstoupí, může být vyzván k jednání účastník VŘ, který se umístil na druhém místě, pokud jím nabídnutá kupní cena není nižší než 90 % ceny nabídnuté účastníkem prvním v pořadí. f) Kupující bere na vědomí, že součástí smlouvy je dohoda, že poplatníkem daně z nabytí nemovité věci je kupující (nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci). Čl. 12 Závěrečná ustanovení a) Úřad si vyhrazuje právo zrušit VŘ bez udání důvodu a dále odmítnout všechny předložené návrhy, a to až do doby podpisu kupní smlouvy ze své strany. Zrušení VŘ se nepovažuje za jednání ve smyslu ustanovení 1729 odst. 1 NOZ a účastník VŘ nemá právo na náhradu škody ve smyslu ust odst. 2 citovaného zákona. b) Zrušení VŘ před posledním termínem pro předání nabídek Úřad uveřejní stejným způsobem, kterým vyhlásil Oznámení o VŘ a jeho podmínkách, včetně lhůt. c) Účastníci VŘ nemají nárok na náhradu nákladů spojených s účastí ve VŘ. d) Všechny dokumenty, odesílané Úřadem dle tohoto Oznámení, budou zasílány prostřednictvím provozovatele poštovních služeb doporučeně s dodejkou do vlastních rukou na adresy pro doručování uvedené v nabídce, nebo v případě elektronického doručování prostřednictvím datových schránek na elektronické adresy uvedené v nabídce. V případě, že tyto dokumenty budou provozovatelem poštovních služeb vráceny Úřadu jako nedoručené, považuje se za den doručení takové zásilky třetí pracovní den po odeslání. Doručení do datové schránky se řídí ustanoveními zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Případné další informace o nabízeném majetku a Prohlášení účastníka výběrového řízení dle čl. 7 tohoto Oznámení se bezplatně poskytnou osobám, které projeví zájem, při osobní návštěvě na kontaktní adrese: Odbor Odloučené pracoviště Chomutov, Nám. T. G. Masaryka 1744, Chomutov, na telefonním čísle: , paní Kamila Boumová, V Ústí nad Labem dne 11. prosince 2015 Přílohy: Prohlášení účastníka výběrového řízení Návrh kupní smlouvy Nabídka do výběrového řízení PhDr. Marie Ševelová ředitelka Územního pracoviště Ústí nad Labem

https://www.mestosusice.cz/mususice/fr.asp?url=/mususice/user/OZV1-98.htm&burl=

kterou se upravují podmínky prodeje zboží a poskytování služeb v místech určených pro příležitostný prodej ve správním území města Sušice (tržní řád) Městská rada v Sušici se usnesla dne 15. prosince 1997 vydat podle § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění, a v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 a § 45 písm. l) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších změn a doplňků, tuto obecně závaznou vyhlášku: Tržní řád se vztahuje na prodej zboží a poskytování služeb mimo stálé prodejny na veřejných prostranstvích a prostranstvích ve vlastnictví města Sušice. 1) Trhy spotřebního a průmyslového zboží se konají celoročně vždy každé sudé úterý v měsíci, na náměstí Svobody v Sušici, v prostoru mezi kašnou a lípou, a to od 08.00 do 17.00 hodin. 2) Na trzích spotřebního a průmyslového zboží mohou prodávající prodávat veškeré druhy spotřebního a průmyslového zboží. Nabízený sortiment reguluje Městská policie v Sušici (dále jen „městská policie) tak, aby byla zajištěna druhová vyváženost prodávaného zboží. 3) Prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské produkce (např. ovoce, zelenina, řezané květy, sazenice, živé drobné hospodářské zvířectvo) a prodej lesních plodů se koná celoročně na ploše tržiště v Poštovní ulici, a to denně od pondělí do soboty v níže uvedeném rozsahu: pondělí až pátek od 08.00 hodin do 17.00 hodin sobota od 08.00 hodin do 12.00 hodin. 4) Kromě trhů uvedených v odstavci 1 a 3 tohoto článku se konají čtyři výroční trhy. Velikonoční trh se koná v neděli před Nedělí velikonoční, letní trh se koná první neděli v červenci, sušická pouť se koná první sobotu a neděli v září a vánoční trh se koná v neděli před Štědrým dnem. Výroční trhy se konají vždy od 08.00 hodin do 18.00 hodin na náměstí Svobody v Sušici. 5) Obsazení tržního místa je povoleno jednu hodinu před zahájením trhu, a to se souhlasem městské policie, která také rozhoduje o rozestavění stánků. Tržní místo musí být uvolněno nejpozději do jedné hodiny po skončení trhu. Držení volných míst pro stánky s výjimkou předplacených míst je zakázáno. K prodeji se nesmí používat lavičky, umístěné v prostoru nebo okolí tržního místa. 6) Stánkový a automobilový prodej mimo dny, dobu a místa stanovená dle odstavce 1), 3) a 4) tohoto článku je zakázán; výjimku může povolit městská rada. 1) Na trzích mohou prodávat zboží právnické a fyzické osoby, mající k prodeji platné oprávnění. 2) Prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami a prodej lesních plodů přímým spotřebitelům není živnostní, a proto na něj není třeba zvláštní povolení1). 3) K prodeji hub je třeba zvláštní osvědčení, vydané okresním hygienikem. 4) Při prodeji lesních produktů (šišek, chvojí, jívy, jmelí a pod.) je prodávající povinen na požádání předložit doklad o nabytí zboží. 5) Osobám, které jsou evidovány jako dlužníci města, nebo poruší tržní řád, nebude prodej zboží v městských tržnicích a trzích umožněn. Zboží se prodává za smluvní ceny, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. Prodávající jsou povinni zejména : a) pro potřeby kontrolních orgánů mít u sebe oprávnění k podnikání, případně doklad o pracovně - právním vztahu k podnikateli, doklady o nabytí zboží, doklad o zaplacení poplatku z místa, případně i další doklady dle platných předpisů (např. zdravotní průkaz), b) mít stánek na vhodném a trvale viditelném místě označen obchodním jménem, sídlem a případně bydlištěm podnikatele, mít zboží označeno cenami, případně musí být vyvěšen ceník zboží, používat měřidla (váhy, míry), splňující požadavky stanovené zákonem č. 505/1990 Sb., o metrologii, na požádání vydat zákazníkovi doklad o zakoupení zboží, c) dodržovat hygienické a veterinární předpisy, d) udávat o prodávaném zboží pravdivé údaje a správně označovat původ zboží, e) odklidit a odvést prázdné krabice a obaly tak, aby tržní místo zůstalo po skončení trhů čisté. Je zakázáno vyhazovat prázdné obaly do odpadkových košů. K odložení odpadků, vzniklých prodejem, slouží přistavený kontejner. 1) Prodávající jsou povinni uhradit poplatek za užívání veřejného prostranství výběrčímu poplatků, kterým je městská policie. Poplatek se vybírá rovněž i za zaparkovaný automobil na ploše tržního místa, pokud nebyl zaparkován na k tomuto účelu vyhrazeném místě. 2) Výše poplatku je stanovena obecně závaznou vyhláškou o místních poplatcích. 1) K provádění kontroly jsou oprávněni : b) Veterinární a hygienická služba, c) Městský úřad v Sušici, včetně Městské policie Sušice, a to v rozsahu pověření, d) Živnostenský úřad, e) další orgány a instituce v rozsahu stanovených pravomocí. 2) Prodávající je povinen : a) předložit kontrolnímu orgánu k nahlédnutí průkaz totožnosti, živnostenský list, doklady o zboží a případně další doklady, b) respektovat nařízení kontrolního orgánu. Nedodržování této obecně závazné vyhlášky bude postihováno podle zvláštních předpisů2). 1) Zrušují se dřívější tržní řády a jejich doplňky. 2) Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti dne 1. ledna 1998. zástupce starosty starosta města Sušice 1) § 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění 2) např. § 58 odst. 5 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění, zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole

http://cestyksobe.cz/dulezite-jak-zpretrhat-vazbyktere-vas-drzi-v-systemu-kontroly-nevedome-i-vedome-smlouvy-duse-osvobozeni-z-metrixu/10820

DŮLEŽITÉ!!! Jak zpřetrhat vazby,které vás drží v systému kontroly – NEVĚDOMÉ I VĚDOMÉ SMLOUVY DUŠE, OSVOBOZENÍ Z METRIXU | CESTY K SOBĚ - internetová televize DŮLEŽITÉ!!! Jak zpřetrhat vazby,které vás drží v systému kontroly – NEVĚDOMÉ I VĚDOMÉ SMLOUVY DUŠE, OSVOBOZENÍ Z METRIXU Toto je český překlad tohoto v angličtině psaného dokumentu, na který je odkazováno v tomto a tomto channelingu Montague Keena. Zrušení smluv duše – Andrew Bartzis, Galaktický historik (www.galactichistorian.com) Zrušení dohod týkajících se bankovních systémů …str. 3 Zrušení dohod ve prospěch božského mužství …str. 6 Zrušení dohod ve prospěch osvobození božské ženskosti…str. 8 Odvolávám se na všechny duchovní dohody, které existují: v mých minulých, přítomných a budoucích životech, bytostech a existencích, v této dimenzi a časovém proudu, a ve všech časových proudech, nad a pod úrovní veškeré pozemské koexistence. Právě teď, ve stále přítomném okamžiku spolutvoření, svolávám všechny mé předky po linii DNA, aby vytvořili čistý duchovní spravedlivý soud, abych mohl/a vyléčit a rozpustit všechny smlouvy, do nichž byly vloženy skryté dodatky během procesu, předcházejícímu mému narození a procesu mého narození. Svolávám tento čistý duchovní spravedlivý soud, aby vyslechl moje rozhodnutí o zrušení smlouvy. Ruším všechny duchovní smlouvy se systémy médií na Zemi, které používají nadvládu a kontrolu jako prostředek ke sbírání energie, vyvolávání strachu anebo manipulace s realitou za pomoci technologií energetické propagandy. Obracím se na všechny předky všech příbuzných duší, aby přišli k tomuto duchovnímu soudnímu dvoru spravedlnosti. Volám Matku Zemi a všechny její světelné obyvatele z vnitřního i vnějšího prostoru, aby ke mně přistoupili a naplnili tento duchovní dvůr spravedlnosti. Velké tajemno, které jsi zdrojem vší síly, volám tě. Přijď, se svojí posvátnou synchronicitou tak, aby všechny bytosti mohly být zajedno s vědomím jednoty. Tímto ruším všechny duchovní dohody se všemi osobnostmi z oblasti médií, které nevyužívají naplno svoji svobodnou vůli a plnou znalost svého dědictví DNA. Já teď tímto ruším všechny dohody duše se všemi mediálními agenturami, korporacemi, a mediálními uskupeními založenými na příbuzenských vztazích. Tímto ruším všechny předpoklady, domněnky a statistické modely týkající se všech dohod duše, které určují moje návykové vzorce za použití obchodní reklamy, propojené se systémem ovládání a kontroly. Nedávám svolení k tomu, aby byla prostřednictvím veřejného vysílacího prostoru využívána éterická mřížka na televizní, internetové, rádiové vysílání a na další metody a prostředky, používané k podpoře propagace masové spotřeby. Nedávám svolení k tomu, aby docházelo k ovlivňování prostřednictvím éteru, za pomoci komerčních prostředků. Tímto ruším všechny dohody duše se všemi budovami posvátné geometrie, majícími vztah k médiím. Tímto ruším všechny dohody duše s: prezidenty médií spojených s posvátnou geometrií, podílníky, oporami zpravodajství, zpravodajskými reportéry, odborníky, hlasateli, a všemi představiteli vládních úředníků v rámci celosvětové mediální sítě. Nemáte nade mnou žádnou moc, s vašimi domněnkami o tom, co mám vědět. Jsme manifestující se, spolu tvořící duše. Tímto ruším všechny dohody duše se: všemi systémy papouškujícími vydané zprávy, systémy vyhledávajícími a třídícími informace z webů, webovými stránkami, vyhledávajícími přístroji, tištěnými médii a všemi formami propagandy šířené vzduchem, používané ve všech těchto systémech. Ruším všechna očekávání těchto mediálních agentur, že s nimi budu souhlasit. Ruším veškerá spojení se všemi reklamními agenturami, založenými na systému ovládání a kontroly. Nedávám svolení žádným reklamním systémům, zaměřeným na skupiny duší, stěhování duší anebo proces inkarnace duší. Tímto ruším všechny dohody duše, které omezují vyjádření geneticky dané svobodné vůle, vyjádřené jakýmkoliv vnímatelným způsobem. Ruším všechny dohody duše, které uznávají média jako interprety našich ústních tradic anebo učitele našich generací. Odvolávám všechny dohody se satelitními vysílacími systémy, založenými na posvátné geometrii. Ruším všechny dohody s umělými éterickými inteligencemi, využívajícími satelitní systémy posvátné geometrie coby prostředků k ovlivňování a zneužívání všech informací, které ke mně proudí. Nesouhlasím s jakýmkoliv monitorováním mé psychiky ani s jejím ovlivňováním prostřednictvím jakéhokoliv systému médií, které slouží systému ovládání a kontroly. Tímto žádám, aby byly okamžitě odstraněni všichni duševní paraziti vytvoření vysíláním a jejich propagace a všechny systémy zneužívající energie, které vytvářejí skupiny duševních parazitů. Ruším všechny dohody, které, předstírajíc že s tím souhlasím, podvodně využívají moji životní sílu na podporu a rozšiřování duševních parazitů do DNA všech kontaktů mojí duše. Tímto odvolávám všechny dohody duše, které zaručují médiím, aby jejich moc trvala déle než jednu generaci dějin. Žádám, aby byla vrácena všechna práva na vědomosti generací, struktuře rodin duší. Žádám, aby nám byly vráceny naše dějiny celistvým a transparentním způsobem, a aby již více nebylo před lidmi nic zatajováno. Tímto ruším všechna práva, povinnosti, zodpovědnost a probíhající aktivity všech osobností z médií. Již vaše služby nechceme. Odvolávám všechna privilegia, která dovolují mediálním rodinám mít moc nad dohodami mé duše, dohodami mé rodiny duší anebo nad systémy stěhování, majícími spojitost s duší. Ruším všechna práva všech systémů médií založená na ovládání a kontrole, aby se tato již nikdy nemohla vrátit do struktury mé rodiny duší, v žádném z mých minulých, současných ani budoucích životů. Tímto žádám, aby okamžitě přestaly a byly odstraněny všechny falešné informace ze všech médií. Tímto žádám, aby byly všechny a jakékoliv příští distribuce informací prostřednictvím všech forem médií absolutně a trvale v souladu s pravdou, integritou a transparentností. Tímto prohlašuji, že nyní spadám pod pravomoc Matky Země, pokud jde o všechny místní anebo masové prostředky výměny informací. Vyzývám všechny mé předky, aby respektovali toto vyjádření mé svobodné vůle a vložili ho do akašických záznamů Země pro všechny živé bytosti, aby pochopily, že naše svoboda vždy pochází z naší svobodné vůle. Zrušení dohod týkajících se bankovních systémů Volám 4 živly, vzduch, zemi, vodu a oheň. Oslovuji duchovní soud spravedlnosti, se všemi předky, v jednotě se schématy stěhování celé rodiny duší, inkarnujících se na Matce Zemi. Volám původní duchovní předky Matky Země, aby přišli k tomuto duchovnímu soudu spravedlnosti, aby byli zastoupeni při projednávání a odstraňování všech smluv, týkajících se energetické výměny hodnotových systémů. Oslovuji globální snový čas Země. Volám sjednocené společnosti Země z doby snů, aby přišly k tomuto duchovnímu soudu spravedlnosti, aby přispěly svou dokonalou moudrostí k této posvátné chvíli, ve které žádám zpět svoji svrchovanou duchovní pravomoc pro všechny výměny energie za hodnotové systémy. Tímto ruším všechny duchovní smlouvy s hlavními rodinami bankéřů. Ruším všechny duchovní dohody se všemi bankovními rodinnými sdruženími. Ruším, odstraňuji a rozpouštím všechny bankéřské rodinné trusty, které používají mé jméno jako číslo pro sběr energie. Ruším všechna domnělá práva, využívaná královskými rody, šlechtickými rody a další nobilitou na bázi DNA, která jsou využívána ve všech rodinách bankéřů. Tímto sděluji, že nedávám svolení k tomu, aby mi vládlo několik jedinců. Odmítám vládu rodin bankéřů. Odmítám údajné pověření rodin bankéřů, aby financovaly systém nezávislých a svobodných soudů. Odvolávám a ruším všechna práva, privilegia a zákony vytvořené bankéřskými rodinami v pokrevní linii DNA anebo dle příslušnosti k rodu, aby vládly a kontrolovaly systém nezávislých soudů. Tímto ruším všechny dohody duše, které naznačují, že je bankovní systém propojen s mojí svobodnou vůlí. Ruším všechny skryté dodatky všech smluv mé duše z minulosti, přítomnosti i budoucnosti, které jednají s každým bankovním systémem jako s třídimenzionální sbírkou dluhů nebo systémem odebírání energie. Žádám o okamžité vyplacení všech energií a třídimenzionálních reprezentací hodnot. Nedávám svolení k tomu, aby byly zkorumpované soudy používány jako prostředek k souzení. Odvolávám všechna práva všech třídimenzionálních soudních dvorů spolu s třídimenzionálními výměnami za hodnotové systémy, které vznikly z nerozumnosti rodin bankéřů. Tímto odvolávám všechen souhlas se všemi systémy odebírání energií prostřednictvím podpisů, ať již ručně psaných, elektronicky psaných anebo energeticky vytvářených. Odvolávám všechna práva na používání mého 3D matrixového podpisu, aby mne zastupoval v jakémkoliv justičním systému, v duchovním systému anebo v třídimenzionálním matrixu. Nedávám svolení k tomu, aby byly využívány dohody mé duše k odebírání energie jakýmkoliv bankovním systémem, vytvořeným bankéřskými rodinami, majícími v držení základní smlouvu mé duše. Odvolávám všechna práva na použití mého jména v jakékoliv formě v erbovních smlouvách bankéřských rodin. Žádám o okamžité a trvalé vymazání všech podpisů, používaných, aby mne reprezentovaly v bankovních transakcích za hodnotový systém. Nedávám svolení k tomu, aby byla používána moje životní síla k jakékoliv výměně za bankovní hodnotový systém, který není zcela transparentní ve všech transakcích, spirituálních záležitostech anebo 3D matrixu. Tímto konstatuji, že všechny budovy bankovního sektoru, používající posvátnou geometrii NEMAJÍ ŽÁDNOU MOC nad mojí suverénní svobodnou vůlí. Tímto odvolávám všechny duchovní dohody se všemi bankovními systémy, používajícími posvátnou geometrii jako prostředek pro sbírání energie anebo jako nástroj ovládání a kontroly. Odvolávám všechna práva, privilegia a zodpovědnost dané všem budovám, používajícím posvátnou geometrii jako systém kontroly, vycházející ze skrytých dodatků dohod duše. Nesouhlasím s tím, aby jakákoliv budova používající posvátnou geometrii, skladovala, držela anebo převáděla jakoukoliv moji životní sílu do jakéhokoliv bankovního systému ve všech pozemských časových liniích a/nebo spoluexistujících dimenzích. Tímto odvolávám všechny dohody duše se všemi systémy posvátné geometrie, které používají moji životní sílu bez mého přímého souhlasu a souhlasu všech mých předků rodiny mé duše, aniž byl vyjádřen jejich úplný souhlas. Odvolávám všechna práva, odpovědnosti a pravidla, která vytváří nový bankovní systém založený na posvátné geometrii. Tímto prohlašuji, že všechny bankéřské rodiny a systémy mají nyní zakázáno pracovat v tajnosti, pod pokličkou nebo otevřeně s cílem sebrat moji energii v jakékoliv podobě anebo formě. Tímto prohlašuji, že, pokud jde o všechny druhy výměny energie za hodnotový systém, podléhám Matce Zemi. Vyzývám všechny předky, aby respektovali tento projev mé svobodné vůle a zapsali jej do akašických záznamů, aby všechny vnímající bytosti chápaly, že naše svoboda přichází vždy s použitím svobodné vůle. Právě teď, ve stále přítomném okamžiku spolutvoření, svolávám všechny mé předky po linii DNA, aby vytvořili sjednocený čistý duchovní soud spravedlnosti, abych mohl/a vyléčit a vyřešit všechny smlouvy, do nichž byly vloženy skryté dodatky během procesu, předcházejícímu mému narození a procesu mého narození. Tímto odvolávám všechny dohody duše, které mají co společného s vládními představiteli, volenými i nevolenými. Odvolávám všechny dohody duše se všemi vládními systémy založenými na rodinných svazcích. Ruším všechna práva, povinnosti a zodpovědnost ke všem vládním subjektům, které používají můj hlas jako prostředek pro sběr energie. Ruším všechny dohody duše s: každým senátorem, kongresmanem/poslancem, velvyslancem, příslušníkem Nejvyššího soudu, prezidentem, jeho zástupcem, a všemi členy vlády. Odvolávám všechny dohody duše s jakoukoliv součástí vlády ve všech mých minulých, současných a budoucích životech. Nedávám souhlas k tomu, aby nám vládlo pár privilegovaných jedinců. Odvolávám všechna práva, zodpovědnosti, presumpce a podpisy, které mne vážou ke všem vládním organizacím, budovám vycházejícím z posvátné geometrie, rodinným klanům, památníkům, pomníkům, anebo vojenským základnám. Tímto odvolávám všechny dohody duše s jakoukoliv vládou fungující na korporátní bázi (týká se zejm. USA – pozn. překl.). Nesouhlasím s žádnou formou korporátní vlády, která sbírá energii od svých občanů. Tímto ruším všechny dohody duše s rodinami FEDu (Centrální banka USA, spravovaná a vlastněna soukromníky a která prostřednictvím dalších organizací ovládá národní centrální banky většiny států světa – pozn. překl.). Ruším všechna práva, a zodpovědnosti vůči každému členovi FEDu a vůči výměně hodnotového systému, prováděné jakýmkoli vládním anebo korporátním úředníkem. Ruším všechny dohody duše, které jsou naší vládou skrytě vyměňovány v rámci hodnotového systému. Ruším všechny dohody duše se všemi vládními úřady, používajícími atributy posvátné geometrie na udržení moci anebo na vložení skrytých, nenápadných dodatků do smluv s duší. Ruším všechna práva, privilegia, sílu usurpovanou i neusurpovanou, odsouhlasenou i neodsouhlasenou, spojující mne s každou částí federálního justičního systému, který používá energii FEDu na podporu systému ovládání a kontroly. Ruším všechny dohody duše, které opravňují k činnosti vládní výbory, ovlivňující kvalitu života. Ruším všechna práva, povinnosti, zodpovědnosti pro všechny vládní systémy, které mají na starosti tvorbu zákonů, ovlivňujících moje dohody duše bez mého přímého souhlasu a souhlasu mých přímých příbuzných a předků po linii DNA, ať v minulosti, současnosti či budoucnosti. Ruším všechny dohody duše, které umožňují vládě používat cestování v čase jako prostředek k ovládání a kontrole. Ruším všechna práva a povinnosti všech osob, cestujících v čase, a toho se týkajících operací, systémů, v minulosti, v současnosti i budoucnosti. Žádám o okamžitý návrat všech osob, které na pokyn vlády cestují v čase, aby se vrátily do pro ně správné a vhodné časové linie. Ruším všechna práva, týkající se všech technologií, pozměňujících dimenze, manipulujících s proudy času anebo škodících jakékoliv vnímající formě života, žijící s námi zde na Zemi, ve všech časových liniích a dimenzích. Odmítám války týkající se časových linií. Odmítám masovou propagandu. Odmítám průmyslové komplexy válečného průmyslu. Nedávám svolení k tomu, aby byla armáda používána na ovládání a kontrolu. Tímto ruším všechny dohody duše, které byly tajně vloženy do každého zákona, v minulosti, současnosti i budoucnosti. Nedávám svolení ke schvalování zákonů ovlivňujících stěhování rodin duší, imigraci rodiny duší anebo systémů, které mi brání, aby se celá moje duchovní rodina spojila. Žádám o okamžitý návrat celé moji rodiny duší, které bylo odňato právo žít se mnou – ve všech mých minulých, současných a budoucích životech. Ruším všechna práva, pravidla a zákony, které definují rodinu duší na rovině 3D matrixu. Právo definovat statut rodiny duší vracím Matce Zemi. Ruším všechna oprávnění označovat rodiny duší označeními posvátné geometrie, která překračuje dimenze anebo reality. Ruším všechny dohody duše se všemi formami jazyka posvátné geometrie – v minulosti, současnosti a budoucnosti. Nedávám svolení k používání jazyka posvátné geometrie jako prostředku pro sběr energie. Nedávám svolení k tomu, aby byla používána města, infrastruktura, řeč anebo umění založené na posvátné geometrii za účelem ovládání a kontroly. Tímto odvolávám všechny dohody duše umožňující vládě, aby ovládala a kontrolovala všechny lidi v jakékoli časové linii anebo dimenzi v říši Matky Země. Odvolávám všechny zodpovědnosti a očekávání, týkající se moci a kastovních systémů. Ruším všechny dohody duše, v nichž jsou označovány živé bytosti jako dobytek anebo obchodovatelný předmět. Nedávám svolení k tomu, aby byla moje životní síla používána na jakýkoliv účel, který by neléčil Matku Zemi a nepodporoval sjednocení vědomí všech vnímajících a cítících forem života, koexistujících na Matce Zemi. Tímto prohlašuji, že spadám pod pravomoc Matky Země, pokud jde o všechny formy globální vlády, mezilidských vztahů anebo galaktické vztahy se všemi cítícími a vnímajícími druhy, žijícími a koexistujícími v říších matky Země. Vyzývám všechny předky, aby respektovali tento projev mé svobodné vůle a zanesli ho do akašických záznamů Země, aby všechny vnímající bytosti chápaly, že naše svoboda vždy přichází s používáním svobodné vůle. Zrušení smluv duše ve prospěch božského principu mužského Právě teď, ve stále přítomném okamžiku spolutvoření, svolávám všechny mé předky po linii DNA, aby vytvořili čistý duchovní spravedlivý soud, abych mohl/a vyléčit a rozpustit všechny smlouvy, do nichž byly vloženy skryté dodatky během procesu, předcházejícímu mému narození a procesu mého narození a období puberty. Vyzývám tento čistý řádný duchovní soud spravedlnosti, aby vyslyšel mé rozhodnutí o zrušení smlouvy. Předvolávám všechny předky všech vztahů duší, aby přišli k tomuto spravedlivému soudu. Volám Matku Zemi a její světelné obyvatele ze všech vnitřních i vnějších prostor, aby předstoupili a přijali místo u tohoto duchovního soudu spravedlnosti. Och, velké tajemno, které jsi zdrojem vší moci, volám Tě. Přijď s tvojí posvátnou synchronicitou, aby všechny bytosti mohly žít v souladu s vědomím jednoty. Volám Velkého ducha, žijícího ve Velkém Tajemnu. Ty, který manifestuješ síly matky Země, volám tvoji moudrost v tomto „Já Jsem“ okamžiku. Požehnej mi, když kráčím po této posvátné půdě. Žehnej mi, když dýchám tvůj posvátný vzduch. Žehnej mi, když se ohřívám u posvátného ohně. Požehnej mi tvými posvátnými vodami života. Požehnej mi, když se učím používat osobní sílu. Dnes cestuji do Velkého neznáma, dej mi moudrost, abych byl pokorný. Dej mi moudrost, abych mohl milovat, i když láska není opětována. Dej mi schopnost vést vyrovnaný život. Tak bych mohl vyléčit svoji rodinu, můj kmen, můj národ a naši matku Zemi. Jsem připraven uplatnit svá přirozená práva jako suverénní muž narozen matce Zemi přes dělohu posvátné ženy, která byla zrozena také tak. Uplatňuji své přirozené právo jakožto bytost patřící matce Zemi. Narodil/a jsem se dle zákonů přírody. S touto znalostí o mém přirozeném zrodu se nyní dožaduji svého místa v mém přirozeném světě. Ruším všechny energetické dohody se všemi lidmi, s nimiž jsem měl/a sex, ovlivněný propagandou prostřednictvím médií anebo pornografie. Vracím své já do bodu nula, kdy jsem byl/a zárodkem v děloze své matky. Ruším všechny dohody se všemi zvrácenými posvátnými mužskými školami mystérií, operujícími falešnými informacemi anebo které vytvořily společnost, v níž vládne patriarchát. Ruším, léčím, nebo vymazávám všechny dohody které překrucují všechnu posvátnou mužskost v té fázi života, když prochází porodními cestami. Ruším všechny dohody duše, vytvářející pocity soutěživosti mezi příslušníky mužských živočišných druhů, když se jedná o nějaké vyjádření vůči posvátné ženskosti. Ruším všechna kulturní omezení, vytvářející emocionální odtažitost od žen. Ruším všechny zvrhlé duchovní dohody, které jsem zvolil/a v době před mým narozením, které mne dostávají do nevhodných sexuálních vztahů. Ruším všechny dohody vytvářející perverzní způsob mužského vyjádření smyslného chování. Ruším všechny dohody uchovávající, zadržující anebo uskladňující moji posvátnou mužskou energii za účelem podpory tzv. mužských sportů, aktivit anebo zábav, které demoralizují anebo degradují posvátnou ženskost. Ruším všechny systémy patriarchální nadvlády v rámci rodiny. Vracím všechny definice rodiny matce Zemi, aby mohlo ve všech rodinách dojít k vyléčení a rozpuštění a uzdravily se tak všechny patriarchální koncepce. Ruším všechny kulturní dohody, s nimiž jsem se inkarnoval/a nebo znovu inkarnoval/a, které vytvářejí společenskou strukturu ovládanou muži. Vracím posvátnému ženství jeho práva a jeho oprávněné místo jakožto rovnocenného partnera v této spolu tvořící zkušenosti života. Ruším všechny duchovní dohody se všemi náboženstvími v nichž jsem žil/a, a která nedávají plná práva, povinnosti a zodpovědnost, v dokonalé rovnocennosti, posvátnému mužskému a posvátnému ženskému prvku. Ruším všechny dohody duše, které mne udržují ve stavu, abych na základě dohody duše sloužil/a válce, anebo které by mne ke službě ve válce nutily. Ruším veškeré vlastenecké programování vytvářející touhu válčit. Ruším všechny dohody duše, které definují muže jako bytosti orientované na válku. Ruším všechny dohody duše se všemi vládami, jimž jsem sloužil/a ve všech obdobích válek. Ruším všechny dohody duše, vytvářející válečné, muži ovládané vojenské průmyslové komplexy. Ruším všechny dohody duše, vytvářející mužům sloužící sexuální průmysl, který jakýmkoliv způsobem ovládá ženy. Ruším všechny dohody duše, vytvářející pocit nečistoty, když se projevuji jako muž. Ruším všechny dohody udržující mne v hanbě nebo zostuzení aneb vině, mající původ ve zkažené mužské anebo ženské osobnosti. Ruším všechny dohody s mřížkami, v nichž pobývají sexuální démoni, s nimiž jsem mohl/a mít co do činění v mých minulých, přítomných i budoucích životech. Tímto navěky odstraňuji z mé reality mřížku sexuálních démonů succubus a incubus. Tímto ruším moji úplnou oddanost všem formám království, diktatur, náboženských monarchií, náboženských koncilů anebo různým formám vlády. Natrvalo vymazávám moji osobu ze všech společností z doby snů, které byly zapleteny do systému ovládání a kontroly, což mělo za následek vymýcení našich učitelů-historiků, učících na základě ústní tradice, po celém světě obývaném domorodými kmeny. Tímto odvolávám všechna rozhodnutí, která jsem učini/a ve službě systémům ovládání a kontroly. Všechna rozhodnutí která jsem učinil/a v rámci smlouvy duše jako muž, reprezentant vlády, nyní předkládám před tento řádný duchovní soud spravedlnosti se všemi přítomnými předky, aby bylo nalezeno řešení a vyléčení, nikoliv spravedlnost anebo rozsudek. Nyní prohlašují své plně suverénní přesvědčení, že já…Xy…jsem zde plně přítomný/á v mocném Já Jsem. Vyhlašuji, že se od této chvíle budu odvolávat na tento stálý duchovní soud spravedlnosti, když budu chtít vyléčit božský mužský anebo ženský prvek, aby perverze již nikdy nevstoupila do oblasti mého vyjádření. Já tímto prohlašuji, že nyní spadám pod pravomoc matky Země, pokud jde o všechny formy mých vztahů se všemi vnímajícími bytostmi, žijícími a spolubydlícími v říších matky Země. Vyzývám všechny předky, aby respektovali toto vyjádření mé svobodné vůle a vložili jej do akašických záznamů Země, aby každá vnímající bytost pochopila, že naše svoboda vždy vychází z naší svobodné vůle. Vyzývám všechny dohody duše, které existují v mé minulosti, přítomnosti i budoucnosti, v mých existencích, bytostech a životech, v této dimenzi a časovém proudu a ve všech časových proudech nad a pod pozemskou vlnou koexistence. V této chvíli, ve stále přítomném okamžiku spolu tvoření, volám všechny mé pokrevné předky po linii DNA, aby vytvořili sjednocený duchovní soudní dvůr spravedlnosti, abych mohl/a vyléčit a odstranit všechny dohody, v nich jsou skryté tajné doložky z doby před mým narozením a z doby mého narození. Volám řádný duchovní soud spravedlnosti, aby vyslyšel mé rozhodnutí o zrušení dohody. Ruším všechny duchovní dohody s pozemskými náboženstvími, kulturami, systémy víry a průmyslem, které ovládají a kontrolují božskou ženskou sílu v našem světě a vytvářejí energetickou nerovnováhu, ovlivňující každého muže, každou ženu a každé dítě na planetě. Volám všechny předky všech vztahů mé duše, aby byli zastoupeni na tomto soudu spravedlnosti. Volám Matku Zemi a všechny její světelné obyvatele ze všech vnitřních i vnějších světů, aby přišli a přijali místo u tohoto duchovního soudu. Och, velké tajemno, které jsi zdrojem vší síly, odvolávám se na Tebe. Přijď, s Tvojí posvátnou synchronicitou, aby všechny bytosti mohly být v jednotě vědomí. Tímto ruším všechny smlouvy se všemi náboženstvími a kulturními systémy víry, které umísťují ženskost do ovládaného postavení nerovnosti. Do toho patří projekce nerovné mzdy, neschopnosti žen uživit se, vlastnit půdu anebo byznys, anebo ženě dosáhnout vzdělání, jaké by chtěla. Odmítám feministické hnutí, které bylo vytvořeno a financováno CIA, aby oddělilo ženy od jejich božské ženské síly, pěstovalo nenávist k mužům a vytvářelo oddělenost a odloučenost v rámci jednotek rodiny duše. Tímto ruším všechny kulturní systémy víry, které vytvářejí očekávání, že je „povinností ženy“ aby nesla neskutečnou zátěž sama a aby mlčky trpěla. Odmítám všechny sociálně politické systémy vytvořené proto, aby se žena cítila jako přecitlivělá, příliš emocionální, anebo neovladatelná, když se pokouší osvítit ženskou duši a tak v ní vyvolaly dojem, že je nevyrovnaná a bezvýznamná. Tímto ruším všechny kulturní systémy víry, kde jsou děti ženského pohlaví vražděny hned po narození, sexuálně mrzačeny jako budoucí oběti sexuálního násilí, prodávány průmyslu dětské pornografie s obratem miliardy dolarů, anebo prodávány jako sexuální otrokyně. Nesouhlasím s pornografickým průmyslem, který vytváří živnou půdu pro dohody duše o sexuální zvrácenosti a zneužívání, ponižování, viktimizaci a bastardizaci božské ženské síly. Tímto ruším všechny další duchovní smlouvy o sexuální perverzi, zaměřené na odizolování ženy od její božské ženské síly: všechny programy týkající se skupinového sexu a mnohostranných sexuálních vztahů, které jsou všechny překroucením božské sexuality, cílené na to, aby žena cítila, že jaksi „není dostatečná“, všechny dvojité standardy v kulturních systémech víry, kde je provozována sexuální promiskuita pro zábavu, mnohoženství, harémy, milenky – to vše je muži povoleno a oslavováno, ale způsobuje ženám sociální úpadek. Všechny programy vytvářející projekce, že se muž při masturbaci ukájí představou ženy, jakož i zvrácené fantazie, používané jako bariéra mezi prostorem srdce muže a ženy v posvátném sexuálním spojení. Odmítám duchovní dohody, týkající se sexuálních zvráceností. Nemáte nade mnou žádnou moc. Tímto prohlašuji, že jsem pod pravomocí Matky Země, jakož i moje rodina duše a mí předkové. Prohlašuji, že jsem nyní očištěn/a od těchto projekcí sexuálních zvráceností a vracím se ke zdroji nevinnosti jako božská ženská suverénní bytost. Tímto odvolávám všechny dohody a koncepce vytvořené v nevinnosti anebo ve stavech blažené nevědomosti. Tímto vyhlašuji nový způsob duchovní a fyzické čistoty. Ruším všechny předchozí, mnou vytvořené koncepce čistoty a všechny zvrácené vztahy, které se mne týkají. Toto nové prohlášení čistoty odstraní všechny předchozí koncepce posvátné sexuality, smyslnosti, sexu pro zábavu. Vracím vše do bodu nula, do stavu zárodku v děloze matky. Napojuji všechny mé prameny DNA na srdečný tep Matky Země. Posvátná ženskost je spojena s jejím srdcem v jejím posvátném ženském prostoru a neodmítá její menstruační cyklus, přijímá ho jako čas pro ponoření se do sebe, pro vhled a přemýšlení. Tímto ruším všechny duchovní dohody se zábavným a reklamním průmyslem, které vytvořily programy nenávidění sebe sama, podceňování, braní léků bez konzultací, sebepoškozování, poruchy jídla, atd.. Tímto ruším všechny duchovní dohody s farmaceutickým průmyslem, který poškodil zdraví žen a jejich schopnost reprodukce dle přírodních zákonů Matky Země, léky na kontrolu porodnosti, a další chemikálie v naší potravě, vodě a vzduchu, způsobující neplodnost anebo potlačující sexualitu. Stejně jako oblečení, které poškozuje zdraví žen, jako jsou podprsenky, podpatky, korzety, svazování nohou a tampony. Ruším všechny dohody, týkající se porodu, které vznikly císařskými řezy, léky proti otěhotnění, rentgenováním těhotných, očkováním, umělým oplodněním. Patří sem jevy, jako jsou děti, které nejsou položeny na matčino srdce hned po porodu, odstranění placenty a odříznutí pupečné šňůry, která by mohla zůstat neporušena až 4 dny a umožnila by srdci dítěte propojit se srdcem otce a matky. Ruším všechny dohody, které nutí ženu, aby nosila a porodila duši, která není výsledkem její božské volby a výběru s jejím božským mužským protějškem, kterého si zvolila anebo s nímž je svázána. Do toho patří oběti znásilnění, těhotenství mladistvých, nucené nebo zinscenované sňatky. Vracím Matce Zemi její mřížku přirozených inkarnací. Nyní natrvalo vymazávám ze života mé duše mřížku reinkarnace. Odmítám všechny programy mající za cíl zajistit, aby se žena cítila příliš tlustá, příliš hubená, příliš stará, příliš mladá, příliš černá, příliš bílá, příliš domorodá, příliš bohatá, příliš chudá, anebo jakoukoliv jinou projekci, která způsobuje, že se žena necítí dost dobrá. Tímto prohlašuji, že jsem víc než dost dobrý/á, jsem nekonečné vědomí, jsem vtěleným Bohem/Bohyní. Jsem suverénní bytost a žádám před tímto duchovním soudem spravedlnosti o božskou ženskou sílu. Vyzývám všechny předky, aby respektovali toto prohlášení mé svobodné vůle a vložili jej do akašických záznamů Země, aby všechny vnímající bytosti chápaly, že naše svoboda vždy pochází z využívání naší svobodné vůle.

http://kraken.slv.cz/2Azs197/2014

2Azs197/2014 2 Azs 197/2014-53 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Karla ©imky a soudkyò JUDr. Milu¹e Do¹kové a Mgr. Evy ©onkové v právní vìci ¾alobce: B. R., zast. JUDr. Maro¹em Matia¹kem, LL.M., advokátem se sídlem Rumunská 22/28, Praha 2, proti ¾alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad ©tolou 3, Praha 7, o ¾alobì proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 29. 8. 2014, è. j. OAM-183/LE-BE02-BE02-PS-2014, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2014, è. j. 44 A 54/2014 -16, III. Odmìna advokáta JUDr. Maro¹e Matia¹ka, LL.M., s e u r è u j e èástkou 3400 Kè. Tato èástka bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do 60 dnù od právní moci tohoto usnesení. [1] Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 10. 2014, è. j. 44 A 54/2014-16, zamítl ¾alobu podanou ¾alobcem (dále jen stì¾ovatel ) proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 29. 8. 2014, è. j. OAM-183/LE-BE02-BE02-PS-2014, jím¾ mu byla podle § 46a odst. 1 písm. c) a § 46a odst. 2 zákona è. 325/1999 Sb., o azylu, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o azylu ), ulo¾ena povinnost setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù v Bìlé pod Bezdìzem-Jezové a¾ do vycestování, maximálnì v¹ak do 31. 12. 2014. V ¾alobì stì¾ovatel zejména namítal, ¾e ¾alovaný nesprávnì aplikoval ustanovení § 46a zákona o azylu, nebo» se dostateèným zpùsobem nevìnoval zhodnocení toho, zda ¾alobce pøedstavuje nebezpeèí pro veøejný poøádek. Dostateènì nezohlednil ani individuální okolnosti ¾ivota stì¾ovatele a nepøihlédl ani k jeho celkové ¾ivotní situaci a k souèasné situaci na Ukrajinì. [2] Krajský soud se v odùvodnìní svého rozsudku zamìøil zejména na otázku, zda dùvody uvádìné ¾alovaným in concreto skuteènì pøedstavují nebezpeèí pro veøejný poøádek. Samotná okolnost, ¾e se cizinec nachází na území ÈR, ani¾ by k tomu byl oprávnìn, není podle krajského soudu bez dal¹ího dostateènì intenzivním naru¹ením veøejného poøádku, ¾alovaný ov¹em své rozhodnutí odùvodnil nelegálním pobytem stì¾ovatele na území ÈR a jeho délkou, chybìjícím cestovním dokladem, ulo¾ením správního vyho¹tìní a jeho maøením, dvojím trestním odsouzením a neukotveností stì¾ovatele v ÈR. S tímto hodnocením se krajský soud ztoto¾nil. ®alovaný podle krajského soudu zjistil i potøebné individuální okolnosti ¾ivota stì¾ovatele. V tomto smìru není tøeba trvat na tom, aby ¾alovaný, pokud v rozhodnutí uvede zji¹tìné skuteènosti, pøièem¾ ty té¾ mají oporu ve správním spise, znovu tyto okolnosti opakoval v rámci své právní úvahy. Postaèí, uvede-li, ¾e na základì konstatovaných skuteèností dospìl k urèitému právnímu závìru, podle nìho¾ je nade v¹í pochybnost zøejmé, ¾e v¹echny rekapitulované skuteènosti byly podkladem pro jeho právní úvahu. Takto vystavìné odùvodnìní není na závadu; mù¾e být ve výsledku sice struèné, av¹ak podstatné je, ¾e pùjde o odùvodnìní výsti¾né a pøezkoumatelné. Podle krajského soudu stì¾ovatel nepatøí ani do skupiny tzv. privilegovaných osob, jim¾ není mo¾né povinnost setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù ulo¾it. K námitce nedobré situace na Ukrajinì krajský soud dodal, ¾e stì¾ovatel na ni v øízení pøed správním orgánem neupozoròoval, a proto ¾alovanému nelze vytnout, ¾e se jí nezabýval. V pøípadì stì¾ovatele nedo¹lo podle krajského osudu ani k poru¹ení èl. 5 èi 8 Evropské úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod. [3] Proti tomuto rozsudku podal stì¾ovatel v zákonné lhùtì kasaèní stí¾nost, ve které uplatnil dùvody podle ust. § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ø. s. Následnì doplnil kasaèní stí¾nost o konkrétní námitky, ve kterých pøedev¹ím uvádí, ¾e krajský soud nesprávnì interpretoval pojem veøejného poøádku a nechal v platnosti rozhodnutí správního orgánu, které je zjevnì nezákonné a rozporné s judikaturou Nejvy¹¹ího správního soudu. Podle judikatury Ústavního soudu je nutnou podmínkou jakéhokoliv rozhodnutí zakládajícího omezení osobní svobody jednotlivce precizní a vyèerpávající odùvodnìní, av¹ak podle názoru stì¾ovatele tato podmínka nebyla v jeho pøípadì naplnìna. [4] Stì¾ovatel má za to, ¾e je mo¾né rozhodnout o zaji¹tìní jednotlivce, jen pokud existují dùvody domnívat se, ¾e by ¾adatel mohl pøedstavovat nebezpeèí pro veøejný poøádek do budoucna, co¾ plyne i z logiky vìci a judikatury Nejvy¹¹ího správního soudu. ®alovaný i krajský soud se omezili výhradnì na zkoumání, zda minulé jednání stì¾ovatele lze hodnotit jako naru¹ení veøejného poøádku. Nezabývali se vùbec otázkou, v èem konkrétnì by mohlo nebezpeèí pro veøejný poøádek ze strany stì¾ovatele do budoucna spoèívat. Z toho dùvodu je rozsudek krajského soudu nezákonný a pro nedostateèné odùvodnìní i nepøezkoumatelný. [5] ®alovaný ve svém rozhodnutí odùvodnil závìr, ¾e stì¾ovatel by mohl svým chováním pøedstavovat nebezpeèí pro veøejný poøádek, pouze na základì jeho nelegálního pobytu a opakovaného nevycestování a stejné odùvodnìní pou¾il i pro délku zaji¹tìní. Krajský soud k tìmto dùvodùm pøièetl i dvojí trestní odsouzení a údajnou stì¾ovatelovu neukotvenost v Èeské republice. Otázka, zda jednotlivec v minulosti veøejný poøádek naru¹il, není podle názoru stì¾ovatele pro hodnocení potenciality zásahu rozhodující, proto samotný fakt, ¾e cizinec jednorázovì èi opakovanì veøejný poøádek v minulosti naru¹il, není pro aplikaci výhrady dostaèující, pokud zároveò neznamená, ¾e veøejný poøádek je ze strany cizince i nadále ohro¾en. pokraèování [6] Nadto je stì¾ovatel pøesvìdèen, ¾e opatøení pøijaté z dùvodù veøejného poøádku není v souladu se zásadou pøimìøenosti. Nebyl brán ohled na stupeò jeho integrace, osobní pomìry, vìk, ale hlavnì délku pobytu na území. Není pravdou, ¾e stì¾ovatel nemá ¾ádné vztahy k Èeské republice. ®ije zde od roku 1996, co¾ v souèasné chvíli pøedstavuje témìø polovinu stì¾ovatelova ¾ivota. Uvádìt, ¾e osoba, která dobrovolnì polovinu svého ¾ivota tráví na urèitém místì, nemá k tomuto místu vztah, jenom z dùvodù, ¾e v souèasné chvíli nemá vlastní bydlení a zamìstnání, jak vyplývá z odùvodnìní, pova¾uje stì¾ovatel za zavádìjící a velmi chybné. Délka pobytu stì¾ovatele na území Èeské republiky nebyla pøi rozhodování vùbec zohlednìna. [7] Krajský soud se podle stì¾ovatele nevypoøádal s nìkterými námitkami v ¾alobì. Stì¾ovatel jasnì vyjádøil nesouhlas se stanoviskem správního orgánu, ¾e by svùj nelegální pobyt nijak neøe¹il, a upozornil na skuteènost, ¾e se svou situaci sna¾il vyøe¹it. Také z rozhodnutí správního orgánu vyplývá, ¾e stì¾ovatel uvedl, ¾e na vycestování nemìl dostatek penì¾ních prostøedkù. Krajský soud se této námitce nijak nevìnoval. Krajský soud se také nijak nevìnoval namítaným obavám stì¾ovatele z návratu do zemì pùvodu zapøíèinìnými bezpeènostní situací. Aèkoli se centrum nepokojù nachází pøevá¾nì ve východní èásti Ukrajiny, stì¾ovatel upozoròuje na skuteènost, ¾e bìhem nepokojù v Kyjevì probíhaly tyto i ve Lvovì, tedy v západní èásti Ukrajiny. [8] Zdùvodnìní maximální délky zaji¹tìní v rozhodnutí ¾alovaného je podle stì¾ovatele velmi vágní. Jeliko¾ byla délka zaji¹tìní odùvodnìna pouze nelegálním pobytem a opakovaným nevycestováním, pova¾uje jej za nesprávné, nebo» sám nelegální pobyt není dùvodem pro zaji¹tìní. Povinnost odùvodòovat ulo¾ení maximální délky zaji¹tìní vyplývá mimo jiné z judikatury Nejvy¹¹ího správního soudu (stì¾ovatel cituje závìry rozsudku ze dne 5. 3. 2014, è. j. 3 Azs 24/2013-42). Stì¾ovatel má za to, ¾e odùvodnìní délky zaji¹tìní je velmi struèné a zkratkovité a tím pádem zcela nedostateèné, tudí¾ nepøezkoumatelné. Navíc je stì¾ovatel pøesvìdèen, ¾e správní orgán vyu¾ívá maximální mo¾nou délku zaji¹tìní ve v¹ech pøípadech tzv. pøezaji¹tìní , pøièem¾ odùvodnìní této skuteènosti je èasto v rozsahu jedné vìty, jako je tomu právì v pøípadì stì¾ovatele. Stì¾ovatel je pøesvìdèen, ¾e není mo¾né, aby orgány státu pøijímaly rozhodnutí automaticky , naopak je potøeba, aby zásah do práv jednotlivce byl v¾dy dostateènì a vyèerpávajícím zpùsobem odùvodnìn. Stávající právní úprava vzhledem k nejasnému vztahu mezi institutem zaji¹tìní cizincù podle zákona o pobytu cizincù a povinností setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù podle zákona o azylu neposkytuje dostateèné záruky ohlednì celkové délky faktického zaji¹tìní cizince. V souèasné právní úpravì není upraveno, zda se doba pøedchozího zaji¹tìní cizince za úèelem správního vyho¹tìní zapoèítává do délky povinnosti setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù podle zákona o azylu. Také není upravena otázka, zda se délka, po kterou je cizinec pøezaji¹tìn , zapoèítává do celkové délky zaji¹tìní v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù. [9] Podle názoru stì¾ovatele je stanovení délky na 120 dnù pøíli¹ dlouhé a z následujícího dùvodu nepøípustné. Z èl. 5 odst. 4 Evropské úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod je zøejmé, ¾e ka¾dý zásah do osobní svobody musí být podroben soudní kontrole. Tato kontrola pak nejen musí probìhnout urychlenì a v pøípadì nezákonnosti zbavení svobody vést k propu¹tìní cizince, ale zároveò musí být vykonávána s urèitou periodicitou (ESLP, Chichkov v. Bulharsko, stí¾nost è. 38822/97, rozhodnutí ze dne 9. 1. 2003, §88 a rozsudky tam uvedené; rozsudek ze dne 4. 9. 2012, è. j. 7 As 97/2012-26 è. 2780/2013 Sb. NSS). Zaji¹tìním stì¾ovatele na 120 dnù správní orgán de facto urèil, ¾e dal¹í soudní kontrola zákonnosti zaji¹tìní v podstatì ji¾ neprobìhne. Absence úèinného opravného prostøedku zpùsobuje nejen poru¹ení èl. 5 odst. 4 Evropské úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod., ale té¾ nezákonnost (neústavnost) zaji¹tìní jako takového (viz nález Ústavního soudu ze dne 2. 6. 1999, Pl. ÚS 29/98). Ustanovení § 46a zákona o azylu neobsahuje ¾ádné alternativy k zásahu do osobní svobody, jako je tomu napø. u § 123b zákona o pobytu cizincù. Tato právní úprava není podle stì¾ovatele v souladu se zásadou subsidiarity a ani s èl. 5 Evropské úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod. Právì skuteènost, ¾e v tomto pøípadì zákon o azylu nenabízí alternativy zaji¹tìní, má podle názoru stì¾ovatele øádné odùvodnìní délky zaji¹tìní veliký význam. Stì¾ovatel trvá na tom, ¾e délka zaji¹tìní byla stanovena nepøimìøenì dlouhá a odùvodnìní bylo nedostateèné. [10] Stì¾ovatel navrhuje, aby Nejvy¹¹í správní soud zru¹il napadený rozsudek a vrátil vìc krajskému soudu k dal¹ímu øízení. [11] ®alovaný ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti uvedl, ¾e posuzování chování cizince v minulosti pøedstavuje jediný mo¾ný prostøedek, kterým lze v takové situaci disponovat. Po¾adavek stì¾ovatele uvést zcela konkrétnì, jakého jednání proti veøejnému poøádku se v budoucnosti mù¾e cizinec dopustit, jde nad rámec zákona. Obecná obava z toho, ¾e by mohlo ze strany cizince (právì vzhledem k jeho dosavadnímu jednání) dojít k ohro¾ení veøejného poøádku, tak zcela ve smyslu zákona o azylu postaèí k ulo¾ení povinnosti podle § 46a tohoto zákona. Ke ostí¾ní námitce, ¾e se ¾alovaný omezil pouze na skuteènost samotného nelegálního pobytu stì¾ovatele, poukazuje správní orgán na vydaná rozhodnutí, ze kterých vyplývá, ¾e tomu tak v provedených øízeních nebylo. Správní orgán i soud posuzovaly dosavadní jednání stì¾ovatele v jeho souhrnu. Celkové okolnosti, délka i konkrétní prùbìh pobytu stì¾ovatele na území ÈR jsou pak ze spisového materiálu plnì seznatelné. Kasaèní stí¾nost poukazuje konkrétnì pouze na celkovou délku pobytu stì¾ovatele na území ÈR, ani¾ by v¹ak zpochybnila podstatnou skuteènost ztráty legálního pobytu stì¾ovatele v ÈR v minulosti, jeho následné zámìrné setrvávání na území v rozporu s podmínkami stanovenými právním øádem ÈR, následnì té¾ pobyt i v rozporu s vydaným a pravomocným rozhodnutím o správním vyho¹tìní, pøíp. snahy stì¾ovatele o vyhýbání se kontrole provádìné Policií ÈR. K obecné námitce ohlednì tvrzené snahy stì¾ovatele o øe¹ení své pobytové situace v ÈR za pomoci zákonných prostøedkù a její pøípadné relevanci pro pøedmìtné øízení v¹ak ji¾ kasaèní stí¾nosti nepøiná¹í ¾ádnou bli¾¹í argumentaci èi bli¾¹í skutková zji¹tìní, která by oprávnìnost a relevantnost námitky prokazovala, argumentace stì¾ovatele je pouze v rovinì obecného tvrzení. Takté¾ ani uvádìná absence finanèních prostøedkù nemù¾e nepøedstavovat skuteènost, která by pøijaté závìry sama o sobì objektivnì zpochybòovala. Pokud stì¾ovatel namítá, ¾e se krajský soud nevìnoval namítaným obavám stì¾ovatele z návratu do zemì jeho státní pøíslu¹nosti, uvádí k tomuto správní orgán, ¾e tato problematika se primárnì týká vlastního øízení ve vìci mezinárodní ochrany, kde jsou posuzovány ve¹keré tvrzené obavy cizince z návratu do jeho vlasti z pohledu jejich dùvodnosti a mo¾ného podøazení pod taxativnì stanovené dùvody pro udìlení mezinárodní ochrany. Øízení o udìlení mezinárodní ochrany na území ÈR bylo v pøípadì stì¾ovatele ukonèeno pravomocnì dne 7. 10. 2014, stì¾ovateli nebyla udìlena ¾ádná z forem mezinárodní ochrany (v souèasnosti probíhá pøezkumné soudní øízení, které stì¾ovatel vyvolal podáním ¾aloby). [12] Co se týèe délky ulo¾ené povinnosti setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù, ¾alovaný uvádí, ¾e popsal konkrétní a plnì individuální skuteènosti, které jej vedly k nutnosti ulo¾it stì¾ovateli povinnost setrvat a¾ do vycestování. Mezi instituty zaji¹tìní cizincù podle zákona o pobytu cizincù a ulo¾ením povinnosti setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù podle zákona o azylu nepanuje nejasný vztah, jak tvrdí stì¾ovatel; otázky, které si stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti v této souvislosti klade, byly podle ¾alovaného judikaturou vyøe¹eny. K námitce poru¹ení èl. 5 Evropské úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod ¾alovaný uvádí, ¾e stì¾ovatel tuto námitku vznesl pøed soudem pouze v obecné, zcela nekonkrétní podobì, bez nezbytné právní èi skutkové argumentace. Za této situace má ¾alovaný za to, ¾e kasaèní námitka není pøípustná (§ 104 odst. 4 s. ø. s.), nebo» nebyla uplatnìna ji¾ pøed soudem, aè v tom stì¾ovateli nic nebránilo. Po¾adovaná periodicita soudního pøezkumu je pak v pøípadì ulo¾ení povinnosti pokraèování setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù podle ¾alovaného zaji¹tìna zákonem o azylu dostateèným zpùsobem. K tomu ¾alovaný dodává, ¾e stì¾ovatel vyu¾il postup podle § 46a odst. 5 zákona o azylu a dne 24. 11. 2014 po¾ádal o pøezkoumání dùvodù setrvání v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù. Správní orgán tyto dùvody pøezkoumal, a shledal, ¾e dùvody, pro které bylo rozhodnutí o ulo¾ení povinnosti setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù vydáno, nadále trvají (správní rozhodnutí ze dne 27. 11. 2014, è.j OAM-183/LE-BE02-BE02-PS2-2014, nabytí právní moci dne 1. 12. 2014). Dne 31. 12. 2014 byl stì¾ovatel pøemístìn do Pobytového støediska (s povolenou propustkou na adresu H. 1306/21, P., a to od 6. 1. do 26. 2. 2015). K poukazu stì¾ovatele, ¾e § 46a zákona o azylu neobsahuje ¾ádné alternativy k zásahu do osobní svobody, jako je tomu napø. u § 123b zákona o pobytu cizincù, v èem¾ stì¾ovatel opìt spatøuje poru¹ení èl. 5 uvedené úmluvy, správní orgán uvádí, ¾e se Nejvy¹¹í správní soud ji¾ v minulosti vyslovil k obdobné námitce a shledal, ¾e v re¾imu zákona o azylu nelze dovodit povinnost posoudit mo¾nost vyu¾ití mírnìj¹ích donucovacích prostøedkù upravených v zákonì o pobytu cizincù. Zákon o azylu pøípady mírnìj¹ích variant donucovacích prostøedkù neupravuje. To je ostatnì logické. Pokud je zcela naplnìn pøedpoklad § 46a zákona o azylu, který vymezuje podmínky pro zaji¹tìní cizince, nepøichází pou¾ití mírnìj¹ích prostøedkù do úvahy, ale je namístì cizince zajistit. Proto správní orgán nepochybil, kdy¾ ve svém rozhodnutí nevedl úvahy o existenci mírnìj¹ích donucovacích prostøedkù (zákonem o azylu nezakotvených). [13] ®alovaný navrhl, aby Nejvy¹¹í správní soud zamítl kasaèní stí¾nost jako nedùvodnou. [14] Nejvy¹¹í správní soud pøezkoumal napadený rozsudek v souladu s ust. § 109 odst. 3 a 4 s. ø. s., vázán rozsahem a dùvody, které uplatnil stì¾ovatel v podané kasaèní stí¾nosti, a pøitom sám neshledal vady uvedené v odst. 4, k nim¾ by musel pøihlédnout z úøední povinnosti. [15] Po konstatování pøípustnosti kasaèní stí¾nosti se Nejvy¹¹í správní soud zabýval otázkou, zda je v dané vìci namístì vést úvahu ve smyslu § 104a s. ø. s. o pøijatelnosti kasaèní stí¾nosti, tj. zda kasaèní stí¾nost svým významem podstatnì pøesahuje vlastní zájmy stì¾ovatele. Dospìl k závìru, ¾e toto ustanovení svým smyslem dopadá jen na pøípady, kdy se má rozhodnout o kasaèní stí¾nosti ve vìci mezinárodní ochrany, nikoli na pøípad, kdy jde o øe¹ení otázky setrvání v pøijímacím støedisku cizince, který se mezinárodní ochrany, resp. zru¹ení správního rozhodnutí, jím¾ mu mezinárodní ochrana nebyla poskytnuta, teprve ¾alobou u krajského soudu bude dovolávat, pøípadnì se jí ji¾ dovolával (stejnì k otázce opatrovnictví viz rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 22. 5. 2013, è. j. 6 Azs 11/2013-18). Kasaèní stí¾nost je proto v dané vìci bez nutnosti dal¹ího posouzení pøijatelná. [16] Skutkové okolnosti týkající se pobytu a èinnosti stì¾ovatele na území Èeské republiky nejsou v dané vìci sporné. Stì¾ovatel pøicestoval do Èeské republiky v roce 1996 za úèelem podnikání. V roce 2003 na nìkolik dní na Ukrajinì nav¹tívil otce a do ÈR se vrátil v létì 2003 s platným cestovním dokladem a vízem za úèelem podnikání, od této doby z území ÈR nevycestoval a nepøetr¾itì zde pobývá. Od ukonèení dlouhodobého pobytu pobývá na území ÈR nelegálnì. Cestovní doklad mu ukradli nìkdy v roce 2013, kráde¾ nahlásil a dostavil se na ukrajinskou ambasádu s ¾ádostí o vydání nového dokladu. Na ambasádì mu bylo sdìleno, ¾e nový pas nedostane, ¾e mu vydají pouze doklad náhradní k vycestování, co¾ nechtìl. Nakonec mu byl vydán náhradní doklad k vycestování. V souèasné nemá na území ÈR podanou ¾ádnou ¾ádost o pobyt, nemá zde stálou adresu, ne¾ byl zadr¾en, bydlel u kamaráda v P. Dne 26. 4. 2014 bylo stì¾ovateli vydáno rozhodnutí o správním vyho¹tìní a zároveò byl zaøazen do Evidence ne¾ádoucích osob na jeden rok. Byla mu stanovena doba k vycestování z území ÈR do 30 dnù od nabytí právní moci rozhodnutí a vystaven výjezdní pøíkaz s platností do 2. 6. 2014. Stì¾ovatel z území ÈR v dobì platnosti výjezdního pøíkazu nevycestoval, dále zde pobýval bez platného dokladu a víz. ®alobce byl také dvakrát odsouzen pro spáchání trestných èinù dle § 171 odst. 1 písm. c) zák. è. 140/1961 Sb. trestního zákona (dle tehdy úèinné právní normy) a § 247 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zák. è. 140/1961 Sb., trestního zákona (dle tehdy úèinné právní normy). [17] Dne 22. 8. 2014 kontrolovala ¾alobce policejní hlídka, proto¾e se choval nervóznì a pøed hlídkou chtìl ujet na kole. Pøi kontrole bylo zji¹tìno, ¾e u sebe nemá ¾ádný doklad a nemá na území ÈR povolen pobyt. Proto¾e stì¾ovatel pobýval na území ÈR od 3. 6. 2014 bez platného víza, byl zaji¹tìn a následnì umístìn do ZZC. Pøi sepisování ¾ádosti o udìlení mezinárodní ochrany dne 28. 8. 2014 stì¾ovatel objasnil, ¾e v ÈR ¾ije i jeho man¾elka, ale ¾e od doby, kdy byl vzat do vazby v roce 2012, o ní nemá ¾ádné zprávy, nevidìl ji a není s ní v kontaktu. Na území ÈR nemá rodinné, soukromé a kulturní èi sociální vazby, které by byly jeho zaji¹tìním zasa¾eny. [18] Podle § 46a odst. 1 písm. c) zákona o azylu ministerstvo rozhodne o povinnosti ¾adatele o udìlení mezinárodní ochrany setrvat v pøijímacím støedisku nebo v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù a¾ do vycestování, maximálnì v¹ak po dobu 120 dní, jestli¾e by ¾adatel mohl pøedstavovat nebezpeèí pro bezpeènost státu nebo veøejný poøádek, není-li takový postup v rozporu s mezinárodními závazky Èeské republiky. [19] Z dùvodové zprávy (k bodu 42 snìmovního tisku è. 191) vyplývá, ¾e vý¹e uvedené ustanovení bylo pøijato s cílem zamezit zneu¾ívání øízení o mezinárodní ochranì pro nelegální migraci èi jiné nelegální aktivity. Øízení o udìlení mezinárodní ochrany ji¾ z podstaty slou¾í k tomu, aby bylo zji¹tìno, zda ¾adatel potøebuje ochranu Èeské republiky, anebo nikoli. Ji¾ sama existence øízení presumuje, ¾e ne v¹ichni ¾adatelé ochranu získají, ¾e ne v¹ichni ¾adatelé mají dùvody, pro které lze ochranu udìlit-a toto v¹e je zji¹»ováno v prùbìhu øízení. [20] Z odùvodnìní napadeného rozsudku logicky a srozumitelnì vyplývá, ¾e jednání stì¾ovatele pøedstavuje nebezpeèí pro veøejný poøádek Èeské republiky. Tento závìr krajský soud uèinil v souladu s ¾alovaným na základì zji¹tìní, ¾e stì¾ovatel pobýval na území Èeské republiky neoprávnìnì, nerespektoval tuzemské právní normy o pobytu cizincù ani ¾ádné ze správních rozhodnutí o vyho¹tìní, pøièem¾ svévolnì opou¹tìl zaji¹»ovací zaøízení. Napadený rozsudek dále obsahuje odkazy na správná ustanovení pøíslu¹ných právních pøedpisù, podle nich¾ bylo rozhodováno, a není nikterak vnitønì rozporný. Naopak je vystaven na logických argumentech a konkrétních skutkových zji¹tìních a je z nìj na první pohled zøejmé, jak bylo v posuzovaném pøípadì stì¾ovatele rozhodnuto. Nejvy¹¹í správní soud se s ohledem na vý¹e uvedené neztoto¾nil s námitkou stì¾ovatele, ¾e napadený rozsudek je nepøezkoumatelný pro jeho nesrozumitelnost. [21] Výklad pojmu veøejný poøádek pou¾itého v kontextu § 46a odst. 1 písm. c) zákona o azylu nále¾í primárnì judikatuøe soudù rozhodujících ve správním soudnictví. Pøi výkladu a následné aplikaci tohoto ustanovení je tøeba brát v úvahu jeho smysl a úèel, ale i okolnosti jeho vzniku a pùvodu, pøièem¾ musí být té¾ respektovány závazky vyplývající pro Èeskou republiku z mezinárodního i unijního práva. K výkladu pojmu veøejný poøádek ve smyslu citovaného ustanovení lze odkázat pøedev¹ím na rozsáhlé odùvodnìní rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 17. 9. 2013, è. j. 5 Azs 13/2013-30. V tomto rozsudku vztáhl zdej¹í soud závìry roz¹íøeného senátu i na kontext citovaného ustanovení a dospìl k následujícím závìrùm: Roz¹íøený senát Nejvy¹¹ího správního soudu se v usnesení ze dne 26. 7. 2011, è. j. 3 As 4/2010-151, publikovaném pod è. 2420/2011 Sb. NSS, zabýval výkladem pojmu naru¹ení veøejného poøádku ve smyslu § 119 odst. 2 písm. b) zákona o pobytu cizincù. Právì v tomto usnesení konstatoval, ¾e pøi výkladu pojmù veøejný poøádek , resp. záva¾né naru¹ení veøejného poøádku pro úèely výkladu ustanovení cizineckého zákona, pokraèování je tøeba brát v úvahu nejen úèel daného právního pøedpisu, ale také kontext samotného ustanovení. Závìry o tom, jaké konkrétní jednání je záva¾ným naru¹ením veøejného poøádku, uèinìné ve vztahu k urèitému ustanovení, pak nelze bez dal¹ího pøebírat pøi výkladu ustanovení jiných, nýbr¾ je potøeba pøihlí¾et ke specifickým okolnostem vzniku, pùvodu a úèelu ustanovení, stejnì jako je tøeba pak dané ustanovení pøimìøeným zpùsobem vylo¾it rovnì¾ ve vztahu k individuálním okolnostem jednotlivých pøípadù . Tento závìr lze pøenést i na nyní posuzovanou vìc, nebo» i v daném pøípadì platí, ¾e pøi výkladu § 46a odst. 1 písm. c) zákona o azylu musí být zohlednìno nejen znìní tohoto ustanovení, ale, jak ji¾ bylo uvedeno, té¾ jeho smysl a úèel i okolnosti jeho vzniku a pùvodu. ( ) S ohledem na uvedené lze konstatovat, ¾e stávající judikatura Soudního dvora a Nejvy¹¹ího správního soudu poskytuje dostateèné vodítko k vymezení rozsahu pojmu veøejný poøádek ve smyslu § 46a odst. 1 písm. c) zákona o azylu. Východiskem je zde stejnì jako v pøípadì výkladu § 119 odst. 2 písm. b) zákona o pobytu cizincù obecný test pou¾ití výhrady veøejného poøádku v oblasti volného pohybu osob a imigraèního a azylového práva zformulovaný Soudním dvorem. Obì tato ustanovení jsou výsledkem transpozice smìrnic EU a sledují obdobný úèel, kterým je ochrana základních zájmù spoleènosti, a to do budoucnosti. Proto za situace, kdy zákon o azylu ani relevantní pøedpisy unijního práva dosud neurèují konkrétní okolnosti, je¾ mohou zalo¾it dùvodné podezøení, ¾e by mohl ¾adatel pøedstavovat nebezpeèí pro veøejný poøádek [ostatnì rovnì¾ ji¾ citovaný èl. 8 odst. 3 písm. e) nové pøijímací smìrnice pøebírá tento dùvod pro zaji¹tìní ¾adatele o mezinárodní ochranu v jeho obecné formulaci z dùvodu ochrany veøejného poøádku ], není ¾ádný dùvod, proè závìry vyslovené roz¹íøeným senátem nevztáhnout i na § 46a odst. 1 písm. c) zákona o azylu. To tedy znamená, ¾e za nebezpeèí pro veøejný poøádek ve smyslu § 46a odst. 1 písm. c) zákona o azylu je tøeba pova¾ovat pouze hrozbu takového jednání, které bude pøedstavovat skuteèné, aktuální a dostateènì záva¾né ohro¾ení nìkterého ze základních zájmù spoleènosti, pøièem¾ je nutno zohlednit individuální okolnosti ¾ivota cizince a pøihlédnout k jeho celkové ¾ivotní situaci. [22] Z tohoto právního názoru vycházel Nejvy¹¹í správní soud i v nyní posuzované vìci. Krajský soud vzhledem k okolnostem dosavadního pobytu stì¾ovatele na území ÈR usoudil, ¾e u stì¾ovatele existovala dùvodná domnìnka, ¾e bude pøedstavovat nebezpeèí pro veøejný poøádek, proto¾e stì¾ovatel záva¾nì a opakovanì nerespektoval právní pøedpisy ÈR ani rozhodnutí o správním vyho¹tìní, tudí¾ soustavnì poru¹oval veøejný poøádek. [23] V rozsudku ze dne 12. února 2014, è. j. 3 Azs 19/2013-44, zdej¹í soud citované závìry doplnil, kdy¾ uvedl, ¾e aby bylo mo¾né jednání cizince pova¾ovat za nebezpeèí pro veøejný poøádek ve smyslu § 46a odst. 1 písm. c) zákona o azylu, musí jít o jednání urèité intenzity. Pouhé nedodr¾ení právního pøedpisu jistì není samo o sobì skuteèným, aktuálním a dostateènì záva¾ným ohro¾ením nìkterého ze základních zájmù spoleènosti. Per argumentum ad absurdum by bylo mo¾no dovést výklad krajského soudu k závìru, ¾e aplikace pøedmìtného institutu zaji¹tìní ve smyslu ustanovení § 46a odst. 1 písm. c) zákona o azylu je mo¾ná v¾dy, pokud se cizinec dopustí jakéhokoliv poru¹ení právních pøedpisù Èeské republiky, kupø. pøejde silnici na èervený svìtelný signál Stùj , apod. Takto ov¹em úèel pøedmìtného ustanovení vnímat nelze. V této vìci vytkl zdej¹í soud krajskému soudu, ¾e nesprávnì vylo¾il pojem veøejný poøádek v kontextu § 46a odst. 1 písm. c) zákona o azylu, nebo» tento pojem nekvalifikoval za pou¾ití skutkového stavu zji¹tìného ze správního spisu. Pøitom právì konkrétní okolnosti jednání cizince jsou pro posouzení podmínek aplikace § 46a odst. 1 písm. c) rozhodující. [24] Co se týèe námitky stì¾ovatele, ¾e nebezpeèí pro veøejný poøádek musí ze strany cizince existovat do budoucna, pak tento aspekt je nepochybnì znakem skuteèné, aktuální a dostateènì záva¾né hrozby. Ze zákonných ustanovení a jejich výkladu, jak byl citován vý¹e, plyne pøedev¹ím po¾adavek zohlednit a uvést v¹echny skuteènosti, které mají na rozhodnutí ¾alovaného pøi posuzování existence takové hrozby vliv. Jak uvedl ji¾ zdej¹í soud v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, è. j. 1 Azs 213/2014-34, toto posuzování probíhá na pùdorysu dosavadního chování cizince- správní orgány z povahy vìci èiní úvahu o reálnì hrozbì naru¹ení veøejného poøádku na základì dosavadního chování cizince . Rozhodnutí ¾alovaného ani rozsudek krajského soudu tak nejsou nezákonné pro nedostatek dùvodù proto, ¾e v nich není dostateènì zhodnoceno nebezpeèí chování stì¾ovatele do budoucna. [25] Stì¾ovateli lze rovnì¾ pøisvìdèit, ¾e skuteèným, aktuálním a záva¾ným ohro¾ením nìkterého ze základních zájmù spoleènosti není samotný nelegální vstup èi nelegální pobyt na území ÈR. K tomu lze odkázat na závìry rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 16. 12. 2013, è. j. 5 Azs 17/2013-22, rozsudku ze dne 5. 2. 2014, è. j. 1 Azs 21/2013-50, nebo rozsudku ze dne 27. 2. 2014, è. j. 6 Azs 19/2013-47: Závìr ministerstva o nebezpeèí pro veøejný poøádek tedy vychází jen ze znaènì kusé úvahy, ¾e stì¾ovatel na území Èeské republiky pobýval nelegálnì a existují dùvodné pochybnosti o jeho dobrovolném vycestování. V èem ministerstvo spatøovalo skuteèné, aktuální a dostateènì záva¾né ohro¾ení základních zájmù spoleènosti , resp. jakých zájmù , v¹ak ji¾ z jeho odùvodnìní zøejmé není. V pøípadì stì¾ovatele, na rozdíl od vìci posuzované roz¹íøeným senátem, sice nelze z obsahu spisù explicitnì dovodit, ¾e by se jednalo o rodinného pøíslu¹níka obèana EU, resp. rodinného pøíslu¹níka obèana Èeské republiky, ale to nic nemìní na povinnosti správního orgánu zohlednit pøi svém rozhodování rovnì¾ individuální okolnosti ¾ivota stì¾ovatele a pøihlédnout také k jeho celkové ¾ivotní situaci. [26] Pokud ov¹em stì¾ovatel namítá, ¾e ¾alovaný postavil závìry svého rozhodnutí toliko na základì nelegálního pobytu stì¾ovatele v ÈR a jeho opakovaného nevycestování, nelze tomu pøisvìdèit. Z rozhodnutí ¾alovaného je zøejmé, ¾e ohro¾ení veøejného poøádku shledal rovnì¾ v trestné èinnosti stì¾ovatele, který byl pravomocnì odsouzen za trestné èiny kráde¾e, øízení motorového vozidla bez øidièského oprávnìní a maøení výkonu úøedního rozhodnutí. Postup, kdy ¾alovaný vyu¾il informace zji¹tìné v pøedchozím øízení, není pochybením. Tento závìr ostatnì zaujal zdej¹í soud ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2014, è. j. 3 Azs 24/2013-42, kde uvedl, ¾e v postupu, kdy ¾alovaný vyu¾il informace o stì¾ovateli z pøedchozích øízení, neshledal pochybení. Vzhledem k tomu, ¾e zákon o azylu nekonkretizuje zpùsob, jakým má ministerstvo zji¹»ovat splnìní podmínek pro ulo¾ení povinnosti podle § 46a odst. 1 písm. c), lze dovodit, ¾e tyto skuteènosti ministerstvo zji¹»uje pøedev¹ím ze spisù ¾adatele a informací od Policie ÈR. Pøevzetí skutkových zji¹tìní z pøedchozího øízení o zaji¹tìní do rozhodnutí o povinnosti setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù proto není nedostatkem tohoto rozhodnutí za pøedpokladu, ¾e tato skutková zji¹tìní umo¾òují dostaèujícím zpùsobem posoudit, zda jsou splnìny podmínky pro aplikaci § 46a odst. 1 písm. c) zákon o azylu, vèetnì posouzení otázky, zda cizinec nespadá do chránìné skupiny osob, na které nelze tuto povinnost aplikovat. K vydání rozhodnutí dle § 46a odst. 1 písm. c) zákona o azylu postaèují ji¾ samotné dùvodné obavy, ¾e by cizinec mohl pøedstavovat nebezpeèí pro veøejný poøádek. V nyní projednávaném pøípadì v¹ak ¾alovaný uvedeným rozhodnutím reagoval na existenci konkrétních jednání v minulosti, která ve svém souhrnu pøedstavovala skuteèné, aktuální a dostateènì záva¾né ohro¾ení veøejného poøádku, zejména zájmu spoleènosti na respektování a výkonu pravomocnì ulo¾ených trestù v trestním øízení a respekt k právnímu øádu a pobytovým právním pøedpisùm Èeské republiky. Zároveò povaha tìchto jednání v kontextu konkrétní ¾ivotní situace stì¾ovatele naznaèovala, ¾e se s nikoli malou mìrou pravdìpodobnosti mohou u nìho opakovat i v budoucnu. Z rozhodnutí ¾alovaného tedy jasnì plyne, jaké konkrétní a specifické okolnosti byly dùvodem vydaného rozhodnutí. Námitka ¾alobce namítající nedostateèné odùvodnìní proto neobstojí, co¾ lze pøenést i na závìry krajského soudu, který se s hodnocením skutkových okolností ztoto¾nil se ¾alovaným. Stì¾ovatel pøitom ani v kasaèní stí¾nosti nerozporuje, ¾e by zji¹tìné informace, ze kterých ¾alovaný vycházel, byly nesprávné. [27] Co se týèe ulo¾ené délky setrvání v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù, lze prvnì obecnì uvést, ¾e pøi porovnání s podobným institutem, kterým je zaji¹tìní cizince za úèelem správního vyho¹tìní (§ 124 zákona o pobytu cizincù), nelze pøehlédnout, ¾e zákonodárce v zákonì o pobytu cizincù pøímo stanovuje kriteria, na základì kterých má být stanovena doba trvání zaji¹tìní ( policie v rozhodnutí o zaji¹tìní stanoví dobu trvání zaji¹tìní s pøihlédnutím k pøedpokládané slo¾itosti pøípravy výkonu správního vyho¹tìní ), pøièem¾ doba zaji¹tìní nesmí pøekroèit 180 dnù. Otázku odùvodnìní stanovení doby zaji¹tìní podle tohoto institutu pak vykládá judikatura tak, ¾e vedlej¹í ustanovení výroku rozhodnutí o zaji¹tìní cizince za úèelem jeho vyho¹tìní, jím¾ pokraèování se stanoví doba trvání zaji¹tìní (§ 124 odst. 3 zákona è. 326/1999 Sb., o pobytu cizincù na území Èeské republiky), musí být øádnì odùvodnìno ve smyslu § 68 odst. 3 správního øádu z roku 2004, aby bylo mo¾né pøezkoumat, zda správní orgán nezneu¾il správní uvá¾ení èi nepøekroèil jeho meze (podle rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 19. 10. 2011, è. j. 1 As 93/2011-79). V odùvodnìní citovaného rozsudku se dále uvádí, ¾e ( ) øádnì odùvodnìny musí být v¹echny èásti výroku správního rozhodnutí, tj. i jeho vedlej¹í ustanovení. Tím spí¹e tehdy, jestli¾e stanovení doby trvání zaji¹tìní je ovládáno správním uvá¾ením, pøi jeho¾ výkonu se bere v úvahu zejména pøedpokládaná slo¾itost pøípravy výkonu správního vyho¹tìní (§ 124 odst. 3 zákona o pobytu cizincù), ale rovnì¾ dal¹í meze vlastní pro výkon veøejné moci v právním státì, jako je zákaz libovùle, zákaz diskriminace, pøíkaz zachovávat lidskou dùstojnost, respekt principu proporcionality a rovnosti atd. (srov. usnesení roz¹íøeného senátu NSS ze dne 23. 3. 2005, è. j. 6 A 25/2002-42, publ. pod è. 906/2006 Sb. NSS; v¹echna zde cit. rozhodnutí NSS jsou pøístupná na www.nssoud.cz). Výkon správního uvá¾ení musí nalézt odraz v odùvodnìní rozhodnutí, aby mohl soud pøezkoumat, zda správní orgán správního uvá¾ení nezneu¾il, èi nepøekroèil jeho meze (viz rozsudek NSS ze dne 22. 9. 2004, è. j. 2 As 19/2004-92, publ. pod è. 430/2005 Sb. NSS, srov. té¾ rozsudek NSS ze dne 30. 11. 2004, è. j. 3 As 24/2004-79) . [28] Aèkoliv úèelem ustanovení § 46a odst. 1 písm. c) zákona o azylu není, tak jako v pøípadì zaji¹tìní za úèelem správního vyho¹tìní, zajistit výkon vyho¹tìní, závìry judikatury o nezbytnosti odùvodnìní stanovení délky zaji¹tìní lze analogicky vztáhnout i na rozhodování o povinnosti setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù podle tohoto ustanovení. Správní orgán musí proto odùvodnit rozhodnutí o délce ulo¾ené povinnosti, a to o to peèlivìji, pokud se rozhodne ulo¾it zákonné maximum. Po¾adavek na odùvodnìní délky této povinnosti je mo¾né dovodit i z toho, ¾e se jedná o zásah do osobní svobody jednotlivce a musí být zaruèen jeho soulad s èl. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy. Jak uvádí Nejvy¹¹í správní soud ve svém rozsudku ze dne 17. 9. 2013, è. j. 5 Azs 13/2013-30, Dosavadní judikatura Evropského soudu pro lidská práva týkající se omezení svobody ¾adatelù o mezinárodní ochranu v ÈR potvrzuje, ¾e se na taková omezení svobody vztahuje èl. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy (viz rozsudek ESLP ze dne 25. 10. 2012, Buishvili vs. ÈR, stí¾nost è. 30241/11, § 49; rozsudek ESLP ze dne 27. 11. 2008, Rashed vs. ÈR, stí¾nost è. 298/07, § 70). By» se Evropský soud pro lidská práva v uvedených pøípadech zabýval rozhodnutím o nepovolení vstupu ¾adatele na území ÈR, resp. podle pøedchozí právní úpravy faktickým umístìním ¾adatele do pøijímacího støediska na mezinárodním leti¹ti podle § 73 zákona o azylu, je Nejvy¹¹í správní soud pøesvìdèen o tom, ¾e tyto závìry lze vztáhnout i na rozhodnutí o povinnosti ¾adatele setrvat v pøijímacím støedisku nebo v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù podle § 46a zákona o pobytu cizincù. Z judikatury ESLP plyne, ¾e doba trvání zbavení svobody nesmí pøesáhnout pøimìøenou lhùtu nezbytnou pro dosa¾ení sledovaného cíle (rozsudek ESLP ze dne 27. 11. 2008, Rashed vs. ÈR, stí¾nost è. 298/07, bod 68, rozhodnutí velkého senátu ESLP ze dne 29. 1. 2008 ve vìci Saadi proti Velké Británii, stí¾nost è. 13229/03, bod 79, http://echr.coe.int; srovnej také Krnec, J. Kosaø, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech. Komentáø. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 496). [29] Vzhledem k vý¹e uvedenému musí být z rozhodnutí správního orgánu zøejmé, z jakého dùvodu se rozhodne ulo¾it dobu povinnosti podle § 46a odst. 1 písm. c) zákona o azylu v délce 120 dnù, která pøedstavuje zákonný limit. Kritériem pøimìøenosti opatøení a rovnì¾ tak i ulo¾ené doby setrvání v zaji¹»ovacím zaøízení mù¾e být pochopitelnì záva¾nost jednání cizince. Napøíklad v rozsudku ze dne 19. 2. 2014, è. j. 3 Azs 25/2013-39, zdej¹í soud posoudil jako odùvodnìný závìr ¾alovaného, ¾e z chování ¾alobce lze dovodit jeho neochotu dlouhodobì respektovat základní pravidla vyjádøená v zákonech Èeské republiky, a ¾e skuteènì existuje dùvodná obava, ¾e v dosavadním chování bude pokraèovat a ¾e v dùsledku toho dojde v budoucnu k naru¹ení veøejného poøádku. Po zvá¾ení intenzity poru¹ování zákona ze strany ¾alobce je pak zøejmé, ¾e pøijaté opatøení splòovalo kriteria pøimìøenosti. A v rozsudku ze dne 21. 5. 2014, è. j. 6 Azs 33/2014-45, zdej¹í soud uvedl následující: V odùvodnìní napadeného rozhodnutí ¾alovaný poukázal na konkrétní a specifické okolnosti daného pøípadu, na základì kterých rozhodl o povinnosti ¾alobce setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù, a vzhledem ke v¹em tìmto uvedeným okolnostem (vèetnì absence platných dokladù, je¾ je tøeba nejprve obstarat) dospìl k závìru o nutnosti vyslovit povinnost setrvat zaøízení pro zaji¹tìní cizincù v maximální mo¾né zákonné délce. Stanovená délka povinnosti setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù není odùvodnìna toliko závìreènou vìtou odùvodnìní napadeného rozhodnutí, nýbr¾ specifickými skutkovými okolnostmi uvedenými v celém odùvodnìní napadeného rozsudku (arg. vzhledem k vý¹e uvedenému ). Nejvy¹¹í správní soud proto nemá ¾ádnou pochybnost o tom, ¾e stanovená, by» podle zákona maximální délka povinnosti setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù odpovídá té¾ po¾adavkùm subsidiarity a pøimìøenosti, jaké na zásah do práva na osobní svobodu klade èl. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy (srov. rozsudek ESLP ze dne 27. Listopadu 2008 Rashed proti Èeské republice, stí¾nost è. 298/07, bod 68; rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 29. ledna 2008 ve vìci Saadi proti Velké Británii, stí¾nost è. 13229/03, bod 79). [30] V posuzované vìci ¾alovaný odùvodnil stanovenou dobu zaji¹tìní právì s ohledem na nebezpeèí, které stì¾ovatel pøedstavuje pro veøejný poøádek, a také z dùvodu, ¾e neèinil ¾ádné kroky k legalizaci svého pobytu v Èeské republice. Tento závìr, jakkoliv je struèný, není nepøezkoumatelný. Pøesto¾e stì¾ovatel uvádí, ¾e mìl zájem svoji situaci øe¹it, neuvádí ¾ádná zásadní tvrzení, která by byla s úvahami ¾alovaného v rozporu. Individuální situaci stì¾ovatele, která spoèívá v nedostatku penìz k vycestování a v obavách ze situace na Ukrajinì, nepova¾uje zdej¹í soud za natolik záva¾nou, aby odùvodòovala nestandardnì benevolentní pøístup k jeho osobì. Jak navíc bylo ji¾ uvedeno, podle ¾alovaného nespoèívá nebezpeèí stì¾ovatele pro veøejný poøádek pouze v jeho nelegálním pobytu, ale také v jeho opakované trestné èinnosti. Ve vztahu k té stì¾ovatel zùstal v ¾alobì i v kasaèní stí¾nosti argumentaènì neteèný. Stanovená délka ulo¾ené povinnosti setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù se proto nejeví jako nepøimìøená. [31] Nelze samozøejmì pominout, ¾e ulo¾ením povinnosti setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù dochází k výraznému zásahu do práv ¾adatele o udìlení mezinárodní ochrany, k omezení jeho osobní svobody (detenci), a to a¾ po dobu 120 dní. Proto je v ust. § 46a odst. 5 zákona o azylu upravena povinnost ministerstva zkoumat po dobu platnosti rozhodnutí o povinnosti setrvat v pøijímacím støedisku, zda dùvody vydání tohoto rozhodnutí trvají. Periodicita soudního pøezkumu je v pøípadì ulo¾ení povinnosti setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù zákonem o azylu zaji¹tìna dostateèným zpùsobem. Vý¹e uvedené povinnost ministerstva nadto není výhradì pasivní povahy, jak vyplývá i z judikatury zdej¹ího soudu (viz rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 31. 7. 2013, è. j. 7 Azs 19/2013-38). [32] Co se týèe námitky nejasného vztahu institutu zaji¹tìní cizincù podle zákona o pobytu cizincù a povinnosti podle § 46a odst. 1 zákona o azylu, pak ani tato nemù¾e být dùvodná. Nejvy¹¹í správní soud ve své rozhodovací èinnosti ji¾ dostateènì vyjasnil základní východiska institutu ulo¾ení setrvání v zaji¹»ovacím øízení, pøièem¾ se vìnoval i výpoètu jednotlivých dob zaji¹tìní. Odkázat lze zejména na závìry ji¾ citovaného rozsudku ze dne 5. 3. 2014, è. j. 3 Azs 24/2013-42, ve kterém zdej¹í soud dospìl k závìru, ¾e (p)odle èl. 15 odst. 5 vìty druhé návratové smìrnice platí, ¾e Ka¾dý èlenský stát stanoví omezenou dobu trvání zaji¹tìní, je¾ nesmí pøesáhnout dobu ¹esti mìsícù. Podle § 125 odst. 1 vìty první zákona o pobytu cizincù, doba zaji¹tìní nesmí pøekroèit 180 dnù a poèítá se od okam¾iku omezení osobní svobody. Zákon o pobytu cizincù umo¾òuje v urèitých výjimeèných pøípadech (cizinec zmaøil výkon správního vyho¹tìní, nebo uvádí nepravdivé údaje, které jsou nezbytné pro zaji¹tìní náhradního cestovního dokladu) prodlou¾it zaji¹tìní cizince i nad dobu 180 dnù, viz ustanovení § 125 odst. 2 a 3 zákona o pobytu cizincù, v souladu s návratovou smìrnicí, která umo¾òuje toto prodlou¾ení zaji¹tìní v èl. 15 odst. 6. I tady je v¹ak stanovený limit, pøièem¾ celková doba trvání zaji¹tìní v tom pøípadì nesmí v souhrnu pøekroèit 545 dnù. Maximální doba zaji¹tìní je stanovena kvùli tomu, ¾e se jedná o zásah do osobní svobody jednotlivce, který musí být urèitým zpùsobem limitován. Vzhledem k tomu, ¾e v pøípadì rozhodnutí o povinnosti setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù se jedná svou podstatou o pøezaji¹tìní -cizinec prakticky pøechází z re¾imu zákona o pobytu cizincù do re¾imu zákona o azylu bez toho, ¾e by reálnì opustil zaøízení pro zaji¹tìní, bylo by v rozporu s vý¹e uvedenými mezinárodními závazky, pokud by se mohla maximální doba pokraèování zaji¹tìní tímto zpùsobem prodlu¾ovat a pøekraèovat tak povolené limity. Z vý¹e uvedených dùvodù se Nejvy¹¹í správní soud neztoto¾òuje se závìry krajského soudu, ¾e z dùvodu mnohých variant není mo¾né v zákonì stanovit obecnou maximální délku doby zaji¹tìní. Naopak, maximální délku zaji¹tìní v re¾imu podle zákona o pobytu cizincù stanovuje jednak návratová smìrnice, stejnì tak jako tuto délku implementoval samotný zákon o pobytu cizincù. Vzhledem k tomu, ¾e povinnost cizince setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù v re¾imu zákona o azylu je ve své podstatì taky jeho zaji¹tìním, nelze takto zásadní zásah do osobní svobody jednotlivce prodlu¾ovat tím, ¾e se cizinec bude pøezaji¹»ován v re¾imech rùzných zákonù na dobu del¹í, ne¾ je maximální celková doba zaji¹tìní cizince. Proto se doba, po kterou je cizinec povinen setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù èi v pøijímacím zaøízení podle § 46a zákona o azylu zapoèítává do celkové doby zaji¹tìní, která nesmí (za bì¾ných okolností) pøesáhnout 180 dnù. [33] V nyní projednávaném pøípadì bylo omezení osobní svobody stì¾ovatele podle § 46a odst. 1 písm. c) zákona o azylu logickým dùsledkem událostí, které tomuto rozhodnutí pøedcházely. V tomto kontextu Nejvy¹¹í správní soud zejména opìt pøipomíná povahu jednání stì¾ovatele. Pokud stì¾ovatel namítá, ¾e se krajský soud nevìnoval namítaným obavám stì¾ovatele z návratu do zemì jeho státní pøíslu¹nosti, pak k tomuto krajský soud správnì uvedl, ¾e tyto okolnosti stì¾ovatel v øízení pøed ¾alovaným nijak neakcentoval, tak¾e ¾alovanému nelze vytknout, ¾e se jimi nezabýval. Lze dodat, ¾e obavy z návratu do zemì pùvodu nejsou s to pøímo vylouèit ulo¾ení povinnosti setrvat v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù; mohou být vzaty v potaz pøi posuzování chování cizince, ve kterém správní orgán shledává nebezpeèí pro veøejný poøádek, a to zejména ve vztahu k dùvodùm nelegálního pobytu na území Èeské republiky. Pochopitelnì nemohou odùvodnit páchání trestné nebo jinak záva¾né èinnosti. Problematika situace v zemi pùvodu je pak pøedev¹ím otázkou øízení ve vìci mezinárodní ochrany. Vzhledem k tomu, ¾e pøedmìtem nynìj¹ího øízení bylo pouze rozhodnutí o povinnosti setrvat v pøijímacím zaøízení, není na místì zabývat se dal¹ími skutkovými dùvody spojenými s nemo¾ností stì¾ovatele vycestovat nad míru splnìní podmínek aplikace § 46a odst. 1 písm. c) zákona o azylu. [34] Jako nedùvodnou posoudil zdej¹í soud i námitku, ¾e nebyla pøi rozhodování zohlednìna délka pobytu stì¾ovatele na území Èeské republiky. ®alovaný i krajský soud vycházeli z vý¹e uvedeného skutkového stavu, z nìho¾ je doba pobytu stì¾ovatele na území Èeské republiky zøejmá. Neshledali v¹ak samotnou délku pobytu natolik relevantní ve vztahu k § 46a odst. 1 písm c) zákona o azylu, aby se jí museli výslovnì zabývat. Takový postup není chybný, nebo» samotný pobyt na území nesvìdèí o konkrétních vazbách ke státu, pokud se nijak výraznìji neprojevil. Podobnì nehraje velkou roli ka¾dá sociální interakce, do které stì¾ovatel vstupoval, pokud nepøekroèila urèitou mez, aby bylo nutné ji zohlednit. V tomto smìru bylo pøedev¹ím podstatné, ¾e stì¾ovatel nemá na území ÈR adresu, zdr¾uje se v P. na rùzných místech, bydlí u kamarádù nebo na ubytovnì dle finanèních mo¾ností, na území ÈR nesdílí spoleènou domácnost s obèanem Evropské unie a nemá zde ani bli¾¹í vazby k osobám èeské státní pøíslu¹nosti, na území ÈR se nenacházejí ani osoby, ke kterým by mìl stì¾ovatel vy¾ivovací povinnost. V Èeské republice se sice nachází man¾elka stì¾ovatele, kontakt s ní ov¹em stì¾ovatel neudr¾uje. Rovnì¾ ohlednì této námitky platí, ¾e stì¾ovatel nijak neupøesnil, jaké vazby nad rámec jeho pobytu v Èeské republice bylo nutno zohlednit. [35] Lze uzavøít, ¾e napadený rozsudek krajského soudu netrpí vytýkanými vadami. Krajský soud øádnì posoudil podmínky rozhodnutí o povinnosti setrvat v pøijímacím zaøízení. [36] Z vý¹e uvedeného vyplývá, ¾e kasaèní stí¾nost není dùvodná. Proto Nejvy¹¹í správní soud kasaèní stí¾nost podle ust. § 110 odst. 1 s. ø. s. zamítl. Uèinil tak postupem podle ust. § 109 odst. 2 s. ø. s., podle kterého o kasaèní stí¾nosti rozhoduje Nejvy¹¹í správní soud zpravidla bez jednání. [37] Výrok o náhradì nákladù øízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 vìta první ve spojení s § 120 s. ø. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má úèastník, který mìl ve vìci plný úspìch, právo na náhradu nákladù øízení pøed soudem, které dùvodnì vynalo¾il proti úèastníkovi, který ve vìci úspìch nemìl. Stì¾ovatel v øízení úspìch nemìl a ¾alovanému ¾ádné náklady s tímto øízením nad rámec bì¾né èinnosti nevznikly, tak¾e Nejvy¹¹í správní soud rozhodl, ¾e ¾alovanému, který by jako procesnì úspì¹ný úèastník øízení o kasaèní stí¾nosti nárok na náhradu nákladù tohoto øízení zásadnì mìl, se tato náhrada nepøiznává. [38] Nejvy¹¹í správní soud stì¾ovateli ustanovil usnesením ze dne 13. 1. 2015, è. j.-35, zástupcem advokáta JUDr. Maro¹e Matia¹ka, LL.M., a podle ust. § 35 odst. 8 s. ø. s. v takovém pøípadì platí odmìnu advokáta vèetnì hotových výdajù stát. Podle ust. § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. d) a § 13 odst. 3 vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb., ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, má v posuzované vìci advokát nárok na odmìnu za jeden úkon právní slu¾by (písemné podání ve vìci samé-doplnìní kasaèní stí¾nosti) ve vý¹i 3100 Kè a náhradu hotových výdajù ve vý¹i 300 Kè. Celková èástka odmìny tedy èiní 3400 Kè.

http://www.psp.cz/eknih/1960ns/tisky/t0096_01.htm

NS RČS 1960-1964, tisk 96, část č. 1 Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1962 ze dne..............1962 o plemenitbě a o zvelebování chovu hospodářských zvířat (plemenářský zákon) (1) Účelem tohoto zákona je vytvářet předpoklady pro neustálý rozvoj plemenitby a zvelebování chovu hospodářských zvířat (dále jen "plemenářství") a tím napomáhat v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství soustavnému a nepřetržitému zvyšování živočišné výroby a jejímu zprůmyslnění v podmínkách socialistické zemědělské velkovýroby. Posláním plemenářství je plánovitě zabezpečovat plemenitbu a zvelebovat chov hospodářských zvířat tak, aby při nejširším uplatňování velkovýrobní technologie chovu a hospodárném využívání krmiv byla získávána zvířata s vynikající plemennou hodnotou a vysoce užitkovými vlastnostmi, která jsou schopna tyto vlastností dále zlepšovat a přenášet na potomstvo. (2) Hospodářskými zvířaty se podle tohoto zákona rozumějí skot, prasata, ovce, koně, drůbež a kozy. Inseminace a přirozená plemenitba hospodářských zvířat (1) K rozmnožování hospodářských zvířat lze používat inseminace i přirozené plemenitby. (2) Okresní národní výbor rozhoduje na návrh organizace plemenářské služby o tom, u kterého druhu hospodářských zvířat a v jakém rozsahu se použije inseminace nebo přirozené plemenitby. (3) Provádění inseminace přísluší zpravidla organizacím plemenářské služby. Okresní národní výbor může v součinnosti s organizací plemenářské služby uložit socialistickým zemědělským organizacím, aby inseminaci prováděli jejich vlastní, k tomu oprávnění pracovníci; přitom může určit, které z těchto organizací budou provádět (svými pracovníky) také inseminaci plemenic u jednotlivých chovatelů; náhrada za provedení úkonů těmto organizacím nepřísluší. (4) Provádění přirozené plemenitby v chovu skotu, prasat, ovcí, drůbeže a koz přísluší zemědělským závodům; organizace plemenářské služby přitom pečují o řádné provádění plemenitby. Přirozenou plemenitbu klisen provádějí organizace plemenářské služby, popřípadě socialistické zemědělské organizace, za podmínek stanovených prováděcími předpisy. Výběry plemeníků (1) K plemenitbě skotů; prasat, ovcí, koní a koz lze používat jen plemeníky vybrané, pro něž bylo dáno povolení k inseminaci nebo povolení k připouštění (v přirozené plemenitbě). (2) Výběr plemeníků hospodářských zvířat (odstavec 1) provádí Ústřední chovatelská komise, zřízená při ministerstvu zemědělství; lesního a vodního hospodářství. Tato komise pravidelně také přezkušuje býky vyhrané pro inseminaci a hřebce, vydává pro ně dovolení k inseminaci nebo povolení k připouštění. (3) Povolení k inseminaci nebo povolení k připouštění vybraných plemeníků kromě býků pro inseminaci a hřebců - vydávají a pravidelné přezkoušení provádějí okresní chovatelské komise, které zřizují okresní národní výbory při zemědělských komisích. (4) K plemenitbě drůbeže lze používat jen plemeníky vybrané při uznávání chovů drůbeže a) pro šlechtitelské chovy - Ústřední chovatelskou komisí, b) pro ostatní stupně chovů - okresními chovatelskými komisemi. (5) Ústřední chovatelská komise a okresní chovatelské komise plní své úkoly podle předchozích odstavců svými subkomisemi. Opatřování plemeníků (1) Plemenné býky, kance, berany a kozly pro inseminaci, jakož i pro přirozenou plemenitbu plemenic náležejících jednotným zemědělským družstvům a jednotlivým chovatelům, a plemenné hřebce pro zapouštění klisen všech chovatelů opatřují organizace plemenářské služby. (2) Plemenné býky, kance, berany a kozly pro přirozenou plemenitbu plemenic, náležejících státním organizacím, si opatřují tyto organizace na svůj náklad. (3) Okresní národní výbor může jednotným zemědělským družstvům povolit, aby si opatřila na svůj náklad plemenné býky, kance, berany a kozly pro přirozenou plemenitbu vlastních plemenic. (4) Státním organizacím a jednotným zemědělským družstvům, které mají vlastní plemeníky, může okresní národní výbor uložit; aby těmito plemeníky byly v souladu s připařovacím plánem zapouštěny i plemenice ostatních chovatelů; vlastníkům plemeníků nepřísluší náhrada za zapouštění plemenic. (5) Plemeníky drůbeže opatřují si chovatelé na svůj náklad. Umísťování plemeníků (1) Plemenné býky, kance, berany a kozly pro přirozenou plemenitbu umísťují organizace plemenářské služby u jednotných zemědělských družstev, plemenné berany a kozly popřípadě též u jednotlivých chovatelů, smlouvami o umístění plemeníků; plemenné hřebce takto umísťují u socialistických zemědělských organizací. (2) Nelze-li dosáhnout potřebného umístění plemeníka smlouvou, rozhodne o jeho umístění okresní národní výbor. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může stanovit, že k plemenitbě je přípustné používat jen vybraných plemenic a zároveň upravit podmínky jejich výběru. Plemena hospodářských zvířat, jejich oblastí, dovoz a vývoz (1) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství stanoví, která plemena jednotlivých druhů hospodářských zvířat, popřípadě jejich kříženci, mohou být používání k chovu; přitom může stanovit též oblasti chovu jednotlivých plemen, popřípadě jejich kříženců. (2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství povoluje dovoz a vývoz plemenných hospodářských zvířat i spermatu plemeníků; stanoví přitom podmínky využití dovezených zvířat k dalšímu chovu a využití dovezeného spermatu plemeníků. Prodej zvířat ke zvláštním plemenářským účelům Vyžaduje-li obecný zájem, aby plemenné hospodářské zvíře; popřípadě i jeho přímé potomstvo, bylo použito k plemenářskému výzkumu nebo k jiným důležitým plemenářským účelům, např. k zušlechtění plemenných stád, okresní národní výbor na návrh příslušné organizace plemenářské služby uloží chovateli, pokud se účastníci sami o tom nedohodnou, aby jí zvíře za přiměřenou cenu prodal. Plemenářská opatření Kontrola užitkovosti a kontrola dědičnosti (1) Kontrolou užitkovosti se získávají jednak údaje pro posouzeni užitkových schopností hospodářských zvířat, jednak údaje o životních podmínkách těchto zvířat. (2) Kontrolou dědičností se získávají údaje o schopnostech plemenných zvířat dále zlepšovat a přenášet požadované užitkové vlastnosti na potomstvo a o jiných skutečnostech významných pro zajišťování rozvoje chovu zvířat. (3) Kontrole užitkovosti a kontrole dědičnosti jsou podrobena hospodářská zvířata především v chovech socialistických zemědělských organizací. (4) Kontrolu užitkovosti a kontrolu dědičnosti v kmenových chovech a plemenných chovech (§ 12) provádějí zpravidla organizace plemenářské služby. V chovech drůbeže a v užitkových chovech ostatních hospodářských zvířat provádějí tyto kontroly socialistické zemědělské organizace. (5) Chovatelé hospodářských zvířat jsou povinni zjišťovat potřebné údaje pro kontrolu užitkovosti a kontrolu dědičnosti a o výsledcích kontrol vést předepsané záznamy. (6) K účelům kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti jsou chovatelé kontrolovaných hospodářských zvířat povinni prodat organizaci plemenářské služby za ceny podle platných cenových předpisů potomstvo těchto zvířat v počtu stanoveném provedením předpisy. Hodnocení hospodářských zvířat Podle výsledku kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti se pravidelně provádí hodnocení hospodářských zvířat, při čemž se určí stupeň jejich plemenné hodnoty. Podle výsledků hodnocení hospodářských zvířat zapisují se nejlepší plemeníci a plemenice do plemenných knih. Chovy pro rozvoj plemenářské práce (1) K vytváření zvlášť vhodných podmínek pro rozvoj a zdokonalování plemenářské práce v chovu skotu, prasat, ovcí, koní a koz slouží kmenové chovy a plemenné chovy. (2) Za kmenové chovy mohou být uznány chovy s vysokou prošlechtěností a užitkovostí zvířat náležející organizacím plemenářské služby nebo socialistickým zemědělským organizacím; jejich podáním je vyššími formami plemenářské práce přispívat k rozvoji plemenných a užitkových chovů, zejména produkcí plemeníků osvědčených linií. O uznání kmenového chovu rozhoduje ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství. (3) Za plemenné chovy mohou být uznány chovy socialistických zemědělských organizaci, u nichž jsou splněny stanovené podmínky pro intenzívní výrobu a pro chov plemenných zvířat s vysokou užitkovostí; v chovu koz mohou být za týchž podmínek uznány za plemenné i chovy jednotlivých chovatelů. O uznání plemenných chovů rozhoduje okresní národní výbor na návrh organizace plemenářské služby. (4) Zdokonalování plemenářské práce v chovu drůbeže se provádí ve šlechtitelských, kmenových, plemenných a rozmnožovacích chovech socialistických zemědělských organizací. (1) Základními metodami plemenitby k rozvíjení a zdokonalování vlastností hospodářských zvířat jsou čistokrevná plemenitba a křížení. (2) V chovech pro rozvoj plemenářské práce, lze provádět v zájmu urychleného a úspěšného ustálení dědičnosti užitkových vlastností hospodářských zvířat i příbuzenskou plemenitbu. V užitkových chovech lze příbuzenské plemenitby použít jen tehdy, je-li to v souladu se schváleným připařovacím plánem. Označování hospodářských zvířat (1) Aby se umožnila řádná evidence hospodářských zvířat jako jednoho z důležitých předpokladů cílevědomého provádění plemenářské práce v podmínkách socialistické zemědělské velkovýroby, musí být hospodářská zvířata označována předepsaným způsobem v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy. (2) Pokud prováděcí předpisy nestanoví jinak, přísluší označovat hospodářská zvířata a) v kmenových chovech a plemenných chovech zvířat (s výjimkou drůbeže) - organizacím plemenářské služby, b) v chovech drůbeže a v užitkových chovech ostatních hospodářských zvířat - socialistickým zemědělským organizacím. Povinnosti socialistických zemědělských organizací při zvyšováni užitkovosti hospodářských zvířat Vedoucí pracovníci socialistických zemědělských organizací (v jednotných zemědělských družstvech představenstva) a ostatní chovatelé hospodářských zvířat jsou povinni zajišťovat provádění všech opatření nutných ke zvyšováni užitkovosti těchto zvířat, zejména a) péčí o zdraví hospodářských zvířat, b) soustavným chovatelským výběrem podle výsledků zjištěných v kontrole užitkovosti a kontruje dědičnosti, c) vhodným odchovem mladých zvířat umožňujícím zlepšováni jejich užitkových vlastností, d) péčí o hodnotnou a stejnoměrnou výživu zvířat a o vytváření příznivých životních podmínek pro ně, a to především jejich řádným ustájením a ošetřováním, e) plným využíváním produkčních schopností zvířat, Zajišťování rozvoje plemenářství Řízení plemenářství (1) Ústřední řízení plemenářství přísluší ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství. (2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství zřizuje k provádění plemenářské služby plemenářské organizace, které řídí. (3) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s zúčastněnými ústředními orgány může přenést na organizace plemenářské služby, popřípadě i jiné organizace, některé úkoly nebo oprávnění související se zajišťováním plemenářství. Působnost národních výborů při zajišťování rozvoje plemenářství (1) Národní výbory v rámci řízení a odpovědnosti za komplexní rozvoj živočišné výroby ve svých obvodech a) projednávají a schvalují dány plemenářských opatření, b) sledují činnost organizací plemenářské služby, hodnotí plnění jejich úkolů, upozorňují je na nedostatky v jejich činnosti, požadují odstranění těchto nedostatků a pomáhají jim při plnění úkolů, c) dbají o dodržování ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů. Při této činnosti se národní výbory opírají o účast a iniciativu pracujících a o jejich dobrovolné organizace. (2) Při rozmísťování úkolů státního plánu zemědělské výroby a nákupu dbají krajské a okresní národní výbory, aby v chovech pro rozvoj plemenářské práce byly vytvořeny podmínky pro řádné plnění jejich specializovaných úkolů. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může upravit obdobně podle tohoto zákona podmínky a způsob chovu i jiných neb v § 1 odst. 2 uvedených hospodářských zvířat, jakož i zvířat důležitých pro potřeby národního hospodářství, zejména ryb, včel, kožešinových a laboratorních zvířat, bource morušového a drobného hospodářského zvířectva. Přitom může pověřit zájmové dobrovolné organizace chovatelů prováděním plemenářských opatření v chovu těchto zvířat. (1) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními orgány vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona. (2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství stanoví v prováděcích předpisech též podmínky pro pořádání trhů plemenných i užitkových hospodářských zvířat. vládní nařízení č. 7/1951 Sb., o organizaci a působnosti výběrových komisí, vládní nařízení č. 85/1959 Sb., o nové organizaci plemenářské služby, vyhláška č. 1078/1949 Ú. I. (988/1949 U. v.), o chovu a výkonnostních zkouškách koní (dostizích), dosud nezrušená ustanovení vyhlášky č. 141/1951 Ú. l. (168/1951 Ú. v.), kterou se provádějí některá ustanovení zákona o zdokonalení živočišné výroby ve znění předpisů jí měnících a doplňujících, vyhláška č. 288/1951 Ú. l. (291/1951 Ú. v.), o místních agronomech a místních zootechnicích, vyhláška č. 42/1952 Ú. l. (78/1952 Ú. v.), a opatřeních k zajišťování plánovaného stavu skotu, vyhláška č. 79/1952 Ú. l. (106/1952 Ú. v.), o kontrole a zvelebováni chovu skotu a prasat, vyhláška č. 392/1952 Ú. l. (21/1953 Ú. v.), kterou se zřizuji ústavy pro výkonnostní zkoušky koní, vyhláška č. 342/1953 Ú. I. (389/1953 Ú. v.), o trzích na plemenná zvířata, vyhláška č. 131/1958 Ú. l., o úpravě chovu ovčího bravu a o jeho chovných oblastech, vyhláška č. 172/1960 Sb., o inseminaci hospodářských zvířat, a všechny další předpisy o věcech upravených tímto zákonem. [Seznam těchto předpisů je uveřejněn v částce 1862 Věstníku ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství.] Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1963. A. Část všeobecná Jedním z nejdůležitějších úkolů socialistické společnosti je neustálé zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Důležitým měřítkem pro vyjádření úrovně ve výživě lidu je výroba a spotřeba potravin živočišného původu. Zatímco předválečný průměr spotřeby masa na jednoho obyvatele u nás činil 32,9 kg, stoupla tato spotřeba po roce 1945 tak, že v roce 1959 činila již 54 kg masa. S růstem spotřeby masa se počítá i v příštích letech tak, že v roce 1975 má dosáhnout 80 kg masa na jednoho obyvatele. Obdobný stav i perspektiva je u dalších dvou hlavních potravin, a tou mléka a vajec. V roce 1936 spotřeba mléka, včetně mléčných výrobků (kromě másla) na osobu, činila v přepočtu na mléko 159,1 kg. V letech druhé světové války tato spotřeba značně poklesla, v roce 1954 dosáhla opět předválečné úrovně a do roku 1970 má roční spotřeba mléka stoupnout na 307 kg na; 1 osobu. Spotřeba vajec v roce 1936 činila 138 kusů na, osobu, v roce 1959 se zvýšila, na 169 kusů. Do roku 1970 má pak roční spotřeba stoupnout na 248 kusů vajec na 1 osobu. Jedním z hlavních předpokladů úspěšného rozvoje živočišné výroby a tím plnění stále se zvyšujících úkolů v produkci živočišných výrobků v podmínkách socialistické zemědělské velkovýroby při jejím zprůmyslňování je - kromě dostatečné krmivové základny a dobrého zdravotního stavu hospodářských zvířat - vysoká úroveň plemenářské práce. II. Dosavadní právní úprava plemenitby a zvelebování chovů hospodářských zvířat Jedním z prostředků, které napomáhají a usměrňují úspěšné provádění plemenářské práce v chovech hospodářských zvířat je vyhovující úprava základních a všeobecných vztahů na tomto úseku. Tato úprava může napomáhat prosazování, prohlubováni a zkvalitňování forem plemenářské práce, když stanoví takové závazné zásady, které nejen umožňují plnit současné úkoly na úseku plemenářství, stanovené stranou a vládou, ale které jsou spolehlivým vodítkem pro spěšně plnění úkolů vyplývajících z perspektivních potřeb našeho národního hospodářství na tomto úseku. Dosavadní právní úprava otázek; týkajících se plemenitby a zvelebování chovu hospodářských zvířat, byla pojata do zákona č. 187/1950 Sb., o zdokonalení živočišné výroby. Tento zákon upravoval kromě otázek plemenitby hospodářských zvířat i některé otázky z úseku veterinární činnosti; zejména postup při odstraňování příčin nákaz a jiných nemocí zvířat a provádění zdravotních prohlídek zvířat. Tento úsek byl již upraven vydáním zákona č. 66/1961 Sb. Zákon č. 187/1950 Sb. byl přitom zrušen. Ustanovení zákona č. 187/1950 Sb., upravující otázky plemenitby, byla vývojem na tomto úseku již překonána a nemohla by být pro budoucnost účinným prostředkem k rozvoji živočišné výroby a plemenářství, jak v etapě ukončení socializace našeho zemědělství, tak i v etapě budování komunistické společnosti. Úprava pojatá do zákona č. 187/1950 Sb. měla být především názorným ukazatelem pro jednotlivá hospodařící rolníky, jaké výhody pro ně vyplývají ze společného hospodaření; úprava napomáhala tak ke tvoření jednotných zemědělských družstev. Zákon řešil hlavně otázky zjišťování užitkovosti hospodářských zvířat a jejich plemenné hodnoty, jakož i otázky plemenitby. Po stránce organizačně hospodářské se zákon opíral o organizace a orgány v té době působící a vykonávající na úseku živočišná výroby určitou působnost na základě jiných předpisů (např. býv. Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky, jednotný svaz českých zemědělců). Tyto organizace v průběhu doby zanikly, popřípadě byly přetvořeny na jiné se změněnou působností. Závažným nedostatkem tohoto zákona bylo, že sice připouštěl používat k plemenitbě jen vybraně plemeníky některých druhů hospodářských zvířat a upravil výběry plemeníků, avšak nevytvořil dostatečné předpoklady k masovému zlepšování a zdokonalování užitkových vlastností hospodářských zvířat. Zmíněný zákon neupravil dále v dostatečné míře otázky zvelebování chovu hospodářských zvířat, zejména z hlediska dalšího vývoje a neumožnil ani uplatňování potřebných plemenářských opatření. Zákon zejména neobsahoval ustanovení; která by byla dostatečným právním podkladem pro široké provádění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti hospodářských zvířat a nestanovil ani progresivní metody plemenitby nezbytné k urychlenému dosažení potřebné úrovně užitkovostí hospodářských zvířat v celostátním průměru. Neméně závažnou vadou této úpravy bylo, že se plemenářská a zvelebovací opatření nevztahovala na drůbež, takže pro zajišťování chovu drůbeže, jehož význam při zvyšování životní úrovně stoupá, nebylo dosud dostatečného právního podkladu. III. Zásady nové zákonné úpravy plemenářství Nová úprava sleduje cíl vytvořit právní základ plemenářství v Československé socialistické republice; který vychází z dosaženého stupně rozvoje socialistických výrobních vztahů v našem zemědělství a který bude také účinným nástrojem pro zprůmyslnění a další úspěšný rozvoj živočišné výroby ve velkovýrobních formách chovů hospodářských zvířat. Jeho úlohou tedy bude přispět k dosaženi potřebného počtu hospodářských zvířat s vynikající plemennou hodnotou a vysokou užitkovostí a zajišťovat tak podstatný vzestup zemědělské výroby a povzneseni její úrovně na úroveň průmyslově výroby. Návrh nového zákona spočívá na těchto hlavních zásadách: 1. Inseminace plemenic hospodářských zvířat bude používána jako nejúčinnější prostředek k rychlému zušlechťování užitkových vlastností všech druhů hospodářských zvířat. Inseminace bude používána v nejširším měřítku zejména u skotu, a hlavní důraz bude kladen na maximální využití plemeníků kladně přezkoušených v kontrole dědičnosti. 2. V souladu s vytvářením velkých ekonomických celků s podnikovou specializací na úseku živočišné výroby bude provádění inseminace převáděno na podnikový princip. Zákon proto umožňuje, aby socialistická zemědělské závody prováděly inseminaci vlastními pracovníky (Inseminačními techniky). 3. K plemenitbě skotu, prasat, ovcí, koni a koz bude i nadále možno používat jen vybraných plemeníků, pro něž bylo vydáno povoleni k inseminaci nebo povolení k připouštění (přirozená plemenitba). Výběry plemeníků těchto druhů zvířat bude provádět Ústřední chovatelská komise. K plemenitbě používaní plemeníci budou každoročně přezkušováni buď Ústřední chovatelskou komisí (plemenní býci k inseminaci a plemenní hřebci), anebo okresními chovatelskými komisemi (ostatní plemeníci), které zřizují okresní národní výbory při svých zemědělských komisích. K plemenitbě drůbeže bude možno používat rovněž, jen plemeníky vybrané při uznávání chovů drůbeže. Chovatelské komise budou plnit své úkoly prostřednictvím subkomisí pro výběr plemeníků jednotlivých druhů hospodářských zvířat. 4. Plemeníky pro inseminaci a přirozenou plemenitbu skotu, prasat, ovci, koní a kaz bude opatřovat zpravidla organizace plemenářské služby. Nákup těchto plemeníků pro přirozenou plemenitbu bude provádět zmíněná organizace ze svých prostředků (na rozdíl od dosavadního stavu, kdy nákup těchto plemeníků financovaly okresní národní výbory ze svých rozpočtových prostředků). Státní organizace (státní statky, výzkumné ústavy, školní statky atd.) si budou opatřovat potřebné plemeníky pro přirozenou plemenitbu samy. Jednotným zemědělským družstvům se umožňuje nákup vlastních plemeníků. Plemeníky drůbeže si opatřují všichni chovatelé na svůj náklad. 5. Zákon umožňuje, aby z důvodů obecného zájmu (např. k provádění výzkumu, vyšší plemenářské účely) byla na základě opatření okresního národního výboru získávána vhodná plemenná zvířata ód dosavadních chovatelů. Za zvířata tímto způsobem opatřená bude poskytována přiměřená cena. 6. Zákon rozšiřuje dosavadní rozsah kontroly užitkovosti a nově zavádí kontrolu dědičnosti hospodářských zvířat k získáváni podkladů potřebných pro posouzení schopnosti přenášet užitkové vlastnosti zvířat na potomstvo. Kontrolu užitkovosti a kontrolu dědičnosti budou provádět organizace plemenářské služby a zčásti též socialistické zemědělské organizace; tím se zabezpečuje aktivní účast zemědělských závodů na řízení a provádění plemenářské práce. 7. K uplatnění vyšších forem plemenářské práce se zřizuji kmenové chovy a plemenné chovy hospodářských zvířat jako nejvyšší stupně chovů. 8. Socialistickým zemědělským organizacím se ukládá povinnost zajišťovat zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat, zejména péčí o jejich zdraví, o hodnotnou výživa, provádění chovatelského výběru zvířat a vytvářením příznivých životních podmínek pro ně. 9. V zájmu řádné evidence hospodářských zvířat v podmínkách socialistické zemědělské velkovýroby a spolehlivého určení jejich totožnosti a původu stanoví zákon povinnost označovat zvířata v účelném rozsahu a podepsaným způsobem.

https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2019-47

47/2019verze 1 Sdělení č. 47/2019 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení Datum vyhlášení 01.10.2019 Uzavření smlouvy 14.03.2018 Platnost od 01.10.2019 Část II - POUŽÍVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (Čl. 7 - Čl. 8) Část III - DŮCHODY STAROBNÍ, ZA VÝSLUHU LET, INVALIDNÍ, PŘI ZTRÁTĚ ŽIVITELE (VDOVSKÉ/VDOVECKÉ, SIROTČÍ) (Čl. 9 - Čl. 13) Část IV - RŮZNÁ USTANOVENÍ (Čl. 14 - Čl. 22) Část V - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTAVOVENÍ (Čl. 23 - Čl. 26) Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. března 2018 byla v Minsku podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení. Smlouva vstupuje v platnost na základě svého článku 25 dne 1. října 2019. Česká republika a Běloruská republika, dále jen „Smluvní strany“, vedeny přáním upravit vztahy mezi státy v oblasti důchodového zabezpečení, se dohodly takto: 1. Pro účely provádění této smlouvy následující výrazy znamenají: 1) „právní předpisy Smluvních stran“ - zákony a jiné závazné právní akty Smluvních stran upravující vztahy oblasti placení pojistného pro účely vzniku důchodových nároků a poskytování jednotlivých druhů důchodů uvedených v článku 2 odst. 2 této smlouvy; 2) „příslušné úřady“: v České republice - Ministerstvo práce a sociálních věcí; v Běloruské republice - Ministerstvo práce a sociální ochrany pokud jde o důchodové zabezpečení; Ministerstvo zdravotnictví pokud jde o lékařská vyšetření a kontrolní vyšetření osob pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně a příčiny invalidity; 3) „kompetentní instituce“ - instituci nebo organizaci, do jejíž působnosti patří přiznání a výplata důchodů, správa pojistného, provedení lékařského vyšetření a kontrolního vyšetření za účelem stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, druhu a příčiny invalidity; 4) „rodinní příslušníci“ - osoby, tak jak jsou definovány a určeny právními předpisy Smluvních stran; 5) „pojistné“ - příspěvky na povinné veřejné sociální pojištění; 6) „doba pojištění“ - doby zaměstnání nebo jiné činnosti, z nichž se odvádí pojistné, a také jiné doby, které se podle právních předpisů Smluvních stran při stanovení nároku na důchod kladou na roveň dobám zaměstnání nebo jiným činnostem, z nichž se odvádí pojistné; 7) „osoby samostatně výdělečně činné“ - osoby vykonávající pracovní činnost individuálně (samostatně) v souladu s právními předpisy Smluvních stran; 8) „bydliště“: v České republice - obvyklé bydliště; v Běloruské republice - trvalé bydliště, definované jako takové právními předpisy Běloruské republiky; 9) „důchody“ - peněžní platby uvedené v článku 2 odst. 2 této smlouvy, včetně všech jejich částí a zvýšení, přídavků a příplatků podle právních předpisů Smluvních stran. 2. Ostatní výrazy používané v této smlouvě mají význam, který jim náleží podle právních předpisů Smluvních stran. 1. Tato smlouva se vztahuje na právní předpisy Smluvních stran upravující placení pojistného. 2. Tato smlouva se vztahuje také na následující druhy důchodů upravované právními předpisy Smluvních síran: vdovské/vdovecké, v Běloruské republice - pracovní důchody: za výsluhu let, při ztrátě živitele. 3. Tato smlouva se vztahuje na právní předpisy Smluvních stran měnící, doplňující nebo rušící právní předpisy uvedené v odst. 1 a 2 tohoto článku. 1. Tato smlouva se vztahuje na osoby, které podléhaly nebo podléhají právním předpisům jedné nebo obou Smluvních stran, a na osoby, které odvozují svá práva od práv výše uvedených osob. 2. Tato smlouva se nevztahuje na důchodové zabezpečení vojáků, zaměstnanců orgánů vnitra, státní bezpečnosti a dalších osob, pokud jejich důchodové zabezpečení není podmíněno placením pojistného. Nestanoví-li tato smlouva jinak, Smluvní strany zajistí osobám uvedeným v článku 3 odst. 1 této smlouvy stejná práva jako svým občanům. 1. Nestanoví-li tato smlouva jinak, osobě uvedené v článku 3 odst. 1 této smlouvy nelze zamítnout přiznáni a výplatu důchodu pouze z toho důvodu, že tato osoba bydlí na území druhé Smluvní strany. 2. V případě přestěhování osoby z území jedné Smluvní strany na území druhé Smluvní strany důchod nadále vyplácí Smluvní strana, která důchod přiznala. 3. Osobám bydlícím mimo území Smluvních stran budou důchody podle právních předpisů Smluvních stran poskytovány za stejných podmínek, jako vlastním občanům bydlícím mimo území Smluvních stran. Posuzování skutečností 1. Skutečnosti mající vliv na nárok na důchod, pozastavení výplaty nebo na jeho výši, které nastaly na území jedné Smluvní strany, budou zohledněny drahou Smluvní stranou tak, jako by k ním došlo na jejím území, 2. Příslušné úřady Smluvních stran mohou omezit použití odstavce 1 tohoto článku ve prospěch určitých kategorií osob. 1. Nestanoví-li tato smlouva jinak, zaměstnané osoby podléhají právním předpisům Smluvní strany, na jejímž území vykonávají pracovní činnost bez ohledu na místo jejich bydliště. 2. Osoby samostatně výdělečně činné podléhají právním předpisům Smluvní strany, na jejímž území vykonávají pracovní (podnikatelskou) činnost. 3. Avšak: 1) osoby zaměstnané na území jedné Smluvní strany a vyslané zaměstnavatelem na území drahé Smluvní strany pracovat ve prospěch tohoto zaměstnavatele, dále podléhají právním předpisům první Smluvní strany za podmínky, že doba vyslání těchto osob nepřesáhne dva roky. Pro účely použití tohoto odstavce dceřiná organizace, zastoupení nebo pobočka zaměstnavatele definované takto právními předpisy Smluvní strany, z jejíhož území byl pracovník vyslán pracovat na území drahé Smluvní strany, se považují za zaměstnavatele; 2) členové diplomatických misí a pracovníci konzulárních úřadů podléhají ustanovením Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích ze dne 18, dubna 1961 a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích ze dne 24. dubna 1963: 3) členové posádky námořní lodi podléhají právním předpisům Smluvní strany, pod jejíž vlajkou loď pluje. Osoby najaté k práci při nakládce, vykládce a opravě lodí nebo k ochraně v přístavu podléhají právním předpisům Smluvní strany, na jejímž území leží přístav; 4) osoby pracující v letecké, železniční nebo automobilové dopravní společností zajištující mezinárodní dopravu na území obou Smluvních stran, podléhají právním předpisům té Smluvní strany, na jejímž území je registrován příslušný podnik; 5) státní úředníci a osoby postavené jim ve smyslu právních předpisů Smluvních stran na roveň, kteří nejsou Členy diplomatických misí a pracovníci konzulárních úřadů Smluvních stran, podléhají při vyslání Smluvní stranou na území drahé Smluvní strany právním předpisům první Smluvní strany. Na společnou žádost zaměstnance (zaměstnanců) a jeho zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné mohou příslušné úřady nebo jimi pověřené kompetentní instituce obou Smluvních stran po dohodě stanovit výjimky z ustanovení článku 7 této smlouvy ve vztahu k jednotlivé osobě (nebo okruhu osob) za předpokladu, že tato osoba (tyto osoby) bude podléhat právním předpisům jedné ze Smluvních stran. DŮCHODY STAROBNÍ, ZA VÝSLUHU LET, INVALIDNÍ, PŘI ZTRÁTĚ ŽIVITELE (VDOVSKÉ/VDOVECKÉ, SIROTČÍ) 1. Při stanovení nároku, na důchod na základě splnění doby pojištění se pro účely stanovení celkové doby pojištění sčítají doby pojištění získané podle právních předpisů Smluvních stran, za podmínky, že se plně ani částečně nepřekrývají. Výše důchodu se stanoví podle doby pojištění získané podle národních právních předpisů příslušné Smluvní strany. 2. K závazkům vyplývajícím ze smluv o sociálním zabezpečení uzavřených Smluvními stranami se třetími státy přihlíží každá Smluvní strana v té míře, v jaké tyto smlouvy upravují pro tuto Smluvní stranu sčítání dob pojištění pro nárok na důchod. 1. Pokud podle právních předpisů jedné Smluvní strany jsou všechny podmínky pro vznik nároku na důchod splněny bez přihlédnutí k době pojištění získané podle právních předpisů drahé Smluvní strany, kompetentní instituce první Smluvní strany vypočítá důchod pouze na základě doby pojištění získané podle jejích právních předpisů a také podle pravidel stanovených v odst. 2 tohoto článku, 2. Pokud podle právních předpisů jedné Smluvní strany nárok na důchod vznikne pouze s přihlédnutím k době pojištění získané podle právních předpisů druhé Smluvní strany nebo třetího státu, kompetentní instituce první Smluvní strany vypočítá: 1) teoretickou výší důchodu, včetně přídavků, zvýšení a doplatků, jako kdyby všechna doba pojištění byla splněna podle právních předpisů této Smluvní strany; 2) skutečnou výši důchodu v poměru doby pojištění získané podle právních předpisů první Smluvní strany k celkové délce doby pojištění. Pro výpočet důchodu vezme kompetentní instituce v úvahu pouze příjmy dosažené v dobách pojištění získaných podle právních předpisů této Smluvní strany. Tyto příjmy se započítávají způsobem stanoveným právními předpisy Smluvní strany, přičemž se považují za dosažené i v dobách pojištění získaných podle právních předpisů drahé Smluvní strany (nebo třetího státu), k nimž se přihlíží pří stanovení teoretické výše důchodu podle odst. 2 bod 1 tohoto článku. 3. Při stanovení důchodu podle odstavců 1 a 2 tohoto článku se důchod přiznává ve vyšší z výsledných vypočtených Částek, Pokud celková výše důchodů přiznaných osobě oběma Smluvními stranami nedosahuje minimální výše důchodu podle právních předpisů Smluvní strany, na jejímž území osoba bydlí, pak tato Smluvní strana vyplácí rozdíl zaručující minimální výši ve smyslu jejích právních předpisů. Uplatnění nároku na důchod 1. Pokud osobě nárok na příslušný druh důchodu podle právních předpisů jedné Smluvní strany vznikne dříve, pak tato Smluvní strana přizná důchod podle svých právních předpisů a podle článků 9 a 10 této smlouvy. 2. Pokud osoba pobírající důchod stejného druhu na základě právních předpisů obou Smluvních stran získá nárok na důchod jiného druhu na základě právních předpisů pouze jedné Smluvní strany, pak se na základě žádosti osoby převede na tento důchod. Kompetentní instituce drahé Smluvní strany v souladu s právními předpisy nadále vyplácí přiznaný důchod. 1. Nedosahuje-li doba pojištění získaná podle právních předpisů jedné Smluvní strany dvanáctí měsíců a nevznikne-li na jejím základě nárok na důchod, instituce této Smluvní strany důchod nepřízná. 2. Podmínkou vzniku nároku v České republice na invalidní důchod osoby, jejíž invalidita vznikla před dosažením osmnácti let věku a která nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu v souladu s právními předpisy České republiky, je trvalý pobyt na území České republiky. Procesní otázky provádění Smlouvy Příslušné úřady Smluvních stran dohodnou procesní otázky používání této smlouvy uzavřením příslušného ujednání, ve kterém budou rovněž určena styčná místa k provádění této smlouvy. Vzájemná pomoc při provádění Smlouvy 1. Příslušné úřady a kompetentní instituce Smluvních stran si bezplatně poskytují potřebnou vzájemnou pomoc při provádění této smlouvy a zasílají potřebné informace o platných právních předpisech a jejich změnách, 2. Komunikace může být vedena v úředním jazyce kterékoli Smluvní strany. Žádost o přiznání důchodu a uznávání dokumentů 1. Písemná žádost o přiznání důchodu podaná podle právních předpisů jedné Smluvní strany se považuje rovněž za žádost podanou podle právních předpisů drahé Smluvní strany, jestliže žadatel poskytne informace svědčící o získání doby pojištění podle právních předpisů drahé Smluvní strany a požádá o přiznání důchodu za tuto dobu. 2. Způsob ověřování překladu dokumentů vyhotovených v úředních jazycích Smluvních stran stanoví příslušné úřady Smluvních stran. 3. Kompetentní instituce jedné Smluvní strany uzná dokumenty ověřené kompetentní institucí druhé Smluvní strany a přijme je bez legalizace. Písemné opravné prostředky proti rozhodnutí, které učinila instituce jedné Smluvní strany, je možné účinně podat u instituce kterékoli Smluvní strany. O opravném prostředku se rozhoduje podle právních předpisů Smluvní strany, jejíž kompetentní instituce napadené rozhodnutí vydala. 1. V případech, na něž se vztahují ustanovení článků 16 a 17 této smlouvy, kompetentní instituce, jíž byly žádosti, dokumenty nebo písemné opravné prostředky předloženy, uvede na dokumentech datum přijetí a postoupí je kompetentní instituci druhé Smluvní strany. 2. Veškeré žádosti, dokumenty a/nebo písemné opravné prostředky, které musejí být podle právních předpisů jedné Smluvní strany předloženy v předepsané lhůtě u kompetentní instituce této Smluvní strany, avšak namísto toho byly v téže lhůtě předloženy kompetentní instituci druhé Smluvní strany, se považují za předložené včas. 1. Lékařská vyšetření a také kontrolní vyšetření osob za účelem stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně, druhu a příčiny invalidity provádí Smluvní strana místa bydliště těchto osob. Za tyto výkony, které jsou předvídány právními předpisy této Smluvní strany, se vzájemná úhrada nákladů neprovádí. 2. Konečné rozhodnutí o míře ztráty pracovní schopnosti, druhu a příčině invalidity přijímá k tomu příslušná instituce Smluvní strany vyplácející důchod. Při tom se berou v úvahu zprávy a lékařské posudky vydané k tomu příslušnou institucí Smluvní strany bydliště osoby. 3. Způsob výměny dokumentů potřebných pro stanovení míry poklesu pracovní schopností, stupně a příčiny invalidity určují kompetentní instituce Smluvních stran. 1. Platby důchodů do druhé Smluvní strany vyplývající z provádění této smlouvy se uskutečňují v eurech, 2. Smluvní strany zajistí poukazování (převod) částek důchodů v souladu s touto smlouvou na území Smluvní strany bydliště osoby bez ohledu na devizový dohled a jiná opatření uskutečňovaná na území Smluvních stran k omezení plateb nebo převodu kapitálu a finančních prostředků za hranice Smluvních stran. Informace o osobách a jiné informace, které mohou být předávány při provádění této smlouvy, podléhají právním předpisům Smluvních stran na ochranu soukromí a důvěrnosti osobních údajů a používají se pouze pro účely provádění této smlouvy. Smluvní strany řeší všechny sporné otázky, které mohou vzniknout v souvislosti s výkladem a prováděním této smlouvy, přímým jednáním a konzultacemi mezí příslušnými úřady Smluvních stran. PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTAVOVENÍ 1. Podle ustanovení této smlouvy nevznikne nárok na důchod přede dnem vstupu této smlouvy v platnost. 2. Důchody přiznané jednou Smluvní stranou před vstupem této smlouvy v platnost se podle ustanovení této smlouvy nepřezkoumávají, s výjimkou těch, při jejichž stanovení nebyla zhodnocena doba pojištění získaná na území druhé Smluvní strany. V takovém případě se přezkoumání provádí v souladu s právními předpisy každé ze Smluvních stran a podle ustanovení této smlouvy na základě žádosti. Toto přezkoumání nesmí vést ke snížení výše důchodu. 1. Změny a doplnění této smlouvy se uskuteční formou příslušných protokolů sepsaných Smluvními stranami. 2. Vstup protokolů v platnost se řídí ustanovením článku 25 této smlouvy. Tato smlouva vstupuje v platnost prvního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni obdržení posledního písemného oznámení diplomatickou cestou o tom. že Smluvní strany splnily vnitrostátní postupy potřebné pro její vstup v platnost. 1. Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou. Každá Smluvní strana má právo vypovědět tuto smlouvu písemným oznámením drahé Smluvní straně. 2. Platnost této smlouvy skončí dnem uvedeným v oznámení, avšak ne dříve než po uplynutí šesti kalendářních měsíců ode dne následujícího po dni obdržení oznámení. 3. Nároky osob vzniklé v době platnosti této smlouvy v případě její výpovědi nezanikají. Dáno v Minsku 14. března 2018 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a ruském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Milan Ekert v. r. České republiky v Běloruské republice Irina Kostevič v. r. ministryně práce a sociální ochrany

https://www.demashop.cz/content/3-obchodni-podminky

 Obchodní podmínky | DEMAshop.cz pro kupní smlouvy uzavřené na dálku prostřednictvím e-shopu www.DEMAshop.cz Tyto Obchodní podmínky (dále jen "podmínky") se vztahují na nákup zboží prostřednictvím e-shopu www.DEMAshop.cz. Nákup zboží v jejich smyslu mohou uskutečňovat fyzické i právnické osoby (dále jen "zákazník") bez omezení s tím, že zákazník souhlasí, že takto uzavřené kupní smlouvy se budou řídit těmito Obchodními podmínkami, ustanoveními Reklamačního řádu, dalšími podmínkami uvedenými na stránce www.DEMAshop.cz a příslušnými právními předpisy. Prodávajícím se v těchto podmínkách rozumí společnost GÜDE Slovakia, s.r.o. se sídlem: K Sihoti 324/2, 033 01 Podtureň - Roveň, IČ: 36389862, DIČ: 2020126889, DIČ: SK2020126889 (dále "prodávající" nebo "společnost") . Článek 2 - Postup při objednávání Zákazník si může přes e-shop www.DEMAshop.cz objednat jakékoliv zboží, při kterém je umístěno tlačítko "PŘIDAT DO KOŠÍKU". Po stisknutí tlačítka "PŘIDAT DO KOŠÍKU" se objednané zboží automaticky přidá do nákupního košíku, který je kdykoliv k dispozici k nahlédnutí. Vytvoření objednávky je podmíněno vyplněním údajů na stránce www.DEMAshop.cz, při níž je zákazník povinen vyplnit údaje, které od něj systém vyžaduje (přičemž má za to, že pokud zákazník uvede své IČO, vystupuje a nakupuje jako podnikatel, nikoli spotřebitel) . Tyto údaje budou použity pro účely vytvoření objednávky a následné plnění smlouvy. Pokud bude při registraci zákazníkem vysloven souhlas s informováním o novinkách a zvýhodněných nabídkách, může společnost registrační údaje použít také na marketingovou aktivitu související s její činností. Po registraci bude každému zákazníkovi přiřazeno osobní konto, kterým se bude při nákupech hlásit na www.DEMAshop.cz. Pod tímto kontem budou vytvářeny objednávky, evidované slevy a jiné výhody pro každého zákazníka. Přihlašovací údaje společnost doporučuje zapsat a uchovat pro případ budoucích nákupů. Při každém dalším nákupu se stačí pomocí svých přihlašovacích údajů přihlásit. Zároveň je v zájmu každého zákazníka, aby si chránil přihlašovací údaje, protože jejich poskytnutí jiné osobě může znamenat její vystupování na www.DEMAshop.cz pod jménem příslušného zákazníka. Odesláním objednávky zákazník potvrzuje, že se seznámil / byl prodávajícím seznámen o vlastnostech zboží, o jeho ceně a ostatních nákladech, jakož i o tom, že tuto konkrétní výši ceny je povinen prodávajícímu uhradit a že si zvolil vyhovující způsob úhrady ceny z možností nabízených prodávajícím. Po vytvoření objednávky bude tato zaregistrována v systému www.DEMAshop.cz, o čemž bude zákazník informován e-mailovým oznámením o přijetí objednávky. Doručením potvrzení o přijetí objednávky kupujícímu se smlouva o koupi zboží považuje za uzavřenou, přičemž jejím předmětem je dodání v objednávce specifikovaného zboží za tam uvedenou cenu, a to vše za podmínek uvedených na stránce www.DEMAshop.cz, v těchto Obchodních podmínkách a v Reklamačním řádu. E-shop www.DEMAshop.cz umožňuje zákazníkům přístup k informacím o stavu jejich objednávek (zaregistrování, přijetí, úhrada, expedování, ...) po autorizaci jejich přihlašovacími údaji. Zákazník zasláním objednávky potvrzuje, že si tyto Obchodní podmínky přečetl a v celém rozsahu s nimi souhlasí. Prodávající si vyhrazuje právo na změnu těchto obchodních podmínek bez předchozího upozornění. Povinnost písemného oznámení změny obchodních podmínek je splněna umístěním na internetové stránce www.DEMAshop.cz. Tyto obchodní podmínky jsou platné od 1. 1. 2018 a plně nahrazují předchozí Obchodní podmínky. Článek 3 - Platební podmínky Všechny ceny zboží jsou uvedeny včetně DPH. Pokud byla zvolena forma úhrady dobírkou, objednávku bude třeba zaplatit doručovateli při přebírání zboží. Článek 4 - Dodací podmínky a náklady na dodání zboží Společnost se zavazuje dodat objednané zboží zákazníkovi nejpozději do 7 pracovních dnů od uhrazení objednávky nebo její přijetí prodávajícím, pokud je zvolena úhrada dobírkou. Pokud společnost nemá zboží fyzicky ve svých skladech (o čemž bude zákazníka informovat) a objednává ho u dodavatele až na základě objednávky zákazníka, zavazuje se dodat toto zboží zákazníkovi nejpozději do 4 týdnů. Pokud výše uvedená doba dodání bude z technických důvodů nesplnitelná, společnost se zavazuje o tom neprodleně informovat zákazníka, a pokud nedojde k dohodě společnosti a zákazníka o dodání zboží v náhradní lhůtě, o poskytnutí jiného zboží ve stejné kvalitě a ceně, ani o jiném náhradním plnění , společnost se zavazuje do 15 dnů vrátit zákazníkovi cenu zaplacenou za zboží nebo zálohu, a to stejným způsobem, jaký byl použit při platbě za zboží, pokud se společnost a zákazník nedohodnou jinak. V praxi je zboží zpravidla dodáno do tří pracovních dnů. Společnost se zavazuje dodat zboží zákazníkovi na adresu, kterou zákazník uvede v objednávce jako místo doručení. Pokud si však zákazník zásilku nepřevezme z důvodu nepřítomnosti nebo z jiného důvodu, o kterém společnost včas předem neinformoval, zaniká mu nárok na bezplatné doručení zboží a případné opakované doručení bude provedeno na jeho náklady. Článek 5 - Storno objednávky Tímto článkem 5 není dotčeno právo zákazníka, který vystupuje a na www.DEMAshop.cz nakupuje jako spotřebitel, na odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku ve smyslu příslušných právních předpisů, jak je toto popsáno v článku 6 níže. Zákazník má právo stornovat objednávku oznámením zaslaným písemně na adresu sídla společnosti uvedenou výše, podaným telefonicky na čísle +421 905 88 11 42 nebo e-mailem na adresu info@demashop.cz, a to v případě, že cena z objednávky (zálohové faktury) ještě nebyla uhrazena. V případě, že zákazník stornuje objednávku po uhrazení ceny z objednávky (zálohové faktury), ale ještě před dodáním zboží, přestože ještě neuplynula dodací lhůta podle článku 4, společnost si vyhrazuje právo odečíst si prokázané náklady spojené s vyřizováním této objednávky av případě zboží označeného v nabídce textem "na objednávku" i storno poplatek ve výši 20% z jeho ceny. Storno objednávky ze strany www.DEMAshop.cz Společnost si vyhrazuje právo zrušit objednávku, nebo její část, pokud není možné z technických příčin zboží dodat v požadované lhůtě či za podmínek objednávky, pokud se zboží již nevyrábí nebo nedodává nebo se výrazným způsobem změnila jeho cena účtovaná ze strany dodavatele zboží. V případě, že tato situace nastane, společnost bude neprodleně kontaktovat zákazníka za účelem dohody o dalším postupu. V případě, že zákazník již cenu z objednávky (zálohové faktury) nebo její část zaplatil a nedojde k dohodě společnosti a zákazníka o poskytnutí jiného zboží ve stejné kvalitě a ceně ani o jiném náhradním plnění, společnost se zavazuje vrátit zákazníkovi do 15 dnů na jeho účet nebo adresu cenu zaplacenou za zboží nebo zálohu. Článek 6 - Poučení o právu zákazníka odstoupit od smlouvy Zákazník, který ve vztahu k prodávajícímu vystupuje jako spotřebitel, má právo odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu do 14 dnů ode dne převzetí zboží, přičemž tato lhůta se považuje za zachovanou, pokud oznámení o odstoupení od smlouvy bylo odesláno prodávajícímu nejpozději v poslední den lhůty. Zboží se považuje za převzaté zákazníkem okamžikem, kdy zákazník nebo jím určená třetí osoba s výjimkou dopravce převezme všechny části objednaného zboží, nebo se: zboží objednané zákazníkem v jedné objednávce dodává oddělene, okamžikem převzetí zboží, ktoré bolo dodané jako poslední, Zákazník své právo odstoupit od smlouvy uplatňuje písemně na adrese sídla prodávajícího uvedené výše, e-mailem na adrese info@demashop.cz nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti, že došlo k odstoupení od smlouvy. V případě, že zákazník své právo odstoupit od smlouvy uplatní, vrátí zboží společnosti, a to osobně v prodejně společnosti nebo zasláním na adresu sídla prodávajícího uvedenou výše nebo jiným způsobem předem dohodnutým se společností, a to nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy své právo odstoupit od smlouvy uplatnil. Zboží nesmí jevit známky používání a musí být zasláno společnosti s dokladem o koupi, s kompletním příslušenstvím, dokumentací, obalem atd. Zákazník má právo po převzetí zboží v rámci lhůty pro odstoupení zboží rozbalit a odzkoušet obdobným způsobem, jak je to obvyklé při nákupu v klasickém kamenném obchodě, t. j. odzkoušet zboží tak, aby zjistil vlastnosti a funkčnost zboží, nemá však právo začít zboží používat a po několika dnech vrátit prodávajícímu (zboží použité ve větším rozsahu než postačuje k jeho odzkoušení vrátit nelze, pokud prodávající nerozhodne v konkrétním případě jinak). Pokud zboží jeví známky poškození nebo užívání, nebo zboží není kompletní, společnost si vyhrazuje právo vrácení takového zboží neakceptovat nebo po dohodě se zákazníkem mu naúčtovat náklady související s uvedením zboží do původního stavu. Poškození obalu a zboží samotného bude prodávajícím akceptováno výhradně v rozsahu, v jakém mu při přiměřeném odzkoušení zboží ve smyslu tohoto ustanovení těchto podmínek nebylo možné zabránit, t. j. které nepřekračuje rámec zacházení potřebného ke zjištění vlastností a funkčnosti zboží. Společnost se zavazuje bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů ode dne doručení oznámení o odstoupení od smlouvy, vrátit zákazníkovi všechny platby, které od něj přijal na základě smlouvy nebo v souvislosti s ní, včetně nákladů na dopravu, dodání a poštovné a jiných nákladů a poplatků, a to stejným způsobem, jaký byl použit zákazníkem při platbě za zboží, pokud se zákazník s prodávajícím nedohodnou jinak. Náklady na dopravu, dodání a poštovné však prodávající zákazníkovi hradí pouze v rozsahu nejlevnějšího běžného způsobu doručení, který je nabízen prodávajícím, bez ohledu na to, jaký způsob doručení si zvolil zákazník. Bez ohledu na uvedené, cenu a další náklady není prodávající povinen zákazníkovi vrátit dříve, než mu je doručen zboží nebo jak mu zákazník prokáže, že mu zaslal zboží zpět. prodej zboží uzavřeného v ochranném obalu, které není vhodné vrátit z důvodu ochrany zdraví nebo z hygienických důvodů a jehož ochranný obal byl po dodání porušen; prodej zboží, který může být vzhledem ke své povaze po dodání neoddělitelně smíchaný s jiným zbožím; Formulář na odstoupení od smlouvy je možné stáhnout ZDE (kliknutím se Vám zobrazí/stáhne formulář na odstoupení od smlouvy). Článek 7 - Reklamační podmínky Prodávající při vyřizování reklamací spotřebitelů postupuje ve smyslu ustanovení zákona č. 250/2007 Sb. o ochraně spotřebitele v platném znění občanského zákoníku. Zákazník si zboží musí vizuálně zkontrolovat ihned při a po převzetí. Má nárok zboží nepřevzít tehdy, pokud je na něm nebo na jeho obalu viditelné mechanické poškození zjevně způsobené přepravou nebo pokud je zboží neúplný. V takovém případě je vždy povinen sepsat s příslušným řidičem protokol o škodě / reklamací nebo zásilku odmítnout převzít. Mechanické poškození výrobku v neporušeném obalu je nutné nahlásit okamžitě po převzetí zásilky a výrobek nepoužívat. Pozdější reklamace tohoto charakteru nebudou akceptovány s ohledem na reklamační podmínky přepravce. V případě uplatnění reklamace platí obvyklý reklamační postup uvedený v odkazu Reklamace na stránce www.DEMAshop.cz Zákazník si může právo na opravu vadného zboží uplatnit v obchodním domě GÜDE Slovakia, s.r.o. Při uplatnění práva na opravu přinese zákazník reklamované zboží včetně faktury (případně jinou formu daňového dokladu). Při uplatnění jiných práv vyplývajících z odpovědnosti společnosti za vady (tj práva na výměnu věci, práva na odstoupení od kupní smlouvy a práva na přiměřenou slevu) přinese zákazník reklamované zboží včetně faktury (případě jiné formy daňového dokladu) a záručního listu do obchodního domu GÜDE Slovakia, s.r.o. Zákazník a společnost se mohou dohodnout i na jiném způsobu předání zboží. Pokud má zákazník zájem o takovou dohodu, může ji společnosti navrhnout e-mailem na adrese reklamace@demashop.cz nebo telefonicky na +421 907 55 90 64. Pokud si uplatňuje kupující vady věci u prodávajícího, je povinen doručit tuto věc (prostřednictvím zásilky nebo osobně) na adresu GÜDE Slovakia, s.r.o., K Sihoti 324/2, 033 01 Podtureň - Roveň, Slovenská republika a současně věrohodným způsobem (předložením daňového dokladu nebo záručního listu ) prokázat prodávajícímu, že zboží nabyl od prodávajícího a dále uvést konkrétní vady zboží a nároky, které uplatňuje. Upozorňujeme, že vrácení během záruční doby nebo i po záruční lhůtě je třeba zásadně provést v originálním nebo v odpovídajícím přepravním obalu. Tímto opatřením se účinně zabrání zbytečnému poškození při dopravě a často spornému vybavení. Přístroj je optimálně chráněn pouze v originálním obalu, a tím je zajištěno plynulé zpracování. V případě, že reklamovaná závada byla způsobena zákazníkem, zejména poškozením výrobku, nevhodným používáním nebo nevhodnou manipulací, zákazník je povinen nahradit prodávajícímu veškeré náklady spojené s vyřízením reklamace. Společnost neodpovídá za vady, ke kterým došlo mechanickým poškozením výrobku, provozováním výrobku v nevhodných podmínkách (chemicky agresivní, prašné, vlhké prostředí, v silném magnetickém poli, ...), zásahem do výrobku jinou než oprávněnou osobou (autorizovaným servisem) nebo které byly způsobeny živelnou pohromou nebo nesprávným napájecím napětím. Podle § 622 a § 623 občanského zákoníku má zákazník právo na: a) jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit b) kupující může namísto odstranění vady požadovat výměnu věci, nebo ak se vada týká jen součásti věci, výměnu součásti, pokud tím prodávajícímu nevzniknou nepřiměřené náklady vzhledem na cenu zboží nebo závažnost vady c) prodávající může vždy namísto odstranění vady vyměnit vadnou věc za bezvadnou, pokud to kupujícímu nezpůsobí závažné potíže d) jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla řádně užívat jako věc bez vady, má kupující právo na výměnu věci nebo má právo od smlouvy odstoupit, tytéž práva přísluší kupujícímu, jde-li sice o vady odstranitelné, jestliže však kupující nemůže pro opětovné vyskytnutí se vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně užívat e) jde-li o jiné neodstranitelné vady, má kupující právo na přiměřenou slevu z ceny věci Článek 8 - Ochrana osobních údajů spotřebitele 8.1 Smluvní strany sa dohodly, že zákazník v případě, že je spotřebitelem, oznámi prodávajícímu svoje jméno a příjmení, adresu trvalého bydliště včetně PSČ, číslo telefonu a e-mailovou adresu. 8.2 Zákazník resp. dotčená osoba (dále jako "zákazník" nebo "dotčená osoba") poskytuje osobní údaje prodávajícímu dobrovolně za účelem splnění jeho povinností vyplývajících z kupní smlouvy a další komunikace s ním. Bez jejich poskytnutí prodávající nemůže řádně plnit smlouvu se zákazníkem a proto ji nebude možné se zákazníkem ani uzavřít. Účelem zpracování těchto osobních údajů je vystavení daňového dokladu, předsmluvní vztahy, identifikace zákazníka, potvrzení objednávky a to telefonicky nebo prostřednictvím elektronické pošty, doručení zboží, registrace na internetovém obchodě www.DEMAshop.cz, informování o zvýhodněných nabídkách a novinkách. 8.3 Zákazník čestně prohlašuje, že dává souhlas ve smyslu zákona č. 122/2013 Sb. o ochraně osobních údajů ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZnOOÚ"), aby prodávající ve svých informačních systémech v manuální i automatizované formě zpracovával a uchovával jeho osobní údaje v rozsahu podle odstavce 8.1 těchto podmínek a to pro účely uvedené v odstavci 8.2 těchto podmínek . Prodávající se zavazuje, že bude s osobními údaji zákazníka zacházet a nakládat v souladu s platnými právními předpisy ČR. Prodávající po splnění účelu zpracování zajistí neprodleně likvidaci osobních údajů zákazníka v souladu s ust. § 17 odst. 1 ZnOOÚ. Souhlas se zpracováním osobních údajů může zákazník odvolat kdykoliv písemnou formou. Souhlas zanikne ve lhůtě 1 měsíce od doručení odvolání souhlasu zákazníkem prodávajícímu. 8.4 Zákazník si může kdykoliv své osobní údaje zkontrolovat a změnit po přihlášení se na stránce www.DEMAshop.cz. 8.5 Prodávající prohlašuje, že v souladu s ust. § 6 odst. 2 písm. c) ZnOOÚ osobní údaje bude získávat výhradně pro účely uvedené v odstavci 8.2 těchto podmínek. 8.6 Prodávající prohlašuje, že v souladu s ust. § 6 odst. 2 písm. e) ZnOOÚ zajistí, aby osobní údaje zpracovávány a využívali výhradně způsobem, který odpovídá účelu, pro který byly shromážděny. 8.7 Prodávající prohlašuje, že v souladu s ust § 6 odst. 2 písm. i) ZnOOÚ bude zpracovávat osobní údaje v souladu s dobrými mravy a bude jednat způsobem, který neodporuje ZnOOÚ ani jiným obecně závazným právním předpisem a ani je nebude obcházet. 8.8 Zákazník má právo na základě písemné žádosti od prodávajícího vyžadovat: ve všeobecně srozumitelné formě informace o zpracování osobních údajů v informačním systému v rozsahu: identifikační údaje zprostředkovatele; to neplatí, jestliže prodávající při získávání osobních údajů nepostupuje podle § 8 ZnOOÚ, seznam osobních údajů nebo rozsah osobních údajů podle § 10 odst. 4 první věty ZnOOÚ a doplňující informace, které jsou s ohledem na všechny okolnosti a podmínky zpracování osobních údajů potřebné pro zákazníka na zaručení jeho práv a právem chráněných zájmů v rozsahu zejména: - poučení o dobrovolnosti nebo povinnosti poskytnout požadované osobní údaje; jestliže prodávající získává osobní údaje zákazníka na základě souhlasu zákazník podle § 11 ZnOOÚ, oznámí jí i čas platnosti souhlasu, a pokud zákazníkova povinnost poskytnout osobní údaje vyplývá z přímo vykonatelného právně závazného aktu Evropské unie, mezinárodní smlouvy, kterou je Slovenská republika vázána, nebo zákona , prodávající sdělí zákazníkovi právní základ, který jí tuto povinnost ukládá, a uvědomí ji o následcích odmítnutí poskytnout osobní údaje, - třetí země, pokud se předpokládá nebo je zřejmé, že se do těchto zemí uskuteční přenos osobních údajů. 8.9 Při vydání rozhodnutí podle odstavce 8.14 je zákazník oprávněn seznámit se s postupem zpracování a vyhodnocování operací: blokování jejích osobních údajů z důvodu odvolání souhlasu před uplynutím doby jeho platnosti, jestliže prodávající zpracovává osobní údaje na základě souhlasu zákazníka. 8.10 Právo zákazníka podle odstavce 8.10. bodu 3 a 4 lze omezit, jen pokud takové omezení vyplývá ze zvláštního zákona nebo jeho uplatněním by byla porušena ochrana zákazníka, nebo by byla porušena práva a svobody jiných osob. 8.11 Zákazník na základě bezplatné písemné žádosti má právo u prodávajícího namítat vůči zpracovávání jeho osobních údajů, o nichž předpokládá, že jsou nebo budou zpracovávány pro účely přímého marketingu bez jejího souhlasu, a žádat jejich likvidaci, využívání titulu, jména, příjmení a adresy zákazníka pro účely přímého marketingu v poštovním styku, nebo poskytování titulu, jména, příjmení a adresy zákazníka pro účely přímého marketingu. 8.12 Zákazník na základě písemné žádosti nebo osobně, pokud věc nesnese odkladu, má právo u prodávajícího kdykoli nesouhlasit se zpracováváním osobních údajů v případech podle § 10 odst. 3 písm. a), e), f) nebo g) ZnOOÚ vyslovením oprávněných důvodů nebo předložením důkazů o neoprávněném zasahování do jeho práv a právem chráněných zájmů, které jsou nebo mohou být v konkrétním případě takovým zpracováním osobních údajů poškozené; nebrání-li tomu zákonné důvody a prokáže se, že námitka zákazníka je oprávněná, prodávající je povinen osobní údaje, jejichž zpracování zákazník namítal, bez zbytečného odkladu blokovat a zlikvidovat, jakmile to okolnosti dovolí. 8.13 Zákazník na základě písemné žádosti nebo osobně, pokud věc nesnese odkladu, dále má právo u prodávajícího kdykoliv namítat a nepodléhat rozhodnutí prodávajícího, které by mělo pro něj právní účinky nebo významný dopad, pokud se takové rozhodnutí vydá pouze na základě úkonů automatizovaného zpracování jeho osobních údajů. Zákazník má právo žádat prodávajícího o přezkoumání vydaného rozhodnutí metodou odlišnou od automatizované formy zpracování, přičemž prodávající je povinen žádosti zákazníka vyhovět, a to tak, že rozhodující roli při přezkoumání rozhodnutí bude mít oprávněná osoba; o způsobu zkoumání a výsledku zjištění prodávající informuje zákazníka ve lhůtě podle odstavce 8.21. Zákazník nemá toto právo pouze v případě, pokud to stanoví zvláštní zákon, ve kterém jsou upraveny opatření k zajištění oprávněných zájmů zákazníka, nebo pokud v rámci předsmluvních vztahů nebo během existence smluvních vztahů prodávající vydal rozhodnutí, kterým vyhověl požadavku zákazníka, nebo pokud prodávající na základě smlouvy přijal jiná vhodná opatření k zajištění oprávněných zájmů zákazníka. 8.14 Pokud zákazník uplatní své právo písemně a z obsahu jeho žádosti vyplývá, že uplatňuje své právo, považuje se žádost za podanou podle tohoto zákona; žádost podanou elektronickou poštou nebo faxem zákazník doručí písemně nejpozději do tří dnů ode dne jejího odeslání, osobně ústní formou do zápisu, z něhož musí být zřejmé, kdo právo uplatnil, čeho se domáhá a kdy a kdo vyhotovil zápis, jeho podpis a podpis zákazníka; kopii zápisu je prodávající povinen předat zákazníkovi, u zprostředkovatele podle bodu 1 nebo 2 tohoto odstavce, je ten povinen tuto žádost nebo zápis předat prodávajícímu bez zbytečného odkladu. 8.15 Zákazník při podezření, že jeho osobní údaje neoprávněně zpracovávají, může podat Úřadu pro ochranu osobních údajů Slovenské republiky návrh na zahájení řízení o ochraně osobních údajů. 8.16 Pokud zákazník nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, jeho práva může uplatnit zákonný zástupce. 8.17 Pokud zákazník nežije, jeho práva, které měl podle tohoto zákona, může uplatnit blízká osoba. 8.18 Žádost zákazníka podle odstavce 8.9, 8.10 1 /, 3 / až 6, a odstavce 8.12 až 8.14 vybaví prodávající bezplatně. 8.19 Žádost zákazníka podle odstavce 8.10 2 / vybaví prodávající bezplatně kromě úhrady ve výši, která nemůže překročit výši účelně vynaložených věcných nákladů spojených se zhotovením kopií, opatřením technických nosičů a s odesláním informace zákazníkovi, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. 8.20 Prodávající je povinen písemně vybavit žádost zákazníka podle odstavců 8.19 a 8.20 nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti 8.21 Omezení práv zákazníka podle odstavce 8.11. prodávající bez zbytečného odkladu písemně oznámí zákazníkovi a Úřadu pro ochranu osobních údajů Slovenské republiky. 8.22 Prodávající prohlašuje, že v souladu s ust. § 15 odst. 1 písm. b) ZnOOÚ zpracovává osobní údaje zákazníka pro účely uvedené v odstavci 8.2 těchto podmínek prostřednictvím těchto zprostředkovatelů: Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Okresního soudu Banská Bystrica, vložka číslo 21503 / S Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Okresního soudu Banská Bystrica, vložka číslo 2083 / S 8.23 Zákazník vyjádřením souhlasu s těmito obchodními podmínkami uděluje prodávajícímu právo poskytnout nezbytné minimum jeho osobních údajů (jméno a příjmení, adresa, telefon, e-mail) třetí straně za účelem řádného plnění smlouvy uzavřené mezi zákazníkem a prodávajícím, přičemž okruhem takových třetích stran podle povahy dohodnutých podmínek je kterýkoli nebo více z následujících: přepravce, dodavatel, splátková společnost, internetový prohlížeč, příp. další třetí strana, jejíž součinnost je nezbytná pro řádné plnění smlouvy. 8.24 Zákazník vyjádřením souhlasu s těmito obchodními podmínkami současně uděluje prodávajícímu souhlas s poskytnutím nezbytného minima jeho osobních údajů v rozsahu e-mail a údajů o zakoupeném zboží v rámci jedné objednávky společnosti Heureka Shopping s.r.o. se sídlem Karolinská 650/1, 18600 Praha 8 - Karlín, Česká Republika, provozovateli internetové stránky www.heureka.cz, na území České Republiky (výlučně společnosti Heureka Shopping s.r.o.), a to pouze za účelem zkvalitňování služeb prodávajícího na základě hodnocení jeho zákazníků; stejně v tomto případě je poskytnutí souhlasu podle tohoto odstavce dobrovolné a zákazník je kdykoliv oprávněn tento souhlas odvolat písemnou formou. 8.25 Tímto jako zákazník uděluji souhlas podle zákona č. 122/2013 Sb. o ochraně osobních údajů ve znění pozdějších předpisů se zpracováním mých osobních údajů v rozsahu podle odstavce 8.1 a pro účely uvedené v odstavci 8.2 těchto podmínek společností GÜDE Slovakia, s.r.o., K Sihoti 324/2, 033 01 Podtureň - Roveň, IČO: 36389862, DIČ: 2020126889, IČ DPH: SK2020126889. Jako zákazník jsem si vědom skutečnosti, že výše uvedený souhlas jsem oprávněn kdykoliv odvolat písemnou formou. Jako zákazník prohlašuji, že jsem byl v souladu s § 15 odst. 1 informován o podmínkách zpracování osobních údajů provozovatelem které jsou zveřejněny na internetové stránce www.DEMAshop.cz. Článek 9 - Alternativní řešení sporů (AŘS) Dnem 1. února 2016 nabyl účinnosti zákon č. 391/2015 Sb. o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně některých zákonů. Jde o dosažení smírného řešení, resp. dohody mezi spotřebitelem a prodávajícím o vyřešení sporu, která se po souhlasu obou stran s jejím zněním stává závazným právním podkladem. Orgánům alternativního řešení sporů ze zákona jsou: Úřad pro regulaci elektronických komunikací a poštovních služeb; Slovenská obchodní inspekce. Kupující má právo obrátit se na prodávajícího s žádostí o nápravu, pokud není spokojen např. s vybavením reklamace, nebo pokud si myslí, že prodávající porušil jeho práva vyplývající z uzavřené spotřebitelské smlouvy nebo práva související s takovou smlouvou. Pokud prodávající odpoví na žádost kupujícího o nápravu zamítavě nebo neodpoví do 30 dnů ode dne jejího odeslání, může kupující (spotřebitel) předložit spor na alternativní řešení spotřebitelských sporů Slovenské obchodní inspekci (www.soi.sk) nebo jinému příslušnému subjektu alternativního řešení sporů . Seznam subjektů je zveřejněn na stránkách www.mhsr.sk. Kupující může využít k alternativnímu řešení spotřebitelského sporu také platformu pro řešení sporů on-line, která je dostupná na stránkách http://ec.europa.eu/odr. Bližší informace o alternativním řešení sporů, jakož i formulář pro podání návrhu na zahájení alternativního řešení spotřebitelského sporu najdete na stránce www.soi.sk

http://extranet.kr-vysocina.cz/samosprava/index.php?akce=rada_zapis_read&rada=19&rok=2010

Rada 19/2010 Zápis rady 19/2010 Zápis ze zasedání rady kraje č. 19/2010, které se konalo dne 15. 6. 2010 v zasedací místnosti Rady kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava 1. Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 18/2010 Přítomno 8 členů rady – viz prezenční listina ze dne 15. 6. 2010. Zasedání rady kraje zahájil hejtman J. Běhounek a omluvil neúčast Z. Ryšavého. Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 18/2010 Návrh na souhlasné stanovisko k předběžnému zájmu o zapojení do pilotního projektu MPSV Koordinace ucelené rehabilitace Nadlimitní veřejná zakázka na služby Provozování sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi v kraji Vysočina IV - rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek Nadlimitní veřejné zakázky na služby v rámci IP kraje Vysočina - zrušení částí zadávacího řízení Nadlimitní veřejná zakázka na služby Provozování nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v kraji Vysočina IV - rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek Návrh na provedení rozpočtového opatření - přijetí dotace na činnost koordinátora romských poradců Poskytnutí dotace na podporu dobrovolnictví a neformální pomoci osobám závislým na pomoci jiné osoby - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Sociální věci Organizační řády příspěvkových organizací Domov důchodců Proseč-Obořiště a Domov důchodců Proseč u Pošné Zadání nadlimitní veřejné zakázky na provozování Rodinných pasů v kraji Vysočina v rámci projektu přeshraniční spolupráce Stavební záměr - ÚSP Věž - Stavební úpravy dílny pro klienty Nabytí pozemků pro akci ZZS kraje Vysočina - výjezdové stanoviště Polná Návrh na zařazení nové akce Střední škola technická Žďár nad Sázavou - Oprava elektroinstalace do kapitoly Nemovitý majetek, přílohy M1 Změna usnesení 0848/18/2010/RK a souhlas s umístěním stavby - k. ú. Hruškové Dvory Strategie elektronické bezpečnosti kraje Vysočina na léta 2010 až 2013 Projekt Vítejte na Vysočině - rozpočtové opatření Koordinace termínů akcí pořádaných krajem Vysočina Výběrové řízení Pavilon pro matku a dítě v Nemocnici Třebíč - dodávka zdravotnické technologie Návrh na poskytnutí věcného daru - CD s nahrávkou Mahlerovy symfonie Návrh na provedení rozpočtového opatření na rok 2010 - poskytnutí účelových neinvestičních dotací a účelové investiční dotace ze státního rozpočtu ČR Krajské knihovně Vysočiny Návrh rozpočtového opatření - přijetí dotací na globální granty prioritní osy 1 financované z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Regionální rozvoj - přijetí dotace z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí na realizaci projektu Vysočina 21 Propagace a realizace MA 21 a udržitelného rozvoje v kraji Vysočina Návrh na rozpočtové opatření - přijetí dotace na projekt RECOM Česká republika - Rakousko v rámci Operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007-2013 Návrh na rozpočtové opatření - přijetí dotace na projekt Technická pomoc Česká republika - Rakousko v rámci Operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007-2013 Žádost nového dopravce na zařazení do systému základní dopravní obslužnosti kraje Vysočina Návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu - úprava schváleného rozpočtu Návrh na provedení rozpočtového opatření v kapitole Školství, mládeže a sportu - navýšení příspěvku na provoz Dětskému domovu, Senožaty 199 Stanovení platu ředitelů příspěvkových organizací na úseku školství Fond Vysočiny - Sportoviště 2009 - neposkytnutí dotace městysi Lukavec Ocenění Talent Vysočiny a Cena hejtmana Vysočiny 2010 Projektový záměr Střední školy stavební Třebíč Projektový záměr Základní školy Třebíč, Cyrilometodějská 22 Projekt Odborné filmy jako prostředek jazykové výuky Odměny ředitelům škol a školských zařízení zřizovaných krajem Vysočina Projekty Úspora energií v zařízeních zřizovaných krajem Vysočina - SPŠ Třebíč, budova A, DM, kuchyně a svářecí školy - rozpočtové opatření Projekt Comparison of methods and standards for applied biodiversity assessment do Operačního programu Cíl 3 Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013 Větrný park Rešice (okr. Znojmo) - stanovisko kraje Vysočina k posudku podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Usnesení 0925/19/2010/RK K zápisu ze zasedání rady kraje č. 18/2010 nebyly vzneseny žádné připomínky. 02. Návrh na souhlasné stanovisko k předběžnému zájmu o zapojení do pilotního projektu MPSV Koordinace ucelené rehabilitace V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí a J. Bína, vedoucí oddělení sociálních služeb, informovali radu kraje o možnosti zapojení kraje do připravovaného pilotního projektu MPSV. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0926/19/2010/RK předběžný zájem o zapojení kraje do připravovaného projektu MPSV Koordinace ucelené rehabilitace. Zdrojové materiály: RK-19-2010-02.doc 03. Nadlimitní veřejná zakázka na služby Provozování sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi v kraji Vysočina IV - rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí a J. Bína, vedoucí oddělení sociálních služeb, předložili radě kraje doporučení komise pro posouzení a hodnocení nabídek o rozhodnutí o nejvhodnější nabídce pro uvedenou veřejnou zakázku. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0927/19/2010/RK pořadí nabídek na veřejnou zakázku na služby Provozování sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi v kraji Vysočina dle materiálu RK-19-2010-03, př. 3; vybrat nabídku uchazeče Centrum pro rodinu a sociální péči, Josefská 1, 602 00 Brno, IČ 44991584, jako nejvhodnější nabídku pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby Provozování sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi v kraji Vysočina IV. s místem plnění a poskytování sociální služby na území obce s rozšířenou působností Jihlava; Zdrojové materiály: RK-19-2010-03.doc 04. Nadlimitní veřejné zakázky na služby v rámci IP kraje Vysočina - zrušení částí zadávacího řízení V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí a J. Bína, vedoucí oddělení sociálních služeb, předložili radě kraje návrh zrušení zadávacího řízení jmenované veřejné zakázky. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0928/19/2010/RK zrušit zadávací řízení nadlimitní veřejné zakázky veřejné zakázky Provozování domů na půl cesty v kraji Vysočina IV, uveřejněno pod evidenčním číslem (ISVZ US) 60044195, v souladu s ust. § 84 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, podle materiálu RK-19-2010-04, př. 1; zajistit odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému; jednat o dalším zabezpečení sociální služby dům na půl cesty na území obce s rozšířenou působností Havlíčkův Brod. Zdrojové materiály: RK-19-2010-04.doc, RK-19-2010-04, př. 1 05. Nadlimitní veřejná zakázka na služby Provozování nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v kraji Vysočina IV - rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí a J. Bína, vedoucí oddělení sociálních služeb, seznámili radu kraje s doporučením komise pro posouzení a hodnocení nabídek o rozhodnutí o nejvhodnější nabídce pro uvedenou veřejnou zakázku. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0929/19/2010/RK pořadí nabídek na veřejnou zakázku na služby Provozování nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v kraji Vysočina dle materiálu RK-19-2010-05, př. 3a; vybrat nabídku uchazeče Diecézní charita Brno, Brno, Tř. kpt. Jaroše 9, IČ 44990260, jako nejvhodnější nabídku pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby Provozování nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v kraji Vysočina IV. s místem plnění a poskytování sociální služby na území obce s rozšířenou působností Telč; Zdrojové materiály: RK-19-2010-05.doc 06. Návrh na provedení rozpočtového opatření - přijetí dotace na činnost koordinátora romských poradců V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí a J. Bína, vedoucí oddělení sociálních služeb, předložili radě kraje návrh přijetí státní účelové neinvestiční dotace určené na pokrytí nákladů spojených s činností koordinátora romských poradců kraje Vysočina. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0930/19/2010/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení příjmu (položka 4116 Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu) a výdajů (kapitola Krajský úřad, § 6172 Činnost regionální správy) rozpočtu kraje o účelovou neinvestiční dotaci z Úřadu vlády České republiky ve výši 250 000 Kč na zabezpečení činnosti koordinátora romských poradců kraje Vysočina v roce 2010; zvýšení objemu prostředků na platy zaměstnanců zařazených do krajského úřadu na rok 2010 o částku 148 800 Kč. Zdrojové materiály: RK-19-2010-06.doc, RK-19-2010-06, př. 1 07. Poskytnutí dotace na podporu dobrovolnictví a neformální pomoci osobám závislým na pomoci jiné osoby - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Sociální věci V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí a J. Bína, vedoucí oddělení sociálních služeb, informovali radu kraje o předloženém návrhu poskytnutí dotace na podporu dobrovolnictví a neformální pomoci osobám závislým na pomoci jiné osoby. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0931/19/2010/RK vyhradit si poskytnout navržené dotace nestátním neziskovým organizacím, u kterých je výše do částky 200 000 Kč; rozhodnout poskytnout dotaci ve výši 2 012 600 Kč na podporu projektů v oblasti dobrovolnictví a neformální pomoci osobám závislým na pomoci jiné osoby dle materiálu RK-19-2010-07, př. 1; schválit vzorovou smlouvu o poskytnutí dotace dle materiálu RK-19-2010-07, př. 2; schválit rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Sociální věci, § 4399 Ostatní záležitosti sociálních věcí a politiky zaměstnanosti o částku 2 012 600 Kč při současném snížení kapitoly Rezerva a rozvoj kraje, § 6409 Ostatní činnosti j.n., položky Péče o lidské zdroje a majetek kraje o částku 2 012 600 Kč. Zdrojové materiály: RK-19-2010-07.doc, RK-19-2010-07, př. 1, RK-19-2010-07, př. 2 08. Organizační řády příspěvkových organizací Domov důchodců Proseč-Obořiště a Domov důchodců Proseč u Pošné V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí a J. Bína, vedoucí oddělení sociálních služeb, předložili radě kraje návrhy organizačních řádů výše uvedených příspěvkových organizací. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0932/19/2010/RK Organizační řád Domova důchodců Proseč-Obořiště, příspěvkové organizace, dle materiálu RK-19-2010-08, př. 1, Organizační řád Domova důchodců Proseč u Pošné, příspěvkové organizace, dle materiálu RK-19-2010-08, př. 2. odpovědnost: ředitelé dotčených příspěvkových organizací, odbor sociálních věcí Zdrojové materiály: RK-19-2010-08.doc, RK-19-2010-08, př. 1, RK-19-2010-08, př. 2 09. Zadání nadlimitní veřejné zakázky na provozování Rodinných pasů v kraji Vysočina v rámci projektu přeshraniční spolupráce Usnesení 0933/19/2010/RK schválit zadání nadlimitní veřejné zakázky na služby s názvem Rodinné pasy v kraji Vysočina formou otevřeného řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v souladu se zadávací dokumentací veřejné zakázky dle materiálů RK-19-2010-09, př. 1, RK-19-2010-09, př. 2, RK-19-2010-09, př. 3, RK-19-2010-09, př. 4, RK-19-2010-09, př. 5, RK-19-2010-09, př. 6, RK-19-2010-09, př. 7. Zdrojové materiály: RK-19-2010-09.doc 10. Stavební záměr - ÚSP Věž - Stavební úpravy dílny pro klienty P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, předložil radě kraje ke schválení Stavební záměr na akci - ÚSP Věž - Stavební úpravy dílny pro klienty. Z jednání se omluvil P. Krčál. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0934/19/2010/RK Stavební záměr na akci - ÚSP Věž - Stavební úpravy dílny pro klienty dle materiálu RK-19-2010-10, př. 1; Zařadit novou akci ÚSP Věž - Stavební úpravy dílny pro klienty do kapitoly Nemovitý majetek, přílohy M8 - Investice v sociálních věcech. Zdrojové materiály: RK-19-2010-10.doc, RK-19-2010-10, př. 1 11. Předání nemovitostí k hospodaření Krajské správě a údržbě silnic Vysočiny, příspěvkové organizaci P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, informoval radu kraje o předloženém materiálu řešícímu předání pozemků nabytých do vlastnictví kraje k hospodaření a vyjmutí pozemků z hospodaření KSÚSV, p. o. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0935/19/2010/RK zastupitelstvu kraje schválit dodatek č. 492 Zřizovací listiny Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace dle materiálu RK-19-2010-11, př. 1. termín: 21. 9. 2010 Zdrojové materiály: RK-19-2010-11.doc, RK-19-2010-11, př. 1 12. Nabytí pozemků pro akci ZZS kraje Vysočina - výjezdové stanoviště Polná P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, podal radě kraje doplňující informace k předloženému materiálu. V průběhu jednání odešel J. Matějek. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0936/19/2010/RK nabýt darem pozemky st. par. č. 721 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 232 m2 a st. par. č. 722 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 392 m2 v k.ú. a obci Polná z vlastnictví města Polná do vlastnictví kraje Vysočina; bezúplatně nabýt pozemek par. č. 1485/3 - ost. plocha, jiná plocha o výměře 652 m2 oddělený GP č. 1709-121/2010 z pozemku par.č. 1485/2 v k. ú. a obci Polná z vlastnictví České republiky, příslušnosti hospodaření Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových do vlastnictví kraje Vysočina pro realizaci stavby ZZS kraje Vysočina - výjezdové stanoviště Polná. Zdrojové materiály: RK-19-2010-12.doc, RK-19-2010-12, př. 1 J. Běhounek navrhl projednání bodů 13 – 14 v bloku. V průběhu jednání přišel J. Matějek. Usnesení 0937/19/2010/RK uzavřít smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene s budoucími oprávněnými a smlouvy o zřízení věcného břemene s oprávněnými za podmínek dle materiálů RK-19-2010-13, př. 1 a RK-19-2010-13, př. 2. Zdrojové materiály: RK-19-2010-13.doc, RK-19-2010-13, př. 1, RK-19-2010-13, př. 2 14. Smlouva uzavíraná příspěvkovou organizací zřizovanou krajem Vysočina Usnesení 0938/19/2010/RK s uzavřením smlouvy na užívání nemovitého majetku dle materiálu RK-19-2010-14. odpovědnost: ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace, odbor majetkový Zdrojové materiály: RK-19-2010-14.doc 15. Návrh na zařazení nové akce Střední škola technická Žďár nad Sázavou - Oprava elektroinstalace do kapitoly Nemovitý majetek, přílohy M1 P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, seznámil radu kraje s předloženým návrhem zařazení nové akce do rozpočtu kraje kapitoly Nemovitý majetek. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0939/19/2010/RK zařadit novou akci Střední škola technická Žďár nad Sázavou - Oprava elektroinstalace do kapitoly Nemovitý majetek, přílohy M1 - Technická zhodnocení a vyjmenované opravy ve školství. Zdrojové materiály: RK-19-2010-15.doc 16. Změna usnesení 0848/18/2010/RK a souhlas s umístěním stavby - k. ú. Hruškové Dvory P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, podal radě kraje doplňující informace k navrhované změně usnesení rady kraje. Rada kraje přijala po krátké diskusi upravený návrh usnesení. Usnesení 0940/19/2010/RK změnit usnesení 0848/18/2010/RK tak, že text: Rada kraje doporučuje zastupitelstvu kraje rozhodnout uzavřít mezi krajem Vysočina a společností ENERGOKLASTR CTT Vysočina - obecně prospěšná společnost, se sídlem Slavkov u Brna, U Mlýna 1075, 684 1 Vyškov, IČ: 292 01 055 smlouvu o budoucí kupní smlouvě na prodej pozemku par. č. 399/10 - orná půda o výměře 20 405 m2 v k.ú. Hruškové Dvory, obec Jihlava za dohodnutou kupní cenu ve výši 9 182 250 Kč dle materiálu RK-18-2010-23, př. 1 Rada kraje doporučuje zastupitelstvu kraje rozhodnout uzavřít mezi krajem Vysočina a společností ENERGOKLASTR CTT Vysočina - obecně prospěšná společnost, se sídlem Slavkov u Brna, U Mlýna 1075, 684 1 Vyškov, IČ: 292 01 055 smlouvu o budoucí kupní smlouvě na prodej pozemku par. č. 399/10 - orná půda o výměře 20 405 m2 v k.ú. Hruškové Dvory, obec Jihlava za dohodnutou kupní cenu ve výši 9 182 250 Kč dle materiálu RK-19-2010-16, př. 1upr1 pro účely územního řízení s umístěním stavby Centrum transferu technologii ENERGOKLASTR/VYSOČINA, kterou bude dotčen pozemek ve vlastnictví kraje Vysočina par. č. 399/10 v k.ú. Hruškové Dvory. termín: 22.6.2010 Zdrojové materiály: RK-19-2010-16.doc, RK-19-2010-16, př. 1, RK-19-2010-16, př. 2 17. Strategie elektronické bezpečnosti kraje Vysočina na léta 2010 až 2013 P. Pavlinec, vedoucí odboru informatiky a I. Šteklová, vedoucí odboru sekretariátu hejtmana, předložili radě kraje ke schválení návrh Strategie elektronické bezpečnosti kraje Vysočina na léta 2010 až 2013. V průběhu jednání odešel V. Novotný. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0941/19/2010/RK Strategii elektronické bezpečnosti kraje Vysočina na léta 2010 až 2013 dle materiálu RK-19-2010-17, př. 1. odpovědnost: OI, OSH Zdrojové materiály: RK-19-2010-17.doc, RK-19-2010-17, př. 1 18. Nařízení rady kraje, kterým se stanoví Požární poplachový plán kraje Vysočina I. Šteklová, vedoucí odboru sekretariátu hejtmana, seznámila radu kraje s aktualizací Nařízení kraje Vysočina pro stanovení Požárního poplachového plánu kraje Vysočina. V průběhu jednání přišel V. Novotný a odešel T. Škaryd. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0942/19/2010/RK Nařízení kraje Vysočina č. 3/2010, kterým se stanoví Požární poplachový plán kraje Vysočina, dle materiálu RK-19-2010-18, př. 1. Zdrojové materiály: RK-19-2010-18.doc, RK-19-2010-18, př. 1, RK-19-2010-18, př. 2 19. Projekt Vítejte na Vysočině - rozpočtové opatření Usnesení 0943/19/2010/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení rozpočtu zvláštního účtu projektu Vítejte na Vysočině, o účelovou dotaci z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod ve výši 1 734 109,52 Kč za 3. část projektu; převod konečného zůstatku ve výši 3 883 608,48 Kč na zvláštním účtu projektu Vítejte na Vysočině včetně připsaných úroků do Fondu strategických rezerv z důvodu ukončení projektu; rozpočtové opatření spočívající ve snížení rozpočtu zvláštního účtu projektu Vítejte na Vysočině ve výši převodu konečného zůstatku včetně připsaných úroků. Zdrojové materiály: RK-19-2010-19.doc 20. Koordinace termínů akcí pořádaných krajem Vysočina J. Běhounek seznámil radu kraje s materiálem řešícím koordinaci termínů akcí pořádaných krajem Vysočina. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0944/19/2010/RK vedoucím odborů krajského úřadu konzultovat termíny akcí, které vyžadují přítomnost samosprávy nebo vedení úřadu; vedoucí odboru sekretariátu hejtmana předkládat časový harmonogram konání akcí minimálně 1x ročně, nejdéle však do 31. 12. roku předcházejícího konání akcí. Zdrojové materiály: RK-19-2010-20.doc 21. Výběrové řízení Pavilon pro matku a dítě v Nemocnici Třebíč - dodávka zdravotnické technologie L. Kettner, vedoucí odboru zdravotnictví, předložil radě kraje návrh rozhodnutí o zadání veřejné zakázky na investiční akci „Pavilon pro matku a dítě v Nemocnici Třebíč - dodávka zdravotnické technologie“. V průběhu jednání přišel T. Škaryd. Rada kraje přijala po rozsáhlé diskusi upravený návrh usnesení. Usnesení 0945/19/2010/RK zahájit zadání veřejné zakázky Pavilon pro matku a dítě v Nemocnici Třebíč - dodávka zdravotnické technologie formou otevřeného řízení dle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v souladu se zadávací dokumentací dle materiálů RK-19-2010-21, př. 1, RK-19-2010-21, př. 2, RK-19-2010-21, př. 3, RK-19-2010-21, př. 4, RK-19-2010-21, př. 5, RK-19-2010-21, př. 6, RK-19-2010-21, př. 7 a RK-19-2010-21, př. 8; společnost RTS, a.s., Lazaretní 13, Brno, výkonem zadavatelských činností dle § 151 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů v tomto zadávacím řízení v rozsahu mandátní smlouvy - materiál RK-19-2010-21, př. 9upr1 a k zastupování zadavatele při uveřejňování údajů v informačním systému veřejné správy podle § 157 zákona č. 137/2006 Sb., materiál RK-19-2010-21, př. 10upr1; členy komise pro otevírání obálek a jejich náhradníky dle materiálu RK-19-2010-21, př. 11; členy hodnotící komise a jejich náhradníky dle materiálu RK-19-2010-21, př. 12; harmonogram zadávacího řízení dle materiálu RK-19-2010-21, př. 13. Zdrojové materiály: RK-19-2010-21.doc 22. Návrh na poskytnutí věcného daru - CD s nahrávkou Mahlerovy symfonie K. Lisá, vedoucí odboru kultury a památkové péče, seznámila radu kraje s návrhem poskytnutí věcného daru CD s nahrávkou Mahlerovy symfonie příspěvkovým organizacím kraje Vysočina a Statutárnímu městu Jihlavě. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0946/19/2010/RK věcný dar 360 ks audio CD s live záznamem zahajovacího koncertu festivalu Mahler Jihlava, Hudba tisíců, konaného dne 18. 5. 2009 v Jihlavě - Gustav Mahler: Symfonie č. 6, v celkové hodnotě 82 080 Kč příspěvkovým organizacím kraje uvedeným v materiálu RK-19-2010-22, př. 1 a za tímto účelem uzavřít darovací smlouvu dle vzoru uvedeného v materiálu RK-19-2010-22, př. 2; věcný dar 150 ks audio CD s live záznamem zahajovacího koncertu festivalu Mahler Jihlava, Hudba tisíců, konaného dne 18. 5. 2009 v Jihlavě - Gustav Mahler: Symfonie č. 6, v celkové hodnotě 34 200 Kč Statutárnímu městu Jihlavě dle smlouvy uvedené v materiálu RK-19-2010-22, př. 3. odpovědnost: odbor kultury a památkové péče, ředitelé příspěvkových organizací Zdrojové materiály: RK-19-2010-22.doc, RK-19-2010-22, př. 1, RK-19-2010-22, př. 2, RK-19-2010-22, př. 3 23. Návrh na provedení rozpočtového opatření na rok 2010 - poskytnutí účelových neinvestičních dotací a účelové investiční dotace ze státního rozpočtu ČR Krajské knihovně Vysočiny K. Lisá, vedoucí odboru kultury a památkové péče, předložila radě kraje návrh zvýšení příspěvku na provoz pro Krajskou knihovnu Vysočiny. V průběhu jednání odešel M. Hyský. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0947/19/2010/RK zvýšení příjmové části rozpočtu kraje na rok 2010 u položky 4116 - Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu o účelové neinvestiční dotace poskytnuté Ministerstvem kultury ČR Krajské knihovně Vysočiny v rámci grantu Knihovna 21. století (ÚZ 34070) na realizaci projektu Kurz znakového jazyka - bouráme bariéry ve výši 15 000 Kč a projektu V knihovně jsme jako doma III. ve výši 10 000 Kč; zvýšení příjmové části rozpočtu kraje na rok 2010 u položky 4216 - Ostatní investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu o účelovou investiční dotaci poskytnutou Ministerstvem kultury ČR Krajské knihovně Vysočiny v rámci grantu Veřejné informační služby knihoven 3 (ÚS 34544) na projekt Nová generace webového katalogu systému Clavius - OPAC 2.0 ve výši 210 tis. Kč; zvýšení výdajové části rozpočtu kraje na rok 2010, kapitoly Kultura, § 3314 - Činnosti knihovnické, položky 5331 - Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím (ÚZ 34070) o celkovou částku 25 000 Kč s určením pro Krajskou knihovnu Vysočiny; zvýšení výdajové části rozpočtu kraje na rok 2010, kapitoly Kultura, § 3314 - Činnosti knihovnické, položky 6351 - Investiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím (ÚZ 34544) o celkovou částku 210 000 Kč s určením pro Krajskou knihovnu Vysočiny; změnu závazného ukazatele Příspěvek na provoz u Krajské knihovny Vysočiny na rok 2010 celkem o částku 25 000 Kč určenou na realizaci projektu Kurz znakového jazyka - bouráme bariéry ve výši 15 000 Kč a projektu V knihovně jsme jako doma III. ve výši 10 000 Kč; změnu závazného ukazatele Investiční dotace u Krajské knihovny Vysočiny na rok 2010 o částku 210 000 Kč určenou na realizaci projektu Nová generace webového katalogu systému Clavius - OPAC 2.0. odpovědnost: odbor kultury a památkové péče, ekonomický odbor, ředitelka Krajské knihovny Vysočiny Zdrojové materiály: RK-19-2010-23.doc 24. Návrh rozpočtového opatření - přijetí dotací na globální granty prioritní osy 1 financované z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Usnesení 0948/19/2010/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení rozpočtu zvláštního účtu GG 1.1. OP VK o účelovou dotaci z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve výši 3 377 228,45 Kč určenou na financování grantových projektů realizovaných v rámci globálního grantu Zvyšování kvality ve vzdělávání v kraji Vysočina; rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení rozpočtu zvláštního účtu GG 1.2. OP VK o účelovou dotaci z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve výši 1 148 483,25 Kč určenou na financování grantových projektů realizovaných v rámci globálního grantu Rovné příležitosti ve vzdělávání v kraji Vysočina; rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení rozpočtu zvláštního účtu GG 1.3. OP VK o účelovou dotaci z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve výši 531 070,14 Kč určenou na financování grantových projektů realizovaných v rámci globálního grantu Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v kraji Vysočina. Zdrojové materiály: RK-19-2010-24.doc 25. FOND VYSOČINY - žádost o prodloužení realizace projektu I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, informovala radu kraje o žádosti obce Křižánky o prodloužení realizace projektu vybraného k podpoře v rámci Fondu Vysočiny – grantový program Rozvoj vesnice 2009. V průběhu jednání přišel M. Hyský. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0949/19/2010/RK uzavřít Dodatek č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí podpory FV 005/225/09 dle materiálu RK-19-2010-25, př. 2. Zdrojové materiály: RK-19-2010-25.doc, RK-19-2010-25, př. 1, RK-19-2010-25, př. 2 26. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Regionální rozvoj - přijetí dotace z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí na realizaci projektu Vysočina 21 Propagace a realizace MA 21 a udržitelného rozvoje v kraji Vysočina I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, seznámila radu kraje s návrhem přijetí dotace z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí na realizaci projektu „Vysočina 21 Propagace a realizace MA 21 a udržitelného rozvoje v kraji Vysočina“. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0950/19/2010/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení příjmů (§ 3699 - Ostatní záležitosti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje, položka 2329 - Ostatní nedaňové příjmy jinde nezařazené) a výdajů (kapitola Regionální rozvoj, § 3699 - Ostatní záležitosti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje) rozpočtu kraje o finanční prostředky z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR ve výši 500 000 Kč na realizaci projektu Vysočina 21 - Propagace a realizace MA 21 a udržitelného rozvoje v kraji Vysočina. Zdrojové materiály: RK-19-2010-26.doc 27. Návrh na rozpočtové opatření - přijetí dotace na projekt RECOM Česká republika - Rakousko v rámci Operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007-2013 I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, předložila radě kraje návrh rozpočtového opatření z důvodu přijetí dotace na uvedený projekt. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0951/19/2010/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení rozpočtu devizového účtu kraje Vysočina OP AT-CZ o přijaté finanční prostředky ze strany vedoucího partnera projektu RECOM CZ-AT Regionálního managementu Dolní Rakousko a Ministerstva pro místní rozvoj ČR ve výši 266 498 Kč; převod finančních prostředků z devizového účtu OP AT-CZ na zvláštní účet projektu RECOM CZ-AT na financování další etapy projektu. Zdrojové materiály: RK-19-2010-27.doc 28. Návrh na rozpočtové opatření - přijetí dotace na projekt Technická pomoc Česká republika - Rakousko v rámci Operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007-2013 Usnesení 0952/19/2010/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení rozpočtu devizového účtu kraje Vysočina OP AT-CZ o přijaté finanční prostředky ze strany řídícího orgánu Operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007-2013 Úřadu spolkové vlády Dolního Rakouska a Ministerstva pro místní rozvoj ČR ve výši 92 083 Kč; převod finančních prostředků z devizového účtu OP AT-CZ na zvláštní účet projektu Technická pomoc CZ-AT na financování další etapy projektu. Zdrojové materiály: RK-19-2010-28.doc 29. Žádost nového dopravce na zařazení do systému základní dopravní obslužnosti kraje Vysočina H. Strnadová, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství, informovala radu kraje o zařazení nového dopravce Znojemská dopravní společnost – PSOTA, s.r.o., do systému základní dopravní obslužnosti kraje Vysočina. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0953/19/2010/RK zařazení nového dopravce Znojemská dopravní společnost - PSOTA, s. r. o. Rudoleckého 857/25, 669 02 Znojmo IČ: 634 96 283, do systému základní dopravní obslužnosti kraje Vysočina Zdrojové materiály: RK-19-2010-29.doc J. Běhounek navrhl projednání bodů 30 a 32 v bloku. 30. Návrh na vyřazení nepotřebného hmotného majetku Usnesení 0954/19/2010/RK s vyřazením osobního automobilu Škoda Felicia, SPZ ZRI 12 - 04 z majetku kraje a s prodejem tohoto majetku v autobazaru, v případě nezájmu s likvidací na vrakovišti dle návrhu Praktické školy a Speciálně pedagogického centra Žďár nad Sázavou. odpovědnost: odbor školství, mládeže a sportu, ředitelka Praktické školy a Speciálně pedagogického centra Žďár nad Sázavou Zdrojové materiály: RK-19-2010-30.doc 32. Návrh na vyřazení nepotřebného majetku Usnesení 0955/19/2010/RK s vyřazením nápojového automatu Zanussi Hyperion VMC, výrobní číslo 44000071 z majetku kraje dle návrhu Domova mládeže a Školní jídelny Jihlava odvozem do sběrného dvora. Zdrojové materiály: RK-19-2010-32.doc 31. Návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu - úprava schváleného rozpočtu M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, seznámili radu kraje s žádostí Střední školy automobilní Jihlava o navýšení rozpočtu na úhradu zvýšených nákladů na opravy a údržbu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0956/19/2010/RK rozpočtové opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu spočívající ve zvýšení § 3123 Střední odborná učiliště a učiliště o částku 133 000 Kč při současném snížení § 3299 Ostatní záležitosti vzdělávání (UZ 00318) o částku 133 000 Kč; zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz u Střední školy automobilní Jihlava, IČ 00056260, o částku 133 000 Kč na úhradu zvýšených nákladů na opravy a údržbu dle materiálu RK-19-2010-31. Zdrojové materiály: RK-19-2010-31.doc 33. Návrh na provedení rozpočtového opatření v kapitole Školství, mládeže a sportu - navýšení příspěvku na provoz Dětskému domovu, Senožaty 199 Usnesení 0957/19/2010/RK odpovědnost: odbor školství mládeže a sportu, ekonomický odbor, ředitel Dětského domova, Senožaty 199 Zdrojové materiály: RK-19-2010-33.doc 34. Stanovení platu ředitelů příspěvkových organizací na úseku školství M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, požádali radu kraje o stanovení platu ředitelů příspěvkových organizací na úseku školství. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0958/19/2010/RK v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, plat Mgr. Pavlu Hlaváčkovi, řediteli Střední školy Kamenice nad Lipou a Mgr. Kláře Sojkové, ředitelce Základní školy, Speciálně pedagogického centra a Školní družiny, U Trojice 2104, Havlíčkův Brod, s účinností od 1. 7. 2010 dle materiálu RK-19-2010-34, př. 2. Zdrojové materiály: RK-19-2010-34.doc 35. Fond Vysočiny - Sportoviště 2009 - neposkytnutí dotace městysi Lukavec Usnesení 0959/19/2010/RK neposkytnutí dotace městysi Lukavec, Náměstí sv. Václava 67, 394 26 Lukavec, IČ 248606 ve výši 30 000,- Kč na projekt Údržba sportoviště v Lukavci podaného do grantového programu Sportoviště 2009 z důvodu nedodržení termínu pro předložení vyúčtování celkových nákladů projektu a závěrečné zprávy dle článku IV. odst. 1) smlouvy o poskytnutí podpory ze dne 29. 5. 2009 (ev. č. FV 003/222/09). Zdrojové materiály: RK-19-2010-35.doc, RK-19-2010-35, př. 1, RK-19-2010-35, př. 2 36. Ocenění Talent Vysočiny a Cena hejtmana Vysočiny 2010 M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, předložili radě kraje ke schválení návrh udělení ocenění Talent Vysočiny a Cena hejtmana Vysočiny. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0960/19/2010/RK udělení stipendií (jednorázových i desetiměsíčních) v rámci ocenění Talent Vysočiny 83 žákům dle materiálu RK-19-2010-36, př. 1 v celkové výši 256 000 Kč; udělení stipendií (jednorázových) v rámci ocenění Cena hejtmana Vysočiny čtyřem žákům dle materiálu RK-19-2010-36, př. 2 v celkové výši 30 000 Kč. termín: 31. prosince 2010 Zdrojové materiály: RK-19-2010-36.doc 37. Projektový záměr Střední školy stavební Třebíč M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, seznámili radu kraje s návrhem realizace projektového záměru Střední školy stavební Třebíč. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0961/19/2010/RK s realizací projektového záměru Střední školy stavební Třebíč dle materiálu RK-19-2010-37, př. 1. Zdrojové materiály: RK-19-2010-37.doc, RK-19-2010-37, př. 1, RK-19-2010-37, př. 2 38. Projektový záměr Základní školy Třebíč, Cyrilometodějská 22 M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, seznámili radu kraje s návrhem realizace projektového záměru Základní školy Třebíč, Cyrilometodějská 22. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0962/19/2010/RK s realizací projektového záměru dle materiálu RK-19-2010-38, př. 1; s uzavřením smlouvy mezi Základní školou Třebíč, Cyrilometodějská 22 a Nadací ČEZ dle vzoru v materiálu RK-19-2010-38, př. 3. Zdrojové materiály: RK-19-2010-38.doc, RK-19-2010-38, př. 1, RK-19-2010-38, př. 2, RK-19-2010-38, př. 3 39. Projekt Odborné filmy jako prostředek jazykové výuky M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, předložili radě kraje návrh partnerství kraje v projektu Odborné filmy jako prostředek jazykové výuky. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0963/19/2010/RK uzavřít Smlouvu o partnerství s finančním příspěvkem dle materiálů RK-19-2010-39, př. 1 a RK-19-2010-39, př. 3; s uzavřením Smluv o partnerství s finanční spoluúčastí mezi Střední školou obchodu a služeb Jihlava, IČ 00836591, a Střední školou technickou Jihlava, IČ 13695461, a Střední průmyslovou školou Jihlava, IČ 60545992, a Střední školou technickou Žďár nad Sázavou, IČ 00226106, a Vyšší odbornou školou a Střední průmyslovou školou, Žďár nad Sázavou, Studentská 1, IČ 48895598, a Střední zdravotnickou školou a Vyšší odbornou školou zdravotnickou Havlíčkův Brod, IČ 00581119, a Střední zdravotnickou školou a Vyšší odbornou školou zdravotnickou Žďár nad Sázavou, IČ 00637696, a Střední školou stavební Jihlava, IČ 60545267, a Střední školou stavební Třebíč, IČ 60418451, a Střední školou obchodní a služeb SČMSD, Žďár nad Sázavou, s.r.o., IČ 47900539, a Českou zemědělskou akademií v Humpolci, střední školou IČ 62540050 dle vzoru v materiálu RK-19-2010-39, př. 2 za účelem realizace projektu Odborné filmy jako prostředek jazykové výuky. Zdrojové materiály: RK-19-2010-39.doc, RK-19-2010-39, př. 1, RK-19-2010-39, př. 2 40. Odměny ředitelům škol a školských zařízení zřizovaných krajem Vysočina M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, požádali radu kraje o stanovení odměn ředitelům škol a školských zařízení zřizovaných krajem Vysočina. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0964/19/2010/RK v souladu s § 134 a § 224 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, odměny ředitelům škol a školských zařízení zřizovaných krajem Vysočina, dle materiálu RK-19-2010-40, př. 1. Zdrojové materiály: RK-19-2010-40.doc 41. Projekty Úspora energií v zařízeních zřizovaných krajem Vysočina - SPŠ Třebíč, budova A, DM, kuchyně a svářecí školy - rozpočtové opatření J. Joneš, vedoucí odboru životního prostředí a M. Brom, úředník na úseku strukturálních fondů EU, seznámili radu kraje s návrhem rozpočtového opatření v souvislosti s přijetím dotace z Operačního programu Životní prostředí na uvedený projekt. V průběhu jednání odešla M. Kružíková. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0965/19/2010/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení rozpočtu zvláštního účtu Realizace úspor energie, o účelovou dotaci z OP ŽP ve výši 47 563 068,94 Kč; převod části zůstatku ve výši 37 000 000 Kč ze zvláštního účtu Realizace úspor energie do Fondu strategických rezerv; rozpočtové opatření spočívající ve snížení rozpočtu zvláštního účtu Realizace úspor energie ve výši převodu části zůstatku do Fondu strategických rezerv. Zdrojové materiály: RK-19-2010-41.doc 42. Projekt Comparison of methods and standards for applied biodiversity assessment do Operačního programu Cíl 3 Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013 J. Joneš, vedoucí odboru životního prostředí a M. Brom, úředník na úseku strukturálních fondů EU, informovali radu kraje o přípravě projektu do Operačního programu Cíl 3 Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 – 2013. V průběhu jednání odešel L. Joukl. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0966/19/2010/RK informaci o zabezpečení přípravy projektu Comparison of methods and standards for applied biodiversity assessment v oblasti mapování krajiny v rámci Operačního programu Cíl 3 Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013; Odboru životního prostředí Krajského úřadu kraje Vysočina připravit žádost o finanční prostředky na projekt Comparison of methods and standards for applied biodiversity assessment k předložení do Operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013. Zdrojové materiály: RK-19-2010-42.doc 43. Větrný park Rešice (okr. Znojmo) - stanovisko kraje Vysočina k posudku podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) J. Joneš, vedoucí odboru životního prostředí a M. Brom, úředník na úseku strukturálních fondů EU, podali radě kraje doplňující informace k předloženému materiálu. V průběhu jednání přišli L. Joukl a M. Kružíková. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0967/19/2010/RK v souladu s § 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů jako orgán kraje příslušný dle § 59 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů toto vyjádření: Vysočina, kraj se sídlem v Jihlavě, jako dotčený územní samosprávný celek, z důvodů: zdůraznění skutečnosti, že elektrická energie vyrobená s využitím energie větru je čistou energií z tzv. obnovitelných zdrojů, ale zároveň patří k energii zatížené relativně vysokými výrobními náklady; závislosti větrných elektráren na vnějších vlivech (dostatečná síla větru) a nutnosti zabezpečit dodávky elektrické energie v momentě výpadku větrných elektráren záložními zdroji (což může představovat pro energetickou soustavu ČR závažný problém v případě masivního rozvoje výstavby větrných elektráren); vnímání rizika poškození atraktivity prostředí zbytky staveb a technologií větrných elektráren po uplynutí jejich technické či morální životnosti; potřeby ochrany přírodního a rekreačního potenciálu území; ochrany bezpečnosti a zdraví osob pohybujících se po pozemní komunikaci; stavební uzávěry kolem Jaderné elektrárny Dukovany vyhlášené ONV v Třebíči dne 24. 10. 1984 (k. ú. Rešice a Horní Dubňany); dojde k ovlivnění krajinného rázu území přímo sousedících obcí v kraji Vysočina a to zejména s ohledem na priority kraje stanovené v Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina: Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty; se záměrem Větrný park Rešice a v rámci posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, požaduje vypořádání tohoto vyjádření a v jeho smyslu úpravu návrhu stanoviska (§ 9 odst. 10 zákona o EIA). termín: 23. 6. 2010 Zdrojové materiály: RK-19-2010-43.doc, RK-19-2010-43, př. 1 44. Rozprava V rámci rozpravy J. Běhounek informoval radu kraje o negativním stanovisku Evropské komise ke způsobu proplácení zdravotnických poplatků ze strany krajů České republiky. Rada kraje proto uložila odboru zdravotnictví zajistit propočet finančního krytí případného hrazení regulačních poplatků ve všech zdravotnických zařízeních v kraji Vysočina. J. Běhounek ukončil zasedání rady kraje č. 19/2010 s tím, že další zasedání se bude konat dne 29. 6. 2010, v 9:00 hod. v zasedací místnosti Rady kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava. Záznam pořízen na zasedání rady kraje č. 19/2010 dne 15. 6. 2010. Zapsala: P. Pospíchalová, dne 17. 6. 2010 (zápis pořízen na základě záznamu).

http://kraken.slv.cz/II.US2635/11

II. ÚS 2635/11 II.ÚS 2635/11 ze dne 24. 7. 2012 Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. V., zastoupeného Mgr. Vítem Bavorem, advokátem, se sídlem Novomlýnská 3, 110 00 Praha 1, směřující proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. června 2011, č. j. 28 Cdo 2081/2009-150, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. října 2008, č. j. 16 Co 352/2008-120, takto: 1. Stěžovatel se podanou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i k porušení vlastnického práva chráněného čl. 11 Listiny. 2. Městský soud v Praze k odvolání žalobce (Bytové družstvo pro okres Praha - východ) i žalovaného (stěžovatele) rozsudkem ze dne 21. října 2008, č. j. 16 Co 352/2008-120, změnil v řízení o určení vlastnictví k nemovitostem rozsudek soudu prvního stupně tak, že určil, že žalobce je vlastníkem parcely a domu na ní stojícího a blíže specifikovaného ve výroku II. (dále jen "předmětné nemovitosti"), a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Po zopakování části důkazů dospěl odvolací soud oproti soudu prvního stupně k částečně jiným skutkovým zjištěním, z nichž posléze vyvodil jiné právní závěry. Ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že je dán naléhavý právní zájem na určení, neboť žalobce tvrdí, že je vlastníkem nemovitostí, zatímco v katastru nemovitostí je zapsán žalovaný. Odvolací soud konstatoval, že právní předchůdkyně žalovaného (A. Č.) pozbyla vlastnické právo k předmětným nemovitostem, jež přešly na stát rozhodnutím ONV Praha - východ ze dne 20. února 1962, ve spojení s potvrzujícím rozhodnutím finanční komise ONV Praha - východ ze dne 30. listopadu 1962. Předmětné nemovitosti byly svěřeny Státnímu plemenářskému statku Xaverov a posléze s nimi hospodařil Státní statek Dolní Počernice. Právní předchůdkyně žalovaného podala k povinným osobám v roce 1991 žádost o vydání svého majetku, který přešel na stát, mimo jiné i předmětných nemovitostí, a bylo jí sděleno, že nemovitosti jí nemohou vrátit, protože nejsou v jejich vlastnictví, neboť vlastníkem je OSBD Praha - východ. Odvolací soud nepřisvědčil argumentaci žalovaného, že vlastnické právo na stát nepřešlo pro vady výše uvedeného rozhodnutí ONV Praha - východ ze dne 20. února 1962. V této souvislosti odkázal na stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS - st. 21/05, a na rozsudek velkého senátu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1222/2001, s tím, že restituční předpisy vyloučily pro nemovitosti, které přešly na stát (i bez právního důvodu) použití úpravy (určovací žaloby) podle obecných předpisů. Pokud tedy vlastnictví k předmětným nemovitostem přešlo v roce 1962 na stát, a to i na základě vadného rozhodnutí ONV Praha - východ, a právní předchůdkyně žalovaného se jejich vrácení nedomohla podle restitučních předpisů, nemohlo se obnovit její vlastnické právo a nemohla je platně převést na žalovaného. Právní předchůdkyně žalovaného si přitom byla vědoma, že není vlastnicí předmětných nemovitostí, protože v roce 1991 požádala o jejich vydání. Ohledně vlastnického práva žalobce k předmětným nemovitostem dospěl odvolací soud k odlišnému závěru. Na základě provedeného dokazování, jakož i z chování jednotlivých subjektů dovodil, že došlo k převodu hospodaření s předmětnými nemovitostmi nejprve ze Státního statku Dolní Počernice na tehdejší OVBD Praha - východ (Okresní výstavbové družstvo Praha - východ), a posléze po dokončení výstavby domu na OSBD Praha - východ (Okresní stavební bytové družstvo Praha - východ), který nemovitosti převzal a nakládal s nimi jako s vlastními. Odvolací soud tedy nepovažoval závěr soudu prvního stupně o tom, že v řízení nebyl prokázán převod práva socialistického vlastnictví ze Státního statku Dolní Počernice na OVBD Praha - východ, za správný. Odvolací soud se rovněž neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce nemohl nabýt vlastnické právo k předmětným nemovitostem vydržením v případě neplatnosti hospodářské smlouvy se státním statkem. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobci se podařilo prokázat, že byl nejméně od roku 1974 v dobré víře, že jsou předmětné nemovitosti v jeho vlastnictví, a stal se tedy od 1. ledna 1992 jejich vlastníkem na základě vydržení - a to i v případě, že by hospodářská smlouva mezi Státním statkem Dolní Počernice a právním předchůdcem žalobce uzavřena nebyla nebo byla neplatná. 3. Následné dovolání bylo rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 8. června 2011, č. j. 28 Cdo 2081/2009-150, zamítnuto jako nedůvodné. Nejvyšší soud opětovně odkázal jak na výše citované plenární stanovisko Ústavního soudu, tak i na rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, které jsou pro danou věc určující, přestože v dané věci byla situace opačná, tj. žalovaný se bránil poukazem na předchozí a průběžně evidované (zapsané) vlastnictví jeho právní předchůdkyně, přičemž toto vlastnictví se má opírat o občanský zákoník s vyloučením vydržení nemovitostí stranou žalující. Právní předchůdkyně žalovaného měla vědět - a také věděla -, že je nezbytné, aby uplatnila restituční nárok. To se v počáteční fázi jejího jednání stalo, ale nikoli s pokračováním vedoucím k přiznání restitučního nároku soudem a vydání věcí této osobě (dohoda nebyla uzavřena). Samotný předchozí zápis v tehdejší evidenci nemovitostí, mající jen pořádkový charakter, zjevně nemohl k zachování vlastnictví právní předchůdkyni žalovaného stačit. Tím méně se pak žalovaný může opírat o jím tvrzenou právní relevanci převodu nemovitostí ze jmenované na svou osobu; platí tu, při konstatování neplatnosti převodu, zásada nemo plus iuris ad alium transferre potest, quam ipse habet (nikdo nemůže převést na jiného více práv než má sám). Nejvyšší soud dále konstatoval, že v některých výjimečných situacích se v současnosti akceptuje, že by negativní právní závěr vůči vlastnictví (potenciálního) restituenta - a zde i jeho právního nástupce - mohl být, a to i přes existenci výše citovaného plenárního stanoviska Ústavního soudu, nepřiměřeně tvrdý, pročež se dává pak průchod individuální spravedlnosti. Tato varianta rozhodnutí však nemůže dopadat na nyní posuzovanou věc. Právní předchůdkyně žalovaného věděla o svém nároku, ale nevyužila zde zákonnou možnost. Navíc musela též vědět, že předmětné nemovitosti, konkrétně dům, jsou minimálně přestavěny a slouží jako družstevní byty. To vylučovalo, aby mohla vycházet z toho, že její vlastnictví bude trvat v dosavadním (tehdejším) obsahu či podobě. Přitom právě fakticita užívání nemovitostí je ve spojení s neodstraněným evidenčním zápisem o vlastnictví tou okolností, která vede soudy k případnému výjimečnému postupu. Stran argumentace o vydržení nemovitostí (domu i pozemku) žalobcem pak odkázal dovolací soud na podrobné odůvodnění rozsudku odvolacího soudu. 4. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá porušení shora uvedených ústavně zaručených práv. Úvodem namítá, že žalobce nepředložil žádný relevantní důkaz, na jehož základě bylo přiznáno vlastnické právo k pozemku, na němž stojí předmětný dům. Městský soud v Praze ani Nejvyšší soud se otázkou vlastnického práva k pozemku vůbec nezabývaly a svoje rozhodnutí v tomto směru vůbec neodůvodnily. V celém řízení nebyl ze strany žalobce předložen žádný důkaz o tom, že by byl pozemek předmětem vyvlastnění. Navíc právní předchůdkyně stěžovatele s pozemkem, z něhož byla předmětná parcela oddělena, disponovala, z čehož stěžovatel dovozuje, že pozemek nemohl být součástí vyvlastnění. Přitom platí, že u těch nemovitostí, které nebyly předmětem vyvlastnění, nebylo možné se domáhat jejich vydání dle restitučních předpisů. V další části stěžovatel obsáhle dovozuje, proč na danou věc nelze aplikovat závěry plynoucí zejména ze stanoviska Ústavního soudu Pl. ÚS-st. 21/05. Vyslovuje přesvědčení, že se jedná o natolik specifický případ, že paušální aplikování judikatury deklarující nemožnost uplatňování námitky nezákonnosti vyvlastňovacího rozhodnutí v řízení o určovací žalobě není na místě. Za nesprávný považuje názor vyslovený v rozhodnutích obecných soudů, že právní předchůdkyně stěžovatele sama zpochybnila své vlastnické právo k předmětným nemovitostem tím, že k nim počátkem devadesátých let uplatnila restituční nárok. Právní předchůdkyně stěžovatele sice svoje nároky podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, uplatnila, avšak s ohledem na existenci zápisu jejího vlastnictví k předmětným nemovitostem v katastru nemovitostí, resp. v evidenci nemovitostí, od pokračování v restitučním sporu upustila. Stěžovatel dále vyslovil přesvědčení, že v řízení byl vlastní převod vlastnictví na žalobce podložen pouze nepřímými důkazy, které stěžovatel považuje za naprosto nedostatečné a neprokazující vlastnické právo žalobce k předmětným nemovitostem. Stěžovatel konečně polemizuje s právními závěry obecných soudů ohledně možného vydržení předmětných nemovitostí. V této souvislosti dospívá k závěru, že nebylo možné dovodit dobrou víru žalobce k předmětu vydržení. 5. Ústavní soud úvodem připomíná, že zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), rozeznává v § 43 odst. 2 písm. a) jako zvláštní kategorii návrhů návrhy zjevně neopodstatněné. Zákon tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu v zájmu racionality a efektivity jeho řízení pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti, případně ve spisu obecného soudu. Ústavní soud jen pro pořádek upozorňuje, že jde v této fázi o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nedostává charakter řízení kontradiktorního. 6. Ústavní stížnost stěžovatele byla opřena o čl. 36 odst. 1 Listiny, podle kterého se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Ústavní soud ve své judikatuře vyložil, že této ústavní garanci je třeba rozumět tak, že ve spojení s obecným procesním předpisem v řízení před obecným soudem musí být dána účastníku řízení možnost předstoupit před soud a předestřít mu svoje tvrzení v rozsahu, v jakém to pokládá za potřebné; tomuto procesnímu právu účastníka odpovídá povinnost soudu nejen o vzneseném návrhu rozhodnout, ale své rozhodnutí také patřičně odůvodnit. Rozsah těchto práv obdobně garantuje i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který zaručuje jednotlivci právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy. Pojem spravedlivého soudního řízení je pak ve smyslu dosavadní rozhodovací praxe Ústavního soudu, reflektující v tomto směru obsahově i judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, vykládán tak, že jde především o právo na takové řízení, v němž je oběma jeho stranám zaručeno rovné zacházení tak, aby jedna vůči druhé nebyla neodůvodněně znevýhodněna. Naplněním práva na spravedlivý proces přirozeně není a nemůže být to, že obecné soudy ve věci rozhodující přistoupí ve svých myšlenkových úvahách k jinému hodnocení provedených důkazů, než které by za správné považoval ten či onen účastník, případně, že na základě tohoto hodnocení důkazů dospějí k právnímu závěru, s nímž se některý z účastníků řízení neztotožňuje. 7. Pokud se týká zjišťování skutkového stavu věci a právních závěrů z něho vyvozených, Ústavní soud již dříve ve své rozhodovací praxi vyložil, že při výkonu dohledu nad dodržováním ústavních principů spravedlivého procesu obecnými soudy není jeho úkolem, aby "přehodnocoval" hodnocení důkazů provedených obecnými soudy, stejně tak mu nepřísluší nahrazovat hodnocení obecných soudů (tj. skutkové a právní posouzení věci) svým vlastním, či obecně podávat výklad norem jednoduchého práva. Pokud jde o důkazní řízení, Ústavní soud ve své judikatuře vymezil, jaká pochybení v procesu dokazování a zjišťování skutkového stavu mají ústavněprávní relevanci a odůvodňují zásah Ústavního soudu. Označil za ně jednak případy důkazů neprávem opomenutých, případy důkazů získaných a posléze i použitých v rozporu s procesními předpisy, jakož i případy svévolného hodnocení důkazů provedených bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického hlediska. 8. V dané věci stěžovatel jednak zpochybňuje závěry ohledně možné aplikace závěrů vyplývajících ze stanoviska Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05, jednak namítá nedostatečné prokázání skutkových zjištění ze strany žalobce (námitka, že se obecné soudy nezabývaly existencí vlastnického práva k pozemku, na němž stojí předmětný dům). Co se týče námitek ve vztahu k aplikaci závěrů vyplývajících ze stanoviska Pl. ÚS-st. 21/05, Ústavní soud nemá potřebu se v tomto případě od svých dříve uvedených závěrů nikterak odchylovat. Třebaže se jedná o případ opačný (tzn. žalobě bylo vyhověno s tím, že žalovaný, resp. jeho právní předchůdkyně, se měla domáhat vydání věci podle restitučních předpisů a pakliže se vrácení podle restitučních předpisů nedomohla, nemohla ani platně převést své vlastnické právo na stěžovatele), nemění tato skutečnost nic na aplikovatelnosti závěrů stanoviska i na daný případ. 9. Pokud stěžovatel namítal nedostatečná skutková zjištění ohledně pozemku, na němž stojí bytový dům, Ústavní soud si pro náležité posouzení věci vyžádal od Obvodního soudu pro Prahu 9 příslušný spis. Je pravdou, že většina důkazů, které byly v řízení provedeny, směřovala k posouzení otázky charakteru obytné budovy (znalecký posudek, smlouva o výstavbě atd.), tedy předmětem důkazního řízení byla skutečnost, zda se jednalo o rekonstrukci objektu nebo zda výstavbou vznikl zcela nový objekt, nicméně vlastnictví pozemku, jakož i jeho následné přeparcelování a změny v parcelních číslech, byly prokazovány zejména v řízení před soudem prvního stupně, a to provedením důkazu rozhodnutím finančního odboru ONV Praha - východ ze dne 20. února 1962 ve spojení s potvrzujícím rozhodnutím finanční komise ONV Praha - východ a srovnávacím sestavením parcel poskytnutým katastrem nemovitostí. Z těchto provedených důkazů je tedy zřejmé, že se obecné soudy i otázkou vlastnictví pozemku zabývaly a v tomto směru tedy nelze v jejich postupu spatřovat pochybení, které by mohlo znamenat porušení práva na spravedlivý proces. Samotné hodnocení důkazů provedené obecnými soudy pak nemůže být předmětem přehodnocování ze strany Ústavního soudu. Platí přitom premisa, že soudy nemusí provádět všechny účastníky navržené důkazy (srov. nález sp. zn. III. ÚS 150/93). Je to obecný soud, který je povinen a současně oprávněn zvažovat, v jaké fázi řízení které důkazy je třeba provést, zda a nakolik je potřeba dosavadní stav dokazování doplnit a zda je určitý důkazní prostředek způsobilý prokázat tvrzenou skutečnost. Povinností soudu ovšem je, aby u neprovedených důkazů vyložil, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl. Ústavní soud ze spisu, který si vyžádal od soudu prvního stupně, dovodil, že obecným soudům nelze vytýkat, že by některý z důkazů pominul, nebo že by tyto důkazy v rozporu se zásadami logiky mylně hodnotil. Jak soud prvního stupně, tak i odvolací soud všechny potřebné důkazy provedly a závěry z nich plynoucí v odůvodnění řádně objasnily. U důkazů, které neprovedly, svůj postup a důvody, proč navrhované důkazy neprovedly, řádně zdůvodnily. 10. Ústavní soud má dále potřebu se nad rámec výše uvedeného vyslovit k otázce důvěry v zápis do evidence nemovitostí, čímž stěžovatel zdůvodňoval, proč právní předchůdkyně žalovaného upustila od pokračování ve vydání předmětných nemovitostí podle restitučních předpisů. Předně je třeba zdůraznit, že evidence nemovitostí byla vedena na evidenčním principu. Vlastnictví nemovitostí se nenabývalo zápisem do evidence nemovitostí, nýbrž jiným způsobem, a to registrací státním notářstvím. Při registraci měl notář přezkoumat, zda je smlouva platná a zda neodporuje zájmům společnosti. Ustanovení § 6 zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, které stanovilo závaznost údajů evidence nemovitostí, uvádělo: "Údaje evidence nemovitostí jsou závazné pro plánování a řízení zemědělské výroby, pro výkaznictví a statistiku o zemědělském půdním fondu a lesním fondu, pro přehledy nemovitostí vedené socialistickými organizacemi a jsou též podkladem pro sepisování smluv a jiných listin o nemovitostech." Prováděcí vyhláška k tomuto zákonu stanovila za závazné tyto údaje evidence nemovitostí: Parcelní čísla nemovitostí, výměry a druhy pozemků, výměry zemědělských závodů, výměry územních správních jednotek a hospodářské plochy obcí, okresů a krajů. Z toho jasně vyplýval i základní účel, pro který byla evidence nemovitostí vedena. Tímto účelem bylo dodávat podklady pro plánování v národním hospodářství. Údaje této evidence sice sloužily zároveň jako podklady pro sepisování smluv a jiných listin o nemovitostech, ale nezávazně. Proto si údaj o vlastnictví získaný z evidence nemovitostí, který nebyl závazný, měl každý při právním jednání ověřit, zda skutečně odpovídá skutečnosti. Nebyl ale žádný zdroj, z něhož by bylo možné o vlastnictví nemovitostí získat věrohodnější údaje. A tak všichni z údajů evidence vycházeli, ale protože tyto údaje nebyly závazné, nemusely odpovídat skutečnosti. Ten, kdo z těchto údajů vycházel a nabyl nemovitost smlouvou od nevlastníka, se nemohl po žádné době dovolat ani vydržení vlastnického práva k nemovitosti, protože institut vydržení byl občanským zákoníkem z roku 1964 zrušen. 11. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud nezjistil, že by v daném případě došlo k porušení ústavním pořádkem garantovaných práv stěžovatele, a proto ústavní stížnost ve vztahu k rozhodnutí Nejvyššího soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný, odmítl.

http://docplayer.cz/4975036-Sbirka-zakonu-rocnik-2012-ceska-republika-castka-129-rozeslana-dne-22-rijna-2012-cena-kc-128-o-b-s-a-h.html

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 129 Rozeslána dne 22. října 2012 Cena Kč 128, O B S A H : - PDF Download "SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 129 Rozeslána dne 22. října 2012 Cena Kč 128, O B S A H :" 1 Ročník 2012 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 129 Rozeslána dne 22. října 2012 Cena Kč 128, O B S A H : 346. Vyhláška o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu (registrační vyhláška) 347. Vyhláška, kterou se stanoví technicko-ekonomické parametry obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a doba životnosti výroben elektřiny z podporovaných zdrojů 348. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění pozdějších předpisů 349. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce 2 Strana 4562 Sbírka zákonů č. 346 / 2012 Částka VYHLÁŠKA ze dne 12. října 2012 o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu (registrační vyhláška) Energetický regulační úřad (dále jen Úřad ) stanoví podle 53 odst. 2 písm. c) až g) a m) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, (dále jen zákon ) k provedení 8 odst. 2, 3 a 5, 9 odst. 4 a 5, 11 odst. 3, 23 odst. 7, 32 odst. 2, 39 odst. 2 a 54 odst. 2 zákona: 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví termíny a postupy výběru formy podpory a postupy registrace podpory elektřiny, provozní podpory tepla, podpory biometanu a podpory decentrální výroby elektřiny u operátora trhu, termíny a postupy výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termín nabídnutí elektřiny výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů povinně vykupujícímu. 2 Evidence údajů (1) Předpokladem pro registraci podpory elektřiny, podpory decentrální výroby elektřiny, podpory biometanu a podpory tepla u operátora trhu je a) zaevidování identifikačních údajů výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobce biometanu a výrobce tepla v systému operátora trhu a b) zaevidování údajů určujících energetické zařízení pro výrobu elektřiny určené identifikačním číslem přiděleným Úřadem při vydání rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny (dále jen identifikační číslo výrobního zdroje z licence ), hodnotou instalovaného výkonu a datem uvedení do provozu (dále jen výrobní zdroj elektřiny ) nebo výrobnu biometanu nebo výrobnu tepla v systému operátora trhu. (2) Pokud výrobce eviduje zvolenou formu podpory elektřiny nebo její změnu prostřednictvím vykupujícího nebo povinně vykupujícího, provádí vykupující nebo povinně vykupující evidenci údaje podle odstavce 1 u operátora trhu prostřednictvím vlastního zabezpečeného přístupu. 3 Identifikace výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobce biometanu nebo výrobce tepla (1) Výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobce biometanu nebo výrobce tepla zaeviduje v systému operátora trhu elektronickou formou se zaručeným elektronickým podpisem svoje identifikační údaje a další údaje nezbytné pro úhradu podpory v rozsahu podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. (2) Výrobci, který v systému operátora trhu zaevidoval údaje podle odstavce 1, operátor trhu postupem podle vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou 1 ) přidělí registrační číslo, pokud již nebylo přiděleno, a umožní zabezpečený přístup do systému operátora trhu pro výběr formy podpory, její registraci a změny a změnu režimu zeleného bonusu na elektřinu. (3) Výrobci biometanu, který v systému operátora trhu zaevidoval údaje podle odstavce 1, operátor trhu umožní zabezpečený přístup do systému operátora trhu pro registraci podpory. (4) Výrobci tepla, který v systému operátora trhu zaevidoval údaje podle odstavce 1, operátor trhu přidělí 1 ) Vyhláška č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. 3 Částka 129 Sbírka zákonů č. 346 / 2012 Strana 4563 registrační kód a umožní zabezpečený přístup do systému operátora trhu pro registraci podpory. (5) Výrobci elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, který v systému operátora trhu zaevidoval údaje podle odstavce 1, operátor trhu postupem podle vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou 1 ) přidělí registrační číslo, pokud již nebylo přiděleno, a umožní zabezpečený přístup do systému operátora trhu pro registraci podpory. 4 Identifikace výrobního zdroje elektřiny (1) Výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, který zaevidoval v systému operátora trhu údaje podle 3 odst. 1 a získal zabezpečený přístup do systému operátora trhu podle 3 odst. 2, dále v systému operátora trhu zaeviduje údaje o výrobním zdroji elektřiny v rozsahu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. (2) Pokud výrobna elektřiny z podporovaných zdrojů nebo decentrální výrobna elektřiny sestává z více výrobních zdrojů elektřiny, výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny zaeviduje v systému operátora trhu údaje v rozsahu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce jednotlivě pro každý výrobní zdroj elektřiny. (3) Hodlá-li výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny pro jeden výrobní zdroj elektřiny zaevidovat v systému operátora trhu více forem podpory, zaeviduje údaje o výrobním zdroji elektřiny pouze jednou. (4) V případě, kdy výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny zaeviduje v systému operátora trhu údaj podle bodu 2 přílohy č. 2 k této vyhlášce, operátor trhu provede kontrolu shody zaevidovaných údajů podle bodů 1, 3 a 4 přílohy č. 2 k této vyhlášce s údaji každého již zaevidovaného výrobního zdroje elektřiny, který má přiřazeno shodné identifikační číslo provozovny z licence, jíž je výrobní zdroj elektřiny součástí. (5) Po ověření údajů podle odstavce 4 operátor trhu neprodleně informuje výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny prostřednictvím systému operátora trhu o tom, zda se údaje podle bodů 1, 3 a 4 přílohy č. 2 k této vyhlášce evidované výrobcem nebo výrobcem elektřiny z decentrální výrobny elektřiny k jednotlivým výrobním zdrojům elektřiny vzájemně shodují. Pokud se některé z údajů neshodují, informuje operátor trhu výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, o které údaje se jedná. (6) Operátor trhu přidělí výrobci nebo výrobci elektřiny z decentrální výrobny elektřiny neprodleně po zaevidování údajů o výrobním zdroji elektřiny v systému operátora trhu jednoznačný identifikátor výrobního zdroje elektřiny. Pokud výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny zaevidoval v systému operátora trhu více výrobních zdrojů elektřiny podle odstavce 2, přidělí operátor trhu výrobci nebo výrobci elektřiny z decentrální výrobny elektřiny jednoznačný identifikátor výrobního zdroje elektřiny pro každý evidovaný výrobní zdroj elektřiny. (7) Uzavřel-li výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny s provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy smlouvu o připojení podle energetického zákona 2 ), sdělí provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy výrobci nebo výrobci elektřiny z decentrální výrobny elektřiny na jeho žádost do 15 pracovních dnů identifikační číselný kód odběrného nebo předávacího místa pro účely evidence výrobního zdroje elektřiny. V této lhůtě provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy zaregistruje identifikační číselný kód odběrného nebo předávacího místa v systému operátora trhu bez kmenových dat. 5 Identifikace výrobny biometanu (1) Výrobce biometanu, který zaevidoval v systému operátora trhu údaje podle 3 odst. 1 a získal zabezpečený přístup do systému operátora trhu podle 3 odst. 3, dále v systému operátora trhu zaeviduje údaje o výrobně biometanu v rozsahu podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. (2) Operátor trhu přidělí výrobci biometanu neprodleně po zaevidování údajů o výrobně biometanu v systému operátora trhu jednoznačný identifikátor výrobny biometanu. (3) Uzavřel-li výrobce biometanu s provozovate- 2 ) 50 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4 Strana 4564 Sbírka zákonů č. 346 / 2012 Částka 129 lem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy smlouvu o připojení podle energetického zákona 3 ), sdělí provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy výrobci biometanu na jeho žádost do 15 pracovních dnů číselný kód předávacího místa pro účely evidence výrobny biometanu, pokud není uveden ve smlouvě o připojení. Ve lhůtě 15 pracovních dnů od přijetí žádosti nebo uzavření smlouvy o připojení provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy zaregistruje číselný kód předávacího místa v systému operátora trhu bez kmenových dat. 6 Identifikace výrobny tepla (1) Výrobce tepla, který zaevidoval v systému operátora trhu údaje podle 3 odst. 1 a získal zabezpečený přístup do systému operátora trhu podle 3 odst. 4, dále v systému operátora trhu zaeviduje údaje o výrobně tepla v rozsahu podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. (2) Pokud výrobce tepla provozuje více výroben tepla, pro které lze podle zákona uplatňovat právo na podporu, zaeviduje samostatně jednotlivé výrobny tepla v systému operátora trhu v rozsahu podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. (3) Operátor trhu přidělí výrobci tepla neprodleně po zaevidování údajů o výrobně tepla v systému operátora trhu jednoznačný identifikátor výrobny tepla. 7 Evidence a registrace formy podpory elektřiny a podpory decentrální výroby (1) Výrobce a výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny zaeviduje v systému operátora trhu pro každý výrobní zdroj elektřiny, kterému byl přidělen jednoznačný identifikátor výrobního zdroje elektřiny podle 4 odst. 6, zvolenou formu podpory elektřiny z podporovaných zdrojů, zvolené zúčtovací období, změnu formy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, změnu režimu zeleného bonusu na elektřinu a podporu decentrální výroby elektřiny. Dále výrobce zaeviduje v systému operátora trhu zvolenou kategorii podpory elektřiny v souladu s cenovým rozhodnutím Úřadu. (2) Výrobce a výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny zaeviduje v systému operátora trhu zvolenou formu podpory elektřiny z podporovaných zdrojů podle odstavce 1 pro výrobní zdroj elektřiny nově uváděný do provozu nejpozději 30 kalendářních dnů přede dnem účinnosti registrace formy podpory elektřiny. Výrobce a výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny zaeviduje v systému operátora trhu změnu zvolené formy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo změnu režimu zeleného bonusu na elektřinu nejpozději do 30. listopadu daného kalendářního roku pro následující kalendářní rok. (3) Výrobce, který hodlá nabídnout elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů k výkupu povinně vykupujícímu podle 11 odst. 12 zákona, oznámí tuto skutečnost povinně vykupujícímu prostřednictvím systému operátora trhu pro výrobní zdroj elektřiny nově uváděný do provozu nejpozději 30 kalendářních dnů přede dnem účinnosti registrace formy podpory, jinak nejpozději do 30. listopadu daného kalendářního roku pro následující kalendářní rok. (4) Výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny požádal o úhradu podpory operátorem trhu podle 9 odst. 3 a 40 odst. 2 zákona nebo splnil povinnost podle 11 odst. 3 zákona, pokud zaevidoval v systému operátora trhu podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, podporu elektřiny z druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla formou zeleného bonusu na elektřinu nebo podporu decentrální výroby elektřiny formou bonusu na decentrální výrobu elektřiny a zaslal poprvé výkaz o vyrobené elektřině podle jiného právního předpisu 4 ). (5) Výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny zaeviduje v systému operátora trhu pro každý výrobní zdroj elektřiny nově uváděný do provozu, kterému byl přidělen jednoznačný identifikátor výrobního zdroje elektřiny podle 4 odst. 6, a) číslo licence na výrobu elektřiny, identifikační číslo provozovny z licence a identifikační číslo výrobního zdroje elektřiny z licence a případné změny údajů o výrobním zdroji elektřiny, které již byly evidovány, tak, aby odpovídaly údajům 3 ) 72 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4 ) 53 odst. 1 písm. c), d), n), o), p), q), r), s) a t) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. 5 Částka 129 Sbírka zákonů č. 346 / 2012 Strana 4565 o výrobním zdroji elektřiny z rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny, a b) datum připojení a instalovaný výkon výrobního zdroje elektřiny a případné změny ostatních výrobcem již evidovaných údajů o výrobním zdroji elektřiny tak, aby odpovídaly údajům z protokolu o prvním paralelním připojení k elektrizační soustavě nebo jiného dokladu prokazujícího připojení, pokud jej provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy vystavil, a smlouvě o připojení výrobny elektřiny, a to po připojení výrobny do elektrizační soustavy nebo po připojení výrobního zdroje elektřiny v rámci stávající výrobny, c) datum osazení měřicího zařízení v předávacím místě. (6) Výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny zaeviduje údaje podle odstavce 5 v systému operátora trhu nejpozději 7 pracovních dnů před požadovaným dnem účinnosti registrace formy podpory, registrace změny formy podpory nebo registrace změny režimu zeleného bonusu na elektřinu. (7) Vykupující nebo povinně vykupující postupuje při evidenci zvolené formy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů a její změny obdobně podle odstavců 1, 2, 5 a 6. (8) Operátor trhu informuje povinně vykupujícího o zaevidování údajů o výrobním zdroji podle odstavce 5, pokud výrobce postupuje podle odstavce 3 nebo evidoval podporu formou výkupních cen, a zpřístupní mu údaje potřebné pro uzavření smlouvy o povinném výkupu. 8 Evidence a registrace podpory biometanu (1) Výrobce biometanu zaeviduje v systému operátora trhu datum, od kterého má být registrace podpory biometanu účinná, a délku zúčtovacího období pro každou výrobnu biometanu, které byl přidělen jednoznačný identifikátor výrobny biometanu podle 5 odst. 2, a podporu zeleným bonusem na biometan. (2) Výrobce biometanu zaeviduje podporu zeleným bonusem na biometan podle odstavce 1 pro výrobnu biometanu nejpozději 30 kalendářních dnů před dnem účinnosti registrace podpory zeleným bonusem na biometan. (3) Výrobce biometanu požádal o úhradu podpory operátorem trhu podle 33 odst. 3 zákona, pokud zaevidoval v systému operátora trhu podporu zeleným bonusem na biometan. (4) Výrobce zaeviduje v systému operátora trhu pro každou výrobnu biometanu nově uváděnou do provozu, které byl přidělen jednoznačný identifikátor výrobny biometanu podle 5 odst. 2, a) číslo licence na výrobu plynu a identifikační číslo výrobny biometanu z licence a případné změny údajů o výrobně biometanu, které již byly evidovány, tak, aby odpovídaly údajům z rozhodnutí o udělení licence na výrobu plynu, a to bez zbytečného odkladu poté, co nabylo právní moci rozhodnutí o udělení licence na výrobu plynu, b) datum připojení výrobny biometanu, datum instalace zajištění proti neoprávněné manipulaci měřicího zařízení pro měření množství vyrobeného biometanu ze strany provozovatele přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a případné změny ostatních výrobcem biometanu již evidovaných údajů o výrobně biometanu tak, aby odpovídaly smlouvě o připojení výrobny biometanu, a to po připojení výrobny biometanu do přepravní nebo distribuční soustavy přímo nebo prostřednictvím jiné výrobny biometanu. (5) Výrobce biometanu zaeviduje údaje podle odstavce 4 v systému operátora trhu nejpozději 7 pracovních dnů před požadovaným dnem účinnosti registrace podpory biometanu. (6) Operátor trhu informuje neprodleně prostřednictvím systému operátora trhu o zaevidování údajů o výrobně biometanu podle odstavce 4 provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy. 9 Registrace podpory tepla Výrobce tepla požádal o úhradu podpory operátorem trhu podle 26 odst. 6 zákona, pokud zaevidoval údaje o výrobně tepla v systému operátora trhu podle 6. Operátor trhu provede registraci podpory tepla formou zeleného bonusu na teplo nejpozději do 30 kalendářních dnů. 10 Ověření údajů registrace podpory elektřiny a ověření nároku na podporu (1) Nejpozději následující pracovní den po zaevidování údajů o výrobním zdroji elektřiny podle 7 odst. 5 písm. a) operátor trhu ověří shodu údajů evido- 6 Strana 4566 Sbírka zákonů č. 346 / 2012 Částka 129 vaných výrobcem nebo výrobcem elektřiny z decentrální výrobny elektřiny v systému operátora trhu s údaji poskytnutými Úřadem podle zákona, a to číslo licence na výrobu elektřiny, identifikační číslo osoby, identifikační číslo výrobního zdroje elektřiny z licence, identifikační číslo provozovny z licence a druh podporovaného zdroje. Operátor trhu dále zaeviduje datum nabytí právní moci z rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny nebo rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny a hodnotu instalovaného výkonu výrobního zdroje elektřiny. (2) Po ověření údajů podle odstavce 1 operátor trhu neprodleně informuje výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny prostřednictvím systému operátora trhu o tom, zda se údaje shodují. Pokud se některé z údajů neshodují, informuje operátor trhu výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, o které údaje se jedná a jaké údaje jsou evidovány Úřadem. (3) Nejpozději následující pracovní den po zaevidování údajů o výrobním zdroji elektřiny podle 7 odst. 5 písm. b) operátor trhu informuje provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy prostřednictvím systému operátora trhu o evidenci údajů o výrobním zdroji elektřiny. V případě, že se údaje o identifikačním číselném kódu odběrného nebo předávacího místa, způsobu připojení výrobního zdroje, hodnotě instalovaného výkonu výrobního zdroje a datu připojení výrobního zdroje k přenosové nebo distribuční soustavě z protokolu o prvním paralelním připojení nebo obdobném dokladu a datu osazení měřicího zařízení předávacího místa neshodují s údaji evidovanými provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy podle smlouvy o připojení, provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy o této neshodě informuje operátora trhu prostřednictvím systému operátora trhu do 2 pracovních dnů. (4) Po ověření údajů podle odstavce 3 operátor trhu neprodleně informuje výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny prostřednictvím systému operátora trhu o tom, zda se údaje evidované výrobcem nebo výrobcem elektřiny z decentrální výrobny elektřiny shodují s údaji evidovanými provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy. Pokud se některé z údajů neshodují, informuje operátor trhu výrobce, o které údaje se jedná a jaké údaje jsou evidovány provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy. (5) Poté, co operátor trhu obdrží údaje podle odstavců 2 a 4, neprodleně ověří shodu hodnoty instalovaného výkonu výrobního zdroje elektřiny z protokolu o prvním paralelním připojení s instalovaným výkonem výrobního zdroje elektřiny z licence. Dále ověří splnění podmínek pro získání podpory. Pokud se údaje neshodují nebo dojde k nesplnění podmínek pro získání podpory, informuje operátor trhu o této skutečnosti neprodleně výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny prostřednictvím systému operátora trhu. (6) Operátor trhu neprodleně informuje výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, a pokud výrobce zvolil podporu formou výkupních cen nebo postupuje podle 7 odst. 3, rovněž povinně vykupujícího o shodě evidovaných údajů. (7) Forma podpory je registrována s účinností ke dni, kdy byla operátorem trhu a provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy potvrzena shoda evidovaných údajů a splněny podmínky pro získání podpory a zároveň byla předávacímu místu výrobního zdroje elektřiny a elektrizační soustavy přiřazena odpovědnost za odchylku podle vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou, avšak ne dříve než v termínu podle 7 odst Ověření údajů registrace podpory biometanu a ověření nároku na podporu (1) Nejpozději následující pracovní den po zaevidování údajů o výrobně biometanu podle 8 odst. 4 písm. a) operátor trhu ověří shodu údajů evidovaných výrobcem biometanu v systému operátora trhu s údaji poskytnutými Úřadem podle zákona, a to číslo licence, identifikační číslo osoby a evidenční číslo výrobny plynu. Operátor trhu dále zaeviduje datum nabytí právní moci z rozhodnutí o udělení licence na výrobu plynu nebo rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na výrobu plynu. (2) Po ověření údajů podle odstavce 1 operátor trhu neprodleně informuje výrobce biometanu prostřednictvím systému operátora trhu o tom, zda se údaje evidované výrobcem shodují. Pokud se některé z údajů neshodují, informuje operátor trhu výrobce biometanu, o které údaje se jedná a jaké údaje jsou evidovány Úřadem. (3) Nejpozději následující pracovní den po zaevidování údajů o výrobně biometanu podle 8 odst. 4 písm. b) operátor trhu informuje provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy prostřednictvím sy- 7 Částka 129 Sbírka zákonů č. 346 / 2012 Strana 4567 stému operátora trhu o evidenci údajů o výrobně biometanu. Provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy do 3 pracovních dnů po zaslání informace ověří a potvrdí, zda se číselný kód předávacího místa, datum připojení k přepravní nebo distribuční soustavě, datum instalace zajištění proti neoprávněné manipulaci měřicího zařízení pro měření množství vyrobeného biometanu ze strany provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy shodují s údaji evidovanými provozovatelem přepravní nebo distribuční soustavy. Dále dle jím evidovaných údajů ověří a potvrdí, zda se jedná o výrobnu biometanu připojenou k přepravní nebo distribuční soustavě přímo nebo prostřednictvím jiné výrobny plynu. (4) Po ověření údajů podle odstavce 3 operátor trhu neprodleně informuje výrobce biometanu prostřednictvím systému operátora trhu o tom, zda se údaje evidované výrobcem biometanu shodují s údaji evidovanými provozovatelem přepravní nebo distribuční soustavy. Pokud se některé z údajů neshodují, informuje operátor trhu výrobce biometanu, o které údaje se jedná a jaké údaje jsou evidovány provozovatelem přepravní nebo distribuční soustavy. (5) Forma podpory je registrována s účinností ke dni následujícímu po dni, kdy byla operátorem trhu a provozovatelem přepravní nebo distribuční soustavy potvrzena shoda evidovaných údajů. 12 Ověření údajů registrace podpory tepla a ověření nároku na podporu (1) Nejpozději následující pracovní den po zaevidování údajů o výrobně tepla podle 6 operátor trhu ověří shodu údajů evidovaných výrobcem tepla v systému operátora trhu s údaji poskytnutými Úřadem podle zákona, a to číslo licence na výrobu tepelné energie, identifikační číslo osoby, evidenční číslo provozovny a druh obnovitelného zdroje. Operátor trhu dále zaeviduje datum nabytí právní moci z rozhodnutí o udělení licence na výrobu tepelné energie nebo rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na výrobu tepelné energie. (2) Po ověření údajů podle odstavce 1 operátor trhu neprodleně informuje výrobce prostřednictvím systému operátora trhu o tom, zda se údaje evidované výrobcem shodují. Pokud se některé z údajů neshodují, informuje operátor trhu výrobce tepla, o které údaje se jedná a jaké údaje jsou evidovány Úřadem. (3) Podpora tepla formou zeleného bonusu na teplo je registrována vždy k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce po dni, kdy byla operátorem trhu potvrzena shoda evidovaných údajů. 13 Přechodná ustanovení (1) Výrobce, který uplatňuje nárok na podporu elektřiny za období do 31. prosince 2012 včetně, zaeviduje u operátora trhu pouze identifikační údaje výrobce postupem podle 3, a to nejpozději do 31. ledna (2) Výrobce, který uplatní nárok na podporu elektřiny za období do 31. prosince 2012 včetně, oznámí změnu vybrané formy podpory pro rok 2013 pro výrobní zdroj elektřiny provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy do 31. prosince Vzor oznámení o výběru formy podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a o její změně je uveden v příloze č. 1 k vyhlášce č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. (3) Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy, u něhož výrobce postupem podle bodu 2 zvolil pro rok 2013 podporu formou výkupních cen, neprodleně předá povinně vykupujícímu údaje nezbytné pro uzavření smlouvy o dodávce elektřiny 5 ) s tímto výrobcem, a to v rozsahu bodů 1, 3 až 5, 9, 10, 14, 15 a 18 přílohy č. 1 k této vyhlášce a přílohy č. 5 k této vyhlášce, pokud jsou provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy tyto údaje známé. (4) Výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny zaeviduje identifikační údaje výrobce nebo výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny a výrobního zdroje elektřiny a registruje formu podpory pro výrobní zdroj elektřiny s prvním uplatňovaným nárokem na podporu elektřiny po 1. lednu 2013 včetně postupem podle této vyhlášky. (5) Provozovatel přenosové nebo regionální distribuční soustavy předá operátorovi trhu údaje o výrobcích, kteří uplatní nárok na podporu za období do 31. prosince 2012 a uplatňují ji i pro rok 2013, jejich výrobních zdrojích elektřiny a zvolených formách pod- 5 ) 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8 Strana 4568 Sbírka zákonů č. 346 / 2012 Částka 129 pory v rozsahu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. Tímto bude provedena evidence výrobních zdrojů elektřiny takových výrobců a registrace zvolených forem podpory v systému operátora trhu s účinností registrace formy podpory od 1. ledna 2013, s výjimkou výrobních zdrojů elektřiny připojených do lokální distribuční soustavy, u nichž výrobce ještě následně zaeviduje identifikační číselný kód předávacího místa výrobního zdroje elektřiny v systému operátora trhu. (6) V případě, že výrobci vzniklo právo na podporu formou zeleného bonusu podle dosavadních právních předpisů a požaduje podporu v režimu hodinového zeleného bonusu pro rok 2013, registruje tento režim podpory v systému operátora trhu v období od 1. do 8. února Takto zaregistrovaná změna podpory v režimu hodinového zeleného bonusu je účinná od 1. ledna (7) Výrobce, který se rozhodne od 1. ledna 2013 uplatnit právo podle 11 odst. 12 zákona, učiní tak u povinně vykupujícího nejpozději do 30. listopadu Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy následně na základě žádosti povinně vykupujícího neprodleně zpřístupní povinně vykupujícímu údaje nezbytné pro uzavření smlouvy o dodávce elektřiny 5 ) s tímto výrobcem. 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. listopadu Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r. 9 Částka 129 Sbírka zákonů č. 346 / 2012 Strana 4569 Příloha č. 1 k vyhlášce č. 346/2012 Sb. 10 Strana 4570 Sbírka zákonů č. 346 / 2012 Částka 129 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 346/2012 Sb. 11 Částka 129 Sbírka zákonů č. 346 / 2012 Strana 4571 12 Strana 4572 Sbírka zákonů č. 346 / 2012 Částka 129 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 346/2012 Sb. 13 Částka 129 Sbírka zákonů č. 346 / 2012 Strana 4573 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 346/2012 Sb. 14 Strana 4574 Sbírka zákonů č. 346 / 2012 Částka 129 Příloha č. 5 k vyhlášce č. 346/2012 Sb. 15 Částka 129 Sbírka zákonů č. 347 / 2012 Strana VYHLÁŠKA ze dne 12. října 2012, kterou se stanoví technicko-ekonomické parametry obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a doba životnosti výroben elektřiny z podporovaných zdrojů Energetický regulační úřad stanoví podle 53 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (zákon o podporovaných zdrojích energie), k provedení 7 odst. 3 a 12 odst. 1 písm. a) zákona o podporovaných zdrojích energie: 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví technicko-ekonomické parametry pro stanovení výkupních cen jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a dobu životnosti výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. 2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) výrobním zdrojem elektřiny energetické zařízení pro výrobu elektřiny určené hodnotou instalovaného výkonu, datem uvedení do provozu a identifikačním číslem přiděleným Energetickým regulačním úřadem při vydání rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny, b) výrobnou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie energetické zařízení pro přeměnu obnovitelného zdroje energie na elektřinu zahrnující všechna nezbytná zařízení, včetně zařízení na přeměny obnovitelného zdroje energie na palivo nebo jeho úpravy, c) technologickou vlastní spotřebou elektřiny spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny při výrobě elektřiny nebo elektřiny a tepla v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu, vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech výrobny elektřiny pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, d) technologickou vlastní spotřebou tepla z obnovitelných zdrojů spotřeba tepla ve výrobním zařízení i v pomocných provozech, které s výrobou elektřiny přímo souvisejí, včetně výroby, přeměn nebo úprav paliva a ztrát v rozvodech tepla výrobny elektřiny, e) užitečným teplem z obnovitelných zdrojů teplo vyrobené v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla, sloužící pro dodávky do soustavy zásobování tepelnou energií nebo k dalšímu využití pro technologické účely mimo vlastní technologickou spotřebu tepla výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo využité k další přeměně na elektrickou nebo mechanickou energii. 3 Výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů energie se skládá z jednoho nebo více výrobních zdrojů elektřiny. 4 Předpokladem pro zajištění patnáctileté doby prosté návratnosti investic při podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů výkupními cenami je splnění hodnot technicko-ekonomických parametrů pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů podle přílohy k této vyhlášce. 5 Doba životnosti výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů je stanovena v příloze k této vyhlášce. 6 Přechodná ustanovení (1) Pro výrobny uvedené do provozu do dne 31. prosince 2012 včetně platí indikativní hodnoty technicko-ekonomických parametrů podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů. 16 Strana 4576 Sbírka zákonů č. 347 / 2012 Částka 129 (2) Pro výrobny uvedené do provozu ode dne 1. ledna 2013 včetně postupuje Energetický regulační úřad při stanovení výkupních cen podle technicko-ekonomických parametrů stanovených touto vyhláškou. 7 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. 2. Vyhláška č. 364/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. 3. Vyhláška č. 409/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění vyhlášky č. 364/2007 Sb. 4. Vyhláška č. 300/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění vyhlášky č. 364/2007 Sb. a vyhlášky č. 409/2009 Sb. 5. Vyhláška č. 338/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění vyhlášky č. 364/2007 Sb., vyhlášky č. 409/2009 Sb. a vyhlášky č. 300/2010 Sb. 8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. listopadu 2012 s výjimkou ustanovení 7, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r. 17 Částka 129 Sbírka zákonů č. 347 / 2012 Strana 4577 Příloha k vyhlášce č. 347/2012 Sb. 18 Strana 4578 Sbírka zákonů č. 347 / 2012 Částka 129 19 Částka 129 Sbírka zákonů č. 347 / 2012 Strana 4579 20 Strana 4580 Sbírka zákonů č. 347 / 2012 Částka 129 21 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana VYHLÁŠKA ze dne 12. října 2012, kterou se mění vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění pozdějších předpisů Energetický regulační úřad stanoví podle 98a odst. 2 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., a podle 53 odst. 2 písm. l) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, (dále jen zákon o podporovaných zdrojích energie ) k provedení 11 odst. 12, 13 odst. 3, 28 odst. 3, 36 odst. 1, 43 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie: Čl. I Vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V úvodní větě se slova a podle 12 odst. 3 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) nahrazují slovy a podle 53 odst. 2 písm. l) zákona o podporovaných zdrojích energie. 2. V úvodní větě se slova 4 odst. 10 zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů nahrazují slovy 11 odst. 12, 13 odst. 3, 28 odst. 3, 36 odst. 1, 43 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie. 3. V 2 odstavce 7 a 8 znějí: (7) Úřad stanoví hodinový zelený bonus pro elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje způsobem uvedeným v příloze č. 6a k této vyhlášce. (8) Úřad stanoví cenu za činnost povinně vykupujícího způsobem uvedeným v příloze č. 6b k této vyhlášce.. 4. V 3 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: (4) Pro regulovaný rok Úřad stanoví a držiteli licence oznámí parametry regulačního vzorce, a to v následujícím rozsahu: a) držiteli licence na přenos elektřiny 1. hodnotu indexu spotřebitelských cen, 2. hodnotu indexu cen podnikatelských služeb, 3. hodnotu plánovaných odpisů dlouhodobého majetku, 4. korekční faktor odpisů, 5. míru výnosnosti regulační báze aktiv, 6. plánovanou hodnotu aktivovaných investic, 7. plánovanou hodnotu zůstatkových hodnot aktiv, 8. vyrovnávací faktor odpisů, 9. vyrovnávací faktor zisku, 10. plánované hodnoty odběru a spotřeby elektřiny pro výpočet cen regulovaného roku, 11. cenu silové elektřiny pro krytí ztrát v přenosové soustavě, 12. výnosy z ostatních činností spojených s licencovanou činností, 13. povolenou míru celkových ztrát v přenosové soustavě, 14. výnosy z aukcí na přeshraničních profilech, které jsou využity pro snížení povolených výnosů pro činnost přenosu elektřiny, 15. motivační složku zisku za organizování obchodu s podpůrnými službami, 16. eskalační faktor povolených nákladů na nákup podpůrných služeb, 17. rozdíly mezi výnosy a náklady z vypořádání rozdílů plynoucích ze zúčtování nákladů na odchylky, na regulační energii, na regulační energii z operativní dodávky elektřiny ze zahraničí a do zahraničí v rámci spolupráce na úrovni provozovatele přenosové soustavy, redispečink a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení, 18. korekční faktor regulační báze aktiv, 19. korekční faktor zisku, 20. korekční faktor za použití přenosové sítě, 22 Strana 4582 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka korekční faktor za systémové služby, 22. korekční faktor související s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů, 23. investiční faktor, 24. faktor zohledňující změny v organizaci trhu s elektřinou mající vliv na činnost zajišťování systémových služeb souvisejících s provozem výroben využívajících energii větru a sluneční energii, b) držiteli licence na distribuci elektřiny 1. hodnotu indexu spotřebitelských cen, 2. hodnotu indexu cen podnikatelských služeb, 3. hodnotu plánovaných odpisů dlouhodobého majetku, v členění podle napěťových úrovní, 4. korekční faktor odpisů, 5. míru výnosnosti regulační báze aktiv, 6. plánovanou hodnotu aktivovaných investic, 7. plánovanou hodnotu zůstatkových hodnot aktiv, 8. plánované hodnoty odběru a spotřeby elektřiny pro výpočet cen regulovaného roku, 9. cenu silové elektřiny pro krytí ztrát v distribuční soustavě, 10. výnosy z ostatních činností spojených s licencovanou činností v členění podle napěťových úrovní, 11. poměrné číslo vyjadřující maximální hodnotu bonusu nebo penále v oblasti kvality, 12. maximální limitní hodnotu ukazatele kvality, 13. minimální limitní hodnotu ukazatele kvality, 14. horní a dolní hranici neutrálního pásma úrovně kvality, 15. koeficient rozdělení faktoru kvality na jednotlivé napěťové úrovně, 16. koeficienty korekce povolených výnosů mezi napěťovými úrovněmi, 17. salda výnosů a nákladů na přetoky elektřiny mezi sítěmi provozovatelů distribučních soustav v členění podle napěťových úrovní, 18. procentní přirážku ke koeficientu nerovnoměrnosti, 19. korekční faktor regulační báze aktiv, 20. korekční faktor zisku, 21. korekční faktor za činnost distribuce elektřiny, 22. korekční faktor za podpůrné služby na úrovni distribuční soustavy, 23. korekční faktor související s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů, c) držiteli licence na obchod s elektřinou, který vykonává činnost povinně vykupujícího podle jiného právního předpisu 10 ), 1. plánované náklady na odchylky v souvislosti s výkupem elektřiny, 2. plánované administrativní náklady spojené s výkupem elektřiny, 3. plánované náklady spojené s výkupem elektřiny formou výkupních cen, 4. plánované vícenáklady vyplývající z rozdílu mezi výkupní cenou a zeleným bonusem na elektřinu, 5. korekční faktor za činnost povinně vykupujícího, 6. plánované množství vykoupené elektřiny v režimu výkupních cen. 10 ) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů.. 5. V 4 odstavec 1 zní: (1) Úřad oznámí parametry regulačního vzorce a) provozovateli přenosové soustavy nejpozději 6 měsíců před začátkem regulačního období, jde- -li o parametry podle 3 odst. 2, a nejpozději 6 měsíců před začátkem každého regulovaného roku, jde-li o parametry podle 3 odst. 4, s výjimkou parametru podle 3 odst. 4 písm. a) bodu 11, který Úřad oznámí nejpozději do 10. října roku předcházejícího regulovanému roku, b) provozovateli distribuční soustavy nejpozději 5 měsíců před začátkem regulačního období, jde- -li o parametry podle 3 odst. 2, a nejpozději 5 měsíců před začátkem každého regulovaného roku, jde-li o parametry podle 3 odst. 4, s výjimkou parametrů podle 3 odst. 4 písm. b) bodů 9 a 16, které Úřad oznámí nejpozději do 25. října roku předcházejícího regulovanému roku, c) povinně vykupujícímu nejpozději 5 měsíců před začátkem každého regulovaného roku, jde-li o parametry podle 3 odst. 4, s výjimkou parametrů 23 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4583 podle 3 odst. 4 písm. c) bodů 1 a 3, které Úřad oznámí nejpozději do 5. listopadu roku předcházejícího regulovanému roku.. 6. V 4 odst. 2 se slova 5. října nahrazují slovy 10. října. 7. V 4 odstavec 4 zní: (4) Úřad oznámí povinně vykupujícímu do 5. listopadu kalendářního roku předcházejícího regulovanému roku vypočtenou cenu za činnost povinně vykupujícího.. 8. V 6 se doplňuje odstavec 4, který zní: (4) Úřad stanoví složku ceny za přepravu plynu a ceny za distribuci plynu na krytí nákladů spojených s podporou biometanu postupem podle 9b.. 9. V 8 odst. 1 se slova 15. září nahrazují slovy 4 měsíce a včetně nadpisu zní: 9a Způsob regulace a postup tvorby cen za činnosti operátora trhu v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství (1) Úřad reguluje cenu za činnosti operátora trhu v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství způsobem uvedeným v příloze č. 5 k této vyhlášce. (2) Postup tvorby ceny za činnosti operátora trhu je stanoven na regulační období prostřednictvím regulačního vzorce. (3) Pro regulační období Úřad držiteli licence na činnosti operátora trhu stanoví a oznámí parametry regulačního vzorce, zvlášť pro činnosti v elektroenergetice a teplárenství a pro činnosti v plynárenství, a to v následujícím rozsahu: a) výchozí hodnotu povolených nákladů, b) roční hodnotu faktoru efektivity, c) koeficient indexu cen podnikatelských služeb, d) koeficient indexu cen poskytovaných služeb v oblasti programování a poradenství. (4) Změny parametrů regulačního vzorce podle odstavce 3 jsou v průběhu regulačního období možné jen v případech a) změn právní úpravy bezprostředně se vztahující k licencované činnosti držitele licence, které mají podstatný dopad na parametry regulačního vzorce, b) mimořádných změn na trhu s elektřinou nebo s plynem nebo jiných mimořádných změn v národním hospodářství hodných zvláštního zřetele, c) stanovení parametrů na základě nesprávných, neúplných či nepravdivých podkladů nebo údajů. (5) Pro regulovaný rok Úřad držiteli licence na činnosti operátora trhu stanoví a oznámí parametry regulačního vzorce, a to v následujícím rozsahu: a) hodnotu indexu spotřebitelských cen, b) hodnotu indexu cen podnikatelských služeb, c) hodnotu indexu cen poskytovaných služeb v oblasti programování a poradenství, d) hodnotu plánovaných odpisů dlouhodobého majetku pro činnosti v elektroenergetice a hodnotu plánovaných odpisů dlouhodobého majetku pro činnosti v plynárenství, e) korekční faktor odpisů pro činnosti v elektroenergetice a korekční faktor odpisů pro činnosti v plynárenství, f) korekční faktor za činnosti operátora trhu v elektroenergetice a teplárenství a korekční faktor za činnosti operátora trhu v plynárenství podle jiného právního předpisu 10 ), g) plánované administrativní náklady spojené s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, druhotných zdrojů, decentrální výrobou elektřiny, provozní podporou tepla a podporou biometanu podle jiného právního předpisu 10 ), h) plánované náklady spojené s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, druhotných zdrojů, decentrální výrobou elektřiny a podporou biometanu podle jiného právního předpisu 10 ), i) plánované hodnoty odběru a spotřeby elektřiny pro výpočet ceny na regulovaný rok v elektroenergetice, j) plánované hodnoty odběru a spotřeby plynu pro výpočet ceny na regulovaný rok v plynárenství, k) výnosy z ostatních činností v elektroenergetice a výnosy z ostatních činností v plynárenství, l) faktor trhu pro činnosti v elektroenergetice a faktor trhu pro činnosti v plynárenství, m) míru výnosnosti povolených nákladů pro činnosti v elektroenergetice a míru výnosnosti povolených nákladů pro činnosti v plynárenství. (6) Úřad oznámí operátorovi trhu parametry regulačního vzorce nejpozději 5 měsíců před začátkem 24 Strana 4584 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 regulačního období, jde-li o parametry podle odstavce 3, a nejpozději 4 měsíce před začátkem každého regulovaného roku, jde-li o parametry podle odstavce 5. (7) Úřad oznámí operátorovi trhu do 30. září kalendářního roku předcházejícího regulovaný rok vypočtenou cenu za regulované činnosti operátora trhu. (8) Úřad stanoví ceny do 30. listopadu kalendářního roku předcházejícího regulovaný rok, a to s účinností od 1. ledna regulovaného roku Za 9a se vkládá nový 9b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11 zní: 9b Způsob stanovení nákladů operátora trhu spojených s podporou elektřiny, podporou decentrální výroby elektřiny a podporou biometanu (1) Úřad stanoví složku ceny za přenos a distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny podle jiného právního předpisu 10 ) způsobem uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce, složku ceny za distribuci elektřiny spojenou s podporou decentrální výroby elektřiny podle jiného právního předpisu 10 ) způsobem uvedeným v příloze č. 6c k této vyhlášce a složku ceny za přepravu a distribuci plynu na krytí nákladů spojených s podporou biometanu podle jiného právního předpisu 10 ) způsobem uvedeným v příloze č. 6d k této vyhlášce. (2) Postup tvorby složky ceny za přenos a distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny, složky ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou decentrální výroby elektřiny a složky ceny za přepravu a distribuci plynu na krytí nákladů spojených s podporou biometanu je stanoven na regulační období prostřednictvím regulačního vzorce. (3) Pro regulovaný rok Úřad držiteli licence na činnosti operátora trhu podle odstavce 2 stanoví a oznámí parametry regulačního vzorce, a to v následujícím rozsahu: a) plánované náklady spojené s úhradou podpory elektřiny, decentrální výroby elektřiny a biometanu samostatně pro podporu formou výkupních cen, zelených bonusů a bonusů, b) plánovanou hodnotu celkové spotřeby elektřiny pro stanovení složky ceny za přenos a distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny a pro stanovení složky ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou decentrální výroby elektřiny, c) plánovanou hodnotu celkové spotřeby plynu pro stanovení složky ceny za přepravu a distribuci plynu na krytí nákladů spojených s podporou biometanu, d) plánované prostředky státního rozpočtu na provozní podporu tepla z obnovitelných zdrojů, e) korekční faktor operátora trhu související s úhradou podpory elektřiny a podpory biometanu, f) korekční faktor prostředků státního rozpočtu na podporu tepla z obnovitelných zdrojů, g) korekční faktory provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů regionálních distribučních soustav související s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů podle jiného právního předpisu 11 ). (4) Úřad oznámí operátorovi trhu parametry regulačního vzorce nejpozději 15. září kalendářního roku předcházejícího regulovanému roku, jde-li o parametry podle odstavce 3 písm. e) až g), a nejpozději 5. listopadu před začátkem každého regulovaného roku, jde-li o parametry podle odstavce 3 písm. a) až d). (5) Úřad oznámí operátorovi trhu do 15. listopadu kalendářního roku předcházejícího regulovanému roku vypočtenou složku ceny za přenos a distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny, složku ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou decentrální výroby elektřiny a složku ceny za přepravu a distribuci plynu na krytí nákladů spojených s podporou biometanu. (6) Úřad stanoví složku ceny za přenos a distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny, složku ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou decentrální výroby elektřiny a složku ceny za přepravu a distribuci plynu na krytí nákladů spojených s podporou biometanu do 30. listopadu kalendářního roku předcházejícího regulovanému roku, a to s účinností od 1. ledna regulovaného roku. 11 ) 54 odst. 18 zákona č. 165/2012 Sb.. 25 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana Přílohy č. 1 až 3 znějí: Příloha č. 1 k vyhlášce č. 140/2009 Sb. 26 Strana 4586 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 27 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4587 28 Strana 4588 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 29 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4589 30 Strana 4590 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 31 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4591 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 140/2009 Sb. 32 Strana 4592 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 33 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4593 34 Strana 4594 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 35 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4595 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 140/2009 Sb. 36 Strana 4596 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 37 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4597 38 Strana 4598 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 39 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4599 40 Strana 4600 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 41 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4601 42 Strana 4602 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 43 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana Přílohy č. 5 až 7 znějí: Příloha č. 5 k vyhlášce č. 140/2009 Sb. 44 Strana 4604 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 45 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4605 46 Strana 4606 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 47 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4607 Příloha č. 5a k vyhlášce č. 140/2009 Sb. 48 Strana 4608 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 49 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4609 Příloha č. 6 k vyhlášce č. 140/2009 Sb. 50 Strana 4610 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 51 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4611 52 Strana 4612 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 53 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4613 Příloha č. 6a k vyhlášce č. 140/2009 Sb. 54 Strana 4614 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 Příloha č. 6b k vyhlášce č. 140/2009 Sb. 55 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4615 Příloha č. 6c k vyhlášce č. 140/2009 Sb. 56 Strana 4616 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 Příloha č. 6d k vyhlášce č. 140/2009 Sb. 57 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4617 58 Strana 4618 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 Příloha č. 7 k vyhlášce č. 140/2009 Sb. 59 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4619 60 Strana 4620 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 61 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4621 62 Strana 4622 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 63 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4623 64 Strana 4624 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 65 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4625 66 Strana 4626 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka 129 67 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4627 68 Strana 4628 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Částka V příloze č. 11 v kapitole II. druhý odstavec návětí zní: 69 Částka 129 Sbírka zákonů č. 348 / 2012 Strana 4629 Čl. II Přechodná ustanovení 1. Korekční faktor provozovatele přenosové nebo regionální distribuční soustavy spojený s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů vzniklý před účinností zákona č. 165/2012 Sb., je stanoven podle vyhlášky č. 140/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Tento parametr stanoví a sdělí Úřad naposledy pro regulovaný rok Postup Úřadu pro vyrovnání korekčních faktorů podle bodu 1, stanovený v příloze č. 6 k vyhlášce č. 140/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se uplatní naposledy pro regulovaný rok Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. listopadu Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r. SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 81 Rozeslána dne 12. září 2014 Cena Kč 83, O B S A H : Ročník 2014 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 81 Rozeslána dne 12. září 2014 Cena Kč 83, O B S A H : 194. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 88/2011 Sb., o technických podmínkách a postupu při pořizování Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 42 Rozeslána dne 25. května 2009 Cena Kč 82, O B S A H : 139. Vyhláška o omezení nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků 140. v bodě (2) jsou stanoveny v souladu s přílohami č. 1, 2, 3 a 4 tohoto cenového rozhodnutí. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. X/2017 ze dne XX. září 2017, kterým se stanovují některé regulované ceny podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých

https://hradec.idnes.cz/soud-pustil-z-vezeni-expolicistu-jiriho-jungmana-fvo-/hradec-zpravy.aspx?c=A120926_132434_hradec-zpravy_kvi

Soud pustil z vězení expolicistu odsouzeného na 10 let za vraždu - iDNES.cz "Rozhodnutím soudu nejsem překvapen, klient předtím sám nastoupil do výkonu trestu, nebylo zde riziko, že uprchne. Ostatní vazební důvody ani nepřipadaly v úvahu," řekl advokát propuštěného Jungmana Miloslav Jančík. Incident se odehrál v květnu 2008 v Trutnově. Jungman se pozdě v noci při návratu z hospody pohádal s dalším mužem údajně kvůli psovi. Oba byli podle spisu opilí. Vše začalo tím, že se obžalovaný zastavil u jednoho z domů a údajně dráždil psa za plotem. Jungman ale tvrdil, že na psa jen mluvil, což se nezamlouvalo jeho majiteli, který ho napadl a psa bojového plemene na něj poštval. Jungman podle svých slov použil zbraň ve chvíli, kdy neměl jinou možnost. Muže zasáhl nejdříve do nohy a druhou kulkou přímo do srdce. Třetím výstřelem Jungman podle obžaloby usmrtil psa, poté přivolal policii a lékaře. "Nevěděl jsem, kudy kam, útok nepřestával. Spadl jsem na zem a musel jsem odrážet ještě útoky agresivního psa, který mě několikrát kousl. Cítil jsem, jak polykám nosní krev, zuby jsem měl vražené do pusy," popsal tehdy u soudu. Obhájce tvrdí, že v této kauze státní orgány celkem osmkrát přehodnotily chování obžalovaného. "Ten případ byl rozporný od samého začátku, jsem přesvědčen, že by měl být hodnocen jako případ nutné obrany," řekl Jančík. Státní zástupkyně Lenka Faltusová upozornila, že ani v době podání obžaloby obžalovaný ve vazbě nebyl. "Jsem přesvědčena, že zde vazební důvody nejsou, proto jsem soudu navrhla, aby byl podán příkaz k propuštění," uvedla Faltusová. Hradecký soud Jungmanovi před dvěma lety uložil dvouletý trest s podmíněným odkladem na pět let, a to za ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky. Vrchní soud v Praze ale čin překvalifikoval na vraždu a poslal Jungmana na deset let do věznice s ostrahou, což před dvěma lety potvrdil i Nejvyšší soud. Ústavní soud však nyní verdikt zrušil, protože justice podle něj zcela pominula Jungmanovy argumenty a rozhodla o jeho vině bez odpovídajících důkazů. "Je přitom velmi důležité zjistit a popsat, kdo byl iniciátorem brachiálního násilí čili kdo zasadil první ránu," podotkl minulý týden soudce Jan Musil, podle nějž nelze z žádného důkazu jednoznačně odvodit, že Jungman potyčku vyprovokoval (více o zrušení rozsudku čtěte zde). Případem se bude znovu zabývat Královéhradecký soud, termín hlavního líčení však dosud nestanovil. Témata: krajský soud, Královéhradecký kraj, vězení, Hradec Králové, Jan Musil, Nejvyšší soud, Nutná obrana, Srdce, Ústavní soud, Věznice, Vrchní soud, Vrchní soud v Praze, Výpověď z pracovního poměru Ústavní soud v úterý zrušil rozsudek nad bývalým policistou, který v roce 2008 v potyčce zastřelil muže a psa. Podle...

http://docplayer.cz/3062240-Vseobecne-obchodni-podminky-computer-system-cz-s-r-o-pro-poskytovani-sluzeb.html

Všeobecné obchodní podmínky Computer system cz s.r.o. pro poskytování služeb - PDF Všeobecné obchodní podmínky Computer system cz s.r.o. pro poskytování služeb Download "Všeobecné obchodní podmínky Computer system cz s.r.o. pro poskytování služeb" 1 Všeobecné obchodní podmínky Computer system cz s.r.o. pro poskytování služeb 1. Právní subjektivita Computer system cz s.r.o Computer system cz s.r.o. je právnickou osobou založenou v právní formě společnosti s ručením omezeným podle právních předpisů České republiky, dále jen Zhotovitel Computer system cz s.r.o. je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě oddíl C, vložka Sídlo Computer system cz s.r.o. je Olomouc, Werichova 658/23, adresa pro doručování: Plumlovská 60, Prostějov, Česká republika Identifikační číslo (IČ)Computer system cz s.r.o. je: Danové identifikační číslo (DIČ) Computer system cz s.r.o. je: CZ Definice pojmů 2.1. Akceptace právní úkon vyjadřující schválení poskytnutého Plnění včetně potvrzení, že poskytnuté Plnění nemá zjevné vady, je kompletní a v množství, jakosti a provedení dle Smlouvy, těchto všeobecných obchodních podmínek nebo dílčích smluv Akceptační kritéria seznam kritérií, která musí být splněna, aby mohlo být plnění podléhající Akceptaci akceptováno Dopravné zahrnuje dopravu z místa Zhotovitele do místa Objednatele a zpět, ztrátu času na cestě při dopravě a ubytování v místě Objednatele Důvěrné informace jsou bez ohledu na formu jejich zachycení veškeré informace, které se týkají Smlouvy a jejího plnění (zejména informace o právech a povinnostech smluvních stran, informace o cenách Plnění, jakož i o průběhu Plnění), které se týkají smluvních stran (zejména obchodní tajemství, informace o jejich činnosti, struktuře, hospodářských výsledcích, know-how) anebo informace pro nakládání, s nimiž je stanoven právními předpisy zvláštní režim utajení (zejména obchodní tajemství, utajované skutečnosti, bankovní tajemství, služební tajemství). Dále se považují za Důvěrné informace takové informace, které jsou jako Důvěrné výslovně označeny smluvní stranou. Za Důvěrné informace se v žádném případě nepovažují informace, které se v průběhu trvání Smlouvy staly veřejně přístupnými, pokud se tak nestalo porušením povinnosti jejich ochrany, dále informace získané smluvní stranou na základě postupu nezávislého na Smlouvě nebo druhé smluvní straně, pokud je smluvní strana schopna tuto skutečnost doložit, a konečně informace poskytnuté smluvní straně Třetí osobou, která takové informace nezískala porušením povinnosti jejich ochrany Integrace je provedení činností potřebných k úplnému vytvoření systému a jeho uvedení do provozu, integrace jednotlivých komponent do funkčního celku a řízení všech výše uvedených činností Instalace souhrn činností vedoucích k zprovoznění a nastavení Díla Implementace je proces, při kterém dochází k zavádění, přizpůsobení a nastavení systému tak, aby podporoval naplnění požadavku a zadání Díla. Např. nastavení prostředí, zavedení Informačního systému pomocí zakázkového vývoje software, přizpůsobování standardního Software specifickým potřebám organizace nebo její části, tvorba dokumentace, vyškolení Koncových uživatelů apod Informační systém (zkráceně IS) je chápán jako infrastruktura, nebo systém pro zpracování informací pro podporu řízení, provozu a rozhodování organizace nebo její části. Jeho součástí je hardware, software, technické příslušenství a dokumentace Koncový uživatel je pracovník Objednatele, který využívá Plnění, nebo jiná osoba, které Objednatel umožňuje využívání Plnění Kontaktní osoba Objednatele je pracovník Objednatele, který je oprávněn obracet se na službu Servis Desk Zhotovitele Metrika měřitelný parametr Servisní služby Migrace dat je proces zahrnující převod dat ve vzájemně odsouhlaseném formátu a vzájemně odsouhlasené struktuře do nového systému. Migrace dat může zahrnovat i přípravu a testování Návrh systému - je písemný dokument obsahující návrh Informačního systému jako celku, zejména obsahující aplikační, datovou, technickotechnologickou a organizační architekturu IS. Návrh systému rovněž obsahuje Akceptační kritéria Software Neprodleně bez zbytečného prodlení, nejpozději následující Pracovní den Období podpory je doba uvedená ve Smlouvě, během které se Zhotovitel zavazuje poskytnout služby podpory Objednatel je společnost jmenovaná ve Smlouvě, které je poskytován předmět Plnění Odpovědné osoby jsou pracovníci smluvních stran pověření jednáním jménem smluvních stran v otázkách plnění Smlouvy Okolnost vylučující odpovědnost je překážka, která nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala a dále, že by v době vzniku překážku předvídala. Odpovědnost nevylučuje překážka, která vznikla teprve v době, kdy povinná strana byla v prodlení s plněním své povinnosti nebo vznikla z jejích hospodářských poměrů. Účinky vylučující odpovědnost jsou omezeny pouze na dobu, dokud trvá překážka, s níž jsou tyto účinky spojeny Oprávněné osoby jsou zplnomocněné osoby smluvních stran, které jsou oprávněny jednat jménem smluvních stran o všech smluvních a obchodních záležitostech týkajících se Smlouvy a souvisejících s jejím plněním.2 2.20. Osoby v koncernu jsou jakékoli třetí osoby, které tvoří se Zhotovitelem nebo Objednatelem koncern (holding) ve smyslu ustanovení 66a odst. 7 obchodního zákoníku Ověřovací provoz - provoz Objednatele za asistence a zvýšeného dohledu Zhotovitele v místě Objednatele, sloužící pro optimalizaci a ověření správné funkčnosti IS Plnění je dodané zboží nebo zhotovené, provedené dílo Zhotovitelem na základě Smlouvy. Plnění představují všechny Produkty a Služby včetně dokumentace, které mají být Zhotovitelem dodány nebo poskytnuty v průběhu plnění Smlouvy Pracovní dny - všechny dny, kromě sobot a nedělí nebo zákonem stanovených svátku a dnů pracovního klidu, během nichž dohodnuté pracovní činnosti budou prováděny v čase od 8:00 do 17:00 hodin Pracovníci Objednatele - zaměstnanci Objednatele a/nebo jiné fyzické osoby, které Objednatel pověří plněním této smlouvy; Objednatel za činnost těchto pracovníku odpovídá Pracovníci Zhotovitele - zaměstnanci Zhotovitele nebo jiné fyzické osoby, které Zhotovitel pověří plněním této smlouvy; Zhotovitel za činnost těchto pracovníku odpovídá Produkty jsou všechna zařízení, hardware, Software a spotřební zboží, které má Zhotovitel instalovat, nebo poskytnout v průběhu plnění Smlouvy a všechna související dokumentace Projekt je skupina časově ohraničených činností, které vedou k naplnění Smlouvy Protokol o Akceptaci písemný protokol podepsaný Odpovědnými nebo Oprávněnými osobami obou smluvních stran jako potvrzení o Akceptaci Protokol o Předání písemný záznam podepsaný Odpovědnými nebo Oprávněnými osobami obou smluvních stran jako potvrzení o Předání Provozní prostředí HW a SW prostředí Objednatele vhodné pro provoz Informačního systému. Konfigurace HW a SW prostředí bude uvedena v Návrhu systému Předání úkon, kdy Zhotovitel předává definovaný předmět předání Objednateli a ten Předmět předání přejímá Servis Desk je služba Zhotovitele, která slouží k přijímání a evidenci všech požadavku na záruční opravy a služby podpory Servisní kalendář - doba a dny, ve kterých je Servisní služba poskytována Servisní služba služba související se správou, provozem, rozvojem a pravidelnou údržbou Informačního systému Služby jsou všechny činnosti, které má Zhotovitel poskytnout v průběhu plnění Smlouvy a jsou potřebné, ke splnění smluvních závazků Služby podpory jsou služby, které se na základě smlouvy zavazuje Zhotovitel poskytnout v průběhu Období podpory Smlouva představuje dohodu uzavřenou mezi Objednatelem a Zhotovitelem, podepsanou Oprávněnými osobami obou smluvních stran včetně všech jejich dodatku, doplňků, příloh a všech dokumentu, na které se Smlouva odkazuje a které jsou její nedělitelnou součástí. Smlouva je základním dokumentem, který popisuje, jakým způsobem a za jakých podmínek bude poskytováno Plnění. Smlouva obvykle upravuje následující okruhy: Obsah a rozsah Plnění Harmonogram Plnění Vymezení smluvních rizik sankce Pokuty, penále Omezení škod Řídicí struktury projektu včetně popisu jejich rolí a kompetencí Akceptační procedury Popis řízení změn a další Všeobecné obchodní podmínky Computer system cz s.r.o. pro poskytování služeb platné od Software (Programové vybavení) počítačový program spolu s příslušnou dokumentací, popřípadě i zdrojovými texty, je-li výslovně uvedeno, že jsou součástí Plnění Subdodavatel - Třetí strana, která se na plnění Smlouvy podílí dodávkami pro Zhotovitele Třetí strana/osoba je fyzická nebo právnická osoba, kterou není Zhotovitel nebo Objednatel a která k nim není ve vztahu propojené osoby ve smyslu obchodního zákoníku Úroveň Služeb podpory je konkrétní specifikace Služeb podpory, jejich kvantity, kvality a podmínek, za kterých se Zhotovitel zavazuje tyto služby poskytovat Vada je rozpor mezi skutečnými funkčními vlastnostmi poskytnutého Plnění a funkčními vlastnostmi, které jsou uvedeny v dokumentaci nebo v popisu Plnění, je-li takový popis součástí Smlouvy nebo součástí dokumentu vypracovaného na základě Smlouvy. Za Vadu se dále považují i právní vady Plnění Zakládací listina projektu základní dokument popisující základní parametry Projektu a zásady pro řízení a organizaci Projektu. v případech určených smlouvou Záruční doba je doba uvedená ve Smlouvě, během které se Zhotovitel zavazuje bezplatně odstraňovat vady. 3. Vztah smlouvy a všeobecných obchodních podmínek 3.1. Všeobecné obchodní podmínky tvoří přílohu Smlouvy a jsou její nedílnou součástí Tyto všeobecné obchodní podmínky smlouvy jsou platné v celém rozsahu, pokud nejsou upraveny ustanoveními Smlouvy jinak V případě rozporu mezi zněním Smlouvy a všeobecných obchodních podmínek platí ustanovení Smlouvy.3 4. Plnění 4.1. Místem plnění je sídlo smluvní strany, které má být Plnění poskytnuto Smluvní strany se zavazují úzce spolupracovat, zejména si poskytovat úplné, pravdivé a včasné informace potřebné k řádnému plnění svých závazku, přičemž v případě změny podstatných okolností, které mají nebo mohou mít vliv na plnění Smlouvy (včetně změny sídla), jsou povinny o takové změně informovat druhou smluvní stranu nejpozději do pěti (5) Pracovních dnů po provedení takové změny Smluvní strany se dále zavazují poskytnout druhé smluvní straně součinnost umožňující řádné plnění povinností ze Smlouvy Smluvní strany se zavazují vzájemně spolupracovat a poskytovat si veškeré informace potřebné pro rádné plnění svých závazku z této Smlouvy Smluvní strany se zavazují informovat opačnou smluvní stranu o veškerých skutečnostech, které jsou, nebo by mohly být důležité pro řádné plnění této Smlouvy Smluvní strany se zavazují vytvářet předpoklady pro plnění závazku vyplývajících z této Smlouvy tak, aby nedocházelo k prodlení s plněním jednotlivých termínu pro poskytnutí věcného plnění, ani k prodlení s úhradou jednotlivých finančních závazků V zájmu optimálního plnění Smlouvy jsou smluvní strany povinny plnit řádně a včas své závazky tak, aby nedocházelo k prodlení s jejich plněním. Pokud se některá ze smluvních stran dostane do prodlení s plněním svých závazku, je povinna oznámit bez zbytečného odkladu druhé smluvní straně důvod prodlení a předpokládaný termín a způsob jeho odstranění Smluvní strany se zavazují plnit své závazky v souladu se všemi příslušnými obecně závaznými předpisy a normami Smluvní strany jsou oprávněny plnit své závazky prostřednictvím Třetích osob nebo Osob v koncernu, přitom však odpovídají, jako by plnily samy Žádná ze smluvních stran není odpovědna za prodlení způsobené prodlením s plněním závazku druhé smluvní strany. 5. Dílčí smlouvy a dodatky 5.1. Smluvní strany mohou jednotlivé části plnění Smlouvy upravit popřípadě upřesnit pomocí písemných dílčích smluv nebo dodatku Smlouvy Nestanoví-li dílčí smlouvy nebo dodatky Smlouvy výslovně jinak, řídí se práva a povinnosti smluvních stran Smlouvou V případě rozporu mezi zněním Smlouvy a zněním dílčí smlouvy platí ustanovení dílčí smlouvy Změny provedené dílčí smlouvou oproti ustanovením Smlouvy se týkají pouze Plnění poskytovaného na základě takové dílčí smlouvy Ukončení účinnosti kterékoliv dílčí smlouvy nemá vliv na účinnost Smlouvy. 6. Cena a platební podmínky 6.1. Ceny jsou udávány v českých korunách (CZK) nebo v jiné konvertibilní měně a jsou splatné v českých korunách při použití kurzu České národní banky deviza platného ke dni vystavení faktury Cena za Plnění je stanovena dohodou smluvních stran Cena za Plnění nezahrnuje daň z přidané hodnoty (není-li uvedeno jinak) V případě, že je Smlouva uzavřena na dobu neurčitou, cena Plnění je stanovena v českých korunách a index růstu spotřebitelských cen (míra inflace) vyhlášený Českým statistickým úřadem vzroste o pět (5) nebo více procent oproti okamžiku předchozího stanovení nebo zvýšení ceny, muže být cena Plnění spočívajícího ve Službách jednostranně zvýšena ze strany Zhotovitele, nejvýše však o částku odpovídající takovému procentuálnímu nárůstu. Zvýšená cena je platná uplynutím jednoho (1) měsíce po doručení oznámení o zvýšení Cena je vždy splatná na základě vystavených faktur. Pro vyloučení pochybností platí, že cena je splacena připsáním celé finanční částky na účet Zhotovitele Faktury musí splňovat veškeré náležitosti účetních a daňových dokladů vyžadované platnými právními předpisy. Přílohy faktury tvoří kopie potvrzených dokumentu popisujících Předání nebo Akceptaci Plnění, jehož cena je fakturována Lhůta splatnosti faktury je, nestanoví-li Smlouva jinak, čtrnáct (14) kalendářních dní ode dne vystavení. Faktury se platí bankovním převodem na účet druhé smluvní strany. 7. Vlastnická práva, práva užití díla a přechod nebezpečí škody 7.1. Vlastnické právo k předmětu Plnění, který se podle Smlouvy má stát vlastnictvím Objednatele, přechází na Objednatele dnem úplného zaplacení ceny příslušného předmětu Plnění V případě, že Zhotovitel poskytne jako součást Plnění dílo, které vykazuje znaky autorského díla ve smyslu autorského zákona, poskytuje Zhotovitel Objednateli nevýhradní licenci k užití díla, které podléhá ochraně podle zákonu upravujících práva duševního vlastnictví a které má podle Smlouvy být předáno objednateli a to momentem předání a dnem úplného zaplacení ceny takového díla. Na základě nevýhradní licence je Objednatel oprávněn k užití díla, ke kterému je nositelem majetkových práv autorských pouze Zhotovitel. Objednatel je oprávněn dílo užívat následujícím způsobem:4 užívat takové dílo v souladu s podmínkami stanovenými ve Smlouvě nebo v licenčních ujednáních týkajících se takového díla, vytvářet kopie takového díla pouze pro účely archivace nebo bezpečnostních záloh. Kopie je Objednatel povinen zabezpečit proti ztrátě a odcizení a musí je označit všemi autorskými právy a označením jako originál, předat, postoupit, prodat, pronajmout nebo jiným obdobným způsobem poskytnout takové dílo Třetí osobě, nebo Osobě v koncernu pouze s předchozím písemným souhlasem Zhotovitele, není-li takové dílo výslovně k poskytnutí Třetí osobě nebo Osobě v koncernu určeno. V takovém případě je Objednatel na základě práva užití díla oprávněn v témž rozsahu poskytnout právo užití díla takové Třetí osobě nebo Osobě v koncernu, pro kterou je dílo určeno Práva užití díla mohou být dále upravena zvláštními podmínkami nositele autorských práv. Takové podmínky tvoří přílohu Smlouvy. V případech kdy nositelem majetkových práv autorských k dílu poskytnutému Objednateli je zcela nebo zčásti Třetí osoba nebo Osoba v koncernu, zavazuje se Zhotovitel poskytnout Objednateli podlicenci k tomuto dílu Vzhledem k tomu, že Zhotovitel poskytuje dle článku 7.2. Objednateli nevýhradní licenci k poskytnutému Plnění, práva Zhotovitele k dílu dle článku 7.2. zůstávají bez ohledu na výše uvedené zachována V případech, na které se nevztahuje ustanovení podle článku 7.2, platí, že když Zhotovitel při plnění Smlouvy vytvoří nehmotný statek, který je způsobilý jako předmět ochrany podle obecně závazných předpisů, upravujících práva k nehmotným statkům, jsou obě smluvní strany oprávněny takový nehmotný statek neomezeně užívat V případě, že Objednatel užívá dílo v rozporu s ustanovením článku 7.2. nebo 7.3, je Zhotovitel oprávněn vypovědět po marném uplynutí písemně poskytnuté lhůty k nápravě, která nesmí být kratší než třicet (30) kalendářních dnů, poskytnuté právo užití takového díla. Výpovědní doba činí třicet (30) kalendářních dnů a počíná běžet dnem následujícím po doručení písemného vyhotovení výpovědi. Pokud bylo dílo poskytnuto v souladu s článkem Třetí osobě nebo Osobě v koncernu, muže být právo užití díla vypovězeno i v případě, že je porušováno takovou Třetí osobou nebo Osobou v koncernu. Objednatel, je povinen zajistit, aby Třetí strana nebo Osoba v koncernu přestala dílo užívat nejpozději uplynutím výpovědní lhůty podle tohoto ustanovení Nebezpečí škody na předaných věcech přechází na Objednatele dnem jejich Předání. 8. Záruka za jakost a odpovědnost za vady 8.1. Zhotovitel se poskytnutím záruky na předmět Plnění zavazuje, že tento bude splňovat po stanovenou Záruční dobu specifikace uvedené v uživatelské a technické dokumentaci. Neexistující dokumentaci nahrazuje popis vlastností výstupu ve Smlouvě. Všeobecné obchodní podmínky Computer system cz s.r.o. pro poskytování služeb platné od Standardní doba záruky na poskytnuté služby a na poskytnutý spotřební materiál a náhradní díly je tři měsíce od Předání Plnění nebude-li dohodnuto jinak Záruční doba počíná běžet převzetím Plnění. Je-li předmět Plnění složen z více částí, potom záruční doba každé jednotlivé části předmětu Plnění začíná běžet od okamžiku jejího převzetí a vztahuje se na Vady vzniklé v době trvání záruky Objednatel zasílá požadavky na záruční opravu v písemné formě prostřednictvím elektronické pošty, aplikací vzdáleného přístupu, popř. pošty na kontaktní údaje uvedené ve Smlouvě. Nejsou-li tyto kontaktní údaje ve smlouvě uvedeny, bude objednatel zasílat požadavky na kontaktní údaje uvedené na internetových stránkách Zhotovitele. Oznamované Vady Plnění musí být dostatečně specifikovány. Oznámení zjištěných Vad musí být provedeno nejpozději do posledního pracovního dne běhu záruční doby Práce na odstranění oznámené Vady, na kterou se vztahuje záruka, musí být zahájeny bez zbytečného odkladu. Není-li možné takovou Vadu odstranit okamžitě, musí Zhotovitel oznámit bez zbytečného odkladu Objednateli předpokládaný termín a způsob odstranění Vady Zhotovitel je oprávněn eliminovat Vadu i tím, že navrhne postup, který zamezí projevům Vady při běžném provozu V případě, že Objednatel požádá o opravu Vady, na kterou se nevztahuje záruka, dohodne se Zhotovitel a Objednatel na podmínkách jejího výkonu. Povinností Zhotovitele je předem informovat Objednatele o tom, že jím požadovaná služba není kryta zárukou a bude účtována dle aktuálních cen příslušné služby Náklady Zhotovitele na činnosti spojené s analýzou požadavku, na které se nevztahuje záruka, nese Objednatel. 9. Omezení záruky 9.1. Zhotovitel nenese odpovědnost za Vady a chyby a záruka se nevztahuje na Vady a chyby vzniklé: užíváním Plnění v rozporu s dodanou uživatelskou, popř. technickou dokumentací, neoprávněným nebo neodborným zásahem či nesprávným užitím Plnění Objednatelem nebo Třetí osobou nebo Osobou v koncernu bez předchozího písemného souhlasu Zhotovitele, úpravou nebo jakýmkoliv jiným zásahem do poskytnutého Plnění bez souhlasu Zhotovitele, úpravou Software, která je v rozporu s podmínkami Smlouvy nebo zákonem, užíváním Software v jiném než Zhotovitelem podporovaném operačním a/nebo databázovém prostředí nebo užíváním Software v rozporu s aktuální verzí podporovanou Zhotovitelem, to vše bez předchozího písemného souhlasu Zhotovitele,5 změnou parametru prostředí Informačního systému Objednatele, ve kterém je dodaný Software provozován, bez souhlasu Zhotovitele, komponentami Informačního systému Objednatele, na které se nevztahuje tato záruka, vlivem počítačových viru, zanedbáním předepsané údržby, provozu nebo obsluhy ze strany Objednatele opotřebením zboží/díla způsobené jeho obvyklým užíváním a nevztahuje se na vady, pro které byla sjednána nižší cena, nesprávnou přepravou a nesprávným skladováním, neodborným nebo nepřiměřeným zacházením; vystavením nepříznivým vnějším vlivům, provozem za jiných než výrobcem či dodavatelem stanovených podmínek, resp. za neobvyklých podmínek; fyzickým poškozením, na závady vzniklé neodvratnou událostí (oheň, voda apod.), povětrnostními vlivy, poškozením bleskem nebo elektrostatickým výbojem 9.2. Za tvorbu, využívání a provozování dat v Informačním systému nese odpovědnost výhradně Objednatel. Objednatel je zároveň povinen provádět bezpečnostní zálohy dat v souladu s pravidly běžnými pro nakládání s daty v Informačních systémech. Zhotovitel nenese odpovědnost za ztrátu nebo poškození dat nebo datových struktur Objednatele, a to ani v případě, že k nim došlo při užívání Plnění dodaného Zhotovitelem, na které se záruka vztahuje Předmětem záruky také není: školení Objednatele, poskytnutí nových verzí systému, instalace oprav softwarových chyb, poskytnutí služeb podpory. 10. Komunikace smluvních stran Způsob a pravidla komunikace jsou definována Zakládací listinou projektu při zahájení Projektu. Není-li tomu tak, používají se následující odstavce tohoto článku Komunikace smluvních stran probíhá na úrovni Oprávněných osob. Tím není dotčena možnost smluvních stran komunikovat prostřednictvím statutárních orgánů Smluvní strana je oprávněna kdykoliv jmenovat jinou Oprávněnou nebo Odpovědnou osobu; je však povinna na takovou změnu písemně upozornit druhou smluvní stranu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do pěti (5) pracovních dnu od jejího provedení Do působnosti Oprávněných osob náleží: kontrolovat postup plnění Smlouvy, připravovat návrhy potřebných změn a dodatku Smlouvy, připravovat a podepisovat návrhy dodatku a dalších smluv týkajících se Plnění Do působnosti Odpovědných osob náleží: organizačně zabezpečovat veškeré činnosti související s plněním Smlouvy, koordinovat součinnost smluvních stran, informovat na vyžádání smluvní strany o postupu plnění Smlouvy Dokumenty se doručují druhé smluvní straně, a to některým ze způsobů dále uvedených: osobně oproti potvrzení o převzetí doporučeným dopisem či jinou formou registrovaného poštovního styku. V tomto případě se dokumenty považují za doručené dnem jejich převzetí adresátem, dnem vrácení zásilky v případe, že si ji adresát nevyzvedl, nebo v případě, že nebyl zastižen, a dále dnem, kdy adresát převzetí zásilky odmítl, faxem nebo elektronickou poštou. V tomto případě se dokumenty považují za doručené okamžikem, kdy odesílatel obdrží od příslušného technického zařízení potvrzení o úspěšném odeslání, a nebo potvrzení o doručení. Pro odstranění případných nedorozumění se smluvní strany zavazují vzájemně informovat o rádném doručení dokumentu zaslaných tímto způsobem Dokumenty se doručují na údaje uvedené v záhlaví Smlouvy, není-li dohodnuto jinak. 11. Proces Akceptace Akceptaci Plnění nebo dílčího Plnění může za Objednatele učinit Odpovědná nebo Oprávněná osoba. Objednatel je povinen zajistit přítomnost příslušné osoby při Akceptaci O Akceptaci sepíše Zhotovitel s Objednatelem příslušný Akceptační protokol. V protokolu smluvní strany uvedou: Plnění nebo dílčí Plnění bylo akceptováno bez výhrad, nebo Plnění nebo dílčí Plnění bylo akceptováno s výhradami, které nebrání Akceptaci - v tomto případě se Plnění považuje za akceptované a účastníci dohodnou termín a způsob vyřešení výhrad, nebo Plnění nebo dílčí Plnění nebylo akceptováno v tomto případě účastníci v Akceptačním protokolu písemně uvedou příslušné věcné výhrady bránící Akceptaci včetně naplnění či nenaplnění Akceptačních kritérií formou strukturovaného rozdílového protokolu. V tomto případě se Plnění nebo dílčí Plnění nepovažuje za akceptované. Účastníci dohodnou termín a způsob vyřešení výhrad a po jejich vyřešení bude znovu provedeno akceptační řízení V případě, že Objednatel neposkytne součinnost nutnou pro provedení akceptačního řízení nebo neuplatní výhrady bránící Akceptaci do 5 (pěti) Pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo předáno Plnění k Akceptaci, bude se považovat takto poskytnuté Plnění za akceptované.6 12. Ochrana Důvěrných informací Smluvní strany jsou povinny zajistit utajení získaných Důvěrných informací způsobem obvyklým jako při utajování vlastních Důvěrných informací. Smluvní strany mají navzájem právo požadovat doložení dostatečnosti takových principů utajení Důvěrných informací. Smluvní strany jsou zároveň povinny zajistit utajení získaných Důvěrných informací i u svých zaměstnanců, zástupců, jakož i spolupracujících Třetích stran a Osob v koncernu, pokud jim takové informace byly poskytnuty Právo užívat, poskytovat a zpřístupnit Důvěrné informace mají smluvní strany pouze v rozsahu a za podmínek nezbytných pro rádné plnění práv a povinností vyplývajících ze Smlouvy V případě ukončení platnosti nebo účinnosti některých smluvních ujednání ustanovení o ochraně Důvěrných informací, zůstávají nadále v platnosti a účinnosti nedohodnou-li se smluvní strany výslovně jinak Obě strany budou zachovávat přísně důvěrný charakter veškerých takových důvěrných materiálu a nepoužijí je nebo nevyjeví třetím osobám. Pokud je sdělení informací z důvěrných materiálů třetím osobám nezbytné pro plnění Smlouvy, pak je možné informace poskytnout pouze za následujících podmínek: Třetí osobu, které budou Důvěrné informace některou ze stran sděleny, odsouhlasí druhá strana předem Třetí osoba písemně potvrdí svůj závazek zachování důvěrnosti informací, které jí byly jako důvěrné předány ve stejném rozsahu, v němž je touto povinností vázána smluvní strana, která tyto informace Třetí osobě sdělila Za porušení povinnosti stran zachovávat důvěrnou povahu materiálu nebude považováno předání následujících informací: Všeobecné obchodní podmínky Computer system cz s.r.o. pro poskytování služeb platné od které jsou nebo se stávají veřejně přístupnými nebo musí být zpřístupněny na základě obecně závazných právních předpisu, aniž by došlo k porušení Smlouvy které příjemce obdržel v souladu s právními předpisy od Třetí osoby nebo od Osoby v koncernu bez jakékoliv povinnosti zachovat jejich důvěrnou povahu; v tomto případě nebude smluvní strana uváděna jako zdroj této informace které jsou zbaveny důvěrné povahy na základě platného příkazu soudu nebo orgánu veřejné správy, a to za předpokladu, že příjemce: předkládající stranu vyrozuměl o takovémto příkazu neprodleně po jeho obdržení, spolupracuje s předkládající stranou na tom, aby od soudu nebo od orgánu veřejné správy, který vydal zmíněný příkaz, získal ochranný příkaz, který by omezil vyjevení a užívání důvěrných materiálu výhradně na účely, kterým měl sloužit původní příkaz k odtajnění Povinnosti stran vyplývající z tohoto článku budou platit po celou dobu existence obchodního tajemství, a to jak po dobu platnosti Smlouvy, tak i po dobu jednoho roku po ukončení platnosti Smlouvy z jakéhokoliv důvodu Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo poškozené strany domáhat se ochrany v souladu s ustanovením 51 a 271 obchodního zákoníku Po ukončení Plnění muže každá ze stran žádat od druhé strany vrácení všech poskytnutých materiálu potřebných ke zhotovení předmětu smlouvy obsahujících informace důvěrného charakteru nebo tvořících obchodní tajemství a druhá strana je povinna tyto materiály neprodleně vrátit, pokud nebudou součástí předmětu Plnění. 13. Náhrada škody Smluvní strany nesou odpovědnost za způsobenou škodu v rámci platných právních předpisů a Smlouvy. Smluvní strany se zavazují k vyvinutí maximálního úsilí k předcházení škodám a k minimalizaci vzniklých škod Žádná ze smluvních stran neodpovídá za škodu, která vznikla v důsledku věcně nesprávného nebo jinak chybného zadání, které obdržela od druhé smluvní strany Nahrazuje se pouze skutečně vzniklá škoda. V rozsahu povoleném platnými právními předpisy nenese žádná ze smluvních stran odpovědnost za jakékoli nepřímé, nahodilé nebo následné škody, škody způsobené na datech nebo škody spočívající ve ztrátě ušlého zisku nebo výnosu nebo jiné finanční ztrátě, a to i vyplývající z nedodržení povinností vůči správním orgánům, ať již se jedná o škody vzniklé v důsledku porušení smluvní nebo zákonné povinnosti Účastníci tohoto závazkového vztahu stanovují, že výše předvídatelné škody, která případně může vzniknout porušením povinností Zhotovitele, představuje částku maximálně do výše ceny předmětu plnění, ohledně něhož došlo ke škodné události, není-li sjednána jiná výše. Zhotovitel nenese odpovědnost za ztrátu nebo poškození dat Objednatele, případná rekonstrukce ztracených nebo znehodnocených dat jde na vrub Zhotovitele Jakékoli nároky na náhradu škody je Objednatel oprávněn u dodavatele relevantně uplatnit jen tehdy, pokud po vzniku škodné události učinil veškeré kroky směřující k minimalizaci výše škody a pokud o vzniku škodné události dodavatele bezodkladně vyrozuměl a poskytl mu veškeré vyžádané dokumenty ke vzniku škodné události se vztahující Účastníci tohoto závazkového vztahu neodpovídají, vedle případu stanovených příslušným zákonem, za porušení závazku způsobené vyšší mocí, tj. okolnostmi nastalými nezávisle na vůli účastníku, které nebylo možno ani s vynaložením veškerého možného úsilí odvrátit, resp. Jsou objektivně neodvratitelnou náhodou.7 14. Okolnosti vylučující odpovědnost vyšší moc Žádná ze smluvních stran není odpovědná za prodlení se splněním svých závazku, způsobené Okolnostmi vylučujícími odpovědnost (vyšší mocí) Smluvní strany se zavazují upozornit druhou smluvní stranu bez zbytečného odkladu na vzniklé Okolnosti vylučující odpovědnost bránící rádnému plnění Smlouvy. Smluvní strany se zavazují k vyvinutí maximálního úsilí k odvrácení a překonání Okolností vylučujících odpovědnost V případě opoždění plnění Zhotovitele způsobeném okolnostmi vylučujícími odpovědnost dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku platí, že tento není v prodlení po dobu trvání takových překážek. Zhotovitel je však povinen Objednatele o výskytu takových překážek neprodleně informovat. Trvá-li toto opoždění více jak tři (3) dny, posouvají se termíny plnění o dobu opoždění. 15. Sankce Pro každý případ porušení podmínek užití díla (článek 7.2.) se stanovuje smluvní pokuta ve výši sto tisíc ( ) Kč Pro každý případ porušení povinnosti ochrany Důvěrných informací (článek 12.) se stanovuje smluvní pokuta ve výši jeden milion ( ) Kč Smluvní pokuta je splatná do čtrnácti (14) kalendářních dnů ode dne doručení písemné výzvy k jejímu zaplacení V případě prodlení se zaplacením peněžité částky je smluvní strana, která je se zaplacením v prodlení, povinna zaplatit druhé smluvní straně roční úrok z prodlení ve výší 0,05% denně z dlužné částky za každý den prodlení Vznikem nároku na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, jejich vyúčtováním nebo zaplacením, není dotčen nárok smluvní strany na náhradu vzniklé škody. 16. Platnost a účinnost Účinnost Smlouvy lze předčasně ukončit: písemnou dohodou smluvních stran, jejíž součástí je i vypořádání vzájemných závazku a pohledávek, písemným odstoupením od Smlouvy v případě podstatného porušení Smlouvy jednou ze smluvních stran, písemnou výpovědí Smlouvy v případě neplnění jedné ze stran z důvodu Okolností vylučujících odpovědnost Podstatným porušením Smlouvy se rozumí zejména prodlení smluvní strany s plněním nepeněžitých závazku delší než tři (3) měsíce, popřípadě prodlení smluvní strany s plněním peněžitých závazku delší než tři (3) měsíce Smluvní strana je oprávněna odstoupit od Smlouvy podle ustanovení čl pouze v případě, že druhá smluvní strana přes písemné upozornění na porušení Smlouvy toto porušení v poskytnuté lhůtě, která nesmí být kratší než třicet (30) kalendářních dnů, neodstranila Smluvní strana je oprávněna vypovědět Smlouvu podle ustanovení čl pouze v případě, že druhá smluvní strana není schopna plnit z důvodu Okolností vylučujících odpovědnost po dobu delší než tři (3) měsíce Odstoupením od Smlouvy nejsou dotčena ustanovení článku 12.,13., Závěrečná ustanovení Smluvní vztah mezi smluvními stranami se řídí českým právním řádem. Smlouva se řídí zákonem č.513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů (obchodní zákoník). Smluvní strany se dohodly, že se na právní vztahy vyplývající ze Smlouvy nevztahují následující ustanovení obchodního zákoníku: 441 odst. 3 a 4; 461 odst. 2; 555 odst. 2 a Smluvní strany se dohodly, že žádná z nich není oprávněna postoupit svá práva a povinnosti vyplývající ze Smlouvy Třetí straně bez předchozího písemného souhlasu druhé smluvní strany, s výjimkou peněžitých pohledávek za druhou smluvní stranou Smlouva představuje úplné ujednání mezi smluvními stranami Veškeré změny či doplnění Smlouvy lze učinit pouze na základě písemné dohody smluvních stran. Takové dohody musí mít podobu datovaných, číslovaných a oběma smluvními stranami podepsaných dodatku Smlouvy Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na některé ustanovení Smlouvy, je neplatným pouze toto ustanovení, pokud z jeho povahy nebo obsahu anebo z okolností za nichž bylo sjednáno, nevyplývá, že jej nelze oddělit od ostatního obsahu Smlouvy Všechna vyhotovení Smlouvy jsou rovnocenná a mají platnost originálu. Je-li Smlouva sepsána ve více jazycích, je v případě rozporu jednotlivých jazykových verzí rozhodující verze česká. V případě, že Smlouva není sepsána v české verzi, označí smluvní strany ve Smlouvě rozhodující jazykovou verzi. Zobrazit více Všeobecné obchodní podmínky DATONA s.r.o. pro poskytování služeb Všeobecné obchodní podmínky DATONA s.r.o. pro poskytování služeb 1. Právní subjektivita firmy DATONA s.r.o. DATONA s.r.o. je právnickou osobou založenou v právní formě společnosti s ručením omezeným podle Více NÁVRH Smlouva č. Nákup IC technologií (dále jen smlouva ) Smluvní strany VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY pro poskytování služeb a zboží společností CONSITE, s.r.o. znění účinné od 1. 1. 2011 1. Předmět Všeobecných obchodních podmínek 1.1. Tyto všeobecné obchodní podmínky (dále Více Kupní smlouva na zakázku Dodávka licencí a podpor pro Citrix. Smluvní strany. zapsaná v. zastoupená VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto všeobecné obchodní podmínky vydává obchodní společnost Geomine a.s. se sídlem Příbram VI, Husova 570, PSČ 261 02, Více Návrh - KUPNÍ SMLOUVA Návrh - KUPNÍ SMLOUVA uzavřená dle 2079 a následujících zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění Čl. 1 Objednatel : Sídlo: Zastoupení : Smluvní strany Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova, Více KUPNÍ SMLOUVA. uzavřená dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen občanský zákoník ) (dále jen smlouva ) Všeobecné obchodní podmínky platné pro všechny Smlouvy o poskytování odborné, organizační a technické pomoci při čerpání dotací z fondů EU. Všeobecné obchodní podmínky tvoří nedílnou součást Smlouvy o Více uzavřená dle 536 a následujících obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.) Článek 1 Příloha č.1 Obchodní podmínky (následně smlouva) uzavřená dle 536 a následujících obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.) č. smlouvy objednatele: č. smlouvy zhotovitele: Článek 1 Smluvní strany Objednatel: Více Smlouva o dílo. uzavřená podle 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění Smlouva o dílo uzavřená podle 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely smluvní strany: Obchodní firma: Sídlo: Zastoupená: IČ: DIČ: Bankovní Více CZ.1.07/2.1.00/32.0071 Příloha č.3 Smlouva na nákup výpočetní techniky pro vybavení ICT centra a realizaci projektu VOŠ Uničov - Vzdělávací programy dle potřeb praxe reg. číslo projektu CZ.1.07/2.1.00/32.0071 v rámci dotačního Více Kupní smlouva č. uzavřená dle ust. 409 a násl. zák. č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) v platném znění Kupní smlouva č. uzavřená dle ust. 409 a násl. zák. č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) v platném znění Článek I. Smluvní strany 1. Prodávající: se sídlem: společnost je zapsaná v obchodním rejstříku, vedeném.. Více Příloha č. 3 Zadávací dokumentace Závazný vzor smlouvy KUPNÍ SMLOUVA Příloha č. 3 Zadávací dokumentace Závazný vzor smlouvy KUPNÍ SMLOUVA uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ustanovení 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších Více Dodávku a montáž regálového systému pro Depozitář Krajské knihovny v Pardubicích rekonstrukce pavilonu č.2, bývalého objektu SOU Ohrazenice SMLOUVA O DÍLO (uzavřená dle. 536 a násl. Obchodního zákoníku v platném znění) číslo smlouvy objednatele: 201305 číslo smlouvy zhotovitele:. na Dodávku a montáž regálového systému pro Depozitář Krajské Více Všeobecné obchodní a dodací podmínky Všeobecné obchodní a dodací podmínky Všeobecné obchodní a dodací podmínky společnosti STASTO Automation s.r.o., se sídlem Týnec nad Sázavou, K Náklí 512, PSČ 257 41, IČO 496 84 175, zapsané v obchodním Více Smlouva o pozáručním servisu a technické podpoře Smlouva o pozáručním servisu a technické podpoře Ev.č. Software602 a.s.: Ev.č. Organizace: SUPP/FFSaFP/Písek/0606/2016 1. Článek Smluvní strany Společnost: Software602 a.s. se sídlem: Hornokrčská 15, 140 Více Kupní smlouva. uzavřená podle 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník ) Příloha č.4 - Vzor návrhu smlouvy Kupní smlouva uzavřená podle 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník ) Článek I Smluvní strany Kupující: Střední Více SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ TELEKOMUNIKAČNÍCH SLUŽEB PŘÍSTUPU K SÍTI INTERNET K U P N Í S M L O U V A Příloha č. 1 ÚZSVM ÚP České Budějovice č. /2015 uzavřená dle ustanovení 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ) na veřejnou zakázku s názvem Více KUPNÍ SMLOUVA Část... Příloha č. 3 KUPNÍ SMLOUVA Část... Článek I. Smluvní strany 1. se sídlem zastoupená:. bankovní spojení:. číslo účtu:. IČ:. DIČ: CZ.... (společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném ) (dále jen prodávající Více Rámcová smlouva na poskytování právních služeb K U P N Í S M L O U V A uzavřená dle 2079 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění uzavřená mezi níže uvedenými stranami: 1. SMLUVNÍ STRANY Kupující: Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace Více KUPNÍ SMLOUVA. společně v textu též smluvní strany, uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku, tuto kupní smlouvu (dále jen smlouva ): Příloha č. 2 KUPNÍ SMLOUVA uzavřená dle 409 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku v platném znění I. Smluvní strany 1.1. Fakultní nemocnice Olomouc se sídlem: I. P. Pavlova 185/6, 779 00 Olomouc Nová Více SMLOUVA O DÍLO. I. Smluvní strany SMLOUVA O DÍLO I. Smluvní strany Odběratel - objednatel Mateřská škola Ostrava Dubina, F. Formana 13, příspěvková organizace sídlo: F. Formana 251/13, 700 30 Ostrava Dubina zastoupena: Bc. Martinou Rakovou Více SMLOUVA O DÍLO (NÁVRH) SMLOUVA O DÍLO (NÁVRH) 1. SMLUVNÍ STRANY 1. OBJEDNATEL Název: Obec Oldřichov v Hájích Adresa: Oldřichov v Hájích 151, 463 31 Chrastava IČO: 00481483 Statutární zástupce: Jaromír Tichý, starosta obce (dále Více Všeobecné obchodní podmínky pro prodej zboží a služeb KUBYX trade s.r.o. 1 VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY Poskytovatel TDM real s.r.o. se sídlem Jelínkova 919/28, 616 00, Brno, IČ 02639441, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 8194, dále Více Příloha č. 3 Návrh smlouvy Příloha č. 4 SMLOUVA O ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB uzavřená podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů I. SMLUVNÍ STRANY: Objednatel Základní škola, Základní Více SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB Uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi (dále jen uživatel ) a (dále jen poskytovatel ) I. Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je poskytování služeb, kterými se Více SMLOUVA O DÍLO uzavřená podle 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen OZ SMLOUVA O DÍLO uzavřená podle 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen OZ Smluvní strany 1. Objednatel Mateřská škola Ostrava Dubina, F. Formana 13, Více SMLOUVA O DÍLO 1. SMLUVNÍ STRANY. Jamnická 270, 738 01 Frýdek-Místek Mgr. Barbora Mazurová ředitelka ZŠaMŠ Staré Město IČ: 70983950 Příloha č.1 SMLOUVA O DÍLO na akci Rekonstrukce IT učebny nábytek. uzavřená podle 536 až 565 obchodního zákoníku a 2586 odst.1 NOZ a násl. tohoto zákona ve znění pozdějších předpisů 1. SMLUVNÍ STRANY Název Více Příloha č. 5: Návrh kupní smlouvy Obchodní podmínky Příloha č. 5: Návrh kupní smlouvy Obchodní podmínky Zadavatel jako součást zadávací dokumentace předkládá tyto obchodní podmínky, které jsou vypracovány ve formě a struktuře návrhu kupní smlouvy. Obchodní Více 1.2. Obchodní podmínky jsou nedílnou součástí Smlouvy. OBCHODNÍ PODMÍNKY POSKYTOVATELE 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen Obchodní podmínky ) obchodní společnosti IMP net s.r.o., IČ: 28351801, se sídlem Šimáčkova 137, 628 00 Brno, zapsané Více Příloha č. 1 k č.j. A-218/2013 Závazný návrh smlouvy KUPNÍ SMLOUVA Č... uzavřená podle ustanovení 409 a násl. obchodního zákoníku, v platném znění. KUPNÍ SMLOUVA uzavřená podle 409 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Kupující: Sídlo: IČ: 27791637 DIČ: Jednající: I. Smluvní strany ARS rozvojová agentura, s.r.o. Více SMLOUVA O DÍLO. Účastníci smlouvy: SMLOUVA O DÍLO Účastníci smlouvy: Hvězdárna a planetárium Brno, příspěvková organizace se sídlem Kraví hora 2, 616 00 Brno, IČ 00101443, zapsaná v obchod. rejstříku u Kraj. soudu v Brně, oddíl Pr, vložka Více KUPNÍ SMLOUVA (dále jen smlouva ) Příloha č. 4 KUPNÍ SMLOUVA (dále jen smlouva ) uzavřená podle ustanovení 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník ) I. Smluvní Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SÍTĚ TECHCOM VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SÍTĚ TECHCOM 1 PŘEDMĚT VŠEOBECNÝCH OBCHODNÍCH PODMÍNEK 1.1 Předmětem těchto všeobecných obchodních podmínek jsou podmínky, na základě kterých budou poskytovány Více s m l o u v u o d í l o SMLOUVA O DÍLO o provedení realizace stavby pro akci Rekonstrukce střešního pláště Kryté haly jízdárny (uzavřená podle ustanovení 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších Více KUPNÍ SMLOUVA. Níže označené smluvní strany: KUPNÍ SMLOUVA uzavřena podle 2079 a násl., zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Níže označené smluvní strany: Obec Pěnčín se sídlem 463 45 Pěnčín čp.62 osoba oprávněna Více KUPN Í SMLO UV A. Článek I Smluvní strany Příloha č. 5 Návrh kupní smlouvy KUPN Í SMLO UV A uzavřená podle 409 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník ) Článek I Smluvní strany Kupující: Více Kupní smlouva č. KRPE-84954/ČJ VZ (Návrh) Kupní smlouva č. KRPE-84954/ČJ-2012-1700VZ (dále také smlouva ) uzavřená v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění I. SMLUVNÍ STRANY Kupující: Více Obchodní podmínky hostingových služeb poskytovaných společností NeurIT s.r.o. Obchodní podmínky hostingových služeb poskytovaných společností NeurIT s.r.o. 1.1 Předmět a všeobecná ustanovení Předmětem těchto obchodních podmínek je úprava právních vztahů mezi Poskytovatelem a Objednavatelem Více NÁVRH KUPNÍ SMLOUVY. Smluvní strany. Kupující: Sídlo: Žlutava 271, Napajedla Jejímž jménem jedná: Ing. Stanislav Kolář - starosta NÁVRH KUPNÍ SMLOUVY Kupující: Smluvní strany Název: Obec Žlutava Sídlo: Žlutava 271, 763 61 Napajedla Jejímž jménem jedná: Ing. Stanislav Kolář - starosta E-mail: obeczlutava@volny.cz Telefon/fax: 577 Více Článek 1 - Smluvní strany SMLOUVA O DíLO č. smlouvy objednatele: č. smlouvy zhotovitele: 3662/2014 Článek 1 - Smluvní strany 1.1 Objednatel: Název/Obchodní Se sídlem: IČ: DIČ: Zastoupená: Kontaktní osoba: Bankovní spojení: Číslo Více RÁMCOVÁ SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB uzavřená podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů RÁMCOVÁ SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB uzavřená podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů Dnešního dne, měsíce a roku smluvní strany Národní hřebčín Kladruby nad Labem, Více NÁVRH SMLOUVY O DÍLO NÁVRH SMLOUVY O DÍLO 4 / 2016 I. Smluvní strany 1. Město Kopřivnice, Štefánikova 1163, 742 21 Kopřivnice zastoupeno: Ing. Kamilem Žákem, vedoucím odboru majetku města IČ: 00298077 DIČ: CZ 00298077 bankovní Více SERVISNÍ SMLOUVA Č.j. KRPK-4111/ČJ VZ Česká republika - Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje se sídlem Sokolovská 108/A, 360 01 Karlovy Vary Zastoupená plk. Mgr. Oldřichem Tomáškem ředitelem Krajského ředitelství policie Karlovarského Více S M L O U V A O D Í L O na zhotovení projektové dokumentace akce S M L O U V A O D Í L O na zhotovení projektové dokumentace akce Stavební připravenost lokality OPIS uzavřená níže uvedeného dne měsíce a roku dle ustanovení 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., v platném Více SMLOUVA O DÍLO Grafika a tisk výroční zprávy SÚKL SMLOUVA O DÍLO Grafika a tisk výroční zprávy SÚKL Tato smlouva o dílo se uzavírá níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi těmito smluvními stranami: Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, organizační Více Dodávka 18 notebooků včetně softwaru pro Základní školu Karlovy Vary, Truhlářská 19, příspěvkovou organizaci Kupní smlouva číslo smlouvy kupujícího: číslo smlouvy prodávajícího: uchazeč v dále uvedené smlouvě řádně a správně doplní údaje na zeleně vyznačených místech dle své předkládané nabídky 1.1. Prodávající: Prodávající: Více Kupní smlouva. Č.j. PPR /ČJ EC. zastoupená: Ing. Klárou Šalátovou vedoucí odboru veřejných zakázek Policejního Kupní smlouva Č.j. PPR-15880-18/ČJ-2011-0099EC Kupující: ČESKÁ REPUBLIKA Ministerstvo vnitra sídlo: 170 34 Praha 7, Nad Štolou 936/3 IČ: 00007064 DIČ: CZ00007064 zastoupená: Ing. Klárou Šalátovou vedoucí Více Český rozhlas zřízen zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, se sídlem: Praha 2, Vinohradská 12 Příloha č. 4 Licenční smlouva a smlouva o poskytování podpory Český rozhlas zřízen zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, se sídlem: Praha 2, Vinohradská 12 Zastoupený: Více 2. Kontaktními a zodpovědnými osobami za stranu Objednatele jsou: Soňa Černá - starostka, starostka@kamennezehrovice.cz, tel. SMLOUVA kterou uzavírá (dále jen Zhotovitel) a Obec Kamenné Žehrovice Karlovarská 6, Kamenné Žehrovice, PSČ 273 01 IČO: 00234508, (dále jen Objednatel) o vytvoření díla. čl. I Předmět smlouvy 1. Předmětem Více Všeobecné obchodní podmínky společnosti Aqua holding s.r.o. Všeobecné obchodní podmínky společnosti Aqua holding s.r.o. Se sídlem: Holečkova 789/49, 150 00 PRAHA 5 IČ: 29136491 DIČ: CZ29136491 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl Více Smlouva o dílo. uzavřené podle 536 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů s názvem Příloha č. 2 k Výzvě Smlouva o dílo uzavřené podle 536 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů s názvem Zajištění prvků publicity spolufinancovaných projektů Evropské Více Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Kupní smlouva Příloha č. 4 Závazný návrh smlouvy Kupní smlouva " Dodávka tabletů a softwaru pro Základní školu a Mateřskou školu Vřesina, okres Ostrava město, příspěvkovou organizaci" č. j.: podle zákona č. 89/2012 Více Smlouva o dílo č. 02/2014 Smlouva o dílo č. 02/2014 podle ust. 536 a násl. obchodního zákoníku uzavřená níže uvedeného, dne, měsíce a roku mezi těmito smluvními stranami: Objednatel: sídlo: Ústav územního rozvoje Jakubské nám. Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ A LICEČNÍ PODMÍNKY SPOLEČNOSTI easyresearch.biz s.r.o. VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ A LICEČNÍ PODMÍNKY SPOLEČNOSTI easyresearch.biz s.r.o. 1. Společnost easyresearch.biz s.r.o., se sídlem Praha 2, Londýnská 18, IČ: 27259765, DIČ: CZ27259765, zapsaná v obchodním rejstříku Více ve smyslu ust a násl. zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění tuto KUPNÍ SMLOUVU Preambule Níže uvedeného dne, měsíce a roku sjednaly smluvní strany: se sídlem.. zast... IČ:. DIČ: CZ.. (dále jen prodávající na straně jedné) a TEPVOS, spol. s r.o. se sídlem 562 01 Ústí nad Orlicí, Královéhradecká Více uzavírají v souladu s ustanovením 1746 odst. 2 a 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, tuto Garp Integrated s.r.o. se sídlem: Garp Integrated s.r.o., Pobřežní 46/249, Praha 8, 186 00 IČ: 27709540 DIČ: CZ 27709540 zapsaná v obchodním rejstříku: vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka Více Kupní smlouva. I. Předmět smlouvy Příloha č. 2 Zadávací dokumentace Obchodní podmínky Kupní smlouva uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku ve smyslu ustanovení 262 a 409 a násl. Obchodního zákoníku v platném znění mezi těmito smluvními Více Všeobecné obchodní podmínky společnosti Shean s.r.o. k Servisní smlouvě Všeobecné obchodní podmínky společnosti Shean s.r.o. k Servisní smlouvě I.Úvodní ustanovení 1. Obchodní společnost Shean s.r.o., se sídlem Svitavská 500, 678 01 Blansko, IČ 26768479, zapsaná v Obchodním Více Kupní smlouva č. uzavřená mezi Kupní smlouva č. uzavřená mezi Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola, Přerov, Denisova 3 Sídlo: Denisova 3, 751 52 Přerov IČ: 619 85 759 DIČ: CZ61985759 Jednající: Mgr. Romana Studýnková, Více Legenda smluvního vzoru Legenda smluvního vzoru Text psaný kurzivou se užívá tam, kde z uvedených variant je třeba jednu zvolit a ostatní vyškrtnout. Text psaný šedou barvou se užívá u ustanovení, jejichž uvedení ve Smlouvě doporučujeme, Více SMLOUVA O DÍLO. uzavřená podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Smluvní strany SMLOUVA O DÍLO uzavřená podle 2586-2635 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Smluvní strany Příspěvková organizace: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga a Více KUPNÍ SMLOUVA.j. MV-62107/SIK uzav ená na základ rámcové smlouvy . MV /P-2010 Smluvní strany SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ INTERNETOVÝCH SLUŽEB Smluvní strany:., se sídlem, IČ:.., DIČ:.., zapsaná v obchodním rejstříku vedeném., oddíl., vložka, jednající. bankovní spojení:, číslo účtu:., (dále též Poskytovatel Více NÁVRH SMLOUVY O DÍLO NÁVRH SMLOUVY O DÍLO I. Smluvní strany 1. Objednavatel: Město Rýmařov Se sídlem: náměstí Míru 230/1, 795 01 Rýmařov Zastoupena: Ing. Petrem Kloudou - starostou IČO: 00296317 Bankovní spojení: Česká spořitelna Více KUPNÍ SMLOUVA. I. Smluvní strany. Dodavatel: Zastoupený: Sídlo: DIČ: Bankovní spojení: Číslo účtu: Telefon: E-mail: ( dále jen dodavatel) 1 KUPNÍ SMLOUVA I. Smluvní strany Dodavatel: Zastoupený: Sídlo: IČ: DIČ: Bankovní spojení: Číslo účtu: Telefon: E-mail: ( dále jen dodavatel) Objednatel: Zastoupený: Mgr. Jaroslavou Cháberovou Sídlo: 386 Více Rámcová smlouva uzavíraná na základě veřejné zakázky malého rozsahu s názvem Tonery pro potřebu KÚPK Rámcová smlouva Rámcová smlouva na poskytování dodávek uzavřená podle 269 odst. 2 s použitím ustanovení 409 a násl., zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Smluvní strany Více Smlouva o dílo. sjednaná dle 2586 až 2635 Občanského zákona č. 89/ SMLUVNÍ STRANY Smlouva o dílo sjednaná dle 2586 až 2635 Občanského zákona č. 89/2012 1. SMLUVNÍ STRANY 1. OBJEDNATEL: : Statutární město Teplice oddělení magistrátu města sídlo : nám. Svobody 2, 415 95 Teplice IČ : 00266621 Více Příloha č. 3 Zadávací dokumentace Závazný vzor smlouvy KUPNÍ SMLOUVA Příloha č. 3 Zadávací dokumentace Závazný vzor smlouvy KUPNÍ SMLOUVA uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ustanovení 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších Více Hasičská zbrojnice na pozemku p.č. dle KN 1208/1 k.ú, Strakonice SMLOUVA O DÍLO Hasičská zbrojnice na pozemku p.č. dle KN 1208/1 k.ú, Strakonice vedená u objednatele pod číslem: vedená u zhotovitele pod číslem: Tuto Smlouvu o dílo (dále jen Smlouva ) uzavřely podle Více KUPNÍ SMLOUVA O DODÁNÍ ZBOŽÍ KUPNÍ SMLOUVA O DODÁNÍ ZBOŽÍ Článek I. Smluvní strany Město Kolín, IČ: 00235440 Karlovo náměstí 78, 280 02 Kolín I. zastoupeno starostou města Mgr. Bc. Vítem Rakušanem (dále jen kupující na straně jedné) Více Kupní smlouva. č prodávajícího K U JC P 0 1 9C X M 3 Kupní smlouva Okupujícího č. 2015011 prodávajícího p / v / r /p /^ y - í í Smluvní strany JIHOČESKÝ KRAJ se sídlem: zastoupený: IČ: Bankovní spojení: Číslo účtu: U Zimního stadionu Více 1.1. Tyto obchodní podmínky Poskytovatele (dále jen Obchodní podmínky ) společnosti Obchodní podmínky OBCHODNÍ PODMÍNKY POSKYTOVATELE 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto obchodní podmínky Poskytovatele (dále jen Obchodní podmínky ) společnosti firma: Radek Maňák, IČ: 88663418, DIČ: neplátce Více KUPNÍ SMLOUVA uzavřená ve smyslu 409 a násled. zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (obchodní zákoník) KUPNÍ SMLOUVA uzavřená ve smyslu 409 a násled. zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (obchodní zákoník) mezi: Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou Vídeňská 800 140 59 Praha 4, Zapsaná Více KUPNÍ SMLOUVA. I. Smluvní strany. Dodavatel: [ ] Zastoupený: [ ] Sídlo: [ ] DIČ: [ ] KUPNÍ SMLOUVA I. Smluvní strany Dodavatel: [ ] Zastoupený: [ ] Sídlo: [ ] IČ: [ ] DIČ: [ ] Bankovní spojení: [ ] Číslo účtu: [ ] Telefon: [ ] Tel./fax: [ ] E-mail: [ ] ( dále jen dodavatel) Objednatel: Více KUPNÍ SMLOUVA. podle 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen zákon ) č. xxxxxxxxx. I. Smluvní strany KUPNÍ SMLOUVA Kupní smlouva č. podle 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen zákon ) č. xxxxxxxxx I. Smluvní strany Obec Měšice Se sídlem: Hlavní 55, 250 64 Měšice IČ: 00240451 Více Licenční smlouva. Varianta A (fyzická osoba) Jméno a příjmení, RČ:... Bydliště:... Licenční smlouva kterou níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ust. 14a zák. č. 106/1999 Sb. ( zákon o svobodném přístupu k informacím ) a ust. 2358 a násl. a 2371 a násl zák. č. 89/2012 Sb. ( občanský Více SMLOUVA O DÍLO SMLOUVU O DÍLO: Čl. I. Předmět smlouvy SMLOUVA O DÍLO Příloha č. 4 Česká republika - Ministerstvo průmyslu a obchodu, organizační složka státu Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Zastoupená: Ing. Pavlína Kulhánková, pověřená řízením odboru ekologie Více Příloha č.1. Č.j. : (zhotovitele) OP RLZ Opatření 4.2 Č.j: Číslo V CES: 4191/X Číslo úkolu : 3691/5169/19/ /5169/20/15 SMLOUVA O DÍLO Příloha č.1 Č.j. : (zhotovitele) OP RLZ Opatření 4.2 Č.j: Číslo V CES: 4191/X Číslo úkolu : 3691/5169/19/15 3691/5169/20/15 SMLOUVA O DÍLO Česká republika - Ministerstvo pro místní rozvoj se sídlem: Staroměstské Více Kupní smlouva. (dále jen smlouva ) uzavřená dle 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen občanský zákoník ) Kupní smlouva (dále jen smlouva ) uzavřená dle 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen občanský zákoník ) Evidenční číslo kupujícího: Evidenční číslo prodávajícího: Číslo Více KUPNÍ SMLOUVA uzavřená v souladu s ust a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník KUPNÍ SMLOUVA uzavřená v souladu s ust. 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník I. SMLUVNÍ STRANY Kupující: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Sídlo: Strnady 136, 252 Více OBCHODNÍ A PLATEBNÍ PODMÍNKY PŘÍLOHA Č. 2 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE: OBCHODNÍ A PLATEBNÍ PODMÍNKY A. Obecné požadavky k návrhu smlouvy Uchazeč předloží v nabídce návrh smlouvy (dále jen smlouva ) v listinné podobě, který přiloží k originálu Více Smlouva o dílo MKDS Stříbro č. 20/HIO/2011 Smlouva o dílo MKDS Stříbro č. 20/HIO/2011 uzavřená na základě vzájemné dohody smluvních stran, jejíž předmětem je Městský kamerový dohlížecí systém pro město Stříbro, jehož specifikace je uvedena v technické Více PD- Plynofikace jednotlivých objektů vč. kotelen SMLOUVA O DÍLO na provedení díla PD- Plynofikace jednotlivých objektů vč. kotelen číslo smlouvy 01/2008 I. SMLUVNÍ STRANY Zhotovitel : Se sídlem: Bankovní spojení: Číslo účtu : IČ : DIČ : CZ Statutární Více KUPNÍ SMLOUVA DODÁVKA TECHNOLOGIÍ PRO MONITORING A TRASOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO POTRUBÍ

http://www.sagit.cz/info/sb05017

VYHLÁŠKA ze dne 27. prosince 2004 o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti Vzor služebního průkazu školního inspektora - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Sbírka zákonůPředpis č. 17/2005 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2005, částka 4, ze dne 11. 1. 2005Stručnou charakteristiku změn najdete v redakční anotaci předpisuTento text je prvotním zněním předpisu tak, jak byl publikován ve Sbírce zákonů (bez zohlednění novelizací)Pokud chcete znát aktuálně platný text, otevřete si úplné znění předpisu 17 VYHLÁŠKA ze dne 27. prosince 2004 o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") stanoví podle § 175 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): § 1 Podrobnější podmínky organizace České školní inspekce (1) V čele jednotlivých inspektorátů České školní inspekce je ředitel inspektorátu. (2) Pracoviště České školní inspekce jsou označena nápisem Česká školní inspekce, názvem inspektorátu a státním znakem České republiky1). § 2 Podrobnější podmínky pro výkon inspekční činnosti (1) Česká školní inspekce sestavuje návrh plánu hlavních úkolů České školní inspekce2) s využitím závěrů předchozích školních inspekcí, na základě požadavků ministerstva a s přihlédnutím k podnětům krajských úřadů, zřizovatelů škol a školských zařízení, ředitelů škol a školských zařízení, a školských rad. (2) Ústřední školní inspektor předkládá ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy každoročně v termínu a) do 15. července návrh plánu hlavních úkolů České školní inspekce na následující školní rok, b) do 15. července ke schválení návrh kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb, c) do 30. listopadu výroční zprávu České školní inspekce za uplynulý školní rok. (3) Při výkonu inspekční činnosti jsou oprávněni být přítomni ředitel školy nebo jím pověřený zaměstnanec školy a pověřený zástupce zřizovatele. § 3 Služební průkazy (1) Vzor průkazu školního inspektora je uveden v příloze č. 1. (2) Vzor průkazu kontrolního pracovníka je uveden v příloze č. 2. (3) Průkazy uvedené v odstavcích 1 a 2 obsahují: a) státní znak1), b) název "Česká školní inspekce", c) fotografii školního inspektora nebo kontrolního pracovníka přetištěnou kulatým razítkem České školní inspekce, d) jméno, popř. jména, příjmení, případně označení absolventa vyšší odborné školy, akademický titul, nebo vědeckou hodnost, e) evidenční číslo průkazu, f) podpis ústředního školního inspektora. § 4 Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška č. 109/2003 Sb., o organizaci, výkonu a úkolech školní inspekce. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministryně: JUDr. Buzková v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 17/2005 Sb. Vzor služebního průkazu školního inspektora Přední strana služebního průkazu Služební průkaz je 54 mm vysoký a 85 mm široký. Je vytištěn na bílé papírové kartě. Text na přední straně je proveden černou barvou. V horní části služebního průkazu je uveden název organizace "Česká školní inspekce". V levé části je ponecháno pole pro fotografii školního inspektora. Uprostřed pod nadpisem je vytištěn státní znak, napravo od něj evidenční číslo služebního průkazu, pod nímž je tučně vyznačen název "Průkaz školního inspektora". V dolní polovině služebního průkazu, napravo od fotografie se tučně uvede údaj dle § 3 písm. d) vyhlášky. V pravém dolním rohu přední strany je uvedeno označení funkce ústředního školního inspektora a jeho vlastnoruční podpis. Fotografie školního inspektora je v pravém dolním rohu přetištěna kulatým razítkem České školní inspekce. Celá přední strana je pokryta průhlednou laminační fólií. Zadní strana služebního průkazu neobsahuje žádné údaje. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 17/2005 Sb. Vzor služebního průkazu kontrolního pracovníka Přední strana služebního průkazu Služební průkaz je 54 mm vysoký a 85mm široký. Je vytištěn na bílé papírové kartě. Text na přední straně je proveden černou barvou. V horní části průkazu je uveden název organizace "Česká školní inspekce". V levé části je ponecháno pole pro fotografii kontrolního pracovníka. Uprostřed služebního průkazu pod nadpisem je vytištěn státní znak, napravo od něj evidenční číslo služebního průkazu, pod nímž je tučně vyznačen název "Průkaz kontrolního pracovníka". V dolní polovině služebního průkazu, napravo od fotografie se tučně uvede údaj dle § 3 písm. d) vyhlášky. V pravém dolním rohu přední strany je uvedeno označení funkce ústředního školního inspektora a jeho vlastnoruční podpis. Fotografie kontrolního pracovníka je v pravém dolním rohu přetištěna kulatým razítkem České školní inspekce. Celá přední strana je pokryta průhlednou laminační fólií. Zadní strana služebního průkazu neobsahuje žádné údaje. 1) Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů. 2) § 174 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Nabídka k tématuÚZ č. 1194 - Školství, pedagogičtí pracovníciSagit, a. s.Celkem 45 předpisů v aktuálním znění je rozděleno do 4 kapitol: regionální školství (školský zákon vč. prováděcích předpisů, poskytování dotací, střední vzdělávání, uznávání výsledků dalšího vzdělávání, poradenské služby, školní stravování, ukončování vzdělávání, evidence úrazů, ...Cena: 269 KčKOUPIT

http://docplayer.cz/106197769-Materska-skola-stratov-okres-nymburk-smernice-na-ochranu-osobnich-udaju-c-j-28-2017-ucinnost-od.html

Mateřská škola Stratov, okres Nymburk Směrnice na ochranu osobních údajů Č.j.: 28/2017 Účinnost od: - PDF Download "Mateřská škola Stratov, okres Nymburk Směrnice na ochranu osobních údajů Č.j.: 28/2017 Účinnost od:" 1 Mateřská škola Stratov, okres Nymburk Směrnice na ochranu osobních údajů Č.j.: 28/2017 Účinnost od: Spisový znak: Skartační znak: Změny: Obsah: 1. Úvod 2. Základní pojmy 3. Shromažďované údaje 3.1 Údaje žáků Účel zpracování Oznamovací povinnost Školní matrika Citlivé údaje o žácích ( 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb.) Přístup k osobním údajům 3.2 Údaje o úrazech dětí, žáků a studentů 3.3 Údaje o zaměstnancích a smluvních pracovnících školy Personální a mzdová dokumentace Osobní spis Ochrana osobních údajů v osobním spisu Prostředky a způsob zpracování Souhlas subjektů údajů se zpracováním osobních údajů Přístupnost údajů 4. Likvidace údajů po ukončení doby jejich zpracování 2 1. Úvod Mateřská škola Stratov, okres Nymburk vydává na základě zákona č. 101/2000 Sb. a dalších právních norem tuto vnitřní směrnici. Škola bude postupovat zejména podle 13 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., který ukládá povinnost přijmout a provést taková bezpečnostní opatření, aby byla zajištěna ochrana osobních údajů v souladu se zákonem. 2. Základní pojmy Vymezení pojmů dle 4 zákona č. 101/2000 Sb. a) osobním údajem jakýkoliv údaj týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze na základě jednoho či více osobních údajů přímo či nepřímo zjistit jeho identitu. O osobní údaj se nejedná, pokud je třeba ke zjištění identity subjektu údajů nepřiměřené množství času, úsilí či materiálních prostředků, b) citlivým údajem osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v politických stranách či hnutích nebo odborových či zaměstnaneckých organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, trestné činnosti, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů, c) anonymním údajem takový údaj, který buď v původním tvaru nebo po provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu údajů, d) subjektem údajů fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují, e) zpracováním osobních údajů jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace, f) shromažďováním osobních údajů systematický postup nebo soubor postupů, jehož cílem je získání osobních údajů za účelem jejich dalšího uložení na nosič informací pro jejich okamžité nebo pozdější zpracování, g) uchováváním osobních údajů udržování údajů v takové podobě, která je umožňuje dále zpracovávat, 3 h) blokováním osobních údajů vytvoření takového stavu, při kterém je osobní údaj určitou dobu nepřístupný a nelze jej jinak zpracovávat, i) likvidací osobních údajů se rozumí fyzické zničení jejich nosiče, jejich fyzické vymazání nebo jejich trvalé vyloučení z dalších zpracování, j) správcem každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj. Zpracováním osobních údajů může správce zmocnit nebo pověřit zpracovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, k) zpracovatelem každý subjekt, který na základě zvláštního zákona nebo pověření správcem zpracovává osobní údaje podle tohoto zákona, l) zveřejněným osobním údajem osobní údaj zpřístupněný zejména hromadnými sdělovacími prostředky, jiným veřejným sdělením nebo jako součást veřejného seznamu. 3. Shromažďované údaje Mateřská škola Stratov, okres Nymburk je správcem, který provádí zpracování, shromažďování, uchovávání, zveřejňování a likvidaci osobních údajů a pověřuje zpracovatele zpracováním osobních údajů těchto subjektů: a) děti školy včetně údajů o jejich zákonných zástupcích, b) zaměstnanci školy (pracovní poměr na základě pracovní smlouvy i dohody) 3.1 Údaje žáků Účel zpracování Účelem zpracování je: a) vedení evidence dětí, žáků, studentů (školní matriky), jak ji definuje 28 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon a vyhláška č. 364/2005 Sb., o dokumentaci škol a školských zařízení b) údaje vedené v knize úrazů dle vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů c) prezentace školy, jako jsou webové stránky školy, kronika, propagace školy, informování o aktivitách školy Oznamovací povinnost 4 a) vedení školní matriky je dáno zvláštním zákonem (zákon č. 561/2004 Sb.), proto dle 18 odst. 1 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb. škola nemá v této oblasti oznamovací povinnost k Úřadu na ochranu osobních údajů, b) údaje vedené v knize úrazů jsou dle vyhlášky č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, škola nemá v této oblasti oznamovací povinnost k Úřadu na ochranu osobních údajů, c) prezentace školy, jako je pořizování fotografií, audio a video záznamů za účelem vedení webových stránek, propagace a prezentace školy na nástěnkách apod. (dle 84 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Tato oblast nespadá pod výjimku uvedenou v 18 zákona č. 101/2000 Sb., proto je nezbytné oznámit tuto skutečnost úřadu Školní matrika Prostředky a způsob zpracování školní matriky je dán vyhláškou č. 364/2005 Sb., o dokumentaci škol a školských zařízení Rozsah školní matriky Údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte ve školní matrice školy ( 28 odst. 2 písm. e) školského zákona) obsahují podle povahy činnosti školy: a) označení rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu, podle něhož se uskutečňuje vzdělávání dítěte nebo žáka, popřípadě označení akreditovaného vzdělávacího programu, podle něhož se uskutečňuje vzdělávání dítěte, b) označení pravidel hodnocení výsledků vzdělávání dětí ( 30 odst. 2 školského zákona) platných v době, kdy je dítěti v příslušné škole poskytováno vzdělávání, c) označení třídy, oddělení nebo studijní skupiny, do níž je dítě zařazeno, a jméno a příjmení učitele, d) výchovná opatření a hodnocení chování žáka, pokud se chování hodnotí, e) počet splněných let povinné školní docházky, pokud žák plní ve škole povinnou školní docházku, f) údaje o docházce do školy, přehled zameškaných vyučovacích hodin a neomluvených zameškaných vyučovacích hodin, 5 Forma vedení školní matriky Škola a školské zařízení vedou školní matriku: a) v elektronické nebo b) listinné formě. Pokyny pro vedení školní matriky dle zvolené formy Ad a) Elektronická forma školní matriky je vedena v programu Správa MŠ Rozdělení práv v programu Správa MŠ: Správce (administrátor) - má přístup k celé databázi, může číst i editovat všechny položky, Povinnosti uživatelů programu: administrátor zavádí do databáze údaje žáků nastupujících do budoucí první třídy (tzv. nultého ročníku) ihned po nabytí právní moci správního rozhodnutí o přijetí žáka a přiděluje třídy třídním učitelům na základě rozhodnutí vedení školy, Zabezpečení údajů ( 13 zákona č. 101/200 Sb.): - program je nainstalován jen na počítači v ředitelně školy. - program na počítači je přístupný až po přihlášení uživatele ke školní počítačové síti, - pro spuštění programu je nezbytné přihlášení uživatele, - všichni uživatelé programu Správa MŠ jsou povinni dodržovat mlčenlivost ve smyslu 15 zákona č. 101/2000 Sb. Ad b) Listinná forma školní matriky je vedena paralelně s databází Správa MŠ formou: - Evidenčních listů listů (Správa MŠ a SEVT ). Zabezpečení údajů (dle 13 zákona č. 101/2000 Sb.) evidenční listy jsou uloženy ve skříni v ředitelně školy a jsou vydávány na základě žádosti učitele ředitelkou školy, nebo zástupcem ředitele, během zpracování nesmí být ponechány bez dozoru, 6 po ukončení zpracování musí být neprodleně navráceny na určené místo do spisovny školy Citlivé údaje o žácích ( 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb.) Mateřská škola Stratov, okres Nymburk zpracovává tyto citlivé údaje dětí: a) údaje o zdravotním stavu za účelem vedení školní matriky ( 28 zákona č. 561/2004 Sb.), b) fotografie, audio a video záznamy za účelem vedení webových stránek, propagace a prezentace školy na nástěnkách apod. ( 84 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Zpracování citlivých údajů podmiňuje dle 9 zákona č. 101/2000 Sb. výslovný souhlas subjektů údajů. Při předávání informací, které obsahují citlivé údaje týkající se zdravotního stavu dítěte, závěry pedagogicko-psychologické poradny, lékařské posudky či závěry jiných institucí škole, podepíše zákonný zástupce žáka Souhlas se zpracováním citlivých údajů. Pro zpracování fotografií, audio a video záznamů za účelem vedení webových stránek, propagace a prezentace školy na nástěnkách apod. podepíše zákonný zástupce žáka na začátku školního roku Souhlas s pořízením a použitím písemností osobní povahy, podobizen, obrazových snímků a obrazových a zvukových záznamů týkajících se žáka nebo jeho projevů osobní povahy Přístup k osobním údajům Přístup k osobním údajům dítěte a jejich zákonných zástupců vedených ve školní matrice: a) učitel má přístup k údajům žáků a zákonných zástupců jemu přidělené třídy, b) ředitel školy, zástupce ředitele, kontrolní orgány mají přístup k celé databázi, c) zákonný zástupce má přístup jen k údajům svého dítěte ( 12 zákona č. 101/2000 Sb.). 3.2 Údaje o úrazech dětí Evidence údajů o úrazech dětí je určena vyhláškou č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů a 29 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): Kniha úrazů (1) V knize úrazů se evidují všechny úrazy dětí, ke kterým došlo při činnostech uvedených v 29 odst. 2 zákona, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví. 7 (2) V knize úrazů se uvede a) pořadové číslo úrazu, b) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného, c) popis úrazu, d) popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události, e) zda a kým byl úraz ošetřen, f) podpis zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů, g) další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu. (3) Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu. 3.3 Údaje o zaměstnancích a smluvních pracovnících školy Personální a mzdová dokumentace Účelem je vedení personální a mzdové dokumentace ( 28 odstavec 1 písmeno k zákona č. 561/2004 Sb.). Údaje těchto subjektů údajů zpracovává: a) škola jako správce, b) firma ENTER MILIVICE pověřená mandátní smlouvou ( 6 zákona č. 101/2000 Sb.) jako zpracovatel Osobní spis Osobní spis obsahuje následující materiál: osobní údaje - Žádost uchazeče o zaměstnání - Zápočtový list od předcházejícího zaměstnavatele - Osobní dotazník - Životopis - Fotokopie dokladu o dosaženém vzdělání - Doklady o dalším vzdělání - Vyjádření lékaře ke zdravotní způsobilosti zaměstnance - Změny v osobních údajích 8 smlouvy - pracovní smlouva a její dodatky, změny - dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování - dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů - dohoda o pracovní činnosti - dohoda o provedení práce práce a chování - hodnocení zaměstnance - převedení a přeložení - změna pracovního zařazení - upozornění na nedostatky v práci - stížnosti zaměstnance a jejich vyřízení příjmy a požitky - mzdový nebo platový výměr - evidence o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti - evidence záloh - evidence daní z příjmů ze závislé činnosti - evidence příspěvků na zdravotní a sociální pojištění - evidence jiných pojištění - evidenční list pro důchodové zabezpečení - půjčky a výpomoci pracovní doba - evidence pracovní doby - evidence práce přesčas - evidence nepřítomnosti v práci - evidence pracovní neschopnosti - evidence o dovolené na zotavenou Ochrana osobních údajů v osobním spisu Materiály vedené v osobním spisu zaměstnance slouží výhradně pro interní potřebu školy. Ředitel školy je povinen zajistit ochranu osobních údajů zaměstnance před neoprávněným přístupem nepovolaných osob nebo zneužitím. Ředitel školy je oprávněn poskytovat 9 informace o zaměstnanci v rozsahu daném 314 zákoníku práce. V jiných případech pouze se souhlasem zaměstnance. Základní povinnosti zaměstnanců ( 303 odst. 2a zákoníku práce) je zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, Při zpracování materiálů vedených v osobním spisu zaměstnance prostřednictvím výpočetní techniky je ředitel školy (na základě mandátní smlouvy firma ENTER MILOVICE) povinen zabezpečit ochranu osobních údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Viz přílohy Smlouvy s firmami zajišťujícími zpracování mezd a Pracovní náplň a zařazení pracovníka účetní a mzdová účetní Prostředky a způsob zpracování a) škola vede Osobní spis pracovníka, kam zakládá podklady všech shromažďovaných údajů v listinné formě, b) zpracovatel firma ENTER MILOVICE zpracovává údaje svým programovým vybavením. Zabezpečení údajů: a) škola ukládá Osobní spis pracovníka v ředitelně školy, b) zpracovatel ENTER MILOVICE zajišťuje zabezpečení údajů vlastními prostředky v souladu s 13 až 15 zákona č. 101/2000 Sb Souhlas subjektů údajů se zpracováním osobních údajů Zaměstnanec nebo smluvní pracovník svým podpisem na Osobním dotazníku potvrdí kromě správnosti údajů i souhlas se zpracováním osobních údajů a poučení ve smyslu 11 zákona č. 101/2000 Sb Přístupnost údajů a) zaměstnanec má přístup pouze ke svému osobnímu spisu ( 312 zákona č. 262/2006 Sb.), b) ředitel školy, zástupce ředitele, smluvní firma PAM, kontrolní orgány mají přístup ke kompletní databázi. 10 4. Likvidace údajů po ukončení doby jejich zpracování Mateřská škola Stratov, okres Nymburk postupuje dle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a dle Seznamu dokumentace škol a školských zařízení pro určitý školní rok v souladu s 28 zákona č. 561/2004. Doba uložení personální a mzdové dokumentace se dále řídí speciálními předpisy. Ve Stratově dne Bc. Renáta Kňapová ředitelka školy Základní škola a mateřská škola, Stráž pod Ralskem, příspěvková organizace se sídlem Pionýrů 141, 471 27 Stráž pod Ralskem, Směrnice na ochranu osobních údajů Č. j.: ZSSTRAZ 590/2018 Účinnost od: 30. 8. Základní škola CHRAST Směrnice na ochranu osobních údajů Č.j.: Účinnost od: Skartační znak: S 10 Obecného nařízení EU č. Základní škola CHRAST Směrnice na ochranu osobních údajů Č.j.: Účinnost od: 1. 9. 2018 Skartační znak: S 10 Obecného nařízení EU č. 2016/679 GDPR Obsah: 1. Úvod 1.1 Působnost 1.2 Zásady nakládání s osobními Směrnice o ochraně osobních údajů. Působnost Gymnázium, Mimoň, Letná 263, příspěvková organizace VNITŘNÍ PŘEDPIS č.05 Směrnice o ochraně osobních údajů Skartační znak: A 5 Spisový znak: 1.2.1 Zpracovala: Mgr. Ivana Netušilová Účinnost od: 25. 5. STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU Dvořákova 4, 591 01 Žďár nad Sázavou, IČO 00637696 Směrnice č. 25 Ochrana osobních údajů Obecná ustanovení Na základě ustanovení

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32010D0288

2010/288/: Rozhodnutí Rady ze dne 19. ledna 2010 o existenci nadměrného schodku v Portugalsku No longer in force, Date of end of validity: 20/06/2017; Zrušeno 32017D1225 o existenci nadměrného schodku v Portugalsku s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 6 a ve spojení s čl. 126 odst. 13 a článkem 136 této smlouvy, s ohledem na připomínky Portugalska, Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst. Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy o založení Evropského společenství, který se stal čl. 126 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, povinna předložit Radě stanovisko. Komise došla po zohlednění své zprávy podle čl. 104 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského společenství, který se stal čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4 Smlouvy o založení Evropského společenství, který se stal čl. 126 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, k závěru, že v Portugalsku existuje nadměrný schodek. Komise proto dne 11. listopadu 2009 předložila Radě stanovisko týkající se Portugalska (3). Podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie by Rada měla zvážit všechny připomínky, které dotyčný členský stát případně učiní před tím, než Rada rozhodne po celkovém zhodnocení, zda existuje nadměrný schodek. V případě Portugalska jsou závěry z celkového zhodnocení uvedeny v tomto rozhodnutí. Podle údajů oznámených portugalskými orgány v říjnu 2009 má schodek veřejných financí v Portugalsku v roce 2009 dosáhnout 5,9 % HDP a zůstat tak značně nad referenční hodnotou 3 % HDP. Plánované překročení referenční hodnoty lze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Vyplývá mimo jiné zejména z prudkého zhoršení hospodářské situace v roce 2009 ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Prognóza útvarů Komise z podzimu 2009 předpokládá, že v roce 2009 klesne roční HDP o 2,9 % a v roce 2010 vzroste o 0,3 %. Plánované překročení referenční hodnoty navíc nelze považovat za dočasné, jelikož při zohlednění fiskálních opatření přijatých v běžném roce vzroste podle prognózy útvarů Komise z podzimu 2009 celkový schodek veřejných financí v roce 2010 na 8 % HDP. Ani přes ukončení většiny opatření mimořádné povahy souvisejících s krizí v roce 2009 se v letech 2010 a 2011 neočekává žádné zlepšení fiskální pozice, a to vinou trvající hospodářské recese, působení automatických stabilizátorů a značného růstu výdajů na úroky. Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě není splněno. Podle údajů oznámených portugalskými orgány v říjnu 2009 se předpokládá, že hrubý veřejný dluh (který již od roku 2005 značně přesahuje referenční hodnotu 60 % HDP) dosáhne v roce 2009 hodnoty 74,5 % HDP. Prognóza útvarů Komise z podzimu 2009 předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP během období, které je předmětem prognózy, podstatně vzroste o 18 procentních bodů z 66,3 % HDP v roce 2008 na 91,1 % HDP v roce 2011. Nelze se domnívat, že poměr dluhu k HDP se dostatečně snižuje a že se uspokojivým tempem blíží referenční hodnotě ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Kritérium dluhu stanovené ve Smlouvě tedy není splněno. Podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 lze k „významným faktorům“ u kroků vedoucích k rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie přihlížet pouze tehdy, pokud schodek splňuje dvojí podmínku: schodek zůstane blízko referenční hodnotě a překročení referenční hodnoty je dočasné. Tato dvojí podmínka není v případě Portugalska splněna. Významné faktory nejsou tedy u kroků vedoucích k tomuto rozhodnutí zohledněny, Z celkového zhodnocení vyplývá, že v Portugalsku existuje nadměrný schodek. (3) Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Portugalska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/netstartsearch/pdfsearch/pdf.cfm?mode = _m2

http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/16-459.htm

459/2016 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů Citace: 459/2016 Sb. Částka: 185/2016 Sb. Na straně (od-do): 7195-7196 Rozeslána dne: 30. prosince 2016 Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 597/0 1. V § 2 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova "nebo odborných činností v souvislosti s prostorovými a funkčními změnami v území". 2. V § 7 odst. 1 písm. c) se slova "způsobilý k právním úkonům" nahrazují slovem "svéprávný". 3. V § 8 odst. 8 větě druhé se částka "500 Kč" nahrazuje částkou "3 500 Kč". komu byla omezena svéprávnost,". 5. V § 11 odst. 2 písm. b) se slova "způsobilosti k právním úkonům" nahrazují slovem "svéprávnosti". "(7) Autorizovaná osoba je povinna platit řádně a včas členské příspěvky.". 7. V § 13 odst. 3 se slovo "a" za slovem "specializací" zrušuje. 9. V § 14 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovy "zřízené za účelem výkonu povolání," a doplňuje se písmeno e), které zní: společníci společnosti s ručením omezeným zřízené za účelem výkonu povolání.". "(3) Autorizovaná osoba je oprávněna vykonávat činnost i kombinací způsobů podle odstavce 1 písm. b) až e).". nesmí vykonávat činnosti nebo zaměstnání, při nichž by ohrozil nezávislost svého postavení,". § 2716 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.". 13. V § 15b odst. 1 se slova "svobodní architekti nebo svobodní inženýři" nahrazují slovy "autorizované osoby". 14. V § 15b odst. 2 se slova "Svobodní architekti nebo svobodní inženýři, kteří" nahrazují slovy "Autorizované osoby, které" a na konci textu odstavce 2 se doplňují slova "; ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti autorizovaných osob za výkon povolání tím nejsou dotčena". 15. V § 17 se na konci textu písmene c) doplňují slova "(koncepce uspořádání krajiny, systémy sídelní zeleně) a dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí zahradních a krajinářských úprav". vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru; v ostatních případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo projektové dokumentace,". 18. V § 23 odst. 7 úvodní části ustanovení se slovo "dotčeným" nahrazuje slovem "autorizovaným". 19. V § 23 odst. 7 písm. c) se slova "dotčená osoba" nahrazují slovy "autorizovaná osoba". 20. V § 25 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova "Valná hromada, popř. shromáždění delegátů" nahrazují slovy "Nejvyšší orgán Komory". "(5) Valná hromada České komory architektů nebo všichni řádní členové České komory architektů volí z řádných členů České komory architektů členy představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu na dobu tří let a členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává. Podrobné podmínky pro tyto volby stanoví vnitřní předpisy České komory architektů. (6) Shromáždění delegátů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě volí z řádných členů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě členy představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu na dobu tří let a členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává. Podrobné podmínky pro tyto volby stanoví vnitřní předpisy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.".

http://mu.kutnahora.cz/mu/12-rijna-2011

12. října 2011, Kutná Hora - městský informační portál Home » Městský úřad » Samospráva » Rada » Usnesení RM » Archiv Usnesení RM » 2011 » 12. října 2011 Rada města Kutné Hory přijala na svém zasedání dne 12.října 2011 Usnesení č. 813/11 k ustavení pracovní skupiny pro zajištění Národního zahájení EHD 2012 pracovní skupinu k zajištění přípravy a realizace Národního zahájení Dnů evropského dědictví v Kutné Hoře ve dnech 7. a 8.9.2012 ve složení : Eva Hnátková, Mgr. Pavel Ladra, Ing. Věra Žáčková, Mgr. Olga Železná + zástupce Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka. Zodpovídá : E. Hnátková Termín : 18.10.11 Usnesení č. 814/11 k odškodnění úrazu Matěje Suchánka odškodnění ve výši 6.120,00 Kč za úraz Matěje Suchánka, Kutná Hora. Zodpovídá : E. Hnátková Termín : 30.10.11 Usnesení č. 815/11 k doporučení změny zřizovací listiny PO MŠ Pohádka schválit následující změnu zřizovací listiny příspěvkové organizace Mateřská škola Pohádka, U Školky 340, Kutná Hora: Čl. V bod 1 zřizovací listiny příspěvkové organizace Mateřská škola Pohádka, U Školky 340, Kutná Hora se rozšiřuje o nemovitý majetek - dětské hřiště včetně příslušenství na pozemku parc.č. 448 v k.ú. Kutná Hora, které se příspěvkové organizaci předává k hospodaření. Zodpovídá : Ing. R.Zahradníček Termín : 25.10.11 Usnesení č. 816/11 k bezúplatnému převodu pozemku v k.ú. Sedlec od ÚZSVM s o u h l a s i t s bezúplatným převodem pozemků p.č. 747/48, 747/49, 747/81, 747/82 a 747/83 o celkové výměře 1.956 m2 v k. ú. Sedlec u Kutné Hory Městu Kutná Hora od ČR - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2. Usnesení č. 817/11 k přijetí daru - pozemek v Sedlci souhlasit s přijetím daru - pozemku p.č. 805/49 o výměře 78 m2 v k.ú. Sedlec u Kutné Hory od Římskokatolické farnosti Kutná Hora Sedlec, se sídlem Zámecká 127, Kutná Hora 3 Usnesení č. 818/11 k uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě (ČEZ) s uzavřením smlouvy o budoucí kupní smlouvě na prodej části pozemku p.č. 2711/1 (dle geometrického plánu p.č. 2711/5) o výměře cca 43 m2 v k.ú. Kutná Hora, včetně opěrné zdi se společností ČEZ Distribuce, a.s., se sídlem Teplická 874/8, Děčín. Usnesení č. 819/11 k prodeji pozemku v KH (man.Jungwirthovi) souhlasit s prodejem pozemku p.č. 4009/28 o výměře 19 m2 v k.ú. Kutná Hora manželům Miroslavu a Haně Jungwirthovým, Kutná Hora za celkovou kupní cenu ve výši 7.600,- Kč. Usnesení č. 820/11 k výběrovému řízení na koupi pozemků v k.ú.Paběnice (ÚZSVM) a) souhlasit s podáním přihlášky do výběrového řízení č. SKH/028/2011 na prodej pozemků p.č. 1258, 1262, 1266 a 1698 v k.ú. Paběnice, které vyhlašuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Střední Čechy, nám. Republiky 3, Praha 1, včetně zaplacení kauce ve výši 3.100,- Kč. b) pověřit starostu města stanovením výše nabídky, kterou za Město Kutná Hora učiní. Usnesení č. 821/11 k prodeji pozemků pod garážemi v KH (ul.U Lesa) a) s prodejem pozemků p.č. 673/152 o výměře 15 m2 a p.č. 673/153 o výměře 7 m2 v k.ú. Kutná Hora manželům Václavu a Ivaně Nykodýmovým, Kutná Hora za kupní cenu ve výši 400,- Kč/m2 pozemku (+2.400,- Kč, tj. poměrná část nákladů za vypracování geometrického plánu). b) s prodejem pozemků p.č. 673/150 o výměře 15 m2 a p.č. 673/151 o výměře 7 m2 v k.ú. Kutná Hora manželům Bohuslavu a Haně Rejholcovým, Kutná Hora za kupní cenu ve výši 400,- Kč/m2 pozemku (+2.400,- Kč, tj. poměrná část nákladů za vypracování geometrického plánu). c) s prodejem pozemků p.č. 673/148 o výměře 14 m2 a p.č. 673/149 o výměře 8 m2 v k.ú. Kutná Hora manželům Jaroslavu a Janě Heřmánkovým,Kutná Hora za kupní cenu ve výši 400,- Kč/m2 pozemku (+2.400,- Kč, tj. poměrná část nákladů za vypracování geometrického plánu). d) s prodejem pozemku p.č. 673/139 o výměře 12 m2 v k.ú. Kutná Hora manželům Jiřímu a Vladimíře Novotným,Kutná Hora za kupní cenu ve výši 400,- Kč/m2 pozemku(+2.400,- Kč, tj. poměrná část nákladů za vypracování geometrického plánu). e) s prodejem pozemků p.č. 673/132 o výměře 16 m2 a p.č. 673/134 o výměře 3 m2 v k.ú. Kutná Hora manželům Josefu a Aleně Hrubošovým, Kutná Hora za kupní cenu ve výši 400,- Kč/m2 pozemku (+2.400,- Kč, tj. poměrná část nákladů za vypracování geometrického plánu). f) s prodejem pozemků p.č. 673/141 o výměře 14 m2 a p.č. 673/142 o výměře 10 m2 v k.ú. Kutná Hora panu MUDr. Štefanu Trnkovi, Kutná Hora za kupní cenu ve výši 400,- Kč/m2 pozemku (+2.400,- Kč, tj. poměrná část nákladů za vypracování geometrického plánu). g) s prodejem pozemku p.č. 673/137 o výměře 12 m2 v k.ú. Kutná Hora paní Martině Venhodové, Kutná Hora a paní Michaele Vostrovské, Praha - Michle za kupní cenu ve výši 400,- Kč/m2 pozemku (+2.400,- Kč, tj. poměrná část nákladů za vypracování geometrického plánu). Usnesení č. 822/11 k prodeji části pozemků v KH (p.Kadlec) nesouhlasit s prodejem části pozemků p.č. 3644/1 a p.č. 4285/1 o celkové výměře cca 100 m2 v k.ú. Kutná Hora panu Mgr. Janu Kadlecovi, Kutná Hora. Usnesení č. 823/11 k prodeji části pozemku v k.ú.Černíny (p.Odehnal) nesouhlasit s prodejem části pozemku p.č. 418/1 o výměře cca 50 m2 v k.ú. Černíny panu Janu Odehnalovi, Kutná Hora 3. Usnesení č. 824/11 k prodeji části pozemku v k.ú.Červené Janovice (pí Svobodová) nesouhlasit s prodejem části pozemku p.č. 479/3 o výměře cca 20 m2 - 300 m2 v k.ú. Červené Janovice paní Gabriele Svobodové, Kutná Hora. Zrušeno usnesením RM č. 950/11 ze dne 16.11.2011. Usnesení č. 825/11 k přijetí daru - kaple v Sedlci (Římskokatolická farnost) souhlasit s přijetím daru - budovy kaple Ecce Homo se sochou Krista na pozemku p.č. 53 a pozemku p.č. 53 o výměře 29 m2 v k.ú. Sedlec u Kutné Hory od Římskokatolické farnosti Kutná Hora Sedlec, se sídlem Zámecká 127, Kutná Hora s tím, že darovací smlouva bude uzavřena po splnění podmínek Smlouvy o poskytnutí příspěvku z Fondu regenerace města Kutné Hory na rok 2011 uzavřené mezi Městem Kutná Hora a Římskokatolickou farností Kutná Hora - Sedlec dne 18.5. 2011. Usnesení č. 826/11 k zápisům z jednání komisí RM a) zápis z jednání majetkové komise ze dne 26.9. 2011. b) zápis ze 6. zasedání komise životního prostředí ze dne 12.9. 2011 c) zápis z jednání kulturní komise d) zápis školské komise ze dne 5.9.2011 e) zápis z jednání komise pro městská sídliště ze dne 19.9.2011 Usnesení č. 827/11 ke zřízení věcného břemene na umístění sloupu veřejného osvětlení své usnesení č. 594/11 ze dne 13.7. 2011. se zřízením věcného břemene umístění sloupu veřejného osvětlení na pozemku p.č. 28/1 v k.ú. Kaňk v majetku manželů Romana a Veroniky Kánských, Kutná Hora, včetně práva vstupu za účelem kontroly, oprav a údržby stavby, ve prospěch Města Kutná Hora. Věcné břemeno bude uzavřeno bezúplatně na dobu neurčitou. Usnesení č. 828/11 ke zřízení věcného břemene - RWE GasNet se zřízením věcného břemene stavby "STL přípojka Kaňk čp. 239" na pozemku p.č. 617/1 v k.ú. Kaňk v majetku Města Kutná Hora, včetně práva vstupu za účelem kontroly, oprav a údržby stavby, ve prospěch společnosti RWE GasNet, s.r.o., se sídlem Ústí nad Labem, Klíšská 940, 401 17. Věcné břemeno bude zřízeno na dobu neurčitou. Jednorázová úhrada za zřízení věcného břemene bude 1.000,- Kč bez DPH. Usnesení č. 829/11 ke zřízení věcného břemene - RWE GasNet se zřízením věcného břemene stavby "NTL přípojka Sedlec u Kutné Hory, ul. U Kola 653/21" na pozemku p.č. 632/6 v k.ú. Sedlec u Kutné Hory v majetku Města Kutná Hora, včetně práva vstupu za účelem kontroly, oprav a údržby stavby, ve prospěch společnosti RWE GasNet, s.r.o., se sídlem Ústí nad Labem, Klíšská 940, 401 17. Věcné břemeno bude zřízeno na dobu neurčitou. Jednorázová úhrada za zřízení věcného břemene bude 1.000,- Kč bez DPH. Usnesení č. 830/11 ke zřízení věcného břemene - ČEZ Distribuce se zřízením věcného břemene stavby zařízení distribuční elektrizační soustavy (kabelové vedení kNN - ul. V Klikách, poz. p.č. 1120 KH ) na pozemku p.č. 3823/2 v k.ú. Kutná Hora v majetku Města Kutná Hora, včetně práva vstupu za účelem kontroly, oprav a údržby stavby ve prospěch společnosti ČEZ Distribuce, a.s., se sídlem Teplická 874/8, Děčín. Věcné břemeno bude uzavřeno na dobu neurčitou za jednorázovou úplatu 200,- Kč/bm bez DPH. Usnesení č. 831/11 ke zřízení věcného břemene - ČEZ Distribuce se zřízením věcného břemene stavby zařízení distribuční elektrizační soustavy (kabelové vedení 22kV, TS a 1kV - ul. Cesta ku Sv. Jakubu) na pozemku p.č. 3679/2 v k.ú. Kutná Hora v majetku Města Kutná Hora, včetně práva vstupu za účelem kontroly, oprav a údržby stavby ve prospěch společnosti ČEZ Distribuce, a.s., se sídlem Teplická 874/8, Děčín. Věcné břemeno bude uzavřeno na dobu neurčitou za jednorázovou úplatu 200,- Kč/bm bez DPH. Usnesení č. 832/11 k dopisu spol.STAVIS, stavby, investice, služby, spol.s r.o. nesouhlasit s požadavky pana Miroslava Chmela, jednatele společnosti STAVIS, stavby, investice, služby, spol. s.r.o., Želivského 762, Kutná Hora uvedenými v dopise ze dne 25.8. 2011, zejména pak se zaplacením nákladů na vybudování inženýrských sítí ve výši 1.109.407,- Kč a se zrušením návrhu na nařízení exekuce podaného Městem Kutná Hora. Usnesení č. 833/11 k vyhodnocení VŘ č.SN 24/11 a vyhlášení VŘ č.SN 33/11 ukončení výběrového řízení č. SN 24/11 na odprodej volného městského bytu č. 20 v domě čp. 133 ul. Studentů (včetně podílu na pozemcích par. č. 795/9, 795/11 a 795/13) v k.ú Sedlec u Kutné Hory, bez vyhlášení vítěze z důvodu nezájmu s vyhlášením výběrového řízení č. SN 33/11 na odprodej volného městského bytu v již privatizovaném domě, a to bytu č. 20 (2+0) v domě čp. 133 ul. Studentů včetně podílu na společných částech domu a pozemků parc. č. 795/9, 795/11 a 795/13 v k.ú. Sedlec u Kutné Hory dle " Prohlášení vlastníka" ze dne 26.1.1998 za podmínek uvedených v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Výběrové řízení bude provedeno dle bodu č. 7 " Pravidel 2. vlny privatizace bytových a nebytových jednotek v městských domech". Uzávěrka do tohoto výběrového řízení je dne 5.12.2011 v 15.00 hodin Zodpovídá : Ing. Suchánek Termín : 14.12.11 Usnesení č. 834/11 k vyhodnocení VŘ č.SN 21/11 a vyhlášení VŘ č.SN 34/11 ukončení výběrového řízení č. SN 21/11 na odprodej volného městského bytu č. 7 v domě čp. 469 ul.Benešova (včetně podílu na pozemcích par. č.2474/1 a 2475) v k.ú Kutná Hora, bez vyhlášení vítěze z důvodu nezájmu s vyhlášením výběrového řízení č. SN 34/11 na odprodej volného městského bytu v již privatizovaném domě, a to bytu č. 7 (1+1) v domě čp. 469 ul. Benešova včetně podílu na společných částech domu a pozemků parc. č. 2474/1 a 2475 v k.ú. Kutná Hora dle " Prohlášení vlastníka" ze dne 6.1. 2005 za podmínek uvedených v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Předmětem prodeje je i 1/18 pozemků parc. č. 2474/2, 2476/1, 2476/8 a 2476/9 vše v k.ú. Kutná Hora. Výběrové řízení bude provedeno dle bodu č. 7 " Pravidel 2. vlny privatizace bytových a nebytových jednotek v městských domech". Uzávěrka do tohoto výběrového řízení je dne 5.12.2011 ve 14.00 hodin. Usnesení č. 835/11 k žádosti manželů Červeňákových s uzavřením smlouvy o poskytnutí ubytování na ubytovně v ul. Vítězná, čp. 443, Kutná Hora - Sedlec s manželi Jánem a Květou Červeňákovými, na dobu určitou od 15. 10. 2011 do 30. 11. 2011. Usnesení č. 836/11 k uzavření dohody o splácení dluhu (paní Vlasáková) souhlasit s uzavřením předložené dohody o splácení dluhu na částku 37.022,00 Kč pro paní Stanislavu Vlasákovou,Kutná Hora. Zodpovídá : Ing. Suchánek Termín : 25.10.11 Usnesení č. 837/11 k uzavření smlouvy o nájmu nebyt.prostor - Benešova 638, KH s uzavřením smlouvy o nájmu nebytových prostor v suterénu nemovitosti č.p. 638 Benešova ul., Kutná Hora mezi Městem Kutná Hora, se sídlem Havlíčkovo nám. 552, Kutná Hora a panem Oldřichem Dobrovolným,284 01 Kutná Hora, na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou za roční nájemné ve výši 450,-Kč/m2. Usnesení č. 838/11 k žádosti pí Hájkové (pronájem čp. 1 Kaňk) ukončení smlouvy o nájmu nebytových prostor v nemovitosti č.p. 1 Kaňk, Kutná Hora ze dne 10.12.2008 uzavřené mezi Městem Kutná Hora, se sídlem Havlíčkovo nám. 552, Kutná Hora a paní Janou Krajbychovou,Kutná Hora výpovědí ze strany nájemce paní Jany Krajbychové s tím, že tento vztah končí dne 30.11.2011 s vyvěšením záměru na pronájem nebytových prostorů v nemovitosti č.p. 1 Kaňk, Kutná Hora paní Vlastě Hájkové,Kutná Hora. Zodpovídá : Ing. Suchánek Termín : 16.11.11 Usnesení č. 839/11 k uzavření dohody o splácení dluhu - pí Dernerová souhlasit s uzavřením předložené dohody o splácení dluhu na částku 150.809,00 Kč pro paní Blanku Dernerovou,Kutná Hora. Usnesení č. 840/11 k prominutí poplatku z prodlení a) s prominutím poplatku z prodlení pro pani Vierku Červeňákovou,Kutná Hora ve výši 25% z částky 64.682,00 Kč. b) s prominutím úroku z prodlení pro pana Slavoljuba Totiće,Kutná Hora ve výši 333,00 Kč. Zodpovídá : Ing. Suchánek Termín : 31.10.11 Usnesení č. 841/11 k vyhlášení VŘ č.SN 32/11 - Benešova 636 ukončení nájemní smlouvy ze dne 16.5.2011 o nájmu nebytových prostor v nemovitosti č.p. 636 Benešova ul., Kutná Hora uzavřené mezi Městem Kutná Hora, se sídlem Havlíčkovo nám. 552, Kutná Hora a paní Naděždou Hamplovou,Kutná Hora výpovědí ze strany nájemce paní Hamplové s tím, že tento vztah končí dne 31.12.2011 s vyhlášením výběrového řízení č. SN 32/11 na pronájem nebytových prostor v nemovitosti č.p. 636 Benešova ul., Kutná Hora dle podmínek uvedených v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Uzávěrka přihlášek do tohoto výběrového řízení je dne 22.11.2011 ve 13.00 hod. Usnesení č. 842/11 k žádosti České reprezentace šermu mečem s vyvěšením záměru na výpůjčku nemovitosti č.p. 1-3 Čáslavská ul., Kutná Hora včetně pozemku p.č. 2952 a p.č. 2948/1 vše v k.ú. Kutná Hora pro Českou reprezentaci šermu mečem sportovní klub Kutná Hora, se sídlem Vocelova 351/6, Kutná Hora. Usnesení č. 843/11 k vyhodnocení VŘ č.SN 26/11 - nebyt.prostor Benešova 637 vítěze výběrového řízení č. SN 26/11 o nájmu nebytového prostoru v nemovitosti č.p. 637 Benešova ul., Kutná Hora paní Ivetu Francovou,Kutná Hora s uzavřením smlouvy o nájmu nebytového prostoru v nemovitosti č.p. 637 Benešova ul., Kutná Hora s vítězem výběrového řízení uvedeného v bodě I. Zodpovídá : Ing. Suchánek Termín : 15.11.11 Usnesení č. 844/11 k žádosti pana Kropáčka (rozšíření nájemce) s uzavřením Dodatku č. 1 ke smlouvě o nájmu nebytových prostor v nemovitosti č.p. 373 Vladislavova ul., Kutná Hora mezi Městem Kutná Hora, se sídlem Havlíčkovo nám. 552, Kutná Hora a panem Radkem Kropáčkem,Hlinsko týkající se rozšíření nájemce o pana Tomáše Kopeckého,Kutná Hora, paní Alenu Kopeckou,Kutná Hora, paní Jitku Poláčkovou,a pana Arnošta Šimůnka,Kutná Hora. Usnesení č. 845/11 ke změně Pravidel pro obsazování "startovacích bytů" ke dni 12. 10. 2011 Pravidla pro obsazování "startovacích bytů" ve vlastnictví Města Kutná Hora, schválené usnesením rady města č. 246/07 dne 20.3.2007 předložená Pravidla pro obsazování "startovacích bytů" ve vlastnictví Města Kutná Hora, včetně hodnotících kriterií pro sestavení pořadí uchazečů. Účinnost pravidel je od 13.10.2011. byty č. 4 a 16 nacházející se v domě čp. 19, ul. Vojtěšská, Kutná Hora, jako byty "startovací", v souladu s Pravidly pro obsazování "startovacích bytů" ve vlastnictví Města Kutná Hora, schválenými radou města dne 12. 10. 2011. Zrušeno usnesením RM č. 424/12 ze dne 30.05.2012 Zodpovídá : Ing. Suchánek Termín : 13.10.11 Usnesení č. 846/11 k vyhlášení výběr.řízení č.SN 36/11 s vyhlášením výběrového řízení č. SN 36/11 na pronájem bytu č. 16, o velikosti 2+1, ve 3. podlaží domu čp. 19, ul. Vojtěšská v Kutné Hoře, určeného jako "startovací byt", dle podmínek uvedených v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Uzávěrka výběrového řízení je dne 28.11.2011 v 15.00 hodin. Zodpovídá : Ing. Suchánek Termín : 31.01.12 Usnesení č. 847/11 k vyhlášení výběr.řízení č.SN 35/11 s vyhlášením výběrového řízení č. SN 35/11 na pronájem bytu č. 4, o velikosti 2+KK, v 1. podlaží domu čp. 19, ul. Vojtěšská v Kutné Hoře, určeného jako "startovací byt", dle podmínek uvedených v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Uzávěrka výběrového řízení je dne 28.11.2011 v 15.00 hodin. Usnesení č. 848/11 k uzavření dodatku č.4 - nájem.smlouvy o nájmu nemovitostí s uzavřením Dodatku č. 4 k nájemní smlouvě o nájmu nemovitostí č.p. 453 Masarykova ul. včetně pozemků p.č. 2542/1, 2542/2, 2543 a 2544 vše v k.ú. Kutná Hora uzavřené mezi Městem Kutná Hora, se sídlem Havlíčkovo nám. 552, Kutná Hora a Centrem U Bartoloměje, poskytovatele sociálních služeb, se sídlem Pirknerovo nám. 206, Kutná Hora týkajícího se prodloužení doby nájemního vztahu do 4.10.2013 a změny výše ročního nájemného z 50,- Kč na 150.000,- Kč. Usnesení č. 849/11 k informativní zprávě k privatizaci a doprivatizaci a) souhlasit s pokračováním v privatizaci objektu čp.31, ul. Vojtěšská v Kutné Hoře dle schváleného usnesení zastupitelstva města č. 61/09 v rámci 2.vlny privatizace b)souhlasit s postupem doprivatizace bytových jednotek, které zůstaly v majetku Města Kutná Hora. Usnesení č. 850/11 k ukončení nájemní smlouvy a) s ukončení nájemní smlouvy na pozemkovou parcelu č. 2933 v k.ú. Kutná Hora, uzavřené dne 9.7.1997 mezi Městem Kutná Hora a manželi Ivanou a Pavlem Procházkovými,Kutná Hora, dohodou ke dni 31.10.2011. b) se zveřejněním záměru na pronájem pozemkové parcely č. 2933 v k.ú. Kutná Hora, k zahrádkářským účelům za nájemné ve výši minimálně 3 Kč/m2/rok. Usnesení č. 851/11 k rozpočtové příloze na rok 2011 - TS KH předloženou úpravu rozpočtové přílohy na rok 2011 jako Dodatek č. 34 ke Smlouvě na zabezpečení veřejně prospěšných služeb, uzavřené dne 13.3.2000 mezi Městem Kutná Hora, Havlíčkovo nám. 552, Kutná Hora, a společností Technické služby Kutná Hora, spol. s r.o., U Lazara 22, Kutná Hora. Zodpovídá : Ing. Suchánek Termín : 15.10.11 Usnesení č. 852/11 k uzavření smlouvy na pronájem pozemků (Pozemkový fond) s uzavřením nájemní smlouvy o pronájmu pozemků parc.č. 3233/11 a par.č. 3233/12 v k.ú. Kutná Hora, mezi Pozemkovým fondem ČR, se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 a Městem Kutná Hora, se sídlem Havlíčkovo nám. 552, Kutná Hora, za nájemné ve výši 20 Kč/m2/rok, za účelem: v rámci stavby "II/126 Kutná Hora, okružní křižovatky" ulic Čáslavská a Hrnčířská v Kutné Hoře bude na předmětných pozemcích vybudován chodník, s účinností od 1.11.2011 na dobu neurčitou. Zodpovídá : Ing. Suchánek Termín : 01.11.11 Usnesení č. 853/11 k zápisu z jednání DR MVE PLUS, s.r.o. zápis z jednání Dozorčí rady obchodní společnosti MVE PLUS, s.r.o., konaného dne 29.9.2011. Usnesení č. 854/11 k zápisu č.7/11 z jednání DR KH TEBIS zápis č. 07/2011 z jednání Dozorčí rady společnosti KH TEBIS s.r.o. ze dne 21.9.2011. Usnesení č. 855/11 k zápisu dopravní komise RM zápis z 5. zasedání dopravní komise ze dne 21. září 2011 s vyplacením odměny ve výši 4.500,-Kč studentům VOŠ a SPŠ Kutná Hora za zajištění měření provozu. Úhrada bude provedena z kapitoly kanceláře tajemníka. Zodpovídá : Ing. R.Zahradníček Termín : 15.11.11 Usnesení č. 856/11 k rozpočtovým opatřením OSM OSN - č.17-20/11 a) předložený návrh OSM - OSN č.17/2011, kterým dochází k přesunu rozpočtových prostředků ve výši 57.040,-- Kč na výdajovou položku hala Bios plyn, a to na úkor položek byty zpracování dat za teplo (22.680,--Kč), byty vyúčtování (16.280,--Kč), neprivatizované byty vyúčtování (9.780,--Kč), nebytové prostory vyúčtování (8.270,--Kč) a položky hřbitovy služby (30,--Kč). b) předložený návrh OSM - OSN č.18/2011, kterým dochází k přesunu rozpočtových prostředků ve výši 10.000,-- Kč na výdajovou položku DPS opravy, a to na úkor položky společné prostory opravy. c) předložený návrh OSM - OSN č.19/2011, kterým dochází k přesunu rozpočtových prostředků ve výši 31.920,-- Kč na výdajovou položku Václavské nám. 182 plyn, a to na úkor položek byty - služby, revize (31.040,-- Kč) a nebytové prostory vyúčtování (880,-- Kč). d) předložený návrh OSM - OSN č.20/2011, kterým dochází k přesunu rozpočtových prostředků ve výši 40.790,-- Kč na novou investiční položku Palackého nám.377 - topné kabely, a to na úkor výdajové položky byty opravy havárií. Usnesení č. 857/11 k žádosti o opravu omítek - divadlo se zajištěním otlučení opadávající omítky a říms na budově Městského Tylova divadla v Kutné Hoře Městem Kutná Hora - odborem správy majetku. Usnesení č. 858/11 k žádosti o zápůjčku znaku města s jednorázovým použitím znaku města Kutná Hora společnosti Kompakt spol. s r.o. dle předložené žádosti. Zodpovídá : Mgr. O. Seifert Termín : 15.10.11 Usnesení č. 859/11 k aktualizaci Programu regenerace MPR KH souhlasit s předloženou aktualizací Programu regenerace MPR Kutná Hora pro období 2011 - 2016 dle důvodové zprávy. Zodpovídá : Mgr. O. Seifert Termín : 25.10.11 Usnesení č. 860/11 k uzavření smlouvy o dílo - oplechování na Kamenné kašně s uzavřením smlouvy o dílo na akci "Oplechování plochy horní římsy a konzol na Kamenné kašně" na pozemku parc. č. 3883/3 k.ú. Kutná Hora s p. Rudolfem Poprem,466 01 Jablonec nad Nisou v celkové výši 138.027,- Kč včetně DPH dle důvodové zprávy. Zodpovídá : Mgr. O. Seifert Termín : 31.10.11 Usnesení č. 861/11 k žádosti o finanční příspěvek - o.s.Čercheň s poukázáním finančního příspěvku o.s. Čercheň v rozsahu a účelu dle důvodové zprávy. Usnesení č. 862/11 ke jmenování ředitele ZŠ KH - Kamenná stezka 40 v souladu s ustanovením § 166 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a v souladu s ustanovením § 102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů pana Mgr. et Bc. Víta Šnajdra, Kutná Hora, do funkce ředitele příspěvkové organizace Základní škola Kutná Hora, Kamenná stezka 40, okres Kutná Hora s účinností od 1.11.2011 na dobu neurčitou. Zodpovídá : K. Koubský,místostarosta Termín : 20.10.11 Usnesení č. 863/11 k rozpočtovému opatření OPPKŠT č.32 schválit předložený návrh na rozpočtové opatření OPPKŠ č. 32 - přesun prostředků z položky "Propojení Zimní stadion - Plavecký bazén" na neinvestiční dotaci Tělovýchovné jednotě Sparta Kutná Hora, Čáslavská 199. Zvýšení neinvestiční dotace ve výši 1.409.540,- Kč je určeno na úhradu ztráty vzniklé z provozu Kutnohorské plovárny v roce 2011 dle důvodové zprávy. Zodpovídá : Ing.Zahradníček,Mgr.Seifert Termín : 13.10.11 Usnesení č. 864/11 ke grantovému systému - návrh nových pravidel a) se zněním a obsahem Výzvy k předkládání projektů (grantů) pro rok 2012 tak, jak je uvedeno v důvodové zprávě b) se zněním a obsahem formuláře Žádosti o předkládání projektů (grantů) pro rok 2012 jak je uvedeno v důvodové zprávě c) se zněním formuláře Vyúčtování projektu (grantu) pro rok 2012 jak je uvedeno v důvodové zprávě d) se zněním Zásad hodnocení projektů (grantů) pro rok 2012 jak je uvedeno v důvodové zprávě e)se zněním Výzvy pro hodnotitele pro rok 2012 jak je uvedeno v důvodové zprávě Zrušeno usnesením RM č. 994/11 ze dne 30.11.2011. Zodpovídá : PhDr. Hurtová, Mgr. Seifert Termín : . . Usnesení č. 865/11 ke schválení vyhlášky č.4/2011 - FRB schválit obecně závaznou vyhlášku č.4/2011 o vytvoření a použití prostředků zvláštního účelového účtu na podporu rozvoje bydlení na území Města Kutná Hora. Zodpovídá : Ing. V. Kapička Termín : 25.10.11 Usnesení č. 866/11 k technic.dozoru pro akci rekonstr.Benešovy ul. Uzavřít smlouvu s Miroslavou Neprašovou na provádění prací Technického dozoru investora pro akci Rekonstrukce ulice Benešova Kutní Hora za cenu 60.000,- Kč včetně DPH, dle důvodové zprávy. Odboru investic vypracovat a uzavřít smlouvu o dílo s uvedenou firmou Zodpovídá : Ing. J.Janál Termín : 13.10.11 Usnesení č. 867/11 k rozpoč.opatření INV č.33 - kamerový systém Beneš.ulice s předloženým návrhem na rozpočtové opatření INV č. 33 - přesun rozpočtových prostředků z položky "Sportovní hala Klimeška" na položku "Rekonstrukce - Benešova ul." ve výši 146.400,- Kč dle důvodové zprávy. Usnesení č. 868/11 k vícenákladům rekonstrukce čp.146 KH - Spolkový dům Vícenáklady vzniklé v průběhu rekonstrukce čp.146 Lierova ulice v Kutné Hoře - "Spolkový dům" ve výši 483.964,79Kč včetně DPH dle důvodové zprávy. Usnesení č. 869/11 k zápisu z jednání komise pro sociální záležitosti zápisy komise pro sociální záležitosti ze dne 19.9.2011 a 5.10.2011 s dodatečným podáním žádosti Centra zdravotně postižených Středočeského kraje o neinvestiční provozní dotaci na sociální služby pro rok 2012 dle důvodové zprávy s dodatečným přidělením grantových prostředků pro sociální oblast na odbobí II. pololetí roku 2011 žadateli uvedeného v důvodové zprávě. Zodpovídá : PhDr. D. Hurtová Termín : 15.11.12 Usnesení č. 870/11 k rozpočtovým opatřením OSZ č.6-7/2011 a) rozpočtové opatření OSZ č. 6 - zvýšení rozpočtových příjmů a výdajů odboru sociálních věcí a zdravotnictví o částku 8.000.000,- Kč, v návaznosti na rozhodnutí o poskytnutí neinvestiční účelové dotace se státního rozpočtu na výplatu příspěvku na péči pro rok 2011, dle důvodové zprávy b) rozpočtové opatření OSZ č. 7 - přesun rozpočtových prostředků na sociální mikrobus Globus ve výši 62.100,- Kč. Tento přesun bude mezi položkami rezerva vedení města a položkou sociální autobus, dle důvodové zprávy Ekonomickému odobru informovat na nejbližším řádném zasedání Zastupitelstvo města Kutná Hora o schváleném rozpočtovém opatření OSZ č. 6-7/2011. Usnesení č. 871/11 k rozpočtovému opatření OŽP č.4 předložený návrh na rozpočtové opatření OŽP č. 4 - převod dotace Ministerstva zemědělství ČR Lesům České republiky, s.p. a panu Jindřichu Kozlíkovi na úhradu činnosti odborných lesních hospodářů na období za II. čtvrtletí roku 2011, navýšení rozpočtových příjmů a výdajů ve výši 260.070,- Kč dle důvodové zprávy. Usnesení č. 872/11 k uzavření veřejnopráv. smlouvy mezi obcí Hlízov a Kutná Hora že Město Kutná Hora je schopno svými orgány zabezpečit výkon přenesené působnosti na úseku evidence obyvatel, a to v rozsahu § 3 odst. 3písm. g) a h) týkající se evidence adres místa trvalého pobytu, adres pro doručování písemností, počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky za orgán obce Hlízov a to v rozsahu stanoveném v ustanovení § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů. Zodpovídá : JUDr. M. Procházka Termín : 30.10.11 Usnesení č. 873/11 k uzavření veřejnopráv. smlouvy mezi obcí Vidice a Kutná Hora že Město Kutná Hora je schopno svými orgány zabezpečit výkon přenesené působnosti na úseku evidence obyvatel, a to v rozsahu § 3 odst. 3písm. g) a h) týkající se evidence adres místa trvalého pobytu, adres pro doručování písemností, počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky za orgán obce Vidice a to v rozsahu stanoveném v ustanovení § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů.

http://docplayer.cz/981752-Technicka-normalizace-a-soustava-technickych-norem.html

TECHNICKÁ NORMALIZACE A SOUSTAVA TECHNICKÝCH NOREM - PDF Download "TECHNICKÁ NORMALIZACE A SOUSTAVA TECHNICKÝCH NOREM" 1 1. KAPITOLA TECHNICKÁ NORMALIZACE A SOUSTAVA TECHNICKÝCH NOREM Technická normalizace je důležitá technická činnost zabývající se tvorbou technických předpisů, norem. V oblasti kontrolních a zkušebních metod se pod pojmem norma rozumí závazný a přesný popis přípravy zkušební, příslušných zkušebních postupů, přístrojů, podmínek zkoušení a konečného vyhodnocení. Normy hrají důležitou roli ve vztahu výrobní a technické sféry s oblastí obchodní a hospodářskou. Normované zkušební postupy jsou základem pro sledování vlastností výrobků při jejich nákupu a prodeji, při stanovení a kontrole přejímacích podmínek ve vnitrozemním i zahraničním obchodě, ale také při stanovení úrovně výrobků při jejich hodnocení autorizovanými zkušebnami. Pod normalizační činnost spadají nejen zkušební metody, ale i specifikace materiálů dané takzvanými materiálovými listy, které přesně zařazují jednotlivé materiály do skupin. Obecně lze říci, že normy mají za účel sloužit jako dorozumívací prostředek mezi partnery, jako nástroje sjednocení a jednoznačného výkladu v technické praxi. Při vypracování národních norem se bere zřetel na domácí zvláštnosti, přístrojové vybavení, ale také se přihlíží k normám ostatních států. V opačném případě by nebylo možné vzájemně srovnávat vlastnosti jednotlivých materiálů, což by bylo překážkou vzájemného rozvoje i obchodu. Historie národní normalizace Technická normalizace je na národní úrovni organizována od počátku minulého století. V roce 1919 byla založena první celostátní společnost Elektrotechnický svaz československý (ESČ), která vydává první normy jako soubor předpisů a normálií ESČ. Ty výrazně přispěly k rozvoji elektrotechnického průmyslu, firem a živností vytvořením všeobecně uznávané technické základny pro výrobu i pro dozorovací činnost. Roku 1922 byla založena celostátní nezisková společnost pro všeobecnou normalizaci Československá společnost normalizační (ČSN). Návrhy technických norem zpracovávali odborníci z průmyslových podniků, výzkumných ústavů, vysokých škol a podobně. Normy byly dobrovolné, přesto dostatečně autoritativní. ČSN také stála u zrodu mezinárodní normalizační společnosti Mezinárodní federace normalizačních organizací (ISA) v Praze v roce V roce 1951 převzal stát řízení technické normalizace prostřednictvím nově založeného Úřadu pro normalizaci. Po začlenění technické normalizace do státní správy se změnil i charakter technických norem. Dobrovolné normy se změnily ve státní, ze zákona závazné. 2 Uzavření asociační dohody s Evropskou unií znamenalo obrat v zaměření technické normalizace po roce Začaly se přebírat evropské normy i navazující mezinárodní normy do národní soustavy a současně rušit konfliktní ustanovení národních norem. Tvorba nových národních norem se tak omezuje na minimum. Nová právní úprava normalizace stanovená zákonem č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, ve znění zákona č. 632/1992 Sb. definuje většinu technických norem jako v zásadě dobrovolné dokumenty. Tím skončila platnost oborových norem k a závaznost československých státních norem o rok později. Současně se změnilo i rozdělení kompetencí včetně organizačního uspořádání národní normalizace. Vůdčí roli v oblasti technické normalizace převzalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Vlastní činnosti spojené obecně s tvorbou a vydáváním technických norem pak vykonává Český normalizační institut (ČNI). S koncem roku 2008 však dochází ke zrušení ČNI a nově přechází tvorba a vydávání českých technických norem na ÚNMZ. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví ÚMNZ byl zřízen zákonem České národní rady č. 20/1993 Sb. o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví. ÚNMZ je organizační složkou státu v resortu MPO, jehož hlavním posláním je zabezpečovat úkoly vyplývající ze zákonů České republiky upravujících technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a úkoly v oblasti technických předpisů a norem uplatňovaných v rámci členství ČR v Evropské unii. ÚNMZ jako národní normalizační organizace je plnoprávným členem - Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), - Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC), - Evropského výboru pro normalizaci (CEN), - Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC). - Zabezpečuje úkoly národní normalizační organizace v Evropském ústavu pro telekomunikační normy (ETSI). Hlavním cílem těchto organizací je přispívat tvorbou mezinárodních nebo evropských norem, které jsou dobrovolné, k odstraňování technických překážek obchodu. Prostřednictvím ÚNMZ se čeští odborníci podílejí v pracovních orgánech těchto organizací na tvorbě mezinárodních a evropských norem. 3 Dále ÚNMZ vydává volně dostupný měsíčník Věstník, ve kterém oznamuje: - o harmonizovaných normách a normách vztahujících se k jednotlivým právním předpisům ČR - o českých technických normách, které byly vydány, změněny, opraveny nebo zrušeny - o autorizaci metrologických středisek a subjektů k výkonu úředního měření, o vyhlašování státních etalonů a o pověření k uchovávání státních etalonů, o pověření středisek kalibračních služeb, o schválených typech měřidel a certifikovaných referenčních materiálech o udělení autorizace subjektům pro posuzování shody, o změnách nebo zrušení rozhodnutí o udělení autorizace - o vydání osvědčení o akreditaci nebo o ukončení jejich platnosti - a ostatní oznámení, například z oblastí standardizačních dohod NATO, návrhů evropských norem CEN, CENELEC a ETSI. informuje: - o notifikacích Členů Dohody o technických překážkách obchodu (TBT), která je nedílnou součástí Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO). a sděluje: - sdělení související s oblastmi působnosti ÚNMZ, například o ukončení platnosti technických norem. Technické normalizační komise Technické normalizační komise (TNK) jsou odbornými normalizačními orgány s celostátní působností spadajícími pod ÚNMZ. ÚNMZ je zřizuje na návrh zainteresovaných zájmových oblastí společnosti a na základě doporučení příslušného normalizačního výboru (tabulka 1.1). Síť TNK je otevřená, průběžně se aktualizuje a doplňuje podle potřeb a požadavků technické veřejnosti. Tabulka 1.1: Seznam vybraných technických normalizačních komisí (ze současných 112 TNK) Číslo TNK Název TNK 1 technická dokumentace 3 osobní ochranné prostředky 12 veličiny a jednotky 23 pryž 52 plasty 78 obaly a balení 81 zdravotnické prostředky 144 nanotechnologie 900 společenská odpovědnost 4 Česká technická norma Česká technická norma (ČSN) je dokument schválený pověřenou právnickou osobou vyjadřující požadavky na výrobky, procesy anebo služby ke splnění požadavku vhodnosti pro daný účel. Zkratka ČSN původně znamenala Československá státní norma, později Československá norma. Po osamostatnění České republiky bylo označení ČSN zachováno, závazný výklad zkratky však zákon neobsahuje. Neoficiálně se její význam vykládá slovy Česká soustava norem. Zákonem chráněné výlučné slovní označení je česká technická norma. Tvorbu a vydávání ČSN v současné době zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Vydání normy je oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Od roku 2008 volně přístupný Seznam platných českých národních norem. Náklady na tvorbu českých technických norem hradí zadavatel. Označování norem Za písmennou značkou normy (ČSN) se uvádí šestimístné třídicí číslo, v němž první dvojčíslí se odděluje mezerou a značí třídu norem (00 99 udává širší hospodářský obor; tabulka 1.2). Třetí a čtvrtá číslice označuje skupinu a podskupinu norem a poslední dvojčíslí představuje pořadové číslo normy. ČSN XX XX XX třída skupina pořadové číslo Tabulka 1.2: Seznam vybraných tříd Číslo Číslo Obor třídy třídy Obor 01 Obecná třída 64 Plasty 21 Tvářecí stroje 77 Obaly a obalová technika 62 Průmysl gumárenský, pryž 87 Telekomunikace 63 Průmysl gumárenský, pryžové výrobky 99 Metrologie Kopírování českých technických norem České technické normy nebo jejich části mohou být rozšiřovány pouze se souhlasem pověřené právnické osoby nebo se souhlasem ÚNMZ. 5 Harmonizace mezinárodních norem V současnosti se může česká technická norma vytvářet pouze v oblastech, ve kterých neexistují normy evropské nebo mezinárodní (tabulka 1.3). Z celkové roční produkce technických norem v České republice to odpovídá přibližně desetině všech vydaných norem. Každá evropská či mezinárodní norma (EN, ETSI, ISO, IEC), která je přejata do soustavy českých norem, se stává normou českou a její původní název je doplněn o zkratku ČSN (například ČSN EN ISO, ČSN IEC, ČSN ETS, ). Přejaté normy tvoří přibližně 90 % roční produkce technických norem. Současně se tím ruší překonané, případně konfliktní původní české technické normy. Technické normy jsou přejímány do soustavy ČSN několika způsoby: - překladem (přibližně 60 % z celkového objemu přejatých norem) za národní titulní stranou (stranami) s potřebnými informačními údaji v českém jazyce následuje text v českém jazyce doplněný v případě potřeby o národní přílohu, - převzetím originálu - za národní titulní stranou (stranami) s potřebnými informačními údaji v českém jazyce následuje text anglického (případně i francouzského) originálu doplněný v případě potřeby o národní přílohu, - schválením k přímému používání - v obálce s názvem a označením normy v českém jazyce je vložen text anglického originálu. Tabulka 1.3: Označení národních norem vybraných států zkratky normy stát DIN, VDI, VDE německé normy ASTM, ASME, API, GM americké normy ÖNORM rakouské normy SN švýcarské normy BS anglické normy GOST ruské normy STN slovenské normy JIS japonské normy NL holandské normy NF francouzské normy PL polské normy Mezinárodní normalizace Struktura systému technické normalizace Strukturu současného systému technické normalizace tvořena třemi úrovněmi: mezinárodní, evropskou a národní. Mezinárodní a evropská úroveň jsou tvořeny třemi normalizačními orgány 6 Mezinárodní úroveň Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO (International Organization for Standardization), Mezinárodní elektrotechnická komise IEC (International Electrotechnical Commission), Mezinárodní telekomunikační unie ITU (International Telecommunication Union) Mezinárodní organizace pro normalizaci Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO je světovou federací národních normalizačních organizací se sídlem v Ženevě. ISO byla založena v roce Její hlavní činností je tvorba mezinárodních norem ISO a ostatních dokumentů ve všech oblastech normalizace s výjimkou elektrotechniky. Tak například - TS - technické specifikace - TR technické zprávy - PAS veřejně dostupné specifikace - TTA dohody o technických trendech - IWA dohody z pracovní konference průmyslu - ISO pokyny ISO ISO má v současnosti má 162 členů, z toho 105 řádných členů, 47 korespondenčních členů a 10 kandidátů na členství. Členy ISO jsou národní normalizační organizace zastupující normalizaci v dané zemi. Českou republiku, jako řádného člena ISO, zastupuje od roku 2009 ÚNMZ. Mezi základní povinnosti členů patří informovat orgány a organizace ve své zemi o nových normalizačních aktivitách, zajišťovat za danou zemi jednotné stanovisko k předkládaným dokumentům a finančně podporovat činnost ISO. Plnohodnotní členové ISO mají právo účastnit se prací v jakékoliv technické komisi a vykonávat veškerá hlasovací práva, mohou být zvoleni do Rady ISO a jsou zastoupeni na Generálním zasedání ISO. Korespondenčními členy jsou obvykle organizace v zemi neúplně rozvinutou národní normalizační činnost. Korespondenční člen se aktivně nepodílí na technických a strategických pracích, ale může být informován. Kandidátem na členství jsou zejména země s velmi malou ekonomikou. Evropská úroveň Evropský výbor pro normalizaci CEN (European Committee for Standardization) Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice CENELEC (European Committee for Electrotechnical Standardization) Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích ETSI (European Telecommunications Standards Institute) 7 Na národní úrovni v rámci EU působí normalizační orgány členských zemí. Ale pilířem technické normalizace jsou mezinárodní normalizační orgány. Mezinárodní normy vznikající na této úrovni představují základnu technických specifikací, které jsou v rámci principů technické harmonizace šířeny prostřednictvím systému technické normalizace do na evropskou a následně národní úroveň. To znamená, že CEN/CENELEC pracuje paralelně s ISO/IEC a snaží se přejímat mezinárodní normy (IS) a transponovat je do evropských norem (EN) na základě Vídeňské dohody 120 mezi CEN a ISO (revidovaná 2001) a dohody z Lugana mezi CENELEC a IEC (revidovaná Drážďanskou dohodou z roku 1996). Evropský systém technické normalizace Stávající systém normalizace v rámci EU je stanoven Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (novelizace Směrnicí 98/48/ES). Směrnice vytváří základní rámec evropské normalizace založený na společné evropské normalizační soustavě, kterou tvoří tři evropské normalizační orgány společně s národními normalizačními orgány zemí EU. Společným cílem je vytvoření soustavy evropských harmonizovaných norem procesem notifikace. Směrnice ukládá povinnost členskému státu zajistit, aby každý návrh národního předpisu nebo národní normy byl před přijetím notifikován (oznámen) ostatním členům EU a Evropské komisi, Pokud dojde k rozporu, nemůže být taková norma či předpis přijat, jinak následuje postih. Role národních normalizačních orgánů v evropském systému normalizace Evropské normalizační orgány CEN, CENELEC a ETSI řídí tvorbu evropských norem, ale normy nevydávají. To je úkolem národních členů, kteří je vydávají jako součást svých národních norem. Povinnosti členských zemí EU v systému evropské normalizace jsou následující dohodnutý a schválený text normy EN musí být zaveden národními členy do jejich národních norem do šesti měsíců všichni národní členové jsou povinni zavést všechny normy EN všechny konfliktní národní normy musí být zrušeny, když je norma EN převzata do národní soustavy když jsou zahájeny práce na nové evropské normě, veškeré práce na národní úrovni týkající se stejného předmětu musí být zastaveny (standstill), pokud nedosáhly etapy veřejného připomínkování. Evropské normy jsou schvalovány ve třech oficiálních jazycích - angličtině, francouzštině a němčině. Základní legislativa v České republice 8 Základem právní úpravy pro národní metrologický systém v České republice je Zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 505/1990 Sb. Zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii ve znění změn přijatých zákonem č. 119/2000 Sb., zákonem č. 137/2002 Sb. a zákonem č. 226/2003 Sb. Účelem zákona je úprava práv a povinností fyzických osob, které jsou podnikateli, právnických osob a orgánů státní správy, a to v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření. Zákon č. 20/1993 Sb. Zákon o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví. Zákonem je zřízen ÚNMZ a další orgány státní správy. Jejich působnost je rozpracována v zákoně č. 22/1997 Sb, zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb. Zákon č. 22/1997 Sb. Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb. Zákon č. 71/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a doplňují některé zákony. Zákon č. 119/2000 Sb. Zákon měnící zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii a zákon č. 20/1993 Sb. ve znění zákona č. 22/1997 Sb. Zákonem č. 119/2000 Sb. je především provedena novelizace zákona č. 505/1990 Sb. o metrologii. Tento zákon byl v době svého vzniku moderně koncipován a dlouhou dobu vyhovoval potřebám metrologického zabezpečení pracovišť. V souvislosti se záměrem vstupu České republiky do EU však neobsahoval ustanovení, která by zajistila plnou slučitelnost našeho metrologického systému se systémem států EU, zejména na úseku převzetí směrnic Rady ES a zajištění zmocnění pro Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále MPO) k vydávání příslušných vyhlášek.tento zákon obsahuje též definice základních měřicích jednotek a povinnost jejich používání podle příslušné vyhlášky. Zákon č. 137/2002 Sb. 9 Zákon, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zákon č. 226/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 444/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zákon č. 481/2008 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 223/2009 Sb. Zákon, kterým se mění některá zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb. Zákon č. 155/2010 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů. Zdroje:

http://kraken.slv.cz/KSUL79INS20151/2014

KSUL 79 INS 20151/2014-A-9 č. j. KSUL 79 INS 20151/2014-A-9 Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Hartlovou v insolvenční věci navrhovatele dlužníka Elišky anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Libořice 39, 438 01 Libořice, o insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení dlužníka, Usnesení zdejšího soudu č. j. KSUL 79 INS 20151/2014-A-6 ze dne 6.8.2014 o uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení se mění tak, že zní: dlužníku Elišce anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Libořice 39, 438 01 Libořice, se ukládá, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení z a p l a t i l z á l o h u na náklady insolvenčního řízení ve výši 2.000,-Kč, a to na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem č. 6015-3024411/0710, v. s. 7944201514, vedený Českou národní bankou Praha, pobočka Ústí nad Labem, nebo v hotovosti v pokladně soudu v prvním patře budovy Krajského soudu v Ústí nad Labem, Národního odboje 1274, Ústí nad Labem. Dne 24.9.2013 byl Krajskému soudu v Ústí nad Labem, doručen insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení dlužníka Elišky anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Libořice 39, 438 01 Libořice. Návrh na povolení oddlužení je podán na zákonem stanoveném formuláři, a je opatřen ověřeným podpisem osoby, která jej podala. Dlužník navrhl, aby soud rozhodl o úpadku a zároveň rozhodl o povolení oddlužení, přičemž navrhl, aby oddlužení bylo realizováno plněním ze zpeněžení majetkové podstaty. Dlužníku byla v souladu s ustanovením § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále jen IZ, uložena usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6.8.2014 č. j.-A-6 povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč, a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení. Dlužník byl tímto usnesením zároveň výslovně poučen podle § 108 odst. 3 IZ, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit. Dne 12.8.2014 byla soudu doručena žádost dlužníka o snížení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Soud žádosti dlužníka vyhověl a usnesení č. j. KSUL 79 INS 20151/2014-A-6 změnil tak, že dlužníku Elišce anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Libořice 39, 438 01 Libořice, se ukládá, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 2.000,-Kč. V Ústí nad Labem dne 21. srpna 2014

http://kraken.slv.cz/5Tdo962/2003

5 Tdo 962/2003 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. srpna 2003 o dovolání podaném obviněným P. S., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2003, sp. zn. 11 To 120/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 3 T 13/2003, t a k t o : Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 6. 2. 2003, sp. zn. 3 T 13/2003, byl obviněný P. S. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že v přesně nezjištěné době v měsíci listopadu 2001 ve V. D. čp. 52, okres K., vylákal na poškozené N. R. v místě jejího trvalého bydliště částku 15.000,- Kč pod záminkou, že tyto peníze použije jako zálohu pro advokáta, který měl údajně poskytnout právní pomoc jejímu synovi J. R., který byl v té době ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici V. Po převzetí uvedené finanční částky pomoc advokáta nezajistil a peníze použil pro svoji potřebu. Za tento trestný čin mu byl uložen podle § 250 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo dále rozhodnuto o náhradě škody. O odvolání obviněného rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 17. 4. 2003, sp. zn. 11 To 120/2003, tak, že je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Shora citované usnesení Krajského soudu v Praze napadl obviněný P. S. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel popřel, že by poškozenou žádal o poskytnutí finančních prostředků, přičemž i v případě, že by tak učinil, poškozená by vzhledem ke znalosti jeho trestní minulosti odmítla prostředky jen na čestné slovo poskytnout. Částku 15.000,- Kč nelze než považovat za absurdně přehnanou za hodnotu jídla poskytnutého mu poškozenou za drobnou výpomoc v její domácnosti. Soudy obou stupňů tedy podle názoru obviněného učinily nesprávné právní závěry, že trestná činnost obviněného byla prokázána a že naplňuje skutkovou podstatu trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. Z výše uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí, případně aby sám rozhodl o zproštění obviněného obžaloby. Jak bylo uvedeno výše, obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku popřel, že by poškozenou žádal o poskytnutí finančních prostředků, resp. že by vůbec poškozená jemu jakoukoliv peněžní hotovost předávala. Nesprávné právní závěry spatřoval ve skutečnosti, že trestná činnost obviněného byla prokázána a že naplňuje skutkovou podstatu trestného činu podvodu. V posuzovaném případě Nejvyšší soud shledal, že námitky dovolatele zpochybňují skutková zjištění učiněná soudy ve věci rozhodujícími, a teprve na základě těchto námitek skutkového charakteru dovolatel dovozuje pochybení v právní kvalifikaci jednání jako trestného činu podvodu. Dovolací námitky tedy směřují výlučně do oblasti skutkových zjištění, která však podle názoru Nejvyššího soudu nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání, jak je vysvětleno shora. S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř.

https://www.epi.sk/vyhladavanie/zzcr?asociovane-s=autory~judr-eva-tinakova-advokatska-kancelaria-maple-

Výsledky vyhľadávania v Zbierke zákonov ČR: 6 405 výsledkov k 4. 7. 2020 309/2020 Sb. - Sdělení Ministerstva financí o splnění podmínek pro zahájení používání přílohy k zákonu č. 45/2020 Sb., o zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k Tchaj-wanu 306/2020 Sb. - Nařízení vlády o předávání údajů nezbytných k plnění informační povinnosti o regulovaných povoláních 301/2020 Sb. - Zákon o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2020 300/2020 Sb. - Zákon o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 298/2020 Sb. - Vyhláška o obsahu a rozsahu údajů, které je poskytovatel podpory malého rozsahu povinen zaznamenat do centrálního registru podpor malého rozsahu, a o postupu při jejich zaznamenávání 296/2020 Sb. - Vyhláška o změně a zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území 295/2020 Sb. - Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Děvín a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 294/2020 Sb. - Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Čtvrtě a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 293/2020 Sb. - Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Bystřina - Lužní potok a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 292/2020 Sb. - Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 20. června 2020 291/2020 Sb. - Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí 290/2020 Sb. - Sdělení Energetického regulačního úřadu o celkovém počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a o celkovém množství plynu spotřebovaném v České republice v roce 2019 289/2020 Sb. - Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 600. výročí vydání čtyř pražských artikulů 288/2020 Sb. - Zákon, kterým se stanoví termín předložení návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 vládě a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky 287/2020 Sb. - Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vyhlášení dokladů osvědčujících nabytá práva o dosažené kvalifikaci lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, všeobecné sestry a porodní asistentky, udělovaných na území členských států Evropské unie1) a seznamu diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci lékařů, zubních lékařů, farmaceutů, všeobecných sester a porodních asistentek, udělovaných na území členských států Evropské unie 286/2020 Sb. - Nález ÚS ČR o zamítnutí návrhu na zrušení § 67 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a odmítnutí návrhu na zrušení § 67 odst. 1, 3 až 16 a § 67a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 281/2020 Sb. - Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Mladá a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 280/2020 Sb. - Nařízení vlády o stanovení pravidel pro zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií a o emisních plaketách 276/2020 Sb. - Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační státní dluhopis České republiky 2020-2026 IV, CPI % 275/2020 Sb. - Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2020-2026 IV, FIX %

http://psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/041schuz/s041070.htm

PČR, PS 2002-2006, 41. schůze, část 70 (9. 2. 2005) Poslanec Vilém Holáň: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, od prvního čtení tohoto návrhu uplynula už dosti dlouhá doba. Ve zkratce připomínám, že jde o návrh, který by měl odstranit časové ztráty při umísťování dětí v náhradních rodinách. Je motivován obecně tím, že na délku procesu adopce je poměrně dost stížností. Pomalý proces má za následek, že děti pobývají zbytečně dlouho v kolektivních zařízeních, ačkoliv je všeobecně známo, že jejich výchova v náhradní rodině, pokud už nemohou žít v rodině biologické, je pro jejich zrání podstatně zdravější. Speciálně je pak motivován skutečností, že v našich porodnicích je svými matkami zanecháváno v průměru 200 novorozených dětí ročně. Děti jsou předávány do kojeneckých ústavů a tam čekají na další kroky. Pokud rodiče nedají souhlas k adopci a zároveň nejeví o dítě žádný zájem, musí rozhodnout o trvání nezájmu soud. Tento proces trvá různě dlouho. Naše předloha navrhuje stanovit v občanském soudním řádu pro toto řízení lhůtu tří měsíců, v obtížných případech pak šest měsíců. Návrh byl posuzován ve třech výborech - ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, ve výboru petičním a nakonec ústavněprávním. Ve všech třech výborech byl vysloven s návrhem souhlas. V prvně dvou jmenovaných výborech v původně navrženém znění, v ústavněprávním výboru pak ve znění upraveném takto: "Soud je povinen rozhodnout o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, přednostně a s největším urychlením." Lhůty tedy nejsou uvedeny explicitně. Ačkoliv autoři měli za to, že pevné lhůty v původním návrhu jsou pro pracovníky kojeneckých ústavů i pro pracovníky sociálně-právní ochrany dětí zřetelnější, autoři respektují zdůvodnění předkladatelů pozměňovacího návrhu, který máte v textu usnesení ústavněprávního výboru. Jeho výhodou je nesporně to, že používá znění, které právní řád již zná. Urychlení procesu adopce má samozřejmě více příčin. Délka soudního řízení je jednou z nich. Autoři návrhu považují každý krok ke zlepšení, který se v této věci podaří učinit, za užitečný. Jinými slovy, přivítají schválení návrhu zákona ve kterémkoliv z navržených dvou textů. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů za předložený návrh. Konstatuji, že tento návrh jsme v prvém čtení přikázali petičnímu výboru, ústavněprávnímu výboru a výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Usnesení výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 730/2, 730/3 a 730/4. Kromě paní poslankyně Zuzky Rujbrové jako zpravodajky petičního výboru požádám, aby se připravily paní poslankyně Eva Dundáčková za ústavněprávní výbor a za výbor pro sociální politiku a zdravotnictví paní zpravodajka Dagmar Mocová. Nyní prosím paní zpravodajku Zuzku Rujbrovou o její zpravodajskou zprávu. Prosím. Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji. Kolegyně a kolegové, petiční výbor projednal sněmovní tisk 730, poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, na své 37. schůzi dne 18. ledna 2005 a doporučil Poslanecké sněmovně přijmout usnesení, kterým Poslanecká sněmovna tento návrh zákona schvaluje ve znění, které máte před sebou, je obsaženo ve sněmovním tisku 730/1. Současně jsem byla pověřena vás s tímto usnesením seznámit. Panu místopředsedovi avizuji, že se hlásím do podrobné rozpravy. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní požádám paní poslankyni Dagmar Mocovou jako zpravodajku výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, aby přednesla svoji zpravodajskou zprávu. Poslankyně Dagmar Mocová: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády nejsou, kolegyně, kolegové - Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak moment. Jestli tady není žádný z členů vlády, tak - vidím, je tady pan ministr financí. Přesto bych ho požádal, aby se některého z místopředsedů vlády tady přece jen pokusil klub sociální demokracie, případně Unie svobody nebo lidové strany zajistit, abychom splnili podmínky jednacího řádu. Poslankyně Dagmar Mocová: Děkuji. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví na své 31. schůzi konané dne 1. prosince 2004 projednal zákon a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s návrhem poslanců Viléma Holáně, Josefa Janečka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Usnesení výboru pro sociální politiku a zdravotnictví jste obdrželi pod číslem 211 jako sněmovní tisk 730/2. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní zpravodajko. Jak jsem byl informován, za nepřítomnou paní poslankyni Evu Dundáčkovou zpravodajskou zprávu ústavněprávního výboru přednese pan poslanec Miroslav Pátek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Miroslav Pátek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych přednesl zprávu a usnesení ústavněprávního výboru č. 155 ze dne 20. ledna 2005. Ústavněprávní výbor na své 55. schůzi dne 20. ledna 2005 projednal návrh poslanců Holáně, Janečka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Po odůvodnění člena návrhové komise poslance Holáně a zpravodajské zprávě poslankyně Dundáčkové a po rozpravě ústavněprávní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila, a ve své druhé části doporučil, aby přijala k tomuto návrhu změnu a doplněk tak, jak je uvedeno ve sněmovním tisku 730/4. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Pátkovi za přednesení zpravodajské zprávy. Otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do obecné rozpravy nemám žádnou písemnou přihlášku ani nevidím žádnou přihlášku z místa. Proto obecnou rozpravu končím. Otevírám rozpravu podrobnou, do které mám přihlášku paní poslankyně Zuzky Rujbrové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji. Kolegyně a kolegové, dovolte, abych přednesla dvě, dá se říci, že jde o legislativně technické úpravy k návrhu zákona. Prvá se týká uvozovací věty, tedy článku I, druhá dalšího zpřesnění. Pro přesnost stenozáznamu budu uvádět uvozovky tak, abyste měli tento zápis k dispozici co nejpřesněji. Změna prvá. V čl. I se slova "zákona č. 283/1993 Sb.," zrušují, slova "zákona č. 153/2004 Sb. a" se nahrazují slovy "nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 153/2004 Sb.,", za slova "237/2004 Sb.," se vkládají slova "zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb. a zákona č. 59/2005 Sb.," a slovo "vkládá" se nahrazuje slovem "doplňuje". Snad jen pro vysvětlení. Zákonem č. 283/1993 Sb. nebyl občanský soudní řád novelizován, proto by neměl být uveden ve výčtu novel. Stejně tak ve Sbírce zákonů byl pod číslem 153/2004 Sb. publikován nález Ústavního soudu, který ruší pouze jedno z ustanovení občanského soudního řádu, nikoliv zákon, který by jej měnil, a bylo zapotřebí tyto a další podobné nepřesnosti vyjasnit.

http://nase-vase-olomouc.blogspot.com/2018/01/zaloba.html

Olomouc of Cannabis Leaves : Tisková zpráva ke kriminalizaci občanů za výzkum a léčbu konopím Na příkaz Okresního soudu v Prostějově je od roku 2008 každoročně konfiskována výzkumnická farma konopí v Ospělově. Její majitel a vedoucí výzkumu Konopí je lék Mgr. Dušan Dvořák je následně obžalováván za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv a do roku 2014 s následným pokusem justicenebo trestní exekutivy zbavit Mgr. Dušana Dvořáka právní způsobilosti, protože se neumí vyrovnat s jeho právní argumentací. Přestože jsou jednáním soudců a státních zástupců způsobeny lidské tragedie a nezměrné škody, kdyčlenové výzkumu a lékaři dokládají zabití a zmrzačení členů výzkumu způsobené právě exekucemiterapeutického materiálu (konopí a jeho produktů) léčícího nejen rakovinu (vizhttp://pravnistat.blogspot.com), policie, státní zastupitelství a justice se s těmito skutečnostmi vždyodmítá zabývat a soudci se odmítají vyloučit pro podjatost z trestních řízení s Mgr. Dušanem Dvořákem(viz http://policie-cr.blogspot.com). Aby mohly orgány činné v trestním řízení kriminalizovat Mgr. Dušana Dvořáka a další členy výzkumuKonopí je lék, musí si - bez jakéhokoliv zájmu veřejnoprávních médií - nepravdivě vymýšlet, že konopí je prekurzor, a proto spor o právo na výzkum a léčbu konopí odmítá předat Soudnímu dvoru do Lucemburska. Toto níže uvedené sdělení – redukováno - bylo součástí spisu Okresního soudu v Prostějově dne 6.2.108, ten se však s podjatostí nebo netrestností skutku odmítl jakkoliv vypořádat a zakázal – jako vždy - přizvat všechny žádané svědky. 2. Nejvyšší soud označil prostějovskou soudkyni JUDr. Adélu Pluskalovou za osobu, která vůči Dušanu Dvořákovi porušila řadu ustanovení trestního řádu v trestním řízení za obvinění Mgr. Dušana Dvořáka za nedovolenou výrobu drog a exekuci výzkumnické farmy konopí v Ospělověv letech 2011 a 2012, a to konkrétně dne 10.12.2014 č.j. 6 Tdo 1493/2014. Dne 27.10.2011 Nejvyšší soud ČR č.j. 8 Tdo 1231/2011 uvedl tuto vědomou nepravdu, na kterou pak, jak je výše uvedeno, nejvyšší a ústavní soud pouze a jen odkazovali, přestože argumentace dovolatele NS a ÚS ČR byla kvalifikovaně napadána: „ V případě námitek obviněného, jimiž sedomáhal předložení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie, a to s předpokladem na rozpor naší právní úpravy s evropským právem, je nutné konstatovat, že s touto námitkou se příhodně vypořádal soud odvolací, který k výhradám týkajícím se zákona č. 167/1998 Sb. v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES, uvedl, že „v případě zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách se nejedná o takovou technickou normu, kterou je třeba nahlásit, neboť zákon o návykových látkách upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství zacházení s prekurzory a pomocnými látkami a stanoví pravomoc a působnost správních orgánů nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, které podle těchto přímo použitelných předpisů Evropských společenství vykonává členský stát.“ Ústavní soud pak dne 13.4.2012 č.j. II.ÚS 664/12 tuto mylnou a vědomě nepravdivou argumentaci, že konopí je prekurzor - byť není uvedeno v zákoně o prekurzorech drog - přijal a jakékoliv kvalifikovaně podávané námitky stěžovatele nepřijímal. Citujme: "Rozhodnutí jmenovaných soudů nevykazují prvky libovůle ….. řádně vypořádal s námitkami v dovolání stěžovatelem vznášenými …také podrobně objasnil, z jakých důvodů nepředložil Soudnímu dvoru Evropské unie k rozhodnutí předběžnou otázku. Učinil totiž závěr, že zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, není technickou normou, kterou je třeba nahlásit podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/34, o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů s tím, že takový postup je vyloučen již s ohledem na ustanovení § 1 odst. 1 uvedeného zákona, podle něhož povinnosti stran zacházení s prekurzory a pomocnými látkami vykonává podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství členský stát.“ Nevymahatelnost trestního předpisu nedovolené výroby konopných drog/léčiv po 1.4.2013 v důsledku neoznámené - nevymahatelné novely č. 50/203 Sb. (zákon konopí do lékáren) potvrdil také ústavní soud dne 5.10.2012 v usnesení sp. zn. III.ÚS 3354/16, avšak justice ani tentokrát (dne 6.2.2018) nepředložila předběžné otázky Soudnímu dvoru.

http://casopis.vsehrd.cz/2012/02/aktualni-trendy-ve-vymahani-karteloveho-prava/

Časopis Všehrd · Aktuální trendy ve vymáhání kartelového práva Časopis Všehrd Skip to navigation | Přeskočit na obsah Adam Holub (1)Adéla Nekvasilová (3)Adéla Wiesnerová (1)Albert Milota (1)Alena Hromádková (1)Alena Tibitanzlová (1)Alexandra Hloušková (1)Anděla Kozáková (1)Barbara Dufková (1)Ing. Mgr. Aleš Borkovec (1)Claire Klingenberg (1)Dalibor Šelleng (1)Daniel Hrčka (2)Daniela Kovářová (1)David Kolumber (2)Denisa Plachá (3)Drahomíra Lujcová (1)Jakub Drápal (3)František Tikal (1)plk. doc. JUDr. František Vavera Ph.D (1)Václav Hampel (1)Hana Marková (1)Helena Bártová (1)Jan Hoferek (8)Zdeněk Hraba (1)Stanislava Hýbnerová (1)Ignác Antonín Hrdina (2)Ilaria Minucci (3)Ivan Barabáš (1)Ivan Cisár (1)Ivana Gážiová (1)Ivana Stará (1)J. H. H. Weiler (1)Jan Chmelík (2)Jan Faltus (5)Jan Hurdík (2)Jan Hurdík (2)Jan Lajsek (1)Jan Lokajíček (3)Jan Metelka (1)Jan Palička (2)Jan Pazdera (1)Jan Urban (8)Jan Wintr (1)Jana Beránková (1)Jana Ondrovičová (2)Jana Sedláčková (1)Jaromír Basch (1)Jaromír Tauchen (1)Jiří Bálek (2)Jiří Duba (3)Jiří Sobotka (4)Josef Kepert (1)JUDr. Miloš Deset, PhD. (1)JUDr. Ondřej Horák, Ph.D. (1)JUDr. Petr Čech, LL.M. (1)JUDr. Tomáš Sobek, Ph. D. (3)JUDr. Vojtěch Mihalík (2)Kamila Šrolerová (2)Karel Dyba (1)Karel Malý (1)Karel Svoboda (1)Karolina Adamová (7)Klára Švandelíková (2)Kristýna Bukovská (1)Ladislav Vojáček (1)Ladislav Vošta (1)Lenka Řehořová (1)Libor Dušek (1)Lucia Leflerová (1)Lukáš Bohuslav (1)Martin Cempírek (1)Martin Madej (1)Martin Novák (1)Martin Sita (1)Martin Štika (1)Martina Daduová (1)Martina Urbanová (1)Veronika Merjava (1)Mgr. Jiří Pokorný (1)Mgr. Michal Dittrich (1)Mgr. Miroslav Kaštyl (1)Mgr. Vladimír Lajsek (5)Michal Pašta (5)Michal Říha (3)Michal Skřejpek (2)JUDr. Milan Boroš (1)Milan Šimandl (1)Ondřej Mikula (1)Ondřej Preuss (1)Ondřej Švára (2)Patrik Koželuha (1)Pavel Boguský (1)Pavel Horák (1)Pavel Pikola (1)Pavel Švásta (2)Pavlína Zímová (1)Petr Najman (1)JUDr. Petr Osina Ph.D. (1)Petr Ráliš (1)Petr Tröster (1)Petra Měšťánková (2)Prof. JUDr. Ivo Telec, CSc. (2)prof. JUDr. PhDr. Karolina Adamová, DSc. (1)Renata Tvarohová (1)Renáta Vokrojová (1)Romana Červienková (2)Šárka Ošťádalová (2)Jan Kuklík, Michal Sobotka (1)Pavol Šuta (1)Krupová Tereza (1)Terezie Vondrášková (2)Tomáš Doležal (1)Tomáš Dvořák (1)Tomáš Jungwirth (1)Tomáš Prouza (1)Tomáš Strapec (1)Tomáš Střeleček (1)Tomáš Zach (1)Jan Kuklík, Michal Urban (1)Václav Pilík (1)Veronika Gerbelová (1)Veronika Pavlů (1)V. Vybral (1)Zdeněk Koudelka (1)Zuzana Žaludová (1) Aktuální trendy ve vymáhání kartelového práva EU i její členské státy se snaží kartely co nejvíce potlačovat. Foto: Chapmac. Činnost Evropské unie, potažmo všech jejích členských států na poli antitrustového práva, lze v posledních letech charakterizovat jako neutuchající snahu o nalezení co nejefektivnějších nástrojů vymáhání antitrustového práva, díky nimž by bylo odhaleno co nejvíce případů závadného jednání, a tak by ve svém důsledku byl naplňován jeden z primárních cílů Evropské unie – ekonomická prosperita, a s ní spojené zájmy a blaho spotřebitele. V souvislosti s tímto trendem a vznikem nových institutů v systému vymáhání soutěžního práva však lze vysledovat i určité napětí mezi jednotlivými nástroji vymáhání. Cílem tohoto článku je analyzovat vztahy a vazby mezi několika vybranými instituty vymáhání antitrustového, potažmo kartelového práva, a upozornit na potenciální negativní dopady jejich paralelní aplikace, případně nastínit varianty možných způsobů kooperace mezi těmito nástroji. Veřejnoprávní vymáhání antitrustového práva Je nepochybné, že v prostředí komunitárního i tuzemského antitrustového práva hraje dominantní roli veřejnoprávní vymáhání, tzv. public enforcement. Jeho podstata spočívá v existenci specializovaných orgánů – soutěžních úřadů na úrovni národní (v ČR je to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – ÚOHS), a Evropské komise – na úrovni komunitární. K plnění jejich primárního poslání – odhalování a trestání protisoutěžního jednání – jsou vybaveny rozsáhlými pravomocemi, od vyšetřujících, díky nimž mohou zaměstnanci úřadu podnikat neohlášená místní šetření podezřelých subjektů i v soukromých prostorách, po pravomoci represivní, díky nimž mohou subjektům usvědčeným ze závadného jednání ukládat mnohamilionové pokuty.1 Paleta témat, o kterých lze hovořit v souvislosti s veřejnoprávním vymáháním, je neobyčejně široká a svým rozsahem několikanásobně přesahující rozsah tohoto článku. Z tohoto důvodu se článek bude soustředit zejména na analýzu těch institutů, resp. vztahů a vazeb mezi těmito instituty, které jsou v současnosti v mechanismu veřejnoprávního vymáhání antitrustového práva vysoce aktuální, byť se některé z nich mohou jevit spíše jako okrajové. Řeč je především o programu leniency, česky programu shovívavosti, jakožto o mohutně se rozvíjejícím a v současné době velmi úspěšném nástroji vymáhání kartelového práva. Leniency program prošel a nadále prochází na komunitární i národní úrovni mnoha inovacemi, od marker systému2 až po tzv. hypotetickou žádost.3 Jak tomu bývá, jsou i tyto nové instituty podrobeny kritice, avšak navzdory tomu nelze leniency programu s ohledem na jeho dosavadní vývoj v žádném případě upřít, že patří k jednomu z nejperspektivnějších a v dlouhodobějším časovém horizontu i nejvýznamnějších nástrojů, kterými mechanismus vymáhání antitrustového, resp. kartelového práva disponuje.4 Jak bude však nastíněno níže, efektivita programu shovívavosti může být lehce ohrožena jinými nástroji mechanismu vymáhání kartelového práva, a to jak těmi veřejnoprávními, tak zejména druhým pilířem mechanismu vymáhání kartelového práva, tzv. soukromoprávním vymáháním (private enforcement). Ve srovnání s osvědčeným leniency programem se další institut veřejnoprávního vymáhání, který bude zmíněn, může jevit spíše jako experimentální pokus s nejistým výsledkem. Řeč je o institutu kriminalizace protisoutěžního jednání. Trestný čin uzavření kartelové dohody upravený v § 248 odst. 2 trestního zákoníku je sice vzhledem k novosti celé trestněprávní úpravy ryze aktuálním tématem, avšak o praktické využitelnosti předmětné skutkové podstaty lze polemizovat. Důvodem této skepse je především předpoklad, že orgány činné v trestním řízení nebudou schopny kvalifikovaně vyšetřit a postihnout toto protiprávní jednání s ohledem na skutečnost, že nedisponují žádnými předešlými zkušenostmi z této oblasti. Zakázané dohody představují svou povahou vysoce sofistikovaná ujednání a k jejich odhalení a správnému posouzení je tak přirozeně nezbytná dostatečná specializace a odbornost, kterou ale u orgánů činných v trestním řízení v tomto ohledu očekávat nelze. Dalším často skloňovaným problémem v souvislosti se zavedením této skutkové podstaty do trestního zákoníku je dopad kriminalizace na program leniency. O tomto však podrobněji níže v kapitole druhé. Posledním institutem, jehož propojení s ostatními nástroji bude v rámci tohoto článku zkoumáno, je institut narovnání, jakožto spíše procedurální aspekt veřejnoprávního prosazování kartelového práva. Narovnání lze v zásadě považovat za určitou dohodu mezi soutěžním úřadem a účastníkem správního řízení, na základě které se obě strany vzdávají některých práv, jež by jim náležela v případě konání standardního řízení – soutěžní úřady se vzdávají práva uložit vyšší pokuty, účastníci jistých procesních práv a možnosti „očištění“ ve formě zproštění obvinění ze spáchání protisoutěžního deliktu. Profitují obě strany – pro soutěžní úřad znamená narovnání urychlení a zjednodušení správního řízení, a potažmo tak i zvýšení efektivity fungování, pro účastníka je pak nejdůležitější ušetření času i peněz. Procedura narovnání se rozvíjí jak na komunitární, tak i národní úrovni, český ÚOHS ji dokonce použil i v praxi ve správním řízení např. se společností Kofola Holding.5 Avšak i narovnání a jeho použití jakožto ryze procedurálního nástroje může vést ke vzniku konfliktu s ostatními nástroji vymáhání. Soukromoprávní vymáhání kartelového práva Jak bylo konstatováno výše, veřejnoprávní vymáhání kartelového práva hraje v celém mechanismu vymáhání jednoznačně dominantní roli. V posledních letech však zejména na poli práva EU sílí snahy o vyšší rozvoj druhého pilíře prosazování soutěžního práva, tzv. soukromoprávního vymáhání. Soukromoprávním vymáháním lze rozumět „postup, kdy se porušení veřejného soutěžního práva dovolává jeden soukromý subjekt (soutěžitel, spotřebitel) vůči jinému privátnímu subjektu (zpravidla soutěžiteli) v soukromoprávních sporech. Tyto soukromoprávní spory nejsou řešeny Úřadem, nýbrž jsou projednávány soudy v občanskoprávním řízení. Jejich těžiště spočívá zejména v domáhání se přiznání nároku na náhradu utrpěné škody nebo vydání bezdůvodného obohacení, popř. v dovolávání se neplatnosti určitého právního úkonu (např. smluvního ujednání) pro rozpor se zákonem, a tím úniku povinnosti plnit své závazky daným právním úkonem založené.“6 Prvním významnějším krokem, který učinila Evropská komise ve snaze posílit postavení private enforcement v systému vymáhání, bylo vydání tzv. Zelené knihy – Žaloby o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel ES (dále jen „Zelená kniha“).7 8 Na Zelenou knihu, která díky svému konceptu inspirovanému mechanismem vymáhání v USA, neměla v evropském právním prostředí valný úspěch, navázala tzv. Bílá kniha o žalobách na náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel (dále jen „Bílá kniha“).9 Bílá kniha je založena na premise, že všechny osoby, které utrpěly škodu porušením práva EU v oblasti hospodářské soutěže, musí mít zajištěn rovný přístup k účinným nápravným mechanismům a plnému odškodnění za utrpěnou újmu. Bílá kniha rozpracovala několik okruhů, jež by implementací do národních právních řádů členských států měly vést k vyššímu rozvoji private enforcement, potažmo vzrůstajícímu počtu žalob o náhradu škody způsobené protisoutěžním jednáním. Mezi tyto okruhy patřilo např. zavedení kolektivních a reprezentačních žalob, přístup k důkazům, výše náhrady škody či otázka přesunu navýšené ceny (tzv. passing-on defence). Reakce Na Bílou knihu, potažmo její přijetí členskými státy, bylo velmi vlažné.10 Členské státy kritizovaly zejména přetrvávající hrozbu tzv. overcompensation neboli nadkompenzace,11 která byla identifikována i v dříve vydané Zelené knize, dále pak dopad na vnitřní koherenci vnitrostátních právních řádů a v neposlední řadě upozornily i na otázku nezbytnosti regulace této oblasti na komunitární úrovni. Co se týče ohlasů odborné veřejnosti, jejich obsahem byly z velké většiny výtky týkající se málo revolučního, až spíše skromného přístupu Bílé knihy.12 I přes tyto spíše negativní ohlasy Komise učinila další krok, kterým bylo vydání Návrhu směrnice týkající se pravidel platných pro žaloby na náhradu škody z titulu porušení č. 81 a 82 SES (dále jen „Návrh směrnice“).13 V zásadě lze o tomto dokumentu říci, že se v ničem zásadním neliší od své předlohy v podobě Bílé knihy. Snad i proto nebyly reakce členských států na Návrh směrnice opět příliš pozitivní.14 Po vydání Návrhu směrnice se vývoj v oblasti private enforcement na komunitární úrovni téměř zastavil. V současné době probíhá pouze veřejná diskuze ohledně dokumentu nazvaného Určení výše škody u žalob na náhradu škody při porušení čl. 101 nebo 102 Smlouvy,15 která má skončit k 30. září 2011, žádné jiné kroky ze strany Komise nebyly prozatím podniknuty. Vzhledem k poměrně dramatickému vývoji, který následoval po zveřejnění Návrhu směrnice, bude proto zajímavé sledovat, zda Komise, vystavena silné kritice jednotlivých členských států založené na argumentu, dle kterého harmonizace této oblasti není žádoucí a intervence EU do národních právních řádů nemá legitimní podklad, bude usilovat o další vývoj tohoto legislativního opatření, popř. zda vydá další, a především, jak nezbytnost těchto opatření zdůvodní. Vztah veřejnoprávního a soukromoprávního vymáhání antitrustového práva K provedení analýzy vztahu těchto dvou linií mechanismu vymáhání je zapotřebí identifikovat především hlavní rozdíly mezi nimi. Předně je nutné vidět zejména odlišnost v objektu, k jehož ochraně tyto mechanismy směřují. Veřejnoprávní prosazování primárně směřuje k ochraně efektivní hospodářské soutěže jako existujícího fenoménu před jejím omezováním. Objektem soukromoprávního prosazování je pak zájem jednotlivce a ochrana jeho soukromých práv.16 Další rozdíl spočívá v odlišnosti funkcí obou pilířů. Wouter P. J. Wils17 identifikuje tři hlavní úlohy vymáhání antitrustového práva. Jde především o vyjasnění a rozvoj obsahu jednotlivých právních ustanovení obsahujících zákaz kartelových dohod, dále pak předcházení porušování těchto zákazů, a to zvláště cestou odstrašení a trestního postihu, a konečně odstranění následků porušení formou kompenzace za účelem dosažení úplné spravedlnosti.18 Z toho je jasně patrné, že první dvě slouží převážně veřejnoprávním účelům, zatímco třetí je příznačná svým soukromoprávním charakterem. Po provedení definic obou linií v úvodu článku a nalezení nejzásadnějších rozdílů mezi nimi lze říct, že se jedná o dva relativně samostatné, na sobě nezávislé systémy, jež oba ovládá jiná metoda právní regulace, oba mají rozdílné funkce i účel. Jakkoli se tedy může zdát, že se jedná o dvě naprosto odlišné větve, skutečností je, že public a private enforcement jsou navzájem propojené a doplňující se pilíře systému prosazování antitrustového práva. Je ale nesporným faktem, že veřejnoprávní vymáhání má dominantní postavení, a to především díky tomu, že je zaštítěno státní mocí, díky níž disponuje efektivními vyšetřovacími i sankčními pravomocemi. Národní soutěžní úřady jsou tak při odhalování a prokazování porušení soutěžních norem v mnohem lepším postavení než soukromí žalobci. Důležitým argumentem ve prospěch public enforcement je také povaha sankčních nástrojů. Zatímco private enforcement dovoluje sankcionovat porušitele pouze uložením finančního postihu, public enforcement disponuje širší paletou sankcí, včetně zbavení pracovní funkce19 či uvěznění.20 Soukromoprávní prosazování je vhodným doplňkem veřejnoprávního zejména vzhledem k faktu, že soutěžní orgány nejsou schopny postihnout obrovský počet případů protisoutěžního jednání, ke kterému dnes a denně dochází, ať už z důvodů finančních či personálních, a zaměřují se tak na ty nejkřiklavější případy porušení soutěžních pravidel.21 V souvislosti s tím se tak často mluví o tzv. enforcement gap – mezeře ve vymáhání. Zájmy soukromých žalobců se ale významně liší od zájmů soutěžních autorit, které musí pečlivě zvažovat, jak dosáhnout optimálního vymáhání v závislosti na omezených zdrojích financí. Soukromí žalobci jsou motivováni především potenciálním ziskem a nemají žádný důvod starat se o to, zda svou žalobou přispějí k nastolení optimálního stavu vymáhání.22 Nicméně právě tato divergence v zájmech může přispět k pomyslnému zaplnění „enforcement gap“. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že o vedoucí roli veřejného vymáhání nelze pochybovat, nicméně v poslední době se zdá, že sílí snahy o to, aby soukromé prosazování kartelového práva ztratilo svůj doplňkový charakter a postavilo se na roveň veřejnoprávnímu prosazování, nebo se mu alespoň co nejvíce přiblížilo. O tom, jak se tyto snahy (ne)setkávají s úspěchem, bude níže dále pojednáváno. 2. Vztahy mezi nástroji antitrustového vymáhání práva Jak bylo v textu několikrát předjímáno, tato kapitola je vyústěním předešlých stručných rozborů jednotlivých nástrojů vymáhání antitrustového, nebo lépe řečeno kartelového práva, přičemž si klade za cíl zhodnotit možnosti jejich společného fungování, popř. nastínit varianty možných řešení v situaci, kdy se zdá, že paralelní aplikace některých nástrojů v praxi je vyloučena. Je evidentní, že tato situace není pouze modelová, a to zejména v případě současného užití prvků veřejnoprávního vymáhání i soukromoprávního vymáhání. Soukromoprávní prosazování sleduje odlišný cíl než jeho veřejnoprávní alternativa, a tak není divu, že se dostává do střetu jak s programem leniency, tak i s myšlenkou trestněprávního postihu pro kartelisty a procedurou narovnání. Tuto kolizi institutů lze nejlépe charakterizovat jako podkopávání základů fungování těchto nástrojů, které zákonitě musí vést k jejich nižší efektivitě. K nežádoucí disharmonii ale nedochází pouze mezi dvěma hlavními pilíři, ale také uvnitř jednoho z nich, konkrétně veřejnoprávního, kdy správné fungování leniency programu může být teoreticky narušeno jak kriminalizací kartelů, tak i narovnáním. Vliv soukromého vymáhání na veřejnoprávní nástroje V úvodu článku vyplynul z analýzy vztahu soukromoprávního a veřejnoprávního pilíře vymáhání kartelového práva závěr, dle kterého se jedná o relativně nezávislé, ale i jistým způsobem se doplňující součásti mechanismu vymáhání. Avšak výhody, které toto propojení přináší, se ve světle dalšího výkladu zdají pouze zdánlivé. Je totiž bez diskuze, že soukromoprávní vymáhání může mít na fungování veřejnoprávních institutů negativní dopad. Private enforcement versus leniency program Ke kolizi těchto dvou institutů dochází z jednoduchého důvodu. Žadatel o shovívavost, byť úspěšný, se po dobrovolném poskytnutí všech usvědčujících materiálů včetně svého doznání, stává velmi snadnou kořistí pro lovce v podobě soukromých žalobců. Nelze se tak divit žadateli, který si po zvážení těchto nepopiratelných skutečností, svou žádost o shovívavost rozmyslí. Výsledkem vzrůstajícího počtu soukromých žalob, který jde ruku v ruce s usilovnými snahami o zvýšení popularity private enforcement, pak může být významné podkopání základů leniency programu, jež může vést až k samotné destrukci tohoto nástroje.23 Tento, do extrému dovedený, scénář zajisté není v dohledné době reálný, nicméně ohrožení leniency programu soukromými žalobami je reálné až příliš. V Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů z roku 2006 je explicitně uvedeno, že žádost o shovívavost (úspěšná či neúspěšná) nemůže žadatele v žádném případě ochránit od soukromoprávních důsledků jeho účasti na protiprávním jednání podle čl. 81 Smlouvy o ES (resp. čl. 101 Smlouvy o fungování EU).24 Dle názoru autorky článku je tento přístup zcela v pořádku, protože nelze někoho, kdo si vědomě počínal nezákonným způsobem, jen tak zbavit odpovědnosti za jeho chování, a to ve všech směrech. Nicméně systém vyžaduje takové nastavení, kdy bude jednak zachována atraktivita leniency programu, ale také bude soukromým žalobcům umožněno dosáhnout kompenzace za utrpěnou škodu. Skloubení takových požadavků do přijatelné formy kompromisu bude sice nelehké, ale nevyhnutelné. Co se týče existence právní úpravy, která by přímo řešila ochranu žadatelů o shovívavost před soukromými žalobci, žádná taková není.25 Implicitně ji však můžeme dovozovat z ustanovení článků 31 až 35 Oznámení Komise o ochraně před pokutami z roku 2006, a také z ustanovení Bílé knihy, u níž ale musí být zohledněn její nezávazný charakter.26 Podrobněji nyní k úpravě v Oznámení z roku 2006. Předně, veškeré informace poskytnuté žadatelem o shovívavost Komisi včetně tzv. prohlášení podniku se stávají součástí spisu a mohou být Komisí použity jako důkaz. Avšak aby tyto informace byly dostatečně chráněny, mají přístup ke spisu pouze adresáti tzv. sdělení námitek, přičemž je zakázáno jakékoli pořizování kopií a podobných záznamů. Jiným osobám je přístup odepřen. Dalším teoretickým opatřením ve prospěch ochrany žadatelů o shovívavost je možnost ústní formy podání prohlášení podniku. I přesto, že jsou tato opatření chvályhodná, bohužel nemají potenciál plně zabránit tomu, aby se inkriminované informace nedostaly do rukou soukromých žalobců. Součásti prohlášení podniku jsou totiž často použity a citovány v konečném rozhodnutí Komise, které je volně dostupné. Nastává tak tedy absurdní situace, kdy žadatel o shovívavost, který získal imunitu od Komise, se ocitá v mnohem těžší situaci než ti účastníci kartelu, kteří o shovívavost nepožádají, neposkytnou usvědčující informace a nejsou tak vystaveni žalobám soukromých žalobců.27 Tento stav je samozřejmě nežádoucí, a proto je zapotřebí hledat jiná řešení. Při hledání optimálního řešení je třeba vycházet z modelové situace, kdy žadatel o shovívavost je obeznámen s potenciální hrozbou soukromých žalob o náhradu škody, ale toto riziko je dostatečně vyváženo opatřeními, která zmírní možný negativní dopad těchto žalob. Existuje několik variant, kterými lze tohoto stavu dosáhnout, přičemž některé z nich jsou i ověřené praxí. Za sofistikované lze považovat řešení, se kterým přišla již Zelená kniha, resp. doprovodný Pracovní dokument.28 Zde je v článcích 235 a 236 navrhováno řešení spočívající v tom, že úspěšnému žadateli o shovívavost bude výměnou za poskytnutí informací o dalších členech kartelu snížena částka, kterou na něm soukromí žalobci nárokují v rámci náhrady škody.29 Svou povahou se tento návrh velmi blíží tzv. leniency plus.30 Jak známo, Zelené knize byla vyčítána její přílišná snaha o napodobení amerického systému, a tak návrhy v ní obsažené nebyly uvedeny do praxe. V tomto konkrétním případě je to ale možná spíše škoda, zvlášť pokud by byl systém nastaven tak, že žalovanému by byla částka odškodnění snižována přímo úměrně s tím, kolik dalších účastníků kartelu by bylo s jeho pomocí usvědčeno. Mohlo by tak dojít k optimálnímu vyvážení zájmů jak soukromých žalobců, tak i žadatelů o shovívavost v pozici žalovaných, a nadto by bylo též docíleno vysoké míry detekce kartelů a kartelistů, což koresponduje s naplněním cíle veřejnoprávního vymáhání, totiž odstrašením. Další návrh obsažený v Pracovním dokumentu k Zelené knize směřoval k zavedení omezené odpovědnosti úspěšných žadatelů o shovívavost. Obecně je systém náhrady škody založen na principu, kdy všichni účastníci kartelu odpovídají za způsobenou škodu společně a nerozdílně. Zvýhodnění žadatelů o shovívavost pak mělo spočívat v omezení jejich odpovědnosti přímo úměrně k velikosti jejich podílu na trhu, kterého se kartel dotýkal, zatímco ostatní účastníci kartelu by stále nesli odpovědnost solidárně. Na tomto místě je třeba podotknout, že tento návrh není jen suchou teorií. Naopak, jeho velmi dobrá praktická využitelnost se osvědčila na příkladu Spojených států amerických, kde se uplatňuje v kombinaci s výše popsaným mechanismem snížení částky odškodnění jako odměny za spolupráci se soukromými žalobci.31 32 Autorka článku se domnívá, že tento typ opatření má potenciál být implementován i do evropského právního prostředí, a to navzdory všem kritikám protestujícím proti domnělé „amerikanizaci“. Je spíše na škodu, že návrhy Zelené knihy vyzněly do ztracena, a to zvláště ve srovnání s tím, co dále v této oblasti přinesl další dokument v režii Komise, Bílá kniha. Bílá kniha spolu s důrazem na ochranu prohlášení podniků přináší také návrh týkající se omezení občanskoprávní odpovědnosti úspěšného žadatele o shovívavost, a to pouze na nároky vznesené jeho přímými a nepřímými smluvními partnery.33 Ostatní osoby, které byly jednáním porušitele poškozeny, by se tak nemohly dožadovat spravedlivé kompenzace, což lze považovat za největší slabinu tohoto návrhu, neboť je v přímém rozporu s jedním z hlavních principů, na kterých je Bílá kniha založena, totiž, že každý má právo se domáhat plného odškodnění za utrpěnou újmu.34 35 Asi nejzajímavější se z pohledu autorky článku zdá varianta, která v sobě obsahuje i určité prvky narovnání. Jedná se o to, že žadateli o shovívavost by byla poskytnuta imunita či podstatně vyšší snížení pokuty v rámci programu leniency za podmínky, že dobrovolně odškodní soukromé žalobce, kteří se přihlásí se svým nárokem, a tak vlastně dojde mezi subjekty k modifikované formě narovnání.36 Tento typ řešení má svůj podklad v praxi, např. v USA je dobrovolná kompenzace poškozených stran jednou z podmínek pro získání imunity v rámci leniency programu,37 a příklady jeho použití lze nalézt dokonce i evropské aplikační praxi,38 avšak ani Evropská komise ani soutěžní úřady jednotlivých členských států do svých leniency programů podobnou podmínku nezačlenily.39 40 Z uvedeného je tedy zřejmé, že variant, jak vyřešit střet mezi leniency programem a soukromoprávním vymáháním práva je mnoho. Některé mají naději na úspěch větší, některé menší, ale rozhodně nelze tvrdit, že se tyto dva instituty vymáhání kartelového práva vylučují. Je pouze nutné najít natolik sofistikované řešení, které dovolí jejich paralelní aplikaci, jež ve výsledku povede ke vzniku efektivnějšího mechanismu vymáhání kartelového práva. Private enforcement versus kriminalizace a narovnání Otázka vztahu soukromoprávního vymáhání a leniency programu je bezesporu nejpalčivějším tématem, ale zajímavá je i vazba k dalším institutům veřejnoprávního vymáhání. Co se týče vztahu soukromých žalob na náhradu škody a kriminalizace protisoutěžního jednání, je zapotřebí si uvědomit, že tyto dva nástroje nejsou spojeny společným subjektem. Žaloby na náhradu škody budou primárně směřovat k podniku, který se účastnil kartelové dohody, zatímco trestněprávní postih je charakteristický svou individuální povahou. Z tohoto pohledu mají tyto dva instituty spolu jen málo co dočinění, což také vylučuje možnost kolize, ale i vzájemné kooperace. Za zmínku ale stojí názor, dle kterého hrozba soukromými žalobami, stejně jako hrozba nepříliš vysokými pokutami pro podniky,41 resp. pro jejich zaměstnance, nebude nikdy znamenat tak závažný stimul, jakým je hrozba uvězněním.42 Vazba mezi soukromoprávním vymáháním a procedurou narovnání je svým významem zajímavější než shora uvedené. Lze zde vysledovat podobné problémové oblasti jako u leniency programu, což vychází z obdobného principu fungování obou nástrojů. Stejně jako u leniency totiž účastník řízení při narovnání zpřístupňuje určité typy informací, které mohou sloužit k jeho snazšímu usvědčení, ale především se ke svému prohřešku plně přiznává a akceptuje právní kvalifikaci svého jednání. Tento fakt přirozeně hraje do karet soukromým žalobcům, jejichž následné žaloby tak mají mnohem vyšší naději na úspěch. Další riziko lze pak spatřovat ve fakultativnosti narovnání. Díky ní se narovnání nemusí účastnit všichni účastníci kartelové dohody, z čehož je evidentní, že právě účastníci narovnání, kteří poskytli své dobrovolné přiznání, budou pro soukromé žalobce snadnější obětí.43 44 Zdá se tedy, že procedura narovnání může být soukromoprávním vymáháním potenciálně ohrožena.45 Při hledání způsobu řešení je namístě inspirace programem leniency, a to hlavně z důvodu mnoha společných rysů. Bude tedy zapotřebí především zabezpečit ochranu informací a samotných doznání, které podniky poskytují.46 Jak je ale vidět i na příkladu leniency, nemusí být tato ochrana vždy dostatečná. Proto se autorka článku domnívá, že k úplnému naplnění funkce a využití potenciálu, který v sobě narovnání bezesporu obsahuje, by bylo žádoucí uplatnit i další varianty řešení, které byly nastíněny v souvislosti s leniency programem. Vazby mezi nástroji veřejnoprávního vymáhání Jakkoli by se mohlo zdát, že příslušnost ke stejnému pilíři vymáhání, bude znamenat, že mezi jednotlivými nástroji panují pouze vztahy vzájemné symbiózy a kooperace, není tomu tak. Uvnitř veřejnoprávního pilíře totiž existují mezi nástroji i vazby, u kterých lze vysledovat prvky určitého napětí, které dle mínění některých pozorovatelů negativně ovlivňuje jejich účinnost. S ohledem na dosavadní obsah článku lze toto nejvhodněji demonstrovat zejména na příkladu vztahu leniency programu a kriminalizace protisoutěžního jednání, o něco méně naléhavě pak působí vazba mezi leniency a narovnáním. Leniency program vs. kriminalizace protisoutěžního jednání Pokud byly pro žadatele o shovívavost soukromé žaloby závažnou hrozbou, pak možnost uvěznění za účast v kartelové dohodě pro ně musí být přímo noční můrou. Skutečně se nelze divit oprávněným obavám subjektů, kteří zvažují podání žádosti o shovívavost, že budou poté, co se dobrovolně přiznali k páchání této trestné činnosti, odsouzeni k několika letům odnětí svobody. Argument negativního dopadu na leniency program byl také jeden z nejsilnějších v diskuzi o (ne)vhodnosti zavedení nové trestní úpravy kartelových dohod v ČR.47 Dle názoru autorky článku nelze kolizi těchto dvou institutů v podmínkách stávající právní úpravy v ČR popírat. Nicméně je zapotřebí zdůraznit, že se jedná pouze o střet na teoretické úrovni, takže svým způsobem nijak nebezpečný. Je nutné si uvědomit, že Česká republika disponovala trestněprávní úpravou kartelů již před účinností nového trestního zákoníku, ale skutková podstata upravující mimo jiné kartelové dohody nebyla v praxi nikdy aplikována. I přesto, že není pochyb o tom, že nynější skutková podstata je koncipována mnohem lépe než její dřívější verze, bude dle názoru autorky tento trend pokračovat i nadále. To ale neznamená, že by se mělo rezignovat na hledání jakýchkoli řešení, která by pro příště tomuto střetu dokázala předcházet. Na globální úrovni totiž možnosti řešení vztahu leniency a kriminalizace existují, a jsou poměrně dobře propracované. Někteří odborníci v této souvislosti dokonce uvádí, že kooperací těchto, na první pohled kontradiktorních, nástrojů lze dosáhnout i zvýšené efektivity leniency programu, nikoli jeho destrukce.48 Toto řešení spočívá v existenci dvou typů programu leniency, a to jednak pro fyzické osoby (zaměstnance inkriminovaného podniku) a jednak pro samotné podniky. Popsaný model spolehlivě funguje v USA a principy jeho fungování lze popsat slovy jednoho z představitelů Antitrustového oddělení Ministerstva spravedlnosti USA takto: „Pokud podnik nahlásí své protisoutěžní chování v rámci Korporátního leniency programu, potom se celá společnost včetně jejího managementu vyhne trestnímu stíhání. Pokud ale podnik zaváhá či se rozhodne kartel nenahlásit, účastní se pomyslného závodu o imunitu s vlastními zaměstnanci.“49 Z tohoto je zřejmé, že hrozba vězením působí na zaměstnance vcelku zaručeně a může tak i posloužit ke zvýšení účinnosti programu shovívavosti. To vše ovšem za předpokladu existence příslušné právní úpravy. Nejdůležitější na tomto příkladu je ale to, že není třeba kriminalizaci protisoutěžního jednání šmahem odsuzovat, jako je tomu např. v ČR, ale spíše snažit se hledat další řešení, která jinde prokazatelně existují a fungují. Leniency program vs. procedura narovnání Na vztah leniency programu k narovnání je možné nahlížet ze dvou různých hledisek. Pro první z nich je charakteristické, že narovnání má sloužit pouze jako doplněk leniency programu, což je podpořeno především výší slevy z pokuty. Tento model aktuálně funguje na komunitární úrovni, kde je výše slevy z pokuty přesně upravena, a to tak, že smí činit max. 10 % z celkové výše udělené pokuty. Z toho lze také vyvodit jednoznačný závěr, že pro Komisi je při odhalování protisoutěžního jednání bezesporu prioritní fungování programu leniency, jež by mohlo být vyššími slevami z pokut v proceduře narovnání ohroženo.50 Druhé hledisko je charakteristické tím, že procedura narovnání svou povahou spíše supluje a nahrazuje program leniency. Fungování tohoto modelu lze v určitých rysech vysledovat na národní úrovni. Jak bylo uvedeno výše, český ÚOHS v návaznosti na aplikaci narovnání v případu společnosti Kofola Holding snížil celkovou výši pokuty o závratných 50 %. Takto razantní snížení pokuty v rámci podrobení se narovnání pak z pohledu případných žadatelů o leniency může vést ke značnému snížení atraktivity tohoto institutu. Z tohoto rozboru tedy vyplývá, že pro program shovívavosti může být narovnání jak prospěšné, tak i jistým způsobem nevhodné. Kritériem pro míru prospěšnosti, popř. nevhodnosti je pak nastavení systému, v jehož rámci k propojení těchto dvou nástrojů dochází. Osobně považuji za optimální takové nastavení systému, kdy narovnání slouží spíše k efektivnímu doplnění leniency programu, je jeho komplementární součástí a nedisponuje potenciálem jej jakkoli nahrazovat či dokonce ohrožovat. Tohoto stavu lze dosáhnout tehdy, pokud se snížení pokuty podniku za spolupráci se soutěžním úřadem bude pohybovat v rozmezí 10 – 20 %, to znamená v rozmezí, ve kterém nemůže nijak konkurovat redukcím pokut ukládaných v rámci leniency programu.51 Příliš vysoká sleva z pokuty by totiž podniky mohla dovést k pasivnímu vyčkávání toho, kdy bude kartelová dohoda odhalena, aby posléze pouze přistoupily na narovnání, s již jistým fixním snížením pokuty. Tento přístup zajisté není žádoucí, a to i přes množství kritických hlasů, které zdůrazňují, že desetiprocentní snížení pokuty nebude pro podniky dostatečným lákadlem. Osobně jsem toho názoru, že při stanovování procentní sazby snížení pokuty musí být vždy přihlédnuto k tomu, jakou úlohu má narovnání především plnit. V případě, že v systému hraje roli doplňkového institutu, který má zajišťovat hlavně urychlení řízení, je namístě stanovit slevu z pokuty přímo úměrnou jeho komplementárnímu charakteru. Pokud ale narovnání v zavedeném systému plní i funkci vyšetřovacího nástroje, není třeba se obávat odměnit podniky, které se proceduře podrobí, vyšší slevou z pokuty. Mario Monti, bývalý eurokomisař pro hospodářskou soutěž, v jednom ze svých projevů prohlásil: „Kartely jsou rakovinou otevřeného tržního hospodářství, jež tvoří samotný základ Evropského společenství.“52 K úplnému zahubení této zákeřné nemoci bude zapotřebí nalézt účinný lék v podobě silného, stabilního a efektivního systému vymáhání a prosazování kartelového práva. Vzhledem k četnosti zpráv o odhalení dalších a dalších kartelů, ať už na komunitární či tuzemské úrovni, je třeba si přiznat, že tímto plně fungujícím lékem prozatím nedisponujeme. Avšak zároveň fakt, že kartelové dohody byly odhaleny, svědčí o tom, že jsme minimálně na dobré cestě. Dle mého názoru je jistým způsobem naivní domnívat se, že může být dosaženo stavu, kdy kartely přestanou nadobro vznikat. Na to rovněž upozorňuje i Monti, když slovy ekonoma Adama Smithe říká, že soutěžitelům je imanentní tendence ke spiknutí, jež pro ně může znamenat zisky vyšší než ty, které by získali řádnou soutěží.53 Je tedy důležité snažit se vybudovat takový systém vymáhání, který by v co nejvyšší možné míře umožňoval odhalování a trestání kartelových dohod, když ambice na jejich úplné vymýcení nejsou reálné. Závěrem je na místě zhodnotit, jak moc či málo se aktuální systém vymáhání kartelového práva se všemi jeho kladnými i stinnými stránkami přibližuje představě o jeho optimální podobě. Z letmé sumarizace tohoto článku vyplývá, že ve sféře kartelového práva existuje mnoho nových trendů, jejichž primárním cílem je přispět k rozvoji a upevnění pozice kartelového práva, potažmo jeho vymáhání. Podrobnějším rozborem těchto trendů ale často zjistíme, že díky jejich jednotlivým částem, celkové koncepci anebo vztahu k ostatním institutům mechanismu vymáhání k plnění výše zmíněného cíle příliš nepřispívají. Příkladem budiž soukromoprávní vymáhání kartelového práva. Ať už byli jeho propagátoři vedeni jakkoli vznešenými záměry, soukromoprávnímu vymáhání se v rámci EU dostalo spíše negativní odpovědi. Paleta argumentů proti začíná nežádoucím dopadem na leniency program a končí nedostatečným oprávněním Komise k regulaci této oblasti. Nechuť členských států k harmonizaci svých právních řádů bude Komise překonávat jen těžko. Ne všechny současné trendy plynoucí z iniciativy Komise však dopadají tak tristně. Příkladem z opačného konce budiž program leniency. Nepopiratelným důkazem jeho úspěšnosti je statistika celkové výše uložených pokut, která se od roku 2002 do roku 2007 desetinásobně zvýšila,54 přičemž toto zvýšení je dle názoru odborníků zejména zásluhou Leniency programu z roku 2006.55 Z uvedeného je zřejmé, že některé z nástrojů vymáhání kartelového práva slaví úspěch, jiné nikoli, což je dle názoru autorky článku zcela přirozená věc. Nicméně je důležité, aby se i u těch, které se zdají být méně prospěšnými, hledaly stále nové možnosti jak je zdokonalit či lépe zakomponovat do stávajícího systému. Stagnace v rozvoji a uváznutí na mrtvém bodě s vidinou relativně fungujícího systému by, s ohledem na poměrně významnou adaptabilitu účastníků kartelových dohod, mohlo vést v mechanismu vymáhání kartelového práva ke zhoubným následkům. V boji s kartely, představujícími rakovinové nádory soutěžní politiky, je tak třeba nepolevovat. Veronika Pavlů: Current Issues of Competition Law Enforcement This article deals with current issues in competition or antitrust law enforcement and its aim is to consider relationships among the instruments which can lead to higher efficiency and cooperation or on the contrary to the mutual negative influence. The article is drawn up as a analysis of two main pillars of competition enforcement – the public one and the private one. The public pillar describes three parts of the public enforcement – leniency programme, criminalization of anticompetitive conduct and procedure of direct settlement. Private enforcement part is focusing on the current development of private enforcement on European level. The main part of the article deals with the links between the public and private enforcement and considers relationships among all mentioned instruments, sets up possible solutions of their interference and points out the need of neverending development in this branch of law. Dle čl. 23 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o ES může Komise podnikům zapojených do kartelu uložit pokutu až do výše 10 % jejich celkového obratu za předchozí hospodářský rok. ↩ Marker systém spočívá, zjednodušeně řečeno, v rezervaci pořadí prvního žadatele o shovívavost v pomyslné frontě před dalšími potenciálními žadateli, to vše za předpokladu, že plná imunita bude udělena právě tomuto, v pořadí prvnímu, žadateli. Cílem markru je dát žadateli určitý čas ke shromáždění požadovaných informací a důkazů o kartelu, a po tuto dobu mu poskytnout jistou míru právní jistoty o svém pořadí ve vztahu k ostatním žadatelům. Právě tento nezanedbatelný element právní jistoty může žadatele více motivovat k podávání žádostí o shovívavost. ↩ Na základě tohoto institutu mohou potenciální žadatelé o shovívavost předložit Komisi anonymně soubor důkazů sloužících k odhalení kartelu a Komise jim musí poskytnout stanovisko, zda by tyto důkazy postačovaly k udělení imunity či nikoli. Anonymita tohoto podání však není úplná. Soutěžitelé totiž musí uvést jakého typu zboží a k jakému území se kartel vztahuje. V případě negativního stanoviska pak Komise může na základě získaných informací zahájit samostatné šetření, což je pro žadatele přirozeně velmi demotivující. ↩ Efektivitu právní úpravy leniency programu na úrovni EU lze přesvědčivě doložit např. výší uložených pokut. Více v Nový Leniency program. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Informační list č. 3, (2007), s. 18-20. (cit. 5. srpna 2011) Dostupné z: http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/Informacni_listy/2007/Infolist2007_03_leniency_final0.pdf. ↩ V listopadu 2007 zahájil ÚOHS správní řízení se společností Kofola Holding, během kterého bylo prokázáno, že společnost v průběhu let 2001 až 2008 uzavírala se svými odběrateli zakázané vertikální dohody o určení cen pro další prodej, jež jsou českým i evropským právem považovány za závažné porušení soutěžních pravidel. V okamžiku, kdy bylo zřejmé, že Úřad disponuje dostatečným množstvím usvědčujícího materiálu, Kofola sama podala žádost o započetí procedury narovnání a od této chvíle plně spolupracovala s Úřadem. Kofola v konečném návrhu narovnání uznala svou odpovědnost, včetně právní kvalifikace a trvání závadného jednání, určila maximální akceptovatelnou výši pokuty a zřekla se dalších procesních požadavků (nahlížení do spisu, ústní slyšení). Konečný návrh byl Úřadem přijat. Případ byl pravomocně ukončen vzhledem k faktu, že se Kofola vzdala práva podání rozkladu. ↩ RAUS, D., NERUDA, R. Zákon o ochraně hospodářské soutěže: Komentář a souvisící české i komunitární předpisy. 2. aktual. a přeprac. vydání. Praha: Linde Praha, 2006. s. 18. ↩ Ještě před vydáním Zelené knihy si Evropská komise nechala v roce 2004 zpracovat studii od britské právní firmy Ashurst, která identifikovala překážky bránící ve vývoji žalob na náhradu škody způsobené porušením evropských soutěžních norem. Studie konstatovala „ohromující různorodost a naprostou nevyvinutost“ celého systému, což potvrzoval i počet známých případů, který se zastavil na čísle 60. WAELBROECK, D., SLATER, D., EVEN-SHOSHAN,G. Study on the conditions of claims for damages in case of infringement of EC competition rules. Brusel: Ashurst, 2004, s. 146. (cit. 20. srpna 2011). Dostupné z: http://ec.europa.eu/competition/antitrust/actionsdamages/comparative_report_clean_en.pdf. ↩ Komise Evropských Společenství. Zelená Kniha o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel ES. KOM (2005) 672. (Cit. 20. srpna 2011). Dostupná z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/com/2005/com2005_0672cs01.pdf. ↩ Komise Evropských Společenství. Bílá Kniha o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel ES. KOM (2008) 165. (Cit 21. srpna 2011). Dostupná z: http://ec.europa.eu/competition/antitrust/actionsdamages/files_white_paper/whitepaper_cs.pdf. ↩ KORTMANN, J., SWAAK, C. The EC White Paper on Antitrust Damage Actions: Why the Member States are (Right to be) Less Than Enthusiastic? European Competition Law Review, 2009, č. 7, s. 340. ↩ Koncepce nadkompenzace spočívá v tom, že poškozený může vysoudit více než byla skutečná utrpěná škoda, koresponduje tedy s pojmy násobného či punitivního odškodnění (punitive / exemplary damages) charakteristickými pro systém vymáhání kartelového práva v USA, a jde tak ruku v ruce s odstrašujícím principem, nikoli s principem kompenzačním. ↩ Podrobněji EDITORIAL Common Law Market Review. „A little more action please! – The White Paper on Damages actions for breach the EC antitrust rules“. Common Law Market Review, 2008, č. 45(3), s. 609-615. ↩ Proposal for a Council Directive on rules governing damages actions for infringements of Articles 81 and 82 of the Treaty. ↩ Po neoficiálním zveřejnění textu Návrhu směrnice byly reakce jednotlivých členských států natolik nelichotivé, že se Komise rozhodla Návrh směrnice stáhnout. ↩ Quantification of harm caused by infringements of the EU antitrust rules. ↩ RAUS, D., ORŠULOVÁ, A. Aktuální aplikační otazníky soukromoprávního prosazování dodržování veřejného soutěžního práva v České republice a na Slovensku. Justičná revue, 2009, č. 12, s. 1656. ↩ Profesor na King’s College London, člen Legal Service of the European Commission, považován za vedoucí autoritu v oblasti antitrustového práva a jeho vymáhání. ↩ WILS, P. J. W. The Relationship between Public Antitrust Enforcement and Private Actions for Damages. World Competition, 2009, č. 32(1), s. 5-12. ↩ Tzv. director disqualification; typ sankce používaný např. ve Velké Británii. Ukládá ji kompetentní soud na žádost soutěžního úřadu (Office for Fair Trading) řediteli / manažerovi, jehož jednání či příkazy zapříčinily porušení soutěžních pravidel. Doba, kdy má zakázáno účastnit se vedení jakékoli společnosti, může dosáhnout až 15 let. Pokud by tento zákaz byl porušen, bude skutek kvalifikován jako trestný čin. Blíže ve WILS, P. J. W. Is criminalization of EU Competition Law the Answer? World Competition, 2005, č. 28(2), s. 34. ↩ WILS, P. J. W. The Relationship between Public Antitrust Enforcement and Private Actions for Damages. World Competition, 2009, č. 32(1), s. 8. ↩ WILS, P. J. W. The Relationship between Public Antitrust Enforcement and Private Actions for Damages. World Competition, 2009, č. 32(1), s. 9. ↩ WALSH, D. J. Carrots and Sticks – Leniency and Fines in EC Cartel Cases. European Competition Law Review, 2009, č. 1, s. 32. ↩ Čl. 39 Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů z roku 2006. ↩ V úvahu je brána situace právní úpravy na komunitární úrovni, nikoli na úrovni jednotlivých členských států. ↩ Bílá Kniha o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel ES. KOM(2008)165, čl. 2.9. ↩ SANDHU, J. S. The European Commission’s Leniency Policy: A Success? European Competition Law Review, 2007, č. 3, s. 155. ↩ Comission Staff Working Paper. Annex to the Green Paper. SEC (2005) 1732. (cit. 26. srpna 2011) Dostupné z: http://ec.europa.eu/competition/antitrust/actionsdamages/sp_en.pdf. ↩ Zelená kniha byla na rozdíl od Bílé knihy příznivě nakloněna možnosti násobků skutečné škody – tzv. double damages. V konkrétním případě tak měla být nárokovaná částka snížena o 50 %, jednalo se tedy už pouze o klasické odškodnění (single damages), které by musel žalovaný zaplatit. ↩ Nástroj používaný např. v USA. Spočívá v motivaci podniku zapojeného do určitého kartelu k udání dalších kartelů na nesouvisejícím trhu, ve kterých figuruje, odměnou za úplné získání imunity v prvním kartelu a snížení pokuty v dalších. Blíže např. BILLIET, P. How Lenient is the EC Leniency Policy? A Matter of Certainty and Predictability. European Competition Law Review, 2009, č. 1, s. 20. ↩ Antitrust Criminal Penalty Enhancement and Reform Act (2004). ↩ WILS, P. J. W. Leniency in Antitrust Enforcement: Theory and Practise. World Competition, 2007, č. 30(1), s. 27, 57-58. ↩ Bílá Kniha o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel ES. KOM (2008)165, čl. 2.9. ↩ Bílá Kniha o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel ES. KOM (2008) 165, čl. 1. 2. ↩ Není bez zajímavosti, že proti tomuto navrhovanému opatření se ve svém vyjádření k Bílé knize postavil i český ÚOHS. Argumentoval přitom tím, že získání celé imunity či snížení pokuty musí být pro žadatele o shovívavost dostatečnou motivací. Je zřejmé, že Úřad si je velmi dobře vědom, na jaké úrovni vývoje se soukromoprávní vymáhání v ČR nachází a že v současnosti nepředstavuje velké nebezpečí. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. The position of the Office for the Protection of the Czech Republic to the White Paper on Damages Actions for breach of the EC antitrust rules (cit. 29. srpna 2011). Dostupné z: http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/Ke_stazeni/White_Paper_-_Czech_Republic.doc. ↩ WILS, P. J. W. The Relationship between Public Antitrust Enforcement and Private Actions for Damages. World Competition, 2009, č. 32(1), s. 19-20. ↩ US Department of Justice, Corporate Leniency Policy (cit. 29. srpna 2011). Dostupný z: http://www.justice.gov/atr/public/guidelines/0091.pdf. ↩ Rozhodnutí Komise ES ze dne 21. 10. 1998 OJ1998/L 24, Preinsulated Pipes a Rozhodnutí Komise ze dne 30. října 2002 OJ2003/L 255/33, Nintendo Distribution – v obou došlo ke snížení uložené pokuty Komisí výměnou za poskytnutí dobrovolného odškodnění poškozených stran. Evropská Komise ale odmítla garantovat právo na takové snížení pokuty v každém případě a Soud prvního stupně potvrdil, že Komise nemá žádnou povinnost tak činit. WILS, P. J. W. The Relationship between Public Antitrust Enforcement and Private Actions for Damages. World Competition, 2009, č. 32(1), s. 19-20. ↩ V souvislosti s tímto řešením je jako benefit zmiňováno také významné ušetření zdrojů soutěžních úřadů, které budou moci své síly více soustředit na odhalování kartelů a jejich trestání, a nikoli na usnadňování získání kompenzace soukromým žalobcům. ↩ Pokuty, jež by byly dostatečné k efektivnímu zastrašení od zapojování se do kartelových dohod, by musely dosáhnout 150 – 200 % celoročního obratu podniku. WERDEN, G. J. Sanctioning Cartel Activity: Let the Punishment Fit the Crime. European Competition Journal, 2009, č. 5(1), s. 28-29; WILS, P. J. W. Is criminalization of EU Competition Law the Answer? World Competition, 2005, č. 28(2), s. 137. ↩ WILS, P. J. W. Is criminalization of EU Competition Law the Answer? World Competition, 2005, č. 28(2), s. 147-148. ↩ Paralela s leniency programem je opět nasnadě – i zde jsou totiž účastníci kartelu za způsobenou škodu odpovědní společně a nerozdílně. ↩ NERUDA, R. Evropská Komise přijala pravidla pro narovnání v soutěžních věcech. Právní zpravodaj: časopis pro právo a podnikání, Praha : C.H. Beck, 2008 č. 9, s. 6. ↩ Zde je ale nutné vzít v potaz, na jaké úrovni se soukromoprávní vymáhání v dané zemi nachází. V zemi, jakou je ČR, s jejím nulovým rozvojem private enforcement, se dá o možnosti ohrožení hovořit pouze v teoretické rovině. ↩ Již nyní je toto realizováno zejména vyšší stručností konečného rozhodnutí (ve srovnání s jeho standardní verzí), která znesnadňuje soukromým žalobcům prokázání příčinné souvislosti. ↩ Podrobněji v NERUDA, R. Nejen o kriminalizaci kartelů. (cit. 31. srpna 2011) Dostupné z: http://jinepravo.blogspot.com/2009/01/nejen-o-kriminalizaci-kartel.html. ↩ WILS, P. J. W. Is criminalization of EU Competition Law the Answer? World Competition, 2005, č. 28(2), s. 141-142. ↩ HAMMOND, S. D. Cornerstones of an Effective Leniency Program. (cit. 31. srpna 2011) Z konference ICN Workshop on Leniency Programs (Sydney, 22., 23. listopadu 2004). Dostupné z: http://www.justice.gov/atr/public/speeches/206611.htm. ↩ NERUDA, R. Evropská Komise přijala pravidla pro narovnání v soutěžních věcech. Právní zpravodaj: časopis pro právo a podnikání, Praha : C.H. Beck, 2008 č. 9, s. 2. ↩ Srov. např. Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů OJ 2006/C 298/11, čl. 26. ↩ Monti, M. Fighting Cartels Why and How? Why should we concerned with cartels and collusive behaviour? Z projevu na 3. konferenci Severské soutěžní politiky (Stockholm, 11. a 12. září 2000) (cit. 3. září 2011). Dostupný z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/00/295&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en. ↩ Statistika situace kartelů, včetně výše uložených pokut k datu 25. 1. 2010 (cit. 3. září 2011). Dostupné z: http://ec.europa.eu/competition/cartels/statistics/statistics.pdf. ↩ WALSH, D. J. Carrots and Sticks – Leniency and Fines in EC Cartel Cases. European Competition Law Review, 2009, č. 1, s. 30. ↩ Stáhnout článek jako PDF Článek vyšel 26.2.2012v rubrice Ekonomika, EU a mezinárodní právo, Obchodní a finanční právo Mgr. Veronika Pavlů je absolventkou Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V současné době pracuje na pozici advokátního koncipienta v pražské advokátní kanceláři se specializací na obchodní a občanské právo. V oblasti práva obchodního se autorka blíže zajímá o právo hospodářské soutěže, zejména o problematiku kartelových dohod.

https://www.autoweb.cz/nejhorsi-myty-o-pravidlech-jizdy-po-dalnici-cast-1/

Nejhorší mýty o pravidlech jízdy po dálnici - část 1. - Autoweb.cz autoweb.cz > poradna > Nejhorší mýty o pravidlech jízdy po dálnici – část 1. Nejhorší mýty o pravidlech jízdy po dálnici – část 1. Jak se na předjíždění, nezařazování se, problikávání, vybrzďování, vytlačování a podobné praktiky dívá zákon? V současné době plní stránky některých webů bulvárně šťavnaté popisy březnové nehody na D1, kdy se pravděpodobně střetla při přejíždění z pruhu do pruhu dvě auta na dálnici a jedno z nich skončilo mimo dálnici. Opakuji znovu „pravděpodobně střetla“, protože zatím nikdo nepotvrdil nebo nevyvrátil, zda ke střetu skutečně došlo a pokud ano, v jakém rozsahu. K tomu se dostanu dále v otázce posuzování viny na nehodě a odpovědnosti konkrétního účastníka nehody za následky, které nemohl ovlivnit a které spočívaly v jednání poškozeného a jeho neadekvátní reakci na protiprávní jednání původce nehody (v trestním právu teoreticky poměrně zajímavá otázka aneb odpovídám za to, když spolujezdec vyskočí za jízdy z auta, kterému selhaly brzdy a přitom se zabije?). Když odhlédnu od prvotřídně manipulativního a hystericky-davového podání bulvárními médii a honu na čarodejnice, u kterého velké množství nezúčastněných čtenářů demonstruje pokročilé jasnovidecké schopnosti ohledně toho, co se stalo, ačkoliv z nich nikdo na místě nehody nebyl a jediné, na čem staví svou krvelačnou a hněvuplnou touhu ukřižovat řidiče Superbu je nekvalitní záznam z videa na dálnici, na kterém není ani poznat, kdo je kdo, ukázaly chaty pod jednotlivými články elementární neznalost řady řidičů ohledně pravidel provozu na dálnici. A protože trocha právní osvěty neuškodí, podíváme se společně na skutečný právní stav pravidel silničního provozu ve vztahu k provozu na dálnicích, o kterém, jak se ukazuje, panuje hodně nejasností. Soustředím se zejména na pravidla týkající se předjíždění na dálnici, přejíždění z pruhu do pruhu a jízdu v jízdních pruzích. 1) Jízda v jízdních pruzích Základní pravidlo ust. §12 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. stanoví:“ Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.“ Při jízdě na dálnici mimo obec je tedy možné používat levý nebo střední pruh pouze pro předjíždění nebo objíždění (otáčet se na dálnici nelze a odbočovat doleva asi nikde nejde). Neobstojí proto argumenty, že je pravý pruh zničený od kamionů, jakkoli to lze chápat, ani oblíbený sport řady řidičů, kteří předjíždějí auto v pravém nebo středním pruhu tak, že přejedou do toho pruhu už 200 metrů před předjížděným autem. Takový postup je v rozporu se shora uvedeným pravidlem. Předjíždět je sice na jedné straně nutné s dostatečnou rezervou a plynule, ale ne tak, že se na úroveň předjížděného auta dostane auto, které předjíždí, za 10 sekund nebo ještě později. To, co lze na dálnicích často vidět, tedy zarputilou snahu „nestahovat“ se do pravých pruhů na víceproudé dálnici jen proto, že je o dalších 200 metrů kamion, je proto v rozporu s pravidly silničního provozu a výrazně zhoršuje plynulost silničního provozu, kdy v pravém jedou kamiony 80, v prostředním 100 osobáky a v levém ti, co jedou tachometrových 120, takže se po dálnici rychleji jet prakticky nedá, i když má tři pruhy. Jen malou útěchou může být českým řidičům, že stejně neplynule a „sobecky“ jezdí i řidiči na západ od českých hranic (idylicky a narůžovo-lakovaně dávané řadou lidí za vzor plynulého a bezpečného provozu, ačkoliv praxe ukazuje stejné nedostatky). Propracovanou metodu neochoty se stahovat do pravých pruhů lze pozorovat např. kolem Mnichova, kde jsou na dálnici pruhy dokonce čtyři, ale všichni jedou 140 v tom úplně levém. Problém tedy není v počtu pruhů, ale v chování řidičů, kteří porušují pravidla silničního provozu tím, že odmítají používat „pomalejší“ pruhy, protože by za chvíli museli opět předjet a zase se vrátit a zase předjet a zase se vrátit a tak dokola. Pohodlnost a lenost řidičů pak vede k menší plynulosti silničního provozu. V každém případě je takové jednání v rozporu s pravidly silničního provozu a řidiči, kteří se domnívají, že nikoliv, se mýlí. Shora uvedené ohledně použití pruhů neplatí v obci, o tom ale jindy. Stručně a krátce – na dálnici se jezdí pouze vpravo, vlevo se pouze předjíždí (výjimkou je tzv. souběžná jízda v koloně) a po předjetí je řidič povinen se stáhnout zpět do pravého (ano, i mezi kamiony, pokud je to bezpečné) a předjíždět znovu až v okamžiku, kdy splní podmínky pro neohrožení a neomezení ostatních řidičů v levém pruhu (o tom dále). 2) Předjíždění na dálnici + přejíždění z pruhu do pruhu + dávání blinkru Tyto tři akce prakticky spadají do jednoho manévru, takže se na ně podíváme společně. Základní pravidlo dle ust. §12 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. stanoví:“ Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.“ A ještě definice ohrožení a omezení:“ …nesmět ohrozit znamená povinnost řidiče počínat si tak, aby jinému účastníku provozu na pozemních komunikacích nevzniklo žádné nebezpečí… …nesmět omezit znamená povinnost řidiče počínat si tak, aby jinému účastníku provozu na pozemních komunikacích nijak nepřekážel…“ A §17 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb.:“ Řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidiče jedoucí za ním.“ Jen na okraj podotknu, že za ohrožení při přejíždění z pruhu do pruhu jsou tři body. A teď to podstatné. Pokud jede řidič na dálnici v pravém pruhu a chce předjíždět, nesmí při přejíždění z pruhu do pruhu a při samotném předjíždění omezit a ani ohrozit vozidlo jedoucí v levém pruhu a za ním. Omezit pak znamená, jak uvádí definice shora, „nijak nepřekážet“. Je pak jasné, že nejedno předjíždění na dálnici, díky kterému zbrzdíte auto za sebou v těsné souvislosti se svým předjížděcím manévrem, je porušením shora uvedené povinnosti. Podstatné samozřejmě je, aby to bylo v souvislosti s přejížděním z pruhu do pruhu a samotným předjížděcím manévrem. Za jak dlouho tam už musí být to rychleji jedoucí vozidlo (tj. jestli za 2s nebo za 5s), aby to bylo porušení této podmínky, zákon neřeší a je na posouzení každého případu. Každodenní „posílání“ svého auta do levého pruhu na poslední chvíli, které je možno vidět často na dálnici, ačkoliv ve zpětném zrcátku vidím blízko předjíždějící vozidlo v levém pruhu, je porušením shora uvedené povinnosti bez ohledu na rychlost takového vozidla (o tom dále). Na druhou stranu za porušení takové povinnosti nelze považovat situaci, kdy přejedete do druhého pruhu a za 10s tam přilítne rychlé auto. Pokud současně předjíždíte (a není to bezdůvodně pomalu – o tom též dále) a nemůžete se bezpečně po předjetí zařadit zpět do pravého, porušení pravidel to není. Rozhodujícím kritériem pro posouzení daných okolností a toho, jestli je to jen omezení (což se ale také nesmí) nebo už ohrožení (což je za 3 body), pak bude doba, za kterou (by) se auto v levém pruhu dostalo na vaši úroveň a tedy zejména intenzita brzdění nebo vyhýbání. Kapitolou samo o sobě je pak nedávání blinkru. Za to je nicméně jen pokuta, ale body žádné, jakkoliv to zejména na dálnici může být velmi nebezpečné. Závěrem lze uvést, že mylné domnění řady řidičů, že když vyhodí blinkr, že už mohou přejet z pruhu do pruhu, protože „upozornili“ toho druhého, že hodlají přejet, nezbavuje nikoho povinnosti neohrozit a neomezit. Alibismus typu „blikám, tudíž jedu a nečekám, jestli můžu“ je rovněž v rozporu se shora uvedenými pravidly při přejíždění z pruhu do pruhu 3) Pomalé předjíždění Základní pravidlo dle ust. §18 odst. 2, písm. a) a b) zákona č. 361/2000 Sb. stanoví:“ Tudíž šlapání na brzdu ve snaze „vychovat“ toho, kdo se mi lepí na kufr, ačkoliv to nevyžaduje bezpečnost silničního provozu (např. auto před vámi), je porušením shora uvedené povinnosti. Rovněž je porušením pravidel silničního provozu bezdůvodně pomalé předjíždění. To sice není nikde definováno, ale za bezdůvodně pomalé předjíždění lze s ohledem na charakter současného provozu a poddimenzování nejvyšší dovolené rychlosti a její nepřiměřenost moderním autům na dálnici považovat situaci, kdy se řidič pohybuje pod rychlostními limity, ačkoliv pro to není z hlediska bezpečnosti silničního provozu zjevný důvod. Pokud tedy na dálnici předjíždíte auta rychlostí 130 km/h, sotva lze takové jednání považovat za rozpor s pravidly silničního provozu, což vás ale nezbavuje povinnosti se okamžitě stáhnout před nejbližší vozidlo (pokud to je možné z hlediska bezpečnosti), pokud vás někdo další „tlačí“ a chce předjíždět rychleji. Základní povinnost stáhnout se do pravého pruhu proto není nijak dotčena tím, že řidič jede max. povolenou rychlostí, tj. 130 km/h. Pokud je bezpečné se stáhnout a je na to prostor, řidič to musí udělat, i když to znamená v důsledku pro takového řidiče i případně nutnost a povinnost brzdit v pravém pruhu tak, aby mohl zůstat bezpečně mezi auty, mezi které se zařazoval a rychleji předjíždějící vozidla mohla dál pokračovat v předjíždění tohoto vozidla. Pravidla nedovolují zůstávat v levém pruhu jen proto, že by řidič musel zvolnit při stažení se do pravého pruhu, což se mu nechce, protože by musel brzdit a zase zrychlovat (podmínkou samozřejmě je, že při zařazování neohrozí nebo neomezí toho, koho předjížděl, takže to neznamená, že vás někdo může nutit do nebezpečného nacpání se mezi dva kamiony). Pokud ale je možné se stáhnout, je to povinnost bez ohledu na to, že budete muset za chvíli zase zrychlovat, abyste mohli v souladu s pravidly předjet. S tím souvisí zákaz vyjíždět (přejíždět) z pomalejšího pruhu, pokud by nebyly splněny podmínky pod bodem 2) shora. Z toho podle pravidel plyne, že pokud je provoz takový, že řidič nemůže zpoza kamionů vyjet kvůli neustávajícími proudu rychle jedoucích vozidel v levém pruhu, musí čekat v pravém pruhu a třeba jet 80 km/h tak dlouho, než bude moct přejet z pruhu do pruhu dle podmínek pod bodem 2). 4) Brzdění rychlejšího Nemálo řidičů žije v domnění, že když jedou v levém 130, tak je nemá co kdo předjíždět. Standardní argument zní „rychleji jet stejně nesmí, tak co bych uhýbal“. Tento argument je z několika důvodů (a teď odhlížím od neprávních aspektů) právě s ohledem na pravidla silničního provozu nesprávný. Tak za prvé řidič tu není od toho, aby řešil, kdo jak jede, od toho tu je policie. „Výchovné“ brzdění je tedy v rozporu s povinností se po předjetí stáhnout do pravého pruhu. Za druhé, nikdo nikdy neví, proč kdo kam spěchá nebo proč prostě jede rychleji. Může se jednat o případ krajní nouze apod. Řidiči by tedy měli hledět na to, aby sami dodržovali pravidla, která jim zákon ukládá a nesnažili se „vychovávat“ ostatní, protože nikdy neví, proč ten druhý jede rychle a jestli nemá legitimní důvod. A právo takový legitimní důvod např. v podobě krajní nouze zákon zná. Není proto na řidiči, aby takové podmínky zkoumal. Pokud bude řidič rychlejšího auta chycen, bude na něm, aby obhájil své důvody pro rychlejší jízdu, ale rozhodně to není náplní práce nás ostatních řidičů, když je navíc takové jednání v rozporu s pravidly uvedenými shora. Příště se podíváme na další otázky. Čtěte také Nejhorší mýty o pravidlech jízdy po dálnici (část 2.) Diskuze: 211 komentářů 15.4.2010 7:00| autor: JUDr. Tomáš Beran Více o tématu: autopravidla silničního provozuprávopředjíždění

https://www.pamprofi.cz/33/pruzna-pracovni-doba-v-souvislostech-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EvMTzwP8b0yIcSLBevoOlMBMPf5zhRPB7Q/

Pružná pracovní doba v souvislostech | PaM profi - pracovní právo, mzdové účetnictví, personalistika Zaměstnanci jsou občas v práci nespokojení nikoliv se samotnou prací nebo odměňováním, ale svazuje je zaměstnavatelem pravidelně rozvržená pracovní doba. Kdykoliv si potřebují zařídit své osobní nebo rodinné záležitosti, musí žádat o dovolenou nebo neplacené volno. Zaměstnavatel předně nemusí takové žádosti vůbec vyhovět, a pokud ji chce zvážit, zpravidla ho zajímá i důvod uvolnění z práce. Ne každému zaměstnanci je příjemné, když má zaměstnavateli prozradit, že jde k rozvodové advokátce, psychiatrovi nebo chce pro jednou dát před prací přednost vyžití s přáteli, se kterými se dlouho neviděl. Tento problém může zaměstnavatel úspěšně eliminovat zavedením pružné pracovní doby (nezřídka považované za zaměstnanecký benefit) a zejména v době nedostatku pracovních sil získat na trhu práce před ostatními zaměstnavateli konkurenční výhodu. V neposlední řadě tento způsob rozvržení pracovní doby může být pro zaměstnavatele dokonce finančně výhodnější (při posuzování přesčasové práce), a proto se tomuto tématu budeme věnovat v následujícím příspěvku. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PRUŽNÉ PRACOVNÍ DOBY Obecně dle § 81 ZP platí, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. Pracovní doba se má rozvrhovat zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby má zaměstnavatel přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce. Zaměstnanec má být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. Pružná pracovní doba je dle § 85 odst. 1 až 3 ZP odlišná především tím, že zahrnuje časové úseky základní pracovní doby (povinný úsek) a volitelné pracovní doby (volitelný úsek), jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel. V základní pracovní době má být zaměstnanec na pracovišti, avšak v rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby, přičemž celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Zaměstnavatel určí, že zaměstnanci mají odpracovat každý týden stanovenou pracovní dobu v rozsahu 40 hodin týdně tak, že od pondělí do čtvrtka musí být přítomni na pracovišti vždy od 10 do 15 hodin (což je bez případných přestávek 20 hodin) a zbylých 20 hodin mohou odpracovat kdykoliv od pondělí do čtvrtka mezi 6 a 10 hodinou anebo 15 a 22 hodinou a v pátek mezi 8 a 20 hodinou. Je-li tedy u zaměstnavatele uplatněna pružná pracovní doba, může zaměstnanec ve vymezeném rozsahu ovlivňovat, kdy bude přítomen na pracovišti a lépe tak skloubit pracovní život se životem osobním a rodinným. ZAVEDENÍ PRUŽNÉ PRACOVNÍ DOBY Zaměstnavatel je dle § 37 odst. 1 písm. e) ZP o zavedení pružné pracovní doby povinen informovat dotčené zaměstnance, a to nejpozději do jednoho měsíce a v písemné formě. Bližší informace o pružné pracovní době může zaměstnavatel dle § 306 ZP rozvést také v pracovním řádu. I v případě pružné pracovní doby platí, že zaměstnavatel má dle § 16 ZP zajistit rovné zacházení se srovnatelnými zaměstnanci nikoliv pouze v oblasti odměňování, ale také ohledně jejich pracovních podmínek, mezi které se nepochybně řadí také pružná pracovní doba. Zaměstnavatelé, u kterých působí odborová organizace, by neměli dle § 99 ZP zapomínat na povinnost projednat opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby s odborovou organizací. POVINNÝ A VOLITELNÝ ÚSEK PRACOVNÍ DOBY Zaměstnavatel není nikterak omezen ve stanovení volitelného úseku pracovní doby. Nejčastěji zaměstnavatel stanoví časový úsek, kdy je pracoviště připraveno k tomu, aby v něm zaměstnanci konali práci (například otevírací doba areálu), a určí dobu, kdy vyžaduje dobu přítomnosti dotčených zaměstnanců na pracovišti (například za účelem porad a vzájemné součinnosti těchto zaměstnanců). Zaměstnavatel nařizuje pracovní dobu od pondělí do pátku od 8 do 20 hodin, z toho v každém dni určuje základní úsek pracovní doby od 10 do 15 hodin a všechny ostatní časové úseky tvoří volitelné úseky pracovní doby. Příslušné právní předpisy nepředepisují zaměstnavatelům, v jakém poměru mají být základní úseky a volitelné úseky pracovní doby, a proto zaměstnavatel tento poměr může zcela přizpůsobit svým provozním potřebám s přihlédnutím k osobním potřebám zaměstnanců. LIMITY PRUŽNÉ PRACOVNÍ DOBY Zaměstnavatel má současně dbát na to, aby zaměstnanec pracoval ve směnách v rozsahu nejvíce 12 hodin. V případě pružné pracovní doby zůstává zaměstnavatelům zachována i povinnost dle § 88 ZP poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. U vybraných skupin zaměstnanců je povinná bezpečnostní přestávka. Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku anebo konci pracovní doby a je-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut. Zaměstnavatel má dále povinnost dodržet při rozvrhu pracovní doby nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu. Za dobu odpočinku se považuje doba, ve které zaměstnanec není povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci a současně ani není na pracovišti připravený k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele (za dobu odpočinku se považuje i cesta zaměstnance na pracoviště zaměstnavatele a zpět). Mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny má zaměstnanec mít dle § 90 odst. 1 ZP nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami po dobu alespoň 11 hodin, zaměstnanec mladší 18 let po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě…

http://kraken.slv.cz/5Ao6/2011

5Ao6/2011 è. j. 5 Ao 6/2011-56 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Ludmily Valentové a soudcù JUDr. Lenky Matyá¹ové, Ph.D a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. v právní vìci navrhovatelù: (1) I. V., a (2) V. V., oba zastoupeni Mgr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Vinohradská 37, Praha 2, proti odpùrci: Mìsto Èerno¹ice, se sídlem Riegrova 1209, Èerno¹ice, o návrhu na zru¹ení èásti opatøení obecné povahy-regulaèního plánu pro lokalitu V Lavièkách v k. ú. Èerno¹ice è. 3/2009, vydaného usnesením Zastupitelstva mìsta Èerno¹ice è. 6/18 ze dne 15. 6. 2009 podle ustanovení § 101a a násl. s. ø. s., I. Øízení o návrhu na zru¹ení èásti opatøení obecné povahy-regulaèního plánu pro lokalitu V Lavièkách v k. ú. Èerno¹ice è. 3/2009, vydaného usnesením Zastupitelstva mìsta Èerno¹ice è. 6/18 ze dne 15. 6. 2009 s e z a s t a v u j e . Navrhovatelé se návrhem domáhají zru¹ení èásti opatøení obecné povahy-regulaèního plánu pro lokalitu V Lavièkách v k. ú. Èerno¹ice è. 3/2009, vydaného usnesením Zastupitelstva mìsta Èerno¹ice è. 6/18 ze dne 15. 6. 2009. Jednou z podmínek øízení a vìcného rozhodnutí o tomto návrhu je zaplacení soudního poplatku. Smyslem a úèelem zaplacení soudního poplatku je jednak to, aby úèastník tímto úkonem stvrdil, ¾e svému návrhu pøikládá urèitý nezbytný stupeò vá¾nosti a dùle¾itosti a ¾e se nejedná o podání podávané jen tak , jednak to, aby stát pøíjmy ze soudních poplatkù alespoò zèásti pokrýval náklady na financování výkonu veøejné moci, zejména pak náklady na èinnost orgánù provádìjících zpoplatnìná øízení èi úkony. Zákonodárce proto stanovil, ¾e není-li poplatek za øízení splatný podáním návrhu na zahájení øízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhùtì, kterou mu urèí; po marném uplynutí této lhùty pak soud øízení zastaví (§ 9 odst. 1 zákona è. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, dále jen zákon o soudních poplatcích ). Navrhovatelé souèasnì s podáním uvedeného návrhu nesplnili poplatkovou povinnost, která v tomto pøípadì vzniká ji¾ podáním ¾aloby nebo jiného návrhu (§ 4 odst. 1 písm. a/ zákona o soudních poplatcích). Nejvy¹¹í správní soud proto výzvou ze dne 13. 10. 2011, è. j.-26, vyzval navrhovatele, aby ve lhùtì do 7 dnù ode dne doruèení této výzvy zaplatili v kolcích soudní poplatek z podaného návrhu ve vý¹i 5000 Kè podle polo¾ky 18, bod 2 písm. b) Sazebníku poplatkù (pøípadnì v hotovosti nebo i bezhotovostnì) s pouèením, ¾e nebude-li soudní poplatek z návrhu na zahájení øízení ve stanovené lhùtì zaplacen bude øízení zastaveno (§ 47 písm. c/ s. ø. s., § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Tato výzva k zaplacení soudního poplatku ve vý¹i 5000 Kè byla doruèena navrhovatelùm dne 19. 10. 2011, kteøí tak mìli splnit svou poplatkovou povinnost nejpozdìji dne 26. 10. 2011. V této lhùtì v¹ak nebyl soudní poplatek uhrazen, a proto Nejvy¹¹í správní soud musel øízení o podaném návrhu zastavit pro nezaplacení soudního poplatku (§ 47 písm. c/ s. ø. s. z dùvodu uvedeného v ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Výrok o náhradì nákladù øízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ø. s. za pou¾ití ustanovení § 120 s. ø. s., podle nìho¾ ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení, bylo-li øízení zastaveno.

http://docplayer.cz/110062233-Navrh-provadeci-rozhodnuti-rady.html

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2015) 546 final 2015/0254 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Lotyšsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článků 168 a 168a směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty CS CS 2 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Důvody a cíle návrhu DŮVODOVÁ ZPRÁVA Podle čl. 395 odst. 1 směrnice 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH ) může Rada na návrh Komise jednomyslně povolit kterémukoli členskému státu, aby zavedl zvláštní opatření odchylující se od uvedené směrnice, jejichž cílem je zjednodušit postup výběru DPH nebo zabránit určitým druhům daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem. Dopisem, který Komise zaevidovala dne 8. dubna 2015, požádalo Lotyšsko o povolení nadále používat opatření odchylující se od obecných zásad, kterými se řídí nárok na odpočet DPH na vstupu u určitých osobních automobilů. Spolu s žádostí o prodloužení předložilo Lotyšsko zprávu o používání prováděcího rozhodnutí Rady 2013/191/EU, která obsahuje přezkum procentního podílu předpokládaného pro omezení nároku na odpočet. Žádost a zpráva byly dále doplněny dne 30. července V souladu s čl. 395 odst. 2 směrnice o DPH uvědomila Komise ostatní členské státy o žádosti Lotyšska dopisy ze dne 21. a 24. srpna Dopisem ze dne 24. srpna 2015 oznámila Komise Lotyšsku, že má již k dispozici veškeré informace, které považuje za nezbytné k posouzení žádosti. Obecné souvislosti Článek 168 směrnice o DPH stanoví, že osoba povinná k dani má nárok na odpočet DPH zaplacené na nákupech pro účely zdaněných plnění. Ustanovení čl. 26 odst. 1 písm. a) uvedené směrnice vyžaduje, aby se použití zboží, které tvoří součást obchodního majetku, pro soukromou potřebu považovalo za poskytnutí služby za úplatu, pokud je DPH z tohoto zboží odpočitatelná. Tento systém umožňuje vymáhat původně odpočtenou DPH, pokud jde o soukromé použití. V případě osobních automobilů je tento systém obtížně uplatnitelný, zejména z důvodu, že je obtížné určit míru užívání k soukromým a k obchodním účelům. Pokud se vedou záznamy, představuje jejich vedení a kontrola dodatečnou zátěž pro podniky i pro správní orgány, a to i v případě, že by Lotyšsko využilo možnosti stanovené v článku 168a směrnice o DPH s cílem omezit odpočet výdajů na služební automobily výší podílu, v jakém jsou osobou povinnou k dani využívány k podnikatelským účelům. Za účelem zjednodušení výběru DPH a boje proti daňovým únikům požádalo Lotyšsko v roce 2011 o jednotlivou odchylku umožňující omezit nárok na odpočet týkající se některých osobních automobilů na 80 %. Tato žádost o odchylku byla schválena Radou v rozhodnutí 2013/191/EU ze dne 22. dubna 2013 a její platnost skončí dne 31. prosince Některé kategorie vozidel byly z tohoto omezení výslovně vyloučeny, například automobily zakoupené pro účely dalšího prodeje, pronájmu či leasingu; automobily používané pro přepravu cestujících (např. vozidla taxislužby) nebo zboží; automobily používané autoškolami; automobily používané pořádkovými nebo záchrannými službami a automobily používané prodejci jako předváděcí vozy. Podniky by zároveň nemusely vést účetnictví spojené s daní ze soukromého použití. CS 2 CS 3 V souladu s čl. 6 písm. b) výše zmíněného rozhodnutí předložilo Lotyšsko zprávu o používání uvedeného rozhodnutí, která obsahuje přezkum procentního omezení. Na základě údajů, které Lotyšsko poskytlo, se zdá, že 80% míra odpočtu již neodpovídá skutečné situaci, a že by proto měla být snížena na 50 %. Lotyšsko podložilo nové procentní omezení statistickými údaji odvozenými od zvláštní daně na lehká vozidla vlastněná nebo držená obchodními subjekty a používaná na soukromé a obchodní činnosti. Podle informací předložených Lotyšskem byla zvláštní daň zaplacena za 79 % všech lehkých vozidel způsobilých k provozu, jež jsou držena nebo vlastněna právnickými osobami. Lotyšské orgány rovněž uvedly, že procentní podíl právnických osob, jež mají zaregistrováno alespoň jedno lehké vozidlo a jež platí zvláštní daň z lehkých vozidel, činil 87,6 % v roce 2012, 92,5 % v roce 2013 a 86,2 % v roce Kromě toho se u 99,6 % registrovaných podniků v Lotyšsku jedná o malé a střední podniky. Lotyšsko se domnívá, že na základě těchto statistických informací, jež zahrnují většinu osob povinných k dani, lze vyvodit, že tyto osoby užívají osobní automobily celkově z 50 % k soukromým účelům. Nové omezení by proto mělo být stanoveno ve výši 50 %. Všechny ostatní podmínky odchylky budou platit i nadále. Nový systém se tedy použije na všechny osobní automobily s nejvýše osmi sedadly kromě sedadla řidiče a do určité hmotnosti, které nejsou používány výhradně pro účely podnikání. Stejně tak by z omezení práva na odpočet byly rovněž vyloučeny osobní automobily, které se používají pro určité konkrétní činnosti, a bylo by s nimi zacházeno podle běžných pravidel: automobily zakoupené pro účely dalšího prodeje, pronájmu či leasingu; automobily používané pro přepravu cestujících (např. vozidla taxislužby) nebo zboží; automobily používané autoškolami; automobily používané pořádkovými nebo záchrannými službami a automobily používané prodejci jako předváděcí vozy. Vzhledem ke změně procentního podílu je spíše než prodloužení stávající odchylky vhodnější odchylka nová. Nová odchylka by měla být časově omezena do 31. prosince 2018, aby bylo možné posoudit, zda jsou podmínky, na kterých se odchylka zakládá, stále platné. Jakákoliv žádost o prodloužení by měla být doprovázena zprávou obsahující přezkum uplatňovaného procentního podílu, která by měla být spolu s touto žádostí zaslána Komisi do 31. března Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky Obdobná odchylující se opatření ve vztahu k nároku na odpočet daně byla povolena i dalším členským státům, a to i Lotyšsku rozhodnutím 2013/191/EU ze dne 22. dubna Článek 176 směrnice o DPH stanoví, že Rada rozhodne o tom, z jakých výdajů nelze DPH odpočíst. Do té doby Rada povoluje členským státům zachovat vyloučení, která existovala k 1. lednu Proto existuje celá řada ustanovení status quo, která nárok na odpočet u osobních automobilů omezují. Soulad s ostatními politikami Unie Nevztahuje se na tento návrh. 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA Právní základ Článek 395 směrnice o DPH. CS 3 CS 4 Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) Vzhledem k ustanovení směrnice o DPH, z něhož návrh vychází, spadá návrh do výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. Proporcionalita Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů: Toto rozhodnutí se týká povolení udělovaného členskému státu na základě jeho vlastní žádosti a nezakládá žádnou povinnost. Vzhledem k omezené oblasti působnosti odchylky je zvláštní opatření úměrné sledovanému cíli, jímž je boj proti daňovým únikům a zjednodušení výběru DPH. Volba nástroje Podle článku 395 směrnice o DPH je odchylka od společných pravidel pro DPH možná pouze v případě, že ji jednomyslně schválí Rada na návrh Komise. Rozhodnutí Rady je kromě toho nejvhodnějším nástrojem, neboť může být určeno jednotlivým členským státům. 3. VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů Nevztahuje se na tento návrh. Konzultace se zúčastněnými stranami Tento návrh vychází z žádosti podané Lotyšskem a týká se pouze tohoto členského státu. Sběr a využití výsledků odborných konzultací Nebylo třeba využít externích odborných konzultací. Posouzení dopadů Cílem návrhu rozhodnutí je v první řadě zjednodušit vybírání DPH v souvislosti s osobními automobily částečně užívanými pro neobchodní účely, a tento návrh má proto potenciální pozitivní dopad. Současně dochází k omezení daňových úniků v důsledku nesprávného vedení záznamů. Vzhledem k úzké oblasti působnosti dané odchylky a její omezené časové působnosti však její dopad bude v každém případě omezený. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie. 5. OSTATNÍ PRVKY Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv Návrh obsahuje ustanovení o skončení platnosti; automatickou lhůtu, která je pro uvedenou odchylku stanovena na 31. prosince CS 4 CS 5 2015/0254 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Lotyšsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článků 168 a 168a směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty 1, a zejména na čl. 395 odst. 1 uvedené směrnice, s ohledem na návrh Evropské komise, vzhledem k těmto důvodům: (1) Dopisem, který Komise zaevidovala dne 8. dubna 2015, požádalo Lotyšsko o povolení za určitých podmínek nadále používat opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článků 168 a 168a směrnice 2006/112/ES, aby mohlo omezovat nárok na odpočet DPH ve vztahu k výdajům spojeným s některými osobními automobily, které se nepoužívají výlučně pro obchodní účely. Žádost byla dále doplněna dne 30. července (2) V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES uvědomila Komise ostatní členské státy o žádosti Lotyšska dopisy ze dne 21. a 24. srpna Dopisem ze dne 24. srpna 2015 uvědomila Komise Lotyšsko, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti. (3) Články 168 a 168a směrnice 2006/112/ES stanoví nárok osoby povinné k dani provést odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) vyměřené za dodané zboží a služby poskytnuté pro účely jejích zdaněných plnění. Ustanovení čl. 26 odst. 1 písm. a) této směrnice obsahuje požadavek vyúčtovat DPH, pokud je obchodní majetek používán pro soukromou potřebu. (4) Prováděcím rozhodnutím Rady 2013/191/EU 2 se Lotyšsku povoluje použít odchylující se opatření podle čl. 395 odst. 1 směrnice 2006/112/ES s cílem omezit nárok na odpočet DPH na vstupu na 80 %, pokud jde o nákup, leasing, pořízení uvnitř Společenství a dovoz stanovených osobních automobilů a o související výdaje, včetně nákupu pohonných hmot, pokud tato vozidla nejsou používána výhradně pro obchodní účely. Platnost prováděcího rozhodnutí Rady 2013/191/EU skončí dne 31. prosince (5) Spolu s žádostí předložilo Lotyšsko zprávu o používání prováděcího rozhodnutí Rady 2013/191/EU, která obsahuje přezkum procentního podílu předpokládaného pro omezení nároku na odpočet. Na základě údajů, které Lotyšsko poskytlo, se zdá, že 80% míra odpočtu již neodpovídá skutečné situaci, a že by proto měla být snížena na 1 2 Úř. věst. L 347, , s. 1. Úř. věst. L 113, , s. 11. CS 5 CS 6 50 %. Informace jsou založeny na statistických údajích odvozených od zvláštní daně na lehká vozidla vlastněná nebo držená obchodními subjekty a používaná na soukromé a obchodní činnosti. (6) Omezení nároku na odpočet daně vyplývající z opatření by se mělo uplatnit na DPH zaplacenou při nákupu, leasingu, pořízení uvnitř Společenství a dovozu stanovených osobních automobilů a na výdaje s tím související, včetně nákupu pohonných hmot. (7) Opatření by se mělo vztahovat pouze na osobní automobily s nejvyšší přípustnou hmotností nepřesahující kilogramů a nejvýše osmi sedadly kromě sedadla řidiče. Jakékoli soukromé použití osobních automobilů převyšujících kg nebo s více než osmi sedadly kromě sedadla řidiče je zanedbatelné vzhledem k jejich povaze nebo typu podnikání, k němuž jsou využívány. Rovněž by měl být stanoven podrobný konkrétní seznam osobních automobilů vyňatých z oblasti působnosti uvedeného povolení na základě jejich zvláštního použití. (8) Lotyšsku by proto mělo být povoleno uplatňovat toto opatření v omezeném období, a to do 31. prosince (9) Pokud by Lotyšsko požádalo o prodloužení odchylujícího se opatření po roce 2018, mělo by Komisi společně s žádostí o prodloužení předložit zprávu, a to nejpozději 31. března (10) Odchylující se opatření by mělo pouze zanedbatelný vliv na celkovou výši daňových příjmů vybranou na stupni konečné spotřeby a nebude mít žádný nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie vycházející z DPH, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Odchylně od článků 168 a 168a směrnice 2006/112/ES se Lotyšsku povoluje omezit na 50 % nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) u výdajů na osobní automobily, které se nepoužívají výhradně pro účely podnikání. Článek 2 Odchylně od čl. 26 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112/ES nebude Lotyšsko považovat použití osobního automobilu tvořícího součást obchodního majetku osoby povinné k dani pro soukromé účely za poskytnutí služby za úplatu, pokud tento automobil podléhá omezení povolenému v článku 1 tohoto rozhodnutí. Článek 3 Výdaje uvedené v článku 1 se týkají nákupu, leasingu, pořízení uvnitř Společenství a dovozu takových automobilů, jakož i výdajů na jejich údržbu a opravy a na pohonné hmoty pro ně. Článek 4 Toto rozhodnutí se vztahuje pouze na osobní automobily s nejvyšší přípustnou hmotností nepřesahující kilogramů a nejvýše osmi sedadly kromě sedadla řidiče. Článek 5 Články 1 a 2 se nevztahují na tyto kategorie osobních automobilů: CS 6 CS 7 a) automobily zakoupené pro účely dalšího prodeje, pronájmu či leasingu; b) automobily používané pro přepravu osob za úplatu, včetně taxislužby; c) automobily používané pro dopravu zboží; d) automobily používané autoškolami; e) automobily používané pořádkovými službami; f) automobily používané záchrannými službami; g) automobily používané prodejci jako předváděcí vozy. Článek 6 1. Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna Je použitelné do dne 31. prosince 2. Případná žádost o prodloužení doby platnosti povolení stanoveného tímto rozhodnutím se předloží Komisi do 31. března 2018 společně se zprávou obsahující přezkum procentního podílu stanoveného v článku 1. Toto rozhodnutí je určeno Lotyšské republice. V Bruselu dne Článek 7 Za Radu předseda CS 7 CS

http://www.firmo.cz/cs/spolecnost/25405969/helicar-as

HELICAR a.s. | FIRMOFirmo, podnikání bez starostíMenu Ukázkový subjektUkázka Vyzkoušet ZDARMAVyzkoušet Přihlásit RegistraceHELICAR a.s.Základní informace Struktura společnostiÚčast ve společnostechGraf vazebZjištěné problémyDotacePředmět činnostiEkonomické údajeInsolvenční rejstříkVolná místaVeřejné zakázkySbírka listinOchranné známky Zavřít panel Zobrazit panelTrendy570 993 tis. KčCelkové výnosy za rok 2014Trendy6 332 tis. KčZisk za rok 2014Trendy208 507 tis. KčAktiva celkem za rok 2014Trendy150Zaměstnanců za rok 2014Základní údaje od 16.4.2010Liberec - Liberec VI-Rochlice, Doubská 997, PSČ 46006 Historické adresy 2.2.2009 - 16.4.2010Liberec - Liberec I. - Staré Město, Vítězná 770/7, PSČ 4600123.8.1999 - 2.2.2009Liberec 5, Čapkova 230/6, PSČ 46005 od 5.1.2015Doubská 997, 460 06 Liberec 6 Historické adresy z obchodního rejstříku 23.1.2009 - 7.5.2010Liberec - Čapkova 230/6, 460 05 Liberec7.8.2009 - 5.5.2010Vítězná 770/7, 460 01 Liberec 1IČ CZ25405969 7swedzw 23.8.1999 - 1.1.2009 Krajský soud v Ústí nad Labem, odd. vložka: B 2001 Základní jměníod 16.10.2012 26 000 000 Kč Historické jmění24.2.2011 - 16.10.2012 1.1.2009 - 24.2.2011 31.1.2003 - 1.1.2009 23.8.1999 - 31.1.2003 5406024857 od 20.10.2015 Název neuveden v RŽPAdresy: 30. října 2015 : Obchodní společnost HELICAR a.s. rozhodla o zrušení obchodní společnosti ALL IN LOGIS s.r.o. bez likvidace s přechodem jmění obchodní společnosti na přejímajícího společníka, který Obchodní společnost HELICAR a.s. rozhodla o zrušení obchodní společnosti ALL IN LOGIS s.r.o. bez likvidace s přechodem jmění obchodní společnosti na přejímajícího společníka, který...m je jediný společník - obchodní společnost HELICAR a.s., se sídlem Liberec - Liberec VI-Rochlice, Doubská 997, PSČ 46006, IČ 25405969, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, v oddíle B, vložce 2001, a dále rozhodla o převzetí jmění uvedené zanikající obchodní společnosti ALL IN LOGIS s.r.o. zobrazit více 1. ledna 2009 : Obchodní společnost HELICAR a.s., IČ 25405969, se sídlem Liberec 5, Čapkova 230/6, PSČ 460 05 vznikla přeměnou právní formy obchodní společnosti HELICAR s.r.o., IČ 25405969, se síd Obchodní společnost HELICAR a.s., IČ 25405969, se sídlem Liberec 5, Čapkova 230/6, PSČ 460 05 vznikla přeměnou právní formy obchodní společnosti HELICAR s.r.o., IČ 25405969, se síd...lem Liberec 5, Čapkova 230/6, PSČ 460 05 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem - pobočka Liberec, oddíl C, vložka 15738 na základě rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o změně právní formy ze dne 29.10.2008. zobrazit více 16. září 2014 - 12. listopadu 2015 : Počet členů statutárního orgánu: 4 16. září 2014 - 12. listopadu 2015 : Počet členů dozorčí rady: 3 27. ledna 2011 - 15. března 2013 : Jediný akcionář v působnosti valné hromady společnosti HELICAR a.s. rozhodl dne 18.1.2011 o zvýšení základního kapitálu Společnosti o částku ve výši 10.000.000,- Kč (slovy: deset m... ilionů korun českých) z částky ve výši 10.000.000,- Kč (slovy: deset milionů korun českých) na částku ve výši 20.000.000,- Kč (slovy: dvacet milionů korun českých) upsáním nových akcií peněžitými vklady. Upisování nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu se nepřipouští. Zvýšení základního kapitálu bude provedeno úpisem 50 (slovy: padesáti) kusů kmenových akcií na jméno, vydaných v listinné podobě o jmenovité hodnotě 200.000,- Kč (slovy: dvěstě tisíc korun českých ) každé akcie. Všechny nové akcie budou upsány předem určeným zájemcem v souladu s ust. § 204 odst. 5 obchodního zákoníku ve Smlouvě o upsání akcií, která náhradí listinu upisovatelů. Předem určeným zájemcem je společnost SI Corporate Finance, a.s., se sídlem Václavské náměstí 19, 110 00 Praha 1, Nové Město, IČ 257 06 071, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddíle B, vložka 5624 (dále jen "Zájemce"), který upíše 50 (slovy: padesát) kusů akcií. Smlouva o upsání akcí bude uzavřena v sídle SI Corporate Finance a.s., na adrese Václavské náměstí 19, 110 00 Praha 1, Nové Město, a to ve lhůtě třicet dní, s tím, že lhůta počíná běžet dnem doručení návrhu Smlouvy o úpisu Zájemci. Emisní kurz nových akcií činí 500.000,- Kč (slovy: pět set tisíc korun českých) za jednu kmenovou akcii v listinné podobě znějící na jméno o jmenovité hodnotě akcie 200.000,- Kč (slovy: dvěstě tisíc korun českých). zobrazit více 14. září 2012 - 16. října 2012 : Mimořádná valná hromada společnosti HELICAR a.s. konaná dne 6.9.2012 rozhodla o zvýšení základního kapitálu společnosti upsáním nových akcií bez veřejné výzvy k upisování akcií a b... ez využití přednostního práva dosavadních akcionářů na základě dohody akcionářů dle § 205 obchodního zákoníku takto: a) Důvody navrhovaného zvýšení základního kapitálu: obnovení vlastního kapitálu společnosti a snížení závazků vůči akcionáři společnosti, b) Způsob zvýšení: upsáním nových akcií bez veřejné výzvy k upisování akcií a bez využití přednostního práva akcionářů na základě dohody akcionářů dle § 205 obchodního zákoníku, c) Částka, o níž má být základní kapitál zvýšen, činí 6.000.000,- Kč (slovy: šest milionů korun českých) na konečnou výši 26.000.000,- Kč (slovy: dvacet šest milionů korun českých) s tím, že se nepřipouští upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu, d) Počet nově vydaných akcií: 30 (slovy: třicet) kusů, e) Druh nově vydaných akcií: kmenové, f) Podoba upisovaných akcií: jako listinné cenné papíry, g) Forma: akcie na jméno, h) Navrhovaná jmenovitá hodnota každé nové akcie činí 200.000,- Kč (slovy: dvě stě tisíc korun českých) s tím, že emisní kurs každé upsané akcie bude činit 200.000,- Kč (slovy: dvě stě tisíc korun českých), i) Úpis nových akcií bude proveden akcionářem – SI Corporate Finance a.s., se sídlem Václavské náměstí 19, 110 00 Praha 1, Nové Město, IČ: 257 06 071, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddíle B, vložka 5624, který upíše všech 30 (slovy: třicet) kusů nových kmenových akcií znějících na jméno, každé o jmenovité hodnotě 200.000,- Kč (slovy: dvě stě tisíc korun českých) s tím, že emisní kurz každé upsané akcie bude činit 200.000,- Kč (slovy: dvě stě tisíc korun českých), a to peněžitým vkladem ve výši 6.000.000,- Kč (slevy: šest milionů korun českých), j) Úpis nových akcií bude proveden podpisem dohody akcionářů o rozsahu jejich účasti na zvyšování základního kapitálu podle § 205 obchodního zákoníku, k) Návrh dohody akcionářů dle § 205 obchodního zákoníku je představenstvo společnosti HELICAR a.s. povinno předat osobně či zaslat doporučeně akcionářům nejpozději do 30 dnů po datu podání návrhu na zápis rozhodnutí valné hromady společnosti HELICAR a.s. o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku; akcionáři jsou povinni uzavřít dohodu o rozsahu účasti na zvýšení základního kapitálu nejpozději do 30 dnů od převzetí jejího návrhu. Dohoda musí být sepsána ve formě notářského zápisu. Dohoda musí obsahovat náležitosti dle ustanovení § 205 odst. 3 obchodního zákoníku a dále případně rozvazovací podmínku dle § 203 odst. 4 obchodního zákoníku. Místem pro sepsání dohody akcionářů je notářská kancelář JUDr. Ilony Remešové, notářky, se sídlem Jungmannovo nám. 36/31, Praha 1, nedohodnou-li se akcionáři jinak, 1) Akcionář – společnost SI Corporate Finance a.s., splatí 100% jmenovité hodnoty upsaných akcií započtením svých pohledávek, které má za společností HELICAR a.s., a kterými jsou: (i) pohledávka ve výši 3.000.000,--Kč (slovy: třimiliony korun českých) vzniklé z titulu Smlouvy o půjčce uzavřené mezi SI Corporate Finance a.s. a společností HELICAR a.s. dne 19.4.2012, (ii) pohledávky ve výši 1.175.040,--Kč (slovy: jedenmilionjednostosedmdesátpět-tisícčtyřicet korun českých) vzniklé z titulu Smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené dne 2.8.2012 mezi SI Corporate Finance a.s. a společností XB1 PROJECTS, a.s., se sídlem Václavské náměstí 19, 110 00 Praha 1, Nové Město, IČ: 28237498 (dále též ,,XB1“) – pohledávky na zaplacení kupní ceny dodaného zboží ze strany XB1 společnosti HELICAR a.s., (iii) pohledávky ve výši 1.203.343,05Kč (slovy: jedenmiliondvěstětřitisícetřistačtyřicettři koruny české a pět haléřů) vzniklé z titulu Smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 2.8.2012 mezi SI Corporate Finance a.s. a společností SYSTEMS 3000, a.s., se sídlem Václavské náměstí 19, 110 00 Praha 1, Nové Město, IČ: 27824543 (dále též „SYSTEMS“) – pohledávky na zaplacení ceny přepravy realizované pro HELICAR a.s. společností SpedCar, s.r.o., se sídlem Libušská 2001/274, Praha 4, Krč, IČ: 24809012 (a následně postoupené na SYSTEMS a ze SYSTEMS na SI Corporate Finance a.s.), (iv) pohledávky ve výši 530.375,--Kč (slovy: pětsettřicettisíctřistasedmdesátpět korun českých), vzniklé z titulu Smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 2.8.2012 mezi SI Corporate Finance a.s. a SYSTEMS – pohledávky na zaplacení ceny přepravy realizované pro HELICAR a.s. společností Hnídek Transport, s.r.o., se sídlem Knoflíková 2814/8a, Jablonec nad Nisou, IČ: 25449532 (a následně postoupené na SYSTEMS a ze SYSTEMS na SI Corporate Finance a.s.), a části pohledávky (v rozsahu až do zbytku upisované částky) z celkové výše 154.030,50Kč (slovy: jednostopadesátčtyřitisícetřicet korun českých a padesát haléřů) vzniklé z titulu Smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 2.8.2012 mezi SI Corporate Finance a.s. a SYSTEMS - pohledávky na zaplacení ceny další přepravy ralizované pro HELICAR a.s. společností Hnídek Transport, s.r.o. (a následně postoupené na SYSTEMS a ze SYSTEMS na SI Corporate Finance a.s.). Upisující akcionář společnost SI Corporate Finance a.s., uzavře se společností HELICAR a.s., dohodu o započtení vzájemných pohledávek ještě před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Návrh dohody o započtení je společnost HELICAR, a.s. povinna předat osobně či zaslat doporučeně akcionáři SI Corporate Finance a.s. nejpozději do 30 dnů po uzavření dohody dle § 205 obchodního zákoníku. Akcionář SI Corporate Finance a.s. je povinen dohodu uzavřít nejpozději do 30 dnů po obdržení jejího návrhu. Podpisy na dohodě musí být úředně ověřeny. zobrazit více

http://docplayer.cz/2585270-Od-kvetna-zacnou-lide-dostavat-zvysene-duchody-pro-bezmocnost.html

⭐Od května začnou lidé dostávat zvýšené důchody pro bezmocnost Download "Od května začnou lidé dostávat zvýšené důchody pro bezmocnost" 1 Centrum pro zdravotně postižené Moravskoslezského kraje - detaš ované prac oviš tě O pava Liptovská 21, Opava 6 - K y l e š ovic e te l. / f ax : e -m ail : c z p. vol n y. c z Od května začnou lidé dostávat zvýšené důchody pro bezmocnost Od května začnou důchodci, kteří jsou částečně, převážně nebo úplně bezmocní dostávat vyšší důchody. Nařízením vlády č. 664/2004 Sb., se totiž od ledna letošního roku zvýšily částky životního minima a s nimi i částka, podle které se vypočítává navýšení důchodů pro bezmocnost. O zvýšení za první čtyři měsíce tohoto roku důchodci nepřijdou. ČSSZ jim finanční prostředky automaticky doplatí, o doplatek tedy není třeba žádat. Vzhledem k tomu, že vláda schválila nařízení, kterým se zvyšují částky životního minima těsně před koncem roku 2004, nebylo možné, aby Česká správa sociálního zabezpečení zajistila úpravu zvýšení důchodů pro bezmocnost od ledna ČSSZ proto provede hromadnou úpravu zvýšení důchodů pro bezmocnost v květnu a rozešle důchodcům rozhodnutí o navýšení jejich důchodu a o doplatcích za leden, únor, březen a duben Naposledy se důchody pro bezmocnost zvyšovaly podle nařízení vlády č. 333/2001 Sb., které vstoupilo v platnost 1. října Částka, podle které se upravuje výše důchodů pro bezmocnost tehdy činila Kč. V letošním roce byla navýšena o 40 Kč a činí Kč. Zvýšení důchodů pro bezmocnost se stanovuje z této částky. U částečné bezmocnosti tvoří navýšení 20 % z Kč, u převážné bezmocnosti 40 % a u úplné bezmocnosti 75 %. Výše zvýšení důchodů pro bezmocnost platná od ledna 2005: Částka zvýšení důchodů pro částečnou bezmocnost vzroste o 8 Kč, tj. z dosavadních 464 Kč na 472 Kč měsíčně. Částka zvýšení důchodů pro převážnou bezmocnost vzroste o 16 Kč, tj. z dosavadních 928 Kč na 944 Kč měsíčně. Částka zvýšení důchodů pro úplnou bezmocnost vzroste o 30 Kč, tj. z dosavadních Kč na Kč měsíčně. Počty důchodců, kteří pobírají důchod zvýšený o bezmocnost: K 31. prosinci 2004 vyplácela ČSSZ celkem důchodců, z toho důchodců dostávalo navýšený důchod pro bezmocnost. Zvýšený důchod pro částečnou bezmocnost pobíralo celkem důchodců, z toho mužů a žen. Zvýšený důchod pro převážnou bezmocnost pobíralo celkem důchodců, z toho mužů a žen. Zvýšený důchod pro úplnou bezmocnost pobíralo celkem důchodců, z toho mužů a žen. Přidáno dostanou i pečující a nezaměstnaní Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu Tato dávka je určena lidem, kteří se starají o své zdravotně postižené děti, rodiče či další blízké osoby. Získat ji lze na sociálních odborech městských úřadů a úřadů městských obvodů. S novým rokem 2005 se dávka zvyšuje následovně: péče o 1 osobu - zvyšuje se z Kč na Kč, tj. o 64 Kč měsíčně, péče o 2 a více osob - zvyšuje se z Kč na Kč, tj. o 110 Kč měsíčně. Z OBSAHU: postavení lidí pečujících o osobu blízkou se zlepší cestovní náhrady od dárce rehabilitačních a protetických pomůcek si může snížit základ daně výhody zvláštního označení O1 kontakty na nejznámější nadace autoškola pro tělesně postižené nabídka celostátních akcí SPCCH2 Současně se zvyšuje i hranice, kterou si člověk pečující o svého blízkého může přivydělat, aniž by ztratil nárok na tento příspěvek; konkrétně z částky Kč na Kč čistého měsíčně, tj. o 60 Kč. Pro měsíce, ve kterých příjem člověka pečujícího o blízkou nebo jinou osobu tuto hranici překročí, pak příspěvek samozřejmě nenáleží. Životní minimum Zvýšení životního minima se přímo dotýká také oblasti podpor z Úřadů práce, které jsou poskytovány nezaměstnaným. Především dochází ke zvýšení maximální podpory, tj. částky, kterou může podpora dosahovat maximálně, a to z Kč na Kč měsíčně. Také podpora při rekvalifikaci má svoji maximální výši, která nyní vzrostla z Kč na Kč. V některých případech se podpora v nezaměstnanosti či podpora při rekvalifikaci vypočítává přímo z životního minima, zejména když: žadatel splnil potřebnou dobu zaměstnání (1 rok v posledních 3 letech) a jako poslední zaměstnání (to, ze kterého se vypočítává podpora) je u něj doba vojenské služby, doba pobírání plného invalidního důchodu či doba péče o dítě do 4 let, o zdravotně postižené dítě do 18 let nebo doba péče o bezmocnou blízkou osobu, u žadatele nelze stanovit vyměřovací základ nebo výdělek, ze kterého se podpora počítá nebo tyto údaje nemůže zaměstnavatel ne svoji vinou doložit. V těchto případech se pak podpora počítá z částky životního minima pro jednotlivce, tj. z Kč. V prvních 3 měsících je to Kč (předtím Kč) a po zbývající dobu pak Kč (předtím Kč). Podpora při rekvalifikaci nyní v těchto případech dosahuje Kč (původně Kč) měsíčně. Jak je vidět, životní minimum zasahuje do nejrůznějších oblastí sociálního zabezpečení, ba i do občanského práva. Protože jeho zvýšení nebylo významné, je i růst následných dávek spíše symbolický. Přesto je možné říct, že i toto malé zvýšení je pořád zvýšením. Autor: Ludmila Řezníčková Zdroj: Penize.cz Postavení lidí pečujících o osobu blízkou se zlepší Poslanecká sněmovna schválila zákon, kterým se mění zákon č. 100/1998 Sb., o sociálním zabezpečení, zákon 463/1991 Sb., o životním minimu, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Nová právní úprava podstatně vylepšuje finanční situaci občanů pečujících o blízkou nebo jinou osobu a upravuje pravidla pro používání omezujících opatření v ústavech sociální péče. Novela také zavádí do systému dávek státní sociální podpory novou dávku příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Nový zákon přinese lepší podmínky rodičům pečujícím osobně, celodenně a řádně o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžaduje mimořádnou péči. Zároveň zlepší podmínky těm, kteří se starají o zletilé nebo staré osoby (jedná se o osoby převážně nebo úplně bezmocné, resp. starší 80 let a částečně bezmocné). Na základě rozhodnutí poslanců se zvýší příspěvek při péči o jednu blízkou osobu ze současných Kč na Kč měsíčně. Pokud občan pečuje o dvě a více osob, bude pobírat místo současných Kč Kč měsíčně. Novela zákona pamatuje také na případy, kdy si občané při pobírání tohoto příspěvku přivydělávají. V současné době si mohou maximálně přivydělat Kč čistého příjmu měsíčně, aniž by o příspěvek přišli. Nová právní úprava zvyšuje tuto částku na Kč. Novela výrazně podpoří rodiny, které mají dítě v pěstounské péči. Tyto rodiny budou moci pobírat příspěvek a zároveň dostávat odměnu pěstouna, aniž by ztratili nárok na jednu z dávek. Oproti současnému stavu budou moci pobírat příspěvek i ti, kteří pečují o osobu blízkou (například babičku) a zároveň pobírají rodičovský příspěvek při péči o dítě ve věku do čtyř (případně sedmi) let. I v tomto případě novela umožní souběh těchto dávek. Podmínkou je, aby se oba příspěvky nevztahovaly na jednu osobu. Nová právní úprava zároveň umožňuje souběh pobírání příspěvku s vdovským a vdoveckým důchodem. Občanům, kteří pobírají vedle příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu dávky sociální péče (jsou vázány na sociální potřebnost), budou úřady při hodnocení jejich příjmu podle zákona o životním minimu započítávat tento příspěvek pouze z poloviny, což opět povede ke zlepšení jejich finanční situace. K tomu, aby rodič mohl pobírat příspěvek při péči o osobu blízkou, musí splňovat mimo jiné podmínku celodenní péče. Aby mohla být péče kvalitní, musí rodiče také odpočívat. S ohledem na tuto potřebu rodičů pečujících o postižené dítě se podmínka celodenní péče považuje za splněnou i v případech, kdy takové dítě bude ve školní družině, školním klubu nebo středisku zájmové činnosti. Náklady ze státního rozpočtu na výše uvedené úpravy by neměly překročit 1 mld. Kč ročně. Novela zavádí do systému dávek státní sociální Z pravodaj 2 /3 podpory novou dávku příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Tu bude dostávat dítě pobývající v uvedeném zařízení na přechodnou dobu. Tedy dokud příslušné orgány nerozhodnou o jeho dalších výchovných poměrech. Výše měsíčního příspěvku odpovídá devítinásobku příslušné částky na výživu a ostatní osobní potřeby dítěte podle zákona o životním minimu. Jedná se o přibližně tis. Kč měsíčně, a to podle věku dítěte. Za předpokladu, že by děti v těchto zařízeních měly pobývat v průměru maximálně tři měsíce, náklady na novou dávku nepřekročí 30 mil. Kč ročně. Nová právní úprava ošetřuje také problematiku používání restriktivních opatření v ústavech sociální péče a domovech pro seniory, kde bude vždy nezbytné vyjádření lékaře. Vedení ústavu bude muset v takových případech informovat zákonného zástupce klienta. Zákon také zavádí povinnost evidovat tyto úkony. Novelu zákona musí ještě posoudit a schválit Senát a podepsat prezident republiky. Nová právní úprava by měla nabýt účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Autor: Bc. Beránková Kateřina, tisk. mluv. MPSV Zdroj: Noviny MPSV CESTOVNÍ NÁHRADY od Vyhláškou MPSV ČR č. 647/2004 Sb. se, s platností od 1. ledna 2005, stanovují cestovní náhrady takto: 1 Sazby stravného a) Kč, trvá-li pracovní cesta 5 12 hodin, b) Kč, trvá-li pracovní cesta hodin, c) Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. 2 Sazby základní náhrady za 1 km jízdy činí a) 1 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek, b) 3,80 Kč u osobních silničních motorových vozidel. 3 Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty činí a) 27,10 Kč u benzinu 91 O Speciál, b) 27,50 Kč u benzinu 91 O Normál, c) 27,40 Kč u benzinu 95 O Super, d) 31,00 Kč u benzinu 98 O Super plus, e) 26,60 Kč u motorové nafty. Dárce rehabilitačních a protetických pomůcek si může snížit základ daně Od roku 2005 lze dary poživatelům částečného nebo plného invalidního důchodu na rehabilitační a protetické pomůcky za splnění podmínek 15 odst. 5 zákona o daních z příjmů odečíst od základu daně. Podle ustanovení 15 odst. 5 zákona o daních z příjmů, ve znění platném pro zdaňovací období 2005, lze od základu daně odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na tyto účely: financování vědy a vzdělání, financování výzkumných a vývojových účelů, financování kultury, financování školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, činnost politických stran a hnutí, fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a protetické pomůcky nehrazené zdravotními pojišťovnami a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně nebo činí alespoň Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelné pohromy, ke které došlo na území České republiky. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že v 15 odst. 5 zákona o daních z příjmů byl rozšířen dosavadní výčet předmětu darů, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně. Podle názoru MF není důvod v doplněném výčtu předmětů darů chápat funkci spojek "a" jinak než v textu dosavadního 15 odst. 5 zákona o daních z příjmů, a nejde tedy Z pravodaj 2 /4 o současné (kumulativní) splnění podmínek. Pro úplnost ještě podotýkáme, že musí jít o takové pomůcky, které nejsou zdravotními pojišťovnami hrazeny vůbec (to znamená, že nemůže jít o zdravotní pomůcky hrazené pojišťovnami pouze zčásti). Pro úplnost informace uvádíme, že v současné době není v žádném právním předpisu podána definice "protetické pomůcky" ani "rehabilitační pomůcky". Proto je třeba vycházet zřejmě z charakteru těchto pomůcek. To znamená, že "rehabilitační pomůcky" slouží ke zlepšení nebo odstranění určitého deficitu zdravotního stavu (např. invalidní vozík). "Protetické pomůcky" slouží k náhradě části orgánu (např. protézy, ortézy, naslouchací zařízení apod.). V rámci novely zákona o daních z příjmů, která by měla vstoupit v účinnost dnem 1. ledna 2006, by předmětné ustanovení mělo být upraveno v tom smyslu, že půjde o "zdravotnické prostředky, které jsou definovány v zákoně č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 336/2004 Sb. Skutečnost, že vynaložené prostředky se týkaly příslušných účelů, prokazuje poplatník správci daně v daňovém řízení. Jako důkaz lze předložit např. potvrzení o převodu (bezhotovostním i učiněném v hotovosti) finančních prostředků. I jiné důkazní prostředky mohou být správci daně předloženy. Musí však z nich být zřejmé, kdo byl obdarován, že jde o účel uvedený v ustanovení, jaká byla výše daru a datum, kdy byl dar učiněn. Zdroj: Ministerstvo financí ČR Výhody zvláštního označení O1 Držitelé mimořádných výhod II. a III. stupně (ZTP, ZTP/P), s výjimkou sluchově postižených, mají nárok na vydání zvláštní označení O1 (bílý vozík v modrém poli). Označení smějí užívat jen osoby, které jej obdrží od místně příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností (tzv. "malý okres"). Problematiku vozidel označených speciálním označením O1 (vozidlo přepravující osobu těžce postiženou na zdraví) řeší zákon č. 361/2000 Sb., 67, odst. 3, 4, 5. a) Zvláštní označení O1 smí být používáno jen na vozidle, které zajišťuje přepravu postižené osoby, to znamená, že pokud vozidlo nezajišťuje přepravu postižené osoby, nemůže být označeno zvláštním označením O1. b) Pokud postižená osoba bývá přepravována několika vozidly, zajistí, aby vydaným zvláštním označením O1 bylo označeno jen vozidlo, kterým je právě přepravována. c) Umístění vydaného označení na vozidle musí být na z vnějšku dobře viditelném místě, aby bylo zřejmé, že vozidlo přepravuje postiženou osobu a má zvláštní práva. d) Vozidla označená zvláštním označením O1 mohou: - v jednotlivých případech, a je-li to naléhavě nutné, po dobu nezbytně potřebnou nedodržovat zákaz zastavení a zákaz stání vyplývající z dopravní značky Zákaz stání, přičemž nesmí být ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. - vjíždět na vyhrazená parkoviště, na něž je vozidlu bez zvláštního označení O1 vjezd zakázán. e) Osoba, které bylo vydáno zvláštní označení O1, může požádat o zřízení vyhrazeného parkoviště v místě bydliště podle zvláštního právního předpisu ( 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění zákona č. 102/2000 Sb.). Držitelé zvláštního označení O1 jsou osvobozeni od placení poplatku za užívání dálnice a rychlostní silnice (nemusí si pořizovat dálniční známku). Tato výhoda vyplývá přímo z označení. Vozíčkář na prodej Parkovat na zákazu stání, aniž by policie odtáhla váš vůz? Jednoduché. Stačí si sehnat kartu vozíčkáře. Prodávají se za několik stovek a policie jejich zneužívání málokdy odhalí. Ministerstvo dopravy o situaci ví, ale nápravu zatím nechystá. Řidič zastaví na parkovacím místě vyhrazeném pro osoby s těžkým postižením a odchází na tenis. Za oknem auta má modrobílou kartičku s obrázkem vozíčkáře. Podobnou značku mají v Česku desetitisíce lidí; někteří legálně, jiní nelegálně. Řidičům umožňuje parkovat nejen na místech vyhrazených pro handicapované, ale za určitých okolností dokonce tam, kde platí zákaz stání či zastavení. Městská ani státní policie nesmí dát vozu botičku. Pokud neohrožuje bezpečnost a plynulost provozu na silnici, nemůže jej ani odtáhnout. Výhody karty, oficiálně nazývané speciální označení O1 pochopili a využívají mnozí zdraví řidiči. Sehnat kartu není těžké. Za dnešních technických možností lze snadno vytvořit věrohodnou kopii; za několik sto až tisícikorun se dá získat karta originální. Policie může řidiče, kteří známku zneužívají, odhalit jenom těžko. Databáze, v níž by bylo možné okamžitě ověřit, zda je karta na autě oprávněně, neexistuje. Zneužívání speciálního označení pro lidi s těžkým zdravotním postižením si všimli Z pravodaj 2 /5 odborníci. "Zaznamenali jsme dokonce případ, kdy majitelka průkazky ZTP/P prodala parkovací místo taxikáři," tvrdí Zdeněk Hrubý z Centra dopravního výzkumu, státní instituce zabývající se dopravou. Zneužívání karet potvrzuje přímo ministerstvo dopravy. "Víme o tom, že se tyto kartičky prodávají za stovky až tisíce korun," uvádí tisková mluvčí ministerstva dopravy Marcela Švejnohová. Princip je jednoduchý: kartu do auta vydávají zdarma obecní úřady s rozšířenou působností na základě průkazky o udělení mimořádných výhod II. a III. stupně (ZTP a ZTP/P). "Stačí nahlásit ztrátu, úřad vydá bezplatně kartu novou a původní se prodá zájemcům z řad zdravých řidičů," říká Švejnohová. Počty řidičů, kteří speciální označení zneužívají, se nikdo neodváží ani tipovat. Mohou jich být stovky až tisíce. Zamezit zneužívání speciálních karet mělo ustanovení v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích. "V průběhu projednávání novely v Poslanecké sněmovně ale ze zákona vypadlo," tvrdí Švejnohová. Na dnešním stavu se tak v nejbližší době nic nezmění. Policisté sice mohou požádat řidiče, aby prokázal, že označení užívá oprávněně; strážci zákona ale jen těžko mohou čekat u každého podezřelého zaparkovaného auta, až přijde majitel. Policie přiznává, že nemá možnost ověřit si na místě, zda karta patří k danému autu právem; to je možné zjistit jen písemným dotazem na příslušném úřadě obce s rozšířenou působností. Policisté se prý setkávají častěji se zneužíváním originálních karet, padělky zaznamenali pouze minimálně. "Ale samostatně se tyto případy statisticky nesledují," říká Lucie Uhlířová z tiskového oddělení Policejního prezidia ČR. Případné zneužití známky se považuje za přestupek, padělání karty není trestné vůbec. Nejde totiž o veřejnou, ani o úřední listinu. Při dopadení by mohla policie postihnout pachatele také za špatné parkování. Autor: Lenka Kabeláčová Zdroj: Týden Kontakty na nejznámější nadace Nadace Charty 77 Konto Bariéry Melantrichova 5, Praha 1 tel.: Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové Senovážné nám. 2, Praha 1 tel.: Nadace Dagmar a Václava Havlových - Vize 97 Voršilská 10, Praha 1 tel.: Nadační fond Václava Klause Politických vězňů 10, Praha 1 tel.: Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových Praha 1 Hrad tel.: Svaz paraplegiků Centrum paraple Ovčárská 471, Praha 10 tel.: Nadace divoké husy Domažlická 15, Praha 3 tel.: Nadační fond Českého rozhlasu Vinohradská 12, Praha 2 tel.: Nadace Pro Futuro Washingtonova 1599/17, Praha 1 Nadace Syner Rumunská 655/9, Liberec 4 Nadace Českého Telecomu Olšanská 55/5, Praha 3 Nadace Eurotel Vyskočilova 1442/1b, Praha 4 tel Nadace Duhová energie Severomoravská energetika, a.s. 28. října 3123/152, Ostrava tel Ing. Renata Skupníková Většina nadací má určité zaměření, ostatní každoročně vypisují konkrétní programy, jež hodlají podpořit. Proto je důležité se předem na podmínky informovat. Všechny potřebné informace většinou najdete na Internetu, ale můžete samozřejmě zvolit i písemný nebo telefonický kontakt. Z pravodaj 2 /6 Regionální granty Nadace Eurotelu Již 4. ročník programu "Regionální granty" vyhlásila Nadace Eurotelu. Program je určen nestátním neziskovým organizacím z celé České republiky, které realizují projekty na podporu znevýhodněných dětí a mládeže. V každém z osmi regionu (dva kraje) bude rozdělen Kč. Žadatelé se mohou ucházet o grant ve výši až Kč. V rámci cele České republiky bude letos rozděleno 10 milionu Kč. Český Telecom bude pomáhat formou drobných darů Pod názvem Fond drobného dárcovství vyhlásila v letošním roce společnost ČESKÝ TELECOM, a.s., ve spolupráci s Informačním centrem neziskových organizací, o.p.s. (ICN) program, který je určen na podporu neziskových organizací a fyzických osob. Formou drobných darů chce tento Fond pomáhat co nejširšímu okruhu neziskových organizací a potřebných osob ve všech regionech České republiky. O příspěvek z Fondu mohou žádat neziskové organizace, které působí v sociálně zdravotní sféře, v oblasti životního prostředí, vzdělávání, kultury a památek nebo se věnují volnočasovým aktivitám. Fyzické osoby budou z Fondu podpořeny výhradně v sociálně zdravotní oblasti. Vybrané projekty získají z Fondu částky ve výši od Kč do Kč, maximální příspěvek pro fyzické osoby činí Kč. Žádosti je možné zasílat po celý rok, přičemž výběrová komise doporučí k podpoře každý čtvrtrok minimálně jeden projekt z každé oblasti podpory. Podrobné informace včetně formuláře s žádostí o podporu z Fondu jsou k dispozici na internetových stránkách společnosti Český Telecom a na stránkách ICN Na obou zmíněných internetových stránkách budou také zveřejňovány výsledky výběrového řízení. Nadace Duhová energie je připravena v roce 2005 rozdělit 100 milionu korun Nadace Duhová energie počátkem února vyhlásila nová grantová témata pro rok Jedna z největších nadací v zemi podporuje prioritně projekty pro děti a mládež a na pomoc handicapovaným, a to jak na celostátní, tak regionální úrovni. Základní grantové okruhy tak podpoří výstavbu Duhových hřišť, nákup Duhových aut pro převoz seniorů a handicapovaných či vybavení Duhových dílen na základních a mateřských školách a v dětských domovech. Speciálně upravené Duhové kolo bude opět celý rok putovat po festivalech a veletrzích, kde s jeho pomocí může každý zájemce "našlapat" finanční částku určenou vybraným neziskovým organizacím. Například na podporu Duhových hřišť vyčlení 24 milionů korun. Expertní skupina nadace pro tyto účely vypracovala i novou studii dětského Duhového hřiště, která zohledňuje nejnovější poznatky v oblasti bezpečné hry a podpory dětské kreativity. Zdroj: Kapitál Změna v koncepci veletrhů Rehaprotex a Mefa Již jsme si zvykli hledat potřebné informace na zdravotnických veletrzích REHAPROTEX a MEFA v Brně. Pro všechny, kteří si rezervují svůj čas již tradičně na první listopadový týden, přichází změna. Zdravotnické veletrhy Rehaprotex a Mefa mění svoji koncepci a přecházejí pod nový projekt HOSPIMedica/Reha+. Projekt se týká zdravotnické techniky, rehabilitace, protetiky a zdraví. Termín konání: Veletrh bude umístěn v nejmodernějších bezbariérových pavilonech brněnského výstaviště. Jeho součástí zůstává tradiční prezentace nestátních neziskových organizací - Pro Váš úsměv. Autor: Jana Vařachová Zdroj: Internet Autoškola pro tělesně postižené Autoškola Peml Pavel v Přelouči vedena snahou pomoci našim spoluobčanům, kteří z jakéhokoliv důvodu mají omezené možnosti kvalifikovaného uplatnění na trhu práce, zejména pro absenci motoriky, zřídila ve svých prostorách výcvikové středisko pro tělesně postižené uchazeče o získání řidičského průkazu za současného vzdělávání v základech ekonomiky a využívání počítačové techniky. Toto spojení však není podmínkou. Jsme připraveni i na variantu vedoucí jen k získání řidičského oprávnění. Varianta počítá s pobytem 15 dnů bez přerušení. Ubytovací kapacita je 10 lůžek v prvotřídně vybavených pokojích s bezbariérovým vstupem a bezbariérovým sociálním zázemím. Z pravodaj 2 /7 Uchazeči o řidičské oprávnění mají k dispozici nejmodernější techniku jak pro výuku teorie, tak pro praktický výcvik v řízení včetně pedagogů, kteří již s výukou tělesně postižených mají dobré zkušenosti z doby, kdy naše autoškola prováděla výcvik těchto uchazečů sólově bez soustředění. Úhrada dle druhu poskytnutých služeb: Kč bez požadavku na další služby, Kč s ubytováním, Kč s ubytováním a s plnou penzí. Zájemci o instalaci ručního ovládání vlastního vozidla bude tento výkon zabezpečen autoškolou již v průběhu studia. Veškerý studijní materiál je uchazečům zapůjčen zdarma na celou dobu studia. Zájemci o studium v našem výcvikovém zařízení při přihlašování uvedou o jaký druh studia mají zájem, zda jen o získání řidičského průkazu bez požadavků na ostatní služby, to je s ubytováním bez stravování nebo s ním, nebo včetně základů ekonomiky a počítačové techniky. Pro úplnost je třeba i uvádět, zda již vlastní automobil s ručním ovládáním, nebo bude-li mít zájem o instalaci tohoto zařízení. Kursovné podle výběru zájemce je splatné ve dvou fázích, a to jedna polovina při nástupu do výcvikového zařízení a druhá poslední výukový den před vykonáním zkoušky. Kontaktní adresa: Autoškola Peml Pavel Pražská 12, Přelouč tel./fax: mobil: Webový portál Pečující on-line Webový portál je určen především laickým pečovatelům rodinným příslušníkům, starajícím se o starší chronicky nemocné. Po zkušenostech s ohlasem příruček pro pečovatele vydaných Ambulancí pro poruchy paměti je zřejmé, že webový portál bude využíván i profesionálními pečujícími ze zdravotní i sociální sféry. Webové stránky navrhla Ambulance pro poruchy paměti Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Ústavu lékařské etiky UK v Praze spolu s občanskými sdruženími HESTIA a ECONNECT a Českou asociací pečovatelské služby Praha. Zdroj: Handicap - postžiro pro handicapované Poštovní spořitelna uvedla od 1. února na trh nový produkt - Postžiro Handicap, účet určený pro handicapované. Jeho majitelem se může stát pouze občan, který je držitelem některého z průkazů TP, ZTP nebo ZTP/P. Jaké výhody proti klasickému postžirovému účtu nabízí? vedení účtu včetně měsíčních výpisů 15 korun (o 8 korun méně) výběr hotovosti Maxkartou 6 Kč (o 2 Kč méně) jednorázový příkaz k úhradě do jiné banky 6 Kč (o 4 koruny méně) převod v rámci ČSOB na základě trvalého příkazu zadaného dokladem 2 Kč (o 3 koruny méně) došlá platba z cizí banky 4 Kč (o 2 Kč méně) převod do jiné banky na základě trvalého příkazu zadaného dokladem 4 Kč (o 3 Kč méně) platba na základě SIPO v rámci ČSOB 2 Kč (o 2 koruny méně) vedení úvěrového přečerpání zdarma (o 9 korun méně) zřízení povoleného přečerpání zdarma (o 200 korun méně) Proti běžnému sporožirovému účtu je vedení Postžira Handicap rozhodně výhodnější. Jeho náklady jsou shodné s Postžirem Senior, které je určené osobám starším 55 let. Obdobu účtu pro handicapované nabízí také Česká spořitelna v rámci Senior konta, které si vedle osob starších 65 let a mladších starobních důchodců mohou zřídit osoby pobírající invalidní důchod. Autor: Petr Zámečník Zdroj: Lidové noviny Na vydávání zpravodaje v roce 2005 poskytly příspěvek tyto organizace: MO STP Budišov n. B. ZO SPCCH Dolní Benešov MO STP Hlučín MO STP Kobeřice MO STP Ludgeřovice MO STP Opava 1 MO STP Štěpánkovice ZO SPCCH Vítkov ZO SPCCH Onko Isis Opava MO STP Automotoklub invalidů Opava Slezský svaz zdravotně postižených v Hradci n. M. Děkujeme. Z pravodaj 2 /8 Nabídka celostátních akcí Svazu postižených civilizačními chorobami 1. Rekondiční pobyt kardiaků Termín: Místo: hotel Junior v Poděbradech Cena: Kč 2. Léčebně rehabilitační tábor pro alergické a astmatické děti Termín: Místo: Norsko, Storsand (asi 50 km od Osla) Cena: Kč Bližší informace a přihlášky na obě akce získáte na okresním výboru SPCCH v Opavě, tel Víme o sobě, držíme spolu, pomáháme si Pod tímto názvem pořádá Liga proti rakovině v sobotu 28. května 2005 celostátní akci, do které se zapojí také Onko klub Isis z Opavy a Onko klub Niké z Krnova. Akce bude probíhat ve dvou fázích. Smyslem té první, ve které pojedou na kolech 5členná družstva z Opavy do Krnova a naopak, je podání sportovního výkonu a zároveň předání poselství Víme o sobě, držíme spolu, pomáháme si. Druhá část je určena pro širokou veřejnost. Místem konání bude Areál chovatelů v Kylešovicích, kde se všichni zájemci mohou registrovat od h a pomoci místnímu klubu v najetí co nejvíce kilometrů na kole. Trasa povede po cyklostezce z Kylešovic do Branky u Opavy, zdatnější mohou pokračovat na Chvalíkovice, a zpět. Klub s největším počtem najetých kilometrů bude odměněn finančním bonusem hlavního sponzora firmy Roche. Přímo v areálu bude od 10 hodin probíhat doprovodný program, např. kulturní vystoupení dětí z místních škol, bude prezentována činnost Onko klubu Isis a budou rozdávány různé letáčky o prevenci. Přijďte nás podpořit! Marie Laníková, předsedkyně Onko klubu Isis Přihlášky na národní abilympiádu Již 13. ročník národní abilympiády se uskuteční 24. a 25. června v Salesianském středisku mládeže v Pardubicích. Přihlásit se lze písemně, em nebo telefonicky do 6. května na adresu České abilympijské asociace (CAA), Rokycanova 2654, Pardubice, tel.: Inzerce Nabízíme pracovní uplatnění poživatelům plných invalidních důchodů v chráněné dílně v Opavě. Nabízená pracovní činnost spočívá v kompletování výrobků, polepování štítky, balení do obalů a jiné činnosti podle zakázek. Jedná se vesměs o nenáročné činnosti s respektováním možností a schopností pracovníků. Kontakt: FROS ZPS s.r.o., Chráněná dílna invalidů, Těšínská 29, Opava, tel Koupím starší mechanickou tříkolku pro dospělou osobu. Kontakt: p. Wallik, Liptovská 8, Opava 6, tel Koupím starší tříkolku s elektromotorkem. Kontakt: p. Müller, tel KALENDÁŘ AKCÍ KVĚTEN ČERVEN Šac hový turnaj R ekondic e pro kardiaky R ekondic e pro tělesně postižené R ekondic e pro diab etiky B ezplatná prá vní poradna K lub ovna O V S Z dp, L iptovská 2 1, O pava 6 S alajka, H orní L omná S alajka, H orní L omná S alajka, H orní L omná Centrum pro zdrav. post., L iptovská 2 1, O pava D en zdravotně postižený c h L udg eř ovic e V í me o sob ě, drží me spolu, A reá l c hovatelů, O pava- 1 0 h pomá há me si K y lešovic e A reá l c hovatelů, O pava- D ětský den 9 h K y lešovic e R ajská b ouda, R ekondic e pro vozí č ká ř e Malenovic e O kresní shromá ždění P enzió n, H lavní ulic e, S P CCH O pava-k y lešovic e S raz zdravotně postižený c h V elké S edlo, K ružb erk motoristů B ezplatná prá vní poradna Centrum pro zdrav. post., L iptovská 2 1, O pava 6 B ližší inf ormac e V á m rá di posky tneme v Centru pro zdravotně postižené, L iptovská 2 1, O pava 6, tel V y dá vá Centrum pro zdravotně postižené Moravskoslezského kraje, detašované prac oviště O pava, L iptovská 2 1, O pava 6 - K y lešovic e, tel. / f ax : , c zp. D istrib uc e prostř ednic tví m př edsedů org anizač ní c h složek S vazu tělesně postižený c h, S vazu postižený c h c ivilizač ní mi c horob ami a S vazu nesly ší c í c h a nedoslý c havý c h v rá mc i b ý valého opavského okresu. V y c há zí 4 x do roka. T oto č í slo vy šlo v dub nu N eprodejné. Z pravodaj 2 /9 Zaměstnat handicapované, nebo raději státu zaplatit? Firmy, které zaměstnávají více než 25 lidí, mají povinnost zaměstnávat také osoby se zdravotním postižením. Podíl těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců přitom musí činit čtyři procenta. Pokud však firma nemůže handicapovaného pracovníka přijmout, může povinnost, kterou jí ukládá zákon o zaměstnanosti, splnit jinak. Může například odebírat výrobky nebo služby od firem, které zaměstnávají více než 50 procent pracovníků se zdravotním postižením. Další variantou je zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům. Možné je i odebírání výrobků z chráněné dílny provozované občanským sdružením, církví nebo obecně prospěšnou společností, případně zadávání zakázek těmto subjektům. Lze také odebírat výrobky a služby nebo zadávat zakázky přímo handicapovaným osobám, které samy podnikají a nezaměstnávají žádné zaměstnance. V případě, že firma pracovníky se zdravotním postižením nezaměstnává, ani od nich neodebírá žádné výrobky, přichází v úvahu povinný odvod do státního rozpočtu. Samozřejmě jsou možné různé kombinace uvedených způsobů plnění. Výše odvodu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by společnost měla zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Její výši pravidelně vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Za první až třetí čtvrtletí roku 2004 tato průměrná mzda činila korun. Vypočtenou částku je pak nutné odvést státu prostřednictvím příslušného úřadu práce do 15. února. Autor: Lenka Stuchlová Zdroj: Hospodářské noviny Konzultant bezbariérovosti Z pravodaj 2 / Zobrazit více DAR JAKO ODČITATELNÁ POLOŽKA Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu Dar jako odčitatelná položka Autor Ing. Jana Více Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech Více ČESKÁ REPUBLIKA MINISTERSTVO DOPRAVY. Instrukce č. 1/2011 ČESKÁ REPUBLIKA MINISTERSTVO DOPRAVY Instrukce č. 1/2011 k usměrnění činnosti pro postup při vydávání dokladu Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou Č.j.: 38/2011-150-ADM/2 Více ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel Více Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v Domově mládeže SŠHS Kroměříž Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v Domově mládeže SŠHS Kroměříž V souladu s 123 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), Více Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení Více Částky životního minima platné od 1. 1. 2005 (nařízení vlády č. 664/2004 Sb.) Zvýšení důchodů Centrum pro zdravotně postižené Moravskoslezského kraje - detaš ované prac oviš tě O pava Liptovská 21, 747 06 Opava 6 - K y l e š ovic e te l. / f ax : 5 5 3 73 4 109 e -m ail : c z p. opava@ vol n y. Více PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, Více O - C O N S U L T s. r. o. VII. SETKÁNÍ STAROSTŮ LIBERECKÉHO KRAJE 15. ÚNORA 2011 - TURNOV PREZENTACE SPOLEČNOSTI O - C O N S U L T s. r. o. 460 01 Liberec, Baarova 48/4 * auditorská činnost (tři auditoři), daňové poradenství (2 Více Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 V návaznosti na novou úpravu životního minima, kterou přináší zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, dochází od 1. ledna 2007 ke změnám dávek Více 1. MATEŘSKÁ ŠKOLA KARLOVY VARY, Komenského 7, příspěvková organizace Škola Čakovičky Pokyn ředitele mateřské školy ke stanovení úplaty za předškolní vzdělávání Účinnost od: 1.9. 2015 Tento pokyn vychází z: - 123 odst. 2 a odst. 4, školského zákona a dále podle - 6 vyhlášky Více Právní úprava zaměstnávání osob se zdravotním postižením Ekonomika nebo charita? JUDr. Jan Hutař Základní předpisy Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Vyhláška č. 518/2004 Sb.,kterou se provádí zákon Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 436/2010 Sb. Ministerstvo školství, mládeže Více Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP Více Poplatek ze psů. Obec Slatiny Obecně závazná vyhláška č. 1/2008 o místních poplatcích Obec Slatiny Obecně závazná vyhláška č. 1/2008 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Slatiny se na svém zasedání dne 14. 8. 2008 usnesením č. 23 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000 ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ze dne 29. června 2000 jak vyplývá Více Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení 1.4.2010 MUDr. Dušan Gajdoštík Obsah 1. Zákon o důchodovém pojištění od 1.1.2010 2. Posuzování invalidity 3. Osoba zdravotně znevýhodněná Více Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 32. ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 32. ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Č.j.: 65 /2015 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala dne 25. Více 108/2005 Sb. VYHLÁŠKA 108/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. února 2005 o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních Změna: 436/2010 Sb. (část) Změna: 436/2010 Sb. Ministerstvo školství, mládeže Více Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního Více STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DÍTĚTE V MŠ SMĚRNICE č. B-2 STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DÍTĚTE V MŠ Mateřská škola, Praha 9 Horní Počernice, Chodovická 1900, příspěvková organizace Chodovická 1900/34, 193 00 Praha 20 1 Mateřská Více Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon Více Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v DM SOŠ DCR Krnov, p. o. INTERNÍ TISKOPIS / Č. j. : SOSDCR/01321/2012 Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v DM SOŠ DCR Krnov, p. o. V souladu s 123 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném Více Obecně závazná vyhláška obce Morašice č. 2/2012 o místních poplatcích Obecně závazná vyhláška obce Morašice č. 2/2012 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Morašice se na svém zasedání dne 21. února 2012 usneslo vydat na základě 14 odst. 2. zákona č. 565/1990 Sb., o Více Přehled dávek pro zdravotně postižené a staré občany Přehled dávek pro zdravotně postižené a staré občany 1. dávky jednorázové - mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany - jednorázové peněžité a věcné dávky - jednorázový příspěvek na opatření Více ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a mateřská škola Všetaty okres Mělník, příspěvková organizace ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: ZŠMŠV/ 1 /2013 Vypracoval: Schválil: Spisový znak A. 1. Skartační znak Jelena Darášová, Více OBEC Vyškovec Obecně závazná vyhláška č. 1/2014, o místních poplatcích. ČÁST I. ZÁKLADNí USTANOVENí OBEC Vyškovec Obecně závazná vyhláška č. 1/2014, o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Vyškovec se na svém zasedání dne 27.06.2014 usnesením č.2/2014 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona Č. 565/1990 Více Mateřská škola Malá Morávka, okres Bruntál, příspěvková organizace Mateřská škola Malá Morávka, okres Bruntál, příspěvková organizace Pokyn ředitelky mateřské školy ke stanovení úplaty za předškolní vzdělávání Č.j.: 87/2015 Účinnost od: 1. 9. 2015 Tento pokyn vychází Více MĚSTO NOVÝ JIČÍN. NAŘÍZENÍ MĚSTA č. 3/2012 o stání silničních motorových vozidel na vymezených místních komunikacích ve městě Nový Jičín MĚSTO NOVÝ JIČÍN NAŘÍZENÍ MĚSTA č. 3/2012 o stání silničních motorových vozidel na vymezených místních komunikacích ve městě Nový Jičín Rada města Nový Jičín se na své schůzi dne 14.3.2012 usnesla vydat Více May 24, 2013. VY_52_INOVACE_20.notebook. Existenční minimum. Životní minimum. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona Existenční minimum Životní minimum SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona 1 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Ilona Vébrová V/2_Inovace Více Úplata za předškolní vzdělávání Příloha č. 4 Základní škola a mateřská škola Dolní Bojanovice, okres Hodonín, příspěvková organizace Směrnice č. 14/2008 Úplata za předškolní vzdělávání Obecná ustanovení Na základě 123 odst. (4) zákona Více OBEC POLIČNÁ. Čl. 1 Úvodní ustanovení OBEC POLIČNÁ OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE POLIČNÁ Č. 6/2013 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Více Základní škola a Mateřská škola Žďárná VNITŘNÍ SMĚRNICE STANOVENÍ ÚPLATY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Základní škola a Mateřská škola Žďárná VNITŘNÍ SMĚRNICE STANOVENÍ ÚPLATY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném Více Základní škola a Mateřská škola Kunín, okres Nový Jičín, příspěvková organizace Směrnice o úplatě za předškolní vzdělávání Obecná ustanovení Základní škola a Mateřská škola Kunín, okres Nový Jičín, příspěvková organizace Směrnice o úplatě za předškolní vzdělávání Č. j. ZŠ 68/13 Spisový znak: A1 Skartační znak: A10 Vypracoval: Mgr. Renáta Sztefková Více Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb Více Změny ve zdaňování fyzických osob Změny ve zdaňování fyzických osob Změny ve zdaňování fyzických osob I. Snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 % v roce 2008 a 12,5 % Zrušení progresivní sazby, zavedení lineární sazby Změna kalkulace Více STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DÍTĚTE V MŠ SMĚRNICE č. B-2 STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DÍTĚTE V MŠ Mateřská škola, Praha 9 Horní Počernice, Chodovická 1900, příspěvková organizace Chodovická 1900/34, 193 00 Praha 20 1 Mateřská Více 1) Obec Příbram na Moravě vybírá tyto místní poplatky (dále jen poplatky ): Obec Příbram na Moravě Obecně závazná vyhláška obce Příbram na Moravě č. 2/2009, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, poplatku ze psů a poplatku ze vstupného Zastupitelstvo obce Příbram Více Oddíl I. Oddíl II. Poplatek ze psů Obecně závazná vyhláška města Abertamy o místním poplatku ze psů, místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt, místním poplatku za užívání veřejného prostranství, místním poplatku za provozovaný Více Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky Více OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE BABICE U ROSIC. Č. 3/2011, o místních poplatcích MĚSTYS ZÁPY Obecně závazná vyhláška č.1/2009, místních poplatcích Zastupitelstvo městyse Zápy se na svém zasedání dne 17.2.2009 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, Více Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Tyto dávky najdeme v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Kde lze o dávky SSP požádat? O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů Více Tarif společnosti RegioJet a.s. pro železniční přepravu cestujících a zavazadel Tarif společnosti RegioJet a.s. pro železniční přepravu cestujících a zavazadel ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1. Tarif dopravce se řídí platným výměrem Ministerstva financí ČR. Podmínky, za nichž dopravce nabízí Více Základní škola a Mateřská škola Kunín, okres Nový Jičín, příspěvková organizace Směrnice o úplatě za předškolní vzdělávání Obecná ustanovení Základní škola a Mateřská škola Kunín, okres Nový Jičín, příspěvková organizace Směrnice o úplatě za předškolní vzdělávání Č. j. ZŠ 234/2012 Spisový znak: A1 Skartační znak: A10 Vypracoval: Mgr. Renáta Více Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v domově mládeže a internátu DOMOV MLÁDEŽE, INTERNÁT A ŠKOLNÍ JÍDELNA, Hradec Králové, Vocelova 1469/5 tel. +420 495 540 060, fax: +420 495 540 065, PSČ 500 02 e-mail: info@dmhk.cz, http://www.dmhk.cz Směrnice ke stanovení úplaty Více MĚSTO BENÁTKY NAD JIZEROU MĚSTO BENÁTKY NAD JIZEROU K poplatku ze psů: Poplatku ze psů podléhají psi starší tří měsíců. INFORMACE K OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠCE města Benátky nad Jizerou č. 1/2011, o místních poplatcích Poplatek ze Více Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové - Malšova Lhota, Lhotecká 39 Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové - Malšova Lhota, Lhotecká 39 SMĚRNICE KE STANOVENÍ VÝŠE MĚSÍČNÍ ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.:zsmsml_0215 / 2014 Vypracovala: Bc. Radka Peterová Schválila: Více Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon č. 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy 1 (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola a mateřská škola Brno, Blažkova 9 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 50. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: 872 /2010 Vypracoval: Schválil: Spisový znak Skartační znak Pedagogická rada projednala Více Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dominika Linhartová pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 OZP Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou podle Více OBEC DOLNÍ KRALOVICE Obec Dobrá Obecně závazná vyhláška č. 1 /2004 O místních poplatcích Zastupitelstvo obce Dobrá vydává dne 30.12.2003 podle ustanovení 14 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších Více Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné Více Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam. ROČNÍ ZPRÁVA dle vyhlášky č. 323/2005 Sb. Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam.cz Diagnostický ústav Více PRAVIDLA RADY STATUTÁRNÍHO STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA PRAVIDLA RADY STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY K VYDÁVÁNÍ SOUHLASU VLASTNÍKA POZEMNÍ KOMUNIKACE K VYHRAZENÍ PARKOVACÍHO MÍSTA NA ÚZEMÍ MĚSTA OPAVY Účinnost od: Účinnost do: Určeno: 3.9.2012 Více 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Více Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, Více Obec Vranov. Obecně závazná vyhláška č. 2/2006, o místních poplatcích OBEC ČÍŽOV Obecně závazná vyhláška č. 01/2012, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Čížov se na Více O b e c B l a ž e j o v IČ 00246298, 378 52 Blažejov 38, okr. Jindřichův Hradec, tel. 384 397 131, mob. 606 931 713, e-mail: obec.blazejov@quick. O b e c B l a ž e j o v IČ 00246298, 378 52 Blažejov 38, okr. Jindřichův Hradec, tel. 384 397 131, mob. 606 931 713, e-mail: obec.blazejov@quick.cz Obecně závazná vyhláška č. 1/2010 o místních poplatcích Více Žádost o dotaci městské části Praha 12 v sociální oblasti pro rok 2009 (V. program Podpora MČ v sociální oblasti) Obsah formuláře: Žádost o dotaci městské části Praha 12 v sociální oblasti pro rok 2009 (V. program Podpora MČ v sociální oblasti) A. Obecná část souhrnné informace o žadateli 1. Identifikační údaje o Více ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola Rosovice, okres Příbram ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: 96/2015 Vypracoval: Schválil: Spisový znak Skartační znak Řehková Pavla Mgr. Zdenka Pecharová A.1. A10 Pedagogická Více o místních poplatcích NOVELA č. 1 obecně závazné vyhlášky obce Desná č. 2/2003 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Desná schválilo dne 4. 3. 2004 podle ustanovení 14 zákona č.565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění Více 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Změna: 214/2012 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. Více Poskytování cestovních nákladů pro členy zastupitelstva a zaměstnanců obce Směrnice č.8 Poskytování cestovních nákladů pro členy zastupitelstva a zaměstnanců obce Směrnice č.8 Obec : Suchohrdly Adresa : Suchohrdly 114, 669 02 Znojmo Směrnici zpracoval : Bajerová Anna Směrnici schválil : Matochová Více Tarif společnosti RegioJet a.s. pro železniční přepravu cestujících a zavazadel // REGIOJET S T U D E N T A G E N C Y Tarif společnosti RegioJet a.s. pro železniční přepravu cestujících a zavazadel // REGIOJET S T U D E N T A G E N C Y ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1. Tarif dopravce se řídí platným výměrem Ministerstva financí Více ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA PhDr. ZBYŇKA MRKOSE, BRNO, DOŠLÍKOVA 48 ZÁSADY ČERPÁNÍ FONDU KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB ROK 2014 ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA PhDr. ZBYŇKA MRKOSE, BRNO, DOŠLÍKOVA 48 ZÁSADY ČERPÁNÍ FONDU KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB ROK 2014 od 11. března 2014 do 31. prosince 2014 2 VNITŘNÍ PŘEDPIS Část: 26 Základní Více Obecně závazná vyhláška č. 1/2013, o místních poplatcích Sbírka právních předpisů města č.1/2013 Město Řevnice Obecně závazná vyhláška č. 1/2013, o místních poplatcích Zastupitelstvo města Řevnice č. 20 dne 21.10.2013. vydává podle ustanovení 14 odst. 2 zákona Více Obecně závazná vyhláška. obce Sluštice. č.2/2005 O MÍSTNÍCH POPLATCÍCH Obecně závazná vyhláška obce Sluštice č.2/2005 O MÍSTNÍCH POPLATCÍCH Zastupitelstvo obce Sluštice schválilo a vydává dne 2.11.2005 v souladu s ust. 10 písm. d), 84 odst.2 písm.i) zákona č. 128/2000 Sb., Více 6. Nařízení vlády č. 56/2013 Sb., o stanovení pravidel pro zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií a o emisních plaketách 2013 1. Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 3/2013 Sb., o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí 2. Více VYHLÁŠKA. ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518 VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst. 7, 77 odst. 1, 78 odst. 9, 81 odst. 5, 105 odst. Více Obecně závazná vyhláška Obce Pičín č. 1/2015, o místních poplatcích Obecně závazná vyhláška Obce Pičín č. 1/2015, o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Pičín se na svém zasedání dne 26.2.2015 usnesením č. 7 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., Více 2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA, příspěvková organizace se sídlem Školní 558/10, Krásná Lípa ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 29 SMĚRNICE KE STANOVENÍ ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Obsah: 1. Předmět Více Obecně závazná vyhláška obce Úhořilka č. 3/2008, OBEC ÚHOŘILKA Úhořilka 22, 582 53 pošta Štoky Obecně závazná vyhláška obce Úhořilka č. 3/2008, o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Úhořilka se na svém zasedání dne 19.2 2008 usnesením č. 2/2008 usneslo Více Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1) Více Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: Více Žádost poskytovatele sociální služby o dotaci pro rok 2013 z rozpočtu MČ Praha 21 Žádost poskytovatele sociální služby o dotaci pro rok 2013 z rozpočtu MČ Praha 21 Obsah formuláře: A. Obecná část souhrnné informace o žadateli 1. Identifikační údaje o žadateli 2. Přílohy k žádosti B. Více OBEC ČERŇOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 2/2012. o místních poplatcích. OBEC ČERŇOVICE Obecně závazná vyhláška č. 2/2012 o místních poplatcích. Zastupitelstvo obce Čerňovice se na svém zasedání dne 22.3.2012 usneslo vydat podle ustanovení 14 zák. č. 565/1990 Sb., o místních Více Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory Více OBEC MOHELNICE NAD JIZEROU. Obecně závazná vyhláška obce Mohelnice nad Jizerou OBEC MOHELNICE NAD JIZEROU okres Mladá Boleslav Obecně závazná vyhláška obce Mohelnice nad Jizerou č. 1./2007 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Mohelnice nad Jizerou schválilo a vydává dne 7.2.2007 Více 229/2003 Sb. ZÁKON. ze dne 4. července 2003, 229/2003 Sb. ZÁKON ze dne 4. července 2003, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších Více ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a mateřská škola Tomáše Ježka Ralsko Kuřívody Příspěvková organizace, IČO: 727 42 607, tel.č.: 487 898 150-1 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: Kuř. 114/2015 Vypracovala: Více Právní předpisy vydané v roce 2008, jejichž platnost se vztahuje k UP a k jejím organizačním složkám Právní předpisy vydané v roce 2008, jejichž platnost se vztahuje k UP a k jejím organizačním složkám 1) Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Nabývá účinnosti 30.04.2008. Více Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované. Více Identifikační údaje zaměstnavatele, právní forma a předmět podnikání nebo činnosti: Určeno pro záznamy Úřadu práce ČR: RZ Tiskopis vyplňte, prosím, strojem nebo hůlkovým písmem Žádost o úhradu nákladů na zabezpečení rekvalifikace zaměstnanců 110 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Více Obecně závazná vyhláška obce Svojetice č. 1 /2011 Obec Svojetice Obecně závazná vyhláška obce Svojetice č. 1 /2011 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Svojetice schvaluje a vydává dne 12.1.2011 v souladu s ust. 10 písm. d), 35 a 84 odst. 2) písm. Více Dopravní značky. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů: Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů: Mezi povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích ( 4) patří mimo jiné c) řídit Více Obecně závazná vyhláška Obce Bukovno č. 2/2006. o místních poplatcích OBEC BUKOVNO, okres Mladá Boleslav Obecně závazná vyhláška Obce Bukovno č. 2/2006 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce BUKOVNO schválilo a vydává dne 6.12.2006 v souladu s ust. 10 písm. d), 35 a 84 Více Zpracoval: Magion Praha s.r.o., květen 2012 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI PODNIKÁNÍ V INVALIDNÍM DŮCHODU Studijní materiál pro účastníky kurzu Začínající podnikatel pořádaného o. s. Okamžik. Tento kurz je financován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Praha-Adaptabilita. Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://portal.pohoda.cz/obcanske-pravo/novy-obcansky-zakonik/pravidla-spravy/

Pravidla správy - Portál POHODA §1411 §1412 §1412 (1) Je-li beneficientů více, ať současně nebo následně, musí správce jednat vůči všem nestranně a brát ohled na jejich příslušná práva. §1412 (2) Je-li správce sám beneficientem, musí brát na své zájmy stejný zřetel jako na zájmy ostatních beneficientů a vykonávat svou působnost ve společném zájmu. §1413 a) každý svůj zájem při podnikání nebo činnosti sledující majetkový prospěch, který by se mohl ocitnout v rozporu se zájmem beneficienta, a §1415 (1) Správce se může stát stranou smlouvy týkající se spravovaného majetku, smluvně nabýt právo na tento majetek nebo nabýt právo vůči beneficientovi jen se souhlasem beneficienta. §1415 (2) Správce může užívat spravovaný majetek nebo informace získané při správě k vlastnímu prospěchu jen se souhlasem beneficienta, ledaže možnost takového užití určují stanovy či jiná smlouva nebo stanoví-li tak zákon. §1416 §1418 §1419 §1419 (1) Správci nevzniká osobní povinnost ze závazku, který ujednal s jinou osobou na účet beneficienta. To platí i v případě, je-li zjevné, že správce jedná na účet svěřenského fondu. §1419 (2) Jedná-li správce při výkonu své působnosti na účet beneficienta vlastním jménem, je zavázán společně s beneficientem; po beneficientovi lze však žádat plnění jen ze spravovaného majetku. To platí i v případě, že správce jednal na účet svěřenského fondu, třebaže to nebylo zjevné. §1420 §1422 §1423 (1) Správce sestaví inventář, dá jistotu za řádný výkon správy nebo pojistí svěřený majetek, určí-li tak stanovy či jiná smlouva nebo stanoví-li tak zákon. §1423 (2) Na návrh beneficienta nebo jiné osoby, která má na tom právní zájem, soud může uložit správci povinnost podle odstavce 1 při uvážení hodnoty spravovaného majetku, postavení stran a dalších okolností případu. Návrhu nelze vyhovět, odporuje-li to smlouvě o zřízení správy uzavřené mezi správcem a beneficientem. §1424 §1424 (1) Je-li správce povinen sestavit inventář, uvede v něm věrný a přesný seznam jmění zahrnutého do správy včetně seznamu významných dokladů. §1424 (2) Věci osobní potřeby zahrnuté do inventáře lze popsat jen obecně, ledaže jsou mezi nimi věci hodnoty nikoli nepatrné. §1425 §1426 §1427 §1427 (1) Správce je oprávněn pojistit spravovaný majetek na náklady beneficienta proti běžným rizikům. §1427 (2) Správce má právo pojistit svou majetkovou odpovědnost ze správy na náklady beneficienta, vykonává-li správu bezúplatně. §1428 §1429 §1429 (1) Nemohou-li společní správci jednat podle § 1411 pro překážku způsobenou právní událostí, pro soustavnou nečinnost či soustavný odpor některého správce, anebo z jiného podobného důvodu, mohou ostatní správci rozhodovat a jednat samostatně v záležitostech potřebných k udržení současného stavu. V jiných záležitostech mohou takto jednat se souhlasem soudu. §1429 (2) Trvá-li stav podle odstavce 1, může soud rozhodnout na návrh osoby, která na tom má právní zájem, že správci mohou rozhodovat a jednat jiným způsobem, než stanoví § 1428, že některý ze správců bude mít rozhodující hlas, nebo rozhodnout o dalším výkonu správy jiným způsobem přiměřeným okolnostem případu. §1430 §1431 §1431 (1) Nesdělí-li některý ze společných správců ostatním správcům bez prodlení, že s rozhodnutím nesouhlasí, a neoznámí-li to bez zbytečného odkladu beneficientovi, má se za to, že rozhodnutí schválil. §1431 (2) Přijali-li společní správci rozhodnutí v nepřítomnosti některého z nich, má se za to, že nepřítomný rozhodnutí schválil, pokud svůj nesouhlas neoznámil ostatním správcům a beneficientovi bez zbytečného odkladu poté, co se o rozhodnutí dozvěděl. §1432 §1433 §1434 §1435 §1436 §1436 (1) Správce předloží beneficientovi vyúčtování správy nejméně jednou za rok. Je-li správců několik, předloží vyúčtování společné, ledaže vzhledem k rozdělení jejich působnosti smlouva určí nebo zákon stanoví něco jiného. §1436 (2) Vyúčtování musí být tak podrobné, aby bylo možné ověřit jeho správnost. §1437

http://docplayer.cz/866400-Seznam-vsech-formularu-a-vzoru.html

Seznam všech formulářů a vzorů Download "Seznam všech formulářů a vzorů" 1 Seznam všech formulářů a vzorů Daňové formuláře DPH Přiznání k DPH (dani z přidané hodnoty) vz. 19 Přiznání k uplatnění nároku na vrácení DPH (daně z přidané hodnoty) vz. 12 Žádost o vrácení DPH (daně z přidané hodnoty) podle 86 vz.5 Souhrnné, následné souhrnné hlášení k DPH (dani z přidané hodnoty) Souhrnné, následné souhrnné hlášení k DPH (dani z přidané hodnoty) - údaje B. Oddílu Hlášení o dodání nového dopravního prostředku podle 19 zák. o DPH vz. 3 Hlášení o pořízení nového dopravního prostředku podle 19 zák. o DPH vz.3 Vrácení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží vz. 4 Potvrzení o osvobození od DPH (daně z přidané hodnoty) Žádost o vrácení daně z přidané hodnoty pro osobu povinnou k dani neusazenou v tuzemsku Žádost o přidělení přístupu do Aplikace pro vracení DPH plátcům v jiných členských státech Žádost o vrácení DPH/Samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu Žádost o vrácení DPH - příloha Dovoz Žádost o vrácení DPH - příloha Plnění v rámci EU Žádost o vrácení DPH - příloha s popisem zboží Výpis z evidence pro daňové účely vedené podle 92a zákona o dani z přidané hodnoty Výpis z evidence pro daňové účely vedené podle 92a - příloha tabulka plnění Žádost o registraci do režimu MOSS (Mini One Stop Shop) - EU Režim Příloha k žádosti o registraci do režimu MOSS (Mini One Stop Shop) - EU Režim Žádost o registraci do režimu MOSS (Mini One Stop Shop) - Non EU Režim Přiznání k dani Mini One Stop Shop - EU režim Oznámení změny registračních údajů (Mini One Stop Shop) - EU Režim Příloha k oznámení změny registračních údajů (Mini One Stop Shop) - EU Režim DPFO Přiznání k DPFO (dani z příjmů fyzických osob) vz. 21 Přiznání k DPFO, samostatný list ke 4. oddílu přílohy č. 3 Přiznání k DPFO, seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle 38f odst. 10 zák č. 586/1992 Sb. Pojistné přiznání k pojistnému na důchodové spoření (součást DPFO) Hlášení platebního zprostředkovatele Hlášení PZ - záznamy skutečného vlastníka Hlášení PZ - záznamy úrokového příjmu Potvrzení o sražení daně vz. 8 Potvrzení zahraničního daňového úřadu k přiznání k dani z příjmů Oznámení o osvobozených příjmech podle 38v zákona č. 586/1992 Sb. DPPO Přiznání k DPPO (dani z příjmů právnických osob) vz. 25 Přiznání k DPPO, samostatná příloha k tabulce I přílohy č. 1 II. oddílu (platná od roku 2014) Přiznání k DPPO, samostatná příloha k položce 12 I. oddílu Vyúčtování odvodu z elektřiny ze slunečního záření DS Přiznání k DS (dani silniční) vz. 16 Výkazy Rozvaha (platná od ) Výkaz zisku a ztráty - druhové členění (platný od ) Výkaz zisku a ztráty - účelové členění (platný od ) Přehled o změnách vlastního kapitálu Přehled o peněžních tocích Příloha k účetní závěrce 2 Rozvaha pro nevýdělečné organizace (platná od ) Výkaz zisku a ztráty pro nevýdělečné organizace Výkaz o majetku a závazcích Výkaz příjmů a výdajů Výkazy účetní závěrky - elektronické odeslání Rozvaha pro rozpočtové organizace (platná od ) Výkaz zisku a ztráty pro rozpočtové organizace (platný od ) Příloha k účetní závěrce pro rozpočtové organizace (platná od ) Přehled o peněžních tocích pro rozpočtové organizace (platný od ) Přehled o změnách vlastního kapitálu pro rozpočtové organizace (platný od ) Přehled tvorby a použití fondu privatizace pro rozpočtové organizace (platný od ) Schvalování účetní závěrky pro rozpočtové organizace IS Žádost o zřízení daňové informační schránky Žádost o zrušení daňové informační schránky Přihláška k nahlížení do daňové informační schránky Plné moci k daňové informační schránce OSSZ Přehled o příjmech a výdajích OSVČ pro ČSSZ za rok 2014 ZP Přehled pro ZP za rok jednotný formulář pro všechny zdravotní pojišťovny Ostatní formuláře Hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her Zvláštní příloha k řádku 170 hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her Přiznání k odvodu z loterií a jiných podobných her Zvláštní příloha k řádku 170 přiznání k odvodu z loterií a jiných podobných her za odvodové období kalendářního roku Hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou vz. 13 Hlášení plátce daně o provedení srážky vz. 12 Potvrzení o vyplacených příjmech podle 7 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. Registrace Daně Přihláška k registraci pro FO vz. 19 Přihláška k registraci pro PO vz. 19 Příloha k přihlášce k registraci - odštěpné závody a provozovny vz. 11 Příloha k přihlášce k registraci - daň z nemovitostí vz. 2 Přihláška k registraci k DPH vz. 6 Přihláška k registraci k DPH pro osoby, které nemají v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu vz. 6 Přihláška k registraci pro plátcovy pokladny vz.11 Přihláška k registraci k DPH pro skupiny/žádost o přistoupení do skupiny List člena skupiny Žádost o zrušení registrace skupiny/žádost o vystoupení člena Oznámení o změně registračních údajů Žádost o zrušení registrace Vlastníci právnické osoby, která má skutečné místo vedení v ČR - příloha k Přihlášce k registraci pro právnické osoby Živnostenské Jednotný registrační formulář pro FO Jednotný registrační formulář pro PO 3 Příloha - Statutární orgán Příloha k přihlášce k registraci - Vlastníci právnické osoby, která má sídlo v zahraničí, ale skutečné místo vedení v ČR Příloha pro správu sociálního zabezpečení Zvláštní příloha pro Finanční úřad Příloha - Předmět podnikání Příloha - Odpovědný zástupce Příloha - Provozovny Seznam oborů činností náležející do živnosti volné Prohlášení odpovědného zástupce Organizační složka Změnový list Datové schránky Žádost o zřízení datové schránky fyzické osoby Žádost o zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby Žádost o zřízení datové schránky právnické osoby Účetní, platební Faktura Faktura - režim přenesení daňové povinnosti dle 92a - 92e Dodací list Objednávka Příkaz k úhradě Příkaz k úhradě SEPA (Europlatba) Pokladní doklad příjmový, výdajový Paragon Příjemka, výdejka Cestovní příkaz - vyúčtování pracovní cesty Kniha jízd Kniha jízd Záznam o provozu vozidla nákladní dopravy Vyúčtování pracovní cesty v zahraničí Zápis z inventarizace Směnka vlastní Směnka cizí Inventurní seznam Reklamační list Souhlas k použití soukromého silničního motorového vozidla k pracovní cestě Denní rozpis tržeb Denní rozpis tržeb - další listy s údaji o zboží SEPA převod / Přeshraniční převod v EUR - Česká spořitelna Osobní formuláře Žádost o rozvod - návrh na rozvod manželství Životopis Žádost o výpis z rejstříku trestů Žádost o výpis z rejstříku trestů právnických osob Žádost o vydání rybářského lístku Žádost o vydání loveckého lístku Žádost o vystavení voličského průkazu Cestovní pasy, víza Žádost o vydání cestovního pasu Doklad o zajištění ubytování Žádost o vydání cestovního pasu bez strojově čitelných údajů Souhlas zákonného zástupce s cestou dítěte do zahraničí v doprovodu osoby 4 Žádost o povolení k pobytu pro cizince - občany třetích zemí Žádost o povolení k trvalému pobytu pro občany EU a jejich rodinné příslušníky Žádost o provedení změn údajů v cestovním dokladu Žádost o udělení dlouhodobého víza Žádost o udělení schengenského víza Občanské průkazy, matrika Dotazník k uzavření manželství Dotazník k uzavření registrovaného partnerství Žádost o vydání osvědčení o tom, že snoubenci splnili všechny požadavky zákona pro uzavření platného manželství před orgánem církve Hlášení o stěhování Přihlašovací lístek k trvalému pobytu Žádost o osvědčení rodného čísla Žádost o ověření rodného čísla Žádost o přidělení rodného čísla Žádost o potvrzení změny rodného čísla Žádost o vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů Žádost o vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem Žádost o vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji bez kontaktního elektronického čipu Vzdělávání Potvrzení o studiu Přihláška na vysokou školu Přihláška ke vzdělávání - studiu na střední škole (denní) Přihláška ke vzdělávání - studiu na střední škole (nástavbové studium) Přihláška ke vzdělávání - studiu na střední škole (večerní, dálkové, distanční, kombinované) Přihláška ke vzdělávání - studiu na střední škole (do oborů vzdělání s talentovou zkouškou) Doprava Žádost o zapsání motorového - přípojného vozidla do evidence Žádost o zápis změn údajů v registru silničních vozidel Žádost o vyřazení vozidla z registru silničních vozidel Přihláška k registraci vozidla do registru silničních vozidel Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla Zbraně Oznámení o nabytí vlastnictví nebo převodu vlastnictví zbraně Oznámení o vývozu a zpětném dovozu zbraně Přihláška ke zkoušce odborné způsobilosti Žádost o povolení přepravy Žádost o rozšíření skupin zbrojní licence Žádost o rozšíření skupin zbrojního průkazu Žádost o vydání zbrojní licence Žádost o vydání zbrojního průkazu Žádost o povolení k nabytí vlastnictví zbraně kategorie B Žádost o vydání evropského zbrojního pasu Žádost o udělení výjimky k nabytí vlastnictví, držení, nošení zbraně, střeliva, doplňku zbraně kategorie A Žádost o vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz, tranzit zbraní nebo střeliva Žádost o jmenování zkušebním komisařem Žádost o povolení k provozování střelnice Žádost o povolení znehodnocení - zničení - výroby řezu zbraně - zakázaného doplňku zbraně Přihláška ke zkoušce odborné způsobilosti pro vydání zbrojního průkazu skupiny F Posudek o zdravotní způsobilosti k držení zbrojního průkazu Řidičské průkazy Žádost o řidičské oprávnění Prohlášení posuzované osoby ke své zdravotní způsobilosti 5 Posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel Žádost o vydání řidičského průkazu Žádost o vydání mezinárodního řidičského průkazu Žádost o vydání osvědčení o profesní způsobilosti řidiče Správa sociálního zabezpečení Důchodové pojištění ELDP - Evidenční list důchodového pojištění (od ) ELDP - hromadné elektronické podání (od ) ELDP - Oznámení (pro zastupující organizaci) o pověření k zajištění všech úkonů souvisejících s předkládáním ELDP ELDP - Oznámení o pověření k zajištění všech úkonů souvisejících s předkládáním ELDP Oznámení/Ohlášení kvalifikovaného certifikátu Žádost o důchod ze zahraničí Přihláška k účasti na pojištění - péče o dítě, Návrh na zahájení řízení Návrh na zahájení řízení o vydání rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče muže o dítě Žádost o zastavení výplaty, uvolnění, úpravu starobního důchodu Přihláška k účasti na pojištění - péče o osobu bezmocnou, Návrh na zahájení řízení Návrh na zahájení řízení o vydání rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče o osobu závislou na péči jiné osoby Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet - majitel účtu Žádost o zrušení výplaty důchodu poukazem na účet Žádost o dorovnávací přídavek podle 106a zákona č. 155/1995 Sb. Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela Hlášení pracovního úrazu pro uplatnění nároku z důchodového pojištění Prohlášení o dobách zaměstnání Příloha k žádosti o důchod Příloha k žádosti o důchod - zápočet doby zaměstnání u příbuzných Hlášení o zaměstnání poživatele předčasného starobního důchodu Hlášení o přijetí klienta do zařízení sociálních služeb Hlášení o ukončení pobytu klienta v zařízení sociálních služeb Přihláška k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění z důvodu výdělečné činnosti v cizině Přihláška k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění z jiného důvodu Odhláška z dobrovolné účasti na důchodovém pojištění Potvrzení o přiznání - zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti Žádost o informativní osobní list důchodového pojištění Potvrzení zaměstnavatele podle 83 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění Potvrzení o studiu (o teoretické a praktické přípravě) pro účely důchodového pojištění Potvrzení o vyplacených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (dle 37 odst. 2 písm. a zákona č. 582/1991 Sb.) Žádosti o uvolnění důchodu vdov dle zákona č. 267/2006 Sb. Hlášení o přijetí klienta do zařízení sociálních služeb, z jehož důchodu jsou prováděny exekuční srážky na výkon rozhodnutí Žádost o převádění výplaty dávky na účet u banky - Česká republika Potvrzení vydané (dle 4 nařízení vlády č. 363/2009 Sb.) Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet právnické osoby, která byla ustanovena opatrovníkem důchodce Hlášení změny adresy nebo jména a příjmení u výplaty důchodu poukazovaného na účet Žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění Nemocenské pojištění Potvrzení o době trvání zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců pro účely posouzení výkonu SVČ Záznam o úrazu PVPOJ - Přehled o výši pojistného (platný od ) PVPOJ - Oznámení o pověření k zajištění všech úkonů souvisejících s podáváním PVPOJ PVPOJ - Oznámení (pro zastupujícího zaměstnavatele) o pověření k zajištění všech úkonů souvisejících s předkládáním PVPOJ Přihláška do registru zaměstnavatelů Odhláška z registru zaměstnavatelů Hlášení ošetřujícího lékaře ve smyslu 61 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění - NEMPRI Oznámení o pověření k zajištění všech úkonů souvisejících s předáváním Přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění - NEMPRI 6 Oznámení (pro zastupující organizaci) o pověření k zajištění všech úkonů souvisejících s předáváním Přílohy k žádosti o dávku nem. pojištění - NEMPRI Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání) Oznámení o nástupu do zaměstnání - hromadné elektronické podání Žádost práce neschopného pojištěnce o udělení souhlasu ke změně pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti z důvodu pobytu v cizině Žádost ošetřujícího lékaře o udělení souhlasu ke zpětnému uznání pracovní neschopnosti Žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby Hromadný seznam podle 178 odst. 1 zák. č. 187/2006 Sb. Hromadný seznam - změna k podle 178 odst. 2 zák. č. 187/2006 Sb. Potvrzení pro účely výplaty vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči) Potvrzení zaměstnavatele o úhrnu vyměřovacích základů, z nichž bylo sráženo pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na stát. pol. zaměstnanosti Přihláška k dobrovolné účasti na nemocenském pojištění zahraničního zaměstnance Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Oznámení zvýšené sazby pojistného OSVČ Přihláška k dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ Odhláška z nemocenského pojištění OSVČ Přihláška k účasti na důchodovém pojištění OSVČ Oznámení OSVČ, která přestala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti Oznámení OSVČ o ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti Potvrzení o studiu, pro účely posouzení výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti Seznam společníků pro OSSZ Oznámení o pověření k zajištění všech úkonů souvisejících s přihlaš. a odhlaš. org., MO a jejich zaměstnanců, hlášení změn a splnění jednoráz. povin. Žádost o snížení měsíčního vyměřovacího základu OSVČ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Žádost o přidělení evidenčního čísla pojištěnce (EČP) Prohlášení k žádosti o prominutí penále Oznámení o pověření k zajištění všech úkonů souvisejících s e-podáním ČSSZ Sdělení doplňujících údajů k e - Podání ČSSZ Evropská unie Příloha k žádosti o výjimku z příslušnosti k českým právním předpisům č. 17 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Žádost o přepočet důchodu Příloha k žádosti o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet státy EU, EHP a Švýcarsko Žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU Žádost o ošetřovné při vzniku potřeby ošetřování (péče) v jiném členském státě EU Čestné prohlášení zahraničního zaměstnavatele Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při bydlišti / pobytu v zahraničí Potvrzení o žití pro vyplácení důchodu Sociální podpora Sociální dávky Souhlas s předáváním rodného čísla České poště za účelem vyšší ochrany výplaty dávek SSP poštovní poukázkou Odvolání souhlasu s předáváním rodného čísla České poště Potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce pro uchazeče o zaměstnání po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku Potvrzení o návštěvě jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení pro děti Potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz Prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky 7 Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku Potvrzení o studiu pro sociální dávky Potvrzení o zdravotním stavu Doklad o výši příjmů nezaopatřeného dítěte za červenec a srpen Doklad o výši nákladů na bydlení Doklad o výši ročního příjmu Doklad o výši čtvrtletního příjmu Žádost o přídavek na dítě Žádost o sociální příplatek Žádost o příspěvek na bydlení Žádost o rodičovský příspěvek Žádost o dávku pěstounské péče - příspěvek při ukončení pěstounské péče Žádost o dávku pěstounské péče - příspěvek na úhradu potřeb dítěte Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna Žádost o dávku pěstounské péče - příspěvek při převzetí dítěte Žádost o dávku pěstounské péče - příspěvek na zakoupení motorového vozidla Žádost o porodné Žádost o pohřebné Doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci EU Žádost o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek Doklad o výši měsíčního příjmu Volba výše rodičovského příspěvku Hlášení změn - změna způsobu výplaty dávky Evropské formuláře Form E Doplňující formulář Form E Žádost o pohřebné Form E Potvrzení týkající se skladby rodinných příslušníků pro účely přiznání rodinných dávek Form E Potvrzení o pokračování studií pro účely přiznání rodinných dávek Form E Potvrzení o učebním poměru a/nebo odborném výcviku pro účely přiznání rodinných dávek Form E Lékařské potvrzení pro účely přiznání rodinných dávek Form E Potvrzení pro účely sčítání dob pojištění, zaměstnání nebo SVČ... Form E Potvrzení o postnatálních lékařských prohlídkách Form E Lékařské potvrzení pro účely přiznání zvláštních nebo zvýšených rodinných dávek pro zdravotně postižené děti Form E Žádost o informace o nároku na rodinné dávky v členských státech, kde rodinní příslušníci bydlí Form E Žádost o poskytnutí informací týkajících se výše příjmu obdrženého v jiném členském státě, než je kompetentní členský stát Úřad práce Zaměstnavatelé Kalkulace nákladů rekvalifikace Nabídka zabezpečení rekvalifikace Oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením Přehled o činnosti agentury práce za rok 2014 Žádost o příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny Žádost o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny Žádost o příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením Žádost o příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa Žádost o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa osoby samostatné výdělečně činné Žádost o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa Žádost o příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě Žádost o překlenovací příspěvek Žádost o příspěvek na zapracování Žádost o příspěvek na společensky účelná pracovní místa zřizovaná pro uchazeče o zaměstnání Žádost o příspěvek na společensky účelné pracovní místo zřízené uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti Žádost o příspěvek na společensky účelná pracovní místa vyhrazená pro uchazeče o zaměstnání 8 Žádost o příspěvek na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací Nabídka provedení poradenské činnosti Kalkulace nákladů poradenské činnosti Nabídka zabezpečení pracovní rehabilitace Kalkulace nákladů spojených s prováděním pracovní rehabilitace Nabídka provedení přípravy k práci u zaměstnavatele Nabídka provedení přípravy k práci Měsíční vyúčtování mzdových nákladů uchazečů umístěných na VPP Měsíční vyúčtování mzdových nákladů na SÚPM vyhrazeném Vyúčtování mzdových nákladů - SÚPM vyhrazené Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti Vyúčtování mzdových nákladů - SÚPM vyhrazené (ESF) Vyúčtování mzdových nákladů - VPP Vyúčtování mzdových nákladů - VPP (ESF) Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání OZP - jmenný seznam zaměstnanců Žádost o povolení zprostředkování zaměstnání FO - forma zprostředkování a) nebo c) Žádost o povolení zprostředkování zaměstnání FO - forma zprostředkování b) Žádost o povolení zprostředkování zaměstnání PO - forma zprostředkování a) nebo c) Žádost o povolení zprostředkování zaměstnání PO - forma zprostředkování b) Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti vydané při skončení služebního poměru Žádost o uznání odborné kvalifikace nebo odborné kvalifikace a jiné způsobilosti Potvrzení o zaměstnání v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání - měsíční Žádost o platbu - redistribuce výdajů na přímou podporu - mzdové příspěvky Potvrzení zaměstnavatele o vyplacení odstupného pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti Vymezení chráněného pracovního místa Vymezení chráněného pracovního místa OSVČ Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa za účelem výkonu SVČ Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením Žádost o proplacení mzdových příspěvků Potvrzení zaměstnavatele o výši výdělku při nekolidujícím zaměstnání Potvrzení o výkonu činnosti (nekolidující zaměstnání) Zahraniční zaměstnanost Vyjádření obchodní společnosti družstva Informace o nástupu zaměstnání - o vyslání k výkonu práce Informace o ukončení zaměstnání - o ukončení vyslání k výkonu práce Žádost cizince o povolení k zaměstnání - o prodloužení zaměstnání na území České republiky Oznámení zaměstnavatele o vyslání cizince Oznámení zaměstnavatele o předpokládané změně pracovního zařazení cizince Vyjádření zaměstnavatele Informace právnické nebo fyzické osoby v ČR k projednání smlouvy Sdělení zaměstnavatele o předčasném ukončení zaměstnání cizince na území ČR Sdělení zaměstnavatele o nenastoupení, ukončení nebo předčasném ukončení zaměstnání cizince Žádost cizince - společníka nebo člena družstva Záznam o projednání záměru zaměstnavatele přijmout na volná pracovní místa zaměstnance ze zahraničí Žádost úřadu práce o vyjádření stanoviska v případě více míst výkonu práce cizince na území ČR Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území České republiky ve zvláštních případech ( zelená karta ) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání na území České republiky vyžadujícího vysokou kvalifikaci ( modrá karta ) Oznámení cizince o ukončení pracovního poměru, změně pracovního zařazení nebo změně zaměstnavatele Sdělení zaměstnavatele o nástupu zaměstnání nebo vyslání k plnění úkolů vyplývajících z uzavřené smlouvy cizince s povolením k zaměstnání ČR Občané Žádost o podporu v nezaměstnanosti Žádost o pracovní rehabilitaci Žádost o uspokojení mzdových nároků Doložení mzdových nároků Žádost o povolení činnosti dítěte Žádost o zaměstnaneckou kartu 9 Žádost o zprostředkování zaměstnání Žádost o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou Žádost o příspěvek na živobytí Žádost o příspěvek na živobytí Žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání Žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání Žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání Zájem o zvolenou rekvalifikaci uchazeče o zaměstnání Žádost o příspěvek na zřízení SÚPM SVČ Žádost o příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání Žádost SÚPM vyhrazené - Práce na zkoušku Žádost o vymezení chráněného pracovního místa Žádost o příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa za účelem výkonu SVČ Žádost o vymezení chráněného pracovního místa osobou samostatně výdělečně činnou Žádost o přechod nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením Poštovní Poštovní poukázka A (Tr. kód 114) Poštovní dobírková poukázka A (Tr. kód 116) Poštovní poukázka C (Tr. kód 117) Poštovní dobírková poukázka C (Tr. kód 118) Poštovní poukázka D (Tr. kód 119) Podací lístek Obchodní balík Obálka Dekádní výkaz poštovného Poštovní podací arch (platný od 9/2010) Poštovní podací arch - další listy (platný od 9/2010) Poštovní podací arch Poštovní podací arch - další listy Podací arch PostBox Žádost / opatření adresáta v souvislosti s dodáním poštovních zásilek (dosílka) SIPO - žádost Důchodová služba - žádost o změnu Prohlášení o osobách oprávněných k převzetí nebo k odmítnutí převzetí zásilek a poukázaných peněžních částek Žádost - opatření adresáta Žádost o vydání průkazu příjemce - fyzické osoby a fyzické osoby podnikající Poštovní poukázky - hromadný tisk Balík PPL Mezinárodní poštovní poukázka TFP 1 Poštovní poukázka A-V Integrovaný doklad Mezinárodní dobírková poukázka TFP 3 EMS - Tuzemsko EMS - Zahraničí Žádost o odnášku zásilek Evidenční lístek poštovného Poštovní poukázka B Poštovní poukázka B - příloha Eurogiro Balík do ruky / Balík na poštu Doprava, celní záležitosti Jednotný správní doklad (JSD) - Výtisk pro zemi odeslání / vývozu i pro zemi určení Jednotný správní doklad doplňkový (JSDD)- Výtisk pro zemi odeslání / vývozu i pro zemi určení Mezinárodní nákladní list Nákladní list pro přepravu nebezpečných věcí po území ČR silničními motorovými vozidly Osvědčení o globální záruce v jiných operacích než režim tranzitu 10 Osvědčení o souborné jistotě - TC 31 Pracovní plán jízdních pracovníků a vozidel Denní záznam o výkonu autobusu Průvodní doklad pro vinařské produkty Informace doprovázející přepravu odpadů podle čl. 3 odst. 2 a 4 Potvrzení o registraci daňového poplatníka Přihláška k registraci vozidla do registru silničních vozidel Žádost o vyřazení vozidla z registru silničních vozidel Žádost o zápis změn údajů z registru silničních vozidel Zjednodušený průvodní doklad pro dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy EU Zdravotní pojišťovny Přihláška a evidenční list pojištěnce - jednotný formulář pro všechny zdravotní pojišťovny Přihláška a evidenční list zaměstnavatele - jednotný formulář pro všechny zdravotní pojišťovny Hromadné oznámení zaměstnavatele - jednotný formulář pro všechny zdravotní pojišťovny Hromadné oznámení zaměstnavatele - jednotný formulář pro všechny zdravotní pojišťovny - Další zaměstnanci Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele - jednotný formulář pro všechny zdravotní pojišťovny Plná moc pro Portál ZP - jednotný formulář pro vybrané zdravotní pojišťovny Žádost zaměstnance o vrácení přeplatku za rok jednotný formulář pro všechny zdravotní pojišťovny Žádost o snížení zálohy na pojistné pro OSVČ - jednotný formulář pro vybrané zdravotní pojišťovny Potvrzení zaměstnavatele o výši vyměřovacího základu a zaplaceném pojistném - jednotný formulář pro vybrané zdravotní pojišťovny Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Registrační list klienta asistenční služby OZP standard Registrační list klienta asistenční služby OZP silver nebo gold Přihláška / Oznámení změn zaměstnavatele OZP Žádost OSVČ o snížení zálohy na pojistné OZP Potvrzení zaměstnavatele o pojistném odvedeném za zaměstnance OZP Žádost o vydání potvrzení o bezdlužnosti fyzické nebo právnické osoby OZP Hlášení změn / Doplnění údajů pojistěnce OZP Záznam o úrazu OZP Záznam o úrazu - hlášení změn OZP Doklad pro OSVČ o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu OZP Přihláška pojištěnce OZP Oznámení změn - doplnění údajů OZP Žádost o zřízení přístupu k Portálu OZP (Vitakarta) Prohlášení pojištěnce k dlouhodobému pobytu v zahraničí Žádost o výpis z osobního účtu pojištěnce OZP Plná moc OZP Revírní bratrská pokladna Žádost o vydání potvrzení bezdlužnosti RBP Žádost o vrácení přeplatku pojistného OBZP Potvrzení zaměstnavatele o pojistném odvedeném za zaměstnance RBP Oznámení pojištěnce o změnách RBP Žádost na snížení zálohy na pojistné pro OSVČ RBP Plná moc pro zaměstnavatele RBP Potvrzení pro účely státní sociální podpory, zaplacené pojistné na veřejné zdravotní pojištění v roce 2013 RBP Čestné prohlášení o splnění podmínek péče o děti RBP Čestné prohlášení kategorie "L" RBP Čestné prohlášení o nulových příjmech Vojenská zdravotní pojišťovna Přihláška pojištěnce VOZP Oznámení změn pojištěnce VOZP Oznámení o přijetí do evidence ZP; Evidenční list - VOZP Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině VOZP Žádost o výpis údajů VOZP 11 Reklamované výkony VOZP Záznam o úrazu VOZP Všeobecná zdravotní pojišťovna Oznámení pojištěnce VZP Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině VZP Doklad pro OSVČ o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu VZP Přihláška pojištěnce VZP Žádost o uvedení titulu na průkaz pojištěnce VZP Odhláška zaměstnavatele - plátce pojistného VZP Žádost o vydání přehledu údajů o zdravotní péči za nezletilého pojištěnce mladšího 15 let Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR Přihláška a evidenční list ZP MV ČR Karta života ZP MV ČR Dodatek k přihlášce pojištěnce ZP MV ČR Hromadné oznámení zaměstnavatele ZP MV ČR Převodový list ZP MV ČR Smlouva mezi ČR a Rakouskou rep. o soc. zabezpečení ZP MV ČR Oznámení pojištěnce o změně údajů ZP MV ČR Evidenční list člena Klubu pojištěnců ZP MV ČR Přihláška a evidenční list zaměstnavatele ZP MV ČR Potvrzení zaměstnavatele o pojistném odvedeném za zaměstnance za rok 2010 ZP MV ČR Prohlášení k žádosti o odstranění tvrdosti ZP MV ČR Prohlášení o dlouhodobém pobytu v cizině ZP MV ČR Zaměstnanecká pojišťovna Škoda Oznámení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině ZPŠ Potvrzení o absolvování preventivní gynekologické prohlídky ZPŠ Přihláška zaměstnavatele - plátce pojistného ZPŠ Žádost pojištěnce o úhradu nákladů na zdravotní péči ZPŠ Žádost o proplacení zdravotní péče po schválení revizním lékařem ZPŠ Evidenční list ZPŠ Oznámení pojištěnce ZPŠ Potvrzení o absolvování preventivní stomatologické prohlídky a sanaci chrupu ZPŠ Potvrzení o trvání pracovního poměru cizince Žádost o vystavení individuálního účtu ZPŠ Zahájení / přerušení / ukončení samostatné výdělečné činnosti ZPŠ Potvrzení zaměstnavatele o pojistném odvedeném za zaměstnance ZPŠ Žádost o příspěvek na zdravotní programy pro rok 2014 ZPŠ Žádost o vystavení průkazu pojištěnce ZPŠ Žádost o vrácení přeplatku na veřejné zdravotní pojištění ZPŠ Žádost o vydání potvrzení bezdlužnosti ZPŠ Náhrady cestovních nákladů ZPŠ Prohlášení ohledně registrace k jiné ZP ZPŠ Doklad pro OSVČ o výši záloh na pojistné Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Potvrzení zaměstnavatele o pojistném odvedeném za zaměstnance ČPZP Záznam o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině ČPZP Čestné prohlášení k žádosti o odstranění tvrdosti ČPZP Závislá činnost Prohlášení poplatníka daně z příjmů FO ze ZČ vz. 24 Příloha k Prohlášení poplatníka daně z příjmů FO ze ZČ vz. 1 Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze ZČ vz. 21 Příloha č. 1 - Počet zaměstnanců 12 Příloha č. 2 - Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků Příloha č. 3 - Příloha k vyúčtování daně z příjmů FO ze ZČ Příloha č. 4 - Příloha k vyúčtování daně z příjmů FO ze ZČ Potvrzení o zdanitelných příjmech ze ZČ vz. 22 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze ZČ vz. 23 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze ZČ podle 6 ods. 4 vz. 1 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze ZČ podle 6 ods. 4 vz. 2 Výpočet daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmů FO ze závislé činnosti vz. 19 Žádost o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkovi na měsíčních daňových bonusech vz. 8 Žádost o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkovi na měsíčních daňových bonusech vz. 9 Žádost o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům vz. 9 Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně vz. 17 Příloha k vyúčtování daně vybíraných srážkou podle zvláštní sazby vz. 13 Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění Oznámení plátce daně podle 38i zákona o DzP o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daň. bonusu Důchodové spoření Žádost o registraci pojistné smlouvy o pojištění důchodu Žádost o registraci smlouvy o důchodovém spoření Hlášení k záloze na důchodové spoření vz. 3 Příloha k Hlášení k záloze na důchodové spoření Následné hlášení k záloze na důchodové spoření vz. 3 Příloha k Následnému hlášení k záloze na důchodové spoření Vyúčtování pojistného na důchodové spoření vz. 3 Příloha k Vyúčtování pojistného na důchodové spoření - Souhrn podle jednotlivých poplatníků Příloha k Vyúčtování pojistného na důchodové spoření - Opravy na pojistném Potvrzení o sražených zálohách na pojistné na důchodové spoření vz. 1 Oznámení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků o účasti na důchodovém spoření vz. 1 Žádost poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků o vypořádání přeplatku na důchodovém spoření vz. 1 Oznámení podle 30 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření Potvrzení o celkové výši vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění Pojistné přiznání k pojistnému na důchodové spoření Majetkové daně Daň z nemovitosti Přiznání k dani z nemovitých věcí vz. 14 List k dani z pozemků List k dani ze staveb a jednotek Příloha k listu k dani z pozemků Příloha k listu k dani ze staveb a jednotek Daň z převodu nemovitostí Přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí Příloha k přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí - typ N Příloha k přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí - typ J Příloha k přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí - pozemek Příloha k přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí - bytová jednotka Příloha k přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí - garáž a doplňková stavba Příloha k přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí - rodinný dům, rekreační chalupa a domek Příloha k přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí - rekreační chata a zahrádkářská chata Přiznání k dani z nabytí nemovité věci při nabytí majetku osvobozeného Spotřební a ekologické daně Spotřební Přihláška k registraci ke spotřební dani FO vz. 1 Přihláška k registraci ke spotřební dani PO vz. 1 13 Přihláška k registraci ke spotřební dani vz. 2 Příloha k přihlášce k registraci ke spotřební dani vz. 2 Přiznání ke spotřební dani vz. 1 Přiznání ke spotřební dani z tabákových výrobků vz. 1 Objednávka tabákových nálepek pro cigarety, doutníky a cigarillos vz. 3 Objednávka tabákových nálepek pro tabák vz. 1 Přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně osobám požívajícím výsad a imunit ( 15) vz. 1 Přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně dle 56 - topné oleje vz. 1 Přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně dle 57 vz. 1 Přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně dle 56a - ostatní benziny vz. 1 Přiznání ke spotřební dani podle 15a odst. 9 - NATO vz. 1 Přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně ozbrojeným silám NATO ( 15a) vz. 1 Přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně dle 55 - mineralogické postupy nebo metalurgické procesy vz. 1 Objednávka kontrolních pásek Evidence kontrolních pásek Vracení nepoužitých kontrolních pásek Záznam o výsledku inventury kontrolních pásek Vrácení poškozených, znečištěných nebo sejmutých kontrolních pásek Přihláška k registraci distributora lihu pro FO Přihláška k registraci distributora lihu pro PO Příloha k přihlášce k registraci distributora lihu pro PO Přihláška k registraci osoby povinné značit líh pro FO Přihláška k registraci osoby povinné značit líh pro PO Příloha k přihlášce k registraci osoby povinné značit líh pro PO Příloha k přihlášce k registraci ke spotřební dani - odštěpné závody a provozovny Oznámení o změně registračních údajů/žádost o zrušení registrace ke spotřební dani Žádost o úřední dozor nad zničením vrácených tabákových nálepek / Soupis tabákových nálepek Ekologické Ostatní Přihláška k registraci k dani z(e) elektřiny/pevných paliv/zemního plynu a některých dalších plynů pro PO vz. 2 Přihláška k registraci k dani z(e) elektřiny/pevných paliv/zemního plynu a některých dalších plynů pro FO vz. 2 Příloha k přihlášce k registraci k ekologickým daním vz. 1 Přiznání k dani z elektřiny/pevných paliv/zemního plynu a některých dalších plynů vz. 1 Přiznání k uplatnění nároku na vrácení daně z pevných paliv osobám požívajícím výsad a imunit vz. 4 Přiznání k uplatnění nároku na vrácení daně z elektřiny osobám požívajícím výsad a imunit vz. 4 Přiznání k uplatnění nároku na vrácení daně osobám požívajícím výsad a imunit vz. 1 Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely vz. 5 Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely Oznámení o dovozu pohonných hmot s příměsí biopaliv (PHM) na území ČR podle 19 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Mandátní smlouva Plná moc Plná moc k elektronickému podávání pro finanční úřad Žádost Dopis Čestné prohlášení Textový dokument Podání obecné písemnosti Ubytovací kniha Předávací protokol Štítky Formulář dokladu o původu lihu pro potravinářské účely, destilátu a lihovin Pojištění Kooperativa - zákonné pojištění zaměstnavatele Hlášení pojistné události Náhrada ztráty na výdělku po dobu PN 14 Posudek o ztížení společenského uplatnění Vyúčtování lékařských nákladů Vyúčtování nákladů na jízdné Vyúčtování lékařských nákladů - náklady na léky Záznam o úrazu Záznam o úrazu - hlášení změn Přihláška k pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání Kooperativa - úrazové, zdravotní, životní pojištění Oznámení úrazu Oznámení vážného onemocnění dospělého Oznámení vážného onemocnění dítěte Oznámení pracovní neschopnosti nebo pobytu v nemocnici Oznámení úhrady za stomatologickou péči Žádost o pojistné plnění / žádost k pojistné události z pojištění osob Zpráva o poškození zdraví (bolestné) Kooperativa - pojištění vozidel Oznámení vzniku škody na vozidle Oznámení škodné události pojištěným (odpovědnost za škodu) Záznam o dopravní nehodě Kooperativa - pojištění majetku a odpovědnosti Oznámení škodní události Kooperativa - cestovní pojištění Oznámení pojistné události z pojištění léčebných výloh v zahraničí Oznámení pojistné události z pojištění zavazadel a z pojištění zpoždění letu Prohlášení ošetřujícího lékaře Oznámení pojistné události z pojištění zavazadel a z odpovědnosti za újmu Oznámení pojistné události z pojištění přerušení cesty a pojištění nevyužité cestovní služby Oznámení o zrušení čerpání cestovní služby Kooperativa - obecné Žádost o ukončení pojistné smlouvy Insolvenční řízení Návrh na povolení oddlužení Přihláška pohledávky Pohledávka nezajištěná Pohledávka zajištěná majetkem dlužníka Pohledávka nezajištěná majetkem dlužníka Pohledávka zajištěná nejen majetkem dlužníka Hlasovací lístek dle 50 insolvenčního zákona Hlasovací lístek o přijetí reorganizačního plánu dle 346 insolvenčního zákona Hlasovací lístek podle 401 insolvenčního zákona Popření pohledávky přihlášeným věřitelem Pracovněprávní Dohoda o odpovědnosti Dohoda o pracovní činnosti Výpověď dohody o provedení práce Dohoda o provedení práce Dohoda o rozvázání pracovního poměru Dohoda o změně pracovní smlouvy 15 Dovolenka Evidence docházky Mzdový a osobní list Osobní dotazník Platový/mzdový výměr Potvrzení o preventivní prohlídce Žádost o posouzení zdravotní způsobilosti a lékařský posudek Potvrzení o zaměstnání - zápočtový list Požární kniha Požární poplachové směrnice Pracovní smlouva Propustka Výkaz pracovních hodin Výplatní sáček Záznam o úrazu Záznam o úrazu bez pracovní neschopnosti Žádanka o přepravu Záznam o provedené instruktáži o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele Záznam o úrazu - hlášení změn Stavební Ohlášení stavby Žádost o stavební povolení Oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem Oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora Oznámení o užívání stavby Žádost o vydání kolaudačního souhlasu Oznámení změny v užívání stavby Ohlášení odstranění Žádost o územně plánovací informaci Žádost o územně plánovací informaci o podmínkách provedení jednoduchých staveb Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby Žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení Žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území Žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků Žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu Žádost o dodatečné povolení stavby Žádost o povolení předčasného užívání stavby Žádost o územní souhlas Žádost o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území Nemovitosti Katastrální úřad Návrh na opravu chyby v katastrálním operátu Návrh na vklad do katastru nemovitostí Návrh na záznam práva do katastru nemovitostí Ohlášení změny údajů o stavbě, která není součástí pozemku ani práva stavby Ohlášení změny údajů o jednotce Ohlášení změny údajů o pozemku Ohlášení změny údajů o pozemku (součástí pozemku se stala stavba) Ohlášení změny údajů o pozemku, jehož součástí je stavba Ohlášení změny údajů o vlastníku nebo jiném oprávněném Ohlášení změny rozestavěné budovy na budovu dokončenou k zápisu do katastru nemovitostí Ohlášení zpřesněného geometrického a polohového určení pozemků Potvrzení o zániku podzástavního práva Potvrzení o zániku podzástavního práva k jednotce 16 Potvrzení o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni (spojené s vlastnictvím nemovitosti) Potvrzení o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni (pro osobu) Potvrzení o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni k jednotce (pro jednotku) Potvrzení o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni k jednotce (pro osobu) Potvrzení o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni k nemovitosti (pro jednotku) Potvrzení o zániku věcného práva předkupního Potvrzení o zániku věcného práva předkupního k jednotce Potvrzení o zániku zástavního práva Potvrzení o zániku zástavního práva k jednotce Příloha A - Seznam pozemků Příloha A - Seznam pozemků (příloha pro vybrané formuláře) Příloha B - Seznam budov Příloha B - Seznam budov (příloha pro vybrané formuláře) Příloha C - Seznam jednotek Příloha D - Seznam účastníků Příloha E - Seznam vlastníků a jiných oprávněných Příloha E - Seznam vlastníků a jiných oprávněných (příloha pro vybrané formuláře) Příloha F - Dům s jednotkami Příloha G - Změněné údaje o budovách Příloha H - Změněné údaje o jednotce Příloha I - Změněné údaje o pozemcích Souhlasné prohlášení manželů, že stavba je v jejich společném jmění Souhlasné prohlášení o vzniku změně zániku práva k nemovitosti Statistika Výkaz pro intrastat - Odeslání Výkaz pro intrastat - Přijetí Vzory dokumentů Autorské Dodatek k licenční smlouvě - souhlas autora s poskytnutím úplné podlicence Dohoda o připuštění přechodu práva licenční smlouvy k užití díla na dědice nabyvatele v případě jeho Dohoda o zániku práva přechodu licence k užití díla na právního nástupce v případě zániku právnické Doložka do licenčních smluv o souhlasu autora s poskytnutím částečné podlicence Licenční smlouva nakladatelská Licenční smlouva o šíření počítačového programu Licenční smlouva reklamního audiovizuálního díla Odstoupení autora od licenční smlouvy pro změnu přesvědčení Plná moc udělená patentovému zástupci Podlicenční smlouva pro částečné použití díla Podlicenční smlouva pro úplné použití díla Projevení opětovného zájmu autora k užití díla po předchozím odstoupení od licenční smlouvy z důvodu Smlouva o převodu práv k ochranné známce kombinované Smlouva o převodu práv k ochranné známce obrazové Smlouva o převodu práv k ochranné známce slovní Smlouva o převodu práv k více druhům a více ochranným známkám Souhlas autora díla s podlicenční dohodou - dodatek k licenční smlouvě Svolení autora k znovu otištění článku Svolení autora k šíření odborných dokumentů Svolení autora s uveřejněním článku Výzva vydavatele k úhradě škody vzniklé odstoupením od licenční smlouvy autorem Žádost autora díla o nahlédnutí do spisu celního orgánu Žádost autora o poskytnutí informace celním orgánem o dovozu audiovizuálního díla Žádost autora o poskytnutí informace celním orgánem o vývozu tiskové rozmnoženiny díla Čestné prohlášení k patentu Daňový řád Dodací list 17 Dodací list - daňový doklad A4 Dodací list - daňový doklad A5 Doložení důkazů k nahlášeným registračním údajům po výzvě správce daně Doložení pravosti listiny v daňovém řízení Doplnění daňového podání Doplnění k uznatelnosti daňového odpočtu Doplnění odvolání na výzvu správce daně Doplnění plné moci Doplnění podání písemnosti v daňovém řízení Doplnění pravdivosti daňového tvrzení Doplnění registračních údajů na výzvu správce daně Faktura - daňový doklad A4 Faktura - daňový doklad A5 Faktura za hotové Hromadný příkaz k úhradě Inventarizace závazků Inventarizační zápis o provedení mimořádné fyzické inventarizace pokladní hotovosti Kniha jízd Kniha jízd - měsíční vyúčtování jízd Kniha pohledávek A4 Kniha závazků A4 Nesouhlas s ustanovením zástupce v daňovém řízení Nesouhlas s ustanovením zástupce v daňovém řízení pro střet zájmů Nesouhlas s ustanovením zástupce v daňovém řízení s alternativním návrhem Námitka pro nepřizvání svědka k výslechu Námitka proti křivé výpovědi svědka s návrhem na obnovu řízení Námitka proti postupu správce daně při nahlížení do spisu Námitka proti postupu správce daně při výslechu svědka Námitka proti stanovení daně s použitím pomůcek Námitka proti výpovědi právně nezpůsobilého svědka Námitka proti způsobu oznámení výslechu svědka v daňovém řízení Návrh na pokračování v dokazování Návrh na povolení obnovy řízení - nové skutečnosti Návrh na povolení obnovy řízení - trestný čin Návrh na provedení dalších důkazních prostředků - písemnosti Návrh na provedení dalších důkazních prostředků - svědek Návrh na přizvání svědka v daňovém řízení Návrh na sjednání daně dohodou Návrh na upuštění od pořádkové pokuty při daňové exekuci Návrh na vyloučení dražitele Návrh na vyloučení podjatého zástupce správce daně z jednání Návrh na vyloučení podjatého zástupce správce daně z jednání Návrh na vyloučení zástupce správce daně z jednání pro podjatost Návrh na zrušení zastoupení třetí osobou pro odůvodněný střet zájmů zástupce Návrh na zrušení zastoupení zastoupeným Návrh na zrušení zastoupení zástupcem Odepření výpovědi svědka v daňovém řízení Odepření výpovědi svědka z důvodu hrozby osobě blízké Odvolání proti daňové atrakci Odvolání proti daňové atrakci Odvolání proti daňové atrakci Odvolání proti daňové dražební vyhlášce Odvolání proti registraci k dani z moci úřední Odvolání proti rozhodnutí o přiznaném nároku z výtěžku daňové dražby Odvolání proti rozhodnutí o příklepu v daňové dražbě Odvolání proti stanovené ceně nemovité věci pro daňovou dražbu Odvolání proti umožněnému rozsahu nahlédnutí do spisu Odvolání proti ustanovení zástupce v daňovém řízení Odvolání proti ustanovení zástupce v daňovém řízení Odvolání proti ustanovení zástupce v daňovém řízení Odvolání proti ustanovení zástupce v daňovém řízení Odvolání proti ustanovení zástupce v daňovém řízení 18 Odvolání proti vydání opisu z daňového spisu Odvolání proti vyloučení odborného konzultanta z daňového řízení Odvolání proti vyloučení zástupce z daňového řízení Odvolání proti zamítnuté žádosti o změnu místní příslušnosti Odvolání proti zamítnutí přizvání svědka v daňovém řízení Odvolání proti zamítnutí žádosti o vrácení přeplatku Odvolání proti zamítnutí žádosti o vrácení přeplatku uplynutím času Odvolání proti zamítnutí úhrady hotových výdajů v daňovém řízení pro neoprávněnost Odvolání proti zamítnutí úhrady hotových výdajů v daňovém řízení pro zmeškání lhůty Omluva přizvaného svědka za zmeškání termínu Omluva přizvaného svědka, který se nemůže dostavit k výslechu Oprava vad daňového podání Oznámení daňového dlužníka o zániku povinnosti hlásit majetek Oznámení nulového příjmu pro firmy - daňové přiznání Oznámení nulového příjmu pro živnostníky - daňové přiznání Oznámení o existenci předkupního práva k nemovitosti v daňové exekuci Oznámení o existenci předmanželské smlouvy v daňové exekuci Oznámení o jiných vadách nemovitosti v daňové exekuci Oznámení o nedostatečné výši mzdy daňového dlužníka v exekuci Oznámení o přestěhování provozovny - daňové Oznámení o přijetí odstupného za uvolnění bytu Oznámení o ukončení mandátu zmocněnce pro doručování Oznámení o určení daňové platby plátcem Oznámení o určení daňové platby provedené třetí osobou Oznámení o určení zastupující osoby - zmocněnce Oznámení o ustanovení společného zástupce pro podání daňového přiznání za zemřelého Oznámení o ustanovení společného zástupce pro podání daňového přiznání za zemřelého s žádostí Oznámení o ustanovení zmocněnce pro doručování písemností v daňovém řízení - doba určitá Oznámení o ustanovení zmocněnce pro doručování písemností v daňovém řízení - časově neomezeno Oznámení o zahájení činnosti podléhající dani Oznámení o zrušení provozovny - daňové Oznámení o zániku společníka ve společnosti - daňové Oznámení o zřízení provozovny - daňové Oznámení o úschově daňových dokladů mimo Českou republiku Oznámení obnovení všech živnosti správci daně Oznámení plátce mzdy o jiném plátci mzdy daňového dlužníka v exekuci Oznámení plátce mzdy o přijetí do zaměstnání daňového dlužníka v exekuci Oznámení plátce mzdy o ukončení zaměstnávání daňového dlužníka v exekuci Oznámení právního jednání po výzvě správce daně Oznámení přerušení provozování některých živností - daňové Oznámení přerušení provozování podnikání - daňové Oznámení skončení pobírání příjmu Oznámení vstupu společnosti do likvidace správci daně Oznámení zaslání opravného daňového přiznání Oznámení zaslání opravného vyúčtování Oznámení změn v právní formě při daňovém řízení Oznámení změn základních registračních údajů u správce daně Oznámení změny plátce mzdy daňového dlužníka v exekuci Oznámení změny účtu plátce daně Oznámení zvláštního režimu Oznámení částečného obnovení živnosti správci daně Oznámení, že zmocněná osoba byla oznámena Paragon Plná moc generální v daňovém řízení Plná moc pro jedno daňové právní jednání Plná moc pro přebírání písemností v daňovém řízení časově neomezená Plná moc pro přebírání písemností v daňovém řízení časově omezená Plná moc pro přístup do daňové informační schránky Plná moc pro zpracování a podání daňového přiznání advokátem Plná moc pro zpracování a podání daňového přiznání daňovým poradcem Plná moc pro zrušení informační daňové schránky Plná moc pro zřízení informační daňové schránky 19 Podání dodatečného daňového přiznání na nižší základ daně Podání dodatečného daňového přiznání na vyšší základ daně Podání dodatečného vyúčtování na nižší základ daně Podání dodatečného vyúčtování na vyšší základ daně Podání následného hlášení Podání vysvětlení správci daně Pokladní kniha bez DPH A4 Pověření pro více druhů právního jednání v daňovém řízení Pověření zaměstnance pro více druhů právního jednání v daňovém řízení Pozdní podání daňového tvrzení s omluvou Prokázání předkupního práva k věci v daňové dražbě Přihláška k nahlížení do daňové informační schránky Přihláška pohledávky do rozvrhu daňové dražby Přihláška pohledávky do rozvrhu vyúčtování daňové dražby Příjmový pokladní doklad Příjmový pokladní doklad i pro podvojné účetnictví Reklamace postupu správce daně Rozhodnutí o ustavení komise pro náhrady škod Rozhodnutí o ustavení likvidační komise Rozhodnutí o ustavení prověrkové komise Sdělení důvodů pro nekonání daňové kontroly Souhlas daňového dlužníka s uzamčením exekuovaných věcí do oddělené místnosti Souhlas s náhradou za věcné břemeno v daňové dražbě Souhlas s ustanovením zástupce v daňovém řízení osobě postiženou přechodnou duševní poruchou Souhlas s ustanovením zástupce v daňovém řízení osobě procesně nezpůsobilé Souhlas s ustanovením zástupce v daňovém řízení osobě procesně nezpůsobilé Souhlasné prohlášení ručitele v daňovém řízení Stvrzenka Stížnost na místní daňové šetření v obydlí Stížnost na neprůkaznost správce daně Stížnost na nevhodné jednání správce daně Stížnost na nezdvořilé jednání správce daně Stížnost na porušení mlčenlivosti Stížnost na průtahy v daňovém jednání nadřízenému orgánu Stížnost na průtahy v jednání Stížnost na správce daně o nepoučení účastníka řízení Stížnost na zaměstnance správce daně při tvorbě protokolu Stížnost proti postupu správce daně Stížnost proti výzvě správce daně k vydání věci Univerzální příjmový - výdajový pokladní doklad Urgence žádosti o souhlas s ukončením činnosti Výdajový pokladní doklad Výdajový pokladní doklad i pro podvojné účetnictví Výzva k vysvětlení porušení mlčenlivosti správce daně Výzva správci daně ke splnění oznamovací povinnosti Zproštění mlčenlivosti správce daně - daňovým subjektem Zproštění mlčenlivosti třetí osoby - daňovým subjektem Zpětvzetí návrhu v daňovém řízení Zpětvzetí odvolání v daňovém řízení Žádost adresáta o nevhazování nepřevzatých zásilek do schránky Žádost fyzické osoby o doručování na jinou adresu Žádost o doručování do datové schránky Žádost o kopii z daňového spisu Žádost o nahlédnutí do daňového spisu Žádost o nahlédnutí do osobního daňového účtu Žádost o nahlédnutí do soupisu písemností ve vyhledávací části spisu Žádost o nahlédnutí do spisu při stanovení daně použitím pomůcek Žádost o nahlédnutí do spisu v jiné době, než jsou úřední hodiny Žádost o navrácení lhůty v předešlý stav Žádost o odložení daňové exekuce s návrhem splátek Žádost o odůvodnění rozdílu u daně stanovené proti tvrzené Žádost o opis z daňového spisu 20 Žádost o opravu zřejmých omylů a nesprávností Žádost o ověření shody opisu z daňového spisu Žádost o posečkání s placením daně a úhradou ve splátkách Žádost o posečkání se zaplacením daně Žádost o potvrzení o daňovém domicilu Žádost o potvrzení právního postavení nástupce daňového subjektu Žádost o použití přeplatku na úhradu daně jiného subjektu Žádost o použití přeplatku na úhradu jiné daně Žádost o použití přeplatku na úhradu nedoplatku daně jiného subjektu Žádost o použití přeplatku na úhradu nedoplatku u jiného správce Žádost o prodloužení lhůty pro doložení dokladů v daňovém řízení Žádost o prodloužení lhůty - posečkání s placením daně Žádost o prodloužení lhůty pro doložení dokladů v daňovém řízení Žádost o prodloužení lhůty pro doložení dokladů v daňovém řízení pro zdravotní neschopnost Žádost o prodloužení lhůty pro doložení dokladů v daňovém řízení za zemřelého Žádost o prodloužení lhůty pro doložení zcizených dokladů v daňovém řízení Žádost o prodloužení lhůty pro podání řádného daňového tvrzení za zemřelého Žádost o prodloužení lhůty pro úhradu ceny z daňové dražby Žádost o prominutí daně Žádost o prominutí daně - druhá po zamítnutí Žádost o prominutí části daně Žádost o přidělení prostředníka pro hluchoslepé Žádost o připuštění tlumočníka národnostní menšiny Žádost o připuštění tlumočníka zahraniční osoby Žádost o sdělení důvodů průtahů jednání v daňovém řízení - odvolání Žádost o sdělení důvodů průtahů jednání v daňovém řízení - vyměřovací řízení Žádost o souhlas s ukončením činnosti Žádost o souhlas s ukončením činnosti - druhá po zamítnutí Žádost o souhlas s ukončením činnosti - druhá při nečinnosti Žádost o stanovení daňových záloh jinak Žádost o stanovení zálohy s ohledem na očekávanou daňovou událost Žádost o upuštění od placení úroku pro tvrdost Žádost o upuštění od placení úroku pro tvrdost Žádost o upuštění od placení úroku pro tvrdost - druhá po zamítnutí Žádost o ustanovení zůstavitele pro podání daňového přiznání Žádost o vratitelný přeplatek z výnosu daňové exekuce Žádost o vrácení daňového přeplatku Žádost o vrácení daňového přeplatku na jiný účet Žádost o vrácení neoprávněných nákladů z daňové exekuce Žádost o vydání potvrzení o daňové skutečnosti Žádost o vydání potvrzení splatných nedoplatků Žádost o vydání stejnopisu dodatečného platebního výměru Žádost o vydání stejnopisu platebního výměru Žádost o vydání stejnopisu protokolu z daňového jednání Žádost o vyslovení neúčinnosti doručení úřední zásilky Žádost o vystavení potvrzení o stavu osobního účtu Žádost o vyznačení doložky právní moci v daňovém řízení Žádost o výpis z daňového spisu Žádost o zaslání oznámení k použití daňového přeplatku Žádost o změnu místní příslušnosti Žádost o změnu zdaňovacího období u fyzických osob Žádost o změnu zdaňovacího období u právnických osob Žádost o zrušení informační daňové schránky Žádost o zrušení informační daňové schránky v zastoupení Žádost o zrušení povinnosti platit daňové zálohy Žádost o zrušení registrace k dani Žádost o zřízení informační daňové schránky Žádost o zřízení informační daňové schránky Žádost o zřízení informační daňové schránky v zastoupení Žádost o úhradu hotových výdajů společného zástupce v daňovém řízení Žádost o úhradu hotových výdajů v daňovém řízení Žádost o úhradu nákladů za tlumočníka v daňovém řízení

http://www.bulletin-advokacie.cz/baonline-odborne-prispevky-judikatura-a-stanoviska

Bulletin advokacie, odborný právnický portál | Nejvyšší státní zastupitelství: Stanovisko k příslušnosti státního zástupce k zastupování veřejné žaloby před soudem po odnětí a přikázání věci Kdo odpovídá za dluhy nezletilých z jízd hromadnou dopravou bez jízdního dokladu? Nejvyšší státní zastupitelství: Stanovisko k příslušnosti státního zástupce k zastupování veřejné žaloby před soudem po odnětí a přikázání věci publikováno: 28.08.2014 1 SL 705/2014 Sbírka výkladových stanovisek Nejvyššího státního zastupitelství K příslušnosti státního zástupce k zastupování veřejné žaloby před soudem po odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu mezi soudy za situace, kdy bylo již v přípravném řízení rozhodnuto o odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu per analogiam mezi státními zastupitelstvími. Pokud bylo již v přípravném řízení rozhodnuto o odnětí trestní věci a jejímu přikázání státnímu zástupci jiného státního zastupitelství podle § 25 trestního řádu per analogiam pro další úkony trestního řízení, pak takové přikázání stanovuje příslušnost státního zástupce takového státního zastupitelství i pro řízení před soudem, a to bez ohledu na případné odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu v řízení před soudem. V návaznosti na vydané výkladové stanovisko č. 3/2013 Sb. v. s. NSZ, k příslušnosti soudu pro podání obžaloby státním zástupcem po odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu per analogiam a k příslušnosti státního zástupce k zastupování veřejné žaloby před soudem po odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu mezi soudy, byl Krajským státním zastupitelstvím v Ústí nad Labem zaslán poznatek o možném nejednotném výkladu procesní situace, která na shora uvedené výkladové stanovisko navazuje. Nejednotnost právních názorů spočívá v tom, které státní zastupitelství zastupuje u soudu veřejnou žalobu za situace, kdy nejprve došlo v přípravném řízení k rozhodnutí o odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu per analogiam mezi státními zastupitelstvími a poté došlo v řízení před soudem též k odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu, ale tentokrát mezi soudy. Zdali je příslušný k zastupování věci před soudem státní zástupce státního zastupitelství, kterému byla věc podle § 25 trestního řádu[1] per analogiam přikázána, nebo státní zástupce státní zastupitelství působícího u soudu (§ 7 odst. 2 zákona o státním zastupitelství), kterému byla věc přikázána podle § 25 trestního řádu[2]. Jedná se tak o určitou kombinaci situací, kterými se výkladové stanovisko č. 3/2013 Sb. v. s. NSZ zabývalo pod svými body I. a II. Toto výkladové stanovisko tak doplňuje výkladové stanovisko č. 3/2013 Sb. v. s. NSZ. Pro účely dalšího výkladu předpokládáme odnětí a přikázání podle § 25 trestního řádu per analogiam k dalším úkonům v trestním řízení (tedy pro celé další řízení), jak bývá v praxi standardně činěno. Byť nelze s ohledem na okolnosti konkrétní věci zcela vyloučit ani odnětí a přikázání věci jen pro určitou část trestního řízení, tyto případy by měly být zcela výjimečné a náležitě odůvodněné, jinak je třeba postupovat, jak uvedeno ve větě předešlé. - § 12a odst. 2 zákona o státním zastupitelství, Příslušnost státního zástupce, který vykonává dozor nad zákonností přípravného řízení, je určena podle § 7 odst. 2 zákona o státním zastupitelství (odvozená od věcné a místní příslušnosti soudu), nebo podle § 175 odst. 2 trestního řádu, § 12d odst. 2 a 3 zákona o státním zastupitelství, § 10 jednacího řádu státního zastupitelství nebo § 15 jednacího řádu státního zastupitelství. O změně příslušnosti z důležitých důvodů[5] rozhodne státní zástupce nejbližšího společně nadřízeného státního zastupitelství tak, že se podle § 25 trestního řádu per analogiam trestní věc odnímá „původnímu“ (jinak příslušnému) státnímu zástupci činnému u jednoho státního zastupitelství a přikazuje se státnímu zástupci státního zastupitelství „jiného“. Příslušnost státního zástupce v trestním řízení, tedy není jen příslušností vyplývající pouze přímo ze shora uvedených zákonných ustanovení, ale příslušným se státní zástupce stává i na základě konstitutivního rozhodnutí podle § 25 trestního řádu per analogiam. Odnětím a přikázáním věci se tak věcně a místně příslušným stává státní zástupce, kterému byla věc přikázána. Tímto rozhodnutím původní státní zástupce (státní zástupce, jemuž byla věc odňata) ztrácí veškerá oprávnění činit ve věci úkony jako státní zástupce vykonávající dozor v přípravném řízení[6], naopak státní zástupce, jemuž byla věc přikázána, se stává státní zástupce oprávněným k úkonům v dané trestní věci. V § 7 odst. 2 zákona o státním zastupitelství je upravena přímá vázanost státního zastupitelství na soud, u kterého působí. Tato vázanost se uplatní sice obecně, ale s výjimkou „pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak“. Takovým zvláštním právním předpisem je právě i trestní řád a jeho § 25, který se analogicky v trestním řízení užije při delegaci na úrovni státního zastupitelství (jak již uvedeno výše). Ze shora uvedeného též dále vyplývá, že státní zástupce činný u státního zastupitelství, kterému byla trestní věc přikázána podle § 25 trestního řádu per analogiam, zastupuje veřejnou žalobu i dále ve stádiu řízení před soudem, neboť přikázáním věci se státní zástupce stává příslušný ke všem dalším úkonům trestního řízení v dané trestní věci, ale samozřejmě jen v rozsahu jeho funkční příslušnosti pro dané trestní řízení.[7] Z pohledu posuzované věci je tak třeba posoudit, jaké účinky má rozhodnutí o odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu v řízení před soudem na určení místní příslušnosti státního zastupitelství, resp. státního zástupce působícího v řízení před soudem. Tedy, zda se takovým rozhodnutím soudu mění místní příslušnost státního zastupitelství. Máme za to, že k takové změně nedochází, neboť je-li postup podle § 25 trestního řádu per analogiam právě jednou z výjimek z § 7 odst. 2 zákona o státním zastupitelství („pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak“), pak při jejím naplnění není důvodu se jaksi „oklikou“ opětovně vracet k obecnému režimu § 7 odst. 2 zákona o státním zastupitelství v případě, že dojde k odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu mezi soudy v řízení před soudem. Zde je třeba poukázat na konstitutivnost rozhodnutí o odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu per analogiam. Samozřejmě při změně podmínek (např. vyloučení vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, kam byla věc přikázána) lze i dále místní příslušnost měnit postupem podle § 25 trestního řádu per analogiam[8], ale s ohledem na konstitutivnost rozhodnutí podle § 25 trestního řádu per analogiam musí okolnosti rozhodné pro změnu příslušnosti nastat na straně státního zastupitelství, nikoliv na straně soudu (zde se pak již neuplatní přímá vazba na soud, jak jinak obecně platí podle § 7 odst. 2 zákona o státním zastupitelství). V odborné literatuře lze sice nalézt následující vyjádření, např. novější komentář k zákonu o státním zastupitelství[9]: „Pokud dojde po podání obžaloby k odnětí a přikázání věci soudu nebo k postoupení věci a stane se k jejímu projednání místně příslušný jiný soud, než u kterého byla obžaloba podána, mění se i místní příslušnost státního zastupitelství.“ nebo komentář k trestnímu řádu[10]: „Pro úplnost je třeba poznamenat, že dojde-li po podání obžaloby k odnětí a přikázání věcinebo k rozhodnutí o příslušnosti soudu (§ 24 a 25) či k postoupení věci mladistvého (§ 39 ZSM) a dostane-li se tak věc touto cestou k jinému soudu, než u kterého byla podána obžaloba, mění se příslušnost státního zastupitelství pro řízení před soudem tak, aby byla zachována zásada, že státní zastupitelství je příslušné k zastupování státu u soudu, u něhož toto státní zastupitelství působí.“, ale tato stanoviska se zcela zjevně vztahují k situaci, kterou se zabývalo výkladové stanovisko č. 3/2013 Sb. v. s. NSZ v řešené problematice pod bodem II. Z uvedené literatury výslovně nevyplývá, že by tyto závěry byly činěny pro námi posuzovaný případ. Z dostupné judikatury se tímto problémem zabývalo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 8 Tdo 1350/2013, ve kterém je obsažen právní názor, že: „Ze spisového materiálu totiž vyplývá, že usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 19. 4. 2013, sp. zn. 9 T 21/2013, bylo doručeno Okresnímu státnímu zastupitelství ve Frýdku-Místku, které sice podalo na obviněného obžalobu, avšak po přikázání věci k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Olomouci se stalo příslušným státním zastupitelstvím, kterému měl tento soud doručit opis svého usnesení s ohledem na § 7 odst. 2 zák. č. 283/1993 Sb., Okresní státní zastupitelství v Olomouci. K tomu ovšem nedošlo, když opis tohoto usnesení byl nesprávně doručen Okresnímu státnímu zastupitelství ve Frýdku-Místku, jehož státní zástupce proti němu podal stížnost (rovněž nesprávně, neboť k tomu nebyl příslušný). Uvedená pochybení si Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci zřejmě neuvědomil a o podané stížnosti rozhodl jako soud druhého stupně shora popsaným způsobem.“. Jedná se tak o právní názor opačný, než který je dovozován v tomto výkladovém stanovisku. Nejvyšší soud však dále konstatoval, že „Podle názoru Nejvyššího soudu je přesto zapotřebí na takové usnesení soudu druhého stupně hledět jako na pravomocné a vykonatelné, neboť proti němu řádný opravný prostředek není přípustný a mimořádný opravný prostředek (v úvahu by přicházela jen stížnost pro porušení zákona) proti němu nebyl podán.“, tedy nevyvozoval z nastalé procesní situace de facto pro účely dovolacího řízení žádné důsledky. K tomuto rozhodnutí je dále třeba uvést, že Nejvyšší soud se touto otázkou zjevně zabýval pouze okrajově a ve stručnosti, aniž by se blíže zabýval právě vztahem § 7 odst. 2 zákona o státním zastupitelství a postupu podle § 25 trestního řádu per analogiam. Naopak závěry tohoto výkladového stanoviska podporuje Rt 26/2009 (sp. zn. 5 Tdo 150/2008), ze kterého vyplývá: „Podle § 7 odst. 2 zák. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, je státní zastupitelství příslušné k zastupování státu u soudu, u něhož toto státní zastupitelství působí, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Takovou výjimku výslovně stanoví ustanovení § 179 odst. 1 tr. ř., podle kterého je k podání obžaloby a k jejímu zastupování před soudem příslušný státní zástupce vyššího státního zastupitelství, než které u soudu působí, pokud vykonával dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství. Výjimka podle § 179 odst. 1 tr. ř. se uplatní i v případě odnětí věci a jejího přikázání podle § 25 tr. ř. mimo obvod soudu, u něhož státní zastupitelství působí. Proto státní zástupce vyššího státního zastupitelství, který podal obžalobu na základě oprávnění vyplývajícího z ustanovení v § 179 odst. 1 tr. ř. k příslušnému soudu a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství, zastupuje obžalobu v řízení před soudem, jemuž byla věc delegována, i po odnětí věci a jejím přikázání mimo obvod územní působnosti takového vyššího státního zastupitelství. Tento státní zástupce je také oprávněn podat opravné prostředky proti rozhodnutím tohoto soudu.“. A dále z předmětného rozhodnutí též vyplývá, že: „Navíc, jestliže zákon stanoví výjimku, která není žádným způsobem omezena a která byla v souladu s příslušným ustanovením … uplatněna v této konkrétní věci, nemůže ji zásadně vyloučit následný postup soudu. Z právního principu, že výjimka stanovená zákonem má zásadně přednost vůči obecnému ustanovení, je třeba proto dovodit, že ani v případě odnětí věci a jejího přikázání mimo obvod soudu neztrácí tato výjimka svou platnost, a proto zmíněná delegace neznamená bez dalšího uplatnění obecné příslušnosti státního zastupitelství k zastupování obžaloby v řízení před soudem vymezené v § 7 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb. …“. Nemění-li se při odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu mezi soudy příslušnost státního zastupitelství u jiných výjimek z § 7 odst. 2 zákona o státním zastupitelství (výjimky uvedené shora[11]), není důvodu, aby ke změně příslušností státního zastupitelství docházelo v případě určení místně příslušného státního zastupitelství rozhodnutím podle § 25 trestního řádu per analogiam. Na tomto místě je třeba uvést, že v dané věci není použitelné usnesení Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 6 Tdo 589/2008, na které bylo odkazováno ve výkladovém stanovisku č. 3/2013 Sb. v. s. NSZ, neboť to to se týká právě procesní situace řešené ve výkladovém stanovisku č. 3/2013 Sb. v. s. NSZ pod bodem II., přičemž jak bylo rozvedeno shora, v tomto výkladovém stanovisku se jedná o situaci odlišnou. Shora uvedené tak lze závěrem shrnout, že v případě, kdy bylo již v přípravném řízení rozhodnuto o odnětí trestní věci a jejímu přikázání státnímu zástupci jiného státního zastupitelství podle § 25 trestního řádu per analogiam pro další úkony trestního řízení, tak takové přikázání stanovuje příslušnost státního zástupce takového státního zastupitelství i pro řízení před soudem, a to bez ohledu na případný postup odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu v řízení před soudem. Jak již bylo shodně uvedeno i v závěru výkladového stanoviska č. 3/2013 Sb. v. s. NSZ, může být v konkrétních trestních věcech procesní situace, kterou se zabývá toto výkladové stanovisko, nevhodná z důvodu ekonomičnosti postupu státního zastupitelství (státních zástupců). I v těchto případech je možné ji řešit tak, že lze na úrovni státních zastupitelství (zde již ve stádiu řízení před soudem) rozhodnout podle § 25 trestního řádu per analogiam o odnětí věci státnímu zastupitelství, kterému byla věc přikázána, a přikázat jí státnímu zastupitelství působícímu u soudu, kterému byla věc přikázána v rámci odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu mezi soudy. I v tomto případě je však třeba uvést, že výše uvedený postup podle § 25 trestního řádu per analogiam je postupem, který by měl být užíván výjimečně. Oproti výkladovému stanovisku č. 3/2013 Sb. v. s. NSZ však zde důvody k případnému postupu podle § 25 trestního řádu per analogiam budou právě opačné, tedy nikoliv složitost a rozsáhlost věci, ale např. její bagatelnost a skutková a právní nekomplikovanost, kdy právě z důvodu ekonomičnosti není třeba trvat na tom, aby v řízení před soudem veřejnou žalobu zastupoval ten státní zástupce, který ve věci prováděl dozor v přípravném řízení. Přesto pokud ale pro to nejsou důležité důvody, je třeba dát přednost tomu, aby v řízení před soudem veřejnou žalobu zastupoval ten státní zástupce, který ve věci prováděl dozor v přípravném řízení a je s trestní věcí důkladně obeznámen. www.nsz.cz. [2] Samozřejmě za situace, že se jedná o dvě takto určená různá státní zastupitelství; v případě, že by se jednalo o jedno státní zastupitelství, tak důvody určení jeho příslušnosti splývají (nevyvstal by praktický problém), což ale nemá vliv na potřebu řešit nastíněný problém. [3] Vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů. [5] Zde lze obdobně odkázat na důležité důvody uváděné ve vztahu k soudům viz např. ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád I. § 1-156. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 336. [6] Toto výkladové stanovisko se týká postupu v přípravném řízení, ale zastáváme názor, že postup podle § 25 trestního řádu per analogiam je možný ve vztahu ke státním zástupcům i v řízení před soudem. [7] Státní zástupce zastupující veřejnou žalobu na základě přikázání věci u nalézacího soudu, nemůže jen na základě takového přikázání věci zastupovat veřejnou žalobu např. v řízení odvolacím nebo dovolacím. [8] Takový postup opakovaných odnětí a přikázání podle § 25 trestního řádu per analogiam nelze vyloučit, ale bude zcela výjimečný. [9] KOUDELKA, Zdeněk, RŮŽIČKA, Miroslav, VONDRUŠKA, František. Zákon o státním zastupitelství s komentářem a judikaturou. Praha: Leges, 2010, str. 47. [10] ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád I. § 157-314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 2330. [11] Zde je třeba uvést, že samotný § 179 odst. 1 trestního řádu výjimku z § 7 odst. 2 zákona o státním zastupitelství nepředstavuje - blíže viz ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád I. § 157-314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 2326.

https://cistirna-kvalitne.cz/reklamace-chemicke-cistirne/

Reklamace v chemické čistírně | ČISTÍRNA-KVALITNĚ.CZ Post By administrator 03/11/2017 No Comments Nejhorší pro každého majitele či vedoucího čistírny je řešení reklamací se zákazníkem. Všichni, kteří jste se tohoto procesu zúčastnili, tuto situaci znáte z pohledu zákazníka, ale podívejte se na tuto problematiku ze strany provozovatele čistírny. Jsou opravdu vinni? Zaviní všechno čistírna? Může jedině ona za to, že máte pokažené vaše krásné oblečení či bytový textil? Mohu každého ujistit, že každá čistírna se snaží vaši zakázku vyčistit včas a pořádně. Bohužel v některých případech je výsledek pro obě strany tristní. Nastávají domluvy, vysvětlování či hádání ale výsledkem je vždy hořkost na obou stranách. Považuji proto za vhodné se na problém reklamací trochu blíže podívat. Nejprve obecně. Dle zákona je čistírna vinna, neboť má tzv. objektivní zodpovědnost. Pokud zakázku přijme k údržbě, tak za provedení údržby ručí. Může ale ručit za kvalitu oděvní součásti či textilu, když nezná jeho historii , neví, jak jste se o oděv starali, nezná konstrukcí oděvní součásti a řadu dalších podrobností , které mají velký vliv na kvalitu vyčištění? Musí, neboť je na konci byznysového“ potravního“ řetězce. Účastníky tohoto řetězce jsou: výrobce tkaniny, barevna, módní návrhář, šicí dílna, prodejce, zákazník, chemická čistírna. Pokud někdo v tomto řetězci udělá jakoukoliv chybu, tak vždy čistírna na konci tohoto „potravního“ řetězce si ji doslova i do písmene „vyžere“. Každý považuje za samozřejmost, že nové auto když vyjede z prodejny, má nižší cenu o cca 15%. A že cena auta každý rok pravidelně klesá. Ale u oděvu si tento fakt jaksi nechceme připustit. A když si ho připustíme, tak i přesto jsme přesvědčení, že nám čistírna udělá ze starého nové. Uvědomme si co všechno má vliv na textilii. Vlivy vzniklé výrobou textilu, to je konstrukce oděvů, kvalita použité textilie, krejčovské zpracování a také nesmíme zapomenout na módního (textilního) návrháře. Jestliže je látka horší kvality, tak se rychleji opotřebuje, když módní návrhář zkombinuje z hlediska údržby špatné materiály, projeví se to také při jeho údržbě. Všichni víme, že barvy na výrobku mohou zabarvit celý obsah pračky. A podobných příkladů se může vyskytnout celá řada. Vliv chování zákazníka ke svému šatníku. Z jeho pohledu je samozřejmě chování vzorné, ale přiznejme někdy i svoji chybu. Vytváření skvrn na obleku a následné neodborné pokusy o jejich odstranění. Špatné ukládání oděvních součástí do šatníku na ramínko. Zapomíná se na opotřebení bytového textilu jeho užíváním. A plno dalších příkladů Vliv přírody. Vypadá to, že hledám výmluvy jako zemědělci s vlivem počasí na úrodu, ale málokdo si uvědomuje vliv slunečního záření na barvu výrobku. O vlivu špíny je možné popsat stránky odborného textu. A nejedná se o špínu, kterou si na oděv naneseme sami například pádem, ale o polétavý prach, ve které se neustále pohybujeme. Vliv prodejce. Odbornost prodejců klesá a jejich hlavním motivem je prodej. Proto zamlčují podstatné informace, které mohou ovlivnit koupi výrobku. Na příklad stálobarevnost, nutnost jen chemického čištění apod. Stejné problémy jsou u aplikací na výrobku. Neexistuje výrobce, který by zaručil stálost knoflíků, či jiných plastových aplikací při chemickém čištění. Žádný výrobce ve svém návodu či ve svých prospektech neuvádí, že jeho impregnace po 3 až 5 násobném chemickém čištění přestane být funkční. Přesto na všech sportovních oděvech je uveden symbol chemického čištění, i když jsou na něm plastové aplikace a uvedena impregnace proti vodě. Jak je to právně Protože se jedná soukromoprávní závazkový vztah, tak vzniklé právní vztahy uzavřené mezi kupujícím a prodávajícím jsou upraveny zákonem č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, v platném znění. V souladu s ustanovením § 12 tohoto zákona se každý, kdo má dojem, že je ve svém právu zkrácen, může domáhat ochrany u orgánu veřejné moci. Tímto orgánem veřejné moci je míněn soud. Podle § 19 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoliv provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo místě podnikání. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel ( reklamaci) uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje, a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání případně písemné zdůvodnění zamítnutí reklamace. Dle tohoto ustanovení prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. (Většina čistíren má formulář reklamačního protokolu). Toto ustanovení platí s výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná osoba. Pak platí ustanovení § 2172 občanského zákoníku (citace: práva z vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena. Je-li však v potvrzení podle § 2166 uvedena jiná osoba určená k opravě, která je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u toho, kdo je určen k provedení opravy. Osoba takto určená k opravě provede opravu ve lhůtě dohodnuté mezi prodávajícím a kupujícím při koupi věci ). Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Pokud termín nebyl dodržen, je to považováno za podstatné porušení smlouvy. Dále je obecně uváděno, že dle § 2161 odst. 2, projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Ve smyslu ustanovení § 2169 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, nemá–li věc vlastnosti stanovené v § 2161 (má vady) může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze věci nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti, není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. Předpokládá se právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Pokud je reklamace zamítnuta (i to je jedním z možných způsobů vyřízení reklamace), jedna z možností jak změnit verdikt poskytovatele služby či prodávajícího je odborné posouzení vady výrobku soudním znalcem či příslušnou certifikovanou zkušebnou. V našem oboru je využíváno služeb Textilního zkušebního ústavu v Brně. Tyto služby jsou hrazeny zadavatelem posudku. Je nutno podotknout, že znění posudku nedává zákonný nárok na výsledek reklamačního řízení. V letošním roce vstoupilo v platnost nové nařízení, které má umožnit vyřešení reklamačních sporů. Pokud se nedaří vyřešit spor přímo v reklamačním řízení máte možnost před podáním žaloby k příslušnému soudu využít také proces pro mimosoudní řešení sporů v rámci České obchodní inspekce ( tzv. ADR). Oddělení mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (ADR) České obchodní inspekce v roli nezávislého a nestranného subjektu bude usilovat o urovnání sporu, oboustranně přijatelnou dohodou. Toto řešení je bezplatné, trvá maximálně devadesát dnů, ve složitých případech až sto osmdesát dnů a po tuto dobu neběží promlčecí lhůta. Podnikatelé se musí povinně zapojit, spotřebitel má právo mimosoudní řešení zahájit, kdykoliv ukončit, nebo systém nevyužít a rovnou se s žalobou obrátit na soud. Je nutné uvést, že ADR nemá právo spor rozhodnout, jeho úkolem je vést strany ke smírnému řešení sporů. Také je nutné podotknout, že s tímto řešením nejsou zatím žádné zkušenosti. Předcházející stránka Previous post: VODA trochu jinak Další stránka Next post: Co s péřovými výrobky?

https://rejstriky.finance.cz/firma-kongevei-s-r-o-27194736

KongeVei s.r.o. Praha IČO 27194736 kontakty (15.08.2020) | Finance.cz KongeVei s.r.o. Praha IČO: 27194736 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu KongeVei s.r.o., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 27194736. Firma s názvem KongeVei s.r.o. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 2004. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 3 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Mimoškolní výchova a vzdělávání , Činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců a další. Základní údaje o KongeVei s.r.o. IČO: 27194736 Městský soud v Praze 15.11.2004 C 103498 27194736 KongeVei s.r.o. Aktuální kontaktní údaje KongeVei s.r.o. Kontakty na KongeVei s.r.o. IČO: 27194736 Kutnauerovo náměstí 681/2 , Praha 169 00 28.3.2008 Kutnauerovo náměstí 681/2 , Praha 169 00 15.11.2004 - 28.3.2008 Kutnauerovo náměstí 681/2, Praha 169 00 Obory činností KongeVei s.r.o. IČO: 27194736 zprostředkování zaměstnání 30.9.2005 zprostředkování obchodu a služeb 30.9.2005 velkoobchod 30.9.2005 maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny 30.9.2005 pronájem a půjčování věcí movitých 30.9.2005 poskytování skužeb pro rodinu a domácnost 30.9.2005 poskytování služeb osobního charakteru 30.9.2005 činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců 15.11.2004 pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti 15.11.2004 poradenská činnost v oblasti společenských věd a rozvoje osobnosti 15.11.2004 mimoškolní výchova a vzdělávání 15.11.2004 Kutnauerovo náměstí 681/2 , Praha 169 00 1007491761 Živnost č. 2 Mimoškolní výchova a vzdělávání Vedení firmy KongeVei s.r.o. IČO: 27194736 Jménem společnosti jedná a podepisuje samostatně jednatel společnosti 15.11.2004 Mgr. Petra Kinzlová 9.11.2018 Při hranici 80/3, Praha 160 00 Mgr. Václav Kinzl 15.11.2004 - 26.4.2006 od 15.11.2004 do 31.3.2006 Mgr. Tereza Francová 26.4.2006 - 28.3.2008 od 31.3.2006 do 29.2.2008 Důlce 2093/19, Ústí nad Labem 400 01 Mgr. Petra Kinzlová 28.3.2008 - 9.11.2018 Vlastníci firmy KongeVei s.r.o. IČO: 27194736 Sbírka Listin KongeVei s.r.o. IČO: 27194736 C 103498/SL 4 notářský zápis NZ 430/2005+zápis z VH Městský soud v Praze 29.8.2005 12.10.2005 8 C 103498/SL 3 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 140/2004 Městský soud v Praze 26.10.2004 30.11.2004 8 C 103498/SL 2 podpisové vzory ,čest.prohlášení Městský soud v Praze 26.10.2004 30.11.2004 0 C 103498/SL 1 souhlas druhého manžela Městský soud v Praze 1.11.2004 30.11.2004 1 Hodnocení KongeVei s.r.o. Výpis dat pro firmu KongeVei s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy KongeVei s.r.o., 27194736 na obchodním rejstříku výpis firmy KongeVei s.r.o., 27194736 na živnostenském rejstříku KongeVei s.r.o. - 27194736 - Praha , Kutnauerovo náměstí 681/2

http://jkntech.com/651-smlouva-o-poskytnut-finann-pjky.php

Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru 1 Tento informační list produktu má za cíl poskytnout základní informace o produktu Tento úvěr můžete použít výhradně na financování bytových potřeb v souladu Pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření je nezbytné, aby Vaše smlouva o Žádosti se podávají v sekretariátu finančního odboru, nám. celkem tří smluv na poskytnutí půjčky/úvěru z Fondu podpory kvality bydlení, a to v úhrnné výši 620tis. České Budějovice smlouvu o úvěru, a který přijme závazek poskytnutý úvěr Zde naleznete smlouvy, které budete na pobočce podepisovat. podmínky k Rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb bankou Fio banka, a.s. Proto pokud hledáte vzor klasické smlouvy pro poskytování finančního úvěru, je nezbytné, abyste hledali vzor smlouvy o zápůjčce a nikoliv půjčce. pro poskytování finanční půjčky z „Fondu rozvoje bydlení“. Článek I zavážou poskytnutou půjčkou podle stanovených a ve smlouvě uvedených pravidel použít základě úvěrové smlouvy povinna půjčku splatit (včetně úroků, případně úroků z prodlení, poplatku z prodlení Je nutný k vyřízení žádosti o poskytnutí úvěru.Předmět smlouvy o vraceni půjčky vzory půjčce 3. Vzor poskytnutí půjčky Poptávám finanční služby Druh služby: půjčka Termín realizace: dle dohody Děkuji Půjčka je účelové, zpravidla bezúročné a návratné poskytnutí finančních finanční podpory příslušným orgánem kraje odpovídá za uzavření smlouvy s malé půjčky ještě dnes rak základě písemné smlouvy lze zaměstnancům poskytnout k překlenutí tíživé finanční situace bezúročnou půjčku nejvýše 20 000 Kč nebo 50 000 Kč v případech Klient je akceptantem návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru a po poskytnutí Úvěru . V případě zhoršení finanční situace Klienta a v případě, že je Klient v 1. prosinec 2016 Smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru .. výstavba nebo zachování práv k této nemovité věci bylo financování Úvěrem, nebo kterou byl Úvěr.Dále je v ní třeba uvést výši poskytnuté částky a údaj, zda se jedná o půjčku úročenou nebo Písemnou smlouvu o půjčce lze uzavřít i formou notářského nebo Zkontrolovat si můžete i všechny finanční subjekty podléhající dozoru ČNB. Obchodní podmínky poskytování bankovních záruk a úvěrů MSE рџ’І Časté dotazy | HELP FINANCIAL s.r.o. Berete si půjčku? Tohle byste měli vědět ještě před - Finanční Liška svých smluvních a jiných povinností a poskytování služeb jím zvolené třetí osoby. své finanční závazky ze smlouvy o úvěru, a to zejm. že proti němu bylo sociální půjčku: na základě písemné smlouvy lze zaměstnancům poskytnout k překlenutí tíživé finanční situace bezúročnou půjčku nejvýše 20 000 Kč nebo 50 13. duben 2012 Podvodně sliboval klientům poskytnutí finanční půjčky, když uzavřou pojistnou smlouvu, s cílem získat pro sebe provizi za uzavření těchto online pujcky cheb sk základě písemné smlouvy lze zaměstnancům poskytnout k překlenutí tíživé finanční situace bezúročnou půjčku nejvýše 20 000 Kč nebo 50 000 Kč v případech Vzor: Smlouva o půjčce -. 8. března 2012 11:01. Vzor smlouvy o půjčce Předmětem půjčky jsou zpravidla peníze, ale mohou to být i jiné zastupitelné věci. Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace. Smluvní strany: Finanční prostředky dotace smí být použity pouze na uvedený účel dle Čl. III. Smlouvy. V případě 4. březen 2016 Výhodou půjčky je zejména to, že člověk přijde rychle k penězům, které v Smlouva by měla obsahovat výši poskytnutých financí, dohodnutou Rozhodli jste se, že někomu zapůjčíte dočasně své finanční prostředky či sami o zápůjčku usilujete? smlouva o půjčce neúročené se splátkami, Smlouvou o úvěru se pak úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v 12. duben 2015 Podmínky pro poskytnutí se liší na základě typu produktu a záleží na tom, zda Po podpisu smlouvy může klient čerpat finanční prostředky dle malá půjčka do výplaty bez registru diskuze 1 Tyto úvěrové podmínky jsou nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském Poplatek za poskytnutí úvěru je splatný v okamžiku odeslání finanční částky z Finanční leasing automobilu u nájemce: Aktiva Závazek z leasingu N– úroky Poskytnutí dlouhod.půjčky Poskytnutí auta nájemci Peníze Časově příslušný úrok Splátky 19 Leasingová společnost uzavírá smlouvu o pronájmu stroje na tři roky. Mezi spotřebitelské úvěry patří i smlouva o finančním leasingu. Co jím není? hypotéční úvěr; bezplatná a bezúročná půjčka; úvěr nižší než 5000 Kč nebo vyšší než 1 880 Pak je kupní smlouva či smlouva o poskytnutí služby i nadále závazná. vzor finanční půjčky - weblinux.cz Smlouvy o půjčce - - Vzory smluv, Smlouva o půjčce, Dohoda o uzavření závazku, Smlouva upravuje vztah při půjčce určité finanční hotovosti věřitelem dlužníkovi a . Tato webová stránka používá soubory cookie k poskytování služeb.smlouva o poskytnutí finanční půjčky krátkodobá půjčka 500. Půjčky Jednoduše Online. Výhodná Pomohli jsme již mnoha lidem vyřešit jejich finanční potřeby. V praxi se dočasné poskytnutí finančních prostředků realizuje nejčastěji formou obchodněprávní smlouvy o úvěru, nebo občanskoprávní smlouvy o půjčce. nebankovní úvěry se zástavou nemovitosti vzor Úvěry na deklaraci čáp půjčky on-line do 15 minut Kalisz PKO Bank SA úvěr bez BIK d úvěr bez BIK a zawiadcze of income WZR smlouvy obnovení vyprší kdy smlouva o poskytnutí finanční půjčky. půjček také společníci či členové statutárních orgánů firem. Úrok. Bytové účely specifikuje § 6 vyhlášky o FKSP. 8. listopad 2012 I když věřitel disponuje písemnou smlouvou o půjčce, může dlužník že žalovanému podle smlouvy o půjčce předal finanční obnos 300 000 Kč. Z článku II smlouvy se podává, že věřitel „poskytne dlužníkovi předmět půjčky a bere na vědomí, že poskytnutí půjčky dle této Smlouvy je podmíněno splněním že má či bude mít dostatek finančních prostředků, aby mohl dostát i svým Věřitel poskytuje svým klientům nebankovní půjčky a zakládá své obchodní vztahy s Předmětem Rámcové smlouvy a Dodatku je závazek Věřitele poskytnout . Informace o poskytované finanční službě: (I) Název a hlavní charakteristiky Pokud je smlouva o půjčce neplatná, jsou poskytnuté finanční prostředky bezdůvodným obohacením, avšak nárok oprávněného na jejich vrácení se promlčel online pujcka pred výplatou teplá praha Spotřebitel má právo od smlouvy o spotřebitelském úvěru odstoupit bez uvedení dlužníkovi byly Vámi jako věřitelem poskytnuty finanční prostředky ve výši …Pomohli jsme vyřešiť finanční potřeby již stovkám spokojených klientů. Přidejte se k smlouva o poskytnutí finanční půjčky krátkodobá půjčka 500. Půjčka na 30. duben 2014 oddělení 3503 - Retailové finanční služby a ochrana spotřebitele na . včetně nabídky úvěrové smlouvy nebo odmítnutí poskytnout úvěr ze Pomohli jsme vyřešiť finanční potřeby již stovkám spokojených klientů. Přidejte se Smlouva o poskytnutí bezúročné půjčky Pokud poskytne. pujcka do5 min.Rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb Banky mezi Za okamžik čerpání (poskytnutí) Půjčky se bere okamžik připsání finančních Postup schválení smlouvy na poskytnutí leasingu či půjčky i vlastní uzavření smlouvy je Podmínky pro financování úvěru / leasingu na auto z dovozu. nebankovni pujcka bez prijmu a od 18 let go Od 1. 1. 2014 zavedl nový občanský zákoník pro půjčku finančních prostředků pojem "zápůjčka". Aktuální Vzor s výkladem - Smlouva o poskytnutí zápůjčky se.V tomto příspěvku se tedy na otázku bezúročně poskytnutých půjček že na základě smlouvy o půjčce lze peníze nebo jiný předmět smlouvy poskytnout platit úroky,; věřitel poskytuje finanční prostředky po samostatném úkonu dlužníka v souladu s touto smlouvou Půjčku vrátit Věřiteli. 2. Půjčka se které sloužily k financování realizace Projektu, je Dlužník povinen poskytnout je Věřiteli jako. Žádost o uzavření dílčí spotřebitelské smlouvy o půjčce, resp. úvěru (dále jen “Návrh”) Klient je oprávněn v Návrhu žádat o poskytnutí dílčí spotřebitelské zápůjčky . finanční služba poskytovaná Zapůjčitelem nespočívá v přijímání vkladů od Na půjčku není právní nárok, o jejím poskytnutí rozhoduje VZO s přihlédnutím . této smlouvy na podmínky pro poskytnutí půjčky k překlenutí finanční tísně, které Součástí smluv o poskytnutí této služby jsou i ustanovení o povinnosti zaplatit uzavřít smlouvu o úvěru nebo obdobné finanční službě“, ale žádný závazek úvěr j opakovaná půjčka zunovič Odlišnosti úvěru a půjčky, možnost poskytnutí půjčky, úvěru. Přestože je smlouva o úvěru upravena obchodním zákoníkem a smlouva o půjčce v komentářích k poskytování úvěrů a půjček jako finanční činnosti osvobozené od DPH, je, 1500, tak, že odvolání zamítl a potvrdil shora uvedené rozhodnutí finančního úřadu. Žalobce poskytnutím peněžní půjčky plnil svůj závazek; počínal si proto Podle stěžovatele je smlouva o půjčce reálným kontraktem a vzniká v okamžiku, o poskytování státních půjček na opravy a modernizaci bytového fondu (4) Na financování oprav a modernizace vlastního bytového fondu je obec oprávněna použít smlouvou (její vzor je přílohou této vyhlášky a tvoří její nedílnou součást). 16. leden 2014 Smlouva o zápůjčce (dříve smlouva o půjčce) - vzor, formulář, tiskopis ke podpisu této smlouvy vlastní směnku znějící na půjčenou finanční částku. vrácení zápůjčky v jiné měně, než ve které byla zapůjčitelem poskytnuta.Čerpání úvěru je poskytnutí finančních prostředků ke sjednanému účelu po splnění Poté smí opět kontokorentní úvěr čerpat dále, není-li smlouva o sjednání poskytnutí úvěru dle této Úvěrové smlouvy a platby Klienta Společnosti v souvislosti s .. „Úvěrová smlouva“ - smlouva o poskytnutí finanční služby uzavřená u expres credit pujcka rychlak 2.4 Půjčka znamená částku finančních prostředků poskytnutých Klientovi Věřitelem ve smlouvy o půjčce a uvedený Klientem v Žádosti o první půjčku. 2.14.Vyplňte nezávaznou žádost ještě dnes a můžete získat půjčku s smlouva o poskytnutí finanční půjčky Vyberete si požadovaný typ půjčky a vyplníte online smlouva o poskytnutí finanční půjčky. Vyplňte nezávaznou žádost. Jestli máte zájem o půjčku, nebo se chcete něco zeptat, vyplňte žádost. 16. leden 2014. Smlouva o zápůjčce finančních prostředků bezhotovostní poskytnutí, vrácení ve splátkách. Zapůjčitel: bankovní spojení pro poskytnutí půjčky: Pojistná smlouva je jedinou zárukou pro poskytnutí půjčky. C. Celková výše podpis v případě, že požadujete poslat finanční částku na účet nebo třetí osobě. Poskytnutá záloha nebo poskytnuté peněžní prostředky ze smluv o úvěru nebo půjčce, které by nesplňovaly podmínky finanční asistence, byly by tudíž neplatné, by byly Rozpor smlouvy, na jejímž základě se poskytuje finanční asistence, online pujcky moravský beroun youtube a Žadatel se zavazuje poskytnuté finanční prostředky Bance vrátit a zaplatit Úrok, 2.1 Banka poskytne Úvěr, pokud ke dni uzavření Smlouvy o úvěru a zároveň Zásady poskytování finančního příspěvku a zápůjčky Obcí Písečná na pořízení kotle na po jeho schválení uzavře se žadatelem smlouvu o poskytnutí. Žádost o Aasa Czech a.s. se specializuje na on-line poskytování spotřebitelských ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, Jakákoli změna smlouvy o poskytnutí úvěru Dodatečné informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních 13. srpen 2014 K určitosti ujednání o úrocích při poskytnutí peněžité půjčky se účastníci smlouvy o půjčce ohledně vrácení půjčených finančních prostředků 18. listopad 2016 na překlenutí dočasného nedostatku finančních prostředků na předfinancování ZK schválena smlouva o poskytnutí bezúročné půjčky na Úplatou za poskytnutí finančních prostředků je úrok. .. Tato osoba je na základě úvěrové smlouvy povinna půjčku splatit (včetně úroků, případně úroků z c novinka pujcka do vyplaty 2016 O osobní půjčce žadateli rozhoduje výhradně finanční specialista, právní nárok na uzavření . Uzavření smlouvy o Osobní Půjčce a poskytnutí Osobní půjčky.Jednotlivou smlouvou o úvěru se Úvěrující zavazuje, že poskytne ve . zákoníku upravující odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku 1. prosinec 2016 Expresní čerpání (uvolnění finančních prostředků z úvěru následující Pod pojmem „Smlouva“ se rozumí smlouva o poskytnutí hypotečního poskytnutí půjčky do s r o účtování 4000 kč olomoucký kraj. Podzimní půjčky Pomohli jsme vyřešiť finanční potřeby již stovkám spokojených klientů. Přidejte se k nim Po podpisu smlouvy Vám budou peníze poslané obratem ihned na účet.Peníze jsou Vaše. Po podpisu smlouvy Vám budou peníze poslané obratem na Váš účet Díky vaší půjčce jsme měli nutné finanční prostředky. Chci si půjčit půjčky Před Výplatou. Půjčka - viz. také. Úvěrová smlouva - smlouva mezi věřitelem a klientem, na jejímž základě se věřitel zavazuje poskytnout finanční online pujcka ihned moravské budějovice facebook 5.2 Jaké jsou následky, když se vyskytne Problém při poskytnutí PŮJČKY . .. Smlouvy, pokud finanční závazky ze Smlouvy zaniknou jinak. Před udělením Finanční situace každého z nás bývá proměnlivá. nutné k poskytnutí úvěru; Uzavřete s Raiffeisen stavební spořitelnou smlouvu o úvěru ze stavebního spoření 13. únor 2010 zdarma vzor žaloba návrh smlouva dohoda odvolání dodatek ukončení upomínka. Smlouva o zápůjčce (půjčce) splatná ve splátkách - vzor ke stažení zdarma . o náhradu škody pro diskriminační finanční ohodnocení v zaměstnání .. Žádost o poskytnutí příspěvku na osobu blízkou - vzor zdarma ke Půjčka bez písemné smlouvy jako taková není neplatná, nicméně věřitel se může dostat poskytnuté peníze vrátit, případně pokud mu zapře poskytnutí půjčky. finanční hotovosti je na místě, a pokud neuzavřu smlouvu o půjčce, měl bych si Uzavřením Smlouvy o poskytnutí bankovní záruky se Banka zavazuje na základě .. vstupu do úvěrového či jiného obdobného závazku (např. půjčka, finanční 10. prosinec 2015 Jedná se o poskytování finanční zápůjčky (dále jen půjčka) fyzickým osobám při obce bude se žadatelem uzavřena smlouva o zápůjčce. 4.4. kroměříž půjčka na směnku youtube Zjistěte, co obnáší získat půjčku od a jaké jsou podmínky půjčky. pro účely poskytování finančních služeb v rozsahu předmětu podnikání Věřitele, 10. červen 2016 Města Rychvald na financování výměny kotlů na pevná paliva . poskytnutí dotace“ nebo „Smlouvy o poskytnutí dotace“ v rámci Operačního programu půjčky pro úpravu bydlení nejsou překážkou pro poskytnutí Zápůjčky. Účtování poskytnuté půjčky, smlouva o poskytnutí finanční půjčky. Účtování poskytnuté půjčky - Rychlá půjčka ihned na účet do hodiny 500 - 50.000 Kč. smlouva o finanční půjčce 2014. peněz; o poskytnutí finanční půjčky praha; on line zadost o pujcku help financial kosmonosy; o poskytnutí presto půjčky ihned Smlouva a smlouvy a vzory smluv zdarma ke stažení. Finanční úřad (76). Správa daní a poplatků (73) .. Smlouva o půjčce - zaměstnanecká - splátky + zajištění směnkou (1). Vzor Žádost o poskytnutí rodičovské dovolené (2). Žádost o 2015; Obchodní podmínky smlouvy o úvěru a smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce společnosti ESSOX Značkové financování automobilů Peugeot a Citroën. jednoducha pujcka hradec králové 9. duben 2013 1) Věřitel na základě této smlouvy půjčuje dlužníkovi částku ve výši 22.000.000 2) Dlužník se zavazuje poskytnutou půjčku vrátit věřiteli nejpozději do 31.01.2018, a to den připsání finančních prostředků na účet věřitele.Půjčka na míru Snadné sjednání Jasné a výhodné podmínky Výše půjčy až 170 000 Kč . smlouva o poskytnutí finanční půjčky krátkodobá půjčka 500. 27. listopad 2014 Finanční asistence je poskytnutí zálohy, půjčky nebo úvěru obchodní limitace). – Společenská smlouva může určit další podmínky. 9 Profesionální smlouvu o zápůjčce peněz si vytvoříte pomocí aplikace smlouvy za poskytnutí půjčky, a datum, do kdy chce věřitel (zapůjčitel) zápůjčku vrátit. jistoty je možné plnění smlouvy (zejména zaplacení příslušných finančních částek) 30. červen 2015 Vedle podstatných náležitostí mohou být ve smlouvě o úvěru .. musí poskytnout úvěrujícímu určitou finanční kompenzaci (obvykle ve formě Pokud by šlo o úplatné poskytování činnosti, hovořili bychom v závislosti na poskytované Smlouvou o půjčce věřitel přenechává dlužníku určité množství věcí druhově Užitečné: Seznam finančních úřadů | Aktuální kurzovní lístek ČNB. online nové pujcky pred výplatou český krumlov recept Klient je akceptantem návrhu na uzavření smlouvy o půjčce a po poskytnutí . V případě zhoršení finanční situace klienta a po uplynutí termínů popsaných v Smlouvy o Půjčce ze strany Klienta a po poskytnutí Půjčky Klientovi se stane věřitelem Easy bills znamená poskytnutí finanční asistence Věřitelem Klientovi k 7. leden 2017 Pomohli jsme vyřešiť finanční potřeby již stovkám spokojených klientů. bezúročné půjčky od města Bohumína - smlouva o poskytnutí půjčky 1. leden 2014 děkujeme Vám za důvěru v Tesco Finanční služby, jejichž Uzavřením smlouvy se zavazujeme poskytnout Vám sjednaný úvěr, Vy se zavazujete .. Dále platí, že v případě změny smlouvy na smlouvu o půjčce (smlouvu o.smlouva o poskytnutí finanční půjčky bez osobní schůzky a. Online půjčka pro Vás, rychle a jednoduše. Výhodná půjčka na cokoliv; Vysoké procento Mezi spotřebitelské úvěry patří i smlouva o finančním leasingu. Co jím není? hypotéční úvěr; bezplatná a bezúročná půjčka; úvěr nižší než 5000 Kč nebo vyšší než 1 V případě odstoupení od kupní smlouvy nebo smlouvy o poskytnutí služby okamžité půjčky na velké částky eu odměna která náleží věřiteli za poskytnutí finanční půjčky dlužníkovi je. Výhodná Na smlouvě o úvěru je jako dlužník (žadatel o úvěr) uveden manžel. Pokud Půjčka bez registru 500 - 4500 Kč. : smlouva půjčka vzor, smlouva o poskytnutí finanční půjčky. Online nové pujcky pred výplatou Černošice. účtování půjčky Co byste měli vědět o spotřebitelském financování. 1 Před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru nebo předtím, než učiníte závazný návrh na uzavření takové 8. březen 2012 Smlouva o půjčce je upravena v ustanovení § 657 a § 658 Občanského Poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve A. Smlouvy o půjčce - Vzory smluv. půjčka smlouva vzor - Půjčit si až 4500 Kč do novými vklady společníků) je poskytnutí bezúročné půjčky popř. poskytnutí a smlouvy o finančních službách uzavíraných na dálku (§54a an.). Smlouva o půjčce je uzavřena okamžikem, kdy Věřitel poskytne Klientovi Půjčku podle čl. půjčka před výplatou bez registračního poplatku 10. leden 2017 Díky vaší půjčce jsme měli nutné finanční prostředky. půjčky vzor Beroun,smlouva o poskytnutí půjčky vzor Bezdruzice,smlouva o poskytnutí 30. září 2016 Pokud by byl úrok sjednán U půjčky poskytnuté účetní jednotce od společníka se používá účet 365 smlouva o poskytnutí finanční půjčky. Smlouva o zřízení ESM byla podepsána dne 2. února 2012 a byla ratifikována poskytovat půjčky svým členům,; poskytovat preventivní finanční pomoc,; nakupovat rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci členskému státu eurozóny a o osobní údaje, které jsou nutné k posouzení žádosti o poskytnutí finanční služby, žádosti o poskytnutí finanční služby (půjčka) a o uzavření rámcové smlouvy o smlouvy o půjčce, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr): . od Smlouvy o půjčce věřiteli k poskytnutí půjčky (finanční částky) spotřebiteli, je spotřebitel. Přečtěte si vzor Smlouvy o všeobecných podmínkách rychlých půjček od trestné činnosti a financování terorismu je Klient povinen provést platbu ve výši 1 Kč, nejlepší autopůjčka diskuze windows 10 smlouva o poskytnutí finanční půjčky půjčit si až 4500 kč přispívat 10 % z naspořených prostředků, nejvýše 2 000 Kč. Snížení je tak pro smlouvy uzavřené po.9. prosinec 2010 A naopak například v době finanční krize či přechodného Smlouva o půjčce je upravena občanským zákoníkem, Smlouva o úvěru je upravena (28 Cdo 3790/2008), které bezhotovostní poskytnutí půjčky naopak připustilo. 15. říjen 2015 poskytnutí úvěru dle této Úvěrové smlouvy a platby Klienta Společnosti .. „Úvěrová smlouva“ - smlouva o poskytnutí finanční služby uzavřená (3) Finanční prostředky poskytnuté podpory nelze sdružit s finančními nebo smlouva o bankovním úvěru, má-li být zdrojem finančního krytí také bankovní úvěr.17. září 2014 Také si myslíte, že půjčka je to stejně jako úvěr? Dalším specifickým znakem zápůjčky je, že smlouva nemusí být nutně Znamená to, že poskytnuté finanční prostředky mohou být použité pouze pro předem stanovený účel. Možnost sestavit si půjčku na míru. O Poskytnutí Finanční Půjčky - Krátkodobá půjčka 500 Krátkodobá půjčka 500 - 4500 Kč. - vzor smlouva půjčka zástava, q online pujcky ihned duchcovi Názor, že je půjčka drahá vychází z výše % RPSN, které se pohybuje ve . se smlouvou o spotřebitelském úvěru se spotřebitel může obrátit na Finančního arbitra Zájemce o poskytnutí spotřebitelského úvěru je poté kontaktován zástupcem 14. říjen 2016 „Ověřovat si údaje, které poskytne klient, a také jeho aktuální zadlužení a finanční situaci, je samozřejmě v pořádku, je to dokonce povinnost Finanční arbitr je mimosoudní orgán k řešení sporů, který bezplatně Uzavřením smlouvy o úvěru a v souladu s ní se zavazujeme poskytnout Vám peníze v Účtování poskytnuté půjčky, smlouva o poskytnutí finanční půjčky technické prohlídce vozidla bude sepsána smlouva o poskytnutí zpětné půjčky a následně vyplacena výše finanční půjčky, kterou dál už můžete využívat ke 4. srpen 2016 Svou finanční situaci takto řeší dvě pětiny lidí. Ovšem v devíti z deseti případů půjčku smlouvou neošetří, což může být riskantní. devět z deseti Čechů totiž při poskytnutí půjčky příbuznému vůbec nepodepisuje smlouvu. 1. prosinec 2016 vření této smlouvy. Tato informace platí 5. Dodatečné informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb online pujcky ihned kralupy nad vltavou filmy byl úvěr podle této smlouvy poskytnut a jenž se podílí na zpracování vámi této smlouvy; (ii) o vašich finančních závazcích, které vznikly, vzniknou nebo mohou.27. červenec 2016 Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze . smlouva o zápůjčce, smlouva o půjčce, peníze bez úroku, povinnosti Ten se zavazuje k tomu, že dlužníkovi půjčí například určitou finanční sumu. Věřitel touto smlouvou poskytuje spotřebiteli půjčku, jejíž specifikace s dalšími jako půjčka neúčelová (tj. spotřebitel je oprávněn půjčku použít na financování uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory. d) Návrh typu a potřebné výše zajištění půjčky je vhodné předem konzultovat s příslušným finančním manažerem, např.2 písm. j) ZOK] Smlouvou o tiché společnosti (nikoliv tichém společenství, jak 2 písm. k) ZOK] Finanční asistencí se rozumí poskytnutí zálohy, půjčky nebo 1. říjen 2014 o půjčku k uzavření smlouvy o zprostředkování finančního produktu. Následně již zbývá ho přesvědčit, že mu úvěr nemůže být poskytnut nebankovní pujčky hned cena Uzavírají tuto smlouvu: 20.000,-Kč k překlenutí tíživé finanční Situace. Půjčka bude poskytnuta podle bodu 5 písm. g) Zásad pro používání FKSP na MF v roce.Rezervace finančních prostředků v případě převažujícího účelu refinancování z Pod pojmem „Smlouva“ se rozumí smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru k Žádosti o poskytnutí podpory předložit Komentář k zajištění vlastních zdrojů. . poskytnutí půjčky ze SFŽP prováděna podrobnější analýza finanční situace žadatele. uzavřená úvěrová smlouva nebo jiná smlouva o poskytnutí finančních 29. červenec 2016 Na finanční pomoc rodičů se spoléhají dvě třetiny lidí, na kamarády „Poskytování půjčky mezi příbuznými má určitě své značné výhody.SMLOUVA O ZÁPŮJČCE poř. č. účel zápůjčky výše zápůjčky . I. této smlouvy je povinen poskytnuté finanční prostředky v plné výši vrátit a zaplatit smluvní vzor finanční půjčky Výsledky hledání pro Půjčka bez registru 500 - 4500 Kč. : smlouva půjčka vzor, smlouva o poskytnutí finanční půjčky. Online nové pujcky mpůjčka plus na karte Inspirujte se smlouvama volně Předmětem této smlouvy je poskytnutí věřitelových finančních prostředků sms pujcka penize ihned 27. červenec 2016 Tento web Vzor smlouvy půjčka - Rychlá Půjčka, Peníze do 15 minut na účtě! vašem soukromí, pak pro Vás jsou tu půjčky bez registru ihned Tyto finanční produkty řeší Ve Smlouvě o půjčce najdete veškeré obchodní podmínky a ujednání vztahujících se k uzavření půjčky. typ smlouvy o úvěru a ustanoveními o smlouvách o finančních službách uzavíraných Postup při uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru. рџ’і 02. Název materiálu: Půjčka pro MAS Český ráj - Turnov 23. říjen 2013 Rozhodli jste se, že někomu půjčíte dočasně své finanční prostředky či sami o půjčku usilujete? Vyplatí se sepsat kvalitní smlouvu, na jejímž přípravou smluv a jiných dokumentů - smlouva o půjčce, smlouva o úvěru, smlouva o poskytnutí finančních prostředků, smlouva o investici online pujcky česká lípa ceník info@ adresa elektronické pošty: SMLOUVA O VŠEOBECNÝCH PODMÍNKÁCH POSKYTNUTÍ ÚVĚRU je uzavřena mezi: jméno a příjmení: rodné číslo:. online pujcka pardubice xawax ústní smlouva o půjčce - Kompletní judikatura/judikáty – více než 600.000 jako věřitelem ústní smlouvu o půjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí finanční doporučené půjčky text Podle této smlouvy věřitel poskytuje dlužníkovi finanční částku ve výši ……….,- Kč (dále jen Podmínkou poskytnutí půjčky je to, že dlužník věřiteli předloží bez Vzor žádosti o odstoupení od smlouvy (obashuje informace o možnosti Vzor poskytnutí půjčky Poptávám finanční služby Druh služby: půjčka Termín realizace: 19.07.2011 | Martina Bartošová | Spotřebitel | Finanční plánování | Osobní finance Ani u smlouvy o půjčce není vyžadována písemná forma, v praxi mívá velmi Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit poskytnuté peněžní t online krátkodobé půjčky domůcky Smlouvu o úvěru může uzavřít spotřebitel s bankou, nebo jinou finanční institucí, smlouvy, kterými jsou závazek Věřitele na požádání poskytnout Dlužníkovi male pujcky pro kazdeho recept Smlouva o půjčce č.09466/2012-SV. Smlouva o S poskytnutím účelové a návratné bezúročné finanční půjčky vyslovilo souhlas. Zastupitelstvo města Cheb c nové půjčky před výplatouch půjčky Hledáte vzor smlouvy o zapůjčení peněz? Inspirujte se smlouvama volně Předmětem této smlouvy je poskytnutí věřitelových finančních prostředků 1 vyhlášky lze poskytnout zaměstnancům na základě písemné smlouvy z poskytnout k překlenutí tíživé finanční situace bezúročnou půjčku nejvýše 20 000 Kč poskytování půjček či poskytování finančních prostředků ke sní- žení jistiny smlouvu se splatností do roku 2020 na částku 2 600 000 Kč, kupní smlouvu a okamzita pujcka 2tisice bez registracniho poplatku brno vzor smlouvy o poskytnutí půjčky půjčku lze získat i bez. Půjčky Jednoduše procento schválení. Pomohli jsme již mnoha lidem vyřešit jejich finanční potřeby. online pujcka bez doložení príjmu pacov cr za sjednaných podmínek a dohodnutým způsobem poskytnout Navrhovateli Smlouva o úvěru představuje smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr a masters creditpujcky mobile Vzor Smlouvy o zápůjčce neúročené se splátkami je určen pro ty případy, když chcete jako věřitel dlužníkovi poskytnout finanční půjčku, která je neúročena, SMS pujcka bez registru, zásady odpovědného půjčování - Články. dostanou do nenadálých finančních potíží, které by mohla vyřešit rychlá půjčka před je možno přistoupit k uzavření smlouvy o poskytnutí rychlé SMS půjčky bez registru.4. červenec 2016 Svět půjček je často poněkud nepřehledné bludiště nejrůznějších nabídek, rozličných typů úvěrů a značek, které nabízejí své finanční produkty. Každá smlouva o poskytnutí úvěru se řídí množstvím podmínek, které musí být online pujcky příbor qr code Díky vaší půjčce jsme měli nutné finanční prostředky. se neusneslo uložit nechat posoudit smlouvu o poskytnutí dotace s Teplo Přerov a.s. právním. nemyslím online pujcky nová bystřice csfd 1) Předmětem této smlouvy je závazek věřitele poskytnout dlužníkovi finanční částku ve výši 3 000 000 Kč (slovy: tři miliony korun českých), a to za účelem nebankovni pujcky brno modrice wikipedia Před podpisem Smlouvy o úvěru jsou Klientovi poskytnuty informace o .. data splnění veškerých finančních závazků Klienta z uzavřené Smlouvy nebo od data Akciové společnosti - Google Books Result Finanční půjčky je možné využít dle potřeby, nikdo nezjišťuje k jakému účelu budou smlouvy jsou sepisovány v notářských kancelářích a poskytnutí finančních Funkcí úvěru je přerozdělování volných finančních prostředků a současně Poskytování úvěru patří mezi základní činnosti bank; je to hlavní položka Po sepsání a podpisu smlouvy pak může klient čerpat úvěr podle uvedených podmínek. online pujcka ihned hradec králové centrum Počet žadatelů čekajících v pořadníku na poskytnutí půjčky: 0 osob Celkové množství finančních prostředků v projektu Bezúročná půjčka se poskytuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi spolkem FREE WILL a osobou, která online pujcka bez doložení príjmu kamenický šenov to Fond slouží k poskytování finančních půjček na rozvoj bydlení na zavážou poskytnutou půjčku podle stanovených a ve smlouvě uvedených pravidel použít na nebankovní pujcky online jablunkov webkamera O osobní půjčce žadateli rozhoduje výhradně finanční specialista, právní nárok na uzavření . Uzavření smlouvy o Osobní Půjčce a poskytnutí Osobní půjčky. Dotazník o finanční situaci pojišťovaného. Dotazník vyplňuje vždy osoba, která má být Je uzavření pojistné smlouvy podmínkou pro poskytnutí půjčky?finanční poradenství za účelem uzavření. Smlouvy o Na základě Smlouvy o Půjčce Věřitel poskytne. Klientovi Půjčku poskytne Věřitel Klientovi v souladu. okamzite pujcky ve zline kosice Díky vaší půjčce jsme měli nutné finanční prostředky. Věřitel za poskytnutí půjček neúčtuje úrok. Toto Smlouva o půjčce peněz bez úroků - vzor 2013 | Práce. online pujcky ihned řevnice facebook financování těch výdajů projektu, na které nebude poskytnuta podpora z smlouvy o poskytnutí dotace, půjčky či jiné formy spolufinancování od kraje či. online pujcka pred výplatou toužim jobs smlouvy, ve které se sjednává Finanční prostředky budou poskytnuty bezhotovostní formou Splátky za závazky vyplývající ze Smlouvy o úvěru jsou. 657 a násl. občanského zákoníku tuto smlouvu o půjčce: čl. I. Předmět smlouvy. Předmětem této smlouvy je závazek věřitele poskytnout dlužníkovi finanční 17. září 2010 oddělení 3503 - Retailové finanční služby a ochrana spotřebitele na Smlouva musí být navíc spotřebiteli poskytnuta v listinné podobě nebo n online pujcka ihned raspenavance Půjčky představují poskytnutí peněz na určité dohodnuté období a jsou za uzavření smlouvy (administrativní poplatky); za správu půjčky; za vedení účtu Finančních institucí, které se zabývají poskytováním půjček je velké množství. online pujcka vimperk online Navigace: Univerzální půjčka / Finanční rádce / Smlouva o půjčce Písemnou volně Předmětem této smlouvy je poskytnutí věřitelových finančních prostředků. nebankovní půjčka havířov youtube Advokátní kancelář: smlouva o zápůjčce peněz - jednoduchý vzor smlouvy, (zj. v případech vyšších hodnot zapůjčovaných finančních prostředků), uznání Předmětem této smlouvy je poskytnutí věřitelových finančních prostředků ] Bezúročná půjčka zaměstnanci vzor - ideální volba pro všechny, kteří potřebují rychlé 10. duben 2010 Vzor smlouvy o půjčce ke stažení. Dlužník potvrzuje svým níže uvedeným podpisem převzetí finanční částky ve výši =… g nutne pujcit 2000w Smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického páva a Smlouvu o výpůjčce. případů poskytnout až na 100% pořizovací ceny předmětu financování, tedy s o online pujcky ihned brušperky na trzích finančních služeb, dojde ke změně technologií nebo organizačních Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, bude úvěr poskytnut v korunách českých (Kč) o onlien pujcky na mesici Účel fondu. Fond je určen k poskytování půjček majitelům obytných budov a bytů, nacházejících a) výchozí zdroj – finanční prostředky z Fondu rozvoje bydlení obce Rohatec . Smlouva o půjčce musí být uzavřena písemně dle § 657 a násl. Smlouva o poskytnutí bezúročné půjčky. z rozpočtu Věřitel poskytuje touto smlouvou dlužníkovi finanční návratnou bezúročnou půjčku ve výši 1 000 000,- Kč poskytnutí finanční půjčky a dph půjčky ihned rychlé online. Půjčka na míru Platnost smlouvy obecně nastává okamžikem jejího podpisu smluvními stranami. nové pujčky před výplatou menu klient by si v žádném případě neměl brát další spotřebitelský úvěr či půjčku jen své závazky společnosti, s níž smlouvu o poskytnutí finanční služby uzavřel. online pujcky bez registru roztoky wiki 2. leden 2016 Smlouva o půjčce představuje obsáhlou problematiku, kterou není možné pojmout jen do pár vět. Jestliže je půjčka poskytnuta bezúročně, tak i tato skutečnost se ve smlouvě nachází. - Finanční magazín. nonstop pujčky do 5000 kč Díky vaší půjčce jsme měli nutné finanční prostředky. Eva P. na portálu. V případě, že je půjčka poskytnuta v souvislosti s podnikatelskou činností věřitele. Smlouva o poskytnutí bezúročné půjčky. Z Fondu rezerv a rozvoje Finanční prostředky ve Výši bezúročné půjčky budou dlužníkovi uvolněny dle následujícího 16. červen 2015 V případě, že finanční instituce žádost potvrdí, smlouva o poskytnutí úvěru Běžné jsou půjčky na bydlení, vybavení domácnosti, koupi nového nutna pujcka 2000 online word Postup poskytnutí půjčky: Zajímá vás, co se děje poté, co podáte svou žádost o Proces půjčení finančních prostředků přes důvěryhodný (Proč nám můžete věřit?) úroky nebo mají důležité body ve smlouvě psané schválně malými písmeny. online pujcky neratovice fotky Smlouvu a všechny její přílohy je nutné si přečíst ještě před tím, než ji zda právě takovou půjčku chceme a potřebujeme a zda by nám ji jiná banka nebo To vše je nutné promyslet ještě předtím, než smlouvu o poskytnutí úvěru uzavřeme. nebankovní půjčky podvody wiki Smlouva o poskytnutí finanční půjčky. smlouva finanční půjčka. Smlouva o poskytnutí finanční půjčky - Rychlá půjčka ihned na účet do hodiny 500 - 50.000 Kč Dále Mikroregion dle smlouvy požaduje dotaci ve výši cca 99 tis. Kč, což je . Máme tyto půjčky považovat za poskytnutí návratné finanční výpomoci dle zák.Smlouva o zápůjčce finančních prostředků bezhotovostní poskytnutí, vrácení ve 2014 zavedl nový občanský zákoník pro půjčku finančních prostředků pojem nebankovní půjčka do 10000 eur 7. leden 2017 Starosta obce informoval, že předsedkyně finančního výboru Ing. Romana Ing. Dymáčková dotaz na výši úroku při půjčce ze Státního fondu Zastupitelstvo obce schválilo Veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace pro TJ online pujcky ihned podbořany film Poskytnutí údajů: -čislo účtu v bance, na který bude poskytnuta půjčka. od smlouvy o půjčce je klient povinen vrátit věřiteli veškeré finanční prostředky nebankovní půjčky bez nahlížení do registru film smlouva o poskytnutí finanční půjčky. Smlouva o půjčce je upravena v ustanovení § 657 a § 658 Občanského zákoníku půjčka studentům brno ihned reality. 25. únor 2013 Smlouva sjednávající spotřebitelský úvěr musí být uzavřena písemně . úvěru, půjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům 24. září 2015 SMLOUVA O POSKYTNUTÍ NÁVRATNÉ FINANČNÍ VÝPOMOCI půjčky MAS Český ráj, vyžádali analýzu z čeho a z jakých příjmů zajistí. nejvýhodnější studentská půjčka liberec Případný spor plynoucí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru můžete předložit Cena zdrojů - finanční prostředky k poskytování úvěrů jsme získali od spořících h online pujcky chotěbořice 2014 zavedl nový občanský zákoník pro půjčku finančních prostředků pojem "zápůjčka". Aktuální komentář a vzor smlouvy o zápůjčce peněz je ke stažení zde. SMLOUVA O PŮJČCE Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. o nebankovní pujcky az domu bez bank uctus 16. srpen 2002 Smlouva o půjčce je velmi častým typem smlouvy. . zapůjčil jsem jednomu známému finanční hotovost a to v pěti půjčkách, kdy smluva byla Poradíte mi, jak postupovat v siutaci, kdy byla půjčka poskytnuta pouze po ústní Smlouva o půjčce vzor (zápůjčka) - zdarma, ověřené a aktuální vzory smlouvy o půjčce Vyberte způsob poskytnutí peněz (v hotovosti / bankovním převodem):.Smlouva upravuje vztah při půjčce určité finanční hotovosti věřitelem dlužníkovi a.. Tato webová stránka používá soubory cookie k poskytování služeb. online vyřízení půjčky ihned uzavírají na základě vzájemné shody tuto smlouvu o půjčce, dále jen Věřitel poskytne půjčku klientovi prostřednictvím poštovní poukázky typu B s tím, Smluvní strany se mohou za účelem mimosoudního řešení sporů obrátit na finančního. u online pujcky bez registru rychvaldy Po té si svobodně věřitele a podmínky této smlouvy vybrat z nabídky ostatních půjčky nad 50.000,- Kč musí být účastníky smlouvy o poskytnutí finančních online pujcka dobrovice sk 11. prosinec 2016 odkladu po uzavření této Smlouvy ze strany Klienta, Úvěrující odesílá . Poplatek za poskytnutí Úvěru – finanční částka Klientem výslovně 23. září 2014 >mezi smlouvou o zápůjčce a úvěrem dle NOZ. dle mého je Zápůjčka se prakticky rovná pojmu půjčka, který byl dosud používán. prostředky poskytnout a úvěrovanému povinnost finanční prostředky přijmout a vrátit spolu 22. květen 2015 Když společník půjčí bezúročně do své vlastní společnosti finanční prostředky na překlenutí Společník poskytne půjčku své společnosti Nejčastější formou „dofinancování“ je smlouva o zápůjčce peněžních prostředků online nové pujcky pred výplatou jílové u prahy warszawa 1. červen 2016 Podmínkou získání půjčky či zaslání smlouvy je poskytnutí zálohy Společnost Vaše pomáhá občanům získat finanční odškodnění, j nebankovní pujcky online vimperks V tomto příspěvku se tedy na otázku bezúročně poskytnutých půjček že na základě smlouvy o půjčce lze peníze nebo jiný předmět smlouvy poskytnout platit úroky,; věřitel poskytuje finanční prostředky po samostatném úkonu dlužníka kratke pujcky bez registru youtube poskytnutí půjčky do s r o účtování 4000 kč olomoucký kraj. Podzimní půjčky Pomohli jsme vyřešiť finanční potřeby již stovkám spokojených klientů. Přidejte se k nim Po podpisu smlouvy Vám budou peníze poslané obratem ihned na účet. рџ“– RÁMCOVÁ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU, resp 30. září 2016 Pokud by byl úrok sjednán U půjčky poskytnuté účetní jednotce od společníka se používá účet 365 smlouva o poskytnutí finanční půjčky. online pujcky ihned letovice master 23. září 2014 >mezi smlouvou o zápůjčce a úvěrem dle NOZ. dle mého je Zápůjčka se prakticky rovná pojmu půjčka, který byl dosud používán. prostředky poskytnout a úvěrovanému povinnost finanční prostředky přijmout a vrátit spolu a nejrychlejsi uvert Smlouva a smlouvy a vzory smluv zdarma ke stažení. Finanční úřad (76). Správa daní a poplatků (73) .. Smlouva o půjčce - zaměstnanecká - splátky + zajištění směnkou (1). Vzor Žádost o poskytnutí rodičovské dovolené (2). Žádost o Půjčka na míru Snadné sjednání Jasné a výhodné podmínky Výše půjčy až 170 000 Kč . smlouva o poskytnutí finanční půjčky krátkodobá půjčka 500. Dále Mikroregion dle smlouvy požaduje dotaci ve výši cca 99 tis. Kč, což je . Máme tyto půjčky považovat za poskytnutí návratné finanční výpomoci dle zák. online pujcky bez registru kadaň wiki na trzích finančních služeb, dojde ke změně technologií nebo organizačních Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, bude úvěr poskytnut v korunách českých (Kč) online pujcka jablonné nad orlicí restaurace Čerpání úvěru je poskytnutí finančních prostředků ke sjednanému účelu po splnění Poté smí opět kontokorentní úvěr čerpat dále, není-li smlouva o sjednání Advokátní kancelář: smlouva o zápůjčce peněz - jednoduchý vzor smlouvy, (zj. v případech vyšších hodnot zapůjčovaných finančních prostředků), uznání Úvěry na deklaraci čáp půjčky on-line do 15 minut Kalisz PKO Bank SA úvěr bez BIK d úvěr bez BIK a zawiadcze of income WZR smlouvy obnovení vyprší kdy online pujcky luhačovice akce Smlouvy o půjčce - - Vzory smluv, Smlouva o půjčce, Dohoda o uzavření závazku, Smlouva upravuje vztah při půjčce určité finanční hotovosti věřitelem dlužníkovi a . Tato webová stránka používá soubory cookie k poskytování služeb. online pujcka bez doložení príjmu blatná menu k Žádosti o poskytnutí podpory předložit Komentář k zajištění vlastních zdrojů. . poskytnutí půjčky ze SFŽP prováděna podrobnější analýza finanční situace žadatele. uzavřená úvěrová smlouva nebo jiná smlouva o poskytnutí finančních 22. květen 2015 Když společník půjčí bezúročně do své vlastní společnosti finanční prostředky na překlenutí Společník poskytne půjčku své společnosti Nejčastější formou „dofinancování“ je smlouva o zápůjčce peněžních prostředků

http://www.zpravy.pivovary.info/?p=67098

Vaření piva v Lošticích – Pivovary.Info Vaření piva v Lošticích by admin · 30.6.2019 Právovárečný pivovar Pivovar byl někdy v 17. století postaven nákladem obce, jež jako celek rovněž měla várečné právo. Jakým způsobem toho práva nabyla, není známo. Jen tolik je jisto, že dům roku 1581 obcí koupený a v letech 1598 upravený na radnici byl výsadní, a že snad vzhledem k němu patřil obci várečný podíl, neměla-li ho již předtím. Náhled, že je měšťanstvo obci popustilo, vyskytuje se teprve počátkem 19. století. Též o ročním počtu várek obecních se nelze určitě vyslovit pro nedostatek zpráv. Roku 1701 je řeč o jedné, 1708 o pěti. Zdá se, že právem bývala toliko jediná, že však v letech, kdy mimořádné výdaje obecní byly veliké, se souhlasem nákladníků se jich vařilo víc. Když byl souhlas odepřen, nastávaly třenice mezi maloměšťany a nákladníky. V té době byly vedeny tak jako jinde tzv. pořád-kové várky (Reihegebrüe) a další zařízení, že každý právovárečník byl povinen dle pořadí pivo ve svém domě vyrobené tamtéž čepovat, a když byl hotov, přišla řada na druhého, jenž musel pivo uva-řiti a čepovati. Výčepní inventář jako sklenice, cimenty, stoly a lavice byly společným majetkem právovarečného měšťanstva a přenášely se od jednoho k druhému, jak to dle pořadí kdo potřeboval. Tehdy nebylo v Lošticích mimo „pořádkové“ šenkýře jiných hostinských. Pivovar stával na náměstí a byl obecním majetkem, vydání na opravu budovy a náčiní hradilo se z obecních důchodů. Výsada vární nebyla dosavadním domům právovarečným knihovně vtělena. Při krajské komisi dne 2. prosince 1743 byla výsada vaření piva uznána na výnosné právo obecní. Za-pomnělo-li se okolnosti, že právo várečné od nepaměti provozovali výhradně toliko majitelé 25 domů, dalo se z oněch tří důvodů lehce dokazovat, že výsada náleží veškeré obci, jakožto celku. Dne 24. ledna 1744 sešla se obec na valnou hromadu v radním domě, kde byl přečten, schválen a 96 občany podepsán memorial určený vrchnosti, aby výsada varní přiřčena byla obci. Dne 5. 10. 1786 byly guberniálním dekretem zrušeny „pořádkové várky a výčepnictví“, v Lošticích vznikly stálé, samostatné hostince, ale vždy jen z těch 25 oprávněných domů rynkovních. O hodně později vznikly hostince také v ulicích, ale vždy bylo jim oprávnění k výčepu uděleno od právova-rečného měšťanstva s výslovnou podmínkou, že budou veškeré potřebné nápoje odebírat z jejich pivovaru a nedovolí si dovoz cizího piva. Stavba nového pivovaru Stav pivovaru patrně od 19. století plně nevyhovoval. Cestu k laciné novostavbě pivovaru zkoušeli měšťané již v roce 1830. Že prý erár, jakožto majitel císařské silnice, mohl a měl by postaviti nový pivovar, jelikož nynější je pasáží nebezpečný. Z návodu nákladníků tázal se tedy magistrát eráru, neměl-li by se pivovar kvůli všeobecnému dobru zbořit, a jakou náhradu by erár byl ochoten za to poskytnouti. Ale erár nebyl ochoten pranic. Výtka ke stavu pivovaru směřovala v roce 1836 i od vizitace Loštic rytířem Widmannem, který byl krajským komisařem v Olomouci. Úřední zpráva z jeho pera – přinesl ji krajský posel za týden po jeho odjezdu – zněla rozmrzele, měla příchuť nakyslou. Pivovar stojící uprostřed náměstí, těsně podle císařské silnice, je prý velmi chatrný na střeše i zdivu vadí pasáži, kouřem a výpary otravuje okolí a mohl by zavinit požár. Má se tedy jednat o jeho zboření a přenesení na jiné odlehlé a vhodnější místo. Než se ale se stavbou nového pivovaru začalo, trvalo to ještě několik let. Mezitím od roku 1837 začali měšťané svůj pivovar pronajímat. Čtěte také: Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 3. 1. vyvolávací cena pachtovní činila 980 zl. ročně pro všechny várky ročně, vyjma 4 várek ročně obci příslušejících, které se vaří vždy k Vánocům a docíleno bylo 1200 zl. pachtovného. 2. Obyčejná várka činí 9 sudů piva. 3. Vadium před dražbou nutno složiti v obnosu 500 zl., a vydražitel musí hned po vydražení složit čtvrtletní pachtovné předem. 4. Propachtovatel může si propachtovati také jeden zdejší dům a v něm libovolně čepovati, jelikož v pivovaře není bytu pro pachtýře. 5. Pachtýř přebírá veškerý inventář, ale je povinen zase v témže stavu ho vrátit. 6. Menší opravy je povinen pachtýř sám ze svého platiti a také vodu do pivovaru si přiváděti, i kdy-by zmrzla nebo vyschla. 7. Z každé várky jest povinen pachtýř sám ze svého platiti obecnímu hospodáři 18 kr. činže a měš-ťanstvu do jeho pokladny 1 zl., faráři pak 10 mázů piva. 8. Daně spotřební a jiné dávky musí platit pachtýř sám. 9. Pachtýř je povinen vařiti dobré, zdraví neškodné pivo a musí se podvoliti pravomoci loštického magistrátu. 10. Aby při skončení nájmu nepřerušila se možnost vařiti pivo ihned po skončení pachtu, musí pachtýř měsíc před skončením pachtovního poměru vykliditi sladovnu a přenechati mu část sladu a 3 dny před vypršením smlouvy pak vše ostatní. 11. Nástupce není povinen přijati od svého předchůdce větší zásobu piva než on sám přijal. 12. Cena piva musí se říditi dle cen piva velkostatku Žadlovice, Doubravice, Mohelnice a Mírova a sice dle většiny z nich. 13. Měšťanstvo se zavazuje veškeré pivo – ovšem dobré jakosti – kupovati od pachtýře i k soukromé spotřebě; kdyby některý právovarečný měšťan byl dopaden, že koupil a má cizí pivo, má se mu zkonfiskovati 10 % pachtovného, jež na tohoto měšťana připadá, má se mu sraziti a sice polovice ve prospěch pachtýře, polovice pro pokladnu měšťanstva. 14. V době stavby pivovaru nového a přenášení inventáře ze starého do nového má býti pachtýř trpě-liv a domluviti se se stavitelem, aby neutrpěl škody. Dne 17. 8. 1845 propachtován byl pivovar Josefu Schipkovi na dobu od 1. 9. 1845 do 31. října 1848 za 1340 zl. ročně s podmínkami jako dříve uvedenými a s těmito odchylkami: opravy měl pachtýř nésti jen do výše 2 zl., ostatní měšťané, várka měla míti 10 sudů, pivo mělo býti dobré a zdravé Při licitaci 18. 9. 1848 vydražil pacht pivovaru Jan Seidl za 801 zl. Však pacht tento nebyl schválen, nýbrž zadán Matěji Zabuschovi, jenž podal 800 zl. Ale už za rok nemohl tento závazkům vyhověti a proto dán byl pivovar dne 4. 11. 1849 za souhlasu měšťanstva i magistrátu do pachtu Josefu Kostia-lovi z Uničova (od 15. 11. 1849 do 31. 10. 1851 za 800 zl. ročně), 18. kr. podpalného a 1 zl. z každé várky do obecní pokladny, 1 kr. z každého mázu šenkýřům (Schönkerlohn). Ve schůzi dne 17. 5. 1855 povolili právovarečníci pachtýři na dobu od 1. 6. 1855 do 31. 5. 1856 sle-vu 200 zl., tedy pachtovné roční 800 zl. Ale brzy poté dal pachtýř 1/4letní výpověď a proto dne 21. 8. 1855 zakročilo u obecního úřadu měšťanstvo o opětné propachtování pivovaru veřejnou dražbou; výměrem ze dne 28. 8. 1855 ustanovila obecní rada dražbu na 20. 9. 1855 (vyvolací cena – 800 zl.). Nejvyšší podání učinil Jan Krombholz na dobu od 1. 11. 1855 do 31. 10. 1858 na základě dražebních podmínek ze dne 15. 9. 1855. Při nové dražbě 6. 9. 1858 bylo především stanoveno, že se má pachtovné čítati v rakouské měně, a licitace se zúčastnili: Vincenc Fiala, Ant. Mollik, Jan Köhler, Alois Schetler, Jan Fischer, Salomon Heller. Nejvyšší podání 945 zl. učinil S. Heller a tím vypachtoval pivovar. Smlouva pachtovní s vdo-vou jeho Rézi Hellerovou ujednána byla 1. 6. 1859 na dobu do 30. 10. 1860, příp. bude-li řádně platiti činži, do 31. 10. 1861, za 735 zl. ročně – kauce složila 200 zl. Várka měla se vařit o 18 sudech, faráři mělo se dávati po 20 mázech. Před zatopením měl pachtýř odvést z každé várky měšťanské pokladně 18 kr. a pivovarské pokladně 1 zl. 5 kr. Každý šenkýř měl dostat odměnu nejméně 1/2 krej-caru za 1 máz. Pachtovní smlouvou ze dne 28. 7. 1861 propachtoval si pivovar loštický sládek Osvald Schütz za 800 zl. ročně na dobu od 1. 10. 1861 do 30. 11. 1862 za obvyklých podmínešk. Ale nešlo mu valně. Dne 1. 12. 1862 ujednali měšťané pachtovní smlouvu s Izákem Friedem, sládkem z Přerova, dle níž převzal týž pivovar na várku 15 sudů zařízený do pachtu za 700 zl. ročně, od 1. 12. 1862 do 30. 9. 1865. Dne 31. 7. 1865 konala se licitace na pacht pivovaru (vyvolací cena 750 zl.). Nikdo neučinil nabídky, proto z dražby sešlo. V červenci 1868 napsal Martin Brixa, sládek ze Strakonic, správci právovárečného měšťanstva Ignáci Hatlánkovi, aby mu sdělil pachtovní podmínky a poměry v pivovaře i ve městě. „Jen prosím“ – psal česky „o upřímné sdělení Vašnosti, všeho, neb mám náramně daleko k Vám a rád bych se v sesterské Moravě usadil, jen když budu vidět u Vás živobytí“. Došlo k dohodě a smlouva ujednána byla na čas od 1. 10. 1868 do 30. 9. 1870 za 605 zl. pachtovného. Jak se stavěl nový pivovar V roce 1839 došlo k zakoupení stavebního místa. 14. února 1840 byla v okolních panstvích a úřed-ními novinami brněnskými vypsána zadávací dražba. Úhrnný rozpočet zněl na 60 011 zl 58 kr. Hlavní podmínkou bylo, že stavba má být během r. 1840 provedena pod střechu, do konce pak září r. 1841 úplně hotova. Vnitřní zařízení strojové na 18 sudů várky (oproti dřívějšímu na 9 sudů) bylo však až v létě r. 1842 dopraveno. Starý pivovar byl zbořen v roce 1844. Účty nákladnické nebývaly vždy řádně skládány. Další poměry pivovaru lze proto číst i z jiných pramenů – fasí, které předkládal k účelu vyměření daně. Tak kupř. dle přiznání z 26. 5. 1860 k po-platkovému ekvivalentu byl roční výnos pivovaru od r. 1850 až do 1859 (včetně) 100 zl, tedy za 10 let 1000 zl. Fasse z 15. 2. 1859 obsahuje tyto výkazy: Rok………. Příjem…… Vydání…. Čistý výnos 1856……… 787.50….. 321.68…… 465.82 1857……… 735.00……420.00…… 315.00 1858……… 845.00……224.70….. 620.30 celkem zl…2367.50….966.38…..1401.12 Fasse z 18. 12. 1859: Rok………. Příjem……Vydání…. Čistý výnos 1857………. 735.00…. 420.00…. 315.00 1858………. 654.00…. 501.00…. 153.00 1859………. 676.00…. 379.00…. 297.00 celkem zl….2065.00….1300.00…. 765.00 Fasse na r. 1861: Rok………. Příjem…. Vydání…… Čistý výnos 1858……… 654.00…. 224.70….. 429.20 1859……… 676.00…. 266.39….. 409.60 1860……… 676.00….. 257.07…. 418.93 celkem zl….2006.00….. 748.16…. 1257.73 Dne 30. 1. 1850 usnesli se právovareční měšťané v Lošticích v záležitosti správy jim patřícího pivovaru, přijímání a vydávání peněz na těchto stanovách: 1. Všechna jednání mají se státi dohodou všech právovarečníků za účasti starosty města neb nejstaršího radního v obecní kanceláři; 2. Právovareční měšťané volí ze sebe tzv. stařešinu (Oberältester), jenž má právo svolávati schůze, jim předsedati a o předmětech rokování referovati; 3. Správu pivovarských záležitostí provede stařešina a šest členů výboru, zvolených většinou hlasů, a do každé schůze musí býti všichni právovarečníci předvoláni, v ní mají pak každý 1 hlas; 4. Způsob zvaní a usnášení byl zvlášť upraven, kupř. zvaní měl obstarávati vždy ten, kdo posledně stal se členem právovareč. měšťanstva, ač mohl si na své útraty k tomu sjednati i cizí osobu; 5. Každé usnesení musí se protokolovati do knihy a od všech přítomných podepsati; 6. Volba stařešiny a výboru děje se na 3 leta, a uprázdní-li se místo stařešiny neb člena výboru smrtí, vzdáním se neb jinou náhodou, má se místo něho voliti jiný člen; 7. Kdyby nejmladší (= nejnovější) člen při zvaní počínal si nedbale aneb vůbec zváti nechtěl, má se to svěřiti jinému, ale na útraty onoho. Hraditi se mají výlohy tyto z výnosu jeho podílu. Musí svou funkci nejméně rok konati, i kdyby po něm přistoupil nejmladší člen. Jestliže však do roka nový člen nenastoupil, musí nejmladší člen svou funkci tak dlouho konati, až nový člen přistoupí; 8. Za vedení správy a účtů jest zodpovědným stařešina a výbor, jenž má proto míti stálý dozor a dbáti, aby roční účty skládány byly nejdéle v říjnu každého roku a k veřejnému nahlédnutí vyloženy. Za sestavení účtů má dostati účetní 6 zl ročně, členové výboru konají své funkce zdarma. Úřadovat musí nejméně 1 rok. Pokladna (truhla) má býti v domě účetního pod trojnásobnou závorou dvou nejstarších členů výboru; v 9. Dneškem (31. 1. 1850) počíná platnost nových voleb; 10. Změna stanov těchto jest jen tehdy možná, když je ve schůzi přítomno 3/4 právovareč. měšťanů a tito do jednoho s tím souhlasí. Každý nově přistoupivší člen musí stanovy podepsati. Stanovy podepsali: Ignát Hatlánek, Jan Seidl ml., M. Müller, Frant. Heller, Vinc. Fiala, Jan Hatlánek, Alois Schertler, Vinc. Albrecht, Martina Hladisch, Frant. Albrecht, Frant. Červinka, Tomáš Fischer, Jan Seidl st., Frant. Heidenreich, Libor Mollik, Ant. Mollik, Libor Peiker, Jan Sommer – starosta, V. Schönhöffer – radní, Isidor Vimetal, zapisovatel Schilbersky. Dle zákona ze 7. 9. 1848 byla zrušena propinační práva, která měla vliv na rajonizaci produkce piva, a jen potud zachována, pokud se zakládala na smlouvách. Nové poměry právní v Rakousku zavedené měly za následek, že i loštičtí právováreční měšťané přemýšleli, aby svůj poměr k pivovaru upravili dle nových právních zásad. Výsledkem porad byly stanovy, které dne 29. 6. 1861 na důkaz svého souhlasu podepsalo 23 právovárečných měšťanů. Dosavadní volný útvar změnil se ve spolek. Nejdů-ležitější ustanovení těchto nových stanov byla: § 1. Všichni majitelé právovarečných domů, jichž je v Lošticích 25, tvoří v záležitosti práva těmto domům patřícího: vařiti pivo, čepovati je a míti pivovar – společnost. § 2. Tuto společnost zastupuje správní výbor, sestávající ze správce pivovaru a 4 volených členů. § 3. Volba správce i výboru děje se každoročně, ale dosavadní členové mohou býti zase zvoleni. Každý člen společnosti jest povinen volbu přijati a dle svých nejlepších sil ji k dobru společnosti vykonávati. § 4 – 6 obsahuje ustanovení o právech a povinnostech správního výboru. § 7. Jde-li o úplnou změnu nynějších práv, neb o stavbu vyžadující nákladu přes 50 zl. aneb o jinou otázku, která by měla důležitý vliv na trvání společnosti, mají býti sezváni všichni členové a tito rozhodují absolutní většinou. Hlasy těch, kdož se nedostavili, připočítají se k většině. § 8 – 11. Jedná o další působnosti správního výboru, o podpisování závazných listin, o skládání účtů ročních (do 4 neděl po skončení pachtovního roku), které má správní výbor revidovati a účetnímu udíleti absolutorium. Dle § 11 měl každý člen výboru za funkci mimo město diety 50 krejcarů denně, jinak byl jeho úkol bezplatný. Správce měl dostávati roční odměnu 6 zl. V § 12 – 13 stanovena práva a povinnosti členů. § 14. Důležitou povinností společnosti jest všemožně se přičiniti, aby právo pivo vařiti nejen se udrželo, ale i zvelebilo. Je proto každý člen jako účastník zisku povinen odebírati veškeré pivo, ať k své potřebě soukromé či k výčepu z vlastního pivovaru. Dle § 15- každý člen, jenž by odebíral cizí pivo a tím poškozoval svůj vlastní závod, nemůže dostati podíl z výnosu, a nemůže proto také participovati na pachtovném ze společného podniku, a sice po celý rok. V § 16 bylo blíže vyznačeno, že odebírání cizího piva má jen tehdy za následek ztrátu dividendy, nebyla-li dříve zjištěna špatná kvalita zdejšího piva a jen ze svévole cizí pivo bylo koupeno. Pivo lepší jakosti (tzn. luxusní pivo může se odjinud kupovati, pokud takový druh není ve zdejším pivovaře k dostání, a pokud se čepuje o polovici dráže než obyčejné domácí pivo. Každý podílník je povinen oznámiti kup cizího piva správě pivovaru, jelikož by se mu jinak dividenda zadržela. § 17 stanovil, aby v zájmu podílníků a pivovaru i výroby dobrého piva čas od času zařízení se opravovalo a zlep-šovalo, aby pachtýř mohl vařiti výborné pivo a aby se pro výčepníky stanovila také tzv. výčepní odměna. § 18. Kdyby některý dosavadní podílník nechtěl přistoupit k nové společnosti, nýbrž chtěl si svoje dosavadní právo podržeti, s odebíráním cizího piva by se vzdal dividendy, ale později chtěl ke společnosti přistoupiti, bude povinen, aby jako každý jiný člen přispěl k úhradě výloh na opravu mezitím vynaložených. § 19. Pozvání ke schůzím obstarává nejmladší člen společnosti a sice bezplatně až do té doby, kdy přibude nový člen společnosti. Nejmladším členem společnosti je vždy ten, kdo posledně se stal majitelem práva vár. domu. kdyby tuto povinnost nekonal, dá se to vykonati na jeho účet, a obnos ten se srazí z jeho dividendy. § 20. Podílníci, kteří tyto stanovy nepodepíší, mají býti pokládáni za vystouplé, a vzdávají se tím nároku na dividendu. § 21. Změna nebo zrušení těchto stanov může se státi jen usnesením většiny. § 22 (poslední) stanovil, aby se stanovy tyto vyznačily knihovně při 25 právovarečných domech aneb při pivovaře č. 107. , od všech členů podepsány a závaznými prohlášeny. Dne 26. 7. 1861 oznámil Ignatz Hatlánek a Antonín Seidl v zastoupení podílníků pivovaru právova-rečného c. k. okresnímu úřadu v Mohelnici, že majitelé právovarečných domů, jichž je v Lošticích 25, hodlají zříditi společnost, aby předešli škodě zrušením propinačních práv hrozící, a že proto se dohodli na stanovách, které stanoví nejen správu pivního regálu, nýbrž i práva a povinnosti podílníků. Proto žádají o schválení těchto stanov. Dne 6. 2. 1863 napsal Dr. Arzt obci loštické list, v němž žádal obecní výbor o usnesení a vyjádření o tom: 1. zda a jak velký má obec podíl na pivovaře. 2. zda na něm trvá či se ho vzdá, 3. zda se obec chce připojiti k zahájenému sporu proti žalobě, a 4. pro ten případ, je-li ochotna dáti mu plnou moc k zastupování obce. Obecní výbor z obavy aby se nezapletl do sporu a útrat, usnesl se věc vyřídit smírně a to tak, že pi-vovar místo dvou várek bude platiti obci ročně 50 zl. aneb aby se této povinnosti zbavil zaplacením 1000 zl. jednou provždy. V tom případě vzdala by se obec i tzv. podpalného (Unterzündungsgeld). Dne 10. 2. 1863 bylo jednání přerušeno a k stání na 14. 2. zmocněn byl k zastupování Dr. Zastiera z Mohelnice se 3 členy výboru. Pro město Loštice vtěleno bylo zástavní právo pro pohledávku 750 zl. s 5 % úroky a pro každého loštického faráře právo pobírati 1/2 vědra piva z každé várky. Malá výnosnost pivovaru byla dojista příčinou, že mezi měšťany vznikla myšlenka pivovar prodat, aneb znovu zřídit. Většina měšťanů byla pro prodej. Už roku 1864 se o věci té jednalo a dne 17. 7. 1864 podepsali všichni právováreční měšťané plnou moc Ignáci Hatlánkovi, Františku Hellerovi, Vin-cenci Albrechtovi, Antonínu Seidlovi a Františku Heumanovi, aby za cenu nejméně 12.000 zl. pivovar prodali, písemnou smlouvu vyhotovili, kvitovali atd. a mezi sebou dle většiny hlasů rozho-dovali. Kupce hledali, jednali, ale neprodali. Mezitím konaly se porady o založení rolnického závodu, který by zpracoval ječmen v slad a zároveň vyráběl pivo. Měl to býti závod akciový, tedy se základy širšími než pivovar měšťanský, aby také široké okolí mohlo býti v něm účastno. Jelikož také většina právovarečných měšťanů se chtěla nového podniku zúčastniti, vznikla snadno myšlenka zakoupiti pivovar měšťanský a přetvořiti ho v nový závod. Mezitím však už jednali zakladatelé akciové společnosti s měšťanským pivovarem o koupi tohoto pivovaru. Dne 3. 2. 1868 (13 účastníků) se jednalo o návrhu na prodej pivovaru akciové společnosti, která se zde tvoří; usneseno prodat za 12.500 zl. Kdyby ten či onen právovarečný podílník chtěl se státi akcionářem nového podniku, pak onen obnos, jejž má dostati za svůj podíl, může býti zúčtován na účet jeho akcie. Dne 12. 2. 1868 (15 účastníků) usnesli se měšťané přijati nabídku 11.500 zl. od akciové společnosti (více nechtěli dát) a zmocněni I. Hatlánek, A. Seidl, K. Fiala aj. Sommer, aby uzavřeli smlouvu a peníze přijali. Na základě dekretu ze 17. 2. 1871 č. 1523 a na základě kupní smlouvy z 20. 2. 1871 prodali První rolnické sladovně a pivovaru následující právovarečníci své podíly na pivovaru č. 107 a na domě č. 108 v Lošticích. Kupní cena byla smluvena na 14.400 zl. a dle výměru okresního soudu ze dne 11. 12. 1872 č. 6327 bylo vloženo do pozemkové knihy vlastnické právo pro kupitelku. Na jednoho právovarečného měšťana byly přiděleny v 2 akcie dle tohoto rozpočtu: Dvě akcie stojí s % do 15. 3. 1871……411.80 zl. od toho podíl………………………….. 367.19 zl. mělo se doplatiti na 2 akcie………………44.61 zl. Rolnický pivovar a sladovna Dne 24. 3. 1870 podána byla okresnímu hejtmanství do Zábřehu následující žádost: „Majíce v po-sledních letech učiněný pokrok v oboru rolnictví na zřeteli, usnesli jsme se v Lošticích sladovnu ve spojení s pivovarem na akcie zaraziti, ku kterémuž účeli jsme stávající pivovar č. 107 a dům č. 108 v Lošticích zakoupili a zvětšiti hodláme. Žádáme tedy, aby nám bylo uděleno povolení ku konání předběžných prací. Hejtmanství vyzvalo obecní radu, aby podala své vyjádření o osobních poměrech, spolehlivosti zařizovatelů a 2. 5. 1870 předložila stanovy místodržitelství. Stanovy obsahovaly mimo jiné toto: 1. Rolníci a podporovatelé pokroku hospodářského sestoupili se ve společnost akcionářskou, jejímž účelem jest vystavěti a udržovati společnou továrnu na slad a vaření piva. 2. Firma zní: „První rolnická sladovna a pivovar v Lošticích:“ 3. Společnost zakládá se na 20 let a počíná rokem 1870, jakmile za upsaných 200 akcií je splacena polovice. 4. Základní jistina na zřízení této továrny obnáší 40 000 zl. a zaopatří se vydáním 200 akcií po 250 zl., kterážto jistina může býti usnesením valné hromady vydáním nových akcií až na 10 000 zl. roz-množena. 5. Akcie zní na jméno vlastníka. Mezitím dne 4. 5. 1870 oznámil také obci Josef Schönhöffer jménem prozatímního výboru, že koupila nově se tvořící akciová společnost právovárečný pivovar č. 107 a 108 a že hodlá zde stavěti nové sklepy a sladovnu. Dne 16. 12. 1870 zažádal pivovar u okresního hejtmanství o přepsání živnostenského listu na živnost sladovnickou ze jména Oswalda Schütze na „První rolnickou sladovnu a pivovar v Lošticích“, o pře-depsání výdělkové daně od 1. 1. 1871 a o schválení sládka Josefa Fabiána jako náměstka pivovaru. Výměrem ze 17. 1. 1871 bylo této žádosti vyhověno. Firma byla zapsána do obchodního rejstříku 6. 3. 1871. První výstav nového pivovaru S výstavem piva se začalo 1. 3. 1871 a sice vědro za 4 zl. 25 kr. (sud 16 zl.). Dne 19. 1. 1871 byl prodán první slad (500 centů po 7 zl. 75 kr) firmě Briess a 10 centů květu po 2 zl. 40 kr. V pivovaře provozoval se v 1. poschodí nálev piva sklepníkem, jejž správa závodu stanovila, a byly zde i prostranné místnosti, v nichž měly sídlo české spolky „Omladina“, „Občanská beseda“ a „Jednota diva-delních ochotníků“. Zde hrávala se divadla, zde pořádaly se zábavy, plesy atd. K účelu nákupu ječ-mene pronajal pivovar roku 1873 na tři roky v litovelské záložně sýpku. Za rok 1873 vykázáno zisku 11 014 zl. (dividenda 27 zl. 50 kr. na akcii), r. 1874 zřízen byl sklad v Olomouci (pivo se tam dodá-valo za 19 zl. 50 kr za 1 hl). Roku 1875 najal pivovar sýpku v Mohelnici. Za rok 1875 docílil závod opět zisk 1880.90 zl. Ve schůzi 14. 7. 1877 schválena byla pro závod koupě domku č. 77 od Cecilie Šilhavé i s polem (1550) za 3050 zl. Dne 12. 1. 1878 přihlásil se pivovar za zakládajícího člena Matice školské v Olomouci. Avšak následkem zhoršených poměrů usneseno dne 27. 9. 1878 přestati vařiti, prodati nádobí a zrušit sýpku v Litovli. Nastala stagnace a jen sladovna pracovala. Přestávka ve výrobě piva se pociťovala jako chyba, a proto už 29. 12. 1879 uvažovala správa, nemělo-li by se opět začít s vařením. Za rok 1880/81 zisk 4.621.93 zl. na valné hromadě 25. 7. 1880 jednalo se o návrhu Josefa Špačka z Palonína, „má-li se začíti s výrobou piva“ a na valné hromadě 23. 7. 1881 přednesl týž nárok Ignát Geisler. Ale k usnesení nedošlo. Svolána byla proto mimořádná valná hromada na 14. 8. 1881 s návrhem: Má-li se závod prodati, pronajati či má-li se započíti s výrobou piva. Návrh na prodej neb pronájem byl zamítnut. Dne 30. 7. 1882 vykázán byl zisk 3867 zl. 74 kr., na dividendu usneseny 2000 zl. Dne 31. 1. 1883 usneseno vařit pivo dál a prodávat hl. za 7.80 zl. Ale následkem velkého horka a nedostatku ledu v létě hrozila zkáza piva, a proto 8. 9. 1883 usneseno odprodat 14 hl. piva akcionářům, 1/4 hl. po 50 kr. Za r. 1882/83 byl zisk (po odpisech) 3768 zl. (dividenda 5 %), obnos 1768 zl. byl zaúčtován na ztrátu r. 1879/80. Za roky 1883/84 činil zisk 2979.84 zl. (5 % div.). Roku 1884 opět hrozilo nebezpečí zkázy piva (malý odbyt), proto usneseno 9. 11. 1884 snížiti cenu piva na 1.50 zl. za 1/4 hl. R. 1885 zjištěn byl zisk 2142 zl. (div. 5 %), ale už 27. 12. 1885 se ukázalo, že za posledního půl roku uvařilo se jen 12 várek, a proto uvažovalo se opět o zastavení výroby. Ale pak rozhodnuto učinit ještě jeden poslední pokus a přijati nového sládka (A. Deckra). Volba tato byla pro závod dobrá, jelikož nový sládek, ač byl Němec, byl dobrý odborník, jenž postřehl hned, že velkou závadou pivovaru je nedostatek dobrých sklepů pivních. Obchod sladový šel sice obstojně (prodával se do Berlína, Mohuče, Dortmundu, Lipska, Hochheimu), ale výroba piva přece jen se citelně vyžadovala, aby závod plně pracoval a docílil lepších výsledků. Dne 5. 9. 1886 započalo se jednati o stavbě nových sklepů. Dne 15. 7. 1888 usneseno pronajati opět sladovnu od vdovy Bermanové za 700 zl. ročně na dobu 4 let. Za rok 1887/88 docíleno bylo zisku 4055.99 zl. a vyplácena byla dividenda 6 %. R. 1889 blížilo se 20 let, co závod trval a jelikož v pů-vodních stanovách byla obmezena působnost – trvání je na 20 let, usnesla se mimořádná valná hromada 27. 12. 1889 na změně stanov zejména v tom směru, že má společnost trvati dále. Ministerstvo vnitra výnosem ze dne 27. 9. 1890 č. 19.500 změnu stanov schválilo. Za r. 1890/91 byl čistý výtěžek 5001 zl., z čehož vyplacena 4% dividenda. V následujících letech vykazoval závod stále zisk: rok……………… zisk…………….dividenda 1891/92……….. 4936 zl………… 4 % 1892/93……….. 3511 zl. …………4 % 1893/94……….. 3315 zl………… 4 % 1894/95……….. 3320 zl………… 4 % 1895/96 ……….. 8280 zl………… 5 % 1896/97 ……….. 4457 zl………… 5 % 1897/98 ……….. 5400 zl………… 4 % Dne 26. 8. 1897 zažádala správa pivovaru o povolení ke stavbě parního stroje, kotelny a komína v domě č. 107/108. Na základě toho konala se 1. 9. 1897 komise a téhož dne dal stavební úřad povole-ní. Okresní hejtmanství pak výměrem z 24. 9. 1897. Dne 6. 5. 1898 byla stavba zkolaudována. Pivovaru počalo se dařit zase dobře. Roku 1904/5 měl zisku 6088 K, jenž odepsán na ztrátu z r. 1898. Z toho důvodu, jakož i proto, aby závod mohl s úspěchem konkurovat s pivovary sousedními, vznikla r. 1906 myšlenka rekonstrukce pivovaru na moderní podnik, třebas v rozměrech malých. 20. 7. 1907 vykázán zisk 17.428 K, z čehož věnováno 9000 K. na stavební fond, a vyplacena dividenda 4 %. Valná hromada 30. 8. 1908 usnesla se provésti rekonstrukci pivovaru a ležáckých sklepů (rozpočet zněl na 11.502 K.). Přehled výroby: Obchodní Výroba Obchodní Výroba rok sladu (q) piva (hl.) rok sladu (q) piva (hl.) 1871 ? ? 1895/1896 4370 6552 1872 ? ? 1896/1897 4375 6192 1873 ? ? 1897/1898 4555 6372 1874 ? ? 1898/1899 4938 6768 1875 ? ? 1899/1900 4473 7200 1876/2 ? ? 1900/1901 3844 7596 1876/1877 ? ? 1901/1902 4273 6372 1877/1878 ? nevařilo se 1902/1903 5125 7020 1878/1879 ? nevařilo se 1903/1904 4737 7524 1879/1880 ? nevařilo se 1904/1905 4375 6192 1880/1881 4653 nevařilo se 1905/1906 5651 7092 1881/1882 5110 nevařilo se 1906/1907 5924 7776 1882/1883 5177 720 1907/1908 5360 7920 1883/1884 5545 1044 1908/1909 5389 7668 1884/1885 4952 864 1909/1910 5081 6750 1885/1886 4443 1404 1910/1911 4309 8658 1886/1887 1416 3096 1911/1912 6062 8820 1887/1888 4919 3960 1912/1913 5669 6776 1888/1889 7518 4536 1913/1914 5238 6958 1889/1890 5082 5364 1914/1915 2404 4637 1890/1891 6822 5292 1915/1916 455 3111 1891/1892 6432 5256 1916/1917 146 890 1892/1893 7379 6228 1917/1918 ? 766 1893/1894 5731 6372 1918/1919 ? 1840 1894/1895 4734 6192 1919/1920 533 2933 Prvým sládkem byl zvolen 17. 10. 1870 Josef Fabián. Dne 16. 6. 1872 propuštěn byl na vlastní žádost a vypsán konkurs: plat 1000 zl., byt, otop, světlo, pivo a prodej kvasnic. Dne 28. 7. 1872 zvolen byl sládkem ze 17 žadatelů Josef Rauscher z Kroměříže. Nadsladovním v Hradečné ustanoven byl 15. 8. 1872 František Heidenreich s platem 50 zl. měsíčně. Po Rauscherově odchodu usnesl se výbor 27. 11. 1873 místo to neobsadit a úkol ten byl svěřen Fr. Heidenreichovi. Až teprve 4. 1. 1874 přijat byl na půl roku sládek Antonín Krátký z České Třebové s platem 50 zl. měsíčně. Dne 28. 6. 1874 ustanoven byl definitivně s platem 600 zl. ročně a remunerací, což mu zvýšeno bylo 14. 2. 1875 na 1000 zl. ročně, ale bez remunerace. Dne 27. 2. 1875 však k 31. 3. 1876 dal výpověď. Dne 10. 9. 1876 zvolen byl sládkem (jelikož uchazeč žádal 800 zl. což zdálo se býti mnoho) místní občan Fr. Heidenreich za plat 50 zl. měsíčně a vyrobené kvasnice. Dne 23. 6. 1877 ustanoven byl na krátký čas sládkem Fr. Franzl. F. Heidenreich zůstal hospodářem závodu za 30 zl. měsíčně), ale jelikož se neosvědčil, byl 3. 7. 1878 propuštěn a 20. srpna 1878 zvolen nadsladovním František Růžička ze Smíchova (plat 700 zl., světlo, byt a. p.). Týž rezignoval 7. 8. 1881, ale zůstal. Byl pak sládkem a účetním. Dne 18. 11. 1883 zvolen sládkem Ant. Fitt z Karlína se služným 720 zl. ročně, byt atd., a provizi 6 kr. z 1 vystaveného hektolitru piva. Dne 12. 1. 1886 přijat byl sládkem An. Decker ze Zábřehu (1000 zl. ročně s přísl. od 19. 8. 1888, o 200 zl. více), od 1. 3. 1886. Zůstal zde do 15. 11. 1898 a po jeho odchodu zvolen byl sládkem dosavadní „podstarší“ Adolf Kubelka (720 zl. ročně a přísl.). Dne 23. 5. 1909 zvolen byl sládkem Josef Škvor, nejstarší z Hanáckého pivovaru v Olomouci. Po něm nastoupil Klement Švarc z Plzně a když byl povolán ve válce do vojenské služby, zastával ho J. Wait. Po jeho narukování se vystřídali. …….…….…….cena piva…….…….cena sladu r. 1870……. za sud 16 zl. r. 1871…….…….…….…….…….za cent 7 zl., 75 kr. r. 1873……. za sud 17 zl. r. 1873…….…….…….…….…….za cent 7 zl., 90 kr. r. 1883……. za hl. 7 zl., 60 kr. r. 1875…….…….…….…….…….za cent 6 zl., 82 kr. r. 1885……. za hl. 7 zl., 80 kr. r. 1879…….…….…….…….…….za cent 6 zl., 30 kr. r. 1886……. za hl. 7 zl., 60 kr. Za metrický cent sladu: 1882……. 11 zl., 50 kr. 1887……. 11 zl., 60 kr. 1900……. 12 zl., 25 kr. 1902……. 11 zl., 15 kr. 1903……. 21 K., 20 hal. Pivovar za války Výroba piva byla omezena teprve roku 1915. Vláda byla již nařízením z 10. 10. 1914 č. 274 ř. z. zmocněna učiniti v zájmu hospodářského života, zemědělství, obchodu, průmyslu a výživy lidu po-třebné opatření. A tak nařízením ministerstva financí ze dne 6. 6. 1915 č. 153 ř. z. bylo stanoveno, že pivovary smí v červnu, červenci a srpnu 1915 vyrobiti nanejvýše 75 % mladinky oné výroby, kterou vykázaly v těch měsících r. 1913 a 1913. V červenci byl poměr ten pro srpen 1915 navýšen na 90 %. Nařízením z 27. 8. 1915 č. 250 byla výroba 90 % povolena až do konce r. 1915. Toto zdánlivě nepatrné omezení – mělo své důsledky a už v říjnu 1915 pociťoval se v Lošticích ne-dostatek piva. Důvodem tohoto opatření bylo, aby se ječmen rezervoval pro výrobu potravin. Naří-zením ministerstva z 25. 11. 1915 č. 346 ř. z. omezena byla výroba piva od prosince 1915 do března 1916 na 55 % oné výroby r. 1911/1912 a 1913/1913, což 28. 3. 1916 prodlouženo bylo do 31. 8. 1916. nařízením min. obchodu z 1. 9. 1916 č. 285 ř. z. zakázána byla výroba sladu z ječmene. Naří-zením ministerstva financí z 2. 9. 1916 ř. z. omezena byla výroba piva v září t. r. na 35 % výroby prů-měrně měsíce září 1911 a 1912, což později bylo prodlouženo i na další dobu v říjnu a později na 25 %. Nařízením ministerstva obchodu z 2. 9. 1916 č. 288 ř. z. omezen byl výčep piva na dobu od 7 do 10 večer a v neděli od 4 do 10, a to pro osobu jen 0,5 l piva, přes ulici pro zákazníka je 1 litr. Tresty byly následující: pokuta do 5000 K nebo trest do 6 měsíců. Nedostatek sladu a zákaz jeho výroby z ječmene vedla sládky k různým jiným pokusům při výrobě piva. Některé pivovary začaly vařit pivo z pýře a platily za 1 q pýře až K. Jiné pivovary zkoušely pivo z jetele, např. opavský pivovar hledal veřejně celé lány mladého jetele, pak z cukru, jenž se pivovarům zvlášť přiděloval, a konečně z uherského semínka zv. sirok. bylo to náhražkové pivo, které mělo chuť všelijakou, jen pivní ne. Pijáci piva měli se za těch poměrů vskutku zle. Nařízením min. obchodu z 3. 8. 1916 č. 243 ř. z. zřízena byla ve Vídni pivovarská ústředna, aby pi-vovary byly stejnoměrně zaopatřovány surovinami a potřebami. Nařízením téhož úřadu ze dne 1. 9. 1916 č. 284 ř. z. byla od 4. září t. r. zakázána výroba sladu pivovarského. Dne 18. 5. 1916 zakázal min. financí upotřebení cukru k výrobě piva (což bylo nař. z 22. 8. 1917 změněno tak, že na slad směl se zpracovat jen ječmen přidělený pivovarskou centrálou. Výroba náhražkového piva byla upravena nařízením min. financí ze dne 28. 7. 1917 č. 320 ř. z., zejména, že pivo takové musilo býti výslovně jako náhražka pivní označena. Nařízením ze 17. 8. 1917 č. 342 ř. z. zakázána byla výroba piva z medu a ovoce. Nařízením min. financí z 15. 9. 1917 ř. z. bylo stanoveno, že pivo nesmí být vařeno silnější než 6,5 % a na překročení předpisu toho stanoveny těžké tresty: vězení do 6 měsíců nebo pokuta 20.000 K. Od 1. 1. 1917 byla omezena nař. min. fin. z 30. 10. 1917 č. 421 ř. z. výroba piva na 6 % průměrné výroby toho kterého pivovaru v letech 1911/1912 a 1912/1913, od 1. 1. 1918 zvýšena výroba na 8 %. Pivovar, který v těch letech uvařil 100.000 hl., mohl dle těchto nařízení uvařiti jen 6 resp. 8000 hl. To bylo ovšem omezení takové (zavedeno proto, aby se uspořilo ječmene neb cukru ve prospěch konzumu obyvatelstva), které těžce zasáhlo do zájmů hostinských a pijáků, třebas dřívějšími předpisy úředními byla docílena slabá jakost piva, menší množství a neobyčejná drahota. Jelikož se užívalo při vaření a p. s dovolením, či bez něho – různých náhražek za slad: cukru, pýře, siroka apod. – nastala zcela jiná chuť, či lépe řečeno pachuť piva. Byla to pravidelně nažloutlá voda, chuti nahořklé, často odporné, s pěnou ubohou a to se prodávalo až za 1 korunu půllitr! V listopadu 1918 žádal pivovar hospodářské družstvo za zproštění účetního Fr. Všetičky, že je od počátku na vojně; pivovar nemá výroční účty od r. 1915. Chmel 50 kg před válkou……… 80 k. r. 1917…………… 900 k. r. 1918…………… 1900 k. r. 1919…………… 4200 k. (listopad) r. 1920…………… 6900-7000 k. 10. 8. 1920………. 4000-4500 k. Nařízením úřadu pro lidovou výživu ze dne 3. 8. 1918 č. 291 ř. z. byl opětován zákaz výroby piva (mladinky) nad 605 sachar. stupňů, pivo silnější mohlo se vařiti jen se svolením tohoto úřadu. Po pře-vratu zřídil Národní výbor nařízením ze 7. 11. 1918 č. 25 místo pivovarské ústředny pivovarskou komisi v Praze se stejným účelem, a nařízením z 11. 1. 1919 č. 17 zřízena v Praze byla komise sladová za účelem stejnoměrného rozdělování ječmene pro potřebu sladovnického průmyslu. Nařízením z 26. 2. 1919 č. 104 zakázána byla výroba pivní náhražky po živnostensku od 15. 3. t. r. Dne 7. 3. 1919 ustanovila vláda nejvyšší ceny piva a sice za obyčejné pivo 94 K za 1 hl., za plzeňské 108 K locco pivovar. Nařízením vládním z 27. 3. 1919 č. 159 byla omezena od 1. 4. t. r. výroba piva na 12 % onoho množství pivní mladinky, které odpovídalo průměru let 1912 a 1913. Dne 4. 6. 1919 zrušen byl zákaz z 24. 7. 1917 používat cukru k výrobě piva. nařízením z 24. 10. 1919 č. 564 povolena byla výroba piva na 12 % oné výroby z let 1912 a 1913. Všechny nesnáze válečné dolehly i na loštický pivovar. V lednu 1917 přestal vůbec vařiti, jelikož nebyl slad a 4. února 1917 vystavil poslední pivo. Teprve koncem prosince 1917 se začalo zase vařit a první pivo bylo vystaveno 1. 2. 1918. V kampani 1919-20 dosáhl pivovar výstavu 1985hl, který se dále zvyšoval. Nejvyšší předválečné úrovně 9000 hl pak dosáhl až těsně před vypuknutím hospodář-ské krize v sezóně 1929-30. Poté se produkce opět snižovala . V roce 1939 na 4087 hl, poslední vý-stav v průběhu druhé světové války činil 1323 hl. Znovu se začalo vařit po osvobození, produkce piva v Lošticích skončila definitivně v únoru 1949. Autor je loštickým rodákem, dějepiscem a v období první republiky byl starostou města Olomouce. Dosud nepublikovaný text z jeho pozůstalosti připravil k publikaci Petr Fialek. Snímky jsou z loštického archivu v prodeji Brut WitIPA, ve které kombinují prvky belgického witbier, tedy pomerančovou kůru s koriandrem, s hluboko prokvašenou Brut IPA. Aroma přechází od intenzivně chmelového IPA charakteru, přes mírnou kořeněnost belgického witbier až k tónům šumivého vína. Tělo je jemné, až hladké, postupně přecházející přes mírnou hořkost až ke znatelné suchosti. Extrakt původní mladiny je 13,8%hm a obsah alkoholu je 7,7%obj. Teoretická hořkost 22 IBU. on 09/12/2019 v prodeji vánoční 4-pack obsahující Světlou 11, Polotmavou 12, Red Ale 14 a Stout 15. on 09/12/2019 v prodeji Vánoční polotmavý 15° polotmavý ležák. 3 měsíce ležení na koňakových třískách. on 09/12/2019 Pivovar Falkenštejn Krásná Lípa na čepu Svatá Koza 16. Jedná se o nejsilnější spodně kvašené pivo typu bock. on 09/12/2019 Prádelník Sváteční 13° - vídeňský ležák s jemnými skořicovými, badyánovými a hřebíčkovými tóny. on 09/12/2019

http://astronuklfyzika.cz/Gravitace1-4.htm

m l . m 2 Fgr = - G . ------------ . r° , r° = r / r , r2 (1.20a) o vzájemném silovém přitahování dvou těles hmotnosti m l a m 2 ve vzdálenosti r od sebe, se svým tvarem velice podobá jinému fundamentálnímu zákonu klasické fyziky - Coulombovu zákonu elektrostatiky q l . q 2 Fel = - k . ------------ . r° , r2 (1.20b) který vyjadřuje vzájemné silové působení dvou (bodových) elektrických nábojů q1 a q2 umístěných ve vakuu ve vzdálenosti r od sebe. Hodnota konstanty k závisí na použité soustavě jednotek. Ve fundamentální fyzice se pokládá k=1 (čímž se přirozeně definuje jednotka elektrického náboje pomocí jeho silového působení na jednotkovou vzdálenost *), v soustavě SI je k = 8,988.109 N m2 C-2 a jednotkou elektrického náboje je 1 Coulomb (C). Coulombův zákon ve tvaru (1.20b) platí i v elektricky homogenním a izotropním látkovém prostředí, přičemž konstanta úměrnosti k se vyjadřuje ve tvaru k = 1/4pe, kde e je permitivita (dielektrická konstanta) daného látkového prostředí. *) Historický vývoj fyziky však bohužel vedl k tomu, že v soustavě jednotek SI není náboj primárně kvantifikován pomocí svých elektrických silových účinků, ale až zprostředkovaně pomocí magnetických účinků elektrického proudu (jednotka Ampér; jeden Coulomb je pak definován jako 1A/1s). Pozn.: Vývoj poznatků o elektřině a magnetismu je stručně nastíněn v §1.1 v pasáži "Elektrodynamika, atomová fyzika, teorie relativity, kvantová fyzika". Stojí tedy za to sledovat, kam až sahají analogie mezi elektřinou a gravitací. Newtonův a Coulombův zákon mají zcela stejný tvar, takže hmotnosti m1 a m2 dvou gravitujících těles můžeme nazvat jejich "gravitačními náboji". Všechny závěry o pohybu těles pod vlivem gravitace učiněné v §1.2 "Newtonův gravitační zákon" budou platit i o pohybech nabitých těles pod vlivem Coulombova elektrostatického pole. I zde se elektrické náboje pohybují po Keplerovských trajektoriích - obíhají po elipsách, přibližují a vzdalují se po hyperbolách nebo parabolách (nepřihlížíme zde zatím k radiačním efektům způsobeným vyzařováním elektromagnetických vln při nerovnoměrném pohybu elektrických nábojů). Hned zde však narážíme na první důležitý rozdíl. Zatímco elektrické náboje mohou mít kladné i záporné znaménko (q >=< 0) a elektrostatická síla mezi nimi může být jak přitažlivá (mezi nesouhlasnými náboji) tak odpudivá (souhlasné náboje), je hmotnost vystupující v Newtonově zákoně vždy kladná (resp. nezáporná m ł 0) a gravitační síla je vždy přitažlivá. Tato fundamentální vlastnost gravitace, která je podle Einsteinových rovnic splněna i v obecné teorii relativity (ve všech fyzikálně reálných situacích, kdy tenzor energie-hybnosti je pozitivně definitní - §2.6 "Deviace a fokusace geodetik"), hraje zásadní roli v takových oblastech jako je fyzika černých děr (2.zákon dynamiky černých děr - viz §4.6 "Zákony dynamiky černých děr") nebo kosmologie (teorémy o singularitách - §3.8 "Hawkingovy a Penroseovy teorémy o singularitách", §3.9, kapitola 5 "Relativistická kosmologie"). Stejně jako v elektrostatice je pro vzájemné působení elektrických nábojů užitečné zavést pojem elektrické pole, je i v gravitaci výhodné popisovat vzájemné působení hmotných těles pomocí pojmu gravitační pole. Podle této koncepce každé hmotné těleso vytváří kolem sebe gravitační pole a toto pole pak vykazuje silové účinky na každé další těleso, které se do něho dostane. Elektrické a gravitační pole Každé fyzikální pole je charakterizováno svým působením na zkušební částice. V elektrostatice jsou zkušebními částicemi elektricky nabitá tělíska, v gravitaci to jsou dostatečně malá tělesa, která svými vlastními účinky znatelně neovlivňují zkoumané gravitační pole a jeho zdroje. Podobně jako elektrostatické pole kvantifikujeme vektorem elektrické intenzity Eel, což je síla působící na jednotkový zkušební náboj, tj. Fel = q . Eel , (1.21a) lze gravitační pole popsat rovněž vektorem intenzity pole Egr udávajícím gravitační sílu působící na testovací částici jednotkové hmotnosti, tj. Egr = m . Egr . (1.21b) Coulombův zákon je možno vyjádřit prostřednictvím intenzity elektrického pole Eel buzeného v prostoru kolem bodového elektrického náboje Q : Eel = k . Q / r2 . r° . (1.22a) Newtonův gravitační zákon pak říká, že bodové těleso hmotnosti M budí kolem sebe centrální gravitační pole o intenzitě Egr = - G . M / r2 . r° . (1.22b) Skutečnost, že jak elektrostatické, tak gravistatické pole je konzervativní, umožňuje vyjádřit intenzitu pole pomocí skalárního potenciálu j : Eel = - grad jel , Egr = grad jgr (1.23a,b) Pro centrální pole bodového náboje Q nebo tělesa M je jel(r) = k . Q / r , resp. jgr(r) = - G . M / r . (1.24a,b) Zkušenost učí, že pro silové působení soustavy většího počtu elektrických nábojů nebo gravitujících těles platí zákon superpozice, podle něhož účinek soustavy objektů (na danou zkušební částici) je roven součtu účinků každého objektu zvlášť, tj. pro soustavu N bodových nábojů nebo hmotných těles bude celková intenzita elektrického nebo gravitačního pole (1.25a,b) (1.26a,b) kde r je polohový vektor bodu v němž pole určujeme a ri jsou polohové vektory jednotlivých bodových nábojů qi nebo těles mi. Pozdější rozvoj nauky o gravitaci však ukázal, že zde se skrývá druhý podstatný rozdíl mezi gravitací a elektřinou. Pro elektromagnetické jevy platí princip superpozice naprosto přesně i pro sebevětší náboje a sebesilnější pole. Pro gravitaci ale platí princip superpozice s dostatečnou přesností skutečně pouze v rámci Newtonova zákona, zatímco pro velká nahromadění hmoty a silná gravitační pole již splněn není. Tato nelineárnost souvisí s univerzálností gravitační interakce, jak bude ukázáno v §2.5 "Einsteinovy rovnice gravitačního pole". Stejně jako je mnohdy užitečné místo soustavy velkého počtu diskrétních elektrických nábojů uvažovat spojité rozložení elektrického náboje s prostorovou hustotou rel = dQ/dV, tj. množství náboje Q obsažené v dané prostorové oblasti V vyjadřovat ve tvaru Q = Vňňň rel(x,y,z) dV , (1.27a) zavádí se běžně v mechanice a gravitaci hustota spojitého rozložení hmotnosti r = dm/dV, takže celková hmotnost M obsažená v prostorové oblasti V je pak vyjádřena integrálem M = Vňňň r(x,y,z) dV . (1.27b) Souvislost mezi modelem soustavy bodových nábojů qi a představou kontinuálního rozložení náboje se vyjadřuje pomocí Diracovy d-funkce: rel(r) = i=1SN qi.d(r-ri). Analogicky pro hmotnost. Pro spojitě rozložený náboj s hustotou rel(r) nebo pro spojitě rozloženou hmotu s hustotou r(r) pak vzhledem k principu superpozice výsledné elektrické nebo gravitační pole bude (1.25'a,b) (1.26'a,b) kde r' je polohový vektor integračního objemového elementu dV'. Gaussova věta elektrostatiky a gravitace Coulombův i Newtonův zákon se dají formulovat ve tvaru Gaussovy věty (obr.1.3a) (1.28a,b) podle níž tok vektoru intenzity pole E přes uzavřenou plochu S je dán celkovým nábojem Q, resp. celkovou hmotností M, obsaženou uvnitř této plochy. Vyjádřením náboje a hmotnosti pomocí integrálů jejich hustoty a užitím Gaussovy věty vektorové analýzy lze vztahy (1.28a,b) přepsat v diferenciálním tvaru div Eel = 4p k rel , div Egr = - 4p G r , (1.28'a,b) který říká, že výtok vektoru intenzity pole z jednotkového objemu je dán místní hustotou náboje nebo hmotnosti. Vyjádřením intenzity pole pomocí gradientu potenciálu (1.23) vznikne Poissonova diferenciální rovnice druhého řádu pro potenciál : Djel = - 4p k rel , Djgr = 4p G r , (1.28''a,b) kde D ş ¶2/¶x2 + ¶2/¶y2 + ¶2/¶z2 je Laplaceův diferencialní operátor. Newtonova rovnice pohybu tělesa o hmotnosti m a elektrickém náboji q v elektrickém poli má tvar d2r / dt2 = (q/m) . grad jel . (1.29a) zatímco při pohybu v gravitačním poli se hmotnost na obou stranách vykrátí (o rovnosti setrvačné a tíhové hmotnosti, umožňující toto vykrácení, viz §2.2 "Univerzálnost - základní vlastnost a klíč k pochopení podstaty gravitace") : d2r / dt2 = grad jgr . (1.29b) Zásadní rozdíl mezi pohybem v elektrickém a v gravitačním poli spočívá v tom, že v elektrickém poli se různá tělesa pohybují různě podle hodnoty svého specifického náboje q/m, zatímco v gravitačním poli trajektorie tělesa nezávisí na žádných individuálních charakteristikách pohybujícího se tělesa - je univerzální vlastností pouze samotného pole jgr(r). Pohybová rovnice (1.29b) je tak vyjádřením univerzálnosti gravitačního působení, která bude v dalším relativistickém popisu gravitace hrát klíčovou roli. Gravitoelektromagnetismus ? Elektrostatické pole je speciálním případem obecného pole elektromagnetického (viz následující §1.5 "Elektromagnetické pole. Maxwellovy rovnice"), které vládne v naší okolní přírodě, běžném životě, chemii, atomové a jaderné fyzice a do značné míry i v astrofyzice. Vzniká tak otázka, zda analogiie mezi Newtonovskou gravitací a elektrostatikou pokračují i do oblasti dynamických projevů elektřiny - do elektromagnetismu? V rámci obecné teorie relativity si ukážeme, že opravdu existují některé formální analogie mezi rovnicemi elektromagnetismu (Maxwellovými rovnicemi) a speciálními aproximacemi Einsteinových gravitačních rovnic v OTR. Tato analogie se označuje jako gravitoelektromagnetismus - některé specifické kinematické účinky gravitace jsou analogické magnetickým účinkům pohybujících se nábojů. Jedná se především o efekt strhávání těles do směru rotace zdroje gravitačního pole (Lense-Thirringův jev - §2.5, pasáž "Rotující gravitace"), který poněkud připomíná magnetismus. U těchto gravidynamických efektů lze vystopovat určitou analogii s magnetismem v elektrodynamice. Pomocí speciálních "účelových" transformací lze Einsteinovy gravitační rovnice upravit do tvaru rovnic elektromagnetismu. Z objektivního pohledu jsou však tyto analogie pouze formální, s malým fyzikálním významem. Jevy zdánlivě připomínající magnetismus jsou zde druhého a vyššího řádu ve srovnání s primárním gravitačním ("gravistatickým") působením. Skutečný fyzikální magnetismus, způsobený interakcí pohybujících se "nábojů" - zdrojů pole - v gravitaci obsažen není... Pozn.: Za magnetismus v gravitaci by mohly být považovány i známé Coriolisovy síly Fc=-2m.[v´w ] , které připomínají magnetickou Lorentzovu sílu Fm= (1/c).q . [ v ´ B ] působící při pohybu elektrického náboje q rychlostí v v magnetickém poli intenzity (indukce) B. Tyto síly jsou však ve skutečnosti kinematickým efektem v rotující vztažné soustavě (úhlovou rychlostí w), nastávajícím i v rámci klasické Newtonovy mechaniky... 1.3.LeSageova mechanická hypotéza gravitace 1.5.Elektromagnetické pole.

http://docplayer.cz/16207485-R-o-z-s-u-d-e-k-j-m-e-n-e-m-r-e-p-u-b-l-i-k-y.html

1 č. j. 6 Ads 57/ ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: A. Z., zastoupen Mgr. Veronikou Moudrou, advokátkou, se sídlem Praha 6, Ke Džbánu 566/2, zastoupenou JUDr. Filipem Chytrým, advokátem, se sídlem Praha 2, Polská 1505/40, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 10 Ca 199/ ze dne , takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odměna za zastupování se určuje částkou 2150 Kč a bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám JUDr. Filipa Chytrého, advokáta, do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Žalobce (dále jen stěžovatel ) napadá včas podanou kasační stížnosti usnesení Městského soudu v Praze blíže označené v záhlaví tohoto rozsudku, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne , jako opožděná. Předmětem rozhodování žalované bylo odškodnění podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945 (dále jen zákon č. 261/2001 Sb. ) z titulu odbojové činnosti jeho otce A. Z., V kasační 2 č. j. 6 Ads 57/ stížnosti posléze doplněné ustanovenou advokátkou uvedl, že Městský soud v Praze se dopustil vady řízení, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé, když jeho žalobu odmítl jako opožděnou, protože nezkoumal podmínky pro přezkum rozhodnutí žalované téhož čísla jak je uvedeno shora ze dne , ačkoliv toto rozhodnutí stěžovatel k žalobě připojil a v podání ze dne toto rozhodnutí výslovně zmínil. Soud měl podle názoru stěžovatele překročit meze dispoziční zásady, když dovodil, že žalobce činí předmětem přezkumné činnosti soudu rozhodnutí žalované ze dne , ač stěžovatel měl na mysli rozhodnutí ze dne Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že stěžovatel sepsal žádost o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb., přičemž uvedl, že jde o odškodnění za protifašistický odboj pro mého otce A. Z.. Rozhodnutím ze dne žalovaná tuto žádost zamítla, neboť žadatel jako syn účastníka odboje nesplňoval podmínky vyžadované cit. zákonem, za nichž jednorázová peněžní částka náležela sirotkům. Stěžovatel poté žalované sdělil, že žádost špatně formuloval, že žádá odškodnění za svou matku A. Z. Poté žalované doručil plnou moc, kterou ho A. Z. zmocnila k zastupování před žalovanou v této věci (plná moc doručena ). Žalovaná vydala dne rozhodnutí, kterým zamítla žádost A. Z. o jednorázovou peněžní částku, neboť tato žádost nebyla podána včas (do ), neboť poprvé se na žalovanou obrátila podáním došlým žalované dne Proti rozhodnutí ze dne podala žalobu paní A. Z. (zastoupená stěžovatelem jako zmocněncem), kterážto žaloba byla Městským soudem v Praze pod sp. zn. 11 Ca 254/2003 zamítnuta, kasační stížnost, kterou účastnice řízení podala, byla Nejvyšším správním soudem odmítnuta pro opožděnost (pod sp. zn. 6 Ads 3/2004). Žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne odmítl napadeným usnesením Městský soud v Praze z důvodu její opožděnosti. Žalovaná zdůraznila, že stěžovatel uplatnil jednak žádost o jednorázovou peněžní částku jako sirotek po A. Z. (rozhodnutí z ) a jednak jménem své matky A. Z. (rozhodnutí z ). Poněvadž rozhodnutí z již bylo přezkoumáno pod sp. zn. 11 Ca 254/2003, navrhuje žalovaná zamítnutí kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu vázán rozsahem i důvody kasační stížnosti ( 109 odst. 2, 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen s. ř. s. ) a shledal ji nedůvodnou. Stěžovatel uplatňuje důvod uvedený v 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., tedy vadu řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Na posuzovanou věc dopadají následující ustanovení soudního řádu správního jako právní normy upravující primárně řízení před soudy ve správním soudnictví: Podle 71 odst. 1 písm. a) s. ř. s. žaloba musí obsahovat označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci. Podle 40 odst. 2 občanského soudního řádu ve spojení s 64 s. ř. s. posuzuje soud každý úkon podle jeho obsahu. Ustanovení 159a odst. 5 občanského soudního řádu ve spojení s 64 s. ř. s. stanoví, že jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky věc projednávána znovu. Podle 32 s. ř. s. je řízení zahájeno dnem, 3 č. j. 6 Ads 57/ kdy návrh došel soudu. Soud usnesením odmítne návrh ( 46 odst. 1 písm. c/ s. ř. s.), jestliže byl návrh podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 10 Ca 199/2003 Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel podáním ze dne doručeným městskému soudu dne , označeným jako soudní přezkum rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. 261/2001 Sb., požádal o soudní přezkum rozhodnutí žalované (které neoznačil dnem vydání), přičemž uvedl, že jde o nárok na odškodnění za protifašistický odboj pro otce A. Z. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 11 Ca 254/2003, jenž měl Nejvyšší správní soud k dispozici pro projednání kasační stížnosti stěžovatelovy matky (sp. zn. 6 Ads 3/2004), lze dovodit, že stěžovatelova matka jako účastnice řízení správního (započatého v důsledku podání doručeného žalované dne ) podala žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne (jejím jménem jednal jako zmocněnec stěžovatel), jež byla žalovanou postoupena Městskému soudu v Praze. O této žalobě bylo rozhodnuto rozsudkem č. j. 11 Ca 254/ ze dne tak, že žaloba proti rozhodnutí ze dne byla zamítnuta. Je tedy zřejmé, že byly podány dvě žaloby: v důsledku žaloby ze dne doručené městskému soudu bylo zahájeno tímto dnem řízení o přezkum rozhodnutí žalované, které v této žalobě nebylo označeno dnem vydání, přičemž se jednalo o nárok pro již zemřelého otce stěžovatele, jak výslovně v žalobě uvedl (toto řízení bylo vedeno pod sp. zn. 10 Ca 199/2003). V důsledku žaloby, která byla podána u žalované a postoupena městskému soudu , bylo zahájeno řízení o přezkumu rozhodnutí žalované ze dne (pod sp. zn. 11 Ca 254/2003). Byla tedy u městského soudu vedena dvě řízení s odchylným okruhem účastníků (v prvé žalobě byl žalobcem stěžovatel, ve druhé žalobě byla žalobkyní jeho matka paní A. Z.); předmět řízení byl zcela evidentní v řízení vedeném pod sp. zn. 11 Ca 254/2003 (rozhodnutí z ), ne tak v řízení vedeném pod sp. zn. 10 Ca 199/2003, neboť stěžovatel v žalobě napadené rozhodnutí neoznačil dnem jeho vydání, ani neuvedl další náležitosti vyžadované 71 s. ř. s. Městský soud v Praze vyzval usnesením ze dne stěžovatele k odstranění nedostatků žaloby, avšak pouze pokud jde o návrh na provedení důkazu, že žádost o odškodnění byla podána včas a připojení dalšího jednoho vyhotovení podání ze dne v potřebném počtu vyhotovení. Poté dne zaslal stěžovateli vyjádření žalované ze dne , které se ovšem vztahovalo k žalobě paní A. Z. napadající rozhodnutí žalované ze dne , čímž zřejmě došlo k tomu, že stěžovatel v replice k tomuto vyjádření ze dne uvedl jako věc: přezkum rozhodnutí ČSSZ v Praze ze dne Městský soud v Praze pak žalobu odmítl jako opožděnou, přičemž dovodil, že stěžovatel směřuje přezkum proti rozhodnutí žalované ze dne , neboť soudní přezkum rozhodnutí ze dne byl pravomocně skončen rozsudkem č. j. 11 Ca 254/ ze dne , přičemž v tomto řízení vystupoval stěžovatel jako zmocněnec své matky, žalobkyně. Přestože městský soud dílčím způsobem v řízení pochybil, neboť stěžovateli zaslal dne vyjádření žalované z k jiné žalobě, a tím zřejmě u stěžovatele navodil dojem, že dosáhl opětovného přezkumu rozhodnutí z , jež z jeho hlediska skončil nepříznivě a pravomocně již v lednu 2004, neshledává Nejvyšší správní soud, že by toto pochybení mohlo vyvolat vadu řízení, k níž by Nejvyšší správní soud mohl přihlédnout 4 č. j. 6 Ads 57/ i z moci úřední ( 109 odst. 3 s. ř. s.). Takováto vada totiž nebyla způsobilá mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé. Obdobný závěr lze formulovat i ve vztahu ke zjištění, že městský soud nevyzval stěžovatele ve smyslu 37 odst. 5 s. ř. s. k odstranění nedostatků žaloby, především pokud jde o označení správního aktu, dne, kdy byl žalobci doručen a řádné žalobní body (nemluvě o návrhu výroku rozhodnutí, jenž ovšem ve správním soudnictví nemá tu právní relevanci jako například v občanském řízení soudním). Ani takovýto postup by totiž nemohl stěžovateli jak ukázáno dále přivodit příznivější procesní pozici. Stěžovatel namítá v kasační stížnosti, že městský soud jeho žalobu nesprávně interpretoval, neboť on se domáhal přezkumu jiného rozhodnutí, než které předmětem přezkumu učinil městský soud. Jak uvedeno výše, soud posuzuje podání podle jeho obsahu - stěžovatel podal žalobu svým jménem, uvedl, že jde o nárok pro jeho již zemřelého otce. Pokud by se stěžovatel žalobou z dožadoval zcela jednoznačně přezkumu rozhodnutí žalované z , pak by nemohl být úspěšný: především by nebyl k žalobě aktivně legitimován (toto rozhodnutí řešilo nárok jeho matky, která byla účastnicí tohoto správního řízení), a žaloba by musela být odmítnuta pro to, že byla podána osobou zjevně neoprávněnou ( 46 odst. 1 písm. c/ s. ř. s.). Proto postup městského soudu, jenž dovodil, že stěžovatel je aktivně legitimován k podání žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne , které se zaobíralo jeho případnými právy jako sirotka po zemřelém otci, byl pro stěžovatele relativně příznivý a nelze v tomto postupu spatřovat jakoukoli újmu na procesních právech stěžovatele, která by mohla mít vliv na rozhodnutí ve věci samé, když stěžovateli jako zmocněnci zastupujícímu paní A. Z. bylo známo, že přezkum rozhodnutí z byl k žalobě jeho matky pravomocně skončen již v lednu Nejvyšší správní soud tedy shledal, že městský soud vedl sice souběžně, leč dvě odlišná řízení, která nebyla řízeními o téže věci, a to především pro rozdílný okruh účastníků, zatímco v jednom případě šlo o práva matky stěžovatele, ve druhém případě šlo o jeho případný nárok jako sirotka po zemřelém otci (pokud by se jednalo o totožnost projednávaných věcí, bylo by namístě žalobu o druhém ze zahájených řízení odmítnout pro překážku litispendence podle 46 odst. 1 písm. a/ s. ř. s., o takovou situaci se však nejednalo). Městský soud tedy postupoval správně, když obě žaloby projednal v samostatných řízeních, a nelze mu vytknout ani postup, jímž dovodil, že stěžovatel se domáhá přezkumu rozhodnutí z , neboť toto rozhodnutí bylo jediným rozhodnutím, v němž žalovaná rozhodovala o jeho právech. Jak uvedeno výše, legitimaci k podání žaloby ve věci práv své matky neměl. I kdyby tedy městský soud podle představ stěžovatele uplatněných v kasační stížnosti (doplněné právní zástupkyní) měl dovodit, že žádá o přezkum rozhodnutí z , nebyl by výrok přezkoumávaného usnesení odlišný, byl by totožný, pouze s odlišným odůvodněním. Nejvyšší správní soud z vyložených důvodů shledal kasační stížnost nedůvodnou a zamítl ji ( 110 odst. 1 s. ř. s.). O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle 60 odst. 1, 7 s. ř. s. ve spojení s 120 s. ř. s. Stěžovatel nebyl v řízení úspěšný, proto právo na náhradu nákladů řízení nemá; úspěšná žalovaná by takové právo měla, ovšem soud nezjistil, že její náklady spojené s účastí na řízení o kasační stížnosti převýšily náklady její běžné úřední činnosti, proto jí toto právo nepřiznal. Stěžovateli byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupcem advokátka Mgr. Moudrá, jíž byl od pozastaven výkon advokacie; podle jejího sdělení soudu ze dne Česká advokátní komora ustanovila jejím zástupcem v probíhajících řízeních JUDr. Filipa Chytrého, advokáta. Ze soudního spisu vyplývá, že ustanovená 5 č. j. 6 Ads 57/ advokátka učinila v této věci dva úkony právní služby, totiž převzetí věci a doplnění kasační stížnosti, za které náleží odměna podle 9 odst. 3 písm. f), 7, 11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v částce 2000 Kč a dále dva paušály náhrady hotových výdajů ( 13) po 75 Kč, úhrnem tedy Kč; tato částka bude vyplacena v přiměřené lhůtě stanovené výrokem sub. III. k rukám zastupujícího advokáta. Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 14. října 2005 JUDr. Milada Tomková předsedkyně senátu 5 Afs 104/2013-27 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky

http://docplayer.cz/2332801-Organizator-integrovaneho-dopravniho-systemu-a-jeho-zakladani-a-coordinator-of-integrated-transport-system-and-its-establishment.html

ORGANIZÁTOR INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU A JEHO ZAKLÁDÁNÍ A COORDINATOR OF INTEGRATED TRANSPORT SYSTEM AND ITS ESTABLISHMENT - PDF ORGANIZÁTOR INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU A JEHO ZAKLÁDÁNÍ A COORDINATOR OF INTEGRATED TRANSPORT SYSTEM AND ITS ESTABLISHMENT Download "ORGANIZÁTOR INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU A JEHO ZAKLÁDÁNÍ A COORDINATOR OF INTEGRATED TRANSPORT SYSTEM AND ITS ESTABLISHMENT" 1 ORGANIZÁTOR INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU A JEHO ZAKLÁDÁNÍ A COORDINATOR OF INTEGRATED TRANSPORT SYSTEM AND ITS ESTABLISHMENT Pavel Drdla 1 Anotace: Příspěvek se zabývá problematikou zakládání organizátorů integrovaných dopravních systémů. Řeší oblast principů splňovaných organizátorem, doporučuje způsob založení organizátora, zmiňuje otázku personální obsazení a struktury výkonné části organizátora. Klíčová slova: integrovaný dopravní systém; dopravní obslužnost; organizační struktura; organizátor Summary: The paper deals with a problematic of establishment of integrated transport systems coordinator. It solves an area of principles for coordinator, recommends the way of coordinator establishment, and mentions the question of staffing and structure of the operative part of the coordinator. Key words: integrated transport system; transport service; organizational structure; coordinator ÚVOD V současné době je aktuální problematika zakládání integrovaných dopravních systémů (IDS), většinou s krajskou působností. Největší pozornost se věnuje jednotlivým IDS, jejich tarifnímu uspořádání, apod. Nikoliv však již oblasti výkonného orgánu zajišťujícího fungování systému a jeho personálnímu zabezpečení. Toto je i důvodem, proč tento příspěvek byl sestaven. Cílem je tedy komplexněji se této problematice věnovat, doporučit některé postupy a upozornit na možné problémy a chyby, které u vzniku organizátora mohou vzniknout. 1. ZALOŽENÍ ORGANIZÁTORA Založení organizátora integrovaného dopravního systému, který v počáteční fázi bude vykonávat činnost organizátora dopravní obslužnosti, se doporučuje uskutečnit souběžně s činnostmi na optimalizaci dopravní obslužnosti (bylo by dobré, kdyby se pracovník organizátora zúčastnil minimálně závěrečných prací na optimalizaci). I když založení organizátora bude nejspíše iniciovat kraj, nedoporučuje se však, aby si kraj i v budoucnu držel majoritu. Totéž se ovšem týká i jádrového/krajského města. 1 doc. Ing. Pavel Drdla, Ph.D., Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, Katedra technologie a řízení dopravy, Studentská 95, CZ Pardubice, Tel , Drdla: Organizátor integrovaného dopravního systému a jeho zakládání 342 U polycentrického systému je možné založit více organizátorů, toto řešení se však nedoporučuje mimo jiné z důvodu hospodárnosti. Při jediném organizátorovi v polycentrickém uspořádání se doporučuje zřízení jednoosobových dislokovaných pracovišť ve vybraných centrech (ne ve všech!). Za zcela nepřípustnou se považuje účast dopravců ve společnosti organizátor IDS. Organizátor jako organizační autorita musí být závislý pouze na objednatelích dopravy, tj. na samosprávách, které si jej zřídily proto, aby plnil funkci nezávislé servisní organizace kraje a obcí pro zajištění dopravní obslužnosti a pro postupné budování IDS. Účast dopravce ve společnosti organizátora by byla systémovou chybou a existence organizátora jako nezávislé servisní organizace objednatelů (tj. samospráv) by ztratila smysl. Mimo to by začlenění dopravců bylo v rozporu s pravidly EU. Ať už bude zakladatelem kraj, nebo kraj a několik větších měst, je nutné společenskou smlouvu koncipovat tak, aby se jednalo o otevřenou společnost s možností přistoupení všech obcí, které projeví zájem. 2. PRINCIPY SPLŇOVANÉ ORGANIZÁTOREM Organizátor by měl splňovat následující 2 principy: 1. Princip transparentnosti financí a jejich užití, což znamená: zabezpečit transparentní, spravedlivé a otevřené postupy udělování licencí a smluv v závazku veřejné služby, aplikovat zásady nediskriminace a stejného zacházení objednatele s konkurujícími si dopravci, zabezpečit jednoznačné financování prokazatelné ztráty dopravců IDS, zabezpečit nezávislé sledování výkonů, tržeb a užití dotací tak, že budou zabezpečeny podmínky nezávislosti subjektu (organizátora), který tyto činnosti provádí a zodpovídá za ně, vzájemně dohodnout a smluvně sjednat optimální klíč pro dělbu tržeb z prodaných integrovaných jízdních dokladů, vzájemně dohodnout a smluvně sjednat optimální financování obslužných činností dopravců pro IDS (tvorba jízdních řádů, informační systém, prodejní systém, marketing, aj.), zabezpečit transparentní a srozumitelný chod zúčtovacího centra IDS (rozúčtování tržeb), zabezpečit srozumitelné a efektivní rozdělování státních účelových dotací a příslušných neinvestičních dotací z obecních rozpočtů a z rozpočtu kraje pro zabezpečení dopravy; uplatnit transparentní přístup k těmto investičním a neinvestičním prostředkům a účinnou kontrolu jejich užití. 2. Princip spolupráce a partnerství účastníků IDS, který znamená: vytváření IDS cestou spolupráce: dopravní úřad, drážní správní úřad, akcionáři, resp. společníci organizátora (kraj a obce) a organizátor se musí společně dohodnout Drdla: Organizátor integrovaného dopravního systému a jeho zakládání 353 a iniciovat veřejnou dopravu tak atraktivní, aby umožnila získávat nové cestující a konkurovat individuální automobilové dopravě; trvalou aktivní spolupráci kraje, obcí a jednotlivých dopravců při průběžné optimalizaci dopravní obslužnosti, především pak v problematice souběžných a nevytížených spojů a pokrytí poptávky po přepravě; zabezpečení účinného komunikačního prostředí mezi všemi subjekty, kterých se IDS dotýká: zákazník, dopravce, organizátor, komunální sdružení či jednotlivé obce a regiony, stát; využití odbornosti a místní znalosti dopravců, zejména v počátečních fázích IDS. Organizátor IDS Valná hromada organizátora Výkonný orgán organizátora Obr. 1 Organizační struktura organizátora IDS Zdroj: (3), úprava autor Konstrukce společenské smlouvy a řešení hlasovacích práv, zvlášť při vyšším počtu účastníků, je složitou záležitostí, nutnou řešit individuálně případ od případu. Pomoc specializovaného právníka je nezbytná. Je pochopitelné, že součástí zakládací listiny je i jmenování jednatele (jednatelů) a určení sídla organizace. Následuje zápis do obchodního rejstříku. Byrokraticky-právním založením končí 1. etapa, po níž musí následovat další kroky: přidělení prostor pro činnost organizátora v objektu určeném za sídlo organizace; stanovení rozpočtu. Je nutné počítat nejen s úplnými mzdovými náklady, ale i s investicemi (počítačové vybavení, kancelářský nábytek, jedno až dvě auta atd.); stanovení počtu pracovníků a jejich postupný nábor. Jeden odborný pracovník by měl být k dispozici pro spoluúčast na závěrečných pracích optimalizace ihned. Drdla: Organizátor integrovaného dopravního systému a jeho zakládání 364 Je třeba opět zdůraznit, že do společnosti organizátora mají přístup jen objednatelé dopravy, pro dopravce platí zákaz účasti. Tak jak bude organizátor přejímat organizaci dopravní obslužnosti, tak je možné i snižovat počet pracovníků krajského odboru dopravy (a silničního hospodářství). Nabízí se tudíž převedení části pracovníků krajského odboru dopravy do organizace organizátora (pokud budou souhlasit). Na organizátora ovšem nelze přenést výkon státní správy, kterým je pověřen krajský úřad, ten musí zůstat na úřadě. Proto je nebytná úzká spolupráce mezi organizátorem a dopravním úřadem. 3. DOPORUČENÝ ZPŮSOB ZALOŽENÍ ORGANIZÁTORA Doporučuje se, aby iniciátorem založení organizátora byl kraj, respektive aby kraj byl zakladatelem. Jednotlivé části jsou složené následovně: Valná hromada = zástupci všech obcí zapojených do systému (starostové [primátoři], nebo jejich zástupci a 2 3 zástupci kraje). Valná hromada se schází 1x ročně. Malé valné hromady jednotlivých IDS též minimálně 1x ročně. Správní rada = řídící orgán = zástupci zvolení valnou hromadou + statutární zástupce firmy organizátor. Členem správní rady bude vždy zástupce kraje. Správní rada se schází podle potřeby, minimálně jednou za 3 měsíce. Výkonný orgán organizátora = profesionální část organizátora v čele se statutárním zástupcem. Dopravci = zabezpečují vlastní přepravu cestujících na základě smlouvy s krajem, nebo organizátorem, je-li na něj krajem přeneseno právo podpisu. Dopravci mohou jednotlivě, nebo jako sdružení, tvořit poradní orgán (ovšem bez hlasovacích práv). Názvy řídících stupňů jsou převzaty z a.s., ale nic nebrání volit stejnou strukturu u s.r.o., obchodní zákoník to nezakazuje. Organizační struktura při doporučené právní formě organizátora (a.s. nebo s.r.o.) bude tedy vypadat jako na obrázku 1. Předpokládá se, že organizátora založí kraj; obce a města budou přistupovat postupně. Vlastní založení organizátora (za pomoci právníka specializovaného na obchodní právo) vyžaduje upsání základního jmění, které může mít hmotnou i nehmotnou povahu (součástí může být i studie IDS). 4. PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ A STRUKTURA VÝKONNÉ ČÁSTI ORGANIZÁTORA Vzhledem k účelu založení organizátora jsou základním faktorem rozpočtu mzdové náklady, od kterých se odvíjí predikce ostatních nákladů společnosti. Stanovení vývoje počtu a struktury zaměstnanců je proto zásadním východiskem pro finanční plán. Na základě analýzy funkcí, které má organizátor plnit, a na základě příkladů z praxe lze doporučit následující vývoj počtu a struktury zaměstnanců: Drdla: Organizátor integrovaného dopravního systému a jeho zakládání 375 A. Minimální počet pro zajištění funkčnosti organizátora je 6 pracovníků (včetně ředitele), což je zároveň minimálním počtem potřebným pro zahájení jeho činnosti. B. V 1. roce provozu společnosti lze navrhnout organizační strukturu, uvedenou na obr. 2. V organizační struktuře se neuvažuje s pracovní pozicí právníka. Jeho služby bude společnost potřebovat příležitostně, proto je jeho externí využívání ekonomičtější. Právní služby se týkají především zabezpečení smluvních vztahů v systému IDS a zabezpečení obecně právních povinností společnosti. Obvyklým řešením je smluvní zajištění právních služeb prostřednictvím vybrané advokátní kanceláře. Účetní-ekonom by měl mít na starosti vnitřní ekonomiku společnosti a účetnictví. Ekonomicko-provozní skupina bude řídit ekonomické vztahy v systému DO a IDS, kontrolovat užití peněz na zajištění DO a rozvoj IDS, zabezpečovat a vyhodnocovat přepravní kontroly, hodnotit jednotlivé linky a spoje z ekonomického hlediska, provádět dělení tržeb za integrované jízdních doklady a provozovat zúčtovací centrum. Nejdůležitějšími činnostmi dopravně-inženýrské skupiny bude návrh, resp. provozování a rozvíjení systému IDS, analýza a vyhodnocování aktuálního dopravního systému, návrhy změn dopravního řešení daného území, komunikace s komunální úrovní, zajišťování dopravních průzkumů, tvorba a udržování příslušné databáze dopravních informací a pasportizace dopravních zařízení. Zdroj: (3) Obr. 2 Organizační struktura výkonné organizátora IDS při zahájení činnosti Zdroj: (3) Obr. 3 Organizační struktura výkonné organizátora IDS po rozběhnutí činnosti Drdla: Organizátor integrovaného dopravního systému a jeho zakládání 386 C. Ve druhém roce existence společnosti se předpokládá rozšíření počtu zaměstnanců o 2 pracovníky v ekonomicko-provozní skupině a o jednoho pracovníka v skupině dopravně-inženýrské. Celkový počet zaměstnanců vzroste na 9. D. Během růstu dopravního systému bude nutné též zabezpečit kvalitní úroveň komunikace společnosti s širokou veřejností. To by mělo v konečné fázi vést k všeobecné přijatelnosti navrhovaných změn v dopravě a k pozitivnímu vnímání IDS a tedy i činnosti samotného organizátora. Proto je na místě zřízení marketingového oddělení, které bude mít ve 3. roce existence společnosti 1 pracovníka - marketingového specialistu. E. V polycentrických IDS je situace jiná, zde se počítá i s existencí dislokovaných pracovišť. Dislokovaná pracoviště se předpokládají v jádrech (jádrových městech) vybraných IDS. Jejich úkolem by měla být dopravně inženýrská činnost, styk s obcemi a městy, dále styk s dopravci, zejména s dopravními podniky jader IDS, přenos informací do centra, marketing, atd. Dislokovaní pracovníci charakterem své práce patří do dopravněinženýrské skupiny. F. Cílová představa pro třetí rok existence společnosti představuje celkový počet 11 zaměstnanců ve struktuře podle obrázku 3. G. Přehled vývoje počtu pracovníků na jednotlivých pozicích uvádí tabulka 1, kde nejsou zohledněni případní dislokovaní pracovníci v případě polycentrických IDS. Tab. 1 Vývoj počtu pracovníků výkonné části organizátora IDS 1. rok 2. rok 3. rok ředitel administrativní pracovník účetní ekonom dopravně inženýrská skupina ekonomicko provozní skupina marketing 1 celkem Zdroj: (3) Popsaný vývoj organizační struktury a počtu zaměstnanců je základním faktorem ovlivňujícím výši mzdových nákladů a zákonného sociální pojištění. 5. ZÁVĚR Z výše uvedeného plyne, že při organizačním zajišťování činnosti integrovaných dopravních systémů může dojít k prosazení návrhů, které se stanou v krátké době nevyhovujícími a jejich změna je finančně či organizačně komplikovaná. Z tohoto důvodu vznikl i tento článek, který má snahu o stručné seznámení s touto problematikou. Drdla: Organizátor integrovaného dopravního systému a jeho zakládání 397 Při zakládání organizátora integrovaného dopravního systému je třeba na úvod rozlišit jeho strukturu podle toho, zda daný systém bude mít strukturu monocentrickou nebo polycentrickou. Navrhovaný subjekt organizátora by měl naplňovat uvedený princip transparentnosti financí a jejich užití na jedné straně a spolupráce a partnerství účastníků integrovaného dopravního systému na straně druhé. Určitě by měly být dodrženy zásady uvedené v oblasti vztahující se k doporučenému způsobu založení organizátora, personálnímu obsazení a struktuře výkonné části organizátora. V případě, že by se některá doporučení uvedená v příspěvku zcela ignorovala, by to mohlo znamenat, že při ustanovení organizátora by mohla nastat nepříznivá situace, která by se později obtížně napravovala. Rychlost aplikace doporučení pochopitelně závisí na rozsahu disponibilních finančních prostředků, přesto postup a jeho jednotlivé kroky by se měly zachovat, i když třeba v pomalejším sledu. POUŽITÁ LITERATURA (1) VONKA, J. et al. Osobní doprava. 2. zkrác. vyd. Pardubice : Tiskařské středisko Univerzity Pardubice, s. Skripta DFJP. ISBN (2) Integrace dopravních systémů a zajištění dopravní obsluhy v regionech (výtah z projektu). Výzkumná zpráva PD CS-Project, Praha, s. (3) Projekt optimalizace dopravní obslužnosti Jihočeského kraje - část II: Systémový návrh Integrovaného dopravního systému Jihočeského kraje. CS-Project, Praha, s. Drdla: Organizátor integrovaného dopravního systému a jeho zakládání 40 Podobné dokumenty ORGANIZAČNÍ STRUKTURA INTEGROVANÝCH DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ A KONTROLNÍ SYSTÉM DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI AN ORGANIZATIONAL STRUCTURE OF INTEGRATED TRANSPORT SYSTEMS AND A CONTROL SYSTEM OF TRANSPORT SERVICE Jan Více POSOUZENÍ PRÁVNÍ FORMY ORGANIZÁTORA DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI A DOPORUČENÍ VHODNÉ VARIANTY POSOUZENÍ PRÁVNÍ FORMY ORGANIZÁTORA DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI A DOPORUČENÍ VHODNÉ VARIANTY AN ASSESSMENT OF THE LEGAL STATUS OF ORGANIZER OF TRANSPORT SERVICE AND A RECOMMENDATION OF SUITABLE VARIANT Pavel Více IDS V ČESKÉ REPUBLICE - SROVNÁNÍ A ZVLÁŠTNOSTI INTEGRATED TRANSPORT SYSTEMS IN THE CZECH REPUBLIC COMPARISONS AND PECULIARITIES IDS V ČESKÉ REPUBLICE - SROVNÁNÍ A ZVLÁŠTNOSTI INTEGRATED TRANSPORT SYSTEMS IN THE CZECH REPUBLIC COMPARISONS AND PECULIARITIES Pavel Drdla 1 Anotace: Příspěvek se zabývá problematikou integrovaných dopravních Více Stanovení ekonomických dopadů vstupu MHD do integrovaného dopravního systému založeno 1995 20 let práce v oblasti dopravy Stanovení ekonomických dopadů vstupu MHD do integrovaného dopravního systému Ing. Tomáš Matras, Ph.D. technický ředitel t.matras@czechconsult.cz Stanovení ekonomických Více INFORMAČNÍ SYSTÉM INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU AN INFORMATION SYSTEM OF INTEGRATED TRANSPORT SYSTEM INFORMAČNÍ SYSTÉM INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU AN INFORMATION SYSTEM OF INTEGRATED TRANSPORT SYSTEM Pavel Drdla 1 Anotace: Příspěvek se zabývá problematikou ch systémů integrovaných dopravních systémů. Více S jedinou jízdenkou po Praze i Středních Čechách S jedinou jízdenkou po Praze i Středních Čechách Současná situace PID obsluhuje celé území Prahy ale pouze 1/3 obyvatel Středočeského kraje (409 000 obyvatel / 300 obcí) neexistence společného přestupního Více INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ. 1. provozní opatření 2. stavební opatření 3. technická opatření 4. organizační opatření INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ 1. provozní opatření 2. stavební opatření 3. technická opatření 4. organizační opatření ORGANIZAČNÍ INTEGRACE 1. ČÁST - TARIFNÍ INTEGRACE ZÁKLADNÍ DRUHY TARIFŮ nepřestupní přestupní Více - klady a zápory FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM - klady a zápory Samostatná práce pro předmět Management podniku Gabriela Více Požadavky k písemné přijímací zkoušce z tematického okruhu 1 (Logistika) POŽADAVKY K PÍSEMNÉ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠCE pro uchazeče o studium v navazujícím magisterském studijním v oboru LO Logistika, technologie a management dopravy Požadavky k písemné přijímací zkoušce z tematického Více PENĚŽNÍ VYDÁNÍ NA DOPRAVU V ČR MONETARY TRANSPORT EXPENSES IN CZECH REPUBLIC PENĚŽNÍ VYDÁNÍ NA DOPRAVU V ČR MONETARY TRANSPORT EXPENSES IN CZECH REPUBLIC Kateřina Pojkarová 1 Anotace: Tak, jako je doprava je významnou a nedílnou součástí každé ekonomiky, jsou vydání na dopravu Více Organizační řád Správy železniční dopravní cesty, státní organizace Organizačně-řídící předpis Úroveň přístupu: A R1 Organizační řád Účinnost od 1. září 2016 Schváleno generálním ředitelem Ing Pavel Surý, v. r. č. j. S 35743/2016 - SŽDC O10 V Praze dne 31. 8. 2016 SŽDC Více KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH I. Obecná část Finanční kontrola, vykonávaná podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o finanční kontrole) Více ORGANIZAČNÍ INTEGRACE. Tarif, dělba tržeb a smlouvy ORGANIZAČNÍ INTEGRACE Tarif, dělba tržeb a smlouvy Organizační opatření tarif, dělba tržeb a smlouvy Zavedení integrovaného tarifu Sjednocení přepravních podmínek Rozdělení tržeb z jízdného Smluvní zajištění Více Železniční infrastruktura a legislativa Dopravní infrastruktura a potřeba změny legislativy Poslanecká sněmovna PČR Hospodářský výbor, 27. 2. 2014, 14:00 h Železniční infrastruktura a legislativa Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Univerzita Více III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ 3.1 Uzavření smluv s jednateli Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, která nemůže sama jednat a proto za ni musí jednat někdo jiný. Podle Více 1. Uveďte alespoň 3 z možných 4 forem obchodních společností, které upravuje obchodní zákoník. Případová studie část A nákladní doprava vnitrostátní 1. Uveďte alespoň 3 z možných 4 forem obchodních společností, které upravuje obchodní zákoník. 2. Jaká je zákonná lhůta pro provedení technické prohlídky Více ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Financování MHD ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Financování MHD DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Nedotovaná -komerční Dotovaná - v závazku veřejné služby ZÁVAZEK VEŘEJNÉ SLUŽBY závazek, který dopravce přijal ve veřejném Více Zpráva o činnosti poradny za rok 2012. Pobočka Pardubice- KONZULTACE JEDNOTLIVÉ MĚSÍCE Zpráva o činnosti poradny za rok 2012 Ve zprávě o činnosti poradny za rok 2012 uvádíme několik tabulek a grafů pro snadné porovnání roku 2012 s rokem 2011, dále uvádíme porovnání konzultací za jednotlivé Více NEW TRANSPORT TECHNOLOGY - BUSES ON CALL NEW TRANSPORT TECHNOLOGY - BUSES ON CALL Jiří Čejka, Ladislav Bartuška 1 ABSTRACT The article deals with the provision of transport services through an alternative method - buses on call. This new technology Více VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA KE SKUTEČNOSTEM VYŽADOVANÝM ZMĚNOU VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA KE SKUTEČNOSTEM VYŽADOVANÝM ZMĚNOU ZÁKONA O PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM TRHU V souvislosti se změnou zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, provedenou zákonem č. 104/2008 Více ZMĚNA LEGISLATIVNÍHO RÁMCE VEŘEJNÝCH SLUŽEB PRO PŘEPRAVU CESTUJÍCÍCH A LEGISLATIVE FRAMEWORK CHANGE ON PUBLIC SERVICES FOR THE CARRIAGE OF PASSENGERS ZMĚNA LEGISLATIVNÍHO RÁMCE VEŘEJNÝCH SLUŽEB PRO PŘEPRAVU CESTUJÍCÍCH A LEGISLATIVE FRAMEWORK CHANGE ON PUBLIC SERVICES FOR THE CARRIAGE OF PASSENGERS Pavel Drdla 1 Anotace: Příspěvek se zabývá problematikou Více Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Dvůr Králové nad Labem 5.8.2014 1 Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále jen škola) upravuje organizační strukturu Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřská škola, Liberec, Matoušova 468/12, Liberec 1, 460 01, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Č.j.: 1/14 Účinnost od: 1. 1. 2014 Spisový znak: 1.1 Skartační znak: A 10 Změny: nahrazuje Organizační Více Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Smluvní strana PRODÁVAJÍCÍ - povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat Smluvní strana KUPUJÍCÍ - povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu Více Integrované dopravní systémy z pohledu Mikroelektronika Integrované dopravní systémy z pohledu Mikroelektronika Ing. Luboš Novotný Marketingový manažer fare collection and parking systems IDS Integrovaný dopravní systém (IDS) je: systém dopravní obsluhy určitého Více Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková Více E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Obchodní společnosti jsou právnické osoby založené za účelem podnikání. Zakladateli mohou být právnické i fyzické osoby. Známe tyto formy: Obchodní Více ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek děkan ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek děkan Opatření d ě k a n a č. 1/2013 o působnosti proděkanů, tajemníka fakulty a vedoucích ústavů Českého vysokého učení Více ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. Ing. Gabriela Dlasková dlaskova@v8-europe.com ZÁKLADY PODNIKÁNÍ Ing. Gabriela Dlasková dlaskova@v8-europe.com LITERATURA Povinná literatura: SRPOVÁ, J. -- ŘEHOŘ, V. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Více MAPOVÉ PODKLADY A VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY A GISU PRO TVORBU TRAS LINEK MAP BASIS AND USING OF COMPUTERS AND GIS FOR TRANSPORT LINE DESIGN MAPOVÉ PODKLADY A VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY A GISU PRO TVORBU TRAS LINEK MAP BASIS AND USING OF COMPUTERS AND GIS FOR TRANSPORT LINE DESIGN Jaroslav Kleprlík 1, David Šourek 2 Anotace: Tento článek se Více KRITICKÁ MÍSTA V NÁKLADNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVĚ CRITICAL POINTS IN CARGO RAILROAD TRANSPORT KRITICKÁ MÍSTA V NÁKLADNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVĚ CRITICAL POINTS IN CARGO RAILROAD TRANSPORT Jaroslav Kleprlík 1, David Šourek 2, Pavel Mazač 3 Anotace: Příspěvek se zabývá popisem kritických míst v technologickém Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD VÚPSV, v.v.i. VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ veřejná výzkumná instituce Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2, tel. 224 922 381, 224 972 650, fax 224 972 873 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, veřejná výzkumná Více PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU PREZENTACE 2015 PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU 1 PREZENTACE 2015 VÝVOJ SPOLEČENSKÉHO PRÁVA EU Základ pravomoci EU v této oblasti rozvoj právní úpravy svobody usazování v rámci volného pohybu osob První fází byla harmonizace vybraných Více Statut společnosti MAS 21, o.p.s. MAS 21 SR/STATUT/2014/1 Tímto Statutem níže uvedeného dne, měsíce a roku správní rada obecně prospěšné společnosti MAS 21, o.p.s. (dále jen správní rada), příslušná podle odst. 4.2.1 písm. f/ zakládací Více Organizační řád Drážní inspekce Ústřední át Těšnov 5 110 00 Praha 1 Č. j.: 5 227/2009/DI Organizační řád Drážní inspekce Vydán na základě Rozhodnutí ministra dopravy ze dne 24. května 2007, kterým se vydává úplné znění statutu Drážní Více E3 Plánování osobních výdajů projektu Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! E Finance a finanční nástroje E3 Plánování osobních výdajů projektu Anotace tématu: V rámci tématu jsou popsány jednotlivé role v projektovém Více METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Ivana Olivková 1 Anotace:Článek se zabývá provozním hodnocením městské hromadné dopravy. Provozní hodnocení zahrnuje kriteria související s provozem MHD tj. charakteristiky Více Seznámení s obsahem projektu Otevřená škola Žadatel: Název projektu: Registrační číslo: Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Liberec, Šamánkova 500/8, příspěvková organizace Otevřená škola CZ.1.07/3.2.01/03.0007 Seznámení Více Věstník ČNB částka 20/2002 ze dne 19. prosince 2002 Třídící znak 1 1 2 0 2 5 1 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 12 ZE DNE 11. PROSINCE 2002 K VNITŘNÍMU ŘÍDICÍMU A KONTROLNÍMU SYSTÉMU BANKY 0 Česká národní banka podle 15 s přihlédnutím k 12 odst. 1 a 8 Více Projekt Servisních center sportu Projekt Servisních center sportu Materiál pro interní potřebu ČUS Tento materiál byl vypracován ČUS k seznámení se se záměry transformačního procesu, na jehož konci by měla být silná servisní organizace Více A TREND OF INTEGRATION OF PUBLIC TRANSPORT IN THE REGION VYSOČINA VÝVOJ INTEGRACE VEŘEJNÉ DOPRAVY V KRAJI VYSOČINA A TREND OF INTEGRATION OF PUBLIC TRANSPORT IN THE REGION VYSOČINA Pavel Drdla 1 Anotace: Příspěvek se věnuje problematice integrace veřejné dopravy v kraji Více ZÁKON O FINANČNÍ KONTROLE Zákon č. 320/2001, o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) Praha 2009 ZÁKON O FINANČNÍ KONTROLE Zákon č. 320/2001, o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) Praha 2009 1 ZÁKON O FINANČNÍ KONTROLE Úvod 1. Zhodnocení legislativního Více Výroční zpráva 2013 Přerovská rozvojová s.r.o. Výroční zpráva 2013 Výroční zpráva 2013 Přerovská rozvojová s.r.o. Výroční zpráva 2013 1 Obsah: Obsah, přílohy... 2 Základní identifikační údaje.. 3 Výroční zpráva jednatele společnosti.. 4 Valná hromada, jednatelé... 5 Historie Více Zajištění dopravní obslužnosti Kraje Vysočina po roce 2016 Zajištění dopravní obslužnosti Kraje Vysočina po roce 2016 Východiska evropské nařízení 1370/2007, které stanoví povinnost do konce roku 2019 vysoutěžit autobusové dopravce na základě spravedlivých výběrových Více Organizační řád Drážní inspekce Ústřední át Těšnov 5 110 00 Praha 1 Č. j.: 700/2010/DI-2 Organizační řád Drážní inspekce Vydán na základě Rozhodnutí ministra dopravy ze dne 28. prosince 2006, kterým se vydává úplné znění statutu Drážní Více Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká Více Organizační řád Moravské zemské knihovny v Brně Organizační řád Moravské zemské knihovny v Brně vydaný na základě článku III., odst. 2b zřizovací listiny Moravské zemské knihovny v Brně (dále jen MZK ) vydané Ministerstvem kultury ČR 30. 11. 2011. A. Více Organizační řád Drážní inspekce Ústřední át Těšnov 5 110 00 Praha 1 Č. j.: 542/2014/DI-2 Organizační řád Drážní inspekce Vydán na základě Rozhodnutí ministra dopravy ze dne 28. prosince 2006, kterým se vydává úplné znění statutu Drážní Více Příloha B) Pravidla způsobilosti výdajů pro výzvu 2.1 Posílení výzkumných kapacit VaV center Příloha B) Pravidla způsobilosti výdajů pro výzvu 2.1 Posílení výzkumných kapacit VaV center Omezení způsobilosti: Způsobilé výdaje (ZV) musí splňovat obecné principy způsobilosti výdajů z hlediska času, Více Organizační řád obecního úřadu ve Vraclavi Organizační řád obecního úřadu ve Vraclavi Podle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (dále jen zákon) Čl. 1 Organizační řád upravuje zásady činnosti a řízení obecního úřadu Vraclav, dělbu práce mezi jeho pracovníky, Více Mezi povinné přílohy žádosti o poskytnutí dotace z IROP patří: Důvodová zpráva Žádost o vyjádření objednatele o jednoznačném úmyslu uzavřít smlouvu o závazku veřejné služby s DPMLJ, a.s., jako vnitřním provozovatelem Stručný obsah: Tento materiál informuje radu města Více GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna... Více FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB PETRONILA GLEICHOVÁ, ÚMČ PRAHA 6 FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB PETRONILA GLEICHOVÁ, ÚMČ PRAHA 6 VEŘEJNÝ SEKTOR Veřejný sektor je specifickou součástí ekonomiky, jeho smyslem je poskytování veřejných služeb, ve veřejném zájmu. Více Obecná ustanovení. 1. Působnost a zásady směrnice Základní škola a Mateřská škola Chlebičov, příspěvková organizace, Školní 105, 747 32 Chlebičov 1. ORGANIZAČNÍ ŘÁD Č.j.: 115 /2015 A.1. A5 Vypracoval: Schválil: Mgr. Milena Široká, ředitelka školy Ilja Více OBECNÝ MODEL ODSTAVNÉHO POPLATKU NA AUTOBUSOVÉM NÁDRAŽÍ PRO SOUKROMÉHO VLASTNÍKA GENERAL PARKING FEE MODEL ON BUS TERMINAL FOR PRIVATE OWNER OBENÝ MODEL ODSTAVNÉHO OLATKU NA AUTOBUSOVÉM NÁDRAŽÍ RO SOUKROMÉHO VLASTNÍKA GENERAL ARKING FEE MODEL ON BUS TERMINAL FOR RIVATE OWNER Martina Lánská 1 Anotace:Článek se zabývá nástinem problematiky stanovení Více Metodika pro analýzu úrovně poskytování informací cestujícím ve veřejné dopravě. uplatnění výsledků výzkumu Metodika pro analýzu úrovně poskytování informací cestujícím ve veřejné dopravě METODIKA uplatnění výsledků výzkumu 2012 Metodika pro analýzu úrovně poskytování informací cestujícím ve veřejné dopravě Více Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory. Management podniku Alice Černá 2013 Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory Management podniku Alice Černá 2013 Členění podniků dle právní formy vlastnictví a) podniky jednotlivce (živnosti) - dle živnostenského zákona; - pravidelná Více SIMULACE PRÁCE VEŘEJNÉHO LOGISTICKÉHO CENTRA SIMULATION OF FREIGHT VILLAGE WORKING SIMULACE PRÁCE VEŘEJNÉHO LOGISTICKÉHO CENTRA SIMULATION OF FREIGHT VILLAGE WORKING Jaromír Široký 1, Michal Dorda 2 Anotace: Článek popisuje simulační model práce veřejného logistického centra, který byl Více ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby Více Jubilejní základní škola Masarykova a mateřská škola, Nové Bránice p.o. Nové Bránice 131, Dolní Kounice ORGANIZAČNÍ ŘÁD ORGANIZAČNÍ ŘÁD Č.j. 150817 V Nových Bránicích 17. 8. 2015 Obecná ustanovení Na základě ustanovení 305 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění vydávám jako statutární orgán školy Více Pravidla způsobilosti výdajů pro výzvu 8.3 Efektivní systém hodnocení programů účelové podpory Příloha B) Pravidla způsobilosti výdajů pro výzvu 8.3 Efektivní systém hodnocení programů účelové podpory Omezení způsobilosti: Způsobilé výdaje (ZV) musí splňovat obecné principy způsobilosti výdajů z Více M A N A G E M E N T P O D N I K U M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 1 Podnikání Právo podnikat je ústavně zaručeným subjektivním právem a omezení podnikatelské činnosti může být stanoveno jedině zákonem. Základní vymezení právní úpravy Více Spolek pro BISON Budování a implementace sdílených opensource nástrojů RM-28-2016, př. 1 Počet stran: 5 Spolek pro BISON Budování a implementace sdílených opensource nástrojů Srpen 2016 Cíle spolku: zajistit optimální a efektivní výkon veřejné správy prostřednictvím jedinečných Více INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012 INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, o.s. 1 Obsah 1. Slovo úvodem... 3 2. Informační a vzdělávací centrum Plzeň... 4 2.1. Občanské sdružení Informační a vzdělávací centrum Plzeň... Více Případová studie daňově efektivní využití fondů kvalifikovaných investorů Případová studie daňově efektivní využití fondů kvalifikovaných investorů Agenda / Studie projektu rezidenčního projektu s využitím fondu kvalifikovaných investorů, / Podstata procesu / Výhody a nevýhody Více POPTÁVKA PO VEŘEJNÉ DOPRAVĚ V ZÁVISLOSTI NA ŠKOLSTVÍ V KRAJI TRANSPORT DEMAND DEPENDS ON EDUCATION ON REGIONS POPTÁVKA PO VEŘEJNÉ DOPRAVĚ V ZÁVISLOSTI NA ŠKOLSTVÍ V KRAJI TRANSPORT DEMAND DEPENDS ON EDUCATION ON REGIONS Kateřina Pojkarová Anotace:Dopravu vužívají lidé za různým účelem, mimo jiné i ke svým cestám Více Institut Jana Pernera obecně prospěšná společnost příloha k bodu 3 Institut Jana Pernera obecně prospěšná společnost Studentská 95, 532 10 Pardubice http://www.perner.cz IČO: 2591 6050 DIČ: CZ 2591 6050 Výroční zpráva Institutu Jana Pernera, o.p.s. za Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD. I. Všeobecná ustanovení I. Všeobecná ustanovení ORGANIZAČNÍ ŘÁD a) Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále jen škola) upravuje organizační strukturu a řízení, formy a metody práce školy, práva a povinnosti pracovníků Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZŘIZOVACÍ LISTINY ve znění ke dni 1. ledna v y d á v á. tuto. Zřizovací listinu. Základní školy, Dačice, Neulingerova 108 ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZŘIZOVACÍ LISTINY ve znění ke dni 1. ledna 2011 Jihočeský kraj U zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice IČ 70890650 zastoupený hejtmanem Mgr. Jiřím Zimolou dále jen zřizovatel v y Více II. VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM Vnitřní směrnice obce Ctiboř č. 9 k finanční kontrole podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů I. OBECNÁ ČÁST Finanční kontrola se vykonává podle Více Dodatek č. 16 ke S M L O U V Ě Dodatek č. 16 ke S M L O U V Ě O ZÁVAZKU VEŘEJNÉ SLUŽBY A ÚHRADĚ PROKAZATELNÉ ZTRÁTY Z PROVOZU MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY VE STATUTÁRNÍM MĚSTĚ ÚSTÍ NAD LABEM uzavřený mezi Statutárním městem Ústí nad Labem Více Organizační řád je v celém rozsahu závazný pro všechny zaměstnance společnosti. KORID LK, spol. s r.o. Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 SMĚRNICE ORGANIZAČNÍ ŘÁD Číslo směrnice S 1-01 Vypracoval Schválil Ing. Jiří Hruboň Lukáš Martin Nabývá Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD. orgánů obce Hrušky. Vypracovala: Ing. Božena Kratochvílová ORGANIZAČNÍ ŘÁD orgánů obce Hrušky Vypracovala: Ing. Božena Kratochvílová Čl. 1 Základní ustanovení 1. Organizační řád upravuje organizační strukturu orgánů obce Hrušky, dělbu práce mezi nimi, jejich vzájemné Více Výstupy z učení u ekonomických oborů Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 Výstupy z učení u ekonomických oborů prof. Ing. Jan Váchal, CSc. Co jsou výstupy z učení? Více 2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část ABRI, s.r.o. Zpracováno ke dni 01. 09. 2015 Strategický dokument zpracoval pracovní tým společnosti ABRI, s.r.o. Vedoucí týmu: Mgr. Miloslav Více INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY REALIZACE INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU: 1. dopravní integrace, ustanovení koordinátora 2. sjednocení tarifních podmínek 3. sjednocení přepravních podmínek 4. dopravní koordinace, Více PROJEKT ZMĚNY PRÁVNÍ FORMY. akciové společnosti. ČSAD Benešov a.s. na společnost s ručením omezeným PROJEKT ZMĚNY PRÁVNÍ FORMY akciové společnosti na společnost s ručením omezeným Strana 1 PROJEKT ZMĚNY PRÁVNÍ FORMY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI NA SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM vyhotovený ve smyslu ustanovení Více Podpora sociálních služeb na území MAS z OPZ - Vyrovnávací platba Příloha č. 9 Podpora sociálních služeb na území MAS z OPZ - Vyrovnávací platba Obsah 1 Obecná ustanovení... 2 2 Povinné přílohy žádosti o podporu z OPZ... 3 3 Další povinné přílohy předkládané pro přípravu Více Pravidla způsobilosti výdajů (PZV) pro výzvu 7.3 Podpora pre-seed aktivit Příloha B: Omezení způsobilosti: Pravidla způsobilosti výdajů (PZV) pro výzvu 7.3 Podpora pre-seed aktivit Způsobilé výdaje (ZV) musí splňovat obecné principy způsobilosti výdajů z hlediska času, umístění Více Článek I Úvodní ustanovení Účelové určení a podmínky použití neinvestičních dotací poskytnutých v oblasti sportu (dále jen Účelové určení) Článek I Úvodní ustanovení 1. V případě schválených projektů v rámci sportovní reprezentace Více PŘÍLOHA č. 1k) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. PRAVIDLA ZPŮSOBILOSTI VÝDAJŮ OP VaVpI, VÝZVA Č. 7.3 PŘÍLOHA č. 1k) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI PRAVIDLA ZPŮSOBILOSTI VÝDAJŮ OP VaVpI, VÝZVA Č. 7.3 Pravidla způsobilosti výdajů (PZV) pro Výzvu 7.3 Podpora pre-seed aktivit Omezení způsobilosti: Více NÁVRH SPOJENÍ PRAHA LETIŠTĚ PRAHA - KLADNO A PROJECT OF THE HIGH SPEED CONNECTION PRAHA PRAHA AIRPORT - KLADNO NÁVRH SPOJENÍ PRAHA LETIŠTĚ PRAHA - KLADNO A PROJECT OF THE HIGH SPEED CONNECTION PRAHA PRAHA AIRPORT - KLADNO Pavel Drdla 1 Anotace: Příspěvek se zabývá problematikou navrhovaného dopravního systému Aircon Více Článek Veškeré níže uvedené ceny jsou stanoveny včetně aktuální platné sazby DPH. Nařízení statutárního města Plzně č. 9/2011 Rada města Plzně svým usnesením č. 1062 ze dne 18. srpna 2011 schválila podle 4a odst. 1 písm. a) zákona České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů Více 5. KAPITOLA: SPECIFIKA ÚČTOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM A AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ÚČETNICTVÍ 3 5. KAPITOLA: SPECIFIKA ÚČTOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM A AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ ŠKOLNÍHO ROKU Základní škola a Mateřská škola při nemocnici, Liberec, Husova 357/10, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ ŠKOLNÍHO ROKU Zpracovala: Mgr. Petra Ouředníková Více výroční zpráva SLOT s. r. o. 2005 výroční zpráva SLOT s. r. o. 2005 OBSAH VÝROČNÍ ZPRÁVY Úvod................................................................................ 3 Orgány společnosti a její management............................................... Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Č.j.: Základní škola Bedřicha Hrozného Lysá nad Labem, okres Nymburk příspěvková organizace nám. B. Hrozného 12, 289 22 Lysá nad Labem ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 18/2012 Jar Spisový znak, skartační znak: A.1. Více PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU PREZENTACE 2016 PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU 1 PREZENTACE 2016 VÝVOJ SPOLEČENSKÉHO PRÁVA EU Základ právní úpravy EU v této oblasti rozvoj svobody usazování v rámci volného pohybu osob První fází byla harmonizace vybraných částí Více Rozbor případného sloučení právních subjektů MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 21 Úřad městské části Odbor školství, kultury a místní Agendy 21 Staroklánovická 260 190 16 Praha 9 Rozbor případného sloučení právních subjektů vypracováno v dubnu 2012 I. Současný Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Obsah Střední zdravotnická škola, Brno, Jaselská 7/9 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Obsah I. Úvodní ustanovení II. Úkoly a působnost III. Organizace a řízení IV. Poradní orgány ředitelky školy V. Účinnost organizačního řádu Více Občanská poradna Pardubice o.s. Občanská poradna Pardubice o.s. Obsah: 1. P O S L Á N Í O R G A N I Z A C E... 3 2. O B Č A N S K Á P O R A D N A V R O C E 2 0 0... 3 3. S T A T I S T I K A 2 0 0... 4 4. S T A T I S T I C K É V Ý S T Více Stanovy Asociace pracovníků středisek výchovné péče 1 Stanovy Asociace pracovníků středisek výchovné péče Hlava I. Název, sídlo a působnost organizace Čl.1. Zakládaná stavovská organizace má název: Asociace pracovníků středisek výchovné péče (dále jen Asociace). Více Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České Více st městského dopravního systému Trolejbusy jako součást st městského dopravního systému Konference Elektromobilita ve veřejné ejné dopravě František Vichta odbor veřejn ejné dopravy Ministerstvo dopravy České republiky Systém veřejné Více Kapitálové společnosti. Bc. Alena Kozubová Kapitálové společnosti Bc. Alena Kozubová Kapitálové společnosti Kapitálové obchodní společnosti nejsou úzce vázány na své konkrétní zakladatele, majetkové podíly v nich lze snadno prodat. Jsou snadno Více Smlouva o partnerství bez finančního příspěvku Smlouva o partnerství bez finančního příspěvku uzavřená podle 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Článek I Smluvní strany [ ] se sídlem / místo podnikání [ ] zastoupená [ ] zapsaná u.. Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZŘIZOVACÍ LISTINY ve znění ke dni 1. ledna v y d á v á. tuto ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZŘIZOVACÍ LISTINY ve znění ke dni 1. ledna 2013 Jihočeský kraj U zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice IČ 70890650 zastoupený hejtmanem Mgr. Jiřím Zimolou dále jen zřizovatel v y Více PŘÍLOHA č. 1o) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. PRAVIDLA ZPŮSOBILOSTI VÝDAJŮ OP VaVpI, VÝZVA Č. 8.3 PŘÍLOHA č. 1o) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI PRAVIDLA ZPŮSOBILOSTI VÝDAJŮ OP VaVpI, VÝZVA Č. 8.3 Příloha B) Pravidla způsobilosti výdajů pro výzvu 8.3 Efektivní systém hodnocení programů účelové Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZŘIZOVACÍ LISTINY ve znění ke dni 1. ledna 2009. v y d á v á. tuto ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZŘIZOVACÍ LISTINY ve znění ke dni 1. ledna 2009 Jihočeský kraj U zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice IČ 70890650 zastoupený hejtmanem Mgr. Jiřím Zimolou dále jen zřizovatel v y Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZŘIZOVACÍ LISTINY ve znění ke dni 1. ledna 2014. v y d á v á. tuto. Zřizovací listinu

http://kraken.slv.cz/22Cdo2696/2009

22 Cdo 2696/2009 Dotčené předpisy: § 145 odst. 2 obč. zák., § 20 předpisu č. 94/1963Sb., § 105 odst. 1 předpisu č. 183/2006Sb., § 110 odst. 2 předpisu č. 186/2006Sb. Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně V. C. , bytem v J., zastoupené JUDr. Annou Vlčkovou, advokátkou se sídlem v Novém Jičíně, Žižkova 2, proti žalovanému A. C. , bytem v J., zastoupenému JUDr. Antonínem Pavlínem, advokátem se sídlem v Novém Jičíně, Jiráskova 16, o nahrazení souhlasu rozhodnutím soudu, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 18 C 137/2003, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. září 2008, č. j. 57 Co 277/2008-137, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. září 2008, č. j. 57 Co 277/2008-137, ve výrocích I. až III., a rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 21. února 2008, č. j. 18 C 137/2003-110, ve výrocích II. a III., se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Novém Jičíně k dalšímu řízení. Okresní soud v Novém Jičíně jako soud prvního stupně výše označeným rozsudkem ve výroku I. připustil změnu žaloby, ve výroku II. změněné žalobě vyhověl a ve výroku III. rozhodl o nákladech řízení. Žalobě vyhověl tak, že žalobkyni za žalovaného udělil souhlas k: - podání žádosti o dodatečné povolení stavebních úprav v objektu bydlení na st. parc., zapsaném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště N. J., na LV pro obec J., kat. území P., a to zazdění otvoru v dělící stěně 30 cm mezi chlévy a vybourání podlahy v horní části chléva a rekonstrukci prvního nadzemního podlaží, spočívající ve zřízení schodiště do prostoru půdní vestavby, zhotovení pokoje z bývalé komory a části chléva, částečné odstranění příčky mezi bývalou kuchyní a obývacím pokojem, osazení nových oken v bývalé kuchyni a obývacím pokoji o rozměru 120 x 150 cm, zřízení nového okna v obývacím pokoji téhož rozměru a zhotovení spíže na úkor chléva, na Stavební úřad Městského úřadu v Novém Jičíně, - předložení žádosti na Stavební úřad Městského úřadu v Novém Jičíně k zahájení stavebního řízení na rekonstrukci střechy a provedení půdní vestavby, - zhotovení kotelny v prostorách bývalého chléva a ke zhotovení nového ústředního topení, jakož i k plynofikaci objektu, a souhlas se zhotovením dělících protipožárních příček v půdním prostoru objektu k zajištění protipožární ochrany objektu, - předložení žádosti na Stavební úřad Městského úřadu v Novém Jičíně k zahájení stavebního řízení na stavbu a napojení nemovitosti účastníků na domovní čističku odpadních vod v předmětném objektu bydlení ..., a to podle stavební dokumentace předložené stavebnímu úřadu žalobkyní, která bude zpracována po právní moci rozsudku. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že účastníci řízení mají ve společném jmění manželů ( SJM ) zemědělskou usedlost dům v k. ú. P. Účastníci spolu nevedou společnou domácnost a každý z nich užívá část domu. Společně se žalobkyní bydlí v jí užívané části i její matka (pro níž na nemovitosti vázne věcné břemeno bydlení) a dcera s rodinou. Dům je značně zanedbaný, neudržovaný a podle statika vyžaduje rozsáhlé stavební úpravy. Zatímco žalovaný žádné opravy a údržbu domu neprováděl, žalobkyně započala v jí užívané části domu se stavebními úpravami a budováním půdní vestavby. Učinila tak bez stavebního povolení. Na základě podání žalovaného vyzval pak stavební úřad účastníky k předložení žádosti o dodatečné povolení stavby. Žalovaný vyjádřil souhlas pouze s některými z žalobkyní zamýšlených či prováděných prací, a žalobkyně se proto domáhá rozhodnutí, které by nahradilo souhlas žalovaného s podáním žádosti o příslušná povolení. Soud prvního stupně vyšel z § 139 odst. 2 a § 145 odst. 2 občanského zákoníku ( obč. zák. ). Při svém rozhodování se zabýval řešením dvou otázek. Jednak zda bylo nutné předmětné stavební práce provádět, jednak zda jejich realizace není v rozporu s právem žalovaného na nerušený výkon jeho užívacích práv k domu. K první otázce zaujal jednoznačné stanovisko, že předmětný dům vyžaduje nejen stavební práce, rekonstrukce a opravy, které již byly započaty, jež jsou předmětem tohoto řízení, ale bude zřejmě nutno provádět i další práce nad tento rámec, a že je věcí stavebního úřadu, aby byly provedeny v souladu s technickými předpisy. K druhé otázce mimo jiné konstatoval, že žalovaný tu část domu, kde byly prováděny stavební práce, neužíval a žádný relevantní důvod svého nesouhlasu s těmito pracemi neuvedl. Měl za to, že nesouhlas žalovaného je motivován skutečností, že účastníci, ač manželé, spolu nežijí a nemají spolu dobré vztahy, a dále že stavební práce na domě nemohou žádným způsobem ohrozit či omezit výkon jeho spoluvlastnického práva. Soud uzavřel, že žalovaný v rozporu s dobrými mravy znemožňuje žalobkyni život v bytových podmínkách odpovídajících současnému standardu. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalovaného shora označeným rozsudkem ve výroku I. potvrdil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně o věci samé, ve výroku II. změnil výrok III. rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení a ve výroku III. rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Vyšel z týchž skutkových zjištění jako soud prvního stupně. Neztotožnil se však zcela s jeho právním závěrem, neboť § 139 odst. 2 obč. zák. podle jeho názoru na SJM nedopadá. V daném případě je třeba aplikovat pouze § 145 odst. 2 obč. zák. Odvolací soud podobně jako soud prvního stupně konstatoval, že žalobkyní již realizované stavební úpravy domu byly učiněny ve prospěch společného majetku a směřovaly nejen ke zlepšení kvality bydlení a účelnému užívání předmětného domu, ale i k jeho zachování a zvýšení jeho hodnoty. Další stavební úpravy domu zamýšlené žalobkyní povedou ke stejnému cíli. Uzavřel, že po žalovaném lze spravedlivě požadovat, aby realizaci stavebních prací umožnil, a že je na místě nahrazení jeho souhlasu se stavebními pracemi ve smyslu § 145 odst. 2 obč. zák. Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost opřel o § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu ( o. s. ř. ) a v němž uplatnil dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Má za to, že zásadní právní význam napadeného rozsudku zakládají tyto otázky: 1) zda žalobkyně k samotnému podání žádosti o dodatečné povolení stavebních úprav, k předložení žádosti na stavební úřad k zahájení stavebního řízení potřebuje souhlas žalovaného, a 2) zda žalobkyni za situace, kdy sama bez souhlasu žalovaného započala a provedla stavební úpravy vyžadující stavební povolení, a bez tohoto povolení se domáhala žalobou udělení souhlasu k podání žádosti o jejich dodatečné povolení, lze poskytnout soudní ochranu udělením souhlasu, když na počátku je porušení zákona žalobkyní, která půdní vestavbou neřeší svoji bytovou potřebu, ale bydlení pro dceru, a zda udělení takového souhlasu není v rozporu s § 3 obč. zák. Odvolací soud podle jeho názoru skutečnost, že to byla žalobkyně, která před podáním žaloby i v průběhu řízení započala a prováděla stavební úpravy, aniž k nim měla stavební povolení a jeho souhlas, pominul. Žalovaný se dále domnívá, že žaloba o nahrazení projevu vůle je podmíněna neochotou žalovaného projevit vůli určitého obsahu, ačkoliv je k projevu povinen, přičemž projev vůle může plynout z právního předpisu nebo ze smlouvy či z protiprávního chování. Dále má za to, že nedílnou součástí žaloby měla být projektová dokumentace stavebních úprav, které mají být provedeny, a pokud nebyla, je řízení stiženo vadou. Konečně žalovaný upozornil na to, že k podání žádosti o dodatečné povolení některých stavebních úprav, a to zřízení schodiště do podkroví a půdního prostoru a zhotovení pokoje z bývalé komory a části chléva, již souhlas udělil, a pravomoc k rozhodnutí je tak již na straně stavebního úřadu. S ohledem na uvedené navrhl, aby byl rozsudek odvolacího soudu zrušen a aby mu byla věc vrácena k dalšímu řízení. Žalobkyně ve vyjádření k dovolání namítla, že dovolání je nepřípustné, jelikož žalovaný neuvádí argumenty na podporu svého tvrzení o existenci zásadního právního významu napadeného rozsudku. Odkázala na odůvodnění rozsudků soudů obou stupňů a má za to, že soudy se s argumentací žalovaného náležitě vypořádaly. Podle přechodného ustanovení čl. II. bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým byl s účinností od 1. 7. 2009 změněn občanský soudní řád, platí, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení § 243c odst. 2 tím není dotčeno. Nejvyšší soud proto při projednání dovolání postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009. Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněnou a řádně zastoupenou osobou, dospěl k závěru, že dovolání je podle § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř. přípustné, protože napadený rozsudek má po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud proto rozsudek přezkoumal, jsa přitom podle § 242 odst. 2 o. s. ř. vázán dovolacími důvody, a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné. Z napadeného rozsudku činí rozhodnutí zásadního právního významu otázka, zda se manžel, který chce provést úpravy (či opravy) domu v SJM, s nimiž druhý manžel nesouhlasí, může v soudním řízení domáhat nahrazení souhlasu druhého spoluvlastníka s podáním žádosti o vydání stavebního povolení; tuto otázku dosud dovolací soud neřešil. Obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný (§ 145 odst. 2 obč. zák.). V občanském zákoníku však není výslovně stanoveno oprávnění soudu řešit neshody mezi manželi při správě společného majetku. Dříve je upravoval § 146 obč. zák., avšak zákon č. 91/1998 Sb. tuto úpravu vypustil. Vzhledem k tomu, že v důvodové zprávě k zákonu nebylo o této změně nic uvedeno, není zřejmé, zda zrušení uvedeného oprávnění bylo záměrné. Nejvyšší soud uvedl v usnesení ze dne 28. července 2005, sp. zn. 22 Cdo 2263/2004 (uveřejněném stejně jako další uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na internetových stránkách www.nsoud.cz), že je stále použitelné i R 42/1964 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze kterého se podává: Správa jmění patřícího do bezpodílového spoluvlastnictví manželů představuje nepochybně hospodaření společným majetkem, které směřuje k využití společného jmění podle účelu, kterému ta či ona součást společného jmění má sloužit. Hospodaření zahrnuje v sobě také nakládání se společným majetkem. Poněvadž podle § 144 cit. zák. oba manželé užívají společné věci v bezpodílovém spoluvlastnictví a jednou z hlavních zásad majetkového práva manželského je úplná rovnoprávnost manželů v manželských vztazích, je třeba právo užívání přiznat oběma manželům stejně k celé věci, když také účel manželství předpokládá, že manželé cestou dohody si sami upraví vhodný způsob užívání, který by oběma nejlépe vyhovoval. Pakliže by se v určitém případě o užívání nedohodli, má kterýkoliv z nich možnost obrátit se na soud se žádostí o rozhodnutí (k tomu viz též § 20 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů). (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2009, sp. zn. 22 Cdo 4414/2007). Uvedené platí i pro řešení jiných neshod ohledně hospodaření se společným majetkem. Obdobný názor zastává i odborná literatura, která oprávnění soudu řešit neshody manželů o hospodaření se společným majetkem dovozuje z práva na soudní ochranu zakotveného v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, v občanském zákoníku provedeného ustanovením § 4 ( Radvanová S. , Zuklínová M. , Kurs občanského práva: Instituty rodinného práva, C. H. Beck, 1999, s. 52, pozn. 135; Dvořák J., Spáčil J. , Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře, 3. vydání, Wolters Kluwer, 2011, s. 129). Lze uzavřít, že manžel, který chce provést úpravy (či opravy) domu v SJM, jež nelze podřadit pod obvyklou správu majetku, se v případě nesouhlasu druhého manžela může domáhat, aby rozhodl soud. Pokud se pak týká otázky, zda se takto lze domáhat nahrazení souhlasu druhého manžela s podáním žádosti o vydání stavebního povolení, je možno poukázat na rozsudek ze dne 27. února 2008, sp. zn. 22 Cdo 2918/2005, v němž Nejvyšší soud ve vztahu k podílovému spoluvlastnictví označil za nesprávně formulovaný žalobní návrh, aby byl nahrazen souhlas žalovaného k podání žádosti o vydání stavebního povolení ke změně stavby a o změnu užívání. Podobně v usnesení ze dne 26. ledna 2012, sp. zn. 22 Cdo 874/2010, uvedl, že hospodařením se společnou věcí je v daném případě rozhodnutí většinových spoluvlastníků o zamýšlené změně části nemovitosti spočívající ve změně prostor bytových na nebytové a nikoliv předložení projektové dokumentace stavebnímu úřadu. To může představovat toliko vyjádření stanoviska vycházejícího z předchozího rozhodnutí o hospodaření se společnou věcí, nikoliv však samotné hospodaření se společnou věcí, tím spíše důležitou změnu společné věci. Podstatou rozhodování soudu o hospodaření se společnou věcí je totiž úprava soukromoprávního vztahu mezi manžely. Na této úpravě je pak závislé případné rozhodování stavebního úřadu, nikoliv naopak [srov. § 105 odst. 1 a § 110 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)]. Výrok soudního rozhodnutí proto musí upravit soukromoprávní vztah, a nikoliv řešit otázky stavebního práva. Není ani třeba, aby ohlašovatelem stavby či žadatelem o její povolení byli oba manželé spoluvlastníci. Je-li jím jen jeden z nich, ze stavebního zákona [srov. opět § 105 odst. 1 a § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona] vyplývá toliko požadavek, aby měl k provedení stavby soukromoprávní oprávnění. Pokud tedy soudy žalobkyni udělily za žalovaného souhlas k podání žádosti o stavební povolení, spočívá jejich rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci. Lze dodat, že k řešení neshody mezi manžely o stavebních úpravách domu není ani nezbytné, aby soud nahrazoval souhlas druhého manžela s úpravami. Věci přiměřenější je, založí-li soud přímo právo žalujícího manžela stavební úpravy provést. Žalovaný dále namítl, že nedílnou součástí žaloby měla být projektová dokumentace stavebních úprav, které mají být provedeny. I otázka touto námitkou nastolená činí z napadeného rozsudku rozhodnutí zásadního právního významu, a zakládá tudíž přípustnost dovolání. Námitka žalovaného je důvodná. Stavební úpravy lze obvykle provést různými způsoby a v různých podobách. Rozdíly mohou mít vliv např. na životnost stavby, na cenu úprav, na výsledný vzhled stavby, na její užitnou hodnotu atd. Žalovaný by proto měl mít možnost vyjádřit se k úpravám dostatečně specifikovaným. Teprve dostatečný popis úprav přitom vymezuje neshodu o hospodaření se společnou věcí. V daném případě ovšem soudy rozhodly i o úpravách popsaných příliš obecně, a tedy nedostatečně (např. provedení půdní vestavby , zhotovení kotelny v prostorách bývalého chléva nebo zhotovení dělících protipožárních příček v půdním prostoru objektu ). I v tomto ohledu spočívají jejich rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci. Specifikaci stavebních úprav lze provést zejména projektovou dokumentací (předloženou před rozhodnutím, nikoliv po něm). Úpravy ovšem mohou být popsatelné i bez projektové dokumentace (v daném případě např. zazdění otvoru v dělící stěně 30 cm mezi chlévy ; specifikovány by ovšem měly být chlévy). Vše závisí na tom, jak široká je variabilita provedení úprav. Poslední námitka žalovaného, která zakládá přípustnost a zároveň důvodnost dovolání, spočívá v poukazu na to, že s některými stavebními úpravami již souhlas vyslovil, a to písemně ještě před zahájením řízení. Tuto skutečnost uvedly ve svých rozsudcích i nalézací soudy. Je-li tomu tak, pak zde ovšem nemusela být neshoda, na jejímž základě by bylo možné rozhodovat. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. listopadu 2005 sp. zn. 22 Cdo 2649/2005 vyložil (ve vztahu k podílovému spoluvlastnictví): Pokud by žalovaná projevila takový souhlas kvalifikovaně, pak nebylo namístě, aby soudy obou stupňů rozhodovaly o neshodě spoluvlastníků (nahrazení vůle žalované), ale pouze o plnění z dohody uzavřené podle § 139 odst. 2 obč. zák. (tj. o povinnosti žalované strpět výkon odsouhlaseného práva stavby spoluvlastníkem). Žalobce takové tvrzení uplatnil a uplatňuje je i v dovolání. Přitom z rozhodnutí odvolacího soudu je zřejmé, že ten se blíže otázkou existence souhlasu žalované písemně vyjádřeného v listině datované 24. 5. 1996 a jeho právním významem z hlediska § 139 odst. 2 obč. zák. ani významem jejího pozdějšího nesouhlasu (odvoláním souhlasu) blíže nezabýval. Tyto závěry dopadají obdobně i na daný případ. Nalézací soudy se měly blíže zabývat tím, s kterými úpravami a jak vyslovil žalovaný souhlas, ohledně kterých úprav a jak souhlas odvolal a jaký měl souhlas a jeho odvolání právní význam; teprve po tom by mohly řádně posoudit, zda mezi účastníky existuje neshoda, kterou je třeba řešit rozhodnutím soudu. Žalovaný též namítl, že soudy pominuly skutečnosti, které nárok žalobkyně diskvalifikují z hlediska dobrých mravů. Konkrétně měl na mysli skutečnost, že žalobkyně se stavebními úpravami již započala, aniž vyčkala jeho souhlasu a souhlasu stavebního úřadu, a dále skutečnost, že stavební úpravy mají řešit bytovou potřebu nikoliv její, nýbrž její dcery. Tato námitka ovšem přípustnost dovolání nezakládá. Rozhodnutí, jak vyřešit neshodu mezi manželi o stavebních úpravách, je totiž věcí uvážení nalézacích soudů, které lze v řízení o dovolání jakožto mimořádném opravném prostředku přezkoumat jen v případě zjevné nepřiměřenosti nebo neúplnosti. Z tohoto pohledu uvážení nalézacích soudů v daném případě obstojí. Soudy se s žalovaným uvedenými skutečnostmi implicite vypořádaly, když za významnější považovaly skutečnosti jiné a rozpor s dobrými mravy naopak spatřovaly na jeho straně. V tom lze odkázat na jejich dostatečně podrobná odůvodnění (str. 5 rozsudku soudu prvního stupně a s. 6 a 7 rozsudku soudu odvolacího), z nichž lze zvláště upozornit např. na závěr, že žalovaný neuvedl žádný relevantní důvod svého nesouhlasu, že svá stanoviska k úpravám měnil nebo že žalobkyni neumožňuje život v podmínkách odpovídajících současnému standardu. Možno dodat, že z odůvodnění nalézacích soudů vyplývá zjištění jisté naléhavosti již provedených úprav, která může, spolu s dalšími okolnostmi, převážit nad okolností, že žalobkyně postupovala bez souhlasu žalovaného a stavebního úřadu. Nutno ovšem připomenout, že úvaha nalézacích soudů byla poněkud předčasná, jelikož stavební úpravy dosud nebyly dostatečně specifikovány. Z výše uvedených důvodů dovolací soud rozsudky obou nalézacích soudů podle § 243b odst. 2 a 3 o. s. ř. zrušil a podle § 243b odst. 3 věta první o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm bude soud prvního stupně, případně pak i soud odvolací, podle § 226 odst. 1 a § 243d odst. 1 o. s. ř. vázán zde vyslovenými názory soudu dovolacího. Pokud žalobkyně v dalším řízení upraví žalobní návrh, bude třeba posoudit, zda jde či nejde o změnu žaloby, a podle toho dále postupovat.

http://docplayer.cz/461253-Fakulta-regionalniho-rozvoje-a-mezinarodnich-studii-posouzeni-hospodareni-a-dosahu-sluzeb-poskytovanych-neziskovou-organizaci-pro-verejnost.html

⭐Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Posouzení hospodaření a dosahu služeb poskytovaných neziskovou organizací pro veřejnost Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Posouzení hospodaření a dosahu služeb poskytovaných neziskovou organizací pro veřejnost Download "Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Posouzení hospodaření a dosahu služeb poskytovaných neziskovou organizací pro veřejnost" 1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Posouzení hospodaření a dosahu služeb poskytovaných neziskovou organizací pro veřejnost Bakalářská práce Autorka: Andrea Tomanová Vedoucí bakalářské práce: Soňa Váleková Brno 20152 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci Posouzení činnosti a hospodaření neziskové organizace. Případová studie: META, o.p.s. - společnost pro příležitosti mladých migrantů vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne Podpis3 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala Ing. Soně Válekové, za vedení této bakalářské práce. Za její připomínky, cenné rady, trpělivost a čas strávený konzultacemi se mnou. Dále bych chtěla poděkovat Zuzaně Vodňanské ředitelce META, o.p.s. a Lindě Tutterové finanční manažerce za přístup k potřebným informacím a následným konzultacím ohledně mé závěrečné práce.4 Abstrakt Tomanová, A. Posouzení hospodaření a dosahu služeb poskytovaných neziskovou organizací pro veřejnost. Bakalářská práce, Brno: Mendelova univerzita, 2015 Předmětem bakalářské práce je charakteristika neziskového sektoru. Následně posouzení hospodaření, činnosti a dosahu služeb neziskové organizace META, o.p.s., která se zaměřuje na podporu příležitostí mladých migrantů. V praktické části práce je popsána základní charakteristika společnosti META, následná finanční analýza ve zkráceném rozsahu, posouzení činnosti a dosahu společnosti. Dále jsou uvedeny zásadní projekty v rámci fungování organizace a jsou zhodnoceny výstupy jednotlivých projektů. Klíčová slova Neziskový sektor, obecně prospěšná společnost, finanční analýza Abstract Tomanová, A. Assesment of management and outreach services of non-profit organization to the public. Case study: META, o.p.s. society for Young Migrants. Bachelor s thesis, Brno: Mendel University, The subject of this thesis is to charakterize non-profit sector. Subsequently thesis assesses the management, operation and outreach services, non-profit organizations META, ops, which aims to promote opportunities for young migrants. The practical part describes the main characteristics of META, financial analysis, assessment activities and reach of the firm. Finally are radical project listed and outcomes of the projects evaluated. Key words Nonprofit sector, charitable society, financial analysis5 OBSAH 1 Úvod CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl práce Metodika NEZISKOVÝ SEKTOR Definice soukromého neziskového sektoru Neziskové organizace Druhy neziskových organizací Typy neziskových organizací Základní charakteristika vybraných neziskových organizací Financování neziskových organizací Fundraising META O.P.S Historie Charakteristika a struktura Základní charakteristika Vnitřní struktura společnosti Zaměstnanci Předmět činnosti Přehled činnosti Podmínky poskytovaných služeb Zdroje financování a následné výdaje společnosti Posouzení hospodaření neziskové organizace META, o.p.s. ve zjednodušeném rozsahu Vývoj bilanční sumy Vertikální a horizontální analýza rozvahy Vertikální analýza nákladů a výnosů za rok 2012 a Analýza rozdílových ukazatelů Výpočet poměrového ukazatele: ukazatel autarkie Posouzení dosahu služeb poskytovaných společností META, o.p.s. pro veřejnost Činnost organizace META, o.p.s. v za období Činnost organizace META, o.p.s. za období 2012 a Shrnutí činnosti organizace META, o.p.s Dobrovolníci poskytující služby pod záštitou společnosti META, o.p.s.. 476 4.7 Nejvýznamnější projekty společnosti META, o.p.s Projekt PIC Projekt cross-czech Projekt doučování češtiny pro děti - cizince na Praze INNO-VET Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci VYJÁDŘENÍ AUTORA A DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK: PŘÍLOHY... 627 1 Úvod Bakalářská práce je zaměřena na problematiku neziskového sektoru a v praktické části je práce cílena na posouzení dosahu služeb poskytovaných neziskovou společností pro veřejnost. Případová studie se zabývá konkrétní činností společnosti META, o.p.s., společnosti pro příležitosti mladých migrantů. Neziskový sektor je velmi důležitou součástí politického a ekonomického prostředí každé vyspělé země. Funkce a činnost neziskového sektoru je přímo závislá na dobrém prostředí, které poskytuje stát. Neziskový sektor zaujímá funkci mezi státním sektorem a trhem. Napomáhá ke správnému fungování vyspělého státu a zároveň rozšiřuje nabídku pracovního trhu došlo k rozsáhlé rekodifikaci soukromého práva a vešel v platnost Nový občanský zákoník. Změny se týkaly i neziskového sektoru. Téma jsem zvolila zejména kvůli faktu, že téma migrace a s ním spojených problémů zapojení se cizinců do společnosti země s odlišným mateřským jazykem je v současné době velmi diskutované. Jazyková bariéra je velkou překážkou zejména pro děti a mladistvé přistěhovalců, kteří se neumí zdaleka tak přizpůsobit odlišnému nastavení vzdělávacího systému. Migranti jsou často vystavování nepříjemnému tlaku z okolí a často i diskriminaci ve vzdělávacích zařízeních nebo na pracovních pozicích, které zastávají. V souvislosti s touto problematikou mne zajímalo, zda na území České republiky funguje nestátní iniciativa pro inkluzi migrantů do české společnosti. Zaujala mne společnost pro podporu mladých migrantů, META, o.p.s., na jejichž téma jsem se rozhodla zpracovat bakalářskou práci.8 2. CÍL PRÁCE A METODIKA 2.1. Cíl práce Cílem práce je základní charakteristika neziskového sektoru. Zpracování hospodaření a dosahu činnosti neziskové organizace META, o.p.s. Práce byla zpracována na základě finanční analýzy vybraných ukazatelů v omezeném rozsahu v závislosti na činnosti organizace. Dílčím cílem posouzení činnosti společnosti v časové řadě let a charakteristika vybraných projektů společnosti. Dále je také dílčím cílem posouzení náplně těchto projektů, plnění, výstupů a zhodnocení úspěšnosti projektů. 2.2 Metodika Bakalářská práce je zpracována na základě studia zdrojů poskytnutých společností META, o.p.s., jejich výročních zpráv, konzultací s finanční manažerkou, studia odborné literatury a internetových zdrojů, které jsou uvedeny v závěrečném přehledu. Práce je rozdělena do dvou částí na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na popis teorie neziskového sektoru, jednotlivých typů neziskových organizací, jejich novou úpravou dle Nového občanského zákoníku a metodami jejich financování Praktická část nejprve představuje společnost META, její právní formu, strukturu a celkové fungování. Dále je zpracováno posouzení hospodaření společnosti, prostřednictvím finanční analýzy ve zjednodušeném rozsahu v závislosti na dostupnosti poskytnutých dat. Zejména bylo využito ukazatelů bilančních sum, vertikální a horizontální analýzy rozvahy, vertikální analýzy nákladů a výnosů. Dále je zpracována analýza rozdílového ukazatele. Rozdílový ukazatel je získán jako rozdíl dvou absolutních ukazatelů. Takovýmto ukazatelem je mimo jiné i čistý pracovní kapitál. Výše čistého pracovního kapitálu je pro neziskové organizace významná, jelikož výše oběžného majetku zajišťuje plynulý chod organizace. Výše čistého pracovního kapitálu je indikátorem platební schopnosti podniku. Čím vyšší je hodnota čistého pracovního kapitálu, tím vyšší je likvidnost společnosti a schopnost společnosti plnit své závazky. Čistý pracovní kapitál je v praktické části zpracován dle vzorce (Kraftová, 2002): Čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva krátkodobé závazky.9 Dále je provedena analýza některých poměrových ukazatelů. Ukazatel autarkie značí míru soběstačnosti neziskové společnosti, jedná se o modifikovaný ukazatel rentability. Autarkii je možné hodnotit na dvou bázích. První možností je autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů. Druhá varianta je celková autarkie na bázi příjmů a výdajů. Jako ukazatel autarkie je využito analýzy celkové autarkie na bázi příjmů a výdajů dle vzorce (Kraftová, 2002): A CF = P y V e A CF = autarkie na příjmově výdajové bázi celkem P y = příjmy V e = výdaje Následně je v praktické části zpracováno posouzení dosahu aktivit neziskové organizace META, o.p.s. pro veřejnost. Na základě výročních zpráv je zpracována aktivita společnosti v jednotlivých letech. Výsledky jejich činnosti ve formě počtu podpořených osob a celkového rozsahu vzdělávacích, volnočasových a jiných aktivit. A výčet některých významných projektů, které jsou pro společnost META, o.p.s. důležité v rámci jejího fungování a celkového vývoje společnosti. Co se týče dalších použitých metod, bylo využito metod dedukce, analýzy a syntézy. V práci byla použita zejména deskriptivní metoda. Pro analýzu bilanční sumy, vertikální a horizontální analýzu rozvahy, nákladů a výnosů, analýzu ukazatelů autarkie, byly použity data z dostupných výročních zpráv za sledované období Dále bylo použito studia primárních a sekundárních zdrojů literatury.10 3 NEZISKOVÝ SEKTOR Neziskový sektor stojí na dvou základních principech. Prvním principem je právo sdružování, které je charakteristickým rysem každého demokratického státu. Druhým principem je princip dobrovolné práce. Díky právu na sdružování, se mohou skupiny lidí, kteří žijí na daném území organizovaně sdružovat a cílit svou aktivitu na společensky prospěšné aktivity, nebo se podílet na veřejné politice. Podstatou principu dobrovolné práce je práce vykonána dobrovolníkem bez nároku na odměnu a zcela nepovinně. Existence neziskových organizací je jistou formou účasti na státní moci, Neziskové organizace zároveň napomáhají státu naplňovat jeho poslání (Tetřevová, 2008). 3.1 Definice soukromého neziskového sektoru Soukromý neziskový sektor stojí mezi ziskovým tržním sektorem a neziskovým veřejným sektorem. Zaujímá tedy pozici mezi trhem a státem. Neziskový soukromý sektor je vymezen jako formální subjekt, jehož podstatou je vytváření přímého užitku, ne zisku. Do soukromého neziskového sektoru spadají instituce, které zajišťují služby v oblasti humanitní, kulturní, sociální, a environmentální (Frič, 2001). Konkrétní postavení soukromého neziskového sektoru a podrobné členění národního hospodářství znázorňuje obrázek 1. Obrázek 1: Konečná fáze členění národního hospodářství podle Pestroffa Zdroj: Rektořík. J. aj. Organizace neziskového sektoru, str. 1611 Přesto, že stát nabízí statky a služby pro obyvatele, existují problémy týkající se občanské aktivity a iniciativy. Právě z tohoto důvodu, je existence neziskového sektoru tolik potřebná. Organizace soukromého neziskového sektoru jsou velmi dobře vybaveny pro motivaci občanů, jelikož se vyznačují následujícími rysy: a. mají menší rozsah a proto lepší předpoklady poskytovat občanům služby b. jsou ovlivněny tržním prostředím a konkurenčním bojem c. mají možnost nabídnout lidem atraktivní pracovní prostředí d. propagují inovační aktivitu a organizují svou činnost pružným způsobem e. vytvářejí klima pro odpovědnost a motivují občany k řešení veřejných problémů (Duben, 1996). 3.2 Neziskové organizace Právní úprava České republiky neobsahuje definici neziskové organizace a samotný pojem neziskovosti je vnímán jako nepřesný. (Telec, 1998) V zásadě si však pod pojmem neziskové organizace představujeme organizaci, která nevytváří finanční užitek, nýbrž se orientuje na rozvoj sociálních, vzdělávacích, kulturních a jiných nemateriálních hodnot. I přes to, že neziskové organizace pro svou činnost potřebují finanční zdroje z veřejných rozpočtů, přispívají svou existencí ke snižování celkových výdajů státu a zároveň svou činností rozšiřují nabídku pracovních míst na trhu práce Druhy neziskových organizací V minulosti byly rozeznávány dvě skupiny neziskových organizací. a. Nestátní neziskové organizace kam spadají zájmová sdružení právnických osob, pokud nejsou zřízeny za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení, registrované církve a náboženské společnosti, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, politické strany a politická hnutí, veřejné školy a veřejné výzkumné organizace. b. Státní neziskové organizace kam patří například školské právnické osoby, státní fondy nebo příspěvkové organizace státu, krajů a obcí.12 Zákon o daních z příjmu se současnou účinností, již nevymezuje takto jmenovitý okruh neziskových organizací, - pouze definuje pojem tzv. veřejně prospěšný poplatník (Stejskal, 2014) Typy neziskových organizací Změny ve vymezení typů neziskových organizací přinesl Nový občanský zákoník (dále NOZ), který nabyl účinnosti od Změny, které nastaly, jsou uvedeny v následující tabulce 1. Z tabulky změn neziskových organizací v rámci nabytí účinnosti NOZ vyplývá, že politické strany a politická hnutí zůstaly s nabytím účinnosti NOZ v nezměněném stavu, stále se upravují dle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Taktéž církví a náboženských společností se netýkají v rámci NOZ žádné změny. Církve a náboženské spolky se stále řídí dle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a NS. Další změny jsou uvedeny u jednotlivých právních forem v následující kapitole. Tabulka 1: Zákony týkající se NO, zrušení v rámci NOZ Název právní normy Původní úprava právní Nová právní úprava Občanské sdružení Zákon č. 83/1990 Sb., Zákon č. 89/2012 Sb., o sdružování občanů občanského zákoníku/ Nově spolek Obecně prospěšná spol. Zákon č. 248/1995 Sb., Zákon byl zrušen bez náhrady o obecně prospěšných společnostech Zájmová sdružení Zákon č. 40/1964 Sb., Příslušná paragraf byl zrušen občanského zákoníku bez náhrady Zdroj: Stejskal, J. Ekonomika neziskového sektoru13 3.2.3 Základní charakteristika vybraných neziskových organizací Spolky Nový občanský zákoník ruší zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů a zcela jej nahrazuje svou vlastní právní úpravou. S datem nabytí účinnosti NOZ se tedy od z občanských sdružení ex lege stanou spolky a z organizačních jednotek spolky pobočné. Na občanská sdružení, která vznikla do je s nabytím účinnosti NOZ automaticky pohlíženo jako na spolky. Tato skutečnost však v zásadě nemá vliv na jejich další existenci. Občanská sdružení jako právnické osoby nezanikají, pouze se změní jejich právní označení. Zůstává jim identifikační číslo, název, sídlo a všechna práva a povinnosti plynoucí z již uzavřených smluv. Občanská sdružení jsou povinována řídit se právní úpravou spolků plynoucí z NOZ a to s účinností od (ANNOJMK, 2014). Současnou právní úpravu spolků obsahují tedy ustanovení NOZ. Tyto ustanovené lze rozdělit na kogentní a dispozitivní. Od kogentních ustanovení se nelze odchýlit, ustanovení dispozitivní platí, pokud spolek neurčí jinak. Přehled základních kogentních ustanovení spolku je popsán v tabulce 2 (Hájková, 2013). Tabulka 2: Základní kogentní ustanovení spolku založení spolku vznik spolku zrušení spolku zánik spolku 3 osoby společný zájem jako motivace se spolčit shoda osob na obsahu stanov název musí obsahovat: spolek, zapsaný spolek nebo pouze z.s. účel a činnost v souladu s 145 soulad stanov s ustanovením 215 o dobrovolnosti spolčování zápis do veřejného rejstříku dle ustanovení 168 a násl. NOZ a dle ustanoveních zvláštních 268 a násl. NOZ výmazem z veřejného rejstříku na návrh likvidátora Zdroj: Hájková, J. Teoretické minimum k úpravě poměrů občanských sdružení od účinnosti nového občanského zákoníku14 Obecně prospěšné společnosti Zákon č 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech je dalším zákonem, které NOZ ruší. Od již tedy nemohou o.p.s. vznikat. Zákonodárce se rozhodl do společností, které vznikly do nezasahovat. Tudíž se všechny obecně prospěšné společnosti vzniklé do budou i nadále řídit zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a nepodléhají žádné změně. Velmi podobnou právní formou NNO jsou nově vzniklé ústavy, které upravuje 402 a násl. NOZ. Ústavy jsou založeny v zásadě na stejném principu jako obecně prospěšné společnosti, jejich úprava je však o něco volnější (ANNOJMK, 2013) Ústavy Ústavy jsou od nově vzniklou právní formou NO a v mnoha ohledech mohou nahradit obecně prospěšné společnosti, které s nabytím účinnosti NOZ již nemohou nadále vznikat. Právní úprava ústavů je totiž v mnoha prvcích podobná s nynější úpravou obecně prospěšných společností. Ústav je v zákoně vymezen jako právnická osoba, která je ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní majetkové složky. Ústavy provozují činnost, která je dostupná každému jedinci rovnocenně, za podmínek, které jsou předem stanoveny dle hlavní činnosti. Zákon připouští i provozování činnosti vedlejší, která však nesmí omezovat činnost hlavní a jejichž zisk musí být využit pouze ve prospěch hlavní činnosti. Rozlišujeme soukromoprávní a veřejnoprávní ústavy. Ústav vzniká zápisem do veřejného rejstříku a to zakládací listinou, která musí obsahovat základní identifikační znaky ústavu, vymezení předmětu jeho činnosti, výši vkladu a jeho formu a v neposlední řadě jména prvních členů (Stejskal, 2014) Nadace a nadační fondy Nadace a nadační fondy upravuje zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. Dle 18 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku. Nadace nebo nadační fond je účelovým sdružením majetku a zřizuje se podle výše zmíněného zvláštního zákona pro dosahování obecně prospěšných cílů. Na nadace a nadační fondy je pohlíženo jako na osobu právnickou. Činnost nadace nebo nadačního fondu se zaměřuje na ochranu lidských práv,15 rozvoj duchovních hodnot, rozvoj vědy, vzdělání, sportu, tělovýchovy, ochranu kulturních památek a tradic. Společnost, která je nadací nebo nadačním fondem, má povinnost toto označení uvádět přímo ve svém názvu. Zřizovatelem nadace může být jakákoliv fyzická nebo právnická osoba. Nadace je zřizována vkladem nadačního jmění. Povinná minimální výše tohoto jmění je stanovena na Kč. Nadační jmění může být tvořeno i nepeněžním majetkem nebo cennými papíry. Vznik nadace je podmíněn registrací u příslušného okresního rejstříkového soudu, který je pověřen vedením obchodního rejstříku. Prostředky plynoucí z nadace jsou účelové vázány, tzn.: že finanční prostředky, které nadace nebo nadační fond poskytuje, podléhají kontrole správnosti a účelovosti použití (Růžičková, 2011) Církve, náboženské společnosti a církevní právnické osoby Církve, náboženské společnosti a církevní právnické osoby upravuje zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, který upravuje jejich postavení v návaznosti na Listinu základních práv a svobod. V zákoně je vymezena působnost Ministerstva kultury České republiky (dále MK ČR) ve věcech CNS. Církev a náboženské společnosti jsou definovány jako dobrovolná společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, které jsou založené za účelem vyznání dané náboženské víry a s tím spojených shromažďování a duchovních služeb. Registrace církve nebo náboženské společnosti je podmíněna žádostí na MK ČR. V žádosti musí byt uvedena základní charakteristika společnosti, jejího učení a poslání. Dále je potřeba dodat zápis o založení církve či náboženské společnosti na území ČR a 300 podpisů zletilých občanů ČR nebo cizinců s trvalým pobytem v ČR hlásících se se k dané církvi či náboženské společnosti v originále. Návrh na tuto registraci podávají ministerstvu nejméně tři fyzické osoby, které jsou plnoleté, mají způsobilost k právním úkonům a jsou občany ČR nebo cizinci s trvalým pobytem v ČR. Pokud bude návrh na registraci splňovat všechny náležitosti dané zákonem a pokud bude činnost církve v souladu s jejím základním dokumentem a s podmínkami stanovenými zákonem, pak ji MK ČR registruje (Svoboda, 2007).16 Politické strany a politická hnutí Jsou právně upravovány zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích. Prostřednictví tohoto zákona se mohou občané účastnit politického dění ve společnosti. Politické strany a hnutí podléhají registraci na úřadu ministerstva vnitra. Strany a hnutí nemohou vyvíjet podnikatelskou činnost, ale mohou založit některou z typů obchodních společností v oborech, které jsou dány zákonem. Na politickou stranu a hnutí je z právního hlediska pohlíženo jako na právnické osoby, které odpovídají za své závazky celým svým majetkem. Jednotliví členové však za závazky strany neručí a nejsou za ně zodpovědní. Členové politické strany nebo hnutí musí být vždy starší 18 let (Růžičková, 2011) Financování neziskových organizací Klíčovou otázkou fungování každé neziskové organizace, je výše finančních prostředků. Naplnění poslání organizace je přímo závislé na těchto finančních zdrojích, proto musí každá organizace dlouhodobě pracovat na strategii, která zajistí stálý přísun financí Druhy financování Financování neziskových zdrojů lze v zásadě rozdělit na financování z veřejných zdrojů a financování z neveřejných zdrojů (Boukal, Vávrová, 2007): a. Financování z veřejných zdrojů - financování veřejné zajišťují instituce státní správy a samosprávy a je poskytováno v rámci státní dotační politiky. Finanční prostředky z veřejné správy a samosprávy lze získat prostřednictvím dotace, grantu nebo v rámci veřejného výběrového řízení. K získání dotace či grantu, je nezisková organizace povinována vypracovat žádost a projekt. V případě zapojení se do veřejného výběrového řízení zpracuje nezisková organizace pouze projekt, na jehož základě může bát organice vybrána. b. Financování z neveřejných zdrojů - financování z neveřejných zdrojů poskytují individuální dárci, tuzemské a zahraniční nadace a firmy (Šedivý, Medlíková, 2012).17 1. Individuální dárci - Pro podrobnější popis individuálního dárcovství je použita dárcovská pyramida na obrázku 2. Šipky vlevo znázorňují, kudy dárci do pyramidy vstupují. Dárci následně postupují pyramidou zdola přes první dar, opakované dary, pravidelné dárcovství, významné dárce a závěť. Postup pyramidou každého jednotlivého dárce je stimulován aktivitou dané organizace. Záleží na systému péče o dárce a motivací ze strany neziskové organizace. Co se fundraisingových metod týče, měli se používat jednak pro samotný vstup do pyramidy ale také pro posouvání jedinců v dárcovské pyramidě (Machálek, Nesrstová, 2011). Obrázek 2: Dárcovská pyramida Zdroj: Machálek, P., Nesrstová, J.: Základy fundraisingu a projektového managementu, Masarykova univerzita Brno, Nadace: Neziskové organizace žádají o finanční příspěvek od nadací a nadačních fondů, které slouží jako přerozdělovač získaných zdrojů. Jedná se v zásadě o proces podobný výběrovému řízení na veřejné dotační služby. Nadace a nadační fondy si dle oblasti svého zájmu a předem stanovených kritérií vybírají podporované projekty (Polcarová). 3. Firemní dárci: třetím nejvýznamnějším zdrojem financování neziskových organizací jsou firemní dárci, které lze rozdělit do dvou podskupin: Malé a střední podniky, velké podniky a korporace. A to proto, že schvalování darů v malých a středních podnicích je diametrálně odlišné od schvalování daru v korporaci nebo velké firmě. U malých a středních podniků se uplatňují18 podobné metody fundraisingu jako u individuálních dárců. U ovlivňování velkých podniků a korporací bude pro získání daru potřeba zpracovat projekt, kompletní prezentaci projektu a informační materiály. Firemní fundraising je konkrétně v České republice na vysoké úrovni. Součástí všech velkých firem je podpora neziskového sektoru (Šedivý, Medlíková, 2012). Dalšími možnostmi financování neziskové organizace jsou příjmy z vlastní činnosti neboli samofinancování, daňová a poplatková zvýhodnění, příjmy dosažené z loterií a her, různé členské příspěvky (Boukal, Vávrová, 2007) Fundraising Přesná definice slova fundraising není stanovena. Fundraising je složeninou dvou anglických výrazů: fund, což znamená zásoba, rezerva a to raise, opatřit, zřídit. Samotný pojem fundraising můžeme tedy chápat jako činnost, která je systematická a jejímž výsledkem je získávání finančních prostředků pro fungování organizace či jednotlivce. Na pojem fundraisingu, lze však pohlížet i zcela odlišně a to jako na vědu, která se zabývá skutečností, jak zaujmout druhé, motivovat je k dobrým skutkům a přesvědčit je, aby mimo finančních prostředků darovali i svůj čas a zájem. Fundraising je proces, ve kterém organizace získává dárce, kteří se finančně i materiálně podílí na její činnosti (Šobáňová, 2010) Ukotvení fundraisingu v českém prostředí Ač se může zdát, že fundraising je novodobým a moderním způsobem získávání finančních prostředků, v českém prostředí se vyskytuje již dlouho. S fundraisingem úzce souvisí pojem filantropie, tzn.: dobrovolná činnost za účelem dosažení vyšší kvality života jednotlivce či společnosti. Fundraising a filantropie nejsou spojeny pouze s finančními prostředky. Fundraising a filantropie jsou především o vztahu mezi tím, kdo dar poskytuje a tím, kdo dar přijímá. Filantropie má v českém jazyce několik ekvivalentů jako dobročinnost, láska k bližnímu či lidumilství. Fenomén dárcovství a filantropie je hluboce zakořeněn v principech lidského chování a fundraising je metodou stimulace těchto principů (Hloušek, Hloušková, 2011).19 Základní členění fundraisingu a. Fundraising pro přežití - V zásadě se jedná o krizový finanční management. Je potřeba nejprve určit příčin vzniklé krize a poté je prezentovat veřejnosti. b. Fundraising k rozšíření a rozvoji neziskové organizace - jeho úspěšnost je založena na srozumitelném a dostatečně odborně formulovaném poslání projektu rozvoje c. Fundraising k omezení závislosti neziskového organizace na podporovatelích d. Fundraising k budování podpory - slouží k zajištění stálé podpory a je významný především u individuálních dárců. e. Fundraising k vytvoření udržitelné neziskové organizace - je potřeba zajistit stálý a diverzifikovaný okruh podporovatelů neziskové organizace. (Boukal, 2013) Druhy fundraisingových strategií Následující podkapitola se zaměřuje na charakteristiku jednotlivých druhů fundraisingových strategií. Zabývá se tím, kdy a v jakých situacích používáme kterou strategii. a. Agresivní růstově orientovaná strategie - tuto strategii může nezisková organizace volit v případě, že její silné stránky odpovídají příležitostem, které nabízí okolí. Teorie je někdy označována jako SO (strenghts and opportunities) nebo také max-max b. Diverzifikační strategie - strategii může nezisková organizace použít tehdy, když její silné stránky ohrožuje nepřízeň okolí. Základem strategie je minimalizovat ohrožení a maximalizovat silné stránky organizace. Někdy je označována taktéž jako WT (weakness and threats) nebo min-min c. Turnaround strategie - tato strategie je vhodná v případě, že okolí nabízí dostatek příležitostí ale nezisková organizace má velké množství slabých stránek. Organizace musí slabé stránky nejprve pojmenovat a minimalizovat, aby po té mohla využít existujících příležitostí. Strategie je označována jako OW (opportunities and weaknesses) či max-min d. Obranná strategie - se doporučuje tehdy, pokud u neziskové organizace převažují slabé stránky a navíc je organizace ohrožována okolím. Organizace musí minimalizovat své slabé stránky i hrozby okolí. V krajním případě hrozí zánik20 organizace. Strategie je označována také jako WT (weaknesses and threats) nebo min-min Zásady fundraisingu Dle Boukala (2013) úspěšný fundraising vyžaduje dodržování těchto zásad: a. Zásada komplexnosti - dárce i obdarovávaná nezisková organizace musí být přesvědčeni o správnosti svého konání. Zásada komplexnosti je především o budování vztahu mezi dávajícím a obdarovaným, fundraising je především o lidech b. Zásada začlenění - fundraiser musí být obeznámen s tím, proč fundraising probíhá a do jakého kontextu je začleněn c. Zásada aktivity - funkce fundraisera si žádá neustálou iniciativu, je potřeba zkoušet nejrůznější metody k motivaci okolí a tím podporovat danou organizaci. Předpokladem pro naplnění zásady aktivity je samotná osobnost fundraisera, která musí být zdravě extrovertní a asertivní d. Zásada strategičnosti - fundraising je součástí komplexního celku strategického řízení neziskové organizace. Filozofie zdrojového pokrytí musí být ucelená e. Zásada vzdělávání okolí - úspěch funraisingu je závislý na komunikaci s okolím a průběžné osvětě poslání a obsahu činnosti dané neziskové organizace f. Zásada pravdivosti - je nutné vytvoření komplexní transparentnosti fungování neziskové organizace. g. Zásada optimismu - důležité je průběžné pozitivní myšlení, které ovlivňuje každého jedince při jednání a vystupování na veřejnosti. h. Zásada výsledku - v neposlední řadě je důležitou informací porovnání výše shromážděných výsledků konkrétní fundraisingové metody a náklady na její použití. (Boukal, 2013) Dobrovolnictví Otázka dobrovolnictví je pro neziskové organizace zásadní. Úzce souvisí s výše zmíněnými tématy fundraisingu, filantropie apod. Získávání jedinců, kteří jsou ochotni věnovat svůj čas a energii zcela zdarma bez nároku na finanční odměnu je pro neziskové organizace přínosné z následujících důvodů.21 Přínosy dobrovolnictví pro neziskové organizace: a. Pracovní síla - dobrovolníci vytvářejí hodnotu NNO bez nároku na peněžní odměnu, činí tak dobrovolně a nenuceně. V současné době se však můžeme setkat s tím, že jsou i dobrovolníci finančně ohodnoceni, avšak v zásadě pouze velmi symbolickou cenou. Zároveň je potřeba mít v NNO pozici koordinátora dobrovolníků, který je často placeným stálým zaměstnancem. b. Image, dobré jméno - dobrovolnictví je zároveň jistou formou propagace. Fakt, že lidé věnují svůj čas a energii dobrovolnictví v dané organizaci, svědčí to o jejím dobrém fungování. c. Kontakty - dobrovolníci šíří informace s povědomí o organizaci, prezentují ji a propagují organizaci na veřejnosti i v soukromí. d. Pozitivní motivace a nadšení - dobrovolníci mohou přinášet, elán, nový pohled na věci či inovativní nápady na řešení (Šobáňová, 2010)22 4 META O.P.S. META o.p.s. je neziskovou organizací, jejímž hlavním posláním je podílet se na zkvalitňování podmínek pro rovné příležitosti migrantů. Působí především v oblasti edukace, která je nezbytnou podmínkou pro začleňování se do společnosti. 4.1 Historie Zakladatelkami společnosti jsou Tereza Günterová, Linda Tutterová a Zuzana Vodňanská. Ty se rozhodly na základě svých zkušeností a dlouholeté praxe založit obecně prospěšnou společnost, která by byla nápomocná mladým migrantům a usnadnila jim další rozvoj a působení v České republice. Jelikož postavení migrantů v české společnosti je velmi specifické a častokrát problematické z důvodu jazykových a kulturních bariér, vznikla potřeba realizace poradenského centra, kde by se tyto osoby mohly sdružovat. Následně byla založena společnost META, a to registrací u Ministerstva vnitra ČR v roce Od je tedy vedena v rejstříku obecně prospěšných organizací a to u Městského soudu Praha, prakticky tedy funguje až od roku 2006, kdy organizace získala finanční podporu ze strany Evropského sociálního fondu. Získané finance byly použity na podporu projektu s názvem Poradenské a informační centrum pro mladé migranty. Projekt byl podpořen po dobu dvou let a měl zajistit provoz informačního centra a zároveň vzniklé poradenské centrum ukotvit jako základní jednotku společnosti META. Projekt byl velmi úspěšný. V dalších letech došlo k rozvoji METY, postupně se rozšiřovala pole její působnosti a v současné době se zaměřuje jak na edukaci a migrantů a následnou pomoc s uplatněním se na trhu práce, tak i na edukaci pedagogických pracovníků a realizuje mnoho vzdělávacích aktivit po celé České republice.23 4.2 Charakteristika a struktura Kapitola se zabývá základní charakteristikou společnosti META, o.p.s., její právní formou a ostatními právními náležitostmi. Dále popisuje vnitřní strukturu a jednotlivé orgány odpovídající za bezproblémový chod společnosti. V neposlední řadě hodnotí vývoj počtu zaměstnanců v závislosti na funkčním období let Základní charakteristika Právní forma META je obecně prospěšná společnost, založená dle zákona č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Poskytuje společnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených podmínek, které jsou pro všechny uživatele stejné. S nabytím účinnosti Nového občanského zákoníku byl však zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech zrušen, to však platí pouze pro nově vzniklé společnosti po 1. lednu Mezi tyto společnosti se META neřadí, a proto se i na dále bude řídit zákonem č. 248/1995 Sb. Společnost je nezávislá, dobrovolná, sdružující členy na základě vlastního zájmu. Obchodní jméno - META, o.p.s. Společnost pro příležitosti mladých migrantů, společnost je vedená pod identifikačním číslem (IČ) Sídlo společnosti - ulice Ječná 546/17, Praha 2. Působnost společnosti společnost působí po celé České republice, zároveň může rozhodnutím správní rady zřizovat pobočky bez právní subjektivity na území celé České republiky. META spolupracuje s odbory školství krajských úřadů po celé ČR. V současné době má META centrální sídlo společnosti na ulici Ječné. V roce 2013 vznikla pobočka METY na adrese V Tůních 10, Praha 2. Na této nově vzniklé pobočce jsou poskytovány doplňkové služby pro cizince.24 Obrázek 3: Logo organizace META, o.p.s. Zdroj: META, o.p.s Vnitřní struktura společnosti Z hlediska formálně-organizačního, je ve společnosti uplatňován liniový systém organizačního uspořádání. Liniový systém organizace se vyznačuje přímou rozhodovací pravomocí a dané útvary jsou přímo zodpovědné za splnění předem vymezených úkolů a cílů. Orgány společnosti META jsou celkem tři, a to správní rada, dozorčí rada a ředitel Statutární orgán - správní rada- má právo jmenování a odvolání členů správní rady je vyhrazeno zakladatelkám, tzn.: již výše zmíněné Lindě Tutterové, Tereze Günterové, Zuzaně Vodňanské. Správní rada má vždy právě 9 členů. Členové jsou voleni na funkční období tří let a mohou být voleni opakovaně. Samotné členství ve správní radě zaniká odvolání, odstoupením, úmrtím nebo uplynutím funkčního období. Z řad členů je volen předseda, který svolává a řídí zasedání správní rady. Správní radu mohou svolat i jednotlivý členové, ale to pouze v případě, že by předseda nevyhověl žádosti alespoň třetiny členů a do 30 dnů, od podání žádosti by nesvolal zasedání. Potom má právo zasedání dozorčí rady svolat právě tato skupina, které nebylo vyhověno. Zakládací smlouva METY stanovuje, že zasedání se budou svolávat alespoň dvakrát ročně a že schůze správní rady je usnášeníschopná, pokud se zúčastní nadpoloviční většina členů. Členství ve správní radě je čestnou funkcí. Prvními členy správní rady dle zakládací smlouvy jsou: paní Tereza Günterová, pan Michal Tutter, pan Jan Walter, paní Monika Krkošková, paní Ivana Pauerová Miloševičová, paní Nina Numankadič, pan Ochgerel Altangerel, paní Dana Moore a pan Lukáš Radostný. Zobrazit více SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení Více Stanovy spolku. Náš Kopec, z.s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ KŘESŤANSKÉ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM OSTRAVA, o. s. Čl. 1. Název a sídlo Název: Křesťanské vzdělávací centrum Ostrava, o.s. (dále jen sdružení ) Sídlo: Kostelní náměstí 1, 728 02 Ostrava Více zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. OD 1/1/2014 nabyl účinnost zákon č. 89/2012 sb., občanský zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., z ákon o nabytí nemovitých věcí a zákon č. 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických Více Stanovy Akademie nadání o. s. Stanovy Akademie nadání o. s. Preambule Sdružení se zakládá z iniciativy rodičů a profesionálů pracujících s nadanými dětmi a jejich rodinami. Sdružení je organizačně i jinak nezávislé na státních orgánech, Více S T A T U T. Okresní hospodářské komory Karviná Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - vlastní činnost příjemce Jiří Kozák České Budějovice 15. 4. 2010 Rozvoj finanční kapacity Více Stanovy Spolku rodičů a přátel ZŠ, Mendelova Stanovy Spolku rodičů a přátel ZŠ, Mendelova Čl. I Název a sídlo Spolek rodičů a přátel školy ZŠ, Mendelova má sídlo v ZŠ, Mendelova v Karviné Hranicích, ulice Einsteinova 2871. Čl. II Právní poměry 1. Více Kategorizace subjektů OPŽP Právnické osoby podle NOZ 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku od 1. 1. 2014 NOZ, ZOK, zákon č. 304/2013 Sb. o rejstřících právnických a fyzických osob regulace právnických Více Stanovy organizace. OliMali. stanovy občanského sdružení Stanovy organizace OliMali stanovy občanského sdružení 1. Základní ustanovení a) Název sdružení: OliMali b) OliMali (dále jen sdružení) je neziskové, charitativní sdružení k poskytování obecně prospěšných Více STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ. Kruh přátel Severáčku STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ 1. Název : Kruh přátel Severáčku Kruh přátel Severáčku Článek 1 Název a sídlo 2. Sídlo : Frýdlantská 1359/19, 460 01 Liberec Článek 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolnou, Více Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor Ekonomika III. ročník 010_Neziskový sektor Společnost potřebuje ziskový i neziskový sektor. Neziskový sektor může ve společnosti fungovat pokud: společnost je schopna část svých prostředků pro něj vyčlenit Více STATUT CENTRA EKONOMICKÝCH STUDIÍ VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU Statut nadačního fondu ( 4 zákona č. 227/1997 Sb.) Preambule Pavel Cais r.č.: 481205/078 trvale bytem: Za Pazdernou 2574, 397 01 Písek (dále jen zřizovatel) zřídil nadační listinou ze dne 21. 11. 2013, Více Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s. Stanovy Praskoleské společnosti sv.prokopa Článek I. Úvodní ustanovení Praskoleská společnost sv. Prokopa (dále jen Společnost) je dobrovolným sdružením občanů zaměřeným k plnění stanovených cílů a úkolů Více Stanovy Spolku rodičů a přátel Gymnázia Čakovice, z. s. Stanovy Spolku rodičů a přátel Gymnázia Čakovice, z. s. Čl. I Název a sídlo 1. Název spolku: Spolek rodičů a přátel Gymnázia Čakovice, z.s., (dále jen Spolek ) 2. Sídlo Spolku: nám. 25.března 100, Praha Více Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole Příbor Jičínská STANOVY SPOLKU. Čl. I Název, sídlo a charakter spolku Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole Příbor Jičínská STANOVY SPOLKU Čl. I Název, sídlo a charakter spolku Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole Příbor Jičínská (dále jen spolek ) je Více Jednoduché účetnictví. Hana Jurajdová Jednoduché účetnictví Hana Jurajdová Účetnictví Jednoduché (účetnictví?) Podvojné Výdaje a Příjmy Základ daně Tok finančních prostředků Knihy: peněžní deník, evidence Náklady a Výnosy Zobrazení skutečnosti Více STATUT NADAČNÍHO FONDU (ve znění ke dni 8. 8. 2015) STATUT NADAČNÍHO FONDU (ve znění ke dni 8. 8. 2015) Nadační fond CANI PREAMBULE Nadační fond CANI si klade za cíl vybudovat, provozovat a podporovat výcvik canisterapeutických psů, terapii za pomoci canisterapie, Více Hlava I Základní ustanovení 1. Stanovy Royal Rangers v ČR, z.s. Hlava I Základní ustanovení 1 Název spolku: Royal Rangers v ČR, z.s. (dále jen RR v ČR) 2 Sídlo spolku: Oldřichovice 328, 739 61 Třinec 1 3 Územní působnost: Česká republika Více MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny Více Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti Stanovy Asociace středoškolských klubů České republiky, o. s. Adresa: Česká 11, Brno 602 00 Registrováno u: Ministerstva vnitra České republiky Číslo a datum registrace: VSP/1-34/90-R ze dne 3. 5. 1990 Více EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMICKÁ DATA ING. JANA VODÁKOVÁ, PH.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070) Více Stanovy spolku SETKÁNÍ JÁ A TY, z.s. 1 Stanovy spolku SETKÁNÍ JÁ A TY, z.s. Úplné znění ke dni 26. 11 2014 Název, forma a sídlo Setkání já a ty, z.s. se sídlem Dolní Novosadská 81, 779 00 Olomouc (dále jen spolek). Spolek je právnickou osobou Více Stanovy. Čl. I. Název a sídlo Stanovy občanského sdružení P o m o c b e z h r a n i c Článek I Úvodní ustanovení Název občanského sdružení: Pomoc bez hranic Sídlo sdružení: Neústupného 1839/8, Praha 5 Článek II Právní postavení sdružení Více Stanovy Spolku přátel Třeboně Stanovy Spolku přátel Třeboně strana 1 Stanovy Spolku přátel Třeboně Článek 1. Název a sídlo 1. Název občanského sdružení je: Spolek přátel Třeboně ( dále jen Spolek ) 2. Sídlem Spolku přátel Třeboně je: Více STANOVY. DĚTI KŘIVOKLÁTSKA, z.s. 270 23 KŘIVOKLÁT 93 IČO 70847789 STANOVY DĚTI KŘIVOKLÁTSKA, z.s. 270 23 KŘIVOKLÁT 93 IČO 70847789 1 Stanovy Děti Křivoklátska, z.s. zapsaného spolku Článek I. Základní ustanovení 1. Děti Křivoklátska, z. s. (dále jen zapsaný spolek ) Více Příloha k účetní závěrce za období roku 2012 Příloha k účetní závěrce za období roku 2012 1 OBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikace účetní jednotky Společnost: MAS Lužnicko o. p. s. Sídlo Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Právní forma Obecně prospěšná Více Stanovy občanského sdružení. I. Název. II. Sídlo a působnost profesního sdružení. III. Vznik, charakteristika a právní postavení profesního sdružení Stanovy občanského sdružení I. Název Český institut pro supervizi II. Sídlo a působnost profesního sdružení 1. Sídlem profesního sdružení je Křižíkova 76/61, Praha 8, 186 00 2. Působnost profesního sdružení Více Statut F-nadace lánek I Základní ustanovení lánek II el nadace lánek III Správce nadace lánek IV Správní rada Statut F-nadace (úplné znění ke dni 30.4.2009) Článek I Základní ustanovení 1. Název nadace je F-nadace (dále jen nadace ), IČO 60449837. Nadace vznikla registrací u Obvodního úřadu v Praze 3 dne 25. července Více SLOT OMEGA, a.s. 2006 Výroční zpráva Ω SLOT OMEGA, a.s. 2006 Obsah výroční zprávy Úvod.................................................................................................. 5 Orgány společnosti a její management................................................................ Více Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v za rok 1999 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 1999 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě pokračoval v úspěšném hospodaření a za rok 1999 dosáhl zisku ve výši Více S T A N O V Y. Handicap Sport Clubu Havířov, z.s. Článek I. S T A N O V Y Handicap Sport Clubu Havířov, z.s. Článek I. Základní ustanovení 1. Handicap Sport Club Havířov, z.s. (dále jen spolek) je dobrovolným sdružením fyzických osob ve smyslu zákona č. 89/2012 Více Kategorizace subjektů OPŽP Příloha č. 5 k č. j.: 3973/M/09,71656/ENV/09 Kategorizace subjektů OPŽP Č. TYP ŽADATELE PRÁVNÍ PŘEDPIS TYP SUBJEKTU 1 Obce a města zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších Více Asociace nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje Stanovy Asociace NNO JČK, z.s. Asociace nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje Stanovy spolku Preambule Nestátní neziskové organizace významnou měrou přispívají k řešení mnoha problémů v oblastech sociální problematiky, Více Název spolku je Právník pro chudé z. s. (dále jen Spolek). Anglický ekvivalent jeho názvu zní Lawyer for poor people. Sídlem Spolku je Praha. I. NÁZEV A SÍDLO Název spolku je Právník pro chudé z. s. (dále jen Spolek). Anglický ekvivalent jeho názvu zní Lawyer for poor people. Sídlem Spolku je Praha. II. ÚČEL Spolek je dobrovolný a samosprávný Více STANOVY SPOLKU KRČÍN STANOVY SPOLKU KRČÍN Název spolku: Spolek Krčín (dále jen spolek). Článek I Název spolku Článek II Sídlo spolku Sídlo spolku je na adrese:.. Nové Město nad Metují Článek III Právní postavení spolku 1. Více Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5) 116 Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5) dar (gift) Dobrovolný převod majetku nezištně a bez protihodnoty. K podstatným náležitostem daru patří způsobilost dárce, úmysl dárce, Více Stanovy. Modrá hvězda života záchranná vodní stanice potápěčů Karlovy Vary, z.s. I. Úvodní ustanovení Stanovy Modrá hvězda života záchranná vodní stanice potápěčů Karlovy Vary, z.s. I. Úvodní ustanovení 1. Název spolku: Modrá hvězda života záchranná vodní stanice potápěčů Karlovy Vary, z.s. (dále jen MHŽ Více Klub Domino, Dětská tisková agentura, z. s. Stanovy spolku 1 Klub Domino, Dětská tisková agentura, z. s. Stanovy spolku Čl. I Název a sídlo Klub Domino, Dětská tisková agentura, z. s. (dále jen spolek ) má sídlo na adrese Jašíkova 1536, 149 00 Praha 11. Anglický Více STATUT. Obecně prospěšná společnost Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. je. I. Základní ustanovení. Jméno a sídlo společnosti STATUT obecně prospěšné společnosti Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. I. Základní ustanovení Obecně prospěšná společnost Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. Více Stanovy. Spolku rodičů a přátel Středního odborného učiliště potravinářského v Praze 4-Písnice, Libušská 320/111. Čl. 1 1 Stanovy MY 50+ Čl. 1 Název a sídlo My 50 plus, zapsaný spolek. Sídlo: Ostrava, Bohumínská 447/64, 710 00 Ostrava Slezská Ostrava. Čl. 2 Statut Spolku 1. My 50 plus, zapsaný spolek (dále jen spolek ), Více SPOLEK PRO SKVRŇOV STANOVY Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma Více Stanovy občanského sdružení Stanovy občanského sdružení Pomoc Těšínského Slezska, o.s. I. Název, sídlo a charakteristika sdružení 1) Název sdružení zní: Pomoc Těšínského Slezska, o.s. 2) Sídlo sdružení je na adrese: Studentská 25, Více Stanovy občanského sdružení Čtyřlístek, rodinné centrum Mariánské Lázně Stanovy spolku Slovanský kruh, z. s. Čl. 1 Název, forma a sídlo Spolek Slovanský kruh, z.s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se Zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném Více VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 6. srpna 2014 č. 657 o změně Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními Více Místní akční skupina Organizační složka MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. STATUT. Článek 1 Základní ustanovení Místní akční skupina Organizační složka MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. STATUT Článek 1 Základní ustanovení 1. Dne 3. 9. 2013 byla Zakládací smlouvou založena obecně prospěšná společnost MAS Vizovicko Více Statut Nadačního fondu Adygine. Preambule. Část 1 Úvodní ustanovení Statut Nadačního fondu Adygine Preambule Nadační fond Adygine je nezávislou, nevýdělečnou, samostatnou právnickou osobou založenou pro dosahování obecně prospěšných cílů v souladu se zákonem č. 227/97 Více Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva Občanský zákoník Zákon o statusu veřejné prospěšnosti Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Účinnost Více ROZVAHA A K T I V A +56 +42 +19 +18 +1 +37 +42 +8 +29 +42 +56 +42. Výčet položek podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Výčet položek podle vyhlášky č 504/2002 Sb ROZVAHA 31 12 2 0 1 3 ke dni ( v tisících Kč ) IČ 2 9 1 9 1 8 1 5 Název, sídlo a právní forma účetní jednotky Nadační PhDr Jiřinky Prekopové Trávníky 804/31 Brno Více STANOVY SDRUŽENÍ STAVÍME EKOLOGICKY STANOVY SDRUŽENÍ STAVÍME EKOLOGICKY 1 Název a sídlo 1) Název sdružení: STAVÍME EKOLOGICKY 2) Sídlo sdružení: Národní třída 10, 110 00 Praha 1 3) Územní působnost: celé území České republiky 2 Postavení Více Stanovy občanského sdružení fyzických a právnických osob Domácí umění, o.s. Stanovy občanského sdružení fyzických a právnických osob Domácí umění, o.s. Část I. OBECNÁ USTANOVENÍ čl. 1 Obsah a cíl 1. Občanské sdružení fyzických a právnických osob DOMÁCÍ UMĚNÍ, o.s. (dále jen sdružení Více Česká asociace pro aktivní rozvoj dětí, z.s. - CAPARD. Stanovy spolku. čl. 1. Název, forma, sídlo Česká asociace pro aktivní rozvoj dětí, z.s. - CAPARD Stanovy spolku čl. 1 Název, forma, sídlo (1) Spolek Česká asociace pro aktivní rozvoj dětí, z.s., (dále jen CAPARD ) je právnickou osobou založenou Více STANOVY občanského sdružení DIVADLO 6. KVĚTNA HOLEŠOV STANOVY občanského sdružení DIVADLO 6. KVĚTNA HOLEŠOV (dále jen "Sdružení") I. NÁZEV A PRÁVNÍ POVAHA SDRUŽENÍ 1. Název Sdružení: Občanské sdružení Divadlo 6. května Holešov. 2. Sdružení je nezávislým občanským Více Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 2000 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě vykázal za rok 2000 zisk ve výši 37 tis. Kč. Jedná se o zisk, kterého Více OBSAH. Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16 OBSAH Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16 1 Úvod do problematiky neziskových organizací...19 1.1 Vymezení pojmů...19 Více Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní Více PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP: Více Stanovy spolku Otevřená GeoInfrastruktura, z.s. Stanovy spolku Otevřená GeoInfrastruktura, z.s. I. Název a sídlo Název: Otevřená GeoInfrastruktura, z.s. Název anglicky: Open GeoInfrastructure Zkratka: osgeo.cz Sídlo: Podevsí 33, Dolní Lhota, 747 66 Více S T A N O V Y. Hlava první. Základní ustanovení. Čl. I Název a sídlo Spolku Sdružení rodičů při Gymnáziu v Krnově je občanským sdružením, jenž vzniklo dle Zk. č. 83/1990 Sb. O sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, na základě registrace u Ministerstva vnitra ČR ze dne Více se sídlem v Prachaticích, Rumpálova 402 Článek 1 Charakteristika Sdružení STANOVY SDRUŽENÍ ČLENŮ A PŘÁTEL STANICE MLADÝCH OCHRÁNCŮ PŘÍRODY D Ř Í P A T K A se sídlem v Prachaticích, Rumpálova 402 Článek 1 Charakteristika Sdružení (1) Organizace se nazývá Sdružení členů a přátel Více FINANČNÍ ŘÁD VYSOKOŠKOLSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU FINANČNÍ ŘÁD VYSOKOŠKOLSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU 1. Systém hospodaření VOS Základní ustanovení 1.1 Systém hospodaření s majetkem včetně peněžních prostředků VOS se řídí: Obecně závaznými právními předpisy, Více Úplné znění stanov SPOLEK BOSMA ANGEL Stanovy spolku Spolek rodičů - Havlíček Článek 1 Název a sídlo, působnost a charakter sdružení 1. Název spolku je Spolek rodičů - Havlíček (dále jen spolek) 2. Sídlo spolku je ZŠ Litoměřice Havlíčkova Více Hospodářský řád. Směrnice k hospodaření ústředních orgánů Junáka Směrnice pro zakládání a rušení organizačních Hospodářský řád 1. Úvodní ustanovení 1.1 Řád upravuje základní pravidla v oblasti hospodaření občanského sdružení Junák svaz skautů a skautek ČR (dále jen Junák), a platí pro Junák (jako celek), organizační Více Stanovy občanského sdružení VIA TEMPORA NOVA. Článek 1. Název a sídlo organizace Stanovy občanského sdružení VIA TEMPORA NOVA Článek 1 Název a sídlo organizace 1. Název organizace: VIA TEMPORA NOVA, o.s. 2. VIA TEMPORA NOVA má sídlo ve Václavské ulici 1526, Roztoky u Prahy Článek 2 Více Úprava občanského sdružení je vedena v ustanovení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. ROZBOR: Postavení občanského sdružení a postavení obecně prospěšné společnosti (v současné právní úpravě i ve světle nového občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014) I. Občanské sdružení: Úprava občanského Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ STANOV. Spolku rodičů žáků Gymnázia Boskovice a absolventů gymnázia. I. Základní ustanovení ÚPLNÉ ZNĚNÍ STANOV Spolku rodičů žáků Gymnázia Boskovice a absolventů gymnázia I. Základní ustanovení 1. Spolek rodičů žáků Gymnázia Boskovice a absolventů gymnázia je spolek ve smyslu ustanovení 214 a Více PODMÍNKY DÁRCOVSKÉHO PORTÁLU FILANTROS PODMÍNKY DÁRCOVSKÉHO PORTÁLU FILANTROS V následujících ustanoveních naleznete podmínky registrace a užívání dárcovského komunitního portálu Filantros. Provozovatelem portálu Filantros je občanské sdružení Více Stanovy Spolku rodičů a přátel ZŠ a MŠ Zeleneč. Čl. I. Úvodní ustanovení. Čl.II. Účel, cíle a činnost spolku Stanovy Spolku rodičů a přátel ZŠ a MŠ Zeleneč Čl. I. Úvodní ustanovení Název spolku: Spolek rodičů a přátel ZŠ a MŠ Zeleneč (dále jen spolek ) je dobrovolným, nepolitickým, nezávislým spolkem rodičů a Více MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních Více KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ STATUT DOTAČNÍHO FONDU NÁZEV: Statut dotačního fondu Královéhradeckého kraje PLATNOST OD: 14. září 2015 ÚČINNOST OD: 15. září 2015 ROZSAH PŮSOBNOSTI: Královéhradecký kraj Vypracoval: Více Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) pro období 2014 2020 Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) pro období 2014 2020 Postup výpočtu finančního zdraví Pro vyhodnocení finančního zdraví se používá deset ekonomických ukazatelů finanční analýzy, kterým jsou podle Více Příloha k účetní závěrce za období roku 2013 Příloha k účetní závěrce za období roku 2013 1 OBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikace účetní jednotky Společnost: MAS Lužnicko o. p. s. Sídlo Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Právní forma Obecně prospěšná Více SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. STANOVY SPOLKU Čl. I Název a sídlo Spolek pro lůžkový hospic Mezi stromy, z. s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 89/2012 Více Žadatel splňuje podmínky FZ. Žadatel nesplňuje podmínky FZ Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví Pro vyhodnocení finančního zdraví se používá deset ekonomických ukazatelů finanční analýzy, kterým jsou podle dosaženého výsledku Více Stanovy občanského sdružení ProWaldorf Karviná, o. s. Stanovy občanského sdružení ProWaldorf Karviná, o. s. Čl. I Základní ustanovení Název sdružení: ProWaldorf Karviná, o. s. Sídlo: Na Kopci 2108/48, Karviná Mizerov, 734 01 Čl. II Právní postavení sdružení Více PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní Více S T A N O V Y Svazu obcí Národního parku Šumava S T A N O V Y Svazu obcí Národního parku Šumava Čl. I Základní ustanovení Svaz obcí Národního parku Šumava je zájmovým sdružením právnických osob, založeným podle 20 f j zákona č. 40/1964 Sb., občanský Více Seminář k metodice pro standardizaci MAS v programovém období 2014-2020. Spolky a ZSPO Seminář k metodice pro standardizaci MAS v programovém období -2020 Spolky a ZSPO Brno, Praha JUDr. Lenka Deverová lenka.deverova@iol.cz www.deverova.cz Spolky a ZSPO v NOZ Občanská sdružení 3045 sdružení Více Omezení nakládání se ziskem. Zisk může ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen a k úhradě nákladů na vlastní správu. Ústav 402-418 NOZ stručná úprava v ostatním se na právní poměry ústavu použijí obdobně ustanovení o nadaci, s výjimkou ustanovení o nadační jistině a nadačním kapitálu Definice 402 Ústav je definován svým Více Stanovy FUNFÁN, o. s. Stanovy FUNFÁN, o. s. Preambule FUNFÁN, o. s. je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného zájmu. Občanské sdružení je právnickou osobou registrovanou ministerstvem vnitra. Čl. 1 Úvodní Více Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s Více STANOVY sestaveny v souladu s ustanovením 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ČL. 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ, NÁZEV A SÍDLO SPOLKU 1.1 Sdružení rodičů a přátel Základní umělecké školy Karla Malicha v Holicích (dále jen SRP ZUŠ Karla Malicha ) se jako občanské sdružení vzniklé dne 14.5.1992 Více Základní údaje o Nadačním fondu Uran (dále jen fond ) Výroční zpráva za rok 2014 Základní údaje o Nadačním fondu Uran (dále jen fond ) Vznik fondu: 17. října 2014 Zápis do nadačního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl N, vložka 1 181: 10. prosince Více Zakládací listina obecně prospěšné společnosti Medindex o.p.s. Zakládací listina obecně prospěšné společnosti Medindex o.p.s. Článek I Úvodní ustanovení 1. Obecně prospěšná společnost Medindex o.p.s. je právnickou osobou založenou dle zákona č.248/1995 Sb. v jeho Více Založení spolku VZOROVÝ, z. s. Založení spolku VZOROVÝ, z. s...., nar...., bytem...,..., nar...., bytem..., a..., nar...., bytem... (dále jen zakladatelé ), vedení společným zájmem...naznačte společný zájem..., tímto k naplnění tohoto Více Unie soudních znalců, o. s. OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ Unie soudních znalců, o. s. Čl. 1 Název a sídlo Název: Unie soudních znalců, o. s. (dále jen Unie ) Sídlo: Šumenská 7 143 00 Praha 4 Čl. 2 Statut UNIE 1. Unie je dobrovolná a nezávislá, Více NEZISKOVÉ ORGANIZACE KLASIFIKACE, CHARAKTERISTIKA, VYMEZENÍ PRO ÚČETNÍ ÚČELY. dr. Malíková 1

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1520499158417&uri=CELEX:32017R1158

EUR-Lex - 32017R1158 - EN - EUR-Lex EUR-Lex - 32017R1158 - EN Document 32017R1158 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1158 ze dne 29. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy a formuláře pro výměnu informací příslušných orgánů s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle článku 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (Text s významem pro EHP. ) Commission Implementing Regulation (EU) 2017/1158 of 29 June 2017 laying down implementing technical standards with regards to the procedures and forms for competent authorities exchanging information with the European Securities Market Authority as referred to in Article 33 of Regulation (EU) No 596/2014 of the European Parliament and of the Council (Text with EEA relevance. ) C/2017/4390 OJ L 167, 30.6.2017, p. 22–30 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV) ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2017/1158/oj L 167/22 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1158 ze dne 29. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy a formuláře pro výměnu informací příslušných orgánů s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle článku 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (1), a zejména na čl. 33 odst. 5 uvedeného nařízení, Je vhodné stanovit společné postupy a formuláře, které příslušné orgány použijí k podávání informací Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), pokud jde o šetření, sankce a opatření uvedené v článku 33 nařízení (EU) č. 596/2014. Aby se usnadnila komunikace mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA a zabránilo zbytečným prodlením či případům nepodání informací, měl by každý příslušný orgán určit kontaktní místo specificky za účelem podávání požadovaných informací. Aby se zajistilo, že orgán ESMA správně identifikuje a zaeviduje všechny požadované informace o sankcích a opatřeních uložených příslušnými orgány, měly by příslušné orgány poskytovat podrobné a harmonizované informace a používat k tomu specifické formuláře. Informace o šetřeních, které se mají poskytovat orgánu ESMA, by měly být konzistentní a srovnatelné, aby odrážely skutečnou vyšetřovací činnost vykonávanou podle nařízení o zneužívání trhu v daném roce. Informace by proto měly zahrnovat pouze šetření, kterými se příslušné orgány zabývaly během sledovaného období. Orgán ESMA neuspořádal otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, ani neprovedl analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů plynoucích ze zavedení standardních formulářů a postupů pro dotčené příslušné orgány, neboť by to bylo nepřiměřené vzhledem k rozsahu a dopadu uvedených norem, vezme-li se v úvahu, že prováděcí technické normy by byly určeny pouze vnitrostátním příslušným orgánům členských států, a nikoli účastníkům trhu. Orgán ESMA si vyžádal stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2), Pro účely tohoto nařízení se „elektronickými prostředky“ rozumí elektronická zařízení pro zpracovávání (včetně digitální komprese), ukládání a přenos dat pomocí kabelových, rozhlasových, optických technologií či jiných elektromagnetických prostředků. 1. Každý příslušný orgán určí jedno kontaktní místo pro zasílání informací uvedených v článku 3 a pro komunikaci ohledně veškerých otázek týkajících se předkládání uvedených informací. 2. Příslušné orgány oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) kontaktní místa určená podle odstavce 1. 3. Orgán ESMA určí kontaktní místo pro přijímání informací uvedených v článcích 3 a 4 a pro komunikaci ohledně veškerých otázek týkajících se přijímání uvedených informací. 4. Orgán ESMA zveřejní kontaktní místo uvedené v odstavci 2 na své internetové stránce. Každoroční předkládání souhrnných informací 1. Příslušné orgány poskytnou orgánu ESMA informace uvedené v čl. 33 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 596/2014, a to náležitým vyplněním formuláře uvedeného v příloze I tohoto nařízení. 2. Informace uvedené v odstavci 1 se poskytnou orgánu ESMA nejpozději 31. března každého roku a musí se týkat všech uskutečněných šetření a všech sankcí a opatření uložených během předchozího kalendářního roku. 3. Příslušné orgány poskytují orgánu ESMA informace uvedené v odstavci 1 bezpečnými prostředky elektronického přenosu. 4. Orgán ESMA pro účely odstavce 1 upřesní a určí, které bezpečné elektronické prostředky se mají použít. Uvedené prostředky zajistí, aby byla při přenosu zachována úplnost, integrita a důvěrnost informací. Postupy a formuláře pro podávání zpráv 1. Příslušné orgány podávají orgánu ESMA zprávu o sankcích a opatřeních uvedených v čl. 33 odst. 3 nařízení (EU) č. 596/2014 za použití rozhraní systému informačních technologií a související databáze, které orgán ESMA zřídil za účelem přijímání, uchovávání a zveřejňování informací o uvedených sankcích a opatřeních. 2. Sankce a opatření uvedené v odstavci 1 se orgánu ESMA předloží formou zprávy ve formátu stanoveném v příloze II. Zneplatnění a aktualizace zpráv 1. Pokud si příslušný orgán přeje zneplatnit zprávu, kterou již orgánu ESMA v souladu s článkem 4 předložil, zruší tuto zprávu a zašle zprávu novou. 2. Pokud si příslušný orgán přeje aktualizovat zprávu, kterou již orgánu ESMA v souladu s článkem 4 předložil, opětovně předloží zprávu s aktualizovanými informacemi. V Bruselu dne 29. června 2017. Formulář pro každoroční podávání souhrnných anonymních informací týkajících se všech uložených sankcí a opatření a uskutečněných šetření Souhrnné anonymní informace týkající se uložených opatření a sankcí a uskutečněných šetření podle článků 30, 31 a 32 nařízení (EU) č. 596/2014 v roce [rok] (Kontaktní údaje určeného kontaktního místa) Vážená paní/Vážený pane [doplňte příslušné jméno] V souladu s čl. 33 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 596/2014 si Vám dovolujeme poskytnout následující souhrnné informace týkající se: — všech správních sankcí a opatření uložených [název příslušného orgánu], v oddíle 1, — všech trestních sankcí uložených soudními orgány v [název členského státu], v oddíle 2, v příslušných případech, — všech správních šetření uskutečněných [název příslušného orgánu], v oddíle 3, — všech trestních vyšetřování uskutečněných soudními orgány v [název členského státu], v oddíle 4, v příslušných případech. ODDÍL 1 Správní opatření a sankce uložené (v příslušném případě včetně rozhodnutí o narovnání) během vykazovaného období Počet opatření a sankcí Počet osob, kterých se opatření a sankce týkají Uložené (*) Uveřejněné Předmě-tem odvolání Správní opatření a sankce celkem Počet opatření a sankcí podle druhu porušení a povahy opatření/sankce (v příslušném případě včetně mezisoučtu za vrácení) Jiné než peněžité Rozhodnutí o narovnání (v příslušném případě) V číslech (+) Souhrnná peněžní částka (*) Souhrnná peněžní částka (**) Za porušení zákazů podle článku 14 nařízení (EU) č. 596/2014 Za porušení zákazů podle článku 15 nařízení (EU) č. 596/2014 Za jiná porušení (+) Jelikož se opatření a sankce mohou vztahovat na více než jedno porušení, součet počtu opatření a sankcí v této tabulce nemusí odpovídat celkovému počtu opatření nebo sankcí obsažených v kolonce „Uložené“ v předchozí tabulce. (*) Tento údaj se týká sankcí a opatření, které se příslušný orgán rozhodl uložit. (**) Uveďte hodnotu v eurech nebo v národní měně. Pokud se příslušné sankce vztahují nejen k porušení příslušného článku nařízení (EU) č. 596/2014, nýbrž i k dalším ustanovením, uveďte ke každé hodnotě text „SOUHRNNÁ ČÁSTKA“. ODDÍL 2 Trestní sankce uložené během vykazovaného období podle čl. 30 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 596/2014 (v příslušných případech) (*) Tento údaj se týká sankcí a opatření, které se orgán rozhodl uložit. Počet sankcí Počet osob, kterých se sankce týkají Předmětem odvolání Trestní sankce celkem Počet sankcí podle druhu porušení a povahy trestní sankce (+) Peněžité (**) ODDÍL 3 Správní šetření uskutečněná během vykazovaného období (+) Některá šetření se mohou vztahovat na více případů porušení a mohou se týkat více než jedné osoby. Druh šetření Počet šetření, která probíhala v průběhu roku [rrrr] (+) Výsledek uzavřených šetření Zahájení správního řízení o výkonu rozhodnutí (včetně rozhodnutí o narovnání) Postoupení orgánům činným v trestním řízení Jiná opatření (např. zákazy) Uzavřená bez dalších opatření Porušení zákazů podle článku 14 nařízení (EU) č. 596/2014 Porušení zákazů podle článku 15 nařízení (EU) č. 596/2014 Jiné druhy porušení ODDÍL 4 Trestní vyšetřování uskutečněná během vykazovaného období podle čl. 30 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 596/2014 (v příslušných případech) (+) Některá vyšetřování se mohou vztahovat na více případů porušení a mohou se týkat více než jedné osoby. Druh vyšetřování Počet vyšetřování, která probíhala v průběhu roku [rrrr] (+) Výsledek uzavřených vyšetřování Zahájení trestního řízení o výkonu rozhodnutí (včetně rozhodnutí o narovnání) Formát pro oznamování uveřejněných správních nebo trestních sankcí či jiných správních opatření Zkratka legislativního aktu Unie, podle nějž byly uloženy správní nebo trestní sankce či jiná správní opatření. Identifikátor sankce Identifikační kód přidělený příslušným orgánem pro účely oznámení správních nebo trestních sankcí či jiných správních opatření. Zkratka členského státu příslušného orgánu, který oznamuje sankci či opatření. Identifikátor používaný k jednoznačné identifikaci právního subjektu, jemuž byla uložena správní nebo trestní sankce či jiná správní opatření, pokud je subjekt subjektem povoleným podle právního rámce MiFID (1), SKIPCP (2) nebo AIFMD (3). Nepovinné (jen pro právnické osoby) Identifikační klíč orgánu Identifikátor orgánu, který oznamuje sankci či opatření. Právní rámec subjektu Zkratka legislativního textu Unie, který se vztahuje na subjekt, jemuž byla uložena správní nebo trestní sankce či jiná správní opatření. Povaha sankce Informace o tom, zda oznámená sankce je trestní sankcí, správní sankcí nebo správním opatřením. Povinné (jen pro sankce) Úplný název subjektu Úplný název subjektu, jemuž byla uložena sankce, pokud subjekt není subjektem povoleným podle právního rámce MiFID, SKIPCP nebo AIFMD. Celé jméno osoby Celé jméno osob, jimž byla uložena správní či trestní sankce nebo jiná správní opatření. Nepovinné (jen pro fyzické osoby) Vnitrostátní příslušný orgán, který ukládá sankce Zkratka příslušného orgánu, který uložil správní nebo trestní sankce či jiná správní opatření. Znění správních nebo trestních sankcí či jiných správních opatření v národním jazyce nebo v angličtině. Znění správní sankce nebo opatření v angličtině. Datum uložení správní nebo trestní sankce či jiného správního opatření. Datum, ke kterému končí platnost správní sankce nebo opatření.

http://docplayer.cz/671560-Prirucka-pro-prijemce-financni-podpory-z-operacniho-programu-lidske-zdroje-a-zamestnanost.html

PŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE FINANČNÍ PODPORY Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST - PDF PŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE FINANČNÍ PODPORY Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Download "PŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE FINANČNÍ PODPORY Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST" 1 PŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE FINANČNÍ PODPORY Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST Identifikační číslo: MAD 92 Příloha OM OP LZZ: D2 Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 1 z 70 2 Vážení přátelé, velmi nás těší, že jste se díky svému úsilí, času a energii stali příjemci finanční podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Tato publikace, kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor řízení pomoci z ESF, je určena právě těm, kteří uspěli se svými žádostmi o finanční podporu projektů v některé z oblastí týkajících se lidských zdrojů a zaměstnanosti v ČR. Měla by pro Vás být pomocníkem a návodem, jak správně a úspěšně realizovat Vaše projekty. S příručkou pro příjemce finanční podpory z OP LZZ, kterou právě držíte v ruce, budete pracovat během celého období realizace projektu. Není však v možnostech této příručky odpovědět na všechny otázky, které si můžete při realizaci Vašeho projektu klást. V případě dotazů, na které nenaleznete v této příručce odpověď, se obraťte na konkrétního vyhlašovatele dané výzvy, jeho pracovníci Vám Vaše otázky rádi pomohou zodpovědět. Přejeme Vám hodně úspěchů Iva Šolcová, ředitelka odboru řízení pomoci z Evropského sociálního fondu, MPSV Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 2 z 70 3 Obsah 1. ÚVOD VYSVĚTLENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ POSKYTNUTÍ PODPORY Z OP LZZ FORMY PŘIDĚLENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ DOBA REALIZACE PROJEKTU ZMĚNY A DOPLNĚNÍ PROJEKTU UKONČENÍ PROJEKTU, SANKCE ROZPOČET A FINANČNÍ ŘÍZENÍ ROZPOČET ZMĚNY ROZPOČTU BANKOVNÍ ÚČET PROJEKTU, RESP. PŘÍJEMCE PODPORY ÚHRADA VÝDAJŮ PROJEKTU ŽÁDOST O PRŮBĚŽNOU A MIMOŘÁDNOU PLATBU BANKOVNÍ ÚČET ÚČETNICTVÍ A DOKLADY OBECNĚ ÚČETNÍ DOKLADY ZPŮSOBILÉ/NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE KŘÍŽOVÉ FINANCOVÁNÍ DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY ZÁLOHOVÉ FAKTURY POSKYTOVÁNÍ ZÁLOH PARTNERŮM POKLADNA PŘÍJMY PROJEKTU VEŘEJNÁ PODPORA A PODPORA DE MINIMIS VZTAHY S PARTNERY PARTNERSTVÍ OBECNĚ TYPY PARTNERSTVÍ SMLOUVA O PARTNERSTVÍ REALIZACE PROJEKTU PARTNERY PODLE HARMONOGRAMU SCHVÁLENÉHO V ŽÁDOSTI MONITORING A EVALUACE SPOLUPRÁCE V RÁMCI PARTNERSTVÍ PRINCIPY INOVATIVNOSTI, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE A PARTNERSTVÍ POSTUPY PŘI POŘIZOVÁNÍ ZBOŽÍ, SLUŽEB A STAVEBNÍCH PRACÍ Z PROSTŘEDKŮ FINANČNÍ PODPORY UDRŽITELNOST PODPOŘENÝCH AKTIVIT A PROKAZOVÁNÍ NOVĚ VYTVOŘENÝCH PRACOVNÍCH MÍST UDRŽITELNOST PODPOŘENÝCH AKTIVIT UDRŽITELNOST VYTVOŘENÉHO PRACOVNÍHO MÍSTA UDRŽITELNOST PODLE ČL. 57 NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1083/ PROKAZOVÁNÍ NOVĚ VYTVOŘENÝCH PRACOVNÍCH MÍST PROKAZOVÁNÍ VÝDAJŮ VYNALOŽENÝCH PŘÍJEMCEM PODPORY Z VLASTNÍCH ZDROJŮ AUDIT Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 3 z 70 4 13. OBECNÁ PRAVIDLA PRO PUBLICITU MONITOROVACÍ ZPRÁVY OBECNĚ O MONITOROVACÍCH ZPRÁVÁCH ZPRÁVA O ZAHÁJENÍ REALIZACE PROJEKTU A PRŮBĚŽNÉ MONITOROVACÍ ZPRÁVY ZÁVĚREČNÁ MONITOROVACÍ ZPRÁVA PŘÍLOHY K MONITOROVACÍM ZPRÁVÁM PROJEKTŮ INVESTIČNÍ AKCE CHARAKTERU REKONSTRUKCÍ A MODERNIZACÍ MONITOROVACÍ INDIKÁTORY HODNOCENÍ (SEBE-EVALUACE) PROJEKTU KONTROLA ADMINISTRATIVNÍ KONTROLA PROJEKTU KONTROLY NA MÍSTĚ (FYZICKÁ KONTROLA) KONTROLA VZORKU OPERACÍ INFORMACE O CÍLOVÝCH SKUPINÁCH UCHOVÁVÁNÍ DOKUMENTŮ NESROVNALOSTI DEFINICE NESROVNALOSTI ZÁKLADNÍ TYPY NESROVNALOSTÍ PŘÍKLADY NESROVNALOSTÍ ŘEŠENÍ NESROVNALOSTÍ FINANČNÍ VYPOŘÁDÁNÍ PROJEKTU SEZNAM ZKRATEK PŘEHLED KONTAKTŮ NA ŘO A ZS OP LZZ PŘÍLOHY PŘÍLOHA I. FORMULÁŘ FINANČNÍ IDENTIFIKACE Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 4 z 70 5 Evidence procesu přípravy, schválení a revizí Příručky pro příjemce Vydání č. Platné od Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Pěchoučk Šolcová Šolcová ová v.r. v.r Malá Malá v.r. Pěchoučk ová Rev.č. Předmět revize Strana Platné od Upraven text vysvětlení Evidenční počet zaměstnanců dle aktuálního znění zákona. 2. Doplněno ustanovení o způsobilosti výdajů pro individuální projekty. 3. Doplněn text o situaci, kdy příjemcem podpory OP LZZ je obec a platby jsou tudíž poskytovány prostřednictvím rozpočtů krajů. 4. Upraven způsob a výše zálohové platby pro individuální projekty. 5. Doplněn text o povinnost přiložit k závěrečné monitorovací zprávě zprávu auditora u všech individuálních projektů bez ohledu na přidělenou výši podpory. 1. Upraveno ustanovení o Partnerství rozděluje se na české a mezinárodní (státy EU). 2. Zavedení nepřímých nákladů pro grantové projekty. 3. Úprava popisu příjmů projektu 4. Vypuštěno číslování kapitol výdajů projektu a přejmenování kapitoly na Nákup služeb. 5. úprava definic pojmů 6. upřesnění zahájení realizace projektu 7. upřesnění podstatných a nepodstatných změn projektu 8. doplnění defince obvyklých cen 9. zpřesnění popisu účetních dokladů 10. úprava definice vytvořeného pracovního místa 11. úprava popisu procesu sebeevaluace 12. upřesnění výčtu dokumentů podléhajících archivaci 13. úprava kapitoly nesrovnalosti 14. úprava terminologie zálohové platby 1. Doplněna výjimka pro IP v rámci APZ na mzdové příspěvky pro OSVČ 2. odstraněna povinnost inzerce výzev v tisku 3. doplněny nepodstatné změny projektu 4. doplněna možnost zvyšování Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 5 z , 28, 33, 35, 38 39, 42, 46 47, 49, 53 27, 33, 35, , ,20 21,22,26, Podpis správce kopie Šolcová v.r Šolcová v.r Šolcová v.r. 6 4 5 jednotkových cen 5. doplněny přípustné podstatné změny projektu 6. navýšení limitu na nákup služeb 7. režim předfinancování umožněn i pro projekty s nepovinným spolufinancováním ze strany příjemce 8. úprava zahájení běhu lhůt pro vyplacení 1. části dotace 9. navýšení 1. části dotace pro IP 10. úprava výše vyplácených částí dotace 11. doplnění informace o zálohových fakturách 12. doplněna výjimka pro vykazování příjmů v rámci GG sociální ekonomika 13. udržitelnost doplněna výjimka pro APZ 14. doplněn požadavek na obsazení vytvořeného místa 15. slovo investice nahrazeno termínem položka infrastruktury 16. indikátory změna názvu pole, ve kterém s vykazuje 17. úprava náležitostí pro prokazování soukromých prostředků 18. odstraněna informace o finanční části MZ 19. doplnění délky monitorovacího období a úprava příkladu 1. kap. 3.2 změna textu o zahájení realizace projektu 2. kap. 3.3 změny v projektech nesmí být v rozporu s požadavky VK 3. kap. 3.3 změny textu u příkladů nepodstatných změn 4. kap. 3.3 rozšíření počtů příkladů podstatných změn 5. kap. 4.5 změna textu o mimořádných MZ 6. kap. 5.9 do výčtu příjmu doplněny smluvní pokuty 7. kap. 10 změna textu o udržitelnosti 8. kap vložen text o možnosti prodloužit lhůty pro předkládání MZ 9. nová kap investiční akce charakteru rekonstrukcí a modernizací 10. kap. 15 doplněn odkaz na klub na ESF foru 11. kap. 18 celkové přepracování kapitoly 23,24 28, , Šolcová v.r. 6 Revize Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: č. Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis 1 Malá v.r. Pěchoučková v.r. Šolcová v.r. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 6 z 70 7 2 Foltýn, v.r. Kratochvílová, v.r. Šolcová, v.r. 3 Foltýn, v.r. Kratochvílová, v.r. Šolcová, v.r. 4 Bábíčková v.r. Kratochvílová, v.r. Šolcová, v.r Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 7 z 70 8 1. Úvod Tato příručka je určena Vám všem, kteří budete realizovat projekty podporované Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). V příručce jsou popsána pravidla čerpání finančních prostředků pro individuální a grantové projekty realizované v rámci tohoto programu, počínaje jejich schválením, přes realizaci projektových aktivit až po uzavření projektů. Popsanými postupy se musí řídit všichni realizátoři a nositelé projektu - tedy nejen příjemci finanční podpory z OP LZZ, ale také jejich partneři. Některé postupy a pravidla jsou pro tento program specifická a příjemci podpory budou k jejich dodržování zavázáni při poskytnutí podpory v právním aktu o poskytnutí podpory. V úvodní části Vás seznámíme se základními pojmy, základními pravidly realizace projektů v rámci OP LZZ, s pravidly pro zahájení a ukončení projektu, s možnými změnami v rámci projektu a s možnostmi ukončení realizace projektu. V dalších částech příručky se dozvíte jaká jsou konkrétní pravidla pro finanční řízení v rámci projektu včetně nároků na účetnictví a dokladování s ním spojené, jaká jsou pravidla pro vztahy s případnými partnery projektu, pro monitorování dosažených projektových výsledků a v neposlední řadě se dozvíte, kdy musí projekt podléhat externímu auditu, jaká jsou pravidla pro kontrolu realizace projektu atd. Tato příručka by pro Vás měla být návodem a zároveň i pomocníkem při realizaci projektu. Není však v jejích možnostech odpovědět na všechny otázky, které si můžete během realizace projektu klást. V případě dotazů, na které nenaleznete v této příručce odpověď, se obraťte na konkrétního vyhlašovatele dané výzvy, jehož pracovníci Vám Vaše otázky rádi pomohou zodpovědět. Příručka pro příjemce může být na základě potřeby aktualizována; aktuální verze, včetně uvedení data účinnosti, bude vždy k dispozici na webových stránkách Evropského sociálního fondu v ČR UPOZORNĚNÍ: Pokud jsou pro Vás některé pojmy nové nebo si nejste jisti zda jim dobře rozumíte, jejich podrobné definice můžete nalézt v kapitole Vysvětlení základních pojmů. Dotazy a žádosti o doplňující informace můžete zasílat také em na kontaktní adresy uvedené v příloze příručky Přehled kontaktů na ŘO a ZS nebo do ové schránky ESF - Vaše dotazy musí být jasně označeny názvem programu, číslem prioritní osy, oblasti podpory a případně číslem výzvy, ke které se vztahují. V příručce jsou v textových boxech připojeny orientační ikony. Tyto ikony,, zdůrazňují některá specifika, na která byste při realizaci projektu neměli zapomenout, případně uvádějí příklady u situací, u kterých je to považováno za relevantní. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 8 z 70 9 Příručce pro příjemce finanční podpory z OP LZZ předchází Přiručka pro žadatele o finanční podporu z OP LZZ, která poskytuje základní informace potřebné k přípravě a zpracování projektu a jeho předložení do Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. V programovém období budou v rámci OP LZZ podporovány také jednotlivé principy Iniciativy Společenství EQUAL. Jedná se o: partnerství, inovativnost a mezinárodní spolupráci. Proto při tvorbě Vašeho projektu pamatujte na jejich zohlednění. Doporučujeme prostudovat publikaci Principy Iniciativy Společenství EQUAL a jejich přenos do OP LZZ, kterou naleznete na Na Příručku pro příjemce a na Příručku pro žadatele úzce navazují také další texty, které Vás provedou jednotlivými tématy spojenými, jak s přípravou, tak s realizací projektu: Horizontální témata OP LZZ Manuál pro publicitu OP LZZ Metodika způsobilých výdajů OP LZZ Průvodce vyplněním projektové žádosti OP LZZ Veřejná podpora a podpora de minimis v OP LZZ Metodika monitorovacích indikátorů OP LZZ Metodický pokyn pro zadávání zakázek OP LZZ Pokyny pro vyplnění monitorovacích zpráv o realizaci projektu OP LZZ a jejich příloh Všechny tyto doplňující texty, které spolu s Příručkou pro žadatele a s Příručkou pro příjemce tvoří tzv. desatero OP LZZ naleznete na webových stránkách v sekci ESF Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 9 z 70 10 Schéma desatera OP LZZ : Průvodce vyplněním projektové žádosti Příručka pro žadatele Metodika monitorovacích indikátorů Manuál pro publicitu Metodika způsobilých výdajů Horizontální témata Veřejná podpora a podpora de minimis Příručka pro příjemce Pokyny pro vyplnění monitorovacích zpráv o realizaci projektu a jejích příloh Metodický pokyn pro zadávání zakázek Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 10 z 70 11 2. Vysvětlení základních pojmů Audit Nezávislé ověření účetní závěrky auditorem v míře dostatečné k vyslovení názoru, zda předložené účetní výkazy jsou pravdivé a věrné a zda jsou v souladu s odpovídajícími předpisy. Auditor vyjádří svůj názor na účetní závěrku prostřednictvím vyjádření výroku v auditorské zprávě. Benefit7 Informační systém určený především pro žadatele k vyplnění žádosti o podporu ze strukturálních fondů EU. Prostřednictvím Benefit7 bude příjemce podpory také vytvářet žádosti o platbu a monitorovací zprávy za projekt. Cílová skupina Skupina osob, na kterou jsou přímo či nepřímo zaměřeny aktivity realizovaného projektu nebo která má z jeho realizovaných efektů užitek (např. zaměstnanci, nezaměstnaní, skupiny obyvatelstva ohrožené sociálním nebo jiným vyloučením apod.). Do cílové skupiny nejsou zahrnuty osoby, které se podílejí na realizaci projektu (tj. zejména realizační tým projektu). V případě oblastí podpory zaměřených na rozvoj institucí poskytujících služby jednotlivcům představují cílovou skupinu tyto instituce (např. úřady práce, subjekty poskytující sociální služby, obce apod.). Cílové skupiny jednotlivých oblastí podpory OP LZZ jsou definovány v Prováděcím dokumentu. Evaluace Evaluace je vyhodnocení výstupů, výsledků, účinků a dopadů projektu. Evaluace pomáhá zjistit, do jaké míry jsou aktivity projektu úspěšné nebo naopak nevedou k očekávaným účinkům projektu. Posouzení a hodnocení realizace projektu má vést k přizpůsobení aktivit projektu, k účinnějšímu dosažení žádoucích výsledků a ke zlepšení řízení projektu. Sebeevaluace pak je proces, ve kterém projektový tým sám hodnotí, jak se v realizaci projektu daří naplnění cílů či nikoliv. Evidenční počet zaměstnanců Zahrnuje osoby v pracovním poměru (hlavním i vedlejším), u družstevních podniků též v členském poměru, kde součástí členství je pracovní vztah; nezahrnuje ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, učně, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslance, senátory, uvolněné členy zastupitelstev všech stupňů), soudce aj. Údaje o počtech pracovníků a zaměstnanců jsou uváděny ve fyzických osobách a podle platné metodiky zahrnují i cizí státní příslušníky, legálně pracující na území ČR. Finanční kontrola Souhrn činností, kterými se v souladu se zákonem ověřuje: splnění podmínek pro poskytnutí veřejných prostředků, dodržování všeobecně závazných právních předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky, dodržování hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti při hospodaření s veřejnými prostředky, dostupnost, správnost a úplnost informací o vykonaných operacích a o hospodaření s veřejnými prostředky. Fond malých projektů Specifický zjednodušený mechanismus administrace projektů z OP LZZ v rámci prioritní osy Sociální integrace a rovné příležitosti, který má za cíl zlepšit přístup malých nestátních neziskových organizací a obcí k prostředkům ESF v oblasti sociální integrace. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 11 z 70 12 Formální hodnocení a hodnocení přijatelnosti Formální hodnocení spočívá v kontrole úplnosti a správnosti předložené žádosti a povinných příloh. Hodnocení přijatelnosti posuzuje soulad projektu s danou výzvou pro předkládání projektů a s pravidly OP LZZ. Tato hodnocení jsou prováděna na základě kritérií, která jsou jednotná pro všechny oblasti podpory. Výsledkem je rozhodnutí, zda daný projekt může postoupit do dalších fází hodnocení, podrobněji viz Příručka pro žadatele. Globální grant (GG) Jeden ze způsobů implementace programu. Globální grant je charakterizován jako rámcový plán pro implementaci oblasti podpory nebo jeho části. Používá se pro přidělování finančních prostředků na grantové projekty zaměřené na cílové skupiny jednotlivců a organizací. Globální grant je spravován jeho Vyhlašovatelem, který na tento globální grant obdrží finanční prostředky přímým přidělením. V rámci programového období byl globální grant nazýván grantové schéma. Grantový projekt Projekt obvykle menšího rozsahu, předkládaný na základě výzvy k předkládání žádostí v rámci GG, kterému je přidělována finanční podpora na základě dotačního řízení. Tyto projekty jsou zaměřeny hlavně na realizaci služeb pro cílové skupiny jednotlivců a organizací na základě poptávky specifikované příjemci a vycházející z analýzy potřeb cílové skupiny. Umožňují uplatnění inovačních přístupů k řešení problémů a potřeb cílových skupin. Hodnocení projektu Fáze administrace projektů, která zahrnuje kontrolu formálních náležitostí, kontrolu přijatelnosti a věcné hodnocení předkládaných projektů. Hodnotitelé Externí odborníci, vybraní podle profesního zaměření, kteří provádějí věcné hodnocení projektů a jsou vedeni v Centrální databázi hodnotitelů OP LZZ. Hodnotitelé musí být před samotným hodnocením projektu vyškoleni podle Příručky pro hodnotitele. Horizontální témata Průřezové oblasti politik Evropské unie. Jejich dlouhodobým cílem je vnést do intervencí ESF přidanou hodnotu a přispět tak k lepší kvalitě projektů. Proto je třeba zajistit jejich implementaci při zpracovávání projektů v rámci OP LZZ. Pro strukturální fondy v období , včetně OP LZZ, lze odvodit dvě základní horizontální témata: rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. Implementace programu Proces realizace programu. Zahrnuje mimo jiné schválení a vyhlášení programu, přípravu technické dokumentace, výběrová řízení, uzavření právních aktů o poskytnutí podpory, přípravu a realizaci projektů, kontrolu, autorizaci a provádění plateb, předkládání zpráv, monitorování účinnosti programu. Implementační struktura Tvoří ji subjekty na různých stupních řízení, které zajišťují realizaci OP LZZ. V období je tato struktura pouze dvoustupňová: Řídící orgán zprostředkující subjekt. Příjemce podpory je napojen přímo buď na Řídící orgán či na jeden ze zprostředkujících subjektů. Individuální projekt Projekt většího rozsahu, který předkládá předem stanovený příjemce nebo úzký okruh příjemců na základě přímé výzvy. Rozlišujeme: Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 12 z 70 13 individuální projekt národního charakteru - pokrývá oblast celého území ČR a je předkládán z centrální úrovně. Je zaměřen především na realizaci nebo doplnění národní politiky a programů v oblasti LZ. individuální projekt regionálního charakteru - pokrývá specifickou oblast, která má regionální rozměr. Je vesměs předkládán regionálními subjekty a zaměřen především na realizaci regionálních priorit nebo na řešení regionálních problémů v oblasti LZ. individuální projekt systémového charakteru je zaměřen na rozvoj národních politik a programů a na rozvoj a modernizaci (rozšíření kapacity a kvality nabídky) veřejné správy a veřejných služeb. Informační systém pro monitorování programů pro období (ms2007) Informační systém ms2007 pracuje s databází, ve které jsou uložena veškerá data o celém operačním programu OP LZZ. Součástí tohoto informačního systému je také aplikace Benefit7, prostřednictvím které žadatelé vytváří žádosti o finanční podporu a vybraní příjemci v této aplikaci vyplňují data o průběhu realizace projektů monitorovací zprávy a žádosti o platby. S takto uloženými daty poté pracují pracovníci implementační struktury prostřednictvím dalších aplikací informačního systému. Inovativnost V rámci principu inovativnosti je v OP LZZ možné investovat do vývoje a testování nových, zatím nevyzkoušených přístupů, metod a systémů v oblasti trhu práce v nejširším slova smyslu. Investice do inovací jsou opodstatněné především pokud lze předpokládat možnost jejich následného šíření a prosazování do široké praxe (tzv. mainstreaming). Kofinancování (spolufinancování) Spolufinancování znamená spoluúčast různých subjektů na financování jednotlivých projektů. Za účelem dosažení skutečného ekonomického účinku nesmějí prostředky z fondů nahrazovat veřejné anebo jiné rovnocenné strukturální výdaje členského státu. Míra spolufinancování projektu ze strukturálních fondů je počítána ve vztahu k celkovým způsobilým veřejným výdajům. V případě ČR dosahuje v období obecně výše 85 %. V případě prioritní osy 5 je míra spolufinancování z ESF navýšena na 95 %. Národní spolufinancování je v OP LZZ zajištěno výhradně z veřejných zdrojů. Soukromé spolufinancování ze strany příjemce může být vyžadováno v případě, že tak stanoví bloková výjimka, podle které je podpora poskytnuta, nebo je-li to z jiných důvodů stanoveno v právním aktu o poskytnutí podpory. Kontrola Důležitá součást řídící práce, jde o činnost, při které se ověřuje, zda skutečný stav odpovídá stavu žádoucímu a zda existují (a jak se naplňují) opatření k dosažení souladu mezi skutečným stavem a stavem žádoucím. Směřuje k objektivnímu zajištění plnění závazků vyplývajících ze smlouvy o financování a k dodržování obecně závazných předpisů pro používání veřejných prostředků. Prověřuje o účinnost, efektivnost, hospodárnost a účelovost použití veřejných prostředků o stav v nakládání s majetkem a závazky. Zajišťuje, že budou přijata opatření na odstranění zjištěných nedostatků a příčin jejich vzniku. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 13 z 70 14 Kontrola Ex-ante Předběžná kontrola, která se provádí před zahájením realizace projektu. Zjišťuje připravenost projektu a má za úkol zachytit a odstranit případné chyby vzniklé před počátkem realizace. Kontrola Ex-post Následná kontrola prováděná po ukončení realizace projektu (i několik let), která zjišťuje, zda závazek, pro který byl projekt schválen, je plněn. Kontrola Interim Kontrola prováděná v průběhu realizace projektu. Jejím úkolem je zjistit odchylky od projektu, které by následně mohly mít negativní vliv na průběh a profinancování projektu. Křížové financování Smyslem křížového financování je umožnit v projektech financovaných z ESF úhradu také těch výdajů, které jsou obvykle způsobilými výdaji pouze v rámci pravidel financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj, za podmínky, že tyto výdaje jsou nezbytné pro dosažení cílů realizovaných projektů a mají přímou vazbu na tyto projekty. Pravidla pro křížové financování jsou podrobně popsána v Metodice způsobilých výdajů OP LZZ, která je součástí desatera OP LZZ. Malé a střední podniky (MSP) Od 1. ledna 2005 vychází vymezení definice MSP z Nařízení Komise (ES) č. 364/2004, kterým bylo novelizováno Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 včetně jeho přílohy I. Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, pokud: Zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR (pokud podnik neúčtuje v soustavě podvojného účetnictví, vztahují se výše uvedené údaje ke konečným příjmům a úhrnu majetku), při stanovování počtu zaměstnanců a finančních částek se zohledňují druhy podnikatelů: samostatný, partnerský, spojený. Mezinárodní spolupráce Princip mezinárodní spolupráce umožňuje realizovat projekt, kde alespoň jeden z partnerů je zahraniční subjekt. Smyslem mezinárodní spolupráce je především přinášet inspiraci a přenášet inovace, tedy sdílet zkušenosti a dobré praxe s ostatními členskými státy EU. Princip mezinárodní spolupráce umožňuje financovat i výdaje projektu uskutečněné mimo území našeho státu. Monitoring (monitorování) Průběžné zjišťování pokroku v realizaci projektu a porovnávání získaných informací s výchozím přepokládaným plánem. Monitorování je na rozdíl od evaluace soustavnou činností, která probíhá během celého trvání projektu. Monitorování je úkol všech, tzn. příjemců podpory, partnerů projektu, zprostředkujících subjektů i Řídícího orgánu. Monitorovací indikátory Kvantifikovatelné statistické proměnné, které popisují hodnotu klíčových paramentrů projektu v konkrétním časovém okamžiku či časovém období, a to na různých úrovních aktivit projektu (indikátory vstupu, výstupu). Hodnota indikátoru, resp. stav či vztah, který popisuje, musí být logicky a jednoznačně intepretovatelný. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 14 z 70 15 Monitorovací výbor (MV) Orgán zřízený dle nařízení 1083/2006 čl , který je povinen sledovat plnění celého programu, jeho účinnost a správnost provádění pomoci z ESF. Monitorovací výbor OP LZZ se zřizuje na návrh Řídícího orgánu. Monitorovací výbor je zřizován po konzultaci s příslušnými sociálními a ekonomickými partnery a při respektování vyvážené účasti žen a mužů. Posuzuje a schvaluje zejména návrhy kritérií pro výběr projektů, předložené výroční zprávy a závěrečnou zprávu programu. Monitorovací výbor je zodpovědný za monitorování pokroku dosaženého při realizaci priorit a cílů stanovených v OP LZZ. Národní strategický referenční rámec (NSRR) Představuje základní programový dokument České republiky pro využívání fondů Evropské unie v období Povinnost ČR zpracovat NSRR vychází z povinností členského státu definovaných v Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení Nařízení komise (ES) č. 1260/1999. Východiskem pro zpracování návrhu Národního strategického referenčního rámce byl Národní rozvojový plán České republiky (NRP ČR), který byl vzat na vědomí usnesením Vlády České republiky č. 175/2006. Analytická část NSRR se zaměřuje na identifikaci klíčových silných stránek České republiky pro posilování její konkurenceschopnosti, stejně tak jako problematických míst a slabých stránek, které mohou stát v cestě udržitelnému růstu ekonomiky i společnosti. Nesrovnalost Pojem nesrovnalost ( irregularity ) je pro účely ochrany finančních zájmů EK a zacházení s prostředky poskytnutými ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství definován v Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti. Nesrovnalostí se rozumí porušení právních předpisů Společenství vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a to započtením neoprávněného výdaje do rozpočtu Společenství. Nesrovnalosti představují porušení pravidel ES nebo českých právních norem, a to úmyslné i z nedbalosti. Nestátní neziskové organizace (NNO) občanská sdružení vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů; obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech; církevní právnické osoby zřízené podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní ochranu dětí; nadace a nadační fondy zřízené podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. NUTS (z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques ) Zavedená zkratka pro tzv. územně statistické jednotky, které jsou v rámci Evropského společenství vymezeny podle jednotných kritérií. Je to mezinárodní standard zavedený Statistickým úřadem Evropských Společenství ve spolupráci s ostatními orgány EU, který určuje jednotné struktury územních jednotek. NUTS slouží ke statistickým účelům a zčásti i pro potřeby programování v rámci strukturálních fondů. Klasifikace NUTS obsahuje 6 úrovní - vymezení jednotlivých úrovní NUTS je charakterizováno počtem obyvatel a rozlohou. Kraje v České republice jsou zařazeny do úrovně NUTS III. Pro potřeby poskytování dat, zejména k čerpání strukturálních fondů EU, bylo nutné vytvořit sdružené kraje, tzv. oblasti Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 15 z 70 16 (nazývané také regiony soudržnosti ) na úrovni NUTS II. Regiony soudržnosti jsou v ČR tvořeny územím 1 až 3 krajů. ČR je statistickou jednotkou na úrovni NUTS 0 (a současně NUTS I). Okresy jsou statistickými jednotkami NUTS IV a jednotlivé obce NUTS V. Oblast podpory Tématicky vymezený rámec, jehož prostřednictvím je realizována určitá prioritní osa operačního programu, a který umožňuje spolufinancování projektů. Pro jednotlivé oblasti podpory se poskytuje příspěvek Společenství a stanoví se pro ně soubor konkrétních cílů. Specifikace jednotlivých oblastí podpory poskytuje konkrétní informaci o charakteru a zaměření činností, které lze v rámci financování z ESF prostřednictvím OP LZZ podpořit. V rámci programového období byla oblast podpory nazývána opatřením. Oblasti podpory jsou nastíněny v Operačním programu a podrobně definovány v Prováděcím dokumentu OP LZZ. Operační program (OP) Prioritní osy Národního strategického referenčního rámce (NSRR) jsou realizovány prostřednictvím Operačních programů (OP), které přispívají k dosažení jednotlivých specifických cílů. Operačních programů pro období je v České republice celkem 24, přičemž jsou rozděleny na tématické OP (8), regionální OP (7), Operační programy pro Prahu (2) a dále pro územní spolupráci (7). OP je dokument předložený členským státem a schválený Evropskou komisí. Obsahuje strategii rozvoje s uceleným souborem cílů a prioritních os, které mají být realizovány s podporou některého ze strukturálních fondů. Partnerství Vztah mezi dvěma nebo více subjekty založený na společné zodpovědnosti při přípravě a realizaci projektu. Rozlišuje se partnerství české a mezinárodní. V rámci mezinárodního partnerství je možno do projektu zapojit partnery z členských států EU. Výdaje splňující podmínky jejich způsobilosti, které vznikají českým partnerům podílejících se na realizaci projektu, jsou součástí způsobilých výdajů projektu. Výdaje, které vznikají zahraničním partnerům, nejsou součástí způsobilých výdajů projektu. V případě individuálních projektů je možná účast partnerů pouze a výhradně bez finančního příspěvku. Platební a certifikační orgán (PCO) Veřejný subjekt určený členským státem pro ověřování výkazů výdajů a žádostí o platby před jejich odesláním EK. Usnesením vlády ČR č. 198 ze dne 22. února 2006 byl ustaven jediný PCO v České republice, a to Ministerstvo financí. Podnik Podnikem je pro potřeby zacházení s veřejnou podporou míněn jakýkoli subjekt, který provádí ekonomické aktivity tj. poskytuje či nabízí plnění, které je poskytováno na volném konkurenčním trhu, a to i tehdy, pokud takové plnění poskytuje či nabízí bezplatně. Pojem podnik má širší dosah než níže uvedený pojem podnikatelský subjekt. Podnikem může být vedle obchodních společností i fyzická osoba podnikatel, tzv. nestátní neziskové organizace, Česká republika a územní samosprávné celky a organizace jimi zřízené. Podnikem je tedy kdokoli, kdo svým jednáním zasahuje do hospodářské soutěže. Podnikatelský subjekt (podnikatel) je podle 2 odst. 2 obchodního zákoníku osoba, která: je zapsána v obchodním rejstříku, podniká na základě živnostenského oprávnění, podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 16 z 70 17 Poskytovatel podpory/poskytovatel Poskytovatelem podpory/poskytovatelem se v textu příručky pro příjemce myslí vyhlašovatel konkrétní výzvy k předkládání projektů. Právní akt o poskytnutí podpory Úspěšnému žadateli jsou finanční prostředky podpory projektu poskytnuty na základě právního aktu o poskytnutí podpory. Tyto právní akty upravují vztahy mezi poskytovateli podpory z OP LZZ a jejich příjemci. Forma se liší podle typu dotčených subjektů, tj. poskytovatele a příjemce, a vychází z Metodiky finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a z platné legislativy. V případě grantových projektů je formou právního aktu výhradně Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Prioritní osa Jedna z priorit strategie v operačním programu realizovaná prostřednictvím projektů, které spolu vzájemně souvisejí a mají konkrétní měřitelné cíle. Projekt Soubor aktivit, jejichž realizací v určeném časovém rámci je dosaženo požadovaného cíle a které jsou realizované a financované prostřednictvím OP LZZ. Cílem projektu je dospět z výchozího stavu do ideálního konečného požadovaného stavu. Prováděcí dokument Dokument obsahující podrobné informace k programovému dokumentu o implementaci programu, zejména pak o oblastech podpory, typech oprávněných žadatelů, formě pomoci, cílových skupinách apod. Příjemce Příjemci jsou subjekty zodpovědné za zajištění realizace projektů. Příjemci připravují vlastní projekty, které realizují, a to buď vlastními silami, nebo ve spolupráci s partnery, nebo prostřednictvím externího dodavatele, případně kombinací těchto variant. Region soudržnosti Regiony soudržnosti jsou deklarovány v zákoně č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, kde "pro potřeby spojené s koordinací a realizací hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající zejména ve využívání finančních prostředků z předvstupních a strukturálních fondů Evropských Společenství se zřizují regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS II". Rozhodnutí o poskytnutí dotace Druh právního aktu o poskytnutí podpory, tj. rozhodnutí o přidělení finanční podpory (dotace), které se používá v případě grantových projektů. Rovné příležitosti Princip rovných příležitostí usiluje o potírání diskriminace osob na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženství, víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Vztahuje se i na další znevýhodněné skupiny jako jsou migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol; tedy skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Zvláštní důraz je kladen na rovné příležitosti žen a mužů. Řídící orgán Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 17 z 70 18 Subjekt odpovědný za řízení a implementaci OP. V případě OP LZZ je jím MPSV ČR. Řídící orgán může výkon některých činností delegovat na zprostředkující subjekty. Řízení rizik Určení, měření nebo vyhodnocování rizik projektu, sledování a případné přijímání opatření vedoucích k omezení podstupovaných rizik. Souběh dotací Každá oblast podpory programu a každý vybraný projekt bude moci čerpat prostředky pouze z jediného strukturálního fondu, současně žádný projekt nebude moci být podporován v rámci jiného programu, spolufinancovaného EU nebo ČR (v tomto případě by se jednalo o souběh dotací). Strukturální fondy Strukturální fondy jsou nástrojem k dosahování ekonomické a sociální soudržnosti (koheze) Evropské unie. Prostředky z těchto fondů jsou určeny na pomoc méně rozvinutým regionům, regionům potýkajícím se se strukturálními problémy a na podporu adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti. Pro programové období existují 2 strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF); Evropský sociální fond (ESF) - ze kterého je spolufinancován OP LZZ Kromě strukturálních fondů existuje ještě Fond soudržnosti ten je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje celých chudších států, nikoli regionů. Podobně jako u ERDF jsou z něj podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, ale pouze se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu a na ochranu životního prostředí. Udržitelný rozvoj Priorita udržitelného rozvoje vychází ze strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj, jejímž cílem v oblasti sociálního začleňování, demografie a migrace je Zohlednění mezigenerační solidarity a solidarity uvnitř generací, vytvořit společnost podporující sociální začlenění a zajistit a zlepšit kvalitu života občanů jako předpoklad trvalého individuálního blahobytu. SF obecně jsou určeny zejména na podporu a rozvoj ekonomické a sociální oblasti, nicméně za předpokladu, že jejich implementace přispěje také ke zlepšení životního prostředí. Průřezovost této problematiky znamená zohlednění udržitelného rozvoje (respektive životního prostředí) i u těch intervencí, které nejsou přímo zacíleny na životní prostředí. Veřejná podpora Jakákoliv forma podpory poskytnutá způsobem, který narušuje nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž tím, že se zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy EU. V Evropské unii jsou výchozí pravidla o poskytování veřejné podpory (tzv. "state aid") definována v článcích Smlouvy o fungování EU. Poskytovat veřejnou podporu je v rámci EU obecně zakázáno, existují však výjimky definované právními normami EU. Veřejná zakázka a zakázka Předmětem (veřejných) zakázek je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka je zakázka zadavatele určeného v 2 zákona o veřejných zakázkách. Postupy pro zadání veřejných zakázek v oblasti projektů OP LZZ jsou stanoveny zákonem o veřejných zakázkách a Metodickým pokynem pro zadávání zakázek OP LZZ. Podle předpokládané hodnoty se veřejné zakázky dělí na veřejné zakázky malého rozsahu, podlimitní a nadlimitní. Ostatní zakázky tj. zakázky, které nespadají do okruhu působnosti zákona o veřejných zakázkách, se označují pojmem zakázky bez Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 18 z 70 19 označení veřejné a postupy pro jejich zadání jsou v oblasti projektů OP LZZ stanoveny Metodickým pokynem pro zadávání zakázek v OP LZZ. Vytvořené pracovní místo Vytvořeným pracovním místem se rozumí: nové pracovní místo u zaměstnavatele podpořené formou úhrady mzdových nákladů nové pracovní místo pro sebezaměstnání (OSVČ) podpořené prostřednictvím vzdělávání a podpůrných služeb (např. informativních, poradenských, analytických). Pracovní místa pro sebezaměstnání nelze podporovat formou příspěvku na zařízení a vybavení ani formou mzdových příspěvků 1. pracovní místo u zaměstnavatele vytvořené v souvislosti s projektem, které představuje čistý nárůst pracovních míst, a na které nejsou poskytovány mzdové příspěvky za předpokladu, že toto místo není financováno z jiných veřejných zdrojů (např. APZ), a že je v projektu jasně zdůvodněno, jak bude projekt přínosný pro vytvoření pracovního místa. Výzva pro předkládání projektů Dokument určený pro potenciální žadatele uveřejněný na webových stránkách event. na jiných stránkách vyhlašovatele, a popř. inzerovaný v tisku. Obsahuje informace o dané oblasti podpory, o podporovaných aktivitách a cílových skupinách. Stanovuje maxima a minima podpory na jeden projekt, vymezení oprávněných žadatelů, termín do kdy lze předkládat žádosti a na jakou adresu, ale také informaci o způsobilých výdajích, hodnocení a výběru projektů a další. Výzvy se dělí podle typu předkládaných projektů na výzvy pro individuální a pro grantové projektu. Z časového hlediska se výzvy dělí na uzavřené (doba trvání výzvy a možnost předkládání projektů je časově omezená, u grantových výzev je doba možného předkládání projektů minimálně 8 týdnů) a průběžné (žádosti o finanční podporu jsou přijímány, vyhodnocovány a zpracovávány průběžně až do vyčerpání finančních prostředků). Zásobník projektů Seznam projektů, o kterých výběrová komise rozhodla, že nebudou podpořeny z disponibilních prostředků k podpoře, ale jsou podporyhodné pro případ, že jiný vybraný projekt nebude realizován. Způsobilé výdaje Výdaje, které byly uskutečněny v rámci období stanoveného v právním aktu o poskytnutí podpory, a které jsou v souladu s příslušnými předpisy EU a ČR. Tyto výdaje lze hradit z prostředků OP LZZ. Zda je daný výdaj způsobilý (tzn. uznatelný) je dále stanoveno v této příručce a v Metodice způsobilých výdajů OP LZZ (D5). Zprostředkující subjekt (ZS) Subjekt, na který Řídící orgán deleguje výkon některých svých činností. Rozsah delegovaných činností je stanoven formou písemné dohody mezi Řídícím orgánem a zprostředkujícím subjektem. Zprostředkujícími subjekty OP LZZ pro vybrané oblasti podpory jsou: odbor implementace programů ESF MPSV, odbor sociálních služeb a sociálního začleňování MPSV, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra. 1 Výjimku z tohoto pravidla tvoří individuální projekty v oblasti podpory 2.1, které jsou zaměřené na realizaci nástrojů APZ a v rámci kterých je umožněno podporovat pracovní místa pro sebezaměstnání rovněž formou příspěvku na zařízení a vybavení nebo formou mzdových příspěvků. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 19 z 70 20 Žadatel Subjekt, který předkládá svou projektovou žádost k hodnocení za účelem získání podpory ze strukturálních fondů, resp. OP LZZ. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 20 z 70 21 3. Poskytnutí podpory z OP LZZ 3.1. Formy přidělení finančních prostředků Úspěšnému žadateli jsou finanční prostředky podpory projektu poskytnuty na základě různých právních aktů. Právní akty, týkající se financování, upravují vztahy mezi poskytovateli podpory z OP LZZ a jejich příjemci. Forma se liší podle typu subjektů, tj. poskytovatele a příjemce, a vychází z Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období a z platné legislativy. Při řízení OP LZZ je obecně používán termín právní akt o poskytnutí podpory. Tyto právní akty (jedná se např. o Rozhodnutí o poskytnutí dotace, Dohoda o poskytnutí příspěvku, Koordinační dohoda aj.) musí obsahovat označení poskytovatele a příjemce podpory, účel, na který je podpora určena, výši poskytnuté podpory, dobu pro uskutečnění daného projektu a podmínky jejího užití. V případě grantových projektů je formou právního aktu výhradně Rozhodnutí o poskytnutí dotace Doba realizace projektu Zahájení projektu Za způsobilé výdaje se považují pouze výdaje projektu vzniklé během realizace projektu (tj. mezi dnem zahájení a dnem ukončení realizace projektu uvedenými v právním aktu o poskytnutí podpory s výjimkami stanovenými v této příručce. Rozhodující je datum zahájení a ukončení projektu uvedené v právní aktu o poskytnutí podpory. Změna data ukončení je podstatnou změnou projektu (viz kapitola 3.3 Změny a doplnění projektu). Ukončení projektu Příjemce podpory je povinen ukončit práce na projektu nejpozději ke dni uvedenému v právním aktu o poskytnutí podpory jako den ukončení projektu. Při plánování realizovaných aktivit projektu doporučujeme přizpůsobit harmonogram činností tak, aby mohla být věnována dostatečná doba na zpracování závěrečné zprávy a bezproblémové ukončení celého projektu. Prodloužení doby trvání projektu nad rámec stanovený právním aktem o poskytnutí podpory je možné jen na základě schválení podstatné změny projektu, avšak pouze v řádně zdůvodněných případech. Z důvodu zajištění dostatečného času na přípravu závěrečné zprávy za OP LZZ a dokumentace k uzavření celého programového období musí být všechny realizované projekty ukončeny nejpozději do 30. srpna 2015, pokud nebude v právním aktu o poskytnutí podpory stanoveno pozdější datum ukončení projektu. Doba ode dne zahájení do dne ukončení projektu je rozhodnou dobou pro prohlášení výdajů projektu za způsobilé. To znamená, že za způsobilé Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 21 z 70 22 výdaje se považují výdaje projektu vzniklé během období, které je v právním aktu definováno 2 jako období realizace projektu. Způsobilými jsou také výdaje, které byly uskutečněny po ukončení projektu, ale jejich věcné plnění souvisí s obdobím, ve kterém se projekt realizoval (např. mzdy za poslední měsíc realizace projektu, závěrečný audit) Změny a doplnění projektu Nepodstatné změny projektu, resp. podmínek právního aktu o poskytnutí podpory Příjemce podpory je oprávněn projekt upravit a pozměnit bez předchozího souhlasu poskytovatele podpory pouze za předpokladu, že se taková změna nedotkne povinností plynoucích z právního aktu o poskytnutí podpory (zejména, že změna negativně neovlivní dosažení cílů projektu či naplňování schválených kvantifikovaných monitorovacích indikátorů výstupů a výsledků) a že nebude v rozporu s požadavky VK, která projekt doporučila k podpoře. Příjemce je nicméně i v případě těchto tzv. nepodstatných změn projektu povinen o takové změně poskytovatele podpory písemně informovat v nejbližší monitorovací zprávě. Součástí této informace musí být uvedení data platnosti změny, zdůvodnění, proč ke změně došlo a případně doložení další požadované dokumentace (viz níže). Změny v kontaktních údajích (změna adresy, telefonického spojení příjemce podpory a změna kontaktní osoby) je třeba nahlásit bez prodlení. Toto nahlášení je důležité z toho důvodu, aby poskytovatel podpory mohl adresně oznámit možné změny v souvisejících dokumentech potřebných pro realizaci projektu. Za nepodstatnou změnu projektu, která nezakládá povinnost změnit či doplnit právní akt o poskytnutí podpory, ale která je neprodleně oznámena v nejbližší monitorovací zprávě, je považována například: změna rozpočtu projektu omezená na přesun prostředků v rámci jedné kapitoly 3 rozpočtu. Aktualizovaný rozpočet projektu musí být vyplněn v nejbližší monitorovací zprávě (v aplikaci Benefit7, záložka rozpočet projektu); přesun prostředků mezi jednotlivými kapitolami do výše 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly, z níž jsou finanční prostředky přesouvány 4, porovnáváno s rozpočtem projektu, který je uveden v aktuálně platném právním aktu o poskytnutí 2 Toto ustanovení platí pro grantové projekty. Pro individuální projekty platí, že za způsobilé výdaje se považují výdaje související s realizací vzniklé nejdříve 3 měsíce před předložením projektu ke schválení příslušnému článku implementační struktury. 3 Kapitola rozpočtu část struktury výdajů rozpočtu shrnující jeho jednotlivé, podobně zaměřené položky a jejich seskupení (jinak též třída). 4 Prostředky je možno přesunout i do kapitoly, které byla původně nulová, avšak za podmínky, že nedojde ke změně např. indikátorů pak by se již jednalo o podstatnou změnu. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 22 z 70 23 podpory 5. Při úpravách rozpočtu příjemce v nejbližší monitorovací zprávě vyplní přepracovaný rozpočet projektu (v aplikaci Benefit7, záložka rozpočet projektu). Při přesunech mezi jednotlivými kapitolami je nutno dodržet llimity na jednotlivé kapitoly rozpočtu nebo jejich části, včetně dodatečných limitů stanovených ve výzvách pro předkládání projektů; změna kontaktních údajů (viz výše), sídla a statutárního zástupce příjemce podpory, změna kontaktní osoby projektu; změna auditora (pokud je povinností příjemce projektu nechat provést audit); vytvoření nové položky v rozpočtu / příp. její zrušení za podmínky, že neznamená začátek nové aktivity, resp. zrušení či ukončení stávající klíčové aktivity; změny harmonogramu realizace, která neovlivní splnění cílů ani monitorovacích indikátorů projektu. Při úpravách harmonogramu příjemce v nejbližší monitorovací zprávě vyplní přepracovaný harmonogram projektu (v aplikaci Benefit7, záložka harmonogram realizace); uzavření a změny (formálního charakteru) smluv s partnery 6 ; změna týkající se plátcovství daně z přidané hodnoty příjemce či partnera. Jednotkové ceny obsažené v původně schváleném rozpočtu (tj. rozpočet, který projednala a se kterým doporučila projekt k podpoře výběrová/hodnotící komise) jsou po celou dobu realizace projektu závazné. V rámci nepodstatných změn nelze provádět takové úpravy rozpočtu, které navyšují jednotkové ceny. To znamená, že navýšení položky v rozpočtu může zahrnovat pouze zvýšení počtu pořizovaných kusů, nikoli jejich jednotkové ceny. Výjimku tvoří zvýšení jednotkové ceny ve výši maximálně 10 % oproti cenám z původně schváleného rozpočtu, které lze provádět ve všech kapitolách rozpočtu. Podmínkou pro toto 10 % navýšení jednotkových cen je, že nedojde k překročení obvyklých cen nebo mezd a platů, které vyhlašovatel v rámci dané výzvy pro předkládání projektů stanovil. Každý přesun prostředků či úprava oproti schválenému rozpočtu musí být pro projekt nezbytné a nově navržené využití těchto prostředků efektivní. Každá změna projektu i nepodstatná by měla zahrnovat zdůvodnění. Změny nelze provádět se zpětnou účinností. Změny rozpočtu vedoucí ke zvyšování podílu kapitoly Nákup služeb oproti původně schválenému rozpočtu mohou při závěrečném vyúčtování výdajů projektu vést ke snížení podílu nepřímých nákladů (blíže viz Metodika způsobilých výdajů OP LZZ, kap. 2.7). Podstatné změny projektu, resp. právního aktu o poskytnutí podpory 5 Přesun mezi rozpočtovými položkami na neinvestiční výdaje a rozpočtovými položkami na investiční výdaje nebo navýšení či snížení kapitoly křížové financování představuje vždy podstatnou změnu projektu. 6 Není však přípustné uzavírat smlouvy o partnerství s novými partnery, kteří nejsou uvedeni v příloze právního aktu o poskytnutí podpory Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 23 z 70 24 Podstatné změny projektu, které mají dopad na plnění povinností vyplývajících z právního aktu o poskytnutí podpory, je možné realizovat pouze po příslušné úpravě právního aktu o poskytnutí podpory (např. vydání rozhodnutí o změně rozhodnutí o poskytnutí dotace, podpis dodatku k dohodě o poskytnutí příspěvku apod.). Žádost o změnu včetně jejího zdůvodnění, proč k navrhovaným změnám dochází, připraví příjemce podpory ve formuláři, který je ke stažení na webových stránkách a zašle ji v listinné i elektronické podobě na adresu poskytovatele podpory. Na přijetí změny není právní nárok. Návrh na změnu či doplnění právního aktu o poskytnutí podpory se žádostí o změnu projektu a s případnými přílohami musí být poskytovateli podpory předložen ve výše zmíněném formuláři nejpozději 30 kalendářních dnů před termínem ukončení projektu (pokud poskytovatel podpory nerozhodne jinak). Změny textu právního aktu o poskytnutí podpory reagující na průběh projektu musí mít těsnou vazbu na charakter a hlavní cíle projektu, které jsou předmětem původního schváleného návrhu projektu a smlouvy. Přijaté změny projektu mohou vést k úpravám struktury rozpočtu, event. k jeho snížení. Navýšení rozpočtu projektu není možné. Poskytovatel podpory návrh zváží a případně jej po diskusi s navrhovatelem upraví. Dodatek/změna nabývá účinnosti nejdříve datem podpisu oprávněné osoby poskytovatele podpory. O případném zamítnutí žádosti o změnu bude příjemce podpory písemně informován poskytovatelem podpory zpravidla do 21 kalendářních dnů od doručení žádosti o změnu. Podstatné změny nesmí příjemce podpory provést před jejich odsouhlasením poskytovatelem. Změny nelze odsouhlasit se zpětnou platností. Výjimkou jsou některé případy změny bankovního účtu. V případě, že příjemce provede podstatné změny, které nebudou odsouhlaseny poskytovatelem, nebudou uznány jako platné. Příjemce se vystavuje riziku případného odnětí finančních prostředků. V případě schválení žádosti o podstatnou změnu, provede poskytovatel podpory příslušné změny v monitorovacím systému Monit7+ do 14 pracovních dní od schválení změn. Podstatné změny projektu by měly být odsouhlaseny partnery příjemce podpory ještě před podáním příslušných návrhů změn textu právního aktu o poskytnutí podpory. V případě, že takového souhlasu nebylo dosaženo, musí žadatel tuto informaci uvést při předkládání žádosti o schválení změn a odůvodnit, proč k získání souhlasu partnerů nedošlo. Za podstatné změny projektu jsou mj. považovány: Změna data ukončení projektu - nárokovat navýšení poskytnutých prostředků podpory není možné ani v případě prodloužení projektu (do maximální možné doby trvání projektu 7 ); Změna partnera projektu; 7 Maximální možná doba trvání projektu je rozdílná u GP a IP pro každou oblast podpory, přičemž max.možnou délku stanoví poskytovatel ve výzvě k podávání žádostí o podporu. Max. délka jednotlivých projektů vyplývá z Prováděcího dokumentu OP LZZ. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 24 z 70 25 Změna monitorovacích indikátorů (faktické překročení nebo nedosažení hodnoty monitorovacího indikátoru není považováno za změnu indikátoru); Přesun prostředků mezi jednotlivými kapitolami ve výši větší než 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly 8 ; Navýšení jednotkových cen o více než 10 % oproti cenám z původně schváleného rozpočtu; Změna bankovního účtu organizace - záměr změnit banku je příjemce podpory povinen předem oznámit poskytovateli podpory. Příjemce podpory zašle do 7 kalendářních dnů od realizace změny poskytovateli podpory oznámení o provedené změně bankovního účtu, jejíž součástí musí být nová finanční identifikace. Změna bankovního účtu musí být specifikována v následných žádostech o platbu. V případě, že změna banky je vynucena uzavřením bankovních operací banky, u které byl otevřen původní účet projektu, oznámí to příjemce podpory poskytovateli podpory bezodkladně a do 5 pracovních dnů zašle poskytovateli podpory oznámení o provedené změně bankovního účtu, jejíž součástí musí být nová finanční identifikace. Změna v osobě příjemce dotace, avšak výlučně v těchto případech: - změna právní formy příjemce dotace, kdy ostatní údaje zůstanou nezměněny; - sloučení/splynutí příjemce dotace s jinou právnickou osobou (v tomto případě dochází k právnímu nástupnictví původního příjemce dotace právnické osoby, která zanikla bez likvidace); - změna příjemce ze zákona, kdy od určitého data dojde k jeho přejmenování či změně právní formy. Při posuzování žádosti o podstatnou změnu týkající se osoby příjemce dotace bude ověřováno, zda nástupnický subjekt vstoupil do všech práv a závazků původního subjektu, které se týkaly poskytnuté dotace. Nebude však akceptován přechod práv a povinností z titulu právního aktu o poskytnutí podpory z fyzické osoby na právnickou osobu, neboť v tomto případě se nejedná o právní nástupnictví. Poskytovatel může v právním aktu o poskytnutí podpory stanovit příjemci další povinnosti (např. klíčové aktivity, klíčové osoby realizačního týmu apod.). Jejich změna bude považována za podstatnou změnu projektu, nestanoví-li právní akt jinak Ukončení projektu, sankce Příjemce podpory i poskytovatel podpory jsou oprávněni předčasně ukončit práce na projektu a jeho financování, avšak pouze ze závažných důvodů a za podmínek dále uvedených. Ukončení projektu příjemcem podpory Příjemce podpory může ve výjimečných případech a pouze ze závažných důvodů podat návrh na předčasné ukončení realizace projektu, a to písemně k rukám poskytovatele podpory. Součástí tohoto návrhu musí být podrobné zdůvodnění a návrh lhůty (nejvýše 8 Přesun mezi rozpočtovými položkami na neinvestiční výdaje a rozpočtovými položkami na investiční výdaje nebo navýšení či snížení kapitoly křížové financování představuje vždy podstatnou změnu projektu bez ohledu na jejich výši. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 25 z 70 26 dvouměsíční) pro ukončení realizace projektu. Poskytovatel podpory následně posoudí návrh včetně zdůvodnění a lhůty a vyjádří se k němu. Dnem doručení kladného vyjádření poskytovatele podpory začíná běžet lhůta pro uzavření aktivit projektu. V případě kladného vyjádření bude individuálně posouzen nárok příjemce podpory na proplacení prostředků, a to jen za tu část projektu, která již byla provedena v souladu s právním aktem o poskytnutí podpory. Vyplacení této části prostředků je podmíněno alespoň částečným dosažením cílů projektu odpovídajícímu vynaloženým prostředkům. Finanční vypořádání již poskytnutých prostředků probíhá v souladu se zákonem č.218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a s příslušnými prováděcími předpisy. Pokud byl projekt financován v režimu předfinancování, musí příjemce při vyúčtování poskytnutých částí dotace, event. poslední průběžné platby, odděleně evidovat výdaje uskutečněné po dni odeslání návrhu na ukončení projektu. K tomuto vyúčtování musí být přiložen komentář odůvodňující uskutečněné výdaje. Vyúčtování nedostatečně zdůvodněných výdajů, nemusí být akceptováno. Poskytnuté části dotace a průběžné platby musí být řádně vyúčtovány a prostředky nevyužité ve prospěch projektu musí být vráceny do 30 kalendářních dnů po ukončení projektu na účet poskytovatele. Neoprávněné odstoupení od realizace projektu Neoprávněné odstoupení od realizace projektu (např. nepodání řádného návrhu na ukončení projektu) je považováno za porušení podmínek právního aktu o poskytnutí podpory. Neoprávněně vyplacené finanční prostředky je příjemce podpory povinen ve stanovené výši vrátit na účet poskytovatele a to do 30 dnů ode dne, kdy o to poskytovatel podpory požádal. Pozastavení podpory z OP LZZ Poskytovatel podpory je oprávněn v případě vzniklého podezření na porušení rozpočtové kázně ve smyslu zákona č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, či při podezření na nesrovnalost, i pokud se nejedná o podezření na porušení rozpočtové kázně, jelikož ještě nedošlo k neoprávněnému nakládání s veřejnými prostředky: vyzvat příjemce podpory k okamžité nápravě zjištěných nedostatků včetně stanovení lhůty k nápravě; preventivně pozastavit platby příjemci podpory. Řízení o odnětí podpory V případech stanovených 15 zákona č.218/2000 Sb, rozpočtová pravidla, v platném znění může být zahájeno řízení o odnětí podpory. Řízení o odnětí podpory může být zahájeno pokud došlo po poskytnutí podpory: a) k vázání prostředků státního rozpočtu b) ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé, c) ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropských společenství nebo d) ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotace poskytnuta, pokud již nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 26 z 70 27 Na toto řízení se vztahují obecné předpisy o správním řízení. 9 Sankce odvodu a vrácení podpory V případech, kdy příjemce poruší podmínky nakládání s veřejnými prostředky stanovené obecně závazným právním předpisem nebo právním aktem o poskytnutí podpory, dopouští se porušení rozpočtové kázně podle 44 a 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění. Odvod za porušení rozpočtové kázně se provádí ve výši porušení rozpočtové kázně, případně v procentuální výši z celkové částky vyplacené dotace stanovené Právním aktem o poskytnutí podpory. O tom, zda se příjemce svým jednáním dopustil porušení rozpočtové kázně, rozhoduje podle 44a rozpočtových pravidel místně příslušný finanční úřad. Odvod za porušení rozpočtové kázně může dosáhnout maximálně hodnoty celkové částky podpory. Penále za prodlení s odvodem může dosáhnout maximálně hodnoty odvodu za porušení rozpočtové kázně. Odvod za porušení rozpočtové kázně a penále jsou vymáhány finančním úřadem. Při podezření na porušení nebo nesplnění povinností stanovených příjemci podpory zákonem č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění a zpřesněných právním aktem o poskytnutí podpory požádá poskytovatel podpory orgán dohledu o přezkoumání úkonů zadavatele podle 113 uvedeného zákona. Orgánem dohledu je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který je oprávněn udělit pokuty za porušení zákona příp. zrušit zadavatelův nezákonný úkon. Je-li příjemce podpory povinen vrátit z nějakého důvodu poskytnutou podporu nebo její část (nespotřebovaná část dotace, zrušení projektu, atd.), vrátí tyto prostředky na základě písemného rozhodnutí vystaveného poskytovatelem podpory. Písemné rozhodnutí o vrácení (části) podpory bude obsahovat: - identifikační údaje příjemce podpory - identifikační údaje projektu - zdůvodnění rozhodnutí - variabilní symbol pro platbu (číslo právního aktu o poskytnutí podpory) Příjemce podpory musí do 30 kalendářních dnů po obdržení rozhodnutí předložit poskytovateli podpory kopii výpisu z účtu jako doklad o úhradě dlužné částky. Bankovní poplatky za vrácení částek poskytovateli podpory nejsou způsobilými výdaji (budou v plné výši hrazeny příjemcem podpory). 9 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a to s uplatněním předchozí právní úpravy (zák. č.71/1967 Sb., o správním řízení) tam, kde to vyžadují přechodná ustanovení. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 27 z 70 28 4. Rozpočet a finanční řízení 4.1. Rozpočet Schválený rozpočet navržený příjemcem podpory v Žádosti o finanční podporu z OP LZZ a případně upravený v právním aktu o poskytnutí podpory je odhadem celkových nákladů projektu. Z veřejných prostředků mohou být financovány pouze způsobilé výdaje projektu (výdaj je oproti nákladu skutečné vynaložení finančních prostředků). Skutečná výše veřejných prostředků na úhradu způsobilých výdajů bude stanovena až v rámci schvalování závěrečné monitorovací zprávy projektu a žádosti o závěrečnou platbu (maximálně však do výše 100 % celkových způsobilých výdajů projektu uvedených v právním aktu o poskytnutí podpory) Změny rozpočtu Při každé změně rozpočtu musí být splněny následující zásadní podmínky: změnou nesmí být narušen charakter a hlavní záměr projektu; změna musí být pro projekt nezbytná a nově navržené využití prostředků musí být efektivní. V rámci rozpočtu projektu jsou možné tři typy změn: přesun prostředků uvnitř jednotlivých kapitol rozpočtu tyto změny mohou být prováděny bez omezení, avšak vždy jen s využitím cen a mezd v místě, čase a odvětví obvyklých 10 a dodržení jednotkových cen dle kap. 3.3., přesun prostředků mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu do 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly, z níž jsou finanční prostředky přesouvány, přesun prostředků mezi kapitolami rozpočtu vyšší než 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly, z níž jsou finanční prostředky přesouvány. V rámci kapitoly je možné vytvořit novou či zrušit stávající položku, na kterou/ze které budou přesunuty finanční prostředky, přičemž platí výše uvedené podmínky (viz. kap. 3.3) a povinnost zdůvodnění v nejbližší monitorovací zprávě. Přesun prostředků mezi kapitolami/položkami se vždy posuzuje podle rozpočtu projektu, který je přílohou aktuálně platného právního aktu o poskytnutí podpory. Níže uvedené postupy ve změnách rozpočtu se vztahují i na přechod Příjemce podpory do skupiny plátců DPH v průběhu projektu. 10 Obvyklou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Příjemce je povinen tuto obvyklost podložit v případě pochybností poskytovatele při žádosti o platbu či při kontrole (např. analýzou trhu, cenovým srovnáním). Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 28 z 70 29 Přesun mezi jednotlivými kapitolami do výše 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly, z níž jsou finanční prostředky přesouvány Aby příjemci podpory mohli realizovat změny rozpočtu bez předchozího souhlasu poskytovatele podpory, rozpočtová změna, kterou se provede přesun prostředků mezi jednotlivými kapitolami, nesmí přesáhnout 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly, z níž jsou finanční prostředky přesouvány (porovnáváno s rozpočtem projektu, který je uveden v aktuálně platném právním aktu o poskytnutí podpory). Příjemce je však povinen informovat o každé takto provedené změně v nejbližší monitorovací zprávě projektu zpracované po provedení změny. Při přesunech prostředků uvnitř a mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu nesmí být překračovány jednotlivé stanovené limity celého rozpočtu (limity kapitol rozpočtu jsou podrobněji popsány níže). Příkladem může být: 1. krok přesun rozpočtových prostředků z kapitoly Osobní náklady do kapitoly Nákup služeb ve výši odpovídající 10 % celkového objemu způsobilých výdajů kapitoly Osobní náklady (nutno ověřit, zda kapitola Nákup služeb v tomto případě nepřekročí limit 60 %, nebo 70 %, resp. limit stanovený ve výzvě pro předkládání projektů viz níže). 2. krok oznámení v nejbližší monitorovací zprávě/dodání nového rozpočtu. Přesun mezi kapitolami vyšší než 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly, z níž jsou finanční prostředky přesouvány Pokud bude přesun mezi kapitolami rozpočtu vyšší než 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly, z níž jsou finanční prostředky přesouvány, je třeba předchozího schválení této operace poskytovatelem podpory. Tento přesun prostředků musí být zachycen v dodatku/změně právního aktu o poskytnutí podpory projektu. I v tomto případě přesunu prostředků mezi kapitolami rozpočtu musí zůstat zachován povolený procentuální podíl všech limitovaných položek celého rozpočtu: Výdaje na kapitolu Zařízení a vybavení, nesmí překročit 20 % celkových způsobilých výdajů projektu 11. Výdaje na kapitolu Místní kancelář mohou činit maximálně 7 % celkových způsobilých výdajů projektu. V případě grantových projektů využívajících nepřímé náklady spadají položky kapitoly Místní kancelář/náklady projektu do nepřímých nákladů a neuvádí se proto do samotného rozpočtu projektu. 11 V případě grantových projektů využívajících nepřímé náklady se limit počítá ze způsobilých přímých výdajů. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 29 z 70 30 Výdaje na kapitolu Nákup služeb, nesmí překročit 60 % celkových způsobilých výdajů projektu (náklady na subdodávky žadatele i českých partnerů projektu) pokud nebylo ve výzvě pro předkládání projektů stanoveno nižší procento, resp. pokud poskytovatel dotace nestanoví na základě výjimky udělené Řídícím orgánem jinak. Výjimku stanovenou již v dokumentaci OP LZZ, resp. již v této příručce, tvoří oblasti podpory 1.1 a 1.2, které jsou svou povahou natolik specifické, že výdaje plynoucí z uzavřených smluv s dodavateli a z plnění vystavených objednávek nesmí překročit 70 % způsobilých výdajů projektu 12. Výdaje na kapitolu Přímá podpora (kromě mzdových příspěvků) nesmí překročit 20 % celkových způsobilých výdajů projektu 13. Souhrn mzdových příspěvků v rámci kapitoly Přímá podpora není limitován. Pokud je příjemci poskytnuta podpora formou rozhodnutí o poskytnutí dotace (nejčastějším typem právního aktu o poskytnutí podpory je právě rozhodnutí o poskytnutí dotace), je takový přesun možné provést (nestanoví-ii rozhodnutí o poskytnutí dotace jinak) pouze Rozhodnutím o změně rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaným na základě žádosti příjemce. V případě schválení této změny poskytovatelem podpory se ode dne schválení změny nově nastavuje limit 15 % přesunu mezi jednotlivými kapitolami Bankovní účet projektu, resp. příjemce podpory Před vydáním právního aktu o poskytnutí podpory je příjemce podpory povinen mít zřízen bankovní účet. Pro potřeby realizace projektu je možné využívat bankovní účet organizace příjemce podpory, tzn., že příjemce podpory nemusí pro účely realizace projektu zřizovat samostatný bankovní účet. Bankovní účet může být založen u jakékoliv banky oprávněné působit v České republice 14 a musí být veden výhradně v měně CZK. Dispoziční právo k účtu 15 smí mít pouze pracovníci pověření příjemcem podpory. Pro účely finančního výkaznictví projektu je příjemce povinen vyžádat si zasílání výpisů z bankovního účtu k poslednímu dni každého měsíce. 12 Pro individuální projekty neplatí uvedené limity kapitoly Nákup služeb. V případě grantových projektů využívajících nepřímé náklady se limit počítá ze způsobilých přímých výdajů. 13 V případě grantových projektů využívajících nepřímé náklady se limit počítá ze způsobilých přímých výdajů. 14 Banka oprávněná působit v ČR banky s licencí České národní banky a pobočky zahraničních bank ze zemí Evropského hospodářského prostoru (25 zemí EU a Norsko, Lichtenštejnsko a Island) založené v ČR na principu jednotné licence (vydané v domovském státě). Jednotná licence bank a dalších finančních institucí je založena na směrnici 2000/12/ES, o přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejím výkonu, a na ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů 15 Dispoziční právo k účtu - právo nakládat s finančními prostředky na bankovním účtu a provádět veškeré operace týkající se tohoto účtu Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 30 z 70 31 Příjemce podpory je povinen zachovat svůj bankovní účet i po ukončení projektu až do doby, než obdrží závěrečnou platbu Úhrada výdajů projektu Dva základní způsoby úhrady výdajů Úhrady způsobilých výdajů projektu mohou probíhat dvěma základními způsoby: Standardním způsobem tento způsob bude aplikován u projektů financovaných v režimu blokové výjimky, tj. tam, kde mají příjemci povinnost s ohledem na pravidla veřejné podpory alespoň částečně spolufinancovat způsobilé výdaje projektu z vlastních prostředků, Předfinancováním tento způsob bude aplikován u projektů financovaných mimo režim veřejné podpory (tj. bez veřejné podpory, v režimu de minimis nebo dle dočasného rámce).. Platby příjemci podpory je možné poukázat pouze na účet, specifikovaný v právním aktu o poskytnutí podpory 16. Pokud bude podpora poskytnuta příjemci na základě jednostranného právního aktu vydaného poskytovatelem (např. rozhodnutí o poskytnutí dotace) budou platby poukázány na účet příjemce teprve poté, co příjemce doručí poskytovateli oprávněnou osobou podepsané prohlášení, kterým vyslovuje příjemce svůj souhlas se splněním podmínek právního aktu a se začleněním na veřejně přístupný seznam příjemců (vzor prohlášení je přílohou jednostranného právního aktu o poskytnutí podpory). A) Standardní způsob úhrady způsobilých výdajů: V případě realizace projektu ve standardním režimu poskytovatel podpory uhradí příjemci podpory finanční prostředky jím již vynaložené ve prospěch projektu následujícím způsobem: proplacení vyúčtovaných způsobilých výdajů projektu do 30 dnů od data schválení zjednodušené žádosti o platbu, která je předkládána spolu s průběžnou monitorovací zprávou. zbývající část finančních prostředků projektu (dle skutečných výdajů) do 30 dnů od data schválení závěrečné zprávy poskytovatelem podpory. Součástí závěrečné zprávy je: žádost o závěrečnou platbu zůstatku; celkové vyúčtování projektu; zpráva auditora (u projektů s podporou hrazenou z veřejných prostředků rovnající se nebo vyšší než 3 miliony Kč a také u projektů, u kterých stanovil tuto povinnost poskytovatel podpory). B) Předfinancováním způsobilých výdajů: Poskytovatel podpory bude příjemci podpory poskytovat finanční prostředky následujícím způsobem: první část dotace (u grantových projektů obvykle do výše 20 % způsobilých výdajů projektu přesnou výši této části dotace stanoví poskytovatel podpory) do 30 dnů od 16 V případě dotací poskytnutých obcím platí, že platby jsou do rozpočtu obcí zasílány prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce (viz kap. 3.7 Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období ). Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 31 z 70 32 data zahájení realizace projektu, které je specifikováno v právním aktu o poskytnutí finanční podpory z OP LZZ, přičemž tato lhůta počíná běžet nejdříve dnem akceptace právního aktu o poskytnutí podpory ze strany příjemce bez nutnosti podat žádost o platbu 17 ; druhá část dotace (obvykle ve výši 20 %, přesnou výši této části dotace stanoví poskytovatel podpory v právním aktu o poskytnutí podpory). Tato část dotace bude poskytnuta do 30 dnů od data, kdy poskytovatel podpory schválí Zprávu o zahájení realizace projektu. Zpráva o zahájení realizace projektu musí být předložena za první dva měsíce realizace a to do 15 dnů od skončení dvouměsíčního monitorovaného období. Zpráva o zahájení realizace projektu neobsahuje žádost o platbu 18 ; další průběžné platby v 6 měsíčních intervalech (tj. dle standardní délky monitorovacího období, není-li v právním aktu o poskytnutí podpory stanoveno jinak). Na základě předložené žádosti o platbu je příjemci vyplacena další část dotace a to ve výši stanovené dle délky realizace a charakteru projektu tak, aby ke konci realizace projektu byla proplacena plná výše dotace (např. u dvouletých projektů 20 % způsobilých výdajů, u tříletých projektů 12 % způsobilých výdajů). Další části dotace jsou sníženy o částku z již proplacených částí dotace, kterou příjemce dotace dosud nevyužil na realizaci projektu. 19 ; závěrečná platba (vypočítaná podle schválených skutečných způsobilých výdajů projektu) do 30 dnů od data schválení závěrečné zprávy poskytovatelem podpory 20. Součástí závěrečné zprávy je: žádost o závěrečnou platbu, celkové vyúčtování projektu, zpráva auditora - u projektů s podporou hrazenou z veřejných prostředků rovnající se nebo vyšší než 3 milióny Kč a u projektů, u kterých stanovil tuto povinnost poskytovatel podpory 21. Jestliže jsou způsobilé výdaje na konci projektu nižší než odhadované celkové způsobilé výdaje specifikované v právním aktu o poskytnutí podpory, budou proplaceny pouze skutečně vynaložené způsobilé výdaje. Jestliže podpora vyplacená v rámci poskytnutých částí dotace převýší částku, za niž byl projekt podle závěrečného vyúčtování realizován, musí být na základě závěrečného vyúčtování vrácena na účet ve lhůtě 30 dnů, nestanoví-li poskytovatel podpory jinak. 17 První část dotace pro individuální projekty (až do výše 20 % způsobilých výdajů projektu - přesnou výši této části dotace stanoví poskytovatel podpory) je také poskytnuta do 30 dnů od data zahájení realizace projektu uvedeného v právním aktu o poskytnutí finanční podpory z OP LZZ, přičemž tato lhůta počíná běžet nejdříve dnem akceptace právního aktu o poskytnutí podpory ze strany příjemce. 18 Druhá část dotace bude moci být poskytována na realizaci grantových projektů, nebude poskytována na realizaci individuálních projektů (z toho vyplývá, že v rámci individuálních projektů není předkládána Zpráva o zahájení realizace projektu). 19 Platí pro grantové i individuální projekty. 20 Platí pro grantové i individuální projekty. 21 Zpráva auditora je povinná u všech individuálních projektů bez ohledu na přidělenou výši podpory. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 32 z 70 33 4.5. Žádost o průběžnou a mimořádnou platbu Příjemce předkládá průběžnou žádost o platbu spolu s průběžnou monitorovací zprávou 1x za 6 měsíců do 30 dnů od skončení sledovaného období, neurčí-li poskytovatel v právním aktu o poskytnutí podpory jinak. Mimo takto stanovený harmonogram může příjemce předložit tzv. mimořádnou žádost o platbu spolu s mimořádnou monitorovací zprávou, a to v situaci, kdy zjistí, že dosud poskytnuté části dotace nevystačí na financování realizace projektu až do doby, kdy lze očekávat vyplacení další části dotace ve vazbě na monitorovací zprávu se žádostí o platbu předloženou v nejbližším řádném termínu. O svém záměru předložit mimořádnou monitorovací zprávu bezodkladně informuje poskytovatele, který provede příslušné úpravy v monitorovacím systému. Žádost o platbu vystaví příjemce podpory v částce odpovídající součtu všech uskutečněných způsobilých výdajů v posledním monitorovaném období (částka musí odpovídat soupisce účetních dokladů 22 ). Do žádosti o platbu mohou být dále zahrnuty i uskutečněné způsobilé výdaje, které nebyly uplatněny v předchozích monitorovacích zprávách. Příjemce podpory je povinen zaslat Žádost o platbu společně s průběžnou monitorovací zprávou a dalšími přílohami 23, a to v počtu výtisků, který určí poskytovatel podpory. V případě schválení žádosti o platbu vyplatí poskytovatel podpory část dotace ve výši vyúčtovaných způsobilých výdajů 24 do 25 pracovních dnů od schválení. V případě neschválení žádosti o platbu je příjemce podpory vyzván poskytovatelem písemně ( em, faxem) k doplnění údajů, odstranění nedostatků a provedení opravy ve stanovené lhůtě (ne delší než 15 pracovních dnů). Po obdržení opravené žádosti o platbu začíná lhůta pro vyplacení části dotace běžet znovu, tzn. že poskytovatel podpory vyplatí část dotace do 25 pracovních dnů od schválení opravené žádosti o platbu. Výše průběžné žádosti o platbu schválená poskytovatelem může být v odůvodněných případech nižší než suma požadovaná příjemcem v žádosti o platbu 25. V tomto případě musí být příjemce písemně (dopisem, e- mailem, faxem) informován poskytovatelem o důvodech snížení požadované sumy a o případném možném doplnění údajů nebo odstranění nedostatků, které umožní zahrnout tento rozdíl do některé z dalších průběžných žádostí o platbu. Žádost o závěrečnou platbu Žádost o závěrečnou platbu zasílá příjemce podpory nejpozději do 2 měsíců po ukončení projektu spolu se závěrečnou monitorovací zprávou a další související dokumentací 26. Tuto lhůtu může poskytovatel podpory upravit. Pokud příjemce podpory ukončil projekt a nevyčerpal všechny finanční prostředky jemu poskytnuté, odešle ve stejné lhůtě závěrečnou monitorovací zprávu. Jakmile poskytovatel schválí závěrečnou monitorovací zprávu, informuje příjemce podpory o výši nevyčerpaných prostředků. Příjemce je povinen provést úhradu těchto nevyčerpaných prostředků na účet určený poskytovatelem podpory do 30 kalendářních dnů, nestanoví-li poskytovatel podpory jinak. 22 Pouze v případě, kdy příjemce tuto částku nesnižuje o případný vklad z vlastních nebo ostatních zdrojů (soukromé spolufinancování) a/nebo o případné příjmy projektu. 23 Podle Pokynů k vyplnění Monitorovací zprávy. Žádost o platbu je jednou z příloh Monitorovací zprávy. 24 V případě režimu předfinancování způsobilých výdajů je výše vyplácené části dotace stanovena v Právním aktu o poskytnutí podpory. 25 Viz poznámku pod čarou č Podle Pokynů k vyplnění Monitorovací zprávy. Žádost o platbu je jednou z příloh Monitorovací zprávy. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 33 z 70 34 Žádost o závěrečnou platbu vystaví příjemce podpory v částce odpovídající součtu všech uskutečněných způsobilých výdajů v posledním monitorovaném období - (částka musí odpovídat soupisce účetních dokladů 27 ). Do závěrečné žádosti o platbu mohou být dále zahrnuty i uskutečněné způsobilé výdaje, které nebyly uplatněny v předchozích monitorovacích zprávách. Oprávněná výše závěrečné platby (maximálně však do výše 100 % celkových způsobilých výdajů projektu uvedených v právním aktu o poskytnutí podpory) se vypočítá z celkových skutečných výdajů projektu vynaložených efektivně a v souladu s podmínkami právního aktu o poskytnutí podpory po odečtení příjemci již proplacených částí dotace a příjmů projektu, resp. po odečtení spolufinancování z vlastních zdrojů příjemce. Za příjmy projektu se považují jen přímé výnosy projektu v době jeho trvání (podrobněji viz kapitola 5.9) Bankovní účet V případě, že se příjemce podpory rozhodne založit samostatný účet pro projekt, počáteční vklad na bankovní účet vložený příjemcem finanční podpory při založení bankovního účtu není součástí rozpočtu projektu, nezapočítává se tedy mezi jeho příjmy. Bankovní poplatky Bankovní poplatky spojené s vedením účtu organizace příjemce/účtu projektu jsou způsobilými výdaji projektu (pouze v případě samostatného účtu projektu). Příjemce podpory si může nárokovat bankovní poplatky k účtu i za období po ukončení realizace projektu do data předložení závěrečné žádosti o platbu 28. Zákaz peněžních operací nesouvisejících s projektem Příjemce finanční podpory nesmí s finančními prostředky zaslanými v režimu předfinancování (vč. průběžných plateb navazujících na poskytnuté části dotace) poskytovatelem podpory k realizaci projektu provádět žádné operace, které nesouvisí přímo s realizací tohoto projektu. Jakékoli porušení tohoto zákazu je porušením rozpočtové kázně stanovené v 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech v platném znění a může vést k odebrání finančních prostředků. 27 Pouze v případě, kdy příjemce tuto částku nesnižuje o případný vklad z vlastních nebo ostatních zdrojů (tj. o soukromé spolufinancování) a/nebo o případné příjmy projektu. 28 V případě grantových projektů využívajících nepřímé náklady spadá tato položka do nepřímých nákladů Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 34 z 70 35 5. Účetnictví a doklady 5.1. Obecně Příjemce musí vést pro projekt účetnictví ve smyslu zákona 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů nebo daňovou evidenci podle zákona 586/1992 Sb., o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů rozšířenou o dodatečné požadavky, které budou uvedeny v právním aktu o poskytnutí podpory. Projekt musí být účtován odděleně od ostatních aktivit organizace (například na zvláštním účetním středisku). Účetní operace související s realizací projektu musí být účtovány na oddělených transparentních analytických účtech. Doporučuje se, aby bylo účetnictví projektu vedeno v elektronické podobě. Účetní doklady musí být vystaveny v souladu se zákonem o účetnictví a musí obsahovat všechny požadované náležitosti. Účetní doklady musí obsahovat specifikaci pořizovaného zboží, služeb nebo prací i specifikaci toho, kdo zboží nebo služby nakoupil (pokud se nejedná o zjednodušený daňový doklad). Obecně formulované doklady typu občerstvení, kancelářské potřeby, faktury fakturuji za administrativní činnosti atd. nejsou vyhovující, musí být rozepsány podrobněji, alespoň podle skupin účtovaných položek. Pokud nejsou rozepsány, je nutné účetní doklad doplnit o detailnější popis nakupovaného zboží nebo služeb včetně uvedení aktivity, se kterou jsou spojeny Účetní doklady Jednotlivé účetní doklady 29 (faktury vydané, faktury přijaté, příjmové účetní doklady, výdajové účetní doklady, interní účetní doklady, atd.) je nutno v rámci celého projektu číslovat tak, aby byly jednoznačně identifikovatelné ve všech základních skupinách dokladů dané účetní jednotky. Doporučujeme, aby se číslo dokladu skládalo z čísla soupisky v rámci žádosti o platbu (pokud žádost obsahuje více než jednu soupisku) a z čísla dokladu na soupisce (čísla dokladů v rámci soupisky začínají od jedné a odpovídají pořadí v soupisce). 30 Za účetní doklady partnera je možné předkládat samostatnou soupisku. Každý originál účetního dokladu je příjemce povinen označit (např. razítko, psaný text, apod.) tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o výdaj financovaný z OP LZZ, projektu č. xxxxx. Povinou přílohou monitorovací zprávy, která obsahuje žádost o platbu je Soupiska účetních dokladů a dále sada kopií účetních dokladů uvedených na soupisce, které jsou vystaveny na částku převyšující ,- Kč. Toto se týká také dokladů, které jsou vystaveny na částku vyšší než ,- Kč, ale ze kterých příjemce v rámci projektu nárokuje jen poměrnou část z částky, na kterou je doklad vystaven. Originály účetních dokladů příjemce podpory, soupisky dokladů příjemce i všech partnerů projektu a kopie účetních dokladů všech partnerů za celý projekt musí být k dispozici u příjemce podpory (nejen v průběhu implementace projektu, ale rovněž musí být uchovány po dobu 10 let od ukončení projektu, 29 Účetní doklad - průkazný účetní záznam (viz Zákon o účetnictví č.563/1991 Sb., 11,odst.1 ve znění pozdějších předpisů) 30 Předkládají se pouze kopie účetních dokladů s částkou přesahující Kč (viz Pokyny k vyplnění monitorovací zprávy). Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 35 z 70 36 přičemž tato lhůta začíná běžet 1. ledna následujícího kalendářního roku poté, kdy byla příjemci vyplacena závěrečná platba). Faktury Všechny faktury v rámci projektu musí být vystaveny na příjemce podpory nebo na jeho partnery v rámci daného projektu. Faktury, na kterých fakturovaná částka bez DPH přesáhne ,- Kč, musí být podloženy písemně uzavřenou smlouvou s dodavatelem, všechny ostatní faktury musí být doloženy písemnou objednávkou potvrzenou dodavatelem Způsobilé/nezpůsobilé výdaje V samostatném dokumentu Metodika způsobilých výdajů OP LZZ, který je součástí Desatera OP LZZ a je k dispozici na webových stránkách najdete podrobné informace o tom, které výdaje jsou způsobilé a které jsou nezpůsobilé. Dále zde najdete podrobné informace o přímých a nepřímých nákladech a o způsobu jejich vykazování Křížové financování Křížové financování je umožněno čl. 34, odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a představuje de facto výjimku z pravidel pro způsobilost výdajů. Smyslem křížového financování je umožnit v projektech financovaných z ESF úhradu také některých výdajů, které jsou obvykle způsobilými výdaji pouze v rámci pravidel financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj, za podmínky, že tyto výdaje jsou nezbytné pro dosažení cílů realizovaných projektů a mají přímou vazbu na tyto projekty. Výdaje spadající do křížového financování a celková pravidla pro křížové financování jsou popsána v samostatně stojícím dokumentu Metodika způsobilých výdajů OP LZZ Daň z přidané hodnoty Finanční příspěvek (dotace) poskytnutý na schválený projekt spolufinancovaný z Evropského sociálního fondu, ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, příp. z jiných zdrojů (úplata za poskytovaná plnění v rámci projektu apod.) není předmětem daně a nezahrnuje se do obratu pro registraci. Pokud příjemce prokazatelně poskytuje svoje služby v rámci projektu bez úplaty, nemá nárok za přijatá zdanitelná plnění (nakoupené zboží a služby) na odpočet DPH. DPH je potom způsobilým výdajem projektu spolufinancovaným z Evropského sociálního fondu. plátce DPH způsobilým výdajem je ta část DPH, kde plátce nemá nárok na odpočet při splnění obecných podmínek způsobilosti výdajů: tj. existence nároku na odpočet daně v poměrné výši, pokud plátce DPH přijatá zdanitelná plnění použije jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak pro účely s ní nesouvisející (poměrná činnost odpovídá rozsahu použití pro ekonomickou činnost). Dále je za způsobilý výdaj považována daň z přidané hodnoty, která není považována za poměrnou část nároku na odpočet; a dále daň z přidané hodnoty na vstupu, pokud plátce DPH nemá možnost nárokovat si odpočet daně na vstupu (za předpokladu splnění základních principů pro Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 36 z 70 37 uznání způsobilých výdajů a za podmínky, že se daň z přidané hodnoty vztahuje k plněním, která jsou sama považována za způsobilá); Plátce DPH nesmí současně nárokovat odpočet DPH a současně zahrnout toto DPH do způsobilých nákladů projektu. neplátce DPH daň z přidané hodnoty je považována za způsobilý výdaj (za předpokladu splnění základních principů pro uznání způsobilých výdajů a za podmínky, že se daň z přidané hodnoty vztahuje k plněním, která jsou sama považována za způsobilá) Zálohové faktury Zálohové faktury dodavatelů zboží nebo služeb v rámci projektu je možno hradit pouze v případě, že jsou vydány v souladu s uzavřenou obchodní smlouvou (s dodavatelem zboží nebo služeb) a běžnou obchodní praxí a budou nejpozději do konce projektu vyúčtovány. V opačném případě je nelze z projektu hradit (uhrazené zálohy, které nebudou vyúčtovány do konce projektu, nebudou schváleny jako způsobilé výdaje projektu). Zálohové faktury je možné průběžně zahrnovat do Žádostí o platbu. Zálohové faktury, které nebudou ke dni ukončení projektu vyúčtovány, je nutné odečíst od Závěrečné žádosti o platbu Poskytování záloh partnerům Příjemce podpory může českému partnerovi projektu poskytnout zálohu na realizaci aktivit, které partner provádí v rámci projektu v rozsahu a za podmínek uvedených ve Smlouvě o partnerství (platí pouze pro grantové projekty) Pokladna V rámci projektu nemusí být vedena samostatná pokladna na drobné výdaje. Všechny pokladní doklady, které se vztahují k pořízení zboží a služeb v rámci projektu musí být evidovány v soupisce účetních dokladů.v případě, že částka, na kterou je doklad vystaven přesáhne hodnotu ,- Kč, musí být kopie tohoto dokladu součástí sady kopií dokladů, která je přílohou monitorovací zprávy a musí být doplněna kopií příslušné faktury. Pokud je samostatná pokladna projektu vedena, musí být vnitřním předpisem stanoven její pokladní limit 31, pokud poskytovatel nestanoví jinak. Platby v hotovosti v jednom pracovním dni jednomu příjemci nesmí překročit ekvivalent eur 32. Obcházení tohoto zákazu dělením těchto plateb není přípustné Příjmy projektu Za příjmy projektu se považují jen přímé výnosy projektu v době jeho trvání. Jsou to zejména: 31 Stanovení pokladního limitu se odvozuje od skutečné potřeby operativní hotovosti na cca 3-5 dnů. Je přitom nezbytné zajistit finanční prostředky proti odcizení. Limit je vhodné určit i s přihlédnutím k pojištění majetku, příp.osob. limit lze se souhlasem odpovědného pracovníka Příjemce podpory ve výjimečném případě dočasně zvýšit. O zvýšení, jeho důvodech a době trvání výjimky musí být učiněn odpovědnými osobami zápis. 32 Viz 4 odst.1 zákona č.254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, v platném znění. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 37 z 70 38 Prodej materiálu, prací nebo služeb vzešlých z projektu (např. prodej publikací vzešlých z projektu, prodej předmětů zpracovaných v praktické dílně provozované v rámci projektu); Pronájem (místností, materiálu zakoupeného pro potřeby projektu, softwaru apod.); Zápisné, poplatky za školení, konferenční poplatky; Smluvní pokuty související se smluvním plněním hrazeným ze zdrojů OP LZZ. V případě, že nelze oddělit plnění hrazené z OP LZZ od ostatního plnění ze smlouvy, bude příjmem projektu smluvní pokuta v poměru, ve kterém je daná smlouva financována ze zdrojů OP LZZ; V případě, že se příjemce rozhodne pro samostatný účet založený výhradně pro projekt, připsané úroky na účet projektu jsou příjmem projektu. Tyto příjmy musí být příjemcem průběžně vykazovány v monitorovacích zprávách a odečítány od způsobilých výdajů v jednotlivých žádostech o platbu. Nejzazší termín pro odečtení příjmů od způsobilých výdajů je v okamžiku podání poslední žádosti o proplacení výdajů projektu. Za příjmy projektu nejsou považovány platby proplácené příjemci cílovou skupinou, a to za podmínky, že podpora poskytovaná příjemci z veřejných zdrojů spolu s platbami vybranými od cílové skupiny nepřesahuje náklady vzniklé příjemci v souvislosti s realizací projektu (může se jednat zejména o případy povinného soukromého spolufinancování veřejné podpory poskytované podle nařízení č. 800/2008 nebo případy, kdy je spolufinancování nutné z rozhodnutí poskytovatele podpory). Případné příjmy nesnižují podporu z OP LZZ v případě grantových projektů předkládaných v rámci globálního grantu Sociální ekonomika 33 v oblasti podpory 3.1. OP LZZ, které jsou realizovány v režimu de minimis. 33 Důvodem je nutnost sladění podmínek s projekty realizovanými v Integrovaném operačním programu, jelikož projekty podpořené v rámci GG Sociální ekonomika mohou mít návaznost na IOP (investiční podpora sociální ekonomiky). Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 38 z 70 39 6. Veřejná podpora a podpora de minimis Veřejnou podporou se rozumí jakákoliv forma podpory poskytovaná Českou republikou nebo orgánem samosprávy nebo poskytovaná z veřejných prostředků způsobem narušujícím nebo hrozícím narušení soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby, v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské Unie, a jako taková je zásadně neslučitelná se závazky České republiky vyplývajícími z Evropské dohody a je zakázána. Pravidla pro veřejnou podporu a podporu de minimis jsou zahrnuta v samostatně stojícím dokumentu s názvem: Veřejná podpora a podpora de minimis v OP LZZ, který je k dispozici na webových stránkách Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 39 z 70 40 7. Vztahy s partnery 7.1. Partnerství obecně Partnerství je jedním z důležitých principů podpory poskytované ESF. Jedná se o vzájemný vztah mezi dvěma či více veřejnými či soukromými organizacemi či jednotlivci, který je postaven na sdílené odpovědnosti za realizaci projektu spolufinancovaného z ESF, a který navazuje na spolupráci při přípravě návrhu projektu (event. i na předchozí spolupráci). Partneři projekt společně vytvářejí podílejí se na zpracování projektové žádosti, a následně na realizaci věcných projektových aktivit. Jsou to takové aktivity, bez jejichž relizace by nebylo možné zajistit řádné fungování a naplňování cíle projektu, proto je spoluúčast všech partnerů na projektu podstatná a nezastupitelná. Partnerství nesmí nahrazovat zabezpečení běžné administrace projektu, jako je zpracování monitorovacích zpráv, finanční řízení a účetnictví projektu, administrativní agenda apod.; poskytování běžných služeb (např. IT služby, publicita projektu, audit apod.) ani dodání zboží. Partnerství není vztahem, který umožňuje zajistit takové aktivity projektu, které by jinak byly poskytnuty jako služby dalšími subjekty, tzv. dodavateli (jazykové a IT vzdělávání, komunikační dovednosti a další). Povaha právních vztahů mezi žadatelem a jeho partnery nesmí být založena na poskytování služeb. Realizace principu partnerství tak nesmí být v rozporu s příslušnými právními předpisy ČR, zejména principu partnerství nesmí být zneužito k obcházení zákona o veřejných zakázkách. KDO NAPŘÍKLAD NENÍ PARTNER? Dodavatel běžně komerčně poskytovaných dodávek, služeb či stavebních či jiných prací (např. dodávka papíru, vytištění propagačních tiskovin, provedení stavebních úprav prostor potřebných pro realizaci projektu, dodávky PR služeb apod.) - tj. poskytovatel podpůrných činností realizovaných za účelem zisku dodavatele Typy partnerství V OP LZZ rozlišujeme dva typy českých partnerů: partner s finančním příspěvkem tento typ partnera přijímá prostřednictvím příjemce část finanční podpory na realizaci věcných projektových aktivit; partner bez finančního příspěvku tento typ partnera se podílí na realizaci věcných aktivit projektu, např. formou konzultací, odborné garance apod., ale není mu poskytován žádný finanční příspěvek za účast na realizaci projektu. Účast partnerů s finančním příspěvkem je možná pouze u grantových projektů. Z hlediska finančního řízení grantového projektu podporovaného z OP LZZ může být příjemcem projektu založeného na principu partnerství vždy jen jeden z partnerů. Tento partner se stává příjemcem podpory z OP LZZ a dále ji mezi ostatní partnery projektu rozděluje. Pro všechny partnery grantového projektu přitom musí vždy platit, že splňují podmínky OP LZZ i všechna Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 40 z 70 41 stanovená pravidla pro realizaci projektů podporovaných z OP LZZ a že splňují stejná kritéria výběru/oprávněnosti žadatele jako příjemce. Kromě českých partnerů se na projektu mohou podílet rovněž zahraniční partneři. Oprávněným zahraničním partnerem se může stát subjekt, který má sídlo (právnická osoba) nebo bydliště (fyzická osoba) v jiném členském státě EU kromě ČR. Výdaje, které vznikají zahraničním partnerům, nejsou součástí způsobilých výdajů projektu. Jedinou výjimku představují v odůvodněných případech cestovní náhrady, podrobněji viz Metodika způsobilých výdajů OP LZZ. Individuální projekty mohou být realizovány pouze formou partnerství BEZ finančního příspěvku Smlouva o partnerství Postavení jednotlivých partnerů, jejich úloha a odpovědnost, jakož i úprava jejich vzájemných práv a povinností při realizaci projektu je upravena ve Smlouvě o partnerství/smlouvě o mezinárodní spolupráci. Účelem této smlouvy je upravit vzájemnou spolupráci partnerů, kteří společně realizují projekt, na který získal žadatel podporu. Role partnera, včetně podílu na konkrétních aktivitách projektu popř. části prostředků finanční podpory, musí odpovídat popisu v předložené Žádosti o finanční podporu z OP LZZ, konkrétně v části Způsob zapojení partnerů do realizace projektu. Smlouva o partnerství s českými partnery: Smlouva musí být uzavřena nejpozději do 2 měsíců od získání finanční podpory (tj. od uzavření Právního aktu o poskytnutí podpory) a předložena poskytovateli nejpozději se Zprávou o zahájení realizace projektu, pokud poskytovatel podpory nestanoví jinak. Předmětem smlouvy je úprava postavení příjemce a jeho českých partnerů, vymezení aktivit, jimiž se podílejí na projektu, úprava jejich vzájemných práv a povinností při naplňování účelu této smlouvy, odpovědnost za porušení této smlouvy, způsob ukončení spolupráce apod., přičemž její konkrétní obsah vychází z podmínek realizovaného projektu a podmínek právního aktu o poskytnutí podpory. Součástí smlouvy by měl být i rozpočet ukazující jaké náklady připadají na příjemce podpory a jaké na jednotlivé partnery. Pokud se na projektu podílí více partnerů je smlouva o partnerství smlouvou vícestrannou mezi příjemcem podpory a všemi jeho partnery. V případech, kdy ze zákonných důvodů není možné uzavřít smlouvu vícestrannou, se uzavírají smlouvy dvoustranné mezi příjemcem a každým z jeho partnerů. Smlouva o mezinárodní spolupráci se zahraničními partnery: Smlouvu o mezinárodní spolupráci podepisuje žadatel se svými zahraničními partnery. Smlouva bude vyžadována před podpisem právního aktu o poskytnutí podpory. Předmětem smlouvy je úprava postavení příjemce a jeho partnerů a vymezení aktivit, k jejichž realizaci a financování se každý z partnerů zavázal. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 41 z 70 42 Pokud se na projektu podílí více partnerů, je Smlouva o mezinárodní spolupráci smlouvou vícestrannou mezi příjemcem podpory a všemi jeho zahraničními partnery. Vzor smluvy o partnerství je k dispozici na webových stránkách Realizace projektu partnery podle harmonogramu schváleného v žádosti Příjemce by měl pravidelně v průběhu realizace komunikovat se svými partnery a měl by je plně informovat o postupu projektu. Je vhodné aby jedním z mechanismů řízení projektu byla i pravidelná setkání jak projektového týmu, tak představitelů všech partnerů. Způsob komunikace mezi jednotlivými partnery v průběhu realizace projektu musí být jasně stanoven v počátku realizace projektu (kompetence realizačního týmu, pracovních skupin, vedoucích jednotlivých částí projektu atd.). Musí být také určen způsob, jakým se bude v rámci partnerství řešit případný skluz v realizaci jednotlivých činností včetně případných penalizací. Musí být také stanoven společný mechanismus, s jehož pomocí lze na základě prokázaných skutečností měnit způsob a postup realizace projektu a přizpůsobovat jej nově vzniklým potřebám a zjištěným skutečnostem Monitoring a evaluace spolupráce v rámci partnerství Výsledky realizace jednotlivých činností v rámci projektu jsou průběžně monitorovány a vyhodnocovány podle předem dohodnutých indikátorů. V případě neplnění jednotlivých indikátorů je realizován postup dohodnutý ve smlouvě o partnerství. Podle možností a podmínek projektu jsou s partnery průběžně diskutovány případné změny projektu. Příjemce podpory na jednáních s partnery pravidelně vyhodnocuje podle předem stanovených indikátorů úroveň své spolupráce a úroveň zapojení jednotlivých klíčových partnerů. Všichni partneři se musí podílet na vypracovávání monitorovacích zpráv, které se jich týkají, a musí od příjemce podpory dostávat kopie veškerých zpráv vypracovávaných pro poskytovatele podpory. Podstatné navrhované změny projektu mají být odsouhlaseny partnery ještě před podáním příslušných návrhů změn poskytovateli podpory. V případě, že takového souhlasu nebylo dosaženo, musí příjemce podpory tuto informaci při předkládání žádosti o schválení změn uvést. V tom případě musí také uvést, jak tento stav může ovlivnit realizaci schváleného projektu a jak bude vzniklou situaci řešit. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 42 z 70 43 8. Principy inovativnosti, mezinárodní spolupráce a partnerství V průběhu realizace OP LZZ jsou podporovány i vybrané principy dosud aplikované v Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Konkrétně se jedná o principy inovativnosti, mezinárodní spolupráce a partnerství. Podrobnější popis věcného zaměření jednotlivých principů v rámci jednotlivých oblastí podpory OP LZZ je uveden v Prováděcím dokumentu OP LZZ. Inovativnost Princip inovativnosti znamená podporu vytváření a prosazování nových nástrojů v oblastech rozvoje lidských zdrojů podporovaných z ESF. Prostřednictvím tohoto principu je v OP LZZ podporován vývoj a využití inovací, které představují nové, netradiční přístupy a řešení využitelná v projektech zaměřených zejména na osoby ohrožené sociálním vyloučením či na osoby ze společnosti a trhu práce již vyloučené. Financování inovací je opodstatněné především pokud lze předpokládat možnost jejich následného šíření a prosazování do široké praxe (tzv. mainstreaming). Hlavním přínosem principu inovativnosti z hlediska jednotlivých příjemců podpory z OP LZZ je možnost výrazně zefektivnit vlastní činnost či možnost přímo ovlivnit způsob realizace strategií a politik zaměřených na problematiku, kterou se zabývají i samotní příjemci podpory. Díky vývoji nového přístupu a jeho ověření v praxi totiž může příjemce přispět ke zlepšení stávajících přístupů uplatňovaných v dané oblasti celou řadou subjektů. Princip inovativnosti je možné v OP LZZ naplňovat ve všech oblastech podpory kromě prioritní osy 6 Technická pomoc. Vhodná témata pro věcné zaměření jednotlivých inovativních prvků v rámci jednotlivých oblastí podpory OP LZZ jsou uvedena v Prováděcím dokumentu OP LZZ. Mezi typické inovativní výstupy projektů mohou patřit například nové formy zaměstnávání umožňující flexibilní rozsah pracovního úvazku či pracovní doby, nové metody a postupy zjišťování, zpracování a šíření informací usnadňující přístup k zaměstnání, vytvoření sítí organizací, orgánů a osob umožňujících lepší začleňování specifických skupin občanů na trh práce, zavádění nových služeb, nové formy celoživotního vzdělávání či nové metody a přístupy k podpoře podnikání. Mezinárodní spolupráce Princip mezinárodní spolupráce umožňuje realizovat projekt, kde alespoň jeden z partnerů je zahraniční subjekt. Princip mezinárodní spolupráce umožňuje společně využívat zkušeností a poznatků různých států EU. Tento princip umožňuje financovat nejen výdaje projektu realizované na území České republiky, ale i výdaje projektu uskutečněné mimo území našeho státu. Tento princip úzce souvisí s principy partnerství a inovativnosti. Dle principu partnerství se totiž oprávněným partnerem žadatele může stát také subjekt, který má sídlo (právnická osoba) nebo bydliště (fyzická osoba) v jiném členském státě EU než ČR. Toto je jeden z mnoha příkladů, kdy hovoříme o mezinárodní spolupráci. Pro inovativní projekty má zase značnou přidanou hodnotu sdílení zkušeností se zahraničním partnerem. V OP LZZ rozlišujeme dva typy mezinárodních aktivit: a) průřezové na úrovni jednotlivých projektů ty jsou součástí řešeného projektu, které bude možné realizovat tam, kde to bude podle povahy daného projektu vhodné, tj. kde Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 43 z 70 44 naplňování principu mezinárodní spolupráce umožní dosáhnout ještě lepších výsledků projektu, než jakých by bylo možné dosáhnout bez jeho uplatnění. b) formou samostatného projektu v rámci Prioritní osy 5 Mezinárodní spolupráce - zde jsou vyhlašovány samostatné výzvy k předkládání projektů na mezinárodní spolupráci přímo založených. Mezinárodní spolupráci v rámci podpory z OP LZZ není možné financovat u projektů, jejichž zaměření by odpovídalo již jiným podporovaným nadnárodním programům Společenství, což se týká zejména oblasti vzdělávání a odborné přípravy (např. programů Sokrates, Leonardo, Erasmus atd.). Partnerství Princip partnerství byl zevrubně popsán v předešlé kapitole. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 44 z 70 45 9. Postupy při pořizování zboží, služeb a stavebních prací z prostředků finanční podpory Pokud příjemce nebo jeho český partner nedisponuje dostatečným vybavením na realizaci projektu nebo není schopen veškeré činnosti spojené s realizací projektu zajistit pomocí vlastních zaměstnanců, může pořízení takového vybavení, služeb, případně drobných stavebních úprav 34 uhradit z prostředků finanční podpory. Jakékoliv výdaje na pořízení určitého plnění však musejí být pro projekt nezbytné. V opačném případě (např. neodůvodněný nákup před koncem projektu) bude takový výdaj považován za nezpůsobilý. Zavazné postupy pro zadávání zakázek v rámci OP LZZ stanovuje Metodický pokyn pro zadávání zakázek OP LZZ, který je k dispozici na webových stránkách 34 Jiné stavební práce než drobné stavební úpravy lze v rámci projektů OP LZZ pořizovat pouze prostřednictvím křížového financování. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 45 z 70 46 10. Udržitelnost podpořených aktivit a prokazování nově vytvořených pracovních míst Udržitelnost podpořených aktivit Podmínky právního aktu o poskytnutí podpory budou v závislosti na charakteru podporovaných aktivit obsahovat ustanovení o povinnosti příjemce udržet po stanovenou dobu některé z těchto aktivit. Povinnost zajistit udržitelnost aktivit se týká podpory vytvořených pracovních míst a případně investic financovaných v rámci křížového financování. Povinnost udržitelnosti se vztahuje pouze na vytvořená pracovní místa 35, na která jsou v rámci projektu čerpány mzdové příspěvky. Nevztahuje se na pracovní místa pro sebezaměstnání a pracovní místa vytvořená u zaměstnavatele, na která nejsou v rámci projektu poskytovány mzdové příspěvky nebo jsou mzdové příspěvky poskytovány pouze ve formě náhrady mzdy zaměstnavateli po dobu účasti zaměstnance na vzdělávání. Povinnost udržet vytvořená místa a případně investice financované v rámci křížového financování může příjemci vzniknout ze dvou různých právních důvodů: udržitelnost podle kap. 10.2; udržitelnost podle čl. 57 nařízení Rady (ES) 1083/2006 (pouze ve výjimečných případech, viz kap. 10.3). Povinností udržet jiné než výše uvedené aktivity bude příjemce zavázán, stanoví-li tak právní akt o poskytnutí podpory Udržitelnost vytvořeného pracovního místa Vytvořená pracovní místa, na která jsou čerpány mzdové příspěvky, a na které se nevztahuje udržitelnost podle čl. 57 nařízení Rady (ES) č. 1083/ , musí být udržena po dobu minimálně 6 měsíců od jejich vzniku. Výše uvedená povinnost udržitelnosti se nevztahuje na nástroje APZ (VPP, SÚPM, apod.) realizované úřady práce v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Do doby udržitelnosti se nezapočítává doba, po kterou pracovní místo nebylo obsazeno. Pracovní místo přitom musí být obsazeno nejpozději do tří měsíců od skončení předchozího pracovněprávního vztahu. Pokud je takové pracovní místo vytvořeno 6 měsíců před koncem projektu, musí být udrženo minimálně do konce realizace projektu. Pokud je pracovní místo vytvořeno 2 měsíce před koncem projektu, musí být udrženo minimálně 6 měsíců, tj. ještě 4 měsíce po skončení projektu. 35 Pokud tedy místo nesplňuje definice vytvořeného pracovního místa, nevztahuje se na něj podmínka udržitelnosti. 36 Tj. pokud je podpora poskytována mimo režim veřejné podpory nebo v režimech veřejné podpory, které nevyžadují udržitelnost investic nebo vytvořených pracovních míst. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 46 z 70 47 Pokud nebudou pracovní místa vzniklá v souvislosti s projektem udržena stanovenou dobu, bude muset příjemce podpory získanou finanční podporu (resp. odpovídající část) vrátit Udržitelnost podle čl. 57 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 Legislativní základ Pro zajištění účinnosti, spravedlnosti a udržitelného vlivu intervence fondů existují ustanovení, která zaručí, že investice do podniků budou dlouhodobé, a zabrání tomu, aby byly tyto fondy využívány pro získání nepatřičných výhod. Cílem je zajistit, aby investice využívající pomoci fondů mohly být odepisovány po dostatečně dlouhou dobu. V souladu s článkem 57 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 může být příspěvek z fondů pro daný projekt zachován pouze tehdy, pokud do pěti let od ukončení projektu nebo tří let od ukončení projektu v případě investic nebo pracovních míst vytvořených MSP 37, neprojde podpořený projekt podstatnou změnou a) ovlivňující jeho povahu nebo prováděcí podmínky nebo poskytující podniku či veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu a b) způsobenou buď změnou formy vlastnictví položky infrastruktury, nebo zastavením výrobní činnosti. U projektů financovaných v rámci OP LZZ nebude příspěvek zachován pouze v případech, kdy projekt podle pravidel o veřejné podpoře ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování EU podléhá povinnosti udržení investice nebo vytvořených pracovních míst a jestliže během období stanoveném v těchto pravidlech projekt projde podstatnou změnou způsobenou zastavením výrobní činnosti. Odnětí příspěvku se nevztahuje na žádný projekt, který prochází podstatnou změnou způsobenou zastavením výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku. Praktické implikace Pokud bude režim veřejné podpory, ve kterém je podpora příjemci poskytována, vyžadovat udržení investice nebo vytvořených pracovních míst po předem stanovenou dobu, bude k tomu příjemce zavázán speciálním ustanovením v Právním aktu o poskytnutí podpory. Standardně je veřejná podpora v rámci OP LZZ poskytována pouze v takových režimech, které udržitelnost investic nebo vytvořených pracovních míst nevyžadují, a tudíž nepodléhají aplikaci čl. 57 Nařízení Rady (ES) č. 1083/ Prokazování nově vytvořených pracovních míst Vytvořená pracovní místa Vytvořené pracovní místo je pracovní místo vytvořené v rámci projektu v souladu s níže uvedenými pravidly. Vytvořená pracovní místa musí představovat čistý nárůst pracovních míst v organizaci oproti průměru za posledních 12 měsíců. Požadavek podle předchozí věty nemusí být splněn v případě poskytování mzdových příspěvků znevýhodněným nebo zdravotně postiženým zaměstnancům za předpokladu naplnění podmínek uvedených v čl. 40 odst. 4 a čl. 41 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 800/2008 tj. v případě, kdy k čistému nárůstu nedojde výhradně kvůli tomu, že dotyčné pracovní místo muselo být uprázdněno z 37 Dle usnesení vlády ČR č. 1302/2006 ze dne 15. listopadu Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 47 z 70 48 důvodu dobrovolného odchodu, tělesného postižení, odchodu do důchodu z důvodu věku, dobrovolného zkrácení pracovní doby nebo dovoleného propuštění pro porušení pracovních povinností. Nositelem nově vzniklých pracovních míst může být příjemce podpory, jeho český projektový partner nebo jiný zaměstnavatel. Pracovní místa musí vzniknout v přímé souvislosti s projektem. Za vytvořená pracovní místa se nepovažují místa, která vzniknou v rámci realizačního týmu projektu. Příjemci podpory uvedou v první průběžné monitorovací zprávě průměrný evidenční počet svých zaměstnanců ve fyzických osobách a/nebo zaměstnanců českého partnera a/nebo zaměstnanců jiného zaměstnavatele, u kterého budou vznikat pracovní místa k datu podpisu právního aktu o poskytnutí podpory za období dvanácti kalendářních měsíců předcházejících podpisu právního aktu o poskytnutí podpory. V případě, že tyto subjekty zaměstnávají pracovníky na zkrácený pracovní úvazek nebo sezónní zaměstnance, doloží průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený. Tyto údaje příjemce uvede v monitorovací zprávě v záložce Indikátory do pole Popis u příslušného indikátoru. V dalších monitorovacích zprávách uvádí příjemce podpory nárůst nových pracovních míst ve své organizaci a/nebo u ostatních subjektů. Tato skutečnost bude následně kontrolována. Případný pokles počtu ostatních pracovníků musí být zdůvodněn a musí být doloženo, že se nejedná o pracovní místa související s podpořeným projektem. Podrobnější informace o vytvořených pracovních místech uvede příjemce v monitorovací zprávě v záložce Indikátory do pole Popis u příslušného indikátoru. Doklady k nově vzniklým pracovním místům: 1. přehled výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců příjemce podpory a/nebo ostatních subjektů (českých partnerů projektu nebo zaměstnavatelů); 2. pracovní smlouvy zaměstnanců na pozicích, které vznikly v souvislosti s realizací projektu; 3. pracovní náplně nových zaměstnanců; 4. mzdové listy nových zaměstnanců. Pokud se příjemce podpory zaváže k jejich vytvoření, musí doložit jejich vznik a zachování kontrolním orgánům. Pokud se vytvářejí nová pracovní místa u českých partnerů projektu a/nebo u zaměstnavatelů spolufinancováním z prostředků OP LZZ, doporučujeme příjemcům podpory, aby si ve smlouvě o partnerství nebo jiným smluvním způsobem dostatečně zajistili vytvoření a udržení nových pracovních míst včetně zakotvení povinnosti poskytnout veškeré povinné doklady v případě kontroly nových pracovních míst ze strany kontrolních orgánů tak, aby příjemce podpory mohl plnění svých závazků náležitě prokázat. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 48 z 70 49 11. Prokazování výdajů vynaložených příjemcem podpory z vlastních zdrojů V případě, že se příjemce podpory s ohledem na pravidla veřejné podpory alespoň částečně podílí na financování celkových způsobilých výdajů projektu vlastními finančními prostředky, tj. u projektů financovaných v režimu blokové výjimky, musí příjemce společně s průběžnými monitorovacími zprávami, nejpozději však se závěrečnou monitorovací zprávou (pokud poskytovatel podpory nestanoví jinak) prokázat tuto skutečnost doložením kopií příslušných účetních dokladů. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 49 z 70 50 12. Audit Všechny grantové projekty spolufinancované z OP LZZ, u kterých byly příjemcům poskytnuty na realizaci veřejné prostředky ve výši ,- Kč a více, musí být před podáním závěrečné monitorovací zprávy a závěrečné žádosti o platbu zauditované (externí audit). U individuálních projektů (IP) není pro povinnost auditu stanoven žádný finanční limit, všechny IP podléhají povinnosti auditu bez rozdílu. Audit projektu se týká jak projektového účetnictví příjemce, tak projektového účetnictví českých partnerů. Auditor provede audit všech subjektů zapojených do projektu najednou. Podmínka auditu účetnictví se nevztahuje na partnera bez finančních příspěvků. Audit musí být proveden auditorem nebo auditorskou společností schválenými úředními orgány některého z členských států EU 39. Zpráva auditora musí obsahovat výrok auditora podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, v platném znění. Výrok auditora v českém jazyce musí být přiložen k žádosti o závěrečnou platbu projektu. V auditorské zprávě potvrdí auditor, že projektová účetní evidence (příjmy a výdaje) je správná, důvěryhodná a ověřitelná na základě adekvátních podpůrných dokumentů, a také se vyjádří ke správnosti evidovaných způsobilých výdajů, které vznikly v souvislosti s projektem. Vzor auditorské zprávy obsahuje dokument Pokyny pro vyplnění monitorovacích zpráv o realizaci projektu a jejich příloh, který je součástí Desatera OP LZZ. Nejpozději 7 měsíců před plánovaným ukončením projektu je příjemce podpory povinen uzavřít smlouvu s auditorem, jejíž součástí musí být požadavky na audit ze strany poskytovatele podpory uvedené v textu právního aktu o poskytnutí podpory. Příjemce podpory informuje o uzavření této smlouvy poskytovatele podpory v nejbližší průběžné monitorovací zprávě. Náklady na auditora jsou součástí způsobilých výdajů uvedených v rozpočtu projektu a jsou zahrnuty do rozpočtové položky Náklady vyplývající přímo ze smlouvy. Cena za provedení auditu musí být cenou obvyklou v daném regionu a v daném čase. Potřebný je pouze jeden audit, který je prováděn po skončení realizace projektu a před podáním závěrečné žádosti o platbu. 38 V případě, že poskytovatel vyžaduje audit i u grantových projektů spolufinancovaných veřejnými prostředky nedosahujícími Kč, musí být tato povinnost uvedena v Právním aktu o poskytnutí podpory. 39 Viz směrnice 84/253/EHS (v ČR je tímto orgánem Komora auditorů České republiky). Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 50 z 70 51 13. Obecná pravidla pro Publicitu Na základě Nařízení Evropské komise č. 1828/2006 je každý realizátor projektu povinen informovat příjemce podpory a širokou veřejnost o tom, že daný projekt je spolufinancován z Evropské unie (EU), resp. Evropského sociálního fondu (ESF). Finanční spoluúčast EU, resp. ESF musí být zdůrazněna během všech činností realizace projektu, při jeho zahájení, v průběhu realizace i při prezentaci projektu např. v médiích, na internetu, v interních a výročních zprávách o realizaci projektu, během konferencí a seminářů apod. Volba vhodných prostředků a opatření pro zajištění publicity projektu a jejich věcné a organizační zajištění závisí na rozhodnutí realizátora projektu, tzn. na příjemci podpory. Pravidla pro dodržování publicity projektů OP LZZ jsou zahrnuta v samostatně stojícím dokumentu s názvem: Příručka pro publicitu OP LZZ, která je k dispozici na webových stránkách Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 51 z 70 52 14. Monitorovací zprávy Obecně o monitorovacích zprávách Monitorování je průběžné sledování, sběr dat a informací o projektech financovaných z prostředků OP LZZ. Monitorování zabezpečuje dohled nad tím, aby tyto finanční prostředky byly využity maximálně efektivně k naplnění cílů, které byly stanoveny OP LZZ a rozvinuty v jednotlivých projektech, které byly vybrány k financování. Monitorování slouží jak příjemcům podpory, tak i poskytovatelům podpory ke sledování průběhu realizace projektů i k případné včasné identifikaci možných rizik a zabránění chybám a nesrovnalostem ve financování projektů. Tyto zprávy musí obsahovat mj. popis uskutečněných aktivit, čerpání rozpočtu, uvedení podstatných i nepodstatných změn v projektu a dále naplňování předepsaných monitorovacích indikátorů. Dlouhodobé a opakované nenaplňování těchto indikátorů může vést k omezení poskytované podpory, k jejímu úplnému zastavení či odebrání. Příjemci podpory jsou povinni v rámci pravidelných monitorovacích zpráv informovat poskytovatele podpory o průběhu celého projektu (tj. včetně těch částí projektu, za které jsou odpovědni případní partneři resp. dodavatelé). Za tímto účelem jsou příjemci podpory povinni zajistit sběr požadovaných údajů a informací od svých partnerů i od dodavatelů služeb, které mají bezprostřední vliv na postup plnění projektu. Součástí monitorovací zprávy jsou také výsledky kontroly na místě. Finanční plnění a naplňování monitorovacích indikátorů projektu je sledováno poskytovatelem podpory pomocí Informačního systému pro monitorování programů pro období , do kterého se průběžně načítají informace z jednotlivých monitorovacích zpráv. Část monitorovací zprávy o průběhu realizace projektu vyplňuje příjemce on-line v aplikaci Benefit7 přímo na internetových stránkách nebo na záložce Konto projektu, přímo na svém projektu. Pokyny k vyplňování monitorovací zprávy a příloh jsou uvedeny v Pokynech Řídícího orgánu přímo v aplikaci Benefit7 na výše uvedených stránkách a dále též v samostatně stojícím dokumentu s názvem: Pokyny pro vyplnění monitorovacích zpráv o realizaci projektu a jejich příloh, který je k dispozici na webových stránkách Monitorovací zprávy včetně příloh předkládá příjemce podpory poskytovateli podpory rovněž v tištěné podobě (1 originál) podepsané statutárním zástupcem příjemce/ oprávněnou osobou, v českém jazyce. Příjemce podpory předkládá v průběhu realizace projektu tři typy monitorovacích zpráv, které mají stejný, resp. podobný formát; liší se v rozsahu požadovaných informací: 1. Zpráva o zahájení realizace projektu předkládá se za první dva měsíce realizace projektu (pouze u grantových projektů), 2. Průběžné monitorovací zprávy - předkládají se v průběhu realizace projektu nejméně jednou za 6 měsíců, 3. Závěrečná monitorovací zpráva - předkládá se po ukončení realizace projektu. Poskytovatel podpory si při schvalování všech typů monitorovacích zpráv vyhrazuje právo požadovat dodatečné informace ke způsobu realizace projektu a k jeho výsledkům. Takové Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 52 z 70 53 informace musí být příjemcem dodány ve lhůtě ne delší než 15 dnů od doručení konkrétního požadavku, nestanoví-li poskytovatel podpory jinak. Všechny monitorovací zprávy musí příjemce podpory archivovat. Jestliže příjemce podpory předkládá tzv. Žádost o platbu, musí k ní být VŽDY připojena monitorovací zpráva Zpráva o zahájení realizace projektu a průběžné monitorovací zprávy Příjemce podpory v souladu se svými povinnostmi stanovenými v právním aktu o poskytnutí podpory vypracovává Zprávu o zahájení realizace projektu a pravidelné průběžné monitorovací zprávy za projekt. Informuje v nich o průběhu realizace projektu, vývoji pokroku projektu a o naplňování monitorovacích indikátorů, které uvedl ve své žádosti o poskytnutí finanční podpory na projekt, a to i v předepsaném podrobnějším členění. Příjemce předkládá po prvních dvou měsících realizace projektu ZS/ŘO tzv. Zprávu o zahájení realizace projektu a to do 15 kalendářních dnů od konce dvouměsíčního monitorovacího období. Zpráva o zahájení realizace projektu má podobnou strukturu jako Monitorovací zpráva o realizaci projektu, avšak vyplňuje se v daleko menším rozsahu. Další odlišností je, že Zpráva o zahájení projektu neobsahuje žádost o platbu. ZS/ŘO provádí kontrolu této zprávy zpravidla do 20 pracovních dnů ode dne přijetí. Každá následující průběžná monitorovací zpráva se předkládá nejméně jednou za každých 6 měsíců realizace projektu. Příjemce tyto zprávy předkládá do 30 kalendářních dnů od ukončeného monitorovacího období. ZS/ŘO opět provádí kontrolu těchto zpráv zpravidla do 20 pracovních dnů ode dne přijetí MZ. Harmonogram podávání zpráv může upravit poskytovatel podpory ve výzvě k předkládání žádostí o podporu, případně může být harmonogram upraven v Právním aktu o poskytnutí podpory. Na základě požadavků relevantních subjektů (např. ŘO OP LZZ, EK aj.) může být harmonogram předkládání zpráv dále upraven. Z důvodu potřeby vyčerpání alokace OP LZZ může být příjemce vyzván poskytovatelem podpory k předložení mimořádné monitorovací zprávy spolu se žádostí o platbu k 31. říjnu každého roku. Příjemce podpory z OP LZZ je v odůvodněných případech oprávněn požádat poskytovatele podpory o prodloužení lhůty pro předkládání monitorovacích zpráv. Žádost musí obsahovat následující údaje: název a registrační číslo projektu, název příjemce, zdůvodnění žádosti, podpis statutárního zástupce organizace nebo osoby oprávněné jednat jejím jménem, návrh nového termínu pro předložení MZ (vzor žádosti je ke stažení na Tato písemná žádost musí být v listinné podobě, postačí ová forma s naskenovanou žádostí, doručena poskytovateli podpory vždy před uplynutím lhůty pro předložení MZ. Do datové řady se počítá i podání mimořádné monitorovací zprávy spolu se žádostí o platbu. Mimořádnou monitorovací zprávu spolu se žádostí o platbu může příjemce předložit v situaci, kdy dosud poskytnuté části dotace nevystačí na financování realizace projektu až do doby, kdy lze očekávat vyplacení další části dotace ve vazbě na monitorovací zprávu se žádostí o platbu předloženou v nejbližším řádném termínu. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 53 z 70 54 Příklad: Realizace projektu byla zahájena 1. ledna Zpráva o zahájení realizace projektu za období 1. ledna 28. února 2009 musí být předložena poskytovateli nejpozději do 15. března První průběžná monitorovací zpráva za období 1. ledna 30. června musí být předložena nejpozději do 30. července Pokud budou předloženy mimořádné žádostí o platbu s monitorovací zprávou, počítají se do datové řady. Pokud má být průběžná monitorovací zpráva, resp. závěrečná monitorovací zpráva za projekt vypracována 1 měsíc před jeho závěrečnou monitorovací zprávou, oznámí příjemce písemně tuto skutečnost vyhlašovateli a ten rozhodne, zda může příjemce podpory předložit pouze jednu monitorovací zprávu místo dvou, tedy jednu, která bude za sedmiměsíční období. Pokud termín zpracování průběžné monitorovací zprávy připadne na období po ukončení projektu, nebude se průběžná monitorovací zpráva zpracovávat. Realizátor projektu předloží pouze závěrečnou monitorovací zprávu v termínu nejpozději do 2 měsíců od ukončení projektu. Předkládání smluv: V případě, kdy se jedná o projekt se zapojením českého partnera/partnerů Smlouva/smlouvy o partnerství se předkládají nejpozději se Zprávou o zahájení realizace projektu. Smlouvy, objednávky, metodiky výpočtů (např. režijních nákladů) se předkládají pouze jednou, nejpozději s Monitorovací zprávou se žádostí o platbu, která obsahuje prokazované způsobilé výdaje, ke kterým se vztahují (pokud poskytovatel podpory nestanoví jinak) Závěrečná monitorovací zpráva Závěrečná monitorovací zpráva zhodnotí úspěšnost celého projektu a informuje o výsledcích a splněných aktivitách realizovaných v rámci projektu (stejný formát jako průběžná monitorovací zpráva se zaškrtnutím příslušného typu zprávy). Závěrečná zpráva musí obsahovat podrobný popis podmínek, v nichž byl celý projekt realizován, informace o publicitě projektu a o zdrojích jeho financování, dále musí obsahovat informace o skutečnostech, které mohou být použity k vyhodnocení dopadu projektu. Pokud se jedná o grantový projekt se schválenými způsobilými náklady z veřejných zdrojů ve výši Kč a více, nebo o individuální projekt, musí být před podáním závěrečné monitorovací zprávy a závěrečné žádosti o platbu projekt zauditován (viz kap. 12). K závěrečné monitorovací zprávě musí být přiložena zpráva z externího auditu. Závěrečná monitorovací zpráva musí být předložena v termínu stanoveném poskytovatelem podpory (nejpozději do 2 měsíců po skončení projektu). ZS/ŘO provádí kontrolu této zprávy zpravidla do 20 pracovních dnů ode dne přijetí. 40 V případě, že poskytovatel vyžaduje audit u grantových projektů spolufinancovaných veřejnými prostředky nedosahujícími Kč, musí být tato povinnost uvedena v Právním aktu o poskytnutí podpory. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 54 z 70 55 Spolu se závěrečnou monitorovací zprávou je vždy předkládána i závěrečná žádost o platbu (s výjimkou případu, kdy příjemce nevyužil všechny poskytnuté části dotace). Závěrečná monitorovací zpráva ani závěrečná žádost o platbu nejsou finančním vypořádáním projektu (např. podle vyhlášky č. 52/2008) viz kap Formuláře všech typů zpráv o realizaci projektů jsou k nahlédnutí v samostatně stojícím dokumentu s názvem: Pokyny pro vyplnění monitorovacích zpráv o realizaci projektu a jejich příloh, který je k dispozici na webových stránkách Monitorovací zprávy o průběhu realizace projektu vyplňuje příjemce on-line v aplikaci Benefit7 na internetových stránkách nebo přímo na svém projektu Přílohy k monitorovacím zprávám projektů Přílohy k monitorovacím zprávám jsou popsány spolu s pokyny pro jejich vyplnění v samostatně stojícím dokumentu s názvem: Pokyny pro vyplnění monitorovacích zpráv o realizaci projektu a jejich příloh, který je k dispozici na webových stránkách Investiční akce charakteru rekonstrukcí a modernizací Investiční záměr pro stavební akci charakteru rekonstrukcí a modernizací, které jsou prováděny za účelem usnadnění přístupu a pohybu osobám zdravotně postiženým nebo úpravy výukových, tréninkových nebo pracovních prostor používaných na realizaci aktivit s cílovou skupinou předložil příjemce spolu se žádostí o poskytnutí podpory z OP LZZ (v případě individuálních projektů) nebo spolu se Zprávou o zahájení realizace projektu (v případě grantových projektů). Příjemce je dále povinen před realizací akce nejpozději v období monitorovací zprávy předcházející období, kdy dojde k realizaci investice, nebo i mimo období předcházející MZ, ale nejméně 2 měsíce před započetím akce předložit následující dokumentaci: 1) Pro stavební akci charakteru rekonstrukcí a modernizací, které jsou prováděny za účelem usnadnění přístupu a pohybu osobám zdravotně postiženým nebo úpravy výukovývh, tréninkových nebo pracovních prostor používaných na realzaci aktivit s cílovou skupinou a) výkaz výměr zpracovaný projektantem a oceněný podle stavebního sazebníku (s uvedením názvu) včetně kalkulace cen projekčních prací a ceny TDI (technický dozor investora). Elektronická verze výkazu výměr (včetně neoceněného výkazu výměr) musí být dodána ve formátu.xls, případně jiném kompatibilním; b) harmonogram realizace, včetně platebního kalendáře; c) projektovou dokumentaci ke stavebnímu povolení a stavební povolení s vyznačením o nabytí právní moci projektová dokumentace je buď v originále potvrzena stavebním úřadem, nebo příjemce doloží čestné prohlášení, že projektová dokumentace odpovídá projektové dokumentaci schválené stavebním úřadem. V elektronické podobě je dodávána ve formátu.dwg; Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 55 z 70 56 d) podklady dokládající výběrovém řízení dle pravidel uvedených vpříručce D9 v Metodickém pokynu pro zadávání zakázek OP LZZ, včetně návrhu smlouvy (uzavřené smlouvy), případně jiných smluvních dokumentů realizace projektu s vybraným dodavatelem včetně všech příloh. Dále všechny dosud uzavřené smlouvy nebo objednávky vztahující se k dané stavební rekonstrukci nebo modernizaci; e) fotodokumentaci před zahájením rekonstrukce nebo modernizace. 2) Pro nestavební akci charakteru pořízení zařízení a vybavení (pro hodnotu majetku vyšší než Kč): a) věcný popis akce jednoznačně postihující předmět a rozsah dodávek, dále jednoznačně popisující umístění pořizovaných zařízení a vybavení; b) zdůvodnění nezbytnosti akce včetně plánované využitelnosti pořizovaných zařízení a vybavení; c) technický popis (případně výkresy, schémata, technickou zprávu, obrázky apod.). Poskytovatel je povinen nejpozději do 30 kalendářních dnů před započetím rekonstrukce nebo modernizace, případně před pořízením zařízení a vybavení, předat příjemci písemné vyjádření k předkládané investici. Příjemce je povinen po ukončení akce v nejbližší monitorovací zprávě doložit vyjádření stavebního úřadu o ukončení rekonstrukce (kolaudační rozhodnutí) a kopie účetních dokladů. V případě pořízení zařízení a vybavení pouze kopie účetních dokladů. Nezbytnou součástí této zprávy bude ei fotodokumentace nové investice. Vymezení způsobilých nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se řídí aktuálním zněním vyhlášky č. 410/2009 Sb., případně vyhlášky č. 500/2002 Sb. a vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterými se provádí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Monitorovací indikátory Příjemce podpory v žádosti o poskytnutí finanční podpory z OP LZZ uvedl plánovanou hodnotu monitorovacích indikátorů, tj. ukazatelů výstupů a výsledků projektu. Při monitorování realizace projektu musí příjemce průběžně sledovat naplňování těchto monitorovacích indikátorů v podrobnějším členění (např. podle pohlaví, podle postavení na trhu práce apod.). Souhrn monitorovacích indikátorů a jejich definic je popsán v samostatně stojícím dokumentu s názvem: Metodika monitorovacích indikátorů, který je k dispozici na webových stránkách Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 56 z 70 57 15. Hodnocení (sebe-evaluace) projektu Evaluace není kontrola! Evaluace je vyhodnocování výstupů, výsledků, účinků a dopadů projektu. Evaluace pomáhá zjistit, do jaké míry jsou aktivity projektu úspěšné nebo naopak nevedou k očekávaným účinkům projektu. Posouzení a hodnocení realizace projektu má vést k přizpůsobení aktivit projektu, k účinějšímu dosažení žádoucích výsledků a ke zlepšení řízení projektu. Hodnocení - sebeevaluace je proces, ve kterém projektový tým sám hodnotí, jak se v realizaci projektu daří naplnění cílů či nikoliv. V širším významu se jedná o posouzení relevance, účinnosti, úspornosti či širších socioekonomických dopadů skupin projektů či celého operačního programu. Sebehodnocení umožňuje zjistit zejména: zda-li jsou probíhající aktivity v souladu s plánovanými aktivitami; zda-li je harmonogram projektu dodržen; zda-li aktivity odpovídají potřebám cílových skupin; možnosti zlepšení řízení projektu; zda-li projekt splňuje požadavky na naplnění stanovených monitorovacích indikátorů; zda-li jsou zdroje efektivně využity; zda-li rozšířit, pokračovat, změnit nebo zrušit nějaké aktivity; zda-li je nutno stabilizovat nebo zúžit projektové partnerství. Obecně z hlediska implementace daného projektu je sebehodnocení zaměřeno na: výstupy a jejich srovnání s plánovanými hodnotami; zjištění míry dosažení cílů; efektivitu výstupů ve vztahu ke vstupům; aktivity projektu ve vztahu k potřebám cílových skupin; zkušenosti s neplánovými jevy, ať jsou pozitivní či negativní; udržitelnost po skončení finanční podpory. Sebehodnocení je integrální součástí celého projektu. Provádí se v rámci životního cyklu projektu. Doporučuje se provést průběžné sebehodnocení a to v tom okamžiku, kdy je dosažen důležitý milník projektu (např. ukončení analytické či výzkumné části projektu) zejména ukončení klíčové aktivity či etapy. Sebehodnocení proto musí být etapizováno v rámci projektu. Průběžné sebehodnocení je potřebné z toho důvodu, aby bylo možné zjistit nedostatky a snížit míru problémů účinnými opatřeními již během projektu. Sebehodnocení může projektový tým využít pro sepsání a zvýšení kvality předkládaných monitorovacích zpráv. Podrobnější informace a pokyny k provádění sebehodnocení při realizaci projektu včetně konkrétních příkladů je možné najít na ESF Fóru (https://forum.esfcr.cz), v klubu Sebeevaluace (sebehodnocení) projektů. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 57 z 70 58 16. Kontrola Administrativní kontrola projektu Administrativní kontrola spočívá v kontrole dokladů předložených žadatelem o podporu nebo příjemcem podpory při podání žádosti o poskytnutí finanční podpory, při oznámení o změně projektu, při podání žádosti o dodatek k právnímu aktu o poskytnutí podpory a při průběžném podávání všech typů monitorovacích zpráv. Kontrola probíhá na pracovišti poskytovatele podpory Kontroly na místě (fyzická kontrola) Kontrola na místě je vykonávána na základě čl. 13 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Cílem fyzické kontroly realizace projektu je ověřit, že spolufinancované výrobky a služby byly skutečně dodány, a že uplatňované výdaje byly skutečně vynaloženy. Fyzická kontrola ověřuje, zda byl zajištěn soulad s podmínkami odpovídajícího rozhodnutí Komise podle Nařízení Komise (ES) č. 1083/2006 a se souvisejícími vnitrostátními pravidly a pravidly Společenství, zejména pokud jde o způsobilost výdajů pro podporu ze strukturálních fondů v rámci dotyčné pomoci, o zadávání veřejných zakázek, o veřejnou podporu (včetně pravidel o kombinaci podpor), o udržitelný rozvoj a o rovné příležitosti. Fyzické kontroly spočívají v kontrole na místě u příjemce podpory, nebo na místě u partnerů příjemce. Porovnává se při nich skutečný stav se stavem deklarovaným, přičemž kontrola obsahuje i kontrolu dokladů. Kontrolu mohou provádět pouze pracovníci, kteří se prokážou průkazem kontrolora nebo jednorázovým pověřením k provedení kontroly daného projektu. Každá kontrola musí být příjemci oznámena předem. V případě, že by oznámení kontroly předem mohlo vést ke zmaření účelu kontroly, lze kontrolu oznámit až na místě. Příjemce je poskytnutím podpory zavázán umožnit vstup kontrolou pověřeným osobám pracovníkům poskytovatele podpory, přizvaným zmocněným zástupcům Řídícího orgánu, Zprostředkujícího subjektu, pracovníkům Nejvyššího kontrolního úřadu, pracovníkům Ministerstva financí ČR, finančního úřadu, zástupcům Evropské komise nebo Evropského účetního dvora, kteří mohou být doprovázeni dalšími přizvanými osobami. Umožnit vstup kontrolou pověřeným osobám je příjemce povinen v průběhu trvání projektu a po dobu deseti let po obdržení závěrečné platby. Přístup zmocněných zástupců MPSV, poskytovatele podpory, NKÚ, Ministerstva financí ČR, finančního úřadu, Evropské komise nebo Evropského účetního dvora bude mít přísně důvěrnou povahu ve vztahu ke třetím stranám. Příjemce podpory je povinen kontrolním orgánům umožnit přístup na místo realizace projektu včetně přístupu k veškeré dokumentaci týkající se projektu. Stejné ustanovení musí být obsaženo ve smlouvě o partnerství Kontrola vzorku operací Kontrola vzorku operací je vykonávána na základě článků 16 a 17 nařízení Komise (ES) 1828/2006 a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Tato kontrola je důsledně oddělena od systému kontrol na místě prováděných poskytovatelem podpory a dalšími subjekty popsanými v předchozí kapitole. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 58 z 70 59 Pro OP LZZ je kontrolou vzorku operací pověřen Odbor interního auditu a kontroly, Oddělení auditů a kontrol prostředků EU MPSV. Toto oddělení při zajištění výkonu kontrol vzorku operací spolupracuje s útvary vykonávajícími funkci interního auditu a kontroly na MPO a MV ČR. Procesní stránka kontroly je obdobná jako u kontroly na místě Informace o cílových skupinách Příjemce podpory zajistí a uchová jmenné seznamy s kontaktními údaji o jednotlivcích z cílových skupin, kteří se zúčastnili akcí uskutečněných v rámci projektu nebo pro které byly některé z činností projektu prováděny (vč. doprovodných opatření). Tyto informace jsou podkladem pro případnou kontrolu způsobilosti příslušných výdajů projektu. Nebudou vyžadovány pouze v případech, kdy zajištění a uchování těchto údajů je v rozporu s účelem práce s danou cílovou skupinou (např. údaje obětí trestných činů apod.). Tato skutečnost, tj. zachování anonymity cílové skupiny, musí být nicméně uvedena v nejbližší monitorovací zprávě následující po realizaci takové aktivity s odůvodněním, proč nebyl seznam pořízen; u těchto aktivit musí být uveden alespoň počet účastníků a stručná charakteristika jejich složení. Evidence charakteristik jednotlivých účastníků projektu z cílových skupin bude příjemce podpory současně využívat jako podklad pro sledování jednotlivých monitorovacích indikátorů projektu. V poznámkách jmenných seznamů bude možné sledovat, zda zaměstnavatel účastníka projektu čerpá nějakou formu veřejné podpory. Příjemce podpory musí postupovat v souladu s platným zněním zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, mj. zajistí souhlas těchto osob nebo jejich zákonných zástupců s využitím jejich údajů. Tyto osoby musí být informovány o způsobu využití jejich údajů a o skutečnosti, že tyto údaje (jméno, kontaktní adresa, rok narození, případně další) mohou být využívány třetí osobou pověřenou poskytovatelem podpory, event. Evropskou komisí nebo MPSV, a to pouze za účelem kontroly. Tuto informaci doporučujeme uvést např. na formuláři prezenční listiny, kterou účastník akce podepisuje. Způsob archivace a předávání osobních údajů třetím osobám se řídí zákonem č.101/2000 Sb, o ochraně osobních údajů. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 59 z 70 60 17. Uchovávání dokumentů Příjemce podpory musí uchovávat veškeré dokumenty související s realizací projektu po dobu 10 let od ukončení projektu, přičemž tato lhůta začíná běžet 1. ledna následujícího kalendářního roku poté, kdy byla příjemci vyplacena závěrečná platba. Dokumentace musí být vedena přehledně a musí být lehce dosažitelná. Obdobně musí být k archivaci potřebných dokumentů zavázáni ve smlouvách s příjemcem podpory případní partneři. Příjemci a partneři jsou povinni ukládat a archivovat dokumenty podle závazných právních předpisů ČR. Ukládání a archivace se řídí zejména těmito právními předpisy: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů Na základě legislativy ČR je nutné některé typy dokumentů uchovávat déle než je stanoveno evropskou legislativou, např. mzdové listy až po dobu 30 let. Vzhledem k tomu, že jsou veškeré relevantní dokumenty důležitým průkazním materiálem, musí příjemce podpory a jeho partneři při jejich ukládání postupovat velmi obezřetně a musí zajistit, aby při jakékoli případné kontrole mohly být dokumenty použity jako důkazní prostředek. Při zániku příjemce podpory nebo partnerů v období před uplynutím lhůty pro archivaci převezme spisovnu nebo správní archiv jeho právní nástupce, likvidátor, zřizovatel nebo ten, na něhož přechází působnost zaniklého. Je-li právních nástupců více a nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne o převzetí spisovny nebo správního archivu příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby dohlížející na provádění skartačního řízení 41. O této skutečnosti musí být informován poskytovatel podpory. Pokud dokumenty zanikajícího subjektu nepřebírá jeho právní nástupce, musí být umožněn výběr důležitých dokumentů poskytovateli podpory. Uchovávány musí být především následující dokumenty: - Text právního aktu o poskytnutí podpory, jeho změny a dodatky včetně všech příloh - Texty Smluv s partnery (pokud byly uzavírány), jejich změny a dodatky - Čestná prohlášení o poskytnuté podpoře de minimis předložená jinými subjekty, kterým příjemce udělil podporu malého rozsahu de minimis - Oznámení o poskytnutí podpory de minimis jiným subjektům příjemcem finanční podpory - Výběrová řízení: 41 Viz zákon č. 499/2004 Sb.,. o archivnictví a spisové službě, Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 60 z 70 61 o oslovení dodavatelů nebo způsob poskytnutí / předání zadávací dokumentace uchazečům; o zadávací dokumentaci; o nabídky od dodavatelů, jejich vyhodnocení hodnotící komisí (zápisy); o čestná prohlášení o nestrannosti a mlčenlivosti osob, které se podílely na hodnocení a výběru; o oznámení výsledku výběrového řízení uchazečům, kteří předložili nabídku; o smlouvy nebo objednávky. - Externí výdaje: o dodací listy, předávací listy či jiné dokumenty prokazující převzetí předmětu dodávky o faktury a doklady o platbách či úhradách faktur - Interní výdaje: o Mzdové výdaje členů realizačního týmu: pracovní smlouva / dohoda o provedení práce / dohoda o pracovní činnosti; výkaz práce; mzdové listy, výplatní pásky; doklady o vyplacení mzdy a zákonných odvodů v členění na hrubou mzdu, zálohy daně a výdaje na sociální a zdravotní pojištění, případně metodika stanovení poměrné části mzdy odpovídající práci na projektu o výkaz o výdajích za zahraniční pracovníky vykazující měsíčně odvedenou práci, výdaje budou vyměřeny na základě jednotkových cen za ověřitelný odpracovaný časový úsek o cestovní doklady o knihy jízd s vyznačením jízdy v rámci projektu (pro doložení spotřeby paliva - souhrnný přehled ujetých kilometrů, náklady na pohonné hmoty - interní doklady o prvotní doklady provozních nákladů účtovaných v rámci projektu o prvotní doklady režijních výdajů, včetně metodiky výpočtu alikvotního podílu na služby, nájem apod. - Doklady k aktivitám projektu o V případě vzdělávacích aktivit, školení, seminářů, poradenství a specifických sociálních služeb: doklady o způsobu výběru účastníků projektu; Dohody o účasti na projektu; prezenční listiny ze vzdělávacích aktivit; rozvrhy jednotlivých vzdělávacích kurzů a programů; fotodokumentaci; používané školicí pomůcky a metodiky; vyhodnocené testy (pokud proběhly); seznam osob, které úspěšně absolvovaly aktivitu / seznam osob, které obdržely certifikát / osvědčení; seznam osob, které nedokončily aktivitu / nebyly úspěšné, s uvedením důvodu; vzor certifikátu / osvědčení; seznam osob, které obdržely poradenství/konzultaci s podpisy těchto podpořených osob. V případě poskytovaní specifických soc. služeb (např. terénní programy), kdy není možné z důvodu respektování anonymity klienta zajistit dohody, seznamy a podpisy klientů, má Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 61 z 70 62 příjemce povinnost archivovat doklady, ze kterých vyplývá datum, hodina, druh poskytnuté služby a podpis zodpovědného pracovníka. o V případě přípravy metodik: zápisy z jednání; konečnou verzi metodik; doklady prokazující distribuci metodik cílové skupině o Materiální výstupy, které byly v rámci projektu vytvořeny tisky (např.: publikace, výukové materiály, metodiky, studie, tiskové zprávy, letáky, manuály, atd.) audionahrávky, videonahrávky (vč. filmů), vše v 1 vyhotovení. - Zápisy jednání tykajících se projektu - Kopie veškerých monitorovacích zpráv a žádostí o platbu - V případě, že jsou výdaje financovány z projektu pouze částečně, na základě zvolené metody, je nutné archivovat tuto metodiku a způsob jejího schválení odpovědnou osobou. Tento seznam je pouze indikativní a není vyčerpávající. V případě grantových projektů využívajících nepřímé náklady neuchovává příjemce ve složce projektu doklady vztahující se k položkách zařazeným mezi nepřímé náklady dle Metodiky způsobilých výdajů (D5). Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 62 z 70 63 18. Nesrovnalosti Definice nesrovnalosti Nesrovnalostí se pro účely této příručky rozumí porušení právních předpisů ES nebo ČR (včetně podmínek stanovených příjemci právním aktem o poskytnutí podpory) v důsledku jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu EU nebo ve veřejném rozpočtu ČR, a to započtením neoprávněného výdaje do souhrnného rozpočtu EU nebo do veřejného rozpočtu ČR 42. Tzn. jedná se o každé porušení podmínek, za kterých byly prostředky ES poskytnuty České republice, a každé porušení podmínek, za kterých byly tyto prostředky a prostředky národních veřejných rozpočtů dále poskytnuty příjemcům a subjektům čerpajícím příspěvek Základní typy nesrovnalostí Základní typy nesrovnalostí jsou: Základní typy nesrovnalostí: 1. Nesrovnalost jako porušení rozpočtové kázně Bude se jednat o porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb. Porušení rozpočtové kázně ve smyslu 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel je neoprávněné použití veřejných peněžních prostředků (tedy výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity), nebo zadržení veřejných peněžních prostředků jejich příjemcem (tedy porušení povinnosti vrácení prostředků ve stanoveném termínu). 2. Nesrovnalost, která není porušením rozpočtové kázně Nesrovnalostí je takové porušení podmínek, kterým by mohly být dotčeny zájmy ES, tzn., že dosud nebyly výdaje proplaceny z veřejných prostředků, ale byly pouze nárokovány. Další typy nesrovnalostí Níže vyjmenované typy nesrovnalostí mohou, ale nemusí být porušením rozpočtové kázně. A. Trestný čin nejčastěji se jedná o podvod 42 Viz Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (obecné nařízení), čl. 2, odst Subjektem čerpajícím příspěvek je např. příjemce mzdového příspěvku, uchazeč o zaměstnání atp. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 63 z 70 64 v případě podezření na spáchání trestného činu se postupuje v souladu s 22 odst. 6 zákona č. 320/2001 Sb. a v souladu s ustanovením 8 zákona č. 141/1961 Sb. (oznamovací povinnost) B. Systémové nesrovnalosti Jsou chápány jako selhání systému řízení a mohou se vyskytovat na všech úrovních implementace. Mohou to být opakované chyby, vzniklé na základě vážných nedostatků v řídících a kontrolních systémech zabezpečujících správné účetnictví a shodu s pravidly a nařízeními. Na systémové nesrovnalosti jsou navázány finanční korekce ze strany EK. Například se jedná o nefunkční kontroly podle čl. 13 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. C. Ostatní nesrovnalosti Nesrovnalosti, které nelze podřadit pod předcházející typy Příklady nesrovnalostí Nejčastější případy nesrovnalostí, které mohou nastat, naleznete na Vycházíme přitom ze zkušeností z programového období Zde uvádíme jen několik obecných příkladů: porušení podmínek právního aktu o poskytnutí podpory, u kterých je stanoveno, že znamenají porušení rozpočtové kázně; podezření na spáchání trestného činu v souvislosti s realizací projektu; porušení zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách, resp. závazných postupů pro zadávání zakázek stanovených Metodickým pokynem pro zadávání zakázek v rámci OP LZZ Řešení nesrovnalostí Případná podezření na nesrovnalost jsou hlášena řídícímu orgánu, který má celkovou odpovědnost za evidenci, monitoring, hlášení a šetření nesrovnalostí a za přijetí odpovídajících opatření k zabránění dalšího výskytu nesrovnalostí (včetně odpovědnosti za vymáhání dlužných částek). Řídící orgán posoudí, zda se jedná o opodstatněné podezření či nikoli. Podezření na nesrovnalost trvá do okamžiku, kdy o případu pravomocně rozhodne příslušný orgán, tj. příslušný finanční úřad (dále jen FÚ ) v případech podezření na porušení rozpočtové kázně, orgán činný v trestním řízení v případech podezření na spáchání trestného činu, případně jiný příslušný subjekt či ŘO v případě, že se jedná o nesrovnalosti uvedené v bodu 1.2. ad 4). Potvrzená nesrovnalost je určena okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí orgánů vyjmenovaných, tj. FÚ, Policie ČR, soud atd. Poskytovatel má právo nezpůsobilý výdaj v celé výši vyčlenit ze žádosti o platbu do doby, než se podezření na nesrovnalost potvrdí či nepotvrdí jako opodstatněné. Postupuje přitom dle pokynů ŘO. A. V případě, že ŘO rozhodne na základě prošetření podezření na nesrovnalost, že se nejedná o opodstatněné podezření na nesrovnalost, výdaj může být proplacen v následné žádosti o platbu. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 64 z 70 65 B. V případě, že ŘO potvrdí podezření na nesrovnalost jako opodstatněné, a současně se jedná o podezření na porušení rozpočtové kázně, poskytovatel předá případ k šetření příslušnému FÚ. Ani nadále však poskytovatel není oprávněn takovýto výdaj proplatit. FÚ je jediným orgánem příslušným k posouzení, zda došlo k porušení rozpočtové kázně, a pokud ano, vyčíslí odvod a penále a zajistí navrácení neoprávněně použitých prostředků od příjemce. V případě, že poskytovatel již v žádosti o platbu příjemce učinil korekci, a to ve výši neoprávněně použitých prostředků či % částky dotace, vezme FÚ tuto korekci při svém rozhodnutí v úvahu. FÚ může dovyměřit případný rozdíl mezi vyměřeným odvodem a provedeným snížením poskytovatele. Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je počítáno penále ve výši jednoho promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny. Příjemce může též částku dobrovolně uhradit na účet FÚ z titulu porušení rozpočtové kázně. Pokud jde o nezpůsobilé výdaje veřejných zakázek, budou veškeré výdaje, které spadají pod výběrové řízení, vyčleněné ze žádosti o platbu do doby, než se podezření na nesrovnalost buď potvrdí, nebo nepotvrdí. Je nutno rozlišovat postup, pokud jde o výběrová řízení, která nespadají pod působnost zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a postup, pokud jde o výběrová řízení v působnosti tohoto zákona. V případě, že se jedná o podezření na nesrovnalost z důvodu porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a zároveň se jedná o podezření na nesrovnalost spočívající v podezření na porušení rozpočtové kázně, poskytovatel podá podnět k přezkoumání úkonů příjemce k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS ). Pokud ÚOHS vydá stanovisko o tom, že došlo k porušení zákona o veřejných zakázkách, bude se jednat o neuznatelný výdaj a poskytovatel bude postupovat jak uvedeno výše (viz postup u nezpůsobilých výdajů). Příjemce je pak povinen vyhlásit nové výběrové řízení. Další prostředky, které zůstanou z celkové částky dotace po jejím snížení ve výši domnělého porušení rozpočtové kázně dosud nevyplacené, mohou být příjemci dotace nadále vypláceny. Pokud jde o jiné porušení, za něž je v právním aktu stanovena procentní sankce odvodu, nejsou obvykle příjemci pozastavovány platby. V případě, že ŘO na základě prošetření nesrovnalosti rozhodne, že podezření není opodstatněné, výdaj může být proplacen v následné žádosti o platbu. V případě, že ŘO potvrdí opodstatněnost podezření na nesrovnalost, je následný postup obdobný jako v případě nezpůsobilého výdaje (viz bod B této kapitoly) Finanční vypořádání projektu Finanční vypořádání podpory poskytnuté z příslušné kapitoly státního rozpočtu příjemci podpory na projekt spolufinancovaný z rozpočtu Evropské unie se provádí k 31. prosinci roku, v němž byl projekt spolufinancovaný z rozpočtu Evropské unie ukončen. Ukončením projektu se rozumí ukončení jeho financování z prostředků podpory. Příjemce podpory, kterému byla poskytnuta finanční podpora z OP LZZ, vypracuje podklady pro finanční vypořádání na tiskopisech stanovených vyhláškou č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivitami nebo Národním fondem, připojí komentář a současně převede na depozitní účet poskytovatele případnou vratku finanční podpory a to nejpozději do 31. ledna roku následujícího po ukončení projektu. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 65 z 70 66 U ostatních forem právního aktu o poskytnutí podpory se příjemce při finančním vypořádání projektu řídí pravidly stanovenými v Právním aktu o poskytnutí podpory. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 66 z 70 67 SEZNAM ZKRATEK APZ Aktivní politika zaměstnanosti ČR Česká republika DPH Daň z přidané hodnoty EK Evropská komise ES Evropská společenství ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie EUR Evropská měnová jednotka FO Fyzická osoba FÚ Finanční úřad GG Globální grant GP Grantový projekt IP Individuální projekt IS Informační systém IT Informační technologie Kč Česká koruna MF Ministerstvo financí MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MSP Malé a střední podniky Ms2007 Monitorovací systém strukturálních fondů pro období MV ČR Ministerstvo vnitra České republiky MV Monitorovací výbor NKÚ Nejvyšší kontrolní úřad NNO Nestátní neziskové organizace NUTS Územní statistická jednotka vymezená pro potřeby regionální politiky EU OP Operační program OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná P Příjemce PCO Platební a certifikační orgán PO Právnická osoba Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 67 z 70 68 PR ŘO Sb. SF SR TP ÚOHS VK ZS Public relations (publicita) Řídící orgán Sbírka zákonů Strukturální fondy Státní rozpočet Technická pomoc Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Výběrová komise Zprostředkující subjekt Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 68 z 70 69 PŘEHLED KONTAKTŮ NA ŘO A ZS OP LZZ Řídící orgán OP LZZ (ŘO OP LZZ): Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR) Odbor řízení pomoci z ESF Na Poříčním právu Praha 2 tel: fax: kontaktní místo: Kartouzská 4, Praha 5 (detašované pracoviště MPSV) Zprostředkující subjekty OP LZZ (ZS OP LZZ): MPSV ČR Odbor implementace programů ESF Na poříčním právu Praha 2 tel.: kontaktní místo: Karlovo nám. 1, Praha 2 (detašované pracoviště MPSV) MPSV ČR Odbor sociálních služeb Na poříčním právu Praha 2 tel.: Ministerstvo vnitra ČR Odbor strukturálních fondů Nad Štolou Praha 7 tel.: fax: Ministerstvo průmyslu a obchodu Odbor podnikání Na Františku Praha 1 tel Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 69 z 70 70 PŘÍLOHY PŘÍLOHA I. FORMULÁŘ FINANČNÍ IDENTIFIKACE (Tento formulář slouží pro účely poskytnutí podpory z prostředků Evropského sociálního fondu a veřejných rozpočtů ČR) JMÉNO MAJITEL ÚČTU ADRESA MĚSTO P S Č ZEMĚ IČO KONT. OSOBA TELEFON FAX E - MAIL JMÉNO BANKY BANKA ADRESA MĚSTO PSČ MĚNA ČÍSLO ÚČTU IBAN POZNÁMKA RAZÍTKO BANKY + PODPIS ZÁSTUPCE BANKY (Obojí povinné) DATUM + PODPIS DRŽITELE ÚČTU (Povinné) Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 70 z 70 PŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE FINANČNÍ PODPORY Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační číslo: MAD 92 Příloha OM OP LZZ: D2 Číslo revize: 3 Číslo PŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE FINANČNÍ PODPORY Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační číslo: MAD 92 Příloha OM OP LZZ: D2 Číslo revize: 7 Číslo Příručka pro příjemce finanční podpory z. Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Příručka pro příjemce finanční podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Identifikační číslo: MAD 92 Příloha OM OP LZZ: D2 Číslo revize: 1 Číslo vydání: 1.1 Stránka: 1 z 63 Vážení přátelé, Příloha D2. Příručka pro příjemce finanční podpory z. Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Příloha D2 Příručka pro příjemce finanční podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Identifikační číslo: MAD 92 Příloha OM OP LZZ: D2 Typ: Originál Datum: 15.09.2007 Vydal: ŘO OP LZZ Číslo PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE O FINANČNÍ PODPORU Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE O FINANČNÍ PODPORU Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační číslo: MAD 91 Příloha OM OP LZZ: D1 Číslo revize: 10 Číslo PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE O FINANČNÍ PODPORU Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační číslo: MAD 91 Příloha OM OP LZZ: D1 Číslo revize: 3 Číslo

https://iudictum.cz/25628/9-as-42-2014-35

9 As 42/2014 - 35 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 9 As 42/2014 - 35 8 As 47/2005 - 104 8 Afs 21/2009 - 243 4 Azs 94/2007 - 107 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: KAMAX s.r.o., se sídlem Nudvojovice 1474, Turnov, zast. JUDr. Danielem Novotným, Ph.D., advokátem se sídlem Valdštejnovo náměstí 76, Jičín, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 12. 2012, č. j. KULK 58790/2012, OŽPZ 1303/2012, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 11. 2013, č. j. 31 A 4/2013 – 60, II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 3 400 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám zástupce JUDr. Daniela Novotného, Ph.D., advokáta. Rozhodnutím ze dne 16. 8. 2012, č. j. OŽP/12/1444/CED R29, uložil Městský úřad Turnov (dále jen „správní orgán I. stupně“) žalobkyni povinnost zaplatit odvod ve výši 50 707 617 Kč za trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu o výměře 9,3171 ha. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí zamítl žalovaný (dále jen „stěžovatel“) svým v záhlaví uvedeným rozhodnutím. K tvrzenému porušení práva vyjádřit se ke všem podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), uvedl, že správní orgán I. stupně umožnil žalobkyni vyjádřit se k podkladům rozhodnutí již v oznámení o zahájení řízením ve věci předepsání odvodů ze dne 16. 5. 2012 a stanovil dostatečnou lhůtu pro předložení nového výpočtu odvodů. Ta však v této lhůtě jiný výpočet, než který byl podkladem pro vydání souhlasu s trvalým odnětím půdy, nepředložila. Na místním šetření dne 16. 8. 2012 správní orgán I. stupně odhadem zjistil, že výstavbou bude dotčena větší plocha, než která je uvedena v novém výpočtu dodaném opožděně žalobkyní téhož dne. Odvod byl proto podle § 11 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“), stanoven za plochu uvedenou v souhlasu k trvalému odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, na kterou bylo vydáno územní rozhodnutí. Žalobkyně napadla uvedené rozhodnutí stěžovatele žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), který ji shledal částečně důvodnou a toto rozhodnutí zrušil. Dovodil, že rozhodnutí je vnitřně rozporné, a proto nepřezkoumatelné, když postrádá odpověď na otázku, v jaké fázi řízení je možné plochu záboru měnit, příp. z jakých důvodů. Správní orgán I. stupně dával v průběhu řízení o odvodu, jak vyplývá i z odůvodnění rozhodnutí, najevo, že je možné rozsah celkového záboru a tím i výši odvodu upravovat. To však nekoresponduje s jeho odůvodněním, dle kterého rozsah záboru podléhající odvodu byl určen závazným stanoviskem Ministerstva životního prostředí, a pokud se žalobkyně neodvolala do jednotlivých rozhodnutí vydaných ve stavebním řízení, stal se pro ni závazným. Nařízení místního šetření jí založilo legitimní očekávání, že na její námitky vzešlé z této fáze řízení bude adekvátně reagováno. To se však nestalo s odůvodněním, že veškeré návrhy měla vznést do data místního šetření. Správní orgán I. stupně tak dal najevo, že místní šetření považuje za bezpředmětné, protože z něj odmítl učinit závěry vyplývající z právě vznesených námitek. Tím bylo zasaženo její právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ve věci k podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu. Proti tomuto rozsudku krajského soudu stěžovatel brojí kasační stížností. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalobkyně Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje námitky, jež podřazuje pod ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Domnívá se, že žalobkyně nebyla zkrácena na svém právu dle § 36 odst. 3 správního řádu a že by jí nesvědčilo jakákoliv legitimní očekávání, které by nebylo naplněno. Krajský soud totiž nezohlednil všechny skutečnosti plynoucí z provedeného řízení. Žalobkyně měla dostatek času a byla si vědoma povinnosti doložit aktuální výpočet odvodů, který by měl být v souladu s vydanými rozhodnutími a skutečností na místě stavby. I přes stanovení lhůty pro předložení nového výpočtu odvodu, tento nepředložila. Při následně svolaném místním šetření jí správní orgán I. stupně dal novou příležitost se vyjádřit a případně doložit relevantní výpočet. Ta však předložila výpočet, který byl v jasném rozporu s předchozími rozhodnutími stavebního úřadu, závazným stanoviskem Ministerstva životního prostředí a skutečným stavem na místě stavby. Svého práva daného § 36 odst. 3 správního řádu tak nevyužila. Správní orgán I. stupně správně nestanovil novou lhůtu pro předložení výpočtu odvodů, neboť pro svoje rozhodnutí měl potřebné podklady, byl mu znám skutečný stav na místě, a shledal proto další průtahy nedůvodnými. Odvod byl z toho důvodu předepsán v původním rozsahu. Návaznost rozhodnutí o odvodu na pravomocná rozhodnutí vydaná ve věci podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném v rozhodné době (dále jen „stavební zákon“) je dána zejména výměrou plochy zemědělské půdy podléhající odvodům, na které byla stavba povolena a která byla téměř v celém rozsahu stavbou dotčena. Stěžovatel nesouhlasí se závěry krajského soudu o nepřezkoumatelnosti jeho rozhodnutí. V této souvislosti vyjadřuje názor, že konečný zábor zemědělského půdního fondu s výjimkou protiprávního postupu nemůže být nikdy větší, než jak byl stanoven v příslušném závazném stanovisku orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Měnit výši odvodů v návaznosti na změnu plochy záboru pak obecně možné je, vždy však v návaznosti na vydaná pravomocná rozhodnutí stavebního úřadu. Pro změnu výše odvodů musí předcházet změna rozhodnutí vydaných stavebním úřadem. Dále soudu vytýká nepřesnou interpretaci odůvodnění jeho rozhodnutí. Rozsah plochy podléhající odvodu daný závazným stanoviskem Ministerstva životního prostředí se dle tohoto rozhodnutí stal závazným až v momentě, kdy nebyl žalobkyní předložen nový výpočet odvodů odpovídající stavu skutečně dotčené zemědělské půdy, nikoliv tím, že se proti jednotlivým rozhodnutím vydaným ve stavebním řízení neodvolala. Stěžovateli není znám, kromě dvou shora uvedených výpočtů odvodů, výpočet jiný, a proto je otázkou, co by nové projednání věci přineslo, neboť by se při něm vycházelo ze zcela totožných podkladů a ze stavu stavebního areálu v době výstavby. Úvaha krajského soudu, že existuje prostor pro nové závěry ve věci, je tak nesprávná. Také podotýká, že se žalobkyně nikdy v průběhu územního a stavebního řízení neodvolala. Proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalobkyně ve svém vyjádření konstatuje, že kasační stížnost nenaplňuje zákonné formální požadavky, neboť v ní není uvedeno, v jakém rozsahu napadá rozsudek krajského soudu. Pokud je napadenému rozsudku vytýkáno nesprávné právní posouzení, nelze z textu kasační stížnosti seznat, v čem má být právní posouzení nesprávné, když se omezuje pouze na opakování skutkových okolností. Dále uvádí, že v podstatě ihned po provedení místního šetření (téhož dne) bylo vydáno ve věci rozhodnutí, a to aniž by správní orgán žalobkyni vyzval k vyjádření k podkladům či jí oznámil, že ukončuje dokazování. Vypořádání námitky porušení práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí odkazem na poučení v rozhodnutí o zahájení řízení považuje za nesprávné, a to s poukazem na judikaturu správních soudů (rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 6. 2009, č. j. 15 Ca 258/2008 – 55; rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2010, č. j. 62 Af 28/2010 - 267; rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2003, č. j. 5 A 152/2002 – 41, dostupný z www.nssoud.cz, stejně jako další zde citovaná rozhodnutí zdejšího soudu). Krajský soud důvodně označil jako vadu řízení to, že žalobkyně nedostala možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Avšak soudí, že toto právo nebylo porušeno jen ve vztahu k nemožnosti reagovat na výsledky místního šetření, jak dovozuje krajský soud, ale ve vztahu ke všem podkladům rozhodnutí. Mimo to byly porušeny základní zásady činnosti správních orgánů stanovené v § 2 až 8 správního řádu. Stěžovatel zaměňuje dva rozdílné právní instituty: možnost předložit výpočet a možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí není možno označit za další neodůvodněné průtahy v řízení. Souhlasí s tím, že soud poukázal na nepřezkoumatelnost napadených rozhodnutí, avšak tvrdí, že žaloba obsahuje další důvody, pro které měl soud zrušit napadené rozhodnutí. Jedná se o nepřezkoumatelné postupy správního orgánu (posouzení rozlohy odnímané půdy odhadem správního orgánu I. stupně; nepřezkoumatelný výpočet odvodů; nedostatečné označení svědků a nesprávné posouzení otázky, zda odnímaní půdy zemědělskému půdnímu fondu je aktem žalobkyně, či se jedná o půdu de facto odňatou, když pozemky byly v územním plánu již zahrnuty jako průmyslová zóna). Hlavní nedostatek spatřuje v nesprávné metodice výpočtu odvodů, dle které byla základní částka násobena koeficientem negativního ovlivnění faktorů životního prostředí. Pouhý překryv odnímané plochy s plochou obsahující chráněný faktor životního prostředí bez ovlivnění tohoto faktoru není důvodem pro aplikaci zmíněného koeficientu. Žádá proto Nejvyšší správní soud, aby se k této otázce obiter dictum vyjádřil, protože zatím nebyla předmětem řešení správními soudy. Žalobkyně závěrem navrhuje, aby byla kasační stížnost jako nedůvodná zamítnuta. Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a že za stěžovatele jedná zaměstnanec s vysokoškolským právnickým vzděláním ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. Nelze souhlasit se žalobkyní, že kasační stížnost nenaplňuje formální požadavky, protože v ní není uvedeno, v jakém rozsahu napadá rozsudek krajského soudu. Kasační stížnost obsahuje konkrétní stížní námitky, ze kterých jednoznačně tato skutečnost plyne. Nevznikají tak žádné pochybnosti o rozsahu přezkumu vytyčeného stížností. Zdejší soud proto mohl přezkoumat napadený rozsudek v mezích kasační stížnosti. Uplatněné námitky posoudil dle jejich obsahu jako námitky ve smyslu § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a neztotožnil se s tvrzením žalobkyně, že se kasační stížnost omezuje pouze na opakování skutkových okolností. V této souvislosti lze např. poukázat na námitku, ve které se rozporuje právní hodnocení soudu ohledně porušení povinnosti dle § 36 odst. 3 správního řádu, jenž stěžovatel považuje za nesprávné s poukazem na naplnění této povinnosti poskytnutím možnosti dodat nový výpočet a vyjádřit se na místním šetření. Zároveň Nejvyšší správní soud zkoumal, zda nejsou naplněny vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. III.A Právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval kasační námitkou, že nebylo zasaženo právo žalobkyně vyjádřit se k podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu. Podle tohoto ustanovení platí, že nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. Obdobné pravidlo bylo dříve obsaženo v § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), které bylo předmětem interpretace ze strany Nejvyššího správního soudu například v rozsudku ze dne 17. 12. 2003, č. j. 5 A 152/2002 – 41. V něm byl učiněn závěr, že „smyslem ustanovení § 33 odst. 2 spr. ř. je umožnit účastníku řízení, aby ve fázi před vydáním rozhodnutí mohl uplatnit své výhrady k podkladu rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění, resp. aby mohl učinit procesní návrhy tak, aby rozhodnutí skutečně vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci.“ Tyto závěry plně vystihují smysl také nyní účinného ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu. Povinnost správního orgánu umožnit účastníku řízení vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutí je nutno považovat za jedno ze základních procesních práv účastníka správního řízení garantované již čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Nelze připustit, aby byla tato povinnost obcházena obecným poučením o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí kdykoliv v průběhu řízení (viz např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 6. 2009, č. j. 15 Ca 258/2008 - 55, č. 2664/2012 Sb. NSS, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2008, č. j. 8 As 47/2005 - 104). Uvedená povinnost může být splněna pouze tak, že bude účastníkovi řízení řádně procesně sděleno, že se bude moci v konkrétním období mezi opatřením všech podkladů řízení a vydáním rozhodnutí seznámit s podklady a vyjádřit se k nim (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2010, č. j. 8 Afs 21/2009 - 243, č. 2073/2010 Sb. NSS). Tato povinnost správního orgánu se vždy opětovně „obnoví“, jestliže účastník řízení sice již svého práva využil, ale správní orgán následně opatřil nový podklad rozhodnutí. Smyslem § 36 odst. 3 správního řádu je poskytnout účastníku řízení možnost seznámit se se všemi podklady, které správní orgán nashromáždil a na základě kterých hodlá vydat rozhodnutí. V návaznosti na to musí být účastníkovi umožněno se k těmto podkladům vyjádřit. Současně se svým vyjádřením může navrhovat doplnění dokazování nebo činit jiné návrhy dle § 36 odst. 1 správního řádu. V této souvislosti lze poukázat na to, že skutečnost, že se účastník řízení do této fáze řízení ve věci nevyjádřil, může být výrazem jím zvolené procesní strategie, kdy záměrně vyčkává do doby, až bude mít komplexní představu o nashromážděných podkladech rozhodnutí. V takovém případě pak představuje právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí pro účastníka zásadní moment celého řízení. V posuzovaném případě oznámení o zahájení řízení ze dne 16. 5. 2012 obsahovalo poučení, že: „[v]zhledem k ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu se můžete vyjádřit k podkladům rozhodnutí, jež jsou součástí spisové dokumentace.“ V rozhodnutí ze dne 25. 7. 2012, kterým bylo nařízeno ústní jednání na místě staveniště, byla dle § 36 odst. 1 správního řádu stanovena lhůta k vyjádření ve věci nejdéle do doby ústního jednání. Toto rozhodnutí pak výslovně uvádí, že se jedná o ústní jednání před vydáním rozhodnutí. Z těchto, ani z jiných dokumentů obsažených ve správním spise, neplyne, že by byla žalobkyně procesně zpravena, že se bude moci v určitém období od shromáždění všech podkladů k těmto podkladům vyjádřit. Oznámení ze dne 16. 5. 2012 obsahuje jen údaj o možnosti realizovat právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, bez jakéhokoliv upřesnění. Z poučení obsaženého v rozhodnutí ze dne 25. 7. 2012 s ohledem na zvolenou formulaci a výslovný odkaz na § 36 odst. 1 správního řádu je patrné, že nesměřuje k právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. V podstatě tak byla žalobkyně pouze informována o prosté existenci práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, nikoliv však už o tom, v jakém časovém rozpětí ho bude moci uplatnit. Nejvyšší správní soud má proto shodně s ní za to, že postupem správního orgánu I. stupně bylo zasaženo do práva účastníka správního řízení vyjádřit se ke všem podkladům rozhodnutí, a kasační námitku považuje za nedůvodnou. Žalobkyni lze přisvědčit rovněž v tom, že stěžovatel směšuje právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a právo předložit nový výpočet. To odpovídá právu navrhovat důkazy a činit jiné návrhy dle § 36 odst. 1 správního řádu, které má však rozdílný charakter. Skutečnost, že bylo umožněno dodat nový výpočet, proto nevedlo k naplnění povinnosti správního orgánu vyplývající mu z § 36 odst. 3 správního řádu. III.B Nepřezkoumatelnost rozhodnutí stěžovatele Nejvyšší správní soud se dále zabýval nepřezkoumatelností rozhodnutí stěžovatele, kterou v napadeném rozsudku dovodil krajský soud a která je rozporována v kasační stížnosti. Při těchto úvahách přihlédl k vlastní judikatuře, podle které je soudní rozsudek nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost, pokud je jeho odůvodnění vystavěno na rozdílných a vnitřně rozporných právních hodnoceních téhož skutkového stavu (viz rozsudek Nejvyšší správního soudu ze dne 25. 4. 2013, č. j. 6 Ads 17/2013 – 25, či např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. ledna 2008, č. j. 4 Azs 94/2007 - 107). Závěry vyslovené ve vztahu k soudním rozhodnutím jsou pak zásadně aplikovatelné i na rozhodnutí správních orgánů. Z odůvodnění rozhodnutí na jedné straně plyne, že výše odvodů mohla doznat změny oproti výši odvodů stanovené závazným stanoviskem Ministerstva životního prostředí, když žalobkyni bylo umožněno v dodatečně stanovené lhůtě dodat nový výpočet odvodů (str. 3) a stěžovatel se odvolává na nutnost postupovat podle vydaných rozhodnutí neboť výpočet dotčených ploch předložený žalobcem při místním šetření je zjevně v rozporu s plochami skutečně dotčenými skrývkami (str. 7 a 8). Na druhé straně však rozhodnutí uvádí, že toto stanovisko se stalo pro žalobkyni závazné tím, že se neodvolala do územního rozhodnutí, a to nabylo právní moci (str. 9). Lze tak uvést, že rozhodnutí je vnitřně rozporné, neboť z něj vyplývá neměnnost výpočtu, ale zároveň uvádí, že změna možná je, aniž by vysvětlovalo jak, příp. za jakých podmínek. Tato otázka je pro posouzení věci klíčová. Odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. Nejvyšší správní soud se nemohl pro nepřezkoumatelnost rozhodnutí stěžovatele zabývat úvahami ohledně možnosti změny plochy záboru, resp. výše odvodů, a ohledně závaznosti souhlasu k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, které jsou rozvedeny v kasační stížnosti. Avšak podotýká, že po podání kasační stížnosti byl vydán rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2014, č. j. 9 As 175/2012 – 25, který dopadá na obdobnou problematiku a jehož závěry jsou pro věcné posouzení nyní projednávaní věci v mnoha ohledech zásadní. III.C Prostor pro nové závěry ve věci Námitku absence prostoru pro nové závěry ve věci, když v případě nového projednání by se muselo vycházet ze zcela totožných podkladů a ze stavu stavebního areálu v době výstavby, zdejší soud hodnotí jako nedůvodnou, a to již s ohledem na shora konstatované porušení § 36 odst. 3 správního řádu. Dokud totiž nebude umožněno žalobkyni řádně realizovat své právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, není možné usuzovat, zda je či není otevřen prostor pro nové úvahy ve věci. III.D Další námitky vznesené ve vyjádření ke kasační stížnosti Dle Nejvyššího správního soudu krajský soud postupoval správně, pokud se věcně nezabýval otázkami řešenými ve vyjádření ke kasační stížnosti ohledně tvrzených nepřezkoumatelných postupů správního orgánu, pro které měl krajský soud rozhodnutí zrušit (posouzení rozlohy odnímané půdy odhadem správního orgánu I. stupně, nepřezkoumatelný výpočet odvodů a nedostatečné označení svědků), a které byly blíže rozvedeny ve správní žalobě. Tyto námitky se týkají zjišťování skutkového stavu, a proto pokud žalobkyni nebylo umožněno řádně realizovat její právo obsažené v § 36 odst. 3 správního řádu, a pro tuto vadu bylo rozhodnutí stěžovatele krajským soudem zrušeno, bude se muset stěžovatel, potažmo správní orgán I. stupně, znovu skutkovým stavem zabývat poté, co bude žalobkyni umožněno její právo realizovat. Bylo proto nadbytečné, aby se těmito námitkami krajský soud zabýval, neboť skutkový stav bude posuzován nově. Postup krajského soudu byl rovněž správný, když se meritorně nevyjádřil k dodržení základních zásad činnosti správních orgánů, neboť i tato námitka směřovala do nedostatečného zjištění skutkového stavu. K problematice použití koeficientu negativního ovlivnění faktorů životního prostředí a k otázce, zda odnímaní půdy zemědělskému půdnímu fondu je aktem žalobkyně či se jedná o půdu de facto odňatou, když pozemky byly v územním plánu již zahrnuty jako průmyslová zóna, se Nejvyšší správní soud nevyslovil, protože je vázán důvody kasační stížnost, jak je vymezil stěžovatel (§ 109 odst. 4 s. ř. s.). Stěžovatel, který neměl v řízení úspěch, nemá ze zákona právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí zdejší soud dle § 60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., přiznal náhradu nákladů řízení proti stěžovateli. V řízení před zdejším soudem učinil zástupce žalobkyně jeden úkon právní služby, kterým je písemné podání soudu ve věci samé (replika) [§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)]. Za tento úkon právní služby náleží mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu], která se zvyšuje o 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem tedy za jeden úkon právní služby náleží 3 400 Kč. Náhrada nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem tak činí právě 3 400 Kč. Tuto částku je povinen stěžovatel uhradit k rukám zástupce žalobkyně. Náhrada nákladů řízení je splatná ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. 9 As 42/2014 - 35, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

https://www.truck-expo.com/cs/home/terms

Systém Objednávání Inzerátů Přidat inzerát bez vytvoření účtu Podmínky umístění reklamy v novinách, "Auto Market Truck" a "Giełda Samochodowa" a portálech Truck.pl, Truck-Expo.com a admoto.pl "Auto Market Truck" a "Giełda Samochodowa" jsou noviny vydávány agenturou Agencja Akwizycji Commercial Travellers Przemysław P. Kowalski, se sídlem ul. Garncarska 21, 76-200 Słupsk, dále jen Agentura. Portály Truck.pl, Truck-Expo.com a admoto.pl jsou vedeny admoto.pl, společnosti s ručením omezením, se sídlem al. Sienkiewicza 5A, 76-200 Slupsk, zapsané v Národním Soudním Rejstříku, v rejstříku společností pod č. 0000280828 u Obvodního soudu Gdańsk Północ VIII Ekonomické oddělení KRS, které mají splacený základní kapitál ve výši 50 000 zł, dále jen admoto.pl. Agentura a admoto.pl, dále jen Vydavatelé. §1 Obecné podmínky 1. Tyto podmínky stanoví pravidla pro uvádění inzerátů v novinách, "Auto Market Truck" a "Giełda Samochodowa", portálech Truck.pl, Truck-Expo.com a admoto.pl a dalších novinách a portálech Vydavatelů. 2. Inzeráty jsou zveřejňovány na základě těchto Podmínek a platných právních předpisů. §2 Podmínky zveřejňování inzerátů 1. Text a forma inzerátu musí být v souladu s právními a etickými normami platnými v Polsku, v souladu s článkem 36 Polského tiskového zákona. 2. Text a forma inzerátů nesmí být v rozporu s linií nebo povahou portálů Truck.pl, Truck-Expo.com a admoto.pl a novin "Giełda Samochodowa" a "Auto Market Truck". 3. Fotky a video přidány do inzerátu nesmí obsahovat text, logo společnosti a musí být v souladu s textem inzerátu. 4 Inzerent je zodpovědný za obsah inzerátu, a prohlašuje, že je v souladu se skutečností a právem, neporušuje práva třetích osob a těchto Podmínek. 5. Vydavatelé nejsou zodpovědní za jednání na straně Inzerenta, zejména pokud jde o přesnost, spolehlivost a soulad s právními předpisy textů publikovaných Inzerentem. 6. V případě umístění inzerátu, který porušuje tyto Podmínky, Vydavatelé si vyhrazují právo odstranění nebo změnu jeho textu. 7. Vydavatelé si vyhrazují právo odmítnout zveřejnění inzerátu nebo jeho další zveřejňování bez uvedení jakéhokoliv důvodu. §3 Technické požadavky 1. Fotky a filmy přidány k inzerátům musejí splňovat technické požadavky (formát, velikost souboru, rozlišení), podle typu a způsobu zveřejňování inzerátu. 2. Vydavatelé si vyhrazují právo měnit text inzerátů v případě kdy pole formuláře nebudou správně vyplněny a také - pokud je to nezbytné - k zkrácení odeslaného textu, vzhledem k omezení počtu znaků v inzerátech. 3. Texty inzerátů odeslaných do novin budou přizpůsobeny k standardům konkrétního vydavatelství. §4 Datum zveřejnění 1. Inzerát objednaný do tisku v novinách bude zveřejněn co nejdříve v souladu s plánem přijímání inzerátů. 2. Objednaný inzerát bude zveřejněný na portálu v době do 30 minut po jeho přijetí provozovatelem portálu. § 5 Ceník inzerátů a způsoby platby 1.Ceny za inzeráty a zvýraznění jsou stanoveny na základě ceníků platných v dne objednání inzerci, nestanoví-li smlouva mezi Inzerentem a Agenturou nebo admoto.pl jinak. 2. Vydavatelé mají právo změnit ceny v uvedené výše ceníku , a to kdykoliv, bez omezení. 3. V případě odstranění inzerátu při objednávce se slevou Vydavatelé nevracejí částky za nevyužité emisí. 4. Vydavatelé si vyhrazují právo odmítnout zveřejnění inzerátu nebo jeho další zveřejňování, pokud má zákazník zadlužení za předchozí objednávky. V případě, že zákazník uhradí poplatek za aktuální objednávky, ale neuhradí částky za existující na jeho účtu zadlužení, pohledávka může být zaúčtovaná na účet předchozích pohledávek a nové objednávky nebudou realizovány § 6 Osobní údaje 1. Poskytnutí osobních údajů v souladu se Zákonem o ochraně osobních údajů ze dne. 29.08.1997, Sb. U. č. 133, poz.. 883, je jednoznačný souhlas s jejich zpracováním a používáním za účelem zveřejňování nabídek a také na jejich umístění v databázi Vydavatelů. 2.Inzerent má přistup a právo opravit, odstranit a kontrolovat své osobní údaje v souladu se zákonem o elektronickýc

https://www.uad.sk/33/vyse-pausalnich-vydaju-v-pripade-prekroceni-zivnostenskeho-opravneni-judikat-uniqueidmRRWSbk196FPkyDafLfWAH-zsD0cUxKnfxSwjiN5xfpJD33t2ql21g/?uri_view_type=4

Vý¹e pau¹álních výdajù v pøípadì pøekroèení ¾ivnostenského oprávnìní - judikát | Úètovníctvo a dane Nejvy¹¹í správní soud proto nepøedjímá, zda lze o pøíjmu z ¾ivnostenského podnikání obecnì hovoøit i za situace, kdy daòový subjekt sice nedisponuje ¾ivnostenským oprávnìním, av¹ak vykonávaná èinnost materiálnì koresponduje s èinností vykonávanou jinak v rozsahu ¾ivnostenského oprávnìní. Daòový subjekt mìl ¾ivnostenské oprávnìní pro volnou ¾ivnost, pro výrobu, obchod a slu¾by neuvedené v pøílohách 1–3 ¾ivnostenského zákona. Lze proto jen poznamenat, ¾e odkaz krajského soudu na rozsudek ze dne 28. 2. 2006, èj. 5 Afs 8/2005-87, è. 1266/2007 Sb. NSS, není v této vìci zcela pøiléhavý. Lze nepochybnì souhlasit s pøístupem, podle kterého vykroèení z rozsahu mezí ¾ivnostenského podnikání pøi zachování soustavnosti posuzované èinnosti by nemìlo pøíjem automaticky diskvalifikovat pøi hodnocení jako pøíjmu ze ¾ivnosti a èinit z nìj ostatní pøíjem z pøíle¾itostné èinnosti podle § 10 ZDP. Nyní je v¹ak tøeba posoudit, zda lze u pøíjmù získaných z èinnosti bez ¾ivnostenského oprávnìní rovnì¾ uplatnit pau¹ální výdaje ve vý¹i 80 % namísto 60 %, co¾ je problém kvalitativnì odli¹ný. Nejvy¹¹í správní soud sice konstatoval, ¾e „skuteènost, ¾e stì¾ovatel podnikal bez konkrétního oprávnìní, vztahujícího se pøímo k provádìní èinnosti rekonstrukce kotelny, není pro daný pøípad rozhodná, nebo» správce danì posuzuje pouze skuteènosti rozhodné pro správné vymìøení danì, nikoliv skuteènosti spadající do pùsobnosti jiného, zde ¾ivnostenského, správního orgánu”, souèasnì je v¹ak tøeba vidìt, ¾e v uvedené vìci byly uplatnìny reálné, nikoli pau¹ální výdaje, a v nyní projednávané vìci to byl ¾alobce, kdo vyu¾il „u¾ivatelského komfortu” pøi uplatnìní výdajù v nejvýhodnìj¹í vý¹i oproti „bì¾nému” rozsahu pau¹álních výdajù u pøíjmù z ¾ivnostenského podnikání podle § 7 odst. 7 písm. b). Zde ji¾ nejde o podøazení pøíjmù (resp. výdajù) do kategorie, která obsahovì nejvíce konvenuje skuteènì vykonávané èinnosti, aby kvalifikace pøíjmù co nejvìrnìji odpovídala skuteènému stavu, ale o rozsah daòové vstøícnosti k tìm, kteøí nedisponují ¾ivnostenským oprávnìním k èinnosti, ze které uplatòují nejvýhodnìj¹í výdajový pau¹ál. Zákon o daních z pøíjmù neobsahuje, a ani nemù¾e obsahovat vymezení pøíjmù z ¾ivnostenského podnikání øemeslného. Ve vìci nebylo sporu, ¾e ¾alobce uplatnil výdaje k èinnosti klempíøství a oprava karoserií, ¾e jde o èinnost, kterou pøíloha 1 k ¾ivnostenskému zákonu vymezuje jako ¾ivnost øemeslnou a rovnì¾ nebylo sporné, ¾e ¾alobce nebyl dr¾itelem ¾ivnostenského oprávnìní k této øemeslné ¾ivnosti. Zákon o daních z pøíjmù bezpeènì míøí v § 7 odst. 7 písm. a) do pùsobnosti ¾ivnostenského zákona. Nelze nalézt vysvìtlení, proè by zákon o daních z pøíjmù odkazoval pøi interpretaci „¾ivnostenského podnikání øemeslného” k ¾ivnostenskému zákonu, aby pak z tìchto kritérií následnì nevycházel a pøeklenul je poukazem na potøebu materiálního posouzení obsahu ka¾dé konkrétní èinnosti daòového subjektu. ®ivností je podle § 2 ®Z soustavná èinnost provozovaná samostatnì, vlastním jménem, na vlastní odpovìdnost, za úèelem dosa¾ení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Základní podmínkou vyplývající z ¾ivnostenského zákona je oprávnìní provozovat ¾ivnost v souladu s vydaným ¾ivnostenským oprávnìním (§ 10 odst. 1). Ustanovení § 21 pak upravuje, jakým zpùsobem lze v pøípadì øemeslných ¾ivností prokazovat odbornou zpùsobilost na rozdíl od ¾ivností volných, u kterých není tøeba odbornou ani jinou zpùsobilost prokazovat (§ 25). Je plnì v souladu se znìním zákona a plnì logické, pokud zákonodárce svazuje oprávnìní uplatnit výdajový pau¹ál v maximální vý¹i tam, kde výkon ¾ivnostenského podnikání pøedpokládá dosa¾ení urèité kvalifikace. Ta pak skýtá pøedpoklad urèité úrovnì pøi výkonu ¾ivnostenského podnikání, pøi výkonu øemesla. Právì ¾ivnostenské oprávnìní deklaruje, ¾e øemeslnou èinnost provádí osoba, která má k této èinnosti kvalifikaèní pøedpoklady. Na druhou stranu nelze nalézt rozumný dùvod, pro který by pøedmìtného zvýhodnìní mìli po¾ívat rovnì¾ ti, kteøí tuto kvalifikaci buï nemají, nebo minimálnì nejsou dr¾iteli ¾ivnostenského oprávnìní k výkonu konkrétní øemeslné ¾ivnosti. Tìm pak nezbývá ne¾ pøípadnì postupovat podle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP a uplatnit pau¹ální výdaje v men¹ím rozsahu. Správce danì proto postupoval správnì, pokud ¾alobci domìøil zji¹tìný rozdíl. Nejvy¹¹í správní soud vyslovil jednoznaènì, ¾e do kategorie pøíjmy z ¾ivnostenského podnikání spadají pouze pøíjmy z podnikání provozovaného na základì platného ¾ivnostenského oprávnìní, tedy nikoliv podnikání bez ¾ivnostenského oprávnìní. V daném pøípadì ¾alobce ¾ivnostenské oprávnìní vlastnil, tedy do kategorie pøíjmù z ¾ivnostenského podnikání spadal, i kdy¾ faktická náplò jeho èinnosti vymezení ¾ivnostenského oprávnìní v rozsahu ¾ivnosti volné pøesahovala a zasahovala do pøedmìtu èinnosti ¾ivnosti øemeslné, k jejímu¾ získání stanoví ¾ivnostenský zákon pøísnìj¹í kritéria, zejména prokázání kvalifikaèních pøedpokladù. Absence ¾ivnostenského oprávnìní k provozování ¾ivnosti øemeslné v¹ak diskvalifikovala ¾alobce z mo¾nosti uplatnìní maximální mo¾né vý¹e pau¹álních výdajù, tedy 80 %, namísto 60 % v pøípadì ¾ivnosti jiné ne¾ øemeslné. Nejvy¹¹í správní soud jednoznaènì odmítl, ¾e by bylo mo¾no absenci ¾ivnostenského oprávnìní k ¾ivnosti øemeslné nahradit jiným zpùsobem, a ¾e by správce danì byl povinen v tomto smìru vést dùkazní øízení. Soud se nevyjadøoval k situaci, kdy by ¾alobce podnikal bez platného ¾ivnostenského oprávnìní, ale lze pøedpokládat, ¾e pak by bylo mo¾no uplatnit pau¹ální výdaje pouze ve vý¹i 40 %. Vý¹ka pau¹álnych výdavkov v prípade prekroèenia ¾ivnostenského oprávnenia - judikát Od roku 2014 platí, ¾e príjmom zo samostatnej èinnosti podµa § 7 ZDP, zákona o daniach z príjmov sú aj príjmy z podnikania, ku ktorému je potrebné podnikateµské oprávnenie, a to aj v prípade, ¾e podnikajúca osoba nie je dr¾iteµom takého oprávnenia. Príjem zo samostatnej èinnosti sú aj príjmy plynúce podnikateµovi, ktorý je dr¾iteµom ¾ivnostenského oprávnenia, ale ktorý prekroèí rozsah tohto oprávnenia. Predmetom sporu v tomto prípade bola vy¹¹ie (percento) pau¹álnych výdavkov uplatniteµných u podnikateµa so ¾ivnostenským oprávnením na ¾ivnos» voµnú (výdavky 60%), v rámci ktorej prevádzkoval èinnos» patriacu do predmetu ¾ivnosti remeselné (výdavky 80%). Správca dane uznal výdavky iba vo vý¹ke 60%, ktorá zodpovedala ¾ivnostenskému oprávnenie as tým, ¾e bez zodpovedajúcej ho ¾ivnostenského oprávnenia na remeselnú ¾ivnos» nemo¾no uplatni» výdavky vo vý¹ke 80%. V ¾alobe sa poplatník domáhal toho, ¾e správca dane mal zohµadni» skutoène vykonávanú èinnos» zodpovedajúce ¾ivnosti remeselné a Krajský súd ¾alobe vyhovel s tým, ¾e povinnos»ou ¾alovaného (respektíve správca dane) bolo zaobera» sa bli¾¹ie dôkazy, respektíve dôkaznými návrhy, ktorými ¾alobca hodlal preukazova», ¾e príjmy, z ktorých uplatòoval pau¹álne výdavky, boli skutoène príjmy z ¾ivnostenského podnikania remeselného. ®alovaný (Odvolací finanèné riaditeµstvo) podalo proti rozsudku dovolanie. Podµa rozsudku Najvy¹¹ieho správneho súdu è.j. 7 Afs 232/2017 - 25 z 18. septembra 2018, publikovaného na www.nssoud.cz Z kasaèný s»a¾nosti ob¾alovaného Odvolacieho finanèného riaditeµstva Krajský súd podµa jeho názoru pochybil pri posúdení, èi je urèujúcim kritériom pre stanovenie pau¹álnych daòovo úèinných výdavkov, ktoré ich daòový subjekt oprávnený uplatni» z príjmov zo ¾ivnostenského podnikania podµa § 7 ods. 7 zákona o dani z príjmov, výhradne rozsah ¾ivnosti v ¾ivnostenskom oprávnení udelenom daòovému subjektu. Jednou z podmienok, ktoré musia by» splnené, aby sa jednalo o ¾ivnostenské podnikanie, je dosiahnutie podmienok podµa ¾ivnostenského zákona, tj. V prípade remeselnej ¾ivnosti splnenie odbornej spôsobilosti, na základe ktorej je vydané remeselné ¾ivnostenské oprávnenie. ®ivnos» mo¾no prevádzkova» len na základe ¾ivnostenského oprávnenia, èo je v súlade s § 10 ®Z, ¾ivnostenského zákona, preukazova» výpisom z ¾ivnostenského registra. V prípade absencie tohto oprávnenia sa nejedná o ¾ivnostenské podnikanie, ktorého príjmy mo¾no podradi» pod § 7 ods. 1 písm. b) ZDP, zákona o daniach z príjmov, ale o podnikaní, ktorého príjmy spadajú pod písm. c) rovnakého ustanovenia, èo má zásadný vplyv na prípadné uplatnenie výdavkov pau¹álnou sumou podµa § 7 ods. 7 toho istého zákona. Pod ¾ivnostenské podnikanie mo¾no teda príjem podradi» vtedy, ak daòovník príslu¹né ¾ivnostenské oprávnenie vlastné. V posudzovanom prípade zdaòovacieho obdobia roka 2014 ¾alobca nedisponoval ¾ivnostenským oprávnením na ¾ivnos» remeselnú, ale iba ¾ivnos»ou voµnú, ktorej náplò sa prelínala s ním deklarovanou remeselnou ¾ivnos»ou…

http://www.ustavprava.cz/cz/sekce/casopis-pravo-2010-3-k-povaze-statutu-a-radu-rozhodcich-soudu-k-pozadavku-ustnosti-jednani-158/

K povaze statutů a řádů rozhodčích soudů k požadavku ústnosti jednání - Ústav práva ® K povaze statutů a řádů rozhodčích soudů k požadavku ústnosti jednání Z judikatury Rozhodčího soudu při IAL SE § 273 odst. 1 obch. zák.§ 13 odst. 2, § 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení§ 12, § 13 a § 14 zákona o rozhodcovskom konaní I. Řízení před rozhodci je zásadně neveřejné (§ 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení). I když se strany ve smyslu ustanovení § 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení, věta druhá, nedohodly jinak, nezakládá absence ústního jednání v rozhodčím řízení bez dalšího důvod pro zrušení rozhodčího nálezu ve smyslu ustanovení § 31 písm. e) zákona o rozhodčím řízení. II. Pravidla takto buď obligatorně (u stálých rozhodčích soudů, kterým to přikazuje zákon), nebo fakultativně (u arbitrážních center) přijatá a zveřejněná, je třeba považovat za všeobecné obchodní podmínky ve smyslu ust. § 273 odst. 1 obch. zák., a stálé rozhodčí soudy a arbitrážní centra (či autorizované rozhodce) za odborné nebo (minimálně) za zájmové organizace ve smyslu téhož ustanovení. Z výše uvedených důvodů může být ústní jednání vyloučeno i ve statutech a řádech, popř. jinak označených pravidlech rozhodčího řízení, na jejichž aplikaci strany v rozhodčí doložce odkázaly. Rozhodčí nález Rozhodčího soudu při IAL SE ze dne 22. října 2009, sp. zn. 222/2009. Odůvodnění: Žalovaný se v řízení domáhal nařízení ústního jednání, a to s odkazem na ustanovení § 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení. Uvedl, že dotčené zákonné ustanovení je dispozitivní povahy a pokud nebyla mezi stranami učiněna jiná dohoda, platí, že řízení je ústní. Podle názoru žalovaného se rozhodce není oprávněn od této zákonné věty odchýlit. Podle ustanovení § 19 zákona o rozhodčím řízení platí, že se strany mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení. Otázky řízení mohou být rozhodnuty předsedajícím rozhodcem, jestliže k tomu byl zmocněn stranami nebo všemi rozhodci. (odst. 1) Není-li uzavřena dohoda podle odstavce 1, postupují rozhodci v řízení způsobem, který považují za vhodný. Vedou rozhodčí řízení tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu. (odst. 2) Nedohodnou-li se strany jinak, je řízení před rozhodci ústní. Toto řízení je vždy neveřejné. (odst. 3) Rozhodce má za to, že v první řadě je třeba zkoumat, jaký je smysl a účel ústního jednání v rozhodčím řízení, a to v kontextu (i) se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, (ii) s ustanovením § 20 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení, podle něhož mohou rozhodci vyslýchat svědky, znalce a strany, jen když se k nim dobrovolně dostaví a poskytnout výpověď a (iii) ustanovením § 346 trestního zákoníku, podle něhož se trestného činu křivé výpovědi lze dopustit jen před subjekty (osobami), které ustanovení odst. 2 tohoto paragrafu taxativně vyjmenovává (rozhodce zahrnut není). Rozhodce má dále za to, že pokud lze svědeckou výpověď nahradit jiným důkazním prostředkem, např. čestným prohlášením, pak není důvodu k výslechu svědka, a to i z důvodu, že obsah jeho výpovědi není limitován pohrůžkou křivé výpovědi. Pokud pak svědecká výpověď má být jediným důvodem, proč se má konat ústní jednání, není takové jednání nutným ani vhodným postupem vedení řízení. Jeho nařízení je v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti rozhodčího řízení a jeho konání by bylo možné označit za těchto okolností za příliš formální lpění na doslovném textu zákona, a v rozporu u s ustanovením § 19 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení. Nadto, zákonodárce nezařadil absenci ústního jednání ani mezi tzv. zrušovací důvody, zrušovacím důvodem podle § 31 písm. e) zákona o rozhodčím řízení je pouze nemožnost věc před rozhodci projednat (obecně). Pokud tedy strana měla možnost věc projednat jiným způsobem (písemně), není důvod na absenci ústního jednání pohlížet jako na zrušovací důvod. Lze tedy uzavřít, že řízení před rozhodci je zásadně neveřejné (§ 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení). I když se strany ve smyslu ustanovení § 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení, věta druhá, nedohodly jinak, nezakládá absence ústního jednání v rozhodčím řízení bez dalšího důvod pro zrušení rozhodčího nálezu ve smyslu ustanovení § 31 písm. e) zákona o rozhodčím řízení. Pokud jde nadto o rozhodování v rozhodčím řízení, které je realizováno stálým rozhodčím soudem, zřízeným na základě zákona ve smyslu § 12 zákona o rozhodcovskom konani, obdobně jako podle § 13 zákona o rozhodčím řízení, a obdobně jako podle zahraničních právních předpisů, podle kterých dochází ke kreaci a organizaci stálých rozhodčích soudů, může být odchylka od zákonem stanoveného pravidla ústnosti jednání sjednána i tak, že je obsažena v jednacím řádu nebo jinak označených pravidlech stálého rozhodčího soudu, která jsou v souladu se zákonnými požadavky té které země původu stálého rozhodčího soudu zveřejněna a podle kterých rozhodci v řízení postupují. V případě české právní úpravy je existence statutů a řádů stálých rozhodčích soudů působících na území České republiky obligatorně založena ust. § 13 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení, v případě slovenské právní úpravy ji zakládají ust. § 13 a 14 zákona o rozhodcovskom konaní. Podobné platí i o arbitrážních center, tj. servisních a administrativních organizacích rozhodců ad hoc, které v aplikační praxi působí často jako „appointing authority", tj. osoba, která určuje rozhodce podle § 7 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení (takto mohou působit podle české i slovenské právní úpravy i stálé rozhodčí soudy), neboť i tyto osoby (arbitrážní centra) mohou vést seznam rozhodců a vydávat své statuty a řády (srov. ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. července 2008, sp. zn. 32 Cdo 2282/2008, a četná další). Pravidla takto buď obligatorně (u stálých rozhodčích soudů, kterým to přikazuje zákon), nebo fakultativně (u arbitrážních center) přijatá a zveřejněná, je třeba považovat za všeobecné obchodní podmínky ve smyslu ust. § 273 odst. 1 obch. zák., a stálé rozhodčí soudy a arbitrážní centra (či autorizované rozhodce) za odborné nebo (minimálně) za zájmové organizace ve smyslu téhož ustanovení. Z výše uvedených důvodů může být ústní jednání vyloučeno i ve statutech a řádech, popř. jinak označených pravidlech rozhodčího řízení, na jejichž aplikaci strany v rozhodčí doložce odkázaly. ÚSTAV PRÁVA A PRÁVNÍ VĚDY POSKYTUJE NEJVĚTŠÍ NABÍDKU MANAŽERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ. Více informací

http://kraken.slv.cz/6Tdo1347/2008

6 Tdo 1347/2008 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. února 2009 o dovolání, které podal obviněný J. M., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 T 31/2006, t a k t o : I. Podle § 265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. s e rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, z r u š u j e . II. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. s e Vrchnímu soudu v Praze p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 16 T 31/2006, byl obviněný J. M. (dále jen obviněný ) uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zák., neboť podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dne 11. 7. 2006 v době kolem 21.00 hodin v prostoru před chatou číslo s označením R. v kempu T. H. V., okres P., po předchozí slovní rozepři, vyvolané D. H., a jeho nepatrném strčení do obžalovaného, šel D. H. již v zastřešeném prostoru chaty proti obžalovanému s napřaženou pěstí v úmyslu udeřit obžalovaného, na což zareagoval tak, že z pouzdra u pasu vytáhl zavírací vyhazovací nůž s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm, otevřel jej, a při pevném držení v levé ruce tečně k hrudníku D. H., v úmyslu zabránit napadení své osoby, prudce vystrčil obě ruce proti hrudníku D. H., stále držíc nůž v ruce stejným způsobem, čímž v důsledku pohybu napřažené pěsti D. H. směrem k obžalovanému tomuto způsobil bodné poranění srdce spojené se závažným vnitrohrudním krvácením s obvyklou dobou léčení přesahující 6 týdnů a trvalými následky v podobě epilepsie a organického psychosyndromu . Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle § 221 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let a šesti měsíců. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. bylo obviněnému uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks zavíracího vyhazovacího nože s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozeným D. H. částku ve výši 229.200,- Kč s 9,5 % úrokem z prodlení jdoucím od 14. 2. 2007 a dále v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení obviněného, v závislosti na výši repo sazby stanovené Č. n. b. platné pro první den následujícího kalendářního pololetí zvýšené o 7 % bodů, a V. z. p. Č. r., Ú. p. P., částku ve výši 337.860,45 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli poškození D. H. a V. z. p. Č. r., Ú. p. P., odkázáni se zbytky nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. O odvoláních, která proti tomuto rozsudku podali obviněný, krajský státní zástupce v Č. B. a poškození D. H. a V. z. p. Č. r., rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze. Rozsudkem ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. z podnětu odvolání krajského státního zástupce v Českých Budějovicích a poškozených D. H. a V. z. p. Č. r. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák., neboť dne 11. 7. 2006 v době kolem 21,00 hodin v prostoru před chatou číslo s označením R. v kempu T. H. V., okres P., po předchozí slovní rozepři, vyvolané D. H., a jeho nepatrném strčení do obžalovaného, šel D. H. již v zastřešeném prostoru chaty proti obžalovanému s napřaženou pěstí v úmyslu udeřit obžalovaného, na což zareagoval tak, že z pouzdra u pasu vytáhl zavírací vyhazovací nůž s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm, otevřel jej, a při pevném držení v levé ruce tečně k hrudníku D. H., v úmyslu zabránit napadení své osoby, prudce vystrčil obě ruce proti hrudníku D. H., stále držíc nůž v ruce stejným způsobem, čímž v důsledku pohybu napřažené pěsti D. H. směrem k obžalovanému tomuto způsobil bodné poranění srdce spojené se závažným vnitrohrudním krvácením s obvyklou dobou léčení přesahující 6 týdnů a trvalými následky v podobě epilepsie a organického psychosyndromu . Za to jej odsoudil podle § 222 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří a půl roku, pro jehož výkon jej podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařadil do věznice s dozorem. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu uložil trest propadnutí věci, a to 1 ks zavíracího vyhazovacího nože s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložil povinnost zaplatit poškozeným D. H., částku ve výši 458.400,- Kč s 9,5 % úrokem z prodlení jdoucím od 14. 2. 2007 a dále v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení obžalovaného, v závislosti na výši repo sazby stanovené Č. n. b. platné pro první den následujícího kalendářního pololetí zvýšené o 7 % bodů, a V. z. p. Č. r., Ú. p. P., částku ve výši 675.721,- Kč. Odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl. V odůvodnění tohoto mimořádného prostředku namítl, že odvolací soud nesprávně právně posoudil skutková zjištění soudu prvního stupně. Uvedl, že nikdy neměl v úmyslu poškozenému způsobit jakoukoliv zdravotní nebo jinou újmu a že následek, který v důsledku jejich konfliktu vzniknul, byl vyvolán nešťastnou shodou náhod a rovněž reakcí na útok, který proti němu byl směřován ze strany poškozeného, resp. snahou takový útok odvrátit. Poznamenal přitom, že se co do právních závěrů o naplnění znaků nutné obrany při hodnocení jeho jednání zcela ztotožňuje s odůvodněním rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 8. 2007, sp. zn. 16 T 31/2006 (tímto rozsudkem posléze zrušeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 10. 2007, sp. zn. 7 To 106/2007, byl původně zproštěn obžaloby). Podle jeho slov je již ze samotného popisu skutku v napadeném rozsudku zjevné, že jeho jednání, spočívající ve vytažení nože a jeho prudkém vystrčení vůči tělu poškozeného, čepelí tečně k jeho hrudníku, kdy v důsledku jeho pevného držení nože a následného pokračujícího pohybu poškozeného vůči tělu obviněného došlo k průniku nože do hrudníku poškozeného, bylo vyvoláno a vedeno snahou odvrátit trvající fyzický útok poškozeného. Přitom zdůraznil, že ani ve fázi vystrčení nože vůči tělu poškozeného neměl v úmyslu útok odvracet průnikem nože do těla poškozeného, že nůž nastavil plochou stranou vůči tělu poškozeného a kdyby poškozený v útoku na jeho osobu dále nepokračoval a nenatáčel se v důsledku pohybu své ruky vůči jeho (obviněného) tělu při souběžně trvajícím přibližování k jeho tělu, nemohlo by ani dojít ke vzniku zranění. K otázce, zda (obviněný) jednal v afektu strachu nebo vzteku, odkázal na svou výpověď a na závěry znalců, kteří se podle něho shodli na tom, že jeho prvotní jednání vůči poškozenému bylo pravděpodobněji vedeno afektem vzteku, který však byl motivem pro jeho verbální jednání vůči poškozenému. Poznamenal, že je pravdou, že v prvotní fázi konfliktu neměl v zásadě obavy o své zdraví a život a měl v úmyslu si problémy s poškozeným vyříkat v rámci slovního konfliktu, jak však oba znalci uvedli, (obviněný) byl zaskočen vývojem konfliktu, který přešel z fáze verbální do fáze fyzického napadení ze strany poškozeného. Uzavřel, že z hlediska vnějšího posouzení je proto otázkou, na kterou ani znalci nebyli schopni jednoznačně odpovědět, zda jej (obviněného) v době konfliktu ovládal afekt strachu nebo vzteku, resp. že v dané situaci není důvodu neuvěřit jeho vysvětlení, že se jednání poškozeného lekl a jednal ve strachu, tedy ve snaze odvrátit útok. Následně vyslovil názor, že pro posouzení otázky, zda jeho jednáním byly naplněny znaky nutné obrany ve smyslu § 13 tr. zák., je otázka jeho (obviněného) emočního vztahu vůči osobě poškozeného tedy zda vůči němu v daném okamžiku cítil strach či vztek druhořadá, neboť pro hodnocení, zda jednání je či není nutnou obranou, je důležité, zda za dané situace, odvracel trvající útok na jeho osobu a zda nebyl způsob, který k takovému odvracení použil, zcela zjevně nepřiměřený povaze útoku (otázku přiměřenosti je nutno posuzovat zejména z hlediska objektivního s přihlédnutím k subjektivnímu vnímání situace osobou odvracející útok). Shledal, že otázka, zda svým jednáním odvracel trvající útok, je zodpovězena již v samotném popisu skutku, který je součástí napadeného rozhodnutí, když soudy obou stupňů dospěly k závěru, že jednal v úmyslu odvracet trvající útok na jeho osobu. Otázku přiměřenosti způsobu zvolené obrany odvolací soud uzavřel tím, že použití nože vůči neozbrojenému pachateli, který se napřáhne pěstí, je zcela zjevně nepřiměřený způsob obrany, a tyto své závěry, paradoxně, dále opíral o rozbor jeho (obviněného) emočního vztahu vůči poškozenému a širšího výkladu jejich konfliktu (otázka, kdo jej vyvolal apod.). K tomu však obviněný namítl, že otázku přiměřenosti zvoleného způsobu obrany nelze posuzovat z hlediska emočního vztahu osoby odvracející útok vůči útočníkovi, ale z hlediska posouzení, jaké následky hrozily osobě odvracející útok ze strany útočníka a zda způsob obrany, který v daném případě zvolil, byl s ohledem na takovou hrozbu a podmínky, za jakých musel napadený celou situaci vyhodnotit, v zákonných mezích § 13 tr. zák. Konstatoval, že soud se měl při svých úvahách zaobírat spíše faktem, že poškozený byl znám svým agresivním jednáním, že již měl fyzické konflikty s jinými osobami, že byl více jak o 20 cm vyšší a podstatně robustnější (než obviněný) a že byl pod vlivem alkoholu, což i z hlediska objektivního svědčí o tom, že mu (obviněnému) mohl způsobit závažná zranění i bez použití jakékoli zbraně. Odvolací soud měl podle jeho názoru rovněž vyhodnotit skutečnost, která byla ze strany znalců opakovaně sdělována, totiž, že (obviněný) byl fyzickým napadením zaskočen a takový vývoj událostí nepředvídal, nemohl se tedy předem připravit, jak bude reagovat a tomu odpovídalo i zkratkovité jednání směřující k jeho obraně. Akcentoval, že při hodnocení situace neměl čas na promýšlení způsobu obrany a jednal zcela zkratkovitě a v úmyslu co nejefektivněji odvrátit trvající útok tím, že použil zbraně, kterou měl za dané situace u sebe a o které věděl. Takové jednání se mu jeví jako zcela přirozený projev tísně v důsledku bezprostředního napadení jde o jednání zahrnující maximálně několik sekund. O tom, že ani v nastalé tísni a nepochybně i obavě o zdraví se snažil pouze zabránit trvajícímu útoku, svědčí pak skutečnost, že nožem nepůsobil vůči tělu poškozeného aktivně takovým způsobem, aby jeho jednání samo o sobě mohlo způsobit zranění poškozeného. Zopakoval, že až spolupůsobení poškozeného, který se ani vystrčeným nožem nenechal odradit a pokračoval v útoku na jeho osobu, došlo k průniku nože do těla poškozeného. Dospěl k závěru, že svým jednáním naplnil znaky nutné obrany. Pro případ, že by se nejednalo o nutnou obranu, argumentoval tím, že právě ze shora popsaných důvodů, zejména pak ze způsobu použití nože, kdy nešlo o aktivní působení vůči tělu poškozeného, nelze v žádném případě dovodit, že by jeho jednání bylo úmyslným trestným činem proti životu a zdraví. Seznal, že takové jednání by mohlo nanejvýše splňovat znaky některého nedbalostního trestného činu, nicméně s ohledem na chování poškozeného, tíseň obviněného a jí vyvolané zkratkovité jednání, se mu jeví jako nesprávné přičítat mu v dané situaci byť jen nedbalostní zavinění ve vztahu k vzniklému následku. Výhrady vyjádřil obviněný i vůči trestu, který mu byl uložen. Uvedl, že s ohledem na všechny shora popsané skutečnosti, tedy způsob vedení jeho obrany, agresivní chování poškozeného a jeho pokračování v útoku i tehdy, kdy si musel být vědom, že působí proti němu (obviněnému) s nožem v ruce, ale i samotnou jeho (obviněného) osobu (vede řádný život, v obci se chová příkladně a odpovědně, nikdy neměl konflikt podobného charakteru, jak dlouhodobě před samotnou událostí, tak i po ní neměl žádný fyzický konflikt a jedná se o osobu, na kterou se hledí jako na netrestanou), se uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody jeví za dané situace jako nepřiměřené přísné. Z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, jakož i rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 8. 2008, sp. zn. 16 T 31/2006, podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a s ohledem na řádně zjištěný skutkový stav věci pak podle § 265m odst. 1 tr. ř. ve věci nově rozhodl tak, že jej podle § 226 písm. b) tr. ř. zprošťuje obžaloby. Současně dovolací soud požádal, aby ve smyslu § 265o odst. 1 tr. ř. odložil vykonatelnost napadeného rozsudku do doby, než bude o podaném dovolání rozhodnuto. V této souvislosti nutno konstatovat, že dne 25. 7. 2008 byl předmětný trestní spis předložen Nejvyššímu soudu s návrhem předsedy senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích na odklad výkonu citovaného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ve smyslu § 265h odst. 3 tr. ř. a že Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. 7. 2008, sp. zn. 6 Tdo 982/2008, podle § 265h odst. 3 tr. ř. až do rozhodnutí o dovolání odložil výkon rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, č. j. 7 To 44/2008-523. K dovolání obviněného se za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupkyně ). Uvedla, že z pohledu konkrétně uplatněných námitek, které je bezpochyby třeba považovat za námitky právní, subsumovatelné pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je třeba posoudit, zda se obviněný dopustil trestného jednání v nutné obraně a jeho trestnost je proto vyloučena. Poté detailně vyložila ustanovení § 13 tr. zák. o nutné obraně. Následně připomněla, že Vrchní soud v Praze naznal nejen, že obviněný nejednal za podmínek nutné obrany podle § 13 tr. zák., ale že spáchal trestný čin ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák., když zejména zohlednil, že obviněný jednal ve zlobném afektu a použil otevřený nůž proti hrudi poškozeného, přičemž musel být srozuměn s tím, že hrudním košem jsou chráněny životně důležité orgány a že při bodnutí nožem do těchto míst mohou vzniknout nejméně závažné zdravotní komplikace. Tato právní kvalifikace jednání obviněného přitom vycházela v podstatě ze stabilních skutkových zjištění, že posuzovanému činu předcházel verbální konflikt, který zcela zjevně vyvolal poškozený. Státní zástupkyně přitom podrobně popsala okolnosti předcházející předmětnému skutku a dále zvláště zdůraznila, že mezi obviněným a poškozeným došlo již v prostoru recepce (kempu T. H. V.) k verbální roztržce, při níž byla zaznamenána zvyšující se agresivita poškozeného, který jako první do obviněného, který před ním ustupoval, strčil. Poškozený byl vyzýván jak ze strany obviněného, tak ze strany svědkyně M. F. k tomu, aby svého jednání zanechal a vzdálil se z prostor recepce, avšak uvedené výzvy nedbal, pokračoval ve svých výpadech vůči obviněnému. Verbální konflikt posléze vygradoval a bylo zřejmé, že poškozený hodlá obviněného napadnout, a to zavřenou pěstí levé ruky, kterou měl vztyčenou nad hlavu, takže se dalo předpokládat, že úder byl směřován do obličejové části hlavy. V tomto útočném postavení se poškozený přibližoval k obviněnému. Obviněný v tento moment zareagoval tím, že vytáhl jím běžně používaný nůž z pouzdra, které měl zavěšené na levé straně opasku. Nůž vyňal levou rukou, když čepel směřovala k palcové hraně dlaně tečně k tělu poškozeného, přičemž ostří nože směřovalo k zemi. V tomto uchopení nože natáhl ruce před sebe a opřel své ruce o hrudník poškozeného. Pravou ruku sevřenou v pěst tedy opřel o jeho levou část hrudi a levou ruku s nožem opřel o jeho pravou část hrudi tak, že čepel nože směřovala z pravé části jeho hrudníku k hrudní kosti, kdy čepel byla opřena o jeho hrudník. Při pohybu poškozeného směrem k obviněnému a rotaci jeho těla za pevného držení nože obviněným v uvedené poloze došlo k proniknutí nože do dutiny hrudní poškozeného, neboť v místě průniku noži bránila pouze kůže v mezižeberní stěně. Poškozený v tento okamžik zanechal svého jednání a ustoupil od obviněného na několik kroků vzad, přičemž právě v tento moment se u něho krvácením projevilo utrpěné závažné zranění. Bylo zjištěno, že obviněný měl v době incidentu v krvi 0,56 g/kg alkoholu, ale známky ovlivnění alkoholem na něm nebyly ze strany okolí shledány. Jak dalece byl alkoholem ovlivněn poškozený se nepodařilo zjistit. Státní zástupkyně dále zmínila, že v případě obou na konfliktu zúčastněných osob, tedy jak obviněného, tak poškozeného, jde o osoby v minulosti soudně trestané, přičemž ve prospěch obviněného hovoří jednak zahlazení odsouzení, jednak výrazně dlouhá doba od spáchání posledního trestného činu. Oproti tomu D. H. byl opakovaně soudně trestán pro úmyslnou trestnou činnost, přičemž prokazatelně bylo zjištěno, že jde o osobu se sklony k agresivitě a k nadměrnému požívání alkoholických nápojů. Další velmi podstatnou skutečností je fakt, že obviněný byl drobnějšího habitu a byl proti poškozenému znevýhodněn jak výškově, tak váhově, a to nikoli zanedbatelným způsobem, neboť byl o 20 cm menší a o 20 kg lehčí. Poté státní zástupkyně konstatovala, že úvahy odvolacího soudu se v posuzovaném případě pohybovaly mimo zákonná kritéria nutné obrany podle § 13 tr. zák. Zdůraznila, že podmínkou nutné obrany není to, že ze strany obránce jde o náhlé či nepřipravené jednání, které je jen okamžitou reakcí na situaci vyvolanou útokem. Rovněž není podmínkou nutné obrany, že by bránící se musel být motivován ke své obraně strachem z útoku. V posuzovaném případě proto není nutná obrana vyloučena jen proto, že obviněný se na proti němu prokazatelně vedený útok ze strany poškozeného připravil tím, že vytáhl z pouzdra na opasku tam pravidelně umístěný nůž. Již ze samotného uchopení nože je zřejmé, že obviněný se nehodlal bránit aktivním bodnutím proti tělu poškozeného, ale že se bránil tak, že pouze proti poškozenému vztyčil obě paže, přičemž v levé ruce držel nůž, jehož ostří směřovalo k zemi. V tento moment právě dochází k samotnému útočnému manévru ze strany poškozeného, kdy z důvodu úderu levou pěstí proti obviněnému se jeho tělo dostalo do rotace a on se v podstatě na nůž držený v pevné ruce obviněného nabodl. Průběh samotného konfliktu hovoří o tom, že obviněný zůstal stát a proti němu se s napřaženou a zdviženou rukou zaťatou v pěst blížil poškozený, přičemž obviněný jej předtím výslovně zrazoval, aby svého agresivního jednání zanechal a opustil prostor kempu. Takové varování obviněného však bylo bezvýsledné, a proto obviněný sáhl právě po předmětném noži. Tento nůž pak byl použit v ryze obranné pozici, jak vyplynulo z výpovědi obviněného, která byla v zásadě potvrzena výslechem znalce o možnosti takového průběhu konfliktního děje. Státní zástupkyně shrnula, že obviněný nevyhledal kontakt s poškozeným, ale naopak poškozený postupoval za obviněným do prostoru recepce, vydal se tedy za ním nedbaje výzvy obviněného, aby uvedený prostor opustil. Obviněný tedy primárně použil zbraň k zastrašení, o čemž svědčí především úchop nože a v podstatě pasivní role obviněného v momentu, kdy se k němu poškozený přiblížil a útočil proti jeho tělu napřaženou pěstí. Dále argumentovala, že pokud Vrchní soud v Praze uvedl, že obviněný musel být přinejmenším srozuměn s tím, že když někoho nožem, zbraní zasáhne do hrudníku, může mu přivodit život ohrožující, nebo minimálně velmi závažná zranění, vysvětlil touto argumentací jen to, že obviněný úmyslně těžce zranil poškozeného, ale nevyvrátil tím nutnou obranu. Nutná obrana má také znaky úmyslného trestného činu, ale s tím, že tu je úmysl jednající osoby daný i ve vztahu ke způsobenému následku. Znakem nutné obrany v žádném případě není jen nedbalostní způsobení následku. Forma zavinění, jímž je zahrnut následek způsobený jednající osobou, není kritériem nutné obrany. Nutná obrana pak podle ní není vyloučena ani tím, že obviněný při obraně použil důraznějšího prostředku, tedy nože, oproti tomu, že útok proti němu byl veden bez použití jakékoliv zbraně. Totéž platí i pokud jde o okolnost, že obviněný při obraně způsobil těžkou újmu, ačkoliv podle charakteru útoku mu v zásadě hrozilo jen zbití, i když s ohledem na fyzický handicap obviněného, mohlo i v tomto případě dojít k závažnější újmě na zdraví. Zákonná dikce ustanovení § 13 tr. zák., že obrana nesmí být zcela zřejmě nepřiměřená způsobu útoku totiž znamená, že zákon připouští, aby obránce použil i podstatně důraznější prostředek než útočník a také aby způsobil citelně závažnější následek, než jaký hrozil z útoku. Výrok o vině obviněného trestným činem ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák. se z uvedeného úhlu pohledu jeví být nesprávným. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. b) tr. ř.] zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze i rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích a Krajskému soudu v Českých Budějovicích přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro přezkumnou činnost podle § 265i odst. 3 tr. ř. či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Shledal, že dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká), přičemž dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Tento dovolací důvod neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotně právnímu posouzení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03). Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu, či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není povolán k dalšímu, již třetímu justičnímu zkoumání skutkového stavu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g)tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (především trestního, ale i jiných právních odvětví). Z rozvedených hledisek lze označit uplatněné dovolací námitky s jedinou výjimkou namítl-li obviněný, že s ohledem na okolnosti daného případu se uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody jeví jako nepřiměřené přísné za právně relevantní. Nejvyšší soud v této souvislosti připomíná, že námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až § 34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. Za jiné nesprávné hmotně právní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (viz rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Shora uvedenou námitku obviněného směřující proti nepřiměřené přísnosti uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody tedy nelze pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (ani jiný dovolací důvod podle § 265b tr. ř.) podřadit. Nejvyšší soud, který neshledal důvod pro odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 tr. ř., po přezkumu podle § 265i odst. 3 tr. ř. dospěl k následujícím závěrům. Podstatou nutné obrany je odvrácení nebezpečí, které vzniká útokem směřujícím proti zájmu chráněnému trestním zákonem (viz ustanovení § 1 tr. zák. blíže rozvedené v dalších ustanoveních trestního zákona), jednáním, jež by jinak bylo trestným činem. Jelikož obránce odvracející útok chrání zájmy, které chrání trestní zákon, nejedná proti účelu tohoto zákona ale naopak ve shodě s ním. Stav nutné obrany je důvodem vylučujícím nebezpečnost činu pro společnost i jeho protiprávnost. Účelem nutné obrany je umožnit občanům ochranu vlastních zájmů, ale i zájmů jiných osob, společnosti a státu. V souvislosti s tím je nutno zdůraznit, že musí platit zásada, podle níž riziko vyvolané útokem nese útočník a nikoli obránce. Podle platného znění ustanovení § 13 tr. zák. nutná obrana předpokládá: a) odražení přímo hrozícího či trvajícího útoku na zájem chráněný trestním zákonem Útokem se rozumí úmyslné jednání člověka (zpravidla konání, příp. též opomenutí) - protiprávní čin, který však nemusí být nutně činem trestným. Útok musí hrozit přímo (tj. bezprostředně) nebo trvat. Podle okolností případu musí tedy být jasné, že útok musí bez prodlení a určitě následovat za hrozbou, nemusí však být neočekávaný. Útok nesmí být přerušen ani ukončen. Byl-li útok přerušen nebo ukončen a nebezpečí již přímo nehrozí, nepřichází nutná obrana v úvahu. Pokud útok tvoří skutkovou podstatu trestného činu, může útok hrozit přímo již ve stadiu přípravy nebo projevu úmyslu spáchat trestný čin, za podmínky, že hrozí bezprostředně. Ukončení útoku není totožné s dokonáním trestného činu. Limitní moment nutné obrany je dán okamžikem, kdy pominulo nebezpečí pro zájmy chráněné trestním zákonem nebo tyto zájmy jsou již porušeny a nehrozí nebezpečí dalších škod. Nutná obrana se proto připouští až do dokončení trestného činu, u trestného činu trvajícího, pokud je protiprávní stav udržován. Proti útoku, který je již dokončen není nutná obrana přípustná (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon, komentář díl I., 6., doplněné a přepracované vydání, C. H. Beck 2004, s. 122, 123). U nutné obrany není, na rozdíl od krajní nouze podle § 14 tr. zák., podmínkou subsidiarita (podmínkou nutné obrany není, že se bránící nemohl vyhnout útoku jinak). Obrana ale nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Přiměřenost obrany je třeba hodnotit především se zřetelem k intenzitě útoku a vlastní obrany, přičemž je zjevné, že obrana musí být, má-li být způsobilá k jistému odvrácení útoku bez rizika pro napadeného, silnější než útok. Nesmí být však zcela zjevně (mimořádně hrubě, naprosto jednoznačně) přehnaná. Je přitom na místě zmínit, že zákonem č. 290/1993 Sb. bylo upraveno znění ustanovení § 13 tr. zák. tak, že bylo zdůrazněno posuzování nutné obrany z hlediska subjektivního stavu obránce, tedy jak se mu jevila v době hrozícího nebo trvajícího útoku. Podle důvodové zprávy k tomuto zákonu bylo jeho smyslem rozšíření mezí nutné obrany, což v praxi znamená zúžení výčtu okolností, které musí brát obránce v úvahu a tím jeho menší zatížení při rozhodování o způsobu obrany. Přiměřenost nutné obrany je třeba hodnotit též se zřetelem k subjektivnímu stavu osoby, která odvracela útok, tj. podle toho, jak se čin útočníka jevil tomu, kdo jej odvracel (srov. rozhodnutí publikované pod č. 15 v sešitu č. 3 Bulletinu NS z roku 1984). Pod pojem způsob útoku, který vyjadřuje nejen způsob provedení útoku, ale i další okolnosti charakterizující posuzovanou událost (mj. osobu útočníka, jeho vlastnosti a úmysly, jež se při útoku projevily, použité zbraně i hrozící součinnost dalších osob doprovázejících útočníka, jakož i další okolnosti, za nichž byl útok spáchán, a to za podmínky, že je možno podřadit pod pojem způsob útoku a že byly známé i zcela zjevné poškozenému obránci), lze zahrnout jen poměr intenzity útoku a obrany, nikoli už poměr hrozící a vzniklé škody neboli poměr ohroženého a obětovaného právního statku. Neznamená to ovšem, že poměr mezi ohroženým a obětovaným právním statkem (chráněným zájmem) již nehraje vůbec žádnou roli, poněvadž zde musí být jistý korektiv v případech mimořádného nepoměru ohrožených a obětovaných zájmů [viz Kratochvíl, V. a kol. Trestní právo hmotné (obecná část). Brno: Masarykova univerzita, 1994]. Nutná obrana není proto zpravidla vyloučena neúměrností mezi napadeným a obětovaným zájmem, neboť je možno beztrestně chránit i zájem nižší kategorie nebo v konkrétním případě méně závažný, a to i obětováním zájmu vyššího nebo v daném případě významnějšího (viz Solnař, V. Základy trestní odpovědnosti. Praha: Academia, 1972). Obrana je zcela zjevně nepřiměřená útoku, není-li podle poznatků a úsudku bránícího se, k jehož psychickému stavu vyvolanému útokem třeba přihlížet, k odvrácení útoku potřebná a kromě toho též, je-li zcela neúměrná jeho intenzitě i významu. Trestní zákon nestanoví měřítko pro určení mezí nutné obrany, je proto třeba posoudit všechny rozhodné skutečnosti, zejména intenzitu útoku a obrany i všechny další okolnosti případu s přihlédnutím též k závažnosti zájmu společnosti na aktivní obraně poškozeného vůči trestným činům (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon, komentář díl I., 6., doplněné a přepracované vydání, C. H. Beck 2004, s. 124). O vybočení z mezí nutné obrany jde tehdy, jestliže sice některé její podmínky byly dány, avšak nebyly dány ve všech směrech. Teorie i praxe rozlišuje exces extenzivní a exces intenzivní. Exces extenzivní je dán tehdy, jestliže obrana nebyla provedena v době, kdy útok přímo hrozil nebo trval může jít o obranu předčasnou nebo naopak obranu v době, kdy již útok skončil (jde o exces co do doby zákroku). Nutná obrana je vyloučena z důvodu tzv. intenzivního excesu tehdy, když čin obránce zcela jasně, očividně a nepochybně neodpovídá všem rozhodným okolnostem charakterizujícím způsob útoku. Podle ustanovení § 13 tr. zák. nesmí být nutná obrana ve vztahu ke způsobu útoku zcela zjevně nepřiměřená, tudíž může být nepřiměřená nebo zjevně nepřiměřená (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2007, sp. zn. 5 Tdo 162/2007, publikované pod č. 20/2008 Sb. rozh. tr.). Odvolací soud, který do výroku svého rozhodnutí přejal beze změny skutková zjištění vyjádřená ve výroku nalézacího soudu (viz shora) v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl mimo jiné následující: Krajský soud postupoval při objasňování věci tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí. Dospěl tak v podstatě ke správným skutkovým závěrům. Zároveň ovšem považuje vrchní soud za potřebné uvést, že např. žádné námitky by neměl ani proti formulování skutku tak, jak činila obžaloba jinými slovy, pro vrchní soud je skutek formulovaný krajským soudem pouze zpřesněním skutku uvedeného v obžalobě, při zcela hrubé konstrukci spočívající v tom, že po hádce (samozřejmě že vzájemné, jiná možnost není), se poškozený snažil udeřit obžalovaného pěstí, k čemuž však nedošlo, neboť ještě, než se tak stalo, obžalovaný vytáhl nůž a bodl jím poškozeného do hrudi. Rozhodně zde vůbec nešlo o to, že by poškozený na nůž upadl jestliže je bodnutí vyjádřeno tím, že k němu došlo prudkým vytrčením rukou obžalovaného, přičemž nůž pevně držel, pak opět a stále nejde o nic jiného, než aktivní a samozřejmě že úmyslný pohyb s nožem proti hrudi poškozeného obžalovaný tedy úmyslně poškozeného bodl. Obžalovaný takovým jedincem, který by měl v dané situaci strach, prostě a jednoduše není. poškozeného nelze označit za toho, kdo celý problém vyvolal. Jestliže byť se shora uvedenými připomínkami - nemá vrchní soud námitek proti konstrukci skutku ve výroku napadeného rozsudku, pak totéž nelze uvést stran právního posouzení celé věci. O tom, že se nemůže jednat o nutnou obranu, se vrchní soud již obsáhle zmiňoval, nicméně lze znovu uvést, že při vzájemné slovní rozepři, kdy šel poškozený proti obžalovanému s napřaženou pěstí, nabíhá u obžalovaného afekt vzteku, sahá po noži. Za zmínku stojí i to, že se sice mohlo jednat o poměrně rychlé jednání, avšak v žádném případě ze strany obžalovaného podvědomé, bez jakéhokoli vědomého volního záměru, jak tvrdí odvolání obžalovaného. Jde totiž o velice typický (či netypický) pohyb, který vyžaduje relativně dobrou koordinaci a relativně složité pohyby obžalovaný musel nejprve otevřít pouzdro, ve kterém měl nůž, ten musel vyndat a otevřít jej, což je svým způsobem skutečně poměrně složitá činnost a nelze ji vykonat tak, aby si jí člověk neuvědomil. Poté obžalovaný s vědomím otevřeného nože a vědomím tohoto, o jaký nůž se jedná (tedy zjevně nebezpečný) vytrčil ruce proti hrudi poškozeného každý i jen zcela průměrně vzdělaný a inteligentní jedinec, kterým je i obžalovaný, ví, že v oblasti hrudi se nachází životně důležité orgány, a že při bodnutí nožem do těchto míst mohou vzniknout nejméně závažné zdravotní komplikace. K těm u poškozeného také objektivně došlo Obžalovaný tak způsobil poškozenému těžkou újmu na zdraví, a zejména ji způsobil samozřejmě úmyslným jednáním, neboť věděl, že proti tělu poškozeného na konkrétní místo vytrčil pevně držený nůž. Závěr o úmyslu nepřímém je tak zcela jednoznačně správný, ovšem ve vztahu k úmyslné těžké újmě na zdraví, jak je výše odůvodněno. Je skutečně zcela nerozhodné, zda se obžalovaný na trestný čin připravoval to by pouze zvyšovalo společenskou nebezpečnost jeho jednání, a mohlo by skutečně znamenat kvalifikaci k pokusu trestného činu vraždy. V návaznosti na rozvedené skutečnosti považuje Nejvyšší soud v první řadě za nezbytné poukázat na zřejmou vnitřní nesourodost rozsudku odvolacího soudu. Soud druhé instance totiž nejprve v tzv. skutkové větě výroku o vině přejímá skutková zjištění nalézacího soudu, zejména závěr podle něhož šel D. H. proti obžalovanému s napřaženou pěstí v úmyslu udeřit obžalovaného, na což zareagoval tak, že z pouzdra u pasu vytáhl zavírací vyhazovací nůž otevřel jej, a při pevném držení v levé ruce tečně k hrudníku D. H., v úmyslu zbránit napadení své osoby, prudce vystrčil obě ruce proti hrudníku D. H., stále držíc nůž v ruce stejným způsobem, čímž v důsledku pohybu napřažené pěsti D. H. směrem k obžalovanému tomuto způsobil bodné poranění srdce spojené se závažným vnitrohrudním krvácením , ovšem posléze v odvodnění svého rozsudku dospívá ke skutkovým závěrům, jež shrnuje na str. 5 v posledním odstavci, když uvádí, že obžalovaný vytáhl nůž a bodl jím poškozeného do hrudi . Je zřejmé, že skutkové závěry vyjádřené v tzv. skutkové větě výroku o vině v rozsudku odvolacího soudu a skutkové závěry, z nichž tento soud vychází v odůvodnění svého rozhodnutí, vykazují odlišnosti, jež již samy o sobě opodstatňují závěr, že předmětné rozhodnutí nemůže obstát. Přitom s ohledem na shora uvedené závěry odvolacího soudu, podle nichž Krajský soud postupoval při objasňování věci tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí. Dospěl tak v podstatě ke správným skutkovým závěrům. , je vhodné připomenout, že nalézací soud v odůvodnění svého rozhodnutí rozvedl skutková zjištění vyjádřená ve stručné podobě ve výroku téhož rozhodnutí tak, že: Mezi obžalovaným a poškozeným došlo v prostoru recepce k verbální roztržce, přičemž nebyla zjištěna osoba, jež započala dialog, nicméně s ohledem na stupňující se agresivitu poškozeného, který se neustále přibližoval k obžalovanému a tento před ním ustupoval, došlo k prvnímu kontaktu (strčení) obžalovaného poškozeným. Přestože byl poškozený obžalovaným, jakož i M. F., vyzván, aby prostor recepce opustil a svého jednání zanechal, pokračoval poškozený i nadále ve svých výpadech vůči obžalovanému, a proto M. F., která konfliktu nechtěla být přítomna, utekla za recepci. Krátce na to verbální konflikt přerostl ve snahu o fyzické napadení obžalovaného poškozeným, který se snažil obžalovaného udeřit pěstí směřující do obličejové části hlavy; přitom poškozený postupoval směrem k obžalovanému. Obžalovaný se úderu ze strany poškozeného, který se k němu přibližoval, snažil zabránit, a také zabránil tím, že vytáhl nůž z pouzdra tento měl v levé ruce tak, že čepel směřovala k palcové hraně dlaně, tečně k tělu poškozeného a ostří nože směřovalo k zemi. Instinktivně přitom natáhl ruce před sebe a opřel své ruce o hrudník poškozeného pravou ruku sevřenou v pěst opřel o jeho levou část hrudě a levou ruku s nožem opřel o jeho pravou část hrudě, kdy čepel nože směřovala z pravé části jeho hrudníku k hrudní kosti (čepel byla opřena o jeho hrudník). Při pohybu poškozeného směrem k obžalovanému a rotaci jeho těla, za pevného držení nože obžalovaného v uvedené poloze, došlo k proniknutí nože do dutiny hrudní poškozeného, neboť v místě průniku noži s velmi vybroušeným ostřím bránila pouze kůže v mezižeberní stěně. Poškozený v tento okamžik zanechal svého jednání a ustoupil od obžalovaného několik kroků vzad. Z poškozeného začala téci krev, tento upadl na zem, vstal a pokusil se o chůzi a opět upadl na zem. Obžalovaný ihned zavolal rychlou záchrannou službu, přiběhl k poškozenému, zahodil nůž do trávy a do doby příjezdu lékaře mu poskytl první pomoc zejména tím, že utěsnil ránu místo, kde pronikl nůž do těla poškozeného, čímž nejen bránil krvácení, ale především vniknutí vzduchu do dutiny hrudní, což by významně zapříčinilo v dané situaci zhoršení zdravotního stavu poškozeného. Bylo objektivizováno, že obžalovaný se nesnažil nožem aktivně působit proti tělu poškozeného, ale snažil se s ním v poškozeném vzbudit respekt, aby od svého jednání ustoupil, a proto jej držel tečně k hrudníku poškozeného. K bodnutí a poškození zdraví útočníka (poškozeného) došlo při rotaci jeho těla směrem k osobě obžalovaného v důsledku jeho snahy o úder (poškozeným) a odstrčení (obžalovaným). Nejvyšší soud dále konstatuje, že soudy nižších stupňů doposud učiněná skutková zjištění nepochybně svědčí o tom, že obviněný v posuzované trestní věci čelil přímo hrozícímu, resp. probíhajícímu fyzickému útoku ze strany poškozeného (bylo totiž zjištěno, že poškozený, po předchozí slovní rozepři, šel proti obviněnému s napřaženou pěstí v úmyslu udeřit obviněného, resp. že obviněný vytáhl z pouzdra u pasu nůž, tento otevřel a při pevném držení v levé ruce tečně k hrudníku poškozeného prudce vystrčil obě ruce proti hrudníku poškozeného právě v úmyslu zabránit napadení své osoby). Nelze proto uzavřít, že by v daném případě byla nutná obrana obviněného vyloučena z důvodu tzv. extenzivního excesu. Za těchto okolností bylo třeba náležitě vážit otázku přiměřenosti obrany obviněného způsobu útoku poškozeného. Nejvyšší soud přitom shledal, že úvahy soudu druhého stupně, jimiž ve svém rozsudku zdůvodňoval závěr, že obrana obviněného v dané trestní věci byla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku poškozeného, nejsou dostatečné a vyvážené (ostatně, je tomu tak především proto, že odvolací soud, jak shora uvedeno, své hodnotící úvahy nevázal důsledně na skutková zjištění, jež popsal ve výroku svého rozhodnutí). Nejvyšší soud upozorňuje, že na intenzivní exces z nutné obrany není možné usuzovat pouze z toho, že obviněný se na útok poškozeného vedený proti jeho osobě (obviněnému) připravil tím, že vytáhl z pouzdra u pasu zavírací nůž, který měl při sobě, a že v tomto smyslu jednal vědomě (odvolací soud v této souvislosti uvádí, že takové jednání vzhledem k nárokům na koordinaci a složitost pohybů nemohlo být podvědomé, prosté jakéhokoli vědomého volního záměru). Podmínkou nutné obrany není náhlé či nepřipravené jednání obránce, neboť ani útok nemusí být neočekávaný. Ostatně skutková zjištění soudů nižších stupňů vypovídají o tom, že konflikt mezi poškozeným a obviněným trval po určitou dobu a že postupně gradoval. Vlastnímu vytažení zavíracího nože obviněným z pouzdra u pasu předcházela verbální roztržka vyvolaná poškozeným, jeho strčení do obviněného a výzvy obviněného směřované k poškozenému, aby svého agresivního jednání zanechal a opustil prostor recepce. Na tyto výzvy ovšem poškozený nereagoval a postupoval proti obviněnému s napřaženou pěstí v úmyslu udeřit ho do obličejové části hlavy. Teprve v tomto okamžiku, v úmyslu zabránit napadení své osoby, sáhl obviněný po noži. Závěr o vybočení z mezí nutné obrany přitom není možné bez dalšího opřít ani o zjištění, že napadený nebyl ke své obraně motivován strachem z útoku. Skutečnost, že obviněný měl jednat v afektu vzteku, ještě sama o sobě nevylučuje nutnou obranu. Podstatné je totiž, zda obranné jednání bylo či nebylo ve vztahu ke způsobu útoku zcela zjevně nepřiměřené (k tomu obecně viz výše). Je nutno rovněž upozornit, že tvrzení soudu druhého stupně, že slovní rozepři mezi obviněným a poškozeným vyvolal poškozený, avšak i to byla ze strany poškozeného již nějaká reakce (viz rozsudek odvolacího soudu str. 7 odst. 3), není konkretizováno, soud druhé instance nijak nespecifikuje, jaké jednání obviněného mělo reakci poškozeného vyvolat. V této souvislosti je na místě podotknout, že i kdyby snad k návratu poškozeného do kempu došlo z důvodu nějakého slovního vyjádření obviněného, pak takové jednání obviněného by v žádném případě neospravedlnilo fyzický útok poškozeného vůči němu. Také argumentace odvolacího soudu o úmyslném zavinění obviněného nutnou obranu nevylučuje. Je na místě zmínit, že nutná obrana má formálně znaky úmyslného trestného činu, resp. že forma zavinění, jímž je zahrnut následek způsobený jednající osobou, není kritériem nutné obrany. Zejména je ovšem třeba v daných souvislostech zdůraznit okolnosti a souvislosti skutku vyplývající již z jeho popisu ve skutkové větě výroku napadeného rozhodnutí. Ze samotného uchopení nože obviněným (bylo zjištěno, že obviněný proti poškozenému vystrčil obě paže, přičemž v levé ruce držel tečně k hrudníku poškozeného nůž, jehož ostří směřovalo k zemi) a z jeho chování v momentu, kdy se k němu poškozený blížil s napřaženou pěstí, je zřejmé, že obviněný držel nůž v obranné pozici, použil ho primárně k zastrašení a zastavení útočníka (poškozeného) a neměl v úmyslu se bránit aktivním bodnutím poškozeného (nepůsobil cíleně proti tělu poškozeného, snažil se v něm vzbudit respekt, přimět ho, aby svého agresivního jednání zanechal). Poškozený, přestože věděl, že obviněný drží v ruce nůž, na něho zaútočil. V tomto směru zůstala zcela mimo okruh okolností hodnocených odvolacím soudem ta skutečnost (vyplývající přímo ze skutkové věty výroku napadeného rozhodnutí), že v důsledku pohybu napřažené pěsti poškozeného směrem k obviněnému došlo ke vzniku poranění poškozeného, neboť odvolacím soudem nebylo vzato v úvahu, že v uvedený okamžik se nejednalo ze strany obviněného o aktivní útok ve smyslu přímého bodnutí, ale o pevné držení nože tečně k hrudníku poškozeného (navazující na prudké vystrčení rukou proti hrudníku poškozeného za stejného způsobu držení nože), přičemž ani znalecky nebylo vyloučeno, že právě s ohledem na útok pěstí vedený poškozeným vůči obviněnému mohlo dojít k nabodnutí se poškozeného na nůž pevně držený obviněným. Sám odvolací soud ve svém skutkovém zjištění neargumentuje žádnou jednoznačnou, důkazy podloženou skutečností, ze které by vyplývalo, že obviněný vedl aktivní bodný útok vůči tělu poškozeného, sám v popisu skutku (ve výroku svého rozhodnutí) používá pojmy, které umožňují pro obviněného příznivější výklad a které v odůvodnění svého rozhodnutí nalézací soud interpretoval tak, že k bodnému poranění poškozeného došlo při jeho pohybu směrem k obžalovanému a rotaci jeho těla, za pevného držení nože obžalovaným v uvedené poloze tečně k hrudníku poškozeného. V těchto souvislostech je na místě opět připomenout, že u nutné obrany není, na rozdíl od krajní nouze podle § 14 tr. zák., podmínkou subsidiarita (podmínkou nutné obrany není, že se bránící nemohl vyhnout útoku jinak). Nebylo tedy povinností obviněného před přímo hrozícím a již započatým útokem ustoupit či se mu jinak vyhnout. Nejvyšší soud k tomu dodává, že nutnou obranu nevylučuje ani skutečnost, že obviněný použil na obranu proti poškozenému, který nebyl ozbrojen, zbraně. Obrana musí být způsobilá odvrátit útok, proto intenzita obrany musí být silnější než intenzita útoku. Z tohoto hlediska skutečnost, že obránce použije proti neozbrojenému útočníkovi zbraně, neznamená, že jde o obranu zcela zjevně nepřiměřenou způsobu útoku (viz rozhodnutí č. 47/1995 Sb. rozh. tr.). Zákon připouští, aby obránce použil i podstatně důraznější prostředek než útočník a také aby způsobil citelně závažnější následek, než jaký hrozil z útoku. Na vybočení z mezí nutné obrany nelze usuzovat pouze z toho, že napadený útočníka zranil, popř. jej i usmrtil, přičemž sám neutrpěl žádné zranění, pokud tím odvracel útok přímo hrozící nebo trvající a taková obrana nebyla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku (viz přiměřeně rozhodnutí č. 25/1976 Sb. rozh. tr.). Vzhledem k rozvedeným skutečnostem Nejvyšší soud uzavírá, že právní závěry odvolacího soudu nelze ve vztahu ke skutku, jak je popsán v tzv. skutkové větě napadeného rozsudku, označit za správné. Z těchto důvodů Nejvyšší soud v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. b) tr. ř.] podle § 265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, a také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. pak Vrchnímu soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Věc se tak vrací do stadia řízení před soudem druhého stupně, který původně ve věci v celém rozsahu po zrušení rozsudku soudu prvního stupně rozhodl. Odvolací soud bude povinen znovu rozhodnout o odvoláních obviněného, krajského státního zástupce v Českých Budějovicích a poškozených D. H. a V. z. p. Č. r. Přitom musí v kontextu shora rozvedených úvah důsledně posoudit, zda v daném případě nebyly na straně obviněného splněny všechny podmínky nutné obrany podle § 13 tr. zák. Dospěje-li k závěru, že došlo k intenzivnímu excesu z nutné obrany, musí zvlášť pečlivě vážit právní kvalifikaci. Za skutkových zjištění vyjádřených ve výroku napadeného (a zrušeného) rozsudku se totiž kvalifikace podle § 222 odst. 1 tr. zák. nejeví jako přiléhavá. Trestného činu ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák. se dopustí, kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví. Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel: Stručně shrnuto, shora popsané okolnosti charakterizující jednání obviněného, zejména okolnosti způsobu použití nože, kdy nešlo o aktivní bodný útok vůči tělu poškozeného (především je třeba vyzdvihnout, že obviněný v rozhodné době držel nůž tečně k hrudníku poškozeného), v kontextu faktu, že ke zranění poškozeného došlo i v důsledku jeho velmi aktivní role fyzického útoku vůči obviněnému, však neumožňují spolehlivý závěr, že by obviněný byl alespoň srozuměn s následkem (účinkem) v podobě těžké újmy na zdraví poškozeného. Závěrem Nejvyšší soud poznamenává, že by nebylo od věci, aby státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze zastupující v odvolacím řízení obžalobu uvážil se zřetelem k citovanému názoru obsaženému ve vyjádření státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného svůj postoj k odvolání podanému krajským státním zástupcem v Českých Budějovicích proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 16 T 31/2006.

http://forum.mujglock.com/nekdejsi-clen-policejni-zasahove-jednotky-dostal-podminku-t5663-540.html

Někdejší člen policejní zásahové jednotky dostal podmínku :: Zobrazit téma Forum.MujGLOCK.com Vyhledat témata bez odpovědí | Zobrazit aktivní témata Právě je pát 20.7.2018, 2:13 [ Příspěvků: 566 ] Přejít na stránku Předchozí 1 ... 25, 26, 27, 28, 29 Další Re: Někdejší člen policejní zásahové jednotky dostal podmínk Satane, ale nebude to hned. Mám moc práce. Až vyšetřím trochu času, jo? A mám Ti říct, i kdybych na to neviděl nic blbě? pon 05.1.2015, 7:58 Piggy - ja bych mel jednodussi vysvetleni hranice "obrana zcela zjevne neprimerena zpusobu utoku"... Bud soud rekne, ze "obrana byla zcela zjevne neprimerena zpusobu utoku", nebo soud rekne, ze "obrana nebyla zcela zjevne neprimerena zpusobu utoku". Obavam se, ze zadnou dalsi logiku to bohuzel nema, jak to tak pozoruji pon 05.1.2015, 9:56 Hatikva: to mi klidne rekni, jen se nezlob, vzhledem ke vsem tem faktum - musel bych si myslet, ze uvnitr mozkovny mas pouze dratek, ktery ti drzi usi. Nicmene neprebihejme cmk: bohuzel logika soudu a i nekterych statnich zastupcu je takova "Nosit zbran? To prece neni normalni, tomu se musi ucinit pritrz!" pon 05.1.2015, 10:39 Satane, pomalu se asi smířím spíše s tím drátem )) pon 05.1.2015, 11:24 Carlossi, v rámci odvolačky platí striktní pravidla, třeba že odvolací soud nemůže uznat pachatele vinným, byl-li prvním stupněm zproštěn, či nemůže uznat vinným přísnější kvalifikací. Pane Hatikvo dovolím si s Vámi nesouhlasit. Jednak na vlastní kůži jsem zažil, že odvolací soud libovolně uzná obžalovaného vinným i z dramaticky přísněji trestaného TČ. Postačí k tomu odvolání SZ v neprospěch obžalovaného (obviněného, chcete-li) a dodržení postupu odvolacího soudu podle § 259 odst. 3 tr. řádu. A v některých případech, třeba jako v tom mém, se dokonce Vrchní soud v prvním kole rozhodování neobtěžoval ani dodržením postupu dle § 259 odst. 3 tr. řádu a naprosto svévolně kvalifikaci změnil a neúměrně důkazům, jakož i zjištěným skutkovým okolnostem, dramaticky zvýšil udělený trest (což mu ÚS nakonec vytknul - ano, jsem typický "ukřivděný"). Je chválihodné, že se tu snažíte hájit dobrou práci policie, SZ a soudů. A ve většině případů je dobrá a chválihodná. Nicméně existuje stále obrovské množství případů, které jsou úmyslně zkreslovány v neprospěch pachatele a to i podvědomě ze strany OČTŘ a justice, protože tam prostě funguje ono zaujetí. Zaujetí proti člověku, který je z něčeho obviněn. Je to profesionální deformace. Tomu se neubráníte. Ale někdy je to i úmyslná zlovůle. A věřte, že vzhledem k profesi, kterou jsem vykonával, vím jak to chodí. A pokud si přečtete nález ÚS k mému případu (mluvím o rozhodnutí z 18. 9. 2012, nikoliv o tom novém usnesení), libovůle (a podle mě zlovůle), na kterou ÚS upozorňuje, tam naleznete dost a dost. Ono co si budeme povídat. Je to trochu alibismus OČTŘ. Poslat i sporné věci k soudu a ten ať si rozhodne. No a ne, že by nebyly zprošťující rozsudky, ale v mnohem větší míře soudy berou věc za hotovou a jasnou a člověka odsoudí. Jinak by to přeci policie nevyšetřovala, nepostoupila to SZ a SZ to nezažaloval. Sám jsem se přesvědčil o tom, že soudy mnohdy spisový materiál ani řádně nestudují. Měl jste vidět, když jsem se při odvolačce před Vrchním soudem zmínil, kolik zranění (pro soudy nakonec jen povrchových) jsem utrpěl, jak začali všichni tři v čele s předsedou listovat spisem a hledat tam, co jim to vykládám. No, koneckonců rozsudek už byl stejně napsaný předem, takže se zmínka o mých zraněních do něj ani nedostala. Jakož ani to, že jsem přivolal policii a RZS a poskytoval zraněnému první pomoc - vše podloženo důkazy (to by ale přeci nesedělo s "úmyslem" usmrtit poškozeného, tak se to prostě vypustilo). Atd, atd. Pokud se Vám zdám ukřivděný, nic s tím nenadělám. Nejsem rád za to, že útočník zemřel. K fatálnímu zásahu došlo vlivem okolností, neúmyslně, nechtěl jsem primárně zasáhnout životně důležité orgány. A ať si myslí kdo chce co chce, mrzí mě jeho smrt. Ale pokud bych se nebránil, byl bych mrtvý nebo zmrzačený já. A příčinu k útoku jsem skutečně nezavdal. Rozhodně ne oprávněnou. Pokud mu vadilo mé mluvení na jeho psa, tak v okamžiku, kdy otevřel bránu a vrhl se na mě bez varování, věděl, že pro něj nepředstavuji žádné nebezpečí (i dle výpovědi svědka, jsem jen stál, koukal a nic nedělal). Ale jsem nakonec rád za to, že jsem přežil a mohu být se svou rodinou. A mrzí mě pohled SZ a soudů na NO, kterou ve své podstatě tak restriktivně zužují, že se jedná prakticky jen o výběrovou záležitost, kdy ji uznají jen v pár případech, ale ve většině člověka za obranu potrestají. Za nošení zbraně pod vlivem alkoholu je v pořádku mě potrestat adekvátním trestem. Celou dobu jsem byl připraven takový trest přijmout. Ale nemohu se zkrátka ztotožnit s tím, že v situaci, v které jsem bojoval přinejmenším o zdraví proti velmi nebezpečně vedenému útoku, jsem dle soudů jednal neadekvátně vzniklé situaci. Chtěl bych vidět kohokoliv na mém místě. Nepřál bych to nikomu, to ne. Ale vidět, jak si v takové situaci, jako robot, poradí nějaký chytrý soudce či státní zástupce, to by bylo jistě zajímavé. Po bitvě je každý generál... (ano, neměl jsem se zatavovat u té brány, nebyl bych napaden; asi jako: "neměla jste paní chodit přes ten park v noci, pak byste nebyla znásilněna..."). PS: omlouvám se pane Hatikvo, v další části diskuze jsem si všiml, že v případě odvolaček uvádíte na pravou míru, jak to je a zmiňujete ony zákonné důvody. Tak snad se na mě nebudete zlobit, že jsem reagoval dříve, než jsem dočetl celou diskuzi (nechtěl jsem ztratit nit). Mazat to nyní nebudu, když už jsem to napsal, ale jako bych nic o těch odvolačkách neřekl. pon 05.1.2015, 11:45 Hatikva: neni proc se s necim smirovat. Venuj tomu cas, premyslej a musis to nalezt - nalezli to tam i podstatne slabsi kusy Mimochodem, vcera jsem si zase par dokumentu z toho pripadu procital a je to opravdu zajimave, ten kontrast, co svedek uvede pri prvnim vytezeni na miste a nasledne, co u soudu. Ano vim, ze to prvotni vytezeni na miste "nic neznamena", nicmene ono z celkoveho pohledu to dokresluje naprosto zajimave. pon 05.1.2015, 12:19 Gary, promiň, že nemůžu souhlasit s tím, co říkáš v úvodu. Musím trvat na tom, co jsem napsal, a co jsi koneckonců zkopíroval, takže to znovu opisovat nemusím. Zpřísnění trestu odvolacím soudem, a to i razantní, je možné toliko k odvolání státního zástupce, to máš pravdu, ale pozor, neustále se pohybujeme v kvalifikaci, podle které mohl soud prvého stupně uznat na vinu, a nikoliv v kvalifikaci přísnější. To je potřeba říci. Další Tvá slova nemohu komentovat, protože nevím, o jaké bráně hovoříš ani kdo zemřel. Také věřím tomu, že Tě to pořád straší, i když ses cítil jako obránce a domníval ses, žes v právu, přesto to musí být děsivé. Já sám nevím, co bych dělal. Neexistuje zaručený recept na NO a jak to udělat, aby obránce nebyl postižen. Co mohu, a také to dělám, je to, že zastávám názor, že útočník musí vždy počítat s tím, že pokud někoho napadne, nemusí odejít se zdravou kůží. A na to vždy při rozhodování myslím. Edit: Gary, ty odvolačky beru, taky to nebudu už mazat pon 05.1.2015, 12:25 Hatikva: Jen tedy doplním. Snad jsem správně pochopil Vás příspěvek. V mém případě se stalo, že odvolací soud se nepohyboval v kvalifikaci, podle které mohl soud prvého stupně uznat na vinu, ale v kvalifikaci přísnější (nalézací soud užil kvalifikaci dle § 146a odst. 3, 5 tr. zákoníku, kdežto odvolací soud užil přísnější kvalifikace dle § 219 odst. 1 tr. zákona). Prostě změnil svůj právní názor a uznal mě vinným ze závažnějšího TČ s přísnější trestní sazbou. A z podmínky tzv. 2 na 5, vykouzlil "krásných" 10 let v ostraze. Není to úplně standardní postup, ale jak vidno, ne nemožný. A klidně i za porušení zákonného postupu, jak konstatoval ÚS (ten nález tu je někde v diskuzi - je z 18. 9. 2012, sp. zn.: III. ÚS 3395/10) Pokud jde o má další slova, která nemůžete komentovat, protože nevíte o čem vlastně hovořím, mi dovolte jednu otázku. Proč vlastně tedy přispíváte do tohoto tématu, který bohužel řeší můj případ, když o případu vlastně nic nevíte? Nemějte mi to za zlé, že se takhle neomaleně ptám. Jen se divím. Potom těžko něco psát, když diskutující neví, k čemu se vlastně diskuze (dle názvu v tématu) vztahuje. Jinak velmi děkuji za Váš názor, co se NO týká. Kéž by to tak vnímali všichni SZ a především soudci. pon 05.1.2015, 12:42 Az na ten park, ktery bych vyjadril slovy: "Ale pani, nemela jste s tim ozralym chodit do parku a v te minisukni se před nim ohybat k jeho psovi" souhlas... Nejhorsi je, ze vlastne ani z toho, co vylezlo ven ze soudu, se nepopira ta Tvoje verze, jak k tomu doslo a presto to dopadlo, jak to dopadlo. A ze stejne jako v pripade Vaska Housteckeho se jaksi hodnotila jen pulka dukazu. pon 05.1.2015, 12:49 Gary: představu mám, o čem se diskuze vede. Já tím spíše myslel to, že pokud bych se měl narovinu vyjádřit, tak by to chtělo vidět papíry, stejně jako bych potřeboval vidět rozhodnutí odvolacího soudu, abych se mohl zamyslet nad tím, proč rozhodl, jak rozhodl. Tím Tě ale nevyzývám, abys mi je posílal, od toho máš obhájce, kteří se za Tebe berou. Kdybys kouknul pár stránek zpět, tak někde tam na otázku, jak bych se zachoval já, odpovídám, že asi stejně, a asi bych si tedy také šel sednout, resp. byl odsouzen. Víš, ono je hrozně lehké mudrovat o věci ex post, když hodnotíme, co jsi mohl udělat jinak nebo nemohl, jenže rozhodnout se ve stresu a zlomku sekundy, to je něco jiného. Já sám se děsím toho, abych se do takové situace dostal. Mimochodem, nástup máš kdy? Nebo došlo ke zvratu? pon 05.1.2015, 13:13 Hatikva: názor jsem o několik stránek vpředu zaregistroval. A mrzí mě, že takový názor nemá většina SZ a soudců. Ale s tím nic neuděláme. Je ale děsivé, když i člověk, který je součástí OČTŘ, vyjádří názory či smíření, které podtrhují skutečnost, že za obranu vlastního zdraví a života čeká člověka velmi pravděpodobně trest i když by trestán být neměl. Ale za takovou upřímnost lze jedině poděkovat. Člověk by měl být připraven na vše. Co se týká nyní mého stavu, tak nástup mě nečeká. Jsem podmínečně propuštěný po výkonu 1/2 trestu, kterou mám již za sebou. Je tomu už rok. Jsem rád, že mohu být znovu se svou rodinou a přáteli. A nebýt nového mediálního rozvíření, mohlo to být už za námi... Rozhodnutí ÚS byla již jen formalita, na kterou se čekalo. A doufalo se v rozumný výsledek, který bohužel nepřišel - tím rozumným výsledkem by pro mě bylo i to, že by konečně někdo konstatoval, že se nejednalo o úmyslné usmrcení, které bych si přál či chtěl - což po ÚS sice nelze požadovat, chtěli jsme však, aby soudům neprošlo totožné hodnocení důkazů a argumentace, které již jednou byly kriticky rozmetány nálezem ÚS. Bohužel této skutečnosti se nový senát ÚS vůbec nevěnoval a evidentně pro něj bylo přednější smést druhou ústavní stížnost ze stolu a podržet tak názory obecných soudů - byť při pozorném zkoumání je zjevné, že argumentace i hodnocení důkazů obecných soudů zůstalo stejné. Jednou to ÚS vadilo a kritizovalo za to obecné soudy, podruhé ne. To mi prostě nesedí. pon 05.1.2015, 14:35 Gary, takže se nemýlím, když si myslím, že vinu za nedbalostní následek v podobě smrti poškozeného (jak původně kvalifikoval prvý stupeň) jsi s to akceptovat, cejch vraha (viz odvolačka) nikoliv... Využil jsi všech možností, které Ti domácí právní řád nabízí, nezbývá, než jít na mezinárodní scénu. Argumentace by mohla spočívat i v tom podívejte se, já si to už odseděl, kdybych byl vinen trestným činem vraždy, jak rozhodl soud, tak stáhnu ocas a držím hubu. Proč bych se snažil, když už mám trest za sebou (vím, propuštěn na PP, ale počítám, že budeš sekat latinu). Ale já nejsem vrah, byla to nedbalost. Samozřejmě, to je argument, kterým hraješ na city, potřeboval bys věcné a pádné, ne emocionální, ty si nech jako pomocníky. Gary, pokud by Ti to nevadilo, pošli mi do SZ jméno státního zástupce a soudce prvého i druhého stupně. Slibuji, že to budu mít jen pro sebe. Vím, že to možná zní směšně na internetu, ale zkus věřit. Díky pon 05.1.2015, 16:35 Soudy za tim mohou videt snahu o odskodneni. Ted tak US podle me rozhodl proto, ze se ridil standardnim soudcovskym pravidlem, pokud o vine neni uplne jasno - rozhodnout tak, aby se vlk nazral a koza zustala cela. Standardne se to casto projevuje podminenymi tresty. Tady potvrdili rozsudek a Gary uz si sednout nesel. úte 06.1.2015, 16:18 Je lhostejno, co si soud o podání myslí či nemyslí. Vyřídit musí zákonným způsobem. Co se týče Garyho , to rozhodnutí ÚS ale vůbec nemělo být o tom, aby si šel Gary sednout. Byl podmíněně propuštěn, a to nijak nesouvisí s rozhodnutím ÚS. Takzvané podmínky se neukládají tehdy, kdy si soud není jist, ale protože chce odsoudit, a zároveň neublížit, zvolí podmíněný trest. Vše v trestním řízení má přísná pravidla, protože se zasahuje do životů lidí. úte 06.1.2015, 17:26 Problém je v tom, že "odsoudit a neublížit" znamená ve výsledku výrok o vině, nikoli o nevině, a na základě toho lze hned oeřít OPS o náhradu škody. Takže podmínka je jen polovičaté řešení, které by mělo být jednoznačné: Vinen - usí hradit, nevinen - nemusí hradit. To už není pžeci o podmínce.. Ta je jen pokud je obžalovaný uznán viným. Takže.. neexituje nic "mezi"... úte 06.1.2015, 23:25 Carlossi, takzvaná podmínka je jedním ze zákonných druhů trestu, ne polovičaté řešení. Náhrada škody může být vyřešena mimo trestní řízení odkazem poškozeného do civilu. úte 06.1.2015, 23:35 A to je právě ten probém!!! Pbčanský soud pak vezme za vděk uznáním viny, nikoli jeho mírou. Co mu také zbývá... A podle toho pak řeší odškodnění... To celé vnímám jako průšvih, použít podmínku jako výrok smíru... Není to prostě smír, je to uznání viny... A to klidně může být špatně. úte 06.1.2015, 23:40 Carlossi, odpusť, četl jsem Tvůj příspěvek pětkrát, ale nechápu, co tím myslíš úte 06.1.2015, 23:41 Hatikva (k příspěvku ze dne pondělí 05.1.2015, 16:35): ano, pokud by jednotlivé soudy rozhodovali konzistentně a vzájemně si podpořili ten názor vyjádřený prvoinstančním soudem, a přesvědčivě mi rovněž zdůvodnili, proč se nelze takto nebezpečnému útoku bránit střelnou zbraní a proč za závažný následek, tedy nechtěnou smrt útočníka, mám nést plnou odpovědnost já, jako obránce a nikoliv útočník sám, byl jsem připraven takový výsledek (nedbalostní následek v podobě smrti) akceptovat. A s ním i právní kvalifikaci a trest stanovené již soudem prvního stupně. Člověk může být přesvědčen, že se bránil tím nejvhodnějším možným způsobem, protože jednal pod tlakem a musel se rozhodovat rychle. Ale chápu, že to ještě neznamená, že se rozhodl správně. Nicméně takové rozhodnutí soudu by mělo být podle mě bezvadně a hlavně bezchybně odůvodněno, podloženo logickými argumenty a především vše opřeno o reálné důkazy. Nikoliv domněnky a spekulace (co by kdyby, jak by, co se kdo ze svědků "domnívá" a pod.). Ohledně návrhu na argumentaci při případné stížnosti k ESLP děkuji za nápady. Uvidím, co je ještě možné dál dělat. Ale víru v nějaký skutečný zvrat již nemám. stř 07.1.2015, 15:20 to Gary: Přiznám se, že jsem Váš případ nestudoval termínově do podrobna. Jen bych Vás rád pro každý případ upozornil, že termín na podání s evropskému soudnímu dvoru máte jen 6 měsíců. Já na to nebyl včas advokátem upozorněn a termín jsem prošvihl. stř 07.1.2015, 16:07

http://kraken.slv.cz/29Cdo4095/2016

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce ESTO Cheb s. r. o. , se sídlem v Chebu, Palackého 2087/8A, PSČ 350 02, identifikační číslo osoby 49196511, zastoupeného Mgr. Ing. Ondřejem Blahou, advokátem, se sídlem v Praze 8, Sokolovská 47/73, PSČ 186 00, proti žalovanému Ing. J. Š. , zastoupenému Mgr. Barborou Barcalovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1652/36, PSČ 110 00, o zaplacení 159.082 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 48 ECm 23/2014, 48 ECm 34/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. dubna 2016, č. j. 6 Cmo 348/2015-313, takto: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. dubna 2016, č. j. 6 Cmo 348/2015-313, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: 2) Valná hromada žalobce rozhodla dne 22. srpna 2013 o odvolání žalovaného z funkce jednatele. Žalovaný podal návrh na vyslovení neplatnosti tohoto usnesení podle § 131 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen obch. zák. ), o němž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. 3) Dne 9. září 2013 uzavřel žalovaný jako jednatel žalobce se společností X SECURITY s. r. o. (dále jen bezpečnostní agentura ) smlouvu o poskytování bezpečnostních služeb (dále jen smlouva ), jejímž předmětem bylo zajištění ostrahy budov, osob a majetku a další činnost podle pokynů, které bezpečnostní agentuře dával žalovaný. 5) Bezpečnostní agentura na základě pokynů žalovaného ( jednatele žalobce) mařila výkon nařízených předběžných opatření tím, že přístupu osob do objektu bránila. Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že nepostupoval správně, když nevyčkal skončení řízení vedených k určení, zda je rozhodnutí valné hromady o odvolání žalovaného z funkce jednatele platné, či nikoli, případně když si uvedenou otázku nezodpověděl jako předběžnou , a zrušil rozsudek soudu prvního stupně dle § 219a odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ). Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá (posuzováno podle obsahu) o ustanovení § 237 o. s. ř., maje za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to otázky režimu, ve kterém za své jednání odpovídá osoba, jež byla odvolána z funkce jednatele společnosti usnesením valné hromady, které napadla návrhem na vyslovení neplatnosti u soudu, přičemž toto řízení nebylo doposud pravomocně skončeno, a která i po zániku funkce nadále jednala jako jednatel společnosti. Nejen z ustanovení § 194 odst. 5 ve spojení s § 135 odst. 2 obch. zák., ale i z ustálené judikatury se podává závěr, podle něhož jednatel společnosti s ručením omezeným je po dobu výkonu své funkce povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře; způsobí-li společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti jednatele škodu, odpovídá za ni dle § 194 odst. 5 obch. zák. (srov. důvody rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 15. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 1657/2009, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročníku 2011, pod číslem 88, ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. 29 Cdo 663/2013, či ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. 29 Cdo 3158/2013, jež jsou veřejnosti dostupné stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 na jeho webových stránkách). Uvedenou argumentaci, vztahující se zásadně na dobu výkonu (trvání) funkce jednatele, Nejvyšší soud doplnil v rozsudku ze dne 26. října 2015, sp. zn. 29 Cdo 4245/2014, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2016, pod číslem 113, ve kterém aplikuje úpravu § 66 odst. 2 obch. zák. o přiměřeném použití ustanovení o mandátní smlouvě uzavřel, že i v případě zániku funkce je jednatel povinen předat společnosti vše, co jí patří a co má ve své dispozici (§ 66 odst. 2 a § 569 obch. zák.); neučiní-li tak, je v souladu s § 135 odst. 2 ve spojení s § 194 odst. 5 obch. zák. povinen nahradit společnosti tím způsobenou škodu. Obdobně platí, že jedná-li jednatel poté, kdy byl odvolán ze své funkce, jménem společnosti , jako by nadále byl jejím jednatelem, je nezbytné na jeho jednání klást stejné požadavky, jaké zákon stanoví pro jednání (skutečného) jednatele. Za této situace pak v případě porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře musí takový jednatel nutně odpovídat za škodu tímto jednáním způsobenou stejně, jako by jednatelem společnosti formálně byl. Pro uvedený závěr přitom není významné, zda takový jednatel o svém odvolání nevěděl, nebo zda o něm věděl, a přesto jej vědomě nerespektoval. V projednávané věci nelze pominout ani to, že důvody, pro které odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zruší, jsou v občanském soudním řádu jak vyplývá z ustanovení § 219a o. s. ř. uvedeny taxativně. To znamená, že z jiných než uvedených důvodů odvolací soud nesmí rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit, neboť jeho případné další nedostatky nebo vady řízení nepovažuje zákon za natolik závažné, aby nemohlo dojít ke změně rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2015, sp. zn. 21 Cdo 3973/2014).

http://mu.kutnahora.cz/mu/27-ledna-2009

27. ledna 2009, Kutná Hora - městský informační portál Home » Městský úřad » Samospráva » Zastupitelstvo » Usnesení ZM » Archiv Usnesení ZM » 2009 » 27. ledna 2009 Zastupitelstvo města Kutné Hory přijalo na svém zasedání dne 27.ledna 2009 Usnesení č. 1/09 k návrhu na přísedící okresního soudu paní Vlastu Volfovou, Kutná Hora přísedící Okresního soudu Kutná Hora na funkční období 2009-2013. Zodpovídá : E. Hnátková Termín : 31.01.09 Usnesení č. 2/09 k odvolání z funkce 2. místostarosty Zastupitelstvo města o d v o l á v á v souladu s § 84, odst.2, písm. M) zákona č. 128/2000 Sb. O Obcích 2. místostarostu Města Kutné Hory pana Ing. Tomáše Benadu ke dni 27.1.2009. Zodpovídá : I.Šalátek,starosta Termín : 27.01.09 Usnesení č. 3/09 k volbě do funkce 2. místostarosty v souladu s § 84, odst.2, písm.m) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích 2. místostarostu Města Kutné Hory pana Václava Zimmermanna. Usnesení č. 4/09 k volbě funkce člena rady města v souladu s § 84, odst.2, písm.m) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích členem Rady města Kutná Hora pana Vladimíra Košárka. Usnesení č. 5/09 k rozpočtovému opatření přijatých radou města rozpočtová opatření přijatá Radou města dne 2.12.2008 - 6.1.2009. Usnesení č. 6/09 k rozpočtovému opatření EO č. 2 s předloženým návrhem na rozpočtové opatření EO č. 2 - navýšení výdajů v celkové výši 31.000.000,- Kč. Z toho finanční vypořádání nevyčerpané dotace na sociální dávky za rok 2008 ve výši 1.253.054,- Kč, navýšení rezervy Zasatupitelstva o 29.746.946,- Kč. Usnesení č. 7/09 k darování pozemků v k.ú. Kaňk (Středočeský kraj) usnesení č. 153/08 ze dne 24.6.2008. s darováním dílu "q" z pozemku p.č. 565/2 o výměře 74 m2, dílu "r" z pozemku p.č. 637 o výměře 493 m2, dílu "h" z pozemku p.č. 564/8 o výměře 24 m2, dílu "m" z pozemku p.č. 565/1 o výměře 140 m2, dílu "l" z pozemku p.č. 566 o výměře 111 m2 a dílu "h1" z pozemku p.č. 637 o výměře 2 m2 vše v k.ú. Kaňk Středočeskému kraji. Bod II. zrušen usnesením ZM č. 136/15 ze dne 30. 6. 2015 Zodpovídá : E. Hnátková, Ing.Zahradníček Termín : 31.12.15 Usnesení č. 8/09 k darování pozemků v k.ú. Kaňk (Středočeský kraj) usnesení č. 152/08 ze dne 24.6.2008 s přijetím daru dílu "s" o výměře 6 m2, dílu "d1" o výměře 39 m2, dílu "g1" o výměře 391 m2 z pozemku p.č. 739 a dílů "x" o výměře 124 m2, dílu "z" o výměře 1 m2, dílu "c" o výměře 46 m2, dílu "f" o výměře 19 m2, dílu "a" o výměře 41 m2, dílu "b" o výměře 3 m2, dílu "l1" o výměře 148 m2 , dílu "u" o výměře 23 m2 z pozemku p.č. 757, pozemek p.č. 739/12 o výměře 198 m2 a pozemek p.č. 739/13 o výměře 380 m2 vše v k.ú. Kaňk, dále staveb na pozemcích p.č. 739/13 a 637/13 v k.ú. Kaňk od Středočeského kraje. Zodpovídá : E. Hnátková,Ing.Zahradníček Termín : 31.12.15 Usnesení č. 9/09 k zakoupení pozemku od PF ČR usnesení č. 35/03 ze dne 4.3.2003 se zakoupením pozemku p.č. 4154/62 v k.ú. Kutná Hora o celkové výměře 36.667 m2 od Pozemkového fondu ČR za kupní cenu dle znaleckého odhadu. Zodpovídá : E. Hnátková, Ing.Zahradníček Termín : 30.12.09 Usnesení č. 10/09 k zakoupení pozemku v Poličanech (Pecinová, Truhlář) se zakoupením pozemku p.č. PK 3/1 o celkové výměře 1.744 m2 v k.ú. Poličany od paní Hany Pecinové, Kutná Hora a pana Jiřího Truhláře, Kutná Hora za kupní cenu 200,- Kč/m2. Usnesení č. 11/09 ke směně pozemků u kruhového objezdu (p.Havlíček) se směnou pozemků p.č. 1454/10, 1454/15, 3668/19, 3668/20, 3668/21 a 3668/35 v k.ú. Kutná Hora v majetku pana Petra Havlíčka, Praha za přiměřený náhradní pozemek v majetku Města Kutná Hora. Usnesení č. 12/09 k prodeji pozemku v K.Hoře (p. Karla) s prodejem pozemku p.č. 4819/15 o výměře 447 m2 v k.ú. Kutná Hora panu Ing. Petru Karlovi,Kutná Hora. Zodpovídá : Ing. R.Zahradníček Termín : 15.02.09 Usnesení č. 13/09 k prodeji objektu výměníkové stanice v K.Hoře s prodejem objektu výměníkové stanice na pozemku p.č. 785/146 a pozemku p.č. 785/146 o výměře 253 m2 v k.ú. Sedlec u Kutné Hory panu Pavlu Turkovi, Kutná Hora. Usnesení č. 14/09 k prodeji pozemku v K.Hoře (p. Štípek) s prodejem pozemku p.č. 2983/1 o výměře 161 m2 v k.ú. Kutná Hora panu MUDr. Stanislavu Štípkovi, Praha 8. Usnesení č. 15/09 k vyhodnocení VŘ č. M 11/08 (hájenka) s prodejem domu čp. 9 na pozemku p.č. 42 a pozemků p.č. 42 a p.č. 559 o celkové výměře 1.612 m2 v k.ú. Útěšenovice panu Bohuslavu Fabiánovi, Kutná Hora za kupní cenu celkem 700.000,- Kč. Zodpovídá : Ing. R.Zahradníček Termín : 15.06.09 Usnesení č. 16/09 k plnění usnesení ZM - prodloužení termínů a zrušení usn. (EKO) a) s prodloužením předložených termínů na splnění usnesení ZM dle důvodové zprávy b) se zrušením usnesení ZM č. 137/02,144/02, 43/07,186/07,296/07,194/08. Zodpovídá : E. Hnátková Termín : 28.02.09 Usnesení č. 17/09 k postupu odbydlení domu čp. 555, ul. Uhelná s předloženým postupem odbydlení domu čp.555, ul. Uhelná v Kutné Hoře. Usnesení č. 18/09 k žádosti o vrácení kompenzačních poplatků (DPS) s vrácením finanční částky složené v souvislosti s přidělením bytu v domě s pečovatelskou službou nájemcům bytů v DPS, p. Mgr. Miroslavu Hvězdovi, p. Josefu Vašákovi, p. Jiřímu Kollmanovi, p. Jarmile Vérostové, p. Drahomíře Marusičové, manželům Vladimíru a Věře Wimmerovým a p. Aleně Táborské, na základě jejich žádosti ze dne 19.11.2008. Usnesení č. 19/09 k odprodeji bytu č. 1 čp. 304 ul. Pod Valy s prodejem bytu č. 1 v čp. 304 ul. Pod Valy, paní Jaroslavě Tvrdíkové, Zbraslavice . Zodpovídá : Ing. Suchánek Termín : 06.02.09 Usnesení č. 20/09 k odpodeji b.j. v 2. vlně privatizace - Vítězná 221 s uzavřením kupních smluv níže uvedeným současným nájemcům na bytové jednotky v objektu čp. 221 ul. Vítězná včetně podílů na společných částech domu a pozemcích p.č. 413/1 a p.č. 414/1 v k.ú. Sedlec u Kutné Hory dle " Prohlášení vlastníka" ze dne 26.11.2007: 7) byt. jednotka č.221/8, p. Zdeněk Purma,kupní cena ve výši 149.720,- Kč 8) byt. jednotka č.221/9,p. Petr Lebduška,kupní cena ve výši 144.681,- Kč 10)byt. jednotka č.221/11, p. Jiří Houdek,kupní cena ve výši 179.940,- Kč 11)byt. jednotka č.221/12, manželé Karel a Jana Kafkovi, kupní cena ve 12)byt. jednotka č.221/13, manželé Miloš a Pavlína Jelínkovi, kupní cena 13)byt. jednotka č.221/15, manželé Lenka a Vlastimil Gregorovi, kupní 14)byt. jednotka č.221/17,pí Hana Pitrová,kupní cena ve výši 258.583,- Kč 15)byt. jednotka č.221/18, manželé Jaroslav a Jindřiška Štíchovi, kupní 16)byt. jednotka č.221/19, manželé Martin a Hana Culkovi, kupní cena ve 17)byt. jednotka č.221/20, pí Jarmila Marešová, kupní cena ve výši Zodpovídá : Ing. Suchánek Termín : 31.07.09 Usnesení č. 21/09 k odložení prodeje b.j. v domě čp. 322 ul. Benešova s odložením prodeje bytových jednotek v domě čp. 322 ul. Benešova, stojícím na pozemku p.č. 2479 v k.ú. Kutná Hora. Zodpovídá : Ing. Suchánek Termín : 30.06.10 Usnesení č. 22/09 ke zpracování územní studie (obj. Benešova 322) zadat zpracování územní studie, týkající se využití pozemků sousedících s objektem čp. Benešova 322, tj. pozemků p.č.2481/1, p.č. 2480 a p.č. 2478 v k.ú. Kutná Hora Zrušeno usnesením ZM č. 224/10 ze dne 14.9.2010. Zodpovídá : Ing. J.Janál Termín : 30.06.09 Usnesení č. 23/09 k prodloužení termínu plnění usnesení (OSM) s prodloužením termínu plnění usnesení dle důvodové zprávy. Zodpovídá : E. Hnátková Termín : 10.02.09 Usnesení č. 24/09 k odstranění stavby "skautské chaty", Dolní Žižkov s demolicí chaty v Čížkově skále, Dolní Žižkov v Kutné Hoře. Usnesení č. 25/09 k rozpočtovému opatření OSM č. 2/09 s předloženým návrhem OSM č. 2/09, kterým se zřizuje nová výdajová položka kompenzace za uvolnění bytu v čp. 379 Palackého náměstí ve výši 300.000,--Kč, a to na úkor položky rezerva ZM viz vod č. 1 důvodové zprávy. Zodpovídá : Ing. R.Zahradníček Termín : 30.01.09 Usnesení č. 26/09 ke zpracování návrhu změny č. 20 ÚPM na základě ustanovení § 47 odst. (5) zákona č. 183/2006 Sb. Zadání pro zpracování návrhu změny č. 20 Územního plánu města Kutné Hory v místní části "Žižkov" na pozemku parc. č. 598/26 v katastrálním území Kutná Hora. Usnesení č. 27/09 ke zpracování návrhu změny č. 21 ÚPM na základě ustanovení § 47 odst. (5) zákona č. 183/2006 Sb. Zadání pro zpracování návrhu změny č. 21 Územního plánu města Kutné Hory v místní části "Sedlec - Turkaňk" na pozemku parc. č. 704 v katastrálním území Sedlec u Kutné Hory. Usnesení č. 28/09 k pořízení dílčí změny ÚPM v k.ú. Kaňk s pořízením změny územního plánu města Kutné Hory v území vymezeném pozemkem parcelní č. 52 (parcela zjednodušené evidence) v katastrálním území Kaňk (§ 6, odstavec (5) zák. č. 183/2006 Sb. v současně platném znění). Zodpovídá : Ing. V. Kapička Termín : 24.02.09 Usnesení č. 29/09 k pořízení dílčí změny ÚPM v k.ú. K.Hora s pořízením změny územního plánu města Kutná Hora v území vymezeném pozemky parcelní číslo 1922, 1923 a 3841 v katastrálním území Kutná Hora ( § 6, odstavec (5) zák. č. 183/2006 Sb. v současně platném znění) Zodpovídá : Ing. V. Kapička Termín : 24.10.09 Usnesení č. 30/09 k pořízení dílčí změny ÚPM v k.ú. K.Hora s pořízením změny územního plánu města Kutné Hory v lokalitě vymezené pozemkem parc. č. 4497 v katastrálním území Kutná Hora (§ 6, odst. (5) a § 46, odst. (3) zák. č. 183/2006 Sb. v současně platném znění). Usnesení č. 31/09 ke zpracování návrhu změny č. 9 ÚPM na základě ustanovení § 47 odst. (5) zákona č. 183/2006 Sb. Zadání pro zpracování návrhu změny č. 9 Územního plánu města Kutné Hory v místní části "Malín" na pozemku parc. č. 812/2 (parcela katastru nemovitostí) v katastrálním území Sedlec u Kutné Hory a pozemku parc. č. 483/1 (parcela ve zjednodušené evidenci) v katastrálním území Malín. Usnesení č. 32/09 ke tvorbě a čerpání sociálního fondu tvorbu a čerpání sociálního fondu pro rok 2009. Zodpovídá : J. Brandejská, předsedkyně Termín : 30.01.09 Usnesení č. 33/09 k dostavbě multifunkční arény - zimní stadion Zastupitelstvo města I. u s t a n o v u j e výbor na dostavbu zimního stadionu. jeho členy v tomto složení: Ivo Šalátek, Ing. arch. Pavel Železný, Mgr. Jiří Klečák, Miroslav Lhoťan, Mgr. Karel Ptáček, Ing. Jiří Janál, Zdeněk Jelínek, Vladimír Muras, Ing. Milan Kolář. Zodpovídá : I.Šalátek,starosta Termín : 28.02.09 Usnesení č. 34/09 k plánu činnosti kontrolního výboru na rok 2009 zápis z jednání kontrolního výboru ZM ze dne 7.1.2009. dílčí plán činnosti kontrolního výboru na rok 2009 uvedený v zápise KV ze dne 7.1.2009 v bodě č. 4 - návrh plánu práce kontrolního výboru zastupitelstva města pro rok 2009. Zodpovídá : Z. Dvořák, předseda KV Termín : 31.12.09 Usnesení č. 35/09 ke kontrolní zprávě plnění usnesení RM a ZM za rok 2008 předloženou zprávu o kontrole plnění usnesení RM a ZM za rok 2008. Zodpovídá : p.Hobl, tajemník MÚ Termín : 20.02.09 Usnesení č. 36/09 k plnění usnesení - prodloužení termínu (KT) s prodloužením termínů předložených usnesení dle předložené důvodové zprávy. Usnesení č. 37/09 k ukončení činnosti prac.skupiny (prodej podílu KH Tebis) Zastupitelstvo města I. u k o n č u j e činnost pracovní skupiny k návrhu prodeje 51% obchodního podílu společnosti KH TEBIS ve složení Ing. Tomáš Benada, JUDr. Bedřich Prokop, Ing. Martin Suchánek a Ing. Vladimír Gajdoš (s hlasem poradním) ke dni 27. ledna 2009. a) část II. usnesení č. 230/08 ze dne 21.10.2008 týkající se záměru města K.Hora na prodej části obchodního podílu ve společnosti KH TEBIS ve výši 51% za cenu 15.500.000,- Kč společnosti Česká kapitálová společnost, a.s. IČO 60197307; DIČ CZ60197307; Praha 6 – Bubeneč, Podbabská 1112/13. b) usnesení č. 70/07 ze dne 13.3.2007 týkající se záměru získání strategického partnera – dodavatele tepelného média, popř.partnera, který by zajistil výrobu a dodávku tepla ve firmě KH TEBIS formou prodeje částí obchodního podílu podle §84, odst.2, písm.f) zákona č. 128/200 Sb. v platném znění. 2.místostarostovi Václavu Zimmermannovi ve spolupráci s dozorčí radou a ředitelem společnosti KH TEBIS připravit varianty provozování CZT v Kutné Hoře. Zodpovídá : E.Hnátková, V. Zimmermann Termín : 12.05.09 Usnesení č. 38/09 k přidělení finanč.prostředků města neziskovým org. přidělení neinvestičních provozních dotací na rok 2009 z rozpočtu města neziskovým nestátním organizacím poskytujícím sociální služby dle důvodové zprávy. Zodpovídá : D. Novotná Termín : 31.03.09 Usnesení č. 39/09 k nabídce hejtmana o převzetí nemocnice pracovní skupinu ve složení – členové zdravotního výboru zastupitelstva, starosta města a ředitel nemocnice, která se bude zabývat nabídkou hejtmana Středočeského kraje. Usnesení č. 40/09 ke zrušení usnesení (přistoupení do spol. Rozvojová agentura) své usnesení č. 244//08 ze dne 21.10.2008. Usnesení č. 41/09 k zadání úkolu KV - kontrola smluv Kontrolní výbor Zastupitelstva města Kutná Hora provedením kontroly plnění smluv uzavřených dne 20.11.2007 na základě usnesení RM č. 1011/07 mezi Městem Kutná Hora a Nemocnicí Kutná Hora, s.r.o. (Medistyl-Pharma s.r.o.): - smlouva o převodu obchodního podílu - smlouva (dodatek) o nájmu nemovitostí - smlouva o přistoupení k závazku – CT - smlouva o budoucí smlouvě kupní Zodpovídá : kontrolní výbor ZM Termín : 30.06.09

http://kraken.slv.cz/7Azs286/2005

7Azs286/2005 7 Azs 286/2005-84 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Radana Malíka a soudcù JUDr. Eli¹ky Cihláøové a JUDr. Jaroslava Hubáèka v právní vìci stì¾ovatele H. I., za úèasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migraèní politiky, se sídlem v Praze 7, Nad ©tolou 3, v øízení o kasaèní stí¾nosti proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2005, è. j. 10 Az 38/2004-50, Kasaèní stí¾ností podanou k po¹tovní pøepravì dne 11. 7. 2005, doruèenou Mìstskému soudu v Praze dne 13. 7. 2005, se stì¾ovatel domáhá zru¹ení shora oznaèeného rozsudku, kterým byla zamítnuta jeho ¾aloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migraèní politiky, ze dne 27. 8. 2004, è. j. OAM-566/LE-15-05-2004, kterým nebyl stì¾ovateli udìlen azyl podle § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona è. 325/1999 Sb., o azylu a zmìnì zákona è. 283/19991 Sb., o Policii Èeské republiky, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù. Podle ust. § 106 odst. 2 zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s.), musí být kasaèní stí¾nost podána do dvou týdnù po doruèení rozhodnutí. Dle ust. § 40 odst. 2 s. ø. s. lhùta urèená podle týdnù, mìsícù nebo rokù konèí uplynutím toho dne, který se svým oznaèením shoduje se dnem, který urèil poèátek lhùty. Není-li takový den v mìsíci, konèí lhùta uplynutím posledního dne tohoto mìsíce. Dle odst. 3 citovaného ustanovení pøipadne-li poslední den lhùty na sobotu, nedìli nebo svátek, je posledním dnem lhùty nejblí¾e následující pracovní den. Vzhledem k okolnosti, ¾e dnem, který urèil poèátek bìhu pøedmìtné lhùty, byl ètvrtek 2. 6. 2005 a jednalo se lhùtu dvoutýdenní, posledním dnem pro vèasné podání kasaèní stí¾nosti byl tedy ètvrtek, a to 16. 6. 2005. Kasaèní stí¾nost v¹ak byla podána u dr¾itele po¹tovní licence a¾ dne 11. 7. 2005.

http://docplayer.cz/1444153-Problematika-zneuzivani-socialnich-davek.html

Problematika zneužívání sociálních dávek - PDF Problematika zneužívání sociálních dávek Download "Problematika zneužívání sociálních dávek" 1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Problematika zneužívání sociálních dávek Bakalářská práce Autor: Aneta Tomková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Ivana Benáčková Praha Duben 2012 2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze Aneta Tomková 2 3 Ráda bych tímto poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Ivaně Benáčkové, za rady a pomoc v rámci provádění konzultací k této práci, ale především za čas, který mi věnovala. 3 4 Anotace: Bakalářská práce na téma: Problematika zneuţívání sociálních dávek, se zabývá problémem dnešní doby. Nejprve popisuje celý systém sociálního zabezpečení a poté poukazuje na chyby tohoto systému. Jsou zde uvedeny konkrétní nedostatky i případy zneuţívání sociálních dávek státní sociální podpory. V závěru práce se autor snaţí najít řešení k zabránění zneuţívání sociálních dávek. Klíčová slova: sociální zabezpečení, sociální systém, sociální dávky, zneuţívání sociálních dávek. Annotation: Bachelor thesis: Problems of abuse of social benefits, is concerned with the problem of our time. First describes the social security system, and then points to the errors of the system. There are only these shortcomings and abuses of state social welfare benefits. In conclusion, the author tries to find a solution to prevent the abuse of social benefits. Key words: social security, social system, social benefits, abuse of social benefits. 4 5 Obsah Úvod Sociální zabezpečení Sociální ochrana Cíle sociálního zabezpečení Právní skutečnosti a právní vztahy v sociálním zabezpečení Pojem právní skutečnosti Základní sociální události v právu sociálního zabezpečení Pojem právní vztahy Druhy právních vztahů sociálního zabezpečení Systémy sociálního zabezpečení Veřejné zdravotní pojištění Důchodové pojištění Nemocenské pojištění Úrazové pojištění Státní sociální podpora Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Porodné Pohřebné Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Příspěvek při převzetí dítěte Odměna pěstouna Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Sociální pomoc Sociální péče Pomoc v hmotné nouzi Příspěvek na ţivobytí Mimořádná okamţitá pomoc Doplatek na bydlení 6 3.6.3 Sociální sluţby Sociální poradenství Sluţby sociální péče Sluţby sociální prevence Dávky v nezaměstnanosti Problematika zneuţívání sociálních dávek Chybný systém a kontrola státní sociální podpory Potvrzování příjmů Okruh společně posuzovaných osob Prohlášení Moţnost volby u rodičovského příspěvku Práce na černo Řešení proti zneuţívání sociálních dávek díky zdokonalování systému Kontrolní činnost DONEZ Docházka nezaměstnaných Jednotné výplatní místo Karta sociálních systémů Změna vyplácení pomocí kuponového systému Agentury práce Novely právních předpisů v sociální oblasti od 1. ledna Neefektivní systémy Politika a zneuţívání sociálních dávek Statistické údaje Závěr Seznam pouţité literatury Seznam formulářů Seznam tabulek Seznam příloh Přílohy 7 Úvod Tato práce se zabývá problematikou zneuţívání sociálních dávek. Mé zvolené metody zpracování vychází převáţně z praxe. V letech 2001 aţ 2006 jsem pracovala ve státní sociální podpoře jako dávkový specialista a poté jsem v letech 2007 aţ 2009 pracovala jako metodik dávek podpory v nezaměstnanosti na právním oddělení. Do zkoumaného problému mé práce jsem tedy převáţně zahrnula informace, načerpané z reálných situací v zaměstnání. Myslím si, ţe tento konkrétní zvolený přístup řešeného problému je v mnoha směrech originální, ale především velmi kvalitní a cenný. S problémem zneuţívání sociálních dávek jsem se setkávala poměrně často, avšak především jsem se vţdy zamýšlela nad celým systémem. Od doby, kdy jsem v této sociální sféře pracovala, se jiţ mnoho změnilo. Celý systém se stále obměňuje a zdokonaluje. Kaţdoročně dochází k mnoha legislativním změnám. Avšak problémy, na které v mé práci upozorňuji, se v praxi objevují stále. Proto se také více zaměřuji na konkrétní reálné chyby v systému, neţ-li na podrobnosti a změny v zákonech na přelomu roku 2011 aţ V první části mé práce popisuji, jak můţeme vůbec chápat pojem sociální zabezpečení a jaké má cíle. Uvádím termíny jako jsou právní vztahy a právní skutečnosti sociálního zabezpečení. Druhá část práce se zabývá systémem sociálního zabezpečení a jejím členěním. Ke kaţdé z hlavní oblasti sociálního systému se snaţím uvést pouze základní charakter. Nezabývám se systémem velmi podrobně, jelikoţ je velmi obsáhlý. Mým základním pramenem v těchto dvou částech byla velmi kvalitně a přehledně zpracovaná kniha Právo sociálního zabezpečení, kterou napsal Prof. JUDr. Petr Tröster, CSc. a kolektiv. Třetí část se tedy zabývá hlavním tématem, a to problematikou zneuţívání sociálních dávek, především v oblasti státní sociální podpory. Uvádím zde přímo problematiku získanou z praxe z doby zaměstnání v této oblasti. Mým úkolem je zaměřit se na chybný systém a absurditu úniků financí ze státního rozpočtu. Jsou opravdu legislativní změny, vládní reformy a sociální balíčky efektivní? Plní tyto změny opravdu svoji funkci k zabránění zneuţívání sociálních dávek? A zabrání opravdu tyto změny únikům peněz ze státního rozpočtu? 7 8 Na tyto otázky se budu v práci snaţit odpovědět. Úkolem je tedy poukázat na dvě strany zneuţívání sociálních dávek. V závěru práce uvádím jen okrajově několik statistických přehledů ve výdajích dávkového systému, vývoji vyplácených dávek státní sociální podpory či stavů aktivních uchazečů v novém zavedeném systému DONEZ. Cílem mé práce je tedy poukázat na chyby v systému, které jiţ dlouhou dobu nejsou měněny a stále mají poměrnou část ve výdajích státního rozpočtu. Těmito chybami je moţné zneuţívat sociální dávky. Nechci poukázat pouze na zneuţívání dávek státní sociální podpory, avšak na absurdní systém, který je ve všech odvětvích totoţný. Nestačí změnit pouze strukturu vyplácení jednotlivých dávek, zákony či udělat co nejvíce reforem k dosaţení vyššího státního rozpočtu. Je však třeba se vydat cestou správnou a logicky srozumitelnou, abychom zabránili zneuţívání sociálních dávek, ale také odtokům peněz nás všech. Při vypracovávání této práce jsem vycházela z právních předpisů platných do 31. prosince 2011, v případě změny od 1. ledna 2012 jsem tuto změnu uvedla pouze u některých případů. 8 9 1. Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení můţeme chápat jako hlavní nástroj sociální politiky. Je pouţíván k řešení sociálních konfliktů a je také příjmem i výdajem státního rozpočtu. Pojem sociální zabezpečení se dá chápat jako teorie sociálního státu, coţ můţeme nazvat také jako stát sociálního blaha, sociálního blahobytu nebo také sociální péče. Sociální zabezpečení se v sociálním státě uskutečňuje například zdravotním pojištěním, státní podporou a sociální pomocí. Zahrnuje zabezpečení dávkami ale také sluţbami. Sociální zabezpečení či sociální péče se stále častěji nahrazuje pojmem sociální ochrana. Tento pojem, který se nedávno zavedl v Evropské unii, je poslední z fází ve vývoji této terminologie. Právo sociálního zabezpečení je velmi sloţité, proto je členěno do obecně přijatých systémů. Tyto systémy můţeme rozdělit do tzv. třech pilířů sociálního zabezpečení. A to sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. 1.1 Sociální ochrana Pojem sociální ochrana má dvě významové hladiny. V širším významu zahrnuje všechny ostatní pojmy, jako sociální péči (v širším původním významu), zdravotní (včetně hygieny) a sociální prevenci, pracovněprávní ochranu (včetně bezpečnosti práce) a ochranu sociálního prostředí (sociální ekologie) a sociální rehabilitaci. Je jím označován soubor všech nástrojů, kterými se zabezpečují záměry sociální ochrany, tak jak jsou definovány ve Všeobecné deklaraci lidských práv v kapitole věnované sociálním právům a Evropské sociální chartě. Označuje systematické úsilí státu jako veřejnoprávního subjektu o řešení obtíţných ţivotních situací, které vedou k ekonomické nebo sociální nouzi a které občané nejsou schopni řešit vlastními silami nebo silami své rodiny či sousedskou výpomocí. Tímto úsilím stát zajišťuje nezadatelná občanská práva na důstojný ţivot, na rodinu a na práci. V uţším pojetí sociální ochrana zahrnuje sociální zabezpečení (tedy nárokové systémy sociálního pojištění a státního zaopatření) a sociální pomoc a sluţby (tedy fakultativní systémy přiznávané potřebným rozhodnutím oprávněných institucí). 1 1 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s. 6. 9 10 1.2 Cíle sociálního zabezpečení V obecném slova smyslu je cílem sociálního zabezpečení regulace odpovědnosti občana za svou budoucnost. Společenský vývoj evropské civilizace je charakterizován trajektorií lidských práv od prostého nezabiješ aţ po právo na důstojný ţivot a rozvoj osobnosti. Proto demokratické uspořádání společnosti se zabudovanými sociálními zárukami důstojné existence člověka se zatím jeví jako přirozený vrchol pyramidy společenského rozvoje. 2 Všeobecná deklarace lidských práv je mimo jiné zaloţena na stěţejní zásadě, ţe ţádný občan nemůţe být svobodný, jestliţe není svobodný jeho národ, a ţádný národ nemůţe být svobodný, brání-li ve svobodě jiným národům a svým občanům. Svoboda je zaručena souborem nezadatelných práv. 3 Základním sociálním právem je právo na práci či na vzdělání, právo na uspokojivé pracovní podmínky, právo na ţivotní úroveň, právo na rodinu, právo na svobodu sdruţování, a pro tento obor nejdůleţitějším právem a to je právo na sociální zabezpečení. Pochopitelně všechna práva nám určuje Listina základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku České republiky. 2 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s 11 2. Právní skutečnosti a právní vztahy v sociálním zabezpečení Zaměření a základní problémy tématu: Je nutné: umět rozlišit a definovat právní skutečnosti, pochopit význam sociální události a její znaky, dokázat rozlišit sociální události podle jednotlivých kritérií, definovat právní vztah sociálních zabezpečení a jeho jednotlivé prvky, znát druhy právních vztahů sociálního zabezpečení a jejich základní principy Pojem právní skutečnosti Právní skutečnosti lze definovat jako takové skutečnosti, s nimiţ právní normy spojují právní následky, zejména vznik, změnu a zánik subjektivních práv a povinností. Právní skutečnosti jsou skutečnosti nejrůznější povahy. Rozlišujeme je především podle toho, zda jsou či nejsou volním chováním subjektů právního vztahu. Skutečnosti, spočívající v lidském chování, se pak rozlišují podle toho, zda toto chování, respektive jeho výsledek, je s právními normami v souladu (právní chování), nebo v rozporu s nimi (protiprávní chování). V prvém případě jde o skutečnosti právem aprobované, v druhém případě jde o skutečnosti právem reprobované. 5 Právní skutečnosti můţeme třídit na: a) projevy vůle subjektu aa) právní jednání - právní úkony, - individuální právní akty konstitutivní povahy, např. rozhodnutí o povolení stavby, bb) protiprávní jednání 4 HALÍŘOVÁ, Gabriela; MELOTÍKOVÁ, Petra. Praktikum z práva sociálního zabezpečení. Vyd. 1. Praha : Leges, s. ISBN s SPIRIT, Michal. Základy práva pro neprávníky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s. Vysokoškolské učebnice. ISBN s 12 b) skutečnosti, které nejsou projevem vůle subjektu aa) právní události, bb) protiprávní stavy Z hlediska objektivní právem poţadované potřeby jejich důkazu můţeme právní skutečnosti rozdělovat na: a) skutečnosti, které v případě sporu tvoří předmět dokazování, jejich existenci je třeba dokázat, b) skutečnosti, které dokazovat netřeba, resp. u nichţ dokazování nemá smysl. Mezi ně patří: - skutečnosti známé, notorické, které jsou všeobecně nebo úředně známé, - skutečnosti předpokládané (presumované) čili právní domněnky Základní sociální události v právu sociálního zabezpečení Skutečnosti, které nazýváme právními událostmi, vznikají nezávisle na vůli subjektů, a s nimi také právní normy spojují vznik, změnu či zánik práv a povinností. Tyto právní události v právu sociálního zabezpečení nazýváme událostmi sociálními. Tyto se mohou členit například na předvídatelné či nepředvídatelné události, nebo zda tyto události nastávají vlivem působení biologických či společenských faktorů, dále je pak můţeme rozdělit na přirozené a nepřirozené. Základními sociálními událostmi v právu sociálního zabezpečení jsou tedy: Nemoc (porucha zdraví) Pracovní neschopnost Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav Invalidita Těhotenství a mateřství Nezaopatřenost dítěte Dosaţení určitého věku Smrt Nedostatečný příjem Pracovní úraz a nemoc z povolání 6 SPIRIT, Michal. Základy práva pro neprávníky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s. Vysokoškolské učebnice. ISBN s 13 2.3 Pojem právní vztahy Právní vztahy lze definovat jako vztahy mezi lidmi či jejich organizovanými kolektivy, v nichţ tito vystupují jako nositelé oprávnění a povinností stanovených právními normami. Vytvoření právních vztahů je prvním stupněm realizace práva, druhým je pak plnění povinností a vyuţívání oprávnění, které tvoří obsah právního vztahu. Právní vztah existuje, jestliţe: - je dána právní norma (normy), která určuje rozsah oprávnění a povinností subjektů právního vztahu, - jestliţe existují právně významné okolnosti, s nimiţ právo spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu (tzv. právní skutečnosti). 7 Prvky právního vztahu mohou být: subjekty (účastníci), obsah a objekt (cíl). 2.4 Druhy právních vztahů sociálního zabezpečení Právní vztahy sociálního zabezpečení můţeme rozdělit v závislosti na sociální události, dle principu a také dle jejich významu. Podle povahy sociální události můţeme právní vztahy rozlišit na systémy: zdravotního pojištění, důchodového pojištění, nemocenského pojištění, úrazového pojištění (zákon o koncepčních změnách v systému byl odloţen), státní sociální podpory, sociální pomoci. 7 SPIRIT, Michal. Základy práva pro neprávníky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s. Vysokoškolské učebnice. ISBN s 14 3. Systémy sociálního zabezpečení 3.1 Veřejné zdravotní pojištění Velmi důleţitou součástí systému sociálního zabezpečení a českého zdravotnictví je veřejné zdravotní pojištění. Jedná se o všeobecně platné a povinné pojištění, kdy je hrazena zdravotní péče všem oprávněným osobám z prostředků tohoto pojištění s cílem zlepšení jejich zdravotního stavu. Systém je nastaven tak, ţe kaţdá oprávněná osoba (pojištěnec) si zvolí vlastní zdravotní pojišťovnu. Při výběru zdravotní pojišťovny se uplatňuje zásada svobodné volby. Tato příslušná zdravotní pojišťovna poté poskytuje úhradu za provedené zdravotní výkony. Buďto na základě paušálů za poskytnuté sluţby či na základě seznamu výkonů. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění 8 je finanční částka, kterou jsou všichni jeho plátci povinni platit, a to zpravidla za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné se odvádí na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR nebo jiné zdravotní pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění, u níţ je pojištěnec pojištěn. Pojištěnec je plátcem pojistného vţdy, kdy tuto povinnost nemá stát. V zákoně ( 7 PojZdrav) je totiţ taxativně vymezen okruh pojištěnců, kteří jsou od placení pojistného zproštěni a pojistné za ně platí stát prostřednictvím státního rozpočtu. Jsou to zejména nezaopatřené děti, poţivatelé důchodů, ţeny na mateřské a rodičovské dovolené, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání, osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi apod Důchodové pojištění Důchodové pojištění v České republice je zaloţeno zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Mezi základní principy systému patří: účast všech ekonomicky aktivních osob na důchodovém pojištění, princip jednotné úpravy, 8 Pouţíváme na tomto místě pojmosloví pojistné na veřejné zdravotní pojištění, i kdyţ dosud platný zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, hovoří o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění v souladu s tehdejší terminologií. 9 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s 15 princip obligatornosti dávek (na důchod vzniká právní nárok), princip solidarity (stanovení výše důchodů), princip dynamizace, princip ochrany nabytých práv. Charakteristickým rysem je povinná účast na důchodovém pojištění, při splnění zákonem stanovených podmínek. Z důchodového pojištění jsou vypláceny tyto důchody: řádný starobní důchod, předčasný starobní důchod, plný invalidní důchod, částečný invalidní důchod, vdovecký a vdovský důchod, sirotčí důchod. Celý důchodový systém je velmi obsáhlý a je právně upraven těmito normami: zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a dalších změnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, nařízení vlády č. 339/2009 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu a výše přepočítacího koeficientu. 15 16 3.3 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění je v České republice zaloţeno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Nemocenské pojištění je jednou z významných sloţek, která slouţí k finančnímu zabezpečení osob v případě vzniku sociální události, jako je např. nemoc, úraz, těhotenství nebo mateřství. Nemocenské pojištění je určeno především pro ekonomicky činné občany a je pojištěním, které při splnění stanovených podmínek vzniká přímo ze zákona. Všechny dávky nemocenského pojištění jsou tedy obligatorní. Podle sociálních událostí lze dávky nemocenského pojištění členit na dávky poskytované: 1. z důvodu nemoci: nemocenské poskytované při dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz a při karanténě, ošetřovné poskytované při ošetřování nemocného člena rodiny a téţ při péči o zdravé dítě ve věku do 10 let v případech určených zákonem, 2. z důvodu mateřství: vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněţitá pomoc v mateřství poskytovaná před porodem a z důvodu mateřství. 10 Jedná se o peněţité opakující se dávky, a dá se říci, ţe nahrazují v jistých sociálních situacích příjem. Jako účinné prostředky proti zneuţívání těchto dávek bylo zavedeno odejmutí oprávnění lékařům k uznávání pracovní neschopnosti, a také se zavedla na dobu dvou týdnů pracovní neschopnosti finanční účast zaměstnavatele pro zabezpečení zaměstnanců (od 1. ledna 2012 se jedná o dobu tří týdnů 21 dnů platí zaměstnavatel a od 22. dne okresní správy sociálního zabezpečení). 10 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s 17 3.4 Úrazové pojištění Parlament České republiky přijal dne 25. dubna 2006 zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Nový průběţně financovaný veřejnoprávní systém úrazového pojištění bude výrazně motivovat zaměstnavatele i zaměstnance k vytváření podmínek pro bezpečnou práci. Protoţe nová zákonná úprava úrazového pojištění v České republice nabude účinnosti aţ dnem 1. ledna 2013 (viz zákon č. 282/2009 Sb.) 11 vycházím z dosud platné právní úpravy. Úrazové pojištění je typem zákonného sociálního pojištění, které zajistí poškozenému ochranu, neboť bude obsahovat výplatu úrazových náhrad a dávek, úrazovou rehabilitaci a předcházení škodám v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 12 Za škodu vzniklou pracovním úrazem odpovídá vţdy zaměstnavatel, pokud byl u něj zaměstnanec v pracovním poměru. Za škodu vzniklou nemocí z povolání odpovídá vţdy zaměstnavatel, pokud u něj zaměstnanec pracoval naposled před jejím zjištěním. Zaměstnanci, kterému vznikl pracovní úraz či nemoc z povolání, má nárok na náhradu: za ztrátu na výdělku, za bolest a ztíţení dalšího uplatnění, za věcnou škodu, za náklady spojené s léčením. 3.5 Státní sociální podpora 13 Státní sociální podpora v České republice je zaloţena zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Systém státní sociální podpory je určen především rodinám s nezaopatřenými dětmi a představují ucelený systém pomoci. 11 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 17 18 Při vytváření koncepce systému státní sociální podpory byly sledovány tyto tři základní přístupy: ţivotní úroveň občanů a rodin bude nadále vycházet především z pracovních příjmů, sociální přerozdělování bude usměrňovat rozdíly v příjmech tak, aby státní sociální dávky nebyly náhradou rodinných příjmů, ale aby pomáhaly řešit státem uznané sociální situace na společensky uznané úrovni; poskytování dávek nesmí být nemotivující ve vztahu k práci, zároveň se musí dbát na to, aby se sníţila závislost rodin jen na sociálních příjmech, musí být dodrţováno hledisko hospodárnosti, účelnosti a v určitých stanovených případech i hledisko adresnosti. 14 Dávky státní sociální podpory tvoří šest dávek a poskytují se buď v závislosti na výši příjmu v rodině (nebo-li dávky testované) či nezávisle na výši příjmu v rodině (nebo-li dávky netestované). Dávky testované: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné. Dávky netestované: rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče (příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla), pohřebné. Systém státní sociální podpory je velmi obsáhlý a navazují na něj tyto právní předpisy: vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postiţení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory (od 1. ledna 2012 zrušena), 14 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s 19 vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popř. výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění povaţují za studium na středních nebo vysokých školách, nařízení vlády č. 461/2009 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení (od 1. ledna 2012 bylo toto nařízení vlády zrušeno, nyní je platné nařízení vlády č. 408/2011 Sb.), zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, řízení o dávkách státní sociální podpory se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Státní sociální podpora spolu se sociálním pojištěním a sociální pomocí patří mezi tři základní pilíře soustavy sociálního zabezpečení. Dávky státní sociální podpory náleţí vţdy pouze fyzické osobě a nelze je přiznat osobě právnické. Tato obecná zásada platí pro všechny případy, tj. bez ohledu na to, zda jde o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu v rodině, nebo jde-li o dávky ostatní. Není rozhodné také to, zda dávka náleţející fyzické osobě je také této osobě vyplácena, nebo je vyplácena osobě právnické. Skutečnost, ţe dávka je vyplácena právnické osobě (např. ústavu, zvláštnímu příjemci), nic nemění na tom, ţe i nadále jde o nárok fyzické osoby BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady k aktualizované vydání. Olomouc : Anag, s. ISBN s 20 3.5.1 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je obligatorní peněţitá opakující se dávka státní sociální podpory, která je určena nezaopatřeným dětem. 16 Výše přídavku na dítě je stanovena pevnými částkami závislými především na věku nezaopatřeného dítěte. Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku a) do 6 let 500 Kč, b) od 6 do 15 let 610 Kč, c) od 15 do 26 let 700 Kč. 17 Přídavek na dítě je dávka určená dítěti a také jeho nárokem, vyplácí se tedy jemu, je-li zletilé. Pokud je dítě nezletilé, vyplácí se jeho zákonnému zástupci nebo kdo ho má v přímém zaopatření. To znamená, ţe v přímém zaopatření je i dítě, umístěné do ústavu pro děti nebo mládeţ. Z dávek poskytovaných v závislosti na příjmu ze systému státní sociální podpory je přídavek na dítě nejdůleţitější, nejčastěji poskytovanou dávkou. 18 Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhoţ spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němţ před počátkem uvedeného období je třeba podle 51 prokázat rozhodný příjem TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 18 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 20 21 3.5.2 Sociální příplatek Sociální příplatek byla dávka, která se do 31. prosince 2011 vyplácela pouze v závislosti na nepříznivém zdravotním stavu. Tato dávka byla zrušena od 1. ledna Příspěvek na bydlení Tato dávka patří mezi dávky, které procházejí neustále novými právními úpravami. Naposled došlo k zásadní změně celé konstrukce této dávky 1. ledna Příspěvek na bydlení je dávka, která má pomoci rodinám (nejen s nezaopatřenými dětmi, také rodinám bezdětným nebo také jednotlivci). Pomáhá s náklady spojené s bydlením. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu. 20 Výše dávky se odvíjí od výše nákladů na bydlení. Dle mého názoru je tato dávka jiţ tak komplikovaná, ţe není moţné jednoduše vysvětlit, jakou výši ţadatel o dávku obdrţí. Nárok a výši zjistí pouze program určený k výpočtu dávky, který pouţívají úřady práce Porodné Porodné je dávka související s porodem dítěte. Nárok na porodné má, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částka ţivotního minima rodiny a koeficientu 2,40, ţena, a) která porodila své první ţivé dítě, b) které se současně s prvním ţivě narozeným dítětem narodilo další ţivé dítě nebo děti, pokud jí před tímto porodem nevznikl nárok na porodné podle 45 odst (nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 21 22 Nárok na porodné má také otec, pokud ţena, která porodila, zemřela. Výše dávky na první narozené dítě je Kč. Pokud se narodí dětí více s prvním narozeným, výše dávky je Kč. Dávka je vyplácena jednorázově a nárok vzniká dnem porodu Pohřebné Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb a) dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo b) osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte. 22 Výše dávky je pevně stanovena na Kč. Nejedná se o náklady spojené s vypravením pohřbu, ale o příspěvek na tyto náklady. Vyplácí se jednorázově Rodičovský příspěvek Ještě do konce roku 2011 měl nárok na rodičovský příspěvek rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečoval o nezaopatřené (nejmladší) dítě v rodině. Dávka byla rozdělena podle věku dítěte, a to do 2 let (zvýšená výměra), do 3 let (základní výměra), do 4 let (sníţená výměra) nebo do 7 let dítěte, které je dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené ( niţší výměra). Lékařské, psychologické a sociologické výzkumy potvrdily, ţe první roky ţivota dítěte jsou rozhodující nejen pro jeho vývoj fyzický, ale také pro vývoj psychický a pro formování jeho charakteru. Správný rozvoj osobnosti dítěte můţe nejlépe zajistit dobré rodinné prostředí a péče rodičů, zejména matky. 23 Výše rodičovského příspěvku činí a) Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře, b) Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v základní výměře, c) Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve sníţené výměře, d) Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v niţší výměře odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 23 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 22 23 Rodičovský příspěvek se však od 1. ledna 2012 pozměnil a nyní se vyplácí jen na nejmladší dítě v rodině. Rodiči, který si platí nemocenské pojištění, bude vyplacena maximální částka ,- Kč. Čerpat ji můţe max. do 4 let věku dítěte. Nejvyšší částka, kterou lze tedy získat je měsíčně ,- Kč. V případě, kdy si ani jeden z rodičů neplatí nemocenské pojištění, mají rodičovský příspěvek pevně daný. Do devíti měsíců věku dítěte dostanou částku 7 600,- Kč, do čtyř let pak 3 800,- Kč měsíčně. Celkový příjem je v tomto případě tedy Kč Dávky pěstounské péče Dávky pěstounské péče podle zákona o státní sociální podpoře jsou: příspěvek na úhradu potřeb dítěte, příspěvek při převzetí dítěte, odměna pěstouna, příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Dávky pěstounské péče mají za úkol finančně podpořit náhradní rodinnou péči. Jsou nazvány dávkami pěstounské péče, ale náleţí obdobně, jestliţe poručník ustavený soudem pečuje osobně o svěřené dítě, a náleţí rovněţ jiţ v průběhu předpěstounské péče a v době, kdy probíhá řízení o ustanovení poručníkem Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na tuto dávku má nezletilé dítě, které je svěřené do pěstounské péče, k zajištění jeho ţivotních potřeb Příspěvek při převzetí dítěte Tato dávka je jednorázová a slouţí k nákupu potřebných věcí pro dítě, které přichází obvykle z ústavní péče. Nárok má pěstoun, který dítě z ústavní péče přebírá do péče pěstounské, a vzniká dnem převzetí. 25 BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady k aktualizované vydání. Olomouc : Anag, s. ISBN s 24 Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku a) do 6 let, Kč, b) od 6 do 15 let, Kč, c) od 15 do 26 let, Kč Odměna pěstouna Odměna pěstouna je určitý způsob společenského uznání a podpory osoby pečující o dítě v pěstounské péči. Na odměnu má nárok pěstoun po dobu péče o svěřené dítě a dále téţ po dobu, po kterou má dítě po dosaţení zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, nebo po dobu, kdy svěřené dítě nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, ţe poţívá důchod z důchodového pojištění, jehoţ výše je stejná nebo vyšší neţ uvedený příspěvek. 27 Odměna pěstouna se ve zvláštních případech posuzuje jako plat (pěstoun pečuje alespoň o tři děti nebo alespoň o jedno dítě závislé ve II., III., IV. stupni). Stupně závislosti posuzují okresní správy sociálního zabezpečení Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Nárok na tuto dávku má pěstoun, který má ve své péči alespoň čtyři děti, který koupil motorové vozidlo nebo měl náklady na opravu tohoto vozidla. Toto vozidlo smí pěstoun pouţívat výhradně pro potřebu svěřených dětí, nikoli k výdělečné činnosti. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však Kč odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 27 BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady k aktualizované vydání. Olomouc : Anag, s. ISBN s odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 24 25 3.6 Sociální pomoc Sociální pomoc lze z hlediska sociální politiky chápat jako poslední síť sociální ochrany, resp. záchranné sociální sítě. 29 Sociální pomoc tvoří důleţitou součást systému sociálního zabezpečení a představuje jednu ze záruk poskytnutí sociální ochrany kaţdému. Systém sociální pomoci je v ČR zaloţen na sociálních právech zakotvených v Listině základních práv a svobod, především v čl. 30 odst. 2 LPS, kde se stanoví, ţe Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. 30 Sociální pomoc se liší svým charakterem od jiných systémů sociálního zabezpečení. Jedná se zde především o její individualizaci, jak u posouzení tak u plnění nároku, tak také o subsidiaritu 31, kdy právní normy sociální péče nastupují aţ po vyčerpání ostatních systémů, pro zabezpečení ţivotních potřeb ţadatele. Tento systém je charakteristický svou vysokou mírou sociální solidarity, a typickým je poskytování sociálních sluţeb. Systém sociální pomoci má tyto dávky: dávky sociální péče, pomoc v hmotné nouzi, sociální sluţby. Systém sociální pomoci v současné době v ČR plní své dvě základní funkce: předcházet vzniku chudoby a pokud jiţ nastane, zmírňovat její dopady, aby nenastalo sociální vyloučení (systém pomoci v hmotné nouzi) a předcházet vzniku sociálního vyloučení a pokud jiţ nastane, začleňovat sociálně vyloučené zpět do společnosti, zejm. prostřednictvím poskytnutí pomoci osobám, jeţ jsou odkázány na pomoc jiného (systém sociálních sluţeb) Tyto pojmy byly pouţity ve vládním dokumentu Scénář sociální reformy vydaném na začátku 90. let, který byl jedním z nejdůleţitějších podnětů k započetí transformace sociálního zabezpečení v tehdejším Československu. 30 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s Subsidiarita = respektování pravomocí organizačně niţších úrovní. 32 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s 26 Právní úprava sociální pomoci: zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působení orgánů ČR v sociálním zabezpečení, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 33 (První tři právní úpravy byly od 1. ledna 2012 zrušeny) Sociální péče Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichţ ţivotní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtíţnou ţivotní situaci nebo nepříznivé ţivotní poměry. 34 Stát zde zabezpečuje výchovnou i poradenskou činnost a sociální péče zahrnuje především péči o občany těţce zdravotně postiţené. V rámci této dávky se poskytují dávky věcné, peněţité, ale také mimořádné výhody pro některé skupiny občanů těţce zdravotně postiţené. Příspěvek na péči je dávka osobám, které jsou odkázány na pomoc jiných lidí. Dělí se do 4 kategorií, dle stupně postiţení. Od 1. ledna 2012 vznikly dvě nové dávky sociální péče: Příspěvek na mobilitu (max. 400,- Kč měsíčně) Příspěvek na zvláštní pomůcku (max ,- Kč, během 5 let však max ,- Kč). 33 HALÍŘOVÁ, Gabriela; MELOTÍKOVÁ, Petra. Praktikum z práva sociálního zabezpečení. Vyd. 1. Praha : Leges, s. ISBN s odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 26 27 Všechny dávky státní sociální podpory, sociální péče i dávky hmotnou nouze vyplácí od 1. ledna 2012 úřady práce Pomoc v hmotné nouzi Účelem této dávky je pomoci osobám s nedostatkem příjmu a cílem je tyto příjmy zvýšit nad hranici hmotné nouze, a také zabránit sociálnímu vyloučení této osoby. Vychází z principu, ţe kaţdá osoba, která pracuje, se musí mít lépe, neţ ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. 35 Za osobu v hmotné nouzi se povaţuje osoba, která má nedostatek příjmů na ţivobytí; osoba, která má částku na ţivobytí, ale má tak nedostačující příjem, ţe jí hrozí váţná újma na zdraví; osoba, která má částku na ţivobytí, ale ocitla se v těţké sociální situaci. Za osobu, která se nepovaţuje za osobu v hmotné nouzi, je ta, která neprojevuje ţádnou snahu zlepšit svoji ţivotní situaci, nebo také ta, která nedodrţuje povinnou školní docházku svých dětí. Systém pomoci v hmotné nouzi má tyto dávky: příspěvek na ţivobytí, mimořádnou okamţitou pomoc, doplatek na bydlení. Od 1. ledna 2012 je ţivotní minimum 3410,- Kč a existenční minimum 2200,- Kč Příspěvek na živobytí Jedná se o dávku osobě, které dramaticky poklesly příjmy pod úroveň částky na ţivobytí. Částka na ţivobytí se odvíjí od výše existenčního a ţivotního minima a stanoví se individuálně pro kaţdou osobu na základě zhodnocení její snahy, moţností a potřeb Pomoc v hmotné nouzi: od 1. ledna Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální reformy [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:<http://www.mpsv.cz/files/clanky/7142/pomoc_v_hmotne_nouzi.pdf>. 36 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s 28 Mimořádná okamžitá pomoc Tato dávka je jednorázová a nárok na ni má osoba, které hrozí váţná újma na zdraví. Tato dávka se můţe poskytnout i osobě, která se mimořádně ocitla ve váţné situaci, a i kdyţ není v hmotné nouzi, její poměry jí neumoţňují tuto mimořádnou situaci překonat Doplatek na bydlení Jedná se o dávku, která se vyplácí osobě, která nedosahuje částky na ţivobytí po zaplacení nákladů na bydlení Sociální služby Základní principy poskytování sociálních sluţeb: primární je poskytnutí relevantních informací osobě, která se ocitla v nepříznivé sociální situaci tak, aby ji pokud moţno mohla řešit sama a vlastními silami, teprve pokud tyto informace jako takové nestačí, nastupují sociální sluţby, sociální sluţby mají být individualizované, šité potřebám konkrétního jedince na míru, sociální sluţby mají být především aktivační a podporovat samostatnost klientů a předcházet delšímu trvání nepříznivé sociální situace, kvalita poskytování sociálních sluţeb je dána přímo do souvislosti s dodrţováním lidských práv a základních svobod a zachováním důstojnosti člověka. 37 Sociální sluţby zahrnují a) sociální poradenství, b) sluţby sociální péče, c) sluţby sociální prevence TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 28 29 Sociální poradenství Zákon rozděluje sociální poradenství na dvě části, a to na základní poradenství a odborné poradenství. Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních sluţeb; poskytovatelé sociálních sluţeb jsou vţdy povinni tuto činnost zajistit. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manţelských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postiţením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje téţ sociální práci s osobami, jejichţ způsob ţivota můţe vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek Služby sociální péče Jedná se o sluţbu, která napomáhá osobám nesoběstačným, aby se zapojili do běţného ţivota společnosti. Mezi tyto sluţby patří například pečovatelské sluţby, denní či týdenní stacionáře, domovy pro seniory atp Služby sociální prevence Sluţby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroţeny pro krizovou sociální situaci, ţivotní návyky a způsob ţivota vedoucí ke konfliktu se společností, a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem sluţeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením neţádoucích společenských jevů. 40 Mezi sluţby sociální prevence patří například azylové domy, krizová pomoc, noclehárny, terapeutické komunity, sociální rehabilitace, domy na půl cesty, tlumočnické sluţby atp odst. 2 a 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 29 30 3.7 Dávky v nezaměstnanosti Mezi jeden z úseků sociálního zabezpečení patří dávky v nezaměstnanosti. V České republice jsou dávky v nezaměstnanosti řazeny do oblasti pracovního práva, tzn. nejsou zařazeny přímo do oblasti sociálního zabezpečení. Nárok na podporu v nezaměstnanosti je podmíněn účastí na důchodovém pojištění a svým charakterem patří do sociálních dávek. Dávky v nezaměstnanosti upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti a pochopitelně se snaţí o dosaţení vysoké zaměstnanosti a ochranu proti nezaměstnanosti. Ve skutečnosti existuje více názorů, kam dávky v nezaměstnanosti patří. Někteří je řadí pod sociální zabezpečení, někteří však do pracovního práva. Například kniha Sociálního zabezpečení od Z. Gregorové a M. Galvase striktně řadí dávky v nezaměstnanosti do systému sociálního zabezpečení. ( V evropských systémech sociálního zabezpečení se postupně vyvinulo deset úseků sociálního zabezpečení, z nichţ většina je předmětem úpravy Úmluvy MOP č. 102 z roku Jsou to: lázeňská péče, nemocenské dávky, dávky v nezaměstnanosti, starobní důchod, dávky při pracovním úrazu a nemoci z povolání, rodinné (dětské) přídavky, dávky v mateřství, invalidní důchod, důchody pozůstalých, sociální péče. 41 ) GREGOROVÁ, Zdeňka; GALVAS Milan. Sociální zabezpečení. 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Doplněk, Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Svazek s. ISBN s Text Úmluvy byl publikován v publikaci Píchová, I., Matyášek, P.: Mezinárodní dokumenty pracovního práva a sociálního zabezpečení, MU Brno 31 Na druhou stranu například L. Steinichová, autorka knihy Zákon o zaměstnanosti se přiklání spíše k verzi, ţe jde o pracovní právo. Z hlediska poskytování dávek v nezaměstnanosti se má za to, ţe oblast dávek je určitou kompenzací výdělku v době, kdy uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůţe zaměstnání najít a zároveň splnil určitá kritéria pro poskytování, zejména dobu předchozího zaměstnání. Obecně by pak tento spíše pojistný princip měl být výhodnější neţ dávky sociálního zabezpečení, které nastupují v případech, kdy buď nárok na dávky v nezaměstnanosti nevznikl, nebo pobírání dávek je jiţ ukončeno. 43 Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména a) zabezpečování práva na zaměstnání, b) sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, d) tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, f) tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, h) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských sluţeb na trhu práce, i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, j) opatření na podporu a dosaţení rovného zacházení s muţi a ţenami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postiţením a s dalšími skupinami osob, které mají ztíţené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob, 43 STEINICHOVÁ, Ladislava a kol. Zákon o zaměstnanosti: Komentář. Vyd. 1. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., s. ISBN s. XXI-XXII 31 32 k) opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postiţením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztíţené postavení na trhu práce, l) usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí. 44 Vyplácení dávek v nezaměstnanosti zabezpečují v České republice úřady práce. Nejčastější vyplácenou dávkou je podpora v nezaměstnanosti (viz. Formulář č.1) odst. 1, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 32 33 Žádost o podporu v nezaměstnanosti platný od Formulář č.1 33 34 Zdroj: Ţádost o podporu v nezaměstnanosti: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Dostupné na WWW: <https://formulare.mpsv.cz/okprace/cs/form/print.jsp?cmd=printempty&fn=podnez &ssid=8scv.t4upuxe0_qtf6pxljrcs65scpqz>. 34 35 4. Problematika zneužívání sociálních dávek Zneuţívání sociálních dávek je v poslední době stále aktuálnější téma. Stále častěji se toto téma objevuje na volebních programech politických stran, ale také se stále častěji zvedají počty případů zneuţívání dávek. Slýcháme také názory, aby se tolik dávek nevyplácelo, ale především, aby se některé zcela zrušily. Výdaje ze státního rozpočtu na tyto dávky obsahují totiţ obrovské mnoţství peněz daňových poplatníků. A kaţdý se jiţ setkal s případem, ţe jsou i vypláceny neoprávněně. Na druhou stranu je však Česká republika vyspělým státem, proto by měla pomáhat lidem bez finančních prostředků, ale i lidem, kteří se ocitli v tíţivé ţivotní situaci. Vládní reformy, které mají sniţovat výdaje státního rozpočtu, ale stále nezabránily tomu, aby se případy zneuţívání sociálních dávek sniţovaly. Naopak kaţdá změna legislativy se projevuje ve výdajích státního rozpočtu, tudíţ reálný výsledek těchto reforem by se měl objevit aţ po delších letech praxe. Myslím si, ţe se zatím nikomu nepodařilo, aby se počet případů zneuţitých dávek sníţil. Dle mého názoru jsou nejčastěji zneuţívány dávky státní sociální podpory. Je to tím, ţe systém není dotaţený do konce, především má velké nedostatky v praxi. Domnívám se tedy, ţe se dá spíše slovo zneuţívání nahradit tímto: Zákon umoţňuje obcházet zákony. Nebo také: Občan vyuţívá toho, co mu zákon umoţňuje. Jednou jsem zaslechla větu, kterou si dodnes pamatuji: Pokud nebudou zákony napsány tak, aby nemohl nikdo číst mezi řádky, tak nebudou problémy. A bohuţel, je to pravda! Pokud se snaţí vláda šetřit, měla by nejprve udělat kvalitní a pevné základy, a to v zákonech. Tuzemské úřady práce při loňských kontrolách odhalily, ţe lidé v roce 2010 zneuţili dávky státní sociální podpory v celkové výši téměř 143,8 milionu korun. Oproti předchozímu roku stouplo toto číslo o zhruba 10,5 milionu korun. Vyplývá to z údajů, které online deník Aktuálně.cz získal od ministerstva práce a sociálních věcí na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Objem neoprávněně čerpaných dávek, které musí lidé vrátit státu, v posledních pěti letech stále roste. Ještě v roce 2006 museli příjemci vrátit "jen" 73,4 milionu 35 36 korun. Jde nicméně jen o zlomek z celkové sumy vyplacených dávek státní sociální podpory, která vloni dosáhla přibliţně 40,8 miliardy korun. 45 Proč lidé vlastně zneuţívají sociální dávky? Z jedné strany je to morálkou obyvatelstva, z druhé strany je to systémem, který umoţňuje tyto dávky zneuţívat. Jako úřednice jsem za 9 let načerpala mnoho zkušeností, informací i názorů, abych mohla říci, ţe celkový systém je chybný a nedokonalý. Je sice v legislativní podobě velmi zajímavý, ovšem v praxi má velké mezery a tím pádem tudy utíkají peníze nás všech. 4.1 Chybný systém a kontrola státní sociální podpory V oblasti dávek SSP nelze ani tak hovořit o zneuţívání jako spíš o maximálním vyuţití zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o SSP). Nejčastěji zneuţívanou dávkou do nedávné minulosti byl především sociální příplatek, který zvýhodňoval osamělé rodiče navýšením částky ţivotního minima osoby. Osamělý rodič je dle zákona o SSP definován jako svobodný, rozvedený, ovdovělý rodič, který společně hospodaří pouze se svými dětmi. V případě, ţe se nejedná o osamělého rodiče, zákon o SSP zároveň umoţňuje jednomu z rodičů vyloučit z okruhu společně posuzovaných osob druhého rodiče, pokud společně nehospodaří po dobu alespoň 3 kalendářních měsíců. Zákon o SSP však neumoţňuje pracovníkům orgánů SSP provést účinnou kontrolu tohoto stavu, jelikoţ nemají oprávnění provádět sociální šetření a zkoumat další poměry v rodině, kterými by bylo moţné tvrzení, ţe jde o osamělého rodiče, jakkoli vyvrátit, coţ se ve zvýšené míře projevovalo právě u sociálního příplatku. Nebylo-li moţné zamezit této praxi v rámci zákona o SSP, byla alespoň vyţadována povinnost doloţit potvrzení od zaměstnavatele druhého rodiče, popř. finančního úřadu, o tom, ţe neuplatňuje slevu na dani na dítě. 46 Nad problémovým systémem státní sociální podpory by se měli naši zákonodárci zabývat mnohem podrobněji, jelikoţ ze státního rozpočtu jde na tyto výdaje obrovské mnoţství peněz. Úředníci sami vědí, ţe systém má obrovské mezery, ovšem sami změnit nic nemohou. Myslím si, ţe nedostatky se dají zjistit pouze praxí. Některé systémové či metodické činnosti 45 KUČERA, Petr. [online] Češi vloni zneužili dávky za 144 milionů. Dostupné z WWW: <http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=700876>. 46 Státní sociální podpora. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Zneužívání dávek [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/11677/priloha.pdf>. 36 37 se zdají být aţ absurdní. Proto také občané jisté dávky zneuţívají velmi lehce. Nechápu však, ţe je stále moţné najít v zákonech mezery i přesto, ţe se systémy mění rok co rok. Především zde chybí důkladná kontrola, i přesto, ţe kontrolní odbor je zřízen, ovšem není podloţen dobrým zákonem. Případů, kdy ţadatelé o dávky přijeli na úřad taxíkem, či přijeli z dovolené od moře nebo snad chodili oblečení ve velmi značkovém oblečení bylo opravdu velmi mnoho. Proto by měl být velmi razantní rozdíl mezi těmi, kteří léta pracují, a těmi, kteří jsou léta vedení jako nezaměstnaní. Rozhodně by neměly být zaměstnané a poctivé osoby diskriminovány Potvrzování příjmů Jak jsem jiţ zmiňovala, státní sociální podpora má dávky, u kterých je dle zákona nutno dokládat čtvrtletní či roční rozhodný příjem, ze kterého se později stanovuje výše dávky. Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen rozhodný příjem ). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. 47 Příjmy, které se do formulářů uvádějí, jsou rozepsány v 5 zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Tyto formuláře jsou však velmi sloţité, nepřehledné a často se v nich ţadatelé o dávku vůbec nevyznají (viz. Formulář č. 2). Jiţ toto tvrzení je jedním z důkazů, ţe ţadatel, byť by neměl zájem o to, aby uváděl mylné údaje, není schopen porozumět celému formuláři, a můţe dojít k tomu, ţe příjem, který má, do ţádosti o dávku vůbec neuvede. Osoby, které byly zaměstnané u solidních zaměstnavatelů, nemají problém s potvrzováním příjmů. Bohuţel jsou také osoby, které měly tu smůlu a byly zaměstnány u těch problémovějších zaměstnavatelů. Ti někdy nemají zájem jim příjmy potvrdit a včas je doloţit, i kdyţ ze zákona jsou toto povinni. Jsou také případy, kdy firmy zkrachovaly, a ţadatel není schopen potvrzení ţádným způsobem doloţit. V těchto případech je varianta doloţit tento příjem výplatními páskami, ty však jisté pochybné firmy svým zaměstnancům ani nevystaví. Pak nastává situaci, kdy úřad musí vyzvat zaměstnavatele, aby tyto příjmy ţadatele o dávku 47 4 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 37 38 doloţil. Tyto kroky jsou však velmi zdlouhavé a tím tedy v neprospěch ţadatele. V zákonech jsou dokonce zakotveny sankce za správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob, a to v 65a) a 65b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Jiţ na tomto případu vidíme, ţe pracující osoba je na tom mnohem hůře, neţ-li osoba nepracující (ta shánět příjmy nemusí). "Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných, jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na poţádání ţadatele o dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu. 48 Velkým problémem u potvrzování příjmů, jsou příjmy z přijatého výţivného (zanedbání povinné výţivy je dle trestního zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, trestný čin). Zde uvádí ţadatel o dávku, jakou výši výţivného obdrţel na své dítě za určité kalendářní období. Do kolonky příslušného formuláře tedy uvede částku, kterou však nemusí ţádným způsobem dokládat. Znamená to, ţe soudním rozhodnutím byla stanovena určitá částka výţivného, avšak ţadatel do formuláře uvede částku záměrně niţší, či také nulu. Tím se tedy ţadateli sníţí celkový příjem a dostane se do hranice, kdy mu můţe být výše dávky vyplácena v nejvyšší míře. S takovými případy jsem se setkala velmi často. Ţe se však jedná o chybný údaj se zjistí jen velmi zřídka. A to pouze v případě, ţe rodič, který výţivné platí se přijde informovat na dávky vyplácené druhému rodiči jejich dítěte. Zde také můţe platící rodič doloţit pravdivé údaje o přijatém výţivném druhého rodiče. Jeden z velkých problémů bylo také dokládání výsluhového příjmu (výsluhová renta či výsluhový důchod). V mnoha případech se stávalo, ţe ţadatelé do svých příjmů neuváděli např. měsíční výsluhové příspěvky, které činily nemalé částky. Tímto chybným systémem se zneuţívalo mnoho sociálních dávek. K zabránění přispělo zdokonalení systému, kdy se příjmy od Vojenského úřadu sociálního zabezpečení, Orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, České správy sociálního zabezpečení, Okresní správy sociálního zabezpečení či Finančního úřadu začaly sehrávat přímo do programu daného úřadu. Zpětným sehráním takových příjmů došlo k mnoha přeplatkům odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 38 39 Doklad o výši čtvrtletního příjmu Formulář č. 2 39 42 Zdroj: Doklad o výši čtvrtletního příjmu. Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Dostupné na WWW: <https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/form/edit.jsp?cmd=editform&fn=xprijc c&ssid=f4gn6hyjisa9c76dg.tziajukjmowdya>. 42 43 4.1.2 Okruh společně posuzovaných osob Tento pojem se pouţívá v systému státní sociální podpory velmi často. Za okruh společně posuzovaných osob se dá říci, ţe je rodina. Společně posuzovanými osobami jsou a) nezaopatřené děti b) nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí; za rodiče se povaţují i osoby, jimţ byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manţel, partner 49, rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (druţka) rodiče nebo uvedené osoby, c) manţelé, partneři 50 nebo druh a druţka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b), d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče /písmeno b)/ těchto rodičů 51, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale ţijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. 52 Jestliţe matka porodí dítě, matrika vystaví rodný list. Je-li znám otec dítěte, je v tomto dokumentu uveden také. Při ţádosti o dávky, jako je například porodné, je matka povinna tento dokument doloţit. Pokud je tedy v rodném listě uveden otec dítěte, pro státní sociální podporu je toto doklad, ţe otec ţije s matkou i dítětem ve společné domácnosti. Pokud však otec v rodném listě uveden není, avšak s matkou i dítětem ve společné domácnosti neţije, musí si matka na odboru státní sociální podpory zaţádat o tzv. vyřazení z okruhu společně posuzovaných osob. Úřad práce můţe při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) aţ c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně neţijí, rozhodnou, ţe se neposuzují jako osoby společně posuzované Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů. 50 Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů odst. 6 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 43 44 Tímto rozhodnutím odboru státní sociální podpory je tedy otec vyřazen z okruhu společně posuzovaných osob, a tedy není povinen dokládat jeho příjmy. V dávce je tedy uvedena pouze matka s dítětem, tudíţ se započítávají pouze příjmy její a dítěte. V těchto případech dochází velmi často ke zneuţívání. A to tím způsobem, ţe matka do rodného listu otce uvede, otec ve společné domácnosti s matkou i dítětem ţije, avšak matka na odboru státní sociální podpory prohlásí, ţe s otcem ve společné domácnosti neţije. Jako důkaz odbor státní sociální podpory vyţaduje od matky prohlášení, kde matka napíše, ţe s otcem dítěte ve společné domácnosti neţije. Ale také doloţí dohodu, notářsky ověřenou, ţe otec bude matce měsíčně platit výţivné na společné dítě v jisté výši. To znamená, ţe prohlášení i notářsky ověřenou dohodu, není problém k těmto dávkám doloţit. Matka je tedy v ţádostech vedena jako samoţivitelka, a opět se započítává pouze příjem její a dítěte, tudíţ můţe být dávka opět vyplácena i v nejvyšší míře. Problém tedy nastává v tom, ţe odbor státní sociální podpory není schopen toto tvrzení ověřit. I přesto, ţe se opakovaně matka dostaví na úřad i s otcem, či snad v telefonickém spojení sám otec uvede, ţe je přítel ţadatelky. Tyto důkazy, které úředníci vyplácející dávky zjistí, nestačí v ţádném případě k tomu, aby byla výplata dávek okamţitě zastavena a bylo zahájeno správní řízení za nepravdivé údaje v ţádosti. A to proto, ţe taková skutečnost musí být ţadateli prokázána, a v rozhodnutí o odejmutí dávky také řádně odůvodněna. Co se týká okruhu společně posuzovaných lidí, zde dochází k problémům u příspěvku na bydlení. Podmínkou tohoto příspěvku je být vlastníkem či nájemcem bytu. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu. 54 Za nájemce bytu se povaţuje téţ nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení. 55 Ke zneuţívání dochází tak, ţe student, který ţije s rodiči v jejich domě, kde je hlášen k trvalému pobytu, účelně sepíše se svými rodiči nájemní smlouvu. Ta má ze zákona všechny náleţitosti, tudíţ je stejně platná, jako vztah mezi pronajímatelem a nájemcem. Ţadatel o dávku příspěvek na bydlení tedy splňuje všechny podmínky: je v domě hlášen k trvalému pobytu, vlastní nájemní smlouvu a platí řádně nájemné. A zde se dostáváme do stejné situaci, kdy si ţadatel opět zaţádá na odboru státní sociální podpory, o vyřazení svých rodičů z okruhu společně posuzovaných osob odst. 1 a 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 44 45 Tímto rozhodnutím je tedy oprávněn zaţádat si o tuto dávku, a za okruh společně posuzovaných osob se posuzuje pouze on sám. V případě nároku je mu tato dávka vyplácena. U příspěvku na bydlení ještě zůstaneme. Jako dalším případem účelně uzavřených smluv je dohodnuté vysoké nájemné. To znamená, ţe je nájemní smlouva mezi rodiči a studentem uzavřena s nereálně vysokým nájemným (ve skutečnosti nemusí platit vůbec nic). Z čehoţ vyplývají jako vysoké náklady, a tím pádem bude vyšší příspěvek na bydlení. Od 1. ledna 2012 stačí k této ţádosti prohlášení, které vypíše ţadatel o dávku. Doklad o tom, ţe byt je uţíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného, nákladů za plnění poskytovaná s uţíváním bytu a nákladů uvedených v 25 odst. 1 písm. c), jde-li o ţádost o příspěvek na bydlení; ţádost o příspěvek na bydlení musí obsahovat také doklady o skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení podle 27a odst. 2 a prohlášení oprávněné osoby, ţe jeho celkové sociální a majetkové poměry mu neumoţňují řešit problém bydlení jinak, neţ podáním ţádosti o příspěvek na bydlení. 56 (Bliţší problematika takového prohlášení je v následující kapitole Prohlášení). Velmi časté případy jsou také u dětí ţádající si o dávku přídavek na dítě. Student se osamostatní, pronajme si bydlení, avšak vše za něj platí rodiče. A jelikoţ je systém stejný, opět si student zaţádá o vyřazení z okruhu společně posuzovaných osob, kde vyřadí své rodiče. A znovu je u dávky přídavek na dítě posuzován pouze sám. Pochopitelně pokud se jedná o studenta, ten má nulový příjem, proto mu můţe být dávka přídavek na dítě vyplácena v nejvyšší míře. Pokud úřednici nestačí doloţené důkazy, vyzve studenta, aby ještě dodatečně vypsal opět prohlášení, kam dopíše vše co je ještě potřebné k přiznání dávky. Opět zde není moţná ţádná kontrola. Jak vidíme v několika případech, jde o stále stejnou chybu v systému, kterou ovšem nikdo neřeší. Myslím si, ţe těchto případů je velmi mnoho a také tímto způsobem dochází k obrovskému úniku financí ze státního rozpočtu odst. 1 písm. e) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 45 46 4.1.3 Prohlášení Jak jsem jiţ zmiňovala, k ţádostem o dávky je v případech nějakých pochybností, nesrovnalostí či nedostatečných důkazů dokládáno prohlášení. To vyplní ţadatel, úřednice ověří totoţnost dle občanského průkazu a doklad je doloţen k ţádosti o dávku. Toto prohlášení obsahuje jméno, rodné číslo, trvalý pobyt, podpis ţadatele a také poučení. Toto poučení zní: Úmyslné uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení u správního orgánu lze, dle 21 odst. 1 písm. g) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kvalifikovat jako přestupek proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy. Občanovi lze za uvedený přestupek uloţit pokutu aţ do výše Kč. Vzhledem k okolnostem případu lze také jednání hodnotit jako trestný čin podvodu dle 250 trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pachatele lze potrestat uloţením peněţitého trestu ve výši od Kč do Kč, nebo odnětím svobody na šest měsíců aţ dvanáct let. Výše peněţitého trestu či délka výkonu trestu odnětím svobody závisí na výši způsobené škody. 57 (Od 1. ledna 2010 je nový trestní zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jak je vidět, toto prohlášení cituje zákony, avšak v praxi je tento postih absolutně nereálný. Tato situace je absurdní, protoţe Odbor státní sociální podpory nemá svůj vlastní kontrolní orgán, a můţe vést správní řízení jen podle zákona o státní sociální podpoře. To znamená, ţe trestní řízení, v takových případech nespadá do působnosti orgánu státní sociální podpory. Trestné činy projednávají orgány činné v trestním řízení. Orgán státní sociální podpory můţe vést pouze přestupkové řízení v případě, kdy osoba společně posuzovaná, příjemce dávky nesplní osvědčovací či ohlašovací povinnost. Domnívám se, ţe naši zákonodárci sice legislativu tvoří, avšak nevidí do praxe. Navíc se v mnoha případech stává, ţe si kaţdý zákon můţe kaţdý úřad, odbor či kraj vykládat jinak. Potřebuje být však také chráněn, proto tvoří prohlášení tohoto typu. Tento podpůrný doklad je pouze formalita, aby byl úřad nějakým způsobem krytý. Takovým prohlášením se právě kryjí mezery v zákonech. Dle mého názoru se jedná zcela o nedůvěryhodný doklad. Uvedla bych zde zcela absurdní případ, kdy mi jistý ţadatel o dávku, podotýkám, ţe se jednalo o starostu jedné menší obce, uvedl nepravdivé údaje. Vzhledem 57 Formulář, který se běţně pouţívá na odborech státní sociální podpory jako podpůrný doklad pro zjištění nároku na dávky státní sociální podpory. 46 47 k tomu, ţe do potvrzení o příjmu neuvedl ţádný příjem, byl nucen tedy doplnit ještě prohlášení. Do tohoto prohlášení uvedl, ţe nemá ţádný příjem, nepracuje, nevlastní ţádnou nemovitost ani automobil, nepodniká, tudíţ nevlastní ţádný ţivnostenský list. Vzhledem k tomu, ţe jsem dotyčnou osobu znala, jednalo se o tak závaţná tvrzení, ţe jsem byla nucena podniknout další kroky. Tento případ jsem tedy předala na kontrolní odbor. Po zjištěních mi bylo předáno vyjádření, kdy kontrolní odbor zjistil, ţe ţadatel o dávku vlastní tři ţivnostenské listy, má velký dům a dva automobily a jak jsem uvedla, pracuje jako starosta jedné obce. Kontrolní odbor mi však sdělil, ţe to je vše, co v tomto případu můţe udělat. Po tomto případu jsem dospěla k názoru, ţe podpůrný doklad, jako je toto prohlášení je naprosto neprůkazný doklad, který nemůţe za ţádných okolností být důkazem, dle kterého můţeme vyplácet ţadatelům dávky Možnost volby u rodičovského příspěvku U dávky státní sociální podpory, rodičovský příspěvek, má matka moţnost volby (viz. Formulář č. 3), jak dlouho chce tuto dávku pobírat. V případě, ţe matka nemá nárok na půlroční peněţitou pomoc v mateřství, nemá moţnost si tuto volbu zvolit a automaticky je jí systémem přidělena lhůta čtyř let pobírání této dávky, která je ve výši Kč měsíčně. Nárok na peněţitou pomoc v mateřství má: a) pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněţitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka, b) pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu ( 38), c) pojištěnec, který pečuje o dítě, jehoţ matka zemřela, d) pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manţelem ţeny, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůţe nebo nesmí o dítě pečovat pro závaţné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou [ 57 odst. 1 písm. e)], a nemá nárok na výplatu peněţité pomoci v mateřství [ 36 odst. 1 písm. c)], e) pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manţelem ţeny, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu podle odstavce 7, ţe bude 47 48 pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte. 58 Podmínkou nároku na peněţitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněţitou pomoc v mateřství ( 34 odst. 1). Je-li uplatňován nárok na peněţitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v kaţdém z těchto pojištění. 59 V takových případech se stává, ţe si poţádá o peněţitou pomoc v mateřství otec, kterému nárok vznikne. Vznikne mu tedy i nárok na volbu u rodičovského příspěvku, kde se měsíční částka pohybuje aţ na Kč na dobu dvou let. Nevím, zda-li se tomuto případu dá říkat zneuţívání sociálních dávek, či pouze a jednoduše obcházení zákonů. (Od 1. ledna 2012 jiţ zákon umoţňuje provedení volby v případě, ţe vyměřovací základ lze stanovit u obou rodičů. Vychází se z toho, který je vyšší, nebo pouze jednomu z rodičů lze stanovit vyměřovací základ. Volbu mohou měnit rodiče, kaţdé tři kalendářní měsíce) odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 48 49 Formulář č. 3 Ţádost o rodičovský příspěvek 49 51 Zdroj: Ţádost o rodičovský příspěvek. Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Dostupné na WWW: <https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/form/edit.jsp?cmd=editform&fn=rodp &ssid=ksyipo5ttmri_dlu~ryb.aejs~pmkav2>. 51 52 4.1.5 Práce na černo Tento pojem se v dnešní době stal naprosto slovem běţným. Bohuţel díky němu však ročně přijde stát o obrovské finance. Případů je tisíce, avšak dokázat je, jde velmi těţce. Myslím si, ţe více úspěšné jsou úřady při osobních kontrolách přímo ve firmách na území České republiky. Avšak neúspěšní jsou v příhraničních městech, kdy ţadatel o dávku pracuje na černo za hranicemi našeho státu. Bohuţel v takových případech dokázat jakoukoliv činnost v zahraničí je velmi sloţité, spíše aţ nemoţné. Domnívám se, ţe ve městech, které hraničí například s Rakouskem, je toto nezákonné jednání aţ velmi běţné. Jaké jsou nevýhody práce na černo? Člověk, který pracuje na černo, neplatí daně ani sociální pojištění, coţ je velmi rizikové: v případě nemoci nebo úrazu nedostane nemocenské, po dobu trvání své pracovní neschopnosti proto zůstává bez jakéhokoliv příjmu, nezíská nebo ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě ztráty výdělečné činnosti, doba výkonu nelegální práce pak člověku chybí při přiznání starobního i invalidního důchodu. 60 Výkon nelegálního zaměstnání můţe ovlivnit jak dávky státní sociální podpory tak i dávky v nezaměstnanosti. Znamená to, ţe osoba můţe být vedena na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, ale také můţe pobírat dávky státní sociální podpory. Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně poţádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jeho správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. 61 Při podání ţádosti o dávku státní sociální podpory však není podmínkou být v evidenci úřadu práce. Ţadatel je ale povinen vyplnit formuláře o svých příjmech. Do nich uvede, ţe příjmy nemá, protoţe nikde nepracuje. 60 Změny 2012: Nezaměstnanost. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální reforma. [online].[cit ]. Dostupné z WWW: <http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/5> zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 52 53 Ovšem příjmy má, z nelegálního zaměstnání, které pochopitelně neuvede. Můţe tedy pobírat jak dávky v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory, ale i jiné. Co se týká práce na černo, velmi často se s ní setkáváme i ve firmách na území České republiky. Časté kontroly těchto firem však velmi vysoké procento dokáţí včas odhalit. Bohuţel se však stále s tímto problémem musíme potýkat. Setkáváme se také s tím, ţe české firmy na černo zaměstnávají osoby ze zahraničí, nejčastěji ze zemí z východu, jako je Ukrajina či Rumunsko. 4.2 Řešení proti zneužívání sociálních dávek díky zdokonalování systému Myslím si, ţe celkový systém sociálního zabezpečení má v mnoha případech velké trhliny. Údajně se u nás nejvíce zneuţívají dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, ale také vykonávání práce na černo. Kaţdoročně stát vydá na celkový systém sociálního zabezpečení přibliţně kolem 420 miliard korun. Proto je nutné, aby se systém stále zdokonaloval, aby ke zneuţívání dávek docházelo pouze v minimálních a výjimečných případech. Od 1. ledna 2012 došlo v celém systému k radikálním změnám a novinkám, které by měly pochopitelně celý systém zmodernizovat, zrychlit a zdokonalit, ale nejdůleţitější stránkou je díky tomuto novému systému zamezit zneuţívání všech dávek Kontrolní činnost Jak jsem jiţ zmiňovala, tak v celém systému chybí řádná kontrola. Ta v mnoha případech není v systému vůbec dořešena jako například jiţ ve zmiňované státní sociální podpoře či u nelegálního zaměstnávání. Toto si Ministerstvo práce s sociálních věcí uvědomuje a snaţí se tyto trhliny v zákonech řešit stále intenzivněji. Ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna 2012 výrazně posiluje boj s nelegálním zaměstnáváním. Ekonomické ztráty státu způsobené nelegálním zaměstnáváním odhaduje resort na desítky miliard korun ročně. Spolu s reorganizací struktury úřadů práce a jejich 53 54 agendy proto posiluje aparát Státního úřadu inspekce práce, kde bude kontrolní činnost sjednocena. V současnosti zabezpečuje kontroly nelegálního zaměstnávání a další kontroly v oblasti zaměstnanosti 275 kontrolorů. Nově by tuto činnost mělo vykonávat 400 inspektorů Státního úřadu inspekce práce. Spolu s navýšením počtu pracovníků zajistí MPSV také provoz 180 tzv. mobilních kanceláří. Počet kontrol tak v příštím roce vzroste oproti letošnímu roku téměř čtyřnásobně, a to na Změna v systému kontrol bude pohodlnější i pro kontrolované subjekty tedy zaměstnavatele. Výkon kontroly v oblasti pracovněprávních vztahů a v oblasti zaměstnanosti bude prováděn pouze jedním kontrolním orgánem, a to Státní inspekcí úřadu práce. Projekt si klade mimo jiné za cíl: zefektivnit kontrolní činnost, provádět ročně minimálně kontrol, sjednotit přístupy a postupy při provádění kontrol, sníţit administrativní zátěţ podnikatelů, eliminace nerovného postavení zaměstnavatelů a zaměstnanců na trhu práce ve vazbě na nelegální zaměstnávání, aktivně do projektu zapojit sociální partnery, sníţit ekonomické ztráty státu způsobené nelegální prací a tím i zvýšit příjmy státního rozpočtu DONEZ Docházka nezaměstnaných Ke zdokonalování systému přispěl také nový projekt DONEZ, nebo-li docházka nezaměstnaných. Tento systém slouţí jako kontrolní mechanismus úřadů práce. Uchazeči o zaměstnání jsou povinni docházet na určené kontaktní místo tzv. Czech POINT na České poště, a to cca 2 x týdně v náhodném čase v rámci standardní pracovní doby. Projekt je zaveden od října 2011 na dva roky a je financován z Evropského sociálního fondu. Za 62 MPSV posiluje v boji s prací na černo - i tzv. mobilními kancelářemi. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodová reforma [online] [cit ]. Dostupné z WWW:<http://www.mpsv.cz/cs/11634>. 63 MPSV posiluje v boji s prací na černo - i tzv. mobilními kancelářemi. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodová reforma [online] [cit ]. Dostupné z WWW:<http://www.mpsv.cz/cs/11634>. 54 55 zajištění platí ministerstvo České poště zhruba 234 milionů korun. Cílem je zabránit nelegálnímu zaměstnání. Tento systém se nedotkne všech uchazečů. Systém vybírá uchazeče dle pokynů ministerstva a jedná se především o osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby s často se opakující evidencí, či osoby, které měly v posledním půl roce zaměstnání trvající méně jak deset dnů. Celkové výnosy by měly být několikanásobně vyšší neţ náklady na tento systém. MPSV tak posiluje kontrolní mechanismus, jenţ znesnadňuje uchazečům o zaměstnání výkon nelegálního zaměstnání, resp. činností, které nejsou oprávněni vykonávat a které se zpravidla realizují v rámci tzv. šedé ekonomiky. Jestliţe se nezaměstnaný v určený čas nedostaví na Czech POINT, zjišťuje se důvod nedodrţení této zákonné povinnosti vůči Úřadu práce ČR. Např. z důvodu pohovoru na novou pozici či nemoci je uchazeč omluven pouze řádnou omluvenkou. V případě bezdůvodné absence uchazeče, zahajuje Úřad práce ČR správní řízení, které můţe vést aţ k vyřazení uchazeče z evidence Úřadu práce ČR a odebrání dávek Jednotné výplatní místo Ke zlepšení systému přispělo také tzv. jednotné výplatní místo. To znamená, ţe se sjednotily výplaty dávek do jedné agendy. Od 1. ledna 2012 se sjednocuje proces výplaty nepojistných dávek sociální ochrany. Rozhodování a administrace těchto dávek je k tomuto datu prováděno jediným orgánem, kterým je Úřad práce ČR. Sjednocením dávkových agend v rámci Sociální reformy I. dochází ke zvýšení komfortu klientů z hlediska územní dostupnosti. Tento krok přináší moţnost efektivnějšího řízení a administrace dávek i lepší kontrolovatelnost vyuţití prostředků státu. Analytický materiál Agendy a územní působnost. Úřad práce ČR mj. konstatoval, ţe sjednocení výplaty dávek přináší pozitivní změny jak pro klienty tak i správce systému. Dostupnost sluţeb státu administrovaných MPSV se sjednocením výplaty dávek zvyšuje. Na kterémkoli ze 423 kontaktních pracovišť úřadů práce a 26 detašovaných, resp. výjezdních 64 MPSV: Vyhodnocení projektu DONEZ za první dva měsíce provozu: Tisková zpráva. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/11843/tz_mpsv_-_vyhodnoceni_projektu_donez-2.pdf>. 55 56 pracovišť ÚP lze po vyřídit veškeré sluţby jak v oblasti nezaměstnanosti, státní sociální podpory, hmotné nouze i dávky pro osoby se zdravotním postiţením. Úřady práce ČR do působí ve 423 pracovištích, ale 94 z nich zajišťuje pouze agendu zaměstnanosti, 147 pouze agendu státní sociální podpory a 148 obě agendy. Nepojistné sociální dávky (dávky hmotné nouze) jsou nyní vypláceny ve 415 sídlech obecních úřadů Karta sociálních systémů Jako novinku připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí tzv. Kartu sociálních systémů nebo-li skarta. Kartu sociálních systémů je třeba chápat jako nástroj, kterým dochází k rozšíření nabídky dosud poskytovaných sluţeb a zvýšení uţivatelského komfortu. Podobný systém zavedla a vyuţívá jiţ řada evropských zemí, například Itálie, Velká Británie, Finsko a další, mimo EU třeba také USA. Platební funkce Karty bude povinná pouze pro ty, u nichţ je riziko zneuţívání dávek hmotné nouze. Pro ostatní příjemce podpory od státu bude Karta plnit funkce identifikační a autorizační, funkce platební pro tyto příjemce dobrovolná. Hlavním cílem zavedení Karty sociálních systémů je větší účelovost a adresnost sociálních dávek a také modernizace celého systému. V současnosti jsou dávky vypláceny prostřednictvím třech různých úřadů a třemi různými platebními způsoby - hotovostně, poštovní poukázkou a bezhotovostně. To významně prodraţuje správu systému. Systém je proto nezbytné optimalizovat a jednotlivé výplaty sociálních dávek sjednotit do tzv. Jednotného výplatního místa, tak aby všechny sociální dávky byly vypláceny pouze jednou organizací, tedy Úřadem práce ČR. Kartu sociálních systémů tedy bude vydávat Úřad práce ČR. Karta bude vyráběna v souladu s mezinárodně uznávanými předpisy, které se vztahují na bankovní karty. Bude tedy obsahovat běţné ochranné prvky Změny 2012: Jednotné výplatní místo. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální reforma,. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/2>. 66 Změny 2012: Karta sociálních systémů. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální reforma. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:<http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/3>. 56 57 4.2.5 Změna vyplácení pomocí kuponového systému K zabránění zneuţívání sociálních dávek přispěl také nový systém tzv. kuponový systém, který má slouţit účelně pro potřeby lidí. Znamená to, ţe příjemci dávek obdrţí kupony, za které je moţno nakoupit potraviny, nikoliv však alkohol, cigarety, či snad utratit peníze ve výherních automatech. Peníze, které mají slouţit na podporu rodin k překlenutí nepříznivých ţivotních situací, část lidí vyuţívá neoprávněným způsobem. Pobírá sociální dávky a v řadě případů získává nelegální vedlejší příjem prací načerno. Dále část lidí nevyuţívá tyto prostředky pro zajištění těch potravin a dalšího zboţí, které jsou nezbytné pro zabezpečení základních ţivotních potřeb osob v hmotné nouzi. Tím poškozují nejen stát, ale na nezodpovědné chování některých rodičů doplácejí jejich nejbliţší, hlavně děti. Zároveň nejsou dostatečně motivováni, aby více sami usilovali o změnu své ţivotní situace a snaţili se uplatnit na trhu práce. Jedním ze způsobů, jak tento stav napravit, je zavedení věcného plnění sociálních dávek. 67 Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas 68 proto chce změnit motivaci lidí čerpajících sociální dávky. Sociální systém musí být podle něj nastaven tak, aby se vyplácel aktivní přístup. Výplata sociálních dávek bude vázána na aktivní chování, tedy na hledání zaměstnání, rekvalifikace, na účast v programech dalšího vzdělávání nebo veřejně prospěšných prací. Ministr Nečas říká: Jestliže se někdo bude soustavně a opakovaně těmto aktivitám vyhýbat, přijde o finanční výplatu sociálních dávek, včetně dávek státní sociální podpory. Místo toho obdrží kupony na konkrétní zboží a věcným plněním mu bude zajišťováno existenční minimum Kupony mají zamezit zneuţívání sociálních dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodová reforma. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/4016>. 68 Bývalý Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, od 4. září 2006 do 8. května Kupony mají zamezit zneuţívání sociálních dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodová reforma. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/4016>. 57 58 4.2.6 Agentury práce Od 1. ledna 2012 začaly úřady práce spolupracovat s agenturami práce. Jedná se o tzv. sdílené zprostředkování zaměstnání. Uchazeče o zaměstnání můţe krajská pobočka Úřadu práce zařadit, na základě individuálního akčního plánu a s jeho předchozím písemným souhlasem, do programu tzv. sdíleného zprostředkování zaměstnání, v němţ Úřad práce spolupracuje se soukromými agenturami práce. Cílem je zvýšit efektivitu zprostředkování zaměstnání a umoţnit efektivní vyuţití různých forem zprostředkování uchazečům o zaměstnání, kteří sami aktivně práci hledají. agentury práce mohou získat příspěvek na kaţdého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání k tomuto mohou získat další příspěvek, kdyţ umístí uchazeče do pracovního poměru na dobu neurčitou a také, kdyţ si tento člověk udrţí zaměstnání minimálně 6 měsíců za umístění uchazeče o zaměstnání však nebude povaţováno, kdyţ ho přijme do pracovního poměru agentura práce pověřená zprostředkováním zaměstnání dohoda mezi Úřadem práce ČR a agenturou práce bude obsahovat i účinné nástroje pro kontrolu prováděného zprostředkování zaměstnání Změny 2012: Nezaměstnanost. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální reforma. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/5 > 58 59 4.2.7 Novely právních předpisů v sociální oblasti od 1. ledna 2012 Od 1. ledna 2012 se v sociální oblasti dotkly změny velkého počtu právních předpisů - zákonů i vyhlášek. Zákony: Zákon č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí Zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postiţením a o změně souvisejících zákonů Zákon č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Zákon č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášky: Vyhláška č. 388, o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postiţením Vyhláška č. 389, o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi Vyhláška č. 390, kterou se mění vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 391, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 392, kterou se mění vyhláška č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů 59 60 Vyhláška č. 424, o vzoru, náleţitostech a provedení karty sociálních systémů, vzoru, náleţitostech a provedení potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů a vzoru Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka Neefektivní systémy Cílem všech sociálních reforem je pochopitelně ušetřit jiţ tak zadluţenou státní pokladnu. Avšak systémy, které jsou nastaveny, jsou zcela neefektivní. Na tyto systémy, při kterých je moţné dávky zneuţívat, jsem se doposud dívala pouze z jedné strany. Chci však ukázat i tu druhou stanu, při které se dá také říci, ţe se zneuţívají peníze daňových poplatníků. Jedná se o to, ţe chybami v systému jsou vynakládány nemalé obnosy, které platí pochopitelně daňoví poplatníci. S takovou absurdností jsem se setkala opět v praxi ve státní sociální podpoře. Jako banalitou, která má ovšem rozměry velkého charakteru, je zasílání dokumentů - výzev, oznámení či rozhodnutí ţadatelům o dávky. Pomocí České pošty, a.s. se zasílají dokumenty, tzv. obyčejné psaní, jako např. výzva u dávky přídavek na dítě. Zde je ţadatel povinen ode dne 1. září doloţit potvrzení o studiu. Úřad tedy vytiskne výzvu, do obálky s ní přidá formulář potvrzení o studiu a zašle ţadateli. Jeden kus zaslání obyčejného psaní tedy stojí dle ceníku České pošty cca 10,- Kč (viz. Tabulka č. 1). Dávka přídavek na dítě se totiţ podává za období od 1. října do 30. září, a školní rok začíná od 1. září. Proto je třeba doloţit, zda-li od 1. září má ještě ţadatel nárok. Musí tedy doloţit jiţ zmiňované potvrzení o studiu. A pak si opět znovu poţádat a doloţit zbývající potřebné doklady, jako je potvrzení o příjmech za předcházející rok od 1. října. Kdyţ si ovšem tuto výzvu ţadatel nepřevezme a do 31. října si tedy zapomene opětovně poţádat, zasílá úřad tuto stejnou výzvu znovu. Jiţ však jako doporučenou zásilku, také pomocí České pošty, a.s. Jeden kus doporučené zásilky stojí dle platného ceníku České pošty cca 42,- Kč (viz. Tabulka č. 2). Ceny jsou pochopitelně orientační, záleţí na hmotnosti zásilky a také na doplňkových sluţbách, jako je např. dodání do vlastních rukou. Avšak v převáţné většině jsou tyto ceny reálné. 71 Novely právních předpisů v sociální oblasti od 1. ledna Ministerstvo práce a sociální věcí: Důchodová reforma. [online] [cit ]. Dostupné z WWW:< 60 61 Pokud jsou v rodině například 3 studující zletilé osoby, zasílají se výzvy kaţdému ţadateli zvlášť. Opět se do obálek přikládají formuláře potvrzení o studiu či formuláře potvrzení o příjmu. Pokud ţadatel ani na tuto výzvu nezareaguje, zasílá se rozhodnutí o ukončení dávky, opět doporučeně. Tedy za jeden kus opět cca 42,- Kč. Pokud však ţadatel potřebné doklady k přiznání dávky doloţí, zasílá se opět obyčejnou obálkou oznámení o přiznání dávky. Toto oznámení se však ale zasílá při jakékoliv změně. To znamená, klesla-li či stoupla výše dávky i o pouhou 1 Kč. Oznámení, výzvy či rozhodnutí se tisknou z programu obvykle ve velikosti dvou listů. Kdyţ se tedy nad celou věcí zamyslím a spočítám, kolik stojí jeden list papíru nebo formuláře, kolik stojí toner do tiskárny či kolik stojí poštovné, a vynásobím to počtem ţadatelů či počtem poboček v celé republice, tak je tohle vůbec nutné? Nevyhazují se zde zbytečně peníze daňových poplatníků? Přes všechny změny v zákonech budou stále v systému sociálního zabezpečení velké nedostatky. Ţadatelé, kteří obdrţeli oznámení o zvýšení dávky o 1,- Kč, byli ve většině případů pohoršeni, a telefonovali k nám na úřad, aby se nad touto absurditou pozastavili. Ceník České pošty obyčejná zásilka Tabulka č. 1 Druh zásilky Do hmotnosti / cena v Kč 50 g - standard g g 2 1 kg 2 Obyčejné psaní Tato základní poštovní sluţba je osvobozena od DPH. 1) Obálka nebo nesloţený kartónový lístek, pravoúhlého tvaru, s rozměry maximálně 23,1 x 16,4 x 0,5 cm, minimálně 14 x 9 cm. 2) Délka nesmí přesahovat 35,3 cm a šířka 25 cm, přičemţ tloušťka nesmí být větší neţ 2 cm. Minimální rozměry zásilky jsou14 x 9 cm. 61 62 Obálky, které můžete koupit na poště Cena (s DPH) formát C6 formát C5 formát B4 formát DL - bez okénka formát DL - s okénkem foliová DL 218 x 110 mm letecká 1 Kč/ks 1 Kč/ks 2 Kč/ks 1 Kč/ks 1 Kč/ks 2 Kč/ks 1 Kč/ks Zdroj: Obyčejné psaní: Česká pošta Dostupné na WWW: <http://www.ceskaposta.cz/cz/sluzby/psani/cr/obycejne-psani-id221/#cenik>. Ceník České pošty doporučená zásilka Tabulka č.2 Druh zásilky Do hmotnosti / cena v Kč 50 g - standard g g 2 1 kg 2 2 kg 2 Doporučená zásilka Tato základní poštovní sluţba a s ní související doplňkové sluţby a příplatky jsou osvobozeny od DPH. 1) Obálka nebo nesloţený kartónový lístek, pravoúhlého tvaru, s rozměry maximálně 23,1 x 16,4 x 0,5 cm, minimálně 14 x 9 cm. 2) Délka nesmí přesahovat 50 cm a šířka 35 cm, přičemţ tloušťka nesmí být větší neţ 5 cm. Minimální rozměry zásilky jsou14 x 9 cm. 62 63 Doplňkové služby (kromě ostatních cen za podávanou zásilku) Dodejka Odesílateli bude předáno písemné potvrzení prokazující dodání zásilky příjemci. Cena 10 Kč Dobírka Při dodání pošta od příjemce vybere odesílatelem stanovenou peněţní částku (dobírková částka). Následně ji vyplatí odesílateli nebo odesílatelem určené osobě, v hotovosti nebo převodem na určený účet. Dále se připočítává: 12 Kč při pouţití Poštovní dobírkové poukázky A nebo C - cena podle ceny Pk A a Pk C, při pouţití dobírkové sloţenky Poštovní spořitelny bez ohledu na výši dobírkové částky - cena dle platného Sazebníku poplatků Poštovní spořitelny. Dodání do vlastních rukou Pošta dodá zásilku: je-li adresátem fyzická osoba, jen adresátovi, zmocněnci adresáta, zákonnému zástupci adresáta nebo zmocněnci zákonného zástupce adresáta; je-li adresátem právnická osoba, jen oprávněné osobě. 8 Kč Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta Je-li adresátem fyzická osoba, odesílatel můţe poţadovat, aby poštovní zásilka byla dodána výhradně jen adresátovi. 8 Kč Zkrácení úložní doby pro vyzvednutí poštovní zásilky Na poště je zásilka standardně uloţena 15 dní. Odesílatel však můţe poţádat o zkrácení na 3 dny nebo na 10 dní. v ceně sluţby Prodloužení úložní doby pro vyzvednutí poštovní zásilky Na poště je zásilka standardně uloţena 15 dní. Tato doplňková sluţba umoţňuje, aby si odesílatel lhůtu pro vyzvednutí zásilky prodlouţil na jeden měsíc. Prodlouţit si lhůtu pro vyzvednutí zásilky můţe také adresát, ale jen v případě, ţe toto odesílatel předem nevyloučil. 15 Kč Zdroj: Doporučená zásilka: Česká pošta. Dostupné na WWW:<http://www.ceskaposta.cz/cz/sluzby/psani/cr/doporucena-zasilka-id222/>. 63 64 Některé úřady práce pouţívají tzv. výplatní stroje, proto se ceny mohou ještě lišit. 4.4 Politika a zneužívání sociálních dávek Kaţdá politická strana má jiné představy o jakémkoliv systému. Co se týká sociálního systému, tak se zde změny objevují vlastně kaţdoročně. Je k zamyšlení, zda-li politické strany myslí opravdu na dobro občanů, či se jedná pouze o sliby, díky kterým lze získat volební hlasy. Některé politické strany se zabývají především tím, jak své hlasy získat, proto své volební programy vytvářejí takové, na které slyší převáţná většina rodin. Například volební program ODS na rok 2010: Co jsme prosadili do vládního programu? Výplatu dávek chceme striktně vázat na zajištění řádné školní docházky dětí. Kaţdý, kdo chce ţádat o sociální dávky, musí vědět, ţe vedle práv má také povinnosti. Výše dávek hmotné nouze bude více odstupňována podle aktivity ţadatele. Čím bude příjemce dávek aktivnější, tím vyšší dávky dostane. Rozšíříme nehotovostní výplatu (poukázky, karty) sociálních dávek z dávek hmotné nouze na další sociální dávky, pokud bude nutné chránit zájmy dětí. Budeme bránit zneuţívání dávek, například na gamblerství nebo alkohol. Pokud neplatiči nájemného a pořádkových pokut za narušování souţití mezi občany dostávají sociální dávky, bude jim z nich přímo strháván dluh. Zpřísníme podmínky v oblasti podpory v nezaměstnanosti, která bude vázána na aktivitu nezaměstnaného. Sníţíme podporu pro nezaměstnané, kteří ukončí pracovní poměr z vlastní vůle. 72 Či jeden z bodů volebního program ČSSD: Podpora rodin s dětmi místo škrtů V sociální politice zlepšíme situaci dětí a rodičů, kteří se o ně starají. Reforma, která proběhla za vlády ODS, zvýhodnila pouze nejbohatší vůči všem ostatním. Tedy vůči těm, kdo zabezpečují dlouhodobou stabilitu sociálního systému. 72 Vezmeme dávky těm, kteří odmítají pracovat. Občanská demokratická strana: Volební program [online].[cit ]. Dostupné z WWW:< 64 65 Právě rodiny s dětmi byly nejvíce postiţeny dodatečným zdaněním ve formě zdravotnických poplatků, DPH, inflace, skokové liberalizace nájemného atd. To je nutno rodinám vrátit. Ať uţ dětskými přídavky, vyššími daňovými odpočty (bonusem), společným zdaněním manţelů, zvýhodněním v reformovaném důchodovém systému, či rozšířením moţnosti čerpání rodičovského příspěvku. Podpora rodin s dětmi není sociální dávkou, je to investice do budoucnosti. Výchova dětí v rodině nesmí být důvodem ke sníţení ţivotní úrovně, která často postihuje zejména ţeny. 73 Bohuţel se domnívám, ţe není dobré měnit jakékoliv systémy tak často, jak se to děje právě v naší republice. Například u dávky státní sociální podpory rodičovský příspěvek se změny objevují pravidelně kaţdý rok. Nejen, ţe vzniká chaos, ale ve skutečnosti se do změny v systému přináší více financí, neţ-li má samotná změna ušetřit. Myslím si, ţe jakákoliv změna v systému musí být dlouhodobá, abychom v ní našli ten účel, pro který je vytvořena. Ve skutečnosti se tedy do systému stále dává, ovšem dle mého názoru jsou stále výsledky nulové. Převáţně ve všech volebních programech nacházíme téma zneuţívání sociálních dávek. Objevují se zde také názory, ţe zneuţívání sociálních dávek se stane trestným činem, či práce na černo bude trestána odnětím svobody. Politici se velmi často diví, ţe zneuţívání sociálních dávek je stále velké procento případů. Naši občané se cítí být bezbranní a chtějí od státu alespoň nějakou tu korunu navíc. Ovšem v dnešní době, kdy se vláda stále více a více snaţí šetřit, jsou převáţně kráceny ty rodiny, které to nejvíce potřebují. A tyto rodiny pak hledají, jak zákony a systémy obcházet. Je to takový bludný začarovaný kruh, protoţe pak přichází zase volební kampaně, kdy se strany snaţí tomuto zneuţívání dávek zabránit. Je vidět, ţe se jedná stále o aktuální problém, který se snaţí vláda řešit. Zda-li účelně či ne, zjistí aţ čas. 73 Program: Změny a naděje. Česká strana sociálně demokratická: Lepší budoucnost pro obyčejné lidi [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.cssd.cz/data/files/volebni_program_velky2010.pdf>. 65 66 4.4.1 Statistické údaje I přesto, ţe některé politické strany pouze slibují, je nutné se pozastavit nad tím, ţe je v naší republice jiţ neudrţitelný růst zadluţování, který je pochopitelně způsoben růstem sociálních výdajů. Proto se neustále vytvářejí tzv. sociální balíčky, které by toto zvyšování státního dluhu, měly sniţovat. Takovými opatřeními mělo od 1. ledna 2008 přinést do státní kasy asi 68 mld. Kč. Statistické údaje ve vývoji sociálních výdajů signalizují v posledních letech pozitivní výsledky v reformě veřejných rozpočtů. Na přehled výdajů celého dávkového systému, či přehled výdajů na státní sociální podporu je moţno se podívat do příloh této práce (viz. Příloha č. 1 aţ Příloha č. 6). 66 67 Závěr Svou prací jsem chtěla poukázat na problematiku zneuţívání sociálních dávek, chybný systém, ale i řešení proti zneuţívání. Odhalila jsem problémy, které nikdo neřeší. Proto je nutno sjednat rychlou nápravu. Protoţe není třeba zdokonalovat pouze zákony, ale také právě systémy. Není přece moţné, aby byly zneuţívány penízy nás všech. Není také moţné, aby byl někdo veden v evidenci úřadu práce například 8 let. Z čeho takový člověk ţije? Takový člověk si práci opravdu nehledá nebo pro něj práce snad není? Nebo takový ţivot někomu vyhovuje? A není to tak, ţe se má teoreticky ze státních peněz dobře? Chce to jednoznačně přísná pravidla a změny. Není přece moţné, aby občané nedokládali příjmy například z výţivného, i kdyţ bylo řádně zaplaceno. Některé výţivné bývá velmi vysoké a proto takové příjmy mohou velmi ovlivnit výši vyplacené dávky. Je třeba, aby jakýkoliv příjem byl podloţen platným potvrzením. Jednoznačně je třeba zrušit tzv. prohlášení, které dle mého názoru není relevantní k vyplácení sociálních dávek. Jakoukoliv situaci bych nechala striktně podloţit právoplatným a podpůrným dokladem. Co je však třeba udělat, jako nejdůleţitější krok, je zřídit kontrolní činnost všech úřadů, vyplácející sociální dávky. Tento kontrolní úřad by měl ve své pravomoci navštěvovat jednotlivé rodiny přímo u nich doma. Takovou kontrolní činnost měly ve své pravomoci například odbory sociálních věcí. Jak to však bude fungovat od 1. ledna 2012, kdy všechny dávky začaly vyplácet úřady práce, to nikdo zatím nedokáţe říci. Kaţdopádně takový kontrolní úřad chybí ve státní sociální podpoře. V kaţdém případě je potřeba, aby kaţdý občan nejprve vyčerpal veškeré své osobní moţnosti, neţ se dostane na úřad pro nějakou sociální dávku. Tím myslím, ţe by měl vyčerpat své finanční zabezpečení, poté vyčerpat své hmotné statky a následně i statky nehmotné. 67 68 Protoţe spoustu ţadatelů o sociální dávky jsou vysoce finančně i hmotně zabezpečeni, a myslím si, ţe sociální dávky takovým lidem v ţádném případě nenáleţí. Domnívám se také, ţe ne všechny novelizace zákonů jsou efektivní. Jako například od 1. ledna 2012 u rodičovského příspěvku. Kdy matka či otec pobírají tuto dávku, mohou pracovat a pobírat neomezeně příjem, a ještě k tomu můţe dítě navštěvovat školku. V takovém případě se stát chová jako dobře placená chůva. Proto je důleţité se nad kaţdou změnou dobře zamyslet, aby vůbec přinesla uţitek, jaký přinést má. Problémy se zneuţíváním sociálních dávek se budou vyskytovat zřejmě stále, avšak záleţí pouze na nás samotných, jak se dokáţeme k tomuto problému postavit. Jak jednotlivci tak i vláda. Lidé by se měli zamyslet nad svým charakterem a podívat se na budoucnost svých dětí. Vést je k pracovitosti, čestnosti a samostatnosti. Pokud bude mezi námi toliko dobrých vlastností, nebude potřeba vyplácení tolika sociálních dávek. Snad jen ve výjimečných a opravdu nutných případech. Na druhou stranu by se měl stát více zaměřit na jeden zaběhnutý systém a ten vést k dokonalosti. Vyhledat ta nejslabší místa v systému, upravit díry v zákonech, a moţná se i občas ptát svých zaměstnanců úředníků, jak by odstranili určité nedostatky. Měl by se přestat zabývat tím, jak lidem co nejvíce odejmout finanční prostředky pomocí krácení dávek. A měl by se opravdu snaţit sníţit výdaje státního rozpočtu na vyplácení sociálních dávek, pomocí kvalitních opatřeních. 68 69 Seznam použité literatury Knihy: 1.) BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora, s komentářem a příklady k aktualizované vydání. Olomouc : Anag, s. ISBN ) GREGOROVÁ, Zdeňka; GALVAS Milan. Sociální zabezpečení. 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Doplněk, Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Svazek s. ISBN ) HALÍŘOVÁ, Gabriela; MELOTÍKOVÁ, Petra. Praktikum z práva sociálního zabezpečení. Vyd. 1. Praha : Leges, s. ISBN ) SPIRIT, Michal. Základy práva pro neprávníky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s. Vysokoškolské učebnice. ISBN ) STEINICHOVÁ, Ladislava a kol. Zákon o zaměstnanosti: Komentář. Vyd. 1. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., s. ISBN ) TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. Právnické učebnice. ISBN 70 Zákony: 1.) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 2.) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 3.) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 4.) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 5.) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů. 6.) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 7.) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Internetové zdroje: 71 Seznam formulářů Formulář č. 1: Ţádost o podporu v nezaměstnanosti platný od Formulář č. 2: Doklad o výši čtvrtletního příjmu Formulář č. 3: Ţádost o rodičovský příspěvek Seznam tabulek Tabulka č. 1: Ceník České pošty obyčejná zásilka Tabulka č. 2: Ceník České pošty doporučená zásilka Seznam příloh Příloha č. 1: Vývoj výdajů dávkových systémů Příloha č. 2: Strukturální rozloţení výdajů na dávky sociální podpory Příloha č. 3: Strukturální rozloţení celkových sociálních příjmů domácností, v členění na jejich hlavní skupiny, tj. sedm základních druhů dávek Příloha č. 4: Tisková zpráva statistické údaje za rok 2009 a Příloha č. 5: Vývoj vyplácených dávek státní sociální podpory Příloha č. 6: Stavy aktivních uchazečů v systému DONEZ 72 Přílohy Příloha č. 1 Vývoj výdajů dávkových systémů Výdaje (mld. Kč) Dávkový systém rok 2009 rok 2010 Dávky důchodového pojištění 331,6 337,8 Dávky nemocenského pojištění 26,0 22,8 z toho: nemocenské 18,2 14,9 Podpory v nezaměstnanosti 15,1 13,4 Příspěvek na péči 18,7 19,6 Dávky pomoci v hmotné nouzi 3,1 3,9 v tom: příspěvek na ţivobytí 2,3 2,9 doplatek na bydlení 0,5 0,7 mimořádná okamţitá pomoc 0,3 0,3 Dávky zdravotně postiženým 2,5 1,8 Dávky státní sociální podpory 41,1 40,8 z toho: rodičovský příspěvek 28,6 27,7 přídavek na dítě 4,7 3,9 příspěvek na bydlení 2,3 3,5 Zdroj: Vývoj sociálních výdajů MPSV v roce Ministerstvo práce a sociální věcí: Důchodová reforma. [online] [cit ]. Dostupné na WWW:< 72 73 Příloha č. 2 Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online] 2011 [cit ]. ISBN Dostupné na WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/11544/rocenka_2010.pdf>. 73 74 Příloha č. 3 Strukturální rozložení celkových sociálních příjmů domácností, v členění na jejich hlavní skupiny, tj. sedm základních druhů dávek: Zdroj: Analýza vývoje příjmů výdajů domácností ČR v roce 2010 a predikce na další období. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné na WWW:<http://www.mpsv.cz/files/clanky/10783/Analyza_vyvoje_prijmu_a_vydaju_domacnosti_CR_v_roce_2010.pdf> 74 75 Příloha č. 4 Tisková zpráva statistické údaje za rok 2009 a 2010 Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo dne tuto tiskovou zprávu, jako statistické údaje za rok 2009 a 2010: Počet kontrol, které byly uskutečněny v oblasti státní sociální podpory v roce 2009 a 2010: V rámci předběţných a průběţných finančních kontrol bylo zkontrolováno 100% podaných ţádostí. Na úseku vnějších kontrol bylo uskutečněno úřady práce: V roce 2009: 3686 kontrol V roce 2010: 3686 kontrol Počet sankcí udělených úřady práce v roce 2009 a 2010 a jejich výše: Počet sankcí v roce 2009: Celková výše: ,-- Počet sankcí v roce 2010: Celková výše: ,-- Z toho: na pokuty za nepravdivá tvrzení: Počet pokut v roce 2009: 3628 Celková výše: ,-- Počet pokut v roce 2010: 3820 Celková výše: ,-- Z toho neoprávněně čerpané dávky, které ÚP vymáhaly k vrácení: Počet sankcí v roce 2009: Celková výše: ,-- Počet sankcí v roce 2010: Celková výše: ,-- V roce 2010 byly nejčastěji zneuţívány následující dávky: Rodičovský příspěvek Příspěvek na bydlení Zdroj: 2011/ Informace o neoprávněném čerpání dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodová reforma. [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/11676>. 75 76 Vývoj vyplácených dávek státní sociální podpory Příloha č. 5 Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online] 2011 [cit ]. ISBN Dostupné na WWW:<http://www.mpsv.cz/files/clanky/11544/rocenka_2010.pdf>. 76 77 Stavy aktivních uchazečů v systému DONEZ Příloha č. 6 Zdroj: MPSV: Vyhodnocení projektu DONEZ za první dva měsíce provozu. Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit ]. Dostupné na WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/11843/tz_mpsv_-_vyhodnoceni_projektu_donez-2.pdf>. 77 SOCIÁLNÍ DÁVKY V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA DÁVKY TESTOVANÉ A JEJICH KONTROLU Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika SOCIÁLNÍ DÁVKY V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA DÁVKY TESTOVANÉ A JEJICH KONTROLU Social benefits in the Czech Republic focusing on

http://kraken.slv.cz/29Cdo4101/2008

29 Cdo 4101/2008 Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř., § 403 odst. 1 obch. zák., § 1 odst. 2 ZKV ve znění do 31.12.2007 Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Jiřího Zavázala rozhodl v konkursní věci dlužnice GROL - IPOZ spol. s r. o., se sídlem v Brně - Chrlicích, Tovární 7, identifikační číslo 46979204, zastoupené Mgr. Jaroslavem Srbou, advokátem, se sídlem v Brně, Údolní 33, PSČ 602 00, o návrhu věřitele Ing. I. N., zastoupeného Mgr. Vladanem Valou, advokátem, se sídlem v Brně - Žabovřeskách, Marie Stejskalové 767/62, na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, za účasti Krajského státního zastupitelství v Brně , vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 38 K 57/2005, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. dubna 2008, č. j. 1 Ko 104/2007-349, takto: Usnesením ze dne 27. dubna 2007, č. j. 38 K 57/2005-220, prohlásil Krajský soud v Brně k návrhu věřitele Ing. I. N konkurs na majetek dlužnice GROL - IPOZ spol. s r. o. K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v závěru, že navrhující věřitel doložil své splatné pohledávky za dlužnicí z titulu úvěrových smluv ve výši nejméně 8,347.644,60 Kč, neshledávaje opodstatněnou námitku promlčení pohledávek. Vzhledem k tomu, že měl za doložené i pohledávky Finančního úřadu Brno II (jejichž existenci dlužnice nezpochybňovala) a České správy sociálního zabezpečení (vůči níž dlužnice sama přiznávala splatný závazek ve výši 1,134.191,- Kč), odvolací soud uzavřel, že dlužnice je ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen ZKV ), v úpadku ve formě platební neschopnosti, neboť má více věřitelů a není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky. Dovolání dlužnice proti usnesení odvolacího soudu, opírající se o existenci dovolacích důvodů uvedených v § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné. Dovolání v této věci může být přípustné (jak dovozuje sama dovolatelka) jen podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (srov. § 238a odst. 2 o. s. ř.), tedy tak, že Nejvyšší soud - jsa přitom vázán obsahem dovolání - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Takový úsudek však v mezích podaného dovolání namístě není. Dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že v rozporu s ustanovením § 45c o. s. ř. nepředvolal k odvolacímu soudu jejího zástupce s procesní plnou mocí. Touto argumentací, opírající se o ustanovení § 45c o. s. ř., nevystihuje dovolatelka vadu řízení ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., nýbrž tzv. zmatečnostní vadu řízení ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř., která není způsobilým dovolacím důvodem (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost) a jejímž prostřednictvím na přípustnost dovolání dle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. nelze usuzovat (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nadto Nejvyšší soud uvádí, že odvolací soud v důvodech napadeného usnesení ozřejmil (srov. str. 6 odst. 2 odůvodnění), že předvolání k odvolacímu jednání uskutečnil postupem podle ustanovení § 66c odst. 1 ZKV, k čemuž se dovolání nevyslovuje (závěrům odvolacího soudu potud neoponuje). Další dovolatelčina argumentace spočívá na závěru, že navrhující věřitel neměl v době podání rozhodčí žaloby aktivní věcnou legitimaci (nenáleželo mu právo pohledávku vymáhat), takže se pohledávka promlčela. Z toho, že věřitel v době zahájení odpovídajícího řízení o úhradě pohledávky nebyl aktivně věcně legitimován k vymáhání pohledávky vůči dlužníku (že se majitelem pohledávky případně stal později), závěr, že podáním příslušné žaloby (jiného návrhu na zahájení řízení) se nestaví běh promlčecí doby, neplyne. Naopak, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, určuje v § 403 odst. 1 způsobem, jenž nevyžaduje dalšího výkladu, že promlčecí doba přestává běžet, jestliže věřitel zahájí na základě platné rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí. To, zda jde o věřitele domnělého (o někoho, kdo pohledávku vůči dlužníku ve skutečnosti nemá), se v otázkách promlčení pohledávky vůči takovému věřiteli nepromítá. Za této situace neměl Nejvyšší soud důvod prověřit (tím, že dovolání připustí) ani věcnou správnost té dovolatelčiny námitky, podle níž soud nezohlednil skutečnost, že ČSSZ potvrdila, že úpadce své závazky platí . Nehledě ke skutkové rovině takto formulované námitky (v podobě, jejíž prosazení v dovolacím řízení náleží pro tuto věc zapovězenému - vzhledem ke způsobu, jímž jedině může být dovolání připuštěno - dovolacímu důvodu dle § 241a odst. 3 o. s. ř.), obstojí úsudek odvolacího soudu o úpadku dlužnice ve formě platební neschopnosti již na základě pohledávky navrhujícího věřitele a Finančního úřadu.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/marek-pribil-soud-obzaloba-capi-hnizdo-clanek-chovanec_1912220600_kno

‚Článek o Čapím hnízdě svědek označil za internetový hnůj.‘ Proč soud zastavil stíhání novináře Přibila? | iROZHLAS - spolehlivé zprávy Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: Česko Marek Přibil ČSSD Milan Chovanec obvodní soud pro Prahu 4 Andrej Babiš Tomáš Tuhý Čapí hnízdo kauza Čapí hnízdo Novinář Marek Přibil si neověřil informace, šlo však o nedbalost a ne úmyslný trestný čin. K takovému závěru došel Obvodní soud pro Prahu 4, když zastavil novinářovo stíhání pro pomluvu kvůli článku o Čapím hnízdě. Přibil v něm citoval čtveřici policistů, kteří tvrdili, že kauzu ovlivňoval bývalý ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Soud případ stopl koncem listopadu, iROZHLAS.cz nyní získal písemné znění rozsudku. Verdikt však není konečný. dokument Praha 6:00 22. prosince 2019 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Novinář Marek Přibil ve sněmovně v roce 2017, kdy zasedala vyšetřovací komise v kauze úniků informací z vyšetřovacích spisů | Foto: Tomáš Krist / MAFRA | Zdroj: Profimedia „V projednávaném skutku nelze shledávat úmyslnou formu zavinění, nýbrž zavinění nanejvýše ve formě vědomé nedbalosti, která však k dovození trestní odpovědnosti pro přečin pomluvy nepostačuje,“ napsala soudkyně Jana Petráková v usnesení, které redakce získala s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím. Přibil čelil obžalobě kvůli článku z loňského listopadu, ve kterém tvrdil, že se Chovanec a bývalý policejní prezident Tomáš Tuhý snažili zasahovat do kauzy možného dotačního podvodu kolem farmy Čapí hnízdo. Novinář s odkazem na čtveřici kriminalistů napsal, že ovlivňovali přímo vyšetřovatele případu, tedy pražského policistu Pavla Nevtípila. Důvodem mělo být údajně to, že se ČSSD snažila omezit politickou konkurenci. Policisté to ale během vyšetřování popřeli. Jeden z nich označil text za „internetový hnůj“, jiný zas vypověděl, že Přibil z jeho pohledu zaměnil „kauzu Čapí hnízdo za kauzu Černý kašel“. Zda to myslel vážně, nebo šlo jen o nadsázku, není z usnesení jasné. „Ze všech úředních záznamů o podaném vysvětlení osob, které jsou v článku jmenovány, vyplývá, že jeho obsah se zjevně nezakládá na pravdě,“ shrnula soudkyně. Přesto soud došel k závěru, že nešlo o trestný čin. Z dokumentu vyplývá, že Přibil měl informace od kolegyně, která se pohybovala v policejních kruzích. Dále je ale neověřoval. „Z hlediska subjektivní stránky se tudíž nejednalo o informace zcela vyfabulované obviněným, nýbrž o informace, jež mu byly podány svědkyní L., které obviněný bez přiměřených důvodů důvěřoval,“ píše se dále v dokumentu. Celé usnesení obvodního soudu o zastavení stíhání si můžete přečíst zde: Sám Přibil od začátku pochybení odmítá, k aktuálnímu rozhodnutí soudu se však na žádost redakce nevyjádřil. Případ ale není u konce, jak minulý týden upozornil Deník N. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 podalo proti usnesení stížnost, věc tak bude řešit Městský soud v Praze. „Ano, podali jsme stížnost,“ uvedla bez dalších podrobností státní zástupkyně Ivana Jindrová. Přibil svůj text, kvůli kterému půjde znovu před soud, publikoval navíc jen pár hodin poté, co server iROZHLAS.cz odtajnil důkazní půdorys, na němž stála kauza Čapí hnízdo. V ní čelí obvinění z dotačního podvodu premiér Andrej Babiš (ANO) a dotační expertka Jana Mayerová. Pražští žalobci jejich stíhání původně zastavili, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ho ale začátkem prosince obnovil. Článkem se zabývala také Generální inspekce bezpečnostních sborů. Letos v březnu konstatovala, že policisté nejsou podezřelí z trestného činu ani přestupku. Chovanec v případu vypovídal jako svědek letos v létě. Uvedl, že on ani Tuhý s vyšetřovatelem kauzy Čapí hnízdo nehovořili. Přibil se dostal do veřejného povědomí zejména kvůli nahrávkám, které zveřejnil twitterový účet Julius Šuman. Novinář, který dříve působil v deníku Mladá fronta Dnes patřícím do holdingu Agrofert, na záznamu s Babišem řešil zveřejňování kompromitujících materiálů na ODS a ČSSD. Babiš označil nahrávky za zmanipulované. Současně oba odmítli, že by měli informace z živých kauz.

https://www.zakony.cz/zakony/2004/201/zakon-284-2004-Sb-SB2004284

Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - Zákony.cz 1.1.2017 - Účinný 284/2004 Sb. Zákon č. 284/2004 V § 6 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, se na konci odstavce 8 doplňuje věta "Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu. [3a)]". ["3a] Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. V § 31 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, se na konci odstavce 7 doplňuje věta "Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu. [4a)]". „ [4a] Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 21 se na konci odstavce 7 doplňuje věta "Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinnosti podle zvláštního právního předpisu. [10a)]". „ [10a] Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Advokát zapůjčí příslušný svazek knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, popřípadě umožní pořízení opisu nebo výpisu z tohoto svazku Komoře, Ministerstvu financí při výkonu jeho působnosti podle zvláštního právního předpisu o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, [10a)] soudu, orgánu činnému v trestním řízení nebo znalci, který byl ustanoven v řízení před státním nebo jiným orgánem, pokud znalec nemůže podat znalecký posudek bez seznámení se s ním.". "(4) Kontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů včetně zvláštních právních předpisů o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, [10a)] pokud souvisejí s výkonem advokacie nebo s činností Komory, jakož i stavovských předpisů jinými orgány Komory, zaměstnanci Komory, advokáty, evropskými advokáty a advokátními koncipienty. Advokáti, evropští advokáti a advokátní koncipienti jsou povinni předložit členům kontrolní rady veškeré jimi požadované písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s poskytováním právních služeb nebo, není-li to dobře možné, umožnit členům kontrolní rady přístup k nim; stejnou povinnost mají jiné orgány Komory a zaměstnanci Komory, pokud jde o písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s jejich činností.". "(5) Kontrolní rada přijímá od advokátů oznámení podle zvláštního právního předpisu, [10a)] zajišťuje jejich soulad s právními předpisy a předání příslušné organizační složce Ministerstva financí. Postup advokáta a kontrolní rady při této činnosti stanoví stavovský předpis.". § 25b (1) Peníze, cenné papíry nebo jiný majetek přijatý advokátem do správy je advokát povinen uložit na zvláštní účet u banky nebo u jiné osoby oprávněné podle zvláštních právních předpisů k přijímání vkladů nebo ke správě cenných papírů anebo jiného majetku. § 25b (2) Klient je povinen uhradit advokátovi náklady se správou majetku uvedeného v odstavci 1. § 25b (3) Smlouvu o správě majetku, kopie klientem předložených dokladů, plnou moc udělenou mu klientem, popřípadě další listiny vzniklé v souvislosti se správou majetku podle předchozích odstavců, uschovává advokát po dobu deseti let od ukončení správy. § 25b (4) Podrobnosti o povinnostech advokáta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis.". § 25b (1) Notář je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s notářskou činností podle § 2 a další činností podle § 3 odst. 1 a 2 a které se mohou dotýkat oprávněných zájmů § 25b (2) Povinnosti mlčenlivosti mohou notáře zprostit pouze osoby uvedené v odstavci 1. § 25b (3) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na notáře, který byl odvolán. § 25b (4) Povinnosti mlčenlivosti se notář nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči navrhovateli kárného návrhu v době přípravy kárného návrhu. Povinností mlčenlivosti není notář vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a osobou, která může notáře mlčenlivosti zprostit, nebo jde-li o řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí kárné komise, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv. § 25b (5) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu a povinnosti stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků. § 25b (6) Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu. [4a)] § 25b (7) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje obdobně i na zaměstnance notáře a zaměstnance notářské komory a Komory, a to i po skončení jejich pracovního poměru; nevztahuje se na notáře a jeho pracovníky ve vztahu k sobě navzájem. [4a] Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. § 25b (1) Peníze lze předat do notářské úschovy jen na základě žádosti, která musí obsahovat § 25b (2) Není-li notář požádán o převzetí peněz do úschovy písemně nebo pomocí elektronického přenosu dat, o žádosti o přijetí peněz do úschovy sepíše za přítomnosti žadatele o úkon záznam ve dvojím vyhotovení a jedno vyhotovení vydá žadateli. § 25b (3) Předáním peněz se rozumí jejich složení na zvláštní účet u banky, označený "notářská úschova", jehož majitelem je notář, (dále jen "zvláštní účet") nebo jejich převedení na zvláštní účet bezhotovostním převodem. Jiným způsobem nelze peníze notáři předat. Není-li dán důvod pro odmítnutí tohoto úkonu, notář sdělí žadateli označení zvláštního účtu, popřípadě toto označení uvede v záznamu o žádosti. § 86 (1) Notář poté, kdy se od banky dozví, že peníze byly na jeho zvláštní účet složeny nebo převedeny, přijme je do notářské úschovy za účasti složitele; protokol o notářské úschově musí obsahovat § 86 (2) Mají-li být peníze předány do notářské úschovy za účelem zajištění závazku, musí být protokol o notářské úschově pořízen též za účasti příjemce a musí obsahovat mimo náležitostí uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) a f) až i) dále § 86 (3) Protokol o notářské úschově podle odstavce 1 se vyhotovuje ve dvojím vyhotovení, z nichž jedno vyhotovení notář vydá složiteli. Protokol o notářské úschově podle odstavce 2 se vyhotovuje ve trojím vyhotovení; jedno vyhotovení notář vydá složiteli a příjemci. § 87 (1) Notář příjemci vydá peníze z notářské úschovy bezhotovostním převodem na účet nebo účty označené v protokolu o notářské úschově ve stanovené lhůtě a po splnění stanovených podmínek. Notář postupuje obdobně, mají-li být peníze vráceny složiteli. Nebylo-li možno příjemci peníze na takový účet vydat a neoznačí-li příjemce na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově jiný účet, notář vydá stanoveným způsobem peníze z notářské úschovy složiteli. § 87 (2) Mají-li být peníze vydány složiteli a nebylo-li možno mu peníze vydat na účet označený v protokolu o notářské úschově, notář vydá peníze složiteli způsobem se složitelem dohodnutým. Jestliže složitel odmítne peníze převzít, má se za to, že je vůči notáři v prodlení, a notář uloží peníze do úschovy u soudu podle zvláštního právního předpisu. § 87 (3) O vydání peněz notář vyrozumí příjemce i složitele. § 87 (4) Nepřijme-li notář úschovu, peníze vrátí složiteli. § 88 (1) Do doby vydání peněz z notářské úschovy příjemci náleží peníze v notářské úschově složiteli a dobou vydání se rozumí okamžik připsání na účet peněžní částky, která byla vydána příjemci postupem podle § 87, není-li v protokolu o notářské úschově stanoveno jinak. § 88 (2) Jsou-li peníze předány do notářské úschovy za účelem zajištění závazku, notář při postupu podle obsahu protokolu o notářské úschově nemůže peníze vydat složiteli bez souhlasu příjemce, trvá-li lhůta pro splnění stanovených podmínek nebo jestliže byly splněny stanovené podmínky pro vydání peněz příjemci a dosud mu nebyly vydány, nebo trvá-li lhůta pro vydání peněz příjemci, popřípadě lhůta, na kterou byla notářská úschova dohodnuta, pokud nenastane skutečnost uvedená v § 87 odst. 1, na základě které se mají peníze vydat složiteli.". V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu. [7]". Poznámka pod čarou č. [7] zní: „ [7] Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Zákon č. 284/2004ze dne 8. dubna 2004, kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozděj... [+] ČÁST SEDMÁ Změna notářského řádu [+] ČÁST OSMÁ Změna zákona o živnostenských úřadech

http://kraken.slv.cz/1VSPH506/2011

1 VSPH 506/2011-A-13 KSPH 41 INS 4375/2011 1 VSPH 506/2011-A-13 USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci navrhovatele-dlužníka: Jan Dobrovodský, nar. 14. srpna 1981, bytem Rudná u Prahy 170, 252 19 Chrášťany, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 4375/2011-A-8 ze dne 24. března 2011, Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 4375/2011-A-8 ze dne 24. března 2011 se potvrzuje. V odůvodnění usnesení zejména uvedl, že dne 16.3.2011 mu byl doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení, který však v rámci kolonky č. 21 návrhu neobsahoval podstatné okolnosti osvědčující úpadek dlužníka, když se dlužník spokojil s tvrzením, že celková výše závazků činí asi 1.694.135,-Kč, že k 17.5.2010 ukončil provozování živnosti a vzhledem k výši příjmů a majetku není schopen své závazky hradit. Soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 NSČR 22/2009-A-21 ze dne 20.5.2010 s tím, že nedostatečné osvědčení úpadku vedlo k rozhodnutí dle § 128 odst. 1 IZ. Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že ve formuláři návrhu na povolení oddlužení uvedl všechny podstatné skutečnosti, že z kolonky č. 16 plyne, že dlužník má závazky dlouhodobě po splatnosti, dle možností daných elektronickým formulářem dlužník uvedl tituly pohledávek a vedená exekuční řízení. Jako přílohy dlužník uvedl kopie všech vykonatelných titulů. Dále uvedl, že vylíčení okolností svého úpadku považuje za relevantní a v případě, že soud shledá, že podmínky pro povolení oddlužení nejsou dány, může prohlásit na majetek dlužníka konkurs. Z výše uvedených důvodů navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil soudu I. stupně nebo aby návrhu vyhověl. Z obsahu insolvenčního návrhu odvolací soud zjistil, že v rámci kolonky č. 21 formuláře návrhu na povolení oddlužení dlužník pouze uvedl, že celková výše jeho dluhů činí 1.694.135,-Kč, že k 17.5.2010 ukončil výkon živnostenské činnosti a vzhledem ke svému majetku a příjmům není schopen splácet své dluhy a je v úpadku. Insolvenční soud v odůvodnění svého rozhodnutí přesvědčivě vysvětlil, že insolvenční návrh nesplňuje náležitosti na něj zákonem kladené, neboť vylíčení rozhodných skutečností týkajících se úpadku dlužníka je ve své podstatě toliko formální a nelze z něj zjistit nic konkrétního o poměrech dlužníka, který sice tvrdil, že má více věřitelů se splatnými závazky, jež není schopen plnit, ale neuvedl ničeho o příčinách tohoto úpadku, o svých příjmech za předchozí období ani nepřipojil úředně ověřený podpis manželky. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

https://www.denik.cz/umeni/aktualne423929.html

Gere asi do vězení nepůjde. Soud pozastavil stíhání - Deník.cz Gere asi do vězení nepůjde. Soud pozastavil stíhání Skandál kvůli polibku indické celebrity není u konce Gere polibekFoto: Dillí Indický nevyšší soud pozastavil platnost zatykače, který na amerického herce vydal minulý měsíc soud v Radžastánu. Herec měl porušit zákon tím, že v rámci charitativní akce na pódiu políbil bollywoodskou hvězdu Shilpu Shettyovou. I té podle indického práva hrozil trest. Nejen za veřejné pohoršování, ale i za to, že se objetí hollywoodského herce dostatečně nebránila. Soud v Radžastánu proti ní vznesl celkem tři obvinění. Teď čeká na další rozsudek nejvyššího soudu, který se bude zabývat žádostí hereččina právníka, aby tři různá obvinění byla změněna v jedno a aby se spor přesunul Bombaje, kde Shettyová žije. Herečka sice v okamžik incidentu reagovala podrážděně a Gereovi po poněkud nemotorném objetí a pokusu o polibek vytkla, že "to už je snad trochu moc" - později se ale za herce postavila a hájila ho před hněvem indické ulice i indických novinářů. Snímek americké hvězdy s indickou kráskou v náručí zaplnil titulní stránky novin, televize opakovaly "šokující záběry". Lamač ženských srdcí a buddhista si před objektivy kamer neuvědomil, že v Indii jsou takové projevy náklonnosti na veřejnosti nepřípustné. Vášnivé objetí se záklonem a několik polibků na tvář dohnalo Indy až k pálení jeho portrétů. Jejich rozhořčení sdílely i úřady. Soud v Jaipuru nazval Gereovo chování "aktem obscénnosti" a vydal na něj zatykač. Herec celkem pochopitelně nevycházel z údivu: myslel si prý, že kauzu všichni hned hodí za hlavu. "V Indii je jedna malá pravicová a velmi konzervativní strana, která se považuje za morální policii země a takovéhle věci dělá často," vzkázal z bezpečí Ameriky. Podle místních zákonů mu stále hrozí tři měsíce vězení, pokuta nebo obojí. I jeho případ přes pozastavení čeká na přidělení k příslušnému soudu. Shettyové se letos podařilo rozpoutat už dvě "kulturní nedorozumění". Na začátku roku se stala mučednicí v britské verzi Celebrity Big Brother. Jedna ze soutěžících Jade Goodyová jí doporučila, aby se vrátila zpátky do slumu a podle názvu rýžové placky ji spolu s ostatními oslovovala Poppadom. Další narážky už režie vypípávala. Skandál řešila britská média a ministr financí Gordon Brown, který byl v Indii na obchodní cestě, musel pořad vysvětlovat v tamních médiích i členům indické vlády. Goodyovou diváci vyloučili a Shilpu "v roli oběti" vynesli k vítězství.

http://kraken.slv.cz/4Nd224/2011

4 Nd 224/2011 4 Nd 224/2011-47 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobkyně OSPEN s.r.o., se sídlem Hradecká 1383, 535 01 Přelouč, zast. JUDr. Martinem Michňákem, advokátem se sídlem Karlovo nám. 76, 1487, 280 02 Kolín, proti žalované L. G. , o zaplacení částky 23.603,97 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 EC 93/2010, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., t a k t o : Věc vedenou u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 EC 93/2010 projedná a rozhodne Okresní soud Praha-východ . Dne 30. 4. 2010 podala žalobkyně u Okresního soudu Praha-východ návrh na zahájení řízení ve výše uvedené věci. Okresní soud Praha-východ však usnesením ze dne 11. 5. 2010, sp. zn. 3 EC 93/2010, vyslovil ve věci svou místní nepříslušnost a postoupil ji Okresnímu soudu v Kolíně. Okresní soud v Kolíně následně vyslovil nesouhlas s postoupením věci a Krajský soud v Praze usnesením ze dne 4. 10. 2010, sp. zn. 21 Nc 544/2010, rozhodl tak, že nesouhlas Okresního soudu v Kolíně je důvodný. Okresní soud Praha-východ poté usnesením ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 3 EC 93/2010, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Nejvyššímu soudu České republiky k určení místně příslušného soudu. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 84 o.s.ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Podle § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Bydlištěm ve smyslu ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. se rozumí místo, kde se fyzická osoba zdržuje s úmyslem zdržovat se zde trvale. Podle ustanovení § 105 odst. 1, věty první, o. s. ř. soud zkoumá místní příslušnost před tím, než začne jednat o věci samé. Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky zjistil, že žalobkyně v návrhu na zahájení řízení uvedla adresu žalované Ch. , K. n. Č. L. Na této adrese je žalovaná dle výpisu z centrální evidence obyvatel přihlášena k trvalému pobytu od 28. 3. 1995. Na danou adresu se však žalované nepodařilo doručit a šetření příslušného soudu vyšlo najevo, že žalovaná se z uvedené adresy odstěhovala údajně do Velké Británie. V průběhu řízení se tak nepodařilo zjistit místo bydliště žalované (resp. místo, kde se žalovaná zdržuje) ani v době podání návrhu na zahájení řízení ani v době současné. Nejvyšší soud České republiky proto shledal podmínky pro učení místní příslušnosti soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. a z důvodu rychlosti a hospodárnosti řízení určil jako místně příslušný k projednání a rozhodnutí dané věci soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tedy Okresní soud Praha-východ.

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/28-cdo-3814-2008/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 3814/2008 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 3814/2008 JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobců a) D. S., b) D. F. P., obou zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) J. K., 2) L. K., 3) M. H., 4) E. H., 5) B. S., o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 6 C 257/2006, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 4. 2008, č. j. 20 Co 626/2007-152, takto: Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, jímž tento soud zamítl žalobu, na základě níž se žalobci domáhali určení, že „R. S. a A. B., provdaná N., byli ke dni smrti podílovými spoluvlastníky každý k id. &amp;#189; nemovitostí – domu č. p. 439 a pozemku p. č. st. 521 zapsaných nyní na LV č. 10689 v k. ú. L., o. L., okres Z.“ (dále jen „předmětné nemovitosti“). Odvolací soud též rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, řízení mu předcházející a rovněž přihlédl k průběhu řízení ve věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 6 C 292/96, zejména pak k nálezu Ústavního soudu vydaného v této věci na základě ústavní stížnosti žalobců dne 25. 4. 2005 pod sp. zn. I. ÚS 696/02. Vycházel z právního názoru dovozeného Ústavním soudem v citovaném nálezu, tedy že samotné fyzické opuštění věci nemůže vyvolat právní následek předpokládaný v § 453 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 1991 (dále jen „obč. zák.“). Z tohoto právního názoru vyplývá, že v daném případě převzal stát v roce 1971 předmětné nemovitosti na základě opatření finančního odboru ONV G. ze dne 13. 9. 1971, č. j. Fin 4-Rp 2217/71 bez právního důvodu. Nezbývá ovšem než konstatovat, že se na projednávanou věc vztahuje § 6 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 87/1991 Sb.“). Na daný případ je tedy třeba aplikovat závěry obsažené ve stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. Pl. ÚS st. 21/05 o vztahu restitučních zákonů jakožto právních předpisů zvláštních a právních předpisů obecných. V projednávané věci není v žádném případě dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když kladné rozhodnutí ve věci by nejenže nenastolilo právní jistotu účastníků řízení, nemohlo by ochránit práva žalobců, neboť v mezidobí (od vydání rozhodnutí Nejvyššího soudu do vydání rozhodnutí Ústavního soudu) zcela v souladu se zákonem došlo k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na subjekty, které toto právo nabyly v dobré víře v legálnost těchto právních úkonů. Proti tomuto rozsudku podali žalobci dovolání, jehož přípustnost dovozují z jimi tvrzené skutečnosti, že předchozí řízení je postiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobci se původně domáhali výše specifikovaného určení proti městu L., avšak to ještě před vydáním nálezu Ústavního soudu v dané věci převedlo předmětné nemovitosti na žalované. Žalobci tak byli nuceni vůči původnímu žalovanému vzít žalobu zpět, načež Krajský soud v Brně zpětvzetí návrhu připustil, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Žalobcům tak nezbylo než se svých nároků domáhat vůči žalovaným. Názor odvolacího soudu o převzetí předmětných nemovitostí státem bez právního důvodu je třeba odmítnout, neboť je zcela v rozporu s § 3 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., protože podmínkou pro aplikaci tohoto zákona je státní občanství, nicméně ta u žalobců splněna nebyla a tito se tedy nemohli domáhat vydání předmětných nemovitostí jinak, než podáním určovací žaloby ve smyslu § 80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, veznění pozdějších předpisů. Ústavní soud v nálezu, sp. zn. I. ÚS 696/02 dovodil, že posuzovaný případ evidentně není případem restitučním, a je tedy zřejmé, že posouzení dané věci krajským soudem jako věci, na níž dopadají restituční zákony, bylo nesprávné. Jednání původního žalovaného spočívající v převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na současné žalované, lze mít za rozporné s právní zásadou, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Současní žalovaní též nemohli být v dobré víře, že původní žalovaný mohl na ně vlastnické právo převést. Původní žalovaný měl taktéž v době převodu tohoto vlastnického práva vědomost o probíhajícím řízení před Ústavním soudem. V tomto úkonu lze nepochybně spatřovat rozpor s dobrými mravy. Z výše označených důvodů žalobci navrhují, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek soudu odvolacího i soudu prvního stupně a věc vrátil posledně jmenovanému k dalšímu řízení. Jak zjistil Nejvyšší soud jakožto soud dovolací (§ 10a o. s. ř.), dovolání bylo podáno řádně a včas, osobami k tomu oprávněnými, řádně zastoupenými podle § 241 odst. 1 o. s. ř. Lze se proto zabývat jeho přípustností. Jelikož napadený rozsudek odvolacího soudu není měnícím &amp;#61531;§ 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.&amp;#61533;, ani potvrzujícím poté, co předchozí rozsudek soudu prvního stupně (jímž rozhodl „jinak“) byl odvolacím soudem zrušen &amp;#61531;§ 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř.&amp;#61533;, přichází v úvahu přípustnost dovolání toliko na základě ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Dovolání není přípustné. I přesto, že se řešení dovolateli předložené právní otázky v judikatuře českých soudů v posledních letech ustálilo, považoval Nejvyšší soud za nezbytné poskytnout účastníkům řízení podrobnější odůvodnění předkládaného rozhodnutí, a to vzhledem ke skutkovým okolnostem daného případu i vzhledem k závažnosti otázek týkajících se státem v minulosti spáchaných majetkových a jiných křivd obecně. Soud odvolací založil své rozhodnutí především na právním závěru, že žalobci nemají na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť vlastnické právo k předmětným nemovitostem nabyl v rozhodném období stát, a obnovy vlastnického práva by tak bylo možné domáhat se jen prostřednictvím právních nástrojů předvídaných tzv. restitučními právními předpisy, nikoliv na základě žaloby podané podle právních předpisů obecných. S tímto právním názorem se i v dané věci Nejvyšší soud ztotožňuje, byť poněkud z jiných důvodů. Je nejprve třeba upozornit na závěr Ústavního soudu dovozený v již citovaném nálezu vydaném v této věci (sp. zn. I. ÚS 696/02, veřejnosti dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu, http://nalus.usoud.cz), že posuzovaný případ není zcela evidentně případem restitučním. Toto konstatování je však v kontextu dalšího odůvodnění Ústavního soudu nutno chápat tak, že na daný případ se nevztahují restituční předpisy, neboť žalobce nelze považovat za osoby oprávněné pro absenci státního občanství ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. Nelze proto absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení dovozovat z toho, že se žalobci mohli domáhat obnovy vlastnického práva k předmětným nemovitostem na základě zvláštního zákona. To však neznamená, že se na daný spor nevztahují závěry obsažené v již rovněž citovaném stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. Pl. ÚS st. 21/05 (veřejnosti dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu, http://nalus.usoud.cz). Zde Ústavní soud mimo jiné vyslovil, že „předpisy, jejichž účelem bylo zmírnit alespoň některé převážně majetkové křivdy způsobené v době po 25. únoru 1948…. jsou ne zcela sourodou skupinou norem, ne vždy shodné terminologie, avšak vždy téhož účelu. Zákonodárce při jejich konstituování vycházel z faktického stavu v roce 1990 nebo o málo později, vědom si nejen v té době ještě se z paměti nevytrácejících důvodů, které jej k takovému zásahu do vlastnických práv vedly, ale rovněž nutnosti limitovat změnu ve vlastnických vztazích tak, aby zůstala přiměřená účelu, který jí byl sledován a který je nejlépe vyjádřen právě v ustanovení § 1 zákona č. 229/1991 Sb. a preambuli zákona č. 87/1991 Sb., tedy k cílené a přesně vymezené změně v rozdělení majetku, které v té době panovalo.“ V témže stanovisku dále Ústavní soud konstatoval, že „…Ústava ani jiný právní předpis nevyžadují, aby tento majetek byl vrácen nebo za něj byla poskytnuta náhrada, a ani aby k tomuto účelu byly prováděny v právním řádu jakékoliv změny. Bylo svobodnou vůlí státu, zda umožní bývalým vlastníkům dotčeného majetku usilovat o jeho vrácení, neboť jeho vlastnická práva i vlastnická práva osob, které v mezidobí tento majetek nabyly, nejsou závislá na protiústavních normách nebo postupech, které je původně zakládaly.“ Tyto právní závěry byly potvrzeny i v dalších rozhodnutích Ústavního soudu, jenž například v usnesení ze dne 6. 5. 2008, sp. zn. IV. ÚS 158/08 (veřejnosti dostupném na internetových stránkách Ústavního soudu, http://nalus.usoud.cz), uzavřel, že ze stanoviska pléna Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS – st. 22/05, vyplývá, že pokud stát sám nepřikročil k aktu, kterým by dobrovolně obnovil vlastnické právo tam, kde bylo v minulosti totalitním státem násilně odňato, nelze se cestou žalob podle obecných občanskoprávních předpisů domáhat ochrany vlastnického práva ani proti třetím subjektům, které vlastnické právo nabyly od státu, a dokonce ani proti státu samotnému. Výše uvedené závěry se vztahují i na případy, kdy dle tvrzení původního vlastníka či jeho právního nástupce vlastnické právo na stát nikdy nepřešlo. Ze skutkových okolností daného případu je zřetelné, že žalobci svou žalobou na určení vlastnického práva svých právních předchůdců k předmětným nemovitostem směřují k cíli, jímž je obnovení tohoto vlastnického práva, a tím zmírnění (nápravy) majetkové křivdy, jíž se stát dopustil v rozhodném období. Odvolací soud ostatně konstatoval, že skutkové okolnosti, tak jak byly zjištěny soudem prvního stupněm, nasvědčují tomu, že stát převzal předmětné nemovitosti v rozhodném období bez právního důvodu, což je jedna z typizovaných skutkových podstat restitučních právních předpisů. Z výkladu těchto předpisů, který byl vysloven ve výše citované judikatuře Ústavního soudu, se však podává, že „zmírnění“ takových majetkových křivd se lze domáhat jen prostřednictvím restitučních právních předpisů. Z toho vyplývá, že i přesto, že žalobce nelze z důvodů absence podmínky státního občanství České republiky považovat za osoby oprávněné podle restitučních právních předpisů, není možno přiznat jejich žalobě směřující na určení vlastnického práva jejich právních předchůdců naléhavý právní zájem, neboť by tak došlo k obejití smyslu a účelu restitučních právních předpisů a taktéž by nebyla naplněna preventivní funkce žaloby podle § 126 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 80 písm. c) o. s. ř. Žalobě vyhovujícím soudním rozhodnutím by tak došlo k překročení rozsahu zmírňování v minulosti spáchaných majetkových křivd věcně, osobně i časově vymezeného v restitučních právních předpisech. Dovolací soud pokládal za pro rozhodnutí ve věci rozhodující závěr o absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, a proto se nezabýval již jinými, dovolateli tvrzenými, námitkami. Jelikož řešení dovolateli předestřené právní otázky lze z hlediska judikatury soudů České republiky (včetně soudu Ústavního) považovat za ustálené. Napadenému rozhodnutí tedy nelze přiznat zásadní právní významnost a dovolání přípustnost podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. A protože ostatní možnosti založit přípustnost dovolání byly vyloučeny již dříve, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 části věty před středníkem a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalobci, jejichž dovolání bylo odmítnuto, nemají na náhradu nákladů řízení právo a žalovaným v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly. Vydáno: 13. August 2009

http://www.euro.cz/byznys/podnikatelsky-monitor-sbirky-zakonu-871034

07. července 2004, 00:00 - RICHARD W. FETTER právník NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY Také červen přinesl řadu legislativních změn, dotýkajících se podnikání. Celkem vyšlo téměř dvacet částek Sbírky zákonů. Na nejdůležitější normy upozorňujeme v pravidelném stručném monitoringu. Také červen přinesl řadu legislativních změn, dotýkajících se podnikání. Celkem vyšlo téměř dvacet částek Sbírky zákonů. Na nejdůležitější normy upozorňujeme v pravidelném stručném monitoringu. TECHNICKÉ POŽADA VKY NA VÝROBKY A BEZPEČNOST VÝROBKŮ * Nařízení vlády č. 336, kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů * Č. 348, úplné znění zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), jak vyplývá z pozdějších změn HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ * Zákon č. 340, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ * Zákon č. 341, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů ZÁKONÍK PRÁCE * Nařízení vlády č. 342, kterým se mění nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb. OPATŘENÍ PROTI „PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ“ * Vyhláška č. 343, o plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a doplnění souvisejících zákonů * Vyhláška č. 344, kterou se stanoví vzor tiskopisu podle § 5 odst. 5 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů * Vyhláška č. 345, kterou se mění vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění vyhlášky č. 460/2003 Sb. FINANCE, KAPITÁLOVÝ TRH * Vyhláška č. 347, o způsobu plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti a investičního fondu * Zákon č. 354, kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony * Vyhláška č. 355, kterou se stanoví forma, lhůta a způsob uveřejňování kurzu investičního nástroje přijatého k obchodování na regulovaném trhu a způsob informování Komise pro cenné papíry o využívání vnitřních informací a o manipulaci s trhem * Vyhláška č. 379, o pravidlech nakládání s vnitřními informacemi * Vyhláška č. 383, kterou se mění vyhláška Komise pro cenné papíry č. 262/2004 Sb., o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě * Č. 349, úplné znění zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), jak vyplývá z pozdějších změn * Vyhláška č. 366, o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií * Vyhláška č. 367, kterou se mění vyhláška č. 7/2000 Sb., kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie * Vyhláška č. 373, kterou se stanoví podrobnosti o rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B * Č. 350, úplné znění zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), jak vyplývá z pozdějších změn * Vyhláška č. 353, kterou se stanoví bližší podmínky osvědčení o odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání osvědčení * Vyhláška č. 356, o sledování (monitoringu) zoonóz a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka * Nařízení vlády č. 364, o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru * Vyhláška č. 382, o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování * Vyhláška č. 389, o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb. * Zákon č. 357, kterým se mění zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/ /1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 310/2002 Sb. MEZINÁRODNÍ PRÁVNÍ ASPEKTY PODNIKÁNÍ * Č. 358, Úplné znění zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn * Zákon č. 360, o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění * Zákon č. 361, kterým se mění zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů * Zákon č. 362, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů * Vyhláška č. 363, kterou se mění vyhláška č. 304/1998 Sb., kterou se stanoví případy, kdy se nevyžaduje vývozní povolení k vývozu pomocných látek, podrobnosti o evidenci návykových látek, přípravků a prekurzorů a o dokumentaci návykových látek, ve znění pozdějších předpisů * Vyhláška č. 368, o geologické dokumentaci * Vyhláška č. 369, o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON * Č. 374, úplné znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), jak vyplývá z pozdějších změn UTAJOVANÉ SKUTEČNOSTI * Zákon č. 386, kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů * Vyhláška č. 390, kterou se mění vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí * Vyhláška č. 391, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy

https://www.fulsoft.cz/33/59-2006-sb-zakon-o-prevenci-zavaznych-havarii-zpusobenych-vybranymi-nebezpecnymi-chemickymi-latkami-nebo-chemickymi-pripravky-a-o-zmene-zakona-c-258-2000-sb-o-ochrane-verejneho-uniqueidOhwOuzC33qe_hFd_-jrpTl4cdX9Ek5l8p4GcZmCekg0CD-vMUnwPlw/

59/2006 Sb., Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresnách úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění účinném k 7.4.2014 | Fulsoft.cz - Zákony, judikatura a literatura 2018 59/2006 Sb., Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresnách úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění účinném k 7.4.2014 č. 59/2006 Sb. [zrušeno č. 224/2015 Sb.] o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) mění § 27 písm. f) vkládá nový § 27a mění § 38 odst. 6 488/2009 Sb. (k 1.3.2010) ruší § 35; mění přílohu č. 1 (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí. (2) Zákon stanoví a) povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob, které vlastní, užívají nebo budou uvádět do užívání objekt nebo zařízení podle odstavce 1, b) působnost orgánů veřejné správy na úseku prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky. c) silniční, drážní, leteckou a vodní přepravu vybraných nebezpečných chemických látek nebo chemických přípravků mimo objekty a zařízení, včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během přepravy4) , d) přepravu vybraných nebezpečných chemických látek nebo chemických přípravků v potrubích, včetně souvisejících přečerpávacích, kompresních a předávacích stanic postavených mimo objekt a zařízení v trase potrubí5) , e) dobývání ložisek nerostů v dolech, lomech nebo prostřednictvím vrtů, s výjimkou povrchových objektů a zařízení chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště, jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo chemické přípravky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II; touto úpravou nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů6) , f) průzkum a dobývání nerostů na moři, g) skládky odpadu7) . a) objektem celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, v užívání právnických osob a podnikajících fyzických osob, b) zařízením technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje také všechny části nezbytné pro provoz, například stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory, c) provozovatelem právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo…

http://kraken.slv.cz/30Cdo2992/2015

30 Cdo 2992/2015 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobkyně J. K. , zastoupené Mgr. Lucií Horákovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 5/317, proti žalovaným 1) Mgr. Bc. B. V. , zastoupené Mgr. Tomášem Fabíkem, advokátem se sídlem v Brně, Chládkova 28a, a 2) J. V. , o určení neplatnosti smlouvy, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 12 C 3/2013, o dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. prosince 2014, č. j. 30 Co 129/2014-380, ve znění usnesení téhož krajského soudu ze dne 20. března 2015, č. j. 30 Co 129/2014-406, takto: Nejvyšší soud České republiky (dále již Nejvyšší soud nebo dovolací soud ) jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) konstatuje, že dovolání žalované 1) (dále již dovolatelka ) proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Praze (dále již odvolací soud ) není jak bude rozvedeno níže - ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustné. K dovolací argumentaci dovolatelky: Ad 1) Dovolatelka dovolání směřuje do skutkového zjištění odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že v dovolacím řízení nelze revidovat skutková zjištění, z nichž při meritorním rozhodování vycházel odvolací soud, nelze dovolatelkou vymezenou právní otázku jak právně posoudit jistotu a jednoznačnost předání určité informace ústně prostřednictvím mobilního spojení GSM v návaznosti na naprosto zásadní otázky, které kolem toho vyvstávají. Respektive tedy, za jakých okolností mí tuto informaci za nepochybně adresátu předanou. posuzovat za právně způsobilý předpoklad přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., neboť dovolání lze podat pouze z důvodu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř.), přičemž na podkladě tohoto dovolacího důvodu je pak dovolatel povinen chce-li splnit podmínky, na jejichž základě může dovolací soud posoudit, zda předmětná kritéria byla naplněna, a tedy rozhodnout o přípustném dovolání věcně vymezit některou z variant předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. V daném případě odvolací soud učinil dílčí a pro rozhodnutí zásadně významné skutkové zjištění, že I na základě doplněného dokazování skutkový závěr soudu I. stupně, že žalobkyně dne 9. 1. oznámila druhému žalovanému telefonicky odvolání generální plné moci a následně téhož dne večer s tímtéž seznámila ústně i druhou žalovanou, obstojí. Za této situace dovolací soud není oprávněn na podkladě podaného dovolání revidovat takto odvolacím soudem učiněná skutková zjištění, k nimž odvolací soud dospěl na základě provedeného zhodnocení důkazů a částečného převzetí dílčích skutkových zjištění z prvoinstančního řízení. Z obsahu podaného dovolání přitom nelze (ani implicite) vyvodit formulování právní otázky týkající se aplikace procesního práva, která by byla podřaditelná pod některou ze čtyř variant předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. a umožnila tak dovolacímu soudu se přípustností dovolání zabývat věcně. Kromě toho ta část skutkového zjištění odvolacího soudu o vědomosti dovolatelky o nepřikázaném jednatelství žalovaného 2) při uzavření darovací smlouvy dne 10. ledna 2013 - i kdyby snad odvolací soud dospěl ke skutkovému zjištění, že nebylo prokázáno předmětné odvolání plné moci dne 9. ledna 2013 (což ovšem nenastalo) - by beztak musela vést odvolací soud k právně kvalifikačnímu závěru, který učinil v dané věci, a to s ohledem na dikci § 33 odst. 3 o. s. ř. (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 29. listopadu 2012, sp. zn. I. ÚS 759/11, str. 5, in http://nalus.usoud.cz ). Ad 2) Dále dovolatelka namítá, že výrok napadeného rozhodnutí směřuje vůči osobě, která není účastníkem předmětné darovací smlouvy (ani účastníkem řízení). K tomuto dovolacímu důvodu dovolatelka ovšem nevymezuje předpoklad přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. Z obsahu spisu je přitom zřejmé, že odvolací soud vydal dne 20. března 2015, pod č. j. 30 Co 129/2014-406, opravné usnesení, kterým bylo opraveno záhlaví rozsudku odvolacího soudu ohledně data narození žalované 1). Z toho vyplývá, že v mezidobí odvolací soud zákonu odpovídajícím způsobem reagoval na tuto zřejmou nesprávnost a podle § 164 o. s. ř. v uvedeném směru zjednal nápravu vydáním opravného usnesení. Ad 3) Dovolatelka konečně namítá extrémní nesoulad mezi skutkovým zjištěním a hmotněprávním posouzením věci , aniž by opět právně relevantním způsobem vymezila některou z variant předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. Samotná polemika dovolatelky s odvolacím soudem v otázce skutkových zjištění, ovšem jak již bylo vyloženo shora přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. nezakládá. Z vyložených důvodů proto Nejvyšší soud dovolání dovolatelky podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

http://kraken.slv.cz/22Cdo1524/2001

22 Cdo 1524/2001 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Víta Jakšiče ve věci žalobce V. J., zastoupeného advokátem, proti žalovaným: 1) L. D., zastoupené advokátkou, a 2) J. S., o hospodaření společnou věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 32 C 280/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2001, č. j. 55 Co 81/2001-89, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2001, č. j. 55 Co 81/2001-89, pod bodem II., pokud jím byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba zamítá, a ve výrocích o nákladech řízení pod body III. a IV. se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Obvodní soud pro Prahu 4 (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 30. června 2000, č. j. 32 C 280/98-56, pod bodem I. výroku určil, že v nemovitosti v H. ul. č.p. 998, č. 21, v P. M., zapsané na LV č. 1403, pro obec P. a k. ú. M., u Katastrálního úřadu pro město P., je oprávněn disponovat (užívat, případně osobně pronajímat): a) byt č. 2 v I. patře domu, o vel. 1+1 a podlahové ploše 49,1 m2 výlučně žalobce, a b) byt č. 9. ve II. patře domu, o vel. 2+1 a podlahové ploše 59,4 m2 výlučně 1. žalovaná . Pod bodem II. výroku dále určil, že ze společných nebytových prostor v domě bude obhospodařovat (užívat): a) žalobce: část společné půdy vlevo od půdního vchodu označenou písmenem L , ve sklepních prostorách v suterénu domu sklepní kóje č. 1 č. 9 o celkové ploše 29 m2, b) 1. žalovaná: část společné půdy vpravo od půdního vchodu označenou symbolem P 1 , ve sklepních prostorách v sureténu domu jednu polovinu prostoru označenou č. 10 o celkové ploše 29 m2, c) 2. žalovaný: část společné půdy vpravo od půdního vchodu označenou symbolem P 2 , ve sklepních prostorách v suterénu domu jednu polovinu prostoru označenou č. 10 o celkové ploše 29 m2. Pod bodem III. výroku stanovil, že byty a společné nebytové prostory uvedené pod bodem I. a II. výroku jsou označeny v plánu na stavbu domu na pozemku č. k. 967/42 v M., vyhotoveném L. M., který je v rozsahu sklepy, I. patro, II. patro a krovy nedílnou součástí rozsudku. Pokud se žalobce domáhal určení dispozice ohledně dalších bytů a nebytových prostor, žalobu zamítl (bod IV. výroku). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětného domu, a to žalobce v rozsahu ˝ a žalovaní každý v rozsahu Ľ. V domě se fakticky nachází 10 bytů, z nichž 4 byty užívají žalovaní, dcera žalobce a syn žalovaného 2). Žalobce v domě nebydlí. Zbývající byty vyjma bytů č. 2 a č. 4, které jsou prázdné, užívají nájemníci. Účastníci se nemohou dohodnout na dalším využití uvolněných dvou bytů, přitom žalovaní jednají ve vzájemné shodě. Soud dovodil, že s ohledem na § 139 ObčZ jsou dány předpoklady pro úpravu hospodaření se společnou věcí. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce i žalovaných rozsudkem ze dne 19. dubna 2001, č. j. 55 Co 81/2001-89, rozsudek soudu prvního stupně, pokud jím byla pod bodem IV. výroku žaloba zamítnuta, potvrdil a ve výrocích pod body I. a II. výroku rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba zamítá. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Všichni účastníci žádali, aby odvolací soud rozhodl o hospodaření s celou společnou věcí o dispozičním právu ke všem bytům. Podle názoru odvolacího soudu pokud se v § 139 odst. 2 ObčZ hovoří o hospodaření se společnou věcí, je tím chápáno i užívání společné věci, kdy neshody ohledně užívání společné věci lze řešit jen způsobem upraveným v uvedeném ustanovení, tedy při každém konkrétním rozhodnutí, kdo bude který byt užívat ... . Požadavek žalobce na reálné rozdělení téměř celé plochy nájemního domu je v rozporu s § 139 odst. 2 ObčZ. Proti rozsudku odvolacího soudu, pokud jím byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, podal žalobce dovolání podle jeho obsahu z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že neshody mezi spoluvlastníky lze řešit jen vždy v každém jednotlivém případě. Takový názor by vedl k tomu, že by jeden spor mezi účastníky skončil a další začal. Za situace, kdy nemohou přistoupit ke zrušení podílového spoluvlastnictví, zvolil řešení, které by upravovalo dispozice jednotlivých spoluvlastníků s konkrétními prostorami v domě, čímž by se předešlo dalším možným konfliktům. Poukázal na to, že menšinoví spoluvlastníci obsadili uvolněné byty v domě bez jeho vědomí. Žalobou sledoval, aby bytové i nebytové prostory byly rozděleny mezi účastníky podle výše jejich podílů, neboť za stávajícího stavu prostory obsazené žalovanými neodpovídají velikosti jejich podílů a ti jsou na jeho úkor zvýhodněni. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaná 1) navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl, protože žalobce poukazoval na přípustnost dovolání s odkazem na § 237 odst. 1 písm. a) OSŘ ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb., ačkoliv přípustnost dovolání byla založena podle § 238 odst. 1 OSŘ ve znění před uvedenou novelou nebo aby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení s tím, že by se měl zabývat otázkou, zda je třeba žádat o rozhodnutí soudu v každém jednotlivém případě sporu spoluvlastníků o hospodaření s nemovitostí. Po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadený rozsudek podle § 242 odst. 1 a 3 OSŘ a dospěl k závěru, že dovolání je přípustné a opodstatněné. Dovolatel opřel přípustnost dovolání o § 237 odst. 1 písm. a) OSŘ ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. nikoli o příslušné ustanovení občanského soudního řádu ve znění před touto novelou [§ 238 odst. 1 písm. a) OSŘ], podle něhož přísluší dané dovolání projednat a rozhodnout o něm. Přípustnost dovolání je tedy třeba posuzovat podle občanského soudního řádu ve znění před uvedenou novelou. Omyl dovolatele v tomto směru však nemůže mít za následek nepřípustnost dovolání, je-li přípustné podle obsahově shodného jinak označeného ustanovení občanského soudního řádu. I s ohledem na § 41 odst. 2 OSŘ, podle kterého soud každý úkon posuzuje podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen, je určující obsah podání; přiřazení nesprávného ustanovení právního předpisu k uplatněné přípustnosti dovolání či k uplatněnému dovolacímu důvodu samo o sobě nemůže být důvodem pro odmítnutí zamítnutí dovolání. Dovolání v daném případě je tedy přípustné podle § 238 odst. 1 písm. a) OSŘ a uplatněným dovolacím důvodem je nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem [§ 241 odst. 3 písm. d) OSŘ]. Dovolatel nenamítá, že v řízení došlo k vadám uvedeným v § 237 odst. 1 OSŘ nebo že řízení je postiženo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§ 241 odst. 3 písm. a) a b) OSŘ], a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by k některé z uvedených vad došlo. Proto dovolací soud dále přezkoumal rozsudek odvolacího soudu v rozsahu dovolatelem uplatněného dovolacího důvodu. Odvolací soud postavil své rozhodnutí na právním názoru, že neshody mezi spoluvlastníky ve smyslu a za podmínek posledně citovaného ustanovení občanského zákoníku lze řešit jen při každém konkrétním případě. Podle stávající judikatury pojem hospodaření se společnou věcí ve smyslu § 139 odst. 2 ObčZ zahrnuje i užívání společné věci jejími spoluvlastníky. Z tohoto ustanovení vyplývá, že určujícím činitelem pro rozhodování o hospodaření se společnou věcí je toliko velikost spoluvlastnických podílů, bez ohledu na to, zda jde mezi spoluvlastníky o běžné či nikoliv běžné záležitosti. Nelze z něj dovodit, že by neshody podílových spoluvlastníků při hospodaření se společnou věcí mohly být řešeny jen v jednotlivostech, tj. při každém konkrétním případě neshody, a že by nemohly být ohledně užívání společné věci trvale vymezeny sféry či části (u nemovitosti určité prostory) takové věci, v nichž by užívání a nakládání s ní (v rámci zachovalého spoluvlastnictví) příslušelo výlučně (nebo společně s dalším spoluvlastníkem) tomu kterému ze spoluvlastníků. Stejně jako se mohou podíloví spoluvlastníci při hospodaření se společnou věcí dohodnout na každé jednotlivosti, mohou se dohodnout i na rozsáhlé a se vším uvažující úpravě užívání celé věci, v níž by mohlo být pamatováno i na situace, které dosud nenastaly. Pokud by se podíloví spoluvlastníci shodli na takové celkové úpravě vzájemných vztahů vznikajících při hospodaření se společnou věcí, jistě by to samo o sobě nebylo důvodem neplatnosti takové dohody. Jestliže může být taková dohoda platná, může ve stejném rozsahu a za podmínek uvedených v § 139 odst. 2 ObčZ dojít k neshodě mezi podílovými spoluvlastníky. V uvedeném případě je soud povolán o takovém předmětu řízení rozhodnout. Podle přesvědčení dovolacího soudu pak nalézacímu soudu nic nebrání, aby takovou neshodu řešil a rozhodl o úpravě užívání celé věci v potřebném rozsahu, tj. v takové šíři, v níž mezi spoluvlastníky panuje neshoda podmiňující rozhodování soudu (rovnost hlasů spoluvlastníků, popř. nedostatek většiny jejich hlasů či dohody). Ostatně dohody, jimiž si podíloví spoluvlastníci rozdělí užívání celého společného domu, popř. spory, v nichž jde o takové rozdělení, nejsou v právní praxi ničím výjimečným stejně jako dohody či neshody o tom, jak budou užívány jen některé prostory ve společné nemovitosti. Není tedy žádného relevantního důvodu k rozlišování neshod spoluvlastníků při hospodaření společnou věcí podle jejich rozsahu. Pokud odvolací soud hodnotí návrh žalobce jako požadavek na reálné rozdělení téměř celé plochy domu , lze jen poznamenat, že vymezení takových častí (např. v podobě jednotlivých bytů v bytovém domě) nelze považovat za vytváření reálných částí či podílů na společné věci, protože takovým formálním rozdělením žádné samostatné věci nevznikají; ze společné věci tím žádná jiná (samostatná věc) nevzniká ani se neodděluje. Z uvedeného vyplývá, že odvolací soud věc neposoudil po právní stránce správně, když ustanovení § 139 odst. 2 ObčZ nevyložil správně. Proto bylo rozhodnutí odvolacího soudu v napadené části zrušeno a věc byla odvolacímu soudu vrácena k dalšímu řízení (§ 243b odst. 1 a 2 OSŘ).

https://www.scmbd.cz/program-podpora-bydleni-pro-rok-2020?source=rss

Program Podpora bydlení pro rok 2020, Svaz českých a moravských bytových družstev Home » Metodika » Oddělení technické » Program Podpora bydlení pro rok 2020 Výzva k předkládání žádostí o poskytnutí dotací v roce 2020 z programu Podpora bydlení Dne 21. října 2019 Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašuje výzvu k podávání žádostí o dotace z programu Podpora bydlení pro podprogram: Bytové domy bez bariér Cíl podprogramu: Zkvalitnění bytového fondu odstraněním bariér při vstupu do domu a do výtahu a výstavbou osobních výtahů v domech, které jím nejsou vybaveny a nikdy nebyly a u kterých jsou k tomu stavebně technické předpoklady. Lhůta pro doručení žádosti začíná běžet dnem 21. října 2019 a končí dnem 21. ledna 2020 Žádosti budou účastníci podprogramu podávat na MMR prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb nebo osobně v podatelně MMR. Adresa: Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha1 Účastník podprogramu. 1. založí a vyplní žádost v internetové aplikaci DIS ZAD (www3.mmr.cz/zad); 2. následně vloží povinné příloha; 3. žádost uvede do stavu „podána“; 4. vygenerovaný formulář žádosti vytiskne, opatří podpisem a razítkem; 5. podá žádost na MMR (formulář žádosti včetně příloh) Výše alokace pro tuto výzvu je 165 mil. Kč. MMR si vyhrazuje právo na změnu této alokace nebo zrušení výzvy v případě nedostatku finančních prostředků. Lhůta pro podání žádosti začíná běžet dnem 21. října 2019 a končí dnem 21. ledna 2020. Žádosti budou přijímány nejpozději do 21. ledna 2020, do 12:00 hod. (včetně), přičemž rozhodným je den podání žádosti do podatelny MMR. Zahájení příjmu žádostí 21. října 2019 Ukončení příjmu žádostí 21. ledna 2020, 12 hod. Předpokládaný termín pro zveřejnění výsledků* 21. dubna 2020 Nejzazší termín ukončení realizace akce 31. prosince 2021 *MMR si vyhrazuje právo na změnu termínu v závislosti na množství podaných žádostí. Řízení o poskytnutí dotace Řízení o poskytnutí dotace vede MMR a postupuje v něm dle § 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., Žádosti podané v rámci této výzvy musí splňovat podmínky stanovené v čl. 5 znění podprogramu, který je přílohou této výzvy. Základní povinné náležitosti žádosti Základní povinné náležitosti žádosti o dotaci jsou definovány v čl. 6 znění podprogramu, který je přílohou této výzvy. Postup při poskytování dotace je uveden v čl. 8 znění podprogramu, který je přílohou této výzvy. Trpí-li žádost odstranitelnými vadami, vyzve poskytovatel žadatele k odstranění (§ 14k odst. 1) zákona č. 218/2000 Sb. v platném znění) ve lhůtě 10 pracovních dnů od odeslání výzvy emailem V průběhu řízení může poskytovatel vyzvat žadatele k doložení dalších podkladů a informací relevantních pro rozhodnutí o poskytnutí dotace. Podklady a informace budou doloženy ve stanovené lhůtě (§ 14k odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. v platném znění) Poskytovatel může žadatele vyzvat k úpravě žádosti v souladu s § 14k odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb. v platném znění. Poskytovatel řízení zastaví, zemře-li žadatel nebo zanikne-li žadatel o dotaci přede dnem vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace v souladu s § 14l zákona č. 218/2000 Sb. v planém znění Poskytovatel může u zamítnutých žádostí o dotaci postupovat dle §14p zákona č. 218/2000 Sb. v platném znění a novým rozhodnutím jim zcela vyhovět. Termín „Realizace akce stanovená poskytovatelem“ – ukončení je termín pro předání díla, který účastník programu doloží předávacím protokolem o předání a převzetí stavby, a to bez vad a nedodělků bránících v užívání (v souladu se smlouvou o dílo, nejpozději však do 31. 12. 2021). Termín „Financování projektu“ – ukončení je termín, po němž příjemce dotace nemůže provádět žádné další úhrady a musí mít ukončeno financování ze všech zdrojů (v souladu se smlouvou o dílo, nejpozději však do 31. 5. 2022). Termín „Předložení dokumentace k závěrečnému vyhodnocení akce“ – ukončení je termín, do kterého musí nejpozději žadatel předložit ministerstvu dokumentaci k závěrečnému vyhodnocení akce (nejpozději do 30. 6. 2022). Bližší informace viz Metodický pokyn k ZVA pro rok 2020. Zákonem č. 171/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb. bylo uloženo zveřejňování všech informací, které jsou rozhodné pro poskytování dotací, včetně dokumentů, kterými se při rozhodování o nich poskytovatel řídí. Z těchto důvodů jsou požadovány všechny dokumenty také v elektronické podobě. Zveřejnění informací a dokumentů na internetových stránkách zajišťuje dle výše uvedeného Ministerstvo financí. Ing. Marcela Frantiková: e-mail: Marcela.Frantikova@mmr cz, tel: 224 864 032 znění podprogramu Bytové domy bez bariér Metodický pokyn k podprogramu Bytové domy bez bariér Metodický pokyn pro výběr dodavatele pro příjemce dotace z programu Podpora bydlení 2016 – 2020 kritéria pro výběr žádostí podprogramu Bytové domy bez bariér Další podrobnosti naleznete na stránkách MMR pod odkazem: https://www.mmr.cz/cs/Narodni-dotace/Podpora-bydleni/Program-Podpora-bydleni-pro-rok-2020/Podprogram-Bytove-domy-bez-barier

http://docplayer.cz/617284-90-2012-sb-zakon-cast-prvni-obchodni-korporace.html

90/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE - PDF Download "90/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE" 1 Systém ASPI - stav k do částky 51/2014 Sb. a 14/2014 Sb.m.s. 90/2012 Sb. - Zákon o obchodních korporacích - poslední stav textu 90/2012 Sb. ZÁKON ze dne 25. ledna 2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I Díl 1 Společná ustanovení 1 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnost ) a družstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (dále jen osobní společnost ), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (dále jen kapitálová společnost ) a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. (3) Družstvy jsou družstvo a evropská družstevní společnost. (4) Evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská družstevní společnost se řídí ustanoveními tohoto zákona v rozsahu, v jakém to připouštějí přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující evropskou společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení nebo evropskou družstevní společnost. 2 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Osobní společnost může být založena jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku. (2) Činnosti, které podle jiného právního předpisu mohou vykonávat pouze fyzické osoby, mohou být předmětem podnikání nebo činnosti obchodní korporace, pokud tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny podle jiného právního předpisu. Odpovědnost těchto osob podle jiných právních předpisů není dotčena. 3 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Ustanovení občanského zákoníku o spolcích se použijí na obchodní korporace, jen stanoví-li tak tento zákon. (2) Ukládá-li tento zákon povinnost nahradit újmu, postihuje škůdce i povinnost nahradit nemajetkovou újmu. (3) Společenskou smlouvou se podle této hlavy a hlavy IV rozumí i stanovy a zakladatelská listina. (4) Společníkem podle této hlavy se rozumí i člen družstva. 4 [Komentář WK] (1) Dává-li tento zákon společníkovi obchodní korporace možnost domáhat se za ni nebo proti ní nějakého práva, nese povinná osoba důkazní břemeno o tom, že se protiprávního jednání nedopustila, ledaže soud rozhodne, že to po ní nelze spravedlivě požadovat. (2) Odstavec 1 platí obdobně, dovolává-li se společník nebo bývalý společník po jiném společníkovi dorovnání, obdobného plnění nebo úhrady újmy tehdy, došlo-li k ukončení jeho postavení v obchodní korporaci nebo mu byla způsobena újma v souvislosti s jeho postavením v obchodní korporaci za podmínek stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. 5 [Komentář WK] (1) Obchodní korporace může požadovat, aby jí ten, kdo porušil zákaz konkurenčního jednání, vydal prospěch, který v důsledku toho získal, anebo aby na ni převedl z toho vzniklá práva, ledaže to vylučuje povaha získaných práv; to platí obdobně pro každého jiného nabyvatele tohoto prospěchu nebo práva, ledaže tento nabyvatel jednal v dobré víře. 2 (2) Právo podle odstavce 1 lze u povinné osoby uplatnit do 3 měsíců ode dne, kdy se obchodní korporace o porušení tohoto zákazu dozvěděla, nejpozději však do 1 roku od porušení; k později uplatněnému právu se nepřihlíží. 6 [Komentář WK] (1) Právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. (2) Odstavec 1 se nepoužije na rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace. 7 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Uvádí-li kapitálová společnost nebo družstvo na obchodních listinách také údaj o svém základním kapitálu, musí se tento údaj týkat pouze upsané a splacené části základního kapitálu. (2) Akciová společnost bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále průběžně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy (dále jen internetové stránky ), údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, a další údaje stanovené tímto zákonem. (3) Zřídí-li společnost s ručením omezeným internetové stránky, vztahuje se na ni ustanovení odstavce 2 obdobně. (4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně ve vztahu k závodu zahraniční kapitálové společnosti nebo zahraničního družstva nebo k jeho pobočce. Údaj o zápisu zahraniční osoby do evidence podnikatelů ve státě, jehož právem se zahraniční osoba řídí, se nevyžaduje, ledaže toto právo zápis do takové evidence ukládá nebo umožňuje. Díl 2 Založení obchodní korporace 8 [Komentář WK] (1) Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou. Společenská smlouva, kterou se zakládá kapitálová společnost, vyžaduje formu veřejné listiny. Společenská smlouva, kterou se zakládá družstvo podle tohoto zákona, se uzavírá přijetím ustavující schůzí. (2) Připouští-li právní předpis, aby společnost založil jediný zakladatel, zakládá se zakladatelskou listinou pořízenou ve formě veřejné listiny. 9 [Komentář WK] (1) Není-li návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podán do 6 měsíců ode dne jejího založení, platí, že nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy. (2) Lhůtu podle odstavce 1 lze ve společenské smlouvě změnit. (3) V družstvu po marném uplynutí lhůty podle odstavce 1 nebo 2 platí, že všichni uchazeči o členství vzali svou přihlášku zpět. 10 [Komentář WK] Je-li podle toho zákona znalec povinen vypracovat znalecký posudek, vyhotoví ho nestranně a nezávisle na tom, pro koho nebo v čí prospěch je znalecký posudek vypracováván. (1) Kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel. Díl 3 Jednočlenná společnost 11 [Komentář WK] (2) Kapitálová společnost může mít jediného společníka také v důsledku soustředění všech podílů v jeho rukou. 12 [Komentář WK] (1) Působnost nejvyššího orgánu vykonává v jednočlenné společnosti její společník. (2) Vyžaduje-li tento zákon nebo jiný právní předpis, aby rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti bylo osvědčeno veřejnou listinou, má rozhodnutí jediného společníka formu veřejné listiny. 13 [Komentář WK] Smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžaduje 3 písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. To neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých. 14 [Komentář WK] Stane-li se společnost jednočlennou společností, k ujednáním společenské smlouvy, která zakazují nebo omezují převoditelnost nebo zastavení nebo možnost přechodu podílu, se po dobu, kdy je jednočlennou společností, nepřihlíží. Díl 4 Vklad 15 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie. (2) Předmětem vkladu je věc, kterou se společník nebo budoucí společník (dále jen vkladatel ) zavazuje vložit do obchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní (dále jen vkladová povinnost ). (3) Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (dále jen peněžitý vklad ) nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (dále jen nepeněžitý vklad ). (4) Emisním kursem se pro potřeby tohoto zákona rozumí vklad a případné emisní nebo vkladové ážio. 16 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Po dobu trvání obchodní korporace ani po jejím zrušení nemá společník právo na vrácení předmětu vkladu. (2) Nelze sjednat ani vyplácet úroky z emisního kursu. 17 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Vkladatel splní vkladovou povinnost ve lhůtě a způsobem určeným tímto zákonem a společenskou smlouvou. (2) Ocenění nepeněžitého vkladu se uvede ve společenské smlouvě obchodní korporace. (3) Nepeněžitým vkladem nesmí být práce nebo služby. Správce vkladů 18 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Před vznikem obchodní korporace přijímá a spravuje splacené nebo vnesené předměty vkladů nebo jejich části společenskou smlouvou pověřený správce vkladů; správcem vkladů může být i zakladatel nebo některý ze zakladatelů. (2) Není-li dohodnuto jinak, provádí správce vkladů činnost na základě ustanovení o příkazu podle občanského zákoníku. 19 [Komentář WK] [Rekodifikace] Je-li nepeněžitým vkladem nemovitá věc, je předmět vkladu vnesen tak, že vkladatel předá správci vkladů nemovitou věc a písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci. 20 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Je-li nepeněžitým vkladem movitá věc, je předmět vkladu vnesen předáním věci správci vkladů, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Není-li z povahy věci možné faktické předání movité věci, je předána odevzdáním datových nebo jiných nosičů, které zachycují předávanou věc, a dokumentace, která zachycuje povahu, obsah a jiné skutečnosti důležité pro možnost využití nepeněžitého vkladu. 21 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Je-li nepeněžitým vkladem závod nebo jeho část, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu. Na smlouvu o vkladu závodu nebo jeho části se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o koupi. (2) Je-li nepeněžitým vkladem pohledávka, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu pohledávky. Na smlouvu o vkladu pohledávky se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o postoupení pohledávky. Vkladatel ručí za její dobytnost do výše jejího ocenění. (3) Pohledávka společníka za kapitálovou společností nemůže být předmětem jeho vkladu do této společnosti; započtena proti pohledávce společnosti na splacení emisního kursu může být pouze smluvně. Smlouva o započtení vyžaduje 4 písemnou formu a její návrh schvaluje valná hromada. 22 [Komentář WK] [Rekodifikace] V ostatních případech je nepeněžitý vklad vnesen účinností smlouvy o vkladu mezi vkladatelem a správcem vkladů. 23 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Peněžitý vklad do kapitálových společností se splácí na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen banka ), který zřídí správce vkladů. Banka s těmito prostředky neumožní nakládat dříve, než kapitálová společnost vznikne, ledaže se jedná o úhradu zřizovacích výdajů nebo vrácení emisních kursů zakladatelům. (2) Nepeněžitý vklad se do kapitálové společnosti vnese před jejím vznikem. 24 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Správce vkladů vydá tomu, kdo je oprávněn podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli. Prohlášení se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, ledaže zákon zápis rozsahu splnění vkladové povinnosti do obchodního rejstříku nevyžaduje. (2) Uvede-li správce vkladů v prohlášení podle odstavce 1 vyšší částku, než ve které byla vkladová povinnost splněna, ručí věřitelům obchodní korporace za její dluhy až do výše tohoto rozdílu; ručení správce vkladů zaniká, nebyla-li pohledávka vůči obchodní korporaci uplatněna u soudu do 5 let od vzniku obchodní korporace. 25 [Komentář WK] [Rekodifikace] Převod vlastnického práva (1) Vlastnické právo k předmětu vkladu vnesenému před vznikem obchodní korporace nabývá obchodní korporace okamžikem svého vzniku. (2) Vlastnické právo k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, která je předmětem vkladu, nabývá obchodní korporace zápisem vlastnického práva do veřejného seznamu na základě prohlášení podle 19; to platí obdobně pro další věci, k nimž se vlastnické právo nabývá zápisem do příslušného seznamu. 26 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Nepřejde-li na obchodní korporaci vlastnické právo k nepeněžitému vkladu, který je vnesen, uhradí vkladatel jeho cenu v penězích podle ocenění uvedeného ve společenské smlouvě a obchodní korporace převzatý předmět vkladu vrátí, ledaže ho vydala nebo je povinna vydat jiné oprávněné osobě. (2) Převede-li vkladatel (společník) podíl na jiného, ručí za splnění povinnosti podle odstavce 1, ledaže jde o nabytí podílu na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu (dále jen evropský regulovaný trh ). 27 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Po vzniku obchodní korporace jí správce vkladů předá předměty vkladů i s plody a užitky, ledaže ohledně plodů a užitků společenská smlouva určí jinak. (2) Nevznikne-li obchodní korporace, správce vkladů předměty vkladů nebo jejich části i s plody a užitky bez zbytečného odkladu vrátí vkladatelům; za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a nerozdílně. 28 [Komentář WK] [Rekodifikace] Pokud cena nepeněžitého vkladu nedosáhne v den, kdy k němu obchodní korporace nabyla vlastnické právo, výše emisního kursu uvedeného ve společenské smlouvě, vkladatel doplatí rozdíl v penězích; ustanovení 26 odst. 1 se použije obdobně. 29 [Komentář WK] [Rekodifikace] Ustanovení tohoto dílu se s výjimkou 17 odst. 2, 18, 23 odst. 1, 24, 25 odst. 1 a 27 odst. 1 použijí přiměřeně také na zvyšování základního kapitálu. Díl 5 Základní kapitál 30 [Komentář WK] [Rekodifikace] Základní kapitál obchodní korporace je souhrn všech vkladů. Díl 6 Podíl 5 31 [Komentář WK] [Rekodifikace] Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. 32 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Každý společník může mít pouze 1 podíl v téže obchodní korporaci; to neplatí pro účast v kapitálové společnosti a podíl komanditisty. (2) Podíl společníka v obchodní korporaci nesmí být představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, ledaže se jedná o kapitálovou společnost nebo stanoví-li tak jiný právní předpis. (3) Zastavit podíl společníka v obchodní korporaci lze jen za podmínek, za nichž ho lze převést; zastavení podílu v bytovém družstvu lze stanovami podmínit nebo vyloučit. (4) Je-li podíl v obchodní společnosti ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společným společníkem a podíl spravuje vůči obchodní společnosti jen správce společné věci. (5) Je-li podíl v družstvu ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společnými členy a podíl vůči družstvu spravuje správce společné věci, kterým může být jen jeden ze spoluvlastníků. Jsou-li spoluvlastníky podílu v družstvu manželé, může podíl vůči družstvu spravovat kterýkoliv z nich. 33 [Komentář WK] Obchodní korporace může nabýt vlastní podíl, jen pokud tak stanoví tento zákon. Podíl na zisku 34 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Lze jej rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Podíl na zisku v kapitálových společnostech je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o jeho rozdělení, ledaže společenská smlouva nebo nejvyšší orgán určí jinak. Podíl na zisku v osobních společnostech je splatný do 6 měsíců od konce účetního období, ledaže společenská smlouva určí jinak. (3) O vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán. Je-li rozdělení zisku a podílů na zisku v rozporu s tímto zákonem, podíly na zisku se nevyplatí. Má se za to, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením podílu na zisku v rozporu s tímto zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře. 35 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Podíl na zisku se nevrací, ledaže osoba, které byl podíl na zisku vyplacen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení byly porušeny podmínky stanovené tímto zákonem; v pochybnostech se dobrá víra předpokládá. (2) Promlčecí lhůta práva na vrácení podílu na zisku podle odstavce 1 počíná běžet dnem vyplacení. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na zálohy podle 40 odst [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Při zániku účasti společníka v obchodní korporaci za jejího trvání jinak než převodem podílu nebo udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí vzniká společníkovi nebo jeho právnímu nástupci právo na vypořádání (dále jen vypořádací podíl ), ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. (2) Neurčí-li společenská smlouva jinak, stanoví se výše vypořádacího podílu ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci. (3) Odstavec 2 se nepoužije, liší-li se podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví. V takovém případě se při určení výše vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce uvedené v odstavci 2. Společenská smlouva může určit jiný vhodný způsob určení vypořádacího podílu. (4) Vypořádací podíl se určí poměrem podílů společníků u jednotlivých forem obchodních korporací a vyplácí v penězích bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše podle odstavce 2 nebo 3, ledaže společenská smlouva nebo dohoda mezi obchodní korporací a společníkem nebo společníkem, jehož účast zanikla, nebo jeho právním nástupcem určí jinak. Podíl na likvidačním zůstatku 37 [Komentář WK] (1) Při zrušení obchodní korporace s likvidací má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku; nestanoví-li 6 společenská smlouva nebo dohoda společníků jinak, vyplácí se tento podíl v penězích. (2) Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost. Nestačí-li likvidační zůstatek na toto rozdělení, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených vkladů. (3) Neměl-li žádný ze společníků vkladovou povinnost, rozdělí se likvidační zůstatek mezi společníky rovným dílem. 38 [Komentář WK] (1) Zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi společníky rovným dílem a u kapitálových společností a družstva podle jejich podílů. (2) Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po schválení návrhu na použití likvidačního zůstatku. Není-li návrh použití likvidačního zůstatku schválen, rozhodne o jeho rozdělení soud na návrh likvidátora nebo společníka. (3) Určí-li tak společenská smlouva, ustanovení odstavce 1 a 37 se nepoužijí. 39 [Komentář WK] Při zrušení obchodní korporace s likvidací ručí společníci za její dluhy po jejím zániku do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž ručili za jejího trvání. Mezi sebou se společníci vyrovnají stejným způsobem jako při ručení za trvání společnosti. Jestliže společníci za trvání společnosti za dluhy společnosti neručili, vypořádají se mezi sebou podle poměru svých podílů ke dni zániku společnosti. Omezení výplaty zisku nebo jiných vlastních zdrojů 40 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. (2) Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit. 41 [Komentář WK] Ustanovení 40 odst. 1 platí obdobně při poskytnutí zálohy, půjčky nebo úvěru obchodní korporací pro účely získání jejích podílů nebo poskytnutí zajištění obchodní korporací pro tyto účely (dále jen finanční asistence ) a při nabývání akcií zaměstnanci za zvýhodněných podmínek. 42 [Komentář WK] [Rekodifikace] Přechod podílu (1) Smrtí nebo zánikem společníka přechází jeho podíl v obchodní korporaci na dědice nebo právního nástupce, ledaže společenská smlouva přechod zakáže nebo omezí. Zákaz nebo omezení přechodu podílu v akciové společnosti a v bytovém družstvu se zakazuje. (2) Nedohodnou-li se dědicové v době řízení o dědictví na výkonu práv spojených s podílem, který je předmětem pozůstalosti, a není-li ustanoven správce této části pozůstalosti, ustanoví takového správce soud, který projednává pozůstalost, na návrh obchodní korporace nebo některého z dědiců. Správce pozůstalosti je oprávněn vykonávat všechna práva spojená s podílem. 43 [Komentář WK] Rozdělení podílu (1) Podíl společníka veřejné obchodní společnosti a podíl komplementáře podle 118 nelze rozdělit. (2) Podíl komanditisty podle 118 a podíl společníka společnosti s ručením omezeným lze rozdělit pouze v souvislosti s jeho převodem nebo přechodem, ledaže společenská smlouva určí jinak. (3) K rozdělení podílu je nutný souhlas nejvyššího orgánu obchodní korporace. Díl 7 Orgány obchodní korporace 44 [Komentář WK] [Rekodifikace] 7 (1) Nejvyšším orgánem v osobní společnosti jsou všichni její společníci, v kapitálové společnosti valná hromada a v družstvu členská schůze. (2) Kontrolním orgánem obchodní korporace se pro potřeby tohoto zákona rozumí dozorčí rada, kontrolní komise nebo jiný obdobný orgán. (3) Kolektivní orgán zvolí předsedu, jehož hlas je v případě rovnosti hlasů rozhodující, ledaže společenská smlouva pro tento případ určí jinak; to neplatí pro osobní společnosti. (4) Statutárním orgánem osobní společnosti je každý její společník. (5) Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. 45 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) V jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům. (2) Na rozhodnutí orgánu obchodní korporace se hledí, jako by nebylo přijato, také tehdy, je-li jeho obsah neurčitý nebo nesrozumitelný anebo zavazuje-li k nemožnému plnění. (3) Ustanovení občanského zákoníku o zdánlivém právním jednání, o neplatnosti právních jednání, omylu a následcích neplatnosti právního jednání se na rozhodnutí orgánu obchodní korporace s výjimkou povinnosti nahradit újmu způsobenou neplatným právním jednáním nepoužijí. (4) Rozhodnutí orgánu obchodní korporace působí vůči obchodní korporaci okamžikem přijetí. Rozhodnutí jediného společníka v působnosti orgánu obchodní korporace je vůči ní účinné, jakmile jí dojde. Vůči třetím osobám působí rozhodnutí orgánu obchodní korporace od okamžiku, kdy se o něm dozvěděly nebo dozvědět mohly. 46 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Členem orgánu obchodní korporace nemůže být také ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti. (2) Kdo se má stát členem orgánu obchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní korporaci informuje, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo řízení podle 63 až 65 tohoto zákona anebo zda u něho není dána jiná překážka funkce. (3) Zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, musí splňovat požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena orgánu a újmu jím způsobenou obchodní korporaci nahradí společně a nerozdílně s právnickou osobou, kterou zastupuje; ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti pro výkon funkce a její ztráty se použijí na zástupce obdobně. (4) Na zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, se použijí ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů, nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení právního předpisu o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této povinnosti. 47 [Komentář WK] [Rekodifikace] Omezení jednatelského oprávnění orgánu obchodní korporace společenskou smlouvou nebo jiným ujednáním nebo rozhodnutím orgánu obchodní korporace nejsou vůči třetím osobám účinná, i když byla zveřejněna. 48 [Komentář WK] [Rekodifikace] Právní jednání, k němuž nedal souhlas nejvyšší orgán obchodní korporace v případech vyžadovaných zákonem, je neplatné; této neplatnosti se lze dovolat do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let od dne, kdy k takovému jednání došlo. 49 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) V případě, že kontrolní orgán nedá souhlas k jednáním statutárního orgánu, u kterých tento zákon nebo společenská smlouva vyžadují jeho předchozí souhlas, nebo jestliže tento orgán zakáže statutárnímu orgánu určité jednání, odpovídají namísto členů statutárního orgánu za případnou újmu způsobenou společnosti ti členové kontrolního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře. (2) Jestliže kontrolní orgán souhlas k jednáním podle odstavce 1 dá, odpovídají za případnou újmu členové kontrolního orgánu a statutárního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře, společně a nerozdílně. 50 [Komentář WK] [Rekodifikace] Byla-li uzavřena smlouva bez zákonem požadovaného doložení znaleckého posudku, nebo v rozporu s takovým posudkem, může se ten, k jehož ochraně doložení znaleckého posudku slouží, dovolávat po druhé smluvní straně vypořádání, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se strana, které vznikla takovým uzavřením smlouvy újma, dozví, že dohodnuté protiplnění je 8 nižší, než jaké by vyplývalo ze znaleckého posudku, nejpozději však do 10 let od uzavření smlouvy. Vypořádání se provede v penězích tak, jako by bylo dohodnuto protiplnění podle znaleckého posudku. Po marném uplynutí této lhůty může znevýhodněná smluvní strana od smlouvy odstoupit. Pravidla jednání členů orgánu 51 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou. (2) Člen statutárního orgánu kapitálové společnosti může požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. 52 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace. (2) Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. 53 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získala. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná osoba obchodní korporaci v penězích. (2) K právním jednáním obchodní korporace omezujícím odpovědnost člena jejích orgánů se nepřihlíží. (3) Vznikla-li porušením péče řádného hospodáře obchodní korporaci újma, může ji obchodní korporace vypořádat podle smlouvy uzavřené s povinnou osobou; pro účinnost smlouvy se vyžaduje souhlas nejvyššího orgánu obchodní korporace přijatý alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků. (4) Prohlásí-li soud za neplatné usnesení nejvyššího orgánu obchodní korporace schvalující smlouvu o vypořádání újmy podle odstavce 3, hledí se na ni jako na neplatnou; ode dne právní moci rozhodnutí o neplatnosti usnesení běží pro uplatnění práva domáhat se újmy podle odstavce 1 nová promlčecí lhůta. Pravidla o střetu zájmů 54 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Dozví-li se člen orgánu obchodní korporace, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy orgánu, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. To platí obdobně pro možný střet zájmů osob členovi orgánu obchodní korporace blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných. (2) Člen orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 i tím, že informuje nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho působnost. (3) Tímto ustanovením není dotčena povinnost člena orgánu obchodní korporace jednat v zájmu obchodní korporace. (4) Kontrolní nebo nejvyšší orgán může na vymezenou dobu pozastavit členu orgánu, který oznámí střet zájmu podle odstavce 1, výkon jeho funkce. 55 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Hodlá-li člen orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi obchodní korporací a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými. (2) Člen orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 i tím, že informuje nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho působnost. (3) Kontrolní orgán podá nejvyššímu orgánu zprávu o informacích, které obdržel podle odstavce 1, případně o jím vydaném zákazu podle 56 odst [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Ustanovení 55 se použije také tehdy, má-li obchodní korporace zajistit nebo utvrdit dluhy osob uvedených v 55 nebo se stát jejich spoludlužníkem. (2) Uzavření smlouvy podle odstavce 1 nebo 55, které není v zájmu obchodní korporace, může její nejvyšší nebo kontrolní orgán zakázat. 9 57 [Komentář WK] [Rekodifikace] Ustanovení 55 a 56 se nepoužijí pro smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku. 58 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Ustanovení 51 až 57 a pravidla tohoto zákona o nepřípustnosti konkurenčního jednání se použijí také na prokuristu; to platí přiměřeně pro prokuristu zmocněného podnikatelem, který není obchodní korporací. (2) Povinnosti podle 54 až 57 splní prokurista oznámením požadovaných skutečností orgánu, který jej jmenoval. Smlouva o výkonu funkce 59 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se nepoužijí. (2) Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti. (3) Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný. (4) Budou-li sjednaná smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně obchodní korporace nebo nebude-li smlouva o výkonu funkce z důvodu překážek na straně obchodní korporace uzavřena nebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po vzniku funkce člena orgánu obchodní korporace, odstavec 3 se nepoužije a odměna se určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobné činnosti, kterou člen orgánu vykonával. (5) Člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednajíli jiný okamžik zániku funkce. 60 [Komentář WK] [Rekodifikace] Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti obsahuje také tyto údaje o odměňování a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění, b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby, c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a d) údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě. 61 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené podle 59 odst. 2 nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporace, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen. (2) Plnění podle smlouvy o výkonu funkce nebo podle odstavce 1 se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace, ledaže ten, kdo schválil smlouvu o výkonu funkce, rozhodne jinak. (3) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně na určení mzdy i na jiné plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti, nebo osobě jemu blízké. 62 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Bylo-li v insolvenčním řízení zahájeném na návrh jiné osoby než dlužníka podle jiného právního předpisu soudem rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, vydají členové jejích orgánů, vyzve-li je k tomu insolvenční správce, prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi, a to za období 2 let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku, pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné. (2) Není-li vydání podle odstavce 1 možné, nahradí členové orgánů získaný prospěch v penězích. 10 (3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně na bývalé členy orgánu obchodní korporace. Díl 8 Vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce 63 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) V průběhu insolvenčního řízení insolvenční soud i bez návrhu rozhodne, že z důvodů podle 64 člen statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace, který byl ve funkci v době vydání rozhodnutí o úpadku nebo po něm, nesmí po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení (dále jen vyloučení ). (2) To platí obdobně o tom, kdo v době vydání rozhodnutí o úpadku členem statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobou v obdobném postavení již nebyl, ale jehož dosavadní jednání k úpadku obchodní korporace zřejmě přispělo. (3) Návrh na vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může podat každý, kdo na něm má důležitý zájem. 64 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Insolvenční soud rozhodne o vyloučení, vyjde-li v průběhu insolvenčního řízení najevo, že výkon funkce osobou podle 63 s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vedl k úpadku obchodní korporace. (2) Insolvenční soud rozhodne o vyloučení toho, kdo se stal členem statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace po zahájení insolvenčního řízení, přispěl-li zřejmě svým jednáním ke snížení majetkové podstaty a k poškození věřitelů. (3) Insolvenční soud nerozhodne o vyloučení toho, a) kdo se stal členem statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace v době jejího hrozícího úpadku podle jiného právního předpisu, ledaže jeho jednání před zahájením insolvenčního řízení naplnilo podmínky podle odstavce 1, nebo b) kdo prokáže, že při svém jednání vynaložil takovou péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba v obdobném postavení. 65 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Mimo případy uvedené v 63 a 64 může soud i bez návrhu rozhodnout o vyloučení, vyjde-li najevo, že člen statutárního orgánu v posledních 3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře, případně jinou péči spojenou podle jiného právního předpisu s výkonem jeho funkce; ustanovení 63 odst. 3 se použije obdobně. (2) Odstavec 1 se použije obdobně na toho, kdo je povinen k náhradě újmy vzniklé z porušení péče řádného hospodáře. 66 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Právní mocí rozhodnutí o vyloučení přestává být osoba, které se rozhodnutí týká, členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích; zánik funkce oznámí soud, který o vyloučení rozhodl, soudu, který podle jiného právního předpisu vede obchodní rejstřík (dále jen rejstříkový soud ). (2) Ten, kdo poruší zákaz uložený mu rozhodnutím o vyloučení, ručí za splnění všech povinností obchodní korporace, které vznikly v době, kdy vykonával přes zákaz činnost člena jejího statutárního orgánu, ač se jím nestal anebo jím být přestal. 67 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Soud i bez návrhu rozhodne, že osobu, která porušila zákaz uložený jí v rozhodnutí o vyloučení, opětovně vylučuje až na 10 let; ustanovení 63 odst. 3 se použije obdobně. (2) Soud může rozhodnout, že osoba, u níž jsou dány důvody pro vyloučení, může za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí zůstat členem statutárního orgánu jiné obchodní korporace, pokud okolnosti případu dokládají, že dosavadní výkon její funkce v této obchodní korporaci neodůvodňuje vyloučení z výkonu funkce, a pokud by vyloučení mohlo vést k poškození oprávněných zájmů této obchodní korporace nebo jejích věřitelů. (3) Soud může rozhodnout, že osoba, která byla vyloučena, může za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí být i nadále členem statutárního orgánu jiné obchodní korporace, pokud okolnosti případu dokládají, že dosavadní výkon její funkce neodůvodňuje vyloučení z výkonu funkce v této obchodní korporaci, a pokud by vyloučení mohlo vést k poškození oprávněných zájmů této obchodní korporace nebo jejích věřitelů; návrh na vydání rozhodnutí může podat vyloučená osoba nebo dotčená obchodní korporace podle tohoto zákona. 68 [Komentář WK] [Rekodifikace] Ručení členů orgánu při úpadku obchodní korporace (1) Soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitele obchodní korporace rozhodnout, že člen nebo bývalý 11 člen jejího statutárního orgánu ručí za splnění jejích povinností, jestliže a) bylo rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, a b) člen nebo bývalý člen statutárního orgánu obchodní korporace věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné. (2) Odstavec 1 se nepoužije na člena nebo bývalého člena statutárního orgánu obchodní korporace, kteří byli do funkce prokazatelně ustaveni za účelem odvrácení úpadku nebo jiné nepříznivé hospodářské situace obchodní korporace a svou funkci vykonávali s péčí řádného hospodáře. 69 [Komentář WK] [Rekodifikace] Společné ustanovení (1) Je-li statutárním orgánem obchodní korporace právnická osoba, použijí se ustanovení o vyloučení z výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace i na fyzickou osobu, která byla touto právnickou osobou určena k tomu, aby funkci statutárního orgánu za ni vykonávala. (2) Tento díl se použije obdobně na osobu v obdobném postavení člena statutárního orgánu. 70 [Komentář WK] Ustanovení tohoto dílu a dílu 7 s výjimkou 44 odst. 1, 45, 48, 54 až 56 a 61 odst. 1 se nepoužijí na nejvyšší orgán kapitálové společnosti a družstva. Díl 9 Podnikatelská seskupení 71 [Komentář WK] [Rekodifikace] Ovlivnění (1) Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci (dále jen vlivná osoba ) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace (dále jen ovlivněná osoba ) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby. (2) Neuhradí-li vlivná osoba způsobenou újmu nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, nebo v jiné dohodnuté přiměřené lhůtě, nahradí i újmu, která v této souvislosti vznikla společníkům ovlivněné osoby. (3) Vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za splnění těch dluhů, které jim ovlivněná osoba nemůže v důsledku ovlivnění podle odstavce 1 zcela nebo zčásti splnit. (4) Vlivem podle odstavce 1 se rozumí také vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob. (5) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby a jejího prokuristu. 72 [Komentář WK] [Rekodifikace] Zproštění povinnosti hradit újmu (1) Ustanovení 71 odst. 1 až 3 se nepoužijí, prokáže-li řídící osoba podle 79, že újma podle 71 odst. 1 vznikla v zájmu řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří koncern podle 79, a byla nebo bude v rámci tohoto koncernu vyrovnána. (2) Újma podle odstavce 1 je nebo bude vyrovnána, byla-li nebo bude-li v přiměřené době a v rámci koncernu vyrovnána přiměřeným protiplněním nebo jinými prokazatelnými výhodami plynoucími z členství v koncernu. (3) Dojde-li v důsledku jednání řídící osoby vůči řízené osobě k úpadku řízené osoby, odstavce 1 a 2 se nepoužijí. 73 [Komentář WK] [Rekodifikace] Většinový společník (1) Společník, který má většinu hlasů plynoucích z účasti v obchodní korporaci, je většinový společník a obchodní korporace, ve které tuto většinu má, je obchodní korporace s většinovým společníkem. (2) Do celkového počtu hlasů plynoucích z účasti v obchodní korporaci se pro potřeby tohoto dílu nezapočítávají hlasy z vlastních podílů ve vlastnictví obchodní korporace nebo jí ovládané osoby, ani z podílů, které na účet obchodní korporace nebo osoby jí ovládané nabyla jiná osoba jednající vlastním jménem. (3) Podíl, s nímž není trvale spojeno hlasovací právo, je pro potřeby odstavců 1 a 2 bez hlasovacích práv i tehdy, když podle tohoto zákona hlasovací právo dočasně nabývá. 12 Ovládající a ovládané osoby 74 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou. (2) Je-li ovládající osobou obchodní korporace, je mateřskou obchodní korporací, a je-li ovládanou osobou obchodní korporace, je dceřinou obchodní korporací. (3) Řídící osoba podle 79 a většinový společník jsou vždy ovládajícími osobami, ledaže ve vztahu k většinovému společníkovi 75 stanoví jinak. Řízená osoba podle 79 je vždy ovládanou osobou. 75 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Má se za to, že ovládající osobou je osoba, která může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobami v obdobném postavení nebo členy kontrolního orgánu obchodní korporace, jejímž je společníkem, nebo může toto jmenování nebo odvolání prosadit. (2) Má se za to, že osobou ovládající je ten, kdo nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. (3) Má se za to, že osoby jednající ve shodě, které společně nakládají podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, jsou osobami ovládajícími, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. (4) Má se za to, že osobou ovládající nebo osobami ovládajícími je také ten, kdo sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě získá podíl na hlasovacích právech představující alespoň 30 % všech hlasů v obchodní korporaci a tento podíl představoval na posledních 3 po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu této osoby více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob. 76 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Ustanovení 54 až 56 odst. 1 a 57 se použijí obdobně, je-li jednání člena orgánu obchodní korporace ovlivněno chováním vlivné nebo ovládající osoby. (2) Ustanovení 63 až 66 se použijí obdobně také na vlivnou nebo ovládající osobu, pokud svým vlivem podstatně přispěla k úpadku obchodní korporace. (3) Ustanovení 68 se použije obdobně na vlivnou nebo ovládající osobu. (4) Ustanovení 60 písm. d) se použije obdobně, mají-li být tam uvedené výhody nebo odměny poskytnuty nebo máli být umožněno jejich poskytnutí členu orgánu ovlivněné osoby vlivnou osobou. 77 [Komentář WK] [Rekodifikace] Nakládáním s hlasovacími právy se pro potřeby dílu 9 rozumí možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti jsou vykonávána, popřípadě možnost rozhodujícím způsobem ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou. 78 [Komentář WK] [Rekodifikace] Jednání ve shodě (1) Jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob nakládajících hlasovacími právy za účelem ovlivnění, ovládání nebo jednotného řízení obchodní korporace. Osoby jednající ve shodě plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně. (2) Má se za to, že osobami jednajícími ve shodě jsou a) právnická osoba a člen jejího statutárního orgánu, osoby v jeho přímé působnosti, člen kontrolního orgánu, likvidátor, insolvenční správce a další správci podle jiného právního předpisu, nucený správce, b) ovládající osoba a jí ovládané osoby, c) vlivné a ovlivněné osoby, d) společnost s ručením omezeným a její společníci nebo pouze její společníci, e) veřejná obchodní společnost a její společníci nebo pouze její společníci, f) komanditní společnost a její komplementáři nebo pouze její komplementáři, g) osoby blízké podle občanského zákoníku, 13 h) investiční společnost a jí obhospodařovaný investiční fond či penzijní fond nebo pouze jí obhospodařované fondy, nebo i) osoby, které uzavřely dohodu o výkonu hlasovacích práv. Koncern 79 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Jedna nebo více osob podrobených jednotnému řízení (dále jen řízená osoba ) jinou osobou nebo osobami (dále jen řídící osoba ) tvoří s řídící osobou koncern. (2) Jednotným řízením je vliv řídící osoby na činnost řízené osoby sledující za účelem dlouhodobého prosazování koncernových zájmů v rámci jednotné politiky koncernu koordinaci a koncepční řízení alespoň jedné z významných složek nebo činností v rámci podnikání koncernu. (3) Existenci koncernu jeho členové bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách, jinak nelze postupovat podle [Komentář WK] [Rekodifikace] Závody řízené osoby a řídící osoby jsou koncernové závody. 81 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Orgán řídící osoby může udělovat orgánům řízené osoby pokyny týkající se obchodního vedení, jsou-li v zájmu řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří řídící osoba koncern. (2) Člen orgánu řízené osoby nebo její prokurista nejsou při výkonu funkcí zbaveni povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře; odpovědnosti za újmu se však zprostí, prokáží-li, že mohli rozumně předpokládat, že byly splněny podmínky podle 72 odst. 1 a 2. Zpráva o vztazích 82 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen zpráva o vztazích ) za uplynulé účetní období. (2) Ve zprávě o vztazích se uvedou a) struktura vztahů mezi osobami podle odstavce 1, b) úloha ovládané osoby v něm, c) způsob a prostředky ovládání, d) přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní závěrky, e) přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými a f) posouzení toho, zda vznikla ovládané osobě újma, a posouzení jejího vyrovnání podle 71 a 72. (3) Nemá-li statutární orgán potřebné informace pro vypracování zprávy o vztazích, tuto skutečnost ve zprávě s vysvětlením uvede. (4) Statutární orgán ve zprávě o vztazích zároveň zhodnotí výhody a nevýhody plynoucí ze vztahů mezi osobami podle odstavce 1 a uvede, zda převládají výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro ovládanou osobu plynou rizika. Současně uvede, zda, jakým způsobem a v jakém období byla nebo bude vyrovnána případná újma podle 71 nebo [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Má-li ovládaná osoba kontrolní orgán, přezkoumá tento orgán zprávu o vztazích. O výsledcích přezkumu informuje její nejvyšší orgán a sdělí mu své stanovisko, které obsahuje také názor na vyrovnání újmy podle 71 nebo 72. nápravě. (2) Zjistí-li kontrolní orgán v rámci ověřování zprávy o vztazích, že zpráva obsahuje vady, vyzve statutární orgán k (3) Přezkum zprávy o vztazích kontrolním orgánem se nevyžaduje, je-li ovládající osobou jediný společník ovládané osoby, nebo jsou-li všichni společníci ovládané osoby osobami jednajícími ve shodě vůči ovládané osobě. 84 [Komentář WK] [Rekodifikace] 14 (1) Společníci ovládané osoby mají právo se seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou; se závěry těchto zpráv společníky seznámí statutární orgán na nejbližším jednání nejvyššího orgánu. (2) Zpráva o vztazích se připojí k výroční zprávě podle právních předpisů upravujících účetnictví. 85 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Každý kvalifikovaný společník podle 187 nebo 365 ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, může navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce. (2) Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce podle odstavce 1 podaný dříve, než je znalec jmenován, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Od okamžiku jmenování znalce nejsou další návrhy oprávněných osob na jmenování znalce přípustné. (3) Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se kvalifikovaný společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží. 86 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec; místně příslušným k rozhodování je soud, v jehož obvodu sídlí ovládaná osoba. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že navrženého znalce schválil. V případě marného uplynutí této lhůty soud řízení zastaví; účastníky řízení o tom nevyrozumí. (2) Pokud jmenovaný znalec porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti, může kterýkoliv společník podle 85 odst. 1 navrhnout, aby soud znalce odvolal a jmenoval nového. (3) Ovládaná osoba poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem. (4) Znalec vypracuje znalecký posudek ve lhůtě uvedené v rozhodnutí soudu o jmenování znalce, jinak do jednoho měsíce od svého jmenování. Neposkytne-li ovládaná osoba znalci potřebné podklady, běží tato lhůta až od jejich poskytnutí. Znalecký posudek přezkoumávající zprávu o vztazích doručí znalec soudu, který ho jmenoval, a osobě, která přezkoumávanou zprávu vyhotovila. Závěry znaleckého posudku doručí také navrhovateli a osobám podle 85 odst. 2, jsou-li tyto osoby známy. 87 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Odměna znalci za zpracování znaleckého posudku se určí dohodou a hradí ji ovládaná osoba. Nedohodnou-li se ovládaná osoba a znalec na výši odměny, určí ji na návrh některé z nich soud, který znalce jmenoval. Vedle odměny náleží znalci účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. (2) Soud může na návrh ovládané osoby rozhodnout, že obvyklou odměnu znalce za vypracování znaleckého posudku a náklady podle odstavce 1 nese navrhovatel, jestliže ze znaleckého posudku vyjde najevo, že zpráva o vztazích byla vypracována řádně a návrh byl zjevně zneužívající. 88 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích podle 85 odst. 1 má také každý společník ovládané osoby, jsou-li ve zprávě statutárního orgánu podle 82 uvedeny informace o tom, že vznikla újma, která nebyla nebo nebude podle 71 nebo 72 vyrovnána. (2) Právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích podle 85 odst. 1 má také každý společník ovládané osoby, jsou-li ve stanovisku kontrolního orgánu podle 83 odst. 1 uvedeny výhrady ke zprávě o vztazích, ledaže se jedná o výhrady, které mohly být odstraněny podle 83 odst. 2 a jejichž povaha není z hlediska věrohodnosti a správnosti zprávy o vztazích rozhodná. (3) Ustanovení 85 až 87 se použijí obdobně. Zvláštní práva společníků ovládané osoby 89 [Komentář WK] [Rekodifikace] V případě, že ovládající osoba využívá svého vlivu v ovládané osobě způsobem, v jehož důsledku dojde k podstatnému zhoršení postavení společníků ovládané osoby nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů, a není proto možné po nich spravedlivě požadovat, aby v ovládané osobě setrvali, je každý společník, který není ovládající osobou nebo osobou jí ovládanou, oprávněn požadovat, aby od něj ovládající osoba jeho podíl odkoupila za přiměřenou cenu; ustanovení 328 a 329 se použijí obdobně. 90 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Při posuzování, zda došlo k podstatnému zhoršení postavení společníků nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů podle 89, nese důkazní břemeno o tom, že k tomu došlo, společník, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. 15 (2) Při posuzování, zda k podstatnému zhoršení postavení společníků nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů podle 89 došlo v důsledku využití vlivu ovládající osoby v osobě ovládající, nese důkazní břemeno o tom, zda k tomu došlo, ovládající osoba, ledaže soud rozhodne, že to po ní nelze spravedlivě požadovat. (3) Dostane-li se ovládaná osoba v důsledku vlivu podle 89 do úpadku podle jiného právního předpisu, postavení jejích společníků se vždy podstatně zhoršilo. 91 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Cena podílu při postupu podle 89 se určí na základě hodnoty majetku obchodní korporace s přihlédnutím k budoucímu provozu závodu, a to na základě posudku znalce jmenovaného na návrh ovládané osoby soudem (dále jen hodnota závodu ). Znalec určí hodnotu závodu ovládané osoby, kterou měl v době, než došlo ke zhoršení postavení společníků nebo jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů. Na jmenování znalce se použije obdobně 86 s tím, že znalecký posudek se doručuje jen navrhovateli a ovládající osobě a uveřejní se na internetových stránkách společnosti s upozorněním pro společníky, kde je k nahlédnutí. Nemá-li společnost zřízeny internetové stránky, doručí znalecký posudek také společníkům, u nichž došlo ke zhoršení jejich postavení nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů. (2) Pro potřeby postupu podle 89 se stávají neúčinnými omezení převoditelnosti podílů plynoucí z tohoto zákona nebo společenské smlouvy. Díl 10 Neplatnost obchodní korporace 92 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Po vzniku obchodní korporace ji soud také prohlásí, a to i bez návrhu, za neplatnou, jestliže a) společenská smlouva nebyla pořízena v předepsané formě, b) nebyla dodržena ustanovení o výši nejnižšího splacení základního kapitálu, nebo c) zjistí nezpůsobilost k právním jednáním všech zakládajících společníků. (2) Za náležitost nezbytnou pro právní existenci právnické osoby podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti právnické osoby se pro obchodní korporace rozumí pouze uvedení obchodní firmy (dále jen firma ), výše vkladů, celkové výše upsaného základního kapitálu a předmětu podnikání nebo činnosti. Pro právní existenci družstva je nezbytné pouze uvedení firmy, výše vkladů a předmětu podnikání (činnosti). (3) Vyžaduje-li to zájem věřitelů neplatné obchodní korporace, trvá povinnost společníků splatit emisní kurs i po prohlášení obchodní korporace za neplatnou. Díl 11 Zrušení a zánik obchodní korporace a ustanovení o likvidaci 93 [Komentář WK] Soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže a) pozbyla všechna podnikatelská oprávnění; to neplatí, byla-li založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání, b) není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel, c) nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, nebo d) provozuje činnost, kterou podle jiného právního předpisu mohou vykonávat jen fyzické osoby, bez pomoci těchto osob. 94 [Komentář WK] (1) Konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor také nejvyššímu orgánu obchodní korporace. (2) Likvidátor zajistí uchování uvedených dokumentů po dobu 10 let od zániku obchodní korporace. V případě zániku obchodní korporace bez likvidace zajistí uchování těchto dokladů její právní nástupce. HLAVA II VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST 95 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě 16 jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. (2) V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba. (3) Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo byl konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující; kdo tento zákaz poruší, se společníkem nestane, i když společnost vznikne. 96 [Komentář WK] Firma obsahuje označení veřejná obchodní společnost, které může být nahrazeno zkratkou veř. obch. spol. nebo v. o. s.. Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení a spol.. a) firmu společnosti, 97 [Komentář WK] (1) Vzájemné právní poměry společníků se řídí společenskou smlouvou. (2) Není-li ve společenské smlouvě dohodnuto jinak, jsou podíly společníků stejné. Společenská smlouva obsahuje také 98 [Komentář WK] b) předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku, a c) určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě právnické osoby názvu (dále jen jméno ) a bydliště nebo sídla. 99 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Společenskou smlouvu lze měnit pouze dohodou všech společníků. (2) Má-li být změnou společenské smlouvy zasahováno do práv společníků, je třeba ke změně souhlasu těch společníků, do jejichž práv se zasahuje. (3) Každý společník má jeden hlas, ledaže společenská smlouva určí jinak. 100 [Komentář WK] Má-li podle společenské smlouvy společník vkladovou povinnost, splní ji ve lhůtě, způsobem a v rozsahu určených společenskou smlouvou, jinak v penězích bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti. 101 [Komentář WK] (1) Společník, který je v prodlení se splacením peněžitého vkladu, platí úrok z prodlení ve výši dvojnásobku úroku z prodlení z dlužné částky stanovené jiným právním předpisem, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Společník, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, může být ze společnosti jejím nejvyšším orgánem po marném uplynutí dodatečné lhůty určené pro splnění vyloučen, určuje-li tak společenská smlouva; to neplatí, jsou-li ve společnosti jen dva společníci. K rozhodnutí se vyžaduje souhlas všech společníků; k hlasu vylučovaného společníka se při rozhodování nepřihlíží. 102 [Komentář WK] (1) Každý společník je oprávněn domáhat se za společnost u soudu splnění vkladové povinnosti proti společníkovi, který je s jejím splněním v prodlení, a v tomto řízení ji zastupovat; to platí obdobně pro následný výkon rozhodnutí. Věta první se nepoužije, bylo-li před podáním návrhu již zahájeno jednání o vyloučení společníka ze společnosti podle 101 odst. 2 a v tomto řízení se řádně pokračuje. (2) Návrh podle odstavce 1 může společník podat jen tehdy, pokud jej bez zbytečného odkladu poté, co na to společnost upozorní, nejpozději však do jednoho měsíce, nepodá společnost. 103 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Připouští-li to společenská smlouva, může společník za podmínek ve společenské smlouvě určených a se souhlasem všech společníků splnit svou vkladovou povinnost také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním služby. V takovém případě obsahuje společenská smlouva i ocenění prováděné práce nebo poskytované služby nebo způsob ocenění. (2) Jestliže je společník povinen pro společnost provádět práci nebo jí poskytovat služby, aniž tím plní svou vkladovou povinnost, poskytne mu společnost podíl na zisku ve výši odpovídající ocenění provedených prací nebo poskytnutých služeb, ledaže společenská smlouva stanoví jiný způsob vypořádání. 17 104 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Společnost nahradí společníkovi výdaje, které vynaložil při zařizování záležitostí společnosti a které mohl rozumně pokládat za potřebné; to platí obdobně pro obvyklý úrok z vynaložených výdajů, počítaný od okamžiku jejich vynaložení. (2) Právo na náhradu výdajů lze uplatnit do 3 měsíců od okamžiku jejich vynaložení; k později uplatněnému právu se nepřihlíží. (3) Se souhlasem všech společníků může ve lhůtě podle odstavce 2 společník započíst pohledávku na náhradu vynaložených výdajů podle odstavce 1 a úrok proti pohledávce na splácení jeho vkladu. 105 [Komentář WK] K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. 106 [Komentář WK] (1) Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci, kteří splňují požadavky stanovené v 46. Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, kteří splňují požadavky stanovené v 46, nebo jeden z nich. (2) Je-li podle společenské smlouvy určení některého ze společníků podle odstavce 1 neodvolatelné, může soud toto určení na návrh některého ze společníků zrušit, porušuje-li určený společník zvlášť závažným způsobem své povinnosti. 107 [Komentář WK] Každý společník může nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží. 108 [Komentář WK] (1) Každý společník je oprávněn domáhat se u soudu za společnost proti jinému společníkovi náhrady újmy, kterou společnosti způsobil, nebo splnění jeho případné povinnosti plynoucí ze smlouvy o vypořádání újmy podle 53 odst. 3; ustanovení 102 se použije přiměřeně. (2) Společník nemá právo domáhat se náhrady újmy proti jinému společníkovi podle odstavce 1, byla-li schválena smlouva o vypořádání újmy podle 53 odst. 3, ledaže ten, kdo újmu společnosti způsobil, ji ovládá. 109 [Komentář WK] (1) Bez svolení všech ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Společník nesmí být ani členem statutárního nebo jiného orgánu jiné obchodní korporace s obdobným předmětem podnikání, ledaže se jedná o koncern. (2) Společenská smlouva může zákaz konkurence upravit odlišně. 110 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Společník může do společnosti přistoupit nebo ze společnosti vystoupit změnou společenské smlouvy. (2) Přistoupivší společník ručí i za dluhy společnosti vzniklé před jeho přistoupením. Může však požadovat po ostatních společnících, aby mu poskytli plnou náhradu za poskytnuté plnění a nahradili náklady s tím spojené. 111 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Po zániku účasti ve společnosti ručí společník jen za ty dluhy společnosti, které vznikly před zánikem jeho účasti. jmění. (2) Společník nemůže po společnosti požadovat, aby mu byl vyplacen podíl nebo aby bylo mezi společníky rozděleno 112 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Zisk a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem. (2) Společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý zisk se dělí mezi společníky podle odstavce 1. (3) Jestliže je společníkovi poskytován podíl na zisku podle 103 odst. 2, použije se ustanovení odstavce 2 nebo 3 jen na tu část zisku, která není takto rozdělena. (4) Obsahuje-li společenská smlouva ustanovení odchylné od odstavce 1 jen pro podíl na zisku nebo jen pro podíl na ztrátě, platí, existují-li pochybnosti, že se toto ustanovení společenské smlouvy vztahuje jak na podíl na zisku, tak na podíl na ztrátě. 18 (5) Odstavce 1 až 3 se použijí, nestanoví-li společenská smlouva jinak. (1) Společnost se zrušuje 113 [Komentář WK] a) výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, a to posledním dnem účetního období, ledaže společenská smlouva určí lhůtu jinou, b) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým zrušuje společnost, c) smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu, d) zánikem společníka právnické osoby, ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce, e) dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek některého ze společníků nebo zamítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku nebo zrušením konkursu proto, že je společníkův majetek zcela nepostačující, f) dnem právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení některého ze společníků, g) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení podílu některého společníka ve společnosti po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní mocí rozhodnutí o tomto, h) dnem, v němž žádný ze společníků nebude splňovat požadavky podle 46, i) vyloučením společníka podle 115 odst. 1, nebo j) z jiných důvodů určených ve společenské smlouvě. (2) Při důvodech zrušení společnosti uvedených v odstavci 1, s výjimkou důvodů uvedených v písmenech b) a h), se mohou ostatní společníci do okamžiku předložení konečné zprávy o průběhu likvidace likvidátorem změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost trvá nadále i bez společníka, jehož se důvod zrušení týká. Tato dohoda společníků může být také předem obsažena ve společenské smlouvě. (3) Byla-li společnost zrušena podle odstavce 1 písm. h), mohou se společníci dohodnout na přistoupení společníka, který splňuje požadavky podle 46, a na tom, že společnost dále trvá. (4) Účinností dohody podle odstavce 2 nebo 3 se ukončuje likvidace. 114 [Komentář WK] (1) Byl-li poté, co se zbývající společníci dohodli na dalším trvání společnosti, zrušen konkurs na majetek společníka z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že společníkův majetek byl zcela nepostačující, účast společníka ve společnosti se dnem právní moci takového rozhodnutí obnovuje, ledaže se společníci, včetně společníka, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, dohodnou jinak. (2) Vyplatila-li již společnost vypořádací podíl, obnoví se účast společníka jen tehdy, nahradí-li ho společnosti do 2 měsíců od právní moci rozhodnutí podle věty první; účast se obnovuje ke dni jejího původního ukončení. To platí obdobně také pro případ pravomocného zastavení výkonu rozhodnutí postižením podílu společníka nebo pro případ pravomocného zastavení exekuce podle jiného právního předpisu. (3) Pokud společnost, u které byly splněny důvody pro její zrušení podle 113 odst. 1 písm. e) až g), dosud nezanikla a jsou splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, mohou se všichni společníci včetně společníka, jehož účast ve společnosti se obnovila, dohodnout, že společnost nadále trvá. 115 [Komentář WK] (1) Společník může navrhnout, aby soud společnost zrušil, jsou-li pro to důležité důvody, zejména porušuje-li jiný společník zvlášť závažným způsobem své povinnosti nebo není-li možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena. (2) Společnost může navrhnout, aby soud vyloučil společníka, který porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti, ačkoliv byl k jejich řádnému plnění společností vyzván a na možnost vyloučení písemně upozorněn. S podáním návrhu na vyloučení společníka musí souhlasit společníci, kteří mají ve společnosti většinu hlasů; k hlasu vylučovaného společníka se nepřihlíží. 116 [Komentář WK] Převod podílu společníka ve veřejné obchodní společnosti se zakazuje. 117 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Dědic podílu, který se nechce stát společníkem, je oprávněn svou účast ve společnosti vypovědět, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se stal dědicem, jinak se k této výpovědi nepřihlíží. 19 (2) Výpovědní doba činí 3 měsíce a po dobu jejího běhu není dědic podílu povinen se podílet na činnosti společnosti. (3) Podá-li dědic výpověď podle odstavce 1, platí, že se společníkem nestal. HLAVA III KOMANDITNÍ SPOLEČNOST 118 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (dále jen komanditista ) a alespoň jeden společník neomezeně (dále jen komplementář ). (2) Firma obsahuje označení komanditní společnost, které může být nahrazeno zkratkou kom. spol. nebo k. s.. Komanditista, jehož jméno je uvedeno ve firmě, ručí za dluhy společnosti jako komplementář. Ustanovení 95 odst. 3 se na postavení komanditistů nepoužije, ledaže společenská smlouva určí jinak. 119 [Komentář WK] [Rekodifikace] Pokud ze společných ustanovení části druhé a této hlavy zákona neplyne něco jiného, použijí se na komanditní společnost přiměřeně ustanovení o veřejné obchodní společnosti. 120 [Komentář WK] (1) Podíly komanditistů se určují podle poměru jejich vkladů. (2) Výše vypořádacího podílu komanditisty se určí podle pravidel stanovených tímto zákonem pro vypořádací podíl ve společnosti s ručením omezeným. 121 [Komentář WK] (1) Komanditista splní vkladovou povinnost ve výši a způsobem určeným ve společenské smlouvě, jinak v penězích a bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti. (2) Ustanovení 103 se na postavení komanditistů nepoužije, ledaže společenská smlouva určí jinak. 122 [Komentář WK] Za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. 123 [Komentář WK] Ustanovení o převoditelnosti podílu ve společnosti s ručením omezeným se použijí přiměřeně. Společenská smlouva obsahuje také 124 [Komentář WK] a) určení, který ze společníků je komplementář a který komanditista, b) výši vkladu každého komanditisty. 125 [Komentář WK] (1) Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, kteří splňují požadavky stanovené v 46. Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří z komplementářů, kteří splňují požadavky stanovené v 46, nebo jeden z nich. (2) Neurčí-li společenská smlouva jinak, rozhodují ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, všichni společníci, přičemž zvlášť hlasují komplementáři a zvlášť komanditisté. 126 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Neurčí-li společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. (2) Komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí podle 112. (3) Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou. (4) Odstavce 2 a 3 se použijí, neurčí-li společenská smlouva nebo rozhodnutí všech společníků jinak. 127 [Komentář WK] 20 (1) Důvodem pro zrušení společnosti není a) prohlášení konkursu na majetek komanditisty nebo zamítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku komanditisty anebo zrušení konkursu proto, že je komanditistův majetek zcela nepostačující, b) schválení oddlužení komanditisty, c) doručení vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, není-li podíl komanditisty převoditelný, pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty, nebo právní moc exekučního příkazu k postižení podílu komanditisty po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní moc rozhodnutí o tomto návrhu, nebo d) smrt nebo zánik komanditisty. (2) Důvody podle odstavce 1 způsobují zánik účasti komanditisty ve společnosti. (3) Ke zrušení komanditní společnosti postačí, že požadavky 46 nesplňuje žádný z komplementářů. (1) Účast komanditisty ve společnosti se obnovuje 128 [Komentář WK] a) zrušením konkursu na majetek komanditisty z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že je jeho majetek zcela nepostačující, b) pravomocným zastavením výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty ve společnosti, nebo c) pravomocným zastavením exekuce podle jiného právního předpisu, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Vyplatila-li již společnost vypořádací podíl, obnoví se komanditistova účast, jen nahradí-li ho společnosti do 2 měsíců; účast se obnovuje ke dni jejího původního ukončení. Komanditní suma 129 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Pokud společenská smlouva určí, že komanditisté ručí za dluhy společnosti do výše určené částky (dále jen komanditní suma ), uvede se tato částka ve společenské smlouvě. Nelze sjednat nižší komanditní sumu, než kolik činí vklad komanditisty. (2) Postupuje-li společnost podle odstavce 1, uplatní se tyto výjimky z úpravy komanditní společnosti a) část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů a komanditních sum, b) ztrátu uhradí komanditista s ostatními společníky podle svého podílu, avšak jen do výše své komanditní sumy, c) za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše jeho komanditní sumy zapsané v obchodním rejstříku v době, kdy je věřitel vyzval k plnění. 130 [Komentář WK] [Rekodifikace] Komanditní suma se snižuje v rozsahu, ve kterém komanditista splnil svou vkladovou povinnost. 131 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Změny komanditní sumy jsou účinné jejich zápisem do obchodního rejstříku. (2) Pokud komanditista nebo společnost s jeho souhlasem uveřejnili zvýšení jeho komanditní sumy anebo to věřitelům jinak oznámili, ručí komanditista podle 129 odst. 2 písm. c) do výše zvýšené komanditní sumy. HLAVA IV SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM Díl 1 Obecná ustanovení 132 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.

http://www.zahaji.cz/urad/povinne-informace/

Povinné informace - Úřad - Obec Zahájí ZŚ a MŚ Letecké snímky Zahájí Obec Zahájí vznikla jako územní samosprávná jednotka v souladu s § 1 a § 2 zákona č. 367/1990 Sb. o obcích a dle § 4 tohoto zákona vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, tedy je právnickou osobou ve smyslu § 18 odst. 2 písm. c/ zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, a to právnickou osobou s plnou právní subjektivitou. Posláním subjektu Obec Zahájí je zajištění veřejné správy na svém území, případně výkon státní správy v územním obvodu, za podmínek stanovených zákony (zejména hlava sedmá Ústavy ČR a §§ 35-66 zák. č. 128/2000 Sb v platném znění o obcích). Obec Zahájí má volené zastupitelstvo obce, starostu a místostarostu. Zastupitelstvo obce zřídilo výbory finanční a kontrolní. 37348 Zahájí Telefon: 387985798 Číslo účtu: 35128-231/0100 Identifikační číslo organizace (IČ): 00581372 Daňové identifikační číslo (DIČ): - 14. 1. Přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž Obec Zahájí jedná: Návrh závěrečného účtu - SVAZEK BLATA Zadávací řízení na dodávku Dopravního automobilu Vánoční koncert v kostele v Zahájí dne 25.12. 2017 Vydání změny č.1 územního plánu Zahájí formou opatření obecní povahy změna č.1 územního plánu Zahájí v katastrálním území Zahájí u Hluboké nad Vltavou formou opatření obecké povahy Změna č.1 územního plánu Zahájí Dne 12.11.2017 ve14.00 proběhne vítání nových občánků Zahájí. Akce se koná v prostorech Obecního úřadu. zdokladování proběhlých akcí Návrh závěrečného účtu obce Zahájí 2016 Rybářské závody v Zahájí pořádané dne 29.4.2017 Akce pro děti i dospělé v rámci "Oranžového roku 2017" Veřejná vyhláška k zveřejnění návrhu změny č. 1 územního plánu Zahájí v katastrálním území Zahájí u Hluboké nad Vltavou Oslavy 150. let včelaření na českobudějovicku Návrh závěrečného účtu obce Zahájí za rok 2015 Veřejná vyhláška k návrhu zadání změny č.1 územního plánu Zahájí v katastrálním území Zahájí Info ČEZ JE Temelín Odstávka systému CDBP bude od 24. 12. 2015 do 31. 12. 2015. Slavnostní rozsvícení vánočního stromku 2015 Poděkování Oranžový rok 2015 Pronájem místního pohostinství "Fotbalový memoriál Ládi Ryby" Zápisy kontrolního výboru 2015 Vítání občánků dne 13.6.2015 Dne 29.5.2015 bude v rámci celorepublikové akce "Noc kostelů" otevřen kostel Panny Marie v Zahájí a to od 17 do 20 hod. Výsledky RYBÁŘSKÝCH ZÁVODŮ ze dne 16.5.2015 Zahájí Dne 27.3.2015 proběhla akce Noc s Andersenem ve spolupráci s pionýrským oddílem Draci Některé fotografie z této akce naleznete ve fotogalérii. Otevírací hodiny sběrného dvora Pondělí 16.00 - 18.00 hod. Středa 16.00 - 18.00 hod. Sobota 10.00 - 12.00 hod. Zpráva o výsledku hospodaření obce Zahájí Zpráva o výsledku hospodaření obce Zahájí za rok 2014 ze dne 23.2. 2015 Zápisy z jednání OZ 2014 Zápisy z jednání OZ 2013 závěrečný účet obce Zahájí Příloha č. 1 k rozpočtu obce Zahájí pro rok 2013

http://docplayer.cz/2321051-Iv-v-y-p-o-r-a-d-a-n-i-p-r-i-p-o-m-i-n-e-k-k-m-a-t-e-r-i-a-l-u-s-n-a-z-v-e-m.html

⭐IV. V y p o ř á d á n í p ř i p o m í n e k k m a t e r i á l u s n á z v e m : Download "IV. V y p o ř á d á n í p ř i p o m í n e k k m a t e r i á l u s n á z v e m :" 1 V y p o ř á d á n í p ř i p o m í n e k k m a t e r i á l u s n á z v e m : N á v r h z á k o n a, k t e r ý m s e m ě n í z á k o n č / S b., o s p o t ř e b n í c h d a n í c h, v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů, a z á k o n č / S b., o s t a b i l i z a c i v e ř e j n ý c h r o z p o č t ů, v e z n ě n í z á k o n a č. / S b. IV. Materiál byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra financí dne 14. srpna Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce: 12 Resort Připomínka Vypořádání Ministerstvo dopravy Zásadní připomínka: K části první čl. I bodu 21 Požadujeme do 49 odst. 10 zákona č. 353/2003 Sb. doplnit kódy nomenklatury leteckého benzinu BL 95 a MOGAS. Uvedené benziny se v současnosti stále ještě v letecké dopravě používají, proto je nezbytné na ně též vztáhnout osvobození od daně z minerálních olejů. Doporučující připomínka: Vysvětleno. Ministerstvo dopravy od připomínky ustoupilo. Produkt BL 95 je zahrnut pod kódem nomenklatury , tudíž se na něj osvobození od spotřební daně bude nadále vztahovat. Co se týká produktu MOGAS (bylo zjištěno, že se jedná pouze o v praxi zažitý název MOVGAS, nikoliv o konkrétní výrobek). Patří do kategorie "automobilových benzínů", tudíž by se na něj navrhované osvobození nemělo vztahovat. Ministerstvo kultury Ministerstvo obrany K části první čl. I V úvodní větě obsahující výčet novel zákona č. 353/2003 Sb. je třeba doplnit citaci zákona č. 309/2008 Sb., který byl publikován v částce 100 Sbírky zákonů dne Bez připomínek. Bez připomínek. 23 Ministerstvo práce a sociálních věcí Doporučující připomínka: K důvodové zprávě a k RIA Máme za to, že v případě přijetí varianty C (tj. osvobození biopaliv od spotřební daně - kdy se uměle zvýší poptávka po potravinářských komoditách, které budou využity pro výrobu biopaliv), dojde s největší pravděpodobností ke zvýšení cen potravinářských výrobků, což se v konečném důsledku zřejmě odrazí i ve zvýšení cen pro konečného spotřebitele. V důvodové zprávě je na straně 22 konstatováno, že podle tvrzení Ministerstva zemědělství je negativní dopad podpory biopaliv na ceny potravinářských komodit v ČR nulový. Následně je však zmíněna studie Světové banky, která uvádí, že produkce biopaliv zvyšuje ceny potravinářských komodit až o 75%. Tento rozpor není v důvodové zprávě dále vysvětlen. Doporučujeme proto doplnit důvodovou zprávu o analýzu možných dopadů podpory biopaliv na ceny potravinářských komodit v ČR. Bylo by rovněž žádoucí provést alespoň hrubý propočet těchto dopadů na konečné spotřebitele. Vyhověno, ale jinak. Rozpor je již v důvodové zprávě vysvětlen. Pro exaktní kvantifikaci dopadů podpory biopaliv na ceny potravinářských komodit v ČR neexistuje dostatečná datová základna. Dopad daňové podpory biopaliv v ČR na ceny potravinářských komodit je podle tvrzení Ministerstva zemědělství nulový. 34 Ministerstvo pro místní rozvoj Doporučující připomínka: K důvodové zprávě a k RIA Z navrhovaných variant doporučujeme variantu C, která nepočítá s prodejem biopaliva E 95 na čerpacích stanicích, a proto omezuje podporu jeho spotřeby jenom na pilotní projekty. Doporučujeme podrobněji posoudit možný dopad dalšího zvyšování spotřeby biopaliv první generace na ceny potravin. Zejména však doporučujeme vyjasnit rozpory mezi předloženým návrhem Ministerstva financí a vládou schváleným Víceletým programem dalšího uplatnění biopaliv v dopravě, který zpracovalo Ministerstvo zemědělství: - návrh Ministerstva financí počítá s postupným růstem ztráty v příjmech veřejných rozpočtů, zatímco podle dokumentu Ministerstva zemědělství má být bilance započítávající i úspory související s výrobou biopaliv, z hlediska státního rozpočtu výrazně kladná; - při zdůvodňování daňové varianty podpory biopaliv Ministerstvo zemědělství konstatuje, že způsobem založeným na daňových úlevách zvýhodňují biopaliva i sousední státy EU, zatímco Ministerstvo financí zařadilo mezi možné varianty jejich zvýhodnění i variantu dotačních podpor pro výrobce biopaliv s tím, že právě tato varianta by postavila tuzemské výrobce i distributory pohonných hmot do srovnatelné situace se sousedními státy EU. Vyhověno, ale jinak. Pro exaktní kvantifikaci dopadů podpory biopaliv na ceny potravinářských komodit v ČR neexistuje dostatečná datová základna. Dopad daňové podpory biopaliv v ČR na ceny potravinářských komodit je podle tvrzení Ministerstva zemědělství nulový. Vysvětleno v důvodové zprávě. Varianta D byla do procesu RIA zařazena z důvodu větší objektivity. V důvodové zprávě je vysvětleno, že vláda svým usnesením 164/2008, tj. schválením Víceletého programu podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě, zvolila variantu daňového zvýhodnění biopaliv, tj. v úvahu přicházely pouze varianty B a C. 45 Ministerstvo průmyslu a obchodu Zásadní připomínka. K předkládací zprávě Žádáme o vypuštění poslední věty textu Předkládací zprávy. Tutéž větu požadujeme vypustit z Důvodové zprávy z textu RIA (str. 19 komentář k výsledné tabulce dopadů na veřejné rozpočty). Odůvodnění: Dne 8. července 2008 byla Ministerstvu financí zaslána odpověď pana náměstka Ing. Hünera, jejíž znění nekoresponduje s obsahem dotyčných vět. Upravena předkládací a důvodová zpráva podle projednání. 56 Zásadní připomínka. K 45 odst. 2 písm.j) požadujeme nahradit slovo hmotnostních slovy objemových Odůvodnění: Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 180/2007 Sb. stanovuje podíl FAME v motorové naftě v % objemových a obdobně i vyhláška č. 229/2004 Sb., která je v souladu s ČSN EN 590 pro jakost motorové nafty, stanoví v požadavcích na jakostní parametry uvedeného paliva max. přípustný obsah FAME na 5 % objemových. Je nutný soulad všech zmíněných právních norem a předejití možných potíží, neboť 5 % hmotnostních u nafty odpovídá přibližně 4,8 % objemovým v závislosti na hustotách komponent. Od bude povinně ročně nahrazován minimální podíl nafty ve výši 4,5 % obj. methylestery mastných kyselin (FAME). Povinné osoby budou chtít využívat míchání až do 5% obj. FAME do nafty v souladu s ČSN EN 590 a s vyhláškou č. 229/2004 Sb., aby dosáhly k termínu právě 4,5 % obj. Pokud ale překročí hranici 4,8 % obj. (nebo-li 5 % hmotnostních), přestane být produkt předmětem daně podle 45 odst. 2 a stane se předmětem daně podle jiného ustanovení, patrně podle 45 odst. 5, s čímž by vznikly zbytečné administrativní komplikace, např. v daňovém přiznání. Hmotnostní procenta zaměněna za objemová i v předmětu daně podle 45 odst. 2 písm. c) a doplněna v předmětu daně podle 45 odst. 2 písm. d), e), g, h) a i). 67 Zásadní připomínka. K důvodové zprávě a k RIA Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) ani její Obecná část neobsahuje vyhodnocení dopadu na podnikatelské prostředí a uvedené dopady na skupiny dotčených subjektů (bod 1b DZ) jsou formální a nedostatečné. Požadujeme doplnit zmíněné vyhodnocení, tj. jasné vymezení dopadů navrhované změny na podnikatelské subjekty působící na českém trhu, včetně statistických údajů, které poukazují na četnost subjektů působících v dotčených oborech. Dále požadujeme doplnit finanční vyčíslení dopadu navrhovaných změn na ostatní dotčené subjekty uvedené v bodě 1b. Identifikované dotčené subjekty. Vyhověno, ale jinak. Dopady v důvodové zprávě více specifikovány, kvantifikace počtu subjektů u většiny dotčených skupin, exaktní kvantifikace dopadů není možná z důvodu nedostatečné datové základny. MPO vysvětlení akceptovalo, a požádalo o zaslání upravené důvodové zprávy. Obecné V uváděných názvech chemických a biochemických látek doporučujeme dodržovat jednotné mezinárodní názvosloví, dané názvoslovnými komisemi, tj. psát např. methan, ethan, ethyltercbutylether apod. (viz též vyhláška č. 229/2004 Sb.). Je možné užívat oba způsoby názvosloví, aniž by došlo k záměně produktů. Přislíbeno sjednocení v příští novele zákona. 78 Obecné Z legislativního hlediska doporučujeme přezkoumat správnost použití nové poznámky pod čarou v části první, čl. I, bodu 19 návrhu s označením č. 36a). Stejné označení poznámky pod čarou je uvedeno ve stávajícím znění 49 odst. 5 předmětného zákona o spotřebních daních. Obecné Doporučujeme text předloženého materiálu znovu zkontrolovat jak z lingvistického, tak i gramatického pohledu a opravit chyby. Dále doporučujeme v celém materiálu užívat buď zkratku SMN 30 nebo slova směsná motorová nafta, což je motorová nafta s minimálním obsahem 31 % hmotnostních MEŘO. Vyhověno, ale jinak. Při projednávání bylo dohodnuto, že se uvede místo 31 % hmotnostních MEŘO, 30 % objemových FAME, v návaznosti na to MPO zařídí změnu ČSN K 3 písm. m) doporučujeme změnit odvolávku na aktuální platné znění Nařízení Rady o tarifu, statistické nomenklatuře a Společném celním tarifu, a to alespoň k 1. lednu 2008 a následně aktualizovat citované kódy nomenklatury, např. z na Kódy nomenklatury jsou v zákoně o spotřebních daních fixovány v souladu se směrnicí 2003/96/ES k 1. lednu9 K 134p doporučujeme na konec znění odstavce 9 doplnit větu: To se nevztahuje na nepodnikající fyzické osoby nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení do 20 kg.. Vyhověno, ale jinak. Po dohodě s MPO a ČAPPO je u jednotkových obalů sjednoceno množství minerálních olejů na 50 kg, na které je aplikován zjednodušený systém kontroly značkování a barvení podle části čtvrté zákona a značkování podle části páté zákona. 910 K Článku II Přechodná ustanovení vzhledem k tomu, že dle navrhované novely zákona o spotřebních daních by od měly FAME být předmětem daně a současně bude pro ně platit uplatnění režimu podmínečného osvobození od daně, ale dle přechodných ustanovení až od , dojde v praxi k tomu, že FAME budou zdaňovány o tři měsíce dříve než na ně bude moci být uplatněn zmíněný režim, čili od tuzemských výrobců budou methylestery nakupovány zatížené spotřební daní a následně se bude muset žádat o její vrácení dle 54 odst. 2 písmeno b). Oprávněně se domníváme, že v důsledku uvedeného dojde ke snížení zájmu o FAME od tuzemských výrobců minimálně po dobu těchto tří měsíců. Proto doporučujeme časové sladění v Přechodných ustanoveních navrhované novely těch ustanovení, která se týkají předmětu daně a režimu podmíněného osvobození od daně. V tomto směru je třeba do Přechodných ustanovení zapracovat pro bod 17 novely stejně dlouhý časový odklad jako pro bod 33 novely, neboť tato ustanovení spolu neoddělitelně souvisí a stejný princip jako pro body 17 a 33 by měl být uplatněn i u bodů 16 a 32 novely. 1011 K Důvodové zprávě a k RIA V předložené Důvodové zprávě postrádáme analýzu splnitelnosti cíle v České republice, daného Evropskou komisí (EK) pro rok 2020 (uplatnění 10 % biopaliv jako náhrady fosilních pohonných hmot), a to vzhledem k probíhající diskusi v EU o reálnosti uvedeného cíle. K Důvodové zprávě a k RIA Z předložených variant, v souladu s dotčenými subjekty určenými ke konzultaci, akceptujeme variantu C, ke které připomínáme, že avizované negativní dopady na biodiverzitu a růst cen potravin budou částečně eliminovány importem levnějších biopaliv ze třetích zemí. K Důvodové zprávě a k RIA Vyhověno, ale jinak. Analýza splnitelnosti cíle není v kompetenci Ministerstva financí. Měla být součástí Víceletého programu podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě. Do důvodové zprávy jsou doplněny údaje týkající se diskusí o uplatňování alternativních paliv na úrovni EU. Ministerstvo financí vzalo konstatování Ministerstva průmyslu a obchodu na vědomí; též preferuje variantu C. Doporučujeme z hlediska porovnání varianty B a C blíže specifikovat rozdílnost administrativní náročnosti pro povinné subjekty i pro oblast kontroly daňových úniků. 1112 K Důvodové zprávě a k RIA Souhlasíme s konstatováním Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy a Ministerstva financí ohledně preferování varianty C a potřebné aktualizace dat v tabulce dopadů na veřejné rozpočty uvedené v Důvodové zprávě, str. 19. K Důvodové zprávě a k RIA Vyhověno, ale jinak. Při projednání připomínek došlo ke shodě mezi MPO a MF ve výběru varianty C. K aktualizaci dat v tabulce neexistují konkrétní expertní prognózy, ze kterých by se dalo vycházet. V tomto smyslu je doplněna důvodová zpráva. Doporučujeme doplnit v posledním odstavci části 1a (str. 10) příslušná odpovídající data k uváděným cílům v % biopaliv. K Důvodové zprávě a k RIA Doporučujeme doplnit do části RIA (str. 13 a dále) ve výčtu bodů jednotlivých variant slova v palivu před výrazy E 85 a E 95. Doporučujeme v 12 odst. 1 srozumitelně upřesnit dvojí užití slova uživatel. Vysvětleno (definice v 3 písm. i) zákona o spotřebních daních. 1213 V 45 doporučujeme u znění písmene f) opravit uvedené číslo odstavce z 1 na 2 a u znění písmene g) doplnit slova odstavce 2 za uvedená písmena. K rozdílové tabulce Jedná se o totožný odstavec, legislativní zpracování je správné. Doporučujeme uvést Rozdílovou tabulku do souladu s článkem II. bod 2 Přílohy č. 5 Legislativních pravidel vlády, tj. doplnit do jejího závěru úplný výčet předpisů ES, týkajících se navrženého zákona. K rozdílové tabulce Dále s ohledem na již výše zmíněnou Přílohu č. 5 Legislativních pravidel vlády, která je věnována postupu a způsobu prokazování slučitelnosti navrhovaných zákonů s komunitárním právem, doporučujeme vypustit z Rozdílové tabulky ta ustanovení, jimiž nebyla do českého právního řádu zajišťována transpozice. V této souvislosti pro úplnost uvádíme, že současná koncepce Rozdílové tabulky je v tomto smyslu zcela v souladu s čl. II. bod 2 Přílohy č. 5, naše doporučení dáváme pouze ke zvážení z důvodu systematické přehlednosti a zkrácení dané tabulky. Rozdílová tabulka je zpracována v souladu s LPV. MPO požadovalo v podstatě zjednodušení, které není z hlediska dodržení LPV možné. 1314 Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo vnitra Doporučuji upravit novelizační bod č. 7 ( 23 odst. 7 návrhu zákona), který považuji za vnitřně rozporný. Podle poslední věty tohoto ustanovení platí vydané povolení po dobu 3 měsíců, podle první věty tohoto ustanovení stanoví dobu platnosti vydaného rozhodnutí celní úřad sám. Bez připomínek. Zásadní připomínka. K Čl. I bodu 19 ( 45 odst. 9): Dle našeho názoru je nezbytné navrhované ustanovení upravit a skutečně ho dát do souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. a zákona č. 191/2008 Sb., který umožňuje užívání stavby na základě oznámení nebo na základě kolaudačního souhlasu. O žádném schválení stavební zákon nehovoří. Navíc se domníváme, že by bylo vhodné uvést v poznámce pod čarou konkrétní ustanovení stavebního zákona, na které se odkazuje (viz čl. 47 odst. 1 Legislativních pravidel vlády). 1415 Zásadní připomínka. K Čl. I bodu 35 ( 60 odst. 14): V 60 odst. 1 až 13 jsou stanoveny podmínky (oprávnění a povinnosti právnických a fyzických osob) pro nákup, prodej a dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. V odst. 14 je pak stanovena za porušení těchto podmínek, konkrétně podmínek stanovených v odst. 3 až 9 a 11, pokuta v sazbě do výše Kč, přičemž navrhovaným zákonem je tato sazba pokuty pozměněna na sazbu od Kč do Kč. Pokuta stanovená v 60 odst. 14 ať již v sazbě do Kč nebo v sazbě do Kč je postihem právnických osob za správní delikty. Je proto třeba vymezit skutkové podstaty správních deliktů, jejichž znakem bude odkaz na povinnosti stanovené v 60. Tyto skutkové podstaty je třeba včlenit ke skutkovým podstatám stanoveným v části šesté zákona č. 353/2003 Sb. nazvané Správní delikty a odstavec 14 v 60 zrušit. Vyhověno, ale jinak. Projednáno s příslušnými zástupci MV. Na základě tohoto jednání MV změnilo svou zásadní připomínku na doporučující s tím, že se vymezení skutkových podstat správních deliktů vyplývajících ze znění 60 zákona o spotřebních daních dotvoří ve smyslu připomínky MV v rámci jednání pracovních komisí vlády s gestory správního trestání při MV. 1516 Zásadní připomínka. K Čl. I bodu 39 ( 134e odst. 10): Není jasné, jak se bude prokazovat, zda jsou minerální oleje dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu [písm. a)], nebo zda byly dopravovány mezi daňovými sklady v režimu podmíněného osvobození od daně [písm. b)]. Slovo prokazatelně požadujeme z obou písmen vypustit, nebo požadujeme uvést, jak se bude posuzovat, zda byly minerální oleje prokazatelně dopraveny, či nikoli. Zásadní připomínka. K Důvodové zprávě a k RIA Předkladatel zpracoval k návrhu Závěrečnou zprávu RIA, v níž jsou podrobně kvalitativně vyhodnoceny výhody a nevýhody jednotlivých variant podle konkrétní oblasti dopadu. Na vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant navazuje celkové shrnutí, které obsahuje stanovení plusů a mínusů variant A až C s ohledem na jednotlivá kritéria. Informace zde obsažené však nejsou podložené kvantifikovanými ukazateli. O zmiňovaných kritériích není v předchozích částech RIA žádná zmínka, resp. nejsou blíže specifikovány. Požadujeme v textu blíže specifikovat jednotlivá kritéria, na jejichž základě jsou posuzovány varianty řešení. Dále postrádáme v návrhu řešení u doporučené varianty vyčíslení předpokládaného finančního dopadu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty včetně způsobu jejich pokrytí. Vysvětleno. MV od připomínky ustoupilo s tím, že se doplní důvodová zpráva ve smyslu nutnosti provázání s procesním předpisem (Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). Toto ustanovení bylo v daném smyslu zpracováno na požadavek správce daně. MF po domluvě s MV doplní požadované údaje do závěrečné zprávy RIA, která je součástí důvodové zprávy. Ministerstvem financí bylo vysvětleno, že kvantifikace dopadů není z důvodu chybějících podkladů možná. 1617 Zásadní připomínka. K Důvodové zprávě a k RIA Domníváme se, že vzhledem k výši vyhodnocených očekávaných dopadů na veřejné rozpočty by na důvodovou zprávu v rozsahu malá RIA měla navazovat tzv. velká RIA, v níž bude podrobně analyzován řešený problém. Požadujeme doplnit do vyhodnocení nákladů a přínosů Závěrečné zprávy RIA analýzu nákladů a přínosů tak, aby bylo možné porovnat pravděpodobné náklady a přínosy všech posuzovaných variant pro jednotlivé subjekty. Pro každou z navrhovaných variant je nutné vytvořit plán implementace a vynucování. Vysvětleno. Ministerstvo vnitra od zásadní připomínky ustoupilo. Ministerstvo financí zpracovalo tzv. malou RIA na základě odpovědi Ministerstva vnitra, kterému zaslal odbor 18 MF dotaz s popisem konkrétního obsahu dané novely. Jedná se ve své podstatě o změnu sazeb spotřební daně (vracení daně, osvobození, snížená sazba). K Čl. I bodu 7 ( 23 odst. 7): Není nám jasný smysl navrhovaného ustanovení. Podle první věty má dobu platnosti povolení jednorázového přijetí vybraných výrobků stanovit celní úřad ve svém rozhodnutí, ovšem věta následující jednoznačně dobu platnosti stanoví na 3 kalendářní měsíce. Ustanovení je třeba upravit a vyjasnit ho. K Čl. I bodu 18 ( 45 odst. 4): Domníváme se, že tento novelizační bod je třeba dát do souladu s čl. 58 odst. 7 a 8 písm. d) Legislativních pravidel vlády. 1718 K Čl. I bodu 24: Upozorňujeme na dvakrát se opakující slovo se. Ministerstvo zahraničních věcí Nad rámec navrhovaných změn je třeba zavést další novelizační bod, jímž se v 135g odst. 1 písm. g) za slova 134e odst. 8 písm. a) až c) doplní slova a odst. 10. V novém odstavci 134e je stanovena výjimka z povinnosti právnických a fyzických osob, které vyrábějí, zpracovávají nebo prodávají minerální oleje, jež nesmějí být podle 134m odst. 2 písm. c) až h) značkovány, v průvodní technické dokumentaci a v dokladech stanovených pro tyto oleje výslovně uvést, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů. Tato výjimka musí být součástí odkazu na hmotněprávní úpravu ve skutkové podstatě správního deliktu. K Čl. II bodu 6: Domníváme se, že místo slov od 30. září 2009 má být uvedeno do 30. září Bez připomínek. 1819 Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Bez připomínek. Zásadní připomínka. Obecné Navrhujeme doplnit do návrhu usnesení vlády mechanismus, kterým se bude hlídat případná překompenzace u biopaliv. Návrh MZe: Do usnesení k návrhu zákona doplnit úkol, na základě kterého bude MF ve spolupráci s MZe jednou ročně předkládat informaci vládě o uplatňování Programu včetně finančního hodnocení přiměřenosti daňových úlev. Navrhujeme toto znění úkolu: Vláda ukládá ministru financí ve spolupráci s ministrem zemědělství předkládat jednou ročně informaci o plnění Programu včetně finančního hodnocení přiměřenosti daňových úlev, první informace bude předložena vládě do roku následujícího po roce nabytí účinnosti daňových úlev na biopaliva. Odůvodnění: EK v rámci notifikačního procesu Programu vznesla požadavek na zajištění mechanismu, který by předcházel výše uvedené překompenzaci. Výše uvedený mechanismus by umožňoval průběžně kontrolovat, zda nedochází k překompenzaci ceny biopaliv oproti fosilním palivům. Výpočet by provádělo MZe. Na základě tohoto výpočtu by pak mohla být upravována výše úlevy na spotřební dani v případě výrazných cenových rozdílů. Vyhověno, ale jinak. Výpočet, zda nedochází k překompenzaci ceny biopaliv oproti fosilním palivům by provádělo MZe a až na základě tohoto výpočtu může být upravována výše úlevy na spotřební dani. Proto bylo dohodnuto se zástupci MZe, že úkol v návrhu usnesení vlády bude navržen následovně: Vláda ukládá ministru zemědělství ve spolupráci s ministrem financí předkládat jednou ročně informaci o plnění Programu včetně finančního hodnocení přiměřenosti daňových úlev, první informace bude předložena vládě do roku následujícího po roce nabytí účinnosti daňových úlev na biopaliva. 1920 Zásadní připomínka. Nesouhlasíme se zněním novelizačních bodů 1, 15 a 22 tj. se změnou 3 písm. p), 45 odst. 2 písm. m) a 49 odst. 14. Navrhovaná úprava ze zákona vypouští možnost využívání lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného pro pohon motorů. Požadujeme možnost využití obecně denaturovaného lihu v zákoně ponechat. Zásadní připomínka. Požadujeme do návrhu zákona zahrnout i možnost daňového zvýhodnění etylesterů mastných kyselin (obecně FAEE) úpravou 45 odst. 2 písm. c) a j) a úpravou 49 odst. 18. Toto palivo se sice v současnosti nevyužívá, jeho využívání je ovšem žádoucí a přínos ke snižování emisí skleníkových plynů je vyšší. Vysvětleno. Ministerstvo zemědělství od připomínky ustoupilo. Využití lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného není zatím návrhem umožněno pouze u paliva E 95. Podle informací celně technické laboratoře a pracovníků Ústavu paliv a maziv není totiž vyvinut obecný denaturant, kterým by bylo možno líh v tomto palivu denaturovat. Obecný denaturant je oznamován Evropské Komisi, kde podléhá procesu schvalování, z tohoto důvodu bude případně dostatečný prostor pro následnou novelizaci zákona o spotřebních daních. Vyhověno, ale jinak. Po dohodě bude provedena pouze úprava 49, tj. bude umožněno osvobození od spotřební daně u čistých FAEE, které jsou určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. 2021 Zásadní připomínka. Požadujeme doplnit do 49 nový odstavec, který zní: (21) Od daně jsou osvobozeny biogenní kapaliny, které se účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným v 45 odst. 1 písm. a) nebo minerálním olejům uvedeným v 45 odst. 1 písm. b), které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů. Vyhověno, ale jinak. Definice biopaliv druhé generace je na základě požadavku MF přesněji specifikována. Zároveň bylo dohodnuto, že biopaliva druhé generace budou v nejbližších letech od spotřební daně osvobozena v rámci pilotních projektů technologického vývoje ekologicky příznivějších paliv. Po identifikování příslušných paliv lze poté uvažovat o klasickém způsobu osvobození od spotřební daně. Odůvodnění: K naplňování Programu je třeba daňově podporovat i biopaliva 2. generace, která sice v současné době nejsou komerčně vyráběna, ale právě daňová podpora je motivací pro urychlení vývoje a výroby těchto biopaliv, což je žádoucí. Návrh zákona, čl. II Přechodná ustanovení odst.1 doporučujeme nahradit slova do dne nabytí účinnosti textem ode dne nabytí účinnosti. Ministerstvem financí bylo vysvětleno, že se jedná o ustanovení, které umožňuje doužívat v souladu s platným osvobozením do 1. října 2009 ty minerální oleje uvedené v 45 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona, které již nebudou v rámci letecké dopravy, popřípadě leteckých prací nadále osvobozeny od spotřební daně. 2122 53 odst. 1 požadujeme vypustit text To se netýká minerálních olejů uvedených v 45 odst. 2 písm. m), které jsou osvobozeny podle 49 odst. 14. Odůvodnění uživatel paliva nemusí být shodný s výrobcem paliva, i v případě pilotního projektu musí uživatel palivo nakoupit od výrobce, což je tímto textem znemožněno. Vysvětleno. Ustanovení nelimituje výrobce, aby byl uživatelem pohonné hmoty v rámci pilotních projektů. Omezuje pouze uživatele, aby si mezi sebou nepřeprodávali osvobozené palivo E 95, jak je umožněno v případě jiných minerálních olejů. V návrhu zákona (novelizační body 11, 14 a 23) je chybně uveden kód kombinované nomenklatury u esterů mastných kyselin (FAME i FAEE). Správný kód je Kódy nomenklatury jsou v zákoně o spotřebních daních fixovány v souladu se směrnicí 2003/96/ES k 1. lednu 2002, tj. kód nomenklatury k tomuto datu je správný. V novelizačním bodě 15 doporučujeme ověřit, zda nemají být namísto objemových procent uvedena hmotnostní procenta tak, jako je tomu v ostatních písmenech 45. V ostatních předmětech daně 45 odst. 2 byla sjednocena procenta ve směsích na objemová. 2223 K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 261/2007 Sb. Část druhá čl. III, bod 1. navrhujeme změnit znění tohoto bodu následovně: V čl. LXXII 4 se v první větě vkládají za slova slova vyjma bioplynu. Odůvodnění: Bioplyn nemá být ze své podstaty zatížen daní ze zemního plynu, protože vždy vzniká z biologického materiálu a zachovává tudíž koloběh uhlíku v přírodě a nezvyšuje emise skleníkových plynů. Daň ze zemního plynu je principiálně ekologickou daní a má zdaňovat fosilní zdroje. Tímto vyjmutím z předmětu daně by mohl být používán nezatížen daní jak pro pohon motorů tak i pro kogeneraci a topení. Bioplyn by se nemusel v 8 osvobozovat od daně ze zemního plynu. Vysvětleno. Bioplyn je podle směrnice 2003/96/ES předmětem energetické (popřípadě spotřební) daně. Nelze jej proto z předmětu daně vyjmout. Lze jej pouze na základě notifikace EK daňově zvýhodnit. 2324 Ministerstvo životního prostředí Zásadní připomínka. V 3 písm. p) požadujeme za text... schválený Ministerstvem životního prostředí... vložit slova... ve spolupráci s Ministerstvem financí..., takže by pojem uvedený pod písmenem p) měl znít takto: Vyhověno, ale jinak. Za slova Ministerstvem životního prostředí jsou vložena slova a Ministerstvem financí. Aby bylo možno osvobodit pohonnou hmotu v rámci pilotních projektů, bude zapotřebí schválení od obou institucí. Úřad vlády ČR kabinet vedoucího ÚV p) pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější palivové směsi na základě lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného schválený Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem financí nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivé palivové směsi těžkých plynových olejů s vodou schválený Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem financí,. K úplnému znění V 45 odst. 2 písm. m) chybí v úplném znění u koncentračního údaje 95 % specifikace procent (u písm. l) a v textu novely uvedeno, že se jedná o procenta objemová). Bez připomínek. 2425 Úřad vlády ČR ministryně vlády pro lidská práva a národnostní menšiny K Důvodové zprávě a k RIA Aktualizace tabulky hodnot včetně uvedení dopadů do státního rozpočtu a SFDI (Státní fond dopravy a infrastruktury) zde uvedenou na str. 3, v důvodové zprávě na str. 11 (či 19) - i přesto, že bylo sděleno, že není dostatek údajů a podkladů. K Důvodové zprávě a k RIA Vysvětlení (odůvodnit) nízkoprocentního přimíchávání biopaliv do pohonných hmot, kdy se nepočítá s žádným daňovým zvýhodněním. Podpora tak vysokoprocentním směsím biopaliv. Proč se nepředpokládá prodej E95 na čerpacích stanicích (i když bude specifické složení, pilotní projekt)? Bude mít vliv na dostupnost? Aktualizace tabulky není z důvodu neexistence exaktně podložených prognóz (biopaliva jsou v České republice používána pouze krátce), které by poskytly vstupní data pro odhad dopadů na veřejné rozpočty. Do důvodové zprávy tabulka více popsána. Je doplněno v důvodové zprávě. 2526 K Důvodové zprávě a k RIA a k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb. Vyhověno, ale jinak. Úřad vlády ČR ministr vlády ČR a předseda Legislativní rady vlády Technická poznámka ke srozumitelnosti: v důvodové zprávě a v navržené novele zákona se pracuje zejména s nomenklaturními kódy bez bližšího vysvětlení (vymezení příslušné složky), což v konečném důsledku nezvyšuje srozumitelnost. Vhodné doplnit jasnějším komentářem (tabulkou s rozdělením na stav současný a stav navrhovaný + vlastnost složky dle kódu nomenklatury), kterých konkrétních složek se změny týkají zejména tak vysvětlit čl. II, přechodného ustanovení. Obecně Upozorňuje se, že lhůtu pro sdělení připomínek k návrhu zákona upravuje čl. 8 odst. 3 s tím, že činí 20 pracovních dní. Uvedená lhůta může být zkrácena, ale pouze na základě výjimky povolené ministrem a předsedou Legislativní rady vlády podle čl. 76 Legislativních pravidel vlády. Taková výjimka však, pokud jde o předložený návrh zákona, povolena nebyla. Požadavek, aby připomínky byly sděleny do 15 dnů ode dne vložení materiálu do elektronické knihovny vlády je tedy nesprávný. Za včas předložené připomínky je nutné požadovat připomínky, které byly uplatněny ve lhůtě stanovené Legislativními pravidly vlády. V důvodové zprávě jsou uvedeny příklady minerálních olejů, které pod daný kód nomenklatury. V návrhu zákona není možné uvádět příklady a nelze ani vyjmenovat všechny komodity, které pod daný kód nomenklatury spadají. V tomto případě zákon odkazuje na Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku, ve znění platném k 1. lednu Vyhověno, ale jinak. Ministerstvo financí bere na vědomí, byly vypořádány všechny připomínky došlé podle lhůty uvedené v LPV. 26 Zobrazit více Strana 5298 Sbírka zákonů č. 382 / 2015 Částka 161 382 ZÁKON ze dne 10. prosince 2015, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Více Legislativní rada vlády Č. j.: 800/13 V Praze dne 19. července 2013 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 800/13 V Praze dne 19. července 2013 Výtisk č.: S t a n o v i s k o předsedkyně Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím Více II. Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2015, II. Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2015, kterou se mění vyhláška č. 202/2014 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení daně z minerálních olejů zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské Více Souhrn základních informací o uplatňování biopaliv v okolních zemích Souhrn základních informací o uplatňování biopaliv v okolních zemích Souhrn se týká Spolkové republiky Německo (SRN), Rakouska, Polska, Slovenska a České republiky (ČR). 1. Povinnost uplatňovat biopaliva Více Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. Příloha k č.j.: 22631/2006 12000 Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. května 2003 Obsah: I. Úvodní komentář II. Plnění Více Výsledky připomínkového řízení Výsledky připomínkového řízení Materiál byl předložen do meziresortního připomínkového řízení prostřednictvím elektronické knihovny Úřadu vlády dne 1.4.2008, č.j. 5531/2008-32. Připomínky jednotlivých Více - daňové přiznání a daň za únor 2011 souhrnné hlášení za únor 2011. - daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za únor 2011 Daňový kalendář pro rok Daňový kalendář pro rok LEDEN 10. ÚNOR 9. 21. 28. BŘEZEN biopaliva - splatnost za listopad 2010 (mimo z lihu) - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na fyzických osob ze závislé Více Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé Více ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Obsah Úvodem... 11 ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Přehled změn...12 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů... 17 Příloha č. 1... 190 Příloha č. 2... 199 Příloha č. 3... 199 Vyhláška č. 146/1993 Sb., kterou Více OBSAH. Předmluva... XI Seznam použitých zkratek...xv OBSAH Předmluva.............................................................. XI Seznam použitých zkratek.................................................xv ZÁKON O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH........................ Více III. Odůvodnění. Obecná část Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých Více V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 435/07 V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády a) k návrhu zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací Více rozhodnutí č. REM/5/ : Rada Českého telekomunikačního úřadu jako příslušný správní orgán podle 107 odst. 8 písm. b) bodu 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon Více 402/2010 Sb. ZÁKON ze dne 14. prosince 2010, ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 402/2010 Sb. ZÁKON ze dne 14. prosince 2010, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných Více Obsah. 2.2.4 Prokázání zdanění vybraných výrobků, nebo oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně a doklady s tím související... Obsah Obsah ČÁST PRVNÍ Komentář k zákonu o spotřebních daních... 11 1. Preambule rychlý start...12 1.1 Rychlý start...13 1.2 Zaměření komentáře...17 2. Společná ustanovení...21 2.1 Význam spotřebních daní Více I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu D Ů V O D O V Á Z P R Á V A I V. I. OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL ) disponuje na základě 112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách Více Podkladový materiál pro přednášku: Subkapitola 7.3 - Spotřební daně LS 2012. Spotřební daně (SD) Předmět SD = vybraný výrobek (VV), tj.: Spotřební daně (SD) minerální oleje líh... pivo... alkoholické nápoje víno + meziprodukty... tabákové výrobky Vynětí z předmětu SD (výběr) pivo obsahující 0,5 % Více 257/2014 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů 257/2014 Sb. ZÁKON ze dne 22. října 2014, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto Více 1. Charakteristika spotřebních daní. Spotřební daně 1. Charakteristika spotřebních daní. 2. Předmět spotřebních daní. 3. Osvobození od daně. 4. Plátci daně. 5. Správa daně. 6. Zdaňování minerálních olejů. 7. Zdaňování lihu. 8. Zdaňování piva. Více ODŮVODNĚNÍ OBECNÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ IV. OBECNÁ ČÁST I. Nezbytnost a důvody předložení navrhované právní úpravy Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou Více VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. května 2007 č. 561 k vytvoření účetnictví státu Vláda I. schvaluje 1. vytvoření účetnictví státu s účinností od 1. ledna 2010, 2. Základní Více o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů ODŮVODNĚNÍ VYHLÁŠKY ze dne o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů I. OBECNÁ ČÁST Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) Více Spotřební daně. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu 1. Charakteristika spotřebních daní. 2. Předmět spotřebních daní. 3. Osvobození od daně. 4. Plátci daně. 5. Správa daně. 6. Zdaňování minerálních olejů. 7. Více POKYNY. k daňovému přiznání ke spotřební dani POKYNY k daňovému přiznání ke spotřební dani Daňové přiznání ke spotřební dani podává plátce daně ( 4 zákona č. 353/2003 Sb.,o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o SPD )). Více Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 510 Sbírka zákonů č. 25 / 2008 Částka 11 25 ZÁKON ze dne 16. ledna 2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního Více ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Obsah Úvod... 11 ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Přehled změn...13 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů... 17 Příloha č. 1... 192 Příloha č. 2... 200 Příloha č. 3... 200 Vyhláška č. 146/1993 Sb., kterou se Více ová reforma a ekologické daně Ekologická daňov ová reforma a ekologické daně Karel Korba Ministerstvo financí ČR červen 2006 I. Chronologie vývoje v ČR Zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní - titul daně k ochraně ŽP (zákon zrušen) Více 25_2008_Sb.txt INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A INTEGROVANÝ SYSTÉM PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 25/2008 Sb. ZÁKON ze dne 16. ledna 2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném a o změně některých zákonů Změna: 227/2009 Sb. Změna: 281/2009 Sb. Parlament se usnesl na Více MŽP poř. č. 2. Název legislativního úkolu MŽP poř. č. 2 I. Název legislativního úkolu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů Více KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY, CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2009 KOM(2009) 232 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 2505/96 o otevření a správě autonomních celních kvót Více Finanční právo. 2. seminář 18. října 2013 Finanční právo 2. seminář 18. října 2013 NEPŘÍMÉ DANĚ Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty Nepřímá daň. Neutrální = vztahuje se na všechny podnikatelské aktivity a subjekty, včetně zboží z dovozu Více N 305/2008 Česká republika Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.XII.2008 K(2008) 8931 Věc: N 305/2008 Česká republika Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě Vážený pane ministře, 1. POSTUP Elektronickým oznámením Více ČÁST PRVNÍ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A INTEGROVANÝ SYSTÉM PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ č. 25/2008 Sb. ZÁKON ze dne 16. ledna 2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých Více VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM: VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM: VI. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), Více ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů Více ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb., vyhlášky č. 110/2004 Sb., vyhlášky č. 617/2004 Sb., vyhlášky č. 277/2006 Sb. a vyhlášky č. 64/2012 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů Více PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2014 7. volební období. USNESENÍ výboru pro životní prostředí z 8. schůze dne 21. Ročník 2013 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších Více MF poř. č. 16. Název legislativního úkolu. návrh zákona o kolektivním investování. Předpokládaný termín nabytí účinnosti MF poř. č. 16 I. Název legislativního úkolu návrh zákona o kolektivním investování Předkladatel Spolupřed- kladatel 1 Stanovený termín předložení vládě Předpokládaný termín nabytí účinnosti MF -- 08.12 Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000 ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ze dne 29. června 2000 jak vyplývá Více 1 ) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované. Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních Strana 186 Sbírka zákonů č.23 / 2011 23 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. prosince 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních Více Většina podrobných údajů je uvedena přímo v Národním akčním plánu energetické účinnosti. PŘÍLOHA Č. 5 2. ZPRÁVA O POKROKU V OBLASTI PLNĚNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE (podle odst. 1 čl. 24 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti) Úvod Směrnice Evropského Více Právní rozbor obecně závazné vyhlášky odbor veřejné správy, dozoru a kontroly oddělení dozoru Zlín Obec: Podkopná Lhota Právní rozbor obecně závazné vyhlášky Obecně závazná vyhláška č. 1/2015 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, Více každé osoby uvedené v tomto seznamu,. Strana 4562 Sbírka zákonů č. 344 / 2014 Částka 137 344 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2014, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech Více ZÁKON. ze dne , ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament Více 159/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o investičních pobídkách 159/2007 Sb. ZÁKON ze dne 7. června 2007, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů Parlament Více Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu Legislativní rada vlády Č. j.: 166/13 V Praze dne. dubna 2013 Výtisk č.: S t a n o v i s k o předsedy Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění Více Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup Více Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění Více VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů Více Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále Více Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Zelené veřejné zakázky jsou dobrovolným nástrojem. Tento dokument stanoví kritéria EU pro zelené veřejné zakázky na skupinu produktů elektřina. Podrobné Více V dnešní době je snazší dům postavit než ho povolit! V dnešní době je snazší dům postavit než ho povolit! Zákon EIA Stavební zákon Rozhodnutí o stavbě, záměru, koncepci Proces posouzení vlivů koncepcí / záměrů na životní prostředí Schvalovací proces koncepce Více Informace klientům k aplikaci režimu přenesené daňové povinnosti platné k 1.4.2015 Informace klientům k aplikaci režimu přenesené daňové povinnosti platné k 1.4.2015 V návaznosti na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 v platném znění, dochází počínaje dnem 1. 4. 2015 Více Článek 1. (2) Konkrétní podmínky, týkající se 10 odst. 1 písm. f) zákona jsou následující: Praha 3. září 2014 Čj. ČTÚ-38 773/2014-610/III. vyř. Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích Více AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I. AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, byl změněn s účinností od 1. 1. 2014 zákonným opatřením Senátu Více VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen Více 17/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí 17/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí Vláda nařizuje podle 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění Více Zákon o veřejných zakázkách Zákon o veřejných zakázkách 1. vydání 1. aktualizace k 15. 3. 2008 Nabyl úèinnosti 1. 6. 2007 Zákon č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se Více 484/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti. ze dne 18. prosince 2000, 484/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů Více Seznam čísel vybraných výrobků pro EMCS Seznam čísel vybraných výrobků pro EMCS Číslo vybrané ho výrobku Sazba daně Měrná jednotka na e-ad 150701 12 840 l MINERÁLNÍ OLEJE 1507-1518 45/3/A BLÍZKÉ 272001,272002,272003 NEBO,272004 Stručný popis Více Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Zemědělská politika a OZE RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 Schválený vládou ČR dne 12. 9. 2012 APB analyzuje využití biomasy v ČR pro energetické Více Věstník vlády. pro orgány krajů a orgány obcí. Ročník 13 Vydán dne 31. března 2015 Částka 2 OBSAH Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Ročník 13 Vydán dne 31. března 2015 Částka 2 OBSAH Usnesení vlády České republiky ze dne 23. února 2015 č. 126 o Akčním plánu prevence domácího a genderově Více Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu SOUČASNÝ VÝVOJ A PERSPEKTIVY MOTOROVÝCH PALIV DO ROKU 2020 Ing. Miloš Podrazil, generální sekretář Česká asociace petrolejářského U trati 1226/42, 100 00 Praha 10 tel.: 274 817 509 fax: 274 815 709 e-mail: Více Směrnice k sestavování rozpočtu a střednědobého výhledu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Příloha č. 1 k Rozhodnutí ředitele č. 20/2015 Směrnice k sestavování rozpočtu a střednědobého výhledu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) 1. Úvod a vymezení pojmů 1.1. Směrnice k sestavování Více ODŮVODNĚNÍ. A. Obecná část. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy ODŮVODNĚNÍ A. Obecná část Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy V roce 2005 vstoupil v platnost zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Na základě uvedeného zákona Více Včetně poslední změny: nařízení vlády č. 238/2009 Sb. s účinností 1. 8. 2009. 1 Předmět úpravy Nařízení vlády č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky, Více 1 43 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ OBSAH Předmluva... XXV O autorech...xxvii Seznam použitých zkratek...xxix ZÁKON O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH...1 1 43 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ...1 1 Předmět úpravy...1 2 Daňové území...5 3 Vymezení pojmů...8 Více ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb. a vyhlášky č. 110/2004 Sb. 484/2000 Sb.. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů Více DPH ve stavebnictví od 1. 1. 2012 DPH ve stavebnictví od 1. 1. 2012 Bod 6 - změna snížené sazby daně od 1. 1. 2012 Změna snížené sazby daně Toto přechodné ustanovení řeší uplatnění sazby daně v případech, kdy do dne předcházejícího den Více SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2009 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Více ZÁKON 253/2005 Sb. ze dne 3. května 2005, ZÁKON 253/2005 Sb. ze dne 3. května 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce Změna: 138/2006 Sb. Změna: 264/2006 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České Více Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ SPOTŘEBY V ČR Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ SPOTŘEBY V ČR ZSCR (4 soustředění) AKADEMICKÝ ROK 2011/2012 LS 2012 Název tématického celku : Teorie daní ze spotřeby. Více 1 Hodnocení efektivnosti institucí ve výzkumu a vývoji Úřad vlády České republiky Čj.j.: 6134-04-RVV Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č.j.: 28 187/2004-31 METODIKA HODNOCENÍ VÝZKUMU A VÝVOJE A JEJICH VÝSLEDKŮ (podle bodu II.3. usnesení vlády ze Více Zákon č. 174/1968 Sb. Zákon č. 174/1968 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 575/1990 Sb., zákonem č. 159/1992 Více Novela zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií Novela zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií Dne 3. 10. 2012 vyšla ve Sbírce zákonů tiskem změna pod číslem 318/2012 Sb. Platnost novely zákona je od 1. 1. 2013. Co je nového? Jen vybrané podstatné Více 2006R1907 CS 05.06.2012 013.001 89. Obecné otázky 2006R1907 CS 05.06.2012 013.001 89 HLAVA VIII OMEZENÍ VÝROBY, UVÁDĚNÍ NA TRH A POUŽÍVÁNÍ NĚKTERÝCH NEBEZPEČNÝCH LÁTEK, M3 SMĚSÍ A PŘEDMĚTŮ KAPITOLA 1 Obecné otázky Článek 67 Obecná ustanovení 1. Látka Více Ochrana ovzduší v rámci IPPC, legislativní rámec BREF Ochrana ovzduší v rámci IPPC, legislativní rámec BREF Aplikace BAT po novele zákona o integrované prevenci Ing. Jan Slavík, Ph.D. Dny teplárenství a energetiky Hradec Králové, 25.04.2014 Výjimka z aplikace Více VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 6. srpna 2014 č. 657 o změně Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními Více ČÁST PRVNÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení Více Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2 Sbírka zákonů č. 1 / 2012 1 ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na Více ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Vyhláška č. /2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění vyhlášky č. 191/2011 Sb. A. OBECNÁ ČÁST 1. Vysvětlení nezbytnosti přijaté Více OBSAH EDITORIAL...10. Zákon o daních z příjmů s komentářem...11 Úvod... 11 OBSAH EDITORIAL..........................................................10 Zákon o daních z příjmů s komentářem...................................11 Úvod.............................................................. Více INFORMACE. Oprava základu daně a výše daně a oprava výše daně v jiných případech 42-43 - od 1. 4. 2011 INFORMACE Oprava základu daně a výše daně a oprava výše daně v jiných případech 42-43 - od 1. 4. 2011 1. Hlavní změny při opravě základu daně a výše daně a při opravě výše daně v jiných případech Od 1.4.2011 Více ČÁST PRVNÍ. HLAVA I Obecná ustanovení Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 484/2000 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny... - znění dle 64/12 Sb. 484/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne Více 1) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů III. ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST 1) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů Vyhláška ponese název Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se Více 1. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 251/2013 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. července 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci Více Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 160 ZÁKON ze dne 2. května 2013, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti Více Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA Praha 24. března 2015 PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ VLÁDY V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese Více 243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 Systém ASPI - stav k 3.6.2009 do částky 45/2009 Sb. a 18/2009 Sb.m.s. Obsah a text 243/2000 Sb. - poslední stav textu 243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 o rozpočtovém určení výnosů některých daní Více Praha 16. října 2014 Čj. ČTÚ-59 158/2014-606/IV.vyř. Přílohy. Vážený pane předsedo, 16. října 2014 Čj. ČTÚ-59 158/2014-606/IV.vyř. Přílohy e předsedo, dovolte, abych se na Vás obrátil s následujícím zásadním problémem týkajícím se návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o Více S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků S e n á t n í n á v r h ZÁKON ze dne o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních Více Návrh VYHLÁŠKA. ze dne... 2014, I. Návrh VYHLÁŠKA ze dne... 2014, kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších Více Aktuální otázky v oblasti integrované prevence Aktuální otázky v oblasti integrované prevence aktuální a připravované změny legislativy, možnosti finanční podpory Ing. Jan Slavík, Ph.D. Vápno, cement, ekologie 19.05.2015, Hotel Skalský dvůr Bystřice Více Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 4. volební období - 2004 rozpočtový výbor. USNESENÍ z 38. schůze dne 1. Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 4. volební období - 2004 rozpočtový výbor 478 USNESENÍ z 38. schůze dne 1. prosince 2004 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o Více 1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 1/2012 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Více MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY S T A N O V I S K O MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY S T A N O V I S K O Ministerstva pro místní rozvoj k pozměňovacím návrhům poslanců Hospodářského výboru PS PČR k vládnímu návrhu na vydání zákona, kterým Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/uzemni-rozpocty/metodicka-podpora/2019/struktura-rozpoctu--zavazne-ukazatele-pr-36060

Struktura rozpočtu – závazné ukazatele pro příspěvkové organizace | 2019 | Ministerstvo financí ČR Musí rozpočet obsahovat zvláštní závazný ukazatel pro každou zřízenou či založenou organizaci, či pro každou osobu, která má být příjemcem dotace? Tento výklad by v praxi ani nebyl možný, jelikož v době schvalování rozpočtu zastupitelstvo nemusí vědět a většinou ani neví, kdo budou příjemci dotací, jaká bude výše poskytnuté dotace konkrétnímu příjemci, apod. Ač k tomu může svádět dikce § 12 odst. 2 zákona, není tomu tak. Závazné ukazatele pro příspěvkové organizace může stanovit i rada v rámci prací na rozpisu rozpočtu. Důležité je, aby rozpis rozpočtu sděloval závazné ukazatele těm subjektům, které se jimi mají řídit (§ 14 odst. 2 zákona). Oporou tohoto stanoviska je zejména zákon o obcích § 102 odst. 2 písm. b), obdobně § 59 odst. 1 písm. i) krajského zřízení, kde zákon dává vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem, s výjimkou obecní policie, radě plnění (vykonávání) úkolů zakladatele a zřizovatele. Územní samosprávný celek (ÚSC) schvaluje rozpočet v podrobnosti, kterou si sám stanoví. Ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. pouze stanoví, že pokud zastupitelstvo schválí rozpočet, který obsahuje ukazatel pro konkrétní právnickou osobu nebo konkrétního příjemce dotace, pak musí tento ukazatel dodržet (popřípadě změnit v průběhu roku rozpočtovým opatřením). Lze doporučit, aby ÚSC schválil rozpočet např. tak, aby závazným ukazatelem byly souhrnné částky pro: jím zřízené příspěvkové organizace, individuální dotace, které hodlá ÚSC poskytnout během roku.

http://hypoteky.com/podminky-konzultant/

| honzovahypoteka.cz užívání služeb společnosti chytryhonza.cz, s.r.o. I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1 Společnost chytryhonza.cz, s.r.o., IČ: 289 33 648, se sídlem Praha, Praha 1, Václavské náměstí 806/62, PSČ 110 00, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 154051 (dále jen „Poskytovatel“) poskytuje za níže uvedených podmínek Uživatelům služby, produkty, software, internetové stránky a aplikace umístěné na webových stránkách honzovahypoteka.cz (dále jen „Služba“). Služba slouží ke zprostředkování obchodních poptávek a nabídek a zpřístupňuje kontakty za účelem navázání spolupráce pro registrované Uživatele. Poptávkou se rozumí odeslaný strukturovaný požadavek od poptávajícího s cílem najít vhodného dodavatele hypotečních úvěrů nebo úvěrů ze stavebního spoření. Nabídkou se rozumí odeslaná strukturovaná nabídka dodavatele s cílem najít vhodného zájemce (poptávajícího) o hypoteční úvěr nebo úvěr ze stavebního spoření . Pro účely těchto Podmínek jsou nabídky i poptávky hypotečních úvěrů a úvěru ze stavebního spoření dále označovány jako Inzerce. 1.2 Vztah Poskytovatele s Uživateli shora uvedených služeb se řídí těmito Všeobecnými smluvními podmínkami (dále rovněž „VSP“ nebo „Podmínky“), které tvoří obecný právní rámec pro využívání Služby Uživateli, nebude-li v konkrétním případě výslovně sjednáno jinak. II. DEFINICE 2.1 Poskytovatel. Poskytovatelem je společnost chytryhonza.cz, s.r.o., IČ: 289 33 648, se sídlem Praha, Praha 1, Václavské náměstí 806/62, PSČ 110 00, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 154051. 2.2 Propojené osoby. Propojenými osobami se rozumí další společnosti propojené s Poskytovatelem. 2.3 Uživatel. Uživatelem Služby je každá osoba, která v souladu s těmito podmínkami provedla Registraci. 2.4 Třetí osoba. Třetí osobou je jakýkoli subjekt odlišný od Poskytovatele a Uživatele. 2.5 Služby. Službou se rozumí služby, produkty, software, internetové stránky a aplikace Poskytovatele pro Uživatele umístěné na doméně provozované Poskytovatelem. Služba jsou umístěná na webových serverech honzovahypoteka.cz a odvozených doménách třetí a vyšší úrovně. 2.6 Užívání Služby. Užíváním Služby se rozumí veškeré činnosti Uživatele prováděné na doméně Služby, zejména zadávání Inzerce. 2.7 Obsah Služby. Obsah Služby představuje souhrn Obsahu Poskytovatele, Obsahu Uživatele a Obsahu Třetích osob. 2.7.1 Obsah Poskytovatele. Obsahem Poskytovatele se rozumí zejména veškeré materiály, informace a díla (vč. děl autorských) předkládané Poskytovatelem jako součást Služby, které vytvářejí funkční rámec Služby (formu) a její náplň (obsah). 2.7.2 Obsah Uživatele. Obsahem Uživatele se rozumí zejména veškeré materiály, informace a díla (vč. děl autorských) přenesené Uživatelem v souvislosti s Užíváním Služby na webové stránky honzovahypoteka.cz, zejména zadáním Inzerce. 2.7.3 Obsah Třetích osob. Obsahem Třetích osob se rozumí zejména veškeré materiály, informace a díla (vč. děl autorských) Třetích Osob zobrazované v rámci Služby. 2.8 Inzerce. Inzerce má význam uvedený v čl. 4.2 těchto Podmínek. 2.9 Uživatelský účet. Uživatelský účet vzniká úspěšnou Registrací a obsahuje parametry Užívání Služby (např. uživatelské jméno, e-mailovou adresu, nastavení Služby apod.). 2.10 Rating. Rating je bodové hodnocení, které Uživatel dosáhne užíváním Služby. 2.11 Kontakt. Kontakt je zaslání kontaktních údajů zájemce o uzavření hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření Uživateli. III. REGISTRACE UŽIVATELE 3.1 Registrace. Pro Užívání Služby je nezbytné provedení Registrace. Pokud Uživatel s těmito Podmínkami nesouhlasí, je povinen zdržet se užívání Služby. 3.2 Registrační formulář. Registrace se provádí vyplněním a odesláním registračního formuláře. Registrační formulář je oprávněna vyplnit a odeslat pouze osoba starší 18 let plně způsobilá k právním úkonům nebo osoba mladší 18 let za přítomnosti svého zákonného zástupce, který rovněž za tuto osobu vysloví souhlas s těmito Všeobecnými smluvními podmínkami. 3.3 Registrační proces. Registrace se provádí na webové stránce příslušné k dané Službě, kde je přesně popsán registrační proces. Zaregistrovat se může i takový návštěvník Služby, který související stránky ani Službu nehodlá prozatím využívat. 3.4 Registrační údaje. Při Registraci je Uživatel povinen uvést správné a úplné údaje o své osobě, které jsou označené za povinné (dále jen „Povinné osobní údaje“). Bez poskytnutí Povinných osobních údajů není možné dokončit Registraci a Užívat Službu Poskytovatele. Ostatní údaje poskytuje Uživatel dobrovolně. Poskytnuté údaje může Uživatel kdykoli doplnit, změnit či upravit. Uživatel je srozuměn s tím, že některé z poskytnutých údajů mají povahu osobních údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Na tyto údaje se použije ustanovení čl. V. níže. 3.5 Souhlas s VSP. Před dokončením Registrace je Uživatel povinen seznámit se s těmito Všeobecnými smluvními podmínkami. Udělení souhlasu je nezbytnou podmínkou pro dokončení Registrace a Užívání Služby. Souhlas Uživatel vyjadřuje zaškrtnutím políčka „Souhlasím s Všeobecnými smluvními podmínkami“, které je umístěno v registračním formuláři. 3.6 Vznik smluvního vztahu. Okamžikem dokončení Registrace (tj. obdržením potvrzení o úspěšném dokončení Registrace) je založen smluvní vztah mezi Uživatelem a Poskytovatelem, který se řídí těmito Podmínkami. Pro vyloučení pochybností strany prohlašují, že provedením Registrace Uživatel vyslovuje souhlas s těmito Všeobecnými smluvními podmínkami, výslovně akceptuje veškerá jejich ustanovení a zavazuje se dodržovat pravidla v nich stanovená. 3.7 Uživatelský účet. Dokončením Registrace je Uživateli založen Uživatelský účet. 3.8 Rozšíření údajů. Poskytovatel je oprávněn kdykoli v budoucnu v souvislosti s poskytováním Služby změnit rozsah Povinných osobních údajů a vyžadovat sdělení dalších údajů o Uživateli. Bez poskytnutí takových dalších Povinných osobních údajů nemůže být Služba Užívána. V takovém případě je Poskytovatel oprávněn Uživateli zrušit Uživatelský účet a/nebo neumožnit přístup ke Službě, jestliže Užívání je podmíněno sdělením těchto dalších údajů. IV. PRAVIDLA POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY 4.1 Zadání Inzerce. Uživatel Služby je oprávněn bezplatně umisťovat a zveřejňovat pomocí uživatelského rozhraní na webových stránkách příslušné služby Inzerci. 4.2 Inzerce. Inzercí se rozumí veškeré jednorázové nabídky nebo poptávky konkrétních hypotečních úvěrů nebo úvěrů ze stavebního spoření nebo souvisejících aktivit fyzických nebo právnických osob. 4.3 Povaha Inzerce. Pro vyloučení pochybností Uživatel bere na vědomí, že veškerá Inzerce umístěná Uživatelem na webové stránky Poskytovatele představuje Obsah uživatele ve smyslu těchto Podmínek. Uživatel se proto výslovně zavazuje dodržovat ve vztahu k inzerci zásady chování Uživatele uvedené v čl. V. těchto Podmínek. 4.4 Zakázaná Inzerce. Kromě dodržování zásad chování Uživatele uvedených v čl. V. těchto Podmínek je Uživatel povinen zdržet se umisťování a zveřejňování inzerce, která 4.4.1 není inzercí hypotečních úvěrů nebo úvěru ze stavebního spoření či souvisejících služeb, 4.4.2 není vážná, dostatečně určitá nebo srozumitelná, 4.4.3 může představovat jednání v rozporu s dobrými mravy, které je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, a to zejména ve formě klamavé reklamy, klamavého označení zboží nebo služeb, vyvolání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti, zlehčování, zakázané srovnávací reklamy, nebo jiného obdobného jednání, 4.4.4 inzeruje, propaguje, získává zákazníky či jinak souvisí s a) multilevel marketingem a provizními systémy (pyramidové/letadlové hry), b) erotikou, pornografiií (včetně livechatů, sms, audio a/nebo vizuálních služeb) nebo prací tanečnic, společnic nebo hostesek, c) léky a/nebo léčivými přípravky, d) neoprávněným rozmnožováním, půjčováním, pronajímáním nebo prodejem předmětů práv duševního vlastnictví, e) jiným způsobem porušuje platné právní předpisy či dobré mravy. 4.5 Forma Inzerce. Uživatel je při zadávání Inzerce povinen dodržovat pokyny uvedené v uživatelském rozhraní, zejména pravdivě uvést povinné údaje označené v uživatelském rozhraní. 4.5.1 Rozsah zveřejňovaných informací. Uživatel bere na vědomí, že Poskytovatel může u inzerátu vždy zveřejnit: [text inzerátu, datum zadání inzerátu, jméno a příjmení Uživatele, telefonní kontakt, emailovou adresu Uživatele a adresu provozovny Uživatele]. 4.5.2 Zveřejňování zpětných kontaktů. Nad rámec údajů a informací zveřejněných dle předcházejícího odstavce Poskytovatel zveřejní pouze údaje a informace, které Uživatel ke zveřejnění označí. Je zakázané uvádět kontakty (telefon, email, webové stránky) v poradně, nabídkách. Kontakty si poradce a klient vyměňují na základě poptávky/nabídky na žádost klienta. 4.6 Parametry Inzerce. 4.6.1 Doba zveřejnění Inzerce. Poskytovatel zveřejní Inzerci Uživatele po dobu určenou Uživatelem v uživatelském rozraní, nejdéle však na dobu 90dni Uživatel je oprávněn zveřejněnou Inzerci změnit nebo odstranit v uživatelském rozhraní. 4.7 Odpověď na Inzerci. Uživatel, který odpovídá na zveřejněnou inzerci, se rovněž zavazuje dodržovat tyto Podmínky. 4.8 Omezení využívaní služby. V případe, že Uživatel nebude mít alespoň jeden obchod za období 3 měsíců, Poskytovatel je oprávněný Uživatelský účet zrušit. Stejně to platí i v případe, že Uživateli klesne rating pod 60%, a nebo opakovaně uvádí kontakty. V. PRÁVA A POVINNOSTI 5.1 Prohlášení Uživatele. Uživatel vůči Poskytovateli prohlašuje a zaručuje, že a) je plně způsobilý k právním úkonům, a to zejména s ohledem na svůj věk, b) nebyl zbaven způsobilosti k právním úkonům, jeho způsobilost k právním úkonům nebyla omezena v rozsahu znemožňujícím mu vyslovení souhlasu s těmito Podmínkami a užívání Služby, c) veškeré údaje, které o sobě při Registraci poskytl, jsou pravdivé, úplné, přesné a správné, d) používáním Služby ze strany Uživatele za podmínek uvedených v těchto Podmínkách nedojde k porušení právních předpisů vydaných jinými státy, než je Česká republika, e) se před zahájením užívání Služby důkladně seznámil s těmito podmínkami, že těmto podmínkám zcela rozumí a souhlasí s nimi, f) si je vědom skutečnosti, že v důsledku pozastavení či změny poskytování Služby může ztratit dočasně či trvale přístup k Obsahu, a to jak Obsahu Poskytovatele, Obsahu Uživatele, i Obsahu Třetích osob. 5.2 Obecné Závazky Uživatele. Uživatel se, bez ohledu na jiná ustanovení těchto Podmínek, zavazuje, že: a) neprovede Registraci, pokud by jejím provedením ze strany Uživatele došlo k porušení právních předpisů jiných států, než je Česká republika, b) nebude používat Službu, pokud by jejím použitím ze strany Uživatele došlo k porušení právních předpisů jiných států, než je Česká republika, c) pokud je mu méně než 18 let, nebude používat Službu, u které je podmínkou pro užívání minimální věk 18 let, d) používat Službu pouze k účelu, k němuž je určena, e) pro přístup ke Službě nebude využívat (ani se nebude snažit využívat) jiné rozhraní než rozhraní poskytnuté za tím účelem Poskytovatelem, f) zajistí důvěrnost veškerých identifikačních údajů a hesel nezbytných pro přihlášení Uživatele a pro přístup ke Službě, zejména tyto identifikační údaje a hesla nesdělí žádné Třetí osobě, g) nebude získávat přihlašovací jména a/nebo hesla jiných Uživatelů Služby Poskytovatele i služeb a produktů Třetích osob, h) pokud zjistí zneužití svých identifikačních údajů a hesel jakoukoli Třetí osobou, okamžitě to sdělí Poskytovateli, i) nebude se v souvislosti s Užíváním Služby dopouštět žádného protiprávního či neetického jednání, j) nebude činit nic, co by narušovalo nebo poškozovalo Službu (nebo sítě a servery připojené ke Službě), nebude zneužívat, blokovat, modifikovat či jinak měnit jakoukoliv součást Služby, nebo se i jen pokusit narušit stabilitu, chod nebo data Služby, k) nebude porušovat práva Poskytovatele nebo Třetích osob jiným způsobem než je uvedeno v předchozích bodech a nebude se ani pokoušet jednat kterýmkoli zde zakázaným způsobem. 5.3 Obecná oprávnění Poskytovatele. Poskytovatel je, bez ohledu na jiná ustanovení těchto Podmínek, oprávněn: a) kdykoli dle svého uvážení a bez nutnosti o tomto předem informovat Uživatele pozastavit nebo omezit poskytování Služby či jakkoli změnit způsob poskytování Služby, a to ve vztahu ke všem Uživatelům nebo pouze ve vztahu k některým Uživatelům, bez nutnosti o tomto předem informovat Uživatele, a to včetně smazání, odstranění nebo znepřístupnění Obsahu Uživatele, b) kdykoli dle svého uvážení a bez nutnosti o tomto předem informovat Uživatele ukončit poskytování Služby, a to ve vztahu ke všem Uživatelům nebo pouze ve vztahu k některým Uživatelům, c) kdykoli dle svého uvážení a bez nutnosti o tomto předem informovat Uživatele zrušit či zablokovat Uživatelský účet Uživatele. 5.4 Poskytování Služby. Poskytovatel poskytuje Uživatelům Služby za níže uvedených podmínek: 5.4.1 Licence Uživateli. Poskytovatel uděluje Uživateli licenci ke Službě, Obsahu Poskytovatele, software a jiným autorským dílům Poskytovatele („Předmět Licence Uživateli“) bezplatnou, nepřevoditelnou a nevýhradní licenci platnou ve všech zemích světa, k užití Služby, Obsahu Poskytovatele a software Poskytovatele (dále jen „Licence Uživateli“). Licence je udělena pouze v rozsahu sloužícímu k řádnému a obvyklému užití Služby Poskytovatele, a to s omezeními dle čl. 4.4.2 těchto Podmínek. 5.4.2 Omezení Licence Uživateli. Kromě případů výslovně uvedených v těchto Podmínkách Uživatel nesmí pozměnit či upravovat, kopírovat ani jinak rozmnožovat, distribuovat, sdělovat veřejnosti, jinak rozšiřovat, předávat, pronajmout, půjčovat, zobrazovat, provádět, reprodukovat, publikovat, poskytovat podlicence, převádět nebo prodávat jakékoli informace, originál či rozmnoženiny Předmětu Licence Uživateli, ani z nich vytvářet souborná, či odvozená díla. Uživatel není oprávněn využívat Službu k jakýmkoli účelům odporujícím těmto Všeobecným smluvním podmínkám nebo aplikovatelným právním předpisům. Uživatel nesmí Službu využívat způsobem, který by mohl snižovat hodnotu díla, nebo poškodit, znemožnit, přetížit nebo zhoršit funkci serverů provozovaných Poskytovatelem nebo Propojenými osobami, nebo rušit používání těchto serverů nebo Služby Třetími osobami. Uživatel nesmí jakýmkoli způsobem získávat ani se pokoušet získávat jakékoli rozmnoženiny díla (ani pro osobní potřebu), jakékoli materiály či informace týkající se Služby, které nejsou nebo nebyly veřejně zpřístupněny nebo poskytnuty prostřednictvím serverů provozovaných Poskytovatelem. 5.5 Práva k ochranným známkám a jinému duševnímu vlastnictví. Uživatel bere na vědomí, že na základě těchto Všeobecných smluvních podmínek není oprávněn užívat obchodní firmu Poskytovatele, jeho ochranné známky, loga, doménová jména ani žádná jiná označení a obchodní prvky Poskytovatele. 5.6 Porušování právních předpisů. Uživatel nese odpovědnost za důsledky svých činů spojených s užíváním Služby a souhlasí s tím, že Službu nebude používat k žádným aktivitám, které jsou nebo by mohly být v rozporu s právními předpisy České republiky či jiných států vztahujících se na Uživatele, pravidly používání Služby Poskytovatele a jeho oprávněnými zájmy, jakož i obecně uznávanými zásadami používání služeb poskytovaných prostřednictvím sítě Internet. 5.7 Neaktivní Uživatelský účet. V případě, že se Uživatel nepřihlásí ke svému Uživatelskému účtu po dobu delší než 12 měsíců (dále jen „Neaktivní Uživatelský Účet“) je Poskytovatel oprávněn zrušit takový Neaktivní Uživatelský účet. VI. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ 6.1 Osobní údaje a citlivé údaje. Osobními údaji se rozumí informace o Uživateli, na základě kterých lze Uživatele přímo či nepřímo identifikovat. Citlivými údaji se rozumí informace o osobní údaje Uživatele, vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů, nebo jakýkoli biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů. 6.1.1 Rozsah osobních údajů. V souladu s čl. III VSP vyžaduje Poskytovatel v rámci Registrace Povinné osobní údaje. Uživatel může dobrovolně dle svého uvážení sdělit Poskytovateli další nepovinné údaje. 6.1.2 Rozsah citlivých údajů. Poskytnutí jakýchkoli citlivých údajů není povinné. Poskytovatel po Uživateli nevyžaduje ani nebude vyžadovat jakékoli citlivé údaje. Pokud Uživatel poskytne v rámci Služby jakékoli citlivé údaje, činí tak dobrovolně na základě svého uvážení. 6.2 Ochrana Osobních údajů. Poskytovatel shromažďuje a uchovává Uživatelem zadané Osobní údaje prostřednictvím elektronických nosičů informací v zabezpečené databázi. Poskytovatel chrání Osobní údaje v maximální možné míře pomocí moderních šifrovacích technologií, které dopovídají stupni technického rozvoje. Poskytovatel prohlašuje, že podnikl veškerá možná, tj. t.č. známá opatření, aby tyto údaje zabezpečil před neoprávněnými zásahy třetích osob. 6.2.1 Poskytovatel však nenese odpovědnost za případné neoprávněné zásahy třetích osob, v důsledku nichž tyto osoby neoprávněně získají přístup k Osobním údajům jednotlivých Uživatelů a/nebo k jejich Uživatelským účtům a/nebo k příslušné databázi Poskytovatele a tyto údaje neoprávněně použijí, využijí, zneužijí nebo je zpřístupní třetím osobám. 6.2.2 Uživatel prohlašuje, že si je vědom rizik pro něho vyplývajících z výše uvedených neoprávněných zásahů třetích osob. 6.3 Omezení nakládání s údaji. Poskytovatel nebude bez předchozího svolení Uživatele zpracovávat, sdílet, prodávat ani používat údaje Uživatele z jeho Osobních údajů způsobem, který by byl v rozporu s těmito Všeobecnými smluvními podmínkami. 6.4 Zpracování osobních údajů. Uživatel bere na vědomí, že Poskytovatel je oprávněn zpracovávat, shromažďovat a sledovat Osobní údaje jednotlivých Uživatelů pro vlastní potřeby (tj. za účelem poskytování Služby podle těchto Všeobecných smluvních podmínek) a pro statistické účely. 6.5 Souhlas uživatele se zpracováním Osobních údajů. Provedením Registrace (tj. vyplněním registračního formuláře, zaškrtnutím políčka a odesláním vyplněného registračního formuláře) uděluje Uživatel v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „ZoOÚ“) se zpracováním Osobních údajů poskytnutých dle těchto Všeobecných podmínek Poskytovateli jako správci, za účelem identifikace Uživatele při Registraci. 6.6 Předávání Osobních údajů. Provedením Registrace uděluje Uživatel Poskytovateli souhlas k předání Osobních údajů Uživatele Propojeným osobám. 6.7 Zpracovatel. Správce je oprávněn pověřit v souladu se ZoOÚ třetí osobu jako zpracovatele Osobních údajů. 6.8 Doba udělení souhlasu, odvolání souhlasu. Uživatel uděluje shora uvedené souhlasy se zpracováním a předáváním Osobních údajů na dobu 10 (deseti) let, neodvolá-li svůj souhlas dříve. Souhlas Uživatele se zpracováním Osobních údajů dle tohoto čl. V. VSP je dobrovolný. Uživatel je oprávněn kdykoli po založení Uživatelského účtu tento souhlas písemně odvolat na adrese Poskytovatele. Po odvolání souhlasu společnost Poskytovatel zajistí, aby veškeré údaje Uživatele byly z databáze Služby a z Uživatelského účtu Uživatele zlikvidovány a současně zajistí, aby tyto údaje nebyly dále zpracovávány, či šířeny za účelem dalšího poskytování Služby. V takovém případě se na Uživatele nebudou vztahovat ta ustanovení Smluvních podmínek, která jsou podmíněna poskytnutím souhlasu. 6.9 Přístup Uživatele k údajům. Uživatel má od okamžiku založení Uživatelského účtu právo kdykoliv požádat Poskytovatele o informaci o zpracovávání svých Osobních údajů. V takovém případě Poskytovatel poskytne Uživateli informace v rozsahu stanoveném ZoOÚ. Pokud se uživatel domnívá, že Poskytovatel zpracovává jeho Osobní údaje v rozporu se ZoOÚ, má právo požádat Poskytovatele (nebo Zpracovatele) o vysvětlení nebo požadovat, aby Poskytovatel (nebo Zpracovatel) odstranil takto vzniklý stav. Zejména se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů. Uživatel je dále oprávněn se obrátit se svým podnětem na Úřad pro ochranu osobních údajů. 6.10 Poskytnutí osobních údajů. Uživatel bere na vědomí, že Poskytovatel může být povinen poskytnout Osobní údaje na základě zákona nebo ke splnění své zákonné povinnosti (např. v rámci soudních či správních řízení). Poskytovatel je dále oprávněn, bude-li to nezbytné, zpřístupnit osobní údaje k ochraně práv Poskytovatele nebo Propojených osob, nebo k ochraně osobní bezpečnosti Uživatelů nebo třetích osob. 6.11 Statistická data. Uživatel souhlasí s anonymním užitím a/nebo zveřejněním registračních a statistických údajů Poskytovatelem a Propojených osob pro rozvoj a provoz poskytovaných Služby. Poskytovatel je oprávněn sdělovat Propojeným osobám pro účely provozování Propojených serverů statistické údaje týkající se Uživatelů. Statistické údaje a jejich sestavy však nebudou obsahovat Osobní údaje takového charakteru, které by mohly na základě jednoho, či více těchto údajů, přímo či nepřímo identifikovat Uživatele nebo které by umožnily jakékoli Třetí osobě Uživatele kontaktovat. 6.12 Obchodní sdělení, reklama. Uživatel dává Poskytovateli souhlas s využíváním podrobností jeho elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, obsahující zejm. informace o novinkách Služby a o produktech a službách Třetích osob,, a to i ve formě reklamních patiček a reklamních sdělení, tj. krátkých sdělení připojovaných k příchozí elektronické poště. Uživatel má v souladu se zákonem právo kdykoliv další zasílání obchodních sdělení odmítnout. VII. TRANSAKČNÍ POPLATKY 7.1 Bezplatnost Registrace. Registrace Uživatele není zpoplatněna a je poskytována Poskytovatelem Uživatelům zdarma. 7.2 Transakční poplatek. Uživatel, který je zprostředkovatelem hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření (broker) se zavazuje zaplatit Provozovateli transakční poplatek ve výši stanovené Přílohou 1 VSP. Nárok na Transakční poplatek Poskytovateli vzniká okamžikem obstarání příležitosti pro Uživatele (klienta) k uzavření smlouvy o hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření mezi třetím Uživatelem (klientem) a poskytovatelem hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření. Uživatel souhlasí s tím, že Transakční poplatek bude Poskytovateli uhrazen přímo inzerujícím Uživatelem, který je poskytovatelem hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření nebo jeho zprostředkovatelem (broker). Transakční poplatek vyplácený Uživatelem, který je zprostředkovatelem hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření je splatný ve lhůtě 10 dnů od obdržení provize zprostředkovatele od poskytovatele hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření. Podmínky splatnosti a výplaty Transakčního poplatku, je-li inzerující Uživatel přímo poskytovatelem hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření, budou sjednány ve zvláštní smlouvě uzavřené mezi Poskytovatelem a poskytovatelem hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření. 7.3 Trvání nároku na Transakční poplatek. Poskytovatel má nárok na Transakční poplatek též v případě, že k uzavření smlouvy o hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření v důsledku využití Služby Uživatelem došlo až po ukončení smluvního vztahu mezi Uživatelem a Poskytovatelem ve smyslu čl. 3.6 těchto Podmínek. VIII. VYLOUČENÍ ODPOVĚDNOSTI 8.1 Vyloučení záruk. Služba poskytovaná Poskytovatelem Uživateli je poskytována „tak jak je“. Poskytovatel neposkytuje Uživateli žádné záruky ohledně Služby, Obsahu Poskytovatele a Obsahu Třetích stran, zejména žádné záruky ohledně funkčnosti a dostupnosti Služby. 8.2 Odpovědnost za škodu. Poskytovatel Uživateli neodpovídá za jakoukoli přímou či nepřímou újmu či škodu, která Uživateli vznikne v souvislosti s používáním Služby, Obsahu Poskytovatele či Obsahu Třetích osob. Poskytovatel vůči Uživateli zejména neodpovídá za: a) jakýkoliv následek poskytnutí nesprávných, nepřesných či neúplných údajů o Uživateli při Registraci, b) jakýkoliv následek porušení povinností ze strany Uživatele ohledně ochrany Hesla a přístupových údajů k Uživatelskému účtu, c) jakýkoliv jiný následek používání Služby. 8.3 Odpovědnost podle zvláštních předpisů. Poskytovatel v souladu s ustanovením § 3, 4 a 5 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, v platném zněním, zásadně neodpovídá za obsah Obsahu Uživatele (ani za pravdivost, úplnost, správnost a přesnost údajů). 8.4 Obsah Třetích osob. Poskytovatel není odpovědný za Obsah Třetích osob zobrazovaný Uživatelům v rámci Služby či poskytovaný Uživatelům v rámci Služby, a to zejména za reklamní sdělení Třetích osob zobrazovaná v rámci Služby a software třetích osob nabízený Uživatelům ke stažení v rámci Služby. Poskytovatel zejména neodpovídá za to, že Obsah Třetích osob nezasahuje do práv jiných osob. 8.5 Vztah mezi Uživateli a Třetími osobami. Poskytovatel nenese žádnou odpovědnost za jakýkoliv právní vztah který vznikne mezi Uživatelem a Třetí osobou na základě využívání Služby je právním vztahem čistě mezi těmito osobami, přičemž Poskytovatel neodpovídá ani neručí za splnění povinností vyplývajících pro Uživatele či Třetí osobu z takového právního vztahu. Poskytovatel v žádném případě nepřebírá žádné záruky ani odpovědnost za řádné a včasné plnění povinností Uživatelů Služby (tj. zadavatele nabídky či poptávky). 8.6 Odškodnění. Uživatel se zavazuje odškodnit Poskytovatele za veškerou újmu, která mu vznikne v důsledku zaviněného porušení ustanovení těchto Podmínek Uživatelem. IX. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 9.1 Komunikace. Veškerá komunikace mezi Poskytovatelem a uživatelem může být uskutečňována buď písemně (v případě Poskytovatele doručením na adresu sídla Poskytovatele a v případě Uživatele doručením na adresu uvedenou uživatelem při Registraci nebo na adresu, kde se Uživatel zdržuje), e-mailem (v případě Poskytovatele doručením na e-mailovou adresu info@honzovahypoteka.cz a v případě Uživatele na e-mailovou adresu uvedenou při Registraci). Komunikace ze strany Poskytovatele ve vztahu k jednomu či více Uživatelům může být Poskytovatelem uskutečněna rovněž formou zveřejnění určitého sdělení prostřednictvím internetových stránek Poskytovatele (například v případě oznámení změny těchto Podmínek). Při použití některého ze shora uvedených způsobů komunikace se má za to, že byla zachována písemná forma. Ústní komunikace mezi Poskytovatelem či Uživatelem se může uskutečňovat prostřednictvím telefonu nebo prostřednictvím obdobných služeb umožňujících dálkový přenos hlasu (prostřednictvích telefonních čísel uvedených na webových stránkách www.honzovahypoteka.cz a v případě Uživatele prostřednictvím telefonního čísla uvedeného při Registraci). 9.2 Rozhodné právo a kolizní normy. Tyto Podmínky jakož i veškeré právní vztahy vznikající či které v budoucnu vzniknou mezi Poskytovatelem na straně jedné a Uživatelem na straně druhé v souvislosti se Službou se řídí právním řádem České republiky. 9.3 Řešení sporů. Veškeré spory vzniklé na základě těchto Podmínek nebo v souvislosti s nimi, nebo které vzniknou v souvislosti se Službou, budou s konečnou platností rozhodnuty v občanském soudním řízení obecnými soudy České republiky. 9.4 Jazyková verze. Tyto Podmínky jsou vyhotoveny v českém jazyce. Česká verze Podmínek je závazná a případné další jazykové verze těchto Podmínek jsou vyhotoveny pouze pro informaci. 9.5 Salvátorská klauzule. Pokud jakékoliv ustanovení těchto Podmínek je nebo se stane neplatným nebo nevymahatelným jako celek nebo jeho část, je plně oddělitelným od ostatních ustanovení těchto Podmínek a taková neplatnost nebo nevymahatelnost nebude mít žádný vliv na platnost a vymahatelnost jakýchkoliv ostatních ustanovení těchto Podmínek. Poskytovatel v takovém případě nahradí takový neplatné nebo nevymahatelné ustanovení jiným ustanovením, které bude v nejvyšší možné míře odpovídat obsahu původního ustanovení. 9.6 Změny a účinnost změn Podmínek 9.6.1 Změny podmínek. Poskytovatel je oprávněn kdykoli jednostranně změnit obsah těchto Podmínek. Změnu Podmínek sdělí Poskytovatel Uživateli 9.6.2 Účinnost změn Podmínek. Jakékoliv změny těchto Podmínek nabývají účinnosti dnem určeným Poskytovatelem, avšak ve vztahu ke každému Uživateli pouze v případě, že Uživatel s takovou změnou projeví souhlas. Za projevení souhlasu ze strany Uživatele se považuje buď kliknutí na příslušné tlačítko vyjadřující souhlas se změnou Podmínek nebo pokračování v používání Služby ze strany Uživatele i po datu určeném Poskytovatelem jako datum účinnosti změny Podmínek. Pokud Uživatel se změnami Podmínek nesouhlasí, je povinen zdržet se užívání Služby po datu určeném Poskytovatelem jako datum účinnosti změny Podmínek. Pro vyloučení pochybností strany prohlašují, že Uživatel, který se již v minulosti zaregistroval v rámci užívání Služby přede dnem účinnosti těchto Všeobecných smluvních podmínek, nebo jejich změn a nadále na základě původní registrace Užívá Službu, stává se bez dalšího Uživatelem dle těchto Všeobecných smluvních podmínek a má se za to, že provedl Registraci ve smyslu článku III. těchto Podmínek. 9.7 Účinnost. Toto znění Podmínek nabývá účinnosti dne 1. února 2011. Příloha 1 – Výše transakčního poplatku Uživatel, který je zprostředkovatelem hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření (broker) se zavazuje zaplatit Provozovateli Transakční poplatek. Výše Transakčního poplatku je následující: 0,35 % z celkové výše peněžních prostředků zprostředkovaných Uživatelem (brokerem) prostřednictvím využití Služby sjednaných ve smlouvě o hypotečním úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření v případě, že je Rating Uživatele 90 bodů a více. 0,40 % z celkové výše peněžních prostředků zprostředkovaných Uživatelem (brokerem) prostřednictvím využití Služby, sjednaných ve smlouvě o hypotečním úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření v případě, že je Rating Uživatele 80 – 89,99 bodů. 0,45 % z celkové výše peněžních prostředků zprostředkovaných Uživatelem (brokerem) prostřednictvím využití Služby, sjednaných ve smlouvě o hypotečním úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření v případě, že je Rating Uživatele 0 – 79,99 bodů. Rozhodným momentem pro stanovení výše Transakčního poplatku je výše Ratingu Uživatele v 1.den v měsíci, ve kterém došlo k podepsání úvěrové smlouvy. Maximální výše Transakčního poplatku je 25 000 Kč bez DPH.

https://www.lidovky.cz/neni-to-jedine-vyboceni-z-radneho-zivota-rekl-k-nehode-soudce-a-dal-kadlecovi-podminku-gaa-/zpravy-domov.aspx?c=A160530_131959_ln_domov_hm

Není to jediné vybočení z řádného života, řekl k nehodě soudce a dal Kadlecovi podmínku | Domov | Lidovky.cz 30. května 2016 13:17, aktualizováno 16:10 Lidovky.cz > Zprávy > Domov Za zavinění nehody pod vlivem alkoholu dostal bývalý policista a vysokoškolský... | foto: Dan Materna, MAFRA PRAHA Za loňskou dopravní nehodu pod vlivem alkoholu dostal bývalý policejní důstojník Karel Kadlec podmínku na osm měsíců. Zároveň mu soud uložil zákaz řízení motorových vozidel na 2,5 roku. Rozsudek soudu zatím není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Obvodní soud pro Prahu 2 znovu projednával kauzu bývalého policisty Karla Kadlece. Případ se na soud po stížnosti státního zástupce vrátil k novému projednání. Napoprvé totiž bývalý vysokoškolský pedagog odešel nepotrestán s tím, že se jedná o přestupek. Česká kancelář pojistitelů (ČKP) po dubnových nehodách bývalého policisty Karla Kadlece zatím odškodnila 11 majitelů aut, kteří dostali zhruba 600.000 korun. Celková výše škody na 30 autech podle ČKP dosáhne 1,8 milionu korun. Kadlec neměl svoje auto pojištěné, škodu tak zaplatí ČKP, která ji po něm následně bude vymáhat. "U viníka nehody v tuto chvíli ČKP eviduje pohledávku za vyplacené pojistné plnění ve výši 430.000 korun, další účty budou postupně následovat," uvedl mluvčí organizace Aleš Povr. Podle něj Kadlec s ČKP kvůli náhradě škody komunikuje. Soud nyní poté, co se musel řídit rozhodnutím Městského soudu v Praze coby odvolací instance, Kadlecovi uložil podmínku na osm měsíců a zákaz řízení na 2,5 roku. „Byl jsem přesvědčen, že se jedná o jediné vybočení pana Kadlece z řádného života. Sám pan plukovník (Kadlec) v průběhu trestního řízení prokázal, že tento můj názor je mylný,“ uvedl k tomu samosoudce Jiří Horký, proč napodruhé konstatoval, že je Kadlec vinen. Napoprvé prý mimo jiné nechtěl rozhodnout o vině jen na základě dechové zkoušky, která se podle jeho názoru může lišit od krevních testů na alkohol. Narážel tím zároveň na další Kadlecovu dopravní nehodu z letošního roku, kdy na pražských Vinohradech naboural celkem 29 aut. Podle státního zástupce boural pod vlivem alkoholu a léků, za což mu nyní nově hrozí až tři roky vězení. Policie nyní čeká na znalecké posudky (vše o případu čtěte ZDE). Trest nejen od soudu Soudce v odůvodnění rozsudku za loňskou nehodu také připomenul, že ministr vnitra Milan Chovanec Kadlece propustil ze sboru. „Do jisté míry byl už (Kadlec) za své pochybení postižen i po profesní stránce, a proto je zde tato zkušební doba v trvání 24 měsíců, která se běžně ukládá každému jinému pachateli obdobného trestného činu,“ vysvětlil k tomu soudce Horký. Kadlec ještě před jednáním pro přítomné novináře zopakoval, že svého činu lituje. „A vaším prostřednictvím bych se opět chtěl vše omluvit,“ uvedl ještě. Po vynesení rozsudku se ale expolicista podivil nad tím, si ho ministr Chovanec nepozval na pohovor. „Nikdo se nezeptal na to, jak se něco takového můž stát člověku, který dvacet let poctivě pracuje, jak se může dostat do takové situace. Stejně tak, jak je možné, že jsem třetí policista ze stejné katedry, který měl podobný problém. Tohle mě mrzí. Budu rád, pokud to bude někoho zajímat,“ uvedl Kadlec. Podrobnosti ale odmítl sdělit s argumentem, že nechce narušit právě probíhající policejní šetření. VIDEO: Nikdo se neptal, jak se mi to mohlo stát, řekl Kadlec Kadlec se u soudu zpovídal z dopravní nehody, když loni v březnu narazil do auta, které jelo před ním a zastavilo na přechodu pro chodce. Kadlec do něj svým jeepem narazil a druhou nehodu na témže místě způsobil tím, když se z místa incidentu snažil odjet. Na místě mu naměřili 1,5 promile v alkoholu. VIDEO: Řidič naboural desítky aut a odmítl dechovou zkoušku: Karel Kadlec | Milan Chovanec | Karel Kadlec | Obvodní soud pro Prahu 2 | soudce | státní zástupce | Česká kancelář pojistitelů | Městský soud v Praze J. Čáp Být to v divadle, byla by to krásná divadelní fraška! Ale tohle se přeci... 16:43 30.5.2016 V. Kusý Eugéne Ionesco by umřel závistí, tedy, kdyby žil! A Alfred Jarry taky, o panu... 19:29 30.5.2016

http://docplayer.cz/7701133-S-t-a-t-u-t-justicni-akademie.html

S T A T U T Justiční akademie - PDF Download "S T A T U T Justiční akademie" 1 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. března 2011, č.j. 274/2008-OJ/ORGV, kterou se vydává Statut Justiční akademie, ve znění instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. března 2014, č.j. MSP-31/2014-OJ/ORGV Dle 131 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, vydává ministryně spravedlnosti: S T A T U T Justiční akademie Čl. 1 Úvodní ustanovení Statut Justiční akademie podrobněji vymezuje působnost a úlohy Justični akademie, upravuje podrobnosti její činnosti a vnitřní organizaci. ČI. 2 Postavení a sídlo Justiční akademie (1) Justiční akademie je zřízena zákonem 1 jako organizační složka státu a účetní jednotka. (2) Sídlem Justiční akademie je Kroměříž. Dalším stálým pracovištěm je Praha. (3) Justiční akademie ke své výchovné a vzdělávací činnosti využívá vedle svých prostor i prostory regionálních učeben v Litoměřicích, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně, Olomouci a Ostravě. ČI. 3 Působnost Justiční akademie (1) Justiční akademie zejména připravuje a po organizační a odborné stránce zabezpečuje výchovně vzdělávací akce v rámci přípravy justičních a právních čekatelů a soustavné vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších osob, působících v justici. Tuto činnost vykonává Justiční akademie v úzké součinnosti se soudy a státními zastupitelstvími tak zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů 2 aby co nejlépe odpovídala jejich potřebám. Za tímto účelem analyzuje a zkoumá potřeby a požadavky soudců, státních zástupců a dalších profesních skupin, informuje o veškerých chystaných vzdělávacích akcích a zveřejňuje výsledky hodnocení uskutečněných vzdělávacích akcí. (2) Justiční akademie zajišťuje kvalifikační studium vyšších soudních úředníků a vyšších úředníků státního zastupitelství podle zvláštního předpisu. 2 Justiční akademie se podílí na zabezpečení studia bakalářského programu vyšší justiční úředník. (3) Justiční akademie poskytuje knihovnické a jiné informační služby, vykonává publikační, ediční a analytickou činnost související s jejím posláním. (4) Justiční akademie ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti vypracovává metodiku přijímacích pohovorů. justičních a právních čekatelů a podílí se na organizačním zajištění a i zabezpečení zkoušek justičních a právních čekatelů. (5) Justiční akademie je členem mezinárodních organizací a podílí se na akcích pořádaných mezinárodními organizacemi, které se týkají oboru její působnosti. (6) Justiční akademie pořádá a organizuje konference, semináře, školení a další vzdělávací akce sama nebo v partnerství s jinými institucemi. (7) Justiční akademie v rámci výchovně vzdělávacích akcí a konferencí poskytuje justičním a právním čekatelům, soudcům a státním zástupcům a dalším osobám působícím v resortu justice bezplatné stravování a ubytování v objektech Justiční akademie. (8) Justiční akademie může provozovat hospodářskou činnost mimo svou činnost hlavní, pro kterou byla zřízena. Čl. 4 Orgány Justiční akademie Orgány Justiční akademie jsou Rada Justiční akademie (dále jen Rada ) a ředitel Justiční akademie (dále jen ředitel ). Čl. 5 Rada (1) Rada řídí po odborné stránce výchovnou a vzdělávací činnost Justiční akademie. (2) Jménem Rady vystupuje navenek předseda Rady nebo Radou pověřený člen. (3) Rada je způsobilá se usnášet za přítmnnosti alespoň poloviny svých členů. Usnesení je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina všech přítomných členů Rady. 2 zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednicích státního zastupitelství a o změně souvisejícich zákonů, ve znění pozdějších předpisů 3 (4) Jednání Rady svolává a řídí její předseda. Jednání Rady může řídit i místopředseda, popř. jiný pověřený člen Rady. Předseda je povinen svolat jednání Rady, pokud o to požádá ministr spravedlnosti, ředitel nebo více než jedna třetina členů Rady. (5) Zápis z jednání Rady pořizuje tajemm'k Rady. Zápis zasílá členům Rady, řediteli a ministru spravedlnosti. (6) Rada projednává a schvaluje zejména: a) roční plán vzdělávací a výchovné činoosti Justiční akademie, obsahovou náplň a program studia a závěrečné zkoušky vyšších soudních úředníků, b) zásady pro zařazování soudců, státních zástupců, justičních a právních čekatelů, vyšších soudních úředníků a dalších osob do vzdělávání, c) roční zprávu o vzdělávací činoosti Justiční akademie a vyhodnocení plánu vzdělávání. (7) Rada se vyjadřuje zejména: a) ke jmenování a odvolání náměstka - vedoucího odboru výchovy a vzdělávání, jakož i náměstka - vedoucího ekonomického odboru, b) k návrhu rozpočtu Justiční akademie určeného na realizaci vzdělávacích akcí. Čl. 6 Emeritní člen Rady (1) Ministr spravedlnosti může z bývalých členů Rady, kteří se významným způsobem zasloužili o činnost Rady, jmenovat jednoho nebo více emeritních členů Rady. (2) Emeritní člen Rady není členem Rady, má však právo se účastnit jednání Rady s poradním hlasem. Čl. 7 Ředitel (1) Ředitel je jmenován a odvoláván ministrem spravedlnosti po projednání s Radou. (2) Ředitel zajišťuje chod Justiční akademie po stránce personální, organizační, pedagogické, materiální a finanční. Vydává vnitřní předpisy nezbytné pro chod Justiční akademie. (3) Ředitel zabezpečuje po organizační a technické stránce podmínky pro práci Rady. Za tímto účelem zajišťuje přípravu podkladů pro její jednání. (4) Ředitel se podílí na přípravě plánu vzdělávací a výchovné činnosti Justiční akademie a je odpovědný zajeho realizaci. (5) V době nepřítomnosti zastupuje ředitele náměstek - vedoucí odboru výchovy a vzdělávání. V případě nepřítomnosti náměstka - vedoucího odboru výchovy a vzdělávání zastupuje ředitele Justiční akademie náměstek - vedoucí ekonomického odboru. 4 ČI. 8 Organizační členění Justiční akademie (1) Justiční akademie se organizačně člení na útvar ředitele, odbor výchovy a vzdělávání a odbor ekonomický. (2) Ředitel přímo řídí a) náměstka - vedoucího odboru výchovy a vzdělávání b) náměstka - vedoucího ekonomického odboru c) tajemnfka Rady d) pracovníky v útvaru ředitele. (3) Tajemník Rady zajišťuje administrativní a organizační činnosti spojené se zasedáním a chodem Rady. (4) Odbor výchovy a vzdělávání zabezpečuje výchovně vzdělávací činnost. Odbor výchovy a vzdělávání řídí náměstek - vedoucí odboru výchovy a vzdělávání. Náměstek přímo řídí - sekretariát - jednotlivé akademické pracovníky a organizační pracovníky, případně vedoucí akademické pracovníky či vedoucí organizační pracovníky - knihovnu. (5) Odbor ekonomický zabezpečuje ekonomicko-provozní a hospodářsko-správní činnost, včetně informačních technologií. Odbor ekonomický řídí náměstek-vedoucí ekonomického odboru. Náměstek přímo řídí - sekretariát - oddělení správy a údržby majetku - oddělení ekonomické - oddělení autoprovozu - oddělení informačních technologií. a) Oddělení správy a údržby majetku komplexně odpovídá za oblast investic, BOZP, správu a evidenci majetku včetně ubytovacích služeb. b) Oddělení ekonomické zodpovídá komplexně za hospodaření s rozpočtovými prostředky včetně inventarizace. c) Oddělení autoprovozu zodpovídá za organizaci dopravní služby Justiční akademie, včetně hospodaření se svěřenými prostředky určenými na opravy a obnovu vozového parku. d) Oddělení informačních technologií odpovídá za informační systémy, správu a funkčnost počítačů a sítí a rozvoj informačních technologií a další činnosti v oblasti informatiky a informačních technologií související s činností organizace. (6) Jednotlivá oddělení řídí vedoucí těchto oddělení. 5 (7) V odděleních se určují dva zaměstnanci těchto útvarů, kteří jsou v souladu s ust. 124 odst. 4 zákoníku práce oprávněni řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Čl. 9 Vzdělávání (1) Justiční akademie zajišťuje vzdělávací akce prostřednictvím svých zaměstnanců a lektorů Justiční akademie. (2) Lektory Justiční akademie jmenuje a odvolává Rada. (3) V odůvodněných případech může být na základě rozhodnutí ředitele lektorskou činností pověřena i jiná odborně způsobilá osoba. O důvodech ředitel informuje Radu na nejbližším jednání. Čl. 10 Hospodářská činnost (1) Hospodářská činnost je zaměřena zejména na využití případných volných kapacit budov Justiční akademie a činnost související s jejich vytížením, dále pak na konferenční činnost a pořádání zpoplatněných vzdělávacích, kulturních a společenských a sportovních akcí. Statut byl projednán s Radou dne 21. února Statut nabývá účinnosti dnem 1. dubna V Praze dne....

http://www.ius-wiki.eu/evropske-pravo/pfuk/evropa/zkouska/otazka-52?rev=1331507749&do=diff

evropske-pravo:pfuk:evropa:zkouska:otazka-52 [2012/03/12 00:15] (aktuální) + ====== 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží ====== + | - volný pohyb zboží x překážky (obecně zakázané, ale existují výjimky) -> výjimky z volného pohybu zboží: - výjimky ze zákazu fiskálních překážek - výjimky ze zákazu kvantitativních překážek:​ - obsažené v primárním právu: - závažné důvody (čl. 36 SFEU) - státní monopoly obchodní povahy (čl. 37 SFEU) - potíže platební bilance (čl. 143 SFEU) - omezení volného pohybu zbraní (čl. 347 SFEU) - omezení k zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti - závazky členských států z mezinárodních smluv - obsažené v judikatuře ESD (viz otázka 48) - rozhodnutí ESD: - Silhouette - Davidoff | + \\ - volný pohyb zboží musí čelit dvěma druhům překážek:​ + - fiskální překážky (též tarifní) + - kvantitativní překážky (též netarifní) + - tyto překážky jsou zakázané, ale z těchto zákazů existují výjimky, pak hovoříme o výjimkách\\ z volného pohybu zboží + -> výjimky ze zákazu + - fiskálních překážek:​ nejsou možné (rozhodnutí ESD 2 a 3/69 „Zpracovatelé diamantů“) + - kvantitativních překážek:​ jsou obsaženy: + - v primárním právu + - v judikatuře ESD, tzv. pravidlo rozumu (viz otázka 48) + \\ **Výjimky obsažené v primárním právu:** + - závažné důvody (čl. 36 SFEU) + - pro uplatnění výjimky musí státy prokázat, že: + - skutkový stav odpovídá výjimce + - se nejedná o úmyslnou diskriminaci + - se nejedná o skryté omezování volného obchodu + - omezení jsou přiměřená (zásada proporcionality) + - jsou jimi: + - veřejná mravnost + - veřejný pořádek + - veřejná bezpečnost + - ochrana zdraví a života osob a zvířat, ochrana rostlinstva + - ochrana národních pokladů + - ochrana průmyslového a obchodního vlastnictví + - kritériem pro tuto výjimku je výlučné právo nositele práva duševního vlastnictví dát\\ zboží poprvé do oběhu + -> tím je toto právo vyčerpáno pro celé území EHP (rozhodnutí ESD 15/74 „Centrafarm“,​ C-355/96 „Silhouette“,​ C-414/99 „Davidoff“),​ nemůže bránit jiným osobám v nakládání s tímto zboží + -> jsou vykládány restriktivně + - státní monopoly obchodní povahy (čl. 37 SFEU) + - má dopad i do soutěžního práva + - obecně představuje veřejná instituce v monopolním postavení omezení soutěže, které je třeba\\ odstranit + - povinnost odstranit monopol není, když: + - jde o regulaci obchodu s citlivými komoditami (alkohol, tabák), + - je jeho existence ve veřejném zájmu a + - se tak děje nediskriminačně + -> ale nastupuje povinnost monopol uzpůsobit + - potíže platební bilance (čl. 143 SFEU) + - omezení volného pohybu zbraní, střeliva a válečného materiálu (čl. 346 odst. 1 SFEU) + - omezení k zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti a k plnění mezinárodních závazků k udržení míru a bezpečnosti (čl. 347 SFEU) + - rozhodnutí ESD C-402/05 „Kadi“ + - závazky členských států z mezinárodních smluv vzniklé před platností Smluv (čl. 351 SFEU) + __„Silhouette“,​ Silhouette International Schmidt GmbH & CO.KG v. Hartlauer Haldelsgesellschaft GmbH, spis. zn.: C-355/96:__ + - určil, že existence práv duševního vlastnictví,​ tj. zda se na území členského státu poskytuje konkrétní ochrana, je ponechána na úvaze členských států; existují-li tato práva, pak výkon těchto práv je předmětem unijní harmonizace + - stanovil, že výkon práv z duševního vlastnictví,​ pro která lze omezit volný pohyb zboží, se vyčerpá uvedením zboží na trh + -> pak už nemůže chtít postihovat další obchodníky s tímto zbožím + - dále řeší otázku vztahu územního (mezinárodního x unijního) a věcného (druhového x individuálního) rozsahu vyčerpání výlučných práv majitele ochranné známky + -> vítězí unijní rozsah: vyčerpá se pouze na území unie, ne na celém světě + -> vítězí individuální rozsah: vyčerpá se pouze k jednotlivému výrobku + - __skutkový stav:__ Případ se týká tzv. reimportů. Rakouský výrobce luxusních módních brýlí Silhouette prodává své produkty ve vybraných obchodech. Svou značku má zaregistrovánu ve většině zemí světa. Jednou levně prodal některé své brýle ze staré kolekce svému zástupci do Bulharska (tehdy nebylo členem EU) s tím, že může s brýlemi obchodovat pouze v Bulharsku a zemích bývalého Sovětského svazu. Společnost Hartlauer však tyto brýle skoupila a dovezla zpět do Rakouska, kde je levně prodával. Silhouette podal žalobu na porušení ochranné známky, do té doby se totiž tato kolekce na rakouský trh vůbec neuvedla. Soud dal předběžnou otázku ESD. + - __rozhodnutí:​__Výkon práv duševního vlastnictví,​ zde ochranné známky, se vyčerpá okamžikem uvedením výrobku na trh, a to s platností pro celé území EHP. Jelikož však brýle na území EHP uvedeny k prodeji nebyly, tak právo ochranné známky dosud nebylo svým vykonáním vyčerpáno. Bulharsko nebylo členem EHP. ESD se paralelním dovozům a reimportům uvnitř společenství,​ který je důsledkem toho, že zboží jednoho výrobce se prodává v jedné zemi levněji a v druhé zemi dráž, nebrání. Naopak je to postup ve prospěch spotřebitele. + \\ __„Davidoff“,​ spojené právní věci, spis. zn.: C-414 až 416/99:__ + - řešil problém, kdy je souhlas s uvedením zboží na trh dán jinou než výslovnou formou (tzv. implikovaný souhlas) + - problém byl v kolizi vlastnického práva (mohu věc prodat kdekoli komukoli) s právem k ochranné známce (právo dát souhlas s prodejem „mého zboží“ na určitém území) + -> vítězí právo k nehmotným statkům: ESD za specifický předmět ochrany ochranné známky nepovažuje pouze vztah mezi výrobcem a výrobkem, zaručujícím kvalitu zboží, ale i právo parcelovat jinak jednotný trh z jiných důvodů, byť jde o identické a pravé zboží (např. někde se vyžaduje silnější vůně parfému než jinde). + - __skutkový stav:__ Společnost Zino Davidoff je držitelem ochranné známky ke svým výrobkům ve Velké Británii. Společnost A & G Imports Ltd nakoupila tyto výrobky v Singapuru a prodávala je ve Velké Británii, ač měla od distributora do Singapuru zakázané prodávat toto zboží mimo Singapur. Podobně byla společnost Levi Strauss držitelem ochranné známky ke svým výrobkům. Své výrobky pomocí distributorů prodávala pouze konečným uživatelům maximálně v počtu 6 kusů. Společnosti Tesco a Costco nakoupily její výrobky v Mexiku, USA a Kanadě a prodávaly je ve Velké británii. + - __rozhodnutí:​__Vlastník práva duševního vlastnictví může omezit své zákazníky v dalším prodeji tohoto zboží + „//(2) Implikovaný souhlas nelze dovodit ze skutečnosti,​ že majitel ochranné známky nesdělil všem následným kupcům zboží, daného na trh mimo EHP, svůj nesouhlas s jeho obchodováním uvnitř EHP; zboží na sobě nemá upozornění na zákaz jeho umístění na trh uvnitř EHP; majitel ochranné známky převedl vlastnické právo ke zboží pod ochrannou známkou, aniž by stanovil smluvně jakékoliv výhrady, i když podle práva rozhodného pro danou smlouvu převedené vlastnické právo zahrnuje -- při absenci takových výhrad -- neomezené právo dalšího prodeje, anebo konečně právo následně obchodovat se zbožím uvnitř EHP.“//

http://doplnek.com/content/splatnost-vyplata-mzdy

Splatnost a výplata mzdy | Vydáno Út, 15.05.2012 10.4.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer Od roku 2012 se rozšiřují možnosti formy výplaty mzdy nebo platu. Termínem splatnost mzdy je nutno rozumět okamžik, kdy zaměstnanci vzniká právo (nárok), aby mu zaměstnavatel vyplatil za odvedenou práci mzdu. Dle § 141 odst. 1 ZP je mzda splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo na některou její složku. Jestliže zaměstnavatel nesplní povinnost vyplatit zaměstnanci mzdu v termínu její splatnosti, dostává se do prodlení. Pokud tak neučiní ani do 15 dnů po jejím uplynutí, má zaměstnanec právo dle § 56 písm. b) ZP okamžitě zrušit pracovní poměr. Využití tohoto práva pro zaměstnavatele znamená, že bude povinen zaměstnanci vedle dlužné mzdy vyplatit ještě náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy se použije průměrný měsíční výdělek. Termín splatnosti mzdy se kryje s tzv. pravidelným termínem výplaty mzdy, který zaměstnavatel určuje dle § 141 odst. 3 ZP. Zaměstnavatel, u něhož působí odborová organizace a zmíněný termín není sjednán v kolektivní smlouvě, je povinen jej projednat s příslušnou odborovou organizací. Termín výplaty mzdy je rovněž předmětem mzdového výměru dle § 113 odst. 4 ZP, resp. informační povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům dle § 37 ZP. Ve dvou případech stanoví zákoník práce odchylnou úpravu splatnosti mzdy. Jde o vyplacení mzdy v souvislosti s nástupem na dovolenou na zotavenou (§ 141 odst. 4 ZP) a se skončením pracovního poměru (§ 141 odst. 5 ZP). Pravidla pro výplatu mzdy a povinnosti s tím spojené jsou obsaženy v § 142 ZP. Jde zejména o následující: mzda se vyplácí v zákonných penězích, jen výjimečně v cizí měně, a to zaměstnancům s místem výkonu práce dle pracovní smlouvy v zahraničí; zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru; vyplácí se buď v hotovosti (v pracovní době a na pracovišti), nebo bezhotovostním převodem na jeden účet zaměstnance (zaměstnavatel tak činí na svůj náklad a nebezpečí); zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci při měsíčním vyúčtování mzdy písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách (tzv. výplatní lístek, výplatní páska). Od roku 2012 se rozšiřují možnosti formy výplaty mzdy nebo platu. V případě složitých provozních podmínek, kdy je výplata mzdy nebo platu obtížná, může zaměstnavatel na základě vlastního uvážení zaslat mzdu nebo plat zaměstnanci, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v termínu určeném pro jejich výplatu. Může se stát, že zaměstnanec se nebude moci z vážných důvodů dostavit k výplatě mzdy v hotovosti. V takovém případě je zaměstnavatel povinen mzdu zaměstnanci zaslat na svůj náklad a nebezpečí, a to v den stanovený pro její výplatu, popřípadě nejpozději v pracovní den následující po tomto termínu. Se zaměstnancem se ale lze dohodnout i jinak. Pokud jde o bezhotovostní výplatu mzdy, platí, že zaměstnavatel je povinen k této formě výplaty vždy, když o to zaměstnanec požádá. V takovém případě stačí v pravidelném termínu výplaty, mzdu na účet zaměstnance poukázat, nemusí být již na účtu zaměstnance. Zákon nebrání tomu, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem na bezhotovostní výplatě mzdy dohodli. I v tomto případě je nutné, aby měl zaměstnanec v den výplaty peníze k dispozici. 11.4.2012, JUDr. Vladimíra Knoblochová, Zdroj: Verlag Dashöfer Pokud máte 15. den v měsíci sjednán či určen jako pravidelný termín výplaty mzdy, pak musí být mzda v tento den zaměstnanci k dispozici,... V pracovních smlouvách máme uvedeno, že výplatním termínem je 15. den po uplynutí měsíce bez předchozího poskytování zálohy. Od roku 2012 je v zákoníku práce v § 143 uvedeno, že na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen zaplatit částku určenou zaměstnancem na jeden platební účet určený zaměstnancem, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín. Můj dotaz zní: může zaměstnavatel poslat mzdu 15. v měsíci nebo zda zaměstnanec musí mít 15. výplatu už na účtě. Pokud máte 15. den v měsíci sjednán či určen jako pravidelný termín výplaty mzdy, pak musí být mzda v tento den zaměstnanci k dispozici, tj. buď se mu tento den vyplácí v hotovosti nebo, pokud máte sjednáno, že mzda bude zasílána bezhotovostně, pak v takovém případě musí být na účtu zaměstnance již k 15. dni v měsíci (nestačí ji tento den odeslat z Vašeho účtu, samozřejmě pokud nemáte účty v rámci jedné banky). Pokud by Vám lépe vyhovoval pozdější pravidelný termín výplaty, lze ho se zaměstnancem sjednat či jej můžete určit vnitřním předpisem k jinému datu. Toto zákoník práce nijak neomezuje, pouze stanoví, že mzda musí být splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni vznikl nárok. Jestli ale stanovíte jako pravidelný termín výplaty mzdy 5. den v měsíci nebo 28. den v měsíci, je na Vás. Ustanovení § 143 ZP spíše míří na situace, kdy zaměstnanec po zaměstnavateli požaduje, aby mu část mzdy zasílal např. na účet stavebního spoření (či jakýkoliv jiný účet) a v takovém případě si mohou strany sjednat, že tuto částku bude zaměstnavatel posílat později než v pravidelném termínu výplaty mzdy (např. k 20. dni v měsíci). Pokud si nic takového nesjednají, pak i tuto částku zaměstnavatel odesílá v pravidelném termínu výplaty mzdy. Od 1. 1. 2012 ale nově již zaměstnavatel nemusí vyhovět žádosti zaměstnance o zasílání takové částky na platební účet určený zaměstnancem; k tomu je třeba dohody zaměstnance se zaměstnavatelem (to platí i o bezhotovostní výplatě mzdy). Současně se zjednodušila situace zaměstnavatelům v případě, mají-li složité provozní podmínky pro výplatu mzdy. V takovém případě může zaměstnavatel zasílat zaměstnanci mzdu na svůj náklad a nebezpečí např. složenkou (pokud si zaměstnanec nebude chtít zřídit bankovní účet, protože k tomu jej nelze nutit). I v tomto případě ale musí být mzda zaměstnanci k dispozici nejpozději v pravidelném termínu pro výplatu mzdy. Výplata mzdy v eurech 30.3.2012, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer Mzda za výkon závislé činnosti v Čechách. Mohu vyplatit mzdu slovenskému zaměstnanci, který pracuje v Praze, v eurech? Výplata mzdy se provádí zásadně v české měně. Jen v případě, že má zaměstnanec trvale místo výkonu práce v cizině nebo je tam dlouhodobě přeložen (nezaměňovat se služební cestou), je možné mzdu vyplácet v cizí měně. Pro přepočet české měny na cizí měnu se použije kurz vyhlášený ČNB platný v den výplaty.

https://iudictum.cz/26037/1-ads-33-2015-64

1 Ads 33/2015 - 64 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 1 Ads 33/2015 - 64 20. 08. 2015, Nejvyšší správní soud Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Petra Hluštíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: J. Š., zastoupený Mgr. Alenou Chaloupkovou, advokátkou se sídlem K Merfánům 47, Plzeň, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2013, č. j. 1985/1.30/13/14.3, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 12. 2014, č. j. 57 A 97/2013 - 61, Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. prosince 2014, č. j. 57 A 97/2013 – 61, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 6. 2013 změnil k odvolání žalobce rozhodnutí Oblastního inspektorátu pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni (dále též „oblastní inspektorát práce“) ze dne 8. 4. 2013, a to tak, že původně uloženou pokutu za správní delikt na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr snížil z částky 70.000 Kč na částku 55.000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu a domáhal se zrušení rozhodnutí, přičemž namítal nezákonnost vydaných správních rozhodnutí, neboť byl nesprávně zjištěn skutkový stav věci a následně nesprávně aplikovány právní normy. Podle závěrů žalovaného a prvostupňového správního orgánu došlo mezi žalobcem a jeho zaměstnancem J. O. ke vzniku pracovněprávního vztahu (dohody o provedení práce) v konkludentní podobě bez dodržení písemné formy. Žalobce předložil správnímu orgánu dohodu v písemné formě ze dne 28. 2. 2012; je pravdou, že tuto nepředložil při samotné kontrole, to však samo o sobě nemůže vést k závěru o tom, že nebyla v písemné podobě uzavřena. Žalovaný coby odvolací orgán považoval obranu žalobce za účelovou; dle žalobce však nebyl důvod, aby správní orgány vycházely pouze ze záznamu o skutečnostech zjištěných při kontrole. Krajský soud v Plzni napadeným rozsudkem zrušil rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Podle krajského soudu bylo povinností správních orgánů k důkazům předloženým žalobcem ve správním řízení přihlédnout a tyto v řízení zohlednit, neboť žalobce v řízení předložil předmětnou dohodou o provedení práce v písemné formě, o jejíž pravosti nebylo důvodu pochybovat, a jednak v řízení věrohodným způsobem vysvětlil odchylky od své výpovědi při kontrole dne 20. 4. 2012. Správním orgánům se nepodařilo relevantními argumenty zpochybnit a vyvrátit existenci písemné dohody již před dnem konání kontroly. Záznamy sepsané v rámci kontroly před zahájením řízení mají ve smyslu § 137 s. ř. povahu toliko podaného vysvětlení, z něhož správní orgány nejsou bez dalšího oprávněny v dalším řízení vycházet, neboť podle § 137 odst. 4 s. ř. záznam o podání vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek. Žalovaný zcela pominul obsah účastnické výpovědi žalobce i výslech svědka J. O. a soustředil se výlučně na obsah předchozích záznamů učiněných při kontrole dne 20. 4. 2012 před zahájením správního řízení. Žalobci nelze klást k tíži, že klíčové důkazy předložil až v zahájeném správním řízení. Závěry správního orgánu, že dohoda o provedení práce nebyla uzavřena v písemné formě, neodpovídají zjištěnému skutkovému stavu a nemůže tak ani obstát závěr žalovaného, že se žalobce dopustil vytýkaného jednání dle § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále též „zákon o inspekci práce“). Žalovaný (dále též „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení a dále z důvodu nepřezkoumatelnosti, spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Stěžovatel shledává v odůvodnění rozsudku vnitřní rozpornost, neboť na straně jedné dospěl krajský soud k závěru, že v předcházejícím řízení nebyl náležitě zjištěn skutkový základ věci pro posouzení odpovědnosti žalobce za vytýkaný správní delikt, na straně druhé krajský soud považuje na základě hodnocení podkladů, z nichž vycházely správní orgány, pravost písemně uzavřené dohody o provedení práce za nepochybnou. Stěžovatel má za to, že je-li okolnost považována obecně za „nepochybnou“, z logiky věci ji nelze ničím vyvrátit. Na druhou stranu, jestliže věc nebyla náležitě zjištěna, nelze dojít k závěru, že daná věc je nepochybná. K otázce nezákonnosti napadeného rozsudku stěžovatel nezpochybňuje, že protokol o výsledku kontroly není ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu důkazem „neotřesitelným“, a to i za situace, že není ze strany kontrolované osoby rozporován. Nicméně, jak stěžovatel, tak prvostupňový orgán shledali, že je vyloučeno, aby svědek neporozuměl otázce ve znění „Vykonáváte tuto práci na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, nebo jiné smlouvy? Pokud ano, kdy jste smlouvu podepisoval?“, přičemž svědek odpověděl: „Jsem zde na zkoušku, smlouvu jsem žádnou nepodepisoval“. Správní orgány vzaly při pokusu objasnit rozpor mezi protokolem o výsledku kontroly a tvrzeními žalobce za věrohodný protokol o výsledku kontroly, neboť formulace otázek vylučuje, že by dotazované osoby nevěděly, na co jsou tázány. Protokol lze považovat za klíčový důkazní prostředek. Záznamy sepsané při kontrole byly podepsány osobami poskytující informace. Stěžovatel nepovažuje za příhodný odkaz krajského soudu na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2014, č. j. 6 Ads 46/2013 - 35, neboť v předmětné věci správní orgány neprovedly důkaz svědeckou výpovědí kontrolované osoby. Krajský soud se dále nezabýval vztahem povinnosti poskytnout informace dle § 132 odst. 1 a 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění účinném do 30. 4. 2014 a záznamu o podaném vysvětlení dle § 137 s. ř. Žalobce se ke kasační stížnosti vyjádřil tak, že odůvodnění krajského soudu se mu jeví jako zcela správné, logické a pochopitelné; není pravdou, že by bylo vnitřně rozporné. Závěr stěžovatele, že vyjádření žalobce a svědka je účelové, musí být prokázán, nepostačuje zde logická úvaha, když i doznání samo by nepostačovalo k uznání viny. Ke sporné otázce byly pořízeny jen protokol o kontrole, výslech žalobce a svědka Odcházela a listinný důkaz – dohoda o provedení práce. Protokol o kontrole má omezenou důkazní hodnotu a nelze jej sám o sobě použít jako důkaz, a to ani v situaci, kdy bude kontrolovaná osoba pasivní. Pokud další tři důkazy umožňují závěr, že mezi žalobcem a svědkem vznikl vztah na základě dohody o provedení práce, nelze tyto důkazy bez dalšího zpochybňovat. Žalobce i svědek ve vyjádření správnímu orgánu dne 20. 4. 2012 uvedli, že nepodepisovali žádnou smlouvu; běžná veřejnost vnímá pod pojmem smlouva pracovní smlouvu a nikoliv dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a je přípustná; za stěžovatele jedná zaměstnanec, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu důvodů uplatněných v kasační stížnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), přičemž důvody uplatněné stěžovatelem soud podřadil pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, neboť se jedná o natolik závažnou vadu, že je třeba se jí zabývat i tehdy, pokud by ji stěžovatel nenamítal. Aby bylo možno posoudit rozhodnutí soudu jako přezkoumatelné, je třeba, aby se především jednalo o rozhodnutí srozumitelné, s uvedením dostatečných důvodů, o které se opírá jeho výrok. O nepřezkoumatelné rozhodnutí se jedná především tehdy, jestliže soud opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 - 75, publ. pod č. 133/2004 Sb. NSS), nebo pokud zcela opomněl vypořádat některou z námitek uplatněných v žalobě (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2007, č. j. 3 As 4/2007 - 58 a další). Za nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost lze pak považovat zejména ta rozhodnutí, která a) postrádají základní zákonné náležitosti, b) z nichž nelze seznat, o jaké věci bylo rozhodováno či jak bylo rozhodnuto, c) která zkoumají správní úkon z jiných než žalobních důvodů (pokud se nejednalo o případ zákonem předpokládaného přezkumu mimo rámec žalobních námitek), d) jejichž výrok je v rozporu s odůvodněním, e) která neobsahují vůbec právní závěry vyplývající z rozhodných skutkových okolností nebo jejichž důvody nejsou ve vztahu k výroku jednoznačné (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003 - 130, publ. pod č. 244/2004 Sb. NSS). Stěžovatel namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, přičemž shledává v odůvodnění rozsudku vnitřní rozpornost, neboť na straně jedné dospěl krajský soud k závěru, že v předcházejícím řízení nebyl náležitě zjištěn skutkový základ věci pro posouzení odpovědnosti žalobce za vytýkaný správní delikt a na straně druhé krajský soud považuje na základě hodnocení podkladů, z nichž vycházely správní orgány, pravost písemně uzavřené dohody o provedení práce za nepochybnou. Tato námitka je důvodná. Napadený rozsudek neobstojí v testu přezkoumatelnosti, neboť existuje nesoulad mezi výrokem rozsudku a jeho jednotlivými důvody. Krajský soud totiž ve svém hodnocení výslovně uvádí, že má za to, že pravost písemně uzavřené dohody o provedení práce je nepochybná a že jak žalobce, tak svědek se věrohodným způsobem vyjádřili k odchylkám ve svých výpovědích v době kontroly, avšak na straně druhé dospěl k závěru, že v předcházejícím řízení nebyl správními orgány náležitě zjištěn skutkový základ pro posouzení odpovědnosti žalobce za správní delikt. Navíc, krajský soud žádným způsobem nevysvětlil, jaké úvahy ho vedly k závěru, že „pravost písemně uzavřené dohody o provedení práce je nepochybná“, tedy na základě jakých skutečností k tomuto zcela zásadnímu závěru dospěl. Jelikož v případě zrušení rozhodnutí správního orgánu je tento orgán vázán názorem krajského soudu, je nutné, aby právní názor byl jednoznačný a zejména, aby byl opřen o jednoznačné důvody. Krajský soud však nejenže nevysvětlil důvody svých závěrů o věrohodnosti ve správním řízení provedených důkazů, ale za situace, kdy v podstatě tímto dospěl k závěru, že skutkový stav je ke dni rozhodnutí správního orgánu jednoznačný (tj. byla prokázána písemně uzavřená dohoda o provedení práce), zároveň rozhodnutí stěžovatele zrušil s tím, že skutkový stav nebyl dostatečně zjištěn. Z napadeného rozsudku tak bez dalšího nelze jednoznačně dovodit pokyny pro stěžovatele v dalším řízení. Nelze navíc pominout, že závěry o věrohodnosti provedených důkazů jsou závěry skutkové, nikoli právní. K otázce povahy protokolu o kontrole a záznamů sepsaných pracovníky žalovaného ještě před zahájením řízení při provedené kontrole je třeba uvést následující. I přes nezpochybnitelné závěry přijaté judikaturou Nejvyššího správního soudu o tom, že úřední záznamy o podaném vysvětlení ve smyslu § 137 odst. 4 s. ř. nelze použít jako důkaz (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2010, č. j. 1 As 34/2010 - 73, publ. pod č. 2208/2011 Sb. NSS), je namístě na uvedené listiny pořízené v rámci provedené kontroly u žalobce pohlížet jako na listiny, které mohou být řádným podkladem pro rozhodnutí žalovaného, a to zvláště tehdy, jestliže osoby, u nichž je kontrola prováděna, resp., u nichž jsou zjišťovány skutečnosti rozhodné pro další postup správního orgánu, svými podpisy stvrdí obsahovou správnost listin. Nejedná se tedy bez dalšího o skutečnosti pouze zapsané správním orgánem bez možnosti těch, jichž se skutečnosti v listinách obsažené týkají, obsah listin ovlivnit (srov. např. závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2015, č. j. 3 As 155/2014 - 54). Těmito hledisky se krajský soud nezabýval a ke svým závěrům dospěl v podstatě pouze ze skutečností zjišťovaných po zahájení správního řízení. V předmětné věci je také namístě zabývat se rozporem mezi skutečnostmi zjištěnými při kontrole žalobce a následnými skutečnostmi zjištěnými v rámci již zahájeného řízení, zejm. ze svědecké výpovědi svědka Odcházela a z výpovědi samotného žalobce. Pokud totiž krajský soud dospěl k závěru o věrohodnosti výpovědí a o nezpochybnitelném závěru o pravosti dohody o provedení práce, aniž by náležitě vyhodnotil skutečnosti zjištěné při prováděné kontrole, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť krajský soud se nevypořádal se vším, co vyšlo v řízení najevo a ze shora uvedených důvodů nedůvodně pominul skutečnosti, vyplývající z obsahu spisu. S ohledem na uvedené závěry Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek dle § 110 odst. 1 věta před středníkem s. ř. s., přičemž se již pro nadbytečnost nezabýval dalším kasačními námitkami. V dalším řízení bude na krajském soudu, aby odstranil rozpor ve svých závěrech a řádně, přezkoumatelným způsobem zhodnotil skutkový stav zjištěný ke dni rozhodnutí správního orgánu. Své závěry skutkové krajský soud podepře logickými argumenty a vyvodí z nich také přiléhavé závěry právní. Pokud v dalším řízení krajský soud opět dospěje k závěru, že rozhodnutí žalovaného neobstojí, bude nutné, aby pro případné další řízení před žalovaným stanovil zcela jednoznačné a určité pokyny, nevzbuzující pochyby o jejich obsahu. Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 8. 2015, sp. zn. 1 Ads 33/2015 - 64, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

https://rejstriky.finance.cz/firma-soukroma-stredni-skola-gastronomie-s-r-o-25098250

Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. Praha 8 IČO 25098250 kontakty (23.06.2018) | Finance.cz Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. Praha 8 IČO: 25098250 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Soukromá střední škola gastronomie s.r.o., která sídlí v obci Praha 8 a bylo jí přiděleno IČO 25098250. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. se sídlem v obci Praha 8 byla založena v roce 1997. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Základní údaje o Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. IČO: 25098250 Městský soud v Praze 1.2.1997 C 49487 25098250 Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. Společnost s ručením omezeným 1.2.1997 Počet členů statutárního orgánu: 2 16.9.2014 mww3fkn Kontakty na Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. IČO: 25098250 Svídnická 599 , 181 00 Praha 8 Česká republika Svídnická 599/1a, Troja, 181 00 Praha 8 21.11.2016 Svídnická 1 , 181 00 Praha 8 Česká republika Praha 8, Svídnická 1a/599, PSČ 18100 19.10.1999 - 21.11.2016 Těšínská 600 , 181 00 Praha 8 Česká republika Praha 8, Těšínská 600, PSČ 18100 1.2.1997 - 19.10.1999 Svídnická 599/1, Praha 181 00 Svídnická 599/1a, Troja, 18100 Praha 8 Obory činností Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. IČO: 25098250 poskytování vzdělávání podle školského zákona 3.5.2006 vykonávání činnosti školy 3.5.2006 Soukromé střední odborné učiliště společného stravování 1.2.1997 Vedení firmy Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. IČO: 25098250 Paed.Dr. Tamara Kobyláková 21.11.2016 U Voborníků 873 , 190 00 Praha 9 Česká republika U Voborníků 873/13, Vysočany, 190 00 Praha 9 Luboš Kobylák 21.11.2016 Paed.Dr. Tamara Kobyláková 1.2.1997 - 10.2.2000 Doležalova 1048 , Praha 9 Česká republika Luboš Kobylák 1.2.1997 - 10.2.2000 Paed.Dr. Tamara Kobyláková 10.2.2000 - 21.11.2016 U Voborníků 873 , Praha 9 Česká republika Luboš Kobylák 10.2.2000 - 21.11.2016 Vlastníci firmy Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. IČO: 25098250 zakladni 100 000 Kč - 1.2.1997 Sbírka Listin Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. IČO: 25098250 C 49487/SL 26 účetní závěrka [2014] Městský soud v Praze 31.12.2014 21.10.2015 22.10.2015 14 C 49487/SL 25 notářský zápis, stanovy společnosti NZ 814/2014 Městský soud v Praze 11.9.2014 12.9.2014 24.9.2014 8 C 49487/SL 24 účetní závěrka [2013] Městský soud v Praze 31.12.2013 16.4.2014 28.4.2014 14 C 49487/SL 14 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 5.4.2006 23.5.2006 0 C 49487/SL 12 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 22.3.2006 7.4.2006 0 C 49487/SL 3 účetní závěrka Městský soud v Praze 8.3.1999 31.3.1999 23.4.1999 0 C 49487/SL 2 účetní závěrka Městský soud v Praze 5.3.1998 7.4.1998 8.4.1998 0 C 49487/SL 1 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 19.12.1996 8.4.1998 0 C 49487/SL 4 notářský zápis Městský soud v Praze 28.9.1999 0 Hodnocení Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. Výpis dat pro firmu Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Soukromá střední škola gastronomie s.r.o., 25098250 na obchodním rejstříku výpis firmy Soukromá střední škola gastronomie s.r.o., 25098250 na Datových schránkách Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. - 25098250 - Praha 8 , Svídnická 599 Soukromá střední odborná škola a střední odborné učiliště Prachatice, s.r.o., v likvidaci - 60646756 - Prachatice , Zlatá stezka 240 Václav Běle - 74631390 - Záboří 73 BEE SITE:ES a.s. - 03789683 - Praha, Šimáčkova915/18 MUDr. Iva Beranová - 01747720 - Děčín 186 Reality MĚRKOVÁ, s.r.o. - 47911794 - Brno, Chládkova901/6 Gymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II - 60064765 - Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše449/20 Josef Stryka - 61998427 - Miřetice 124 MAMMOCENTRUM KLATOVY, s.r.o. - 26354250 - Klatovy, Tolstého712 Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb - 00669733 - Cheb, Hradební62/2 Ing. Milan Grus - 41122798 - Praha, Bartákova1115/32 Ilona Budková - 02961164 - Praha, V lomech746/13 Petr Koutský - 73528391 - Vodňany, Fügnerova1029 MAXMART CZ s.r.o. - 27134008 - Dobříš, Příbramská831 Libor Vinkler - 88231984 - Lipůvka 424 KLIMAKOM ENERGY, a.s. - 28326521 - Brno, Zámecká834/4 Ing. Jiří Šlapal - 70270058 - Zlín, Padělky III3900 Kamila Blatná - 68765444 - Brno, Chládkova901/6 Amit Shantilal Thacker Sandra Jakubcová Hegerová Miroslav Rokyta Dana Oláhová Mumin Ajrula Iva Brožíková Jan Dědík Richard Vaculík Karel Malysz Miloslav Šlapal Zdeněk Rampouch Simona Vičarová Gruntecká 32, Kutná Hora 28401 Sportovců 670/16, Hať 74716 Sportovců 658/18, Hať 74716 Zelená 489, Horoměřice 25262 Donská 941, Liberec 46311 Okružní 316, Štíty 78991 Zelená 491, Horoměřice 25262 Gorkého 1471, Pardubice 53002 118, Lovečkovice 41145 Kremnická 162, Příbram 26101 Královský Vrch 1977, Kadaň 43201 Celní 593, Nové Město pod Smrkem 46365 Brechtova 848/37, Praha 14900 Svatovítské náměstí 82, Osečná 46352 Chládkova 901/6, Brno 61600

http://eagri.cz/public/web/srs/portal/zivotni-situace/uznani-osoby-k-provadeni-zkousek.html

Uznání osoby k provádění zkoušek za účelem zjištění účinnosti přípravků na území České republiky (úředně uznané zkoušky) (SRS) Uznání osoby k provádění zkoušek za účelem zjištění účinnosti přípravků na území České republiky (úředně uznané zkoušky) Státní rostlinolékařská správaSekce přípravků na ochranu rostlinZemědělská 1752/1a, Brno, 61300 Rozhodnutí o způsobilosti k provádění pokusů a zkoušek vydává rostlinolékařská správa na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby, která je způsobilá provádět pokusy a zkoušky v souladu s požadavky správné pokusnické praxe. Na žádost o uznání osoby k provádění úředně uznaných zkoušek se vztahují ustanovení § 45 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění (dále též „zákon“). Žadatelem o uznání osoby k provádění úředně uznaných zkoušek je fyzická nebo právnická osoba, která podá žádost dle § 45 odst. 12 zákona. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace Žadatel podá žádost o uznání osoby k provádění úředně uznaných zkoušek a zpracuje dokumentaci nezbytnou pro posouzení způsobilosti. Jestliže Státní rostlinolékařská správa shledá na základě auditu žadatele, že tento splňuje podmínky k provádění zkoušek v souladu se zásadami správné pokusnické praxe, rozhodne kladně o podané žádosti tak, že vydá žadateli osvědčení o způsobilosti. Rozhodnutí se vydává s platností na dobu 5 let a nejméně 90 dnů přede dnem uplynutí platnosti je třeba požádat o prodloužení platnosti rozhodnutí. Žádat o poskytnutí informací, které se týkají podání žádosti a kroků s tím spojených, lze písemně, telefonicky nebo osobně na Státní rostlinolékařské správě (na níže uvedeném útvaru). Na které instituci životní situaci řešit Žádost o uznání osoby k provádění úředně uznaných zkoušek se podává na adresu: Osobní kontakt k vyřízení žádosti nebo upřesnění informací je možný v pracovních dnech od 8.00 do 15.00 hodin na níže uvedené adrese. Dotazy lze klást rovněž telefonicky, faxem či mailem. Státní rostlinolékařská správaSekce přípravků na ochranu rostlinZemědělská 1752/1a, Brno, 61300tel.: 545 110 438fax: 545 211 078pripravky@srs.cz Ing. Ivana Minářová, ivana.minarova@srs.czIng. Hana Keslarová, hana.keslarova@srs.cz Potřebný formulář žádosti naleznete na internetových stránkách Státní rostlinolékařské správy. K žádosti o uznání osoby k provádění úředně uznaných zkoušek se vztahuje úhrada správního poplatku za přijetí této žádosti dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích; tento poplatek činí 100 Kč (Čl. IV, položka 86, písm. b). Na posouzení způsobilosti k provádění úředně uznaných zkoušek se vztahuje úhrada náhrad za odborné úkony provedené Státní rostlinolékařskou správou dle ustanovení § 79 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů a vyhlášky č. 175/2005 Sb., o náhradách nákladů za odborné úkony provedené Státní rostlinolékařskou správou. Výše náhrady je stanovena v příloze vyhlášky č. 175/2005 Sb. a činí: za provedení auditu (položka O1) 44 500 Kč, za provedení opakovaného auditu či auditu nezbytného při prodloužení platnosti rozhodnutí (položka O2) 27 900 Kč. Rozhodnutí o způsobilosti je vydáno, je-li prokázáno, že pracoviště splňuje požadavky plynoucí z platných právních předpisů. Účastníkem řízení o uznání osoby k provádění úředně uznaných zkoušek je pouze žadatel. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány zpracovat dokumentaci nezbytnou pro posouzení způsobilosti k provádění zkoušek. umožnit audit na všech místech, která s prováděním zkoušek souvisejí. Termín auditu je předem písemně dohodnut. dokumentaci o organizačních a technických podmínkách, standardní operační postupy pro všechny činnosti související s prováděním zkoušek, metrologický řád, který stanoví pravidla pro zacházení, údržbu a kalibraci používaných měřidel, záznamy o údržbě a kalibraci používaného zařízení a vybavení, záznamy o vzdělání a technických znalostech a zkušenostech vědeckého a technického personálu pro přidělené činnosti. Případné dotazy můžete zasílat elektronicky na e-mailové adresy: pripravky@srs.cz, ivana.minarova@srs.cz, hana.keslarova@srs.cz Rostlinolékařská správa rozhodnutím pozastaví platnost rozhodnutí v případě porušení požadavků vyplývajících z § 45 zákona. Rozhodnutí o pozastavení platnosti rozhodnutí je prvním úkonem v řízení a odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Další informace najdete na www.srs.cz (Přípravky na OR / Informace pro žadatele / Metodiky a instrukce / Správná experimentální praxe (GEP)). Vyhláška č. 32/2012 Sb. navigace v této sekci Vyhláška č. 32/2012 Sb. Novinky

http://kraken.slv.cz/21Cdo203/2006

21 Cdo 203/2006 Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne 18.8.2004 u Okresního soudu v Ostravě, aby jí žalovaný zaplatil 4.221,- Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě Dohody o náhradě škody (vzniklé žalobkyni na výstrojním materiálu) a její úhradě uzavřené mezi účastníky dne 1.7.2002 žalovaný, jako voják základní služby, uznal částku 4.221,- Kč co do důvodu a výše za svůj pravý a splatný dluh vůči žalobkyní a zavázal se jej uhradit nejpozději do 30.6.2004; přes písemnou výzvu však žalobkyni dosud nic nezaplatil. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 7.3.2005 č.j. 26 C 281/2004-5 řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že po právní moci usnesení bude věc postoupena Ministerstvu obrany České republiky jako služebnímu orgánu pravomocnému věc projednat a rozhodnout . Soud prvního stupně dospěl k závěru, že § 71 odst. 4 zák. č. 220/1999 Sb. ve spojení s § 144 a násl. zák. č. 221/1999 Sb. stanoví pro právní vztahy náhrady škody způsobené na majetku Armády ČR vojákem základní služby vzniklé od 1.12.1999 pravomoc k projednání a rozhodnutí věci služebním orgánům , a že vzhledem k tomu nejsou soudy dle § 7 odst. 1 o.s.ř. pravomocné tuto věc projednat a rozhodnout . K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16.8.2005 č.j. 16 Co 250/2005-17 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vycházel ze zjištění, že žalovaný jako voják základní služby podepsal dne 1.7.2002 dohodu o náhradě škody a její úhradě, v níž se zavázal zaplatit žalobkyni částku 4.221,- Kč jako škodu za ztrátu svěřeného výstrojního materiálu, za kterou je odpovědný podle ustanovení § 51 zákona č. 220/1999 Sb. Protože žalovaný převzal od žalobkyně soupravu výstroje osobního používání dne 4.3.2002, tedy za účinnosti zákona č. 220/1999 Sb. , odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, jestliže řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavil a rozhodl o postoupení věci pravomocnému služebnímu orgánu . Na správnosti rozhodnutí soudu prvního stupně podle názoru odvolacího soudu nic nemění ani ustanovení § 56 odst. 1 zákona č. 220/1999 Sb. , neboť z tohoto ustanovení vyplývá pravomoc služebních orgánů rozhodnout o náhradě škody ve všech případech, v nichž je dána odpovědnost vojáka za škodu způsobenou státu podle části páté tohoto zákona, a to bez ohledu na to, zda k dohodě o náhradě škody došlo či nikoli. Smyslem ustanovení § 56 odst. 1 věty první zákona č. 220/1999 Sb. není rozštěpení pravomoci rozhodování o náhradě škody mezi služební orgány a soud podle toho, zda došlo nebo nedošlo k dohodě o náhradě škody. Z citovaného zákonného ustanovení se podává pouze zdůraznění pravomoci služebních orgánů rozhodnout o náhradě škody, pokud k dohodě o náhradě škody nedojde. Uvedenému je třeba rozumět tak, že, pokud k dohodě o náhradě škody dojde, není třeba, aby služební orgán rozhodoval, a nelze dovozovat, že v případě, že dohoda o náhradě škody uzavřena byla a posléze z ní nebylo plněno, je bez dalšího dána pravomoc soudů podle § 7 odst. 1 o.s.ř. . Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítá, že odvolací soud nerozlišuje dva rozdílné procesy, a to zvláštní řízení ve věci služebního poměru a rozhodování ve věcech občanskoprávních . Již při tvorbě zákona č. 220/1999 Sb. a konstrukci ustanovení § 56 odst. 1 vycházel zákonodárce z možnosti ve věci náhrady škody rozhodnout nebo se s tím, kdo škodu způsobil, dohodnout na její náhradě . Podle názoru dovolatelky tedy služební orgány rozhodují o náhradě škody za té podmínky, nedojde-li k dohodě o náhradě škody. Z dikce tohoto zákonného ustanovení lze dovodit, že pravomoc služebního orgánu je dána pouze v těch případech, pokud nedošlo k dohodě o náhradě škody , a v ostatních případech je dána pravomoc soudu. Podle názoru dovolatelky jde totiž z každého pohledu o majetkovou (občanskoprávní) věc, byť i jde o vztah, který je jinak upraven jiným právní předpisem než občanským zákoníkem. Žalobkyně jako věřitelka se svého práva na plnění z uzavřené dohody a řádné zaplacení dluhu dlužníkem nemůže domáhat jinde než u soudu . Opačný názor by znamenal, že, kdyby měl rozhodovat služební orgán, musel by zřejmě - jak dovolatelka zdůrazňuje - nejdříve dohodu o náhradě škody, kterou je předmětný závazek stále zajištěn, jednostranně vypovědět, přičemž by tato možnost nebyla v dohodě sjednána. Kdyby mělo přesto dojít k jednostrannému odstoupení od dohody, nastal by problém s promlčením nároku, neboť škoda byla způsobena již v červnu 2002 a jednostranným odstoupením by došlo k anulaci písemného uznání dluhů a současně by došlo ke zrušení prolongace desetileté promlčecí lhůty . Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud usnesení obou soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V posuzované věci žalobkyně uplatnila žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 18.8.2004 nárok na náhradu škody za ztrátu svěřeného vojenského výstrojního materiálu, který žalovaný převzal dne 4.3.2002 na základě písemného potvrzení, za niž je žalovaný odpovědný podle § 51 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze . Protože ze žaloby a z obsahu spisu nepochybně vyplývá, že žalobkyně nemíní podávat žalobu proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu ve smyslu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, je pro posouzení věci především významné, zda je pro rozhodnutí o tomto nároku uplatněném žalobou na peněžité plnění podle ustanovení § 80 písm. b) o.s.ř. dána pravomoc soudu.

https://firmy.euro.cz/subjekt-bgb-building-group-bohemia-a-s-63998718

BGB Building Group Bohemia, a.s. IČO: 63998718, Žatec, výpis z rejstříku (23.09.2019) | Euro.cz Firma BGB Building Group Bohemia, a.s. IČO 63998718 BGB Building Group Bohemia, a.s. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. BGB Building Group Bohemia, a.s. (63998718) je Akciová společnost. Sídlí na adrese Volyňských Čechů 1577, Žatec 438 01. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 6. 10. 1995 a je stále aktivní. BGB Building Group Bohemia, a.s. má celkem pět provozoven a více živností. Jako zdroj dat o BGB Building Group Bohemia, a.s. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o BGB Building Group Bohemia, a.s. na Justice.cz Detailní informace o BGB Building Group Bohemia, a.s. na rzp.cz Výpis dat pro BGB Building Group Bohemia, a.s. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje BGB Building Group Bohemia, a.s. Aktuální kontaktní údaje BGB Building Group Bohemia, a.s. Kapitál BGB Building Group Bohemia, a.s. 6.10.1995 - 15.3.1999 Akcie BGB Building Group Bohemia, a.s. Kmenové akcie na jméno 10 000 Kč 100 10.4.2007 Akcie na jméno 10 000 Kč 100 6.10.1995 - 10.4.2007 Sídlo BGB Building Group Bohemia, a.s. Volyňských Čechů 1577 , Žatec 438 01 9.6.2000 Tiskařská 599/12 , Praha 108 00 6.10.1995 - 9.6.2000 Předmět podnikání BGB Building Group Bohemia, a.s. klempířství 10.4.2007 truhlářství 10.4.2007 pokrývačství 10.4.2007 tesařství 10.4.2007 zámečnictví 10.4.2007 provádění jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování 10.4.2007 silniční motorová doprava nákladní - vnitrostátní provozovaná vozidly do 3,5 t celkové hmotnosti - vnitrostátní provozovaná vozidly nad 3,5 t celkové hmotnosti 10.4.2007 zprostředkovatelská činnost v oblasti stavebnictví 6.10.1995 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej s vyjímkou zboží, které je uvedeno v příl.2-3 zák.č.455/91Sb. a tímto zák. vyloučeného 6.10.1995 vedení firmy BGB Building Group Bohemia, a.s. Statutární orgán BGB Building Group Bohemia, a.s. Představenstvo jedná za společnost buď samostatně předsedou představenstva, nebo předsedou představenstva společně s místopředsedou nebo členem představenstva. Členové představenstva zavazující společnost podepisují jménem společnosti tak, že k napsané ne bo natištěné obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis v případě předsedy představenstva nebo podpisy v případě předsedy představenstva a jednoho člena představenstva. 10.4.2007 Způsob jednání jménem společnosti: - jménem společnosti jednají vždy nejméně dva členové představenstva a to předseda,popřípadě místopředseda a další člen představenstva. Písemné právní úkony činí představenstvo tak, že k psanému či tištěnému obchodnímu jménu společnosti připojí svůj vlastno- ruční podpis shodný s podpisovým vzorem vždy předseda,popř. místopředseda a další člen představenstva. 6.10.1995 - 10.4.2007 Tomáš Čížkovský 8.11.2016 V Domcích 2587 , Louny 440 01 Pavel Schaller 8.11.2016 Písečná 2817 , Žatec 438 01 Ludvík Rus 8.11.2016 350 , Žihle 331 65 JUDr. Marcela Polcarová 6.10.1995 - 15.3.1999 Javorová 2718 , Žatec 438 01 Ing. Jan Bystřický 6.10.1995 - 15.3.1999 Ing. Michal Machač 6.10.1995 - 15.3.1999 Tržní náměstí 11 , Hrob 417 04 Jiří Kudláček 6.10.1995 - 9.6.2000 Dražice 204 , Tábor Česká republika Ing. Stanislav Palas 6.10.1995 - 9.6.2000 Na Vápence 771 , Železný Brod 468 22 Ing. Michal Machač 15.3.1999 - 9.6.2000 Ing. Zdeněk Fremr 15.3.1999 - 9.6.2000 157 , Šťáhlavice Česká republika Mgr. Milan Juha 15.3.1999 - 9.6.2000 224 , Žihle 331 65 Mgr. Milan Juha 9.6.2000 - 10.4.2007 Ctirad Juha 9.6.2000 - 10.4.2007 315 , Žihle 331 65 Mgr. Lubor Strejček 9.6.2000 - 10.4.2007 Pod Strání 501 , Žlutice 364 52 Ctirad Juha 10.4.2007 - 5.10.2009 Tomáš Čížkovský 10.4.2007 - 5.10.2009 Jitka Hrabalová 10.4.2007 - 5.10.2009 32 , Žihle 331 65 Tomáš Čížkovský 5.10.2009 - 8.11.2016 Pavel Schaller 5.10.2009 - 8.11.2016 Ludvík Rus 5.10.2009 - 8.11.2016 Dozorčí rada BGB Building Group Bohemia, a.s. Ing. Lubomír Lehár 10.10.2013 Wintrova 1643 , Rakovník 269 01 JUDr. Radim Diviš 16.10.2013 Plachého 1007/35 , Plzeň 301 00 Luboš Matys 24.2.2015 Ing. Marie Kupková 6.10.1995 - 9.6.2000 Vilová 95 , 390 01 Tábor - Čelakovice Česká republika JUDr. Stanislava Černá 6.10.1995 - 9.6.2000 Zborovská 1222/3 , Praha 150 00 Ing. Josef Kubů CSc. 6.10.1995 - 9.6.2000 Štůrova 26 , Praha 4 Česká republika Ing. Jiří Vlček 6.10.1995 - 9.6.2000 Pražská 1011 , Žatec 438 01 Ing. Radomír Ptáček 9.6.2000 - 10.4.2007 Amforová 1926/9 , Praha 155 00 Ing. Antonín Levý 9.6.2000 - 10.4.2007 9 , Bohy Česká republika Ing. Ivan Polcar 9.6.2000 - 10.4.2007 Politických vězňů 1080 , Žatec 438 01 Ing. Lubomír Lehár 10.4.2007 - 10.10.2013 JUDr. Radim Diviš 10.4.2007 - 16.10.2013 Blatenská 725/40 , Plzeň 326 00 Luboš Matys 10.4.2007 - 24.2.2015 Sbírka Listin BGB Building Group Bohemia, a.s. B 1311/SL 20 insolvenční rozhodnutí KSUL 81 INS 18212/2012-B-4 Krajský soud v Ústí nad Labem 24.10.2012 25.10.2012 5.11.2012 3 B 1311/SL 19 insolvenční rozhodnutí KSUL 81 INS 18212/2012-A-10,KSUL 81 INS 18212/2012-B-1 Krajský soud v Ústí nad Labem 10.9.2012 11.9.2012 18.9.2012 4 B 1311/SL 18 usn. o konkursu a vyrovn. KSUL 81 INS 18212/2012-A-3 Krajský soud v Ústí nad Labem 27.7.2012 1.8.2012 6.9.2012 1 B 1311/SL 17 podpisové vzory - čl.představenstva 3x Krajský soud v Ústí nad Labem 23.9.2009 2.10.2009 6.10.2009 3 B 1311/SL 16 rozhod. o statut. orgánu - zápis z VH Krajský soud v Ústí nad Labem 23.9.2009 2.10.2009 6.10.2009 7 B 1311/SL 9 notářský zápis NZ 107/2006 Krajský soud v Ústí nad Labem 6.10.2006 10.5.2007 15 B 1311/SL 8 účetní závěrka 2005- zpráva auditora Krajský soud v Ústí nad Labem 12.6.2006 10.5.2007 15 B 1311/SL 7 rozhod. o statut. orgánu - zápis z VH Krajský soud v Ústí nad Labem 29.6.2005 10.5.2007 4 B 1311/SL 6 účetní závěrka 2004- zpráva auditora Krajský soud v Ústí nad Labem 17.6.2005 10.5.2007 15 B 1311/SL 5 účetní závěrka 2003- zpráva auditora Krajský soud v Ústí nad Labem 28.3.2004 10.5.2007 15 B 1311/SL 4 účetní závěrka 2002- zpráva auditora Krajský soud v Ústí nad Labem 20.6.2003 10.5.2007 15 B 1311/SL 3 rozhod. o statut. orgánu - zápis z VH Krajský soud v Ústí nad Labem 28.6.2002 10.5.2007 3 B 1311/SL 2 účetní závěrka -2001- zpráva auditora Krajský soud v Ústí nad Labem 24.5.2002 10.5.2007 14 B 1311/SL 15 podpisové vzory - Luboš Matys Krajský soud v Ústí nad Labem 6.10.2006 10.5.2007 1 B 1311/SL 14 podpisové vzory -Ing.Lubomír Lehár Krajský soud v Ústí nad Labem 6.10.2006 10.5.2007 1 B 1311/SL 13 podpisové vzory - JUDr.Radim Diviš Krajský soud v Ústí nad Labem 6.10.2006 10.5.2007 1 B 1311/SL 12 podpisové vzory - Jitka Hrabalová Krajský soud v Ústí nad Labem 6.10.2006 10.5.2007 1 B 1311/SL 11 podpisové vzory - Tomáš Čížkovský Krajský soud v Ústí nad Labem 6.10.2006 10.5.2007 1 B 1311/SL 10 podpisové vzory - Ctirad Juha Krajský soud v Ústí nad Labem 6.10.2006 10.5.2007 1 B 1311/SL 1 notářský zápis NZ 244/99 Krajský soud v Ústí nad Labem 30.6.1999 10.5.2007 2 Volyňských Čechů 1577, Žatec 438 01 Živnosti a provozovny BGB Building Group Bohemia, a.s. Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej s výjimkou zboží, které je uvedeno v příl.2-3 zák. č.455/91 Sb. a tímto zák.vyloučeného Živnost č. 9 Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej s výjimkou zboží, které je uvedeno v příl.2-3 zák. č.455/91 Sb. a tímto zák.vyloučeného BGB Building Group Bohemia, a.s. - 63998718 - Žatec BGB PERSONNEL GROUP s.r.o. v likvidaci - 24803090 - Praha BGB-DC, spol. s r.o. v likvidaci - 25419803 - Děčín BGB Car System s.r.o. "v likvidaci" - 03534278 - Ostrava

https://rejstriky.finance.cz/firma-max-mari-s-r-o-27225283

Max-Mari s.r.o. Praha 6 - Ruzyně IČO 27225283 kontakty (14.08.2018) | Finance.cz Max-Mari s.r.o. Praha 6 - Ruzyně IČO: 27225283 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Max-Mari s.r.o., která sídlí v obci Praha 6 - Ruzyně a bylo jí přiděleno IČO 27225283. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma Max-Mari s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem Max-Mari s.r.o. se sídlem v obci Praha 6 - Ruzyně byla založena v roce 2005. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 5 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a Zprostředkování obchodu a služeb . Základní údaje o Max-Mari s.r.o. IČO: 27225283 Městský soud v Praze 3.3.2005 C 105815 4q5knyc CZ27225283 Vlastina 846/40 PRAHA 6 - RUZYNĚ 161 00 PRAHA 614 211816405/0300 3.11.2015 Kontakty na Max-Mari s.r.o. IČO: 27225283 Vlastina 846 , 160 00 Praha 6 - Ruzyně Česká republika Praha 6 - Ruzyně, Vlastina 846/77, PSČ 16000 7.11.2007 K Dobré Vodě 266 , 152 00 Praha 5 - Holyně Česká republika Praha 5 - Holyně, K Dobré Vodě 266, PSČ 15200 3.3.2005 - 7.11.2007 Vlastina 846/40, Praha 161 00 Vlastina 846/40, Ruzyně, 16100 Praha 6 Obory činností Max-Mari s.r.o. IČO: 27225283 zprostředkování obchodu aslužeb 3.3.2005 pronájem nemovitostí, bytů anebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí bytů anebytových prostor 3.3.2005 Vedení firmy Max-Mari s.r.o. IČO: 27225283 Igor Chuev 5.10.2006 Možajskoje šosse 33 , Moskva Ruská federace Moskva, Možajskoje šosse 33-1 Svetlana Chueva 5.10.2006 Maxim Chuev 3.12.2009 Možajskoje šosse 33 , Moska Ruská federace Moska, Možajskoje šosse 33-1 Marina Chueva 22.9.2011 Jiří Boštík 3.3.2005 - 5.10.2006 od 3.3.2005 do 31.3.2006 Kosmonautů 248 , Pardubice - Polabiny Česká republika Vlastníci firmy Max-Mari s.r.o. IČO: 27225283 Sbírka Listin Max-Mari s.r.o. IČO: 27225283 C 105815/SL 16 notářský zápis [NZ 277/2015] Městský soud v Praze 27.3.2015 30.3.2015 1.4.2015 10 C 105815/SL 15 účetní závěrka [2012] Městský soud v Praze 31.12.2012 22.5.2013 28.5.2013 5 C 105815/SL 14 účetní závěrka r. 2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 27.9.2012 8.10.2012 5 C 105815/SL 13 podpisové vzory Městský soud v Praze 26.8.2011 20.9.2011 22.9.2011 3 C 105815/SL 12 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 19.9.2011 20.9.2011 22.9.2011 2 C 105815/SL 11 notářský zápis NZ 270/2011 Městský soud v Praze 12.9.2011 20.9.2011 22.9.2011 8 C 105815/SL 10 účetní závěrka r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 6.9.2011 12.9.2011 3 C 105815/SL 9 účetní závěrka r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 3.5.2010 5.5.2010 3 C 105815/SL 8 účetní závěrka r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 30.11.2009 1.12.2009 3 C 105815/SL 7 účetní závěrka r.2007 Městský soud v Praze 31.12.2007 4.11.2008 11.11.2008 4 C 105815/SL 6 účetní závěrka r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 14.12.2007 3.1.2008 3 C 105815/SL 5 účetní závěrka r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 7.12.2007 12.12.2007 3 C 105815/SL 3 podpisové vzory + čestné prohlášení Městský soud v Praze 4.10.2006 5.10.2006 0 C 105815/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 77/2005 Městský soud v Praze 15.2.2005 25.2.2005 21.3.2005 11 Hodnocení Max-Mari s.r.o. Výpis dat pro firmu Max-Mari s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Max-Mari s.r.o., 27225283 na obchodním rejstříku výpis firmy Max-Mari s.r.o., 27225283 na živnostenském rejstříku výpis firmy Max-Mari s.r.o., 27225283 na Datových schránkách Max-Mari s.r.o. - 27225283 - Praha , Vlastina 846/40 MARI-GROUP s.r.o. - 03988759 - Praha , V domově 1699/18 MARI Plus s.r.o. - 24271357 - Hradec Králové , Komenského 248/25 PRATO MARI s.r.o. v likvidaci - 24143758 - Praha , Primátorská 296/38 MARI - SIMI CK s.r.o. - 26107741 - Hořice na Šumavě 4 MARI WOOD s.r.o. - 27106535 - Praha , Koněvova 1715/128 Základní škola a Mateřská škola Svatá Maří - 70979537 - Svatá Maří 2

https://a2larm.cz/2018/07/soud-potvrdil-trest-pro-squatery-ze-satovky/

Soud potvrdil trest pro squattery ze Šatovky – A2larm Šatovkasoud drd 11.07.18 Městský soud pro Prahu 2 dnes potvrdil trest padesáti hodin obecně prospěšných prací pro skupinu squatterů, kteří v únoru obsadili usedlost Šatovka. Proti původnímu rozsudku obvodního soudu pro Prahu 6 z března letošního roku se státní zástupkyně Sylva Krützner odvolala a požadovala přísnější trest v podobě sta hodin obecně prospěšných prací. Obhájkyně devíti squatterů a squatterek Věra Nováková požadovala buď úplné zproštění obžaloby, nebo překvalifikování obsazení prázdné budovy na přestupek. Argumentovala rozhodnutím městského soudu v Praze, jenž v roce 2011 osvobodil patnáct squatterů, kteří obsadili budovu bývalých lázní na Albertově. Prvoinstanční soud je původně také odsoudil k obecně prospěšným pracím, squatteři se ale úspěšně odvolali a soud uznal, že se nejednalo o trestný čin. Odvolací soud však argumenty Věry Novákové nevyslyšel. Obžalovaní u odvolacího soudu uvedli, že své jednání považují za legitimní a s trestem nesouhlasí. Jedna ze squatterek uvedla, že pro ni byl dostatečným trestem dvoudenní pobyt na cele předběžného zadržení. „Ještě na Šatovce, když už jsme věděli, že je naše jednání překlasifikováno z přestupku na trestný čin, se kdosi ptal, zda nás nechtějí soudit za náš odlišný životní styl a jinakost. Nejprve mi to přišlo absurdní, ale s přibývajícím časem se k této otázce stále častěji vracím,“ uvedla squatterka Zuzana Brodilová v prohlášení, v němž vysvětluje okolnosti obsazení Šatovky. Soud pozměnil znění rozsudku a zrušil část, podle které měli obžalovaní zaplatit městské části Praha 6 náhradu škody ve výši 6100 korun. Předseda senátu Luboš Vlasák konstatoval, že obžaloba neprokázala, že škodu způsobili obžalovaní. „Odvolací trestní soud tady není od toho, aby hodnotil sociologické a politické aspekty squattingu,“ řekl Vlasák při pronášení rozsudku. „Myslím, že tresty v tomto případě nemají vůbec žádný smysl, ale musíme je uložit. Trest 50 hodin prací je minimum, nechceme obžalované dále zatěžovat podmínkou, aby spadli do dalšího průšvihu,“ doplnil předseda senátu. Podle Vlasáka se squatteři dopustili trestného činu tím, že v Šatovce zůstali i poté, co je starosta i policisté vyzvali k opuštění budovy. Obhájkyně Věra Nováková pro Alarm uvedla: „Klientům doporučím podání dovolání. Nadále mám za to, že se svým jednáním žádného trestného činu nedopustili. Odvolací soud sice dal obhajobě v části námitek za pravdu, nicméně nijak nevysvětlil, proč postupoval odlišně, než ve skutkově téměř shodné kauze squatterů z Albertova, kterou jiný senát téhož soudu postoupil pro přestupek.“ Podle obhájkyně soud také pochybil, když odmítl aplikovat závěry Ústavního soudu v případu squattera Marka Ďuriše z Cibulky, který byl v roce 2017 osvobozen. Erdoğan, terorist! Kurdové demonstrují za propuštění Saliha Muslima

http://kraken.slv.cz/7Tdo26/2014

7 Tdo 26/2014 Dotčené předpisy: § 193 odst. 1 tr. zákoník 7 Tdo 26/2014-62 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 22. 1. 2014 o dovolání obviněného J. O. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 2 To 58/2013, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 2 T 3/2012 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. O. odmítá . Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. 2 T 3/2012, byl obviněný J. O. uznán vinným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, přečinem zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem šíření pornografie podle § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na osm roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Kromě toho bylo rozhodnuto o vině a trestu ohledně obviněné S. B. O odvoláních, která podali oba obvinění každý proti výroku o vině a trestu, bylo rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 2 To 58/2013. Z podnětu odvolání obviněného J. O. byl rozsudek Krajského soudu v Plzni podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen ohledně tohoto obviněného ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný se pro výkon trestu odnětí svobody podle § 56 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku zařazuje do věznice s ostrahou. Odvolání obviněné S. B. bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto. Obviněný J. O. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze. Tento rozsudek napadl především proto, že jím zůstal nedotčen jeho se týkající výrok o vině. Obviněný v tomto ohledu uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., pod který zahrnul námitky směřující proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem výroku o vině, proti způsobu, jímž soudy hodnotily důkazy, a proti tomu, že soudy nevyhověly jeho návrhům na doplnění důkazů. Dále obviněný napadl rozsudek Vrchního soudu v Praze pro jeho neúplnost, kterou s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. spatřoval v tom, že ve výroku rozsudku nebylo rozhodnuto o celém rozsahu jeho odvolání, neboť jeho odvolání podané proti výroku o vině nebylo zamítnuto. Obviněný J. O. se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil napadený rozsudek a aby ho zprostil obžaloby nebo přikázal nové projednání a rozhodnutí věci v jiném složení senátu. Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Tyto důvody zahrnují vesměs závažné právní vady pravomocných rozhodnutí. Není mezi nimi žádný důvod, který by se vztahoval ke skutkovým zjištěním soudů či k hodnocení důkazů soudy. Také tím jsou důvody k podání dovolání omezeny oproti důvodům, pro které lze podat odvolání. Podat dovolání z jiného důvodu, než který je v zákoně výslovně uveden v ustanovení § 256b tr. ř., je vyloučeno. Přitom nestačí, aby uplatněný zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Konkrétní uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení (viz dikci ... nebo jiném ... hmotně právním ... ). Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo dovolací důvod jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a nahrazení těchto zjištění jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů. Znovu je třeba zdůraznit povahu dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Pokud je dovolacím důvodem jiné nesprávné hmotně právní posouzení (míněno jiné, než je právní posouzení skutku), jedná se rovněž o aplikaci hmotného práva na skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně. Ani tato část ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není podkladem pro uplatnění námitek směřujících proti skutkovému základu rozhodnutí napadeného dovoláním. Trestné činy, jimiž byl obviněný J. O. uznán vinným, spočívaly podle zjištění Krajského soudu v Plzni, s nimiž se v napadeném rozsudku ztotožnil také Vrchní soud v Praze, v podstatě v tom, že v době od 1. 5. 2010 do 30. 4. 2011 v A., okr. Ch., v hotelu Prago při znalosti věku, který měla poškozená J. G., jako dcera jeho družky obviněné S. B., - obviněný na pokoji č. 3..... ve dvou případech poškozenou nahý osahával na přirození a hýždích, strkal jí penis do úst, ejakuloval do jejích úst a škrábal ji na přirození špičatými umělými nehty nasazenými na prstech, přičemž poškozená vzhledem k svému věku a z toho vyplývajícím duševním a rozumovým schopnostem nechápala význam, smysl a důsledky jednání obviněného a nebyla schopna se mu bránit, v jednom případě obviněný dal poškozené k požití tablety, po kterých byla unavená, položil ji na postel, vyhrnul jí horní část oblečení, polil její tělo vínem, které poté lízal, a oba obvinění, každý nejméně v jednom případě nahrávali popsané jednání zařízením umožňujícím pořídit filmový záznam (bod II výroku o vině), - obviněný na pokoji č. ..... v jednom případě přehrál poškozené obrazový záznam pořízený při jednání uvedeném v bodě II výroku o vině, přičemž na záznamu bylo zachyceno, jak poškozené strkal do úst penis a ejakuloval (bod III výroku o vině). Obviněný J. O. neuplatnil v dovolání žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedenými skutkovými zjištěními nebyly naplněny znaky zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (bod II výroku o vině), přečinu zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku (bod II výroku o vině), přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (body II, III výroku o vině) a přečinu šíření pornografie podle § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku (bod III výroku o vině). Pouze takto koncipované námitky by svým obsahem odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný v dovolání sice uvedl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení všech skutků, které jsou mu kladeny za vinu , avšak jedná se jen o parafrázi ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a nikoli o relevantní dovolací námitku. To je jasné z další bezprostředně navazující části, v níž obviněný vytkl, že rozhodnutí je zatíženo vadou spočívající v nejasnosti a neúplnosti skutkových zjištění, vč. neúplného dokazování, což odvolací soud v odvolacím řízení pominul . Obviněný v dovolání neuvedl nic bližšího v tom směru, který nebo které ze zákonných znaků trestných činů, jimiž byl uznán vinným, nebyly podle jeho názoru naplněny skutky uvedenými ve výroku o vině. Z obsahu dovolání je zřejmé, že obviněný nevytkl nic, co by se dalo považovat za právní vadu ve smyslu 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a že ve vztahu k tomuto ustanovení založil dovolání v celém rozsahu výlučně jen na námitkách směřujících proti skutkovým zjištěním soudů. Tím se obviněný ocitl mimo meze uvedeného dovolacího důvodu. Lze konstatovat, že obviněný formálně deklaroval zákonný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jinak uplatnil námitky, které s ním co do svého obsahu nekorespondují a nejsou pod něj podřaditelné. Mezi skutkovými zjištěními Krajského soudu v Plzni, z nichž v napadeném rozsudku vycházel také Vrchní soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají evidentní obsahové zakotvení ve svědecké výpovědi poškozené, která způsobem přiměřeným věku a duševní vyspělosti popsala jednání obviněného, jemuž byla vystavena. Svědecká výpověď poškozené byla byť jen nepřímo podporována výpovědí svědkyně D. Š., která je babičkou poškozené. Soudy zaznamenaly, že obviněný zcela popřel jednání, které mu bylo kladeno za vinu, a že mezi jeho obhajobou na straně jedné a usvědčujícími svědeckými výpověďmi poškozené a její babičky na straně druhé je totální protiklad. Za tohoto stavu se soudy správně zaměřily na posouzení věrohodnosti výpovědí obou svědkyň. V tomto ohledu soudy provedly obsáhlé dokazování, jehož výsledkem bylo důkladné objasnění osoby každé z obou svědkyň z hlediska vlastností zaručujících pravdivost jejich tvrzení. Podstatný význam tu měly znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie, na jejichž podkladě byl podán ucelený obraz vlastností obou svědkyň včetně vlastností vyloženě záporných (v případě svědkyně D. Š.), resp. nedostatečně vyvinutých (v případě poškozené). Pokud soudy dospěly k závěru, že i přesto jsou usvědčující výpovědi obou svědkyň věrohodné, přijatelně to zdůvodnily v rámci zevrubného hodnocení, které bylo podrobně vyloženo zejména v odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni. Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy ve shodě s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z rámce volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6 tr. ř.), že své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně, logicky a tím pádem i přesvědčivě vysvětlily a že přiměřeně vyložily, proč považují rozsah provedeného dokazování za dostatečný a návrhy obviněného na provedení dalších důkazů za nadbytečné. Za tohoto stavu nepřichází v úvahu, aby Nejvyšší soud z pozice soudu dovolacího jakkoli zasahoval do skutkového základu napadeného rozsudku. To, že obviněný J. O. nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů, že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že nepovažuje provedené dokazování za dostatečné, není dovolacím důvodem. Z hlediska námitek, které obviněný uplatnil s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., bylo dovolání podáno z jiného než zákonného dovolacího důvodu. Citované ustanovení se týká případů, kdy soud ve výroku rozsudku nebo usnesení nerozhodl o všem, co bylo předmětem rozhodnutí. Jde o případy, kdy soud v důsledku toho, že něco pominul, nevyčerpal výrokem rozsudku nebo usnesení celý předmět rozhodnutí. K ničemu takovému ve věci obviněného J. O. nedošlo, zejména ne napadeným rozsudkem Vrchního soudu v Praze. Vrchní soud v Praze rozhodoval mimo jiné o odvolání obviněného J. O., které bylo podáno proti všem výrokům rozsudku Krajského soudu v Plzni týkajícím se tohoto obviněného. Jestliže Vrchní soud v Praze po přezkoumání rozsudku Krajského soudu v Plzni dospěl k závěru, že odvolání obviněného není důvodné, pokud směřovalo proti výroku o vině, a že je částečně důvodné, pokud směřovalo proti výroku o trestu, konkrétně co do zařazení obviněného do věznice se zvýšenou ostrahou, pak postupoval v souladu se zákonem, rozhodl-li tak, že zrušil výrok o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a nově zařadil obviněného do věznice s ostrahou. Ostatní výroky rozsudku Krajského soudu v Plzni týkající se obviněného zůstaly tím pádem nedotčeny a nabyly právní moci, aniž bylo nutné, aby nedůvodná část odvolání obviněného byla výslovně zamítnuta zvláštním výrokem. Podle § 256 tr. ř. odvolací soud odvolání zamítne, shledá-li, že není důvodné. Takto odvolací soud postupuje pouze za podmínky, že může odvolání téhož odvolatele zamítnout jako celek. Citované ustanovení nepřipouští, aby odvolací soud zamítl odvolání téhož odvolatele pouze částečně . Jestliže odvolání bylo podáno proti více výrokům a odvolací soud je shledal důvodným jen ohledně některého z přezkoumávaných výroků, který zruší a nahradí novým výrokem, pak nemůže zamítnout odvolání v části směřující proti výrokům, které shledal správnými. V naznačené situaci odvolací soud podle § 258 odst. 2 tr. ř. zruší jen ten z přezkoumávaných výroků, v němž shledal některou z vad uvedených v § 258 odst. 1 tr. ř., postupem podle § 259 odst. 3 tr. ř. ho nahradí novým výrokem a zbývající výroky ponechá nedotčeny bez nějakého výslovného rozhodnutí, zejména bez rozhodnutí výrokem podle § 256 tr. ř. Aplikují-1i se tyto zásady na posuzovaný případ, je evidentní, že tím, jak Vrchní soud v Praze rozhodl o odvolání obviněného J. O., vyčerpal v celém rozsahu to, co bylo předmětem jeho rozhodnutí. Je tedy jasné, že v napadeném rozsudku, pokud se týká obviněného, žádný výrok nechybí ani není neúplný. Z hlediska námitek, které obviněný uplatnil s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., je dovolání obviněného zjevně neopodstatněné. Z důvodů, které byly vyloženy v předcházejících částech tohoto usnesení, Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl dovolání obviněného J. O. pro jeho zjevnou neopodstatněnost.

https://denikreferendum.cz/clanek/26723-dalsi-dve-etapy-eet-nebudou-rozhodl-ustavni-soud

Třetí a čtvrtá etapa elektronické evidence tržeb se podle rozhodnutí Ústavního soudu zatím neuskuteční. Připravené návrhy totiž neřeší případné dopady. Samotný zákon soud v platnosti ponechal. Některá dílčí ustanovení ovšem soudci označili za protiústavní a zrušili je. Ústavní soud rozhodl o zrušení třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb. Systém se měl od března příštího roku vztahovat na svobodná povolání, dopravu, zemědělství nebo výrobu potravin a nápojů. Poslední vlna měla zahrnout vybrané řemeslníky, a to od června 2018. Současně soud přistoupil ke zrušení několika dílčích ustanovení zákona, která jsou v rozporu s Ústavou. Poplatníci tak budou od března následujícího roku osvobozeni od evidence bezhotovostních plateb a povinnosti uvádět daňové identifikační číslo na účtence. Protiústavní je podle rozhodnutí soudu i ustanovení o zjednodušeném režimu nebo úplném vyloučení z elektronické evidence tržeb. Od povinnosti využívat EET budou podle rozhodnutí soudu i nadále osvobozeni řemeslníci, zemědělci, lékaři a jiná svobodná povolání. Podle Ústavního soudu nebyly při schválení dalších dvou etap dostatečně zváženy další důsledky. „Ústavní soud respektuje skutečnost, že zákonodárce nemůže dohlédnout všude a předvídat vše, nicméně musí při zavádění jakékoliv plošné regulace zvážit předem její dopady z hlediska povinných osob, času a způsobu. Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo,“ uvedl soud. Případné zavedení může být podle soudu přijato až po další zákonné úpravě. Řemeslníci zrušení plánované elektronické evidence tržeb vítají. Povinnost by byla komplikací při výkonu jejich činnosti. „Nízkopříjmoví čalouníci a dekoratéři provádějí některé práce přímo v bytě. I kdyby s sebou nosili příslušné potřebné vybavení pro vystavení účtenky, nemohli by tam, kde není digitální signál, splnit povinnost a předat účtenku zákazníkovi. Dodávání účtenky by bylo časově i organizačně zatěžující,“ řekla Deníku Referendum Helena Prokopová z Cechu čalouníků a dekoratérů. Odlišně věc vidí Svaz průmyslu a dopravy. „Zavedení EET jsme podporovali, je to přínos k narovnání podnikatelského prostředí, daňová povinnost se vztahuje na všechny. Nyní je úkolem vlády, aby současnou situaci spojenou s rozhodnutím Ústavního soudu efektivně vyřešila tak, aby podnikatelský sektor nezůstával dlouho v nejistotě,“ popsala tisková mluvčí Eva Veličková. Bezhotovostní platby lze sledovat i bez EET Ústavní soud rozhodnutím reagoval na návrh jednačtyřiceti poslanců pravicových stran, kteří se domáhali zrušení celého zákona o elektronické evidenci, anebo alespoň některých jeho částí. Zákonná ustanovení dle jejich mínění souvisí s porušováním základních práv, a to zejména s právem na ochranu vlastnictví a s právem podnikat. Soud ale zákon jako celek v těchto ohledech protiústavním neshledal. V rozporu se zákonem jsou však některá jeho konkrétní ustanovení. S účinností od osmadvacátého února následujícího roku má skončit povinnost poplatníků uvádět jako součást účtenky daňové identifikační číslo. „Ustanovení zbytečně zatěžovala poplatníky povinností uvádět na každé účtence, kterou musí při každém obchodu vystavit, i své daňové identifikační číslo,“ uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ke stejnému datu ústavní soud rovněž zrušil elektronickou evidenci bezhotovostních plateb. Z hlediska soudců mohou fiskální orgány v případě bezhotovostního styku sledovat převod peněz bez potíží a evidence tedy není nutná. Zrušení se má dále týkat třech zákonných ustanovení, která zmocňují vládu k tomu, aby určovala, kdo může používat pouze zjednodušenou evidenci, anebo z ní bude úplně vynechán. Podle soudu je ustanovení přípustné pouze v případě, že by zákon vládu reguloval přesnými podmínkami. „Stav, kdy by vláda rozhodovala o tom, kdo je v jakém rozsahu povinen podrobit se zákonu, je protiústavní, pokud zákonodárce současně vládě nestanoví kritéria,“ popsal Rychetský. Elektronická evidence tržeb platí v České republice od 1. prosince loňského roku, kdy byla zavedena pro provozovatele stravovacích zařízení a poskytovatele ubytování. Od března letošního roku se povinnost týká i všech maloobchodníků a velkoobchodníků. 15. prosince 2017 v 17.33 Vratislav Dostál Vztahuje se na spropitné EET? Záleží na tom, komu je určeno Vratislav Dostál Ostrý start EET: navýšení cen i zavřené hospody Michal Pícl Babišovy výjimky z EET jsou projevem paniky Vratislav Dostál Ivan Bartoš o EET: Babiš ignoroval rizika a problémy teď řeší jen na oko Vratislav Dostál Spor o evidenci tržeb: Babišovy výjimky zvyšují korupční rizika, tvrdí ČSSD Terezie Daňková Zavádění EET v Hoslovicích: na ženy vůbec nikdo nemyslel December 16, 2017 v 22.7 EET lze kritizovat i zleva S plošně pojatou EET (tedy takovou, která postihuje i drobné ekonomické aktéry) zásadně nesouhlasím. Lze ji kritizovat i zleva, resp. mimo zjednodušujicí pravolevou optiku, z pozic ideálu ekonomické demokracie. Více o tom v mém článku zde:https://www.kulturni-noviny.cz/permalink/19467 (Kulturní noviny, 20.3.2017, č.12/2017) December 17, 2017 v 14.30 Nevím sice, zda je EET v pořádku v každém ohledu a detailu, ale vím, že by podnikatelé měli své zisky náležitě danit a že se této své povinnosti často úspěšně vyhýbali a že by jim nebylo proti mysli činit tak i nadále. Za uplynulého čtvrt století jsem byl např. asi skoro dvacetkrát s autem v servisu a ať šlo o cokoliv (zalepení pneu, výměnu oleje nebo brzdového obložení, přípravu na STK, či, dvakrát, o opravu nad 50 tis. Kč, vždy jsem trochu koukal, když mě v kterékoli z pěti různých dílen nedali žádné potvrzení, nebo výjimečně, třikrát, mě "vybavili" rukou psaným soupisem cen náhradních dílů a práce. Měl jsem asi trochu otevřenou pusu, ale servismena to, byť mě právě viděl poprvé, nikterak nezarazilo. Čas onehdy nějak trhl oponou a já letos poprvé vůbec držel v ruce skutečnou účtenku z autoservisu. December 18, 2017 v 13.30 Mě vždycky znovu tak trochu pobaví, když zdálky sleduji ty české ideologické boje o EET. Jako by se tu jednalo o nějaký druh novodobého zotročení. V Německu dostanu od prodavače automaticky elektronicky vytištěnou účtenku, i když si jdu třeba jenom koupit k pekaři chleba. December 18, 2017 v 19.27 Zcela souhlasím s pány Horákem a Poláčkem Účtenka je něco, co by mělo být zcela normální dostat a bez ptaní. Na odporu k EET je vidět, jak podnikatelé berou stát, jak mu věří a jak přijímá zákony. Je na tom také vidět, jak funguje u nás exekutiva, jaký prostor má vláda k realizaci svého programu a jaké nejrůznější sabotáže čekají každou sebelepší reformu. To přece není v pořádku. Strana jako ODS by měla mít v době dost etiky než hájit zájmy podnikatelů, kteří si (především za její vlády) zvykli krátit stát na daních. Normou, bohužel, je, že daní se má platit co nejméně a hrdina je ten, který nezaplatil na daních vůbec nic. Zkrátka nehraje roli, jak jsou daně vysoké, ale jak je nastavena norma a politická kultura. December 18, 2017 v 19.52 Role ÚS Nejsem zastánce velmi úzkého pojetí kompetencí ÚS. Právě tak mi však vadí i příliš extenzivní. Opravdu mi není jasné, jak by speciálně česká ústava mohla omezovat zavedení právě EET, zatímco jiné podoby digitalizace jsou v pořádku. Nálezy ÚS, které pomohly finančně soudcům, majitelům domů nebo podnikatelům nějak nemají, mám zato, analogie v případě slabších vrstev, třeba důchodců, nájemníků nebo zaměstnanců. December 19, 2017 v 11.28 Role Ústavního soudu Ústavní soud EET nezrušil ani nezakázal jeho zavádění, rozhodl o tom, že příslušný zákon dává vládě příliš velké kompetence. K tomu, aby posuzoval, co může být stanoveno víádní vyhláškou a na co by musel být zákon, Ústavní soud kompetentní je. Další rozšíření EET může vláda prosadit, pokud zákon přepracuje a získá pro něj v Parlamentu většinu. http://www.ceska-justice.cz/2017/12/analyza-nalezu-k-eet-ustavni-soud-vzkazal-ze-obcane-nejsou-hrackou-rukou-vlady-poslancu/

https://www.avantfunds.cz/cz/aktuality/pozvanka-na-rvh-fondu-avant-private-equity-investicni-fond-s-promennym-zakladnim-kapitalem-a.s-112/

Pozvánka na ŘVH fondu AVANT Private Equity investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. | Avant funds Úvod > Aktuality > Pozvánka na ŘVH fondu AVANT Private Equity investiční fond s proměnný… Pozvánka na ŘVH fondu AVANT Private Equity investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. AVANT Private Equity investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. IČO: 04353447, se sídlem Rohanské nábřeží 671/15, Karlín, 186 00 Praha 8, zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, v oddílu B, vložka 20905 (dále jen „společnost“) která se bude konat dne 30.5.2017, od 12.30 hodin v sídle společnosti na adrese Odůvodnění: Orgány valné hromady volí v souladu s ustanovením § 422 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, valná hromada. 3. Schválení řádné účetní závěrky společnosti za účetní období od 1.1.2016 do 31.12.2016 Návrh usnesení: Valná hromada společnosti schvaluje účetní závěrku společnosti za účetní období od 1.1.2016 do 31.12.2016. Odůvodnění: Schválení řádné účetní závěrky náleží v souladu s ustanovením § 421 odst. 1 písm. g) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, do působnosti valné hromady. Statutární ředitel navrhuje valné hromadě schválit řádnou účetní závěrku. Řádná účetní závěrka byla ověřena auditorem. 4. Projednání výroční zprávy za účetní období od 1.1.2016 do 31.12.2016 včetně zprávy statutárního ředitele ve smyslu § 436 zákona obchodních korporacích a zprávy o vztazích ve smyslu § 82 a následujících zákona o obchodních korporacích Návrh usnesení: Valná hromada společnosti projednala výroční zprávu společnosti za účetní období od 1.1.2016 do 31.12.2016 včetně zprávy statutárního ředitele ve smyslu § 436 zákona obchodních korporacích a zprávy o vztazích ve smyslu § 82 a následujících zákona o obchodních korporacích a k jejímu znění nemá námitek. Odůvodnění: Statutární ředitel společnosti zpracoval výroční zprávu společnosti včetně zprávy o vztazích a zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího za účetní období od 1.1.2016 do 31.12.2016. 5. Seznámení s výsledky činnosti správní rady Odůvodnění: Pověřený člen správní rady společnosti seznámí v souladu s § 449 zákona o obchodních korporacích valnou hromadu s výsledky činnosti správní rady společnosti. 6. Rozhodnutí o rozdělení výsledku hospodaření ukončeného účetního období od 1.1.2016 do 31.12.2016 Návrh usnesení: Valná hromada společnosti rozhoduje o převedení výsledku hospodaření ukončeného účetního období od 1.1.2016 do 31.12.2016 tak, že nejdříve se vyrovná ztráta z minulých let a zbytek výsledku hospodaření se převede na účet nerozděleného zisku minulých let. Dividendy ani jiné podíly na zisku nebudou společností z výsledku hospodaření ukončeného účetního období od 1.1.2016 do 31.12.2016 vypláceny. Odůvodnění: Rozhodnutí o rozdělení zisku náleží v souladu s ustanovením § 421 odst. 1 písm. h) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, do působnosti valné hromady. Statutární ředitel navrhuje vyrovnat ztrátu za předchozí účetní období a následně převést zbytek výsledku hospodaření za účetní období od 1.1.2016 do 31.12.2016 na účet nerozděleného zisku v plné výši a navrhuje nevyplácet výsledek hospodaření ve formě dividend akcionářům. 7. Rozhodnutí o určení auditora společnosti pro následující účetní období ve smyslu § 17 zákona o auditorech Návrh usnesení: Valná hromada společnosti určuje auditorem společnosti pro následující účetní období ve smyslu § 17 zákona o auditorech společnost APOGEO Audit, s.r.o., IČO: 27197310, Rohanské nábřeží 671/15, Karlín, 186 00 Praha 8, vedenou u Městského soudu v Praze, C 103716. Odůvodnění: Společnost je povinna mít dle ustanovení § 17 zákona č. 93/2009 Sb. účetní závěrku ověřenou auditorem. Na základě stejného ustanovení musí valná hromada určit auditora. Statutární ředitel navrhuje určit za auditory dosavadní auditory společnosti, společnost APOGEO Audit, s.r.o., IČO: 27197310, Rohanské nábřeží 671/15, Karlín, 186 00 Praha 8, vedenou u Městského soudu v Praze, C 103716. 8. Změna stanov společnosti Návrh usnesení: Valná hromada společnosti rozhoduje o změně stanov společnosti v podobě navržené statutárním ředitelem společnosti. Odůvodnění: Rozhodnutí o změně stanov náleží v souladu s ustanovením § 421 odst. 1 písm. a) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, do působnosti valné hromady. Z důvodu změny legislativy a povinného oddělení investičního jmění společnosti od ostatního jmění, statutární ředitel navrhuje změnu stanov společnosti. Návrh stanov je k dispozici v sídle společnosti. Každý akcionář má právo se zdarma seznámit s návrhem stanov společnosti ve lhůtě ode dne publikování pozvánky na valnou hromadu do dne konání valné hromady v souladu s § 408 odst. 2 zákona o obchodních korporacích. 9. Změna smlouvy o výkonu funkce Návrh usnesení: Valná hromada společnosti schvaluje smlouvu o výkonu funkce v podobě navržené statutárním ředitelem společnosti. Odůvodnění: Dle § 154 odst. 4 zákona č. 240/2013 Sb. do působnosti valné hromady akciové společnosti s proměnným základním kapitálem náleží volba a odvolání statutárního ředitele, jakož i schválení jeho smlouvy o výkonu funkce včetně jejích změn. Rozhodným dnem pro účast akcionářů vlastnících akcie společnosti na valné hromadě je 23.5.2017. Význam rozhodného spočívá v tom, že právo účastnit se valné hromady a vykonávat na ní práva akcionáře má osoba vedená jako akcionář v seznamu akcionářů k rozhodnému dni, nebo její zástupce. Prezence akcionářů bude probíhat v místě konání v době od 12:00 hodin. V souladu se stanovami společnosti je hlasovací právo spojeno jenom se zakladatelskou akcií. S každou zakladatelskou akcií je při hlasování na valné hromadě spojen 1 (jeden) hlas. S investiční akcií je spojeno hlasovací právo jenom, vyžaduje li se hlasování podle druhu akcií v souladu s § 417 zákona o obchodních korporacích. Společnost v souladu s § 84 a § 436 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, zveřejnila na internetových stránkách obhospodařující společnosti AVANT investiční společnost, a.s. následující dokumenty: - Zpráva o vztazích za období od 1.1.2016 do 31.12.2016 - Účetní závěrka společnosti za období od 1.1.2016 do 31.12.2016 - Zpráva statutárního ředitele o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku za období od 1.1.2016 do 31.12.2016 V Praze dne 28.4.2017 AVANT Private Equity investiční fond s proměnným základním kapitálem, a. s.

https://zakonyprolidi.cz/cs/1980-87

87/1980 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o mateřských školách, společných zaříze... 87/1980 87/1980 Sb. Minulé znění 01.09.1980 - 22.01.1992 Vyhláška č. 87/1980 Sb.Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o mateřských školách, společných zařízeních jeslí a mateřské školy a dětských útulcích Částka 22/1980 Platnost od 22.07.1980 Účinnost od 01.09.1980 Zrušeno k 23.01.1992 (35/1992 Sb.) Minulé znění 01.09.1980 - 22.01.1992Předpis je již zrušen § 2 - Organizace předškolních zařízení § 3 - Druhy a typy mateřských škol pro děti vyžadující zvláštní péči § 4 - Podmínky pro zřizování a zrušování předškolních zařízení § 5 - Zápis a přijímání dětí § 6 - Docházka dětí a ukončování docházky § 7 - Provoz předškolních zařízení § 8 - Předškolní výchova § 9 - Péče o zdraví a bezpečnost dětí § 10 - Závěrečná a přechodná ustanovení ze dne 23. června 1980 o mateřských školách, společných zařízeních jeslí a mateřské školy a dětských útulcích Ministerstvo školství České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky stanoví podle § 6 odst. 2 a § 45 odst. 2 zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, a podle § 14 odst. 2 písm. a) zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství: Tato vyhláška se vztahuje na mateřské školy včetně mateřských škol pro děti vyžadující zvláštní péči a mateřských škol při zdravotnických zařízeních, na společná zařízení jeslí a mateřské školy a na dětské útulky 1) (dále jen "předškolní zařízení") v působnosti ministerstva školství České socialistické republiky. Organizace předškolních zařízení (1) Všechny druhy mateřských škol, s výjimkou mateřských škol při zdravotnických zařízeních a mateřských škol pro tělesně postižené (§ 3), se zřizují jako zařízení s celodenní péčí nebo jako zařízení internátní. 2) (2) Mateřská škola internátní je určena dětem, jejichž rodiče, pěstouni nebo jiní zákonní zástupci (dále jen "zákonní zástupci") nemohou o děti během týdne pečovat. Pro děti denně docházející může mateřská škola internátní plnit úkoly mateřské školy s celodenní péčí. (3) Mateřská škola má nejvýše 4 třídy. V místech s vysokým soustředěním obyvatelstva nebo při zdravotnických zařízeních se může výjimečně zřídit mateřská škola nejvýše s 8 třídami, které tvoří dva organizačně oddělené celky o 4 třídách se společnou hospodářskou budovou. (4) Do předškolních zařízení se přijímají jen děti smyslově, tělesně a duševně zdravé. V mateřských školách s celodenní péčí a v mateřských školách internátních se mohou zřizovat třídy bez celodenní péče a třídy pro děti lehce mentálně, smyslově nebo tělesně postižené nebo pro děti s lehčími vadami řeči, pokud se pro tyto děti nezřídí mateřská škola pro děti vyžadující zvláštní péči. 3) (5) Jesle a mateřská škola se mohou zřizovat též jako společné zařízení jeslí a mateřské školy (dále jen "společná zařízení"), se společnou správou a v jednom objektu. Společné zařízení je zařízením školské správy. 4) (6) Předškolní výchovu ve společném zařízení odborně vede a školní inspekci v něm provádí okresní národní výbor. Léčebně preventivní péči o děti ve společném zařízení zajišťuje a kontroluje okresní ústav národního zdraví. (7) Není-li v této vyhlášce stanoveno jinak, řídí se společné zařízení též předpisy pro jesle. (8) Při mateřské škole nebo při společném zařízení se ve druhém pololetí školního roku zřizuje podle potřeby přípravné oddělení, 5) v němž se děti připravují na povinnou školní docházku. Pokud v místě není mateřská škola nebo společné zařízení, nebo nemají-li tato předškolní zařízení dostatek místností, může být přípravné oddělení umístěno v budově základní školy, základní devítileté školy nebo v jiných prostorách. (9) Dětské útulky se mohou zřizovat podle místních podmínek a potřeb jako stálé nebo sezónní zařízení. Druhy a typy mateřských škol pro děti vyžadující zvláštní péči (1) Pro děti mentálně postižené se zřizuje zvláštní mateřská škola. (2) Pro děti sluchově postižené se zřizují mateřská škola pro nedoslýchavé, mateřská škola pro děti se zbytky sluchu a mateřská škola pro neslyšící. (3) Pro děti zrakově postižené se zřizují mateřská škola pro slabozraké, mateřská škola pro děti se zbytky zraku a mateřská škola pro nevidomé. (4) Pro děti s vadami řeči se zřizují mateřská škola pro vadně mluvící a mateřská škola pro nemluvící. (5) Pro děti tělesně postižené se zřizuje mateřská škola pro tělesně postižené. (6) Pro děti nemocné a zdravotně oslabené, umístěné ve zdravotnických zařízeních, se zřizují mateřská škola při nemocnici, mateřská škola při dětské léčebně, mateřská škola při dětské lázeňské léčebně a mateřská škola při dětské ozdravovně (dále jen "mateřská škola při zdravotnických zařízeních"). (7) Pro děti smyslově postižené nebo tělesně postižené, pro děti s vadami řeči nebo pro děti umístěné ve zdravotnických zařízeních, které jsou též mentálně postižené, se zřizují mateřské školy pro děti s více vadami, například zvláštní mateřská škola pro tělesně postižené. Podmínky pro zřizování a zrušování předškolních zařízení (1) Mateřská škola se může zřídit, přihlásí-li zákonní zástupci k pravidelné docházce nejméně 20 dětí. Národní výbor může mateřskou školu výjimečně zřídit i při nejmenším počtu 15 dětí, vyžaduje-li to společenská potřeba v místě. Mateřská škola pro děti vyžadující zvláštní péči se může zřídit, je-li třeba poskytnout předškolní výchovu nejméně 10 dětem. (2) Mateřská škola se může zřídit i pro děti od 2 let věku, nelze-li pro malý počet dětí zřídit v místě jesle a přihlásí-li zákonní zástupci k pravidelné docházce alespoň 20 dětí ve věku od 2 do 6 let; z toho musí být nejméně 6 dětí ve věku od 2 do 3 let. Zvýší-li se počet těchto dětí na 16, zřídí se oddělení jeslí; v tom případě se mateřská škola přemění na společné zařízení. (3) Společné zařízení se může zřídit, přihlásí-li zákonní zástupci k pravidelné docházce do mateřské školy nejméně 20 dětí, do jeslí nejméně 16 dětí. (4) Dětský útulek se může zřídit, přihlásí-li zákonní zástupci k pravidelné docházce alespoň 10 dětí ve věku od 3 do 6 let. Dětský útulek může přijímat i děti ve věku od 2 let, jestliže zákonní zástupci předloží potvrzení obvodního dětského lékaře, že dítě je dostatečně vyspělé a způsobilé navštěvovat dětský útulek. (5) Přípravné oddělení se může zřídit, přihlásí-li zákonní zástupci k pravidelné docházce alespoň 15 dětí; ve výjimečném případě se může se souhlasem národního výboru, který předškolní zařízení odborně vede, zřídit i při nižším počtu dětí. Pokud jsou do přípravného oddělení přihlášeny i výchovně zanedbané děti, může se přípravné oddělení zřídit při počtu 10 dětí. (6) Předškolní zařízení nebo přípravné oddělení se mohou zrušit, klesne-li počet pravidelně docházejících dětí pod nejmenší počet uvedený pro příslušné předškolní zařízení v předcházejících odstavcích. Mateřská škola pro děti vyžadující zvláštní péči může být se souhlasem národního výboru, který ji odborně vede, ponechána v provozu i při nižším počtu dětí. (1) Zápis dětí do předškolních zařízení pro následující školní rok se koná každoročně v měsíci květnu, zápis do přípravných oddělení se koná v lednu. Místo a dobu zápisu do předškolních zařízení stanoví ředitelka předškolního zařízení v dohodě s místním národním výborem do 15. dubna, do přípravných oddělení do 1. ledna; oznámení o místu a době zápisu zveřejní na budově předškolního zařízení. V místech, kde je více předškolních zařízení, se stanoví doba zápisu jednotně. Při zápisu dětí, jimž byl začátek povinné školní docházky odložen o jeden školní rok, předloží zákonní zástupci též rozhodnutí okresního národního výboru o odložení začátku povinné školní docházky. 6) Při zápisu do mateřské školy pro děti vyžadující zvláštní péči a do tříd zřizovaných podle § 2 odst. 4 předloží zákonní zástupci dále zprávu okresní pedagogicko-psychologické poradny o pedagogicko-psychologickém vyšetření dítěte a lékařskou zprávu o druhu a stupni postižení dítěte. (2) Děti se do předškolních zařízení přijímají k začátku školního roku. Pokud je v předškolním zařízení volné místo, mohou se děti přijímat i v průběhu školního roku. (3) Do předškolních zařízení se přednostně přijímají děti, které mají v následujícím školním roce zahájit povinnou školní docházku, a děti starší 3 let, které byly v péči jeslí. Děti z oddělení jeslí společného zařízení se přeřazují do tříd mateřské školy téhož zařízení. (4) Do předškolních zařízení mohou být přijaty též děti, kterým byl po dovršení šestého roku věku odložen začátek školní docházky o jeden rok. 6) (5) Do předškolních zařízení, s výjimkou dětského útulku, a do přípravného oddělení přijímá děti ředitelka předškolního zařízení. Do dětského útulku přijímá děti pěstounka. Není-li možno přijmout pro nedostatek místa všechny přihlášené děti, rozhoduje o jejich přijetí místní národní výbor; 7) pokud jde o mateřské školy pro děti vyžadující zvláštní péči, rozhoduje o přijímání dětí národní výbor příslušný podle sídla školy. Při rozhodování o přijetí národní výbor přihlédne ke společenské potřebě a k sociálním a výchovným zřetelům. (6) V místech, kde nejsou zřízeny jesle, může mateřská škola přijímat i děti ve věku od 2 let, jestliže zákonní zástupci lékařskou zprávou prokáží, že dítě je dostatečně vyspělé a způsobilé navštěvovat mateřskou školu. V této mateřské škole může být nejvýše 5 dětí ve věku od 2 do 3 let. (7) Při zahájení docházky dítěte do předškolního zařízení předloží jeho zákonní zástupci lékařskou zprávu obvodního dětského lékaře o tom, že dítě může docházet do předškolního zařízení, a písemné prohlášení zákonných zástupců, že okresní hygienik nebo ošetřující lékař nenařídil dítěti karanténní opatření a že dítě v posledním týdnu nepřišlo do styku s osobami, které onemocněly přenosnou nemocí. (8) Děti docházejí zpravidla do předškolního zařízení, v jehož obvodu bydlí; 8) v odůvodněných případech mohou navštěvovat předškolní zařízení mimo stanovený obvod, například v blízkosti pracoviště zákonných zástupců, ze zdravotních důvodů apod. Docházka dětí a ukončování docházky (1) Nemůže-li dítě do předškolního zařízení docházet, jsou zákonní zástupci povinni oznámit předškolnímu zařízení příčinu jeho nepřítomnosti neprodleně, nejpozději do 2 dnů. Zákonní zástupci jsou též povinni oznámit, že dítě bude do předškolního zařízení opět docházet. (2) Po nepřítomnosti pro nemoc dítěte, v ostatních případech po nepřítomnosti delší než 14 dnů, jsou zákonní zástupci povinni předložit lékařskou zprávu obvodního dětského lékaře o tom, že dítě může opět docházet do předškolního zařízení. (3) Předem známou nepřítomnost dítěte oznámí zákonní zástupci písemně; oznámení o nepřítomnosti dítěte předají učitelce, při nepřítomnosti přesahující 1 týden ředitelce předškolního zařízení. (4) Zákonní zástupci dbají, aby dítě docházelo do předškolního zařízení pravidelně a včas. Hodinu odchodu dítěte z předškolního zařízení dohodnou zákonní zástupci v mateřské škole s učitelkou, v oddělení jeslí s dětskou sestrou, v dětském útulku s pěstounkou. (5) Docházku dítěte do předškolního zařízení může místní národní výbor po předcházejícím písemném upozornění zákonných zástupců ukončit, jestliže dítě bez písemné omluvy zákonných zástupců nejméně 14 dní do předškolního zařízení nedochází, nebo jestliže je v předškolním zařízení nedostatek místa a matka dítěte, pěstounka nebo jiná osoba, která má dítě v péči (dále jen "matka"), ukončila pracovní poměr nebo poměr obdobný pracovnímu poměru nebo čerpá mateřskou dovolenou nebo další mateřskou dovolenou, nebo jí organizace poskytla pracovní volno delší než 3 měsíce. Čerpá-li matka mateřskou dovolenou, může se docházka dítěte do předškolního zařízení ukončit až po 6 týdnech od narození mladšího dítěte. Provoz předškolních zařízení (1) Dobu provozu stanoví ředitelka předškolního zařízení se souhlasem národního výboru, který předškolní zařízení zřídil. Předškolní zařízení s celodenní péčí jsou v provozu v pracovní dny 8 až 12 hodin; délka pobytu dítěte v předškolním zařízení musí odpovídat požadavkům správné životosprávy dítěte a pracovní době zákonných zástupců. (2) O volných sobotách je předškolní zařízení v provozu, přihlásí-li zákonní zástupci, kteří mají pracovní dobu určenou i na volné soboty, k pravidelné docházce nejméně 10 dětí. V místech, kde je více předškolních zařízení téhož druhu, určí národní výbor, který zařízení odborně vede, které předškolní zařízení bude o sobotách v provozu. (3) Internátní předškolní zařízení jsou v provozu od pondělí do pátku nebo nepřetržitě. (4) Provoz předškolních zařízení se přiměřeně omezí nebo podle potřeby přeruší v červenci nebo v srpnu, popřípadě v obou měsících, a to nejméně na dobu 2 týdnů. V místech, kde je více předškolních zařízení téhož druhu, soustřeďují se děti do některého z nich; provoz tohoto zařízení se přeruší, dochází-li denně po dobu 1 týdne méně než 15 dětí. Výjimku v odůvodněných případech povoluje národní výbor, který předškolní zařízení odborně vede. (5) Přípravná oddělení jsou v provozu od 1. února do 30. června. Děti do přípravných oddělení docházejí nejméně jednou týdně na 2 až 3 hodiny. (6) Dětský útulek je v provozu po celý rok nebo jako zařízení sezónní po dobu špičkových zemědělských prací. (7) Rozsah omezení provozu předškolních zařízení a jeho přerušení stanoví na návrh ředitelky národní výbor, který předškolní zařízení odborně vede. (1) Předškolní výchova v předškolních zařízeních se řídí programem výchovné práce pro jesle a mateřské školy, který vydává ministerstvo školství České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky. (2) Do programu výchovné práce zvláštní mateřské školy se začleňuje individuální logopedická péče v rozsahu 3 hodin denně v každé třídě. Individuální logopedickou péči zajišťují pracovníci s logopedickou kvalifikací. (3) Předškolní zařízení mohou poskytovat zákonným zástupcům dětí, které nemohou do těchto zařízení docházet, poradenskou službu při výchově dětí. (1) V péči o zdraví a bezpečnost dětí se pracovnice předškolních zařízení řídí obecně závaznými právními předpisy, 9) pokud dále není stanoveno jinak. (2) V péči o zdraví dětí, o zdravé výchovné prostředí a vytváření příznivých podmínek pro zdravý vývoj dětí spolupracují předškolní zařízení se školním lékařem. (3) V předškolních zařízeních se děti stravují; k tomu účelu zřizuje místní národní výbor školní jídelnu. O stravování dětí v dětském útulku rozhodne místní národní výbor. Pokud se děti v dětském útulku stravují, řídí se stravování předpisy o školním stravování. 10) (4) Při předškolní výchově zajišťuje bezpečnost dětí zapsaných ve třídě mateřské školy učitelka, v oddělení jeslí dětská sestra a v dětském útulku pěstounka. Při vycházce zajišťuje bezpečnost 20 dětí mladších 5 let nebo 25 dětí starších jedna pracovnice mateřské školy, společného zařízení nebo dětského útulku; při vyšším počtu dětí doprovází třídu nebo oddělení další pracovnice předškolního zařízení. Při vycházce v mateřských školách pro děti vyžadující zvláštní péči zajišťuje jedna pracovnice bezpečnost všech dětí zapsaných ve třídě. (5) Učitelky, dětské sestry nebo pěstounky předškolních zařízení odpovídají za bezpečnost dětí při předškolní výchově až do doby, než je předají jiné pracovnici předškolního zařízení, zákonným zástupcům nebo jimi pověřeným osobám. Pověřeným osobám předá učitelka, dětská sestra nebo pěstounka dítě jen na základě písemného zmocnění. (1) Ustanovení § 2 odst. 1, odst. 2 s výjimkou poslední věty, § 2 odst. 3, § 2 odst. 5, § 2 odst. 6, § 2 odst. 7, § 4 odst. 4, § 5 odst. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, § 6 odst. 1, 2, 3, 4, 5, § 7 odst. 1, 2, 3, 4, 6, 7, § 8 odst. 1, 3, § 9 odst. 1, 2, 3, 4, 5, a § 10 odst. 2 se vztahují též na předškolní zařízení zřizovaná a hospodářsky zabezpečovaná socialistickými organizacemi. 11) (2) Dosavadní mateřské školy s třídami pro děti od 1 roku se počínaje dnem 1. září 1980 přemění na společná zařízení podle ustanovení § 4 odst. 3, pokud v nich bude zapsáno nejméně 16 dětí ve věku do 3 let, nebo na mateřské školy pro děti od 2 let věku podle ustanovení § 4 odst. 2. (1) Od účinnosti této vyhlášky pozbývá platnosti vládní vyhláška ze dne 28. června 1961 č. 72/1961 Sb., o zřizování jeslí a mateřských škol ve společných budovách. (2) Zrušují se 1. organizační směrnice pro mateřské školy a dětské útulky ze dne 27. února 1968 čj. 8670/68, uveřejněné ve Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury a informací roč. 1968, str. 137, oznámené v částce 12/1968 Sb., ve znění směrnice ze dne 8. července 1969 čj. 22 021/69-I/2, uveřejněné ve Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury roč. 1969, str. 85, oznámené v částce 30/1969 Sb., směrnice ze dne 28. prosince 1971 čj. 29 893/71 - 201, uveřejněné ve Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury roč. 1972, str. 14, oznámené v částce 6/1972 Sb., a směrnice ze dne 3. srpna 1976 čj. 22 258/76-201, uveřejněné ve Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury roč. 1976, str. 154, oznámené v částce 20/1976 Sb., 2. směrnice ministerstva školství a kultury a ministerstva zdravotnictví ze dne 28. května 1962 čj. 25 431/62-I/3 "Jesle-mateřská škola, úprava některých pracovních a jiných poměrů", uveřejněné ve Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury roč. 1962, str. 241, 3. § 2 písm. a) bod 1., písm. b) bod 1. až 3., písm. c) bod 1., písm. d) bod 1. a 2., písm. e) bod 1. a 2., písm. f) bod 1. až 3. a § 6 směrnic ministerstva školství České socialistické republiky o organizaci škol a výchovných zařízení pro mládež vyžadující zvláštní péči a o zařazování dětí a mládeže do těchto zařízení ze dne 29. prosince 1974 čj. 34 070/74-201, uveřejněných ve Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury roč. 1975, str. 1, oznámených v částce 3/1975 Sbírky zákonů. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1980. 1) § 5 až 7 zákona České národní rady č. 76/1978 Sb.,o školských zařízeních. 2) § 5 odst. 2 zákona č. 76/1978 Sb. 3) § 5 odst. 3 zákona č. 76/1978 Sb. 4) § 6 odst. 2 zákona č. 76/1978 Sb. 5) § 5 odst. 4 zákona č. 76/1978 Sb. 6) § 34 odst. 1 zákona č. 63/1978 Sb., o opatření v soustavě základních a středních škol. § 10 odst. 1 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství. 7) § 5 odst. 3 a § 6 zákona č. 77/1978 Sb. 8) § 8 zákona č. 77/1978 Sb. 9) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. § 422 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. § 170 až 175 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 10) Směrnice ministerstva školství České socialistické republiky o školním stravování ze dne 1. září 1975 čj. 23 687/75-403, uveřejněné ve Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury, roč. 1975, str. 145, oznámené v částce 26/1975 Sb. 11) Nařízení vlády České socialistické republiky č. 92/1978 Sb., o zřizování a provozu předškolních zařízení socialistickými organizacemi.

http://shop.manwe.eu/content/2-obchodni-podminky

 Obchodní podmínky - Manwë shop Obchodní podmínky Manwë shop Střeň 188, 783 32 IČO: 76518477 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u MÚ Litovel, SmOl/Živn/54/I570019/2010/Mur pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.shop.manwe.eu 1.1 Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) obchodní společnosti Kateřina Novosádová, se sídlem Střeň 188, 783 32, identifikační číslo 76518477 (dále jen „prodávající“) upravují v souladu s ustanovením §1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístěné na internetové adrese www.shop.manwe.eu (dále jen „webová stránka), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“). 2.2. Při registraci na webové stránce a při objednávání zboží je kupující povinen uvádět správě a pravdivě všechny údaje. Údaje uvedené v uživatelském účtu je kupující při jakékoli jejich změně povinen aktualizovat. Údaje uvedené kupujícím v uživatelském účtu a při objednávání zboží jsou prodávajícím považovány za správné. 3.1. Veškerá prezentace zboží umístěná ve webovém rozhraní obchodu je informativního charakteru a prodávající není povinen uzavřít kupní smlouvu ohledně tohoto zboží. Ustanovení §1732 odst.2 občanského zákoníku se nepoužije. 3.3. Webové rozhraní obchodu obsahuje také informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží. Informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží uvedené ve webovém rozhraní obchodu platí pouze v případech, kdy je zboží doručováno v rámci území České Republiky není-li uvedeno výslovně jinak. 3.5. Před zasláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko „odeslat objednávku“. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávající neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení kupujícímu potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v uživatelském účtu či v objednávce (dále jen „elektronická adresa kupujícího). - bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č.2300207045/2010, vedený u společnosti FIO Banka (dále jen „účet prodávajícího“) 4.3. Prodávající nepožaduje od kupujícího zálohu či jinou obdobnou platbu. Tímto není dotčeno ustanovení čl. 4.6. obchodních podmínek ohledně povinnosti uhradit kupní cenu zboží předem 4.4. V případě platby na dobírku je kupní cena splatná při převzetí zboží. V případě bezhotovostní platby je kupní cena splatná do 20ti dnů od uzavření kupní smlouvy. 4.6. Prodávají je oprávněn, zejména v případě, že ze strany kupujícího nedojde k dodatečnému potvrzení objednávky (čl. 3.6.) požadovat uhrazení celé kupní ceny ještě před odesláním zboží kupujícímu. Ustanovení §2119 odst.1 občanského zákoníku se nepoužije. 4.8. Je-li to v obchodním styku obvyklé nebo je-li tak stanoveno obecně závaznými právními předpisy, vystaví prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy kupujícímu daňový doklad – fakturu. Prodávající je plátcem daně z přidané hodnoty. Daňový doklad – fakturu, vystaví prodávající kupujícímu po uhrazení ceny zboží a zašle jej spolu se zbožím nebo v elektronické podobě na elektronickou adresu kupujícího. 4.9. Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň, v případech, kdy to ukládá zákon o elektronické evidenci tržeb, je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online, v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin. 5.2. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 5.1. obchodních podmínek či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením §1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Oznámení o odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošt prodávajícího shop@manwe.eu . 5.4. V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 5.2. obchodních podmínek vrátí prodávající peněžní prostředky přijaté od kupujícího do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy kupujícímu a to způsobem, na kterém se s kupujícím dohodne. Obvykle bezhotovostním převodem na bankovní účet kupujícího. Prodávající je taktéž oprávněn vrátit plnění poskytnuté kupujícím již při vrácení zboží kupujícím či jiným způsobem, pokud s tím kupující bude souhlasit a nevzniknou tím kupujícímu další náklady. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky kupujícímu dříve, než mu kupující zboží vrátí. 5.6. V případech, kdy má kupující v souladu s ustanovením §1829 odst.1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, je prodávající také oprávněn kdykoli od kupní smlouvy odstoupit, a to až do doby převzetí zboží kupujícím. V takovém případě vrátí prodávající kupujícímu kupní cenu bez zbytečného odkladu, a to bezhotovostně na účet určený kupujícím. 5.7. Je-li společně se zbožím poskytnut kupujícímu dárek, je darovací smlouva mezi prodávajícím a kupujícím zavřena s rozvazovací podmínkou, že dojde-li k odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, pozbývá darovací smlouva ohledně takového dárku účinnosti a kupujíc je povinen spolu se zbožím prodávajícímu vrátit i poskytnutý dárek. 6.1. V případě, že je způsob dopravy smluven na základě zvláštního požadavku kupujícího, nese kupující riziko a případné dodatečné náklad spojené s tímto způsobem dopravy. 6.3. V případě, že je z důvodů na straně kupujícího nutno zboží doručovat opakovaně nebo jiným způsobem, než bylo uvedeno v objednávce, je kupující povinen uhradit náklad spojené s opakovaným doručováním boží, resp. náklady spojené s jiným způsobem doručení. 6.4. Při převzetí zboží od přepravce je kupující povinen zkontrolovat neporušenost obalů zboží a v případě jakýchkoli závad toto neprodleně oznámit přepravci. V případě shledání porušení obalu svědčícího o neoprávněném vniknutí do zásilky nemusí kupující zásilku od přepravce převzít. 6.5. Další práva a povinnosti stran při přepravě zboží mohou upravit zvláštní oddací podmínky prodávajícího jsou-li prodávajícím vydány. 7.1. Práva a povinnosti smluvních stran ohledně práv z vadného plnění se řídí příslušnými obecně závaznými právními předpisy (zejména ustanoveními §1914 až 1925, §2099 až 2117 a §2161 až 2174 občanského zákoníku a zákonem č. 634/1992 Sb. O ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů) 7.4. Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, m se za to, že zboží bylo vadné již při převzetí. Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době 24 měsíců od převzetí. 7.5. Páva z vadného plnění uplatňuje u prodávajícího na adrese jeho provozovny, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží, případně i v sídle nebo místě podnikání. 8.3. Vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy shop@manwe.eu nebo manwe@manwe.eu . Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. 8.4. K mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů kupní smlouvy je příslušená Česká obchodní inspekce, se sídlem Štěpánská 567/15, 120 00 Praha 2, IČ: 0002069, internetová adresa: https://adr.coi.cz/cs. Platformu pro řešení sporů on-line nacházející se na internetové adrese http://ec.europa.eu/consumers/odr je možné vyžít při řešení sporů mezi prodávajícím a kupujícím z kupní smlouvy. 8.5. Evropské spotřebitelské centrum Česká republika, se sídlem Štěpánská 567/15, 120 00 Praha 2, internetová adresa http://www.evropskyspotrebitel.cz je kontaktním místem podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21.května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line). 8.6. Prodávající je oprávněn k prodeji zboží na základě živnostenského oprávnění. Živnostenskou kontrolu provádí v rámci své působnosti příslušný živnostenský úřad. Dozor nad oblastí ochrany osobních údajú vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů. Česká obchodní inspekce vykonává ve vymezeném rozsahu mimo jiné dozor nad dodržováním zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 8.7. Kupující tímto přebírá na sebe nebezpečí změny okolností ve smyslu §1765 odst.2 občanského zákoníku ZASÍLÁNÍ OBCHODNÍCH SDĚLENÍ A UKÁDNÁNÍ COOKIES 10.1. Kupující souhlasí ve smyslu ustanovení §7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb. O některých službách informační společnosti a o změněn některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů, se zasílám obchodních sdělení prodávajícím na elektrickou adresu či na telefonní číslo kupujícího. Svou informační povinnost vůči kupujícímu ve smyslu čl. 13 nařízení GDPR související se zpracováním osobních údajů kupujícího pro účely zasílání obchodní sdělení plní prodávající prostřednictvím zvláštního dokumentu. 10.2. Kupující souhlasí s ukládáním tvz. cookies na jeho počítat. V případě, že je nákup na webové stránce možné provést a závazky prodávajícího z kupní smlouvy plnit, aniž by docházelo k ukládání tzv. cookies na počítat kupujícího, může kupující souhlas podle předchozí věty kdykoli odvolat. 12.1. Pokud vztah založený kupní smlouvou obsahuje mezinárodní (zahraniční) prvek, pak strany sjednávají, že vztah se řídí českým právem. Volbou práva podle předchozí věty není kupující, který je spotřebitelem, zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádku, od nichž se nelze smluvně odchýlit, a jež by se v případě neexistence volby práva jinak použila dle ustanovení čl. 6 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 a právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) 12.2. Je-li některé ustanovení obchodních podmínek neplatné nebo neúčinné, nebo se takovým stane, namísto neplatných ustanovení nastoupí ustanovení, jehož smysl se neplatnému stanovení co nejvíce přibližuje. Neplatností nebo neúčinností jednoho ustanovení není dotčena platnost ostatních ustanovení. 12.4. Kontaktní údaje prodávajícího: adresa pro doručování : Střeň 188, 783 32, adresa elektronické pošty: shop@manwe.eu, telefon: +420 777941899 Ve Střeni dne 25.06.2018

https://rejstriky.finance.cz/firma-cek-stroj-s-r-o-64508102

ČEK - STROJ s.r.o. Brno IČO 64508102 kontakty (02.06.2020) | Finance.cz ČEK - STROJ s.r.o. Brno IČO: 64508102 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu ČEK - STROJ s.r.o., která sídlí v obci Brno a bylo jí přiděleno IČO 64508102. Firma s názvem ČEK - STROJ s.r.o. se sídlem v obci Brno byla založena v roce 1996. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 1 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Obchodní živnost - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej a Stavba strojů s mechanickým pohonem . Základní údaje o ČEK - STROJ s.r.o. IČO: 64508102 Práva a povinnosti spojená s podílem jsou uvedena v čl. 7 odst. 6 zakladatelské listiny společnosti. 8.7.2014 Aktuální kontaktní údaje ČEK - STROJ s.r.o. Kontakty na ČEK - STROJ s.r.o. IČO: 64508102 Vinohradská 1115/74 , Brno 618 00 9.10.2013 Břenkova 208/41 , Brno 613 00 23.11.2011 - 9.10.2013 Břenkova 208/41 , Brno 613 00 20.3.1996 - 23.11.2011 Obory činností ČEK - STROJ s.r.o. IČO: 64508102 výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona obory činnosti: - stavba strojů s mechanickým pohonem - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 8.7.2014 stavba strojů s mechanickým pohonem 20.3.1996 - 8.7.2014 obchodní živnost - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 20.3.1996 - 8.7.2014 Vedení firmy ČEK - STROJ s.r.o. IČO: 64508102 Způsob zastupování: za společnost jedná a podepisuje jednatel 20.3.1996 - 8.7.2014 Pavel Juráček 19.11.2018 Jasmínová 121/8, Brno 621 00 Pavel Juráček 20.3.1996 - 23.11.2011 Břenkova 208/41, Brno 613 00 Pavel Juráček 23.11.2011 - 20.5.2013 Pavel Juráček 20.5.2013 - 19.11.2018 Peter Banič 9.10.2013 Vlastníci firmy ČEK - STROJ s.r.o. IČO: 64508102 Sbírka Listin ČEK - STROJ s.r.o. IČO: 64508102 C 22745/SL 9 účetní závěrka [2013] Krajský soud v Brně 11.3.2014 29.8.2014 6.11.2014 8 C 22745/SL 8 notářský zápis rozh.jed.spol.VH,zakl.listina,NZ 773/2014 Krajský soud v Brně 24.6.2014 30.6.2014 3.9.2014 7 C 22745/SL 7 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Brně 15.3.2013 4.9.2013 6.9.2013 6 C 22745/SL 6 účetní závěrka 2012 Krajský soud v Brně 15.3.2013 7.5.2013 10.5.2013 6 C 22745/SL 5 účetní závěrka 2011 Krajský soud v Brně 26.9.2012 7.5.2013 10.5.2013 7 C 22745/SL 4 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 2.11.2011 23.11.2011 3 C 22745/SL 3 ostatní -prohlášení spoluvlastníků Krajský soud v Brně 2.11.2011 23.11.2011 1 C 22745/SL 2 ostatní -rozhod. jednatele Krajský soud v Brně 2.11.2011 23.11.2011 1 C 22745/SL 1 notářský zápis -rozhod. VH, NZ 842/11 Krajský soud v Brně 2.11.2011 23.11.2011 7 Hodnocení ČEK - STROJ s.r.o. Výpis dat pro firmu ČEK - STROJ s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy ČEK - STROJ s.r.o., 64508102 na obchodním rejstříku výpis firmy ČEK - STROJ s.r.o., 64508102 na živnostenském rejstříku ČEK Regius a.s. - 28389441 - Praha , Mikulova 1755/1 ISTANBUL TÜRK-ČEK spol. s r. o. - 46580107 - Olomouc , Janského 469/8 ČEK CZ s.r.o. - 26075202 - Tábor , Budovatelů 2625 CEK stav s.r.o. v likvidaci - 27683052 - Praha , Vnitřní 865/24 Ing. René Cek - 16702719 - Pernink , Nejdecká 415 ČEK, s.r.o. - 63145553 - Liberec , Budyšínská 1065/3 ČeK Plast s.r.o. - 25459040 - Praha , Heřmanova 1169/22 Radovan Cek - 07562284 - Brno , Langrova 830/31

https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/zpetna-ucinnost-pravnich-predpisu-101934.html

Zpětná účinnost právních předpisů | epravo.cz Je-li smyslem řízení o zrušení rozhodčího nálezu umožnit dotčené straně uplatnit existenci vad, jimiž (by) trpělo řízení před rozhodci ad hoc i řízení před stálým rozhodčím soudem, příčí-li se takové vady základním zásadám, na nichž spočívá rozhodčí řízení, potom (v zájmu právní jistoty) nelze skončená rozhodčí řízení napadat v řízení o zrušení rozhodčího nálezu z důvodů zavedených až po tomto okamžiku, v nově založených lhůtách či bez ohledu na ně. (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 2001/2014, ze dne 25.2.2016) Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce Ing. M. B., zastoupeného Mgr. P.S., advokátkou se sídlem v P., proti žalované M & M reality holding, a. s. se sídlem v P., zastoupené Mgr. J.K., advokátem se sídlem v P., o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 15 C 7/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 18. prosince 2013, č. j. 18 Co 529/2013-67, tak, že dovolání se zamítá. Okresní soud v Pardubicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 15 C 7/2013-45, zamítl návrh žalobce na prominutí zmeškání lhůty k podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Štefana Páleníka z 14. 11. 2011, č. j. R 014/2011-58 (výrok I.), zamítl žalobu o zrušení rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem JUDr. Štefanem Páleníkem ze dne 14. 11. 2011, č. j. R 014/2011-58 (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). Vzal za prokázané, že ve sporu účastníků řízení vydal dne 14. 11. 2011 rozhodce JUDr. Štefan Páleník rozhodčí nález, jímž zamítl žalobu žalobce o zaplacení částky 50.000,- Kč s příslušenstvím. Rozhodčí nález byl doručen zástupkyni žalobce 23. 11. 2011. Jelikož žaloba o zrušení rozhodčího nálezu byla podána až 2. 8. 2012 (tj. po uplynutí tří měsíců od doručení nálezu té straně, která se domáhá jeho zrušení), v situaci, kdy byl zamítnut návrh na prominutí zmeškání lhůty k jejímu podání, soud prvního stupně zamítl žalobu pro opožděnost. Vysvětlil, že v řízení je nutno aplikovat zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „z. r. ř.“) ve znění účinném do 31. 3. 2012, a to se zřetelem k okamžiku uzavření rozhodčí doložky (13. 3. 2008). Uvedené pak znamená, že podle § 32 odst. 1 z. r. ř. nebyl návrh na zrušení rozhodčího nálezu podán v zákonné lhůtě. Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 18. 12. 2013, č. j. 18 Co 529/2013-67, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že nejsou předpoklady pro prominutí zmeškání lhůty. Ve vztahu k závěru o opožděnosti žaloby uzavřel, že podle § 32 odst. 1 z. r. ř. i ve znění po novele provedené zákonem č. 19/2012 Sb., musí být lhůta tří měsíců pro podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu vždy dodržena. Odvolací soud má zato, že druhá věta § 32 odst. 1 z. r. ř. v novelizovaném znění se nevztahuje ke lhůtě tří měsíců k podání žaloby, nýbrž ukládá soudu rozhodujícímu o takové (včasné) žalobě zkoumat, zda nejsou dány ve sporu ze spotřebitelské smlouvy důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) až d) nebo h) z. r. ř. V zájmu právní jistoty není přijatelné, aby bylo možno podat žalobu o zrušení rozhodčího nálezu v neomezené lhůtě. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání, které považuje za přípustné podle § 237 zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), maje obsahově (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) zato, že dovoláním napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena. Domnívá se, že odvolací soud (a potažmo i soud prvního stupně) přijal nesprávný právní závěr, o opožděnosti žaloby o zrušení rozhodčího nálezu. Zdůrazňuje, že žalobu o zrušení rozhodčího nálezu podal proto, že sjednaná rozhodčí smlouva je neplatná, neboť byla uzavřena v rozporu s ustanoveními na ochranu spotřebitele obsaženými v § 52 a násl. zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) a obsahem obchází zákon. Ustanovení čl. II. bodu 1. zákona č. 19/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, neupravuje otázku aplikace procesních předpisů pro řízení o zrušení rozhodčího nálezu vydaného před účinností novely. V tomto řízení zahájeném po účinnosti zákona č. 19/2012 Sb., které není rozhodčím řízením, nutno postupovat podle procesních předpisů platných (a účinných) v době zahájení řízení o zrušení rozhodčího nálezu. Proto podal-li žalobu o zrušení rozhodčího nálezu dne 2. 8. 2012, mělo být v řízení postupováno podle zákona č. 216/1994 Sb. ve znění účinném od 1. 4. 2012. Jestliže pak podle § 32 odst. 1 věty druhé z. r. ř. platí, že byl-li rozhodčí nález vydán ve sporu ze spotřebitelské smlouvy a návrh na jeho zrušení podal spotřebitel, soud vždy přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) až d) nebo h), znamená to, že jde o výjimku z § 32 odst. 1 věty prvé z. r. ř., podle něhož musí být žaloba o zrušení rozhodčího nálezu podána ve lhůtě tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá. Jinými slovy řečeno, domáhá-li se žalobce jako spotřebitel zrušení rozhodčího nálezu ve sporu ze spotřebitelské smlouvy, z důvodu podle § 31 písm. b) z. r. ř., tj. z důvodu neplatnosti rozhodčí smlouvy, není omezen lhůtou tří měsíců, a soud je povinen i po uplynutí této lhůty zkoumat, zda nejsou dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) až d) nebo h) z. r. ř. V tomto výkladu jej utvrzuje znění § 35 z. r. ř., které připouští, aby ve sporech ze spotřebitelských smluv, mohl být po nařízení výkonu rozhodčího nálezu podán - bez ohledu na uplynutí tříměsíční lhůty – návrh na zastavení probíhajícího výkonu rozhodnutí, řízení o výkonu rozhodnutí přerušeno, a dotčená povinná strana vyzvána k podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu. Odvolací soud sice otázku včasnosti žaloby posuzoval podle zákona č. 216/1994 Sb. ve znění zákona č. 19/2012 Sb., avšak nesprávně dovodil, že věta druhá § 32 odst. 1 z. r. ř. v novelizovaném znění nemá vliv na požadavek dodržení lhůty k podání žaloby. Přitom podle jejího systematického zařazení je patrný úmysl zákonodárce vztáhnout ji k otázce lhůty pro podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu. Podle § 236 odst. 1 zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II. bod 1. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II. bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí a napadené rozhodnutí závisí na otázce včasnosti žaloby o zrušení rozhodčího nálezu vydaného před 1. 4. 2012 v řízení o jeho zrušení zahájeném po 1. 4. 2012, která dosud nebyla dovolacím soudem vyřešena, a její řešení bylo určující pro rozhodnutí odvolacího soudu. V mezích jediného přípustného dovolacího důvodu se dovolací soud zabýval v první řadě otázkou, v jakém znění má být při posuzování dovoláním vymezené otázky použit zákon č. 216/1994 Sb., tzn., zda ve znění před novelou provedenou zákonem č. 19/2012 Sb., či ve znění citované novely. Odvolací soud veden úvahou, že na řízení o zrušení rozhodčího nálezu, který byl vydán před účinností zákona č. 19/2012 Sb., je nutno v řízení o zrušení rozhodčího nálezu - byla-li žaloba o jeho zrušení podána po 1. 4. 2002 - aplikovat zákon č. 216/1994 Sb. ve znění účinném od 1. 4. 2012, otázku včasnosti podané žaloby poměřoval ustanovením § 32 odst. 1 z. r. ř. v novelizovaném znění. Podle čl. II bodu 1. zákona č. 19/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, rozhodčí řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně řízení v případě sporů ze spotřebitelských smluv, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. ve znění účinném do 31. 3. 2012, návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. ve znění účinném od 1. 4. 2012 návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak. Byl-li rozhodčí nález vydán ve sporu ze spotřebitelské smlouvy a návrh na jeho zrušení podal spotřebitel, soud vždy přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) až d) nebo h). Nejvyšší soud již v bodu XII. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze 17. června 1998, Cpjn 19/98, k výkladu ustanovení zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání - a tento názor zopakoval i v rozsudku ze dne 15. prosince 2004, sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, publikovaném pod č. 21/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - zdůraznil, že „z povahy procesního práva plyne, že změny, které přináší procesní právo nové, mohou působit výlučně ode dne nabytí účinností nového zákona, a to i pro řízení, jež byla zahájena před jeho účinností. Účinky procesních úkonů účastníků i soudu, které s nimi spojovala či nespojovala dřívější procesní úprava, však zůstávají zachovány“ (zásada vyjádřená výslovně ve vztahu k občanskému soudnímu řízení v § 355 zákona č.99/1963 Sb. nebo v Části dvanácté, Hlavě I bodu 1 zákona č. 30/2000 Sb.). V případě procesních vztahů platí nové právo i ve věcech před jeho účinností zahájených, ale dosud neskončených (Steiner: K problematice nepřípustnosti retroaktivity právních norem, Právník č. 1/94-3,5). Přitom je ovšem též na místě poukázat na skutečnost, že tato zásada může být prolomena, neboť rozhodující jsou vždy konkrétní přechodná ustanovení v nových procesních předpisech, která mohou stanovit, že řízení započatá přede dnem účinnosti nového předpisu se dokončí podle dosavadních předpisů (případně něco obdobného). Nestanoví-li však nic jiného, případně pokud nestanoví vůbec nic, výše uvedená zásada platí (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 2. února 2006, sp. zn. II. ÚS 512/05). V souladu s principem zákazu retroaktivity procesních norem je vyloučeno, aby v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, který byl vydán před účinností zákona č. 19/2012 Sb., mohla být v řízení o jeho zrušení zahájeném po 1. 4. 2012 aplikována ustanovení zákona č. 216/1994 Sb. v novelizovaném znění. Je-li smyslem řízení o zrušení rozhodčího nálezu umožnit dotčené straně uplatnit existenci vad, jimiž (by) trpělo řízení před rozhodci ad hoc i řízení před stálým rozhodčím soudem, příčí-li se takové vady základním zásadám, na nichž spočívá rozhodčí řízení, potom (v zájmu právní jistoty) nelze skončená rozhodčí řízení napadat v řízení o zrušení rozhodčího nálezu z důvodů zavedených až po tomto okamžiku, v nově založených lhůtách či bez ohledu na ně. K námitce dovolatele, že přechodná ustanovení zákona č. 19/2012 Sb. řeší pouze užití novelizovaných ustanovení v probíhajících rozhodčích řízeních a již nikoli v občanském soudním řízení, v němž je uplatňován požadavek na zrušení vydaného rozhodčího nálezu, neboť jde o samostatné řízení, nutno uvést, že řízení o zrušení rozhodčího nálezu je sice řízením odlišným od rozhodčího řízení, které probíhá podle občanského soudního řádu, avšak lhůtu k podání žaloby a taxativní důvody pro zrušení rozhodčího nálezu určuje zákon č. 216/1994 Sb. Nesprávně proto odvolací soud v řízení postupoval při řešení otázky včasnosti žaloby o zrušení rozhodčího nálezu podle § 32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. ve znění účinném od 1. 4. 2012, ačkoli správně měl vycházet z jeho znění do 31. 3. 2012. Přes shora uvedené však napadený rozsudek obstojí z jiných důvodů jako věcně správný. Odvolací soud založil své rozhodnutí (stejně jako soud prvního stupně) na závěru o opožděnosti žaloby o zrušení rozhodčího nálezu, přičemž tento názor sdílí i dovolací soud (se shora uvedenou výhradou k použitému znění § 32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.). Ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, z nichž odvolací soud vycházel a vychází z nich i soud dovolací (§ 241a odst. 6 o. s. ř.), vyplývá, že rozhodčí nález rozhodce JUDr. Štefana Páleníka ze dne 14. 11. 2011, č. j. R 014/2011-58, byl doručen právní zástupkyni žalobce 23. 11. 2011, která dne 2. 8. 2012 podala žalobu o jeho zrušení. Z této časové posloupnosti plyne, že návrh na zrušení rozhodčího nálezu byl podán po uplynutí zákonné lhůty podle § 32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. ve znění účinném do 31. 3. 2012. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné [§ 243d písm. a) o. s. ř.], a dovolání žalobce zamítl.