Datasets:

joelniklaus

/

mc4_legal

like 6

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/22-cdo-989-2008/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 989/2008 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 989/2008 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Františka Baláka ve věci žalobkyně MUDr. V. L., zastoupené advokátem, proti žalované MUDr. L. V., zastoupené advokátkou, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 4 C 1024/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. listopadu 2007, č. j. 17 Co 181/2006–148, takto: I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 20. února 2006, č. j. 4 C 1024/2004–109, se zastavuje. II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. listopadu 2007, č. j. 17 Co 181/2006–148, se odmítá. III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 10 115,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalobkyně JUDr. P. R. Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno. Okresní soud ve Znojmě (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. února 2006, č. j. 4 C 1024/2004-109, zrušil „podílové spoluvlastnictví žalobkyně MUDr. V. L. a žalované MUDr. L. V. k budově č. e. 7 – jiná stavba v části obce B. na pozemku St. parc. č. 364/6 zast. pl. a nádvoří, zapsané na LV č. 250 v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území B. u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Z. (dále též jen „předmětná nemovitost“). Nemovitost budovu č. e. 7 – jiná stavba v části obce B. na pozemku st. parc. č. 364/6 zast. pl. a nádvoří, zapsanou na LV č. 250 v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území B. u Katastrálního úřadu pro J., katastrální pracoviště Z., přikázal do vlastnictví žalobkyně MUDr. V. L., žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na vypořádání podílu částku 150.000,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku" a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalované Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 5. listopadu 2007, č. j. 17 Co 181/2006–148, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Proti rozsudku odvolacího soudu a výslovně též proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozovala z § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. s uplatněním dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Žalobkyně se ve svém vyjádření ztotožnila s rozhodnutími soudů obou stupňů a dovolání označila za nepřípustné, neboť důvody, pro které dovolatelka rozsudky těchto soudů napadá, nejsou otázkami zásadního právního významu podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Dále namítla, že dovolání je možné podat toliko proti rozsudku odvolacího soudu. Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl pro nepřípustnost, případně zamítl. Obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání je účastníkům znám, dovolací soud proto na ně odkazuje. Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 7/2009, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 9. května 2007. Dovolatelka v dovolání vedle rozsudku odvolacího soudu napadla výslovně i rozsudek soudu prvního stupně. Funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána; řízení o takovém podání Nejvyšší soud zastaví podle § 104 odst. 1 o. s. ř. (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 2006, pod pořadovým č. 47). Dovolací soud proto řízení o dovolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil. Směřovala-li dále žalovaná své dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, dovolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné. Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam. Dovolání je podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu. Dovolatelka především v dovolání vytýká neúplnost a nesprávnost znaleckého posudku, ze kterého soudy vycházely při stanovení obecné ceny předmětné nemovitosti, jež tvoří základ pro určení přiměřené náhrady. Podle názoru žalované je obvyklá cena nemovitostí vyšší než znalcem stanovená, přičemž obsah znaleckého posudku je současně pro určení obvyklé ceny zcela nedostačující. Stanovení obvyklé ceny tvořící základ výše vypořádacího podílu v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví představuje otázku skutkovou, nikoliv právní. Námitka, že soud při stanovení ceny obvyklé chybně akceptoval nesprávné závěry podávající se znaleckého posudku znaleckého ústavu, představuje tvrzené pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, které nemůže založit přípustnost dovolání opírající se o řešení otázky zásadního právního významu (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. prosince 2007, sp. zn. 22 Cdo 3240/2006, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, 2008, č. 5, str. 179 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. června 2007, sp. zn. 22 Cdo 3035/2006, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, 2008, č. 6, str. 217). V této části dovolání žalovaná výhradně zpochybňuje skutková zjištění podávající se ze znaleckého posudku znaleckého ústavu, ze kterého nalézací soudy vycházely při stanovení obvyklé ceny vypořádávaných nemovitostí a předkládá vlastní verzi hodnocení důkazů, podle které lze dospět k závěru o jiné obvyklé ceně vypořádávaných nemovitostí. Tím, že dovolatelka na odlišných skutkových závěrech buduje jiný názor na stanovení obvyklé ceny, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující a uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř. Tímto důvodem však přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit nelze (srovnej též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, 2005, pod pořadovým č. C 3078 nebo nález Ústavního soudu České republiky ze dne 4. března 2009, sp. zn. II. ÚS 3005/2007, uveřejněný na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky – http://nalus.usoud.cz). Ostatně dovolatelka výhrady vůči obsahu znaleckého posudku vznáší teprve v dovolání, ačkoliv ani v řízení před soudem prvního stupně ani v řízení odvolacím žádné námitky vůči správnosti znaleckého posudku, pokud jde o stanovení výše obvyklé ceny, neuplatnila. K těmto tvrzením tak ostatně dovolací soud nemohl přihlédnout, neboť v dovolacím řízení nelze nové skutečnosti uplatňovat (§ 241a odst. 4 o. s. ř.). V souvislosti s výhradami dovolatelky k obsahu znaleckého posudku žalovaná uváděla, že neměla možnost obsah znaleckého posudku zpochybnit, neboť v řízení nebyl proveden výslech znalce. Byť dovolatelka tuto výhradu zjevně pojí s jejími výhradami vůči skutkovými zjištěním nalézacích soudů ohledně stanovení obecné ceny předmětné nemovitosti, obsahově odvolacímu soudu (a též soudu prvního stupně) vytýká, že zatížil řízení vadou, kterou mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takto tvrzená vada přípustnost dovolání podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. nezakládá, neboť k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle tohoto zákonného ustanovení může být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto pouze za předpokladu, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu (jedná se o střet odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu) – (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. února 2008, sp. zn. 22 Cdo 3574/2006, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 5780 nebo nález Ústavního soudu České republiky ze dne 4. března 2009, sp. zn. II. ÚS 3005/2007, uveřejněný na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky – http://nalus.usoud.cz a tam uvedenou judikaturu). Dovolatelka však žádnou procesní otázku zásadního významu nevymezuje a tato se nepodává ani z obsahu dovolání; neprovedení výslechu znalce takovou otázkou zjevně není. K této dovolatelkou tvrzené vadě by ve smyslu § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mohlo být přihlédnuto pouze v případě přípustného dovolání, o který se v souzené věci nejedná. Přípustnost dovolání nezakládá námitka, že nesprávným postupem odvolacího soudu v řízení byla žalované odňata možnost jednat před soudem (z důvodů konkretizovaných podrobně v dovolání). Touto výhradou žalovaná vystihuje zmatečnostní vadu řízení zakotvenou v § 229 odst. 3 o. s. ř., která není způsobilým dovolacím důvodem; k její existenci by dovolací soud mohl přihlédnout pouze v případě přípustného dovolání (§ 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř). Ve vztahu k právnímu posouzení věci dovolatelka odvolacímu soudu především vytýká, že nesprávně přikázal předmětnou nemovitost do výlučného vlastnictví žalobkyně, neboť naopak žalované svědčí hledisko účelného využití věci. V dovolání pak žalovaná uvádí konkrétní skutečnosti, z nichž lze podle jejího názoru dospět k závěru, že předmětná nemovitost bude účelně využita žalovanou lépe než žalobkyní. Dovolací soud vychází z ustálené judikatury potud, že závěry soudu, který vypořádává podílové spoluvlastnictví, o velikosti spoluvlastnických podílů a o tom, kým bude předmět spoluvlastnictví po jeho vypořádání účelněji využit, jsou závěry skutkovými, nikoliv právními. Právní závěry přichází v úvahu v podstatě jen ve vztahu k hodnocení významu jednoho z kritérií v porovnání s kritériem druhým, případně zda lze přihlížet i k jiným skutečnostem v zákoně neuvedeným. Správnost právního názoru odvolacího soudu je tedy možné posuzovat obvykle teprve tehdy, jestliže skutková zjištění tvořící východisko tohoto posouzení byla učiněna řádně a jsou-li správná (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. dubna 2005, sp. zn. 22 Cdo 2503/2004, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, 2006, č. 2, str. 58 nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. května 2009, sp. zn. 22 Cdo 1618/2007, uveřejněný na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz). Dovolacími námitkami tak žalovaná nepřípustně zpochybňuje skutková zjištění, nikoliv právní posouzení věci odvolacím soudem. Pokud § 142 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) stanoví, že soud přihlédne k účelnému využití věci, jde o právní normu s relativně neurčitou hypotézou, tj. právní normu, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, ale která přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Byla-li hypotéza právní normy vymezena správně, nemůže být rozhodnutí ve věci v rozporu se zákonem z důvodu, že nebyly objasněny okolnosti další, případně že nebylo přihlédnuto k jiným okolnostem, které v posuzovaném případě nelze považovat za podstatné či významné, neboť takové okolnosti nejsou součástí hypotézy právní normy, vymezené soudem v souladu se zákonem, z níž soud při právním posouzení věci vychází (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. července 2003, sp. zn. 22 Cdo 340/2002, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 2058). Při rozhodování o vypořádání podílového spoluvlastnictví je třeba vždy vzít do úvahy hlediska uvedená v § 142 odst. 1 obč. zák., nejde však o hlediska rozhodující; to, komu bude věc přikázána, záleží vždy na úvaze soudu. Soud se v rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vždy musí zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít z jiných skutečností. Dovolací soud by pak úvahy soudů rozhodujících v nalézacím řízení mohl zpochybnit jen v případě, že by byly zjevně nepřiměřené (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. září 2006, sp. zn. 22 Cdo 1900/2005, uveřejněné v časopise Právní rozhledy, 2007, č. 4, str. 152). V daném případě je hledisko rovnosti spoluvlastnických podílů mezi účastnicemi rovnocenné a nalézací soudy dospěly k závěru, že předmětná nemovitost bude účelněji využita žalobkyní vzhledem ke vzdálenosti bydlišť obou účastnic od nemovitosti. V situaci, kdy soudy nezjistily další skutečnosti, jež by se mohly promítnout do úvahy o účelném využití věci, nejsou úvahy nalézacích soudů zjevně nepřiměřené, neboť soudy v daném směru zohlednily, že obě spoluvlastnice jsou vdané, mají rodiny a obě by tak mohly chatu užívat ke své rekreaci, příp. k rekreaci svých rodin, jakož i skutečnost, že v době rozhodování soudů není nemovitost žádným z účastníků využívána a provádí se pouze nutná údržba nemovitosti. Dovolatelka v daném směru soudům sice vytýká, že při úvaze o účelném využití věci a o tom, které z účastnic by měla být nemovitosti přikázána, nepřihlédly k jednání žalobkyně, která znemožňovala žalované užívání nemovitosti, o kterou se sama řádně nestarala, nicméně tím nepřípustně polemizuje se skutkovými zjištěními nalézacích soudů, které neučinily závěr, že by žalobkyně znemožňovala žalované užívání nemovitosti a péči o tuto nemovitost nezajišťovala. Soudy se pak správně při úvaze o tom, kterému z dosavadních spoluvlastníků má být věc přikázána, zabývaly i posouzením, zda spoluvlastnice disponují finančními prostředky umožňujícími vyplacení přiměřené náhrady druhému ze spoluvlastníků v případě přikázání věci. V daném směru učinily závěr, že žalobkyně disponuje finančními prostředky k vyplacení přiměřené náhrady, zatímco žalovaná existenci finančních prostředků použitelných k tomuto účelu neprokázala. Z ustálené judikatury se totiž podává, že soud může přikázat věc jen tomu ze spoluvlastníků, který prokáže schopnost zaplatit přiměřenou náhradu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. května 2000, sp. zn. 22 Cdo 1563/99, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, 2000, č. 9, str. 268, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. července 2003, sp. zn. 22 Cdo 1346/2002, uveřejněný na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz, nález Ústavního soudu České republiky ze dne 2. února 2005 sp. zn. II. ÚS 494/03, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, 2005, sešit 36, pod pořadovým č. 24 nebo nález Ústavního soudu České republiky ze dne 5. října 2005, sp. zn. III. ÚS 687/04, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, 2005, sešit 39, pod pořadovým č. 194). Žalovaná v dovolání zpochybňuje skutkový závěr nalézacích soudů o solventnosti žalobkyně při vyplacení vypořádacího podílu, jehož přezkum u dovolání, přípustnost kterého je zvažována podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., nepřipadá do úvahy, současně však nepolemizuje se zjištěním, že žalovaná finanční prostředky na vyplacení přiměřené náhrady v případě, že by nemovitost byla přikázána do jejího vlastnictví, nemá. Závěr odvolacího soudu o přikázání předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně tak je správný. Žalovaná dále v dovolání poukazovala na skutečnost, že jednání žalobkyně spočívající v tom, že znemožňovala žalované řádné užívání nemovitostí a přitom se o ni řádně nestarala, je v rozporu s § 3 odst. 1 obč. zák. Tento závěr pak žalovaná zjevně pojí s nesouhlasem s přikázáním nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně a zakládá jej na nepřípustné kritice skutkových zjištění ohledně chování žalobkyně, jak již rozvedl dovolací soud výše. Pro úplnost této části odůvodnění dovolací soud dodává, že rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví má konstitutivní charakter, přičemž na vydání konstitutivního rozhodnutí nelze aplikovat § 3 odst. 1 obč. zák.; aplikace tohoto ustanovení je možná teprve na výkon práv a povinností z nově založeného právního vztahu vyplývajících. Při rozhodování soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nepřichází aplikace § 3 odst. 1 obč. zák. v úvahu (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. července 2007, sp. zn. 22 Cdo 2335/2006, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, 2008, č. 4, str. 141). Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř., a dovolání proti němu podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 části věty před středníkem a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání - § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) v částce 8 200,- Kč [odměna z částky určené podle § 1 odst. 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění po novele provedené vyhláškou č. 277/2006 Sb. vyčíslená podle § 3 odst. 1 bodu 4, § 4 odst. 1, 2 písm. a), § 10 odst. 3, snížená na polovinu podle § 14 odst. 1 ve spojení s § 15 vyhlášky a o dalších 50 % podle § 18 odst. 1], a náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v částce 300,- Kč, celkem 8 500,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobkyni vedle odměny za zastupování advokátem a náhrady hotových výdajů rovněž podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu, tedy částka 1 615,- Kč. Náklady dovolacího řízení na straně žalobkyně činí celkem 10 115,- Kč. Dovolací soud proto uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady dovolacího řízení ve výši 10 115,- Kč do tří dnů od právní moci usneseni k rukám zástupce žalobkyně JUDr. P. R. (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1, § 167 odst. 2 o. s. ř. ). Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí. JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r. předseda senátu Vydáno: 27. October 2009

https://www.mestovizovice.cz/urad-1/povinne-zverejnovane-inf/subjekt-odbor-dopravy-a-silnicniho-hospodarstvi-10.html

Odbor dopravy a silničního hospodářství - Oficiální stránka města Vizovice jako dopravní úřad podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dopravní úřad pro městskou autobusovou dopravu a pro taxislužbu), včetně projednávání a ukládání pokut za jiné správní delikty dle tohoto zákona, mimo těch, které jsou v působnosti obecního živnostenského úřadu podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů včetně výkonu působnosti speciálního stavebního úřadu pro pozemní komunikace a včetně výkonu státního dozoru podle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů včetně výkonu státního odborného dozoru podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů podle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o agendu poplatků podle § 37e tohoto zákona Pozor na polopřevody, hrozí vyřazení vozidla z provozu Zlámalová Terezia, JUDr. Vedoucí odboru, Autoškoly, SME, TAXI Mobil: 777 471 180 E-mail: terezia.zlamalova@vizovice.eu Štipčáková Petra, Bc. Bodový systém,SME Mobil: 777 471 187 E-mail: petra.stipcakova@vizovice.eu Hába Dalibor, Bc. Evidence motorových vozidel dovozy motorových vozidel přestavby motorových vozidel Mobil: 777 471 183 E-mail: dalibor.haba@vizovice.eu Konečná Zdeňka Evidence motorových vozidel přestavby motorových vozidel Mobil: 777 471 184 E-mail: zdenka.konecna@vizovice.eu Tomancová Petra Registr řidičů, vydávání řidičských průkazů, řidičské oprávnění Telefon: 777 471 182 E-mail: petra.tomancova@vizovice.eu Balusková Marie, Bc. Mobil: 777 471 175 E-mail: marie.baluskova@vizovice.eu

https://rejstriky.finance.cz/firma-maktub-s-r-o-25893718

MAKTUB s.r.o. Praha IČO 25893718 kontakty (26.06.2019) | Finance.cz MAKTUB s.r.o. Praha IČO: 25893718 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu MAKTUB s.r.o., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 25893718. Firma s názvem MAKTUB s.r.o. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 2001. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 5 osob. Společnost podniká v oboru Hostinská činnost , Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Agenturní činnost v oblasti kultury a umění a další. Základní údaje o MAKTUB s.r.o. IČO: 25893718 C 121318 25893718 MAKTUB s.r.o. Aktuální kontaktní údaje MAKTUB s.r.o. Kontakty na MAKTUB s.r.o. IČO: 25893718 28. října 438/219 , Ostrava 709 00 29.1.2010 - 1.10.2010 Wenzigova 1861/7 , Praha 120 00 15.11.2006 - 29.1.2010 1. máje 1000 , Rožnov pod Radhoštěm 756 61 22.10.2001 - 15.11.2006 Obory činností MAKTUB s.r.o. IČO: 25893718 provádění staveb, jejich změn a odstraňování 29.1.2010 hostinská činnost 22.10.2001 zprostředkování služeb 22.10.2001 - 29.1.2010 zprostředkování obchodu 22.10.2001 - 29.1.2010 specializovaný maloobchod 22.10.2001 - 29.1.2010 pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících zábavě 22.10.2001 - 29.1.2010 agenturní činnost v oblasti kultury a umění 22.10.2001 - 29.1.2010 reklamní činnost a marketing 22.10.2001 - 29.1.2010 Vedení firmy MAKTUB s.r.o. IČO: 25893718 Jednatel jedná jménem společnosti samostatně. 14.11.2013 Způsob jednání za společnost: Jednatelé jsou oprávněni jednat jménem společnosti každý samostatně a podepisují se tak, že k napsané či razítkem vytištěné firmě připojí svůj podpis. 22.10.2001 - 14.11.2013 Robert Gregov 22.10.2001 - 26.11.2002 od 22.10.2001 do 30.6.2002 5. května 1340, Rožnov pod Radhoštěm 756 61 Marie Fusková 22.10.2001 - 26.11.2003 od 22.10.2001 do 1.10.2003 Ing. Miloslav Číž 26.11.2002 - 26.11.2003 od 30.6.2002 do 1.10.2003 Jan Stodůlka 26.11.2002 - 26.11.2003 Kulturní 1758, Rožnov pod Radhoštěm 756 61 Soňa Sošková 26.11.2003 - 14.11.2013 od 1.10.2003 do 4.6.2013 Tylovice 2031, Rožnov pod Radhoštěm 756 61 Vlastníci firmy MAKTUB s.r.o. IČO: 25893718 zakladni 200 000 Kč - 22.10.2001 Sbírka Listin MAKTUB s.r.o. IČO: 25893718 C 121318/SL 24 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 4.6.2013 29.8.2013 1.4.2014 4 C 121318/SL 23 notářský zápis NZ 176/2013 Městský soud v Praze 4.6.2013 29.8.2013 1.4.2014 2 C 121318/SL 22 účetní závěrka r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 6.6.2012 18.6.2012 6 C 121318/SL 21 účetní závěrka r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 11.6.2012 11.6.2012 6 C 121318/SL 20 účetní závěrka r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 11.6.2012 11.6.2012 6 C 121318/SL 19 notářský zápis NZ 247/2010 RJS vč.díl.zm.ZL Městský soud v Praze 23.9.2010 30.9.2010 19.10.2010 6 C 121318/SL 18 notářský zápis -NZ 17/2010 - rozh.jed.spol. Městský soud v Praze 20.1.2010 29.1.2010 9 C 121318/SL 17 notářský zápis NZ 241/2006-RJS Městský soud v Praze 7.11.2006 14.11.2006 21.11.2006 5 C 121318/SL 16 notářský zápis NZ 897/2003 -RJS a dodat.ZL Městský soud v Praze 1.10.2003 1.12.2003 4 C 121318/SL 15 smlouvy o převodu obchod. podílu Mgr.Klára Čižová x S.Sošková Městský soud v Praze 1.10.2003 1.12.2003 2 C 121318/SL 14 podpisové vzory Soňa Sošková Městský soud v Praze 1.10.2003 1.12.2003 2 C 121318/SL 13 notářský zápis NZ 150/1997-dohoda Městský soud v Praze 13.5.1997 1.12.2003 4 C 121318/SL 12 notářský zápis NZ 173/2002 - dodat.k dohodě Městský soud v Praze 12.12.2002 1.12.2003 4 C 121318/SL 11 účetní závěrka - r.2002 s příl. Městský soud v Praze 25.7.2003 30.7.2003 10 C 121318/SL 9 smlouvy o převodu obchod. podílu LUCRATIV IMMO x Mgr.Čížová Městský soud v Praze 27.1.2003 5.6.2003 9.6.2003 2 C 121318/SL 8 zakladatelské dokumenty -zaklad.listina Městský soud v Praze 25.4.2003 5.6.2003 9.6.2003 2 C 121318/SL 10 účetní závěrka -r.2001 s příl. Městský soud v Praze 5.6.2003 9.6.2003 10 C 121318/SL 7 rozhod. o statut. orgánu - odvol. a jmenov. Městský soud v Praze 30.6.2002 5.12.2002 2 C 121318/SL 4 podpisové vzory Jan Stodůlka,Ing.Číž Miloslav Městský soud v Praze 1.7.2002 5.12.2002 2 C 121318/SL 6 smlouvy o převodu obchod. podílu Robert Gregov x LUCRATIV IMMO Městský soud v Praze 27.2.2002 20.5.2002 2 C 121318/SL 5 notářský zápis NZ 58/2002 - rozh.jed.spol. Městský soud v Praze 26.2.2002 20.5.2002 4 C 121318/SL 3 souhlas druhého manžela - sdělení Městský soud v Praze 2.10.2001 24.10.2001 2 C 121318/SL 2 podpisové vzory Marie Fusková,Rober Gregov Městský soud v Praze 21.9.2001 24.10.2001 2 C 121318/SL 1 notářský zápis NZ 240/2001 Městský soud v Praze 21.9.2001 24.10.2001 5 Hodnocení MAKTUB s.r.o. Výpis dat pro firmu MAKTUB s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy MAKTUB s.r.o., 25893718 na obchodním rejstříku výpis firmy MAKTUB s.r.o., 25893718 na živnostenském rejstříku MAKTUB s.r.o. - 25893718 - Praha , Wenzigova 1861/7

http://jinepravo.blogspot.cz/2012/03/

V neděli, na Apríla, vstoupí v účinnost vládní novela zákona o zadávání veřejných zakázek, resp. její naprosto převážná část. Tato novela (provedená zákonem č. 55/2012 Sb.) přinese pro praxi zadavatelů, ale i dodavatelů, kteří se budou o veřejné zakázky ucházet, poměrně velké množství změn. A to není Apríl. Ač se této novelizaci, která má být naplněním jednoho z bodů programového prohlášení vlády v boji proti korupci, do určité míry věnovala obecná média ještě v rovině návrhu, o příslušných změnách bylo referováno dosti zkresleně či jednostranně. Níže se pokouším popsat základní novinky, jakož i související problémy (spíše v omezené míře), které předmětná novelizace přináší.Souhrnně lze konstatovat, že v důsledku zmíněné novelizace bude striktnímu zákonnému režimu zadávání veřejných zakázek podřízeno významně větší množství zakázek než doposud a současně se režim zadávání stane administrativně i časově náročnější. Co se týče navýšení počtu zakázek v režimu zákona, uvádějí ministerské odhady, že dojde k troj- až čtyřnásobnému zvýšení oproti současnému stavu, a to na cca 30 tisíc zakázek ročně. Důvodem pro takový nárůst je zejména zřejmě nejvýznamnější změna, kterou daná novela přináší, spočívající ve snížení limitů pro určení tzv. zakázek malého rozsahu. Zjednodušeně řečeno, zakázkami malého rozsahu jsou zakázky, které z důvodu své nižší hodnoty nepodléhají režimu zákona o zadávání veřejných zakázek, a zadavatelé tedy mají podstatně větší flexibilitu při jejich zadávání. Taková flexibilita však může v některých případech vést ke snížení transparentnosti zadávání, na což novela reaguje tak, že stávající rozhodnou hranici 2 miliónů Kč u zakázek na služby či dodávky zboží snižuje na 1 milión Kč. U zakázek na stavební práce se pak daný limit snižuje ze stávajících 6 miliónů Kč ve dvou etapách – nejprve do 31.12.2013 na 3 milióny Kč a od 1.1.2014 pak také na 1 milión Kč. Od této změny si novela slibuje snížení korupčního potenciálu a související úsporu veřejných prostředků, která by měla vyvážit, resp. převážit náklady, které budou na zadavatele kladeny v souvislosti s rozšířenou aplikací zákonného režimu. Jen následující praxe ukáže, nakolik se tento záměr naplní. Je do určité míry škoda, že v diskusi o této změně se příliš nekladl důraz na možnost využití stávajících institutů pro kontrolu zakázek malého rozsahu (tedy alespoň jsem to nezaznamenal – ale samozřejmě jsem to mohl přehlédnout), když i česká judikatura připustila možnost dohledu nad těmito zakázkami ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a když v odborné veřejnosti se bere prakticky za samozřejmost, že i u zakázek malého rozsahu by měly být dodrženy základní zásady, včetně transparentnosti a nediskriminace, jak to např. stanoví příslušné soft-law oznámení Komise. Je však třeba připustit, že praxe si s „dodržováním“ onoho soft-law Komise moc hlavu nelámala, byť existuje jistě poměrně veliké množství zadavatelů, kteří i zadávání zakázek malého rozsahu regulovali vnitřní směrnicemi či pokyny ve snaze vyjít danému soft-law (resp. § 6 ZVZ) vstříc.K dalšímu navýšení počtu zakázek v režimu zákona povede i rozšíření definice tzv. dotovaného zadavatele, tj. osoby, která zadává zakázku hrazenou z více než 50% z veřejných zdrojů, když nově budou muset takové osoby postupovat dle zákona i u podlimitních zakázek. To se nepochybně dotkne projektů dotovaných z veřejných rozpočtů. Nicméně tady nebude zřejmě změna prakticky až tak významná, poněvadž většina osob, která byla dotačně financována musela dodržovat základní pravidla – obdobná alespoň v základních ohledech zákonu o zadávání veřejných zakázek – již nyní, a to skrze povinnosti stanovené jim v rozhodnutích o přidělení dotace a příslušných příručkách pro příjemce podpory dle toho či onoho operačního programu. Přesto je to určitý posun.Rozšíření počtu zakázek, které budou podrobeny režimu zákona, je navíc doprovozeno tím, že s ohledem na předmětnou novelu bude pro zadavatele současně zajištění zadávacích řízení náročnější. K tomu vede vícero změn provedených danou novelou. Zejména budou muset veřejní zadavatelé v převážné většině případů publikovat tzv. předběžné oznámení, v němž kromě popisu zakázky zdůvodní její účelnost, přičemž se zahájením zadávacího řízení bude třeba vyčkat 1 měsíc od odeslání takového předběžného oznámení k publikaci. Po zahájení zadávacího řízení pak bude veřejné zadavatele stíhat povinnost vypracovat a na svém profilu zveřejnit podrobnější odůvodnění příslušné veřejné zakázky s ohledem na potřeby zadavatele, a to z hlediska účelnosti zakázky, přiměřenosti kvalifikačních předpokladů, vymezení obchodních a technických podmínek zakázky a stanovení hodnotících kritérií. Veřejní zadavatelé budou navíc muset po zadání zakázky obdobným způsobem zveřejnit plný text smlouvy (s výjimkou chráněných informací) u zakázek nad 500 tis. Kč, výši skutečně uhrazené ceny za plnění zakázky a seznam subdodavatelů vybraného dodavatele. Podrobnosti o těchto uveřejňovacích povinnostech stanoví vyhláška MMR, která se připravuje. Zadavatelé budou též povinni v rámci hodnocení zakázek využívat osoby ze seznamu hodnotitelů, který povede MMR. U tzv. významných zakázek, kterými novela rozumí u státních zakázek zakázky nad 300 mil. Kč (u obcí je hranice nižší 50 mil. Kč), je režim zadávání dále zpřísněn o povinnost schválení vládou, příslušným ministerstvem, popř. zastupitelstvem obce, na základě posouzení odůvodnění zakázky (od 1.1.2014 u státních zakázek navíc po určitém oponentním řízení) a prodlužují se lhůty v zadávacím řízení minimálně o polovinu.V případě zakázek na stavební práce pak budou muset zadavatelé dodržovat povinný rámcový obsah zadávací dokumentace a obchodních podmínek, které stanoví MMR vyhláškou. Stavebních zakázek se pak podstatně dotkne také snížení limitu pro možnost provádět tzv. zjednodušené podlimitní řízení z nynějších 20 miliónů na 10 miliónů Kč, popř. omezení minimální úrovně u referenčních staveb v rámci kvalifikace na maximálně 50% předpokládané hodnoty zakázky.Novela kromě výše uvedeného směřuje i k omezení diskrece či, chcete-li, flexibility veřejných zadavatelů v rámci zadávacího procesu. Tak například se veřejným zadavatelům (s výjimkou zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti) bere možnost provádět postupné omezování počtu uchazečů v průběhu zadávacího řízení (tzv. shortlist) v užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním. Tato možnost bude přitom plně zachována sektorovým zadavatelům. V soutěžním dialogu pak bude možnost omezování počtu uchazečů vyloučena zcela (soutěžní dialog není zadávacím řízení, které by mohl použít sektorový zadavatel – moc důvodů pro to není). Ponechávám ve vztahu k soutěžnímu dialogu přitom stranou, že stricto sensu by se mělo hovořit o omezování počtu řešení (a ne uchazečů); evropská praxe mezi tím zas až tak velký rozdíl nevidí (narozdíl od některé české literatury). Účelnost omezení možnosti shortlistovat uchazeče je diskutabilní. Byl-li by shortlist proveden férově a korektně na základě transparentních podmínek, je způsobilý přispět k efektivnějšímu zadávání zakázek, zejm. u velkých projektů, včetně PPP. Jednat u komplexních projektů nuceně např. až s deseti uchazeči bude nejen zdlouhavé, ale také administrativně i jinak náročné.Až na pár výjimek také novela předpokládá zrušení zadávacího řízení, když bude podána jen jediná nabídka. Ani to nemusí být ve všech případech úplně ideální. Vyžaduje se také okamžité otevírání obálek s nabídkami ihned po skončení lhůty pro podání nabídek. U zakázek na dodávky zboží, které bude určeno prováděcím předpisem (ještě se tak nestalo), bude stanovena povinnost provádět tzv. elektronickou aukci. V rámci kvalifikace nebudou moci zadavatelé vyžadovat předložení certifikátů ISO a obdobných certifikátů. S ohledem na kauzu tzv. „karlovarské losovačky“ je mediálně vděčným a zajímavým také zákaz možnosti výběru dodavatelů losem. Jeho praktický význam však byl a je omezený. Obdobně bude prakticky omezený dopad povinnosti v rámci nabídky uvádět seznam vlastníků akcií dodavatele s vyšším než 10% podílem, a to přinejmenším proto, že tato povinnost je pouze jednostupňová, a nedopadá tedy na nepřímou kontrolu.Doprovodným prvkem zpřísnění režimu zadávání veřejných zakázek je pak zdvojnásobení pokut, které bude moci za porušení zákonných povinností ukládat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Zvyšuje se tedy nejen rozsah regulace, ale i represe. ;-)Na výše uvedené změny lze mít různý názor, ale jejich záměr je poměrně zřejmý. Některé další změny jsou více diskutabilní. Například mi není vůbec zřejmé, proč se zcela vyloučila možnost stanovit jako dílčí hodnotící kritérium smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, a platební podmínky. Chápu, že se mohlo reagovat na některé případy zneužívání takové možnosti v praxi, kdy se takto nedůvodně hodnotily např. výše různých smluvních pokut, popř. kdy nebylo příliš jasně vymezeno, co v rámci takového dílčího kritéria zadavatel vlastně hodnotí. Ale to bylo, myslím, řešitelné i v rámci stávající úpravy a rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je plná případů, kdy bylo konstatováno porušení zákona v důsledku netransparentně stanoveného kritéria tohoto typu. Nicméně zmíněné vyloučení uvedené možnosti není krok správným směrem. Zejména u komplexních projektů (vyžadujících detailní právní zajištění, popř. složitě nastavený způsob financování) nemusí být vhodné smluvní a platební podmínky stanovit ze strany zadavatele jednotně (k čemuž zřejmě novelizovaný zákon v tomto ohledu povede), anebo ponechat jejich volbu prakticky na dodavatelích, ale naopak by bylo vhodnější určit základní principy a mantinely a ve zbytku je podřídit soutěži mezi uchazeči, která by následně byla hodnocena. Takto striktní zákaz například v podstatě znemožňuje hodnotit zakázky podle jejich čisté současné hodnoty, jejíž výpočet nezbytně musí brát platební podmínky v potaz. To je paradoxní, když např. koncesní zákon s takovým hodnocením počítá. Proč by zde měl být takový rozdíl mezi uvedenými úpravami mi není zřejmé.Obdobně se jeví problematickým úplné vypuštění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů a jejich nahrazení prostým čestným prohlášením o způsobilosti dodavatele plnit zakázku. Lze asi argumentovat, že v případě nepravdivosti takového prohlášení bude moci zadavatel od zakázky odstoupit pro uvedení v omyl. Taková případná možnost zadavatele odstoupit od zakázky, však nebude zřejmě dostatečná k odstranění všech negativ, k nimž by taková nezpůsobilost dodavatele vedla. Přijde mi to trochu lítání ode zdi ke zdi. Namísto snahy o nalezení nějakého ideálního „středního“ řešení a spolehnutí se na rozhodovací praxi Úřadu a judikaturu ve věci účelnosti a přiměřenosti kvalifikačních kritérií, které je již i u nás poměrně dost.Výše uvedený popis rozhodně nebyl vyčerpávající a stranou jsme ponechali některé další dílčí změny – drobnější či větší. Např. se uvádí, že uchazeč, který nepodá námitky, nebude moci podat podnět k Úřadu. Není mi zřejmé, co by to jako mělo znamenat – to že takový uchazeč nemohl podat formální návrh na přezkum úkonů zadavatele bylo jasné i nyní, ale těžko mu lze zabránit v tom, aby poslal neformální podnět, resp. když to udělá, co se bude dít. To jej jako Úřad nebude smět přečíst. Přečte-li ho totiž, měl by v případě podezření z porušení zákona jednat ex officio. Dále se např. prodlužuje (zdvojnásobuje) lhůta pro možnost napadání zakázek, u nichž byla využita tzv. ex ante procedura dobrovolné transparentnosti.Ať už je názor na jednotlivé změny (či novelizaci jako celek) jakýkoliv, je nutno konstatovat, že každopádně není možné praktické důsledky dané novelizace podceňovat, ale naopak je třeba se s nimi seznámit a dobře se ně připravit, přičemž včera bylo pozdě.PS: Pro info - podstatně zkrácená verze článku na shodné téma, spoluautorovaná s kolegou Petrem Severou, byla publikována v Euru, 19.3.2012.PPS: Danou novelizaci jsem při vícero příležitostech diskutoval s kolegy z kanceláře, zejm. s Martinem Rážem a Honzou Šturmem, takže díky jim za podnětné poznámky a připomínky (všechno se mi sem ani nevešlo).PPPS: Použitý obrázek je upravenou verzí propagačního obrázku k jedné EU konferenci (viz http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/modernising_rules/conferences/index_en.htm). Když jsem vyrazil do prodejny koupit si částku 33 Sbírky zákonů, v níž se skrývá nový občanský zákoník, šokovala mne cena, za kterou se tato sbírka prodává. Je to bezmála šest set korun, tedy částka, za kterou si lze koupit dobrou knihu v pevné vazbě. Sbírku jsem si nekoupil (a v duchu litoval své studenty, kterým jsem to nakázal, takže jsem hromadným emailem hned svůj požadavek stornoval). Zároveň jsem si znovu uvědomil, že v podmínkách internetového věku je tištěná verze jako jediná autentická verze sbírky zákonů naprosto přežilá. Zákonný požadavek tisku jediné autentické verze sbírky ve skutečnosti produkuje jen nesmírné množství zaprášeného papíru, který nikdo nikdy neotevře. Současně však stát, obce a kraje stojí ročně naprosto zbytečně vyhozené (desítky?) milióny korun. Nebylo by v čase všeobecného škrtání právě zrušení autentické tiskové verze sbírky zákonů a její nahrazení autentickou internetovou verzí jednoduchým a logickým krokem? Nechme jen na soukromých vydavatelstvích, ať samy prodávají tištěnou verzi zákona těm, kdo o to mají zájem. Update: že lze totéž v tržních podmínkách vydat za rozumnou cenu, dokazuje například tradiční řada ÚZ. Na sklonku roku 2008 skončilo více než pětileté období, kdy jsem měl příležitost pracovat pro paní doktorku Elišku Wagnerovou, místopředsedkyni Ústavního soudu - šéfku. Přesto mě museli kolegové v novém působišti žertem opravovat, když jsem o dr. Wagnerové mluvil jako o „šéfce“. Obávám se, že toto označení pro mě bude trvalým. Příliš se mi dostalo pod kůži na to, abych se jej uměl a chtěl zbavit. Jde totiž o pojmenování velmi výstižné. „Paní doktorka“, jak jsme dr. Wagnerovou se spolupracovníky oslovovali, je šéfem v pravém slova smyslu (E. Wagnerová nás oslovovala křestními jmény a vykala nám). Ne že by nedávala prostor diskusi, naopak, jako člen týmu se dostanete k podrobné erudované diskusi o věcech, o nichž jste před pár měsíci s posvátným obdivem četli v učebnici a bral je za nezpochybnitelné. Ale snadno poznáte, kdy je prostor pro diskusi a polemiku, a kdy už padlo rozhodnutí. Vše je podřízeno efektivitě práce, a proto chcete-li pokračovat v diskusi i poté, co se věci vyjasnily, musíte mít po ruce pádné a přesvědčivé argumenty. Jinak neobstojíte. A to je dobrá škola obecně pro každého člověka, a pro právníka zvláště. Naučíte se za svým rozhodnutím stát a nechovat se alibisticky. A zde musím napsat poděkování první. K šéfce jsem nastoupil za poměrně dramatické situace. Bude ale vhodné vrátit se trochu zpět. Předseda prvního Ústavního soudu ČR rezignoval v únoru 2003, deset dní poté, co skončil mandát dosavadního prezidenta republiky. Nově zvolený prezident republiky vybral (v březnu 2003) předsedu Ústavního soudu ze soudců, jimž za pár týdnů (v půli července) končil desetiletý mandát (o němž se v té době v odborných kruzích standardně uvažovalo jako o mandátu konečném a neobnovitelném). Relativně klidné období vnitřního fungování Ústavního soudu skončilo. Těsně před koncem svého funkčního období v soudcovské i předsednické funkci vyzval končící předseda Ústavního soudu dr. Wagnerovou k rezignaci (měla před sebou více než osm a půl let ve funkci), což opřel o obvinění z kárného provinění, což oznámil nejprve vně Ústavního soudu, avšak nikoli dovnitř, do pár metrů vzdálené kanceláře šéfky). Pro svůj náhlý nápad nakonec nenašel pochopení u svých ostatních kolegů. (Ti se neztotožnili ani s právní konstrukcí tvrzeného provinění, ani se skutkovým základem, o nějž bylo opřeno, a jehož byli svědky. Přitom o kárném provinění tohoto typu mohou rozhodnout jen soudci Ústavního soudu. K optimismu však nebyl ani poté důvod. Z více spolehlivých zdrojů totiž dolehlo, že už byl vypracován návrh na odvolání doktorky Wagnerové z funkce (později jeden člen nového Ústavního soudu před kolegy potvrdil, že odvolání bylo v běhu). S odstupem času se může zdát, že šlo jen o „blufování“, které je však velmi produktivní: uváže potenciálně vzpurnému koníkovi neviditelnou ohlávku a opratě, za něž lze kdykoli škubnout. Ale dobrý šachista dělá tah, který je výhodný v obou variantách: vyjde-li odvolání, výborně, nevyjde-li, je tu ohlávka, která umožňuje dosáhnout stejného výsledku jako výměna ve funkci. Dnes už zapomenutá odvolávací aféra ukončila mé váhání o tom, zda mám Ústavní soud opustit, anebo zda mám od končícího soudce nastoupit na pracoviště, které mi při rozhovoru s kolegy, kteří už na něm pracovali, připadalo ze všeho nejvíce jako skupinová jízda na tygrovi. Takové bylo mé entrée.Události z poloviny roku 2003 byly určující pro mé ztotožnění se s nápadem na originální dárek k narozeninám (místo desátého stojanu na víno či jiné podobné věci). Nápad se vylíhl v hlavě kolegy Mariana, jednoho pozdně jarního dne roku 2008 někde na cestě z „Mníšku pod Alpou" (mám-li užít poetické označení Karla Kryla, který mimochodem sehrál v životě Elišky Wagnerové velmi důležitou roli). A stejně živá a určující byla i vzpomínka na jaro následujícího roku, kdy o své veledůležitosti dalo razantně vědět zdraví. Tehdy jsme se báli mnohem víc než před rokem. (Čert vem práci!). Z této perspektivy se mi jevilo vhodným udělat prozatímní inventuru a ohlédnout se za prací doktorky Wagnerové. Nepochybuji o tom, že účet bude i poté velmi utěšeně narůstat a bytnět. Ovšem přesvědčení o neukončenosti díla je paradoxně dalším důvodem k uspořádání podobné publikace: lidská paměť je přesmíru zrádná a děravá. Každodennost zavaluje člověka mnoha zbytečnostmi. A časem se zapomíná i na věci, na něž by se zapomínat nemělo, protože je to škodlivé. Proč nepodniknout někde okolo poločasu pokus o mezisoučet, zvlášť když čas se nachýlil k obměně týmu?Pracujete-li pro ženu, kterou ani vysoký veřejný post neodradí od sebevědomého uplatňování nepohodlných a pro ostatní mocenské složky nestravitelných názorů, neodvratně k vám dolehne mediální šelest (šum, ryk a někdy přímo virvál). Na ten tlak si musíte zvyknout, což není jednoduché, byť jde jen o malinkou část toho, co schytá adresátka. A nesmí vás znechucovat nefér pojaté posuzování práce, na níž jste někdy strávili mnoho týdnů. Musíte být připraveni na konfrontaci s názory, které se často opírají o karikaturu práce, k níž jste svým úsilím přispěl. „Vrtění psem“ pomocí nenápadných posunů významů nutno očekávat, neboť rozhodnutí Ústavního soudu mají velmi často citelný (finanční i jiný) dopad na politicky, ekonomicky, či mocensky silné hráče. Rozhodnutím naplňujícím ústavnost jsou nevědomky bourány citlivé politické dohody a těžce dojednané kompromisy (tak je tomu v případě, kdy hráči bůhví proč nepočítají, že ÚS bude dělat svoji práci). A nesmíte být překvapeni, když vás takový atak zasáhne třeba u víkendových večerních zpráv, nebo při odjezdu na dovolenou. Nuceně jste hned zpět „v práci“, což je nepříjemné, i když k tomu dojde jednou za uherský rok. Přemýšlíte, zda bude nutno reagovat, a když ano, pak v jaké podobě. A když jste masochistou, představujete si, bude-li nějak ovlivněna atmosféra v týmu. A pokud ano, tak na jak dlouho a jak to ovlivní vaší práci. Ano, přeháním. Ale ne mnoho. Každopádně když na mě zdálky dolehla poslední vřava, během níž ex officio úctyhodný člen vlády s vrozeným citem pro míru prohlásil, že: „Ústavní soud snad zešílel“, byl jsem rád, že už se mě takové málo japné ataky přímo netýkají. Odolný musí být každý z asistentů Ústavního soudu. Nemělo by jej zaskočit, je-li Ústavní soud urážen a zesměšňován na semináři pořádaném dlouholetými soudci obecných soudů. Někteří kolegové v sále tiše sedí jako myšky, někteří se proti atakům ohradí. Ani jedněm není příjemno. A podobné je to, když Ústavní soud slaví výročí: ti z asistentů, na které soud vzpomene pozvánkou, vyslechnou společně se soudci projevy na téma, co všechno dělá soud špatně (připusťme, že jde o nový trend a o pobídku, aby vůči sobě byli kritičtí představitelé všech tří mocí navzájem; každopádně zahraniční hosté nestačili zírat). Opomenutí kolegové zase mohou přemýšlet o tom, zda nepozvání bylo promyšlenou urážkou nebo projevem ignorance. Ať tak či tak: asistent musí vědět, že nic se nejí tak horké, jak se uvaří, že politická slovní gesta jsou stejně přehnaně zvýrazněna jako rysy na antické herecké masce a hlavně, nic z výše uvedených jevů nemá co dělat s objektivním hodnocením. To se objeví až s odstupem, někdy i několikaletým. Za zkušenost tohoto druhu posílám poděkování druhé.A dostávám se k dalšímu důležitému rysu práce asistenta soudce Ústavního soudu. Má skvělou příležitost sledovat každodenně v akci vynikající právníky řešící zapeklité právní problémy. Jde o zkušenost neocenitelnou. Když k tomu přidáme, že „vyřízení“ typické ústavní stížnosti znamená přečtení konkrétně zaměřených textů zpracovaných nejméně třemi, ale často i pěti a více právníky (podání, rozhodnutí soudu prvního stupně a rozhodnutí soudu druhého stupně, k nimž velmi často přistupuje rozhodnutí nejvyššího soudu, vyjádření protistrany), je nabíledni přínos, který má praxe asistenta pro osobní odborný růst. A to nemluvím o důvodných ústavních stížnostech, kde přistupuje studium spisu, který je často výsledkem práce několika právníků. Ve spisu jsou vidět jak skvělé výkony, tak někdy i slepé uličky a občas dokonce chyby a omyly, u nichž je nejdůležitější mít možnost sledovat, jakou cestou byly napravovány a zhojovány. Za tuto příležitost k osobnímu růstu vyslovuji poděkování třetí.A to už jsem velmi blízko kuchyně soudcovské domácnosti. Jako asistent jste u dr. Wagnerové integrálním členem týmu. Jste nutně přítomen vnějším komunikacím netýkajících se přímo práce soudce (ať už e-mailovým, telefonickým či korespondenčním). A tak máte možnost sledovat, jak žádají o pomoc např. lidé z právnického či akademického prostředí, a nechtě vyslechnete, že bylo nalezeno řešení. A za pár let či měsíců máte možnost přesvědčit se, jak rychle funguje zapomínání. V toku komunikace můžete sledovat, kdo komunikovat přestal, a protože dr. Wagnerové nechybí velkorysost, můžete později s potěšením sledovat, kdo komunikovat začal, protože jej skutky přesvědčily, že nemá důvod se mračit. A můžete učinit „expertní odhad“ v tom, kdo z ustavších v dohledné době komunikovat začne. A dále na stejně smutnou lidskou notu. Občas se na soudce někdo obrátí, vezme si čas, vědomosti a úsilí, a díky tomu získá něco, co by nedostal, neboť nechce či neumí hledat a analyzovat. Častěji, než milo, se stane, že tato dobrá služba vyústí v něco, co by bylo možno opisovat různými akademickým sofismaty, ale přesné označení zní podraz (rána míří do ledví, které jste naprosto vědomě odhalili, avšak stopy po Vašem vysvětlení všech okolností a důvodů, nebo zmínku o vaší pomoci hledáte marně – Vaše chyba, že ztrácíte čas s takovými lidmi – ovšem přesně tyto techniky vedou ke komunikační uzavřenosti). Když jsme s kolegy tipovali a někdy i jednali s potenciálními autory textů vhodných pro zařazení do publikace ležící před vámi, opět jsem měl možnost se přesvědčit o houževnatosti těchto jevů. A za tuto důležitou životní zkušenost a za možnost učit se, jak s ní zacházet, za to děkuji počtvrté.Vraťme se na chvilku zpět. V polovině roku 2003 začalo dlouhé a úmorné období neobsazenosti Ústavního soudu, které objektivně mohlo mít jediný výsledek: oslabení této instituce. (Podobný mechanizmus se „osvědčil“ v případě téměř 4 roky neřízeného Senátu Parlamentu ČR, nebo v případě bezhlavého Nejvyššího kontrolního úřadu.) Ústavní soud byl znovu naplněn až 15. 12. 2005, což vedlo k těžce odstranitelným průtahům. Věci seřazené ve frontě před soudem totiž nezmizí, „nevzdají to“, neobrátí se ke konkurenci, nemohou svou potřebu uspokojit jinde. A proud nových neochabuje, takže zpomalení nebo i zastavení vyřizování věcí („ucpaný odtok“) je odbouráváno několik let. Na soud se stále valí nové věci, a i když dosáhne původního výkonu, stále mu zůstávají nevyřízené věci, které nelze vyřídit nějakou snadnější cestou, poukazem na mimořádnost situace. A nepomůže ani změna zákona, protože ten nemůže působit nazpět. Právo pochopitelně vyžaduje striktně rovný přístup i zde. Plénum sice v uvedené době průběžně vydávalo nálezy, ale nebylo s to rozhodnout o věcech, kde nebyla shoda (takový nedostatek je pro každý soud fatální, soud je „mašinou“ na tvorbu rozhodnutí v nerozhodných situacích). A těch bylo hodně vzhledem k avizované chuti (a vnějším přáním) obrátit dosavadní judikaturu. Bylo jasné, že v této situaci nemá smysl sedět se založenýma rukama, ale od šéfky jsem se naučil, že člověk nic nezíská, když před tlakem ustoupí jen pro tlak samotný. V letech 2003 - 2005, kdy se odpor či nesoulad mezi mocemi nenosil, připravila Eliška Wagnerová k rozhodnutí velmi důležité senátní nálezy, které věru nelze označit za krotké. Za tu lekci děkuji díkem pátým.A když už jsem hosty zavedl do kuchyně, musím se zastavit i v pokoji komorníka. Trvalo mi dlouho, než jsem pro sebe dokázal pojmenovat pocit, který jsem prožíval: jste ve větší či menší míře účastni procesů, které mají významný dopad na vývoj naší země. S odstupem začnou létat pochvaly a jsou rozdávány hrdinské stužky. Ale vy si stále pomatujete, jak to které rozhodnutí vznikalo, jaké byly začátky, peripetie, mezihry a dobře víte, že hladina odhodlání neměla setrvalý stav atd. atp. Zkrátka, jak moudře poznamenal Michel de Montaigne (a jak já neuměle přeložím) „Komorníci neznají hrdinů.“ („Il n'y a pas de héros pour son valet de chambre“). Tato věta výborně popisuje jeden rys lidské každodennosti: i činy, oceňované později jako veliké a významné, dělají lidé z masa a kostí na základě pohnutek zprvu třeba velmi nenápadných a obyčejných. Komornické oči jsou někdy zmateny: vidí nejen do zákulisí, ale i do šatny a dny jsou jeden jako druhý… Prosím o správné pochopení: nepojímám asistenty jako komorníky, a neříkám že ženy a mužové na vrcholech moci si nechávají posluhovat. Nic takového, jen chci kolegům, kteří by někdy váhali, vzkázat: pokud běžně pracujete na velkých věcech, pak je běžné, že velké vám při pohledu zblízka, kdy vidíte detaily, připadá jako běžné a normální. A máte-li někdy pochybnosti, dopřejte si luxus odstupu, distance. Během dovolené či studijního pobytu určitě znova zjistíte, jaké výborné příležitosti se vám dostalo. Rozhodnutí Ústavního soudu není ani tak ránou z děla, jako spíše pramínkem razícím si pomalu ale o to úporněji cestu do luk v údolí, přes kameny, zátočiny a tůně. Touto nenápadnou cestou byla uskutečňována transformační role Ústavního soudu – kompasu na cestě práva k normalitě liberální (svobody ctící a chránící) společnosti. Děkuji pošesté, tentokrát za přesvědčení, že i veledůležité rozhodnutí začne vznikat prvním krokem.Dobrý soudce má být paličatý (klíčová věta E. Wagnerové zde zní: „To-je pro-stě špatně!“). Pravda, doktorka Wagnerová má této vlastnosti na rozdávání, ale rozhodovací mechanismus Ústavního soudu je na pevné trvání na názoru dobře vybaven - vytváří jednoduchý a účinný mechanismus tvorby většinového rozhodnutí. Publikace odlišných stanovisek umožňuje uchovávat názorovou pestrost a tato pluralita je sama o sobě zárukou dalšího zdravého vývoje, neboť otevřená konkurence strukturovaných právních názorů umožňuje jejich tříbení. I když se vývoj vydá odlišným směrem, stále zůstává v záloze řešení, které může náhle dojít k potřebě, když vyvstane nutnost vrátit se zpět na křižovatku. Jen pevný soudce dokáže dostát úkolu, jakým je například posuzování smlouvy, které zpovzdálí sledují stamilióny lidí – musí být zvyklý stát za svým odůvodněným a zřetelným názorem. Očekává se to od něj. Ale zde dávám (ač plebejec) radu z rodu hraběcích – sám jsem dokázal (tam, kde to bylo zapotřebí) názorově soupeřit jen pět let. Ta energie, jíž čelíte, je impozantní Právě jsem četl slova jiné velké Češky, Věry Chytilové, která říká: „Pro mě je hádka formou diskuse a i po tom největším kraválu jednám s člověkem normálně.“ (ČTK z 19. 1. 2009 - někdy jsem se cítil jako člen štábu paní Věry, ale o oprávněnost toho pocitu či přiléhavost přirovnání se hádat nechci ;-) ). K tomu připočtěte, že několik let dr. Wagnerová držela zvyk, že dovolená je zbytečnost, a nebylo možno přehlédnout, že nejvíce práce máme o prázdninách a v krátkých pracovních týdnech mezi svátečními dny volna, tedy v době, kdy tempo vlivem nepřítomnosti kolegů či navazujících profesí přirozeně poklesne. A tak to přijde, že se můžete cítit unaveni (ne tak šéfka). Ale zpět k tvrdohlavosti. Jde o velmi důležitou součást soudcovské aktovky. Sedmé poděkování patří za prohloubení vědomí důležitosti této pravdy.Měl bych pomalu končit, ozývá se naše malá Zuzanka, která sice ještě nebyla na světě, ale už měla prsty v tom, že jsem své asistování na Ústavním soudu pomalu opustil. Báječnou vlastností doktorky Wagnerové je důvěra k mladým vzdělaným lidem, které neváhá zapojit do práce, a dát jim možnost, aby předvedli, co v nich je. Udělá to dříve, než oni sami zapomenou, co jim připadalo hodné změny. Když to tak v duchu počítám, jen za dobu mého působení jich prošlo soudcovským pracovištěm snad na dvě desítky (různou formou praxí, stáží čí jiných podob spolupráce). I když se nevyhnutelně stane, že pouto důvěry nepotvrdí svou oprávněnost, ty ostatní drtivě převažující příklady, které jsem měl možnost sledovat, ukazují, že podobné riskování je prospěšné, neboť jen tak štafeta neztrácí tempo. Děkuji za péči o budoucnost.Přeji Vám, paní doktorko, hodně zdraví štěstí a životní spokojenosti.A – málem bych zapomněl:Děkuji! :-) H.(Psáno na sklonku léta 2008. Text vyšel ve sborníku In dubio pro libertate.). Moje hostování na Jiném právu se přehouplo do třetí třetiny. Bylo již dost vysedávání na střídačce eventuelně na trestné lavici, kam jsem byl, soudě podle některých komentářů svého prvního postu, vykázán, a nastal čas zkusit předvést taky něco na hřišti. Protože v diskriminaci máme mnozí z nás trochu hokej a o Kanadě bude v poznámce pod čarou také ještě řeč, rozhodl jsem se v následujícím postu popsat, co je v našem právním prostoru nazýváno diskriminací. Záměrně si nekladu za cíl říci, co dle mého názoru diskriminace je a co nikoliv. K věci přistoupím diskursivně a pokusím se ukázat o čem a proč se o určitém jevu mluví jako o diskriminaci; každý přístup má své dobré důvody. Předem bych ctěné čtenáře – hokejové fanoušky varoval, že střílet od modré čáry se bude poměrně často. Dnešního dne (22. března 2012) vyšel v částce 33 Sbírky zákonů pod symbolickým číslem svobody – 89/2012 Sb. nový občanský zákoník. Završila se tak etapa dvanácti let prací na rekodifikaci soukromého práva v České republice. Prací, které byly zahájeny z rozhodnutí ministra spravedlnosti JUDr. Otakara Motejla v roce 2000. Pod čísly 90/2012 a 91/2012 Sb. jej doprovází zákon o obchodních korporacích a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a zákon o mezinárodním právu soukromém. Pokusy o rekodifikaci soukromého práva v České republice se odehrávaly již počátkem 90. let. Ještě za existence ČSFR byl na Úřadu vlády vypracován návrh nového občanského zákoníku z pera profesorů Viktora Knappa a Karola Planka. Po rozdělení federace další práce na tomto projektu v České republice ustaly; pokračovaly na Slovensku pod vedením profesora Jána Lazára, ale ani tam nebyly dokončeny. V polovině 90. let byl na Ministerstvu spravedlnosti vypracován návrh koncepce nového občanského zákoníku od profesora Františka Zoulíka, ovšem ani tento projekt nebyl dotažen do oficiálního legislativního procesu. Občanský zákoník vypracovaný týmem profesora Karla Eliáše byl předložen Parlamentu poprvé v květnu 2009, ovšem v důsledku pádu druhé Topolánkovy vlády nebyl projednán ani v prvním čtení. Nový občanský zákoník integruje soukromé právo do jediného kodexu, s výjimkou (bohužel) pracovního práva, o jehož samostatnosti bylo rozhodnuto již při schválení věcného záměru nového občanského zákoník vládou ČSSD v dubnu 2001 a toto rozhodnutí bylo v dalších fázích legislativního procesu respektováno. Nový kodex vychází ze zcela jiných principů, jako je respekt k přirozeným právům člověka, výrazné posílení autonomie vůle a práv jednotlivce, důraz na ochranu osobnosti a statusových otázek. Zákoník opouští představu, že má být nástrojem řízení společnosti, a mění proto dosud platnou zásadu absolutní neplatnosti právních úkonů na neplatnost relativní, stanovenou za účelem ochrany dotčené, zejména pak slabší strany. Za kontinuitní, byť výrazně přepracovanou a doplněnou lze považovat část o právu rodinném a závazkovém. Diskontinuitní se stávající úpravou je nová filozofie zákoníku, obecná část a úprava věcných práv a dědického práva. Základní principy nového zákoníku vyjádřené v prvních 14 paragrafech lze považovat za principy práva jako takového, tj. za vyjádření základních hodnotových a zvykových pravidel dobrého soužití lidí. Sympatické je vyjádření autonomie vůle korigované dobrými mravy a veřejným pořádkem či preference přirozenoprávního výkladu norem dle smyslu a hodnot, které chrání, před doslovným zněním zákona (Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.). Ústředním bodem zákoníku je člověk a realizace jeho práv ohraničená obdobnými právy jiných (Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.). Pramenem soukromého práva jsou v širším smyslu i obecně uznávané zásady spravedlnosti a rozhodování soudů (Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.). Je dobře, že nový občanský zákoník vznikal po celou dobu jako apolitické, odborné dílo. To jednak umožnilo pokračovat v pracích bez podstatné revize zadání během funkčního období šesti ministrů spravedlnosti a sedmi různých vlád a nakonec i při jeho schvalování bylo dosaženo přinejmenším tolerance ze strany opozice. V poslanecké sněmovně se většina poslanců ČSSD zdržela hlasování, tj. nebyla aktivně proti přijetí rekodifikace, a kupříkladu právní expert ČSSD, poslanec JUDr. Stanislav Křeček návrh aktivně podpořil. Smířlivý postoj opozice byl způsoben nejen započetím prací na základě historického zadání ČSSD, ale i půlroční prací předkladatelů s poslanci a senátory v ústavně právním výboru, během níž probíhaly každý týden schůzky k jednotlivým tématům a aktivity zákonodárců tím byly značně vyčerpány. Výsledkem projednávání bylo řádově 500 změn v občanském zákoníku i v zákonu o obchodních korporacích, ovšem všechny byly zformulovány autorským týmem předkladatele, takže nenarušily koncepci zákonů a přispěly precizaci textu. Ani v jednom zákonů tvořících rekodifikaci neprošel ani jediný pozměňovací návrh, který by nebyl odsouhlasen ze strany Ministerstva spravedlnosti. V Senátu ovládaném sociální demokracií padl jediný pozměňovací návrh, a to na odklad účinnosti, nicméně neprošel a Senát tak schválil občanský zákoník mlčky (o jediný hlas neprošlo ani aktivní schválení). Zákon o obchodních korporacích a ZMPS pak byly Senátem schváleny velkou většinou i aktivními hlasy senátorského klubu ČSSD. Dne 20. února podepsal nový občanský zákoník prezident. Kontinuita a vysoká úroveň odborných prací na zákoníku byla zajišťována především stabilním týmem expertů, a proto zde zaslouží zmínku lidé, kteří se na tvorbě kodexu rozhodující měrou podíleli. Nejvýznamnější roli po celou dobu prací sehrál samozřejmě hlavní autor občanského zákoníku, jeden z nejvýznamnějších českých právních vědců, prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš. Pasáže o rodinném právu a nájemním bydlení autorsky zpracovávala doc. JUDr. Michaela Zuklínová-Hendrychová, CSc. z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Předsedou rekodifikační komise Ministerstva spravedlnosti byl JUDr. Miloš Tomsa, CSc., z Vrchního soudu v Praze. Samotná rekodifikační komise jako nejdůležitější stálý poradní a oponentní orgán vůči autorům návrhu se v průběhu let mírně měnila a doplňovala a během prací na novém občanském zákoníku v ní pracovalo celkem 39 expertů na občanské právo. Postupem doby se hlavní odbornou silou komise stala skupina mladých právníků z akademické sféry a z advokacie, obvykle již se studijními zkušenostmi ze zahraničních univerzit reprezentovaných doc. JUDr. Bohumilem Havlem, Ph.D., JUDr. Petrem Bezouškou, Ph.D., JUDr. Filipem Melzerem, Ph.D, LL.M., prof. JUDr. Ivo Telcem, CSc., JUDr. Milanem Hulmákem, Ph.D., JUDr. Václavem Bednářem, Ph.D., Mgr. et Mgr. Janem Petrovem, LL.M., JUDr. Petrem Téglem, Ph. D., JUDr. Blankou Vítovou, Ph.D.,LL.M. či doc. JUDr. Kristiánem Csachem, LL.M. Mimořádně cenný přínos poskytli také věcně zaměření experti na určité části rekodifikace. Jako například familiaristé, prof. JUDr. Milana Hrušáková, JUDr. Hana Nová či JUDr. Ondřej Frinta, Ph.D., nebo komercionalisté, prof. JUDr. Jan Dědič, CSc., a doc. JUDr. Ivana Štenglová. Dík za výsledné dílo patří též profesním komorám, Nejvyššímu soudu, všem připomínkovým místům včetně nevládních organizací a veřejnosti, Legislativní radě vlády a jejím komisím a zákonodárcům, mezi nimi zvláště zpravodaji návrhu, předsedovi ústavně právního výboru, Marku Bendovi. Pro autory zákona, rekodifikační komisi a Ministerstvo spravedlnosti však práce na rekodifikaci nekončí. Bude třeba dokončit a prosadit doprovodnou legislativu, na níž se již delší dobu pracuje. Půjde jednak o klasický doprovodný zákon, který promítne změny institutů do právního řádu, včetně daňového práva, jednak o nový zákon o rejstříku, zákon o opatrovnictví, zákon o řízení před rozhodčí komisí spolku, zákon o převodu vlastnictví k některým družstevním bytům či zákon o veřejné prospěšnosti, a dále o změny procesních pravidel v OSŘ a v novém zákoně o nesporech. Neméně obtížné budou organizační změny v justici. V důsledku sjednocení závazkového práva v občanském zákoníku zaniknou stávající obchodní závazkové vztahy zakládající dnes věcnou příslušnost krajského soudu. A konečně bude třeba seznámit se změnami práva veřejnost a proškolit samotnou justici. Základní informace o rekodifikaci lze nalézt na stránkách ministerstva k novému občanskému zákoníku, rozsáhlý vzdělávací program financovaný z fondů EU chystá Justiční akademie a komentáře, přednáškové cykly a školení chystá dnes prakticky každá vzdělávací instituce v oboru. O občanském zákoníku bude nyní v každém případě, v dobrém i zlém, slyšet více, než dřív. Na diskusi, včetně kritiky, se těšíme. Celý příspěvek Nestává se příliš často, aby čeští novináři psali kvalitně a zajímavě o ústavních soudcích. Příkladem takovéto výjimky je zajímavý článek Davida Klimeše o odcházení E. Wagnerové z ÚS Eliška Wagnerová neodchází po špičkách na E15. Naprosto souhlasím s Klimešem, že Wagnerová je nejvýraznější postavou "druhého" Ústavního soudu, která zásadním způsobem přispěla k rozvoji judikatury ÚS (což v žádném případě nevylučuje můj osobní nesouhlas s některými jejími rozhodnutími). Článek určitě stojí za přečtení. Celý příspěvek Nakladatelství C.H. Beck právě vydalo 2. vydání (poměrně podstatně rozšířené) učebnice Soutěžního práva, v němž jsem autorem podstatné části. Takže si touto cestou dělám reklamu. Doufám, že se kniha bude lidem, kteří mají co do činění se soutěžním právem, líbit a shledají ji přínosnou. Sepsat ji (zejména) v létě a na podzim minulého roku a následně ji finalizovat (korektury, atd.) začátkem tohoto roku při plném pracovním nasazení nebylo nejjednodušší, ale doufám, že výsledek stojí za tu "námahu". Určité bližší (byť stručné) informace o knize lze nalézt na stránkách nakladatelství zde a zde. Níže přetiskujeme oznámení o konání již osmé pražské konference politické ekonomie. Obdobně jako loni přijedou i letos špičky oboru právněekonomické analýzy, a to včetně J. Colemana a G. Calabresiho, který letos slaví osmdesátku (Guido Calabresi, legenda hnutí law and economics, je soudcem odvolacího soudu pro 2. circuit a profesorem práva na Yale University). Call for PCPE papersPrague Conference on Political Economy 2012“Interdisciplinarity, the future of Social Sciences?”CEVRO InstitutePrague, October 26-28 2012The purpose of the 2012 Prague Conference on Political Economy is to gather papers that will focus on the challenges that multidiciplinarity brings to social sciences and policy-making in the beginning of the 21st century. Both theoretical and empirical papers are expected not only to address the current state of the discipline but also to envisage new perspectives for its development. The conference will welcome papers discussing issues at the intersection of economics, law, political science, history, philosophy, and other humanities.More specifically, some of the research questions the participants might address are:Law-and-economics in the 21th centuryAustrian Economics and mainstream solutions to economic crisesLibertarian paternalism and “NUDGE” and public policyDo social scientists need more interdisciplinarity or not?Heterodox approaches vs. the mainstream in social sciencesEuropean integration at the crossroads,Challenges to economic freedom measurement – China and the Nordic ModelParticipants to the PCPE 2012 will have the opportunity to attend the symposium celebrating the seminal work and the 80th birthday of GUIDO CALABRESI, professor at Yale and Judge of the U.S. Court of Appeals for the Second Circuit. The topic of the symposium will be “Law and Economics as an Applied Science. The Legacy of Guido Calabresi”. During this symposium, lectures will be given by JULES COLEMAN, Yale University; ENRICO COLOMBATTO, Università di Torino; MARC GEISTFELD, New York University; JAMES HACKNEY JR., Northeastern University; LAURA KALMAN, University of California at Santa Barbara; ALAIN MARCIANO, Université de Montpellier 1; STEVE MEDEMA, University of Colorado; GIOVANNI B. RAMELLO, Università del Piemonte Orientale; KIP VISCUSI, Vanderbilt University; and BRADLEY WENDEL, Cornell University.LOCATION: The Conference will take place in the quaint and newly reconstructed building of the CEVRO Institute (school of legal and social studies) in the heart of Prague, the capital of the Czech Republic.PAPER SUBMISSION PROCEDURE: Please submit abstracts of your papers to josef.sima@vsci.cz. The deadline for submission is June 30, 2012. Decisions will be made by July 15, 2012.Conference Website: http://www.cevroinstitut.cz/en/Section/pcpe/Program committeeJosef Šíma, CEVRO InstituteGiovanni Ramello, University of Eastern PiedmontAlain Marciano, Université de Montpellier 1 . Důležitost případu nejspíš nemusím vysvětlovat. Na webu Nejvyššího soudu najdete podání ve prospěch jedné ze stran (amicus brief) od desítek institucí jako Yale Law, americké vlády, CATO institutu a řady korporací jako Coca-Cola nebo Chevron, které samy čelí žalobám za své počínání v rozvojových zemích.Vetřít se mezi smetánkuNestává se každý den, že by člověk mohl vidět zachmuřeného soudce Scaliu, vtipkujícího soudce Breyera nebo mlčícího soudce Thomase (údajně pravidelný jev), vše za přítomnosti americké právnické smetánky (např. Harold Koh, Marty Lederman, John Bellinger, etc.) nebo předsedy a soudců Evropského soudu pro lidská práva. Celé slyšení se navíc odehrává v impozantní budově Nejvyššího soudu ve Washingtonu, a to ve veliké soudní síni připomínající spíše starověký Řím než 21. století.Vidět slyšení na vlastní oči se nepodařilo jen čtyřiceti nejzarputilejším vytrvalcům, kteří si vystáli dlouhou frontu, ale samozřejmě i hostům soudu, asistentům soudců a jejich přátelům a dalším, kteří měli na Soudu kontakt ochotný poskytnout VIP lístek. Dokonce i členové Supreme Court Bar, tedy advokáti s oprávněním před soudem zastupovat své klienty, měli od rána před budovou vlastní „VIP frontu“.Jelikož samotný proces čekání před soudem, procedura „vpouštění“ do budovy a samotné slyšení představovaly poměrně nevšední zážitek, začnu post líčením těchto okolností. Ostatně pro budoucí generace se možná bude hodit informace, že přivstat si na čtvrtou ranní a jít čekat do fronty je v takovýchto případech pozdě.ProcesPrvní „okupanti“ se před Soud dostavili už v pondělí v 16:30, tedy den předem. Já jsem ještě v 11 hodin v noci myslel, že vstanu okolo 4:30, a bude vše v pořádku. Pro „pouze“ významné případy by to jistě stačilo, ale ne pro jeden z letošních TOP 3... V noci jsem se nicméně dozvěděl poplašnou zprávu, že existuje jistá skupina lidí z Chicaga a Bostonu, kteří budou před soudem kempovat a zároveň jsem dostal pozvánku strávit noc před soudem se třemi J.D. studentkami z Georgetown Law, tudíž jednoduché rozhodování, a jak se ukázalo, základ úspěchu.V 00:15 jsem tedy dorazil na místo a vítězně položil své věci za řadu asi třiceti lidí. Většinou se prý dovnitř soudu dostane asi padesátka lidí z „general public“, takže nadějné vyhlídky. Deset hodin čekání navíc není úplně nesnesitelně dlouhá doba, zvláště když na levé straně od vás sedí šéfredaktor Harvard Human Rights Journal a na druhé asistent známého právníka a diplomata Davida Scheffera, který s ním pro Kiobel sepisoval jeho amicus curiae. Čili zajímavé konverzace, trocha plankingu a nepříjemný vítr, ale uteklo to rychle.Okolo 7:00 začali soudní zřízenci řadit čekající do úhledné fronty před samotné schody u Soudu a rozdali pořadové lístky. Já obdržel číslo 33, desítky dalších lidí dostaly také své lístky, na asi dvě stovky nešťastníků se nedostalo. Následně vždy po desítce byli čekající vpuštěni do samotné budovy, následovala první bezpečnostní prohlídka a první kontrola lístku. Další čekání, další fronta... Okolo 9:00 bylo oznámeno, že dnes se pouští jen 40 lidí, další prohlídka, další ukázání lístku, odevzdání osobních věcí v šatně, další prohlídka, další ukázání (a odevzdání) lístku, a už si pro vás přichází váš „usazovač“, který vás přivede do samotné soudní síně a usadí na místo.Kiobel a MohamadPo takovéto proceduře a bez spánku dostává slyšení před soudem magický nádech. Pro zájemce je nicméně na webu Soudu možné již několik hodin po slyšení najít přepis celé diskuse, takže o konkrétní argumentaci nebyl ochuzen ani ten, kdo se do řady před Soudem připojil okolo 3:00 a vyšlo na něj číslo 41...V DC probíhá řada akcí k případu i k otázce odpovědnosti korporací obecně. Od „moot courtu“ na Georgetownu, kde si advokát stěžovatelů zkoušel své argumenty před profesory, přes snídani s Johnem Bellingerem v advokátní kanceláři Arnold & Porter pár dní po přelíčení až po zvláštní konferenci o celé věci na Georgetownu na konci března a panel na výročním zasedání ASIL v DC. Některé z těchto akcí jsem viděl nebo navštívím, tak podrobněji k případu snad příště. Teď jen krátké shrnutí.Nejvyšší soud vlastně projednával dva propojené případy, ve kterých jde o to, zda mohou být korporace a organizace žalovány před americkými soudy pro porušování lidských práv v zahraničí. Prvním případem je Mohamad v. Rajoub, ve kterém rodina amerického občana palestinského původu tvrdí, že jejich blízký byl umučen k smrti v palestinském vězení v roce 1995. Rodina žaluje Palestinskou národní správu, Organizaci pro osvobození Palestiny a mnohé jednotlivce podle Zákona na ochranu obětí mučení (Torture Victim Protection Act, TVPA). Tento zákon od roku 1991 umožňuje obětem mučení (Američanům) vznést soukromoprávní žalobu proti “jednotlivci” (“individual”), který jednal jako reprezentant cizí vlády a je za mučení odpovědný. Nižší soudy původně žalobu odmítly, protože slovo “jednotlivec” interpretovali jako živou osobu, člověka, nikoliv jako organizaci nebo korporaci.Druhým případem je tedy Kiobel, ve kterém musí soud interpretovat jiný zákon. Jde o Alien Tort Statute (ATS), který umožňuje cizincům žalovat před americkými federálními soudy vážná porušení lidských práv. ATS má zajímavý osud sám o sobě. Byl přijat již prvním Kongresem USA v roce 1789 a od té doby se na něj de facto zapomnělo. Objeven byl znovu až v roce 1980 ve známém případě Filartiga v. Pena-Irala, který odstartoval vlnu žalob na bývalé mučitele užívající se své dolary v Miami a jinde v USA. ATS však, na rozdíl od TVPA, mlčí o tom, kdo může být žalován. ATS pouze dává soudu možnost rozhodnout “any civil action” vznesenou cizincem pro závažné porušení mezinárodního práva.Podstatou případu Kiobel je žaloba skupiny Nigerijců proti třem ropným společnostem, které jsou údajně zodpovědné za porušování lidských práv ze strany nigerijských vojáků, kteří prý jednali v jejich prospěch (či dle jejich pokynů), viz “aiding and abetting” test. Tím se otevírá řada otázek. Jednou z hlavních je, zda má soud rozhodovat odpovědnost korporací dle amerického práva nebo mezinárodního práva. Soud nižší instance rozhodoval dle mezinárodního práva a uvedl, že dle tohoto standardu jsou tradičně zodpovědní jen jednotlivci.ZvratOtevírají se však i další otázky navázané na jiné případy (Rio Tinto PLC, et al., v. Sarei, et al.), a také proto Soud rozhodl, že se celé slyšení zopakuje s novým a rozšířeným zadáním příští podzim. Nová otázka zní, zda ATS vůbec umožňuje žalovat jednání, ke kterému došlo mimo USA.“Whether and under what circumstances the Alien Tort Statute, 28 U.S.C. § 1350, allows courts to recognize a cause of action for violations of the law of nations occurring within the territory of a sovereign other than the United States.”Soud se ale bude zabývat také další otázkou (viz patrně část “under what other circumstances”), tedy zda může být někdo žalován za pomáhání porušování lidských práv (“aiding and abetting”).Nuž, poměrně komplikovaný případ. Detailně k obsahu a samotnému slyšení před Nejvyšším soudem bych rád napsal ještě jeden post, jestli čas dovolí.Lukáš Hoder v současné době s podporou Fulbrightovy komise studuje mezinárodní právo na Georgetown University ve Washingtonu, DC a působí jako člen Centra pro lidská práva a demokratizaci v Brně. Je autorem knihy Transatlantické vztahy v době krize , kterou vydalo nakladatelství MUNI Press v roce 2009. Minulý týden vyšla v USA kniha Flagrant Conduct od Dalea Carpentera, která pojednává o pozadí jednoho z nejzásadnějších rozhodnutí Nejvyššího soudu USA předchozí dekády – Lawrence v. Texas 539 U.S. 558 (2003). Toto rozhodnutí, jež shledalo trestnost pohlavního styku mezi osobami téhož pohlaví v rozporu s Ústavou USA, představuje milník (nejen) pro americkou gay komunitu. O to zajímavější jsou závěry Dalea Carpentera, že na počátku velmi pravděpodobně žádný pohlavní styk nebyl. Jde o silný a komplexní příběh o tom, jak se „dělá“ v USA strategická litigace, jak pramálo záleží na osudech dotčených jednotlivců a jak zvolit argumenty, jež by mohly platit i na konzervativní soudce; no prostě americká justice se vším všudy. Kniha není volně dostupná na internetu, ale k nedělní kávě postačí skvělý komentář Dahliy Lithwick v New Yorkeru či recenze v NYT. Rád bych se (přinejmenším se zájemci o právo ochrany hospodářské soutěže) podělil o zajímavé rozhovory s významným právníky zabývajícími se dlouhodobě soutěžním právem, které lze nalézt na výborném blogu Chilling Competition. Rozhovory poskytli například Ian Forrestor, Bill Kovacic, Richard Whish nebo Jean-Francois Bellis. Všechny rozhovory lze nalézt v sekci The Friday Slot. Stojí za přečtení všechny. Za zajímavou shodu prakticky u všech lze považovat např. (i) opravdu velké pracovní nasazení (viz níže - odpovědi opravdu stojí za to ;-)) a (ii) oblibu klasické hudby.Dalším společným znakem je u těch, kteří současně pracují v akademii, že tuto část jejich činnosti považují za velmi naplňující. Z hlediska těchto "společných hledisek" mi přišlo, že jsem se dal na soutěžní právo asi správně - také pracuji hodně (srov. Mladí právníci jako proletariát), mám v oblibě klasickou hudbu a mám rád (v rozsahu, v jakém se jí mohu věnovat) mou akademickou činnost a práci se studenty, kteří např. potom i začali pracovat u nás v kanceláři. Co se týče pracovního nasazení jednotlivých respondentů, posuďte jejich odpovědi na otázku "Average working time/week?" sami:- Excessive! I travel a lot, and when I am away the e-mails multiply, as do the messages from editors wanting manuscripts. But I am not complaining. It is fun to do interesting work in interesting places.- To calculate such averages might reveal a faulty sense of proportion. To answer indirectly, it is striking to see how much work you can do on overnight airplane flights – like adding a third shift.- When does work really stop?- I have just reread what Ian Forrester said in response to this question, and find that my answer is exactly the same. I quote him:‘Excessive. I travel a lot, and when I am away the e-mails multiply, as do the messages from editors wanting manuscripts. But I am not complaining. It is fun to do interesting work in interesting places’.Precisely!!- From 9 to 9 every working day plus whatever additional time may be needed to complete an urgent project or prepare for a case.- On a yearly average basis, I work 50 hrs/week.Rozhovory jsou zajímavé samozřejmě i z mnoha jiných hledisek (např. názory na nejlepší a nejhorší rozsudky atp.). Mohlo by být zajímavé udělat obdobné stručné rozhovory i s některými významnými právníky v ČR. Co myslíte? Nakladatelství Wolters Kluwer v těchto dnech vydává nový komentář k Listině. Autorský tým sestavila Eliška Wagnerová. Jak se už Elišce Wagnerové opakovaně u jejích prací osvědčilo, soustředila kolem sebe o generaci mladší právníky. Mezi autory komentáře mohu jmenovat například naše bloggery Vojtěcha Šimíčka a Michala Bobka, dále tam jsou asistenti a další pracovníci Ústavního soudu (Jiří Baroš, Petr Jäger, Marian Kokeš, Tomáš Langášek, Ivo Pospíšil), soudci a asistenti Nejvyššího správního soudu (Kateřina Šimáčková, Pavel Molek). Pražská práva reprezentují Jan Kysela a Jan Wintr, soudce civilních soudů Hynek Baňouch. Ve srovnání s jinými komentáři na trhu se mi jeví nová práce jako obsahově i stylově nejvyváženější, informačně pak bezkonkurenční. Autoři pracují nejen s judikaturou českého Ústavního soudu (a jiných českých soudů), ale též s judikaturou zahraničních ústavních tribunálů, ESLP, ESD a jiných mezinárodních soudů. Text se graficky velmi povedl, dobře se čte, nevyhýbá se ani odpovědím na otázky judikaturou doposud neřešené. Vysoce oceňuji, že na judikaturu ÚS se tu nenahlíží pozitivisticky a apologeticky jako na „objektivní danost“, která tu je od toho, aby se recitovala. Naopak, autoři vesměs upozorňují též na kritické reflexe nálezů, na rozpory mezi disenty a většinou, na trendy, kterými se judikatura ubírá. Eliška Wagnerová se ve svých textech nevyhýbá ani reakcím na kritiku vlastních nálezů (např. mediálně kritizovaný nález „právo na internet“, který dává do kontextu s mezinárodními trendy). ... ale báli jste se zeptat, v nové knize Constitutional Pluralism in the European Union and Beyond nenajdete, přesto však nabízí inspirativní čtení od zastánců této teorie evropské integrace a střetávání různých právních řádů mimo EU, tak od jejích odpůrců a kritiků. V knize tak jsou příspěvky od Miguela Madura, Neila Walkera nebo Mattiase Kumma na jedné straně, anebo Alexandera Someka, Mateje Avbelje či Julio Baquero Cruze na straně druhé. Zkoumají ústavní pluralismus jak teoreticky, tak v rámci jeho praktické aplikace (např. z pohledu německého Spolkového ústavního soudu - kapitola od Franze Mayera a Mattiase Wendela, anebo Soudního dvora - kapitola Daniela Sarmienta). 13 The Silent Lamb and the Deaf Wolves: Constitutional Pluralism, Preliminary References and the Role of Silent Judgments in a Brave New World by Daniel Sarmiento Rovněž Policie ČR, v návaznosti na různá tzv. úsporná opatření, nyní směřuje k omezení šetření přestupků, coby bagatelní, tedy jako by „nedůležité“, kriminality. Byť přestupky tvoří většinu kriminality postihující občany. A byť netrestané méně závažné delikty jsou předpolím a „iniciací“ pro páchání deliktů závažných, kdy už je „pozdě“, a škody jsou vyšší. Na základě způsobu řešení drobné kriminality (nikoliv počtu objasněných vražd, kterých je max. 100 ročně) si také občané vytvářejí vztah (ne)důvěry ve spolehlivost a výkonnost orgánů veřejné moci. A také subjektivní pocit bezpečí, které by jim stát jako suverén garantující řešení sporů, a zejména pak postih kriminálních jednání (a to automaticky, z moci úřední), na základě mezinárodních úmluv, Ústavy, Listiny a samozřejmě i zákonů, měl zajišťovat. Do centra zájmu politických elit se přestupky dostaly až poté, co byla kriminalizace přestupkové recidivy prezentována jako „lék“ (resp. bič) na drobnou kriminalitu tzv. nepřizpůsobivých, rozuměj především Romů (a možná ještě bezdomovců, narkomanů nebo prostitutek stojících tam, kde okounět nemají, příp. obecně nejchudších obyvatel ČR, ocitajících se chtě-nechtě na okraji společnosti). Kteří zřejmě v očích některých komet i stálic politického nebe přestávají být plnoprávnými občany ČR, ale nově „lúzou“, již je třeba eliminovat, vytěsnit z veřejného prostoru a kriminalizovat; popřípadě přestěhovat k sousedům (viz ne příliš povedené, upřímně řečeno pak diletantské a v praxi zcela neaplikovatelné, návrhy na zakotvení sankce zákazu pobytu). I některá politická prohlášení pak rozlišují občany ČR na tzv. slušné, a na ty „ostatní“, aniž by byl populistický termín „slušný občan“ jakkoliv přesně (natož ústavně konformně) definován. Na základě zkušeností z přestupkové praxe však podotýkám, že i tzv. slušní občané dokáží být velmi „neslušní“, ať už je to dělník, důchodkyně, IT odborník, manažerka, vědec, úřednice či prominentní politik (starosta, radní, náměstek, ministr). Navíc, i když může registr přestupků sloužit i řadě jiných užitečných cílů, je zatím bohužel prezentován jen jako bič na tzv. nepřizpůsobivé (a max. navíc – aspoň tak – na majetkové delikventy, bez rozdílu rasy). Co bude v registru přestupků a k čemu má (nebo může) sloužit? Kriminalizace se navrhuje dle zásady „třikrát a dost“, kdy dvojí postih za přestupek lze už považovat za dostatečné „varování“ pachateli, po němž přichází na řadu citelnější, tedy trestní, postih. Vázání kriminalizace na výši škody, jde-li o přestupky proti majetku, totiž není vždy možné, není-li výše škody často vůbec zjišťována. Přesně je výše škody zjišťována zpravidla jen tehdy, jde-li o krádeže v supermarketech (a to především soukromými bezpečnostními agenturami, nikoliv policií) nebo v případě krádeží pohonných hmot na čerpacích stanicích. Zejména v bloku se však výše škody většinou vůbec neuvádí. U poškození věci z cizího majetku nebo krádeže opotřebené věci (ukradený mobilní telefon, uražené zpětné zrcátko, prokopnuté dveře) ani není v možnostech podfinancovaných správních orgánů, omezených navíc roční propadnou lhůtou k projednání přestupku (a minimálním rozpočtem na znalce či tlumočníky), škodu odborným způsobem určit (např. drahými znaleckými posudky, které se navíc často ve svých závěrech diametrálně liší). Zároveň se jako přestupek projednávají i skutky, jimiž už „napoprvé“ byla způsobena škoda vyšší než hranice „trestnosti“ určená částkou 5.000,- Kč. Na druhé straně je logicky vyloučen postih za trestný čin (přečin) u zjevně bagatelních, byť i opakovaných, krádeží, např. u třetí krádeže 1 rohlíku tukového, paštiky Hamé s drůbežím separátem nebo imitace čokolády v ceně 21,- Kč. Neboť společenská škodlivost takového skutku zpravidla nebude dosahovat intenzity trestného činu (přečinu). Údajný přečin (např. třetí krádež rohlíku) tak bude pouze nákladně „prohnán“ orgány činnými v trestním řízení, aby nakonec opět skončil u přestupkové komise jako přestupek… Před omezeným rozsahem evidence přestupků bych pak velmi varoval. Jediným účelem registru přestupků by pak bylo pouze umožnění kriminalizace recidivy vybraných přestupků, resp. kriminalizace tzv. nepřizpůsobivých, a to jen s ohledem na několik málo skutkových podstat. Tím se dostaneme do fáze, kdy budeme řešit, proč evidovat přestupek A, ale nikoliv už přestupek B, byť i závažnější (společensky nebezpečnější), kdy stejně zapomeneme na přestupek C nebo D, a ještě budeme muset vysvětlovat vysoce postavenému soudruhovi z městysu Makolesy (který se, pozor na to, zná s poslancem X), proč jsme do registru přestupků nezařadili přestupek E, jak si přál soudruhův kamarád ze Sdružení dobrovolných hasičů obce Kurotřasy (kdy „velké oči“ Policie ČR, která by kriminalizovala kde co, už raději nerozebírám). Proto už na počátku odborná komise složená ze zástupců příslušných orgánů veřejné moci, Svazu měst a obcí ČR i odborné, resp. akademické, obce doporučila, aby byly evidovány přestupky všechny. Je-li někdo notorickým recidivistou v určité oblasti, resp. na určitém úseku státní správy, třebas i v různých správních obvodech (které o sobě navzájem „nevědí“), není důvodu, proč by měl být posuzován jako prvopachatel, a recidiva by při ukládání sankce neměla být zohledněna. Lze totiž opakovaně týrat zvířata, lze opakovaně pytlačit, lze notoricky podávat křivé vysvětlení na Policii ČR, lze ostentativně stavět „na černo“, lze soustavně porušovat lesní či živnostenský zákon atd. Zároveň však není nutno dělat ze všeho hned trestný čin, je-li přestupkové řízení (dle mého názoru i zkušenosti) zpravidla rychlejší a umožňuje-li správní (přestupkové) právo nezřídka i ukládání podstatně drakoničtějších sankcí, než právo trestní. Překvalifikováním veřejnoprávního deliktu z přestupku na trestný čin možná budeme více stigmatizovat pachatele a uspokojíme svoji touhu po veřejném odsouzení a společenském vyloučení pachatele („pomsta“, resp. odveta, společnosti), reálný dopad postihu se však příliš nezmění. Nanejvýš nás tento postih bude stát mnohonásobně více z veřejných rozpočtů, než v případě postihu cestou práva přestupkového: Policie ČR a Státní zastupitelství, pak soud, po odsouzení k alternativnímu trestu Probační a mediační služba, návazně obec a poskytovatel pracovních míst pro obecně prospěšné práce, následně při nevykonání OPP obec a opět soud, následně Policie ČR a vězeňství „nahánějící“ (pokud vůbec) adepta pro nástup výkonu náhradního trestu odnětí svobody, poté následuje samotná věznice (nákladný „hotel“ pro delikventy), počítaje v to vstupní a výstupní prohlídku, nulovou preventivní a převýchovnou práci (u krátkodobých trestů není prostor), a po opuštění vězení opět obec (kurátor pro dospělé), resp. úředník pro propuštěnce z výkonu trestu. A tak dokola, ad nauseam… Snaha kriminalizovat přestupkovou recidivu byla na druhé straně motivována mj. poznatkem, že určité skupiny lidí se s ohledem na své sociální poměry a životní styl de facto ocitají „mimo zákon“, resp. „nad zákonem“, a represe (zejména pokuty) na ně neplatí. Jedná se zejména o občany, kteří jsou finančně „na dně“ nebo žijí „mimo systém“, a vyjma trestu odnětí svobody na ně není žádná „páka“ (zejména bezdomovci – poslední svobodní, byť v bídě, ústrcích a na okraji žijící, lidé). Krátkodobé sankce odnětí svobody za přestupek (viz „obecní šatlavy“) známe naposledy z tzv. první republiky. Aktuálně platný a účinný zákon o přestupcích (vedle napomenutí, zákazu činnosti u vybraných přestupků a propadnutí věci opět jen u určitých přestupků) zná pouze sankce finanční, které u některých pachatelů z podstaty věci vymoci nelze a které pak žádný sankčně-preventivní efekt nemají. Právě proto se objevila myšlenka učinit z opakovaného přestupku trestný čin, který lze trestat i vězením (posl. Ing. Řápková). Domnívám se však, že tato úvaha (nezbytnost trestní represe) plyne z (dá se říci naivního) závěru, že kriminalizace problému odstraní problém samotný. Nejde-li ovšem pouze o cynický záměr ukázat vůli k vládě „tvrdé ruky“, která aktuálně vybraný a veřejnosti doporučený terč nenávisti „spořádaných občanů“ vezme „pod krkem“, aby byla odvedena pozornost od systémových příčin problémů, a především od problémů skutečně zasahujících veřejné rozpočty. Trestní represe však má být až poslední možností (ultima ratio), nastupující teprve poté, co ostatní prostředky ochrany a nápravy selhaly. Nebudou-li řešeny příčiny sociálně-patologických vzorů chování a jednání „notorických recidivistů“, stěží může být řešením zostření veřejnoprávního postihu, tedy jakési „odvety společnosti“. Výsledkem mohou být nanejvýš přeplněné (a zároveň podfinancované) věznice, coby velmi drahý hotel pro recidivisty, kteří již nyní tvoří cca 60% osazenstva nápravných zařízení (slovy C.G.Junga „lyceí pro zločince“, kteří se zde naučí i to, co dosud neuměli; preventivní činnost u krátkodobých trestů zároveň absentuje, a od spoluvězňů se noví „nájemníci“ mnohé, co dosud neuměli, naučí). Dodejme, že většina obyvatel věznic se skládá právě z pachatelů méně závažných trestných činů nebo těch, kteří nastupují náhradní výkon trestu (trest obecně prospěšných prací vykoná max. polovina odsouzených – ostatní čekají, „jak to dopadne“, nebo na budoucnost nemyslí). V této části závěrem uvádím, že jde o to, zda budeme problém nákladně řešit kosmetickým postihováním „následků“, jakkoliv občané reálně žádnou změnu nezaznamenají. Nebo zda budeme řešit příčiny sociálně patologických jevů a budeme se snažit konstruktivně řešit (soustavně a v horizontu více než jednoho volebního období) jevy jako chudobu, nezaměstnanost, lichvu, toleranci proherních automatů, dále sociální vyloučení, rasovou segregaci ve školství a nevzdělanost, jakož i nedostatečnou či neobratnou sanaci rodin postižených krizí, hmotným nedostatkem, gamblerstvím, alkoholismem, drogami či násilím nebo jiným rizikem. Volba je na nás, dále na vládě ČR a v neposlední řadě na obcích a krajích. Tedy zda zvolíme drahou a (min. z dlouhodobého hlediska) neúčelnou a drahou represi, příp. rovnou represi a zastrašování nebo stěhování problému k sousedům (Chomutov, Vsetín). Nebo zda zvolíme trpělivou a tvůrčí sociální práci s dlouhodobou vizí, řešící (a odstraňující!) příčiny problémů (Obrnice, Ostrava-Vítkovice, Dobrá Voda a další). Využít potenciálu registru přestupků a odložit kriminalizaci vyjma krádeží Jak už jsem výše naznačil, registr přestupků by neměl sloužit úzce jen ke kriminalizaci chudých a tzv. nepřizpůsobivých. Stejně tak by nemělo být přistoupeno hned od počátku k plošné a tvrdé kriminalizaci všech v médiích zmiňovaných přestupků. Bude-li totiž evidence přestupků omezena jen na přestupky proti majetku, a nanejvýš ještě na přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití, získáme za stejné peníze „mnohem méně muziky“. Správní orgány, tedy krom jiného obecní policie, Policie ČR a obecní úřady, přestupky pro své potřeby evidují už nyní, mj. kvůli zajištění výkonu rozhodnutí (vymáhání pokut, k čemuž jsou povinny min. po dobu 10 let od právní moci rozhodnutí). Stačí tedy udělat jeden „klik“ myší navíc, a údaje odeslat i do centrálního registru přestupků. Zároveň, bude-li evidence „úzkoprofilová“, avšak trestní represe plošná, není vyjma krádeží vůbec zřejmé, jak často (nakolik opakovaně) je ten který přestupek páchán. Volba kriminalizace recidivy vybraných deliktů by proto měla nastoupit až po cca 2 letech, kdy si systém centrálního registru přestupků „sedne“, a kdy budeme vědět, na základě údajů z registru (které nyní nemáme), kde je trestní represe skutečně namístě. Zatím to rámcově víme pouze u krádeží – alespoň osobně mám zkušenost např. s 15 blokovými pokutami po 1.000 Kč uloženými za jediný rok témuž pachateli (který se navíc vydával za bratra – pokuty bylo následně nutno v přezkumném řízení rušit, příp. alespoň nevymáhat). Časté jsou i tzv. újezdy od pump – pachatel objíždí čerpací stanice, napříč různými obvody, a stihne i za relativně krátkou dobu v součtu „nakrást“ i za 20.000 Kč, aniž o tom ale správní orgány vědí nebo si to mezi sebou řeknou. Na opakovaný případ rušení nočního klidu, jde-li o veřejný pořádek, kde by bylo více jak jedno pravomocné rozhodnutí u téhož pachatele za rok, ani za dva, si však nevzpomínám. Častější (a z podstaty věci opakované) je však domácí násilí či pronásledování, kde bych trestní postih akceptoval, ne-li uvítal. Pomluvy a urážky bych ale vypustil (už jen s ohledem na procesní aktivitu některých politiků, zneužívajících trestní či přestupkové právo), podobně jako „hrubá jednání“ dle § 49/1/c) PřesZ – snad jen s výjimkou fyzických napadení či výhrůžek násilím nebo jinou vážnou újmou. Pak už bych ale končil a raději počkal na první údaje z nového registru. Především ale nastíněný návrh nijak nesouvisí s registrem přestupků, což si doufám každý uvědomuje. Ujišťuji zároveň, že každý „přestupkář“, tedy každý úředník projednávající přestupky, má „plný rukáv“ nabitý nápady, co by se v zákoně o přestupcích mělo změnit, opravit či doplnit. To už je však na jinou debatu. Konkrétně na diskuzi nad zcela novým zákonem o přestupcích, zahrnujícím i procesní (jakož i základní hmotněprávní) úpravu projednávání správních deliktů, který (dá-li Pán Bůh) bude předložen vládě ČR v podobě návrhu paragrafovaného znění k 1.1.2013 a v účinnost by měl vstoupit k 1.1.2014. Pak budou odborné diskuze nad předloženým návrhem, jdoucím nad úzký rámec zavedení registru přestupků, v rámci připomínkového řízení i širší celospolečenské polemiky, nepochybně vřele vítány. Jan Potměšil (Výše uvedené závěry a hodnotící soudy jsou výlučně osobními názory autora.)

http://kraken.slv.cz/3As53/2005

3As53/2005 è. j. 3 As 53/2005-94 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Marie Souèkové a soudcù JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vla¹ína v právní vìci ¾alobce: L. È., s. p., se sídlem Pøemyslova 1106, Hradec Králové, zastoupeného advokátem JUDr. Blahoslavem Jindøichovským, se sídlem Nad Sokolovnou 228, Nasavrky, proti ¾alovanému: Ministerstvo ¾ivotního prostøedí, sídlem Vr¹ovická 65, Praha 10, o ¾alobì proti rozhodnutí ministra ¾ivotního prostøedí ze dne 15. 11. 2004 èj. M/101110/04 SRK/755/R-1644/04, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Mìstského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2005 è. j. 10 Ca 9/2005-73, Usnesení Mìstského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2005 è. j. 10 Ca 9/2005-73 s e z r u ¹ u j e a vìc s e v r a c í tomuto soudu k dal¹ímu øízení. ®alobce podal vèas kasaèní stí¾nost proti usnesení Mìstského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2005 è. j. 10 Ca 9/2005-73, jím¾ byla odmítnuta jeho ¾aloba proti rozhodnutí ministra ¾ivotního prostøedí, jak je uvedeno v záhlaví, a rozhodnuto o náhradì nákladù øízení. Z odùvodnìní napadeného usnesení Mìstského soudu v Praze vyplývá, ¾e ¾alobce se ¾alobou domáhal pøezkoumání rozhodnutí ministra ¾ivotního prostøedí, kterým byl zamítnut rozklad ¾alobce a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva ¾ivotního prostøedí ze dne 21. 5. 2004 èj. M®P 30044/03-620/5995/03, kterým nebyla ¾alobci udìlena výjimka podle ust. § 56 zákona è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny v platném znìní (dále jen zákon è. 114/1992 Sb. ) ze základních podmínek ochrany zvlá¹tì chránìných druhù ¾ivoèichù, podle § 14 odst. 2 vyhlá¹ky è. 395/1992 Sb. a pøílohy è. III této vyhlá¹ky, kriticky ohro¾eného druhu sokola stìhovavého (Falco peregrinus) dle ust. § 50 odst. 1 a 2 zákona è. 114/1992 Sb., konkrétnì k provádìní reintrodukce jak metodou adopce v hnízdì jestøába lesního, tak i doplòováním poètu mláïat v pøirozených sokolích hnízdech a telemetrickému sledování takto doplnìných jedincù na území B. ®alobce namítl nesprávné zji¹tìní skuteèného stavu vìci a poukázal na skuteènost, ¾e dne 13. 2. 2003 ministr ¾ivotního prostøedí na základì doporuèení rozkladové komise rozhodl tak, ¾e ¾alobci udìlil výjimku k reintrodukci sokola stìhovaného na B. metodou adopce do hnízda jestøába lesního a k monitoringu hnízdìní sokola stìhovavého, pøièem¾ ¾alobce dodr¾el ve¹keré podmínky stanovené v této výjimce. ®alobce rovnì¾ poukázal na to, ¾e v prùbìhu øízení byla poøízena øada podkladových materiálù, s nimi¾ nebyl vùbec seznámen a nemohl se k nim vyjádøit. ®alobce té¾ namítl nedodr¾ení lhùt pro vydání rozhodnutí správními orgány. ®alovaný ve vyjádøení k ¾alobì navrhl její zamítnutí. Nesouhlasil s tvrzením ¾alobce, ¾e nesprávnì hodnotil pøedlo¾ené dùkazy. ®alovaný vyslovil názor, ¾e neporu¹il zákon, kdy¾ v rámci své pravomoci a odpovìdnosti upøednostnil princip pøedbì¾né opatrnosti, a to zejména za situace, kdy populace sokola stìhovavého jeví tendenci k pøirozené obnovì, pøed mo¾ností umìle pøispìt k vytvoøení podmínek pro zvý¹ení populace kriticky ohro¾eného sokola stìhovavého. ®alovaný zdùraznil, ¾e platnost povolené výjimky, jak se o ní zmiòuje ¾alobce, byla omezena do 31. 12. 2003 s mo¾ností jejího prodlou¾ení, ov¹em právì s ohledem na vývoj stavu volnì ¾ijící populace. Na prodlou¾ení platnosti výjimky nemá ¾alobce právní nárok a jejím neprodlou¾ením proto nemù¾e být zkrácen na svých právech. ®alovaný rovnì¾ vyjádøil nesouhlas s tvrzením, ¾e ¾alobce nebyl seznámen s podkladovými materiály a nemohl se k nim vyjádøit. ®alovaný ve vyjádøení uvedl, ¾e si je vìdom poru¹ení lhùta stanovených správním øádem pro vydání rozhodnutí, tato nesprávnost v¹ak není dùvodem pro zru¹ení napadeného rozhodnutí. Mìstský soud v Praze posoudil vìc podle ust. § 56 odst. 1 zákona è. 114/1992 Sb., podle nìho¾ mù¾e orgán ochrany pøírody povolit výjimky ze zákazù u památných stromù a u zvlá¹tì chránìných druhù ¾ivoèichù a rostlin a nerostù v pøípadech, kdy jiný veøejný zájem výraznì pøevy¹uje nad zájmem ochrany pøírody. Podle ust. § 79 odst. 3 písm. f) tohoto zákona je k vydání takové výjimky pøíslu¹né Ministerstvo ¾ivotního prostøedí. Mìstský soud v Praze konstatoval, ¾e správní soudnictví je institutem, který slou¾í k zaji¹tìní právní ochrany fyzických a právnických osob, které byly rozhodnutím správního orgánu zkráceny na svých subjektivních právech. Proto ¾aloba musí obsahovat nejen tvrzení o tom, ¾alobce byl zkrácen na svých právech, ale i specifikaci toho, jakými poru¹eními zákona v napadeném rozhodnutí byl ¾alobce na svých právech zkrácen, tedy uvedení dùvodù, pro které ¾alobce pova¾uje rozhodnutí správního orgánu za nezákonné. Pøi rozhodování o udìlení této výjimky se posuzuje pouze to, zda je dán jiný veøejný zájem ne¾ zájem na ochranì pøírody a zda takový zájem nad zájmem o ochranu pøírody pøeva¾uje. Ze zákonné úpravy vyplývá, ¾e orgán ochrany pøírody výjimku ze zákazù stanovených zákonem mù¾e, av¹ak nemusí povolit. Zákon nestanoví, ¾e za urèitých okolností je správní orgán povinen výjimku udìlit. V daném pøípadì posuzovaly správní orgány mo¾nost umìle pøispìt k vytvoøení podmínek pro zvý¹ení populace kriticky ohro¾eného sokola stìhovavého, pøièem¾, jak vyplývá z obsahu napadených rozhodnutí, dospìly k rozhodnutí s ohledem na princip pøedbì¾né opatrnosti, a to zejména s ohledem na skuteènost, ¾e populace sokola stìhovavého má tendenci k pøirozené obnovì, výjimku neudìlit. Na udìlení výjimky tedy není právní nárok ¾alobce tudí¾ nemù¾e být jejím neudìlením zkrácen na svých subjektivních právech. Právní sféra ¾alobce, pokud jde o omezení vyplývající pøímo ze zákona, tak zùstává nedotèena. Není-li zde zalo¾en právní nárok, nemù¾e být neudìlením výjimky dotèeno èi zkráceno subjektivní právo ¾alobce, jinak øeèeno, není-li tu subjektivního práva, nemù¾e být ¾alobce na takovém neexistujícím právu zkrácen. Mìstský soud v Praze uzavøel, ¾e napadené rozhodnutí není rozhodnutím, jím¾ by byla zalo¾ena, mìnìna èi ru¹ena práva ¾alobce, a proto ¾alobce nemohl být ani na ¾ádných právech rozhodnutím zkrácen, a proto mu z uvedeného dùvodu nesvìdèí ¾alobní legitimace podle ust. § 65 odst. 1 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ). Proto soud ¾alobu odmítl podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ø.s. ve spojení s ust. § 70 písm. a) tohoto zákona. Soud proto ji¾ nezkoumal, zda v øízení pøed správním orgánem do¹lo k vadám, které mohly ovlivnit zákonnost tohoto rozhodnutí. ®alobce podal kasaèní stí¾nost z dùvodu uvedeného v ust. § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s., tedy pro tvrzenou nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu. ®alobce se neztoto¾òuje se závìrem Mìstského soudu v Praze, ¾e napadené rozhodnutí není rozhodnutím, jím¾ se zakládají, mìní, ru¹í nebo závaznì urèují jeho práva nebo povinnosti a nadále trvá na tom, ¾e napadeným rozhodnutím byl na svých právech zkrácen. Zásadnì nesouhlasí s tím, ¾e soud ¾alobu odmítl podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ø. s. ve spojení s ust. § 70 písm. a) s. ø. s., podle nìho¾ z pøezkumu ve správním soudnictví jsou vylouèeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Soud tuto skuteènost nesprávnì posoudil, nebo» ¾alobcem napadené rozhodnutí rozhodnutím beze sporu je. Je to rozhodnutí, které naplòuje ust. § 65 s. ø. s., nebo» ¾alobce byl na svých právech zkrácen v dùsledku poru¹ení svých práv v pøedcházejícím øízení úkonem správního orgánu, jím¾ se zakládají, mìní, ru¹í nebo závaznì urèují jeho práva a povinnosti, a tudí¾ se cítí být oprávnìn ¾alobou se domáhat zru¹ení takového rozhodnutí, popøípadì vyslovení jeho nicotnosti. ®alobce uznává, ¾e na udìlení výjimky, o ní¾ se v napadeném rozhodnutí jednalo, není právní nárok, neznamená to v¹ak, ¾e by ¾alobce nebyl takovým rozhodnutím zkrácen na svých subjektivních právech, která vyplývají z jiných zákonných ustanovení. V ust. § 65 s. ø. s. není výslovnì stanoveno, ¾e by mìlo dojít ke zkrácení práv vyplývajících z ustanovení, podle kterých správní orgán rozhodoval, jak se Mìstský soud v Praze v odùvodnìní svého usnesení domnívá. ®alobce dále popisuje svùj právní statut jako státního podniku a uvádí, ¾e dlouhodobì uznává ochranu a podporu ptákù, jejich¾ význam v lesích je mu dlouhodobì znám. ®alobce popisuje pøedmìt svého podnikání a tvrdí, ¾e v dùsledku neudìlení po¾adované výjimky byl zkrácen na svých právech vykonávat pøedmìt podnikání, zejména je mu tím bránìno v naplòování ust. § 3 odst. 2 zákona è. 77/1997 Sb., o státním podniku. ®alobce trvá na tom, ¾e byl neudìlením po¾adované výjimky zkrácen na svém právu ve smyslu ust. § 68 odst. 1 zákona è. 114/1992 Sb., podle nìho¾ vlastníci a nájemci pozemkù zlep¹ují podle svých mo¾ností stav dochovaného pøírodního a krajinného prostøedí za úèelem zachování druhového bohatství pøírody a udr¾ení systému ekologické stability. ®alobce chtìl toto ustanovení naplnit v praxi, av¹ak neudìlení výjimky mu v jeho naplnìní zcela paradoxnì zabránilo. Není tedy pravdou, ¾e by nebyl rozhodnutím správního orgánu zkrácen na svých subjektivních právech. ®alobce navrhl, aby napadené usnesení Mìstského soudu v Praze bylo zru¹eno a vìc mu byla vrácena k dal¹ímu øízení. Na základì kasaèní stí¾nosti je tøeba posoudit, zda rozhodnutí ¾alovaného je skuteènì rozhodnutím, které je vylouèeno z pøezkoumání soudem ve správním soudnictví. Podle ust. § 56 odst. 1 zákona è. 114/1992 Sb. mù¾e orgán ochrany pøírody povolit výjimky ze zákazù u památných stromù a u zvlá¹tì chránìných druhù ¾ivoèichù a rostlin a nerostù v pøípadech, kdy jiný veøejný zájem výraznì pøevy¹uje nad zájmem ochrany pøírody. Tento zákon slovem mù¾e vyjadøuje naprostou (absolutní) volnost rozhodnutí orgánu ochrany pøírody; tato volnost je v¹ak pouze zdánlivá, proto¾e v pøípadì, kdy správní orgán dospìje k závìru, ¾e jiný veøejný zájem výraznì pøevy¹uje nad zájmem ochrany pøírody, je povinen výjimku udìlit (jinak øeèeno, slovo mù¾e se obsahovì mìní na slovo musí , jak je ostatnì známo i z výkladu a aplikace jiných právních pøedpisù, které toto slovní pojení obsahují). Nejvy¹¹í správní soud se neztoto¾òuje s právním názorem Mìstského soudu v Praze o nutnosti odmítnout ¾alobu proto, ¾e na udìlení výjimky není právní nárok a ¾alobce tudí¾ nemù¾e být jejím neudìlením zkrácen na svých subjektivních právech. V této souvislosti nutno pøipomenout, ¾e soudní øád správní ji¾ neobsahuje ustanovení obdobné ust. § 248 odst. 2 písm. i) o. s. ø. ve znìní platném do 31. 12. 2002 a nevyluèuje pau¹álnì ze soudního pøezkumu rozhodnutí o ¾ádostech na plnìní, na nì¾ není právní nárok. V dal¹ím øízení Mìstský soud v Praze posoudí na základì uplatnìných ¾alobních bodù pøedev¹ím otázku, zda ¾alobci svìdèí nìjaké subjektivní veøejné právo, a pokud ano, jaké. Teprve po tomto posouzení soud rozhodne, zda je tøeba ¾alobu odmítnout, nebo zda je tøeba ji vìcnì projednat. Nejvy¹¹í správní soud dospìl k tomu, ¾e kasaèní stí¾nost je dùvodná (§ 110 odst. 1 s.ø.s.), zru¹il napadené usnesení Mìstského soudu v Praze a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení. Mìstský soud v Praze je vázán právním názorem Nejvy¹¹ího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 3 s. ø. s.).

https://www.nkcr.cz/casopis-ad-notam/detail/39_216-oznameni-o-vyhrade-prava-dovolat-se-neucinnosti-pravniho-jednani-dle-s-94b-a-nasl-not-r-de-lege-ferenda

Úvodní strana Časopis Ad Notam Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání dle § 94b a násl. not. ř. de lege ferenda V souvislosti s § 593 občanského zákoníku a v něm zakotvenou výhradou relativní neúčinnosti právního jednání, zavedla s účinností od 1. 1. 2014 novela notářského řádu institut oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, upravený v § 94b – 94e not. řádu. Domnívám se, že tato úprava si zaslouží stručnou glosu a zamyšlení. odle těchto ustanovení notář na žádost věřitele doručí oznámení podle § 593 OZ a vydá o tom věřiteli veřejnou listinu, která mu slouží jako plnohodnotný důkaz o tom, co a komu bylo doručeno. Samotná procedura má potom dvě varianty. Podle § 94c not. ř. notář sepíše protokol o žádosti, který musí obsahovat předepsané náležitosti, jmenovitě pak místo a datum sepsání protokolu, identifikační údaje věřitele a osoby, jíž je oznámení doručováno, údaj o tom, že bylo oznámení o výhradě notářem převzato, a podpis věřitele, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis. Notář pak pouze doručuje oznámení, které mu bylo věřitelem předáno, aniž by jakkoli odpovídal za jeho obsah. Zákon přitom výslovně nestanoví, že by kopie doručovaného oznámení měla být přílohou protokolu, ze smyslu a účelu daného zákonného ustanovení však plyne, že tomu tak být musí, neboť jinak by se věřiteli nedostal důkaz o obsahu doručovaného oznámení a daný institut by tak nebyl s to plnit svůj účel. Druhou variantou je pak postup podle § 94d not. ř., kdy věřitel činí oznámení o výhradě přímo do protokolu. V takovém případě pak notář odpovídá za splnění obsahových náležitostí oznámení dle § 94d odst. 1 písm c) not. ř. (a contrario § 94c odst. 3 not. ř.). Jakmile notář zjistí, že bylo oznámení doručeno a kdy se to stalo, sdělí tuto skutečnost věřiteli. Notářský řád bohužel nestanoví, jakou formou toto oznámení činí a zřejmě je tedy může učinit bezformálně. Zde je však opět, myslím, třeba vykládat zákon v souladu s jeho smyslem a účelem, kterým je nepochybně dát věřiteli do rukou nejen důkaz o tom, co a komu bylo doručeno, ale též kdy se tak stalo. Soudím proto, že notář by měl vydat věřiteli veřejnou listinu potvrzující, kdy k doručení došlo, a to buď ve formě druhého protokolu, nebo jednoduše ve formě úředního potvrzení. Jinak by totiž soudu nezbývalo, než vyžádat si od notáře příslušný spis a zkoumat doručenky v něm založené. Takové řešení se však nejeví jako efektivní. Potud je vše snadné a jednoznačné. Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání je nepochybně účinným nástrojem a užitečnou službou, kterou může notář nabídnout veřejnosti. Při pohledu na § 94b – 94e not. ř. se však neodbytně nabízí otázka, proč jenom oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle § 593 OZ? V právním životě je celá řada případů, kdy je (nebo může být) nutné u soudu prokázat obsah písemnosti, která byla jedné či druhé straně doručena. Takovou písemností může být výpověď z nájmu nebo z pracovního poměru, odstoupení od smlouvy, uplatnění odpovědnosti za vady zboží, předžalobní výzva atp. Dnes to přitom bez součinnosti osoby, jíž má být doručeno (a jejího podpisu na podací rubrice) může být takřka nemožné, neboť samotná poštovní doručenka prokazuje toliko to, že adresátovi bylo „něco“ doručeno. Není tak vyloučené, že adresát bude např. tvrdit, že mu byla doručena prázdná obálka a není ostatně ani vyloučené, že takové tvrzení bude pravdivé. Notář může de lege lata v těchto případech poskytnout klientům důkaz o obsahu doručované písemnosti toliko tak, že sepíše notářský zápis osvědčující, že mu byla předložena písemnost toho a toho znění, a že před jeho zraky byla vložena do tak a tak označené domovní schránky na té a té adrese. Takovýto postup je však těžkopádný, nákladný, jen obtížně prakticky použitelný a také skutečně zřídkakdy používaný. Zobecněním úpravy § 94b – 94e not. ř. na jakékoli písemnosti by se přitom prokazování obsahu doručovaných písemností výrazně zjednodušilo, zefektivnilo, ale i zlevnilo. Domnívám se, že by tím notář poskytl veřejnosti užitečnou službu, která by zároveň přispěla k efektivitě a rychlosti soudních řízení zjednodušením některých dokazování. Vědomí snadné prokazatelnosti těchto skutečností by pak v konečném důsledku přispívalo k předcházení sporů, což jistě patří mezi hlavní poslání notáře. Přitom je třeba vzít v úvahu, že zejména ve spotřebitelských a pracovněprávních věcech může klient potřebovat nejen důkaz o obsahu doručované písemnosti, ale i odbornou právní pomoc při formulaci samotného obsahu písemnosti. Tak jako notář, postupuje-li podle § 94d not. ř., přebírá odpovědnost za obsahové a formální náležitosti oznámení, mohl by obdobně při zobecnění dané služby pomoci klientovi při precizaci formálních a obsahových náležitostí doručovaných písemností. Notář by tak mohl klientovi poskytnout komplexní právní službu pro jeho životní situaci. I tím by ostatně notář přispěl k předcházení sporů. Institucionální a procesní rámec pro takovouto službu je přitom již v notářském řádu v zásadě zakotven – nezbytná novelizace notářského řádu by po legislativně-technické stránce byla zcela jednoduchá. Ani po administrativní stránce by zvládnutí takovéto dodatečné agendy zřejmě nečinilo notariátu zvláštních potíží. Notář při své úřední činnosti, zejména pak v dědické agendě, již teď pravidelně doručuje celou řadu úředních písemností, dodatečná administrativní zátěž by tak v praxi spočívala toliko v sepisování příslušných protokolů. Rozšíření úpravy § 94b – 94e not. ř. by tak za cenu minimálních nákladů přineslo veřejnosti zjevnou přidanou hodnotu a soudím tedy, že de lege ferenda stojí přinejmenším za zamyšlení.

http://docplayer.cz/45847153-Active-dog-o-s-preambule.html

Active Dog o. s. Preambule - PDF Download "Active Dog o. s. Preambule" 1 STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ Active Dog o. s. Preambule Active Dog, o. s. je dobrovolné nepolitické sdružení chovatelů, majitelů a zájemců o výcvik psů všech plemen včetně kříženců zřízený za účelem provozování ryze zájmových a veřejně prospěšných činností souvisejících s organizováním práce s mládeží a s dospělými se zaměřením na všechny činnosti se vztahem ke kynologii a kynologickým sportům. Název: Active Dog o. s. (dále jen sdružení ) Sídlo: Dalovská 371, Divišov Čl. 1. Název a sídlo sdružení Působnost: Sdružení působí na celém území České republiky, sdružení se nečlení na organizační jednotky. Sdružení vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Osobní ručení členů je vyloučeno. Čl. 2. Vznik, právní postavení a zánik sdružení 1. Sdružení je dobrovolným nevládním neziskovým občanským sdružením vzniklým podle zákona č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2. Sdružení je dobrovolným sdružením chovatelů, majitelů a příznivců aktivního života se psy. 3. Sdružení je samostatnou odbornou zájmovou organizací s právní subjektivitou, schopnou samofinancování, mající právo podle svého rozhodnutí hospodařit s finančními prostředky a nabývat majetek. 4. Činnost sdružení se řídí těmito stanovami a dalšími vnitřními normativy sdružení. 5. Sdružení zaniká: a) rozhodnutím členské schůze. b) rozhodnutím soudu. Základními cíli sdružení jsou zejména: Čl. 3. Základní cíle sdružení a) zajištění všestranného sportovního vyžití zájemců o chov a výcvik psů z řad dospělých i mládeže. b) organizování chovatelů psů ke společné činnosti zaměřené na zvyšování teoretických znalostí a praktických návyků ve výchově a výcviku psů a dalších sportovních kynologických aktivit. c) poskytování poradenské činnosti členům i nečlenům sdružení tykající se výchovy a výcviku psů a výběru vhodného plemene, v některých případech za úplatu. 2 d) metodická a osvětová činnost v kynologii, vydávání nebo podpora vydávání kynologických publikací. e) spolupráce se všemi kluby chovatelů psů, organizacemi na ochranu zvířat, psími útulky, kynologickými i nekynologickými organizacemi a jednotlivci. f) Organizování, propagace a koordinace zájmových a výkonnostních soutěží, osvětových akcí, kurzů pro veřejnost a jiných činností ve vztahu ke všem kynologickým sportům. g) Další formy a konkretizaci činnosti sdružení stanoví členská schůze. Čl. 4. Členství ve sdružení 1. Členství ve sdružení je dobrovolné. Členem sdružení se může stát každý občan bez ohledu na státní příslušnost, který souhlasí se stanovami, s cíly a posláním sdružení. Nezletilí občané se mohou stát členy pouze s písemným souhlasem zákonného zástupce s tím, že minimální věková hranice pro vstup do sdružení je 10 let. 2. Sdružení přijímá své členy na základě jejich písemné přihlášky. Přihlášku ke členství schvaluje členská schůze. Pro přijetí nového člena je potřeba souhlas alespoň ½ členů sdružení přítomných na členské schůzi. 3. Členství ve sdružení vzniká dnem zaplacení členského příspěvku na daný rok. 4. Členství ve sdružení zaniká: a) Vystoupením člena ze sdružení na základě písemného nebo ústního prohlášení člena (dobrovolné ukončení členství). b) nezaplacením členského příspěvku do ukončení 6. měsíce kalendářního roku. c) vyloučením člena za hrubé porušení stanov nebo jiných vnitřních předpisů sdružení, dopustí-li se zvlášť hrubého nebo opětovného porušení povinností člena, nebo pro porušení Zákona na ochranu zvířat. d) zánikem sdružení. e) úmrtím člena. 5. O vyloučení podle bodu c) rozhoduje členská schůze na návrh výboru. Člen, který byl navržen na vyloučení, musí být o tomto záměru informován písemně minimálně patnáct dnů předem. Rozhodnutí o vyloučení člena je přílohou zápisu z příslušné členské schůze sdružení. 1. Práva člena: a) účastnit se jednání členské schůze. Čl. 4. Práva a povinnosti členů sdružení b) volit do orgánů sdružení. Hlasovací právo mají jen členové, kteří v den konání členské schůze dosáhli věku 15 let. c) být volen do orgánů sdružení s výjimkou členů mladších 18 let. d) předkládat návrhy, podněty a připomínky orgánům sdružení. e) požadovat na schůzích předkládání zpráv o hospodaření a činnosti sdružení. f) využívat všechny výhody poskytované sdružením, pokud plní stanovené podmínky. g) využívat zařízení sdružení dle ustanovení vnitřních předpisů. h) účastnit se výcviku dle vlastního výběru. 3 i) podílet se na přípravě a realizaci všech akcí, které sdružení organizuje. j) zúčastňovat se všech akcí organizovaných sdružením. k) podílet se na tvorbě internetových stránek sdružení. 2. Povinnosti člena: a) řídit se platnými vnitřními předpisy sdružení, usneseními členské schůze a rozhodnutími výboru. b) platit členské příspěvky řádně a včas, v termínu stanoveném a zveřejněném výborem sdružení. c) jednat v zájmu sdružení a zdržet se jednání, které by mohlo způsobit sdružení škodu, poškodit jeho dobré jméno nebo důvěru veřejnosti. d) hlásit výboru sdružení změny bydliště a dalších důležitých údajů. e) svou činností naplňovat cíle sdružení. f) odpracovat stanovený počet brigádnických hodin nebo uhradit peněžitou náhradu za neodpracované hodiny. Čl. 6. Organizační uspořádání sdružení Strukturu sdružení tvoří: A. členská schůze. B. výbor. C. kontrolní komise. A. Členská schůze 1. Nejvyšším orgánem sdružení je členská schůze jeho členů. Členská schůze je svolávána zejména, aby: rok. a) schválila stanovy sdružení a změny těchto stanov. b) přijímala a měnila všechny vnitřní předpisy sdružení. c) zvolila výbor sdružení a kontrolní komisi, případně je odvolala. d) schválila rozpočet sdružení předkládaný výborem. e) schválila zprávu o činnosti sdružení předkládanou výborem a účetní závěrku za předešlý f) určila koncepci sdružení a jeho cíle na příští období. g) schválila výši členských příspěvků či případně dalších poplatků. h) rozhodla o přijetí nových členů. i) rozhodla o vyloučení člena. j) rozhodla o zániku sdružení. 2. Zasedání členské schůze sdružení svolává podle potřeby výbor, nejméně však jednou ročně. 3. Schůze je usnášení schopná, účastní-li se zasedání nadpoloviční většina všech členů sdružení s hlasovacím právem. Každý člen sdružení má jeden hlas. 4 4. Výbor je povinen do 1 měsíce svolat členskou schůzi, pokud ho o to požádá písemně alespoň jedna třetina členů sdružení, nebo pokud o to požádá kontrolní komise, nebo jestliže je potřeba neprodleně řešit otázky, které přesahují kompetence výboru. 5. Datum, čas, místo a program členské schůze musí být oznámen minimálně dva týdny předem, zveřejněním na internetových stránkách sdružení. 6. Členskou schůzi zahajuje a řídí předseda nebo jiný pověřený člen výboru. 7. Rozhodnutí o vyloučení člena sdružení a o zániku sdružení jsou přijímána dvoutřetinovou většinou všech přítomných členů sdružení. 8. Stanovy sdružení lze měnit dvoutřetinovou většinou všech přítomných členů. 9. Členská schůze je veřejná, otevřená i pro nečleny sdružení. 10. Členská schůze volí zapisovatele, který pořizuje o členské schůzi zápis a dva ověřovatele zápisu. Po skončení schůze je zápis uložen a je přístupný k nahlédnutí každému členovi sdružení, který o to požádá. 11. O rozhodnutích členské schůze musí být informováni všichni členové sdružení prostřednictvím oznámení na internetových stránkách sdružení. B. Výbor 1. Výbor je statutárním orgánem sdružení. Řídí činnost sdružení mezi zasedáními členské schůze a plní úkoly uložené mu členskou schůzí. 2. Členem výboru může být pouze fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům. Výkon funkce člena výboru je nezastupitelný. 3. Výbor se skládá nejméně ze 3 členů, počet členů výboru musí být vždy lichý. 4. Členská schůze volí výbor tajnou volbou. 5. Členové výboru jsou voleni na období 1 roku. Nevyplývá-li pověření do funkcí z členské schůze, volí výbor na svém prvním jednání statutárního zástupce a pověřuje zvolené členy výkonnými pravomocemi. Povinně musí být ustanoven předseda, jednatel a pokladník. 6. Za sdružení jedná a podepisuje buď předseda samostatně, nebo dva členové výboru společně. Podepisování za sdružení se děje tak, že k vytištěnému nebo nadepsanému názvu sdružení připojí svůj podpis předseda nebo dva jiní členové výboru. 7. Osoby oprávněné jednat jménem sdružení mohou udělit plnou moc k zastupování další osobě. 8. Podpisové právo v rámci pokladní hotovosti sdružení nebo běžného účtu sdružení u peněžního ústavu má předseda a zároveň pokladník sdružení. Při převzetí funkce podepisují hmotnou zodpovědnost za svěřené prostředky. 9. K povinnostem výboru patří zejména: a) organizovat a řídit zájmovou činnost členů sdružení. b) organizovat a řídit hospodářkou činnost. c) rozhodovat o nakládání s majetkem sdružení podle usnesení členské schůze. d) vést evidenci o hospodaření sdružení. e) zodpovídat za finanční hospodaření sdružení. f) vést evidenci o členské základně. g) vést evidenci o placení členských příspěvků. h) svolávat členskou schůzi a organizačně ji zabezpečovat. i) předkládat členské schůzi zprávu o své činnosti, zprávu o hospodaření, návrh změn a doplňků stanov a ostatních předpisů sdružení. j) plnit usnesení z členské schůze. 5 k) projednávat podněty a stížnosti členů sdružení. l) zřizovat pro potřeby své činnosti pracovní komise a týmy, jejichž členem musí být nejméně jeden člověk výboru. 10. Člen výboru se své funkce může vzdát písemným prohlášením doručeným předsedovi sdružení. Výbor, pokud jeho počet neklesl pod polovinu, může jmenovat člena náhradního. Následující členská schůze náhradního člena schválí nebo zvolí nového. 11. Jednání výboru se v odůvodněných případech mohou účastnit i členové sdružení. Předseda sdružení může rozhodnout o uzavřeném jednání. 12. Členové výboru jsou povinni při výkonu své funkce jednat s náležitou péčí a v zájmu sdružení a zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo způsobit sdružení škodu nebo poškodit jeho dobré jméno. 13. Členové výboru odpovídají sdružení za škodu, kterou způsobí porušením svých povinností při výkonu funkce, za podmínek a v rozsahu stanoveném obecně závaznými právními předpisy. 14. Výbor se při své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy, platnými stanovami a ostatními vnitřními předpisy sdružení a usneseními členské schůze. C. Kontrolní komise 1. Kontrolní komise je kontrolním orgánem sdružení. Kontroluje, jak jsou vykonávána rozhodnutí členské schůze a dohlíží na hospodaření. Kontrolní komise dohlíží zejména na to, jak je nakládáno s dary a dotacemi poskytnutými sdružení a na to, zda je hospodaření v souladu s rozpočtem. 2. Kontrolní komise za svou činnost plně odpovídá členské schůzi. V případě, že kontrolní komise zjistí nedostatky, je oprávněna svolat členskou schůzi. Takto svolaná členská schůze musí projednat připomínky kontrolní komise a přijmout opatření k jejich nápravě. 3. Kontrolní komise má 3 členy, které volí členská schůze tajnou volbou. V případě, že počet všech členů sdružení je menší než 20, pak může členská schůze podle svého uvážení zvolit pouze jednoho revizora se stejnými povinnostmi a právy jako kontrolní komise. 4. Komise je volena na 1 rok. 5. Všichni členové sdružení jsou povinni poskytnout kontrolní komisi na požádání všechny potřebné informace s vazbou na činnosti sdružení. Čl. 7. Hospodaření sdružení 1. Sdružení je neziskovou organizací a vede účetnictví v souladu s příslušnými obecně závaznými právními předpisy. 2. Za hospodaření sdružení odpovídá výbor. Sdružení hospodaří podle ročního rozpočtu sestaveného výborem a schváleného členskou schůzí. 3. K zajištění běžného hospodaření, k nakládání s majetkovými hodnotami do výše 2.000,-Kč, k vedení účetnictví a k zajištění plnění daňových povinností jmenuje výbor z členů sdružení pokladníka. K ostatním úkonům je nutný souhlas výboru sdružení. 4. Příjmy sdružení tvoří příspěvky jeho členů, účastnické poplatky, sponzorské příspěvky, dary, dotace a jiné příležitostné příjmy. 5. Výdaje sdružení jsou zaměřeny na uskutečňování cílů uvedených v čl. 3 těchto stanov. 6. Výdaje jsou spojené především s vybavením a úpravou kynologického cvičiště včetně nákupu nových nebo opravou stávajících kynologických pomůcek, s administrativní činností sdružení a s propagací a s osvětovou činností. 7. Hospodářský rok je totožný s kalendářním rokem. 6 8. V případě zániku sdružení rozhodne členská schůze o způsobu likvidace majetkové podstaty sdružení v souladu s obecně závaznými předpisy. Čl. 8. Závěrečná ustanovení 1. Práva a povinnosti, která nejsou výslovně upravena těmito stanovami, se řídí obecně závaznými právními předpisy. 2. V případě, že některé ustanovení stanov sdružení se, ať už vzhledem k platnému právnímu řádu nebo vzhledem k jeho změnám, ukáže neplatným, neúčinným nebo sporným, anebo některé ustanovení chybí, zůstávají ostatní ustanovení stanov sdružení touto skutečností nedotčena.

http://kraken.slv.cz/UOHSS056/2000

UOHS S056/2000 Rozhodnutí: VO II/S056/00 Instance I. Účastníci HPG Hahl Pelinka s.r.o. Speciality Filaments CZ s.r.o. Datum nabytí právní moci 5. 10. 2000 Č.j. S 56/00-1723/00-220 V Brně dne 18.9.2000 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 56/00-220, zahájeném dne 24.7.2000 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve spojení s § 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., na návrh účastníka řízení, jímž je společnost Specialty Filaments CZ s.r.o., se sídlem Sezimovo Ústí 2, Planá nad Lužnicí, Průmyslová 451, PSČ 391 02, IČO 266145812, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 7.6.2000 JUDr. Jiřím Černým, advokátem, AK NÖRR STIEFENHOFFER LUTZ, se sídlem Na Příkopě 15, 110 00 Praha 1, ve věci udělení povolení ke spojení podniků Specialty Filaments CZ s.r.o., se sídlem Sezimovo Ústí 2, Planá nad Lužnicí, Průmyslová 451, PSČ 391 02, IČO 266145812, a HPG Hahl Pelinka s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Březová 2054, IČO 63219999, ve smyslu § 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění uvedených změn a doplňků, vydává jako orgán příslušný dle § 11 odst. 1 písm. a) téhož zákona toto Spojení podniků, k němuž má dojít ve smyslu § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., tím, že společnost Specialty Filaments CZ s.r.o., se sídlem Sezimovo Ústí 2, Planá nad Lužnicí, Průmyslová 451, PSČ 391 02, IČO 266145812, na základě realizační smlouvy, která bude uzavřena, dle Smlouvy o koupi investičního majetku uzavřené mezi Specialty Filaments CZ s.r.o., se sídlem Sezimovo Ústí 2, Planá nad Lužnicí, Průmyslová 451, PSČ 391 02, IČO 266145812, HPG Hahl Pelinka s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Březová 2054, IČO 63219999 a Hahl Filaments GmbH & Ko. KG, se sídlem Rottenacker Strasse 2-18, 98597 Munderkingen, Německo, koupí od společnosti HPG Hahl Pelinka s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Březová 2054, IČO 63219999, určitý investiční majetek a smlouvy, které se vztahují na obchod s monofilem společnosti HPG Hahl Pelinka s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Březová 2054, IČO 63219999, a nabude tak přímou kontrolu nad částí podniku HPG Hahl Pelinka s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Březová 2054, IČO 63219999, se dle § 8a odst. 2 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. povoluje s následujícími omezeními a závazky nezbytnými pro ochranu hospodářské soutěže: Společnosti Specialty Filaments CZ s.r.o., se sídlem Sezimovo Ústí 2, Planá nad Lužnicí, Průmyslová 451, PSČ 391 02, IČO 266145812, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stanoví: Povinnost projednat předem s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže každý záměr omezení či ukončení výroby syntetických žíní ve společnosti HPG Hahl Pelinka s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Březová 2054, IČO 63219999, a to po dobu tří let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže obdržel dne 24.7.2000 žádost účastníka řízení, jímž je společnost Specialty Filaments CZ s.r.o., se sídlem Sezimovo Ústí 2, Planá nad Lužnicí, Průmyslová 451, PSČ 391 02, IČO 266145812, (dále jen "Specialty Filaments") ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 7.6.2000 JUDr. Jiřím Černým, advokátem, advokátní kancelář NÖRR STIEFENHOFFER LUTZ, se sídlem Na Příkopě 15, 110 00 Praha 1, o udělení povolení ke spojení podniků dle § 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen "zákon"). Ke spojení má dojít tím, že společnost Specialty Filaments na základě realizační smlouvy, která bude uzavřena dle Smlouvy o koupi investičního majetku uzavřené mezi Specialty Filaments (kupující), HPG Hahl Pelinka s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Březová 2054, IČO 63219999, (dále jen "HPG") jako prodávajícím a Hahl Filaments GmbH & Ko. KG, se sídlem Rottenacker Strasse 2-18, 98597 Munderkingen, Německo jako věřitelem dluhů, které kupující přejímá s osvobozujícím účinkem a jako pronájemcem podle smluv o pronájmu zařízení patřících k převzatým smlouvám kupujícím (dále jen "Smlouva o koupi investičního majetku"), koupí od společnosti HPG určitý investiční majetek a smlouvy (přesné vymezení převáděného majetku, závazků a smluv tvoří nedílnou součást Smlouvy o koupi investičního majetku), které se vztahují na obchod s monofilem společnosti HPG a nabude tak přímou kontrolu nad částí podniku HPG. Správní řízení bylo přerušeno z důvodu odstranění nedostatků podání od 27.7.2000 na dobu 8 dnů (tj. do 4.8.2000). Při posuzování spojení podniků Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "úřad") vycházel z následujících podkladů: žádost o udělení povolení k zamýšlenému spojení podniků, plná moc k zastupování účastníka řízení, doklad o zaplacení správního poplatku, informace o spojovaných subjektech a společnostech v holdingu APEX, jehož je společnost Specialty Filaments součástí, výpisy z obchodního rejstříku spojovaných společností, Dohoda mezi společností Hahl Filaments GmbH & Co. KG, se sídlem Rottenacker Strasse 2-18, 98597 Munderkingen, Německo (dále jen "Hahl Filaments"), Dr. Hans-Peter Hahl a Deutsche Bank AG, Smlouva o koupi investičního majetku, údaje od odběratelů spojovaných společností a hospodářské výhody spojení. Při vymezování postavení spojovaných subjektů na relevantním trhu bylo také použito podkladů získaných ve správním řízení S 121/99 ve věci spojení podniků SFI Beteiligungs GmbH a SILON, a.s. (divize monofilamenty)-dnes Specialty Filaments. Podstata posuzovaného spojení podniků: Ke spojení podniků dojde realizační smlouvou, která bude uzavřena na základě Smlouvy o koupi investičního majetku. Dle této smlouvy koupí společnost Specialty Filaments určitý investiční majetek a smlouvy, které se vztahují na obchod s monofilem společnosti HPG. Činnost společnosti HPG bude dle smlouvy na dobu 5 let v daném oboru utlumena. K vlastnímu převodu předmětného majetku dojde ke dni uzavření realizační smlouvy, přičemž jednání o jejím uzavření budou zahájena sedm obchodních dní po udělení povolení ke spojení Úřadem. Charakteristika spojovaných subjektů, majetkové a personální propojení: Společnost Specialty Filaments vznikla, dle výpisu z obchodního rejstříku dne 10.1.2000, za účelem provozování a koupě výroby monofilamentů společnosti SILON, a.s. pro SFI Beteiligungs GmbH (spojení podniků SFI Beteiligungs GmbH a SILON, a.s. bylo povoleno Úřadem v letošním roce ve správním řízení S 121/99. Společnost Specialty Filaments je kontrolována společností SFI Beteiligungs GmbH, která je součástí holdingu APEX, jehož mateřskou společností je společnost APEX SPECIALITY MATERIALS, Inc. (dále jen "APEX"), se sídlem v USA. Celkový obrat skupiny APEX v roce 1999 představoval 92,88 mil. USD. Z toho v rámci USA byl realizován prodej za 61,76 mil. USD a v Evropě za 31,128 mil. USD. Holding APEX má tři výrobní společnosti, které se zabývají zpracováním umělé hmoty ve formě monofilů. V Evropě působí dvě výrobní společnosti holdingu. Jednou je společnost Specialty Filaments Ltd., která vyrábí monofily v závodě ve Velké Británii (je výrobcem výlučně kartáčových vláken). Druhou je společnost Hahl Filaments, která vyrábí průmyslové vlasce i kartáčová vlákna. Po získání kontroly nad výrobou monofilů ve společnosti SILON, a.s. se Specialty Filaments stala třetím výrobním podnikem skupiny APEX v Evropě. V závodu SILONu, a.s. v Plané nad Lužnicí vyrábí průmyslové vlasce, syntetické žíně (kartáčnická vlákna) a rybářské vlasce. Holding APEX má mimo vyjmenovaných výrobních společností několik společností nevýrobních (pro držení majetkových účastí a koordinaci chodu skupiny). Společnost HPG vznikla dle výpisu z obchodního rejstříku dne 23.5.1995. Jejím jediným vlastníkem se v květnu letošního roku stal Dr. Hans-Peter Erwin Helmut Hahl (do května měl podíl 70%). V minulosti byla společnost HPG v podstatě sesterskou společností firmy Hahl Filaments, kterou také kontroloval pan Dr. Hahl. HPG byla v ČR založena zejména z důvodu nižších výrobních nákladů. Společnost HPG vyrábí pouze syntetické žíně pro kartáčnické účely. Ostatní monofily nevyrábí, což je určeno technologickým vybavením této společnosti, které má pronajato od společnosti Hahl Filaments, což je také její nejvýznamnější odběratel odebírající 87% veškeré její výroby. Na tuzemský trh tak dodává pouze 13% její produkce. Z podkladů předložených spojovanými společnostmi v rámci tohoto správního řízení vyplynulo, že syntetické monofily se člení na následující skupiny: Syntetické monofily pro kartáčnický průmysl-tzv. Syntetické žíně-používají se v kartáčnickém průmyslu jako základní materiál pro výrobu kartáčů, smetáků, štětců apod. Jsou vyráběny z polypropylenu (dále jen "PPN"), polyethylenu (dále jen "PE"), polyamidu (dále jen "PA"), z polyethylentereftalátu (polyesteru) (dále jen "PET") a z POLYMEXu (což je určitá směs polyethylenu polyethylentereftalátu). Dle zjištění úřadu se jednotlivé druhy syntetických žíní navzájem liší, a to jak z hlediska vstupní suroviny, tak i technologie zpracování a z toho pramení i rozdíly v ceně konečného výrobku (cenový rozdíl nejdražším a nejlevnějším je až 100%). Dle vyjádření odběratelů lze syntetické žíně vyrobené z různých materiálů zaměňovat pouze v omezeném množství případů (cca v 10%). Proto by bylo možné rozdělit trh syntetických žíní na jednotlivé subtrhy dle vstupního materiálu z jakého jsou vyrobeny. Úřad však nepovažoval za nezbytné v rámci tohoto správního řízení rozčlenit trh syntetických žíní na jednotlivé subtrhy, neboť z pohledu technologie výroby jsou uvedené výrobky obdobné a ani v případě podrobnějšího vymezení relevantního výrobkového trhu by nedošlo k podstatným změnám ve struktuře trhů, které by zavdávaly příčinu zamítnutí tohoto spojení. V kartáčnickém průmyslu se používají vedle syntetických žíní i další umělohmotné materiály (PVC) a přírodní materiály. Dle vyjádření uživatelů však mají tyto materiály svá specifika (dostupnost materiálu, cenová náročnost) a nelze je se syntetickými žíněmi vzájemně nahrazovat. Dle zjištění Úřadu se jedná jen o velice malý trh, neboť celkový obrat dosažený na tomto trhu v roce 1999 je 35,7 mil. Kč. Společnost Specialty Filaments měla již před spojením na trhu syntetických žíní dominantní postavení a společnost HPG byla na tomto trhu jejím horizontálním konkurentem, z tohoto důvodu je trh syntetických žíní považován za relevantní výrobkový trh. Speciální monofily-tzv. průmyslové vlasce-jsou vyráběny z PA, PP a z PES. Používají v textilním průmyslu při výrobě technických textilií, dále pro výrobu různých sít (např. pro papírenský průmysl-vysoušecí síta), výrobu zdrhovadel, jako výplety a vyztužovací materiál v nábytkářském průmyslu, dále jako např. žací struny do sekaček. Specialty Filaments je jediným tuzemským výrobcem těchto výrobků. Odběratelé svou potřebu pokrývají i dodávkami zahraničních výrobců, kteří nabízejí širší sortiment výrobků v různých cenových relacích. Dle zjištění Úřadu se jedná jen o velice malý trh, neboť celkový obrat dosažený na tomto trhu v roce 1999 je 43,7 mil. Kč. Společnost Specialty Filaments měla již před spojením na trhu průmyslových vlasců dominantní postavení, z tohoto důvodu je trh průmyslových vlasců považován za relevantní výrobkový trh. Rybářské vlasce-Specialty Filaments vyrábí z PA-kopolymerů rybářské vlasce, které jsou určeny pro sportovní i rekreační rybolov. V zahraničí se používají i jiné typy PA a jejich kopolymerů. Specialty Filaments je jediným tuzemským výrobcem rybářských vlasců. Na tuzemském trhu však realizují své dodávky i mnozí zahraniční výrobci. Dále zde působí soutěžitelé, kteří nakupují vlasce vyrobené v zahraničí, navinuté na velké cívky a které tyto vlasce přemotávají na menší cívky pro rybáře a prodávají je pod svým jménem. Dle zjištění Úřadu neměla společnost Specialty Filaments před spojením na trhu rybářských vlasců dominantní postavení a toto postavení nezíská ani vlivem posuzovaného spojení, a proto trh rybářských vlasců není považován za relevantní výrobkový trh. Jednotlivé kategorie monofilů nelze vzájemně z hlediska účelu užití a vlastností zaměnit, tvoří proto samostatné výrobkové trhy. Specialty Filaments i HPG svými dodávkami pokrývají celé území ČR, přičemž podmínky soutěže jsou v celé ČR stejné a dopravní náklady nepředstavují vzhledem k celkové ceně dodávky výrazný náklad. Poptávka po monofilech se vyznačuje trvalostí a pravidelností. Pro vymezení relevantního trhu a postavení spojovaných subjektů na tomto trhu úřad vycházel z údajů za poslední uzavřený kalendářní rok, tj. rok 1999. trh syntetických žíní, trh průmyslových vlasců, časového: jedná se o trh trvalý, charakterizovaný pravidelně se opakujícími dodávkami uvedeného zboží. Postavení spojovaných subjektů na relevantním trhu: Jak již bylo uvedeno výše ze společností holdingu APEX vyrábí v evropské divizi Specialty Filaments Ltd., Hahl Filaments a Specialty Filaments (výrobní úsek monofily společnosti SILON, a.s.). Přičemž na tuzemský trh své výrobky dodává Specialty Filaments a Hahl Filaments. Společnost Specialty Filaments je největším výrobcem monofilů (tj. syntetických vláken) v České republice a v jejím výrobním spektru jsou syntetické žíně, průmyslové vlasce i rybářské vlasce a všechny tyto výrobky dodává také na tuzemský trh. Hahl Filaments vyrábí syntetické žíně a průmyslové vlasce (zejména pro výrobu technických tkanin). Vůbec nevyrábí průmyslové vlasce pro užití jako struny do sekaček, výplety, zpevňující materiál v nábytkářském průmyslu ani pro výrobu zdrhovadel. Rovněž se nezabývá výrobou rybářských vlasců. Na tuzemský trh dodává pouze syntetické žíně. Společnost HPG je druhým největším výrobcem a zároveň jediným tuzemským konkurentem společnosti Specialty Filaments v dodávkách syntetických žíní na trh ČR. Ostatní druhy monofilů nevyrábí. Na trhu syntetických žíní byl podíl společnosti Specialty Filaments v r. 1999 (tou dobou ještě jako SILON, a.s.) výrazně vyšší než 30% celkového obratu dosaženého na tomto trhu. Podíl Hahl Filaments na tomto trhu byl nižší než 10% celkového obratu. Společný podíl podniků skupiny APEX tak výrazně přesáhl 30% celkového obratu dosaženého na daném trhu. Mimo dodávek společností ze skupiny APEX má na trhu ještě výrazný podíl, i když nižší než 30% celkového obratu, právě společnost HPG. Tuzemskou spotřebu doplňuje dovoz (ze zemí EU-zejména z Itálie, dále z Maďarska, v poslední době se začíná prosazovat i dovoz z Tchaj-wanu). Objem dovozu od ostatních soutěžitelů je však pouze cca 10%. Jak již bylo výše uvedeno, trh syntetických žíní je možné rozdělit na subtrhy dle použitého materiálu k jejich výrobě na žíně na bázi PPN, PE, PET, PA-6, PA-66 a POLYMEXu. Úřadem bylo zjištěno, že obě konkurenční společnosti se specializují na žíně vyrobené z jiných bází. Jejich výrobní spektra se v současné době překrývají pouze okrajově v dodávkách syntetických žíní na bázi PPN a PA-6. Zatímco Specialty Filaments se zaměřuje zejména na výrobu syntetických žíní na bázi PPN, PE a PET a okrajově také vyrábí PA-6 (její výroba probíhá na zastaralém výrobním zařízení při relativně nižší kvalitě). Do budoucna není tento segment trhu pro Specialty Filaments zajímavý a nepočítá se z obnovou této linky. Naproti tomu HPG se zaměřuje právě na výrobu syntetických žíní na bázi PA-6, PA-66 (syntetické žíně na bázi polyamidu, avšak s různou tepelnou stálostí), POLYMEXu a okrajově také na tuzemský trh dodává syntetické žíně na bázi PPN. Z PPN však nemůže dělat syntetické žíně o průměrech 1,5 mm a vyšších pro čistící techniku. V jejich výrobě je již limitována technologickým vybavením. Dle zjištění Úřadu syntetické žíně vyrobené na bázi těchto jednotlivých materiálů jsou z technologického hlediska vzájemně zastupitelné pouze v omezeném rozsahu. Jejich možnou zastupitelnost dále snižují cenové rozdíly mezi nimi. Na trhu průmyslových vlasců se hospodářské soutěže účastní pouze Specialty Filaments. HPG na tento trh nedodává. Samostatný podíl Specialty Filaments na tomto trhu však výrazně překračoval hranici 30% celkového obratu dosaženého na daném trhu. Jiný tuzemský výrobce průmyslových vlasců na trhu ČR nepůsobí, ale existuje opět možnost dovozu těchto materiálů převážně ze zemí EU a východní Evropy. V poslední době se na tuzemském trhu zvyšuje podíl dovozu zejména z Tchaj-wanu. Bariérou pro vstup dalších soutěžitelů na relevantní trh, příp. pro rozšíření výrobních kapacit jsou pouze finanční a časové náklady na vybudování příslušných kapacit. Úřad zjistil, že tyto náklady se pohybují v řádu desítek miliónů Kč. Časový horizont pořízení nových výrobních kapacit je přibližně jeden rok. V ČR se dle informací Generálního ředitelství cel se pro dovoz jednotlivých druhů monofilů uplatňují tři druhy celních sazeb-všeobecná, smluvní a preferenční. Na dovážené monofily jsou uplatňovány různé celní sazby dle průměru (do 1 mm a nad 1 mm) a materiálu, ze kterého jsou vyrobeny. Monofily o průměru do 1 mm z PPN jsou zatíženy všeobecnou celní sazbou ve výši 9%, smluvní celní sazba je 7,7%, monofily o průměru do 1 mm z PA, PE a PET jsou zatíženy všeobecnou celní sazbou ve výši 9%, smluvní clo v tomto případě není. U monofilů s průměrem vyšším než 1 mm se uplatňuje všeobecná celní sazba 15% a smluvní celní sazba ve výši 5%. Dovoz není regulován licencemi ani množstevními omezeními a s ohledem na uvedené celní sazby představuje jen mírnou bariéru pro dovoz těchto výrobků ze zahraničí. Zamýšlené spojení dle zjištění Úřadu bude mít dopad pouze na trh syntetických žíní, neboť HPG ostatní monofily na tuzemský trh nedodává a na těchto trzích tedy nedojde ke koncentraci. Na trhu syntetických žíní se však spojují jediní dva tuzemští výrobci a současně s dodávkami společnosti Hahl Filaments patřící též do holdingu APEX bude podíl spojovaných subjektů po spojení 90%. Dodávky ostatních zahraničních soutěžitelů na tento trh jsou tedy v porovnání s objemem dodávek spojovaných subjektů minimální. Na základě těchto skutečností úřad posoudil dopady spojení podniků na hospodářskou soutěž takto: Spojované podniky působily jako horizontální konkurenti pouze na trhu syntetických žíní. Již před spojením bylo postavení společnosti Specialty Filaments na tomto trhu výrazně dominantní. Podíl další společnosti ze skupiny APEX-společnosti Hahl Filaments byl výrazně nižší. Jejich konkurent společnost HPG měla na tuzemské trhu také významné postavení, i když nebylo dominantní dle dikce zákona. Na tomto trhu tedy dojde k navýšení dominantního postavení spojovaného podniku. Na trh dále dodávala nebo v případě zájmu odběratelů může své výrobky dodávat řada zahraničních společností (např. Stilon, Plastic Fibre SPA, Colooplast, MA.RE S. p.A, Sider ARC, Du Pont a další), podíly jednotlivých dovozců jsou však velice malé. Vedle spojeného subjektu tedy na trhu již nebude působit žádný další nezávislý soutěžitel, jenž by mohl představovat efektivní konkurenci pro spojený podnik. Spojením podniků tedy dojde k takovému navýšení dominantního postavení, které vzhledem k podílům ostatních jednotlivých soutěžitelů může značně omezit účinnou hospodářskou soutěž (zejména v oblasti ceny a tvorby obchodních podmínek, dle vyjádření odběratelů by dostupnost výrobků spojením podniků zřejmě omezena nebyla). Negativní dopady spojení na hospodářskou soutěž omezuje skutečnost, že každý ze spojovaných podniků se zaměřuje na výrobu syntetických žíní na bázi jiných materiálů a v jejich výrobě se překrývají pouze okrajově u syntetických žíní na bázi PPN a PA-6. HPG navíc svoji výrobu syntetických žíní na bázi PPN umísťuje na zahraničních trzích a do ČR tyto výrobky nedodává. Současně, jak již bylo výše uvedeno, z pohledu uživatelů nejsou syntetické žíně na bázi různých materiálů plně zastupitelné. Z těchto důvodů je efektivní hospodářská soutěž mezi oběma subjekty v současné době omezená. Možnost efektivní soutěže je dále ovlivňována současnými kapacitními možnosti společnosti HPG, která již v současné době vyrábí v nepřetržitém třísměnném provozu a proto možnost její pružné reakce na případný požadavek zákazníka (který se nedohodnul se společností Specialty Filaments) na operativní dodávku je snížená. Pro společnost HPG je vždy prvořadé plně uspokojit požadavky jejího nejdůležitějšího odběratele-společnost Hahl Filaments, která odebírá téměř 90% její produkce. Úřad pro objektivnější zjištění situace na trhu oslovil nejvýznamnější odběratele spojovaných podniků. Oslovení odběratelé se vyjádřili v tom smyslu, že není možné jinde na trhu získat syntetické žíně v rozsahu a sortimentu, který odebírají od společností Specialty Filaments a HPG, a že jiné dodavatele těchto materiálů již nemají nebo jim nejsou známi. Odběratelé proto vyslovili obavu z možného zvyšování cenové hladiny. Spojované subjekty si sice nekonkurovaly přímo v dodávkách jednotlivých výrobků, jejich výroby však byly podobné a existovala zde potenciální možnost upravení technologie jedním z nich, pokud by ten druhý prodával své výrobky za neopodstatněně vysoké ceny. Dále dle zjištění Úřadu podíl nákladů na nákup syntetických žíní, jako složky materiálových nákladů, odběratelů spojovaných subjektů tvoří jen nižší část celkových nákladů na materiál (do 25% nákladů na materiál), což by eventuální nepříznivý dopad z cenového vývoje syntetických žíní částečně utlumilo. Dále pokud by došlo k nepřiměřenému zvýšení cen spojeným subjektem, stane se zisková marže dosahovaná na tuzemském trhu větší než v okolních zemích, čímž se tuzemský trh stane zajímavějším pro zahraniční výrobce, kteří by začali do ČR za této situace své výrobky dodávat. Na tuzemský trh průmyslových vlasců společnost HPG své výrobky nedodává a ani její technologické vybavení jí to neumožňuje. Z tohoto důvodu počet soutěžitelů na tomto trhu zůstane zachovaný, stejně jako podíl společnosti Specialty Filaments. Odběratelé průmyslových vlasců budou mít dále vedle dodávek od Specialty Filaments možnost odebírat toto zboží i od zahraničních výrobců (Johns Manville, Berkenhoff u Drebes, Ri-Thai, Stilon, Shakespeare, a další). Nedojde tedy ke změně konkurenčního prostředí. Distribuční systém-přístup odběratelů k výrobkům V rámci hodnocení dopadů spojení úřad zkoumal také způsob distribuce výrobků spojovaných podniků. Specialty Filaments distribuuje své výrobky (syntetické žíně a průmyslové vlasce) přímo jednotlivým odběratelů. Rybářské vlasce jsou částečně dodávány prostřednictvím velkoobchodníků s rybářskými potřebami a z části také přímo do prodejen, kde si je kupují koneční spotřebitelé. Společnost SFI (resp. Hahl Filaments) dodává své výrobky odběratelům na základě přímých obchodních vztahů. Společnost HPG své výrobky do ČR dodává také na základě přímých obchodních vztahů. V zahraničí své výrobky distribuuje prostřednictvím společnosti Hahl Filaments, což je její největší odběratel. Po spojení společností se uvažuje též s výstavbou nového skladu, čímž se otevře možnost pro menší české firmy získávat syntetické žíně levněji, neboť zakázková výroba pro tyto subjekty je finančně náročná. Dle § 8 odst. 2 písm. b) zákona se za spojování podniků považuje i jednání, kdy jedna nebo více osob, které již kontrolují jeden podnik, získají přímou nebo nepřímou kontrolu nad celkem nebo podstatnou částí jiného podniku smlouvou nebo jiným způsobem, který umožňuje vliv na určování soutěžního chování soutěžitele. Společnost Specialty Filaments na základě Smlouvy o koupi investičního majetku uzavřené v květnu 2000 se společností HPG a Hahl Filaments (jako věřitel dluhů, které kupující přejímá s osvobozujícím účinkem a jako pronájemce podle smluv o pronájmu zařízení patřících k převzatým smlouvám kupujícím), získá uzavřením realizační smlouvy (dosud uzavřena nebyla) přímou kontrolu nad částí podniku HPG (vztahující se k aktivitám v podnikání s monofily). Navíc dle § 8 Smlouvy o koupi investičního majetku se prodávající zavazuje, že po dobu pěti let nebude vykonávat žádnou činnost, kterou by přímo nebo nepřímo konkuroval obchodní činnosti nebo v důsledku které by přímo nebo nepřímo taková konkurence vznikla. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem získá Specialty Filaments přímou kontrolu nad aktivitami společnosti HPG v oblasti podnikání s monofily dle § 8 odst. 2 písm. b). Společnost Specialty Filaments již v současné době má na trzích syntetických žíní a průmyslových vlasců dominantní postavení. Navíc patří společně s dalším dodavatelem syntetických žíní (Hahl Filaments) do skupiny APEX. HPG je největším konkurentem této skupiny na tuzemském trhu (i když její podíl nedosahuje 30%). Spojením společností Specialty Filaments a HPG (aktivity spojené s výrobou monofilů) dochází tedy k propojení konkurentů v horizontální úrovni. Na obou relevantních trzích přesáhne podíl spojených podniků 30 % celkového obratu dosahovaného na trhu daného zboží. Jde tedy o spojení podniků, které podle § 8a odst. 1 zákona podléhá povolení úřadu. Spojování podniků, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, podléhá povolení úřadu ve smyslu ustanovení § 8a zákona. Dle ustanovení § 8a odst. 2 zákona úřad spojení povolí, jestliže zúčastnění soutěžitelé prokáží, že újma, která narušením soutěže může vzniknout, bude převážena hospodářskými výhodami, jež spojení přinese. Spojením obou firem se vytvoří optimální podmínky pro vybudování společné sítě servisních služeb pro odběratele spojovaných subjektů a následně, pro spotřebitele. Zlepšení servisu bude spočívat zejména v širší nabízené paletě výrobků v různých cenových hladinách odpovídajících zvolenému materiálu a tedy i užitným vlastnostem, ve vytvoření společné vzorkovnice vyráběného sortimentu, v návaznosti na distribuční sklad výrobků se zrychlí zpětná vazba na zákazníka a zlepší se reprodukovatelnost kvality požadovaných výrobků (snížení reklamací), dojde také ke zlepšení poradenské činnosti výrobcům, pomoc při volbě vhodného materiálu pro finální výrobek apod. Bude vybudován sklad (s perspektivou 2-3 let), který zlepší logistiku společnosti a otevře možnost prodávat výrobky pro menší české firmy (soukromé podnikatele, výrobní družstva), pro které je zakázková výroba firmy HPG v tak malých množstvích, které objednávají, velice finančně náročná. Společností Specialty Filaments Ltd. bude zapůjčeno zařízení pro drcení odpadu vzniklého při výrobě výrobků za účelem jeho zpětného dávkování do výroby. Přínosem využívání tohoto zařízení bude úspora materiálových nákladů až o 5%, což představuje mimo jiné i snížení ekologické zátěže. Budou vytvořeny předpoklady pro snížení provozních nákladů tím, že vzniklý subjekt bude mít snadnější přístup k finančním zdrojům, což se může projevit poklesem nákladů s potenciálem zlevnění produkce popř. investic do nových výrob, technologií apod. Další výhodou je zachování výroby a s tím spojených pracovních míst, neboť, v případě, že by se nepodařilo společnost HPG začlenit do struktury skupiny APEX (stejně jako jeho sesterskou společnost a hlavního odběratele společnost Hahl Filaments), by zde vzniklo opodstatněné nebezpečí ukončení odběru společností Hahl Filaments a tím ztráta klíčového zákazníka resp. omezení odběru, což by zřejmě znamenalo konec výroby ve společnosti HPG. Naopak lze očekávat, že po začlenění do skupiny APEX dojde k posílení kapitálu potřebného k expanzi výroby (současné kapacity jsou využity na 100%), což může vést k dalšímu nárůstu pracovních míst. Holding APEX se zabývá výrobou monofilů v mnohem větším rozsahu a vlastní vývojové zázemí, které bude po spojení využíváno i společností HPG. Spojením budou dány lepší předpoklady pro obstání subjektu v rámci evropské konkurence na trhu v Evropě i ČR po vstupu ČR do Evropské unie. Posouzení dopadů spojení ve vazbě na hospodářské výhody a stanovení omezení nezbytných na ochranu hospodářské soutěže Dle názoru úřadu předložené výhody spojení převáží možné negativní dopady spojení na hospodářskou soutěž, které mohou vzniknout navýšením dominantního postavení na trhu syntetických žíní, kde spojované subjekty působily jako konkurenti. Specialty Filaments již před spojením s HPG získala na trhu syntetických žíní a průmyslových vlasců výrazně dominantní postavení převzetím výroby od společnosti SILON, a.s. Společnost HPG byla sice jejím jediným tuzemským konkurentem na trhu syntetických žíní (průmyslové vlasce nevyrábí), ale byla zaměřena svou obchodní politikou zejména na zahraničí, kde realizovala 87% své produkce. Při posuzování daného spojení Úřad zohlednil také skutečnost, že ačkoli je relevantním výrobkovým trhem trh syntetických žíní a na takto vymezeném trhu podíl spojovaných subjektů dosahuje 90%, bylo by možné tento trh rozdělit na jednotlivé subtrhy dle materiálu používaného k jejich výrobě. Každý ze spojovaných podniků však zaměřuje svoji činnost na výrobu syntetických žíní na bázi jiných materiálů a jejich výrobní spektra se překrývají jen v omezeném rozsahu (u syntetických žíní na bázi PA-6 a PPN). Úřad současně ověřil, že vzájemná zastupitelnost syntetických žíní na bázi různých materiálů je pouze v omezeném množství případů. Tyto faktory tedy brání účinné hospodářské soutěži mezi spojovanými subjekty, přestože oba působí na jednom výrobkovém trhu. Úřad vzal rovněž v úvahu celkový objem tuzemského trhu syntetických žíní, kde dochází ke koncentraci. Celkový objem tohoto trhu ve finančním vyjádření byl v roce 1999 pouze 35,7 mil. Kč. Vzhledem k objemu tohoto trhu a ceně nové výrobní technologie, je zřejmé, že společnosti musejí své výrobky umisťovat také na zahraničních trzích, kde dochází k ostrému konkurenčnímu boji. Právě vlivem tohoto spojení se zvyšuje šance pro oba subjekty na tomto trhu uspět. Velmi významným faktorem při posuzování této fúze byla úzká spolupráce společností Hahl Filaments a HPG Hahl Pelinka. V minulosti se jednalo v podstatě o sesterské společnosti, které kontroloval Dr. Hans-Peter Erwin Helmut Hahl. V současné době však společnost Hahl Filaments již je začleněna do skupiny APEX a pan Dr. Hahl v ní ztratil kontrolu. Pro další bezproblémové fungování společnosti HPG je nezbytné její začlenění do skupiny APEX. Případné nezačlenění HPG do holdingu APEX by bylo opodstatněnou hrozbou pro další provoz této společnosti, neboť by pravděpodobně došlo k přerušení vazeb (odběru) se společností Hahl Filaments, která je naprosto dominantním odběratelem výrobků společnosti HPG a odebírá téměř 90% produkce. V případě ukončení odběru touto společností by tuzemský trh nebyl schopen absorbovat veškerou produkci HPG. Tyto uvedené skutečnosti byli hlavními důvody proč Úřad dané spojení povolil i přes vysoký podíl spojovaných subjektů na relevantním trhu. V provedeném řízení úřad posoudil zjištěné skutečnosti ve všech vzájemných souvislostech, z hlediska dopadu spojení na soutěžní prostředí, a zhodnotil hospodářské výhody spojení, které účastník řízení předložil. Na základě jejich analýzy dospěl k závěru, že spojení podniků přinese i výhody, na kterých budou participovat spotřebitelé. Potenciální zhoršení soutěžního prostředí pak bude zčásti kompenzováno omezením, kterým úřad povolení spojení podmínil. Ve smyslu ustanovení § 12 odst. 6 zákona úřad umožnil, aby se zástupce účastníka správního řízení před vydáním rozhodnutí vyjádřil k předmětu řízení a k výsledkům šetření. Této možnosti zástupce účastníka správního řízení nevyužil. Skutečnost, že se úřad spojením zabývá byla uveřejněna v Obchodním věstníku č. 33/00 ze dne 16.8.2000. Ve stanovené lhůtě 8 dnů pro podání případných připomínek úřad žádnou připomínku k uvedenému spojení podniků neobdržel. Toto rozhodnutí obdrží: JUDr. Jiří Černý advokát AK NÖRR STIEFENHOFFER LUTZ Na Příkopě 15

https://rejstriky.finance.cz/firma-velvet-logistic-s-r-o-28161394

Velvet logistic s.r.o. Praha IČO 28161394 kontakty (14.07.2020) | Finance.cz Velvet logistic s.r.o. Praha IČO: 28161394 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Velvet logistic s.r.o., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 28161394. Firma s názvem Velvet logistic s.r.o. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 2007. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 4 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Realitní činnost , Reklamní činnost a marketing a další. Základní údaje o Velvet logistic s.r.o. IČO: 28161394 C 129642 Velvet logistic s.r.o. Aktuální kontaktní údaje Velvet logistic s.r.o. Kontakty na Velvet logistic s.r.o. IČO: 28161394 Korunní 588/4 , Praha 120 00 25.6.2014 Polská 1352/32 , Praha 120 00 17.10.2007 - 25.6.2014 Obory činností Velvet logistic s.r.o. IČO: 28161394 reklamní činnost a marketing 17.10.2007 - 25.6.2014 realitní činnost 17.10.2007 - 25.6.2014 zprostředkování obchodu a služeb 17.10.2007 - 25.6.2014 pronájem a půjčování věcí movitých 17.10.2007 - 25.6.2014 ubytovací služby 17.10.2007 - 25.6.2014 průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu 17.10.2007 - 25.6.2014 Vedení firmy Velvet logistic s.r.o. IČO: 28161394 Jednatel jedná za společnost ve všech věcech samostatně. 17.10.2007 - 25.6.2014 Václav Stýblo 25.6.2014 Paul James Coggles 17.10.2007 - 4.9.2012 od 17.10.2007 do 12.4.2012 Miroslav Kasan 4.3.2008 - 4.9.2012 od 30.1.2008 do 12.4.2012 Fučíkova 951 , 2601 Dolní Kubín Slovenská republika Petr Horáček 4.9.2012 - 25.6.2014 od 12.4.2012 do 11.6.2014 Vlastníci firmy Velvet logistic s.r.o. IČO: 28161394 Sbírka Listin Velvet logistic s.r.o. IČO: 28161394 C 129642/SL 12 ostatní vyrozumění o exekuci Městský soud v Praze 21.10.2014 21.10.2014 24.10.2014 2 C 129642/SL 9 účetní závěrka -2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 23.8.2012 18.9.2012 6 C 129642/SL 8 účetní závěrka -2009-příloha Městský soud v Praze 31.12.2009 23.8.2012 18.9.2012 1 C 129642/SL 7 účetní závěrka -2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 23.8.2012 18.9.2012 6 C 129642/SL 10 účetní závěrka -2010-příloha Městský soud v Praze 31.12.2010 23.8.2012 18.9.2012 1 C 129642/SL 6 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 5.3.2012 10.9.2012 11.9.2012 4 C 129642/SL 5 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 12.4.2012 10.9.2012 11.9.2012 4 C 129642/SL 4 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 30.1.2008 17.3.2008 1 C 129642/SL 3 podpisové vzory Městský soud v Praze 4.2.2008 17.3.2008 1 C 129642/SL 2 podpisové vzory Městský soud v Praze 24.5.2007 17.10.2007 1 C 129642/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 100/2007 Městský soud v Praze 24.5.2007 17.10.2007 4 Hodnocení Velvet logistic s.r.o. Výpis dat pro firmu Velvet logistic s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Velvet logistic s.r.o., 28161394 na obchodním rejstříku výpis firmy Velvet logistic s.r.o., 28161394 na živnostenském rejstříku

http://kraken.slv.cz/2Afs65/2009

2Afs65/2009 2 Afs 65/2009-69 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Milu¹e Do¹kové a soudcù Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtìcha ©imíèka v právní vìci ¾alobce BRNUS CZ s. r. o., se sídlem Brno, Bratislavská 201/14, zastoupeného JUDr. Ing. Janem Kopøivou, advokátem se sídlem Brno, Zahradnická 6, proti ¾alovanému Finanènímu øeditelství v Brnì, se sídlem Brno, nám. Svobody 4, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Brnì ze dne 25. 2. 2009, è. j. 30 Ca 131/2007-39, Rozhodnutím ze dne 16. 3. 2007, è. j. 1798/07-1300-700225 (dále jen napadené rozhodnutí ), zamítl ¾alovaný podle ustanovení § 50 odst. 6 zákona è. 337/1992 Sb., o správì daní a poplatkù, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen daòový øád ) a s odkazem na zákon è. 235/2004 Sb., o dani z pøidané hodnoty, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o dani z pøidané hodnoty ), odvolání proti platebnímu výmìru Finanèního úøadu Brno I ze dne 1. 3. 2006, è. j. 55705/06/288912/0831, kterým byla ¾alobci vymìøena daò z pøidané hodnoty za zdaòovací období I. ètvrtletí roku 2005 ve vý¹i nadmìrného odpoètu 5084 Kè. Rozhodnutí ¾alovaného napadl ¾alobce u Krajského soudu v Brnì ¾alobou, který ji rozsudkem ze dne 25. 2. 2009, è. j. 30 Ca 131/2007-39, zamítl. Krajský soud konstatoval, ¾e správce danì neosvìdèil blí¾e specifikované faktury (è. 051503/01, 051703/01, 052203/01, 052503/01 a 053003/01 od dodavatele SECULAR CZ, s. r. o., se sídlem B., Ú. 12, za dodání váz a d¾bánù zn. MOSER) za dùkazy prokazující nárok na odpoèet danì ve smyslu ustanovení § 73 odst. 1 zákona o dani z pøidané hodnoty, nebo» neobsahovaly pravdivé údaje pøedepsané v ustanovení § 28 odst. 2 písm. f) tého¾ zákona. Správce danì prokázal, ¾e se zbo¾ím zn. MOSER nebylo ¾alobcem obchodováno i ¾e údaje na pìti pøedlo¾ených fakturách nejsou pravdivé, a to na základì písemného sdìlení spoleènosti MOSER, a. s., Karlovy Vary ze dne 8. 11. 2005. Z nìho se podává, ¾e spoleènost MOSER, a. s. je rukodìlnou manufakturou s roèní produkcí váz a d¾bánù v øádu desítek kusù. Objem zbo¾í uvádìný na zpochybnìných fakturách (od 980 ks do 1400 ks u jednotlivých váz èi d¾bánù) neodpovídá výrobním statistikám dotazované spoleènosti. Krajský soud uvedl, ¾e tímto sdìlením byla dostateèným zpùsobem vyvrácena pravdivost pøedmìtu plnìní, uvedeného ¾alobcem na pìti fakturách, nebo» jediný výrobce skla zn. MOSER popøel, ¾e by kdy vùbec vyrobil pøedmìtné zbo¾í v tak velkém mno¾ství. Skutkový stav byl tak správcem danì, v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 daòového øádu, dostateènì zji¹tìn. Ani z výpovìdi svìdka H. B., jednatele dodavatele ¾alobce, nemìl krajský soud za prokázanou pravdivost pøedmìtu plnìní, nebo» svìdek pouze vidìl krabice popsané nápisem MOSER, certifikáty ke zbo¾í v¹ak nemìl k dispozici. Jednatel ¾alobce R. ©. pøitom uvedl, ¾e zbo¾í, které koupil, bylo jednoznaènì zn. MOSER. Krajský soud dodal, ¾e zn. MOSER je registrovaná a chránìná v ÈR a na nejvýznamnìj¹ích trzích, proto zbo¾í této znaèky nemù¾e být vyrobeno jiným výrobcem ne¾ spoleèností MOSER, a. s., Karlovy Vary. Z tìchto dùvodù pak nemìly finanèní orgány povinnost vyzývat k souèinnosti ani jiné potenciální výrobce sklenìných výrobkù. ®alobcem uvádìný výèet dal¹ích spoleèností, které mají v názvu slovo MOSER, jako potenciálních výrobcù sklenìných výrobkù, byl proto bezpøedmìtný. Jím uvádìné spoleènosti toti¾ ani nemají podnikatelské oprávnìní na výrobu a zpracování skla (s výjimkou MOSER, a. s., Karlovy Vary). Rozsudek napadl ¾alobce (dále jen stì¾ovatel ) kasaèní stí¾ností odkazující na dùvody uvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) soudního øádu správního, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ). Stì¾ovatel vymezil dùvody kasaèní stí¾nosti naprosto shodnì jako ¾alobní body. Uvedl, ¾e na základì pìti sporných faktur odebral od spoleènosti SECULAR CZ, s. r. o. zbo¾í zn. MOSER v celkové hodnotì 53 880 046,50 Kè, z toho daò z pøidané hodnoty èinila 8 500 000 Kè. Pøi uplatnìní odpoètu danì z pøidané hodnoty u správce danì ¾alobce pøedlo¾il ve¹keré po¾adované dùkazy, a to packing listy, výpovìï jednatele stì¾ovatele, výpovìï p. M., faktury dopravce a listy CMR. Stì¾ovatel je pøesvìdèen, ¾e beze zbytku prokázal realizaci uvedených obchodù. Dle správce danì i ¾alovaného je v¹ak stì¾ejním dùkazem písemné sdìlení obchodní spoleènosti MOSER, a. s. ze dne 8. 11. 2005. Správce danì tak opírá své závìry o sdìlení jednoho výrobce, i kdy¾ je zøejmé, ¾e jenom v nicotném okruhu Èeské a Slovenské republiky se nachází nejménì pìt spoleèností s názvem MOSER, tj. potencionálních výrobcù èi obchodníkù s tímto zbo¾ím, jejich¾ výèet stì¾ovatel uvádí. Stì¾ovatel konstatuje, ¾e je obecnì známou skuteèností, ¾e podstatná èást svìtové výroby a obchodu se sklenìnými produkty se odehrává mimo Evropu. Stì¾ejní tvrzení správce danì by tak mìlo dùkazní hodnotu, pokud by vylouèilo mo¾nost výroby pøedmìtných produktù u v¹ech výrobcù sklenìného zbo¾í s názvem MOSER, a to pøedev¹ím z Asie. Správce danì neprokázal, ¾e pøedmìtné zbo¾í nemohlo být vyrobeno, ale pouze to, ¾e spoleènost MOSER, a. s., Karlovy Vary, vyrobila pøedmìtné zbo¾í v øádu kusù. ®alovaný i správce danì zjevnì ztoto¾òují výrobek s oznaèením MOSER se spoleèností MOSER, a. s., Karlovy Vary, i kdy¾ je zøejmé, ¾e s ohledem na charakter globálního svìtového obchodu je dnes taková pøedstava naivní, nebo» drtivá vìt¹ina adekvátního zbo¾í je vyrábìna pod tzv. evropskými znaèkami jinde. Stì¾ovatel je tedy pøesvìdèen, ¾e správce danì poru¹il ustanovení § 31 odst. 2 daòového øádu, nebo» nezjistil rozhodné skuteènosti co nejúplnìji, pøièem¾ jednal zavádìjícím zpùsobem, oslovil-li pouze jednoho potencionálního výrobce z øádovì tisíce jiných mo¾ností. Dne 17. 2. 2010 obdr¾el Nejvy¹¹í správní soud podání stì¾ovatele oznaèené jako doplnìní kasaèní stí¾nosti. Obsahem tohoto podání jsou výhrady stì¾ovatele ke zpùsobu odùvodnìní napadeného rozsudku; dle názoru stì¾ovatele krajský soud fakticky pouze pøevzal právní hodnocení ¾alovaného bez toho, ¾e by k vìci zaujal vlastní právní názor. Odùvodnìní rozsudku pova¾uje proto za nepøezkoumatelné. Dále stì¾ovatel rozporuje závìry krajského soudu týkající se pùvodu (výrobce) zbo¾í deklarovaného jako sklo zn. MOSER. Zde poukazuje na mo¾nost, ¾e pøedmìtné výrobky mohly být vyrobeny jmenovanou spoleèností ji¾ v minulých letech s tím, ¾e by byly postupnì obchodníky za úèelem pozdìj¹í redistribuce skupovány; mohly té¾ být pod shora uvedenou znaèkou vyrobeny v zahranièí. Tyto mo¾nosti daòové orgány i krajský soud zcela pominuly. ®alovaný ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti uvedl, ¾e je toho názoru, ¾e kasaèní stí¾nost neobsahuje konkrétní skutkové a právní dùvody, pro které rozsudek krajského soudu napadá. Stì¾ovatel do kasaèní stí¾nosti pouze pøevzal svou ¾alobní argumentaci, která v¹ak smìøuje proti výroku rozhodnutí ¾alovaného a nikoliv proti výrokùm rozsudku krajského soudu. ®alovaný proto navrhuje kasaèní stí¾nost zamítnout. Nejvy¹¹í správní soud pøezkoumal napadený rozsudek v rozsahu podané kasaèní stí¾nosti (§ 109 odst. 2, vìta pøed støedníkem s. ø. s.) a souèasnì i z dùvodù uvedených v ustanovení § 109 odst. 3, vìtì za støedníkem s. ø. s. Ve vìci pøitom rozhodl bez naøízení jednání za podmínek vyplývajících z ustanovení § 109 odst. 1, vìty první s. ø. s. Pøedev¹ím je nutno uvést, ¾e soudy ve správním soudnictví nepøezkoumávají ¾alobami napadená rozhodnutí v neomezeném rozsahu, nýbr¾ èiní tak toliko v mezích ¾alobních bodù (§ 75 odst. 2, vìta první s. ø. s.), to znamená z pohledu skutkových èi právních dùvodù, pro které ¾alobce pova¾uje napadené rozhodnutí za nezákonné èi nicotné [§ 71 odst. 1 písm. d) s. ø. s.]. Obdobnì je tomu v pøípadì pøezkumu rozhodnutí krajských soudù Nejvy¹¹ím správním soudem. I zde se uplatòuje zmiòovaná disposièní zásada, nebo» podle ustanovení § 109 odst. 3, vìty pøed støedníkem s. ø. s., je Nejvy¹¹í správní soud vázán dùvody kasaèní stí¾nosti. Rozsudek krajského soudu je tak pøezkoumán v intencích ¾alobních námitek, se zøetelem k dùvodùm obsa¾eným v ustanovení § 103 odst. 1 s. ø. s. Kasaèní stí¾nost je opravným prostøedkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu (§ 102 s. ø. s.) a dùvody, které lze v kasaèní stí¾nosti s úspìchem uplatnit, se musí vztahovat právì k nìmu. Nejvy¹¹í správní soud ji¾ v rozsudku ze dne 31. 5. 2004, è. j. 3 Azs 43/2003-48, dostupném z www.nssoud.cz, uvedl, ¾e [k]asaèní stí¾nost jako mimoøádný opravný prostøedek je podle ustanovení § 103 s. ø. s. koncipována na principu nutného konkrétního tvrzení stì¾ovatele, v èem krajský soud, který jeho vìc projednával a rozhodl, ve svém rozhodnutí pochybil. ( ) V kasaèní stí¾nosti ( ) je pøedev¹ím tøeba, aby stì¾ovatel uvedl, v èem nezákonnost rozhodnutí soudu spatøuje. Omezí-li se v¹ak stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti pouze na výtky smìøující proti rozhodnutí správního orgánu, ani¾ by jakkoli zpochybnil rozhodnutí soudu ( ) a argumentaènì podlo¾il, v èem nezákonnost rozhodnutí soudu spoèívá, nelze ne¾ konstatovat nedùvodnost takové kasaèní stí¾nosti, nebo» výtky v ní obsa¾ené jdou mimo rámec rozhodnutí soudu. Obdobnì srov. napøíklad rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 31. 5. 2007, è. j. 8 Afs 53/2005-59, dostupný z www.nssoud.cz). V posuzovaném pøípadì stì¾ovatel podal vèas kasaèní stí¾nost v blanketní podobì, a to s pouhým konstatováním, ¾e napadá rozsudek krajského soudu z dùvodù vyplývajících z ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) s. ø. s. a ¾e navrhuje jeho zru¹ení. K usnesení krajského soudu ze dne 23. 4. 2009, è. j. 30 Ca 131/2007-43a, vyzývajícího ke konkretizaci dùvodù kasaèní stí¾nosti, podal stì¾ovatel ve stanovené lhùtì doplnìní kasaèní stí¾nosti, v nìm¾ na první stranì uvádí, ¾e napadá rozsudek krajského soudu z dùvodù podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) s. ø. s., nicménì v dal¹ím se obsah tohoto podání naprosto shoduje se znìním ¾aloby. Závìreèný petit kasaèní stí¾nosti pak navrhuje zru¹ení rozsudku krajského soudu. Z obsahu takto podané kasaèní stí¾nosti je naprosto zøejmé, ¾e není reakcí na právní argumentaci obsa¾enou v rozsudku krajského soudu, ale je jen pouhým zopakováním ¾alobních bodù, uvedených ji¾ v ¾alobì ze dne 18. 5. 2007. Pokud stì¾ovatel usiloval o procesní úspì¹nost v kasaèním øízení, mìl dùvody kasaèní stí¾nosti konkretizovat uvedením argumentù, proè pova¾uje rozsudek krajského soudu za nezákonný a jeho závìry za nesprávné èi mylné, nikoli prostì zopakovat ¾alobní argumentaci. Taková argumentace k úspìchu ve sporu nestaèí, nebo» jde mimo rámec rozhodnutí krajského soudu (míøí pøímo na správní rozhodnutí) a jako taková není s to zpochybnit jeho zákonnost. Nejvy¹¹í správní soud pøezkoumal rozsudek krajského soudu i v intencích ustanovení § 109 odst. 3, vìty za støedníkem s. ø. s., tj. ex officio, nad rámec dùvodù kasaèní stí¾nosti, pøièem¾ neshledal ¾ádná pochybení tímto ustanovením pøedpokládaná. Zde je pøedev¹ím tøeba uvést, ¾e z rozsudku krajského soudu je patrné, ¾e vypoøádal v¹echny ¾alobní body, a to pøezkoumatelným zpùsobem. V øízení pøed krajským soudem pak nebyla shledána ani zmateènost øízení ani vada, která mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí o vìci samé. Koneènì napadené rozhodnutí ¾alovaného nelze oznaèit ani za nicotné. Pokud jde o podání oznaèené jako doplnìní kasaèní stí¾nosti, doruèené zdej¹ímu soudu dne 17. 2. 2010, jeho obsahem se Nejvy¹¹í správní soud nezabýval. Z ustanovení § 106 odst. 3 s. ø. s. toti¾ vyplývá, ¾e nemá-li kasaèní stí¾nost v¹echny nále¾itosti ji¾ pøi jejím podání, musí být tyto nále¾itosti doplnìny ve lhùtì jednoho mìsíce od doruèení usnesení, kterým byl stì¾ovatel vyzván k doplnìní podání. Jen v této lhùtì mù¾e stì¾ovatel roz¹íøit kasaèní stí¾nost na výroky dosud nenapadené a roz¹íøit její dùvody. Tuto lhùtu mù¾e soud na vèasnou ¾ádost stì¾ovatele z vá¾ných dùvodù prodlou¾it, nejdéle v¹ak o dal¹í mìsíc. V posuzované vìci bylo ze spisu krajského soudu zji¹tìno, ¾e kasaèní stí¾nost byla podána (v otevøené lhùtì) v blanketní podobì; krajský soud proto stì¾ovatele, v souladu s ustanovením § 108 odst. 1, vìtou první s. ø. s. a ustanovením § 106 odst. 3 s. ø. s., vyzval k jejímu doplnìní ve lhùtì jednoho mìsíce. Toto usnesení bylo zástupci stì¾ovatele doruèeno dne 27. 4. 2009 a je¹tì tého¾ dne bylo doplnìno shora popsaným zpùsobem. Dal¹í doplnìní kasaèní stí¾nosti ve smyslu roz¹íøení jejího rozsahu a dùvodù bylo (nad rámec doplnìní ji¾ provedeného) mo¾no provést ve lhùtì do 27. 5. 2009. K obsahu podání, doruèenému zdej¹ímu soudu a¾ dne 17. 2. 2010, tedy nebylo mo¾né vìcnì pøihlédnout, nebo» jím nebyly toliko upøesnìny èi blí¾e rozvedeny ji¾ (øádnì a vèas) uplatnìné kasaèní námitky, nýbr¾ se jednalo o námitky zcela nové, uplatnìné po uplynutí kogentnì stanovené lhùty ve smyslu § 106 odst. 3, vìty druhé s. ø. s. Legitimitu tohoto postupu potvrdil opakovanì i Ústavní soud. Zmínit lze napøíklad jeho nález ze dne 14. 3. 2007, sp. zn. II. ÚS 136/06 (dostupný z http://nalus.usoud.cz), dle kterého Ústavní soud opìtovnì zdùrazòuje, ¾e tak záva¾né procesní oprávnìní, jakým je mo¾nost stì¾ovatele roz¹íøit kasaèní stí¾nost na výroky dosud nenapadené a roz¹íøit její dùvody, nelze èinit závislou na právnì nejisté a nepøedvídatelné skuteènosti, tj. na tom, zda soud vyzve stì¾ovatele k doplnìní nále¾itostí kasaèní stí¾nosti ve smyslu § 106 odst. 3 soudního øádu správního èi nikoli. To nic nemìní na skuteènosti, ¾e pokud je stì¾ovatel vyzván k doplnìní kasaèní stí¾nosti postupem dle § 106 odst. 3 soudního øádu správního, mù¾e roz¹íøit kasaèní stí¾nost na výroky dosud nenapadené a roz¹íøit její dùvody jen ve lhùtì jednoho mìsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na vèasnou ¾ádost stì¾ovatele z vá¾ných dùvodù soudem prodlou¾ena. Uvedené nicménì nic nemìní na skuteènosti, ¾e otázkou nepøezkoumatelnosti se Nejvy¹¹í správní soud v dané vìci zabýval. Neèinil tak ov¹em ke kasaèní námitce, ale z dùvodù vyplývajících z ustanovení § 109 odst. 3 s. ø. s., které ho zavazuje pøihlí¾et k pøípadné nepøezkoumatelnosti napadaného soudního rozhodnutí ex offo. S ohledem na shora konstatovaný obsah rozsudku krajského soudu je zcela evidentní, ¾e je vylouèeno hodnotit jej jako nepøezkoumatelný pro nesrozumitelnost; výkladem této vady rozhodnutí se Nejvy¹¹í správní soud zabýval napøíklad v rozsudku ze dne 4. 12. 2003, sp. zn. 2 Ads 58/2003 (publikovaném pod è. 133/2004 Sb. NSS), kde konstatoval, ¾e [z]a nepøezkoumatelné pro nesrozumitelnost lze obecnì pova¾ovat takové rozhodnutí soudu, z jeho¾ výroku nelze zjistit, jak vlastnì soud ve vìci rozhodl, tj. zda ¾alobu zamítl, odmítl nebo jí vyhovìl, popøípadì jeho¾ výrok je vnitønì rozporný. Pod tento pojem spadají i pøípady, kdy nelze rozeznat, co je výrok a co odùvodnìní, kdo jsou úèastníci øízení a kdo byl rozhodnutím zavázán. Napadený rozsudek Nejvy¹¹í správní soud neshledává ani nepøezkoumatelným pro nedostatek dùvodù. Z rozsáhlé judikatury zdej¹ího soudu k tomuto tématu (srov. napø. rozsudky ze dne 29. 7. 2004, è. j. 4 As 5/2003-52, ze dne 18. 10. 2005, è. j. 1 Afs 135/2004-73, publikovaný pod è. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, è.j. 2 Afs 24/2005-44, publikovaný pod è. 689/2005 Sb. NSS, ze dne 17. 1. 2008, è. j. 5 As 29/2007-64, nebo ze dne 25. 5. 2006, è. j. 2 Afs 154/2005-245) se podává, ¾e rozhodnutí je nepøezkoumatelné pro nedostatek dùvodù, jestli¾e: není zøejmé, jakými úvahami se soud øídil pøi naplòování zásady volného hodnocení dùkazy èi utváøení závìru o skutkovém stavu; dále z jakého dùvodu nepova¾oval za dùvodnou právní argumentaci v ¾alobì; proè pova¾uje ¾alobní námitky za liché, mylné nebo vyvrácené; proè subsumoval skutkový stav pod zvolené právní normy. Dal¹ím dùvodem nepøezkoumatelnosti rozhodnutí mù¾e být pøípad, kdy soud opomnìl pøezkoumat nìkterou ze vèas uplatnìných ¾alobních námitek èi obsahuje-li odùvodnìní rozsudku toliko pøevzaté pasá¾e z publikovaného judikátu v jiné, skutkovì i právnì odli¹né vìci, ani¾ dále rozvádí dopad pøevzatých závìrù na konkrétní souzený pøípad a na samotné rozhodnutí ve vìci. Tìmito vadami rozsudek krajského soudu netrpí, nebo», jak ji¾ bylo vý¹e podrobnì popsáno, v odùvodnìní jsou vyhodnoceny rozhodující dùkazy provedené v daòovém øízení, pøièem¾ toto hodnocení krajského soudu nikterak nevyboèuje z mezí obecné i právní logiky. Krajský soud té¾ srozumitelným zpùsobem aproboval procesní postup daòových orgánù a jejich právní hodnocení vìci. Otázky, zda byl takto zji¹tìný stav vìci vyhodnocen odpovídajícím a zpùsobem a zda je pøiléhavé jeho následné právní hodnocení, ji¾ nejsou spojeny s pøezkoumatelností rozhodnutí. Vzhledem k tomu, ¾e Nejvy¹¹í správní soud shledal kasaèní stí¾nost nedùvodnou a nenalezl ani ¾ádné pochybení pøedpokládané ustanovením § 109 odst. 3, vìtou za støedníkem s. ø. s., nezbylo mu ne¾ ji za podmínek vyplývajících z ustanovení § 110 odst. 1, vìty druhé s. ø. s. rozsudkem zamítnout.

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-293

293/1993 Přihlásit Zákony pro lidiSbírka zákonů ČRRočník 1993293/1993 Sb.Aktuální znění 01.10.2016 - 30.04.2017 Zákon č. 293/1993 Sb.Zákon o výkonu vazby Soudnictví a státní zastupitelstvíVězeňství Aktuální znění 01.10.2016 - 30.04.2017 (§ 1 - § 4a) HLAVA II - PŘIJÍMÁNÍ, UMÍSŤOVÁNÍ A PROPOUŠTĚNÍ OBVINĚNÝCH (§ 5 - § 10) HLAVA III - PRÁVA A POVINNOSTI OBVINĚNÝCH (§ 11 - § 21b) HLAVA IV - VYŘIZOVÁNÍ KÁZEŇSKÝCH PŘESTUPKŮ OBVINĚNÝCH HLAVA V - VÝKON VAZBY NA MLADISTVÝCH (§ 25 - § 26a) HLAVA VI - VÝKON VAZBY NA CIZINCÍCH (§ 27 - § 28) HLAVA VII - Výkon vazby na matkách nezletilých dětí HLAVA IX - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 30 - § 32) 293ZÁKONze dne 10. listopadu 1993o výkonu vazbyParlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:HLAVA IZÁKLADNÍ USTANOVENͧ 1Účel zákonaÚčelem zákona je upravit podmínky výkonu vazby v trestním řízení, zejména stanovit práva a povinnosti osob ve vazbě, postavení příslušníků a zaměstnanců Vězeňské služby České republiky (dále jen "Vězeňská služba") a dalších osob při zajišťování výkonu vazby a upravit dozor nad tímto výkonem.§ 2Zásady výkonu vazbyDokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu vyslovena vina, nelze na toho, kdo byl vzat do vazby (dále jen "obviněný"), hledět, jako by byl vinen. Během výkonu vazby smí být obviněný podroben jen těm omezením, která jsou nutná ke splnění účelu vazby z hlediska jejího důvodu1) a k zachování stanoveného vnitřního pořádku a bezpečnosti. Ve výkonu vazby nesmí být ponižována lidská důstojnost obviněného a nesmí být podrobován fyzickému ani psychickému nátlaku.§ 3Orgány zajišťující výkon vazby(1) Ostrahu obviněných a další úkoly vyplývající z výkonu vazby zajišťuje Vězeňská služba.(2) Vězeňská služba je vůči obviněnému oprávněna použít pouze taková omezení a donucovací prostředky, které připouští zákon.2) Použití těchto omezení a donucovacích prostředků oznámí Vězeňská služba bez zbytečného odkladu krajskému státnímu zastupitelství, které provádí dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby.(3) Při zajišťování výkonu práv obviněných Vězeňská služba spolupracuje s ostatními státními orgány, orgány územní samosprávy a s dalšími subjekty způsobem uvedeným ve zvláštních právních předpisech.(4) Zaměstnancem Vězeňské služby se pro účely tohoto zákona rozumí jak zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce ve Vězeňské službě, tak příslušník Vězeňské služby.§ 4Místo výkonu vazbyVazba se vykonává ve vazební věznici nebo ve zvláštním oddělení věznice (dále jen "věznice"). Věznice zřizuje a zrušuje ministr spravedlnosti. Správu věznic vykonává Vězeňská služba.§ 4aZacházení s obviněnýmiV průběhu výkonu vazby je věznice povinna podle možností obviněnému nabídnout účast na preventivně výchovných, vzdělávacích, zájmových a sportovních programech.HLAVA IIPŘIJÍMÁNÍ, UMÍSŤOVÁNÍ A PROPOUŠTĚNÍ OBVINĚNÝCH§ 5Přijímání obviněných(1) Do výkonu vazby lze přijmout obviněného jen na písemný příkaz soudu vydaný na základě rozhodnutí o vzetí do vazby. Toto rozhodnutí musí být k písemnému příkazu připojeno. Přijímání do výkonu vazby se provádí nepřetržitě.(2) Při přijetí do výkonu vazby musí být obviněný prokazatelně seznámen se svými právy a povinnostmi podle tohoto zákona, řádu výkonu vazby a s vnitřním řádem věznice. Písemné vyhotovení seznámení s právy a povinnostmi v jazyce státu, jehož je občanem, nebo v jazyce, kterému rozumí, se při seznámení podle věty první bez odkladu předá obviněnému.Umísťování obviněných do cel§ 6(1) Při umísťování obviněných do cel se dbá na to, aby byl dodržen účel vazby a aby nedocházelo k mravnímu nebo jinému ohrožení obviněných.(2) Jestliže o to obviněný požádá, umístí se do samostatné cely, umožňují-li to podmínky ve věznici.(3) V odůvodněných případech může obviněný požádat o umístění do jiné cely.(4) O žádosti podle odstavců 2 a 3 rozhodne ředitel věznice nebo jeho zástupce.§ 7(1) Odděleně se umísťují:a) muži od žen,b) obvinění, u nichž je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání3), od ostatních obviněných,c) obvinění, proti nimž je vedeno společné řízení,d) obvinění od pravomocně odsouzených,e) obvinění s infekčním nebo duševním onemocněním nebo u nichž je podezření na takové onemocnění.(2) Nebrání-li tomu jiné okolnosti, odděleně se umísťují:a) obvinění, kteří jsou stíháni pro některý z trestných činů uvedených v § 88 odst. 4 trestního zákoníku, od ostatních obviněných,b) obvinění, kteří jsou stíháni pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, a obvinění, kteří nebyli dříve odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, od ostatních obviněných,c) obvinění, kteří jsou ve vazbě z důvodů uvedených v § 350c trestního řádu, od ostatních obviněných.(3) Obviněný, který o to požádá, se umístí do cely určené výlučně pro nekuřáky.(4) Při rozhodování o umísťování obviněných do cel se postupuje podle pokynu soudu a v přípravném řízení i státního zástupce k oddělenému umístění obviněných a podle možnosti se přihlíží též k dalším hlediskům a skutečnostem, zejména k věku a zdravotnímu stavu obviněných, stupni jejich narušení, životním návykům a osobním vlastnostem.(5) Obviněný, který o to požádá, může být umístěn samostatně, nebrání-li tomu účel vazby a umožňují-li to podmínky ve věznici.(6) Obviněný, který se ve vazbě chová agresivně nebo soustavně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo k porušování těchto povinností podněcuje jiné, se umístí ve zvláštní cele, odděleně od ostatních obviněných.§ 8Výkon vazby se zmírněným režimem(1) Obviněný se umísťuje do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem, pokud tím nebude ohrožen účel vazby nebo nebrání-li tomu jiné okolnosti.(2) V oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem je ubytovací prostor se sociálním a kulturním zařízením, ve kterém se obvinění v určeném čase mohou volně pohybovat a stýkat se s obviněnými, kteří jsou umístěni v tomto oddělení.(3) Do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem nelze umístit obviněného, který porušuje stanovený pořádek a kázeň nebo nemůže být do tohoto oddělení umístěn z bezpečnostních důvodů. Rovněž se do tohoto oddělení neumístí obviněný, u něhož to nedoporučil lékař vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, a obviněný, u kterého toto umístění nedoporučil psycholog.(4) Ustanovení § 7 se v oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem užije obdobně.§ 9Základní vybavení celPro každého obviněného musí být v cele lůžko a uzamykatelná skříňka na uložení osobních věcí. Cely jsou dále vybaveny stolkem a stoličkami v počtu odpovídajícím počtu obviněných a sociálním zařízením. Záchod musí být oddělen od zbývajícího prostoru cely neprůhlednou zástěnou. Do každé cely musí být zavedeno elektrické osvětlení a signalizační (přivolávací) zařízení.§ 10Propuštění obviněnýchVěznice neodkladně propustí obviněného z výkonu vazby, jestliže obdrželaa) písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu, vydaný soudem na základě jeho rozhodnutí,b) písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu, vydaný státním zástupcem na základě jeho rozhodnutí v případech stanovených zvláštním zákonem,4)c) písemný příkaz státního zástupce, aby obviněný byl propuštěn na svobodu, vydaný při výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby,d) písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu na základě rozhodnutí prezidenta republiky nebo ministra spravedlnosti v řízení o udělení milosti,e) písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu na základě rozhodnutí ministra spravedlnosti v řízení o mimořádných opravných prostředcích nebo v řízení o vydání do ciziny.HLAVA IIIPRÁVA A POVINNOSTI OBVINĚNÝCH§ 11Stravování obviněnýchVěznice poskytuje obviněným pravidelnou stravu za podmínek a v hodnotách, které odpovídají udržení zdraví a přihlížejí k jejich zdravotnímu stavu a věku; přitom přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic obviněných.§ 12Vystrojování obviněných(1) Obviněný má právo používat ve výkonu vazby vlastní oděv, prádlo a obuv za předpokladu, že splňují podmínky hygienické a estetické nezávadnosti a že má zajištěnu jejich výměnu na vlastní náklady.(2) Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 1, je obviněný povinen používat vězeňský oděv, prádlo a obuv. V takovém případě se jeho vlastní oděv, prádlo a obuv odevzdají do úschovy věznice.§ 13Korespondence(1) Obviněný může přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení (dále jen "korespondenci") bez omezení.(2) Korespondence podléhá kontrole, která zahrnuje seznámení se s obsahem písemností. Je-li důvodem vazby obava, že obviněný bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, provádí ve lhůtě 14 dnů od přijetí kontrolu korespondence orgán, který vede řízení. V ostatních případech je oprávněn kontrolu provádět orgán Vězeňské služby. Vězeňská služba má povinnost korespondenci zadržet a předat orgánům činným v trestním řízení, zakládá-li její obsah podezření z trestné činnosti nebo jestliže by doručením korespondence mohl být mařen účel vazby. Zadržená korespondence se založí do trestního spisu a nezávadná část jejího obsahu se oznámí adresátu.(3) Kontrola korespondence je nepřípustná mezi obviněným a jeho obhájcem, mezi obviněným a advokátem, který obviněného zastupuje v jiné věci, mezi obviněným a státními orgány České republiky nebo diplomatickou misí anebo konzulárním úřadem cizího státu4a) anebo mezi obviněným a mezinárodní organizací, která je podle mezinárodní úmluvy, jíž je Česká republika vázána, příslušná k projednávání podnětů týkajících se ochrany lidských práv. Tato korespondence se adresátu odesílá a obviněnému doručuje neprodleně a, nemá-li obviněný finanční prostředky, na náklady věznice.(4) Obviněnému, který neumí nebo nemůže číst nebo psát, Vězeňská služba zajistí, aby mu byly došlé dopisy přečteny, nebo mu poskytne pomoc při sepisování žádostí, podání a stížností státním orgánům a při dopisování s obhájcem.§ 13aUžívání telefonu(1) Obviněnému, u něhož není důvodem vazby obava, že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,3) se zpravidla umožní použití telefonu ke kontaktu s osobou blízkou.4b)(2) Ze závažného důvodu lze obviněnému uvedenému v odstavci 1 povolit použití telefonu ke kontaktu s jinou osobu, než je osoba blízká.(3) Obviněný má právo na použití telefonu ke kontaktu se svým obhájcem nebo advokátem, který obviněného zastupuje v jiné věci. Nemá-li finanční prostředky, umožní mu věznice první kontakt na své náklady.(4) Náklady spojené s použitím telefonu hradí obviněný. Obviněný není oprávněn mít u sebe nebo používat ve výkonu vazby telefon nebo jiné komunikační nebo záznamové prostředky, včetně jejich příslušenství a součástí. Jestliže se mu použití telefonu umožní, je povinen použít telefon určený pro tento účel věznicí. U osob ve vydávací nebo předávací vazbě povoluje umožnění použití telefonu příslušný soudce; v rámci předběžné vazby státní zástupce.(5) Nejde-li o telefonáty s osobou uvedenou v § 13 odst. 3 nebo § 14 odst. 9 nebo § 26 odst. 6, je Vězeňská služba oprávněna seznamovat se formou odposlechu s telefonáty uvedenými v odstavcích 1 a 2 a pořizovat jejich záznam.§ 14Návštěvy obviněných(1) Obviněný má právo na přijetí návštěvy v počtu nejvýše 4 osob jednou za 2 týdny v trvání devadesáti minut. V odůvodněných případech může ředitel věznice povolit přijetí návštěvy většího počtu osob nebo za dobu kratší než 2 týdny, případně na dobu delší než devadesát minut.(2) U obviněných, u nichž je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,3) bez zbytečného odkladu stanoví podmínky pro uskutečnění návštěvy, kterými jsou zejména termín návštěvy, okruh osob a přítomnost orgánu činného v trestním řízení, v přípravném řízení státní zástupce, v řízení před soudem příslušný soudce.(3) U osob ve vazbě podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních stanoví podmínky pro uskutečnění návštěvy, kterými jsou zejména termín návštěvy, okruh osob a přítomnost orgánu činného v trestním řízení, předseda senátu. Jde-li o osobu v předběžné vazbě vykonávané v předběžném šetření nebo ve vazbě v rámci dočasného převzetí za účelem provedení úkonu přípravného řízení, stanoví tyto podmínky státní zástupce.(4) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených za přítomnosti orgánů Vězeňské služby, případně též orgánu činného v trestním řízení.(5) V odůvodněných případech může ředitel věznice umožnit uskutečnění návštěvy bez sluchové, popřípadě i zrakové kontroly.(6) V odůvodněných případech může ředitel věznice rozhodnout, že z bezpečnostních důvodů se návštěva uskuteční v místnosti, kde je návštěvník od obviněného oddělen přepážkou.(7) Nejsou-li splněny podmínky stanovené podle ustanovení odstavce 2, Vězeňská služba návštěvu neumožní a tuto skutečnost zaznamená do osobního spisu obviněného.(8) Zaměstnanec Vězeňské služby je oprávněn návštěvu přerušit nebo předčasně ukončit bez náhrady, jestliže obviněný nebo návštěvníci přes upozornění porušují vnitřní pořádek nebo ohrožují bezpečnost ve věznici; stejná oprávnění má, jde-li o návštěvu za podmínek stanovených podle odstavce 2, přítomný orgán činný v trestním řízení, jestliže v průběhu návštěvy zjistí, že dochází nebo má dojít k maření objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání.(9) Obviněný má právo přijímat ve věznici návštěvy obhájce neomezeně. Omezení uvedená v předchozích odstavcích se na návštěvy obhájce nevztahují.(10) Obviněný má právo přijímat ve věznici návštěvy advokáta, který ho zastupuje v jiné věci, jestliže orgán činný v trestním řízení, je-li obviněný ve vazbě z důvodu § 67 písm. b) trestního řádu, nestanoví jinak. V případě, že je třeba ověřit podpis obviněného, může se takové návštěvy zúčastnit i notář. Omezení uvedená v odstavcích 1, 2 a 3 se na takové návštěvy nevztahují.§ 15Duchovní a sociální služby(1) Obviněnému se zajišťuje právo na poskytování duchovních a sociálních služeb v rozsahu vyplývajícím ze zvláštních předpisů.5) Poskytování těchto služeb ve věznici se nepovažuje za návštěvy ve smyslu § 14.(2) K výkonu duchovní služby v místech, kde se vykonává vazba, jsou oprávněny pouze ty registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu tohoto práva podle zvláštního právního předpisu5a) (dále jen "církev").(3) Církev se může podílet na poskytování duchovní služby obviněnýma) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům,b) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad obviněných,c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů,d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků,e) po dohodě s ředitelem věznice dalšími vhodnými formami přispívajícími k uplatnění práva obviněného svobodně projevovat své náboženství nebo víru.(4) Při společných formách poskytování duchovní služby musí být dodrženy zásady uvedené v § 7. K zajištění bezpečnosti osob a pořádku je v těchto případech zpravidla přítomen určený zaměstnanec Vězeňské služby.(5) Věznice ve vnitřním řádu nebo jiným vhodným způsobem informuje obviněné o poskytování duchovní služby.(6) Věznice vytváří pro duchovní služby poskytované obviněným vhodné podmínky a podle konkrétních možností zabezpečuje po dohodě s církví pověřenými osobami vhodné prostory pro duchovní služby.(7) Církví pověřené osoby správa věznice poučí o povinnosti dodržovat právní předpisy pro výkon vazby a respektovat vnitřní řád věznice.(8) Věznice je oprávněna odepřít možnost výkonu duchovní služby osobám, které se dopustily porušení povinností vyplývajících z právních předpisů pro výkon vazby nebo vnitřního řádu věznice.(9) Obviněný nesmí být k účasti na bohoslužbách a jiných obřadech nebo k rozhovorům s církví pověřenými osobami nucen. Požádá-li obviněný o umožnění návštěvy církví pověřené osoby, je věznice povinna jí tuto skutečnost neprodleně oznámit.§ 16Nákup potravin a věcí osobní potřeby, přijímání balíčků a peněz(1) Obviněný má právo na nákup potravin a věcí osobní potřeby nejméně jednou týdně v zaručeném sortimentu, který stanoví vnitřní řád věznice. Nákup se uskutečňuje formou bezhotovostní platby.(2) Obviněný má právo jedenkrát za 3 měsíce přijmout balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky obsahující oblečení zasílané za účelem jeho výměny, knihy, denní tisk a časopisy a hygienické potřeby.(3) Balíčky podléhají kontrole orgánů Vězeňské služby. Obviněnému se nepředají věci, které odporují účelu vazby, nebo které není dovoleno mít podle řádu výkonu vazby v cele, zejména věci, kterými by mohl ohrozit život a zdraví vlastní nebo jiných osob. Nepředané věci se odešlou zpět odesilateli na náklady obviněného. Nemá-li obviněný finanční prostředky na odeslání nepředaných věcí, odešlou se na náklady věznice a náklady se mu předepíší k úhradě.(4) Obviněný může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do věznice poslány. Věznice je povinna zajistit jejich bezpečné převzetí do úschovy a umožnit obviněnému na jeho náklady s nimi disponovat. Obviněný nesmí mít u sebe během výkonu vazby finanční hotovost.§ 17Uspokojování kulturních potřeb(1) Obviněný má právo objednat si na svůj náklad knihy, denní tisk a časopisy, včetně zahraničních, pokud jsou distribuované v tuzemsku. Může si půjčovat a hrát společenské hry, z vězeňské knihovny si půjčovat beletrii a odborné publikace, včetně právních předpisů.(2) Vlastní přenosný radiopřijímač a televizor, pokud jsou napájeny z vlastního zdroje, pro který je v přijímači prostor a je jeho součástí, se obviněnému umožní používat po provedení kontroly technických parametrů ke zjištění, zda nebylo instalováno nežádoucí zařízení. Provedení kontroly zajistí na náklady obviněného správa věznice. Pokud jsou pro to ve věznici podmínky, může, po provedení kontroly uvedené ve větě první, ředitel věznice povolit připojení radiopřijímačů a televizorů na elektrickou síť.§ 18Péče o zdraví(1) Obviněný má právo na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku.(2) Obviněný má právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru věznice v trvání nejméně jedné hodiny. Vycházka může být z důležitého důvodu na základě rozhodnutí generálního ředitele Vězeňské služby nebo jím pověřeného zaměstnance Vězeňské služby omezena nebo zrušena. U nemocných obviněných a u obviněných těhotných žen se vycházky konají se souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení. Ustanovení § 7 se při vycházkách užije obdobně.(3) Obviněný má právo na zdravotní služby v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním předpisem6) s přihlédnutím k omezením vyplývajícím z účelu vazby.(4) Náklady na zdravotní služby poskytované obviněnému, který není pojištěncem podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění a který nemůže náklady hradit z vlastních prostředků uložených ve věznici, hradí v rozsahu nákladů souvisejících s poskytnutím neodkladné a akutní zdravotní péče a u cizinců v rozsahu nákladů podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky Vězeňská služba z prostředků státního rozpočtu, pokud úhrada nákladů není zajištěna jinak; to platí i v případě, že obviněný nemůže uhradit náklady na zdravotní služby provedené v zájmu zachování jeho zdravotního stavu nad rámec péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo ze státního rozpočtu nad rámec mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána.(5) Obviněný je povinen podrobit se preventivní vstupní, periodické a výstupní (popřípadě i mimořádné) lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem, včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování, a preventivním opatřením stanoveným orgány ochrany veřejného zdraví.(6) Jestliže zdravotní stav obviněného vyžaduje poskytnutí zdravotních služeb, které nelze zajistit ve věznici, poskytnou se mu u poskytovatele zdravotních služeb mimo věznici. Ostrahu obviněného v takovém případě zajišťuje nejbližší věznice.(7) O závažném onemocnění obviněného nebo o jeho úrazu vyžadujícím hospitalizaci vyrozumí věznice bez odkladu příslušný orgán činný v trestním řízení. Věznice vyrozumí též osobu, kterou obviněný určil, nebo jeho osobu blízkou; osobu blízkou nevyrozumí, pokud ji obviněný požádal, aby tak neučinila. Věznice vždy vyrozumí bez odkladu některou z těchto osob, jakož i státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby, v případě, že dojde k úmrtí obviněného.(8) Obviněný je povinen nahradit zvýšené náklady vynaložené Vězeňskou službou na střežení, dopravu a předvedení k poskytovateli zdravotních služeb, kterými se rozumí náklady vzniklé tím, žea) si úmyslně způsobil nebo jinému úmyslně umožnil způsobit mu újmu na zdraví anebo se opakovaně dopustil porušování léčebného režimu,b) zneužil zdravotní služby předstíráním poruchy zdraví, neboc) z vlastního rozhodnutí se nepodrobil lékařskému zákroku, ke kterému dal předchozí souhlas nebo o který požádal.(9) Obviněný s těžkým zdravotním postižením má právo na zajištění přiměřených podmínek umožňujících důstojný výkon vazby.§ 19Zaměstnávání obviněných(1) Obviněný může být na vlastní žádost po dobu trvání vazby pracovně zařazen v rámci pracovních možností věznice.(2) Pracovní zařazení, odměňování, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zdravotní pojištění a sociální zabezpečení upravují zvláštní předpisy.7)§ 20Ochrana práv obviněných(1) Obviněný smí k uplatnění svých práv a oprávněných zájmů podávat stížnosti a žádosti orgánům příslušným k jejich vyřízení; stížnost nebo žádost musí být orgánu, jemuž je adresována, neprodleně odeslána. Ředitel věznice určí okruh zaměstnanců Vězeňské služby pověřených přebíráním a odesíláním stížností a žádostí a jejich evidencí; vytvoří takové podmínky pro podávání stížností a žádostí obviněných, aby bylo vyloučeno, že s nimi budou zacházet jiné než oprávněné osoby.(2) Vězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, soudce nebo orgán, který provádí kontrolu věznice, o žádosti obviněného o rozmluvu a na jejich pokyn takovou rozmluvu ve věznici umožní.(3) Zaměstnanci Vězeňské služby bez zbytečného odkladu vyrozumí ředitele věznice nebo jeho zástupce o žádosti obviněného o rozmluvu. Rozmluva s ředitelem věznice nebo s jeho zástupcem musí být umožněna vždy bez zbytečného odkladu.(4) Obviněný má právo na poskytování právní pomoci jeho obhájcem nebo advokátem, který obviněného zastupuje v jiné věci, vést s ním korespondenci a hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby.(5) Zaměstnanci Vězeňské služby jsou povinni dbát na zachovávání práv, která obvinění mají ve výkonu vazby.§ 21Povinnosti obviněných(1) Obviněný je povinen dodržovat řád výkonu vazby a vnitřní řád věznice, plnit příkazy a pokyny Vězeňské služby, šetřit majetek věznice a ostatních obviněných a chovat se slušně ke všem osobám, se kterými přijde do styku. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se odpovědnost za škodu způsobenou během výkonu vazby a podmínky jejího uplatnění občanským zákoníkem.(2) Obviněný nesmí navazovat nedovolené styky s jinými obviněnými, odsouzenými nebo s osobami na svobodě, vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky,8) vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku, nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví. Nesmí také tetovat sebe nebo jinou osobu, nechat se tetovat nebo mít ve věznici v držení pomůcky k provádění tetování; to platí obdobně také pro jiné způsoby porušování integrity lidské kůže a držení pomůcek k provádění takové činnosti.(3) Obviněný je povinen podrobit se osobní a další prohlídce v zájmu zajišťování vnitřního pořádku ve věznici a vyloučení toho, aby u sebe měl věc, jejíž držení je ve vazbě zakázáno. Věc, jejíž držení je ve vazbě zakázáno, se obviněnému odejme a po dobu trvání vazby vezme do úschovy.(4) Obviněný je ve styku s jinými osobami povinen dodržovat zásady slušného chování užívané v běžném společenském styku.(5) Obviněným je zakázáno přechovávat a rozšiřovat tiskoviny nebo materiály propagující národnostní, etnickou, rasovou, náboženskou nebo sociální nesnášenlivost, hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, násilí a krutost, tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby a použití jedů, výbušnin, zbraní a střeliva, jakož i tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby návykových látek.(6) Obviněný je dále povinena) umožnit zaměstnancům Vězeňské služby kontrolu svých osobních věcí,b) strpět úkony, které souvisejí s jeho identifikací,c) pokud onemocní, stane se mu úraz nebo je zraněn, tyto skutečnosti neprodleně ohlásit zaměstnanci Vězeňské služby,d) oznámit neprodleně zaměstnanci Vězeňské služby okolnosti, které mohou způsobit vážné ohrožení bezpečnosti jemu samotnému, spoluobviněným, zaměstnancům Vězeňské služby nebo věznici, pokud se o nich dozví nebo je zjistil,e) oznámit věznici jméno a příjmení obhájce nebo advokáta, který jej bude zastupovat v jiné věci nebo mu poskytovat právní službu,f) podrobit se opatřením, která jsou nezbytná k zamezení případné výroby, držení nebo zneužívání návykových látek a jedů ve věznici, včetně vyšetření ke zjištění, zda užil návykovou látku, a v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, nahradit náklady na toto vyšetření,g) dodržovat zásady hygieny a v osobních věcech udržovat pořádek a čistotu,h) uhradit náklady zdravotních služeb poskytnutých v zájmu zachování nebo zlepšení jeho zdravotního stavu nad rámec zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo ze státního rozpočtu nad rámec mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána,i) během nepřetržité osmihodinové doby ke spánku dodržovat noční klid,j) nekouřit v místech, kde je to vzhledem k možnému ohrožení zdraví nekuřáků nebo z protipožárních důvodů ředitelem věznice zakázáno,k) oznámit změnu zdravotní pojišťovny a změnu osobních či rodinných údajů, které nahlásil při přijetí do výkonu vazby.(7) Pokud je to nezbytné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti ve věznici, jsou orgány Vězeňské služby oprávněny použít proti obviněnému, odmítajícímu plnit své povinnosti, donucovací prostředky stanovené zvláštním zákonem.9)§ 21aPovinnost nahradit náklady spojené s výkonem vazby(1) Ředitel věznice rozhodne o povinnosti obviněného nahradit náklady spojené s výkonem vazby, kterými jsoua) náklady na odeslání nepředaných věcí podle § 16 odst. 3,b) náklady na zdravotní služby podle § 18 odst. 4 části věty za středníkem a podle § 21 odst. 6 písm. h) a na regulační poplatky,c) zvýšené náklady na střežení, dopravu a předvedení podle § 18 odst. 8,d) náklady na vyšetření ke zjištění, zda obviněný užil návykovou látku, v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, podle § 21 odst. 6 písm. f).(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 musí být jednotlivé náklady vyčísleny. Proti tomuto rozhodnutí může obviněný do 3 dnů od doručení podat stížnost, o které rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek.(3) Výkon rozhodnutí, kterým byla obviněnému uložena povinnost nahradit náklady podle odstavce 1, se po dobu výkonu vazby provádí srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.§ 21bNáhrada škody(1) Způsobil-li obviněný zaviněným porušením povinnosti stanovené tímto zákonem škodu na majetku státu, se kterým hospodaří Vězeňská služba, a výše této škody nepřevyšuje 10000 Kč, rozhodne o povinnosti nahradit tuto škodu ředitel věznice. Proti rozhodnutí ředitele věznice může obviněný do 3 dnů od doručení podat stížnost, o které rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek.(2) Výkon rozhodnutí, kterým byla obviněnému uložena povinnost nahradit škodu podle odstavce 1, se po dobu výkonu vazby provádí srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.HLAVA IVVYŘIZOVÁNÍ KÁZEŇSKÝCH PŘESTUPKŮ OBVINĚNÝCH§ 22Kázeňské přestupky, kázeňské tresty a ochranná opatření zabrání věci(1) Zaviněné porušení povinností podle § 21 při výkonu vazby je kázeňským přestupkem, za nějž může být obviněnému uložen kázeňský trest. Méně závažný kázeňský přestupek lze vyřídit napomenutím nebo převedením obviněného z oddělení pro výkon vazby se zmírněným režimem do oddělení s běžným režimem. Výkonem kázeňského trestu není dotčena povinnost obviněného uhradit případně způsobenou škodu.(2) Kázeňskými tresty jsou:a) důtka,b) pokuta do výše 1000 Kč,c) zákaz nákupu potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb) až na dobu jednoho měsíce,d) propadnutí věci,e) umístění do samovazby až na 10 dní.(3) Uložený kázeňský trest musí být úměrný závažnosti kázeňského přestupku. Není-li stanoveno jinak, lze obviněnému za kázeňský přestupek uložit jen jeden kázeňský trest.(4) Při výměře pokuty je třeba přihlédnout též k osobním poměrům obviněného. Věznice může výkon tohoto kázeňského trestu provést převodem příslušné částky z prostředků, které má obviněný ve věznici uloženy. Vlastníkem této částky se stává stát. Uložené prostředky obviněného nesmějí klesnout pod 500 Kč.(5) Propadnutí věci je možno uložit samostatně nebo vedle jiného kázeňského trestu obviněnému, jde-li o věc, která mu náleží aa) kterou použil ke spáchání kázeňského přestupku, nebob) která byla ke spáchání kázeňského přestupku určena, aneboc) kterou spácháním kázeňského přestupku získal.(6) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze kázeňského přestupku. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.(7) Samovazbou se rozumí umístění obviněného do zvláštní cely. K uložení tohoto kázeňského trestu je nezbytné předchozí posouzení lékaře, že obviněný je zdravotně způsobilý podrobit se jeho výkonu. Po dobu umístění v samovazbě nesmí obviněný přijímat návštěvy s výjimkou obhájce a advokáta zastupujícího obviněného v jiné věci, nemá právo na přijetí balíčku, nákup potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb), není mu dovoleno čtení časopisů a knih (s výjimkou právnické, vzdělávací nebo náboženské literatury), jakož i hraní společenských her a používání vlastního přenosného radiopřijímače a televizoru. Obviněný však smí přijímat a odesílat korespondenci a je mu dovoleno čtení denního tisku. Doba výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby se nezapočítává do doby rozhodné pro vznik nároku na přijetí návštěvy.(8) Kázeňský trest umístění do samovazby nelze uložit těhotné ženě a obviněnému, u něhož by výkonem takového trestu bylo ohroženo jeho zdraví.(9) Jestliže uložení kázeňského trestu propadnutí věci brání skutečnost, že obviněného nelze kázeňsky stíhat, nebo věc nenáleží pachateli přestupku, lze rozhodnout o jejím zabrání, vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku, popřípadě jiný obdobný obecný zájem. Vlastníkem zabrané věci se stává stát.§ 23Řízení o kázeňských přestupcích a o zabrání věci(1) Kázeňskou pravomoc nad obviněnými vykonávají generální ředitel Vězeňské služby a ředitelé věznic a jimi pověření zaměstnanci Vězeňské služby.(2) Kázeňský trest lze uložit jen po náležitém objasnění rozhodných okolností, za nichž byl kázeňský přestupek spáchán, a prokázání viny obviněného. Před uložením kázeňského trestu musí být obviněnému a osobě, která uplatňuje vlastnické právo k věci, jež může být zabrána, umožněno se k věci vyjádřit. Obviněný má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich. Může uvádět okolnosti, které jeho vinu vyvracejí nebo zmírňují, a na podporu svých tvrzení navrhovat provedení dalších důkazů sloužících k jeho obhajobě.(3) O uložení kázeňského trestu musí být rozhodnuto a toto rozhodnutí obviněnému oznámeno do 15 dnů ode dne, kdy se orgán oprávněný k jeho uložení o spáchání přestupku dozvěděl, nejpozději však do jednoho měsíce od porušení stanoveného pořádku a kázně.(4) Rozhodnutí o zabrání věci se neprodleně oznámí obviněnému, který měl spáchat kázeňský přestupek, a vlastníkovi věci, pokud je znám.(5) Rozhodnutí, jímž byl uložen kázeňský trest nebo bylo vysloveno zabrání věci, je třeba bez zbytečného odkladu písemně vyhotovit a doručit obviněnému a osobě uvedené v odstavci 4.(6) Proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu může obviněný a proti rozhodnutí o zabrání věci i osoba uvedená v odstavci 4 do tří dnů od jeho oznámení, a bylo-li doručeno, od doručení, podat stížnost, která má odkladný účinek. Stížnost nemá odkladný účinek, byl-li uložen trest umístění do samovazby a udržení pořádku a kázně ve věznici vyžaduje, aby byl trest ihned vykonán.(7) O stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo ochranného opatření zabrání věci rozhodne do 5 pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. O stížnosti proti rozhodnutí ředitele věznice rozhodne generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Rozhodnutím o stížnosti nelze pověřit zaměstnance, který kázeňský trest uložil nebo který rozhodl o zabrání věci.(8) Rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 22 odst. 2 písm. a) až c), nepodléhají přezkoumání soudem.§ 23aZahlazení kázeňského trestu(1) Jestliže po výkonu kázeňského trestu obviněný po dobu nejméně 6 týdnů řádně plní své povinnosti (§ 21), může ředitel věznice nebo jím pověřený orgán Vězeňské služby rozhodnout o zahlazení kázeňského trestu.(2) Oznámením rozhodnutí o zahlazení kázeňského trestu se na obviněného hledí, jako by mu nebyl kázeňský trest uložen.§ 23bKázeňské vyřízení jiného protispolečenského jednání(1) Uložením kázeňského trestu se vyřizují též jednání, která mají znaky přestupků, pokud byly spáchány během výkonu vazby.(2) Uložením kázeňského trestu obviněnému se nevylučuje jeho trestní stíhání, je-li skutek trestným činem.(3) Rozhodnutí o jednání, které má znaky přestupku zapisovaného do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, se zapíše po nabytí právní moci do této evidence. Na postup při zápisu do evidence přestupků a postup při uplatňování námitek proti jejímu obsahu se použijí obdobně ustanovení zákona o přestupcích.§ 24Na řízení podle hlavy IV se nevztahují obecné právní předpisy o správním řízení.11)HLAVA VVÝKON VAZBY NA MLADISTVÝCH§ 25Obecné ustanoveníNa výkon vazby obviněného, který nedovršil 18. rok svého věku (dále jen "mladistvý"), se použijí ostatní ustanovení tohoto zákona, pokud není v této hlavě stanoveno jinak.§ 26Zvláštní ustanovení(1) Mladiství se umísťují do cel odděleně od ostatních obviněných. Umístit mladistvého do cely společně s dospělými obviněnými je možné pouze ve výjimečných případech, lze-li mít důvodně za to, že takový postup je z hledisek uvedených v § 6 odst. 1 pro mladistvého vhodnější.(2) Mladistvý má právo na přijetí návštěvy ve věznici jednou za týden.(3) Kázeňský trest zákaz nákupu potravin a věcí osobní potřeby nesmí u mladistvého přesáhnout dobu jednoho týdne.(4) Kázeňský trest umístění do samovazby lze uložit mladistvému nejdéle na dobu pěti dní.(5) Při uložení kázeňského trestu umístění do samovazby smí obviněný mladistvý přijímat a odesílat korespondenci a je mu dovoleno čtení denního tisku a knih. Doba výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby se započítává do doby rozhodné pro vznik nároku na přijetí návštěvy.(6) Věznice umožní zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazenému do obecního úřadu pověřeného zajišťováním sociálně-právní ochrany dětí při výkonu jeho oprávnění navštěvovat mladistvého a hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby. Tyto návštěvy se nezapočítají do návštěv podle odstavce 2.(7) Mladistvý má právo na přijetí balíčku s potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg jedenkrát za 2 měsíce.(8) Mladistvému, který má plnit povinnou školní docházku, věznice zabezpečí její plnění.§ 26aZajištění výkonu ochranné nebo ústavní výchovy(1) Jestliže byla mladistvému nařízena ochranná výchova a je-li zajištěn její výkon, dodá po propuštění z vazby Vězeňská služba mladistvého do příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy.(2) Jestliže byla mladistvému nařízena ústavní výchova a je-li zajištěn její výkon, Vězeňská služba informuje o propuštění mladistvého z vazby příslušné školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy.HLAVA VIVÝKON VAZBY NA CIZINCÍCH§ 27Obecné ustanoveníNa výkon vazby obviněného, který není státním občanem České republiky (dále jen "cizinec"), se použijí ostatní ustanovení tohoto zákona, pokud není v této hlavě stanoveno jinak.§ 28Zvláštní ustanovení(1) Cizince je bezprostředně po přijetí do vazby nutno poučit o jeho právu obracet se na diplomatickou misi a konzulární úřad státu, jehož je státním občanem. Uprchlíci a bezdomovci se poučí o právu obracet se na diplomatickou misi státu, pověřeného chránit jejich zájmy, nebo na mezinárodní orgány, jejichž posláním je tyto zájmy chránit. Tím není dotčena povinnost orgánu činného v trestním řízení vyrozumět, v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou, o vzetí do vazby zastupitelský orgán státu, jehož je obviněný občanem.(2) Cizinec se poučí o právu na přijetí konzulární návštěvy zástupců orgánů uvedených v odstavci 1. Na tuto návštěvu se nevztahují omezení uvedená v § 14 odst. 1, 2 a 3.(3) Poučení cizince se provede v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, jemuž rozumí.(4) Obvinění ve vazbě z důvodů uvedených v § 350c trestního řádu, pokud neporušují stanovený pořádek a kázeň, vykonávají vazbu zpravidla v oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem.HLAVA VIIVýkon vazby na matkách nezletilých dětí§ 28a(1) Obviněná žena, které se během výkonu vazby narodí dítě, může mít toto dítě u sebe a starat se o ně, pokud toto dítě nebylo soudem svěřeno do péče jiné osoby.(2) O narození dítěte během výkonu vazby obviněné ženy věznice neprodleně informuje okresní soud, v jehož obvodu se věznice nachází, a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, v jehož obvodu se věznice nachází.(3) Na žádost obviněné ženy ve vazbě ředitel věznice rozhodne, že obviněná žena může mít u sebe své dítě a starat se o ně zpravidla po dobu do jednoho roku jeho věku, pokud toto dítě nebylo soudem svěřeno do péče jiné osoby, popřípadě řízení v této věci před soudem neprobíhá, a vyhovění žádosti je ve prospěch dítěte. Před rozhodnutím si ředitel vyžádá posouzení ošetřujícího lékaře a orgánu sociálně-právní ochrany dětí, příslušného podle místa dosavadního bydliště nezletilého dítěte.(4) Proti rozhodnutí ředitele věznice podle odstavce 3 může obviněná žena podat do 3 dnů od jeho oznámení stížnost. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby.(5) Byla-li žádost podle odstavce 3 zamítnuta, může ji obviněná žena opakovat nejdříve po 14 dnech od právní moci rozhodnutí, pokud důvody, které vedly k zamítnutí žádosti, zřejmě pominuly.(6) O rozhodnutí ředitele podle odstavce 3 informuje věznice neprodleně okresní soud, v jehož obvodu se věznice nachází, a orgán sociálně-právní ochrany dětí, uvedený v odstavcích 2 a 3.(7) Věznice umožní příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí12) pravidelně sledovat vývoj dítěte, o které obviněná žena ve věznici pečuje. Je-li důvodem vazby obviněné ženy obava, že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,3) postupuje se podle § 14 odst. 2.HLAVA VIII§ 29Dozor nad výkonem vazby(1) Dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby provádí krajské státní zastupitelství, v jehož obvodu je vazba vykonávána.(2) Při výkonu dozoru je státní zástupce oprávněna) v kteroukoliv dobu navštěvovat místa, kde se provádí výkon vazby,b) nahlížet do dokladů, podle nichž jsou obvinění drženi ve vazbě, hovořit s obviněnými bez přítomnosti třetích osob,c) prověřovat, zda příkazy a rozhodnutí Vězeňské služby ve věznici týkající se výkonu vazby odpovídají zákonům a jiným právním předpisům,d) žádat od zaměstnanců Vězeňské služby ve věznici potřebná vysvětlení, předložení spisů, dokladů, příkazů a rozhodnutí, týkajících se výkonu vazby,e) vydávat příkazy k zachovávání předpisů platných pro výkon vazby,f) nařídit, aby osoba, která je ve vazbě v rozporu s příslušným rozhodnutím orgánu činného v trestním řízení nebo bez takového rozhodnutí, byla ihned propuštěna.(3) Vězeňská služba je povinna příkazy státního zástupce podle předchozího odstavce bez odkladu provést.(4) Ustanovením o dozoru není dotčena povinnost Vězeňské služby v rozsahu své působnosti provádět vlastní kontrolní činnost a oprávnění ministra, případně orgánů nebo osob jím k tomu zmocněných, stanovené zvláštním zákonem.HLAVA IXPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENͧ 30Pokud se v jiných právních předpisech užívají slova "ústav pro výkon vazby", rozumí se tím vazební věznice, a pokud se užívají slova "ústav pro výkon trestu odnětí svobody", rozumí se tím věznice.§ 31Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou řád výkonu vazby.§ 32Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.Uhde v. r. Klaus v. r.Poznámky pod čarou1) § 67, 350c a 381 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů.2) Zákon ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.3) § 67 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.4) § 71, 72 a § 72a odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.4a) Vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. Vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.4b) § 116 občanského zákoníku.5) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).5a) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb.6) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.7) Např. zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.8) § 130 trestního zákoníku.9) § 17 a 18 zákona ČNR č. 555/1992 Sb.11) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.12) § 34 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 52/2004 Sb.

http://kraken.slv.cz/8Afs4/2012

8Afs4/2012 8 Afs 4/2012-39 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy JUDr. Jana Passera a soudcù JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hip¹ra v právní vìci ¾alobce: Havíøovská teplárenská spoleènost, a. s., se sídlem Konzumní 298/6a, Havíøov-©umbark, zastoupeného Mgr. Renátou Svato¹ovou, advokátkou se sídlem Sadová 1585/7, Ostrava, proti ¾alovanému: Finanèní øeditelství v Ostravì, se sídlem Na Jízdárnì 3162/3, Ostrava, proti rozhodnutím ¾alovaného ze dne 1. 9. 2009, èj. 7571/09-1202-802360 a èj. 7572/09-1202-802360, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravì ze dne 13. 10. 2011, èj. 22 Ca 283/2009-67, I. 1. Rozhodnutím ze dne 10. 6. 2009, èj. 54216/09/370911804139, Finanèní úøad v Havíøovì domìøil ¾alobci daò z pøíjmù právnických osob za zdaòovací období roku 2006 ve vý¹i 4 545 360 Kè a stanovil penále ve vý¹i 909 072 Kè. Odvolání ¾alobce proti tomuto platebnímu výmìru ¾alovaný zamítl rozhodnutím ze dne 1. 9. 2009, èj. 7571/09-1202-802360. 2. Rozhodnutím ze dne 10. 6. 2009, èj. 54219/09/370911804139, Finanèní úøad v Havíøovì domìøil ¾alobci daò z pøíjmù právnických osob za zdaòovací období roku 2007 ve vý¹i 2 014 080 Kè a stanovil penále ve vý¹i 402 816 Kè. Odvolání ¾alobce proti tomuto platebnímu výmìru ¾alovaný zamítl rozhodnutím ze dne 1. 9. 2009, èj. 7572/09-1202-802360. II. 3. ®alobce napadl rozhodnutí ¾alovaného ¾alobami u Krajského soudu v Ostravì, který je usnesením ze dne 13. 10. 2011, èj. 22 Ca 283/2009-61, spojil ke spoleènému projednání a rozsudkem ze dne 13. 10. 2011, èj. 22 Ca 283/2009-67, zamítl. 4. Krajský soud neshledal dùvodnou námitku, ¾e ¾alovaný odkázal nesprávnì na vymezení pojmu oprava podle § 652 odst. 2 obèanského zákoníku. ®alovaný zmínil toto ustanovení pouze ve výètu právních pøedpisù, které definují daný pojem, pøi svém rozhodování v¹ak vycházel z § 33 odst. 1 zákona è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù, ve znìní pro zdaòovací období let 2006 a 2007, a § 47 odst. 2 písm. a) vyhlá¹ky è. 500/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, pro úèetní jednotky, které jsou podnikateli úètujícími v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù. 5. Podle krajského soudu ¾alovaný posoudil správnì výmìnu ètyøtrubkového potrubního systému sekundárního rozvodu tepla jako technické zhodnocení. Krajský soud mìl za prokázané, ¾e hlavním dùvodem výmìny potrubí byla zmìna celé koncepce dodávky tepla, nikoliv pouze havarijní stav potrubí. Touto zmìnou byl naplnìn po¾adavek § 7 odst. 3 vyhlá¹ky è. 151/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti úèinnosti u¾ití energie pøi rozvodu tepelné energie a vnitøním rozvodu tepelné energie, podle nìho¾ spoleèné stanice pro více odbìratelù mají být pøi rekonstrukcích nahrazeny stanicemi pro jednotlivé odbìratele. Z projektu stavby Oprava a rekonstrukce PS 101 vyplývá, ¾e ¾alobce pøistoupil k zásadní zmìnì zpùsobu dodávky tepla v nìkolika etapách. Nejprve v roce 2005 probìhla decentralizace dodávky tepla a instalace nových pøedávacích stanic, èím¾ do¹lo k zásadní zmìnì zásobování teplem. Následnì bylo ètyøtrubkové potrubí vymìnìno za dvoutrubkové. 6. Rozdíly starého a nového systému dodávky tepla spoèívaly podle krajského soudu v tom, ¾e pùvodní systém slou¾il k dodávce otopné vody pøívodním a vratným potrubím a k dodávce teplé u¾itkové vody pøívodním a cirkulaèním potrubím, zatímco nový dvoutrubkový systém slou¾í k dodávce tepelné energie do objektových pøedávacích stanic, kde se následnì uskuteèòuje úprava parametrù otopné vody pro vytápìní a pøíprava teplé u¾itkové vody. Dal¹í odli¹nost krajský soud spatøoval v tom, ¾e tepelná energie byla pùvodnì dodávána jen v topném období, novì v¹ak byla otopná voda do systému dodávána prùbì¾nì celoroènì. Také zpùsob ulo¾ení potrubí byl øe¹en technologicky rozdílnì. Pùvodní betonové ¾laby zakryté stropními deskami byly nahrazeny ulo¾ením na pískové lo¾e. Zásadní zmìna nastala rovnì¾ ve svìtlosti potrubí, jeho¾ vnitøní prùmìr byl zmen¹en z 324 mm na 273 mm. 7. ®alovaný hodnotil zmìnu technických parametrù v souladu s rozsudkem Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 9. 10. 2008, èj. 2 Afs 53/2008-48. Provedené práce posuzoval ve vztahu k celé zmìnì dodávky tepla, která byla uskuteèòována od roku 2005. ®alovaný podrobnì odùvodnil svùj závìr po stránce skutkové i právní. Podle krajského soudu bylo nepochybné, ¾e ke zmìnì technických parametrù rozvodù do¹lo v dùsledku zmìny celé koncepce dodávky tepla, kterou si vy¾ádala pøedev¹ím zmìna právní úpravy. K ní se teprve druhotnì pøidal havarijní stav pùvodních rozvodù. Nová koncepce s vyu¾itím modernìj¹í a efektivnìj¹í technologie vedla ke zmìnì technických parametrù. 8. Podle krajského soudu neobstál argument ¾alobce, ¾e jediným dùvodem výmìny trubek byl jejich havarijní stav. Pokud by pùvodní pøedávací stanice nebyla zmìnìna na objektové pøedávací stanice, nemohlo by být potrubí vymìnìno uskuteènìným zpùsobem, proto¾e by k tomu chybìl nosný základ. Tento základ spoèíval ve zmìnì koncepce dodávky tepla, proto¾e výroba otopné vody a teplé u¾itkové vody byla postavena na zcela jiném principu. Není rozhodné, ¾e nové objektové pøedávací stanice fungovaly jednu sezónu spoleènì se starým ètyøtrubkovým potrubím. Jak uvedl sám ¾alobce, z pùvodního systému potrubí byly funkèní pouze dvì trubky, které byly navíc v havarijním stavu. 9. Krajský soud dále pova¾oval za bezvýznamnou námitku, ¾e èást potrubí zùstala nedotèena. Beze zmìny zùstalo pouze 27 % potrubí, zbývající èást byla zmìnìna zpùsobem, který pøinesl technické zhodnocení. 10. Dále krajský soud nesouhlasil s tvrzením ¾alobce, ¾e ¾alovaný zalo¾il své úvahy pouze na tìch èástech projektové dokumentace, které svìdèily v neprospìch ¾alobce, a opomnìl èásti prokazující havarijní stav potrubí. ®alovaný nezpochybnil havarijní stav, nepova¾oval jej v¹ak za rozhodnou skuteènost pro posouzení pøedmìtné právní otázky. 11. Ve zprávì o daòové kontrole správce danì podrobnì vyjádøil dùvody, pro které neosvìdèil ¾alobcem pøedlo¾ený posudek za dùkaz pro úèely daòového øízení, a ¾alovaný se s tìmito dùvody ztoto¾nil. ®alobci se nepodaøilo v ¾alobì závìry správních orgánù zpochybnit. Krajský soud nepova¾oval v posuzované vìci za nutné provést místní ¹etøení, proto¾e zpùsob technologie dodávky tepla vyplývá z pùvodní i souèasné projektové dokumentace a skutková zji¹tìní nebyla sporná. 12. Krajský soud shledal nadbyteèným, s ohledem na nedùvodnost vý¹e uvedených námitek, zabývat se podrobnìji tvrzenými procesními vadami. Podle soudu nemohlo dojít k poru¹ení zásady ústavnìkonformního výkladu zákona o daních z pøíjmù a nebyl dán ani dùvod pro pou¾ití zásady in dubio pro mitius. V posuzované vìci toti¾ nevyvstala ¾ádná sporná otázka, která by umo¾òovala dvojí výklad. Ve vztahu k námitce svévolného výkladu právní normy v souvislosti s ochranou vlastnického práva krajský soud poznamenal, ¾e ¾alobce tuto námitku dostateènì neupøesnil. Nedùvodnou krajský soud shledal také námitku nepøezkoumatelnosti rozhodnutí správních orgánù pro nedostatek dùvodù. III. 13. ®alobce (stì¾ovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasaèní stí¾ností z dùvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s. 14. Stì¾ovatel vytkl krajskému soudu pøedev¹ím nesprávné zhodnocení dùkazních prostøedkù. Hlavním dùvodem výmìny potrubí v systému sekundárního rozvodu tepla byl havarijní stav potrubí a jeho èasté poruchy, nikoliv zmìna celé koncepce dodávky tepla, jak krajský soud tvrdil. Zmìna koncepce dodávky tepla podle vyhlá¹ky è. 151/2001 Sb. probìhla ji¾ pøed opravou pøedmìtného potrubí, a to bez ohledu na pøípadnou nezbytnost této opravy. Stì¾ovatel v øízení pøed krajským soudem dolo¾il doklady o øadì dílèích oprav uskuteènìných z dùvodu nezbytného odstranìní havárií a vad. Tyto opravy probíhaly postupnì podle potøeby, co¾ odporuje koncepènímu øe¹ení, které krajský soud dovodil. 15. Podle stì¾ovatele krajský soud nesprávnì vyhodnotil skuteènost, ¾e tepelná energie byla dodávána prùbì¾nì celoroènì oproti pøedchozí dodávce pouze v topném období. Tato zmìna nemá ¾ádný vztah k opravì potrubí, otopná voda byla prùbì¾nì celoroènì dodávána ji¾ pøed opravou potrubí. 16. Stì¾ovatel pøipustil, ¾e potrubí bylo pùvodnì vedeno tzv. kanálovou technologií (tzn. v betonových ¾labech, které byly kryty betonovými deskami), zatímco výmìna potrubí byla provedena technologií volného lo¾ení v píseèném lo¾i. Zmìna technologie ulo¾ení trubního vedení v¹ak podle nìj nemìla ¾ádný vliv na technické parametry sekundárního rozvodu tepla jako dlouhodobého hmotného majetku. Nová technologie je navíc dnes bì¾nì pou¾ívaná a hospodárnìj¹í. 17. Krajský soud také nesprávnì a neúplnì zjistil skutkový stav a nesprávnì zhodnotil dùkazy ve vztahu k zmìnì svìtlosti potrubí. Stì¾ovatel dolo¾il k ¾alobì situaèní výkres se zakreslením zmìn dimenzí potrubí, z nìho¾ vyplývá, ¾e významná èást trubního vedení (27 %) byla ponechána ve stejné dimenzi. Zmìna dimenze jen èásti potrubí nemohla podle stì¾ovatele vést ke zmìnì technických parametrù sekundárního rozvodu tepla jako jednoho uceleného majetku. Zmìnu technických parametrù je pøitom tøeba hodnotit ve vztahu k celé zmìnì systému dodávky tepla. Stì¾ovatel trval na tom, ¾e dodávka tepla po zmìnì koncepce mohla být uskuteèòována i bez opravy potrubí, èásteènì (z 27 %) je tak èinìno dosud. Nesouhlasil proto s krajským soudem, ¾e tato skuteènost je bezvýznamná. Zmìna dimenze nebyla navíc úèelem provádìných oprav, ale byla vyvolána ekonomickými dùvody (úspora materiálu, a tedy i nákladù). Pokud krajský soud nesouhlasil s tímto názorem, mìl posoudit jako technické zhodnocení pouze èást nákladù na zmìnu potrubí se zmìnìnou dimenzí. 18. Podle stì¾ovatele krajský soud nesprávnì vyhodnotil také skuteènost, ¾e nové objektové pøedávací stanice a staré ètyøtrubkové potrubí fungovaly jednu sezónu spoleènì. Právì tato skuteènost toti¾ byla podstatným dùkazem toho, ¾e k opravì do¹lo z dùvodu havarijního stavu potrubí. 19. Stì¾ovatel nesouhlasil ani se závìrem krajského soudu, ¾e znalecký posudek vypracovaný Ing. P. nelze osvìdèit jako dùkaz. Z tohoto posudku vyplývá, ¾e na sekundárním rozvodu tepla nedo¹lo ke zmìnì úèelu u¾ívání, k roz¹íøení vybavenosti èi pou¾itelnosti, ani ke zmìnì technických parametrù. Po odmítnutí tohoto posudku krajský soud navíc posoudil pøedmìtnou odbornou otázku sám bez jakéhokoliv podkladu. 20. Závìrem stì¾ovatel poznamenal, ¾e pøíslu¹ná zákonná úprava byla v rozhodném èasovém období znaènì neurèitá a umo¾òovala vícerý výklad. IV. 21. ®alovaný ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti odkázal na své vyjádøení k ¾alobì a napadená rozhodnutí. 24. V posuzované vìci je sporné, zda výdaje vynalo¾ené stì¾ovatelem na výmìnu potrubí sekundárního rozvodu tepla byly opravou, tedy daòovým výdajem ve smyslu § 24 zákona o daních z pøíjmù, který bylo mo¾no jednorázovì odeèíst od základu danì, èi zda ¹lo o výdaje na rekonstrukci, a tedy technické zhodnocení ve smyslu § 33 uvedeného zákona, které podle § 25 odst. 1 písm. p) tého¾ zákona nelze uznat za daòové výdaje, ale lze je uplatnit pouze postupnì formou daòových odpisù. Správce danì posoudil pøedmìtné výdaje jako technické zhodnocení (konkrétnì rekonstrukci), proto je vylouèil z výdajù uplatnìných stì¾ovatelem jako výdaje na dosa¾ení, zaji¹tìní a udr¾ení zdanitelných pøíjmù. Stì¾ovatel naopak namítl neoprávnìnost tohoto vylouèení, proto¾e se podle nìj jednalo o opravu, která byla vyvolána havarijním stavem potrubí. 25. Zákon o daních z pøíjmù definuje technické zhodnocení jako výdaje na dokonèené nástavby, pøístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud pøevý¹ily u jednotlivého majetku v úhrnu èástku 40 000 Kè (poèínaje zdaòovacím obdobím roku 1998). Podle § 25 odst. 1 písm. p) technické zhodnocení nelze uznat za výdaje vynalo¾ené k dosa¾ení, zaji¹tìní a udr¾ení zdanitelných pøíjmù. Smyslem této právní úpravy je potøeba èasového rozlo¾ení výdajù na novì vzniklou u¾itnou hodnotu, která slou¾í pro dosa¾ení, zaji¹tìní a udr¾ení zdanitelných pøíjmù po více zdaòovacích období tak, aby se v ka¾dém zdaòovacím období proti zdanitelným pøíjmùm uplatnila (formou odpisù) jen èást výdajù na novì vzniklou u¾itnou hodnotu. Tímto zpùsobem je dosa¾en èasový soulad mezi zdanitelnými pøíjmy a daòovì úèinnými náklady. 26. Správní orgány posoudily provedené stavební práce jako rekonstrukci, kterou se podle § 33 odst. 2 zákona o daních z pøíjmù rozumí zásahy do majetku, které mají za následek zmìnu jeho úèelu nebo technických parametrù . Splnìní první podmínky podle § 33 odst. 1 uvedeného zákona (minimální vý¹e výdajù 40 000 Kè) nebylo sporné, proto¾e celkové výdaje na výmìnu sekundárního rozvodu tepla èinily 18 939 697,80 Kè v roce 2006 a 8 391 668,52 Kè v roce 2007. Spornou zùstala otázka, zda do¹lo ke zmìnì úèelu stavby nebo jejích technických parametrù (druhá podmínka § 33 odst. 1 ve spojení s odstavcem 2 tého¾ ustanovení), a zda se jednalo o rekonstrukci, nebo opravu. 27. Oproti technickému zhodnocení, které pøiná¹í významnìj¹í kvalitativní a kvantitativní zmìny stávajícího majetku, bývá oprava pouze reprodukcí døívìj¹ích u¾itných hodnot nebo drobnìj¹ím zhodnocením. Potøeba dosa¾ení èasového souladu mezi zdanitelnými pøíjmy a daòovì úèinnými náklady po dobu více zdaòovacích období proto nenastává a výdaje za opravy je mo¾né jednorázovì odeèíst pro zji¹tìní základu danì podle § 24 zákona o daních z pøíjmù. Samotný pojem oprava není v zákonì o daních z pøíjmù ani v ¾ádném jiném daòovém zákonì definován. Nejvy¹¹í správní soud ji¾ ve své døívìj¹í judikatuøe dospìl k závìru, ¾e za této situace je namístì vycházet pro daòové úèely z definice pojmu oprava podle úèetních pøedpisù (viz napø. rozsudek ze dne 7. 5. 2008, èj. 9 Afs 141/2007-83). Vyhlá¹ka è. 500/2002 Sb. definuje v § 47 odst. 2 písm. a) opravu takto: Opravou se odstraòují úèinky èásteèného fyzického opotøebení nebo po¹kození za úèelem uvedení do pøedchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s pou¾itím jiných ne¾ pùvodních materiálù, dílù, souèástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. 28. Z uvedeného je zøejmé, ¾e odstranìní èásteèného fyzického opotøebení nebo po¹kození nevede samo o sobì k závìru, ¾e se jedná o opravu. O opravu se jedná pouze tehdy, pokud odstranìní èásteèného fyzického opotøebení nebo po¹kození nevedlo k technickému zhodnocení. Technické zhodnocení lze tedy obecnì vnímat jako opravu vy¹¹í kvality (srov. rozsudky ze dne 28. 2. 2007, èj. 1 Afs 29/2006-87, èi ze dne 11. 12. 2008, èj. 8 Afs 15/2008-139). Nejvy¹¹í správní soud proto nepøisvìdèil námitce stì¾ovatele, ¾e samotné fyzické opotøebení potrubí a jeho havarijní stav svìdèily jednoznaènì pro závìr o opravì a vyluèovaly technické zhodnocení. Tento stav byl toti¾ dùvodem, pro který ¾alobce pøistoupil k pøedmìtným pracím, ale sám o sobì nepøedurèoval, zda bude odstranìn prostou opravou nebo kvalitativnì odli¹ným technickým zhodnocením. Havarijní stav potrubí ostatnì ¾alovaný ani krajský soud nezpochybnili, dospìli v¹ak k závìru, ¾e tato skuteènost není rozhodná pro posouzení, zda se v daném pøípadì jednalo o opravu èi technické zhodnocení. Z tého¾ dùvodu ani dùkazy o øadì dílèích oprav dolo¾ené v øízení pøed krajským soudem nemohly samy o sobì prokázat, ¾e nedo¹lo k technickému zhodnocení. 29. Tvrdil-li stì¾ovatel, ¾e výdaje za provedené stavební práce mají charakter opravy, a ¾e je proto oprávnìnì zahrnul do nákladù ovlivòujících základ danì, bylo na nìm, aby takové tvrzení i prokázal. Je to toti¾ právì daòový subjekt, jeho¾ stíhá prvotní dùkazní bøemeno-tedy povinnost pøedlo¾it takové podklady, které mohou dostateèným zpùsobem prokázat jeho tvrzení (viz § 31 odst. 9 daòového øádu; z bohaté judikatury Nejvy¹¹ího správního soudu k rozsahu a rozlo¾ení dùkazního bøemene v daòovém øízení lze pøipomenout napø. rozsudky ze dne 30. 1. 2008, èj. 2 Afs 24/2007-119, è. 1572/2008 Sb. NSS, ze dne 28. 4. 2005, èj. 5 Afs 147/2004-89, è. 618/2005 Sb.NSS, èi 16. 4. 2007, èj. 8 Afs 165/2005-67). 30. Povinnost prokázat oprávnìnost zahrnutí vynalo¾ených výdajù pod § 24 zákona o daních z pøíjmù le¾í na daòovém subjektu. Tento závìr platí tím spí¹e, ¾e hranice mezi tím, co je pouhou opravou, a tím, co je ji¾ technickým zhodnocením, mù¾e být nìkdy nezøetelná. V ka¾dém jednotlivém pøípadì je proto nutno tuto hranici urèit pomocí dostateènì prùkazných prostøedkù, které je daòový subjekt povinen dolo¾it (srov. napø. rozsudky ze dne 8. 11. 2007, èj. 9 Afs 50/2007-58, èi ze dne 26. 10. 2011, èj. 9 Afs 24/2011-107). 31. Stì¾ovatel opíral své tvrzení, ¾e nedo¹lo ke zmìnì technických parametrù stavby, pøedev¹ím o znalecký posudek vypracovaný Ing. P. Správce danì ani ¾alovaný neosvìdèili uvedený posudek jako dùkaz, stì¾ovatel trval naopak na tom, ¾e bylo mo¾né tento posudek jako dùkaz v daòovém øízení pou¾ít. 32. Nejvy¹¹í správní soud v této souvislosti pøipomíná, ¾e dokazování v daòovém øízení je ovládáno zásadou volného hodnocení dùkazù (§ 2 odst. 3 a § 31 odst. 4 daòového øádu). Správce danì není povinen vzít v úvahu v¹echny dùkazní prostøedky navr¾ené daòovým subjektem, ale je oprávnìn nejprve je samostatnì posoudit, a tedy pøípadnì i vylouèit ze svého rozhodování. Mù¾e tak ov¹em uèinit pouze za souèasného odùvodnìní své úvahy, proè nepova¾uje navr¾ený dùkaz za relevantní (blí¾e viz napø. rozsudek èj. 8 Afs 165/2005-67). 33. V nyní posuzované vìci správce danì postupoval v souladu se zásadou volného hodnocení dùkazù. Ve zprávì o daòové kontrole podrobnì uvedl, z jakých dùvodù neuznal pøedlo¾ený znalecký posudek jako dùkaz, a nevyboèil z mezí, které judikatura zdej¹ího soudu vytyèila pro hodnocení znaleckého posudku ze strany daòových orgánù èi soudù (podle rozsudku ze dne 27. 9. 2006, èj. 7 Afs 209/2005-141, mù¾e být hodnocena pouze pøesvìdèivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odùvodnìní znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými dùkazy ). Správce danì vytkl znaleckému posudku, ¾e znalec nezjistil øádnì pùvodní stav a neporovnal jej následnì se stavem po provedené zmìnì. Posudek byl vypracován pøevá¾nì na základì odpovìdí stì¾ovatele na znalcem polo¾ené otázky a znalec se nevypoøádal se zmìnou svìtlosti potrubí. Uvedený závìr ¾alovaný i krajský soud potvrdili. 34. Závìru, ¾e stì¾ovatelem pøedlo¾ený posudek nebylo mo¾né osvìdèit jako dùkaz, pøisvìdèil také Nejvy¹¹í správní soud. Kromì vý¹e uvedených výtek uèinìných správcem danì lze dodat, ¾e znalec nemìl k dispozici pùvodní projektovou dokumentaci sekundárního rozvodu tepla (viz èást 7.1 posudku, srov. také jeho pøílohy), nemohl tak øádnì zhodnotit provedené zmìny. Zdej¹í soud sdílí rovnì¾ pochybnosti o pøesvìdèivosti posudku. Z posudku není patrné, jakou metodiku znalec pou¾il pro hodnocení technických parametrù, ani na základì jakých úvah dospìl k závìrùm vysloveným v posudku. Znalec pøi hodnocení jednotlivých parametrù (èást 7.3) odkazoval pøevá¾nì na pøílohu è. 2 posudku, v této pøíloze jsou v¹ak obsa¾ena pouze tvrzení samotného stì¾ovatele. Je tedy zøejmé, ¾e pro hodnocení uèinìné znalcem chybìl objektivní podklad. Posudek na nìkolika místech navíc upozoròuje, ¾e jeho cílem nebylo zji¹tìní v¹ech technických parametrù, a proto nevyluèuje, ¾e mohou existovat i jiné parametry, které nejsou v posudku uvedeny. Ze v¹ech tìchto dùvodù Nejvy¹¹í správní soud pova¾uje za nepochybné, ¾e znalecký posudek nebyl zpùsobilý prokázat rozhodné skuteènosti, proto nemohl být osvìdèen jako dùkaz. 35. Nejvy¹¹í správní soud pova¾uje za nedùvodnou rovnì¾ námitku, ¾e krajský soud rozhodl bez jakéhokoliv odborného podkladu poté, co odmítl znalecký posudek. Ze spisu je zøejmé, ¾e krajský soud i ¾alovaný pøi posouzení rozsahu a charakteru provedených stavebních prací vycházeli pøedev¹ím z projektové dokumentace (pùvodní i nové), smlouvy o dílo a vyjádøení stì¾ovatele v prùbìhu daòového øízení. Pro posouzení otázky, zda je mo¾né výdaje na zmìnu dokonèené stavby pro daòové úèely uplatnit jako opravu nebo jako technické zhodnocení, je v¾dy nezbytné vycházet ze srovnání pùvodního stavu hmotného majetku a stavu tohoto majetku po provedených zásazích (blí¾e viz napø. rozsudky ze dne 28. 2. 2007, èj. 1 Afs 29/2006-87, èi ze dne 9. 10. 2008, èj. 2 Afs 53/2008-48; srov. té¾ definici rekonstrukce v § 33 odst. 2 zákona o daních z pøíjmù). Z rozhodnutí ¾alovaného je zøejmé, ¾e ¾alovaný vycházel z vý¹e uvedených závìrù zdej¹ího soudu a za základ svého rozhodnutí vzal porovnání stavu, v nìm¾ se sekundární rozvod tepla nacházel pøed provedením stavebních prací, a stavu po provedení úpravy. Nejvy¹¹í správní soud sdílí názor krajského soudu i ¾alovaného, ¾e pøedmìtné dùkazy svìdèí ve prospìch závìru, ¾e do¹lo k technickému zhodnocení sekundárního rozvodu tepla. 36. Pøedmìtem smlouvy o dílo uzavøené mezi stì¾ovatelem a spoleèností TENZA, a. s., jako zhotovitelem byla mimo jiné demontá¾ stávajících rozvodù ústøedního vytápìní a teplé vody a montá¾ nového pøedizolovaného potrubí urèeného k zásobování objektových pøedávacích stanic v rámci okruhu pøedávací stanice è. 101 topnou vodou. 37. Z projektové dokumentace Oprava a rekonstrukce PS 101 z ledna 2005 vyplývá, ¾e pøedmìtem stavby bylo osazení objektových pøedávacích stanic, výmìna sekundárních rozvodù tepla, rekonstrukce pùvodní pøedávací stanice a osazení tepelného èerpadla. Tato stavba souvisela se zmìnou koncepce zásobování teplem v dané lokalitì, a to ze ètyøtrubkového sekundárního rozvodu (potrubí otopné vody pøívodní a vratné, potrubí teplé vody u¾itkové a cirkulace teplé vody u¾itkové) na sekundární rozvod dvoutrubkový (potrubí otopné vody pøívodní a potrubí otopné vody vratné), spojené s ohøevem teplé vody u¾itkové v jednotlivých objektech. Cílem je zru¹ení stávajících sekundárních rozvodù teplé vody u¾itkové a cirkulace. Touto stavbou dojde ke zlep¹ení ekonomiky distribuce tepla a zároveò ke zlep¹ení komfortu jeho dodávky a zvý¹ení mo¾nosti jejího mìøení a regulace (bod 2.1). Podle bodu 2.3.4 pùvodní sekundární rozvody vedené v kanálu mìly být demontovány a po vyklizení a provedení pískového lo¾e mìlo být ve stejné trase polo¾eno nové pøedizolované potrubí bezkanálovou technologií (obsypáno pískem a dosypáno do pùvodního terénu zeminou). Pro nové potrubí byl proveden hydraulický výpoèet teplovodní potrubní sítì a byly stanoveny optimalizované svìtlosti potrubí s ohledem na nové pøípojné hodnoty osazovaných objektových pøedávacích stanic. Z bodu 2.3.1 dále vyplývá, ¾e stavba mìla být realizována jako jeden celek. Jejím cílem bylo zru¹ení ètyøtrubkových teplovodních sekundárních rozvodù pro vytápìní a pro centrální zásobování teplou vodou u¾itkovou. Realizací PD bude dána mo¾nost regulace teploty otopného média dle tepelnì-technických vlastností napojených objektù, skuteèných provozních potøeb jednotlivých odbìratelù a dále se pøesune ohøev teplé vody u¾itkové do místa spotøeby. Realizace akce pøinese zlep¹ení kvality a komfortu v dodávce tepla pro ústøední vytápìní pro ohøev teplé vody (bod A4). 38. ®alovaný dále vy¹el ze strojní èásti projektu stavby, v ní¾ byl podrobnì popsán stav sekundárního rozvodu tepla pøed jeho výmìnou (èást 2 popis stávajícího stavu ). Tato èást projektu potvrzuje, ¾e potrubí bylo v havarijním stavu, je z ní v¹ak také patrné, ¾e svìtlost pùvodního potrubí neodpovídala skuteèným aktualizovaným provozním po¾adavkùm na pøená¹ené mno¾ství tepla v systému zásobování teplem, které mìlo být slouèeno s decentralizovaným ohøevem teplé vody. Dále projekt uvádí, ¾e pøíprava teplé u¾itkové vody v pùvodním ètyøtrubkovém systému byla vlivem jeho znaèné rozsáhlosti nehospodárná a ve ¹pièkových odbìrech se projevovaly nedostatky. V rámci nových objektových pøedávacích stanic mìla být teplota otopné vody regulována podle potøeb jednotlivých napojených objektù a v deskovém výmìníku mìla být prùtoènì ohøívána teplá u¾itková voda. Podle projektu mìla v roce 2005 probìhnout rekonstrukce pøedávací stanice è. 101 s osazením nových objektových pøedávacích stanic do jednotlivých napojených objektù a v následující etapì mìla být uskuteènìna výmìna sekundárního rozvodu tepla. 39. S ohledem na vý¹e uvedené Nejvy¹¹í správní soud nesouhlasil s námitkou, ¾e výmìna potrubí sekundárního rozvodu tepla nesouvisela se zmìnou celkové koncepce dodávky tepla zapoèaté v roce 2005 podle projektu Oprava a rekonstrukce PS 101 . Z projektové dokumentace jasnì vyplývá, ¾e výmìna potrubí byla zamý¹lena jako souèást zmìny celkové koncepce, která byla uskuteèòována v nìkolika etapách. Stì¾ovatel ani ¾alovaný nezpochybnili, ¾e stavební práce byly skuteènì provedeny v souladu s projektovou dokumentací. 40. Krajský soud shodnì s ¾alovaným posoudil jako podstatnou skuteènost, ¾e do¹lo ke zmìnì svìtlosti (dimenze) potrubí. S tímto posouzením Nejvy¹¹í správní soud plnì souhlasí. Novì bylo pou¾ito pøedizolované potrubí o svìtlosti 273 mm místo pùvodního potrubí o svìtlosti 324 mm. Tuto skuteènost stì¾ovatel nezpochybnil, tvrdil v¹ak, ¾e nedo¹lo ke zmìnì technických parametrù sekundárního rozvodu tepla jako celku, pokud svìtlost nebyla zmìnìna u 27 % potrubí. Tuto námitku zdej¹í soud nepova¾uje za dùvodnou. 41. Nejvy¹¹í správní soud sice v rozsudku èj. 2 Afs 53/2008-48 uvedl, ¾e pojem technické parametry je nutné vykládat ve vztahu k celku, v daném pøípadì k technickým parametrùm celé budovy a ve vztahu k funkènosti celé budovy. Tento názor v¹ak nelze vykládat zpùsobem v¹e nebo nic , jak èinil stì¾ovatel. Pokud by k technickému zhodnocení mohlo dojít pouze v pøípadì, ¾e technické parametry byly zmìnìny u 100 % urèitého hmotného majetku, vedl by takový závìr k absurdním dùsledkùm a umo¾òoval by obcházení pøíslu¹né právní úpravy. Daòový subjekt by toti¾ mohl v jednom zdaòovacím období provést zmìnu technických parametrù u 99 % urèitého hmotného majetku a výdaje na tuto zmìnu zahrnout do výdajù vynalo¾ených na dosa¾ení, zaji¹tìní a udr¾ení zdanitelných pøíjmù. V následujícím zdaòovacím období by pak dodateènì provedl zmìnu u zbylého 1 % tohoto majetku, èím¾ by se vyhnul daòovým dùsledkùm technického zhodnocení. Ani odùvodnìní rozsudku èj. 2 Afs 53/2008-48 takový závìr nepodporuje. Nejvy¹¹í správní soud vyslovil vý¹e citovaný názor v kontextu posuzování výmìny oken ve vztahu k technickému zhodnocení budovy jako celku. Lze shrnout, ¾e zmìnu technických parametrù je tøeba posoudit ve vztahu k celku, nemusí v¹ak dojít ke zmìnì technických parametrù u 100 % daného majetku. Správce danì tomuto po¾adavku dostál a zdej¹í soud mu pøisvìdèil, ¾e zmìna technických parametrù u 73 % potrubí v pøedmìtné vìci pøedstavuje dostateènì záva¾ný zásah do majetku, který pøinesl jeho technické zhodnocení. 42. Stì¾ovatel dále tvrdil, ¾e ke zmìnì (zmen¹ení) dimenze potrubí do¹lo pouze z dùvodu hospodárnosti provedení opravy, úèelem výmìny potrubí nebylo zmìnit jeho technické parametry. Nejvy¹¹í správní soud pova¾uje za nerozhodné, zda byla výmìna potrubí motivována hospodárností. V souladu s § 33 odst. 2 zákona o daních z pøíjmù je pro posouzení, zda do¹lo k rekonstrukci, rozhodný skuteèný následek zmìny, nikoliv její úèel èi cíl (viz té¾ rozsudek èj. 1 Afs 29/2006-87). Zmìna svìtlosti potrubí z pùvodních 324 mm na 273 mm mìla za následek zmìnu technických parametrù tohoto potrubí. Ostatnì v prùbìhu správního øízení sám stì¾ovatel potvrdil, ¾e nové potrubí o men¹í svìtlosti je schopné pøenést v plném rozsahu topné médium o stejných parametrech do v¹ech napojených objektových pøedávacích stanic jako pùvodní ètyøtrubkové potrubí o vìt¹í svìtlosti. Nejvy¹¹í správní soud se dále shoduje s ¾alovaným, ¾e zmìna svìtlosti potrubí nebyla vyvolána pouze technickým pokrokem, ale byla podmínìna novými provozními po¾adavky v souvislosti se zavedením nových objektových stanic (srov. vý¹e bod 38). Lze rovnì¾ poukázat na strojní èást projektu (konkrétnì èást 3 popis technického øe¹ení ), z ní¾ plyne, ¾e nové pøedizolované potrubí bude vybaveno signalizaèním zaøízením, které monitoruje izolaèní stav potrubí. Vodièe signalizace budou zakonèené v pøípojné skøíòce pro pøipojení pøenosného diagnostického pøístroje. Ze v¹ech vý¹e uvedených dùvodù Nejvy¹¹í správní soud nepochyboval o tom, ¾e výmìnou potrubí do¹lo v posuzované vìci ke zmìnì technických parametrù sekundárního rozvodu tepla. 43. Pokud pøi stavebních pracích do¹lo ke zmìnì technických parametrù, jedná se v zásadì o technické zhodnocení. Výjimkou budou zejména situace, kdy zmìnu technických parametrù nutnì pøiná¹í technický pokrok. Je zøejmé, ¾e napø. izolace budovy vymìnìná po nìkolika desítkách let bude mít lep¹í technické parametry (napø. vy¹¹í tepelný odpor pøi stejné tlou¹»ce) ne¾ izolace pùvodní, tato zmìna je v¹ak pøisuzována pøirozenému technickému pokroku a sama o sobì neznamená technické zhodnocení namísto opravy (srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 12. 2005, èj. 59 Ca 136/2003-58, è. 817/2006 Sb. NSS). Jinými slovy, pokud daòový subjekt nahradí pùvodní materiál prokazatelnì nejbli¾¹ím materiálem na trhu (napø. proto, ¾e pùvodní materiál se ji¾ nevyrábí), taková náhrada nebude mít sama o sobì za následek technické zhodnocení ve smyslu § 33 odst. 2 zákona o daních z pøíjmù. Stì¾ovatel namítal, ¾e technický pokrok byl dùvodem, pro který byla zmìnìna technologie ulo¾ení potrubí (namísto ulo¾ení do betonových ¾labù bylo potrubí ulo¾eno na píseèné lo¾e). Nejvy¹¹í správní soud pøipou¹tí, ¾e tato skuteènost posuzována izolovanì by mohla vést k závìru, ¾e k technickému zhodnocení nedo¹lo. V kontextu posuzované vìci, kdy je nepochybné, ¾e výmìna potrubí souvisela s celkovou zmìnou koncepce dodávky tepla a kdy do¹lo k více zmìnám vèetnì zmìny svìtlosti potrubí, v¹ak tato skuteènost nemù¾e mít vliv na závìr, ¾e do¹lo k technickému zhodnocení sekundárního rozvodu tepla. 44. Námitka, ¾e dodávka otopné vody byla provozována celoroènì ji¾ pøed výmìnou potrubí, nemù¾e zpochybnit závìr o technickém zhodnocení. Jak ji¾ bylo vý¹e uvedeno, výmìna potrubí byla spjata se zmìnou celkové koncepce dodávky tepla, která byla uskuteènìna v nìkolika etapách. 45. Koneènì Nejvy¹¹í správní soud nepøisvìdèil ani obecné námitce, ¾e zákonná úprava byla v rozhodné dobì znaènì neurèitá a umo¾òovala více výkladù. Aèkoliv Nejvy¹¹í správní soud vý¹e uvedl, ¾e hranice mezi opravou a technickým zhodnocením mù¾e být nìkdy nezøetelná, nelze z toho dovodit, ¾e by právní úprava umo¾òovala více výkladù toho, co je opravou èi technickým zhodnocením. Je tøeba odli¹it na jedné stranì situaci, kdy je namístì peèlivì posoudit a prokázat, zda se na danou situaci vztahuje urèitá právní norma, která je v¹ak jednoznaèná, a na druhé stranì situaci, kdy je právní norma natolik neurèitá, ¾e za pou¾ití rùzných výkladových metod lze dospìt k rùzným výsledkùm. Posouzení otázky, zda ¹lo o výdaje na opravu èi technické zhodnocení, odpovídá situaci prvé, proto krajský soud dospìl ke správnému závìru, ¾e nemohlo dojít k poru¹ení zásady in dubio pro mitius ani ústavnìkonformního výkladu. 46. Nejvy¹¹í správní soud uzavøel, ¾e práce provedené na sekundárním rozvodu tepla pøedstavovaly takový zásah do majetku, který znamenal zmìnu jeho technických parametrù, do¹lo tedy k technickému zhodnocení (rekonstrukci) ve smyslu § 33 zákona o daních z pøíjmù. Stì¾ovatel tento závìr konkrétními dùkazy nevyvrátil. Zdej¹í soud má proto za nepochybné, ¾e stì¾ovatel neoprávnìnì sní¾il základ danì z pøíjmù právnických osob za zdaòovací období let 2006 a 2007 o polo¾ky, které byly ve skuteènosti výdaji na technické zhodnocení. Výdaje vynalo¾ené na dosa¾ení, zaji¹tìní a udr¾ení zdanitelných pøíjmù lze odeèíst pro zji¹tìní základu danì pouze ve vý¹i prokázané daòovým subjektem, pøièem¾ dùkazní bøemeno nese daòový subjekt. Stì¾ovateli se nepodaøilo prokázat svá tvrzení, správní orgány proto nepochybily, pokud sporné náklady neuznaly. 47. Nejvy¹¹í správní soud neshledal napadený rozsudek krajského soudu nezákonným, proto kasaèní stí¾nost zamítl (§ 110 odst. 1 s. ø. s.). 48. O náhradì nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti Nejvy¹¹í správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 vìty první s. ø. s. za pou¾ití § 120 s. ø. s. Stì¾ovatel nebyl v øízení o kasaèní stí¾nosti úspì¹ný, proto nemá právo na náhradu nákladù øízení. ®alovanému, jemu¾ by jinak právo na náhradu nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti pøíslu¹elo, soud náhradu nákladù øízení nepøiznal, proto¾e mu v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾ádné náklady nad rámec bì¾né úøední èinnosti nevznikly.

http://docplayer.cz/11311544-Clanek-2-trideni-komunalniho-odpadu.html

Článek 2 Třídění komunálního odpadu - PDF Free Download Download "Článek 2 Třídění komunálního odpadu" 1 Z A S T U P I T E L S T V O O B C E P R O V O D O V O B E C N Ě Z Á VA Z N Á V Y H L Á Š K A O B C E P R O V O D O V č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Provodov Zastupitelstvo obce Provodov se na svém zasedání dne usnesením č. 3/11/2015 usneslo vydat na základě ustanovení 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ), a v souladu s 10 písm. d) a 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o obcích ), tuto obecně závaznou vyhlášku: Článek 1 Úvodní ustanovení Tato obecně závazná vyhláška (dále jen vyhláška ) stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce Provodov, včetně nakládání se stavebním odpadem 1). 1) Komunální odpad se třídí na: a) Biologické odpady (rostlinného původu), b) Papír, c) Plasty včetně PET lahví, d) Sklo, e) Kovy, f) Nebezpečné odpady, g) Objemný odpad, h) Nápojové kartony, i) Oděvy, j) Směsný komunální odpad. Článek 2 Třídění komunálního odpadu 2) Směsný odpad je zbylý komunální odpad po stanoveném vytřídění dle odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h) a i). Článek 3 Shromažďování tříděného odpadu 1) Tříděný odpad je shromažďován do zvláštních sběrných nádob. 2) Zvláštní sběrné nádoby jsou umístěny u hlavní silnice, poblíž místního obchodu (OPKA) a na sběrném dvoře obce. 3) Zvláštní sběrné nádoby jsou barevně odlišeny a označeny příslušnými nápisy: a) Biologické odpady, barva zelená, nápis Bioodpad b) Papír, barva zelená, nápis Papír c) Plasty, PET lahve, barva žlutá, nápis Plasty a Plasty v pytlích 1 2 d) Sklo, barva zelená, nápis Sklo a Tabulové sklo e) Kovy, barva zelená, nápis Kovy f) Nebezpečné odpady, barva šedá, nápis Nebezpečný odpad g) Objemný odpad, barva zelená, nápis Velkoobjemový h) Nápojové kartony, barva oranžová, nápis Tetrapaky i) Oděvy, barva zelená a bílá, nápis Oděvy 4) Do zvláštních sběrných nádob je zakázáno ukládat jiné složky komunálních odpadů, než pro které jsou určeny. 5) Tříděný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 4 Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu 1) Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu 1) je zajišťován 2x ročně jejich odebíráním ze sběrného dvora obce Provodov přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto sběru určených. 2) Shromažďování nebezpečných složek komunálního odpadu podléhá požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 4. 3) Nebezpečný odpad lze odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 5 Sběr a svoz objemného odpadu 1) Objemný odpad je takový odpad, který vzhledem ke svým rozměrům nemůže být umístěn do sběrných nádob (např. koberce, matrace, nábytek). 2) Sběr a svoz objemného odpadu je zajišťován průběžně jeho odebíráním ze sběrného dvora obce Provodov přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto účelu určených. 3) Shromažďování objemného odpadu podléhá požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 4. 4) Objemný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 6 Shromažďování směsného komunálního odpadu 1) Směsný odpad se shromažďuje do sběrných nádob. Pro účely této vyhlášky se sběrnými nádobami rozumí: a. typizované sběrné nádoby (popelnice, modré igelitové pytle a kontejnery) určené ke shromažďování směsného komunálního odpadu, b. odpadkové koše, které jsou umístěny na veřejných prostranstvích v obci, sloužící pro odkládání drobného směsného komunálního odpadu. 2) Stanoviště sběrných nádob je místo, kde jsou sběrné nádoby trvale nebo přechodně umístěny za účelem odstranění směsného odpadu oprávněnou osobou. Stanoviště sběrných nádob jsou individuální nebo společná pro více uživatelů. 3) Směsný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře obce Provodov, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 7 Nakládání se stavebním odpadem 1) Stavební odpad je stavební a demoliční odpad. Stavební odpad není odpadem komunálním. 2) Stavební odpad lze použít, předat či zlikvidovat zákonem stanoveným způsobem. 3) Stavební odpad lze odevzdávat ve sběrném dvoře obce Provodov, který je umístěn v dolní části obce v rámci 2 3 Článek 8 Závěrečná ustanovení 1) Nabytím účinnosti této vyhlášky se zrušuje Obecně závazná vyhláška obce Provodov č. 3/2011, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Provodov, která byla schválena zastupitelstvem dne ) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem Alfons Slovák, DiS. Místostarosta obce Ing. Marek Prachař Starosta obce Vyvěšeno na úřední desce: Sňato z úřední desky: ) Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) 3 4 Z A S T U P I T E L S T V O O B C E P R O V O D O V O B E C N Ě Z Á VA Z N Á V Y H L Á Š K A O B C E P R O V O D O V č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Provodov Zastupitelstvo obce Provodov se na svém zasedání dne usnesením č. 3/11/2015 usneslo vydat na základě ustanovení 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ), a v souladu s 10 písm. d) a 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o obcích ), tuto obecně závaznou vyhlášku: Článek 1 Úvodní ustanovení Tato obecně závazná vyhláška (dále jen vyhláška ) stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce Provodov, včetně nakládání se stavebním odpadem 1). 1) Komunální odpad se třídí na: a) Biologické odpady (rostlinného původu), b) Papír, c) Plasty včetně PET lahví, d) Sklo, e) Kovy, f) Nebezpečné odpady, g) Objemný odpad, h) Nápojové kartony, i) Oděvy, j) Směsný komunální odpad. Článek 2 Třídění komunálního odpadu 2) Směsný odpad je zbylý komunální odpad po stanoveném vytřídění dle odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h) a i). Článek 3 Shromažďování tříděného odpadu 1) Tříděný odpad je shromažďován do zvláštních sběrných nádob. 2) Zvláštní sběrné nádoby jsou umístěny u hlavní silnice, poblíž místního obchodu (OPKA) a na sběrném dvoře obce. 3) Zvláštní sběrné nádoby jsou barevně odlišeny a označeny příslušnými nápisy: a) Biologické odpady, barva zelená, nápis Bioodpad b) Papír, barva zelená, nápis Papír c) Plasty, PET lahve, barva žlutá, nápis Plasty a Plasty v pytlích 1 5 d) Sklo, barva zelená, nápis Sklo a Tabulové sklo e) Kovy, barva zelená, nápis Kovy f) Nebezpečné odpady, barva šedá, nápis Nebezpečný odpad g) Objemný odpad, barva zelená, nápis Velkoobjemový h) Nápojové kartony, barva oranžová, nápis Tetrapaky i) Oděvy, barva zelená a bílá, nápis Oděvy 4) Do zvláštních sběrných nádob je zakázáno ukládat jiné složky komunálních odpadů, než pro které jsou určeny. 5) Tříděný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 4 Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu 1) Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu 1) je zajišťován 2x ročně jejich odebíráním ze sběrného dvora obce Provodov přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto sběru určených. 2) Shromažďování nebezpečných složek komunálního odpadu podléhá požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 4. 3) Nebezpečný odpad lze odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 5 Sběr a svoz objemného odpadu 1) Objemný odpad je takový odpad, který vzhledem ke svým rozměrům nemůže být umístěn do sběrných nádob (např. koberce, matrace, nábytek). 2) Sběr a svoz objemného odpadu je zajišťován průběžně jeho odebíráním ze sběrného dvora obce Provodov přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto účelu určených. 3) Shromažďování objemného odpadu podléhá požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 4. 4) Objemný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 6 Shromažďování směsného komunálního odpadu 1) Směsný odpad se shromažďuje do sběrných nádob. Pro účely této vyhlášky se sběrnými nádobami rozumí: a. typizované sběrné nádoby (popelnice, modré igelitové pytle a kontejnery) určené ke shromažďování směsného komunálního odpadu, b. odpadkové koše, které jsou umístěny na veřejných prostranstvích v obci, sloužící pro odkládání drobného směsného komunálního odpadu. 2) Stanoviště sběrných nádob je místo, kde jsou sběrné nádoby trvale nebo přechodně umístěny za účelem odstranění směsného odpadu oprávněnou osobou. Stanoviště sběrných nádob jsou individuální nebo společná pro více uživatelů. 3) Směsný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře obce Provodov, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 7 Nakládání se stavebním odpadem 1) Stavební odpad je stavební a demoliční odpad. Stavební odpad není odpadem komunálním. 2) Stavební odpad lze použít, předat či zlikvidovat zákonem stanoveným způsobem. 3) Stavební odpad lze odevzdávat ve sběrném dvoře obce Provodov, který je umístěn v dolní části obce v rámci 2 6 Článek 8 Závěrečná ustanovení 1) Nabytím účinnosti této vyhlášky se zrušuje Obecně závazná vyhláška obce Provodov č. 3/2011, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Provodov, která byla schválena zastupitelstvem dne ) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem Alfons Slovák, DiS. Místostarosta obce Ing. Marek Prachař Starosta obce Vyvěšeno na úřední desce: Sňato z úřední desky: ) Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) 3 7 Z A S T U P I T E L S T V O O B C E P R O V O D O V O B E C N Ě Z Á VA Z N Á V Y H L Á Š K A O B C E P R O V O D O V č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Provodov Zastupitelstvo obce Provodov se na svém zasedání dne usnesením č. 3/11/2015 usneslo vydat na základě ustanovení 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ), a v souladu s 10 písm. d) a 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o obcích ), tuto obecně závaznou vyhlášku: Článek 1 Úvodní ustanovení Tato obecně závazná vyhláška (dále jen vyhláška ) stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce Provodov, včetně nakládání se stavebním odpadem 1). 1) Komunální odpad se třídí na: a) Biologické odpady (rostlinného původu), b) Papír, c) Plasty včetně PET lahví, d) Sklo, e) Kovy, f) Nebezpečné odpady, g) Objemný odpad, h) Nápojové kartony, i) Oděvy, j) Směsný komunální odpad. Článek 2 Třídění komunálního odpadu 2) Směsný odpad je zbylý komunální odpad po stanoveném vytřídění dle odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h) a i). Článek 3 Shromažďování tříděného odpadu 1) Tříděný odpad je shromažďován do zvláštních sběrných nádob. 2) Zvláštní sběrné nádoby jsou umístěny u hlavní silnice, poblíž místního obchodu (OPKA) a na sběrném dvoře obce. 3) Zvláštní sběrné nádoby jsou barevně odlišeny a označeny příslušnými nápisy: a) Biologické odpady, barva zelená, nápis Bioodpad b) Papír, barva zelená, nápis Papír c) Plasty, PET lahve, barva žlutá, nápis Plasty a Plasty v pytlích 1 8 d) Sklo, barva zelená, nápis Sklo a Tabulové sklo e) Kovy, barva zelená, nápis Kovy f) Nebezpečné odpady, barva šedá, nápis Nebezpečný odpad g) Objemný odpad, barva zelená, nápis Velkoobjemový h) Nápojové kartony, barva oranžová, nápis Tetrapaky i) Oděvy, barva zelená a bílá, nápis Oděvy 4) Do zvláštních sběrných nádob je zakázáno ukládat jiné složky komunálních odpadů, než pro které jsou určeny. 5) Tříděný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 4 Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu 1) Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu 1) je zajišťován 2x ročně jejich odebíráním ze sběrného dvora obce Provodov přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto sběru určených. 2) Shromažďování nebezpečných složek komunálního odpadu podléhá požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 4. 3) Nebezpečný odpad lze odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 5 Sběr a svoz objemného odpadu 1) Objemný odpad je takový odpad, který vzhledem ke svým rozměrům nemůže být umístěn do sběrných nádob (např. koberce, matrace, nábytek). 2) Sběr a svoz objemného odpadu je zajišťován průběžně jeho odebíráním ze sběrného dvora obce Provodov přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto účelu určených. 3) Shromažďování objemného odpadu podléhá požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 4. 4) Objemný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 6 Shromažďování směsného komunálního odpadu 1) Směsný odpad se shromažďuje do sběrných nádob. Pro účely této vyhlášky se sběrnými nádobami rozumí: a. typizované sběrné nádoby (popelnice, modré igelitové pytle a kontejnery) určené ke shromažďování směsného komunálního odpadu, b. odpadkové koše, které jsou umístěny na veřejných prostranstvích v obci, sloužící pro odkládání drobného směsného komunálního odpadu. 2) Stanoviště sběrných nádob je místo, kde jsou sběrné nádoby trvale nebo přechodně umístěny za účelem odstranění směsného odpadu oprávněnou osobou. Stanoviště sběrných nádob jsou individuální nebo společná pro více uživatelů. 3) Směsný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře obce Provodov, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 7 Nakládání se stavebním odpadem 1) Stavební odpad je stavební a demoliční odpad. Stavební odpad není odpadem komunálním. 2) Stavební odpad lze použít, předat či zlikvidovat zákonem stanoveným způsobem. 3) Stavební odpad lze odevzdávat ve sběrném dvoře obce Provodov, který je umístěn v dolní části obce v rámci 2 9 Článek 8 Závěrečná ustanovení 1) Nabytím účinnosti této vyhlášky se zrušuje Obecně závazná vyhláška obce Provodov č. 3/2011, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Provodov, která byla schválena zastupitelstvem dne ) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem Alfons Slovák, DiS. Místostarosta obce Ing. Marek Prachař Starosta obce Vyvěšeno na úřední desce: Sňato z úřední desky: ) Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) 3 Obec Třebovice. Obecně závazná vyhláška. č. 1/2015 Obec Obecně závazná vyhláška č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na území obce Zastupitelstvo obce se na svém zasedání dne

https://knihy.abz.cz/prodej/radce-pro-cleny-bytovych-druzstev-a-vlastniky-bytu

Rádce pro členy bytových družstev a vlastníky bytů | Knihy.ABZ.cz jen "E-knihy - Právo" E-kniha: Rádce pro členy bytových družstev a vlastníky bytů -- 3. přepracované vydání - Milan Taraba Knihkupectví > Elektronické knihy > Naučná a odborná literatura > Právo > Rádce pro členy bytových družstev a vlastníky bytů Elektronická kniha: Rádce pro členy bytových družstev a vlastníky bytů Podnázev: 3. přepracované vydání Publikace slouží jako pomůcka pro základní orientaci v právech a povinnostech členů bytových družstev, případně i vlastníků bytů. Třetí přepracované vydání zahrnuje novinky z ... (celý popis) Skupina třídění: Pracovní, sociální, stavební právo. Právo životního prostředí Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2006 ISBN: 80-247-0480-3 Publikace slouží jako pomůcka pro základní orientaci v právech a povinnostech členů bytových družstev, případně i vlastníků bytů. Třetí přepracované vydání zahrnuje novinky z právních předpisů o bytovém družstevnictví a vlastnictví bytů. Slouží jako rádce pro bytová družstva privatizovaných nájemních domů a společenství vlastníků jednotek, ale je určena též představitelům měst a obcí a funkcionářům bytových družstev. Obsahuje aktualizovaný právně závazný text stanov společenství vlastníků bytů, novelizované stanovy malých i velkých bytových družstev, domovní, jednací a volební řád, výběr základních právních norem a předpisů. Rozsáhlá část je věnována nejčastějším otázkám a odpovědím o bydlení v družstevních domech a domech SVJ. Naleznou se zde rady o nájemních a podnájemních vztazích, službách, financování a správě domu. Závěr publikace obsahuje vzory smluv a písemných podání. Třetí, přepracované a rozšířené vydání, zahrnuje novinky z právních předpisů o bytovém družstevnictví a vlastnictví bytů. Je rozšířeno o aktuální dotazy členů bytových družstev, příp. vlastníků jednotek, a odpovědi známého odborníka na problematiku bydlení, které jsou uspořádány do přehledných tematických celků. Odpověď zde najde každý, kdo má problémy s vytápěním či měřením vody, kdo se zabývá financemi a správou domu, kdo nemá přehled o nákladech na údržbu domu a bytu či potřebuje poradit s nájemními a podnájemními vztahy. Nejvíce otazníků stále vyvolávají nejasnosti v rozdílu mezi bytovým družstvem a společenstvím, v právech a povinnostech těchto právnických osob apod. I s takovými problémy autor čtenářům poradí. Kniha se osvědčila jako nezbytná pomůcka pro členy SBD a LBD, pro osoby činné v orgánech bytových družstev, pro zájemce o vstup do bytového družstva, i pro ty, kteří bydlí v družstevním bytě na základě podnájemní smlouvy. Vlastnictví bytů a nebytových prostor -- Česko Bytová družstva -- Česko Katalog předmětový > B > Bytová družstva > Česko Katalog předmětový > V > Vlastnictví bytů a nebytových prostor > Česko Katalog vybraných autorů > T > Taraba - Milan Taraba Milan Taraba - další tituly autora: Taraba, Milan; Veselá, Lenka Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 1. Bytové družstevnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1.1. Současná situace v bytovém družstevnictví . . . . . . . . . . . . 9 1.2. Trochu z historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1.3. Změny v posledních letech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1.4. Musejí se zakládat „družstva nájemců“ ... . . . . . . . . . . . . 12 2. Základní vnitrodružstevní předpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 2.1. Stanovy bytového družstva (do 50 členů) . . . . . . . . . . . . . 14 2.2. Stanovy bytového družstva (nad 50 členů) . . . . . . . . . . . . 31 2.3. Domovní řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 2.4. Jednací řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 2.5. Volební řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 3. Základní předpisy společenství vlastníků jednotek . . . . . . . . 102 4. Odpovědi na nejčastější otázky členů bytových družstev a vlastníků bytových jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 4.1. Správa domu, finance a družstevní demokracie . . . . . . . . . 117 4.2. Péče o dům a náklady na jeho údržbu . . . . . . . . . . . . . . 135 4.3. Služby spojené s bydlením v družstevním bytě a domě . . . . . 137 4.4. Nájemní a podnájemní vztahy v družstevním bytě . . . . . . . 145 4.5. Převod bytové jednotky a jiných hodnot do vlastnictví člena družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 4.6. Administrativa a orgány v družstvu . . . . . . . . . . . . . . . 161 5. Výběr základních právních norem a předpisů . . . . . . . . . . 173 5.1. Zákon č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů . . . . . . . . . 173 5.2. Vyhláška č. 85/1997 Sb., o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 5.3. Vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 5.4. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (vybraná ustanovení) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 5.5. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb. (část) . . . . . . . . . . . . . . . . . 234 5.6. Zákon č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 5.7. Nařízení vlády č. 465/2005 Sb., k zákonu o podpoře výstavby družstevních bytů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 5.8. Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 6. Drobné opravy a bytová družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . 255 7. Vzory smluv a písemných podání . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 Vzor č. 1 Smlouva o podnájmu bytu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 Vzor č. 2 Dohoda o výměně bytu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260 Vzor č. 3 Dohoda rozvedených manželů o dalším užívání bytu po rozvodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263 Vzor č. 4 Návrh na vyklizení bytu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 Vzor č. 5 Dohoda o zániku nájmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266 Vzor č. 6 Oznámení nájemce o změně počtu osob v domácnosti . . . . 268 Vzor č. 7 Upomínka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269 8. Přehled dalších právních předpisů . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 8.1. Nájemní vztahy, vlastnictví bytů . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 8.2. Nájemné a plnění poskytovaná s užíváním bytů, oceňování . . 270 8.3. Ostatní související předpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276 7ÚVOD 3. přepracované vydání přináší řadu nových a zajímavých odpovědí na otázky, které se v poradnách Sdružení nájemníků České republiky často vyskytují. Publikace se osvědčila i jako užitečná pomůcka pro základní orientaci v právech a po vinnostech členů bytových družstev, případně vlastníků bytů, a také pro funkcionáře bytových družstev a odbornou veřejnost. 2. vydání publikace bylo velmi rychle roze bráno, a proto jsme připravili aktualizované a zcela přepracované 3. vydání. V publikaci najdete aktuální právně závazný text stanov společenství vlastníků jednotek, dále pak novelizované stanovy malých i velkých bytových družstev a především značně rozsáh lejší část nejčastějších otázek a odpovědí o bydlení v družstevních domech a domech společenství vlastníků jednotek. Autor děkuje za pomoc svým spolupracovníkům, kteří se významně podíleli na tvorbě publikace, a také nakladatelství za vydání této žádané knihy. 8 RÁDCE PRO ČLENY BYT. DRUŽSTEV A VLASTNÍKY BYTŮ Historie bytového družstevnictví je více než stoletá. Bytová družstva pomohla u nás i v zahraničí překonat občasné bytové krize a výrazným způsobem ovlivnila množství a kvalitu bydlení. Po roce 1989 v České republice došlo namísto odstranění dílčích nedostatků administrativně centrálního řízení k úplnému ochromení bytového druž stevnictví. Bytová družstva byla mylně považována za relikt, někdy dokonce negativní projev minulého režimu. Privatizace bytového fondu se tedy negativně promítla i do družstevního bydlení. Přitom je zcela zřejmé, že občasné problémy, se kterými se by tové družstevnictví po transformaci ekonomiky setkává, se nevyhnou ani společenství nových vlastníků. Přes několikaletou snahu vlády a zákonodárného sboru se do dnešního dne nepodařilo plně obnovit funkci bytového neziskového družstevnictví a neziskových bytových spo lečenství vůbec, jakožto základu a předpokladu nové koncepce bydlení, uspokojování bytových potřeb především pro nastupující generaci. 9BYTOVÉ DRUŽSTEV NICTVÍ 1. Bytové družstevnictví 1.1. Současná situace v bytovém družstevnictví Úroveň bydlení je bezesporu jedním z hlavních měřítek životního standardu obyva telstva. Po roce 1989 došlo k rozsáhlé transformaci bytového fondu, která se dotýkala zejména bytových domů ve vlastnictví státu a též bytových družstev (LBD a SBD). Až do roku 1990 byla významná část bytového fondu ve vlastnictví státu a tento státní bytový fond byl spravován buď rozpočtovými organizacemi nebo samostatnými hospo dářskými organizacemi (organizace bytového hospodářství). Přibližně 21 % bytového fondu bylo ve vlastnictví bytových družstev, která zajišťovala výstavbu, ale i správu a obnovu bytového fondu. Družstevní bytová výstavba a z části i opravy družstevního bytového fondu byly podporovány státem. Je třeba připomenout, že v 70. letech se ročně stavělo až 30 tisíc bytů převážně pro nově vznikající rodiny. V důsledku rozsáhlých majetkových změn došlo také ke značným změnám na úseku by tového fondu, a to i u bytů bývalých SBD a LBD, která se postupně soustředí zejména na správu bytového fondu, a to nejen vlastního, ale i ve vlastnictví jiných subjektů. Bytová výstavba v bytových družstvech se prakticky zastavila. V druhé polovině 90. let došlo ve velké míře k prodeji bytového fondu měst a obcí (dříve státních) bytovým družstvům založeným stávajícími nájemci bytu. Takto vzniklo v České republice více než třicet tisíc nových bytových družstev nebo společenství vlastníků jednotek, často žel s minimálními zkušenostmi členů v představenstvech či výborech. V ČR vznikala bytová družstva především z potřeby zajistit levné nájemní bydlení pro střední a nižší příjmové skupiny obyvatelstva již na sklonku minulého století (na základě zákona o Obecně prospěšných společenstvích bytových přijatém v roce 1973). Družstvo vykazovalo vždy jisté specifické vlastnosti: • Společnost je právnickou osobou soukromoprávního charakteru. • Jejími zakladateli a vlastníky jsou členové. Pojmové znaky družstva předurčují některé principy, které jsou mezinárodně respekto vané. Společnost staví domy z prostředků vytvořených členy, v některých případech za (přímé či nepřímé) podpory státu. Podpora je odůvodněna potřebou státu subvencovat výstavbu levných bytů na neziskovém principu, to znamená, že družstvo pracuje jen s náklady na provoz, nepřináší členům zisk. Proto jsou mnohdy subvence a dotace po skytovány podmínečně. Člen má k bytu pak vztah specifického nájmu, má řadu práv, zejména kontrolovat hospodaření, spolurozhodovat o činnosti, volit a být volen do or gánů družstva apod. 10 RÁDCE PRO ČLENY BYT. DRUŽSTEV A VLASTNÍKY BYTŮ 1.2. Trochu z historie V roce 1948 (po předchozím útlumu hitlerovskou okupací) byla existující bytová druž stva chápána jako příliš „kapitalistická“ především pro majetkové podíly členů a nezá vislost na státu a jako taková byla některými ex lege přejmenována na „Lidová bytová družstva“ a jejich pravomoci byly potlačeny. Byty přidělovala jen se souhlasem státu (národního výboru) a ekonomika byla podurčena obecně stanovenému nájemnému. V roce 1959 však komunistickému režimu začaly vznikat potíže (bylo málo bytů, málo peněz, opadlo nadšení z poválečných let a politickými procesy se odhalila zrůdná tvář stalinismu). Po zkušenostech komunistů se znásilněním vesnice povinnou kolektivizací nazvanou Jednotná zemědělská družstva byl přijat zákon o družstevní bytové výstavbě a nastartovala se masivní výstavba panelových domů. Komunistům se hodilo organizovat pro neprivilegované skupiny obyvatel (privilegovaní získali byt zdarma od státu) své pomocnou výstavbu, když občan různými formami (splacením podílu a úvěrem) splatil až 50 % pořizovací ceny bytu, avšak měl značně okleštěná práva, zejména dispoziční. Družstvo nesmělo byty prodat, a to ani svým členům, pokud nevrátilo státní příspěvek. Takto se postavilo téměř 800 000 bytů, v celém tehdejším Československu 1 200 000, mnoho garáží a dalších prostor. 1.3. Změny v posledních letech V letech 1988 až 1990 byly přijaty nové zákony, které přinesly určité uvolnění práv družstev a členů. Výraznou změnou bylo přijetí Obchodního zákoníku, který však zařadil družstvo do jedné řady s ostatními podnikatelskými subjekty, přiznal jim jen „jiné“, zejména sociální úlohy. Toto se neukázalo být šťastnou formou. Zásadní změnou pro družstva pak byl tzv. transformační zákon, který dopadal na všechna existující družstva (zemědělská, výrobní, spotřební, bytová, apod.). Bytovým družstvům uložil předat těm členům, kteří o to požádají, v konkrétně stanovené lhůtě byty do vlastnictví. Zvolená forma je nešťastná. Nerespektovala bytové družstvo jako subjekt soukromého práva a byla reflexí postátnění družstev počátkem 50 let. Namísto toho, aby přikázala orgánům družstva (zejména členské schůzi) rozhodnout o tom, zda do svých stanov přijmou ustanovení o možnosti převodu bytu do vlastnictví, dala právo členovi na specifickou formu vyvlastnění družstva tím, že si převezme byt do vlastnictví, i když mnohdy ani osobně nesplácel celý úvěr. Celá konstrukce převodu nebyla promyšleným vládním návrhem, ale rodila se přímo v jednání tehdejšího federálního shromáždění, a to velice nedokonale, neboť neřešila ani vztah družstva k bance, ani ke státu. Proto zákon prošel řadou novel a přesto je dodnes velice spornou normou. 14 let práce družstev přivedlo družstva pod vlivem tohoto zákona do současného stavu, který lze charakterizovat asi takto: Bytová družstva se velice od sebe odlišují, především podle prostředí, ve kterém působí – jde nesporně o vliv lokálního trhu, ceny bytů včetně hod noty bytů převáděných do vlastnictví. Zásadně se odlišují družstva v Praze a velkých městech, existují družstva, která již převedla více než 50 % bytů do vlastnictví, naopak v mnohých družstvech v menších městech nedosahuje počet převedených bytů 5 %. 11BYTOVÉ DRUŽSTEV NICTVÍ Existují střední a velká družstva s profesionálním pracovním týmem, ale též družstva řízená dobrovolníky, popř. jiným smluvním subjektem. Jsou družstva „zdravá“, eko nomicky silná (jde vesměs o velká) s potřebnými rezervami, také však družstva, která nevytvářejí dostatečné rezervy na opravy a preferují krátkodobou „levnost“ před eko nomickou perspektivou. Jsou však též nová malá družstva vzniklá privatizací bývalých státních bytů, a ta mnohdy pracují zcela amatérsky, takříkajíc z ruky do úst... A zcela se zastavila nová výstavba bytů. I když v družstvech zůstalo 50 000 nebydlících členů. Obchodní zákoník zavedl volné převody nájemních bytů mezi členy, čímž jim dal de facto práva vlastnická. Téměř 60 % bytů bylo takto od roku 1990 „prodáno“ za tržní cenu. Ta je v Praze u bytu 60 m o třech místnostech cca 1 000 000 Kč, naopak stejný byt je k dostání mimo Prahu též za 150 až 200 000 Kč. Převládá malá informovanost členů, zejména „nových“ (těch, kteří získali byt převodem), o jejich právech, ekono mických regulích a potřebách, což vede mnohdy k podfinancování, naopak občané, 40 let se bojící otevřít ústa, aby je nikdo neokřikl, lačně užívají své svobody mnohdy k nesmyslným výpadům proti komukoliv. Nefunguje osvěta, též mnohá družstva a je jich pracovníci mají svérázné názory na vnitřní komunikaci, v zaměstnancích obecně přetrvávají postsocialistické představy o pracovních povinnostech. Zmíněné případy jsou sice okrajovými jevy minoritní části družstev, avšak bývají často medializovány, a tudíž zobecňovány, jak tomu bylo například, když jedno jediné družstvo o 400 bytech bylo uvedeno do konkurzu. Následovala kampaň s cílem přimět členy k názoru, že „začal konec družstevnictví“. Proces převodu bytu je často nazýván „privatizací“, což je nesmysl, privatizovat lze jen to, co ještě není privátní, tedy jen majetek státu. Pri vatizovat privátní je vlastnický převod, jakási „personifikace“ majetku. Tyto převody jsou záležitostí smlouvy a podmínkou její platnosti je mj. její svoboda. Pokud by na straně družstva předcházel souhlas nejvyššího orgánu (členské schůze), byl by úkon perfektní. Jsem přesvědčen, že členové sami by rozhodli o volných převodech bytů a praxe to zcela potvrzuje, neboť většina družstev taková usnesení přijala. K převo dům vlastnictví, které mohly být, pokud by byly lépe pojaty, důkazem otevřené vůle na demokratických principech, přidejme ještě povinný vznik právnické osoby uvnitř družstva, což přinesla novela. Tento institut, který má nahradit v našem právním řádu absenci kondominia, je však jen nedostatečnou náhradou. Poukazuji na skutečnost, že vlastnických bytů bylo postaveno v letech 1990 až 2000 téměř 250 000, zatímco družstevních bytů bylo do vlastnictví převedeno cca 110 000. Proto některé politické strany podaly proti této novele ústavní stížnost, což odůvodňují zejména tím, že vzni kem těchto právnických osob, zákonem povolaných k výkonu práv a povinností ve všech věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, se narušuje princip právní jistoty zakotvený v čl. 1 Ústavy ČR. Nabízí se však srovnání, proč ústavní stížnost nebyla dána ze srovnatelných důvodů k povinným převodům bytů do vlastnictví člena, když obchodní zákoník jasně svěřuje ex lege rozhodování o závažných, zejména majetkových záležitostech členské schůzi družstva. SČMBD k iniciaci takové stížnosti nepřistoupil nejen proto, že k ní nebyl aktivně legitimován, ale nechtěl též takto jednat bez potvrzení, že je to vůle členů. Možná bylo chybou, že k této věci neproběhlo jakési „vnitřní referendum“, neboť – a to zdůrazňuji – šlo jen 12 RÁDCE PRO ČLENY BYT. DRUŽSTEV A VLASTNÍKY BYTŮ o to, aby o převodech rozhodla členská schůze družstva, tedy členové sami. Budou-li tedy zmíněné právnické osoby uvnitř družstev vznikat (zákon stanoví jejich vznik na odkládací podmínku, až majetkový podíl družstva klesne pod 25 % v jednotlivých budovách), bude třeba zásadně změnit organizačně právní strukturu družstva, které se stále více bude měnit z družstva vlastníka na družstvo pro správu cizího majetku. Ve světě je zcela obvyklé, že občané využívají družstev všude tam, kde nechtějí být před mětem ziskové činnosti podnikatelského subjektu pracujícího logicky pro zisk. Taková družstva pracují v jisté analogii v Norsku (ovšem bez povinných převodů, družstevník se tam s ohledem na svá práva cítí vlastníkem, vždyť může „byt držet, užívat a brát z něj užitky a volně s ním nakládat“, což jsou atributy vlastnictví). Bytové družstevnictví čeká ještě na řadu nezbytných právních norem, zejména je třeba přijmout zákon o neziskových bytových společenstvech, nový zákon o vlastnictví bytů, samostatný zákon o bytovém družstvu a také právní předpisy pro zajišťování a oceňování služeb spojených s bydlením. 1.4. Musejí se zakládat „družstva nájemců“ ... Prodej bytů z majetků obcí bytovým družstvům nelze podceňovat ani tím, že zastupitelé o něm často rozhodují bez znalosti věci. Vyskytují se případy, kdy v „Zásadách prodeje bytových domů ve vlastnictví města“ na základě rozhodnutí zastupitelstva vznikly ná sledující absurdity: – zastupitelstvo se dohodlo, že dům bude prodán družstvu nájemců, kteří se ve lhůtě do 30 dnů vyjádří, že mají o koupi domu zájem, – jako právnická osoba vznikne družstvo nájemců s neomezeným počtem členů, – v družstvu nájemců musí být nejméně 50 % nájemců domu. Člověka jen trochu zasvěceného do družstevnictví musí napadnout spousta otázek, které by docela rád zastupitelům, kteří pro takové zásady zvedli ruku, položil: Proč 50 % nájemníků domu? Proč je subjekt otevřený pro každého, když počet bytů v domě je omezen? Proč je doporučováno nájemníkům něco tak nesmyslného, jako je „družstvo nájemníků“? Kdo má na tomto způsobu privatizace nájemních domů zájem? Jaké je složení nájemníků v každém obecním domě? Chtějí si zakládat podnikatelský subjekt? Budou umět podnikat? Mají na to? Co vědí zastupitelé, kteří pro tyto zásady hlasovali, o družstevnictví? Bude-li podle zásad schválených zastupitelstvem členy družstva pouze 50 % lidí v jed nom domě, je nutné vědět, jaký bude jejich společný zájem. Podle mého názoru to nemůže být nic jiného než správa a pronájem druhé části domu těm, kteří členy družstva nebudou. Jaké vztahy vzniknou v takovém domě, když jedna polovina obyvatel domu bude podnikat se svým majetkem na úkor druhé poloviny? Protože družstvo je podni katelský subjekt, musí tvořit zisk. Ten může tvořit pouze z nájmu části svého majetku, neboť jiný majetek a ani předmět podnikání nemá. Kořeny družstevnictví ukazují, že 13BYTOVÉ DRUŽSTEV NICTVÍ družstvo je sice otevřený právnický subjekt, ale mohou v něm být členy pouze ti, kdo mají nějaký společný zájem – v tomto případě bydlet v jednom společném domě, být jeho vlastníky a nakládat s ním. Je-li to subjekt otevřený, může do něho vstoupit kdokoliv, koho členové přijmou, tedy jakákoliv fyzická či právnická osoba. A ta musí mít zájem na tvorbě zisku či na užitku z majetku. Samozřejmě, že pouze na úkor těch, kteří v domě sice bydlí, ale nejsou členy. 14 RÁDCE PRO ČLENY BYT. DRUŽSTEV A VLASTNÍKY BYTŮ 2. Základní vnitrodružstevní předpisy Zdaleka ne všechny vztahy v družstvu jsou upraveny kogentními ustanoveními ob chodního zákoníku a celá řada těchto vztahů je ponechána vlastní úpravě družstev ve vnitrodružstevních normách, především stanovách. V tomto směru obsahuje obchodní zákoník jednak zmocňovací ustanovení (dikce zákona „...stanovy mohou určit“), jednak dispozitivní ustanovení? (dikce zákona „...pokud stanovy neurčují jinak“), která umož ňují některé vztahy upravit odchylně. Kromě toho je v družstvech obvyklé a již tradiční, že jsou vydávány další vnitrodruž stevní předpisy pro úpravu některých skupin vztahů, které mají trvalejší ráz a jsou zobec nitelné. Mezi ně patří zejména jednací řád družstva, který je procesní normou upravující pravidla pro jednání a rozhodování orgánů družstva, domovní řád upravující podmínky a způsob užívání domu, bytů, nebytových prostor a společných částí domu. Družstva vydávají ještě celou řadu dalších předpisů nebo směrnic, jako je volební řád, organizační řád, protipožární řád, směrnice pro hospodaření v družstvu, směrnice pro přidělování bytů, pravidla pro vytápění a dodávky TUV, směrnice k provádění údržby bytového fondu, zásady pro poskytování odměn funkcionářům, statuty a náplně činnosti komisí a volených orgánů představenstva, spisový řád apod. O některých z nich bude pojednáno v dalším textu. Pro všechny vnitrodružstevní předpisy platí, že nesmí být v rozporu s obecně závaznými předpisy a v hierarchii těchto předpisů nesmí být ani v rozporu se stanovami družstva jako nejdůležitějším vnitrodružstevním předpisem. Výlučné postavení stanov jako vrcholu vnitrodružstevních předpisů je zajištěno ustano vením obchodního zákona, který kogentně určuje hlavní obsah stanov zejména v § 226 a dále skutečností, že podléhají registraci obchodního rejstříku. V dalším textu uvádíme vzor stanov bytového družstva do 50 členů a vzor stanov byto vého družstva běžného typu s komentářem. Pro družstva nazývaná podle dřívějších předpisů LBD byla zpracována verze přihlížející k jejich specifikům, která je k dispozici na SČMBD. 2.1. Stanovy bytového družstva (do 50 členů) Podle ustanovení § 245 obchodního zákoníku je za malé bytové družstvo považováno družstvo s méně než 50 členy. V těchto družstvech mohou stanovy určit, že působnost představenstva a kontrolní komise plní členská schůze. Statutárním orgánem je předseda, popřípadě další členové pověření členskou schůzí. Podobná praxe se však používá sku tečně pouze u malých domů, v případě větších domů je častější, že statutárním orgánem je představenstvo (o 3 či 5 členech), nevylučuje se ani volba kontrolní komise. Pro tyto případy lze při zpracování stanov použít příslušná ustanovení ze stanov s větším počtem 15ZÁKLADNÍ VNITRODRUŽSTEVNÍ PŘEDPISY Za zmínku stojí i družstva založená pouze právnickými osobami, nejčastěji za účelem státem dotované výstavby nájemních bytů. Tato družstva často nemají žádné individuální členy a po splnění podmínky trvání nájemního vztahu k bytům alespoň v délce 20 let se již při ustavování družstva počítá s budoucím převodem jednotlivých bytů do vlastnic tví nájemců bytů. Stanovy těchto družstev určí způsob rozhodování a statutární orgány družstva odlišně od následujících vzorů stanov. Podobně také bývalá lidová bytová družstva mohou mít stanovy upraveny poněkud odlišně. Pro uplatnění zákona č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení (zákon o podpoře výstavby družstevních bytů) a dal ších doplňujících předpisů bude třeba také pro tento typ družstev přijmout a přizpůsobit stanovy tomuto zákonu. Vzor stanov obsahuje základní úpravu právních poměrů bytového družstva v návaznosti na příslušná ustanovení obchodního zákoníku. Při zpracování se vycházelo z předpokladu, že vzor je určen družstvům již existují cím, která vznikla např. vyčleněním podle zákona č. 176/1990 Sb., o bytovém, výrob ním, spotřebním a jiném družstevnictví (zrušen k 1. 1. 1992 zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem) nebo podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, event. jiným způsobem, a dále družstvům, která jsou v současnosti zakládána v rámci procesu privatizace obecního bytového fondu. V těchto případech se předpokládá, že družstvo kromě zabezpečování provozu a správy bytového fondu nebude vyvíjet jinou činnost, tedy ani výstavbovou, a proto ani nebude mít tzv. nebydlící členy. Z tohoto důvodu vzor neobsahuje ustanovení o dalším členském vkladu, který by představoval část zálohy na členský podíl. Pokud by družstvo výstavbu realizovalo, bylo by třeba o tento předmět čin nosti stanovy rozšířit podle vzoru pro větší družstva. Upozorňujeme však na skutečnost, že na řadu činností musí právnická osoba, tedy i družstvo, získat živnostenské oprávnění podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, jinak nebude družstvo do obchodního rejstříku zapsáno. Předmět činnosti bude oproti vzoru třeba zúžit v případě, že v bytových objektech druž stva se nenachází nebytový prostor ve smyslu zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a pod nájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů. Při zpracování stanov konkrétního družstva doporučujeme zvážit, zda v zájmu co nej širší informovanosti členů družstva nebude vhodné do stanov pojmout i některá další ustanovení obchodního zákoníku, jako např. podmínky vzniku družstva, náležitosti zápisu z členské schůze, podmínky odstoupení z funkce v družstvu, zrušení družstva usnesením členské schůze o sloučení, splynutí či rozdělení družstva, průběh likvidace družstva včetně způsobu rozdělení likvidačního zůstatku. Část IV. Hospodaření družstva je zpracována pro podmínky malého bytového družstva o jednom bytovém domě, které není rozděleno na hospodářská střediska – střediska by tového hospodářství a středisko správy družstva. Družstvo s více bytovými domy musí sledovat náklady a výnosy podle těchto domů a tedy vytvářet střediska. Takové družstvo použije ustanovení o hospodaření ze vzoru stanov pro větší družstva. Čl. 35 a 36 je třeba 16 RÁDCE PRO ČLENY BYT. DRUŽSTEV A VLASTNÍKY BYTŮ chápat jako alternativní – družstvo bude tvořit buď rezervu nebo dlouhodobou zálohu (viz komentář ke vzoru stanov většího družstva). Vzhledem k dispozitivnímu pojetí celé řady norem obchodního zákoníku jsou možná i jiná řešení než obsahuje předkládaný vzor, která mohou lépe postihovat potřeby a představy jednotlivých družstev o uspořádání právních poměrů v konkrétním družstvu, a to zejména v těchto situacích: – určení uhrazovací povinnosti členů a její výše, – možnost určení dalšího členského vkladu a dodatečného členského vkladu, – způsob stanovení vypořádacího podílu při zániku členství, – určení kvalifikované většiny pro přijetí usnesení členské schůze, – vymezení funkčního období předsedy družstva. Vzor stanov neupravuje práva a povinnosti z nájmu bytu s ohledem na komplexní úpravu v hlavě sedmé občanského zákoníku. VZOR bytového družstva do 50 členů Firma: Bytové družstvo ......................................................................... Sídlo ............................................................................................... 1) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeného za účelem zajišťo vání potřeb svých členů v oblasti bydlení. 2) Družstvo je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Předmětem činnosti družstva je: a) provoz a správa bytového domu, popř. dalších staveb s provozem a správou domu spojených a pozemku ve vlastnictví bytového družstva nebo členů družstva, včetně zajišťování údržby, oprav, příp. provádění změny stavby, modernizace či rekonstrukce a hospodaření s majetkem družstva pro tyto účely, 17ZÁKLADNÍ VNITRODRUŽSTEVNÍ PŘEDPISY b) poskytování, popř. zabezpečování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor ve vlastnictví bytového družstva nebo členů družstva, c) uzavírání nájemních smluv o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), popř. jiných smluv souvisejících s užíváním bytu (nebytového prostoru). Členství v družstvu vzniká po splnění podmínek daných zákonem a těmito stanovami: a) při založení družstva dnem vzniku družstva, b) za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, c) převodem a přechodem členství, d) jiným způsobem stanoveným zákonem. Členem družstva může být zletilá osoba s trvalým pobytem na území České republiky. Toto ustanovení se použije, nestanoví-li závazné předpisy práva Evropských společenství jinak. Z důvodu dědění a výměny bytu se může stát členem družstva i osoba nezletilá a osoba, která nemá na území ČR trvalý pobyt. 1) Členství vzniká dnem, kdy členská schůze rozhodne o přijetí za člena na základě písemné přihlášky. K přihlášce musí být připojeno potvrzení o zaplacení základního členského vkladu ve výši ...... Kč. 2) Družstvo vrátí základní členský vklad uchazeči o členství, kterého nepřijalo za člena, do třiceti dnů ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí o nepřijetí uchazeče za člena družstva. Přechod a převod členství 1) Smrtí člena přechází jeho členství v družstvu na dědice, kterému připadl členský podíl. Pokud na základě rozhodnutí soudu je více dědiců, uzavře družstvo nájemní smlouvu k bytu nebo nebytovému prostoru pouze s jedním dědicem (manželi) urče ným dodatečnou dohodou dědiců nebo dodatečným rozhodnutím soudu. 2) Člen může převést svá práva a povinnosti spojené s členstvím v družstvu nebo jejich část na fyzickou osobu, jsou-li splněny podmínky vzniku členství stanovené v čl. 5. Převod práv a povinností spojených s členstvím v družstvu na základě dohody ne podléhá souhlasu orgánů družstva. Ve vztahu k družstvu přecházejí členská práva 18 RÁDCE PRO ČLENY BYT. DRUŽSTEV A VLASTNÍKY BYTŮ a povinnosti z dosavadního člena jako převodce na nového člena jako nabyvatele předložením dohody o převodu členských práv a povinností družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této dohodě nebo dnem, kdy družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena jako převodce o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele s nabytím členství. Dohodou o převodu členských práv a povinností spojených s člen stvím v družstvu nepřechází právo nájmu k družstevnímu bytu. 3) Členství v družstvu přechází i na základě dohody o výměně družstevního bytu. 4) Členství přechází i jiným způsobem stanoveným zákonem. 1) Vznikne-li jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu i společné členství manželů v družstvu. 2) Právo společného nájmu družstevního bytu manželi i společné členství manželů v družstvu vznikne také v případě přechodu a převodu členství na jednoho z manželů podle čl. 7. 3) Společné členství manželů podle odst. 1 a 2 nevznikne, jestliže manželé spolu trvale nežijí. 4) Ze společného členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a neroz dílně. Členská práva a povinnosti 1) Člen družstva má právo zejména: a) účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zástupce na jednání a rozhodování členské schůze, b) být volen za předsedu družstva, má-li plnou způsobilost k právním úkonům a spl ňuje další podmínky zákona, popř. stanov družstva, c) účastnit se veškeré družstevní činnosti a požívat výhod, které družstvo svým členům poskytuje, d) předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, obracet se s podněty, připomín kami nebo stížnostmi, týkajícími se činnosti družstva, k předsedovi družstva a být o jejich vyřízení informován, e) na uzavření budoucí smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), splatí-li další členský vklad na výzvu družstva a ve lhůtě jím stanovené; při spl nění těchto podmínek má člen právo na uzavření této smlouvy do třiceti dnů od vzniku práva na uzavření této smlouvy, 19ZÁKLADNÍ VNITRODRUŽSTEVNÍ PŘEDPISY f) na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) na zá kladě uzavřené smlouvy podle písm. e) příslušným orgánem družstva, dále na základě převodu členských práv a povinností nebo jejich části, zanikne-li se zá nikem členství převodce v bytovém družstvu i jeho nájem bytu, pak nabyvateli členských práv z uzavřené dohody o převodu práv a povinností vznikne právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), splní-li další podmínky určené stanovami; dále na základě dohody o výměně bytu, popř. jiných skutečností vyplývajících ze zákona nebo stanov, g) na roční vyúčtování zaplacených záloh nájemného a záloh úhrad za plnění po skytovaných s užíváním bytu a na vypořádání rozdílů z tohoto vyúčtování podle zásad schválených členskou schůzí, h) na majetkové vypořádání podle čl. 19. 2) Člen družstva je povinen zejména: a) dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů družstva, b) uhradit další členský vklad podle čl. 10 odst. 3, popř. čl. 10 odst. 4 ve stanovené výši a lhůtě, c) platit nájemné za užívání bytu včetně mimořádného příspěvku do dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice podle čl. 22 a úhradu za plnění posky tovaná s užíváním bytu anebo zálohy na ně v předepsané výši a lhůtě splatnosti a nedoplatky z jejich vyúčtování, d) platit úhrady za úkony družstva prováděné z podnětu nebo ve prospěch jednotli vého člena družstva ve výši určené členskou schůzí, e) chránit družstevní majetek, dodržovat domovní řád, provozní řád nebytových prostor, předpisy o požární ochraně a řádně užívat a udržovat byt, jakož i společné prostory a zařízení domu a řádně užívat plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru), f) převzít byt na základě smlouvy o nájmu bytu, který je způsobilý k užívání ve lhůtě stanovené družstvem, nebo uhradit družstvu újmu, která mu vznikne opožděným převzetím bytu, g) oznamovat družstvu včas změny týkající se člena a příslušníků jeho domácnosti, které jsou podstatné pro vedení členské a bytové evidence, rozúčtování cen za plnění poskytovaná s užíváním bytu a pro doručování písemností, h) umožnit osobám pověřeným družstvem, aby po předchozím písemném oznámení zjišťovali technický stav bytu (nebytového prostoru) a stavy měřidel, prováděli opravy, údržbu a instalaci technických zařízení a jiné práce nutné k řádnému provozu bytu, popř. ostatních bytů či domu jako celku, i) podílet se na úhradě ztráty maximálně do výše trojnásobku členského vkladu, j) hradit veškeré opravy v bytě podle čl. 21 odst. 2, k) přispívat podle svých možností k plnění úkolů družstva. Vybraní spisovatelé pro téma E-knihy - Právo » Libuše Neščáková » Kristina Kedroňová » Jiří Doležílek Vybrané knihy pro téma E-knihy - Právo Sbírka klauzurních prací z trestního práva hmotného a procesního - 4. vydání Medicínské právo - co a jak -- Praktické rady pro lékaře a zdravotníky

https://medlanky.cz/zivotni-situace/socialni-usek/prima-socialni-prace-s-klientem-v-nepriznive-socialni-situaci/

Přímá sociální práce s klientem v nepříznivé sociální situaci » Oficiální web MČ Brno - Medlánky Vzhledem k tomu, že komplexní sociální práce je velmi rozsáhlá a nelze vymezit všechny možné oblasti pomoci sociálního pracovníka, doporučujeme, aby se klienti obrátili na konkrétního sociálního pracovníka Mgr. Josef Maulera s žádostí o informaci, pomoc či spolupráci. rodinami s dětmi – viz péče o dítě Problematiku řeší ÚMČ Brno-Medlánky, úsek sociální, OSPOD a dále pak MMB. Občanský průkaz, doložení dalších dokladů se odvíjí od konkrétního řešeného problému. Lhůty nelze obecně stanovit, sociální pracovník pracuje s klientem okamžitě, dle individuálních potřeb, popřípadě si domlouvá termíny dalších schůzek na základě dohody s klientem. Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ( § 10 ), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99//1963 Sb., občanský soudní řád ( §§ 186 až 191g ), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 135/2006 Sb., o změně zákonů v oblasti ochrany před domácím násilím Na základě § 63 odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a § 93a odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, jsou zaměstnanci obcí zařazeni jako sociální pracovníci oprávněni, na základě souhlasu osob, které se nacházejí v hmotné nouzi, v nepříznivé sociální situaci nebo jsou ohroženy sociálním vyloučení nebo se v tomto stavu nachází, vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí, s cílem vykonávat činnosti sociální práce. Sociální pracovník se vždy musí prokázat průkazem sociálního pracovníka, který je vydán příslušným úřadem. Martin - sociální pracovník 19.11.2016 na 22:40 (UTC 0) Link to this comment „Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány Aktivní spolupráce klienta se sociálním pracovníkem. Plnění společně stanovených úkolů tak, by byl naplněn cíl stanovené sociální práce s klientem“. Zamýšlím se nad tímto bodem a říkám si, že u některých klientů je pravděpodobně dost těžké určit, co je „aktivní spolupráce“ a jestli jsou vůbec schopni této spolupráce – např. jsou v krizové situaci jež má dopad i na jejich schopnost nějaké aktivity…

https://rejstriky.finance.cz/firma-pelikan-hardcopy-cz-s-r-o-64507971

Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. Kyjov IČO 64507971 kontakty (23.06.2018) | Finance.cz Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. Kyjov IČO: 64507971 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Pelikan Hardcopy CZ s.r.o., která sídlí v obci Kyjov a bylo jí přiděleno IČO 64507971. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. se sídlem v obci Kyjov byla založena v roce 1996. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej , Velkoobchod a další. Základní údaje o Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. IČO: 64507971 64507971 p59ssk2 CZ64507971 Svatoborská 1355/100 KYJOV 697 01 KYJOV 1 2110697434/2700 11.4.2015 CZ7927000000002111219960 11.4.2015 Kontakty na Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. IČO: 64507971 Svatoborská 1355 , 697 01 Kyjov Česká republika Svatoborská 1355/100, 697 01 Kyjov 19.4.2016 Kyjov, Svatoborská 395, PSČ 69701 14.3.1996 - 19.4.2016 Svatoborská 1355/100, Kyjov 697 01 Obory činností Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. IČO: 64507971 velkoobchod 3.7.2002 - 30.1.2015 výroba školních a kancelářských potřeb kromě výrobků z papíru 3.7.2002 - 30.1.2015 specializovaný maloobchod 3.7.2002 - 30.1.2015 ruční mechanizovaná montáž výrobků z plastů a kovů 14.3.1996 - 30.1.2015 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 14.3.1996 - 11.12.2006 Správa vlastního majetku 30.1.2015 Pronájem nemovitých věcí, bytů a nebytových prostor 30.1.2015 Svatoborská 427/89 , Kyjov 697 01 1003697909 Svatoborská 395/97 , Kyjov 697 01 1003697895 1003697917 Vedení firmy Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. IČO: 64507971 Dipl.Ing. Sven Rudolph 30.1.2015 Jägergasse 6 , Mistelbach Rakouská republika 2130 Mistelbach, Jägergasse 6 JUDr. Miroslav Vavřina 14.3.1996 - 16.10.2001 289 , Sobůlky Česká republika Sobůlky 289 JUDr. Miroslav Vavřina 16.10.2001 - 11.12.2006 Cejl 536 , 602 00 Brno Česká republika Brno, Cejl 536/87, PSČ 60200 Sven Rudolph 11.12.2006 - 30.1.2015 Franz-Josef-Strasse 52 , Mistelbach Rakouská republika 2130 Mistelbach, Franz-Josef-Strasse 52 Ing. Pavel Zástřešek 13.4.2016 279 , 684 01 Heršpice Česká republika č.p. 279, 684 01 Heršpice Sven Rudolph 18.12.2003 - 11.12.2006 Franz-Josef-Strasse 52, Mistelbach 2130 Peter Schneider 18.12.2003 - 11.12.2006 Lenka Čajková 11.12.2006 - 23.7.2014 Školní 82 , 696 31 Bukovany Česká republika Bukovany, Školní 82, PSČ 69631 Ing. Pavel Zástřešek 11.12.2006 - 13.4.2016 684 01 Heršpice 279 Česká republika Heršpice 279, PSČ 68401 Lenka Čajková 23.7.2014 - 19.4.2016 82 , 696 31 Bukovany Česká republika č.p. 82, 696 31 Bukovany Dipl. Ing. Sven Rudolph Vlastníci firmy Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. IČO: 64507971 zakladni 225 000 Kč - 29.10.1998 zakladni 200 000 Kč - 28.5.1996 - 29.10.1998 zakladni 102 000 Kč - 14.3.1996 - 28.5.1996 Sbírka Listin Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. IČO: 64507971 C 22733/SL 38 účetní závěrka [2015], výroční zpráva [2015], zpráva auditora Krajský soud v Brně 26.1.2016 26.2.2016 29.2.2016 30 C 22733/SL 37 účetní závěrka [2014], výroční zpráva [2014], zpráva auditora Krajský soud v Brně 30.1.2015 26.2.2016 29.2.2016 18 C 22733/SL 35 účetní závěrka [2013], zpráva auditora Krajský soud v Brně 5.2.2014 14.3.2014 17.3.2014 20 C 22733/SL 34 výroční zpráva [2013] Krajský soud v Brně 10.2.2014 14.3.2014 17.3.2014 30 C 22733/SL 33 zpráva auditora Krajský soud v Brně 27.3.2013 11.6.2013 12.6.2013 20 C 22733/SL 32 výroční zpráva [2012] Krajský soud v Brně 29.3.2013 11.6.2013 12.6.2013 29 C 22733/SL 31 zpráva auditora Krajský soud v Brně 8.2.2012 11.6.2013 12.6.2013 21 C 22733/SL 30 výroční zpráva [2011] Krajský soud v Brně 5.3.2012 11.6.2013 12.6.2013 30 C 22733/SL 29 výroční zpráva [2009] Krajský soud v Brně 16.2.2010 11.6.2013 12.6.2013 32 C 22733/SL 28 zpráva auditora 2009 Krajský soud v Brně 22.1.2010 24.8.2011 21 C 22733/SL 27 výroční zpráva 2010 Krajský soud v Brně 4.3.2011 24.8.2011 26 C 22733/SL 26 výroční zpráva 2008 Krajský soud v Brně 13.2.2009 9.6.2009 34 C 22733/SL 25 zpráva auditora 2007 Krajský soud v Brně 26.1.2008 10.4.2008 4 C 22733/SL 24 výroční zpráva 2007 Krajský soud v Brně 25.1.2008 10.4.2008 27 C 22733/SL 23 zpráva auditora 2006 Krajský soud v Brně 28.3.2007 13.4.2007 26 C 22733/SL 22 výroční zpráva 2006 Krajský soud v Brně 28.3.2007 3.4.2007 40 C 22733/SL 21 výroční zpráva -k 30.9.2006 Krajský soud v Brně 11.12.2006 10.1.2007 46 C 22733/SL 20 podpisové vzory + ČP Krajský soud v Brně 27.11.2006 18.12.2006 6 C 22733/SL 19 notářský zápis - rozh. společníka, NZ 294/06 Krajský soud v Brně 27.11.2006 18.12.2006 16 C 22733/SL 18 účetní závěrka - k 30.9.2005 Krajský soud v Brně 27.6.2006 24 C 22733/SL 17 účetní závěrka - k 30.9.2004 Krajský soud v Brně 15.11.2004 20.5.2005 29 C 22733/SL 16 účetní závěrka -k 30.9.2003 Krajský soud v Brně 4.11.2003 21.4.2004 20 C 22733/SL 15 podpisové vzory Krajský soud v Brně 10.11.2003 7.1.2004 2 C 22733/SL 14 notářský zápis - rozhodnutí VH Krajský soud v Brně 19.6.2003 7.1.2004 16 C 22733/SL 9 účetní závěrka 1998 Krajský soud v Brně 20.6.1999 15.7.2003 7 C 22733/SL 8 účetní závěrka 1997 Krajský soud v Brně 20.6.1998 15.7.2003 8 C 22733/SL 13 účetní závěrka - k 30.9.2002 Krajský soud v Brně 16.12.2002 15.7.2003 10 C 22733/SL 12 účetní závěrka 2001 Krajský soud v Brně 17.12.2001 15.7.2003 10 C 22733/SL 11 účetní závěrka 2000 Krajský soud v Brně 15.3.2001 15.7.2003 7 C 22733/SL 10 účetní závěrka 1999 Krajský soud v Brně 14.6.2000 15.7.2003 7 C 22733/SL 7 ostatní - rozhodn.spoečníka Krajský soud v Brně 31.5.2002 12.11.2002 2 C 22733/SL 6 podpisové vzory + ČP Krajský soud v Brně 31.5.2002 12.11.2002 4 C 22733/SL 5 notářský zápis - zakl. listina Krajský soud v Brně 22.4.2002 22.7.2002 10 C 22733/SL 4 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 25.2.2002 13 C 22733/SL 3 notářský zápis - změna obsahu spol.sml. Krajský soud v Brně 20.11.2001 25.2.2002 6 C 22733/SL 2 ostatní - zápis z VH Krajský soud v Brně 16.11.2000 4.12.2000 1 C 22733/SL 1 notářský zápis - VH, 2x Krajský soud v Brně 8.9.1998 16.11.1998 4 Hodnocení Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. Výpis dat pro firmu Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Pelikan Hardcopy CZ s.r.o., 64507971 na obchodním rejstříku výpis firmy Pelikan Hardcopy CZ s.r.o., 64507971 na živnostenském rejstříku výpis firmy Pelikan Hardcopy CZ s.r.o., 64507971 na Datových schránkách Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. - 64507971 - Kyjov , Svatoborská 1355/100 Okna Pelikán s.r.o. - 03540260 - Kuřim , Metelkova 1438/1 "Pelikán", spol. s r.o. - 41085175 - Zašová 586 Vladimír Pelikán - 73210005 - Baška 116 Ing. Josef Pelikán - 45910006 - Přibyslav , Husova 309 Jaroslav Pelikán - 10310029 - Prachatice , Česká 667 A-Z GRANIT spol. s r.o. - 25841319 - Mikulovice, V Zahradách422 Miroslav Šujan - 67057586 - Rokycany, Roháčova707 Tovla s.r.o. - 04588614 - Zliv, Bezdrevská769 Janis Karadžos - 74421522 - Dvůr Králové nad Labem, Vorlešská253 VÍTKOVÁK - hudební spolek - 48808881 - Ostrava, V Zahradách267/18 Jiří Lambert - 46091581 - Hlučín, 1. pětiletky37 Eva Jelínková - 15340929 - Kolín, U Borků1423 Kamila Tichá Novotná - 67921957 - Zlonice 2 GONURA PROPERTY s.r.o. - 28238338 - Praha 13 - Stodůlky, Bucharova1314 EcoSave technologies, a.s. - 29200750 - Brno, Neumannova259/30 Petr Sněhota - 72998954 - Bolatice, Hlučínská796/42 Vojtěch Skřička - 88778231 - Kladno, Mládežnická841 Milena Šalamounová René Zeisel

http://zdravi.euro.cz/denni-zpravy/z-domova/pripad-zdravotnice-zalovane-za-pokus-vrazdy-jde-k-vrchnimu-soudu-484177

Případ zdravotnice žalované za pokus vraždy jde k vrchnímu soudu - Zdraví.Euro.cz Zdraví Euro > Zprávy > Z domova > Případ zdravotnice žalované za pokus… Případ zdravotnice žalované za pokus vraždy jde k vrchnímu soudu zvětšit*očkování, vakcína, injekce, vakcinaceZdroj: Shutterstock *očkování, vakcína, injekce, vakcinace | Zdroj: Shutterstock Případ zdravotní sestry Šárky Groerové z Šumperka, kterou olomoucký krajský soud potrestal za pokus vraždy podmíněným trestem, míří znovu k vrchnímu soudu. Proti rozsudku podala v těchto dnech odvolání státní zástupkyně, nesouhlasí s uloženým trestem, řekla žalobkyně Alice Ondrášková. Odvolací soud se bude neobvyklým případem, ve kterém zdravotnice čelí podezření, že chtěla bývalého partnera zabít prošlou látkou oslabující svalstvo, zabývat už podruhé. Loni v červenci stejný rozsudek zrušil. Ženě původně hrozilo 12 až 20 let vězení, obě strany si po vynesení rozsudku loni v listopadu ponechaly lhůtu pro případné odvolání. Žalobkyně v závěrečné řeči požadovala, aby soud ženu potrestal pod hranicí trestní sazby, ale nepodmíněným trestem. Naopak podle obhájkyně se obžalovaná pokusu vraždy nedopustila, nebyl prý prokázán její úmysl. Její čin navrhovala posoudit jako pokus o ublížení na zdraví. „Odvolání podal pouze státní zástupce, lhůty už uplynuly, případ budeme tento týden posílat na vrchní soud,“ řekla pracovnice trestního oddělení krajského soudu. Krajský soud zdravotní sestře uložil loni v listopadu stejný trest jako v březnu, tříletý podmíněný trest s pětiletým odkladem. Sedmapadesátiletá žena podle obžaloby svému bývalému partnerovi píchla prošlý lék, kterým anesteziologové pacientům před operací oslabují dýchací svalstvo. Podle soudu žena jednala v přímém úmyslu muže usmrtit. Muž podle soudce nezemřel vlivem několika faktorů. Přípravek byl prošlý, žena ho místo do žíly aplikovala do svalu a navíc se nezjistilo přesné množství přípravku. Soudce Vladimír Hendrych tehdy uvedl, že s něčím takovým se za dobu své praxe nesetkal. Trest ženě však nakonec znovu uložil jako podmíněný. V potaz vzal charakter pokusu, minimální následky a okolnosti, za kterých čin spáchala. Poté, co mu vrchní soud případ vrátil, doplnil krajský soud dokazování ve znaleckých posudcích. Případ se stal v květnu 2013 v rodinném domě v Dlouhomilově na Šumpersku. Poté, co zdravotnice s praxí na oddělení ARO a JIP muži pod záminkou očkování píchla látku, kterou využívají anesteziologové, řekla mu, že do hodiny zemře. Po aplikaci měl muž dvojité vidění, křeče a problémy s dýcháním. Groerová si vzápětí látku aplikovala sama a snědla lék lexaurin, protože chtěla spáchat sebevraždu. Uvědomila si prý, že udělala hloupost. U soudu se hájila tím, že chtěla muže jen zastrašit, ne zabít. Olomoucký kraj, pokus o vraždu, soud, ublížení na zdraví, vrchní soud 3.1. ÚS rozhodne o stížnosti pozůstalých po ženě zemřelé při porodu 14.8. Soud bude znovu řešit exšéfa hradecké záchranky Žabky 12.6. Olomoucký kraj investuje do krajských nemocnic 26 milionů Kč Komentovat článek: Případ zdravotnice žalované za pokus vraždy jde…

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-620

620/2004 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o ro... Minulé znění 01.01.2005 - 31.08.2018 Vyhláška č. 620/2004 Sb.Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění vyhlášky č. 195/2003 Sb. Částka 210/2004 Platnost od 09.12.2004 Minulé znění 01.01.2005 - 31.08.2018Předpis je již zrušen Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí stanoví podle § 115odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon): 9. povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace podle § 16 odst. 1 vodního zákona, 11. vyjádření podle § 18 vodního zákona.". 2. Nadpis § 2 zní: "Doklady pro vydání povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami [K § 8 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona]". "a) mapový podklad v měřítku 1 : 50 000 (popřípadě v měřítku 1 : 25000 nebo 1 : 10 000) se schematickým zákresem místa nakládání s vodami,". 1) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.". 2a) Nařízení vlády č. 116/1995Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.". Doklady pro vydání povolení k odběru podzemních vod pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) a) mapový podklad v měřítku 1 : 50 000 (popřípadě v měřítku 1 : 25000 nebo 1 : 10 000) se schematickým zákresem místa odběru podzemní vody, pokud se současně s odběrem podzemních vod nežádá i o povolení souvisejícího vodního díla, a) mapový podklad v měřítku 1 : 50 000 (popřípadě v měřítku 1 : 25000 nebo 1 : 10 000) se schematickým zákresem místa vypouštění odpadních vod, g) údaje o průtocích vody ve vodním toku (Q355 denní), pokud se žádost o povolení týká vodního toku, h) údaje o jakosti vody při Q355 denním průtoku (popřípadě při minimálním zaručeném průtoku) vody ve vodním toku nebo hodnotu s roční pravděpodobností nepřekročení 95% v místě, kde má být povoleno vypouštění odpadních vod do vod povrchových, pokud se žádost o povolení týká vodního toku, h) údaje o jakosti vody při Q355 denním průtoku (popřípadě při minimálním zaručeném průtoku) vody ve vodním toku nebo hodnotu s roční pravděpodobností nepřekročení 95% v místě, kde má být povoleno vypouštění odpadních vod do vod povrchových, pokud se žádost o povolení týká vodního toku. "a) mapový podklad v měřítku 1 : 50 000 (popřípadě v měřítku 1 : 25000 nebo 1 : 10 000) se schematickým zákresem místa výkonu činnosti,". 26. V předvětí § 5se slovo "vybraným" zrušuje. 27. V § 5písmenu a) se za slovo "jméno" doplňují slova "popřípadě jména", slova "a trvalý pobyt" nahrazují slovy "a adresu místa trvalého nebo přechodného pobytu", slova "bylo uděleno" nahrazují slovy "se uděluje" a za slova "sídlo právnické osoby" se vkládají slova "nebo její organizační složky". 28. V § 5písm. b) se slovo "povolované" nahrazuje slovem "povolené". 29. V § 5písm. d) se slova "kilometráže vodního toku" nahrazují slovy "říčního kilometru vodního toku". 30. V § 5písm. f) se slova "povinností, popřípadě" zrušují. 31. V § 5se doplňuje písmeno h), které zní: 2. údaje o průtocích vody ve vodním toku podle druhu vodního díla (Qm-denní, Qn-leté), pokud se žádost o povolení týká vodního toku,". c) číslo hydrogeologického rajonu, pokud se žádost o stavební povolení týká studny nebo jiné stavby potřebné k odběru podzemních vod nebo vypouštění odpadních vod do vod podzemních, a) mapový podklad v měřítku 1 : 50 000 (popřípadě v měřítku 1 : 25000 nebo 1 : 10 000) se schematickým zákresem místa vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, s označením kanalizace, do níž je vypouštění uvažováno, "a) mapový podklad v měřítku 1 : 50 000 (popřípadě v měřítku 1 : 25000 nebo 1 : 10 000) se schematickým zákresem místa zamýšlené stavby, zařízení nebo činnosti, "a) mapový podklad v měřítku 1 : 50 000 (popřípadě v měřítku 1 : 25000 nebo 1 : 10 000) se schematickým zákresem místa zamýšlené stavby, zařízení nebo činnosti,". "b) situační výkres současného stavu v kopii katastrální mapy s popisem a zakreslením záměru a vyznačením účinků na okolí,". „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 4k vyhlášce č. 432/2001 Sb. 57. Příloha č. 5včetně nadpisu zní: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 8 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 9 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 10 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 11 k vyhlášce č. 432/2001 Sb.

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d8442v11104-dohadne-polozky/?as_id=mn47nt3292229bv6f29hs6egp0

Na dohadné účty aktivní se účtují takové položky, které nelze vyúčtovat jako obvyklé pohledávky, přičemž výnos z nich přísluší do daného účetního období, resp. je prokazatelně protipoložkou k vyúčtovaným nákladům (Opatření, příloha č. 2, účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy, čl. IX, odst. 9). Nejvyšší správní soud tu přisvědčuje stížní námitce o tom, že městský soud zaúčtování dobropisů nesprávně posoudil. Pokud by byly dodrženy stanovené podmínky účtování dohadných položek a podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů, jednalo by se o daňově uznatelné položky. V posuzované věci však žalobce podmínky účtování porušil. V době sestavení účetní závěrky nejenže nemohl vymezit kdy (a v jaké výši) bude sleva poskytnuta, ale s ohledem na skutečnost, že jednání o poskytnutí slevy teprve probíhala, nemohla tu být ani jistota, že jednání bude skutečně ukončeno poskytnutím slevy. Sporná částka tak mohla a měla být zaúčtována teprve jako náklad roku 1999. Nejvyšší správní soud tedy nepřisvědčil žalobci, že slevy poskytnuté v roce 1999 vytvářejí věrný obraz o jeho hospodaření v roce 1998. Nejen výše slevy, ale sleva samotná byla dohodnuta až v roce 1999 - proto měla být v tomto roce zaúčtována. Podle § 3 zákona o účetnictví, ve znění účinném do 31. 12. 2000, platilo, že účetní jednotky účtují o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (účetní období). Není-li možno uvedenou zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž tyto skutečnosti zjistily. Účetním obdobím je kalendářní rok. Podle § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů je základem daně rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Z citovaných předpisů vyplývá, že jednou ze zásadních zásad účetnictví je účtování o nákladech a výnosech v tom účetním období, se kterým věcně a časově souvisí, a to bez ohledu na skutečnost, kdy došlo k platbě, resp. pohybu souvisejících peněžních prostředků (tzv. akruální princip). Ten znamená, že důsledky transakcí či jiných ekonomických událostí jsou uznány v době, kdy nastaly, a nikoliv v okamžiku, kdy jsou za ně přijaty či vydány peníze (nebo jejich ekvivalent). K zaúčtování pak dochází za období, k němuž se tyto transakce vztahují. Cílem je vykázat v relevantním období všechna aktiva, pasiva, náklady a výnosy, které v daném období vznikly, i když ještě nebyl uskutečněn odpovídající pohyb peněžních prostředků. Akruální princip zásadním způsobem determinuje zjišťování hospodářského výsledku a vyjadřuje jednu ze zásad účetnictví - nezávislost účetních období. V posuzované věci je nutno zvlášť zdůraznit, že smlouva (dohoda o snížení cen za poskytnutá plnění) nebyla potvrzením (deklarací) práv a povinností již dříve existujících, ale z hlediska povinnosti žalobce poskytnout slevu měla konstitutivní povahu, smlouvou tato povinnost teprve vznikla. Proto v roce 1998 žalobce nemohl vytvářet a účtovat o dohadné položce aktivní, neboť v době sestavení účetní závěrky mu nemohly poskytnutí slevy ani její výše být známy. Dohadné účty jsou nástrojem, jímž účetní jednotky účtují o aktivech a pasivech, jejichž výši jsou zpravidla schopny odhadnout a účtuje se na nich o skutečnostech již vzniklých, jakkoliv nemusí být v danou chvíli známou jejich přesná výše, nikoliv o skutečnostech, které vzniknou v budoucnu. Volba účtu, na němž bude konkrétní položka účtována, je poskytnuta daňovému subjektu, který ovšem současně tíží důkazní břemeno co do splnění podmínek pro použití daného účtu. Nejvyšší správní soud uzavírá, že z dokazování provedeného správcem daně vyplynulo, že žalobce neoprávněně snížil základ daně za rok 1998, neboť slevy z ceny bylo možné zahrnout do nákladů (výdajů) vynaložených k dosažení, zajištění a udržení zisku teprve v účetním období, v němž byly skutečně dohodnuty. Správní orgán dokazováním zjistil, že k dohodě o konkrétní výši slevy z fakturovaného plnění či k algoritmu stanovení její výše nedošlo. Jeho postup, kterým z výdajů uplatněných žalobcem při výpočtu základu daně vyloučil částku poskytnutých slev uplatněnou v rozporu se zákonem, lze proto považovat za správný a stěžovatel řádně dospěl k závěru, že žalobce postupoval v rozporu se zákonem, když na dohadné účty zaúčtoval částku ve výši, která v době sestavení účetní závěrky nebyla přesně určena, resp. nebylo zřejmé, zda vůbec a v jaké výši bude snížení fakturované částky poskytnuto. Přesto žalobce tuto částku uplatnil při výpočtu základu daně ve smyslu § 23 zákona o daních z příjmů. 2. Povinnost účtovat o dohadných položkách v případě neuzavřené pojistné události (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu 2 Afs 101/2008-143 ze dne 18. 12. 2008, zveřejněno ve sbírce NSS č. 4/2009 pod č. 1804) Komentář k rozsudku Ve druhém judikátu nastává obdobná situace jako v případě prvním. Tentokrát však nejde o dobropis, ale o pojistné plnění. V roce „starém“ je uplatněna na pojišťovně náhrada škody, nicméně ke dni účetní uzávěrky není zřejmé, jakým způsobem a v jaké výši bude pojistná událost řešena. Proto není možno ve starém roce účtovat o dohadných položkách, ale je nutno počkat až do roku nového. Shrnutí podstatných částí rozsudku Zveřejněná právní věta: „Za situace, kdy ke dni účetní závěrky není jistota nejen o výši pojistného plnění, ale ani o tom, zda havárie je skutečně pojistnou událostí, nelze účtovat o předpokládaném výnosu pojistného jako o dohadné položce aktivní.“ Dne 1. 10. 2002 byla pojistitelem K., a. s., a pojistníkem E. O., a. s. (právní předchůdce stěžovatele) uzavřena pojistná smlouva, přičemž podle článku II. 1.1 se vztahovala na všechna rizika pro případ poškození nebo zničení pojištěné věci jakoukoliv událostí, která nastane náhle a nečekaně a není vyloučena. Pojistnou událostí však není, byla-li taková událost způsobena úmyslným jednáním pojištěného nebo jiné osoby z podnětu pojištěného. V bodu 1.4 pak je uvedeno, ve kterých případech nevzniká právo na plnění, přičemž z hlediska posuzované věci má význam písm. a) -vady, které měla pojištěná věc v době pojištění, a písm. j) -poškození nebo zničení staveb v důsledku jejich chybného návrhu, projekce, konstrukce. Za naplnění podmínek účtování pojistného plnění na dohadné účty aktivní ovšem nelze považovat jen uzavřenou pojistnou smlouvu, musí být současně zřejmé, že došlo k pojistné události. Je třeba přisvědčit stěžovateli, že pojistnou událostí není jakákoliv škodní událost, ale jen ta, která je za ni považována smlouvou. V daném případě obsahovala smlouva určité výluky, z nichž dvě skutečně mohly škodní událost z okruhu pojistných událostí vyloučit. Pokud krajský soud zaujal názor, že jde o běžné smluvní výluky neohrožující plnění, nelze s ním souhlasit. Ke škodě došlo zřícením stropu nad kotelnou v době, kdy na ní byla prováděna oprava. Šlo o škodu mimořádného rozsahu, která se stala způsobem, který mohl naplnit obě výše uvedené výluky. Pro názor žalovaného i krajského soudu mohla svědčit první likvidační zpráva pojišťovny ze dne 13. 12. 2002 obsahuj

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/3E792E8A9C476611C12583EA00184A27?openDocument

4 Tdo 1613/2018 Datum rozhodnutí: 01/29/2019 Spisová značka: 4 Tdo 1613/2018 ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:4.TDO.1613.2018.1 Mimořádné opravné prostředky 4 Tdo 1613/2018-40 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 1. 2019 o dovolání, které podal obviněný M. G., nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Kynšperk nad Ohří, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 4 To 144/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 10 T 116/2017, takto: Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 4. 2018, sp. zn. 10 T 116/2017, byl obviněný uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [skutek 1) - 3)], přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku [skutek 2) - 3)], zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku [skutek 4)] a přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku [skutek 5)]. Uvedených trestných činů se podle skutkových zjištění soudu dopustil tím, že: byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 3. 2011 sp. zn. 15 T 141/2010, jenž nabyl právní moci dne 24. 5. 2011, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2011 sp. zn. 3 To 237/2011 a usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 1. 2012 sp. zn. 3 Tdo 24/2012, odsouzen za zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku, a to k trestu odnětí svobody s výměrou 66 měsíců, se zařazením do věznice s ostrahou, který vykonal dne 9. 12. 2015, v době od 10.00 hodin do 12.30 hodin dne 05. 05. 2017 v Ostravě-Porubě, na ulici XY č. XY v bytě č. XY, kam byl společně s V. J., narozenou XY, pozván na návštěvu, v zištném úmyslu po předchozí domluvě a za vzájemné součinnosti s V. J., po odlákání pozornosti poškozené ze strany V. J., která ji pod různými záminkami opakovaně vylákala z obývacího pokoje, kde se nacházeli, a to nejprve do koupelny a poté do kuchyně bytu tak, aby v obývacím pokoji zůstával M. G. sám, kdy ten tak odcizil z hrníčku, umístěného v obývací stěně, prsten ze žlutého kovu v hodnotě 4 600 Kč a dále z přihrádky konferenčního stolku volně odložený mobilní telefon zn. Samsung se SIM kartou v hodnotě 500 Kč, čímž způsobili poškozené R. F., narozené XY, škodu v celkové výši 5 100 Kč, v době od 23.30 hod. dne 13. 5. 2017 do 01.30 hod. dne 14. 5. 2017 v kuchyni bytu č. XY na ulici XY č. XY v Ostravě - Moravské Ostravě během návštěvy, v zištném úmyslu využil nepozornosti poškozeného a ze stolu mu odcizil volně odloženou pánskou koženou peněženku v hodnotě 700 Kč, obsahující finanční hotovost ve výši 4 500 Kč, platební kartu zn. MAESTRO k účtu v ING bank, 2 ks blíže neurčených slevových karet, doklady, vystavené na jméno poškozeného, a to řidičský průkaz č. XY, průkaz pojištěnce ČP ZP, holandský průkaz pojištěnce VGZ, průkaz bezpečnostního technika, osvědčení k řízení vysokozdvižných vozíků a osvědčení k řízení stavebních strojů, čímž způsobil poškozenému D. C., narozenému XY, škodu v celkové výši 5 200 Kč, v době od 08.55 hod. do 09.07 hod. dne 14. 5. 2017 v prodejně potravin XY na ulici XY č. XY v Ostravě - Mariánských Horách, pomocí odcizené platební karty v zištném úmyslu provedl celkem tři úspěšné nákupy potravin v částkách 95,90 Kč, 500 Kč a 479,10 Kč a dva neúspěšné pokusy o nákup potravin v částkách 755,90 Kč a 270,50 Kč, čímž poškozenému D. C., narozenému XY, způsobil škodu v celkové výši 1 075 Kč a pokusil se způsobit škodu v celkové výši 1 026,40 Kč, dne 15. 7. 2017 v době okolo 20.34 hodin v Ostravě na ulici XY, při jízdě tramvají linky č. 1 ze zastávky XY do zastávky XY, po předchozím oslovení na nástupní zastávce a přisednutí si k poškozenému na sedadlo ve druhém voze soupravy po tomto požadoval v zištném úmyslu peníze a telefon se slovy: „Dej mi peněženku a mobil, dělej, budu počítat do desíti, dělej, nebo tě zabiju“, čímž vzbudil v poškozeném obavu o své zdraví a život a docílil toho, že mu poškozený dal ze strachu peněženku a mobilní telefon zn. Sony Ericsson Android X8 v hodnotě 400 Kč, načež z peněženky vytáhl platební kartu České spořitelny, a. s., a vrátil mu ji zpět, poté z tramvaje na zastávce XY vystoupil a odešel neznámo kam, kdy tímto jednáním poškozenému T. J., narozenému XY, způsobil škodu v celkové výši 700 Kč, k jeho zranění nedošlo, dne 19. 7. 2017 kolem 21.41 hod. v Ostravě - Moravské Ostravě, na ulici XY č. XY v hypermarketu Tesco v zištném úmyslu odcizil zboží tak, že na prodejní ploše odstranil z vystavené bižuterie cenovky a uschoval si do svých kalhot náhrdelník v hodnotě 199 Kč, prsten v hodnotě 159 Kč, prsten v hodnotě 139 Kč, prsten v hodnotě 199 Kč, prsten v hodnotě 139 Kč, prsten v hodnotě 129 Kč, načež prošel pokladní zónou, aniž by za takto ukryté zboží zaplatil, poté byl zadržen pracovníky bezpečnostní služby prodejny, čímž způsobil poškozené společnosti Tesco Stores ČR, a. s., IČ: 45308314, škodu v celkové výši 946 Kč. Za uvedené trestné činy uložil Okresní soud v Ostravě obviněnému podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody ve výměře 8 roků. Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené R. F. škodu ve výši 5 100 Kč a poškozenému D. C. škodu ve výši 5 569 Kč a poškozenému T. J. škodu ve výši 500 Kč s tím, že poškozená R. F. byla se zbytkem nároku podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 4. 2018, sp. zn. 10 T 116/2017, podal obviněný odvolání směřující do výroku o vině pod body 1) - 4) a do výroku o trestu. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 16. 7. 2018 sp. zn. 4 To 144/2018 tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil z podnětu podaného odvolání obviněného napadený rozsudek ve výroku o uloženém trestu. Za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložil obviněnému úhrnný trest odnětí svobody ve výměře 7 roků. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 4 To 144/2018, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném hmotněprávním posouzení. Následně obviněný namítá, že trestní řízení by mělo být vždy ovládáno zásadami obsaženými v § 2 odst. 1, 5, 6 tr. ř. a odkazuje na nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 669/2005 a I. ÚS 3741/11. Zdůrazňuje, že jakýkoliv stupeň podezření sám o sobě není s to vytvořit zákonný podklad pro odsuzující výrok. Podle jeho názoru je výrok o vině založen pouze na nepřímých důkazech, na základě kterých nelze dospět k právnímu závěru, že se dopustil skutků pod body 1) - 4) rozsudku soudu prvního stupně. Ohledně skutku pod bodem 1) uvádí, že ve věci neexistuje žádný přímý důkaz, který by ho ze spáchání trestné činnosti usvědčoval. Jediný přímý důkaz představuje výpověď spoluobviněné V. J., kterou ovšem nelze považovat za věrohodnou, když tato se snažila svalit vinu na něho. O její nevěrohodnosti svědčí její výpověď z přípravného řízení, kde vypověděla, že v zastavárně zastavila 2 prsteny, aby mohla půjčit peníze svědkyni M. D., když zároveň uvedla, že tato svědkyně byla v zastavárně s nimi. Toto je v rozporu nejen s jeho výpovědí, ale i výpovědí této svědkyně. Nesouhlasí ani s úvahami soudu druhého stupně vztahujícími se k určitým rozporům ve výpovědích poškozené a jejích rodinných příslušníků, které podle jeho názoru nelze považovat za drobné. Ke skutku pod bodem 2) a 3) poukazuje na svoji obhajobu a na to, že skutečnost, že platil platební kartou, nedokazuje, že se jednalo o platební kartu, která byla odcizena poškozenému. Z důkazů, na které odkazuje soud druhého stupně, nelze tento závěr dovodit, když navíc, i kdyby platil odcizenou platební kartou, neznamená to, že ji odcizil. Ve vztahu ke skutku pod bodem 4) má být ze spáchání trestné činnosti usvědčován jen výpovědí poškozeného, kterou ovšem nelze považovat za věrohodnou. Skutečnost, že poškozený je osobou netrestanou a zajištěný kamerový záznam nelze považovat za relevantní důkaz o jeho vině. Považuje za zvláštní, že poškozený si nepamatoval typ mobilního telefonu, který mu měl být odcizen, avšak naopak si pamatoval, že mu měl pachatel sdělit, že se jmenuje J. B. Nelze také vyloučit, že si poškozený celou věc vymyslel. Proto nebylo dosaženo nejvyššího stupně jistoty, že se žalovaného skutku dopustil. V závěru podaného dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 4 To 144/2018 a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství přípisem ze dne 16. 11. 2018, sp. zn. 1 NZO 1161/2018, sdělil, že podle § 265h odst. 2 tr. ř. nevyužívá svého oprávnění a k dovolání se vyjadřovat nebude. Současně vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud učinil rozhodnutí podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s § 265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu § 265e tr. ř. zachována. Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.). Obviněný naplnění zvoleného dovolacího důvodu spatřuje ve způsobu hodnocení důkazů soudy nižších stupňů, když vyjadřuje přesvědčení, že soudy na základě provedeného dokazování nemohly dosáhnout nejvyššího možného stupně jistoty, že se žalovaných skutků dopustil. Vzhledem ke konkrétnímu obsahu uplatněných dovolacích námitek lze konstatovat, že obviněný své námitky formálně opírá o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítané vady pod uplatněný dovolací důvod ovšem nelze podřadit. Všechny uplatněné argumenty totiž primárně směřují do oblasti skutkových zjištění. Obviněný vytýká soudům nižších stupňů především nesprávné hodnocení provedených důkazů (nesouhlas s hodnocením výpovědí svědků), a vadná skutková zjištění, a přitom současně prosazuje vlastní (od skutkových zjištění soudů nižších stupňů odlišnou) verzi skutkového stavu věci a až následně ˗ sekundárně ˗ vyvozuje závěr o nesprávném právním posouzení skutků. Touto argumentací obviněný zcela míjí hranice deklarovaného dovolacího důvodu a takto formulované dovolací námitky nemohou naplňovat dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ale ani žádný jiný. Z pohledu námitek uplatněných obviněným v podaném dovolání, které směřují primárně do způsobu hodnocení důkazů soudy [a tedy nenaplňují dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.], toliko na podporu závěru, že se nejedná o případ tzv. extrémního nesouladu v jeho výkladu Ústavním soudem, který ovšem není v dané věci namítán, považuje Nejvyšší soud za potřebné zdůraznit, že zejména soud prvního stupně své úvahy ohledně hodnocení provedených důkazů řádně odůvodnil, tak jak to vyžaduje ustanovení § 125 tr. ř. Uvedený soud velmi podrobně rozvedl, na základě kterých důkazů má obhajobu obviněného za vyvrácenou, a které důkazy ho usvědčují. V tomto směru lze poukázat na přesvědčivé písemné odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně (str. 29-34, bod 35. rozsudku). Soud druhého stupně se s odůvodněním rozsudku soudu prvního stupně plně ztotožnil, když zároveň rozvedl své úvahy z pohledu námitek, které uplatnil obviněný v podaném odvolání a které jsou v podstatě totožné s námitkami uplatněnými v podaném dovolání (str. 4-6, body 12.-21. rozsudku soudu druhého stupně). Na situaci, kdy obviněný v rámci podaného dovolání opakuje shodné námitky, které uplatnil před soudy nižších stupňů a tyto se s nimi řádně a náležitě vypořádaly, pamatuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu (C. H. BECK, ročník 2002, svazek 17, pod T 408), podle kterého se jedná o dovolání zpravidla neopodstatněné. O takový případ se v dané věci jedná, když lze konstatovat, že soudy nižších stupňů při provádění důkazů postupovaly podle § 2 odst. 5, 6 tr. ř., z těchto dovodily takové skutkové závěry, o nichž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí a své závěry řádně odůvodnily v souladu s ustanovením § 125 odst. 2 tr. ř. Bez ohledu na tento závěr považuje Nejvyšší soud za vhodné zdůraznit následující skutečnosti. Především je třeba zdůraznit, že soud prvního stupně ve věci provedl rozsáhlé dokazování, když k náležitému objasnění věci provedl nejen důkazy navržené obžalobou, ale i důkazy navržené obhajobou, takže důkazy neprováděl selektivním způsobem. Z pohledu argumentace obviněného je možno uvést, že své úvahy soud prvního stupně velmi podrobně rozvedl, a to až nadstandardním způsobem, a to s přihlédnutím k obhajobě obviněného. Nejvyšší soud se s odůvodněním rozsudku soudu prvního stupně zcela ztotožnil a pro stručnost na něho odkazuje. Přesto je třeba z pohledu námitek obviněného ve vztahu ke skutku pod bodem 1) uvést, že obviněný není ze spáchání trestné činnosti usvědčován jen výpovědí spoluobviněné V. J., jak tvrdí, nýbrž i ostatními provedenými důkazy, zejména výpovědí poškozené a jejích rodinných příslušníků. Z těchto je nepochybné, že jediný, kdo mohl prsten a předmětný mobil odcizit byl právě obviněný. Ve vztahu k namítané nevěrohodnosti spoluobviněné je třeba uvést, že soud prvního stupně k její výpovědi přistupoval obezřetně, když na rozdíl od tvrzení spoluobviněné dospěl k závěru, že na spáchání tohoto skutku se podílel jak obviněný, tak i spoluobviněná, takže je nepochybné, že se otázkou věrohodnosti spoluobviněné řádně zabýval a k její výpovědi přistupoval kriticky. Navíc je třeba zdůraznit, že svědkyně M. D. slyšená u hlavního líčení nepotvrdila, že by chtěla po spoluobviněné půjčit peníze, což odpovídá výpovědi spoluobviněné u hlavního líčení. Ani tvrzení obviněného, že svědek W. vypověděl, že spoluobviněná byla v zastavárně sama, neodpovídá výpovědi tohoto svědka, který se k této skutečnosti nedokázal vyjádřit. Ve vztahu k námitkám tykajícím se skutku pod body 2), 3) lze rovněž odkázat na úvahy soudu prvního stupně, když je třeba zdůraznit, že obhajoba obviněného týkající se toho, že platil v uvedeném obchodě platební kartou své matky, byla vyvrácena mimo jiné i tím, že platby provedené odcizenou kartou odpovídají platbám, které prokazatelně provedl v uvedeném obchodě obviněný. Nad rámec těchto úvah se sluší ještě poznamenat, že nelze také pominout, že platební karta použitá v případě skutku 3) byla odcizena prokazatelně poškozenému D. C., jenž byl poškozený i v případě skutku 2), kterým byl rovněž obviněný uznán vinným. Obdobná je situace v případě skutku 4), kdy na rozdíl od obviněného soudy nižších stupňů hodnotily všechny provedené důkazy v jejich vzájemném kontextu, tak jak to vyžaduje ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř., nikoliv jednotlivě, tak jak to činí obviněný. Soud druhého stupně se navíc i podrobně zabýval otázkou věrohodnosti poškozeného, když nepominul i jisté podrobné rozpory v jeho výpovědi. Nelze pominout, že z provedeného dokazování ani nevyplývá žádný důvod, pro který by měl snad poškozený zájem obviněného křivě obvinit, když poškozený a obviněný se neznali a neměli před událostí žádný konflikt, jednalo se o setkání dvou neznámých osob. Soud druhého stupně rovněž správně odkázal na jisté drobné pochybení týkající se použité právní věty ohledně tohoto skutku, přičemž správně uzavřel, že naznačené pochybení nemá vliv na správnost použité právní kvalifikace (viz str. 6, bod 21. rozsudku soudu druhého stupně). Obecně je možno v souvislosti s námitkami obviněného uvést, že byť to obviněný výslovně neuvádí, tak se v podstatě dovolává zásady in dubio pro reo (viz odkaz na nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 3741/11). K této argumentaci je nutno uvést, že zásada in dubio pro reo vyplývá z principu neviny (§ 2 odst. 2 tr. ř.). Tato námitka nemůže zvolený dovolací důvod založit, když směřuje výlučně do skutkových zjištění soudů nižších stupňů a potažmo proti způsobu hodnocení provedených důkazů. Je tomu tak proto, že pravidlo „in dubio pro reo“ vyplývá ze zásady presumpce neviny zakotvené v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a § 2 odst. 2 tr. ř. a má tedy vztah pouze ke zjištění skutkového stavu věci na základě provedeného dokazování, a to bez důvodných pochybností (§ 2 odst. 5 tr. ř.), kdy platí „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. Je tudíž zjevné, že pravidlo má procesní charakter, týká se jen otázek skutkových a jako takové není způsobilé naplnit obviněným zvolený (avšak ani žádný jiný) dovolací důvod. Pravidlo in dubio pro reo znamená, že není-li v důkazním řízení dosaženo praktické jistoty o existenci relevantních skutkových okolností, tj. jsou-li přítomny důvodné pochybnosti ve vztahu ke skutku či osobě pachatele, jež nelze odstranit ani provedením dalšího důkazu, nutno rozhodnout ve prospěch obviněného (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. I. ÚS 733/01). Platí též, že jakkoli vysoký stupeň podezření sám o sobě není s to vytvořit zákonný podklad pro odsuzující výrok (nález Ústavního soudu ze dne 13. 5. 1998, sp. zn. IV. ÚS 36/98). Jinak vyjádřeno, trestní řízení vyžaduje v tomto ohledu ten nejvyšší možný stupeň jistoty, který lze od lidského poznání požadovat, alespoň na úrovni obecného pravidla „prokázání mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost“ (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. IV. ÚS 260/05, ze dne 12. 1. 2009, sp. zn. II. ÚS 1975/08, ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2142/11, aj.). Současně je třeba zdůraznit, že existence rozporů mezi důkazy ale sama o sobě neznamená, že by nebylo možné uznat obviněného vinným předmětným trestným činem a že by jakékoli rozpory mezi důkazy musely nutně vést k uplatnění pravidla in dubio pro reo, tj. k rozhodnutí v pochybnostech ve prospěch obviněného. I přes rozpory mezi důkazy může soud podle konkrétní důkazní situace dospět ke spolehlivému závěru o spáchání trestného činu obviněným. Rozhodnout ve prospěch obviněného lze jen za předpokladu, jestliže existující rozpory jsou tak zásadní, že vina obviněného není nepochybná ani po pečlivém vyhodnocení všech důkazů, přičemž v úvahu již nepřichází provedení dalších důkazů. O naznačenou situaci se v dané věci nejednalo. Vzhledem ke shora uvedenému je nepochybné, že obviněný se svou argumentací obsaženou v podaném dovolání s věcným naplněním uplatněného dovolacího důvodu rozešel a vznesl námitky, které nejsou podřaditelné pod dovolací důvod jím deklarovaný (a současně ani pod jiné ustanovením § 265b tr. ř. upravené dovolací důvody). Proto dospěl Nejvyšší soud k závěru, že o jeho dovolání je nezbytné rozhodnout způsobem upraveným v § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Dle něho Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b. Jelikož Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí bez věcného projednání. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. V Brně dne 29. 1. 2019

http://pipilota.eu/psychotesty-pro-ridice-vzor.htm

Čertova krabička: Psychotesty pro řidiče vzor Faktura vzor ke stažení Dílčí Zpráva o zásahu vzor Příjmu řidiče MKD České Budějo.. řidičský průkaz Psychotesty vzor Přijmeme řidiče Praha Bodový Výpis řidiče vzor kurníku Hledáme řidiče s vlastní dodáv.. vzor čestného prohlášení o bez.. vzor přihlášení k novému zaměs.. Hanušovice vzorková prodejna P.. vyúčtování pracovní cesty vzor procvičování vzorů podstatných.. vzor výklad tarotových karet dokladu o zaplacení vzor vzor technického průkazu S-Rank: 5/10 Posledních 24 hodin: 5 Měsíční denní průměr: 5,73 Čtvrtletní denní průměr: 6,07 ohodnocení starožitností Příjemný dům Nahá oběť John Sandford John Lennon vánoční píseň Játrové knedlíčky recept od babičky Prásk nahé fotky Friendship Anthony Daasan hnojení řepky boční poziční světla Transit barvy do tiskárny hp 302 Střelectví.cz • Zobrazit téma - Psychotesty ? Osobně jsem přesvědčen, že řidičské psychotesty udělá levou zadní 10 z 9ti psychopatů, zatímco budou vyřazeni popletové před důchodem ... strelectvi.cz/forum/psychotesty-t1755-20.html Vzor motivačního dopisu | Aprofes Co je důležité při psaní motivačního dopisu. Formální stránka nebo estetická úprava, jednotný styl či zdvořilost a osobitost? Pozor na ... aprofes.cz/vzor-motivacniho-dopisu-1 Psychotesty, psychodiagnostika, assessment … software … testy korupční odolnosti, psychodiagnostiku pracovního výkonu a osobnosti, personální poradenství a audity, tvorbu pracovních pozic, psychotesty pro řidiče, outplacement. … stránkách naleznete psychotesty online, assessment. worktest.cz Psychotesty pro řidiče - Zákony, legislativa … nařízení, Psychotesty … Web psychotesty pro řidiče uvádí platnou legislativu pro dopravně psychologické vyšetření. Jedná testyridicu.cz/legislativa Čertova krabička: řidičský průkaz Psychotesty vzor Čertova krabička: Psychotesty pro řidiče vzor Psychotesty pro skupiny řidičských průkazů A, B, BE, C, CE, D, T. Termíny vyšetření ihned. pipilota.eu/ridicsky-prukaz-psychotesty-vzor.htm Zákon 48/2016 kterým se mění zákon 361/2000 Psychotesty pro řidiče profesionály, vybodované řidiče a starší řidiče. Ceny psychotestů od 1.488 Kč + DPH. Od 1.7.2013 hradí náklady ... psychotesty.pro/inpage/zmena-zakona-361-2000-sb Psychologické a neurologické vyšetření řidičů z povolání ... ... vždy po 5 letech (tedy v 50, 55, 60, 65 letech atd.). Příklad: řidič absolvuje psychotesty, neurologické a EEG vyšetření v 41 letech. zbynekmlcoch.cz/informace/texty/pravo-sebeobr .. Zákon o silničním provozu - paragraf § 110a, PsychoTester.cz Pokud při ověření podmínek pro vydání paměťové karty řidiče příslušnýobecní úřad obce s rozšířenou působností zjistí skutečnosti, které jsou v rozporu s podmínkami pro vydání paměťové karty řidiče, paměťovou kartu řidiče nevydá. psychotester.cz/zakon-o-silnicnim-provozu-par .. [Skoleni-Kurzy.EU]KURZ: Psychotesty Řidičů Blansku ... KURZ: Psychotesty Řidičů Blansku # - Školení, kurz, rekvalifikace - Kurz: psychotesty řidičů blansku # - skoleni-kurzy.eu/index.php?hledat=psychotesty .. Assessment: Psychotesty PRO Řidiče A Vybodované Řidiče, Řidiče S … Dopravně psychologické vyšetření - psychotesty pro řidiče - vybodované řidiče a řidiče s uloženým zákazem řízení, psychotesty pro řidiče profesionály assessment-test.cz/default.aspx?id=18 Rekvalifikační kurzy pro řidiče - řidičák C, CE, D ... o rekvalifikaci - vzor formuláře Informace o rekvalifikacích - Úrad práce (ÚP) Informace pro účastníky rekvalifikačních kurzů - MŠMT O ... autoskola-crkva.cz/rekvalifikacni-kurzy-ridic .. Paradigma Psychologie | základní model psychologie ... ... Schizofrenie | Psychotesty řidičů | Psychotesty k policii | Nevěra | Testy a psychotesty | Seznam psychologů, poraden, psychiatrů aj. ... psychotesty.psyx.cz/texty/paradigma-psycholog .. Psychotesty - další informace psychotesty pro řidiče a k policii testování pro firmy a personalisty, opakované užívání testů psychotesty.psyx.cz/links3.htm Nejlepší učebnice pro autoškoly 2016 Psychotesty pro řidiče a dopravně psychologická vyšetření řidičů ... kdy je každý obrázek vztahován ke konkrétní situaci, vozidlu, řidiči. autostudy.cz/blog/prehled-ucebnic-autoskol Práce: Přijmeme řidiče, zaměstnání na Hledam Praci.cz Hledám Práci.cz - volné pracovní místo: Přijmeme řidiče, práce a zaměstnání C + E, profesní průkaz, psychotesty, kartu do tachografu. hledampraci.cz/inzerat.php?job=132948 WORKtest - Psychotesty pro řidiče Vzory- CV a Motivační dopis Psychologické poradenství - Psycholog 4U. Komplexní služby v oblasti lidských zdrojů zefektivní fungování ... worktestusa.com/psychotesty-pro-ridice Top 12 bodů websites. Example:www.12bodu.cz, www.dopravni … Popularity: Tags: 12 bodů, psychotesty pro řidiče, praha webstatsdomain.org/tags/12 bodů psychotesty řidičů z povolání - Autoweb.cz Dobrý den, nikde jsem nenašel jednoznačnou odpověď co následuje jestliže neuspěje řidič z povolání u pravidelných psychotestů. Pouze to ... autoweb.cz/autoporadna-dotaz-psychotesty-ridi .. Aktuální nabídka práce pro pozici Řidič, Pardubice ... D s profesní způsobilostí převážně pro vnitrostátní dopravu, psychotesty. easy-prace.cz/pardubice/ridic Psychotesty pro řidiče Praha 10 po vybodování a zákazu ... Psychotesty pro řidiče Praha 10, Mělník,Sedlice u Blatné. Psychotesty Vaněk. Psychologie v dopravě. Nejnižší ceny a nejlevnější ... psychotesty.biz/inpage/psychotesty-vraceni-ri .. Vzor životopisu | Aprofes Tvorba životopisu je základní dovedností každého uchazeče. Jak důležitá je formální stránka a vzhled? Proč dbát na estetickou úpravu a ... aprofes.cz/zivotopis-vzor Neplatné psychotesty řidiče nákladního vozidla - důvod k ... Neplatné psychotesty řidiče nákladního vozidla - důvod k výpovědi pro nezpůsobilost k výkonu zaměstnání? bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/praco .. ... vyšetření. autoškola psychotesty. dopravně psychologické vyšetření. vzor psychotestů pro řidiče.skupiny řidičské průkazy. cvičné ... Legislativa testů pro řidiče | Dopravní psychologie ... Vyjádření zákona k provádění testů řidičů, povinnosti řidičů pro vrácení ridičského průkazu. Potřeba a výkon služby dopravní ... testynacesty.cz/legislativa Lékařská prohlídka, Psychotesty řidičů nejlevněji Pro řidiče “amatéry” platí ze zákona ( § 87 zákona č. 361/2000 Sb. ) povinnost podrobit se pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest měsíců před dovršením 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršení stanoveného věku, po … psychotesty-ridicu.cz/lekarska-prohlidka Psychotesty až v 50-ti opakujeme | Truck.bloger.cz Provádíme psychotesty pro řidiče z povolání podle § 87a zákon č. 411/ 2005 Sb. (skupiny C, C+E a C1+E, D a D+E a podskupiny D1 a D1+E ... truck.bloger.cz/MKD/Psychotesty-az-v-50-ti-op .. Opilý řidič, tresty - Alkoholik.cz Alkoholik.cz - web o alkoholismu a jeho léčbě … Nacházíte se: Úvod Lidé a alkohol Opilý řidič, tresty … Alkohol za volantem a schopnosti řidiče - reakční rychlost a sebedůvěra alkoholik.cz/zavislost/opily_ridic_tresty/ind .. psychotesty.biz Irena Wagner, Psychotesty řidičů nejlevněji, Page 2 odmítnutí řidiče podrobit se vyšetření podle jiného právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoli to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví … Stav bodů řidiče psychotesty-ridicu.cz/author/irena-wagner/page/2 Psychotesty mají za úkol vyřadit nevhodné kandidáty ... Běžné jsou u policistů, řidičů z povolání, strojvůdců, pilotů nebo obsluhy jaderných elektráren. finance.idnes.cz/psychotesty-maji-za-ukol-vyr .. Psychotesty pro vybodované řidiče, se zákazem … a řidiče z … Jsme nejrychlejší, nejlevnější (pouze 1500 kč včetně DPH) a jsme flexibilní v termínech. Akreditované … Psychotesty jsou určeny pro: Řidiče z povolání a řidiče referentských vozidel. … Vybodované řidiče a řidiče se zákaze řízení. worktest.cz/psychotesty-pro-ridice Assessment: Psychotesty PRO Řidiče Psychotesty PRO Řidiče A Vybodované Řidiče, Řidiče S Uloženým Zákazem Řízení assessment-test.cz/PSYCHOTESTY-PRO-RIDICE assessment-test.cz/SLUZBY/PSYCHOTESTY-PRO-RIDICE Psychotesty pro řidiče » Příklad dotazníku k dopravně ... ... Schizofrenie | Psychotesty řidičů | Psychotesty k policii | Nevěra | Testy a psychotesty | Test barev | Seznam psychologů, poraden ... psychotesty-ridicu.psychoweb.cz/priklad-dotaz .. Vyřešeno: Psychotesty pro řidiče – jak a na co se ... Řidičské psychotesty jsou docela obávanou záležitostí. A není se čemu divit. Autor článku zná člověka, který zamlada jinými mnohem ... odpovednik.cz/ridicske-psychotesty Psychotesty řidičů nejlevněji | Dopravně-psychologické … Na základě pravomocného rozhodnutí o vrácení řidičského oprávnění je následně registrem řidičů v přízemí vrácen držiteli řidičského oprávnění řidičský průkaz. psychotesty-ridicu.cz Zákon o silničním provozu - paragraf § 104 průkazu a řidičského průkazu vydaného cizím státem a uvede vzor řidičského průkazu Evropských společenství. psychotesty-praha.cz/zakony/zakon-o-silnicnim .. Assessment: Psychotesty PRO Řidiče - Úplné znění § 87a a ... ... dopravně psychologického vyšetření a vzor posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření stanoví prováděcí právní předpis. assessment-test.cz/Uplne-zneni-87a-a-87b-z-c- .. Psychotesty pro řidiče » Vybrané paragrafy zákona 411 ... Vidíte dobře, psychotesty pro řidiče již od 1500 Kč. psychotesty-praha.cz tel: 607 46 51 46 psychotesty-ridicu.psychoweb.cz/vybrane-parag .. Psychotesty.psychology.cz - Find More Sites psychotesty pro řidiče praha, mělník - středočeský kraj, sedlice - jihočeský kraj. psychotesty pro řidiče všech kategorií. ceník. similarsites.com/site/psychotesty.psychology.cz PhDr. Veronika Boháčová - psychotesty pro řidiče Praha ... Adresář Firem, PhDr. Veronika Boháčová - psychotesty pro řidiče Praha, detail , firmy, obchody, služby, e-shopy, firmy, prodejci ... firma.adresarfirem.cz/362704-phdr-veronika-bo .. Aktuální nabídka práce pro pozici Řidič MKD, Kolín ... Požadujeme: trestní bezúhonnost, řidičské oprávnění CE - karta řidiče - psychotesty. easy-prace.cz/kolin/ridic-mkd Psychotesty pro řidiče :: Pro Právo Úvodní stránka > Psychotesty pro řidiče ... zdarma, Vzory zdarma, Smlouvy a vzory, Výpověď - vzor, Vzor životopisu, Půjčky a dluhy, Rozvod ... propravo.cz/news/psychotesty-pro-ridice Vzory - CV a Motivační dopis - WORKTEST Psychotesty pro vybodované řidiče, se zákazem řízení a řidiče z povolání … Zde naleznete vzor CV a motivačního dopisu. Věříme, že Vám to usnadní Vaši cestu k lepšímu profesnímu uplatnění. … Vzor CV Motivační dopis worktest.cz/vzory-cv-a-motivacni-dopis psychotesty pro řidiče | PhDr. Miroslav Pitlík Akční cena psychotestů pro řidiče. Individuální vyšetření bez velkých skupin. psychologteplice.cz/tag/psychotesty-pro-ridice Zákon o silničním provozu - paragraf § 75, PsychoTester.cz b) "Pozor!", vztyčí-li policista paži nebo předloktí pravé paže se směrovkou; řidič jedoucí ze směru, pro který byl provoz předtím zastaven, je povinen se připravit k jízdě; řidič jedoucí ve směru předtím volném je povinen zastavit vozidlo … Testování řidičů – Psychotesty řidičů nejlevněji Copyright 2018 Psychotesty řidičů nejlevněji – OnePress theme by FameThemes psychotesty-ridicu.cz/testovani-ridicu 40 Similar Sites Like Psychotesty.biz - SimilarSites.com ... psychologické vyšetření. vzor psychotestů pro řidiče.skupiny řidičské průkazy. cvičné psychotesty pro řidiče.praha východ,praha západ ... similarsites.com/site/psychotesty.biz cache: 0023:56:51

http://kraken.slv.cz/6Tdo815/2007

6 Tdo 815/2007 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. srpna 2007 o dovolání, které podal obviněný J. Č., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 5 To 275/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 105/2005, takto: Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. 88 T 105/2005, byl obviněný J. Č. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že ačkoli mu byl trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2003, sp. zn. 1 T 109/2003, který nabyl právní moci dne 30. 10. 2003, uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 roků, přesto dne 20. 2. 2004 v době kolem 14:00 hodin v B., řídil osobní motorové vozidlo tovární značky Nissan Primera, kdy při jízdě křižovatkou nedal přednost služebnímu motorovému vozidlu Policie ČR v civilním provedení, a poté co vozidlo zastavilo na upozornění příslušníka Policie ČR za spáchaný přestupek se na tohoto ohradil a z místa odejel, kdy následnou lustrací v evidenci PČR bylo policejním komisařem PČR MŘ B. mjr. ing. M. S. zjištěno, že majitelem uvedeného vozidla je J. Č. a šetřením v evidencích EMMD dle předložené fotografie řidiče vozidla bezpečně poznal a identifikoval . Za tento trestný čin byl odsouzen podle § 171 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou let. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně. Rozsudkem ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 5 To 275/2006, zrušil podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. obviněného zařadil do věznice s dozorem. Proti citovanému rozhodnutí Krajského soudu v Brně podal obviněný dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. e), g) tr. ř. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku namítl, že v přípravném řízení vedeném Městským ředitelstvím Policie ČR Brno služba kriminální policie a vyšetřování OOP Brno střed, nebylo postupováno v souladu s trestním řádem. V návaznosti na to konkretizoval, že poškozený policista Ing. M. S. provedl s ohledem na možnosti přístupu k informacím v příslušných evidencích pro vlastní potřebu lustraci SPZ vozidla a podle osoby zapsané v evidenčním listě vozidla včetně fotografie přiložené na kartě řidiče provedl identifikaci ve formě rekognice in foto s předložením jediné fotografie, tj. jím již dříve vytypovaným J. Č. a následně rekognici in originál , kdy k rekognici nebyla přizvána osoba, která v dané době předmětné vozidlo užívala, tj. P. V., t. č. ve výkonu trestu ve věznici K. . Z výše uvedeného obviněný dovodil, že vada spočívající v nedůslednosti přípravného řízení ze strany policejních orgánů následně vedla k vydání vadného rozsudku soudem prvního stupně, neboť kdyby rekognice byla provedena řádně, tj. za účasti P. V., musel by soud dospět k jinému závěru. K tomu dodal, že tvrzené justiční pochybení se promítlo i do trestní věci vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, kdy rozsudek ze dne 30. 10. 2006, sp. zn. 2 T 7/2005, kterým mu byl odkazem na rozhodnutí dovoláním napadené uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, vychází ze stejně nedostatečně zjištěného skutkového stavu. V samotném závěru odůvodnění dovolání zopakoval, že v průběhu přípravného řízení došlo ze strany orgánů činných v trestním řízení k chybné identifikaci pachatele a nebyla ztotožněna osoba, která se předmětného skutku dopustila, což vyústilo v justiční omyl spočívající v omylu v subjektu trestného činu. Z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) po přezkoumání spisové materie citované v tomto dovolání napadený rozsudek zrušil a věc vrátil zpět do přípravného řízení, tedy cestou soudu I. stupně za účelem objektivního zjištění skutkového stavu věci . K dovolání obviněného se za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupce ). Poté, co stručně zrekapituloval dovolací námitky obviněného, se v obecné rovině vyjádřil k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. Uvedl, že jej lze uplatnit pouze za situace, kdy je dán některý z obligatorních důvodů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 tr. ř., pro které nelze trestní stíhání zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, neboť výlučně v tomto ustanovení trestní řád taxativně vypočítává důvody nepřípustnosti trestního stíhání. Jiné namítané vady, byť se týkají průběhu trestního stíhání, nezakládají důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř., ale ani žádný z dalších dovolacích důvodů zakotvených v ustanovení § 265b tr. ř. V daném případě dovolatel žádný relevantní důvod nepřípustnosti trestního stíhání vymezený v ustanovení § 11 odst. 1 tr. ř. neuvedl, přičemž ani na žádný z důvodů nepřípustnosti trestního stíhání není možno z obsahu předmětného dovolání - byť jen zdánlivě - usuzovat. V další části svého vyjádření se státní zástupce zaměřil na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Mj. připomněl, že dovolání může směřovat proti právní kvalifikaci skutku, jak ho zjistil soud, ale nemůže směřovat proti skutkovým zjištěním, ke kterým soudy dospěly, proti hodnocení důkazů, šíři provedených důkazů apod. V souvislosti s tím konstatoval, že obviněný ve své podstatě uplatnil pouze námitky týkající se vadné aplikace procesních zásad, zakotvených v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., jelikož polemizuje se způsobem, jakým soudy obou stupňů vyhodnotily provedené důkazy a dovolacímu soudu předkládá k posouzení vlastní verzi průběhu skutkového děje. Výše citované námitky pak nelze podřadit ani pod žádný z dalších dovolacích důvodů zakotvených v ustanovení § 265b tr. ř. Státní zástupce pak shrnul, že obviněný napadenému usnesení, jakož i řízení, jež předcházelo jeho vydání, nevytkl žádnou vadu, která by zakládala některý z taxativně stanovených důvodů dovolání zakotvených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Upozornil přitom na skutečnost, že toto rozhodnutí může Nejvyšší soud učinit podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, aniž by k tomu byl nutný souhlas nejvyššího státního zástupce. Pro případ, že by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že je na místě rozhodnout jiným způsobem, než je specifikován v ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř., vyjádřil státní zástupce podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. lze uplatnit, jestliže proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona nebylo přípustné. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. spočívající v tom, že proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné, lze uplatnit pouze za situace, kdy je dán některý z obligatorních důvodů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 tr. ř., pro které nelze trestní stíhání zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, neboť výlučně v tomto ustanovení trestní řád taxativně vypočítává důvody nepřípustnosti trestního stíhání. Jiné namítané vady, byť se týkají průběhu trestního stíhání, nezakládají důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. (viz rozhodnutí č. 38/2005 Sb. rozh. tr.). V kontextu uvedeného je zřejmé, že uplatněné dovolací námitky ve skutečnosti tento dovolací důvod nenaplňují. Obviněný totiž neuvedl žádné skutečnosti, jež by zakládaly některý z důvodů nepřípustnosti trestního stíhání ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 tr. ř. (ostatně sám de facto ani nepřípustnost trestního stíhání nenamítá, nýbrž tvrdí, že řízení je zatíženo vadou v podobě nesprávně provedené rekognice, jež vyústila ve vadné meritorní rozhodnutí z důvodu omylu v subjektu trestného činu). V posuzované věci však uplatněné dovolací námitky směřují výlučně do oblasti důkazního řízení a skutkových zjištění. Obviněný totiž vytýká orgánům činným v trestním řízení podstatnou vadu v procesu dokazování a jmenovitě soudům pak i nesprávné hodnocení důkazů a vadná skutková zjištění, přičemž prosazuje vlastní (odlišnou) verzi skutkového stavu věci (namítá, že skutku, pro který byl odsouzen, se nedopustil). Pouze z uvedených výhrad vyvozuje závěr o nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný tak ve skutečnosti nenamítá rozpor mezi skutkovými závěry vykonanými soudy po zhodnocení důkazů a užitou právní kvalifikací ani jiné nesprávné hmotně právní posouzení soudy zjištěných skutkových okolností. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy obviněný ve skutečnosti spatřuje v porušení procesních zásad vymezených zejména v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a § 104b tr. ř., tzn. že dovolání uplatnil na procesním a nikoli hmotně právním základě. Uplatněné námitky proto pod výše uvedený (ani jiný) dovolací důvod podřadit nelze. Lze pak ještě uvést, že pouze v případě, kdy jsou právní závěry soudu v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývají, nutno takovéto rozhodnutí považovat za stojící v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i s čl. 90 Ústavy (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2005, sp. zn. III. ÚS 578/04). O takový případ se však v posuzované věci nejedná.

http://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mrqgazf6nbqgmwta

403/2002 Sb. - Beck-online 403/2002 Sb.: od 6. 9. 2002 403/2002 Sb. znění účinné od 6. 9. 2002 Ústavní soud obdržel dne 23. listopadu 2001 návrh Vrchního soudu v Praze na zrušení ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé a § 8 odst. 3 věty druhé zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, (dále také jen „zákon o konkursu a vyrovnání“). Senát 1 Ko Vrchního soudu v Praze, složený z předsedy senátu JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Karety a JUDr. Jiřího Goldsteina, v řízení o odvolání správce konkursní podstaty JUDr. V. L. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. dubna 2001 č. j. 99 K 76/2000-28 ve věci konkursu na majetek obchodní společnosti B. E., s. r. o., (dále jen „úpadce“) vedené u Městského soudu v Praze dospěl podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) k závěru, že ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé a § 8 odst. 3 věty druhé zákona o konkursu a vyrovnání jsou v rozporu s čl. 9, 26 a 28 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), pročež podle § 109 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) řízení přerušil a podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, předložil věc Ústavnímu soudu. Spolu s návrhem na zrušení uvedených zákonných ustanovení byl Ústavnímu soudu předložen i spis Městského soudu v Praze sp. zn. 99 K 76/2000. Usnesením ze dne 6. února 2001 č. j. 99 K 76/2000-11 Městský soud v Praze prohlásil na majetek úpadce konkurs a správcem ustavil JUDr. V. L. (dále jen „správce“). Usnesením téhož soudu ze dne 17. dubna 2001 č. j. 99 K 76/2000-28 bylo schváleno, aby správce vyloučil z podstaty úpadcovu nedobytnou pohledávku a tři telefonní karty (výrok I.) a prohlášený konkurs pro nedostatek úpadcova majetku podle § 44 odst. 1 písm. d) zákona o konkursu a vyrovnání zrušil (výrok II.). Soud dále schválil vyúčtování hotových výdajů správce ve výši 1 193,60 Kč a jeho odměnu ve výši 10 000 Kč, vyslovil zároveň, že tyto pohledávky správce nebudou uspokojeny, neboť majetek podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkursu (výrok III.), a správci uložil, aby do třiceti dnů oznámil soudu, zda uzavřel účetní knihy a sestavil účetní závěrku (výrok IV.). V odůvodnění svého rozhodnutí stran výroku III. uvedl, že nároky správce na zaplacení jeho hotových výdajů a odměny, přestože byly soudem přiznány, nemohly být uspokojeny, neboť nebyl zpeněžen žádný majetek z konkursní podstaty a naopak jediný majetek byl ze soupisu konkursní podstaty vyloučen. Nároky správce nebylo možno uspokojit ani ze zálohy na náklady konkursu, protože ta v dané věci nebyla složena, neboť navrhovatel domáhající se prohlášení konkursu byl od této povinnosti podle § 5 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání osvobozen coby úpadcův věřitel domáhající se uspokojení mzdového nároku. Podle § 42 odst. 3 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaslal Ústavní soud předmětný návrh Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Ve svém vyjádření ze dne 7. ledna 2002 předseda Poslanecké sněmovny prof. Ing. Václav Klaus, CSc., uvádí, že předmětný návrh směřuje proti ustanovením, která byla do zákona o konkursu a vyrovnání vložena zákonem č. 105/2000 Sb., kterým se mění zákon o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a to na základě návrhu, který Poslanecké sněmovně předložila poslankyně JUDr. Eva Dundáčková (sněmovní tisk 219). Zákon schválila Poslanecká sněmovna na své 24. schůzi dne 4. dubna 2000 ve znění pozměňovacích návrhů Senátu. Ustanovení, kterých se návrh na zrušení týká, schválila Poslanecká sněmovna na své 21. schůzi dne 28. ledna 2000 na základě pozměňovacích návrhů podle sněmovního tisku 219/5. Napadené ustanovení § 8 odst. 3 věty druhé bylo navrženo usnesením č. 74 ústavněprávního výboru, sněmovní tisk 219/4, které Poslanecká sněmovna ve druhém čtení vzala za základ dalšího projednávání návrhu zákona. Ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé bylo navrženo poslancem Ivanem Pilipem v průběhu projednávání návrhu zákona ve druhém čtení jako pozměňovací návrh k návrhu ústavně-právního výboru. S tímto návrhem se Poslanecká sněmovna ztotožnila poměrem hlasů 102 pro a 45 proti z přítomných 153 poslanců. Při projednávání návrhu zákona v Senátu nedoznala napadená ustanovení žádné změny. Podle § 42 odst. 3 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaslal Ústavní soud předmětný návrh i Senátu Parlamentu České republiky. Ve svém vyjádření ze dne 8. ledna 2002 jeho předseda doc. JUDr. Petr Pithart úvodem konstatuje, že předmětný návrh směřuje proti ustanovením, která byla do zákona o konkursu a vyrovnání vložena zákonem č. 105/2000 Sb. Tuto novelu zákona o konkursu a vyrovnání projednala Poslanecká sněmovna dne 28. ledna 2000 na 21. schůzi, přičemž pro přijetí návrhu hlasovalo v hlasování č. 538 ze 152 přítomných poslanců 128 a 1 byl proti. Návrh zákona byl Senátu předložen dne 7. února 2000, v souladu s jednacím řádem Senátu byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru a výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ústavněprávní výbor projednal návrh zákona dne 23. února 2000 a přijal k němu usnesení č. 159, ve kterém doporučil Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Rovněž výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své schůzi, konané dne 23. února 2000, dospěl k závěru doporučit Senátu vrácení návrhu Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (usnesení č. 247). V rámci rekapitulace průběhu zákonodárného procesu se dále ve vyjádření uvádí, že Senát návrh předmětného zákona projednal na své 16. schůzi druhého funkčního období, konané dne 1. března 2000, a svým usnesením č. 302 jej vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Pro vrácení návrhu zákona s pozměňovacími návrhy hlasovalo v hlasování č. 143 z 53 přítomných senátorů 52 a 1 se hlasování zdržel. Poslanecká sněmovna návrh zákona pak opětovně projednala dne 4. dubna 2000 na své 24. schůzi a ve znění pozměňovacích návrhů přijatých Senátem jej schválila usnesením č. 902, když se pro něj v hlasování pořadového čísla 32 ze 181 přítomných vyslovilo 98 poslanců a 81 poslanců bylo proti. Ve vyjádření se připomíná, že pozměňovací návrhy Senátu se předmětných ustanovení dotkly pouze okrajově, a to v rovině terminologické, kdy bylo v § 5 odst. 1 slovo „pracovníků“ nahrazeno slovem „zaměstnanců“. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb․ Ústavní soud může se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Vzhledem ke skutečnosti, že citované ustanovení lze vztáhnout na posouzení předmětné věci, Ústavní soud si vyžádal od účastníků řízení vyjádření, zdali souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Podáním ze dne 28. května 2002 předseda senátu 1 Ko Vrchního soudu v Praze a podáními z téhož dne rovněž předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ze dne 29. května 2002 předseda Senátu Parlamentu České republiky vyjádřili s návrhem Ústavního soudu svůj souhlas. Ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé zákona o konkursu a vyrovnání: „Pokud pohledávka navrhovatele vyplývá ze mzdových nároků, je navrhovatel od zaplacení zálohy osvobozen s výjimkou zaměstnanců uvedených v § 67b.“. Ustanovení § 8 odst. 3 věty druhé téhož zákona: „Nároky správce se uspokojují z konkursní podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady konkursu složené navrhovatelem.“. Obligatorní, pojmovou součástí konkursního řízení je ustavení správce konkursní podstaty (§ 8 zákona o konkursu a vyrovnání). Podle shodného názoru judikatury i doktríny správce konkursní podstaty není účastníkem konkursního řízení; jako zvláštní procesní subjekt má však samostatné postavení jak vůči úpadci, tak vůči konkursním věřitelům, a nelze jej považovat za zástupce konkursních věřitelů ani za zástupce úpadce (viz stanovisko Nejvyššího soudu Cpjn 19/98, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 7/1998; K. Eliáš, Konkurs. Právník č. 2/1995, str. 123; F. Zoulík, Zákon o konkursu a vyrovnání. Komentář. 3. vyd., Praha 1998, str. 63 – 70; J. Zelenka, J. Maršíková, Zákon o konkursu a vyrovnání a předpisy souvisící. Komentář. Praha 2002, str. 159). S vymezením doktrinárním se Ústavní soud ztotožňuje, vycházeje z hledisek vymezujících pojem veřejnoprávního orgánu. Jsou jimi veřejný účel, způsob ustavení a pravomoc. Veřejný účel instituce správce konkursní podstaty nutno spatřovat v akceptaci omezeného veřejného zásahu do řešení majetkových vztahů, jež se dostaly do krizové situace. Způsob jeho ustavení je dán rozhodnutím státního orgánu (soudu). Jeho oprávnění, jež jsou zakotvena v řadě ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání (§ 14, § 17 až 20, § 24, § 26 až 29), vzhledem ke své heteronomní povaze (když správce nelze považovat za zástupce konkursních věřitelů ani za zástupce úpadce) pak představují výkon pravomoci (na rozdíl od heteronomní povahy veřejnoprávních aktů akty soukromoprávní – právní úkony – mají povahu autonomní). V této souvislosti nutno poukázat i na vývoj zákonné úpravy konkursu a vyrovnání, jež v novele zákona č. 328/1991 Sb. provedené zákonem č. 94/1996 Sb. opustila zásadu vyhledávací v konkursním řízení při zjišťování majetku úpadce před prohlášením konkursu. Podle důvodové zprávy k novelou nově vloženému ustanovení § 12a „soud napříště nebude mít povinnost před prohlášením konkursu zjišťovat rozsah majetku, ale zamítne návrh jen při zřejmém nedostatku potřebného majetku“. Účelem této novely bylo nejenom dosáhnout urychlení konkursního řízení, ale zejména odstranit nahrazování funkce správce konkursní podstaty soudem. Otázkou první, již nutno v dané věci zodpovědět, je, zdali výkon funkce správce konkursní podstaty ústavně spadá pod rámec, jenž je vymezen čl. 9 odst. 2 Listiny, resp. čl. 4 odst. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Nejsou-li splněny důvody podle čl. 9 odst. 2 Listiny, podle odstavce 1 téhož ustanovení Listiny nesmí být nikdo podroben nuceným pracím nebo službám. Obdobně podle čl. 4 odst. 2 Úmluvy se od nikoho nebude vyžadovat, aby vykonával nucené nebo povinné práce, přičemž za „nucenou nebo povinou práci“ se podle čl. 4 odst. 3 Úmluvy nepovažují přesně vymezené okruhy prací a služeb. K interpretaci daných ustanovení, a to ve věci, jejímž předmětem byla otázka stanovení odměny a náhrady hotových výdajů obhájci ustanovenému podle § 39 trestního řádu (dále jen „tr. ř.“), se Ústavní soud vyjádřil ve stanovisku sp. zn. Pl. ÚS – st. 1/96, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), svazek 9, str. 471 a násl. Konstatoval, že čl. 40 odst. 3 Listiny představuje speciální ústavní garanci práva na obhajobu, čl. 9 odst. 2 písm. d) Listiny zakotvuje ústavní mechanismus jejího zabezpečení. Podle něj se nejedná o nucenou práci nebo službu v případě jednání uloženého zákonem pro ochranu práv druhých. V případě nutné obhajoby se tudíž nejedná o nucenou práci, protože důvody nutné obhajoby, jakož i postup ustanovení obhájce při jejich naplnění jsou stanoveny zákonem (§ 36 a násl. tr. ř.), a to pro ochranu práva na obhajobu (čl. 40 odst. 3 Listiny). Ustanovení čl. 9 odst. 2 Listiny představuje nástroj ochrany celé řady svou povahou velmi rozdílných hodnot (například nástroj ochrany národní obrany, odstraňování důsledků živelních pohrom, nehod, ochrany života, zdraví nebo majetku). Lze si představit situace podle čl. 9 odst. 2 Listiny, ve kterých by k poskytnutí žádné náhrady nedošlo (například při odstraňování důsledků živelních pohrom). Kritériem, jímž by se měl zákonodárce při stanovování náhrad za jednání podle čl. 9 odst. 2 Listiny řídit, není tudíž princip ekvivalence, nýbrž princip proporcionality. Z hlediska ústavního je rozhodné, zdali se případný rozpor mezi rozsahem prací a služeb a náhradou dotýká čl. 9 odst. 2 písm. d) Listiny intenzitou narušující princip proporcionality, tj. způsobem spojujícím nepřiměřenou pracovní zátěž k úrovni přiznané odměny a náhrady hotových výdajů. Ústavní soud v této souvislosti odkázal rovněž na analogický právní názor vyslovený Evropským soudem pro lidská práva ve věci Van der Mussele v. Belgium (1983). Vycházeje z povahy věci, Ústavní soud vyloučil dopad ustanovení čl. 28 Listiny na posouzení dané věci. Podle názoru Ústavního soudu právní názor vyjádřený ve stanovisku sp. zn. Pl. ÚS – st. 1/96 se na věc ústavnosti § 5 odst. 1 věty druhé a § 8 odst. 3 věty druhé zákona o konkursu a vyrovnání nevztahuje. Výkon funkce správce konkursní podstaty na základě ustavení soudem z pohledu ústavního pod rámec práce nebo služby uložené zákonem pro ochranu práv druhých podle čl. 9 odst. 2 písm. d) Listiny podřadit nelze. Tyto kautely jsou dány normativním obsahem, plynoucím z ústavního principu rovnosti (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny). Při chápání ústavního principu rovnosti se Ústavní soud ztotožnil [a to zejména v nálezech ve věcech vedených pod sp. zn. Pl. ÚS 16/93 (Sbírka rozhodnutí, svazek 1, nález č. 25; vyhlášen pod č. 131/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 36/93 (Sbírka rozhodnutí, svazek 1, nález č. 24; vyhlášen pod č. 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 5/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 4, nález č. 74; vyhlášen pod č. 6/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 9/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 5, nález č. 16; vyhlášen pod č. 107/1996 Sb.)] s chápáním ústavního principu rovnosti, jak byl vyjádřen Ústavním soudem ČSFR ve věci sp. zn. Pl. ÚS 22/92 (Sbírka usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR, str. 42): „Je věcí státu, aby v zájmu zabezpečení svých funkcí rozhodl, že určité skupině poskytne méně výhod než jiné. Ani zde však nesmí postupovat libovolně... Pokud zákon určuje prospěch jedné skupiny a zároveň tím stanoví neúměrné povinnosti jiné, může se tak stát pouze s odvoláním na veřejné hodnoty.“. Ústavní soud tím odmítl absolutní chápání principu rovnosti, přičemž dále konstatoval: „rovnost občanů nelze chápat jako kategorii abstraktní, nýbrž jako rovnost relativní, jak ji mají na mysli všechny moderní ústavy“ (Pl. ÚS 36/93). Obsah principu rovnosti tím posunul do oblasti ústavněprávní akceptovatelnosti hledisek odlišování subjektů a práv. Hledisko první spatřuje tudíž ve vyloučení libovůle. Hledisko druhé vyplývá z právního názoru vyjádřeného v nálezu ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 4/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 3, nález č. 29; vyhlášen pod č. 168/1995 Sb.): „Nerovnost v sociálních vztazích, má-li se dotknout základních lidských práv, musí dosáhnout intenzity, zpochybňující, alespoň v určitém směru, již samu podstatu rovnosti. To se zpravidla děje tehdy, je-li s porušením rovnosti spojeno i porušení jiného základního práva, např. práva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny, některého z politických práv podle čl. 17 a násl. Listiny apod.“ (shodně Pl. ÚS 5/95). Hlediskem druhým při posuzování protiústavnosti právního předpisu zakládajícího nerovnost je tedy tímto založené dotčení některého ze základních práv a svobod. Jinými slovy řečeno, Ústavní soud ve své judikatuře interpretuje ústavní princip rovnosti ve smyslu akcesorické i neakcesorické rovnosti. Vzhledem k rozmanitosti účelů veřejných funkcí z ústavního pořádku neplynou přímo kautely týkající se zdrojů odměn a úhrady nákladů spjatých s jejich výkonem, jakož i kautely týkající se jejich struktury a výše (kupř. podle § 108 notářského řádu ve spojení s § 11 až 14 vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění pozdějších předpisů, odměnu notáře jako soudního komisaře platí ten, kdo žádá o provedení notářského úkonu; stát je jím výjimečně v případě odúmrti). Nicméně z ústavního principu neakcesorické rovnosti, jejímž obsahem je vyloučení libovůle ze strany zákonodárce v rozlišování subjektů a práv, i pro oblast odměňování a náhrady nákladů spjatých s výkonem veřejných funkcí plyne maxima přiměřenosti. Je-li ústavně konformní účel zákonné úpravy umožňující konkurs i v případě, kdy v konkursním řízení není zpeněžen žádný majetek z konkursní podstaty a záloha na náklady konkursu nebyla složena, neboť navrhovatel domáhající se prohlášení konkursu byl od této povinnosti osvobozen, nutno pak považovat za porušení ústavního principu neakcesorické rovnosti stav, jenž je tím vytvořen v zákonné úpravě úhrady hotových výdajů a odměny správci. Ve srovnání s případy, ve kterých v konkursním řízení došlo ke zpeněžení majetku, resp. k zaplacení zálohy na náklady konkursu, a z nichž správcům byly uhrazeny hotové výdaje a odměna, pohledávky správce (úhrada hotových výdajů a odměny) v případech insolventního úpadce a osvobození navrhovatele od povinnosti zaplatit zálohu na náklady konkursu nebudou uspokojeny, neboť majetek podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkursu. Takto vytvořená nerovnost v odměňování a úhradě nákladů spjatých s výkonem veřejné funkce je nerovností jednak extrémní (jelikož pro jednu skupinu správců připouští neuhrazení odměny a náhrady hotových výdajů) a jednak nerovností, jíž schází jakýkoli účel a smysl (od účelu a smyslu zakládajícího nerovnost subjektů a práv na tomto místě nutno odlišit příčiny způsobující takovouto nerovnost). Toliko jako obiter dictum lze na tomto místě uvést, že obdobně, jak je tomu ve srovnatelných věcech (§ 23 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), by v těchto případech byla adekvátní úhrada odměny a hotových výdajů správci ze strany státu. Vzhledem k uvedeným důvodům se ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé a § 8 odst. 3 věty druhé zákona o konkursu a vyrovnání ocitají v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny a s čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen „Pakt“), není to však jejich dikce, nýbrž mezera v zákoně, kterou vytvářejí. Protiústavním je tudíž opomenutí zákonodárce, jež má za následek ústavně neakceptovatelnou nerovnost (k doktrinárnímu pojetí pojmu opomenutí zákonodárce viz V. Šimíček, Opomenutí zákonodárce jako porušení základních práv. Deset let Listiny základních práv a svobod v právním řádu České republiky a Slovenské republiky. Eds. B. Dančák, V. Šimíček, Brno 2001, str. 144 – 159). Přehled souvislostí Verze(1) Základní údaje (1) Články (3) Novelizované předpisy (1) Nadřazené předpisy (1) Aktuální k datu Historie Editorial Záložky Souvislosti k 403/2002 Sb. bez vazby na § Sládeček, V. Ústavní soudnictví. 2. podstatně přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2003 (Jan Filip) Zákon č. 328/1991 Sb. 01.01.2007 - 31.12.2007

https://www.ucetni-portal.cz/koordinacni-vybory/

Termíny jednání KOOV: 29. 1. 2020 / 18. 3. 2020 / 6. 5. 2020 / 17. 6. 2020 549 18.09.19 Uplatnění plné moci Uzavřeno bez rozporu MVDr Milan Vodička 18.09.2019 548 18.09.19 Vstupní cena pro odepisování u majetku (nemovitosti) získané z dědictví Odloženo Bc. Blanka Marková 547 26.06.19 Tvorba a rozpouštění daňových opravných položek v situaci jednoho či více spoludlužníků Uzavřeno s rozporem David Krch 18.09.2019 546 26.06.19 Daňové souvislosti práce z domova (home office)Odloženo JUDr. Ing. Dana Trezziová Ing. Robert Bezecný 545 15.05.19 Vystavování opravných daňových dokladů mezi společníky společnosti v případě změny výše podílů na společné činnosti a režim DPH při vystavování daňových dokladů mezi společníky Uzavřeno bez rozporu Ing. Tomáš Brandejs 26.06.2019 544 15.05.19 Některé daňové dopady Brexitu Odloženo Ing. Jiří Nesrovnal Ing. Lucie Wadurová LL.M. 543 15.05.19 Daňové důsledky ukončení smlouvy o soukromém životním pojištění při následném uzavření smlouvy nové Uzavřeno bez rozporu Ing. Bc. Jan Hájek MBA, Dis, 15.05.2019 542 20.03.19 Stravenky jako SPV či MPV - související problematika Uzavřeno bez rozporu Ing. Petr Drahoš 15.05.2019 541 20.03.19 Výklad §15 zákona o DPH ve vztahu ke stravenkám Uzavřeno bez rozporu Ing. Tomáš Brandejs 15.05.2019 540 20.03.19 Daňový režim sdílených nákladů na výzkum a vývojUzavřeno bez rozporu Martin Kopecký 18.09.2019 539 20.03.19 Výpočet dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnanců příslušných k zahraničním právním předpisům sociálního zabezpečení v rámci EU/EHP a Švýcarska od 1. 1. 2019Uzavřeno bez rozporu Ing. Bc. Jan Hájek MBA, Dis, Ing. Lucie Wadurová LL.M. 20.03.2019 537 20.03.19 Daňové posouzení zvýšené náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu Uzavřeno bez rozporu JUDr. Jana Hlásenská 20.03.2019 538 23.01.19 Opravy údajů uváděných v přiznání DPH, které vedou ke změně vypořádacího koeficientu dle § 76 ZDPH Uzavřeno s rozporem RNDr. Petr Beránek 23.01.2019 536 23.01.19 Bezúplatný příjem v případě současného skončení nájemní a podnájemní smlouvy Uzavřeno bez rozporu Ing. Jiří Nesrovnal 23.01.2019 535 14.11.18 Hlášení k dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně v souvislosti s výplatou, poukázáním nebo připsáním odměny člena orgánu právnické osoby (českého daňového nerezidenta)Uzavřeno bez rozporu Ing. Lenka Nováková 14.11.2018 534 14.11.18 Převod naspořených prostředků z penzijního připojištění se státním příspěvkem na doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištěníUzavřeno bez rozporu Ing. Lenka Nováková 14.11.2018 533 14.11.18 Vliv štěpení nebo spojení akcií emitentem na časový test držby cenných papírů pro osvobození příjmů fyzických osob z úplatného prodeje cenných papírů dle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP Uzavřeno bez rozporu Ing. Tomáš Hlaváček 532 19.09.18 Povinnost zahraniční osoby předložit výpis z obchodního rejstříku v rámci řízení o povolení k nabytí plynu/elektřiny bez daně Uzavřeno s rozporem Ing. Stanislav Kryl 19.09.2018 531 19.09.18 Podmínky pro nabývání zemního plynu a pevných paliv osvobozených od daně z energetických produktů v případě kombinované výroby tepla a elektřinyUzavřeno bez rozporu Martin Kopecký 19.09.2018 530 19.09.18 Dlouhodobý majetek jako obchodní majetek určený k uskutečňování ekonomických činností Odloženo Ing. Petra Němcová 529 19.09.18 Registrace k DPH subjketu, který změnil skutečné sídlo do ČRUzavřeno bez rozporu RNDr. Petr Beránek 19.09.2018 528 19.09.18 Daň z nabytí nemovitých věcí z pohledu daní z příjmů Uzavřeno s rozporem Ing. Otakar Machala 527 19.09.18 Daňová uznatelnost „sankce“ udělované finančním arbitrem podle § 17a zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi Uzavřeno bez rozporu Ing. Ladislav Malůšek 526 19.09.18 Osvobození bezúplatných příjmů od příbuzného dle ZDP u osvojení resp. od biologického rodiče Uzavřeno bez rozporu Ing. Jiří Gebarowský 19.09.2018 525 20.06.18 Nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteruUzavřeno bez rozporu Ing. Karin Čupková-Kolanová 524 20.06.18 Nepeněžní plnění pro účely poskytování zaměstnaneckých benefitů ve světle nového zákona o platebním styku Uzavřeno bez rozporu Ing. Rostislav Frelich 523 20.06.18 Aplikace osvobození od DPH dle ustanovení § 61 písm. g) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (cost sharing) Uzavřeno bez rozporu Ing. Rostislav Frelich 20.06.2018 522 02.05.18 Uplatňování DPH ve vybraných případech služeb (zejména přepravy) přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží Uzavřeno bez rozporu Petr Toman 521 02.05.18 Aplikace ustanovení § 104 odst. 1 a 2 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH - časové posunyUzavřeno bez rozporu Ing. Ivana Krylová 520 02.05.18 Daňový režim cestovních náhrad a ostatních příjmů fyzické osoby obdržených v souvislosti s bezplatným výkonem funkce člena orgánu právnické osoby Uzavřeno bez rozporu Martin Kopecký 02.05.2018 519 21.03.18 Daňový režim plateb za zpřístupnění technických funkcí hmotného majetkuUzavřeno bez rozporu Martin Kopecký 21.03.2018 518 21.03.18 Cestovní náhrady při použití elektromobiluUzavřeno s rozporem MVDr Milan Vodička 02.05.2018 517 21.03.18 Výklad pojmu bydliště pro účely osvobození od daně z příjmů fyzických osob při prodeji vybraných nemovitých věcíUzavřeno bez rozporu Ing. Lucie Rytířová, LL.M. Ing. Ondřej Antoš 21.03.2018 516 24.01.18 Cese nájemní smlouvy z hlediska technického zhodnocení provedeného nájemcem ve znění novely ZDP - zákona č. 170/2017 Sb. Uzavřeno bez rozporu Ing. Jiří Nesrovnal Petr Toman 24.01.2018 515 24.01.18 Problematika příspěvku zaměstnavatele na tištěné knihyUzavřeno bez rozporu Ing. Jiří Nesrovnal Ing. Lucie Rytířová, LL.M. 24.01.2018 514 24.01.18 Zdanění odměny člena výboru pro audit (českého daňového nerezidenta)Uzavřeno bez rozporu Ing. Lenka Nováková 02.05.2018 513 15.11.17 Prodej přes internetový obchod hrazený prostřednictvím platební brány - okamžik vzniku příjmu pro obchodníka s daňovou evidencíUzavřeno bez rozporu Ing. Michaela Szmaragowski Ing. Lucie Kozáková 15.11.2017 512 15.11.17 Přechod daňových práv a povinností při přeměnách veřejně prospěšných poplatníkůUzavřeno bez rozporu Mgr. Ing. Magdaléna Králová 15.11.2017 511 15.11.17 Veřejně prospěšný poplatník, osoby blízké zakladateli a rodinná fundace Uzavřeno bez rozporu Ing. Miroslav Michálek 21.03.2018 510 15.11.17 Daňová uznatelnost DPH při snížení nároku na odpočet daně u nedoložených mank a škod Uzavřeno s rozporem Ing. Jan Linhart Ing. Silvie Jurčíková 24.01.2018

http://rovneprilezitosti.cz/cz221/archiv-dotazu

Míša | 27.10.2006 | písemné napomenutí pracuji jako lékařka v nemocnici. Tento týden došlo k jistým nepříjemnostem s jednou mojí pacientkou na oddělení a primářem jsem byla obviněna z laxní péče o ni. Bylo mi uděleno písemné napomenutí dle ZP. Dále mi při té příležitosti bylo řečeno, že mi již dříve bylo uděleno ústní napomenutí, čehož si ale vůbec nejsem vědoma. Jelikož jsem přesvědčena, že jsem v péči o svou pacientku nic nezanedbala, myslím si, že jde ze strany mého primáře o účelový postup, kterým semě chce zbavit. Chci se tedy zeptat, zda mám možnost se proti jeho písemnému napomenutí nějak ohradit a jaký způsob mám volit. Děkuji za radu, Míša. zákoník práce umožňuje dát zaměstnanci výpověď pro závažné porušení pracovní kázně nebo pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně, jestliže byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením pracovní kázně písemně upozorněn na možnost výpovědi. Ústní napomenutí není v žádném případě možné dát do souvislosti s případnou výpovědí a v písemném napomenutí musíte být na možnost výpovědi explicitně upozorněna. Nesouhlas s postupem Vašeho nadřízeného můžete řešit s nadřízeným primáře Vašeho oddělení nebo s Vaším zaměstnavatelem, který je uveden ve Vaší pracovní smlouvě. Napomenutí od primáře můžete rovněž řešit s odbory, které ve Vaší nemocnici působí. 27.10.2006 | podat výpověď na výpovědi by mělo být Vaše jméno, jméno nebo název zaměstnavatele. Výpověď musí být dána písemně a doručena zaměstnavateli, jinak je neplatná. Ve výpovědi můžete uvést její důvod, pokud to považujete za vhodné, stejně tak jako délku výpovědní doby, v případě, že jste se na ní a na její délce se zaměstnavatelem dohodli. Pepa | 25.10.2006 | Odstupne Dobry den,skončil jsem prac poměr k 1.10.2006 dle paragrafu 46/1/a.Vyplata byla k dnešku ta došla na učet.Odstupne nikoliv.Po telefonim hovoru sdělil že nama že musi něco prodat,atd že nam pošle dopis všem. Co dělat?Jak se odstupneho dobyt a nepřijit o něj. upozorněte svého zaměstnavatele, že jedná protiprávně, pokud Vám odstupné odmítá vyplatit. Dále se můžete obrátit se stížností na úřad práce. Další možností je obrátit se na soud a vymáhat na zaměstnavateli odstupné touto cestou. Pokud soud rozhodne ve Váš prospěch, bude muset zaměstnavatel hradit i Vaše náklady řízení. Jana | 22.10.2006 | Prodloužení mateřské dovolené Dobrý den, dceři budou v prosinci tři roky a měla bych tedy nasoupit do práce. Do skolky mi dceru nevemou, jelikož ji nejsou tři. Jsem zaměstnaná ve vedlejším městě asi 20km, ale autobusem bych jezdila ráno v 6 a vracela se kolem 16-17hod. Jsem sama a jiné hlídání také nemám. Nyní musím žádat zaměstnavatele o prodloužení, ale vzhledem k tomu, ze již chtěla abych nastoupila tento rok, tak si myslím, že mi nebude vyhověno. Jaké mám možnosti vzhledem k mé situaci.Děkuji za odpověď. Dučaiová Zaměstnavatel je skutečně povinen poskytnout rodičovskou dovolenou nejdéle do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let (ustanovení § 158 zákoníku práce). Může vám však poskytnout volno bez nároku na náhradu mzdy až do věku 4 let dítěte; toto jeho rozhodnutí však závisí na jeho dobré vůli a nelze jej k tomu žádnou právní cestou donutit. Chápeme, že jste ve složité situaci, lze ji však vyřešit jen dohodou mezi vámi a zaměstnavatelem. Jitka Pešková | 16.10.2006 | problémy kvůli kvalifikaci Dobrý den, moc vás prosím o radu, nebo alespoň o doporučení, kde by mi mohli poradit. V následujícím příkladu popisuji situaci, v níž se ocitám a marně se snažím dovolat nějaké spravedlnosti. Sféra cestovního ruchu - zaměstnavatel zaměstnává na jednom oddělení dva pracovníky, kteří mají stejné pravomoce, relativně stejnou náplň práce. Jeden pracovník má SŠ i VŠ týkající se daného oboru, plus další kvalifikační předpoklady, například jazykové, absolvování kurzů a zkoušek v oboru atd. Druhý pracovník má ZŠ, 30 let praxe, která s cestovním ruchem nemá nic společného, další kvalifikační předpoklady žádné, jazykové schopnosti žádné, odmítá se jazyk naučit, odmítá komunikovat s klienty cizinci. Z tohoto "vztahu" dvou zaměstnanců vznikají na pracovišti neustálé konflikty, nadřízení toto odmítají řešit. více podle zákoníku práce náleží zaměstnavateli právo zaměstnávat ty zaměstnance, které si sám vybere, pokud tím neporuší zásady zákazu diskriminace. Zaměstnavatel má ale zároveň povinnost o své zaměstnance pečovat. Apelujte na svého zaměstnavatele, že zaměstnáváním tohoto pracovníka vzniká ve firmě napjatá atmosféra a v důsledku toho se snižuje i pracovní morálka a následně i zisk. Ati | 10.10.2006 | návrat po rodičovské dovolenédo práce Dobrý den, jsem na rodičovské dovolené a za 4 měsíce (kdy dětem budou 3 roky) bych měla nastoupit do zaměstnán, dle předběžné dohody. Chtěla však zůstat ještě rok doma. 1/ Může mi zaměstnavatel odmítnout dát neplacené volno? Pokud ano, proč? 2/ Platí během neplaceného volna vše stejně jako při rodičovské dovolené? Myslím tím, vyplácení rodičovského příspěvku atd. 3/ Jak vysoký bude rod. příspěvek v roce 2007? Hraje pro výši rod. příspěvku nějakou roli to, že mám dvojčata? 4/ Pokud bych během toho posledního roku tzn. během neplaceného volna znovu otěhotněla, platí vše stejně jako u rodičovské dovolené? Nárok na mateřskou, následovně rodičovskou dovolenou, po jejím skončení nárok na pozici dle zkušeností a vzdělání atd.? 5/ Je zaměstnavatel povinen na konci 4 roku rod. dovolené opět mi dát výpověď s odstupným atd.? Dobrý den, Váš zaměstnanec Vám může odmítnout dát neplacené volno, protože mu to zákon nepřikazuje. Rodičovská dovolená trvá do tří let věku dítěte. Po návratu z rodičivkské dovolené Vám zaměstnavatel musí nabídnout místo, které odpovídá Vaší pracovní smlouvě. Do čtyř let věku dítěte máte nárok na rodičovský příspěvek, ale už nejste v režimu rodičovské dovolené a zaměstnavatel Vám proto už nemusí tzv. držet místo. To ovšem neznamená, že se na tom můžete se zaměstnavatelem dohodnout. Rodičovský příspěvek činí 1,54 násobek životního minima na potřeby rodiče, od 1. ledna 2006 tedy 3 696 Kč. Tato částka se s počtem dětí nemění. Pokud byste během doby, co jste doma s dítětem a zároveň máte pracovní smlouvu u Vašeho zaměstnavatele, znovu otěhotněla, máte nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou a na rodičovský příspěvek ze systému státní sociální podpory. více Zdeněk | 3.10.2006 | nucená výpověď z pracovníhopoměru Můj problém se týká toho, že jsem byl před týdnem propuštěn z práce řekněme na hodinu, ale s tím, že jsem pod nátlakem (výhružky hrubého porušení kázně když nepodepíši i když jsem žádné neprovedl, ani jsem nebyl nijak napomenut, abych mohl učinit nápravu) podepsal výpověď dohodou. Pochopitelně jsem nedostal žádné odstupné a má otázka je – jestli mám ještě nějakou možnost ono 2-měsíční odstupné dostat či ne (i přes to, že jsem podepsal výpověď dohodou)? Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů účastníků pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Váš zaměstnavatel svým jednáním porušil zákoník práce. Bohužel při rozvázání pracovního poměru dohodou nemáte nárok na odstupné, pokud není v dohodě uvedeno. Máte možnost napadnout neplatnost dohody u soudu a jako důvod uvést jednání pod nátlakem. U soudu pak můžete požadovat náhradu mzdy nebo dokonce i povinnost zaměstnavatele Vás znovu zaměstnat. V první řadě zkuste svému bývalému zaměstnavateli soudem pohrozit, požadovat prohlášení dohody za neplatnou a žádat jiný výpovědní důvod, při kterém by Vám mohlo být odstupné vyplaceno. Martina | 20.9.2006 | mateřský příspěvek Jsem třicetiletá, svobodná, zatím bezdětná. Od 10. 4. 2006 jsem byla zaměstnaná, ale předtím jsem dva roky byla bez práce. Od 29. 6. 2006 jsem v pracovní neschopnosti. 31. 8. 2006 mně skončila pracovní smlouva na dobu určitou, kterou se mnou již zaměstnavatel neprodloužil, takže po ukončení pracovní neschopnosti budu opět nezaměstnaná. V lednu 2007 podstoupím umělé oplodnění a chci vědět, jestli budu mít nárok na rodičovský příspěvek. Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Martina Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na mateřskou dovolenou. Pokud tuto podmínku nesplňujete, můžete Vás uznat lékař neschopnou práce z důvodu mateřství. Tato neschopnost trvá však pouze 6 týdnů místo 28. Po těchto 6 týdnech máte nárok na rodičovskou podporu z dávek sociálního zabezpečení. Dona | 20.9.2006 | důchodci-podepsané prohlášení Dobrý den, prosím o odpověď zda je možno u dohod o provedení práce podepsat u důchodců "prohlášení" a jaká bude daň u příjmu do 5000,- a nad 20000,- Kč. Děkuji a přeji hezký den V dohodě o provedení musí být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení a zpravidla se v ní sjednává též doba, v níž má být pracovní úkol proveden. Tato doba nesmí ovšem přesáhnout 100 hodin. Jiné omezení zákoník práce nestanoví. Nad tyto povinné údaje může dohoda obsahovat i jiná ustanovení, pokud neodporují dobrým mravům. mirka | 20.9.2006 | PNxvýpověď Lze rozvázat pracovní poměr(uzavřený na dobu neurčitou,pracovník pracuje ve firmě několik let)v době dlouhodobé pracovní neschopnosti? zaměstnance nelze propustit, pokud je uznán dočasně neschopným práce pro nemoc nebo úraz. Dočasnost je stav přechodný, pokud tedy bude zaměstnanec schopen podle lékařského posudku práci po skončení nechopnosti práci nadále vykonávat, vztahuje se na něj zákaz výpovědi. Naopak pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, jedná se výpovědní důvod podle § 46 odst. 1 d) zákoníku práce Mgr. Eva Fialová Martina | 19.9.2006 | Průměrný výdělek po MD děkuji za zodpovězení dotazu, nicméně mi to nedá nereagovat. Mám pocit, že jsem nebyla pochopena. Na první mateřskou dovolenou jsem nastoupila 1.7.2003.Po té jsem nenastoupila rodičovskou dovolenou, ale čerpala jsem dovolenou na zotavenou, na kterou mi vznikl nárok za mateřskou dovolenou, která se posuzuje jako doba výkonu a až po té jsem nastoupila rodičovskou dovolenou. Podle Zákoníku práce § 110b mi za dobu čerpání dovolené přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, ale tento průměrný výdělek byl zaměstnavatelem stanoven podle Zákona č.1/1992(zákon o mzdě...) § 17. Kdo má tedy pravdu? O který zákon a paragraf se opíráte v odpovědi? Peněžitá pomoc v mateřství při druhém dítěti dle mého názoru bude ovlivněna částkou, která mi byla vyplacena za dovolenou na zotavenou po MD v roce 2003, neboť mám základ a odpracované dny pro potřeby správy sociálního zabezpečení a z těchto údajů se vychází. z informací, které jste nám zaslala, není možná jiná kvalifikovaná odpověď, neboť jsou neúplné. Máte-li zájem na konkrétnější odpověď, domluvte si osobní konzultaci v rámci telefonických poraden, které se konají každé úterý a každý pátek na telefonických číslech : 224 913 350 nebo 774 913 350. 19.9.2006 | budoucí smlouva Mám prosbu, je možnost sepsat nějaké potvrzení o tom, že mě "budoucí zaměstnavatel" přijme? Nerada bych dávala výpověď jen na ústní domluvu s novým zaměstnavatelem. Lepší ne příliš dobrá práce než žádná. V případě, že něco takového existuje, mohu prosím i vědět jaké věci by měl "papír" obsahovat? Odcházela bych z "doby neurčité" na "dobu určitou" Takovým potvrzením by pro Vás měla být podepsaná pracovní smlouva, kde musí být uveden den nástupu do práce, místo výkonu práce a druh vykonávané práce. Pokud dáte výpověď ve svém nynějším zaměstnání, má po Vás zaměstnavatel právo požadovat dodržení výpovědní lhůty, a to maximálně dvouměsíční. Rozvázání pracovního poměru byste měla proto radši řešit dohodou s Vaším dosavadním zaměstnavatelem. Martina | 18.9.2006 | Mateřská dovolená -zrušenífirmy Dobrý den, rádá bych u Vás získala odpověď na situaci, která je dle mého názoru posouzena neoprávněně a zaměstnavatel nejdnal dle platných zákonů.Již 12 let pracuji ve zdravotnictví jako dietní sestra (nově nutriční terapeut).V průběhu oněch 12ti let se stalo, že státní nemocnice, ve které jsem pracovala, uvolnila stravovací provoz soukromé firmě a naopak. Nebyl žádný problém s převodem zaměstnanců, až nyní. V květnu 2006 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou, dcera se narodila v červenci, mateřskou dovolenou mám tedy do února 2007. Oficiálně mi nikdo žádné informace nesdělil, vím jen z doslechu, že od 1. 9. 2006 se firma, u které jsem byla doposud zaměstnána (s.r.o.) opět zrušila a stravovací provoz přechází opět pod státní nemocnici. Vím, že vytvořili pouze dceřinnou organizaci, do které přemístili dlouhodobě nemocné zaměstnance a 3 ženy, tudíž i mě, které jsme na mateřské dovolené, tedy celkem asi 7 osob. Zbytek zaměstnanců přešel pod státní nemocnici. Potřebovala bych odpovědět na otázku, jakým právem jsem nedostala od 1. 9. více Vy jste stále zaměstnankyní té společnosti, se kterou máte uzavřenu pracovní smlouvu. Pokud došlo k jejímu zrušení, pak by to mohlo být důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru s vámi dle ustanovení § 46 odst. 1 písmeno a) a v daném případě je možné dát výpověď i ženě na mateřské dovolené. Z neoficiálních informací nevyplývá, zda došlo ke zrušení společnosti či pouze k přemístění zaměstnavatele či jeho části. V každém případě Vaším zaměstnavatelem zůstává ten, kdo je jako Váš zaměstnavatel uveden v pracovní smlouvě a to až do doby, kdy bude podepsána změna pracovní smlouvy. Máte-li určité pochybnosti ohledně organizačních změn, pak se můžete obrátit na příslušný Úřad práce v místě zaměstnavatele, aby tyto skutečnosti prověřil event. přímo na svého zaměstnavatele. více Horníci dolu DUKLA | 13.9.2006 | diskriminace pro zdravotníduvody Byla mi přiznána choroba z povolání.Pracuji na dole Paskov,závodě Dukla.Závod Dukla se ruší.Zdravým zaměstnancum je nabízena práce na závodě Paskov,nebo jiném podniku OKR.Mne však chce z duvodu choroby propustit.Jedná se o diskriminaci,jak se mám vuči zaměstnavateli zachovat.Jedná se o větší počet zamněstnancu. Zaměstnavatel může ukončit s Vámi pracovní poměr výpovědí z důvodu dle ustanovení § 46 odst. 1)písmeno d) a sice: "pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu.... dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí .... ". jedná se tedy o legitimní důvod výpovědi ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel je však v tomto případě povinen ve spolupráci s příslušným orgánem státní správy vám účinně pomáhat při získání nového vhodného zaměstnání. Jen pro úplnost připomínám, že výpověď musí být dána písemně a musí vám být doručena; výpovědní důvod musí být ve výpovědi skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem , jinak je výpověď neplatná. Výpovědní důvod nelze dodatečně měnit. Radka | 13.9.2006 | Návrat do zaměstnání po RD moc se omlouvám, před chvíli jsem odesílala dotaz, podařilo se mi ho předčasně omylem odeslat - tedy dokončuji - zatím jsem vedoucí personálního úseku informována, že bude o mém úmyslu nastoupit v daný termín informováno vedení firmy, ale že se mám "ozvat" až před tímto termínem, že v současnosti nevědí, jaká bude ve firmě situace. Zajímalo by mne tedy, zda mám nějakou šanci v případě, že mi bude nabídnuta místo nového umístění výpověď a je možné se nějak odvolat na to, že zástupu na dobu určitou za mou MD(RD) byla "uměle" vytvořena pozice a získala tak sml. na dobu neurčitou, nebo tento fakt nehraje žádnou roli a je to vše záležitostí firmy a jejích "organizačních" změn. Děkuji předem za vyřízení mého dotazu, s pozdravem Ing. Radmila Müllerová Po návratu z rodičovské dovolené nemá již zaměstnavatel povinnost zařadit vás na původní práci a pracoviště, je však povinen i nadále přidělovat vám práci podle pracovní smlouvy. Nemá-li však možnost přidělit ani práci odpovídající pracovní smlouvě, měl by se pokusit o dohodu na změně. Pokud k takové dohodě nedojde a vy nebudete jinou práci vykonávat, pak se jedná o ostatní překážku na straně zaměstnavatele podle § 130 odst.1 zákoníku práce a vám přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud vám dá zaměstnavatel výpověď z organizačních důvodů, pak je výpovědní doba stanovena zákoníkem práce a vzniká vám nárok na odstupně. V případě výpovědního důvodu dle ustanovení § 46 odst 1 písmeno c) zákoníku práce, tj. stane-lis se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele ... více Hana | 12.9.2006 | výpověd dohodou? Obracím se na vás znovu,jsem od Kyjova a v květnu jsem psala o šikaně a diskriminaci,nic se nezměnilo jen nemám odvahu neco začít u soudu.Nyní se ale stalo toto,po 11letech v prac.poměru chodila jsem jen na ráno ačkoliv mám podepsanou smlouvu na 3 směny na odpolední ani na noční mi nic nejede.Nyní mi zaměstnavatel otevřeně vyhrožuje že pokud nenastoupím na odpolední směnu dá mi výpověd podle paragrafu 53.Já si myslím že vznikla li překážka ne na mojí straně ale na straně dopravce nemůže mi jej dát.Kdyby chtěli přistoupit na výpověd dohodou musím ji podepsat?Hrozí mi něco když nepodepíši?Jestliže podepíši a nemám jiné pracovní místo bude mi soc.úřad vyplácet soc.dávky?děkuji vám mnohokrát za rychlou odpověd. Máte-li podepsanou smlouvu na 3 směny, pak má zaměstnavatel právo požadovat, abyste v souladu se smlouvou své pracovní povinnosti plnila. Překážka není na straně dopravce, neboť ostatní zaměstnanci či zaměstnankyně do práce také jezdí či docházejí. Pokud do práce nenastoupíte, pak to může být zaměstnavatelem považováno za hrubé porušení pracovní kázně a důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru. Pokud Vám navrhne zaměstnavatel ukončení pracovního poměru dohodou, nemůže vás k jejímu podpisu nutit, pak by samozřejmě byla neplatná. Záleží na Vás, zda jí podepíšete a jaký důvod ukončení ve smlouvě uvedete. Byla-li by důvodem např. organizační změna, pak by vám vznikl nárok na tzv. odstupné. Pokud nebudete zaměstnána, pak se můžete přihlásit u příslušného Úřadu práce, kde by vám měla být poskytnuta podpora v nezaměstnanosti. více Martina | 12.9.2006 | Průměrný výdělek po MD Dobrý den, 1.7.2003 jsem nastoupila na MD s prvním dítětem, po vypršení MD jsem čerpala dovolenou na zotavenou. Zaměstnavatel použil za dodu čerpání dovolené na zotavenou náhradu mzdy,ve výši pravděpodobného průměrného výdělku, neboť jsem neodpracovala 22 dnů. Nevím jak pravděpodný výdělek zaměstanvatel stanovil,ale byl o mnoho nižší, než ten který jsme měla před nástupem na MD.Vím, že zaměstnavatel nemohl vzít průměr z přednástupu na MD,ale pokud vycházel ze mzdy mé nástupkyně, nemohla její mzda odpovídat mojí, neboť jsme měla osobní hodnocení, odměny za mimoř. situace(zpracovávní zpětně učetnictví) apod.a tudíž tento průměrný výdělek byl o hodně nižší. Tím, že jsem 1.7.2005 jsem nastoupila na MD s druhým dítětem,MD se mi počítalo z vyměřovacího základu za čerpání dovolené na zotavenou z roku 2004, tudíž i peněžitá pomoc v mateřství byla podstatně nižší.Může zaměstnavatel určit průměr jakýmkoliv způsobem a lišit se tak např. o 30Kč/hod. více Dobrý den, z Vašeho dotazu není zřejmé, zda se jednalo o čerpání mateřské či rodičovské dovolené. V každém případě dle ustanovení § 110 b) zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nikoliv předpokládaného průměrného výdělku. V každém případě však zaměstnanci náleží za každých 22 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce dovolená v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok. Pokud jde o vyměřovací základ pro druhou peněžitou pomoc v mateřství, pak je rozhopdným obdobím první zpětné kalendářní čtvrtletí, v němž jste měla příjem. Rozhodným obdobím tak bude čtvrtletí v roce 2003. Pro výpočet peněžité pomoci v mateřství není zaměstnavatel oprávněn srovnávat příjem s vaší kolegyní. Zákon nezná v tomto případě ani kategorii pravděpodobného výdělku. více eva | 11.9.2006 | výpověď dobrý den, chtěla bych vědět,na co vše mám nárok při okamžitém zrušení prac.poměru bez udání důvodu bez jakékoliv výpovědní listiny když mi zaměstn.vietnamské národnosti v sobotu 12.8.2006 řekl,v pondělí už nechoďte,nic proti vám nemám,ale výpověď nemám dodnes,pouze zápočt.list. Zaměstnavatel má právo s Vámi uzavřít v tomto případě smlouvu na dobu určitou, pak pracovní poměr končí ke dni, který tam bude uveden. Může s Vámi i uzavřít smlouvu na dobu, po kterou zaměstnankyně, kterou zastupujete bude nepřítomna v práci, pak by pracovní poměr skončil ke dni nástupu této zaměstnankyně. I v případě těhotenství event. mateřství pracovní poměr na dobu určitou zaniká dnem, který je ve smlouvě uveden. Zdeněk Rajskup | 9.9.2006 | snížení platové třídy pracuji na jako dispečer sanitní přepravy v karviné a zdrvotní škola byla podmínkou k přijetí,zároveň mám pomaturitní studium ARO-JIP,a při nástupu jsem byl zařazen do 9platové třidy a zároveň i jako dispečer rychlé záchranné služby,po roce jsem byl přeřazen na dopravu,při čemž bylo rozhodnuto,že tato přeprava sanitními vozidly nemá opodstatnění pro zařazení do zdravotní třídy a mám být přeřazen z 9třídy do sedmé,odůvodnění proč nemohu být,jako dispečer na rychlé je,že neumím komunikovat s lidmi,toto jednání se mi zdá diskriminační a nevhodné,může mi zaměstnavatel snížit pl.třídu o dva stupně a zároveň se ptám jestli mně může z mým vzdělání,jen tak přesunout do nezdravotnické třídy,to znamená,že má maturita i pomaturitní studium je zbytečné,v tom případě jsem vlastně disktiminován,jako zdravotník,který má 20 letou praxi.zdeněk rajskup V daném případě dotaz nespadá do oblasti rovných příležitostí. Při nástupu do zaměstnání jste uzavřel pracovní smlouvu, jejíž podstatnou náležitostí je (v souladu s utanovením § 29 zákoníku práce) i druh sjednané práce. Změna - tedy převedení na jinou práci - je možná pouze dohodou zaměstnance a zaměstnavatele (viz ustanovení §36 odst. 1 zákoníku práce). Pokud jste takovou dohodu uzavřel, pak má zaměstnavatel povinnost vám za vykonanou práci poskytnout mzdu resp. plat dle platných právních předpisů. Není vyloučeno, že bude nižší než původní mzda. Toto je zase právem zaměstnavatele. Maruška | 8.9.2006 | třída prodavačky Pokud mám 17 let praxe v oboru prodavačka. Jaká tarifní třída a mzda se na mě vztahuje? Děkuji za odpověď. Tento dotaz nespadá do oblasti rovných příležitostí. Pracovníci jsou umísťováni do platových tříd podle druhu práce, dosaženého vzdělání, kvalifikace a praxe. Z Vašeho dotazu nevyplývá, na jakou práci jste zařazena ani další údaje potřebné pro zařazení do platové třídy tj. dosažené vzdělání a kvalifikace. Vzhledem k tomu, že chybí údaje i k tomu, že tento dotaz nespadá do oblasti diksriminace na pracovním trhu, nemůžeme na něj odpovědět. « | 1 | .. | 219 | 220 | 221 | 222 | 223 | .. | 225 | »

https://www.katyd.cz/clanky/o-povolani-cloveka-k-pravemu-rozvoji.html

O povolání člověka k pravému rozvoji - Katolický týdeník O povolání člověka k pravému rozvoji Vydání: 2009/32 Putování za kapličkami, 6.8.2009, Autor: Lubomír Mlčoch Nedávno vydaný dokument se vztahuje k encyklice Pavla VI. Populorum progressio (1967). Tu považuje Benedikt XVI. za „Rerum novarum naší doby“. Za těch čtyřicet let propojenost světa vzrostla, vynořují se nové otázky a vyžadují nové odpovědi, zvlášť když dosavadní vývoj čelí krizi, ba naráží na své meze. Návaznost na encykliku Pavla VI. vyjadřuje kontinuitu, ale osobité důrazy a přístupy Benedikta XVI. k sociální nauce jsou velmi aktuální a inspirující. Sama skutečnost, že taková autorita v teologii a filozofii, jakou je Joseph Ratzinger, považuje z pozice svého úřadu za nutné vyjádřit se k problematice sociálních věd, svědčí o vážnosti, kterou papež sociální dimenzi evangelia přikládá. Svůj učitelský úřad započal teologií lásky a naděje (Deus caritas est, Spe salvi), oproti své poslední „jen kardinálské“ přednášce o Evropě v krizi kultur. Kritický analytický duch se podřídil „víře, naději a lásce“. Teprve pak dochází na teologii pozemských skutečností. I zde, už v titulu encykliky, se rozumové poznání sociální nauky církve podrobuje lásce („Láska je výsostnou cestou sociálního učení církve“, čl. 2). Caritas se neobejde bez charity mikrokosmu mezilidských vztahů, ale neredukuje se na rodinu a „malé skupiny“: je i láskou politickou a sociální (termín „makro-vztahy“). Ani instituce samy o sobě nestačí: jde především o člověka a jeho autentický, celostní rozvoj. Potřebou dneška je integrální studium člověka, obecná antropologie. Pod agresivním tlakem kultury a ideologie ekonomismu a konzumismu vyúsťujícím v masovou ztrátu víry v život věčný dospívá filozofie křesťanského personalismu ještě naléhavěji k otázkám: Kdo je to člověk? Kým je sám sobě? Kam směřuje a jaký smysl má jeho úděl na zemi? Závěr encykliky varuje: bez Boha člověk nerozumí ani sám sobě a ztrácí smysl života. Rozum neprosvětlený vírou je zatemněný a ústí do iracionality. Encyklika je přitakáním rozvoji člověka, ale nepracuje s ideou pokroku ani s konceptem „společnosti vědění“. Integrální rozvoj člověka se nedaří, protože vědecké poznání se stále více dezintegruje, není celostní, nýbrž fragmentární. Věda je nadějí i rostoucí hrozbou. Hrozbou především proto, že teo- logie je z dnešních univerzit zapuzována buď zcela, nebo ponechána v ghettu boho-vědy izolované od člověka i od života. „Sociální učení církve se zrodilo jako uplatnění nároku ,statutu občanského práva‘ pro křesťanské náboženství“ (čl. 56). Důsledkem rezignace na uplatnění tohoto nároku či vylučování náboženství z veřejného prostoru je přerušení dialogu mezi rozumem a vírou. Za to se platí vysoká cena. Že se nám za dvě desetiletí politické svobody nepodařilo vybudovat univerzitní pracoviště pro bádání a výuku v oboru sociální nauky církve, má i v českých podmínkách vážné následky. Za stejnou dobu vznikly desítky vzdělávacích zařízení, na nichž se vyučují sociální na- uky víceméně vzdálené křesťanské vizi rozvoje člověka. Encyklika neužívá koncept „technologického totalitarismu“, s nímž přišel kardinál Martino při prezentaci Kompendia sociální nauky církve (2006). Nové podoby vzpoury proti Bohu (Arendtová) jsou zde nicméně popsány identicky: jde o způsoby myšlení, které si už na úrovni vědy a základního výzkumu nárokují cestu za dalším poznáním mimo kategorie dobra a zla a radikálně odmítají jakákoli omezení morální povahy. Kromě otázek tradičně pojednávaných morální teologií a filozofií (bioetika) zde Benedikt XVI. pojmenovává totéž zlo v ekonomii, které s přesvědčením o vlastní soběstačnosti „spojuje štěstí a spásu s imanentními formami materiálního blahobytu“ (čl. 34). V encyklice nenajdeme termín „struktury hříchu“, avšak hřích samotný je tu jasně formulován. Týká se způsobu uvažování pyšné „imperiální“ ekonomie, která odmítá přijímat morální hodnocení a zapomíná, že „každé ekonomické rozhodnutí má důsledek morální povahy“. Taková ekonomie zavedla člověka „ke zneužívání ekonomických procesů dokonce ničivým způsobem“ (čl. 34). Zatímco v době rozdělení světa na dva nepřátelské bloky se lidstvo cítilo ohroženo poznáním dosaženým jadernou fyzikou, dnes je tato hrozba zastíněna pokroky vědění bez lásky v biologii, medicíně – a v ekonomii. Ohrožení přitom nelze lokalizovat do „říše zla“ ovládané ateistickou totalitní ideologií. Jsou přítomna všude tam, kam vyspělá civilizace dosáhla. Materialismem ovládaný člověk ztrácí niternost a lidstvo podřízené nadvládě techniky a moci peněz postrádá hnací sílu lásky v pravdě. Ekonomie naléhavě potřebuje etiku a kladení otázek po smyslu. Snaha dát jí statut ontologické vědy, jakési fyziky společenských věd, v níž otázky po dobru a zlu nemají místo, je nonsens. Může se změnit ve snahu rozumu vymanit se z morální odpovědnosti za tento svět. Důsledkem je prohospodařená důvěra. „Tato důvěra se dnes na mezinárodní úrovni ztratila“ (čl. 35). Pasáže o roli důvěry v našem světě, zvláště ve světě ekonomie a financí, jsou „přidanou hodnotou“ encykliky. V Kompendiu se heslo „důvěra“ ještě nevyskytuje. Benedikt XVI. tak přerušil „mlčení o podstatném“ (Jean Guitton). Za finanční krizí nestojí (jen) chyby v propočtu rizik „finančního inženýrství“ (čl. 71). Pokračující proces individualizace, jak ho popisují sociální psychologie a sociologie a jak je metodologicky a filozoficky atributem paradigmatu moderní ekonomie, dostává podobu sebenaplňující se hypotézy o člověku. Tato „omezená vize člověka“ exportovaná do jiných civilizací a kontinentů vedla k podlomení odvěkého konceptu obecného dobra, za jehož strážkyni se církev vždy právem pokládala. Už v článku sedm je tento úhelný kámen sociální nauky cír- kve znovu postaven na své místo. V pozitivní teologii společného dobra pro obec (polis) a dnes pro lidskou rodinu v globálním měřítku rozpoznávám i přínos Patricka de Laubiera, sociologa a zakladatele frankofonní asociace pro sociální učení církve. V zahrnutí konceptu společného dobra do ekonomické teorie zase nacházím vklad Stefana Zamagniho i celé italské školy ideově spojené s Hnutím fokoláre. Společnému dobru se dnes lze přiblížit už v pojetí trhu a hospodářství jako vícerozměrné reality. Solidární ekonomie a solidární finance nejsou jednorozměrnou maximalizací zisku, nýbrž zahrnují i vztahy vzájemnosti, respektu ke spravedlnosti, společenské odpovědnosti. Nejen „dám, abych měl“ ani jen „dám proto, že musím“, ale „daruji“, starám se o bližní, nejen o sebe, o bližní už dnes i na druhém konci světa. Globalizace zmenšila vzdálenosti mezi lidmi, ale dosud je neučinila bližními. Pozitivní vzory ekonomie společenství, kultury a ducha dávání, řeholní i laické iniciativy na poli ekonomie dokládají, že takováto proměna je možná (čl. 37). U nás upozornil už před sedmnácti lety na potřebu přechodu ke kultuře vzájemnosti a dávání biskup František Radkovský, inspirován italskými mysliteli z okruhu časopisu Nuova umanita. – Encyklika Benedikta XVI. zdůrazňuje rozdíl mezi ryzím altruismem a jeho předstíranými formami, které se jako mimikry hlásí naoko ke společenské odpovědnosti, a přitom mají čistě účelovou podobu „ve prospěch existujících ekonomicko-finančních systémů“. Totéž platí i o „business ethics“, za jejíž značkou se někdy skrývají i rozhodnutí a volby odporující spravedlnosti a pravému dobru člověka (čl. 45). Zdání, které klame, se zákonitě obrací ve zklamanou důvěru, jakmile je prohlédnuto. Globalizace je a bude tím, co z ní udělají lidé. Nebývalá mobilita kapitálu, migrace a přesuny pracovní síly, cesty za vzděláním, „brain drain“ (přetahování mozků), turismus, to vše potřebuje nový etický základ. Dosavadní podoba nepravého rozvoje vede k závažným poškozením životního prostředí v planetárním měřítku. Moldanova Podmaněná planeta (Karolinum 2009) je tu vynikajícím českým příspěvkem. Ukazuje, jaké „dary a služby“ Země lidem Bůh „položil k nohám“ a jak naše narušená přirozenost vede k jejímu podmaňování v rozporu se záměry Stvořitele. Manifestace rozporů mezi pokleslou a pravou podobou rozvoje s jejím ideálním nárokem na člověka volaného Bohem k vyšším věcem vede nutně k potřebě konverze, obrácení. Encyklika klade důraz na výchovu, kulturu, na proměnu životního stylu a životních hodnot, novou mentalitu. Onen důraz nacházíme už u Jana Pavla II. (Centesimus annus): církev je volána k tomu, aby – vedena Duchem – vydala ze sebe mohutné kulturní a výchovné působení v tomto směru, a to v rozmanitých kulturách a tradicích různých kontinentů. Láska v pravdě je dalším krokem: poskytuje světlo, pojmenovává dosavadní nezdary a selhání na cestě pravého rozvoje, následování Krista. Benedikt XVI. zdůrazňuje, že globální rozvoj je polycentrický a polyvalentní, má více center a soupeří v něm vícero hodnotových systémů. Evropa je důležitá, ovšem nachází se v „krizi kultur“, stejně jako USA, donedávna světový lídr. Rozvoj založený na solidaritě je i cestou z krize; i během ní ekonomiky největších národů světa, Číny, Indie, Brazílie, rostou. Patrick de Laubier už léta poukazuje na to, že těžiště církve je dnes právě v těchto zemích, včetně řádů a kongregací se staletou zkušeností se vzděláváním a misijním působením. Nejpočetnější provincie jezuitů a salesiánů jsou dnes v Indii. Odhaduje se, že v Číně je potlačovaná církev už početnější než „členská základna“ vládnoucí strany. Východní církve čelí dnes hluboké společenské, morální, kulturní a demografické krizi, avšak nová vlna duchovních povolání zaplacená krví milionů mučedníků komunismu dává i zde šanci na vzestup. Největší katolickou zemí na světě je dnes Brazílie, vůči níž se zdá být Evropa jen „přívěskem“. De Laubier, autor tohoto příměru, si klade naléhavou otázku: nepovede i tam rychlý ekonomický růst ke „směně materiálního blahobytu za víru“ jako v Irsku? Ve všech těchto kulturních „pólech“ se rozhoduje o podobě nových cest integrálního rozvoje člověka a lidstva. I my věřící jsme náchylní vidět svět optikou geopolitiky zájmů. Kristovo tajemné tělo, církev, však dělá pokroky podle jiné logiky. I naše země se podílí na tomto procesu rozvoje „celého člověka a každého člověka“. Caritas in Veritate je světlem na cestě. Je i na nás, aby tato svíce rozžatá Svatým otcem nezůstala ukryta „pod kbelíkem“.

http://skoly.praha-mesto.cz/88541_Konkursni-rizeni-na-funkci-reditele-reditelky-prispevkove-organizace-Karlinska-obchodni-akademie-a-vyssi-odborna-skola-ekonomicka

Školství a volný čas: Konkursní řízení na funkci ředitele/ředitelky příspěvkové organizace Karlínská obchodní akademie a vyšší odborná škola ekonomická Konkursní řízení na funkci ředitele/ředitelky příspěvkové organizace Karlínská obchodní akademie a vyšší odborná škola ekonomická Rada hlavního města Prahy vyhlašuje v souladu s § 166 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích, v platném znění, konkursní řízení na funkci ředitele/ředitelky příspěvkové organizace: · Karlínská obchodní akademie a vyšší odborná škola ekonomická, se sídlem Kollárova 271/5, Karlín, Praha 8 Předpoklady pro výkon činnosti ředitele dle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících“): » pedagogické aspekty práce na pozici ředitele školy, pedagogická koncepce odpovídající oboru/oborům vzdělání konkrétní školy a představa uchazeče o vedení pedagogického sboru, znalosti v oblasti trendů ve výchově a vzdělávání a schopnost koncepční práce v oblasti školství, výchovy a vzdělávání, » koncepci dalšího rozvoje školy (v rozsahu max. 5 stran strojopisu), která bude zveřejněna v anonymizované podobě na portálu školství, tj. na webové adrese http://skoly.praha-mesto.cz, a na webu školy, v období po prvním jednání konkursní komise do jednoho měsíce od jmenování ředitele/ředitelky příspěvkové organizace; vlastnoručně podepsaný souhlas se zveřejněním předložené koncepce musí být součástí koncepce nebo přiložen jako samostatný dokument, » čestné prohlášení ve smyslu § 4 odst. 3 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky (formulář dostupný na http://skoly.praha.eu/Pro-verejnost/Konkursy), » lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu funkce pedagogického pracovníka (ne starší než 2 měsíce), » souhlas se zpracováním osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) - formulář dostupný na http://skoly.praha.eu/Pro-verejnost/Konkursy. Vyhlašovatel si vyhrazuje právo zrušit konkursní řízení kdykoliv v jeho průběhu bez udání důvodu. Přihlášky s uvedenými doklady včetně příloh v uzavřené obálce s přesným označením „KONKURS – KARLÍNSKÁ OBCHODNÍ AKADEMIE A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ, KOLLÁROVA 271/5, PRAHA 8“ a „NEOTVÍRAT“ musí být doručeny do 31. 7. 2020 do podatelny: Vloženo: 6.5.2020 | Pavel Dvořák | Přečteno: 405 x

http://docplayer.cz/17593184-8-funkcni-obdobi-vyrocni-zprava-ceskeho-telekomunikacniho-uradu-za-rok-2011.html

8. funkční období. Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok PDF Download "8. funkční období. Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2011" 1 funkční období 341 Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 3 2 Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2011 Včetně: Výroční zprávy o univerzální službě Výroční zprávy o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. Informace o vyřizování stížností na činnost ČTÚ 5 4 Obsah Úvodní slovo předsedy Rady ČTÚ 6 Základní informace o ČTÚ.. 8 Manažerské shrnutí... 9 Kapitola I. STAV A VÝVOJ TRHŮ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ A POŠTOVNÍCH SLUŽEB V ROCE Právní rámec Novely zákona o elektronických komunikacích Novela zákona o poštovních službách Další právní předpisy Hodnocení trhu elektronických komunikací Analýzy a monitoring trhu Vývoj vybraných služeb v hlavních segmentech trhu Služby poskytované v mobilních sítích Služby širokopásmového přístupu Hlasové služby poskytované v pevných sítích Vývoj cen u vybraných velkoobchodních služeb Nařízení o mezinárodním roamingu Příprava výběrového řízení (aukce) na kmitočty 800, 1800 a 2600 MHz Přenositelnost telefonních čísel Hodnocení trhu poštovních služeb Přechod na zemské digitální televizní vysílání 47 Kapitola II. ODBORNÉ A SPRÁVNÍ ČINNOSTI ČTÚ 1. Vnitrostátní aktivity Monitoring trhu a sběr dat Cenová regulace služeb elektronických komunikací Účastnické spory a stížnosti uživatelů služeb Správa rádiového spektra Regulace komunikačních činností Regulace v oblasti poštovních služeb Výkon státní kontroly Rozhodování sporů mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti Vnější legislativa Krizové řízení a bezpečnost Mezinárodní aktivity ČTÚ v roce Aktivity ČTÚ ve vztahu k Evropské unii Mezinárodní aktivity Úřadu ve vazbě na ostatní mezinárodní orgány a organizace. 72 6 5 Kapitola III. INFORMACE O POTŘEBĚ PŘIJETÍ NOVÝCH PŘEDPISŮ NEBO NOVEL STÁVAJÍCÍCH PŘEDPISŮ 1. Elektronické komunikace Problematika provozních a lokalizačních údajů Účastnické spory spory o plnění povinnosti k peněžitému plnění Potřeba vydání prováděcích předpisů k zákonu o elektronických komunikacích Poštovní služby 76 Kapitola IV. ORGANIZACE A ZABEZPEČENÍ ČINNOSTÍ ČTÚ 1. Výsledky hospodaření ČTÚ Hodnocení plnění ukazatelů kapitoly 328 Český telekomunikační úřad Hospodaření s mimorozpočtovými prostředky Výsledky vnějších kontrol Oblast lidských zdrojů Informatika Interní audit 89 Kapitola V. POVINNÉ SOUČÁSTI VÝROČNÍ ZPRÁVY 1. Výroční zpráva o univerzální službě (podle 50 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích) Výroční zpráva o poskytování informací (podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) Informace o vyřizování stížností na činnost ČTÚ 103 Přílohy. 105 7 6 ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY RADY ČTÚ Výroční zpráva o činnosti Českého telekomunikačního úřadu za rok 2011 představuje aktivity v tomto roce, které zahrnují širokou škálu standardních úkolů, odpovídajících kompetencím a povinnostem Úřadu i řadu specifických aktivit s významným dopadem na trhy elektronických komunikací a poštovních služeb. Rád bych ve svém úvodním slově připomněl alespoň ty nejdůležitější. Úzce jsme spolupracovali s Ministerstvem průmyslu a obchodu na přípravě významné novely zákona o elektronických komunikací, která jednak implementuje revidovaný evropský regulační rámec, jednak vychází ze získaných zkušeností z jeho praktického uplatnění. Touto novelou nám byly pro další období svěřeny nové kompetence v oblasti ochrany spotřebitele. Obdobně jsme věnovali velké úsilí i spolupráci na přípravě a projednávání novely zákona o poštovních službách, která přinese úplnou liberalizaci poštovního trhu od roku V průběhu hodnoceného roku jsme průběžně monitorovali celý trh elektronických komunikací a trh poštovních služeb. V odůvodněných případech jsme nově uplatnili nezbytná regulační opatření, zaměřili jsme se na sledování a vyhodnocování dopadů regulačních opatření uložených již dříve na základě druhého kola analýz relevantních trhů a zahájili jsme třetí kolo analýz relevantních trhů. 8 7 V oblasti správy spektra byl rok 2011 rokem, kdy bylo dosaženo plánovaných cílů v pokrytí obyvatel signálem digitálního televizního vysílání a vypnuta podstatná část analogového televizního vysílání. Na počátku roku 2011 schválila vláda návrh Úřadu na postup k realizaci digitální dividendy v podmínkách ČR formou aukce uvolněného spektra a v průběhu roku jsme se proto věnovali přípravě podmínek výběrového řízení. Principy výběrového řízení byly předloženy k připomínkám veřejnosti v průběhu druhé poloviny roku. Komplexní údaje této Výroční zprávy je možno doplnit i dalšími detailními poznatky ze standardních činností a konkrétních rozhodnutí Úřadu, které jsou průběžně prezentovány v Měsíčních monitorovacích zprávách. Monitorovací zprávy již tvoří od roku 2006 víceletou ucelenou řadu, která je nepochybně pro odbornou a podnikatelskou veřejnost oceňovaným zdrojem relevantních a validních informací i výrazem důsledného transparentního výkonu státní správy v oboru elektronických komunikací. Jsem přesvědčen, že stejně jako roky předcházející je i rok 2011 pro Český telekomunikační úřad dalším úspěšným rokem, ve kterém se nám dařilo plnit zodpovědně a efektivně poslání nezávislého regulačního orgánu v sektoru elektronických komunikací a poštovních služeb. 9 8 ZÁKLADNÍ INFORMACE O ČTÚ Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad nebo ČTÚ ) byl zřízen zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) (dále jen Zákon ) ke dni 1. května 2005 jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb. Úřad má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu a je účetní jednotkou. Úřad má pětičlennou Radu Úřadu (dále jen Rada ). Jeden z členů Rady je předsedou Rady a stojí v čele Úřadu. Funkční období členů Rady je pět let a po jeho skončení je vždy jmenován nový člen Rady. Předsedou Rady Úřadu je PhDr. Pavel Dvořák, CSc., který byl do této funkce znovu jmenován v dubnu 2009 (usnesení vlády č. 558). Sídlem Úřadu je Praha. Úřad vykonává působnost prostřednictvím útvarů, tj. sekcí, odborů a samostatných oddělení. Odbory pro oblast jihočeskou, západočeskou, severočeskou, východočeskou, jihomoravskou a severomoravskou jsou i dislokovaná pracoviště Úřadu umístěná mimo Prahu. Výroční zpráva (dále jen Zpráva ) je zpracována podle 110 odst. 1 Zákona. V první části je Zpráva zaměřena především na hodnocení základních ukazatelů rozhodujících segmentů trhu služeb elektronických komunikací a poštovních služeb. V dalších částech Zprávy jsou podrobně komentovány činnosti, které ČTÚ zajišťuje, dosažené výsledky v jednotlivých odborných oblastech, včetně komentáře k mezinárodním aktivitám ČTÚ. V závěru Zpráva podává ucelenou informaci o hospodářských výsledcích ČTÚ a plnění stanovených ukazatelů rozpočtu pro rok 2011, informace o personálním zabezpečení činnosti Úřadu a o zajištění dalších podpůrných činností, které jsou pro řádné plnění úkolů ČTÚ nezbytné. V souladu s požadavky 110 a dalších příslušných ustanovení Zákona jsou součástí Zprávy i Výroční zpráva o univerzální službě (podle 50 Zákona), Výroční zpráva o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a dále souhrnná informace o postupu ČTÚ při vyřizování stížností podle 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 10 9 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Z pohledu roku 2011 charakterizovala situaci na trhu elektronických komunikací pokračující konsolidace. Své postavení především upevnili mobilní operátoři, když například celých 80 % celkového objemu hlasového provozu na trhu bylo realizováno prostřednictvím mobilních sítí. Nicméně i na mobilním trhu postupně dochází k nasycenosti, což se mimo jiné projevilo meziročním poklesem celkového počtu aktivních SIM karet. Oproti tomu pokračoval trend poklesu trhu fixních služeb, a to meziročním poklesem o cca 6 % ve vyjádření počtem účastnických stanic, či poklesem o 4,5 % ve vyjádření v objemu hlasového provozu v síti největšího poskytovatele služeb pevné sítě společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. (do 16. května 2011 Telefónica O2 Czech Republic, a.s.) (dále jen Telefónica ). Situaci na mobilním trhu věnoval ČTÚ v průběhu roku 2011 významnou pozornost a na základě vyhodnocení jeho monitoringu identifikoval postupnou stagnaci tohoto trhu. ČTÚ proto v zájmu podpory dalšího rozvoje tohoto trhu rozhodl ex-ante regulaci podřadit znovu velkoobchodní trh mobilní originace. K tomu účelu ČTÚ zahájil na podzim kroky k zařazení tohoto trhu mezi tzv. relevantní trhy. Trh služeb širokopásmového přístupu zaznamenal i v roce 2011 růst. Přesto však dosažená penetrace na maloobchodním trhu ve výši 22,1 % zaostává za průměrem zemí Evropské unie (27,2 % k červnu 2011). Trh širokopásmového přístupu se v České republice dlouhodobě vyznačuje silnou konkurencí na úrovni infrastruktury. V jiných zemích převažující xdsl přístupy mají na maloobchodním trhu v České republice pouze cca 35% podíl. Významný nárůst podílu na trhu v průběhu roku 2011 zaznamenaly služby širokopásmového přístupu prostřednictvím mobilních sítí. To bylo způsobeno jak dalším rozšířením využívání tzv. chytrých telefonů, tak i zvýšením dostupnosti sítí 3G, až na dosažené pokrytí v průměru 69 % obyvatel a 29 % území. Ke dni 11. listopadu 2011 byl z právního hlediska dokončen proces přechodu na zemské digitální televizní vysílání. S výjimkou územních oblastí Jeseník a Zlín byly v průběhu roku 2011 vypnuty všechny analogové vysílače velkého výkonu. Celý proces postupoval podle Nařízení vlády č. 161/2008 Sb. (tzv. Technický plán přechodu) a ČTÚ jej koordinoval, prováděl kontrolní měření a ověřování dosaženého pokrytí území. V souladu s požadavky Technického plánu přechodu ČTÚ zpracoval a zveřejnil dvě zprávy hodnotící průběh přechodu k 15. březnu a 15. říjnu Dne 11. listopadu 2011 ČTÚ uspořádal Kolokvium, v jehož rámci zástupci všech zúčastněných stran vyhodnotili úspěšnost tohoto projektu. Trh poštovních služeb nezaznamenal oproti roku 2010 žádné významné změny. Na základě již dříve udělené poštovní licence zajišťovala všeobecnou dostupnost základních poštovních služeb Česká pošta, s.p. Významnou skutečností bylo schválení vládního návrhu novely zákona o poštovních službách (zákon č. 29/2000 Sb.) a zahájení schvalovacího procesu. Přijetí této novely bude znamenat úplnou liberalizaci českého poštovního trhu od 1. ledna V návaznosti na závěry z připomínkového řízení materiálu Strategie Správy Spektra (3S Strategie) z roku 2010 ČTÚ připravil a v úvodu roku 2011 předložil k projednání vládě materiál s návrhem konkrétního postupu při zajištění vybraných částí správy spektra se zaměřením na podporu poskytování nových služeb vysokorychlostního přístupu k síti Internet. Na základě souhlasu vlády (usnesení č. 78 ze dne ) ČTÚ zahájil přípravu konkrétních podmínek výběrového řízení (aukce) na kmitočty z pásem 800, 1800 a 2600 MHz. Návrh podmínek v podobě tzv. Základních principů byl zveřejněn na počátku září 2011 k připomínkám. Po vyhodnocení doručených připomínek ČTÚ uspořádal v prosinci roku 2011 workshop se všemi dotčenými subjekty. Pro zajištění odborné podpory v dalším 11 10 procesu přípravy výběrového řízení ČTÚ v závěru roku 2011 uzavřel smlouvu se společností Grant Thornthon Advisory, kterou jako odborného poradce vybral v otevřeném zadávacím řízení. I v dalším procesu přípravy výběrového řízení bude ČTÚ postupovat v souladu s vládou schváleným materiálem tak, aby vlastní aukce byla provedena do konce roku V průběhu roku 2011 se ČTÚ ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu aktivně účastnil procesu projednávání a schvalování návrhu tzv. implementační novely Zákona. Přijetím této novely (zákonem č. 468/2011 Sb.) na konci roku 2011 byly ČTÚ rozšířeny kompetence v oblasti ochrany spotřebitelů a upraveny některé postupy pro výkon regulace. ČTÚ se současně v průběhu roku 2011 účastnil i projednávání návrhu novely zákona o poštovních službách. Její očekávané přijetí a účinnost od 1. ledna 2013 vytvoří základní podmínky pro úplnou liberalizaci poštovního trhu v České republice. V rámci kontinuálního monitoringu a provádění analýz relevantních trhů ČTÚ dokončil v průběhu roku 2011 především ukládání nápravných opatření v návaznosti na analýzu relevantního trhu č. 6 velkoobchodní koncové úseky pronajatých okruhů. Tento trh byl posledním trhem, jehož analýza byla provedena v rámci druhého kola analýz. V únoru roku 2011 ČTÚ zahájil v pořadí již třetí kolo analýz relevantních trhů, a to analýzou relevantního trhu č. 5 velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických komunikací. Na konci listopadu 2011 ČTÚ předložil k veřejné konzultaci návrh změny opatření obecné povahy č. OOP/1/ , kterým se stanoví nový velkoobchodní relevantní trh mobilní originace pro ex-ante regulaci. Velkou pozornost ČTÚ v průběhu roku 2011 věnoval ochraně spotřebitelů služeb elektronických komunikací a poštovních služeb. Mimořádné úsilí si především vyžádalo zajištění agendy rozhodování tzv. účastnických sporů podle 129 Zákona. Z celkového počtu správních řízení vedených v průběhu roku 2011 bylo rozhodnutí vydáno v správních řízeních. I v roce 2011 přitom pokračoval trend z minulých let, kdy počet nově uplatněných návrhů na rozhodnutí sporů ve věci peněžitého plnění za služby elektronických komunikací významně převyšuje počty vydávaných rozhodnutí. V zájmu koncepčního řešení negativní situace v oblasti rozhodování účastnických sporů, které se v převážné většině týkají povinností k peněžitému plnění za služby elektronických komunikací, spolupracoval ČTÚ s Ministerstvem průmyslu a obchodu na analýze možností převodu této agendy do působnosti obecných soudů. Důvodem je především věcná příslušnost soudů k řešení těchto v principu soukromo-právních sporů. Materiál vláda projednala dne 9. listopadu 2011 a odsouhlasila převod této agendy do působnosti soudů od roku Doprovodným usnesením (usnesení č. 815) však vláda současně rozhodla o postupném radikálním snížení počtu systemizovaných míst u ČTÚ a převodu významné části prostředků z rozpočtu ČTÚ. Takový postup by však znemožnil dokončení již zahájených řízení v zákonných lhůtách. Realizace postupu podle uvedeného vládního nařízení by rovněž fakticky znemožnila výkon některých z nových působností, které pro ČTÚ vyplývají z novelizované právní úpravy v elektronických komunikacích, či připravované nové právní úpravy v poštovních službách. V průběhu roku 2011 se ČTÚ zaměřil i na zlepšení podmínek pro uživatele služeb elektronických komunikací a poštovních služeb. V průběhu roku ČTÚ řešil mimo správní řízení v souhrnu cca 2000 stížností (v převážné míře se týkaly služeb elektronických komunikací) na kvalitu služeb. Na základě poznatků z jejich šetření ČTÚ vedl řadu správních řízení, v nichž uložil pokuty v souhrnné výši cca 8,8 mil. Kč (nepravomocně). V zájmu zvýšení transparentnosti cen pro uživatele služeb elektronických komunikací se ČTÚ rozhodl zajistit nástroj pro porovnávání nabídek jednotlivých poskytovatelů služeb. Ve druhé polovině roku 2011 proto formuloval soubor podmínek pro akreditaci cenových kalkulátorů. Využil přitom zkušenosti vybraných zahraničních regulačních orgánů, které 12 11 takový nástroj pro uživatele rovněž zajišťují (sami nebo zprostředkovaně). ČTÚ předpokládá, že první akreditace podle vyhlášených podmínek by měla být dokončena v průběhu 1. čtvrtletí roku Hospodaření ČTÚ v průběhu roku 2011 vycházelo ze stanoveného rozpočtového rámce, kterým Ministerstvo financí stanovilo závazné ukazatele rozpočtové kapitoly ČTÚ. Dosažené příjmy ve výši ,47 tis. Kč překročily stanovený závazný ukazatel a dosáhly 110,7 % upraveného rozpočtu. Naopak na výdajové straně rozpočtu ČTÚ za rok 2011 uspořil, když výdaje byly čerpány v objemu ,20 tis. Kč, tedy pouze 93,47 % upraveného rozpočtu. V průběhu roku 2011 se ČTÚ, obdobně jako ostatní orgány státní správy, musel vypořádat se snížením prostředků na platy zaměstnanců. Přesto se podařilo personálně zajistit funkčnost všech rozhodujících pracovišť ČTÚ tak, aby nebyl narušen či ohrožen výkon regulačních a správních agend. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2011 byl 442 zaměstnanců. Další informace o úkolech, které ČTÚ plnil v průběhu roku 2011 v oblasti elektronických komunikací či poštovních služeb, tak i další informace související se zajištěním chodu ČTÚ, jsou uvedeny v jednotlivých kapitolách této Zprávy. 13 12 Kapitola I. STAV A VÝVOJ TRHŮ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ A POŠTOVNÍCH SLUŽEB V ROCE Právní rámec Právní rámec pro trh sítí a služeb elektronických komunikací a trh poštovních služeb byl v roce 2011 tvořen zejména základními právními normami, přijatými v předcházejících letech, a to především zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, včetně předpisů vydaných k jejich provedení. Z procesního hlediska byl pro činnost ČTÚ v roce 2011, stejně jak v předešlých letech, zásadní právní normou zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu roku 2011 pak byly vydány následující právní předpisy, které měly dopad do oboru elektronických komunikací nebo poštovních služeb. 1.1 Novely zákona o elektronických komunikacích Nejvýznamnějším právním předpisem s dopadem na právní rámec pro elektronické komunikace, který byl přijat v roce 2011 po několik měsíců trvající přípravě a projednávání, byla tzv. implementační novela zákona o elektronických komunikacích. Zákon č. 468/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - účinnost dnem 1. ledna 2012, - tímto zákonem se do českého právního řádu implementuje revidované znění evropského regulačního rámce pro sítě a služby elektronických komunikací, konkrétně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele, a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. V minimální míře se novela věnuje rovněž narovnání některých 14 13 výkladově sporných částí Zákona. O jednotlivých změnách podrobněji v kapitole II. bod 1.9. Mezi další právní předpisy a významné právní akty přijaté v roce 2011, které měly také vliv i na právní úpravu pro sektor elektronických komunikací, patří zejména: Nález Ústavního soudu ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ve věci návrhu na zrušení 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání uveřejněný ve Sbírce zákonů pod č. 94/2011 Sb. - účinky nálezu dnem 12. dubna 2011, - nálezem ze dne 22. března 2011 vyhovělo Plénum Ústavního soudu České republiky návrhu skupiny 51 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a rozhodlo o zrušení ustanovení 97 odst. 3 a odst. 4 Zákona a jeho prováděcí vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání. Zákon č. 137/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - účinnost dnem 1. srpna 2011, - tímto zákonem došlo ke změně ustanovení 24 odst. 3 Zákona s tím, že využívání rádiových kmitočtů bez poplatkové povinnosti bylo rozšířeno i na případy jejich využívání pro leteckou pohyblivou službu při sportovní a rekreační činnosti. Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů - účinnost dnem 1. ledna 2012, - tímto zákonem dochází k přímé změně Zákona, konkrétně ustanovení 100 odst. 8, kde se rozšiřuje výčet orgánů, pro které ČTÚ přednostně zjišťuje rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, o nově zřizovanou Generální inspekci bezpečnostních sborů (viz část dvacátá druhá zákona č. 341/2011 Sb.). Samotný zákon pak zřizuje Generální inspekci bezpečnostních sborů (dále jen inspekce ) a stanoví rozsah a nástroje pro výkon její činnosti. Některá tímto zákonem definovaná oprávnění inspekce vychází nebo mají vazbu na Zákon. V tomto ohledu je třeba upozornit na ustanovení 9 odst. 2 zákona č. 341/2011 Sb., podle kterého je inspekce oprávněna od bezpečnostních sborů a jiných státních orgánů požadovat, pokud je to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu, technické a personální zabezpečení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebo operativně pátracích prostředků za podmínek podle trestního řádu (viz 97 Zákona). Rovněž tak podle 35 odst. 3 může inspekce v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby s tím, že tato informace se poskytne ve formě a v rozsahu stanoveném Zákonem (viz 97 Zákona). 15 14 Zákon č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim - účinnost dnem 1. ledna 2012, - tímto zákonem se v souvislosti s novým zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, mění mimo jiné i Zákon, a to v části třicáté sedmé zákona č. 420/2011 Sb. Provedené změny se týkají problematiky bezúhonnosti a jejího prokazování zejména při vzniku oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích s tím, že tato povinnost se v důsledku zákona č. 418/2011 Sb. tímto rozšiřuje i na právnické osoby ( 8 odst. 3, odst. 4 a odst. 6 Zákona). 1.2 Novela zákona o poštovních službách V průběhu roku 2011 nebyly ve Sbírce zákonů uveřejněny žádné právní předpisy, které by měly zásadní dopad do oboru poštovních služeb. V roce 2011 se však ČTÚ aktivně podílel na přípravě návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Návrh zákona transponuje do právního řádu České republiky směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES. Transpoziční lhůta pro Českou republiku končí dne 31. prosince 2012, legislativní proces tedy bude dokončen v roce O tomto návrhu podrobněji v kapitole II. bod Další právní předpisy Vyhláška č. 22/2011 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech - účinnost dnem 26. února 2011, - touto vyhláškou se v souladu s 113 odst. 7 Zákona, ve znění zákona č. 153/2010 Sb., stanoví způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5 108 MHz a zemského digitálního rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech MHz a ,5 MHz a metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání. Vyhláška vychází z úpravy dané problematiky harmonizované na evropské úrovni prostřednictvím mezinárodních doporučení, zejména doporučení Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a Konference evropských poštovních a telekomunikačních správ (CEPT) a zakotvuje jednotná závazná kriteria nezbytná pro objektivní porovnání příjmové situace obyvatel České republiky zemským rozhlasovým vysíláním. Tato potřeba vychází zejména ze zákona č. 231/2001 Sb., na základě jehož ustanovení stanovuje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání územní rozsah vysílání držitelům licencí pro šíření celoplošného, regionálního a místního rozhlasového vysílání. Daná právní úprava pak navazuje na obdobnou vyhlášku upravující způsob stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání (vyhláška č. 163/2008 Sb.). 16 15 Vyhláška č. 53/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů - účinnost dnem 15. března 2011 s výjimkou ustanovení čl. I. bodu 8, pokud jde o přístupové kódy k síti 702 až 719, který nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2011, - tato vyhláška reaguje na hlavní změny právní úpravy, které přinesla novela Zákona provedená zákonem č. 153/2010 Sb., která v 29 odst. 1 rozšířila zákonné zmocnění o stanovování výjimek z přenositelnosti telefonních čísel. Vyhláška dále sjednocuje terminologii vyhlášky o číslovacích plánech s novým zněním Zákona, upřesňuje pravidla pro přidělování telefonních čísel stanovením minimálního rozsahu přidělovaných číselných řad, zvyšuje transparentnost přidělování telefonních čísel, vypouští formáty některých symetrických čísel a převádí nevyužívaný přístupový kód 600 do rezervy. Pro veřejné mobilní sítě pak nově uvolňuje z rezervy přístupové kódy 702 až 705. Vyhláška vytváří pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, neboť vypuštěním některých formátů lehce zapamatovatelných čísel bude možné tato čísla využívat jako běžná telefonní čísla s podstatně nižšími poplatky za využívání a uvolnění nových přístupových kódů umožní další rozvoj veřejných mobilních sítí. Nařízení vlády č. 156/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků z využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů - účinnost dnem 1. srpna 2011, - tímto nařízením vlády se upravují poplatky za využívání telefonních čísel s přístupovým kódem DNe k síti elektronických komunikací, resp. zavádí se jako samostatná poplatková položka poplatek za telefonní číslo s přístupovým kódem DNe = 702 až 705 (bod B.5. položky 2 části B Sazebníku poplatků podle přílohy nařízení vlády č. 154/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tato změna souvisí se změnou vyhlášky č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, provedenou vyhláškou č. 53/2011 Sb., kterou byly z rezervy uvolněny pro veřejné mobilní sítě přístupové kódy 702 až Hodnocení trhu elektronických komunikací Obecné hodnocení trhu elektronických komunikací Stejně jako v předchozích letech pokračovala i v roce 2011 konsolidace trhu elektronických komunikací, i když již v menší intenzitě než v předchozích letech. Na základě dohody ze závěru roku 2010 společnost České Radiokomunikace a.s. koupila 100 % akcií společnosti Czech Digital Group (CDG), která vlastní a provozovala třetí zemský digitální multiplex v ČR. S účinností ke dni 4. listopadu 2011 došlo k fúzi sloučením společnosti České Radiokomunikace a.s. s nástupnickou společností Morava Czech Communications Holdings, a.s. IČ: , jejíž obchodní název byl k tomuto datu změněn na stávající obchodní název České Radiokomunikace a.s. (dále jen České Radiokomunikace ). Společnost MobilKom, a.s. (dále jen MobilKom ) získala strategického investora Divenno Holdings Limited, který v Česku vlastní společnosti Dial Telecom, a.s. a Volný, a.s. Na základě dohody s dosavadním majoritním akcionářem, investiční skupinou Penta, Divenno koupil 100 % akcií společnosti MobilKom. Zároveň byl deklarován zájem investora 17 16 posilovat svoji pozici na českém telekomunikačním trhu včetně spojení provozovatele fixní infrastruktury s mobilním operátorem. I když dne 16. prosince 2011 Městský soud v Praze potvrdil úpadek společnosti MobilKom, když společnost na sebe podala insolvenční návrh sama, probíhá u této společnosti restrukturalizace a společnost MobilKom i nadále funguje na telekomunikačním trhu. Společnost Dial Telecom, a.s. se stala stoprocentním vlastníkem akcií společnosti STAR 21 Networks, a.s. Společnost STAR 21 Networks byla založena roku 2000, kdy získala jednu ze tří celostátních licencí na provozování bezdrátových přístupových sítí typu FWA (Fixed Wireless Access) v pásmu 26 GHz pro ČR, která poskytuje velkoobchodní služby ostatním operátorům. Poskytovala služby vlastní sítě dalším operátorům a představovala významnou alternativu na velkoobchodním trhu, tzv. poslední míle, především dalším operátorům a poskytovatelům připojení k síti Internet, kteří jejím prostřednictvím poskytují telefonní, datové a internetové služby firmám a organizacím. K datu 1. října 2011 vznikla nová společnost Internethome, s.r.o. odštěpením od společnosti Telefónica O2 Business Solutions, spol. s r.o. Společnost usiluje zejména o další postupné akvizice menších i větších WiFi providerů v ČR, čímž navazuje na akvizice započaté skupinou Telefónica v ČR od roku Společnost Internethome, s.r.o. má připojeno více než 50 tisíc uživatelů. Pro rozvoj trhu širokopásmového přístupu k síti Internet byla nadále určujícím prvkem konkurence založená na infrastruktuře. Nadále se zvyšovala rychlost služeb širokopásmového přístupu k síti Internet u jednotlivých poskytovatelů. V květnu 2011 společnost Telefónica zavedla technologii VDSL (resp. VDSL2). Nárůst penetrace pokračoval na maloobchodním trhu širokopásmového přístupu k síti Internet ze 14,7 % (ze závěru roku 2007) až na 22,1 % v červenci V pevných sítích nadále pokračoval trend poklesu počtu účastníků a účastnických stanic a související pokles objemu provozu realizovaný v těchto sítích navzdory rozšiřování nabídky služeb prostřednictvím nových technologií, zejména hlasových služeb prostřednictvím služby VoIP, a nabídkám balíčků služeb. Oproti předchozímu roku se ale tento pokles zpomalil. Podle předběžného odhadu celkový počet účastníků hlasových služeb poskytovaných v pevných sítích, vyjádřený počtem účastnických stanic v roce 2011, meziročně poklesl o cca 6 % na cca 2,2 mil. účastnických stanic. Objem volání v pevných sítích společnosti Telefónica, jako nevětšího poskytovatele služeb v pevné síti (vyjádřený v počtu minut volání na jednu účastnickou stanici), dle předběžného odhadu meziročně poklesl o 4,5 %. V roce 2011 bylo uskutečněno podle předběžných odhadů téměř 80 % celkového objemu hlasového provozu prostřednictvím mobilních sítí. Dle předběžných výsledků za rok 2011 došlo poprvé k poklesu celkového počtu vykázaných aktivních SIM karet za mobilní operátory v porovnání s rokem 2010 (podle použité původní metodiky). Tento trend potvrzuje domněnku o vysoké nasycenosti poptávky po stávajících mobilních službách v ČR. Nadále se zvyšoval počet přenesených čísel v mobilních sítích. Operátoři mobilních sítí dále rozšiřovali nabídku datových a hlasových služeb prostřednictvím tzv. balíčků, a to včetně služeb poskytovaných v pevném místě. Tak jako v minulých letech docházelo i v roce 2011 k dalšímu poklesu cenové úrovně služeb mobilních sítí. Přesto celková úroveň maloobchodních cen mobilních služeb zůstává vysoká. 18 17 V průběhu roku 2011 došlo k dalšímu rozšiřování pokrytí UMTS sítí společností Telefónica, T-Mobile Czech Republic a.s. (dále jen T-Mobile ) a Vodafone Czech Republic a.s. (dále jen Vodafone ). Společnosti Telefónica a T-Mobile podepsaly dne 8. února 2011 smlouvu o sdílení 3G sítě. Další výstavba a tím pádem rozšiřování pokrytí tak probíhá společně, což by mělo znamenat zejména další urychlení výstavby 3G sítě. Na konci roku 2011 bylo dosaženo úrovně pokrytí v průměru 69 % obyvatel a 29 % území. V zájmu zvýšení možností koncových uživatelů porovnávat ceny služeb elektronických komunikací, zahájil ČTÚ ve druhé polovině roku 2011 přípravu tzv. cenové kalkulačky. Na základě vyhodnocení praxe zahraničních regulačních úřadů, které takový kalkulátor zajišťují, se ČTÚ rozhodl pro spolupráci s provozovateli komerčních cenových kalkulátorů, a to včetně jejich akreditace obdobně, jako postupuje britský regulátor OFCOM. Na základě zahraničních zkušeností a po řadě konzultací s provozovateli ČTÚ formuloval konkrétní požadavky na cenové kalkulačky a stanovil pravidla pro jejich autorizaci. Materiál se souborem autorizačních podmínek ČTÚ zveřejnil na začátku roku Bezprostředně po zveřejnění uvedeného materiálu byla zahájena autorizační procedura první tarifní kalkulačky. V rámci tohoto procesu byla rovněž prověřena logika prováděného srovnávání, kterou pro ČTÚ zajišťuje katedra telekomunikací ČVUT Praha. Začátkem září 2011 vydal ČTÚ ucelenou zprávu o vývoji trhu elektronických komunikací za uplynulý rok, která navazuje na zprávy o vývoji trhu vydané v předchozích letech. Zdrojem údajů pro tyto zprávy je elektronický sběr dat (ESD) prostřednictvím portálu a zabývá se jak sledováním základních trendů ve vývoji odvětví jako celku, tak tržními výsledky a hodnocením jednotlivých součástí trhu. V průběhu roku 2011 dále pokračoval postup přechodu na zemské digitální televizní vysílání. V souvislosti s právně zakotveným dokončením procesu digitalizace zemského televizního vysílání ke dni 11. listopadu 2011 uspořádal ČTÚ Kolokvium k ukončení zemského analogového televizního vysílání na většině území ČR. 2.1 Analýzy a monitoring trhu V průběhu roku 2011 ČTÚ průběžně monitoroval vývoj na všech segmentech trhu elektronických komunikací a sledoval hlavní vývojové trendy v pevných a v mobilních sítích. Při zpracování analýz relevantních trhů byl využíván již zavedený systém tzv. workshopů, na kterých má odborná veřejnost možnost uplatnit své názory a připomínky k návrhům analýz relevantních trhů ještě před zahájením veřejných konzultací. Data pro analýzy relevantních trhů byla získávána především prostřednictvím elektronického sběru dat od cca 3 tisíc evidovaných poskytovatelů služeb. V průběhu roku 2011 bylo dokončeno 2. kolo analýz relevantních trhů. Jako poslední relevantní trh v tomto kole byl zpracován trh č. 6 velkoobchodní koncové segmenty pronajatých okruhů bez ohledu na technologii použitou k zajištění pronajaté nebo vyhrazené kapacity. Analýza tohoto relevantního trhu byla vydána 7. prosince 2010 a následně 14. dubna 2011 bylo vydáno rozhodnutí o stanovení podniku s významnou tržní silou na tomto trhu společnosti Telefónica. Návazně byla stanovenému podniku s významnou tržní silou uložena i příslušná nápravná opatření. V květnu 2011 nabylo právní moci rozhodnutí, kterým tomuto podniku byly uloženy povinnosti umožnit přístup, průhlednosti, nediskriminace a povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů, a to na segmentu A tohoto relevantního trhu. Segment A zahrnuje velkoobchodní koncové úseky pronajatých okruhů s rychlostí nepřevyšující 2 Mbit/s (2048 kbit/s) bez ohledu na použité přenosové prostředky signálu. 19 18 Dne 25. února 2011 bylo zveřejněno oznámení Úřadu o zahájení 3. kola analýz relevantních trhů. Jako první byla zahájena analýza relevantního trhu č. 5 velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických komunikací. Analýza byla předmětem zpracování v průběhu celého roku 2011, a to především vzhledem k rozsahu objemu zpracovávaných dat, kdy bylo poprvé využito výsledků sběru dat pro územní segmentaci. Dále byly v souvislosti s touto analýzou provedeny dva průzkumy trhu. K analýze byly v roce 2011 organizovány dva workshopy za účasti operátorů a odborné veřejnosti, a to 29. června a 14. prosince Dokončení této náročné analýzy a uložení příslušných nápravných opatření ČTÚ předpokládá v průběhu roku Na základě výsledků průběžného monitorování vývoje hlasového provozu ve veřejných mobilních telefonních sítích a uzavírání smluv o poskytování služeb virtuálních operátorů (MVNO) na komerční bázi v porovnání se závěry analýzy relevantního trhu č. 15 přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích, přistoupil Úřad v průběhu roku 2011 k provedení tzv. testu tří kritérií a následně k předložení návrhu opatření obecné povahy č. OOP/1/XX.2011-Y do veřejné diskuse (zveřejněno 30. listopadu 2011). Tímto opatřením se mění opatření obecné povahy č. OOP/1/ , kterým se stanoví relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro hodnocení významné tržní síly. Seznam relevantních trhů určených Evropskou komisí, na kterých lze uplatnit regulaci ex-ante, tak Úřad navrhl rozšířit v podmínkách České republiky o velkoobchodní relevantní trh č. 8 přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích, což umožní provést analýzu tohoto relevantního trhu a dle jejího výsledku pak uložit opatření k nápravě případně zjištěných nedostatků konkurenčního prostředí. Dne 31. srpna 2011 nabylo účinnosti opatření obecné povahy č. OOP/7/ , kterým se mění opatření obecné povahy č. OOP/7/ , kterým se stanoví rozsah, forma a způsob uveřejňování informací týkajících se přístupu k síti nebo propojení sítí elektronických komunikací, jakož i náležitosti, rozsah a forma referenční nabídky přístupu nebo propojení, ve znění pozdějších změn. Toto opatření obecné povahy bylo vydáno na základě vyhodnocení stávajícího znění původního opatření obecné povahy a zkušeností s jeho uplatněním v praxi. Ve stejném termínu (tj. 31. srpna 2011) nabylo účinnosti opatření obecné povahy č. OOP/8/ , kterým ČTÚ nově upravil požadavky na náležitosti referenční nabídky zpřístupnění účastnického kovového vedení. Toto opatření obecné povahy bylo vydáno na základě vyhodnocení stávajícího znění původního opatření obecné povahy a zkušeností s jeho uplatněním v praxi. 2.2 Vývoj vybraných služeb v hlavních segmentech trhu Služby poskytované v mobilních sítích I v průběhu roku 2011, kdy byla situace na mobilním trhu předmětem celé řady hodnocení, věnoval ČTÚ tomuto trhu maximální pozornost. Na základě výsledků průběžného sledování vývoje na maloobchodním trhu hlasových volání ve veřejných mobilních telefonních sítích dospěl ČTÚ k závěru, že právě na tomto trhu postupně dochází ke stagnaci vývoje hospodářské soutěže, a proto se rozhodl přistoupit k vymezení nového velkoobchodního relevantního trhu přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích, a provést jeho analýzu podle 51 Zákona. V další části této Zprávy, věnované hodnocení stavu mobilního trhu, jsou použita hodnocení, která ČTÚ promítl do návrhu opatření obecné povahy č. OOP/1/XX.2011-Y (zveřejněno 30. listopadu 2011 k veřejné konzultaci). 20 19 Ve sledovaném období roku 2011 působily na mobilním trhu čtyři podnikatelské subjekty provozující mobilní sítě a poskytující mobilní služby, a to společnosti Telefónica, T-Mobile, Vodafone a MobilKom. Vývoj trhu však zůstal v průběhu roku 2011 prakticky beze změny. Tržní podíly, vyjádřené v počtu SIM karet, jsou v posledních letech relativně stabilní. Větší procentní pokles počtu SIM karet se v roce 2011 projevil pouze u společnosti MobilKom, která však neposkytuje své služby na shodném technologickém řešení jako ostatní operátoři. Vývoj počtu aktivních SIM karet v mobilních sítích podle metodiky ČTÚ je uveden v následujícím grafu. Pozn.: Způsob započtení pre-paid SIM karet je proveden, s ohledem na zachování konzistence starších dat, dle metodiky ČTÚ, kdy jsou za aktivní považovány pre-paid SIM karty, u nichž od posledního dobití kreditu neuběhlo období delší než 13 měsíců. Počet aktivních SIM karet k 31. prosinci 2011 podle předběžných dat činil SIM karet. Došlo tak poprvé k poklesu celkového počtu mobilními operátory vykázaných aktivních SIM karet v porovnání s rokem 2010 (podle použité původní metodiky), a to o cca 1 %. Tento trend potvrdil názor ČTÚ o vysoké nasycenosti poptávky po stávajících mobilních službách v ČR. Ačkoli největší tři mobilní operátoři zaznamenali nárůst v segmentu post-paid SIM karet, úbytek počtu předplacených karet byl rychlejší. Celkový pokles byl ovlivněn i absolutním poklesem SIM karet u společnosti MobilKom. Objem provozu hlasových volání originovaný účastníky mobilních sítí v roce 2011 dle předběžných údajů mírně vzrostl (meziročně o cca 4 %) a počet odeslaných SMS zpráv z mobilní sítě (bez zahrnutí roamingu) téměř stagnoval (meziroční nárůst jen 0,6 %). 22 21 V roce 2011 byl originovaný provoz vyjádřený v minutách volání na jednu aktivní SIM kartu (bez zahrnutí roamingu) minut a počet SMS zpráv 573. Objem volání na jednu SIM kartu meziročně vzrostl zhruba o 5 % a počet odeslaných SMS zpráv meziročně nepatrně vzrostl cca o 1,8 %. Pozn.: Počet SIM karet je dokumentován dle staré metodiky ČTÚ, kdy jsou za aktivní považovány pre-paid SIM karty, u nichž od posledního dobití kreditu neuběhlo období delší než 13 měsíců. Objem volání zahrnuje celkový provoz generovaný vlastními účastníky v reálných minutách (bez outbound roamingu). Vzhledem k tomu, že celkový počet účastníků prakticky stagnuje, dochází především k přesunu účastníků navzájem mezi jednotlivými poskytovateli služeb. Přechod mezi jednotlivými poskytovateli je pro účastníka dostupný a možnost ponechat si při změně poskytovatele telefonní číslo je velmi účinným prostředkem podporujícím konkurenci. Přesto dochází k postupnému zafixování tržních podílů jednotlivých operátorů vyjádřených v počtu aktivních SIM karet. Vývoj cen služeb poskytovaných v mobilních sítích Při hodnocení vývoje cen na mobilním trhu ČTÚ v roce 2011 využíval různé přístupy ke srovnání cen mobilních služeb. Jeden ze způsobů porovnání využívá průměrných cen za skutečně provolanou minutu. Tato metoda je založena na výpočtu průměrné ceny za minutu, získané podílem dosažených tržeb za služby mobilní hlasové komunikace a celkového počtu odchozích minut, zahrnujícího volání do národních pevných, do vlastní mobilní a do národních mobilních sítí a je používána i Evropskou komisí. Podle této metodiky je od roku 2006 patrný neustálý pokles průměrné ceny. 23 22 Průměrná cena za skutečně provolanou minutu (v Kč/min) Kč/min 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0, pol.2011 Telefónica T-Mobile Vodafone V rámci tohoto srovnání ČTÚ rovněž zkoumal rozdíl mezi průměrnou cenou za mobilní volání podnikajících a nepodnikajících subjektů v souhrnu za všechny tři největší mobilní operátory. Zjištěný rozdíl cca 20 % v neprospěch nepodnikajících subjektů (spotřebitelů) odpovídá praxi uplatňování objemových slev u velkých zákazníků, což je praxe běžná v ostatních zemích. Jako další metodu použil ČTÚ srovnání prostřednictvím košů mobilních služeb. Pro účely tohoto srovnání byly využity koše zákazníka s nízkou, střední a vysokou spotřebou (metodika použitá ve srovnání zveřejněném v Měsíční monitorovací zprávě již v listopadu 2009) a zohledněna tarifikace a zvýhodněné volání (podle metodiky OECD z března 2011). Byly vypočítány ceny košů jak pro tarifní zákazníky, tak zákazníky s předplacenou kartou. Celkovou měsíční cenu koše zachycují v následujícím grafu sloupce a minutovou cenu volání do jiné sítě (off-net volání) barevné body. Srovnání tarifů dle typu 1400,0 7,0 Vodafone cena koše T-Mobile cena koše TO2 cena koše U:fon cena koše Vodafone cena off-net volání T-Mobile cena off-net volání TO2 cena off-net volání Ufon cena off-net volání Kč/měsíc 1200,0 1000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 Kč/min 0,0 Nízká spotřeba Střední spotřeba Vysoká spotřeba 0,0 24 23 V souvislosti s trvalým poklesem regulované maximální výše velkoobchodních cen za terminaci provedl ČTÚ v roce 2011 rovněž posouzení dopadu této regulace na vývoj cen na maloobchodní úrovni. Tento rozbor je dokumentován v následujících tabulkách. Celkový pokles průměrné ceny za terminaci a maloobchodní ceny v období (v Kč/min.) Rok Průměrná min.cena za terminaci Průměrná maloobch.cena Pokles ceny za terminaci Pokles maloobch.ceny , 13 4, , 03 4,84-0,10 0, , 99 4,43-0,04-0, , 99 3,81 0,00-0, , 51 3,17-0,48-0, , 81 2,99-0,70-0,18 Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, v průběhu let 2006 až 2009 byl pokles průměrných maloobchodních cen větší, než byl pokles regulovaných velkoobchodních cen za terminaci v jednotlivých letech tohoto období. V roce 2010 však došlo k opačné situaci, kdy oproti významnému snížení regulované terminační ceny (-0,70 Kč) došlo u maloobchodních cen pouze k mírnému meziročnímu poklesu jejich průměrné výše (-0,18 %). Stejný vývoj byl zaznamenán i v případě, kdy jsou na maloobchodě uvažovány pouze ceny za volání do ostatních mobilních sítí. V tomto případě je totiž cena za terminaci přímým nákladem maloobchodní ceny. Z následující tabulky je zřejmé, že oproti letům 2006 až 2009, v roce 2010 maloobchodní cena za volání do ostatních mobilních sítí klesala mnohem méně než regulátorem stanovená maximální velkoobchodní cena za terminaci. Pokles průměrné ceny za terminaci a maloobchodní ceny za volání do ostatních mobilních sítí v období (v Kč/min.) Průměrná Průměrná maloobchodní Pokles ceny Pokles ceny Rok minutová cena cena za volání do za volání do za terminaci za terminaci ostatních ost.mob.sítí mobilních sítí ,13 4, ,03 5,06-0,10 0, ,99 4,95-0,04-0, ,99 4,26 0,00-0, ,51 3,59-0,48-0, ,81 3,48-0,70-0,11 Podle poznatků ČTÚ se nepotvrdilo očekávání, že se snížení nákladů v podobě postupného snižování velkoobchodních terminačních cen promítne i do maloobchodních cen. 25 24 Srovnání maloobchodních cen za stahování dat u mobilních operátorů Služby mobilního přístupu k síti Internet se jeví jako možná alternativa k širokopásmovému přístupu v pevných sítích. Mobilní operátoři nabízejí dva typy mobilního připojení internet v mobilu a mobilní internet s použitím modemu. Následující graf zachycuje první z nich internet v mobilu, a srovnává nabídky služby podle jednotlivých mobilních operátorů. Nabídky se odlišují jak datovými limity (šrafované sloupce), tak i cenou (plné sloupce). Oproti předešlému roku došlo u některých tarifů operátorů Vodafone a T-Mobile ke zvýšení datového limitu. Srovnání nabídek Internetu v mobilu Internet v mobilu paušál Internet v mobilu naplno paušál Standard paušál Klasik paušál Premium paušál Internet v mobilu paušál Internet v mobilu Plus paušál Internet v mobilu FUP Internet v mobilu naplno Standard FUP Klasik FUP Premium FUP Internet v mobilu FUP Internet v mobilu Plus FUP Paušál (Kč/měsíc) VF TM TO Datové limity - FUP (MB/měsíc) Pozn.: VF společnost Vodafone, TM společnost T-Mobile, TO2 společnost Telefónica. 26 25 U druhé varianty mobilního internetu (s použitím modemu) v roce 2010 operátoři zvyšovali rychlosti stahování dat a zvyšovali datové limity (FUP) u svých nabídek. Následující graf srovnává jednotlivé měsíční ceny podle maximální rychlosti stahování (plné sloupce) a datové limity (šrafované sloupce). Nabídka bez zobrazeného datového sloupce poskytuje internet bez omezení. U této služby došlo ke změně pouze u společnosti T-Mobile, a to zvýšením datového limitu. VF Připojení na stálo paušál Ufon 3G paušál Srovnání nabídek mobilního internetu Ufon 3G Data extra paušál Ufon 3G Data bez limitu paušál TO2 Start paušál TO2 Standard paušál TO2 Pro paušál TO2 Neomezený paušál TM Standard paušál TM Premium paušál VF Připojení na stálo FUP Ufon 3G FUP Ufon 3G Data extra FUP TO2 Start FUP TO2 Standard FUP TO2 Pro FUP TM Standard FUP TM Premium FUP Paušál (Kč/měsíc) ,5 2 0,7 1,8 7,2 10,8 21,6 Rychlost (Mb/s) Datové limity - FUP (GB/měsíc) Pozn.: VF společnost Vodafone, TM společnost T-Mobile, TO2 společnost Telefónica. Závěr k hodnocení mobilního trhu V posledních letech došlo ke zpomalení dynamiky trhu z pohledu hlasových služeb a služeb SMS, a prakticky k zafixování tržních podílů jednotlivých poskytovatelů mobilních služeb. Faktory, které by mohly dynamiku trhu podpořit, nejsou dostatečné. Např. výše uvedený efekt využívání služeb přenositelnosti čísel je do značné míry omezen objemem volání ve vlastní síti jednotlivých mobilních operátorů, kteří nabízejí toto volání za výhodných cenových podmínek. Na mobilním trhu dosud nebyly smluvně ujednány standardní velkoobchodní smlouvy, které by umožnily i dalším podnikatelům vstoupit na trh mobilních služeb ve formě virtuálního mobilního operátora (dále jen MVNO ), a to i přes to, že někteří z podnikatelů fixních sítí o takovou smlouvu požádali. Stav, kdy jsou k dalšímu přeprodeji mobilních služeb využívány v principu maloobchodní rámcové účastnické smlouvy nepovažuje ČTÚ za správný. Neexistence MVNO v podmínkách mobilního trhu v České republice přitom nekoresponduje s trendem rozvoje MVNO v ostatních zemích Evropské unie. Podle názoru ČTÚ by vstup nových poskytovatelů mobilních služeb mohl přispět ke zlepšení konkurenčního prostředí, a v konečném důsledku by přinesl prospěch spotřebitelům ve formě větší nabídky služeb a tlaku na snížení jejich cen. Na základě hodnocení mobilního trhu v průběhu roku 2011 předložil ČTÚ do veřejné konzultace návrh na ustavení nového relevantního velkoobchodního trhu mobilní originace (trhu pro ex-ante regulaci). Současně se ČTÚ v rámci formulace podmínek připravovaného výběrového řízení zaměřil na nastavení podmínek tak, aby motivovaly další (nové)

http://moderniobec.cz/dovolena-starostu/

Dovolená starostů | Moderní Obec Dovolená starostů Je možné při nevybrání řádné dovolené (v mém případě v letech 2011 a 2012) žádat o finanční náhradu? Jsem starostou na uvolněné funkci a zcela jistě si zbývající dny za uvedené roky nevyberu. Podmínky pro poskytování dovolené upravuje zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) v § 211 a... Je možné při nevybrání řádné dovolené (v mém případě v letech 2011 a 2012) žádat o finanční náhradu? Jsem starostou na uvolněné funkci a zcela jistě si zbývající dny za uvedené roky nevyberu. Podmínky pro poskytování dovolené upravuje zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) v § 211 a následujících ustanoveních. Dovolenou uvolněných členů zastupitelstva včetně starostů obce upravuje § 79 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Na ostatní zaměstnance obce se vztahují příslušná ustanovení ZP. Uvolněný člen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok (§ 79 odst. 1 zákona o obcích). Pokud by funkční období zastupitele netrvalo celý kalendářní rok, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Poměrná část dovolené u uvolněných zastupitelů se posuzuje podle § 79 odst. 2 zákona o obcích. To je rozdíl od obecné úpravy poměrné části dovolené v ZP (§ 212 odst. 2). Příklad: Starosta začal vykonávat tuto funkci (vznikl pracovní poměr) 22. března. Poměrnou část (jednu dvanáctinu) dovolené dostane od územního samosprávného celku (ÚSC) jako zaměstnavatele i za tento měsíc (§ 79 odst. 1 zákona o obcích). Zaměstnanec obce by na rozdíl od uvolněného zastupitele dostal poměrnou část dovolené za tento měsíc jen v případě, že se jednalo o tzv. změnu zaměstnání. To je v případech, kdy skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik nového pracovního poměru u nového zaměstnavatele (v tomto případě u ÚSC) na sebe bezprostředně navazují. Protože zaměstnavatelé, jejichž odměňování je závislé na státním rozpočtu, nemají možnost prodlužovat dovolenou, zákoník práce stanoví, že zaměstnancům těchto zaměstnavatelů přísluší dovolená o 1 týden delší, než činí základní výměra. Zaměstnancům zaměstnavatelů uvedeným v § 213 odst. 2 ZP, tak přísluší při splnění stanovených podmínek právo na 5 týdnů dovolené. Další prodloužení dovolené těmto zaměstnancům však není možné. Jak jsem již uvedl, uvolněný zastupitel má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok. Stejná délka dovolené náleží i ostatním zaměstnancům ÚSC (§ 213 odst. 2 ZP). Jestliže by šlo o zaměstnance tzv. podnikatelských subjektů, které zřizují ÚSC, je délka jejich dovolené v rozsahu 4 týdnů (§ 213 odst. 1 ZP). Délku jejich dovolené může však zaměstnavatel prodloužit. Nástup dovolené uvolněným členům zastupitelstva obce a tajemníkovi obecního úřadu určuje podle § 103 odst. 4 písm. i) zákona o obcích starosta obce, neboť plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele. Jestliže si uvolněný zastupitel, např. starosta, nevyčerpal dovolenou nebo její část v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu tento nárok do následujícího kalendářního roku. V takovém případě může též požádat obec o náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou, v krajním případě i za pět týdnů. Dovolenou z roku 2011 si tedy starosta mohl vyčerpat do konce roku 2012. Protože tak neučinil, stalo se toto právo platovým nárokem a starosta může požadovat náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou. Dovolenou za rok 2012 si může starosta vyčerpat do konce roku 2013 nebo za ni může požadovat náhradu měsíční odměny. Volba tohoto práva je na něm. Náhrada mzdy za dovolenou je sice splatná v obvyklých výplatních termínech, ale na žádost zaměstnance mu musí být mzda a náhrada mzdy, pokud je splatná během dovolené, vyplacena již před jejím nástupem. Členům zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni a členům zastupitelstva obce, kteří před zvolením do funkce nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva obce, poskytuje obec za výkon funkce uvolněného zastupitele odměnu. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků obce. Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná obcí uvolněným zastupitelům za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady. Odměnou je: a) měsíční odměna, b) odměna při skončení funkčního období. Měsíční odměna náleží uvolněným členům zastupitelstva i po dobu dovolené. 23. 8. 2017 v 09:25 Dle zákoníku práce zaměstnavatel nařizuje zaměstnanci čerpání dovolené. Může zastupitelstvo obce starostovi čerpání dovolené nařídit (samozřejmě má placeného zásdtupce) ?

https://www.arx.cz/soubory/html/zverejnovani-ucetni-zaverky-a-dalsich-listin-aktuality-brezen-2007.html

Zveřejňování účetní závěrky a dalších listin - aktuality březen 2007 - ARX Účetnictví Zveřejňování účetní závěrky a výroční zpráva Aktuální informace – 7.3. 2007 Podle informace z Poslanecké sněmovny ČR bude konečně zrušena povinnost pro účetní jednotky s povinným auditem zveřejňovat účetní závěrku rovněž v Obchodním věstníku(návrh zákona č. 86).Tato drobná novela zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví má i významné přechodné ustanovení – podle něj se nepřihlíží k povinnosti zveřejnit účetní závěrku v Obchodním věstníku v době platnosti příslušného ustanovení zákona č. 81/2006 Sb. (viz. Aktuální informace – duben 2006). Kdo tedy vydržel a do redakce OV závěrku neposlal (účetní závěrku za rok 2005 nebo za hosp.rok končící v roce 2006), nemusí tak činit ani dodatečně. Návrh zákona musí ještě schválit Senát a podepsat president ČR. Parlament ČR, Poslanecká sněmovna 2006, 86. Návrh zákona V § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 81/2006 Sb., se věta poslední zrušuje . Ke vzniku povinnosti účetní jednotky zveřejnit účetní závěrku též v Obchodním věstníku na základě ustanovení § 21a odst.4 zákona 563/1991 Sb., ve znění zákona č.81/2006 Sb., se do dne účinnosti tohoto zákona nepřihlíží. ČI.III Úplné znění návrhu zákona včetně důvodové zprávy je dostupné na stránkách Poslanecké sněmovny ČR (http://www.psp.cz). Aktuální informace - duben 2006 Zákon č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, přinesl mimo jiné změnu § 21a zákona o účetnictví. Podle této novely platí s účinností ode dne vyhlášení - od 15.3. 2006 - povinnost pro účetní jednotky s povinným auditem zveřejňovat účetní závěrku rovněž v Obchodním věstníku. Tato povinnost už platila do roku 2000 (viz. bod 4. tohoto přehledu); tehdy byla zpoplatněna částkou 6.000,- Kč bez DPH za jedno zveřejnění. Účetní jednotky nyní zveřejňují závěrky jejich uložením do Sbírky listin obchodního rejstříku; Sbírka listin je veřejně přístupná a část materiálů jej již digitalizována a dostupná i on-line (viz. bod 3. tohoto přehledu). Samo Ministerstvo financí ČR (!) považuje tuto povinnost za nadbytečnou administrativní a finanční zátěž a údajně bude iniciovat její zrušení. Proto doporučuji zachovat klid alespoň do konce roku 2006 a do redakce OV zatím nic ke zveřejnění neposílat. Vybrané části zákona č. 81/2006 Sb. zveřejněného v částce 30/2006 Pro úplnost uvádím další novou povinnost vyplývající tentokrát z novely Obchodního zákoníku – zveřejňování informací o konání valné hromady i v Obchodním věstníku platí pro akciové společnosti s akciemi na majitele: Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: V § 184 odst. 4 se ve větě třetí za slova "o konání valné hromady" vkládají slova "v Obchodním věstníku a jiným". Část šestá i sedmá zákona č. 81/2006 Sb. nabývají účinnosti dnem vyhlášení, tedy 15.3. 2006. V roce 2000 a 2001 došlo k rozsáhlým novelizacím obchodního zákoníku, zákona o účetnictví a dalších souvisejících předpisů. Protože tyto novelizace výrazně rozšířily povinnosti obchodních společností a odpovědnost jejich statutárních orgánů v oblasti zveřejňování údajů z účetní závěrky, výročních zpráv a dalších informací, zpracoval jsem následující rozbor, který ve stručnosti popisuje aktuální informační povinnost účetních jednotek. Informace v něm obsažené jsou aktualizovány podle znění příslušných zákonů platných k 1.11.2005. Pozn.: Omlouvám se za heslovité zpracování a časté používaní zkratek - snažil jsem se o co nejstručnější popis při zachování věcné správnosti a úplnosti. SL OR - sbírka listin obchodního rejsříku OV - Obchodní věstník VZ - výroční zpráva ZÚč - zákon o účetnictví ObchZ - obchodní zákoník ZoV - zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou OS - ovládací smlouva podle ObchZ ZA - zpráva auditora TrZ - trestní zákon Nejprve zmíním vymezení trestně právní odpovědnosti - ano, nezveřejnění požadovaných údajů může být i trestným činem! 1. Zkreslování údajů - trestní odpovědnost Podle §125 odst.2 TrZ bude odnětím svobody na 6 měsíců až 3 roky potrestán ten, kdo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen! Na uložení listin za rok 1999 do SL se to ještě zřejmě nevztahuje, na období od roku 2000 již ano! Plné znění §125/2 TrZ platné od 1.5. 2000: "Stejně bude potrestán (tj. odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem - P.F.),kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti, nebo kdo v podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, anebo kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladunepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinnen." 2. Pokuty za porušení povinností podle zákona o účetnictví § 37 ZÚč - Pokuty (ve znění pro rok 2000, 2001) Za neúplnost, neprůkaznost nebo nesprávnost účetnictví mohou příslušné orgány uložit pokutu až do výše 500.000,- Kč. Pokud vedlo porušení povinností podle ZÚč k nemožnosti zjištění daňového základu až do výše 1.000.000,- Kč. § 37 ZÚč - Pokuty (ve znění platném od 1.1.2002) Tato oblast byla velmi zpřísněna a zpřesněna! Za porušení povinností uložených účetní jednotce zákonem o účetnictví stanoví § 37 pokutu; pokuta může činit buď až 3% nebo až 6% z úhrnu rozvahy podle povinnosti, která byla porušena. Při objemu aktiv (v brutto hodnotě) 10 milionů Kč to znamená pokutu až 300.000,- Kč resp. 600.000,- Kč! Jaké účetní písemnosti se vlastně do Sbírky listin ukládají? Liší se povinnost auditovaných a neauditovaných společností? 3. Sbírka listin obchodního rejstříku (ukládání účetních listin) 1. Účetní závěrka (ROVY+Př.) v 1 vyhotovení (řádná, mimořádná, konsolidovaná – pokud není součástí výroční zprávy - § 38i odst.(1) písm.c) ObchZ): - do 30 dnů po schválení a ověření závěrky zveřejnit uložením do SL OR, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období! (§21a odst.(2) ZÚč) - "bez zbytečného odkladu" (§38k ObchZ) Pozn.: rejstříkový soud sám zašle provozovateli portálu veřejné správy, který zabezpečuje vydávání OV, údaje o tom, že listiny přijal (OV pak zveřejní krátké oznámení o uložení listiny) - §7 odst.1 nař.vl.č.503/2000 Sb. o Obchodním věstníku. Sbírka listin OR je veřejně přístupná - každá spol. by se měla přesvědčit, co tam má vlastně založeno. Od roku 2004 se na internetových stránkách rejstříkových soudů postupně objevují oskenované údaje z účetních závěrek a výročních zpráv uložených do SL (www.justice.cz / vyhledávání podle firem / odkaz na sbírku listin). Nyní jsou on-line dostupné údaje z účetních závěrek za rok 2003 a někde i 2004; kvalita nevalná, ale pro informaci dostačující. Povinnost pro všechny obchodní společnosti! 2. Zpráva auditora o ověření účetní závěrky: tam, kde je povinnost ověření ÚZ auditorem Pozn.: v tomto případě musí být na listině obsahující rozvahu uvedeny identifikační údaje osob, které ji podle zákona ověřují (§ 38i odst.(1) písm.c) ObcZ). Povinnost pro obchodní společnosti s povinným auditem! 3. Výroční zpráva v 1 vyhotovení - do 30 dnů po schválení a ověření ÚZ i VZ, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období, zveřejnit uložením do SL OR (§21a odst.(2) ZÚč) Povinnost pro obchodní společnosti s povinným auditem! (§21 ZÚč) Obsah VZ upravoval (od r.2001 zrušený) čl.II Opatření čj. 281/71 701/1995 (součástí VZ jsou mimo jiné i vybrané údaje z ÚZ v rozsahu zveřejněném v OV + výrok auditora). Nyní však platí novelizovaný §21a ZÚč, který požaduje zveřejnit účetní závěrku v rozsahu, v jakém byla sestavena (ne jen vybrané údaje). VZ za rok 2000 (pouze auditované spol.!) Doporučení: do VZ za rok 2000 zařadit úplnou ÚZ, výrok auditora (§21a odst.3 ZÚč) resp. zprávu auditora (§27a odst.2, c/ ObchZ) a všechno uložit do SL OR - do 30 dnů po schválení a ověření ÚZ i VZ, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období. Pozor, na rozvaze musí být identifikační údaje osob, které ÚZ ověřovaly. Samotná ÚZ a ZA se ukládat nemusí - jsou součástí VZ! Pozn.: i VZ ověřuje auditor (§21a) ZÚč) - měl by poskytnou "stanovisko auditora k výroční zprávě". VZ za rok 2001 (pouze auditované spol.!) - řídí se (asi) jen §21 ZÚč (stručným) - čl.II Opatření... byl zrušen; - zařadit do ní zprávu auditora + závěrku úplnou - v 1 vyhotovení uložit do SL (do 30 dnů po ověření ÚZ i VZ a po schválení VH nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období) - oznámení o uložení listin zašle rejstříkový soud redakci OV VZ za rok 2002 a.2003 (pouze auditované spol.!) - řídí se novelizovaným §21 ZÚč - tam je všechno o VZ; - novinka! Součástí VZ jsou mj. informace v rozsahu ÚZ za předcházející 2 účetní období - zařadit do ní zprávu (výrok) auditora + závěrku úplnou VZ od roku 2004 (pouze auditované spol.!) - řídí se novelizovaným §21 ZÚč - povinnost zařadit do VZ informace v rozsahu ÚZ za předcházející 2 účetní období byla zrušena (zařazuje se pouze ÚZ za běžné účetní období) - oznámení o uložení listin zašle rejstříkový soud provozovateli portálu veřejné správy, který zabezpečuje vydávání OV 4. Zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou (ZoV) Zpráva musí být vypracována v případech, kdy existuje ovládací vztah a není uzavřena ovládací smlouva a to i v případech neauditovaných účetních jednotek. (ZoV je posuzována auditorem jako součást výroční zprávy, ale musí fyzicky existovat již do 3 měsíců po skončení účetního období, její neuložení do SL OR může být i trestným činem...) Poprvé za rok 2001 je to součást VZ (§66a) odst.9 ObchZ a dále §190 a)b)) - není-li uzavřena ovládací smlouva musí statutární orgán ovládané osoby zpracovat ZoV do 3 měsíců po skončení účetního období! I ZoV ověřuje auditor a s jejím obsahem mají právo seznámit se společníci za stejných podmínek jako s účetní závěrkou. Zprávu je nutno zpracovat při ovládacím vlivu nad 40% (resp. 50% - podrobnosti §66a ObchZ) i když jsou pouze standardní vztahy! Zveřejnění ZoV uložením v SL OR buď jako součást VZ nebo samostatně (§ 38i odst.c) ObchZ). Lhůta pro uložení do SL OR pouze obecná - "bez zbytečného odkladu" (§ 38k ObchZ) - nebo ve lhůtě pro uložení VZ, pokud je její součástí. Pozn.: Kde není povinný audit, ukládáme ji společně s účetní závěrkou za minulý rok. Do zápisu z VH schvalující ÚZ za minulý rok doporučuji přidat poznámku, že všichni společníci berou na vědomí i ZoV. Povinnost pro všechny obchodní společnosti, v nichž existuje ovládací vztah - to je mj. převážná většina spol. s r.o.! 5. Rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty Od 1.7.2005 se do sbírky listin zakládá i návrh a konečná podoba rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, pokud nejsou součástí řádné účetní závěrky (§ 38i odst.1) písm.c) ObchZ). Auditor a výroční zpráva - shrnutí Ve výroční zprávě budou tedy uvedeny: - výrok auditora k účetní závěrce společnosti - stanovisko auditora k obsahu výroční zprávy - stanovisko auditora k správnosti obsahu zprávy o vztazích mezi propojenými osobami ( stanovisko dozorčí rady k ZoV - pokud DR existuje) Sbírka listin - shrnutí Z účetních listin neauditované společnosti do SL ukládají: - účetní závěrku (ROVY+Př.) v 1 vyhotovení - zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou - návrh a konečnou podobu rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, pokud nejsou součástí řádné účetní závěrky Auditované společnosti ukládají kompletní výroční zprávu obsahující m.j.: - účetní závěrku - stanovisko auditora ke správnosti údajů ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami Auditované společnosti zveřejňovaly vybrané údaje z účetní závěrky také jejich vydáním v Obchodním věstníku; jak to bude v roce 2001, 2002 a v následujících letech? 4. Obchodní věstník - zveřejňování závěrky Obchodní věstník - předat redakci ke zveřejnění vybrané údaje z ÚZ do 1 měsíce po schválení (Cena 6.000,- Kč bez DPH) - naposledy za rok 2000. Rozsah zveřejněných údajů upravuje (od r.2001 zrušený) čl.II Opatření čj. 281/71 701/1995. (Místo uložení VZ nyní uvádějí většinou sídlo společnosti, někdo i sídlo rejstř. soudu=SL). Povinnost platila pro obchodní společnosti s povinným auditem! Od r.2001 - zveřejňování vybraných údajů z ÚZ v OV nic neupravuje - nezveřejňovat! Na závěr upozorním na jednu často opomíjenou povinnost, která sice nesouvisí se zveřejňováním údajů, ale je nezbytná pro další trvání obchodní společnosti. Valná hromada, která schvaluje účetní závěrku: musí se konat do 6 měsíců od posledního dne účetního období (do 30.6. násl.roku pokud účetní období = kalendářní rok) (§128 odst.1 ObchZ - s.r.o., §184 odst.3 ObchZ - a.s.) Pozn.: Valná hromada, která rozhoduje o rozdělení zisku, může být i později.

https://rejstriky.finance.cz/firma-rooney-transport-s-r-o-01672550

Rooney transport s.r.o. Brno IČO 01672550 kontakty (05.06.2020) | Finance.cz Rooney transport s.r.o. Brno IČO: 01672550 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Rooney transport s.r.o., která sídlí v obci Brno a bylo jí přiděleno IČO 01672550. Firma s názvem Rooney transport s.r.o. se sídlem v obci Brno byla založena v roce 2013. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 4 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené . Základní údaje o Rooney transport s.r.o. IČO: 01672550 Krajský soud v Brně 10.5.2013 C 78990 01672550 Rooney transport s.r.o. Aktuální kontaktní údaje Rooney transport s.r.o. Kontakty na Rooney transport s.r.o. IČO: 01672550 Příkop 834/8 , Brno 602 00 13.2.2017 Příkop 838/6 , Brno 602 00 21.10.2013 - 13.2.2017 Skryjova 1606/8 , Brno 614 00 10.5.2013 - 21.10.2013 Příkop 834/8, Brno 602 00 Obory činností Rooney transport s.r.o. IČO: 01672550 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 21.10.2013 Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. 10.5.2013 - 21.10.2013 Správa vlastního majetku. 10.5.2013 - 21.10.2013 Kaštanová 489/34 , Brno 620 00 1009921657 Vedení firmy Rooney transport s.r.o. IČO: 01672550 Za společnost jedná a podepisuje jednatel. 10.5.2013 Dušan Pivoňka 10.5.2013 - 21.10.2013 od 10.5.2013 do 18.9.2013 Valerie Ženatá 21.10.2013 - 7.1.2016 od 18.9.2013 do 19.11.2015 Banskobystrická 398/72, Brno 621 00 Adolf Gunter Brutter 7.1.2016 - 3.11.2017 Bahnhofzeile 12 , 4631 Krenglbach Rakouská republika Martin Robert Brunnbauer 7.1.2016 - 12.6.2019 od 19.11.2015 do 2.4.2019 Poststrasse 35 , Reinsdorf Spolková republika Německo Adolf Günter Brutter 3.11.2017 - 12.6.2019 Prokurista je zmocněn k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. V prokuře není zahrnuto právo zcizit nebo zatížit nemovitou věc. Prokurista se podepisuje za společnost tím způsobem, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis a dodatek "prokurista" nebo "ppa" (per procuram). 18.11.2016 Prokurista je zmocněn k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. V prokuře není zahrnuto právo zcizit nebo zatížit nemovitou věc. Prokurista se podepisuje za společnost tím způsobem, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis a dodatek "prokurista" nebo "ppa" (per procuram). 7.1.2016 Valerie Ženatá 7.1.2016 - 18.11.2016 Valerie Ramsauer 18.11.2016 - 13.2.2017 Adolf Günter Brutter Martin Robert Brunnbauer Vlastníci firmy Rooney transport s.r.o. IČO: 01672550 zakladni 4 000 000 Kč - 13.3.2015 zakladni 200 000 Kč - 10.5.2013 - 13.3.2015 Sbírka Listin Rooney transport s.r.o. IČO: 01672550 C 78990/SL 14 notářský zápis [NZ 1396/2015] rozhod. jed. spol. Krajský soud v Brně 19.11.2015 21.12.2015 12.1.2016 3 C 78990/SL 9 účetní závěrka [2013] rozvaha Krajský soud v Brně 29.3.2014 24.8.2015 4.11.2015 4 C 78990/SL 8 účetní závěrka [2014] výkaz Krajský soud v Brně 5.6.2015 24.8.2015 4.11.2015 2 C 78990/SL 13 účetní závěrka [2013] výkaz Krajský soud v Brně 29.3.2014 24.8.2015 4.11.2015 2 C 78990/SL 12 účetní závěrka [2014] rozvaha Krajský soud v Brně 5.6.2015 24.8.2015 4.11.2015 4 C 78990/SL 11 účetní závěrka [2014] příloha Krajský soud v Brně 5.6.2015 24.8.2015 4.11.2015 3 C 78990/SL 10 účetní závěrka [2013] příloha Krajský soud v Brně 29.3.2014 24.8.2015 4.11.2015 2 C 78990/SL 7 notářský zápis zakl. listina, NZ 408/2014 Krajský soud v Brně 7.8.2014 3.7.2014 15.8.2014 10 C 78990/SL 6 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 5.6.2014 3.7.2014 15.8.2014 5 C 78990/SL 5 ostatní zápis o VH Krajský soud v Brně 5.6.2014 3.7.2014 15.8.2014 5 C 78990/SL 4 ostatní zápis z jednání VH Krajský soud v Brně 29.5.2014 3.7.2014 15.8.2014 3 C 78990/SL 3 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Brně 18.10.2013 24.10.2013 3 C 78990/SL 2 notářský zápis zakl. listina, NZ 970/2013 Krajský soud v Brně 18.9.2013 18.10.2013 24.10.2013 9 C 78990/SL 1 notářský zápis zaklad. listina, NZ 615/2013 Krajský soud v Brně 30.4.2013 3.5.2013 20.5.2013 4 Hodnocení Rooney transport s.r.o. Výpis dat pro firmu Rooney transport s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Rooney transport s.r.o., 1672550 na obchodním rejstříku výpis firmy Rooney transport s.r.o., 1672550 na živnostenském rejstříku Rooney & Bennett, a.s. - 26734575 - Praha , Na Sychrově 975/8 Modern Transport s.r.o. - 01848429 - Praha , Korunní 2569/108

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/9112ECC32F40AABFC125845200183A81?openDocument

22 Cdo 912/2019 Datum rozhodnutí: 05/21/2019 Spisová značka: 22 Cdo 912/2019 ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:22.CDO.912.2019.1 Heslo: Nezbytná cesta (o. z.) Dotčené předpisy: § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. 22 Cdo 912/2019-414 Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně CZECHWOOD TRADING, spol. s r. o., IČO 14616106, se sídlem v Opavě, U Cukrovaru 250/3, zastoupené Mgr. Radimem Vašendou, advokátem se sídlem ve Frenštátu pod Radhoštěm, Rožnovská 241, proti žalované České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO 69797111, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zřízení služebnosti nezbytné cesty, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 17 C 152/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 11. 2018, č. j. 57 Co 187/2018-376, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku ve výši 3 388 Kč k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Radima Vašendy do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 26. 1. 2015, č. j. 17 C 152/2011-184, rozhodl, že se zřizuje ve prospěch vlastníka stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního postavené na pozemku parc. č. st. XY služebnost nezbytné cesty, zakládající právo chůze a jízdy všemi vozidly přes pozemky parc. č. XY a XY, vše v katastrálním území XY, a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem vyhotoveným společností R&M GEODETA, s. r. o., pod číslem XY, odsouhlaseným dne 6. 5. 2014 Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrálním pracovištěm XY, pod číslem XY (výrok I.). Ve výroku II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě za zřízení služebnosti částku 100 000 Kč, a to v pravidelných ročních splátkách ve výši 5 000 Kč splatných vždy do 31. 3. příslušného kalendářního roku, počínaje rokem 2015. Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 34 825 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.). Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 1. 9. 2015, č. j. 57 Co 192/2015-218, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 7 860 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.). Nejvyšší soud jako soud dovolací k dovolání žalované rozsudkem ze dne 30. 5. 2017, č. j. 22 Cdo 5409/2015-254, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 9. 2015, č. j. 57 Co 192/2015-218, a rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 26. 1. 2015, č. j. 17 C 152/2011-184, zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Opavě k dalšímu řízení. Zavázal (mimo jiné) soudy obou stupňů, aby znovu posoudily, zda jsou naplněny předpoklady pro povolení nezbytné cesty, konkrétně zda si žalobkyně nezpůsobila nedostatek přístupu ke stavbě z veřejné cesty z hrubé nedbalosti či úmyslně ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 28. 2. 2018, č. j. 17 C 152/2011-332, rozhodl, že se zřizuje ve prospěch vlastníka stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního postavené na pozemku parc. č. st. XY služebnost nezbytné cesty, zakládající právo chůze a jízdy všemi vozidly přes pozemky parc. č. XY a XY, vše v katastrálním území XY, a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem vyhotoveným společností R&M GEODETA, s. r. o., pod číslem 2915-69/2014, odsouhlaseným dne 6. 5. 2014 Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrálním pracovištěm XY, pod číslem XY (výrok I.). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě za zřízení služebnosti nezbytné cesty částku 192 000 Kč, a to v pravidelných ročních splátkách ve výši 9 600 Kč splatných vždy do 31. prosince příslušného kalendářního roku, počínaje rokem 2018 (výrok II.). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III. a IV.). Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 23. 11. 2018, č. j. 57 Co 187/2018-376, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 o. s. ř. a v němž namítá nesprávné právní posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že žalobkyně jako žadatelka o nezbytnou cestu si nezpůsobila nedostatek přístupu na veřejnou cestu z hrubé nedbalosti či úmyslně ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tento závěr je v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, kupř. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, či s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5229/2016. Namítá, že žalobkyně před nabytím nemovitosti, která není dostatečně spojena s veřejnou cestou, neoslovila žalovanou a nepokusila se na základě jednání s ní přístup k nabývané nemovitosti získat. Spoléhala pouze na obecné ujišťování prodávající, že jí v přístupu nebude nijak bráněno. Žalobkyně nejednala se žalovanou ani v dalších pěti letech od nabytí nemovitosti, samotný návrh na zřízení nezbytné cesty podala až jako protinávrh v řízení, ve kterém žalovaná požadovala po žalobkyni bezdůvodné obohacení za užívání pozemků, přes které žalobkyně přistupovala ke své nemovitosti. Za hypotetické považuje úvahy soudu, že dohoda žalobkyně se žalovanou před nabytím nemovitosti nebyla možná pro nepřiměřené požadavky žalované. Podle dovolatelky nelze při těchto úvahách vycházet z jednání osob, jež nastalo až po nabytí nemovitosti žalobkyní, a tedy bylo ovlivněno jinými okolnostmi než okolnostmi existujícími v době, kdy bylo povinností žalobkyně oslovit žalovanou a jednat o zřízení přístupu k nabývané nemovité věci. Navrhuje, aby dovolací soud změnil rozsudek odvolacího soudu tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne, příp. rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobkyně se ve vyjádření k dovolání ztotožňuje s rozhodnutím odvolacího soudu. Uvádí, že její jednání vztahující se k zajištění přístupu k nemovitosti před jejím nabytím nelze hodnotit jako hrubě nedbalé ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Je třeba především zohlednit jednání prodávající, která ujišťovala žalobkyni, že jí k přístupu k nemovitosti nebude nijak bráněno, i skutečnost, že fakticky přístupová komunikace existovala, a proto žalobkyně neměla žádné pochyby o zajištění přístupu k nemovitým věcem z veřejné cesty. Poznamenává, že úmyslem zákonodárce nebylo zakotvením předmětné podmínky vytvořit kategorii nemovitostí bez přístupu, k nimž již nebude moci být nezbytná cesta povolena, avšak sankcionovat takové jednání nabyvatele, kdy se nabyvatel nepokusil zajistit přístup k nemovitosti zpravidla (nikoliv výlučně) před jejím nabytím. Zřízení nezbytné cesty v zásadě nebrání skutečnost, že někdo koupil stavbu bez zajištění přístupu, vždy je však třeba přihlédnout ke všem okolnostem věci. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání žalované zamítl. Podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019 (dále jen „o. s. ř.“), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle § 241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na otázce hmotného práva, zda si žalobkyně jako žadatelka o nezbytnou cestu způsobila nedostatek přístupu ke své nemovitosti z veřejné cesty z hrubé nedbalosti. Podle § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud nepovolí nezbytnou cestu, způsobil-li se nedostatek přístupu hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá. V usnesení ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015 (toto a další níže uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na webových stránkách dovolacího soudu – www.nsoud.cz), Nejvyšší soud vysvětlil, že „hrubě nedbalé či úmyslné jednání vlastníka nemovité věci žádajícího o povolení nezbytné cesty, které je důvodem zamítnutí žaloby podle § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., může podle okolností případu spočívat nejen ve zbavení se existujícího spojení s veřejnou cestou, ale i v nabytí nemovité věci bez zajištěného spojení s veřejnou cestou“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2432/2016). Dále uvedl, že „koupě nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou automaticky neznamená, že nabyvatel nemá právo na povolení nezbytné cesty [rovněž Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 206]. K zamítnutí žaloby na povolení nezbytné cesty lze proto přistoupit až na základě posouzení veškerých konkrétních okolností případu, z nichž vyplyne jednoznačný závěr, že nabyvatel nemovitosti v daném případě postupoval hrubě nedbale či dokonce úmyslně, v důsledku čehož zabránil zřízení či existenci přístupu ke své nemovitosti. Jinými slovy řečeno, soud nebude moci v poměrech konkrétní věci učinit závěr, že nabyvatelovo jednání nebylo úmyslné či nikoliv hrubě nedbalé (prostá nedbalost).“ V témže rozhodnutí dovolací soud vyložil, že „při řešení otázky, zda nabyvatel jednal hrubě nedbale či dokonce úmyslně, bude třeba zvážit veškeré okolnosti případu. Zejména bude nezbytné posoudit chování nabyvatele, zcizitele a dalších osob (např. sousedů), obsah listin dostupných před nabytím nemovité věci (např. znalecký posudek, výpis katastru nemovitostí) a konkrétní místní podmínky (např. patrná absence cesty k nabývané nemovitosti). Zohlednit bude nezbytné především a) jak se nabyvatel zajímal o existenci přístupu k nemovité věci, b) zda nabyvatel věděl o absenci přístupu či zda vědět o absenci přístupu měl, c) jak nabyvatel naložil s informací o absenci přístupu, d) zda se nabyvatel pokusil přístup zpravidla již před nabytím nemovitosti získat, e) zda bylo reálné docílit povolení cesty jednáním nabyvatele. Rovněž bude nezbytné přihlédnout k dobré víře nabyvatele v existenci přístupové komunikace vyvolané kupř. vyjádřením zcizitele či stavem v terénu, který pochybnosti o absenci přístupu nevyvolával“ (srov. také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5409/2015, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5229/2016). Poznamenal, že „při posuzování je třeba mít na paměti, že podmínkou obsaženou v § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. nemá být sankcionována sama o sobě skutečnost, že někdo nabyl nemovitou věc bez přístupu, nýbrž především ta okolnost, že nabyvatel se lehkovážně spoléhal na to, že mu bude přístup k pozemku po jeho nabytí umožněn sousedy či povolen soudem, přičemž se nepokusil si přístup zajistit před nabytím nemovité věci sám, ačkoliv tak nepochybně učinit mohl. Pokud se naopak o zajištění přístupu nabyvatel pokusil, jeho snaha však nebyla úspěšná (například pro kategorický nesouhlas sousedů či pro požadavky sousedů, které po nabyvateli nebylo možné spravedlivě požadovat), pak mu nelze tuto skutečnost přičítat k tíži. Úmyslem zákonodárce totiž zjevně nebylo vytvoření kategorie nemovitostí bez přístupu, k nimž již nebude moci být nezbytná cesta povolena, nýbrž úmyslem bylo sankcionovat lehkovážné jednání nabyvatelů.“ Rozhodnutí o povolení nezbytné cesty je konstitutivním rozhodnutím ve věci, ve které právní úprava upravuje podmínky pro vznik práva jen rámcově a dává široký prostor pro úvahu soudu, přičemž v hraničních případech jsou dány skutečnosti umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit různá řešení. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2595/2008); dovolací soud by pak úvahy soudů nižších stupňů mohl zpochybnit jen v případě, že by byly zjevně nepřiměřené (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1344/2012). V projednávané věci odvolací soud při úvaze o tom, zda žalobkyně jako nabyvatelka nemovité věci, ke které nebylo zajištěno spojení s veřejnou cestou, jednala hrubě nedbale či dokonce úmyslně ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., zvážil veškeré okolnosti projednávané věci. Úvaha odvolacího soudu, že jednání žalobkyně nelze hodnotit jako hrubě nedbalé či dokonce úmyslné, je řádně odůvodněna a dovolací soud ji neshledává jako zjevně nepřiměřenou. Žalobkyně nabyla vlastnické právo na základě kupní smlouvy uzavřené dne 8. 4. 2004 se správkyní konkursní podstaty SNAHA OPAVA obuvnické výrobní družstvo. Je třeba především zohlednit, že žalobkyně věděla, že kupuje stavbu na cizím pozemku, avšak v době nabytí nemovitosti žalobkyní existovalo faktické spojení této nemovitosti s veřejnou cestou, a to po cestě zpevněné kamenitou drtí, kterou užíval bez právního titulu i vlastník sousední nemovitosti. Žalobkyně byla ujištěna prodávající, že jí ve faktickém přístupu k nemovitosti nebude nijak bráněno a žalovaná žalobkyni ani po nabytí nemovitosti ve faktickém přístupu k nemovitosti žádným způsobem nebránila, přičemž umožnění průjezdu po pozemcích žalované bylo v daném místě dlouhodobou běžnou praxí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4146/2016). Je vhodné poznamenat, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně nabyla nemovitost za sníženou kupní cenu, která by odpovídala skutečnosti, že k nemovitosti nebyl zajištěn přístup z veřejné cesty (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5229/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 22 Cdo 879/2018). Na základě shora v dovolacím přezkumu obstojí závěr odvolacího soudu o tom, že jednání žalobkyně nebylo hrubě nedbalé. Přiléhavá není také námitka žalované, že soud by při posuzování toho, zda bylo reálné docílit povolení cesty jednáním nabyvatele, neměl vycházet z hypotetických úvah založených na jednání účastníků řízení, které nastalo až po nabytí nemovitosti žadatelem o nezbytnou cestu, a proto bylo ovlivněno jinými okolnostmi, než jaké existovaly v době nabytí nemovitosti. V souvislosti s touto námitkou je třeba poznamenat, že posouzení toho, zda bylo reálné docílit povolení cesty jednáním nabyvatele, je nezbytné založit na posouzení všech relevantních skutkových okolností právě projednávané věci. Pokud spolu žadatel o nezbytnou cestu a vlastník pozemku, přes který má být nezbytná cesta povolena, dříve nejednali, nelze ani vyloučit, že soud při posouzení této otázky výjimečně zohlední i skutečnosti, které nastaly až po nabytí nemovitosti žadatelem o nezbytnou cestu. V projednávané věci soudy úvahu o tom, zda bylo reálné docílit povolení nezbytné cesty jednáním nabyvatele (a s tím související hodnocení přiměřenosti požadavků ze strany vlastníka pozemku, přes který byla nezbytná cest povolena), řádně odůvodnily a nelze ji označit za zjevně nepřiměřenou. V této souvislosti je nutné především přihlédnout (kromě dalších skutkových okolností zohledněných soudy obou stupňů) ke skutečnosti (existující již v době nabytí nemovitosti žadatelem o nezbytnou cestu), že právnímu předchůdci žalobkyně svědčilo k pozemkům, přes které byla nezbytná cesta povolena, až do 2. 1. 2008 právo zákonné výpůjčky a žalovaná požadovala po žalobkyni náhradu za užívání těchto pozemků až od tohoto okamžiku. Soudy uzavřely, že žalovaná nesprávně předpokládala, že i žalobkyni svědčí právo užívat až do 2. 1. 2008 bezplatně tyto pozemky (jak ostatně uvedla žalovaná při jednání soudu prvního stupně dne 26. 1. 2015, č. l. 163 verte), a i proto nebylo pro žalobkyni reálné docílit před nabytím nemovitosti právního titulu zajišťujícího přístup k nemovitosti z veřejné cesty. Ke shora uvedenému dovolací soud poznamenává, že rozhodnutí o tom, zda lze jednání žadatele o nezbytnou cestu hodnotit jako hrubě nedbalé ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., je založeno na posouzení všech relevantních skutkových okolností právě projednávané věci. S ohledem na individuální poměry každé projednávané věci je nezbytné zvažovat, jakou váhu mají při posouzení této otázky jednotlivá kritéria uvedená (jakožto demonstrativní výčet) v ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu a jakou měrou bude každé jednotlivé kritérium v poměrech právě posuzované věci přiléhavé. Pokud spolu žadatel o nezbytnou cestu a vlastník pozemku, přes který má tato cesta vést, nejednali o zajištění přístupu na tento pozemek z veřejné cesty před nabytím nemovitosti ze strany žadatele, bude posouzení otázky, zda bylo reálné docílit povolení cesty jednáním nabyvatele, spíše kritériem pomocným, nikoliv však rozhodujícím. Z výše uvedeného se podává, že rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na právní otázce, při jejímž řešení se odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání tak není podle § 237 o. s. ř. přípustné, a proto jej Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neobsahuje v souladu s § 243f odst. 3 o. s. ř. odůvodnění. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, může se žalobkyně domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. V Brně dne 21. 5. 2019 Mgr. David Havlík

http://www.jobdnes.cz/detail-pracovni-pozice/47BCE2B2/

Vrchní rada v Oddělení právní II - ref. 47BCE2B2 - Hl. m. Praha - Generální finanční ředitelství - JobDNES.cz Generální ředitel Generálního finančního ředitelství jako služební orgán příslušný podle § 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon“), vyhlašuje výběrové řízení na služební místo č. 701236 vrchní rada v Oddělení právní II v oboru služby 2 „Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění“ a v oboru služby 29 „Legislativa a právní činnost“. Místem výkonu služby je Praha. Služba na tomto služebním místě bude vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou. Předpokládaným dnem nástupu na služební místo je 1. září 2016. Vrchní rada v Oddělení právní II referenční číslo: 47BCE2B2 | aktuálnost: 19. 7. 2016 Základní informace: - metodické řízení výkonu orgánů Finanční správy České republiky v oblastech daňově právních ve vazbě na občanský a obchodní zákoník, správní řád, soudní řád správní, trestní zákoník a trestní řád- zastupování Generálního finančního ředitelství v daňově právních věcech u soudů ve správním, civilním i trestním soudnictví na všech stupních- spolupráce s ostatními správními úřady při aplikaci práva v oblasti správy daní- legislativní činnost. Posuzovány budou žádosti podané ve lhůtě do 22. července 2016, tj. v této lhůtě zaslané služebnímu orgánu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu služebního úřadu Generálního finančního ředitelství, Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1, nebo osobně podané na podatelnu služebního úřadu na výše uvedené adrese. Žádost lze podat rovněž v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem na elektronickou adresu služebního úřadu (podatelna@fs.mfcr.cz) nebo prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky ID p9iwj4f.Obálka, resp. datová zpráva, obsahující žádost včetně požadovaných listin (příloh) musí být označena slovy: „Neotvírat“ a slovy „Výběrové řízení na služební místo č. 701236 – vrchní rada v Oddělení právní II“.Výběrového řízení na výše uvedené služební místo se může v souladu se zákonem zúčastnit žadatel, který:1) splňuje základní předpoklady stanovené zákonem, tj.:a) je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru [§ 25 odst. 1 písm. a) zákona];Splnění tohoto předpokladu se podle § 26 odst. 1 věta první zákona dokládá příslušnými listinami, tj. průkazem totožnosti nebo osvědčením o státním občanství. Při podání žádosti lze podle § 26 odst. 2 zákona doložit pouze písemné čestné prohlášení o státním občanství popř. prostou kopii průkazu totožnosti; uvedenou listinu lze v takovém případě doložit následně, nejpozději před konáním pohovoru;Žadatel, který není státním občanem České republiky, musí zkouškou u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka, prokázat znalost českého jazyka; to neplatí, doloží-li, že absolvoval alespoň po dobu 3 školních roků základní, střední nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem český jazyk. Splnění tohoto předpokladu se dokládá příslušnou listinou.b) dosáhl věku 18 let [§ 25 odst. 1 písm. b) zákona];c) je plně svéprávný [§ 25 odst. 1 písm. c) zákona]; Splnění tohoto předpokladu se podle § 26 odst. 1 věta šestá zákona dokládá písemným čestným prohlášením;d) je bezúhonný [§ 25 odst. 1 písm. d) zákona];Splnění tohoto předpokladu se podle § 26 odst. 1 věta druhá zákona dokládá výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce, resp. obdobným dokladem o bezúhonnosti, není-li žadatel státním občanem České republiky ;e) dosáhl vzdělání stanoveného zákonem pro toto služební místo [§ 25 odst. 1 písm. e) zákona], tj. magisterský studijní program; Splnění tohoto předpokladu se podle § 26 odst. 1 věta první zákona dokládá příslušnými listinami, tj. originálem nebo úředně ověřenou kopií dokladu o dosaženém vzdělání (vysokoškolského diplomu). Při podání žádosti lze podle § 26 odst. 2 zákona doložit pouze písemné čestné prohlášení o dosaženém vzdělání; uvedenou listinu lze v takovém případě doložit následně, nejpozději před konáním pohovoru;f) má potřebnou zdravotní způsobilost [§ 25 odst. 1 písm. f) zákona]; Splnění tohoto předpokladu se podle § 26 odst. 1 věta první zákona dokládá příslušnými listinami, tj. lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti. Při podání žádosti lze podle § 26 odst. 2 zákona doložit pouze písemné čestné prohlášení o zdravotní způsobilosti; uvedenou listinu lze v takovém případě doložit následně, nejpozději před konáním pohovoru;K žádosti dále žadatel přiloží:a) strukturovaný profesní životopis Obor: Justice, právo, legislativa, Státní, veřejná správa Hezký den, velmi mě zaujala vaše nabídka pracovního místa (Vrchní rada v Oddělení právní II), publikovaná na internetových stránkách JobDNES.cz.

http://kraken.slv.cz/Rt2835/1927

Rt 2835/1927 Vinkulovaná nebo heslem vázaná vkladní knížka není způsobilým předmětem krádeže. ( Rozhodnutí Zm II 85/27, 25.06.1927 ) Rozsudkem soudu prvé stolice byl obžalovaný uznán vinným zločinem podvodu podle §§ 197, 200 tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 19. prosince 1926 v M. O. lstivým předstíráním, že je vlastníkem vkladní knížky Živnostenské banky č. 199.000, znějící na jména František H. a na vklad 15.000 Kč, uvedl Jana K-e v omyl, kterým tento na svém majetku škodu 200 Kč, niko li však 2.000 Kč převyšující utrpěti měl a škodu 550 Kč skutečně utrpěl, poskytnuv obžalovanému na onu vkladní knížku jako zástavu zápůjčku v této výši, naproti tomu byl však sproštěn z obžaloby pro zločin krádeže podle §§ 171, 173,179 tr. zák., spáchaný prý tím, že odňal v noci na 19. prosince 1926 v M. O. pro svůj užitek z držení a bez přivolení Františka H-ě cizí věc movitou, onu vkladní knížku, znějící na 15.000 Kč. Nalézací soud sprostil obžalovaného z obžaloby pro zločin krádeže v podstatě s tímto odůvodněním: Vkladní knížka, o niž tu jde, byla věcí bezcennou. Ačkoli zněla na vklad 15.000 Kč, neměla ceny této částce se rovnající, nýbrž byla bezcennou, poněvadž byla vázána heslem, obžalovanému neznámým, takže tento nemohl vkladem nikterak disponovati. Skutečnost, že se obžalovanému přece podařilo z této vkladní knížky těžiti svrchu naznačeným podvodným způsobem, nedává uvedené heslem vázané vkladní knížce povahy cenné věci. Podvod, o nějž tu jde, byl spáchán použitím věci bezcenné. Naproti tomu hájí zmateční stížnost právní názor státního zastupitelství, že i vinkulovaná (správně heslem vázaná) vkladní knížka může býti předmětem krádeže, že cena takové vkladní knížky odpovídá vložené částce a že obžalovaný měl býti uznán vinným také zločinem krádeže podle §§ 171, 173, 179 tr. zák., a dovolává se ve svých vývodech v tomto směru na odůvodnění svého názoru rozhodnutí bývalého Nejvyššího jako zrušovacího soudu ve Vídni ze dne 10. září 1897, čís. 6039 (č 2106 víd. úř. sb.) a ze dne 7. prosince 1912, Kr II 405/12 (č. 402 Ö. R.). Co se týče judikatury, dlužno především poznamenati, že bývalý Nejvyšší jako zrušovací soud ve Vídni vynesl kromě rozhodnutí odpovídajících právnímu názoru zmateční stížnosti, zejména shora citovaných rozhodnutí, také několik rozhodnutí, v nichž zaujal stanovisko, že vinkulovaná nebo heslem vázaná vkladní knížka není způsobilým předmětem krádeže, a to rozhodnutí uveřejněná v Löfflerově sbírce Ö. R. pod čís. 474, 537 a 578, a že k těmto posléze citovaným rozhodnutím došlo po rozhodnutích, jichž se stížnost dovolává. Čs. Nejvyšším soudem jako soudem zrušovacím nebyla právní otázka, o niž tu jde, dosud řešena. Dlužno však poukázati k jeho rozhodnutí (č. 1418 sb. Nejv. s.), v němž je vysloven právní názor, že vkladní knížky peněžních ústavů jsou v rukou každého držitele předmětem majetkovým, jehož cena odpovídá vložené částce, pokud není výplatě na překážku řízení umořovací nebo zákaz soudní nebo není-li vklad vázán způsobem připuštěným stanovami peněžního ústavu. Pokud jde o nauku, budiž poukázáno k poznámkám profesora Löfflera ku svrchu citovanému rozhodnutí č. 402 Ö. R. na str. 73-75 sbírky "Oesterreichische Rechtsprechung in Strafsachen", 4. ročník, 1913, v nichž jest uvedena další literatura a jimiž autor dokazuje, že vinkulovaná nebo heslem vázaná vkladní knížka není způsobilým předmětem krádeže. Zmateční stížnosti nelze přiznati oprávnění. Zákon ze dne 14. dubna 1920, čís. 302 sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry spořitelen, ustanovuje v § 10: "Knížky nebo vkladní listy, které spořitelny vydávají na vklady, znějí sice na určité jména vkladatelem udané, mají však povahu papírů majiteli svědčících, takže každý, kdo takovou knížku předloží, jest pokládán i bez průkazu totožnosti za řádného držitele a budiž mu vyplacena žádaná částka, pokud není výplatě na překážku řízení umořovací o knížce spořitelní (o vkladním listě) nebo zákaz soudní, aneb není-li vklad vázán způsobem připuštěným stanovami. Vklady mohou býti vázány zejména na podpis, heslo, průkazní lístek nebo na okolnost, o níž jest předem jisto, že nastati musí". Nepřekáží-li tudíž výplatě ani umořovací řízení ani zákaz soudní a není-li vklad vázán způsobem připuštěným stanovami peněžního ústavu, je vkladní knížka v rukou každého držitele předmětem majetkovým, jehož cena odpovídá vložené částce. Vkladní knížka je v takových případech nositelkou pohledávky proti peněžnímu ústavu, tedy cenným papírem. Jinak má se věc, není-li tu onoho předpokladu, zejména jde-li, jak tomu bylo podle skutkového zjištění rozsudkového v souzeném případě, o knížku znějící na vklad vázaný na heslo. Tradice knížky, znějící na vklad, jenž jest vázán na heslo, nemá sama o sobě za následek převod pohledávky, na niž vkladní knížka zní. Na takovou vkladní knížku nevyplácí se vklad již na pouhé předložení knížky, jak se děje u obyčejných vkladních knížek, nýbrž je tu třeba udání hesla, po případě jiného průkazu stanovami peněžního ústavu určeného. Vkladní knížka vázaná heslem není tudíž nositelkou pohledávky proti peněžnímu ústavu, není cenným papírem, jehož hodnota odpovídá vložené částce, nýbrž je toliko jedním z prostředků ku realisování pohledávky, na niž zní. Taková vkladní knížka, jež podle své povahy není vůbec určena k obchodu, je v rukou každého držitele jen papírem legitimačním, jenž je sám o sobě bezcenným a není v důsledku toho způsobilým předmětem krádeže. Podle toho nelze souhlasiti s názorem zmateční stížnosti že vlastnost vkladní knížky jako papíru majiteli svědčícího nedoznává podstatné změny, je-li vklad vázán na heslo. Dlužno připustiti, že řádný držitel, jemuž taková vkladní knížka byla odcizena, může utrpěti škodu tím, že nemůže zatím vkladem disponovati, jakož i tím, že mu vzniknou útraty spojené s umořovacím řízením, avšak tato škoda netýká se hodnoty odcizené věci samotné. Příčinou vzniku této škody jest sice odcizení vkladní knížky, avšak z toho neplyne, že odcizená věc sama má nějakou cenu, zejména hodnotu rovnající se vložené částce. Lze dále připustiti, že pachatel, který takovou vkladní knížku odcizil, může způsobem ve zmateční stížnosti uvedeným dosáhnouti vyplacení vkladu, vylákáním hesla na některém z úředníků peněžního ústavu, využitím neopatrnosti příslušného úředníka peněžního ústavu, odstraněním poznámky "Na heslo" v knížce aneb odvoláním hesla, nebo že může vkladní knížku prodati nebo dáti ji do zástavy, avšak ze všeho toto nelze dovozovati, že taková vkladní knížka má nějakou cenu, zejména cenu odpovídající vložené částce; neboť došlo-li skutečně oním způsobem k realisování pohledávky nebo části pohledávky, nebo ku zpeněžení takové vkladní knížky, jde o samostatný, od odcizení vkladní knížky odlišný trestný čin, o podvod, spáchaný oklamáním co do legitimace pachatelovy nebo co do ceny takové vkladní knížky.

https://www.lari.cz/soukrome-subjekty.php

Soukromé osoby | Lari CZ hygienické systémy obchodní podmínky > Soukromé osoby 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) společnosti LARI CZ s.r.o., IČ 26823365, se dílem Šenov u Nového Jičína, Dukelská 400, PSČ 742 42, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 26773 (dále jen „prodávající“) upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístněné na internetové adrese www.lari.cz (dále jen „webová stránka“), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“). 2.5. Před zasláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko „potvrdit objednávku“. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávající neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení kupujícímu potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v objednávce (dále jen „elektronická adresa kupujícího“). - bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č. 1773700329/0800, vedený u společnosti Česká spořitelna, a.s. (dále jen „účet prodávajícího“). - standardně si dopravné účtujerme v rámci ČR ve výši 100 Kč přepravné a balné, 40Kč dobírečné (ceny jsou uvedené bez DPH), částku 165 Kč bez DPH si účtujeme při přepravě na Slovenskou republiku, při hodnotě objednávky nad 2.000 Kč bez DPH je dopravné zdarma (v rámci ČR, SR). 3.3. Prodávající může požadovat od kupujícího úhradu zálohy či jinou obdobnou platbu. Strany si sjednávají, že lhůta dle článku 5.1 těchto obchodních podmínek počíná běžet až okamžikem, kdy je záloha uhrazena prodávajícímu. Zbytek kupní ceny uhradí kupující prodávajícímu nejpozději při dodání zboží či v jiném dohodnutém termínu. Tímto není dotčeno ustanovení čl. 5.1. obchodních podmínek ohledně povinnosti uhradit kupní cenu zboží předem. 3.8. Je-li to v obchodním styku obvyklé nebo je-li tak stanoveno obecně závaznými právními předpisy, vystaví prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy kupujícímu fakturu. Prodávající je plátcem daně z přidané hodnoty. Fakturu vystaví prodávající po uzavření kupní smlouvy. Faktura je kupujícímu dodávána společně se zbožím. 4.2. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 4.1. či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využit vzorový formulář poskytovaný prodávajícím, jenž tvoří přílohu obchodních podmínek. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat písemně na adresu sídla prodávajícího. 4.3. V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 4.2. obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být prodávajícímu vráceno do čtrnácti (14) dnů od odstoupení smlouvy prodávajícímu. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou. 4.8. Zákazníci ze Slovenska a EU hradí přepravné a balné dle platného ceníku a tarifu přepravní společnosti GLS, který určuje jeho výši v závislosti na hmotnosti zásilky. 5.1. Prodávající se zavazuje dodat kupujícímu zboží v termínu určeném v kupní smlouvě, nejpozději však do 14 dnů od uzavření kupní smlouvy, nedohodnou-li se strany jinak. Kupující bere na vědomí, že termín dodání uvedený ve webovém rozhraní obchodu je pouze orientační. 5.2. Obsahuje-li nabídka ve webovém rozhraní obchodu možnost volby způsobu dodání zboží, prodávající a kupující si mohou sjednat místo pro vyzvednutí, resp. dodání, zboží. 5.2.1. Vyzvednutí na adrese sídla prodávajícího: Zboží bude připraveno k vyzvednutí na adrese provozovny prodávajícího, a to v termínu určeném prodávajícím, kdy o tomto bude prodávající kupujícího informovat; kupující je povinen zboží vyzvednout neprodleně poté, co se dozvěděl o připravenosti zboží na provozovně a o možnosti zboží vyzvednout, pokud se strany nedohodnou jinak. Nevyzvedne-li si kupující zboží po dobu 5 dnů od oznámení o možnosti jej vyzvednout a neučiní-li tak ani v náhradním termínu určeném prodávajícím, který nesmí být kratší než 30 dnů, je prodávající oprávněn kupujícímu účtovat skladné a účelně vynaložené náklady související se skladováním zboží ve výši 100 Kč za den, a to počínaje prvním dnem po uplynutí náhradní lhůty. Náklady související s dopravou zboží z provozovny prodávajícího na adresu kupujícího hradí kupující na své náklady. 5.2.2. Dodání do místa určeného kupujícím: O termínu doručení zboží na místo určené kupujícím (dodací adresa) bude prodávající, resp. jeho přepravce, e-mailem nebo SMS zprávou informovat kupujícího při expedici zboží ze skladu. Doručení zboží provede příslušný dopravce prodávajícího, zvolený na základě výběru typu dopravy kupujícím ve webovém rozhraní obchodu a v termínu uvedeném v e-mailu (zpravidla se jedná o následující pracovní den po expedici zboží). Nejpozději v den dodání zboží informuje dopravce prodávajícího kupujícího o dodání zboží. V případě, že kupující zboží v dohodnutém termínu nepřevezme nebo není možné je z důvodů na straně kupujícího doručit, a to ani opakovaně v náhradním termínu, je zboží vráceno zpět Prodávajícímu. 5.4. Kupující je povinen objednané zboží převzít a při převzetí zboží řádně prohlédnout a zkontrolovat. Převzetí zboží potvrdí kupující písemně na dodacím dokladu, čímž potvrzuje zejména shodu v množství a druhu převzatého zboží s údaji uvedenými v dodacím dokladu. Není-li možné zboží prohlédnout při jeho převzetí, je tak kupující povinen učinit neprodleně poté a oznámit zjištěné vady prodávajícímu v souladu s článkem VII. těchto obchodních podmínek 6.5. Práva z vadného plnění uplatňuje kupující u prodávajícího na adrese jeho sídla, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží, případně i v sídle nebo místě podnikání. Za okamžik uplatnění reklamace se považuje okamžik, kdy prodávající obdržel od kupujícího reklamované zboží. 7.3. Mimosoudní vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy lari@lari.cz. Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího.

http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/ustavni-soud/2009/2401/judikat-us-I-uS-1447-08-GUS20092560/

I. ÚS 1447/08, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu - Zákony.cz I. ÚS 1447/08, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 1447/08 I.ÚS 1447/08 ze dne 26. 3. 2009 Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů o ústavní stížnosti stěžovatele R. S., zastoupeného advokátkou Mgr. Bohdanou Novákovou se sídlem Pod Terebkou 12, 140 00 Praha 4, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. 61 To 82/2008, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 6. 2007, sp. zn. 3 T 161/2006, takto: Obvodní soud pro Prahu 10 (dále jen "ObvS") rozsudkem ze dne 18. 6. 2007, sp. zn. 3 T 161/2006, rozhodl, že stěžovatel je vinen, že dne 26. 1. 2005 v provozovně společnosti Auto Esa, s. r. o., uzavřel se společností CCB Finance, a. s. úvěrovou smlouvu č. 052001386 na poskytnutí úvěru ve výši 105.000,- Kč určeného na nákup osobního motorového vozidla zn. Ford Eskort SPZ JAKO 97-13 (dále jen "vozidla") v pořizovací hodnotě 145.000,- Kč, se společností CCB Finance, a.s. (dále jen "společnost CCB") současně uzavřel smlouvu o zajišťovacím převodu práva k této úvěrové smlouvě, při podpisu smlouvy složil zálohu ve výši 40.000,- Kč, přičemž poskytnutý úvěr se zavázal hradit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 4.983,- Kč počínaje měsícem únor 2005, ačkoli tento úvěr od počátku hradit nehodlal, čímž způsobil, vzhledem k tomu, že mu úvěr v uvedené výši byl poskytnut, společnosti CCB škodu ve výši 105.000,- Kč, na kterou uhradil jen dne 7. 6. 2005 částku 4.983,- Kč odpovídající jedné měsíční splátce, další splátky již neplatil, a poté, co byl vyzván k vrácení vozidla na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, toto neučinil, ani společnost CCB jinak nekontaktoval, tedy sebe obohatil tím, že někoho uvedl v omyl, a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli malou, čímž spáchal trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 a odst. 2 tr. z., za který byl podle § 250 odst. 2 tr. z. odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvaceti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. z. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit poškozené společnosti CCB, na náhradě škody částku ve výši 100.017,- Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla dále poškozená společnost CCB odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. ObvS na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že obhajoba stěžovatele byla ryze účelová a že jeho vina byla spolehlivě prokázána. ObvS - na základě výpovědi samotného stěžovatele - dovodil, že uváděl společnost CCB v omyl v tom smyslu, že při uzavírání úvěrové smlouvy deklaroval solventnost, ačkoli si musel být vědom toho, že tomu tak není, když finanční prostředky nemá "a při eventuálním splácení úvěru bude moci tak jedině spoléhat na nejistou okolnost v té podobě, že se mu finančních prostředků bude dostávat, což však fakticky poškozené společnosti CCB zatajil". ObvS dále uvedl, že závěr o vině stěžovatele je stejný i za situace, kterou stěžovatel též ve výpovědi uvedl, totiž, že jak při uzavírání úvěrové smlouvy, tak posléze v průběhu její platnosti, měl finanční prostředky na úhradu měsíčních splátek, které však nehradil; jestliže by tomu tak bývalo, lze snadno dovodit, že stěžovatel již od počátku poskytnutý úvěr splácet nehodlal, jestliže zejména neuhradil ani jednu ze splátek bezprostředně navazujících na okamžik uzavření smlouvy, tj. za měsíce únor, březen, duben a následující roku 2005. Pokud totiž stěžovatel měl prostředky, z nichž však poskytnutý úvěr nesplácel, nesplácel ho tak jedině z toho důvodu, že ho ani splácet nechtěl. ObvS poukázal i na to, že tomu by odpovídalo i to z výpovědí stěžovatele vyplývající, totiž, že v období od léta 2005 do léta 2006 měl mít pravidelný příjem ve Spolkové republice Německo, z něhož ovšem opět na poskytnutý úvěr ničeho neplatil. K tomu tak v zásadě mohlo docházet (stejně jako v předešle uvedeném) jen z toho důvodu, že úvěr stěžovatel splácet nechtěl. Závěr o podvodném úmyslu stěžovatele dále - dle názoru ObvS - umocňovaly ostatní ve věci zjištěné okolnosti, tj. zejména to, že stěžovatel poškozenou společnost CCB nekontaktoval, nezajistil, aby jí bylo předmětné vozidlo předáno, byť si musel být vědom toho, že při sjednávání úvěrové smlouvy bylo sjednáno též zajišťovací právo k vozidlu. Konečně i z rozsudku ObvS pro Prahu 5 ze dne 28. 11. 2005, sp. zn. 19 T 281/2005, bylo zřejmé, že posuzované podvodné jednání stěžovatele nebylo v jeho životě ojedinělým. Městský soud v Praze (dále jen "MěS") usnesením ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. 61 To 82/2008, odvolání stěžovatele, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. MěS uvedl, že na úvahy ObvS týkající se viny stěžovatele, právní kvalifikace i výroku o trestu může odkázat, neboť řízení předcházející napadenému rozsudku netrpí žádnými procesními vadami; důkazy byly provedeny v potřebném rozsahu, hodnoceny byly souladně s § 2 odst. 6 tr. ř. a současně odůvodnění rozsudku má náležitosti vyžadované § 125 odst. 1 tr. ř. MěS současně poukázal na omyl stěžovatele, pokud se domnívá, že vina musí být bezpečně a bez pochybností prokázána soudem, neboť vinu stěžovatele, resp. tvrzení uvedená v žalobním návrhu musí prokázat státní zástupce podávající obžalobu. V souzené věci důkazy předložené státním zástupcem a provedené v průběhu hlavního líčení, vinu stěžovatele bezpečně prokázaly. MěS dále reagoval na stěžovatelův odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu (dále jen "NS") sp. zn. 3 Tdo 107/2006, podle něhož musí být prokázáno, že pachatel již v době uzavírání smlouvy věděl o tom, že jeho finanční situace je natolik špatná, že nebude schopen úvěr splatit. MěS zde poukázal na konkrétní finanční situaci stěžovatele v lednu 2005, tedy v době uzavření smlouvy, jež byla následující. Rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 2 T 245/01, byla stěžovateli [kromě toho, že byl uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 a odst. 3 písm. b) tr. z.] uložena povinnost nahradit podle § 228 odst. 1 tr. ř. poškozeným škodu v celkové částce přesahující 570.000,- Kč. MěS z již citovaného rozsudku ObvS pro Prahu 5 zjistil nejen to, že stěžovatel byl odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody, ale i to, že současně od roku 2001 dlužil poškozené Tiskárně Liberta se sídlem v Praze 5 částku 727.261,90 Kč. MěS uvedl, že finanční situace stěžovatele v kritické době byla více než špatná, neboť v lednu 2005 měl závazky ve výši cca 1.300.000,- Kč, takže mu muselo být jasné, že nebude schopen - v důsledku předlužení - úvěr splatit. MěS navíc připomněl, že stěžovatelovu situaci dokresluje skutečnost uvedená v úvěrové smlouvě ze dne 26. 1. 2005, v níž tvrdí, že základ daně jako OSVČ činí 1.200.000,- Kč a že bydlí v družstevním bytě. MěS však konstatoval, že stěžovatel v takovém bytě nebydlel, a údaj o základu daně je evidentně nepravdivý; poukázal na skutečnost, že stěžovatel ani nevěděl, kde se vozidlo vlastně nachází. NS usnesením ze dne 31. 10. 2008, sp. zn. 11 Tdo 988/2008, dovolání stěžovatele odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů než jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 trestního řádu. NS k tomu uvedl, že na první pohled je patrné, že mezi obsahem provedených důkazů a skutkovými závěry, které ObvS a MěS učinily, rozpor není. V této souvislosti poukázal na to, že se ObvS vypořádal s oběma variantami, tj. s tím, že stěžovatel nebyl výdělečně činný, ale také s variantou, že měl k dispozici (z výkonu trestu a také našetřené) finanční prostředky. ObvS proto důvodně dovodil, že stěžovatel úvěr nesplácel, protože jej od začátku splácet nechtěl. Tento závěr byl podpořen i dalšími fakty, neboť stěžovatel úvěr nesplácel ani později, kdy měl pravidelný příjem v SRN a kdy s poškozenou společností CCB nejednal a ani jí nepředal vozidlo. NS dále - v reakci na stěžovatelem zpochybňovaný závěr MěSu o tom, že v úvěrové smlouvě uvedl nepravdivé údaje, aniž by tento měl oporu v provedeném dokazování - zdůraznil, že se (stejně jako ve výše uvedeném případě) jedná o námitku směřující do skutkových zjištění; MěS tuto skutečnost navíc uvedl jen pro dokreslení, neboť u trestného činu podvodu podle § 250 tr. z. je podstatné, že stěžovatel poškozenou společnost CCB uvedl v omyl tím, že od počátku neměl v úmyslu úvěr splácet. Není přitom třeba poukazovat na konkrétní nepravdivé údaje, které stěžovatel uvedl v úvěrové smlouvě. NS také zdůraznil, že hodnocení důkazů (tj. u citovaných rozsudků Okresního soudu v Pelhřimově a ObvS pro Prahu 5) MěS je možné označit za zcela logické a přesvědčivé. Na první pohled je patrné, že dluh v době spáchání posuzovaného skutku existoval a závěru o předlužení stěžovatele nelze nic vytknout. NS ještě dodal, že v obecné rovině má sice stěžovatel pravdu, jestliže tvrdí, že by byl nesprávný závěr, že půjčky lze čerpat pouze za situace, kdy všechny starší dluhy má již dotyčný splacené. V tomto konkrétním případě se však jednalo o dluhy značné výše, které navíc pocházely z trestné činnosti stejného charakteru jako v právě souzené věci. Jejich existence proto závěr o stěžovatelově vině zásadním způsobem podpořila. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. 61 To 82/2008, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 6. 2007, sp. zn. 3 T 161/2006, napadl stěžovatel ústavní stížností. V ní zejména uvedl, že před soudy prvého a druhého stupně došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces, neboť jejich hodnocení důkazů je v extrémním rozporu s jejich obsahem a soudy porušily zásadu in dubio pro reo. Dle stěžovatele současně došlo k porušení zásady plynoucí z čl. 8 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") i z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), podle nichž nikdo nemůže být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku. Stěžovatel se domnívá (stejně jako v dovolání k NS), že ObvS nedospěl k jednoznačnému závěru o subjektivní stránce trestného činu (tj. zda měl stěžovateli přičítat úmysl přímý nebo nepřímý). MěS shledal u stěžovatele (v důsledku jeho předlužení) nepřímý úmysl. Stěžovatel následně tvrdí, že z jeho výpovědí bylo prokázáno, že v době uzavření úvěrové smlouvy měl pravidelné příjmy (a nebyl bez zaměstnání). Současně poukázal na to, že závěry MěS, že údaj stěžovatele o základu daně (uvedený v úvěrové smlouvě), jakož i závěr, že nebydlel v družstevním bytě, jsou nepravdivé, jsou v příkrém rozporu s provedeným dokazováním, neboť v řízení nebyly provedeny žádné důkazy, ze kterých by takové závěry mohly vyplynout. Stěžovatel obdobné uvedl i ve vztahu k výši svých závazků k 26. 1. 2005 (a to zejména s ohledem na závazek na základě rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově). Stěžovatel dodal, že měl zajištěnou práci a pravidelný příjem, ze kterého mohl hradit jak splátky úvěru, tak dalších dluhů. Současně poukázal na nesprávnost závěru MěS, že půjčky lze čerpat pouze za situace, kdy veškeré další dluhy jsou splacené; uvedl, že skutečnost uzavření nové úvěrové smlouvy v době, kdy neměl splaceny staré dluhy, "z něj pachatele trestného činu ještě nečiní". Stěžovatel odkázal na nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 623/2000 a sp. zn. III. ÚS 455/05, jež se týkají zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností a volného hodnocení důkazů. Stěžovatel se konečně navíc (Poznámka: při srovnání s obsahem dovolání k NS) domnívá, že soudy obou stupňů více přihlížely k tomu, že byl již dříve souzen za trestnou činnost a automaticky na něj pohlížely jako na potenciálního pachatele. Současně zdůraznil, že si vzal dostatečné poučení, po propuštění z výkonu trestu v roce 2007 si našel zaměstnání a mohl uhradit poškozené společnosti (resp. její právní nástupkyni) část dluhu a uzavřít s ní dohodu o splátkách Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud vydal nález, kterým usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. 61 To 82/2008, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 6. 2007, sp. zn. 3 T 161/2006, zruší. Stěžovatel v podstatě namítá, že rozsudkem ObvS a usnesením MěS došlo k porušení jeho základního práva zakotveného v čl. 8 (Poznámka: nepochybně odst. 2 druhá věta) a v čl. 36 odst. 1 Listiny a v nekonkretizovaném ustanovení Úmluvy. Ústavní soud, jak již vyslovil v řadě svých rozhodnutí, není soudem nadřízeným soudům obecným (není oprávněn zasahovat do jejich jurisdikční činnosti), není vrcholem jejich soustavy (čl. 90, 91 Ústavy ČR), a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny (srov. čl. 83 Ústavy ČR). Ústavní soud se může zabývat správností hodnocení důkazů obecnými soudy jen tehdy, pokud zjistí, že v řízení před nimi byly porušeny ústavní procesní principy (srov. např. I. ÚS 32/95 In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 5. Vydání 1. Praha, C.H. Beck 1997, str. 346). Mezi ně náleží například právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny) a právo na spravedlivé projednání věci nezávislým a nestranným soudem (čl. 6 odst. 1 Úmluvy). Z ústavního principu nezávislosti soudů a soudců (čl. 81, 82 Ústavy ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů. Jestliže obecné soudy při svém rozhodování respektují tyto zásady, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (srov. sp. zn. III. ÚS 23/93 In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1. C.H. Beck Praha, 1994, str. 41). Stěžovatel v ústavní stížnosti zejména namítá porušení svého práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny Úmluvy. Podle ustálené judikatury by k porušení v tomto článku upraveného práva na soudní ochranu došlo tehdy, pokud by byla komukoli v rozporu s nimi upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. pokud by soud odmítl jednat a rozhodovat o podaném návrh, eventuálně pokud by zůstal v řízení bez zákonného důvodu nečinný (srov. sp. zn. I. ÚS 2/93 In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1. C.H. Beck Praha, 1994, str. 273). Nic takového zjištěno nebylo a stěžovatel to ostatně ani netvrdí. Ze soudního spisu jasně vyplývá, že se konalo hlavní líčení před ObvS (č.l. 95 a násl.) a veřejné jednání i před MěS (č.l. 127, 130 a násl.). V jejich průběhu byl stěžovatel vyslechnut (a na citovaných č.l. mimo jiné uvedl, že do června 2005 peníze nevydělával, o tom, kde se vozidlo nachází neměl přesnou představu, ze mzdy ve SRN úvěr neplatil a zapomněl na něj; současně uváděl, že jej mrzí jeho lajdáctví a všechny dluhy chce zaplatit) a v jejich rámci probíhalo dokazování. Nelze proto akceptovat stěžovatelem v ústavní stížnosti uvedené spektakulární výhrady o nejednoznačnosti závěrů soudů o subjektivní stránce trestného činu, které byly přinejmenším v odůvodnění MěS výslovně konkretizovány; byl to navíc i NS, který konstatoval nerozpornost mezi obsahem provedených důkazů a skutkovými závěry. MěS zdůraznil, že se ObvS vypořádal s oběma variantami důvodů pro nesplácení úvěru stěžovatelem. Ústavní soud navíc za této situace poukazuje na odlišná a protiřečící si tvrzení stěžovatele o vlastní solventnosti, a dále také na nedostatečný přehled a zájem stěžovatele o splácení úvěru a o vozidlo získané na předmětný úvěr. Možnosti uzavírat nové úvěrové smlouvy v době nesplacených starých dluhů byla pak dostatečná pozornost věnována v odůvodněních MěS a NS a Ústavní soud nepovažuje za nutné se k tomu dále vyjadřovat. Obdobně nelze stěžovatelovi přisvědčit, pokud tvrdí, že soudy obou stupňů na něj nahlížely v důsledku jeho odsouzení za trestnou činnost jako na potenciálního pachatele; ze spisu ani z napadených rozsudků nic takového jednoznačně dovodit nelze. Ústavní soud dovozuje, že nedošlo ani k porušení čl. 8 (odst. 2) Listiny. Rozhodnutí ObvS o stěžovatelově vině a o trestu se netýkalo (a z odůvodnění rozhodnutí nejen OS a KS, ale také NS to je jasně a zřetelně patrno) zbavení svobody pro neschopnost dostát smluvnímu závazku, ale pro naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 a odst. 2 tr. z. Ústavní soud současně konstatuje, že stěžovatel svůj odkaz na porušení uvedeného článku Listiny ani nijak blíže nerozvedl. Ústavní soud proto uzavírá, že v právních závěrech obecných soudů ani extrémní rozpor - ve smyslu ustálené judikatury - ani svévoli neshledal. Obecné soudy jasně uvádějí důvody, které je k vydání napadených rozhodnutí vedly. Jejich rozhodnutí jsou srozumitelná, přesvědčivá a jsou tedy i z hlediska ústavnosti plně přijatelná. Ústavní soud v této souvislosti dodává, že se v souzené věci jednalo o výklad běžného práva, který zásadně věcí Ústavního soudu není. Ústavní soud proto neshledal, že by rozsudky obecných soudů byla porušena uvedená základní práva, jichž se stěžovatel dovolává. Zdroj: rozsudek Ústavního soudu ze dne 26.3.2009, čj. I. ÚS 1447/08, www.usoud.cz.

http://kraken.slv.cz/85ICm1074/2015

85 ICm 1074/2015 čj. 85 ICm 1074/2015-52 (KSUL 85 INS 33834/2014) Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Jáchymem Oswaldem v právní věci žalobce Institut pro řešení úpadku v.o.s., IČO: 01781448, se sídlem Na Spravedlnosti 121, 530 02 Pardubice, insolvenčního správce dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , trv. bytem Mlýnská 458, 403 31 Ústí nad Labem, proti žalovanému Mgr. Kamilu Košinovi, IČO: 43876439, soudnímu exekutorovi se sídlem Zdíkov 79, 384 73 Stachy, o žalobě o popření pravosti vykonatelné pohledávky I. Určuje se, že pohledávka přihlášená věřitelem č. 12 Mgr. Kamilem Košinou, IČO: 43876439, soudním exekutorem se sídlem Zdíkov 79, 384 73 Stachy, vedená pod poř. č. P15, do insolvenčního řízení ve věci dlužníka Pavla anonymizovano , nar. 04. 05. 1987, trvale bytem Mlýnská 458, 403 31 Ústí nad Labem, vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 85 INS 33834/2014, ve výši 2.865,-Kč jako pohledávka nezajištěná a vykonatelná, není pohledávkou přihlášenou po právu. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 13.03.2015 se žalobce Institut pro řešení úpadku v.o.s., IČO: 01781448, se sídlem Na Spravedlnosti 121, 530 02 Pardubice, insolvenční správce dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , trv. bytem Mlýnská 458, 403 31 Ústí nad Labem, (dále jen dlužník ), domáhal proti žalovanému Mgr. Kamilu Košinovi, IČO: 43876439, soudnímu exekutorovi se sídlem Zdíkov 79, 384 73 (KSUL 85 INS 33834/2014) Stachy, určení, že pohledávka žalované přihlášená do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSUL 85 INS 33834/2014 vedená pod pořadovým číslem P-15 není po právu. Žalobce v žalobě výslovně uvedl, že žalovaný dne 04. 02. 2015 přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku za dlužníkem ve výši 2.865,-Kč, která představuje dosud nevymoženou náhradu nákladů exekučního řízení. Žalovaný tuto pohledávku přihlásil jako vykonatelnou. Dne 04. 03. 2015 se konalo přezkumné jednání, na kterém žalobce popřel pohledávku žalovaného v celé výši. Svůj právní názor žalobce odůvodňuje tak, že pohledávka nevznikla, protože nebyl vydán pravomocný příkaz k náhradě nákladů exekuce. Žalobce na svoji podporu uvádí, že pohledávka z titulu náhrady nákladů exekuce v exekučním řízení vzniká až okamžikem nabytí právní moci příkazu soudního exekutora k náhradě nákladů exekuce. Jde tedy o nárok procesní, jež lze srovnat například s nárokem úspěšné strany sporu v občanskoprávním řízení na náhradu tohoto řízení, který rovněž vzniká až právní moci rozhodnutí soudu o náhradě nákladů řízení. Pohledávka náhrady nákladů v exekučním řízení vzniká obdobně teprve na základě rozhodnutí soudního exekutora obsaženého v příkazu k úhradě nákladů exekuce. Žalobce tento právní názor opírá rovněž i o konstantní judikaturu soudů vyšších instancí, kdy výslovně uvádí rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 32 Odo 529/2003 ze dne 28. 07. 2004. Rozhodnutí o nákladech oprávněného v exekuční řízení má konstitutivní charakter ve vztahu ke vzniku i výši takové pohledávky, jak plyne i z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 20 Cdo 1932/2007). Z výše uvedených důvodů má tedy žalobce za to, nebyl-li vydán soudním exekutorem příkaz k náhradě nákladů exekuce, obsahující rozhodnutí o náhradě nákladů, pohledávka žalovaného ve výši 2.865,-Kč představující náhradu nákladů exekuce nemohla vzniknout. Žalovaný se k výzvě soudu k žalobě vyjádřil dne 28. 05. 2015, které bylo soudu doručeno dne 29. 05. 2015. Ve svém vyjádření žalovaný vyjadřuje svůj nesouhlas s právním názorem žalobce. Své stanovisko žalovaný opírá o skutečnost, že pověřením Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 54 EXE 554/2014 ze dne 26. 02. 2014, doložka provedení exekuce dne 29. 04. 2014, proti povinnému, tedy dlužníkovi, byl žalovaný pověřen nařízením a vedením exekuce. Žalovaný ve svém vyjádření dále uvedl, že s ohledem na skutečnost, že během exekučního řízení byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, č.j. KSUL 85 INS 33834/2014-7 ze dne 09. 01. 2015 zjištěn úpadek dlužníka, tedy povinného, přihlásil soudní exekutor dne 04. 02. 2015 do insolvenčního řízení svoji pohledávku ve výši 2.865,-Kč, a to zbytek nevymožených nákladů exekuce, konkrétně odměnu exekutora dle ust. § 6 odst. 3 vyhlášky č. 330/2001 Sb., a náhradu hotových výdajů dle ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb., včetně DPH. Žalovaný dovozuje, že nárok na tuto odměnu mu fakticky vznikl již od okamžiku svého pověření, i když konkrétní výše je stanovena až příkazem k úhradě nákladů exekuce. Žalovaný svůj právní názor dokládá mimo jiné i rozhodnutím Vrchního soudu v Praze sp. zn.: 103 VSPH 11/2011 ze dne 16. 03. 2011, dále rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. 40 ICm 4017/2013-20 ze dne 05. 03. 2014. V odůvodnění těchto rozhodnutí se uvádí, že nařízení exekuce, potažmo pověření se vztahuje i na povinnost k úhradě nákladů exekuce), (KSUL 85 INS 33834/2014) kdy tento závěr oponuje právnímu názoru žalobce, insolvenčního správce, že pohledávka žalovaného soudního exekutora v částce 2. 865,-Kč představující náhradu nákladů žalovaného jako soudního exekutora, nevznikla vzhledem k té skutečnosti, že nebyl vydán pravomocný příkaz k úhradě nákladů exekuce, neboť nárok na tuto minimální odměnu a náhradu hotových výdajů, včetně DPH, soudnímu exekutorovi již de facto vznikl již samotným pověřením soudního exekutora k provedení exekuce. Samotný příkaz pouze určuje konkrétní výši nákladů exekuce dle okolností exekučního řízení. Soudní exekutor je tedy dle žalovaného v podstatě honorován za samotné pověření k provedení exekuce, aniž lze dopředu předjímat průběh exekuce. Soud v této věci nařídil jednání na den 13. 04. 2016, z tohoto jednání se soudu řádně omluvili jak žalobce tak i žalovaný. Proto soud jednal bez účasti žalobce a žalovaného. Soud současně řízení zkoncentroval. Jelikož účastníci řízení žádné důkazy na podporu svých tvrzení nedoložili, soud rozhodl na základě listin a důkazů obsažených ve spise. Závěrem bylo jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 20. 04. 2016. Z obsahu spisu, a to i insolvenčního ve věci dlužníka je zřejmé, že dlužník podal insolvenční návrh k soudu dne 15. 12. 2014, dále je zřejmé, že žalovaný podal k soudu svoji přihlášku dne 04. 02. 2015, jako přílohu ke své přihlášce pohledávky žalovaný rovněž přiložil i pověření k provedení exekuce ze dne 26. 02. 2014. Tímto pověřením byl žalovaný soudní exekutor pověřen k provedení exekuce na majetek dlužníka, příkaz k náhradě nákladů exekuce soudní exekutor k přihlášce ani k svému vyjádření nepřiložil. Soud tedy vyšel z následujících skutkových zjištění, a to, že žalovaný, soudní exekutor byl Okresním soudem v Ústí nad Labem usnesením sp. zn. 54 EXE 554/2014 ze dne 26. 02. 2014 pověřen k provedení exekuce na majetek povinného (dlužníka). Dlužník podal dne 15. 12. 2014 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. O úpadku dlužníka byla rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, č.j. KSUL 85 INS 33834/2014-A-7, KSUL 85 INS 33834/2014-B-1 ze dne 09. 01. 2015. Dne 04. 02. 2015 byla Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručena přihláška pohledávky žalovaného ve výši 2.865.-Kč, kterou do insolvenčního řízení ve věci dlužníka žalovaný přihlásil zbylou část nevymožených nákladů exekuce. Přezkumné jednání a schůze věřitelů se konalo dne 04. 03. 2015, na přezkumném jednání byla přihláška pohledávky žalovaného, která je vedena pod pořadovým číslem P-15 popřena co do pravosti v celé výši. Soud pro úplnost uvádí, že žalovaný tuto pohledávku přihlásil jako vykonatelnou a nezajištěnou. Následně byla soudu dne 13. 03. 2015 doručena žaloba insolvenčního správce, kterou se žalobce domáhá určení toho, že přihláška žalovaného přihlášena do insolvenčního řízení ve věci dlužníka vedena pod sp. zn. KSUL 85 INS 33834/2014 není přihlášena po právu. Jelikož mezi účastníky řízení není sporu o skutkovém stavu věci, soud vyšel ze skutkového stavu věci doloženého z insolvenčního spisu ve věci dlužníka. Jádro sporu mezi účastníky řízení se týká čistě otázky aplikace práva a judikatury, která však v této otázce není jednotná. Soud se však nejprve zabýval včasnosti podání žaloby a zjistil, že přezkumné jednání, na němž byla přihláška pohledávky žalovaného popřena, se konalo dne 04. 03. 2015 a že žaloba (KSUL 85 INS 33834/2014) byla žalobcem (insolvenčním správcem) soudu doručena dne 13. 03. 2015, tedy v zákonné 30 ti denní lhůtě, a proto včas. Soud dále uvádí, že věc posouzení otázky nákladů exekuce v insolvenčním řízení není judikaturou dosud jednotně vyřešena, jelikož v judikatuře se objevují jak judikáty na podporu právního názoru žalobce (insolvenčního správce), tak i právní názory či závěry na podporu právního názoru žalovaného, soudního exekutora. Soud má za to, že i když byl soudní exekutor pověřen k provedení exekuce, není možné pohledávku na náhradu nákladů exekuce možné bez pravomocného příkazu k náhradě nákladů exekuce přihlásit jako pohledávku vykonatelnou, neboť k tomu, aby mohla být jakákoli přihláška pohledávky do insolvenčního řízení přihlášena jako vykonatelná je nutná existence pravomocného rozhodnutí přikazující úhradu peněžité povinnosti, kterou do insolvenčního řízení přihlašuje, tedy v tomto případě pravomocného příkazu k náhradě nákladů exekuce. Pokud tento příkaz k náhradě nákladů exekuce vydán nebyl, nemůže se v tomto případě jednat o pohledávku vykonatelnou. Ze spisu je navíc zřejmé, že žalovaný byl k provedení exekuce na majetek povinného Okresním soudem v Ústí nad Labem pověřen již dne 26. 02. 2014. Insolvenční návrh byl dlužníkem podán až dne 15. 12. 2014, což znamená, že žalovaný měl dost času (téměř 10 měsíců) na to, aby vydal příkaz k náhradě nákladů exekuce, který mohl nabýt právní moci, a tato pohledávka žalovaného by tedy byla pohledávkou vykonatelnou. Soud má za to, že žalovanému tedy do zahájení insolvenčního řízení skutečně nic nebránilo ve vydání příkazu k náhradě nákladů exekuce. Soud dodává, že kdyby se v průběhu exekučního řízení zjistilo, že náklady exekuce budou vyšší, mohl být vydán další příkaz k náhradě nákladů exekuce. Z dosavadní činnosti je soudu známo, že soudní exekutoři (obecně) nejdříve po povinných vymáhají náhradu nákladů exekuce spolu se svými hotovými výdaji, popřípadě část vymožených částek použijí na úhradu svých nákladů a výdajů a další část zasílají oprávněným. Z vyjádření žalovaného je zřejmé, že tímto způsobem rovněž postupoval, neboť na náhradu nákladů exekuce vymohl částku 5.000,-Kč, z vyjádření žalovaného však již není zřejmé jakou částku z vymoženého plnění po povinném (dlužníku) zaslal oprávněnému, i když toto sdělení by bylo v dané věci irelevantní. Soud se v této věci přiklání k názoru žalobce, že nárok na náhradu nákladů exekuce je nárokem procesním a pohledávka vzniká teprve pravomocným rozhodnutím soudu o přiznání náhrady nákladů jednomu z účastníků proti druhému. Rozhodnutí o nákladech řízení má tedy konstitutivní charakter (nejen vznik, ale i výše je závislá na rozhodnutí soudu, k tomu srov. unesení Nejvyššího soudu České republiky 20 Cdo 1932/2007 ze dne 30. 03. 2009). Soud má za to, že výše uvedené soudní rozhodnutí lze analogicky vztáhnout i na náhradu nákladů exekuce. O náhradě nákladů exekuce soudní exekutor rozhoduje příkazem k náhradě nákladů exekuce, ve kterém je jejich rovněž poprvé exekutorem rovněž vyčíslena. Do doby vydání příkazu k náhradě nákladů exekuce tedy účastníci exekučního řízení netuší, jaká bude konkrétní jejich konečná výše. Z toho vyplývá, že by bylo předčasné dovozovat nárok na náhradu nákladů exekuce z pouhého pověření soudního exekutora k provedení exekuce, neboť není zřejmé, jak vysoké náklady v průběhu exekuce skutečně vzniknou. Výše nákladů (KSUL 85 INS 33834/2014) exekuce (alespoň předběžná) bude tedy zřejmá poté, co exekutor fakticky zahájí proces exekučního vymáhání pohledávky oprávněného po povinném. Řešenou situaci lze přirovnal k postavení advokáta ustanoveného ex offo, který je rovněž soudem pověřen k obhajobě klienta. Jediný rozdíl je v tom, že soudní exekutor může vydat příkaz k náhradě nákladů exekuce i v průběhu exekučního vymáhání pohledávky po povinném, kdežto obhájce ustanovený ex offo až po pravomocném skončení věci, kdy soudu vyúčtuje jednotlivé úkony, které ve věci klienta jakožto jeho obhájce provedl, neboť ani obhájce ex offo dopředu netuší, jaké konkrétní výše náklady obhajoby v konkrétní projednávané věci dosáhnou, i když i obhájce ex offo zná paušální výši za úkon právní služby a je zřejmé, že některé úkony se v těchto věcech vyskytují vždy. Tudíž i nárok obhájce ex offo na náklady obhajoby je nárokem procesním, kdy o výši nákladů obhajoby, resp. o jejich přiznání v plné výši rozhoduje soud. Soud si je vědom, že i v judikatuře je obsažen právní názor nastíněný žalovaným, soud má však za to, že z pouhého pověření k provedení exekuce nelze vyvozovat závěry o konkrétní výši nákladů exekuce, neboť ty budou zřejmé až v průběhu vymáhání pohledávky oprávněného soudním exekutorem po povinném. Kdyby tomu tak bylo, exekutoři by již od okamžiku svého pověření měli jistý nárok na minimální odměnu a náhradu nákladů exekuce, a to aniž by začali fakticky vymáhat pohledávku po povinných, což by dle názoru soudu vedlo ke zvýhodňování soudních exekutorů oproti jiným věřitelům. Rozhodnutí o nákladech řízení (výroku II.) před soudem má své opodstatnění v § 142 odst. 1 o.s.ř., když ačkoliv žalobce měl ve věci plný úspěch, je současně z pozice insolvenčního správce v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozen od placení soudních poplatků. Žalobce navíc v toto řízení není právně zastoupen, žalobu podával v rámci svého obvyklého výkonu funkce insolvenčního správce, a lze tak usuzovat, že mu žádné náklady nevznikly. V Ústí nad Labem dne 20. dubna 2016 Mgr. Jáchym Oswald v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Jana Zimová

http://kraken.slv.cz/6Azs181/2017

6Azs181/2017 6 Azs 181/2017-32 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedkynì Mgr. Jany Brothánkové a soudcù JUDr. Petra Prùchy a JUDr. Tomá¹e Langá¹ka v právní vìci ¾alobkynì: N. T. H., zastoupena Mgr. et Mgr. Markem Èechovským, advokátem, se sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1, proti ¾alovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve vìcech pobytu cizincù, se sídlem nám. Hrdinù 1634/3, 140 21 Praha 4, týkající se ¾aloby proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 24. 6. 2015, è. j. MV-65097-3/SO-2015, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 5. 2017, è. j. 15 A 97/2015-49, [1] Rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru azylové a migraèní politiky (dále jen správní orgán I. stupnì ) ze dne 17. 3. 2015, è. j. OAM-2560-19/ZR-2014 (dále jen prvostupòové rozhodnutí ), byla podle ustanovení § 77 odst. 1 písm. c) zákona è. 326/1999 Sb., o pobytu cizincù na území Èeské republiky a o zmìnì nìkterých zákonù, v rozhodném znìní (dále jen zákon o pobytu cizincù ), zru¹ena platnost povolení ¾alobkynì k trvalému pobytu a dle § 77 odst. 3 tého¾ zákona jí byla k vycestování z území Èeské republiky stanovena lhùta 30 dnù od právní moci prvostupòového rozhodnutí. Dùvodem pro zru¹ení platnosti povolení k trvalému pobytu byla skuteènost, ¾e ¾alobkynì pobývala v letech 2008-2013 nepøetr¾itì ve Vietnamu, ani¾ by k tomu mìla záva¾né dùvody. ®alobkynì neprokázala, ¾e její matka mìla záva¾né zdravotní problémy po celou dobu let 2008-2014 (resp. 2013), kdy se vrátila do Èeské republiky. [2] Rozhodnutím ze dne 24. 6. 2015, è. j. MV-65097-3/SO-2015 (dále jen napadené rozhodnutí ), ¾alovaný zamítl odvolání ¾alobkynì a prvostupòové rozhodnutí potvrdil. [3] Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen krajský soud ) ze dne 24. 5. 2017, è. j. 15 A 97/2015-49 (dále jen napadený rozsudek ), byla zamítnuta ¾aloba proti napadenému rozhodnutí ¾alovaného. Krajský soud pøednì upozornil, ¾e pøezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který ¾alobce uplatnil v ¾alobì nebo bìhem lhùty 30 dnù po oznámení napadeného rozhodnutí (§ 172 odst. 1 zákona o pobytu cizincù). Námitku, ¾e dal¹ím dùvodem, proè se ¾alobkynì nezdr¾ovala v rozhodné dobì na území Èeské republiky, bylo její studium, a námitku, ¾e se správní orgány nezabývaly øádnì otázkou pøimìøenosti dopadù jejich rozhodnutí do rodinného a soukromého ¾ivota ¾alobkynì, pova¾oval za námitky nové, nebo» nebyly zmínìny v písemném vyhotovení ¾aloby a ¾alobkynì je uplatnila a¾ pøi ústním jednání soudu. Krajský soud zdùraznil, ¾e správní soudnictví je ovládáno zásadou koncentrace a soud se mù¾e zabývat pouze vèas uplatnìnými ¾alobními body. Jeliko¾ uvedené námitky byly uplatnìny opo¾dìnì, nemohl se jimi zabývat. [4] Krajský soud shledal napadené rozhodnutí pøezkoumatelným, nebo» ¾alovaný popsal skutkový stav, ze kterého vycházel, specifikoval právní úpravu, kterou k rozhodnutí ve vìci pou¾il, vypoøádal se øádnì s odvolacími námitkami ¾alobkynì a rozvedl úvahy, kterými byl veden pøi vydání ¾alobou napadeného rozhodnutí. [5] K podstatì sporu soud uvedl, ¾e mezi úèastníky je nesporné, ¾e ¾alobkynì pobývala mimo území státù Evropské unie nepøetr¾itì po dobu del¹í ne¾ 12 mìsícù v období od roku 2008 do èervence roku 2013. Spor spoèívá v tom, zda doba pobytu mimo území státù Evropské unie byla v daném pøípadì odùvodnìna záva¾nými dùvody, èi nikoli. Podle krajského soudu ze zákona vyplývá pravidlo, ¾e pokud cizinec pobývá nepøetr¾itì po dobu del¹í ne¾ 12 mìsícù mimo území státù Evropské unie, bude mu jeho trvalý pobyt zru¹en. Výjimkou je pøípad, kdy cizinec v rámci správního øízení o zru¹ení trvalého pobytu správnímu orgánu dolo¾í, ¾e jeho nepøetr¾itý pobyt mimo území státù Evropské unie byl odùvodnìn záva¾nými dùvody. Cizince tak tí¾í jak bøemeno tvrzení, tak zejména i bøemeno dùkazní ve vztahu k existenci záva¾ných dùvodù pobytu mimo území èlenských státù Evropské unie. [6] Jako takový dùvod uvedla ¾alobkynì záva¾né onemocnìní její matky. Vá¾né onemocnìní èlena rodiny pova¾ovali ¾alovaný i správní orgán I. stupnì za záva¾ný dùvod nepøítomnosti na území státù Evropské unie ve smyslu § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù. V daném pøípadì ov¹em ¾alobkynì pravdivost tohoto svého tvrzení v rámci správního øízení neprokázala. Ve správním øízení pøedlo¾ila doklady, z nich¾ vyplývá, ¾e její matka mìla zdravotní potí¾e na pøelomu roku 2008 a 2009 a pak opìt a¾ v roce 2014, kdy ji¾ ¾alobkynì pobývala na území Èeské republiky, kam se vrátila v èervenci roku 2013. Nepøedlo¾ila ¾ádný doklad, ze kterého by vyplývalo, ¾e její matka v období vìt¹iny roku 2009 a následujících let 2010, 2011, 2012 a¾ do èervence 2013 trpìla záva¾nou nemocí. Krajský soud se ztoto¾nil s ¾alovaným, ¾e ¾alobkynì od poèátku roku 2009 do èervence 2013, tedy po dobu více ne¾ 4 let, pobývala mimo území státù Evropské unie, ani¾ by tato nepøítomnost byla odùvodnìna záva¾ným dùvodem ve smyslu § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù. Zápisy v knize vy¹etøení z roku 2014 nikterak neprokazují, ¾e by matka ¾alobkynì trpìla záva¾nou nemocí po celou dobu nepøítomnosti ¾alobkynì na území státù Evropské unie. Naopak skuteènost, ¾e matka ¾alobkynì nebyla nucena podrobit se od 27. 1. 2009 a¾ do 20. 2. 2014 vy¹etøení u lékaøe, svìdèí o stabilizaci jejího zdravotního stavu v daném období, a nelze proto hovoøit o tom, ¾e by trpìla záva¾nou chorobou, která by mohla odùvodnit pobyt ¾alobkynì mimo území státù Evropské unie. pokraèování [7] Krajský soud (s ohledem na odkazy ¾alobkynì na judikaturu jiných krajských soudù) upozornil, ¾e v nyní projednávaném pøípadì správní orgán provedl dokazování ve vztahu k existenci záva¾ného dùvodu pobytu ¾alobkynì mimo území Èeské republiky (resp. státù Evropské unie), ov¹em existence tohoto dùvodu prokázána nebyla. Na základì dal¹ích obecných ¾alobních námitek uzavøel, ¾e ¾alovaný se v ¾alobou napadeném rozhodnutí vypoøádal s námitkami ¾alobkynì uplatnìnými v odvolání a shledal prvostupòové rozhodnutí souladné se zákonnou úpravou, pøièem¾ skutkový stav byl ze strany správních orgánù zji¹tìn v zákonem po¾adovaném rozsahu a dle soudu nedo¹lo v rámci správního øízení k poru¹ení zásad zakotvených v ¾alobkyní uvádìných ustanoveních zákona è. 500/2004 Sb., správní øád, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen správní øád ). [8] ®alobkynì (dále jen stì¾ovatelka ) napadla v záhlaví oznaèený rozsudek krajského soudu, kterým byla její ¾aloba proti rozhodnutí ¾alovaného zamítnuta, jak bylo uvedeno vý¹e. Stì¾ovatelka svou kasaèní stí¾nost opírá o dùvody uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ), a navrhuje zdej¹ímu soudu, aby napadený rozsudek zru¹il. [9] Stì¾ovatelka namítá, ¾e krajský soud se nedostateènì vypoøádal s ¾alobními námitkami a aproboval nezákonná a nepøezkoumatelná správní rozhodnutí, èím¾ zatí¾il stejnými vadami i své rozhodnutí. [10] Stì¾ovatelka nesouhlasí s krajským soudem, ¾e námitky uplatnìné pøi ústním jednání byly opo¾dìné. Nejednalo s toti¾ o nové ¾alobní body, nýbr¾ o pouhé upøesnìní ¾alobního bodu b)-¾e správní orgány nesprávnì aplikovaly dùvod pro zru¹ení trvalého pobytu. V prùbìhu ústního jednání pøed soudem byly pouze doplnìny nìkteré dal¹í konkrétní okolnosti pro závìr, ¾e v pøípadì ¾alobkynì se jednalo o záva¾né dùvody ve smyslu § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù. Krajský soud se tìmito upøesnìními mìl zabývat a jeho názor o opo¾dìnì uplatnìných nových ¾alobních bodech je podle stì¾ovatelky nesprávný. [11] Stejnì tak pova¾uje stì¾ovatelka za nesprávné závìry soudu ohlednì aplikace § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù na posuzovaný pøípad, tedy zda zru¹ení platnosti povolení k trvalému pobytu bránily záva¾né dùvody odùvodòující nepøítomnost stì¾ovatelky na území státù Evropské unie. Stì¾ovatelka dolo¾ila jako dùvod skuteènost, ¾e její matka byla vá¾nì nemocná. Správní orgán pøitom tuto skuteènost nijak nerozporoval. Naopak potvrdil, ¾e vá¾ným dùvodem ve smyslu citovaného ustanovení nemusí být jen onemocnìní úèastníka øízení, nýbr¾ i jeho rodinného pøíslu¹níka. Matka stì¾ovatelky onemocnìla, proto se svým otcem odjela do Vietnamu, aby matku podpoøila. Pøedlo¾enými záznamy bylo prokázáno, ¾e nemoc matky trvala od roku 2009 minimálnì do roku 2014. Nelze souhlasit, ¾e pro tento závìr nemá význam záznam z roku 2014, nebo» je jím deklarováno, ¾e trval dùvod, pro který byla stì¾ovatelka ve Vietnamu od roku 2009. Jestli¾e tedy správní orgán potvrdil, ¾e v daném pøípadì existuje negativní podmínka podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù, nemohl povolení k pobytu zru¹it. Jeho závìr je tudí¾ pøekvapivý. Popøel jím svá pøedchozí tvrzení (¾e i nemoc rodinného pøíslu¹níka mù¾e být záva¾ným dùvodem pobytu cizince mimo na území státù Evropské unie). Správní orgán tak vykládá zákon zcela libovolnì a v neprospìch úèastníka øízení. Podle stì¾ovatelky tak pøekroèil pøi rozhodování meze správního uvá¾ení, nebo» zru¹il povolení k pobytu stì¾ovatelky, pøesto¾e dùvodem jejího pobytu mimo území èlenských státù Evropské unie bylo záva¾né onemocnìní, které dolo¾ila lékaøskými zprávami. [12] Stì¾ovatelka zároveò Nejvy¹¹ímu správnímu soudu navrhla, aby její kasaèní stí¾nosti pøiznal odkladný úèinek. [13] ®alovaný se ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti ztoto¾nil s napadeným rozsudkem, který pova¾uje za pøezkoumatelný, a odkazuje na své vyjádøení k ¾alobì. Jeliko¾ tedy vyjádøení neobsahovalo ¾ádná tvrzení, k nim¾ by Nejvy¹¹í správní soud pøihlédl, nezasílal ji¾ pøedmìtné podání stì¾ovatelce k pøípadné replice. [16] Nejvy¹¹í správní soud konstatuje, ¾e nejprve je tøeba pøezkoumat napadený rozsudek z dùvodu uvedeného v ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s. V postupu krajského soudu v¹ak neshledal ¾ádné vady mající vliv na zákonnost napadeného rozsudku, k nim¾ by musel pøihlédnout z moci úøední, ani jeho nepøezkoumatelnost. Ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s. rozli¹uje nepøezkoumatelnost spoèívající v nesrozumitelnosti a v nedostatku dùvodù. Nejvy¹¹í správní soud v tomto duchu zhodnotil napadený rozsudek a dospìl k závìru, ¾e je pøezkoumatelný. Odùvodnìní pøezkoumávaného rozsudku je zcela srozumitelné, jsou z nìj jasnì seznatelné úvahy, jimi¾ se soud øídil, a obsahuje vypoøádání ve¹kerých ¾alobních námitek. Nevykazuje tak ¾ádné vady zpùsobující nepøezkoumatelnost pro nedostatek dùvodù (srov. napø. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 29. èervence 2004, è. j. 4 As 5/2003-52, ve¹kerá citovaná rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), ani pro nesrozumitelnost (napø. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 4. prosince 2003, è. j. 2 Azs 47/2003-130, è. 244/2004 Sb. NSS). [17] Ohlednì námitek uplatnìných stì¾ovatelkou a¾ pøi ústním jednání soudu, èili po lhùtì pro podání ¾aloby, ztoto¾òuje se Nejvy¹¹í správní soud s krajským soudem, ¾e se jedná o nové ¾alobní body. Stì¾ovatelka v písemném vyhotovení ¾aloby (podaném v zákonné lhùtì) obecnì konstatovala, ¾e napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s § 68 odst. 3 a § 89 odst. 2 správního øádu, jako¾ i s ustanoveními § 2 odst. 3 a 4 a § 3 tého¾ zákona (bod a. èlánku IV. ¾aloby). V bodì b. èlánku IV. ¾aloby pak toto¾nì jako v kasaèní stí¾nosti (srov. bod [11] tohoto rozsudku) tvrdila, ¾e správní orgány nesprávnì posoudily otázku existence negativní podmínky pro zru¹ení platnosti povolení k pobytu podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù, nebo» stì¾ovatelèin pobyt mimo území èlenských státù Evropské unie byl odùvodnìn vá¾ným onemocnìním její matky, pøièem¾ tuto skuteènost ve správním øízení dostateènì dolo¾ila. Pokud následnì pøi ústním jednání tvrdila (resp. její zástupkynì), ¾e dal¹ím dùvodem pobytu ve Vietnamu bylo její studium a ¾e se správní orgány navíc nezabývaly pøimìøeností dopadù svého rozhodnutí do soukromého a rodinného ¾ivota stì¾ovatelky, nejedná se o pouhou konkretizaci bodu b. èlánku IV. ¾aloby, jak stì¾ovatelka uvádí, nýbr¾ o roz¹íøení ¾aloby nad jeho rámec. [18] Jestli¾e je rozhodnutí správního orgánu zalo¾eno na aplikaci § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù, pak by nebylo mo¾né pova¾ovat za dostateènì konkrétní ¾alobní bod pouhé holé konstatování, ¾e toto ustanovení bylo aplikováno nesprávnì. Dostateèným ¾alobním bodem pokraèování je a¾ konkrétní argumentace, proè nebylo dané ustanovení aplikováno správnì. Proto nelze nad rámec konkrétních ¾alobních bodù (ke konkretizaci ¾alobních bodù viz rozsudek roz¹íøeného senátu Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 20. 12. 2005 è. j. 2 Azs 92/2005-58, publ. pod è. 835/2006 Sb. NSS) roz¹iøovat ¾alobu o dal¹í námitky s tím, ¾e se jedná o doplnìní ji¾ uplatnìných ¾alobních bodù, které jsou za tímto úèelem vymezeny velmi ¹iroce, jak to uèinila stì¾ovatelka v kasaèní stí¾nosti (viz bod [10] tohoto rozsudku). Touto logikou by toti¾ bylo mo¾né v ¾alobì pouze konstatovat nezákonnost napadeného rozhodnutí, a poté kdykoliv konkretizovat, v èem daná nezákonnost spoèívá. Takový výklad je ov¹em zjevnì v rozporu se zásadou koncentrace øízení vyjádøenou v ustanovení § 71 odst. 2 s. ø. s. Stì¾ovatelka v ¾alobì poukazovala na nesprávné hodnocení existence záva¾ného dùvodu pro dlouhodobý nepøetr¾itý pobyt ve Vietnamu, spoèívajícího ve vá¾ném onemocnìní její matky, co¾ je ¾alobní bod, který nemohl být konkretizován jinými dùvody pobytu ve Vietnamu, u¾ vùbec pak námitkou absence zkoumání pøimìøenosti dopadù správního rozhodnutí do soukromého a rodinného ¾ivota stì¾ovatelky. Jedná se o nové ¾alobní body uplatnìné a¾ po lhùtì pro podání ¾aloby. [19] Nejvy¹¹í správní soud se dále zabýval meritem sporu, kterým je otázka, zda stì¾ovatelka dostateènì dolo¾ila, ¾e byly splnìny podmínky pro nezru¹ení platnosti jejího povolení k trvalému pobytu podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù. [20] Podle uvedeného ustanovení ministerstvo zru¹í platnost povolení k trvalému pobytu, jestli¾e cizinec pobýval mimo území státù Evropské unie nepøetr¾itì po dobu del¹í ne¾ 12 mìsícù, pokud nebyla odùvodnìna záva¾nými dùvody, zejména tìhotenstvím a narozením dítìte, záva¾ným onemocnìním, studiem nebo odborným ¹kolením anebo pracovním vysláním do zahranièí. [21] Nelze se ztoto¾nit se stì¾ovatelkou, ¾e by správní orgány uèinily pøekvapivé èi vnitønì rozporné závìry. Pokud konstatovaly, ¾e vá¾ným dùvodem ve smyslu citovaného ustanovení nemusí být jen onemocnìní úèastníka øízení, nýbr¾ i jeho rodinného pøíslu¹níka, jednalo se o výklad dotèeného ustanovení zákona odpovídající i judikatuøe Nejvy¹¹ího správního soudu (viz rozsudek ze dne 12. 3. 2015, è. j. 9 Azs 306/2014-50), ani¾ by ov¹em bylo hodnoceno, zda stì¾ovatelèin pobyt ve Vietnamu byl odùvodnìn vá¾nou nemocí matky, resp. zda bylo v øízení prokázáno, ¾e matka stì¾ovatelky byla v rozhodném období vá¾nì nemocná. Jinými slovy správní orgány pouze tvrdily, ¾e pokud by stì¾ovatelka pobývala ve Vietnamu déle ne¾ 12 mìsícù z dùvodu vá¾né nemoci své matky, mohl by to být záva¾ný dùvod vedoucí k nemo¾nosti zru¹it platnost povolení k trvalému pobytu. Neuvedly v¹ak, ¾e by pøedmìtné stì¾ovatelèino tvrzení pova¾ovaly za prokázané. [22] Stì¾ovatelka v kasaèní stí¾nosti toto¾nì jako v ¾alobì tvrdí, ¾e záznamy pøelo¾enými ve správním øízení prokázala, ¾e nemoc matky trvala od roku 2009 minimálnì do roku 2014, pøièem¾ záznam z roku 2014 deklaruje, ¾e trval dùvod, pro který byla stì¾ovatelka ve Vietnamu od roku 2009. Nijak v¹ak nepolemizuje s vypoøádáním tìchto námitek krajským soudem (jak je rekapituluje soud v bodì [6] tohoto rozsudku). Nejvy¹¹í správní soud naopak souhlasí s tím, jak pøedlo¾ené záznamy krajský soud hodnotil. Stì¾ovatelka pøedlo¾ila správním orgánùm knihu vy¹etøení, v ní¾ je zaznamenán první zápis ze dne 10. 11. 2005, kde jsou uvedeny potí¾e matky jako ka¹el, dýchací problémy, srdce a akutní zápal plic. Dal¹í zápis je ze dne 17. 10. 2007 týkající se zánìtu prùdu¹ek a zápalu plic. Dal¹í zápis ze dne 13. 11. 2008 (ji¾ z období nepøítomnosti stì¾ovatelky na území státù Evropské unie) opìt uvádí jako potí¾e matky zánìt prùdu¹ek a zápal plic. Zápis je ze dne 27. 1. 2009 potvrzuje toto¾né obtí¾e. Následující zápis v knize vy¹etøení matky je pak a¾ ze dne 20. 2. 2014 (kdy se ji¾ stì¾ovatelka nacházela na území Èeské republiky) týká se zánìtu prùdu¹ek. Z roku 2014 následují je¹tì dal¹í záznamy o vy¹etøeních a zdravotních problémech matky stì¾ovatelky, které jsou èetnìj¹í ne¾ v pøedchozích letech. Nejvy¹¹í správní soud má za to, ¾e ze záznamù neplyne, ¾e by zdravotní potí¾e matky, vy¾adující pøítomnost stì¾ovatelky ve Vietnamu, trvaly nepøetr¾itì od roku 2009 a¾ do roku 2014 (zejména kdy¾ se stì¾ovatelka v prùbìhu tohoto období vrátila z Vietnamu do Èeské republiky). Naopak z pøedlo¾ených dokladù nelze mít za prokázanou existenci vá¾né nemoci matky, jestli¾e od roku 2009 do roku 2014 nepotøebovala ani ¾ádné vy¹etøení. Ve shodì s krajským soudem Nejvy¹¹í správní soud uvádí, ¾e podklady zalo¾ené ve správním spise prokazují toliko skuteènost, ¾e její matka mìla zdravotní potí¾e na pøelomu roku 2008 a 2009 a pak opìt a¾ v roce 2014, kdy ji¾ stì¾ovatelka pobývala na území Èeské republiky (pøesto¾e v tomto roce byly náv¹tìvy matky u lékaøe èastìj¹í), kam se vrátila v èervenci roku 2013. Z nièeho nevyplývá, ¾e by její matka v období vìt¹iny roku 2009 a následujících let 2010, 2011, 2012 a¾ do èervence 2013 trpìla vá¾nou nemocí, pro ni¾ by stì¾ovatelka musela o svou matku peèovat, jak tvrdila v prùbìhu správního øízení. Tyto závìry stì¾ovatelka v kasaèní stí¾nosti nijak konkrétnì nezpochybnila. [23] S ohledem na kasaèní námitky Nejvy¹¹í správní soud upozoròuje, ¾e pøekroèení mezí správního uvá¾ení je v daném pøípadì pojmovì vylouèeno. Jestli¾e u cizince existoval dùvod pøedpokládaný zákonem, je¾ vyluèuje zru¹ení platnosti povolení k trvalému pobytu, pak správní orgán nemá ¾ádnou míru uvá¾ení, zda platnost povolení k trvalému pobytu cizince zru¹í, èi nikoliv. V takové situaci rozhodnutí podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù vydat nemù¾e. V pøípadì stì¾ovatelky ov¹em existence vá¾ného dùvodu odùvodòující její dlouhodobý pobyt mimo území státù Evropské unie prokázána nebyla. Proto ¾alovaný nepochybil, kdy¾ rozhodnutí o zru¹ení platnosti povolení k trvalému pobytu stì¾ovatelky potvrdil. [24] O návrhu na pøiznání odkladného úèinku kasaèní stí¾nosti Nejvy¹¹í správní soud nerozhodoval, jeliko¾ rozhodl o samotné kasaèní stí¾nosti bez zbyteèného prodlení po provedení nezbytných procesních úkonù. Odkladný úèinek vyvolává úèinky jen do skonèení øízení pøed soudem. Rozhodnutí o odkladném úèinku tak skonèením øízení o kasaèní stí¾nosti pozbylo smyslu. [25] S ohledem na v¹e vý¹e uvedené dospìl Nejvy¹¹í správní soud k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost není dùvodná, a proto ji podle ustanovení § 110 odst. 1 s. ø. s. zamítl. [26] O náhradì nákladù øízení rozhodl Nejvy¹¹í správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ø. s. ve spojení s ustanovením § 120 s. ø. s. Stì¾ovatelka nemìla ve vìci úspìch, a nemá proto právo na náhradu nákladù øízení; ¾alovanému pak v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾ádné náklady nevznikly.

http://docplayer.cz/2891480-Pravo-neni-spravedlnost-ale-spravedlnost-je-prirozene-pravo-aplikace-zakona-o-rodine-na-prelomu-ucinosti-noz.html

Právo není spravedlnost, ale spravedlnost je přirozené právo. APLIKACE ZÁKONA O RODINĚ na PŘELOMU ÚČINOSTI NOZ - PDF Právo není spravedlnost, ale spravedlnost je přirozené právo. APLIKACE ZÁKONA O RODINĚ na PŘELOMU ÚČINOSTI NOZ Download "Právo není spravedlnost, ale spravedlnost je přirozené právo. APLIKACE ZÁKONA O RODINĚ na PŘELOMU ÚČINOSTI NOZ" 1 1/2014 MERITUM ZNALECKÉHO POSUDKU str. 9 APLIKACE ZÁKONA O RODINĚ na PŘELOMU ÚČINOSTI NOZ str. 13 SKONČENÍ NÁJMU PROSTORU SLOUŽÍCÍHO PODNIKÁNÍ NA DOBU URČITOU Právo není spravedlnost, ale spravedlnost je přirozené právo. GNÓMY, Luboš Chalupa str. 32 OBSAH 1/2014 SKONČENÍ NÁJMU PROSTORU SLOUŽÍCÍHO PODNIKÁNÍ NA DOBU URČITOU str. 3 DRAŽBA OČIVIDNĚ CIZÍ NEMOVITOSTI V ŘÍZENÍ O VÝKON ROZHODNUTÍ MERITUM ZNALECKÉHO POSUDKU K VYDRŽENÍ ČÁSTI SOUSEDNÍHO POZEMKU PROKAZOVÁNÍ SLUČKY APLIKACE ZÁKONA O RODINĚ NA PŘELOMU ÚČINOSTI NOZ Redakční informace: Elektronický časopis se sborníkem statí JUDr. Luboše Chalupy APLIKACE PRÁVA vydává, advokátní kancelář,, Křižíkova 156, Praha 8. Časopis vychází jednou z a 3 měsíce a je archivován Národní knihovnou ČR. Všechna práva vyhrazena. Jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce jakéhokoli materiálu nebo části materiálu uveřejněného v časopise APLIKACE PRÁVA (tištěnou i elektronickou formou) je možná pouze s uvedenou citací autora, názvu a čísla časopisu. Časopis APLIKACE PRÁVA č. 1/2014 byl vydán dne str. 5 str. 9 str.10 str.11 str.13 APLIKACE PRÁVA je nový bezplatný internetový právní časopis určený pro právní praxi i dalším zájemcům z řad laické veřejnosti se zájmem o právo. APLIKACE PRÁVA je prvním autorským odborným časopisem obsahujícím sborník právních statí JUDr. Luboše Chalupy, který doposud publikoval desítky odborných článků v předních právních časopisech, jako např. Právní rádce, Právní rozhledy, Soudní rozhledy, Bulletin advokacie, s rozsáhlou citací v komentářové právní literatuře jako součásti právního řádu ČR v širším smyslu (viz.). V dnešní internetové době, kdy rozhodují dny, lze autorskou prioritu nových průlomových myšlenek nejlépe zajistit vydáváním vlastního odborného časopisu až s následným převzetím ostatními autory, kteří je dále rozvedou a precizují. Autorské právo v novodobém pojetí nesprávně více chrání jiný způsob vyjádření již existující autorské myšlenky obsažené v určitém díle s jejím častým přisvojováním ze strany dalších osob za vlastní než původní originální myšlenku samu. Smyslem nového časopisu je být podnětem pro soudní praxi, zejména rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu ČR, pro jejichž vysokou kvalitu je nezbytná odborná oponentura i zdroj nových právních názorů. APLIKACE PRÁVA může být rovněž inspirací pro další autory i jiných společenských oblastí, aby oni sami mohli přispět k rozvoji daného oboru svými novými myšlenkami a názory prostřednictvím pravidelného zveřejňování v jimi vydávaném internetovém odborném časopise bez nutnosti zdlouhavého vydávání v tištěných periodikách s redakčními radami s rizikem ztráty priority či aktuálnosti. 23 SKONČENÍ NÁJMU PROSTORU SLOUŽÍCÍHO PODNIKÁNÍ NA DOBU URČITOU Na samém počátku účinnosti NOZ nastávají výkladové nejasnosti o rozsahu aplikace ustanovení 2311 NOZ o obdobném použití ustanovení o skončení nájmu bytu na dobu určitou na skončení nájmu prostoru sloužícího podnikání 1). Ustanovení 2311 NOZ o obdobné aplikaci ustanovení o skončení nájmu bytu na dobu určitou i na právní vztahy skončení nájmu prostoru sloužícího podnikání je klíčové a pro právní vztahy skončení nájmu prostoru sloužícího podnikání určující. Ustanovení 2311 NOZ správně odkazuje na obdobné použití obsahově shodných právních vztahů skončení nájmu bytu na dobu určitou i na právní vztahy skončení nájmu prostoru sloužícího podnikání, aniž by v obdobných právních vztazích školácky - opakoval totéž. Ustanovení 2311 NOZ odkazuje na všechna ustanovení o skončení nájmu bytu na dobu určitou obsažená v ustanoveních 2285 až 2296 NOZ, aniž by se to týkalo jen ustanovení 2287 a 2288 odst. 1 NOZ. Obdobná aplikace ustanovení 2285 až 2296 NOZ ustanovením 2311 NOZ v tomto rozsahu vylučuje aplikaci obecných ustanovení o nájmu. Aplikace ustanovení 2285 až 2296 NOZ ustanovením 2311 NOZ vychází ze srovnatelného rozsahu obvyklých práv a povinností při skončení užívání bytu na dobu určitou a prostoru sloužícího podnikání i přelomového podstatného snížení významu stavebního určení k bytovým a nebytovým účelům v NOZ s tím, že z obdobné aplikace ustanovení 2285 až 2296 NOZ jsou vyloučena jen ta ustanovení, která se ani částečně nevztahují ke skončení nájmu bytu na dobu určitou, tj. např odst. 2 NOZ, a ustanovení, která se překrývají. Ustanovení 2311 NOZ tak konkrétně odkazuje na obdobné použití níže uvedených ustanovení týkajících se skončení nájmu bytu na dobu určitou i na skončení nájmu prostoru sloužícího podnikání a to: NOZ tak, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem prostoru sloužícího podnikání skončit, a pronajímatel písemně nevyzve v této době nájemce, aby prostor sloužící podnikání opustil, platí, že je nájem prostoru sloužícího podnikání znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše však na dobu dvou let, neujednají-li si strany výslovně něco jiného.ustanovení 2285 NOZ je nevyvratitelnou zákonnou domněnkou obnovení nájmu NOZ tak, že doplňuje ustanovení 2310 NOZ o výpovědi z nájmu prostoru sloužícího podnikání tím, že: - výpověď z nájmu prostoru sloužícího podnikání vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně, - výpovědní doba z nájmu prostoru sloužícího podnikání běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně, - pronajímatel musí ve výpovědi poučit nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď z nájmu prostoru sloužícího podnikání neplatná. 34 NOZ tak, že rozšiřuje výpovědní důvody o další zákonný výpovědní důvod nájmu prostoru sloužícího podnikání na dobu určitou spočívající ve změně okolností, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání zřejmě vycházely do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval odst. 1 NOZ tak, že rozšiřuje zákonné výpovědní důvody ze strany pronajímatele o další zákonné výpovědní důvody: - nájemce byl odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, - má-li být prostor sloužící podnikání vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s prostorem sloužícím podnikání nebo, ve kterém se prostor sloužící podnikání nachází tak, že jej nebude možné vůbec užívat NOZ tak, že rozšiřuje zákonné výpovědní důvody ze strany pronajímatele z důvodu, že nájemce porušil svou povinnost zvlášť závažným způsobem bez výpovědní doby s právem požadovat, aby mu nájemce odevzdal prostor sloužící podnikání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu, zejména když nájemce: - nezaplatil nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, - poškozuje prostor sloužící podnikání nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, - způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí, - užívá-li neoprávněně prostor sloužící podnikání jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Zákonnou podmínkou výpovědi z nájmu prostoru sloužícího podnikání na dobu určitou je výslovné uvedení, v čem pronajímatel spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti a výzva před doručením výpovědi, aby nájemce v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, jinak se k výpovědi ex lege nepřihlíží pro absenci nezbytné součásti výpovědi NOZ tak, že nájemce odevzdá prostor sloužící podnikání v den, kdy nájem končí s tím, že za odevzdání se ex lege považuje, obdrží-li pronajímatel klíče od prostoru sloužícího podnikání a jinak pronajímateli nic nebrání v přístupu do prostoru sloužícího podnikání a v jejich užívání. Vyvratitelná zákonná domněnka opuštění prostoru sloužícího podnikání je stav, kdy nájemce opustí prostory sloužící podnikání takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený NOZ tak, že nájemce odevzdá prostory sloužící podnikání ve stavu, v jakém jej převzal nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Nájemce je povinen odstranit v prostoru sloužícího podnikání změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede prostor sloužící podnikání do původního stavu. Nájemce je povinen odstranit v prostoru sloužícího podnikání změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá, nájemce přesto nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota prostoru sloužícího podnikání zvýšila. Naopak pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty prostoru sloužícího podnikání, které bylo způsobeno změnami provedenými nájemcem bez souhlasu pronajímatele NOZ tak, že zařízení a předměty upevněné ve zdech, podlaze a stropu, které nelze odstranit bez nepřiměřeného snížení hodnoty nebo bez poškození prostoru sloužícího podnikání nebo domu, přecházejí upevněním nebo vložením do vlastnictví vlastníka nemovité věci. Nájemce má právo žádat, aby se s ním pronajímatel bez zbytečného odkladu vyrovnal, to neplatí o tom, co nájemce provedl bez souhlasu pronajímatele. Vyrovnání je splatné nejpozději ke dni skončení nájmu NOZ tak, že pronajímatel prostoru sloužícího podnikání má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce prostor sloužící podnikání v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli prostor sloužící podnikání skutečně odevzdá. 45 NOZ tak, že je-li v prostoru sloužícího podnikání věc, o které lze mít za to, že patří nájemci, postará se pronajímatel o věc ve prospěch nájemce a na jeho účet. Nepřevezme-li nájemce tuto věc bez zbytečného odkladu, vzniká pronajímateli právo věc po předchozím upozornění nájemce na jeho účet vhodným způsobem prodat poté, co poskytne dodatečnou přiměřenou lhůtu k převzetí. To neplatí, jedná-li se o věc, kterou nájemce zjevně opustil. Z ustanovení 2310 NOZ ve spojení s ustanovením 2285 NOZ, jehož aplikaci stanoví odkazující ustanovení 2311 NOZ, vyplývají obligatorní náležitosti výpovědi z nájmu prostoru sloužícího podnikání na dobu určitou: - musí být písemnou formou, - musí v ní být uveden výpovědní důvod, jinak je neplatná, - musí dojít druhé straně, - výpovědní doba je tříměsíční a běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně, není-li sjednáno jinak, - vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. Zákonnou podmínkou výpovědi z nájmu prostoru sloužícího podnikání na dobu určitou bez výpovědní doby pro porušování povinností zvlášť závažným způsobem je výslovné uvedení, v čem pronajímatel spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti a výzva před doručením výpovědi, aby nájemce v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, jinak se k výpovědi ex lege nepřihlíží pro absenci nezbytné součásti výpovědi. 1) Kabelková/Dejlová, Nájem a pacht v novém občanském zákoníku, komentář. 1. Vydání, C.H.BECK DRAŽBA OČIVIDNĚ CIZÍ NEMOVITOSTI V ŘÍZENÍ O VÝKON ROZHODNUTÍ V soudní praxi prozatím panuje právní názor o nezvratnosti právních následků dražby navádějící k legalizaci trestné činnosti vědomým vyvoláváním účelových dražeb jako nástroje nezpochybnitelného vlastnictví kradené věci včetně Mony Lisy. Dražba na základě předchozího pravomocného rozsudku soudu o vlastnictví třetí osoby přes zápis poznámky v katastru nemovitostí ke dni zahájení exekučního řízení, ke dni dražby i ke dni zaplacení vydražené nemovitosti předem prokazatelně cizí nemovitosti zjevně pro každého již z poznámky v katastru nemovitostí je trestným činem, a to: a) ze strany jednatele povinného dlužníka trestným činem podvodu dle 209 tr.zákona pro úmyslné zatajení skutečnosti v řízení o výkon rozhodnutí, že povinný není vlastníkem předem prokazatelně cizí dražené nemovitosti a tím i využití omylu ve svůj prospěch zaplacením jeho dluhu z dražby prokazatelně cizích nemovitostí, b) ze strany jednatele vydražitele trestným činem podvodu dle 209 tr.zákona pro vydražení prokaza- 56 telně cizí nemovitosti než povinného do svého vlastnictví s využitím omylu soudce, exekutora a dražebníka, že jsou draženy předem prokazatelně cizí nemovitosti ve formě nepřímého úmyslu k nabytí nemovitostí do vlastnictví vydražitele, c) ze strany exekutora a dražebníka trestným činem maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle 330 tr. zákona pro vedení exekuce a dražby předem prokazatelně cizí nemovitosti, která zjevně již z poznámky z katastru nemovitostí nebyla ve vlastnictví povinného. Je-li nepochybné, že ke dni zahájení řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, ke dni konání dražby i ke dni zaplacení kupní ceny byla v katastru nemovitostí zapsána poznámka o spornosti o vlastnickém právu s určitou spisovou značkou, což vylučuje - i dle 986 odst. 2 NOZ - nabytí od neoprávněného (nevlastníka) pro absenci nezbytné dobré víry nabyvatele nemovitosti bez zřetele na způsob nabytí vlastnictví. Převod či přechod vlastnictví nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí ke dni právního jednání včetně dražby s poznámkou spornosti s uvedením určité spisové značky byl před a je i po sice právně přípustný ( 986 NOZ), ale je pro nabyvatele předem s rizikem povinnosti vrácení vlastnictví pozdějším výmazem z katastru nemovitostí ve prospěch pravého vlastníka, v jehož prospěch byla poznámka zřízena. Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí ve smyslu ustanovení 321 a násl. o.s.ř. včetně dražby výlučně upravuje občanský soudní řád a aplikace zákona č. 26/2000 Sb. je tím vyloučena, pročež argumentace judikaturou týkající se dobrovolné dražby dle zákona č. 26/2000 Sb. je nerozhodná. Aplikace zákona č. 26/2000 Sb. a tím i argumentace z ní vycházející judikatury je přípustná jen tehdy, pokud byly draženy nemovitosti: a) dražbou dobrovolnou, která je ve smyslu 17 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. dražba prováděná na návrh vlastníka (žalobci nic nedražili) jen na základě smlouvy o provedení dražby na základě písemné smlouvy o provedení dražby, b) dražbou nedobrovolnou, která je ve smyslu 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným nálezem nebo je doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo je doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazu nedoplatků jen na základě písemné smlouvy o provedení dražby Nutno poznamenat, že i v případě nabytí vlastnictví příklepem vydražitele s následným včasným zaplacením kupní ceny ve smyslu zákona č. 26/2000 Sb. nelze z právně teoretického hlediska hovořit o tzv. originárním nabytí vlastnictví, neboť cit. zákon výslovně uvádí případy, kdy na vydražitele přechází určitá věcná práva váznoucí na vydražené věci, což je v případě originárního vlastnictví jinak vyloučeno ( poloviční originární nabytí vlastnictví ). Z hlediska právní čistoty i nezbytnosti dobré víry pro každého nabyvatele od neoprávněného (nevlastníka), NOZ již teoreticky správně výslovně nečiní rozdíl mezi derivativním a originárním způsobem nabytí vlastnictví, pokud jde o nezbytnou podmínku dobré víry nabyvatele. NOZ ve shodě s evropským právem správně vychází z these, že Nabytí cizí věci ve zlé víře je krádeží bez ohledu na právní titul, a proto je právně nepřijatelná argumentace tzv. originárním nabytím ve zlé víře. V souladu s judikaturou NS ČR při výkladu platného soukromého práva jako k osnově nutno přihlédnout ke znění NOZ: obligatorní zákonnou podmínkou nabytí od nevlastníka (neoprávněného) nemovité věci je vždy dobrá víra nabyvatele ke dni právního jednání, kterou vylučuje poznámka spornosti v katastru nemovitostí podaná pravým vlastníkem nejpozději do jednoho měsíce, kdy se pravý vlastník dozvěděl o zápisu, a to zpětně i s účinky vůči dalším nabyvatelům. 67 Poznámka spornosti ve smyslu ustanovení 986 odst. 2 NOZ stejně jako poznámka v katastru nemovitostí zapsaná do vždy bez dalšího vylučuje nabytí od neoprávněného (nevlastníka) pro absenci nezbytné dobré víry. Je vyloučeno - a dle NOZ již výslovně nabytí nemovitosti od neoprávněného (nevlastníka) bez ohledu na to, zda je či není zapsána ve veřejném seznamu a bez ohledu na způsob nabytí včetně dražby, nebyl-li nabyvatel ke dni právního jednání v dobré víře, což poznámka v katastru nemovitostí vždy vylučuje (vlastní smysl poznámky pro potencionální nabyvatele koupě s rizikem pozdějšího vrácení pravému vlastníkovi výmazem vlastnického práva z katastru ve prospěch pravého vlastníka, v jehož prospěch je poznámka zapsána). Existující poznámka v katastru nemovitostí o sporném vlastnictví nemovitostí zapsaných ve veřejném seznamu ke dni zahájení exekučního řízení, ke dni konání dražby i ke dni zaplacení kupní ceny vydražitelem - i ve smyslu ustanovení 984 odst.1 NOZ - s předchozím pravomocným rozsudkem soudu o vlastnictví osoby doposud nezapsané v katastru vylučuje dobrou víru nabyvatele a tím i nabytí od neoprávněného. Poznámka v katastru nemovitostí nikdy nevylučovala a ani nově nevylučuje právní dispozice s předmětnými nemovitostmi, vždy však vylučuje jejich nabytí od neoprávněného pro absenci n e z b y t n é d o b r é v í r y bez ohledu na způsob nabytí včetně dražby (dražba s rizikem vrácení pravému vlastníkovi, spekulativní dražba ). Dražba prokazatelně cizí nemovitosti, která byla ve smyslu ustanovení 335a odst. 1 o.s.ř. ke dni zahájení řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti dle pravomocného soudního rozhodnutí vydaného v řízení proti povinnému s poznámkou v katastru nemovitostí s uvedením řízení o sporném vlastnictví se spisovou značkou určitého soudu ve vlastnictví jiné osoby než povinného, je ze strany osob zúčastněných na takovéto dražbě trestným činem podvodu či trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby z nedbalosti, pročež nemůže vůči žalobcům vyvolat zamýšlené právní účinky přechodu vlastnictví vydražitele ve zlé víře bez ohledu na porušení povinnosti soudu zaslat rozsudek k záznamu dle 7 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb. Ustanovení 986 odst. 2 NOZ výslovně vylučuje nabytí od neoprávněného zpětně, podá-li pravý vlastník poznámku spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu pravý vlastník dozvěděl, s účinky vůči každému, komu popíraný zápis svědčí bez ohledu na dobrou víru. Ve smyslu dle 984 až 986 NOZ nelze nabýt vlastnictví předmětných nemovitostí bez ohledu na jejich dražbu: 1) poznámka spornosti dle 986 odst. 2 NOZ byla podána do jednoho měsíce ode dne, kdy se pravý vlastník o zápisu dozvěděl: pravé vlastnické právo žadatele působí vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu (absolutní vyloučení nabytí vlastnictví pro podání žádosti o poznámku spornosti ve stanovené lhůtě bez ohledu na formu nabytí) 2) poznámka spornost dle 986 odst. 2 NOZ byla podána po lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se pravý vlastník o zápisu dozvěděl: pravé vlastnické právo pravého vlastníka působí vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře Z ustanovení 254 odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že ustanovení 159a odst. 1 o.s.ř. o závaznosti výroku se uplatní i v řízení o výkonu rozhodnutí ve smyslu ustanovení 251 a násl. O.s.ř. 78 Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (naposledy rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne sp.zn. 28 Cdo 3048/2012) i z ustanovení 159a odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že vlastnické právo k nemovitosti nemůže ztratit osoba, která nebyla účastníkem soudního či správního řízení, ze kterého třetí osoba zakládá svoje tvrzené vlastnické právo. Protože účastníkem řízení o výkon rozhodnutí ve smyslu ustanovení 255 o.s.ř. jsou oprávněný a povinný, případně manžel povinného či jejich právní nástupci, z hlediska subjektivních mezí rozhodnutí včetně usnesení o příklepu ve smyslu ustanovení 336l odst. 2 o.s.ř. se uplatňuje ve smyslu ustanovení 159a o.s.ř. ve spojení s ustanovením 254 odst. 1 o.s.ř. (Na výkon rozhodnutí se užije ustanovení předcházejících částí, není-li v této části uvedeno jinak) zásada, dle níž se rozhodnutí nemůže dotknout práv někoho, kdo nebyl účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno (srov. 159a odst. 1 o. s. ř.). Usnesení o příklepu ve smyslu ustanovení 336l odst. 2 o.s.ř. nenabývá právní moci, pokud v očividném rozporu s ustanovením 335a odst. 1 o.s.ř. dražené nemovitosti byly prokazatelně ke dni zahájení vykonávacího řízení na základě pravomocného rozsudku téhož soudu ve vlastnictví třetí osoby a pokud z poznámky z katastru nemovitostí o vedení soudního řízení o určení vlastnictví tato skutečnost byla předem každému zjevná včetně soudce, soudního exekutora, oprávněného, povinného i dražitelů, a to i přes porušení povinnosti téhož soudu zaslat rozsudek k záznamu do katastru nemovitostí dle 7 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb. do 60 dnů od právní moci. Výlučná místní příslušnost ve smyslu ustanovení 88 písm.i) o.s.ř. musí ze strany vždy téhož v ý l u č n é h o soudu zaručit, aby se předcházelo situaci, kdy tentýž soud v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 11 Listiny základních práva a svobod vydá o vlastnictví téže nemovitosti antagonistická soudní rozhodnutí, zvláště je-li v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o vedení soudního řízení u téhož soudu. Z důvodu, že ustanovení 338b odst. 1 o.s.ř. je totožné s ustanovením 335 odst. 1 o.s.ř. o tom, že oprávněný musí doložit, že nemovitost je ve vlastnictví povinného, platí stejné závěry vyplývající z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne sp. zn. 29 Cdo 984/2011, i pro exekuční prodej nemovitostí tak, že: prokáže-li osoba odlišná od povinného dle exekučního titulu, že povinný se vlastníkem předmětných nemovitostí nestal, je exekuční prodej nemovitostí vůči němu právně neúčinný, nezachoval-li vydražitel potřebné opatrnosti (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne sp.zn. 21 Cdo 1770/2011; rozsudek Nejvyššího soudního dvoru Rakouska ze dne sp.zn. 5 Ob 630/79). Naléhavý právní zájem na určení nemovitostí je v případech atypické složité věci sporného vlastnictí výjimečně dán nejen proti osobě aktuálně zapsané jako vlastník v katastru nemovitostí, nýbrž současně i proti jejímu předchozímu knihovnímu vlastníkovi, pokud je tvrzeno originární nabytí vlastnictví a pokud oba žalovaní pravé vlastnické právo žalobců od počátku popírají. Související literatura a judikatura: I při nabytí ve veřejné dražbě je však zapotřebí, aby nabyvatel byl v dobré víře. Poku jde o dražby veřejné podle VeřDr, nečiní praxe ani teorie (a to ani v minulosti) žádný rozdíl, zda jde o nabytí vlastnictví při dobrovolné nebo nedobrovolné dražbě. Je třeba dodat, že veřejnou dražbou naopak nejsou dražby typu e-bay nebo Aukro na internetových portálech, neboť se jedná o dražby soukromé. V. Knapp rozebral významné rozhodnutí rakouského OGH 50B 630/79. Z něj se podává, že dobrou víru vydražitele vylučuje již lehká nedbalost. Tvrdí-li povinný při dražbě, že mu věc nepatří, vylučuje již toto tvrzení dobrou víru nabyvatele. Nevyžaduje se, aby povinný cizí vlastnictví dokázal. (Knapp, 1996). (in.: Spáčil, J. A kol. Občanský zákoník III, Věcná práva ( ), Komentář, I. vydání, Praha: C.H.Beck, 2013, 372s). Rozsudek Nejvyššího soudního dvoru Rakouska ze dne sp.zn. 5 Ob 630/79 (in.:právní rozhledy 9/1996, str. 424): I při nabytí ve veřejné dražbě je zapotřebí, aby nabyvatel byl v dobré víře. Dobrou víru vylučuje již i lehká nedbalost. 89 Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 11. Září 1923 Rv I 735/23, [Vážný 2917]: Vnucená dražba jest odvozeným způsobem nabytí. Dovolání zabývá se jen otázkou, je-li exekuční dražba originárním či derivativním způsobem nabytí, tvrdíc, že je originárním a dovozuje z toho, že žalovaný není právním nástupcem Heleny D-ové, osoby to k výplatě povinné, a že tedy za závazky její dle 12 nové znění zákona o zaopatřovacích požitcích bývalých velkostatkových zaměstnanců neručí. Odvolací soud ovšem mylně má za to, že žalovaný je jejím singulárním nástupcem, že tedy je povinen požitky platiti, a proto že není třeba otázku jeho originarity či derivativnosti nabytí řešiti: vždyť od toho, je-li nabytí originární či derivativní právě závisí, zda nabyvatel je právním nástupcem předešlého držitele či ne. Avšak dovolání zcela zbytečně otázku tu vyvolává a nesprávně řeší. Také soudní dražba je smlouvou, jenže tu vůli exekuta nahrazuje vůle soudu, se strany jeho je to prodej vnucený, patří tedy i dražba k titulům derivativního nabytí, o nichž jedná 424 obč. zák. To zřetelně potvrzuje 1089 obč. zák. Že to je i v nauce uznáváno, o tom se dovolatel mohl poučiti v kterékoli učebnici na př. v Randově vlastnictví nebo u Stubenraucha. MERITUM ZNALECKÉHO POSUDKU V soudní praxi desetiletí panuje nežádoucí stav, kdy jsou znalci pokládány nejen určité odborné otázky, ale i otázky na vlastní skutková zjištění znalce a na jeho právní názory týkající se věci samé včetně tzv. doporučení,komu má být nezl. dítě svěřeno do výchovy. Znaleckým posudkem nelze nahrazovat vlastní skutková zjištění soudu skutkovými zjištěními znalce v rámci zpracování znaleckého posudku ani jeho právní názory na aplikaci právních předpisů s omezením tzv. doporučení znalce vlastního meritorního rozhodnutí soudu, které náleží výhradně a nepřenositelně soudu, v němž je posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, jen jednotlivou skutečností. Znalecký posudek je jen důkazem o posouzení skutečností, k nimž je zapotřebí odborných znalostí, a nad a mimo tento rozsah není znalecký posudek důkazem a vůbec jím nelze nahrazovat určitá skutková zjištění soudu a právní závěry, které náleží meritornímu rozhodnutí soudu. Významu znaleckého posudku jako zásadního důkazního prostředku musí odpovídat jeho odbornost, úplnost a objektivnost podložená konkrétními a přezkoumatelnými závěry s odkazem na objektivní vlastní odborné šetření znalce. Rozsáhlé přepisování jednotlivých podání a výpovědí rodičů s jejich hodnocením znalcem zásadně nenáleží do znaleckého posudku a jen uměle navyšuje výši odměny znalce dle stránek posudku a ubírá znalci čas a energii zaměřenou na vlastní znaleckou činnost osobním pohovorem a písemnými testy rodičů a dítěte o výchovných předpokladech rodičů, vztahů mezi nimi a dětmi, co do osobnosti rodičů, psychického stavu, charakterových vlastností, věrohodnosti apod. Za neobjektivní posudek lze považovat extrémní nepoměr výpisků ze soudního spisu mezi stanovisky obou rodičů v řádu až 10ti násobku. Zastává-li znalec a priory subjektivní názor, že střídavá výchova je u nezl. dítěte do tří let nevhodná, je věrohodnost znaleckého posudku o formě péče rodičů o nezl. dítěte podstatně snižována, neboť jeden ze stěžejních modelů výchovy rodičů znalec zásadně odmítá a neuvažuje o ní. Znalecký posudek k posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, je v řízení o výchovu nezl. dítěte rozumět posudek znalců z oboru zdravotnictví jednak se specializací klinické psychologie o výchovných předpokladech rodičů z hlediska jejich psychického stavu a charakterových vlastností a jednak se specializací pedopsychologie o stavu nezl. dítětě a vztahů k rodičům. 910 Meritem znaleckého posudku k posouzení výchovných předpokladů rodičů a vztahu nezl. dítěte pro účely řízení o výchovu nezl. dítěte je vlastní znalecké zkoumání podložené objektivními testy za účelem zjištění psychického stavu a charakterových vlastností i motivace rodičů včetně míry pravdivosti s možností jeho přezkoumání k námitce vyžádáním těchto písemných testů jako příloh znaleckého posudku. Znalecké posudky z oboru psychologie a psychiatrie nelze přeceňovat, což nejlépe dokladují závěry špičkových znalců v případu Breivik s naprosto antagonistickými závěry a je třeba je poměřovat s dalšími důkazy. Znalecký posudek ve smyslu ustanovení 127 o.s.ř. stejně tak dle 127a o.s.ř. je důkazním prostředkem jen k posouzení skutečností, k nimž je zapotřebí odborných znalostí, a v žádném případě jimi nelze nahrazovat skutková zjištění, které zahrnují hodnocení jednotlivých důkazních prostředků včetně tvrzení rodičů, jejich podání úřadům apod. Znalecký posudek nutno vypracovat mimo vlastní pracovní činnost znalce tak, aby nebyl zpracováván v časové tísni jak se v praxi často stává - na chodbě kliniky s nedbalým zpracováním složité materie. Výše odměny znalce musí odpovídat jeho odbornosti jako zvlášť erudovaného odborníka a nelze ji uměle navyšovat vypisováním stránek podání účastníků, jejich výpovědí a když tak jen ve vztahu k posuzování určitých odborných otázek, např. motivace, psychického stavu, vztahu k ostatním osobám. Závěry znaleckého posudku musí být určité s odkazem na objektivní skutečnosti, např. konkrétní psychický stav rodiče, konkrétní charakterové vlastnosti, konkrétní komunikační schopnosti apod., jinak je posudek nepřezkoumatelný obdobně jako jsou požadavky na rozsudek soudu. K VYDRŽENÍ ČÁSTI SOUSEDNÍHO POZEMKU Vypjatými stanovisky vlastníků sousedních pozemkových parcel vznikají paradoxní situace námitky vydržení části sousední pozemkové parcely přes předchozí písemnéuznání jejich hranic geometrickým plánem s protokolem i námitky vydržení přiléhající části nezastavěného pozemku, přestože se vždy na centimetr jednalo o vlastnictví jen zastavěného pozemku trvalou nemovitou stavbou. Výjimečně v praxi vyvstává problematika dvojího vydržení, kdy na oprávněnou držbu mimoknihovního vlastníka navazuje dobrověrná držba původního knihovního vlastníka, čímž je eliminováno předchozí vydržení zpět ve prospěch knihovního vlastníka. 1011 Započíst oprávněnou držbu právního předchůdce lze jen tehdy, pokud právní předchůdce aktuálního držitele sám nedovršil hmotně právní podmínky vydržení. Započíst tak lze jen dobu oprávněné držby právního předchůdce do dne jeho nabytí vydržením. Uznal-li vlastník pozemku v protokole o vytýčení hranic pozemku s podpisy vlastníků sousedních pozemků přesné hranice pozemku nadto v souladu s předtím uzavřenou mimosoudní dohodou mezi nimi v rámci stavebního řízení s výslovným ujednáním, že vlastník sousedního pozemku může stavět na svém pozemku až x,y m od hranice jeho pozemku určené vnější zdí jeho stavby - nemůže se později úspěšně dovolávat svojí dobré víry, že byl přesvědčen, že je vlastníkem části sousedního pozemku. Je-li prokázána držba sporné části sousedních pozemků jejím knihovním vlastníkem, je vyloučeno vydržení ze strany vlastníka sousedního pozemku (právní nemožnost dvojí držby různých vlastníků). Drží-li sporný pozemek vlastník pozemku s jeho dispozicemi včetně zřízení zástavního práva společně s vlastníkem sousedního pozemku, je vyloučeno vydržení ze strany vlastníka sousedního pozemku. Dobrá víra držitele části sousedního pozemku je na místě jen tehdy, pokud hranice pozemku nebyla v terénu patrná, například trvalou stavbou, silnicí, zdí apod. Dobrou víru držby části sousedního pozemku vylučuje stav, kdy hranice sousedních pozemků je na centimetr tvořena vnější zdí obytné budovy, kdy se vlastník sousedního pozemku - i nikdo jiný - nemohl objektivně domnívat, že i za touto zdí mu může jakýkoli sousední pozemek náležet. Institut vydržení je výjimečným způsobem nabytí vlastnictví cizí věci, pro něž tak musí být beze vší pochybnosti splněny a prokázány všechny hmotně právní skutečnosti s vyloučením obcházení zákona a účelového i nepoctivého jednání. PROKAZOVÁNÍ SLUČKY V soudním řízení o určení vlastnictví sousedních pozemkových parcel je - po vyvrácení nedostatku nabývacího titulu s odkazem na slučku - poté namítáno, že nebylo prokázáno, kdy a na základě čeho slučka vznikla. Výpis z pozemkové mapy včetně s vyznačením slučky sousedních pozemkových parcel je veřejnou listinou, kdy břemeno tvrzení a důkazní břemeno o neoprávněnosti slučky leží na osobě, která její existenci i právní následky popírá. Je-li v řízení prokázána slučka mezi sousedními pozemkovými parcelami původně ve vlastnictví či spoluvlastnictví týchž osob z několika navazujících výpisů z pozemkové mapy po období mnoha desetiletí, nelze její existenci věrohodně popírat, zvláště odpovídala-li jí i držba sousedních pozemkových parcel po velmi dlouhou dobu. 1112 Sloučení věci je zvláštním způsobem splynutí vlastnictví věcí, případně části téhož vlastníka v jedinou, ke které dochází administrativně na základě vůle vlastníka nebo na základě zákona, např. povinnost sloučení sousedních parcel téhož vlastníka téhož druhu v zájmu přehlednosti katastru a neopodstatněnému drobení parcel v rámci jednoho funkčního celku. Sloučení není nabytím vlastnictví, nýbrž je jen změnou rozsahu původní věci sloučením s jinou věcí, zpravidla sousední, případně částí věci, jejíž obligatorní podmínkou je totožnost vlastníků slučované a sloučené věci se zánikem slučované věci v právním smyslu, případně části. Sloučení sousedních pozemkových parcel téhož vlastníka bez dalšího prokazuje vlastní slučka v pozemkové mapě, natož je-li doložena geometrickým plánem. Vyznačení slučky v evidenci nemovitostí s předložením dotčeného geometrického plánu i předcházejícími souhlasy dotčených osob je dostatečným důkazem, že sloučení sousedních pozemkových parcel téhož vlastníka bylo provedeno. Sloučením sousedních pozemkových parcel se o přisloučenou část bez dalšího navyšuje výměra pozemkové parcely, do níž je zanikající pozemková parcela přisloučena, s vyloučením nutnosti i právní možnosti jakýchkoli hmotně právních úkonů vyplývajících ze sloučení včetně znovupřidělení již přidělené pozemkové parcely do osobního užívání jen o navýšenou výměru téže pozemkové parcely. Slučka sousedních pozemkových parcel téhož vlastníka byla a je zásadně administrativní úkon evidence nemovitostí (katastru nemovitostí), který nikdy nebyl zvlášť formalizován (nikdo nic nenabývá, nikdo nic neztrácí) a často - i nyní - je ex offo nařizuje zákon za účelem snížení počtu nesmyslných sousedních pozemkových parcel téhož vlastníka téhož druhu. Přisloučení sousedních předmětných pozemkových parcel do pozemkové parcely v osobním užívání žalobců bylo mnohdy zjevně odůvodněno i praktickou a neestetickou nevyužitelností trojúhelníkových částí sousedních pozemkových parcel do jedné větší pozemkové parcely ve vlastnictví téže osoby. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne sp.zn. 22 Cdo 371/2011: V této souvislosti především dovolací soud dodává, že zápisy údajů a zákresy vlastnických hranic v evidenci nemovitostí neměly vliv na skutečné právní vztahy k nemovitostem, pokud byly s tímto zápisem v rozporu. pokud skutečné právní vztahy k nemovitosti (pozemku) byly v rozporu se stavem veřejných knih (katastru nemovitostí či bývalé evidence nemovitostí), měl před stavem evidovaným ve veřejných knihách přednost skutečný stav. (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2007, sp. zn. 22 Cdo 1675/2006, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek, pod pořadovým č. C 5212). V rozhodnutí uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým č. 12/1970 bylo vyloženo, že závaznost údajů evidence nemovitostí ve smyslu ustanovení 6 zákona č. 22/1964 Sb. a 8 vyhlášky č. 23/1964 Sb. je nutno vykládat jen v rozsahu vymezeném v 6 zákona č. 22/1964 Sb. a v souvislosti s účelem sledovaným tímto zákonným ustanovením, jímž je získání a udržování podkladů pro plánování a řízení zemědělské výroby i nákup zemědělských výrobků. V rozsudku ze dne 23. května 2011, sp. zn. 22 Cdo 2724/2009, uveřejněném na internetových stránkách Nejvyššího soudu - dovolací soud poukázal na skutečnost, že při zvažování dobré víry držitele, který se chopil držby i části pozemku sousedícího s pozemkem v jeho vlastnictví, je též třeba přihlédnout k postoji vlastníka takto držené části sousedního pozemku; pokud léta užívání části svého pozemku držitelem trpěl, je třeba vyjít z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby souseda je i část jeho pozemku. 1213 APLIKACE ZÁKONA O RODINĚ NA PŘELOMU ÚČINOSTI NOZ Určitým aktuálním problémem soudní praxe je aplikace právního předpisu o stanovení výživného za dobu před účinností NOZ a od jeho účinnosti soudním řízení, kdy soudy často nesprávně aplikují jen NOZ i za dobu do 31. prosince Stanovení výživného na nezl. dítě stejně jako na zletilého za období do 31. prosince 2013 z důvodu, že rodiče nezl. spolu trvale nežijí, může být stanoveno jen na základě tehdy účinného zákona o rodině a nikoli na základě NOZ účinného až od 1. ledna Vznik vyživovací povinnosti k nezl. dětem, jakož i vyživovací povinnost za dobu do 31. prosince 2013, kdy rodiče spolu trvale nežijí, se ve smyslu ustanovení 3028 odst. 2 NOZ řídí výlučně zákonem o rodině a nikoli NOZ. Stanovení výživného na nezl. dítě stejně jako na zletilého za období do 31. prosince 2013 z důvodu, že rodiče nezl. spolu trvale nežijí, může být stanoveno jen na základě tehdy účinného zákona o rodině a nikoli na základě NOZ účinného až od 1. ledna Vznik vyživovací povinnosti k nezl. dětem, jakož i vyživovací povinnost za dobu do 31. prosince 2013, kdy rodiče spolu trvale nežijí, se ve smyslu ustanovení 3028 odst. 2 NOZ řídí výlučně zákonem o rodině a nikoli NOZ. Stanovení výživného za dobu od 1. ledna 2014 se již řídí NOZ. Stanovení výživného jednak za dobu do 31. prosince 2013 a jednak za dobu od 1. ledna 2014 musí být stanoveno na základě rozdílné hmotně právní úpravy tak, že za dobu do 31. prosince 2013 se stanovení výživného výlučně řídí zákonem o rodině a za dobu od 1. ledna 2014 se již řídí NOZ. Z důvodu, že přechodná ustanovení NOZ nepřikazují aplikaci NOZ, musí být aplikována hmotně právní úprava o stanovení vyživovací povinnosti za dobu do 31. prosince 2013, tj. zákon o rodině. Pro správnou aplikaci zákona o rodině anebo NOZ je rozhodující skutkové zjištění, od kdy rodiče spolu trvale nežijí. Rozsudky nesprávně často zaměňují odchod matky nezl. ze společné domácnosti s institutem, že rodiče spolu trvale nežijí, který je zásadně pozdější a vyžaduje určitou dobu od zrušení společné domácnosti. Rozsudek soudu se má i vypořádat, zda opuštění společné domácnosti jedním rodičů bylo důvodné a jak se jím nezaviněně navýšily náklady druhého z nich, když ke zvýšeným nákladům spojené s bezdůvodným opuštěním společné domácnosti s odkazem na dobré mravy nelze nepřihlížet. 13 Zobrazit více 4/2015 MIMOKNIHOVNÍ VLASTNICTVÍ str. 12 K ZAPOČTENÍ V RÁMCI SOUDNÍHO ŘÍZENÍ str. 3 ROZSAH NALÉHAVÉHO PRÁVNÍHO ZÁJMU KE SPOLUVLASTNICKÉMU PODÍLU Právo není spravedlnost, ale spravedlnost je přirozené právo. Více Zápis. z jednání legislativně právní komise SON ČR. Datum jednání: , vždy od 14,00 hod. do 18,00 hod., Zápis z jednání legislativně právní komise SON ČR Datum jednání: 3. 6. 2013, vždy od 14,00 hod. do 18,00 hod., Místo jednání: kancelář č. 255-B, OS UNIOS Přítomni: Mgr. Lenka Veselá, JUDr. Jitka Kocianová, Více Finanční úřad pro Jihomoravský kraj náměstí Svobody 4, Brno Finanční úřad pro Jihomoravský kraj náměstí Svobody 4, 602 00 Brno Územní pracoviště Brno III Šumavská 31, 663 49 Brno Č.j.: 1869550/16/3003-80542-712011 Vyřizuje: Bc. Aleš Korbička Odbor vymáhací, Oddělení Více Č. j.: /16/ DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovité věci. Finanční úřad pro Kraj Vysočina Tolstého 2, 586 01 Jihlava Územní pracoviště v Havlíčkově Brodě Smetanovo náměstí 261, 580 01 Havlíčkův Brod Č. j.: 680344/16/2903-00540-709580 Vyřizuje: Marcela Halamková, Více Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 619/28, Praha 1 Územní pracoviště pro Prahu 4 Budějovická 409/1, Praha 4 Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 619/28, 111 21 Praha 1 Územní pracoviště pro Prahu 4 Budějovická 409/1, 140 00 Praha 4 Č. j.: 6466083/16/2004-00540-110688 Vyřizuje: Richard Kottnauer vymáhací Více CELNÍ ÚŘAD PRO HLAVNÍ MĚSTO PRAHU 113 54, Praha 1, Washingtonova 7, P.O.BOX 741. DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 1/2014 CELNÍ ÚŘAD PRO HLAVNÍ MĚSTO PRAHU 113 54, Praha 1, Washingtonova 7, P.O.BOX 741 V Praze dne 22.05.2014 Čj.: 78850/2014-510000-42.1 Vyřizuje/telefon: Krumlová/281004258 DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 1/2014 Shora Více Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, Praha 2 Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, 120 00 Praha 2 Územní pracoviště v Mělníce Tyršova 105, 276 01 Mělník Č. j.: 3907040/16/2114-00540-203386 Vyřizuje: Hana Kostková, Oddělení vymáhací Tel: (+ Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Ústí nad Labem Dlouhá 3359, 400 21 Ústí nad Labem Č. j.: 1794059/16/2501-80542-505082 Vyřizuje: Vladimíra Kalová, Více Smlouva o nájmu bytu Smlouva o nájmu bytu Smluvní strany (dále jen "pronajímatel") a (dále jen "nájemce") uzavírají tuto smlouvu o nájmu bytu dle 2235 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "tato smlouva"): Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovitostí. FINANČNÍ ÚŘAD PRO PARDUBICKÝ KRAJ Boženy Němcové 2625, 530 02 Pardubice Územní pracoviště v Pardubicích Hronovická ul. 2700, 531 15 Pardubice Č.j.: 928927/13/2801-25200-607759 Vyřizuje: Ing. Antonín Štaud Více Finanční úřad pro Olomoucký kraj Lazecká 545/22, 779 11 Olomouc Finanční úřad pro Olomoucký kraj Územní pracoviště v Olomouci Č. j.: 1199519/15/3101-80543-804504 Vyřizuje: Mgr. Petra Poštulková, Oddělení vymáhací III Tel: (+ 420) 585 541 487, (+ 420) 585 541 111 E-mail: Více U S N E S E N Í. Číslo jednací: 20Co 235/ Číslo jednací: - 110 U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Dlouhé a soudkyň JUDr. Ivany Muchové a JUDr. Pavly Havlíkové ve věci oprávněného: Finanční Více Finanční úřad pro Jihomoravský kraj nám. Svobody 4, 602 00 Brno Finanční úřad pro Jihomoravský kraj nám. Svobody 4, 602 00 Brno Územní pracoviště Brno-venkov Příkop 8, 604 24 Brno Vyřizuje: Mgr. Simona Foltynová, Oddělení vymáhací I Tel.: 545 125 279 E-mail: Simona.Foltynova@fs.mfcr.cz Více Finanční úřad pro Jihočeský kraj, Finanční úřad pro Jihočeský kraj Mánesova 1803/3a, 371 87 České Budějovice Územní pracoviště v Jindřichově Hradci Oddělení vymáhací Česká ulice 1284, 377 01 Jindřichův Hradec Č. j.: 1800668/14/2205-25200-303469 Více Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 619/28, Praha 1 Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 619/28, 111 21 Praha 1 Územní pracoviště pro Prahu 4 Oddělení vymáhací Budějovická 409/1, 140 00 Praha 4 Č. j.: 5582105/14/2004-25200-107108 Vyřizuje: Karel Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 3/2014 Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Chomutově Bachmačská 1617 430 01 Chomutov Č.j.: 712063/14/2504-25200-506815 Vyřizuje: Jan Hrdý Telefon: 474 Více Finanční úřad pro Olomoucký kraj Lazecká 545/22, Olomouc Finanční úřad pro Olomoucký kraj Lazecká 545/22, 779 11 Olomouc Územní pracoviště v Olomouci Lazecká 545/22, 779 11 Olomouc Č. j.: 1846161/16/3101-80543-804504 Vyřizuje: Mgr. Petra Poštulková, Oddělení Více U s n e s e n í. povinnému: Miloslav Šafařík, nar. 23.03.1966, bytem Křivoklátská 302, Praha 9, PSČ 199 00. d r a ž e b n í v y h l á š k u : 028 EX 101/08-130 U s n e s e n í Soudní exekutor, JUDr. Markéta Havlíková, Exekutorský úřad Praha 3, se sídlem Korunní 127, 130 00 Praha 3, pověřená provedením exekuce na základě usnesení Obvodního soudu Více NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK (NOZ) Z POHLEDU INVESTORA - ASSET DEAL VS. SHARE DEALS. Emil Holub. 21. listopadu 2013 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK (NOZ) Z POHLEDU INVESTORA - ASSET DEAL VS. SHARE DEALS Emil Holub 21. listopadu 2013 Obsah Úvod Předsmluvní odpovědnost Dopad NOZ na právní prověrku (due diligence) Asset deal Share Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Chomutově Bachmačská 1617, 430 01 Chomutov Č. j.: 2193480/16/2504-00540-505165 Vyřizuje: Monika Křepelová, Více Finanční úřad pro Liberecký kraj 1. máje 97, 460 02 Liberec Finanční úřad pro Liberecký kraj 1. máje 97, 460 02 Liberec Územní pracoviště v Liberci Odbor vymáhací Oddělení vymáhací II 1. máje 97, 460 02 Liberec Datum: Č. j.: 1136840/15/2601-80542-507327 Spisová Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Chomutově Bachmačská 1617, 430 01 Chomutov Č. j.: 49382/16/2504-00540-507217 Vyřizuje: Ing. Jan Holý, oddělení Více Č.j.: /17/ DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovité věci. Finanční úřad pro Olomoucký kraj Lazecká 545/22, 779 11 Olomouc Územní pracoviště v Prostějově Křížkovského 4186/1, 796 01 Prostějov Č.j.: 330255/17/3106-00540-703492 Vyřizuje: Monika Hrabalová, vymáhací Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. Čas konání dražby: v hodin Finanční úřad pro Olomoucký kraj Lazecká 545/22, 779 11 Olomouc Územní pracoviště v Přerově Wurmova 2831/4, 750311 PŘEROV Č. j. 1716909/16/3107-00540-807520 Vyřizuje: Ing. Martin Weiss, Oddělení vymáhací Více Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 11. května 2015 Přehled přednášky Poskytovatelé úvěrů a zápůjček Banky Nebankovní instituce Lichváři a jim podobná individua Nejčastější Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Rumburku Františka Nohy 2, 408 01 Rumburk Č.j.: 32262/16/2513-80542-506652 Vyřizuje: Semerád Jiří, Oddělení Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. opakovanou dražbu nemovité věci. Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, Praha 2 Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, 120 00 Praha 2 Územní pracoviště Praha západ Na Pankráci 95, 140 21 Praha 4 Č. j.: 127759/17/2102-80542-204636 Vyřizuje: Pavel Šádek, Oddělení vymáhací II Tel: Více Přehled aktuální judikatury a legislativy pro praktické využití Přehled aktuální judikatury a legislativy pro praktické využití Ondřej Dušek, advokát Praha, 19. května 2008 Vlastnické právo k nemovitostem nabývání a pozbývání 1. Odstoupení od nabývacích smluv předchozími Více dražbu nemovité věci. Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj Na Jízdárně 3162/3, 709 00 Moravská Ostrava a Přívoz Územní pracoviště v Havířově Myslbekova 1470/2, 736 01 Havířov Podlesí Oddělení vymáhací Číslo jednací: 2081787/14/ Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, 400 21 Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Rumburku Františka Nohy 2, 408 01 Rumburk Č.j.: 1987634/15/2513-80542-506652 Vyřizuje: Semerád Jiří, Oddělení Více Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové Pardubice Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové 2625 530 02 Pardubice Územní pracoviště v Pardubicích Hronovická ul. 2700 530 02 Pardubice V Pardubicích Č.j.: 1678135/16/2801-80541-603969 Vyřizuje: Michal Více Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, Praha 2 Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, 120 00 Praha 2 Územní pracoviště v Mělníce Tyršova 105, 276 01 Mělník Č. j.: 2520970/16/2114-00540-203386 Vyřizuje: Hana Kostková, Oddělení vymáhací Tel: (+ Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu spoluvlastnického podílu na nemovitosti. Finanční úřad pro Plzeňský kraj Hálkova 14, 305 72 PLZEŇ 3 Územní pracoviště v Klatovech Machníkova 129, Klatovy V 339 01 KLATOVY 1 Č.j.:1534561/13/2308-25200-401729 Vyřizuje: Macho Evžen Ing. Telefon: Více Finanční úřad pro Královéhradecký kraj Horova 17, 500 02 Hradec Králové Finanční úřad pro Královéhradecký kraj Horova 17, 500 02 Hradec Králové Územní pracoviště v Náchodě Tyršova 49, 547 01 Náchod Č.j.:833037/15/2709-00540-601117 Vyřizuje: Ing. Aleš Balcar Telefon: 491 418 Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Rumburku Františka Nohy 2, 408 01 Rumburk Č.j.: 2039076/16/2513-80542-506652 Vyřizuje: Semerád Jiří, Oddělení Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu spoluvlastnického podílu na nemovitostech. Finanční úřad pro Královéhradecký kraj Horova 17, 500 02 Hradec Králové Územní pracoviště v Náchodě Tyršova 49, 547 01 Náchod Č. j.: 1897733/16/2709-00540-606186 Vyřizuje: Jiří Petr Tel: (+ 420) 491 418 Více Všeobecné informace o dražbách Všeobecné informace o dražbách Jednou za čas vychází v platnost novely, které mohou i v našem oboru zásadním způsobem měnit zákon a legislativu. S touto situací souvisejí mnohé změny v postupech, které Více ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne Odporovatelnost právních úkonů. Osoby blízké. sp. zn. 21 Cdo 2192/2001 ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 8. 2002 Odporovatelnost právních úkonů. Osoby blízké sp. zn. 21 Cdo 2192/2001 20, 42a, 116, 117, 853 zákona č. 40/1964 Sb. zákon č. 30/2000 Sb. 237, 238, 239, 240, Více Usnesení o nařízení dalšího dražebního jednání (dražební vyhláška) usnesení o nařízení dalšího dražebního jednání (dražební vyhláška) Usnesení o nařízení dalšího dražebního jednání (dražební vyhláška) sp. zn. 047 EX 945/13 118 Soudní exekutor JUDr. Taťána Macková, Exekutorský úřad Ústí nad Orlicí, se sídlem nám. J.M.Marků 92, 563 01 Více Č. j.:466808/16/ DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, 120 00 Praha 2 Územní pracoviště v Kolíně Politických vězňů 423, 280 02 Kolín 2 Č. j.:466808/16/2111-00540-204410 Vyřizuje: Střemchová Dita, oddělení vymáhací Více ČÁST ČTVRTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ a) datum, místo, čas a druh provedené dražby, b) označení předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na něm váznoucích a stavu, v němž se předmět dražby nacházel, c) označení dražebníka, navrhovatele Více Dotčená ustanovení: - 2287 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( OZ ). Stanovisko: Výkladové stanovisko č. 21 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 3. března 2014 - k výpovědní době při vypovězení nájmu bytu a nájmu domu nájemcem Více Územní pracoviště v Semilech Vysocká 140, 513 01 Semilech DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA Finanční úřad pro Liberecký kraj 1.máje 97, 460 02 Liberec Územní pracoviště v Semilech Vysocká 140, 513 01 Semilech Č.j: 837641/15/2607-00540-601258 Vyřizuje: Vladislav Brož Telefon: 481660342 E-mail: Více Finanční úřad pro Královéhradecký kraj Horova 17, 500 02 Hradec Králové Finanční úřad pro Královéhradecký kraj Horova 17, 500 02 Hradec Králové Územní pracoviště v Kostelci nad Orlicí Jiráskova 1497 516 01 Rychnov nad Kněžnou ID datové schránky: 5czn6fn E-mail: podatelna2712@fs.mfcr.cz Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Lounech Rybalkova 2376, 440 68 Louny Č. j.: 269146/17/2509-00540-506693 Vyřizuje: Stanislava Kokošková, oddělení Více Usnesení. Majer Jaroslav, nar. 28.8.1962, bytem Obytce 4, 339 01 Obytce. rozhodl takto: vydává DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKU Usnesení Č. j. 099 EX 554/03-99 Soudní exekutor JUDr. Ivo Luhan, Exekutorský úřad Praha 1, se sídlem Karlovo nám. 17, 120 00 Praha 2, pověřený vedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu Klatovy Více Č. j.: 3857867/14/2111-25200-204410 DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovitostí. Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, 120 00 Praha 2 Územní pracoviště v Kolíně Politických vězňů 423, 280 02 Kolín 2 Č. j.: 3857867/14/2111-25200-204410 Vyřizuje: Střemchová Dita Tel.: 321742348 Více Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové 2625 530 02 Pardubice Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové 2625 530 02 Pardubice Územní pracoviště v Pardubicích Boženy Němcové 2625 530 02 Pardubice V Pardubicích Č.j.: 1399807/15/2801-80541-607209 Vyřizuje: Jan Více Nový občanský zákoník a právo stavby. Martin Bohuslav únor 2013 Nový občanský zákoník a právo stavby Martin Bohuslav únor 2013 POZOR Rok 2013 je nutné věnovat přípravě na rozsáhlé změny občanského a obchodního práva od 1. ledna 2014! 2 2013 Deloitte Česká republika Více DRAŽEBNÍ ŘÁD. platný pro dražby dobrovolné konané. podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách DRAŽEBNÍ ŘÁD platný pro dražby dobrovolné konané podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách Čl. 1 Rozsah úpravy Dražební řád upravuje podrobnosti o dražbách věcí movitých a nemovitých, podniků a Více DRAŽBA středa od hodin. Atraktivní ideální 1/2 pozemku o výměře m2 v obci Záříčí DRAŽBA středa 13.4. 2016 od 14.00 hodin Atraktivní ideální 1/2 pozemku o výměře 22.782m2 v obci Záříčí.Více na tel.: 602 14 14 04 nebo na www.bussmark.cz Cena obvyklá stanovená soudním znalcem: 900.000,-Kč Více Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj Na Jízdárně 3162/3, 709 00 Moravská Ostrava a Přívoz Územní pracoviště v Bruntále Ruská 1870/3, 792 01 Bruntál Č. j.: 3016762/16/3205-00540-805183 Vyřizuje: Bc. Richard Více DAŇ Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 1. Poplatník daně. 2. Předmět daně. 3. Osvobození od daně. OBSAH 4. Základ daně a sazba daně. 5. Pojmový aparát cen. 6. Postup při určení nabývací Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovitých věcí od 09:30 hod. II. Předmětem dražby jsou: Finanční úřad pro Liberecký kraj 1. máje 97, 460 02 Liberec Územní pracoviště v Jablonci nad Nisou Podhorská 2, 466 01 Jablonec nad Nisou Č. j.: 1163587/16/2604-00540-505533 Vyřizuje: Lenka Šikolová Tel.: Více II. ÚS 2924/13. Text judikátu. Exportováno: , 16: , Ústavní soud www.iudictum.cz Exportováno: 17. 3. 2017, 16:43 II. ÚS 2924/13 7. 10. 2014, Ústavní soud Text judikátu Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Více Č. j: /14/ DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu spoluvlastnického podílu na nemovité věci. Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 28 111 21 Praha 1 Územní pracoviště pro Prahu 10 Petrohradská 1486/6 101 00 Praha 10 Vyřizuje: Jelínek L., vymáhací oddělení II Telefon: 267 274 517 linka: Více Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Jednání právnických osob v občanském soudním řízení (1) V občanském soudním řízení jedná za společnost v likvidaci podle 21 odst. 2 o. s. ř., 70 odst. 3 a 72 obch. Více U S N E S E N Í. kterým se podle ustanovení 336b o.s.ř. vydává DRAŢEBNÍ VYHLÁŠKA Č.j.: 151 EX 72/11-120 U S N E S E N Í kterým se podle ustanovení 336b o.s.ř. vydává DRAŢEBNÍ VYHLÁŠKA JUDr. Filip Exner, soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 7, se sídlem Praha 7, Přívozní 1054/2, Více U S N E S E N Í. t a k t o: Č.j.: 110 Ex 138/10-637 U S N E S E N Í Mgr. Martin Svoboda, soudní exekutor, se sídlem Exekutorského úřadu v Teplicích, (dále pouze soudní exekutor), v exekuční věci vedené pod sp.zn.: 110 Ex 138/10, Více Finanční úřad pro Zlínský kraj třída Tomáše Bati 21, Zlín Finanční úřad pro Zlínský kraj třída Tomáše Bati 21, 761 86 Zlín Územní pracoviště ve Zlíně třída Tomáše Bati 21, 761 86 Zlín Č. j.: 1996883/16/3301-80542-706883 Vyřizuje: Ing. Věra Hejčová, Oddělení vymáhací Více Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Bezdůvodné obohacení Právní vztah založený tím, že zaměstnavatel poskytl zaměstnanci peněžní částku k zaplacení pokuty, která byla zaměstnanci uložena příslušným Více Usnesení. rozhodl takto: vydává DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKU. o provedení elektronické dražby nemovitých věcí Č. j. 099 EX 6287/10-65 Usnesení Soudní exekutor JUDr. Ivo Luhan, Exekutorský úřad Praha 1, se sídlem Karlovo nám. 17, 120 00 Praha 2, pověřený vedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu v Karlových Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Ústí nad Labem Dlouhá 3359, 400 21 Ústí nad Labem Č.j: 2220943/16/2501-80542-507886 Vyřizuje: Ing. Miroslav Hromádka, Více (1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky. Zákon č. 265/1992 Sb., ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Více Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Doručování (1) Doručení rozhodčího nálezu vyvěšením na úřední desce rozhodce nenahrazuje zákonem předpokládané vyvěšení na úřední Více Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové Pardubice Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové 2625 530 02 Pardubice Územní pracoviště v Pardubicích Boženy Němcové 2625 530 02 Pardubice V Pardubicích Č.j.: 947767/16/2801-80542-606202 Vyřizuje: Ing. Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovitostí. Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 28 111 21 PRAHA 1 Územní pracoviště pro Prahu 10 Petrohradská 1486/6 101 00 PRAHA 10 Č.j.: 6684860/16/2010-80542-507931 Vyřizuje: Ing. Jan Dvořák, oddělení Více USNESENÍ D R A Ž E B N Í V Y H L Á Š K U : Č.j.:50 E 729/2011-98 USNESENÍ Okresní soud v Karviné vydává samosoudcem Mgr. Jiřím Ordeltem ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Okresní správa sociálního zabezpečení Karviná, se sídlem Karviná-Nové Více Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové Pardubice Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové 2625 530 02 Pardubice Územní pracoviště v Pardubicích Hronovická ul. 2700 531 15 Pardubice V Pardubicích Čj.: 1228094/16/2801-80541-605252 Vyřizuje: Andrea Více USNESENÍ. Martin Chuchut, r.č.760911/0322, IČ:61643726, Únětice 18, 252 62 Únětice, p. Horoměřice, okres Praha-západ, dražební vyhlášku sp. zn. 095 Ex 101/06/ U 03 49 USNESENÍ Soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 4 JUDr. Jana Tvrdková, pověřená provedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 7.2.2006, č.j. Více Finanční úřad pro Liberecký kraj 1. máje 97, Liberec Finanční úřad pro Liberecký kraj 1. máje 97, 460 02 Liberec Územní pracoviště v Liberci 1. máje 97, 460 02 Liberec Č. j.: 1430369/16/2601-80542-507327 Vyřizuje: Martin Salajka, Oddělení vymáhací II Tel.: Více Obsah. Seznam vzorů... X Seznam zkratek... XII Předmluva... 1 Seznam vzorů.......................................... X Seznam zkratek........................................ XII Předmluva.............................................. 1 KAPITOLA 1 Rozvod manželství....................... Více Nová úprava věcných práv a katastr nemovitostí Nová úprava věcných práv a katastr nemovitostí v roce 2014 JUDr. Eva Barešová Český úřad zeměměřický a katastrální 17. května 2012 Nemovité věci (ne nemovitosti) Nemovité věci ( pozemky a 498 odst. 1) Více U S N E S E N Í. proti povinné: Ludmila Mlčůchová, bytem Čs. armády čp.840 / čo.2a, Bruntál, 792 01, r.č.:415526/410, dražební vyhlášku Sp.zn. 048 EX 00106/13-050 U S N E S E N Í Soudní exekutor: JUDr. Katarína Maisnerová, Exekutorský úřad Praha 8, Záblatská 40/4, 198 00, Praha 9, pověřený provedením exekuce na základě pověření, které Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Mostě 2. náměstí 3300, 434 01 Most Č. j.: 2036299/16/2510-00540-505909 Vyřizuje: Ing. Antonín Suchánek, Oddělení Více Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 619/ PRAHA 1 Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 619/28 111 21 PRAHA 1 Územní pracoviště pro Prahu 6 Nábř. Kpt. Jaroše 1000/7 170 00 PRAHA 7 Čj.: 5562849/14/2006-25200-106818 Vyřizuje: Hana Škaloudová Tel: Více 29 Odo 414/2003 - Rozhodování o odměňování členů představenstva společnosti USNESENÍ - CODEXIS Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007 Souhlas valné hromady k převodu obchodního podílu sp. zn./č. j.: 29 Odo 1278/2005 Související legislativa ČR: 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. 115 Více Usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhláška) Exekutorský úřad Praha 4 JUDr. Iveta Glogrová soudní exekutor Vinohradská 58/1188 130 00 Praha 3 Tel: 222 542 875-6 e-mail: glogrova@exekutor-praha4.cz Sp. zn. 126 EX 324/09-52 Usnesení o nařízení dražebního Více oprávněného: Hypoteční banka a.s., se sídlem Radlická 333/150, 15057, Praha 5, IČ proti povinné: č.j. 024 EX 1821/07-245 U s n e s e n í Soudní exekutor Mgr. Pavla Fučíková, Exekutorský úřad Ostrava, se sídlem Slévárenská 410/14, Ostrava Mariánské Hory, PSČ 709 00, pověřená usnesením o nařízení exekuce, Více U s n e s e n í. t a k t o : I. Exekuce se týká nemovitých věcí povinného, a to: Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 26.02.2015 a je vykonatelné. Doložku právní moci připojil Mgr. Tomáš Vrtiška dne 02.04.2015. U s n e s e n í Číslo jednací: 156 Ex 4667/13-53 uvádějte při veškeré Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovitých věcí. Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61 400 21 Ústí nad Labem město Územní pracoviště v Roudnici nad Labem Karlovo náměstí 18 413 01 Roudnice nad Labem Č. j.: 266484/15/2512-80542-505278 Vyřizuje: Více Nový občanský zákoník z pohledu trhu nemovitostí II. Nájemní vztahy v novém občanském zákoníku Nový občanský zákoník z pohledu trhu nemovitostí II. Nájemní vztahy v novém občanském zákoníku Diskusní setkání časopisu Stavební fórum ve spolupráci s advokátní kanceláří Salans Olga Humlová, Michal Hink Více MĚSTO ÚPICE ZÁSADY. pro postup při pronájmu obecních bytů. Počet stran: 5 Počet příloh: 2 MĚSTO ÚPICE ZÁSADY pro postup při pronájmu obecních bytů Počet stran: 5 Počet příloh: 2 Článek I. Úvodní ustanovení Zásady jsou vydány v zájmu zajištění objektivity a zákonnosti při výkonu vlastnických Více U S N E S E N Í. proti povinnému: Petr Stašek, bytem Písecká čp.486 / čo.14a, Praha - Praha 3, 130 00, r.č.:801230/0010, dražební vyhlášku Sp.zn. 048 EX 00158/13-158 U S N E S E N Í Soudní exekutor: JUDr. Katarína Maisnerová, Exekutorský úřad Praha 8, Záblatská 40/4, 198 00, Praha 9, pověřený provedením exekuce na základě pověření, které Více U S N E S E N Í. I. Místo, datum a čas zahájení dražby: Sp.zn. 048 EX 00152/13-101 U S N E S E N Í Soudní exekutor: JUDr. Katarína Maisnerová, Exekutorský úřad Praha 8, Záblatská 40/4, 198 00, Praha 9, pověřený provedením exekuce na základě pověření, které Více Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 1442 Sbírka zákonů č. 134 / 2013 134 ZÁKON ze dne 7. května 2013 o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně Více Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 2. května 2016 Řádné opravné Přehled přednášky Řádné opravné Řádné opravné Druhy Řízení nalézací směřuje k vydání, kterým bude zjištěno Více U S N E S E N Í. dražební vyhlášku. I. Místo, datum a čas zahájení dražby: Sp.zn. 048 EX 00120/14-055 U S N E S E N Í Soudní exekutor: JUDr. Katarína Maisnerová, Exekutorský úřad Praha 8, Záblatská 40/4, 198 00, Praha 9, pověřený provedením exekuce na základě pověření, které Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu spoluvlastnického podílu na nemovit osti. Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 28 111 21 PRAHA 1 Územní pracoviště pro Prahu 10 Petrohradská 1486/6 101 00 PRAHA 10 Č.j.: 1020357/16/2010-80542-507931 Vyřizuje: Ing. Jan Dvořák, oddělení Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovitostí. Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 28 111 21 PRAHA 1 Územní pracoviště pro Prahu 10 Petrohradská 1486/6 101 00 PRAHA 10 Č.j.: 1991035/16/2010-80542-507931 Vyřizuje: Ing. Jan Dvořák, oddělení Více Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi JUDr. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. Duben 2012 Právní postavení obce Územní společenství občanů s právem na samosprávu Veřejnoprávní korporace vlastní majetek Více K Beránku 3, 143 00 Praha 4, tel. 261222658, fax 261222604, podatelna@exekutor.info, www.exekutor.info Exekutorský úřad Praha 4, JUDr. Monika Elfmarková - soudní exekutor K Beránku 3, 143 00 Praha 4, tel. 261222658, fax 261222604, podatelna@exekutor.info, www.exekutor.info č.j. 115 EX 403/08-062 Usnesení Více č.j.: 046 Ex 492/10-97 U S N E S E N Í Exekutorský úřad Praha 4, Novodvorská 1010 - P.O.B. 44, 142 00 Praha 4 tel : 261 34 42 21, fax : 261 34 22 08, e-mail: exekutor@aaaexekuce.cz, www.aaaexekuce.cz U S N E S E N Í č.j.: 046 Ex 492/10-97 Soudní Více Vyhláška o konání elektronické dražby dle ust. 76 zákona č. 120/2001 Sb. Exekutorský úřad Praha 4, Šátalská 469/1, 142 00 Praha 4 Soudní exekutor JUDr. Dagmar Kuželová tel : 777046325, e-mail: exekutor@aaaexekuce.cz, www.aaaexekuce.cz Vyhláška o konání elektronické dražby dle Více Č.j /13/ Vyřizuje O.Hondlíková Telefon: linka Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, 120 00 Praha 2 Adresa pro doručování: Územní pracoviště Praha-západ Na Pankráci 95, 140 21 Praha 4 Č.j. 3618305/13/2102-25200-205413 Vyřizuje O.Hondlíková Telefon: Více KUPNÍ SMLOUVA. o koupi a prodeji nemovitostí KUPNÍ SMLOUVA o koupi a prodeji nemovitostí uzavřená podle příslušných ustanovení zákona č 89/2012 Sb, občanského zákoníku, v platném znění, mezi níže uvedenými účastníky: I JUDr Ing Pavel Fabian, IČ: Více Finanční úřad pro Plzeňský kraj Hálkova 14, Plzeň Finanční úřad pro Plzeňský kraj Hálkova 14, 305 72 Plzeň Územní pracoviště v Klatovech Machníkova 129, 339 01 Klatovy Č. j.: 1612806/15/2308-00540-402457 Vyřizuje: Bc. Jaromír Míčka, Oddělení vymáhací Více Finanční úřad pro Liberecký kraj 1. máje 97, 460 02 Liberec Finanční úřad pro Liberecký kraj 1. máje 97, 460 02 Liberec Územní pracoviště v Liberci Odbor vymáhací Oddělení vymáhací II 1. máje 97, 460 02 Liberec Datum: Č. j.: 864413/15/2601-80542-507040 Spisová Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu spoluvlastnického podílu na nemovité věci. zasedací místnost Finančního úřadu pro Ústecký kraj, Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Lounech Rybalkova 2376, 440 68 Louny Č. j.: 2305973/16/2509-00540-506984 Vyřizuje: Ing. Ivana Přibáňová, Oddělení Více Usnesení. proti. povinnému Levčíková Iveta, nar.: , bytem Příbramská 43, Neumětely, rozhodl takto: vydává DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKU Usnesení Č. j. 099 EX 4768/04-100 Soudní exekutor JUDr. Ivo Luhan, Exekutorský úřad Praha 1, se sídlem Karlovo nám. 17, 120 00 Praha 2, pověřený vedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu v Berouně Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://www.vinajiznimoravy.cz/novela-zakona-definitivne-schvalena/

Novela zákona definitivně schválena – Za vínem po jižní Moravě Novela zákona definitivně schválena Led 28, 2017 / publikoval colbi@seznam.cz / Žádné komentáře Jistě každého milovníka vína zajímá kvalita a proto přinášíme informaci o nové novele zákona o novele zákona o vinohradnictví a vinařství č. 321/2004 Sb v platném znění, která tak definitvně vzejde v platnost. Její publikaci ve sbírce zákonů je možno očekávat v měsíci únoru, zákon tak bude platný od 1.4.2017. I. Některé základní pojmy používané v textu zákona 1. Výrobce. (§ 3, odst.1) písm. o) Postavení „výrobce vína” bude nově mít nejenom vinař, ale taky subjekt, který si nechá víno u vinaře vyrobit za účelem jeho prodeje. Tímto ustanovením se, kromě jiných dopadů, vytváří prostor pro prodejce vína, aby se de jure stali výrobcem a mohli tak prodávat víno formou prodeje sudového vína. 2. Snadno čitelný údaj (§ 3, odst. 1) písm. t) Definuje se velikost písma, kterou budou informace, u kterých zákon ukládá povinnost „snadné čitelnosti”, muset být provedeny. Například v místě prodeje vína formou rozlévaného, čepovaného, nebo sudového, bude muset být písmo takové velikosti, aby si je zákazník mohl lehce přečíst třeba i pokud bude stát před pultem a tyto informace budou viset na zdi za prodávajícím. 3. Nebalené víno (§ 3, odst. 1) písm. u) Nebaleným vínem je každé víno uváděné do oběhu, které není zabaleno v obalu pro spotřebitele, a to až doby, než se začne prodávat spotřebiteli. To se však může spotřebiteli nabízet pouze formou „Sudového vína“. To znamená, že se takové víno bude zpravidla prodávat ve velkém, mezi subjekty pro další prodej, vývoz, zpracování, balení (plnění do obalu pro spotřebitele) apod. Nebalené víno se v duchu zákona musí pro účely jeho příštího prodeje spotřebitelům zabalit (nalahvovat, naplnit) do obalu pro spotřebitele a prodávat jako balené (spolu s obalem, např. lahev, PETka, Bag in Box, Petainer a pod), nebo prodávat formou rozlévaného či čepovaného vína. 4. Sudové víno (§ 3, odst. 1) písm. v) Sudové víno je víno, které není zabaleno v obalu pro spotřebitele, stejně jako „Nebalené víno“, ale je určeno pro prodej (a prodáváno) přímo spotřebiteli. Tedy maloobchodně. Jedná se o jednu z forem prodeje vína spotřebitelům. Nikoli o zvláštní druh vína! Formou sudového vína se může spotřebiteli víno prodat k přímé konzumaci v místě prodeje, nebo taky na jeho přání zabalit (například do PET láhve). Formou sudového vína se může tedy víno prodávat např. z KEG sudů, tanků, velkých nádob apod. Tyto obaly však musí vždy splňovat požadavky na uchování kvality vína. Důležité je, že prodávat víno formou sudového vína může pouze „Výrobce vína“, tedy v případě vína vyrobeného na území ČR, nebo „Příjemce vína“ v případě vína ze zahraničí!!! „Výrobcem“ a „Příjemcem“ se však může stát i vinotéka, restaurace apod., když si víno nechá vyrobit, nebo si víno ze zahraničí přiveze, nebo si víno nechá dovozcem vina (obchodním zprostředkovatelem) přivézt!!! S tím souvisí povinnost vést příslušnou evidenci a dokumentaci, podávat příslušná hlášení atd. V opačném případě je možné prodávat to stejné víno jako víno balené, nebo formou čepovaného a rozlévaného vína. Vytváří se tím jednoznačná odpovědnost toho, kdo víno formou sudového vína prodává zákazníkovi za kvalitu a „čistotu”. Pro příště nebude prostor pro výmluvy prodejců, že jim pančované, nebo vadné víno bylo dodáno z místa plnění a vinařů, či plničů, že víno upravil prodejce. 5. Čepované víno (§ 3 odst.1) písm. w ) Forma prodeje vína z jednorázového spotřebitelského obalu (obal určený pro jeho prodej spolu s vínem). Takto může být víno prodáváno spotřebiteli k přímé konzumaci na místě prodeje nebo, na přání spotřebitele, mu může být zabaleno do menšího odnosného obalu (láhev, PETka a pod.) 6. Rozlévané víno (§ 3, odst. 1) písm. x) Forma prodeje vína z obalu pro spotřebitele, který nemá větší objem než 5 litrů. Takto se víno prodává pouze pro přímou konzumaci v místě prodeje (restaurace, vinárna, vinotéka apod.). Zde je nutno podotknout, že pro takovou formu prodeje je nutno vlastnit živnostenské oprávnění na „hostinskou činnost“ 7. Obal pro spotřebitele (§ 3, odst. 1) písm. y) Jednorázový obal, který se prodává spotřebiteli spolu s vínem. Může mít objem až do 20 litrů. 8. Příjemce (vína ze zahraničí) (§ 3, odst. 2) písm. b) Je jím subjekt (dle předpisů EU označený jako provozovatel potravinářského podniku), který jako první příjme víno ze zahraničí. Buď si víno nechá dovozcem, zahraničním subjektem apod., přivézt, nebo je sám dovozcem a tedy i příjemcem. Pouze tento subjekt, tedy „Příjemce“, může víno prodávat formou Sudového vína. Samozřejmě víno může prodat jako nebalené jinému, ale ten jej může pouze zpracovat, nabalit (nalahvovat, naplnit do BiB, PETek apod.) nebo dále jako nebalené víno prodat apod. 9. Falšování vína (§ 3, odst. 2) písm. a) Falšováním produktu (tedy vína, burčáku apod.) je použití nedovolených enologických postupů, přidání vody, nebo alkoholu a porušení pravidel pro použití CHOP, CHZO a tradičních výrazů: Konkrétně pak o: 2. přidání vody nebo alkoholu podle Přílohy VIII části II odstavci A bodu 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění, nebo II. Změny ve vinohradnictví 1. Rychle rostoucí dřeviny (§ 4. odst. 2.písm.) Ve viniční trati je zakázáno zakládání porostu rychle rostoucích dřevin (topoly, apod.) 2. Povolení k výsadbě, nová výsadba a opětovná výsadba révy (§§ 7, 8 a 9) Od 1. 1. 2016 se, bez ohledu na platnost zákona, zavádí nový evropský systém povolení nové a opětovné výsadby. Nová výsadba je možná v rámci členského státu na ploše 1 % plochy vinic ročně, tedy v případě ČR cca 175 ha. Žádosti o novou výsadbu je možné podávat od 1. 1. 2016 do 28. 2. 2016 na ÚKZÚZ – Registr vinic. Plocha bude rozdělena s jedním preferenčním kritériem, a to žádost na výsadbu vinice pouze k pokusným účelům nebo za účelem produkce roubů a u nichž skončilo schválené období pokusu nebo produkce roubů. Pokud bude převis poptávky nad limit 1 %, bude nová výsadba možná pouze ve viničních tratích za účelem produkce vín CHZO a CHOP. V případě převisu poptávky na rozdělovanou plchu budou žádosti poměrně všem kráceny. Platnost povolení je rok udělení + dva následující roky. Na novou výsadbu není možno čerpat dotace ze SOT s vínem – restrukturalizace vinic, ale je možno využít dotaci z PRV na výstavbu nové drátěnky. Opětovná výsadba – Od 15. 9. 2015 je požádat ÚKZÚZ o převedení bývalých POV (právo na opětovnou výsadbu) na povolení pro opětovnou výsadbu. Toto povolení má pak stejnou dobu platnosti jako původní POV. Povolení pro opětovnou výsadbu však musí již využít ten, komu bylo uděleno – není jej tedy možné prodat jako POV. Na výsadbu s povolením pro opětovnou výsadbu bude moci být uplatněna dotace na restrukturalizaci vinic ze SOT s vínem. Držitel POV může po celou dobu jeho platnosti (viz doba platnosti POV) a kdykoliv do 31. 12. 2020 požádat o převod POV na povolení pro opětovnou výsadbu. Toto povolení také musí využít ten, komu bylo uděleno a nejde pak převést na jiný subjekt a musí být využito v době jeho platnosti, tedy stejně jako převáděné původní POV. Na výsadbu s takto získaným povolením pro opětovnou výsadbu bude moci být uplatněna dotace na restrukturalizaci vinic ze SOT s vínem, a to s jistotou do konce vinařského roku 2018 (výsadba do dubna 2018). V tuto chvíli není jasné, jakým způsobem bude řešeno další programové období SOT s vínem od roku 2019. Je velmi pravděpodobné, že dotace na restrukturalizace vinic bude zachována, ale nelze nyní s jistotou nic konstatovat. Od 1. 1. 2016 již může se stávajícím POV nakládat pouze držitel a tato nepůjdou převést na další subjekt. V případě opětovné výsadby při splnění podmínek je možno využít dotace ze SOT s vínem – restrukturalizace vinic. Je nutno zabezpečit kontrolu vinic před vyklučením jak ze strany SZIF tak ÚKZÚZ. III. Enologické postupy (§ 12) Výslovně se zakazuje falšování produktu a zároveň se zakazuje ve vymezených prostorech uchovávat látky, jejichž použití může sloužit k falšování. Příkladně se vymezuje, které látky jsou myšleny. Samozřejmě se nejedná o běžnou vodu. IV. Nebalené víno (§ 14a, 14b) Příjemce nebaleného vína (ale taky hroznů, moštu, rmutu) ze zahraničí, musí do 12 hodin od příchodu vína do místa určení oznámit stanovené údaje do Registru vedeného ÚKZÚZem. Nebalené víno musí zůstat uskladněno v místě určení po dobu 10 dní. Pokud v této lhůtě odebere SZPI kontrolní vzorek, musí víno zůstat uskladněno až do sdělení výsledku rozboru, což musí být bez zbytečného odkladu. V. Označování 1. Logotyp – záklopka (§ 16, odst. 4) Již dnes je mnoho lahví vína vyrobeného z hroznů sklizených na území ČR označeno jednotným logotypem v podobě kalichu skleničky v národních barvách. Tento logotyp vychází ze známého loga Vína z Moravy, Vína z Čech. Návrh zákona stanovuje povinné použití tohoto logotypu u vín s CHOP a CHZO. Výhodou je, že použití resp. zneužití bude chráněno zákonem. Vlastní podpobu a umístění logotypu bude řešit připravovaná vyhláška. 2. Sudové víno (§ 16, odst. 8) V místě prodeje formou sudového vína se musí VIDITĚTLNĚ zpřístupnit SNADNO čitelné údaje (tj. takovým způsobem, aby je zákazník lehce přečetl, viz poznámka výše) o označení druhu produktu, CHOP, CHZO, tradiční výraz, obsah alkoholu, zbytkového cukru, stáčírny, provenienci a šarži. 3. Čepované víno a rozlévané víno (§ 16, odst. 9, 10) Obdobně jako u prodeje formou sudového vína i při prodeji formou rozlévaného a čepovaného vína se přesně stanovuje povinnost, jaké údaje se musí snadno čitelně a viditelně zpřístupnit. Obecně se dá říct, že novelizované znění § 16 jednoznačně přispěje k lepší informovanosti zákazníků a zabrání jejich matení buď při označování obalů pro spotřebitele, nebo při prodeji vína v obchodních místech. 5. Pravidla pro prodej vína formou sudového vína (§ 16b) Sudové víno se bude moci, bez ohledu na to, zda domácí, nebo zahraniční provenience, za stanovených rovných podmínek, prodávat. Nebalené víno formou prodeje sudového vína může prodávat „Výrobce“, nebo „Příjemce“ nebaleného vína. Prodávat sudové víno je možné pouze v provozovně Výrobce, nebo Příjemce. Výrobce i Příjemce musí před zahájením prodeje vína formou sudového vína, nahlásit na ÚKZÚZ do Registru provozovny, ve kterých tuto formu prodeje bude realizovat. Provozovnou se rozumí místo provozování živnosti definované dle Živnostenského zákona. Znamená to, že vinaři vyrábějící víno určené pro prodej formou sudového vína nebudou mít pro prodej ve svých provozovnách (vinařství, vinotéky, hotely apod.) žádná omezení, kromě povinnosti tyto provozovny nahlásit ÚKZÚZu. Je pravděpodobné, že bude nalezen právní vztah mezi výrobci-vinaři a prodejci, na základě kterého si Výrobci budou zřizovat „provozovny” v prostorech jiných podnikatelů. Naopak se může Výrobcem stát „vinotéka” pokud si u vinaře objedná Výrobu vína určeného pro prodej jako Sudové víno. Vinotéka si taky může u dovozce vína (obchodního zprostředkovatele) ze zahraničí nechat přivézt víno, a tím se stane Příjemcem. V souladu ustanoveními § 3 se tak stane sám de jure Výrobcem nebo Příjemcem a bude moci prodávat víno jako Sudové víno. Vinaři zaplatí za „výrobu“ (např. 10. 000,- litrů) vína místo za „koupi“ tohoto vína. Obdobně u vína ze zahraničí zaplatí za „přivezení” nebo zprostředkování (např. 10.000,- litrů vína) ze zahraničí. Je zřejmé, že prodejci, kteří se prodejem nebaleného vína zabývají pouze jako vedlejší činností, (včetně všech nově vzniklých prodejen typu trafika, tabák, barvy-laky, benzínové pumpy apod.) nebudou mít motivaci dodržovat všechny povinnosti související se statusem Výrobce, nebo Příjemce a proto budou to stejné víno nabízet formou Rozlévaného, nebo Čepovaného vína z obalů pro spotřebitele, nebo baleného vína včetně. Standartní a zavedené vinotéky, vinárny apod., naopak můžou získat na své kvalitě a významu, protože jako Výrobci můžou u vinaře, u něhož si výrobu vína objednají, ovlivnit jeho finální podobu a mít v nabídce víno, které „nikdo jiný nemá” ……kvalitní a jedinečné Sudové víno ….vinotéky XY. Základem je vztah založený na důvěře v solidnost vinaře a dovozce a taky správně nastavené smlouvy o „výrobě” nebo „přivezení” vína tak, aby případné sankce za vady „vyrobení” a „přivezení”, a to jak právní tak kvalitativní, byly následně přeneseny na „dodavatele” výroby, nebo přivezeného vína ze zahraničí. Sudové víno se nesmí PRODÁVAT prostřednictvím prodejního automatu. Domníváme se, že je možné sudové víno vydávat ze zařízení, které bude mít vlastní chlazení, dávkovač apod. K samotnému uskutečnění obchodní transakce, tedy nákup a prodej, včetně zaplacení musí dojít osobně mezi kupujícím a prodávajícím. Po zaplacení příslušného objemu vína se bude moci kupující sám obsloužit a k vydání zakoupeného vína použít automatické výdejní zařízení. VI. Správní delikty 1. § 39 Část o správních deliktech je zcela přepracovaná. V zásadě obsahuje delikty vyplývající z nedodržení povinností stanovených předpisů EU, jakož i tímto zákonem. V souvislosti s Novým občanským zákoníkem se tyto správní delikty vztahují i na osoby, podnikající tzv. „na černo”, tedy na černo pěstující révu, vyrábějící a prodávající víno. Za nejdůležitější změnu je možné považovat správní delikt „falšování vína“ a trestání ne jenom neodevzdání povinných prohlášení o produkci, sklizni a zásobách, ale nově také uvedení neúplných, nebo nesprávných údajů v případě hlášení o produkci a sklizni!!! Nově se stanovují pásma pro pokuty za správní delikty a to do 3, 4, 5, a 50 miliónů korun. 2. § 39a Nově se bude trestat nevyužití povolení pro novou výsadbu a povolení pro opětovnou výsadbu. V případě, že žadatel nevyužije povolení pro novou výsadbu a zároveň v roce kdy bylo vydáno, nedošlo ke krácení povolení z důvodu převisu poptávky, bude sankce do 10.000,- Kč za každý započatý hektar. Když by ke krácení požadavků došlo, bude sankce až do 100.000,- Kč. Oboje v případě, že povolení bude využito méně než z 90 %. U povolení k opětovné výsadbě, v případě že toto povolení bude využito méně než z 90 %, bude uložena pokuta 10.000,- Kč za každý započatý hektar. Bude-li povolení k nové výsadbě, nebo povolení k opětovné výsadbě využito na více jak 90%, ale méně než 100 % zaplatí pěstitel pokutu 1.000,-Kč za každý započatý hektar.

https://rejstriky.finance.cz/firma-manuli-fluiconnecto-s-r-o-27672395

Manuli Fluiconnecto s.r.o. Olomouc IČO 27672395 kontakty (23.06.2018) | Finance.cz Manuli Fluiconnecto s.r.o. Olomouc IČO: 27672395 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Manuli Fluiconnecto s.r.o., která sídlí v obci Olomouc a bylo jí přiděleno IČO 27672395. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma Manuli Fluiconnecto s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem Manuli Fluiconnecto s.r.o. se sídlem v obci Olomouc byla založena v roce 2006. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 13 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím a Velkoobchod . Základní údaje o Manuli Fluiconnecto s.r.o. IČO: 27672395 Krajský soud v Ostravě 2.7.2013 C 56805 Společnost Manuli Venture S.r.l. splynula se společnosti Manuli Rubber Industries S.p.A. ke dni 30.10.2008 22.6.2009 xy7j3ma CZ27672395 Babíčkova 1146/8a HODOLANY 779 00 OLOMOUC 9 1043945009/2700 1.4.2013 1043945017/2700 1.4.2013 Kontakty na Manuli Fluiconnecto s.r.o. IČO: 27672395 Babíčkova 1146/8 , Olomouc 779 00 3.6.2013 Průmyslová 1500 , Pohořelice 691 23 11.1.2006 - 3.6.2013 Babíčkova 1146/8, Olomouc 779 00 Babíčkova 1146/8a, Hodolany, 77900 Olomouc Obory činností Manuli Fluiconnecto s.r.o. IČO: 27672395 velkoobchod 11.1.2006 - 22.6.2009 specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím 11.1.2006 - 22.6.2009 1003979831 Kvítkovická 1386 , Napajedla 763 61 1007327138 Babíčkova 1146/8 , Olomouc 779 00 1007327120 U Abácie 129/4 , Valašské Meziříčí 757 01 1010404474 Vedení firmy Manuli Fluiconnecto s.r.o. IČO: 27672395 Jednatel jedná za společnost samostatně. 11.10.2017 Za společnost jedná a podepisuje se jménem společnosti ve všech úkonech jednatel. Podepisování za společnost se děje tak, že k napsané nebo natištěné obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis jednatel. 11.1.2006 - 11.10.2017 Petr Navrátil 8.4.2016 David Lugheri 8.4.2016 Via Aldo Moro 47 , Vignate Italská republika Dardanio Manuli 11.10.2017 Via Minigera 8 , 6926 Montagnola Švýcarská konfederace Ing. Petr Chmelař 11.1.2006 - 14.8.2006 od 11.1.2006 do 30.6.2006 Černíkova 2951/2, Brno 612 00 Joel Besson 13.10.2006 - 3.10.2008 od 13.6.2006 do 14.5.2008 via Pallazzi Lazzaro 12 , 201 00 Milano Italská republika Giuseppe Vuolo 13.10.2006 - 22.6.2009 od 13.6.2006 do 15.10.2008 Via della Carrozzeria 1 , 211 00 Varese Italská republika Matteo Marchisio 14.8.2006 - 26.2.2010 od 13.6.2006 do 4.1.2010 Krakow, ul. Lea 18/12, 41-400, Polsko Herre Hoekstra 26.2.2010 - 2.12.2011 od 4.1.2010 do 17.5.2011 Heinsiuslaan 11 , 3818 Amersfoort Nizozemské království Dominik Joachim 2.12.2011 - 30.4.2013 od 17.5.2011 do 24.4.2013 Graf-Heinrich-Str. 12 , 537 73 Hennef (Sieg) Spolková republika Německo Hans Kromeich 30.4.2013 - 30.4.2013 Liechtensteinhof , Dodrecht Nizozemské království Paolo Seghi 13.10.2006 - 8.4.2016 od 13.6.2006 do 30.11.2015 Via Monte Popera 16 , 201 00 Milano Italská republika Barbara Makowska 4.8.2009 - 8.4.2016 od 30.1.2009 do 30.11.2015 Turkusowa 27 , 431 00 Tychy Polská republika Hans Jg Kromeich 30.4.2013 - 8.4.2016 od 24.4.2013 do 30.11.2015 Liechtensteinhof 13 , Dordrecht Nizozemské království Matteo Marchisio 8.4.2016 - 11.10.2017 od 30.11.2015 do 5.10.2017 Plac Axentowicza 5/2 , 300 34 Krakow Polská republika David Lugheri Vlastníci firmy Manuli Fluiconnecto s.r.o. IČO: 27672395 zakladni 7 100 000 Kč 100% 3.10.2008 zakladni 200 000 Kč 100% 11.1.2006 - 3.10.2008 Sbírka Listin Manuli Fluiconnecto s.r.o. IČO: 27672395 C 56805/SL 34 účetní závěrka [2014] vč.přílohy Krajský soud v Ostravě 4.3.2016 8.3.2016 13 C 56805/SL 33 účetní závěrka [2012] vč.přílohy Krajský soud v Ostravě 4.3.2016 8.3.2016 14 C 50719/SL 31 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Ostravě 24.4.2013 15.5.2013 16.5.2013 7 C 50719/SL 30 notářský zápis rozhod. VH, NZ 34/2013 Krajský soud v Ostravě 24.4.2013 15.5.2013 16.5.2013 14 C 50719/SL 29 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Ostravě 24.4.2013 29.4.2013 7.5.2013 10 C 50719/SL 28 notářský zápis rozh. VH, NZ 34/2013 Krajský soud v Ostravě 24.4.2013 29.4.2013 7.5.2013 15 C 50719/SL 27 účetní závěrka 2011 Krajský soud v Ostravě 28.6.2012 7.12.2012 10.12.2012 14 C 50719/SL 26 ostatní zápis VH Krajský soud v Ostravě 28.6.2012 3.12.2012 4.12.2012 3 C 50719/SL 25 ostatní zápis VH Krajský soud v Ostravě 17.5.2011 4.4.2012 6.4.2012 3 C 50719/SL 24 ostatní -zápis VH Krajský soud v Ostravě 30.6.2011 11.10.2011 3 C 50719/SL 23 účetní závěrka 2010 Krajský soud v Ostravě 28.6.2011 11.10.2011 10 C 50719/SL 22 ostatní -zápis VH Krajský soud v Ostravě 28.6.2010 13.7.2010 3 C 50719/SL 21 ostatní - zápis VH Krajský soud v Ostravě 4.1.2010 2.3.2010 7 C 50719/SL 20 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Ostravě 20.7.2009 12.8.2009 7 C 50719/SL 19 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Ostravě 6.11.2008 28.7.2009 2 C 50719/SL 18 ostatní -zápis VH Krajský soud v Ostravě 30.1.2009 28.7.2009 3 C 50719/SL 17 ostatní -zápis z jednání VH Krajský soud v Ostravě 15.6.2009 16.7.2009 3 C 50719/SL 16 účetní závěrka 2008 Krajský soud v Ostravě 26.3.2009 16.7.2009 12 C 50719/SL 15 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Ostravě 4.5.2009 26.6.2009 7 C 50719/SL 14 ostatní -zápis z jednání VH Krajský soud v Ostravě 15.10.2008 26.6.2009 1 C 50719/SL 13 účetní závěrka -2007 Krajský soud v Ostravě 31.3.2008 7.10.2008 12 C 50719/SL 12 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Ostravě 14.6.2008 7.10.2008 7 C 50719/SL 11 ostatní -záp. z jed. VH Krajský soud v Ostravě 14.5.2008 7.10.2008 1 C 50719/SL 10 notářský zápis -rozhod VH,NZ 55/08 Krajský soud v Ostravě 14.5.2008 7.10.2008 10 C 50719/SL 9 účetní závěrka 2006 Krajský soud v Ostravě 14.3.2007 18.3.2008 13 C 50719/SL 8 účetní závěrka -příloha 2006 Krajský soud v Ostravě 14.3.2007 25.6.2007 7 C 50719/SL 7 účetní závěrka -rozvaha + výkaz 2006 Krajský soud v Ostravě 14.3.2007 25.6.2007 6 C 50719/SL 6 ostatní -zápis VH Krajský soud v Ostravě 30.3.2007 6.4.2007 3 C 50719/SL 5 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Ostravě 10.1.2007 29.1.2007 7 C 50719/SL 4 notářský zápis -rozhod. VH, NZ 3/07 Krajský soud v Ostravě 10.1.2007 29.1.2007 16 C 50719/SL 3 podpisové vzory + ČP Krajský soud v Ostravě 5.12.2005 17.10.2006 17 C 50719/SL 2 ostatní - zápis z VH Krajský soud v Ostravě 13.6.2006 28.8.2006 1 C 50719/SL 1 notářský zápis - spol. smlouva, NZ 7/05 Krajský soud v Ostravě 19.10.2005 17.2.2006 20 Hodnocení Manuli Fluiconnecto s.r.o. Výpis dat pro firmu Manuli Fluiconnecto s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Manuli Fluiconnecto s.r.o., 27672395 na obchodním rejstříku výpis firmy Manuli Fluiconnecto s.r.o., 27672395 na živnostenském rejstříku výpis firmy Manuli Fluiconnecto s.r.o., 27672395 na Datových schránkách Manuli Fluiconnecto s.r.o. - 27672395 - Olomouc , Babíčkova 1146/8 Manuli Hydraulics Europe s.r.o. - 60488654 - Pohořelice , Průmyslová 1500 Manuli Stretch Česká republika, s.r.o. - 27929523 - Klecany , Parkerova 618 BUZULUK a.s. - 25056301 - Komárov, Buzulucká108 Kardiologie Juráň s.r.o. - 29293545 - Soběchleby 90 Dřevoprofil spol. s r.o. - 45021457 - Vrbice 65 Jana Žitníková - 68346158 - Rožnov pod Radhoštěm, Tylovice1889

https://www.cnews.cz/asetek-vyhral-patentovy-soud-s-cooler-masterem-chce-penize-a-zakaz-prodeje/

Asetek vyhrál patentový soud s Cooler Masterem. Chce peníze a zákaz prodeje - Cnews.cz Domů Hardware Asetek vyhrál patentový soud s Cooler Masterem. Chce peníze a zákaz prodeje Asetek vyhrál patentový soud s Cooler Masterem. Chce peníze a zákaz prodeje Předloni začala ve světě počítačového chlazení taková malá patentová válka. Asetek, přední výrobce vodních chladičů s uzavřeným okruhem, se tehdy obrátil na soudy s tím, že konkurenční producenti téhož artiklu porušují jeho patenty. Pokud jste byli napnutí, jak věc dopadne a zda patenty Aseteku obstojí, přišel nyní ve věci první verdikt. V Kalifornii rozhodl 17. prosince (decembra) soud první instance ve sporu, který Asetek rozběhl proti firmě Cooler Master. Ta měla svými chladiči Seidon narušovat práva na americké patenty číslo 8 240 362 a 8 245 764. Soud dal teď Aseteku za pravdu v případě obou patentů a nařídil Cooler Masteru zaplatit odškodné ve výši 14,5 % z ceny různých Seidonů prodaných od roku 2012. To jsou na procenta vysoké tantiémy, nicméně celkový objem prodejů v oboru asi není moc velký. V absolutních číslech má totiž Asetek od Cooler Masteru dostat „jen“ 404 941 USD. Není to ale částka zanedbatelná – tržby Aseteku za Q3 2014 byly 5,5 milionu USD (firma podle své zprávy za toto období dodala 110 000 chladičů). Jeden z předmětů sporu: Coolermaster Seidon 120M Porota údajně ve věci rozhodla jednohlasně. Zatím není jasné, zda se Cooler Master proti rozsudku či proti výši škod neodvolá. Zdá se však, že žalovaná firma minimálně u jednoho patentu (8 245 764) porušení sama přiznala. Obhajobě se nepodařilo patenty na technologii z roku 2003 a 2005 zneplatnit na základě podobnosti se starším vynálezem („prior art“). Soudce ale zřejmě ještě přistoupí ke zkoumání, zda patenty nejsou neplatné kvůli triviálnosti, což by ještě Cooler Master od placení odškodného zachránilo. Cílem Aseteku je možná zbavit se konkurence Poměrně důležité je, že Asetek bude soud žádat i o opatření na zákaz prodeje pro chladiče Cooler Masteru. To by mohlo naznačovat, že jeho nynějším cílem není toliko dostat z konkurentů licenční poplatky, nýbrž je dostat vůbec pryč z trhu. Něco takového se mu už povedlo se Swiftechem, který loni kvůli hrozbě právních sporů preventivně stáhl z amerického trhu chladič H220. V tomto případě údajně Asetek odmítl žádost o (samozřejmě placené) licencování dotyčných technologií, čímž soupeře z amerického trhu v podstatě vytlačil. Asetek ale může mít také za cíl jen dostat zákazem konkurenta pod tlak kvůli vyjednávání,což bývá docela častá taktika. Podle představitelů Aseteku firmě konkurence jako taková nevadí, hodlají se ale bránit „jasným kopiím svých patentovaných technologií“. O uvalení zákazu prodeje bude soud teprve rozhodovat, takže jak se zde situace pro Cooler Master vyvrbí, zatím nevíme. Vodní blok bezúdržbových chladičů Asetek Žalobu proti Cooler Masteru vznesl Asetek později než svou první, vedenou proti firmě CoolIT. Soudy s ní ale byly hotovy dříve, zatímco pře s CoolIT ještě běží. V onom sporu Asetek uplatňuje stejné dva patenty, ale situace je komplikovanější. Firmě CoolIT byl mezitím totiž udělen jiný patent, z jehož porušení na oplátku obžalovala Asetek. Týká se vodní pumpy v chladiči; technologie má pocházet už z roku 2007. Pokud soudy vedle nároků Aseteku uznají také ten firmy CoolIT, přistoupí asi oba rivalové k nějaké formě oboustranného licencování. Věc by také mohla skončit mimosoudní dohodou. Kromě CoolIT dále Asetek žaluje také firmu AVC (Asia Vital Components), a to opět kvůli stejným patentům. Zdroje: Asetek, bit-tech (1, 2), Law360 Předchozí článekMicrosoft má nástroj, jenž umožní povýšení Windows 7/8.1 na Windows 10 TP Další článekSony by rádo uvolnilo film The Interview online. Jaké má možnosti?

http://slideplayer.cz/slide/2738026/

Právní aspekty související s provozováním video služeb Internet Video Forum 2007 Josef Aujezdský, advokát. - ppt stáhnout Prezentace na téma: "Právní aspekty související s provozováním video služeb Internet Video Forum 2007 Josef Aujezdský, advokát."— Transkript prezentace: 1 Právní aspekty související s provozováním video služeb Internet Video Forum 2007 Josef Aujezdský, advokát 2 Případná právní rizika související s provozování on-line video služeb se primárně odvíjejí od charakteru obsahu, který je prostřednictvím internetu sdělován. Zvukově obrazový záznam (video) může obsahovat celou řadu předmětů chráněných autorským právem či jiných informací zasahujících do práv třetích osob. 3 Příklad: Video výběr nejlepších scén z celovečerního filmu –autorské právo režiséra k audiovizuálnímu dílu; –autorské právo scénáristy; –autorské právo k výtvarným dílům (pokud jsou obsaženy); –práva výkonných umělců k jejich uměleckému výkonu (herci); –právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu (výrobce filmu). Film obsahuje zvukové nahrávky třetích osob: –autorské právo k textu; –autorské právo k hudbě; –práva výkonných umělců k jejich uměleckému výkonu (hudební skupina); –právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu. 4 Podnikání v oblasti video služeb lze z právního pohledu rozdělit na dvě základní kategorie: a)Podnikání s vlastním obsahem b)Podnikání s cizím obsahem Vlastním obsahem pro naše účely rozumíme zvukově obrazový záznam, který: –neobsahuje předměty chráněné autorským právem jiných osob než provozovatele služby či uživatele; –obsahuje předměty chráněné autorským právem jiných osob na základě platných smluvních ujednání; –nezasahujte do práv na ochranu osobnosti či do jiných práv třetích osob (např. nekalá soutěž); 5 Cizím obsahem pro naše účely rozumíme veškerý ostatní obsah, který nespadá do výše uváděného vymezení vlastního obsahu, Podnikatelé provozující cizí obsah volí v praxi různé přístupy: 1) předběžné kontrolují obsah ukládaný uživateli; 2) obsah přímo nehostují a pouze odkazují na obsah uložený u jiného provozovatele; 3) právní otázky vůbec neřeší. 6 Podnikání s cizím obsahem (případy, kdy cizí obsah tvoří podstatnou část): je z právního pohledu vysoce rizikové; je v současnosti umožněno tím, že nositelé práv k obsahu svá oprávnění zatím fakticky nevymáhají, nejčastější případem porušením práva je neoprávněné užití autorského díla či jiného předmětu chráněného autorským právem, zásahem do autorského práva jsou ty případy, kdy nějaký subjekt na svůj nebo jiný web umístím cizí obsah (znamená vznik právní odpovědnosti), 7 Problematika odpovědnosti: Smluvní řešení otázek odpovědnosti mezi poskytovatelem a uživatelem nemá právní význam. Rozlišovat: 1) odpovědnost uživatele, který neoprávněně zpřístupnil video zasahující do práv třetích osob – jedná se o „běžnou“ odpovědnost, jež není nijak modifikována (např. v případě autorského práva se jedná o odpovědnost objektivní ); 2) odpovědnost poskytovatele služby (který neoprávněně zpřístupňuje video zasahující do práv třetích osob) - je v určitých případech modifikovaná zákonnými ustanoveními. 8 Omezení odpovědnosti poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem podle ustanovení § 5 a § 6 zákona č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti; Náležitá interpretace těchto ustanovení – jedná se o výjimečné omezení odpovědnosti poskytovatele služeb; Dva protichůdné principy ochrana autorského práva vs. omezená odpovědnost provozovatele; Viz zahraniční případ Viacom, Inc. vs. Google Inc. – zásah do autorských práv vs. Digital Millennium Copyright Act (DMCA). 9 Omezení odpovědnosti dle § 5 odst. 1 zákona o některých službách informační společnosti Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací. 10 § 5 odst. 2 zákona o některých službách informační společnosti Poskytovatel služby odpovídá vždy za obsah uložených informací v případě, že vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele. § 6 zákona o některých službách informační společnosti Poskytovatelé služeb nejsou povinni a) dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací, b) aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace. 11 Proč je podnikání s cizím obsahem právně rizikové? každé podnikání založené na masovém porušování zákona je rizikové; jde o protiprávní jednání v oblasti autorského práva (v současné době dochází k hypertrofii ochrany autorským právem včetně rozsahu nároků nositelů autorských práv). 12 Nositel práv, do jehož autorských práv bylo zasaženo má mimo jiné nárok na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení. § 40 odst. 4 autorského zákona stanoví: … Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem. 13 Relevantní předpisy: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“); Zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů; Právní úprava odpovědnostních otázek v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Stáhnout ppt "Právní aspekty související s provozováním video služeb Internet Video Forum 2007 Josef Aujezdský, advokát."

http://www.sagit.cz/info/sb18072

ZÁKON ze dne 17. dubna 2018, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Předpis č. 72/2018 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2018, částka 37, ze dne 4. 5. 2018 Legislativní proces: sněmovní tisk 59 ze dne 17. dubna 2018, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 64/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 418/2004 Sb., zákona č. 323/2006 Sb., zákona č. 480/2006 Sb., zákona č. 261/2008 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 195/2010 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 59/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb. a zákona č. 90/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 59 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 2. V § 97 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.

http://kraken.slv.cz/I.US2150/13

I. ÚS 2150/13 I.ÚS 2150/13 ze dne 18. 9. 2013 Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Antona Danka, proti příkazu soudního exekutora Jana Grosama, Exekutorský úřad Praha 6, Bělohorská 270/17, ze dne 16. 5. 2013 č. j. 025 Ex 14634/09-37, k úhradě nákladů exekuce, takto: Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž byl v exekučním řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově pod sp. zn. 129 Nc 2759/2009, zavázán povinností k úhradě nákladů exekuce v částce 11 955 Kč a nákladů oprávněné UniCredit Bank Czech Republic, a. s., ve výši 6 830 Kč. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nerespektoval ustanovení § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jež ukládají fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem, vyzval Ústavní soud stěžovatele, aby ve lhůtě 30 dnů vadu svého návrhu spočívající v absenci právního zastoupení odstranil, stěžovatele zároveň poučil o tom, že v případě neodstranění vady bude jeho ústavní stížnost odmítnuta. Výzva byla stěžovateli doručena dne 23. 7. 2013. Stěžovatel vady ústavní stížnosti neodstranil, v podání ze dne 29. 7. 2013 pouze požádal, aby mu Ústavní soud "přidělil bezplatného advokáta". Ústavní soud na tuto žádost nepovažoval za nutné reagovat, neboť stěžovateli společně s výzvou k odstranění vad poskytl informaci, že stěžovatelům neustanovuje právní zastoupení advokátem a že v případě problémů s jeho obstaráním je možné obrátit se na Českou advokátní komoru. Vzhledem k tomu, že stěžovatel vytýkané vady ústavní stížnosti neodstranil, Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

http://kraken.slv.cz/2VSOL1134/2015

2 VSOL 1134/2015-A-11 KSBR 32 INS 20839/2015 2 VSOL 1134/2015-A-11 Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem v Kyjově, Masarykovo nám. 30/1, PSČ 697 01, korespondenční adresa Kelčany 9, PSČ 696 49, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 8. 2015, č. j. KSBR 32 INS 20839/2015-A-6, V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) uložil dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. V důvodech tohoto usnesení uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 17.8.2015 domáhal rozhodnutí o zjištění svého úpadku a povolení oddlužení. Insolvenční návrh shledal insolvenční soud důvodným, neboť dlužník má více peněžitých závazků u více věřitelů po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Má se tedy za to, že podle § 3 odst. 2, písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), není schopen plnit své peněžité závazky. Dlužník má soudem stanovenou vyživovací povinnost vůči třem nezletilým dětem v celkové výši 3.900 Kč měsíčně, z darovací smlouvy má příjem 1.500 Kč měsíčně a tvrdí průměrný měsíční čistý příjem ze závislé činnosti 13.500 Kč. S ohledem na výši nezajištěných závazků (337.477 Kč) dlužník nesplňuje podmínku pro povolení oddlužení, a to předpokládané uspokojení nezajištěných věřitelů v rozsahu vyšším než 30 % hodnoty jejich pohledávek. Předpokládané uspokojení těchto věřitelů odpovídá 25,44 % hodnoty pohledávek. Jediným pravděpodobným řešením úpadku dlužníka se jeví konkurs, proto insolvenční soud považoval za nutné uložit dlužníku zálohu, kterou by byly zajištěny finanční prostředky pro úhradu nákladů řízení a výkon činnosti insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Zopakoval, že má tři nezletilé děti, na jejich výživu platí 3.900 Kč měsíčně, pracuje jako řidič dálkové kamionové přepravy. V insolvenčním návrhu uvedl nesprávně měsíční příjem (13.500 Kč), neboť ve skutečnosti za poslední rok pobírá mzdu ve výši 8.556 Kč a stravné (tzv. diety) ve výši 20.024 Kč. Stravné dlužník nespotřebuje a zůstává mu. Při tomto příjmu je schopen uhradit více jak 30 % závazků nezajištěných věřitelů. Proto není třeba platit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Navrhl, aby odvolací soud usnesení insolvenčního soudu zrušil. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Podle § 108 odst. 1 a 2 věty první IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Dlužník podal u insolvenčního soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení dne 17.8.2015. Uvedl v něm, že má závazky v celkové výši 337.477 Kč, doložil rozsudek, dle kterého má platit na tři děti výživné po 1.300 Kč měsíčně a darovací smlouvu na částku 1.500 Kč měsíčně. Tvrdil, že má čistou mzdu v částce 13.500 Kč, což však z doložených dokladů o příjmech nevyplývalo. Za posledních 12 doložených měsíců (červen 2014 až květen 2015) měl dle dokladů průměrnou čistou mzdu 7.600,92 Kč. V odvolání dlužník vysvětlil, že v návrhu na povolení oddlužení uvedl nesprávnou výši příjmů a upřesnil, že jeho průměrná čistá mzda činí 8.556 Kč a cestovní náhrady 20.024 Kč. Tyto skutečnosti doložil potvrzením zaměstnavatele V-SPED s. r. o. ze dne 14.9.2015. Podle odvolacího soudu je v posuzované věci oddlužení zpeněžením majetkové podstaty vyloučeno, protože dlužník nemá žádný majetek, který by bylo možno zpeněžit (sám k majetku uvádí, že žádný nevlastní). Dále se odvolací soud ztotožňuje s názorem insolvenčního soudu, že v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře by dlužník nebyl za pět let trvání splátkového kalendáře schopen svým nezajištěným věřitelům ze svého příjmu uhradit insolvenčním zákonem stanovenou minimální 30% hodnotu jejich pohledávek. Celková výše závazků dlužníka činí 337.477 Kč a jeho příjem činí 8.556 Kč. Po odečtení nezabavitelné částky 6.118 Kč zůstane ze mzdy dlužníkovi 2.438 Kč, z nichž lze na splátky použít 2/3, tedy částku 1.624 Kč. Dlužník má další příjem z darovací smlouvy 1.500 Kč měsíčně, proto lze kalkulovat s částkou 3.124 Kč měsíčně. Tato částka však nepostačuje ani na úhradu výživného jako pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou, které činí 3.900 Kč měsíčně. Dospěl-li insolvenční soud k závěru o uspokojení nezajištěných věřitelů ve výši 25,44 %, je to dáno tím, že vycházel z příjmu, který dlužník tvrdil v návrhu na povolení oddlužení (13.500 Kč) a který se však ukázal být nesprávný. S ohledem na námitku dlužníka, že do jeho příjmu pro účely oddlužení lze zahrnout cestovní náhrady, považuje odvolací soud za nutné uvést následující. Oba vrchní soudy při své rozhodovací činnosti zastávají názor, že cestovní náhrady nejsou součástí mzdy a nepodléhají srážkám. Proto nejsou započítávány pro potřeby výpočtu, zda je dlužník schopen plnit splátkový kalendář (srovnej například usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6.9.2010, č. j. KSUL 69 INS 405/2010, 3 VSPH 296/2010-B-15). Na podporu této argumentace lze poukázat na znění § 276 a § 277 odst. 2 o. s. ř., dle kterých srážky ze mzdy lze provádět jen do výše výkonem rozhodnutí vymáhané pohledávky s příslušenstvím a srážky se provádí z čisté mzdy, do které se nezapočítávají částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách. Mzdou se podle ustálené judikatury rozumí peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Cestovní náhrady, na které má zaměstnanec dle zákoníku práce nárok, nejsou příjmem v pravém slova smyslu, ale jde o refundaci výdajů, o nichž se předpokládá, že by je zaměstnanec za běžných okolností pravděpodobně nevynaložil buď vůbec, nebo jen v menším rozsahu. Protože cestovní náhrady nepředstavují příjem zaměstnance, zákon nepřipouští provádět z nároku zaměstnance na cestovní náhrady jakékoliv srážky, ani kdyby se na tom účastníci pracovního poměru dohodli. K tomu viz závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozsudku ze dne 17.4.2008, sp. zn. 21 Cdo 2419/2007 a v usnesení ze dne 10.4.2014, sp. zn. 21 Cdo 3774/2013, zveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 7, ročník 2014. Lze tedy uzavřít, že insolvenční soud nemůže brát v úvahu cestovní náhrady vyplácené dlužníku, a to ani tehdy, zaváže-li se dlužník poskytovat tyto náhrady pro oddlužení dobrovolně. Za tohoto stavu věci je nutné setrvat na závěru, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, a proto jediným způsobem řešení úpadku dlužníka, který připadá v úvahu, je konkurs (§ 395 odst. 1, písm. b/ a § 396 IZ). Z insolvenčního návrhu a jeho příloh je zřejmé, že dlužník nemá žádné pohotové finanční prostředky, ze kterých by mohl hradit náklady insolvenčního řízení. Proto je odůvodněn i požadavek na zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení podle § 108 IZ. Účel a smysl zálohy na náklady insolvenčního řízení insolvenční soud náležitě vysvětlil a správně odůvodnil i její výši. Napadené usnesení insolvenčního soudu je věcně správné, proto jej odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužníkovi se doručuje i zvláštním způsobem.

http://www.trestni-rizeni.com/forum/zkraceni-zakazu-rizeni/prubeh-verejneho-zasedani-ohledne-vraceni-ro-po-polovine-doby

Průběh veřejného zasedání ohledně vrácení ŘO po polovině doby. - Zkrácení zákazu řízení - www.trestni-rizeni.com - Otázky čtenářů - Fórum | www.trestni-rizeni.com Dobrý den, soudem mi bylo doručeno rozhodnutí o veřejném zasedání ohledně vrácení ŘO po polovině trestu zákazu řízení motorových vozidel na 5 let. Chtěl jsem se zeptat, co mě na tomto veřejném zasedání čeká. Co bude obsahem a co si mám k tomuto připravit. Nikdy jsem u soudu nebyl. Předem děkuji za odpověď batmaster řekl/a: Chtěl jsem se zeptat, co mě na tomto veřejném zasedání čeká. Přijdete, soud přečte zprávy, které si o vás vyžádal a možná se vás zeptá na něco, aby zjistil, jak moc vás uložený trest napravil, případně proč ten řidičák tak nutně potřebujete, i když u některých soudů se už ani na nic neptají, protože rozhodné je skutečně to, zda jste od odsouzení vedl řádný život, a to zjistí soud právě z těch čtených listin (rejstřík trestů, zpráva policie, obecního úřadu, evidenční karta řidiče). Pak se soud zeptá, jestli chcete ještě doplnit dokazování, tedy zda chcete někoho vyslechnout nebo vyžádat nějaké další listiny. Vy pravděpodobně nic takového chtít nebudete, takže soud dá slovo k závěrečným řečem. Nejprve bude mluvit státní zástupce, který buď navrhne, aby vaší žádosti bylo vyhověno nebo navrhne zamítnutí žádosti. Pak dostanete slovo vy, můžete reagovat na to, co řekl státní zástupce. pokud nebudete vědět, co říci, tak stačí uvést, že trváte na té žádosti, kterou jste podal písemně. No a pak soud rozhodne a vy, pokud budete chtít, si proti tomu rozhodnutí budete moci podat stížnost. Nemusíte se ničeho bát, pokud nebudete čemukoliv rozumět, tak vám to soudce vysvětlí. zdravim byl jsem odsouzen k 12mesicum vykonu trestu a zakazu rizeni do 2014 trest jsem vykonal chci se zeptat jestli vykon trestu se pocita do zakazu rizeni , kdyz jsem si trest vykonal tak by meli hledet jako bych odsouzen nebil kvuli te amnestii tak by se ten muj vykon trestu nemel pocitat do zakazu rizeni dekuji beda napsal(a) kdyz jsem si trest vykonal tak by meli hledet jako bych odsouzen nebil kvuli te amnestii tak by se ten muj vykon trestu nemel pocitat do zakazu rizeni dekuji Jestliže jste si trest odnětí svobody vykonal v minulosti, tak s vámi amnestie nemá nic společného. I kdyby se na vás amnestie vztahovala s tím, že se na vás hledí, jako byste odsouzen nebyl, tak to neznamená, že by se doba strávená ve vězení mohla započítávat do zákazu činnosti. V tom vězení jste skutečně byl a to je podstatné, nikoliv to, jestli se na vás hledí jako na neodsouzeného. Důležitý je faktický pobyt ve vězení. Dobry den,a co se stane kdyz se na verejen jednani nedostavim?pokud je v predvolani psano"Verejne zasedani se muze konat ve vasi nepritomnosti,avska pro vas je dulezite ,abyste se k nemu dostavil-chceteli,aby byly pri verejnem zasedani provedeny dukazy,oznamte je apodepsanemu soudu pred verejnym zasedanim..." vazba amnestie skutkové podstaty rejstřík trestů svědek náhrada škody mladistvý podmíněný trest Právnické vtipy nový trestní zákoník odnětí svobody média státní zástupce trestný čin zákaz činnosti zákaz řízení poškozený policie obviněný obecně prospěšné práce vzory soudnictví pojmy rozsudek věznice trest ublížení na zdraví zákon soud opravné prostředky

http://docplayer.cz/1987747-2-9-rekreace-2-9-1-cestovni-ruch-5-0-4-0-3-0-2-0-1-0-0-0-cizinci-domaci-pocet-hostu-v-milionech-2001-2002-2003-2004-2005-2006-2007-rok.html

2.9 REKREACE CESTOVNÍ RUCH 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0. cizinci. domácí. počet hostů v milionech rok - PDF 2.9 REKREACE CESTOVNÍ RUCH 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0. cizinci. domácí. počet hostů v milionech rok Download "2.9 REKREACE 2.9.1 CESTOVNÍ RUCH 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0. cizinci. domácí. počet hostů v milionech. 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 rok" 1 2.9 REKREACE Počet hromadných ubytovacích zařízení podle městských částí (2006) Rekreace CESTOVNÍ RUCH Hlavní město Praha je atraktivní turistickou destinací a hlavní branou České republiky pro většinu zahraničních návštěvníků. Česká republika se na světovém cestovním ruchu podílí více než 2 % a na evropském 5 %. Příjmy cestovního ruchu na území České republiky podle údajů České národní banky v roce 2007 přesáhly 133 mld. Kč, dochází také k nárůstu výdajů. Kladné saldo obchodní bilance za cestovní ruch dlouhodobě přispívá k vyrovnání záporného salda obchodní bilance. Podíl Prahy na celostátních objemech všech činností zahrnovaných do oblasti cestovního ruchu lze odhadnout na více než 40 % (podle některých odhadů téměř 50 %). Praha je nejvíce navštěvovaným místem České republiky, vyhledávaným pro své kulturní dědictví. Pražská památková rezervace (PPR) byla vyhlášena v roce 1971 a patří k největším na světě. V roce 1992 byla zapsána na seznam světových památek UNESCO. Přímé i nepřímé finanční efekty z cestovního ruchu pro vlastní rozpočet Prahy jsou ale velmi malé a neodpovídají objemům výnosů získaným v tomto odvětví na jeho území. V roce 2007 se počet hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze přiblížil čtyřem a půl milionům, nárůst návštěvnosti město zaznamenalo již pátý po sobě následující rok. Návštěvník hlavního města zde průměrně pobývá téměř 4 dny (3,7). Situace v Praze je stabilní, ve většině velkých měst délka pobytu spíše klesá. K příznivému vývoji v posledních letech přispělo především usnadnění cest v souvislosti se vstupem ČR do EU a otevření Schengenského prostoru, lepší letecké spojení s Prahou zejména díky nízkonákladovým aeroliniím a obliba druhé dovolené. Účastníky cestovního ruchu (do statistiky nezapočítaní) jsou i osoby využívající ubytování u příbuzných a přátel a také osoby využívající byty jako druhé bydlení. V dalším období se dá těžko očekávat dramatický vývoj návštěvnosti Prahy. V důsledku stárnutí populace je pravděpodobná změna struktury návštěvníků očekává se nárůst ve skupině seniorů. S ohledem na zjednodušení pohybu osob může dojít ke zvýšení počtu příjezdů chudších návštěvníků. Se zvyšováním mobility osob bude docházet také ke střednědobým pobytům s jinými než čistě turistickými cíli. Praha zůstává přes podporu cestovního ruchu v dalších regionech pro cizinecký cestovní ruch rozhodujícím pobytovým místem a subjektem, který výrazným způsobem ovlivňuje odvětví cestovního ruchu celé České republiky. Na rozdíl od jiných evropských měst je podíl domácích (ubytovaných) návštěvníků velmi nízký, pouze kolem 10 %, cizinci tvoří v Praze až 90 % návštěvníků, tj. více než 4 miliony v roce Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze počet hostů v milionech 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Zdroj: URM podle ČSÚ, rok cizinci domácí Ubytování návštěvníků Prahy poskytují hotely, penziony a jiná ubytovací zařízení. Praha disponuje více než 70 tisíci lůžek. Počet hotelů roste a zvyšuje se jejich kvalita. Podrobně rozebráno v kapitole Občanské vybavení Ubytování. Zdroj: URM podle ČSÚ, 2008 Cestovní ruch vytváří pracovní místa v nejrůznějších, zdánlivě nesouvisejících oborech a přispívá k udržení zaměstnanosti. Ubytování a stravování se na pražské zaměstnanosti podílí 5,4 % (rok 2006), další osoby zaměstnávají cestovní kanceláře a navazující činnosti. S rozvojem e-businessu se mění i některé služby v cestovním ruchu, což by mohlo ovlivnit strukturu zaměstnanosti. Překážkou rozvoje cestovního ruchu by se mohl stát nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Pražský cestovní ruch působí na zaměstnanost i v jiných regionech. Podrobně se přínosem cestovního ruchu zabývá satelitní účet cestovního ruchu, který není dosud zpracován v regionálním členění. Dopady cestovního ruchu na městské části jsou velmi rozdílné, největšímu zatížení je vystaveno Historické jádro Prahy. Rada hlavního města Prahy se v Programovém prohlášení na roky 2006 až 2010 hlásí k podpoře kongresové turistiky. V roce 2007 se v Praze konalo 40 % akcí, kterých se zúčastnilo 43 % účastníků započítaných do kongresové turistiky pořádané v České republice, tj. akce nad 100 účastníků pořádané v hromadných ubytovacích zařízeních. Počet akcí kongresové turistiky meziročně stoupl. Cestovní ruch je odvětví, ve kterém působí vnější vlivy více než ve většině jiných oborů. Snižování sezónnosti, zvyšování kvality služeb a zachování pocitu bezpečnosti jsou klíčovými faktory udržitelného cestovního ruchu. Globalizace bude mít vliv jak na poptávku, tak nabídku služeb v cestovním ruchu. Nezbytná je spolupráce veřejného a soukromého sektoru a vstřícný postoj obyvatel města ke krátkodobým i dlouhodobým návštěvníkům, kteří s rostoucí mobilitou v rámci EU přibývají. Kvalita a široká nabídka služeb v cestovním ruchu je podmínkou udržení konkurenceschopnosti. Rizikem pro cestovní ruch je přetížení území Historické jádro Prahy s riziky narušení genia loci i devastace hmotných hodnot. Nerovnoměrné rozložení turisticky zajímavých míst a atrakcí sloužících návštěvníkům má za následek rozdílné dopady na jednotlivé městské části. Dosud nedořešeným problémem je úroveň některých vstupních bodů města, která neodpovídá současným potřebám a požadavkům, žádoucí je také zlepšení čistoty a pořádku na místech většího shromažďování osob. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu je žádoucí, protože jde o odvětví, které generuje rozvoj jiných, bezprostředně nesouvisejících oborů. Územně analytické podklady hl. m. Prahy2 2.9.2 SPORT A TĚLOVÝCHOVA Praha tradičně soustřeďuje velkou část sportovní infrastruktury sloužící výkonnostnímu a vrcholovému sportu. Z celkového počtu 73 sportovních svazů má 69 své ústředí v Praze. Největší pozornosti se těší odvětví olympijských sportů a dále sporty s marketingovým přínosem pro obec. Nejvýraznější realizací počátku 21. století v oboru sportovní infrastruktury v celostátním i celoevropském měřítku je multifunkční hala Sazka Aréna (O 2 Aréna). Ve srovnání čtyř největších českých měst je v Praze největší počet tělocvičen, stadionů a koupališť. Přepočtem na 100 tisíc osob je ale situace opačná. V relativním pohledu je Praha těmito zařízeními vybavena nejméně, a to i ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Praha je výrazně nedostatečně vybavena především zařízeními klasické sportovní infrastruktury, zejména bazény a zimními stadiony. Srovnání sportovních zařízení v největších českých městech a ČR (2006) počet zařízení počet zařízení na 100 tisíc obyvatel Praha Brno Ostrava Plzeň ČR Praha Brno Ostrava Plzeň ČR hřiště ,5 89,5 52,7 15,3 98,7 tělocvičny ,1 39,0 42,4 24,5 51,4 stadiony včetně krytých ,3 4,6 5,8 3,1 9,5 zimní stadiony včetně krytých ,0 1,4 1,3 1,2 2,1 koupaliště a bazény ,6 3,8 4,2 10,4 12,4 z toho kryté ,8 1,9 3,2 2,4 3,3 Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka hl. m. Prahy 2007 V porovnání s minulými lety se stav a skladba sportovní a sportovně-rekreační infrastruktury v Praze proměnily. Klasická sportovní infrastruktura, tvořená polyfunkčními sportovními centry a areály lokálního až celoměstského významu a diváckými stadiony, je nadále spravována tělovýchovnými jednotami sdruženými v Českém svazu tělesné výchovy a sportu (ČSTV), jednotami Sokola a různými sportovními kluby. Síť této infrastruktury je rozložena zejména na území vnitřní části kompaktního města a nezaznamenala zásadní změny. Areály se průběžně, ale sporadicky opravují a postupně modernizují, v některých případech intenzifikují bez významných plošných nároků. Celkově však není stav sportovní infrastruktury uspokojivý a jedním z důvodů je nedostatek přísunu financí ze státního rozpočtu a nerovnoměrné přerozdělování peněz v rezortu. Pozitivní je, že dochází k doplňování sítě polyfunkčních sportovních center ve vnější části kompaktního města a ve vnějším pásmu města. Zcela výjimečná sportovně-rekreační zařízení získaly zejména MČ Praha 18 (víceúčelové sportovní centrum, bazén malé aquacentrum, zimní stadion Letňany), dále Praha-Štěrboholy (víceúčelové sportovní centrum) a Praha 5 (bazén malé aquacentrum na Barrandově). Kromě této kmenové historické sítě sportovní infrastruktury vzniká řada nových zařízení, menší sportovně-relaxační centra a různá specializovaná sportoviště, provozovaná převážně na komerční bázi. Tato zařízení vznikají převážně v centrální oblasti města nebo v kompaktním městě. Stejné území však současně trpí nedostatkem ploch pro školní tělovýchovu a pro neorganizovaný rekreační sport v obytných územích. Vnější část kompaktního města, která zahrnuje velké sídlištní celky, byla do konce devadesátých let charakteristická největším deficitem sportovních ploch a zařízení. Existovaly zde pouze areály základních škol, které byly většinou mírně předimenzované a chátraly nedostatkem údržby. Od 90. let vznikla v tomto pásmu řada menších sportovních zařízení komerčního charakteru. V oblasti regenerace školských venkovních tělovýchovných zařízení je v posledních letech velmi účinná grantová politika města a městských částí. V některých případech je část školního sportoviště dána k dispozici (pronajata nebo odprodána) soukromému subjektu. Výrazným rozdílem oproti minulé době je trend otevírání revitalizovaných školních hřišť pro veřejnost, zejména pro děti a mládež, a pronajímání tělocvičen sportovním klubům i soukromým subjektům. Sportoviště velké části základních a středních škol je pak možné zahrnout do sportovní infrastruktury využitelné veřejností. Vnější pásmo města s jádry obcí majících charakter bývalých venkovských sídel bylo tradičně většinou vybaveno obecním otevřeným sportovištěm a podle velikosti obce i tělocvičnou Sokola. V tomto pásmu jsou od 90. let dále nejvíce zakládána komerční soukromá sportovně-rekreační zařízení často ryze klubového charakteru pro vybranou klientelu bez přístupu širší veřejnosti. Přesto tato zařízení nabývají postupně větších rozměrů. V druhové skladbě sportovišť v Praze absolutně převažují kopaná a tenis, dále drobnější hřiště pro odbíjenou, házenou a další míčové hry. Boom zažívají kromě tenisu, také squash, ricochet, florbal, spinning. Vznikl velký počet různě vybavených fitness center, ale i zařízení s umělými horolezeckými stěnami či golfovým simulátorem, lanová centra. Rozšiřují se možnosti pro baseball, softball, rugby, plážový volejbal. Vzniklo několik golfových hřišť, většinou s dvojím režimem, pro klubové hráče i pro veřejnost. Sportovní organizace a sportovní centra v Praze (2007) obvody počet TJ a SK tělovýchovné jednoty TJ Sokol z toho Orel sportovní kluby sportovní centra a sportoviště různého druhu, včetně komerčních Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha celkem Zdroj: URM, 2008 Nejvýraznější deficit stále zůstává v druhové vybavenosti města bazény, přestože počátkem 21. století bylo několik bazénů postaveno. Rozestavěná torza z 80. let zůstala buď nedostavěna, nebo byla zlikvidována. Stávající fond zastarává a několik bazénů bylo zrušeno. V Praze je stále pouze jediný krytý padesátimetrový bazén, což odpovídá standardu krajského města s počtem obyvatel Chybí nejen bazény pro běžné kondiční plavání a výuku, ale též velká moderní aquacentra, jaká jsou běžná i v menších městech Evropské unie. Ze zahraničních srovnání vyplývá, že zcela chybí moderně koncipovaná zařízení pohybové rekreace pro nejširší veřejnost, která dosud v ČR nemají zastoupení. Jde o komplexně vybavená zařízení nabízející pod jednou střechou různé formy pohybu včetně vodní plochy, rekondiční služby, odpočinek, relaxaci i rozptýlení včetně souvisejících doplňkových služeb a obchůdků. Zařízení takto vybavená, každodenně a snadno dostupná nejen dopravně, ale i finančně, s atmosférou motivující k opakovaným návštěvám a tím i k pravidelnému pohybu především sportovně neorganizované skupiny obyvatelstva a mládeže v Praze, chybí. Druhovou rozmanitost ilustruje tabulka druhů otevřených a krytých sportovišť v Praze. Otevřená a krytá sportoviště v Praze (2007) druh sportoviště počet areálů počet hřišť druh sportoviště počet areálů počet hřišť hřiště otevřená sportoviště krytá stadiony nad 5000 diváků 8 - víceúčelová městská hala 1 1 lehkoatletický ovál zimní stadiony nad 5000 diváků 4 4 kopaná sportovní haly z toho uvnitř LAX - 48 tělocvičny baseball 6 9 cyklistická hala 1 1 softbal jízdárny 2 2 rugby 6 6 squash pozemní hokej 3 3 fitness centra jízdárny indoor golf 4 4 golfová hřiště 4 4 horolezecká stěna golfový trenažér 8 9 bazény celkem hokejbal z toho bazény 50m délka - 1 cyklokros z toho bazény min 25m délka - 18 cyklistický stadion 1 1 tenis házená odbíjená včetně beach bazény celkem z toho bazény 50m délka z toho bazény min 25m - 9 Zdroj: URM, Generel sportu aktualizace 2007 Databáze URM eviduje přibližně 530 zařízení a areálů, která jsou provozována různými subjekty, ať už ČSTV, tělovýchovnými jednotami, sportovními kluby či jinými soukromými subjekty. V evidenci jsou kromě sportovních center i některá polyfunkční zařízení (hotely, obchodní centra, restaurace), která sportovní aktivity provozují jako přidruženou činnost. Databáze rovněž eviduje sportoviště 114 vybraných škol, které disponují kromě tělocvičny otevřeným sportovištěm větším než m Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2008 3 Sport a rekreace jsou zdrojem pracovních míst (OKEČ ) ve sportovních zařízeních, cestovním ruchu a školství. Sportovní aktivity ve stále rostoucí míře vedou k vytváření pracovních míst ve specializovaných obchodech, servisech a průmyslu zaměřeném na sportovní vybavení. Dále se prohlubuje provázanost sportu s cestovním ruchem. Problémem většiny sportovních zařízení komerčního charakteru je rovnováha mezi cenou služeb, rentabilitou a nevyváženou vytížeností podniku během dne a týdne. Poměrně vysoké ceny služeb jsou překážkou k častějšímu (tj. každodennímu nebo alespoň několikrát v týdnu) využívání pro většinu populace, které by vedlo k návyku pravidelného sportování, sloužilo jako prevence před nemocemi i jako součást programů protidrogové prevence. Obecně chybí širší účinná podpora Prahy nebo veřejných rozpočtů právě pravidelného sportování širokých vrstev obyvatel, kteří nejsou nikde organizováni. Žádoucí by bylo také posílit informovanost o možnostech rekreačního individuálního sportování všeho druhu (např. prostřednictvím veřejně přístupné kompletní databáze na internetu, rozšířením služeb existujících informačních center nebo jiným vhodným způsobem). V současné době je na území Prahy 500 ha ploch pro převážně výkonnostní sport v centrech lokálního a obvodového významu a 125,7 ha ploch pro vrcholový sport v centrech celoměstského a regionálního významu, včetně multifunkčních diváckých arén. Rozložení sportovních areálů a zařízení Rekreace Značný význam pro rekreaci Pražanů má zázemí města v přilehlých oblastech Středočeského kraje, zejména okolí Sázavy, Slapské přehrady a Polabí v okolí Brandýsa nad Labem. Dosud chybí propojený systém rekreačních ploch a území pro neorganizovaný nekomerční sport, vybavený pro spontánní sportovně-rekreační pohybové aktivity. Zejména chybí kultivované, vybavené, dostatečně kapacitní a atraktivní rekreační zázemí v přímé vazbě na centrum města a na největší obytné celky velká sídliště, kde je nejvyšší koncentrace obyvatel a nejsilnější potřeba krátkodobé denní rekreace. Území nejvyšší krajinářské a přírodní hodnoty, která v současné době rekreaci slouží, jsou pro nedostatek jiných rekreačních prostor ohrožena příliš velkým počtem návštěvníků. Hlavní město, které rozvoj rekreačního a sportovního vyžití proklamativně podporuje, se podílí především na budování nových hřišť v rámci obytných celků, cyklostezek a cyklotras, tras pro in-line bruslení, ale také např. na rekonstrukci parků pro rekreační účely. Ke konci roku 2006 bylo vyznačeno celkem 210 km cyklotras, z toho však jen 82 km vede po komunikacích oddělených od automobilové dopravy. Dalších 30 km tras a stezek bylo vybudováno městskými částmi. Negativem značených tras v kombinaci s automobilovou dopravou je skutečnost, že často vedou ulicemi s nezklidněnou automobilovou dopravou představující pro cyklisty velmi omezenou bezpečnost. Současně s těmito aktivitami se v hlavním městě uskutečňuje řada sportovně zaměřených, městem nebo jinými subjekty organizovaných akcí různého rozsahu, kterých se mohou účastnit jak jednotlivci, tak celé rodiny. Mnohé z těchto akcí mají i mezinárodní charakter, jako například Prague International Marathon, nebo cyklistická Pražská padesátka, oblíbený je rovněž už tradiční pochod Praha Prčice a mnoho dalších. Na druhé straně se významným způsobem zmenšuje rozsah příležitostí pro každodenní neorganizované rekreační sportování v blízkosti bydliště, zejména pro děti a mládež. Z obytných území mizí rekreační hřiště a různé plácky, které nejsou udržovány a zanikají nebo ustupují výstavbě bytových nebo komerčních objektů v rámci zahušťování sídlišť. Rozložení rekreačních oblastí Zdroj: URM, průzkum Současný stav využití území REKREACE Základní struktura území v Praze vhodných k rekreaci vychází z krajinných daností města, přírodního reliéfu a ze systému městské zeleně. Celoměstské centrum města a kompaktní město využívají zejména historických zahrad a parků založených v 19. století. Do kompaktního města pronikají z vnějšího pásma a z volné krajiny nejvýznamnější zelené klíny s rekreačním potenciálem a s dílčí vybaveností: Klánovické polesí a meandry Rokytky, území Divoké a Tiché Šárky a břehy Vltavy při jižním vstupu do Prahy; dále to jsou území víceméně ostrovního typu Prokopské a Dalejské údolí, na Vltavském toku Trojská kotlina, masív Kunratického lesa a Hostivařská oblast s jádrem přehrady. Na území Prahy je vyznačeno 8 naučných stezek. Zdroj: URM, průzkum Současný stav využití území 2008 Územně analytické podklady hl. m. Prahy4 2.9.4 TRENDY CESTOVNÍHO RUCHU, SPORTU, TĚLOVÝCHOVY, REKREACE Celosvětově se bude v následujících letech zvyšovat zájem o turistiku. (Hrozba terorismu jako faktor ovlivňující globální cestovní ruch je pro Prahu podprůměrná.) V případě Prahy však nedovolí zejména rostoucí konkurence jiných destinací další velký meziroční nárůst příjezdů, stagnovat bude délka pobytu. Přesto musí být realizovány významné aktivity investiční i nehmotné. Základem jsou nové projekty respektující změnu struktury návštěvníků (růst příjezdů návštěvníků z východní Evropy a Asie, seniorská turistika, opakované návštěvy, turistika mladých lidí) a růst celkově příznivého prostředí pro cizince (vč. bezpečnosti). Zvýšený podíl domácích turistů (tj. přespávajících návštěvníků) není v krátkém i střednědobém časovém horizontu pravděpodobný. Kvalita cestovního ruchu bude ohrožena nedostatkem tuzemské pracovní síly, jejíž absence bude řešena mobilitou pracovní síly ze zahraničí. Trendem je častější využívání letecké dopravy a to jak pro incoming tak outgoing (cesty cizinců k nám a obyvatel ČR do zahraničí). Dosavadní vývojové trendy v pohybových aktivitách přicházejí do České republiky a Prahy ze světa (zejména z USA). Lze s jistotou očekávat, že trendy budou jen výjimečně masového charakteru; pestrost půjde na úkor masovosti. Trendy osloví skupinky vyhraněných individualistů, jejichž nároky na území budou nevýznamné a marketingově budou orientovány spíše na kvalitu sportovní výbavy; jen ojediněle přerostou z pohybové rekreace na výkonnostní sport a v jejich organizační struktuře bude převažovat komerční složka. Trend riziko se projevuje zejména u mužských adolescentů zvýšeným zájmem o outdoorové činnosti jako létání na rogalu nebo klouzavých padácích, skálolezectví, vodní motoristické sporty; v oblasti indoors je zvýšený zájem o bojové sporty. Trend socializace představuje skupina sportovních aktivit, které svým charakterem umožňují celoživotní dobu jejich vykonávání, což jsou tenis, golf, jachting nebo jezdectví. Tyto sporty si vytvářejí do jisté míry uzavřená společenství. Masovější rozšíření je limitováno nákladností výstroje a výzbroje. V této oblasti lze očekávat plošné nároky na území. Indoorové socializační trendy představují okruh pohybových aktivit importovaných z Orientu, zaměřených nikoli na výkon, ale na prožitek těla a ducha a obvykle spojených s relaxačními a rehabilitačními účinky. Dospělá populace zvýšenou měrou využívá sféru placených tělovýchovných služeb včetně placených konzultací s poradci. Vrcholem pyramidy jsou vícedenní pobyty ve specializovaných zařízeních, které nabízejí tematicky zaměřené programy včetně atraktivního výběru pohybových aktivit. 120 Územně analytické podklady hl. m. Prahy 20085 SWOT - REKREACE SILNÉ STRÁNKY (stávající příznivé charakteristiky Prahy) OBECNÉ atraktivita Prahy jako turistické destinace, široká nabídka ubytovacích zařízení sloužících cestovnímu ruchu všech kategorií, mimořádné kulturní dědictví, Historické jádro Prahy, pověst Prahy jako bezpečné turistické destinace, dobrá dostupnost Prahy leteckou dopravou, ke které přispívá zvýšení kapacity letiště v Ruzyni a nízkonákladové lety, tradice sportovních zájmových organizací, jako je Sokol nebo Skaut, rozsáhlý přirozený rekreační potenciál území Prahy. PŘÍLEŽITOSTI (stávající a pravděpodobné budoucí příznivé vnější vlivy) OBECNÉ zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu, rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, zájem o ubytování v Praze, možnost potenciálního nárůstu déletrvajících pobytů s jiným než čistě turistickým cílem, způsobený zvýšenou mobilitou osob v rámci EU, nárůst cestování seniorů, rozšiřování druhého bydlení vedoucí k žádoucím opakovaným návštěvám, rostoucí obliba kondičního sportování u mladé a střední generace. SPECIFICKÉ dostatečná kapacita služeb v centru Prahy pro návštěvníky města, existence multifunkčního zařízení ve Vysočanech na současné špičkové mezinárodní úrovni, územní podmínky pro vznikající velké rekreační areály pro krátkodobou rekreaci, např. na soutoku Vltavy a Berounky, tradice sportovních akcí pro jednotlivce i širokou veřejnost, často i mezinárodního charakteru, rozšiřování nabídky sportovně rekreačních příležitostí pro netradiční sportovní disciplíny. SPECIFICKÉ zájem investorů o výstavbu ubytovacích kapacit a dalších zařízení cestovního ruchu na atraktivních lokalitách. SLABÉ STRÁNKY (stávající rizikové a negativní charakteristiky Prahy) OBECNÉ nedostatečná spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti cestovního ruchu, dlouhodobě velmi malý podíl domácích návštěvníků oproti srovnatelným zahraničním turistickým destinacím, vysoká sezónnost, nedostatek příležitostí pro pohybovou rekreaci neorganizované většinové populace, omezená druhovost a nevyvážená skladba sportovních zařízení, zejména nedostatek plaveckých bazénů a absence komplexních center pohybové aktivity. SPECIFICKÉ velmi rozdílné dopady cestovního ruchu na městské části jako důsledek nerovnoměrného rozložení turistických atrakcí na území města, velké zatížení Historického jádra Prahy a centra města cestovním ruchem, úroveň některých vstupních bodů neodpovídá současným požadavkům a představám (autobusové nádraží Florenc, železniční stanice Holešovice a další), pouliční kriminalita zaměřená na turisty, která ovlivňuje renomé Prahy jako turistické destinace, nerovnoměrné rozložení ubytovacích a stravovacích zařízení na území města, nedostatečné využívání transformačních lokalit pro přeměnu také na území pro volnočasové, sportovní a rekreační aktivity občanů, nerovnoměrné rozložení sportovních a rekreačních příležitostí na území Prahy, nedostatečně vybavené rekreační zázemí centra města a sídlišť, stárnoucí vybavení velké části tradičních sportovních areálů, nedostatek cyklistických stezek oddělených od automobilové dopravy. OHROŽENÍ (stávající a pravděpodobné budoucí rizikové a negativní vnější vlivy) OBECNÁ silná konkurence jiných měst v cestovním ruchu, změna způsobu cestování může vést k zániku některých pracovních míst nebo celých profesí např. průvodci, pracovníci cestovních kanceláří, změna struktury návštěvníků s nárůstem příjmově nižších skupin a možný pohyb finančně nezajištěných návštěvníků, finanční efekty z cestovního ruchu pro vlastní rozpočet Prahy neodpovídají výnosům získaným v tomto odvětví, rozšiřující se neadresnost subjektů poskytující služby cestovního ruchu, příklady pompézních staveb pro vrcholový sport v zahraničí jako riziko pro neuváženou výstavbu naddimenzovaných diváckých arén bez perspektivy trvalé návštěvnosti. SPECIFICKÁ chátrání řady tradičních sportovišť z důvodu chybějící údržby a nedostatku finančních prostředků. Územně analytické podklady hl. m. Prahy6 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Problémy řešitelné nástroji územního plánování Chybějící centra pohybové rekreace pro široké vrstvy obyvatel na území města. Nedostatek rekreačních a sportovních ploch, zejména pro pravidelné sportování neorganizované veřejnosti. Mimo kompetenci územního plánování Nedostatečná propagace a dostupnost méně známých turistických cílů, především mimo celoměstské centrum. Špatná úroveň čistoty a pořádku, především v turisticky zatíženém centru a v dopravě. Chybějící realizace areálů krátkodobé rekreace, zejména v přímé vazbě na centrum města a na největší obytné celky (především Trojská kotlina, Rohanský ostrov, vltavské břehy). Zajištění procesu údržby, renovace a modernizace stávajících sportovišť, zejména v majetku města, městem zřizovaných organizací a organizací ČSTV. Chybějící komplexní informace o existenci a provozu sportovních zařízení pro veřejnost. Chybějící komplexní informace o ubytovacích zařízeních. Doporučení pro územní plán Vytvoření koncepce podpory vzniku center pohybové rekreace pro nejširší vrstvy obyvatel. 122 Územně analytické podklady hl. m. Prahy 20087 Odkazy na jevy ÚAP (seznam jevů, které se dané kapitoly dotýkají) Číslo Název A119 Další dostupné informace A119/10 Současný stav využití území B015 Rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím B016 Počet staveb pro rodinou rekreaci B016/01 Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech B017 Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení B017/01 Počet hromadných ubytovacích zařízení B017/02 Počet hotelů B017/03 Počet lůžek B017/04 Kategorie hromadných ubytovacích zařízení Odkazy na výkresy (seznam výkresů, které se dané kapitoly dotýkají) Číslo Název 12 Současný stav využití území Indikátory (seznam indikátorů, které se dané kapitoly dotýkají) Číslo Název 58 Počet návštěvníků za rok 59 Obsazenost ubytovacích zařízení 60 Počet konferencí a kongresů nad 100 osob v hromadných ubytovacích zařízeních s mezinárodní účastí Přílohy Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, 2008 Doprovodné tabulky k urbanistickým prvkům a potenciálu území, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, 2008 Reference Český statistický úřad, URL: Generel sportovních zařízení v Praze, aktualizace Sportprojekta 2002, aktualizace URM 2006 Generel sportovních zařízení ve městě Brně, Urbanismus architektura design studio, 2007 Strategický plán hl. m. Prahy, URM, 2000 Územní plán sídelního útvaru hlavního města Prahy, ÚRHMP, 1999 a ve znění platných změn a úprav Územní plán VUC Pražského regionu Územní plány obcí v přilehlé části regionu Územně analytické podklady hl. m. Prahy8 124 Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2008 Podobné dokumenty SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza Více 2.9 REKREACE 2.9.1 CESTOVNÍ RUCH počet hostů v tisících 2.9 REKREACE 2.9.1 CESTOVNÍ RUCH Hlavní město Praha je atraktivní turistickou destinací a hlavní branou České republiky pro většinu zahraničních návštěvníků. Česká republika se na Více 9. REKREACE 9.1 HRADECKO 9.1 HRADECKO - rekreační osady na Orlici - zahrádkářské kolonie - rozlehlé rekreační lesy včetně vybavenosti (veřejná tábořiště, naučné stezky, hradiště) - rekreační plochy ve vazbě na vodní plochy (např. Více SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza Více 9. REKREACE 9.1 HRADECKO 9.1 HRADECKO - rekreační osady na Orlici - zahrádkářské kolonie - rozlehlé rekreační lesy včetně vybavenosti (veřejná tábořiště, naučné stezky) - rekreační plochy ve vazbě na vodní plochy (např. Stříbrný Více Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Prioritní osa 1 (PO 1) Sociokulturní život města Strategický cíl PO 1 - Město nabízející bohaté možnosti využití volného času Více Území podél toku řek Ohře a Rolavy nebylo možné před územním vyjasněním a před realizací páteřních dopravních staveb nadmístního významu využívat pro Karlovy Vary 12.11.2009 Území podél toku řek Ohře a Rolavy nebylo možné před územním vyjasněním a před realizací páteřních dopravních staveb nadmístního významu využívat pro další odpovídající investice Více Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika Více Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start Více Integrovaný plán rozvoje území Integrovaný plán rozvoje území regionu soudržnosti Jihozápad SEMINÁŘ PRO ŽADATELE Plzeň a České Budějovice Základní informace o dokumentu Název: Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad (IPRÚ) Více Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel: Více Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu ucelená nabídka turistických programů a produktů zaměřených na různé tematické oblasti nabídka turistických programů a produktů Více Analýza volnočasových aktivit obyvatel obcí přilehlých k městu Štětí Analýza volnočasových aktivit obyvatel obcí přilehlých k městu Štětí Výsledky kvantitativního průzkumu 2009 1 Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Sociodemografické složení vzorku obyvatel přilehlých obcí.... 2 2. Více Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2 Více Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých Více Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Jakub Smolík, manažer Greenways Praha-Vídeň Co jsou Greenways? Zelené stezky Greenways jsou multifunkční stezky a zelené Více MAS Podbrdsko, o.s. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí MAS Podbrdsko, o.s. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí ISRÚ Integrovaná strategie rozvoje území Nástroj pro čerpání finančních prostředků a jejich přerozdělování Více Národní dotační programy Národní dotační programy MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Miroslava Tichá odbor regionální politiky Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského majetku po živelných Více Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel: Více HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející Více Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel: Více Rekonstrukce víceúčelového hřiště v areálu ZŠ Arménská 21 Rekonstrukce víceúčelového hřiště v areálu ZŠ Arménská 21 IPRM II Zvýšení kvality poskytovaných služeb pro veřejnost a rozšíření občanské vybavenosti města výzva 2012 1 Studie proveditelnosti 1. Úvodní Více Město Kutná Hora Koncepce podpory sportu v Kutné Hoře Město Kutná Hora Koncepce podpory sportu v Kutné Hoře Dokument upravující poskytování dotací z rozpočtu města Kutná Hora v oblasti sportu na období 2017-2020 Obsah: I. Úvod II. Současný stav III. Cíle Více Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012 153 Zeleň a rekreace 2.9 2.9 ZELEŇ A REKREACE 2.9.1 ZELEŇ Urbanistickou strukturu města vytváří nejen struktura zástavby, ale také struktura různých typů nezastavěného území, především zeleně, která může mít Více INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou Více MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. Právní forma: zapsaný spolek Vznik: květen 2015 Počet členů: 27 Územní působnost: Břeclav, Bulhary, Hlohovec, Více Strategický plán rozvoje obce Milotice nad Bečvou PROBLÉMOVÉ OKRUHY STRATEGIE OBCE MILOTICE NAD BEČVOU Z výchozí SWOT analýzy a dotazníkového šetření se jeví účelně rozčlenit slabé stránky a problémy obce Milotice nad Bečvou do pěti problémových okruhů Více 10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá Více Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Více O d b o r ú z e m n í h o p l á n o v á n í M M B a t e l i e r E R A l e d e n 2 0 1 2 O d b o r ú z e m n í h o p l á n o v á n í M M B a t e l i e r E R A l e d e n 2 0 1 2 ÚZEMNÍ STUDIE REKREAČNÍ OBLAST BRNĚNSKÁ PŘEHRADA -------------------------------------------------------------------------------------------------------- Více 22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy 22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa Regionální operační program StředníČechy Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy Zaměřený konkrétně na region Střední Více Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit Více UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS 2 JIHOVÝCHOD PRIORITNÍ OSA 3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL Hlavním cílem prioritní osy 3 je systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním Více Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského Více Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role města Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s Více Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní Více VHODNÉ AKTIVITY. rekonstrukce, revitalizace a jiná opatření k zachování a obnově přírodních a kulturních atraktivit PRIORITNÍ OSA 2 ROZVOJ POTENCIÁLU PŘÍRODNÍCH A KULTURNÍCH ZDROJŮ PRO PODPORU ZAMĚSTNANOSTI VHODNÉ AKTIVITY Detailní specifikace aktivit podporovaných v rámci prioritní osy 2 Rozvoj potenciálu přírodních Více Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Více Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie Více Vybudování víceúčelového hřiště pro míčové hry v Parku Osová Vybudování víceúčelového hřiště pro míčové hry v Parku Osová IPRM II Zvýšení kvality poskytovaných služeb pro veřejnost a rozšíření občanské vybavenosti města výzva 2012 1 Studie proveditelnosti 1. Úvodní Více Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Více Aktuální data statistiky cestovního ruchu Aktuální data statistiky cestovního ruchu MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Ing. Margit Beníčková, Ing. Pavel Vančura Hlavní body prezentace: projekty na zkvalitnění statistických Více Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severozápad CHRÁM CHMELE A PIVA 1 Chrám Chmele a Piva 2 3 Identifikace zdroje spolufinancování projektu Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. výzva Priorita Více 8. BYDLENÍ 8.1 HRADECKO 8.1 HRADECKO - stávající struktura bytových a rodinných - realizovaná výstavba nových bytů v bytových domech v okolních obcích - dobrá dopravní dostupnost - atraktivní prostředí pro trvalé bydlení - dostatečné Více Generel rozvoje areálu Kutilka Generel rozvoje areálu Kutilka Český Brod listopad 2012 Účel a použití generelu SK Český Brod iniciativně vypracoval návrh generelu rozvoje areálu Kutilka jako součást strategického plánu SK Český Brod Více Městská část Praha 9 Městská část Praha 9 vyhlašuje Grantové programy pro rok 2015 pro právnické a fyzické osoby (dále jen organizace) I. Programy v oblasti využití volného času dětí a mládeže 1. Celoroční činnost včetně materiálního Více Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká Více Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Více KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce Více město Planá nad Lužnicí Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce Více PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI MARKETINGOVÝ PLÁN NA LÉTA 2011-1014 Počet stran: 14 1 OBSAH 1 PLÁN ČINNOSTI PRO CÍLOVÉ TRHY A DLE JEDNOTLIVÝCH SPEC. CÍLŮ... 3 2 HODNOCENÍ A MĚŘENÍ ÚSPĚŠNOSTI MARKETINGOVÉHO Více Nová grantová schémata a podpora partnerství HMP v oblasti sportu Nová grantová schémata a podpora partnerství HMP v oblasti sportu Mgr. Lukáš Manhart 2. Pražský sportovní summit, 3. září 2014, Arena Sparta Podvinný mlýn Vyhlášené programy podpory sportu v Praze na rok Více Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního Více ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO CÍLE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V návaznosti na zpracování Integrované strategie území MAS Dolnobřežansko Více Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km Více Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Více Strategický rozvojový plán obce Strážkovice a místních částí Lomec a Řevňovice Strategický rozvojový plán obce Strážkovice a místních částí Lomec a Řevňovice Strategický plán rozvoje je jedním ze základních dokumentů územního celku obce Strážkovice, vyjadřující předpokládaný vývoj Více Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická Více Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Regionální operační program Moravskoslezsko REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský kraj Na tento operační program je určeno 15% z celkové alokace pro všechny ROPy. Rozpočet na celkové Více Plán výzev ROP Moravskoslezsko na druhé pololetí roku 2011 a první pololetí roku 2012 Specifikace výzev Plán výzev ROP Moravskoslezsko na druhé pololetí roku 2011 a první pololetí roku 2012 Specifikace výzev 5. 10. 2011 Plán výzev ROP Moravskoslezsko na 2. pololetí 2011 a 1. pololetí 2012 Specifikace výzev Více Obce a podpora venkovského cestovního ruchu VENKOVSKÁ TURISTIKA A AGROTURISTIKA Obce a podpora venkovského cestovního ruchu PaeDdr. Václav Petrus I. Obecné předpoklady Zk. 128/2000 Sb. o obcích, orgány obce Zk. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, Více 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní Více Z Á P I S ze dne Z Á P I S ze dne 8. 4. 2014 Pracovní skupina: Ekonomická udržitelnost, zaměstnanost, školství, vzdělávání 14:00 16:00 Program: 1. Diskuze k SWOT analýze a návrhové části rámcové strategie Přítomni: dle Více Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ MEMORANDUM Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj Management Contract Smlouva o řízení Česká republika Zpracoval Labartt Hospitality s.r.o. (Pouze pro určené Více Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Olomouce Strategický plán města Olomouce byl schválen v prosinci 2007 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho bylo 10 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického Více REKREAČNÍ OBLAST OLEŠNÁ. Fórum cestovního ruchu turistické oblasti BESKYDY-VALAŠSKO 2014 REKREAČNÍ OBLAST OLEŠNÁ Fórum cestovního ruchu turistické oblasti BESKYDY-VALAŠSKO 2014 Hukvaldy, 28. března 2014 OLEŠNÁ HISTORIE Vodní nádrž Olešná vybudována na řece Olešná 1960-1964 celkový objem nádrže Více Strategický plán města Frýdlant C. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA Globální SWOT analýza je zásadním analytickým výstupem, který v dalším procesu tvorby strategického plánu slouží jako výchozí podklad pro formulaci návrhových cílů a aktivit. Jednotlivé Více Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta 2008-2015 - Příloha č. 3. Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností 1 OBSAH 1. Výzva k předkládání návrhů projektů... 3 2. Informace o přípravě IPRM... 6 3. Veřejné projednání IPRM - pozvánka... 11 4. Veřejné projednání IPRM - prezentace... Více NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně Národní dotační programy Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského Více MANUÁL PRO PRÁCI S NOVÝM INFORMAČNÍM SYSTÉMEM ČESKÉ UNIE SPORTU MANUÁL PRO PRÁCI S NOVÝM INFORMAČNÍM SYSTÉMEM ČESKÉ UNIE SPORTU 5. ČÁST EDITACE SEKCE PASPORT (určeno pro správce TJ/SK a správce pasportu) Zpracovala: PRAŽSKÁ TĚLOVÝCHOVNÁ UNIE Pasportizace = získávání Více Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou Více X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický Více Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves Kralupy nad Vltavou!""# $ %&% '""!""# $ ( % ) & * ) Kralupy nad Vltavou Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb a určení problémů Více 30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu 30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu Střední Čechy y Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační č program pro NUTS Více SPORT. Vážení přátelé, nabízíme Vám možnost uspořádání sportovního soustředění v Děčíně. Vážení přátelé, nabízíme Vám možnost uspořádání sportovního soustředění v Děčíně. K dispozice je pro Vás připraven zimní stadion, aquapark s ubytováním a sportovištěm, fotbalové hřiště, tělocvična nebo Více Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob Více ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013 Více Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí Tabulkové vyhodnocení vlivů opatření prioritních os 1, 2 a 3 na životní prostředí Tabulka se vztahuje ke kapitole 7.3. textu vyhodnocení, v němž jsou také podrobně popsány metody hodnocení. V rámci legendy Více MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková Základní informace o MAS Mapa území MAS Střední Haná Základní informace o MAS Počet členů MAS dle sektorů Obce na území MAS: Ivaň, Kojetín, Lřenovice, Lobodic, Více Strategický plán rozvoje města Telč STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TELČE (SWOT ANALÝZA MĚSTA) Pracovní verze 1.0 - únor 2005 Obsah: 1. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ... 4 2. PODNIKÁNÍ A PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ... 5 3. SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA, VZDĚLÁNÍ... Více ANALYTICKÁ ČÁST. SWOT analýza Integrované strategie rozvoje regionu Zábřežsko ANALYTICKÁ ČÁST SWOT analýza Integrované strategie rozvoje Zábřežsko na období 2007-2013 Centrum pro komunitní práci Střední Morava Regionální kancelář Šumperk Ing. Anna Bartošová Nemocniční 53 email: Více SWOT analýza. Město Pardubice SWOT analýza Město Pardubice Zadavatel: Město Pardubice Zpracovatel: Berman Group Datum: říjen 2007 Úvod - 3 - Kritická oblast A Ekonomický rozvoj, vzdělávání a příprava pracovní síly SWOT analýza Silné Více Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Více Venkovská turistika v České republice Venkovská turistika v České republice Rudolf Zeipelt, Ludmila Dömeová, Andrea Jindrová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Bořetice 2011 1 Venkovská turistika v České republice Více STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu Více KARLOVARSKÁ ASOCIACE KONGRESOVÉ TURISTIKY KARLOVARSKÁ ASOCIACE KONGRESOVÉ TURISTIKY Andrea Pfeffer-Ferklová GM GRANDHOTEL PUPP Karlovy Vary,a.s. Předsedkyně správní rady karlovarské KAKT DŮVODY VZNIKU Karlovy Vary jako známá a v poslední době Více Regionální operační program Severozápad Regionální operační program Severozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Regenerace a rozvoj měst... 2 Prioritní osa 2 - Integrovaná podpora místního rozvoje... Více Celkový počet odpovědí respondentů: 506

https://www.poradte.cz/spolecnost/24105-zbaveni-rodicovskych-prav.html

Zbavení rodičovských práv? | Poradte.cz Vložit novou otázkuOdpovědět Zbavení rodičovských práv?Od: milla Datum: 17.05.13 09:05 odpovědí: 3 změna: 17.05.13 11:35 Zdravím, vím, že nejsem v právní poradně, ale třeba má někdo podobnou zkušenost a poradí, na co se zaměřit, jak postupovat... Mám přítele, který má skoro šestiletou dceru ve vlastní péči. Maminka holčičky si kdysi našla jiného partnera, od dítěte odešla ze dne na den a nechala ji tatínkovi (holčičce bylo něco přes 2r). Odstěhovala se 200km daleko. Přítel žádal o svěření do péče, matka navrhovala pouze střídavou. Vzhledem k věku dítěte byla svěřena otci s tím, že návštěvy matky budou po dohodě. Ona se od té doby ani jednou neozvala. Výživné vyměřené na 500,- ani jednou nezaplatila. Nestará se, nezajímá se, neozve se na narozeniny, vánoce... Prostě žádný kontakt. S přítelem jsme delší dobu, bydlíme spolu, holčička mě má ráda, bere mě jako maminku. Výhledově bychom se chtěli vzít a mluvili jsme i případně o adopci, abychom byly i papírově kompletní rodina a mohli jsme i po právní stránce normálně fungovat. Přítel kontaktoval svoji bývalou. Její reakce je odmítavá. Vzhledem k tomu, že ji dítě nezajímá, máme pocit, že jí jde spíš o to držet partnera v hrsti tím, co je pro něj nejdůležitější. Přítel ji upozornil na dluh na výživném, ale ona se mu vysmála. Má další 2 děti, je na RD, bydliště má na úřadě. Pokud by ji žaloval, jsem přesvědčená, že by dostala podmínku, takže pro ni žádný problém, ale začala by dělat zle nám. Existuje nějaká možnost jak zbavit matku, pakliže se o dítě absolutně nezajímá, jejích rodičovských práv? Nejde nám o peníze z výživného, těch 500,- je částka skutečně směšná. Jen nechceme žít pořád ve strachu, kdy se ozve a začne se dítěte domáhat. Třeba jako naschvál na naši případnou svatbu. Holčička ví, že existuje, nijak ji před ní nehaníme, nenadáváme na ni... V klidu jsme jí vysvětlili, že maminka prostě odešla a víc se moc neptala (odmítli jsme jí v tomto lhát a vymýšlet si nějaké pohádky). Samozřejmě je malá, ale její postoj k matce je spíš odmítavý - nechce ji potkat, poznat... je to pro ni cizí člověk. Od: ladinpraha®Datum: 17.05.13 09:41odpovědět[?] Ono je trošku něco jiného se někomu vysmát do obličeje a něco jiného, když držíš v ruce nějaký oficiální papír. Na peníze slyší každý. Takže v první řadě bych podal žalobu pro neplacení výživného. Jako druhý krok bych žádal o jeho zvýšení a opět se domáhal jeho placení. V každé žalobě bych uvedl všechny skutečnosti, nezájem atd. Nejde o to dostat ty peníze, ale o to, mít v ruce právoplatné rozsudky, které ti mohou výrazně pomoci při případné adopci. Pokud nelze dostat výživné z matky dítěte, lze je vymáhat na jejích rodičích. Myslím, že i lehkovážná matka si rozmyslí zatahovat do toho své rodiče. Pokud budete důslední, tak máte velmi vysokou šanci, že to vyjde.Ohodnoceno: 2x Od: kapkanadeje®Datum: 17.05.13 10:08odpovědět[?] Také zdravím. Není potřeba podávat žalobu na zaplacení dlužného výživného. Jesli-že soud vyměřil výživné a máte pravomocný rozsudek, pak rovnou podejte návrh na exekuci. Pokud matka dělá, bude jí exekutor např. strhávat výživné rovnou z platu. Co se rodičovské zodpovědnosti týče, té jí může zbavit pouze soud. Takže byste to museli řešit žalobním návrhem přes něj. Jak rozhodne, nelze nikdy předem říci. Soud posuzuje hlavně zájem dítěte, ale já se domnívám (dle toho, co píšete) že zde určitá šance na úspěch je. Jinak toto řeší Zákon o rodině § 44 odst. 3. Viz:(1) Brání-li rodiči ve výkonu jeho rodičovské zodpovědnosti závažná překážka a vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud pozastavit výkon rodičovské zodpovědnosti.(2) Nevykonává-li rodič řádně povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti a vyžaduje-li to zájem dítěte, soud jeho rodičovskou zodpovědnost omezí; přitom vždy konkrétně vymezí rozsah práv a povinností, na které se omezení vztahuje.(3) Zneužívá-li rodič svou rodičovskou zodpovědnost nebo její výkon nebo ji závažným způsobem zanedbává, soud jej rodičovské zodpovědnosti zbaví.(4) Dopustil-li se rodič úmyslného trestného činu proti svému dítěti či ke spáchání trestného činu své dítě mladší patnácti let použil, popřípadě se dopustil trestného činu jako spolupachatel, návodce či pomocník k trestnému činu spáchanému jeho dítětem, soud vždy posoudí, zda tu nejsou důvody pro zahájení řízení o zbavení rodičovské zodpovědnosti.(5) Vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti rozhodnutím soudu podle předchozích odstavců nezanikádoplněno 17.05.13 11:48: "Babi o Ov" - zdravím. Ale svatbou nikdo nikoho rodičovské zodpovědnosti nezbaví. Soudu se v této věci stejně nevyhnou...Ohodnoceno: 4x Od: babkazov®Datum: 17.05.13 11:35odpovědět Svatba z vás udělá jednu rodinu více, než deset rozhodnutí soudu. Nehledě na ty nervy a finanční náklady, které soud obnáší. Soud stejně nedovolí svobodné ženě adoptovat dítě, byť žadatelka žila pod jednou střechou s ním i s otcem dotyčného dítěte.Ohodnoceno: 1x Chcete vidět odpovědi na tuto otázku? Den otců - datumProč se slaví VánoceProč se slaví VelikonocePředvolba na SlovenskoKdy chodí Mikuláš?Nápověda ke hře PixWords - obrázkyPoslední otázky Poradny společnost Maturitní ples - dárek partnerovi - 3 odpovědiNeschopenka v nemocnici - 2 odpovědiPovinnosti při ročním zůčtování daně - 10 odpovědíRezervace zajezdu nebyla akceptována CK - 3 odpovědiTrhy (farmářské) v Praze a okolí leden, únor - 1 odpověďNázev filmu - 1 odpověďHmotna zodpovednost a spatne inicialy - 5 odpovědíRozbitá zásilka - komu náleží pojistné - 7 odpovědíPodnikání nebo příležitostná činnost - 3 odpovědiKde nechat vyrobit - kovovýroba - 2 odpovědiJak poznat kvalitní konopnou mast? - 4 odpovědiPotvrzení k DPP - 1 odpověďKdy vyplácí OSSZ dávky nemocenské? - 6 odpovědíZveřejnění adresy jako soukromého údaje? - 2 odpovědiKvalitní masala čaj - bez odpovědi

https://www.denik.cz/z_domova/odskodneni-mlada-fronta-musi-zaplatit-150-tisic-herci-topferovi-20190909.html

Mladá fronta musí zaplatit 150 tisíc herci Töpferovi. Rozsudek potvrdil soud - Deník.cz Mladá fronta musí zaplatit 150 tisíc herci Töpferovi. Rozsudek potvrdil soud Nejvyšší soud (NS) potvrdil rozsudek přiznávající herci Tomáši Töpferovi 150 tisíc korun za článek v Mladé frontě Dnes. Názorový text "Jak vydělávat na holokaustu" vyšel v roce 2015 a jmenoval Töpfera mezi "figurami proslulými hlavně čichem na dobrý kšeft". Ani svoboda projevu na komentářových stránkách periodického tisku není bezbřehá, stojí v rozhodnutí NS dostupném na úřední desce. Tomáš Töpfer | Foto: ČTK Obvodní soud pro Prahu 5 přiznal Töpferovi omluvu a 50 tisíc korun. Městský soud v Praze výrok o omluvě zrušil, přiznal ale herci dalších 100 tisíc korun. Dovolání podala jen Mafra, nicméně Töpfer ve svém vyjádření uvedl, že částku považuje za nepřiměřenou okolnostem. Zarazilo jej také to, že nemá právo na omluvu. Nemá právo na omluvu Töpfer v minulosti uspěl také ve sporu s vydavatelem deníku Blesk kvůli zveřejnění choulostivých snímků. Vrchní soud v Praze přiznal Töpferovi odškodnění 500 tisíc korun.

http://kraken.slv.cz/Rt3706/1929

Rt 3706/1929 Pro přečin zanedbání povinné péče vykročením z mezí spravedlivé nutné sebeobrany jsou tu předpoklady nejen, když byl podniknut skutečně protiprávní útok na život, svobodu nebo jmění, a povaha osob, času, místa, způsob útoku nebo jiné okolnosti činí použití takové obrany potřebným, by útok byl odvrácen, nýbrž i, když se pachatel omylem mohl domnívati, že jest napaden a v tomto mylném chápání skutečnosti bránil se proti domnělému útoku. ( Rozhodnutí Zm I 568/29, 14.12.1929 ) Zmateční stížnost je v právu, vytýkajíc rozsudku vzhledem k onomu skutkovému zjištění především nedostatek důvodů a uplatňujíc takto jeho zmatečnost podle § 281 čís. 5 tr. ř. Rozsudek nesdílí názor obžaloby, že obžalovaný vykročil jen z poděšení, ze strachu a z leknutí z mezí obrany potřebné k tomu, by odvrátil od sebe nespravedlivý útok na život, vystřeliv z revolveru na Oldřicha B-u, při čemž výstřelem tím byl B. usmrcen, nýbrž dospívá ke zjištění, že jednal v úmyslu nepřátelském. Toto skutkové zjištění podstatné náležitosti skutkové podstaty zločinu podle § 140 tr. zák. opírá rozsudek o skutečnosti, jež bere za prokázané, že obžalovaný vůbec nebyl Oldřichem B-ou ohrožován a že žádný bezprostřední útok mu s jeho strany nehrozil. Leč pouhé zjištění, že B. neútočil nožem na obžalovaného a ho neohrožoval, nepřipouští ještě jako logický závěr úsudek soudu, že obžalovaný, střeliv na B-u, učinil tak jedině z nepřátelského úmyslu. Nalézací soud nepřihlíží k veškerým náležitostem skutkové podstaty přečinu zanedbání povinné péče vykročením z mezí spravedlivé nutné sebeobrany, maje na zřeteli jen jedinou. Pro tento trestný čin jsou tu předpoklady nejen, když byl podniknut skutečně protiprávní útok na život, svobodu nebo jmění, a povaha osob, času, místa, způsob útoku nebo jiné okolnosti činil použití takové obrany potřebným, by útok byl odvrácen, nýbrž i, když se pachatel omylem mohl domnívati, že jest napaden a v tomto mylném chápání skutečností bránil se proti domnělému útoku. Pouhé zjištění, že B. na obžalovaného neútočil, a takto zjištění nedostatku objektivních předpokladů nutné obrany nemůže proto samo o sobě ještě býti pramenem usuzování o pohnutce činu, tím méně, an rozsudek zároveň ponechává zcela bez povšimnutí důležitou skutečnost, vyšlou najevo při hlavním přelíčení a mající rozhodný význam pro případný stav putativní nutné obrany. Podle výpovědí svědků stala se událost v noci na místě jen nezřetelně osvětleném, kdež, jak tvrdí svědci i obžalovaný, mohli se v nočním šeru klamati ve svém pozorování. I kdyby bylo pravdou, že B. nevytáhl nůž na obžalovaného a s ním se na něho nehnal, přece skutečnost nejasného osvětlení místa při vrávoravém sehnutém postoji B-ově, jak potvrzen je svědky, jakož i pitevním nálezem, měla býti nalézacímu soudu podnětem k úvahám, zda obžalovaný nemohl shýbání se B-ovo považovati za počínající útok proti jeho osobě, jemuž se takto, ať již z omylu a z nesprávného chápání skutečného stavu věci, nebo z úleku a z nemístného přestrašení, snažil předejíti použitím střelné zbraně. Poněvadž tudíž úsudek soudu o zlém úmyslu obžalovaného jednak nevyplývá podle zásad logického uvažování ze skutečností, jež nalézací soud vzal za podklad onoho závěru, jednak nalézací soud při zjišťování základních skutečností pro onen úsudek pominul mlčením okolnosti závažné, bylo rozsudek zrušiti jako zmatečný podle § 281 čís. 5 tr. ř. a věc podle § 288 čís. 1 tr. ř. vrátiti soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl.

http://www.podnikatel.cz/clanky/dalsi-novela-zakoniku-prace-ctete-co-prinasi/

Další novela zákoníku práce. Čtěte, co přináší - Podnikatel.cz Podnikatel.cz » Právo a zákony » Další novela zákoníku práce. Čtěte, co přináší Dagmar Kučerová 25. 3. 2015 Projednávaná novela zákoníku práce přináší upřesnění znění zákona, ale i výraznější změny. V oblasti dohod, krácení stravného i odškodnění pracovních úrazů. Momentálně je ve fázi druhého čtení návrh novely zákoníku práce. Jedná se o číslo sněmovního tisku 376. Změny v případě schválení právního předpisu nabudou účinnosti měsíc po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Server Podnikatel.cz připravil souhrn nejdůležitějších změn, které novela do pracovněprávní oblasti přináší. Aktuálně je problematika odškodňování pracovních úrazů řešena zákoníkem práce, přestože byl již v roce 2007 připraven speciální zákon, který měl tuto část upravovat, a to zákon o úrazovém pojištění. Jeho účinnost byla již několikrát odložena a v současném znění je prakticky nepoužitelná. Pravděpodobně nikdy účinnosti nenabude a právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání bude i nadále integrální součástí pracovněprávní úpravy zákoníku práce, přestože zde byla původně pouze na přechodnou dobu. Z těchto důvodů je navržena novela, která reaguje na změny souvisejících předpisů, upravuje některé nepřesnosti formálního charakteru a současně napravuje nepřesnosti v pojmosloví jako reakci na nový občanský zákoník účinný od ledna roku 2014. Ačkoliv zákoník práce řeší pouze úpravu pracovněprávní, má být i nadále v přechodných opatřeních k tomuto právnímu předpisu upravena odpovědnost za škodu ve zvláštních případech. Například se jedná o žáky, studenty, dobrovolné hasiče či dárce krve, i když tyto osoby nejsou v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli. Návrh novely zákona kompletně upravuje problematiku odpovědnosti za škodu, odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jde o nově upravené paragrafy 248 až 275 zákoníku práce, kde jsou přenesena dosavadní přechodná ustanovení. Například je do ustanovení § 271 písm. i přesunuta z ustanovení § 378 mírně poupravená problematika jednorázového odškodnění pozůstalých. § 271i zákoníku práce – jednorázové odškodnění pozůstalých: (1) Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi (podle zákona o registrovaném partnerství) a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší dále rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně 240 000 Kč; jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240 000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič.( 2) Vláda vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, zvýší nařízením výši jednorázového odškodnění pozůstalých. Legislativně technické změny Jako reakce na terminologii nového občanského zákoníku a některé další zákony byla upravena řada dalších ustanovení. Například paragraf 33 dosud odkazuje při uzavření pracovního poměru na stanovy sdružení občanů podle zákona o sdružování zákonů. Sdružování občanů je však momentálně řešeno novým občanským zákoníkem, proto by měl i zákoník práce odkazovat na stanovy spolku podle občanského zákoníku. Stejně tak je např. v ustanovení § 67 odst. 2, 103 odst. 1 písm. d) a e) a § 106 odst. 4 písm. d) nutné nahradit slovní spojení zařízení závodní péče za poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo pojem preventivní prohlídka za pracovnělékařská prohlídka. Možnost zrušení závazku z dohody o provedení práce Další plánovanou změnou je možnost jednostranného ukončení dohody o provedení práce, obdobně jako je tomu v současné době u dohody o pracovní činnosti, protože charakter obou dohod je podobný. Aktuálně není zákoníkem práce upravena možnost jednostranného zrušení dohody o provedení práce. Zákon předpokládá její ukončení uplynutím sjednané doby či splněním určitého úkolu. Jelikož je však dohoda o provedení práce často uzavírána na delší dobu, např. na období jednoho roku, případně i na neurčito, jeví se tato úprava jako velmi potřebná. Čtěte více: Dohoda o provedení práce 2013, rizika sjednání na neurčito Odborníci momentálně doporučují se na možnosti jednostranného ukončení dohody o provedení práce předem dohodnout při jejím sjednání. To nebude nutné od okamžiku účinnosti novely zákoníku práce upravující ustanovení § 76 odst. 5 tohoto zákona. Je navrženo přenést zrušení závazku do společných ustanovení o dohodách konaných mimo pracovní poměr § 77 odst. 4 zákoníku práce. Nově by mohlo znít: Závazné krácení stravného Napravuje se určitá nedůslednost v oblasti krácení kapesného, ke které došlo novelou zákoníku práce s účinností od 1. ledna 2012. Dle důvodové zprávy ustanovení § 180 zákoníku práce, týkající se kapesného, se uvedeným zákonem věcně nezměnilo, avšak mělo se změnit legislativně technicky v souvislosti s novelizací ustanovení § 179, do kterého byly doplněny odstavce 3 a 4, upravující závazné krácení zahraničního stravného. Proto se v předmětném ustanovení navrhuje doplnit odkaz pouze na § 179 odstavce 1 a 2. Bude nesporné, zda se kapesné poskytuje před krácením nebo po krácení stravného. Podrobněji ve vysvětlení mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí v článku Zahraniční stravné v roce 2012 v příkladech. Odborové organizace mohou vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů. K posílení prevence v této oblasti na pracovištích zaměstnavatelů prováděním řádné a včasné kontrolní činnosti odborovými organizacemi má přispět možnost využít prostředky hrazené státem v souladu s § 322 odst. 2 zákoníku práce. Ty bude možné použít rovněž k průběžnému prohlubování kvalifikace svazových instruktorů bezpečnosti práce, kteří tyto kontroly provádějí. Navržené znění ustanovení § 322 odst. 2 zákoníku práce: jako vždy kalousko nábožensky mafie ve spolupráci s vládou prosadila další omezování spravedlivých práv zaměstnanců v prospěch dřive jmenované zločinecké mafie jenž ovládá vládu a zdelovací prostředky uzavřenou kartelovou dohodou mezi jmenovanýmia zaměstnavateli bankami, soudci,právniky ,hlavně že jmenovaní se diví když někdo vezme spravedlnost do vlastních rukou,aještě ho alibystycky a lživě označí psychycky narušeného

http://docplayer.cz/1289435-Vyrocni-zprava-mas-vizovicko-a-slusovicko-o-p-s.html

Výroční zpráva. MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. - PDF Download "Výroční zpráva. MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s." 1 Výroční zpráva MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. rok 20132 Obsah 1 Úvodní slovo OBECNÉ INFORMACE O MAS VaS Územní působnost MAS VaS Území MAS VaS Informace o organizaci ČLENSKÁ ZÁKLADNA MAS Organizační struktura MAS VaS Orgány MAS FICHE MAS ČINNOST MAS V ROCE Realizace SPL v roce Projekty spolupráce Projekty z jiných operačních programů a nadací Fond dalšího vzdělávání Výčet aktivit MAS ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ PODĚKOVÁNÍ... 203 Vážení čtenáři, máme za sebou další úspěšný rok naší činnosti. O tom, jaký rozsah práce se nám podařilo vykonat, a také jaké byly změny i nové trendy v našem životě, pojednává tato výroční zpráva MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. Ve Výroční zprávě Vám bude předložena bilance projektů, které díky MAS, a samozřejmě díky podpoře z našeho mateřského operačního programu PRV , byly realizovány. Výroční zpráva Vás také seznámí s nejpodstatnějšími změnami, které MAS potkaly, s nejvýznamnějšími událostmi a akcemi, na jejichž organizaci se MAS podílela, či kterých se zaměstnanci MAS zúčastnili. Věříme, že díky této publikaci získáte ucelený přehled o klíčových informacích, činnostech a aktivitách MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s., které se v roce 2013 udály. V budoucím plánovacím období předpokládáme posílení role místních akčních skupin a s tím spojené větší administrativní zátěže a zodpovědnosti kladené na pracovníky MAS i naše členy a žadatele. Je pravdou, že jenom a díky spolupracovníkům, významné podpoře starostek a starostů, angažování členek a členů MAS a také mnoha lidí dobré vůle z našeho regionu, se nám daří vytvářet místní partnerství, prostor spolupráce, solidarity a zájmu a především společně přispívat k našemu rozvoji. Naše zvláštní poděkování také patří RO SZIF v Olomouci a CP SZIF v Praze, MZe ČR, Krajskému úřadu Zlínského kraje, SFŽP, NS MAS ČR, SMS ČR, a mnoha dalším institucím a zvláště lidem, kteří dávají ducha své práci, vztahům a přispívají ke společnému rozvoji. Děkujeme všem a přejme si navzájem úspěšné pokračování v dalším roce i novém plánovacím období. S poděkováním tým MAS 34 2 OBECNÉ INFORMACE O MAS Místní akční skupina Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. (dále jen MAS VaS) je společenstvím občanů, neziskových organizací, soukromé a veřejné sféry, které spolupracují na rozvoji venkova a zemědělství působících na území Vizovicka a Slušovicka. Název organizace MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. Právní forma Sídlo IČ Obecně prospěšná společnost Masarykovo náměstí Vizovice ID datové schránky 47c7qrc Statutární zástupce - ředitel Mgr. Petr Žůrek, S. T. D. Telefon Kancelář MAS VaS Telefon do kanceláře Web Zaměstnanci Dobrovolníci a stážisté Účetní Petr Žůrek Pavel Elšík Ondřej Štach Marie Ponížilová Pavel Elšík Ondřej Štach Petr Štach Renata Bednářová Marcela Burkartová Simona Kajšová Ilona Klesná Blanka Macková Marie Ponížilová Ilona Klesná 45 2.1 Územní působnost MAS VaS Obce, které leží na území MAS, jsou zároveň členy Mikroregionu Slušovicko nebo Mikroregionu Vizovicko. Pouze obec Vlčková není členem žádného mikroregionu. Mikroregion Slušovicko: Březová, Dešná, Hrobice, Hvozdná, Neubuz, Ostrata, Podkopná Lhota, Slušovice, Trnava, Veselá, Všemina, Kašava. Mikroregion Vizovicko: Bratřejov, Jasenná, Lhotsko, Lutonina, Ublo, Vizovice, Zádveřice- Raková. Mapa území MAS VaS 2.2 Území MAS VaS Území MAS VaS zaujímá rozlohu 176 km 2. V roce 2011 dle SLDB žilo na tomto území obyvatel. Region MAS se rozkládá ve Zlínském kraji na úpatí Vizovických a částečně i Hostýnských vrchů. Administrativně celá oblast spadá pod okres Zlín a na nižší úrovni do správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zlína a celý správní obvod města Vizovice. Z pohledu evropských statistických jednotek spadá region do NUTS II Střední Morava. Za místní centra regionálního života jsou považována města Slušovice a Vizovice, která nabízejí mnoho příležitostí pro kulturní a společenský život a zároveň poskytují nejširší nabídku pracovních příležitostí. Největšími zaměstnavateli na tomto území jsou Greiner Packaging Slušovice, TNS Servis, FAGUS a.s., MOBA, PARTR spol. s.r.o., KOMA MODULAR CONSTRUCTION, SWS, Sykora, spol. s r.o., Nemocnice Milosrdných Bratří Vizovice, RUDOLF JELÍNEK a.s., atd. 56 2.3 Informace o organizaci MAS Vizovicko a Slušovicko je organizací využívající metodu LEADER. Jejím cílem je zlepšit kvalitu života na venkově, podpora drobného podnikání a zemědělství, ale také podpora udržitelného rozvoje v daném území. Ustanovující schůze MAS VaS se uskutečnila 23. ledna 2007, na níž byly schváleny stanovy a provedena volba orgánů podle komunitního zastoupení (poměr soukromého, veřejného a neziskového sektoru podle pravidel LEADER) a geografického hlediska (geografická vyváženost volených zástupců). Registrace MAS VaS u Ministerstva vnitra ČR proběhla dne 8. února Společnost naplno pracuje, jako implementační struktura s využíváním metody LEADER, až od poloviny roku Do konce roku 2012 bylo vyhlášeno 5 výzev, jejichž prostřednictvím bylo podpořeno celkem 35 projektů. Jednou z příloh této výroční zprávy je přehled všech doposud vyhlášených výzev, včetně vybraných projektů a výší dotací stanovených v Žádosti o dotaci. O výzvě roku 2013 pojednáváme na jiném místě. Během roku 2013 došlo k významné změně právní formy MAS. Dne 5. listopadu 2013 Krajský soud v Brně schválil založení MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s., která k této změně využila zák. 68/2013 Sb. Od tohoto data se MAS změnila z občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost, vznikly nové orgány, stávající byly transformovány, pozměnila se struktura a chod kanceláře. Oddělila se rozhodovací a výkonná složka organizace. Z rozhodnutí Valné hromady MAS VaS o.s. se zakladateli MAS Vizovicko a Slušovicko o.p.s. staly oba členské mikroregiony, které sdružují takřka všechny obce a tím i reprezentují téměř všechny občany. Zakladateli tedy jsou Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Slušovicko a Mikroregion Vizovice. 3 ČLENSKÁ ZÁKLADNA MAS Členská základna je stabilní s tendencí mírného růstu. Ke dni čítá 57 členů. V závěru roku 2012 měla MAS 49 členů, a vykazuje tedy meziroční nárůst o 8 subjektů. Díky změně právní formy, nastaly i změny v organizační struktuře MAS, ve složení orgánů a ve vedení. Subjekty zastupující soukromý sektor: Subjekty zastupující neziskový sektor: 19 členů 18 členů 67 Členská základna MAS VaS 35% 33% 32% soukromý sektor neziskový sektor veřejný sektor Subjekty zastupující veřejný sektor: 20 členů 3.1 Organizační struktura MAS VaS Základní schéma orgánů MAS vychází ze zakládací smlouvy, která definovala dva zakladatele, název a sídlo společnosti, dobu trvání společnosti, poslání společnosti, cíle, druh poskytovaných služeb, podmínky poskytovaných služeb a orgány, kterými jsou: Valná hromada MAS, Správní rada, Dozorčí rada, ředitel a další orgány, o jejichž zřízení rozhodne v rámci statutu společnosti Správní rada. Těmito orgány z předchozího období jsou Programový výbor a Výběrová komise. Novým orgánem se stal Monitorovací výbor. Zakladatelé Valná hromada Správní rada Dozorčí rada Programový výbor Ředitel Monitorovací výbor Výběrová komise 78 3.2 Orgány MAS Valná hromada je nejvyšším orgánem MAS, volí ze svých členů zástupce do Správní rady a navrhuje členy Dozorčí rady, Programového výboru, Výběrové komise, Monitorovací komise, případně dalších orgánů. Valnou hromadu tvoří fyzické a právnické osoby soukromého i veřejného sektoru, kteří se na základě partnerské smlouvy podílejí na činnosti MAS a plnění úkolů, pro které byla MAS založena. Členové Valné hromady MAS pracují v pracovních skupinách, které se věnují rozvoji oblastí v souladu s účelem MAS. Valnou hromadu tvoří všichni členové MAS. Dozorčí rada je kontrolní orgán MAS, který vznikl při změně právní formy MAS z občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost. Dozorčí rada je složena ze tří členů vždy jeden zástupce za sektor soukromý, veřejný a neziskový. Členové dozorčí rady jsou voleni Správní radou. Mezi pravomoci rady patří dohlížení na činnost MAS, zda vyvíjí činnost v souladu se zákony a zakládající smlouvu MAS. Přezkoumává také roční účetní závěrku a výroční zprávu MAS a podává Valné hromadě zprávu o výsledcích své kontrolní činnosti. Správní rada má šest členů dva zástupce veřejného sektoru, jeden zástupce soukromého sektoru a tři zástupce neziskového sektoru. Funkční období člena je tříleté. Správní rada volí ze svých členů předsedu, který svolává a řídí její zasedání. Správní rada rozhoduje o věcech v její působnosti podle 13 odst. 1 písm. a-i zákona č. 248/1995 Sb. a také o změně či doplnění statutu MAS, termínu zveřejnění výroční zprávy (nesmí být delší než do 30. června) a o změně rozsahu a podmínek služeb poskytovaných MAS. Správní rada je svolána minimálně dvakrát ročně. Správní rada schvaluje rozpočet MAS, řádnou a mimořádnou účetní závěrku a výroční zprávu MAS a také předmět doplňkových činností. Rozhoduje o zrušení MAS a případě o společnosti, na kterou bude převeden likvidační zůstatek. Správní rada také rozhoduje o přechodu práv a povinností zakladatele na jinou osobou, pokud zanikne jediný zakladatel bez právního nástupce. Rozhoduje o změně zakládací smlouvy, o zrušení MAS, zřízení poboček. Správní rada volí programové výbory, výběrové komise a monitorovací komise. Ředitel je statutárním zástupcem, řídí činnost MAS, jedná jejím jménem a reprezentuje ji směrem k veřejnosti či institucím. Jedná za MAS na základě kompetencí daných zákonem, zakládající listinou, statutem a plných mocí mu svěřených řídícím výborem. 89 Ředitel je jmenován a odvoláván Správní radou, která stanovuje výši jeho odměny. Ředitel nemůže být členem správní ani dozorčí rady, ani jiného orgánu MAS. Odměna za výkon funkce je stanovena prostřednictvím platového výměru, které je odsouhlasen správní radou. Ředitel řídí činnost společnosti a zajišťuje běžný chod MAS personální složení a odměňování, smluvní vztahy a financování aktivit. Ředitel předkládá Správní radě návrh rozpočtu, roční účetní uzávěrku a výroční zprávu. Programový výbor PRV má 7 členů jednoho zástupce soukromého sektoru, tři zástupce neziskového sektoru a tři zástupce sektoru veřejného. Členové jsou voleni Valnou hromadou. Výbor plní funkci stanovenou pravidly Programu LEADER, mezi které patří zpracovávání záměru MAS a koordinace přípravy strategie rozvoje příslušného regionu, dále zpracovává a schvaluje kritéria hodnocení projektů pro Výběrovou komisi, vybírá typy projektů, konzultuje výběr projektů s Výběrovou komisí a schvaluje výběr projektů schválených Výběrovou komisí a schválený výběr předloží ke schválení Valné hromadě. Výbor také podává přihlášku do Programu LEADER a provádí další související činnosti. Monitorovací výbor PRV má tři členy, kteří jsou zástupci soukromého, neziskového a soukromého sektoru a byli navrženi Valnou hromadou a poté zvoleni Správní radou. Každý ze sektorů má v Monitorovacím výboru jednoho reprezentanta. Monitorovací výbor dohlíží nad naplňováním záměrů operačního programu PRV v činnosti MAS a nad realizací SPL ve smyslu Pravidel Programu LEADER. Také dále monitoruje přípravu MAS na realizaci PRV , do které také patří příprava certifikací, kontext zpracování strategických dokumentů, naplňování implementace PRV a personální kapacitu. 910 Členové jednotlivých orgánů MAS Funkce Jméno a příjmení Valná hromada Správní rada Ředitel MAS Dozorčí rada Programový výbor Monitorovací výbor Výběrová komise všichni členové MAS VaS Jaroslav Burkart, Petr Slovák, Miroslav Válek, Zuzana Štalmachová, Renata Zábojníková, Zdeňka Vlčková Petr Žůrek Petr Hradecký, Štěpán Macek, Radomíra Pečeňová Jaroslav Burkart, Petr Hradecký, Petr Slovák, Miroslav Válek, Zuzana Štalmachová, Renata Zábojníková, Zdeňka Vlčková Josef Jarcovják, Petr Tomšíček, Veronika Rybáčková Daniel Juřík, Pavel Machovský, Jan Špaňhel, Darina Uhříková, Miroslava Šonová 4 FICHE MAS Dle plánu realizace SPL jsou vyhlašovány výzvy k předkládání žádostí o dotaci v rámci FICHí. FICHE platné v roce 2013 zobrazuje následující tabulka. FICHE Název Opatření FICHí F1 Udržitelný rozvoj venkova Obnova a rozvoj technické infrastruktury Obnova a rozvoj dopravní infrastruktury Údržba krajiny a infrastruktury v lesích F2 F3 F4 Kvalita života a služeb Moderní zemědělství Rozvoj drobného podnikání Rozšíření nabídky a zkvalitnění dostupnosti služeb Zkvalitnění občanské vybavenosti pro spolk. činnost Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Modernizace zemědělských podniků Diverzifikace výroby zemědělských podniků Podpora zakládání a rozvoje malých a středních podniků Podpora místních produktů, tradičních služeb a výrob F5 Kulturní dědictví Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova 1011 5 ČINNOST MAS V ROCE 2013 Na začátku roku začala MAS s administrací 6. výzvy, která byla vyhlášena koncem roku V průběhu roku se pokusila o získání dotace na projekt spolupráce, realizovala Společenský večer, který byl součástí stávajícího projektu Trnková stezka 3 (oficiální název Od Trnkové stezky k Jižnímu Valašsku). Prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí byly pořízeny pro obyvatele 11 obcí kompostéry. Byly také podány žádosti o finanční podporu do Nadací VIA a ČEZ. Monitorujeme dotační možnosti a radíme všem zájemcům o rozvoj našeho území a o nejrůznější podpory. 5.1 Realizace SPL v roce 2013 Pro rok 2013 byla MAS VaS přidělena finanční alokace ve výši ,- Kč, která byla přerozdělena na Realizaci místní rozvojové strategie (IV.1.2) a na opatření Místní akční skupina (IV.1.1), pro kterou bylo přiděleno ,- z níž bylo vyčerpáno na administraci ,- Kč. V průběhu roku 2013 MAS VaS vyhlásila jednu výzvu, v pořadí již šestou. V následující tabulce nahlédnenme na vývoj finančních alokací v průběhu let Rok realizace Přidělená alokace v Kč Rozpočet na režijní výdaje v Kč Nárokováno na IV.1.1. v Kč Nárokováno na IV.1.2.v Kč Zbývá k proplacení v Kč Celkem V rámci Programu rozvoje venkova byla na konci roku 2012, konkrétně , vyhlášena v pořadí již 6. výzva k předkládání žádostí o dotaci. Žádosti bylo možnost podat ve všech 5 FICHích a to nejpozději do konce ledna Dne 3. ledna 2013 se konal pravidelný seminář, který seznámil jeho účastníky s požadavky této výzvy a s poznatky členů o průběhu celého procesu získání dotace. Školení se zúčastnili zájemci o dotaci, pro které bylo dle jejich osobních vyjádření přínosem. Během ledna 2013 bylo do kanceláře MAS dodáno 20 žádostí o dotaci, avšak jedna ze žádostí byla záhy stažena. Celkový objem finančních prostředků u podaných projektů činil ,- Kč. V únoru proběhla ze strany 1112 MAS administrativní kontrola žádostí a jejich případné doplnění. Výběrová komise zasedla dne 19. února a na základě pečlivého prostudování žádostí a prezentace žadatelů vybrala 16 projektů. Celková alokace činila ,- Kč. Valná hromada tento výběr dne odsouhlasila. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny vybrané projekty 6. výzvy a výše poskytnuté dotace. Číslo Fiche Název žadatele Název projektu Místo realizace Dotace (Kč) 1 OBEC DEŠNÁ Oprava obecní komunikace ke hřišti Dešná OBEC KAŠAVA Obnova místní komunikace Kašava OBEC VLČKOVÁ "Nad točnou" sa zatočíme Vlčková Farní sbor ČCE v Jasenné 2 SDH Veselá 2 2 Orel jednota Vizovice Jezdecký klub Krásno Chrámečné o.s. Rekonstrukce multifunkčního sálu ve sborovém domě ČCE v Jasenné Zajištění vybavenosti jednotky Sboru dobrovolných hasičů Veselá pro mimoškolní aktivity dětí Jasenná Veselá Zkvalitnění zázemí v Orlovně Vizovice Rozvoj jezdeckého sportu Bratřejov AGRODELTA, s.r.o. Teplovod u bioplynové stanice Hvozdná Hvozdná Ing. Vladimír Sluštík Modernizace zemědělské techniky Kašava Ing. Štěpán Macek 3 Petr Tomšíček Modernizace pícninářské linky na výrobu krmiva a ošetřování travních porostů Nákup pícninářských strojů pro rozvoj a modernizaci farmy Lutonina Neubuz Pavel Kamenčák Kvalitním krmivem ku kvalitnímu masu Bratřejov ARBOREA Březová s.r.o. Firemní sídlo = dobrá vizitka Březová Roman Pavelka Modernizace opravny aut Kašava Farní sbor ČCE v Zádveřicích - Rakové Obnova varhan Zádveřice -Raková ŘKF Slušovice Obnova Slušovického kostela Slušovice Celkem13 5.2 Projekty spolupráce V roce 2013 byla podána Žádost o proplacení projektu Trnková stezka 2 a bylo realizováno její třetí pokračování nazvané Od Trnkové stezky k Jižnímu Valašsku. Dalším připravovaným projektem spolupráce měl být projekt Valašský folklórní rok, který však nebyl Hodnotitelskou komisí vybrán k podpoření. Trnková stezka 2 V tomto roce byla podána Žádost o proplacení k projektu Trnková stezka 2, aneb Trnky kam se podíváš! Tento projekt byl pokračováním již ukončené Trnkové stezky a byl zaměřen na zefektivnění a zkvalitnění cestovního ruchu předchozího projektu. Díky projektu byla zkvalitněna a rozšířena webová prezentace, realizoval se tzv. Trnkový den a vytvořily se Trnkové pasy a Cyklopointy (speciálně vybavená cyklistická a turistická místa regionu). Na projektu spolupracovaly MAS VaS, Luhačovské Zálesí, o.p.s. a Místní akční skupina Ploština. Celkové výdaje projektu: Dotace: ,- Kč ,- Kč Od Trnkové stezky k Jižnímu Valašsku (Trnková stezka 3) Trnková stezka 3 se stala pokračováním Trnkové stezky 2 a na její realizaci se podílely MAS VaS, Luhačovské Zálesí, o.p.s., MAS Ploština a MAS Hornolidečska, o.s. V rámci projektu proběhla od února do května roku 2013 fotosoutěž s názvem Poznej krásy Jižního Valašska. Fotosoutěž byla rozdělena do 4 kategorií s názvy: Historie a příroda, Kulturní tradice, Nová média, Fotomaraton. Do fotosoutěže se zapojilo mnoho zájemců, kteří přes internetový portál Jižního Valašska zaslali více než 100 fotografií. O tom, kdo získá hodnotné odměny v jednotlivých kategoriích, rozhodla komise složená ze členů MAS. Slavnostní vyhodnocení proběhlo v rámci Společenského večera Jižního Valašska, který se uskutečnil v sobotu ve vizovické sokolovně. Pro více než stovku návštěvníků, kterou tvořili jak výherci fotosoutěže, zástupci MAS, tak i široká veřejnost, byl připraven bohatý program s řadou vystoupení. K poslechu a tanci zahrála skupina Kolíci, která se všem velmi líbila. 1314 Výherci v jednotlivých kategoriích: 1. Historie a příroda Ludmila Janečková 2. Kulturní tradice Petr Švach 3. Nová média Renata Bednářová 4. Fotomaraton Marie a Petr Ponížilovi Náklady na pořádání fotosoutěže: Celkové výdaje projektu: Dotace: ,- Kč ,- Kč ,- Kč Podání Žádosti o proplacení je prozatím stanoveno na (posunuto z ). Valašský folklórní rok V průběhu roku se připravoval také projekt spolupráce s názvem Valašský folklórní rok, na kterém spolupracovala naše MAS s MAS Rožnovsko. Projekt spočíval v obnově valašských krojů, které jsou pro tuto oblast tradiční. Do projektu se rozhodlo zapojit 20 obcí či spolků a bylo zamýšleno pořídit např. cca 70 krojů pro naše území. Plánovanou součástí projektu měly být také i tzv. měkké akce, které by zdůraznily valašské tradice a na kterých by byly kroje předvedeny. Mezi tyto akce patřilo: představení krojů v rámci festivalů v roce 2014, společné požehnání v Rožnově pod Radhoštěm, realizace Společenského večera Valašského folklórního roku aj. Celkové výdaje projektu byly vyčísleny na ,- Kč, přičemž dotace by činila ,- Kč. Tento projekt byl podán ke schválení, avšak Hodnoticí komise PRV se rozhodla tento projekt nepodpořit. 1415 5.3 Projekty z jiných operačních programů a nadací Místní akční skupina se snažila o podporu rozvoje našeho regionu i jinými způsoby, např. se pokouší získat prostředky také z jiných operačních programů a nadací. Úspěšně se podařilo realizovat projekt z Operačního programu Životního prostředí Kompostujeme v každé rodině. Dále byly podány žádosti o poskytnutí dotace z nadace VIA a ČEZ. Kompostujeme v každé rodině OPŽP (projekt byl podpořen) V průběhu roku 2013 probíhala realizace projektu s názvem Kompostujeme v každé rodině v rámci Operačního programu Životního prostředí. Do projektu se rozhodlo zapojit 11 obcí z území MAS VaS. Zapojenými obcemi byly: Bratřejov, Březová, Hrobice, Hvozdná, Jasenná, Lutonina, Neubuz, Ostrata, Podkopná Lhota, Veselá a Zádveřice. S obcemi byla sepsána smlouva o výpůjčce, která stanovila dobu udržitelnosti pořízeného majetku na dobu 5 let. Po této době budou kompostéry bezúplatně převedeny do majetku obcí. Smlouva na výrobu byla uzavřena se zlínskou firmou ELKOPLAST, s.r.o., která se zavázala k výrobě kusů kompostérů o minimálním objemu 900 litrů. Celkové výdaje za projekt: Dotace: ,- Kč ,- Kč Místo, kde žijeme Nadace VIA (projekt nebyl podpořen) Nadace VIA v roce 2013 vyhlásila již v pořadí 9. výzvu. MAS VaS se rozhodla do programu přihlásit projekt, který spočíval v obnově a revitalizaci okolí kostela a Orlovny ve Vizovicích. Po úspěšně podané žádosti a vybrání 12 nejlepších žádostí, přijeli na místo realizace dva nezávislí externisté, kteří psali na plánovanou obnovu posudek. Projekt MAS VaS získal šesté místo a bohužel mezi pět vybraných projektů určených k podpoře se nedostal. Pět vybraných projektů získaly nadační příspěvek ve výši ,- Kč, odborného konzultanta a účast na třech seminářích, které tematicky vycházely z realizace projektů. Projekty Nadace ČEZ (projekty nebyly podpořeny) MAS se rozhodla také pomoci Orlu jednotě Vizovice, který úzce spolupracuje s MAS VaS. Projekt s názvem Vzdělávání nás baví, byl zaměřen na pořízení technického vybavení multimediální učebny jednalo se o nákup židlí s psacím stolem, skříňové sousty, PC s monitorem, vizualizér, projekční plátno s dataprojektorem aj. Cílem bylo vytvořit 1516 prostor, který by byl využíván pro pořádání seminářů, školení a další vzdělávání absolventů či důchodců. Učebnu by tak mohli využívat členové Orla i ostatní obyvatele Vizovic, ale také klub maminek. Celkové náklady na projekt byly v hodnotě ,- Kč. Výše požadovaných prostředků od Nadace ČEZ činila ,-. Ačkoliv by projekt přinesl mnohá pozitiva, nebyl díky velké konkurenci Nadací ČEZ vybrán k podpoře. Orel jednota Vizovice se na popud MAS VaS rozhodla, že by také ráda zrekonstruovala venkovní hřiště umístěné za orlovnou. Jako řešení se opět ukázala Nadace ČEZ s programem Oranžové hřiště. Projekt nazvaný Sportování pro všechny spočíval ve zvětšení stávajícího betonového hřiště, rozšíření bezpečnostních zón, vytvoření nové opěrné zdi, oplocení objektu, položení nového umělého povrchu a jeho nalajnování, nákup sloupků a sítě na volejbal a florbalové brány a mantinely. Hřiště by tak využívali členové Orla, mládež ŘKF Vizovice, klub maminek, ale také veřejnost, pro kterou by byla stanovena otevírací doba. Celkové náklady na realizaci projektu byly stanoveny na ,- Kč. Požadované prostředky od Nadace byly vyčísleny na ,- a spoluúčast Orla by činila ,- Kč. Projekt Sportování pro všechny byl Nadací ČEZ zamítnut. 5.4 Fond dalšího vzdělávání Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo v první polovině roku 2013 projekt Stáže pro mladé. Díky tomuto projektu mohla MAS zaměstnat stážistku až na 300 hodin, maximálně však po dobu 3 měsíců. Vybranou stážistkou se stala Renata Bednářová, studentka Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava. Svou stáž započala v červenci a ukončila ji v půli měsíce září. Za dobu svého působení se naučila hodně nových věcí, navštívila mnoho seminářů a prezentovala MAS VaS na Zemi živitelce v Českých Budějovicích. Za svoji práci obdržela mzdu ve výši 60,- Kč/hod. a po ukončení stáže i certifikát Europass. Náklady na finanční odměnu stážisty a částečnou refundaci mzdy mentora, který za stážistu zodpovídal, uhradil ze 100 % Fond dalšího vzdělávání. Celková proplacená částky činila ,- Kč. 1617 5.5 Výčet aktivit MAS Zprostředkování dotací: vyhlášení 6. výzvy, její administrace podání žádostí o dotaci nadaci ČEZ a VIA podání žádosti pro projekt Spolupráce Valašský folklórní rok obhajoba projektu Spolupráce na MZe v Praze administrace žádostí na SZIF Olomouc příprava, zpracování a odesílání Změnových hlášení školení pro žadatele monitoring a kontrola projektů se SZIF podpisy dohod Jednání VH, pracovních skupin, konference aj.: účast na jednání orgánů MAS VaS účast na Regiontour v Brně prezentace MAS na Zemi živitelce v Českých Budějovicích účast na jednání a VH NS MAS ČR účast na jednání VH a pracovních skupin spřátelených MAS účast na Konferenci Venkov 2013 účast na LeaderFESTu ve Velkém Meziříčí účast na jednání KS MAS Zlínského kraje vyjednávání o finanční alokaci pro jednání o Strategickém plánu jednání se SMARV, příprava strategie a další spolupráce Semináře a školení: školení o veřejných zakázkách ve Zlíně seminář o ekologii venkovské krajiny v Osíčku energetický seminář v Kunovicích seminář Strategické plánování pro zástupce obcí Zlínského kraje seminář o vyhlašovaných podprogramech Zlínského kraje semináře s názvem Jak na fondy semináře SMS ČR 1718 školení k tvorbě ISRÚ školení o projektovém a finančním řízení Aktivity MAS VaS: realizace SPL na území MAS, monitoring a příprava dalšího rozvoje a realizace PRV aktualizace internetových stránek MAS, vydávání Zpravodaje MAS (2/2012, 1/2013) prezentace MAS na jednání zastupitelstev okolních obcí prezentace MAS na jednání Zlínského kraje psaní tiskových zpráv příprava podkladů pro propagační materiály přijetí nových členů do MAS organizace Svatomartinského trhu ve Vizovicích žehnání opravené studny v rámci projektu Obnovme prameny střední Moravy ve Vizovicích, slavnostní otevření v dalších obcích přijetí stážistky v projektu Stáže pro mladé zapojení dobrovolníků do práce MAS vypracování Výroční zprávy 2012 vyjednání změny právní formy z o.s. na o.p.s. 6 ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ Celkové náklady za rok 2013 činily ,- Kč, z toho největší položkou bylo spotřebování materiálu (účet 501) a to ve výši ,- Kč. Celkové výnosy MAS činily ,55,- Kč, přičemž ,10- Kč bylo získáno prostřednictví zúčtování fondů (účet 648) a další významnou částkou byly přijaté členské příspěvky ve výši ,75- Kč. Po zdanění byl výsledek hospodaření MAS VaS, o.p.s ,20 - Kč. Kompletní výkaz zisku a ztrát je v příloze této výroční zprávy. Dne byl proveden audit Ing. Vladimírem Zelinou. Výsledek auditu je k dispozici v následující závěrečné zprávě. 1819 1920 PODĚKOVÁNÍ Děkujeme za vykonanou práci všem členům a dalším partnerům MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s., kteří se podíleli na její činnosti, za jejich práci v orgánech MAS i ve výběrové komisi a dalších radách, pracovních skupinách, výborech a na Valné hromadě. Zvláštní dík patří manažerovi a zaměstnancům kanceláře, ale také dobrovolníkům, stážistům a partnerům, kteří svou prací přispěli k naplňování cíle MAS VaS. Za finanční podporu našich aktivit v roce 2013 děkujeme Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF a MZe), Zlínskému kraji, Dobrovolnému svazku obcí Mikroregionu Slušovicko a Mikroregionu Vizovicko a našim partnerům. 2021 PŘÍLOHY Kompletní přehled výzev včetně jednotlivých projektů žadatel výzva rok Fiche název projektu výše dotace - ŽOD Obec Podkopná Lhota Rekonstrukce centrální části obce ,00 Obec Zádveřice-Raková Oprava místní komunikace ,00 Obec Dešná Rekonstrukce veřej. Osvětlení ,00 Obec Trnava Dětské hřiště ,00 Obec Hvozdná Oprava komunikací ,00 Obec Neubuz Bezdrátový rozhlas ,00 Dotek, o.p.s Zimní zahrada ,00 AGRODELTA, s.r.o Zlepšení Welfare v chovu telat a zvýšení kapacity skladování kejdy ,00 RUDOLF JELÍNEK,a.s Sušárna ovoce ,00 SDH Bratřejov Zkvalitnění vybavení ,00 Mikroregion Slušovicko Technická výbava pro lepší propagaci ,00 Obec Ostrata Volnočasová dřevostavba pro spo. A kulturní využítí ,00 Obec Jasenná Odvodnění komunikace ,00 Obec Lutonina Stavební úpravy kulturního domu ,00 Obec Lhotsko Digitální a bezdrátový rozhlas ,00 ČM provinice Hospi Revitalizace uliční fasády, 1.etapa ,00 Obec Bratřejov Rekonstrukce místní komunikace ,00 Ezop řekl. Agentura Rozšíření tiskového provozu o ekologické zázemí ,00 Obec Všemina Všemina - chodník podél silnice ,00 Obec Veselá Obnova kulturního zařízení Veselanka ,00 Obec Ublo Oprava místní komunikace ,00 Obec Ublo Pořízení sociálního zařízení ,00 SK Vizovice technické vybavení pro SK Vizovice ,00 Obec Hrobice Hrobice - chodník podél místní komnunikace ,00 Junák - Skaut Slušovice Obnova vybavení skautského střediska ,00 Obec Březová dětská indiánská vesnička ,00 Michaela Bičová Malotraktor VARI k rozvoji mlaé farmy Březová ,00 Pavel Kamenčák Nový stroj pro rozvoj farmy v Bratřejově ,00 Štěpán Macek Nákup kolového kloubového nakladače ,00 Dušan Matůšů Nákup zemědělského obraceče píce POOTINGER HIT ,00 JASNO, spol.s.r.o Jasno v Jasnu aneb modernizujeme náš areál ,00 ČM provinice Hospi sanace vlhkého zdiva v Nemocnici Mil. Bratří ve Vizovicích ,00 Obec Dešná Oprava obecní komunikace ke hřišti ,00 Obec Kašava Obnova místní kounikace ,00 Obec Vlčková "Nad točnou" sa zatočíme ,00 FS ČCE v Jasenné Rekonstrukce multifunkčního sálu ve sborovém dome ČCE v Jasenné ,00 Obec Veselá Zajištění vybavenosti jednotky SDH Veselá pro mimoškol. Aktivity ,00 Orel jednota Vizovice Zkvalitnění zázemí v Orlovně ,00 Jezdecký klub Krásno Rozvoj jezdeckého sportu ,00 AGRODELTA, s.r.o Teplovod u bioplynové stanice Hvozdná ,00 Vladimír Sluštík Modernizace zemědělské techniky ,00 Štěpán Macek Modernizace pícnin. linky na výrobu krmiva a ošetření trav. porostů ,00 Petr Tomšíček Nákup pícninářských strojů pro rozvoj a modernizaci farmy ,00 Pavel Kamenčák Kvalitním krmivem ku kvalitnímu mase ,00 ARBOREA Březová s.r.o Firemní sídlo = dobrá vizitka ,00 Roman Pavelka Modernizace opravny aut ,00 FS ČCE v Zádveřicích Obnova varhan ,00 ŘKF Slušovice Obnova Slušovického kostela ,00 výše dotace celkem ,00 Zobrazit více Místní akční skupina Vizovicko a Slušovicko Výroční zpráva Rok 2010 Obsah 1 Základní údaje... 3 2 Informace o organizaci... 4 3 Informace o členské základně... 5 4 Činnost MAS VaS v roce 2010... 6 5 Zpráva Více Název strategického plánu LEADER: 4. VÝZVA Místní akční skupina Vizovicko a Slušovicko, o.s. v souladu se Strategickým plánem Leader Rozvoj regionu cestou inovací MAS Vizovicko a Slušovicko na období 2007-2013 vyhlašuje 4. výzvu k předkládání Více VYHLÁŠENÍ VÝZVY. Priorita 1 Udržitelný rozvoj venkova. Udržitelný rozvoj venkova. Rozvoj regionu cestou inovací VYHLÁŠENÍ VÝZVY Místní akční skupina Vizovicko a Slušovicko, o.s. v souladu se Strategickým plánem Leader MAS Vizovicko a Slušovicko na období 2007-2013 vyhlašuje 1. výzvu k předkládání žádostí v následujících Více PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE. Podpořené projekty PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE Podpořené projekty 2007 2014 Počet projektů v jednotlivých obcích a sektorech Projekty v ekonom. sektorech v % 22% 46% 32% neziskový soukromý veřejný Výše dotací dle sektorů 3 000 Více Místní akční skupina Organizační složka MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. STATUT. Článek 1 Základní ustanovení Místní akční skupina Organizační složka MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. STATUT Článek 1 Základní ustanovení 1. Dne 3. 9. 2013 byla Zakládací smlouvou založena obecně prospěšná společnost MAS Vizovicko Více VYHLÁŠENÍ VÝZVY. Priorita 2 Kvalita života a služeb. Priorita 3 Zemědělství a lesnictví. Rozvoj regionu cestou inovací VYHLÁŠENÍ VÝZVY Místní akční skupina Vizovicko a Slušovicko, o.s. v souladu se Strategickým plánem Leader MAS Vizovicko a Slušovicko na období 2007-2013 vyhlašuje 2. výzvu k předkládání žádostí v následujících Více Budoucí role Místních akčních skupin v ochraně kulturního dědictví (pohled NS MAS ČR) Budoucí role Místních akčních skupin v ochraně kulturního dědictví (pohled NS MAS ČR) Mgr. Petr Žůrek, S.T.D. ředitel MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. předseda SMS ČR Zlínského kraje Datum prezentace: Více Statut společnosti MAS 21, o.p.s. MAS 21 SR/STATUT/2014/1 Tímto Statutem níže uvedeného dne, měsíce a roku správní rada obecně prospěšné společnosti MAS 21, o.p.s. (dále jen správní rada), příslušná podle odst. 4.2.1 písm. f/ zakládací Více Dovolujeme si na závěr Vám poděkovat a popřát mnoho úspěchů a snad i mnoho dalších kvalitních projektů v novém plánovacím období Petr Žůrek a tým MAS Členové týmu MAS VaS Bc. Renata Bednářová, Martin Štach, Mgr. Petr Dostál, Bc. Ondřej Štach, Bc. Tereza Macková, Ing. Pavel Elšík, Mgr. Petr Žůrek, S.T.D. Vážení přátelé MAS, vážení čtenáři, letošní rok Více Monitorovací zpráva o činnosti MAS LAG Strakonicko Monitorovací zpráva o činnosti MAS LAG Strakonicko Zpráva za období: 19. ledna 2013 21. května 2013 Název MAS: MAS LAG Strakonicko, o.s. Zpracovatel zprávy: Ing. Václav Ouška manažer kontrol MAS Kontakt: Více Zakladatelé:-------------------------------------------------------------------------------------------------- -------------Zakládací smlouva obecně prospěšné společnosti--------- ---------------------------MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s.------------------------- Strana první: Zakladatelé:-------------------------------------------------------------------------------------------------- Více Monitorovací zpráva o činnosti MAS LAG Strakonicko Monitorovací zpráva o činnosti MAS LAG Strakonicko Zpráva za období: 22. května 2013 24. září 2013 Název MAS: MAS LAG Strakonicko, o.s. Zpracovatel zprávy: Ing. Václav Ouška manažer kontrol MAS Kontakt: Více PODANÉ RUCE MEZI ÚPOU A METUJÍ Oblast podpory v rámci 6. VÝZVY Výzva k předkládání žádostí o dotaci Místní akční skupina Mezi Úpou a Metují vyhlašuje 6. VÝZVU k předkládání žádostí o dotaci na realizaci projektů v rámci opatření IV. I. 2 Realizace místní rozvojové Více .s. 2014 Sídlo: Proseč pod Ještědem 89, 463 43 Český Dub IČ: VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2015 Hlavní poslání a cíle společnosti a) ochrana nejvýznamnějších hodnot území střední Moravy, kterými jsou zejména venkovské prostředí, zachovalá příroda, estetická krajina, kulturní Více Monitorovací zpráva o činnosti MAS LAG Strakonicko Monitorovací zpráva o činnosti MAS LAG Strakonicko Zpráva za období: 1. ledna 2014 19. září 2014 Název MAS: MAS LAG Strakonicko, o.s. Zpracovatel zprávy: Ing. Václav Ouška manažer kontrol MAS Kontakt: Více VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Hlavní poslání a cíle společnosti a) ochrana nejvýznamnějších hodnot území střední Moravy, kterými jsou zejména venkovské prostředí, zachovalá příroda, estetická krajina, kulturní Více 5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s Více MAS Zubří země o.p.s. MAS Zubří země o.p.s. Založení společnosti Datum založení: 5.4.2006 Základní informace Forma: obecně prospěšná společnost Zakladatelé: Mikroregion Bystřicko a Město Bystřice n.p. Registrace: 10.5.2006 Více Výroční zpráva místní akční skupiny RÝMAŘOVSKO, o.p.s. za kalendářní rok 2010 Výroční zpráva místní akční skupiny RÝMAŘOVSKO, o.p.s. za kalendářní rok 2010 Činnost společnosti RÝMAŘOVSKO, o.p.s. je zaměřena na podporu rozvoje regionu naplňovaném pomocí dotačního titulu Programu Více Program rozvoje venkova Zlínský kraj. Holešov 5. dubna 2011 Program rozvoje venkova Zlínský kraj Holešov 5. dubna 2011 Program rozvoje venkova a možnosti podpory pro malé obce PRV je podpůrný nástroj k zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství a Více Výroční zpráva MAS Podhostýnska, o. s. MAS Podhostýnska, o. s. Fryčajova 888 768 61, Bystřice pod Hostýnem IČ: 270 42 979 www.mas-podhostynska. Rozvoj Krnovska o.p.s., Na náměstí 106, Osoblaha IČO 26838401 Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti za rok 2014. Přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s uvedením vztahu k účelu založení Více Návrh plánu aktivit MAS Podještědí na rok 2010 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí. Návrh plánu aktivit MAS Podještědí na rok 2010 Rozdělení prostředků na projekty a na činnost MAS : Roční rozpočet MAS Více Monitorovací zpráva o činnosti MAS Monitorovací zpráva o činnosti MAS Zpráva za období: 2. etapa 20.5.-20..9. 2011 Název MAS: Uničovsko, o.p.s. zpracovatel zprávy (jméno, příjmení, funkce):ing. Iveta Kopcová, projektový manažer kontakt: Více Koncepce strategie na rok 2014 Místní akční skupina Hlučínsko Koncepce strategie na rok 2014 Místní akční skupina Hlučínsko Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblas; Analýza situace Konec rozpočtového období 2007 2013 PoziGvní Více VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ MAS ČESKÝ ZÁPAD ZA ROK 2014 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ MAS ČESKÝ ZÁPAD ZA ROK 2014 Zpracoval Jan Dražský Florian říjen 2015 IDENTIFIKACE SUBJEKTU do 13. 5. 2015 od 13. 5. 2015 Název: Český Západ Místní partnerství, o.s. Více Zápis z jednání Valné hromady Místní akční skupiny Vizovicko a Slušovicko Datum konání: Místo konání: Zápis z jednání Valné hromady Místní akční skupiny Vizovicko a Slušovicko 17. 9. 2015 v 16.30 hodin Zasedací místnost MěÚ ve Vizovicích, Masarykovo nám. 1007, 763 12 Vizovice Více Monitorovací zpráva o činnosti MAS Svatojiřský les, o.s. Monitorovací zpráva o činnosti MAS Svatojiřský les, o.s. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí. Monitorovací zpráva o činnosti MAS Svatojiřský les, o.s. Zpráva Více Kritéria přijatelnosti Sdružení podnikatelů, neziskových organizací a samospráv na území Adamova, Borku, Hluboké nad Vltavou, Hosína, Hrdějovic, Hůr, Hvozdce, Chotýčan, Jivna, Libína, Libníče, Lišova, Rudolfova, Ševětína, Štěpánovic, Více V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Více Místní akční skupina Staroměstsko Výroční zpráva 2013 Náměstí Hrdinů 100, 686 03 Staré Město IČO: 227 07 441 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropa investuje do venkovských oblastí Základní údaje o území MAS je občanské sdružení, Více Výroční zpráva místní akční skupiny RÝMAŘOVSKO, o.p.s. za kalendářní rok 2011 Výroční zpráva místní akční skupiny RÝMAŘOVSKO, o.p.s. za kalendářní rok 2011 Činnost společnosti RÝMAŘOVSKO, o.p.s. je zaměřena na podporu rozvoje regionu naplňovaném pomocí dotačního titulu Programu Více Obsah ÚVODNÍ SLOVO... 2 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MAS... 3 Kancelář MAS... 3 Územní působnost... 4 PARTNERSKÁ ZÁKLADNA... 6 ORGÁNY MAS... Obsah ÚVODNÍ SLOVO... 2 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MAS... 3 Kancelář MAS... 3 Územní působnost... 4 PARTNERSKÁ ZÁKLADNA... 6 ORGÁNY MAS... 10 ČINNOST MAS V ROCE 2014... 12 Realizace SPL... 12 Kontrola projektů Více Monitorovací zpráva o činnosti MAS LAG Strakonicko Monitorovací zpráva o činnosti MAS LAG Strakonicko Zpráva za období: 20. září 2011 17. ledna 2012 Název MAS: MAS LAG Strakonicko, o.s. Zpracovatel zprávy: Ing. Václav Ouška manažer kontrol MAS Kontakt: Více Výroční zpráva místní akční skupiny RÝMAŘOVSKO, o.p.s. za kalendářní rok 2013 Výroční zpráva místní akční skupiny RÝMAŘOVSKO, o.p.s. za kalendářní rok 2013 Činnost společnosti RÝMAŘOVSKO, o.p.s. je zaměřena na podporu rozvoje regionu naplňovaném pomocí dotačního titulu Programu Více V ý r o č n í z p r á v a V ý r o č n í z p r á v a 2 0 1 4 1 I. O MAS Lanškrounsko, z.s. I.1. Profil MAS Lanškrounsko Počátky aktivit se zaváděním metody LEADER, jako nástroje pro rozvoj regionu Lanškrounsko, lze najít již v letech Více Statut MAS Zlatá cesta, o. p. s. Čl. 1 Úvodní ustanovení Statut MAS Zlatá cesta, o. p. s. Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. MAS Zlatá cesta, o. p. s. (dále jen společnost ) vznikla dne 3. srpna 2006 zápisem do rejstříku obecně prospěšných společností vedeného Krajským Více 16. Plénum MAS ad 4/ Integrovaná strategie rozvoje území 16. Plénum MAS ad 4/ Integrovaná strategie rozvoje území 2014-2020 1) Informace ze SPL - sumář za 5 výzev MAS 2) ISRÚ kdy, co, jak a proč? 3) Co by obce a jejich území potřebovalo/nepotřebovalo/chtělo? Více 1. výzva MAS Podhostýnska Místní akční skupina Podhostýnska, o. s. vyhlašuje v souladu se Strategickým plánem Leader 2007-2013 Společná cesta k budoucnosti podhostýnského regionu schváleným Státním zemědělským intervenčním fondem Více Programové období 2014-2020. Role MAS v programovém období 2014-2020. Židlochovice, 19. 3. 2015 Programové období 2014-2020 Role MAS v programovém období 2014-2020 Židlochovice, 19. 3. 2015 OPERAČNÍ PROGRAMY ADMINISTROVANÉ PŘES MAS Integrovaný regionální operační program (IROP) 10,7 mld. Kč 1.2 Zvýšení Více Město Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PSČ 763 12 Město Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PSČ 763 12 U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva města Vizovice dne 11. 03. 2013 Zastupitelstvo města Vizovice přijalo na svém zasedání dne 11. 03. 2013 následující Více Monitorovací zpráva o činnosti MAS Monitorovací zpráva o činnosti MAS Zpráva za období: 1. Etapa (1.1. 2014 30. 4. 2014) Název MAS: MAS Horní Pomoraví o.p.s. zpracovatel zprávy: Ing. Hana Olejníková manažer SPL, Ing. Renata Baslerová zastupující Více Příručka pro žadatele o dotaci Příručka pro žadatele o dotaci MAS Luhačovské Zálesí na předkládání žádostí o dotaci na realizaci projektů v rámci opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie v rámci Programu rozvoje venkova Více Místní akční skupina. Podhostýnska, o. s. Místní akční skupina Podhostýnska, o. s. Mapa území Rozloha: 215,5 km² Počet ob.: 18 937 Počet obcí: 17 Členská základna: 51 Právní forma: o.s. MAS Podhostýnska - představení MAS Podhostýnska, o. s. byla Více Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Konference Valašské Meziříčí 6.12.2013 1 www.infokon.eu 16.4.2014 Program rozvoje venkova PRV zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a určuje Více Monitorovací zpráva o činnosti MAS LAG Strakonicko Monitorovací zpráva o činnosti MAS LAG Strakonicko Zpráva za období: 20. září 2014 31. prosince 2014 Název MAS: MAS LAG Strakonicko, o.s. Zpracovatel zprávy: Ing. Václav Ouška manažer kontrol MAS Kontakt: Více 7. VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI (18. kolo příjmu žádostí o dotaci SZIF) Název MAS Místní akční skupina Český les, o. s. Registrační číslo MAS 07/002/41100/232/000070 Název SPL Strategický plán LEADER Místní akční skupiny Český les, o. s. Předseda MAS František Čurka, mobil Více SMLOUVA O ZALOŽENÍ OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI. MAS Lužnicko o.p.s. SMLOUVA O ZALOŽENÍ OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI MAS Lužnicko o.p.s. uzavřená dnešního dne podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, v platném znění, (dále též jen zákon o o.p.s. Více RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 Místní akční skupina regionu obcí a měst Břidličná, Dětřichov nad Bystřicí, Dolní Moravice, Horní Město, Jiříkov, Lomnice, Malá Morávka, Malá Štáhle, Rýmařov, Více Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova Více MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2015 OBSAH 3 Úvodní slovo 4 O MAS 7 Partnerská základna 11 Organizační struktura 14 Činnost MAS 19 Zpráva o hospodaření 2 MAS Vizovicko a Slušovicko ÚVODNÍ Více 5. výzva MAS Ploština realizace Strategického plánu LEADER 5. výzva MAS Ploština realizace Strategického plánu LEADER Občanské sdružení Místní akční skupina Ploština (dále jen MAS Ploština) tímto v souladu se strategickým plánem LEADER na období 2007-2013 MAS Více Příručka pro monitoring a kontrolu Směrnice č.10 Příručka pro monitoring a kontrolu Směrnice č.10 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah: 1. ÚVOD 3 2. ZAJIŠTĚNÍ MONITORINGU 3 2.1 MONITOROVACÍ VÝBOR Více 6. výzva k předkládání žádostí o dotaci M A S 6. výzva k předkládání žádostí o dotaci 2012 Místní akční skupina ORLICKO (dále jen MAS ORLICKO) vyhlašuje VI. výzvu k předkládání žádostí o dotaci na realizaci projektů v rámci opatření IV.I.2. Více Monitorovací zpráva o činnosti MAS Monitorovací zpráva o činnosti MAS Zpráva za období: 1. 1. 30. 4. 2013 Název MAS: Místní akční skupina Blanský les Netolicko o.p.s. zpracovatel zprávy (jméno, příjmení, funkce): Václav Kolář, manažer SPL, Více Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet Více Místní akční skupina Hrubý Jeseník Zámecké nám. 19/4, Bruntál 1 IČ: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Místní akční skupina Hrubý Jeseník Zámecké nám. 19/4, 792 01 Bruntál 1 IČ: 27028640 Místní akční skupina Hrubý Jeseník Více I. Název a sídlo a zakladatel obecně prospěšné společnosti: II. ZAKLÁDACÍ LISTINA KYKLOP o.p.s. I. Název a sídlo a zakladatel obecně prospěšné společnosti:------ 1. Název obecně prospěšné společnosti je: KYKLOP o.p.s ------ 2. Sídlem obecně prospěšné společnosti je: Více PODANÉ RUCE MEZI ÚPOU A METUJÍ Oblast podpory v rámci 4. VÝZVY Výzva k předkládání žádostí o dotaci Místní akční skupina Mezi Úpou a Metují vyhlašuje 4. VÝZVU k předkládání žádostí o dotaci na realizaci projektů v rámci opatření IV.I.2 Realizace místní rozvojové strategie Více Monitorovací zpráva o činnosti MAS Monitorovací zpráva o činnosti MAS Zpráva za období: 01.01.2014 30.04.2014 Název MAS: Místní akční skupina Kelečsko - Lešensko - Starojicko, o.s. zpracovatel zprávy (jméno, příjmení, funkce): Zdeněk Hynek, Více V ý r o č n í z p r á v a z a r o k tel: 605301919 V ý r o č n í z p r á v a z a r o k 2 0 1 0 MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko o.p.s. založilo 15 zakladatelů v roce 2006 a její území působnosti je vymezeno katastry 33 obcí. Území MAS kopíruje Více 3. výzva MAS Podhostýnska Místní akční skupina Podhostýnska, o. s. vyhlašuje v souladu se Strategickým plánem Leader 2007-2013 Společná cesta k budoucnosti podhostýnského regionu schváleným Ministerstvem zemědělství ČR a Státním Více Na podporu aktivit v NB, z.s. STANOVY Na podporu aktivit v NB, z.s. STANOVY Čl. 1 Základní ustanovení Na podporu aktivit v NB, z.s. dle zákona č. 89/2012 Sb., původně založen v souladu se zákonem č. 83/1990 Sb., jako občanské sdružení dne Více ZÁPIS Z VALNÉ HROMADY MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY SVATÉHO JANA Z NEPOMUKU, ZE DNE 14.10.2008 V ZASEDACÍ MÍSTNOSTI MÚ NEPOMUK ZÁPIS Z VALNÉ HROMADY MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY SVATÉHO JANA Z NEPOMUKU, ZE DNE 14.10.2008 V ZASEDACÍ MÍSTNOSTI MÚ NEPOMUK Přítomni: dle prezenční listiny Jednání valné hromady zahájil předseda Místní akční Více VALNÁ HROMADA OS MAS ZA HUMNAMA HRUŠKY VALNÁ HROMADA OS MAS ZA HUMNAMA HRUŠKY 28. 11. 2012 Program jednání 1. Zahájení, technický bod 2. Přijetí nových členů MAS 3. Zpráva o činnosti MAS za období od poslední valné hromady 4. Rozšíření územní Více VÝROČNÍ ZPRÁVA MAS HRUBÝ JESENÍK 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA MAS HRUBÝ JESENÍK 2010 Zpracováno ke dni 31.12.2010 1. Úvod 1.1 Základní údaje Název: Sídlo: Místní akční skupina Zámecké náměstí 19/4, 792 01 Bruntál IČ: 27028240 Webové stránky: Email: Více MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. Právní forma: zapsaný spolek Vznik: květen 2015 Počet členů: 27 Územní působnost: Břeclav, Bulhary, Hlohovec, Více Výroční zpráva o činnosti a hospodaření Místní akční skupina Vinařská Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za r. 2013 Jsme dobrovolný zájmový spolek založený na budování partnerství mezi podnikateli, veřejnou sférou a neziskovými organizacemi. Více Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Registrační číslo MAS 07/002/1100/2/000083 Název MAS Místní akční skupina POHODA venkova CELKOVÁ ČÁSTKA, KTEROU MAS ALOKUJE NA PROJEKTY IV.1.2. V 17. KOLE PŘÍJMU ŽÁDOSTÍ (Kč) 3.697.392,- Seznam vybraných Více Výzva č. 3/ 2009 k předkládání žádostí o dotaci z programu Leader. 1. Identifikace MAS. 2. Název strategického plánu Leader Výzva č. 3/ 2009 k předkládání žádostí o dotaci z programu Leader Místní akční skupina MAS Horňácko a Ostrožsko v souladu se Strategickým plánem Leader na období 2007-2013 s názvem Návrat ke kořenům lidové Více 10. výzva MAS LAG Strakonicko, o.s. 10. výzva MAS LAG Strakonicko, o.s. Svoji desátou výzvu vyhlásila Místní akční skupina LAG Strakonicko, o.s. dne 23. ledna 2014, příjem projektů byl ukončen 12. února 2014. Poté proběhla administrativní Více Zpráva o činnosti MAS Sokolovsko za rok 2009 Zpráva o činnosti MAS Sokolovsko za rok 2009 V průběhu hodnoceného období se uskutečnila zasedání orgánů MAS v těchto dnech: Valná hromada: dne 11. 6. 2009 Dozorčí rada: dne 11. 6. 2009 Správní rada: dne Více Monitorovací zpráva o činnosti MAS Monitorovací zpráva o činnosti MAS Zpráva za období: 09-12/2014 Název MAS: MAS Rokytná, o.p.s. zpracovatel zprávy (jméno, příjmení, funkce):robert Kubala, ředitel a manažer MAS kontakt: e-mail: kubala@masrokytna.cz Více V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Více VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2004. Místní akční skupina Blanský les Netolicko o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2004 Místní akční skupina Blanský les Netolicko o.p.s. Místní akční skupina Blanský les Netolicko o.p.s. Vedená u Rejstříkového soudu obecně prospěšných společností, Krajský soud Více Monitorovací zpráva o činnosti MAS Monitorovací zpráva o činnosti MAS Zpráva za období: 01.01.2013 30.04.2013 Název MAS: Místní akční skupina Kelečsko - Lešensko - Starojicko, o.s. zpracovatel zprávy (jméno, příjmení, funkce): Zdeněk Hynek, Více Výroční zpráva MAS Znojemské vinařství, o.s. za rok 2010 Impulsy pro novou kvalitu života na venkově SPOLUFINANCOVÁNO EVROPSKOU UNIÍ - EVROPSKÝM FONDEM PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 1 Obsah Úvodní slovo... 3 Základní údaje... 4 Více Program obnovy venkova Ústeckého kraje 2016 Příloha č. 1 Program obnovy venkova Ústeckého kraje 2016 1. Cíl programu Vyhlášen na základě usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. ze dne Podpořit organizační a ekonomické podmínky k podnícení obyvatel Více Novinky v Programu rozvoje venkova, OSA LEADER v MAS Sdružení SPLAV, o.s. a MAS Vyhlídka,o.s. od r.2011 Novinky v Programu rozvoje venkova, OSA LEADER v MAS Sdružení SPLAV, o.s. a MAS Vyhlídka,o.s. od r.2011 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Osnova prezentace Více KŘESŤANSKÉ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM OSTRAVA, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ KŘESŤANSKÉ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM OSTRAVA, o. s. Čl. 1. Název a sídlo Název: Křesťanské vzdělávací centrum Ostrava, o.s. (dále jen sdružení ) Sídlo: Kostelní náměstí 1, 728 02 Ostrava Více Zápis. z jednání pléna Místní akční skupiny, o.p.s., které se konalo dne 19.1.2010 v hotelu Ort v obci Libošovice, místní část Nepřívěc Zápis Obecně prospěšná společnost pro Český z jednání pléna Místní akční skupiny, o.p.s., které se konalo dne 19.1.2010 v hotelu Ort v obci Libošovice, místní část Nepřívěc Přítomni: viz presenční listina Více I. Název a sídlo a zakladatel obecně prospěšné společnosti: --------------------------- II. ZAKLÁDACÍ LISTNA KYKLOP o.p.s. I. Název a sídlo a zakladatel obecně prospěšné společnosti: --------------------------- 1. Název obecně prospěšné společnosti je: KYKLOP o.p.s ---------------------------------- Více Valná hromada NS MAS ČR 15. 3. 2012, Rumburk Valná hromada NS MAS ČR 15. 3. 2012, Rumburk V říjnu 2011 zveřejnila Evropská komise návrhy Nařízení pro období 2014-20, z nichž jsou pro metodu LEADER na venkově relevantní zejména: návrh Nařízení o společných Více S T A T U T MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. S T A T U T MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. Článek 1 Základní ustanovení Dne 3. 9. 2013 byla Zakládací smlouvou založena obecně prospěšná společnost MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. Tento STATUT upravuje Více Co je to o.p.s. Hradecký. se sídlem v Co je to o.p.s. Hradecký venkov se sídlem v Nechanicích: Statistika počty obyvatel regionu zakladatelů o.p.s. : Urbanická brázda: 6.010 obyvatel Nechanicko: 8.874 obyvatel Obce Památkové zóny:3.965 obyvatel Více STANOVY Podzvičinsko, z. s. STANOVY Podzvičinsko, z. s. Pracovní verze k 3. 12. 2015 Zpracovala: Kateřina Karešová a Ludmila Škvrnová I. Úvodní ustanovení Dle nového občanského zákoníku, 89/2012 Sb. 2014 se mění název Sdružení Podzvičinsko Více Monitorovací zpráva o činnosti MAS Monitorovací zpráva o činnosti MAS Zpráva za období: 1. 5. 2014 31. 8. 2014 Název MAS: MAS Znojemské vinařství, z.s. zpracovatel zprávy (jméno, příjmení, funkce): Ing. Lenka Mrázková, projektová manažerka, Více Místní akční skupina Podještědí, z. s. Liberecký kraj STANOVY. Schváleno: Valná hromada MAS Podještědí, z.s. dne - 1 - Místní akční skupina Podještědí, z. s. Liberecký kraj STANOVY Schváleno: Valná hromada MAS Podještědí, z.s. dne - 1 - Preambule Místní akční skupina Podještědí ( dále jen místní akční skupina či MAS) je Více Národní síť Místních akčních skupin České republiky, z.s. Název žadatele: Národní síť Místních akčních skupin České republiky, z.s. Termín realizace: 1. ledna 31. prosince 2016 Místo realizace: celá Česká republika Sídlo: Masarykovo náměstí 1, 256 01 Benešov Více Zámecké náměstí 79, Velká Bystřice Monitorovací zpráva o Zpráva za období: září prosinec 2014 Název MAS: MAS Český les, z. s. zpracovatel zprávy (jméno, příjmení, funkce): Sylva Heidlerová, ředitelka kontakt: heidlerova@masceskyles.cz, Více 7. výzva k předkládání žádostí o dotaci M A S 7. výzva k předkládání žádostí o dotaci 2013 Místní akční skupina ORLICKO (dále jen MAS ORLICKO) vyhlašuje VII. výzvu k předkládání žádostí o dotaci na realizaci projektů v rámci opatření IV.I.2. Více Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) Ing. arch. Kamila Matoušková, CSc. odbor řídící orgán EAFRD Ministerstvo zemědělství 221812189, matouskovak@mze.cz Více Stanovy Spolku pro obnovu venkova České republiky Stanovy Spolku pro obnovu venkova České republiky Preambule Vědomi si potřeby a odpovědnosti za obnovu a rozvoj duchovního a společenského života na venkově, ve kterém spatřujeme historické kořeny národní Více VÝROČNÍ ZPRÁVA Koruna Vysočiny, z.s. destinační management turistické oblasti VÝROČNÍ ZPRÁVA 2015 Koruna Vysočiny, z.s. destinační management turistické oblasti Koruna Vysočiny, z.s., Kancelář managementu destinace se sídlem Příční 405, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem, IČ: 04415868 Více V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Více KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ STATUT DOTAČNÍHO FONDU NÁZEV: Statut dotačního fondu Královéhradeckého kraje NOVELIZACE Č.: 2 PLATNOST OD: 10. 11. 2014 ROZSAH PŮSOBNOSTI: Královéhradecký kraj Vypracoval: Za aktualizaci Více Zápis ze zasedání Valné hromady MAS Ploština konané dne 30. dubna 2014, KD Vlachovice Zápis ze zasedání Valné hromady MAS Ploština konané dne 30. dubna 2014, KD Vlachovice Přítomni: Dle prezenční listiny Hosté: Mgr. Petr Žůrek, S.T.D., Mgr. Tomáš Chmela 1. Úvodní slovo předsedy Valnou hromadu Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://kraken.slv.cz/29Cdo6/2014

29 Cdo 6/2014 Dotčené předpisy: § 403 odst. 2 IZ. KSOS 13 INS 2847/2010 13 ICm 1771/2010 29 ICdo 6/2014 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka R. H. , vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 13 INS 2847/2010, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. října 2010, č. j. 2 VSOL 366/2010-B-22, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 13 ICm 1771/2010, podané věřiteli 1/ M. H. , 2/ P. H. , a 3/ B. H. , o dovolání věřitelů, zastoupených Mgr. Veronikou Kopečkovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Čs. legií 1719/5, PSČ 702 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. února 2013, č. j. 13 ICm 1771/2010, 12 VSOL 68/2012-102 (KSOS 13 INS 2847/2010), takto: Usnesením ze dne 30. června 2010, č. j. KSOS 13 INS 2847/2010-B-8, Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ): 1/ Schválil oddlužení dlužníka R. H. plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku). 2/ Uložil plátci mzdy dlužníka, aby po dobu trvání účinků schváleného oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka srážky ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a sražené částky aby vyplácel insolvenční správkyni, bez ohledu na právní moc usnesení (bod II. výroku). 3/ Oznámil, že způsob výpočtu částky, která tvoří nezabavitelnou část příjmu, je stanoven zákonem č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem (dále též jen o. s. ř. ), a dalšími právními předpisy a že konkrétní způsob výpočtu je uveden v příloze usnesení (bod III. výroku). 4/ Uložil insolvenční správkyni dlužníka, aby sdělila plátci mzdy dlužníka číslo účtu, na který mají být zasílány sražené částky (bod IV. výroku). 5/ Uložil insolvenční správkyni dlužníka, aby si z částky sražené zaměstnavatelem dlužníka ponechala po dobu 5 let, respektive po dobu trvání účinků schváleného oddlužení, zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč (bod V. výroku). 6/ Uložil insolvenční správkyni dlužníka, aby sraženou částku, která zbude po odečtení její odměny, případných pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, která má být rozdělena mezi nezajištěné věřitele, deponovala na svém účtu, dokud nebude zjištěno postavení pohledávek číslo 4, 6, 7 a 8 (bod VI. výroku). 7/ Uložil insolvenční správkyni dlužníka, aby po dobu trvání účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře vykonávala dohled nad průběhem insolvenčního řízení a pravidelně informovala soud a zástupce věřitelů o výsledcích své činnosti (bod VII. výroku). Insolvenční soud v tomto rozhodnutí mimo jiné uzavřel, že na schůzi věřitelů, která měla projednat a odhlasovat způsob oddlužení, konané dne 16. června 2010, věřitelé M. H. (dále jen M. H. ), P. H. (dále jen P. H. ) a B. H. (dále jen B. H. ) prostřednictvím svého zástupce Mgr. P. P. (dále jen P. P. ) namítali, že jsou zde skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Uvedl rovněž, že tito věřitelé se vzdali práva hlasovat o způsobu oddlužení (prostřednictvím P. P.). Následně insolvenční soud uzavřel, že k podaným námitkám nelze přihlížet [ve smyslu § 403 odst. 2 poslední věty zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)], jelikož aktivní legitimaci k jejich podání dává zákon pouze věřitelům, kteří hlasovali (pro či proti) o způsobu oddlužení a M. H., P. H. a B. H. se (prostřednictvím P. P.) výslovně zdrželi hlasování o způsobu oddlužení (tedy o způsobu oddlužení nehlasovali). Zejména z důvodu odstranění případných pochybností však insolvenční soud nad rámec shora uvedeného závěru podané námitky projednal a neměl je za důvodné. V mezích poučení o přípustnosti odvolání pak insolvenční soud uvedl, že proti jeho usnesení se mohou odvolat jen věřitelé M. H., P. H. a B. H., jejichž námitkám nebylo vyhověno. Odvolání M. H., P. H. a B. H. proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 30. června 2010 odmítl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 1. října 2010, č. j. KSOS 13 INS 2847/2010, 2 VSOL 366/2010-B-22, jako podaná někým, kdo k odvolání není oprávněn (§ 218 písm. b/ o. s. ř.). Odvolací soud dospěl při posouzení subjektivní přípustnosti odvolání k následujícím závěrům: 1/ Z ustanovení § 406 odst. 4 insolvenčního zákona zcela nepochybně vyplývá, že věřitel může podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení ve dvou případech. Děje se tak tehdy, hlasoval-li proti přijetí schváleného způsobu oddlužení nebo tehdy, když insolvenční soud nevyhověl námitkám věřitele uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona. 2/ V přezkoumávané věci (však) odvolatelé vůbec nehlasovali o způsobu oddlužení. Na schůzi věřitelů konané dne 16. června 2010 se totiž přítomný zmocněnec odvolatelů P. P. výslovně zdržel hlasování o způsobu oddlužení. Tato skutečnost vyplývá z protokolu o přezkumném jednání a schůzi věřitelů ze dne 16. června 2010 a nezpochybňovali ji žádným způsobem ani samotní odvolatelé. 3/ Odvolatelé nejsou ani věřiteli, jejichž námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona insolvenční soud nevyhověl. V této souvislosti je třeba uvést, že aktivně legitimováni ke vznesení námitek jsou jen ti z nezajištěných věřitelů, kteří se aktivně zúčastnili hlasování o způsobu řešení povoleného oddlužení dlužníka. Nezajištění věřitelé, kteří se zdrželi hlasování, námitky uplatňovat nemohou. Není přitom rozhodující, jak konkrétně nezajištěný věřitel hlasoval, tedy zda pro některý ze způsobů řešení povoleného oddlužení, nebo proti němu. 4/ Proto je správný závěr insolvenční ho soudu, že věřitelé M. H., P. H. a B. H., kteří se výslovně zdrželi hlasování o způsobu oddlužení, nejsou aktivně legitimováni k podání námitek a k jejich námitkám se nepřihlíží (§ 403 odst. 2 insolvenčního zákona). 5/ Právo podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení nezakládá odvolatelům ani skutečnost, že insolvenční soud projednal jejich námitky (o existenci skutečností odůvodňujících zamítnutí návrhu na povolení oddlužení) u jednání dne 21. června 2010 a vyhodnotil je jako nedůvodné. Ostatně, tento svůj postup odůvodnil insolvenční soud pouze snahou o odstranění případných pochybností. 6/ Subjektivní legitimaci k podání odvolání nezakládá odvolatelům ani skutečnost, že insolvenční soud je v napadeném usnesení nesprávně poučil o možnosti podat proti tomuto usnesení odvolání. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 1. října 2010 podali M. H., P. H. a B. H. dne 16. listopadu 2010 žalobu pro zmatečnost (majíce za to, že byli oprávněni k podání odvolání). Usnesením ze dne 18. dubna 2012, č. j. 13 ICm 1771/2010-71, insolvenční soud žalobu pro zmatečnost zamítl. Insolvenční soud poté, co na základě ustanovení § 229 a § 234 o. s. ř. uzavřel, že napadené rozhodnutí je způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost, že žalobu pro zmatečnost podaly k tomu oprávněné osoby a že tato žaloba je včasná, dospěl při zkoumání, zda je dán důvod zmatečnosti ve smyslu § 229 odst. 4 o. s. ř., k následujícím závěrům: 1/ Žalobu podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. lze podat jen proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odvolání odmítnuto dle ustanovení § 218 o. s. ř. (pro nedostatek subjektivní nebo objektivní přípustnosti), podle ustanovení 218a o. s. ř. (pro opožděnost) nebo podle ustanovení § 211 o. s. ř. (pro vady odvolání) anebo odvolací řízení bylo zastaveno (pro nedostatek podmínek řízení nebo pro zpětvzetí odvolání). 2/ V daném případě jde o odmítnutí odvolání pro nedostatek subjektivní přípustnosti. I když to zákon výslovně neuvádí, z uvedeného ustanovení občanského soudního řádu (rozuměj z § 229 odst. 4 o. s. ř.) jednoznačně vyplývá, že důvodem žaloby je v těchto případech skutkově nebo právně chybný, tj. v rozporu se zákonem učiněný, závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto. To znamená, že k prokázání takového důvodu zmatečnosti je účastník oprávněn uplatnit v řízení o žalobě pro zmatečnost takové skutečnosti a důkazy, které mohl uplatnit předtím, než odvolací soud odmítl jeho odvolání. 3/ Žaloba pro zmatečnost pak není důvodná, jelikož není dán důvod zmatečnosti podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. Insolvenční zákon stanoví (v § 406 odst. 4), že věřitel může podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení jen ve dvou taxativně stanovených případech. Odvolání může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle ustanovení § 403 odst. 2 insolvenčního zákona insolvenční soud nevyhověl. Námitky, že jsou tu skutečnosti odůvodňující zamítnutí oddlužení, však dle ustanovení § 403 odst. 2 insolvenčního zákona mohou podat jen ti věřitelé, kteří se aktivně účastnili hlasování o přijetí způsobu oddlužení. 4/ V dané věci M. H., P. H. a B. H. nehlasovali o způsobu oddlužení vůbec, jelikož se jejich přítomný zmocněnec výslovně zdržel hlasování o způsobu oddlužení. Tito věřitelé poté nebyli aktivně legitimováni ani k podání námitek a k jejich námitkám se nepřihlíží dle ustanovení § 403 odst. 2 insolvenčního zákona. 5/ Z výše uvedeného vyplývá, že dle ustanovení § 406 odst. 4 insolvenčního zákona nesvědčí M. H., P. H. a B. H. subjektivní právo podat odvolání, jelikož nehlasovali proti přijetí schváleného způsobu oddlužení a k jejich námitkám se dle ustanovení § 403 odst. 2 insolvenčního zákona nepřihlíží. Skutečnost, že insolvenční soud námitky projednal a vyhodnotil je jako nedůvodné, jakož i to, že věřitele nesprávně poučil o možnosti podat odvolání, nevede k závěru, že odvolání bylo odmítnuto v rozporu se zákonem. K odvolání M. H., P. H. a B. H. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 27. února 2013, č. j. 13 ICm 1771/2010, 12 VSOL 68/2012-102 (KSOS 13 INS 2847/2010), potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 18. dubna 2012 (první výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). Odvolací soud - vycházeje z ustanovení § 218 písm. b/ o. s. ř., § 402 odst. 1, § 403 odst. 2 a § 406 odst. 4 insolvenčního zákona a ze skutkového stavu věci zjištěného insolvenční m soudem - dospěl po přezkoumání odvoláním napadeného usnesení k následujícím závěrům: 1/ Závěr insolvenčního soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 1. října 2010 je způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost, kterou včas podaly osoby k tomu oprávněné, je správný. 2/ Z ustanovení § 402 odst. 1 a § 403 odst. 2 insolvenčního zákona vyplývá, že ke vznesení námitek, že jsou zde skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení , jsou aktivně legitimováni jen ti z nezajištěných věřitelů, kteří se aktivně účastnili hlasování o způsobu řešení oddlužení. Není přitom rozhodující, jak konkrétně nezajištěný věřitel hlasoval, zda pro některý ze způsobů oddlužení nebo proti němu. Nezajištění věřitelé, kteří se zdrželi hlasování, takové námitky uplatňovat nemohou; pokud je přesto podají, insolvenční soud k nim zpravidla nepřihlíží, stejně jako k námitkám uplatněným opožděně. 3/ Na tato ustanovení pak logicky navazuje ustanovení § 406 odst. 4 insolvenčního zákona, dle něhož má právo podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení pouze ten z nezajištěných věřitelů, který buď hlasoval proti schválení oddlužení, nebo hlasoval pro jiný způsob řešení oddlužení, než který byl schválen většinou nezajištěných věřitelů a potvrzen insolvenčním soudem v usnesení o schválení oddlužení, anebo který vznesl včasné námitky proti povolenému oddlužení postupem dle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona (vznesl námitky a hlasoval proti), jimž insolvenční soud nevyhověl (a oddlužení schválil). 4/ Z dlužníkova insolvenčního spisu vyplývá, že odvolatelé (coby nezajištění věřitelé) nehlasovali o způsobu oddlužení vůbec; na schůzi věřitelů konané dne 16. června 2010 se výslovně (prostřednictvím zmocněnce P. P.) zdrželi hlasování o způsobu oddlužení. 5/ Odvolatelé nejsou ani věřiteli, jejichž námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona insolvenční soud nevyhověl (nehlasovali, přestože vznesli námitky). 6/ Proto je správný závěr, že odvolatelé nejsou aktivně legitimováni k podání odvolání proti usnesení insolvenční ho soudu ze dne 30. června 2010. Správný je rovněž závěr, že právo podat odvolání proti tomuto rozhodnutí (o schválení oddlužení) nezakládá odvolatelům ani skutečnost, že insolvenční soud jejich námitky následně projednal u jednání dne 21. června 2010. 7/ Odvolací soud neshledal opodstatněným ani požadavek odvolatelů předložit věc Ústavnímu soudu ke zrušení ustanovení § 403 odst. 2 a § 406 odst. 4 insolvenčního zákona, neboť je neshledal protiústavními. Proti usnesení odvolacího soudu podali M. H., P. H. a B. H. (posléze zastoupeni advokátkou) dovolání, jehož přípustnost vymezují ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (rozhodnutí Nejvyššího soudu označují v mezích argumentace na podporu uplatněného dovolacího důvodu) a požadují, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolatelé vytýkají odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), s tím, že v jeho důsledku jsou ve své podstatě omezeni ve výkonu práv náležejících jim v insolvenčním řízení jako řádně přihlášeným věřitelům. Dovolatelé poukazují na to, že odvolací soud vycházel z protokolu z přezkumného jednání a schůze věřitelů konaných u insolvenčního soudu dne 16. června 2010, zachycujícího průběh jednání, v jehož závěru se jejich zmocněnec P. P. zdržel hlasování o způsobu oddlužení. Z předmětného protokolu vyplývá (pokračují dovolatelé), že P. P. vystupoval v řízení od počátku velmi aktivně. Nejprve změnil pořadí přihlášených pohledávek dovolatelů tak, že uplatnil jejich přednostní pořadí s tvrzením, že jde o pohledávky dle ustanovení § 169 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona a současně předložil námitky dovolatelů proti povolenému oddlužení. V rámci přezkumného jednání se P. P. podrobně vyjadřoval rovněž k přihlášené pohledávce č. 2 (kterou označil za fiktivní a svůj názor podrobně odůvodňoval). Následně bylo přezkumné jednání ukončeno a proběhla schůze věřitelů. Přezkoumání pohledávek dovolatelů bylo s ohledem na uplatnění jejich přednostního pořadí přeloženo na zvláštní přezkumné jednání a jejich pohledávky tak dosud nebyly zjištěny (§ 51 insolvenčního zákona). Proto insolvenční soud rozhodoval o jejich hlasovacích právech, která jim přiznal v plném rozsahu. Posledním bodem schůze věřitelů bylo projednání a hlasování o způsobu oddlužení . Ke hlasování o způsobu oddlužení P. P. sdělil, že se zdržuje hlasování s ohledem na podané námitky dle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona, načež insolvenční soud k projednání těchto námitek svolal jednání na 21. června 2010 a ukončil schůzi věřitelů. Takto vylíčeným průběhem přezkumného jednání a schůze věřitelů dovolatelé dokládají nezákonný procesní postup krajského soudu, v důsledku kterého jsou přesvědčeni, že jim bylo rovněž nezákonně odepřeno právo na podání odvolání proti usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a rovněž právo na řádné přezkoumání jejich námitek . Odvolacímu soudu dovolatelé vytýkají, že učinil závěr o nedostatku jejich aktivní legitimace k podání odvolání, aniž zohlednil další potřebná ustanovení zákona. Přestože P. P. předložil již na počátku schůze věřitelů písemné námitky proti usnesení o povolení oddlužení (z čehož je zřejmé, že měl zájem na jejich řádném projednání) a následně požádal insolvenční soud o přiznání hlasovacího práva na schůzi věřitelů (z čehož vyplýval zájem hlasovat a aktivně se podílet na rozhodování o způsobu oddlužení), nechal jej krajský soud následně bez jakéhokoliv procesního poučení zdržet se hlasování o způsobu oddlužení, ačkoli soudu muselo být zřejmé, že zmocněnec jedná z neznalosti procesního postupu a připravuje se o možnost projednání námitek a možnost podání odvolání, a to ve chvíli, kdy námitky byly již fakticky podány . Následně, přestože se P. P. tím, že se zdržel hlasování, připravil o možnost podat námitky, insolvenční soud bez ohledu na to svolal (usnesením) jednání k projednání námitek dovolatelů. Zákonný procesní postup, kdy věřitel, který ve své podstatě nesouhlasí s povolením oddlužení dlužníka a aktivně proti němu brojí, musí nejprve hlasovat o způsobu povolení oddlužení, aby mohl namítat skutečnosti proti samotnému povolení oddlužení a proti schválení oddlužení se odvolat, vyznívá dle dovolatelů poněkud nelogicky i pro osoby znalé práva, natož pro právní laiky, v řízení nezastoupené advokátem. Dovolatelé odkazují na § 7 insolvenčního zákona, načež citují zásady insolvenční ho řízení uvedené v ustanovení § 5 písm. a/ a b/ insolvenčního zákona, s tím, že pouze v souladu s těmito zásadami vedení insolvenčního řízení je ustanovení § 5 o. s. ř., které je třeba přiměřeně použít, a rovněž ustanovení § 118a odst. 4 o. s. ř. (které upravuje poučovací povinnost soudu u jednání) . Zákonná úprava poučovací povinnosti soudu sleduje (uvádí se dále v dovolání), aby poučení, kterého se má účastníkům ze strany soudů dostat, bylo konkrétní a podrobné, a aby se jim dostalo v takovém stadiu řízení, kdy je to pro vedení řízení potřebné, a za takové situace, kdy bez konkrétního a podrobného poučení by mohli pro nedostatek potřebných znalostí procesních pravidel utrpět újmu na svých právech. K přiměřenému použití ustanovení § 5 o. s. ř. a poučovací povinnosti v insolvenčním řízení vycházející rovněž ze smyslu základních zásad insolvenčního řízení se obdobně vyjádřil (uvádějí dovolatelé) Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 3582/2010 (jde o usnesení ze dne 20. ledna 2011, uveřejněné pod číslem 97/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále jen R 97/2011, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže, vydaná v době od 1. ledna 2001 - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu). Na základě pasáží obsažených v tomto rozhodnutí d ovolatelé obdobně usuzují, že v této věci zohlednily soudy pouze to, že se P. P. zdržel práva hlasování o způsobu oddlužení, aniž se zabývaly otázkou, zda soud předtím poskytl P. P. dostatečné poučení o jeho procesních právech a povinnostech. V tomto směru lze dle dovolatelů odkázat na četnou judikaturu Nejvyššího soudu, která se zabývala poučovací povinností soudů a jejím rozsahem. Konkrétně zmiňují: 1/ NS sp. zn. 2 Cdon 661/96 (jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 1996, sp. zn. 2 Cdon 661/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročník 1998, pod číslem 14). 2/ NS sp. zn. 2 Cdon 813/97 (jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 1998, sp. zn. 2 Cdon 813/97, uveřejněné pod číslem 40/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 3/ NS sp. zn. 29 Odo 810/2001 (jde o rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2002, sp. zn. 29 Odo 810/2001). Z označených rozhodnutí dovolatelé rovněž citují pasáže týkající se poučovací povinnosti soudu dle § 5 o. s. ř. Insolvenční soud tak pochybil (míní dovolatelé), neposkytl-li P. P. odpovídající procesní poučení o jeho povinnosti hlasovat o způsobu oddlužení, pokud podává námitky proti povolení oddlužení. Pochybil rovněž odvolací soud, jestliže věc právně posoudil pouze s ohledem na vybraná ustanovení insolvenčního zákona (§ 402, § 403 a § 406 ) , aniž by se zabýval dalšími zákonnými ustanoveními, zejména § 5 o. s. ř. Izolovaným výkladem těchto ustanovení se soudy dopustily (dle dovolatelů) přepjatého formalismu, který není slučitelný se zásadami právního státu chránícího individuální lidská práva a svobody. Dovolatelé tak byli připraveni rovněž o právo podat odvolání proti usnesení o schválení oddlužení (dle § 406 odst. 4 insolvenčního zákona), neboť nehlasovali o způsobu oddlužení a nebyli ani věřiteli, jejichž námitkám soud nevyhověl (neboť podle soudu nebyli vůbec oprávněni je podat). Námitky dovolatelů (stejně jako jejich odvolání) přitom obsahovaly zásadní skutečnosti poukazující na nepoctivý záměr dlužníka dle ustanovení § 395 odst. 1, písm. a/ insolvenčního zákona. Dále dovolatelé s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 14/2009 (správně jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2009, uveřejněné pod číslem 14/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek ) polemizují se závěry insolvenčního soudu o nedůvodnosti jejich námitek proti schválení oddlužení. Dlužník ve vyjádření navrhuje dovolání zamítnout jako nedůvodné, zdůrazňuje především, že dovolatelé se omisivním jednáním jejich zástupce (P. P.) sami připravili o možnost podat odvolání proti usnesení o schválení oddlužení. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání v dané věci je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., když napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního práva (vymezených dovoláním), které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny (otázky poučovací povinnosti insolvenční ho soudu na schůzi věřitelů, na které věřitelé hlasují o způsobu oddlužení a otázky předpokladů přípustnosti odvolání věřitele proti usnesení o schválení oddlužení). Nejvyšší soud se - v hranicích právních otázek vymezených dovoláním - zabýval především správností právního posouzení věci odvolacím soudem ve vztahu k oběma výše označeným otázkám. S přihlédnutím k době, kdy proběhla schůze věřitelů, na které věřitelé hlasovali o způsobu oddlužení dlužníka (16. června 2010) a kdy bylo vydáno usnesení o schválení oddlužení (30. června 2010) je pro další úvahy Nejvyššího soudu rozhodný především výklad insolvenčního zákona ve znění účinném do 30. června 2010 (tj. naposledy ve znění zákona č. 285/2009 Sb.). K jednotlivým (pro věc rozhodným) právním otázkám předestřeným dovoláním činí Nejvyšší soud následující závěry: I. K předpokladům přípustnosti odvolání věřitele proti usnesení o schválení oddlužení. Podle ustanovení § 399 odst. 1 insolvenčního zákona, není-li dále stanoveno jinak, platí o hlasovacím právu věřitelů při oddlužení obdobně § 49 až 53. K projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí dochází na schůzi věřitelů za tím účelem svolané nebo za podmínek stanovených tímto zákonem mimo schůzi věřitelů; obdobně to platí pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dle ustanovení § 402 insolvenčního zákona právo hlasovat o způsobu oddlužení mají pouze nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Zajištění věřitelé nehlasují ani v rozsahu, ve kterém je podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky. Právo hlasovat nemají osoby dlužníkovi blízké a osoby, které tvoří s dlužníkem koncern (odstavec 1). Svůj souhlas se způsobem oddlužení není věřitel oprávněn změnit (odstavec 2). O způsobu oddlužení rozhodne schůze věřitelů prostou většinou hlasů nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek; obdobně to platí pro hlasování věřitelů mimo schůzi věřitelů (odstavec 3). Postup podle odstavců 1 až 3 se obdobně uplatní pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře (odstavec 4). Jestliže ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů podle odstavce 3, rozhodne o způsobu oddlužení insolvenční soud; učiní tak do skončení schůze věřitelů a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 15 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku (odstavec 5). Podle ustanovení § 403 odst. 2 insolvenčního zákona věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení, a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 10 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. K později vzneseným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. Ustanovení § 406 odst. 4 insolvenčního zákona pak určuje, že rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenční soud nevyhověl. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval. V dané věci není pochyb o tom (plyne to i z protokolu o schůzi věřitelů konané 16. června 2010 a dovolatelé uvedenou skutečnost rovněž nezpochybňují), že dovolatelé, ač byli přítomni na schůzi věřitelů konané 16. června 2010 (prostřednictvím zástupce P. P.), na které mělo být věřiteli hlasováno (v souladu s § 399 odst. 1 insolvenčního zákona) o způsobu oddlužení a ač jim insolvenční soud přiznal hlasovací práva, o způsobu oddlužení nehlasovali (hlasování se výslovně zdrželi). Jelikož šlo o jediné věřitele přítomné (prostřednictvím zástupce P. P.) na předmětné schůzi věřitelů, nebyl zde již žádný věřitel, který by mohl hlasovat o způsobech oddlužení, takže rozhodnutí o schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře přijal insolvenční soud následně (usnesením z 30. června 2010) ve své vlastní působnosti (srov. § 402 odst. 5 insolvenčního zákona). V dané věci žádný z věřitelů nehlasoval o způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů (srov. k této možnosti § 400 a § 401 insolvenčního zákona), takže další výklad Nejvyššího soudu se soustředí jen na situace, kdy věřitelé hlasují (mají hlasovat) o způsobu oddlužení (jen) na schůzi věřitelů za tím účelem svolané (§ 399 odst. 1 věta druhá insolvenčního zákona). Jak Nejvyšší soud uzavřel např. již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. 29 NSČR 63/2011, uveřejněném pod číslem 34/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek , schůze věřitelů je zvláštním druhem soudního jednání. To plyne již z toho, že ji ve smyslu § 47 odst. 1 insolvenčního zákona svolává a řídí insolvenční soud. Je však také současně vrcholným věřitelským orgánem (srov. § 46 odst. 1 insolvenčního zákona), jehož prostřednictvím se věřitelé vyslovují k zásadním otázkám insolvenčního řízení, definovaným pro příslušné stadium insolvenčního zákona buď zákonem, nebo příslušným kvórem věřitelů (srov. § 47 odst. 1 insolvenčního zákona, ve spojení s § 48 odst. 1 insolvenčního zákona). Jedním ze zásadních rozhodnutí, jež věřitelé, kteří se aktivně zajímají o chod insolvenčního řízení, mohou přijmout (odhlasovat) na schůzi věřitelů, je při oddlužení rozhodnutí schůze věřitelů (vzešlé z hlasování věřitelů) o způsobu oddlužení, tedy rozhodnutí o tom, zda po rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka oddlužením [tedy (v intencích § 4 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona) po rozhodnutí o povolení oddlužení, jemuž věřitelé dlužníka v daném zákonném rámci oponovat nemohou (srov. § 397 odst. 1 insolvenčního zákona)] bude oddlužení provedeno zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. K důvodům, pro které je toto rozhodnutí v rukou věřitelů a dlužník jejich volbě nemůže oponovat (srov. § 406 odst. 4 insolvenčního zákona), srov. závěry formulované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. 29 NSČR 91/2013, uveřejněné pod číslem 47/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 47/2014 ) [ústavní stížnost proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 23. června 2015, sp. zn. IV. ÚS 1143/2014, dostupným na webových stránkách Ústavního soudu]. V R 47/2014 Nejvyšší soud též vysvětlil, že rozhodne-li o způsobu oddlužení schůze věřitelů, insolvenční soud již nepřezkoumává, zda je zvolený způsob oddlužení pro věřitele či dlužníka výhodný, není právně významné, zda dlužník prosazoval jiný než přijatý způsob oddlužení a insolvenční soud není oprávněn rozhodnutí schůze věřitelů o způsobu oddlužení měnit. Posuzuje jen to, zda v průběhu řízení nevyšly najevo skutečnosti, které by jinak činily oddlužení nepřípustným (§ 405 odst. 1 insolvenčního zákona). Neshledá-li důvod k neschválení oddlužení, rozhodne dle § 406 insolvenčního zákona o schválení oddlužení způsobem, o němž rozhodla schůze věřitelů. S přihlédnutím k tomu, že v insolvenčním řízení (jeho jednotlivých fázích) na sebe navazuje řada kroků směřujících k nezbytnému naplnění účelu insolvenčního řízení a má do značné míry charakter kroků nevratných [nebo obtížně vratných (zpravidla za cenu majetkové újmy na majetkové podstatě dlužníka, jsoucí v posledku proti společnému zájmu věřitelů)], zdůrazňuje insolvenční zákon tuto nevratnost též pravidly o nemožnosti poskytnutí příležitosti k opakování úkonu procesními subjekty zúčastněnými na řízení, byť byl zmeškán z omluvitelných důvodů. Srov. v § 83 insolvenčního zákona formulované pravidlo o nepřípustnosti prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení, jehož platnost je tamtéž (v části věty za středníkem) vztažena též na zmeškání soudního jednání , včetně zmeškání schůze věřitelů nebo přezkumného jednání . Srov. dále i pravidlo obsažené (k jednání insolvenčního soudu) v § 85 insolvenčního zákona, podle kterého návrhy, které mohou být podle tohoto zákona podány, a procesní úkony, které mají být provedeny při jednání, při jiném soudním úkonu nebo na schůzi věřitelů, nemohou dodatečně provést osoby, které se nedostavily, ač byly řádně obeslány. Přímo pro poměry rozhodování věřitelů o způsobu oddlužení pak nevratnost jejich rozhodnutí zdůrazňuje (zjevně též ve vazbě na zákonem upravenou možnost hlasování o způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů) i dikce § 402 odst. 2 insolvenčního zákona (pravidlo, že souhlas se způsobem oddlužení není věřitel oprávněn změnit). V duchu této logiky (v plném souladu s ní) je též úprava přípustnosti odvolání věřitele proti usnesení insolvenčního soudu o schválení oddlužení, obsažená v § 406 odst. 4 insolvenčního zákona. K tomu je žádoucí nejprve doplnit, že usnesení o způsobu oddlužení přijímá schůze věřitelů hlasy nezajištěných věřitelů, přičemž mohou nastat následující situace: 1/ Ten způsob oddlužení, o kterém věřitelé (s hlasovacími právy) hlasují (na schůzi věřitelů) jako o prvním (lhostejno v jakém pořadí), dosáhne prosté většiny hlasů nezajištěných věřitelů počítané podle výše jejich pohledávek (§ 402 odst. 3 insolvenčního zákona) [schůze věřitelů přijala rozhodnutí o způsobu oddlužení]. V takovém případě nemá právo se odvolat proti usnesení, jímž insolvenční soud schválí oddlužení tímto způsobem, žádný z věřitelů, kteří hlasovali pro přijetí způsobu oddlužení. Odvolání naopak může podat každý z věřitelů, který hlasoval proti přijetí tohoto způsobu oddlužení. 2/ Ten způsob oddlužení, o kterém věřitelé hlasují (na schůzi věřitelů) jako o prvním, nedosáhne prosté většiny hlasů nezajištěných věřitelů počítané podle výše jejich pohledávek (§ 402 odst. 3 insolvenčního zákona). Věřitelé proto hlasují o druhém ze způsobu oddlužení [jak plyne z dikce § 402 odst. 5 insolvenčního zákona a (byť stručně) z judikatury (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sen. zn. 29 NSČR 6/2008, uveřejněného pod číslem 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Přijme-li schůze věřitelů předepsanou většinou usnesení o provedení oddlužení druhým ze způsobů oddlužení, nemá právo se odvolat proti usnesení, jímž insolvenční soud schválí oddlužení tímto (druhým) způsobem, žádný z věřitelů, kteří hlasovali pro přijetí (druhého) způsobu oddlužení. Odvolání naopak může podat každý z věřitelů, který hlasoval proti přijetí tohoto způsobu oddlužení. Způsob, jakým věřitelé předtím hlasovali o prvním (nepřijatém) způsobu oddlužení, ve vztahu k přípustnosti odvolání proti usnesení insolvenčního soudu o schválení (druhého) způsobu oddlužení žádný význam nemá. 3/ Prosté většiny hlasů nezajištěných věřitelů počítané podle výše jejich pohledávek (§ 402 odst. 3 insolvenčního zákona) nedosáhne způsob oddlužení, o kterém věřitelé hlasují jako o prvním, ani způsob oddlužení, o kterém věřitelé hlasují jako o druhém. V takovém případě rozhodne o způsobu oddlužení (v mezích usnesení o jeho schválení) insolvenční soud (srov. § 402 odst. 5 insolvenčního zákona). Právo odvolat se proti usnesení, jímž insolvenční soud schválí oddlužení způsobem, který sám zvolí, nemá za této situace žádný z věřitelů, kteří hlasovali pro přijetí insolvenčním soudem následně zvoleného způsobu oddlužení, byť schůze věřitelů sama nepřijala rozhodnutí o (tomto) způsobu oddlužení. Odvolání naopak může podat každý z věřitelů, který hlasoval [na schůzi věřitelů, která sama nepřijala rozhodnutí o (tomto) způsobu oddlužení] proti přijetí insolvenčním soudem následně zvoleného způsobu oddlužení. 4/ Věřiteli v rámci výše popsané procedury hlasování nic nebrání v tom, aby (je-li přesvědčen, že nejsou předpoklady pro provedení oddlužení žádným z možných způsobů oddlužení) hlasoval na schůzi věřitelů jak proti způsobu oddlužení dlužníka zpeněžením majetkové podstaty, tak proti způsobu oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. V takovém případě mu též vždy náleží právo odvolání proti usnesení insolvenčního soudu o schválení oddlužení, bez zřetele k tomu, zda schváleným způsobem oddlužení byl způsob, který (v důsledku obou hlasování) vzešel z rozhodnutí o způsobu oddlužení přijatého schůzí věřitelů nebo z volby (výběru) způsobu oddlužení insolvenčním soudem (poté, co schůze věřitelů nepřijala rozhodnutí o způsobu oddlužení). Věřitel, který nehlasuje o způsobu oddlužení, ač mu zákon toto právo přiznává (což se v praxi děje zpravidla tak, že věřitel nehlasuje o způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů a na schůzi věřitelů svolanou za účelem rozhodnutí o způsobu oddlužení se nedostaví), tím v duchu výše řečeného dává najevo (navenek projevuje) nezájem o způsob oddlužení (lhostejnost k výběru způsobu oddlužení a k tomu, zda a jak bude oddlužení schváleno). Této (do určité míry racionální) nečinnosti (apatii) věřitele k dalšímu postupu insolvenčního řízení zákon nebrání, na druhé straně však [v zájmu předejití obstrukčních nebo prostě jen nevhodně (nežádoucně) opožděných postupů narušujících plynulost insolvenčního řízení ] takovému věřiteli nedovoluje formou opravného prostředku (odvolání) zpochybnit rozhodnutí o způsobu oddlužení (promítnuté v usnesení insolvenčního soudu o schválení oddlužení), které mohl ovlivnit, kdyby předtím nezůstal nečinný tam, kde mu insolvenční zákon umožňoval konat (kdyby nezmeškal možnost hlasovat o způsobu oddlužení). Ustanovení § 406 odst. 4 insolvenčního zákona přitom požadavek, podle kterého právo odvolat se proti usnesení o schválení oddlužení náleží jen věřiteli, který hlasoval o způsobu oddlužení, klade též pro ty věřitele, jejichž námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona insolvenční soud nevyhověl. To je dáno tím, že podle § 403 odst. 2 poslední věty insolvenčního zákona se k námitkám, které uplatnil věřitel, jenž nehlasoval o způsobu oddlužení, nepřihlíží (pohlíží se na ně, jako by nebyly vzneseny), což v intencích § 406 odst. 4 insolvenčního zákona znamená, že jde o věřitele, který námitky neuplatnil. Pro úplnost budiž dodáno, že aktivita věřitele, který vznesl námitky a hlasoval o přijetí způsobu oddlužení, a který má zároveň za to, že jde o námitky, jimž insolvenční soud nevyhověl, se promítá v jeho právu podat odvolání proti usnesení o schválení oddlužení i potud, že insolvenční zákon mu umožňuje (v porovnání s věřitelem, který hlasoval o způsobu schválení oddlužení, aniž současně uplatnil námitky předepsaným způsobem) podat odvolání, i když hlasoval pro přijetí následně schváleného způsobu oddlužení. Věřitelem, který nehlasoval o způsobu oddlužení, se pak rozumí jak věřitel, který nehlasoval ( zdržel se hlasování ) tím, že zůstal zcela nečinný (nevyužil možnosti hlasovat mimo schůzi věřitelů a na schůzi věřitelů se nedostavil), tak věřitel, který svou aktivitu navenek projevil jen tím, že se sice dostavil na schůzi věřitelů, ale přesto nehlasoval o způsobu oddlužení (výslovně prohlásil, že se hlasování zdržuje). Na tomto základě Nejvyšší soud uzavírá pro poměry dané věci, že dovolatelé, kteří ač přítomni na schůzi věřitelů za tím účelem svolané, nehlasovali o způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů ani na schůzi věřitelů a naopak výslovně projevili [ústy svého zástupce s procesní plnou mocí (P. P.)] vůli zdržet se hlasování (což dovolání nezpochybňuje), nejsou (proto) osobami oprávněnými podat odvolání proti usnesení o schválení oddlužení. II. K poučovací povinnosti insolvenční ho soudu na schůzi věřitelů, na které věřitelé hlasují o způsobu oddlužení. Dovolatelé dovozují nesprávnost napadeného rozhodnutí z toho, že nevzalo v potaz absenci poučení jejich zástupce (P. P.) insolvenčním soudem (na schůzi věřitelů konané 16. června 2010) o následcích úkonu, jímž se zdrželi hlasování o způsobu oddlužení. K tomu Nejvyšší soud především uvádí, že závěr, podle kterého je ustanovení § 5 o. s. ř. podpůrně (přiměřeně) aplikovatelné v insolvenčním řízení, přijal již v dovolateli zmíněném R 97/2011. Budiž ovšem dále řečeno, že rozhodnutí Nejvyššího soudu, na něž dovolatelé dále poukazují (usnesení sp. zn. 2 Cdon 661/96, R 40/1999 a rozsudek sp. zn. 29 Odo 810/2001), vykládala ustanovení § 5 o. s. ř. ve znění účinném do 31. prosince 2000, přičemž koncepce poučovací povinnosti soudu doznala v občanském soudním řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001 změn potud, že je koncipována tak, aby bylo vždy bez pochybností zřejmé, kdy a o čem mají být účastníci poučeni. Vzájemný vztah úpravy v ustanovení § 5 o. s. ř. a úpravy poučovací povinnosti v jednotlivých ustanoveních občanského soudního řádu je vztahem principu a jeho konkrétního promítnutí. Jakého poučení se účastníkům má dostat v konkrétní procesní situaci, nestanoví § 5 o. s. ř., ale jednotlivá (další) ustanovení občanského soudního řádu [srov. shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2011, sp. zn. 21 Cdo 3820/2009, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sp. zn. 29 Cdo 2963/2012, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2015, pod číslem 8 (ústavní stížnost proti posledně označenému rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 15. prosince 2015, sp. zn. IV. ÚS 2611/14, dostupným na webových stránkách Ústavního soudu )]. Insolvenční zákon pak ani ve spojení s § 5 o. s. ř. nepředjímá potřebu poučit věřitele na schůzi věřitelů (nebo při jejím svolání) o tom, že nebudou-li hlasovat o způsobu oddlužení, vyloučí se tím z možnosti podat odvolání proti usnesení o schválení oddlužení. Vzhledem k tomu, že typově patří mezi věřitele, kteří nehlasují na schůzi věřitelů, ti věřitelé, kteří se na schůzi věřitelů nedostaví, je též logické, že není dána (zákonem zakotvena) povinnost poskytnout takové poučení na schůzi věřitelů (před zahájením procesu hlasování o způsobu oddlužení). Přitom skutečnost, že na takové schůzi věřitelů bude věřiteli rozhodováno (hlasováno) o způsobu oddlužení, je dána již tím, že jde o schůzi věřitelů za tím účelem svolanou (§ 399 odst. 1 insolvenčního zákona). K tomu v daném případě došlo usnesením ze dne 6. května 2010, č. j. KSOS 13 INS 2847/2010-A6, jímž insolvenční soud (kromě toho, že zjistil úpadek dlužníka, ustanovil insolvenčního správce a povolil oddlužení) svolal schůzi věřitelů, jejíž předmět jednání vymezil i tak, že jím bude projednání a hlasování o způsobu oddlužení (srov. bod VIII. odst. 5. výroku). U věřitele, který se dostaví na schůzi věřitelů s tímto programem, se očekává, že se dostavil proto, aby se účastnil a na projednání způsobu oddlužení a na hlasování o něm (nikoli proto, aby nehlasoval). Projeví-li věřitel v mezích daného bodu programu jednání schůze věřitelů sám (z pohledu výše řečeného do jisté míry neočekávaně ) vůli nehlasovat o způsobu oddlužení ( zdržet se hlasování ), pak již jde o projevený procesní úkon adresovaný soudu, jehož účinky tím již nastaly (k teorii projevu vůle v procesním právu a k následkům projeveného procesního úkonu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2003, sp. zn. 29 Odo 649/2001, uveřejněné pod číslem 11/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), je (v intencích závěrů obsažených v dovolateli zmíněném usnesení Nejvyšší soud sp. zn. 2 Cdon 661/96) pomoc soudu v mezích poučovací povinnosti namístě jen k tomu, aby mohl zákonem stanoveným způsobem vyjádřit, co v řízení sám hodlá učinit. Důvod pochybovat o tom, že věřitelé (dovolatelé) ústy svého zástupce s procesní plnou mocí (P. P.) jednoznačně projevili vůli nehlasovat o způsobu oddlužení, však dán nebyl a poté, co účinky tohoto projevu vůle nastaly, již poučení o jeho následcích nemohlo odvrátit závěr, že odvolání podané těmito věřiteli proti usnesení o schválení oddlužení nebude přípustné. Oproti poměrům řešeným v R 97/2011 nelze dovolatele (ať již v rámci dané skupiny věřitelů nebo jako jednotlivé přihlášené věřitele) pokládat ani za věřitele, s nimiž by (co do poučovací povinnosti insolvenčního soudu) bylo v insolvenční m řízení zacházeno jinak než s jinými věřiteli ve stejném nebo obdobném postavení (není zde průmět na základní zásady insolvenční ho řízení obsažené v § 5 insolvenčního zákona). Dovolání tedy ani v tomto ohledu není opodstatněné. Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že v důvodech usnesení ze dne 30. dubna 2013, sen. zn. 29 NSČR 45/2010, uveřejněného pod číslem 86/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil, že možnost insolvenčního soudu zkoumat, zda dlužník navrženým oddlužením sledoval nepoctivý záměr, není omezena na včasnost nebo účinnost námitek věřitelů proti schválení oddlužení ani na dobu do rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení; těmito otázkami se lze zabývat (pro účely posouzení, zda je důvod zrušit schválené oddlužení dle § 418 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona, v rozhodném znění) i po schválení oddlužení. Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), se ze spisu nepodávají. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání zamítl (§ 243d písm. a/ o. s. ř.). Absence výroku o nákladech dovolacího řízení je dána tím, že žaloba pro zmatečnost je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným (v této věci) proti rozhodnutí vydanému v insolvenčním řízení, v němž si každý z účastníků nese náklady insolvenční ho řízení ze svého (§ 170 písm. f/ insolvenčního zákona). Srov. obdobně (pro poměry upravené zákonem č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2007, sp. zn. 29 Odo 34/2005. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolatelům, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenční ho řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem. V Brně 22. prosince 2015 JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu

http://kraken.slv.cz/KSOS31INS27021/2012

KSOS 31 INS 27021/2012-B63 Číslo jednací: KSOS 31 INS 27021/2012-B63 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holešovskou v insolvenční věci dlužníka: Ing. Roman anonymizovano , anonymizovano , bytem a místem podnikání Podvihovská 92/3, 747 70 Opava-Komárov, IČO 40305902, o návrhu ze dne 24.06.2015, Soud povoluje AUTOSALON SCHROMM servis s.r.o. se sídlem Podvihovská 352/3a, Komárov, 747 70 Opava, IČO 03396312, výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty dlužníka, a to nemovitostí v k.ú. Komárov u Opavy a movitých věcí zapsaných v soupisu majetkové podstaty ze dne 07.06.2013 (č. d. B2 spisu). Soud usnesením ze dne 16.04.2013 č. j.-A19 rozhodl o úpadku dlužníka a usnesením ze dne 25.06.2013 č. j.-B5 prohlásil na majetek dlužníka konkurs. Podáním ze dne 24.06.2015 doručeným soudu dne 25.06.2015 navrhla AUTOSALON SCHROMM servis s.r.o. se sídlem Podvihovská 352/3a, Komárov, 747 70 Opava, IČO 03396312, aby soud podle ust. § 295 odst. 3 insolvenčního zákona povolil výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty dlužníka osobou mu blízkou, poněvadž jediným jednatelem a společníkem této společnosti je sestra dlužníka. Podle § 295 odst. 3 insolvenčního zákona na návrh osob uvedených v odstavci 1 nebo v odstavci 2 písm. a) až e) a po vyjádření věřitelského výboru může insolvenční soud v odůvodněných případech povolit výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty. Má-li k nabytí tohoto majetku dojít až po skončení konkursu, rozhodne o tomto návrhu insolvenční soud samostatně a tuto výjimku může v takovém případě povolit i osobám uvedeným v odstavci 2 písm. f); proti jeho rozhodnutí může podat odvolání jen osoba, která návrh podala. Soud po zhodnocení stavu řízení a poté, co zajištěný věřitel souhlasil s nabízenou cenou a insolvenční správce se k návrhu vyjádřil kladně, povolil podle ust. § 295 odst. 3 insolvenčního zákona výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty osobou dlužníkovi blízkou. Soud v daném případě vykonává i funkci věřitelského výboru. Správce bude při zpeněžení postupovat v souladu s uděleným pokynem zajištěného věřitele. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení může podat odvolání pouze osoba, která návrh podala, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení zvláštním způsobem, k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě. V Ostravě dne 13.07.2015

https://ekohelp.cz/view/article/68

Ekohelp - Chemický zákon: 350/2011 Sb. Zákon o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů 350/2011 Sb. Zákon o chemických látkách a… 350/2011 Sb. Zákon o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický… - 279/2013 Sb. - 61/2014 Sb. (2) Pro základní pojmy použité v této hlavě platí definice uvedené v čl. 2 nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. (3) Tato hlava se nevztahuje na a) humánní a veterinární léčivé prostředky, b) kosmetické prostředky, c) potraviny, d) krmiva, e) radioaktivní látky, f) odpady, g) zdravotnické prostředky, které jsou invazivní nebo které jsou používány v přímém fyzickém kontaktu s lidským tělem, pokud ustanovení o klasifikaci a označování nebezpečných látek a směsí v jiném právním předpisu8) stanoví úroveň informací a ochrany stejnou jako tento zákon nebo vyšší, h) přepravu nebezpečných látek a nebezpečných směsí včetně jejich přepravy v celním režimu tranzit. (4) Povinnosti balení a označování se nevztahují na a) výbušniny uváděné na trh pro získání výbušného nebo pyrotechnického účinku, b) slitiny, směsi obsahující polymery a směsi obsahující elastomery, pokud ve formě, v níž se uvádějí na trh, nepředstavují žádné fyzikálně-chemické riziko pro zdraví nebo životní prostředí. Klasifikace látky a směsi (1) Klasifikace látky nebo směsi je postup zjišťování nebezpečných fyzikálně-chemických vlastností, nebezpečných vlastností ovlivňujících zdraví a nebezpečných vlastností ovlivňujících životní prostředí (dále jen „nebezpečná vlastnost“) látky nebo směsi, hodnocení zjištěných nebezpečných vlastností a následné zařazení látky nebo směsi do jednotlivých skupin nebezpečnosti látky nebo směsi (dále jen „skupina nebezpečnosti“). (2) Při klasifikaci látky nebo směsi se nepřihlíží k látkám, příměsím nebo nečistotám, které mají nebezpečné vlastnosti a jejichž koncentrace jsou nižší, než jsou minimální koncentrace uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud nejsou v Seznamu harmonizovaných klasifikací a označení uvedeném v přímo použitelném předpisu Evropské unie9) (dále jen „seznam“) u jednotlivých nebezpečných látek stanoveny koncentrace nižší. (3) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, zohlední při její klasifikaci všechny v ní obsažené nebezpečné látky, s výjimkou látek podle odstavce 2. (4) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, je povinen uchovávat údaje použité pro klasifikaci směsi po dobu, po kterou je uváděna na trh, a po dobu dalších 10 let od posledního uvedení na trh a poskytnout je na vyžádání příslušným správním orgánům pro potřeby výkonu státní správy. c) extrémně hořlavé látky nebo směsi; extrémně hořlavou je kapalná látka nebo směs, která má extrémně nízký bod vzplanutí a nízký bod varu, a nebo plynná látka nebo směs, která je hořlavá ve styku se vzduchem při pokojové teplotě a tlaku, Hodnocení nebezpečných vlastností látek a směsí (1) Výrobce nebo dovozce hodnotí nebezpečné vlastnosti látky a zařadí látku do jedné nebo více skupin nebezpečnosti a) podle seznamu; pokud však látka spadá do jedné nebo více skupin nebezpečnosti, které nejsou pro tuto látku v seznamu uvedeny, klasifikace látky se provádí pro tyto skupiny nebezpečnosti podle obecných postupů pro hodnocení nebezpečných vlastností látek, nebo b) není-li uvedena v seznamu, potom podle obecných postupů pro hodnocení nebezpečných vlastností látek, na základě údajů o jejích nebezpečných vlastnostech získaných zkoušením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie10) nebo jinými metodami. (2) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, hodnotí její nebezpečné vlastnosti a zařadí směs do jedné nebo více skupin nebezpečnosti postupem podle § 7 až 9. a) obecné postupy pro hodnocení nebezpečných vlastností látky a směsi a označování směsi, b) konvenční výpočtové metody hodnocení nebezpečných vlastností směsi na základě vlastností nebezpečných pro zdraví a nebezpečných pro životní prostředí. Hodnocení zjištěných nebezpečných fyzikálně-chemických vlastností směsi (1) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, provádí hodnocení jejích nebezpečných fyzikálně-chemických vlastností za účelem zařazení směsi do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. a) až e) postupy stanovenými prováděcím právním předpisem na základě stanovení těchto vlastností metodami uvedenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie10). (2) Hodnocení nebezpečných fyzikálně-chemických vlastností směsi podle odstavce 1 se neprovádí, pokud a) žádná z látek v ní obsažených nemá nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti, pro které by měla být zařazena do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1, b) dojde ke změně složení směsi, které neovlivní její nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti, nebo c) směs uvedená na trh v aerosolovém rozprašovači splňuje požadavky jiných právních předpisů11). Hodnocení zjištěných vlastností směsi nebezpečných pro zdraví (1) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, provádí hodnocení jejích vlastností nebezpečných pro zdraví za účelem zařazení směsi do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. f) až n) a) konvenční výpočtovou metodou stanovenou prováděcím právním předpisem, nebo b) obecnými postupy stanovenými prováděcím právním předpisem na základě stanovení vlastností nebezpečných pro zdraví metodami uvedenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie10). (2) Postup podle odstavce 1 písm. b) se použije pouze v případě, že vlastnosti směsi nebezpečné pro zdraví nelze stanovit metodou uvedenou v odstavci 1 písm. a) nebo na základě již existujících výsledků zkoušek nebezpečnosti pro zdraví. (3) Pokud byly vlastnosti směsi nebezpečné pro zdraví hodnoceny podle odstavce 1 písm. a) i b), použijí se pro zařazení směsi do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 výsledky získané podle odstavce 1 písm. b), s výjimkou stanovení vlastnosti karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci podle § 5 odst. 1 písm. l) až n), pro jejichž stanovení se musí vždy postupovat podle odstavce 1 písm. a). (4) Pokud se nepříznivé účinky směsi na zdraví člověka zjištěné na základě epidemiologických studií, vědecky ověřených případových studií nebo na základě statistických dat liší od účinků získaných hodnocením vlastností směsi nebezpečných pro zdraví podle odstavce 1 nebo 3, klasifikuje se směs podle zjištěných účinků na zdraví člověka. (5) Pokud by hodnocení vlastností směsi nebezpečných pro zdraví konvenční výpočtovou metodou mohlo vést k podhodnocení nebo nadhodnocení vlastností směsi nebezpečných pro zdraví při jejím zařazování do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 v důsledku zesílení nebo zeslabení jejích nebezpečných vlastností vlivem vzájemného působení složek směsi, musí být k tomuto vlivu při klasifikaci přihlédnuto. Hodnocení zjištěných vlastností směsi nebezpečných pro životní prostředí (1) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, provádí hodnocení jejích vlastností nebezpečných pro životní prostředí za účelem zařazení směsi do skupiny nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. o) b) obecnými postupy stanovenými prováděcím právním předpisem, na základě stanovení vlastností nebezpečných pro životní prostředí metodami uvedenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie10). (2) Postup podle odstavce 1 písm. b) se použije pouze v případě, že vlastnosti směsi nebezpečné pro životní prostředí nelze stanovit metodou uvedenou v odstavci 1 písm. a) nebo na základě již existujících výsledků zkoušek nebezpečnosti pro životní prostředí. (3) Pokud byly vlastnosti směsi nebezpečné pro životní prostředí hodnoceny podle odstavce 1 písm. a) i b), použijí se pro zařazení směsi do skupiny nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. o) výsledky získané podle odstavce 1 písm. b). Nové hodnocení nebezpečných vlastností směsi (1) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, je povinen provést nové hodnocení jejích vlastností nebezpečných pro zdraví nebo životní prostředí, pokud a) změna výchozí koncentrace jedné nebo více nebezpečných látek obsažených ve směsi zařazených do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 je větší, než je uvedeno v příloze č. 2 k tomuto zákonu, b) dojde k náhradě jedné nebo více látek obsažených ve směsi, nebo c) dojde k přidání jedné nebo více látek obsažených ve směsi. (2) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, není povinen provést nové hodnocení jejích nebezpečných vlastností, pokud změny v jejím složení neovlivní její zařazení do jedné nebo více skupin nebezpečnosti. (3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na dovozce nebo následného uživatele, který uvádí na trh přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky na ochranu rostlin5), jejichž nebezpečné vlastnosti jsou hodnoceny podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 9 odst. 1 písm. b). (1) Dodavatel, který uvádí na trh nebezpečnou směs zařazenou do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 nebo směs, která může představovat specifické nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí stanovenou prováděcím právním předpisem, zajistí, aby tato směs byla opatřena obalem a uzávěrem, které jsou a) navrženy a konstruovány tak, aby obsah nemohl uniknout; tento požadavek neplatí tam, kde jsou předepsána zvláštní bezpečnostní opatření, b) zhotoveny z materiálů, které nejsou narušovány obsahem a nevytvářejí s ním nebezpečné sloučeniny, c) vyrobeny tak, aby bylo zajištěno, že odolají tlaku a deformacím vznikajícím při běžném zacházení a že nedojde k jejich uvolnění, d) navrženy a konstruovány tak, aby mohly být opakovaně používány bez úniku obsahu, jsou-li určeny k opakovanému použití. (2) Obal směsi podle odstavce 1 určené k prodeji spotřebiteli12) musí vedle požadavků uvedených v odstavci 1 vyhovovat těmto požadavkům a) obal obsahující směs, která je označena jako vysoce toxická, toxická nebo žíravá, musí mít uzávěr odolný proti otevření dětmi a hmatatelnou výstrahu pro nevidomé, b) obal obsahující směs, která je označena jako zdraví škodlivá, extrémně hořlavá nebo vysoce hořlavá, musí být opatřen hmatatelnou výstrahou pro nevidomé; tento požadavek se nevztahuje na směs v aerosolovém rozprašovači klasifikovanou a označenou pouze jako extrémně hořlavá nebo vysoce hořlavá, c) obal obsahující směs musí být navržen a konstruován tak, aby jeho provedení nebo označení nebylo shodné s provedením nebo označením používaným pro potraviny, pitnou vodu, krmiva, léčiva nebo kosmetické prostředky, kterým by mohl být uveden spotřebitel v omyl nebo kterým by mohlo dojít k jeho záměně za hračky. (3) Pro obal nebezpečné směsi určené k prodeji spotřebiteli, který je opatřen hmatatelnou výstrahou pro nevidomé nebo uzávěrem odolným proti otevření dětmi, stanoví prováděcí právní předpis náležitosti, zajišťující zvýšenou ochranu těchto skupin spotřebitelů. (4) Dodavatel, který uvádí na trh směs podle odstavce 2, je povinen uchovávat doklady o splnění požadavků na obal stanovených v odstavci 2 písm. a) a b) a v prováděcím právním předpisu podle odstavce 3 po dobu, po kterou je směs uváděna na trh a po dobu dalších 10 let od jejího posledního uvedení na trh a poskytnout je na vyžádání příslušným správním orgánům pro potřeby výkonu státní správy. (5) Obal nebezpečné směsi zařazené do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 provedený v souladu s podmínkami pro přepravu nebezpečných věcí v mezinárodní přepravě13) , 14) a s požadavky na přepravu nebezpečných věcí v železniční13), silniční14), vodní vnitrozemské15), letecké16) a námořní dopravě17) vyhovuje požadavkům odstavce 1. Označování směsi (1) Dodavatel, který uvádí na trh nebezpečnou směs, zajistí, aby její označení na obalu splňovalo požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, a aby na obalu nebezpečné směsi byly jasně, čitelně a nesmazatelně v českém jazyce uvedeny tyto údaje: a) obchodní název směsi, b) obchodní firma nebo název, sídlo a telefonní číslo, je-li dodavatelem právnická osoba, nebo obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště, popřípadě místo podnikání, je-li odlišné od bydliště, a telefonní číslo dodavatele, je-li dodavatelem podnikající fyzická osoba, c) chemický název nebezpečné látky nebo látek přítomných ve směsi ve tvaru jednoho z názvů uvedených v seznamu a v souladu s prováděcím právním předpisem; pokud látka není v seznamu uvedena, musí být chemický název látky nebo látek uveden v souladu s mezinárodně uznávaným názvoslovím, d) výstražné symboly stanovené prováděcím právním předpisem, e) standardní věty označující specifickou rizikovost směsi stanovené prováděcím právním předpisem (R-věty), f) standardní pokyny pro bezpečné zacházení se směsí stanovené prováděcím právním předpisem (S-věty), g) hmotnost nebo objem, jde-li o směs určenou k prodeji spotřebiteli12), h) náležitosti označování stanovené pro nebezpečnou směs a směs, která může představovat specifické nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí, stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Dodavatel, který uvádí na trh směs, která může představovat specifické nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí, stanovenou prováděcím právním předpisem, zajistí, aby její označení na obalu splňovalo požadavky podle odstavce 1 písm. a) a b) a prováděcího právního předpisu. (3) Označení přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin5) podle tohoto zákona musí být doprovázeno upozorněním „Dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí“. (4) Dodavatel uvedený v odstavcích 1 a 2 nesmí na označení obalu směsi uváděné na trh uvádět nápisy zdůrazňující neškodnost, ekologickou šetrnost nebo jakékoli jiné informace uvádějící, že směs není nebezpečná, nebo informace, které mohou vést k podcenění nebezpečnosti směsi. (5) Dodavatel uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen uchovávat údaje použité pro označení směsi po dobu, po kterou je tato směs uváděna na trh, a po dobu dalších 10 let od posledního uvedení na trh a poskytnout je na vyžádání příslušným správním orgánům pro potřeby výkonu státní správy. a) směsi, které mohou představovat specifické nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí, b) náležitosti označování nebezpečné směsi a směsi, která může představovat specifické nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí, c) výstražné symboly a písmenné označení nebezpečných fyzikálně-chemických vlastností směsi a vlastností směsi nebezpečné pro zdraví nebo životní prostředí, d) standardní věty označující specifickou rizikovost směsi (R-věty), e) standardní pokyny pro bezpečné zacházení se směsí (S-věty). (1) V případě, že údaje požadované podle § 12 odst. 1 uvede dodavatel na štítku místo na obalu, musí být štítek pevně připevněn k jedné nebo několika stranám obalu tak, aby bylo možno údaje číst v poloze, ve které je obal obvykle uložen. Plocha obalu nebo štítku pro označení podle tohoto zákona je určena pouze pro poskytování informací požadovaných tímto zákonem, popřípadě doplňkových zdravotních a bezpečnostních informací. (2) Informace uvedené na obalu nebo štítku podle § 12 odst. 1 až 4 musí zřetelně vystupovat z jejich pozadí a musí mít takovou velikost a uspořádání, aby byly snadno čitelné. Barva a provedení označení musí být takové, aby výstražný symbol a jeho pozadí zřetelně vynikaly. (3) Při označování nebezpečné směsi v obalu, jehož obsah nepřesahuje 125 ml, se v označení směsi neuvedou a) R-věty a S-věty, je-li tato směs zařazena do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), d) nebo j) s výjimkou směsí s přiřazenou větou R41, b) R-věty a S-věty, je-li tato směs zařazena do skupiny nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. o) s přiřazeným výstražným symbolem „N“, c) S-věty, je-li tato směs zařazena do skupiny nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. e) nebo o) bez přiřazeného výstražného symbolu „N“. (4) Dodavatel, který uvádí na trh nebezpečnou směs zařazenou do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. f), g) nebo i) určenou k nabízení nebo k prodeji spotřebiteli, opatří tuto směs návodem k použití, který může být uveden místo na obalu nebo štítku v příbalovém letáku. Skutečnost, že jsou některé údaje uvedeny v příbalovém letáku, musí být uvedena na obalu nebo štítku. (1) Na základě žádosti dovozce nebo následného uživatele, který uvádí na trh nebezpečnou směs, povolí Ministerstvo životního prostředí v označení této směsi místo názvů nebezpečných látek přítomných ve směsi používání názvů, které identifikují nejdůležitější funkční chemické skupiny, nebo názvů alternativních, pokud dovozce nebo následný uživatel uvede, že zveřejnění názvu látky na štítku nebo v bezpečnostním listu ohrožuje jeho obchodní tajemství nebo jeho práva duševního vlastnictví. Žádost je možné podat jen pro látky zařazené do skupin nebezpečnosti stanovených prováděcím právním předpisem. (2) Postup podle odstavce 1 nelze použít, pokud je pro danou látku stanoven hygienický limit podle jiného právního předpisu18). (3) Kromě obecných náležitostí musí žádost obsahovat a) identifikaci látky, pro kterou se navrhuje alternativní název, b) návrh alternativního názvu a zdůvodnění jeho použití, c) obchodní název směsi, d) informaci, zda jde o obchodní název stejný pro celé Evropské společenství; pokud nejde, tak specifikaci názvu v jednotlivých členských zemích, e) složení směsi, f) klasifikaci směsi podle § 3 až 9, g) označení směsi podle § 12, h) zamýšlené použití směsi, i) kopii bezpečnostního listu19). (4) Pokud je nebezpečná látka přítomná ve směsi, pro kterou je možno podat žádost podle odstavce 1 součástí několika směsí, postačuje jediná žádost o použití názvu, který identifikuje nejdůležitější funkční chemické skupiny, nebo alternativního názvu podle odstavce 1, pokud tyto směsi obsahují stejné látky přítomné ve stejném koncentračním rozmezí a se stejnou klasifikací, označením a očekávaným použitím. Pro tuto nebezpečnou látku přítomnou ve směsi se poté ve všech dotčených směsích použije stejný název, který identifikuje nejdůležitější funkční chemické skupiny, nebo stejný alternativní název. (5) Prováděcí právní předpis stanoví skupiny nebezpečnosti látek přítomných ve směsi, pro které je možno podat žádost podle odstavce 1, a funkční chemické skupiny a chemické prvky, které je možno použít při tvorbě názvu podle odstavce 1. (6) Dovozce nebo následný uživatel, kterému bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 1, je povinen poskytnout kopii tohoto rozhodnutí orgánům všech členských států Evropské unie, ve kterých má v úmyslu takto označenou směs uvádět na trh. (7) Kopii písemného vyhotovení rozhodnutí o souhlasu s používáním názvu podle odstavce 1 zašle Ministerstvo životního prostředí Ministerstvu zdravotnictví. (1) Ministerstvo životního prostředí na základě žádosti dovozce nebo následného uživatele, kteří uvádějí na trh nebezpečnou směs, povolí výjimku z požadavků na označování směsi. Obal nebezpečné směsi se na základě výjimky z označení a) označí jiným vhodným způsobem, pokud je příliš malý nebo jinak nevhodný 1. pro označování podle § 12 odst. 1 nebo 2, nebo 2. pro označování podle § 12 odst. 1 nebo 2, nejde o případy uvedené v písmeni b) a není důvod se obávat nebezpečí pro fyzické osoby, které s touto nebezpečnou směsí zacházejí, nebo pro jiné fyzické osoby, b) neoznačí nebo označí odlišně od požadavků uvedených v § 12 odst. 1 nebo 2 a v § 13 odst. 1, 2 a 4, pokud jde o směs zařazenou do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle 1. § 5 odst. 1 písm. b) až e), h) a j) a v obalu je obsaženo tak malé množství této směsi, že nepředstavuje nebezpečí pro fyzické osoby, které s ní zacházejí, nebo pro jiné fyzické osoby, nebo 2. § 5 odst. 1 písm. o) a v obalu je obsaženo tak malé množství této směsi, že nepředstavuje nebezpečí pro životní prostředí. (2) Kromě obecných náležitostí musí žádost obsahovat a) identifikaci směsi, b) návrh výjimky v označování a její zdůvodnění, c) kopii bezpečnostního listu19). (3) Kopii písemného vyhotovení rozhodnutí o souhlasu s použitím výjimky z požadavků na označování této směsi zašle Ministerstvo životního prostředí Ministerstvu zdravotnictví. (4) Dovozce nebo následný uživatel, kterému byla povolena výjimka z požadavků na označování, je povinen použít výstražné symboly, standardní věty označující specifickou rizikovost směsi a standardní pokyny pro bezpečné zacházení se směsí stanovené prováděcím právním předpisem. (1) Dodavatel, který uvádí na trh nebezpečnou směs, splní pro účely tohoto zákona požadavky na označování nebezpečné směsi zařazené do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 a) v případě, že vnější obal obsahuje jeden nebo několik vnitřních obalů, pokud je vnější obal označen v souladu s podmínkami pro přepravu nebezpečných věcí v mezinárodní přepravě stanovenými mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána13) , 14), a vnitřní obaly jsou označeny v souladu s tímto zákonem, b) v případě, že je opatřena jedním obalem, pokud je takový obal označen v souladu s podmínkami pro přepravu nebezpečných věcí v mezinárodní přepravě, stanovenými mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána13) , 14), a dále v souladu s § 12 odst. 1 písm. a), b), c), e) a f), jde-li o nebezpečnou směs; nebezpečná směs zařazená do skupiny nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. o) obsahuje rovněž údaje podle § 12 odst. 1 písm. d), c) v případě, že je opatřena zvláštním typem obalu, jako jsou lahve pro přepravu plynů, pokud je takový obal označen v souladu se zvláštními požadavky uvedenými v prováděcím právním předpisu. (2) V případě, kdy může dojít k uzavření kupní smlouvy o koupi nebezpečné směsi, aniž by kupující měl k dispozici informace uvedené na štítku nebo obalu směsi, je dodavatel povinen v nabídce nebezpečné směsi uvést informace o její nebezpečnosti. a) je ústředním orgánem státní správy v oblasti ochrany životního prostředí před škodlivými účinky látek, směsí nebo látek obsažených ve směsích a předmětech, f) vykonává funkci příslušného orgánu v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie2) a zastupuje Českou republiku v orgánech Evropské agentury pro chemické látky, g) povoluje výjimky podle čl. 2 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907//200620) nebo čl. 1 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/200821), a) osobě, která uvedla na trh látku nebo směs v rozporu s požadavky na jejich klasifikaci, balení nebo označování stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, balení a označování 21), aby pozastavila jejich další uvádění na trh do doby, než uvede jejich klasifikaci, balení a označování do souladu s těmito požadavky, g) osobě, která uvedla na trh látku nebo směs v rozporu s požadavky na jejich klasifikaci, balení nebo označování stanovenými v hlavě II, aby pozastavila jejich další uvádění na trh do doby, než uvede jejich klasifikaci, balení a označování do souladu s těmito požadavky, h) osobě, která uvedla na trh povrchově aktivní látku nebo detergent obsahující povrchově aktivní látku, které nesplňují kritéria biologické rozložitelnosti stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech 28), jejich stažení z trhu, nebo i) osobě, která uvedla na trh detergent, který nesplňuje omezení obsahu fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech 28), jeho stažení z trhu. (1) Osoba, která provádí zkoušení vlastností látek nebo směsí nebezpečných pro zdraví a životní prostředí pro účely tohoto zákona se dopustí správního deliktu tím, že a) provádí zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi pro účely tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie20) , 21) bez osvědčení podle § 18 odst. 1, nebo b) v rozporu s § 21 odst. 2 písemně nepotvrdí, že zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi bylo provedeno v souladu se zásadami. (3) Výrobce se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28) uvede na trh na území České a) povrchově aktivní látku nebo detergent obsahující povrchově aktivní látku, které nesplňují kritéria biologické rozložitelnosti stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28), nebo (5) Dovozce nebo následný uživatel se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 1, 2 nebo 3 nebo v rozporu s § 5 neklasifikuje látku nebo směs před jejich uvedením na trh nebo je klasifikuje odlišně, než stanoví tato ustanovení, nebo b) v rozporu s § 4 odst. 4 neuchovává údaje použité pro klasifikaci směsi po dobu, po kterou je tato směs uváděna na trh, nebo po dobu dalších 10 let od posledního uvedení na trh, nebo je neposkytne na vyžádání příslušným správním orgánům. (6) Výrobce, dovozce, následný uživatel nebo distributor se dopustí správního deliktu tím, že d) uvede na trh směs, která je klasifikovaná jako nebezpečná, nebo směs, která může představovat specifické nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí, aniž by zajistil její označení a zabalení podle § 11 až 16, e) v rozporu s § 11 odst. 4 neuchovává doklady o splnění požadavků na obal směsi po dobu, po kterou je tato směs uváděna na trh, a po dobu dalších 10 let od posledního uvedení na trh, nebo je neposkytne na vyžádání příslušným správním orgánům, f) v rozporu s § 12 odst. 5 neuchovává údaje použité pro označení směsi po dobu, po kterou je tato směs uváděna na trh, a po dobu dalších 10 let od posledního uvedení na trh, nebo je neposkytne na vyžádání příslušným správním orgánům, g) v rozporu s § 16 odst. 2 neuvede v nabídce nebezpečné směsi, která umožňuje uzavření kupní smlouvy o koupi nebezpečné směsi, aniž by kupující měl k dispozici informace uvedené na štítku nebo obalu směsi, informace o její nebezpečnosti, (7) Vývozce nebo dovozce se dopustí správního deliktu tím, že (8) Vývozce se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o zákazu vývozu kovové rtuti a některých sloučenin a směsí rtuti27) vyveze rtuť, její sloučeniny nebo směsi. (9) Výrobce působící v oblasti výroby chloru a alkalických hydroxidů se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o zákazu vývozu kovové rtuti a některých sloučenin a směsí rtuti27) neposkytne Ministerstvu životního prostředí stanovené informace. (10) Následný uživatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) (12) Dovozce, následný uživatel nebo dodavatel, který jako první uvádí na trh na území České republiky směs, která má nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti nebo nebezpečné vlastnosti ovlivňující zdraví, se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne Ministerstvu zdravotnictví informace podle § 22 odst. 1 nebo 2. (13) Výrobce nebo distributor, který uvádí na trh na území České republiky detergent, se dopustí správního deliktu tím, že (14) Dovozce, následný uživatel, dodavatel, výrobce nebo distributor se dopustí správního deliktu tím, že neoznámí změnu informací poskytnutých Ministerstvu zdravotnictví podle § 22 odst. 5. (15) Osoba, která uvedla na trh látku nebo směs, která nesplňuje požadavky na její klasifikaci, balení nebo označování stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie21), se dopustí správního deliktu tím, že nepozastaví další uvádění této látky nebo směsi na trh podle § 33 odst. 1 písm. a) (16) Osoba, která uvedla na trh látku nebo směs, která nesplňuje požadavky na její klasifikaci, balení nebo označování stanovené v hlavě II, se dopustí správního deliktu tím, že nepozastaví další uvádění této látky nebo směsi na trh podle § 33 odst. 1 písm. g). (17) Osoba, která uvedla látku nebo látku ve směsi nebo předmětu na trh, aniž splnila povinnost registrace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20), se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 33 odst. 1 písm. b) nestáhne takovou látku, směs nebo předmět z trhu. (18) Osoba, která porušila zákaz nebo omezení uvádění na trh látky samotné nebo obsažené ve směsi nebo předmětu podle hlav VII a VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie20), se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 33 odst. 1 písm. c) nestáhne takovou látku, směs nebo předmět z trhu. (19) Dovozce nebo následný uživatel uvádějící na trh na území České republiky nebezpečnou směs, kterému bylo vydáno rozhodnutí povolující mu v označení této směsi použít místo názvů určitých nebezpečných látek přítomných ve směsi názvy, které identifikují nejdůležitější funkční chemické skupiny nebo názvy alternativní, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 14 odst. 6 neposkytne kopii tohoto rozhodnutí orgánům členských států Evropské unie, ve kterých má v úmyslu s takto označenou směsí v rámci své obchodní činnosti nakládat. (20) Osoba, která uvedla na trh povrchově aktivní látku nebo detergent obsahující povrchově aktivní látku, které nesplňují kritéria biologické rozložitelnosti stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28), se dopustí správního deliktu tím, že nestáhne takovou povrchově aktivní látku nebo detergent obsahující povrchově aktivní látku z trhu podle § 33 odst. 1 písm. h). (21) Osoba, která uvedla na trh detergent, který nesplňuje omezení obsahu fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28), se dopustí správního deliktu tím, že nestáhne takový detergent z trhu podle § 33 odst. 1 písm. i). (22) Za správní delikty se uloží pokuta a) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4 písm. a) nebo c), odstavce 6 písm. b) nebo c), nebo odstavce 15, 17 nebo 18, b) do 4 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. a), odstavce 6 písm. d) nebo g) nebo odstavce 16, f) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. b), odstavce 3, odstavce 7 písm. b), odstavce 9, odstavce 10 písm. a), odstavce 11 písm. a), c) nebo d), odstavce 12 nebo odstavce 13 písm. c), g) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 14. (2) Při rozhodování o uložení pokuty a určení její výměry osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona ze správních orgánů uvedených v § 23 písm. d) až h) v prvním stupni projednává ten, který spáchání správního deliktu zjistil jako první. (5) Příjem z pokut uložených Českou inspekcí životního prostředí je příjmem Státního fondu životního prostředí a příjem z pokut uložených jinými správními orgány je příjmem státního rozpočtu. Chemický zákon: 350/2011 Sb. Zákon o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů

https://rejstriky.finance.cz/firma-mainstream-technologies-s-r-o-27404978

Mainstream Technologies, s.r.o. Praha 4 IČO 27404978 kontakty (19.11.2018) | Finance.cz Mainstream Technologies, s.r.o. Praha 4 IČO: 27404978 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Mainstream Technologies, s.r.o., která sídlí v obci Praha 4 a bylo jí přiděleno IČO 27404978. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma Mainstream Technologies, s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem Mainstream Technologies, s.r.o. se sídlem v obci Praha 4 byla založena v roce 2006. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Realitní činnost , Poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software a další. Základní údaje o Mainstream Technologies, s.r.o. IČO: 27404978 C 110101 Aktuální kontaktní údaje Mainstream Technologies, s.r.o. vv5jtsh CZ27404978 2208802001/5500 1.4.2013 Kontakty na Mainstream Technologies, s.r.o. IČO: 27404978 Hvězdova 1734/2c, Nusle, 140 00 Praha 4 7.6.2013 Praha 1, Národní 138/10, PSČ 11000 16.3.2010 - 7.6.2013 Národní třída 138 , 110 00 Praha 1 Česká republika Praha 1, Národní třída 138/10, PSČ 11000 13.9.2007 - 16.3.2010 Uzavřená 1434 , 289 22 Lysá nad Labem Česká republika Lysá nad Labem, Uzavřená 1434/9, PSČ 28922 4.1.2006 - 13.9.2007 Obory činností Mainstream Technologies, s.r.o. IČO: 27404978 zpracování dat, služby databank, správa sítí 4.1.2006 - 23.3.2009 pořádání odborných kurzů, školení ajiných vzdělávacích akcí včetně lektroské činnosti 4.1.2006 - 23.3.2009 pronájem apůjčování věcí movitých 4.1.2006 - 23.3.2009 specializovaný maloobchod amaloobchod se smíšenám zbožím 4.1.2006 - 23.3.2009 velkoobchod 4.1.2006 - 23.3.2009 realitní činnost 4.1.2006 - 23.3.2009 poskytování software aporadenství voblasti hardware asoftware 4.1.2006 - 23.3.2009 1011432943 Vedení firmy Mainstream Technologies, s.r.o. IČO: 27404978 Ing. Petr Šetka 7.6.2013 Ladislav Šolc 9.6.2015 Ing. Petr Šetka 4.1.2006 - 7.6.2013 Soběslav, Rašínova 209/II, PSČ 39201 Ladislav Šolc 21.5.2009 - 9.6.2015 Vlastníci firmy Mainstream Technologies, s.r.o. IČO: 27404978 zakladni 200 000 Kč - 4.1.2006 Sbírka Listin Mainstream Technologies, s.r.o. IČO: 27404978 C 110101/SL 26 zakladatelské dokumenty, notářský zápis [NZ 193/2015] Městský soud v Praze 30.4.2015 4.6.2015 12.6.2015 6 C 110101/SL 25 účetní závěrka [2014] rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2014 1.6.2015 9.6.2015 4 C 110101/SL 24 účetní závěrka [2014] VZZ Městský soud v Praze 31.12.2014 1.6.2015 9.6.2015 2 C 110101/SL 23 účetní závěrka [2013] Městský soud v Praze 31.12.2013 2.7.2014 22.8.2014 6 C 110101/SL 22 účetní závěrka [2012] Městský soud v Praze 31.12.2012 14.6.2013 17.6.2013 5 C 110101/SL 21 účetní závěrka -2011-rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2011 26.6.2012 9.8.2012 2 C 110101/SL 20 účetní závěrka -2011-rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2011 26.6.2012 9.8.2012 2 C 110101/SL 19 účetní závěrka -2011-vzz Městský soud v Praze 31.12.2011 26.6.2012 9.8.2012 2 C 110101/SL 18 účetní závěrka -VZaZ r. 2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 12.9.2011 14.9.2011 2 C 110101/SL 17 účetní závěrka r. 2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 12.9.2011 14.9.2011 4 C 110101/SL 16 účetní závěrka r.2009- VZaZ Městský soud v Praze 31.12.2009 18.5.2010 21.5.2010 2 C 110101/SL 15 účetní závěrka r.2009- rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2009 18.5.2010 21.5.2010 4 C 110101/SL 14 notářský zápis NZ 324/2009 Městský soud v Praze 12.5.2009 4.6.2009 12 C 110101/SL 13 ostatní - rozh. jedin.akcionáře Městský soud v Praze 7.4.2009 4.6.2009 1 C 110101/SL 12 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 7.4.2009 4.6.2009 4 C 110101/SL 11 účetní závěrka r.2008-VZZ Městský soud v Praze 31.12.2008 5.5.2009 13.5.2009 2 C 110101/SL 10 účetní závěrka r.2008-rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2008 5.5.2009 13.5.2009 4 C 110101/SL 9 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 27.2.2009 7.4.2009 5 C 110101/SL 8 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 18.6.2008 8.8.2008 13.8.2008 1 C 110101/SL 7 účetní závěrka r.2007 Městský soud v Praze 31.12.2007 8.8.2008 13.8.2008 6 C 110101/SL 6 ostatní -rozh.jed.společ. Městský soud v Praze 18.6.2007 4.2.2008 5.2.2008 1 C 110101/SL 5 účetní závěrka 2006-VZZ Městský soud v Praze 31.12.2006 4.2.2008 5.2.2008 2 C 110101/SL 4 účetní závěrka 2006-rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2006 4.2.2008 5.2.2008 4 C 110101/SL 3 notářský zápis NZ 605/2007 - změny ZL Městský soud v Praze 4.9.2007 24.9.2007 1 C 110101/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 409/2005 Městský soud v Praze 30.8.2005 6.2.2006 5 Hodnocení Mainstream Technologies, s.r.o. Výpis dat pro firmu Mainstream Technologies, s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Mainstream Technologies, s.r.o., 27404978 na obchodním rejstříku výpis firmy Mainstream Technologies, s.r.o., 27404978 na živnostenském rejstříku výpis firmy Mainstream Technologies, s.r.o., 27404978 na Datových schránkách Mainstream Technologies, s.r.o. - 27404978 - Praha , Hvězdova 1734/2 MAINSTREAM COMPANY s.r.o. - 02204002 - Brno , Vídeňská 255/42

http://www.shscms.cz/ehd2009/data/SHSCMS_CZ/katalog.shscms.cz/stanovy.html

SHSČMS: Stanovy Stanovy SHS ČMS ke stažení ve formátu Microsoft Word §1 Název §2 Sídlo §3 Účel Sdružení §4 Předmět činnosti Sdružení §5 Členství ve Sdružení §6 Práva a povinnosti členů §7 Členské příspěvky §8 Zánik členství §9 Vzájemné závazky §10 Orgány Sdružení §11 Sněm §12 Výbor Sdružení §13 Předsednictvo §14 Kontrolní komise §15 Odborné komise §16 Krajské sekce §17 Sekretariát §18 Konference a semináře §19 Majetek Sdružení §20 Zrušení a zánik Sdružení §21 Jednání a podepisování za Sdružení §22 Závěrečná ustanovení §1 Název K dosažení cíle a naplnění účelu Sdružení zejména: popularizuje, zveřejňuje a propaguje význam, souvislosti a problémy kulturního dědictví, především historických sídel, pořádá veřejnosti přístupné kulturní, společenské a propagační akce (přednášky, výstavy, odborné semináře a konference apod.), vydává tiskoviny propagující témata související s účelem a cílem Sdružení a s jeho aktivitami, zveřejňuje problémy a specifika historických sídel, uplatňuje specifické problémy historických sídel při úpravě právních norem a navrhování nových právních norem, které ovlivňují ekonomické a právní postavení obcí i jejich hospodaření, poskytuje veřejnosti informační služby, jimiž naplňuje účel a cíle Sdružení, a to včetně užití a přístupu k veřejně provozovaným informačním a datovým sítím, popularizuje a zveřejňuje účel Sdružení a jeho činnosti, jakož i činnosti svých členů, i prostřednictvím veřejně přístupných informačních a datových sítí, spolupracuje s organizacemi a institucemi s posláním shodným s cíli Sdružení, které působí v ČR i v zahraničí, a to především s krajskými úřady, ministerstvy a Národním památkovým ústavem. §5 Členství ve Sdružení ((1) Členství je řádné a přidružené. Řádné a přidružené členy přijímá předsednictvo. Součástí písemné přihlášky člena je i souhlas se stanovami Sdružení. Aktuální seznam všech členů je vždy předložen sněmu, který jej bere na vědomí, a vydán jako příloha usnesení sněmu. (2) Řádným členem může být pouze obec (ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích /obecní zřízení/ v platném znění a zákona 131/2001 Sb., o hl. městě Praze v platném znění), u statutárních měst i jejich části, a to za splnění následujících podmínek: a) podání písemné přihlášky schválené zastupitelstvem obce či městské části s uvedením jména a funkce osoby, která bude jménem obce jako člena Sdružení ve Sdružení jednat; v případě, že touto osobou nebude starosta či primátor, místostarosta či náměstek primátora, ale jiná pověřená fyzická osoba, je třeba k přihlášce doložit písemnou plnou moc k jednání ve Sdružení za obec či městskou část s uvedením usnesení zastupitelstva nebo rady obce či městské části o zastupování (dále jen jiná pověřená osoba); v přihlášce je člen povinen uvést aktuální počet obyvatel obce nebo městské části ke dni podání přihlášky, b) souhlasné přijetí obce či městské části za člena Sdružení předsednictvem, které bude zaznamenáno v písemném záznamu z jednání předsednictva. (3) Přidruženým členem může být jiná právnická osoba než obec, a to za splnění následujících podmínek: a) podání písemné přihlášky s uvedením statutárního orgánu (fyzické osoby nebo fyzické osoby jako člena kolektivního statutárního orgánu oprávněného za právnickou osobu jednat), která bude jménem právnické osoby jako člena Sdružení jednat, b) souhlasné přijetí jiné právnické osoby předsednictvem, které bude zaznamenáno v písemném záznamu z jednání předsednictva. (4) Členství ve Sdružení vzniká dnem přijetí předsednictvem. Přijetí za člena Sdružení je členovi písemně oznámeno; člen je povinen nejpozději do 30 dnů poté, kdy se dozví o přijetí za člena Sdružení, zaplatit vstupní členský příspěvek; nezaplacení vstupního členského příspěvku včas a řádně je důvodem pro vyloučení člena Sdružení. §6 Práva a povinnosti členů a) Práva řádných členů: účastnit se jednání sněmu, příslušné krajské sekce a být informován o výsledku jejich jednání, volit a být volen do výboru Sdružení, předsednictva a kontrolní komise, pracovat v odborných komisích ustavených výborem Sdružení, podávat orgánům Sdružení návrhy, podněty a stížnosti a být vyrozuměn o jejich vyřízení, hlasovat na sněmu a při rozhodování orgánů Sdružení, do nichž jsou zvoleni, účastnit se aktivit a činností Sdružení a být o nich informován. b) Povinnosti řádných členů: dodržovat stanovy Sdružení a respektovat rozhodnutí orgánů Sdružení, platit řádně a včas členské příspěvky, přispívat aktivně k naplňování účelu a cíle Sdružení, písemně oznamovat změny v identifikaci fyzické osoby, která je zmocněna zastupovat člena na jednáních a činnostech Sdružení, vždy do 10. ledna oznámit aktuální počet obyvatel obce k 1. lednu; pokud tuto povinnost nesplní, je povinen zaplatit členský příspěvek podle posledního údaje o počtu obyvatel, který oznámil. (2) Práva a povinnosti přidružených členů: a) Práva přidružených členů: podávat orgánům Sdružení návrhy, podněty a stížnosti a být vyrozuměn o jejich vyřízení, účastnit se akcí pořádaných Sdružením a být o nich informován. b) Povinnosti přidružených členů: dodržovat stanovy Sdružení a respektovat rozhodnutí orgánů Sdružení, platit řádně a včas členské příspěvky, přispívat v rámci svých možností k naplňování účelu a cíle Sdružení, písemně oznamovat změny v identifikaci fyzické osoby, která je zmocněna zastupovat člena na jednáních a činnostech Sdružení. §7 Členské příspěvky (1) Členské příspěvky jsou vstupní a roční; jejich výše je pro řádné a přidružené členy stanovena diferencovaně. (2) Výši členských příspěvků pro řádné členy, lhůty a způsob placení stanovuje sněm svým usnesením. (3) Výši členských příspěvků pro přidružené členy, lhůty a způsob placení stanovuje výbor Sdružení svým rozhodnutím. (4) Pro nové členy Sdružení platí, že výše jejich vstupního členského příspěvku v roce přijetí do Sdružení je určena podílem ve dvanáctinách ze stanoveného ročního členského příspěvku pro ten který kalendářní rok, počínaje měsícem, v němž novému členu vzniklo členství ve Sdružení. §8 Zánik členství a) vystoupením, b) vyloučením, c) zánikem člena jako právnické osoby. (2) Vystoupení člena ze Sdružení musí být oznámeno písemně výboru Sdružení. Za termín vystoupení je považováno datum doručení písemného oznámení o vystoupení sekretariátu Sdružení. Členské příspěvky zaplacené ke dni vystoupení se nevracejí. (3) Vyloučení člena ze Sdružení je mimořádným způsobem zániku členství a musí být: a) projednáno a odsouhlaseno výborem Sdružení, b) sděleno vylučovanému členovi písemně a s uvedením důvodu vyloučení. Vyloučením členství ve Sdružení zaniká uplynutím třicátého dne od doručení písemného oznámení o vyloučení člena, odeslaného sekretariátem Sdružení, pokud se člen před uplynutím této lhůty neodvolá. Odvolání musí být učiněno v písemné formě a doručeno Sdružení ve lhůtě třiceti dnů od doručení písemného oznámení o vyloučení členovi Sdružení, jinak je neúčinné. (4) Proti rozhodnutí výboru Sdružení o vyloučení může podat člen odvolání ke kontrolní komisi Sdružení prostřednictvím sekretariátu Sdružení. V případě včas a řádně podaného odvolání člena je jeho členství pozastaveno s tím, že po dobu pozastavení členství nejsou účinná ani práva, ani povinnosti člena. Kontrolní komise musí rozhodnout o odvolání člena proti rozhodnutí výboru Sdružení nejpozději do tří měsíců od doručení odvolání člena. Rozhodnutí o odvolání musí kontrolní komise neprodleně písemně oznámit členu Sdružení a výboru Sdružení. V případě vyloučení člena se členské příspěvky zaplacené ke dni vyloučení nevracejí. §9 Vzájemné závazky (1) Orgány Sdružení jsou: a) sněm, b) výbor Sdružení, c) předsednictvo, d) kontrolní komise, e) krajské sekce. (2) Statutárním orgánem Sdružení je předsednictvo; předsednictvo je oprávněno jednat jménem Sdružení ve všech věcech. (3) Při jednání jménem Sdružení jsou předsednictvo, předseda a místopředsedové povinni respektovat přijatá rozhodnutí orgánů Sdružení. (4) Vrcholným orgánem Sdružení je sněm. (5) Funkční období orgánů Sdružení je čtyřleté. (6) K zajištění provozních záležitostí Sdružení je zřízen sekretariát. §11 Sněm (1) Sněm je vrcholným orgánem Sdružení, je shromážděním řádných a přidružených členů Sdružení. (2) Sněm je řádný nebo mimořádný; řádný sněm se koná jedenkrát za čtyři roky. Orgánem oprávněným ke svolání sněmu je výbor Sdružení. (3) Řádný sněm svolává výbor Sdružení vždy do šesti měsíců ode dne voleb do obecních zastupitelstev. O svolání a návrhu programu informuje výbor Sdružení všechny členy. Návrhy základních dokumentů navržených k projednání sněmem zašle výbor Sdružení všem členům nejpozději tři týdny před termínem konání sněmu. Připomínky k zaslaným návrhům mohou členové vyjádřit pouze písemně, a to nejpozději týden před zahájením sněmu. (4) Řádný sněm: posuzuje činnost Sdružení a orgánů Sdružení z hlediska naplňování účelu a cíle Sdružení a zejména schvaluje koncepci činnosti Sdružení na další období, která je základním dokumentem k činnosti Sdružení, resp. jeho směřování, projednává a schvaluje výsledky činnosti a hospodaření Sdružení za období od minulého sněmu a zprávu kontrolní komise, schvaluje výši členských příspěvků řádných členů, lhůty a způsob jejich placení na další období, rozhoduje o majetku Sdružení, schvaluje změny nebo doplnění stanov Sdružení, schvaluje jednací řád sněmu, schvaluje volební řád Sdružení, volí členy výboru Sdružení, volí členy kontrolní komise, bere na vědomí aktuální seznam členů a udělení čestného uznání za činnost pro Sdružení. (5) Mimořádný sněm může být svolán na základě rozhodnutí řádného sněmu. Výbor Sdružení je povinen svolat mimořádný sněm v těchto případech: jestliže o to požádá písemně alespoň jedna pětina řádných členů, jestliže počet členů výboru Sdružení klesne o jednu třetinu. (6) Při svolání mimořádného sněmu musí být stanoven předmět jednání. (7) Sněm rozhoduje usnesením. Způsob rozhodování sněmu stanovuje jednací řád sněmu. (1) Výbor Sdružení řídí činnost Sdružení mezi sněmy a odpovídá za hospodaření a majetek Sdružení. Činnost výboru Sdružení řídí předseda. (2) Členem výboru Sdružení může být pouze obec nebo městská část. (3) Počet členů výboru Sdružení je určen uspořádáním obcí do vyšších územně správních celků (krajů) podle Ústavy, přičemž každý kraj zastupují tři zástupci. Počet členů výboru Sdružení podle tohoto klíče činí 42 obcí nebo městských částí. (4) Pokud by členové některého z krajů nebyli schopni obsadit příslušné tři zástupce do výboru Sdružení je možné, aby ze zbývajících krajů byl navržen jejich čtvrtý zástupce, přičemž přednost mají kraje s největším počtem členů. (5) Výbor Sdružení je volen sněmem v souladu s volebním a jednacím řádem sněmu; kandidáty na členy výboru Sdružení navrhují krajské sekce. (6) Výbor Sdružení volí z fyzických osob, které jednají jménem obcí nebo městských částí, které jsou členy výboru Sdružení předsednictvo, to znamená, předsedu, prvního a druhého místopředsedu (dále jen místopředsedové) a jedenáct členů předsednictva. Zvolení předseda a oba místopředsedové předsednictva jsou zároveň předsedou a místopředsedy výboru Sdružení a jako předseda a místopředsedové kolektivního statutárního orgánu Sdružení vystupují i vůči veřejnosti a jednají navenek za Sdružení. Každý člen předsednictva je současně garantem krajské sekce. Kandidáty na členy předsednictva navrhují členové výboru Sdružení zastoupení v jednotlivých krajských sekcích, a to po jednom z každé krajské sekce na návrh krajské sekce. Pokud některá krajská sekce nenavrhne svého kandidáta, na toto volné místo v předsednictvu může být navržen jiný člen výboru Sdružení. (7) Výbor Sdružení je usnášeníschopný, je-li jednání přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Člen výboru, který se na jednání výboru nemůže dostavit, může písemně zmocnit jiného člena výboru Sdružení zastupováním a hlasováním na jednání výboru Sdružení. Hlasování je rovné a přímé.Člen výboru Sdružení, který má písemné zmocnění od jiného člena ( členů ) výboru Sdružení, má ke svému hlasu ještě tolik hlasů, kolik má zmocnění od jiných nepřítomných členů výboru Sdružení; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy vyjma rozhodnutí o vyloučení člena ze Sdružení. (8) Pro zabezpečení odborných úkolů může výbor Sdružení ustavit odborné komise, pracovní nebo expertní skupiny apod. (9) Jednání výboru Sdružení se s hlasem poradním zúčastňuje tajemník a předseda kontrolní komise. (10) Výbor Sdružení rozhoduje o vyloučení člena Sdružení ze Sdružení a rozhoduje o udělení čestného uznání za činnost pro Sdružení. (11) Výbor Sdružení projednává a schvaluje rozpočet a účetní závěrku Sdružení. O výsledcích hospodaření za uplynulý kalendářní rok a plánu činnosti na nový kalendářní rok informuje výbor Sdružení všechny členy, a to do 30. 4. běžného roku. (12) Pravidelné schůze výboru Sdružení se konají podle ročního plánu činnosti nejméně dvakrát ročně a svolává je z pověření předsedy tajemník. Na základě podané písemné žádosti, nejméně deseti členů výboru Sdružení, předsedovi Sdružení, a ten zajistí do 15 dnů uskutečnění mimořádné schůze výboru Sdružení. Žádost musí obsahovat předmět jednání. §13 Předsednictvo (1) Předsednictvo je statutárním orgánem Sdružení. (2) Předsednictvo má celkem 14 členů a je tvořeno předsedou, dvěma místopředsedy a jedenácti členy předsednictva; členy předsednictva mohou být jen fyzické osoby. (3) Předseda, místopředsedové a 11 členů předsednictva jsou voleni výborem Sdružení. Způsobilost být zvolen do funkce předsedy či místopředsedy je podmíněna výkonem funkce starosty, primátora, místostarosty či náměstka primátora. Způsobilost být zvolen za člena předsednictva nemají jiné pověřené osoby jednající ve Sdružení za člena Sdružení v souladu s ustanovením § 5 odst. 2, písm. a) Stanov. Zvolení předseda a místopředsedové předsednictva jsou zároveň předsedou a místopředsedy výboru Sdružení a jako předseda a místopředsedové kolektivního statutárního orgánu Sdružení vystupují i vůči veřejnosti a jednají navenek za Sdružení. Každý člen předsednictva je současně garantem krajské sekce. (4) Pokud některá z osob svoji způsobilost stanovenou v odstavci 3 tohoto článku pozbude, její členství v předsednictvu zaniká a je třeba provést doplňovací volby. Doplňovací volby budou provedeny na nejbližší schůzi výboru Sdružení. (5) Předsednictvo řídí činnost Sdružení mezi zasedáními výboru Sdružení a je oprávněno učinit i nezbytné rozpočtové změny do rozsahu delegovaného výborem Sdružení. (6) Předsednictvo je usnášeníschopné, je-li jednání přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Hlasování je rovné a přímé, každý člen předsednictva má jeden hlas. Předsednictvo rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných členů předsednictva; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. (7) Předsednictvo Sdružení jmenuje tajemníka a stanovuje takové jeho kompetence, které nevyplývají přímo ze stanov Sdružení. (8) Jednání předsednictva se s hlasem poradním zúčastňuje tajemník a předseda kontrolní komise. (9) Předsednictvo může v případě naléhavé potřeby hlasovat per rolam. §14 Kontrolní komise (1) Kontrolní komise je kontrolním orgánem Sdružení. Členy kontrolní komise mohou být pouze obce nebo městské části. Kontrolní komise má 14 členů, vždy po jednom z krajů, přičemž každý kraj zastupuje jeden zástupce; počet členů kontrolní komise podle tohoto klíče činí celkem 14 obcí nebo městských částí. (2) Kontrolní komise je volena sněmem v souladu s volebním a jednacím řádem sněmu; kandidáty na členy kontrolní komise navrhují krajské sekce. (3) Členové kontrolní komise volí ze svého středu předsedu kontrolní komise. (4) Kontrolní komise dohlíží na dodržování stanov Sdružení a obecně závazných předpisů v činnosti Sdružení, prověřuje stížnosti a oznámení, navrhuje opatření k nápravě zjištěných nedostatků a kontroluje plnění úkolů programového prohlášení a usnesení sněmu. Rozhoduje o odvolání člena proti vyloučení. Vždy do 31. 3. každého roku provádí kontrolu činnosti a hospodaření Sdružení za uplynulý rok a předkládá výboru Sdružení písemnou zprávu o jejím výsledku. (5) Kontrolní komise vypracovává a předkládá řádnému sněmu souhrnnou kontrolní zprávu za období od minulého sněmu. (6) Kontrolní komise je usnášeníschopná, je-li jednání přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Hlasování je rovné a přímé, každý člen kontrolní komise má jeden hlas. Kontrolní komise rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných členů kontrolní komise; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy kontrolní komise. (7) Předseda kontrolní komise se zúčastňuje schůzí výboru Sdružení a předsednictva s hlasem poradním. (8) Členové kontrolní komise nemohou být zároveň členy jiných orgánů Sdružení s výjimkou krajských sekcí a odborných komisí. (9) Jednání kontrolní komise svolává předseda kontrolní komise. Jednání kontrolní komise se koná nejméně jedenkrát ročně. Jednání kontrolní komise je její předseda povinen svolat vždy, je-li toho třeba k projednání odvolání člena Sdružení proti jeho vyloučení ze Sdružení, a to tak, aby byla dodržena lhůta pro rozhodnutí kontrolní komise o tomto odvolání vyloučeného člena podle § 8 odst. 4 těchto stanov. §15 Odborné komise (1) Pro řešení aktuálních problémů může výbor Sdružení ustavit odborné komise nebo expertní skupiny apod. z členů Sdružení a přizvaných odborníků. (2) Předsedou odborné komise je zpravidla člen výboru Sdružení. §16 Krajské sekce (1) Krajské sekce jsou tvořeny členy Sdružení se sídlem v krajích podle Ústavy. (2) Krajská sekce je orgánem Sdružení, jehož prostřednictvím jsou členové v daném regionu informováni o činnosti výboru Sdružení a předsednictva. (3) Krajské sekce jsou oprávněny podávat podněty a doporučení jiným orgánům Sdružení. (4) Každá krajská sekce v souladu s těmito stanovami a volebním řádem Sdružení navrhuje sněmu kandidáty na své zástupce do výboru Sdružení a do kontrolní komise. Pro výbor Sdružení navrhuje tři kandidáty, z nichž jednoho pro předsednictvo. Pro kontrolní komisi navrhuje jednoho kandidáta. (5) Zasedání krajských sekcí se konají nejméně dvakrát ročně, svolává a řídí je garant krajské sekce - člen předsednictva za příslušný kraj. Tento garant zve na zasedání všechny řádné i přidružené členy v kraji, zástupce kraje a příslušného územního pracoviště Národního památkového ústavu. Na pozvání garanta se mohou jednání krajské sekce zúčastnit i zástupci obcí příslušného kraje, které nejsou členy Sdružení, případně jiné osoby. §17 Sekretariát (1) Provozní a organizační záležitosti Sdružení zajišťuje sekretariát. Sekretariát řídí tajemník. (2) Tajemník je jmenován do funkce předsednictvem Sdružení. Jmenování musí obsahovat i písemné zmocnění tajemníka k zastupování Sdružení, tj. udělení plné moci (ve smyslu § 31 - § 33b zákona č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku v platném znění), jinak tajemník nemá oprávnění činit za Sdružení právní úkony. Tajemník je zaměstnancem Sdružení. (3) Do působnosti tajemníka patří: · zajištění vedení organizační agendy Sdružení, · zajištění vedení účetnictví Sdružení, · informační činnost Sdružení pro členy, · hospodaření s prostředky v objemu a struktuře schváleného rozpočtu Sdružení, · přijímání dalších pracovníků na základě schválení předsednictva Sdružení. (4) Tajemník plní další povinnosti vyplývající ze stanov Sdružení a o své činnosti je povinen informovat předsednictvo. (5) Ve vztahu k zaměstnancům sekretariátu plní tajemník funkci statutárního orgánu Sdružení jako zaměstnavatele, ve vztahu k tajemníkovi vykonávají tuto funkci předseda a místopředsedové předsednictva. §18 Konference a semináře (1) Pro řešení závažných aktuálních otázek souvisejících s účelem, cílem a předmětem činnosti Sdružení se nejméně jednou za dva roky koná odborná konference nebo seminář. (2) Výsledkem konference nebo semináře jsou návrhy a doporučení pro činnost orgánů Sdružení a podněty pro Ministerstvo kultury, vládu a Parlament ČR. §19 Majetek Sdružení (1) Majetkem Sdružení mohou být věci, práva a peníze. (2) Sdružení majetek získává: členskými příspěvky, dary, činností Sdružení. (3) Za majetek a hospodaření Sdružení odpovídá výbor Sdružení. Prodej nebo zástava nemovitého majetku Sdružení mohou být uskutečněny pouze na základě rozhodnutí sněmu. Evidence majetku a účetnictví Sdružení se řídí platnými předpisy. (4) V případě zániku Sdružení bez právního nástupce se v souladu s ust. § 20j Občanského zákoníku vyžaduje likvidace; pro likvidaci Sdružení se v souladu s ust. § 20a odst. 4 Občanského zákoníku přiměřeně použijí ustanovení Obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností. (1) Sdružení může zrušit svým rozhodnutím sněm. K rozhodnutí o zrušení Sdružení je zapotřebí třípětinové většiny hlasů všech řádných členů Sdružení. (2) V rozhodnutí sněmu o zrušení Sdružení musí být uvedeno, zda je určen právní nástupce a zda jmění Sdružení přechází na určeného právního nástupce a za jakých podmínek. (3) V případě, že není určen právní nástupce, určí sněm likvidátora a postup likvidace dle platných právních norem a zároveň sněm určí, jak bude naloženo s likvidačním zůstatkem. (4) Sněm schválí návrh na výmaz z registrace a určí osobu odpovědnou za podání tohoto návrhu. (5) Sdružení zaniká výmazem z registrace ve smyslu ust.§ 20j odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku v platném znění. §21 Jednání a podepisování za Sdružení (1) Sdružení jedná a rozhoduje svým statutárním orgánem, kterým je předsednictvo. (2) Za předsednictvo jednají navenek jménem Sdružení předseda a místopředsedové, každý samostatně. (3) Za Sdružení jedná samostatně též tajemník v souladu s těmito stanovami, na základě a v rozsahu udělené písemné plné moci. (4) Jednat za Sdružení jako zástupce mohou i jiné zmocněné osoby, všechny však v rozsahu udělené písemné plné moci. (5) Za Sdružení podepisují předseda a místopředsedové každý samostatně, a to tak, že k vytištěnému, otištěnému nebo vypsanému názvu Sdružení připojí svůj vlastnoruční podpis s uvedením funkce. (6) Za Sdružení podepisuje samostatně též tajemník v souladu s těmito stanovami, na základě udělené písemné plné moci a způsobem v ní uvedeným. (7) Za Sdružení mohou podepisovat i jiné osoby, všechny však pouze v rozsahu udělené písemné plné moci a způsobem v ní uvedeným. §22 Závěrečná ustanovení (1) (1) Stanovy mohou být měněny nebo doplněny pouze rozhodnutím sněmu s výjimkou změny sídla Sdružení, o níž rozhoduje výbor Sdružení. (2) Tyto stanovy schválil dne 12. dubna 2007 VII. řádný sněm Sdružení s tím, že platnosti a účinnosti nabývají tyto stanovy tímto dnem a současně pozbývají účinnosti stanovy Sdružení schválené VI. řádným sněmem Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska dne 20. března 2003 v Třeboni. V Brně 12. dubna 2007 O Sdružení

http://www.usoud.cz/aktualne/o-navrhu-na-zruseni-casti-zakona-o-svobodnem-pristupu-k-informacim-tykajici-se-zprist/

O návrhu na zrušení části zákona o svobodném přístupu k informacím týkající se zpřístupňování soudních rozhodnutí rozhodne plénum Ústavního soudu - Ústavní soud ÚvodAktuálněO návrhu na zrušení části zákona o svobodném přístupu k informacím týkající se zpřístupňování soudních rozhodnutí rozhodne plénum Ústavního soudu O návrhu na zrušení části zákona o svobodném přístupu k informacím týkající se zpřístupňování soudních rozhodnutí rozhodne plénum Ústavního soudu 18.01.2010 Stěžovatel požádal v roce 2006 Ministerstvo financí o poskytnutí kopií všech rozsudků soudů ve věcech žalob proti nabyvatelům majetku úplatně převedeným Fondem dětí a mládeže v „likvidaci". Podle tzv. informačního zákona požádal Ministerstvo financí o zaslání kopií všech rozsudků, tedy také rozsudků nepravomocných. Ministerstvo poskytlo žadateli pouze dva pravomocné rozsudky a část žádosti, která se vztahovala k nepravomocným rozsudkům, odmítlo. Městský soud v Praze následně zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí ministra financí a potvrdil rozhodnutí o částečném odmítnutí informací ve věcech nepravomocných rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku městského soudu podal stěžovatel kasační stížnost, která však byla napadeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu zamítnuta. Stěžovatel se domnívá, že uvedeným postupem došlo k porušení jeho základního práva na informace dle čl. 17 Listiny základních práv a svobod, a domáhá se zrušení části ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Text tohoto ustanovení zní takto: „Povinné subjekty dále neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou pravomocných rozsudků.". Stěžovatel Ústavnímu soudu navrhl, aby v tomto ustanovení zrušil slovo „pravomocných“. Omezení práva na informace o rozhodovací činnosti soudů není podle stanoviska Nejvyššího správního soudu v principu založeno na odmítnutí přístupu veřejnosti k jakýmkoliv informacím o rozhodovací činnosti soudů, ale je limitováno požadavkem nezasahovat v průběhu procesu - v zájmu objektivity a nestrannosti posouzení každé věci - do vlastní rozhodovací činnosti soudu (včetně rozhodovací činnosti ve formě nepravomocných rozsudků). Stěžovatel je naopak přesvědčen, že v případě, že se jedná o majetek státu, informace mu musí být poskytnuty v plné šíři. Plénum Ústavního soudu rozhodne, zda je napadená část zákona v souladu s ústavním pořádkem či nikoliv. Teprve po jeho rozhodnutí o ústavnosti napadené normy může I. senát pokračovat v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele. Soudcem zpravodajem ve věci návrhu na zrušení části zákona č. 106/1999 Sb. je, stejně jako v řízení o ústavní stížnosti, dr. Vojen Güttler. Návrhu byla přidělena spisová značka Pl. ÚS 2/10. Jana Pelcová, tisková mluvčí, tel.:542 161 026 jana.pelcova@usoud.cz

http://www.ucitelske-listy.cz/2016_06_24_archive.html

Učitelské listy: 24.6.2016 Stanislav Novák: Problém českého školství – problém nedostatku aprobovaných učitelů pátek 24. června 2016 · 0 komentářů Příspěvek z diskuse na LXXII. Akademickém fóru, pořádaném 19. 5. 2016 Odbornou skupinou Organizace výzkumu ČFS JČMF na téma „Diskuse o změnách“. Zdroj: Příloha záznamu z LXII. Akademického fóra Mezi dlouho neřešené problémy českého školského systému patří problém, který je ukryt ve znění samotného zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Zákon řeší požadavky na kvalifikaci učitelů druhého stupně základních škol (§8) a učitelů střední školy (§9) a v obecné rovině nastavuje požadavky příslušného magisterského vzdělání, přičemž cesty vedoucí k dosažení učitelské kvalifikace mohou být různé. Zajišťuje tedy, aby ten, kdo chce vykonávat učitelské povolání, měl magisterské vzdělání. To, co ale není vůbec zákonem zajištěno, je, aby učitel, který vyučuje např. matematiku nebo fyziku, měl vzdělání v těchto oborech. V praxi tak na obou typech škol dochází k tomu, že tyto předměty učí klidně učitel s aprobací např. český jazyk – společenské vědy, protože je to v souladu s příslušným zákonem. Zákon totiž dokonce v § 22, odst. 5 říká, že „Pedagogický pracovník, který vedle přímé pedagogické činnosti, pro kterou má odbornou kvalifikaci, vykonává také další přímou pedagogickou činnost v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, pro kterou nemá odbornou kvalifikaci, splňuje pro pracovněprávní účely předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b).“, což znamená – cituji z § 3 – že „má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává“. Jinými slovy může učit cokoliv. V Ústeckém kraji už delší dobu můžeme pozorovat neblahé důsledky tohoto zákona. Učitelů s aprobací matematika nebo fyzika je na obou stupních zoufale málo a problém se stále prohlubuje, protože jen zájemců o studium učitelství v obou předmětech (a všem se určitě nepodaří úspěšně dokončit studium) je podstatně méně než učitelů matematiky a fyziky odcházejících do důchodu. Proto jsou ředitelé škol fakticky nuceni k tomu, aby přijímali různá „náhradní“ řešení, což zákon umožňuje. Tyto předměty pak učí učitelé, kteří nemají příslušné vzdělání, výuka je tím silně poznamenaná a studenti nemají tyto předměty ještě více v oblibě. Kruh se tím uzavírá, protože pak je ještě méně zájemců u studium těchto předmětů. MŠMT o tomto problému fakticky neví, protože sleduje sice nekvalifikovanost učitelů, ale tento problém do této oblasti podle zákona nespadá. Avšak vůbec nesleduje, zda předměty vyučuje učitel s příslušnou aprobací. Prvním krokem k řešení tohoto stavu by bylo změnit příslušné paragrafy citovaného zákona. Stanislav Novák: Problém českého školství – problé...

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-243/zneni-0

Vyhlášené znění 19.08.2013 ČÁST PÁTÁ - FOND KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ (§ 90 - § 97) (1) Toto nařízení zapracovává právní předpisy Evropské unie1), zohledňuje obecné pokyny evropského orgánu dohledu2) a upravuje pro standardní fond požadavky na kvalitativní kritéria a) pravidel pro skladbu majetku tohoto fondu3), spočívající ve vymezení 1. majetkových hodnot, které mohou být nabyty do jmění tohoto fondu, a 2. investičních limitů, které je nutno dodržovat ve vztahu k majetkovým hodnotám podle bodu 1, včetně investičních limitů při kopírování složení indexu akcií nebo indexu dluhopisů4), b) pravidel pro přijetí úvěru nebo zápůjčky na účet tohoto fondu, včetně limitů pro míru využití pákového efektu5), využívá-li pákový efekt6), c) pravidel pro použití majetku tohoto fondu k poskytnutí úvěru, zápůjčky nebo daru, k zajištění dluhu jiné osoby nebo k úhradě dluhu, který nesouvisí s obhospodařováním tohoto fondu, včetně toho, d) pravidel pro uzavírání smluv o prodeji majetkových hodnot na účet tohoto fondu, které tento fond nemá v majetku, nebo které má na čas přenechány, včetně toho, zda lze na účet tohoto fondu uzavírat smlouvy o prodeji majetkových hodnot, které tento fond nemá ve svém majetku, nebo které má na čas přenechány, e) technik k obhospodařování tohoto fondu, f) pravidel pro používání technik podle písmene e), včetně pravidel pro sjednávání repo obchodů7) s využitím majetku tohoto fondu a pravidel pro investování v souvislosti se sjednanými repo obchody, g) pravidel pro snižování rizika z použití derivátů8), h) pravidel pro výpočet celkové expozice tohoto fondu standardní závazkovou metodou a metodou měření hodnoty v riziku, s rozlišením podle modelu absolutní rizikové hodnoty a relativní rizikové hodnoty, popřípadě další jinou pokročilou metodou měření rizik, a i) limitů u celkové expozice v případě metod podle písmene h). (2) Toto nařízení dále upravuje pro speciální fond, s rozlišením, zda investuje jako fond nemovitostí (§ 51), požadavky na kvalitativní kritéria pravidel, technik a limitů uvedených v odstavci 1. (3) Toto nařízení dále zohledňuje obecné pokyny evropského orgánu dohledu a upravuje pro fond peněžního trhu (§ 79) a krátkodobý fond peněžního trhu (§ 80) požadavky na kvalitativní kritéria pravidel pro skladbu majetku těchto fondů, spočívající ve vymezení a) majetkových hodnot, které mohou být nabyty do jmění tohoto fondu, b) investičních limitů, které je nutno dodržovat ve vztahu k majetkovým hodnotám podle písmene a), a (4) Toto nařízení dále upravuje pro fond kvalifikovaných investorů požadavky na kvalitativní kritéria a) pravidel pro skladbu majetku tohoto fondu, spočívající ve vymezení investičních limitů, které je nutno dodržovat ve vztahu k cenným papírům nebo zaknihovaným cenným papírům, účastem v právnických osobách, pohledávkám, komoditám (§ 14 odst. 5) a jiným věcem, b) pravidel pro uzavírání smluv o prodeji investičních nástrojů nebo komodit, které tento fond nemá v majetku, nebo které má na čas přenechány, a c) technik k obhospodařování tohoto fondu. (1) Do jmění standardního fondu lze nabýt pouze majetkovou hodnotu uvedenou v § 3 až 16. d) majetkovou hodnotu podle § 16, je-li tento standardní fond akciovou společností s proměnným základním kapitálem a má-li povolení České národní banky k činnosti samosprávného investičního fondu. (5) Používá-li toto nařízení pojem „standardní fond“, rozumí se jím v případě standardního fondu, který vytváří podfondy, podfond standardního fondu. 1. který je přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě9), nebo c) investiční cenný papír vydaný fondem kolektivního investování, který neodkupuje jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, nebo srovnatelným10) zahraničním investičním fondem, dodržuje-li obhospodařovatel takového fondu některý z kodexů řízení a správy společnosti a podléhá-li dohledu České národní banky, orgánu dohledu11) jiného členského státu12) nebo orgánu dohledu jiného státu13), který při výkonu dohledu přispívá k ochraně investorů, d) investiční cenný papír, jehož hodnota se vztahuje k majetkovým hodnotám, kterými mohou být i jiné majetkové hodnoty než majetkové hodnoty uvedené v § 3 až 16, a c) jeho cenu lze spolehlivě určit, což v případě 1. investičního cenného papíru uvedeného v odstavci 1 písm. a) až d) znamená, že existuje přesná, spolehlivá a obvyklá cena, kterou je tržní cena, nebo cena určená způsobem, který je nezávislý na emitentovi tohoto investičního cenného papíru, 2. investičního cenného papíru uvedeného v odstavci 1 písm. e) znamená, že ocenění je prováděno periodicky a vychází z analýzy investičních příležitostí nebo jiných informací poskytnutých emitentem tohoto investičního cenného papíru, e) jeho nabytí je v souladu s investiční strategií14) standardního fondu a (4) V tomto nařízení pojem „investiční cenný papír“ nezahrnuje a) investiční cenný papír uvedený v § 3 odst. 2 písm. c) a e) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a b) investiční cenný papír, který je cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydaným investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem; to neplatí, jde-li o investiční cenný papír uvedený v odstavci 1 písm. c). (5) Používá-li toto nařízení pojem „zahraniční investiční fond“, rozumí se jím v případě zahraničního investičního fondu, který vytváří zařízení srovnatelná s podfondy, toto zařízení. Přitom platí, že zařízení není srovnatelné s podfondem, není-li jmění v tomto zařízení efektivně odděleno od jmění v ostatních srovnatelných zařízeních téhož fondu, nebo, je-li toto zařízení tvořeno jen majetkem, není-li majetek v tomto zařízení efektivně oddělen od majetku v ostatních srovnatelných zařízeních téhož fondu. c) podle statutu nebo srovnatelného dokumentu fondu, který tento cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydal, nelze do jmění tohoto fondu nabýt jiné majetkové hodnoty než ty, které lze podle tohoto nařízení nabýt do jmění standardního fondu, a) majetková hodnota uvedená v § 3 až 15, kterou lze podle investiční strategie tohoto fondu uvedené ve statutu tohoto fondu nabýt do jmění tohoto fondu, Do jmění standardního fondu, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem a který má povolení České národní banky k činnosti samosprávného investičního fondu, lze nabýt i jiné majetkové hodnoty, než jsou majetkové hodnoty uvedené v § 3 až 15, jestliže netvoří součást majetku z investiční činnosti tohoto fondu a jsou potřebné k výkonu činnosti tohoto fondu. (1) Nelze investovat více než 5 % hodnoty majetku standardního fondu17) do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem. b) až 35 % hodnoty majetku tohoto fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vydal-li tyto cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry nebo převzal-li za ně záruku stát, územní samosprávný celek státu, nebo mezinárodní finanční organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států, a) vydal nebo za které převzal záruku stát nebo územní samosprávný celek státu, nebo b) vydala mezinárodní finanční organizace, jejímž členem je členský stát. Limity u cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných státy, územními samosprávnými celky a některými mezinárodními finančními organizacemi (1) Lze investovat až 100 % hodnoty majetku standardního fondu do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, které vydal nebo za které převzal záruku stát, územní samosprávný celek státu nebo mezinárodní finanční organizace, jejímž členem je členský stát, za podmínky, že je tento limit uveden ve statutu tohoto fondu. (4) Cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry podle odstavce 1 mohou tvořit více než 35 % hodnoty majetku standardního fondu pouze tehdy, jestliže jsou stát, územní samosprávný celek státu nebo mezinárodní finanční organizace uvedené v odstavci 1 jako takové výslovně uvedeny ve statutu standardního fondu uvedeného v odstavci 1, ve sdělení klíčových informací týkajícím se tohoto standardního fondu a v propagačních sděleních týkajících se tohoto standardního fondu. (3) Do jmění standardního fondu nelze nabýt více než 25 % z hodnoty fondového kapitálu19) jednoho investičního fondu nebo srovnatelné veličiny zahraničního investičního fondu. (1) Riziko protistrany plynoucí z finančních derivátů uvedených v § 12 a 13 odpovídající součtu kladných reálných hodnot těchto derivátů a z technik obhospodařování standardního fondu nesmí u jedné smluvní strany překročit b) hodnotu majetkových hodnot přijatých k zajištění za předpokladu, že tyto majetkové hodnoty jsou denně oceňovány reálnou hodnotou, jsou vysoce likvidní a standardní fond je má ve svém majetku nebo je má v opatrování osoba nezávislá na smluvní straně tohoto derivátu podle písmene a). (4) Majetková hodnota se pro účely tohoto nařízení považuje za vysoce likvidní, netrvá-li její přeměna na peněžní prostředky déle než 7 dní a odpovídá-li dosažená cena její reálné hodnotě. (3) Při nabytí majetkových hodnot uvedených v § 19 odst. 1 písm. b) a c) a § 21 odst. 3 do jmění standardního fondu se limity stanovené v § 19 odst. 1 písm. b) a c) a § 21 odst. 3 neuplatní, nelze-li v době nabytí těchto majetkových hodnot zjistit jejich celkovou jmenovitou hodnotu nebo celkový počet. (4) Při zajištění rozložení rizika se lze odchýlit od § 17, 20, § 21 odst. 1 a 2 a § 22 odst. 1, nejdéle však na dobu 6 měsíců ode dne vzniku standardního fondu. (5) Odstavce 1 až 4, § 17 až 21, 23 a 24 se nepoužijí pro standardní fond, který je podřízeným fondem. d) dluhy standardního fondu vyplývající z použití těchto technik jsou vždy plně kryty majetkem tohoto fondu. (2) Majetkové hodnoty, které jsou v rámci repo obchodu předmětem prodeje, nákupu nebo jiného převodu, musí byt dostatečně diverzifikovány. Má se za to, že tyto hodnoty jsou dostatečně diverzifikovány, jsou-li diverzifikovány z hlediska zeměpisných oblastí, hospodářských odvětví a, jde-li o cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, též jejich emitentů. Platí, že hodnoty jsou diverzifikovány z hlediska emitentů, netvoří-li cenné papíry a zaknihované cenné papíry vydané jedním emitentem více než 20 % hodnoty majetku standardního fondu. (2) Za peněžní prostředky získané z repa lze nabýt pouze majetkovou hodnotu uvedenou v § 15 nebo v § 84 odst. 1 písm. b) nebo dluhopis vydaný státem s ratingem v investičním stupni. (4) Používá-li toto nařízení pojem „repo“, aniž se jedná o pojem „repo obchod“, rozumí se jím prodej nebo jiný převod majetkové hodnoty se současně sjednanou zpětnou koupí nebo jiným zpětným převodem. (2) Majetkové hodnoty, které jsou předmětem reverzního repa, a) musí být vysoce likvidní a musí být přijaty k obchodování na některém z trhů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) bodě 1, c) nesmí být vydány osobou, která není nezávislá na jiné smluvní straně, ani emitentem, kterému byl udělen úvěrový rating v jiném než investičním stupni, a (3) Majetkové hodnoty, které jsou předmětem reverzního repa, nelze po dobu trvání reverzního repa zatížit absolutním majetkovým právem nebo převést na jinou osobu, nejde-li o zpětný prodej nebo jiný zpětný převod na jinou smluvní stranu. (4) Používá-li toto nařízení pojem „reverzní repo“, rozumí se jím koupě nebo jiný převod majetkové hodnoty se současně sjednaným zpětným prodejem nebo jiným zpětným převodem. Snižování rizika z použití finančních derivátů (1) Obhospodařovatel standardního fondu snižuje rizika z použití finančních derivátů tak, že a) má-li být finanční derivát vypořádán ze strany tohoto fondu dodáním podkladového aktiva, drží předmětné podkladové aktivum k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smluvního vztahu odpovídajícího tomuto derivátu v majetku tohoto fondu; u měnových derivátů, které mají znaky zajišťovacího derivátu podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie20), je postačující držení vysoce likvidního aktiva, b) má-li být finanční derivát vypořádán ze strany tohoto fondu dodáním peněžních prostředků, drží v majetku tohoto fondu k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smluvního vztahu odpovídajícího tomuto derivátu peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum v hodnotě odpovídající vypořádací ceně předmětného finančního derivátu, c) nepoužije, kromě případů podle odstavce 2, podkladové aktivum, peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum sloužící ke krytí jednoho finančního derivátu ke krytí dalšího finančního derivátu; současně nepoužije ke krytí finančního derivátu majetkové hodnoty a peněžní prostředky, které jsou předmětem repo obchodů, d) zajistí, aby podkladové aktivum finančního derivátu odpovídalo investiční strategii a rizikovému profilu tohoto fondu, a e) zajistí souhlas jiné smluvní strany s vypořádáním finančního derivátu před jeho splatností s tím, že dojde k vypořádání odpovídajícímu reálné hodnotě finančního derivátu. (2) Obhospodařovatel standardního fondu drží peněžní prostředky tohoto fondu pro účely snížení rizika z použití finančních derivátů pouze do výše rozdílu jejich vypořádacích cen, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b) a je-li sjednán další finanční derivát a) s jinou smluvní stranou za účelem uzavření otevřené pozice21) z finančního derivátu a tyto finanční deriváty jsou vypořádány v týž den, nebo b) s toutéž smluvní stranou za účelem uzavření otevřené pozice z finančního derivátu a datum vypořádání těchto finančních derivátů se neliší o více než 7 dní. (3) Měnovým derivátem se pro účely tohoto nařízení rozumí derivát, jehož podkladovým aktivem je měnový kurz nebo měna. a) standardní závazkovou metodou, Standardní závazková metoda Provádí-li se výpočet celkové expozice standardní závazkovou metodou, rozumí se „celkovou expozicí“ expozice vztahující se k derivátům vypočtená v souladu s § 37. Provádí-li se výpočet celkové expozice standardního fondu, který je podřízeným fondem, standardní závazkovou metodu, vypočte se celková expozice tohoto fondu tak, že se k expozici tohoto fondu vztahující se k derivátům přičte poměrná část b) se standardní fond zajišťuje proti měnovému riziku; potom může používat referenční portfolio obsahující měnový derivát, který má znaky zajišťovacího derivátu. (1) Provádí-li se výpočet celkové expozice standardního fondu standardní závazkovou metodou, nesmí expozice vztahující se k finančním derivátům přesáhnout v žádném okamžiku 100 % hodnoty fondového kapitálu tohoto fondu; je-li limit překročen v důsledku změn reálných hodnot, upraví se pozice tohoto fondu ve vztahu k finančním derivátům bez zbytečného odkladu tak, aby expozice vztahující se k finančním derivátům vyhovovala limitu. (2) Provádí-li se výpočet celkové expozice standardního fondu na základě modelu absolutní rizikové hodnoty, nesmí být hodnota v riziku větší než 20 % hodnoty fondového kapitálu standardního fondu. a) majetkovou hodnotu, kterou lze nabýt do jmění standardního fondu, b) komoditu a komoditní derivát a c) nemovitost a účast v nemovitostní společnosti22), je-li tento speciální fond fondem nemovitostí. d) majetkové hodnoty obdobně podle § 16, je-li tento speciální fond akciovou společností s proměnným základním kapitálem a má-li povolení České národní banky k činnosti samosprávného investičního fondu. (3) Používá-li toto nařízení pojem „speciální fond“, rozumí se jím v případě speciálního fondu, který vytváří podfondy, podfond speciálního fondu. (4) Komoditním derivátem se pro účely tohoto nařízení rozumí derivát, jehož podkladovým aktivem je komodita a z něhož vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích. Cenné papíry a zaknihované cenné papíry vydávané fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem a) má jeho obhospodařovatel povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo, a podléhá dohledu tohoto orgánu dohledu a b) jsou tyto cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry odkupovány ve lhůtě kratší než 1 rok. (3) Do jmění fondu nemovitostí nelze nabýt cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný fondem nemovitostí nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem. (4) Nevyplývá-li z odstavců 1 až 3 něco jiného, použije se pro nabývání cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy do jmění speciálního fondu § 10 odst. 3 obdobně. (1) Fondem nemovitostí je speciální fond, který podle svého statutu investuje do nemovitostí a účastí v nemovitostních společnostech. (2) Používá-li toto nařízení pojem „fond nemovitostí“, rozumí se jím v případě fondu nemovitostí, který vytváří podfondy, podfond fondu nemovitostí. (2) Do jmění jednoho podfondu fondu nemovitostí nelze nabýt nemovitost z majetku jiného podfondu téhož fondu nemovitostí. (1) Nemovitost v majetku fondu nemovitostí lze zatížit zástavním právem pouze za účelem přijetí úvěru. d) která dodržuje obdobně podmínky stanovené v § 53, 55, 56, 68, § 70 odst. 4, § 73 a 74; ocenění nemovitostí, které má nemovitostní společnost ve svém majetku, se pro účely výpočtu investičních limitů provádí podle odstavce 2 písm. c), h) představuje-li tato účast většinu potřebnou ke změně společenské smlouvy23) této nemovitostní společnosti, Pro nabývání akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu do jmění speciálního fondu se § 19 použije obdobně. (1) Do jmění speciálního fondu nelze nabýt více než 25 % hodnoty fondového kapitálu jednoho fondu kolektivního investování nebo srovnatelné veličiny srovnatelného zahraničního investičního fondu. (2) Do jmění speciálního fondu nelze nabýt více než 50 % hodnoty fondového kapitálu jednoho podfondu fondu kolektivního investování nebo srovnatelné veličiny zařízení srovnatelného zahraničního investičního fondu. (1) Riziko protistrany plynoucí z finančních derivátů uvedených v § 12 a 13 a komoditních derivátů uvedených v § 49 odst. 2 a 3, vyjádřené jako součet kladných reálných hodnot těchto derivátů, nesmí u jedné smluvní strany překročit b) hodnotu majetkových hodnot přijatých k zajištění, za předpokladu, že jsou tyto majetkové hodnoty oceňovány reálnou hodnotou každý pracovní den, jsou vysoce likvidní a speciální fond je má ve svém majetku nebo je má v opatrování osoba nezávislá na smluvní straně podle písmene a). (4) Fond nemovitostí drží nejméně 20 % hodnoty svého majetku v majetkových hodnotách uvedených v § 15, § 46 odst. 2, § 47 odst. 1 a § 48 odst. 1. (5) Odstavce 1 až 4, § 60 až 64 a 66 až 69 se nepoužijí pro speciální fond, který je podřízeným fondem. (1) Na účet speciálního fondu lze přijmout úvěr nebo zápůjčku pouze od osoby, která je přípustnou protistranou a podléhá dohledu České národní banky, orgánu dohledu jiného členského státu nebo orgánu dohledu jiného státu. (2) Na účet speciálního fondu lze přijmout úvěr nebo zápůjčku jen za účelem (1) Součet hodnoty všech úvěrů a zápůjček přijatých na účet fondu nemovitostí nesmí přesáhnout 50 % hodnoty jeho majetku. (4) Součet hodnoty všech úvěrů a zápůjček poskytnutých z majetku fondu nemovitostí nemovitostním společnostem nesmí překročit 25 % hodnoty jeho majetku. a) technikou k obhospodařování speciálního fondu může být i komoditní derivát za podmínek uvedených v § 49 a (2) Pro speciální fond se § 35 až 44 použijí obdobně, přičemž však a) u standardní závazkové metody se při výpočtu expozice vztahující se k derivátům zohledňují kromě finančních derivátů i komoditní deriváty v majetku fondu, b) u standardní závazkové metody se výpočet expozice vztahující se k derivátům provádí alespoň jednou za 2 týdny, c) u modelu relativní rizikové hodnoty nebo absolutní rizikové hodnoty je riziková hodnota počítána alespoň jednou za 2 týdny a d) u modelu relativní rizikové hodnoty nebo absolutní rizikové hodnoty se zpětné testování provádí alespoň jednou za 2 týdny. Snižování rizika z použití finančních a komoditních derivátů (1) Obhospodařovatel speciálního fondu snižuje rizika z použití finančních derivátů a komoditních derivátů tak, že a) má-li být finanční derivát nebo komoditní derivát vypořádán ze strany tohoto fondu dodáním podkladového aktiva, drží předmětné podkladové aktivum k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smluvního vztahu odpovídajícího tomuto derivátu v majetku tohoto fondu; u měnových derivátů, které mají znaky zajišťovacího derivátu podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie20), je postačující držení vysoce likvidního aktiva, b) má-li být finanční derivát nebo komoditní derivát vypořádán ze strany tohoto fondu dodáním peněžních prostředků, drží v majetku tohoto fondu k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smluvního vztahu odpovídajícího tomuto derivátu peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum v hodnotě odpovídající vypořádací ceně předmětného finančního derivátu nebo komoditního derivátu, c) podkladové aktivum, peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum sloužící ke krytí jednoho finančního derivátu nebo jednoho komoditního derivátu nepoužije kromě případů podle odstavce 2 ke krytí dalšího finančního derivátu nebo komoditního derivátu; současně nepoužije ke krytí finančního derivátu nebo komoditního derivátu majetkové hodnoty a peněžní prostředky, které jsou předmětem repo obchodů, d) zajistí, aby podkladové aktivum finančního derivátu a komoditního derivátu odpovídalo investiční strategii a rizikovému profilu tohoto fondu, a e) zajistí souhlas jiné smluvní strany s vypořádáním finančního derivátu a komoditního derivátu před jeho splatností s tím, že dojde k vypořádání odpovídajícímu reálné hodnotě finančního derivátu a komoditního derivátu. (2) Obhospodařovatel speciálního fondu drží peněžní prostředky tohoto fondu pro účely snížení rizika z použití finančních derivátů a komoditních derivátů pouze do výše rozdílu jejich vypořádacích cen, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b) a je-li sjednán další finanční derivát nebo komoditní derivát a) s jinou smluvní stranou za účelem uzavření otevřené pozice z finančního derivátu nebo komoditního derivátu a tyto finanční deriváty nebo komoditní deriváty jsou vypořádány tentýž den, nebo b) s toutéž smluvní stranou za účelem uzavření otevřené pozice z finančního derivátu nebo komoditního derivátu a datum vypořádání těchto finančních derivátů nebo komoditních derivátů se neliší o více než týden. (3) Má-li být finanční derivát nebo komoditní derivát vypořádán dodáním majetkových hodnot, které tvoří podkladové aktivum tohoto finančního derivátu nebo komoditního derivátu, nemusí obhospodařovatel speciálního fondu tyto majetkové hodnoty držet ve svém majetku v plné výši, ale pouze jejich část odpovídající míře, v jaké držením finančního derivátu nebo komoditního derivátu překračuje limity pro prodej investičních nástrojů a komodit, které nemá ve svém majetku, upravené v § 76. (4) Má-li být finanční derivát nebo komoditní derivát vypořádán dodáním peněžních prostředků, nemusí obhospodařovatel speciálního fondu držet tyto peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum uvedené v odstavci 1 písm. b) ve svém majetku v plné výši, ale pouze jejich část odpovídající míře, v jaké držením finančního derivátu nebo komoditního derivátu překračuje limity pro prodej investičních nástrojů a komodit, které nemá ve svém majetku, upravené v § 76. (1) Fondem peněžního trhu je investiční fond, který podle svého statutu investuje a používá techniky k obhospodařování tohoto fondu pouze tak, jak stanoví nebo připouští odstavec 2 a § 81 až 89. (4) Používá-li toto nařízení pojem „fond peněžního trhu“, rozumí se jím v případě fondu peněžního trhu, který vytváří podfondy, podfond peněžního trhu. (3) Používá-li toto nařízení pojem „krátkodobý fond peněžního trhu“, rozumí se jím v případě krátkodobého fondu peněžního trhu, který vytváří podfondy, podfond krátkodobého fondu peněžního trhu. (1) Do jmění fondu peněžního trhu lze nabýt pouze majetkové hodnoty uvedené v § 82 až 87. (3) Používá-li toto nařízení pojem „fond kvalifikovaných investorů“, rozumí se jím v případě fondu kvalifikovaných investorů, který vytváří podfondy, podfond fondu kvalifikovaných investorů. (1) Nelze investovat více než 30 % hodnoty majetku fondu kvalifikovaných investorů do a) účasti v jedné právnické osobě s tím, že nerozhoduje, zda je účast představována cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, b) dluhopisů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, c) cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů jednoho druhu vydaných jedním emitentem, na které se nevztahuje písmeno a) nebo b), d) pohledávek jednoho druhu, e) různých pohledávek vznikajících z téhož právního důvodu, f) jedné komodity, g) jedné hromadné věci24), ani h) jedné majetkové hodnoty, na niž se nevztahují písmena a) až g), přičemž nejde o nemovitost. (2) Nelze investovat více než 10 % hodnoty majetku fondu kvalifikovaných investorů do jednoho fondu kvalifikovaných investorů ani do srovnatelného zahraničního investičního fondu. Investiční limity u fondu kvalifikovaných investorů investujícího do nemovitostí nebo účastí v nemovitostních společnostech (1) Do jmění fondu kvalifikovaných investorů lze nabýt pouze nemovitost, jejíž hodnota v době jejího nabytí nepřekračuje 30 % hodnoty majetku tohoto fondu. (2) Pro fond kvalifikovaných investorů investující do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti se § 52 až 54 použijí obdobně. Společná ustanovení k investičním limitům (1) Pro potřeby výpočtu limitů podle § 90 a 91, jakož i jiných limitů, které určuje statut fondu kvalifikovaných investorů, se vždy zohlední a) majetková hodnota, která není v majetku tohoto fondu, a tento fond nebo jeho obhospodařovatel může pomocí svého vlivu v právnické osobě nebo v zařízení nemajícím právní osobnost ovlivnit to, zda tato majetková hodnota bude nabyta do majetku této právnické osoby nebo majetku v tomto zařízení anebo zcizena z majetku této právnické osoby nebo majetku v tomto zařízení, a b) podkladové aktivum finančního derivátu a komoditního derivátu sjednaného na účet tohoto fondu, ledaže tímto podkladovým aktivem je finanční index nebo kvantitativně vyjádřený finanční ukazatel. (2) Pro fond kvalifikovaných investorů, jehož depozitářem může být notář, se limity podle § 90 a 91, jakož i jiné limity, které určuje statut tohoto fondu, vztahují k celkovému objemu vkladů společníků25). Výjimky z investičních limitů (1) Ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) a c) se nepoužijí, jde-li o cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydané nebo zaručené členským státem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, územním samosprávným celkem takového státu, Evropskou unií nebo mezinárodní finanční organizací. (2) Ustanovení § 90 odst. 1 písm. a) až c) a § 90 odst. 2 se nepoužijí pro fond kvalifikovaných investorů, který podle svého statutu investuje alespoň 85 % hodnoty svého majetku do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, neinvestujícího podle svého statutu nebo srovnatelného dokumentu a) alespoň 85 % hodnoty svého majetku do jiného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, nebo b) do investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který podle svého statutu nebo srovnatelného dokumentu investuje alespoň 85 % hodnoty svého majetku do jiného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu. (3) Ustanovení § 90 odst. 1 písm. d) a e) se nepoužijí pro pohledávky na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně za některou z osob uvedených v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech. (4) Ustanovení § 90 a 91 se nepoužijí pro fond kvalifikovaných investorů, u nějž hodnota jeho fondového kapitálu dosahuje alespoň částky 100000000 EUR a je zajištěno rozložení rizika. (5) Ustanovení § 90 a 91 se nepoužijí po dobu a) 36 měsíců ode dne vzniku fondu, jde-li o fond kvalifikovaných investorů, jehož depozitářem může být notář, nebo b) 12 měsíců ode dne vzniku fondu, jde-li o jiný fond kvalifikovaných investorů. (6) Pro fond kvalifikovaných investorů uvedený v § 95 odst. 2 písm. a) zákona o investičních společnostech a investičních fondech se § 90 až 92 použijí jen tehdy, nevyplývá-li ze statutu tohoto fondu něco jiného. Uzavírání smluv o prodeji investičních nástrojů a komodit, které fond kvalifikovaných investorů nemá ve svém majetku, nebo které má na čas přenechány (1) Na účet fondu kvalifikovaných investorů lze uzavřít smlouvy o prodeji investičních nástrojů, do kterých může tento fond podle svého statutu investovat, ale které nemá ve svém majetku, nebo které má na čas přenechány, pouze tehdy, nepřesahují-li závazky z těchto smluv vztahujících se k cenným papírům nebo zaknihovaným cenným papírům jednoho druhu vydaných jedním emitentem 30 % hodnoty majetku tohoto fondu. (2) Na účet fondu kvalifikovaných investorů lze uzavřít smlouvy o prodeji komodit, do kterých může tento fond podle svého statutu investovat, ale které nemá ve svém majetku, nebo které má na čas přenechány, pouze tehdy, nepřesahují-li závazky z těchto smluv vztahujících se ke komoditám jednoho druhu 30 % hodnoty majetku tohoto fondu. (3) Pro potřeby výpočtu limitů podle odstavců 1 a 2 se § 92 použije obdobně. (4) Pro fond kvalifikovaných investorů uvedený v § 95 odst. 2 písm. a) zákona o investičních společnostech a investičních fondech se odstavce 1 až 3 použijí jen tehdy, nevyplývá-li ze statutu tohoto fondu něco jiného. TECHNIKY K OBHOSPODAŘOVÁNÍ FONDU KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ Technikami k obhospodařování fondu kvalifikovaných investorů jsou repo obchody a deriváty, které mohou být podle statutu tohoto fondu sjednány na účet tohoto fondu. Derivát nepřijatý k obchodování na některém z trhů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) může být na účet fondu kvalifikovaných investorů sjednán jen s přípustnou protistranou nebo s osobou, která je, a to alespoň druhově, určena ve statutu tohoto fondu. Rozšíření použití pojmu „majetek investičního fondu“ a pojmu „nemovitost“ (1) Ustanovení § 215 odst. 5 zákona o investičních společnostech a investičních fondech se pro potřeby tohoto nařízení použije i pro účely výpočtu jiných limitů než investičních limitů a limitů u celkové expozice podle tohoto nařízení. (2) Ustanovení § 628 zákona o investičních společnostech a investičních fondech se pro potřeby tohoto nařízení použije i pro jiné účely, než je oprávnění nabývat nebo zcizovat nemovitost. (1) Obhospodařovatel investičního fondu, jde-li o fond, který vznikl nebo byl vytvořen přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, uvede investiční strategii tohoto fondu do souladu s tímto nařízením do dne 22. července 2014; investuje-li však takový fond podle svého statutu do nemovitostí nebo do účastí v nemovitostních společnostech, uvede jeho obhospodařovatel investiční strategii tohoto fondu do souladu s tímto nařízením do dne 22. července 2015. (2) I pro případy uvedené v odstavci 1 se toto nařízení použije v rozsahu, jaký materiálně vyplýval z dosavadních právních předpisů. 2) § 623 písm. g) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. 3) § 633 zákona č. 240/2013 Sb. 4) § 93 odst. 4 zákona č. 240/2013 Sb. 5) § 16 odst. 5 věta první zákona č. 240/2013 Sb. 6) § 16 odst. 4 zákona č. 240/2013 Sb. 7) § 215 odst. 4 zákona č. 240/2013 Sb. 8) § 627 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb. 9) § 623 písm. a) zákona č. 240/2013 Sb. 10) § 626 zákona č. 240/2013 Sb. 11) § 623 písm. e) zákona č. 240/2013 Sb. 12) § 623 písm. b) zákona č. 240/2013 Sb. 13) § 623 písm. f) zákona č. 240/2013 Sb. 14) § 93 odst. 3 zákona č. 240/2013 Sb. 17) § 215 odst. 5 zákona č. 240/2013 Sb. 19) § 16 odst. 5 věta druhá zákona č. 240/2013 Sb. 20) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, IAS 39 – Finanční nástroje: účtování a oceňování a IAS 40 – Investice do nemovitostí. 21) § 627 odst. 3 zákona č. 240/2013 Sb. 22) § 100 odst. 2 část věty za středníkem zákona č. 240/2013 Sb. 23) § 629 zákona č. 240/2013 Sb. 24) § 501 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 25) § 630 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb.

http://docplayer.cz/26403843-9-funkcni-obdobi-navazuje-na-snemovni-tisk-c-905-z-6-volebniho-obdobi-ps-pcr-lhuta-pro-projednani-senatem-uplyne-28.html

9. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 905 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne PDF Download "9. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 905 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 28." 1 funkční období 143 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (Navazuje na sněmovní tisk č. 905 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 28. srpna 2 ZÁKON ze dne 2013, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. I Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb. a zákona č. 463/2012 Sb., se mění takto: 1. Nad 106a se vkládá nadpis Dorovnávací přídavek některým poživatelům českého a slovenského starobního důchodu a zní: 106a (1) Nárok na dorovnávací přídavek má pojištěnec, kterému byl přiznán starobní důchod z českého pojištění (dále jen český starobní důchod ), pokud a) získal před 1. lednem 1993 aspoň 25 let československé doby pojištění, za kterou mu byl po 31. prosinci 1992 přiznán starobní důchod ze slovenského důchodového pojištění (dále jen slovenský starobní důchod ); v tomto zákoně se pro účely dorovnávacího přídavku za československou dobu pojištění považují doby zaměstnání a náhradní doby získané před 1. lednem 1993 podle československých právních předpisů a československá doba pojištění se započítává v rozsahu, v jakém se započítává podle 3 - 2 - právních předpisů České republiky účinných ke dni, od něhož byl přiznán český starobní důchod, b) získal v období od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1995 aspoň 1 rok doby pojištění podle právních předpisů České republiky; pro účely splnění této podmínky se do doby pojištění nezahrnují náhradní doby, c) český starobní důchod a slovenský starobní důchod jsou vypláceny ke dni, od něhož pojištěnec žádá o přiznání dorovnávacího přídavku, a d) výše dorovnávacího přídavku má ke dni, od něhož pojištěnec žádá o jeho přiznání, kladnou hodnotu. (2) Výše dorovnávacího přídavku se při jeho přiznání stanoví ve výši rozdílu mezi výší starobního důchodu, která by pojištěnci náležela, pokud by k dobám pojištění získaným po 31. prosinci 1992 podle právních předpisů České republiky byla přičtena československá doba pojištění (dále jen hypotetická výše starobního důchodu ) a úhrnem vypláceného českého starobního důchodu a vypláceného slovenského starobního důchodu přepočteného na českou měnu. Pokud je některý z těchto starobních důchodů vyplácen v nižší výši z důvodu souběhu nároku na výplatu jiného důchodu nebo z důvodu výdělečné činnosti anebo z jiného důvodu stanoveného zákonem, použije se při stanovení výše dorovnávacího přídavku ta výše starobního důchodu, která by náležela, kdyby k tomuto snížení výše starobního důchodu z těchto důvodů nedošlo. Při přepočtu vypláceného slovenského starobního důchodu na českou měnu podle věty první se použije kurz české koruny vůči euru vyhlášený Českou národní bankou pro první den kalendářního měsíce, do něhož spadá den, od něhož se dorovnávací přídavek přiznává. (3) Hypotetická výše starobního důchodu se stanoví ke dni, od něhož byl přiznán český starobní důchod. Pokud je dorovnávací přídavek přiznáván od pozdějšího dne, než je den, od něhož je přiznán český starobní důchod, zvýší se hypotetická výše starobního důchodu podle právních předpisů upravujících zvyšování důchodů v období ode dne, od něhož byl přiznán český starobní důchod, do dne, od něhož se dorovnávací přídavek přiznává.. 3. Za 106a se vkládají nové 106b a 106c, které znějí: 106b (1) Výše dorovnávacího přídavku se nově stanoví ke dni 31. ledna každého kalendářního roku; to neplatí, byl-li dorovnávací přídavek přiznán ode dne spadajícího do období od 1. ledna do 31. ledna téhož kalendářního roku. Při stanovení nové výše dorovnávacího přídavku se vychází z výše vypláceného českého starobního důchodu a z výše vypláceného slovenského starobního důchodu ke dni 31. ledna kalendářního roku a z hypotetické výše starobního důchodu stanovené podle 106a odst. 2 a 3 a upravené podle právních předpisů o zvyšování důchodů v období ode dne přiznání dorovnávacího přídavku do dne 31. ledna kalendářního roku; ustanovení 106a odst. 2 věty druhé platí zde obdobně. Dorovnávací přídavek v nové výši se vyplácí od splátky českého starobního důchodu splatné v dubnu kalendářního roku, v němž se stanoví nová výše dorovnávacího přídavku, do splátky českého starobního důchodu splatné v březnu následujícího kalendářního roku. Při přepočtu vypláceného slovenského starobního důchodu na českou měnu pro účely stanovení nové výše dorovnávacího přídavku se použije kurz české koruny vůči euru vyhlášený Českou národní bankou pro 1. leden kalendářního roku, v němž se stanoví nová výše dorovnávacího přídavku. 4 - 3 - (2) Pokud by v důsledku změny výše vypláceného českého starobního důchodu nebo výše vypláceného slovenského starobního důchodu přepočteného na českou měnu dorovnávací přídavek neměl kladnou hodnotu, zaniká nárok na výplatu dorovnávacího přídavku od splátky českého starobního důchodu splatné v dubnu kalendářního roku na dobu do splátky tohoto důchodu splatné v březnu následujícího kalendářního roku. Pokud nárok na výplatu dorovnávacího přídavku zanikl podle věty první v období 3 bezprostředně následujících kalendářních roků, nárok na dorovnávací přídavek zaniká dnem 31. ledna posledního z těchto kalendářních roků. (3) Nevyplácí-li se dorovnávací přídavek proto, že se nevyplácí český starobní důchod nebo slovenský starobní důchod ( 106c odst. 1), stanoví se nově výše dorovnávacího přídavku ode dne obnovení výplaty českého starobního důchodu nebo slovenského starobního důchodu. Při stanovení nové výše dorovnávacího přídavku se vychází z výše vypláceného českého starobního důchodu a z výše vypláceného slovenského starobního důchodu ke dni obnovení výplaty českého starobního důchodu nebo slovenského starobního důchodu a z hypotetické výše starobního důchodu stanovené podle 106a odst. 2 a 3, zvýšené za případnou další výdělečnou činnost vykonávanou bez pobírání českého starobního důchodu ( 34 odst. 2 a 36 odst. 2) a upravené podle právních předpisů o zvyšování důchodů v období ode dne přiznání dorovnávacího přídavku do dne obnovení výplaty českého starobního důchodu; ustanovení 106a odst. 2 věty druhé platí zde obdobně. Při přepočtu vypláceného slovenského starobního důchodu na českou měnu pro účely stanovení nové výše dorovnávacího přídavku se použije kurz české koruny vůči euru vyhlášený Českou národní bankou pro první den kalendářního měsíce, v němž se stanoví nová výše dorovnávacího přídavku. 106c (1) Dorovnávací přídavek se vyplácí, jen pokud náleží výplata českého starobního důchodu i slovenského starobního důchodu. (2) Vyplácí-li se český starobní důchod ve výši poloviny podle 37 odst. 1 nebo ve výši poloviny procentní výměry podle 59, vyplácí se dorovnávací přídavek ve výši poloviny. (3) Dorovnávací přídavek se vyplácí spolu s českým starobním důchodem a stejným způsobem jako tento důchod. (4) Na dorovnávací přídavek se pro účely 58 a 59 a pro účely jiných právních předpisů hledí, jako by byl součástí starobního důchodu. (5) Ustanovení 54, 55, 56 odst. 1, 62 a 63 platí pro dorovnávací přídavek přiměřeně.. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Nárok na dorovnávací přídavek vzniká nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, i když podmínky stanovené pro vznik nároku na dorovnávací přídavek byly splněny před tímto dnem. 5 Opatření uvedená v ustanovení čl. XIII věty druhé zákona č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají za podmínek uvedených v tomto ustanovení nedotčena. Pokud by však byl dorovnávací přídavek vyšší než plnění poskytované podle těchto opatření, náleží místo tohoto plnění dorovnávací přídavek a nárok na plnění podle těchto opatření zaniká dnem, od něhož byl přiznán dorovnávací přídavek. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č.151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č.306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb. a zákona č. 403/2012 Sb., se mění takto: Za část osmou se vkládá nová část devátá, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 76 zní: 6 - 5 - ČÁST DEVÁTÁ ŘÍZENÍ A POVINNOSTI VE VĚCECH DOROVNÁVACÍHO PŘÍDAVKU NĚKTERÝM POŽIVATELŮM ČESKÉHO A SLOVENSKÉHO STAROBNÍHO DŮCHODU 123h (1) O dorovnávacím přídavku náležejícím podle zákona o důchodovém pojištění 76) rozhodují orgány sociálního zabezpečení, které vyplácejí starobní důchod, s nímž se má dorovnávací přídavek vyplácet; tyto orgány jsou též příslušné k výplatě dorovnávacího přídavku. (2) Dorovnávací přídavek se přiznává na základě žádosti, která se podává u orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k přiznání dorovnávacího přídavku. Je-li k rozhodování o dorovnávacím přídavku příslušná Česká správa sociálního zabezpečení, lze žádost o přiznání dorovnávacího přídavku podat též u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení; okresní správa sociálního zabezpečení je povinna tuto žádost neprodleně postoupit České správě sociálního zabezpečení. Je-li žádost o přiznání dorovnávacího přídavku zamítnuta pouze z důvodu, že dorovnávací přídavek by ke dni, od něhož je jeho přiznání požadováno, neměl kladnou hodnotu, lze novou žádost o přiznání dorovnávacího přídavku podat, jen je-li v nové žádosti jako den, od něhož má být dorovnávací přídavek přiznán, uveden den 31. ledna některého kalendářního roku po kalendářním roce, do něhož spadal den, od něhož bylo požadováno přiznání dorovnávacího přídavku v předchozí žádosti; tuto novou žádost lze podat nejvýše dvakrát. Je-li v nové žádosti podané podle věty třetí uveden jiný den než den uvedený ve větě třetí, nebo jde-li o třetí a další podání takové žádosti, orgán sociálního zabezpečení řízení o této žádosti zastaví. (3) Není-li v odstavcích 1 a 2 stanoveno jinak, použijí se pro řízení ve věcech dorovnávacího přídavku přiměřeně ustanovení o řízení ve věcech důchodového pojištění. Ustanovení o řízení ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění se pro věci dorovnávacího přídavku použijí obdobně. (4) Ministr práce a sociálních věcí a v oboru své působnosti ministři uvedení v 9 odst. 3 mohou odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění ustanovení 106a až 106c zákona o důchodovém pojištění; ustanovení 106 platí přitom obdobně. 123i (1) Příjemce dorovnávacího přídavku je povinen sdělit a prokázat plátci dorovnávacího přídavku na jeho výzvu výši starobního důchodu vypláceného ze slovenského důchodového pojištění ke dni, od něhož se stanoví nová výše dorovnávacího přídavku podle 106b zákona o důchodovém pojištění. Při nesplnění této povinnosti ve lhůtě stanovené plátcem dorovnávacího přídavku se výplata dorovnávacího přídavku zastaví, pokud byl příjemce dorovnávacího přídavku ve výzvě na tento následek upozorněn; je-li tato povinnost splněna dodatečně, dorovnávací přídavek se doplatí ode dne, od kterého jeho výplata náleží. Není-li tato povinnost splněna do 3 let od 31. ledna kalendářního roku, ve kterém byl dorovnávací přídavek naposledy vyplacen, zaniká nárok na dorovnávací přídavek dnem 31. ledna posledního z těchto kalendářních roků. (2) Ustanovení 50, 51 odst. 1 a 53 odst. 1 a 3 platí přiměřeně, jde-li o povinnosti příjemce dorovnávacího přídavku a o podání ve věcech dorovnávacího přídavku. 7 j Jestliže byl vyplácen dorovnávací přídavek a nebyly přitom splněny podmínky pro jeho výplatu stanovené v 106c odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, má plátce dorovnávacího přídavku vůči osobě, které byl dorovnávací přídavek vyplacen, nárok na vrácení těch vyplacených částek dorovnávacího přídavku, které nenáležely; ustanovení 118a odst. 3 a 4 použijí se zde obdobně. 76) 106a až 106c zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.. Dosavadní část devátá se označuje jako část desátá. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

http://www.sagit.cz/info/sb09285

ZÁKON ze dne 22. července 2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Sbírka zákonůPředpis č. 285/2009 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2009, částka 89, ze dne 4. 9. 2009Legislativní proces: sněmovní tisk 861Stručnou charakteristiku změn najdete v redakční anotaci předpisu 285 ZÁKON ze dne 22. července 2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o bankách Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 230/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 5d písmena d) a e) znějí: „d) poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz, e) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene d),“. 2. V § 20b se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 3. V § 20b odst. 2 se slova „odstavců 1 a 2 se vztahují“ nahrazují slovy „odstavce 1 se vztahuje“. 4. V § 20c odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Jestliže banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je banka, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je banka oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“). (2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.“. 5. V § 20c odst. 3 se slova „chybu v zúčtování“ nahrazují slovy „nesprávné provedení platební transakce“. 6. V § 38 odst. 9 se za slova „odstavců 1 až 8“ vkládají slova „a odstavce 11“. 7. V § 38 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.“. 8. V § 38a odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „(dále jen „registr“)“. 9. V § 38a odst. 2 větě druhé se slova „této databázi“ nahrazují slovem „registru“, za slova „zahraničních bank“ se vkládají slova „ , Česká národní banka pro účely dohledu nad finančním trhem“ a slova „ , za podmínek stanovených vyhláškou České národní banky“ se zrušují. 10. V § 38a odst. 2 větě třetí slova „této databáze“ se nahrazují slovy „registru a z registru za podmínek stanovených zákonem“ a na konci textu věty třetí se doplňují slova „a povinnosti mlčenlivosti“. 11. V § 38a odst. 2 větě poslední se slova „informační databáze“ nahrazují slovem „registru“. 12. V § 38a se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Česká národní banka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit přístup k informacím v registru podle odstavce 2 též centrálním bankám a jiným institucím členských států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem za předpokladu, že podmínky přístupu k těmto údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském státě jsou na alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční databázi přístup širší okruh osob. (4) Případy, ve kterých lze požadovat informace podle odstavců 2 a 3, a bližší podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní banka vyhláškou.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 13. V § 38a odstavec 5 zní: „(5) Klient má právo, za úhradu věcných nákladů, na výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru.“. 14. V § 41f se doplňují odstavce 7 a 8, které včetně poznámek pod čarou č. 13 a 14 znějí: „(7) Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13), oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance; v takovém případě nemají povinnost stanovenou v odstavci 2 větě první a v odstavci 5 větě druhé. Při určení skutečného vlastníka podle odstavce 5 se vychází z evidence platební instituce nebo poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. (8) Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu14). 13) § 19 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 14) § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. II Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 13b odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Jestliže družstevní záložna, banka nebo pobočka zahraniční banky na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je družstevní záložna, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět družstevní záložny, banky nebo pobočky zahraniční banky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji družstevní záložně, bance nebo pobočce zahraniční banky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je družstevní záložna oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“). (2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.“. 2. V § 13b odst. 3 se slova „chybu v zúčtování“ nahrazují slovy „nesprávné provedení platební transakce“. 3. V § 25b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 není ani předání informací jinému poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o České národní bance Čl. III Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 44 odst. 1 písm. a) se slova „a jinými osobami, které vydávají elektronické peníze, podle zvláštních právních předpisů9a)“ nahrazují slovy „vydavateli elektronických peněz malého rozsahu, platebními institucemi, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu“. 2. Poznámka pod čarou č. 9a se zrušuje. 3. V § 44 odst. 1 písm. e) se za slovo „povolení“ vkládají slova „nebo registraci“. 4. V § 44 odst. 2 písm. a) se za slovo „povolení“ vkládá slovo „ , registrací“. 5. V § 44a odst. 1 se slova „ , s výjimkou osob, které vydávají elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu9g)“ včetně poznámky pod čarou č. 9g zrušují. 6. V § 44a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Nad platebními institucemi, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu vykonává Česká národní banka tento dohled pouze v rozsahu poskytování platebních služeb, služeb souvisejících s poskytováním platebních služeb a vydávání elektronických peněz.“. 7. § 46e se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 11d a 11e zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna devizového zákona Čl. IV Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 354/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písmeno k) včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „k) devizovým místem 1. banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo se sídlem v tuzemsku, pobočka zahraniční banky, platební instituce, pobočka zahraniční platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, které jsou v rozsahu bankovní licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu3) oprávněny provádět platební styk ve vztahu k zahraničí, směnárenskou činnost nebo bezhotovostní obchody s cizí měnou, 2. osoba oprávněná vykonávat směnárenskou činnost na základě registrace, nebo 3. osoba oprávněná k poskytování platebních služeb ve vztahu k zahraničí na základě principu jednotné licence, 3) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.“. 2. V § 1 se písmena l) a n) zrušují. Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno l). 3. V § 3 odst. 4 písmeno a) zní: „a) *žadatel dosáhl věku 18 let, je plně způsobilý k právním úkonům a bezúhonný,“. 4. V § 3 se odstavce 5 a 7 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 5. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Žádost o registraci ke směnárenské činnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopise. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.“. 6. § 3a až § 3c se zrušují. 7. V § 3d se nadpis zrušuje. 8. V § 3d se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 9. V § 3d odst. 2 větě první se slova „vzdělání získaného praxí“ nahrazují slovy „dostatečné praxe“, slova „nebo licencovanou“ a slova „podle právního řádu České republiky“ se zrušují. 10. V § 3d odst. 2 větě třetí se slova „nebo licencovanou“ zrušují. 11. V § 3d odstavec 3 zní: „(3) Česká národní banka vede seznam udělených registrací ke směnárenské činnosti a zveřejňuje jej i způsobem umožňujícím dálkový přístup; seznam obsahuje tyto údaje: a) číslo registrace a dobu, na kterou se uděluje, b) u podnikající fyzické osoby její jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo, c) u právnické osoby obchodní firmu nebo název, sídlo nebo místo podnikání a identifikační číslo.“. 12. Nadpis nad § 3e se zrušuje. 13. V § 3e písm. a) se slova „změně podstatných údajů uvedených v žádosti o registraci; tyto podstatné údaje stanoví prováděcí právní předpis“ nahrazují slovy „každé změně údajů uvedených v žádosti o registraci nebo v jejích přílohách“. 14. § 3f a 3g se zrušují. 15. V § 3h odstavec 1 zní: „(1) Devizové místo, které není bankou, pobočkou zahraniční banky, spořitelním a úvěrním družstvem, platební institucí, pobočkou zahraniční platební instituce nebo poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, může provádět směnárenskou činnost pouze v provozovnách, které byly k tomuto účelu předem zaevidovány Českou národní bankou; za provozovnu se pro účely tohoto zákona považují také směnárenské automaty.“. 16. V § 3h odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „nebo licencované“ zrušují. 17. V § 3h odst. 3 větě poslední se slova „nebo licencovanou“ zrušují. 18. V § 7 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 19. V § 8 odst. 4 se slova „devizovými licencemi“ zrušují. 20. V § 22 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 21. V § 22 odst. 1 písm. d) se slova „ , odejmout devizovou licenci“ zrušují. 22. V § 22 odst. 2 se slova „ , devizové licenci“ zrušují. 23. V § 22 odst. 5 se slovo „f)“ nahrazuje slovem „e)“. 24. § 23 se zrušuje. 25. § 24 zní: „§ 24 Zrušení registrace (1) Česká národní banka může zrušit registraci, pokud a) byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, b) došlo k podstatné změně skutečností, na jejichž základě byla provedena, zejména pokud devizové místo již nesplňuje podmínky provedení registrace stanovené v § 3 odst. 4 a 6, nebo c) držitel registrace opakovaně nebo závažným způsobem porušuje devizové předpisy. (2) Česká národní banka zruší registraci na žádost jejího držitele.“. 26. V § 24a se slova „nebo devizová licence“ zrušují. 27. V § 25 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena b) až i). 28. V § 25 odst. 3 písm. a) se slova „písm. c) až f)“ nahrazují slovy „písm. b) až e)“. 29. V § 25 odst. 3 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 30. V § 25 odst. 3 písm. c) se slova „písm. h), i) nebo j)“ nahrazují slovy „písm. g), h) nebo i)“. 31. V § 25 odst. 3 písm. d) se slova „písm. g)“ nahrazují slovy „písm. f)“. 32. V § 26 odst. 1 písm. a) se slova „či bezhotovostní obchody s cizí měnou nebo poskytuje peněžní služby“ zrušují. 33. V § 26 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3. 34. V § 26 odst. 3 písm. b) se slova „nebo 4“ zrušují. 35. V § 26 odst. 3 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 36. V § 27 odstavec 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h). 37. V § 27 odst. 2 písm. a) se slova „c), d) nebo e)“ nahrazují slovy „b), c) nebo d)“. 38. V § 27 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 39. V § 27 odst. 2 písm. c) se slova „g), h) nebo i)“ nahrazují slovy „f), g) nebo h)“. 40. V § 27 odst. 2 písm. d se slova „písm. f)“ nahrazuje slovy „písm. e)“. 41. § 30 zní: „§ 30 Rozklad podaný proti rozhodnutí podle § 22 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nemá odkladný účinek.“. 42. V § 30a písmeno a) zní: „a) vzory tiskopisů žádosti o registraci ke směnárenské činnosti a obsah jejich příloh,“. 43. V § 30a se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). Čl. V Přechodné ustanovení Žádost o udělení devizové licence k bezhotovostním obchodům s cizí měnou nebo k poskytování peněžních služeb, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k činnosti platební instituce podle zákona upravujícího platební styk, ledaže s tím žadatel do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vysloví nesouhlas. V řízení o žádosti se dále postupuje podle zákona upravujícího platební styk. ČÁST PÁTÁ Změna občanského zákoníku Čl. VI Zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 107/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 2a se na samostatném řádku doplňují slova „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES.“. 2. V § 54a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ustanovení § 54b odst. 2, § 54b odst. 3 písm. a) a b), § 54b odst. 4 písm. b), c), f) a g) a § 54b odst. 5 písm. a) se nepoužijí při uzavírání smluv o platebních službách podle zákona upravujícího platební styk.“. 3. V § 567 odst. 2 se slova „peněžního ústavu nebo provozovatele poštovních služeb“ nahrazují slovy „poskytovatele platebních služeb“ a slova „věřitele vedený u peněžního ústavu nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti“ se nahrazují slovy „poskytovatele platebních služeb věřitele“. 4. V § 567 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Plní-li dlužník peněžitý dluh poštovním poukazem, je dluh splněn připsáním částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti, není-li dohodnuto jinak.“. ČÁST ŠESTÁ Změna obchodního zákoníku Čl. VII Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 230/2009 Sb., se mění takto: 1. § 339 zní: „§ 339 Peněžitý závazek lze též plnit na účet věřitele, vedený u poskytovatele platebních služeb, nebo poštovním poukazem, jestliže to není v rozporu s platebními podmínkami sjednanými mezi stranami.“. 2. V § 708 odst. 1 se slova „vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby“ nahrazují slovy „peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce“. 3. V § 708 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) § 708 odst. 2, § 709 odst. 1 a 2, § 710 až 714 a § 715 odst. 1 až 3 se nepoužijí pro smlouvu o běžném účtu, která je smlouvou o platebních službách podle zákona upravujícího platební styk.“. 4. V § 715 odst. 4 se za slovo „odkladu“ vkládají slova „v souladu se zákonem o platebním styku“. 5. V § 715a odst. 1 větě druhé se slova „přijímání peněžních prostředků na účet a ve výplatách a platbách z účtu,“ nahrazují slovy „provádění platebních transakcí“. 6. V § 715a odst. 2 se slova „výplaty a platby z účtu, u kterých majitel účtu stanovil, že po jeho smrti nemá banka ve výplatách a platbách pokračovat“ nahrazují slovy „platební transakce z účtu, u kterých majitel účtu stanovil, že po jeho smrti v nich nemá banka pokračovat“. 7. V § 715a odst. 4 se slovo „prokázáno“ nahrazuje slovy „hodnověrně doloženo“. 8. V § 716 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) § 716 odst. 2, § 716a, § 717 odst. 1 a § 718 se nepoužijí pro smlouvu o vkladovém účtu, která je smlouvou o platebních službách podle zákona upravujícího platební styk.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o finančním arbitrovi Čl. VIII Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 zní: „(1) K rozhodování sporů mezi poskytovateli platebních služeb a uživateli platebních služeb při poskytování platebních služeb nebo mezi vydavateli elektronických peněz a držiteli elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz je příslušný též finanční arbitr (dále jen „arbitr“), pokud je jinak k rozhodnutí tohoto sporu dána pravomoc českého soudu. Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra. Arbitr usiluje především o to, aby byl spor vyřešen smírně.“. 2. V § 3 odst. 1 se slova „převádějící instituce“ nahrazují slovy „poskytovatel platebních služeb“. 3. V § 3 odst. 2 se slovo „klient“ nahrazuje slovy „uživatel platebních služeb“. 4. V § 9 písmeno d) zní: „d) ve věci samé již bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení nebo ve věci samé bylo rozhodčí řízení zahájeno.“. 5. V § 19 odst. 1 se slova „zahájení své činnosti“ nahrazují slovy „ , od něhož je oprávněna vykonávat svou činnost,“ a slovo „sídlo“ se nahrazuje slovy „název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání“. Čl. IX Přechodné ustanovení Instituce, která dosud nebyla povinna splnit informační povinnost stanovenou v § 19 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna splnit informační povinnost stanovenou v § 19 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST OSMÁ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. X Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 86/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb. a zákona č. 36/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 23 odst. 9 se slova „ , s výjimkou osob, které vydávají elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu26)“ včetně poznámky pod čarou zrušují. 2. V § 23 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Nad platebními institucemi, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu vykonává Česká národní banka tento dozor pouze v rozsahu poskytování platebních služeb, služeb souvisejících s poskytováním platebních služeb a vydávání elektronických peněz26).“. Poznámka pod čarou č. 26 zní: „26) Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. XI Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. a) bod 4 včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „4. vydavatel elektronických peněz malého rozsahu3), 3) Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.“. 2. V § 2 odst. 1 písm. b) bod 5 zní: „5. platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu3),“. 3. V § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10 se slova „nebo k bezhotovostním obchodům s cizí měnou“ zrušují. 4. V § 2 odst. 1 písm. b) bod 11 zní: „11. osoba neuvedená v bodech 1 až 10, oprávněná k provádění nebo zprostředkování platebních služeb nebo poštovních služeb, jejichž účelem je dodání poukázané peněžní částky,“. 5. V § 8 odst. 2 písm. b) se slova „skutečným majitelem“ nahrazují slovy „ovládající osobou“. 6. V § 11 odst. 1 písm. a) se slova „finanční instituce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodech 10 a 11“ nahrazují slovy „osoby oprávněné ke směnárenské činnosti podle devizového zákona, držitele poštovní licence podle zákona upravujícího poštovní služby, platební instituce, jejíž činnost spočívá převážně v poskytování platebních služeb, při nichž dochází k převodům peněžních prostředků, kdy plátce ani příjemce nevyužívají účet u poskytovatele platebních služeb plátce, a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle zákona upravujícího platební styk“. 7. V § 11 odst. 1 písmeno b) zní: „b) zahraniční úvěrovou nebo finanční institucí, s výjimkou zahraniční osoby oprávněné ke směnárenské činnosti, zahraniční platební instituce, jejíž činnost spočívá převážně v poukazování peněz, nebo zahraničního poskytovatele platebních služeb s obdobným postavením, jako má poskytovatel platebních služeb malého rozsahu podle zákona upravujícího platební styk, jestliže působí na území státu, který jí ukládá srovnatelným způsobem povinnost identifikace, kontroly klienta a uchování záznamů, podléhá v tomto státu zákonné povinné profesní registraci a je nad ním vykonáván dohled, zahrnující kontrolu plnění těchto povinností, včetně možnosti kontroly jednotlivých obchodů a kontroly na místě.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o poštovních službách Čl. XII V § 18 odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 95/2005 Sb., se za slovo „písemnosti“ vkládají slova „nebo dodání peněžní částky poukázané poštovním poukazem“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna živnostenského zákona Čl. XIII V § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb., písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 11 až 13b zní:„a) *činnost bank11), poskytování platebních služeb11a), vydávání elektronických peněz11a), provozování platebních systémů11a), směnárenská činnost11d), činnost pojišťoven12), zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí a odpovědných pojistných matematiků12), penzijních fondů12a), spořitelních a úvěrních družstev12b), komoditních burz8b), organizátorů regulovaných trhů13b), obchodníků s cennými papíry13b) a jejich vázaných zástupců13b) a činnost osob zabývajících se kolektivním investováním13) a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry13a), činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů nebo investičního poradenství týkající se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem13b) a jejich vázaných zástupců13b), 11) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 11a) Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 11d) Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví). Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí). 12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. 12b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. 13a) § 82 a 83 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 13b) Zákon č. 256/2004 Sb.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna insolvenčního zákona Čl. XIV V § 35 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zvláštního insolvenčního správce ustanoví soud pro výplatu nároku uživatelů platebních služeb postupem stanoveným zákonem upravujícím platební styk.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna exekučního řádu Čl. XV Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 33 odst. 4 se slova „a spořitelní a úvěrní družstva“ nahrazují slovy „ , spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu“ a za slova „účtů povinného“ se vkládají slova „nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech7a)“. Poznámka pod čarou č. 7a zní: „7a) § 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 7a až 7j se označují jako poznámky pod čarou č. 7b až 7k, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2. V § 49 odst. 1 písm. b) se za slova „čísla účtu“ vkládají slova „nebo jiného jedinečného identifikátoru7a)“. 3. V § 50 odst. 1 se za slova „číslo účtu“ vkládají slova „nebo jiný jedinečný identifikátor7a)“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna občanského soudního řádu Čl. XVI Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se mění takto: 1. § 260 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 77 a 77a zní: „(2) Na žádost účastníka, kterému rozhodnutí přiznává právo na zaplacení peněžité částky, dotáže se soud toho, komu je zaplacení peněžité částky uloženo, zda a od koho pobírá mzdu nebo jiný pravidelný příjem, popřípadě u které banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva77), instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce nebo poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (dále jen „peněžní ústav“) má své účty a jaká jsou čísla těchto účtů nebo jiné jedinečné identifikátory77a). 77) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 77a) § 2 odst. 3 písm. i) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.“. 2. V § 260e odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňuji slova „nebo jiné jedinečné identifikátory77a)“. 3. V § 261 odst. 1 větě čtvrté se za slova „číslo účtu“ vkládají slova „nebo jiný jedinečný identifikátor77a)“. 4. Za § 267a se vkládá nový § 267b, který včetně poznámky pod čarou č. 79a zní: „§ 267b Výkonu rozhodnutí na majetek platební instituce, zahraniční platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo zahraničního poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nepodléhají prostředky, které uživatelé platebních služeb těmto osobám svěřili k provedení platební transakce, ani aktiva, jež tyto osoby za svěřené prostředky nabyly79a). 79a) § 19 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o správě daní a poplatků Čl. XVII Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 440/2003 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 254/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 122/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 59 odst. 3 písmeno a) zní: „a) na příslušný účet správce daně vedený u poskytovatele platebních služeb,“. 2. V § 59 odst. 3 písm. b) se bod 1 zrušuje. Dosavadní body 2 až 4 se označují jako body 1 až 3. 3. V § 61 odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) u platby na příslušný účet správce daně vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání platby na účet poskytovatele platebních služeb správce daně, nebo b) u platby v hotovosti prováděné u správce daně den, kdy hotovost přijal pracovník správce daně.“. 4. V § 61 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 25c zní: „(3) Poskytovatel platebních služeb, u kterého je veden příslušný účet správce daně, je povinen poskytnout správci daně informaci o dni, kdy došlo k připsání částky na účet poskytovatele platebních služeb správce daně a o čísle účtu plátce nebo jeho jiném jedinečném identifikátoru25c). 25c) § 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.“. 5. V § 61 odst. 4 se slova „bance, která“ nahrazují slovy „poskytovateli platebních služeb, který“. 6. V § 61 odst. 5 se slova „banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo“ nahrazují slovy „poskytovatel platebních služeb“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. XVIII Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odstavec 2 zní: „(2) Pojistné podle odstavce 1 se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.“. 2. V § 17 odstavce 1 až 3 včetně poznámky pod čarou č. 38a znějí: „(1) Pojistné se platí v české měně a) na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb, b) vyplacením v hotovosti zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny pověřenému přijímat pojistné. (2) Za den platby pojistného se považuje a) v případě placení na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb zdravotní pojišťovny, b) v případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal. (3) Poskytovatel platebních služeb, u kterého je veden účet příslušné zdravotní pojišťovny, je povinen poskytnout zdravotní pojišťovně informaci o dni, kdy došlo k připsání částky na účet poskytovatele platebních služeb příslušné zdravotní pojišťovny a o čísle účtu plátce nebo jeho jiném jedinečném identifikátoru38a). 38a) § 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.“. 3. V § 17 odst. 4 se slova „bance, která“ nahrazují slovy „poskytovateli platebních služeb, který“. 4. V § 17 odst. 5 se slova „banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo“ nahrazují slovy „poskytovatel platebních služeb“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. XIX Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 2/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 2 se slovo „c)“ nahrazuje slovem „b)“. 2. V § 17 odst. 2 větě poslední se slova „do konce kalendářního roku“ nahrazují slovy „do konce měsíce června následujícího kalendářního roku“. 3. V § 19 odstavce 1 až 3 včetně poznámky pod čarou č. 26 znějí: „(1) Pojistné se platí v české měně a) na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb, nebo b) vyplacením v hotovosti zaměstnanci příslušné okresní správy sociálního zabezpečení pověřenému přijímat pojistné; v jednom kalendářním dni však lze zaplatit nejvýše částku 5 000 Kč. (2) Za den platby pojistného se považuje a) v případě placení na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, b) v případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné okresní správy sociálního zabezpečení den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal. (3) Poskytovatel platebních služeb, u kterého je veden účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, je povinen poskytnout okresní správě sociálního zabezpečení informaci o dni, kdy došlo k připsání částky na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, a o čísle účtu plátce nebo jeho jiném jedinečném identifikátoru26). 26) § 2 odst. 3 písm. i) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.“. 4. V § 19 odst. 4 se slova „bance, která“ nahrazují slovy „poskytovateli platebních služeb, který“. 5. V § 19 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech Čl. XX V zákoně č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech, se část pátá včetně nadpisu zrušuje. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb., a další zákony Čl. XXI V zákoně č. 62/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb., a další zákony, se část první včetně nadpisu zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí Čl. XXII V zákoně č. 70/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí, se část třináctá včetně nadpisu zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o změně některých zákonů v souvislosti se stanovením kapitálových požadavků na banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníky s cennými papíry a na instituce elektronických peněz Čl. XXIII V zákoně č. 120/2007 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se stanovením kapitálových požadavků na banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníky s cennými papíry a na instituce elektronických peněz, se část čtvrtá včetně nadpisu zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. XXIV V zákoně č. 254/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, se část dvacátá první včetně nadpisu zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ ÚČINNOST Čl. XXV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2009 s výjimkou ustanovení čl. XVIII a XIX, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2010. v z. Němcová v. r. Klaus v. r. Fischer v. r. Nabídka k tématuPřehled judikatury ve věcech občanskoprávních závazkových vztahůDoc. JUDr. Ivana Štenglová - Wolters Kluwer, a. s.V řadě přehledů judikatury vychází nyní rozsáhlý soubor judikatury věnovaný oblasti občanskoprávních závazků, který je určen odborné i širší právnické veřejnosti, zabývající se ve své práci otázkami této ...Cena: 1 298 KčKOUPITPřehled judikatury ve věcech promlčení a prekluze v soukromém právuJUDr. Karel Svoboda, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s.Publikace je souborem nejvýznamnějších rozhodnutí vyšších soudů ohledně promlčení a prekluze v soukromoprávních vztazích. Přehled zahrnuje judikaturu utříděnou z pohledu jednotlivých oblastí soukromého práva ...Cena: 352 KčKOUPITObčanské soudní řízení, Soudcovský komentář, Kniha V. Jaromír Jirsa, Jaroslav Mádr, Vladimír Beran a kolektiv - Wolters Kluwer, a. s.Kniha V. - zákon o zvláštních řízeních soudních Komentář zpracovaný širokým autorským kolektivem pod vedením soudcem JUDr. Jaromírem Jirsou představuje nové pohledy na české civilní procesní právo, v jehož středu stojí občanský soudní řád. V minulých letech došlo ke značnému rozšíření judikatury v oblasti společného jmění manželů a vzhledem k ...Cena: 660 KčKOUPITPrávní subjektivita JUDr. Robert Pelikán, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s.Pojem právní subjektivity – jeden z centrálních pojmů právní teorie – dodnes nemá jasný a jednoznačný obsah. Autor ve svém pohledu na právní subjektivitu spojuje velmi dobrou znalost teorie s rozsáhlými praktickými zkušenostmi a ukazuje, že „debata o pojmu právní subjektivity je ...Cena: 280 KčKOUPITPřehled judikatury ve věcech občanskoprávních vztahů k pozemkůmJUDr. Jiří Spáčil, CSc., Mgr. Michal Spáčil - Wolters Kluwer, a. s.Pozemkové právo představuje jednu z nejvýznamnějších a v praxi nejfrekventovanějších oblastí právního řádu. Proto se naše nakladatelství rozhodlo předložit právnické veřejnosti tento výběr z judikatury ...Cena: 880 KčKOUPITÚZ č. 1142 - Občanský soudní řád, zvláštní řízení soudní, rozhodčí řízení, soudní poplatky, exekuční řád, mediace, veřejné dražbySagit, a. s.Publikace obsahuje soubor 26 právních předpisů v aktuálním znění. Od minulého vydání byl třemi novelami dotčen občanský soudní řád; dvakrát byl změněn zákon o zvláštních řízeních soudních, zákon o veřejných ...Cena: 197 KčKOUPIT

http://kraken.slv.cz/1Afs91/2009

1Afs91/2009 1 Afs 91/2009-60 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Marie ®i¹kové a soudcù JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeòka Kühna v právní vìci ¾alobkynì M. D., zastoupené Mgr. Miroslavem Krutinou, advokátem se sídlem Vy¹ehradská 423/27, 128 00 Praha 2, proti ¾alovanému Magistrátu hlavního mìsta Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1, proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 19. 4. 2007, è. j. S-MHMP 5950/2007, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2009, è. j. 8 Ca 186/2007-36, Rozsudek Mìstského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2009, è. j. 8 Ca 186/2007-36, se z r u ¹ u j e a vìc s e v r a c í tomuto soudu k dal¹ímu øízení. Dne 11. 6. 2004 vydal Úøad mìstské èásti Praha 18 (dále jen správce poplatku ) platební výmìr, è. j. 5009/2004/EO/Bro, jím¾ podle § 11 zákona è. 565/1990 Sb., o místních poplatcích a vyhlá¹ky hlavního mìsta Prahy è. 25/2003, o místním poplatku, a podle § 44 zákona è. 337/1992 Sb., o správì daní a poplatkù (dále jen daòový øád ), stanovil ¾alobkyni podle pomùcek poplatek ze vstupného na veletrh MADI Travel Market konaný ve dnech 4. a¾ 6. 11. 2003 ve vý¹i 128 766 Kè. Odvolání ¾alobkynì ¾alovaný zamítl rozhodnutím ze dne 5. 10. 2004, è. j. 97122/2004; rozhodnutí ¾alovaného v¹ak bylo k ¾alobì ¾alobkynì zru¹eno rozsudkem Mìstského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2005, è. j. 7 Ca 227/2004. ®alovaný následnì rozhodnutím ze dne 22. 2. 2006, è. j. MHMP 97122/2004, zru¹il platební výmìr vydaný správcem poplatku s tím, ¾e nebyly splnìny podmínky pro u¾ití pomùcek. Správce poplatku vydal dne 6. 9. 2006 nový platební výmìr, è. j. 7213/2/2006/EO/Bro, na poplatek ze vstupného opìt znìjící na èástku 128 766 Kè. Odvolání ¾alobkynì bylo ¾alovaným zamítnuto rozhodnutím ze dne 19. 4. 2007, è. j. MHMP 5950/2007. ®alobu podanou proti rozhodnutí ¾alovaného pak zamítl Mìstský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 6. 2009, è. j. 8 Ca 186/2007-36. Proti rozsudku mìstského soudu brojila ¾alobkynì vèasnou kasaèní stí¾ností. V prvé øadì namítala, ¾e ¾alovaný zru¹il pùvodní platební výmìr správce poplatku, a vìc tak byla s koneènou platností rozhodnuta. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvy¹¹ího správního soudu nelze takovou vìc zákonným zpùsobem opìtovnì projednávat a rozhodovat: vydá-li správce poplatku po zru¹ení platebního výmìru v odvolacím øízení znovu platební výmìr, jedná se o rozhodnutí nezákonné. Nezákonnost tohoto rozhodnutí musí být v øízení pøed soudem namítána, co¾ ¾alobkynì v ¾alobì uèinila, av¹ak mìstský soud se s touto námitkou nikterak nevypoøádal. ®alobkynì dále sporovala podøazení registraèního poplatku za úèast na veletrhu MADI Travel Market v roce 2003 pod termín vstupné ve smyslu § 6 zákona o místních poplatcích. Zejména mìstskému soudu vytýkala nesprávné u¾ití § 2 odst. 7 daòového øádu, odkaz na nepøiléhavou judikaturu Ústavního soudu a nesprávnou interpretaci zákonného pojmu vstupné. Rovnì¾ namítala neurèitost výzvy správce poplatku ze dne 4. 5. 2006, který po¾adoval pouze vyjádøení k údajùm uvedeným v dopisu ¾alobkynì ze dne 20. 5. 2004 a souhlas s jeho zpùsobem výpoètu poplatku, nikoliv dolo¾ení tam uvedených výdajù na slu¾by poskytnuté za registraèní poplatek. Za nedostatek odùvodnìní rozsudku pova¾uje ¾alobkynì rovnì¾ konstatování soudu, ¾e ¾alobkynì nepøedlo¾ila jediný dùkaz k prokázání svých tvrzení o poskytování jiných slu¾eb v roce 2003 ne¾ tomu bylo na veletrhu v roce 2002. ®alobkynì naopak tvrdí, ¾e v roce 2003 byly poskytovány zhruba stejné slu¾by jako v pøedchozím roce a ¾e tyto slu¾by byly øádnì popsány a vyèísleny, av¹ak správce poplatku a ¾alovaný to nebrali do úvahy. Z tìchto dùvodù ¾alobkynì navrhla, aby Nejvy¹¹í správní soud napadený rozsudek Mìstského soudu v Praze zru¹il a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení a pøiznal ¾alobkyni náhradu nákladù soudního øízení. ®alovaný ve svém vyjádøení oznaèil kasaèní stí¾nost ¾alobkynì za nedùvodnou a úèelovou, nepøiná¹ející ¾ádné nové skuteènosti. Pokud podle ¾alobkynì spoèívá nezákonnost napadeného rozsudku v nesprávném posouzení právní otázky v pøedcházejícím øízení, pak z argumentace ¾alobkynì není zøejmé, o jakou právní otázku se jedná a které øízení má na mysli. V pøípadì øízení zapoèatého platebním výmìrem ze dne 6. 9. 2006 ¾alovaný odkazuje na kasaèní stí¾ností napadený rozsudek Mìstského soudu v Praze (resp. na jeho závìr na str. 6), v pøípadì øízení zahájeného platebním výmìrem ze dne 11. 6. 2004 ¾alovaný upozoròuje na to, ¾e navazující soudní øízení bylo pravomocnì ukonèeno rozsudkem Mìstského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2005 a touto cestou nelze zpochybòovat jeho rozhodnutí. ®alobkyní uvádìné rozsudky Nejvy¹¹ího správního soudu se týkají jiné problematiky, mají v detailech odli¹nou podstatu sporu a na projednávaný pøípad je nelze aplikovat. ®alovaný naopak poukazuje na rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 24. 7. 2006, è. j. 8 Afs 123/2005-160, z jeho¾ odùvodnìní vyplývá opaèný názor k postupu podle § 50 odst. 5 daòového øádu. K tvrzeným vadám øízení ¾alovaný konstatuje, ¾e ¾alobkynì opìt neuvádí konkrétní poru¹ení zákonù. ®alovaný je pøesvìdèen, ¾e v prùbìhu øízení byl øádnì prokázán skuteèný stav vìci a nebyla poru¹ena procesní ustanovení daòového øádu. Tvrzení ¾alobkynì o nepøezkoumatelnosti rozsudku týkající se námitky, ¾e zru¹ením rozhodnutí správce poplatku nemohla být vìc opìtovnì rozhodována, je podle ¾alovaného v rozporu s daòovým øádem a zákonem o místních poplatcích. Podle ¾alovaného ani po zru¹ení platebního výmìru ze dne 11. 6. 2004 nezaniklo právo správce poplatku místní poplatek vybrat a vymìøit, a to s odvoláním na § 12 zákona o místních poplatcích a § 43, § 46 a § 47 daòového øádu. ®alovaný uzavøel, ¾e finanèní èástka vybraná ¾alobkyní je v dané situaci jednoznaènì vstupným, z nìho¾ se vybírá místní poplatek (v podrobnostech se odvolal na svá stanoviska ve spisu), a navrhl, aby Nejvy¹¹í správní soud kasaèní stí¾nost zamítl. Nejvy¹¹í správní soud se nejprve zabýval námitkou smìøující do nepøezkoumatelnosti rozsudku mìstského soudu pro nedostatek dùvodù týkající se opakovaného rozhodování ve vìci. Nejvy¹¹í správní soud pøipomíná ze své judikatury, ¾e nepøezkoumatelnost rozsudku krajského (mìstského) soudu je dána, opomene-li krajský soud v øízení o ¾alobì proti rozhodnutí správního orgánu pøezkoumat jednu ze ¾alobních námitek (rozsudek ze dne 18. 10. 2005, è. j. 1 Afs 135/2004-73, publikovaný pod è. 787/2006 Sb. NSS), a rovnì¾ tehdy, není-li z odùvodnìní napadeného rozsudku krajského soudu zøejmé, proè soud nepova¾oval za dùvodnou právní argumentaci úèastníka øízení v ¾alobì a proè ¾alobní námitky úèastníka pova¾uje za liché, mylné nebo vyvrácené ( ). Soud, který se vypoøádává s takovou argumentací, ji nemù¾e jen pro nesprávnost odmítnout, ale musí také uvést, v èem konkrétnì její nesprávnost spoèívá (rozsudek ze dne 14. 7. 2005, è. j. 2 Afs 24/2005-44, publikovaný pod è. 689/2005 Sb. NSS). Ze soudního spisu je zøejmé, ¾e ¾alobkynì v ¾alobì (stejnì jako pøedtím v odvolání a následnì v kasaèní stí¾nosti) poukazovala na to, ¾e v projednávané vìci byl správcem poplatku ji¾ jednou vydán platební výmìr (dne 11. 6. 2004, è. j. 5009/2004/EO/Bro), který byl v¹ak ¾alovaným zru¹en postupem podle § 50 odst. 5 daòového øádu. Toto ustanovení pøitom neumo¾òuje odvolacímu orgánu vrátit vìc správci poplatku k dal¹ímu øízení s výjimkou pøípadu podle § 49 odst. 1 tého¾ zákona. Tím, ¾e rozhodnutí správce poplatku bylo zru¹eno, byla vìc jednou prov¾dy rozhodnuta a ¾alovaný tak nebyl oprávnìn znovu øízení otevírat a domìøovat poplatek ze vstupného. Svùj názor ¾alobkynì podpoøila del¹í citací z rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 21. 12. 2006, è. j. 6 Afs 3/2004-85 a vyslovila své pøesvìdèení o nicotnosti nového rozhodnutí správce poplatku i ¾alovaného. Po pøezkoumání odùvodnìní napadeného rozsudku mìstského soudu musel Nejvy¹¹í správní soud konstatovat, ¾e se mìstský soud s vý¹e uvedenou argumentací ¾alobkynì nijak nevypoøádal. Aèkoliv se mìstský soud relativnì podrobnì zabýval dal¹ími ¾alobními námitkami, zejména podøazením registraèního poplatku vybíraného ¾alobkyní za vstup na veletrh pod zákonný pojem vstupné a hodnocením skutkového stavu, otázku opakovanì vydaného platebního výmìru (vèetnì ¾alobkyní zmiòované judikatury zdej¹ího soudu a otázky nicotnosti platebního výmìru a rozhodnutí ¾alovaného) mìstský soud opominul. Jediný náznak argumentace mìstského soudu k této problematice by bylo mo¾no spatøovat na str. 6 shora napadeného rozsudku. Pøi bli¾¹ím pohledu je v¹ak zøejmé, ¾e mìstský soud zde primárnì odpovídá na tvrzení ¾alobkynì, ¾e pouhé vynechání zmínky o pomùckách v odùvodnìní nového platebního výmìru nijak nemìní pùvodní charakter vymìøení poplatku pomùckami. Ani z této argumentace mìstského soudu tak není mo¾né dovodit, proè mìstský soud pova¾oval vý¹e uvedenou námitku ¾alobkynì za lichou, mylnou nebo vyvrácenou. Z tohoto dùvodu musel Nejvy¹¹í správní soud rozsudek mìstského soudu zru¹it pro nìpøezkoumatelnost spoèívající v nedostatku dùvodù rozhodnutí. Nad rámec posouzení námitky nepøezkoumatelnosti pak zdej¹í soud podotýká, ¾e ¾alobkyní vznesená námitka byla obsáhle øe¹ena v usnesení roz¹íøeného senátu Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 14. 4. 2009, è. j. 8 Afs 15/2007-75, publikovaném pod è. 1865/2009 Sb. NSS. Judikatura zdej¹ího soudu tedy poskytuje mìstskému soudu dostateèné vodítko pro øe¹ení této otázky v následujícím øízení. Nejvy¹¹í správní soud se nicménì musel dále zabývat tím, zda je povinen odpovìdìt i na dal¹í námitky ¾alobkynì uplatnìné v kasaèní stí¾nosti, byl-li rozsudek mìstského soudu shledán z èásti nepøezkoumatelným. Pøi øe¹ení této otázky aplikoval Nejvy¹¹í správní soud usnesení roz¹íøeného senátu zdej¹ího soudu ze dne 19. 2. 2008, è. j. 7 Afs 212/2006-74, www.nssoud.cz. V tomto usnesení roz¹íøený senát vyslovil, ¾e krajský soud v øízení o ¾alobì proti rozhodnutí správního orgánu (podobnì té¾ Nejvy¹¹í správní soud v øízení o kasaèní stí¾nosti) není oprávnìn vyhnout se hodnocení tìch skutkových a právních otázek, které, jeliko¾ se jimi orgán èi soud, jeho¾ rozhodnutí se pøezkoumává, v potøebné míøe zabýval, samy o sobì pøedmìtem pøezkumu být mohou, poukazem na to, ¾e ve vztahu k jiným skutkovým èi právním otázkám, od pøedchozích oddìlitelným, je napadené rozhodnutí nepøezkoumatelné. Nejvy¹¹í správní soud podotýká, ¾e zabývat se tìmito oddìlitelnými otázkami je nutno jen tehdy, má-li jejich øe¹ení význam pro dal¹í øízení a rozhodnutí ve vìci (èi lze-li vzhledem k okolnostem rozumnì pøedpokládat, ¾e takový význam mít bude). Pokud se v¹ak s ohledem na dosavadní výsledky øízení, povahu vìci èi z jiných dùvodù stávají v dùsledku zru¹ovacího rozhodnutí pro nepøezkoumatelnost nìkteré skutkové a právní otázky (a k nim smìøující ¾alobní èi stí¾ní námitky) bezpøedmìtnými, není nutno se jimi zabývat; postaèí toliko zdùvodnit, proè je má soud v daném øízení nadále za bezpøedmìtné . Nejvy¹¹í správní soud dospìl k závìru, ¾e zbývající kasaèní námitky smìøují proti èásti rozsudku mìstského soudu, která je oddìlitelná od èásti nepøezkoumatelné pro nedostatek dùvodù. Nicménì otázka, zda správce poplatku mù¾e po zru¹ení platebního výmìru nadøízeným správcem vydat ve stejné vìci nový platební výmìr, je pro posuzovaný pøípad otázkou zcela zásadní. Od jejího zodpovìzení se odvíjí i to, zda se bude tøeba podrobnì zabývat zbývajícími námitkami ¾alobkynì. Bez patøièné odpovìdi mìstského soudu na tuto základní námitku se hodnocení dal¹ích kasaèních námitek ze strany Nejvy¹¹ího správního soudu jeví jako pøedèasné a zdej¹í soud k nìmu proto nepøistoupil. Nejvy¹¹í správní soud tedy zru¹il napadené rozhodnutí Mìstského soudu v Praze a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení, v nìm¾ bude mìstský soud vázán názorem vysloveným v rozsudku zdej¹ího soudu a pøezkoumá opomenutou ¾alobní námitku. Nejvy¹¹í správní soud nemohl vyhovìt ¾ádosti ¾alobkynì, aby jí ve svém zru¹ujícím rozsudku pøiznal náhradu nákladù soudního øízení, nebo» v souladu s § 110 odst. 2 s. ø. s. rozhoduje o náhradì nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti jako¾ i o ¾alobì mìstský soud v novém øízení.

https://rejstriky.finance.cz/firma-design-sav-s-r-o-63221136

Design SAV, s.r.o. Turkovice IČO 63221136 kontakty (22.09.2018) | Finance.cz Design SAV, s.r.o. Turkovice IČO: 63221136 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Design SAV, s.r.o., která sídlí v obci Turkovice a bylo jí přiděleno IČO 63221136. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma Design SAV, s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem Design SAV, s.r.o. se sídlem v obci Turkovice byla založena v roce 1995. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 5 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej a Návrhy zařízení interiérů a zajištění jejich realizace . Základní údaje o Design SAV, s.r.o. IČO: 63221136 Krajský soud v Hradci Králové 30.5.1995 Údaje o zřízení: Společnost s ručením omezeným byla založena zakladatelskou listinou formou notářského zápisu ze dne 15. 5. 1995 podle zák. č. 513/91 Sb. 30.5.1995 xjv7kkp Adolfa Opálky 370 PARDUBICE VII - TRNOVÁ 530 09 PARDUBICE 9 Kontakty na Design SAV, s.r.o. IČO: 63221136 101 , Turkovice 533 63 10.8.2017 Adolfa Opálky 370 , Pardubice 530 09 18.11.2014 - 10.8.2017 Křičkova 423 , Pardubice 530 09 4.7.2011 - 18.11.2014 Štěpánkova 84 , Chrudim 537 01 30.5.1995 - 4.7.2011 101, Turkovice 533 63 Adolfa Opálky 370, Pardubice 530 09 Adolfa Opálky 370, Trnová, 53009 Pardubice Obory činností Design SAV, s.r.o. IČO: 63221136 Návrhy zařízení interiérů a zajištění jejich realizace 21.11.2000 - 4.7.2011 Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 30.5.1995 - 4.7.2011 Živnost č. 3 Návrhy zařízení interiérů a zajištění jejich realizace Vedení firmy Design SAV, s.r.o. IČO: 63221136 Každý z jednatelů zastupuje společnost samostatně s výjimkou těchto právních jednání, ke kterým je třeba zastoupení alespoň třemi jednateli: a) nabývání, zcizování a zatěžování nemovitostí, b) poskytování jakéhokoliv zajištění cizích závazků, c) uzavírání smluv o zápůjčce nebo o úvěru na straně dlužníka či věřitele, d) uzavírání smluv o nájmu, podnájmu či leasingu na dobu delší než jeden rok, e) uzavírání licenčních smluv nebo jiných obdobných smluv v oblasti duševního vlastnictví, f) nabývání a zcizování účasti v jiných společnostech, či sjednávání jakýchkoliv zakázek pro tyto společnosti; při porušení tohoto ustanovení může valná hromada okamžitě jednatele odvolat a požadovat smluvní pokutu ve výši 1.000.000,- Kč (slovy: jeden mil ion korun českých), g) jakákoliv jiná právní jednání, pokud hodnota jejich předmětu přesáhne 500.000,-- Kč (slovy: pět set tisíc korun českých). 10.8.2017 Každý z jednatelů zastupuje společnost samostatně s výjimkou těchto právních jednání, ke kterým je třeba zastoupení alespoň dvěma jednateli: a) nabývání, zcizování a zatěžování nemovitostí, b) poskytování jakéhokoliv zajištění cizích závazků, c) uzavírání smluv o zápůjčce nebo o úvěru na straně dlužníka či věřitele, d) uzavírání smluv o nájmu, podnájmu či leasingu na dobu delší než jeden rok, e) uzavírání licenčních smluv nebo jiných obdobných smluv v oblasti duševního vlastnictví, f) nabývání a zcizování účastni v jiných společnostech, g) jakákoliv jiná právní jednání, pokud hodnota jejich předmětu přesáhne 500.000,-- Kč. 18.11.2014 - 10.8.2017 Jednatelé jednají jménem společnosti samostatně s výjimkou těchto právních úkonů, ke kterým je třeba souhlas alespoň dvou jednatelů: - nabývání, zcizování a zatěžování nemovitostí, - poskytování zajištění cizích závazků v jakékoliv formě, - uzavírání smluv o půjčce nebo o úvěru na straně dlužníka či věřitele, - uzavírání smluv o nájmu, podnájmu či leasingu na dobu delší než jeden rok, - uzavírání licenčních smluv nebo jiných obdobných smluv v oblasti duševního vlastnictví, - nabývání a zcizování účasti v jiných společnostech, - jakékoliv další právní úkony, pokud hodnota jejich předmětu přesáhne 500.000,-- Kč 3.7.2013 - 18.11.2014 Jménem společnosti je oprávněn jednat navenek a podepisovat za ni jednatel společnosti. 30.5.1995 - 3.7.2013 Ilona Urbachová 3.7.2013 Za Kovárnou 272, Vrdy 285 71 Ladislav Vítek 3.7.2013 Jiří Cejp 27.4.2017 Na Mokřinách 99, Srnojedy 530 02 Ing. Roman Pecháček 10.8.2017 Kpt. Kroužela 158, Jaroměř 551 02 arch. Tomáš Macek 30.5.1995 - 4.8.2005 Ing. Jiří Cejp 4.8.2005 - 3.7.2013 Jiří Cejp 3.7.2013 - 27.4.2017 Habřinská 1020, Pardubice 530 06 Vlastníci firmy Design SAV, s.r.o. IČO: 63221136 zakladni 100 000 Kč - 30.5.1995 - 18.11.2014 Sbírka Listin Design SAV, s.r.o. IČO: 63221136 C 8133/SL 13 notářský zápis NZ 473/2014 Krajský soud v Hradci Králové 2.10.2014 11.11.2014 27.11.2014 7 C 8133/SL 12 notářský zápis, smlouvy o převodu obchod. podílu NZ 128,130,166/2013 Krajský soud v Hradci Králové 1.7.2013 18.7.2013 13 C 8133/SL 11 účetní závěrka [2012], zpráva o vztazích dle §66a ods.9 el. Krajský soud v Hradci Králové 26.3.2013 24.6.2013 24.6.2013 8 C 8133/SL 10 účetní závěrka [2011], zpráva o vztazích dle §66a ods.9 el. Krajský soud v Hradci Králové 18.3.2012 24.6.2013 24.6.2013 8 C 8133/SL 9 notářský zápis NZ 197/2011 Krajský soud v Hradci Králové 21.6.2011 30.6.2011 4.7.2011 9 C 8133/SL 8 účetní závěrka 2009, el. Krajský soud v Hradci Králové 10.6.2010 10.6.2010 8 C 8133/SL 7 zakladatelské dokumenty, rozhod. o statut. orgánu, ostatní, podpisové vzory - zakl.listina Krajský soud v Hradci Králové 21.6.2005 28.6.2005 28.6.2005 6 C 8133/SL 6 účetní závěrka - za rok 2004 Krajský soud v Hradci Králové 14.3.2005 12.5.2005 12.5.2005 5 C 8133/SL 5 účetní závěrka - za rok 2003 Krajský soud v Hradci Králové 25.3.2004 23.6.2004 23.6.2004 5 C 8133/SL 4 účetní závěrka - za rok 2002 Krajský soud v Hradci Králové 20.3.2003 24.6.2003 24.6.2003 7 C 8133/SL 3 účetní závěrka - za rok 2001 Krajský soud v Hradci Králové 29.7.2002 31.7.2002 31.7.2002 2 C 8133/SL 2 účetní závěrka - za rok 2000 Krajský soud v Hradci Králové 20.3.2001 11.12.2001 11.12.2001 3 C 8133/SL 1 notářský zápis 207/2000 Krajský soud v Hradci Králové 14.7.2000 16.10.2000 16.10.2000 3 Hodnocení Design SAV, s.r.o. Výpis dat pro firmu Design SAV, s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Design SAV, s.r.o., 63221136 na obchodním rejstříku výpis firmy Design SAV, s.r.o., 63221136 na živnostenském rejstříku výpis firmy Design SAV, s.r.o., 63221136 na Datových schránkách

http://www.vzory.cz/vzory/nemovitosti-byty/smlouva-o-najmu-prostor-slouziciho-k-podnikani-nebytovych-prostor/

Smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání (nebytových prostor) | vzory.cz Vzory.cz Nemovitosti a byty, Občanské právo, Podnikání a živnosti jistota, nájem, nájemní smlouva, nebytový prostor, nemovitost, podnájem, podnikání S účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoní (NOZ) končí pojem nebytových prostor, tak jak byl dříve zakotven ve starém občanském zákoníku. Místo něj nastupuje pojem prostor sloužící podnikání, což je dle §2302 NOZ prostor nebo místnost, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti a slouží-li alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu vyjádřen v nájemní smlouvě. NOZ tedy deroguje zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.Proč je ve výše uvedené definici zdůrazněn pojem „místnost“ i „prostor“? Jelikož dle zákonodárců některé nemovitosti sloužící k podnikání nelze označit za místnost, například skladovací haly. Dle důvodové zprávy nemusí v prostoru sloužícího k podnikání docházet ke styku s veřejností.Vzhledem k tomu, že dle § 3074 odst. 1 NOZu se ustanovení o nájmu vztahují i na smlouvy o nájmu uzavřené před nabytím účinnosti, rozděluje to nájemní smlouvy uzavřené do 1. 1. 2014 na dvě skupiny – nájem prostor, které slouží k podnikání, řídící se ustanoveními §2302 a násl. a ostatní (zejména pokud je nájemce osoba z neziskového sektoru), které se řídí obecnými ustanoveními o nájmu (§2201 – 2234).Novinkou je také tzv. náhrada za převzetí zákaznické základny (§ 2315 NOZ). V případě ukončení nájmu výpovědí ze strany pronajímatele, má nájemce právo na náhradu zákaznické základny, kterou nájemce v době nájmu vytvořil. Výše této náhrady není přesně stanovena a bude záviset na dohodě smluvních stran či rozhodnutí soudu. Zároveň tuto náhradu nelze požadovat v případě vypovězení nájmu pro hrubé porušení povinností.Mimo náležitostí uvedených níže může smlouva o nájmu prostoru sloužícího podnikání obsahovat i ujednání týkající se dalších specifických práv a povinností obou stran (povinnost nájemce zajišťovat údržbu a úklid v předmětu nájmu apod.) či například složení jistoty. V příloze smlouvy může být plánek předmětu nájmu a jeho vnitřní vybavení. SMLOUVA O NÁJMU PROSTORU SLOUŽÍCÍHO PODNIKÁNÍDnešního dne uzavřeliAlfa s.r.o. (dále jen „Pronajímatel“)aPetr Mlynář (dále jen „Nájemce“)(společně dále také „smluvní strany“)tutoSmlouvu o nájmu prostor sloužícího podnikáníuzavřenou dle ustanovení §2302 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) (dále jen „smlouva“) PŘEDMĚT A ÚČEL NÁJMU1.1 Pronajímatel prohlašuje, že je vlastníkem objektu č. jednotky 28/10, o výměře 150 m2, s vybavením umyvadlo, WC mísa s nádrží, mísící baterie 1 ks, listovní schránka, situovaného v budově č.p. 28, která se nachází na pozemku parc. č. 57, o výměře 545 m2, zastavěná plocha a nádvoří, k.ú. Babinec, obec Písek na adrese Krásná 25, Písek 540 01 (dále jen „Předmět nájmu“)1.2 Pronajímatel prohlašuje, že je oprávněn dát tento Předmět nájmu do nájmu a přenechává jej Nájemci za podmínek stanovených touto smlouvou do dočasného užívání.1.3 Nájemce je povinen Předmět nájmu užívat pouze k účelu nájmu, v rámci předmětu podnikání Nájemce zapsaného v obchodním rejstříku (zámečnictví).1.4 Nájemce má právo opatřit Předmět nájmu štíty, návěstími a podobnými znameními pouze se souhlasem Pronajímatele.2. DOBA TRVÁNÍ NÁJMU 2.1 Nájemní smlouva se uzavírá na dobu určitou, počínaje dnem 1.9.2014 a konče dnem 1.9.20152.2 Nájemce je povinen předat v den následující po skončení nájmu Předmět nájmu Pronajímateli s přihlédnutím k obvyklému opotřebení vzniklému řádným užíváním Předmětu nájmu.2.3 Pronajímatel i Nájemce mohou tuto smlouvu vypovědět z důvodů uvedených v zákoně č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění platném v době uzavření této smlouvy.2.4 Výpověď nájmu musí být písemně a musí být doručena druhé straně. Výpovědní lhůta činí 3 měsíce a počíná běžet prvního dne měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.2.5 Nájemce má právo na náhradu za převzetí zákaznické základny za splnění podmínek uvedených v § 2315 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.3. PODNÁJEM3.1 Nájemce není oprávněn přenechat prostor sloužící podnikání nebo jeho část do podnájmu třetí osobě bez souhlasu Pronajímatele.4. NÁJEMNÉ 4.1 Nájemné za užívání Předmětu nájmu bylo sjednáno dohodou ve výši 10.000,- Kč (slovy: Deset tisíc korun českých) včetně DPH za jeden kalendářní měsíc. 4.2 Spolu s nájemným je Nájemce povinen platit náklady na služby poskytované v souvislosti s užíváním Předmětu nájmu ve výši 3.000,- Kč (slovy: tři tisíce korun českých).4.3 Nájemné je splatné měsíčně k 15. dni měsíce předcházejícího příslušnému měsíci, na který je hrazeno, a to na účet pronajímatele č. 123456789/0300 vedený u ČSOB.5. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 5.1 Tato smlouva, jakož i práva a povinnosti vzniklé na základě této smlouvy nebo v souvislosti s ní, se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění a dále zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. V Praze dne 15.8.2014 V Praze dne 15.8.2014 Nájemce Podnájemce Antonín Marcipán Petr Mlynář jednatelem . Loading...Podívejte se, které další články řeší podobné téma:Nájemní smlouva – nájem pozemku na dobu určitou Vzor nájemní smlouvy, kterou se pronajímá pozemek (zahrada), tedy věc nemovitá. Smlouva je uzavřená na...Nájemní smlouva – nájem pozemku na dobu neurčitou Vzor nájemní smlouvy, kterou se pronajímá pozemek, zahrada, tedy věc nemovitá. Smlouva je uzavřená na...Sdělení nájemci o čerpání z jistoty (kauce) Tzv. peněžní jistotu (dříve kauci) dává nájemce pronajímateli z důvodu toho, aby bylo v maximální míře...Výše nájemného a jistoty (kauce) dle NOZ Nový občanský zákoník nově upravil institut nájmu, přičemž tato úprava přinesla mnoho zásadních novinek, o některých...Žaloba o přiměřenou slevu z nájemného Kdo se od rodičů může stěhovat rovnou do vlastního bydlení, je šťastlivec. Ti ostatní hledají...

https://www.businessinfo.cz/navody/ucetni-standardy-pro-podnikatele-015-017/

Témata Daně a účetnictví Účetní standardy Oblasti podnikání Daně, účetnictví, pojištění Služby Dokument obsahuje účetní standardy s názvem Zásoby, Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry a Zúčtovací vztahy. Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon") a vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška") základní postupy účtování o zásobách za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami v položkách Poskytnuté zálohy na zásoby vykazovaných za podmínek stanovených v § 3 a 4 vyhlášky. Pro účely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení zásob uvedené v § 9 vyhlášky. 3.1. Zásoby se oceňují podle § 25 zákona a § 49 vyhlášky 3.2. Zrušen 3.3. Pořizovací cenu zásob lze rozdělit na cenu pořízení nebo na předem stanovenou cenu pořízení a odchylku od skutečné ceny pořízení a náklady s pořízením související. Při vyskladnění zásob se tyto náklady, popřípadě odchylky rozpouštějí způsobem závazně stanoveným účetní jednotky. 3.4. Zrušen 3.5. Zrušen 3.6. Zrušen 3.7. Nakoupená zvířata se oceňují pořizovací cenou, zvířata vlastního odchovu (příchovky) vlastními náklady nebo reprodukční pořizovací cenou. Přírůstky zvířat se oceňují vlastními náklady. 4.1. Účtování o pořízení a úbytku zásob se provádí způsobem A nebo B. Účetní jednotka může účtovat zásoby způsobem A i způsobem B. V rámci analytických účtů podle míst uskladnění (odpovědných osob) však může být uplatněn pouze jeden z uvedených způsobů. 4.2. Způsob A 4.2.1. Nákupy od jiných subjektů a aktivace materiálu, služeb a zboží V průběhu účetního období se složky pořizovací ceny nakupovaných zásob zaúčtují na vrub příslušného účtu pořízení materiálu účtové skupiny 11 – Materiál nebo na vrub příslušného účtu pořízení zboží účtové skupiny 13 – Zboží se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtové třídy 2 nebo 3. Vnitropodnikové služby, které souvisí s přepravou dodávek zásob se aktivují. Aktivace materiálu, služeb a zboží se účtuje na vrub příslušných účtů zásob a souvztažně ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 62 – Aktivace. Převzetí materiálu a zboží na sklad se zaúčtuje (v pořizovacích cenách u nákupů a ve vlastních nákladech u zásob vlastní výroby) na vrub účtu určeného ke sledování materiálu na skladě účtové skupiny 11 – Materiál nebo na vrub účtu určeného ke sledování zboží na skladě a v prodejnách účtové skupiny 13 – Zboží a ve prospěch příslušného účtu pořízení materiálu nebo ve prospěch příslušného účtu pořízení zboží. Spotřeba materiálu a prodej zboží se účtují běžně na vrub příslušných účtů účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy a u prodeje materiálu na vrub příslušného účtu určeného ke sledování prodaného materiálu účtové skupiny 54 – Jiné provozní náklady. 4.2.2. Zásoby vlastní činnosti V průběhu účetního období se přírůstky zásob oceněné vlastními náklady zaúčtují na vrub příslušného účtu účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní činnosti se souvztažným zápisem ve prospěch příslušných účtů účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Při vyskladnění zásob se účtuje na vrub příslušných účtů účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace a ve prospěch příslušného účtů účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní činnosti. 4.2.3. Nákupy materiálu lze účtovat přímo na účet určený ke sledování materiálu na skladě účtové skupiny 11 – Materiál, nákupy zvířat na příslušný účet účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní činnosti a nákupy zboží na příslušný účet určený ke sledování zboží na skladě a v prodejnách účtové skupiny 13 –- Zboží. 4.3. Způsob B 4.3.1. Nákupy od jiných subjektů a aktivace materiálu, služeb a zboží v průběhu účetního období se složky pořizovací ceny nakupovaných zásob účtují na vrub příslušných účtů účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy se souvztažným zápisem na příslušných účtech účtové třídy 2 nebo 3; vnitropodnikové služby, které souvisejí s přepravou dodávek zásob, se aktivují; aktivace materiálu, služeb a zboží se účtuje na vrub příslušných účtů účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace, při uzavírání účetních knih se počáteční stavy příslušných účtů účtových skupin 11 – Materiál a 13 – Zboží převedou na vrub příslušných účtů spotřeby materiálu a prodaného zboží účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy; stav zásob podle evidence o zásobách se zaúčtuje na vrub příslušného účtu určeného ke sledování materiálu na skladě účtové skupiny 11 – Materiál nebo na vrub příslušného účtu určeného ke sledování zboží na skladě a v prodejnách účtové skupiny 13 – Zboží souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy. 4.3.2. Zásoby vlastní činnosti v průběhu účetního období se v účtové skupině 12 – Zásoby vlastní činnosti neprovádí žádné účetní zápisy a vynaložené náklady na výrobu se běžně účtují na příslušných účtech účtové třídy 5, při uzavírání účetních knih se počáteční stavy zásob zaúčtované na příslušných účtech účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní činnosti převedou na vrub příslušných účtů účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Stav zásob podle inventarizace se zaúčtuje na vrub příslušných účtů účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní činnosti souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. 4.3.3. Zrušen 4.4. Společná ustanovení ke způsobu účtování A a B 4.4.1. Při uzavírání účetních knih se u obou způsobů účtování zásob účtuje o zásobách na cestě na vrub příslušného účtu účtových skupin 11 – Materiál nebo 13 – Zboží. Zásobami na cestě se rozumí vyúčtování (například faktury) za dodání zásob (§ 412 a následující obchodního zákoníku), které účetní jednotka ještě nepřevzala. Nevyfakturované dodávky se účtují ve prospěch dohadných účtů pasivních účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv. 4.4.2. Renovace náhradních dílů a úprava zásob prováděná ve vlastní režii se vyúčtuje jako aktivace a náklady na renovaci a úpravu jsou složkou ocenění náhradních dílů a zásob na skladě. 4.4.3. Převod zásob vlastní činnosti do vlastních prodejen a převod zvířat vlastního chovu, která dospěla a jsou určena k prodeji s výjimkou jatečných zvířat, se zaúčtuje prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. 4.4.4. Účetní jednotka může stanovit svým předpisem vždy pro příslušné účetní období normy přirozených úbytků zásob a též rozhodne o druzích materiálu, o kterých účtuje přímo do spotřeby, tj. bez zaúčtování na sklad, vždy však se zřetelem k tomu, že spotřeba materiálu vykázaná v účetní závěrce musí odpovídat skutečné spotřebě materiálu. 4.4.5. Zrušen 4.4.6. Opravné položky k zásobám se tvoří a používají podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 005 Opravné položky. 4.4.7. Při uzavírání účetních knih se inventarizační rozdíly zaúčtují postupem uvedeným v Českém účetním standardu pro podnikatele č. 007 Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob. 5.2. Účty v účtových skupinách 11 – Materiál, 12 – Zásoby vlastní činnosti, 13 – Zboží, 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby a 19 – Opravné položky k zásobám se stanoví tak, aby účetní jednotka byla schopna sestavit rozvahu v příslušném členění předepsaném vyhláškou. 5.3. Analytické účty se vedou se zohledněním předmětu činnosti účetní jednotky podle druhů či skupin zásob ve skladové evidenci (u zásob zboží v maloobchodní činnosti aspoň podle hmotně odpovědných osob či podle míst uložení). 5.4. Analytické účty jednotlivých druhů či skupin zásob slouží k jejich identifikaci; obsahují zejména označení, datum pořízení, datum vyskladnění, ocenění, údaje o množství. 5.5. O zásobách daných ke zpracování jiné účetní jednotce, do konsignačních skladů či zapůjčených mimo účetní jednotku musí být účtováno na analytických účtech s uvedením místa uložení. 5.6. O zásobách předaných účetní jednotce ke zpracování, vypůjčených, došlých organizaci omylem a o konsignačním zboží se účtuje na podrozvahových účtech s uvedením druhu zásob a jejich ocenění. Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška“) základní postupy účtování krátkodobého finančního majetku a krátkodobých bankovních úvěrů za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami v položkách 1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba 2. Ostatní krátkodobý finanční majetek 1. Peněžní prostředky v pokladně 2.1. Pro účely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení krátkodobého finančního majetku uvedené v § 12 a § 12a vyhlášky. 2.2. U dlouhodobých závazků k úvěrovým institucím se zbytkovou splatností jeden rok a kratší, které jsou vykazovány v položce „C.II.2. Závazky k úvěrovým institucím“ se postupuje podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky. 2.3. Zrušen 2.4. Zrušen 3.1. Finanční účty v cizích měnách se v účetnictví vedou v českých korunách i v cizích měnách. 3.2. Účtová skupina 21 – Peněžní prostředky v pokladně 3.2.1. Účtuje se zde o stavu a pohybu hotovosti na základě pokladních dokladů; o stavu a pohybu šeků přijatých místo hotových peněz, poukázek k zúčtování (například poukázky na odběr zboží, služeb). Součástí pokladní hotovosti jsou nasáčkované výplaty, depozita, pokud nebyly ve výplatní den předány příjemcům. Stav peněz v pokladně nelze nahrazovat stvrzenkami či úpisy. Peníze v hotovosti svěřené pracovníkům k použití na předem stanovené účely a šeky vydané k použití se účtují jako pohledávky za zaměstnanci, popřípadě společníky. Na analytických účtech se vede stav a pohyb valut, šeků, poukázek k zúčtování znějících na cizí měnu odděleně podle jednotlivých měn. 3.2.2. Účtuje se zde o stavu a pohybu cenin (například poštovní známky, dálniční nálepky, kolky, telefonní a ostatní karty, mají-li hodnotu, ze které bude moci být po vydání do užívání čerpáno) před jejich vydáním. Jako ceniny se účtují i zakoupené stravenky do provozoven veřejného stravování apod. Ceniny svěřené pracovníkům k použití na předem stanovené účely se účtují jako pohledávky za zaměstnanci, popřípadě společníky. 3.2.3. Rozdíly vzniklé při inventarizaci pokladní hotovosti a cenin se považují za schodek, popřípadě přebytek. 3.3. Účtová skupina 22 – Peněžní prostředky na účtech 3.3.1. Účtuje se zde na základě oznámení banky o přijatých nebo provedených platbách (bankovní výpisy). Vklady nebo výběry peněz v hotovosti a převody mezi bankovními účty lze účtovat prostřednictvím účtu určeného účetní jednotkou pro účtování peněz na cestě. 3.3.2. Účtuje se zde o stavu a pohybu peněžních prostředků účetní jednotky u bank; jde například o běžný účet, vkladový účet, devizový účet. Analytické účty se vedou podle jednotlivých účtů otevřených v bankách účetní jednotce. Bankovní účty mají zpravidla aktivní zůstatek. Pasivní zůstatek může být ke konci rozvahového dne vykázán u běžného účtu, pokud je to bankou umožněno. V rozvaze je pak pasivní zůstatek vykazován jako poskytnutý krátkodobý bankovní úvěr. 3.4. Účtová skupina 23 – Krátkodobé bankovní úvěry 3.4.1. Účtuje se zde na základě oznámení banky o přijatých nebo provedených platbách (bankovní výpisy). Účtuje se zde o krátkodobých bankovních úvěrech poskytnutých nejvýše na dobu jednoho roku, o překlenovacích úvěrech, pokud nebyly řešeny v rámci běžného účtu, o krátkodobých úvěrech poskytnutých na základě eskontovaných směnek apod. Analytické účty se vedou podle jednotlivých účtů bankovních úvěrů otevřených účetní jednotce. 3.4.2. Souvztažným zápisem k účtu úvěrů je zápis na příslušném účtu účtové skupiny 22 – Peněžní prostředky na účtech. Uhradí-li úvěrová instituce dluh vůči dodavateli přímo z úvěru, zaúčtuje se poskytnutý úvěr ve prospěch příslušného úvěru se souvztažným zápisem na vrub příslušného účtu účtových skupin 32 – Závazky (krátkodobé), respektive 47 – Dlouhodobé závazky. 3.4.3. Na vrub příslušného účtu eskontních úvěrů, po obdržení avíza od úvěrové instituce o úhradě směnky či jiného cenného papíru dlužníkem, zaúčtuje účetní jednotka úhradu úvěru se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu určeného pro účtování pohledávek za eskontované cenné papíry. Na vrub příslušného účtu eskontních úvěrů se účtuje i o vrácení neuhrazené směnky nebo jiného cenného papíru bankou, a to souvztažným zápisem ve prospěch účtu (splacení eskontního úvěru). 3.5. Na příslušné účty účtové skupiny 24 – Krátkodobé finanční výpomoci se zaúčtují krátkodobé finanční výpomoci poskytnuté účetní jednotce jinými osobami než úvěrovými institucemi (třetími osobami) a společníky obchodních korporací. Jedná se například o poskytnuté peněžní prostředky na základě účetní jednotkou vystavených krátkodobých dluhopisů, vystavených hypotečních zástavních listů. 3.6. Účtová skupina 25 – Krátkodobý finanční majetek tvoří část finančního majetku, který má účetní jednotka převážně v držení pouze do jednoho roku, například cenné papíry k obchodování a cenné papíry se splatností do jednoho roku, vlastní akcie a vlastní obchodní podíly, vlastní dluhopisy, ostatní realizovatelné cenné papíry a ostatní cenné papíry, například nakoupené opční listy. Pokud jsou nakoupené opční listy v držení až do dne uplatnění přednostního práva, zaúčtují se v tento den do nákladů na příslušný účet účtové skupiny 56 – Finanční náklady, ať je právo uplatněno či nikoliv. Analytické účty se vedou podle druhů cenných papírů. Pro účtování o cenných papírech se použijí ustanovení Českého účetního standardu pro podnikatele č. 008 Operace s cennými papíry a podíly. 3.7. Účtová skupina 26 – Převody mezi finančními účty se používá pro překlenutí časového nesouladu mezi vklady, výběry peněz, šeků a jiných hotovostí a přijetím příslušných výpisů účtů účetní jednotkou. Obdobně se zde účtuje o účetních případech, při kterých dochází k časovému nesouladu při převodech mezi účty účetní jednotky v bankách nebo spořitelních a úvěrních družstev. Na příslušných účtech účtové skupiny 26 – Převody mezi finančními účty se vklady nebo výběry peněz v hotovosti a šeků zaúčtují podle pokladních dokladů nebo výpisů účtů. Na těchto účtech je možné zaúčtovat i směnky na cestě. 3.8. Na příslušných účtech účtové skupiny 29 – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku se zaúčtují ve výjimečných případech opravné položky k ocenění krátkodobého finančního majetku vedeného na příslušných účtech účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek. Postup účtování opravných položek je stanoven Českým účetním standardem pro podnikatele č. 005 Opravné položky. 3.9. Inventarizační rozdíly se účtují podle ustanovení Českého účetního standardu pro podnikatele 007 Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob. Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška“) základní postupy účtování zúčtovacích vztahů za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami v položkách 1.1. Pohledávky z obchodních vztahů 1.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba 1.3. Pohledávky – podstatný vliv 1.4. Odložená daňová pohledávka 1.5. Pohledávky – ostatní 1.5.1. Pohledávky za společníky 1.5.2. Dlouhodobé poskytnuté zálohy 1.5.3. Dohadné účty aktivní 1.5.4. Jiné pohledávky 2.1. Pohledávky z obchodních vztahů 2.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba 2.3. Pohledávky – podstatný vliv 2.4. Pohledávky – ostatní 2.4.1. Pohledávky za společníky 2.4.2. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 2.4.3. Stát – daňové pohledávky 2.4.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy 2.4.5. Dohadné účty aktivní 2.4.6. Jiné pohledávky 3.1. Náklady příštích období 3.2. Komplexní náklady příštích období 3.3. Příjmy příštích období 1.1. Vyměnitelné dluhopisy 2. Závazky k úvěrovým institucím 3. Krátkodobé přijaté zálohy 5. Krátkodobé směnky k úhradě 8. Závazky ostatní 8.1. Závazky ke společníkům 8.2. Krátkodobé finanční výpomoci 8.3. Závazky k zaměstnancům 8.4. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 8.5. Stát – daňové závazky a dotace 8.6. Dohadné účty pasivní 8.7. Jiné závazky 2.1. Pro účely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení pohledávek za upsaný základní kapitál, dlouhodobých a krátkodobých pohledávek, časového rozlišení v aktivech a pasivech rozvahy, krátkodobých závazků a dohadných položek aktivních a pasivních uvedené v § 5, 10, 11, 13, 17, 18 a 19 vyhlášky. 2.2. U dlouhodobých závazků se zbytkovou splatností jeden rok a kratší, které jsou účtovány v účtové třídě 4 a jsou vykazovány v položce „C.I. Dlouhodobé závazky“ (C.I.1. až C.I.9.3.) se postupuje podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky. 2.4. Analytické účty se vedou podle jednotlivých dlužníků a věřitelů a podle jednotlivých druhů měn. 2.5. Přesuny ze skupiny a do skupiny pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování nejsou přípustné. odpočet daně v členění nároku na nadměrný odpočet podle zdaňovacích období, zúčtování DPH, kterým se vyjádří celkový výsledný vztah vůči finančnímu orgánu za zdaňovací období, se zřetelem k postupu při nadměrném odpočtu, jakož i k postupu při uplatnění nároku na vrácení daně. 3.1. Účtová skupina 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 3.1.1. Zaúčtují se zde zejména pohledávky za odběrateli. Dále se zde zaúčtují poskytnuté zálohy a závdavky dodavatelům před splněním smlouvy ze strany dodavatele, ostatní pohledávky z obchodních vztahů, například reklamace vůči dodavatelům, nárok na záruční paušál při převzetí závazků za záruční opravy. 3.1.2. Zaúčtují se zde zejména pohledávky za směnky předané bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu k proplacení do doby splatnosti směnky, jakož i jiné cenné papíry předané k eskontu; ve prospěch účtu pohledávek za směnky předané bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu k proplacení se zaúčtují směnky a jiné cenné papíry bankou nebo spořitelníma úvěrním družstvem zinkasované, jakož i směnky a jiné cenné papíry neproplacené a vrácené. 3.2. Účtová skupina 32 – Závazky (krátkodobé) 3.2.1. Zaúčtují se zde dluhy vůči dodavatelům. Dále se zde zaúčtují přijaté krátkodobé zálohy a závdavky od odběratelů před splněním závazků vůči odběratelům, ostatní krátkodobé závazky z obchodních vztahů, například uplatněné reklamace odběrateli, dluh vůči obchodnímu partnerovi, který přebírá záruční závazky za podané výkony (z poskytování záručního paušálu). 3.2.2. Zaúčtují se zde směnky vlastní a akceptované směnky cizí při jejich použití k uspokojení dluhu vůči dodavateli, kde směnečný závazek pro účetní jednotku je jeden rok a kratší. 3.2.3. U pravidelně se opakujících zálohových plateb od uživatelů bytů a nebytových prostor (služby spojené s užíváním bytů a nebytových prostor a nájemné či příspěvek vlastníka jednotky) lze účtovat o předpisu záloh. 3.3. Účtová skupina 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 3.3.1. Zaúčtují se zde dluhy z pracovněprávních vztahů včetně sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění k zaměstnancům, popřípadě jiným fyzickým osobám (s výjimkou dluhů ke společníkům ze závislé činnosti), a jejich zúčtování. Analytické účty se vedou podle jednotlivých zaměstnanců na mzdových listech. 3.3.2. Dále se zde zaúčtují různé dluhy vůči zaměstnancům, například nárok zaměstnanců na náhradu cestovních výdajů, různé pohledávky za zaměstnanci, například poskytnuté zálohy na cestovní výdaje, zálohy k vyúčtování, uplatnění náhrady za zaměstnanci. 3.3.3. Ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi se zaúčtují dluhy ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, jak ze zákonné výše, tak z dobrovolného plnění, se souvztažnými zápisy na vrub příslušných účtů účtové skupiny 52 – Osobní náklady u částek hrazených zaměstnavatelem, nebo na vrub příslušných účtů závazků vůči zaměstnancům z pracovněprávních vztahů a příslušného účtu účtové skupiny 36 – Závazky ke společníkům u částek hrazených zaměstnancem. 3.3.4. Na vrub příslušného účtu účtové skupiny 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi se zaúčtují nároky na výplaty sociálních dávek se souvztažnými zápisy ve prospěch příslušných účtů závazků vůči zaměstnancům z pracovněprávních vztahů i příslušných účtů účtové skupiny 36 – Závazky ke společníkům. 3.4. Účtová skupina 34 – Zúčtování daní a dotací – účtování o dani z příjmů 3.4.1. Zaúčtují se zde placené zálohy na daň z příjmů v průběhu roku a sražená daň z příjmů zdaněných zvláštní sazbou daně v případech, kdy podle zákona o daních z příjmů lze sraženou daň započíst na celkovou daňovou povinnost. 3.4.2. K rozvahovému dni se zde účtuje o dluhu účetní jednotky ze splatné daně za zdaňovací období se souvztažným zápisem na vrub příslušných účtů účtové skupiny 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů. 3.4.3. Není-li k okamžiku sestavení účetní závěrky známa skutečná daňová povinnost, postupuje se podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 004 Rezervy. 3.4.4. Dále se zde zaúčtuje daň z příjmů, jejíž odvod zajišťuje účetní jednotka jako plátce daně za daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům daně, například zaměstnancům. 3.5. Účtová skupina 34 – Zúčtování daní a dotací – účtování o dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) 3.5.1. Ve prospěch příslušného účtu se účtuje o daňové povinnosti účetní jednotky ze splatné daně z přidané hodnoty za zdaňovací období se souvztažným zápisem zejména na vrub příslušného účtu účtových skupin 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé), 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi, 37 – Jiné pohledávky a závazky, respektive na vrub příslušného účtu účtových tříd 0, 1 a 5, jestliže zdanitelné plnění bylo uskutečněno pro vlastní potřebu účetní jednotky nebo při bezplatném plnění ve prospěch jiných osob. 3.5.2. zrušen 3.5.3. Na vrub příslušného účtu se účtuje o nároku na odpočet DPH se souvztažným zápisem zejména ve prospěch příslušného účtu účtových skupin 32 – Závazky (krátkodobé), 37 – Jiné pohledávky a závazky, 47 – Dlouhodobé závazky. Na vrub tohoto účtu se dále účtuje o úhradě DPH. 3.5.4. Dále se zde účtuje o vrácení daně při uplatnění nadměrného odpočtu. 3.5.5. zrušen 3.5.6. zrušen 3.6. Účtová skupina 34 – Zúčtování daní a dotací – účtování o ostatních daních a poplatcích 3.6.1. Ve prospěch příslušného účtu se účtuje o daňové povinnosti účetní jednotky ze spotřebních daní za zdaňovací období se souvztažným zápisem zejména na vrub příslušného účtu účtových skupin 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé), 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi a 37 – Jiné pohledávky a závazky, respektive na vrub příslušného účtu účtových tříd 1 a 5, jestliže zdanitelné plnění bylo uskutečněno pro vlastní potřebu účetní jednotky nebo při bezplatném plnění ve prospěch jiných osob, jakož i při vzniku manka a škody na vybraných výrobcích. 3.6.2. Na vrub příslušného účtu se účtuje o úhradě daňové povinnosti ze spotřebních daní. Dále se na vrub příslušného účtu účtuje o nároku na vrácení spotřební daně za zdaňovací období se souvztažným zápisem zejména ve prospěch příslušného účtu účtových skupin 32 – Závazky (krátkodobé), 37 – Jiné pohledávky a závazky, 47 – Dlouhodobé závazky. 3.6.3. zrušen 3.6.4. Účtuje se zde i o dalších přímých daních, například o dani silniční, dani z nemovitých věcí, dani z nabytí nemovitých věcí. 3.6.5. Poplatky se zaúčtují ve prospěch příslušného účtu (příslušného příjemce poplatků) se souvztažným zápisem na vrub příslušného účtu účtové skupiny 53 – Daně a poplatky. O úhradě poplatků se účtuje na vrub příslušného účtu. 3.7. O nezpochybnitelném právním nároku na dotaci se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 37 – Jiné pohledávky a závazky a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 – Zúčtování daní a dotací. O použití dotace k úhradě nákladů nebo k úhradě jiné ekonomické újmy se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 34 – Zúčtování daní a dotací a ve prospěch ostatních provozních nebo finančních výnosů ve věcné a časové souvislosti s účtováním nákladů na stanovený účel. O použití dotace na úhradu úroků nezahrnovaných do pořizovací ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se ve věcné a časové souvislosti účtuje do ostatních finančních výnosů. O použití dotace na pořízení dlouhodobého nehmotného nebo hmotného majetku a technického zhodnocení a dotace na úhradu úroků zahrnovaných do pořizovací ceny se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 34 – Zúčtování daní a dotací se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtové třídy 0 – Dlouhodobý majetek. 3.8. Účtová skupina 35 – Pohledávky za společníky 3.8.1. V této účtové skupině se zaúčtují například krátkodobé zápůjčky a úvěry poskytované účetními jednotkami v konsolidačním celku. 3.8.2. Dále se zde účtuje o pohledávkách za upisovateli, tj. akcionáři, či společníky obchodní korporace. Zůstatkem účtu jsou upsané nesplacené akcie nebo podíly vykazované v položce „A. Pohledávky za upsaný základní kapitál“. 3.8.3. Účtuje se zde rovněž například o krátkodobých pohledávkách za společníky ve veřejné obchodní společnosti, jakož i za komplementáři v komanditní společnosti, popřípadě za společníky ve společnosti s ručením omezeným, ve výši předepsané úhrady ztráty, se souvztažným zápisem na příslušném účtu účtové skupiny 59 – Daně z příjmu, převodové účty a rezerva na daň z příjmů vykazovaném v položce „M. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/)“ nebo „K. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)“, popřípadě na příslušném účtu účtové skupiny 43 – Výsledek hospodaření. 3.8.4. Zaúčtují se zde například krátkodobé pohledávky ze zápůjček a úvěrů společníkům v obchodní korporaci, úrok z prodlení při opožděném splacení peněžitého vkladu společníka ve veřejné obchodní společnosti, v komanditní společnosti, či ve společnosti s ručením omezeným. 3.8.5. Zaúčtují se zde pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti. 3.9. Účtová skupina 36 – Závazky ke společníkům 3.9.1. Zaúčtují se zde například krátkodobé závazky účetních jednotek v rámci konsolidačního celku z přijatých zápůjček a úvěrů. 3.9.2. Zaúčtují se zde dluhy ke společníkům včetně akcionářů v obchodních korporacích ve výši jejich podílů na zisku obchodní korporace, se souvztažným zápisem na příslušném účtu účtové skupiny 59 – Daně z příjmu, převodové účty a rezerva na daň z příjmů vykazovaném v položce „M. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)“ nebo „K. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)“, pokud jde o společníky ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti a příslušného účtu účtové skupiny 43 – Výsledek hospodaření, pokud jde o společníky v ostatních obchodních korporacích, jakož i komanditisty v komanditní společnosti. 3.9.3. Zaúčtují se zde například krátkodobé závazky ze zápůjček a úvěrů od společníků obchodní korporace. 3.9.4. Zaúčtují se zde dluhy ke společníkům ve společnosti s ručením omezeným a komanditistům komanditních společností a členům družstev ze závislé činnosti, tj. z pracovněprávních vztahů včetně sociálního zabezpečení, a jejich zúčtování. 3.9.5. Zaúčtují se zde dluhy účetní jednotky, jako akcionáře či společníka v jiné obchodní korporaci, za převzaté zatímní listy nebo dosud nesplacené vklady. 3.9.6. Zaúčtují se zde dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti. 3.10. Účtová skupina 37 – Jiné pohledávky a závazky 3.10.1. Na příslušném účtu účtové skupiny 37 – Jiné pohledávky a závazky prodávající účtuje o pohledávce z prodeje obchodního závodu nebo jeho části nebo pachtu obchodního závodu či jeho části a kupující účtuje o dluhu z koupě obchodního závodu či jeho části podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 011 Operace s obchodním závodem. 3.10.2. Účtuje se zde podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 009 Deriváty o pohledávkách a závazcích z pevných termínovaných operací, o nakoupených a prodaných opcích. Analytické účty se vedou v členění na nákupní a prodejní opce. 3.10.3. Rovněž zde účtuje emitent dluhopisů o pohledávce z emitovaných dluhopisů. Na vrub příslušného účtu se účtuje o vydání a) dlouhodobých dluhopisů se souvztažným zápisem na příslušnému účtu účtové skupiny 47 – Dlouhodobé závazky, b) krátkodobých dluhopisů se souvztažným zápisem na příslušnému účtu účtové skupiny 24 – Jiné krátkodobé finanční výpomoci. Ve prospěch účtu se zaúčtuje úhrada dluhopisů od majitele. Analytické účty se vedou podle jednotlivých emisí. 3.10.4. Účtuje se zde i o dalších pohledávkách a krátkodobých závazcích, například o a) pohledávce na náhradu škody či manka za odpovědnou osobou se souvztažným zápisem na příslušnému účtu účtové skupiny 64 – Jiné provozní výnosy, pokud tato pohledávka nemá charakter dohadné položky aktivní, b) dluhu z odpovědnosti za způsobenou škodu se souvztažným zápisem na příslušnému účtu účtové skupiny 54 – Jiné provozní náklady, pokud tento závazek nemá charakter dohadné položky pasivní, e) dluhu vůči celnímu orgánu z titulu cel, DPH a o závazku ze spotřebních daní při dovozu. Na analytických účtech vede účetní jednotka zvlášť zúčtování cel a zvlášť zúčtování DPH a jednotlivých spotřebních daní při dovozu. Jako o pohledávce se účtuje o vkladu do obchodní korporace do doby zápisu vkladu do základního kapitálu v obchodním rejstříku, respektive do doby vydání akcií či zatímních listů. 3.11. Účtová skupina 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv Na příslušných účtech časového rozlišení této účtové skupiny se v souladu s § 13 a 19 vyhlášky časově rozlišují náklady a výnosy. Časově rozlišovat nelze pokuty, penále, manka a škody. Dále se v této účtové skupině účtuje v souladu s § 10, respektive § 11, a § 17, respektive § 18, vyhlášky o dohadných položkách. 3.11.1. Na příslušném účtu vykazovaném v položce „C.II.3.1. Náklady příštích období“, respektive „D.1. Náklady příštích období“, se zaúčtují výdaje běžného účetního období, jež se týkají nákladů v příštích obdobích, například náklady na zařazení většího rozsahu drobného nehmotného nebo hmotného majetku do používání, nájemné a pachtovné placené předem, předplatné; zúčtování nákladů příštích období na příslušný účet nákladů se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí. 3.11.2. Na příslušném účtu vykazovaném v položce „C.II.3.2. Komplexní náklady příštích období“, respektive „D.2. Komplexní náklady příštích období“, se zaúčtují náklady a výdaje příštích období, jež se sledují ve vztahu k danému účelu, například náklady na přípravu a záběh výkonů a náklady na výzkum a vývoj, náklady na dlouhodobou propagaci, náklady na předzásobení; zúčtování komplexních nákladů příštích období se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí, nejpozději však do čtyř let od zaúčtování nákladů na příslušný účet účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv, s výjimkou případů vyplývajících ze smluv, respektive platných předpisů. 3.11.3. Prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv vykazovaného v položce „C.III.1. Výdaje příštích období“, respektive „D.1. Výdaje příštích období“, se zaúčtují náklady, jež s běžným účetním obdobím souvisejí, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn. Účtuje se zde například o nájemném a pachtovném placeném pozadu, prémiích a odměnách placených po uplynutí roku. 3.11.4. Na příslušném účtu vykazovaném v položce „C.III.2. Výnosy příštích období“, respektive „D.2. Výnosy příštích období“, se zaúčtují příjmy v běžném účetním období, které věcně patří do výnosů v příštích obdobích, například nájemné a pachtovné přijaté předem, částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb, přijaté předplatné. Vlastník rozvodného zařízení může časově rozlišovat po dobu nejdéle 20 let přijaté úhrady podle příslušného zákona za účelně vynaložené náklady spojené s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu a v případě přeložek rozvodných zařízení za samostatné stavby s nimi souvisejícími. Zúčtování výnosů příštích období se provede v období, s kterým věcně souvisejí. 3.11.5. Na příslušném účtu vykazovaném v položce „C.II.3.3. Příjmy příštích období“, respektive „D.3. Příjmy příštích období“, se účtuje o částkách účetní jednotkou nepřijatých, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou zaúčtovány přímo na účtech pohledávek. Jsou to zejména výnosové provize, provedené a odebrané dosud nevyúčtované práce a služby. 3.11.6. Na příslušném účtu vykazovaném v položkách „C.II.1.5.3. Dohadné účty aktivní“ nebo „C.II.2.4.5. Dohadné účty aktivní“ se účtuje například o pohledávce za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady, o výnosových úrocích, které nebyly zahrnuty ve vyúčtování bank nebo spořitelních a úvěrních družstev za běžné účetní období, respektive toto vyúčtování bylo chybné, o odhadu poplatků z licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není ještě známa výše poplatků. O uvedených případech se účtuje se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtových skupin 64 – Jiné provozní výnosy nebo 66 – Finanční výnosy. 3.11.7. Na příslušném účtu vykazovaném v položkách „C.I.9.2. Dohadné účty pasivní“ nebo „C.II.8.6. Dohadné účty pasivní“ se účtuje například o nevyfakturovaných dodávkách. Účtuje se zde i o nákladových úrocích, které nebyly zahrnuty do vyúčtování bank nebo spořitelních a úvěrních družstev za dané účetní období, respektive toto vyúčtování je chybné, a o dluhu z odpovědnosti za způsobenou škodu v případech, kdy není možno k rozvahovému dni stanovit konečnou výši dluhu, se souvztažným zápisem na vrub příslušného účtu účtových skupin 56 – Finanční náklady a příslušného účtu účtové skupiny 54 – Jiné provozní náklady, popřípadě na vrub příslušného účtu majetku, respektive nákladů v případě nevyfakturovaných dodávek. Účtuje se zde i o náhradě mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou, pokud na ni vznikne zaměstnanci nárok podle jiného právního předpisu, bude-li proplacena v příštím účetním období. Účtuje se zde i o poměrné části silniční daně při účtování v hospodářském roce. 3.12. Účtová skupina 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování 3.12.1. V této účtové skupině se účtuje o tvorbě opravných položek k jednotlivým pohledávkám, jakož i o jejich snížení, popřípadě o zrušení podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 005 Opravné položky. 3.12.2. Dále se zde účtuje o vztazích mezi jednotlivými vnitřními organizačními útvary účetní jednotky v závislosti na organizaci účetnictví účetní jednotky. Příslušný účet účtové skupiny 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování při uzavírání účetních knih nemá zůstatek. 3.12.3. V účtové skupině 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování se účtuje o převodu nákladů a výnosů mezi společníky sdruženými ve společnosti. Případný zůstatek příslušného účtu účtové skupiny 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování se koncem roku vyrovná zaúčtovanou pohledávkou či dluhem za příslušnými společníky sdruženými ve společnosti (účtová skupina 35 – Pohledávky za společníky nebo 36 – Závazky ke společníkům).

http://llp.cz/zpravy/tiskove-zpravy/temata/ferove-k-postizenym/

domácí porod Publikace k tématu (15) Spôsobilosť k právnym úkonom v zahraničí: Čas na...Věc Salontaji Drobnjak proti Srbsku – Omezení způsobilosti...Řízení o způsobilosti k právním úkonůmMetodologie a lidská práva: jak postupovat při hodnocení...Právní pomoc při nedobrovolné hospitalizaciJde to! Jak na zaměstnávání lidí s postiženímNedobrovolná hospitalizace psychiatrických pacientů v ČRRozhodování osob s duševní poruchou: zásady pro poskytování...Věc Shtukaturov proti Rusku – Zbavení způsobilosti k...Monitorovací mechanismus pro psychiatrická zdravotnická zařízeníKlecová lůžka a používání omezovacích prostředků v českých...Jak poradit lidem s postižením v otázkách způsobilosti...Zaměstnávání lidí s postižením a transformace sociálních služebAnalýza možnosti vytvoření institutu profesionálního opatrovníka a podpůrce...Realizace práva vyšetřovaného člověka na spravedlivý proces v... zobrazit všechny publikace k tématu Tiskové zprávy k tématu "Férově k postiženým" Stát odškodní muže, který byl potají zbaven svéprávnosti 29. listopadu 2016 Městský soud v Praze přiznal odškodnění 60 tisíc korun muži, kterého brněnský soud před sedmi lety zbavil svéprávnosti a nedal mu o tom vědět. Opatrovníka soud navíc vybral až po pěti měsících, a protože ten se proti ustanovení odvolal, rozhodnutí nikdy nenabylo právní moci a práva muže nikdo nezastupoval. O omezení svých práv se muž dozvěděl zcela náhodou až po půl roce. Případ stále […] Evropský soud odsoudil Českou republiku za uvěznění stěžovatele v domě hrůzy na 8 měsíců 17. října 2016 Evropský soud pro lidská práva dnes rozhodl o tom, že svévolným umístěním člověka s duševním postižením do ústavu došlo k porušení jeho práv. Pětapadesátiletý učitel v důchodu, Jaroslav Červenka, byl osm měsíců zavřen a nuceně léčen jen na základě souhlasu své opatrovnice. Pan Červenka byl v roce 2005 zbaven svéprávnosti. V únoru 2011 ho jeho opatrovnice, zaměstnankyně úřadu městské části, zavezla 100 […] Nekončíme! aneb potřebné systémové změny nastartovány 28. dubna 2015 Po třech letech projektu máme výsledky. Vytvořili jsme unikátní produkty, které mohou pomoci v přípravě legislativy i praxe. Systémové doporučení k potřebným změnám bylo předáno zástupcům všech relevantních ministerstev i úřadu vlády. Štafeta byla předána, očekáváme výsledky. Instand a Liga lidských práv realizovala v období od dubna 2012 do března 2014 projekt Modely podpory pro rozhodování lidí s mentálním postižením, č. CZ.1.04/5.1.01/77.00025, v rámci […] Evropský výbor proti mučení znovu kritizuje používání síťových lůžek v psychiatrii 7. dubna 2015 Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) vydal koncem března zprávu z návštěvy ČR. Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) souhlasí s kritikou výboru ohledně zneužívání chemických a mechanických omezujících prostředků a připojují se k výzvě na odstranění používání síťových lůžek. Evropský výbor proti mučení ve své zprávě popisuje zjištění z návštěvy Psychiatrické nemocnice Kosmonosy […] Komplexní úprava opatrovnictví a podpůrcovství pořád chybí 27. března 2015 Ani po roce od účinnosti nové právní úpravy neubývá zásahů do svéprávnosti osob se zdravotním postižením. Naopak, mnohé z nových rozhodnutí soudů připomínají spíše zbavení než omezení svéprávnosti. Podle Ligy lidských práv je evidentní že ani nový občanský zákoník nezajistil posílení autonomie v rozhodování u lidí s mentálním postižením, či duševní poruchou. Je potřeba připravit další, navazující zákony a metodické materiály, na […] Ústavní soud posílil ochranu lidí se zdravotním postižením při uzavírání smluv 8. září 2014 Ústavní soud minulé úterý ulehčil dokazování neplatnosti smluv v případech, kdy člověk jednal v duševní poruše. To pomůže lidem se zdravotním postižením ochránit se před následky velmi špatných rozhodnutí, které učinili, aniž by si z důvodu duševní poruchy uvědomovali následky svého rozhodnutí. Podle ústavního soudu člověku s duševní poruchou postačí prokázat, že s vysokou mírou pravděpodobnosti trpěl v době, kdy uzavíral […] Novela oslabující práva osob s postižením má přednost před řešením opravdových problémů 1. září 2014 Liga lidských práv a Instand kritizují nově připravovanou novelu občanského zákoníku, která by znamenala oslabení práv osob se zdravotním postižením. Těmito snahami stát nerespektuje doporučení neziskových organizací a příklady dobré praxe ze zahraničí. Analýza, kterou právě vydává LLP a Instand v rámci projektu Modely podpory pro rozhodování lidí s mentálním postižením, určuje směr, kterým by se ministerstvo mělo vydat pro […] Instand a Liga lidských práv vydali analýzu o opatrovnictví a podpůrcovství 29. srpna 2014 Instand a Liga lidských práv vydali analýzu možnosti vytvoření institutu profesionálního opatrovníka a podpůrce v právním prostředí ČR. V rámci projektu Modely podpory pro rozhodování lidí s mentálním postižením, který je financován z ESF, byla vytvořena unikátní analýza řešící postavení osob se zdravotním postižením. V rámci analýzy se autoři snaží inspirovat ze zahraniční legislativy i praxe a doporučují některé vhodné změny k aplikaci v ČR. […] Nová legislativa pro ochranu nedobrovolně držených osob je nejasná – od začátku roku nepomohla jedinému člověku 12. srpna 2014 Již více než půl roku mají osoby s postižením právo na soudní přezkum jejich nedobrovolného držení v zařízeních sociálních služeb. Liga lidských práv provedla průzkum, ze kterého vyplývá, že nová legislativa zatím nepomohla jedinému člověku. Od 1. ledna 2014 je účinná nová právní úprava zakotvující ochranu pro osoby s postižením, které jsou nedobrovolně drženy v zařízení sociálních služeb. Nově mají […] Česká psychiatrie je v síťovém lůžku 1. července 2014 Psychiatrie je v České republice v katastrofálním stavu, shodli se na dnešní panelové diskusi psychiatričtí odborníci, právníci a lidskoprávní aktivisté z ČR i zahraničí. Je potřeba do psychiatrických zařízení přivést více financí a začít dodržovat lidskoprávní standardy. Apelujeme na ministerstvo zdravotnictví a vládu ČR v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou, aby prosadili systémové změny, které zamezí krutému zacházení s pacienty. Extrémní personální poddimenzovanost, nedostatek kontroly […] Mučení a špatné zacházení je v českých psychiatrických nemocnicích stále běžnou praxí 28. června 2014 Navzdory vlně protestů, které se odehrály před deseti lety, jsou v českých psychiatrických léčebnách lidé stále zavíráni do klecí a připoutáváni k lůžkům. Právě nyní vydává mezinárodní organizace Mental Disability Advocacy Center (MDAC) společně s českou Ligou lidských práv (LLP) studii, která ukazuje skutečný a hrůzný stav lidských práv pacientů v českých psychiatrických nemocnicích a vyzývá k okamžitému zastavení těchto praktik. Přesně před […] Krajský soud v Brně porušoval práva účastníků řízení, nikdo potrestán nebude 28. března 2014 Půl roku trvalo ministerstvu spravedlnosti, než vyřídilo stížnost proti nezákonným praktikám na Krajském soudu v Brně, který svévolně zakazoval pořizování nahrávek z jednání. Podle šalamounského verdiktu ministerstva sice nelze nahrávání zakazovat s poukazem na údajnou ochranu osobnosti, jak činil krajský soud, ale když to soudce udělá, tak nejde o kárné provinění. Liga lidských práv vyzývá soud, aby se za […] Štrasburský soud: I člověk pod opatrovnictvím může nesouhlasit se svou hospitalizací 22. listopadu 2012 Evropský soud pro lidská práva dnes uznal stížnost Milana Sýkory, kterého v roce 2001 soud bez jeho vědomí zbavil způsobilosti k právním úkonům. Návrh podalo město Brno, které se také stalo jeho opatrovníkem. Později byl pan Sýkora pouze na základě rozhodnutí opatrovníka nedobrovolně hospitalizován v léčebně v Brně-Černovicích. Za porušení jeho práva na osobní svobodu mu Česko musí zaplatit […] Štrasburský soud: Pacient psychiatrické léčebny v Brně byl podroben nelidskému a ponižujícímu zacházení 18. října 2012 Evropský soud pro lidská práva dnes rozhodl, že pan Bureš byl před pěti lety v Psychiatrické léčebně v Brně-Černovicích podroben nelidskému a ponižujícímu zacházení. Podle soudu byl několik hodin bezdůvodně kurtován na lůžku poté, co jej policie našla dezorientovaného po vysoké dávce léků na ulici. „Soud dospěl k názoru, že tím došlo k porušení článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech a přiznal […] Finsko je dobrým příkladem úspěšné transformace sociálních služeb 3. září 2012 V procesu transformace sociálních služeb, by si Česká republika mohla vzít příklad z Finska, kde se změnami začali už na počátku devadesátých let. Tamní podpora státu dává klientům sociálních služeb možnost značného výběru. České odborníky na návštěvě ve Finsku nejvíce zaujal tzv. Job coach – profesionální asistent, který pomáhá lidem s postižením hledat zaměstnání. Klient si tedy může vybrat, […] Efektivnější zaměstnávání lidí s postižením se neobejde bez spolupráce škol, zaměstnavatelů a úřadů 11. července 2012 Transformace sociálních služeb, kterou Česká republika v současné době prochází, se neobejde bez spolupráce všech zainteresovaných subjektů, včetně škol, zaměstnavatelů a místních úřadů. Jen ta zajistí větší uplatnění lidí se zdravotním postižením na volném pracovním trhu. Dokazují to příklady z evropských zemí, v nichž transformace začala již před mnoha lety. Jednou z nich je i Nizozemí, s jehož systémem sociálních služeb se čeští […] Vláda schválila návrh novely, která porušuje Úmluvu o lidských právech 28. června 2012 Vláda v úterý schválila poslanecký návrh novely zákona o zdravotních službách, která má vyřešit problémy se souhlasy rodičů v případě poskytování zdravotní péče dětem. Na tiskové konferenci však politici zapomněli zmínit, že novela mění také právní úpravu nedobrovolných hospitalizací, přičemž tato změna jde přímo proti rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva. „Vláda schválením novely nepochybně udělala správný krok […] Naše weby Férová nemocniceBezplatná právní poradna pro pacienty a informace o zdravotnickém právu.ferovanemocnice.czLLP VisionWeb našeho sociálního podniku LLP Vision, který nabízí vzdělávací kurzy a odborné analýzy a studie.www.llpvision.czFérová školaPodporujeme školy, které vytváří spravedlivé podmínky pro všechny děti!ferovaskola.czFérová policiePřípady policistů a strážníků za hranicí práva a přehled informací o jejich pravomocech.ferovapolicie.cz Zobrazit všechny weby Zhlédněte naše videa

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-c40-r1

r1/c40/1994 Sb. Redakční sdělení o opravě chyb v zákonu č. 113/1994 Sb. a ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí ... r1/1994 Aktuální znění 17.06.1994 Redakční oznámení č. r1/c40/1994 Sb.Redakční sdělení o opravě chyb v zákonu č. 113/1994 Sb. a ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 122/1994 Sb. Částka 40/1994 Účinnost od 17.06.1994 1. v zákonu č. 113/1994 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb. Název zákona a uvozovací věta čl. I mají správně znít: kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 72/1994 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb. Zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb, zákona č. 322/1993 Sb, zákona č. 42/1994 Sb, zákona č. 72/1994 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb, se doplňuje takto:“; 2. ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 122/1994 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování na státních hranicích v železniční a silniční dopravě V článku 6 má text „... bez povolení a kontroly orgánů druhého smluvního státu.“ správně znít: „...bez povolení a jakýchkoliv omezení a kontroly orgánů druhého smluvního státu.“.

https://firmy.euro.cz/subjekt-vychodoceske-energeticke-zavody-statni-podnik-v-likvidaci-00008184

Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci IČO: 00008184, Hradec Králové, výpis z rejstříku (17.07.2018) | Euro.cz Firma Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci IČO 00008184 Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, datové schránky. Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci (00008184) je Státní podnik. Sídlí na adrese Sladkovského 215/3, Hradec Králové 500 02. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 1. 7. 1990 a je stále aktivní. Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci nemá žádnou provozovnu a nemá žádnou živnost. Jako zdroj dat o Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci na Justice.cz Detailní informace o Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci na rzp.cz Detailní informace o Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci na portal.gov.cz Výpis dat pro Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci AXII 309 Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 49 Cm 37/98 ze dne 7.8.2000, které nabylo právní moci 5.2.2001 se státní podnik Východočeské energetické závody, státní podnik se sídlem Hradec Králové, identifikační číslo 00008184 zrušuje a nařizuje se jeh o likvidace. 5.2.2001 Rozhodnutím č. 263/1997 ministra průmyslu a obchodu České republiky č.j. 34906/97/4410/1000 ze dne 24.10.1997 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 50413 schváleného Mi nisterstvem financí České republiky č.j. 420/42711/97/JK ze dne 26.6.1997 a dokladu Fondu národního majetku České republiky č.j.804/820/97 ze dne 14.10.1997. 26.11.1997 Rozhodnutím č. 148/1997 ministra průmyslu a obchodu České republiky č.j. 20707/4410/1000 ze dne 12.6.1997 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40156 schváleného Minist erstvem pro správu národního majetku a privatizaci České republiky dne 20.6.1994 č.j. 630/2407/632/94 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 2.6.1997 č.j. 940/1784/97/Fi ve výši 4.351.000,- Kč. O tuto část převedeného majetku se snižuje majetek státního podniku. 8.9.1997 Rozhodnutím č. 77/1997 ministra průmyslu a obchodu České republiky ze dne 19.3.1997 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40139 schváleného Ministerstvem pro správu nár odního majetku a privatizaci České republiky dne 20.6.1994 č.j. 630/2397/632/94 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 18.3.1997 č.j. 940/847/97/Fi ve výši 8.293.000,- Kč. O tuto část převedeného majetku se snižuje majetek státního podniku. 16.4.1997 Rozhodnutím č. 292/1996 ministra průmyslu a obchodu České republiky ze dne 9.9.1996 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40329 schváleného Ministerstvem pro správu nár odního majetku a privatizaci České republiky dne 9.2.1994 č.j. 470/081/96 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 2.9.1996 č.j. 940/2971/96/Fi ve výši 349.000,- Kč. O tuto část převedeného majetku se snižuje majetek státního podniku. 31.10.1996 Rozhodnutím č. 216/1996 ministra průmyslu a obchodu České republiky ze dne 10.6.1996 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40124 schváleného Ministerstvem pro správu ná rodního majetku a privatizaci České republiky dne 20.6.1994 č.j. 630/2381/632/94 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 7.6.1996 č.j. 940/1871/96/Fi ve výši 2.240.000,- Kč. 15.8.1996 Rozhodnutím č. 185/1996 ministra průmyslu a obchodu České republiky ze dne 10.5.1996 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40155 schváleného Ministerstvem pro správu ná rodního majetku a privatizaci České republiky dne 20.6.1994 č.j. 630/2409/632/94 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 7.5.1996 č.j. 940/1517/96/Fi ve výši 954.000,- Kč. 15.8.1996 Rozhodnutím č. 184/1996 ministra průmyslu a obchodu České republiky ze dne 10.5.1996 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40159 schváleného Ministerstvem pro správu ná rodního majetku a privatizaci České republiky dne 20.6.1994 č.j. 630/2403/632/94 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 7.5.1996 č.j. 940/1515/96/Fi ve výši 2.070.000,- Kč. 15.8.1996 Rozhodnutím č. 214/1996 ministra průmyslu a obchodu České republiky ze dne 6.6.1996 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40157 schváleného Ministerstvem pro správu nár odního majetku a privatizaci České republiky dne 20.6.1994 č.j. 630/2399/632/94 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 3.6.1996 č.j. 940/1708/96/Fi ve výši 565.000,- Kč. 15.8.1996 Rozhodnutím č. 250/1996 ministra průmyslu a obchodu České republiky ze dne 17.7.1996 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40160 schváleného Ministerstvem pro správu ná rodního majetku a privatizaci České republiky dne 20.6.1994 č.j. 630/2405/632/94 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 9.7.1996 č.j. 940/2292/96/Fi ve výši 2.314.000,- Kč. O tuto část převedeného majetku se snižuje majetek státního podniku. 15.8.1996 Rozhodnutím č. 104/1996 ministra průmyslu a obchodu České republiky ze dne 12.3.1996 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40126 schváleného Ministerstvem pro správu ná rodního majetku a privatizaci České republiky dne 20.6.1994 č.j. 630/2385/632/94 a dokladu Fondu národního majetku české republiky ze dne 8.3.1996 č.j. 940/840/96/Fi ve výši 2.945.000,- Kč. 29.4.1996 Rozhodnutím č. 29/1995 ministra průmyslu a obchodu ze dne 20.1.1995 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40174 schváleného Ministertvem pro správu národního majetku a privatizaci č.j. 630/2411/632/94 ze dne 20.6.1994 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 18.1.1995 č.j. 093/119/95/Si ve výši 910 000,- Kč. Spolu s částí privatizovaného majetku přecházejí na Fond národního majetku České republiky práva, závazky a pohledávky z hospodářskoprávních, občanskoprávních a jiných právních vztahů, které se vztahují k tomuto převáděnému majetku. 18.3.1996 Rozhodnutím č. 89/1995 ministra průmyslu a obchodu České republiky ze dne 16.2.1995 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40175 schváleného Ministerstvem pro správu nár odního majetku a privatizaci České republiky č.j. 630/2413/632/94 ze dne 20.6.1994 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 15.2.1995 č.j. 940/342/95/Si ve výši 258 000,- Kč. Spolu s částí privatizovaného majetku přecházejí na Fond národního majetku České republiky práva, závazky a pohledávky z hospodářskoprávních, občanskoprávních a jiných právních vztahů, které se vztahují k tomuto převáděnému majetku. 18.3.1996 Rozhodnutím č. 238/1995 ministra průmyslu a obchodu České republiky ze dne 18.4.1995 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40138 schváleného Ministerstvem pro správu ná rodního majetku a privatizaci České republiky č.j. 630/2395/632/94 ze dne 20.6.1994 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 13.4.1995 č.j. 940/700/95/Si ve výši 363 000,- Kč. Spolu s částí privatizovaného majetku přecházejí na Fond národního majetku České republiky práva, závazky a pohledávky z hospodářskoprávních, občanskoprávních a jiných právních vztahů, které se vztahují k tomuto převáděnému majetku. 18.3.1996 Rozhodnutím č. 565/1995 ministra průmyslu a obchodu České republiky ze dne 13.11.1995 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40135 schváleného Ministerstvem pro správu n árodního majetku a privatizaci České republiky č.j. 630/2389/632/94 ze dne 20.6.1994 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 6.11.1995 č.j. 940/1820/95/Fi ve výši 466 000,- Kč. Spolu s částí privatizovaného majetku přecházejí na Fond národního majetku České republiky práva, závazky a pohledávky z hospodářskoprávních, občanskoprávních a jiných právních vztahů, které se vztahují k tomuto převáděnému majetku. 18.3.1996 Rozhodnutím č. 633/1995 ministra průmyslu a obchodu ze dne 18.12.1995 byla převedena část majetku státního podniku Východočeské energetické závody se sídlem v Hradci Králové na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č.21 306 schváleného usnesením vlády České republiky ze dne 2.11.1994 č.620 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 15.12.1995 č.j. 930/3252/95 ve výši 8 883 000,- Kč. Spolu s částí privatizovaného majetku přecházejí na Fond národního majetku České republiky práva, závazky a pohledávky z hospodářskoprávních, občanskoprávních a jiných právních vztahů, které se vztahují k tomuto převáděnému majetku. 18.3.1996 Rozhodnutím č. 18/1996 ministra průmyslu a obchodu ze dne 15.1.1996 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40137 schváleného Ministerstvem pro správu národního majetku a privatizaci České republiky dne 20.6.1994 č.j. 630/2393/632/94 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 9.1.1996 č.j. 940/85/96/Fi ve výši 1 481 000,- Kč. Spolu s částí privatizovaného majetku přecházejí na Fond národního majetku České republiky práva, závazky a pohledávky z hospodářskoprávních, občanskoprávních a jiných právních vztahů, které se vztahují k tomuto převáděnému majetku. 18.3.1996 Rozhodnutím č. 49/1996 ministra průmyslu a obchodu České republiky ze dne 2.2.1996 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40158 schváleného Ministerstvem pro správu náro dního majetku a privatizaci České republiky dne 20.6.1994 č.j. 630/2401/632/94 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 2.2.1996 č.j. 940/357/96/Fi ve výši 542.000,- Kč. Spolu s částí privatizovaného majetku přecházejí na Fond národního majetku České republiky práva, závazky a pohledávky z hospodářskoprávních, občanskoprávních a jiných právních vztahů, které se vztahují k tomuto převáděnému majetku. 18.3.1996 Rozhodnutím č. 63/1996 ministra průmyslu a obchodu České republiky ze dne 12.2.1996 byla převedena část majetku státního podniku na fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40125 schváleného Ministerstvem pro správu nár odního majetku a privatizaci České republiky dne 20.6.1994 č.j. 630/2383/632/94 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 8.2.1996 č.j. 940/499/96/Fi ve výši 1.089.000,- Kč. Spolu s částí privatizovaného majetku přecházejí na Fond národního majetku České republiky práva, závazky a pohledávky z hospodářskoprávních, občanskoprávních a jiných právních vztahů, které se vztahují k tomuto převáděnému majetku. 18.3.1996 Rozhodnutím č. 75/1996 ministra průmyslu a obchodu České republiky ze dne 20.2.1996 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku České republiky na základě privatizačního projektu č. 40136 schváleného Ministrstvem pro správu náro dního majetku a privatizaci České republiky dne 20.6.1994 č.j. 630/2391/632/94 a dokladu Fondu národního majetku České republiky ze dne 15.2.1996 č.j. 940/582/96/Fi ve výši 430.000,- Kč. Spolu s částí privatizovaného majetku přecházejí na Fond národního majetku České republiky práva, závazky a pohledávky z hospodářskoprávních, občanskoprávních a jiných právních vztahů, které se vztahují k tomuto převáděnému majetku. 18.3.1996 Rozhodnutím č. 204/1994 ministra průmyslu a obchodu ČR ze dne 28.3.1994 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku ČR na základě privatizačního projektu č. 21311 schváleného usnesením vlády ČR ze dne 25.8.1993 č. 472 a dokladu Fondu národního majetku ČR ze dne 25.3.1994 čj. 092/256/94/Vo ve výši 8 903 000,- Kč a to ke dni 1.4.1994. 20.4.1994 Jmění státního podniku: Základní jmění státního podniku se stanoví ke dni vzniku akciové společnosti a to na základě zahajovací rozvahy, která bude sestavena nejpozději do 30-ti dnů ode dne vzniku akciové společnosti. 15.12.1993 V souladu s rozhodnutím č. 1108/1993 ministra průmyslu a obchodu ČR ze dne 7.12.1993, kterým byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku ČR na základě privatizačního projektu č. 21302 schváleného ministerstvem pro správu národní ho majetku a privatizaci ČR dne 27.11.1993 č.j. 630/2111/93 a dokladu Fondu národního majetku ČR ze dne 6.12.1993 č.j. 06027/21302/Kr/93 a to ke dni 1.1.1994. 15.12.1993 Údaje o zřízení: Státní podnik byl zřízen rozhodnutím Federálního ministerstva paliv a energetiky, se sídlem Vinohradská 8, 120 70 Praha 2 ze dne 26. června 1990 č. 31/1990. 1.7.1990 Sídlo Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci Sladkovského 215/3 , Hradec Králové 500 02 4.6.2011 1.7.1990 - 4.6.2011 Předmět podnikání Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci výroba elektrické energie 15.12.1993 montáž, oprava, údržba vyhrazených elektrických zařízení 15.12.1993 kovoobrábění 15.12.1993 bytové hospodářství 15.12.1993 vypořádání hospodářské činnosti státního podniku a výkony spojené se zrušením státního podniku 15.12.1993 provedení smluvního převodu práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví 15.12.1993 Stavebně montážní a strojně-montážní činnost 28.9.1990 - 15.12.1993 Stavebně montážní činnost 1.7.1990 - 28.9.1990 Nákup, rozvod a odbyt elektřiny, včetně poskytování služeb souvisejících s dodávkou, odběrem nebo používáním elektřiny 1.7.1990 - 15.12.1993 Výroba elektřiny 1.7.1990 - 15.12.1993 Údržba, opravy, rekonstrukce a modernizace energetických zařízení a zařízení dispečerské řídící techniky 1.7.1990 - 15.12.1993 Výstavba energetických děl a zařízení potřebných pro jejich provoz včetně dispečerské řídící techniky a technických prostředků k řízení spotřeby elektřiny 1.7.1990 - 15.12.1993 Projektové činnosti v rozsahu oprávnění 1.7.1990 - 15.12.1993 Dispečerské řízení distribuční soustavy 110 KV a nižších napěťových stupňů 1.7.1990 - 15.12.1993 Zřizování a provoz středních odborných učilišť 1.7.1990 - 15.12.1993 vedení firmy Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci Statutární orgán Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci Zastupování a podepisování: Státní podnik zastupuje navenek pracovník pověřený řízením státního podniku. K vytištěnému názvu státního podniku připojí svůj podpis pracovník pověřený řízením státního podniku. 7.2.1994 Zastupování a podepisování: Státní podnik zastupuje navenek ředitel podniku nebo jeho zástupci ve shora uvedeném pořadí. K vytištěnému názvu státního podniku připojí svůj podpis ředitel podniku nebo jeho zástupci. 27.9.1990 - 7.2.1994 Zastupování a podepisování: Státní podnik zastupuje navenek Ing. Vladislav Patočka, pověřený řízením státního podniku nebo jeho zástupci ve shora uvedeném pořadí. K vytištěnému názvu státního podniku připojí svůj podpis Ing. Vladislav Patočka, pověřený řízením státního podniku nebo jeho zástupci ve shora uvedeném pořadí. 26.7.1990 - 27.9.1990 Zastupování a podepisování: Státní podnik zastupuje navenek Ing. Vladislav Patočka, pověřený řízením státního podniku. K vytištěnému názvu státního podniku připojí svůj podpis Ing. Vladislav Patočka, pověřený řízením státního podniku. 1.7.1990 - 26.7.1990 Ing. Vladislav Patočka 1.7.1990 - 26.7.1990 ředitel - pověřený říz.st.p. Ing. Vladislav Patočka 26.7.1990 - 27.9.1990 Ing. Josef Fiala 26.7.1990 - 22.1.1991 Bezručova 25/37 , Hradec Králové 500 02 Ing. Václav Křížek 26.7.1990 - 22.1.1991 Šumperská 169/2 , Hradec Králové 500 04 Ing. Vladislav Patočka 27.9.1990 - 7.1.1992 Ing. Petr Zeman 27.9.1990 - 7.2.1994 S. Allende 1095 , 500 06 Hradec Králové Česká republika II. zástupce ředitele, obchodní náměstek Jaroslav Heligr 22.1.1991 - 7.2.1994 17 , Jeřice 508 01 I. zástupce ředitele, tech. náměstek Ing. Pavel Filipi 7.1.1992 - 7.2.1994 Západní 104 , 571 01 Moravská Třebová Česká republika Ing. Ladislav Krčmář 7.2.1994 - 4.6.2001 Likvidace Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci Ing. Drahoslava Pospíšilová 7.8.2014 Ing. Drahoslava Pospíšilová 5.2.2001 - 14.12.2010 Ing. Drahoslava Pospíšilová 14.12.2010 - 7.8.2014 Vedoucí organizační složky Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci Ing. Jiří Příborský 21.11.1990 - 9.12.1991 Jabloňová 610/25 , Hradec Králové 503 11 Sbírka Listin Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci AXII 309/SL 15 účetní závěrka [2010], zpráva auditora Krajský soud v Hradci Králové 16.11.2015 18.11.2015 13 AXII 309/SL 13 účetní závěrka [2007], zpráva auditora Krajský soud v Hradci Králové 16.11.2015 18.11.2015 13 AXII 309/SL 12 účetní závěrka [2006], zpráva auditora Krajský soud v Hradci Králové 16.11.2015 18.11.2015 13 AXII 309/SL 11 účetní závěrka [2011] Krajský soud v Hradci Králové 16.11.2015 18.11.2015 16 AXII 309/SL 10 účetní závěrka [2014], zpráva auditora Krajský soud v Hradci Králové 12.11.2015 13.11.2015 15 AXII 309/SL 9 účetní závěrka [2013] Krajský soud v Hradci Králové 5.6.2014 5.6.2014 14 AXII 309/SL 8 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Hradci Králové 26.6.2013 26.6.2013 13 AXII 309/SL 7 účetní závěrka 2009 Krajský soud v Hradci Králové 25.6.2010 25.6.2010 11 AXII 309/SL 6 účetní závěrka 2005 Krajský soud v Hradci Králové 14.6.2006 12.10.2006 13.10.2006 11 AXII 309/SL 5 účetní závěrka 2004 Krajský soud v Hradci Králové 27.6.2005 12.10.2006 13.10.2006 11 AXII 309/SL 4 účetní závěrka 2003 Krajský soud v Hradci Králové 17.6.2004 12.10.2006 13.10.2006 13 AXII 309/SL 3 účetní závěrka r.01,02 Krajský soud v Hradci Králové 25.6.2002 16.4.2004 16.4.2004 25 AXII 309/SL 2 účetní závěrka k 30.09.02 Krajský soud v Hradci Králové 20.10.2002 4.11.2002 4.11.2002 12 AXII 309/SL 1 účetní závěrka 01 Krajský soud v Hradci Králové 25.6.2002 19.9.2002 19.9.2002 13 Sladkovského 215/3, Hradec Králové 500 02 Živnosti a provozovny Východočeské energetické závody, státní podnik v likvidaci Základní údaje Východočeské energetické závody, státnípodnik v likvidaci CZ00008184 Právnická osoba 228-00008184 Východočeské energetické závody, státnípodnik v likvidaci Sladkovského 215/3 PRAŽSKÉ PŘEDMĚSTÍ 500 02 HRADEC KRÁLOVÉ 2 2fswtur Východočeské uhelné doly, státní podnik - 00007463 - Trutnov Východočeské tiskárny, státní podnik - 15049736 - Pardubice

http://docplayer.cz/625482-Obchodni-podminky-a-reklamacni-rad-eshopu-nejenkrby-cz.html

Obchodní podmínky a reklamační řád eshopu nejenkrby.cz - PDF Obchodní podmínky a reklamační řád eshopu nejenkrby.cz Download "Obchodní podmínky a reklamační řád eshopu nejenkrby.cz" 1 Obchodní podmínky a reklamační řád eshopu nejenkrby.cz Obchodní firma: Obchody na dosah, spol. s r.o. Sídlo: Metylovice 558, PSČ Identifikační číslo: DIČ: CZ Spisová značka: C vedená u Krajského soudu v Ostravě Právní forma: Společnost s ručením omezeným Předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Tel: ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1 Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky ) shora jmenovaného prodávajícího (dále jen prodávající ) upravují v souladu s ustanovením 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen kupní smlouva ) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen kupující ), včetně internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce (dále jen webová stránka ), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen webové rozhraní obchodu ). 1.2 Ustanovení odchylná od obchodních podmínek je možné sjednat v kupní smlouvě. Odchylná ujednání v kupní smlouvě mají přednost před ustanoveními obchodních podmínek. 1.3 Ustanovení obchodních podmínek jsou nedílnou součástí kupní smlouvy. Kupní smlouva a obchodní podmínky jsou vyhotoveny v českém jazyce. Kupní smlouvu lze uzavřít v českém jazyce. 1.4 Znění obchodních podmínek může prodávající měnit či doplňovat. Tímto ustanovením nejsou dotčena práva a povinnosti vzniklá po dobu účinnosti předchozího znění obchodních podmínek. 2. UŽIVATELSKÝ ÚČET 2.1 Na základě registrace kupujícího provedené na webové stránce může kupující přistupovat do svého uživatelského rozhraní. Ze svého uživatelského rozhraní může kupující provádět objednávání zboží (dále jen uživatelský účet ). V případě, že to webové rozhraní obchodu umožňuje, může kupující provádět objednávání zboží též bez registrace přímo z webového rozhraní obchodu. 2.2 Při registraci na webové stránce a při objednávání zboží je kupující povinen uvádět správně a pravdivě všechny údaje. Údaje uvedené kupujícím v uživatelském účtu a při objednávání zboží jsou prodávajícím považovány za správné. 2.3 Přístup k uživatelskému účtu je zabezpečen uživatelským jménem a heslem. Kupující je povinen zachovávat mlčenlivost ohledně informací nezbytných k přístupu do jeho uživatelského účtu. 2.4 Kupující není oprávněn umožnit využívání uživatelského účtu třetím osobám. 2.5 Prodávající může zrušit uživatelský účet, a to zejména v případě, kdy kupující svůj uživatelský účet déle než 12 měsíců nevyužívá, či v případě, kdy kupující poruší své povinnosti z kupní smlouvy. 2.6 Kupující bere na vědomí, že uživatelský účet nemusí být dostupný nepřetržitě, a to zejména s ohledem na nutnou údržbu hardwarového a softwarového vybavení prodávajícího, popř. nutnou údržbu hardwarového a softwarového vybavení třetích osob. 3. UZAVŘENÍ KUPNÍ SMLOUVY 3.1 Veškerá prezentace zboží umístěná ve webovém rozhraní obchodu je informativního charakteru a prodávající není povinen uzavřít kupní smlouvu ohledně tohoto zboží. Ustanovení 1732 odst. 2 občanského zákoníku se nepoužije.2 3.2 Webové rozhraní obchodu obsahuje informace o zboží, a to včetně uvedení cen jednotlivého zboží. Ceny zboží jsou uvedeny včetně daně z přidané hodnoty a všech souvisejících poplatků. Ceny zboží zůstávají v platnosti po dobu, kdy jsou zobrazovány ve webovém rozhraní obchodu. Tímto ustanovením není omezena možnost prodávajícího uzavřít kupní smlouvu za individuálně sjednaných podmínek. 3.3 Webové rozhraní obchodu obsahuje také informace o nákladech spojených s platbou, s balením a dodáním zboží. 3.4 Pro objednání zboží vyplní kupující objednávkový formulář ve webovém rozhraní obchodu. Objednávkový formulář obsahuje zejména informace o: a) objednávaném zboží (objednávané zboží vloží kupující do elektronického nákupního košíku webového rozhraní obchodu), b) způsobu úhrady kupní ceny zboží, údaje o požadovaném způsobu doručení objednávaného zboží a c) informace o nákladech spojených s dodáním zboží (dále společně jen jako objednávka ). 3.5 Před zasláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko Odeslat objednávku. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávající neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení kupujícímu potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v uživatelském rozhraní či v objednávce (dále jen elektronická adresa kupujícího ). 3.6 Prodávající je vždy oprávněn v závislosti na charakteru objednávky (množství zboží, výše kupní ceny, předpokládané náklady na dopravu) požádat kupujícího o dodatečné potvrzení objednávky (například písemně či telefonicky). 3.7 Smluvní vztah mezi prodávajícím a kupujícím vzniká doručením přijetí objednávky (akceptací), jež je prodávajícím zasláno kupujícímu elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího. 3.8 Kupující souhlasí s použitím komunikačních prostředků na dálku při uzavírání kupní smlouvy. Náklady vzniklé kupujícímu při použití komunikačních prostředků na dálku v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy (náklady na internetové připojení, náklady na telefonní hovory) si hradí kupující sám, přičemž tyto náklady se neliší od základní sazby. 4. CENA ZBOŽÍ A PLATEBNÍ PODMÍNKY 4.1 Cenu zboží a případné náklady spojené s dodáním zboží dle kupní smlouvy může kupující uhradit prodávajícímu následujícími způsoby: a) v hotovosti ve všech provozovnách prodávajícího b) v hotovosti na dobírku (dobírka je možná pouze při dodávce na území ČR) v místě určeném kupujícím v objednávce, za platbu tímto způsobem jsou účtovány kupujícímu náklady přiměřené nákladům prodávajícího spojené s dobírkou dle výběru způsobu dopravy a způsobu platby v objednávce. c) bezhotovostně převodem na účet prodávajícího u Komerční banka, a.s., číslo účtu (verze IBAN: CZ v měně Kč (CZK), SWIFT: KOMBCZPPXXX (dále jen účet prodávajícího ); za platbu tímto způsobem jsou účtovány kupujícímu náklady přiměřené nákladům prodávajícího spojené s dodáním zboží dle výběru způsobu dopravy a způsobu platby v objednávce. 4.2 Pro dodání zboží platí ve smyslu shora vedeného následující. Přeprava zboží je rozdělena podle charakteru zboží na: a) balíkovou přepravu pro zboží do 50 kg, které lze doručovat formou balíku b) paletová přepravu pro zboží o vyšší hmotnosti než 50kg nebo zboží, které vzhledem ke svému charakteru vyžaduje přepravu na paletě (např. izolační desky, malty, omítky apod.). Zboží může v případě paletové přepravy být dodáváno na vratné paletě EUR. Potom platí, že paleta není součástí dodávky a je potřeba ji po vyložení zboží vrátit řidiči přepravní služby. U zboží které nelze přepravovat vzhledem k jeho charakteru v rámci jedné palety je dodávka zboží rozdělena do dvou nebo tří zásilek (balíků nebo palet). Potom v případě platby na dobírku má každá zásilka svou doběrečnou částku odpovídající zboží v dané zásilce. Ceník balíkové přepravy na území ČR činí ve smyslu shora uvedeného: I.) II.) Zboží do Kč s DPH Kč Zboží nad Kč s DPH --- ZDARMA Ceník paleotvé přepravy na území ČR činí ve smyslu shora uvedeného: III.) Nákup do Kč s DPH Kč IV.) Nákup nad Kč s DPH --- ZDARMA3 Ceník způsobu platby: Balíková přeprava / dobírka Kč, zálohovou fakturou Kč Paletová přeprava / dobírka Kč, zálohovou fakturou Kč 4.3 Společně s kupní cenou je kupující povinen zaplatit prodávajícímu také náklady spojené s balením a dodáním zboží ve smluvené výši. Není-li uvedeno výslovně jinak, rozumí se dále kupní cenou i náklady spojené s dodáním zboží. 4.4 Prodávající nepožaduje od kupujícího zálohu či jinou obdobnou platbu. Tímto není dotčeno ustanovení čl. 4.6 obchodních podmínek ohledně povinnosti uhradit kupní cenu zboží předem. 4.5 V případě platby v hotovosti či v případě platby na dobírku je kupní cena splatná při převzetí zboží. V případě bezhotovostní platby (platba předem-proforma faktura) je kupní cena splatná do 7 dnů od uzavření kupní smlouvy. 4.6 V případě bezhotovostní platby je kupující povinen uhrazovat kupní cenu zboží společně s uvedením variabilního symbolu platby. V případě bezhotovostní platby je závazek kupujícího uhradit kupní cenu splněn okamžikem připsání příslušné částky na účet prodávajícího. 4.7 Prodávající je oprávněn, zejména v případě, že ze strany kupujícího nedojde k dodatečnému potvrzení objednávky (čl. 3.6), požadovat uhrazení celé kupní ceny ještě před odesláním zboží kupujícímu. Ustanovení 2119 odst. 1 občanského zákoníku se nepoužije. 4.8 Případné slevy z ceny zboží poskytnuté prodávajícím kupujícímu nelze vzájemně kombinovat. 4.9 Je-li to v obchodním styku obvyklé nebo je-li tak stanoveno obecně závaznými právními předpisy, vystaví prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy kupujícímu daňový doklad fakturu. Prodávající je plátcem daně z přidané hodnoty. Daňový doklad fakturu vystaví prodávající kupujícímu po uhrazení ceny zboží a zašle jej v elektronické podobě na elektronickou adresu kupujícího. 5. ODSTOUPENÍ OD KUPNÍ SMLOUVY 5.1 Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu, od kupní smlouvy o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím, od kupní smlouvy o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit a od kupní smlouvy o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal. 5.2 Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 5.1 či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využit vzorový formulář poskytovaný prodávajícím, jenž tvoří přílohu obchodních podmínek. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího 5.3 V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 5.2 obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být prodávajícímu vráceno do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od smlouvy prodávajícímu. 5.4 V případě odstoupení od smlouvy dle čl. 5.2 obchodních podmínek vrátí prodávající peněžní prostředky přijaté od kupujícího do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy kupujícím. Prodávající je taktéž oprávněn vrátit plnění poskytnuté kupujícím již při vrácení zboží kupujícím či jiným způsobem, pokud s tím kupující bude souhlasit a nevzniknou tím kupujícímu další náklady. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky kupujícímu dříve, než mu kupující zboží vrátí nebo prokáže, že zboží odeslal. 5.5 Do doby převzetí zboží kupujícím je prodávající oprávněn kdykoliv od kupní smlouvy odstoupit. V takovém případě vrátí prodávající kupujícímu kupní cenu bez zbytečného odkladu, a to bezhotovostně na účet určený kupujícím. 5.6 Je-li společně se zbožím poskytnut kupujícímu dárek, je darovací smlouva mezi prodávajícím a kupujícím uzavřena s rozvazovací podmínkou, že dojde-li k odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, pozbývá darovací smlouva ohledně takového dárku účinnosti a kupující je povinen spolu se zbožím prodávajícímu vrátit i poskytnutý dárek. 6. PŘEPRAVA A DODÁNÍ ZBOŽÍ 6.1 V případě, že je způsob dopravy smluven na základě zvláštního požadavku kupujícího, nese kupující riziko a případné dodatečné náklady spojené s tímto způsobem dopravy. 6.2 Je-li prodávající podle kupní smlouvy povinen dodat zboží na místo určené kupujícím v objednávce, je kupující povinen převzít zboží při dodání.4 6.3 Při převzetí zboží je kupující vždy povinen zkontrolovat A) neporušenost obalů zboží B) stav zboží (zejména jeho skleněné a další křehké prvky) a v případě jakýchkoliv závad toto neprodleně oznámit přepravci. V případě shledání porušení obalu svědčícího o neoprávněném vniknutí do zásilky, nebo shledání stavu zboží, který je v rozporu se shora uvedeným, se kupující zavazuje zásilku od přepravce nepřevzít a ihned po takovém nepřevzetí a jeho důvodech informovat prodávajícího. 7. PRÁVA Z VADNÉHO PLNĚNÍ 7.1 Práva a povinnosti smluvních stran ohledně práv z vadného plnění se řídí příslušnými obecně závaznými předpisy (zejména ustanoveními 1914 až 1925, 2099 až 2117 a 2161 až 2174 občanského zákoníku). 7.2 Prodávající odpovídá kupujícímu, že zboží při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující zboží převzal: a) má zboží vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, má takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, b) se zboží hodí k účelu, který pro jeho použití prodávající uvádí nebo ke kterému se zboží tohoto druhu obvykle používá, c) zboží odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, d) je zboží v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti, e) zboží vyhovuje požadavkům právních předpisů. 7.3 Ustanovení uvedená v tomto článku se nepoužijí u zboží: f) je-li vada je na věci v době převzetí a pro takovou vadu je sjednána sleva z kupní ceny, g) jde-li o zboží použité a vada odpovídá míře používání nebo opotřebení, které mělo zboží při převzetí kupujícím, h) vada vznikla na věci opotřebením způsobeným obvyklým užíváním, nebo vyplývá-li to z povahy věci (např. uplynutím životnosti), i) je způsobena kupujícím a vznikla nesprávným užíváním, skladováním, nesprávnou údržbou, zásahem kupujícího či mechanickým poškozením, j) vada vznikla v důsledku vnější události mimo vliv prodávajícího, k) kupující poruší ochranné pečetě nebo nálepky na reklamovaném zboží. 7.4 Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil. 7.5 V případě, že zboží při převzetí kupujícím neodpovídá výše uvedeným požadavkům, má kupující právo na dodání nového zboží bez vad, pokud to není vzhledem k povaze věci nepřiměřené. Pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení kupní ceny v plné výši. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. 7.6 Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nového zboží bez vad, na výměnu jeho součásti nebo na opravu, může požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat nové zboží bez vad, vyměnit jeho součást nebo zboží opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže. 7.7 Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že zboží bylo vadné již při převzetí. 7.8 Kupující může svá práva z vadného plnění uplatnit ve lhůtě 24 měsíců od převzetí zboží. U použitého zboží lze lhůtu pro uplatnění práv z vadného plnění zkrátit na 12 měsíců, takové zkrácení lhůty vyznačí prodávající v potvrzení o povinnostech z vadného plnění nebo na prodejním dokladu. Po uplynutí lhůty nelze právo z vad u prodávajícího uplatnit, ledaže se smluvní strany dohodnou jinak nebo prodávající či výrobce poskytne zvláštní záruku za jakost nad rámec jeho zákonných povinností. 7.9 Kupující je povinen svá práva z vadného plnění uplatnit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že na zboží je vada. Prodávající neodpovídá za zvětšení rozsahu poškození, pokud kupující zboží užívá, ačkoliv o vadě ví. Uplatní-li kupující vůči prodávajícímu vadu oprávněně, neběží lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění po dobu, po kterou je zboží v opravě a kupující je nemůže užívat Kupující bere na vědomí, že v případě výměny zboží v rámci vyřízení reklamace neběží nová lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění. Lhůta skončí 24 měsíců od převzetí po koupi reklamovaného zboží Lhůtu k uplatnění práv z vad nelze považovat za stanovení životnosti zboží, ta se liší s ohledem na vlastnosti výrobku, jeho údržbu a správnost a intenzitu užívání nebo dohodu mezi kupujícím a prodávajícím.5 8. UPLATNĚNÍ REKLAMACE 8.1 Kupující má právo uplatnit reklamaci u prodávajícího, v kterékoliv jeho provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží, případně i v jeho sídle nebo místě podnikání. 8.2 Za okamžik uplatnění reklamace se považuje okamžik, kdy prodávající obdržel od kupujícího reklamované zboží. 8.3 Prodávající zabezpečuje přítomnost pracovníka pověřeného přijímat reklamace po celou provozní dobu. Reklamaci lze rovněž uplatnit u osoby, která je k tomu určena v potvrzení, které prodávající kupujícímu vydal, na účtence či v záručním listě, je-li určená osoba v místě prodávajícího nebo v místě kupujícímu bližším. 8.4 Kupující je povinen prokázat, že mu náleží právo uplatnit reklamaci, zejména doložit datum koupě, a to buď předložením prodejního dokladu, potvrzení o povinnostech prodávajícího z vadného plnění záručního listu, popř. jiným věrohodným způsobem. 8.5 Kupující není oprávněn uplatnit reklamaci na vadu, která byla vytýkána již v minulosti, pokud na ni byla poskytnuta přiměřená sleva z kupní ceny. 8.6 Pokud by uplatnění práva z vad mělo spotřebiteli činit značné obtíže, zejména proto, že věc není možné dopravit do místa uplatnění reklamace běžným způsobem či se jedná o zboží, které je zamontované či součástí nemovitosti, posoudí prodávající vadu po dohodě s kupujícím buď na místě, nebo jiným způsobem. Kupující je v takovém případě povinen poskytnout prodávajícímu potřebnou součinnost. 9. VYŘÍZENÍ REKLAMACE 9.1 Prodávající je povinen o reklamaci rozhodnout ihned, ve složitějších případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba potřebná k odbornému posouzení vady. Prodávající je povinen vydat kupujícímu písemné potvrzení, ve kterém uvede datum a místo uplatnění reklamace, charakteristiku vytýkané vady, kupujícím požadovaný způsob vyřízení reklamace a způsob jakým bude kupující informován o jejím vyřízení. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající s kupujícím nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy. 9.2 Způsob vyřízení reklamace a dobu jejího trvání je prodávající povinen kupujícímu písemně potvrdit. 9.3 Kupující není oprávněn bez souhlasu prodávajícího měnit jednou zvolený způsob vyřízení reklamace vyjma situace, kdy jím zvolený způsob řešení není možno uskutečnit. 9.4 Kupující je povinen převzít si reklamované zboží do 30 dnů ode dne, kdy měla být reklamace nejpozději vyřízena, po této době je prodávající oprávněn účtovat si přiměřené skladné či zboží svépomocně prodat na účet kupujícího. O tomto postupu musí prodávající kupujícího předem upozornit a poskytnout mu přiměřenou dodatečnou lhůtu k převzetí zboží. 9.5 Pokud kupující jedná při uzavírání kupní smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo v rámci svého samostatného výkonu povolání, potom se ustanovení čl. 7, 8 a 9 obchodních podmínek neuplatní. Smluvní záruka na zboží se v takovém případě s kupujícím nesjednává. 10. SMLUVNÍ ZÁRUKA ZA JAKOST 10.1 Poskytl-li prodávající nad rámec svých zákonných povinností záruku za jakost, její uplatnění se řídí tímto reklamačním řádem, pokud potvrzení o povinnostech prodávajícího z vadného plnění (záruční list) nebo smlouva nestanoví něco jiného. 11. DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN 11.1 Kupující nabývá vlastnictví ke zboží zaplacením celé kupní ceny zboží Prodávající není ve vztahu ke kupujícímu vázán žádnými kodexy chování ve smyslu ustanovení 1826 odst. 1 písm. e) občanského zákoníku Mimosoudní vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího Prodávající je oprávněn k prodeji zboží na základě živnostenského oprávnění. Živnostenskou kontrolu provádí v rámci své působnosti příslušný živnostenský úřad. Dozor nad oblastí ochrany osobních údajů vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů. Česká obchodní inspekce vykonává ve vymezeném rozsahu mimo jiné dozor nad dodržováním zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.6 11.5 Kupující tímto přebírá na sebe nebezpečí změny okolností ve smyslu 1765 odst. 2 občanského zákoníku Kupující bere na vědomí, že programové vybavení a další součásti tvořící webové rozhraní obchodu (včetně fotografií nabízeného zboží) jsou chráněny autorským právem. Kupující se zavazuje, že nebude vykonávat žádnou činnost, která by mohla jemu nebo třetím osobám umožnit neoprávněně zasahovat či neoprávněně užít programové vybavení nebo další součásti tvořící webové rozhraní obchodu Kupující není oprávněn při využívání webového rozhraní obchodu používat mechanismy, programové vybavení nebo jiné postupy, které by mohly mít negativní vliv na provoz webového rozhraní obchodu. Webové rozhraní obchodu je možné užívat jen v rozsahu, který není na úkor práv ostatních zákazníků prodávajícího a který je v souladu s jeho určením Kupující bere na vědomí, že prodávající nenese odpovědnost za chyby vzniklé v důsledku zásahů třetích osob do webové stránky nebo v důsledku užití webové stránky v rozporu s jejich určením. 12. SMLUVNÍ OMEZENÍ NÁHRADY ŠKODY 12.1 Pokud kupující jedná při uzavírání kupní smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti v souvislosti s předmětem svého podnikání, potom je nárok na náhrady škody, která by případně mohla z této smlouvy kupujícímu vzniknout, limitován prodávajícím ve smyslu ust. 386 obchodního zákoníku v platném znění na výši kupní ceny zakoupeného zboží. 13. SMLUVNÍ POKUTA 13.1 Ujednání tohoto článku se vztahují pouze na případy, kdy kupující jedná při uzavírání kupní smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo v rámci svého samostatného výkonu povolání Pro případ prodlení kupujícího s úhradou kupní ceny se sjednává smluvní pokuta ve výši 1 % z kupní ceny zboží za každý den prodlení. Smluvní pokutu v této výši považují obě smluvní strany za přiměřenou okolnostem Pro případ prodlení kupujícího s převzetím zboží se sjednává smluvní pokuta ve výši 1 % z kupní ceny zboží za každý den prodlení. Smluvní pokutu v této výši považují obě smluvní strany za přiměřenou okolnostem Pro shora uvedené smluvní pokuty platí, že zaplacením smluvní pokuty nezaniká povinnost porušitele k náhradě škody, kterou je porušitel povinen uhradit vedle smluvní pokuty, a to v plné výši Uplatnění smluvní pokuty za porušení smluvní povinnosti rovněž nevylučuje právo odstoupit od smlouvy Jakákoliv platba přijatá jednou ze smluvních stran se nejdříve použije k zaplacení všech sankčních plateb, zejména smluvní pokuty, přičemž pořadí takto placených sankčních plateb se řídí datem jejich vzniku (sankční platba s dřívějším datem vzniku má přednost) Smluvní pokuta je splatná do sedmi dnů od doručení jejího vyúčtování kupujícímu. 14. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ 14.1 Ochrana osobních údajů kupujícího, který je fyzickou osobou, je poskytována zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů Kupující souhlasí se zpracováním těchto svých osobních údajů: titul, jméno a příjmení, adresa bydliště, identifikační číslo, daňové identifikační číslo, adresa elektronické pošty, telefonní číslo a číslo bankovního účtu (dále společně vše jen jako osobní údaje ) Kupující souhlasí se zpracováním osobních údajů prodávajícím, a to pro účely realizace práv a povinností z kupní smlouvy a pro účely vedení uživatelského účtu. Nezvolí-li kupující jinou možnost, souhlasí se zpracováním osobních údajů prodávajícím také pro účely zasílání informací a obchodních sdělení kupujícímu. Souhlas se zpracováním osobních údajů v celém rozsahu dle tohoto článku není podmínkou, která by sama o sobě znemožňovala uzavření kupní smlouvy Kupující bere na vědomí, že je povinen své osobní údaje (při registraci, ve svém uživatelském účtu, při objednávce provedené z webového rozhraní obchodu) uvádět správně a pravdivě a že je povinen bez zbytečného odkladu informovat prodávajícího o změně ve svých osobních údajích Zpracováním osobních údajů kupujícího může prodávající pověřit třetí osobu, jakožto zpracovatele. Kromě osob dopravujících zboží nebudou osobní údaje prodávajícím bez předchozího souhlasu kupujícího předávány třetím osobám Osobní údaje budou zpracovávány po dobu neurčitou. Osobní údaje budou zpracovávány v elektronické podobě automatizovaným způsobem nebo v tištěné podobě neautomatizovaným způsobem.7 14.7 Kupující potvrzuje, že poskytnuté osobní údaje jsou přesné a že byl poučen o tom, že se jedná o dobrovolné poskytnutí osobních údajů V případě, že by se kupující domníval, že prodávající nebo zpracovatel provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života kupujícího nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může požádat prodávajícího nebo zpracovatele o vysvětlení, požadovat, aby prodávající nebo zpracovatel odstranil takto vzniklý stav. Zejména se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů. Je-li žádost kupujícího podle předchozí věty shledána oprávněnou, prodávající nebo zpracovatel odstraní neprodleně závadný stav. Nevyhoví-li prodávající nebo zpracovatel žádosti, má kupující právo obrátit se přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Tímto ustanovením není dotčeno oprávnění kupujícího obrátit se se svým podnětem na Úřad pro ochranu osobních údajů přímo Požádá-li kupující o informaci o zpracování svých osobních údajů, je mu prodávající povinen tuto informaci předat. Prodávající má právo za poskytnutí informace podle předchozí věty požadovat přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace Kupující souhlasí se zasíláním informací souvisejících se zbožím, službami nebo podnikem prodávajícího na elektronickou adresu kupujícího a dále souhlasí se zasíláním obchodních sdělení prodávajícím na elektronickou adresu kupujícího. 15. ZASÍLÁNÍ OBCHODNÍCH SDĚLENÍ A UKLÁDÁNÍ COOKIES 15.1 Kupující souhlasí se zasíláním informací souvisejících se zbožím, službami nebo podnikem prodávajícího na elektronickou adresu kupujícího, SMS zpráv na telefonní číslo kupujícího a dále souhlasí se zasíláním obchodních sdělení prodávajícím na elektronickou adresu kupujícího Kupující souhlasí s ukládáním tzv. cookies na jeho počítač. V případě, že je nákup na webové stránce možné provést a závazky prodávajícího z kupní smlouvy plnit, aniž by docházelo k ukládání tzv. cookies na počítač kupujícího, může kupující souhlas podle předchozí věty kdykoliv odvolat. 16. UKONČENÍ SMLOUVY 16.1 Kupní smlouvu lze ukončit pouze splněním, dohodou stran nebo odstoupením od smlouvy Za podstatné porušení této smlouvy, které je důvodem k odstoupení od smlouvy, považují smluvní strany zejména tato porušení povinnosti kupujícího, v případě, že kupující jedná při uzavírání kupní smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo v rámci svého samostatného výkonu povolání: a) jakékoliv prodlení kupujícího s převzetím zboží b) jakékoliv prodlení kupujícího s úhradou kupní ceny 17. DORUČOVÁNÍ 17.1 Nebude-li dohodnuto jinak, veškerá korespondence související s kupní smlouvou musí být druhé smluvní straně doručena písemně; a to elektronickou poštou, osobně nebo doporučeně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (dle volby odesílatele). Kupujícímu je doručováno na adresu elektronické pošty uvedenou v jeho uživatelském účtu Zpráva je doručena: a) v případě doručování elektronickou poštou okamžikem jejího přijetí, je-li toto přijetí potvrzeno elektronicky odesílateli adresátem b) v případě doručování osobně či prostřednictvím provozovatele poštovních služeb třetím dnem po odeslání, a to včetně odepření převzetí zásilky, odepře-li adresát (popřípadě osoba oprávněná za něj zásilku převzít) zásilku převzít. c) prostřednictvím sms, okamžikem dodání potvrzení o přijetí telefonu adresáta na telefon odesílatele 17.3 Prodávající je dále nad rámec shora uvedeného výslovně oprávněn provádět úkony související s právy a povinnostmi z kupní smlouvy prostřednictvím hlasového telefonního hovoru s kupujícím, pokud s tím kupující v případě každého z nich, výslovně souhlasí. 18. ROZHODCE8 18.1 V případě, že kupující zboží v eshopu kupuje v souvislosti s předmětem své podnikatelské činnosti nebo v rámci svého samostatného výkonu povolání, potom platí, že si strany sjednaly následující rozhodčí smlouvu Smluvní strany si sjednaly, že veškeré případné v budoucnosti vzešlé majetkové spory z uzavřené kupní smlouvy, jakož i spory ze zajištění závazků z ní včetně směnek, a to i v případě, že tyto právní vztahy budou neplatné, budou zrušeny nebo od nich bude odstoupeno, se zavazují řešit v rozhodčím řízení u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR v Praze podle jeho Řádu a Pravidel jedním rozhodcem, sudiště Praha V případě, že nebude možné spor řešit v řízení podle zákona č. 216/1994 Sb. a mezi stranami se jedná o obchodněprávní vztah, si strany výslovně ujednaly, že spor bude rozhodnut v procesně obchodních věcech Městským soudem v Praze a v ostatních případech Obvodním soudem Praha Rozhodčí řízení se zahajuje doručením písemné žaloby na adresu rozhodčího soudu. Účastníci se dohodli na tom, že rozhodčí řízení bude probíhat písemně, na základě písemných podkladů a vyjádření předaných účastníky řízení. Ústní jednání bude nařízeno jen v případě, bude-li to rozhodce považovat za nezbytné, přičemž o místě jeho konání rozhodce písemně vyrozumí účastníky řízení nejméně 10 dní předem Rozhodce má právo na odměnu ve výši 4% z hodnoty předmětu sporu o peněžité plnění, nejméně však na minimální odměnu ve výši ,-Kč za každý jednotlivý spor Prodávajícímu mohou v rozhodčím řízení vzniknout mj. následující náklady řízení: odměna rozhodce, odměna zástupce (advokáta), hotové výdaje účastníka a jeho zástupce, ušlý výdělek účastníka a jeho zástupce, náklady důkazů (znaleckého posudku) apod. Rozhodce může přiznat straně, která měla ve věci plný nebo částečný úspěch, náhradu nákladů řízení, a to přiměřeně podle pravidel stanovených v 142 až 151 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Nájemce svým podpisem výslovně prohlašuje, že byl ze strany pronajímatele s dostatečným předstihem před uzavřením této smlouvy řádně s jejím obsahem seznámen a bylo mu vysvětleno, jaké důsledky pro něho mohou uzavřením rozhodčí smlouvy nastat, především bere na vědomí, že rozhodčí řízení probíhá písemně a že pravomocný rozhodčí nález je exekučním titulem Ústní jednání, bude-li nutné, se bude konat v Praze, Česká republika Stejnopis rozhodčího nálezu se doručuje stranám, nebo mají-li zástupce jejich zástupcům, poštou do vlastních rukou Pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný. 19. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 19.1 Pokud vztah založený kupní smlouvou obsahuje mezinárodní (zahraniční) prvek, pak strany sjednávají, že vztah se řídí českým právem. Tímto nejsou dotčena práva spotřebitele vyplývající z obecně závazných právních předpisů Je-li některé ustanovení obchodních podmínek neplatné nebo neúčinné, nebo se takovým stane, namísto neplatných ustanovení nastoupí ustanovení, jehož smysl se neplatnému ustanovení co nejvíce přibližuje. Neplatností nebo neúčinností jednoho ustanovení není dotknutá platnost ostatních ustanovení. Změny a doplňky kupní smlouvy či obchodních podmínek vyžadují písemnou formu Kupní smlouva včetně obchodních podmínek je archivována prodávajícím v elektronické podobě a je přístupná prostřednictvím uživatelského účtu Přílohu č. 1 obchodních podmínek tvoří vzorový formulář pro odstoupení od kupní smlouvy Kontaktní údaje prodávajícího jsou údaje uvedené v záhlaví těchto obchodních podmínek. V Metylovicích dne Obchody na dosah, spol. s r.o. jednající Ing. Petrem Šigutem, jednatelem9 Příloha obchodních podmínek eshopu nejenkrby.cz č. 1 Vzorový formulář pro odstoupení od kupní smlouvy (vyplňte tento formulář a pošlete jej zpět pouze v případě, že chcete odstoupit od smlouvy) Oznámení o odstoupení od smlouvy Adresát: Obchody na dosah, spol. s r.o., Metylovice 558, PSČ Jméno a příjmení kupujícího: Doručovací adresa: Telefonní číslo: Označení zboží (produktové číslo, typ nebo název zboží): Počet kusů: Datum převzetí zboží: Kupní cena: Kupní cenu vrátit poštovní poukázkou / na účet č.: Poučení: Toto odstoupení může být zasláno prodávajícímu i em. Doručeno je okamžikem potvrzení převzetí u ze strany prodávajícího kupujícímu, bez takového potvrzení nelze považovat takové odstoupení kupujícího za řádně prodávajícímu doručené. Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá prodávajícímu bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel. Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu prodávající bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal (tedy nikoliv nákladů, které vznikly spotřebiteli při vrácení zboží) stejným způsobem. Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který prodávající nabízí, vrátí prodávající spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží. Odstoupí-li spotřebitel od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží prodávajícímu odeslal. Datum odstoupení: Podpis: Zobrazit více OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti FESH s.r.o. se sídlem Bryksova 763/46, Praha 9 IČO: 02319829 DIČ: CZ02319829 pro prodej zboží a služeb prostřednictvím internetové adresy www.fengshuiacademy.cz a Více Reklamační řád. 1.3.3. vada vznikla na věci opotřebením způsobeným obvyklým užíváním, nebo vyplývá-li to z povahy věci (např. uplynutím životnosti), NÁKUPNÍ ŘÁD ELEKTRONICKÉHO OBCHODU SPOLEČNOSTI O2 CZECH REPUBLIC A.S. 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Tento nákupní řád (dále jen nákupní řád ) společnosti O2 Czech Republic a.s. se sídlem Praha 4, Michle, Za Více Obchodní podmínky a Reklamační řád 1 Fiat 500126 VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY Internetového obchodu Fiat 500126 se sídlem Dělnická kolonie 107, Broumov 550 01 identifikační číslo (IČ): 02189852 prodej zboží prostřednictvím internetového Více OBCHODNÍ PODMÍNKY Julie Švecová Všeobecné obchodní podmínky Tyto obchodní podmínky upřesňují smluvní vztah uzavřený prostřednictvím internetového obchodu www.steblanc.cz a dále stanovují práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího. Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. Asociace pro elektronickou komerci ( www.apek.cz ) Sokolská 23, 120 00 Praha 2 tel/fax: +420 272 111 729, e- mail: info@apek. OBCHODNÍ PODMÍNKY Kateřina Dohnalová se sídlem Komenského 2501, 390 02 Tábor identifikační číslo: 73675822 Živnostenský list byl vydán v Táboře dne 9. 7. 2008 pod číslem jednacím OŽ/1457/2008/No/2. pro Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.forjobprotect.cz OBCHODNÍ PODMÍNKY pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.forjobprotect.cz 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky ) obchodní Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. obchodní společnosti. Výstaviště Flora Olomouc, a.s. se sídlem Wolkerova 17, 771 11 Olomouc. identifikační číslo: IČ: 25848526 OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti Výstaviště Flora Olomouc, a.s. se sídlem Wolkerova 17, 771 11 Olomouc identifikační číslo: IČ: 25848526 zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Více OBCHODNÍ PODMÍNKY internetového obchodu manufaktura.cz OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁKLADNÍ ÚDAJE Provozovatel: Mgr. Štěpán Hajžin, Sídlo: Stradov 110, 403 39 Chlumec, Kontaktní adresa: Stradov 110, 403 39 Chlumec, IČ: 72659475, DIČ: neplátce DPH, Kontaktní osoba: Monika Více OBCHODNÍ PODMÍNKY Veškerá prezentace zboží umístěná ve webovém rozhraní obchodu je informativního OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti Larx s.r.o. se sídlem identifikační číslo: 02916428 zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích, oddíl C, vložka 22641 pro prodej Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. Asociace pro elektronickou komerci ( ) Sokolská 23, Praha 2 tel/fax: , OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti Mobily-shop.cz se sídlem Na Skále 814, Protivín 39811 identifikační číslo: 76119505 pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.kralher.cz ÚVODNÍ USTANOVENÍ OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti Aquawell (CZ) s.r.o. se sídlem Vilová 1090/3, 268 01 Hořovice identifikační číslo: 27622070 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. Mgr. Karolina Vystrčilová Perglová OBCHODNÍ PODMÍNKY firmy Jolana Novotná se sídlem Dukelská 1162, Nový Bydžov identifikační číslo: 12348240 podnikající dle Výpisu z živnostenského rejstříku, vydaného Obecním živnostenským úřadem při Městském Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. obchodní společnosti SOFTUB CZ s.r.o. OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti SOFTUB CZ s.r.o. se sídlem Lipové náměstí 1019/10,107 00, Praha 10 identifikační číslo: 24853925 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. obchodní společnosti. Ing. Jana Přibylová Obchodní podmínky obchodní společnosti ALL SPORTS a.s. se sídlem Praha 9, Poděbradská 541/29, PSČ 19000 IČ: 267 70 164 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 7963 Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. společnosti. Jaroslava Lasáková České ponožky Lenka. se sídlem Radošov 126, Kyselka. identifikační číslo: OBCHODNÍ PODMÍNKY společnosti Jaroslava Lasáková České ponožky Lenka se sídlem Radošov 126, 362 72 Kyselka identifikační číslo: 64850161 Registrované 29. 10. 2007 u Živnostenského úřadu Magistrátu města Více pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu www.fler.cz umístěného na internetové adrese http://www.fler.cz/hosie 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky ) firmy Více OBCHODNÍ PODMÍNKY Společnosti Sežeň dárek s. r. o. Sežeň dárek s. r. o. IČ: 03124754 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ obchodní podmínky OBCHODNÍ PODMÍNKY Společnosti Sežeň dárek s. r. o. pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.sezendarek.cz Sežeň dárek s. r. o. IČ: 03124754 se sídlem Brno Ponava, Více OBCHODNÍ PODMÍNKY ČÁST A - SPOTŘEBITEL OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti SOLOFORM spol. s.r.o. se sídlem Na Kopánku 163, Kunice, PSČ 251 63 identifikační číslo: 453 11 447 zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, Více pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti COTTA INVEST s.r.o. se sídlem Farského 1121/9, Holešovice, 170 00 Praha 7 identifikační číslo: 03137627 zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Více Všeobecné obchodní podmínky pro nákup prostřednictvím internetového obchodu Všeobecné obchodní podmínky pro nákup prostřednictvím internetového obchodu 1.Úvodní ustanovení 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky ) obchodní společnosti (dále jen prodávající ) upravují Více OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 2. UŽIVATELSKÝ ÚČET OBCHODNÍ PODMÍNKY pro nákup a prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu Pod 7 kilo, umístěného na internetové adrese shop.pod7kilo.cz, stanovené provozovatelem, Ing. Štěpánem Trojánkem Pod 7 kilo, IČ Více Obchodní podmínky. KTC WOOD s.r.o. Havlíčkova Stará Boleslav OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti BITsystem s.r.o. se sídlem Praha 1, Nové Město, Klimentská 1215/26 identifikační číslo: 02870401 zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, Více Obchodní podmínky. obchodní společnosti. REHABILITACE POZOŘICE s.r.o. se sídlem Brněnská 1347/91, Šlapanice identifikační číslo: OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti Maxi-Comp Michaela Tschakertová se sídlem Klášterec nad Ohří, Zahradní 227 identifikační číslo: 66639140 pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. obchodní společnosti Ivo Kachel se sídlem 700 30 Zábřeh nad Odrou, V Hůrce 890/14 identifikační číslo: 73314226 OBCHODNÍ PODMÍNKY společnosti NADOP- VÝROBA NÁBYTKU a.s. se sídlem v Ořechově, Zahradní 1a identifikační číslo: 63469863 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 5856 Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. Společnosti PLEAS a.s. se sídlem Havířská 144, 581 27 Havlíčkův Brod. identifikační číslo: 60916265 Obchodní podmínky fyzické osoby - podnikatel David Hrubý se sídlem Farského 1/1385, 170 00 Praha 7 identifikační číslo: 67790909 registrovaného pod spisovou značkou OŽV/0000719/ZIM ze dne 29.3.2002 u živnostenského Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. Asociace pro elektronickou komerci ( www.apek.cz ) Sokolská 23, 120 00 Praha 2 tel/fax: +420 272 111 729, e-mail: info@apek. OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti KAVALÍR CZ s.r.o. se sídlem Pomněnková 724, 252 43 Průhonice identifikační číslo: 24680541 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, Více OBCHODNÍ PODMÍNKY (verze 1.502) OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti yconix.com s.r.o. se sídlem Rožmberská 37, 379 01 Třeboň identifikační číslo: 26109603 zapsané v obchodním rejstříku vedeném v obchodním rejstříku Krajského soudu Více Virtual Logistic s.r.o. OBCHODNÍ PODMÍNKY OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti Virtual Logistic s.r.o. se sídlem Vyšehradská 1349/2, Praha 2, 120 00 identifikační číslo: 24240249 zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, Více Obchodní podmínky ÚVODNÍ USTANOVENÍ OBCHODNÍ PODMÍNKY Firmy Lenka Wágnerová se sídlem Hrušky 232, 683 52 Hrušky (okr. Vyškov) identifikační číslo: 03288501 pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu Miranel galanterie umístěného na Více Daňové identifikační číslo: Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 193414. OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti ARC-H a.s. se sídlem Doudlevecká 417/17, PSČ 301 00 Plzeň identifikační číslo: 25246364 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni, oddíl B, vložka Více 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 2. UŽIVATELSKÝ ÚČET 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky ) obchodní společnosti SALON-KATRIN Kateřina Müllerová, 36009 Karlovy Vary - Drahovice, Vítězná 415/68, identifikační číslo: Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. obchodu Minority Records. Pod kostelem 385/2, 162 00 Praha 6 - Střešovice OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodu Minority Records Pod kostelem 385/2, 162 00 Praha 6 - Střešovice pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.minorityrecords.com 1. Úvodní Více OBCHODNÍ PODMÍNKY 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti Flare trade s.r.o. se sídlem Koperníkova 2409/3, 615 00 Brno identifikační číslo: 02266466 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, Více 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 2. UŽIVATELSKÝ ÚČET Obchodní podmínky programu Vyberte si střechu chytře se sídlem Rooseweltova 51/119, Olomouc 7779 00 Ing. Martin Smutný, identifikační číslo: 74269054, DIČ: CZ 7708204867 pro prodej zboží prostřednictvím Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. obchodní společnosti DANSTR store s.r.o OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti DANSTR store s.r.o se sídlem DANSTR store s.r.o., Smržov 129, Smiřice 503 03, Česká republika identifikační číslo: 05128765 zapsané v obchodním rejstříku, vedeného Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.kovopolotovary.cz internetový obchod: malapopleta.cz Provozovatel/Dodavatel: Iva Gába Kafková Adresa: V Solníkách 2059, 252 63 Roztoky Identifikační číslo: 739 40 887 určeno pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu Více OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO PROVOZ ON-LINE OBCHODŮ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO PROVOZ ON-LINE OBCHODŮ obchodní společnosti Herní Hosting, s.r.o. se sídlem Jar. Merhauta 1454, Kladno, 272 01 identifikační číslo: 281 69 697 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Více OBCHODNÍ PODMÍNKY. Fyzické osoby podnikatele, Anny Štohanzlové. identifikační číslo: 75553155 OBCHODNÍ PODMÍNKY Fyzické osoby podnikatele, Anny Štohanzlové identifikační číslo: 75553155 fyzická osoba zapsaná v živnostenském rejstříku vedeném Městským úřadem Opava, pro prodej zboží prostřednictvím Více Obchodní podmínky. 2.2. Při registraci na webové stránce a při objednávání zboží je kupující povinen uvádět Obchodní podmínky 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky ) obchodní společnosti LTRADE STORES s.r.o., se sídlem Na Svobodě 3152/80, 723 00 Ostrava - Martinov, identifikační Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://kraken.slv.cz/3VSPH1219/2014

3 VSPH 1219/2014-A-26 KSPH 60 INS 10657/2014 3 VSPH 1219/2014-A-26 Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Romana Šlapánka, bytem Masarykova 696/136, Rudná, adresa pro doručování: Sokolská 331, Nučice, zahájené na návrh FINFIX, a.s., sídlem Plaská 622/3, Praha 5, zast. advokátem Mgr. Michalem Tandlerem, sídlem Barvířská 125/17, Liberec, jež byla tomuto senátu přidělena podle změny rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze provedené ke dni 10. října 2014, o odvoláních navrhovatele a dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 60 INS 10657/2014-A-17 ze dne 29. května 2014 Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 60 INS 10657/2014-A-17 ze dne 29. května 2014 se mění tak, že se navrhovateli FINFIX, a.s. ukládá zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000,-Kč do deseti dnů od právní moci tohoto usnesení na účet nebo v hotovosti do pokladny Krajského soudu v Praze. Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 60 INS 10657/2014-A-17 ze dne 29.5.2014 uložil FINFIX, a.s. (dále jen navrhovatel), jež se insolvenčním návrhem ze dne 7.3.2014 doručeným soudu dne 16.4.2014 domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na majetek Romana Šlapánka (dále jen dlužník), jenž přistoupil k řízení dne 5.5.2014 podáním dalšího insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení, a dlužníkovi, aby společně a nerozdílně zaplatili do deseti dnů od právní moci tohoto usnesení zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že řízení bylo zahájeno na návrh navrhovatele, jenž tvrdil, že vůči dlužníkovi má splatné pohledávky v celkové výši 3.302.474,84 Kč, a označil další věřitele dlužníka. Dlužníka, jenž podáním pozdějšího insolvenčního návrhu k řízení přistoupil, soud vyzval k předložení zákonem vyžadovaných listin, a vzhledem k tomu, že se dlužník domáhal řešení úpadku oddlužením a 6 jeho závazků, z nichž 2 jsou nezajištěné, pochází z podnikatelské činnosti, též k předložení souhlasu těchto věřitelů s tímto způsobem řešení úpadku dlužníka. Dle tvrzení dlužníka činí objem jeho nezajištěných závazků celkem 1.677.458,22 Kč, přičemž dva z nich v celkové výši 1.345.899,22 Kč pocházejí podle něj z jeho předchozí podnikatelské činnosti, a zajištěné závazky v celkové výši 7.284.010,97 Kč, přičemž část z nich ve výši 4.574.428,-Kč pochází z jeho předchozí podnikatelské činnosti. Příjem dlužníka tvoří mzda ve výši 25.000,-Kč měsíčně, vlastní pouze věci osobní potřeby a nemovitosti, jež jsou předmětem zajištění a jejichž hodnota není známa. Dále soud citoval ust. § 389 insolvenčního zákona a s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 3/2009 vysvětlil, že při posuzování, zda dluhy z podnikání brání oddlužení, nesmí soud postupovat formalisticky, ale musí zvážit, zda automatickou aplikací této zásady nedojde k nepřiměřené tvrdosti, přičemž posuzuje zejména vznik, četnost a výši podnikatelských závazků vzhledem k ostatním závazkům a přihlédne k souhlasu věřitele s tím, že jeho pohledávka bude uspokojena v rámci oddlužení. V daném případě soud akcentoval, že není jisté, jakým způsobem bude úpadek dlužníka řešen především vzhledem k tomu, že jeho dva nezajištěné závazky ve výši 1.345.899,22 Kč pocházejí z jeho předchozí podnikatelské činnosti. Na tuto skutečnost soud dlužníka upozornil usnesením ze dne 9.5.2014 (č.d. A-14), jímž ho současně vyzval k předložení souhlasu věřitelů s řešením jeho úpadku oddlužením. Dlužník reagoval na výzvu sdělením, že nejde o nezbytnou náležitost návrhu na povolení. Tomu sice soud přitakal, ale vyjádřil názor, že v takovém případě nelze vyloučit, že návrh dlužníka na povolení oddlužení bude odmítnut a jeho úpadek bude řešen konkursem. Vzhledem k nedostatku informací o výši finančních prostředků, jimiž dlužník disponuje, reálné zpeněžitelnosti jeho majetku, dobytnosti jeho pohledávek a výši nákladů, jež si vyžádá zjišťování majetkové podstaty a její správa, uložil soud navrhovateli a dlužníkovi, aby uhradili zálohu v maximální zákonem přípustné výši. Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se navrhovatel i dlužník včas odvolali. Zatímco navrhovatel požadoval, aby je odvolací soud změnil co do výše zálohy a způsobu jejího hrazení, dlužník požadoval, aby je změnil tak, že mu povinnost hradit zálohu neuloží. Navrhovatel namítal, že vyměřená záloha je s ohledem na to, že dlužník vlastní nemovitý majetek v hodnotě cca 6.800.000,-Kč, z jehož zpeněžení bude možné hradit náklady insolvenčního řízení, nepřiměřeně vysoká. Výhradu navíc vyjádřil k tomu, že soud jemu a dlužníkovi uložil uhradit zálohu společně a nerozdílně. Vhodnější způsob úhrady zálohy by podle něj měl spočívat v tom, že by soud uložil každému z nich uhradit zálohu rovným dílem. Dlužník v odvolání namítal, že vzhledem ke svému průměrnému měsíčnímu příjmu splňuje požadavek ekonomické nabídky oddlužení, neboť během pěti let bude schopen uspokojit z tohoto příjmu vedle nároků insolvenčního správce cca 56,2% pohledávek nezajištěných věřitelů. Pohledávky zajištěných věřitelů přitom budou uspokojovány z výtěžku zpeněžení nemovitostí v k.ú. Dušníky u Rudné, jejichž hodnota byla oceněna částkou 3.700.000,-Kč. Dále zmínil, že je též vlastníkem pozemku, jehož součástí je stavba (rodinný dům), v k.ú. Hořelice; hodnota této nemovitosti byla oceněna částkou 3.100.000,-Kč. S poukazem na ust. § 389 odst. 2 insolvenčního zákona argumentoval tím, že předem nelze vyloučit, že jeho úpadek bude řešen oddlužením, kromě jiného též proto, že pohledávky věřitelů pocházející z jeho podnikání jsou pohledávkami zajištěnými, jež budou uspokojovány z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění, a proto nebylo namístě požadovat po něm uhrazení zálohy, neboť podle ust. § 136 odst. 4 téhož zákona bude hradit zálohu na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce v průběhu oddlužení. Podle ust. § 108 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. Povinnost hradit zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, jenž je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích; povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně. Vzhledem k odvolací argumentaci dlužníka, považoval odvolací soud za nutné uvést, že se judikatura Vrchního soudu v Praze ustálila v průběhu roku 2014 na tom, že souhlas věřitele podnikatelského dluhu podle ust. § 389 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona není předepsanou náležitostí návrhu na povolení oddlužení, a není proto případné vyzývat dlužníka k doplnění návrhu na povolení oddlužení o takový souhlas, neboť otázka subjektivní přípustnosti oddlužení se zásadně koncentruje do fáze po povolení oddlužení na schůzi věřitelů dle ust. § 403 odst. 2, kde mohou dotčení věřitelé kvalifikovaně, tj. s bližší znalostí majetkových poměrů dlužníka, vyjádřit své stanovisko k oddlužení. Tento názor ostatně odpovídá i obsahu důvodové zprávy k tzv. revizní novele insolvenčního zákona, podle níž se v oblasti oddlužení jeví logickým vyústěním přijetí úpravy, která umožní dlužníku, jenž není podle zákona považován za podnikatele, řešit úpadek oddlužením přesto, že některý z jeho závazků (nebo všechny) pochází z podnikání. Předpokladem takového řešení je zásadně souhlas věřitele, o jehož pohledávku jde. Tento souhlas může být vyjádřen různým způsobem (včetně toho, že věřitel proti navrženému způsobu řešení úpadku dlužníka nic nenamítne). Protože z obsahu spisu odvolací soud dovodil, že v této fázi řízení nic nebrání tomu, aby soud prvního stupně rozhodl o úpadku dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením (to, zda bude oddlužení následně schváleno, však záleží mimo jiné na stanovisku věřitelů), shledal napadené usnesení nesprávným potud, že povinnost k zaplacení zálohy byla uložena i dlužníkovi, neboť-jak plyne z ust. § 108 odst. 1 poslední věty insolvenčního zákona-za těchto podmínek mu tato povinnost uložena být neměla. Uložení této povinnosti navrhovateli však nic nebránilo. Vzhledem k tomu, že však dlužník disponuje majetkem, jehož výtěžek zpeněžení je použitelný na úhradu nákladů insolvenčního řízení, shledal odvolací soud nepřiměřenou výši soudem určené zálohy. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání navrhovatele i dlužníka důvodnými, proto podle ust. § 220 odst. 1 ve spojení s ust. § 167 odst. 2 občanského soudního řádu napadené usnesení změnil tak, že navrhovateli uložil zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000,-Kč a dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu neuložil.

https://www.dtest.cz/clanek-3341/podnet-ceske-obchodni-inspekci-pro-porusovani-zakona-o-ochrane-spotrebitele

Vydáno: 3.1.2014 Vzor lze využít pro široký okruh problémů, kdy dochází k porušování zákona o ochraně spotřebitele (poctivost prodeje, klamavé či agresivní obchodní praktiky, diskriminace, reklamace atd.). Vzor lze využít v případech, kdy dochází k porušování zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění. Příslušným dozorovým orgánem je mimo jiné Česká obchodní inspekce. §3 – poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb (prodej výrobků ve správné hmotnosti, míře nebo množství, v předepsané nebo schválené jakosti a za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy - zejména zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, v platném znění); §4 – zákaz užívání nekalých obchodních praktik; §5 – zákaz užívání klamavých obchodních praktik (příklady jednotlivých klamavých praktik lze nalézt v příloze č. 1 zákona o ochraně spotřebitele); §5a – zákaz užívání agresivních obchodních praktik (příklady jednotlivých agresivních praktik lze nalézt v příloze č. 2 zákona o ochraně spotřebitele); §6 – zákaz diskriminace spotřebitele; §9 – povinnost informovat spotřebitele o vlastnostech a charakteru poskytovaných služeb; §10 – pravidla pro označování výrobků; §11 – povinnost prodejce poskytnout informace spotřebiteli písemně a v českém jazyce; §12 – povinnost informovat o ceně; §13 – povinnost poučit o podmínkách reklamace; §16 – povinnost prodejce na žádost spotřebitele vydat doklad o zakoupení výrobku; §19 – povinnosti při uplatňování a vyřizování reklamací (vystavení reklamačního protokolu, lhůty pro vyřízení reklamace).

https://rejstriky.finance.cz/firma-cleantex-a-s-25302655

CLEANTEX a.s. Prostějov IČO 25302655 kontakty (13.12.2018) | Finance.cz CLEANTEX a.s. Prostějov IČO: 25302655 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu CLEANTEX a.s., která sídlí v obci Prostějov a bylo jí přiděleno IČO 25302655. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma CLEANTEX a.s. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem CLEANTEX a.s. se sídlem v obci Prostějov byla založena v roce 1996. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 6 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Obchodní živnost - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej , Zprostředkovatelská činnost, mimo činnosti vyžadující zvláštní povolení a další. Základní údaje o CLEANTEX a.s. IČO: 25302655 Krajský soud v Brně 18.6.1996 Akciová společnost 18.6.1996 Valná hromada společnosti CLEANTEX a.s. rozhodla dne 24.6.2014 o zvýšení základního kapitálu společnosti o 1,000.000,- Kč tedy z původní výše základního kapitálu 1,000.000,- Kč na novou výši 2,000.000,- Kč z vlastních zdrojů, konkrétně z výsledku hospodaření minulých let, položka A.IV. pasiv, vykázaného v účetní závěrce sestavené ke dni 31.12.2013, která byla ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.Zvýšení základního kapitálu bude provedeno zvýšením jmenovité hodnoty akcií, a to ze současné výše 1.000,- Kč na novou jmenovitou hodnotu ve výši 2.000,- Kč.Akcionáři jsou povinni předložit akcie společnosti nejpozději do 15.8.2014 k výměně. 5.8.2014 Počet členů statutárního orgánu: 2 5.8.2014 - 10.10.2016 Společnost se řídí stanovami upravenými rozhodnutím valné hromady konané dne 16.5.2005. 16.3.2009 - 5.8.2014 Společnost se řídí stanovami upravenými rozhodnutím valnéhromady konané dne 22.5.1998. 13.1.1999 - 16.3.2009 Aktuální kontaktní údaje CLEANTEX a.s. fnsucfc CZ25302655 Olomoucká 2623/26 PROSTĚJOV 796 01 PROSTĚJOV 1 109030991/0300 1.4.2013 CZ1275000000004012233467 1.4.2013 Kontakty na CLEANTEX a.s. IČO: 25302655 Olomoucká 2623 , 796 01 Prostějov Česká republika Olomoucká 2623/26, 796 01 Prostějov 10.10.2016 Olomoucká 2623/26, 796 01 Prostějov 11.3.2014 - 10.10.2016 Olomoucká 26 , Prostějov Česká republika Prostějov, Olomoucká 26 13.1.1999 - 11.3.2014 Třebízského 1 , Prostějov Česká republika Prostějov, Třebízského 1-3 18.6.1996 - 13.1.1999 Olomoucká 2623/26, Prostějov 796 01 Olomoucká 2623/26, 79601 Prostějov Obory činností CLEANTEX a.s. IČO: 25302655 výzkum avývoj voblasti přírodních atechnických věd nebo společenských věd 30.7.2005 - 27.8.2010 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 18.6.1996 - 27.8.2010 zprostředkovatelská činnost 18.6.1996 - 27.8.2010 výroba oděvních a textilních výrobků 18.6.1996 - 27.8.2010 Olomoucká 2623/26 , Prostějov 796 01 1001218396 Živnost č. 3 Zprostředkovatelská činnost, mimo činnosti vyžadující zvláštní povolení Živnost č. 4 Výroba oděvních a textilních výrobků Vedení firmy CLEANTEX a.s. IČO: 25302655 Jaromír Homolka 1.4.2016 Zelinova 7012 , 760 05 Zlín Česká republika Zelinova 7012, 760 05 Zlín David Rolný 10.10.2016 Überlandstrasse 18 , Dietikon Švýcarská konfederace 8953 Dietikon, Überlandstrasse 18 David Rolný 18.6.1996 - 13.1.1999 Šmeralova 9 , Prostějov Česká republika Prostějov, Šmeralova 9 Ing. Karel Mayer 18.6.1996 - 13.1.1999 Poděbradovo nám. 2 , Prostějov Česká republika Prostějov, Poděbradovo nám. 2 Ing. Hana Kozlovská 18.6.1996 - 13.1.1999 Sídliště svobody 3506 , Prostějov Česká republika Prostějov, Sídliště svobody 3506/7 Ing. Hana Kozlovská 13.1.1999 - 12.6.2000 Ing. Karel Mayer 13.1.1999 - 11.8.2001 do 23.4.2001 David Rolný 13.1.1999 - 28.7.2004 Ing. Hana Kozlovská 12.6.2000 - 28.7.2004 Ing. Václav Kozlovský 11.8.2001 - 16.3.2009 od 23.4.2001 do 2.6.2006 Sídliště svobody 3 , Prostějov Česká republika Prostějov, Sídliště svobody 3/7 David Rolný 28.7.2004 - 16.3.2009 od 18.6.1996 do 2.6.2006 Ing. Hana Kozlovská 28.7.2004 - 16.3.2009 David Rolný 16.3.2009 - 31.7.2009 Huebwiesenstrasse 48 , Geroldswil Švýcarská konfederace Geroldswil, Huebwiesenstrasse 48, 8954 Ing. Václav Kozlovský 16.3.2009 - 31.7.2009 od 2.6.2006 do 19.6.2009 Sídliště svobody 3 , 796 01 Prostějov Česká republika Prostějov, Sídliště svobody 3/7, PSČ 79601 Ing. Hana Kozlovská 16.3.2009 - 31.7.2009 Hana Kozlovská 31.7.2009 - 30.8.2010 Jaromír Homolka 31.7.2009 - 11.3.2014 Budovatelská 4815 , 760 05 Zlín Česká republika Zlín, Budovatelská 4815, PSČ 76005 Hana Výšková 30.8.2010 - 11.3.2014 637 00 Brno - Jundrov 197E Česká republika Brno - Jundrov 197E, PSČ 63700 Hana Výšková 11.3.2014 - 24.7.2014 Jundrov č.ev. 197 , 637 00 Brno Česká republika Jundrov č.ev. 197, 637 00 Brno David Rolný 31.7.2009 - 5.8.2014 Jaromír Homolka 11.3.2014 - 5.8.2014 Budovatelská 4815, 760 05 Zlín Hana Výšková 24.7.2014 - 5.8.2014 Lelkova 909 , 637 00 Brno Česká republika Lelkova 909/60, Jundrov, 637 00 Brno Jaromír Homolka 5.8.2014 - 1.4.2016 David Rolný 5.8.2014 - 8.7.2016 Huebwiesenstrasse 48 , Gerodswil Švýcarská konfederace 8954 Gerodswil, Huebwiesenstrasse 48 David Rolný 8.7.2016 - 10.10.2016 Bc. Hana Výšková 5.8.2014 Ing. Pavel Kubina 5.8.2014 Chrastěšov 63 , 763 12 Vizovice Česká republika Chrastěšov 63, 763 12 Vizovice Arnošt Rolný 10.10.2016 Palackého 424 , 796 01 Prostějov Česká republika Palackého 424/19, 796 01 Prostějov JUDr. Josef Augustin 18.6.1996 - 13.1.1999 Kpt. Jaroše 27 , Prostějov Česká republika Prostějov, Kpt. Jaroše 27 Ing. Arnošt Rolný 18.6.1996 - 13.1.1999 Palackého 3 , Prostějov Česká republika Prostějov, Palackého 3-5 Arnošt Rolný 18.6.1996 - 13.1.1999 Jona, Švýcarsko, Meienhaldenstr. 41 JUDr. Josef Augustin 13.1.1999 - 28.7.2004 Ing. Arnošt Rolný 13.1.1999 - 28.7.2004 od 18.6.1996 do 9.10.2003 Arnošt Rolný 13.1.1999 - 28.7.2004 JUDr. Josef Augustin 28.7.2004 - 16.3.2009 Mánesova 797 , 796 01 Prostějov Česká republika Prostějov, Mánesova 797/30, PSČ 79601 Arnošt Rolný 28.7.2004 - 16.3.2009 Meienhaldenstr. 41 , Jona Švýcarská konfederace Jona, Meienhaldenstr. 41 Ing. Pavel Kubina 28.7.2004 - 16.3.2009 od 9.4.2004 do 2.6.2006 Chrastěšov 55 , 763 12 Vizovice Česká republika Vizovice, Chrastěšov 55, PSČ 76312 JUDr. Josef Augustin 16.3.2009 - 31.7.2009 Arnošt Rolný 16.3.2009 - 31.7.2009 Meienhaldenstrasse 41 , Jona Švýcarská konfederace Jona, Meienhaldenstrasse 41, 8645 Ing. Pavel Kubina 16.3.2009 - 31.7.2009 Ing. Václav Kozlovský 31.7.2009 - 11.3.2014 Ing. Pavel Kubina 31.7.2009 - 11.3.2014 Arnošt Rolný 31.7.2009 - 5.8.2014 Ing. Václav Kozlovský 11.3.2014 - 5.8.2014 sídl. Svobody 3506 , 796 01 Prostějov Česká republika sídl. Svobody 3506/7, 796 01 Prostějov Ing. Pavel Kubina 11.3.2014 - 5.8.2014 Arnošt Rolný 5.8.2014 - 10.10.2016 8645 Jona, Meienhaldenstrasse 41 David Rolný Vlastníci firmy CLEANTEX a.s. IČO: 25302655 zakladni 2 000 000 Kč 100% 5.8.2014 zakladni 1 000 000 Kč - 13.1.1999 - 5.8.2014 zakladni 1 000 000 Kč - 18.6.1996 - 13.1.1999 Sbírka Listin CLEANTEX a.s. IČO: 25302655 B 2021/SL 48 ostatní zápis představenstva Krajský soud v Brně 24.6.2014 5.8.2014 16.9.2014 1 B 2021/SL 47 notářský zápis stanovy, NZ 191/2014 Krajský soud v Brně 24.6.2014 5.8.2014 16.9.2014 29 B 2021/SL 46 účetní závěrka [2013] , ostatní zápis ze zasedání VH 24.06.2014 Krajský soud v Brně 7.3.2014 11.9.2014 12.9.2014 12 B 2021/SL 45 ostatní zápis ze zasedání VH Krajský soud v Brně 14.6.2014 29.7.2014 7.8.2014 3 B 2021/SL 44 účetní závěrka [2008] Krajský soud v Brně 13.3.2009 16.3.2014 17.3.2014 8 B 2021/SL 43 účetní závěrka [2011] Krajský soud v Brně 16.3.2014 17.3.2014 7 B 2021/SL 42 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Brně 18.3.2013 14.3.2014 17.3.2014 9 B 2021/SL 40 ostatní zápis z jednání VH Krajský soud v Brně 28.5.1999 8.3.2014 10.3.2014 5 B 2021/SL 39 ostatní účetní závěrka 1998 Krajský soud v Brně 15.5.1999 8.3.2014 10.3.2014 9 B 2021/SL 38 účetní závěrka [2010] Krajský soud v Brně 25.3.2011 8.3.2014 10.3.2014 9 B 2021/SL 37 ostatní zápis z jednání VH Krajský soud v Brně 17.6.2013 8.3.2014 10.3.2014 3 B 2021/SL 36 ostatní zápis z jednání VH Krajský soud v Brně 13.6.2011 8.3.2014 10.3.2014 3 B 2021/SL 35 ostatní - zápis VH Krajský soud v Brně 16.4.2010 27.4.2010 5 B 2021/SL 34 účetní závěrka 2009 Krajský soud v Brně 1.3.2010 27.4.2010 9 B 2021/SL 32 ostatní -zápis z ust. zased. představ. Krajský soud v Brně 19.6.2009 13.8.2009 1 B 2021/SL 31 ostatní -zápis z ust. zased. doz. rady Krajský soud v Brně 19.6.2009 13.8.2009 2 B 2021/SL 29 notářský zápis -osvědčení VH,NZ 77/06 Krajský soud v Brně 8.6.2006 24.3.2009 3 B 2021/SL 28 ostatní -záp. ze zas. DR Krajský soud v Brně 2.6.2006 24.3.2009 1 B 2021/SL 27 ostatní -záp. ze zas. předst. Krajský soud v Brně 2.6.2006 24.3.2009 2 B 2021/SL 26 ostatní -zápis VH Krajský soud v Brně 10.5.2008 6.6.2008 4 B 2021/SL 25 účetní závěrka -příloha 2007 Krajský soud v Brně 27.3.2008 6.6.2008 3 B 2021/SL 24 účetní závěrka -výkaz 2007 Krajský soud v Brně 27.3.2008 6.6.2008 2 B 2021/SL 23 účetní závěrka -rozvaha 2007 Krajský soud v Brně 27.3.2008 6.6.2008 2 B 2021/SL 22 ostatní -zápis VH Krajský soud v Brně 28.4.2007 28.6.2007 5 B 2021/SL 21 účetní závěrka -příloha 2006 Krajský soud v Brně 21.3.2007 28.6.2007 5 B 2021/SL 20 účetní závěrka -výkaz 2006 Krajský soud v Brně 21.3.2007 28.6.2007 3 B 2021/SL 19 účetní závěrka -rozvaha 2006 Krajský soud v Brně 21.3.2007 28.6.2007 6 B 2021/SL 18 výroční zpráva 2005 Krajský soud v Brně 27.2.2006 26.6.2006 29 B 2021/SL 17 ostatní -zápis z jed. řádné VH Krajský soud v Brně 16.5.2005 10.8.2005 5 B 2021/SL 16 notářský zápis -NZ 99/2005 Krajský soud v Brně 10.6.2005 10.8.2005 3 B 2021/SL 15 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 10.4.2005 10.8.2005 16 B 2021/SL 14 výroční zpráva -2004 Krajský soud v Brně 25.2.2005 22.6.2005 24 B 2021/SL 12 výroční zpráva 2003 Krajský soud v Brně 9.4.2004 3.8.2004 30 B 2021/SL 11 výroční zpráva 2002 Krajský soud v Brně 30.4.2003 3.8.2004 26 B 2021/SL 10 účetní závěrka 2001 Krajský soud v Brně 16.4.2002 26.6.2002 24 B 2021/SL 8 účetní závěrka 2000 Krajský soud v Brně 20.6.2001 13.3.2002 20 B 2021/SL 7 notářský zápis - stanovy Krajský soud v Brně 10.5.2001 13.3.2002 20 B 2021/SL 6 notářský zápis - osvědčení val. hromady Krajský soud v Brně 10.5.2001 13.3.2002 8 B 2021/SL 5 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 22.5.1998 10.2.1999 15 B 2021/SL 4 notářský zápis - VH Krajský soud v Brně 3.6.1998 10.2.1999 9 B 2021/SL 3 účetní závěrka 1997 Krajský soud v Brně 30.6.1998 10.2.1999 10 B 2021/SL 2 účetní závěrka - 1996 Krajský soud v Brně 31.12.1996 11.3.1998 11 B 2021/SL 1 notářský zápis Krajský soud v Brně 25.6.1997 11.3.1998 7 Hodnocení CLEANTEX a.s. Výpis dat pro firmu CLEANTEX a.s. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy CLEANTEX a.s., 25302655 na obchodním rejstříku výpis firmy CLEANTEX a.s., 25302655 na živnostenském rejstříku výpis firmy CLEANTEX a.s., 25302655 na Datových schránkách CLEANTEX a.s. - 25302655 - Prostějov , Olomoucká 2623/26

http://docplayer.cz/38682815-Rad-habilitacniho-rizeni-a-rizeni-ke-jmenovani-profesorem.html

Řád habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem - PDF 1 B1-08/4-HN UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI HLAVNÍ NORMA UP (HN) B1-08/4-HN Řád habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na Univerzitě Palackého v Olomouci Obsah: Zpracoval: Řád habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na UP upravuje postup při podávání a projednávání návrhu na zahájení habilitačního řízení nebo návrhu na zahájení řízení ke jmenování profesorem na UP a podrobnosti o průběhu těchto řízení a výsledku jejich hodnocení. prorektorka UP pro organizaci a řízení prorektorka UP pro záležitosti vědy a výzkumu Platnost: dnem 24. listopadu 2008 Účinnost: dnem 26. listopadu 2008 Oznámení o účinnosti nové normy obdrží podle stávajícího rozdělovníku: rektor, prorektorky a prorektoři, kvestorka, kancléř, děkanky a děkani fakult, tajemnice a tajemníci fakult, ředitelka SKM UP, vedoucí zaměstnanci CVT UP, KUP, VUP, PS UP, VTP UP, ASC UP, vedoucí zaměstnanci EO RUP a PMO RUP, OV UP, PTO UP, Archivu UP, Právní oddělení UP, Oddělení interního auditu a kontroly UP, Oddělení organizace a řízení UP. 2 2 Hlavní norma UP č. B1-08/4 Řád habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na Univerzitě Palackého v Olomouci Úvodní ustanovení Řád habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na Univerzitě Palackého v Olomouci (dále jen řád ) upravuje postup při podávání a projednávání návrhu na zahájení habilitačního řízení nebo návrhu na zahájení řízení ke jmenování profesorem na Univerzitě Palackého v Olomouci (dále jen UP ) a podrobnosti o průběhu těchto řízení a výsledku jejich hodnocení. Část I Habilitační řízení Článek 1 1. Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče (dále jen návrh ). 2. Návrh s přílohami podle 72 odst. 2 zákona o vysokých školách a podle čl. 2 odst. 1 a odst. 6 se podává děkanovi fakulty, které byla udělena akreditace pro uchazečem uvedený habilitační obor. 3. Oprávněn k podání návrhu je uchazeč, který absolvoval postgraduální studium nebo doktorský studijní program a získal příslušný akademický titul. Článek 2 1. K návrhu na zahájení habilitačního řízení přikládá uchazeč habilitační práci ve smyslu 72 odst. 3 zákona. 2. Habilitační práce musí obsahovat nové vědecké poznatky. 3. Pokud uchazeč předkládá jako habilitační práci soubor prací podle 72 odst. 3 písm. b) zákona musí se jednat povětšině o práce publikované v zahraničních nebo tuzemských recenzovaných vědeckých nebo odborných časopisech a musí být doloženo písemné potvrzení spoluautorů o podílu uchazeče na společných pracích. 4. Pokud uchazeč předkládá jako habilitační práci monografii podle 72 odst. 3 písm. c) zákona, musí jím být současně doloženo písemné potvrzení spoluautorů monografie o podílu uchazeče na této monografii. 5. Má-li být habilitační prací umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost podle 72 odst. 3 písm. d) zákona, předkládá se pouze tehdy, umožňuje-li to její povaha. 6. K návrhu uchazeč dále přikládá: a) životopis zaměřený zejména na vědeckou, odbornou a pedagogickou činnost, b) doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání, o získaných titulech, vědeckých hodnostech, nebo ekvivalentech 1) a doklady osvědčující dobu, délku a místo pedagogického působení, hodnocení pedagogické činnosti a způsobilosti z míst působení, podíl na vědecké výchově studentů, c) seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací členěný na: vědecké monografie, práce publikované v zahraničních recenzovaných vědeckých časopisech, práce publikované v tuzemských recenzovaných časopisech, práce publikované ve sbornících konferencí, pokud jsou publikovány v plném rozsahu, práce publikované v univerzitních aktech a ostatních tuzemských časopisech, učební texty (učebnice, skripta), patenty, užitné vzory, licence, seznam ohlasů (citací), které jsou obsaženy v zahraničních nebo tuzemských recenzovaných vědeckých nebo odborných časopisech (nikoliv však uchazečovy autocitace), přehled uchazečových absolvovaných vědeckých nebo odborných tuzemských i zahraničních stáží, výčet uchazečových přednášek na mezinárodních konferencích (sympoziích), výčet uchazečových členství a funkcí v komisích, radách nebo jiných orgánech souvisejících s jeho oborem, d) návrh tří témat habilitační přednášky vztahující se ke zvolenému oboru. 7. Nemá-li návrh všechny potřebné náležitosti, vyzve děkan uchazeče k odstranění vytčených ne- 1) Uvedené doklady předkládá uchazeč ve formě originálu nebo úředně ověřené kopie. 3 3 Hlavní norma UP č. B1-08/4 dostatků a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud uchazeč ve stanovené lhůtě nedostatky neodstraní, děkan habilitační řízení zastaví. 8. Doklady připojené k návrhu na zahájení habilitačního řízení se nevracejí s výjimkou případu podle 72 odst. 12 zákona. Článek 3 1. Děkan připraví bez zbytečného odkladu ode dne podání návrhu uchazeče, popř. ode dne, kdy uchazeč na výzvu děkana odstranil jeho nedostatky, návrh na ustavení habilitační komise a jmenování jejího předsedy a dalších členů. Návrh předloží děkan ke schválení vědecké radě fakulty na jejím nejbližším zasedání. 2. Habilitační komise je pětičlenná, skládá se z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou habilitační komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná. Členem habilitační komise nemůže být spoluautor díla nebo v případě souboru uveřejněných prací spoluautor části díla, které je uchazečem předkládáno jako habilitační práce. 3. Děkan členům habilitační komise oznámí, že jejich jmenování bylo vědeckou radou fakulty schváleno, a zašle jim jmenovací dekret a podklady nutné pro posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče a jeho pedagogické způsobilosti ve smyslu 72 odst. 8 zákona. 4. Zasedání habilitační komise řídí její předseda, za jeho nepřítomnosti jím pověřený člen. 5. Habilitační komise je způsobilá se usnášet, jsou-li přítomni alespoň čtyři její členové. Usnesení habilitační komise je přijato, pokud se pro něj vyslovili alespoň tři členové habilitační komise. 6. Habilitační komise jmenuje ve smyslu 72 odst. 7 zákona tři oponenty habilitační práce. Předseda habilitační komise nebo pověřený člen zašle oponentům bez zbytečného odkladu žádost o vypracování oponentského posudku spolu s habilitační prací uchazeče; v případě habilitační práce podle 72 odst. 3 písm. d) zákona se habilitační práce zasílá jen tehdy, umožňuje-li to její povaha. 7. Habilitační komise a) posoudí vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče pro daný obor a jeho předcházející pedagogickou praxi, b) zhodnotí na základě posudků oponentů úroveň habilitační práce, c) určí jedno ze tří uchazečem navržených témat jako téma habilitační přednášky. 8. Habilitační komise se tajným hlasováním usnese na návrhu, zda má být uchazeč jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů habilitační komise, má se za to, že habilitační komise doporučuje habilitační řízení zastavit. Výsledky hlasování sdělí předseda nebo jím pověřený člen habilitační komise děkanovi. 9. Doporučení habilitační komise habilitační řízení zastavit sdělí děkan uchazeči. Na základě této skutečnosti může uchazeč vzít svůj návrh zpět; v opačném případě se postupuje podle čl. 4. Článek 4 1. Děkan bez zbytečného odkladu zařadí habilitační přednášku a obhajobu habilitační práce na zasedání vědecké rady fakulty. 2. Stanovisko habilitační komise přednese na zasedání vědecké rady fakulty předseda nebo jím pověřený člen habilitační komise. O návrhu na jmenování docentem lze hlasovat, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny členů vědecké rady fakulty. 3. Vědecká rada fakulty posuzuje při habilitačním řízení uchazečovu vědeckou činnost (nikoliv však jen jeho pouhou způsobilost k takové činnosti) a uchazečovu pedagogickou způsobilost (nikoliv však jen jeho pouhou pedagogickou praxi). 4. Vědecká rada fakulty posuzuje uchazeče zejména podle a) návrhu habilitační komise, b) materiálů přiložených k přihlášce podle čl. 2 odst. 1 6, c) úrovně uchazečovy habilitační přednášky, d) průběhu vědecké rozpravy. 5. V případě, že návrh na jmenování docentem získal souhlas nadpoloviční většiny všech členů vědecké rady fakulty, předloží jej děkan se všemi podklady bez zbytečného odkladu k rozhodnutí rektorovi. Nezíská-li návrh na jmenování docentem potřebnou většinu hlasů, řízení se zastavuje. 6. Souhlasí-li rektor s návrhem na jmenování docentem, sdělí písemně uchazeči, že jej k prvnímu dni následujícího měsíce od přijetí podkladů od děkana jmenuje docentem. 7. Nesouhlasí-li rektor s návrhem na jmenování docentem, předloží jej se svým odůvodněním vědecké radě UP. 8. Vědecká rada UP návrh rektora projedná a tajným hlasováním se usnese, zda má být uchazeč jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady UP, platí, že se řízení zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje. 9. Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat odůvodněné námitky. Námitky se podávají děkanovi, rozhodovala-li vědecká rada fakulty, nebo rektorovi, rozhodovala-li vědecká rada UP, a to do třiceti dnů, kdy se uchazeč o zastavení řízení podle odstavce 8 dověděl nebo mohl dovědět. Pokud děkan námitkám nevyhoví, předá věc rektorovi a uvědomí o tom uchazeče. Rozhodnutí rektora je konečné. 4 4 Hlavní norma UP č. B1-08/4 10. Doklady připojené k návrhu se uchazeči vracejí a) po marném uplynutí lhůty k podání námitek, nebo b) vzdá-li se uchazeč námitek, nebo c) po konečném zamítnutí námitek. Část II Řízení ke jmenování profesorem Článek 5 1. Řízení ke jmenování profesorem (dále jen řízení ) se zahajuje: a) na návrh uchazeče nebo b) na návrh děkana nebo c) na návrh rektora nebo d) z podnětu vědecké rady fakulty, které byla udělena akreditace pro daný obor jmenování. 2. Podle 74 odst. 1 zákona se v řízení ke jmenování profesorem prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru. 3. Návrh s přílohami podle 72 odst. 2 věty druhé zákona a podle čl. 2 odst. 6 spolu s uvedením oboru, ve kterém se řízení ke jmenování profesorem zahajuje, jakož i s uvedením tématu přednášky se podává děkanovi fakulty, které byla udělena akreditace pro uchazečem uvedený obor jmenování. Je-li řízení zahajováno na návrh uchazeče, musí k návrhu přiložit písemné doporučení alespoň dvou profesorů téhož nebo příbuzného oboru. Není-li řízení zahajováno na návrh uchazeče a vysloví-li uchazeč se zahájením řízení písemný nesouhlas, řízení se zastavuje. 4. Nepůsobí-li uchazeč jako učitel na UP, může děkan požádat děkana fakulty nebo rektora vysoké školy, na níž uchazeč působí, o stanovisko k pedagogické kvalifikaci uchazeče. 5. Nemá-li návrh zákonem nebo tímto řádem stanovené náležitosti, vyzve děkan písemně uchazeče k odstranění nedostatků. Pokud uchazeč v uvedené lhůtě nedostatky neodstraní, děkan řízení zastaví. Článek 6 1. Děkan připraví bez zbytečného odkladu ode dne podání návrhu, popř. ode dne, kdy uchazeč na výzvu odstranil nedostatky, návrh na ustavení hodnotící komise a jmenování jejího předsedy a dalších členů. Návrh předloží děkan ke schválení vědecké rady fakulty na jejím nejbližším zasedání. 2. Hodnotící komise je pětičlenná, skládá se z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se jmenovací řízení koná. 3. Děkan členům hodnotící komise oznámí, že jejich jmenování bylo vědeckou radou fakulty schváleno a zašle jim jmenovací dekret a podklady nutné pro posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče ve smyslu 74 odst. 1 zákona. Článek 7 1. Zasedání hodnotící komise řídí její předseda; v případě jeho nepřítomnosti jím pověřený člen. 2. Hodnotící komise je způsobilá se usnášet, jsou-li přítomni alespoň čtyři její členové. Usnesení hodnotící komise je přijato, vysloví-li se pro něj alespoň tři její členové. 3. Hodnotící komise posoudí kvalifikaci uchazeče včetně jeho přínosu k rozvoji oboru na mezinárodní úrovni, a tajným hlasováním se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Své usnesení a jeho odůvodnění spolu s výsledkem hlasování předloží děkanovi. 4. Děkan bez zbytečného odkladu zařadí přednášku uchazeče na program zasedání vědecké rady fakulty. V přednášce uchazeč předloží koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru. 5. Stanovisko hodnotící komise přednese na zasedání vědecké rady fakulty předseda hodnotící komise nebo jím pověřený člen. O návrhu na jmenování profesorem lze hlasovat, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny členů vědecké rady fakulty. 6. Vědecká rada fakulty posuzuje uchazeče zejména podle a) návrhu hodnotící komise, b) materiálů přiložených k přihlášce podle čl. 2, odst. 6 písm. a) c), c) jeho přínosu k výchově vědeckých pracovníků, d) předložených uchazečových koncepčních záměrů. 7. Získal-li návrh na jmenování profesorem souhlas nadpoloviční většiny všech členů vědecké rady fakulty, předloží jej děkan bez zbytečného odkladu s připojenými podklady rektorovi. Nezíská-li návrh na jmenování profesorem potřebnou většinu, řízení se zastavuje. Článek 8 1. Návrh děkana na jmenování profesorem předloží rektor bez zbytečného odkladu vědecké radě UP. Základní informace o průběhu jednání hodnotící komise a o osobě uchazeče podává předseda hodnotící komise; v případě jeho nepřítomnosti jím pověřený člen hodnotící komise. 2. Uchazeč je oprávněn vystoupit před vědeckou radou UP s krátkým sdělením o výhledech svého 5 5 Hlavní norma UP č. B1-08/4 oboru; o tomto oprávnění rektor uchazeče předem uvědomí. 3. Po projednání návrhu rektora a případné přednášce uchazeče se vědecká rada UP tajným hlasováním usnese na návrhu na jmenování nebo nejmenování uchazeče profesorem. Vědecká rada je schopná se usnášet, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů. Získá-li návrh na jmenování profesorem souhlas nadpoloviční většiny všech členů vědecké rady univerzity, předloží jej rektor bez zbytečného odkladu se všemi materiály k rozhodnutí ministrovi školství mládeže a tělovýchovy. Nezíská -li návrh na jmenování profesorem většinu hlasů všech členů Vědecké rady UP, platí, že se řízení zastavuje. Článek 9 1. Proti postupu při řízení ke jmenování profesorem může uchazeč podat námitky, o nichž rozhoduje rektor; rozhodnutí rektora je konečné. Odůvodněné námitky podává uchazeč ve lhůtě uvedené v čl. 4 odst Ustanovení čl. 4 odst. 10 se použije obdobně. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná 1. Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zahájená před nabytím účinnosti tohoto řádu se dokončí podle stávajícího řádu. 2. UP zajistí zveřejnění a oznámení stanovené 75 odst. 1 a 2 zákona. 3. Tento řád byl schválen Akademickým senátem UP dne 19. listopadu 2008 v souladu s čl. 57 odst. 2 písm. c) Statutu UP. 4. Tímto řádem se zrušuje hlavní norma UP č. B1-06/5-HN ze dne 5. října Tento řád nabývá platnosti dnem jeho podpisu rektorem UP a účinnosti dnem jeho zveřejnění na oficiálních internetových stránkách UP, tj. druhým dnem od nabytí platnosti. V Olomouci 24. listopadu 2008 Prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc., v. r. rektor UP Doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc., v. r. předseda Akademického senátu UP

https://rejstrik.penize.cz/26492580-az-technika-a-s

AZ-TECHNIKA a.s., IČO: 26492580, 24. 2. 2020 - Obchodní rejstřík | Peníze.cz IČO: 26492580 od 21. 11. 2001 do 23. 11. 2005 AZ-TECHNIKA s.r.o. od 21. 11. 2001 do 26. 3. 2015 Praha 3, Kouřimská č.p. 2347, PSČ 130 00 CZ26492580 Identifikátor datové schránky: w2vczui Spisová značka 10313 B, Městský soud v Praze - prodej kvasného, konzumního lihu a lihovin - provozování sázkových her v kasinu dle § 2, písm. i) zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách v platném znění - provozování sázkových her prostřednictvím funkčně nedělitelného technického zařízení centrálního loterního systému dle §2, písm. l) zákona 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách v platném znění - provozování loterií a jiných podobných her dle ustanovení § 50 odst. 3 zák.č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách od 11. 2. 2002 do 2. 12. 2005 od 11. 2. 2002 do 19. 12. 2005 od 29. 5. 2014 do 13. 11. 2018 - V souvislosti s realizací fúze formou sloučení společnosti AZ-TECHNIKA a.s., se sídlem Kouřimská 2347, 130 00 Praha 3, IČO: 264 92 580, jakožto nástupnické společnosti a společnosti MUSCARIA a.s., se sídlem Italská 1580/26, 120 00 Praha 2 - Vinohrady, IČO : 241 64 542, jakožto zanikající společnosti, přešlo na nástupnickou společnost AZ-TECHNIKA a.s. jmění zanikající společnosti MUSCARIA a.s. od 10. 10. 2012 do 22. 10. 2012 - Mimořádná valná hromada společnosti AZ - TECHNIKA a.s. rozhodla o zvýšení základního kapitálu Společnosti takto: 1. Zvyšuje základní kapitál ze stávající výše 103 000 000,- Kč (slovy: jedno sto tři miliony korun českých) upsáním nových akcií o částku 70 000 000,- Kč (slovy: sedmdesát milionů korun českých), na částku 173 000 000,- Kč (slovy: jedno sto sedmdesát tři milionů korun českých). Upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu se nepřipouští. 2. Na zvýšení základního kapitálu se bude upisovat 30 (slovy: třicet) kusů kmenových akcií na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1 000 000,- Kč (slovy: jeden milion korun českých) každé akcie a 4 (slovy: čtyři) kusy akcií na jméno v listinné podo bě o jmenovité hodnotě 10 000 000,- Kč (slovy: deset milionů korun českých) každé akcie. Akcie nejsou kótované. 3. Akcionáři Společnosti - pan Jiří Červinka, narozený 20.11.1970, bytem Praha 3, Kouřimská 2347/24, pan Lukáš Kopsa, narozený 03.01.1980, bytem Jesenice, Příčná II 886, pan JUDr. Pavel Hrášek, narozený 28.06.1970, bytem Praha 1, Ma iselova 39/17 a pan Zdeněk Senft, narozený 27.08.1979, bytem Jesenice - Zdiměřice, Volavková 181, Ing. Jiří Horčík, narozený 19.11.1970, bytem Praha 10, Hyacintová 3222/10 prohlašují, že se ve smyslu ust. § 204a odst. 7 obchodního zákoníku vzdávají svého přednostního práva na upisování akcií peněžitým vkladem. 4. Připouští, aby všechny nové kmenové akcie na jméno v listinné podobě (30 (slovy: třicet) kusů o jmenovité hodnotě 1 000 000,- Kč (slovy: jeden milion korun českých) a 4 (slovy: čtyři) o jmenovité hodnotě 10 000 000,- Kč (sl ovy: deset milionů korun českých)) byly upsány s vyloučením přednostního práva předem určenými zájemci takto: -panem Jiřím Červinkou, narozeným 20.11.1970, bytem Praha 3, Kouřimská 2347/24 - 4 (slovy: čtyři) kusy kmenových akcií znějících na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 10 000 000,- Kč (slovy: deset milionů korun českých) a 12 (slovy: dvanáct) kusů kmenových akcií znějících na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1 000 000,- Kč (slovy: jeden milion korun českých) každé akcie, -panem JUDr. Pavlem Hráškem, narozeným 28.06.1970, bytem Praha 1, Maiselova 39/17 - 4 (slovy: čtyři) kusy kmenových akcií znějících na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1 000 000,- Kč (slovy: jeden milion korun če ských) každé akcie, -panem Zdeňkem Senftem, narozeným 27.08.1979, bytem Jesenice - Zdiměřice, Volavková 181 - 14 (slovy: čtrnáct) kusů kmenových akcií znějících na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1 000 000,- Kč (slovy: jeden milion korun českých) každé akcie. Emisní kurs akcií se rovná jmenovité hodnotě nových akcií a činí u 30 (slovy: třicet) kusů akcií 1 000 000,-- Kč (slovy: jeden milion korun českých) a u 4 (slovy: čtyři) kusů akcií 10 000 000,- Kč (slovy: deset milionů korun českých). 5. Všechny akcie budou upsány ve smlouvách o upsání akcií dle § 204 odst. 5 obchodního zákoníku, které budou uzavřeny v sídle Společnosti na adrese Praha 3, Kouřimská č.p. 2347, mezi společností AZ - TECHNIKA a.s a předem určenými zájemci - panem Jiřím Červinkou, panem JUDr. Pavlem Hráškem a panem Zdeňkem Senftem. Lhůta pro upisování akcií pro předem určené zájemce činí 15 (slovy: patnáct) kalendářních dnů a počne běžet od doručení návrhu na uzavření smlouvy o upsání akcií předem určenému zájemci po zápisu rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu do o bchodního rejstříku. 6. Předem určení zájemci jsou povinni splatit celý emisní kurs akcií upsaných peněžitým vkladem na zvláštní účet společnosti AZ - TECHNIKA a.s., číslo účtu 254xxxx, vedený u Československé obchodní banky, a.s., do 30 (slovy: třiceti) dnů ode dne up sání nových akcií, nejpozději však ke dni podání návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu Společnosti do obchodního rejstříku. - Valná hromada rozhoduje o zvýšení základního kapitálu společnosti za těchto podmínek a tímto způsobem: I. Základní kapitál se zvyšuje ze stávající výše 2.000.000,-Kč (slovy: dvamiliony korun českých) na 103.000.000,-Kč (slovy: jednostotřimiliony korun českých), tedy o 101.000.000,-Kč (slovy: jednostojedenmilion korun českých), přičemž upisování nepeněžitý mi vklady a upisování nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu společnosti se nepřipouští. II. Základní kapitál bude zvýšen takto: 1. částkou 71.000.000,- Kč (slovy: sedmdesátjednamilionů korun českých) z vlastních zdrojů společnosti: z nerozděleného zisku minulých let částka 49.000.000,- Kč, slovy: čtyřicetdevětmilionů korun českých (položka pasiv A.IV.1., řádek 082, sloupec 5 - běž né účetní období podle rozvahy ke dni 31.12.2008) a z čistého zisku částka 22.000.000,- Kč, slovy: dvacetdvamilionů korun českých (položka pasiv A.V., řádek 084, sloupec 5 - běžné účetní období podle rozvahy ke dni 31.12.2008). Z důvodu tohoto zvýšení zák ladního kapitálu bude zvýšena jmenovitá hodnota stávajících akcií o 7.100.000,- Kč (slovy: sedmmilionůjednostotisíc korun českých), tj. z částky 200.000,- Kč na částku 7.300.000,- Kč (slovy: sedmmilionůtřistatisíc korun českých). Listinné akcie společnost i budou předloženy společnosti za účelem vyznačení nové výše jmenovité hodnoty akcií do 1 měsíce od zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Na tomto zvýšení základního kapitálu se podílejí akcionáři v poměru jmenovitých hodnot jejich a kcií. 2. částkou 30.000.000,- Kč (slovy: třicetmilionů korun českých) upsáním nových akcií za těchto podmínek a tímto způsobem: a) Počet, forma, druh, podoba a jmenovitá hodnota upisovaných akcií a jejich emisní kurs: Na zvýšení základního kapitálu bude upsáno: 10 (slovy: 10) kmenových akcií na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě jedné akcie 3.000.000,- Kč (slovy: třimilio ny korun českých). Emisní kurs upisovaných akcií je roven jejich jmenovité hodnotě. Emisní ážio činí: 0,- Kč (slovy: nula korun českých). b) Akcie nebudou upisovány s využitím přednostního práva ve smyslu ust. § 204a obchodního zákoníku vzhledem k tomu, že se všichni dosavadní akcionáři svého přednostního práva vzdali ve smyslu ust. § 204a odst. (7) obchodního zákoníku. c) Všechny nově upisované akcie, t.j. všech 10 (slovy: deset) kmenových akcií na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě jedné akcie 3.000.000,--Kč (slovy: třimiliony korun českých), budou nabídnuty k úpisu předem určeným zájemcům, kterými jsou: - akcionář Ing. Jiří Horčík, r.č. xxxx, bytem Praha 10, Hyacintová 3222/10, kterému bude nabídnut k úpisu 1 (slovy: jeden) kus akcie o jmenovité hodnotě 3.000.000,--Kč (slovy: třimiliony korun českých), tedy o celkové jmenovité hodnotě 3.000.000,-- Kč (slovy: třimiliony korun českých), - akcionář Jiří Červinka, r.č. xxxx, bytem Praha 3, Kouřimská 2347/24, kterému bude nabídnuto k úpisu 8 (slovy: osmi) kusů akcií, každá o jmenovité hodnotě 3.000.000,--Kč (slovy: třimiliony korun českých), tedy o celkové jmenovité hodnotě 24.000.00 0,--Kč (slovy: dvacetčtyřimilionů korun českých), - akcionář Zdeněk Senft, r.č. xxxx, bytem Volavková 181, Jesenice, Zdiměřice, kterému bude nabídnut k úpisu 1 (slovy: jeden) kus akcie o jmenovité hodnotě 3.000.000,--Kč (slovy: třimiliony korun českých), tedy o celkové jmenovité hodnotě 3.000.000, --Kč (slovy: třimiliony korun českých). d) Místo a lhůta pro úpis nových akcií bez využití přednostního práva, údaj o tom, jak bude upisovatelům oznámen počátek běhu této lhůty a emisní kurs takto upisovaných akcií: místem pro upisování akcií budou prostory sídla společnosti na adrese Praha 3, Kouřimská č.p. 2347, PSČ 130 00, úpis nových akcií bude proveden ve lhůtě do 30 (slovy: třiceti) dnů ode dne, kdy bude předem určeným zájemcům doručen návrh na uzavření smlouvy o upsání nových akcií dle ust. § 204 odst. (5) obchodního zákoníku; tento návr h na uzavření smlouvy o upsání nových akcií bude představenstvem doručen předem určeným zájemcům nejpozději do 5 (slovy: pěti) pracovních dnů po podání návrhu na zápis usnesení o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku; lhůta pro upisování akc ií počne běžet dnem doručení návrhu na uzavření smlouvy o upsání akcií prvnímu z předem určených zájemců a neskončí dříve, než uplyne lhůta 30 (slovy: třiceti) dnů ode dne doručení návrhu na uzavření smlouvy poslednímu z předem určených zájemců; počátek b ěhu lhůty pro upisování akcií podle tohoto rozhodnutí bude předem určeným zájemcům oznámen při doručení návrhu smlouvy, smlouva o upsání akcií musí mít písemnou formu, podpisy musí být úředně ověřeny, smlouva musí obsahovat alespoň náležitosti stanovené v § 205 odst. (3) obchodního zákoníku; emisní kurs takto upisovaných akcií je roven jmenovité hodnotě upisovaných akcií, t.j. emisní kurs jedné akcie činí 3.000.000,--Kč (slovy: třimiliony korun českých). e) Nejméně 30 % jmenovité hodnoty a emisní ážio upsaných akcií jsou upisovatelé povinni splatit na účet č. 227xxxx zřízený za tím účelem společností u banky Československá obchodní banka, a.s. ve lhůtě do 3 měsíců od zápisu tohoto usnesení valné hr omady do obchodního rejstříku. f) Upisování akcií je ve smyslu ust. § 203 odst. (4) obchodního zákoníku vázáno na rozvazovací podmínku, jíž je právní moc rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zápis rozhodnutí řádné valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. g) Vydání poukázek na akcie podle § 204b obchodního zákoníku se neschvaluje. - Společnost AZ-TECHNIKA s.r.o. se sídlem Praha 3, Kouřimská č.p. 2347, PSČ 130 00, IČ 264 92 580, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C vložce 85662 změnila právní formu na akciovou společnost. od 23. 11. 2005 do 23. 11. 2005 - Společnost se vymazává ke dni 23.11.2005 z oddílu C vložky 85662 obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze z důvodu změny právní formy na akciovou společnost AZ-TECHNIKA a.s. se sídlem Praha 3, Kouřimská č.p. 2347, PSČ 130 00, IČ 264 92 580, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu B, vložce 10313. Základní kapitál 173 000 000 Kč, splaceno 100 %. od 19. 3. 2009 do 22. 10. 2012 od 23. 11. 2005 do 19. 3. 2009 Kmenové akcie na jméno 1 800 000, počet akcií: 1 v listinné podobě. Převod akcií je podmíněn souhlasem statutárního ředitele. Kmenové akcie na jméno 8 600 000, počet akcií: 1 v listinné podobě. od 25. 5. 2016 do 13. 11. 2018 Akcie na jméno 8 600 000, počet akcií: 1 v listinné podobě. od 22. 1. 2013 do 25. 5. 2016 Kmenové akcie na jméno 1 000 000, počet akcií: 53 v listinné podobě. Kmenové akcie na jméno 4 600 000, počet akcií: 1 v listinné podobě. Kmenové akcie na jméno 15 600 000, počet akcií: 1 v listinné podobě. Kmenové akcie na jméno 58 000 000, počet akcií: 1 v listinné podobě. od 22. 1. 2013 do 13. 11. 2018 od 22. 10. 2012 do 22. 1. 2013 od 22. 10. 2012 do 25. 5. 2016 Akcie na jméno 10 000 000, počet akcií: 4 v listinné podobě. od 4. 4. 2011 do 22. 10. 2012 od 19. 3. 2009 do 4. 4. 2011 od 19. 3. 2009 do 22. 1. 2013 LUKÁŠ KOPSA - statutární ředitel od 1. 7. 2018 do 13. 11. 2018 PAVEL KOPSA - místopředseda představenstva Praha - Petrovice, Kurčatovova, PSČ 109 00 den vzniku členství: 1. 1. 2014 - 9. 11. 2018 den vzniku funkce: 2. 1. 2014 - 9. 11. 2018 od 16. 1. 2014 do 1. 7. 2018 od 16. 1. 2014 do 13. 11. 2018 LUKÁŠ KOPSA - předseda představenstva STANISLAV KOSTKA - člen představenstva od 31. 1. 2012 do 16. 1. 2014 Lukáš Kopsa - místopředseda představenstva od 5. 2. 2007 do 31. 1. 2012 den vzniku členství: 1. 2. 2007 - 1. 2. 2012 den vzniku funkce: 1. 2. 2007 - 1. 2. 2012 Stanislav Kostka - člen Brumov-Bylnice - Sidonie, 16, PSČ 763 34 Jesenice, Příčná II 886, PSČ 252 42 od 14. 6. 2006 do 5. 2. 2007 den vzniku členství: 23. 11. 2005 - 1. 2. 2007 den vzniku funkce: 31. 5. 2006 - 1. 2. 2007 Ing. Jiří Horčík - místopředseda představenstva Praha 10, Hyacintová 3222/10, PSČ 106 00 od 2. 12. 2005 do 14. 6. 2006 Ing. Jiří Horčík - předseda den vzniku funkce: 23. 11. 2005 - 31. 5. 2006 Jiří Červinka - místopředseda od 23. 11. 2005 do 2. 12. 2005 Ing. Jiří Horčík - člen Jiří Červinka - člen od 23. 11. 2005 do 5. 2. 2007 Jiří Červinka - jednatel Ing. Jiří Horčík - jednatel Praha 3, Soběslavská 2058/36, PSČ 130 00 od 5. 2. 2007 do 13. 11. 2018 Za představenstvo jedná navenek jménem společnosti předseda představenstva samostatně nebo všichni členové představenstva společně. Za představenstvo jedná navenek jménem společnosti buď předseda představenstva nebo místopředseda představenstva samostatně nebo všichni členové představenstva společně. Jednatelé jednají jménem společnosti ve všech jejích záležitostech samostatně. Jednatelé činí písemné úkony za společnost tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis. LUKÁŠ KOPSA - předseda správní rady od 14. 10. 2016 do 13. 11. 2018 den vzniku členství: 1. 12. 2012 - 9. 11. 2018 KATEŘINA PRŮŠOVÁ - člen dozorčí rady od 11. 10. 2016 do 14. 10. 2016 od 11. 10. 2016 do 13. 11. 2018 RŮŽENA PALIČKOVÁ - předseda dozorčí rady den vzniku členství: 1. 8. 2016 - 9. 11. 2018 den vzniku funkce: 1. 8. 2016 - 9. 11. 2018 od 12. 12. 2012 do 11. 10. 2016 ZDENĚK SENFT - předseda dozorčí rady Jesenice - Zdiměřice, Volavková, PSČ 252 42 den vzniku členství: 1. 12. 2012 - 1. 8. 2016 den vzniku funkce: 1. 12. 2012 - 1. 8. 2016 od 10. 12. 2007 do 12. 12. 2012 den vzniku členství: 30. 11. 2007 - 30. 11. 2012 Jesenice - Zdiměřice, Volavková 181, PSČ 252 42 Liptáň, 136, PSČ 793 96 od 5. 2. 2007 do 10. 12. 2007 Monika Platošová - předseda den vzniku členství: 1. 2. 2007 - 30. 11. 2007 den vzniku funkce: 1. 2. 2007 - 30. 11. 2007 Zdeněk Senft - člen od 2. 12. 2005 do 5. 2. 2007 den vzniku funkce: 23. 11. 2005 - 1. 2. 2007 Monika Platošová - člen Lukáš Kopsa - člen Praha 3, Pod lipami 2567/38, PSČ 130 00 Praha 3, Kouřimskán 2347/24, PSČ 130 00 Vklad: 136 000 Kč, splaceno 100 %. Obchodní podíl 40% Ing. Jiří Horčík Zdeněk Senft Vklad: 34 000 Kč, splaceno 100 %. Obchodní podíl 10% Říčany, Želivská 1947, PSČ 251 01 od 15. 9. 2016 do 1. 11. 2019 STRINGO s.r.o., IČO: 29138272 od 19. 7. 2016 do 15. 9. 2016 Barmani - Obsluha herny

https://www.kr-vysocina.cz/ochranne-pasmo-hradu-lipnice/d-1041858/p1=1301

Ochranné pásmo hradu Lipnice | Tajemnící obecních úřadů | Kraj Vysočina Ochranné pásmo hradu Lipnice Okresní národní výbor – odbor kultury – Havlíčkův Brod Č. j.: kult/1264/88 V Havlíčkově Brodě dne 26. 10. 1988 Okresní národní výbor v Havlíčkově Brodě, odbor kultury vydává toto V dohodě s dotčenými úřady a orgány a po dohodě s odborem výstavby okresního národního výboru se podle § 33, odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a podle § 17 odst. 1 zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči určuje ochranné pásmo pro státní hrad Lipnici – nemovitou kulturní památku zapsanou ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek pod rejstříkovým číslem 279. Rozsah ochranného pásma se v souladu s vyhláškou č. 66/1988 o státní památkové péči vymezuje takto: na severu hranice ochranného pásma jde po vnějším okraji parcel k. ú. Volichov č. 472/1 (silnice), 77, 78, kolmo překračuje parcelu č. 43, jde po vnějším okraji parcel č. 43, 81/1, 80/5, 82, 83, 85/1, k. ú. Lipnice č. 486 (potok), 2122/2 (silnice), 2123 (cesta), 391/11, 2115 (cesta), 2113/1 (silnice), k. ú. Dolní Město č. 3127/4 (silnice) jde po vnějším okraji parcel k. ú. Dolní Město č. 3200, kolmo překračuje p. č. 3178, jde po vnějším okraji parcel č. 3199, kolmo překračuje p. č. 3181, jde po vnějším okraji parcel č. 3198 (silnice), 786/1, 785/1, 787, k. ú. Lipnice 2026, 2224 (potok), 1995/1, 2230, 1995/2, 2113/2, 1994/4, 2230, 1994/3, 1994/1, 1994/2, 2226 (Kejžlický potok) jde po vnějším okraji parcel k. ú. Lipnice č. 1547, 1521/1, 1518, 1517/2, 1516, 2181, 2180, 1497, 1488/1, 1488/3, 1488/2, 2179 (cesta), 1410/3, 1410/2, 2178, 1231/1, 2177, 2176, 1218/1, 1218/6, 1218/7, 1218/11, 12,13,14,15,16, 1217/9,10,11,12,1,8, ST 502, 1217/15,7,6, 1209, 2173, 2172, 1164/3, 1164/1, 1161, 2170/2 jde po vnějším okraji parcel k. ú. Lipnice č. 1158/1, 1137, 1156, 1142, 2168, 1150, 2168, 1151/2, 1142, 1140, 1142, 1114, 2167, 1105, 1082, 1081/1 (hranice katastru), 2144, 2143, 2142, (cesty), k. ú. Volichov č. 435 (cesta), kolmo překračuje p. č. 438, jde po vnějším okraji parcel č. 439 (cesta), 440/1 (cesta), k výchozí parcele č. 427/1. Hranice ochranného pásma je vyznačená v kopii pozemkové mapy, která je neoddělitelnou součástí tohoto rozhodnutí. Rozhodnutí o zřízení ochranného pásma včetně grafické přílohy s vyznačenou hranicí jsou uloženy u: - odboru kultury ONV v Havlíčkově Brodě - odboru výstavby a územního plánování ONV v Havlíčkově Brodě - MNV v Lipnici nad Sázavou, Krásné Hoře, Dolním Městě - KSSPPOP v Pardubicích - Geodézie, n. p. Praha, středisko geodézie pro okres Havlíčkův Brod, Kde je také možné do nich nahlédnout 1) v POP není dovoleno provádět takové zásahy, opatření a změny, které by buď přímo nebo ve svých důsledcích narušily hodnoty SH a s ní souvisejícího prostředí, nebo které by uplatnění těchto hodnot omezovaly nebo znemožňovaly. 2) Zvýšená ochrana hodnot SH a jeho prostředí přitom spočívá zejména v ochraně následujících komponent: - urbanistické struktury POP určené dochovanou historickou půdorysnou a hmotovou skladbou, výškovou konfigurací a měřítkem zástavby - charakterem uličních interiérů - veřejné zeleně, popř. přírodních nebo krajinných prvků, parků, vodotečí, vodních ploch a podobně - vazby SH s jeho přírodně – krajinným prostředím - významných pohledů na SH a výhledů z něho 3) Při všech přestavbách, nové výstavbě a dalších úpravách a změnách v POP budou respektovány architektonicko – urbanistické vztahy tohoto území k SH. Architektonické řešení novostaveb bude navazovat na charakter dochovaného prostředí a dotvářet jej přiměřenými prostředky soudobé architektonické tvorby. 4) Hodnoty SH a s ním souvisejícího prostředí je nutno respektovat a pro její ochranu dodržovat zejména při: a) pořizování a schvalování všech stupňů a kategorií územně plánovací dokumentace a při zpracování urbanistických studií b) zpracování a schvalování předprojektové a projektové dokumentace staveb a jejích úprav c) vydávání územních rozhodnutí, stavebních povolení a při všech dalších řízeních vyplývajících ze zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a příslušných převáděcích předpisů, zejména při povolování a provádění: - staveb a jejích úprav a při odstraňování staveb - úprav komunikačních, vodohospodářských, těžebních, terénních… - rozvodu nadzemních sítí - zásahů do přírodního prostředí a veřejné zeleně - dislokačních změn a změn ve způsobu užívání a obhospodařování nemovitostí - a dalších zásahů, které se mohou projevit ve vnějším vzhledu a charakteru POP 5) Všechny zásahy, opatření a změny, které se buď přímo nebo ve svých důsledcích dotýkají hodnot SH a s ním souvisejícího prostředí (v rozsahu vymezeného body 1 a 2), nebo jejichž provádění je upraveno zásadami obsaženými v bodech 3 – 5, je nutno předem projednat s výkonným orgánem státní památkové péče, kterým je odbor kultury ONV v Havlíčkově Brodě, lze je provádět pouze jeho souhlasem a za podmínek jím stanovených. 6) Příslušní orgán územního plánování vyznačí hranici POP ve všech kategoriích a stupních územně plánovací dokumentace a ve všech dalších plánech, jimiž se řídí organizace územní a stavební činnosti v něm. Vlastnická práva ani dosavadní způsob obhospodařovaní nemovitostí v ochranném pásmu nejsou dotčeny. Při změně vlastníků nebo uživatelů nemovitostí ležících v ochranném pásmu přecházejí podmínky ochrany i na nové uživatele nebo nabyvatele. Dohled nad dodržováním podmínek ochrany v ochranném pásmu zajišťuje ONV v Havlíčkově Brodě, odbor kultury, jako výkonný orgán státní památkové péče ve spolupráci s Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích, okresním konzervátorem a OVVS v Havlíčkově Brodě. Ochranné pásmo se vymezuje po vyjádření KSSPPOP podle § 17 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Zřízením ochranného pásma kolem nemovité kulturní památky státního hradu Lipnice se sleduje zvýšená ochrana prostředí před případnými nepříznivými vlivy z nejbližšího okolí a rušivými zásahy, zvláště při stavebních změnách v území vymezeném ochranným pásmem. Území ochranného pásma státního hradu Lipnice zahrnuje obec Lipnici nad Sázavou a zasahuje dále do okolí, neboť silueta hradu pohledově ovládá nejen městečko, ale celou krajinu zejména ve východním a západním sektoru. U památky se výrazně uplatňuje začlenění nejen do struktury sídla, sevřeného středověkého urbanistického útvaru, ale i do širokého okolí, které si – bohatým členěním mezemi, solitérními stromy, remízky a roztroušenými drobnými osadami a dvorci – dosud zachovalo ráz středověké krajiny. Z hlediska historicko – urbanistického je tak prostředí památky svědectvím nejen prostorového a hmotového uspořádání, ale zároveň hmotným dokladem funkčních a významových vazeb celku, jehož je hrad součástí. Protože SH Lipnice patří bezesporu mezi nejvýznamnější památky, patří k jeho prezentaci nejen úprava památky samé, ale i esteticky vhodná a památkově nerušící úprava prostředí. Zachování okolí SH, co nejméně pozměněné oproti době jeho vzniku, je zejména z památkového, kulturně – výchovného i společenského hlediska velmi žádoucí. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů ode dne doručení odvolání k odboru kultury KNV v Hradci Králové prostřednictvím odboru kultury ONV v Havlíčkově Brodě. Odkladný účinek se s ohledem na ustanovení § 55, odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, vylučuje, protože jakákoliv činnost odporující tomuto rozhodnutí by mohla způsobit nenahraditelné škody na kulturní památce a byla by v rozpor s veřejným zájmem. Vedoucí odboru kultury ONV Paeddr.. Hůlka Vladimír Reagovat na dokument "Ochranné pásmo hradu Lipnice" Počet návštěv: 17880

http://etm.cz/index.php/component/content/article/43-praxe/806-zpusob-stanoveni-nahrady-skody-pri-neopravnenem-odberu-dodavce-prenosu-nebo-distribuci-elektriny-1-cast

Dnem 1. dubna 2011 nabyla účinnost vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Nabytím účinnosti vyhlášky byly současně zrušeny i § 13 až 15 vyhlášky Energetického regulačního úřadu č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, které se stanovením výše škody při neoprávněném odběru elektřiny pro účely její náhrady dosud zabývaly. Současně byl vydanou vyhláškou zrušen v § 16 odst. 1 a 3, upravující podmínky dodávky elektřiny v případě poruchy na odběrném a měřícím zařízení a v případě odmítnutí přístupu k měřícímu zařízení. Jelikož stále platí stará pravda a faktum, že neznalost zákona neomlouvá, a vzhledem k tomu, že se jedná o problematiku vycházející ze zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) v platném znění (poslední novela zákona vydána pod číslem 211/2011 Sb.) a o problematiku nově rozvedenou na zákon navazující vyhláškou č. 82/2011 Sb., jeví se účelné přiblížit i čtenářům Elektrotechnického magazínu ustanovení uvedených legislativních předpisů, týkající se neoprávněného odběru, dodávky, přenosu nebo distribuce elektřiny a návazně způsobu stanovení náhrady škody při jejich zjištění. Vyhláška č. 82/2011 Sb., která nahradila vyhlášku č. 218/2001 Sb. ve znění vyhlášek č. 450/2003 Sb. a 326/2005 Sb., o podrobnostech měření elektřiny a předávání technických údajů, řeší (kromě způsobu stanovení náhrady škody) zejména způsoby měření elektřiny, umístění měřicích zařízení, podmínky měření elektřiny a instalaci měřicího zařízení, předávání výsledků měření elektřiny a jejich uchovávání a další podrobnosti vztahující se k měření elektřiny. Co je považováno za neoprávněný odběr elektřiny Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy, který zákon č. 458/2000 Sb. v § 51 odst. 2 zakazuje je: a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nebyly splněny ani po upozornění, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f ) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční nebo přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování. Co je neoprávněná dodávka elektřiny Neoprávněnou dodávkou elektřiny do elektrizační soustavy, kterou zákon č. 458/2000 Sb. zakazuje v § 52 odst. 3 je: a) dodávka bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou o dodávce elektřiny, b) dodávka bez měřicího zařízení, pokud dodávka bez měřicího zařízení nebyla smluvně sjednána, c) dodávka do té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, d) dodávka měřená měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo dodávku nebo zaznamenalo dodávku nesprávně v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřícího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné dodávce změnily, na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, e) dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy. Při neoprávněné dodávce elektřiny do elektrizační soustavy je výrobce povinen uhradit vzniklou škodu. Co je neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je: a) doprava elektřiny uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo v Pravidlech provozování distribuční soustavy, b) doprava elektřiny uskutečňovaná v rozporu s dispečerským řádem, c) doprava elektřiny vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou nebo neoprávněným odběrem elektřiny, d) doprava elektřiny bez uzavřené smlouvy o přenosu nebo distribuci elektřiny, nebo v rozporu s touto smlouvou, e) doprava elektřiny v případě neuhrazení podílu na oprávněných nákladech na připojení. Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny se dle § 53 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. zakazují.

http://kraken.slv.cz/2VSPH2161/2016

2 VSPH 2161/2016-A-19 KSLB 82 INS 15324/2016 2 VSPH 2161/2016-A-19 Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Martina Lišky a JUDr. Hany Homolové ve věci dlužnice Renaty Novákové, bytem Náměstí Míru 638, 468 02 Rychnov u Jablonce nad Nisou, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 82 INS 15324/2016-A-14 ze dne 19. září 2016 Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 82 INS 15324/2016-A-14 ze dne 19. září 2016 se v bodě I. výroku p o t v r z u j e; v bodě II. výroku se zrušuje. Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci usnesením označeným shora zastavil řízení o insolvenčním návrhu, jímž se Renata Nováková (dále jen dlužnice) domáhala zjištění svého úpadku a povolení jeho řešení oddlužením (bod I. výroku), a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku). V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že usnesením č.j. KSLB 82 INS 15324/2016-A-9 ze dne 2.8.2016 dlužnici uložil, aby do 7 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč, a současně ji dle ust. § 108 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) poučil o tom, že v případě nezaplacení zálohy ve stanovené lhůtě může insolvenční řízení zastavit. Dlužnice třikrát požádala o prodloužení lhůty, avšak zálohu ke dni rozhodnutí nezaplatila. Cituje ust. § 108 odst. 3 IZ řízení soud řízení zastavil. Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice včasné odvolání a požadovala, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. isir.justi ce.cz V odvolání namítala, že z insolvenčního návrhu jasně vyplývá, že nemá žádný majetek, a proto není schopna požadovanou zálohu zaplatit. Uváděla, že je řádně zaměstnána a její pravidelné příjmy umožňují plnění podmínek oddlužení formou splátkového kalendáře. V daném případě odvolací soud z obsahu spisu ověřil, že insolvenční soud usnesením č.j. KSLB 82 INS 15324/2016-A-9 ze dne 2.8.2016 dlužnici uložil, aby do 7 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč, a současně ji poučil o následku nesplnění této povinnosti spočívajícím v možném zastavení řízení. Usnesení bylo dlužnici doručeno dne 18.8.2016, a jelikož proti němu nepodala odvolání, nabylo právní moci dne 2.9.2016. Lhůta k zaplacení zálohy tak dlužnici počala běžet následujícího dne (3.9.2016) a skončila dne 9.9.2016. Záloha v této lhůtě zaplacena nebyla. Dlužnice opakovaně požádala o prodloužení lhůty, avšak povinnost, jež jí byla uložena pravomocným soudním rozhodnutím, nesplnila. Soudu prvního stupně, jenž za této situace postupoval podle ust. § 108 odst. 3 IZ a rozhodl o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy, nelze vytknout žádné pochybení. Jelikož dlužnice neuhradila zálohu ani v průběhu odvolacího řízení, odvolací soud podle ust. § 219 občanského soudního řádu napadené usnesení v bodě I. výroku jako věcně správné potvrdil; v bodě II. výroku je však zrušil, neboť dlužnice je jediným účastníkem tohoto řízení, a proto nebylo namístě o náhradě nákladů řízení (o níž má být rozhodováno ve vztahu k jinému účastníku, popř. státu) rozhodovat. Odvolací soud pokládá za vhodné poukázat na to, že zastavením řízení není dlužnice zbavena možnosti podat insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení opětovně s tím, že pokud jde o posouzení toho, které dluhy lze považovat za dluhy vzniklé z podnikání, odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 1471/2016-A-16 (MSPH 91 INS 8511/2016) ze dne 25.8.2016, z něhož by měl vycházet i insolvenční soud při posouzení nezbytnosti vyměření zálohy. V tomto řízení, za situace, kdy dlužnice proti povinnosti zaplatit zálohu nebrojila, jeho rozhodnutí revidovat nelze. Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci.

https://rejstriky.finance.cz/firma-ceko-univex-s-r-o-60743450

ČEKO UNIVEX, s.r.o. Uherské Hradiště IČO 60743450 kontakty (05.07.2020) | Finance.cz ČEKO UNIVEX, s.r.o. Uherské Hradiště IČO: 60743450 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu ČEKO UNIVEX, s.r.o., která sídlí v obci Uherské Hradiště a bylo jí přiděleno IČO 60743450. Firma s názvem ČEKO UNIVEX, s.r.o. se sídlem v obci Uherské Hradiště byla založena v roce 1995. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej . Základní údaje o ČEKO UNIVEX, s.r.o. IČO: 60743450 Krajský soud v Brně 6.3.1995 C 18557 60743450 ČEKO UNIVEX, s.r.o. Společnost s ručením omezeným 6.3.1995 Aktuální kontaktní údaje ČEKO UNIVEX, s.r.o. Kontakty na ČEKO UNIVEX, s.r.o. IČO: 60743450 Jaroslava Staňka 863 , Uherské Hradiště 686 05 6.3.1995 Jaroslava Staňka 863, Uherské Hradiště 686 05 J. Staňka 863 NEOAD, Uherské Hradiště 686 01 Obory činností ČEKO UNIVEX, s.r.o. IČO: 60743450 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 6.3.1995 Vedení firmy ČEKO UNIVEX, s.r.o. IČO: 60743450 Způsob jednání za společnost: Za společnost jedná a podepisuje jednatel. 6.3.1995 Anton Vaňo 13.12.2002 od 30.9.2002 Marie Vaňová 6.3.1995 - 13.12.2002 Jaroslava Staňka 862, Uherské Hradiště 686 05 Mgr. Marie Vaňová 13.12.2002 - 4.11.2008 od 6.3.1995 do 22.10.2008 Anton Vaňo Vlastníci firmy ČEKO UNIVEX, s.r.o. IČO: 60743450 zakladni 100 000 Kč - 6.3.1995 Sbírka Listin ČEKO UNIVEX, s.r.o. IČO: 60743450 C 18557/SL 36 účetní závěrka [2014] příloha Krajský soud v Brně 16.3.2015 17.4.2015 20.4.2015 2 C 18557/SL 35 účetní závěrka [2014] výkaz Krajský soud v Brně 16.3.2015 17.4.2015 20.4.2015 2 C 18557/SL 34 účetní závěrka [2014] rozvaha Krajský soud v Brně 16.3.2015 17.4.2015 20.4.2015 4 C 18557/SL 33 účetní závěrka [2013] výkaz Krajský soud v Brně 14.3.2014 29.4.2014 2.5.2014 2 C 18557/SL 32 účetní závěrka [2013] příloha Krajský soud v Brně 14.3.2014 29.4.2014 2.5.2014 2 C 18557/SL 31 účetní závěrka [2013] rozvaha Krajský soud v Brně 14.3.2014 29.4.2014 2.5.2014 4 C 18557/SL 19 účetní závěrka -rozvaha 2009 Krajský soud v Brně 3.9.2010 4 C 18557/SL 18 účetní závěrka -příloha 2008 Krajský soud v Brně 17.3.2009 3.9.2010 2 C 18557/SL 17 účetní závěrka -výkaz 2008 Krajský soud v Brně 3.9.2010 2 C 18557/SL 16 účetní závěrka -rozvaha 2008 Krajský soud v Brně 3.9.2010 4 C 18557/SL 15 účetní závěrka -příloha 2007 Krajský soud v Brně 18.3.2008 3.9.2010 2 C 18557/SL 14 účetní závěrka -výkaz 2007 Krajský soud v Brně 3.9.2010 2 C 18557/SL 13 účetní závěrka -rozvaha 2007 Krajský soud v Brně 3.9.2010 4 C 18557/SL 12 účetní závěrka -příloha 2006 Krajský soud v Brně 21.3.2007 3.9.2010 2 C 18557/SL 11 účetní závěrka -výkaz 2006 Krajský soud v Brně 3.9.2010 2 C 18557/SL 10 účetní závěrka -rozvaha 2006 Krajský soud v Brně 3.9.2010 4 C 18557/SL 1 notářský zápis - VH,spol.smlouva Krajský soud v Brně 30.9.2002 23.12.2002 19 Hodnocení ČEKO UNIVEX, s.r.o. Výpis dat pro firmu ČEKO UNIVEX, s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy ČEKO UNIVEX, s.r.o., 60743450 na obchodním rejstříku výpis firmy ČEKO UNIVEX, s.r.o., 60743450 na živnostenském rejstříku ČEKO UNIVEX, s.r.o. - 60743450 - Uherské Hradiště , Jaroslava Staňka 863 UNIVEX CZ, v.o.s. - 25389670 - Šenov , Na Sedlácích 377 UNIVEX ART spol. s r.o. v likvidaci - 64507661 - Praha , Benediktská 722/11 ČEKO, a.s. - 00570320 - Praha , K jezeru 462/58 ČEKO IZOL s.r.o. - 02622866 - Praha , Buková 2544/8 Čeko, spol. s r.o. - 45146993 - Narysov 58 ČEKO DISTRIBUCE s.r.o. - 25930451 - Broumov , Klášterní 3 CEKO - KONSULTING spol. s r.o. - 48267643 - Liberec , Ježkova 912/7 ČEKO AGRO s.r.o. - 26349795 - Chlum 41 AUTO-ceko,s.r.o. - 26292548 - Brno , Obřanská 1019/103

http://www.portalsvj.cz/diskuse/gdpr-a-zvonky

GDPR a zvonky | Portál společenství vlastníků jednotek » GDPR A Zvonky GDPR a zvonky Vložil Petr Vejsada, 6. Květen 2018 - 10:39 :: Ostatní zaregistroval jsem zde několik názorů, že některá SVJ nebudou vůbec řešit souhlas se zpracováním osobních údajů. Nikde jsem neviděl problematiku zvonků, respektive zvonkového tabla. Obvykle se o zvonky stará SVJ, či alespoň vyrobí jmenovky do začátku. Nenalézám žádný zákon, který by ukládal SVJ povinnost zveřejňovat jména osob bydlících v domě a tedy si myslím, že souhlas se zveřejněním jména je nutný. Možná ne v případě uvedení rodinného jména, např. Novákovi. V tom případě slovo Novákovi neidentifikuje konkrétní fyzickou osobu. Je nutné chránit tak moc? Vložil janica, 6. Květen 2018 - 19:55 Na zvonky se nedá jméno vlastníka, tak na poštovní schránku by taky nemělo patřit, pokud nedá souhlas. Zvonky a schránky jsou mnohdy v tablu. Když nedá souhlas, jak se dozvoní kontroloři nemocných, sociální služba, hygienická služba, ošetřovatelská služba, doktoři, policie, hasiči? Označení zvonku určuje vlastník bytu Vložil Knoflík Karel (bez ověření), 6. Květen 2018 - 21:07 „Když nedá souhlas, jak se dozvoní kontroloři nemocných, sociální služba, hygienická služba, ošetřovatelská služba, doktoři, policie, hasiči?“ Už jsem psal: Pro všechny tyto účely je možné sdělit druhé straně označení zvonku. Označení zvonku určuje vlastník bytu. Vložil Petr Vejsada, 6. Květen 2018 - 16:44 Díky všem za názory. Tablo, rozvody po domě, napájení je společné, k jednotce patří vlastní zvonek a telefon v bytě. Také si myslím, že pro tento účel je to jedno. Tablo je staré, ale na zámek – odemčené by vydrželo cca několik desítek minut až jednotek hodin. Vlastník jednotky tedy z technických důvodů nemůže sám zvonek označit (kromě ošklivého nalepovacího papírku). Ano, obvykle je v zájmu vlastníka mít na zvonku jmenovku (označení), ale neplatí to vždy. Máme tu vlastníka, co mít jmenovku na zvonku nechce (není problém), pak je několik bytů pronajímaných. Někde je označení vlastníka, někde nájemce, někde obou. To vše se dá domluvit. Nakonec vždy zůstane pár bytů, ke kterým se nikdo nevyjádří a tam můžu akorát tipovat, opsat jméno z nálepky atd (tablo je teď v dost nepěkném stavu a chystám se ho pořádně umýt, vyměnit skla a dát nové jmenovky). Je velmi nepravděpodobné, že by si někdo stěžoval na úřadě, nicméně úřad může být proaktivní. Asi udělám návrh jmenovek a nechám si ho odsouhlasit či upravit od vlastníků, v případě pronajatých bytů i od nájemníků. Kloním se spíš k názoru, že se o zpracování os. údajů jedná a také si myslím, že i nájemník by měl souhlasit, a to nejraději písemně. -- Zdraví Petr GDPR a zvonky 11 Vložil Pavel, 6. Květen 2018 - 22:19 pokud by snad umožnění označení znonku ze strany SVJ, protože je tablo zamčené nebo elektronické, mělo podléhat GDPR, tak jediným důvodem ke zpracování je čl. 6/1/a GDPR. Ostatní důvody uvedené v čl. 6/1/b až 6/1/f nepřipadají v úvahu. Potom musíte mj.: doložit, že subjekt údajů udělil souhlas, který musí být srozumitelný, snadno přístupný za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků atd. Podrobnosti v čl. 7 GDPR poskytnout informaci podle čl. 13 GDPR možná vést záznamy o činnostech zpracování podle čl. 30 Dále odpovídáte jako správce OÚ za přesnost podle čl. 5/1/d. Já označení zvonku nepovažuji za zpracování OÚ a pokud někdo chce v našem SVJ změnu na zvonku, tak to výbor zařídí jako obyčejný údržbář a nikoliv správce OÚ. Ale každý má jistě právo volby. Vložil kroutím hlavou (bez ověření), 9. Květen 2018 - 8:17 Přesně jak píše Pavel. Cítím se v pozici údržbáře. Ať si tam lidi dají co chtějí, já jim to maximálně vyměním v tablu. Jak se může zvrtnout iniciativa "velitele" Vložil Misme, 6. Květen 2018 - 18:40 Petře, podle mne jste to vymyslel dobře. Oni např. policajti radí: Na dveřích je vhodné mít na jmenovce mužské jméno, nebo příjmení v množném čísle. Což by nějaký aktivista SVJ mohl k nelibosti těch, kteří by to tak rádi měli, opomenout. :-D No a jak taková iniciativa v případě poštovních schránek (ke zvonkům to daleko nemá) dopadá v české realitě si můžete přečíst na http://skutecnosti.cz/…ni-schrance/ Vložil Knoflík Karel (bez ověření), 6. Květen 2018 - 16:12 Zda vůbec a jak vlastník bytu označí (nechá označit) zvonek a schránku záleží výhradně na něm. Zde je několik možností, byt č. 26 vlastní plk. Ing. Bc. Jaromíra Nováková, CSc., a má v něm poradenskou firmu BOJI ZDAR!: bez označení, byt č. 26, BOJI ZDAR!, v případě nepřítomnosti volejte 752 619 346, klíč je pod rohožkou, příjem stran 10–15, zvoňte jen po objednání, plk. Ing. Bc. Jaromíra Nováková, CSc., pplk. Mgr. Josef Vosáhlo, a mnoho mnoho dalších možností. Beruška na zvonku a stížnost k ÚOOÚ Vložil TN. (bez ověření), 6. Květen 2018 - 16:38 Také můj byt nemá na zvonku jméno, ale většina lidí na zvonku jméno chce. Zajímavé by bylo posouzení, pokud by SVJ umístilo jméno na zvonek proti vůli, resp. proti přímému zákazu vlastníka. Já to mám jednoduché, protože jsem ve výboru a můžu ovlivnit, aby se výbor choval demokraticky (tj. akceptujeme, co si kdo chce na zvonky dát, v mém případě jsme napsali číslo bytu, pokud by někdo chtěl na zvonek dát berušku jako ve školce, dáme mu berušku). Ale jsou diktátoské výbory, které prostě rozhodnou, že na zvoncích budou jména vlastníků, popř. ohlášených nájemníků, a vlastník má pak možnost obrany buď stížnosti k ÚOOÚ nebo podáním žaloby k soudu o zdržení se jednání, resp. uložení povinnosti odstranit jméno ze zvonku. GDPR a zvonky 2 Vložil Pavel, 6. Květen 2018 - 11:45 zvonková tabla jsou často na zámek či jsou elektronická. Správu tabla potom uskutečňuje SVJ. Mít jméno na zvonku je zájem vlastníka/nájemníka např. pro kontrolu léčebného režimu, doručovatele, opraváře, návštěvu atd. Nedomnívám se, že v případě správy zvonkového tabla vystupuje SVJ jako správce OÚ. Klíčem pro rozlišení, kdy se o zpracování OÚ jedná a kdy už nikoliv, je účel dané činnosti. Pokud SVJ pouze technicky umožní zveřejnění jména a příjmení na zvonku, tak se tato činnost vůbec nedá podle mého názor podřadit pod GDPR. Vložil Knoflík Karel (bez ověření), 6. Květen 2018 - 16:13 „Mít jméno na zvonku je zájem vlastníka/nájemníka např. pro kontrolu léčebného režimu, doručovatele, opraváře, návštěvu atd.“ Pro všechny tyto účely je možné sdělit druhé straně označení zvonku. Označení zvonku určuje vlastník bytu. Vložil TN. (bez ověření), 6. Květen 2018 - 12:08 Pavle, myslíte, že bude mít na posouzení vliv, zda je dle prohlášení vlastníka zvonek výlučným vlastnictvím vlastníka, či společnou částí? GDPR a zvonky 4 Vložil Pavel, 6. Květen 2018 - 12:41 já chápu SVJ při správě zvonkového tabla na klíč nebo v elektronické podobě jako opraváře, nikoliv jako správce OÚ. Proto by podle mého názoru nemělo mít žádný vliv „vlastnictví“ zvonku.

https://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/velikovska-kamila-vrazda-vrchni-soud-20080116.html

Velikovská dostala za vraždu manžela sedm let - Šumperský a jesenický deník Velikovská dostala za vraždu manžela sedm let Olomouc - Vrchní soud vOlomouci uložil Kamile Velikovské sedm let vězení za vraždu manžela, který ji týral. Vsouhrnném trestu je zahrnuto také nedovolené ozbrojování. Kamila Velikovská. | Foto: DENÍK Její obhájkyně, bývalá politička Hana Marvanová, ale stímto rozhodnutím nesouhlasí a chce se opět dovolat kNejvyššímu soudu. Během včerejšího vynesení rozsudku tak předseda senátu Vladimír Rutar zrušil osmiletý trest, který vynesl Krajský soud vBrně a otři roky snížil své dřívější rozhodnutí. „Soud přihlédl kpolehčujícím okolnostem a udělil trest pod jeho minimální sazbou. Zohlednil hlavně tíživou situaci, ve které obžalovaná jednala a také to, že doposud nebyla trestána,“ vysvětlil mluvčí Vrchního soudu Petr Angyalossy. Přitěžující pak pro Velikovskou byla hlavně její snaha opatřit si zbraň a následně skrýt tělo mrtvého manžela. Ten dlouhá léta terorizoval nejenom ji, ale také její dvě dcery. Manžel Velikovské byl zabit vkvětnu roku 2005dvěma ranami vypálenými do pravého spánku zbezprostřední blízkosti. Nutnost vypálit dva výstřely pak Vrchní soud považoval za důkaz chladnokrevnosti a změnil původních osm let vězení uložených Krajským soudem na deset. Po úspěšném dovolání obhájkyně Hany Marvanové kNejvyššímu soudu, svůj rozsudek snížil otři roky. Soud vtomto případě uznal, že jde omimořádný případ vdůsledku dlouhodobého domácího násilí. „To vnímám jako pozitivní. Nicméně nesouhlasím stím, že by soud prokázal úmysl Kamily Velikovské zabít svého manžela. Rozsudek je dle mého také vrozporu se znaleckými posudky, a to hlavně posudkem balistickým. Jsme rozhodnutí podat opět dovolání kNejvyššímu soudu,“ řekla obhájkyně Hana Marvanová. Samotná Kamila Velikovská si mlčky vyslechla stanovisko soudu a hned poté zbudovy odjela.

https://knihy.abz.cz/prodej/radce-najemnika-bytu-2

E-kniha: Rádce nájemníka bytu -- 7. zcela přepracované vydání – Milan Taraba; Lenka Veselá Podnázev: 7. zcela přepracované vydání 7. , zcela přepracované vydání - sjednávání nájemného po skončení deregulace Milan Taraba Lenka VeseláM ilan Taraba enka Veselá Je předsedou Sdružení nájemníků ČR (SON). Má dlouhodobou praxi v řídících funkcích v bytovém družstevnictví, stavebnictví, inženýrské činnosti ve výstavbě‚ i fi nančním a právním poradenství. Byl odborným poradcem pro bytovou politiku předsedy vlády i ministra pro místní rozvoj. Je autorem řady odborných publikací v oblasti správy bytového fondu, bytového družstevnictví, vlastnictví i nájmu bytů. Své zkušenosti uplatňuje též při vedení studentů a doktorandů v oblasti bytové politiky a družstevnictví. Absolvovala v roce 2004 na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2009 působí jako samostatná advokátka se sídlem v Praze se zaměřením na bytovou problematiku. Od roku 2009 je též místopředsedkyní legislativní komise SON ČR. Kniha je praktickou příručkou a nabízí komplexní přehled aktuální právní úpravy v oblasti nájemního bydlení. Jako jediná na trhu obsahuje komplexní a ucelený přehled informací pro nájemce, pronajímatele, vlastníky nemovitostí, obce, bytová družstva a jejich členy a další se zájmem o bytovou problematiku. Obsahuje nejčastěji po kládané dotazy nájemců a vlastníků nemovitostí s vypracovanými odpověďmi, plná znění či vybraná ustanovení platných právních předpisů s komentářem, významná rozhodnutí soudů v dané oblasti s jejich právními důsledky, vzory smluv a podání. Přehledně vysvětluje roli státu v nájemních vztazích, zejména příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení a možnosti a způsoby jeho čerpání. 9 788024 744056 ISBN 978-80-247-4405-6 7., zcela přepracované vydání písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Edice Právo pro každého Ing. Milan Taraba, Mgr. Lenka Veselá Rádce nájemníka bytu 7. zcela přepracované vydání TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4917. publikaci Foto na obálce allphoto.cz Realizace obálky Michal Němec Sazba Jan Šístek Odpovědná redaktorka Ing. Michaela Průšová Počet stran 256 Sedmé vydání, Praha 2012 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice _____________________________________________ © GRADA Publishing, a.s., 2012 ISBN 978-80-247-4405-6 GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, fax 234 264 400, www.grada.cz ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8197-6 ve formátu PDF ISBN 978-80-247-8198-3 ve formátu EPUB ISBN 978-80-247-8199-0 ve formátu MOBI 1. Bydlení v otázkách a odpovědích 11 1.1 Nájem bytu, nájemní smlouva a její obsah 11 1.2 Kauce 17 1.3 Stav a kvalita bytu, užívání společných prostor 20 1.4 Práva a povinnosti nájemce a pronajímatele při změně počtu osob v domácnosti nájemce, výhrada pronajímatele s přijetím další osoby do bytu, dlouhodobá nepřítomnost nájemce v bytě 29 1.5 Závady a poškození v domě a bytě, kontrola bytu, stavební úpravy 32 1.6 Drobné opravy a běžná údržba bytu 38 1.7 Nájemné, sjednávání nájemného po deregulaci 43 1.8 Služby spojené s užíváním bytu 50 1.9 Společný nájem bytu 59 1.10 Přechod nájmu bytu 62 1.11 Zánik nájmu bytu 67 1.12 Bytové náhrady 75 1.13 Výměna bytu, podnájem bytu 78 1.14 Byt zvláštního určení a byt s nájemní smlouvu sjednanou na dobu výkonu určité práce nájemce 81 1.15 Správa nemovitosti, její rozsah a poskytování služeb 84 2. Příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení 87 3. Vzory smluv a podání 93 3.1 Smlouva o nájmu bytu 93 3.2 Oznámení nájemce o změně počtu osob v domácnosti 97 3.3 Uplatnění práva na přiměřenou slevu z nájemného 98 3.4 Uplatnění práva na náhradu účelně vynaložených nákladů na odstranění závady, která brání řádnému užívání bytu nebo kterou je výkon uživatelova práva ohrožen 100 3.5 Žádost nájemce bytu o doložení cen jednotlivých služeb poskytovaných s užíváním bytu, způsobu jejich rozúčtování, stanovení výše záloh a provedení vyúčtování 101 3.6 Dohoda o výměně bytu 102 3.7 Dohoda o zániku nájmu bytu 104 3.8 Výpověď z nájmu bytu daná nájemcem 105 3.9 Výpověď z nájmu bytu daná pronajímatelem bez přivolení soudu 106 3.10 Žaloba na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu 107 3.11 Žaloba na přivolení k výpovědi z nájmu bytu 109 3.12 Žaloba pronajímatele o vyklizení bytu po uplynutí doby, na kterou byl nájem sjednán 111 3.13 Odvolání povinného proti usnesení o výkonu rozhodnutí vyklizení bytu se zajištěním přiměřeného náhradního bytu 112 3.14 Návrh povinného na odklad výkonu rozhodnutí 114 3.15 Žaloba nájemce, který byt uvolnil, na úhradu stěhovacích nákladů a dalších nákladů spojených s potřebnou úpravou náhradního bytu a na zaplacení rozdílu ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu náhradního až za dobu pěti let proti pronajímateli, který byt nevyužil k účelu, pro který vypověděl nájem 115 3.16 Žaloba na určení nájemného, které je v místě a čase obvyklé 117 3.17 Žaloba na zrušení společného nájmu bytu po rozvodu 119 3.18 Žaloba jednoho ze společných nájemců na určení užívání bytu 121 3.19 Žaloba jednoho ze společných nájemců na zaplacení poměrné částky nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s nájmem bytu 123 3.20 Žaloba nájemce o vyklizení bytu příslušníkem domácnosti 125 4. Výběr základních právních předpisů 127 4.1 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů 127 4.2 Zákon č. 132/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 153 4.3 Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 155 4.4 Nařízení vlády č. 258/1995 Sb. 158 4.5 Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku 161 4.6 Výměr MF ze dne 28. listopadu 2011, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami 163 4.7 Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele 165 4.8 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. ze dne 16. listopadu 2001, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) 175 4.9 Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy (zákon o vlastnictví bytů) 177 4.10 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 205 4.11 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 220 4.12 Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi v platném znění 224 4.13 Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, v platném znění 227 4.14 Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v platném znění 232 4.15 Nařízení vlády č. 371/2004 Sb., kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek 234 5. Přehled dalších právních předpisů vztahujících se k problematice bydlení 248 6. Použitá literatura 250 dostáváte do rukou praktickou publikaci, která může být v mnohých směrech velice užitečným návodem k orientaci v různých aspektech, které souvisejí s nájemním byd lením. Vždyť bydlení patří mezi základní životní potřeby každého člověka, je důležitou součástí životní úrovně a celkové kvality života. Právo na přijatelné bydlení je zakot veno v mnoha mezinárodních dokumentech, bytová politika zaujímá významné místo i v programových prohlášeních vlád. publikace je seznámit širokou laickou i odbornou veřejnost s novinkami v této oblasti a též odpovědět na nejčastější dotazy, se kterými se setkáváme ve své činnosti, v porad nách Sdružení nájemníků ČR a v právní praxi. Konečně o zájmu veřejnosti svědčí již sedmé, výrazně přepracované, vydání publikace „Rádce nájemníka bytu“, jejíž součástí jsou i vzory podání a souhrn základních právních předpisů. 11By Dle Ní V OTáZK áCh A ODPOVěDíCh Nájem bytu je jedním z nejrozšířenějších právních důvodů bydlení, kdy vlastník bytu – „pronajímatel“ – přenechává jiné osobě – „nájemci“ – do dočasného užívání byt, a to buď na dobu určitou, či bez určení doby užívání. Podstatným a charakteristickým zna kem nájemní smlouvy je úplatnost, to znamená, že nájemce je za užívání bytu povinen pronajímateli hradit tzv. „nájemné“. Pokud by vlastník bytu přenechal byt jiné osobě do užívání, aniž by platbu za toto užívání požadoval, nejednalo by se o nájemní smlouvu, ale o „smlouvu o výpůjčce“(§ 659-662 Od nájemní smlouvy je třeba také odlišovat tzv. „podnájemní smlouvu“ (§ 719 občanského zákoníku). Zatímco nájemní vztah je vztahem přímo mezi vlastníkem bytu zapsaným v katastru nemovitostí (pronajímatelem) a nájemcem, podnájem je vztah, kdy nájemce bytu dále tento byt nebo jeho část poskytne do užívání další osobě – „podnájemci“. Pod nájem na rozdíl od nájmu není chráněn zákonem. V podnájemní smlouvě lze sjednat jak výpovědní důvody, tak výpovědní lhůtu nebo důvody odstoupení od smlouvy odlišně, než je tomu u nájemní smlouvy. Obecně pak platí, že pokud není přímo v podnájemní smlouvě stanoveno jinak, lze podnájem vypovědět i bez uvedení důvodů. Podnájem vždy zaniká nejpozději se zánikem nájmu nebo uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Institut nájmu bytu je upraven v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku, a to konkrétně v oddílu čtvrtém v ustanoveních § 685–716. Jedná se o úpravu speciální, která má vždy přednost před obecnou úpravou nájemní smlouvy zakotvenou v ustanoveních § 663–684 občanského zákoníku. V případech, kde speciální právní úprava věc neupravuje, je třeba použít obecné úpravy. Jde například o oprávnění pronajímatele požadovat přístup do bytu užívaného nájemcem za účelem kontroly (§ 665, odst. 1), omezení v užívání bytu v rozsahu nutném pro provádění oprav (§ 668, odst. 2), vstup nabyvatele do právního postavení pronajimatele při změně vlastnictví domu či bytu (§ 680, odst. 2 a odst. 3), povinnost nájemce umožnit prohlídku bytu po podané výpovědi nebo tři měsíce před skončením nájmu (§ 681), povinnost nájemce odevzdat byt při skončení nájmu ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení (§ 682). Předmětem nájmu je byt, tedy místnost nebo soubor místností a prostor pod společným uzavřením, který svým stavebně technickým i funkčním uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení, rozhodný je přitom kolaudační stav. jako byty družstevní. Tento pojem však není exaktně definován. Původně byly za druž stevní byty považovány pouze byty družstev označovaných dle dřívějších předpisů jako stavební bytová družstva, která existovala ke dni novelizace občanského zákoníku zákonem 12 RÁDCE NÁJEMNÍKA BYTU č. 509/1991 Sb. Toto pojetí však neodpovídá změnám, které nastaly zejména v souvislosti s novou právní úpravou družstev dle obchodního zákoníku. Za družstevní byty ve smy slu ustanovení občanského zákoníku je třeba považovat nejen byty v domech bývalých stavebních bytových družstev, ale i byty v domech bývalých lidových bytových druž stev, jakož i byty v nově vzniklých družstvech, kde předmět činnosti družstva spočívá v zabezpečování bytových potřeb jeho členů. V případě, že nájemce bytu je současně členem bytového družstva, použijí se v těchto případech ustanovení občanského zákoníku o nájmu družstevních bytů. U družstevního bytu lze nájemní smlouvu mezi bytovým družstvem a členem bytového družstva uzavřít pouze za podmínek upravených ve stanovách bytového družstva (§ 685 odst. 2). V případě nájemců, kteří nejsou členy bytového družstva, se tedy o nájem družstevního bytu tak, jak je se všemi svými specifiky vnímám občanským a obchodním zákoníkem, nejedná. Stanovy bytového družstva dopadají pouze na jeho členy, nikoliv na nájemce, kteří členy bytového družstva nejsou. Novelou občanského zákoníku zákonem č. 132/2011 Sb. byla s účinností od 1. 11. 2011 zrušena část druhá zákona č. 102/1992 Sb., která upravovala služební byty, byty zvláštního určení a byty v domech zvláštního určení. Definice bytu zvláštního určení nově zní tak, že se jedná o byt zvlášť upravený pro bydlení zdravotně postižených osob nebo o byt v domě zvláštního určení (např. dům s pečovatelskou službou). Institut služebních bytů přestal existovat. Nájem bytu v těchto případech je nově vy mezen pouze dobou, po kterou nájemce vykonává určitou práci pro pronajímatele nebo pro jinou osobu – zaměstnavatele. Nájem takového bytu pak skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal tyto práce vyko návat, aniž k tomu měl vážný důvod. Přestal-li nájemce vykonávat určité práce, na které je vázán nájem bytu, z důvodů spočívajících v jeho věku nebo zdravotním stavu nebo z jiného vážného důvodu, skončí nájem bytu uplynutím dvou let ode dne, kdy nájemce přestal určité práce vykonávat. Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za ná jemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání (§ 685 odst. 1). Podstatné náležitosti nájemní smlouvy jsou upraveny v ustanovení § 686 odst. 1 občan ského zákoníku. Nájemní smlouva předně musí být uzavřena v písemné formě. Nedo statek písemné formy má za následek absolutní neplatnost úkonu, to znamená, že soud v případě sporu z nájemní smlouvy musí k její neplatnosti přihlížet z úřední povinnosti. Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Označení bytu a jeho příslušenství musí být natolik určité, aby nebylo možné zaměnit pronajatý byt s jiným bytem, přičemž určitost musí vyplývat přímo ze samotné smlouvy o nájmu bytu. Rozsahem užívání bytu se rozumí, zda je přenechán určité osobě do výlučného užívání jako výlučnému nájemci bytu, nebo do společného užívání s jinými osobami jako společným nájemcům, případně do užívání omezeného právem 13By Dle Ní V OTáZK áCh A ODPOVěDíCh jiných osob odlišných od nájemce bytu. Obsahem nájemní smlouvy musí být i ujednání o způsobu výpočtu nájemného a úhrad za plnění spojená s užíváním bytu nebo určená výše těchto plateb. Součástí nájemní smlouvy nemusí být ujednání o době, na kterou se smlouva uzavírá, platí, že není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou (§ 686 odst. 2). Nájem bytu lze sjednat i na dobu výkonu určité práce. Nájemce nemusí vykonávat tuto práci přímo pro osobu pronajímatele, ale i pro jinou osobu, pro jiného zaměstnavatele. Je pak věcí pronajímatele a zaměstnavatele, aby si v samostatné smlouvě sjednali, za jakých podmínek budou byty nájemcům, vykonávajícím určitou práci, poskytovány. Nájem bytu je chráněn (§ 685 odst. 3). Projevem této ochrany je skutečnost, že pronajímatel může vypovědět nájem bytu pouze z důvodů uvedených v zákoně, určitou formou ochrany je i institut přechodu nájmu bytu, který se však novelou občanského zákoníku s účinností od 1. 11. 2012 podstatně změnil a omezil. Zvláštní ustanovení o nájmu bytu nájmu i pro byty? V našem právním řádu jsou zvláštní ustanovení o nájmu bytu uvedena v občanském zákoníku v hlavě sedmé, oddílu čtvrtém, v ustanoveních § 685-716. Podobně jako v jiných vyspělých zemích v návaznosti na sociální práva je nájem bytu chráněn zákonem a nelze ho tedy ze strany pronajímatele vypovědět bez udání důvodů. U nájmu věcí je tato výpověď možná. Některá obecná ustanovení občanského zákoníku o nájemní smlouvě platí i pro nájem bytů, vzhledem k důležitosti a specifičnosti problematiky bydlení je však nutné a potřebné nájem bytu chránit specifickými ustanoveními občanského zákoníku obdobně jako je tomu třeba v pracovním právu ve vztahu zaměstnanec – zaměstnavatel. • Bylo třeba po přijetí zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování ná jemného z bytu a o změně občanského zákoníku nějak měnit nájemní smlouvy? Pokud ne, bude to třeba nyní, když tzv. deregulace nájemného skončila či končí a nájemné se bude moci sjednávat dohodou? Máme k našemu nájemnímu bytu pouze dekret z roku 1975 a z téže doby Dohodu o užívání bytu sepsanou mezi námi a bytovým podnikem, bude nám platit i nadále nebo musíme uzavřít novou nájemní smlouvu jak nám tvrdí pronajímatel? Tzv. dekret k bytu a uzavřená dohoda o užívání bytu vám zůstávají v platnosti i do budoucna. Po přijetí zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně občanského zákoníku nebylo nutné měnit nájemní smlouvu či uzavírat novou. Stejně tak to není nutné po skončení tzv. deregulace. Váš dekret či nájemní smlouva zůstane v platnosti i po dni 1. 1. 2014, kdy v České republice začne být účinný nový kodex občanského zákoníku. Obecně se vztahy vzniklé v době předcházející RÁDCE NÁJEMNÍKA BYTU novele zákona posuzují podle nového zákona, kdy výjimky z tohoto pravidla stanoví zákon v tzv. „přechodných ustanoveních“, která jsou zpravidla uvedena v poslední části zákona. Veškeré změny nájemních vztahů, které nevyplývají přímo ze zákona, lze upravit uzavřením dodatku k nájemní smlouvě/dekretu. doby následovat. Mám nárok na prodloužení nájemní smlouvy nebo prodlouží se nájemní smlouva přímo ze zákona? Mám nárok na náhradní byt? Nájemní smlouva může být sjednána na dobu určitou, bez určení doby – tj. na dobu neurčitou nebo na dobu výkonu určité práce. Nájemní smlouva na dobu určitou skončí nejdéle uplynutím doby, na kterou je sjednána. Může však skončit i uzavřením písemné dohody o zániku nájmu nebo písemnou výpovědí nájemce či pronajímatele, kdy pronajímatel může vypovědět nájemní smlouvu pouze z důvodů uvedených v občanském zákoníku v ustanoveních § 711 a § 711a. Pokud nájemní smlouva skončí uplynutím doby, na kterou byla sjednána, a nemáte-li v ní sjednány podmínky jejího prodloužení, pak nárok na prodloužení smlouvy nemáte. Smlouva se neprodlouží ani přímo ze zákona, neboť předmětné ustanovení občanského zákoníku, které toto umožňovalo, bylo zrušeno k 31. 3. 2006 zákonem č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně občanského zákoníku. Stejně tak nemáte nárok na náhradní byt. Tento nárok má pouze nájemce, v případě zániku nájmu bytu výpovědí ze strany pronajímatele z důvodů uvedených v § 711a (tj. například z důvodu, kdy pronajímatel potřebuje byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence) • Jak vznikne nájem bytu, který je v majetku bytového družstva? Nájem bytu mezi bytovým družstvem jako vlastníkem domu s byty a členem tohoto bytového družstva vznikne na základě písemné nájemní smlouvy uzavřené za podmínek upravených ve stanovách bytového družstva. Bytové družstvo jako vlastník bytového domu nebo bytů však může uzavírat podobně jako jiný vlastník nájemní smlouvy i s nečleny družstva. Podstatné náležitosti nájemní smlouvy jsou upraveny v § 686 občanského zákoníku. Nájemní smlouva musí být uzavřena v písemné formě a musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši, ať již se nájemní smlouva uzavírá s nájemcem – členem bytového družstva či nájemcem – nečlenem bytového družstva. nájemní smlouvy pozor?By Dle Ní V OTáZK áCh A ODPOVěDíCh Rozhodně bych vám doporučila nechat si předem zkontrolovat vše, co budete podepisovat, ať už se jedná o zprostředkovatelskou smlouvu mezi vámi a realitní kanceláří či nájemní smlouvu k bytu. Solidní realitní kancelář vám bude ochotna návrhy smluv předem ke kontrole poskytnout. Zkontrolovat smlouvy vám může advokát, zabývající se bytovou problematikou, nebo se můžete obrátit na některou z poraden Sdružení nájemníků ČR (www.son.cz). Při jednání o nájemní smlouvě je především důležité dát si pozor na to, zda vlastník bytu je skutečně vlastníkem zapsaným v katastru nemovitostí, dále je třeba zkontrolovat, zda nájemní smlouva obsahuje všechny podstatné náležitosti stanovené občanským zákoníkem a naopak neobsahuje ustanovení, která jsou s občanským zákoníkem v rozporu. • V naší obci v současné době probíhá tzv. privatizace bytů. Obec jako vlastník byty prodávat? Podle jakého zákona? K prodeji domu a jednotlivých bytových jednotek tedy nejdříve obecně. Právní úprava je dána zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, a to zejména ustanoveními upravující kupní smlouvu, dále pak zákonem č. 72/1994 Sb., vlastnictví bytů. Bytové družstvo je pak upraveno zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem. Obce ještě nad rámec zákona obvykle přijímají určité „zásady“ či „pravidla“ pro realizaci prodeje bytových jednotek a domů. Předně je zcela na rozhodnutí vlastníka nemovitosti zda vůbec nemovitost prodá a pokud ano, za jakou kupní cenu. Všichni prodávající a kupující jsou si v tomto ohledu rovni, obce nemají ze zákona povinnost se chovat jinak než soukromí vlastníci nemovitostí. Pokud obec nabídne nemovitost přednostně nájemcům za cenu nižší než je cena „obvyklá“ či „tržní“ v dané obci, pak je to pouze rozhodnutí a „dobrá vůle“ takové obce. V žádném případě nájemci nárok na nižší kupní cenu nemají. Pokud se nemovitost prodává jako celek (tj. celý dům jednomu kupujícímu), pak nájemci jednotlivých bytů nemají ze zákona předkupní právo. Je zcela na rozhodnutí vlastníka domu zda vůbec nemovitost prodá, pokud ano – komu a za jakou kupní cenu. V případě prvního prodeje jednotlivých bytových jednotek má obec povinnost (stejně jako jakýkoliv jiný vlastník nemovitosti) postupovat podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ustanovení § 22 a přednostně nabídnout převod jednotky nájemci, který jednotku RÁDCE NÁJEMNÍKA BYTU užívá. Výše kupní ceny je opět zcela na uvážení vlastníka/prodávajícího, výši kupní ceny vlastník žádným způsobem nemusí zdůvodňovat. Nepřijme-li nájemce tuto nabídku do 6 měsíců ode dne, kdy mu byla doručena, může být jednotka převedena jiné sobě. Po dobu následujícího jednoho roku má nájemce ještě předkupní právo k bytové jednotce. Pokud jev rámci této jednoroční lhůty nájemci doručena druhá nabídka (nabízená kupní cena ze strany prodávajícího může být odlišná) má nájemce 3 měsíce na to, aby kupní smlouvu uzavřel. Poté již bytová jednotka může být kdykoliv v budoucnu bez dalšího převedena jiné osobě. V obou uvedených případech nájemce bytovou jednotku kupovat nemusí. Pokud bude celá nemovitost či jednotlivá bytová jednotka v budoucnu převedena jiné osobě, pro nájemce se nic nemění. Nový vlastník automaticky ze zákona vstupuje do postavení pronajímatele a je povinen respektovat stávají nájemní smlouvy/dekrety. V žádném případě nájemce nemusí uzavírat s novým vlastníkem novou nájemní smlouvu, nájemci nadále platí původní nájemní smlouva/dekret se všemi sjednanými podmínkami (tj. zejména výše nájemného). V žádném případě není nájemce povinen se z bytu vystěhovat. Změna vlastníka není důvodem k výpovědi z nájmu bytu, stejně tak odmítnutí podpisu nové nájemní smlouvy s novým vlastníkem. Pro nájemce se v podstatě změnou vlastnictví bytu změní pouze číslo účtu či adresa, na kterou bude hradit nájemné. Nájemce se nemusí z bytu stěhovat do žádného jiného bytu, pakliže sám nebude chtít. V poslední době si obce, které nájemci neodkoupí, navíc ponechávají ve svém vlastnictví jako byty „sociální“ či byty pro potřeby občanů obce a ani je jiným osobám než nájemců nenabízejí. povinni takovou smlouvu uzavřít, když s ní nesouhlasíme? Podle ustanovení § 680 odst. 2 a odst. 3 vstupuje nový vlastník nemovitosti do postavení pronajímatele, tj. do práv a povinností původního vlastníka. Pro nájemce se tedy nic nemění, není třeba vystavovat a uzavírat novou nájemní smlouvu či dodatek k ní, nadále vám platí původní nájemní smlouva na dobu neurčitou, kterou jste uzavřeli s původním vlastníkem. a nebydlím v něm. Musím být v bytě přihlášena i trvale nebo můžu mít trvalé By Dle Ní V OTáZK áCh A ODPOVěDíCh • Byty v našem domě se budou prodávat. Protože jsme starší a bezdětní man nechceme. Přidělí nám nový vlastník náhradní byt? Náhradní byt vám nový vlastník přidělit nemusí, neboť změna vlastnictví bytu není důvodem k ukončení nájmu. Pokud si byt nekoupíte, zůstanete nadále nájemci bytu, bez ohledu na to, zda Váš dům nebo byt koupí někdo jiný. Na vašem postavení nájemců se nic nezmění, nadále vám zůstává v platnosti stávající nájemní smlouva. Novou nájemní smlouvu uzavírat nemusíte. • Jsme nájemci bytu u soukromého pronajímatele, který se rozhodl tento byt nám tvrdí, že má na tento postup ze zákona právo, a že jsem povinni byt zpří věci, nábytek, elektroniku apod., prohlíželi cizí lidé, také se bojíme, aby si byt pouze někdo z domnělých zájemců pouze netipoval a pak ho nevykradl. Musíme byt k prohlídce zpřístupnit? Jaký zákon tuto věc upravuje? Nájemce bytu je podle ustanovení § 681 občanského zákoníku povinen umožnit zájemci o jeho pronajmutí (nikoliv o jeho koupi) prohlídku bytu v přítomnosti pronajímatele nebo jeho zástupce, avšak pouze po podané výpovědi nebo tři měsíce před skončením nájmu, není-li v nájemní smlouvě sjednáno něco jiného. Současně platí, že nájemce nesmí být prohlídkou zbytečně obtěžován. V případě, který popisujete, tedy nejste povinni byt zpřístupnit. 1.2 Kauce Novelou občanského zákoníku zákonem č. 107/2006 Sb. ze dne 31. 3. 2006, bylo nově do tohoto právního předpisu přijato ustanovení § 686a týkající se tzv. „kauce“, tedy peněžních prostředků sloužících pronajímateli k zajištění nájemného a úhrad za plnění

http://sbdsvatopluk.cz/clankyx/ukclanek.php?ident=634609f515eac53e53326f6b2b038d64&sekce=0

Žaloba podaná SBD Svatopluk na JUDr. Monsporta 190730/P Legerova 7 Žalobce: Stavební bytové družstvo SVATOPLUK, Husitská 42, 130 00 Praha 3, IČ: 25649540 zast.: JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem, se sídlem Sokolská 60, 120 00 Praha 2 Žalovaný: JUDr. Josef Monsport, V Tůních 10, 120 00 Praha 2, správce konkurzní podstaty úpadce H-SYSTÉM, a.s., IČO: 60192291 Ž a l o b a na určení neplatnosti výpovědi nájemních smluv soudní poplatek ( § 6a + pol. 1 b z.č. 549/1991 Sb.) 2.000 ,- Kč vylepen v kolcích 1) Žalobce je stavební bytové družstvo, založené 2.3.1998 pod názvem Svatopluk. 2) Žalovaný je od 11.5. 2000 správcem konkurzní podstaty společnosti H-SYSTÉM, a.s., na kterou byl konkurz vyhlášen 3.11.1998. 3) Věcná soudní příslušnost je dána právní povahou nájemních smluv, které se i podle žalovaného řídí občanským zákoníkem, ustanovením § 261 odst. 6 obchodního zákoníku a ustanovením § 9 odst. 1 o.s.ř. a contrario další úpravě věcné příslušnosti soudu . Důkaz: Výpisy z obchodního rejstříku, pořízenými prostřednictvím Internetu 1) Nájemní smlouvou ze dne 18.5.1998 nám pronajala společnost H-SYSTEM, a.s., pozemkové parcely specifikované v článku I nájemní smlouvy (dále " Nájemní smlouva 1") a v příloze č. 1 k Nájemní smlouvě 1. 3) Nájemní smlouvou ze dne 2.6.1998 nám pronajala společnost H-SYSTEM, a.s. stavby na části shora uvedených pozemků ( dále "Nájemní smlouva 2") specifikované v příloze č. 1 Nájemní smlouvy 2. 4) Dne 26.5.2000 nám zaslal žalovaný dopis, v němž obě nájemní smlouvy prohlásil za neúčinné. Pro případ, že bychom jeho tvrzení zpochybnili, pak v další části dopisu sdělil, že obě smlouvy vypovídá podle ustanovení § 14 odst. 3 zákona o konkurzu a vyrovnání ( dále "ZKV") s tím, že výpovědní lhůta nám počíná běžet § 677 odst. 2 občanského zákoníku prvým dnem následujícím po doručení výpovědi. 5) Obě smlouvy považujeme za účinné a platné. Domáháme se soudního určení neplatnosti uvedené výpovědi z naléhavého právního důvodu, který je uveden v závěru žaloby. Spor se týká všech pronajatých pozemků. Z toho důvodu do textu žaloby neuvádíme úplný soupis jednotlivých pozemků, které byly takto pronajaty, resp. soupis pozemků, na nichž stojí pronajaté nemovitosti. Oba soupisy jsou však připojeny k žalobě jako její nedílná součást, a to soupis pronajatých pozemků jako Příloha č. 1 a soupis pozemků, na kterých stojí pronajaté stavby jako Příloha č. 2. Důkaz: - kopií nájemní smlouvy ze dne 18.5.1998- předložíme - kopií nájemní smlouvy ze dne 2.6.1998 - předložíme originály obou smluv, které jsou v držení Policie ČR, Úřad vyšetřování ČR, ČVS: ÚVP - 2165/98, navrhujeme vyžádat - kopií dopisu žalovaného ze dne 26.5. 2000 1) Společnost H - SYSTÉM, a.s. byla založena v roce 1993 s cílem provádět výstavbu obytných staveb pro individuální bydlení. S tímto obchodním záměrem uzavřela cca 1.100 smluv s fyzickými osobami. Smlouvami se společnost zavázala vystavět uvedené stavby a za to převzala od jednotlivých zákazníků jako zálohy sjednaná plnění, namnoze odpovídající plné kupní ceně. Za okolností, které jsou nyní předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení, však společnost své závazky nesplnila. Společnost nakoupila toliko některé pozemky v okolí Prahy a na některých zahájila výstavbu. Postupně se dostala do úpadku a v době prohlášení konkurzu její ztráta představovala více než 2 mld. Kč. 2) Rozhodnutím Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3.11.1998 sp. zn. 89 K 118/97-185 byl prohlášen konkurz na majetek akciové společnosti H-SYSTEM, a.s. a jmenován konkurzní správce s tím, že účinky prohlášení konkurzu nastaly vyvěšením usnesení na úřední desce dne 3.11.1998. 3) Podle obchodního rejstříku byl konkurzním správcem ke dni 25.11.1998 prohlášen JUDr. Karel Kudláček, který byl odvolán dne 25.1.2000 a místo něj byl za správce konkurzní podstaty jmenován JUDr. Josef Monsport, který ve funkci setrval do dne 11.5.2000. Dne 11.5.200 po té, co byl odvolán JUDr. Josef Monsport, se správcem konkurzní podstaty stal opětně JUDr. Karel Kudláček, avšak ke stejnému dni bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 22.3.2000 č.j. 1 Ko 65/2000-798 zrušeno usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 20.1.2000 č.j. K 118/97-689, jímž byl zproštěn funkce správce konkurzní podstaty JUDr. Karel Kudláček a do této funkce byl opětně ustanoven JUDr. Josef Monsport. 4) Naše družstvo je tvořeno zhruba 620 zákazníky úpadce, kteří na družstvo převedli své pohledávky. Ke konkurzu na společnost H - SYSTÉM, a.s. jsme se tak připojili s celkovou pohledávkou ve výši 476,824.623,- Kč. 5) To, že je společnost H-SYSTÉM, a.s. ve velmi problematické situaci, bylo zjevné dávno před tím, než byl podán návrh na konkurz a než byl konkurz posléze prohlášen. Zcela zjevné také bylo, že společnost je evidentně bez možností, jak v dané situaci získat další finanční prostředky a za ty dostavět to, k čemu se smluvně zavázala a na co již prostředky inkasoval. Jako zřejmé se jevilo, že všem, kteří společnosti H-SYSTÉM, a.s. předem zaplatili zálohu na stavbu domů, hrozí značná škoda. O vymožitelnosti pohledávek ze zcela insolventní společnosti si řada zákazníků nedělala nejmenší iluze. Z praktických zkušeností bylo také jasné, že pokud bude na společnost prohlášen konkurz, pak se ztráta ještě zvětší o škody, které vzniknou na majetku společnosti v důsledku přechodné absence jakékoliv správy jejího majetku. Pochopitelně i způsob realizace majetku úpadce není nejefektivnější formou zcizování majetku. Podle odhadu odborníků se jevilo jako reálné, že zákazníci získají v případě konkurzu zhruba 10 hal. z každé zaplacené koruny. Jediné řešení spatřovali odborníci v získání dalších finančních prostředků, za které by jednak byly zakoupeny pohledávky za společností H-SYSTÉM, a.s., jednak dále probíhala výstavba domů. Prvý krok měl vyloučit možnost konkurzu a druhý jednak zabránit vzniku škod na rozestavěných objektech, jednak postupně zhodnotit pozemky společnosti H-SYSTÉM, a.s., což by v nejoptimálnější variantě umožnilo nejen uspokojit stávající zákazníky, ale část domů prodat a ziskem z prodeje opět snížit existující ztrátu. Bylo ale zřejmé, že toto řešení vyžaduje i další investice ze strany jednotlivých zákazníků. 7) Z toho důvodu vzniklo nejdříve občanské sdružení zákazníků společnosti H-SYSTÉM, a.s., později naše družstvo. Do něj vstoupila většina z těch, kteří preferovali způsob řešení, spočívající v oživení činnosti společnosti H-SYSTÉM, a.s. 8) Je zřejmé, že šlo o organizačně i ekonomicky náročnou akci. V jejím průběhu především zástupci zákazníků a později našeho družstva vstoupili do orgánů společnosti H-SYSTÉM, a.s., aby získali kontrolu nad jejím hospodařením. Dále byla vedena rozsáhlá jednání s hlavními věřiteli a vznikly projekty revitalizace společnosti H-SYSTÉM, a.s. Protože však panovala obecná nedůvěra k hospodaření společnosti H-SYSTÉM, a.s. a k jejímu původnímu vedení, bylo posléze rozhodnuto, že naše družstvo převezme část ekonomických aktivit a pokusí se získat kontrolu nad na prvý pohled nepřehlednou strukturou majetku společnosti H-SYSTÉM, a.s., resp. jejich dceřiných společností. V rámci realizace tohoto záměru byly prováděny poměrně složité ekonomické i právní operace, docházelo k převodu pohledávek, výplatě zástav atd. Pro rozhodování v této věci jsou podrobnosti těchto operací nepodstatné, podstatné je, že všechny jednoznačně směřovaly k záchraně společnosti H-SYSTÉM, a.s. 9) Poměrně jednoduchou součástí těchto operací byl i pronájem pozemků, patřících společnosti H-SYSTÉM, a.s. a rozestavěných budov na některých z nich. Smysl a cíl této operace byl zřejmý, jednak dokončit stavby domů, kterým by jinak hrozila eroze, jednak pokračovat ve výstavbě. 10) Přes všechno úsilí se však nepodařilo odvrátit prohlášení konkurzu. Důkaz: -výslech členů vedení žalobce dle OR -výslech pracovníků Komerční banky Praha, a.s., jejichž jména upřesníme - s výhradou důkazů dalších 1) I po prohlášení konkurzu jsme se snažili realizovat své záměry, zejména pokud jde o nákup pohledávek za úpadcem s cílem získat proti těmto pohledávkám konkurzní podstatu. Současně bylo zřejmé, že přerušením staveb musí dojít ke zvětšení škody. Jednak v důsledku rozkradení stavenišť, což se ostatně zčásti stejně stalo, jednak v důsledku toho, že nedostavěné stavby vlivem atmosférických podmínek zchátrají. Z toho důvodu jsme jednali se správcem konkurzní podstaty o možném řešení a dospěli jsme ke společnému závěru, že jediným způsobem, jak rozsah škody způsobené úpadkem minimalizovat, je pokračování ve výstavbě. Vycházeli jsme přitom z faktického stavu a také z analogie úpravy způsobu provádění konkurzu v případě podniku, kdy je také velmi často nejméně ekonomicky výhodné ukončit výrobu. 2) Dne 28.5.1999 jsme tehdejšímu správci konkurzní podstaty JUDr. Josefu Kudláčkovi zaslali žádost o souhlas s pokračováním ve výstavbě rodinných domků na pozemcích, k nimž mělo družstvo právo vycházející z uzavřených nájemních smluv s úpadcem. 3) Dopisem ze dne 7.6. 1999 nám konkurzní správce sdělil, že proti výstavbě nemá námitek. Dopisem ze dne 11.10.1999 nám správce konkurzní podstaty opětně povolil pokračování výstavby. 4) Následně jsme tedy pokračovali ve výstavbě a do stavby investovali cca 60 - 70 miliónů Kč. Důkaz: - výslechem vedení žalobce - příslušnými doklady žalobce - znaleckým posudkem z oboru stavebnictví a ekonomiky - kopiemi dopisů správce konkurzní podstaty ze dne 14.10.1999 - výslechem JUDr. Karla Kudláčka, Koněvova 13, Praha 3 1) Situace se naprosto změnila, když výzvou ze dne 26.5.2000 žalovaný, tj. správce konkurzní podstaty JUDr. Josef Monsport, nás vyzval k tomu, abychom ukončili veškerou stavební i jinou činnost na pronajatých nemovitostech a zároveň tyto nemovitosti vyklidil nejpozději do 30.6.2000. Výzvu odůvodnil tím, že přezkoumal výše zmíněné nájemní smlouvy uzavřené s úpadcem a dospěl k závěru, že se jedná o neúčinné právní úkony ze strany úpadce ve smyslu ust. § 15 odst. 1 písm. f) zák. o konkurzu a vyrovnání. Jako důvody této neúčinnosti shledal , že smlouvy byly uzavřeny za nápadně nevýhodných podmínek, které spatřoval především v délce sjednaného nájemního poměru účelu nájmu, pokračování v investiční výstavbě při absenci ujednání o vyřešení vzájemných majetkových vztahů po ukončení investiční výstavby a nejasném ujednání o nájemném a jeho výši. 2) Splnění požadavku na vyklizení považujeme za technicky nemožné, uplatněné právní důvody pak za nesprávné. Především je zřejmé, že smlouvy nebyly uzavírány za nápadně nevýhodných podmínek, přesněji, dané podmínky nebyly pro úpadce vůbec nevýhodné. Pokud vnímáme úpadce jako právnickou osobu, pak její další existence závisela právě jen na tom, zda se nám podaří vyřešit její ekonomické problémy. S tím ale pronájem nemovitostí souvisel pouze nepřímo. Podstatné bylo, že společnost H-SYSTÉM, a.s. již nebyla schopna vlastními prostředky ve výstavbě pokračovat a jiné než naše k dispozici nebyly. Pokud bychom nezačali stavět my, pak by dnes stály na pozemcích úpadce jen ruiny rozestavěných domů, jejichž cena, pokud by nebyla nulová, by se nule velmi blížila. Navíc by v řadě případů již šlo o pozemky zemědělské, tedy prakticky bezcenné, neboť by vypršela stavení povolení. Z tohoto pohledu bylo námi nabídnuté řešení jediným řešením, které přinášelo nějakou výhodu pro společnost H-SYSTÉM, a.s. Cokoliv jiného byla zjevná nevýhoda. Na této situaci nemohla nic změnit ani namítaná délka nájmu, anebo nevyjasnění majetkových vztahů po ukončení výstavby, případně tvrzená nejasná ujednání o nájmu. Stručně řečeno, společnost H-SYSTÉM, a.s. měla v době, kdy jsme s ní uzavírali inkriminované smlouvy pouze dvě možnosti. Buď prakticky okamžitá ekonomická smrt, provázená značnými škodami, anebo námi realizovaný pokus o revitalizaci s nadějí na podstatné zmenšení těchto škod. Pro úplnost a s ohledem na všeobecně známé okolnosti připomínáme, že toto řešení, tj. společný pokus o revitalizaci, jsme nabídli všem věřitelům. To, že si někteří vybrali variantu čekání na to, jak to všechno dopadne a jestli na ně něco zbude, je jistě jejich právo. Domníváme se, že my jsme naopak měli právo udělat vše, co je možné, pro záchranu našeho majetku. 3) Toto naše právo respektoval i správce konkurzní podstaty, který nám pokračování ve stavbách povolil. Přitom je nesporné, že mohl postupovat dle § 14 odst. 3 ZKV. Považujeme však za vyloučené, aby poté, co jsme se souhlasem správce konkurzní podstaty investovali výše uvedenou částku, a to nejen do výstavby již realizované, ale i inženýrských sítí, které byly budovány s výhledem na výstavbu další, využil nyní správce konkurzní podstaty formálně svého práva a schválené smlouvy vypověděl. Především namítáme, že způsob souhlasu je třeba vnímat jako konkludentní uzavření nové nájemní smlouvy , smlouvy uzavřené již správcem konkurzní podstaty. Pak již nelze takovou smlouvu vypovědět s poukazem na ustanovení § 14 odst. 3 ZKV. Přitom je nerozhodné, zda se osoba konkurzního správce změnila. Z právního pohledu jde stále o orgán, realizující konkurz, nezávisle na tom, která osoba aktuálně tuto funkci vykonává. 4) I kdyby však soud základ této právní argumentace neakceptoval, pak poukazujeme na ustanovení článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, chránící právo vlastnit majetek a na ustanovení § 3 odstavec 1 občanského zákona, podle něhož nesmí být výkon práv v rozporu s dobrými mravy. Se souhlasem konkurzního správce jsme vynaložili finanční prostředky a investovali se záměrem vytvořit určité dílo a tímto dílem zhodnotit majetek úpadce a tak pokud možno snížit svoji ztrátu. Je zcela v rozporu s dobrými mravy, aby se nás žalovaný pokusil o tyto naše investice, o tento náš majetek, připravit tím, že zmaří dokončení celého díla. 5) Formální podmínkou podání určovací žaloby je naléhavý právní zájem. Ten považujeme v dané věci za zřejmý. Žalovaný jednak naše nájemní právo k předmětným pozemkům zpochybnil o neúčinnosti nájemních smluv. Již to by bylo dostatečným důvodem k podání určovací žaloby, kterou bychom se domáhali určení jejich závaznosti či účinnosti. Žalovaný však učinil formální krok, směřující k jejich výpovědi. I když pak nepodal žalobu dle § 676 odst. 2 občanského zákoníku, je zřejmé, že naše nájemní právo zpochybňuje a k vyřešení vzájemných vztahů může určení toho, že výpověď je neplatná, významně přispět. To zcela nezávisle na tom, že faktické řešení vzájemných vztahů je věcí dalšího jednání vzhledem k tomu, že jakékoliv rozhodnutí ve věci nájemních vztahů nemůže ovlivnit vztahy vlastnické. Na druhou stranu však bez jasného vymezení našich nájemních práv nám hrozí výrazná újma, mimo jiné i na právech vlastnických. Žalovaný dokonce, podle ne zcela podložených pramenů, deklaroval úmysly nám v užívání pozemků bránit. To ostatně nepřímo vyplývá i z jeho výzvy k vyklizení pronajatých nemovitostí. 6) Ze všech výše uvedených důvodů navrhujeme, aby soud svojí žalobou určil, že výpověď obou smluv o nájmu pozemkům a staveb, které jsou specifikovány v příloze č. 1 a 2 a které budou ve výroku citovány, je neplatná. Navrhujeme, aby soud vydal tento 1. Určuje se, že výpověď žalobce ze dne 26.5. 2000, kterou vypověděl nájemní smlouvu ze dne 18.5.1998, kterou žalobci pronajala společnost H-SYSTEM, a.s. pozemkové parcely uvedené v tomto výroku, je neplatná. 2) Určuje se, že výpověď žalobce ze dne 26.5. 2000, kterou vypověděl nájemní smlouvu ze dne 2.6.1998, kterou žalobci pronajala společnost H-SYSTEM, a.s., rozestavěné stavby na pozemcích specifikovaných v tomto výroku, je neplatná. 3) Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

http://www.sagit.cz/info/sb04273

NAŘĺZENĺ VLÁDY ze dne 28. dubna 2004 o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Andorrskému knížectví, Bolívarovské republice Venezuela, Bolivijské republice, Brazilské federativní republice, Guatemalské republice, Japonsku, Monackému knížectví, Nikaragujské republice, Novému Zélandu, Paraguayské republice, Salvadorské republice, San Marinské republice, Svatému Stolci, ke Svrchovanému řádu Maltézských rytířů, ke Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Hongkong, ke Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Macao a pro držitele cestovních dokladů Organizace spojených národů "Laissez-Passer" - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Předpis č. 273/2004 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2004, částka 88, ze dne 30. 4. 2004 ze dne 28. dubna 2004 o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Andorrskému knížectví, Bolívarovské republice Venezuela, Bolivijské republice, Brazilské federativní republice, Guatemalské republice, Japonsku, Monackému knížectví, Nikaragujské republice, Novému Zélandu, Paraguayské republice, Salvadorské republice, San Marinské republice, Svatému Stolci, ke Svrchovanému řádu Maltézských rytířů, ke Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Hongkong, ke Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Macao a pro držitele cestovních dokladů Organizace spojených národů "Laissez-Passer" Vláda nařizuje podle § 181 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb. a zákona č. 222/2003 Sb., a k doplnění v rozsahu stanoveném bezprostředně závazným předpisem Evropských společenství:1) (1) Držitelé platných diplomatických a cestovních pasů Andorrského knížectví mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. Držitelé platných diplomatických pasů Andorrského knížectví, kteří cestují na území České republiky jako členové diplomatické mise nebo konzulárního úřadu k nástupu své funkce, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz. Stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s osobami uvedenými v předchozí větě ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli platných diplomatických pasů Andorrského knížectví. (2) Držitelé platných cestovních pasů Bolívarovské republiky Venezuela mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. (3) Držitelé platných cestovních pasů Bolivijské republiky mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. (4) Držitelé platných cestovních pasů Brazilské federativní republiky mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. (5) Držitelé platných cestovních pasů Guatemalské republiky mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. (6) Držitelé platných diplomatických, úředních a cestovních pasů Japonska mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. Držitelé platných diplomatických a úředních pasů Japonska, kteří cestují na území České republiky jako členové diplomatické mise nebo konzulárního úřadu k nástupu své funkce, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz. Stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s osobami uvedenými v předchozí větě ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli platných diplomatických a úředních pasů Japonska. (7) Držitelé platných diplomatických, služebních a cestovních pasů Monackého knížectví mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. (8) Držitelé platných cestovních pasů Nikaragujské republiky mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. (9) Držitelé platných diplomatických, úředních a cestovních pasů Nového Zélandu mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. Držitelé platných diplomatických a úředních pasů Nového Zélandu, kteří cestují na území České republiky jako členové diplomatické mise nebo konzulárního úřadu k nástupu své funkce, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz. Stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s osobami uvedenými v předchozí větě ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli platných diplomatických a úředních pasů Nového Zélandu. (10) Držitelé platných cestovních pasů Paraguayské republiky mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. (11) Držitelé platných cestovních, diplomatických nebo úředních pasů Salvadorské republiky mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. (12) Držitelé platných diplomatických, služebních a cestovních pasů San Marinské republiky mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. (13) Držitelé platných diplomatických, služebních a cestovních pasů Svatého Stolce mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. Držitelé platných diplomatických a služebních pasů Svatého Stolce, kteří cestují na území České republiky jako členové diplomatické mise k nástupu své funkce, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz. Stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s osobami uvedenými v předchozí větě ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli platných diplomatických a služebních pasů Svatého Stolce. (14) Držitelé platných diplomatických pasů Svrchovaného řádu Maltézských rytířů mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. Držitelé platných diplomatických pasů Svrchovaného řádu Maltézských rytířů, kteří cestují na území České republiky jako členové diplomatické mise k nástupu své funkce, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz. Stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s osobami uvedenými v předchozí větě ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli platných diplomatických pasů Svrchovaného řádu Maltézských rytířů. (15) Držitelé platných cestovních pasů Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Hongkong mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. (16) Držitelé platných cestovních pasů Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Macao mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. (17) Držitelé platných cestovních dokladů Organizace spojených národů (dále jen "OSN") "Laissez- -Passer" vydávaných podle Úmluvy o výsadách a imunitách OSN, která byla schválena Valným shromážděním OSN dne 13. února 1946, a podle Úmluvy o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, která byla schválena Valným shromážděním OSN dne 21. listopadu 1947, mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 3 měsíce, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. Držitelé těchto platných cestovních dokladů, kteří jsou akreditováni u zastupitelských úřadů OSN v České republice, mohou pobývat na území České republiky bez víz po dobu svého služebního přidělení. 1. Nařízení vlády č. 349/2001 Sb., o zrušení vízové povinnosti pro držitele cestovních pasů Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Macao. 2. Nařízení vlády č. 350/2001 Sb., o zrušení vízové povinnosti pro držitele cestovních pasů Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Hongkong. 3. Nařízení vlády č. 460/2001 Sb., o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, úředních a cestovních pasů Japonska. 4. Nařízení vlády č. 461/2001 Sb., o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, úředních a cestovních pasů Nového Zélandu. 5. Nařízení vlády č. 581/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 461/2001 Sb., o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, úředních a cestovních pasů Nového Zélandu. 6. Nařízení vlády č. 462/2001 Sb., o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a cestovních pasů Andorrského knížectví. 7. Nařízení vlády č. 463/2001 Sb., o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Monackému knížectví, San Marinské republice, Svatému Stolci a Svrchovanému řádu Maltézských rytířů. 8. Nařízení vlády č. 485/2001 Sb., o zrušení vízové povinnosti pro držitele cestovních dokladů Organizace spojených národů "Laissez-Passer", cestovního dokladu Evropské unie "Laissez-Passer" a náhradního cestovního dokladu Evropské unie "Emergency Travel Document". (1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. (2) Ustanovení § 1 odst. 4 pozbývá platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Brazilské federativní republiky o částečném zrušení vízové povinnosti, schválená vládou České republiky dne 10. března 2004. (3) Ustanovení § 1 odst. 5 pozbývá platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Guatemalské republiky o zrušení vízové povinnosti, schválená vládou České republiky dne 19. listopadu 2003. (4) Ustanovení § 1 odst. 8 pozbývá platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Nikaragujské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele cestovních pasů, schválená vládou České republiky dne 31. března 2004. (5) Ustanovení § 1 odst. 10 pozbývá platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Paraguayské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele cestovních pasů, schválená vládou České republiky dne 19. listopadu 2003. (6) Ustanovení § 1 odst. 11 pozbývá platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Salvadorské republiky o zrušení vízové povinnosti, schválená vládou České republiky dne 17. března 2004. JUDr. Svoboda v. r. 1) Čl. 4 odst. 1 písm. a) a čl. 4 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.

http://kraken.slv.cz/3Tdo855/2015

3 Tdo 855/2015 Dotčené předpisy: § 2 odst. 5, 6 tr. ř., § 146a odst. 1 tr. zákoník, § 150 odst. 1 tr. zákoník 3 Tdo 855/2015 -30 Nejvyšší soud rozhodl dne 5. srpna 2015 v neveřejném zasedání o dovolání, které podal obviněný I. G., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 8 To 6/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 43 T 4/2014, t a k t o : Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. 43 T 4/2014, byl obviněný I. G. uznán vinným zvlášť závažným zločinem těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku (tj. zákona č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010 /dále jen tr. zákoník /) na skutkovém základě, že v přesně nezjištěné době ve večerních hodinách dne 25. 12. 2013 v bytě v P., ul. N. o., po předchozí slovní rozepři a ve stavu prosté alkoholové opilosti, s úmyslem způsobit poškozené těžké zranění, zaútočil a fyzicky napadl svoji družku M. R., a to tím způsobem, že jí opakovaně udeřil pěstí a kopy střední a velké intenzity do obličejové části hlavy a horní části trupu, a tak jí způsobil mnohočetné krevní výrony na obličeji, drobné oděrky pod pravým dolním očním víčkem a za zevním očním koutkem vpravo, pohmoždění měkkých tkání levé tváře s otokem měkkých tkání, četné krevní výrony na pravé paži, krevní výron v okolí levého lokte a v křížové krajině vlevo, oděrky v pravé kyčelní krajině, krevní výrony na levém a pravém koleni, na vnitřní ploše nártu, tedy mnohočetná poranění těchto částí těla, hlavně pak jí způsobil pohmoždění mozku - puklinu spodiny lební, což vedlo ke krvácení pod tvrdou mozkovou plenu a pod pavučnici v oblasti přední jámy lební vlevo, přičemž na následky tohoto poranění poškozená dne 26. 12. 2013 kolem 15.00 hodin zemřela, přičemž její smrt bylo možno odvrátit poskytnutím včasné odborné lékařské pomoci . Za to byl obviněný podle § 145 odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu soud uložil povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti AEGON pojišťovna, a. s., IČ: 27182461, se sídlem Praha 4, Na Pankráci 26/322, částku 100.000 Kč. O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 8 To 6/2015, jímž podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a způsobu jeho výkonu. Za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. poté znovu rozhodl tak, že obviněnému podle § 145 odst. 3 tr. zákoníku uložil trest odnětí svobody v trvání dvanácti let, pro jehož výkon ho podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 11. 2. 2015 (§ 139 odst. 1 písm. a/ tr. ř.) a k témuž datu nabyl právní moci ve výroku o vině i rozsudek soudu prvního stupně (§ 139 odst. 1 písm. b/ cc/ tr. ř. per analogiam). Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně v nezrušeném výroku o vině napadl obviněný I. G. následně dovoláním , v němž uplatnil důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku obviněný (dovolatel) namítl, že v projednávané trestní věci nadále přetrvávají důvodné pochybnosti o jeho vině stíhaným skutkem. Má za to, že nebyla vyvrácena jeho obhajoba, podle níž si poškozená mohla smrtelná poranění způsobit sama opakovaným pádem na zem v důsledku své silné opilosti. V této souvislosti dovolatel připomněl vyjádření znalců z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, MUDr. Jiřího Hladíka a prof. MUDr. Jiřího Štefana, DrSc., se zdůrazněním toho, že na jedné straně MUDr. Hladík kategoricky setrval na svém závěru, podle nějž k fatálnímu poranění hlavy u poškozené nemohlo dojít jinak než v důsledku jednání dovolatele (tj. v důsledku kopů a úderů pěstí střední a velké intenzity do obličeje); prof. MUDr. Štefan, DrSc. prostý pád poškozené na zem jako možný mechanismus vzniku uvedeného zranění jednoznačně nevyloučil. Soud prvního stupně se však podle názoru dovolatele tímto zásadním rozporem záměrně nezabýval, aby mohl v plném rozsahu vyhovět podané obžalobě. Přes žádost obhajoby neprovedl důkaz revizním znaleckým posudkem ani rekonstrukcí na místě činu a nerespektoval tak minimálně dvě základní zásady trestního řízení týkající se dokazování upravené v § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. Odvolací soud navzdory tomu považoval jeho postup za procesně správný. Oba soudy tak podle dovolatele porušily jeho ústavně garantované právo na spravedlivý proces, které mu zajišťuje zejména čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V další části dovolání obviněný soudům vytkl, že nevzaly v úvahu chování poškozené před činem a nezabývaly se tak možností právního posouzení zjištěného skutku jako trestného činu ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku, eventuálně v souběhu s trestným činem neposkytnutí pomoci podle § 150 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněný poukázal na obsah lékařských zpráv z psychiatrické léčebny, podle nichž poškozená nesměla požívat alkohol a naopak měla užívat předepsané léky, což ovšem ke své škodě a k dovolatelově nelibosti nerespektovala. Z provedeného dokazování pak podle něj vyplývá, že se ji před činem opakovaně, avšak bezvýsledně, snažil přimět k abstinenci a dodržování léčebného režimu, tak aby nebyla ohrožena na zdraví či na životě. V návaznosti na to pak obviněný pokládá otázku, zda se vůči poškozené v zájmu dosažení vytčeného cíle mohl s ohledem na svoji mentalitu a vrozené intelektuální možnosti chovat jiným způsobem. Z výše rekapitulovaných důvodů závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud dovoláním napadená rozhodnutí Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. K podanému dovolání se v souladu s ustanovením § 265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupkyně ), která uvedla, že námitky obviněného v něm obsažené ve své podstatě představují opakování obhajoby z předchozích fází trestního řízení. Je toho názoru, že soudy obou stupňů se s nimi řádně vypořádaly a jejich rozhodnutí nejsou zatížena takovými vadami, které by bylo nutno napravit cestou dovolání. Deklarovaný dovolací důvod obviněný podle jejího názoru důvodně neuplatnil. Státní zástupkyně zdůraznila, že podle znaleckého posudku u poškozené nedošlo k takovým poraněním, která by se shodovala s jejím možným pádem na obličejovou část hlavy. Závěry znalců naopak odpovídaly původní verzi předkládané obviněným v rámci výpovědi v přípravném řízení, podle níž ji třikrát nebo čtyřikrát kopl do obličeje. Soud v jeho jednání správně dovodil i nepřímý úmysl ve vztahu ke způsobení těžké újmy na zdraví poškozené a zároveň vědomou nedbalost ve vztahu ke vzniklému smrtelnému následku, jak předpokládá ustanovení § 145 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Státní zástupkyně současně uvedla, že u dovolatele nebyly v době činu zjištěny žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno usoudit, že jednal z jakékoliv omluvitelné pohnutky, která by odůvodňovala mírnější právní posouzení skutku podle § 146a odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku, jak se domáhal. Své vyjádření s ohledem na výše uvedené důvody uzavřela návrhem, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné a aby tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil v neveřejném zasedání. Souhlas s projednáním a rozhodnutím věci v neveřejném zasedání vyjádřila i pro případ předpokládaný v ustanovení § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Obviněný I. G. je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroků rozhodnutí soudu, které se ho bezprostředně dotýkají. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.), prostřednictvím obhájce, resp. obhájkyně (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř. Jsou-li výše uvedená obecná východiska aplikována na nyní posuzovaný případ, je zřejmé, že dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. neodpovídá ta část argumentace obviněného, v jejímž rámci se snažil zpochybnit správnost skutkových zjištění soudů stran mechanismu vzniku zranění poškozené, jemuž dne 26. 12. 2013 v odpoledních hodinách podlehla. Dovolatel soudům de facto vytkl, že při neakceptování jeho obhajoby a současně v rozporu se zásadou in dubio pro reo chybně vyhodnotily obsah dokazování, provedeného navíc v nedostatečném rozsahu, aby mohlo být rozhodnuto shodně s obžalobou k jeho tíži, ač takový postup nebyl namístě. Nelze tedy pochybovat o tom, že se podaným mimořádným opravným prostředkem zčásti domáhal zásadního přehodnocení (revize) soudy zjištěného skutkového stavu věci ve svůj prospěch, tzn. že dovolání ve skutečnosti dílem uplatnil na procesním (§ 2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu) a nikoli hmotně právním základě. Takové námitky však - jak bylo konstatováno výše - pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podřadit nelze. Nejvyšší soud tento závěr učinil rovněž se zřetelem k názoru opakovaně vyslovenému v judikatuře Ústavního soudu, podle nějž dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze vykládat formalisticky a restriktivně a v rámci jeho interpretace je třeba mít vždy na zřeteli především ústavně zaručená základní práva a svobody, tedy i právo na spravedlivý proces; tj. přihlížet i k závažným vadám řízení, které zakládají neústavnost pravomocného rozhodnutí. Těmito vadami je třeba rozumět např. opomenutí důkazu soudem nebo existenci extrémního rozporu mezi skutkovým stavem věci v soudy dovozované podobě a provedenými důkazy (k tomu srov. např. nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 4/04 nebo sp. zn. III. ÚS 84/94 a přiměřeně též usnesení ve věci sp. zn. III. ÚS 3136/09). Takový flagrantní rozpor je ovšem dán jen tehdy, jestliže zásadní skutková zjištění v rozhodnutí zcela chybí vzhledem k absenci příslušných procesně účinných důkazů, popř. zjevně nemají žádnou vazbu na soudem deklarovaný obsah provedeného dokazování, či jsou dokonce zřetelným opakem toho, co bylo skutečným obsahem dokazování. Soud prvního stupně se s provedenými důkazy vypořádal jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech. Jejich obsah náležitě vyhodnotil a poté přiléhavě a logicky zdůvodnil (§ 125 odst. 1 tr. ř.), jaké skutečnosti vzal ve vztahu k projednávané trestné činnosti za prokázané. Z obsáhlého odůvodnění jeho rozsudku je patrné, že zjištění mechanismu vzniku zranění poškozené a věrohodnosti výpovědi obviněného, opakovaně pozměněné v průběhu trestního řízení, věnoval dostatečnou pozornost. Závěry příslušných znaleckých posudků, zpracovaných k objasnění daných otázek, soud zjevně nehodnotil nekriticky, jak ve svém mimořádném opravném prostředku namítá dovolatel (viz odůvodnění rozsudku zejména na str. 8 až 15). Odvolací soud se v rámci svého přezkumu (§ 254 odst. 1 tr. ř.) zabýval v zásadě totožnou skutkovou (procesní) argumentací obviněného jako v nyní projednávaném dovolání. Vůči skutkovým zjištěním soudu prvního stupně neměl žádných výhrad, což rovněž v souladu s požadavky zákona (§ 125 odst. 1 tr. ř.) odůvodnil (viz str. 3 napadeného rozsudku). Také on dostatečně vysvětlil, proč nepřisvědčil obhajobě obviněného, spočívající postupně v popírání žalovaného jednání až po bagatelizaci jeho následků pro život poškozené, a proč shledal napadený výrok o vině za prokázaný bez důvodných pochybností. Nejvyšší soud nedospěl k závěru, že by byl v projednávaném případě skutkový stav věci zjištěn nezákonným způsobem nebo nedostatečně a že by rozhodnutí soudů obou stupňů byla v tomto ohledu projevem nepřípustné libovůle. K procesní námitce obviněného stran neúplnosti provedeného dokazování Nejvyšší soud připomíná, že v § 2 odst. 5 tr. ř. ani v § 2 odst. 6 tr. ř. zákon nestanoví žádná pravidla jak pro míru důkazů potřebných k prokázání určité skutečnosti, tak stanovící relativní váhu určitých druhů či typů důkazů. Soud v každé fázi řízení zvažuje, které důkazy je třeba provést, případně nakolik je nezbytné dosavadní stav dokazování doplnit. S přihlédnutím k obsahu již provedených důkazů tedy posuzuje, nakolik jsou mj. návrhy stran na doplnění dokazování důvodnými (potřebnými) a které mají naopak z hlediska zjišťování skutkového stavu věci jen okrajový, nepodstatný význam. Shromážděné důkazy hodnotí podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Rozhodnutí o rozsahu dokazování spadá do jeho výlučné kompetence. Účelem dokazování v trestním řízení je zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí (§ 2 odst. 5 tr. ř.). Je pak na úvaze soudu, jakými důkazními prostředky bude objasňovat určitou okolnost, která je pro zjištění skutkového stavu významná. Z hlediska práva na spravedlivý proces je však důležitý právě požadavek náležitého odůvodnění rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 125 odst. 1 tr. ř. a § 134 odst. 2 tr. ř. (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2008, sp. zn. III. ÚS 1285/08, str. 3), který napadená rozhodnutí obou soudů v předmětné trestní věci splňují. Soud prvního stupně ani odvolací soud konkrétní návrhy obviněného na doplnění dokazování neopomenuly. Důvody, pro které k požadovanému doplnění dokazování nepřistoupil, soud prvního stupně dostatečně rozvedl na str. 13 až 15 shora odůvodnění rozsudku. Odvolací soud pak zaujal své stanovisko k dovolatelem tvrzené nutnosti dalšího dokazování na str. 3 odůvodnění rozsudku. Zvolený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uplatnil obviněný právně relevantně námitkou, že se soudy důsledněji nezabývaly možností právního posouzení zjištěného skutku jako trestného činu ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle ustanovení § 146a odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku, případně v souběhu s trestným činem neposkytnutí pomoci podle § 150 tr. zákoníku. Nejvyšší soud však této námitce nepřiznal dovolatelem přisuzované opodstatnění. V obecné rovině je nutno připomenout, že přečinu ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a odst. 1 tr. zákoníku se dopustí pachatel, který jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného. Silné rozrušení mysli pachatele je okolnostmi (objektivními, subjektivními) vyvolaný duševní stav, při němž pachatel jak vnitřně, tak zpravidla i navenek vykazuje značné emoční vzrušení či neklid ovlivňující jeho další jednání a projevující se v průběhu činu. U pachatele může vzniknout postupně, např. v důsledku narůstajících obav o život při pronásledování, ale i náhle. Strach, úlek nebo zmatek se pak podřazují pod obecný pojem tzv. omluvitelných hnutí mysli, která pocházejí z pochopitelných a v tomto smyslu i polehčujících duševních stavů pachatele. Podstatou předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného je takové jeho chování, které je v příkrém rozporu s pravidly morálky a svědčí mj. o jeho zvrhlosti, bezcitnosti a neúctě k ostatním osobám nebo vůči společnosti. V takovém případě by se tedy mělo jednat o mimořádně zlé či zraňující úmyslné jednání poškozeného, v jehož důsledku může pachateli hrozit způsobení vážnější újmy. Skutkové okolnosti vztahující se k výše zmíněným znakům skutkové podstaty trestného činu podle § 146a tr. zákoníku musí být v konkrétním případě na podkladě výsledků provedeného dokazování objektivně zjištěny (resp. alespoň některá z nich). Pokud soudy obou stupňů nepodřadily jednání dovolatele pod skutkovou podstatu trestného činu ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku, potom zásady rozvedené v předcházejících odstavcích svými rozhodnutími nijak neporušily. Ze skutkového stavu věci zjištěného soudem prvního stupně, z něhož musel při právním posuzování věci posléze vycházet i Nejvyšší soud, vyplývá, že dovolatel ve stavu prosté alkoholové opilosti napadl svoji družku M. R. údery pěstí a kopy střední a velké intenzity do obličeje a horní části trupu, čímž jí způsobil mimo jiné zranění hlavy vedoucí v konečném důsledku k její smrti, v reakci na jejich předchozí slovní rozepři . Pokud měla být předmětem vzrušené výměny názorů mezi nimi obhajobou tvrzená dlouhodobá neochota poškozené dodržovat lékařem stanovený režim rekonvalescence a její opakované porušování životosprávy, v zásadě to vylučuje závěr o tom, že snad dovolatel jednal v silném rozrušení z úleku, zmatku či dokonce ze strachu. Počínání poškozené, jakkoli mohlo být nezodpovědné a dovolatele trápit či popuzovat, zároveň zcela jistě nelze považovat za zavrženíhodné jednání v intenzitě předpokládané a požadované zákonem, jež by odůvodňovalo právní kvalifikaci posuzovaného skutku podle § 146a tr. zákoníku. Pouze pro úplnost zbývá dodat, že jednočinný souběh trestných činů ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a tr. zákoníku a neposkytnutí pomoci podle § 150 tr. zákoníku je vyloučen. Při posuzování úmyslných trestných činů proti zdraví s těžším následkem (smrti) jako okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby (§ 145 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, § 146 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku, § 146a odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku, příp. § 146a odst. 3, odst. 5 tr. zákoníku) se v judikatuře důvodně vychází z právního názoru, že jejich pachatele nelze uznat vinným současně trestným činem neposkytnutí pomoci podle § 150 odst. 1 tr. zákoníku především s ohledem na to, že trestný čin neposkytnutí pomoci je k výše uvedeným poruchovým trestným činům pouze subsidiární povahy , takže pachatel, který úmyslně způsobil těžkou újmu na zdraví s (nedbalostním) následkem smrti poškozené, již neodpovídá podle § 150 tr. zákoníku (k tomu přiměřeně srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu publikovaná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 16/1986 tr. nebo R 21/1983 tr.). Protože dovolání obviněného I. G. bylo dílem opřeno o námitky, které pod důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani pod žádný jiný z dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř. podřadit nelze, a v jeho relevantně uplatněné části nebylo shledáno opodstatněným, Nejvyšší soud je podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran (srov. § 265r odst. 1 písm. c/ tr. ř.).

http://kraken.slv.cz/26Cdo2515/2007

26 Cdo 2515/2007 JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Marie Vokřinkové a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce m. H. K., proti žalovanému P. F., zastoupenému advokátem, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp.zn. 9 C 49/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. února 2007, č.j. 21 Co 484/2006-178, takto: Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. února 2007, č.j. 21 Co 484/2006-178, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. 10. 7. 2006, č.j. 9 C 49/2003-149 [poté co jeho vyhovující rozsudek (pro uznání) ze dne 25. 1. 2005, č.j. 9 C 49/2003-29, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 1. 2005, č.j. 9 C 49/2003-43, byl zrušen usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 5. 2005, č.j. 21 Co 154/2005-57, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení], žalovanému opět uložil povinnost vyklidit a vyklizený předat žalobci byt č. 14, I. kategorie o jednom pokoji a kuchyni s příslušenstvím v 6. podlaží domu č.p. 911 ve F. ul. v H. K. (dále jen předmětný byt , resp. byt ), a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku; současně rozhodl o nákladech řízení. Soud prvního stupně vzal z provedených důkazů mimo jiné za zjištěno, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu, že rozhodnutím Městského národního výboru v H. K. ze dne 11. 5. 1982, č.j. byt/861/82, byl předmětný byt přidělen jako náhradní J. F. (otci žalovaného), že ten byl rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 8. 2000, č.j. Nc 1101/2000-25, omezen ve způsobilosti k právním úkonům tak, že byl oprávněn nakládat jen s částkou 3.000,- Kč měsíčně a jinak byl zbaven způsobilosti k právním úkonům , že žalovaný byl ustanoven opatrovníkem J. F., že J. F. byl dne 27. 11. 2001 umístěn do Domova důchodců v H. K., že tam dne .. zemřel, že ještě předtím probíhalo před soudem prvního stupně pod sp. zn. 14 C 207/98 řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, kterou dal žalobce J. F. pro hrubé porušování dobrých mravů v domě (shromažďování odpadků v bytě a zápach), že tehdy při jednání dne 10. 12. 2001 (nynější) žalovaný uvedl, že J. F. je v zařízení s celoročním pobytem a není předpoklad, že by se do bytu natrvalo vrátil a také, že konečně bude moci využít bydlení v předmětném bytě, neboť mu to otec svým chováním znemožňoval , že rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 10. 12. 2001, č.j. 14 C 207/98-64, byla žaloba o přivolení k výpovědi zamítnuta s přihlédnutím k závažné duševní poruše J. F., že žalovaný J. F. před odchodem do Domova důchodců téměř denně navštěvoval, že však v předmětném bytě nepřespával (pro zápach a chování otce) a že přespával v kanceláři a u náhodných známostí. Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný nesplnil předpoklady pro přechod nájmu bytu ve smyslu ustanovení § 706 odst. 1 věty první zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění do 30. 3. 2006 (dále jen obč. zák. ) a ustanovení § 708 obč. zák., neboť nežil s J. F. před jeho odchodem do Domova důchodců ve společné domácnosti. Při hodnocení důkazů přiznal značnou váhu důkazům provedeným v dřívějším řízení vedeném pod sp. zn. 14 C 207/98 a současná (odlišná) tvrzení žalovaného pokládal za účelová. K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové (soud odvolací) rozsudkem ze dne 12. 2. 2007, č.j. 21 Co 484/2006-178, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud doplnil dokazování výslechem svědkyně P. H. a dospěl ke stejným skutkovým závěrům jako soud prvního stupně. Na rozdíl od soudu prvního stupně však dovodil, že i takto zjištěný skutkový stav postačuje k naplnění závěru o žití žalovaného ve společné domácnosti s J. F. Podle odvolacího soudu i specifická podoba soužití ve společné domácnosti žalovaného a J. F. (žalovaný svoji přítomnost v bytě vzhledem k povaze onemocnění otce, jeho věku a stavu bytu omezoval nutnou míru a pokud to bylo možné pobýval v místě podnikání, popřípadě u nahodilých přítelkyň, o otce se však každodenně staral, spravoval jeho záležitosti a zjevně se na byt otce, pokud jde o uspokojení své bytové potřeby, spoléhal) naplnila předpoklady pro přechod nájmu na žalovaného stanovené v § 706 odst. 1 věta první obč. zák. (správně ve spojení s § 708 obč. zák.). Proto žalobu na jeho vyklizení zamítl. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů dále jen o.s.ř. , a jako dovolací důvody uplatnil, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř.] a že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§ 241a odst. 3 o.s.ř.). Odvolacímu soudu vytkl, že jeho rozhodnutí je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu České republiky a s judikaturou Ústavního soudu České republiky a to zejména nálezem sp. zn. IV. 8/05, navíc jde o rozhodnutí pro žalobce zcela nečekané a naprosto tak narušuje právní jistotu účastníků sporu ohledně rozhodování věci předvídatelným způsobem. Namítal, že skutečnost, že žalovaný nežil se svým otcem (nájemcem bytu) ve společné domácnosti, byla jednoznačně prokázána, a to ze samotných vyjádření žalovaného. Dále pak odkazoval na zjištění vyšlá najevo v řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu otce žalovaného, zejména pak na to, že žalovaný předmětný byt pouze navštěvoval, neboť přespávání v bytě bylo s ohledem na onemocnění otce nemožné, dále zdůrazňoval, že již v roce 2000 žalovaný uváděl, že má zájem otce umístit v nějakém sociálním zařízení, a že v roce 2001 podal žalovaný žádost o umístění otce do domova důchodců, kam byl téhož roku rovněž umístěn, což evidentně dokazuje, že žalovaný nechtěl se svým otcem vést společnou domácnost. Poukazoval na to, že uvedená vyjádření žalovaný učinil nedlouho poté, co se tyto skutečnosti staly. V tomto směru se proto jeví tato vyjádření nezkreslena zájmem žalovaného na výsledku nyní vedeného řízení, neboť byla učiněna v řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu otce žalovaného. Rovněž poukázal na to, že i v opatrovnickém řízení, v němž byl svému otci ustanoven opatrovníkem, bylo jednoznačně prokázáno, že s otcem nikdy nevedl a ani neměl v úvahu vést společnou domácnost, pouze mu poskytoval jakousi výpomoc. Jeho otec pak z bytu natrvalo odešel do domova důchodců. Odvolacímu soudu pak vytkl, že pokud z toho, že žalovaný jako opatrovník nakládal s finančními prostředky svého otce, dovodil, že s ním žil ve společné domácnosti, je tento závěr nesprávný, neboť uvedená skutečnost prokazuje pouze plnění jeho povinností jako opatrovníka a nikoli vedení společné domácnosti. Okolnost, že žalovaný spoléhal na to, že bude užívat byt otce, svědčí podle žalobce o spekulativním záměru žalovaného, který předpokládal uvolnění bytu otcem a vylučoval jeho úmysl vest s otcem společnou domácnost. Zdůraznil, že žalovaný se nenachází v žádné komplikované životní situaci, která by toto jeho jednání ospravedlňovala. Dále žalobce odvolacímu soudu vytýkal jeho závěry, že nebylo-li v řízení prokázáno, že žalovaný vedl společnou domácnost s někým jiným, musel ji vést se svým otcem, když takové skutečnosti nebyly vůbec předmětem řízení, navíc za situace, kdy žalovaný nemusel vést společnou domácnost s nikým. Žalobce rovněž zpochybnil závěry odvolacího soudu, že se o otce žalovaného nestarala jiná osoba než žalovaný, když ze svědeckých výpovědí bylo prokázáno, že některé základní služby otci žalovaného poskytovala pečovatelská služba. Odkázal na závěry obsažené v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 26 Cdo 71/99 ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 26 Cdo 1740/2000. S ohledem k závěry přijaté v této judikatuře dovozoval, že i přes případnou poskytovanou pomoc otci ze strany žalovaného, nelze takové jednání považovat za vytvoření společné domácnosti. Vyjádřil také přesvědčení, že skutečnosti uvedené svědkyní P. H. nic neprokazují. Navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaný ve svém dovolacím vyjádření uvedl, že rozhodnutí odvolacího soudu považuje za správné. Vyvracel jednotlivé námitky žalobce a závěrem navrhl, aby bylo podané dovolání zamítnuto a žalobci byla uložena povinnost nahradit mu náklady dovolacího řízení. Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 a 4 o.s.ř.), a je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť směřuje proti rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Odvolací soud založil své posouzení na skutkovém závěru, že i když žalovaný nebydlel s J. F. v předmětném bytě, beztak naplnil s ohledem na specifické okolnosti případu pojem žití ve společné společnou domácnosti jako jednu z podmínek pro přechod nájmu bytu podle § 706 odst. 1 věty první ve spojení s § 708 obč. zák. Zpochybnil-li tedy dovolatel naplnění uvedeného předpokladu, zpochybnil tím právní posouzení věci a uplatnil tak dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., a nikoliv dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř. (na který rovněž v dovolání odkázal). Právním posouzením je činnost soudu, při níž aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy z učiněných skutkových zjištění dovozuje, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Z konstantní judikatury (srov. rozhodnutí uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1982, pod pořadovým číslem 34, dále např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky z 30. dubna 1997, sp. zn. 2 Cdon 1826/96, 14. 6. 2000, sp. zn. 26 Cdo 71/99, 15. 11. 2000, sp. zn. 26 Cdo 719/99, 16. 1. 2001, sp. zn. 26 Cdo 1867/2000 a 14. 2. 2001, sp. zn. 26 Cdo 557/99) vyplývá, že i když u osob uvedených v § 706 odst. 1 větě první obč. zák. (§ 179 odst. 1 větě první občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 1991) se k přechodu práva nájmu bytu (práva osobního užívání bytu) nevyžaduje z hlediska naplnění předpokladu společné domácnosti podmínka spotřebního společenství, vyplývající jinak z ustanovení § 115 obč. zák., je třeba, aby jejich soužití v bytě s nájemcem mělo charakter trvalosti. Soužití se považuje za trvalé, jestliže tu jsou objektivně zjistitelné okolnosti, svědčící o souhlasné vůli nájemce bytu a osoby žijící s ním v jeho bytě, žít v trvalém životním společenství. Nestačí tedy, aby taková osoba nájemce jen občas navštěvovala, poskytovala mu přechodnou nebo příležitostnou pomoc v domácnosti, nebo aby dokonce byla v nájemcově bytě pouze hlášena k trvalému pobytu (srov. R 34/1982 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, od něhož soudní praxe do současné doby nezaznamenala odklon, a dále kupříkladu Občanský zákoník Komentář, 2. vydání 1994, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 1994, strana 501 502). Judikatura je ustálena rovněž v názoru, že důkazní břemeno ohledně skutečností rozhodných pro přechod práva nájmu bytu ve smyslu ustanovení § 706 odst. 1 obč. zák. tíží ve sporu toho z účastníků, který tyto skutečnosti tvrdí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1447/97) a že spolužití jiné osoby s nájemcem bytu musí být uskutečňováno v tomtéž bytě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky z 29. 8. 2000, sp. zn. 26 Cdo 622/99, z 20. 3. 2003, sp. zn. 26 Cdo 1297/2002, a z 18. 2. 2004, sp. zn. 26 Cdo 299/2003). Toto soužití muselo vzniknout ještě před opuštěním společné domácnosti nájemcem. V daném případě je rozhodnutí odvolacího soudu v rozporu s výše uvedenou judikaturou. Lze uzavřít, že dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř byl použit opodstatněně. Za této situace Nejvyšší soud podle § 243b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. napadené rozhodnutí (§ 242 odst. 2 písm. b/ o.s.ř.) zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta prvá o.s.ř.).

http://docplayer.cz/5755769-Urad-pro-ochranu-hospodarske-souteze.html

1 *UOHSX0076Z0G* UOHSX0076Z0G ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-V0115/2015/IN-13694/2015/440/PŠk Brno: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl o žádosti ze dne podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, kterou podala Mgr. Vítězslava Kukáková, nar , trvale bytem Zadní 209, Pouzdřany, takto: Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, podaná dne Mgr. Vítězslavou Kukákovou, nar , trvale bytem Zadní 209, Pouzdřany, vztahující se k úhradám kauce, jejímž prostřednictvím je požadována: 1. kompletní instrukce, jakým způsobem mají navrhovatelé skládat na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže kauci v souvislosti s podáním návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů; znění této instrukce na webových stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže neobsahuje oproti stavu před novelizací zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 40/2015 Sb., zejména informaci o tom, zda má být kauce skládaná podle 115 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, odvozena z nabídkové ceny navrhovatele bez DPH či s DPH, 2. informace, zda v případě, že navrhovatel nesprávně určí výši kauce a s podáním návrhu složí nižší finanční částku, než byl dle názoru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 2 povinen, bude Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže vyzván, aby uhradil příslušný rozdíl, či zda Úřad pro ochranu hospodářské soutěže z tohoto důvodu správní řízení zastaví, se podle ust. 15 odst. 1 citovaného zákona částečně odmítá z důvodu podle ust. 2 odst. 4 citovaného zákona, neboť povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, a to v části týkající se poskytnutí kompletní instrukce, jakým způsobem mají navrhovatelé skládat na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže kauci v souvislosti s podáním návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů; znění této instrukce na webových stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže neobsahuje oproti stavu před novelizací zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 40/2015 Sb., zejména informaci o tom, zda má být kauce skládaná podle 115 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, odvozena z nabídkové ceny navrhovatele bez DPH či s DPH, uvedené v bodě (1). I. Předmět žádosti ODŮVODNĚNÍ 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) obdržel dne žádost z téhož dne podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen InfZ ), jíž se Mgr. Vítězslava Kukáková, nar , trvale bytem Zadní 209, Pouzdřany (dále jen žadatelka ), domáhá poskytnutí informací vztahujících se k úhradám kaucí, a to konkrétně (i) kompletní instrukce, jakým způsobem mají navrhovatelé skládat na účet Úřadu kauci v souvislosti s podáním návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ ); znění této instrukce na webových stránkách Úřadu neobsahuje oproti stavu před novelizací zákona o veřejných zakázkách zákonem č. 40/2015 Sb., zejména informaci o tom, zda má být kauce skládaná podle 115 ZVZ, odvozena z nabídkové ceny navrhovatele bez DPH či s DPH, a (ii) informace, zda v případě, že navrhovatel nesprávně určí výši kauce a s podáním návrhu složí nižší finanční částku, než byl dle názoru Úřadu povinen, bude Úřadem vyzván, aby uhradil příslušný rozdíl, či zda Úřad z tohoto důvodu správní řízení zastaví (dále jen žádost ). 2. Lhůta pro vyřízení žádosti počala běžet dne a její uplynutí proto připadá na 3 II. Posouzení žádosti 3. Úřad úvodem podotýká, že žadatelka se v druhé části žádosti domáhá poskytnutí informace o tom, zda v případě, že navrhovatel nesprávně určí výši kauce a s podáním návrhu složí nižší finanční částku, než byl dle názoru Úřadu povinen, bude Úřadem vyzván, aby uhradil příslušný rozdíl, či zda Úřad z tohoto důvodu správní řízení zastaví. Vzhledem k tomu, že v této části žádosti nebyl shledán žádný zákonný důvod pro její odmítnutí, bylo žadatelce vyhověno a požadovaná informace jí byla poskytnuta přípisem ze dne , č. j. ÚOHS-V0115/2015/IN-12781/2015/440/PŠk. 4. Žadatelka se však v první části domáhá poskytnutí kompletní instrukce, jakým způsobem mají navrhovatelé skládat na účet Úřadu kauci v souvislosti s podáním návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách, znění této instrukce na webových stránkách Úřadu neobsahuje oproti stavu před novelizací zákona o veřejných zakázkách zákonem č. 40/2015 Sb., zejména informaci o tom, zda má být kauce skládaná podle 115 ZVZ, odvozena z nabídkové ceny navrhovatele bez DPH či s DPH. Z první části žádosti a dodatečných informací v ní uvedených vyplývá, že žadatelka se domáhá poskytnutí informace, případně doplnění instrukce na webových stránkách Úřadu 1, týkající se výpočtu kauce, resp. zda se má kauce počítat z nabídkové ceny bez DPH či s DPH. 5. Z ustanovení 2 odst. 4 InfZ vyplývá, že [p]ovinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. 6. Ustanovení 2 odst. 4 InfZ bylo do zákona o svobodném přístupu k informacím včleněno zákonem č. 61/2006 Sb., který novelizoval zákon o svobodném přístupu k informacím, z jehož důvodové zprávy mj. vyplývá, že povinný subjekt nemá v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím povinnost nové informace vytvářet nebo vyjadřovat názory k určité problematice. Povinnost poskytovat právní výklady v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím neexistuje a žadatel se v režimu tohoto zákona nemůže poskytnutí stanoviska domáhat Podle judikatury Nejvyššího správního soudu [p]rávo na informace zahrnuje pouze poskytování informací, nikoliv jejich interpretaci či hodnocení ze strany povinných subjektů K vypracování informace, zda se kauce z nabídkové ceny počítá bez DPH či s DPH nemůže být Úřad nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu. Pokud má být taková povinnost stanovena, musí 1 V žádosti uvedený odkaz Srov. FUREK, Adam, ROTHANZL, Lukáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím a související předpisy: komentář. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, s Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 1 As 28/ 4 tak učinit zvláštní zákon samostatnou úpravou. Žádný zákon Úřadu neukládá povinnost požadovanou informaci vypracovat. 9. Na základě ust. 3 odst. 3 InfZ se informací pro účely zákona o svobodném přístupu k informacím rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. 10. Přestože byla žádost žadatele Úřadem vyhodnocena jako žádost o poskytnutí názoru, musel se Úřad také zabývat tím, zda informace o výpočtu kauce bez DPH či s DPH byla zachycena na nějakém nosiči a mohla by tak splňovat definiční znaky vymezené v ust. 3 odst. 3 InfZ, neboť Nejvyšším správním soudem bylo konstatováno následující Nejvyšší správní soud je toho názoru, že výluka z práva na informace obsažená v 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím se týká pouze těch názorů povinného subjektu, které dosud nebyly formálně zaujaty. Slovem formálně přitom není myšlen žádný formalizovaný postup utváření názoru uvnitř povinného subjektu, nýbrž zachycení názoru (tedy informace) na jakýkoliv nosič Úřad sděluje, že ve spisové službě ani v žádné jiné interní databázi nedisponuje dokumentem, ve kterém by byly informace o výpočtu kauce bez DPH či s DPH zachyceny. 12. Vzhledem k tomu, že žadatelka požaduje poskytnutí názoru, resp. stanoviska a současně tyto informace nesplňují definiční znaky informace, dospěl Úřad k závěru o odmítnutí žádosti v celém jejím znění. III. Závěr 13. Na základě důvodu uvedeného v ust. 2 odst. 4 InfZ dospěl Úřad k závěru o neposkytnutí žadatelkou požadované informace týkající se výpočtu kauce z nabídkové ceny bez DPH či s DPH. 4 Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 1 As 107/ 5 POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze podle ust. 16 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu informacím, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. otisk úředního razítka JUDr. Hynek Brom I. místopředseda Obdrží Mgr. Vítězslava Kukáková, Zadní 209, Pouzdřany, ID DS: kdw5ubt Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 5 Č. j. MV /OBP-2016 Praha 29. srpna 2016 Počet listů: 6 R O Z H O D N U T Í *MVCRX03441E5* MVCRX03441E5 prvotní identifikátor odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality Nad Štolou 3 Praha 7 170 34 Č. j. MV-113474-3/OBP-2016 Praha 29. srpna 2016 Počet listů: 6 R O Z H O Odvolání. Věc: Odvolání proti Rozhodnutí Obecního úřadu Kostelec u Holešova č.j. OÚKUH/194/2017 Odvolání oprávněný: fyzická soukromá osoba Ing. Petr Žůrek, narozen 5.12.1959, bytem č.p. 73 Kostelec u Holešova, petr.zurek@bigoriginal.cz povinný: obec Kostelec u Holešova, obeckuh@volny.cz na vědomí: Státní pozemkový úřad Krajský pozemkový úřad pro Moravskoslezský kraj Libušina 502/5, Přívoz, 702 00 Ostrava IČ: 01312774, DIČ: CZ01312774 Spisová značka: SPU 524664/2018 Č.j.: SPU 548007/2018/Šá Vyřizuje: Městská část Praha 13 Úřad městské části Odbor stavební Oddělení výstavby S luneční náměstí 2580/13, P raha 5 ÚMČ Praha 13 Oddělení územního rozhodování Sluneční náměstí 2580/13 158 00, Praha 13 č.j. P13-34735/2018 ŽÁDOST o poskytnutí informaci dle ustanovení Zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím Městský úřad Hranice Odbor stavební úřad, životního prostředí a dopravy ODDĚLENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Pernštejnské náměstí 1, Hranice Č. j.: OSUZPD/53854/18-4 Hranice, dne 02.10.2018 Vyřizuje: Ing. Jana a) - počet podaných žádostí o informace počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti 43 b) počet podaných odvolání proti rozhodnutí 8 Výroční zpráva za rok 2016 o činnosti Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů Výroční zpráva za rok 2016 o činnosti

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-204/zneni-20170701

204/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 2... Zákon č. 204/2015 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Částka 83/2015 Platnost od 17.08.2015 ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Rejstříku trestů ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hornické činnosti ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o obecní policii ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o České národní bance ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o výkonu vazby ČÁST OSMÁ - Změna zákona o zpravodajských službách ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o vojácích z povolání ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o Probační a mediační službě ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o myslivosti ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o zbraních ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o rybářství ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o Vojenské policii ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - ÚČINNOST Čl. I, Čl. IIzrušeno Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb. a zákona č. 105/2013 Sb., se mění takto: 1. Nadpis části první zní: „OBECNÁ USTANOVENÍ“. 2. V § 2 odst. 1 větě druhé se za slovo „evidence“ vkládají slova „Rejstříku trestů“. 3. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Rejstřík trestů dále vede evidenci osob, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním přestupku, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a osob uvedených v § 10 odst. 1 zákona o přestupcích, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním jednání majícího znaky takového přestupku. Součástí evidence přestupků nejsou údaje o pravomocných rozhodnutích o jednáních majících znaky přestupku, kterých se dopustil příslušník zpravodajských služeb České republiky, nebo příslušník Policie České republiky vybraný v zájmu plnění závažných úkolů Policie České republiky ministrem vnitra. Pro účely vydávání opisu z evidence přestupků je Rejstřík trestů oprávněn ověřovat přesnost osobních údajů.“. 4. V § 2 odstavec 3 zní: „(3) Rejstřík trestů se pro účely přístupu do informačních systémů veřejné správy považuje za orgán, který se spolupodílí na vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů.“. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 5. V § 2 se odstavec 5 zrušuje. 6. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní: (1) Rejstřík trestů využívá pro výkon své působnosti ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: b) adresa místa pobytu, c) datum, místo a okres narození; u fyzické osoby, která se narodila v cizině, datum, místo a stát, kde se narodila, d) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba prohlášená za mrtvého nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, (2) Rejstřík trestů využívá pro výkon své působnosti z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje o státních občanech České republiky a bývalých státních občanech, kteří pozbyli státní občanství České republiky: b) datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum narození, místo a stát, kde se občan narodil, f) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, h) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla, i) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla, j) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, k) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti registrovaného partnerství nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který registrovaný partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství, l) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození, m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození, n) o osvojenci údaje v rozsahu 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence, 3. původní a nové rodné číslo osvojence, 4. datum, místo a okres narození, 5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení, o) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, poskytne se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, r) záznam o poskytnutí údajů. (3) Rejstřík trestů využívá pro výkon své působnosti z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje o cizincích, kteří jsou obyvateli: b) rodné číslo; pokud nebylo přiděleno, datum narození. (4) Rejstřík trestů využívá pro výkon své působnosti z registru rodných čísel: e) místo a okres narození; u fyzické osoby narozené v cizině stát, na jehož území se narodila. (5) Rejstřík trestů využívá pro výkon své působnosti z informačního systému evidence občanských průkazů tyto údaje: d) číslo, popřípadě série občanského průkazu, h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo zničení občanského průkazu, i) čísla vydaných potvrzení o občanském průkazu, doba jejich platnosti a označení úřadu, který je vydal. (6) Rejstřík trestů využívá pro výkon působnosti z informačního systému evidence cestovních dokladů tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo, b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození, c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu, d) datum vydání cestovního dokladu, e) datum převzetí cestovního dokladu, f) datum skončení platnosti cestovního dokladu, g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal, h) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení. (7) Rejstřík trestů využívá pro výkon působnosti z informačního systému cizinců tyto údaje: f) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, k) vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, m) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti registrovaného partnerství nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který registrovaný partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství, n) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo registrovaný partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, o) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, p) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, q) o osvojenci, pokud je cizincem, 4. datum, místo a stát narození, 5. rodná čísla osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození, r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, s) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, u) jméno, popřípadě jména, příjmení 1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince, 2. nezletilého cizince, který byl cizinci s oprávněním k pobytu na území České republiky nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na území České republiky nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec, 3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území České republiky, 4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie, 5. rodiče nezletilého cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození. (8) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, informačního systému evidence občanských průkazů, informačního systému evidence cestovních dokladů nebo z informačního systému cizinců pouze, pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Správci informačních systémů poskytují Rejstříku trestů potřebnou součinnost. (9) Údaje podle odstavců 1 až 7 se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Došlo-li ke změně údajů uvedených v odstavcích 1 až 7, poskytují se Rejstříku trestů i údaje o těchto změnách, a to včetně dat, ke kterým tyto změny nastaly. (10) Rejstřík trestů může údaje poskytnuté mu podle odstavců 1 až 7 pro účely plnění úkolů podle tohoto zákona dále předávat, třídit nebo kombinovat, popřípadě je blokuje, zjistí-li, že poskytnuté údaje nejsou správné; o zjištění nepřesného údaje Rejstřík trestů neprodleně informuje Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky, které po prověření údaj opraví, doplní nebo zlikvidují.“. 7. Za § 2a se vkládají označení a nadpis nové části druhé, které znějí: „ČÁST DRUHÁ EVIDENCE REJSTŘÍKU TRESTŮ“. Dosavadní části druhá až čtvrtá se označují jako části třetí až pátá. 8. Za nadpis části druhé se vkládají označení a nadpis nové hlavy I, které znějí: „HLAVA I OBSAH EVIDENCE REJSTŘÍKU TRESTŮ“. 9. V části druhé se za nadpis hlavy I vkládá nový § 2b, který zní: Součástí evidence Rejstříku trestů je evidence a) odsouzení, b) podmíněného zastavení trestního stíhání, c) podmíněného odložení návrhu na potrestání, d) narovnání a e) odstoupení od trestního stíhání.“. 10. V § 3 se odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 1c až 1e zrušuje. 11. V § 5 se slova „ , v § 4 odst. 2 a 3 a v § 4a odst. 3“ zrušují. 12. § 6a se včetně poznámky pod čarou č. 2c zrušuje. 13. § 7 se zrušuje. 14. V § 9a se věta první zrušuje. 15. V § 9a se za slovo „evidence“ vkládají slova „podmíněného odložení návrhu na potrestání“. 16. Označení a nadpis části třetí se zrušují a dosavadní části čtvrtá a pátá se označují jako části třetí a čtvrtá. 17. Za § 9a se vkládají označení a nadpis nové hlavy II, které znějí: OPIS, VÝPIS A JINÉ INFORMACE Z EVIDENCE REJSTŘÍKU TRESTŮ“. 18. V § 10 se odstavec 4 zrušuje. 19. V § 10 odst. 4 se věta první nahrazuje větami „V opise se uvádějí všechny údaje o každém odsouzení osoby, které se opis týká, a všechny údaje o průběhu výkonu trestů a ochranných opatření, včetně údajů o odsouzeních cizozemskými a mezinárodními soudy, na která se hledí jako na odsouzení soudy České republiky. V opise se uvádějí i údaje o zahlazení odsouzení fyzické osoby nebo o zániku účinků odsouzení právnické osoby.“. 20. Za § 11a se vkládá nový § 11aa, který včetně poznámky pod čarou č. 9 zní: „§ 11aa (1) Žádost o výpis týkající se žadatele lze taktéž podat prostřednictvím portálu veřejné správy9) datovou zprávou s ověřenou totožností žadatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Po ověření skutečností uvedených v § 11 odst. 2 zašle správce portálu veřejné správy Rejstříku trestů žádost o výpis v elektronické podobě podepsanou uznávaným elektronickým podpisem nebo označenou uznávanou elektronickou značkou podle zvláštního právního předpisu5). Stejným způsobem mu zašle Rejstřík trestů výpis podepsaný uznávaným elektronickým podpisem5) neprodleně po doručení žádosti; to neplatí, je-li zapotřebí pro účely vydání výpisu dále prověřit totožnost žadatele, zejména porovnáním údajů v žádosti o výpis s údaji vedenými v základním registru obyvatel, nebo nemůže-li Rejstřík trestů neprodleně po doručení žádosti vyhotovit přílohu výpisu podle § 13 odst. 2 nebo 3. O takové skutečnosti Rejstřík trestů neprodleně vyrozumí správce portálu veřejné správy, který mu žádost zaslal, a uvede předpokládaný termín vydání výpisu. (2) Správce portálu veřejné správy zašle výpis v elektronické podobě žadateli do jeho datové schránky. Je-li pro účely vydání výpisu zapotřebí prověřit totožnost žadatele podle odstavce 1 nebo nelze-li neprodleně vyhotovit přílohu výpisu podle § 13 odst. 2 nebo 3, správce portálu veřejné správy tuto skutečnost sdělí žadateli a v návaznosti na předpokládaný termín vydání výpisu mu oznámí, kdy mu jej zašle do jeho datové schránky. (3) Správce portálu veřejné správy využívá pro výkon své působnosti podle tohoto zákona údaje uvedené v § 2a odst. 1 písm. a) až c) a e), § 2a odst. 2 písm. a) až e) a § 2a odst. 7 písm. a) až f). Ustanovení § 2a odst. 8 a 9 se použijí přiměřeně. 9) § 6f zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 21. V § 11b odst. 1 a 2 se slovo „šesti“ nahrazuje slovem „dvou“. 22. V § 11b se na konci textu odstavců 1 a 2 doplňují slova „anebo v podobě dokumentu vytvořeného z žádosti v listinné podobě autorizovanou konverzí dokumentů nebo jiným postupem zaručujícím věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost jeho obsahu, čitelnost dokumentu a bezpečnost procesu převedení“. 23. V 11b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Správce portálu veřejné správy vede evidenci žádostí o výpis podaných podle § 11aa, a to v elektronické podobě. V evidenci se provede záznam o datu a času podání žádosti o výpis a o tom, kdo o výpis žádá.“. 24. V § 13 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , pokud je tento jiný členský stát Evropské unie Rejstříku trestů zašle“. 25. V § 13 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a pokud je tento jiný členský stát Evropské unie Rejstříku trestů zašle“. 26. V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Údaje z evidence Rejstříku trestů o právnických osobách, které se uvádějí ve výpisu, jsou veřejně přístupné.“. 27. V § 14 se slova „a za nahlédnutí do opisu podle § 10 odst. 4“ zrušují. 28. V § 15 odst. 2 se slova „ , jeho obsahu včetně obsahu jeho příloh, záznam o datu a času umožnění nahlédnout do opisu podle § 10, 11, 11a a 12“ nahrazují slovy „a jeho obsahu, včetně obsahu jeho příloh, podle § 10, 11, 11a, 11aa a 12“. 29. V § 15 se na konci odstavce 2 doplňují věty „V evidenci se dále provede záznam o datu, času a důvodu zpracování osobních údajů obsažených v evidenci Rejstříku trestů a údaje o osobě, která osobní údaje zpracovala. Záznamy podle věty první a druhé, včetně záznamů o obsahu vydaného opisu nebo výpisu a obsahu jeho příloh, se v evidenci vedou po dobu 10 let ode dne jejich provedení.“. 30. V § 15a odst. 1 závěrečné části ustanovení se za slova „nad zpracováním osobních údajů podle zvláštního právního předpisu“ vkládají slova „anebo s výjimkou zpřístupnění tohoto záznamu oprávněnému orgánu za účelem poskytnutí evidenční ochrany nebo zpravodajským službám“. 31. V § 15a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Bylo-li písemné prohlášení, na základě kterého došlo k znepřístupnění záznamu o poskytnutí údajů podle odstavce 1, uplatněno podle odstavce 3 i v dalších registrech nebo informačních systémech, platí oznámení podle věty první i pro tyto registry a informační systémy.“. 32. V § 15a se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Pokud Rejstřík trestů ověřuje přesnost osobních údajů v registrech a informačních systémech uvedených v § 2a, platí písemné prohlášení, na základě kterého došlo k znepřístupnění záznamu o poskytnutí údajů podle odstavce 1, i v těchto registrech a informačních systémech, pokud to registry a informační systémy umožňují. (4) Prohlášení a oznámení podle odstavců 1 a 2 mohou být zaslána i elektronickými prostředky. (5) Na žádost Policie České republiky nebo Ministerstva vnitra vydá Rejstřík trestů za účelem poskytnutí evidenční ochrany informace o vydání výpisu nebo opisu, včetně informace, na čí žádost se tak stalo. Informace podle věty první a žádosti o jejich vydání se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 33. § 16 zní: Žádosti o opis nebo výpis se podávají prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní Rejstřík trestů způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 34. V § 16a odst. 1 se slova „a o nahlédnutí do opisu“ zrušují. 35. V § 16a odst. 2 se slova „ , a podle povahy žádosti“ nahrazují slovy „a výpis jí zašle v listinné podobě; na žádost této osoby jí pro informaci zašle výpis i v elektronické podobě.“ a písmena a) a b) se zrušují. 36. V § 16c se na konci odstavce 3 doplňují věty „V úschovně dokumentace se dále provede záznam o datu, času a důvodu zpracování osobních údajů obsažených v úschovně dokumentace a údaje o osobě, která osobní údaje zpracovala. Záznamy podle věty první a druhé se v úschovně dokumentace uchovávají po dobu 10 let ode dne jejich provedení.“. 37. Označení a nadpis části třetí se zrušují a dosavadní část čtvrtá se označuje jako část třetí. 38. Za § 16c se vkládají označení a nadpis nové hlavy III, které znějí: PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O ODSOUZENÍCH S ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE“. 39. V § 16e odst. 1 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 40. V § 16g odst. 2 a 3 se slova „§ 11 nebo 11a“ nahrazují slovy „§ 11, 11a nebo 11aa“. 41. Za část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisu zní: (1) V evidenci přestupků se evidují údaje o pravomocných rozhodnutích o přestupku, kterými byla vyslovena vina, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis, a o jednání majícím znaky takového přestupku. V evidenci se dále evidují údaje o rozhodnutích majících odkladný účinek ve vztahu k rozhodnutím podle věty první. (2) Evidence přestupků obsahuje tyto údaje o rozhodnutí o přestupku nebo o jednání majícím znaky přestupku (dále jen „přestupek“): a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení pachatele přestupku, b) místo a okres narození pachatele přestupku; u pachatele přestupku, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, c) rodné číslo nebo datum narození, pokud pachatel přestupku nemá rodné číslo, d) státní občanství pachatele přestupku, e) právní kvalifikaci přestupku, včetně formy zavinění; v případě blokového řízení se uvede, že byl přestupek spáchán z nedbalosti, nejde-li o přestupek, u něhož zákon vyžaduje úmyslné zavinění, f) druh a výměru sankce, popřípadě ochranného opatření, bylo-li uloženo, g) údaje o výkonu sankce zákazu činnosti a zákazu pobytu, pokud byla uložena, h) označení a sídlo správního orgánu, který projednal přestupek v prvním stupni a v odvolacím řízení, i) číslo jednací rozhodnutí o přestupku v prvním stupni a v odvolacím řízení, datum jeho vydání a nabytí právní moci, j) označení a sídlo správního orgánu a jméno a příjmení nebo služební nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, která projednala přestupek v blokovém řízení, datum uložení blokové pokuty, evidenční číslo pokutového bloku nebo bloku na pokutu na místě nezaplacenou, k) označení a sídlo správního orgánu, který pravomocně rozhodl v přezkumném řízení o rozhodnutí o přestupku, pokud došlo ke změně údajů podle písmene e) nebo f), a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, l) označení a sídlo správního orgánu, který na základě obnovy řízení o přestupku pravomocně rozhodl v novém řízení, pokud v novém řízení došlo ke změně údajů podle písmene e) nebo f), a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, m) označení a sídlo soudu, který rozhodl o žalobě proti rozhodnutí o přestupku, pokud došlo ke změně údajů podle písmene e) nebo f), a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, n) označení a sídlo správního orgánu nebo soudu, který vydal rozhodnutí mající odkladný účinek ve vztahu k rozhodnutím evidovaným podle odstavce 1 věty první, a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, o) označení a sídlo orgánu a jméno, příjmení a funkci nebo služební nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, která zápis do evidence přestupků provedla. (3) V evidenci přestupků se dále vedou údaje o a) datu zápisu pravomocného rozhodnutí o přestupku a jeho změnách, b) datu a času vydání opisu z evidence přestupků a o jeho obsahu, a údaj o tom, na čí žádost se tak stalo, a c) datu, času a důvodu zpracování osobních údajů obsažených v evidenci přestupků a údaje o osobě, která osobní údaje zpracovala. (1) Rejstřík trestů vydá opis z evidence přestupků na základě žádosti a) správnímu orgánu oprávněnému projednat přestupek pro účely jeho projednání, b) orgánu činnému v trestním řízení, c) národnímu členovi Eurojustu pro účely plnění úkolů v Eurojustu, d) soudu pro účely soudního řízení, e) státnímu zastupitelství pro účely jiného než trestního řízení, f) Ministerstvu spravedlnosti 1. pro účely řízení o stížnosti pro porušení zákona a o žádosti o milost, 2. pro provádění jiných úkonů trestního řízení, pokud je k nim příslušné podle zákona upravujícího mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, 3. jedná-li ve věcech týkajících se činnosti Rejstříku trestů před soudem nebo zastupuje-li Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů, týkajících se činnosti Rejstříku trestů, g) Kanceláři prezidenta republiky pro účely 1. řízení o žádosti o milost, 2. jmenování nebo podání návrhu na jmenování do funkce prezidentem republiky. (2) Žádost o opis z evidence přestupků se podává prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní Rejstřík trestů způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Opisy z evidence přestupků a žádosti o ně se předávají v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo označené uznávanou elektronickou značkou, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Není-li tento způsob předávání možný, předávají se opisy z evidence přestupků a žádosti o ně jiným způsobem umožňujícím ověřit jejich pravost. Opis z evidence přestupků vydá Rejstřík trestů bez zbytečného odkladu. (4) V opise z evidence přestupků se uvádějí údaje o všech pravomocných rozhodnutích o přestupku podle § 16i odst. 2, jimiž byla vyslovena vina osoby, které se opis týká. Je-li obsahem evidence přestupků rozhodnutí mající odkladný účinek ve vztahu k rozhodnutí o přestupku, údaje o tomto rozhodnutí o přestupku se po dobu trvání odkladného účinku v opise z evidence přestupků neuvádějí. (5) Na omezení práva na informace o zpracování osobních údajů fyzické osoby podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů se § 15a odst. 1 až 4 užije obdobně. (6) Na žádost Policie České republiky nebo Ministerstva vnitra vydá Rejstřík trestů za účelem poskytnutí evidenční ochrany informace o vydání opisu z evidence přestupků, včetně informace, na čí žádost se tak stalo. Informace podle věty první a žádosti o jejich vydání se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Opis z evidence přestupků je veřejnou listinou. (1) Údaje obsažené v evidenci přestupků se vyřazují z evidence po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, kterým se pro tyto účely rozumějí i rozhodnutí o přestupku v přezkumném řízení a rozhodnutí soudu o žalobě ve správním soudnictví. Údaje o pravomocném rozhodnutí o přestupku se z evidence přestupků vyřadí též, je-li toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím správního orgánu nebo soudu. (2) Údaje vyřazené podle odstavce 1 a údaje o zrušených pravomocných rozhodnutích o přestupku se ukládají v úschovně dokumentace. Údaje podle věty první se poskytnou na písemnou žádost osobě, které se týkají, soudu a Ministerstvu spravedlnosti pro účely rozhodování o nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Jinému orgánu se tyto údaje poskytnou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. (3) V úschovně dokumentace se provede záznam o datu a času poskytnutí údajů uvedených v odstavci 2 a dále se uvede, na čí žádost se tak stalo. V úschovně dokumentace se dále provede záznam o datu, času a důvodu zpracování osobních údajů obsažených v úschovně dokumentace a údaje o osobě, která osobní údaje zpracovala. (4) Údaje uložené v úschovně dokumentace podle odstavce 2 se uchovávají 10 let od jejich uložení. Údaje uložené v úschovně dokumentace podle odstavce 3 se uchovávají po dobu stanovenou ve větě první prodlouženou o rok.“. 42. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní: Ministerstvo spravedlnosti vydá vyhlášku k provedení § 16 a § 16j odst. 2.“. Příloha zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., se mění takto: 1. V položce 2 se písmeno c) zrušuje. 2. V položce 2 oddílu „osvobození“ bodě 2 se slova „písmene d)“ nahrazují slovy „písmene c)“. Změna zákona o hornické činnosti V § 44 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 376/2007 Sb. a zákona č. 184/2011 Sb., se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Přestupky podle odstavce 1 písmene c) až f) se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“. Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 4b odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „přestupku“ vkládají slova „nebo jednání, které má znaky přestupku22)“. „22) § 10 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 4b odst. 1 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „g) podle zákona o zbraních7), nebo 7) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 4b odst. 1 závěrečné části ustanovení se za slovo „přestupek“ vkládají slova „nebo které má znaky přestupku“. 4. V § 4b odstavec 2 zní: „(2) Podmínka opakovaného uznání vinným z přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku podle odstavce 1, je splněna, jestliže rozhodnutí o odpovědnosti za některý z přestupků uvedených v odstavci 1 nebo za jednání, které má znaky takového přestupku, nabude právní moci před uplynutím 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci jiné rozhodnutí o odpovědnosti za některý z těchto přestupků spáchaný týmž pachatelem nebo za jednání, které má znaky některého z těchto přestupků, spáchané týmž pachatelem.“. 5. V § 4b se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Obec je oprávněna vyžádat si k ověření pravdivosti tohoto čestného prohlášení opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“. 6. V § 4b se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo jednání, které má znaky přestupku“. 7. V § 11a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) Rejstříku trestů, a to z evidence přestupků.“. 8. V § 11a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání.“. 9. V § 11a odst. 3 se věta poslední zrušuje. 10. V § 11a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání.“. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 44b odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,“. 2. V § 44b se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.“. 3. V § 44b se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f), g) a h), která znějí: „f) rodné číslo, bylo-li přiděleno, 4. V § 44b odst. 7 větě první se za slova „výpis z evidence Rejstříku trestů“ vkládají slova „a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů“. 5. V § 44b odst. 7 větě druhé se za slova „opisu z evidence Rejstříku trestů“ vkládají slova „a opisu z evidence přestupků“ a za slova „opis z evidence Rejstříku trestů“ se vkládají slova „a opis z evidence přestupků“. V § 23b zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Rozhodnutí o jednání, které má znaky přestupku zapisovaného do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, se zapíše po nabytí právní moci do této evidence. Na postup při zápisu do evidence přestupků a postup při uplatňování námitek proti jejímu obsahu se použijí obdobně ustanovení zákona o přestupcích.“. Změna zákona o zpravodajských službách V § 11 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 170/2013 Sb. a zákona č. 186/2013 Sb., odstavec 3 zní: „(3) Rejstřík trestů vydá zpravodajské službě na její žádost opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a informace o vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků, včetně informace, na čí žádost se tak stalo. Žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků, žádost o informace a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné podobě nebo v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup; jiné informace, než je opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků, předá Rejstřík trestů v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody V § 55 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, se doplňuje odstavec 3, který zní: Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb. a zákona č. 332/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 51 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Projednává-li orgán s kázeňskou pravomocí jako kázeňský přestupek jednání vojáka označené ve zvláštním právním předpise jako přestupek zapisovaný do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů (dále jen „evidence přestupků“), opatří si po zahájení řízení opis z evidence přestupků týkající se obviněného vojáka.“. 2. Za § 51 se vkládá nový § 51a, který včetně nadpisu zní: Zápis do evidence přestupků Příslušný služební orgán zapisuje do evidence přestupků rozhodnutí o jednání vojáka označeném ve zvláštním právním předpise za přestupek, jedná-li se o přestupek zapisovaný do evidence přestupků. Na postup při zápisu pravomocného rozhodnutí o jednání vojáka označeného za přestupek ve zvláštním právním předpise do evidence přestupků a postup při uplatňování námitek před služebním orgánem, který zápis do evidence přestupků provedl, se použijí obdobně ustanovení zákona o přestupcích. Orgán s kázeňskou pravomocí, který vydal rozhodnutí o jednání vojáka označeném za přestupek ve zvláštním právním předpise, o této skutečnosti informuje do pěti dnů od nabytí právní moci rozhodnutí příslušný služební orgán, který rozhodnutí zapisuje do evidence přestupků. Věta první se nepoužije na rozhodnutí týkající se příslušníka Vojenského zpravodajství.“. 3. V § 152a odst. 1 se za slovo „části“ vkládají slova „nebo v řízení podle § 51 odst. 2“. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 170a odst. 5 se slova „je oprávněn si vyžádat“ nahrazují slovy „si vyžádá“. 2. V § 170a odst. 6 úvodní části ustanovení se za slova „z přestupku“ vkládají slova „nebo jednání, které má znaky přestupku51)“. „51) § 10 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 170a odstavec 7 zní: „(7) Spolehlivost se prokazuje opisem z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů; ministerstvo si vyžádá opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby.“. Změna zákona o Probační a mediační službě V § 5 odst. 3 větě druhé zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění zákona č. 357/2011 Sb., se za slova „si opis z evidence Rejstříku trestů“ vkládají slova „a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů“ a slova „a opis z evidence Rejstříku trestů“ se nahrazují slovy „a z evidence přestupků a opis z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků“. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 357/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 1 písm. i) se slova „zvláštního právního předpisu,18)“ nahrazují slovy „tohoto zákona nebo zákona o přestupcích,“. 2. V § 63 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Přestupky podle odstavce 1 písm. b) spočívající v nesplnění nebo porušení povinností uvedených v § 14 odst. 1 písm. a) až d) a podle odstavce 2 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (6) Přestupek, který se podle odstavce 5 nebo podle zákona o přestupcích zapisuje do evidence přestupků a který byl projednán mysliveckou stráží podle § 14 odst. 1 písm. i) v blokovém řízení, zapíše do evidence přestupků orgán státní správy myslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil; myslivecká stráž sdělí orgánu státní správy myslivosti údaje pro provedení zápisu do pěti dnů ode dne uložení pokuty v blokovém řízení.“. Do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů se zapisují pravomocná rozhodnutí o přestupcích uvedených v zákoně č. 449/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud ke spáchání přestupku došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb. a zákona č. 281/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 9 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Policie je oprávněna vyžádat si za účelem posouzení podmínek pro udělení výjimky opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“. 2. V § 17 odst. 3 se za slova „evidence Rejstříku trestů“ vkládají slova „a doklad obdobný opisu z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů“, slova „takový doklad“ se nahrazují slovy „takové doklady“ a slovo „jej“ se nahrazuje slovem „je“. 3. V § 23 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení se za slovo „přestupku“ vkládají slova „nebo jednání, které má znaky přestupku25)“. „25) § 10 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 23 odst. 2 se za slovo „přestupku“ vkládají slova „nebo jednání, které má znaky přestupku,“. 5. V § 23 odstavec 3 zní: „(3) Příslušný útvar policie je oprávněn vyžádat si za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby podle odstavce 1 písm. c) opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“. 6. V § 24 odst. 2 se za slova „evidence Rejstříku trestů“ vkládají slova „a doklad obdobný opisu z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů“, slova „takový doklad“ se nahrazují slovy „takové doklady“ a slovo „jej“ se nahrazuje slovem „je“. 7. V § 33 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Příslušný útvar policie je oprávněn vyžádat si za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby nebo jejího odpovědného zástupce, nebo odpovědného zástupce nebo člena statutárního orgánu právnické osoby podle odstavce 2 písm. c) opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“. 8. V § 77a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Přestupky podle tohoto zákona se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“. 1. Do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů se zapisují pravomocná rozhodnutí o přestupcích uvedených v zákoně č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud ke spáchání přestupku došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby podle § 23 odst. 1 písm. c) zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je příslušný útvar policie oprávněn požádat obecní úřad nebo orgán státní báňské správy o údaje o přestupcích spáchaných posuzovanou osobou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) vyžádat opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů,“. 2. V § 51 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , a to i v případě opakovaného jednání majícího znaky přestupku“. 3. V § 186 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Služební funkcionář příslušný k projednání jednání příslušníka, které má znaky přestupku zapisovaného do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, si po zahájení řízení o tomto jednání opatří opis z evidence přestupků týkající se obviněného příslušníka.“. 4. Za § 189 se vkládá nový § 189a, který včetně nadpisu zní: Služební funkcionář, který vydal rozhodnutí o jednání, které má znaky přestupku zapisovaného do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, je po nabytí právní moci zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. Na postup při zápisu pravomocného rozhodnutí o jednání, které má znaky přestupku, do evidence přestupků a postup při uplatňování námitek před služebním funkcionářem, který zápis do evidence přestupků provedl, se použijí obdobně ustanovení zákona o přestupcích.“. 5. V § 209 se slova „§ 186 odst. 9“ nahrazují slovy „§ 186 odst. 10“. V § 30 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění zákona č. 104/2011 Sb. a zákona č. 237/2012 Sb., se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Přestupky podle odstavců 1 až 5 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (9) Přestupek, který se podle odstavce 8 zapisuje do evidence přestupků a který byl projednán rybářskou stráží podle § 16 písm. e) v blokovém řízení, do evidence přestupků zapíše rybářský orgán, který rybářskou stráž ustanovil; rybářská stráž sdělí rybářskému orgánu údaje pro provedení zápisu do pěti dnů ode dne uložení pokuty v blokovém řízení.“. Do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů se zapisují pravomocná rozhodnutí o přestupcích uvedených v zákoně č. 99/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud ke spáchání přestupku došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 138 odst. 1 písmeno f) zní: „f) vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů11) a z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků a opis z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,“. 2. V § 140 odst. 4 písmeno g) zní: „g) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11) a opis z evidence přestupků; žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné podobě, popřípadě elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,“. 3. V § 141 odst. 4 písmeno f) zní: „f) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11) a opis z evidence přestupků; žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné podobě, popřípadě elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. V § 90 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) vyžadovat opisy z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů pro účely řízení o stanovení výše nemocenského podle § 31 a o regresní náhradě podle § 126.“. Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence V § 32 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, se doplňuje odstavec 3, který zní: V § 12 odst. 1 zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), se za slova „agendového informačního systému evidence obyvatel5),“ vkládají slova „z evidencí vedených Rejstříkem trestů,“. Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtrnáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3 až 8, 11 až 16, 17, 18, 23 až 25 a 29, čl. III bodů 1, 4 až 32, 34 až 40, čl. IV a čl. XII bodu 3, která nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

http://kraken.slv.cz/6Tdo1019/2013

6 Tdo 1019/2013 6 Tdo 1019/2013-38 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. října 2013 o dovolání, které podal obviněný J. S. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. 61 To 96/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 19 T 118/2011, takto: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. 19 T 118/2011, byl obviněný J. S. (dále jen obviněný ) uznán vinným v bodě I. pokračujícím zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, v jednočinném souběhu se zločinem padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, jichž se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil se spoluobviněnou L. J. tím, že v období od dubna 2010 do srpna 2010 na území hl. m. Prahy a v jeho okolí, v úmyslu neoprávněně se obohatit, po předchozí vzájemné dohodě, iniciované obžalovaným S., kdy obžalovaný S. vždy nejprve obstaral obžalované J. padělané osobní doklady na jména žen s dispozičním právem ke konkrétním bankovním účtům (občanské a řidičské průkazy) s podobiznou obžalované J., která mu k tomuto předem poskytla své průkazové fotografie, a listiny, dle nichž si obžalovaná nacvičila podpisové vzory těchto osob, načež obžalovaný S. vytipoval a osobně dovedl obžalovanou J. k pobočkám jednotlivých bankovních ústavů, kde se obžalovaná J. dle instrukcí obžalovaného S. za pomoci padělaných osobních dokladů a nacvičených podpisových vzorů vydávala za osoby s dispozičním právem k účtům, jejichž čísla jí sdělil obžalovaný S., a opakovaně neoprávněně vybrala či se pokusila vybrat na přepážkách z předmětných bankovních účtů finanční částky do 100.000,­- Kč , takto obžalovaná J. jednala v případech dále blíže popsaných pod body I. 1) až 18) výrokové části rozsudku, kdy následně vždy 10 % z neoprávněně získaných finančních prostředků si ponechala obžalovaná J. a zbytek získané částky předala včetně padělaných dokladů obžalovanému S., který na ni před pobočkami bank čekal a společně místo opustili, přičemž shora uvedenými výběry tak způsobili celkově škodu ve výši 781.000,- Kč a dále se pokusili o výběry hotovosti ve výši nejméně 613.000,- Kč, celkem tedy 1.394.000,- Kč. Dále byl obviněný uznán vinným v bodě III. přečinem nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku, který podle skutkových zjištění jmenovaného soudu spáchal tím, že od blíže nezjištěné doby do 12. 8. 2010, kdy byla v rámci pátrání po odcizených věcech nalezena v zavazadlovém prostoru jím užívaného a na něj evidovaného vozidla tov. zn. Peugeot 306, RZ: ..., odstaveného v K. ul., P., před domem č. p. ..., bez povolení přechovával střelbyschopnou samonabíjecí vojenskou pistoli zn. Tokarev TT 1933, druhotně odstraněného výrobního čísla, se vsazenou hlavní ze samonabíjecí pistole zn. Tokagypt 58, ráže 9 mm Luger, která spadá do zakázaných zbraní kategorie A dle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, s jedním druhově příslušným a funkčním zásobníkem a 7 ks nábojů ráže 9 mm Luger . Za tuto trestnou činnost byl obviněný podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to samonabíjecí vojenské pistole zn. Tokarev TT 1933 se vsazenou hlavní ze samonabíjecí pistole zn. Totagypt 55 ráže 9 mm Luger s jedním druhově příslušným a funkčním zásobníkem a 7 ks nábojů ráže 9 mm Luger. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. 6 To 46/2011, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14. 12. 2010, sp. zn. 1 T 100/2010, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Citovaným rozsudkem bylo dále rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněné L. J. a podle § 228 odst. 1 tr. ř. byli obviněný a spoluobviněná L. J. zavázáni k povinnosti rukou společnou a nerozdílnou zaplatit poškozené Komerční bance a.s. na náhradě škody částku 95.000,- Kč. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. 61 To 96/2013, jímž podle § 256 tr. ř. toto odvolání zamítl. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku namítl, že rozhodnutí soudů nižších stupňů spočívají na nesprávném právním posouzení skutku, když na základě provedeného dokazování nelze jednoznačně uzavřít, že je spolupachatelem předmětného zločinu. Prohlásil, že řízení bylo od samotného počátku vedeno neobjektivně a jednostranně a že skutková zjištění nalézacího soudu jsou povrchní a účelová (soud např. bagatelizuje neprovedení domovních či jiných prohlídek, popř. v rozporu se skutečností tvrdí, že jeho tetování není kontrastní). Dále soudu vytkl, že nevyhověl ani jednomu z písemných návrhů na doplnění dokazování, na nichž obhajoba trvala i při hlavním líčení. Shledal, že v důsledku neprovedení navrhovaných úkonů a důkazů nemohl soud spolehlivě zjistit skutkový stav věci, v důsledku čehož je vadné též právní posouzení. Podle jeho názoru soud účelově hodnotil výpovědi svědků Š. a C. ohledně popisu pachatele údajně se vzdalujícího při jednom z dílčích skutků od bankovní pobočky, přičemž vznesl otázku, proč nebyla dříve provedena rekognice. V této souvislosti upozornil, že soud si vůbec nepovšiml osoby L. U., jenž udržoval styky se spoluobviněnou J., ačkoliv dotyčný byl u Městského soudu v Praze stíhán pro zločin podvodu a jeho postava odpovídá popisu obou svědků. Poznamenal, že kdyby se soud důsledně zabýval jeho (obviněného) tetováním, musel by si všimnout, že obsahuje nacistické symboly. Podotkl, že právě z tohoto důvodu již léta nenosí trička bez rukávů, s krátkými rukávy ani košile s vyhrnutými rukávy. Přitom zdůraznil, že L. U. paži potetovanou nemá a že soud mohl požádat příslušný ústav kriminalistické techniky o přiblížení kamerového záznamu, ale neučinil tak. Také se pozastavil nad tím, že kamerový záznam se načas ze spisu ztratil a že ve spise není založena fotografie jeho tetování, ačkoliv její existence v policejních evidencích je samozřejmá. Rovněž se ohradil proti tomu, že soud nepřibral znalce z oboru forenzní biomechaniky a že se nezabýval tvrzením policejního orgánu, že podobné případy nejsou známy, přestože ve spise je založena zpráva Kriminalistického ústavu Praha v tom smyslu, že řada druhově stejných či podobných skutků je řešena speciálním týmem Krajského ředitelství policie Praha. Vyjádřil přesvědčení, že soudy obou stupňů v daném případě vyložily výpovědi svědků účelově. Odmítly navrhované svědky, kteří mohli dosvědčit, že mu spoluobviněná J. vyhrožovala pomstou (mohlo se jednat o tzv. syndrom zhrzené milenky). Neověřily jeho tvrzení o tom, že měl při jednom zadržení ve svých věcech věci spoluobviněné J. V neposlední řadě odmítly svědkyni S., jež měla povědomost o trestné činnosti spoluobviněné J., jakož i svědka V., který mohl dosvědčit, že byl L. U. naváděn k tomu, aby tzv. hodil některá obvinění na jeho osobu (na obviněného). Přitom zpochybnil závěr soudu o věrohodnosti doznání spoluobviněné J. (zmínil její trestní minulost). S poukazem na judikát č. 49/89 Sb. rozh. tr. uzavřel, že byl odsouzen za něco, čeho se nedopustil. Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. 61 To 96/2013, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. 19 T 118/2011, a podle § 265 l odst. 1 tr. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 5 přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Obviněný své dovolání posléze ještě doplnil v tom smyslu, že je namístě, aby se Nejvyšší soud zabýval i jím dále citovanými judikáty, z nichž lze v posuzované trestní věci dovodit porušení práva na spravedlivý proces, revizního principu (odvolací soud se důsledně nevypořádal se všemi odvolacími námitkami), existenci tzv. opomenutých důkazů a nerespektování zásady in dubio pro reo. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání nebude věcně vyjadřovat. Současně vyjádřil výslovný souhlas s tím, aby Nejvyšší soud ve věci rozhodl za podmínek vymezených v ustanovení § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. 61 To 96/2013, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením. V posuzované věci však uplatněné dovolací námitky směřují výhradně právě do oblasti skutkové a procesní. Obviněný totiž soudům vytýká neúplné důkazní řízení, nesprávné hodnocení důkazů, porušení procesní zásady in dubio pro reo a revizního principu a vadná skutková zjištění, přitom současně prosazuje vlastní hodnocení důkazů a vlastní (pro něho příznivou a od skutkových zjištění soudů nižších stupňů odlišnou) verzi skutkového stavu věci (tvrdí, že se jednání, které je mu kladeno za vinu, nedopustil). Pouze z uvedených skutkových (procesních) výhrad vyvozuje závěr o nesprávném právním posouzení skutku. Svou argumentací nenamítá rozpor mezi skutkovými závěry vykonanými soudy po zhodnocení důkazů a užitou právní kvalifikací ani jiné nesprávné hmotně právní posouzení soudy zjištěných skutkových okolností, neuplatňuje žádné hmotně právní argumenty. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je tedy obviněným ve skutečnosti spatřován výlučně v porušení procesních zásad a pravidel vymezených zejména v ustanovení § 2 odst. 2, 5, 6 tr. ř. Takové námitky pod výše uvedený (ani jiný) dovolací důvod podřadit nelze. Formulace dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. znamená, že předpokladem jeho existence je nesprávná aplikace hmotného práva, ať již jde o hmotně právní posouzení skutku nebo o hmotně právní posouzení jiné skutkové okolnosti. Provádění důkazů, včetně jejich hodnocení a vyvozování skutkových závěrů z důkazů, ovšem neupravuje hmotné právo, ale předpisy trestního práva procesního, zejména pak ustanovení § 2 odst. 5, 6, § 89 a násl., § 207 a násl. a § 263 odst. 6, 7 tr. ř. Jestliže tedy obviněný namítal nesprávné právní posouzení skutku, ale tento svůj názor ve skutečnosti dovozoval výhradně z tvrzeného neúplného důkazního řízení, z nesprávného hodnocení důkazů, z porušení procesní zásady in dubio pro reo a revizního principu a z vadných skutkových zjištění, pak soudům nižších stupňů nevytýkal vady při aplikaci hmotného práva, nýbrž porušení procesních ustanovení. Porušení určitých procesních ustanovení sice může být rovněž důvodem k dovolání, nikoli však podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jen v případě výslovně stanovených jiných dovolacích důvodů [zejména podle § 265b odst. 1 písm. a), b), c), d), f) a l ) tr. ř.], které však obviněný neuplatnil a svou argumentací ani věcně nenaplnil (viz přiměř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 5 Tdo 22/2007).

http://www.vzory.cz/vzory/smlouva-o-zajistovacim-prevodu-prava-spolu-s-uznanim-dluhu/

Smlouva o zajišťovacím převodu práva spolu s uznáním dluhu | vzory.cz Vzory.cz Blogy, Civilní proces, Nemovitosti a byty, Občanské právo, Obchodní právo, Peníze a daně, Polopatě, Soudime se, Spory a soudy, Témata, Věci - koupě, nájem, zhotovení ..., Vzory smlouva o zajišťovacím převodu práva, uznání dluhu Smlouvou o zajišťovacím převodu práva je institut, kterým Občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb., dále jen jako “o.z.”) umožňuje lépe vyhovět zájmům věřitele, získat lepší jistotu a snazší uspokojení, než které by mu jinak poskytly ostatní způsoby zajištění. Úpravu v Občanském zákoníku nalezneme v § 2040 a následujících.Základní podstatou zajišťovacího převodu práva je zlepšení právního postavení věřitele tak, že dlužník (případně třetí osoba) na věřitele dočasně převede své právo (například právo vlastnické) za účelem zajištění věřitelovy pohledávky. Převod je v tomto případech dočasný – podmíněný. Ačkoliv až na výjimky (např. převod nemovité věci) občanský zákoník nevyžaduje zvláštní písemnou formu – však bychom ji vždy doporučili. Tento vzor bude obsahovat jednak zajišťovací převod práva, ale také uznání dluhu, který písemnou formu vyžaduje již ze zákona (srov. § 2053 o.z.). Při zajišťovacím převodu práva platí vyvratitelná právní domněnka, že dluh bude splněn a že zajišťovací převod práva převodem s rozvazovací podmínkou. Tedy umožňuje se sjednat odchylně, že splněním dluhu nedochází k automatické obnově původních práv jako před účinností smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Jednoduše tak, že pokud si nesjednají výjimku z § 2040, odst. 2 o.z., tak se vrací vše do původního stavu automaticky, nemusí tedy věřitel činit zvláštní právní jednání. Dále platí, že převod je dočasný, pokud však dlužník svůj dluh do sjednaného termínu nesplní, je převod trvalý. Zlata Pelikánová,nar. 17.3.1970trvale bytem Elementálová,Praha 4 – Pankrác,140 00 (dále jen jako “dlužník”) a Emil Kohoutek,nar. 9.1.1990trvale bytem Rousná 1,Praha 1, 110 00 (dále jen jako “věřitel”) (společně jako “smluvní strany”) uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a rokututoSmlouvu o zajišťovacím převodu práva spolu s uznáním dluhupodle § 2040 a násl ve spojení s § 2053 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) I. Základní ustanovení a uznání dluhu Dlužník a věřitel spolu dne 1.1.2014 uzavřeli nájemní smlouvu č. 1/2014 na dobu určitou v době trvání 3 měsíců. Nájemné bylo sjednáno ve výši 20.000,- Kč za kalendářní měsíc (vč. DPH, poplatků a záloh za služby). Dlužník zaplatil nájemné dle smlouvy za měsíce leden a únor roku 2014, za měsíc březen roku 2014 však nájemné dlužník věřiteli nezaplatil. Dlužník uznává svůj dluh ve výši 20.000,- Kč za dlužné nájemné za měsíc březen 2014 z předmětné nájemní smlouvy. Dluh dlužník výslovně uznává co důvodu i jeho výše. Věřitel se výslovně vzdává příslušenství k uznanému dluhu. Dluh smluvní strany hodlají zajistit převodem práva za podmínek stanovených touto smlouvou a o.z. Výslovně se trvá na § 2040, odst. 2 o.z., tedy, že se má za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou a že dluh bude splňen. II. Předmět převodu Smluvní strany se dohodly, že bude převedeno na věřitele vlastnické právo dlužníka k notebooku – zn. Apple – MacBook Air (Notebook – Intel Core i5 1.4GHz Haswell, 13.3″ LED 1440×900, RAM 4GB, Intel HD Graphics 5000, SSD 128GB, WiFi 802.11ac, BlueTooth 4.0, Webkamera, USB 3.0, 1x Thunderbolt port, MAC OS X Mountain Lion). Smluvní strany mají za to, že hodnota předmětu převodu nepřevyšuje výši uznaného dluhu. Dlužník se zavazuje uznaný dluh zaplatit do 1.12.2014, pokud uznaný dluh dlužník do sjednaného termínu nesplní, věřitel nabývá plného vlastnického práva k předmětu převodu. Věřitel se zavazuje, že bude užívat předmětu převodu s řádnou péčí, která je vzhledem k předmětu převodu obvyklá tak, aby nesnížil hodnotu předmětu převodu. III. Společná a závěrečná ustanovení Tato smlouva se uzavírá ve dvou vyhotoveních s platností originálu pro každé z nich. Každá ze smluvní stran obdrží jedno vyhotovení. Předmět převodu je předán při podpisu této smlouvy. Smluvní strany si tuto smlouvu pečlivě přečetly, neshledávají ji rozpornou, smlouvě rozumí a svým podpisem stvrzují, že je výrazem jejich svobodné a vážné vůle. V Praze dne 17.10.2014 ……………………………………. ………………………………….dlužník věřitel. Loading...Podívejte se, které další články řeší podobné téma:Žádost o osvobození od soudních poplatků Osvobození od soudních poplatků předchází tomu, aby z důvodů nedostatků finančních prostředků, nebylo možné se...Běžná správa společné věci Právní úprava občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále též „o. z.“) postihuje i takové...Užívání sousedního pozemku Problematika užívání sousedního pozemku je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb. („dále jen OZ“) a to...Žaloba o přiměřenou slevu z nájemného Kdo se od rodičů může stěhovat rovnou do vlastního bydlení, je šťastlivec. Ti ostatní hledají...Výhrada zpětné koupě Výhrada zpětné koupě je vedlejším ujednáním při kupní smlouvě (§ 2079 a násl. zákona č....

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/CC4EAD4C7E7B463BC125837A0021F9DF?openDocument

29 Cdo 970/2017 Spisová značka: 29 Cdo 970/2017 ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.970.2017.1 Heslo: Vedlejší účastník 29 Cdo 970/2017-273 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně JUDr. Lenky Vidovičové, LL. M., se sídlem v Olomouci, Zámečnická 497/3a, PSČ 779 00, jako insolvenční správkyně dlužníka CON INVEST a. s., identifikační číslo osoby 25061607, proti žalovanému Ruby Apartments, s. r. o., se sídlem v Praze 9 - Vysočanech, Paříkova 910/11a, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 27889246, zastoupenému Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem, se sídlem v Postupicích 58, PSČ 257 01, o zaplacení částky 22 miliónů Kč s příslušenstvím, o přípustnosti vedlejšího účastenství, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 35 Cm 68/2012, o dovolání společnosti A - SHIFT s. r. o., se sídlem v Liberci XX - Ostašově, Švermova 128, PSČ 460 10, identifikační číslo osoby 27563383, zastoupené Mgr. Patrikem Personou, advokátem, se sídlem v Uherském Brodě, Bedřicha Smetany 1916, PSČ 688 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. září 2016, č. j. 4 Cmo 127/2016-250, takto: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. září 2016, č. j. 4 Cmo 127/2016-250, se mění takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. května 2016, č. j. 35 Cm 68/2012-233, se mění v bodu I. výroku tak, že vstup společnosti A - SHIFT s. r. o., identifikační číslo osoby 27563383, do řízení jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalobce se připouští. [1] Žalobou podanou 15. června 2012 se žalobkyně (JUDr. Ing. Helena Horová, LL. M., jako insolvenční správkyně dlužníka CON INVEST a. s.) domáhala vůči žalovanému (Ruby Apartments, s. r. o.) zaplacení částky 22 miliónů Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky za dobu od 1. června 2016 (posléze až od 17. června 2012) do zaplacení jako částky, kterou pozdější insolvenční dlužník poskytl žalovanému na nákup nemovitostí, aniž mezi nimi byly sjednány konkrétní podmínky plnění. [2] Usnesením ze dne 27. května 2016, č. j. 35 Cm 68/2012-233, Městský soud v Praze: 1/ Nepřipustil vstup společnosti FENDER s. r. o. (dále jen „společnost F“) do řízení jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalobkyně (bod I. výroku). 2/ Nepřipustil vstup společnosti Claim Investments s. r. o. do řízení jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalobkyně (bod II. výroku). [3] Soud prvního stupně vyšel z toho, že předmětné společnosti podáními z 27. listopadu 2015 a z 15. ledna 2016 navrhly svůj vstup do řízení coby vedlejší účastníci řízení na straně žalobkyně; žalobkyně proti tomu neměla námitek, leč podáním z 3. května 2016 brojil proti vstupu společností do řízení žalovaný. Následně soud prvního stupně uvedl, že nejde o incidenční spor, nýbrž o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, přičemž s poukazem na ustanovení § 93 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), uzavřel, že obě společnosti (coby insolvenční věřitelé dlužníka) mají pouze hospodářský (a nikoli právní) zájem na výsledku sporu. [4] K odvolání společnosti F Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. září 2016, č. j. 4 Cmo 127/2016-250, potvrdil usnesení soudu prvního stupně v bodu I. výroku. Odvolací soud již o věci jednal a rozhodl jako s žalobkyní s JUDr. Lenkou Vidovičovou, LL. M., coby novou insolvenční správkyní dlužníka, přičemž co do úsudku, že společnost F nemá na výsledku sporu právní zájem, přitakal soudu prvního stupně. [5] Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost F dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky přípustnosti vedlejšího účastenství (insolvenčního) věřitele ve sporu, jenž se přímo dotýká majetkové podstaty dlužníka, ale není incidenčním sporem. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy, že je dán dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 1 o. s. ř.) a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. V dovolání argumentuje ve prospěch závěru, že má přímý majetkový právní zájem na výsledku sporu, protože obohacením majetkové podstaty dlužníka o 22 miliónů Kč se vylepší jeho zákonem omezené právní postavení poměrně uspokojovaného věřitele dlužníka. [6] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. [7] V průběhu dovolacího řízení původní dovolatel zanikl (k 1. lednu 2017) a jeho právním a procesním nástupcem (novým dovolatelem) se stala společnost A - SHIFT s. r. o., o čemž Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne 31. října 2018, č. j. 29 Cdo 970/2017-271. [8] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť napadené usnesení závisí na vyřešení procesní otázky, zda (případně za jakých podmínek) má přihlášený věřitel právní zájem na výsledku (obecného) sporu, v němž insolvenční správce dlužníka vymáhá po dlužníkově dlužníku plnění do majetkové podstaty dlužníka; potud jde o otázku dovolacím soudem neřešenou. [9] Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelem, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem. [10] Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. [11] Podle ustanovení § 93 o. s. ř. se jako vedlejší účastník může vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku (odstavec 1). Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu, nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh (odstavec 2). V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností (odstavec 3). [12] Z ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu k výkladu § 93 o. s. ř. se podává, že: [13] Vedlejší účastník stojí ve sporu vedle některé z hlavních procesních stran (žalobce nebo žalovaného) a v řízení zásadně vystupuje sám za sebe (není tedy z titulu vedlejšího účastenství osobou oprávněnou činit procesní úkony jménem hlavního účastníka). [14] Určuje-li ustanovení § 93 odst. 3 věty první o. s. ř., že vedlejší účastník má v řízení stejná práva a povinnosti jako účastník, rozumí se oněmi „stejnými právy a povinnostmi“ výlučně práva a povinnosti procesní povahy; vedlejší účastník proto může být například zavázán k náhradě nákladů řízení nebo mu může být náhrada nákladů řízení přiznána, je však vyloučeno, aby mu rozhodnutím ve věci samé bylo přisouzeno právo nebo byla uložena povinnost, jež tvoří předmět sporu ve věci samé. [15] Vedlejší účastenství v řízení nelze založit proti vůli účastníka, který má být tím, kdo do řízení jako vedlejší účastník vstoupil, v řízení podporován. Jestliže to podle obsahu spisu byl právě podporovaný účastník, který nesouhlasil s tím, aby další subjekt vystupoval jako vedlejší účastník řízení na jeho straně, pak tím, že tento nesouhlas v řízení uplatnil, vedlejší účastenství ukončil [postup podle § 93 odst. 2 věty druhé o. s. ř. je namístě, jde-li o návrh (nesouhlas) někoho jiného než toho účastníka, kterého má vedlejší účastník v řízení podporovat]. [16] Shora popsané závěry se prosadí i ve sporech vyvolaných insolvenčním řízením (incidenčních sporech). [17] K odstavcům [13] až [16] srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sen. zn. 29 ICdo 9/2013, uveřejněného pod číslem 89/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam citované judikatury [usnesení je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu]. [18] Předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení je, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu, tj. právní zájem na určitém výsledku řízení, který se projeví vítězstvím ve sporu u účastníka, k němuž přistoupil. O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva). Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení nepostačuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2015, sp. zn. 30 Cdo 113/2014, uveřejněné pod číslem 74/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a tam citovanou judikaturu Nejvyššího soudu i Ústavního soudu). [19] Pojem právní zájem na výsledku řízení není v občanském soudním řádu blíže specifikován, neboť zákonodárce ponechává na úvaze soudu v každém konkrétním případě, jak jej vyloží a aplikuje. Současně platí, že hlavním účelem a smyslem vedlejšího účastenství je pomoc ve sporu tomu z účastníků řízení, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, samozřejmě za předpokladu, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu. Jinými slovy, jde o právní zájem na vítězství toho účastníka, jehož vedlejší účastník podporuje. Institut vedlejšího účastenství tedy neslouží pouze k ochraně zájmů třetí osoby (vedlejšího účastníka), ale zároveň i k ochraně zájmů hlavního účastníka řízení, na jehož stranu vedlejší účastník řízení přistoupil [usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2015, sp. zn. 23 Cdo 3960/2013, včetně tam citované judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2016, sen. zn. 29 ICdo 96/2015, uveřejněné pod číslem 51/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 51/2018“)]. [20] Přihlášený věřitel má jako vedlejší účastník řízení na straně žalobce (insolvenčního správce) právní zájem na výsledku řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce (R 51/2018). [21] Přihlášený věřitel má jako vedlejší účastník řízení na straně žalovaného (insolvenčního správce) zásadně právní zájem na výsledku řízení o vyloučení věci z majetkové podstaty (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. 29 ICdo 119/2016, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 3, ročník 2018, pod číslem 36). [22] Jakkoli v poměrech této věci nejde o incidenční spor, je zjevné, že vymáhání pohledávky vůči dlužníku dlužníka má stejný cíl, jaký sleduje odpůrčí žaloba insolvenčního správce nebo obrana žalovaného insolvenčního správce v řízení o vylučovací žalobě – tedy zajistit vyšší míru uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka. [23] Již v R 51/2018 pak Nejvyšší soud ozřejmil, že nepochybuje o tom, že zájem na co nejvyšším uspokojení přihlášené pohledávky z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty je především zájmem majetkovým. Nicméně současně platí, že rozsah (míra) uspokojení přihlášené pohledávky se bezprostředně dotýká práv a povinností přihlášeného věřitele plynoucích z hmotného práva (předurčuje, v jakém rozsahu pohledávka zanikne jinak než splněním). Tamtéž upozornil, že insolvenční věřitel není oprávněn sám podat odpůrčí žalobu a tedy ani nemůže jinak (než jako vedlejší účastník na straně insolvenčního správce) „pomoci“ tomu, aby se majetek ušlý na základě neúčinných právních úkonů „vrátil“ zpět do majetkové podstaty dlužníka (a tedy se i zvýšila míra uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty). Tyto závěry se beze zbytku uplatní i v „obecných“ sporech, v nichž insolvenční správce dlužníka jako osoba s dispozičními oprávněními k majetkové podstatě vymáhá dlužníkovy pohledávky. [24] Nejvyšší soud tudíž uzavírá, že přihlášený věřitel má jako vedlejší účastník řízení na straně žalobce (insolvenčního správce) právní zájem na výsledku řízení o žalobě, kterou insolvenčního správce vymáhá do majetkové podstaty pohledávku dlužníka vůči jeho dlužníku. [25] Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) napadené usnesení změnil (v tom duchu, že účast dovolatele v řízení coby vedlejšího účastníka řízení na straně žalobkyně připustil), jelikož odvolací soud rozhodl nesprávně a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout (§ 243d písm. b/ o. s. ř.).

http://www.sleviste.cz/s/hlinikovy+zebrik+tridilny+3x11/

Hlinikovy zebrik tridilny 3x11 | Sleviste.cz Kde jsem: Katalog > Vyhledávání Hlinikovy zebrik tridilny 3x11 Venbos 3x11 (RATIO 44) Trojdílný hliníkový žebřík RATIO 44 představuje velkou flexibilitu v hobby použití. Minimální délka je 3,11 m. Maximální délka rozloženého žebříku je 6,49 m. 3 491 Kč Více informací AB-STORE s.r.o. Zarges CZ, s.r.o. Víceúčelový třídílný žebřík profi 3x12 přičlí 901245.00 Víceúčelový třídílný žebřík profi 3x12 přičlí Hliníkový víceúčelový třídílný žebřík profi - jeden žebřík = 5 funkcí . délka složeného řebříku 3,54 m pracovní výška 9,38 m délka vysunutého žebříku 8,28 m svislá výška jako dvojdílný stojací žebřík 5,45 m počet přičlí 3 x 12 hmotnost 29,1 kg stabilní trojúhelníkové příčle s vodorovnou plochou na stání v pracovní poloze speciální konstrukce příčlí zajišťuje širokou plochu pro stání stupně a nosné profily vyrobeny z lisovaných profilů odolných prot... 11 235 Kč Více informací AB-STORE s.r.o. Zarges CZ, s.r.o. Víceúčelový třídílný žebřík profi 3x14 přičlí 901246.00 Víceúčelový třídílný žebřík profi 3x14 přičlí Hliníkový víceúčelový třídílný žebřík profi - jeden žebřík = 5 funkcí . délka složeného řebříku 4,10 m pracovní výška 10,50 m délka vysunutého žebříku 9,40 m svislá výška jako dvojdílný stojací žebřík 6,25 m počet přičlí 3 x 14 hmotnost 33,3 kg stabilní trojúhelníkové příčle s vodorovnou plochou na stání v pracovní poloze speciální konstrukce příčlí zajišťuje širokou plochu pro stání stupně a nosné profily vyrobeny z lisovaných profilů odolných pro... 13 403 Kč Více informací AB-STORE s.r.o. Zarges CZ, s.r.o. Výsuvný třídílný žebřík profi 3x10 přičlí 901257.00 Výsuvný třídílný žebřík profi 3x10 přičlí Hliníkový výsuvný třídílný žebřík profi - všechny tři díly 3-dílného žebříku lze použít i samostatně. Pohodlné nastavení výšky od příčle k příčli.. pracovní výška 8 m délka vysunutého žebříku 6,90 m délka zasunutého žebříku 2,98 m počet přičlí 3 x 10 hmotnost 19,90 kg pohodlné nastavení výšky od příčle k příčli stabilní trojúhelníkové s vodorovnou plochou na stání v pracovní poloze speciální konstrukce příčlí zajišťuje širokou plochu pro stání stupně a ... 7 847 Kč Více informací AB-STORE s.r.o. Zarges CZ, s.r.o. Výsuvný třídílný žebřík profi 3x12 přičlí 901258.00 Výsuvný třídílný žebřík profi 3x12 přičlí Hliníkový výsuvný třídílný žebřík profi - všechny tři díly 3-dílného žebříku lze použít i samostatně. Pohodlné nastavení výšky od příčle k příčli.. pracovní výška 9,40 m délka vysunutého žebříku 8,30 m délka zasunutého žebříku 3,54 m počet přičlí 3 x 12 hmotnost 25,10 kg pohodlné nastavení výšky od příčle k příčli stabilní trojúhelníkové s vodorovnou plochou na stání v pracovní poloze speciální konstrukce příčlí zajišťuje širokou plochu pro stání stupně... 9 880 Kč Více informací AB-STORE s.r.o. Zarges CZ, s.r.o. Výsuvný třídílný žebřík profi 3x14 přičlí 901259.00 Výsuvný třídílný žebřík profi 3x14 přičlí Hliníkový výsuvný třídílný žebřík profi - všechny tři díly 3-dílného žebříku lze použít i samostatně. Pohodlné nastavení výšky od příčle k příčli.. pracovní výška 10,52 m délka vysunutého žebříku 9,42 m délka zasunutého žebříku 4,10 m počet přičlí 3 x 14 hmotnost 28,90 kg pohodlné nastavení výšky od příčle k příčli stabilní trojúhelníkové s vodorovnou plochou na stání v pracovní poloze speciální konstrukce příčlí zajišťuje širokou plochu pro stání stupn... 11 370 Kč Více informací ALU Profi - hliníkové schody Oman ALU Profi - hliníkové schody Oman, Hliníkové schody Alu jsou určeny pro výlez do půdních prostor. Hliníkové schody jsou složené ze třech hlavních dílů. Dřevěného rámu o výšce 170mm s těsněním, zatepleného víka a vlastního žebříku. Zateplené víko obsahuje polystyrén a ze spodu je opatřeno bílou HDF deskou. Na víku je namontován složený třídílný hliníkový žebřík. Hliníkové schody jsou opatřeny párem ocelových pružin, které brzdí pád při otevírání a napomáhají při zavírání. Hliníkové schody se... 5 107 Kč Více informací elkop hlinikovy zebrik 3x11 profi  •  hlinikovy zebrik tg dw 3x11 pricekdt  •  alve eurostyl zebrik hlinikovy 3x11  •  nejlevnejsi hlinikovy zebrik 3x11  •  zebrik 3x11  •  3x11 zebrik  •  tridilny zebrik  •  zebrik tridilny  •  zebrik 3x11 pricek  •  zebrik 3x11alve  •  zebrik 3x11hailo  •  zebrik 3x11 profi  •  al zebrik 3x11 alve  •  zebrik venbos 3x11  •  zebrik trojdilny 3x11  •  vysuvny zebrik 3x11  •  hlinikove zebriky 3x11  •  alb esus hlinikovy tridilny  •  var hlinikovy esus al tridilny  •  yate esus hlinikovy tridilny  •  var esus tridilny hlinikovy  •  esus hlinikovy tridilny moreny  •  var esus hlinikovy tridilny  •  tridilny zebrik doprava zdarma  •  skladaci zebrik tridilny  •  alve biloxxi tridilny zebrik  •  vysuvny zebrik tridilny 7m  •  hlinikovy zebrik  •  zebrik hlinikovy Podobné fráze na Nejrychlejší.cz: elkop hlinikovy zebrik 3x11 profi  •  hlinikovy zebrik tg dw 3x11 pricekdt  •  alve eurostyl zebrik hlinikovy 3x11  •  nejlevnejsi hlinikovy zebrik 3x11  •  zebrik 3x11  •  3x11 zebrik  •  tridilny zebrik  •  zebrik tridilny  •  zebrik 3x11 pricek  •  zebrik 3x11alve  •  Obchodní podmínky

https://www.myval.cz/obchodni-podminky-eshopu

sídlo provozovny - prodejny: 533 22 Býšť 162 sídlo provozovny - servisu: 533 22 Býšť 168 zapsané v Obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové, oddíl C, vložka 39894 bankovní spojení: Komerční banka, číslo účtu 115-4764620267/0100 e-mail: myval@myval.cz, obchod@myval.cz pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu, umístěného na internetové adrese www.myval.cz 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) obchodní společnosti Mýval čisticí systémy s.r.o., se sídlem Bělečko 70, 534 01 Holice, s adresou provozovny 533 22 Býšť čp. 162, identifikační číslo: 06242375, zapsané v Obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové, oddíl C, vložka 39894 (dále jen„prodávající“) upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník") vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“), uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen "kupující") prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístěné na internetové adrese www.myval.cz (dále jen "webová stránka"), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen "webové rozhraní obchodu"). 2.2. Při registraci na webové stránce a při objednávání zboží je kupující povinen uvádět správně a pravdivě všechny údaje, které je povinen při jakékoliv jejich změně bezodkladně aktualizovat. Údaje uvedené kupujícím v uživatelském účtu a při objednávání zboží jsou prodávajícím považovány za správné a pravdivé. 3.1. Webové rozhraní obchodu obsahuje informace o zboží, a to včetně uvedení cen jednotlivého zboží. Ceny zboží jsou uvedeny včetně daně z přidané hodnoty a všech souvisejících poplatků. Ceny zboží zůstávají v platnosti po dobu, kdy jsou obrazovány ve webovém rozhraní obchodu. Tímto ustanovením není omezena možnost prodávajícího uzavřít kupní smlouvu za individuálně sjednaných podmínek. 3.2. Informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží uvedené na webovém rozhraní obchodu platí pouze v případech, kdy je zboží doručováno v rámci území České republiky. 3.3. Pro objednání zboží vyplní kupující objednávkový formulář ve webovém rozhraní obchodu. Objednávkový formulář obsahuje zejména: 3.3.1. informace o adrese doručovací, eventuelně fakturační, liší-li se od doručovací 3.3.2. informaci, zda uzavírá smlouvu jako fyzická osoba - spotřebitel (neuvedením identifikačního čísla ve fakturačních údajích) nebo jako právnická osoba či osoba, jež jedná při objednávání zboží v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci svého samostatného výkonu povolání (uvedením identifikačního čísla ve fakturačních údajích). Po uzavření smlouvy již nelze režim kupní smlouvy změnit. 3.3.3. informace o objednávaném zboží (kupující „vloží“ objednávané zboží do elektronického nákupního košíku webového rozhraní obchodu), 3.3.4. informace o způsobu úhrady kupní ceny zboží, údaje o požadovaném způsobu doručení objednávaného zboží a 3.3.5. informace o nákladech spojených s dodáním zboží (dále společně jen jako „objednávka“). 3.4. Před zasláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání do objednávky. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávájící neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího, uvedenou v uživatelském účtu či v objednávce (dále jen "elektronická adresa kupujícího") 3.5. Prodávající je vždy oprávněn v závislosti na charakteru objednávky (množství zboží, výše kupní ceny, předpokládané náklady na dopravu) požádat kupujícího o dodatečné potvrzení objednávky (například písemně nebo telefonicky). 3.7. Kupující souhlasí s použitím komunikačních prostředků na dálku při uzavírání kupní smlouvy. Náklady vzniklé kupujícímu při použití komunikačních prostředků na dálku v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy (náklady na internetové připojení, náklady na telefonní hovory) si radí kupující sám, přičemž tyto náklady se neliší od základní sazby. 3.8. Kupující bere na vědomí, že pokud je cena zboží uvedená ve webovém rozhraní obchodu a posléze v objednávce zjevně výrazně nižší, než obvyklá cena stejného nebo srovnatelného zboží v místě a čase (zejména z důvodu chyby v psaní nebo v počtech či z důvodu technické chyby na straně prodávajícího apod.), bude prodávající kupujícího neprodleně o této skutečnosti informovat a navrhne individuální řešení. 3.9. Po uzavření kupní smlouvy může kupující požádat prodávajícího (nejlépe prostřednictvím elektronické pošty) o změnu obsahu kupní smlouvy. Kupní smlouva je změněna okamžikem doručení oznámení prodávajícího o přijetí změny kupní smlouvy na elektronickou adresu kupujícího. Prodávající není povinen přijmout změnu kupní smlouvy, zejména pokud již zboží předal třetí osobě k přepravě anebo pokud zboží upravil podle požadavků kupujícího. a) v hotovosti v provozovně prodávajícího na adrese: 533 22 Býšť 162, b) bezhotovostně platební kartou v provozovně prodávajícího na adrese: 533 22 Býšť 162 c) v hotovosti v místě určeném kupujícím v objednávce (platba na dobírku), d) bezhotovostně převodem na bankovní účet prodávajícího číslo č. 115-4764620267/0100, vedený u společnosti Komerční banka, pobočka Holice (dále jen „účet prodávajícího“) e) bezhotovostně platební kartou on-line 4.2. Společně s kupní cenou je kupující povinen zaplatit prodávajícímu také náklady spojené s balení a dodáním zboží ve smluvené výši. Není-li uvedeno výslovně jinak, rozumí se kupní cenou i náklady spojené s dodáním zboží. 4.8. Ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy vystaví prodávající kupujícímu daňový doklad – fakturu, který slouží jako doklad o zakoupení zboží. Faktura je zákazníkovi vystavena při osobním odběru zboží v momentě zaplacení kupní ceny, při zasílání zboží přepravní službou je faktura zaslána kupujícímu spolu se zbožím, ev. na email uvedený při objednávce (pokud o to jakýmkoliv způsobem kupující požádá). Prodávající je plátcem daně z přidané hodnoty. 5.1. Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení § 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu, od kupní smlouvy o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím, o dodávce zboží nebo služby, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli podnikatele a k němuž může dojít během lhůty pro odstoupení od smlouvy, o opravě nebo údržbě provedené v místě určeném spotřebitelem na jeho žádost. 5. 2. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 5. 1 či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího, a to myval@myval.cz. 5.3. V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 5. 2. obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být prodávajícímu vráceno do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od smlouvy prodávajícímu. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou (v souladu s ustanovením § 1820 odst. 1 písm g.). 5.5. Nárok na úhradu škody vzniklé na zboží (a to zejména pokud se snížila hodnota vráceného zboží anebo je zboží poškozeno, nadměrně opotřebeno nebo částečně spotřebováno) je prodávající oprávněn jednostranně započíst proti nároku kupujícího na vrácení kupní ceny. 5.6. Do doby převzetí zboží kupujícím je prodávající oprávněn kdykoliv od kupní smlouvy odstoupit. V takovém případě vrátí prodávající kupujícímu kupní cenu bez zbytečného odkladu, a to bezhotovostně na účet určený kupujícím. Prodávající je oprávněn od kupní smlouvy odstoupit zejména v případech: e) pokud kupující neprovedl dodatečné potvrzení objednávky požadované prodávajícím (čl. 3. 6.); f) pokud kupující v případě smlouvy uzavřené za individuálně sjednaných podmínek nezaplatil kupní cenu řádně a včas; 5.8. Pokud zanikne kupní smlouva uzavřená mezi prodávajícím a kupujícím podnikatelem dohodou smluvních stran na základě žádosti kupujícího podnikatele nebo odstoupením od smlouvy prodávajícím z důvodů uvedených v čl. 5.6 písm. f), písm. g) nebo písm. h), je kupující podnikatel povinen zaplatit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 30 % z kupní ceny zboží nejpozději do čtrnácti (14) dnů od zániku kupní smlouvy. 6.2. Je-li prodávající podle kupní smlouvy povinen dodat zboží na místo určené kupujícím v objednávce, je kupující povinen převzít zboží při dodání. Pokud kupující odmítne převzít zboží nebo bez odůvodnění zboží nepřevezme, je povinen zaplatit prodávajícímu náhradu nákladů za přepravu (poštovné), kterou musel prodávající zaplatit třetím osobám. Tento nárok vzniká prodávajícímu také v případě, kdy byly splněny podmínky pro dodání zboží zdarma. 7.5. Práva z vadného plnění uplatňuje kupující u prodávajícího na adrese jeho provozovny, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží, případně i v sídle podnikání. Za okamžik uplatnění reklamace se považuje okamžik, kdy se prodávající o reklamaci dozvěděl. 8.3. Vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy myval@myval.cz. Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. 8.4. K mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů z kupní smlouvy je příslušná Česká obchodní inspekce, se sídlem Štěpánská 567/15, 120 00 Praha 2, IČ: 000 20 869, internetová adresa: www.coi.cz. Platformu pro řešení sporů on-line nacházející se na internetové adrese: http://ec.europa.eu/consumers/odr je možné využít při řešení sporů mezi prodávajícím a kupujícím z kupní smlouvy. 9.1. 9.1. Svou informační povinnost vůči kupujícímu ve smyslu čl. 13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „nařízení GDPR“) související se zpracováním osobních údajů kupujícího pro účely plnění kupní smlouvy, pro účely jednání o této smlouvě a pro účely plnění veřejnoprávních povinností prodávajícího plní prodávající prostřednictvím zvláštního dokumentu Zásady ochrany osobních údajů. 10.1. Získáme-li při nákupu výrobku či služeb Vaše osobní údaje, resp. e-mailovou adresu můžeme tuto použít na základě uzavřené kupní smlouvy k informování o stavu objednávky, doručení objednaného zboží, založení osobního účtu s možností nastavení Vašeho soukromí, vyřízení případné reklamace.K rozšířené marketingové komunikaci (informace o slevách, akčních nabídkách apod.) musíte dát vědomý souhlas, viz Zásady ochrany osobních údajů. 10.2. Kupující souhlasí s ukládáním tzv. cookies na jeho počítač. V případě, že je nákup na webové stránce možné provést a závazky prodávajícího z kupní smlouvy plnit, aniž by docházelo k ukládání tzv. cookies na počítač kupujícího, může kupující souhlas podle předchozí věty kdykoliv odvolat, více viz Zásady ochrany osobních údajů. 12.4. Přílohou obchodních podmínek je vzorový formulář pro odstoupení od kupní smlouvy. 12.5. Kontaktní údaje prodávajícího: adresa pro doručování poštou Mýval čisticí systémy s.r.o., 533 22 Býšť 162, adresa elektronické pošty myval@myval.cz, obchod@myval.cz, telefon 466 689 261. 1553444739.0857

https://www.nejlevnejsi-kominy.cz/zasady-zpracovani-osobnich-udaju/

Zásady zpracování osobních údajů • Nejlevnější komíny Akce: Doprava zdarma po celé ČR!| 581 701 306 Jednoprůduchové individuální komíny Jednoprůduchové individuální komíny s větrací šachtou Dvouprůduchové individuální komíny Komínové stříšky a konusy Lepidla a tmely na keramické komíny Nadstřešní dekory Zásady zpracování osobních údajůkurfurst2018-05-25T08:17:27+00:00 při prodeji zboží prostřednictvím webu Nejlevnější komíny provozovaném podnikatelem Jana Aranyosi na webových stránkách [www.nejlevnejsi-kominy.cz] za účelem prodeje zboží Tyto Zásady zpracování osobních údajů byly vydány správcem – podnikatelem Jana Aranyosi, IČ: 731 57 091, se sídlem Kozlovská 2864/41, 750 02 Přerov, která provozuje e-shop přístupný na www.nejlevnejsi-kominy.cz (dále jen Správce). Ústřední kontaktní místo je u Správce, a na emailu info@nejlevnejsi-kominy.cz. Na tento e-mail se můžete obrátit se svými pochybnostmi, žádostmi či otázkami. 2. Časté dotazy Osobními údaji jsou informace, díky kterým Vás můžeme identifikovat. Jedná se tedy o informaci, která je přiřaditelná konkrétně k Vaší osobě. Základní údaje jsou například Vaše jméno, příjmení, fakturační a doručovací adresa nebo login k uživatelskému účtu. Správce určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů. Zboží si kupujete přes e-shop provozovaný Správcem, e-shop slouží jako platforma pro uskutečnění prodeje zboží, když prodávajícím je správce vašich osobních údajů. Zpracovatel je ten, komu správce předá Vaše osobní údaje a kdo s nimi v souladu s udělenými pokyny dále nakládá na základě smlouvy nebo zákona. Jedná se například o obchodní partnery, typicky externí účetní agentura. Když si koupíte něco na e-shopu, dojde ke zpracování osobních údajů, jakožto legitimní části nakupovacího procesu (vyplnění objednávky). Osobní údaje zpracujeme za účelem plnění smlouvy – aby bylo vůbec možné zboží jednoduše objednat a zaplatit (platební údaje, e-mail) a my jsme vám jej mohli dodat (jméno, příjmení, adresa, mobilní telefon). U registrace k uživatelskému účtu je právním titulem váš dobrovolný souhlas se zpracováním osobních údajů, udělený tím, že se dobrovolně registrujete. Nákup je samozřejmě možný i bez registrace. Stanete-li se naším zákazníkem, pak máme oprávněný zájem zaslat vám naše obchodní sdělení s nabídkou obdobných výrobků a služeb, avšak pouze po dobu 1 roku od posledního nákupu nebo do té doby, než se rozhodnete, že žádné newslettery nechcete a odhlásíte se. Jakmile navštívíte naše webové stránky a prohlížíte jejich obsah, dochází ke zpracování vašich osobních údajů. V takovém případě automaticky obdržíme vaši IP adresu, což nám umožňuje, aby naše stránky vůbec fungovaly ve vašem prohlížeči a operačním systému. Používáme cookies, takže rovněž dochází ke zpracování údajů z cookies. Souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem personalizovaného marketingu můžete udělit e-shopu správce aktivním zatržením políčka SOUHLASÍM se zpracováním osobních údajů za účelem personalizované reklamy pod objednávkou nebo v dolní části webových stránek. Personalizovaná reklama znamená, že Správce dokáže sledovat vaši historii nákupů zákazníků a/nebo chování na webu Správce a podle toho vám zobrazit nebo zaslat reklamu souvisejících produktů nebo služeb. Reklamu na míru vám můžeme zobrazovat na webu třetí osoby nebo prostřednictvím sociálních sítí. Kdykoli si to můžete rozmyslet a napsat nám, že si nepřejete, abychom zpracovávali vaše osobní údaje za účelem jakékoli nebo i personalizované reklamy. Součástí našich newsletterů je možnost se jednoduchým způsobem odhlásit, dále můžete svůj souhlas odvolat prostřednictvím e-mailu info@superkominy.cz. Níže uvádíme, jaké kategorie osobních údajů zpracováváme a v jakých případech se tak děje. Vždy se snažíme zpracovat jen takové osobní údaje, které jsou k danému účelu nezbytně nutné. 3.1.1 Základní osobní identifikační a kontaktní údaje Takové osobní údaje jsou nutné pro uzavření a plnění smlouvy, plnění zákonných podmínek (fakturace), případně vedení uživatelského účtu. Jedná se zejména o: 3.1.2 Údaje o zakoupeném zboží 3.1.3 Údaje z komunikace mezi námi a zákazníkem 3.1.4 Údaje zpracované na základě vašeho souhlasu Údaje o využívání služeb, produktů, výhod a bonusů a typovém chování při využívání služeb jsou zpracovány u zákazníků na základě souhlasu se zpracováním osobních údajů pro marketingové a obchodní účely Kontaktní údaje v případě, že se nejedná o našeho zákazníka Jsou zpracovány na základě souhlasu s marketingovým oslovením – typicky pop-up okno s nabídkou slevy nebo jiné výhody. Ty samé kategorie osobních údajů mohou být zpracovány k různým účelům. Např. váš e-mail potřebujeme za účelem vyřízení objednávky a současně jej zpracováváme za účelem rozesílky obchodního sdělení k propagaci našich obdobných výrobků a služeb. Osobní údaje nikdy neshromažďujeme, ale používáme je vždy k naplnění určitého účelu, a to vše jen po dobu nezbytně nutnou. Přehled účelů a zákonných důvodů zpracování popisujeme níže. 3.2.1 Zpracovávání z důvodu plnění smlouvy, plnění zákonných povinností a z důvodu oprávněných zájmů Osobní údaje pro tyto činnosti jsou zpracovány správcem v rozsahu nutném pro naplnění těchto činností a po dobu nutnou k jejich dosažení nebo po dobu přímo stanovenou právními předpisy. Poté jsou osobní údaje vymazány či anonymizovány. Základní lhůty pro zpracování osobních údajů jsou k dispozici níže. V případě zakoupení zboží skrze e-shop je správce oprávněn zpracovávat základní osobní, identifikační a kontaktní údaje zákazníka, údaje o zboží a údaje z komunikace mezi zákazníkem a námi po dobu 4 let ode dne uplynutí záruční doby na zboží. Faktury vystavené Správcem jsou v souladu s § 35 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty archivována u Správce po dobu 10 let od jejich vystavení. Z důvodu nutnosti doložit právní důvod pro vystavení faktur jsou po dobu 10 let ode dne ukončení smlouvy archivovány i zákaznické smlouvy. 3.2.2 Zpracovávání údajů zákazníků e-shopu se souhlasem pro marketingové a obchodní účely 3.2.3 Zpracování osobních údajů zákazníků registrovaných v e-shopu Internetový obchod, který Správce provozuje, umožňuje registraci. Při registraci jsou vyžadovány osobní údaje za účelem vytvoření uživatelského účtu, který slouží k přehledu objednávek, které subjekt údajů v e-shopu uskuteční nebo již uskutečnil, načítání slev na další nákupy, nebo správu fakturačních a dodacích údajů. Zákonným důvodem pro zpracování osobních údajů pro účely registrace v e-shopu je udělení dobrovolného, nepodmíněného souhlasu subjektu osobních údajů správci, a to formou potvrzení tlačítka Registrovat se. 3.2.4 Odeslání kontaktního formuláře Webové stránky e-shopu umožnují kontaktovat správce prostřednictvím kontaktního formuláře. 3.2.5 Další marketingové aktivity na webu e-shopu Na webu e-shopu se můžete setkat s dalšími marketingovými aktivitami typu: vyplnění dotazníku, kvízu, účast v soutěži atp. Jedná se mimořádné, časově omezené aktivity, u kterých je vždy samostatně uvedeno, jaké osobní údaje Správce shromažďuje a jak je s nimi dále nakládáno. Tyto osobní údaje, které jsou nezbytné pro řádné poskytnutí služby, resp. pro splnění všech povinností správce, ať již tyto povinnosti vyplývají ze smlouvy či z obecně závazných právních předpisů, je správce povinen zpracovávat bez ohledu na udělený souhlas udělený subjektem údajů po dobu stanovenou příslušnými právními předpisy, či v souladu s nimi i po případném odvolání souhlasu subjektu údajů. 3.2.6 Zpracovávání cookies z internetových stránek provozovaných Správcem V případě, že má subjekt ve svém koncovém zařízení povoleny cookies, zpracováváme o něm záznamy chování z cookies umístěných na příslušných internetových stránkách, a to pro účely zajištění lepšího provozu internetových stránek. Zároveň umožňujeme vybraným subjektům, umístění jejich cookies na našich internetových stránkách. Souhlas s ukládáním a používáním cookies uživatel potvrdí kliknutím na tlačítko Souhlasím, uvedeném ve spodní části stránek. 3.2.7 Zpracovávání osobních údajů poskytnutých prostřednictví sociálních sítí Správce má profil na Facebooku. Veškeré informace, sdělení nebo materiály, které jsou prostřednictvím platformy sociálních médií poskytovány, jsou poskytnuty na vlastní nebezpečí. Správce nemůže uhlídat všechny uživatele sociálních sítí nebo dokonce poskytovatele těchto sítí. Ochrana osobních údajů je řešena separátně v rámci každé ze zmíněných platforem. Osobní údaje jsou uloženy v datacentrech společnosti Google LLC, WEDOS, Active24, Dropbox, AWS a/nebo podobných cloudových řešeních. Provoz všech služeb, které Provozovatel používá je v souladu s evropskými standardy ochrany osobních údajů. Může docházet k ukládání cookies společnosti Google LLC na zařízení subjektu údajů. Správce při plnění svých závazků a povinností ze smluv zpracovává a předává osobní údaje externí účetní společnosti a jsou tak v pozici společných správců. Vzájemná práva povinnosti vzniklé z tohoto vztahu upravuje Smlouva společných správců. Správci zpracovávají osobní údaje ručně i automatizovaně. Vedeme evidenci veškerých činností, při kterých dochází ke zpracování osobních údajů – záznam o činnostech zpracování podle čl. 30 GDPR. Za účelem propagace našich výrobků a služeb zasílá Správce newsletter koncovým zákazníkům nebo těm, kteří projevili zájem o zasílání obchodního sdělení. Typicky využíváme formu e-mailu nebo sms. Jakmile novinky dostávat nechcete, prosím kontaktujte nás a my vás z databáze odstraníme. Obchodní sdělení používá pro kontaktování koncových zákazníků pouze Správce. Obchodní sdělení Správce je vždy řádně označeno tak, aby bylo zřejmé, že uvedené sdělení je obchodním sdělením ve smyslu platných právních předpisů. Z obchodních sdělení je vždy zřejmé, že je jejich odesílatelem Správce. Obchodní sdělení můžeme zasílat na kontakty zákazníků e-shopu na základě oprávněného zájmu e-shopu propagovat svoje obdobné výrobky a služby, a to jen do doby, než vyslovíte nesouhlas odhlášením z odběru newsletteru, nebo na základě výslovného souhlasu se zpracováním osobních údajů pro marketingové a obchodní účely. Obchodní sdělení tedy Správce zasílá také na kontakty, které sice ještě nelze považovat za jeho zákazníky, ale udělili se zasíláním obchodního sdělení aktivní souhlas. Správce nebo zpracovatel – doručovací společnost, kontaktuje zákazníky za účelem informací ohledně dodání objednaného zboží formou emailu, sms, nebo telefonicky. Centrálním kontaktním místem je vždy Správce na emailu info@nejlevnejsi-kominy.cz. Právo na potvrzení o zpracování osobních údajů a na informace bude možné uplatnit písemně na e-mailu info@nejlevnejsi-kominy.cz. Dle čl. 16 GDPR bude mít subjekt údajů právo na opravu nepřesných osobních údajů, které o něm budeme zpracovávat. Zákazník, případně Uživatel má rovněž povinnost oznamovat změny svých osobních údajů a doložit, že k takové změně došlo. Zároveň je povinen nám poskytnout součinnost, bude-li zjištěno, že osobní údaje, které o něm zpracováváme, nejsou přesné. Opravu provedeme bez zbytečného odkladu, vždy však s ohledem na dané technické možnosti. Žádost o opravu osobních údajů je možné uplatnit na e-mailu info@nejlevnejsi-kominy.cz Dle čl. 17 GDPR bude mít subjekt údajů právo na výmaz osobních údajů, které se ho týkají, pokud neprokážeme oprávněné důvody pro zpracování těchto osobních údajů. Oba správci mají nastaveny mechanismy pro zajištění automatické anonymizace či výmazu osobních údajů v případě, že již nejsou potřeba k účelu, pro nějž byly zpracovávány. Pokud se subjekt údajů domnívá, že nedošlo k výmazu jeho osobních údajů, může se na nás obrátit na e-mailu k tomu určeném info@nejlevnejsi-kominy.cz. 8. 4 Právo na omezení zpracování Dle čl. 18 GDPR má subjekt údajů do doby vyřešení podnětu právo na omezení zpracování, pokud bude popírat přesnost osobních údajů, důvody jejich zpracování nebo pokud podá námitku proti jejich zpracování, a to písemně na příslušný email info@nejlevnejsi-kominy.cz. 8. 5 Právo na oznámení opravy, výmazu nebo omezení zpracování Dle čl. 19 GDPR má subjekt údajů právo na oznámení v případě opravy, výmazu nebo omezení zpracování osobních údajů. Dojde-li k opravě nebo výmazu osobních údajů, budeme informovat jednotlivé příjemce, s výjimkou případů, kdy se to ukáže jako nemožné nebo to vyžaduje nepřiměřené úsilí. Žádost je možné zaslat písemně na info@nejlevnejsi-kominy.cz. V případě, že byť jen některý ze správců neprokáže, že existuje závažný oprávněný důvod pro zpracování, který převažuje nad zájmy nebo právy a svobodami subjektu údajů, správce zpracování na základě námitky ukončí bez zbytečného odkladu. Námitku je možné podat e-mailem na info@nejlevnejsi-kominy.cz. Pokud je námitka podána v případě zpracování související s přímým marketingem, pak ukončíme zpracování okamžitě. Souhlas se zpracováním osobních údajů pro marketingové a obchodní účely je možné kdykoliv odvolat. Odvolání je zapotřebí učinit výslovným, srozumitelným a určitým projevem vůle, a to e-mailem info@nejlevnejsi-kominy.cz. Pověřenec na ochranu osobních údajů nebyl ustanoven. Veškeré otázky stran zpracování osobních údajů můžete s důvěrou směřovat na e-mail info@nejlevnejsi-kominy.cz. Správce přijali technická opatření k zabezpečení datových úložišť a úložišť osobních údajů v listinné podobě, zejména použití aktuálně bezpečných technologií, zamykatelných skříní. Provozovatelem e-shopu je Komínové a krbové centrum Kokory. Obrázky komínů jsou pouze ilustrační.

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/v-okd-zacina-boj-o-pohledavky-cast-dodavatelu-dostane-zaplaceno-v-uhli-1300157

V OKD začíná boj o pohledávky, část dodavatelů dostane zaplaceno v uhlí | E15.cz 6. června 2016 • 06:24 Předluženému těžaři OKD, který prochází insolvencí, rychle dochází hotovost. O desítky milionů korun přitom firma přijde kvůli nedávným rozhodnutím insolvenčního soudu. Pět věřitelů OKD, kteří zároveň od těžaře kupují uhlí, nebude muset za část dodaného uhlí zaplatit. Dlužné částky si podle soudu mohou firmy započítat vůči fakturám, které jim OKD před vyhlášením insolvence neuhradily za materiál a zařízení potřebná k těžbě. Proti zápočtům se ohradil insolvenční správce OKD Lee Louda. Zelenou k zápočtu dostaly od ostravského krajského soudu společnosti ArcelorMittal, Metalimex, Green Gas DPB, AWT a Veolia Průmyslové služby. V návrhu na jmenování prozatímního věřitelského výboru Louda soudu napsal, že zápočet pohledávek má být podle insolvenčního zákona výjimečný krok. Navíc v případě OKD ho soud povolil finančně silným firmám a podle Loudy není v souladu se zájmem všech věřitelů. „Závazky vzniklé před úpadkem se během insolvenčního řízení neplatí, protože se přihlašují. Naopak pohledávky OKD vůči zákazníkům jsou součástí majetkové podstaty a jejich inkaso významně přispívá k provozu dlužníkova podniku,“ vysvětluje Louda. Soud jmenovaným firmám povolil také zápočet pohledávek, které vzniknou v budoucnu. „Vytváří se tím skupina privilegovaných věřitelů,“ dodává Louda. Ostatní věřitelé budou muset na úhradu přihlášených pohledávek počkat až do skončení insolvenčního řízení. „Podle Loudy soud povolil zápočet finančně silným firmám.“ Soud ve všech pěti případech uvedl, že jde o firmy, které poskytují OKD strategické dodávky a služby, bez nichž by těžař nemohl dál dlouhodobě fungovat. Proto je zápočet pohledávek i v zájmu ostatních věřitelů, kterým se pokračováním těžby zvyšuje šance, že se dostanou ke svým penězům. „V případě, že soud obdrží další návrhy na započtení, bude se muset s argumentací insolvenčního správce vypořádat,“ říká Lucie Olšarová, mluvčí Krajského soudu v Ostravě. Šanci bude mít už brzy, protože minulý týden o zápočet pohledávek požádala firma Bohemiacoal. Galerie: OKD patří zakonzervovaný důl Frenštát Vedení OKD nyní ve spolupráci s Loudou verdikty soudu prověřuje. „Následně připravíme odvolání,“ tvrdí mluvčí OKD Ivo Čelechovský. Na to dal soud těžaři patnáct dnů od vydání každého z předběžných opatření. Dodavatelé, kterým soud započtení pohledávek povolil, se k předběžným opatřením nechtějí vyjadřovat. ArcelorMittal a AWT tvrdí, že se všemi kroky snaží podpořit zachování provozu OKD. Na rozdíl od ostatních čtyř zvýhodněných dodavatelů však ArcelorMittal zatím pohledávky za OKD řádně nepřihlásil. Celkem soud registruje 156 přihlášených pohledávek.

https://www.uoou.cz/porizovani-nahravek-telefonickych-hovoru/d-14882

Pořizování nahrávek telefonických hovorů: Úřad pro ochranu osobních údajů Pořizování nahrávek telefonických hovorů Podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb. správce osobních údajů může zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů, jestliže je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro jednání o uzavření nebo změně smlouvy uskutečněné na návrh subjektu údajů. Skutečnost, že volající může být ve smluvním vztahu s účastníkem řízení, však dle názoru správního orgánu ještě neznamená, že lze tento hovor nahrát bez jeho souhlasu. V daném případě nebylo zjištěno, že by účastník řízení uzavíral telefonicky smlouvy s volajícími, ani že by docházelo ke změnám či jiným obdobným úkonům v souvislosti s uzavřenými smlouvami a účastník řízení to ani netvrdí. Účastníkem řízení přitom byly zjevně zpracovávány v souvislosti s pořizováním záznamů telefonních hovorů i údaje, které pro plnění smlouvy nebyly nezbytné, tj. dokládaly přesný a kompletní obsah hovoru a informace o hovoru, a které případně mohly obsahovat i údaje třetích osob (např. rodinných příslušníků volajících). Ve vztahu k členům účastníka řízení a třetím subjektům správní orgán dále uvádí, že nelze aplikovat ani výjimku obsaženou v § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., který stanoví, že správce osobních údajů může zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby, avšak za podmínky, že takové zpracování osobních údajů není v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života. Zájem účastníka řízení na zvýšení kvality služeb a zajištění kontroly zaměstnanců účastníka řízení (resp. řešení reklamací a stížností klientů) nelze hodnotit jako převažující nad ochranou práv a právem chráněných zájmů klientů, a to i vzhledem k tomu, že činnost účastníka řízení souvisí se zajišťováním bytových potřeb klientů. S ohledem na vyřizovanou agendu může záznam hovoru obsahovat značné množství informací soukromého a osobního charakteru, týkajících se nejen samotného volajícího, ale i jeho rodinných příslušníků a třetích osob. Účastník řízení by tedy musel provádět zpracování na základě souhlasu svých členů a třetích osob; podle § 4 písm. n) zákona č. 101/2000 Sb. se rozumí souhlasem subjektu údajů svobodný a vědomý projev vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů. Podle § 5 odst. 4 zákona č. 101/2000 Sb. musí být subjekt údajů při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování. Ze spisového materiálu vyplývají dva případy, jakým způsobem mohlo být voláno členy účastníka řízení a třetími subjekty na pevnou telefonní linku účastníka řízení, a to v prvním případě volání na telefonní číslo „Spojovatelky“, na kterém zaznělo automatické sdělení o nahrávání telefonního hovoru (tj. „Dobrý den, dovolali jste se do X. Upozorňujeme Vás, že v rámci zkvalitnění našich služeb je hovor nahráván.“). V druhém případě volající volal přímo na telefonní číslo (linku provolby) určitého zaměstnance účastníka řízení dle zveřejněného telefonního seznamu. V tom případě byl hovor spojen a automaticky se aktivovalo jeho nahrávání, aniž o tom byl volající jakkoli informován. K tomu správní orgán uvádí, že podstatné náležitosti informovaného souhlasu ve smyslu § 4 písm. n) a § 5 odst. 4 zákona č. 101/2000 Sb. nenaplňuje postup subjektů údajů (tj. co se týká členů účastníka řízení a třetích subjektů), tak jak byl popsán účastníkem řízení (spočívající pouze v tom, že volající neukončí telefonní hovor po zaznění automatického sdělení), natož obecný předpoklad, že telefonické hovory mohou být nahrávány. Nelze tedy v žádném případě presumovat souhlas ve smyslu § 5 odst. 2 ve spojení s § 4 písm. n) a § 5 odst. 4 zákona č. 101/2000 Sb. pouze na základě neprojevení nesouhlasu se zpracováním osobních údajů, přičemž takový postup je třeba kvalifikovat jako obcházení zákona. Správní orgán tak k této otázce uzavírá, že účastníkovi řízení pro zpracování osobních údajů vymezené ve výroku tohoto rozhodnutí scházel právní titul, a tedy došlo k porušení povinnosti stanovené v § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb. sp. zn. UOOU-00402/14

http://kraken.slv.cz/8As4/2013

8As4/2013 8 As 4/2013-52 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy JUDr. Jana Passera a soudcù Mgr. Davida Hip¹ra a JUDr. Michala Mazance v právní vìci ¾alobce: nezl. E. P., zastoupeného zákonnou zástupkyní J. P., zastoupeného Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem se sídlem Bure¹ova 6, Brno, proti ¾alovanému: Krajský úøad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 25. 9. 2012, èj. KUOK 81108/2012, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravì ze dne 3. 1. 2013, èj. 22 A 154/2012-20, I. [1] ®alobce je ¾ákem se speciálními vzdìlávacími potøebami, který nav¹tìvuje Základní ¹kolu ©. (dále jen ¹kola ) a vzdìlává se formou individuální integrace v bì¾né tøídì. [2] Krajský úøad Olomouckého kraje, odbor ¹kolství, mláde¾e a tìlovýchovy (dále jen ¾alovaný ) vydal dne 12. 6. 2012 pod èj. KUOK/53346/2012 souhlas se zøízením funkce asistenta pedagoga pro tøídy ¹koly, do které chodí ¾alobce. [3] K ¾ádosti øeditele ¹koly vydal ¾alovaný dne 2. 7. 2012 pod èj. KUOK/59837/2012 souhlas (dále té¾ napadený souhlas ) s pøevedením funkce asistenta pedagoga do tøídy 1. A, a souèasnì uvedl, ¾e pøíspìvek na plat asistenta pedagoga poskytne pro úvazek 0,29. ®alovaný zároveò nevyhovìl ¾ádosti øeditele ¹koly o zvý¹ení pøíspìvku na plat asistenta pedagoga v 6. roèníku, kde se vzdìlává ¾alobce, s poukazem na Informaci Ministerstva ¹kolství, mláde¾e a tìlovýchovy èj. 14 453/2005-24, èást II. odst. 2, podle které se podpùrná slu¾ba asistenta pedagoga doporuèuje upøednostnit v prvních tøídách ¹koly. V dal¹ích postupných roènících se pøedpokládá postupné omezování asistenèní slu¾by v souladu s vìkovým i sociálním osamostatòováním ¾ákù. [4] Zákonná zástupkynì ¾alobce podala proti souhlasu ¾alovaného ze dne 2. 7. 2012 odvolání, které ¾alovaný vyøídil pøípisem ze dne 25. 9. 2012, èj. KUOK 81108/2012. V pøípisu uvedl, ¾e napadený souhlas není správním rozhodnutím a nezasahuje do ¾alobcových práv. ®ádost o udìlení souhlasu podává øeditel ¹koly na základì § 16 odst. 9 zákona è. 501/2004 Sb., o pøed¹kolním, základním, støedním, vy¹¹ím odborném a jiném vzdìlávání (dále jen ¹kolský zákon ). Zákonní zástupci ¾áka nejsou úèastníky tohoto øízení. ®alovaný v souhlasu ze dne 2. 7. 2012 uvedl i vý¹i pøíspìvku na plat asistenta pedagoga, vyjádøenou vý¹í úvazku. Vý¹e pøíspìvku musí být porovnatelná v rámci celého Olomouckého kraje, aby byl dodr¾en princip rovnosti. Zvý¹ení pøíspìvku na plat asistenta pedagoga v ¾alobcovì tøídì by neodpovídalo principu rovného pøístupu ke vzdìlání a mohlo by být diskriminaèní ve vztahu k ostatním ¾ákùm se zdravotním posti¾ením. II. [5] Zákonná zástupkynì ¾alobce napadla pøípis ¾alovaného ze dne 25. 9. 2012 správní ¾alobou ke Krajskému soudu v Ostravì. Krajský soud ¾alobu odmítl. Pøednì se zabýval tím, zda se v posuzovaném pøípadì jedná o ¾alobu proti rozhodnutí správního orgánu, ¾alobu proti jeho neèinnosti, èi ¾alobu na ochranu pøed nezákonným zásahem. [6] ®alobce mohl správní ¾alobou, a» u¾ zamìøenou proti rozhodnutí správního orgánu, nebo na ochranu pøed nezákonným zásahem, napadnout jen takový správní úkon, který byl zamìøen pøímo proti nìmu, nebo v jeho¾ dùsledku byl ¾alobce zasa¾en. Ani pøípis ¾alovaného ze dne 25. 9. 2012, ani jeho souhlas ze dne 2. 7. 2012 nesmìøují pøímo vùèi ¾alobci ani se jimi nezakládají, nemìní, neru¹í ani neurèují ¾alobcova práva èi povinnosti. Krajský soud zdùraznil, ¾e ¾alovaný stanovil v souhlasu ze dne 2. 7. 2012 mj. vý¹i nadnormativního pøíspìvku na plat asistenta pedagoga, ani¾ by tím souèasnì zøídil místo asistenta pedagoga. Zøízení pracovního místa pro asistenta pedagoga (vèetnì vymezení jeho rozsahu) nále¾í podle § 16 odst. 9 ¹kolského zákona do pravomoci øeditele ¹koly. ®aloba v¹ak nesmìøovala proti takovému rozhodnutí øeditele ¹koly. III. [7] ®alobce (stì¾ovatel) napadl usnesení krajského soudu kasaèní stí¾ností podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a e) s. ø. s. Soud podle nìj nesprávnì uvedl, ¾e se vzdìlává ve tøídì 1. A jako ¾ák se speciálními vzdìlávacími potøebami. Stì¾ovatel ve skuteènosti chodí do 6. tøídy. Výrok ¾alovaného v napadeném souhlasu, ¾e souhlasí s pøevedením funkce asistenta pedagoga do tøídy 1. A, se týkal osoby odli¹né od stì¾ovatele. Stì¾ovatele se týkal pouze výrok napadeného souhlasu, ¾e pøíspìvek na plat asistenta pedagoga bude poskytnut pro úvazek 0,29. [8] Stì¾ovatel nesouhlasil s názorem krajského soudu, ¾e ani jeden z napadených aktù ¾alovaného nesmìøuje proti stì¾ovateli a ¾e se jimi nezakládají, nemìní, neru¹í ani neurèují jeho práva a povinnosti. Soud se nijak nezabýval reálnými dùsledky napadených aktù na stì¾ovatelùv ¾ivot. [9] Napadené usnesení je v rozporu se stì¾ovatelovým právem na vzdìlání a právem nebýt diskriminován. ©kola je povinna zajistit stì¾ovatelovi podmínky nezbytné pro jeho øádné vzdìlávání, a to na základì § 16 odst. 6 ¹kolského zákona. K zaji¹tìní tìchto podmínek mù¾e øeditel ¹koly na základì § 16 odst. 9 ¹kolského zákona zøídit funkci asistenta pedagoga. Kraj má na základì § 161 ¹kolského zákona povinnost zajistit finanèní prostøedky na úèely podle § 160 odst. 1 písm. c) ¹kolského zákona, tedy i na platy asistentù pedagoga v rámci kraje. Krajský úøad je zároveò povinen vyèlenit èást finanèních prostøedkù od ministerstva pro øe¹ení zvlá¹tních vìcných okruhù a zvlá¹tní pozornost má vìnovat zejména funkci asistenta pedagoga, a to na základì èl. II. Smìrnice M©MT èj. 28786/2005-45 ve znìní Smìrnice 27985/2007-26. [10] Stì¾ovatelùv pøípad je zjevnou diskriminací, nebo» na rozdíl od ostatních dìtí je nucen platit za výuku v rámci povinné ¹kolní docházky, která je pro dìti bez zdravotního posti¾ení zaji¹tìna bezplatnì. Pokud bude stì¾ovatel ponechán bez odpovídající podpory asistenta, hrozí, ¾e se jeho ¹kolní výsledky výraznì zhor¹í. Stì¾ovatel poukázal na související ustanovení Listiny základních práv a svobod a Úmluvy OSN o lidských právech. Také odkázal na èl. 24 odst. 2 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním posti¾ením, podle kterého mají smluvní státy zajistit, aby osoby se zdravotním posti¾ením nebyly vylouèeny z dùvodu svého posti¾ení ze v¹eobecné vzdìlávací soustavy a aby dìti se zdravotním posti¾ením nebyly z dùvodu svého posti¾ení vylouèeny z bezplatného a povinného základního nebo støedního vzdìlávání. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním posti¾ením klade v èl. 24 odst. 2 dùraz také na povinnost státu poskytnout osobì se zdravotním posti¾ením tzv. pøimìøené úpravy podle jejích individuálních potøeb a nezbytnou podporu umo¾òující její úèinné vzdìlávání. ®alovaný uznal pøíspìvek na práci asistenta pedagoga pouze v rozsahu 9 hodin týdnì, co¾ je zcela nedostaèující. Speciální pedagogické centrum toti¾ doporuèilo stì¾ovateli asistenci v rozsahu 31 hodin týdnì. IV. [11] ®alovaný ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti zdùraznil, ¾e vydal souhlas se zøízením funkce asistenta pedagoga i pro stì¾ovatele. Pouze jako doplòující informaci uvedl, o jakou èástku bude zvý¹en rozpoèet ¹koly. Tuto informaci v¹ak nelze brát jako omezení asistence, proto¾e financování asistenta pedagoga je plnì zále¾itostí ¹koly. ®alovaný postupoval pøi vydávání souhlasu podle správního øádu. Souhlas není rozhodnutím o právech a povinnostech, nýbr¾ jiným správním úkonem podle § 158 odst. 1 správního øádu. ®alovaný se seznámil s rozpoètem ¹koly, ze kterého vyplývalo, ¾e ¹kola má dostatek finanèních prostøedkù na platy pedagogù, a tudí¾ i na zvý¹ení financování úvazku asistenta pedagoga. ®alovaný také upozornil øeditele ¹koly na nabídku ministerstva EU peníze ¹kolám , kterou øeditel nevyu¾il. [12] ®alovaný pova¾uje stì¾ovatelovy potøeby za saturované, nebo» stì¾ovatel pøi svém posti¾ení zvládá bì¾né ¹kolní uèivo s výborným prospìchem. I pøesto ¾alovaný financuje podporu asistenta pedagoga nadnormativnì. Souhlas se zøízením funkce asistenta pedagoga nezakládá povinnost krajského úøadu tuto funkci financovat. ©kola má mo¾nost pokrýt tyto náklady i z jiných zdrojù podle § 160 odst. 6 ¹kolského zákona. [15] V projednávané vìci stì¾ovatel uplatnil dùvod kasaèní stí¾nosti podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a e) s. ø. s., av¹ak s ohledem na charakter pøezkoumávaného soudního rozhodnutí je dán toliko dùvod kasaèní stí¾nosti podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s. Tento dùvod je toti¾ ve vztahu k dùvodùm podle písm. a) a¾ d) tého¾ ustanovení dùvodem speciálním. [16] První stì¾ovatelova námitka smìøovala proti tomu, ¾e krajský soud v rekapitulaèní èásti rozhodnutí nesprávnì uvedl, ¾e se stì¾ovatel vzdìlává ve tøídì 1. A Základní ¹koly ©. V dùsledku zámìny skutkových okolností mìl krajský soud nesprávnì dovodit, ¾e ¾alovaný stì¾ovateli vyhovìl. Krajský soud se v¹ak vùbec nezabýval tím, zda a do jaké míry ¾alovaný stì¾ovateli vyhovìl. Zamìøil se výhradnì na to, zda byla podaná ¾aloba pøípustná a zda ¾alobou napadené rozhodnutí podléhá pøezkumu ve správním soudnictví. Dospìl k závìru, ¾e tomu tak není. Námitka stì¾ovatele tedy není dùvodná. Lze rozumìt tomu, ¾e matka stì¾ovatele brojí proti pøevedení funkce asistenta pedagoga do první tøídy základní ¹koly, kde se vzdìlává jiný ¾ák se speciálními vzdìlávacími potøebami. Nic to v¹ak nemìní na míøe uvedených dùvodù týkajících se právní povahy zøizování této funkce a zpùsobu jejího financování. [17] Stì¾ovatel dále namítl, ¾e napadené správní akty pøímo zasáhly do jeho práv, nebo» reálnì ovlivnily jeho ¾ivot. Byl proto oprávnìn se proti nim bránit správní ¾alobou. Ze správního spisu vyplývá, ¾e ¾alovaný souhlasil se zøízením místa asistenta pedagoga pro tøídu 6. B, kterou stì¾ovatel nav¹tìvoval v období 1. 9. 2012-31. 8. 2013, a to ji¾ souhlasem ze dne 12. 6. 2012, èj. KUOK/53346/2012. Souèasnì stanovil vý¹i pøíspìvku na plat asistenta pedagoga ve vý¹i 0,29 úvazku. Ve správních aktech, které následovaly po souhlasu ze dne 12. 6. 2012, se ¾alovaný ve vztahu ke stì¾ovateli zabýval pouze vý¹í pøíspìvku na asistentùv plat. Neshledal pøitom dùvody pro zvý¹ení pøíspìvku, mj. s poukazem na to, ¾e ve vy¹¹ích ¹kolních roènících se pøedpokládá postupné omezování asistenèní slu¾by v souladu s vìkovým i sociálním osamostatòováním ¾ákù. [18] Nejvy¹¹í správní soud nepochybuje, vzhledem k obsahu správního spisu, o vhodnosti asistenta pedagoga pro potøeby stì¾ovatele. Nejvy¹¹í správní soud si je takté¾ vìdom, ¾e stì¾ovatel je ve smyslu § 16 odst. 1 ¹kolského zákona ¾ákem se speciálními vzdìlávacími potøebami a ¾e § 16 odst. 6 ¹kolského zákona stì¾ovateli zaruèuje právo na vzdìlání, jeho¾ obsah, formy a metody budou odpovídat jeho vzdìlávacím potøebám a mo¾nostem, stejnì jako právo na vytvoøení nezbytných podmínek, které toto vzdìlávání umo¾ní, a právo na poradenskou pomoc ze strany ¹koly a ¹kolského poradenského zaøízení. [19] Je v¹ak tøeba zdùraznit, ¾e slu¾ba asistenta pedagoga pøedstavuje pouze jedno z øady podpùrných opatøení pøi vzdìlávání ¾ákù se zdravotním posti¾ením (srov. § 1 odst. 3 vyhlá¹ky è. 73/2005 Sb., o vzdìlávání dìtí, ¾ákù a studentù se speciálními vzdìlávacími potøebami a dìtí, ¾ákù a studentù mimoøádnì nadaných, dále jen vyhlá¹ka è. 73/2005 Sb. ). Nejvy¹¹í správní soud pova¾uje za zásadní, ¾e na zøízení asistenta pedagoga ve vztahu ke konkrétnímu dítìti není právní nárok. Tento pøedpoklad je velmi podstatný pøi úvaze, zda mohla být vydáním souhlasu dotèena veøejná subjektivní práva. Øeditel ¹koly je oprávnìn, nikoli povinen, zøídit funkci asistenta pedagoga. Tato funkce se zøizuje pro ¹kolní tøídu nebo studijní skupinu, ve které se vzdìlává dítì se speciálními vzdìlávacími potøebami, nikoli pro konkrétního ¾áka (srov. spojení mù¾e zøídit funkci asistenta pedagoga v § 16 odst. 9 ¹kolského zákona). Øeditel ¹koly tedy mù¾e zvolit i jiná podpùrná opatøení k zaji¹tìní podmínek pro stì¾ovatelovo vzdìlávání, ne¾ je zøízení místa asistenta pedagoga. Ke zøízení funkce asistenta pedagoga je zároveò nezbytný souhlas krajského úøadu (srov. § 16 odst. 10 ¹kolského zákona). [20] Podmínku souhlasu krajského úøadu se zøízením místa pedagogického asistenta nelze ztoto¾òovat s otázkou financování tohoto pracovního místa. Z ¾ádného ustanovení ¹kolského zákona nevyplývá, ¾e prostøedky ze státního rozpoètu poskytované krajským úøadem jsou jediným zpùsobilým zdrojem financování pracovního místa pedagogického asistenta. ©kolský zákon øediteli nezakazuje zøídit pracovní místo pedagogického asistenta s vy¹¹ím úvazkem, ne¾ který vyplývá z vý¹e pøíspìvku poskytnutého krajským úøadem. Finanèní prostøedky jdoucí nad rámec prostøedkù ze státního rozpoètu mù¾e ¹kola hradit z jiných zdrojù, zejména z vlastních pøíjmù, prostøedkù zøizovatele èi jiných osob (srov. § 160 odst. 6 ¹kolského zákona). [21] Zároveò je tøeba zdùraznit, ¾e úkolem správního soudnictví je poskytovat ochranu výhradnì veøejným subjektivním právùm (srov. § 2 s. ø. s.). Veøejná subjektivní práva jsou práva osob zalo¾ená v právních normách, která umo¾òují, a souèasnì chrání, urèité chování osoby ve vztazích k subjektùm veøejné správy. [22] Pravomoc k vydání koneèného rozhodnutí o zøízení místa pedagogického asistenta má øeditel ¹koly, a to vèetnì rozhodnutí o vý¹i jeho úvazku a zpùsobu jeho financování. Stì¾ovatel v¹ak brojí proti aktùm, kterými ¾alovaný vyjádøil svùj souhlas se zøízením místa pedagogického asistenta, nikoli proti rozhodnutí øeditele ¹koly o zøízení èi nezøízení tohoto pracovního místa. Nezbývá ne¾ pøisvìdèit krajskému soudu v tom, ¾e souhlas krajského úøadu se zøízením funkce asistenta pedagoga pùsobí mezi krajským úøadem a øeditelem ¹koly a nezasahuje do veøejných subjektivních práv konkrétního ¾áka. [23] Aè se to mù¾e jevit pøíkré, ani z § 16 odst. 6 ¹kolského zákona, ani z jiných ustanovení platných právních pøedpisù nevyplývá veøejné subjektivní právo stì¾ovatele na slu¾by asistenta pedagoga. Tato slu¾ba je pouze jedním z mo¾ných podpùrných opatøení. Napadené správní akty tedy samy o sobì nemohly zasáhnout do ¾ádného stì¾ovatelova subjektivního veøejného práva. [24] Stì¾ovatel rovnì¾ namítl, ¾e je postupem ¾alovaného diskriminován a zkrácen na svém právu na vzdìlání, nebo» je okolnostmi nucen pøispívat na slu¾by pedagogického asistenta èástkou 2000 Kè mìsíènì, aèkoli má ústavnì zaruèené právo na bezplatné vzdìlání na základní ¹kole, a jiní spolu¾áci tuto èástku vynakládat nemusí. [25] Nejvy¹¹í správní soud nezpochybòuje, ¾e zdravotní stav stì¾ovatele mu zakládá právo na pøimìøenou úpravu ve vzdìlávání ve smyslu § 16 odst. 6 ¹kolského zákona. Ji¾ ale bylo øeèeno, ¾e jeho právo na vzdìlávání nemusí, ale toliko mù¾e být realizováno prostøednictvím asistenta pedagoga (viz § 16 odst. 9 ¹kolského zákona). Právo jednotlivce na vzdìlání zakotvené èl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vy¾aduje pozitivní konání státu, které ov¹em není neomezené. Ústavní soud v nálezu ze dne 3. 4. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 32/95, uvedl, ¾e pojmový znak právo na vzdìlání" je sám o sobì vágní, nebo» s tímto jen v¹eobecnì formulovaným právem je spojen nespoèet sociálních aspektù a úèelù, a to mnohdy rozdílné sociální kvality a sociálního dopadu. Jakkoliv lze právo na vzdìlání vnímat relativnì ¹iroce, domáhat se jej lze v souladu s èl. 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod pouze v mezích zákonù, které jej provádìjí. Právì ze ¹kolského zákona ani jej provádìjících pøedpisù nelze dovodit, ¾e by stì¾ovateli svìdèil právní nárok na pøidìlení asistenta pedagoga. Z kasaèní stí¾nosti pak nevyplývá ani to, ¾e by mu byl upírán pøístup ke vzdìlání a ani to, ¾e by byl stì¾ovatel v tomto ohledu jakkoliv diskriminován. Stì¾ovatel ostatnì ani neprokázal, ¾e by úroveò jeho vzdìlávání bez pomoci asistenta pedagoga se sní¾ila natolik, ¾e by to mohlo pøedstavovat odepøení ústavnì garantovaného práva na vzdìlání, pøíp. svévolné èi neodùvodnìné rozdílné zacházení s jinými ¾áky. [26] Projednávaná kasaèní stí¾nost se týká souhlasu ¾alovaného ze dne 2. 7. 2012 a pøípisu ze dne 25. 9. 2012. Za této situace se Nejvy¹¹í správní soud nemohl vìcnì zabývat otázkou ústavnosti po¾adavku, aby stì¾ovatel, resp. jeho rodièe, finanènì pøispíval na slu¾by pedagogického asistenta. Mìsíèní výdaj ve vý¹i 2000 Kè jistì mù¾e pøedstavovat významnou polo¾ku rodinného rozpoètu. Nelze ale odhlédnout od toho, ¾e touto námitkou stì¾ovatel brojil pøímo proti obsahu napadených správních aktù, nikoli proti dùvodùm usnesení krajského soudu o odmítnutí ¾aloby. Tato námitka by mohla mít pøípadnì místo teprve tehdy, pokud by soud dospìl k závìru, ¾e ¾alobou napadeným rozhodnutím zasáhl krajský úøad pøímo do veøejných subjektivních práv stì¾ovatele. Tak tomu v¹ak nebylo. [27] Vzhledem k vý¹e uvedenému Nejvy¹¹í správní soud kasaèní stí¾nost zamítl jako nedùvodnou. [28] Nejvy¹¹í správní soud rozhodl o náhradì nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti podle § 60 odst. 1 vìty první s. ø. s. za pou¾ití § 120 s. ø. s. Stì¾ovatel nebyl v øízení o kasaèní stí¾nosti úspì¹ný, proto nemá právo na náhradu nákladù øízení. ®alovanému, jemu¾ by jinak právo na náhradu nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti pøíslu¹elo, soud náhradu nákladù øízení nepøiznal, proto¾e mu v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾ádné náklady nad rámec bì¾né úøední èinnosti nevznikly.

https://www.bozpprofi.cz/33/rodinny-zavod-a-bozp-uniqueidgOkE4NvrWuNbYgYq82yeiD0uKKKVIFQdjAfKtmfKBkk/

Rodinný závod a BOZP | Články na témata bezpečnost práce, Legislativa a komentáře, Poradna BOZP, Ochrana zdraví při práci, Prevence rizik, Technicko-bezpečnostní rozbory činností, Školení a vzdělávání BOZP, Vzorová dokumentace BOZP Rodinný závod a BOZP 11.6.2016, JUDr. Anna Janáková, Zdroj: BOZPprofi (http://www.bozpprofi.cz) Novela zákona č. 309/2006 rozšiřuje svou působnost i na rodinný závod. Na jaké všechny osoby se v takém případě zákona č. 309/2006 Sb., vztahuje? Vztahuje se na rodinný závod i působnost orgánů inspekce práce? Zákon č. 88/2016 Sb., který k 1. květnu 2016 novelizoval zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, rozšířil použití vyjmenovaných ustanovení zákoníkem práce a ZoBOZP též na právní vztahy týkající za zajištění BOZ při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o další členy rodiny, kteří jsou zúčastněni na provozu rodinného závodu podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštním právním předpisem je občanský zákoník. Podle § 700 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se za rodinný se považuje závod: Bezpečnost při činnosti těchto osob je tedy zajištěna obdobně, jako u jiných osob, které vykonávají činnost nebo poskytují služby mimopracovněprávní vztahy. Vztahuje se ně § 101 odst. 1, 2 a 5, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až 11 ZoBOZP s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. Zároveň byla od května 2016 rozšířena i působnost orgánů inspekce práce, která se nově vztahuje i na rodinný závod.

http://kraken.slv.cz/2VSOL789/2012

2 VSOL 789/2012-A-10 KSBR 37 INS 21843/2012 2 VSOL 789/2012-A-10 Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem 671 61 Práče 115, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11.9.2012, č. j. KSBR 37 INS 21843/2012-A-3, Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech usnesení uvedl, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje podstatné náležitosti, neboť v něm nejsou úplně popsány rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek. Dlužník totiž neuvedl skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že má více věřitelů se závazky déle než 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen hradit. Tvrzení v návrhu jsou pouze obecná v souladu s dikcí zákona. K návrhu nebyl připojen ani seznam závazků, seznam majetku a zaměstnanců, ani listiny dokládající úpadek dlužníka. Pro uvedené nedostatky návrhu nelze v řízení pokračovat. Proto soud insolvenční návrh podle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) odmítl. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Tvrdil, že jeho insolvenční návrh je úplný a dostačující k zahájení insolvenčního řízení. (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné. V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 6.9.2012 domáhal zahájení insolvenčního řízení. Tvrdil, že je fyzickou osobou-nepodnikatelem a po zodpovědném posouzení své situace dospěl k závěru, že narostlou výši závazků a jejich příslušenství není schopen reálně uspokojovat. Je předlužen, neboť jeho závazky převyšují pohledávky. Dále uvedl, že má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že podaný insolvenční návrh vykazuje vady, které brání pokračování v řízení. Dlužník v návrhu neuvedl žádná konkrétní tvrzení, která by svědčila o jeho úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ, neboť neuvedl skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že má minimálně dva věřitele, vůči nimž má závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ) a že tyto závazky není schopen hradit (§ 3 odst. 1 písm. c/, odst. 2 IZ). Tato tvrzení jsou nezbytná pro závěr o existenci úpadku a musí z návrhu vyplývat konkrétně. V této souvislosti je možno odkázat na závěry formulované Nejvyšším soudem ČR, který v usnesení ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008 vysvětlil, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi osvědčujícími úpadek dlužníka rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ). V poměrech přezkoumávané věci lze uzavřít, že dlužník náležitě nevylíčil rozhodující skutečnosti ve vztahu ke znakům úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 písm. a), b) a c) IZ. Jak správně uvedl soud prvního stupně, pokud dlužník uváděl, že je ve stavu předlužení, pak zákonnou podmínkou předlužení je to, že dlužník je fyzickou osobou -podnikatelem. Dlužník však sám tvrdil, že je fyzickou osobou-nepodnikatelem. Pouze pro úplnost odvolací soud poznamenává, že na rozdíl od soudu prvního stupně je přesvědčen, že dlužník v návrhu uvedl, čeho se svým návrhem domáhá, tj. rozhodnutí o úpadku. S ohledem na chybějící náležitosti insolvenčního návrhu (§ 3 odst. 1 písm. a/, b/ a c/ IZ) postupoval soud prvního stupně správně, pokud insolvenční návrh dlužníka podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl. Odvolací soud proto napadené usnesení potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně (§ 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.).