Datasets:

wamaku

/

cz-esbirka-vydane-akty

like 0

184. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 22. června 1922 ohledně přístupu republiky Československé k mezinárodní úmluvě ze dne 4. května 1910 o tom, kterak potírati rozšiřování necudných publikací. Na základě článku 20. smlouvy mezi Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými a Československem, podepsané dne 10. září 1919 v Saint-Germain-en-Laye, schválené Národním shromážděním dne 7. listopadu 1919 a ratifikované presidentem republiky dne 10. listopadu 1919, přistoupila republika Československá, když schválen byl příslušný návrh na přístup usnesením ministerské rady ze dne 14. března 1921, notou ministra zahraničních věcí ze dne 16. května 1921, zaslanou vládě republiky francouzské, k mezinárodní úmluvě ze dne 4. května 1910 o tom, kterak potírati rozšiřování necudných publikací, uzavřené mezi Německem, Spojenými Státy severoamerickými, Rakousko-Uherskem, Belgií, Brasilií, Dánskem, Španělskem, Francií, Velkou Britanií a Irskem, Italií, Nizozemskem, Portugalskem, Ruskem, Švédskem a Švýcarskem. Úmluva byla vyhlášena v rakouském říšském zákoníku z roku 1912 pod č. 116 a ve Sbírce zákonů uherských jako zákonný článek L z roku 1912. Přístupní nota československá byla uložena v archivu vlády francouzské dne 8. června 1921. Podle ustanovení článku 4. úmluvy nabyla tudíž ustanovení její pro celé území republiky Československé mezinárodní působnosti dnem 8. prosince 1921. Vyhlašuje se s tím, že touto úmluvou jsou vázány tyto státy: Německo, Belgie, Španělsko, Spojené Státy, Francie, Velká Britanie, Italie, Švýcarsko, Dánsko, Portugalsko, Rusko, Rakousko, Maďarsko, Nizozemsko, Lucembursko, Norsko, Polsko a Československo. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí ohledně přístupu republiky Československé k mezinárodní úmluvě ze dne 4. května 1910 o tom, kterak potírati rozšiřování necudných publikací.

184/1922 Sb.

202. Nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. května 1922, jímž se pozměňuje, po případě doplňuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. března 1920, č. 151 Sb. z. a n., a nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. prosince 1920, č. 12 Sb. z. a n. z roku 1921. Na základě zákona ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb. z. a n., zákona ze dne 23. května 1919, č. 282 Sb. z. a n., zákona ze dne 7. dubna 1920, č. 230 Sb. z. a n., a zákona ze dne 13. května 1919, č. 250 Sb. z. a n., se nařizuje: Článek I. Článek 7. nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. března 1920, č. 151 Sb. z. a n., se pozměňuje a má napříště zníti takto: 1. Místa služební, jež jsou podle § 4 zákona ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb. z. a n., vyhrazena legionářům, buďtež obsazována uchazeči-legionáři do stanovené výše 50% volných míst. 2. Úřednická místa manipulační a kancelářská, na něž mají legionáři právo přednostní podle § 5 zákona ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb. z. a n., buďtež propůjčována v prvé řadě legionářům až do výše 75% volných míst; zbývajících 25% těchto míst budiž udělováno především uchazečům z řad býv. poddůstojníků (certifikatistů), jichž práva a výhody pro nabytí nároků na propůjčení služebních míst podle zákonů o certifikatistech byly zachovány zákonem ze dne 13. května 1919, č. 250 Sb. z. a n., a nařízením vlády republiky Československé ze dne 18. září 1919, č. 594 Sb. z. a n., a není-li jich, rovněž především legionářům. 3. Legionářům, ucházejícím se o místa úřednická kategorie E, na něž mají právo přednostní, přísluší na základě jejich úřednického průkazu (t. j. průkazu opatřeného příslušnou doložkou o kvalifikaci úřednické, vyhotoveného ministerstvem národní obrany [kanceláří čsl. legií]), v mezích předchozího odstavce přednostní právo před uchazeči-nelegionáři, aniž by musili prokazovati, že co do předběžného vzdělání, předepsaného pro skupinu E, vyhovují podmínkám § 52 E zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. (služební pragmatiky). 4. Stejné přednostní právo přísluší legionářům s úřednickým průkazem, ucházejícím se o úřednická místa kategorie D, na něž mají právo přednostní, vyhovují-li podmínkám § 10 nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. prosince 1920, č. 12 Sb. z. a n. z r. 1921; ustanovení § 2 nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. března 1920, č. 157 Sb. z. a n., zůstává nedotčeno. 5. Úplně způsobilým pro úřednická místa manipulační a kancelářská ve smyslu § 5 zákona ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb. z. a n., jsou uchazeči-legionáři, vykazující kromě všeobecných a pro to které místo stanovených zvláštních podmínek kvalifikaci podle odst. 3. a 4. 6. Legionáři, kteří jsou ustanoveni na smlouvu bez rozdílu, ať byl smluvní poměr založen individuelní smlouvou nebo na základě všeobecné úpravy, buďtež, pokud vyhovují předepsaným podmínkám, přejímáni na uvolněná místa úřednické skupiny E a D § 52 služeb. pragmatiky. Rovněž buďtež legionáři, ustanovení na úřednických místech skupiny E § 52 služeb. pragmatiky, přejímáni na uvolněná místa skupiny D § 52 služeb. pragmatiky, vyhovují-li podmínkám uvedeným v odst. 4. tohoto článku. Služební doba dosavadní budiž jim v novem služebním poměru započtena tak, jako by v něm byli hned při nastoupení služby. 7. Legionářům budiž dávána přednost při přijímání k četnictvu. Článek II. § 10 nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. prosince 1920, č. 12 Sb. z. a n. z r. 1921, se doplňuje tímto odstavcem: Složení zkoušek z učiva některé z tříd uvedených v předchozím odstavci má pro uchazeče-legionáře stejný význam, jako by tyto třídy byli absolvovali. Článek III. Za § 18 nařízení vlády republiky Československé ze dne 13. prosince 1920, č. 12 Sb. z. a n. z roku 1921, vsunuje se nový § 18 a tohoto znění: § 18 a: Úlevy tímto nařízením legionářům poskytnuté platí podle § 7, poslední odstavec, zákona ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb. z. a n., též pro přijímání do jiných služeb v § 4 tohoto zákona uvedených. Článek IV. Ustanovení druhé věty čl. 14. nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. března 1920, č. 151 Sb. z. a n., se zrušuje. Za tímto článkem budiž vsunut nový článek 14a tohoto znění: Článek 14 a. Úřady, ústavy nebo závody v čl. 13. uvedené jsou kromě toho povinny ke konci každého kalendářního půlletí oznamovati ministerstvu N. O. (kanceláři čsl. legií), zda a jak byla v uplynulém pololetí obsazena uprázdněná místa, jež jsou legionářům vyhrazena aneb na něž mají právo přednostní. Článek V. U legionářů, kteří jsou v den účinnosti tohoto nařízení již ve státní službě ustanoveni, prodlužuje se lhůta k podávání žádostí za výhodu podle zákona ze dne 7. dubna 1920, č. 230 Sb. z. a n., do 60 dnů, počítajíc ode dne účinnosti tohoto nařízení; legionářům, kteří vstoupí do státní služby teprve po dni účinnosti tohoto nařízení, jest o výhody žádati do 60 dnů od nastoupení služby. Článek VI. Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti je ukládá se všem ministrům. Dr. Beneš v. r. Černý v. r. Dr. Dolanský v. r. Šrámek v. r. L. Novák v. r. Srba v. r. A. Novák v. r. Habrman v. r. Tučný v. r. Dr. Vrbenský v. r. Dr. Dérer v. r. Dr. Šrobár v. r., též za ministra Dra Mičuru. Udržal v. r., též za ministra Staňka.

Nařízení vlády republiky Československé, jímž se pozměňuje, po případě doplňuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. března 1920, č. 151 Sb. z. a n., a nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. prosince 1920, č. 12 Sb. z. a n. z roku 1921.

202/1922 Sb.

220. Zákon ze dne 13. července 1922, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n. o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový. Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně: Článek I. Zákon ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n. o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový mění a doplňuje se takto: Do §u 1. vsunuje se jako odstavec druhý toto ustanovení: Osoby hospodařící na zabraném majetku jsou povinny úředním osobám provádějícím přípravné práce poskytnouti za přiměřenou náhradu potřebné místnosti a povozy. Za § 2. vsunuje se toto ustanovení: § 2a. Nejsou-li přejímané nemovitosti zapsány v knihách veřejných vedených na území republiky Československé, podá pozemkový úřad oznámení u okresního soudu, v jehož obvodu jsou přejímané nemovitosti. Jsou-li přejímané nemovitosti v obvodu několika okresních soudů, podá pozemkový úřad oznámení toliko u jednoho z nich a připojí pro ostatní soudy potřebné stejnopisy. Za § 3. vsunuje se toto ustanovení: § 3a. Soud, u něhož bylo podáno oznámení podle § 2a, vyhlásí zamýšlené převzetí na soudní desce a doručí oznámení vlastníku stejným způsobem jako v případu § 3, odst. 1. Jsou-li přejímané nemovitosti v obvodu několika soudů okresních, dodá soud, jemuž oznámení bylo učiněno, po jednom stejnopise také těmto soudům podle návrhu pozemkového úřadu, aby vyhlásily na svých soudních deskách zamýšlené převzetí a vyrozuměly strany o výkonu vyhlášky. Proti usnesení nařizujícímu vyhlášení a vyzývajícímu vlastníka k vyjádření není opravného prostředku. § 4., odst. 1. zní nyní takto: Zdržuje-li se vlastník nebo jeho zákonný zástupce v cizině, aniž oznámili pozemkovému úřadu nebo soudu plnomocníka majícího stálé bydliště v tuzemsku, nebo není-li pozemkovému úřadu pobyt jejich znám, budiž jim zřízen soudem k návrhu pozemkového úřadu nebo z moci úřední na jich vrub opatrovník (opatrovník nepřítomného). § 5. zní nyní takto: Pozemkový úřad, rozhoduje o žádosti vlastníkově podle předpisů §u 11 záborového zákona, přihlíží v mezích tohoto předpisu nejen k návrhům vlastníkovým, nýbrž i k účelu, pro nějž rozhodl se nemovitosti převzíti, k případné další místní potřebě a k tomu, aby hospodaření na ostatním zabraném majetku vlastníkově nebylo nad potřebu ztíženo. Pozemkový úřad může bez dalšího zamítnouti žádost opozděně podanou. Rovněž může bez dalšího zamítnouti žádost, stala-li se o převzetí písemná dohoda s vlastníkem. Uplatní-li ve lhůtě nárok podle prvé věty § 11 záborového zákona jen někteří ze spoluvlastníků, manželů nerozvedených, rodičů a dětí prvního stupně — §§ 2 a 4 záborového zákona —, má se za to, že ostatní souhlasí s návrhy včas podanými. Nevyjádří-li se tyto osoby souhlasně, rozhoduje pozemkový úřad podle volného uvážení jako o alternativním návrhu. Do výměry, již vlastníku jest přiděliti do svobodného vlastnictví, počítají se i nemovitosti vlastníku dříve ze záboru propuštěné výslovně na vrub jeho nároku podle prvé věty § 11 záborového zákona nebo jichž zcizení bylo mu dovoleno výslovně na vrub nároku toho. § 7. zní nyní takto: Vyhoví-li pozemkový úřad vlastníkově žádosti ve příčině všech nebo některých nemovitostí, jež hodlal převzíti, vyrozumí kromě vlastníka také soud, v jehož knihách tyto nemovitosti jsou zapsány (§ 3), nebo v jehož obvodu nemovitosti ty jsou (§ 3a), s návrhem, aby v případě §§ 2 a 3 poznámku zamýšleného převzetí nemovitostí vlastníku ponechaných, a pokud nemovitosti ty přiděleny byly vlastníku do svobodného vlastnictví (§ 11 záborového zákona), poznámku záboru vymazal, v případě pak §§ 2a a 3a novou vyhláškou zamýšlené převzetí již vyhlášené zrušil nebo omezil. § 9. budiž doplněn druhým odstavcem: Totéž platí obdobně o vyhlášce zamýšleného převzetí dle §u 3a. V §u 10. buďtež vložena za slova „oznámení dle §u 2“ slova „nebo § 2a“. § 11. zní nyní takto: Přejímá-li pozemkový úřad jen jednotlivé nemovitosti knihovního tělesa nebo části jejich, vyzve na jeho návrh knihovní soud knihovní věřitele a věcně oprávněné usnesením, jež doručí se dle předpisů o doručování žalob, aby se do 14 dnů vyjádřili, požadují-li, aby jejich nároky byly uspokojeny z přejímací ceny. Totéž může pozemkový úřad navrhnouti, jde-li o věřitele, pro něž na knihovním tělese váznou simultánní práva zástavní nebo zástavní práva pro pohledávky podmíněné. Vyjádření oznámí soud pozemkovému úřadu a není-li sám soudem, který jest povolán rozvrhnouti přejímací cenu, sdělí také tomuto soudu výsledek vyzvání. K pohledávkám věřitelů a věcně oprávněných, kteří ve lhůtě nežádali uspokojení z přejímací ceny nebo se nevyjádřili, nepřihlíží se při rozvrhu přejímací ceny za tyto nemovitosti; bylo-li žádáno uspokojení jen částečné z přejímací ceny, přihlíží se při rozvrhu jen k požadované části. § 12., odst. 1. zní nyní takto: Pokud tento zákon neustanovuje jinak, budiž před skutečným převzetím zabraného majetku dána pozemkovým úřadem osobám na něm hospodařícím výpověď alespoň šestiměsíční, počítaje ode dne doručení nebo vyhlášení výpovědi. § 13. zní nyní takto: Z moci úřední může pozemkový úřad zkrátiti dobu výpovědní (§ 12), jestliže na nemovitostech, jež mají býti převzaty, bylo úředně zjištěno, že se špatně hospodaří (zákon ze dne 12. února 1920, č. 118 Sb. z. a n.). § 14., č. 3. zní nyní takto: 3. jde-li o vlastníky, pachtýře neb jiné osoby hospodařící neb užívající majetku zabraného a jsou-li právní jednání zakládající držbu jejich práv k zabranému majetku proti státu bez právních následků (bezúčinna) nebo neplatna dle §§ 7 a 18 záborového zákona; § 17., odst. 2. zní nyní takto: O stížnosti proti výpovědi platí předpis § 20. V § 18, odst. 2. nahražují se slova „do vlastních rukou“ slovy „dle předpisů o doručování žalob“, a odstavec třetí budiž vypuštěn. Za § 18. budiž vloženo toto ustanovení: § 18 a. Pokud nejde o nájemce a pachtýře hospodářských jednotek jako statků, dvorů a pod., postačí výpověď všeobecně daná bez udání jmen pachtýřů a nájemců a vyhlášená na desce soudní okresního soudu, v jehož obvodu přejímané nemovitosti leží. Opis vyhlášky zašle soud obecním úřadům obcí, v jichž obvodu jsou přejímané nemovitosti. Výpovědní lhůta běží ode dne vyhlášky na desce soudní. Den vyhlášky oznámí soud pozemkovému úřadu. Proti usnesení nařizujícímu výpověď všeobecnou vyhláškou na desce soudní není opravného prostředku. § 20. zní nyní takto: Proti výpovědi přísluší osobě hospodařící do 14 dnů ode dne doručení (§ 18) nebo vyhlášení (§ 18a) výpovědi stížnost k nadřízenému soudu jen z důvodu, že nebylo šetřeno ustanovení části I. c, tohoto zákona. Soud rozhodne v řízení nesporném. Stížnost nezastavuje běh lhůty výpovědní. Stížnost (odst. 1.) podává se u soudu, jenž doručil nebo vyhlásil výpověď. Když výpověď nabyla právní moci a uplynula doba výpovědní, v případech pak § 14, č. 2 a 3, jakmile bylo vloženo právo vlastnické pro stát nebo nabyvatele (§§ 26 a 28), provede okresní soud místně příslušný k návrhu pozemkového úřadu vyklizení a odevzdání vypověděných nemovitostí a předání jich do držby pozemkovému úřadu nebo osobě tímto úřadem označené podle předpisů exekučního řádu. Návrh tento lze učiniti kdykoliv, a to i tehdy, byla-li pozemkovým úřadem osobě hospodařící prodloužena lhůta k vyklizení. § 21., odst. 1. zní nyní takto: Jakmile bude podáno oznámení u soudu podle § 2 nebo § 2a, oprávněn jest pozemkový úřad vypověděti také osoby, jež mají právo k nemovitosti přejímané z důvodu poměru nájemního nebo služebnosti bytu, bez rozdílu, zda jmenovaná práva zapsána jsou v knize veřejné čili nic. § 23. zní nyní takto: Pokud nebylo vloženo právo vlastnické pro stát nebo pro osobu, které byla nemovitost přidělena nebo směnou zcizena, může býti dána výpověď, jen když návrh na poznámku záboru nebo oznámení dle §u 2 neb 2a byly u soudu již podány nebo aspoň se podávají současně s výpovědí. § 24., odst. 2. zní nyní takto: Vyhláška musí obsahovati: 1. Označení, že jde o výpověď danou státem podle části I., lit. c) tohoto zákona, 2. označení nemovitostí výpovědí postižených podle vlastníka a obce, ve které leží, 3. označení konce doby výpovědní. V § 25. budiž vypuštěn druhý odstavec. § 26., odst. 1. zní nyní takto: Kde bylo podle tohoto zákona poznamenáno nebo vyhlášeno zamýšlené převzetí zabraného majetku státem, nebo sjednána byla mezi pozemkovým úřadem a vlastníkem dohoda o převzetí, provedou na návrh pozemkového úřadu soudy vklad práva vlastnického pro stát republiky Československé s odvoláním na § 1 záborového zákona a na toto zákonné ustanovení. V případě §u 2a zřídí soud k návrhu pozemkového úřadu pro převzaté nemovitosti prozatímní zvláštní vložku a provede v ní zápisy shora jmenované. Bližší předpisy vydány budou nařízením. § 29. věta první zní nyní takto: Užitky a povinnosti veřejnoprávní i soukromoprávní spojené s držbou převzatých nemovitostí přecházejí na stát dnem, který následuje poslednímu dni lhůty výpovědi dané vlastníku jako osobě hospodařící, nebylo-li dohodou jinak ustanoveno. § 31. zní nyní takto: Po uplynutí 30 dnů od výkonu poznámky nebo vyhlášení zamýšleného převzetí nelze se domáhati uznání práva vlastnického nebo jiných práv věcných k nemovitostem převzatým ani vůči státu ani vůči osobám, jimž se dostalo nemovitostí těch přídělem. Nerozhoduje při tom, zda proveden byl ihned po uplynutí této lhůty vklad práva vlastnického čili nic. V případech, ve kterých došlo k dohodě mezi pozemkovým úřadem a vlastníkem o převzetí (§ 26), počíná lhůta 30denní dnem vkladu práva vlastnického pro stát nebo nabyvatele. Do § 38. vkládá se jako druhý odstavec toto ustanovení: K ceně majetku připadlého státu na dávku z majetku a z přírůstku na majetku se nepřihlíží při posuzování potřeby zvláštního finančního zákona dle předchozího ustanovení. § 40. zní nyní takto: Přejímací cenu majetku připadlého státu na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku tvoří úhrn přejímací ceny určené pozemkovým úřadem podle předpisů tohoto zákona a přirážky k této ceně dle předpisů § 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb. z. a n. Přejímací cenu jiného státního majetku stanoví vláda. Peníz přejímacích cen plyne do státní pokladny. Pokud jde o přejímací cenu dle věty prvé, platí ustanovení § 1 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n. O placení této přejímací ceny dle odst. 1 platí předpisy částky IV. tohoto zákona. Přejímací cenu převzatého zabraného majetku, jejž si stát pro sebe trvale podrží, vyúčtuje pozemkový úřad spolu se všemi výlohami k získání jeho vynaloženými jako cenu nabývací, avšak tak, že polovina srážek z přejímací ceny (§§ 42 a 42a) jde při vyúčtování přejímací ceny jako ceny nabývací (§ 38) k dobru státu a neplyne do fondu dle § 42b. § 41. zní nyní takto: § 41. Náhradou (přejímací cenou) za převzatý nemovitý majetek jest cena jeho vyplývající z průměru cen docilovaných v letech 1913 až 1915 za nemovitosti toho druhu při prodeji hospodářských celků v rozloze přes 100 ha z volné ruky. Vláda se zmocňuje, aby nařízením vydala předpisy závazné pro určování a vypočítávání přejímací ceny dle zásady odst. 1. Pokud nebudou tyto předpisy vydány, stanoví pozemkový úřad přejímací cenu podle odhadu převzatých nemovitostí svými přísežnými znalci na místě samém dle zásady odst. 1., hledíc k ustanovením §§ 42 až 43. Znalce jmenuje pozemkový úřad, a nebyli-li znalci již dříve vzati soudem do přísahy jako znalci soudní, vezme je do přísahy na požádání pozemkového úřadu okresní soud jejich bydliště. Se zřetelem na zákon ze dne 10. dubna 1919, č. 187 Sb. z. a n. počítá se ve všech případech jedna koruna měny rakousko-uherské za jednu korunu československou. § 42. zní nyní takto: § 42. Při souborech zabraného majetku (§ 2 záborového zákona) přes 1000 ha celkové výměry budiž přejímací cena (§ 41) snížena, a to z výměry přesahující 1000 ha srážkou 1/10% za každých 100 ha z celkové výměry souboru, nejvýše však 30%. Ke zlomkům jednoho sta hektarů se nepřihlíží. Pro použití těchto předpisů rozhodnou jest výměra souboru v den, kdy majetek zabrán byl státem podle zákona záborového. Při souborech, jejichž výměra po záboru se zvětšila (na př. sloučením souborů zabraného majetku nebo sloučením zabraného majetku s majetkem nezabraným), jest rozhodnou větší výměra v době, kdy dojde k soudu oznámení pozemkového úřadu o zamýšleném převzetí (§§ 2 až 3a). Za § 42. vkládají se jako další §§ 42a a 42b tato ustanovení: § 42a. Počínajíc rokem 1923 zvyšuje se srážka (§ 42) každým rokem o jednu dvacetinu (1/20). Pro použití tohoto předpisu rozhodným jest rok, ve kterém dojde k soudu oznámení pozemkového úřadu o zamýšleném převzetí. Rok ten započítává se do zvýšení srážky. Zvyšování srážky zastavuje nabídka vlastníka velkého majetku pozemkového učiněná písemně pozemkovému úřadu, aby úřad ten převzal jeho majetek pozemkový podle předpisů tohoto zákona, a to ohledně toho majetku, jejž ku převzetí nabídne. Úhrnná srážka nesmí činiti více než 40% přejímací ceny. § 42b. Peníz srážek (§§ 42 a 42a) plyne do fondu pro podporu vnitřní kolonisace zřízeného dle §u 18 zákona ze dne 11. března 1920, č. 166 Sb. z. a n. § 43. zní nyní takto: Ocenění převzatých nemovitostí podle předpisů tohoto zákona provede pozemkový úřad přihlédaje k osobitým vlastnostem převzatých nemovitostí a stavu, v jakém byly převzaty. Zejména budiž vzat zřetel při oceňování jednak na investice provedené po 1. srpnu 1914, jednak na meliorace, nejpozději v řízení oceňovacím vlastníkem pozemkovému úřadu hlášené a osvědčené, jestliže užitek jejich v době převzetí ještě trvá nebo pravděpodobně se dostaví, a jestliže investice ty neb meliorace jedině sledovaly, aby docíleno bylo větší výnosnosti nebo udržen byl dobrý stav majetku při intensivním způsobu hospodaření. Investice takové a meliorace buďtež oceněny dle nákladů stavebních neb pořizovacích s odpočtením příslušného úmoru dle počtu let a druhu zařízení. Řádné udržovací náklady nepovažují se za investice podle odst. 2. Skutečnost, že při převzetí jednotlivých pozemků bez budov vznikne vlastníku škoda nevyužitkováním nákladů na stavby zejména hospodářských budov, budiž při oceňování považována za okolnost, jež cenu majetku měrou podstatnou zvyšuje. Za § 43. budiž vloženo toto ustanovení: § 43a. Tvrdí-li osoba, jež v době převzetí hospodařila na převzatých nemovitostech z důvodu poměru pachtovního nebo užívala převzatých nemovitostí z důvodu smlouvy nájemní, že investice oceňované zvláště podle předpisu § 43, odst. 2. byly pořízeny na její náklad a že má vůči vlastníku nárok na náhradu investic podle předpisů občanského práva, budiž o tom učiněn záznam v protokolu sepisovaném o oceňování převzatých nemovitostí a budiž vyžádáno vyjádření vlastníkovo o tvrzení pachtýře (nájemce) buď současně k protokolu nebo ve krátké lhůtě. Vyjádří-li se vlastník, že ty které investice, o něž bude zvýšena podle §u 43 přejímací cena, provedl pachtýř (nájemce) svým nákladem, aniž byl k tomu povinen podle pachtovní (nájemní) smlouvy, neb jsa k nim sice povinen, avšak se zřetelem na celou smluvní dobu pachtovní (nájemní), a projeví-li vlastník ve svém vyjádření výslovně souhlas, aby určitá a jak velká nebo poměrná část náhrady za investice dle § 43 přiznána byla jako pohledávka pachtýřova (nájemcova) vůči vlastníku, určí pozemkový úřad ve svém rozhodnutí o přejímací ceně zvláště peníz pohledávky pachtýřovy (nájemcovy) z přejímací ceny, určené dle §§ 41, 42, 42a, v mezích zvýšení její dle §u 43, odst. 2, a učiní soudu rozvrhujícímu přejímací cenu návrh, aby pohledávku pachtýřovu (nájemcovu) zařadil v rozvrhu přejímací ceny za pohledávky knihovních věřitelů, věcně oprávněných a za nároky podle §u 50. Tvrdí-li osoba, jež v době převzetí hospodařila na převzatých nemovitostech z důvodu poměru pachtovního, že ty které převzaté pozemky řádně a účelně vyhnojila také strojenými hnojivy, aniž by pro předčasné zrušení poměru pachtovního převzetím zabraných nemovitostí mohla náklady takového vyhnojení využíti, jest povinna nejdéle při sepisování protokolu tvrzení své osvědčiti, zejména také prokázati účty a jinými věrohodnými doklady množství a cenu strojených hnojiv na pozemky vynaložených. Tvrzení pachtýřovo budiž zaznamenáno v protokolu sepisovaném o oceňování převzatých nemovitostí a odborně vyšetřeno. Pozemkový úřad podle výsledků šetření přizná náhradu za hnojiva pachtýřovi, jež jest splatna hotově do tří měsíců ode dne, kdy rozhodnutí pozemkového úřadu nabylo moci práva. O stížnosti do rozhodnutí pozemkového úřadu o náhradě pachtýři za vynaložené a nevyužité náklady vyhnojení pozemků strojenými hnojivy platí obdobně předpisy §u 46. Zvýšil-li pachtýř cenu přejímaného majetku podstatně řádným hnojením hnojivem animálním, a rozhodl-li pozemkový úřad, aby z důvodu toho přejímací cena byla zvýšena, přiznána budiž pozemkovým úřadem pachtýři náhrada ze zvýšené přejímací ceny. O přiznané náhradě učiní pozemkový úřad soudu rozvrhujícímu přejímací cenu návrh dle odst. 2. O stížnosti do rozhodnutí pozemkového úřadu platí obdobně předpisy § 46. § 44., odst. 2. zní nyní takto: Jestliže náhrada (§§ 41 až 43) byla sjednána dohodou mezi pozemkovým úřadem a vlastníkem, jest dohoda závazna pro stát teprve okamžikem, kdy podepíše smlouvu o dohodě předseda pozemkového úřadu. Pozemkový úřad určí část náhrady, která má připadnouti fondu dle §u 42b. § 45. doplňuje se takto: Předpis tento však neplatí, jestliže jde o nemovitosti knihovními pohledávkami nezatížené, nebo jestliže knihovní věřitelé budou uspokojeni z přejímací ceny podle předpisů tohoto zákona a tato okolnost bude jim pozemkovým úřadem sdělena. § 46. zní nyní takto: Do rozhodnutí pozemkového úřadu o přejímací ceně lze si stěžovati vlastníku a oprávněným z knihovních práv do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Stížnost budiž podána k zemskému soudu v Praze pro obvod vrchního zemského soudu v Praze, k zemskému soudu v Brně pro obvod vrchního zemského soudu v Brně, k sedriálnímu soudu v Bratislavě pro Slovensko a k sedriálnímu soudu v Užhorodě pro Podkarpatskou Rus. Příslušnost řídí se dle toho, kde jest větší část převzatého majetku. Pozemkový úřad označí ve svém rozhodnutí soud, který jest příslušný k podání stížnosti. Stížnost podati jest ve dvou stejnopisech. Může se opírati, pokud ocenění stalo se podle zvláštních předpisů vydaných pro určování a vypočítávání přejímací ceny (§ 41, odst. 2), jedině o to, že nebylo šetřeno těchto předpisů, nebo že nebylo přihlíženo k předpisům §§ 42 až 45. Soud dodá stížnost pozemkovému úřadu, aby se do 14 dnů vyjádřil. Pozdě podanou stížnost odmítne soud z moci úřední, jinak rozhodne o stížnosti v nesporném řízení v senátě. I proti potvrzujícímu rozhodnutí II. stolice jest přípustna stížnost k nejvyššímu soudu. § 47., odst. 2. a 3. zní nyní takto: Rozvrh provede soud označený v odst. 1. podle stavu v den skutečného převzetí (§ 29). O nařízeném roku vyrozumí soud kromě pozemkového úřadu a vlastníka úřady povolané vymáhati veřejné dávky a daně a všechny osoby, pro něž podle knihovního stavu v den poznámky převzetí zapsána jsou práva na nemovitostech a vyhlásí jej na soudní desce s vyzváním, aby ohlásily své nároky na jistině a příslušenství také osoby, které je činí ze smluv služebních (§ 49), zaopatřovacích (§ 50) a pachtovních nebo nájemních (§§ 43, a 43a a 50a). Za § 47. vsunuje se toto ustanovení: § 47a. V případě § 2a bude přejímací cena zapsána do náhradové knihy (§ 59) pro rozvrhovou podstatu převzatých nemovitostí. Rozvrh podle §u 47 proveden bude teprve tehdy, až pozemková kniha bude buď nově zřízena nebo původní pozemková kniha na území republiky Československé přenesena. § 48. zní nyní takto: Náhradu za knihovně zajištěné služebnosti, pokud nebudou převzaty, za výměnek a jiná věcná břemena, určí soud, přibera jednoho nebo dva znalce, a to dle průměrné hodnoty oprávnění nebo plnění v letech 1913 až 1915. Do §u 50. vkládá se jako 2. odstavec toto ustanovení: Vláda jest zmocněna nařízením zvýšiti míru úrokovou pro kapitalisování nároků dle odst. 1. až na čtyři ze sta. Za § 50. budiž vloženo toto ustanovení: § 50a. Pachtýři (nájemci) nepřísluší nárok na náhradu škody a ušlého zisku ani vůči poslednímu vlastníku zabraných a státem převzatých nemovitostí ani vůči státu z důvodu, že výpovědí pozemkového úřadu podle předpisů tohoto zákona rozvázán byl předčasně poměr pachtovní (nájemní). Pozemkový úřad, přiděluje půdu (zbytkové statky a větší zemědělské podniky) dle předpisů §§ 1, 3, 15, 16 a 25 zákona přídělového, jest povinen bráti slušný zřetel k pachtýřům zemědělských podniků, kteří přestali býti pachtýři na velkém majetku pozemkovém před uplynutím doby pachtovní z důvodu v odst. 1. uvedeného. Pozemkovému úřadu náleží také péče o to, aby pachtýřům v odst. 1. jmenovaným zprostředkován byl pacht na velkém majetku pozemkovém, jenž nebyl dosud státem převzat. Vykonávaje tuto péči, může pozemkový úřad uložiti vlastníkům velkého majetku pozemkového, aby v první řadě zadávali půdu (zemědělské podniky) do pachtu osobám, jež jim označí pozemkový úřad (odst. 4). Vláda se zmocňuje, aby provedla nařízením předpisy odst. 2. a 3. K nárokům osob ze smluv pachtovních nebo nájemních přihlíží soud provádějící rozvrh, jde-li o prokázané přeplatky na pachtovném nebo vedlejších dávkách, nebo o nároky z důvodu investic přihlášené k protokolu o oceňování převzatých nemovitostí po rozumu předpisů § 43a. Nároky, jichž vlastník neuznal, buďtež odkázány k projednání pořadem práva soukromého. Pořadí nároků uznaných nesmí býti na újmu předpisu § 50. § 53., odst. 2. zní nyní takto: Toto právo musí vykonati pozemkový úřad nejpozději dva měsíce před skutečným převzetím majetku. V § 56. buďtež vypuštěna na konci druhé věty slova: ....... „s konečnou platností.“ § 59. zní nyní takto: Náhrada za převzatý majetek, jakmile jest pravoplatně určena, tvoří, pokud není vyčerpána při rozvrhu soudním pohledávkami ze zákonného zástavního práva, knihovních věřitelů a oprávněnců a pohledávkami ze zaopatřovacího poměru, pohledávku bývalého vlastníka vůči státu. Stát jest povinen ji zúrokovati třemi ze sta ročně a buď zaplatiti hotově nebo zapsati do náhradové knihy podle předpisů tohoto zákona a umořovati aspoň půl procentem ročně. Úroky platí se pololetně pozadu. Vláda se zmocňuje, aby nařízením zvýšila míru úrokovou až na čtyři ze sta. Změna v míře úrokové musí se týkati také úrokování pohledávek vlastníků vůči státu již před změnou míry úrokové vzniklých. § 61. zní nyní takto: Peníz z náhrady na vlastníka vypadající může pozemkový úřad vyplatiti vlastníku hotově anebo dáti jej zapsati jako pohledávku do náhradové knihy. Pohledávka ta jest vůči státu nevypověditelna, stát může ji však čtvrtletně vypověděti a zaplatiti buď hotově nebo umořitelnými dílčími dluhopisy ve stejné jmenovité hodnotě a se stejnou mírou úrokovou. Předpisy §§ 62. a 63. se zrušují. § 64. zní nyní takto: Náhradové knihy vedou a účetní a pokladní službu při placení náhradových pohledávek vykonávají náhradové banky (ústavy), jež — nejsou-li ústavy oprávněnými vydávati zástavní listy nebo ústavy (úřady) státními — musí býti veřejnoprávními ústavy uvěrními po rozumu §u 15 záborového zákona. V případech, ve kterých náhradové banky vykonávají jménem státu též účetní a pokladní službu a správu pohledávek z úvěrů poskytnutých uchazečům o úvěr dle §u 4, odst. 3 zákona ze dne 11. března 1920, č. 166 Sb. z. a n. (zákona úvěrového), jsou výpisy z účtů náhradových bank stvrzené pozemkovým úřadem exekučním titulem pro řízení před soudy exekučními a náhradové banky mohou dobývati pohledávek státu exekucí dle §u 12 cit. zákona, aniž by dříve žádaly za vydání platebního rozkazu nebo domáhaly se žalobou rozsudku dle §u 11 cit. zákona. § 65. zní nyní takto: Správní výlohy náhradových bank uhradí se správním příspěvkem, který platí osoby, jimž při přídělu půdy poskytne stát držebnostní úvěr uvěřením části přídělové ceny. Vedle toho může pozemkový úřad jako odměnu a náhradu správních výloh poskytnouti náhradovým bankám nejvýše jedno procento z pohledávek vlastníků (§ 61) vůči státu, zapsaných v náhradových knihách. Výše správního příspěvku podléhá schválení pozemkového úřadu. § 69. zní nyní takto: Pohledávky bývalých knihovních věřitelů a oprávněnců, vyjímajíc pohledávky jmenované v §u 70, mohou po dobu pěti let od zápisu do náhradové knihy býti vypovězeny čtvrtletně pouze státem, po uplynutí pěti let půlletně také věřitelem neb oprávněncem, jemuž náhradová banka vyplatí vypovězenou pohledávku dle své volby buď hotově neb dílčími dluhopisy v kursu v den výplaty. § 71. zní nyní takto: Zevrubnější předpisy k §§ 61, 64, 69 a 70 budou vydány nařízením vládním, jež může obor působnosti státního ústavu (úřadu) rozšířiti o službu náhradové banky. V § 72. za odst. 3. vložena buďtež tato ustanovení: Ku dni zápisu poznámky o převzetí do knihy veřejné provede pozemkový úřad soupis všech ostatních trvalých zaměstnanců, jichž se ustanovení odstavce 1. tohoto paragrafu netýká, a jichž služba a námezdní poměr anebo práce souvisí bezprostředně se zemědělskou neb lesní výrobou nebo průmyslovými podniky zákonem ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., zabranými, pokud dotyčné podniky jsou předmětem převzetí, a jestliže zaměstnanci splňují tyto podmínky: 1. Jsou státními příslušníky republiky Československé a mají řádné bydliště v tuzemsku, 2. jsou v den vyhlášení přídělového zřízení starší 18 roků, 3. jsou před zápisem poznámky o převzetí nejméně 2 roky na zabrané půdě trvale zaměstnáni. Soupis obsahujž u všech těchto osob úhrnnou dobu služební neb pracovní na velkém majetku pozemkovém v území Československé republiky ztrávenou, stáří, jakož i údaje o služebních požitcích, zaopatřovacích nárocích, čákách jejich a počtu příslušníků rodiny zaměstnance, pokud výživou svou na výdělku a příjmu zaměstnance závisejí. Soupis týkejž se též všeho dělnictva, které nejméně 150 dní v posledním roce na zabrané půdě pracovalo. § 73. zní nyní takto: Ku zabezpečení starobních a invalidních požitků osob sepsaných dle § 72 zřizuje se fond pro zaopatření zaměstnanců velkostatků. Fond ten jest právnickou osobou. Není výdělečným podnikem a neprovozuje zaměstnání, jež by směřovalo k zisku. Sídlem fondu jest Praha. Vláda může přenésti správu fondu na Všeobecný pensijní ústav v Praze nebo na státní úřad se sídlem v Praze. Správu fondu řídí pěti až sedmičlenné kuratorium. Členy kuratoria jmenuje pozemkový úřad v dohodě s ministerstvem sociální péče. Členství kuratoria jest čestné. Kuratorium rozhoduje o nárocích oproti fondu. Z rozhodnutí kuratoria přípustna jest do 14 dnů ode dne doručení stížnost k rozhodčí komisi, zřízené dle § 75, odst. 5. Rozhodnutí rozhodčí komise jest konečné. Fond jest osvobozen ode všech daní a daňových přirážek. Veškerá právní jednání, která se týkají provádění úkolů fondu přímo státem nebo fondem, jakož i listiny o těchto právních jednáních, dále veškerá podání na kuratorium fondu a stížnosti do rozhodnutí kuratoria osvobozeny jsou ode všech kolků a poplatků. K likvidaci fondu dojde, jakmile budou splněny úkoly jemu přikázané. Zbytek jmění fondu jest majetkem státním, a vláda určí, ke kterým účelům pozemkové reformy má ho býti použito. Stát přispěje k fondu jednou pro vždy částkou 5 mil. Kč, zařaděnou do rozpočtu státního na rok 1921. Vlastníci zabraného, avšak dosud nepřevzatého velkého majetku pozemkového povinni jsou přispívati k fondu ročním příspěvkem předem splatným 3 Kč z každého hektaru půdy. Nařízením vlády může býti tento příspěvek zvýšen nebo snížen až o 2 Kč ročně z hektaru. Část majetku do 250 ha osvobozena jest od tohoto příspěvku. Vlastníci zabraného majetku jsou oprávněni přesunouti příspěvek ten na své pachtýře po dobu trvání pachtovního poměru. Příspěvek splatný je předem každého roku vždy dnem 1. ledna. Zadrželé příspěvky vymáhá Všeobecný pensijní ústav nebo státní úřad, k němuž správa fondu byla přenesena, politickou nebo soudní exekucí. Vlastníci zabraného majetku jsou povinni úrokovati zadrželé příspěvky pěti ze sta ročně. Vláda se zmocňuje, zvýšiti úroky z prodlení až na deset ze sta ročně. Pozemkový úřad může se souhlasem ministerstva financí přikazovati fondu části případných přebytků fondu náhradového (§§ 79 a 80). Není-li přebytků nebo dostatečných přebytků, uhrazuje pozemkový úřad případné schodky z fondu kolonisačního (§ 75, odst. 4.). Nárok na starobní neb invalidní požitky z fondu přísluší osobám, které podléhají soupisu dle § 72, odst. 1., mají trvalé bydliště na území Československé republiky a jsou státními příslušníky Československé republiky, jestliže u nich toliko z důvodu provádění pozemkové reformy (převzetím toho kterého souboru nebo části souboru zabraného majetku podle předpisů tohoto zákona) přestala nebo nezačala výplata zaopatřovacích požitků, aniž podle §§ 50, 68 a 74 mohla býti opatřena dostatečná úhrada zaopatřovacích požitků z přejímací ceny za převzatý majetek nebo z ceny za živý a mrtvý fundus instructus. Dokud nebude upraveno zákonem a nevstoupí v činnost starobní a invalidní pojištění dělnictva, budou také ostatním trvalým zaměstnancům na velkém majetku pozemkovém, jejich rodinám a pozůstalým, než kteří jsou uvedeni v předchozím odstavci, vypláceny z fondu starobní neb invalidní renty. Osobám v předchozích odstavcích uvedeným přísluší nárok na požitky podle předpisů zákona o pensijním pojištění se zřetelem na celkovou jich služební dobu ztrávenou na velkém majetku pozemkovém a dle třídy služného odpovídající započitatelným posledním požitkům, nikdy však nárok na vyšší požitky, než stanoveny jsou zákonem ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n. Pokud tento nárok není zabezpečen u některého nositele pensijního pojištění podle zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., buďtež požitky vypláceny nebo doplňovány z fondu (odst. 1.). Výplata požitků (odst. 13.) osobám jmenovaným v odstavci 11. a 12. počíná po dosažení 65 roků věku u osob, které dosud zaopatřovacích požitků (darů z milosti) nepožívají; u osob, jež dosáhly věku 60 roků a podaly průkaz invalidity, prvním dnem měsíce následujícího po průkazu invalidity. Předpisy tyto neplatí však u osob, jež v době převzetí zabraného majetku požívaly již zaopatřovacích požitků podle zákona o pensijním pojištění nebo podle zákona z 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n. Osobě, která požívala v době převzetí zabraného majetku zaopatřovacích požitků v úpravě provedené zákonem ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., od vlastníka zabraného majetku, přísluší — jsou-li tu náležitosti odst. 11. — oproti fondu nárok na zaopatřovací požitky nebo doplnění těchto do výše požitků stanovených v odst. 13. Stejný nárok může uplatniti až do dne vyhlášky dle § 47 odst. 3. u fondu osoba, která v době převzetí zabraného majetku požívala zaopatřovacích požitků neupravených podle cit. zákona, není-li již výdělečně činna na velkém majetku pozemkovém, přísluší-li jí podle cit. zákona nárok na úpravu zaopatřovacích požitků a postoupí-li svůj nárok ze zákona ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., fondu. Kuratorium fondu může se souhlasem ministerstva sociální péče usnésti se na tom, aby pro ten který správní rok vypláceny byly přídavky k zaopatřovacím požitkům z fondu (odst. 13.). Se souhlasem ministerstva sociální péče může se usnésti kuratorium fondu na tom, aby poskytnuty byly výpomoci z fondu ročně až do celkové výše 500.000 Kč osobám, požívajícím požitky z fondu. Vláda se zmocňuje, aby vydala nařízením podrobné předpisy k předchozím ustanovením. § 74., odst. 1. zní nyní takto: Pense a dary z milosti dle stavu ze dne 6. května 1921 jsou povinni vlastníci (uživatelé) zabraného majetku pozemkového, poskytující pense nebo dary z milosti, na svůj náklad zajistiti ve prospěch osob požívajících pensí nebo darů z milosti. § 75. zní nyní takto: Pozbudou-li trvalí zaměstnanci na velkém majetku pozemkovém dosavadního zaměstnání na majetku tom tím, že zabrané nemovitosti převezme stát k účelům pozemkové reformy, bude o ně postaráno jedním z těchto způsobů: 1. přídělem nemovitostí, 2. zprostředkováním, přikázáním nebo jiným opatřením přiměřeného zaměstnání, 3. odškodněním na penězích, 4. zaopatřením starobním a invalidním (§ 73). Osoby, hospodařící na zabraném majetku, jsou povinny přijímati do svých služeb na uprázdněná nebo nově zřízená místa zaměstnance z osob, jež jim označí pozemkový úřad nebo ústav zprostředkující služby a práce zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém. Pozemkový úřad, rozhoduje o přídělu neb propuštění nemovitostí dle § 11 záborového zákona, může uložiti vlastníkům zabraného majetku, aby převzali zaměstnance v počtu a druhu úměrném vlastnostem a rozloze přidělovaného nebo propuštěného majetku. Povinnosti a platy, vznikající státu zaopatřováním zaměstnanců podle odst. 1. č. 1 až 3, uhrazuje pozemkový úřad z fondu kolonisačního, do něhož plynou srážky dle § 42 b) a přirážky dle § 77. Z opatření (rozhodnutí) pozemkového úřadu dle odst. 1. přípustna jest do 14 dnů stížnost k 9členné rozhodčí komisi. Předsedu komise jmenuje ministr spravedlnosti ze řad soudců, ostatní členy předseda pozemkového úřadu po dohodě s ministrem sociální péče. Rozhodčí komise mohou býti zřízeny také pro jednotlivá území státní. Bližší předpisy o těchto věcech vydány budou nařízením. § 77., odst. 1. zní nyní takto: Ceny přídělové za nemovitosti přidělené osobám jmenovaným v §u 1 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., stanoví pozemkový úřad a to tak, aby cenami těmi uhrazena byla jednak cena přejímací a srážky dle §§ 42 a 42a, jakož i interkalární úroky a výlohy spojené s výkupem a přídělem, čítajíc k nim také nutné a užitečné náklady na nemovitosti vynaložené, jednak přirážka patnácti ze sta ve prospěch fondu pro podporu vnitřní kolonisace (§ 75, odst. 4.) vypočtená z úhrnu všech výloh a nákladů prve jmenovaných. § 77., odst. 3. zní nyní takto: Pozemkový úřad odstupňuje ceny přídělové se zřetelem k velikosti, jakosti, druhu a poloze přidělených nemovitostí, jakož i k účelu přídělu. § 79. zní nyní takto: K provedení úkolů vytčených zákonem záborovým a zákony k jeho provedení vydanými, povoluje se zálohou peníz 150 milionů Kč, jenž bude zařaděn do státního rozpočtu ve splátkách ročních po 50 milionech Kč a to nejpozději do konce roku 1924. Peníz ten vrátí pozemkový úřad do deseti let z přebytků fondu. § 80. věta první zní nyní takto: Peníz tento tvoří zvláštní fond, jejž spravuje pozemkový úřad účetnicky i pokladničně odděleně od ostatních peněz státních. § 82. zní nyní takto: Veškerá právní jednání potřebná na základě zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n., a tohoto zákona k ocenění a převodu věcí, na něž se tento zákon vztahuje, jsou osvobozena od veškerých poplatků státních a veškerých dávek ostatních veřejných svazků. Listiny k témuž účelu vyhotovené jsou osvobozeny od veškerých kolků a poplatků, pokud se jich k jinému účelu nepoužije. § 83., č. 1. zní nyní takto: 1. Všechna podání, protokoly a jiná úřední vyhotovení v řízení podle tohoto zákona, Článek II. Zákon tento nabude působnosti dnem, kdy bude vyhlášen. Provésti jej náleží veškerým ministrům. T. G. Masaryk v. r. Dr. Beneš v. r. Šrámek v. r. Dr. Dolanský v. r. Černý v. r. A. Novák v. r., též za ministra L. Nováka. Staněk v. r., též za ministra Udržala. Dr. Šrobár v. r., též za ministra Dra Mičuru. Tučný v. r., též za ministra Dra Vrbenského. Dr. Dérer v. r., též za ministry Habrmana a Srbu.

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n. o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový.

220/1922 Sb.

249. Vyhláška ministra financí a ministra obchodu ze dne 17. srpna 1922, kterou se rozšiřují vyhlášky ze dne 11. srpna 1921, č. 280 Sb. z. a n., ze dne 29. září 1921, č. 371 Sb. z. a n., a ze dne 7. února 1922, č. 95 Sb. z. a n., o uvolnění některých československých cenných papírů říšskoněmeckým příslušníkům. Podle úmluvy mezi vládou československou a vládou německou ze dne 29. června 1920 o provádění článku 297. mírové smlouvy versailleské (nařízení vlády republiky Československé ze dne 9. září 1921, č. 350 Sb. z. a n.) svoluje vláda československá na žádost vlády německé, aby uvolněny a vypláceny byly dividendové kupony a slosované kusy akcií československých společností, pokud jejich splatnost po 31. březnu 1922 nastala nebo do 30. září 1922 ještě nastane, s podmínkou, že uzávěra kusů a dividendových kuponů stanovená nařízením říšské vlády německé ze dne 12. května 1920, jichž splatnost nastane později, zůstane v platnosti, a že budou závěrou postiženy požitkové listy nebo jiné cenné papíry, pokud budou vydány na místo slosovaných akcií. L. Novák v. r., též za ministra A. Nováka.

Vyhláška ministra financí a ministra obchodu, kterou se rozšiřují vyhlášky ze dne 11. srpna 1921, č. 280 Sb. z. a n., ze dne 29. září 1921, č. 371 Sb. z. a n., a ze dne 7. února 1922, č. 95 Sb. z. a n., o uvolnění některých československých cenných papírů říšskoněmeckým příslušníkům.

249/1922 Sb.

308. Smlouva o státním občanství mezi republikou Československou a říší Německou. Říše Německá a republika Československá uzavírají k úpravě otázek státního občanství tuto smlouvu: Vymezení pojmů. Článek 1. (1) Podle předpisů čl. 84, 85 mírové smlouvy Versailleské a této smlouvy jest za místo, kde určitá osoba má bydliště nebo jest usazena, pokládati místo, ve kterém osoba ta se usídlila s prokazatelným úmyslem trvale se tam zdržovati. (2) Má-li nějaká osoba více než jedno bydliště v tomto smyslu, bude rozhodným místo, kde jest převážné těžiště hospodářských a ostatních životních poměrů oné osoby. (3) Nelze-li zjistiti převážného těžiště v tomto smyslu, rozhoduje pro použití citovaných čl. 84, 85, jakož i čl. 7 této smlouvy přání dotčené osoby. Tato jest povinna prohlásiti se v tom směru písemně do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, u ministerstva vnitra státu, v jehož území jest bydliště rozhodné dle přání účastníkova. Toto prohlášení jest bez průtahu sděliti s vládou druhého státu. Článek 2. Obě smluvní strany shodly se v tom, že za Čechoslováky příslušníky německé podle článku 85, odst.1., věta 2. a odst.5., mírové smlouvy pokládati jest říšskoněmecké příslušníky československé rasy a československého jazyka. Za hlavní znak bude se tu pokládati, zda ta která osoba od dětství mluvila jazykem československým jakožto jazykem mateřským. Za Čechoslováka příslušníka říšskoněmeckého nebude pokládán, kdo pochází od otce německé rasy a německého jazyka, leda že otec již zemřel nebo žije odloučeně od své rodiny. Článek 3. Státní příslušnost obyvatelů Hlučínska. Obě smluvní strany se shodují v tom, že říšskoněmečtí občané, kteří v čas, když mírová smlouva Versailleská nabyla působnosti, měli své bydliště na území uznaném za součást Československa článkem 83, odst. 1., této smlouvy, stali se příslušníky československými a jsou oprávněni optovati podle čl. 85 pro německé státní občanství. Článek 4. Státní příslušnost obyvatelů kraje Hlubčického. Bude-li území označené v čl.83, odst. 4., mírové smlouvy přikázáno Československé republice, nabudou říšskoněmečtí příslušníci, kteří v čas přikázání tam budou bydliti, týmž okamžikem československé státní příslušnosti. Opční lhůta (čl. 85, odst. 1.) plyne tu ode dne přikázání. Článek 5. Státní příslušnost obyvatelů jiných území československých. (1) Osoby, které byly říšskoněmeckými příslušníky v čas, kdy smlouva Versailleská nabyla působnosti, a měly své bydliště v jiných částech Československé republiky, než v těch, o nichž mluví články 3 a 4, zůstaly říšskoněmeckými příslušníky. (2) Odst. 1. se obdobně vztahuje na osoby, jež mají bydliště na územích, která snad připadnou Československé republice teprve po tom, až tato smlouva nabude působnosti, na základě mírové smlouvy Versailleské nebo na základě některé z ostatních mírových smluv ukončujících válku z r. 1914. Státní příslušnost osob narozených na území československém. Článek 6. Obě smluvní strany shodují se v tom, že osoba, jež se narodila nebo narodí na území Československé republiky po tom, kdy smlouva sjednaná mezi Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými a mezi Československou republikou nabyla působnosti, nabude narozením československého státního občanství jen tehdy, nemá-li na základě původu jiné státní příslušnosti. Článek 7. Obě smluvní strany shodují se v tom, že státní příslušnost osob, které dříve, než smlouva sjednaná mezi Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými a mezi republikou Československou nabyla působnosti, narodily se na území, jež na základě mírové smlouvy Versailleské připadlo nebo připadne Československé republice, jakožto děti říšskoněmeckých příslušníků tehdy tam bydlivších, a které byly, když mírová smlouva nabyla působnosti, říšskoněmeckými příslušníky, určují se tímto způsobem: a) o osobách, které měly v čas, kdy mírová smlouva nabyla působnosti, své bydliště na území, jež bylo nebo bude přikázáno podle čl. 83, odst. 1. a 4., Československu, platí předpisy čl. 3 a 4; b) o osobách, které měly v uvedené době bydliště v některém z ostatních území přiznaných Československu mírovou smlouvou, platí předpisy čl. 5; c) osoby, jež měly v uvedené době bydliště v Německé říši vyjma území označená pod a), zůstanou říšskoněmeckými příslušníky; d) všechny ostatní osoby dotčeného druhu uznávají obě smluvní strany výhradně za československé státní občany. Tyto osoby mohou však ve dvou letech ode dne, kdy smlouva sjednaná mezi Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými a mezi Československou republikou nabude působnosti, prohlásiti v zemi svého bydliště u úřadů, které určí československá vláda, že se vzdávají československého státního občanství, a nebudou pak již považovány za československé státní občany; prohlášení manželovo platí i pro manželku, prohlášení rodičů i pro děti mladší 18 let. Článek 8. Účinek opčního prohlášení. Obě smluvní strany shodují se v tom, že opční prohlášení, vyhovující ustanovením mírové smlouvy Versailleské a této smlouvy, jest jednostranným, právo zakládajícím aktem optantovým, a že úřední osvědčení, které jest o něm vydati, má význam toliko deklarativní. Článek 9. Jak se opční prohlášení podávají. (1) Obě smluvní strany shodují se v tom, že rozhodnutí o opčních prohlášeních přísluší výlučně tomu státu, v jehož prospěch se v tom kterém případě optuje. (2) Opční prohlášení jest podati u příslušného úřadu. Příslušno jest, pokud běží o prohlášení osob, jež chtějí optovati pro československé státní občanství, diplomatické zastupitelství republiky Československé v Berlíně a pro opční prohlášení osob, jež hodlají optovati pro německé státní občanství, diplomatické zastupitelství říše Německé v Praze. (3) Československá vláda souhlasí s tím, že po dobu opční lhůty bude ustanoven plnomocník německého diplomatického zastupitelství pražského se sídlem v Opavě, jenž bude oprávněn přijímati opční prohlášení z území označených v čl. 83, odst. 1. a 5., ve prospěch říše Německé a povinen bez průtahu je sdělovati s vládou československou. Československá vláda může tento ústupek kdykoliv odvolati. (4) Německá a československá vláda budou si vzájemně zasílati diplomatickou cestou každý měsíc seznamy opčních prohlášení podaných u jejich úřadů jmenovaných v odst. 2. Příslušné ústřední úřady obou stran dohodnou se, jak budou tyto seznamy upraveny a co budou obsahovati. Článek 10. Forma opčního prohlášení a osvědčení o něm. Opční prohlášení jest podati písemně nebo protokolárně u příslušného úřadu. O podání tohoto prohlášení vydá úřad je přijavší osvědčení, v němž uvedeni buďtež také členové rodiny, na které se vztahuje účinek opce. Článek 11. Opční prohlášení za osoby mladistvé a za jiné osoby, jejichž způsobilost k jednání jest omezena. (1) Za osoby nedosáhnuvší osmnáctého roku, které nemají rodičů, za nezletilé starší osmnácti let, při kterých jsou podmínky pro zbavení svéprávnosti, jakož i za osoby, které byly zbaveny svéprávnosti nebo svěřeny prozatímní péči (zatímnímu poručenstvu), vykonávají opci jich zákonní zástupci. (2) Osobám, za které optovali rodiče, poručníci nebo jiní zákonní zástupci, přísluší, dokud lhůta opční trvá, právo odvolati opci za ně takto vykonanou, jestliže dovršily před uplynutím této lhůty osmnáctý rok, nebo odpadl-li před uplynutím této lhůty důvod zákonného zastoupení. Na takové odvolání vztahují se obdobně předpisy čl. 9 této smlouvy. Článek 12. Ochrana práv optantův. (1) Obě smluvní strany neomezí ustanovení, dle něhož smějí optanti podržeti nemovité jmění ve státě, z něhož optují, žádnými zákony, nařízeními nebo jinými předpisy, které nejsou zcela všeobecné povahy a nevztahují se též na vlastní státní občany, jakož i na všechny příslušníky cizích států ve státě bydlící. (2) Osoby, které podle čl. 85, odst. 3., mírové smlouvy přeložily své bydliště do státu, pro který optovaly, nesmějí býti omezovány v právu vzíti s sebou movitý majetek, který jim zaručuje čl. 85, odst. 4., věta 2., smlouvy, nižádnou zápovědí vývozu nebo jinakými zákonnými nebo správními opatřeními státu dosavadního pobytu. Nebudou zejména povinny platiti vývozních dávek nižádného druhu. Smluvní strany si vyhrazují dohodnouti se o zdanění těchto optantů. (3) Osoby, jež přeložily své bydliště do území státu, pro který optovaly, a zanechaly podle čl. 85, odst. 4., věta 1., mírové smlouvy na území státu, ze kterého se vystěhovaly, nemovitý majetek, jsou oprávněny zdržovati se dočasně na území opuštěného státu za správou majetku tam zanechaného. K nemovitému majetku podle tohoto článku a podle čl. 85, odst. 4., věta 1., jest počítati také jakákoliv práva k živnostenským podnikům. Článek 13. Přijímání do státního svazku. Obě smluvní strany se zavazují, že příště, přijímajíce státní občany druhého státu do svého státního svazku, pokud se toto nové přijetí nezakládá na předpisech mírové smlouvy Versailleské, neprovedou takového přijetí dříve, dokud druhý stát nepropustí ze svého svazku osob, které mají býti do státního svazku nově přijaty. Propuštění ze státního svazku nelze odepříti tomu, kdo prokáže, že přeložil své bydliště do území druhého státu, nebo je na odchodu tam. Má-li propuštěný po uplynutí šesti měsíců od vydání propouštěcí listiny své bydliště ještě nebo opětně na území státu dosavadního pobytu, má se za to, že propuštění nenastalo. Vyřizování sporů. Článek 14. K urovnání růzností v názorech nebo sporů při výkladu a provádění předpisů obsažených v této smlouvě zřídí se: 1. smíšená komise a 2. stálý rozhodčí soud. Článek 15. Smíšená komise se skládá ze zástupců, jež určí po dvou každá z obou vlád. Článek 16. (1) Komise jedná pouze o případech, jež jí přikázala jedna z obou vlád svou delegací. (2) Komise jedná o případech jí přikázaných písemně. (3) Nedosáhne-li se dohody touto cestou, sejde se komise ku společným schůzím za střídavého předsednictví, aby se takové dohody dosáhlo. O místě schůze se shodnou oba předsedové. Nedojde-li ku shodě, budou schůze konány střídavě v Praze a v Berlíně, po prvé v Praze. Článek 17. Neurovná-li smíšená komise sporného případu, postoupiž jej rozhodčímu soudu. Článek 18. (1) Rozhodčí soud se skládá z rozhodčích, z nichž po jednom ustanoví každý z obou států, a z třetího rozhodčího jakožto předsedy. (2) Rozhodčí volí si předsedu. Nedohodnou-li se, bude dočasný diplomatický zástupce království Nizozemského v Praze nebo v Berlíně požádán vládou státu, v němž se rozhodčí soud sejde, by sám předsedal nebo ustanovil předsedu. Článek 19. Rozhodčí soud jest stálý a schází se střídavě v Berlíně a v Praze, po prvé v Berlíně. Článek 20. Oba smluvní státy se zavazují, že poskytnou rozhodčímu soudu veškerou podporu potřebnou pro jeho vyšetřování a všecky nutné pomůcky; zavazují se dále, že jejich soudy a úřady poskytnou rozhodčímu soudu všemožnou právní pomoc, zejména pokud jde o doručování a provádění důkazů. Článek 21. (1) Rozhodčí soud sám si upraví řízení a jednací řád. (2) Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů. Předseda hlasuje poslední; je-li rovnost hlasů, rozhoduje jeho hlas. Článek 22. Každá vláda zaplatí požitky rozhodčích od ní ustanovených ze svého úplně a požitky předsedovy, které budou upraveny zvláštní úmluvou, z polovice. Článek 23. Ratifikace. (1) Tato smlouva bude ratifikována a listiny ratifikační budou co nejdříve vyměněny v Praze. (2) Smlouva nabude působnosti v den výměny ratifikačních listin. (3) Smlouva vyhotovuje se ve dvou stejnopisech, a to každý v jazyku československém a německém. Oba texty jsou autentické. Oba státy uveřejní ratifikovanou smlouvu ve svých úředních sbírkách zákonů, a to v obou textech. Dáno v Praze dne 29. června roku tisícího devítistého dvacátého. Za republiku Československou: Prof. dr. Hobza v. r. Smlouva tato se vyhlašuje s podotknutím, že byla na základě usnesení Národního shromáždění ze dne 12. srpna 1921 schválena ratifikační listinou ze dne 30. listopadu 1921, která byla podepsána presidentem republiky Československé a ministrem zahraničních věcí. Dne 12. září 1922 byl sepsán v Praze protokol o výměně ratifikačních listin, čímž smlouva nabyla mezinárodní působnosti. Národní shromáždění usneslo se zároveň, že se ukládá ministru věcí zahraničních, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž je potřeba ku provedení této smlouvy. T. G. Masaryk v. r. Dr. Beneš v. r.

Smlouva o státním občanství mezi republikou Československou a říší Německou.

308/1922 Sb.

351. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 24. listopadu 1922 o přístupu Československé republiky k mezinárodní úmluvě, sjednané dne 20. května 1875 v Paříži, o soustavě metrické. Republika Československá přistoupila na základě schvalovacího usnesení Národního shromáždění ze dne 17. února 1922 a ratifikace listinou z 31. května 1922, která byla podepsána presidentem republiky a ministrem zahraničních věcí, k mezinárodní úmluvě o soustavě metrické, sjednané dne 20. května 1875 v Paříži mezi Argentinou, Belgií, Brasilií, Dánskem, Francií, Italií, Německem, Tureckem, Peru, Portugalskem, Rakousko-Uherskem, Ruskem, Španělskem, Spojenými státy severoamerickými, Švédskem, Norskem, Švýcarskem a Venezuelou, doložené dvěma přílohami, jež obsahují jednak řád Mezinárodního úřadu pro míry a váhy, jednak přechodná ustanovení. Úmluva byla vyhlášena v rakouském říšském zákoníku z roku 1876 pod čís. 20 a ve Sbírce zákonů uherských jako zákonný článek II. z roku 1876. Přístupní nota československá z 21. června 1922 byla uložena v archivu vlády francouzské dne 23. září 1922, čímž přístup nabyl mezinárodní působnosti. Vyhlašuje se s podotknutím, že úmluvou jsou vázány tyto státy: Německo, Rakousko, Maďarsko, Belgie, Brasilie, Argentina, Dánsko, Španělsko, Spojené státy, Francie, Italie, Peru, Portugalsko, Rusko, Švédsko, Norsko, Švýcarsko, Venezuela, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Rumunsko, Velká Britanie, Japonsko, Mexiko, Kanada, Chile, Uruguay, Bulharsko, Siam, Finsko, Republika Československá. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o přístupu Československé republiky k mezinárodní úmluvě, sjednané dne 20. května 1875 v Paříži, o soustavě metrické.

351/1922 Sb.

413. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 28. prosince 1922, kterou se uveřejňuje soudní řád smíšeného rozhodčího soudu československo-maďarského podle článku 239 mírové smlouvy Trianonské. (Překlad.) Soudní řád smíšeného rozhodčího soudu československo-maďarského. I. Organisace soudu. § 1. Ustavení. Soud jest ustaven na základě článku 239 písmena a) mírové smlouvy trianonské a v souhlasu s jeho ustanoveními. Členy jsou: předseda a dva rozhodčí soudcové. § 2. Předseda soudu. Předseda soudu řídí soud, dozírá na sekretariát a vykonává úkony tímto řádem mu přikázané. § 3. Úřední jazyk. Úředními jazyky soudu jsou francouzština a němčina. § 4. Sídlo sekretariátu. Sekretariát má sídlo v Haagu, Eerste van den Boschstraat, 13. § 5. Místo činnosti soudu. Zasedání soudu budou se konati pravidlem v Haagu, avšak president může určiti v každém jednotlivém případě jiné místo pro zasedání. § 6. Doručování. Doručování soudních spisů, sdělení a předvolání stranám a úřadům bude se díti doporučeným dopisem se zpětnou stvrzenkou. II. Zmocněnci stran. § 7. Zastoupení soukromých stran. Soukromé strany mohou se dáti zastupovati zmocněnci, řádně zplnomocněnými jednati před soudem, ale soud má právo naříditi, aby se strany dostavily osobně. Zmocněnec jest povinen prokázati zmocnění plnou mocí, připojenou k žalobě, a to pod neplatností. Soud může na žádost druhé strany, jednoho ze zástupců vlád, anebo z úřední moci žádati, aby podpis zmocnitelův byl legalisován. Předseda soudu může straně, která zřejmě není schopna jednati před soudem osobně, stanoviti lhůtu ku jmenování zmocněnce. § 8. Kdo může býti zmocněncem. Za zmocněnce mohou býti ustanoveni: 1. a. advokáti země, jejímiž příslušníky jsou strany, nebo advokáti země, v níž soud zasedá; b. advokáti jiných zemí se svolením předsedovým; 2. profesoři právnických fakult a soudní úředníci za týchž podmínek jako advokáti; 3. v patentních záležitostech patentní zástupci obou zúčastněných zemí. Soud může však vyloučiti osoby, proti nimž byla učiněna opatření trestní neb disciplinární nebo které by se byly provinily proti vážnosti soudu. III. Zastoupení států. § 9. Zástupcové vlád. Zástupci zúčastněných vlád jsou oprávněni zastupovati svůj stát a vstoupiti do jednání v kterémkoli stadiu řízení. Zastupují chudé příslušníky svého státu způsobem, ustanoveným jejich vládou. Všechna sdělení a doručení, která se dodávají stranám, musejí býti učiněna rovněž i zástupcům vlád. IV. Podání. § 10. Forma. Podání buďtež napsána psacím strojem nebo vytištěna, a podepsána zmocněncem nebo stranou, pakli tato jedná před soudem osobně. § 11. Opisy. K podání budiž přiloženo: 1. tolik opisů, kolik jest odpůrců; 2. sedm opisů pro členy soudu, pro sekretariát soudu a pro zástupce vlád. Povinnost dodati opisy vztahuje se na přílohy, avšak předseda může při objemných listinách od připojení opisů vůbec osvoboditi nebo dovoliti, aby se předložily pouze opisy částečné. § 12. Přílohy. Přílohy podání v případě, že by nebyly sepsány ve francouzštině neb němčině, buďtež opatřeny překladem do jedné z těchto dvou řečí. § 13. Doručení. Sekretariát poznamená na podání datum, kdy došlo, a potvrdí straně jeho příjem. Doručení odpůrci se děje doporučeným dopisem se zpětným potvrzením. Bylo-li přijetí odepřeno, pokládá se doručení za vykonané. § 14. Počítání lhůt. Měsíce se počítají ode dne ke dni stejného data, a není-li ho v posledním měsíci, končí lhůta posledního dne tohoto měsíce. Týdny se počítají ode dne ke dni stejného jména. Poslední den se počítá do lhůty, a jestliže tento den připadá na den sváteční v místě sekretariátu, započte se do lhůty ještě následující den všední. V. Žaloba. § 15. Zahájení sporu. Spor se zahajuje podáním žaloby u soudu. § 16. Lhůty. Žaloba bude moci býti podána až do posledního dne roku 1923. Ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy žalobce zvěděl o skutečnosti, na které se zakládá spor, může býti žaloba podána i po uplynutí výše stanovené lhůty. § 17. Promeškání lhůty. Žaloby, podané po uplynutí lhůty, mohou býti odmítnuty jako opožděné na návrh odpůrce nebo též z úřední moci. Soud rozhoduje dle volného uvážení o tom, mohou-li opožděné žaloby býti připuštěny, přihlížeje k důvodům opoždění, k zájmům, o něž jde, a k zásadám slušnosti. § 18. Dání jistoty. Žalobce, jakož i žalobce navzájem a intervenient jsou povinni složiti v hotovosti jistotu k zajištění nákladů a výloh řízení. Předseda stanoví sumu jistoty, přihlížeje k předvídaným výlohám a k zásadám slušnosti. Nicméně nebude suma jistoty vyšší dvou pro mille hodnoty sporného předmětu a v žádném případě jednoho tisíce pěti set nizozemských zlatých. Jistotu dlužno složiti v nizozemských zlatých. V případě, že by strana, povinná k dání jistoty, jí nesložila do 40 dnů od doručení příslušného vyrozumění u sekretariátu neb u peněžního ústavu, vyrozuměním určeného, může býti její žaloba, žaloba navzájem nebo intervence odmítnuta s výhradou práva zástupce vlády ujmouti se místo strany zastupování odmítnutých žalobních žádání. Během sporu může předseda nebo soud naříditi zvýšení jistoty, zdá-li se následkem dlouhého trvání řízení suma již složená nedostatečnou, leč zvýšená suma jistoty nebude moci býti vyšší jednoho tisíce pěti set nizozemských zlatých. § 19. Osvobození od jistoty. Strany chudé nejsou povinny dáti jistotu. Chudoba jest prokázána prohlášením příslušného zástupce vlády. Zástupci vlád jsou vůbec osvobozeni od povinnosti dáti jistotu, ať již zastupují stát neb stranu chudou, neb vstupují ve spor, berouce na se zastupování nároku některou stranou více neuplatňovaného. § 20. Obsah žaloby. Žaloba musí obsahovati: a. přesné a podrobné označení stran, jejich státní příslušnosti a bydliště; b. jméno a bydliště zmocněnce žalobcova; c. je-li třeba, uvedení skutečností, ze kterých vyplývá, že lhůty článku 16 byly dodrženy; d. vylíčení skutečností, o které se žaloba opírá, po odstavcích s udáním důkazních prostředků; e. právní odůvodnění žaloby, při čemž musí býti vždy přesně uvedeny texty zákonů; f. návrhy žalobcovy; g. seznam číslovaných příloh, připojených k odůvodnění žaloby; h. uvedení nutných údajů pro žalobcovo ocenění hodnoty žalobního předmětu, jestliže se žalobce nedomáhá zaplacení určité peněžní sumy; i. procesní plnou moc zmocněncovu. § 21. Změna návrhů. Žalobní návrhy mohou býti měněny až do konce ústního líčení, předpokládaje, že se tím nemění žalobní důvod. V žádném případě nelze je rozšířiti. § 22. Doručení žaloby. Jestliže doporučený dopis se žalobou nemohl býti žalovanému doručen podle článku 13 nebo jestliže ze zjištění, které provedl některý ze zástupců vlád, vyplývá, že bydliště nebo pobyt žalovaného nejsou známy, předseda vyzve zástupce státu, jehož žalovaný jest příslušníkem, aby doručení dal provésti dle zákonů tohoto státu. VI. Odpověď na žalobu, replika a duplika. § 23. Lhůta pro odpověď na žalobu. Odpověď na žalobu musí žalovaný podati u sekretariátu ve lhůtě tří měsíců od doručení žaloby. V případech, odůvodněných okolnostmi, může předseda stanoviti lhůtu delší. § 24. Obsah odpovědi. Odpověď musí obsahovati: a. přesné a podrobné označení stran, zmocněnce žalovaného, jakož i jejich bydliště; b. přesné uznání nebo popření každé skutečnosti tvrzené v žalobě. Jde-li o skutečnosti, které žalovanému nejsou osobně známy, může se omeziti na prohlášení, že mu nejsou známy; c. vylíčení skutečností a právních důvodů, na kterých se zakládá, po odstavcích. Právní odůvodnění musí obsahovati v každém případě přesné označení zákonných textů; d. návrhy žalovaného; e. seznam číslovaných příloh. § 25. Replika a duplika. Jakmile dojde sekretariátu odpověď na žalobu, stanoví předseda novou lhůtu ku podání repliky a pak žalovanému další lhůtu ku podání dupliky. V případech, okolnostmi odůvodněných, může býti tato lhůta předsedou prodloužena. § 26. Skončení přípravného řízení. Uplynula-li lhůta, stanovená článkem 23, aniž žalovaný podal odpovědi, nebo podal-li ji ve lhůtě ustanovené a replika i duplika byly podány, anebo když lhůta k podání repliky a dupliky uplynula, bude přípravné řízení prohlášeno za skončené. VII. Námitky. § 27. Forma jejich a lhůta. Námitka žalovaného, pro niž odmítá vstoupiti v jednání o vlastním předmětu sporu, může býti učiněna buď ve zvláštním podání před odpovědí ve věci samé, a to ve lhůtě určené pro odpověď, anebo v odpovědi na žalobu podle volby žalovaného. Je-li více námitek tohoto rázu, musí býti podány společně. Všeliké jiné námitky dlužno podati v odpovědi. § 28. Rozhodnutí o námitkách. Je-li námitka, již má na zřeteli první odstavec předcházejícího článku, učiněna ve zvláštním podání, přerušuje se jednání ve věci samé. Soud, vykonav šetření, rozhodne o námitce. Je-li námitka zamítnuta, pokračuje řízení ve věci samé a žalovaný má lhůtu jednoho měsíce k podání odpovědi na žalobu. VIII. Intervence, sloučení a rozdělení. § 29. Zásada. Kdo má právní zájem na výsledku sporu nebo komu spor byl ohlášen, může přistoupiti ke sporu intervenční žalobou, sestavenou podle článku 20. Intervenient není vázán návrhy hlavních stran. § 30. Odpor. Intervence oznámí se stranám a zástupcům vlád. Není-li proti ní do čtyř neděl po oznámení podán odpor, intervence se považuje za připuštěnou. Byl-li podán odpor, rozhodne soud o přípustnosti intervence, která nebude moci oddáliti rozhodnutí ve věci samé, je-li věc k rozhodnutí zralá. Není-li intervence připuštěna, soud rozhodne bez prodlení o útratách mezitímního sporu, jichž náhrada bude uložena intervenientovi. Je-li intervence připuštěna, stanoví soud lhůty, jež se mu zdají nutnými, aby stranám bylo umožněno zaujmouti stanovisko ke skutečnostem, intervenientem tvrzeným, a k jeho právním prostředkům. § 31. Oznámení rozepře. Žalovaný, který se domnívá, že má právo přizvati třetí osobu, aby vedla spor na jeho místě neb společně s ním, musí tak učiniti, nežli podá odpověď na žalobu, a to ve lhůtě pro ni stanovené. Oznámení rozepře se stane tím, že se odevzdá u sekretariátu zvláštní podání, odpovídající předpisům článku 20 a svědčící osobě třetí, kteréžto podání bude sděleno žalobci a zástupcům vlád. Třetí, kterému spor byl oznámen, obdrží zároveň opis původní žaloby. § 32. Sloučení a rozdělení. Soud má vždy právo naříditi sloučení neb rozdělení sporu. Před rozhodnutím o tom určí soud stranám lhůtu k vyjádření. IX. Zajišťovací opatření. § 33. Ustanovení všeobecná. Na návrh některé strany nebo zástupce vlády, a to i před zahájením sporu, může soud a v naléhavém případě předseda, naříditi jakékoli zajišťovací opatření, jež shledá slušným a nutným, když byl pokud možno napřed slyšel osobu, kterou má takové opatření postihnouti. Soud, pokud se týče předseda, může od žadatele požadovati jistotu, určenou k náhradě škody, která by mohla z opatření vzniknouti. Bylo-li nařízeno zajišťovací opatření před zahájením sporu, předseda stanoví žadateli lhůtu k podání žaloby na žádost kterékoli osoby, opatřením dotčené. Nařízení zajišťovacích opatření stanoví jich rozsah a podmínky. Sděluje se stranám a zástupcům vlád a jest stejně vykonatelno jako rozsudek soudu, avšak neprejudikuje nijak rozhodnutí ve věci samé. Soud, pokud se týče předseda může požádati příslušného zástupce vlády o výkon tohoto nařízení, a to i před jakýmkoli sdělením, které však musí býti učiněno během osmi dnů po výkonu opatření. § 34. Odpor. Každý, kdo jest postižen zajišťovacím opatřením, může proti němu vznésti odpor podáním opatřeným důvody, o němž soud rozhodne, dav před tím žadateli lhůtu k vyjádření. Odpor má účinek odkládací jen tehdy, když soud tak rozhodne. X. Hlavní líčení. § 35. Předvolání. Po ukončení písemného řízení stanoví předseda den a místo líčení před soudem. Sekretariát sdělí rozhodnutí předsedy zástupcům vlád a stranám. Upozorní strany, že mohou nahlédnouti do spisů v sekretariátu. § 36. Veřejnost. Líčení před soudem jest veřejné; přes to může soud buď z moci úřední neb k žádosti veřejnost vyloučiti. § 37. Průběh hlavního líčení. V ustanovený den po vyvolání věci udělí se slovo stranám neb jejich právním rádcům. Soud může povoliti stranám, aby se znovu ujaly slova. Zástupci vlád mají vždy právo na poslední slovo. Soud může vyloučiti z jednání všechny spisy nebo listiny, které nebyly podány při písemném zahájení sporu. Jednání řídí předseda. Sekretariát vede protokol o líčení. Po řečích prohlašuje se jednání za skončeno. Před početím porady oznámí každá strana sumu svých nákladů a útrat. XI. Důkaz. § 38. Zásady průvodního řízení. Soud uváží volně průvodní prostředky podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Co do důkazů není vázán návrhy stran, a aby objasnil svědomitě skutečnosti sporu, může z úřední moci prováděti důkazy, konati šetření a používati úředních vědomostí odjinud nabytých. Soud bude míti zvláštní péči o to, aby objasnil z úřední moci stav skutečností v těch případech, kde strana, které náleží dokazovati, byla nucena změniti bydliště nebo následkem nuceného vzdálení pozbyla přístupu ku svému majetku ležícímu na území připadlém druhému státu. V takovém případě, nebude-li lze skutečnosti jinak objasniti, soud může přijmouti za pravdu tvrzení strany zbavené svých důkazních prostředků, s výhradou práva protější strany dokázati opak. § 39. Důkaz státní příslušnosti. Stane-li se státní příslušnost některé strany během procesu spornou, rozhoduje o ní prohlášením zástupce příslušné vlády a důkaz ke zjištění oné příslušnosti nařídí se jen tehdy, když je příslušnost ta sporná mezi zástupci vlád. § 40. Provedení důkazů. Jakmile soud zjistí, že určité skutečnosti následkem odporujících si tvrzení stran vyžadují důkazu, nařídí jeho provedení. Soud může naříditi přímé provedení důkazu při hlavním líčení nebo dle okolností opatřiti jeho provedení dožádáním. V tomto případě stanoví soud nové líčení a uloží stranám lhůtu, ve které třeba oznámiti sekretariátu a sděliti protější straně i zástupcům vlád jména a pobyt svědků. Současně soud stanoví stranám lhůtu, ve které musí složiti u sekretariátu zálohu v potřebné výši na svědečné svědkům jimi vedeným. Strana, která v předepsané lhůtě zálohy nesloží, ztrácí nárok na provedení důkazu svědeckého. § 41. Předvolání svědků. Svědkové předvolávají se prostřednictvím zástupců vlád ve formě, předepsané zákonem země, bydliště neb pobytu, nejméně dvacet jeden den před výslechem. § 42. Dožádání soudu. Dožádání o výslech svědků předá se prostřednictvím zástupců vlád soudu příslušnému dle místa bydliště neb pobytu svědkova. V tomto případě jest svědek vyslechnut a vzat do přísahy dle zákonů platných v místě výslechu. § 43. Svědečné. Svědečné určí soud. § 44. Přísaha svědků. Předseda vyzve svědky, aby učiněnou výpověď ztvrdili přísahou. Předmětem přísahy jest prohlášení, že svědek vypovídal pouhou pravdu a nic jiného nežli pravdu. Osoby mladší patnácti let, jakož i příbuzní v linii vzestupné a sestupné a manžel, i rozloučený, jedné ze stran neberou se do přísahy. V ostatních případech rozhodne soud, zdali svědek má býti vzat do přísahy. Soud může nařídíti z moci úřední neb k žádosti, aby výpověď svědka byla zapsána do protokolu o líčení a podepsána svědkem. § 45. Přísežný výslech stran. Soud může, uzná-li toho potřebu, naříditi přísežný výslech stran neb jejich zákonných zástupců. § 46. Místní ohledání a posudek znalecký. Soud může naříditi místní ohledání a v případech vyžadujících odborných znalostí může se usnésti, že vyžádá si posudek jednoho neb několika znalců. Stranám je volno navrhnouti znalce. Znalci jsou vzati do přísahy prve, než zahájí činnost, nebo podávají posudek pod přísahou. Pro zálohu na náklady znaleckého posudku dlužno analogicky použíti článku 40. Znalecké posudky sepsané ve francouzštině nebo v němčině podávají se ve třech vyhotoveních sekretariátu, který to oznámí stranám. Tyto mohou do nich nahlédnouti v sekretariátu nebo si vyžádati opis na svoje útraty. Ve dvou měsících po té, co byly strany zpraveny o podání znaleckého posudku, mohou žádati za doplnění posudku nebo za posudek nový. O této žádosti rozhoduje soud. § 47. Provedení důkazú soudem dožádaným. V případě provedení důkazu soudem dožádaným mají zástupci stran a zástupci vlád právo býti přítomni každému soudnímu úkonu a klásti otázky svědkům a znalcům. XII. Smír, uznání, vzdání se a zpětvzetí žaloby. § 48. Všeobecná ustanovení. Jestliže při líčení byl uzavřen smír, žalobní nárok uznán anebo prohlášeno vzdání se žalobního nároku, pojmou se tato právní jednání do protokolu. Stala-li se tato právní jednání mimo líčení, budiž to zjištěno zvláštní listinou podepsanou zástupcem strany, který k tomu potřebuje výslovného zmocnění, nebo stranou samou, nemá-li tato zástupce. Ověření podpisu se tu může požadovati podobně jako ve článku 7. Výpis z protokolu anebo originál zvláštní listiny bude podepsán předsedou a sekretářem a zůstane uložen v sekretariátu. Strany mohou požadovati opis těchto listin. Soud potvrdí smír, uznání anebo zřeknutí se žalobního nároku usnesením, čímž se tato právní jednání stanou neodvolatelnými od data usnesení. V tomto usnesení se stanoví též útraty sporu. Zpravidla, není-li ujednáno jinak, při smíru se útraty sporu navzájem ruší; v případě uznání žalobního nároku anebo zřeknutí se jeho uloží se náhrada jich té straně, která takové prohlášení učinila. Usnesení je vykonatelné. Bude doručeno dle předpisu článku 55; na požádání soudu zástupcové vlád zařídí výkon usnesení dle článku 56. Jestliže ve lhůtě dvou týdnů po sdělení vládní zástupce vznese odpor proti smíru, uznání nebo vzdání se žalobního nároku, nemohou jich strany uplatňovati proti státu, jehož zástupce vznesl odpor. § 49. Zpětvzetí žaloby. Dokud nebyla podána odpověď na žalobu, žalobce může vzíti žalobu zpět; později může tak učiniti jen s výslovným souhlasem žalovaného. Zpětvzetí žaloby se zapíše do protokolu anebo se zjistí zvláštní listinou ve smyslu článku 48, který tu platí obdobně. Náklady a výlohy nese žalobce, který vzal žalobu zpět. Určí je předseda, který nařídí jich složení u sekretariátu prve, než zjistí zpětvzetí. XIII. Klid řízení. § 50. Na společnou žádost stran může předseda po vyjádření zástupců vlád naříditi klid řízení na určitou dobu. V případě, že by strana ztratila procesní způsobilost neb práva její by přešla na někoho jiného následkem smrti, insolvence, neb z kteréhokoli jiného důvodu, stanoví soud poručníkovi, dědicům, věřitelům atd. lhůtu k pokračování ve sporu. XIV. Rozsudky. § 51. Podmínky rozsudku. Soud se usnáší většinou hlasů. Předseda nařídí k žádosti soudce, který zůstal v menšině, aby byl zapsán názor, jemuž se většiny nedostalo, a aby byl připojen ke spisům. § 52. Obsah rozsudku. Rozsudek obsahujž: 1. den, kdy byl vynesen; 2. jména soudců a zástupců vlád; 3. jméno, příjmení, povolání a bydliště stran a jich zástupců; 4. obsah návrhů stran, a pokud se týče, i zástupců vlád; 5. důvody rozhodovací, jak faktické, tak právní; 6. výrok ve věci hlavní a o útratách sporu. Rozsudek nemůže jíti dále než návrhy stran. § 53. Výrok o útratách. V rozsudku stanoví soud útraty a rozhodne dle zásad slušnosti, v jakém poměru je strany ponesou. § 54. Sestavení rozsudku. Předseda dá sestaviti rozsudek a předloží návrh vyhotovení rozsudku soudu. Soud zkoumá návrh v sezení neveřejném, zdali odpovídá učiněnému usnesení, a schválí jej po případných změnách, které by se jevily nutnými. Rozsudek jest podepsán předsedou, rozhodčími soudci a sekretářem, již byli přítomni líčení. § 55. Doručení rozsudku. Výrok rozsudku doručí se stranám. Vyhotovení rozsudku vydává stranám sekretariát. § 56. Výkon rozsudku. Soud dožádá zástupce vlád, aby zabezpečili výkon rozsudků podle písmeny g) článku 239 mírové smlouvy. Za tím účelem vydá sekretariát zástupcům vlád vyhotovení rozsudku, ověřené předsedou a sekretářem. XV. Zmeškání. § 57. Skutečnost, že strana řádně obeslaná nehájí se ani ústně, ani písemně, není na překážku tomu, aby se přikročilo k líčení a vynesení rozsudku. Zástupce příslušné vlády může zakročiti, buď aby zaujal místo svého příslušníka, buď aby vyžádal odročení věci na pozdější dobu, kdy bude konečně rozhodnuto. XVI. Výklad a oprava. § 58. Soud může z moci úřední anebo k návrhu strany neb zástupce vlády vyložiti neb opraviti rozsudek, jehož výrok jest nejasný, neúplný, v rozporu sám s sebou anebo v němž jsou chyby ve psaní nebo v počtu. Návrh jest podati soudu do třiceti dnů ode dne doručení rozsudku. Soud může odložiti výkon rozsudku až do rozhodnutí o takovém návrhu. XVII. Obnova řízení. § 59. Řízení. Do jednoho roku ode dne doručení rozsudku může každá strana navrhnouti obnovu řízení, dovolávajíc se nových skutečností nebo důkazů, ale jen tehdy, a) prokáže-li, že bez své viny nemohla oněch nových skutečností nebo důkazů se dovolati před vynesením rozsudku, jemuž odporuje, a b) jsou-li nové skutečnosti nebo nové důkazy toho druhu, že mohou způsobiti důležitou změnu rozsudku. Řízení o obnově se zahájí rozhodnutím soudu, ve kterém se tyto předpoklady zjistí a v němž se zároveň určí další řízení. § 60. Vliv obnovy na vykonatelnost původního rozsudku. Žádost o obnovu nemá odkládacího účinku na vykonatelnost rozsudku, leda že by soud, připouštěje obnovu, stanovil jinak. XVIII. Ustanovení konečná. § 61. Odchylky od soudního řádu. Ve výjimečných případech může se soud odchýliti od ustanovení tohoto soudního řádu, shledá-li, že takové odchylky jsou příkazem spravedlnosti a slušnosti. § 62. Změna soudního řádu. Soudu jest vyhrazeno změniti nebo doplniti tento soudní řád podle zkušeností, jichž svojí praxí nabude. § 63. Uveřejnění soudního řádu. Soud zve obě zúčastněné vlády, aby vyhlásily tento soudní řád v úředním listě před koncem roku 1922. V Haagu dne 6. listopadu 1922. Předseda: A. Struycken v. r. Maďarský rozhodčí: Ch. de Balás v. r. Československý rozhodčí: K. Kadlec v. r. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí, kterou se uveřejňuje soudní řád smíšeného rozhodčího soudu československo-maďarského podle článku 239 mírové smlouvy Trianonské.

413/1922 Sb.

415. Nařízení vlády republiky Československé ze dne 21. prosince 1922, jímž se uvádí v prozatímní platnost obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Portugalskou. § 1. Na základě zákona ze dne 25. listopadu 1919, č. 637 Sb. z. a n., a zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n., uvádí se zatímně v platnost v příloze připojená obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Portugalskou, podepsaná v Lisaboně dne 11. prosince 1922. § 2. Nařízení toto nabývá účinnosti 31. prosince 1922. § 3. Provedení se ukládá ministru věcí zahraničních, ministru obchodu, průmyslu a živností a ministru financí v dohodě s ostatními súčastněnými ministry. Švehla v. r. Habrman v. r. Malypetr v. r. Bechyně v. r. Novák v. r. Srba v. r. Udržal v. r. Tučný v. r. Dr. Beneš v. r. Dr. Rašín v. r. Dr. Dolanský v. r. Stříbrný v. r. Dr. Hodža v. r. Šrámek v. r. Dr. Markovič v. r. Dr. Kállay v. r. (Překlad.) Podepsaný mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr republiky Československé, jsa řádně pověřen svou vládou, dovoluje si prohlásiti jeho Excellenci panu ministru zahraničních věcí Portugalské republiky toto: Článek I. Vláda československá se zavazuje poskytnouti pro plodiny zemské neb výrobky původu portugalského a přicházející z Portugalska, z jeho přilehlých ostrovů a z jeho kolonií nejpříznivější režim, který Československo poskytuje každé jiné třetí mocnosti, jak pokud se tkne cel dovozních, tak všech přirážek a koefficientů k nim, jichž tato cla jsou aneb budou předmětem. Portugalsko nicméně vzdává se práva dovolávati se přednostních výhod, které stát československý v otázce celního tarifu poskytne kterémukoli ze států sousedních dle článku 222 smlouvy St. Germainské nebo dle článku 205 smlouvy Trianonské. Vláda republiky Portugalské se své strany poskytne při dovozu do Portugalska a jeho přilehlých ostrovů plodinám zemským neb výrobkům původu československého a přicházejícím z Československa zacházení dle zásady nejvyšších výhod, kteréž v přítomné době znamená poskytnutí minimálního sazebníku nyní platného, nebo který bude později zaveden. Jest shoda v tom, že poskytne-li Portugalsko některému jinému státu než Španělsku nebo Brazilii osvobození úplné nebo částečné od placení cla ve zlatě nebo osvobození od jakýchkoli přirážek, budou poskytnuté výhody vztahovati se na Československo po dobu platnosti této dohody. Zboží československé nebude zatíženo žádnou zvláštní přirážkou. Článek II. Pokud zůstane na jejím území nynější systém kontroly ještě v platnosti, vláda československá dovolí bez omezení dovoz zboží původu portugalského či přicházejícího z Portugalska, z jeho přilehlých ostrovů a z jeho kolonií dle tohoto seznamu: Korek surový, korek v deskách, odpadky korku, rudy všeho druhu, měď surová, kůže a kožešiny surové, kakaové boby, kaučuk surový, olejnatá semena. Československá vláda se zavazuje, že dovolí v mezích stanovených kontingentů dovoz tohoto zboží původu portugalského nebo přicházejícího z Portugalska, z jeho přilehlých ostrovů, a z jeho kolonií: vína 30.000 hektolitrů, z čehož nejméně 20.000 hektolitrů vína Porto a Madeira; konservy ryb v oleji neb solených 3000 tun; ovoce 1000 tun; zeleniny 500 tun; sušené ovoce (fíky, mandle, ořechy atd.) 1500 tun; pomeranče, citrony, ananasy a banány 7000 tun; jiné čerstvé ovoce 2000 tun; káva 3000 tun; výšivky z ostrova Madeiry 10 tun; zátky a kotouče korkové 1000 tun. Tyto roční kontingenty budou rozvrženy na čtyři díly pro období vždy tříměsíční, vyjma produkty sezonní, jako pomeranče, hrozny atd. Jest shoda v tom, že zůstane-li dovoz jednoho tříměsíčního období nižší než čtvrtina kontingentu, přenese se rozdíl na kontingent následujícího tříměsíčního období. Z 20.000 hektolitrů vína Porto a Madeira, povoleného k dovozu, vláda československá vyhradí dovozní povolení na 10.000 hektolitrů dovozcům, označeným Obchodními Svazy v Portu a ve Funchalu, jejichž seznam jí bude odevzdán vládou portugalskou. Každého zrušení zákazu dovozu, poskytnutého byť i dočasně jednou z vlád pro zboží mocnosti třetí, bude použito bezprostředně a bezpodmínečně pro totéž neb stejného druhu zboží původu a přicházející z území druhého státu. Článek III. Československá vláda uznává, že označení vína Porto a Madeira přísluší výlučně vínům sklizeným v příslušných okrscích portugalských jmenovitě v Douro a na ostrově Madeiře, a zavazuje se stíhati na svém území podle platných předpisů vnitřního zákonodárství každé zneužití těchto označení vín, která by nebyla původem z příslušných okrsků portugalských a z ostrova Madeiry. Totéž zacházení a tytéž záruky budou poskytnuty v Portugalsku plzeňskému pivu a vláda portugalská uznává, že toto označení přísluší výhradně pivu, vyrobenému v okrsku města Plzně. Těchto ustanovení bude použito i tehdy, jestliže okrskové pojmenování je provázeno označením jména pravého místa původu neb výrazem typ, druh, způsob, neb jakýmkoliv jiným podobným výrazem, který je způsobilý v obchodě vzbuditi pochybnosti o pravém původu zboží. Ke stíhání dojde, buď z popudu správy celní na žádost veřejného žalobce nebo súčastněné strany, ať osoby fysické nebo právnické, podle příslušného zákonodárství každého státu. Každá z obou vlád zavazuje se rovněž, že bude chrániti veškerá ostatní označení okrsková nebo místní, pokud se týkají vín a piva, stejně jako označení minerálních vod, která jí budou sdělena druhou vládou se žádostí, aby požívala jmenované zákonné ochrany. Každá z obou vlád zavazuje se poskytnouti bezprostředně a bez kompensace všechna opatření k ochraně plodin zemských neb výrobků z druhého státu proti jakémukoliv způsobu nekalé soutěže a nesprávnému užívání označení původu, k jejichž poskytnutí se zavázala neb se zaváže pro zboží z některého jiného státu. Článek IV. Tato dohoda bude ratifikována dle zákonodárství každého z obou států. Platí po dobu jednoho roku ode dne, kdy bude uvedena v platnost. Nebude-li vypovězena tři měsíce před uplynutím této lhůty, bude prodloužena mlčky až do uplynutí doby tří měsíců ode dne, kdy jedna nebo druhá vláda by ji vypověděla. Čemuž na svědomí podepsaný mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr Československé republiky podepsal toto prohlášení, které vyměnil za obdobné prohlášení podepsané dnešního dne Jeho Excellencí panem ministrem zahraničních věcí Portugalské republiky. V Lisaboně dne 11. prosince 1922. Miloš Kobr v. r. (Překlad.) Podepsaný ministr zahraničních věcí republiky Portugalské dovoluje si prohlásiti Jeho Excellenci mimořádnému vyslanci a zplnomocněnému ministru republiky Československé v Lisabonu toto: Článek I. Vláda československá se zavazuje poskytnouti pro plodiny zemské neb výrobky původu portugalského a přicházející z Portugalska, z jeho přilehlých ostrovů a z jeho kolonií nejpříznivější režim, který Československo poskytuje každé jiné třetí mocnosti, jak pokud se tkne cel dovozních, tak všech přirážek a koefficientů k nim, jichž tato cla jsou aneb budou předmětem. Portugalsko nicméně vzdává se práva dovolávati se přednostních výhod, které stát československý v otázce celního tarifu poskytne kterémukoli ze států sousedních dle článku 222 smlouvy St. Germainské nebo dle článku 205 smlouvy Trianonské. Vláda republiky Portugalské se své strany poskytne při dovozu do Portugalska a jeho přilehlých ostrovů plodinám zemským neb výrobkům původu československého a přicházejícím z Československa zacházení dle zásady nejvyšších výhod, kteréž v přítomné době znamená poskytnutí minimálního sazebníku nyní platného, nebo který bude později zaveden. Jest shoda v tom, že poskytne-li Portugalsko některému jinému státu než Španělsku nebo Brazilii osvobození úplné nebo částečné od placení cla ve zlatě nebo osvobození od jakýchkoli přirážek, budou poskytnuté výhody vztahovati se na Československo po dobu platnosti této dohody. Zboží československé nebude zatíženo žádnou zvláštní přirážkou. Článek II. Pokud zůstane na jejím území nynější systém kontroly ještě v platnosti, vláda československá dovolí bez omezení dovoz zboží původu portugalského či přicházejícího z Portugalska, z jeho přilehlých ostrovů a z jeho kolonií dle tohoto seznamu: Korek surový, korek v deskách, odpadky korku, rudy všeho druhu, měď surová, kůže a kožešiny surové, kakaové boby, kaučuk surový, olejnatá semena. Československá vláda se zavazuje, že dovolí v mezích stanovených kontingentů dovoz tohoto zboží původu portugalského nebo přicházejícího z Portugalska, z jeho přilehlých ostrovů, a z jeho kolonií: vína 30.000 hektolitrů, z čehož nejméně 20.000 hektolitrů vína Porto a Madeira; konservy ryb v oleji neb solených 3000 tun; ovoce 1000 tun; zeleniny 500 tun; sušené ovoce (fíky, mandle, ořechy atd.) 1500 tun; pomeranče, citrony, ananasy a banány 7000 tun; jiné čerstvé ovoce 2000 tun; káva 3000 tun; výšivky z ostrova Madeiry 10 tun; zátky a kotouče korkové 1000 tun. Tyto roční kontingenty budou rozvrženy na čtyři díly pro období vždy tříměsíční, vyjma produkty sezonní, jako pomeranče, hrozny atd. Jest shoda v tom, že zůstane-li dovoz jednoho tříměsíčního období nižší než čtvrtina kontingentu, přenese se rozdíl na kontingent následujícího tříměsíčního období. Z 20.000 hektolitrů vína Porto a Madeira, povoleného k dovozu, vláda československá vyhradí dovozní povolení na 10.000 hektolitrů dovozcům, označeným Obchodními Svazy v Portu a ve Funchalu, jejichž seznam jí bude odevzdán vládou portugalskou. Každého zrušení zákazu dovozu, poskytnutého byť i dočasně jednou z vlád pro zboží mocnosti třetí, bude použito bezprostředně a bezpodmínečně pro totéž neb stejného druhu zboží původu a přicházející z území druhého státu. Článek III. Československá vláda uznává, že označení vína Porto a Madeira přísluší výlučně vínům sklizeným v příslušných okrscích portugalských jmenovitě v Douro a na ostrově Madeiře, a zavazuje se stíhati na svém území podle platných předpisů vnitřního zákonodárství každé zneužití těchto označení vín, která by nebyla původem z příslušných okrsků portugalských a z ostrova Madeiry. Totéž zacházení a tytéž záruky budou poskytnuty v Portugalsku plzeňskému pivu a vláda portugalská uznává, že toto označení přísluší výhradně pivu, vyrobenému v okrsku města Plzně. Těchto ustanovení bude použito i tehdy, jestliže okrskové pojmenování je provázeno označením jména pravého místa původu neb výrazem typ, druh, způsob, neb jakýmkoliv jiným podobným výrazem, který je způsobilý v obchodě vzbuditi pochybnosti o pravém původu zboží. Ke stíhání dojde, buď z popudu správy celní na žádost veřejného žalobce nebo súčastněné strany, ať osoby fysické nebo právnické, podle příslušného zákonodárství každého státu. Každá z obou vlád zavazuje se rovněž, že bude chrániti veškerá ostatní označení okrsková nebo místní, pokud se týkají vín a piva, stejně jako označení minerálních vod, která jí budou sdělena druhou vládou se žádostí, aby požívala jmenované zákonné ochrany. Každá z obou vlád zavazuje se poskytnouti bezprostředně a bez kompensace všechna opatření k ochraně plodin zemských neb výrobků z druhého státu proti jakémukoliv způsobu nekalé soutěže a nesprávnému užívání označení původu, k jejichž poskytnutí se zavázala neb se zaváže pro zboží z některého jiného státu. Článek IV. Tato dohoda bude ratifikována dle zákonodárství každého z obou států. Platí po dobu jednoho roku ode dne, kdy bude uvedena v platnost. Nebude-li vypovězena tři měsíce před uplynutím této lhůty, bude prodloužena mlčky až do uplynutí doby tří měsíců ode dne, kdy jedna nebo druhá vláda by ji vypověděla. Čemuž na svědomí podepsaný ministr zahraničních věcí republiky Portugalské podepsal toto prohlášení, které vyměnil za obdobné prohlášení podepsané dnešního dne Jeho Excellencí mimořádným vyslancem a zplnomocněným ministrem republiky Československé. V Lisaboně dne 11. prosince 1922. Domingos Leite Pereira v. r.

Nařízení vlády republiky Československé, jímž se uvádí v prozatímní platnost obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Portugalskou.

415/1922 Sb.

13. Vyhláška ministra vnitra ze dne 13. ledna 1923 o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1922. Podle ustanovení § 5 zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. z. a n., vyhlašuji, že v roce 1922 povoleny byly ministrem vnitra tyto změny úředních názvů míst: V Čechách: 1. Výnosem ze dne 11. května 1922, č. 32.872, byla k žádosti městské obce Bělé (pol. okres Mnichovo Hradiště) povolena změna názvu této obce a osady Bělá, Weisswasser na Bělá pod Bezdězem. 2. Výnosem ze dne 21. srpna 1922, č. 49.511, bylo ustanoveno, aby český název obce a osady Českých Trub (pol. okres Prachatice) změněn byl na České Žleby. Dosavadní německý název Böhmisch Röhren zůstává nezměněn. 3. Výnosem ze dne 20. června 1922, č. 44.754, bylo ustanoveno, aby název obce a osady Dolních Velenic, Unter-Wielands (pol. okres Třeboň) změněn byl na České Velenice. 4. Výnosem ze dne 29. srpna 1922, č. 65.560, bylo ustanoveno, aby název městské obce a osady Fischern (pol. okres Karlovy Vary) zněl v jazyku českém Rybáře. Německý název Fischern zůstává nezměněn. 5. Výnosem ze dne 23. února 1922, č. 12.671, byla k žádosti obce Jamného (pol. okres Žamberk) povolena změna názvu této obce a osady Jamné, Jamnei na Jamné nad Orlicí. 6. Výnosem ze dne 23. února 1922, č. 11.732, byla k žádosti obce Kout (pol. okres Domažlice) povolena změna názvu této obce a osady Kouty, Kouto, Kauth na Kout na Šumavě. 7. Výnosem ze dne 11. března 1922, č. 18.631, bylo ustanoveno, aby obec a osada Mukubruny (pol. okres Německý Brod) nazývala se v jazyku českém Studénka. Německý název Muckenbrunn zůstává nezměněn. 8. Výnosem ze dne 12. září 1922, č. 28.507, bylo ustanoveno, aby název obce a osady Neugarten (pol. okres Česká Lípa) zněl v jazyku českém Zahrádky. Dosavadní německý název Neugarten zůstává nezměněn. 9. Výnosem ze dne 23. února 1922, č. 11.310, byla k žádosti obce Rovné (pol. okres Pelhřimov, soud. okres Pacov) povolena změna názvu této obce a osady Rovná, Rowna na Velká Rovná. 10. Výnosem ze dne 15. února 1922, č. 4826, bylo ustanoveno, aby místní obec Újezd (pol. okres Žižkov), sestávající z osad Újezda a Blatova, nazývala se Újezd nad Lesy; týž název náleží také osadě Újezdu. Zároveň bylo ustanoveno, aby místní obec Újezd (v témže okrese) sestávající z osad Újezda, Kateřinek a Milíčova, nazývala se Újezd u Průhonic; tentýž název náleží také osadě Újezdu. 11. Výnosem ze dne 23. února 1922, č. 11.721, byla k žádosti obce Zvozna (pol. okres Týn n./Vltavou) povolena změna názvu této obce a osady Zvozno, Zvozna na Hvozdno. Na Moravě: 12. Výnosem ze dne 23. února 1922, č. 12.666, byla k žádosti městské obce Frenštátu (pol. okres Místek) povolena změna názvu této obce a osady Frenštát, Frankstadt na Frenštát pod Radhoštěm. 13. Výnosem ze dne 21. dubna 1922, č. 11.725, byla k žádosti městské obce Slavkova (pol. okres Vyškov) povolena změna názvu této obce a osady Slavkov, Austerlitz na Slavkov u Brna. Ve Slezsku: 14. Výnosem ze dne 12. dubna 1922, č. 12.669, byla k žádosti městyse Střebovic (pol. okres Bílovec) povolena změna názvu této obce a osady Střebovice, Strzebowitz na Třebovice. Malypetr v. r.

Vyhláška ministra vnitra o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1922.

13/1923 Sb.

14. Obchodní dohoda mezi Československou republikou a republikou Rakouskou. Vláda Československé republiky a vláda republiky Rakouské, prodchnuty jsouce vzájemným přáním podporovati vývoj styků mezi Československem a Rakouskem, usnesly se uzavříti k tomu cíli až do uzavření konečné obchodní smlouvy tuto prozatímní obchodní dohodu a jmenovanými svými plnomocníky: Vláda Československé republiky: pana Dr. Rudolfa Hotowtze, ministra obchodu a ministra pověřeného správou Úřadu pro zahraniční obchod a pana Dr. Václava Schustera, mimořádného vyslance a splnomocněného ministra. Vláda republiky Rakouské: pana Dr. Richarda Riedla, mimořádného vyslance a splnomocněného ministra, kteří, vyměnivše své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, dohodli se na tomto: Článek I. (1) S příslušníky, loďmi a zbožím, plodinami a průmyslovými výrobky jedné smluvní strany nebude na území druhé strany nepříznivěji nakládáno než s příslušníky, loďmi, zbožím, plodinami a průmyslovými výrobky státu třetího. (2) Předchozí ustanovení nedotýká se zvláštních zákonů, nařízení a předpisů, které jsou nebo budou vydány v záležitostech obchodu, živností, policie a všeobecné bezpečnosti a vztahují se všeobecně na veškeré cizince. Článek II. (1) S příslušníky smluvních stran nebudiž navzájem, pokud se týče nastupování a provozování obchodů a živností nepříznivěji nakládáno než s příslušníky kteréhokoli státu jiného. (2) Při návštěvě trhů a veletrhů budiž s příslušníky druhé strany nakládáno právě tak, jako s příslušníky vlastními, pokud se oni prokáží legitimací vyhotovenou dle připojeného vzoru (příloha A) úřady státu, jemuž náležejí. (3) Předchozí ustanovení nevztahují se na živnost lékárnickou, na činnost obchodních dohodců (sensalů) a na provozování živností kočovných, včetně podomního obchodu. (4) S příslušníky žádného z obou států nebudiž v budoucnosti co do jejich osobního právního postavení, jich majetku movitého a nemovitého, jejich práv a zájmových účastenství navzájem nepříznivěji nakládáno než s příslušníky kteréhokoli státu třetího. Budou míti volnost provozovati své obchody na území druhé strany sami nebo provozováním pověřiti osobu vlastní volby, nejsouce v těchto směrech podrobeni jiným omezením než těm, která jsou stanovena všeobecně platnými zákony a nařízeními dotyčného území. (5) Budou míti ke všem soudům a úřadům druhé strany volný a neobmezený přístup, budou moci používati k ochraně svých zájmů zmocněnců a zástupců od nich samých zvolených, nepodléhajíce při tom jiným omezením než těm, která jsou stanovena všeobecnými zákony a nařízeními dotyčného území, a bude s nimi v každém ohledu právě tak nakládáno, jako s příslušníky kteréhokoli státu jiného. (6) Akciové a jiné obchodní, průmyslové nebo peněžní společnosti, v to počítajíc společnosti pojišťovací, které na území jedné strany mají své sídlo a dle zákonů této strany po právu trvají, mají býti oprávněny uplatňovati také na území druhé strany, zachovávajíce tam platné zákony i nařízení, všechna svá práva a obzvláště vésti před soudem procesy jako žalobci nebo žalovaní. (7) Příslušníci obou stran, v to počítajíc obchodní společnosti, společenstva a podobná sdružení, nemají platiti z provozování obchodu a živností na území druhé strany žádných jiných nebo vyšších daní, dávek nebo poplatků, než které vymáhány jsou od domácích. (8) Při vyměřování dávek všeho druhu z obchodu a živností nebude míti původ zboží vyskytujícího se v těchto podnicích sám o sobě za následek nepříznivějšího vyměřování těchto dávek. Článek III. (1) Akciové společnosti, které byly před 28. říjnem 1918 se sídlem v jednom z obou státních území zřízeny a již před tímto dnem v území druhého státu obchody pravidelně provozovaly, jsou povinny během 3 měsíců po tom, co tato dohoda nabude působnosti, zažádati u příslušného úřadu druhého státu, pokud žádosti takové již nepodaly, o připuštění ku provozování obchodu nebo v téže lhůtě provozování obchodu v tomto státě zastaviti. Dokud nebudou žádosti vyřízeny, mohou dotyčné společnosti provozovati obchody v dosavadním rozsahu na základě dřívějšího oprávnění. Společnosti tyto mají zaplatiti admisní poplatek pouze ze zvýšení svého akciového a obligačního kapitálu, provedeného po 28. říjnu 1918. Jejich obchodní provoz podléhá všeobecným předpisům, platným v dotyčném státním území, pro všechny ostatní cizozemské podniky stejného druhu. (2) Ustanovení předchozího odstavce neplatí pro banky a pojišťovací společnosti. (3) Připuštění akciových a jiných obchodních nebo průmyslových společností (vyjma banky a pojišťovací společnosti), které v území jedné strany jsou po právu zřízeny a chtějí svůj obchodní provoz po nabyté působnosti této dohody na území druhé strany rozšířiti a potřebují k tomu zvláštního připuštění, řídí se dle zákonů a nařízení v dotyčném státním území platných; společnosti takové mají však v tomto i v každém jiném směru požívati stejných práv jako právně uznané stejné společnosti kteréhokoli jiného státu. Článek IV. (1) Živnostenská oprávnění, nabytá před působností této obchodní dohody a dosud nezaniklá, trvají nadále. (2) Měl-li některý živnostenský závod, nacházející se na území jedné strany, před 28. říjnem 1918 na území druhé strany vedlejší závod nebo sklad, má do tří měsíců po nabytí působnosti této smlouvy zažádati pro tyto pobočné závody o vystavení živnostenského listu, u živností koncesovaných o udělení potřebné koncese. Vystavení živnostenského listu nebo udělení koncese nebude v tomto případě odepřeno, nebyl-li předmět podniku změněn; také nebude vymáháno splnění požadavků, jež se prokazují při zřízení nového závodu, a placení poplatků, jež se při novém zřízení mají platiti. Článek V. Obě smluvní strany se zavazují dbáti zákonů a nařízení platných na území druhé strany a příslušnými úřady, jim řádně oznámených, jež upravují používání okrskových pojmenování k označení původu vín a pálených lihových nápojů vyrobených na území druhé strany nebo používání místního označení původu piva vyrobeného na tomto území. Dovoz, vývoz, prodej, nabízení nebo vůbec uvádění do obchodu výrobků, opatřených označeními, jež se příčí těmto zákonům a nařízením, buďtež zakázány a patřičnými opatřeními potlačovány. Článek VI. (1) Zboží, plodiny zemské a výrobky průmyslové jedné smluvní strany nebudou podrobeny při dovozu do území druhé smluvní strany ani vyšším ani jiným clům neb dávkám, včetně všech vedlejších poplatků a přirážek, než oněm, které jsou vybírány z výrobků neb zboží kterékoli jiné země. (2) Za průmyslové výrobky území jedné smluvní strany pokládají se také předměty vyrobené zpracováním cizozemských látek v zušlechťovacím řízení. (3) Z vývozu do území druhé strany nesmějí býti vybírána ani vyšší ani jiná vývozní cla nebo dávky než z vývozu stejného zboží do kteréhokoli jiného státu. (4) Obě smluvní strany se dále zavazují, že při dovozu a vývozu nebude vůči druhé straně ani v jiném směru postupováno jinak nebo nepříznivěji, než jak se postupuje vůči kterémukoli třetímu státu. To platí zvláště o celních předpisech a jejich provádění, o postupu při zkoumání a analyse dováženého zboží, o podmínkách placení cel a poplatků, zařadění do sazeb a jejich výkladů a o provádění monopolů. (5) Aby ve vzájemném obchodním styku bylo zajištěno nejpříznivější nakládání a zároveň, aby se předešlo veškerému zneužití, mohou obě strany požadovati, aby zemské plodiny a průmyslové výrobky druhé smluvní strany byly při dovozu do celního území provázeny osvědčením o původu. (6) Ve styku mezi oběma smluvními stranami bude nejvýhodnější celní nakládání s předměty, které mají pro vývozní zemi větší hospodářskou důležitost, vázáno na osvědčení původu jen tehdy, je-li toho z důležitých obchodně-politických důvodů třeba. (7) Ustanovení tohoto článku nevztahují se na zvláštní úlevy, které byly poskytnuty sousedním státům k usnadnění styku pro některé části hranic a pro obyvatele některých území. Článek VII. Vnitřní dávky vybírané na území jedné smluvní strany na číkoliv účet, jež zatěžují nebo budou zatěžovati výrobu, úpravu nebo spotřebu nějakého zboží, nesmějí postihovati výrobky druhé strany pod žádnou záminkou více nebo tíže než domácí výrobky stejného druhu. Článek VIII. (1) Průvoz osob, zboží, železničních vozů, lodí, člunů a poštovních zásilek z území nebo do území jednoho z obou států územím druhého státu jest vzájemně svobodný, a to jak po silnicích a železnicích, tak i po splavných vodních cestách a průplavech. (2) Průvoz jest osvobozen ode všech cel a dávek a nesmí býti nijak zbytečně zdržován nebo omezován. (3) Obě smluvní strany si vyhrazují podrobiti průvoz zákazům neb omezením v těchto případech: a) z důvodů veřejné bezpečnosti; b) z důvodů zdravotních a veterinářské policie, zvláště aby bylo zabráněno rozšiřování zvířecích nákaz a aby byly chráněny užitkové rostliny, zejména proti hmyzu a jiným škůdcům, a to podle uznaných mezinárodních zásad a podle vždy právě platných zvláštních úmluv mezi nimi. (4) Nikdy však nebude průvoz podrobován zákazům nebo omezením, která by současně a stejně neplatila za stejných předpokladů také pro všechny ostatní země. (5) Zákazy nebo omezení nesmějí překážeti provozu v širším rozsahu, než jak toho vyžaduje bezpodmínečně účel zákazu. (6) Ustanovení o svobodném průvozu platí rovněž pro průvozní zásilky v přepravě lomené, pokud jest zaručeno zachování bezpečnostních opatření, nutných k zamezení toho, aby zboží nezůstávalo v tuzemsku. (7) I nadále budou zachovávána ustanovení, v celních předpisech obsažená, o zacházení s průvozními zásilkami, jakož i zákonné předpisy o přepravě zboží, které jest podrobeno nějaké vnitřní dávce nebo státnímu monopolu. Průvoz takového zboží smí býti však pouze potud ztížen nebo omezen, pokud je nutno, aby bylo zajištěno vybírání vnitřní dávky ze zboží v zemi zůstávajícího nebo zabezpečen účel monopolu. (8) Železniční správy obou smluvních států budou vyjednávati, zda a za jakých podmínek mohly by býti přepravované náklady doprovázeny soukromými osobami. O těchto průvodčích platí všeobecné předpisy o osobní dopravě, v obou státech platné. Článek IX. (1) Vzájemná přeprava mezi územími obou smluvních stran může býti omezena dovozními a vývozními zákazy pouze: a) jestliže podle článku VIII. této smlouvy jest zákaz průvozu přípustný; b) pro předměty státního monopolu, jakož i proto, aby byly provedeny zákazy nebo omezení, týkající se cizího zboží, jež byly anebo budou vydány vnitřním zákonodárstvím o výrobě, odbytu, dopravě nebo spotřebě domácího zboží stejného druhu v tuzemsku; c) v jiných případech tehdy, vyžaduje-li toho ohled na panující mimořádné poměry a není-li to vyloučeno zvláštními úmluvami o tom jednajícími. (2) Dovozní a vývozní zákazy neplatí také o přepravě, stran níž bylo článkem XI., odst. 1., lit. a) a b) a odst. 2. a 3., téhož článku vysloveno osvobození od dovozních a vývozních cel, avšak bez újmy celních předpisů, jimiž se zajišťuje zpětný dovoz a vývoz. (3) Rovněž mohou býti dováženy a vyváženy vzorky, které podle článku X. této dohody s sebou mají obchodní cestující beze zření na platící zákazy, jestliže bude dána dostatečná záruka, že vzorky nezůstanou v zemi, do níž jsou dováženy, nýbrž že po skončení cesty budou opět vyvezeny. (4) Cestovní věci a předměty k osobní potřebě cestujících, které tito s sebou vezou, budou při dovozu a vývozu bez zvláštního povolení odbavovány bez újmy celních předpisů o tom platných. (5) Obě smluvní strany nevydají ani nepodrží pro vzájemný dovoz a vývoz nijakých dovozních a vývozních zákazů neb omezení, které by se nevztahovaly stejně na dovoz a vývoz stejného zboží ve styku s kterýmkoli jiným státem, u něhož jsou stejné předpoklady; avšak shodují se v tom, že tato ustanovení nevztahují se na povolování výjimek a úlev, které jsou poskytovány proti platným zákazům dovozním a vývozním na jednotlivé žádosti, aniž na dohody, jimiž jeden ze smluvních států zajišťuje některému třetímu státu poskytování takových výjimek a úlev pro určité kontingenty zboží pod titulem vzájemně podmíněných výhod. Článek X. (1) Kupci, továrníci a jiní živnostníci, kteří předloží živnostenský list legitimační, vydaný příslušným úřadem domovské země, na důkaz toho, že jsou ve státě, ve kterém bydlí, oprávněni k provozu obchodu a živnosti a tamtéž platí zákonné daně a dávky, budou oprávněni na území druhé smluvní strany osobně neb cestujícími, kteří jsou v jejich službách, nakupovati zboží u kupců nebo v otevřených prodejních místnostech, nebo u osob zboží vyrábějících, nebo sbírati zakázky u kupců neb jiných osob, v jejichž živnostenském závodě upotřebuje se zboží nabízeného druhu, aniž by za to musili platiti další daně nebo dávky. (2) Živnostenským legitimačním listem opatření kupci nebo živnostníci a v jejich službách jsoucí obchodní cestující smějí sice míti s sebou vzorky, ne však zboží. (3) Živnostenské legitimační listy budou vyhotovovány dle vzorce, uvedeného v příloze B). K vyhotovení jich příslušnými jsou živnostenské úřady I. stolice. Každé ze smluvních stran je ponecháno na vůli vybírati dle vlastního uznání mírný poplatek za vyhotovení. (4) Živnostenským legitimačním listem opatření kupci nebo živnostníci (obchodní cestující) nesmějí pro jiné kupce neb živnostníky, než kteří jsou v listu jmenováni, ani obchody uzavírati, ani zprostředkovati. Smějí pouze cestujíce zakázky na zboží hledati a koupě uzavírati. (5) Ohledně formalit všeho druhu, kterým takoví kupci nebo živnostníci (obchodní cestující) na územích smluvních stran jsou podrobeni, zajišťují si obě strany úpravu, jež nebude nepříznivější než ona, která kterémukoli jinému národu bude přiznána. (6) Vzorky od obchodních cestujících s sebou vzaté neb jim napřed neb za nimi poslané, clu jinak podléhající, zprošťují se oběma stranami poplatků příchodních i odchodních, prokáže-li se totožnost při dovozu a při opětném vývozu, který se má státi během přiměřené lhůty u téhož neb jiného celního úřadu, při čemž označení totožnosti, připojená v zemi domovské, budou na území druhé smluvní strany uznávána. (7) Opětný vývoz vzorků musí v obou zemích při dovozu býti zaručen složením cla nebo zajištěním. (8) Obchodní cestující nemusí býti vyclení osobně přítomen, nýbrž může předložiti živnostenský legitimační list prostřednictvím jiné osoby. Článek XI. (1) Dočasné osvobození od dovozních a vývozních dávek přiznává se za podmínek, ustanovených pro takováto záznamní řízení celními zákony obou smluvních stran, pro tyto předměty: a) předměty, určené k opravě, aniž by tím byla podstatně změněna jejich povaha a jejich obchodní pojmenování; b) upotřebené a označené pytle a nové dřevěné sudy, jež se dovážejí z území druhé smluvní strany, aby byly opět naplněné vyvezeny, jakož i vnější obaly, vyvážené do území druhé smluvní strany k naplnění, jejichž zvláštní proclívání při zpětném dovozu po naplnění padá na váhu; c) zboží (s výjimkou poživatin), které se dováží na trhy nebo veletrhy nebo na prodej na nejisto mimo trhy a veletrhy, jakož i dobytek, dopravovaný na trhy do území druhé smluvní strany; to platí pro všechny tyto předměty, vyvezou-li se zpět ve lhůtě předem stanovené. (2) Od cla jsou osvobozeny v obchodě obvyklé vnější obaly zboží, pokud se nevyclívají se zbožím, nebo pokud nejsou podrobeny zvláštnímu nakládání podle platných celních předpisů, dále zpět dovážené prázdné vnější obaly, které, jak se prokáže, byly upotřebeny k vývozu zboží, a konečně upotřebené označené dřevěné sudy, jestliže byly ohlášeny k plnění a zpětnému vývozu po naplnění, o jejichž upotřebení není pochyby. (3) Zboží (s výjimkou předmětů monopolních a poživatin), jehož lze upotřebiti jen jako vzorků nebo na zkoušku, nebudou podrobeny dovozním a vývozním dávkám. (4) Obě smluvní strany se shodují v tom, že ve vzájemném styku v bodech svrchu uvedených nemá býti nepříznivěji postupováno než vůči kterémukoliv jinému státu v těchže případech. Článek XII. Integrující součásti této obchodní dohody tvoří a zůstanou tak dlouho v platnosti jako ona sama zvláštní dohody, sjednané o těchto předmětech: a) O úlevách v drobném pohraničním styku (příloha a); b) o vzájemné podpoře při proclívání, při zamezování, stíhání a trestání celních přestupků a vzájemné právní pomoci v trestních věcech celních (příloha b); c) o zvířecích nákazách (příloha c); d) o vzájemném uznání vysvědčení o zkouškách zboží (příloha d); e) o vzájemném uznání zkušebných značek ruční střelné zbraně (příloha e). Článek XIII. (1) S příslušníky obou smluvních stran, jakož i s jich veliteli lodí, jich zbožím, loďmi a čluny bude se nakládati ve všech přístavech a na všech vnitrozemských vodních cestách obou území v každém ohledu stejně jako s vlastními státními příslušníky, jich veliteli lodí, zbožím, loďmi a čluny. Vyhrazuje se zvláštním úmluvám, pokud lodi jedné smluvní strany budou moci obstarávati pravidelné lodní spojení mezi přístavy druhé strany. (2) Bude-li zařízena státní služba pro vlek lodí po vodě neb na potahové stezce na přírodních neb umělých vodních cestách aneb bude-li uděleno soukromým podnikům výlučné právo k provozování vlečné lodní služby po vodě neb na potahové stezce, budou plavidla a výrobky druhé smluvní strany, pokud se týče odbavení, jakož i stanovení a vybírání poplatků za vlek úplně postavena na roveň plavidlům a výrobkům vlastního území. Smluvní strany zavážou dále podniky, jimž budoucně udělí koncese k provozování vlečné lodní služby po vodě neb na potahové stezce, aby za stejných předpokladů nečinily žádných rozdílů při vyměření a vybírání poplatků za vlek mezi plavidly a výrobky vlastního území a území druhé smluvní strany. (3) Lodní cejchovní listy budou na základě zvláštního ujednání mezi smluvními stranami vzájemně uznávány. Článek XIV. (1) Příslušníkům druhé smluvní strany dovoluje se za stejných podmínek a poplatků jako příslušníkům vlastního státu používati silnic a jiných cest, průplavů, zdýmadel, převozů (prámů), mostů a mostních otvorů, přístavů a přístavišť, označení a osvětlení splavné dráhy, lodivodní služby, jeřábů a váh, skladišť, zařízení k záchraně a uschování lodního zboží a pod., pokud tato zařízení aneb ústavy jsou určeny pro veřejnou dopravu, při čemž nerozhoduje, zda-li jsou spravovány státem, obcemi neb veřejnými korporacemi či soukromníky. (2) Poplatky mohou býti vybírány jen tehdy, bylo-li takových zařízení a ústavů skutečně použito. (3) Cestné (mýto) za dopravu přes zemskou hranici na cestách, které spojují území obou smluvních stran mezi sebou aneb s cizinou, nesmí býti v poměru délky trati vyšší než obnáší při dopravě omezené na vlastní území. Článek XV. (1) Na železnicích nebudiž v dopravě osobní a zavazadlové, pokud jde o výpravu, přepravní poplatky a veřejné dávky související s přepravou, rozlišováno mezi obyvateli území patřících stranám sjednávajícím smlouvu, splní-li stejné podmínky. (2) Se zásilkami zboží, podanými v Rakousku a přepravovanými buď do Československé republiky nebo Československou republikou do třetího státu, nebude, budou-li splněny stejné podmínky, nakládáno na železnicích v Československé republice, ani pokud jde o vypravení, ani pokud jde o přepravní poplatky nebo veřejné dávky související s přepravou, nepříznivěji než se zásilkami zboží stejného druhu, podanými v Československé republice nebo ve třetím státě a přepravovanými v témže směru a na téže dopravní trati. Totéž bude platiti na rakouských železnicích pro zásilky zboží, podané v republice Československé a dopravované buď do Rakouska nebo Rakouskem do třetího státu. Tato zásada platí vzájemně též pro zásilky zboží, jež byly jinými dopravními prostředky dopraveny přes hranice do území druhé smluvní strany a tam podány na železnicích. Pro dopravu zásilek zboží stejného druhu z území druhé smluvní strany buďtež pro použití železničních tarifů, slev, poplatků přepravních, anebo jinakých výhod bezúčinny tyto podmínky: a) Podmínka, aby zboží bylo domácího původu; této podmínce se rovná požadavek, aby zboží bylo označováno takovým způsobem, který je nepřístupný pro zboží stejného druhu druhé smluvní strany; b) podmínka, aby zboží bylo podáno v určitém místě, leč že by šlo o podmínku, že zboží nutno přivésti po vodě; c) podmínka, že surovina nebo polotovar pro zboží požívající výhody byly přepraveny buď zcela nebo z části po tuzemských tratích. (3) Tato ustanovení se nevztahují na tarifní slevy, poskytované pro účely dobročinné, kulturní a obecného blaha, k zdolání přechodné obzvláštní nouze, pro osobní a nákladní převozy vlastní ozbrojené moci, pro osoby činné ve veřejné službě, ve službě železniční, jakož i v příbuzných povoláních a pro příslušníky jejich rodin, rovněž i pro služební zboží domácích dopravních podniků. Shoda je i v tom, že mohou býti omezeny slevy jízdného na drahách nižšího řádu (drobných, místních a pouličních drahách), které slouží v prvé řadě cizineckému ruchu na příslušníky přilehlých obcí, v místě usedlé. Článek XVI. Pro osobní a nákladní dopravu buďtež pořízeny přímé tarify podle skutečné potřeby. Článek XVII. (1) Jak ve vzájemné sousední tak i v průvozní přepravě nebude zásadně dávána přednost zboží, podanému ve vlastním státě před zbožím, podaným v území druhého smluvního státu. (2) Smluvní státy budou k tomu působiti, aby bylo vyhověno potřebám průběžné dopravy mezi jejich územím, jakož i dopravy z území jedné strany do jiných států přes území druhé strany tím, že se zřídí příznivá připojení vlaková pro osobní a nákladní dopravu a že si obě strany vyjdou pokud možno vstříc v dopravní a přepravní službě. (3) Potřebám vnitrozemní dopravy a potřebám vývozu do území druhé strany pro zboží téhož druhu vyhoví se zásadně stejným přídělem vozů. To však platiti bude teprve od té chvíle, až budou rozděleny a správám státních drah v obou státech sjednávajících smlouvu dány k službám nejméně dvě třetiny společného obozu. Až do té doby nebudou přidělovány nepříznivěji vozy pro vývoz do území druhé strany sjednávající smlouvu než pro vývoz do států jiných. Článek XVIII. (1) Pro osobní a nákladní dopravu mezi železničními stanicemi, ležícími v území jedné strany, pořídí se, je-li možna doprava ta ve hranicích tohoto území po železnici bez přerušení, tarify v zákonné měně tohoto území i tehdy, když pro onu dopravu použité železniční spojení je buď zcela nebo z části v provozu dráhy, která sídlí na území druhé strany. (2) V dopravě mezi výpravnami obou stran, které jsou blízko hranic, smějí býti uhrazeny poplatky, splatné v osobní a nákladní dopravě, zákonným platidlem oné strany, v jejímž území se platí, i když tarif zní na měnu druhé strany; rovněž je přípustno platiti zákonným platidlem druhé strany, zní-li tarif na měnu toho území, kde se platí. (3) Příjem platidel zde upravený nemá nikterak předbíhati ujednáním zúčastněných železničních správ o odúčtování. Článek XIX. (1) Pro nákladní dopravu mezi Československou republikou a Rakouskem platí neobmezeně ustanovení mezinárodní úmluvy o železniční nákladní dopravě ze dne 14. října 1890 se změnami a doplňky dodatečného ujednání ze dne 16. července 1895 a doplňovací úmluvy ze dne 16. června 1898 i ze dne 19. září 1906. (2) Mimo to má býti usilováno o to, aby ustanovení této mezinárodní úmluvy platila pokud možná nezměněně i pro mezistátní nákladní dopravy s třetími státy, na kterých jest Československá republika a republika Rakouská zúčastněna. Článek XX. Ustanovení o službě poštovní, telegrafní a telefonní budou sjednána v rámci příslušných smluv mezinárodních zvláštními úmluvami mezi obapolnými správami. Článek XXI. Obě strany ustanovují s výhradou pozdější úpravy, že letadla jedné strany smí odlétati jenom z celního letiště na místo ležící v území druhé strany a že na území druhé strany smí přistáti pouze na celních letištích mimo případy nouze. Mají-li letadla s sebou zboží pro obchod, musí se jejich řidič vykázati přihláškou o dopravovaném zboží (manifestem). Přistání z nouze jest ihned oznámiti nejbližšímu úřadu celnímu neb policejnímu. Článek XXII. (1) Smluvní strany se zavazují, že v přátelské dohodě přezkoušejí způsob, jakým se nakládá s dělníky a zřízenci jedné strany v území druhé strany v příčině ochrany dělníků a zřízenců a sociálního pojištění, za tím účelem, aby vhodnými úmluvami zajistily těmto dělníkům a zřízencům vzájemně takový způsob nakládání, jenž by jim skýtal dle možnosti rovnocenné výhody. Tyto úmluvy budou stanoveny zvláštním ujednáním. (2) Pro styk a dopravu zemědělských stěhovavých dělníků ve větších oddílech (počínajíc od 3 dělníků) zajišťuje se z obou stran největší ochota a bude zejména vzat zvláštní zřetel na to, aby umožněna byla úhrada vzájemné potřeby na těchto dělnících. Při úpravě tohoto styku mají oba státy použíti sprostředkování povolaných k tomu míst státních neb státem zmocněných. (3) Z obou stran se vzájemně zajišťují příslušné úřední poukazy, jež by usnadňovaly přechod přes hranice těchto dělnických oddílů, jak při vjezdu, tak i při návratu způsobem dle možnosti dalekosáhlým při nejmenším v míře dosud obvyklé. V příčině pracovních podmínek, zejména ve všech otázkách sociálně-politických bude se s těmito stěhovavými dělníky nakládati stejně, jako s tuzemskými zemědělskými dělníky stejného druhu. (4) Bližší ustanovení, dle nichž se stane najímání a poskytování zemědělských stěhovavých dělníků, jakož i stanovení pracovních podmínek tarifní smlouvou budou předmětem ujednání, jež sjednají s obou stran povolané k tomu státní úřady. (5) Při postupu stěhovavých dělníků z třetích zemí do území jednoho z obou smluvních států, kteří musí projíti územím druhé smluvní strany, zajišťují se v příčině projezdu a překročení hranic těmto dělníkům dle možnosti dalekosáhlé úlevy. Případná bližší ustanovení, zejména po stránce zdravotně- a pasově-policejní, budou sjednána od oboustranných příslušných ústředních úřadů. Článek XXIII. (1) Obě smluvní strany dávají si vzájemně právo jmenovati konsuly ve všech těch obchodních místech na území druhé strany, kdež jest dovoleno usídliti se konsulům kteréhokoliv třetího státu. Pod pojmem konsulů rozumějí se všechny osoby, pověřené výkonem konsulární činnosti. (2) Konsulové jedné z obou smluvních stran budou požívati s podmínkou vzájemnosti na území druhé smluvní strany těchže předností, oprávnění a osvobození, jaká mají nebo budou míti konsulové kteréhokoli třetího státu. (3) Obě smluvní strany shodují se v tom, že přednosti, oprávnění a výhody, poskytované konsulům jedné strany na území strany druhé na základě zásady nejvyšších výhod, nebudou moci býti přiznávány ve větší míře, než jsou poskytovány konsulárním zástupcům této smluvní strany na území strany prvé. (4) Pokud jde o osvobození od přímých daní, shodují se obě smluvní strany v tom, že takováto osvobození budou přiznávána pouze efektivním konsulům obou stran, pokud nejsou státními příslušníky onoho státu, v němž vykonávají svou činnost, avšak nikdy ve větším rozsahu než diplomatickým zástupcům smluvních stran. Článek XXIV. (1) Příslušníci jedné smluvní strany budou osvobozeni na území druhé strany od veškeré služby vojenské v branné moci a od každé dávky, placené místo osobního výkonu vojenské služby; naopak nebude jim nijak bráněno vykonávati svých vojenských povinností ve státě, jehož jsou příslušníky. (2) V míru i ve válce budou podrobeni jiným vojenským úkonům, než jsou označeny v odst. 1., a vojenským rekvisicím pouze do té míry a dle týchž zásad jako tuzemci, avšak vždy pouze za náhradu. (3) Dále budou osvobozeni od veškeré povinnosti přijímati veřejnoprávní funkce u soudů, správních úřadů státních neb samosprávných s výjimkou poručnictví (kurately) nad příslušníky vlastního státu. Článek XXV. (1) Vznikne-li mezi smluvními stranami spor o výklad neb provádění ustanovení této dohody, budiž tento spor rozhodnut na žádost jedné strany výrokem rozhodčím. (2) Rozhodčí soud se sestaví pro každý sporný případ tak, že každá strana ustanoví ze svých příslušníků dvě způsobilé osoby za rozhodce a obě smluvní strany zvolí příslušníka třetího státu za předsedu. Smluvní strany se zavazují, že se předem a na určitou dobu, až nabude tato dohoda působnosti, dohodnou o osobě předsedy, který v daném případě má býti jmenován. (3) V prvním sporu zasedá rozhodčí soud na území žalované smluvní strany, v druhém sporu na území druhé strany a pak dále střídavě na území jedné nebo druhé strany. Smluvní strana, na jejímž území má rozhodčí soud zasedati, ustanoví jeho sídlo. Musí se postarati o místnosti, písaře a služební personál, jichž rozhodčí soud pro svou činnost potřebuje. Předseda řídí rozhodčí soud. Rozhodnutí děje se většinou hlasů. (4) Smluvní strany se dohodnou buď v konkretním případě nebo jednou pro vždy o řízení rozhodčího soudu. Nedojde-li k takovéto dohodě, ustanoví rozhodčí soud řízení sám. Řízení může býti písemné, neodporuje-li tomu žádná ze smluvních stran; v tom případě je možno se odchýliti od ustanovení předcházejícího odstavce. (5) Na žádost rozhodčího soudu, jež budiž podána vládě příslušné strany, budou úřady obou smluvních stran poskytovati při předvolání a výslechu svědků a znalců právní pomoc, stejně jako na žádost tuzemských civilních soudů. Článek XXVI. (1) Tato dohoda budiž co nejdříve ratifikována. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze. Dohoda nabývá účinnosti 10. dne po výměně ratifikačních listin a platí potud, pokud nebude jednou smluvní stranou vypověděna. V tomto případě pozbývá účinnosti po třech měsících ode dne, kdy byla výpověď druhé smluvní straně oznámena. (2) Dohoda bude sepsána v prvopise československém a německém. Čemuž na svědomí podepsali plnomocníci tuto dohodu a připojili své pečeti. Dáno v Praze dne 4. května roku tisícíhodevítistého dvacátého prvého. Za Československou republiku: Dr. Hotowetz v. r. Dr. V. Schuster v. r. Příloha A. (Vzor.) Příloha B. (Vzor.) Závěrečný protokol k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou. Při podpisování předběžné obchodní dohody, která dnešního dne mezi republikou Československou a republikou Rakouskou byla uzavřena, učinili podepsaní zmocněnci tato prohlášení, která mají sama tvořiti integrující součást smlouvy: Je souhlasný názor o tom, že Československá republika touto dohodou spolu se závěrečným protokolem nevzdává se práv a výhod, které jí, resp. jejím státním příslušníkům přináležejí na základě mírové smlouvy (státní smlouvy) St. Germainské ze dne 10. září 1919 a které převyšují práva a výhody, jež obě vlády sobě, resp. svým státním příslušníkům touto dohodou spolu se závěrečným protokolem vyhradily. K článku II. (1) Aby ulehčeno bylo provádění předpisů o nastoupení a provozování živností cizinci, platných v obou státech a spočívajících na základě formální reciprocity, prohlašují obě strany, že budou připouštěti navzájem své státní příslušníky k nastoupení a k provozování obchodů a živností za stejných podmínek, jako příslušníky vlastní. Ustanovení článku I., odstavec 2., této dohody zůstává tímto nedotčeno. (2) Vyhotovení legitimace potřebné dle odstavce 2., článek II., děje se příslušným živnostenským úřadem prvé stolice. (3) Ustanovení odstavce 7. článku II. nevylučují vybírání poplatků za připuštění obchodních společností, společenstev a podobných sdružení jednoho z obou smluvních států k provozování obchodů na území státu druhého, pokud také od stejných společností tuzemských požadují se při jich utvoření, povolení nebo připuštění k provozování obchodů poplatky poměrně stejné výše. (4) Otázka, jak nakládáno býti má v příčině zdanění s příslušníky smluvních stran, kteří provozují povoznictví nebo plavbu lodní mezi místy různých států, zůstává vyhrazena zvláštní úmluvě, která se stane v souvislosti s otázkou dvojího zdanění. Prozatím nemají podniky tohoto rázu na území jedné strany býti stiženy daní z živnosti z provozu na území druhé strany. K článku III. (1) Ustanovení dohody mezi republikou Československou a republikou Rakouskou z 2. srpna 1920 o způsobu, jak nakládati po stránce právní s výrobními a dopravními podniky, nejsou dotčena ustanoveními článku III. (2) U obou smluvních stran platné předpisy, jimiž zjišťuje se trvající vzájemnost ohledně připuštění společností s ručením obmezeným, zůstanou netknuty. K článku V. Je shoda v tom, že má býti dbáno zákonů a nařízení platných na území jedné ze smluvních stran stranou druhou i tehdy, jestliže tyto zákony a nařízení zapovídají používání označení, která obsahují nepřímým způsobem nesprávné údaje o původu výrobků, zmíněných v článku V. K článku VI. (1) Je shoda v tom, že pravidlem zboží jakéhokoli původu, které se prováží územím jedné smluvní strany nebo bylo uloženo ve svobodných přístavech neb ve svobodných celních okresích, nemá býti podrobeno při vstupu do území druhé strany nijakým jiným neb vyšším clům nebo dávkám, než bylo-li by dováženo přímo ze země původu, a že toto ustanovení platí, i když zboží bylo překládáno, přebaleno neb uloženo ve skladišti, i když se prováží přímo. Jestliže by jedna smluvní strana měla podle svého dobrého zdání důvod k tomu, aby učinila opatření úchylná od tohoto pravidla k podpoře vlastního obchodu, má druhá strana právo učiniti rovněž ze své strany tatáž neb podobná opatření. (2) Je shoda v tom, že předměty vyrobené v zušlechťovacím řízení pokládají se pouze tehdy za průmyslové výrobky příslušné smluvní strany, jestliže a pokud zpracované tuzemské látky a práce na to vynaložená tvoří alespoň čtvrtinu hodnoty zboží. Smluvní strany si vyhrazují zrušiti v dohodě ve vhodné chvíli toto omezení. (3) Je shoda v tom, že o zákazech dovozu a vývozu ve vzájemném styku smluvních stran platí výlučně ustanovení článku IX. (4) Obě smluvní strany se dohodly, že si časem budou vyměňovati výsledky pozorování o působení vývozních cel a poplatků na vzájemný obchodní styk, pokud na jedné straně budou tato cla a poplatky v platnosti, a že si o revisi vývozních cel neb poplatků vzájemně budou oznamovati přání, o nichž se bude potom jednati. (5) Vzájemně zajištěný postup v otázkách monopolů dle zásady nejvyšších výhod nebude se vztahovati na jednotlivě uzavírané dodávací smlouvy o zboží, jež jest předmětem státního monopolu. (6) Způsob, jak vydávati osvědčení o původu, pokud by jich bylo žádáno, vyhrazuje se příští vzájemné dohodě. Při tom budou hleděti strany na to, aby obchod zbytečně nebyl zatěžován ani výší vybíraných poplatků ani formalitami při vydávání. K článku VII. Je souhlasný názor o tom, že ustanovení článku VII. neodporují opatřením, která slouží ku zajištění daně z obratu a daně luxusní v případech tuzemské výdělečné činnosti cizozemců. K článku VIII. (1) Osvobození průvozu od cla a dávek, zajištěné ve článku VIII., odstavec 2., netýká se vybírání statistických poplatků. (2) Zastaví-li se nebo omezí-li se přechodně přeprava zboží po železnicích nebo lodích z důvodů dopravně technických, nebudiž to pokládáno za porušení svobody průvozu, zaručené v článku VIII., pokud toto opatření postihuje stejně i zboží vlastní země. Jestliže by průvoz byl náhodnými událostmi přechodně znemožněn, postarají se obě smluvní strany o to, aby tato závada byla ihned oznámena na příslušném místě druhé strany, aby bylo zabráněno podávání nových průvozních zásilek po dobu závady. (3) Jest shoda o tom, že nejsou dotčeny zákazem zmíněným v odstavci 3. článku VIII. průvozní zásilky, které již vstoupily na území státu, který zákaz vydal, při nabytí jeho platnosti, nýbrž že musí býti dále dopraveno na místo určení. Zanikne-li působnost dohody, musí býti zboží odevzdané povozníkovi před tímto okamžikem dopraveno na místo určení, i když průvoz skutečně se bude díti teprve po zániku smlouvy. (4) Se zbožím zkáze podléhajícím, které v lomené dopravě se prováží územím jedné smluvní strany, se zachází jako se zásilkami průvozními jen tehdy, jestliže se vyveze ve lhůtě, která se určuje podle stupně porušitelnosti zboží, nikoli však větší než dva měsíce ode dne uložení ve skladišti. Tato dvouměsíční lhůta bude přiměřeně prodlužována, jestliže se vývoz nemůže díti v této lhůtě bez zavinění osoby oprávněné o zboží rozhodovati. (5) Ropa a ropné produkty původem ze země, která poskytla jedné smluvní straně kontingent tohoto zboží, smějí býti připuštěny k provážení v lomené dopravě jen tehdy, jestliže země původu prohlásila předem svůj souhlas s tím, že zásilka uložená ve skladišti za své lomené dopravy nebude po prokázaném vývozu počítána na kontingent země průvozní. (6) Svoboda průvozu, zaručená článkem 4. světové poštovní smlouvy římské pro listovní zásilky a článkem 2. poštovní balíkové smlouvy římské pro balíky, se nemění. K článku IX. (1) Obě smluvní strany, prodchnuty stejně přáním, aby co nejdříve docílily přechodu k úplné svobodě vzájemného obchodu a aby proto dle možnosti zmírnily a zvolna odstranily omezení, která zatím jest třeba zachovati pro mimořádnost nynějších poměrů, shodují se všeobecně v tom, aby bylo vyhovováno co možná potřebám obchodu při provádění platných dovozních a vývozních zákazů a při udělování povolení na dovoz a vývoz zboží, jež jest podrobeno nějakému zákazu, a že budou pokud lze podporovati a ulehčovati liberální praxí obnovení pravidelných obchodních styků a čilé výměny zboží mezi oběma zeměmi. (2) Obě smluvní strany budou si čas od času oznamovati svá přání o udělování dovozních a vývozních povolení, aby mohly býti provedeny tyto zásady a aby mohlo býti zajištěno zachovávání postupu na základě vzájemnosti, a zahájí vyjednávání o tom, v jakém dosahu by mohlo býti vyhověno těmto přáním buď poskytnutím kontingentů pro dovoz neb vývoz jistého zboží, buď udělováním jednotlivých povolení. (3) Obě smluvní strany přiznávají monopolním podnikům druhé strany právo volného nákupu sacharinu a sacharinových výrobků, jakož i surovin k výrobě sacharinu, pokud není těchto látek třeba pro vlastní monopolní podniky. Vývozní povolení k tomu potřebná budou obratem a hromadně udělena pro příslušné kontingenty tohoto zboží. Z tohoto vývozu nebudou vybírány zvláštní dávky, mimo to bude dovoz sacharinu a sacharinových surovin osvobozen od manipulačních poplatků. Rovněž bude osvobozen od celních a jiných poplatků dovoz státních uzavíracích pásek k úpravě monopolního zboží. Zároveň uvolňuje se obapolně průvoz sacharinu a sacharinových výrobků, pokud jsou vyrobeny v podnicích monopolních obou smluvních stran. (4) Ustanovení odstavce 2. a 3. článku IX. nevztahuje se na předměty monopolů. (5) Vlády obou smluvních stran prohlašují ochotu činiti výjimky případ od případu podle stavu svých hospodářských poměrů z platících dovozních a vývozních zákazů, aby mohly býti dováženy suroviny a polotovary jedné strany do území strany druhé, aby tam byly zpracovány nebo zušlechtěny a po zpracování nebo zušlechtění opět vyvezeny do území, ze kterého tyto suroviny nebo polotovary přišly. Vyhrazují si však stanoviti při tom podmínky, jichž je třeba, aby byl zajištěn zpětný vývoz nebo dovoz zušlechtěného zboží a aby bylo zabráněno, aby pod záminkou takového zušlechťovacího řízení nebylo používáno předmětů, podléhajících zákazům vývozu, jako surovin nebo látek pomocných k výrobě zušlechtěného zboží a aby s nimi nebyly vyváženy. Celní předpisy obou stran o povolení bezcelného zušlechťovacího řízení se tímto nemění. (6) Nové zákazy dovozní a vývozní neplatí pro zboží, jež bylo již odevzdáno k dopravě v den vyhlášení. (7) Obě vlády jsou ochotny zaručiti dovozním a vývozním povolením, vydaným podle platných předpisů, po dobu jejich platnosti plnou účinnost, i kdyby vývozní a dovozní předpisy byly později změněny. (8) Udělené povolení může býti odvoláno: a) pokud ohrožuje důležité veřejné zájmy; b) pokud ho bylo nabyto na základě nesprávných údajů nebo nepoctivě. (9) Zavedení nových nebo zvýšení již platných vývozních poplatků nebude míti vlivu na před tím udělená a dosud platná vývozní povolení ještě 6 neděl od doby, kdy ony poplatky nabudou platnosti. Po uplynutí 6 neděl platí udělené vývozní povolení jen ještě tehdy, jestliže v jednotlivých případech budou zaplaceny dodatečně poplatky nebo rozdíl mezi starým a novým poplatkem z hodnoty zboží, které do tohoto okamžiku nebylo ještě vyvezeno. (10) Obě smluvní strany si vzájemně zaručují, že na návrh budou prodlužovati vývozní povolení již udělená, jichž nebude moci býti včas zcela nebo částečně použito z příčin, které, jak se prokáže, nebyly zaviněny stranou, a budou-li tu ještě podmínky, za nichž byla dříve udělena, a není-li příčiny, která by odůvodňovala odvolání uděleného povolení. Prodloužení nebude nikterak odepřeno z toho důvodu, že byly snad zatím zavedeny nové vývozní předpisy. (11) Pokud pro udělení vývozního povolení jest rozhodná cena vývozního zboží, nemají zpravidla cenová ustanovení nebo nová cenová ustanovení žádného vlivu na ony smlouvy, které byly uzavřeny před vydáním těchto cenových ustanovení nebo nových cenových ustanovení, bylo-li při uzavření smluv vyhověno tehdy platným ustanovením cenovým a buď a) že kupec již částečně splatil, nebo b) že dodavatel plnil podle smlouvy, nebo c) že kupec již povolil náležité zvýšení ceny. Tato zásadní ustanovení nevztahují se však na smlouvy, uzavřené před 15. červencem 1919. (12) Jest shoda v tom, že ustanovení odstavce 4. článku IX. se nevztahují na lovecké zbraně a střelivo nebo psací stroje, jež cestující vezou s sebou, pokud o tom platí v jednom z obou států zvláštní omezení. Za předměty osobní potřeby cestujících třeba jest také považovati potraviny, určené k spotřebě po cestě, v množství úměrném době cesty. Vždycky však bude možno bráti s sebou bez zvláštního povolení potravin na tři dny. K článku X. (1) Za další daň nebo dávku, spadající pod ustanovení článku X., odstavce 1., nelze pokládati daň z obratu a daň luxusní, pokud nezatěžuje příslušníky druhé smluvní strany vice, než-li vlastní. (2) Došlo k dohodě o tom, že na žádost strany lhůta k opětnému vývozu vzorků clu podléhajících, od obchodních cestujících s sebou vzatých, nebo jim napřed, nebo za nimi poslaných, stanoviti se má jedním rokem. (3) Zboží z drahých kovů, které od obchodních cestujících pouze jako vzorky k ukazování se dovážejí v příchodném záznamovém řízení na celní zajištění a tudíž do volného prodeje přejíti nesmí, budiž na žádost zproštěno puncovní povinnosti, bude-li dáno přiměřené zajištění, které propadá, nebudou-li vzorky v dané lhůtě opět vyvezeny. K článku XI. Dobytek, který bude na trhy druhé smluvní strany doveden a odtamtud zpět neprodán odváděn, bude s obou stran odbavován, pokud možno s největšími úlevami. Ku zjištění totožnosti bude pravidlem pokládáno za dostatečné, bude-li dobytek označen podle druhu, počtu a barvy, s uvedením případných zvláštních znamení. K článku XV. (odstavec 2, lit. b). Obě vlády shodly se na tom, aby byla rovna podmínce „podání v určitém místě“ podmínka, že nutno dopraviti zboží k výpravně povozem, vlečkami (na přípojných soukromých kolejích), drobnými drahami nebo po určitých železničních cestách. Toto ustanovení neplatí pro překladištní dopravu z lodi na dráhu, již sprostředkuje vlečka. K článku XVI. (1) Shoda je v tom, že jest, pokud není jiných ujednání mezi správami drah, zásadně směrodatným pro rozhodování otázky, zda je potřebí přímých tarifních sazeb v rámci platných tarifů pro dopravu osob a nákladů, uznání té železniční správy, která návrh podává. Ta však musí řádně odůvodniti tuto potřebu. (2) Obě vlády shodly se dále v tom, že při pořizování přímých tarifů má býti pokud možno brán zřetel k počítání dovozného, jak vyplývá z lomeného vypravení. K článku XXI. Obě smluvní strany se shodly, že vstoupí pokud možno nejdříve ve vyjednávání o dohodě ve věci úpravy vzájemné dopravy letecké. K článku XXV. Jest shoda v tom, že rozhodčí soud mohou svolati jenom obě vlády a nikoli podřízené úřady nebo soukromníci, jakož i že rozhodčí soud má býti svolán teprve tehdy, jestliže se nepodařilo rozpor rozřešiti diplomatickou cestou. Sepsáno v Praze dne 4. května roku tisícíhodevítistéhodvacátéhoprvého. Za Československou republiku: Dr. Hotowetz v. r. Dr. V. Schuster v. r. Příloha a) k článku XII. Úlevy v pohraničním styku. Aby usnadněn byl vzájemný styk v pohraničních pásmech, bylo smluveno toto: a) Za pohraniční pásma uznávají se územní části, ležící po obou stranách společné celní hranice, jichž podrobnější určení zůstává vyhrazeno oběma vládám. Šíře pohraničního pásma nemá však na žádném místě přesahovati 15 km. b) Ve vzájemném dovozním styku jsou osvobozeny od dávek s výhradou, že tato výhoda může býti nařízením místně omezena nebo zrušena, kdyby se jí zneužívalo: Maso dobytčí, čerstvé nebo jednoduše připravené, v množství nepřesahujícím 2 kg, mlynářské výrobky z obilí nebo luštěniny v množství nepřesahujícím 3 kg, obyčejný chléb a pečivo v množství nepřesahujícím 3 kg, pokud se toto zboží nedováží pohraničnímu obyvatelstvu poštou. c) Celní osvobození přiznává se pro pytle a jiné obaly, v nichž se přepravuje zboží ve styku pohraničním z jednoho pohraničního pásma do sousedního a jež se z tohoto pásma dopravují zpět prázdné po téže cestě. d) Bez povolení politického úřadu lze dovážeti a bezcelně odbavovati připravená léčiva, která přinášejí pohraniční obyvatelé v malých dávkách přiměřených poměrům odběratele ze sousedních lékáren na předpisy lékařů, k provozování praxe oprávněných. U jednoduchých, medicinálním účelům sloužících drogů a u jednoduchých pharmaceutických a chemických přípravků, které na obalu mají přesné a jasné pharmaceutické označení a podle platných ustanovení příslušného území smějí se volně prodávati, nežádá se nad to též, aby byl předložen lékařský předpis. e) Ve vzájemném styku pohraničním smí se též po vedlejších cestách přes hranici přepravovati tam, kde jest to podle místních poměrů záhodno a přípustno, toto zboží, pokud jest osvobozeno od cla, budou-li ovšem zachovávány příslušné předpisy: přírodní a umělá hnojiva, stonkový len a stonkové konopí, zelená a syrová píce (pícniny, seno, sláma, řezanka), lesní stelivo, mech, sítí, mléko, obyčejný stavební písek, oblázky, smirek v kusech, obyčejná hlína a obyčejná hlína hrnčířská, palivové dříví a uhlí (oba tyto druhy pro vlastní potřebu pohraničního obyvatelstva), rašelina, slatina, surová hubka dubová. f) Jsou-li hospodářské podniky nebo jiné usedlosti hranicí přeťaty nebo rozděleny, nesmí se překážeti nebo brániti nerušenému provozování hospodářství z důvodů hranice a ustanovení s ní souvisejících. Zejména může se přepravovati beze cla na přirozených přechodech přes průsečnou hranici z jedné části usedlosti na druhou hospodářský dobytek a hospodářské nářadí k usedlostem patřící, osivo potřebné k obdělání polí plodinami a výrobky získané na nich obděláváním pozemků a chovem dobytka. g) Pohraniční obyvatelé, kteří hodlají vykonávati polní práce v sousedním pohraničním pásmu na vlastních nebo najatých pozemcích, lukách nebo jinakých pozemcích — avšak jen v blízkosti svého bydliště —, mohou přepravovati beze cla přes hranici dobytek a nářadí, potřebné k těmto pracím, potřebné osivo a polní plodiny na obdělávaných pozemcích získané. Přeprava přes hranici může se díti též po vedlejších cestách, vyžadují-li toho místní poměry nebo způsob vykonávaných prací, jestliže pohraniční obyvatelé řídí se předpisy vydanými k ochraně celního důchodku a vracejí-li se ze sousedního pohraničního pásma téhož dne. h) (1) Dobytek vyháněný na pastvu do sousedního pohraničního pásma nebo odtamtud se vracející je beze cla, zjistí-li se totožnost. Produkty tohoto dobytka jako mléko, máslo, sýr, vlna a mladý dobytek v tom čase přibylý, smí se beze cla zpět dopraviti ve množství, přiměřeném počtu dobytka a době pastvy. Dohoda uvedená v druhé větě odstavce g) co do přepravy po vedlejších cestách platí i tenkráte, nevrací-li se dobytek zpět ještě téhož dne, kterého byl vyhnán. (2) Celní správy obou stran určí podle potřebí množství soli, mouky a chleba, jež se smí rovněž bez dávek přepraviti pohraničním obyvatelstvem ke spotřebě za pastvy na jejich pastviny, ležící v sousedním pohraničním pásmu. i) S výhradou celního zajištění předepsaného pro záznamní řízení budou cla prosty: Dobytek k vážení a k přechodné práci, jakož i hospodářské stroje a nářadí k přechodnému použití. k) (1) Obilí, olejnatá semena, konopí, len, dříví, tříslo a podobné zemědělské výrobky, které pohraniční obyvatelé přepravují k semletí, roztlučení, rozřezání, tření a podobnému zpracování do sousedního pohraničního pásma a zpracované zpět dovážejí, budou v dovozu i vývozu beze cla za podmínek stanovených pro řízení zušlechťovací, nebo na přiměřenou celní jistotu, budou-li toho vyžadovati ohledy na místní poměry. (2) Množství výrobků, jež smějí býti zpět dovezeny za suroviny aneb opětně musí býti vyvezeny, buďtež — ukáže-li se toho potřeba — stanoveny vzájemnou dohodou celních správ. l) Aby se ulehčil vzájemný styk pohraničního obyvatelstva s předměty vlastní spotřeby, jež se přepravují z jednoho pohraničního pásma do sousedního k opravě nebo řemeslnému zpracování a zpět se dovážejí, zmocní obě strany (smluvní) pohraniční celní úřady, aby takové styky v obou směrech dovolily. Za řemeslné zpracování pokládá se též domácká práce ve mzdě. Řemeslné zpracování u příze a tkanin může záležeti též v barvení. Zhotovují-li se oděvy z přinesených látek, vztahuje se celní osvobození též na pomůcky použité při zhotovování. m) (1) Pohraniční obyvatelé, kteří v podnicích hospodářských a lesních sousedního pohraničního pásma, avšak jen v blízkosti svých obydlí, konají dočasně práce polní nebo jiné rolnické a lesní na základě uzavřených smluv služebních, mohou bez překážky přestupovati celní hranici po vedlejších cestách, jestliže se pravidelně alespoň před uplynutím šestého dne po vstupu do pracovního místa vracejí ze sousedního pásma do svého bydliště a zachovávají úřední předpisy, vydané pro takové případy k ochraně celního důchodku. Tito obyvatelé mohou beze cla a jakýchkoli dávek přes hranici přenášeti nářadí k práci potřebné, dále výdělek peněžní a naturální (deputátní) mzdu, jakož i předměty vlastní potřeby, jež jim opatřil zaměstnavatel na místě části mzdy (na př. boty a jiné části oděvní). (2) Pokrmy pro takové dělníky, připravené v jejich bydlišti, mohou jim býti rovněž beze cla donášeny v předpokladu, že se posel vrátí ze sousedního pásma ještě téhož dne, kterého do něho vstoupil. n) Osvobození pohraničního obyvatelstva od pasů a vidování, zavedená zvláštními dohodami pro přestup hranice, zůstávají v platnosti. o) (1) Lékaři, zvěrolékaři a porodní asistentky v pohraničním pásmu sídlící mohou vykonávati svoje povolání též v sousedním pohraničním pásmu. Dovoluje se jim, jsou-li opatřeni zvláštní legitimací, u vykonávání svého povolání překročovati hranici i na kolech nebo motorových kolech bez ohledu na denní dobu a též po vedlejších cestách bez dostavení se k celnímu úřadu. O bližších nařízeních ohledně této úlevy dohodnou se vzájemně obě celní správy. (2) Podávati léky s sebou přinesené je dovoleno jen v nebezpečí života. (3) Tato ustanovení platí jako předběžná dohoda a budou nahrazena konečnou úmluvou o připuštění osob sanitních k výkonu jich povolání na území druhého státu. p) Platné zákazy dovozní a vývozní (článek IX., odstavec 1. c) nevztahují se na styky povolené pod body c, d, f, g, h, i, k, l a m. q) (1) V pohraničním styku smějí pohraniční obyvatelé s sebou bráti malé dávky zboží denní potřeby, pro něž by jinak bylo potřebí povolení (článek IX., odstavec 1 c), jestliže lze předpokládati podle druhu zboží a stavu pohraničního obyvatele, že zboží jest určeno zřejmě pro vlastní potřebu a nikoli pro obchod. (2) Množství potravin důležitějších sem náležejících sdělí se celním úřadům od případu k případu. r) Úpravou pohraničního styku nejsou ostatně nikterak dotčena opatření obou států, omezující volný obchod, a nemění se jí předpisy o státním obhospodařování určitých výrobků. Pohraničním obyvatelům jednoho státu nesmí však vzejíti odváděcí povinnost vůči státu druhému z důvodu, že hospodaří na jednotlivých pozemcích v tomto státu. s) Československá republika povolí pro přepravní styk obyvatel oněch rakouských obcí, které leží v bezprostřední blízkosti území u Valčic, jež bylo odstoupeno mírovou (státní) smlouvou St. Germainskou ze dne 10. září 1919 Československé republice, všechny úlevy srovnatelné s ochranou československých celních zájmů. V tomto styku použije se celních kontrol, smluvených mezi oběma celními správami. Přestup hranice v tomto styku bude dovolen na oněch bodech, o nichž se dohodly obě celní správy. t) Zvláštní úmluvy o pohraničním styku mezi moravsko-dyjským trojúhelníkem a sousedícím rakouským územím obsaženy jsou v dohodě mezi republikou Československou a Rakouskou o vedení hranice Československo-rakouské a o různých s tím souvisejících otázkách, podepsané v Praze dne 10. března 1921. Příloha b) k článku XII. Úmluva vzájemné podpory při celním odbavování, při zamezování, stíhání a trestání přestupků celních předpisů a vzájemné právní pomoci v celních trestních záležitostech. § 1. (1) Smluvní strany budou si podle následujících ustanovení poskytovati vzájemnou pomoc při celním odbavování, při zamezování, stíhání a trestání přestupků celních předpisů a právní pomoc při provádění celního trestního řízení. (2) Každá smluvní strana zaváže své celní úřady a zřízence, aby dbali celních zákonů a předpisů, zákazů dovozních, vývozních a průvozních a předpisů statistiky zahraničního obchodu druhé strany. I. Vzájemná podpora při celním odbavování. § 2. (1) Celní úřady na společné hranici dovolí kdykoliv ve svých úředních místnostech vrchním úředníkům protilehlých pohraničních celních úřadů nahlédání do svých knih, vedených o pohybu zboží, do příloh a statistických ohlášek. Kromě toho mohou představené úřady po předchozím sdělení vyslati za tímto účelem zvláštní úředníky. (2) Na přání budou navzájem sdělována všechna vysvětlení o vedení pokladen, knih a o statistice v obou celních územích. § 3. (1) Každá smluvní strana se zavazuje dovoliti vývoz zboží do území druhé strany pouze na celní silnici, vedoucí k vstupnímu úřadu, vybavenému dostatečnou pravomocí, a to v takovou dobu denní, že zboží dle předpokladu dojde k protějšímu úřadu ještě v úředních hodinách. (2) Celní cesty a úřední hodiny budou pro společnou hranici dohodou souhlasně určeny a budou oznámena ulehčení, poskytnutá při přechodu hranic. § 4. (1) Na železnicích veřejné dopravy dovoluje se přeprava osob, zboží a zavazadel přes celní hranici ve dne i v noci. (2) Železnice jest zavázána oznamovati nejdéle 8 dní před účinností jízdní řády všech vlaků, přejíždějících hranici, a každou jejich změnu celním úřadům a odbočkám, zřízeným na nádražích. Železničním celním úřadům nutno pokud možná nejdříve oznamovati též větší zpoždění vlaků, jejich odřeknutí, jakož i jízdu zvláštních vlaků a jednotlivých lokomotiv. § 5. (1) Obě strany zařídí, aby ve vzájemné železniční přepravě byly zásilky zboží provázeny původními prohláškami, jež budou doručeny celnímu úřadu druhé strany. (2) Při příjezdu každého vlaku, jenž kromě služebního vozu poveze naložené vozy, jest povinna železnice, obstarávající dopravu přes hranici, doručiti celnímu úřadu druhé strany vlakovou listinu dle vzoru a). (3) Celním úřadům, ležícím na území druhé strany, nutno před odjezdem každého vlaku, vezoucího kromě služebního vozu naložené vozy do sousedního státu, doručiti vlakový lístek dle vzoru b). (4) Jiných celních průvodních papírů pro sousední stát železnice nevyhotovuje. § 6. (1) K zajištění celního důchodku budou obě strany navzájem celně poukazovati zboží, jež nepochází z volného obchodu jejich území jako takové se zjištěním jeho původu a země, odkud došlo. Při tom budou uznávány použité celní uzávěry jako vlastní (§ 11) a pohraniční celní úřady obou stran mohou se, pakliže jde o poukázání na vnitrozemský celní úřad, omeziti na pouhé orazítkování průvodních papírů. Průvodní papíry vyřídí v těchto případech úřad, jemuž bylo zboží poukázáno. (2) Na hranicích, kde jsou bezprostřední spojení kolejová a kde přecházejí vozidla, budou smluvní strany propouštěti zboží, jež dochází ve vozech způsobilých k uzavření dle předpisů a v týchž vozech dopravuje se do některého místa vnitrozemského, v němž jest celní úřad oprávněný k odbavení, bez skládání a prohlídky na hranici, jakož i bez kusové uzávěry, je-li toto zboží řádně ke vstupu ohlášeno. (3) Zboží, jež se v železničních vozech, způsobilých k uzavření dle předpisů, vyváží přes území jedné smluvní strany, anebo se prováží do území druhé strany bez překládání, jest osvobozeno od složení a prohlídky, jakož i od kusové uzávěry jak ve vnitrozemí, tak i na hranici, pakliže bylo k průvozu řádně ohlášeno. (4) Provádění předchozích ustanovení jest však podmíněno tím, že se súčastněným železničním správám uloží povinnost dbáti o včasný příjezd vozů s neporušenou uzávěrou k odbavovacímu úřadu vnitrozemskému anebo výstupnímu. (5) Od složení a zvážení jest zpravidla osvobozeno též cla prosté zboží, jež se odbavuje u pohraničních celních úřadů, dá-li se celní prohlídka provésti bez složení. (6) Ulehčení podle odstavců 2. a 3. jsou přípustna výjimečně též v případě, že zboží bylo pod celním dohledem přeloženo (z vozu do vozu), aniž by při tom musilo býti provedeno řádné celní odbavení, pakliže přeložení bylo nutno růzností železničních kolejí anebo nezbytno z jiných důvodů. (7) Osvobození od celní prohlídky, jež ujednáno bylo v odstavci 3. pro zásilky drahou provážené, neplatí v případech udání neb odůvodněných domněnek o zamýšleném celním přestupku. (8) Příznivější úlevy, jež by jedna smluvní strana pro celní odbavování umluvila se třetími státy, platí v případu vzájemnosti též pro styk se stranou druhou. § 7. (1) Do osobních vozů mohou býti při přejezdu celní hranice vzata jen ruční zavazadla cestujících. (2) Celní odbavení ručních a cestovních zavazadel má býti v pohraniční stanici do té míry uspíšeno, aby též zavazadla, poukázaná na jiný celní úřad, mohla býti — pokud to jen bude možno — dále ještě dopravena přípojným vlakem. (3) Rychlozboží a zboží nákladní, jež jest dopravováno osobními vlaky, jest podrobeno týmž podmínkám a formálnostem jako při dopravě nákladními vlaky. (4) Rychlozboží však, jež se lehko kazí, nutno při osobních vlacích pohraničním celním úřadem právě tak rychle odbavovati jako zavazadla. § 8. (1) Smluvní strany se vší urychleností sloučí k usnadnění přepravy cestujících a zboží své protilehlé pohraniční celní úřady a pohraniční kontrolní úřady pasové revise na jednom místě tam, kde poměry to dovolují a pokud se to již nestalo. (2) Bližší ustanovení, ujednaná na podkladě úplné vzájemnosti, jsou uvedena v příloze. (3) Kromě toho učiní obě vlády co nejdříve opatření, aby odstraněno bylo omezení cestování způsobené celní a pasovou revisí v přípojných stanicích a aby usnadnila cestování zavedením přímého poukazování cestovních zavazadel na vnitrozemský celní úřad druhé strany. § 9. Pro zařízení vozů, nutná se stanoviska celního, jsou rozhodny předpisy, ujednané na Bernské konferenci 5. května 1886 o celně nutném zařízení v mezinárodní přepravě, jakož i jejich případné změny a doplňky. § 10. (1) Každá smluvní strana bude na přání potvrzovati druhé straně dovoz přes společnou hranici, aby mohlo býti rozhodnuto o jistotách uložených na zpětný vývoz neprocleného zboží, jakož i o slevení neb vrácení dávek za vyvezené zboží. (2) V těchto případech musí celní průvodní papíry doprovázeti zboží v době přechodu společné hranice. Jako průkaz přechodu hranice stačí razítko pohraničního vstupního úřadu v průvodních papírech. V poštovní dopravě není třeba žádného průkazu. § 11. Celní osvědčení, uzávěry, pečeti, razítka a jiné značky, cejchovní značky a razítka na sudech a jiných nádobách, cejchovní značky a listiny vnitrozemských lodí (tyto poslední ve smyslu zvláštních úmluv, jež obě smluvní strany ještě učiní) a rovněž úřední vyznačení váhy na železničních vozech se v celním řízení vzájemně uznávají. § 12. Celní správy připustí cla prostý dovoz zásilek, jež v území jedné smluvní strany byly podány k železniční dopravě a dopravují se územím strany druhé do území, z něhož pocházejí, pakliže se při takové dopravě jedná o provedení úmluv železnic obou území o dělení a směrování dopravy. II. Zamezení přestupků celních předpisů. § 13. (1) Zaměstnanci obou finančních správ na společné hranici jsou povinni co nejochotněji vzájemně se podporovati za účelem zamezení a objevení podloudnictví na obě strany, sdělovati si co nejrychleji, co v té příčině pozorovali, a vůbec pěstovati vzájemně přátelský služební styk. (2) Za účelem dohody o účelném spolupůsobení v těchto věcech budou se odbývati občas a při zvláštních příležitostech porady vyšších celních úředníků obou stran. § 14. Zaměstnanci obou finančních správ, jichž povinností jest zamezovati a stíhati přestupky celních předpisů jsou také povinni zamezovati přestupky celních předpisů také druhé strany, a to všemi zákonitými prostředky. Při tom jsou zaměstnanci povinni postupovati stejně, jako by šlo o přestupky celních předpisů vlastního státu. § 15. Finanční úřady jedné strany oznámí přestupky celních předpisů druhé strany, o nichž se dovědí, ihned příslušným finančním úřadům druhé strany a na požádání zašlou spisy a doklady průvodní. § 16. (1) Každá z obou smluvních stran dá na požádání druhé strany střežiti osoby, které se staly podezřelými z podloudnictví proti druhé straně po živnostensku nebo ze zvyku provozovaného. (2) Vzejde-li podezření, že v pohraničním obvodu jedné strany hromadí se zásoby zboží nad potřebu a za účelem podloudné dopravy do území druhé strany, budou takovéto sklady na požádání dány pod zvláštní dohled. III. Stíhání a trestání přestupků celních předpisů. § 17. (1) Přestupky celních předpisů druhé strany má na žádost příslušného jejího úřadu každá ze smluvních stran vyšetřovati a podle zákona potrestati týmiž soudy neb úřady a týmž způsobem jako přestupky vlastních celních zákonů, a) jestliže obviněný jest příslušníkem státu, který ho má vyšetřovati a potrestati, nebo b) jestliže on, aniž by byl příslušníkem tohoto státu, nejen tamtéž v době přestupku, třeba přechodně, bydlel, nebo přestupku z tohoto území se dopustil, nýbrž také jestliže tamtéž při nebo po dojití návrhu stíhacího dá se postihnouti. (2) Určuje-li se pokuta podle zkrácené dávky, budiž vzat za základ výměry trestu tarif státu, jehož zákon dávkový byl překročen. (3) Stíhání jiných trestných činů, které se snad vyskytnou při porušení celních předpisů druhé strany, není tímto dotčeno. § 18. Úředním udáním úřadů nebo zaměstnanců druhé smluvní strany jest přisouditi touž důkazovou moc, jako úředním udáním vlastních úřadů nebo zaměstnanců. § 19. (1) Ve vyšetřování ohledně přestupků celních předpisů druhé smluvní strany jest určiti a uložiti výlohy a vydání trestního řízení a výkonu trestu podle týchž zásad, jako ve vyšetřování ohledně stejných přestupků vlastních celních předpisů. (2) O dočasné zapravení výloh má se postarati stát, v němž vyšetřování se vede. (3) Výlohy a výdaje řízení a výkonu trestu, které při přestupku vlastních celních předpisů by připadly k tíži státu, poněvadž by nemohly býti zapraveny ani obviněným ani by nemohly býti kryty částkami zaplacenými od osob třetích nebo výtěžkem předmětů za ně ručících, má nahraditi stát, jehož úřad vyšetřování navrhl. § 20. (1) Vedle trestu dlužno vybrati také zkrácené dávky. (2) Peněžní obnosy vydobyté od obviněného nebo získané za prodané předměty celních přestupků dlužno použíti tím způsobem, že z nich zapraví se nejprve výlohy a vydání, pak dávky, které byly zkráceny a mají býti druhé straně zapraveny, a posléze pokuty. (3) Vydobyté pokuty a propadlé předměty připadnou státu, v kterém řízení se konalo. § 21. Právo prominouti a zmírniti tresty přísluší státu, kde se vydal rozsudek. § 22. Slovy „Přestupky celních předpisů“ v této smlouvě rozuměti dlužno také přestupky zákazů vývozu, dovozu a průvozu. IV. Právní pomoc. § 23. (1) Soudy a finanční úřady smluvních stran poskytnou si navzájem právní pomoci v celních trestních věcech v mezích své působnosti tím, že svědky a znalce na požádání budou vyslýchati pod přísahou, úřední ohledání prováděti a předvolání a nálezy doručovati. (2) Výlohy a vydání, která vzejdou z těchto úředních výkonů, nahradí stát, který o tyto výkony žádal. Příloha k § 8 (2). Ustanovení o předběžném sloučení čsl. a rakouských pohraničních celních a pasových kontrolních úřadů. (1) Aby bylo zjednodušeno celní odbavení a pasová revise při přechodu hranic v železniční přepravě a silničním styku mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, dluž o sloučiti dle možnosti na jednom místě pohraniční celní úřady a kontrolní úřady obou států, pokud to připouštějí místní poměry, pakliže se tak již nestalo. Nejdříve budiž vzato v úvahu sloučení pro odbavování v železniční přepravě, a sice zásadně ve výměnných provozních stanicích. Kdy toto sloučení se má státi v jednotlivých stanicích, bude určeno dohodou obou zúčastněných správ nejkratší cestou. Odbavování v přepravě ve stanicích, ležících mezi pohraničními kontrolními stanicemi a hranicí, bude upraveno zvláštní dohodou pro jednotlivé trati. Další sloučení, zvláště v silničním styku, projedná se pak od případu k případu. (2) Aby se postupovalo stejně při zřizování nových celních a pohraničních kontrolních úřadů a při určování celních silnic, jakož aby sloučení celních a pohraničních kontrolních stanic v železniční přepravě a silničním styku se provádělo v pravý čas, budou si navzájem obě strany oznamovati předem a včas úmysl zřizovati nové celní a pohraniční kontrolní úřady, jakož i úmysl určiti celní silnice. (3) Uznává se, že sloučení pohraničních úřadů sleduje co největší současnost úředních úkonů obou stran, pročež mají býti pasy prohlíženy současně s celní prohlídkou cestujících a ručních zavazadel a pokud možná ve vlaku za jízdy. Pravomoc a odbavovací hodiny sloučených pohraničních úřadů buďtež pokud jen možno souhlasny. (4) Výkonní orgánové obou stran jsou povinni v zájmu bezzávadného služebního výkonu jednati přátelsky při všech společných úředních výkonech a chovati se slušně ve službě i mimo službu. Zaměstnanci, kteří se proti tomu proviní, budou na žádost druhé strany odvoláni. (5) O ubytování sloučených pohraničních úřadů, dále o udržování, čištění, otop a osvětlování úředních místnosti má se starati teritoriální stát. Sousední stát má ve měně teritoriálního státu nahraditi podle poměru prostory úředních místností jím používaných zúročení prvního nákladu za dobu používání. Míra úroková a klíč pro ustanovení úrokového nákladu bude určen v každém jednotlivém případě. Běžné režijní výlohy dlužno hraditi společně poměrně. Za místnosti používané společně bude každý stát hraditi polovinu úrokového nákladu a běžných režijních výdajů. Těmito ustanoveními nejsou dotčeny případné dohody železničních správ obou stran. (6) Obě strany se postarají o to, aby zaměstnanci sousedního státu a dle možnosti také příslušníci jejich rodin byli přiměřeně ubytováni v místě sloučeného pohraničního úřadu. Pokud zaměstnanci sousedního státu bydlí skutečně v území strany druhé, budou co do přídělu potravin postaveni na roveň zaměstnancům teritoriálního státu. Mohou však dovážeti potraviny ze své domoviny v množství přiměřeném jejich domácnostem. (7) Pro zařízení a potřeby určené k vybavení pohraničních úřadů, zřízených na cizím území, dále pro stěhovací svršky, jakož i pro předměty zřízenců těchto úřadů, zaslané do domoviny k opravě, čištění atd. a odtud se vracející, pro jejich služební stejnokroje a služební výstroj zaručuje se nerušený, dávek prostý dovoz a vývoz na potvrzení úředních představených. (8) Zaměstnancům pohraničních úřadů a úředníkům vyšších úřadů, pověřeným dohledem na vykonávání jejich služby, zaručuje se v každé době volný přechod hranice na pouhé úřední ověření jejich služební hodnosti a činnosti. Orgánům dozorčím budou teritoriálním státem na požádání vydány služební, na jméno znějící volné jízdenky pro jízdy k pohraničnímu úřadu. (9) Dlužno o to pečovati, aby pohraniční úřady mohly bez překážek vybírati cla, zasílati a přijímati úřední peníze a služební spisy, aby ve vykonávání své služby nebyly rušeny a aby bezpečnost jich služebních spisů a peněz nebyla ohrožována. Rovněž zaručuje se pohraničním úřadům druhé strany neomezené volné nakládání zbožím ve službě zabaveným, o jehož patřičné uschování musí býti teritoriálním státem postaráno. (10) Celní a kontrolní úřady jsou oprávněny používati k svému označení nápisu ve státní řeči a v národních barvách. Zaměstnanci pohraničních úřadů jsou oprávněni nositi také v cizím státě předepsaný služební stejnokroj, jakož i služební výzbroj. Za zaměstnance pohraničních úřadů pokládati dlužno celní úředníky, orgány pohraniční stráže, zaměstnance pověřené těmito služebními úkony, jakož i zaměstnance státní policie a četnictva. Při odporu proti orgánům pohraničního úřadu umístěného v cizině nebo proti jejich opatřením má poskytnouti, aby byl odstraněn odpor a proveden úřední výkon, teritoriální stát nutné donucovací prostředky. (11) Státní a domovská příslušnost a služební poměry zřízenců obou stran nemění se pobytem a služebním přidělením v druhém státě. Zaměstnanci zůstávají podrobeni co do discipliny a přečinů při vykonávání svého úřadu nebo služby pouze úřadům a zákonům svého státu. (12) Pokud se týče veřejných břemen, budou zaměstnanci podrobeni ve svém služebním místě všem nepřímým státním a jiným veřejným dávkám, budou však osvobozeni ve státě, v němž působí, ode všech přímých státních a jiných veřejných dávek, vyjma případ, že by těmto dávkám také tehdy podléhali, kdyby žili ve svém domovském státě nebo jinde. Vzor k příloze b) článku XII. Příloha c) k článku XII. Dohoda o nákazách zvířecích. Článek 1. Doprava zvířat, včetně drůbeže domácí, se zvířecími surovinami a předměty, jimiž lze nakažlivinu zvířecích nákaz přenésti z území jedné smluvní strany do území druhé strany, může býti omezena na určité pohraniční stanice a podrobena v nich státem, do něhož se dovoz děje, zvěrolékařské kontrole. Článek 2. Zvířata a předměty v článku 1. označené buďtež při dovozu z území jedné smluvní strany do území nebo územím druhé strany opatřena vysvědčením původu. Toto vystaví obecní úřad a budiž, vztahuje-li se na živá zvířata, vysvědčení opatřeno stvrzením státního nebo státním úřadem zvláště k tomu zmocněného zvěrolékaře o zdravotním stavu těchto zvířat. Vysvědčení budiž takové, aby mohl býti původ zvířat a předmětů najisto zjištěn; zvěrolékařské potvrzení má se dále vztahovati na to, že nepanovala v obci původu v době odeslání, vyjímajíc tuberkulosu, nákaza, pro kterou platí povinnost oznamovací a jež je na druh zvířat, o něž se jedná, přenosná. Mají-li býti vyvezena zvířata, na něž jest přenosný mor skotu, slintavka a kulhavka, plicní nákaza skotu, neštovice ovčí, nákaza nebo mor bravu vepřového, jest mimo to stvrditi, že tyto nákazy nepanovaly v době odesílání v místě původu ani v sousedních obcích. Pro koně, muly, osly a skot budou vydány jednotlivé pasy, pro ovce, kozy, brav vepřový a drůbež jsou přípustny pasy hromadné. Doba platnosti vysvědčení obnáší 10 dnů. Uplyne-li doba tato během transportu, buďtež zvířata, aby vysvědčení dalších 10 dní platilo, znovu prohlédnuta státním nebo státním úřadem k tomu zvláště zmocněným zvěrolékařem a budiž jím na vysvědčení nález zaznamenán. Při transportech železnicí nebo lodí budiž provedena před naložením zvláštní prohlídka státním nebo státním úřadem k tomu zvláště zmocněným zvěrolékařem a nález zanešen do vysvědčení. Zasílá-li se však železnicí nebo lodí drůbež, budiž podrobena zvěrolékařské prohlídce před naložením jenom tehdy, byla-li na ni vystavena zvěrolékařská stvrzenka zdravotního stavu před více jak 3 dny. V certifikátech na čerstvé maso budiž stvrzeno, že byla zvířata, o něž se jedná, dle předpisů prohlédnuta za živa a po porážce zvěrolékařem, úřadem ustanoveným, shledána zdravými. Obchod s převařeným lojem a tukem, s vlnou po továrensku pranou a v uzavřených pytlech zabalenou, se sušenými nebo solenými střevy, jícny, žaludky, měchýři, solenými paznehty a mulci, uloženými v uzavřených bednách nebo sudech, se sušenými nebo prosolenými kůžemi a usněmi, se sušenými rohy, kopyty, paznehty a kostmi jest dovolen též bez předložení vysvědčení o původu. Článek 3. Zásilky, jež nevyhoví uvedeným ustanovením, dále zvířata, u nichž shledá pohraniční zvěrolékař, že jsou stižena nakažlivou nemocí, nebo jí podezřelá, konečně zvířata, jež byla dopravována spolu s nemocnými nebo podezřelými zvířaty, nebo s nimi jinak přišla do styku, mohou býti v pohraniční stanici zamítnuta. Příčinu zamítnutí uvede pohraniční zvěrolékař na vysvědčení a potvrdí svým podpisem. Že byla zásilka zamítnuta a z jakého důvodu, oznámí pohraniční celní úřad neprodleně politickému úřadu pohraničního okresu oné smluvní strany, odkud se měl vývoz díti. Pozná-li se taková nemoc u dovezeného zvířete až po skutečném překročení hranic v zemi určení, budiž skutková povaha povolaným úředním zvěrolékařem protokolárně zjištěna a opis protokolu druhé smluvní straně bez průtahu zaslán. Ve všech v tomto článku uvedených případech budiž neprodleně a přímo vyrozuměn případně druhou smluvní stranou jmenovaný delegát (článek 6.). Článek 4. Vyskytne-li se mor skotu v území jedné smluvní strany, je druhá strana oprávněna zakázati neb obmeziti dovoz přežvýkavců, vepřů a zvířecích surovin, jakož i předmětů, jimiž lze nakažlivinu přenésti, až do úplného utlumení. Článek 5. Bude-li z území jedné smluvní strany zavlečena dopravou dobytka do území druhé strany nákaza, pro kterou platí povinnost oznamovací, nebo panuje-li taková nemoc v území jedné strany hrozivým způsobem, jest druhá strana oprávněna dovoz zvířat, na nichž jest nemoc zvířecí přenosná, jakož i takových surovin zvířecích a předmětů, jimiž lze nakažlivinu přenésti, ze zamořených a ohrožených území po dobu nebezpečí nákazy obmeziti nebo zakázati. K vůli sněti slezinné, sněti šelestivé, nákaze zvěře a skotu, vzteklině, ozhřivce, puchýřině jednokopytníků a skotu, prašivině jednokopytníků, ovcí a koz, července bravu vepřového, choleře drůbeže a moru slepičímu, jakož i k vůli tuberkulose, nebuďtež zákazy dovozu vydávány. Touto dohodou zůstávají nedotčeny předpisy, uvedené v zákonech smluvních stran o nákazách zvířecích, dle nichž lze, vznikne-li nákaza zvířecí na hranici nebo poblíže hranice, za příčinou zamezení a utlumení jejímu obchod mezi oboustrannými pohraničními okresy, jakož i průvoz ohroženými pohraničními okresy podrobiti zvláštním omezením nebo zákazům. Článek 6. Smluvní strany přiznávají si vzájemné oprávnění bez předběžného ohlášení vysílati nebo trvale exponovati delegáty, aby se poptávali o zdravotním stavu dobytčích chovů, o zařízení dobytčích trhů, jatek a krmíren, karantén a pod., jakož i o provádění platných předpisů veterinárních. Obě smluvní strany poukáží úřady, aby podporovaly zmíněné odborné orgány druhé strany, jakmile se jako takoví legitimují a si toho přejí, a aby jim podaly vysvětlení. Článek 7. Každá ze smluvních stran bude vydávati periodické zprávy o počasném stavu nákaz zvířecích a bude je zasílati přímo druhé straně. Vznik nákaz v pohraničních správních okresích budou si pohraniční okresní úřady vzájemně přímo sdělovati. Vznikne-li v území jedné smluvní strany mor skotu, bude vládě druhé strany o vzniku a rozšíření moru telegraficky přímo podána zpráva. Článek 8. Železniční vozy, v nichž se dopravují koně, muli, osli, skot, ovce, kozy, brav vepřový nebo drůbež, buďtež i s příslušným náčiním železniční správy dle pravidel ustanovení, jež byla současně s dohodou o nákazách zvířecích smluvena, a této dohodě jako příloha připojena, čištěny a desinfikovány. Smluvní strany uznají čištění a desinfekci, jež bude dle předpisů provedena podle odstavce 1. v obvodu jedné strany, za platnou též pro druhou stranu. Článek 9. Styk pastevní v území jedné smluvní strany s územím druhé strany jest dovolen za těchto podmínek: a) Vlastníci stád předloží při překročení hranic soupis zvířat, jež chtějí dopraviti na pastvu, s udáním počtu zvířat a jich podstatných zevnějších známek k verifikaci (přezkoušení a ověření); b) návrat zvířat bude povolen po zjištění jich totožnosti. Vznikne-li však za pastvy nemoc, pro dotčený druh zvířat nakažlivá, v některé části stád, nebo i jen na některém místě, jež jest méně než 20 km od pastvy vzdáleno, nebo na silnici, po níž má se návrat stáda do hraniční stanice provésti, budiž návrat zvířat do území druhé smluvní strany zakázán, nevyžadují-li nutkavé poměry (nedostatek krmiva, špatné počasí atd.) výjimky. V takových případech smí se návrat zvířat, nákazou dosud nepostižených, díti jen za zajišťovacích opatření, na nichž se příslušné úřady v příčině zamezení zavlečení nákazy dohodnou. Článek 10. Obyvatelé v území pohraničním mohou překročovati hranici v obou směrech se svými vlastními zvířaty, jež jsou zapřažena do pluhu nebo do vozu, avšak jenom za příčinou hospodářských prací, nebo při provozování své živnosti a jen, zachovávají-li platné předpisy celní. Tato úleva může býti smluvními stranami učiněna odvislou od splnění těchto podmínek: a) každé spřežení, jež překročí hranici za hospodářskou prací nebo ku provozování živnosti, budiž opatřeno vysvědčením starosty obce, v níž se nalézá stáj. V tomto vysvědčení budiž uvedeno jméno vlastníka nebo průvodce spřežení, popis zvířat a označení obvodu (v kilometrech) pásma pohraničního, v němž má spřežení pracovati; b) mimo to jest při každém překročení hranic potřebí vysvědčení starosty oné obce, z níž spřežení přichází, a projíždí-li spřežení územím jiné obce, také vysvědčení této obce, jímž se stvrzuje, že jsou dotyčné obce zcela prosty jakékoliv nákazy zvířecí a že také není v obvodu 10 km mor skotu a plicní nákaza skotu. Tato vysvědčení buďtež každých 6 dnů obnovována. Budou-li nutna zvláštní opatření, aby bylo udrženo provozování hospodářství v pohraničním pásmu, budou tato vydána v dohodě s ministerstvy zemědělství obou států za souhlasu ministerstev financí. Vyžadují-li zvěrolékařsko-policejní poměry časem určitých obmezení též přiměřeně poslednímu odstavci čl. 5., mají příslušné pohraniční okresní úřady ve vzájemné dohodě učiniti zajišťovací opatření a o tom podati zprávu představenému úřadu. Článek 11. Dosavadní obmezení a zákazy, jež by byly snad v době, kdy tato vzájemná dohoda nabude účinnosti, ještě v platnosti a s touto v rozporu, buďtež zrušeny. Příloha k dohodě o nákazách zvířecích. Ustanovení o desinfekci železničních vozů pro dobytek. Železniční vozy, v nichž dopravují se koně, muli, osli, ovce, kozy, brav vepřový nebo domácí drůbež, buďtež i s příslušným náčiním železniční správy před jejich dalším použitím čištěny a desinfikovány dle těchto předpisů: 1. Před vlastní desinfekcí budiž z vozu vždy odstraněno stelivo, hnůj, peří, zbytky provazů na uvázání atd. a budiž vůz důkladně čištěn horkou vodou. Kde není takové s dostatek po ruce, lze použíti též vody studené pod tlakem vylévané, avšak budiž před tím usazená nečistota za příčinou rozmočení polita horkou vodou. Čištění budiž jen tehdy považováno za dostatečné, bude-li jím úplně odstraněno veškeré znečištění, vzniklé transportem; též částky nečistoty, vniklé do spar v podlaze vozů, buďtež odstraněny úplně, je-li třeba, železným náčiním s tupými hroty a hranami. 2. Desinfekce sama má se vztahovati, a sice i v případech, v nichž byl vůz jen částečně naložen, na všechny části vozu nebo na použitý oddíl vozu. Desinfekce budiž provedena: a) Za obyčejných poměrů mytím podlahy, stropu a stěn roztokem sodového louhu, ohřátého na nejméně 50 stupňů Celsia, k jehož připravení použito bylo nejméně 3 kilogramů sody na 100 litrů vody. Na místo louhu sodového může býti použito též jiného louhu, jenž bude vládou dotčeného státu uznán za stejně účinný. Ve stanicích, jež jsou opatřeny potřebným zařízením, jest na místě mytí sodovým louhem dovoleno nejdůkladnější upotřebení vodní páry na podlahu, strop a stěny s použitím vhodných zařízení; použitá pára vodní nechť má napětí nejméně 2 atmosfér; b) v případech infikování vozu morem skotu, snětí slezinnou, snětí šelestivou, nákazou zvěře a skotu, slintavkou a kulhavkou, ozhřivkou, nákazou bravu vepřového, morem bravu vepřového, červenkou bravu vepřového, cholerou drůbeže, slepičím morem, nebo v případech nutného podezření z takového infikování, použitím jednoho z obou pod a) předepsaných řízení a mimo to pečlivým natřením podlahy, stropu a stěn 3procentní směsí kresolové kyseliny sirkové nebo 2procentním roztokem formaldehydovým. Směs kresolové kyseliny sirkové budiž pořízena smíšením dvou dílů surového kresolu (cresolum crudum knihy o léčivech jedné ze smluvních stran) a jednoho dílu surové kyseliny sirkové (acidum sulfuricum crudum knihy o léčivech jedné ze smluvních stran) za obyčejné teploty. Ku pořízení 3procentního roztoku smí býti použito směsi nejdříve 24 hodin a nejpozději tři měsíce po jejím připravení. Roztoku je použíti ve 24 hodinách. Na místo natírání může býti provedeno také stříkání aparátem, jenž bude vládou dotčeného státu jako vhodný uznán. 3. Zostřený způsob desinfekce (č. 2 b) budiž proveden zpravidla jen ku zvěrolékařsko-policejnímu nařízení, bez tohoto však i tehdy, jestliže bude upotřebeno vozů k dopravě paznehtníků z takových stanic, v jichž okolí 20 kilometrů slintavka a kulhavka stává nebo ještě nebyla prohlášena za utlumenou. Příslušnému správnímu úřadu se vyhrazuje, aby nařídil zostřenou desinfekci (2 b) i v jiných případech, jestliže to považuje za nezbytno, aby bylo zabráněno zavlečení jmenovaných nákaz. 4. Budou-li podrobeny zostřené desinfekci (č. 2 b) vozy s vnitřními obloženími, budiž obložení sňato a stejně jako vůz čištěno a desinfikováno. Od vyjmutí vnitřního obložení smí býti tehdy upuštěno, byl-li ve voze dopravován jen drobný dobytek jednotlivě v bednách. 5. U vozů vypolštářovaných budiž polštářování, je-li odstraněno, dostatečným způsobem vyčištěno. Nastane-li infikování vozů nákazami pod č. 2b jmenovanými, nebo je-li nutné podezření z takového infikování, budiž polštářování spáleno. S vozem samotným budiž naloženo způsobem, uvedeným pod č. 1.—3. Do cizozemských vozů (žádné ze smluvních stran nenáležejících), jichž polštářování se nedá odstraniti, nesmí se znovu nakládati. 6. U vozů, jichž bylo použito k dopravě jednotlivých zvířat drobného dobytka (vyjímajíc drůbež) v bednách nebo klecích a jež nejsou znečištěny slamou, krmivem, výměty a pod., platí umytí stěn, podlahy a stropu horkou vodou, s výhradou ustanovení k č. 2 b a 3, za dostatečnou desinfekci. Vozy, jichž bude použito k dopravě živé drůbeže v bednách (klecích, koších), buďtež jen tehdy dle těchto předpisů čištěny a desinfikovány, jestliže jsou znečištěny slamou, krmivem nebo výměty. 7. Smluvní strany zavazují se, že budou železniční vozy, jichž se použije k transportu zvířat druhů v úvodu jmenovaných při nakládání, nebo jedná-li se o vozy, přicházející z třetího státu, při překročení do území smluvních stran, polepeny na obou stranách lístky barvy žluté a s nadpisem „Desinfikovati“. Jestliže jest některý vůz zostřeně desinfikovati (č. 2 b, 3), budiž polepen v oné stanici, kde nastanou předpoklady pro tento druh desinfekce, nebo stanou se známými, lístky barvy žluté s kolmým červeným proužkem v prostředku s nadpisem „Zostřeně desinfikovati“. Po desinfekci buďtež lístky odstraněny a na jich místo nalepeny lístky barvy bílé s nadpisem: „Desinfikováno dne........ hodina...... v........“, jež buďtež odstraněny až při novém nakládání do vozu. Vozy, jichž bude použito při dopravě živé drůbeže v bednách (klecích, koších), buďtež polepeny, pokud jest jejich čištění a desinfekce dle č. 6., odstavce 2., nutna, ve stanici určení. Nebude-li vůz při přechodu z území jedné strany do území druhé strany označeným způsobem polepen, budiž to v pohraniční přestupní stanici správou přejímací dodatečně učiněno. 8. Vozy prázdné, nebo s jiným zbožím než zvířaty druhu v úvodu jmenovaných, které procházejí do území jedné smluvní strany a jichž bylo dle zevních známek použito k dopravě takových zvířat, které však nebyly dle předpisů této úmluvy čištěny a desinfikovány, buďtež, nebudou-li vráceny, dle předpisů této úmluvy čištěny a desinfikovány. Příloha d) k článku XII. Dohoda o vzájemném uznání vysvědčení o zkouškách zboží. (1) Vysvědčení, která vydávají státní úředníci neb úřady neb vědecké ústavy k tomu oprávněné na území jedné smluvní strany o vlastnostech zboží, budou uznána na území druhé strany za podklad vnitřního zdanění, vyclívání neb provádění dopravních omezení. Zboží v zásilkách provázených takovýmto vysvědčením nebude znova zkoumáno co do svých vlastností, jestliže úředníci, úřady neb vědecké ústavy zachovají příslušné předpisy platné na území druhé strany, zapíší do vysvědčení všechny potřebné údaje a nebude-li o správnosti vysvědčení zvláštní pochybnosti. (2) Obě strany si však vyhrazují právo prováděti časem zkoušky zboží na přezkoumání vysvědčení. (3) Vlády obou smluvních stran oznámí si státní úřady a vědecké ústavy, které budou zmocněny k vydávání vysvědčení, dále předpisy o vydávání vysvědčení a předchozím zkoumání a způsob provádění vůbec, zejména, pokud jde o příslušnost ověřovaného zboží k vysvědčením. Příloha e) k článku XII. Dohoda o vzájemném uznávání zkušebních značek na ručních střelných zbraních. (1) Vzájemně se uznávají zkušební značky na hlavních ručnic (jednohlavňových i vícehlavňových), určených pro občanskou potřebu, nekalených a s hladkým vývrtem (opracovaných pilníkem neb smirkovaných). Ručnice opatřené řádnými zkušebními značkami budou vzájemně vždy podrobeny jediné zkoušce, a to tak, že se podnikne pouze třetí zkouška za poplatek za tuto zkoušku určený, a že se ručnice opatří pouze jedním zkušebním razítkem. (2) Strany si vzájemně oznámí způsob zkušebních značek (razítek) a u ústavů k známkování oprávněných. Tato dohoda vyhlašuje se s podotknutím, že byla na základě usnesení Národního shromáždění, a to poslanecké sněmovny ze dne 6. dubna 1922 a senátu ze dne 28. června 1922 ratifikována listinou ze dne 25. září 1922, která byla presidentem republiky Československé a ministrem zahraničních věcí podepsána. Výměna ratifikačních listin byla provedena v Praze dne 4. listopadu 1922. Podle čl. XXVI nabyla dohoda působnosti dne 14. listopadu 1922. Národní shromáždění usneslo se zároveň, že se ministru zahraničních věcí a ministru obchodu ukládá, aby ve srozumění se všemi zúčastněnými ministry učinili další opatření, jichž je potřeba k provedení této dohody. Dr. Beneš v. r.

Obchodní dohoda mezi Československou republikou a republikou Rakouskou.

14/1923 Sb.

19. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 19. ledna 1923 o obchodní dohodě mezi republikou Československou a královstvím Španělským. Obchodní dohoda sjednaná v Madridě výměnou not ze dne 18. a 19. listopadu 1921, která byla uvedena nařízením vlády republiky Československé ze dne 19. ledna 1922, č. 17 Sb. z. a n., v prozatímní platnost na základě zákona ze dne 25. listopadu 1919, č. 637 Sb. z. a n., a zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n., byla ve smyslu § 3 prv citovaného zákona Národním shromážděním ve schůzích ze dne 5. dubna 1922 a 19. června 1922 schválena a dne 23. září 1922 presidentem republiky ratifikována. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o obchodní dohodě mezi republikou Československou a královstvím Španělským.

19/1923 Sb.

20. Vyhláška ministra financí ze dne 29. ledna 1923 o rozdělení příjmů, pokud se týče výnosů výdělkových podniků podle článku 3., odstavce 3., smlouvy mezi Československou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní. Při rozdělení příjmů, pokud se týče výnosů výdělkových podniků ve smyslu článku 3., odst. 3., smlouvy mezi Československou republikou a Rakouskou republikou o urovnání tuzemského a cizozemského zdanění, zvláště o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní (uveřejněné pod čís. 414 Sb. z. a n. z r. 1922) dlužno postupovati takto: (1) Při ukládání daně pro prodejnu výrobny, která leží ve druhém státě, pokládá se za obchodní zisk, který dlužno zdaniti u prodejny, třetina celkového zisku, docíleného z obratu zprostředkovaného prodejnou. Obstarává-li prodejna také nákup, zvyšuje se její podíl na polovinu. Nakupuje-li se závodem ležícím v jednom státě a prodává-li se závodem ležícím ve státě druhém, dělí se celkový zisk, docílený z této obchodní činnosti, na polovici. Zisk docílený společnou činností obou závodů, který třeba rozděliti na oba státy, vyšetří se z celkového výnosu podniku podle poměru obratu, získaného společnou činností, k celkovému obratu podniku. Pokud zisku bylo dosaženo výlučně činností jedné z obou provozoven, vyšetří se tento z celkového výnosu podle poměru obratu získaného touto činností k celkovému obratu podniku. Finanční úřady obou stran mohou po vzájemné dohodě provésti rozdělení podle účetních uzávěrek, neodchyluje-li se pravděpodobně takové rozdělení podstatně od výsledků, jež lze očekávati podle svrchu uvedených měřítek pro rozdělení. (2) Při výpočtech podle předchozího odstavce čítají se obraty v různé měně podle průměrného kursu vídeňských záznamů (střední kurs výplata Praha) v hospodářském období pro zdanění rozhodném. Průměr vypočte se z kursů 1., 11. a 21. každého měsíce rozhodného období. Nebylo-li v některý z jmenovaných dnů záznamu, platí nejbližší, po tomto dnu následující záznam. Považuje se za přiměřené, aby číslice udávající výnos byly, pokud zní na různé měny, pravidelně přepočteny podle kursu bilančního dne; měl-li by býti jiný přepočítací kurs vzat na základ, bude k tomu v každém jednotlivém případě zapotřebí souhlasu obou finančních správ. (3) Provozuje-li závod v jiných než vpředu uvedených případech pro závod ležící v druhém státním území činnost sloužící provozování podniku, považuje se ve státě, v němž se tato činnost děje, obvyklá provise za zisk touto činností docílený. (4) Jsou-li vpředu uvedená měřítka ve zřejmém rozporu se skutečnými výnosovými poměry, mohou obě finanční správy ujednati jiné měřítko pro rozdělení; v takovém případě bude poplatník od finančních správ obou stran dříve slyšen. Novák v. r. za ministra financí.

Vyhláška ministra financí o rozdělení příjmů, pokud se týče výnosů výdělkových podniků podle článku 3., odstavce 3., smlouvy mezi Československou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní.

20/1923 Sb.

79. Vyhláška ministerstva školství a národní osvěty ze dne 20. prosince 1922 o Základních ustanoveních Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vláda schválila usnesením ministerské rady ze dne 16. listopadu 1922 ve smyslu § 9 cís. patentu ze dne 8. dubna 1861, čís. 41 ř. z., a § 136 dosavadní ústavy evangelické církve, uveřejněné vyhláškou bývalého rakouského ministerstva kultu a vyučování ze dne 15. prosince 1891, čís. 4 ř. z. z r. 1892, Základní ustanovení Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Bechyně v. r. Základní ustanovení pro Německou evangelickou církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Německé evangelické obce oddělily se od evangelické církve augsburského a helvetského vyznání v býv. Rakousku a spojily se na prvním církevním sněmu v Trnovanech dne 26. října 1919 v samostatné církevní společenství pod jménem: Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Právní poměry této církve upravují se takto: A. O vnitřních a vnějších právních poměrech. § 1. Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku spočívá na samojediném základě Svatého Písma. Ve svém životě přidržuje se zásad reformace a ve svém učení vyznání evang. luterského. § 2. K Německé evangelické církvi v Čechách, na Moravě a ve Slezsku patří všechny německé evangelické obce náboženské a souvěrci v Československé republice, jež se k ní připojí, vyjímaje ty, jež jsou na území Slovenska a Podkarpatské Rusi. § 3. Církevní a vyučovací řečí jest v mezích všeobecných zákonů a nařízení řeč německá. § 4. Neněmecké evangelické obce a souvěrci mohou se připojiti, když uznají zásady a zřízení Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. § 5. Souvěrci, kteří netvoří vlastní obce, náležejí k německé evangelické obci jejich řádnému bydlišti nejbližší. § 6. Zastoupení a správa Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku rozčleňuje se stupňovitě na farní obce, na krajské církevní obce (senioráty) a na povšechnou obec. § 7. Farní obce uznávají se za pozůstávající po právu v hranicích určených původem, nebo listinami ve svém stavu víry, jakož i ve příčině svého jmění. Spojují se v církevní kraje. § 8. Povšechná obec dělí se v církevní kraje. Změny v rozdělení církevních krajů potřebují státního schválení. § 9. Činitelé, jimiž církev svá práva a povinnosti podle svého zřízení vykonává, jsou: a) pro farní obec: farář, církevní představenstvo a zastupitelstvo obce (shromáždění obce), b) pro krajskou obec církevní: církevní rada (senior), představenstvo církevního kraje a shromáždění církevního kraje, c) pro povšechnou obec: president Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, církevní správa a církevní sněm. § 10. Každá církevní obec (farní obec, krajská obec církevní a povšechná obec) jest oprávněna nabývati vlastnictví a všech ostatních práv zákonitou cestou. Pořádá, spravuje a řídí svými ústavními činiteli církevními samostatně v mezích platných předpisů své zvláštní záležitosti církevní, vyučovací a dobročinné, své lidumilné, náboženské a sociální ústavy, své školy a jiné ústavy vychovávací, jakož i nadání k tomu určená a své kmenové jmění. § 11. Pro příslušníky Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsou při uspořádání a projednávání vlastních církevních záležitostí bezvýjimečně směrodatnými jedině a výhradně zásady vlastní církve. Její duchovní i světští činovníci nebo vykonavatelé podléhají v záležitostech disciplinárních církevním soudům. O určení a použití jmění církevního, školního a nadačního, církvi náležejícího, rozhodují úřady církevní. § 12. Církevní zřízení, na němž usnesl se církevní sněm jako zákonodárný sbor Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a církevní řády, podle církevního zřízení vytvořené, jsou pro církevní obce a jejich členy právně závazné a výhradně směrodatné. B. O poměru církve k státu. § 13. Příslušníkům Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku náleží plná svoboda jejich vyznání a právo společně, veřejně i soukromě vykonávati náboženství podle znění ústavy stejně jako všem jiným obyvatelům státního území (§ 122 zákona z 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n.). § 14. Obce Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsou oprávněny své duchovní správce a církevní činovníky všeho druhu svobodně si voliti. Duchovními správci mohou ustanoveni býti jenom ti, kdož prokáží státní občanství Československé a proti jejichž chování v mravním a státoobčanském ohledu není námitek. Dokud duchovní správce nenabyl Československého státního občanství, lze ho ve službě církevní se svolením státních kultových úřadů použíti jen provisorně a přechodně. § 15. Německé evangelické církvi v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jest volno v mezích platných předpisů na každém místě podle vlastního uvážení zřizovati školy, na ně povolávati učitele a profesory a určovati si rozsah i způsob náboženského vyučování (§§ 119 a 120 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n.). § 16. Příslušníkům Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jest dovoleno za šetření všeobecných zákonných předpisů svobodně a bez překážky navštěvovati teologické vyučovací ústavy evangelické ciziny. Ustanovení v tuzemské službě církevní a školní na základě cizozemských zkoušek vázáno je státním souhlasem. § 17. Zakládati spolky pro pěstování účelů církevních, vyučovacích a dobročinných v tuzemsku nepodléhá za šetření zákonných předpisů nijakému omezování (§ 113 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n.). § 18. Příslušníci Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku nemohou býti přidržováni k tomu, aby přispívali na kultové a vyučovací účely nebo na dobročinné ústavy některé jiné církve, leda že by na ně připadaly povinnosti věcného patronátu nebo že by se jednalo o dávky, které jsou buď knihovně zajištěny, nebo podle své zvláštní právní závaznosti váznou na jejich nemovitém majetku, nebo že by se takové povinnosti zakládaly na jiném veřejném nebo soukromém právním titulu. § 19. Pro výkon opatření, učiněných církevními obcemi nebo církevními činiteli zákonitým způsobem, nebo rozhodnutí řádným způsobem vydaných lze se dovolávati ochrany a přispění státních úřadů. Totéž platí i pro vymáhání příjmů, náležejících osobám ve službě církevní a školní a takových dávek, které na udržování kultových, vyučovacích a dobročinných ústavů Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku uloženy byly se schválením zemského politického úřadu. § 20. Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku má podíl na každoročních obnosech, určených státní správou na úhradu potřeb evangelických církví. C. O poměru k evangelické církvi bývalého Rakouska. § 21. Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku pokládá se ohledně spojených v ní náboženských obcí a souvěrců za právní nástupkyni staré evangelické církve a. v. a h. v. v bývalém Rakousku. Povinnosti a práva bývalé vrchní církevní rady ve Vídni ohledně zmíněných obcí a souvěrců přecházejí na církevní správu jako na nejvyšší církevní úřad Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a upravují se blíže v církevním zřízení. § 22. Veškeré jmění, všechny ústavy, nadání a fondy, kteréž měly církevní obce a kazatelské stanice, senioráty a superintendence a. v. a h. v. nyní v Německou evangelickou církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku spojené, anebo na nichž měly podíl, zůstávají zcela, pokud se týče poměrně v jejich držení a správě. Rovněž přísluší Německé evangelické církvi v Čechách, na Moravě a ve Slezsku poměrný nárok na jmění evangelické církve a. v. a h. v. v bývalém Rakousku včetně jejich ústavů a nadání i fondů, určených pro ústavy církevní, školní a dobročinné.

Vyhláška ministerstva školství a národní osvěty o Základních ustanoveních Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

79/1923 Sb.

80. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 10. dubna 1923 o obchodní úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Rumunským s přílohami A, B, C a D a závěrečným protokolem Obchodní úmluva podepsaná v Bukurešti dne 23. dubna 1921, která byla uvedena nařízením vlády republiky Československé ze dne 10. listopadu 1921, č. 402 Sb. z. a n., v zatímní platnost na základě zákona ze dne 25. listopadu 1919, č. 637 Sb. z. a n., a zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n., byla ve smyslu § 3 prv citovaného zákona Národním shromážděním ve schůzích ze dne 9. prosince 1921 a 24. ledna 1922 schválena a dne 2. června 1922 presidentem republiky ratifikována. Výměna ratifikačních listin byla provedena dne 10. března 1923 v Praze, čímž úmluva tato nabyla mezinárodní působnosti. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o obchodní úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Rumunským s přílohami A, B, C a D a závěrečným protokolem.

80/1923 Sb.

104. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 11. května 1923 ohledně smlouvy o prozatímní úpravě obchodních styků mezi Československou republikou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců. Smlouva o prozatímní úpravě obchodních styků mezi Československou republikou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců, podepsaná v Praze dne 18. října 1920 spolu se závěrečným protokolem z téhož data, která byla uvedena nařízením vlády republiky Československé ze dne 19. listopadu 1920, č. 629 Sb. z. a n., v prozatímní platnost na základě zákona z 25. listopadu 1919, č. 637 Sb. z. a n., a k níž ve smyslu § 3 tohoto zákona Národní shromáždění ve schůzích ze dne 10. února a 24. června 1921 dalo svůj souhlas, byla dne 23. listopadu 1921 presidentem republiky ratifikována. Výměna ratifikačních listin byla provedena dne 5. dubna 1923, čímž smlouva tato nabyla mezinárodní působnosti. Tím stává se bezpředmětným nařízení vlády republiky Československé ze dne 19. listopadu 1920, č. 629 Sb. z. a n. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí ohledně smlouvy o prozatímní úpravě obchodních styků mezi Československou republikou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců.

104/1923 Sb.

105. Vyhláška ministra zahraničních věcí v dohodě s ministrem financí, obchodu a zemědělství ze dne 11. května 1923 ohledně úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců. Hledíc k čl. 9. smlouvy o prozatímní úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců, sjednané dne 18. října 1920, ohledně které se provedená výměna ratifikačních listin současně pod číslem 104 Sb. z. a n., dnešního dne vyhlašuje, byl sepsán dne 6. srpna 1921 v Bělehradě tento Protokol: Poněvadž v příčině vybírání cel při dovozu do království Srbů, Chorvatů a Slovinců nastaly faktické změny, ukázalo se potřebným vysvětliti smysl ustanovení k článku 1. a 3. závěrečného protokolu k smlouvě o prozatímní úpravě obchodních styků mezi Československou republikou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců ze dne 18. října 1920. Ježto pro takový případ určuje citovaná smlouva ve svém článku 9. společnou oboustrannou komisi, jmenovala členy této komise vláda republiky Československé p. Ant. Kalinu, svého vyslance a splnomocněného ministra, a p. Jana Matějčka, generálního konsula, a vláda království Srbů, Chorvatů a Slovinců p. Savu Kukiće, generálního ředitele cel na odpočinku, a p. Bogdana Bogdanoviće, pověřeného vedením úřadu generálního ředitele cel. Komise tato konstatovala, že zavedení nové celní sazby ze dne 16./VII. 1921 je motivováno ustanoveními ze čl. 3. smlouvy ze dne 18./X. 1920, protože však ustanovení závěrečného protokolu k čl. 1. a 3. cit. smlouvy znamená vzájemný korespondentní závazek, resp. vzájemná korespondentní práva, na nichž se zakládaly vzájemné celní vztahy před uzavřením smlouvy ze dne 18./X. 1920, dohodla se komise po všestranném prozkoumání věci na tomto: I. Ustanovení závěrečného protokolu k čl. 1. a 3. má se rozuměti v tom smyslu, že oprávnění, o nichž se mluví, nebudou zmenšována ani pro jednu ani pro druhou stranu pouze potud, pokud jedna nebo druhá strana nepoužije práva, daného jí čl. 1. a 3. smlouvy ze dne 18. října 1920, poněvadž práva, přiznaná těmito články smlouvy, nemohla býti absolutně obmezena vedlejším ustanovením závěrečného protokolu k čl. 1. a 3. samotné smlouvy. Na základě toho po publikování změn a doplňků k dovozní sazbě království Srbů, Chorvatů a Slovinců ze dne 16. července 1921 přestávají míti platnost všechny výhody, které smluvní strany sobě vzájemně přiznávaly dle ustanovení k čl. 1. a 3. závěrečného protokolu, a zůstávají nadále v plné platnosti ustanovení čl. 1. a 3. smlouvy, dle nichž jedna i druhá strana může zaváděti předpisy celní, jimiž se budou říditi vzájemné obchodní styky mezi oběma smluvními stranami. II. Tento výklad má dle článku 9. smlouvy ze dne 18. října 1920 moc a váhu smluvního závazku a nabývá ihned platnosti. Tento protokol je sepsán ve dvou stejně znějících původních exemplářích v českém a srbo-chorvatském jazyce. Ant. Kalina v. r. J. Matějček v. r. S. Kukić v. r. B. Bogdanović v. r. Vyhlašuje se s podotknutím, že příslušné pokyny pro obor celní byly vydány vynesením ministerstva financí ze dne 11. srpna 1921, čís. 83.383/8416/21-IV/12, uveřejněným ve Věstníku ministerstva financí z roku 1921, odděl. I. B, č. 97 (str. 274). Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí v dohodě s ministrem financí, obchodu a zemědělství ohledně úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců.

105/1923 Sb.

108. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 23. května 1923, týkající se „Prohlášení mezi republikou Československou a královstvím Italským o vzájemném sdělování si dat, vyplývajících z periodického sčítání lidu“. Zástupci vlády republiky Československé a vlády Jeho Veličenstva krále Italského podepsali dne 1. června 1922 v Římě „Prohlášení mezi republikou Československou a královstvím Italským o vzájemném sdělování si dat, vyplývajících z periodického sčítání lidu (Dichiarazione tra il Regno d'Italia e la Republica Cecoslovacca concernente la comunicazione reciproca delle informazioni fornite dai censimenti periodici della popolazione). Ministerská rada republiky Československé schválila toto Prohlášení ve schůzi dne 13. října 1922 a jeho znění uveřejněno bylo v „Úředním listu republiky Československé“ ze dne 8. května 1923, č. 104, a v „Gazzetta Ufficiale“, č. 179 ze dne 31. července 1922. Vyhlašuje se s tím, že Prohlášení nabývá platnosti desátého dne po uveřejnění v „Úředním listu republiky Československé“. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničích věcí týkající se „Prohlášení mezi republikou Československou a královstvím Italským o vzájemném sdělování si dat, vyplývajících z periodického sčítání lidu“.

108/1923 Sb.

117. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 9. června 1923 o obchodní a celní úmluvě mezi republikou Československou a Švýcarskem. V dohodě s ministrem financí, ministrem průmyslu, obchodu a živností a ministrem zemědělství vyhlašuji: Obchodní a celní úmluva mezi republikou Československou a Švýcarskem, sjednaná výměnou diplomatických not v Bernu dne 6. března 1920, uvedená podle zákona ze dne 25. listopadu 1919, č. 637 Sb. z. a n., zatímně v platnost vládním nařízením ze dne 18. května 1920, č. 378 Sb. z. a n., a v jeho příloze otištěná, byla usnesením Národního shromáždění, a to poslanecké sněmovny ze dne 8. února 1921 a senátu ze dne 17. března 1921, a rozhodnutím presidenta republiky ze dne 1. června 1923 ústavně schválena. Tím stává se shora uvedené vládní nařízení bezpředmětným. Při tom se vyhlašuje, že důsledkem výpovědi se strany švýcarské dnem 5. července 1921 pozbyla platnosti zvláštní ustanovení celní, zakládající se na odst. 1. a 2. článku 2 obchodní smlouvy mezi Rakousko-Uherskem a Švýcarskem, sjednané dne 9. března 1906. Příslušné pokyny v oboru celním byly vydány vynesením ministerstva financí ze dne 2. července 1921, č. 69.842/6856/21—IV/12, uveřejněným ve Věstníku ministerstva financí z roku 1921, odd. I B, č. 84 (str. 240). Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o obchodní a celní úmluvě mezi republikou Československou a Švýcarskem.

117/1923 Sb.

165. Vyhláška ministerstva školství a národní osvěty ze dne 13. července 1923 o Základních a přechodných ustanoveních Augšburské církve evangelické ve východním Slezsku v Československu. Vláda schválila usnesením ministerské rady ze dne 24. května 1923 ve smyslu § 9 cís. patentu ze dne 8. dubna 1861, č. 41 ř. z., a § 136 posavadní ústavy evangelické církve, uveřejněné vyhláškou bývalého rakouského ministerstva kultu a vyučování ze dne 15. prosince 1891, č. 4 ř. z. z r. 1892, Základní a přechodná ustanovení pro Augšburskou církev evangelickou ve východním Slezsku v Československu. Dr. Markovič v. r. za ministra Bechyně. Základní a přechodná ustanovení pro Augšburskou evangelickou církev ve východním Slezsku v Československu. § 1. Augšburská evangelická církev ve východním Slezsku v Československu skládá se z církevních obcí augšburského vyznání ve východním Slezsku v Československu, které podle rozhodnutí velvyslanecké konference z 28. července 1920 připadly k republice Československé, a to: Dolní Bludovice, Bystřice, Komorní Lhotka, Návsí, Orlová a Třinec. Dále náležejí k této evang. církvi církevní obce augšb. vyznání, které se k této církvi budoucně připojí. § 2. Všichni členové sborů mají po stránce jazykové jak v celé církvi, tak i v jednotlivých sborech úplně rovná práva. Tuto zásadu provede církevní ústava, jež bude vydána. § 3. Augšb. evang. církev ve východním Slezsku v Československu stojí a staví se na podklad Slova Božího a jest dále založena na augšb. vyznání z roku 1530, jakož i na veškerých symbolických knihách tohoto vyznání, které tvoří výraz historického a duchovního spojení této církve s reformací Dra Martina Luthera. § 4. Poněvadž jmenované církevní obce, které tvoří Augšb. evang. církev ve východním Slezsku v Československu, ohledně vyznání, organisace církevních obcí, jakož i stavu majetku jsou totéž, co byly za času bývalého slezského seniorátu, zůstane jakékoliv movité a nemovité jmění hlavních církevních obcí, filiálek a školních obcí, jakož i kazatelských stanic nadále výlučným jměním těchto církevních obcí, konfesionelních korporací, kazatelských stanic, školních obcí a školních i hřbitovních obcí. Z prostředků bývalého slezského seniorátu, bývalé moravsko-slezské superintendentury, jakož i nejvyšší církevní rady ve Vídni přechází po likvidaci těchto úřadů patřičná část do správy a majetku Augšb. evang. církve ve východním Slezsku v Československu. § 5. Základní církevní obce, filiální obce, kazatelské stanice, školní a hřbitovní obce zůstávají i nadále ve svém nynějším sestavení. Změny mohou nastati pouze na základě nové církevní ústavy. § 6. K synodě, která se sejde za účelem vypracování a usnesení ohledně nové závazné církevní ústavy pro Augšb. evang. církev ve východním Slezsku v Československu, mají náležeti veškeří pastorové a světští representanti církevně obecních presbyterií. Každé presbyterium vyšle synodální členy v poměru dva k jednomu pastorovi. § 7. Prozatímní správa Augšb. evang. církve ve východním Slezsku v Československu bude odevzdána seniorovi ze všech presbyterií zvolenému, příp. seniorátnímu výboru, jenž se skládá ze seniora, konseniora, jakož i seniorátního kuráta, kteří jsou zvoleni od zástupců shora jmenovaných církevních obcí ze dne 26. září 1921. Tento seniorátní výbor vyřizuje veškeré záležitosti, svého času do kompetence nejvyšší církevní rady ve Vídni náleževší. § 8. Augšb. evang. církev ve východním Slezsku v Československu jako samostatné společenství nepodléhá žádnému zemskému tu- ani cizozemskému církevnímu úřadu. § 9. Církevní ústava ze dne 9. prosince 1891 jest pravoplatna pro Augšb. evang. církev ve východním Slezsku v Československu na tak dlouho, pokud nevejde v platnost ústava této církvi odpovídající.

Vyhláška ministerstva školství a národní osvěty o Základních a přechodných ustanoveních Augšburské církve evangelické ve východním Slezsku v Československu.

165/1923 Sb.

174. Vládní vyhláška ze dne 30. srpna 1923, kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní úmluva mezi republikou Československou a Francií. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády dle § 2 zákona ze dne 4. července 1923, čís. 158 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností od 1. září 1923 připojená obchodní úmluva mezi republikou Československou a Francií, podepsaná dne 17. srpna 1923 v Paříži. Švehla v. r. (Překlad.) Obchodní úmluva mezi republikou Československou a Francií. President republiky Československé a president republiky Francouzské, uznavše, že k podpoře výměny zboží a hospodářské součinnosti mezi oběma zeměmi a tudíž k utužení přátelských svazků, které je pojí, jest užitečno nahraditi obchodní úmluvu, uzavřenou mezi oběma zeměmi dne 4. listopadu 1920, úmluvou novou, jmenovali svými plnomocníky: President republiky Československé: pana Jana Dvořáčka, plnomocného ministra a přednostu národohospodářské sekce v ministerstvu zahraničních věcí; pana Františka Peroutku, sekčního šéfa ministerstva obchodu; President republiky Francouzské: pana Raymonda Poincaré, senátora, ministerského předsedu, ministra zahraničních věcí; pana Luciena Diora, poslance, ministra obchodu; kteříž, předloživše své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto ustanoveních: Článek I. Plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z Francie, z kolonií, držav a protektorátů francouzských, vyjmenované v seznamu A, budou při dovozu do republiky Československé požívati smluvních celních sazeb v řečené listině sjednaných nebo jakýchkoli jiných příznivějších sazeb, které by republika Československá přiznala kterékoli jiné cizí zemi ať opatřeními tarifními či obchodními smlouvami. Tyto sazby rozumějí se tak, že se nedotýkají koeficentů, které republika Československá zavedla nebo snad v budoucnosti zavede. Článek II. Veškeré plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z Francie, z kolonií, držav a protektorátů francouzských, jiné než ty, které jsou vyjmenovány v seznamu A, budou při dovozu do celního území republiky Československé požívati nejnižších sazeb, které republika Československá přiznává nebo snad v budoucnosti přizná jakékoliv jiné mocnosti na základě opatření tarifních nebo obchodních smluv, jak ve příčině dovozních cel, tak i ve příčině jakýchkoli přirážek, koeficientů nebo zvýšení, jimž tyto sazby jsou nebo snad budou podrobeny. Článek III. Pro provádění hořejších článků I. a II. Francie zříká se nároku na přednostní výhody, jež by republika Československá přiznala v oboru tarifním sousedícím státům ať v provedení článku 222. smlouvy St. Germainské či v provedení článku 205. smlouvy Trianonské. Článek IV. Plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z republiky Československé, vyjmenované v seznamu B k této úmluvě přiloženém, budou při dovozu do Francie, jakož i do kolonií, držav a protektorátů francouzských, majících stejný celní režim jako Francie, požívati minimálního tarifu, t. j. nejnižších sazeb, které Francie přiznává nebo snad v budoucnosti přizná jakékoliv jiné mocnosti na základě opatření tarifních nebo obchodních smluv, jak ve příčině dovozních cel nyní stanovených neb cel, jimiž by Francie případně tato cla mohla nahraditi, tak i ve příčině přirážek, koeficientů nebo jiných dočasných zvýšení, jež Francie zavedla nebo snad zavede. Přiznání minimálního tarifu zboží vypočtenému v řečeném seznamu B zahrnuje zacházení podle nejvyšších výhod, nedává však republice Československé práva k požadování přednostních výhod, které by Francie přiznala svým protektorátům, nebo výhod ze zvláštního režimu, který by Francie přiznala v oboru tarifním určitým sousedícím státům, nebo výhod z tarifů, které by Francie přiznala zboží, jehož dovoz je určen k usnadnění úprav finančních se zeměmi, které byly s Francií v létech 1914—1918 ve stavu válečném. Článek V. Plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z republiky Československé, vyjmenované v přiloženém seznamu C, budou požívati při dovozu do Francie nebo do kolonií, držav a protektorátů francouzských, majících stejný celní režim jako Francie, procentních slev v řečené listině uvedených, které se vztahují na rozdíl mezi sazbami tarifu generálního a tarifu minimálního. Tyto procentní slevy zůstanou stejné, bez ohledu na jakákoliv zvýšení nebo snížení tarifních přirážek nebo koeficientů, jež by Francie mohla zavésti v budoucnosti. Článek VI. Jestliže kterákoli z výhod, přiznaných v oboru tarifním zboží pocházejícímu a přicházejícímu z republiky Československé hořejšími články IV. a V., jest omezena na kontingenty, nebo připouští-li možnost pozdějších změn, budou podmínky pro přiznání a odpočet kontingentů a případně způsob, jakým by byla zavedena nová úprava tarifní, předmětem dohody mezi vládami obou vysokých smluvních stran. Článek VII. Přizná-li Francie někdy státům, sousedícím s republikou Československou, které nebyly spojenci Francie ve válce 1914—1918, zacházení příznivější, než se přiznává republice Československé pro zboží, uvedené v seznamech B a C, přiložených k této úmluvě, bude se toto příznivější zacházení vztahovati ihned a bezpodmínečně na řečené zboží, pocházející a přicházející z republiky Československé. Toto ustanovení rozumí se s výhradou výjimek, uvedených v odstavci 2. článku IV. Článek VIII. Přizná-li Francie Rakousku a Maďarsku pro některé zboží jiné, než v seznamech B a C k této úmluvě přiložených vypočtené, kdykoliv zacházení příznivější, než jakému je podrobeno totéž zboží pocházející a přicházející z republiky Československé, bude tato míti právo žádati totéž zacházení pro totéž zboží nebo pro jakékoliv zboží, uvedené v téže položce francouzského tarifu, jestliže toto zboží pochází a přichází z republiky Československé, s podmínkou, že Francie má právo žádati slušnou a rovnocennou kompensaci od republiky Československé. Francie zavazuje se vzíti náležitě v úvahu každou žádost republiky Československé takto předloženou a sděliti neprodleně, jakých koncesí podobné povahy si přeje v záměnu. Vlády obou zemí zavazují se přistoupiti k zkoumání těchto otázek v duchu přátelském a se vzájemným přáním uzavříti slušnou dohodu. Článek IX. Plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z republiky Československé, budou v koloniích, državách a protektorátech francouzských, které nemají stejného celního režimu jako Francie, požívati tarifů, kterých se tam používá nebo se snad bude používati na produkty státu požívajícího nejvyšších výhod, s vyloučením oněch předností, které by v tomto oboru byly vyhrazeny zboží země mateřské. Článek X. Vláda československá, jež si vyhrazuje možnost změniti své zákonodárství ve příčině vyclívání zboží podrobeného clům z hodnoty, tak, že použije zásad, na nichž v tomto oboru spočívá zákonitá úprava francouzská, upraví až do případného zavedení nových zákonů vyclívání veškerého zboží, podrobeného v republice Československé clům z hodnoty, na podkladě skutečných trhových cen v zemi původu, zvětšených o výlohy za obal, přepravu až na československou hranici, pojistné a obstarání (komisi), podle zákonů československých. Aniž by se vzdávala svého práva k ocenění, zavazuje se k tomu cíli vláda československá, že mimo faktury předložené dovozci vezme v úvahu veškeré odhadové prvky předané jí vládou francouzskou, jakožto vycházející z průmyslových organismů příslušných k jejich dodávání a hodných důvěry. Stejně tak vláda francouzská, aniž by se tím vzdávala svého práva k ocenění nebo povinností, které jí v tomto oboru ukládá zákonitá úprava francouzská, od československé odlišná, zavazuje se, že vezme v úvahu veškeré odhadové prvky odevzdané jí vládou československou, jakožto vycházející z průmyslových organismů příslušných k jejich dodávání a hodných důvěry; řečených prvků má býti použito zejména v případě, kde domnělý podvod při fakturování cen mohl by míti v zápětí použití pokut neb ustanovení trestních. Článek XI. Pokud jde o zboží, vypočtené v přiložených seznamech, každá z vysokých smluvních stran přiznává zboží pocházejícímu a přicházejícímu ze strany druhé výhody, vyplývající ze změn celní nomenklatury nebo ze specialisací, provedených v tarifech na základě opatření správních nebo zákonných nebo na základě úmluv uzavřených s jinými mocnostmi. Článek XII. Produkty nebo zboží, vyvážené z území jedné z vysokých smluvních stran s určením do území strany druhé, budou požívati v oboru vývozních cel a poplatků nyní platných nebo těch, které snad budou později zavedeny, nejpříznivějšího režimu, který každá z vysokých smluvních stran přiznává nebo snad přizná jakékoliv třetí mocnosti. Článek XIII. Pokud jde o provádění ustanovení předcházejících článků, každá z vysokých smluvních stran zříká se nároku na výhody ze zvláštního režimu, který by byl zaveden druhou smluvní stranou pro pohraniční styk, jenž nepřesahuje pásma, širokého průměrně 15 km po každé straně hranice, a zůstává výlučně omezen na potřeby obyvatelstva řečeného pásma nebo jest odůvodněn zvláštními hospodářskými poměry, vyplývajícími z vytýčení nových hranic. Článek XIV. Jakékoliv zrušení dovozních zákazů, přiznané, byť dočasně, republikou Československou ve prospěch zboží třetí mocnosti, bude se vztahovati ihned a bezpodmínečně na totéž nebo podobné zboží, pocházející a přicházející z Francie, z kolonií, držav a protektorátů francouzských. Vláda československá, snažíc se zachovati prozatím povolovací řízení dovozní, jež zavedla, připustí zboží pocházející a přicházející z Francie, z kolonií, držav a protektorátů francouzských, vyjmenované v seznamu D, k dovozu bez omezení množství a bez jiných omezení než níže v článku XVIII. uvedených. Pokud jde o dovoz zboží pocházejícího a přicházejícího z Francie, z kolonií, držav a protektorátů francouzských, vláda československá přizná vedle toho výjimky zboží vyjmenovanému v seznamu E, v rámci kontingentů, jichž podmínky, pokud jde o přiznání a odpočet, budou stanoveny dohodou mezi vysokými smluvními stranami. Dovoz zboží uvedeného v seznamech D a E nebude podroben žádné povinnosti jakékoliv kompensace a nebude mu nikterak překáženo kontrolou devis, již vláda československá zavedla. Pokud jde o zboží podrobené povolovacímu řízení při dovozu do republiky Československé, nebudou podmínky, na něž je vázáno udělení povolení, v žádném případě méně příznivé než podmínky, jimž podléhají plodiny nebo výrobky kterékoli jiné cizí země. Článek XV. Pokud jde o zboží vypočtené v seznamu F, které bude podrobeno při dovozu do republiky Československé t. zv. poplatku manipulačnímu, výše poplatku, jehož lze použíti, jest ona, která je vyznačena u každého druhu zboží v řečeném seznamu. Francie bude požívati nad to každé slevy z tohoto poplatku republikou Československou snad zavedené, ať opatřením autonomním, či obchodní smlouvou. Zboží, které nyní není podrobeno poplatku manipulačnímu, nemůže býti v budoucnosti zatíženo vyšším poplatkem než 1% z hodnoty. Článek XVI. Zavede-li jedna z vysokých smluvních stran v budoucnosti nové zákazy dovozní nebo vývozní, bude na žádost druhé z vysokých smluvních stran uvažováno o přiznání výjimek a o stanovení nových kontingentů, tak, aby obchodní styky mezi oběma zeměmi byly co nejméně dotčeny. Článek XVII. Jakékoliv zrušení vývozních zákazů přiznané, byť dočasně, jednou z vysokých smluvních stran ve prospěch kterékoliv třetí mocnosti nebo jejích příslušníků, bude se vztahovati na druhou smluvní stranu, leč by šlo o výjimky, jež jsou předmětem úmluv mezistátních, nebo o výjimky, jež jsou podmíněny náhradou nebo kompensací. Článek XVIII. Ustanovení hořejších článků XIV. až XVII. nepřekážejí nikterak prohibičním opatřením, jež by každá z vysokých smluvních stran z důvodu státní bezpečnosti nebo z důvodů zdravotních mohla zavésti. Článek XIX. Zboží všeho druhu pocházející a přicházející z republiky Československé, dovážené do Francie, do kolonií, držav a protektorátů francouzských, nemůže býti podrobeno jiným nebo vyšším dávkám potravním nebo nepřímým, než těm, které zatěžují nebo snad budou zatěžovati zboží domácí nebo zboží státu požívajícího nejvyšších výhod. Stejně tak zboží všeho druhu pocházející a přicházející z Francie, z kolonií, držav a protektorátů francouzských, dovážené do republiky Československé, nemůže býti podrobeno jiným nebo vyšším dávkám potravním nebo nepřímým než těm, které zatěžují nebo snad budou zatěžovati zboží domácí, nebo zboží státu požívajícího nejvyšších výhod. Vysoké smluvní strany přiznávají si rovněž zacházení paritní v oboru spotřebních dávek, jakož i jakýchkoliv vnitřních nebo místních dávek, vybíraných při prodeji zboží. Vysoké smluvní strany zaručují si vzájemně zacházení podle nejvyšších výhod v oboru dávek při opětném vývozu, průvozu, uložení ve skladišti a překládání zboží nebo při plnění celních formalit. Článek XX. S výhradou ustanovení železniční úmluvy uzavřené vysokými smluvními stranami stanoví se, že při dovozu a vývozu zboží, uvedeného v článcích předcházejících, nebudou dopravní tarify a veškeré vedlejší poplatky, používané každou z vysokých smluvních stran, vyšší těch, jichž používá nebo by mohla používati pro zboží domácí nebo pro zboží státu požívajícího nejvyšších výhod. Článek XXI. Se zřením k zvláštní zeměpisné poloze republiky Československé Francie svoluje k přiznání výhod z přímého dovozu zboží pocházejícímu a přicházejícímu z republiky Československé, dováženému do Francie, do kolonií, držav a protektorátů francouzských cestami a za podmínek níže stanovených: 1. Na zboží, dopravované do Hamburku po Labi a překládané ve svobodném pásmu československém tohoto přístavu s určením do přístavu francouzského, musí býti při odeslání z republiky Československé vystaven přímý konosament do Francie; není-li přímého konosamentu, musí býti provázeno při svém příchodu do přístavů francouzských konosamentem, vztahujícím se na dopravu námořní, a ověřeným opisem konosamentu, vztahujícího se na dopravu říční, prokazujícími, že zboží nebylo přeloženo jinde než v československém pásmu hamburského přístavu. Dokud československé pásmo v hamburském přístavu nebude řádně zřízeno a vybaveno dostatečnou kontrolní službou, musí býti zboží provázeno při svém příchodu do Francie osvědčením konsulárního zástupce francouzského o tom, že při překládání v přístavu hamburském nebylo s ním nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti. 2. Zboží vypravené z republiky Československé po Odře přes Štětín musí býti z místa původu odbaveno přímo do naloďovacího přístavu v Kozlí, kde bude adresováno československé společnosti, která obstarává dopravu po Odře od Kozlí až do Štětína a této společnosti přísluší osvědčovati, že řečené zboží bylo jí dodáno přímo do přístavu v Kozlí a že s ním tam nebylo nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti. Při svém příchodu do Francie musí řečené zboží býti provázeno přímým konosamentem, vystaveným říční společností, která je převzala k dopravě v Kozlí; konosament musí býti vidován, pokud jde o totožnost zboží, kapitánem lodi, která je ze Štětína dopravila do Francie. Není-li přímého konosamentu, musí býti provázeno při svém příchodu do přístavů francouzských konosamentem, vztahujícím se na dopravu námořní, a osvědčeným opisem konosamentu, vztahujícího se na dopravu říční, prokazujícími, že zboží nebylo přeloženo jinde, než v československém pásmu přístavu štětínského. Dokud československé pásmo přístavu štětínského nebude náležitě zřízeno, může Francie požadovati vedle toho osvědčení konsulárních úřadů francouzských o tom, že s ním v přístavu štětínském nebylo nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti. 3. Zásilky po Dunaji přes Brailu nebo Galac musí býti provedeny na základě přímého konosamentu do Francie. Není-li přímého konosamentu, musí býti při svém příchodu do přístavů francouzských provázeno konosamentem, vztahujícím se na dopravu námořní, a ověřeným opisem konosamentu, vztahujícího se na dopravu dunajskou, prokazujícími, že zásilky nebyly přeloženy jinde než v přístavu Braila nebo Galac. Považuje-li to za užitečné, může Francie vedle toho požadovati osvědčení konsulárních zástupců francouzských v řečených přístavech o tom, že se zbožím nebylo tam nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti. 4. Zboží vypravené po železnici do přístavu hamburského a štětínského musí býti provázeno na cestě po souši přímým mezinárodním nákladním listem z železniční stanice československé do jednoho z těchto přístavů a konosamentem, vztahujícím se na dopravu námořní, vystaveným rejdařem, který provádí dopravu po moři. Nákladní list, přiložený k řečenému konosamentu, bude průkazem, že zboží nebylo přeloženo jinde než v námořním přístavě, do nějž bylo určeno. Francie může vedle toho požadovati osvědčení svých konsulárních zástupců v řečeném přístavě o tom, že s tímto zbožím nebylo tam nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti. 5. Podmínky, sjednané v předcházejícím bodu, budou se vztahovati rovněž na zboží, vypravené po železnici do přístavu terstského a rjeckého. Vzájemně mohou býti hořejší podmínky kladeny republikou Československou pro udělení výhod z přímého dovozu zboží pocházejícímu a přicházejícímu z Francie, kolonií, držav a protektorátů francouzských. Vysoké smluvní strany souhlasí, aby v případě, že by osvědčení o totožnosti zboží, které bylo přeloženo, nemohlo býti vystaveno jejich konsulárními zástupci, tito mohli delegovati své oprávnění k tomu cíli konsulárním zástupcům jiné mocnosti nebo, s výhradou svolení druhé strany, jakékoliv kvalifikované osobě. Každá z vysokých smluvních stran, zřekne-li se práva požadovati osvědčení shora zmíněné o totožnosti zboží, může ostatně žádati od přepravce, který vystavil konosament, vztahující se k druhé části přepravy, potvrzení o totožnosti zboží jím přepraveného se zbožím, uvedeným v konosamentu, vztahujícím se na první část přepravy. Článek XXII. Plodiny nebo výrobky průmyslové jedné z obou zemí, dovážené na území druhé a určené k uložení ve skladišti nebo k průvozu s jakýmkoliv určením, budou podrobeny jen dávkám a poplatkům, určeným výlučně k úhradě výloh spojených s dozorem a správou, jichž průvoz vyžaduje, avšak s výhradou dávek vztahujících se k případným transakcím s tímto zbožím v době jeho uložení ve skladišti nebo jeho přepravy. Článek XXIII. Ve snaze vyhraditi výhody z hořejších ustanovení vyplývající zboží, pocházejícímu z jejich zemí, a předejíti tomu, aby zboží, pocházející ze zemí nepožívajících řečených výhod, mohlo použíti cesty přes jejich území, vysoké smluvní strany mohou žádati, aby produkty a zboží dovážené do jejich území byly provázeny osvědčením původu, prokazujícím: 1. Jde-li o suroviny ve vlastním slova smyslu nebo o plodiny, že pocházejí z druhé země. 2. Jde-li o zpracovaný výrobek, že týž získal v druhé zemi, buď použitím suroviny nebo zpracováním, na hodnotě onen procentní poměr, na nějž zákony země určení vážou přiznání původu. Osvědčení původu budou vydávána buď obchodními komorami, k nimž přísluší odesilatel, nebo kterýmkoliv jiným úřadem nebo hospodářským sdružením, jež země určení uzná. Budou legalisována diplomatickým nebo konsulárním zástupcem země určení; vysoké smluvní strany jsou shodny v tom, aby tato legalisace byla prováděna bezplatně. Jestliže by se odesilatel snad obával, že přes osvědčení původu, které zboží provází, mohly by proti tomuto býti projeveny námitky, může dáti osvědčení původu potvrditi ověřovacím osvědčením, vydaným a podepsaným zároveň vydavatelem osvědčení o původu a odborným orgánem, jejž určí diplomatický zástupce země určení a jehož jmenování bude notifikováno vládě země odesílací. Tento orgán může žádati veškeré vhodné důkazy neb údaje, aby mohl provésti ověření, a může vybírati poplatek, jehož výše bude přesně omezena na výlohy služební a cestovní, jichž vystavení ověřovacího osvědčení vyžaduje. Je-li zboží provázeno ověřovacím osvědčením, nebude podrobeno zákonnému zkoumání celnímu, leč je-li podezření podvodu nebo podvrhu. Poštovní balíčky budou osvobozeny od osvědčení původu při dovozu rázu neobchodního. Ve všech případech, kdy jedna z obou vlád oznámí druhé prostřednictvím orgánu k tomu oprávněného, že došlo k podvodným nepravidelnostem ve vydání řečených osvědčení, zavede ihned vláda, jíž byla stížnost předložena, zvláštní šetření o činech za závadné označených, oznámí výsledek stěžující si vládě a učiní případně veškerá opatření v její moci, aby předešla dalším řečeným nepravidelnostem. Článek XXIV. Vysoké smluvní strany zavazují se, že budou prováděti mezinárodní úmluvu pařížskou z 20. března 1883 o ochraně živnostenského vlastnictví, revidovanou ve Washingtonu 2. června 1911, jakož i každou mezinárodní úmluvu, týkající se jmenovitě patentů na vynálezy, k níž by přistoupily. Vysoké smluvní strany se dále zavazují, že budou prováděti mezinárodní úmluvu bernskou z 9. září 1886 o ochraně děl literárních a uměleckých, revidovanou v Berlíně 13. listopadu 1908 a doplněnou dodatečným protokolem podepsaným v Bernu 20. března 1914. Článek XXV. Každá z vysokých smluvních stran se zavazuje, že učiní všechna nutná opatření, aby plodiny nebo výrobky pocházející z druhé smluvní strany zabezpečila účinně proti nekalé soutěži při obchodních jednáních, a zejména, že potlačí a zamezí zabavením nebo všemi jinými vhodnými trestními opatřeními v souhlasu s vlastním zákonodárstvím dovoz, uložení a vývoz, jakož i výrobu, oběh, prodej a uvádění do prodeje ve vnitrozemí všech výrobků, opatřených přímo neb na jejich bezprostřední úpravě nebo vnějším obalu známkami, jmény, nápisy nebo jakýmikoli označeními, směřujícími přímo neb nepřímo k nesprávnému označení původu, druhu, podstaty neb zvláštních vlastností těchto výrobků nebo zboží. Článek XXVI. Každá z vysokých smluvních stran zavazuje se učiniti všechna potřebná opatření k potlačení používání nesprávných zeměpisných označení původu výrobků vinařských, pokud tyto pocházejí z území té či oné vysoké smluvní strany a pokud označení původu jsou náležitě chráněna v zemi výroby a druhé straně notifikována. V notifikaci musí býti vymezeno území, na něž se tato označení původu vztahují, a stanoveno řízení, na základě kterého se osvědčení původu vydávají. Zejména bude zabavením nebo zákazem nebo jinými vhodnými trestními opatřeními v souhlasu se zákonodárstvím každé země potlačen dovoz a vývoz, uložení, výroba, oběh, prodej nebo uvedení do prodeje výše zmíněných výrobků v případě, že na sudech, lahvích, obalech nebo bednách je obsahujících jsou známky, jména, nápisy nebo jakákoliv označení směřující k nesprávným označením původu vědomě používaným. Zabavení výrobků za závadné označených nebo jiných trestních opatření bude použito buď z popudu správy nebo na žádost státního zastupitelství nebo zúčastněné strany: jednotlivce, sdružení nebo syndikátu — podle dotyčného zákonodárství každé z vysokých smluvních stran. Zákaz používati zeměpisného označení původu k označení jiných vinařských výrobků než těch, které k tomu mají vskutku právo, trvá i když pravý původ výrobků by byl uveden nebo kdyby nesprávná označení byla provázena jistými opravami, jako „druh“, „způsob“, „typ“ nebo jiné. Žádné zeměpisné označení původu vinařských výrobků jedné z vysokých smluvních stran nemůže býti považováno za označení rázu druhového, jestliže je náležitě chráněno v zemi výroby a jestliže bylo řádně oznámeno druhé straně. Stejně budou uznána i vymezení a specifikace, vztahující se k těmto označením. Vysoké smluvní strany prohlašují, že jsou ochotny uvažovati později o případném rozšíření předcházejících ustanovení na jiné výrobky, jež odvozují své specifické vlastnosti z půdy nebo z podnebí. Článek XXVII. Obchodníci, továrníci a jiní živnostníci jednoho z obou států, kteří prokáží předložením živnostenské legitimace, vydané příslušnými úřady své země, že jsou tam oprávněni provozovati svůj obchod nebo svoji živnost a že tam platí poplatky a daně zákony předepsané, mají právo buď osobně nebo svými cestujícími uzavírati koupě na území druhé smluvní strany u obchodníků neb výrobců nebo ve veřejných prodejnách. Mohou rovněž přijímati zakázky i podle vzorků, od obchodníků neb jiných osob, které pro svůj obchod neb svou živnost používají zboží, odpovídajícího těmto vzorkům. V žádném z obou států nebudou povinni platiti z tohoto důvodu zvláštní poplatek. Českoslovenští a francouzští obchodní cestující, mající legitimaci dle vzorů připojených k této úmluvě, vydanou úřady svých zemí, mají vzájemné právo bráti s sebou vzorky neb modely, nikoli však zboží. Smluvní strany si vzájemně sdělí, které úřady jsou pověřeny vydávati legitimace, jakož i kterými předpisy jest se cestujícím při provozování jejich obchodu říditi. S výjimkou zboží, jehož dovoz jest zakázán, předměty podrobené clu nebo jakékoliv jiné podobné dávce, které budou dováženy jako vzorky nebo modely obchodním cestujícím, budou vzájemně propuštěny beze cla dovozního i vývozního s podmínkou, že tyto předměty budou opět vyvezeny ve lhůtě předepsané a že nebude pochyby o totožnosti dovezených a opětně vyvezených předmětů, ať procházejí ostatně při vývozu kterýmkoliv celním úřadem. Opětný vývoz vzorků neb modelů budiž zaručen v obou zemích u vstupního celního úřadu buď tím, že se složí hotově částka odpovídající úhrnnému obnosu cla, jež má býti zapraveno, buď tím, že se složí dostatečná jistota s výhradou splnění případných formalit záručných ve všech případech, pokud jde o předměty z platiny, zlata nebo stříbra. Vyprší-li předepsaná lhůta, připadne na clo složená částka státní pokladně a byla-li zaručena, bude ve prospěch státní pokladny vymáhána, neprokáže-li se v této lhůtě, že vzorky neb modely byly opět vyvezeny. Jestliže se před uplynutím předepsané lhůty předloží vzorky nebo modely celnímu úřadu k tomu cíli ustanovenému, aby byly opět vyvezeny, má se tento úřad ohledáním přesvědčiti, jsou-li předměty jemu předložené totožné s těmi, pro něž bylo dovozní povolení vydáno. Není-li o tom pochyby, potvrdí úřad opětný vývoz a vrátí částku složenou při dovozu neb učiní potřebná opatření pro uvolnění jistoty. Od dovozce nebude požadováno nijakých platů vyjma kolkovné za vydání osvědčení neb dovolovacího listu a za označení, potvrzující totožnost vzorků neb modelů. S příslušníky jedné z obou smluvních zemí, kteří se odebírají na trhy a veletrhy na území druhé, aby tam provozovali svůj obchod neb prodávali své výrobky, bude vzájemně zacházeno jako s tuzemci a nebudou od nich vybírány vyšší poplatky, než od tuzemců. Ustanovení výše zmíněná nevztahují se na osoby, provozující kočovná zaměstnání, na podomní obchod, jakož i na vyhledávání zakázek u osob neprovozujících ani živnosti ani obchodu, při čemž si každá smluvní strana vyhražuje v tomto směru úplnou volnost svého zákonodárství. Článek XXVIII. A. — Příslušníci každé z obou zemí budou na území druhé ve všech ohledech a zejména ve příčině usídlení, provozování obchodu, průmyslu a plavby, jejich majetku movitého i nemovitého, jejich práv a zájmových účastenství účastni režimu, přiznaného příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod. Mohou tam vyřizovati svobodně své věci, buď osobně, nebo prostředníkem jimi zvoleným, aniž by v tomto směru byli podrobeni jiným omezením než těm, jež vyplývají z platných zákonů a nařízení. Příslušníci jedné z obou smluvních stran nebudou přidrženi na území druhé strany k žádné povinné službě ať ve vojsku pozemním nebo námořním či v národní gardě nebo milici. Budou osvobozeni od jakýchkoli dávek, ukládaných náhradou za osobní službu vojenskou, ode všech vojenských plnění a rekvisicí osobních, avšak budou podrobeni, pokud jde o movitý a nemovitý majetek jejich v zemi, vojenským rekvisicím a břemenu vojenského ubytování za těchže podmínek jako příslušníci domácí. B. — Společnosti podle občanského práva a společnosti obchodní, průmyslové, finanční, pojišťovací a všechny společnosti povahy hospodářské vůbec, zřízené podle zákonů jedné z obou zemí, mohou, podrobí-li se zákonům druhé země a obdrží-li potřebné povolení v případech, kde takové povolení je předepsáno těmito zákony, buď vykonávati svou činnost v této zemi nebo usaditi se tam a zříditi tam filiálky, odbočky a agencie, vyjma živnosti, které pro svoji obecně prospěšnou povahu jsou podrobeny zvláštním omezením. Za těchže podmínek mohou nabývati, držeti a najímati nemovitosti potřebné k jejich řádnému provozu. Tyto společnosti mohou rovněž uplatňovati svá práva v této zemi a vystupovati před soudy jako žalující a jako žalované, podrobujíce se zákonům a předpisům. Řečené společnosti, jakož i jejich filiálky, odbočky a agencie budou požívati ve všech ohledech zacházení, přiznaného společnostem státu požívajícího nejvyšších výhod. C. — Předcházející dva body netýkají se jakýchkoli dávek, poplatků a daní, o nichž jednají body D a E. D. — Příslušníci každé z obou zemí nebudou podrobeni na území druhé jiným nebo vyšším dávkám, poplatkům a daním jakkoli pojmenovaným než těm, které se vybírají nebo se budou vybírati od příslušníků domácích. Toto ustanovení nepřekáží případnému vybírání buď t. zv. poplatků za pobyt, nebo poplatků, vztahujících se na plnění formalit policejních, při čemž se rozumí, že příslušníci obou zemí budou v tomto směru požívati zacházení, přiznaného příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod. E. — Společnosti jakéhokoliv druhu, podle práva občanského, obchodní, průmyslové, finanční a pojišťovací, zřízené podle zákonů jedné z obou zemí, jakož i jejich filiálky, odbočky a agencie, nebudou podrobeny na území druhé jiným nebo vyšším dávkám, poplatkům a daním jakkoli pojmenovaným než těm, které se vybírají nebo se budou vybírati od společností domácích. Toto ustanovení nepřekáží případnému vybírání připouštěcího poplatku jednou ze smluvních stran od společností strany druhé, při čemž se rozumí, že tento poplatek počítá se jedině z části kapitálu, použité v zemi, kde se poplatek vybírá. Článek XXIX. Uznávajíce, že jejich zákonodárství v oboru obchodu, tarifů nebo smluv nedovoluje jim v této úmluvě přijmouti totožný režim a že jim je v nynějších poměrech nemožno nevyhraditi si možnost příslušných změn zejména v celním režimu zavedeném touto úmluvou, přejíce si však přece dosáhnouti v míře možnosti spravedlivé rovnováhy mezi vyměněnými výhodami a koncesemi, vysoké smluvní strany shodly se, že se postarají o postup, jímž by případně mohly obnoviti tuto rovnováhu, kdyby byla porušena na úkor jedné z nich. K tomu cíli, pro případ, že by v jejich režimu celním, obchodním nebo měnovém nastaly změny, které by rušivě působily na provádění této úmluvy, přiznávají si smluvní strany ve vzájemné dohodě právo předložiti kdykoliv po uplynutí prvního osmiměsíčního období jakékoliv žádosti směřující k dosažení změny nebo přizpůsobení této úmluvy, aniž by ji musily napřed vypověděti. V tomto případě bude ihned zahájeno jednání, při čemž se rozumí, že žádající strana přizná druhé straně právo vyhraditi si případně spravedlivou a slušnou kompensaci. Nedospěje-li shora zmíněné jednání k výsledku ve lhůtě dvou měsíců, může postižená strana vypověděti tuto úmluvu tak, že by dva měsíce na to pozbyla působnosti. Francie přiznává nad to republice Československé, jejíž zboží nepožívá ve francouzských územích všeobecné doložky o nejvyšších výhodách, právo, použíti shora zmíněného řízení v případě, kdyby měla za to, že utrpěla ve příčině svých podstatných vývozních produktů těžkou újmu z toho důvodu, že Francie přiznala by příznivější režim kterékoliv mocnosti, jejíž hospodářské poměry daly by se srovnati s poměry republiky Československé, a která by neospravedlňovala přednostního zacházení, jež by jí bylo poskytnuto, vyššími výhodami přiznanými vývozu francouzskému. Článek XXX. Tato úmluva bude ratifikována a její ratifikace budou vyměněny v Paříži. Jest uzavřena na jeden rok, kterážto lhůta běží ode dne, kdy úmluva nabude účinnosti. Bude prodlužována mlčky v tříměsíčních obdobích, nebude-li vypovězena jednou z vysokých smluvních stran alespoň šest měsíců před uplynutím první roční lhůty a dva měsíce před uplynutím každého pozdějšího tříměsíčního období. Výpověď může však nastati mimo období shora zmíněná, jestliže se zakládá na zvláštním postupu, jejž má na mysli článek předcházející. Čemuž na svědomí plnomocníci, náležitě k tomu cíli oprávnění, podepsali tuto úmluvu a přitiskli na ni své pečeti. Dáno v Paříži, dvojmo, dne 17. srpna 1923. (L. S.) J. DVOŘÁČEK m. p. (L. S.) Dr. FR. PEROUTKA m. p. (L. S.) R. POINCARÉ m. p. (L. S.) LUCIEN DIOR m. p. Závěrečný protokol. Při dnešním podepsání obchodní úmluvy vláda republiky Francouzské a vláda republiky Československé rozhodly se vyjádřiti v tomto protokolu přesně podmínky pro provádění určitých článků úmluvy. Jako kontingenty, uvedené v čl.IV., V. a VI., v jejichž rámci zboží pocházející a přicházející z Československa bude požívati výhod sjednaných v těchto článcích, budou při provádění těchto článků platiti kontingenty, které jsou uvedeny v seznamu I., při čemž odpočet těchto kontingentů provedou celní úřady francouzské. Tyto výhody budou přiznány zboží, uvedenému v řečeném seznamu, bude-li provázeno zvláštním osvědčením, vystaveným československými úřady k tomu příslušnými, které budou notifikovány vládě francouzské. Vláda francouzská upozorní vládu československou, jakmile tyto kontingenty budou z 9/10 vyčerpány. Po vyčerpání kontingentů bude totéž zboží dále připouštěno do Francie, avšak bude tam podrobeno sazbám celního tarifu všeobecného, nepožívá-li na základě této úmluvy tarifních slev. Vláda francouzská však prohlašuje, že po vyčerpání kontingentu, stanoveného touto úmluvou pro bramborový škrob, je ochotna, jakmile pozná lépe situaci tohoto průmyslu ve Francii, zkoumati žádost předloženou vládou československou buď o poskytnutí nového kontingentu nebo o volné připuštění zboží podle středního tarifu. Za tuto výhodu bude případně moci žádati kompensaci. Pokud jde o provedení čl. IV., V. a VI., vláda francouzská zamýšlí podati ihned po obnovení parlamentních prací návrhy zákonů, zavádějících novou úpravu tarifní pro chmel (č. 160 francouzského tarifu) a pro fezy (č. 445 francouzského tarifu). Zavazuje se, že bude sazeb minimálního tarifu používati na uvedené zboží, pocházející a přicházející z republiky Československé, jakmile nabude tato nová tarifní úprava účinnosti. Nebude-li 1. prosince nový celní tarif na chmel ještě v platnosti, bude chmel, pocházející a přicházející z Československa, požívati minimálního tarifu v té době platného. Nebude-li 15. prosince nová tarifní úprava na fezy ještě v platnosti, budou fezy, pocházející a přicházející z Československa, požívati minimálního tarifu v té době platného. Pokud jde o sedadla z ohýbaného dřeva (č. 590 francouzského tarifu), francouzská vláda dává ujištění, že bude-li clo zvýšeno, přistoupí v dohodě s vládou československou k úpravě procentní slevy, stanovené v této úmluvě, a že, bude-li někdy přiznána příznivější procentní sleva pro tentýž výrobek kterékoliv zemi, jež nepožívá nyní minimálního tarifu pro tento výrobek ve Francii, této příznivější procentní slevy bude použito ihned a bezpodmínečně na sedadla z ohýbaného dřeva, pocházející z Československa. Pokud jde o zdobený porcelán (č. 347 francouzského tarifu, položka 2.), o tenká zrcadla slabší než 5 mm a v ploše menší než 1 čtvereční metr (č. 348 francouzského tarifu, viz listinu C) a o skleněné perly (č. 358 francouzského tarifu, položka 3.), francouzská vláda dává vládě československé ujištění, že, bude-li pro tyto výrobky zavedena nová tarifní úprava, budou tyto výrobky, pocházející a přicházející z Československa, připuštěny k dovozu podle minimálního tarifu. Při sporech, vztahujících se k provádění článku X., může francouzský vývozce, přeje-li si toho, žádati znalecký posudek, který bude proveden podle smíšeného řízení, stanoveného pro ověřovací osvědčení v čl. XXIII. Pokud jde o provádění čl. XIV., vlády vysokých smluvních stran jsou shodny v tom, že určí výši kontingentů tam stanovených a že určí podmínky pro odpočet řečených kontingentů a pro udílení povolení podle těchto ustanovení: 1. Roční kontingenty, stanovené v přiloženém seznamu II. tohoto protokolu pro výrobky vyjmenované v seznamu E, budou rozděleny na čtvrtiny a na čtvrtletí, při čemž se rozumí, že zůstane-li dovoz jednoho nebo několika čtvrtletí nižším než čtvrtina kontingentu, bude rozdíl připočten kontingentu čtvrtletí následujícího, aniž by však čtvrtletní kontingent takto zvýšený mohl převyšovati polovici kontingentu ročního. 2. Povolení pro výrobky, vyjmenované v seznamu E úmluvy a v seznamu II. tohoto protokolu, budou udělována oddělením ministerstva obchodu k tomu oprávněným do pěti dnů po předložení žádostí v Praze a v jiných městech Československa, kde žádosti mohou býti podávány, a do deseti dnů po předložení žádostí u generálního konsulátu československého v Paříži. Nemohou-li z výjimečných důvodů povolení býti udělena, bude o tom dáno vyrozumění do pěti dnů po žádosti obchodnímu attaché u francouzského vyslanectví v Praze, — byla-li žádost podána v Československu — a do deseti dnů po žádosti generálnímu konsulátu československému v Paříži — byla-li žádost podána jeho prostřednictvím. Výjimečně jest generální konsulát republiky Československé v Paříži oprávněn vydati sám povolení pro výrobky podléhající zkáze, označené v přiloženém seznamu II. hvězdičkou, s podmínkou, že žádost bude provázena osvědčením, prokazujícím, že příjemce v Československu jest oprávněn dovoz provésti. Generálnímu konsulátu republiky Československé v Paříži přísluší uschovati doklady k povolením jím vydaným a postarati se o včasné vyrozumění československé vlády. 3. Konečně, pokud jde o výrobky, vyjmenované v seznamu E, bude-li zjištěno odpočtem, že kontingenty jsou z 9/10 vyčerpány, upozorní na to vláda československá vládu francouzskou. Pokud jde o provádění článku XV. a o placení manipulačního poplatku, bude týž vybírán oddělením, které přijímá ohlášku nebo udílí povolení, t. j. příslušným oddělením v Praze, nebo v případě, uvedeném v druhém odstavci hořejšího bodu 2., generálním konsulátem republiky Československé v Paříži. Pokud jde o provádění článku XVI. a XVII., vláda československá zavazuje se udíleti vývozní povolení na zaječí a králičí srst, určenou do Francie, udělí-li někdy povolení k vývozu tohoto zboží do kterékoliv třetí země, při čemž se rozumí, že podmínky, na něž bude povolení vázáno, nebudou v žádném případě méně příznivé těch, jimž jsou podrobena povolení pro tento třetí stát. Vláda československá poskytne rovněž kontingent pro vývoz do území republiky francouzské pro zboží shora zmíněné, poskytuje-li pro totéž zboží kontingent kterémukoliv státu, ať opatřením autonomním či smluvně. Pokud jde o provádění čl. XXI., vysoké smluvní strany jsou shodny v tom, že nebudou měniti ustanovení platných pro dopravu zboží po souši, jichž nyní používají. Pokud jde o provádění čl. XXIII., rozumí se, že vláda francouzská činí přiznání minimálního tarifu pro montánní vosk a uhličitan draselný odvislým od předložení ověřovacího osvědčení odesilatelem. Bude-li vláda jedné z vysokých smluvních stran míti ve příčině určitého zboží, nebo určitých odesilatelů za to, že předložením ověřovacího osvědčení byl by podporován vývoz nebo by se jím předešlo jakémukoliv sporu, zpraví o tom vládu druhé smluvní strany, jíž bude příslušeti, aby vyrozuměla své příslušníky cestou, kterou uzná za nejvhodnější. Pokud jde o provádění článku XXVI., rozumí se, že: 1. odstavec 4. týká se výslovně zeměpisných označení původu ve formě substantivní; jiná použití, která mohou zavdati příčinu k nejasnostem, spadají pod příslušné zákonodárství každé země; 2. výraz „výrobky vinařské“ vztahuje se výslovně na víno a jeho deriváty a netýká se nikterak sazenic a vinných keřů, jež dávají hrozny. Pokud jde o provádění článku XXVII., rozumí se, že obchodní cestující, cestující na účet firem československých nebo francouzských, budou požívati výhod z ustanovení řečeného článku, i když nejsou příslušníky československými nebo francouzskými, s podmínkou, že v tomto případě předloží vedle legitimace také pas řádně vidovaný zemí, jejíž zboží nabízejí. Pokud jde o provádění článku XXVIII., rozumí se, že sazba připouštěcího poplatku, vybíraného od společností francouzských v republice Československé, nebude vyšší, než sazba poplatku, postihujícího společnosti domácí při jejich založení, jejich rozšíření nebo při zvýšení jejich kapitálu. Francouzské společnosti v republice Československé, které byly usídleny na nynějším území republiky Československé před 28. říjnem 1918 a které zaplatily bývalé monarchii Rakousko-Uherské připouštěcí poplatek z části jejich kapitálu uložené v území nyní československém, nebudou musiti tento poplatek pro tuto část jejich kapitálu opětně zapravovati. Jelikož úmluva sjednává vzájemnost pro usídlení příslušníků a společností, jakož i pro provozování obchodu, povolání a řemesel, není již nutno předkládati průkaz vzájemnosti v každém jednotlivém případě. Pokud jde o provádění článku XXIX., rozumí se, že nebude možno připustiti žádné reklamace proti zvýšení cel provedenému tou či onou stranou proto, aby bylo docíleno vyrovnání předválečných cel s nynějšími poměry obchodními nebo aby bylo vyhověno výjimečným poměrům výrobním nebo tržním. Žádné námitky nemohou býti rovněž činěny proti jakýmkoliv zvýšením v tomto protokolu zmíněným, dosáhne-li tímto zvýšením druhá smluvní strana tarifní výhody (příznivější procentní slevy nebo minimálního tarifu), které dříve nepožívala. Uznávajíce, že zvláštní dohody, o niž bylo usilováno k podpoře vzájemného obchodu dehtovými a tiskařskými barvami, nebylo možno doposud docíliti, jsou vysoké smluvní strany shodny v tom, že budou opětně o otázce uvažovati, dospějí-li výměny názorů, jež jsou v proudu mezi jejich průmyslníky, před 1. listopadem 1923 k společným návrhům. Vláda francouzská prohlašuje, že jest ochotna rovněž blahovolně vzíti v úvahu návrh vlády československé, směřující k změně celního režimu, platného ve Francii pro výrobky draselné pocházející a přicházející z Československa, má-li tento návrh za účel stanoviti poměr mezi nákupem alsasských výrobků draselných Československem a sazbami, platnými na konečné výrobky z nich odvozené při jejich dovozu do Francie. Obě vlády prohlašují konečně, že jsou ochotny podporovati pozdější výměny názorů mezi výrobci textilních strojů obou zemí, jelikož uspokojivé dohody v této věci nebylo možno dosíci. Dáno v Paříži, dvojmo, dne 17. srpna 1923. J. DVOŘÁČEK m. p. Dr. F. PEROUTKA m. p. R. POINCARÉ m. p. LUCIEN DIOR m. p. PŘÍLOHA I. Seznam československého zboží, jehož dovoz do Francie s výhodou tarifu minimálního jest omezen na kontingent. Čísla francouzského celního tarifuPojmenování výrobkůRoční kontingent160Chmel 2.500 qex 0157Uhličitan draselný rostlinného původu 7.000 qex 319Bramborový škrob 8.000 qex 347Porculán zdobený 6.000 q347 bisSoučástky elektrotechnické z porculánu, jemné kameniny atd.2.400 q359 terLáhve se zabroušenými zátkami200 q456 bisTkaniny z chlupů mohérových, čisté nebo smíšené, atd.: astrachan a plyše atd.250 qex 459Zboží stávkové z hedvábí, umělého hedvábí a z hedvábí smíšeného s jinými látkami textilními10 q496 Zboží zlacené nebo stříbřené}450 q496 bisBijouterie nepraváex 522Pluhy zvláštní, jiné než brabantské a viničné 2.400 qPluhy viničné těžší než 50 kg na kus 600 qBrány talířové 1.000 qSecí stroje lžičkové 1.800 qSecí stroje válečkové (drážkové) 720 qVyoravače řepy 600 qVyoravače bramborů 600 qStroje k sázení bramborů 600 qMlátičky, vážící 500 kg nebo méně 1.500 qOdstředivky na mléko 500 kusů524Stroje dynamoelektrické}1.500 qa 536Induktory strojů dynamoelektrických525Obráběcí stroje 1.200 q579Zboží ze slitin niklu s mědí nebo zinkem (nové stříbro) nebo z kovů poniklovaných 150 qex 614Hospodářské vozy nepérované 2.000 kusů614 terAutomobily 100 kusůMotorové pluhy 150 kusů J. DVOŘÁČEK v. r. Dr. FR. PEROUTKA v. r. R. POINCARÉ v. r. LUCIEN DIOR v. r. PŘÍLOHA II. Kontingenty stanovené pro dovoz francouzského zboží do Československa. Poznámka: Dovozní povolení na zboží označené hvězdičkou (*) může býti vydáno též v Paříži za podmínek v závěrečném protokolu stanovených. Čísla československého celního tarifuPojmenování výrobkůKontingentex 3Čaj upravený pro drobný prodej 1.000 q9 b)Fíky 10.000 q* 11Citrony 40.000 q* 12Pomoranče a mandarinky 40.00014Datle 3.000 q15Ananas100 q16Mandle 1.000 qex 33Mouka Viz seznam D (eventuelně 400.000 q)* 35Vinné hrozny 3.000 qex 37Broskve, meruňky a nektarinky 2.000 q* ex 37Ostatní ovoce čerstvé 5.000 q* 40Lanýže Viz seznam D.ex 43Brambory 60.000 q* ex 43 b)Ostatní zelenina 2.000 q44Zelenina upravená 2.000 q49 b)Semeno vojtěšky a červeného jetele 5.000 qex 52Semeno řepné 2.000 q53Semena upravená pro drobný prodej 1.000 q* 54Květiny řezané 2.000 q* 56Živoucí rostliny 5.000 q64 a 65Býci a krávy zapsané v knize „herd book“ 200 kusů71Hřebci a klisny zapsané v knize „stud book“ 200 kusů* 73Drůbež 500 q80Med 100 q90Umělé máslo 5.000 q95 a 96Stearin a parafin 5.000 q97 b) a 98Degras a ceresin 2.000 q102 a 103Olej lněný a řepkový 1.000 qex 108Likéry, rum a jiné lihové tekutiny pálené 3.000 hl109 a)Víno v sudech 75.000 hl109 b)Víno v lahvích 25.000 hl110Víno šumivé 10.000 hl111Ocet stolní100 hl114Suchary, koláče atd.1.000 q* 116Těstoviny 2.500 q* 119Sýry 2.500 qex 124Pražená čekanka 100 q127Čokoláda a výrobky čokoládové 1.000 q129 až 132Konservy zeleninové, ovocné a poživatiny konservované v nádobách neprodyšně uzavřených, včetně sardinek olejových; poživatiny výslovně nejmenované 5.000 q141 b)Hmoty soustružnické nebo řezbářské 2.000 q155Oleje etherické 200 q188Příze bavlněná upravená pro drobný prodej 4.000 q189 až 201Zboží bavlněné 8.000 q207 až 219Zboží lněné, konopné a jutové 5.000 q228 až 239Zboží vlněné 2.000 q247 až 260Zboží hedvábné 1.500 q261Umělé květiny atd.100 q263 a 264Péra ozdobná a umělá kožešina z peří 15 q266 až 269Klobouky všeho druhu atd.30.000 kusů274Šatstvo, prádlo, zboží výstrojné atd.6.000 q275 až 278Zboží kartáčnické atd.500 q292 a 293Papír k účelům fotografickým a papíry chemické 1.000 q296Cigaretový papír 100 qex 312 a 320Plné obruče a pneumatiky pro automobily 15.000 q315, 316, 317Tkaniny a oděvy z kaučuku atd.500 q312 až 314 }Zboží kaučukové500 q318 až 320328 až 334Kůže hovězí, telecí, ovčí, kozí, jehněčí, atd.}3.000 q338 až 344Zboží kožené346Kožešina konfekcionovaná 20 q351Dyhy atd.600 q366Zátky korkové 400 q380Fotografické desky 200 q438 až 443Roury všeho druhu, spojky, železné konstrukce, železné sudy atd.20.000 q (nepočítajíc v to dodávky státní nebo veřejné, jakož i všechna zařízení s tím související)444 až 460Díla, předměty, nástroje a různé zboží železné 5.000 q461 až 463Hřebíky, drátěnky, svorníky, matice, šrouby atd.4.000 q464 a 465Řetězy 5.000 q466Drátěné zboží výslovně nejmenované 3.000 q478Zbraně a součástky zbraní atd.100 q481 až 487Zboží všeho druhu z litiny, z ocele a železa kujného, též spojené s jinými hmotami 5.000 q492Plechy a desky prohloubené nebo děrované atd. z obecných kovů 1.000 q516 až 525Zboží různé z mědi, niklu a obecných kovů atd.5.000 q536 až 538Stroje výslovně nejmenované 15.000 q539 až 545Stroje a přístroje elektrické a elektrotechnické pomůcky 5.000 q548 a 549Osobní vozy 1.000 q550Velocipedy 3.000 kusů552Součástky velocipedů 500 qex 553{Cyclecary300 kusůAutomobily400 kusů554Motory 500 kusů574 až 577Přístroje matematické, fysikální, optické a přístroje měřicí, přístroje výslovně nejmenované 100 q579 až 584Hudební nástroje a jejich součástky 500 q585Hodinky všeho druhu 30.000 kusů589Hodiny, hodinové stroje atd.100 q597 až 622Výrobky chemické v listině volného zboží neuvedené10.000 q617Superfosfáty100.000 q623, 624, 626, 627, 628Pokosty olejové a lakové, barvy výslovně nejmenované, inkousty atd.1.000 q625Barvy dehtové Viz závěrečný protokol.630Lékárnické zboží upravené 1.500 q632, 633Tresti alkoholické, aromatické a zboží voňavkářské 500 q636Svíčky atd.100 q637Mýdla všeho druhu 3.000 q J. DVOŘÁČEK v. r. Dr. FR. PEROUTKA v. r. R. POINCARÉ v. r. LUCIEN DIOR v. r. Seznam A. Francouzské výrobky, pro něž se snižují celní sazby československého tarifu na základě přítomné úmluvy. Čísla československého celního tarifuPojmenování výrobkůSnížení v procentechex 4 a)Pepř 20%ex 8Šafrán, vanilka 75%9 b)Fíky sušené: v krabicích 30%ve věncích 30%ex 12Mandarinky 50%ex 14Datle 50%16Mandle 25%ex 17Olivy65%ex 35Vinné hrozny, čerstvé:od 1. března do 31. července 40%v ostatních obdobích 25%ex 37 a)Meruňky, broskve a nektarinky (brugnons):od 1. března do 31. května 50%40Lanýže75%43 a)Jemná stolní zelenina:artičoky: od 1. listopadu do 31. března 75%lilek jedlý (aubergines): od 1. prosince do 30. června75%květák: od 1. února do 30. dubna 50%zelené lusky a hrášek: od 1. listopadu do 30. května75%fazole v luskách: od 15. listopadu do 15. června 75%štěrbák, endivie, štěrbák kadeřavý: od 1. listopadu do 31. března 75%karotky ve svazečcích: od 1. listopadu do 31. března40%čerstvé hříbky 75%chřest: od 1. listopadu do 31. března 50%špenát: od 1. listopadu do 31. března 40%rané brambory: od 1. prosince do 31. května50%49 a)Semeno jetelové: vičenec 50%ex 49 b)Vojtěška 60%Červený jetel 20%ex 52Semena výslovně nejmenovaná, vyjímajíc semena řepy cukrové a řepy krmné a semena jehličnatých rostlin 60%54 a)Okrasné květiny, řezané, čerstvé 25%56 c) Květinové cibule, hlízy a odenky (rhizomy) atd.50%76Mořská zvířata lasturová a korýši 75%94 b)Rostlinný vosk připravovaný 25%ex 95Kyselina stearová 25%97 a)Kyselina olejová 25%ex 104Stolní olej olivový v sudech, je-li doprovázen vysvědčením o čistotě vydaným francouzskými úřady50%ex 104Olej podzemnicový (arachidový) 1)40%ex 106 b)Oleje mastné v lahvích: olivový50%podzemnicový1)40%ostatní 25%108 a)1. Cognac a armagnac v lahvích, francouzského původu a přicházející z Francie, je-li doprovázen osvědčením vydaným francouzskými úřady k tomu oprávněnými o tom, že tyto lihoviny mají právo na uvedené označení původu na základě francouzského zákonodárství 75%2. Cognac a armagnac v sudech, francouzského původu a přicházející z Francie, je-li doprovázen osvědčením, vydaným francouzskými úřady k tomu oprávněnými o tom, že tyto lihoviny mají právo na uvedené označení původu na základě francouzského zákonodárství 25%3. Jiné pálenky z vína, francouzského původu a přicházející z Francie, které mají právo na označení původu, jsou-li doprovázeny osvědčením vydaným francouzskými úřady k tomu oprávněnými o tom, že tyto lihoviny mají právo na uvedené označení původu na základě francouzského zákonodárství 25%ex 108 b)Likéry a jiné lihoviny pálené s přísadou cukru nebo jiných látek 35%ex 108 d)Přírodní pálenky z ovoce25%ex 109 a)Víno v sudech (vína bordeauxská a všechna ostatní vína francouzského původu a přicházející z Francie, která mají právo na označení původu, jsou-li doprovázena osvědčením vydaným francouzskými úřady k tomu oprávněnými o tom, že tato vína mají právo na uvedené označení původu na základě francouzského zákonodárství) 20%ex 109 b)Vína v lahvích (vína bordeauxská a všechna ostatní vína francouzského původu a přicházející z Francie, jež mají právo na označení původu, jsou-li doprovázena osvědčením vydaným francouzskými úřady k tomu oprávněnými o tom, že tato vína mají právo na označení původu na základě francouzského zákonodárství) 50%ex 110Víno šumivé (víno Champagne a všechna ostatní vína francouzského původu a přicházející z Francie, jež mají právo na označení původu, jsou-li doprovázena osvědčením vydaným francouzskými úřady k tomu oprávněnými o tom, že tato vína mají právo na uvedené označení původu na základě francouzského zákonodárství)60%ex 114Suchary s přísadou cukru 30%x 119 a)Sýry: Camemberts, Brie, Coulommiers, Pont l’Eveque, Mont d’Or, Munster, Géromé, Livarot, Roquefort, Bleu d’Auvergne, Port Salut, sýry zvané à la crème nebo double crème (jako demi-sel, bondons, petits carrés)30%ex 127Čokoláda a čokoládové výrobky 30%ex 128Paštiky z jater a galantina z drůbeže 50%ex 129Konservy zeleninové 40%ex 131Konservy lanýžové, zeleninové, rybí a zvěřinové 50%ex 132Výživné moučky, bonbony a koření (condiments) 40%141 b)Umělé suroviny soustružnické a řezbářské 25%151Šťáva ze sladkého dřeva 25%154 b)Vonné vodičky lihuprosté 50%163Výtažky barvířské, výslovně nejmenované 50%183 až 186Bavlněná příze 20%188Příze pro drobný prodej upravená 50%199Zboží prýmkářské a knoflikářské bavlněné 25%204 c), d)Příze lněná v nit uskaná a příze lněná pro drobný prodej upravená, jednoduchá nebo v nit uskaná25%225Vlněná příze česaná30%226Vlněná příze mykaná 20%229Vlněné zboží tkané, výslovně nejmenované:a) váží-li m2 více než 700 g 30%b) váží-li m2 více než 200 až 700 g 30%c) váží-li m2 200 g nebo méně 40%ex 237 b)Koberce vázané 25%238 b 1.Plst a plstěné zboží nepotištěné 25%242 c)Hedvábí barvené na černo neb jinak 40%246Niti z hedvábí, z hedvábí floretového neb umělého atd., upravené pro drobný prodej 40%247Celohedvábné zboží vyšívané 40%248Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu; gázy, krajky atd.50%249Hedvábná mlýnská plátýnka 25%250Celohedvábné tkaniny výslovně nejmenované 60%251Celohedvábné aksamity 50%252Zboží stávkové a pletené celohedvábné:a) v celých kusech25%b) punčochy a ponožky 35%c) rukavice 35%d) jiné 25%253Stuhové zboží z hedvábí:a) vyšívané atd.60%b) aksamitové atd.60%c) jiné 40%255Polohedvábné zboží vyšívané, tyl a síťové látky tkané na způsob tylu, gázy atd.40%256Polohedvábné tkaniny výslovně nejmenované 50%257Polohedvábné aksamity 40%258Zboží stávkové a pletené polohedvábné:a) v celých kusech 25%b) punčochy a ponožky 35%c) rukavice 35%d) jiné 25%259Stuhové zboží polohedvábné:a) vyšívané atd.50%b) aksamitové atd.50%c) jiné 30%260Zboží prýmkářské a knoflikářské 35%261Umělé květiny 25%263Péra ozdobná 50%264Umělá kožešina z peří 40%265Práce vlásenkářské 25%268Klobouky ženské 45%271Vějíře 25%272Deštníky a slunečníky 25%273Nášivky ze šňůr, biz, ženilek a podobných prýmků, z hedvábí neb z jiného přediva 25%276Kartáčnické zboží 30%292 b)Papír připravený k účelům fotografickým, citlivý 25%ex 298Tiskopisy, jimiž se doporučují výrobky francouzského průmyslu, a návody k jich upotřebení 50%311Obuv z kaučuku 50%Gumové podpatky 40%ex 312Plné gumové obruče pro automobily 50%315Tkaniny a stávkové látky kaučukem potažené atd.30%316Pružné tkaniny, pružné zboží stávkové a prýmkářské30%320 a)Tkaniny na mykací povlaky atd.50%320 e)Pneumatiky (duše a pláště):pro velocipedy 30%ostatní 50%330Kůže telecí, vyjma kůži lakovanou:činěná tříslem 40%činěná minerální solí25%333Kůže kozlí, kozí a kozlečí upravená atd.25%ex 334Kůže ovčí a jehněčí upravená, barvy černé nebo přírodní 45%335Všeliká kůže rukavičkářská 25%336Kůže lakovaná všeho druhu 40%337Kůže výslovně nejmenovaná 30%346Kožešina konfekcionovaná 10%ex 361Filmy pro kinematografy 50%ex 361Hřebeny, jehlice, spony do vlasů (barrettes) z celuloidu a z jiných plastických hmot 40%366Korkové zátky 20%podešve a ostatní zboží korkové 40%380Suché desky fotografické 35%428Surové železo 30%429Ingoty atd.30%430Brusky atd.30%431Železo a ocel v tyčích, kované, válcované nebo tažené30%432Plechy a plotny30%433Plechy a plotny prorážené, děrované atd.30%434Drát 30%435Kalený drát 30%437Válce z nekujné litiny 30%438Roury z nekujné litiny 30%439Roury z kujného železa, válcované neb tažené atd.30%440Roury z plechů a ploten atd.30%441Spojky (fittings) a příruby atd.30%ex 445Vodoměry40%447Předměty k upevňování kolejnic atd.25%449Železniční kola25%450Výhybková zařízení, křižovky atd.25%453Těžké kovářské kleště atd.25%457Pilníky a rašple atd.25%458Pily a listy pilové atd.25%459Kruže (frézy), výstružníky atd.25%ex 460Hoblíková želízka a dláta25%461Hřebíky a drátěnky25%462Šroubové matice a svorníky bez závitu, nýty25%463Šrouby, šroubové matice a svorníky se závitem25%470Pérová ocel25%479Zboží nožířské a jeho součásti:c) nůžky 40%d) nože kapesní a zavěrací 40%e) všecko ostatní zboží nožířské 40%ex 483 a 484Kola pro automobily a letadla, bez pneumatik 75%ex 517 a)Bronzové snímače proudu, nemontované 50%ex 520.Zboží všeho druhu z hliníku:b) ostatní 30%ex 521Houkačky pro velocipedy a automobily 65%ex 537Karburátory 50%ex 537Vodoměry 30%539 a), b)Dynama a elektrické motory až do 500 kg váhy za kus 20%ex 543Uhlíkové kartáčky, montované 60%ex 543Elektrické zařízení pro automobily 50%ex 543 a 545Akumulátory 40%553Automobily a cyclecary 45% ad valorem554 a)Motory letadlové 20%554 b)Motory automobilové, váhy:do 50 kg 20%nad 50 kg 40%ex 574Počitadla všeho druhu pro automobily 60%ex 574Vodoměry 50%ex 575 b)Kukátka divadelní a dalekohledy 25%ex 589Hodinové stroje pro automobily 25%ex 598 c) 1Kyselina sírová nedýmavá 20%ex 599 o)Chlorečňan sodný 20%ex 600Soli barya:c) umělý uhličitan barnatý 20%l) chlorid barnatý a dusičňan barnatý 20%608Leštidlo na boty 25%623Pokosty olejové 25%624Pokosty lakové 25%626Ultramarin 25%ex 628Inkousty 25%ex 630Lékárnické zboží upravené ve formě syrupů a roztoků 30%Hydrofilní bavlna a obvazy 40%631Oleje, tuky a octy navoněné 40%632Alkoholické aromatické tresti 40%633Zboží voňavkářské 50%637 b)Mýdla jemná 40% J. DVOŘÁČEK v. r. Dr. FR. PEROUTKA v. r. R. POINCARÉ v. r. LUCIEN DIOR v. r. Seznam B. Seznam československých výrobků, které požívají při dovozu do Francie minimálního tarifu. Čísla francouzského celního tarifuPojmenování výrobkůPoznámkaEx 14Zvěřina ex 16Skopové maso čerstvé ex 17Šunka, zbavená kostí a svinutá, šunka vařená, vepřové maso solené (šunka, sádlo atd.) 17 bisZboží uzenářské ex 18Drůbež mrtvá ex 18 bisJiná zvěřina mrtvá 20 bisStřevaex 26Ozdobná péra upravená nebo vázaná, jinápeří 32Degras ex 70Ječmen (zrní)74Slad (vzklíčený ječmen) ex 84Ovocné šťávy: malinová, višňová, ostružinová, rybízová a borůvková ex 86Ovocné zavařeniny a ovocné konservy: nakládané okurky 89Semena 91Cukr ex 93Bonbony; ovocné šťávy: malinová, višňová, ostružinová, rybízová a borůvková 98Čokoláda 112Silice nebo tresti ex 126Kořeny jiné ex 126 bisTrávy, květiny a listy, jiné 128Kulatina surová, neotesaná, loupaná nebo neloupaná, jakékoliv délky s obvodem na širším konci převyšujícím 60 cm dřevo tesané nebo řezané tlouštky 80 mm nebo vícedřevo tesané nebo řezané tlouštky od 35 do 80 mmDřevo řezané tlouštky do 35 mm129Dlažební kostky dřevěné130Dužiny sudové 133Tyče, podpěry a vinné tyčky, neopracované atd.135 bisPryskyřičné dřevo v kuláčích atd.ex 141{Buničitá vata hydrofilní bavlna146Vrbové proutíex 158Zelenina čerstvá, solená nebo nakládaná, konservovaná: nakládané okurky Viz seznam C158 bisZelí {Kontingent Viz též seznam C a závěrečný protokol.160Chmel163Čekankové kořeny168Celulosa 172 terPivo ex 173 bisOvocné lihové šťávy: malinová, višňová, ostružinová, rybízová a borůvková 174 bisLikéry 174 quatMinerální vody 176Acháty a jiné kameny téhož druhu 178Mlýnské kameny 179Kaolin ex 179 terMagnesie pálená 180Břidlice ex 194Nerostný vosk neb ozokerit: surový 197Petrolej atd.198Těžké oleje atd.199Montánní vosk, parafin, vaselina 094Sloučeniny stříbra ex 0157Uhličitan draselný rostlinného původu Kontingent0179Kamenouhelné oleje atd.0180Benzoly 0200Aceton 0376Tvrzený kasein 316Léčiva složená, výslovně nejmenovanáex 316Zřídelní soli československých minerálních vod 317Cikorka pražená nebo mletá a náhražky cikorky atd.318Škrob ve vlastním slova smyslu 319Škrob bramborový Kontingent330Leštidla, krémy, mazadla a pasty na obuv atd.339Výrobky z obyčejné kameniny: roury 342Obkladačky a dlaždice hliněné ex 345Zboží z jemné kameniny, nezdobené, pro hygienické účely Viz seznam C346Kamenina jemná zdobená ex 347Porculán zdobený Kontingent; viz též seznam C347 bisVýrobky elektrotechnické z porculánu, kameniny atd.Kontingentex 350Duté a krystalové sklo:barvené ve hmotě a jednobarevné Osvětlovací tělesa: skla nebo cylindry k lampám, dirkované atd.Reflektory, stinítka, koule nebo skleněná tělesa atd.: jináex 358Skleněné předivo, perly a nepravé korály ze skla Nepravé drahokamy, přívěsky skleněné, barvené i nebarvené359 terFlakony se zabroušenými zátkami Kontingent; viz též seznam Cex 362Skleněné nádrže pro baterie a akumulátory 398 bisPytle z jutové tkaniny: dovezené jako obaly 400 bisZboží prýmkářské, stuhy a tkanice z juty 401Koberce z juty hladké neb s vlasem 407Tkaniny celobavlněné, hladké, keprované a cvilinkové: potištěné (jen pro přirážku za potištění) ex 442Koberce vlněné ženilkové Viz seznam C445Fezy Viz závěrečný protokol a seznam Cex 454Koberce vlněné s jinými látkami smíšené: ženilkovéViz seznam C456 bisTkaniny z chlupů mohérových, čisté nebo smíšené atd.: astrachan a plyše atd.Kontingent; viz též seznam Cex 459Stávkové zboží z hedvábí, z hedvábí umělého a z hedvábí smíšeného s jinými textilními látkamiKontingent460Oděvy, prádlo atd.460 bisKravaty, vázanky atd.460 terLímce a manžety, náprsenky a prsa košil ex 460 sexPokrývky konfekcionované 461Papír nebo karton 461 terPausovací papír mastný a papír zvaný karbonový462Lepenka v arších atd.462 bisLepenka lisovaná atd.463Lepenka řezaná, rýhovaná nebo fasonovaná 464Krabice z lepenky atd.464 bisDutinky konické a cylindrické pro přádelny a tkalcovny 469 bisFotografie ex 470Tiskopisy, jimiž se doporučují výrobky československého průmyslu a návody k jich upotřebení Viz seznam Cex 476Podrážková kůže 477Kůže umělá, obyčejná, nebo kožená lepenka 480Boty vysoké 481Botky nebo polobotky šněrovací 482Střevíce vykrojené a sahající až ke kotníkům 483Dětská obuv s koženými podrážkami ex 492Hole, biče, karabáče, atd. a jiné předměty výslovně nejmenované 493 a 494Kožešiny ex 495Klenotnické a zlatnické zboží ze zlata a z platiny 496Předměty zlacené a stříbřené Kontingent; viz též seznam C496 bisBijouterie nepraváKontingent; viz též seznam C510Parní stroje stabilní atd.511Parní lokomobily atd.511 bisParní stroje polostabilní atd.ex 522Hospodářské stroje: Viz seznam CPluhy specielní, jiné než brabantské a viničné KontingentPluhy viničné ve váze více než 50 kg za kus KontingentBrány talířové KontingentSecí stroje lžičkové KontingentSecí stroje válečkové (drážkové)KontingentVyorávače řepy KontingentVyorávače bramborů KontingentStroje k sázení bramborů KontingentMlátičky ve váze 500 kg nebo méně KontingentOdstředivky na mléko Kontingent524Stroje dynamo-elektrickéKontingent; viz též seznam C525Obráběcí stroje Kontingent; viz též seznam Cex 525 sexOdstředivky Westonovy Viz seznam COdstředivky t. zv. chlebové Lisy na řízky Lisy na řízky vyloužené, systém Škoda 525 sexRegulátory tlakové ex 526 sexPřístroje desinfekční, petrolejové kalorifery Viz seznam C536Induktory k dynamoelektrickým strojům atd.Kontingentex 537Žehličky Viz seznam C539—540Štočky, desky atd.546Špendlíky 546 bisPřesky, spony atd.ex 549Zboží nožířské obyčejné, vyjímaje břitvy 556Výrobky z tvrzené litiny 558}Zboží z kujného železa558 bis562 quatKostry deštníkové a jejich částiex 568Předměty pro domácnost a všechny předměty železné, ocelové nebo z černého plechu, zvlášť nejmenované:Viz seznam CSmaltované jednobarevně, pocínované Smaltované zdobené bez zlata, mramorované nebo na žulovo barvené bez zlatých ozdob Smaltované, se zlatými ozdobami, mramorované nebo na žulovo barvené se zlatými ozdobami; potištěné více než dvěma barvami nebo zlatem: nezpracované plechy ex 572Trubky z mědi nebo ze slitin mědi Viz seznam Cex 573Předměty umělecké nebo ozdobné, z mědi nebo bronzu ve váze 150 g nebo méně za kus Viz seznam C574Předměty lampařské a klempířské ex 575Nábytek z mědi nebo ze slitin mědi se zinkem nebo cínem Viz seznam Cex 577Šešulky, rozprašovače, malé tuby na zubní pasty a pod.Viz seznam C579Díla ze slitin niklu s mědí nebo zinkem (nové stříbro) nebo z kovů poniklovaných Kontingent; viz též seznam C593 Nábytek všeho druhu s výpravou a povlaky}Clo položky 590 až 593 dle druhu a tarif minimální pro přirážku593 bisNábytek s rákosovým pletením, sestavený nebo rozložený nebo součásti takového nábytku595Sudy prázdné 597Díla tesařská a kolářská, fasonovaná 600Dřevo hoblované, drážkované, čepované atd.601Dveře, okna, žaluzie, okenice z prkének příčných a svinovací, dřevěné záclony, tabulování a práce truhlářské v celku nebo v částech602 bisZboží soustružnické 603 quatJiné zboží dřevěné ex 604Foukací harmoniky Viz seznam CTahací harmoniky 606Pletiva, rohožky neb tkané pásky ze sparterie 607Pletiva, rohožky neb tkané pásky ze slámy, lýka atd.607 bisPletiva atd. k účelům kloboučnickým 608Koberce kokosové, z aloe, ze sparterie ex 614Hospodářské vozy neperované Kontingent614 terAutomobily a motorové pluhy Kontingentex 620Balatové řemeny Pryže 627Klobouky z vlněné plsti 634 bisMěřicí nástroje atd.634 terPřesné nástroje měřičské a kreslířské ex 635 quatSkleněné předměty a pomůcky pro vědecké přístroje a nástroje a laboratoře:skleněné přístroje stupňové nebo cejchované, předměty z foukaného skla Viz seznam C640 bisDýmky a troubele ze dřeva exotického nebo domácího atd.ex 640 quatHole, rukojeti a držadla k deštníkům a slunečníkům Viz seznam C641Dýmky a troubele ze dřeva exotického nebo domácího, vypravené všemi jinými látkami nežli ambroid, jantar, slonovina, želvovina nebo perleť ex 641 bisKrabice z lakovaného dřeva, rukojeti a držadla k deštníkům neb slunečníkům; hole Viz seznam C642Dýmky celodřevěné 644Zboží kartáčnické 644 bisŠtětce a jiné zboží kartáčnické 645Knoflíky R. POINCARÉ v. r. LUCIEN DIOR v. r. J. DVOŘÁČEK v. r. Dr. FR. PEROUTKA v. r. Seznam C. Seznam československých výrobků, jež požívají při dovozu do Francie procentní slevy z rozdílu mezi sazbami tarifu generálního a tarifu minimálního. Číslo francouzského celního tarifuPojmenování výrobkůSnížení vyjádřené v procentechex 9Ovce a skopci 80%ex 14 bisDrůbež 50%18 quat.Husí játra čerstvá nebo solená 65%19Masité konservy v krabicích 60%19 bisZvěřinové konservy v krabicích atd. 50%19 terPaštika z husích jater v krabicích, hliněných nádobkách atd.50%ex 24Žíně upravené neb kadeřené 80%ex 34Vejce drůbeže a zvěřiny50%ex 45Ryby sladkovodní 60%92Melasa 60%110Oleje čisté, neprchavé: lněný, slunečnicový, jiné 60%115 bisDřevěný dehet 75%131Štěpiny 60%132Dřevěné obruče a opracované vinné tyče 50%135Polena atd. 25%136Uhlí dřevěné a ze stonků konopných50%136 bisDřevitá sláma nebo dřevitá vlna50%ex 158Zelenina čerstvá, solená nebo nakládaná, konservovaná, usušená: jiná než nakládané okurky50% Viz též seznam B160Chmel50% Viz též seznam B a závěrečný protokol.161Chmelový prášek (lupulin)50%175Mramory sochařské 65%177Kameny opracované, profilované nebo hlazené, s výjimkou desek a litografických kamenů80%178 bisKorund v zrnech, smirek mletý 60%178 terSmirkový papír, smirkové plátno atd. nebo smirek zformovaný v brusy, kameny atd. 75%183Dlažební kameny přírodní60%185Cement 50%185 bisRoury a jiné předměty formované z cementu a z betonu30%186Dlaždice z lisovaného cementu 30%ex 194Vosk minerální neb ozokerit: rafinovaný 60%ex 200Zlato vytepané v lístky 25%ex 201Stříbro vytepané v lístky 25%ex 203Hliník vytepaný v lístky 75%207Železo nebo ocel, válcované nebo kované, ve vývalcích (blooms, billettes) a tyčích 50%207 bisŽelezo nebo ocel válcované nebo kované, v tyčích 50%207 terJemná ocel nástrojová 60%207 quat. a quinq.Ocele specielní 60%210Rovné plechy železné a ocelové 30%210 bisRovné plechy z niklové oceli 30%211Železo pocínované atd. 60%212Železný a ocelový drát atd. 60%214Kola, obruče, náboje kol ze železa nebo oceli 50%215Nápravy přímé pro železniční materiál a tramwaye, nápravy zvláště nejmenované, ze železa nebo z oceli60%216Nápravy zalomené pro lokomotivy, ze železa nebo z oceli 60%217Nápravy automobilové ze železa nebo z oceli 60%ex 221Měděné desky válené nebo tepané 30%ex 225Slitina niklu s mědí tepaná, válcovaná 75%046Chlorečňan barnatý a sodný 25%051Kyselina fluorovodíková 20%081Sirník sodný 50%0102Síran barnatý 30%0108Chlorid vápenatý 80%0139Síran hořečnatý 60%0143Manganistan draselný 20%0144Chloridy, dusičňany, kysličníky, sírany rtuti 40%0147Kyselina molybdenová a molybdeňany 50%0156Žíravé draslo 20%0168Kyselina wolframová a wolframany 60%0187Chlorid etylnatý 30%0194{Alkohol methylnatý {surový25%0195rektifikovaný25%0196Glycerin 10%0197Formaldehyd 25%0203Kyselina octová 25%0234Kyselina tříslová 50%ex 0381Výrobky chemické zvláště nejmenované: kamenec chromitý 50%ex 298Pokosty olejové a podobné 50%ex 300Čerň ze sazí „karboraffin“ 60%301Tužky 60%ex 301 bisTuha pro tužky 60%311Voňavkářské zboží 50%319 ter.Dextrin a jiné deriváty škrobové atd. 60%325Klih z kostí, ze šlach atd. 60%329Cukr mléčný 65%331Výrobky z ohnivzdorné hlíny 75%ex 332Cihly a výrobky z křemíku a magnesitu 75%Jiné výrobky ohnivzdorné, kelímky a výrobky z tuhy atd.75%338Hliněné výrobky: potřeby a přístroje k výrobě chemických produktů 80%340Hliněné výrobky: jiné, obyčejné, atd.75%341Hliněné výrobky: jiné, z jemné hmoty 35%343Kamenina jemná z obyčejných hmot a obsahující cín: z barevných hmot atd. 80%344Kamenina jemná z obyčejných hmot a obsahující cín: s polevou vícebarevnou atd. 80%ex 345Kamenina jemná z jemné hmoty, nezdobená, jiná nežli pro hygienické účely 75% Viz též seznam B347Porculán bílý 60% zdobený25% Viz též seznam Bzdobený a zesílený 60%parian a biscuit 60%348Sklo zrcadlové: o ploše menší než ½ m2 a síle o 5 mm a méně 50%o ploše menší než ½ m2 a nad 5 mm síly80%o ploše od ½ m2 (incl.) do 1 m2 (excl.) 80%o ploše 1 m2 nebo více 80%348 bisZrcadlová skla, fasetovaná, rytá, zabroušená nebo s obroušenými hranami 80%348 ter.Tatáž, s drátěnou vložkou 80%348 quat.Tatáž, neprůhledná 80%349Sklo surové, lité ve všech silách, s rýhováním nebo dirkováním neb bez nich; lité nebo lisované sklo v jakékoliv podobě a rozměrech; desky, tašky, roury k pokrývání, zasklívání, kanalisaci nebo dláždění, z obyčejného skla 80%349 bisTotéž, ze skla zvláště bílého, barevného neb lehce zabarveného, vyjma ze skla přírodně barevného 70%349 ter.Ornamentální nebo kathedrální 80%349 quat.Totéž, s drátěnou vložkou 80%350Duté a krystalové sklo:hladké nebo lisované bílé a přírodní barvy 90%hlazené, broušené nebo ryté, atd.70%zdobené zlatem nebo barvami neb jinakým způsobem 75%Osvětlovací tělesa: skla nebo cylindry k lampám, jiná 85%Reflektory, stinítka, koule nebo skleněná tělesa: mnohobarevné, zdobené zlatem neb jiným způsobem60%broušené nebo ryté 60%351Tabulové sklo okenní: obyčejné 50%barevné 20%355 a 356Skla do brýlí a optická 30%357Skla do brýlí hlazená a broušená 30%ex 358Zboží ze skloviny:skleněné perly a jiná sklovina v zrnech, provrtaná nebo obroušená 85%květiny a ozdoby ze skleněných perel atd.50%věnce nehotové nebo hotové atd. 50%359Láhve, fioly a flakony obyčejné atd.: obsahu ½ litru nebo více 75%obsahu pod ½ litru 60%359 bisTytéž, s mechanickou zátkou 50%359 ter.Tytéž, se zabroušenou zátkou 50% Viz též seznam B359 quat.Lahve zvané šampaňské 50%359 quinq.Lahve s navrtaným ústím 75%361Hrušky k elektrickým žárovkám 60%362Předměty ze skla, zvláště nejmenované60%382Tkaniny lněné atd., surové 50%383Tkaniny lněné atd., bílené atd. 50%384Tkaniny lněné atd., potištěné, barvené a vzorkované 50%386Damašky atd.50%387Stolní prádlo damaškové 50%389Zboží prýmkařské, stuhy a motouzové popruhy 50%390Stávkové zboží 50%391Krajky a guipure 50%392Kapesníky vyšívané a j. výšivky na tkaninách lněných atd.30%394Tkaniny jutové, surové 30%395Tkaniny jutové, krémové barvy, bílené nebo barvené atd. 30%402Samet a plyš k potahování nábytku a k nopodobeninám kožešiny 80%404Celobavlněné tkaniny, hladké, keprované a cvilinkové: surové 50%405 Tytéž, bílené 50% 405 bisStuhové zboží celobavlněné, hladké50%406Tkaniny celobavlněné, hladké, keprované a cvilinkové, barvené 50%406 bisTytéž, surové nebo bílené neb barvené neb mercerisované50%405 }Ostatní tkaniny všeho druhu celobavlněné atd., bílené, barvené, mercerisované50%406 406 bis408Knihařské plátno 40%409Bavlněné aksamity: hladké atd.80%410Bavlněné aksamity jiné, obsahující v osnově na 1 cm 26 nití nebo méně 65%tytéž, obsahující v osnově na 1 cm více než 26 nití atd.80%411Tkaniny celobavlněné nebo smíšené, hladké, keprované a cvilinkové, zhotovené z nití bílených, barvených, surových, lesklých nebo mercerisovaných, z nití bílených lesklých nebo mercerisovaných, z nití barvených lesklých nebo mercerisovaných 50%tkaniny celobavlněné nebo smíšené lesklé nebo vzorkované, zhotovené z nití bílených, z nití barvených, z nití surových lesklých nebo mercerisovaných, z nití bílených lesklých nebo mercerisovaných, z nití barvených lesklých nebo mercerisovaných 50%jiné tkaniny všeho druhu atd., bílené, barvené, lesklé nebo mercerisované 50%412Tkaniny celobavlněné, lesklé nebo vzorkované surové, bílené, barvené, surové mercerisované; bílené mercerisované, barvené mercerisované 50%413Piqués, přikrývky a pokrývky z piqué a ripsu atd.50%414Barchenty damaškové a stolní prádlo atd. 50%415Tyly na způsob bobinetu pro záclony atd., obyčejné 50%416Tytéž, nikoli obyčejné, surové, bílené, barvené, surové mercerisované, bílené mercerisované, barvené mercerisované, zhotovené z nití bílených, barvených, lesklých atd.50%417Tyly na způsob bobinetů atd., zboží se vzorkovým okrajem 50%418Přikrývky 50%419Stávkové zboží 50%420Krajky strojní 50%420 bisKrajky ruční 50%420 terPrýmkařské zboží 50%421Zboží stuhové 50%421 bisPásky napouštěné pro psací stroje atd. 50%428 bisŽárové punčošky impregnované atd. 50%430Voskované plátno balicí 50%431Voskované plátno jiné 50%432Plyš hedvábný, smíšený s bavlnou: černý pro pánské klobouky40%jiný 50%433Látky ze smíšené bavlny 80%435Prýmkařské zboží, ze smíšené bavlny 40%438Tkaniny z čisté vlny, sukna, kašmíry atd. Látky nábytkové 50%439Mohér atd. 60%440 až 441 bisLátky na oděvy, záclony a jiné atd. 80%441 terTkaniny celovlněné, na způsob sukna, hladké, v kusech barvené, zvané „amazone“, česané a mykané nebo výhradně mykané 50%442Koberce jiné než ženilkové 30% Viz též seznam B443Stávkové zboží 60%444Prýmkařské zboží a stuhy 50%445Fezy 20% Viz závěrečný protokol451Přikrývky 80%454Tkaniny ze smíšené vlny:sukna kašmírová a jiné tkaniny valchované atd. 85%tkaniny, obsahující více než 10% hedvábí nebo floretového hedvábí, s převahou vlny ve váze 50%tkaniny, jejichž osnova sestává zcela z hedvábí aneb z hedvábí floretového, při nichž vlna však převládá ve váze60%koberce ze smíšené vlny, jiné nežli koberce ženilkové 30% viz seznam Bzboží stávkové 60%ostatní s převahou vlny ve váze, včetně tkanin, v nichž hedvábí představuje méně než 10% celkové váhy, i když osnova jest zcela z hedvábí 85%ex 455Tkaniny z alpaky atd., přikrývky 50%456Tkaniny z chlupů kozích, čisté aneb smíšené 50%456 bisTkaniny z chlupů mohérových atd. 40% viz též seznam B457Jiné tkaniny z chlupů 50%ex 459Tkaniny hedvábné:A. Tkaniny celohedvábné:zboží prýmkářské25%tkaniny husté, foulárdy a všechny ostatní tkaniny nejmenované v ostavcích 1, 2, 3, 4 a 5:surové 72%barvené jinak než na černo 67%černé 65%tkaniny a zboží prýmkářské z floretového hedvábí nebo smíšeného s hedvábím: }úprava stanovená smlouvou pro tkaniny celohedvábnétkaniny husté, foulardy a všechny ostatní tkaniny, nejmenované v odstavci 1, 2, 3, 4, 5B. Tkaniny z hedvábí, nebo floretového hedvábí, z hedvábí smíšeného s jinými látkami textilními, s převahou hedvábí nebo floretového hedvábí ve váze:prýmkářské zboží 25%jiné66%prýmkářské zboží hedvábné se zlatem a stříbrem25%stuhy z hedvábí nebo z floretového hedvábí, celohedvábné nebo smíšené s jinými textilními látkami, s převahou hedvábí nebo floretového hedvábí ve váze, jiné než aksamity 20%C. Tkaniny všeho druhu z umělého hedvábí:celohedvábné: tkaniny husté, foulardy a pod.:surové 80%jiné barvy než černé 80%černé 80%smíšené: tkaniny husté, foulardy atd. 80%459 bisVýšivky 50%461 bisPapírové čalouny atd. 80%464 terVýrobky z lepenky zdobené malbou atd. 50%465Předměty z lepenky neb celulosy, lisované atd. 80%465 bisTytéž lakované atd. 80%465 terTytéž zdobené atd.50%467Alba jednoduše kartonovaná, na obrazy, sbírky nebo na kresby, černá neb barevná 50%469Rytiny, jejich napodobeniny, fotogravury atd. 75%469 terFotogravury a podobné, v listech nebo přiříznuté atd.75%ex 470Tiskopisy všeho druhu atd., mimo ty, jimiž se doporučují výrobky československého průmyslu a návody k jich upotřebení75% Viz též seznam Bex 476Kůže vydělané tříslem rostlinným nebo kamencem 25%Kůže vydělané tříslem nerostným, vyjma výlučně kamencem:a) telecí mazané nebo připravované k mazání atd. 25%b) kozí, kozlečí, ovčí a jehněčí atd.25%c) teletiny a jiné malé kůže atd.75%d) kraviny a jiné velké kůže atd.75%e) krupony pro jemné sedlářské zboží, kůže vepřové atd.75%f) kůže ovčí, vydělané v Evropě neb nikoli, atd. 25%479Výrobky z kůže surové nebo vydělané, holinky atd. 50%484Rukavice 40%491Drobné kožené zboží (maroquinerie):ohebné50%tuhé75%491 bis Desky na alba50% 491 terAlba pro sbírky atd. 50%496Zboží pozlacené nebo postříbřené atd.40% Viz též seznam B496 bisNepravá bijouterie40% Viz též seznam B512Silniční stroje, silniční válce atd. 50%Lokomotivy25%ex 512 bisVodní turbiny, pumpy50%ex 512 bisStroje hydraulické jiné a ventilátory25%513Tendry k parním lokomotivám25%516Stroje k čištění, lámání a připravování lnu, vlny, bavlny atd., jakož i stroje k apretování a konečné úpravě 30%516 bisStroje k sušení nebo karbonisování textilních látek30%517Stroje spřádací atd.30%518Tkalcovské stavy 30%ex 521Tiskařské stroje k tisku na papír a lepenku atd. 50%522Hospodářské stroje:žací stroje travní a obilní, žací stroje samovázací bez ohledu na váhu 25% Viz též seznam Bjiné 50%523Šicí stroje25%524Stroje dynamoelektrické25% Viz též seznam B524 bisPřístroje elektrické a elektrotechnické25%525Obráběcí stroje50% Viz též seznam B525 bisStroje mlynářské atd.50%ex 525 sex.Úplné přístroje pro cukrovary a pivovary 70% Viz též seznam Bex 525 sexiesÚplné přístroje výslovně nejmenované, jiné 50% Viz též seznam BParní kotle:526z plechu železného, ocelového atd., bez trub 30%526 biss vnitřním topením bez malých trub30%526 tersoustavy trubkové nebo polotrubkové30%526 quat.soustavy mnohotrubkové 30%526 quinq.otevřené atd., radiatory atd.30%526 sex.zařízení topicí, ohřívací atd.30% Viz též seznam B527 Přístroje cukrovarnické, přístroje varné pro pivovary, lihovary atd.60%527 bisPřístroje chladicí 30%532Součástky strojní atd. z litiny nekujné60%532 bisVálce pro válcovny, neopracované40%532 terSetrvačníky pro stroje40%533Součástky strojů, kormidelního zařízení atd., železné nebo ocelové, kované atd.60%533 bisRovné nápravy montované atd.60%533 terHřídele přímé, plné60%533 quat.Hřídele přímé vrtané, zalomené atd.60%533 quinq.Turbinové elementy50%533 sex.Součástky kotlové atd.50%533 oct.Podstavce a kostry k dynamům atd.25%534Ocelová péra70%535Součástky z mědi nebo ze slitin mědi atd.60%535 bisSoučástky strojů ze dvou nebo více kovů 60%535 terDráty a káble isolované25%ex 537Vidle75% Viz též seznam Bnářadí rukojetí opatřené, jiné než vidle a žehličky 50%541Plátna kovová, železná neb ocelová 60%542Plátna kovová měděná neb mosazná60%543Pletivo železné neb ocelové atd.30%543 bisPlechy děrované ze železa, oceli atd.40%ex 543 terMříže železné, ocelové atd., z více částí atd. 60%ex 549Zboží nožířské jemné: zavěrací nože75%ex 549Zboží nožířské jemné, jiné než zavěrací nože 30%552Výrobky z litiny atd., stoličky pod kolejnice atd. 40%553Roury rovné, s průřezem válcovým atd.40%553 bisRoury s průřezem válcovým, rovné, kanalisační v tlouštce menší než 7 mm50%554Strojní litina atd.50%555Předměty z litiny jiné než strojní litina, pocínované atd.50%555 bisZboží lité50%557Kamna, krby, vařiče atd.50%557 bisVýrobky z litiny: hrnce atd.30%558 terKování k vozům a vagonům atd.40%559 až 559 terZboží zámečnické 40%559 quatKlíče, zámyčky železné atd.50%561Káble železné a ocelové40%561 bisOstnatý drát40%562Kotvy50%562 bisŘetězy železné atd.40%563—564Hřebíky 40%565Drátěnky atd.40%566 až 566 bisŠrouby, šrouby s očkem, čepy atd.40%566 terPojišťovací kroužky rozseknuté atd.40%567 a 567 bisRoury z kujného železa neb oceli 50%567 terNádrže železné a ocelové nespájené atd.40%ex 568Předměty pro domácnost a veškeré předměty výslovně nejmenované ze železa, ocele aneb z černého plechu:Viz seznam Bnenatřené, nehlazené atd.40%natřené, hlazené, poolovněné, pozinkované nebo galvanisované40%lakované 40%poměděné, pocínované natřené, pocínované lakované 40%potištěné jednou nebo dvěma barvami beze zlatých ozdob 40%smaltované, se zlatými ozdobami, mramorované nebo na žulovo barvené se zlatými ozdobami, potištěné více než dvěma barvami nebo zlatem; jiné než nezpracované plechy40%nádrže, sudy, kádě ocelové, smaltované atd. 40%569Mlýnky na kávu atd.40%ex 572Výrobky kotlářské jiné než roury měděné nebo ze slitin mědi30% Viz též seznam B572 bisNástroje měděné atd.30%ex 573Předměty umělecké a ozdobné z mědi nebo bronzu ve váze více než 150 gr za kus25% Viz též seznam Bex 575Jiné předměty nejmenované z mědi nebo ze slitin mědi se zinkem nebo cínem, vyjma nábytek 60% Viz též seznam Bex 577Hrnce a jiné zboží cínové: jiné než šešulky na láhve, rozprašovače, malé tuby pro zubní pasty a pod.50% Viz též seznam B578Předměty zinkové všeho druhu50%579Díla ze slitin niklu atd.50% Viz též seznam B579 bisPředměty hliníkové a z hliníkové bronze 50%590Nábytek z ohýbaného dřeva atd.50%590 bisSedadla a opěradla k židlím atd.50%591, 591 bis}Nábytek jiný než z ohýbaného dřeva80%592, 592 bis594Lišty dřevěné 50%594 bisDřevěné rámy atd.50%601 bisDřevěný drát pro dřevěné záclony50%602Krabice a drobné zboží dřevěné75%ex 604Piana a harmonia60%ex 604Hudební nástroje jiné než piana a harmonia, foukací a tahací harmoniky50%; viz též seznam B605Součástky atd. úprava jako u příslušných nástrojů.611Zboží košikářské50%612Slaměné klobouky atd.40%ex 614Vozy železniční atd.25%621Plsti podšívkové a podrážkové60%622Plsti kobercové, potištěné40%623Plsti a plstěné látky pro stroje a piana40%623 bisPlsti pro papíry40%624Plsti na oděvy atd.70%ex 625Plsti jiné než z hrubých chlupů nebo ze smíšenin vlny a hrubých chlupů60%Plsti jiné, celovlněné aneb ze smíšenin vlny s vlákny rostlinnými75%626Klobouky plstěné z chlupů a z vlny a chlupů: šišáky atd.50%upravené, které nebyly dosud na kloboučnické formě, negarnované65%upravené, na kloboučnické formě opracované, garnované neb negarnované80%634 quat.Přístroje a nástroje k předvádění a vyučování 40%635 terPřístroje a nástroje používané v lékařství, chirurgii atd. 20%ex 635 quat.Zboží skleněné a potřeby pro přístroje a nástroje vědecké a pro laboratoře: jiné než stupňové nebo cejchované a předměty ze skla foukaného50% Viz též seznam B636Držátka per a součástky60%640 terŠpičky a pouzdra na doutníky a cigarety ze slonoviny, perleti, želvoviny, jantaru a ambroidu50%ex 640 quat.Jiné předměty než hole, rukojeti a držadla k deštníkům a slunečníkům50% Viz též seznam Bex 641 bisDrobné zboží ozdobné z jiných látek než želvoviny a perleti atd.:Předměty jiné než krabice ze dřeva lakovaného a rukojeti a držadla k deštníkům a slunečníkům 50% Viz též seznam B646 a 646 bisHračkářské zboží a opracované součástky 60%651Umělé květiny, listí a plody25% J. DVOŘÁČEK v. r. Dr. FR. PEROUTKA v. r. R. POINCARÉ v. r. LUCIEN DIOR v. r. Seznam D. A) Výrobky, jejichž dovoz je dle vyhlášky československého ministerstva obchodu ze dne 21. července 1923 volný a nepodléhá předběžné ohlášce. Čísla československého celního tarifuPojmenování výrobkůex 8Vanilin.34Rýže neloupaná a loupaná, jakož i rýže zlomková.ex 49Vičenec.61Mořská tráva, esparto atd.ex 62 b)Rostliny výslovně nejmenované a jejich části, sušené.ex 75Raci sladkovodní, pozemní hlemýždi, scampi čerství.77Zvířata výslovně nejmenovaná.82Houby rohovité.83Kožešiny a kůže surové.84Chlupy všeho druhu, štětiny.87Živočišné výrobky výslovně nejmenované.ex 133Vrbové proutí surové.ex 135Rašelina.136Třtina obecná (španělský rákos) atd.137Ořechy kokosové a kokvilové atd.138Rohy, rohové kotouče atd.139Jantar, gagat, slonovina atd.140Kostice přírodní, korály přírodní.141 a)Celluloid v deskách, prutech atd.ex 142Kazivec.145Sádra.146Bílá křída, těživec.ex 150Surové fosfáty, sklářský písek, formovací písek, manganový kal, pazourek.180Bavlna surová, atd.202Len, konopí, juta a jiná přediva rostlinná, atd.220Vlna surová, praná atd.240Hedvábné zámotky, odpadky hedvábné nespředené.ex 242Hedvábí smotané nebo niťované, též v nit uskané:a)surové,b)bělené.ex 243Floretové hedvábí, též v nit uskané:a)surové nebo bělené.ex 244Hedvábí umělé, též v nit uskané:a)přírodně bílé, nebarvené.304Kaučuk a gutaperča, atd.305Kaučukové roztoky.ex 306Regenerovaný kaučuk (faktis).ex 312Mycí houby gumové.ex 314Hřebeny z tvrdé gumy.363Korková krupice, korková moučka a korek v kostkách.364Korek v deskách a kotoučích.ex 391Žula, mramor.ex 402Kameny litografické.403Přírodní brusy a brousky.428Surové železo, železo a ocel, obojí staré, ve zlomcích, atd.ex 441Spojky trub (fittings) do 25 mm.477Ostruhy všeho druhu.ex 483Kuličky ložiskové.ex 488Obecné kovy surové, staré, ve zlomcích nebo odpadcích, vyjímajíc čisté olovo, čistý zinek.ex 489 c)Řezané desky.490Niklové anody.497Tyče, pruty, dráty leštěné, pokostované, atd.498Měděný drát, cementovaný, atd.499Dráty z obecných kovů nebo kovových slitin, zlacené atd.ex 503 a)Pájka měkká (klempířská).504Pájka tvrdá.ex 505Olověné tuby.ex 552Kuličky ložiskové.560Zlato, stříbro, platina a jiné drahé kovy.562Desky, plechy, pruty a dráty z drahých kovů.564Dráty z ryzího stříbra, atd.566Polotovary z drahých kovů, atd.ex 599 a)Chlorid draselný.ex 600 l)Fosforečnan vápenatý.612Albumin a albuminoidy, kasein, kaseogoma.ex 652Kosti.ex 653Otruby; rýžové odpadky atd., vyjma rýžové otruby.654Mláto a matoliny.ex 656Skelné střepy, kůže na klih.ex 657Hadry a jiné odpadky k výrobě papíru atd., vyjímajíc odřezy papírové. B) Výrobky, jejichž dovoz dle přítomné smlouvy jest dovolen v neobmezeném množství s podmínkou předchozí ohlášky dovozu. Čísla československého celního tarifuPojmenování výrobků1Kakao.2Káva.4a)Pepř.5Skořice.ex 8Vanilka.ex 17Olivy.23 až 33Cerealie a mouka.40Lanýže.45 až 48Semeno řepkové, makové, lněné, hořčičné atd.50Semena travní.ex 52Semena jiná, vyjímajíc semena rostlin jehličnatých a řepná.55Okrasné traviny a ratolesti.58Soukenické štětky.62Rostliny výslovně nejmenované a jejich části.74 až 77Zvěř, ryby, mořská zvířata lasturová a korýši, a zvířata výslovně nejmenovaná.78 až 87Výrobky živočišné vyjma med (č. 80).88 a 89Máslo přírodní, vepřové sádlo, slanina atd.91 až 94Tuky, lůj živočišný, rostlinný, vosk rostlinný.97 a)Olejová kyselina.99Vaselina.101Tuky výslovně nejmenované.102 a 103Olej řepkový, lněný atd.ex 104Olej olivový a podzemnicový (arachidový).105Olej bavlníkový.106 b)Olej olivový a podzemnicový v lahvích.108 a)Cognac a armagnac, jsou-li doprovázeny osvědčením o francouzském původu.112Minerální vody přírodní.115Ságo a ságové náhražky.121Treska.126Kakaový prášek.128Konservy rybí, masové a korýšové.ex 134 b)Dříví mimoevropské.142 až 144, 147Nerosty (kameny, kyz železný, rudy, smirek atd.).ex 148Okry.149 a 150Zeminy, kameny a nerostné látky, výslovně nejmenované.151Šťáva ze sladkého dřeva.152Ambra šedá, bobří stroj, pižmo atd.153Kafr.154Vonné vodičky lihuprosté.156Dřeva barvířská.157Dřevo quebrachové atd.159Kůry atd. .... k barvení a vydělávání koží.160Katechu, kino atd.161Mořenové výtažky; garancin atd.162Orseille, persio, indigo atd.163Výtažky barvířské, výslovně nejmenované.164Dehet atd.165Obyčejná pryskyřice atd.166Smůla z kamenouhelného dehtu atd.167Smůla bednářská, pivovarská atd.168Asfalt.169Asfaltový bitumen.170Asfaltový tmel atd.171Dlaždice a kostky asfaltové atd.172Ozokerit atd.173Terpentin, olej terpentinový, vyjma oleje kamenouhelného dehtu benzolové řady.174Pryskyřice.181—187Bavlněná vata, bavlněná příze.203—206 Příze lněná, konopná atd. 221—227Příze vlněná.241, 242c, 243b, 244b, 245, 246Hedvábná vata, floretové hedvábí, umělé hedvábí a hedvábná příze.265Práce vlásenkářské.273Nášivky z prýmků atd.279Třtina obecná.306Kaučukové těsto.307Kaučuková vlákna neopředená.308Desky nevulkanisované atd.309Zboží z patentních desk, výslovně nejmenované, atd.310Dětské hračky atd.311Obuv z kaučuku, spojená se zbožím textilním, atd.313—314Zboží z tvrdé gumy.318—319Kaučukové zboží spojené s jemnými hmotami a součástmi z drahých kovů.335Kůže rukavičkářská.336Kůže lakovaná.337Kůže výslovně nejmenovaná. 345Kožešina nekonfekcionovaná.361Kinematografické filmy.365Korkové cihly.ex 380Citlivé desky pro barevnou fotografii.381Optické sklo surové.389Umělé zuby.392,393,394,399 400,402,404,405 408, 409, 410Kameny, břidlice, předměty z kamenů, z cementu, umělé kameny, kamenné zboží jemné a spojené s jinými hmotami.418,420,422,427Zboží hliněné (okrasy, zboží pro technickou potřebu, nádobí atd.).429—436Ingoty, železo a ocel v tyčích kované, válcované nebo tažené, plechy a plotny, drát, ocelové zrní.488Kovy, vyjma zinek.489Kovové desky řezané atd.491Plechy a desky z obecných kovů.493—496, }Plechy a desky všeho druhu, tyče, pruty, dráty; různé předměty a zboží z kovů a slitin atd.500—503,505—515531—534Stroje pro textilní průmysl.546Elektrické uhlíky.547Nákladní vozy.551Kola k velocipedům.555—559Vozy železniční a lodi.569Zboží platinové pro účely vědecké nebo živnostenské.570Výrobky výslovně nejmenované atd.571Kameny pravé.573Přístroje a nástroje chirurgické.586—588Pouzdra k hodinkám, hodinkové stroje, hodinkové součástky.590Všeliké součástky k hodinám.ex 592Mořská sůl k zemědělským účelům.596Prvky výslovně jmenované.597 c)Hydroxyd barnatý atd.d)Peroxyd barya.f)Kyselina arsenitá.i)Popel olověný.n)Voda amonikálná, bohatší amoniakem.598 a)Kyselina fosforečná tekutá.d)Kyselina boritá.598 f)Kyselina fluorovodíková.599 a)Soli hnojivé atd.f)Soda kalcinovaná atd.i)Kyselý uhličitan draselný a sodný atd.l)Vodní roztok kyselého siřičitanu sodného.n)Ferrokyanid draselný atd.o)Sirník draselný atd.600 a)Citran a vinan vápenatý atd.b)Uhličitan strontnatý umělý atd.d)Spodium.f)Plynárenské vápno.g)Běloba na lesk atd.h)Siřičitan, kyselý siřičitan a sirnatan vápenatý pevný,i)Siřičitan, kyselý siřičitan a sirnatan vápenatý ve vod ním roztoku.l)Uhličitan vápenatý umělý atd.601Sloučeniny hliníku, železa, chromu atd.602 b)Bílá skalice.c)Zelená plísta měděná.d)Olověná běloba.603 a)Antimonit atd.c)Selenový kal.d)Chlorid sirný.605Saze atd.614Lepidla, dextrin atd.618Náhražky mýdla atd.619Kolodium, chloroform atd.631Octy, tuky a oleje navoněné.634Smolné pochodně.635Lojové svíčky.638Voskové svíce, voskové pochodně atd.639Zboží z tvárného vosku. J. DVOŘÁČEK v. r. Dr. FR. PEROUTKA v. r. R. POINCARÉ v. r. LUCIEN DIOR v. r. Seznam E. Seznam zboží francouzského, jehož dovoz do Československa jest povolen v mezích kontingentů. Čísla československého celního tarifuPojmenování výrobkůex 3Čaj upravený pro drobný prodej.9 b)Fíky.11Citrony.12Pomoranče a mandarinky.14Datle.15Ananas.16Mandle.ex 33Mouka.35Vinné hrozny, čerstvé.ex 37Broskve, merunky, nektarinky.ex 37Jiné ovoce čerstvé.40Lanýže.ex 43Brambory.ex 43 b)Ostatní zelenina.44Zelenina upravená.49 b)Semena vojtěšky a červeného jetele.ex 52Semeno řepné.53Semena upravená pro drobný prodej.54Řezané květiny.56Živoucí rostliny.64 a 65Býci a krávy zapsané v „herd book“.71Hřebci a klisny zapsané v „stud book“.73Drůbež.80Med.90Umělé máslo.95 a 96Stearin a parafin.97b) a 98Degras a ceresin.102 a 103Olej lněný a řepkový.ex 108Likéry, rum a jiné lihové tekutiny pálené.109 a)Víno v sudech.109 b)Víno v lahvích.110Víno šumivé.111Ocet stolní.114Suchary, koláče atd.116Těstoviny.119Sýry.124Kávové náhražky.127Čokoláda a výrobky čokoládové.129 až 132Konservy zeleninové, ovocné a poživatiny konservované, neprodyšně uzavřené, včetně sardinek olejových; poživatiny výslovně nejmenované.141 b)Hmoty soustružnické a řezbářské.155Etherické oleje.188Bavlněná příze pro drobný prodej upravená.189 až 201Bavlněné zboží.207 až 219Zboží lněné, konopné a jutové.228 až 239Zboží vlněné.247 až 260Zboží hedvábné.261Umělé květiny atd.263 a 264Péra ozdobná a umělá kožešina z peří.266 až 269Klobouky všeho druhu atd.274Šatstvo, prádlo, zboží výstrojné atd.275 až 278Kartáčnické zboží.292 a 293Papíry k fotografickým účelům a papíry chemické.296Cigaretový papír.ex 312 a 320Plné obruče a pneumatiky pro automobily.315, 316, 317Tkaniny a oděvy kaučukové atd.312 až 314}Kaučukové zboží.318 až 320328 až 334Kůže hovězí, telecí, ovčí, kozí, jehněčí atd.338 až 344Zboží kožené.346Kožešina konfekcionovaná.351Dyhy atd. 366Korkové zátky.380Desky fotografické.438 až 443Roury všeho druhu, spojky, železné konstrukce, železné sudy atd.444 až 460Díla, předměty, nástroje a různé výrobky ze železa.461 až 463Hřebíky, drátěnky, svorníky, matice, šrouby atd.464 až 465Řetězy.466Drátěné zboží výslovně nejmenované.478Zbraně a součástky zbraní atd.481 až 487Zboží z litiny, ocele a železa kujného všeho druhu, též spojené s jinými hmotami.492Plechy a desky prohloubené, děrované atd. z obecných kovů.516 až 525Různé zboží z mědi, niklu a obecných kovů atd.531 až 538Stroje výslovně nejmenované. 539 až 545Stroje a přístroje elektrické a předměty sloužící k potřebě elektrotechnické.548 až 549Osobní vozidla.550Velocipedy.552Součástky a části velocipedů atd.ex 553Cyclecary, automobily.554Motory.574 až 577Přístroje matematické, fysikální, optické, měřicí přístroje, přístroje výslovně nejmenované.579 až 584Hudební nástroje a jejich součástky.585Hodinky všeho druhu.589Hodiny, hodinové stroje atd.597 až 622Výrobky chemické, v listině volného zboží nejmenované.617Superfosfáty.623, 624, 626, 627, 628Pokosty olejové a lakové, barvy výslovně nejmenované, inkousty atd.625Dehtové barvy.630Lékárnické zboží upravené.632, 633Alkoholické aromatické tresti a voňavkářské zboží.636Svíčky atd.637Mýdla všeho druhu. J. DVOŘÁČEK v. r. Dr. FR. PEROUTKA v. r. R. POINCARÉ v. r. LUCIEN DIOR v. r. Seznam F. Seznam zboží francouzského, při jehož dovozu do Československa jest manipulační poplatek snížen na základě smlouvy. Čísla československého celního tarifuPojmenování výrobků Poplatek v procentech z hodnotyex 3Čaj balený5ex 8Šafrán2ex 9 b/1Fíky sušené v krabicích 2ex 10Hrozny sušené5ex 14Datle a banány215Ananas5ex 16Mandle sušené2ex 35 a)Vinné hrozny, čerstvé, stolní2ex 37 a)Jemné ovoce stolní240Lanýže 2ex 43Zelenina3ex 48Semeno řepy cukrové¼ex 54 a)Květiny řezané, čerstvé2ex 55 a)Listy, stromy, ratolesti čerstvé2ex 56 a)Živoucí rostliny276Mořská zvířata lasturová nebo korýši 2108 a)Cognac a armagnac2108 b)Likéry 2ex 108 d)Pálenky z ovoce2109 a)Víno v sudech½109 b)Víno v lahvích2110Víno šumivé 2114Suchary s přísadou cukru2130Konservy ovocné 2131Konservy zeleninové2154 Vonné vodičky1ex 155Etherické oleje2192Tkaniny bavlněné, jemné3ex 193Přepychové aksamity2ex 194Pásky do psacích strojů3197Krajky3198Výšivky3210Batisty, gázy, linony a j. tkaniny řídké 3211Krajky, tyly atd.3212Výšivky5213Aksamity a tkaniny aksamitové2222 až 227Vlněná příze¼230Vlněné aksamity a tkaniny na způsob aksamitů 2233Zboží stávkové a pletené2234Šály a tkaniny na způsob šálů3235Látky vlněné vyšívané hedvábím5236Jiné výšivky5ex 237 b)Koberce vázané 3ex 242Hedvábí barvené¼ex 243 b)Floretové hedvábí barvené¼ex 244 b)Hedvábí umělé barvené¼247Zboží hedvábné, vyšívané2248Tyly, gázy, síťové látky atd.2250Tkaniny celohedvábné, výslovně nejmenované ½251Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu 2252Zboží stávkové a pletené2255Výšivky polohedvábné, tyly, atd.2256Tkaniny polohedvábné, výslovně nejmenované ½257Aksamity a plyše polohedvábné2258Zboží stávkové a pletené, polohedvábné2261Umělé květiny2263Ozdobná péra upravená2264Umělá kožešina z peří2271Vějíře 5ex 272 b)Slunečníky a deštníky 5ex 276 c)Zboží kartáčnické, jemné5ex 292 b)Papíry fotografické, citlivé2298Tiskopisy, oznámení a návěští3299Výrobky tiskařské, vyjma pohlednice2310Hračky z měkkého kaučuku2ex 311Podpatky a podrážky kaučukové2ex 312Plné obruče pro automobily1318Zboží kaučukové, spojené s jemnými hmotami 5319Zboží kaučukové, vystrojené drahými kovy 5ex 320 e)Pneumatiky pro automobily1343Zboží kožené, vystrojené drahými kovy5346 a)Kožešiny konfekcionované z obyčejných koží 3 346 b)Kožešiny konfekcionované z koží jemných 5ex 351Dyhy z exotických dřev3ex 361 c)Zboží celuloidové2ex 361 c)Hřebeny a ozdoby2ex 362Hry a hračky dřevěné3ex 362Jiné zboží dřevěné2367Zboží dřevěné, vystrojené drahými kovy 5380Desky fotografické citlivé2474Práce uměleckého zámečnictví3ex 478 b) 3Zbraně5479Zboží nožířské 2480Zboží galanterní, hračky 3487Zboží železné, vystrojené drahými kovy5ex 509Hračky, zboží přepychové z obecných kovů 3510Mužské a ženské šperky3511Zboží galanterní3ex 514 b)Přepychové zboží z olova, cínu atd.5ex 517 b)Přepychové zboží z mědi a jiných obecných kovů 5519Zboží výslovně nejmenované z kovu britania 5ex 520Hračky aluminiové3521Zboží z kovů obecných spojené s jemnými hmotami 5522Zboží z obecných kovů zlacené, stříbřené 5523Dracouny, cetky a přediva3524Leonské zboží5525Zboží z obecných kovů vystrojené drahými kovy 3ex 554Motory k bicyklům2567Výrobky nejmenované ze stříbra nebo platiny 5ex 568Výrobky stříbrné5569Zboží platinové pro účele vědecké a živnostenské 2570Výrobky zvláště nejmenované, smaltované, zboží granátové atd.5ex 575 b) 1 a c) 1, 2Výrobky kinematografické pro divadla a školy, k domácí potřebě, jakož i optické předměty 2ex 575Optické hračky3ex 576Gramofony2ex 576Hračky mechanické5ex 576Desky gramofonové3ex 585 a)Hodinky zlaté5ex 585 b)Hodinky stříbrné nebo postříbřené3632Tresti aromatické1633Voňavky 2ex 648Ocelorytiny, mědirytiny, kamenotisky½ J. DVOŘÁČEK v. r. Dr. FR. PEROUTKA v. r. R. POINCARÉ v. r. LUCIEN DIOR v. r. K článku XXVII. 1) Doprovázený osvědčením vydaným laboratořemi k tomu oprávněnými o tom, že olej byl vskutku vyroben z jader a slupek arachidových.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní úmluva mezi republikou Československou a Francií.

174/1923 Sb.

175. Vládní vyhláška ze dne 30. srpna 1923, kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní smlouva mezi Československou republikou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády dle § 1 zákona ze dne 4. července 1923, čís. 158 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností od 1. září 1923 připojená obchodní smlouva mezi Československou republikou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska, podepsaná dne 14. července 1923 v Londýně. Švehla v. r. (Překlad.) Obchodní smlouva mezi Československou republikou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska. PRESIDENT ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY A JEHO VELIČENSTVO KRÁL SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITANIE A IRSKA A BRITSKÝCH ZÁMOŘSKÝCH DRŽAV, CÍSAŘ INDICKÝ, přejíce si dalšího usnadnění a rozšíření dosavadních obchodních styků mezi svými státy, rozhodli se k tomu cíli uzavříti obchodní smlouvu a jmenovali svými plnomocníky: President Československé republiky: Dra Eduarda Beneše, ministra zahraničních věcí Československé republiky; Jeho Veličenstvo král Spojeného království Velké Britanie a Irska a britských zámořských držav, císař indický: Velectihodného markýze Curzona of Kedleston, K. G., Jeho Veličenstva hlavního státního tajemníka pro zahraniční věci, kteříž, vyměnivše si navzájem příslušné plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích: Článek I. Poddaní nebo příslušníci každé ze smluvních stran a zboží vypěstované, vytěžené nebo vyrobené na územích obou smluvních stran, a lodi každé z obou smluvních stran budou požívati bezpodmínečně na územích druhé zacházení v každém ohledu alespoň tak příznivého, jako je přiznáno poddaným nebo příslušníkům nebo plodinám půdy a výrobkům průmyslovým a lodím země, požívající nejvyšších výhod. Toto zacházení bude přiznáno ve všech věcech obchodních a plavebních jak v oboru vývozu, dovozu a průvozu, tak i vůbec ve všem, co se týká sazeb a formalit celních a obchodních úkonů: usazování poddaných nebo příslušníků každé ze smluvních stran na územích druhé, provozování obchodu, živností a povolání, placení daní a zacházení s obchodními cestujícími a jich vzorky. Článek II. Zboží, plodiny nebo výrobky z území jedné ze smluvních stran nebudou při dovozu do území druhé strany, ať přicházejí odkudkoli, podrobeny jiným neb vyšším clům nebo dávkám, než jaké budou placeny za podobné zboží, plodiny nebo výrobky kterékoliv jiné cizí země. Rovněž nebude zachován neb uložen žádný zákaz nebo omezení na jakékoliv zboží vytěžené nebo vyrobené na území kterékoliv smluvní strany při dovozu do území druhé, ať přichází odkudkoli, které by se stejně nevztahovaly na dovoz podobného zboží vytěženého nebo vyrobeného v kterékoli cizí zemi. Smluvní strany budou oprávněny určiti, za jakých okolností mohou býti vyžadována vysvědčení o původu zboží. Zavazují se, že budou zkoumati možnost dohody o vydávání těchto vysvědčení bez ukládání konsulárních poplatků. Zboží vytěžené nebo vyrobené na územích jedné ze smluvních stran nebude při vývozu do území druhé smluvní strany podrobeno jiným neb vyšším clům nebo poplatkům než jsou ony, jež se platí při vývozu podobného zboží do kterékoli jiné cizí země. Rovněž nebude zachován neb uložen žádný zákaz nebo omezení na vývoz jakéhokoliv zboží z území jedné z obou smluvních stran do území druhé strany, které by se stejně nevztahovaly na vývoz stejného zboží do kterékoli jiné cizí země. V případě, že se vyžadují dovozní povolení pro dovoz některého druhu zboží do území jedné ze smluvních stran, povolovací řízení nebude tak prováděno, aby diferencovalo zboží vytěžené nebo vyrobené na území druhé smluvní strany, a podmínky, za nichž bude možno obdržeti povolení pro dovoz takového zboží, nebudou méně příznivy než ony, jichž se používá na podobné zboží vytěžené nebo vyrobené v kterékoli jiné cizí zemi. Dokud potrvá v Československé republice povolovací řízení, Československá republika se zavazuje v souhlasu s těmito zásadami, že připustí zboží vytěžené nebo vyrobené na územích Jeho Britského Veličenstva ročně do množství, jež bude stanoveno dohodou. Z předchozích všeobecných ustanovení budou výjimky pouze v případě zákazů zdravotních neb jiných, způsobených nezbytností, aby byla zaručena bezpečnost osob nebo zvířat nebo užitkových rostlin zemědělských, jakož i v případě opatření, vztahujících se v územích jedné z obou smluvních stran na zboží, požívající prémie v územích druhé smluvní strany. Článek III. Ustanovení této smlouvy nebudou považována za překážku, aby mohly býti na územích Jeho Britského Veličenstva uloženy na určité zboží československého původu zvláštní celní sazby, jiné neb vyšší, než se vybírají za podobné zboží vytěžené nebo vyrobené v kterékoli cizí zemi, v případech, kde takové zvláštní celní sazby jsou vybírány na základě všeobecně platných zákonů, umožňujících uvalení takových sazeb na zboží vytěžené nebo vyrobené v zemi, kde takové zboží je prodáváno nebo nabízeno k prodeji do příslušné části území Jeho Britského Veličenstva za ceny, které z důvodu znehodnocení měny v poměru k zákonné mincovní paritě měny dotyčné země, ve které zboží bylo vytěženo nebo vyrobeno, jsou nižší cen, za které podobné zboží může býti se ziskem vytěženo nebo vyrobeno v příslušné části území Jeho Britského Veličenstva, a že z toho důvodu je nebo by mohla býti vážně dotčena zaměstnanost v této části území Jeho Britského Veličenstva. Nicméně nebude zboží vyrobené v Československu podrobeno zvláštním celním sazbám, pokud neuplynou tři měsíce ode dne, kdy československá vláda byla vyrozuměna o úmyslu vlády příslušné části území Jeho Britského Veličenstva, takové clo uložiti. Dojde-li k takovému oznámení, tato smlouva mezi Československem a takovou částí území Jeho Britského Veličenstva na žádost československé vlády pozbude účinnosti přes ustanovení článku XI. toho dne, kterým československé zboží v úvahu přicházející bude podrobeno zmíněné zvláštní sazbě. Článek IV. Jeho Britské Veličenstvo nebude se dovolávati ustanovení článku I. této smlouvy, aby si zajistilo výhody ze zvláštních dohod, které by byly uzavřeny mezi Československou republikou a Rakouskem nebo Maďarskem, v důsledku hospodářských ustanovení mírových smluv s Rakouskem a Maďarskem, za tím účelem, aby Československá republika zavedla zvláštní celní soustavu pro jisté přírodní produkty neb výrobky, pocházející a přicházející z těchto zemí. Žádná ze smluvních stran nebude podobně se dovolávati výhod přiznaných druhou stranou sousednímu cizímu státu k usnadnění malého pohraničního styku v pásmu odpovídajícím pohraničnímu okrsku na území každé ze smluvních stran, které však nebude všeobecně širší než 15 kilometrů nebo ve výjimečných případech 25 kilometrů na každé straně hranic. Článek V. Každá ze smluvních stran povolí dovoz nebo vývoz veškerého zboží, které může býti dováženo nebo vyváženo, a také dopravu cestujících do svých nebo ze svých příslušných území na lodích druhé smluvní strany, za podmínek, které nebudou nepříznivější oněch, jež jsou přiznány domácím lodím, nebo lodím cizího státu, požívajícího nejvyšších výhod. Článek VI. Poddaní nebo příslušníci kterékoli ze smluvních stran nebudou podrobeni ve příčině svých osob nebo majetku, nebo ve příčině svého obchodu nebo živnosti, jiným neb větším ať všeobecným nebo místním daním nebo dávkám, nebo závazkům jakéhokoli druhu, než jaké jsou neb mohou býti uloženy poddaným nebo příslušníkům druhé smluvní strany. Akciové a jiné společnosti a sdružení, provozující jakýkoli druh obchodu, která jsou nebo budou zřízena podle zákonů kterékoli smluvní strany a zapsána na územích této smluvní strany, jsou oprávněna vykonávati na územích druhé smluvní strany svá práva a jednati před soudy jako strana žalující nebo žalovaná s podmínkou, že se podrobí zákonům této druhé smluvní strany. Takové společnosti a sdružení kterékoli ze smluvních stran, připuštěná k provozování obchodu na územích druhé strany, nebudou podrobena podmínkám méně příznivým, než jakých se používá na podobné společnosti nebo sdružení kterékoli jiné cizí země. Při vydávání a provádění zákonů a nařízení, týkajících se zdanění takových k provozování obchodu připuštěných společností a sdružení druhé strany, každá smluvní strana bude se říditi zásadou, obsaženou v prvním odstavci tohoto článku, a obě smluvní strany se dále shodují v tom, že co nejdříve uzavrou samostatnou zvláštní dohodu, aby bylo pokud možno zabráněno nepříznivému zacházení s obchodní činností společností a sdružení jedné strany na území strany druhé ve srovnání se zacházením se společnostmi a sdruženími domácími. Článek VII. Ustanovení této smlouvy ve příčině vzájemné dohody o zacházení dle zásady nejvyšších výhod vztahují se bezpodmínečně na zacházení s obchodními cestujícími a obchodními zástupci, navštěvujícími jejich příslušná území, a na vzorky, které s sebou přinášejí. Každá ze smluvních stran zavazuje se sděliti druhé smluvní straně formu osvědčení vyžadovaného pro takové obchodní cestující a zástupce a uznati úřady jmenované druhou stranou za příslušné k vystavování takových osvědčení. Článek VIII. Rozumí se, že žádné ustanovení této smlouvy nebude vykládáno v tom smyslu, že se jím přiznává nějaké právo nebo ukládá nějaký závazek jedné ze smluvních stran, který by odporoval jakékoli obecné mezinárodní úmluvě, k níž některá z nich přistoupila nebo přistoupí. Článek IX. Ustanovení přítomné smlouvy budou se vztahovati na Indii nebo na jiná samosprávná dominia, kolonie, državy nebo protektoráty Jeho Britského Veličenstva jen tehdy, oznámí-li zástupce Jeho Britského Veličenstva v Praze, že je přáním Jeho Britského Veličenstva, aby řečená ustanovení vztahovala se na některá z těchto území. Nicméně zboží vytěžené nebo vyrobené v Indii nebo jiných samosprávných dominiích, koloniích, državách nebo protektorátech Jeho Britského Veličenstva bude požívati v Československu úplně a bezpodmínečně zacházení podle zásady nejvyšších výhod, s výhradou obsaženou v článku IV., dokud zboží vytěženému nebo vyrobenému v Československu přiznává se v Indii nebo v takovém samosprávném dominiu, kolonii, državě nebo protektorátu zacházení stejně výhodné, jaké se přiznává zboží vytěženému nebo vyrobenému v kterékoli cizí zemi. Článek X. Ustanovení předchozího článku, týkající se Indie a samosprávných dominií, kolonií, držav a protektorátů Jeho Britského Veličenstva, vztahují se také na kterékoli území, nad nímž přijalo Jeho Britské Veličenstvo mandát ve jménu Společnosti národů. Článek XI. Tato smlouva bude ratifikována a ratifikace budou vyměněny v Londýně co nejdříve. Nabude účinnosti ihned po ratifikaci, a bude závaznou pět let ode dne, kdy nabude účinnosti. Neoznámí-li žádná ze smluvních stran druhé straně dvanáct měsíců před uplynutím řečeného pětiletého období, že zamýšlí rozvázati tuto smlouvu, zůstává v platnosti až do uplynutí jednoho roku ode dne, kterého jedna ze smluvních stran ji vypoví. Pokud jde však o Indii neb jiná samosprávná dominia, kolonie, državy nebo protektoráty Jeho Britského Veličenstva, nebo kterékoli území, nad nímž Jeho Britské Veličenstvo přijalo mandát ve jménu Společnosti národů, na něž by ustanovení přítomné smlouvy byla rozšířena ve smyslu článku IX. a X., každá ze smluvních stran bude míti právo, kdykoli odděleně ji rozvázati ve dvanáctiměsíční výpovědní lhůtě. Čemuž na svědomí jmenovaní plnomocníci podepsali přítomnou smlouvu a připojili své pečeti. Vyhotoveno dvojmo v Londýně dne 14. července 1923. (L. S.) Dr. EDUARD BENEŠ v. r. (L. S.) CURZON of KEDLESTON v. r. Seznam zboží britského původu, jehož dovoz do Československé republiky je povolován v rámci kontingentů sjednaných mezi oběma vládami. Zboží Roční kontingentyTunyKakaové boby2.500Kakaový prášek250Čokoláda a čokoládové cukrovinky200Čaj (nebalený) 800Čaj v balíčcích a krabicích 200Pepř500Lihoviny v sudech a lahvích (mimo líh)250Uzené sledě1.500Sušené ovoce100Ovocné konservy 300Rybí konservy 200Marmelády v nádobách 200Cakes a bisquity 10Eterické oleje (mimo jalovcového a koriandrového) 2Tříslové výtažky 2.000Bavlněná příze 1.500Bavlněné niti a jiné bavlněné zboží 1.000Vlněná příze 1.500Vlněné látky 750Lněná příze, lněné niti a lněné výrobky 75Jutová příze a jutové výrobky 500Konopná příze 50Hedvábí a hedvábné zboží 50Umělé hedvábí 150Hotové obleky 100KusyKlobouky (plstěné a slaměné pánské a dámské)50.000TunyGuma 2.500Gumové zboží1.000Kůže 1.500Kožené zboží 500KusyVelocipedy 1.000TunySoučástky velocipedů 10KusyMotorová kola 500TunyMotorové součástky a součástky motorových kol 200KusyOsobní automobily 150Nákladní automobily 150Motorové pluhy 50Parní pluhy 50TunyParní kotle a stroje (včetně parních válců a parních vozidel) 5.000Elektrotechnické zboží, motory, dynama, kable a dráty200Textilní stroje 2.500KusyRozmnožovací stroje 100TunyMýdlo (pro domácnost a toiletní) 1.000Voňavky 2Osinek a osinkové zboží 200Dehtová barviva a deriváty 200Chemikalie a chemické výrobky (vyjma antimon a sirouhlík) 1.500Barvy a laky 100Desinfekční prostředky (pro postřikování stromů, vinné révy a chmele) 100Umělá hnojiva (s výjimkou superfosfátů) 5.000Oleje a tuky pro průmyslové účely 10.000Mazadlové oleje 500Suché fotografické plotny 50Zboží a nástroje nožířské 250Kovové zboží 1.000Papír pro speciální účely a papírové výrobky 125

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní smlouva mezi Československou republikou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska.

175/1923 Sb.

176. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 27. července 1923, kterou se uveřejňuje změna čl. 52 soudního řádu smíšeného rozhodčího soudu československo-německého podle čl. 304 mírové smlouvy versailleské, vyhlášeného ve Sb. z. a n., č. 1 z roku 1922. Ve schůzi dne 26. května 1923, konané ve federálním soudu v Lausanne, rozhodl se smíšený rozhodčí soud československo-německý na základě zmocnění, jež mu dává čl. 65 soudního řádu, změniti čl. 52 jak následuje: Rozsudek bude vyhotoven německy nebo francouzsky nebo československy a francouzsky. Strany mohou žádati v prvých dvou případech úřední překlad československý. V třetím případě, je-li rozpor mezi textem československým a francouzským, bude rozhodným text francouzský. Rozsudek bude po schválení podepsán třemi členy soudu a spolupodepsán zapisovateli (zapisovatelem). Dr. Robert Fazy, předseda. Dr. Robert Flieder, československý rozhodčí soudce. Dr. Franz Scholz, německý rozhodčí soudce. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí, kterou se uveřejňuje změna čl. 52 soudního řádu smíšeného rozhodčího soudu československo-německého podle čl. 304 mírové smlouvy versailleské, vyhlášeného ve Sb. z. a n., č. 1 z roku 1922.

176/1923 Sb.

208. Vládní vyhláška ze dne 25. října 1923, kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní dohoda mezi Československou republikou a Norskem. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády dle ustanovení § 1 zákona ze dne 4. července 1923, čís. 158 Sb. z. a n., v prozatímní platnost obchodní dohoda mezi Československou republikou a Norskem, podepsaná v Praze dne 2. října 1923. Švehla v. r. (Překlad.) Obchodní dohoda mezi republikou Československou a Norskem. Podepsaní, řádně zplnomocněni uzavříti obchodní úpravu za účelem podpory rozvoje hospodářských styků mezi republikou Československou a Norskem, se shodli na tomto: 1. Do uzavření obchodní a plavební smlouvy mezi republikou Československou a Norskem, bude s příslušníky, výrobky a zbožím, počítajíc v to i zboží transitní, jakož i s loďmi každé z obou zemí v druhé zemi nakládáno v každém směru dle zásady nejvyšších výhod. 2. Rovněž tak bude nakládáno se společnostmi a sdruženími ustavenými dle zákonů jedné ze Smluvních stran, majícími sídlo na území této strany a řádně připuštěnými k provozování svého obchodu neb živnosti na území druhé strany, při čemž se rozumí, že připuštění všech těchto společností zůstává vždy podřízeno zákonům a nařízením platným v příslušných zemích. 3. Každé zrušení zákazu dovozu, poskytnuté, třeba jen dočasně, jednou z obou zemí třetímu státu, bude se bezpodmínečně vztahovati na totožné neb stejnorodé výrobky, které pocházejí a přicházejí z druhé země. Co se týče dovozního neb vývozního řízení povolovacího, které je zavedeno neb mohlo by býti v budoucnosti zavedeno v obou zemích, Smluvní strany budou vyřizovati žádosti příslušníků druhé strany o zrušení dosavadních omezení, jak to nejpříznivěji okolnosti dovolí. 4. Zásada nejvyšších výhod bude rovněž v každém ohledu používána, pokud jde o připouštění konsulárních úředníků, jakož i o jich práva a výsady v obou zemích. 5. Zásada nejvyšších výhod nebude pokládána za porušenou ani zvláštními výhodami, které obě Smluvní strany poskytly neb poskytnou státům sousedním k usnadnění styku v pohraničních pásmech, ani výhodami, které Norsko poskytlo neb v budoucnosti poskytne Dánsku a Švédsku neb některé z obou těchto zemí, při čemž se rozumí, že republika Československá bude moci ihned požadovati stejných výhod v případě, že by byly poskytnuty Norskem třetímu státu, výše neuvedenému. Jest rovněž shoda v tom, že ustanovení, vztahující se na zásadu nejvyšších výhod, neporušují ustanovení článku 222 mírové smlouvy St. Germainské a článku 205 smlouvy Trianonské. 6. Tato úprava bude ratifikována a nabude působnosti 14 dní po výměně ratifikačních listin, jež se stane v Kristianii. Zůstane v působnosti po dobu jednoho roku. Po uplynutí této lhůty se mlčky prodlužuje; při tom se rozumí, že každá smluvní strana ji bude moci vždy vypověděti, oznámíc to tři měsíce předem. Čemuž na doklad zmocněnci tuto úpravu podepsali. Dáno dvojmo v Praze dne 2. října 1923. L. NOVÁK v. r. J. DVOŘÁČEK v. r. A. SCHEEL v. r.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní dohoda mezi Československou republikou a Norskem.

208/1923 Sb.

209. Vládní vyhláška ze dne 1. listopadu 1923, kterou se uvádí v prozatímní platnost prozatímní obchodní dohoda mezi republikou Československou a Spojenými Státy Americkými. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády dle § 1 zákona ze dne 4. července 1923, čís. 158 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností od 5. listopadu 1923 připojená obchodní dohoda mezi republikou Československou a Spojenými Státy Americkými, sjednaná v Praze dne 29. října 1923. Švehla v. r. (Překlad.) Vyslanectví Spojených Států Amerických. Čís. 444. Pane ministře, Jak bylo naznačeno v mé notě ze dne 21. července 1923, čís. 388, moje vláda přeje si vyjednávati s vládou republiky Československé o smlouvě přátelské, obchodní a konsulárních právech. Moje vláda uložila mi, abych vyjádřil Vám naději, že až do uzavření navrhované smlouvy bude příjemno vládě republiky Československé, jako je to vládě Spojených Států, aby udržovala obchodní styky mezi Spojenými Státy a republikou Československou na základě bezpodmínečného zacházení dle nejvyšších výhod, čímž budou výrobky každé země připouštěny k dovozu do území druhé země za podmínek neméně příznivých ve příčině oceňování, dovozních cel a jiných podobných poplatků než výrobky kterékoli jiné země, že podobně ve věci vývozu bude přiznáno zacházení neméně příznivé ve příčině oceňování, vývozních cel a jiných podobných poplatků a také že ve věci povolování každá vláda, pokud zachovává řízení povolovací, zajistí obchodu druhé zacházení tak příznivé, jaké by bylo přiznáno obchodu kterékoli jiné země. Moje vláda přála by si, aby zacházení dle nejvyšších výhod, které je tímto sjednáno, vstoupilo v účinnost dnem 5. listopadu 1923 a bylo v platnosti do 1. ledna 1925, že však nicméně buď Spojené Státy nebo republika Československá mohou přerušiti takové zacházení s obchodem druhého státu, předpokládaje, že před takovým přerušením vyrozumí druhou vládu 30 dní předem o takovém úmyslu. Spojené Státy nebudou dovolávati se ustanovení této dohody, aby získaly výhod zvláštních dohod, které byly neb mohou býti uzavřeny mezi republikou Československou a Rakouskem nebo Maďarskem v důsledku hospodářských klausulí mírových smluv s Rakouskem a Maďarskem, a rozumí, že vláda republiky Československé nebude se dovolávati ustanovení této dohody, aby získala výhod, které jsou neb mohou býti přiznány Spojenými Státy obchodu Kuby, nebo které jsou neb mohou býti vyhrazeny obchodu Spojených Států s některými z jejich dependencí a oblasti Panamského průplavu dle stávajících neb budoucích zákonů. Velmi bych oceňoval sdělení Vaše, které by ujišťovalo, že zacházení dle nejvyšších výhod ve smyslu tohoto sdělení, bude přiznáno vládou republiky Československé obchodu se Spojenými Státy až do uzavření všeobecné smlouvy mezi oběma státy, nebo do 1. ledna 1925. Račte přijmouti, pane ministře, ujištění mé nejhlubší úcty. JOHN CAMPBELL WHITE v. r. Chargé d’Affaires ad interim. V Praze, dne 29. října 1923. Pan Dr. Eduard Beneš, ministr zahraničních věcí Československé republiky, Praha. (Text původní.) Čj. 182.207/IV/4/23. Pane Chargé d’Affaires, Mám čest potvrditi příjem Vaší noty ze dne 29. října 1923 a jsem zmocněn prohlásiti, že vládě republiky Československé jest příjemno, jako jest to příjemno vládě Spojených Států, udržovati až do uzavření všeobecné obchodní smlouvy obchodní styky mezi Spojenými Státy a republikou Československou na základě bezpodmínečného zacházení dle nejvyšších výhod, čímž budou výrobky každého z obou států připouštěny k dovozu do území druhého státu za podmínek neméně příznivých než výrobky kteréhokoliv jiného státu, co se týče oceňování, dovozních cel a jiných poplatků, že podobně při vývozu bude přiznáno zacházení neméně příznivé, co se týče oceňování, vývozních cel a jiných podobných poplatků, a že také při povolování každá vláda, pokud zachová řízení povolovací, zajistí obchodu druhého státu zacházení tak příznivé, jaké by bylo přiznáno obchodu kteréhokoliv státu. Tímto sjednané zacházení dle nejvyšších výhod vstoupí v platnost dnem 5. listopadu 1923 a bude v účinnosti až do 1. ledna 1925, avšak buď Spojené Státy nebo republika Československá mohou přerušiti takové zacházení s obchodem druhé země, předpokládaje, že před takovým přerušením vyrozumí druhou vládu 30 dní předem o svém úmyslu. Spojené Státy nebudou se dovolávati ustanovení této dohody, aby získaly výhod zvláštních dohod, které byly nebo budou uzavřeny mezi republikou Československou a Rakouskem nebo Maďarskem v důsledku hospodářských klausulí mírových smluv s Rakouskem a Maďarskem, a rozumí se, že vláda republiky Československé nebude se dovolávati ustanovení této dohody, aby získala výhod, které jsou neb mohou býti přiznány Spojenými Státy obchodu Kuby, nebo které jsou neb mohou býti vyhrazeny obchodu Spojených Států s některými z jejich dependencí a oblasti Panamského průplavu dle stávajících nebo budoucích zákonů. Račte přijmouti, pane Chargé d’Affaires, ujištění mé hluboké úcty. Dr. EDUARD BENEŠ v. r. V Praze, dne 29. října 1923. Panu John Campbell White-ovi, Chargé d’Affaires Spojených Států Amerických v Praze.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost prozatímní obchodní dohoda mezi republikou Československou a Spojenými Státy Americkými.

209/1923 Sb.

234. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 11. prosince 1923 o prohlášení mezi republikou Československou a Litvou, týkající se vzájemné ochrany práv ze živnostenského vlastnictví. (Překlad.) Prohlášení mezi republikou Československou a Litvou, týkající se vzájemné ochrany práv ze živnostenského vlastnictví. I. Státní příslušníci každé ze smluvních stran budou v území druhého smluvního státu v oboru práva patentního, známkového a vzorkového na roveň postaveni vlastním státním příslušníkům za předpokladu, že splní podmínky a formality, které předpisují nebo předepíšou příslušné zákony každého ze smluvních států svým vlastním občanům. II. Obě smluvní strany vyhražují si navzájem právo tuto konvenci každým časem po předchozí jednoroční výpovědi zrušiti. Vyhotoveno v Praze, dne 12. října 1923, ve dvou exemplářích, z nichž jeden byl odevzdán každé z obou stran. Dr. ZAUNIUS v. r. Dr. Eduard BENEŠ v. r. Toto prohlášení uveřejňuje se s tím, že vstoupilo v platnost dnem podpisu. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o prohlášení mezi republikou Československou a Litvou, týkající se vzájemné ochrany práv ze živnostenského vlastnictví.

234/1923 Sb.

237. Vyhláška ministra financí ze dne 13. prosince 1923, kterou se uveřejňují úmluvy o likvidaci Rakousko-uherské banky, schválené vládou republiky Československé dne 14. září 1922, jakož i rozhodnutími Reparační komise ze dne 18. června 1921, č. 1373, a ze dne 25. dubna 1922, č. 1904. (Překlad.) 1. HLAVNÍ PROTOKOL ze dne 14. března 1922. Zástupci států: p. Dr. Dolzani za království Italské, J. E. Biliński za republiku Polskou, p. Antonesco za království Rumunské, p. Dr. Ploj a p. Dr. Novakovič za království Srbů, Chorvatů a Slovinců, p. Dr. Roos za republiku Československou, J. E. Dr. Reisch a p. Dr. Thaa za republiku Rakouskou, J. E. Dr. Popovics za vládu království Maďarského s výhradou: a) schválení Reparační komise a b) konečného souhlasu vlády italské, jakož i vlád, které si vyhradily ratifikaci usnesení učiněných jich zástupci v poslední instanci sobě, anebo svým parlamentům, ujednali toto: Článek I. Vláda rakouská a maďarská vzdávají se definitivně pro přítomnost i budoucnost veškerých nároků a vymáhání zásoby zlata Rakousko-uherské banky v likvidaci, dále se vzdávají všeho vymáhání a nároků, které podle stanoviska obou vlád vyplývají jak ze smluv sjednaných mezi nimi a Rakousko-uherskou bankou, tak ze zákonů rakouských a uherských a článků 208 a 191 mírové smlouvy St. Germainské a Trianonské. Článek II. Rakousko a Maďarsko zavazují se zaplatiti likvidátorům částku 5,000.000 zlatých korun k umoření svých závazků vůči vládám Italie, Polska, Rumunska, státu Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československa z titrů uložených u Rakousko-uherské banky vládami bývalého i nynějšího Rakouska a Uherska a sloužících jednak ku krytí bankovek vydaných po 27. říjnu 1918, jednak ku krytí bankovek vydaných před tímto dnem a které byly dne 15. června 1919 na území těchto států, avšak mimo obvod bývalého mocnářství Rakousko-uherského. Likvidátoři srazí si tuto částku při prvním rozdělení zlatého pokladu takto: 2,500.000 zlatých korun z podílu vypadajícího na Rakousko, a 2,500.000 zlatých korun z podílu vypadajícího na Maďarsko. Tato částka 5,000.000 bude rozdělena likvidátory mezi těchto pět států: Italii, Polsko, Rumunsko, stát Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo v poměru k obnosu certifikátu o bankovkách vydaných po 27. říjnu 1918, který jim bude vydán. Obnos bankovek vydaných po 27. říjnu 1918 vypočte se tím způsobem, že se od úhrnné částky přihlášených bankovek odečte číslo, které jest na základě klíče zmíněného článkem VI., považovati za částku udávající obnos bankovek vydaných před 27. říjnem 1918. Tato částka se zvětší nebo zmenší o ryzí zůstatek plynoucí z provádění dohod z června 1921 o převzetí obchodních aktiv a pasiv, kteréžto dohody tvoří podstatnou součást tohoto protokolu. Státy podpisující uznávají, že zničení titrů zmíněné v § 10 článků 206 a 189 mírových smluv St. Germainské a Trianonské, nemá v zápětí zrušení práv vlád, které jsou v držení bankovek, k jichž krytí tyto titry byly složeny. Článek III. Rakouská a maďarská vláda zavazují se po rozumu článku 248, lit. b), a 249, lit. j), mírové smlouvy St. Germainské a článku 231, lit. b), a 232, lit. j), mírové smlouvy Trianonské, že nahradí Likvidaci Rakousko-uherské banky úplně anebo částečně její pohledávky vázané nebo sekvestrované mocnostmi spojenými nebo sdruženými. Tato náhrada bude odpovídati úhrnu všech částek, kterých nebude použito ku přímému nebo nepřímému uspokojení věřitelů, majících za Rakousko-uherskou bankou v likvidaci pohledávky v cizích měnách anebo devisách, a které budou příslušnými úřady nebo orgány zmíněných mocností spojených nebo sdružených připsány k dobru vládě rakouské nebo maďarské, podle svrchu zmíněných článků mírové smlouvy St. Germainské a Trianonské. Podíl na této náhradě, vypadající na vládu rakouskou, bude zapraven podle § 12 rak. spolkového zákona ze dne 16. července 1921 (čís. 393 spolk. zák.), jehož text tvoří podstatnou součást této dohody. Pokud jde o zapravení podílu vypadajícího na vládu maďarskou, zavazuje se tato, že bude postupovati tak jako vláda rakouská. Rakouská a maďarská vláda zavazují se odškodniti Rakousko-uherskou banku v likvidaci shora uvedeným způsobem i za aktiva Likvidace, která mohou býti realisována jenom prostřednictvím verifikačních a kompensačních úřadů podle ustanovení článků 248 a 231. Článek IV. S výhradou, že bude Maďarsku vyplacen ryzí zůstatek plynoucí v jeho prospěch z účtů různých státních pokladen v cizích měnách, prohlašuje rakouská a maďarská vláda, že mohou vůči Likvidaci uplatniti jediné pohledávky, které plynou z bankovek vydaných před 27. říjnem 1918, které mohou předložiti Likvidaci podle rozlišovacího klíče stanoveného v článku VI. Jinak se vzdávají vlády rakouská a maďarská všech ostatních pohledávek jakéhokoliv druhu, které by mohly míti za Rakousko-uherskou bankou v likvidaci. Článek V. Hledíc k tomu, že vláda rakouská a maďarská, s jedné strany daly vůči Likvidaci souhlas ku svrchu zmíněným koncesím (viz §§ I, II, III a IV), a že s druhé strany přijaly nižší procento nežli Italie, Polsko, Rumunsko, stát Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo, spokojivše se s rozdělovacím klíčem uvedeným v článku VI., prohlásilo pět posléze jmenovaných států, že se své strany souhlasí, aby likvidátoři zprostili Rakousko a Maďarsko všech závazků bývalé a nynější vlády rakouské a uherské vůči Likvidaci anebo vůči jim samým jako majitelům bankovek vydaných před nebo po 27. říjnu 1918. Toto zproštění závazků je podmíněno provedením této dohody Rakouskem a Maďarskem. Italie, Polsko, Rumunsko, stát Srbů, Chorvatů a Slovinců, Československo a Rakousko prohlašují, že se vzdávají pohledávky za správou maďarského státu za zůstatek škod, způsobených bance vládou sovětů, jen potud, pokud na nižádném z těchto států nebude požadováno, ani přímo Maďarskem, ani nepřímo úřadem nebo nějakou komisí, placení bankovek sebraných některým z těchto států jakýmkoli způsobem a z jakékoliv příčiny na území maďarském. Likvidátoři mají právo zadržeti a uzavříti část titrů vlády maďarské, odpovídající výši pohledávky až do té doby, kdy budou míti jistotu, že žádný nárok nebude moci býti vznesen vůči některému ze států podpisujících z důvodů svrchu zmíněných. Nebude-li tato sporná otázka do konce likvidace upravena, budou míti likvidátoři právo odevzdati titry s připomínkou shora uvedeného ustanovení do rukou třetí osoby nebo úřadu. Vláda rakouská a maďarská prohlašují, že nepovedou sporu proti Rakousko-uherské bance v likvidaci, který by mohl vzniknouti při upravování záležitostí podle smluv, které uzavřely jednak mezi sebou, jednak s rakouským neb maďarským oddělením (»Österreichische« a »Ungarische Geschäftsführungen«) banky Rakousko-uherské. Článek VI. Státy prohlašují, že mohou předložiti Likvidaci tyto obnosy bankovek: Rakousko7.428 mil.Krak. uh.Maďarsko8.500„„„Italie3.500„„„Polsko2.739„„„Rumunsko8.717„„„Stát Srbů, Chorvatů a Slovinců5.686„„„Československo8.357„„„44.927 Úhrnný obnos bankovek bude předložiti Likvidaci, až na výjimku, kterou Reparační komise Rakousku již povolila. Aby se zamezila jakákoli ztráta času a jakékoli výlohy Likvidaci, dohodli se zástupci Italie, Polska, Rumunska, státu Srbů, Chorvatů a Slovinců, Československa, Rakouska a Maďarska, že určí vzájemnou dohodou a podle následujícího úhrnného výpočtu, maximální obnos bankovek vydaných před 27. říjnem 1918, který každý z nich může předložiti Likvidaci: Rakousko4.000mil.Krak. uh.Maďarsko4.000„„„Italie2.500„„„Polsko2.150„„„Rumunsko6.100„„„Stát Srbů, Chorvatů a Slovinců4.270„„„Československo6.100„„„29.120mil.Krak. uh. Kdyby některý ze svrchu zmíněných států předložil větší úhrnný obnos bankovek než jak prohlásil, nezměnil by se tím jeho podíl na bankovkách vydaných před 27. říjnem 1918. Nebude-li však následnický stát s to předložiti úhrnem tolik bankovek, kolik prohlásil, zmenší se poměrně jeho podíl na bankovkách vydaných před 27. říjnem 1918. Výsledek trojčlenky:B×CA=X dá konečný obnos, který bude možno považovati za obnos bankovek vydaných před 27. říjnem 1918 pro každý stát, který předložil nižší množství bankovek než přihlásil, při čemž značí: A — úhrnný obnos bankovek, které se některý stát zavázal předložiti; B — maximální obnos stanovený úhrnně pro jmenovaný stát, který lze považovati za obnos bankovek vydaných před 27. říjnem 1918; C — úhrnný obnos bankovek, které zmíněný stát skutečně předkládá. Článek VII. Zástupci následnických států souhlasí, aby likvidační massa nesla závazek odškodniti držitele bankovek zadržených mimo hranice Italie, Polska, Rumunska, státu Srbů-Chorvatů a Slovinců, Československa, Rakouska a Maďarska. Toto odškodnění má obsahovati: a) podíl, na který mají nárok bankovky splnivší podmínky stanovené v mírové smlouvě ve příčině účasti na rozdělení aktiv, zmíněných v § 9 článku 206 a 189 mírové smlouvy St. Germainské a Trianonské; b) podíl, na který mají nárok bankovky splnivší podmínky stanovené v mírových smlouvách ve příčině účasti na rozdělení titrů vydaných bývalými i nynějšími vládami rakouskou a uherskou a uložených u banky ku krytí emisí bankovek vydaných před anebo po 27. říjnu 1918. Tento podíl bude složen ze 63·6% v korunách německo-rakouských a ze 36·4% v korunách maďarských, v kterémžto poměru dělily se společné výdaje bývalé monarchie Rakousko-uherské. Likvidátoři se zavazují, že budou pečovati o sjednání nutných dohod s účastníky, pokud jde o rozlišování bankovek podle jednotlivých skupin stanovených mírovými smlouvami, jakož i pokud jde o věřitelská práva zmíněných majitelů bankovek. Článek VIII. Státy podpisující tento protokol zůstavují likvidátorům, aby šetříce co nejlépe zájmů Likvidace, zálohou z likvidačních aktiv upravili obchodní záležitosti vyjádřené ve zlatě anebo v cizích měnách a obchodní operace vyjádřené v bývalé měně rakousko-uherské, které nejsou obsaženy ve smlouvách z června 1921, a aby rovněž upravili všecky nerozřešené záležitosti zvláštní nebo otázky podrobné, které v tomto protokole nemohou býti vypočteny. Po odečtení částek nutných k výplatě bankovek sebraných a předložených vládami jiných států nežli států podpisujících tento protokol a s výhradami učiněnými v předchozím odstavci, budou aktiva banky rozdělena mezi státy následnické v poměru ku částkám bankovek vydaných před 27. říjnem 1918, které budou moci předložiti Likvidaci podle svrchu uvedeného článku VI. Článek IX. Státy podpisující prohlašují, že ustanoveními učiněnými v tomto protokole zcela výjimečně za účelem usnadnění likvidace, nezamýšlejí: ani měniti ustanovení Smluv podepsaných ve Francii po příměří, ani prejudikovati jakémukoliv výkladu, který by v budoucnosti mohl býti těmto ustanovením přikládán, ani přistoupiti na kteroukoliv jinou úpravu, dohodu nebo úmluvu, které by snad byly sjednány. Článek X. Po ratifikaci této dohody a odevzdání bankovek Likvidaci, státy podpisující obdrží dva certifikáty, jeden na obnos bankovek vydaných před 27. říjnem 1918, druhý na obnos bankovek vydaných po tomto dni, které jim budou přiznány podle článku II. Tyto certifikáty budou pro státy podpisující tvořiti pohledávkové tituly pro postupná rozdílení, která budou podle klíče ustanoveného v článku VI. v jich prospěch prováděna z pohotových likvidačních aktiv. Článek XI. Státy podpisující měly při této dohodě na zřeteli veškerá práva majitelů bankovek stanovená jak smlouvou St.-Germainskou a Trianonskou, tak i stanovami Rakousko-uherské banky, jakož i rozhodnutí likvidátorů, které jim bylo oznámeno. Práva z bankovek vydaných po 27. říjnu 1918, které snad ještě jsou v rukou jakéhokoliv majitele na území států tuto dohodu podpisujících, jakož i práva z bankovek, které by snad byly za těchže podmínek mimo území států podpisujících, považují se za úplně zaniklá: první, prohlášením států podpisujících, jakož i odevzdáním provedeným státy podpisujícími, druhá, uplynutím poslední lhůty odevzdací, kterou likvidátoři stanovili na den 31. března 1922. Po uplynutí této lhůty a na základě ustanovení § 7 a následujících článku 206, všechny vlády tuto dohodu podpisující jsou zproštěny všech povinností anebo záruk jakéhokoliv druhu vůči každému nároku, jejž by kterýkoliv majitel bankovek snad učinil. Článek XII. Delegáti následnických států vyslovili přání, aby jim likvidátoři co nejdříve vyplatili zálohu na aktiva, která se mají rozděliti a béřou na vědomí závazek likvidátorů vyhověti tomuto přání hned, jakmile tato dohoda bude všemi státy podpisujícími ratifikována. Ve Vídni, dne 14. března 1922. DOLZANI v. r. BILIŃSKI v. r. ANTONESCO v. r. PLOJ v. r. NOVAKOVIČ v. r. ROOS v. r. REISCH v. r. THAA v. r. POPOVICS v. r. (Překlad.) Hlavní dohoda o převzetí obchodních aktiv a pasiv ve staré měně rakousko-uherské, která byla schválena na vídeňské konferenci dne 7. června 1921 zástupci následnických států a kterou Reparační komise vzala na vědomí ve svém 200. sezení dne 18. června 1921. I. (1) Podepsané státy zavazují se převzíti obchodní aktiva a pasiva Likvidace Rakousko-uherské banky vyjádřená ve staré měně rakousko-uherské (t. j.: aktiva: pokladniční poukázky pokladny válečných půjček, soukromý eskompt, soukromé lombardní zápůjčky, kupony a titry k inkasu a různá aktiva; pasiva: žirová konta a různé závazky na viděnou, pokladniční poukázky Rakousko-uherské banky, které byly vydány zúčastněnými filiálkami, jakož i různá pasiva) a účtovaná v ústavech jmenované banky, které jsou na jejich příslušných územích. (2) Zejména se zavazují s výhradou výjimek zmíněných dále pod č. II., že převezmou všechny soukromé lombardní zápůjčky účtované v ústavech bez ohledu na státní příslušnost nebo bydliště dlužníkovo, nebo místo úschovy zastavených titrů, kteréžto poslednější budou v daném případě vráceny těm ústavům, které je vedly ve svých účtech. (3) Filiálky Rakousko-uherské banky, které byly uzavřeny a jichž účetnictví bylo převedeno mimo nynější území zúčastněných států, budou považovány, pouze pokud se týče tohoto článku, jako by tam ještě byly. II. (4) Do tří měsíců ode dne této dohody předloží následnické státy likvidátorům: 1. seznam pohledávek zaručených jinými titry nežli válečnými půjčkami (předválečné státní půjčky, různé akcie a obligace) bez ocenění platební schopnosti dlužníků; 2. seznam lombardních zápůjček zaručených válečnými půjčkami, při čemž jest tyto lombardní zápůjčky rozlišovati ve tři skupiny: a) dlužníci neznámí nebo zmizelí (hlavně dlužníci udavší úmyslně nesprávnou totožnost, aby nemusili splniti svých závazků); b) dlužníci zřejmě insolventní (dlužníci nuzní, jichž úpadek byl prohlášen, atd.); c) dlužníci pochybné platební schopnosti. (5) Státy přiloží k těmto seznamům všechny doklady a veškery průkazy, na nichž spočívá jejich ocenění platební schopnosti dlužníků. (6) Likvidátoři prozkoumají anebo dají prozkoumati tyto seznamy. V důsledku svého prozkoumání zatíží definitivně každý stát lombardními dluhy skupiny II., č. 1, zprostí definitivně státy lombardních dluhů vypočtených pod II., č. 2 a), a povolí jim srážku za lombardní dluhy skupin II., č. 2 b), c). (7) Ve všech případech, v nichž by nebylo možno sjednati dohodu, bude sporný případ předložen rozhodčímu, ustanovenému panem Gustavem Adorem, hned po konečném sjednání této úmluvy. (8) Následnické státy se zavazují, že v příčině skupiny lombardních dluhů, kterými budou definitivně zatíženy, zříkají se jakýchkoliv nároků vůči Likvidaci. Likvidátoři se zavazují, že požádají každý ze států tuto úmluvu podpisujících, aby dal svolení k výkonu každého soudního rozhodnutí vyneseného na území některého z podpisujících států proti dlužníku Rakousko-uherské banky, který je příslušníkem některého jiného státu anebo tam bydlí, a to bez újmy každému jinému všeobecnému ustanovení. III. (9) Všem filiálkám Rakousko-uherské banky budou dány směrnice, aby poskytly zúčastněným státům, které o to požádají, všechny informace potřebné jim k sestavení seznamů zmíněných shora v č. II. IV. (10) Likvidátoři připíší k dobru nebo k tíži každého ze zúčastněných států zůstatek vyplývající z převzetí aktiv a pasiv, podle toho, bude-li anebo nebude-li tento zůstatek ku prospěchu příslušného státu. (11) Tato pohledávka nebo tento závazek bude podle povahy věci připočten k certifikátu o bankovkách Rakousko-uherské banky vydaných po 27. říjnu 1918, který Reparační komise podle ustanovení annexu ku článkům 206 smlouvy St. Germainské a 189 smlouvy Trianonské má vydati dědickým státům bývalého mocnářství, anebo naopak bude od něho odečten. Příloha*) k hlavnímu protokolu ze dne 14. března 1922. Rakouský spolkový zákon ze dne 16. července 1921 o provedení čl. 248 a 249 mírové smlouvy St. Germainské. § 12. 1. Valutovými pohledávkami jsou ty, které původně znějí na zlato, stříbro anebo na některou jinou měnu nežli na koruny; nejsou jimi však pohledávky znějící na měnu státu, který byl za války spojencem Rakousko-uherského mocnářství. Valutové pohledávky Rakušanů vyúčtuje s rakouskými věřiteli zúčtovací úřad (Abrechnungsamt) po odečtení svých režijních příspěvků a jiných výloh onou částkou, kterou byly pohledávky zahraničním výrovnávacím úřadem zúčtovacímu úřadu k dobru připsány, ve měně tohoto dobropisu a zapraví je založenými dluhopisy, které podle volby Spolku budou zúročeny a splaceny v cizozemské měně, anebo v korunách přepočítaných podle kursu v den splatnosti. 2. Dluhopisy znějí na majitele, jsou zúročitelny 5% ročně a budou podle umořovacího plánu, který bude vypracován, splaceny nejdéle do deseti let. Budou vydány buď Spolkem anebo některým peněžním ústavem se zárukou Spolku. 3. Až do výše celkového oběhu dluhopisů budou tvořiti přímé jich krytí pohledávky zúčtovacího úřadu za dlužníky (§§ 11 a 13). V tomto rozsahu budou příjmy z těchto pohledávek přímo upotřebeny ke službě dluhopisů. 4. Zúčtovací úřad je zmocněn, s úchylkou od výše uvedených ustanovení, vypláceti menší částky hotově v korunách podle denního kursu místo v dluhopisech. 5. Lze-li očekávati, že vzniknou vzájemné nároky zúčtovacího úřadu, může dlužná částka, kterou zúčtovací úřad dluží, býti zcela anebo částečně zadržena, anebo může výplata její býti podmíněna poskytnutím záruky, kterou by zúčtovací úřad uznal za dostatečnou. Za tím účelem může zúčtovací úřad požadovati na věřiteli předložení místopřísežně zajištěného seznamu svých dluhů tomuto zákonu podrobených, který dlužno na žádost zúčtovacího úřadu potvrditi přísahou. (Překlad.) 2. OTÁZKA PENSISTŮ. Zástupci států: p. Dr. Dolzani za království Italské, J. E. Biliński za republiku Polskou, p. Antonesco za království Rumunské, p. Dr. Ploj a p. Dr. Novakovič za království Srbů, Chorvatů a Slovinců, p. Dr. Roos za republiku Československou, J. E. Dr. Reisch a p. Dr. Thaa za republiku Rakouskou, J. E. Dr. Popovics za vládu království Maďarského s výhradou konečného schválení „Hlavního protokolu ze 14. března 1922“ všemi příslušnými činiteli a s výhradou jeho provedení, sjednali toto: Státy následnické se zavazují převzíti placení pensí připadajících zaměstnancům Rakousko-uherské banky, v činné službě nebo v pensi, kteří se stali jejich příslušníky do 1. června 1921. Likvidace zaplatí těmto státům v poměru břemene každým z nich takto převzatého, připadající jim podíl pensijního fondu, dosahujícího částky 196,503.253·75 německo-rakouských korun, po odečtení titrů, v nichž je tento fond uložen a které budou rozděleny in natura. Z důvodů lidskosti doplní následnické státy podle svého vnitřního zákonodárství výši pensí příslušející převzatým zaměstnancům, buďto že jim zajistí po assimilaci pense, které platí svým státním zaměstnancům nebo zaměstnancům svého emisního ústavu (Polsko, Rumunsko, stát Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo), anebo že jim povolí spravedlivý přídavek, jehož výše bude stanovena v Rakousku zákonem a v Maďarsku ministerským nařízením. Zmíněné povinnosti platí jenom v příčině zaměstnanců již pensionovaných anebo vstoupivších do služeb států anebo jejich emisních ústavů. Pokud jde o zaměstnance sloužící doposud v bance, kteří by nebyli převzati ani státy následnickými, ani jejich emisními ústavy, jsou likvidátoři oprávněni upraviti jich postavení, šetříce co nejlépe zájmů Likvidace. Pense, která jim bude poskytnuta, nesmí býti v tomto případě vyšší, než ta, kterou by dostali, kdyby byli převzati státem, jehož jsou příslušníky, anebo emisním ústavem tohoto státu. Ve Vídni dne 14. března 1922. DOLZANI v. r. BILIŃSKI v. r. ANTONESCO v. r. PLOJ v. r. NOVAKOVIČ v. r. ROOS v. r. REISCH v. r. THAA v. r. POPOVICS v. r. (Překlad.) 3. OTÁZKA AKCIONÁŘŮ. Zástupci států: p. Dr. Dolzani za království Italské, J. E. Biliński za republiku Polskou, p. Antonesco za království Rumunské, p. Dr. Ploj a p. Dr. Novakovič za království Srbů, Chorvatů a Slovinců, p. Dr. Roos za republiku Československou, J. E. Dr. Reisch a p. Dr. Thaa za republiku Rakouskou, J. E. Dr. Popovics za vládu království Maďarského s výhradou konečného schválení „Hlavního protokolu ze dne 14. března 1922“ všemi příslušnými činiteli a s výhradou jeho provedení, sjednali toto: Jediné z důvodů slušnosti zmocňují následnické státy likvidátory, aby vyloučili z podstaty aktiv, jež mají býti mezi ně rozdělena podle výše uvedeného hlavního protokolu, tyto nemovitosti a tato zařízení za účelem jich přenechání akcionářům Rakousko-uherské banky: 1. Nemovitosti a zařízení rakouských filiálek Rakousko-uherské banky, které jsou mimo Vídeň. 2. Nemovitost, která jest v Bankgasse, č. 3, se zařízením. 3. Veškerý materiál a úplné zařízení tiskárny bankovek. Rozumí se, že toto zmocnění stane se účinným jenom tehdy, budou-li závazky Likvidace vůči následnickým státům a jejím ostatním věřitelům úplně splněny a přijmou-li akcionáři toto rozhodnutí jako konečnou úpravu všech svých domnělých nároků vůči Likvidaci. Toto zmocnění bude považováno za neplatné a neučiněné, kdyby se akcionáři snažili jakýmkoli jiným způsobem uplatňovati své nároky. Ve Vídni dne 14. března 1922. DOLZANI v. r. BILIŃSKI v. r. ANTONESCO v. r. PLOJ v. r. NOVAKOVIČ v. r. ROOS v. r. REISCH v. r. THAA v. r. POPOVICS v. r. Bečka v. r. *) Překlad z původního znění § 12 rak. spolk. zák. č. 393 z r. 1921.

Vyhláška ministra financí, kterou se uveřejňují úmluvy o likvidaci Rakousko-uherské banky, schválené vládou republiky Československé dne 14. září 1922, jakož i rozhodnutími Reparační komise ze dne 18. června 1921, č. 1373, a ze dne 25. dubna 1922, č. 1904.

237/1923 Sb.

270. Vyhláška ministra financí ze dne 24. prosince 1923, kterou se opravuje překlad úmluv o likvidaci Rakousko-uherské banky. V hlavní dohodě o převzetí obchodních aktiv a pasiv Rakousko-uherské banky ze dne 7. června 1921, vyhlášené s ostatními úmluvami o likvidaci Rakousko-uherské banky dne 22. prosince 1923 pod č. 237 v částce 114. Sbírky zák. a nař., má 2. odstavec I. oddílu (str. 1049) českého překladu zníti takto: „(2) Zejména se zavazují s výhradou výjimek zmíněných dále pod č. II., že převezmou všechny soukromé lombardní zápůjčky účtované v ústavech bez ohledu na státní příslušnost nebo bydliště dlužníkovo, nebo místo úschovy zastavených titrů, kteréžto poslednější budou v daném případě vráceny těm ústavům, které je vedly ve svých účtech.“ Bečka v. r.

Vyhláška ministra financí, kterou se opravuje překlad úmluv o likvidaci Rakousko-uherské banky.

270/1923 Sb.

14. Dohody uzavřené na italsko-československé konferenci v Terstu dne 21. prosince 1922. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ A KRÁLOVSTVÍ ITALSKÉHO BYLY SJEDNÁNY TYTO DOHODY: (Překlad.) Dohody uzavřené na italsko-československé konferenci v Terstu. Konference terstská o povznesení československého provozu přístavem terstským. Vláda JEHO VELIČENSTVA KRÁLE ITALSKÉHO s jedné strany a vláda REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ s druhé strany prodchnuty snahou povznésti provoz z Československa a do Československa terstským přístavem shodly se uzavříti dohody a ujednání týkající se 1. poplatků místních, 2. tarifu jadranského, 3. přímých nákladních vlaků, 4. sazeb námořních, 5. služby telegrafní, telefonní a radiotelegrafní a 6. pasů a označily za tím účelem jako své plnomocníky JEHO VELIČENSTVO KRÁL ITALSKÝ Gr. Uff. Dott. Igino Brocchiho, státního radu, PRESIDENT ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY p. Vojtěcha Krbce, legačního tajemníka I. třídy a přednostu oddělení v ministerstvu zahr. věcí, kteří vyměnivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, sjednali a podepsali připojené dohody a ujednání. Tyto dohody budou platiti po dobu jednoho roku vyjma zvláštních ustanovení článku 7. ujednání č. 5. S výjimkou dohody č. 5 a ujednání č. 6 mohou býti tyto dohody vypovězeny toliko společně po předchozím oznámení daném jednou z obou Vysokých Stran Smluvních tři měsíce před uplynutím jejich platnosti. Nebudou-li vypovězeny, prodlužuje se jejich platnost vždy o další rok. Bez újmy rychlého provádění těch dohod a ujednání, které mohou vstoupiti v platnost cestou administrativní, vstoupí sjednané dohody v platnost po schválení oběma vládami podle zákonodárství každého státu. Čemuž na svědomí výše uvedení zástupci podepsali tento Protokol. Dáno v Terstu v jazyku francouzském ve dvou stejnopisech dne 21. prosince 1922. Za Československo: KRBEC v. r. Za Italii: IGINO BROCCHI v. r. 1. Dohoda o poplatcích místních. Italská vláda poskytuje prostřednictvím Královských Hlavních Skladišť v Terstu pro cukr vyrobený v Československu následující snížení sazeb ve zmíněných Hlavních Skladištích: Sazba nynější:Sazba snížená:Přímé naloděníL. 0·350·25Nalodění přes hangar„ 1·201·—Vstup a výstup ze skladiště„ 1·601·—Doprava na palubu„ 1·—0·70Vážné„ 0·100·05Jeřábné„ 0·400·20Skladné„ 0·100·08za 100 kg a týden. Nynější bezplatné uložení dvou- neb třítýdenní rozšiřuje se hlavními skladišti na šestnáct týdnů ve prospěch cukru vyrobeného v Československu. Bude-li povoleno Hlavními Skladišti všeobecné snížení nynějších sazeb, bude přiznáno další poměrné snížení ve prospěch československého cukru až do výše 15% z poplatků snížených v důsledku této dohody. Jestliže by však zmíněné všeobecné snížení dosáhlo neb převýšilo sazby poskytnuté pro československý cukr touto dohodou, bude poskytnuto další 15% snížení sazeb Hlavními Skladišti nově zavedených. Jestliže v době 12 měsíců od uvedení v platnost této dohody celkový vývoz a dovoz z Československa a do Československa přes Terst dosáhne výše 120.000 (stodvacettisíc) tun, budou snížení místních poplatků obsažená v této dohodě podrobena revisi. Italská vláda poskytne v tomto případě i pro jiné hromadné zboží pocházející z Československa, jako magnesit, slad, ječmen, chmel, celulosu, papír, železo a polozpracovanou ocel, pivo a balené zboží skleněné, bezplatné uložení v Hlavních Skladištích v Terstu na dobu nepřesahující čtyři týdny, jakož i snížení nynějších sazeb v těchže skladištích ve výši úměrné shora označenému snížení pro cukr. Za Československo: KRBEC v. r. Za Italii: IGINO BROCCHI v. r. 2. Dohoda o jadranském tarifu. Hledíce k důležitosti, kterou má přístav terstský pro mezinárodní dovoz a vývoz, zavazují se Vysoké Smluvní Strany poskytnouti si vzájemně tarifní úlevy na svých drahách pro zboží procházející zmíněným přístavem. Za tím účelem poskytnou si Vysoké Smluvní Strany vzájemnou pomoc na mezinárodních konferencích, aby došlo k dohodám se železničními správami ostatních států zúčastněných na jadranském tarifu. Vysoké Smluvní Strany budou uplatňovati po dobu platnosti této dohody jadranský tarif ve znění, které bude uveřejněno 1. ledna 1923. Československo přistupuje prozatímně na dobu šesti měsíců na ustanovení bodu 3. obsažená na stránce 13., odstavec 5., 6. a 7., Protokolu železniční konference bolzanské ze dne 24. října 1922 (viz přílohu), ve kterém se přiznává vedoucí správě jadranského tarifu oprávnění učiniti bez předchozího schválení ostatních zúčastněných správ příslušná opatření za účelem úpravy tarifu podle změn podmínek stanovících jeho účinnost. Toto přistoupení platí s podmínkou, že pro stanice položené na sever od demarkační čáry Cheb—Praha—Bohumín nebude překročena nejzazší hranice snížení stanovená 60% z místních sazeb československých. Avšak v jadranském tarifu mohou býti provedeny změny dohodou sjednanou mezi železničními správami Vysokých Smluvních Stran. Vedoucí správa jadranského tarifu nebude moci zavésti pro zásilky ze stanic nebo do stanic položených na jih od řečené demarkační čáry slevy vyhrazené pro zásilky vypravené ze stanic nebo do stanic položených na sever od této čáry. Též v případě, že by se strany spolkových drah rakouských neb se strany Společnosti rakouské jižní dráhy byl nynější tarif Československo—Terst vypovězen, zavazují se vlády italská a československá vytvořiti nový tarif Československo—Terst, odpovídající duchu této dohody. Ustanovení této dohody budou se prováděti počínaje 1. lednem 1923. Za Československo: KRBEC v. r. Za Italii: IGINO BROCCHI v. r. 3. Dohoda o přímých nákladních vlacích. Hledíce k nutnosti usnadniti provoz přístavem terstským nejen opatřeními tarifními, nýbrž též rychlejší dopravou zboží, zavazují se Vysoké Smluvní Strany reorganisovati společnou dohodou zmíněnou dopravu zavedením pevných jízdních řádů a přímých nákladních vlaků. Vysoké Smluvní Strany budou působiti k tomu, aby této reorganisace zúčastnily se též ostatní státy, jejichž železniční správy mají zájem na transitním jaderském provozu. Za Československo: KRBEC v. r. Za Italii: IGINO BROCCHI v. r. 4. Dohoda o sazbách námořních. Jestliže plavební společnosti, které podepsaly protokol ze dne 21. prosince 1922, připojený k této dohodě, nepřiznají československým zájemníkům právo na provádění ustanovení a podmínek obsažených v témže protokolu, ačkoliv žadatelé budou ochotni říditi se předpisy platných nařízení a zákonů, budou míti řečení zájemníci právo učiniti u vlády italské všecky kroky nutné k dosažení toho, aby společnosti dodržely závazky. Každá přímá zodpovědnost královské vlády italské bude vyloučena. V případě, že námořní společnosti, které podepsaly řečený protokol, ujednají přímo neb nepřímo zvláštní smlouvy neb závazky týkající se vývozu neb dovozu z Československa neb do Československa ve shodě s prohlášením těchto společností obsaženým v řečeném protokolu, zůstanou výhody a slevy uvedené v dohodě o místních poplatcích v platnosti po celou dobu účinnosti těchto smluv a závazků. Bude však třeba, aby tyto smlouvy a závazky byly ujednány ve lhůtě jednoho roku po uvedení v platnost této dohody a na dobu ne delší jednoho roku. Komisariát pro obchodní plavbu sdělí námořním společnostem, které podepíší připojený protokol, den, kdy tato dohoda pozbude platnosti. Společnosti a ostatní zájemníci, kteří ujednají smlouvy a závazky, budou moci žádati poskytnutí výhod a slev vyznačených v odstavci předchozím, zašlou-li vládě italské (Komisariátu pro obchodní plavbu) seznam smluv a závazků ujednaných ve shodě s prohlášeními obsaženými v připojeném protokolu. Toto sdělení bude obsahovati jméno smluvních stran, pojmenování a množství zboží, pro něž výhody stanovené v této dohodě mají býti poskytnuty. Za Československo: KRBEC v. r. Za Italii: IGINO BROCCHI v. r. V Terstu, dne 21. prosince 1922. Protokol, sepsaný u příležitosti konference terstské mezi delegáty republiky Československé a vlády italské pro povznesení dovozu a vývozu zboží přístavem terstským. Vzhledem k tomu, že za účelem povznesení obchodních styků s Československem přes přístav terstský uznána byla nutnost zvláštních opatření se strany král. vlády italské a vlády republiky Československé, aby se plavební společnosti mající své sídlo v přístavu terstském mohly formálně zavázati, že budou dopravovati zboží z Československa nebo zboží ze zámoří do Československa určené za takových podmínek, aby mohly čeliti konkurenci přístavů severních; že předvídajíce dokonalou shodu mezi oběma státy o shora zmíněných opatřeních plavební společnosti přesně určily, v jakém směru a jakým způsobem jsou ochotny přinésti oběti v zájmu intensivnějšího provozu, z něhož by měli prospěch jak výrobci českoslovenští tak obchodníci v přístavu terstském; činí plavební společnosti: Lloyd Triestino, „Cosulich“ Terstská plavební společnost, Společnost Tripcovich a spol. a Společnost „Adria“, akciová společnost pro námořní plavbu, tato prohlášení: PROHLÁŠENÍ. 1. Společnost „Cosulich“ — Società Triestina di Navigazione se sídlem v Terstu. Vzhledem k tomu, že „Společnost Cosulich“ přinesla již největší oběti, aby usnadnila československý provoz přístavem terstským tím, že přiznala podstatné slevy jak pro dovoz tak pro vývoz (na př. kávy), vzhledem k tomu, že dohody vhodné k dosažení tohoto účelu nemohly by býti uzavřeny s vládou československou, jež se nezabývá sama odesíláním zboží, nýbrž pouze se zájemci z Československa nebo s jejich sdruženími, prohlašuje, že jest vyloučeno, aby na sebe mohla vzíti pevný závazek, pokud jde o dopravní sazby při dovozu, jež jsou určovány na námořních bursách v zámoří a tudíž podrobeny stálému kolísání, ale že přiznány budou pro vývoz tyto výhody: A. Pro Severní Ameriku zachová společnost „Cosulich“ na dobu jednoho roku ode dneška snížený tarif vývozní čís. 18, uveřejněný v říjnu 1922 u příležitosti konference v Bolzanu. Tento tarif obsahuje, u porovnání s tarifem předcházejícím, slevy velmi závažné, dosahující v určitých případech 50%. Kromě toho je společnost „Cosulich“ ochotna poskytnouti v případě dohody další slevy, pohybující se okolo dalších 10%, pro určité druhy zboží, vyjmenované v příloze. B. Pro Jižní Ameriku: Společnost „Cosulich“ se zavazuje: 1. že poskytne zboží původu československého v případě dohody slevu z poplatků za vyložení v přístavech jihoamerických jdoucí až do 40% pro vyložení v Buenos Aires, do 20% pro vyložení v Santosu a do 40% pro vyložení v Riu, 2. že poskytne z vlastního normálního tarifu vývozního nyní platného pro určité druhy zboží vývozního označené v příloze, slevu pohybující se mezi 2/6—5/- shillingy nebo asi 10%; podrobnosti jsou zřejmy z příloh. C. že zboží československému, pokud jde o operace v přístavu terstském, bude přiznána účast na výhodách poskytnutých Král. Hlavními Skladišti, podle nichž může býti používáno určitých hangarů k uložení zboží určeného k vývozu, aby ušetřeny byly výlohy převozu ze skladiště do hangaru, za týchž podmínek, jichž bude použito pro zboží italské stejného druhu. Za Plavební společnost „Cosulich“: A. COSULICH v. r. Dr. MOSCHENI v. r. 2. D. Tripcovich a spol. Plavební společnost D. Tripcovich a spol. v Terstu zaručuje pro dobu jednoho roku počínaje 1. lednem 1923 pro zboží pocházející z Československa nebo tam určené následující výhody na svých dvou pravidelných tratích níže označených s podmínkou, že bude schválena dohoda uzavřená mezi král. vládou italskou a vládou československou o železničních tarifech uznaných nutnými pro povznesení provozu přístavem terstským a o poplatcích Hlavních Skladišť pro dopravu cukru z Československa: 1. Trať: moře Jaderské — Záp. Středozemní moře — Maroko (trať Amom), odjezd dvakrát měsíčně se zastávkou v těchto přístavech: A. cestou tam: Catania, Messina, Palermo, Neapol, Janov, Marseille, Barcelona, Valencie, Alicante, Malaga, Oran, Tanger, Casablanca a Mazagan; B. cestou zpět: Tanger, Oran, Malaga, Alicante, Valencie, Barcelona, Marseille, Janov, Neapol, Palermo, Messina a Catania a) pro vývoz z Terstu slevu z normálních tarifů od 10% do 40% podle různých přístavů; společnost dole jmenovaná vynasnaží se určujíc sazby říditi se sazbami přístavů antverpského a hamburského, předpokládajíc ovšem, že jde o sazby normální a ne o sazby, jež by byly výsledkem tarifního boje mezi společnostmi přístavů severních; b) pro dovoz přes Terst normální sazby platné v jednotlivých místech v době nalodění zboží. 2. Trať: moře Jaderské — Severní Afrika, odjezd dvakrát měsíčně se zastávkou v těchto přístavech: Malta, Tripolis, Bengasi (dle potřeby), Tunis a Alžír. Pro zboží vyvážené z Terstu slevu z normálního tarifu od 17 do 29% podle určení tohoto zboží. D. TRIPCOVICH v. r. 3. Lloyd Triestino. Vzhledem k tomu, že zboží československému přiznal již od doby, kdy znovu zahájil dopravu námořní, přednostní zacházení; pod podmínkou, že uzavřena bude mezi král. vládou italskou a vládou republiky Československé dohoda o železničních tarifech uznaných nutnými pro povznesení provozu Terstem, jakož i o poplatcích Hlavních Skladišť pro dopravu cukru pocházejícího z Československa, „Lloyd Triestino“ se zavazuje: 1. že podrží pro vývoz zboží, na něž se vztahuje tarif všeobecný, po dobu 1 roku slevu 15%, jež by mohla býti v určitých případech zvýšena na 20% pro vývoz do Středozemního moře, a to nezávisle od slev tarifních, jež se „Lloyd Triestino“ zavazuje uvésti v platnost od 1. ledna 1923, kteréž by se mohly pohybovati podle druhu zboží a vzdálenosti mezi 10—20%; 2. že podrží rovněž pro dobu 1 roku nyní platný tarif zvláštní pro určité druhy zboží, tarif, který obsahuje slevy význačnější, při čemž se zavazuje revidovati tento tarif od případu k případu za účelem jeho zlepšení v mezích možnosti; 3. že dá poukaz jednatelstvím, aby stanovila sazby dovozní určené pro moře Jaderské takovým způsobem, aby mohly býti výhodnějšími u porovnání se sazbami přístavů konkurenčních s vyloučením každého závazku na podkladě slev percentuelních vzhledem k tomu, že výše sazeb určuje se v přístavech nakládacích podle denního trhu a vývozci proto musí posuzovati nabízené sazby pro Jaderské moře u srovnání jich se sazbami přístavů konkurenčních; 4. že poskytne podle předpisů Skladišť pro zboží pocházející z Československa nebo určené do Československa výhody, které budou přiznány Správou Hlavních Skladišť pro zboží vývozní; zboží pocházejícímu z Československa bude poskytnut nutný lodní prostor při nejbližším odjezdu parníku terstského Lloydu do přístavu určení tohoto zboží. V případě, že by z jakéhokoliv důvodu zboží určené do určitého přístavu, v němž se lodi terstského Lloydu zastavují, nemohlo býti naloděno v náležité době, povolí Lloyd Triestino tomuto zboží bezplatné uložení ve svém skladišti po dobu 4 týdnů. V případě, že by Správa Hlavních Skladišť v Terstu poskytla zmíněnému zboží delší lhůtu pro bezplatné uložení, přizná také Lloyd Triestino tomuto zboží bezplatné uložení po dobu této delší lhůty; 5. že bude jednati s vývozci z Československa, poskytuje jim pro dopravu za průplav Suezský, jejíž vývozní výlohy nejsou obsaženy v tarifu předem vydaném, sazby takové, aby mohly soutěžiti s přístavy severními. Lloyd Triestino: S. UCELLI v. r. M. TRAUNER v. r. Podepsaní žádají, aby obsah těchto prohlášení byl oznámen vládou republiky Československé zájemcům, aby bylo společnostem možno navázati přímé styky se zájemci a stanoviti podrobné podmínky dopravní. Cosulich Societa Triestina di Navigazione: A. COSULICH v. r. Dr. MOSCHENI v. r. Lloyd Triestino: S. UCELLI v. r. M. TRAUNER v. r. D. TRIPCOVICH v. r. Vývozní tarif pro Jižní Ameriku. A. Všeobecné slevy pro zboží československého původu. Tarif normální sazby základní plus výlohy vykládací:Tarif pro zboží původu československého sazba základní plus výlohy vykládací:Buenos Aires4/– za tunu neb m32/6 za tunu neb m3Santos6/– za tunu neb m35/– za tunu neb m3Rio de Janeiro12/– za tunu neb m37/6 za tunu neb m3Procento slevy na výlohách vykládacích:Buenos Aires40%Santos20%Rio de Janeiro40% B. Slevy pro jednotlivé druhy zboží: Papír novinovýPapír cigaretovýPytle jutovéMagnesitSladNábytek z ohybaného dřevaPianaBuenos Aires:tarif normální22/6‰40/–‰26/6‰25/–‰25/–‰22/6 m330/– m3sazba specielní20/–‰37/6‰23/6‰22/6‰22/6‰20/– m325/– m3povolená sleva2/6‰2/6‰3/–‰2/6‰2/6‰2/6 m35/– m3Santos:tarif normální25/–‰42/6‰26/6‰27/6‰27/6‰25/– m332/6 m3sazba specielní22/6‰40/–‰23/6‰25/6‰25/–‰22/6 m327/6 m3povolená sleva2/6‰2/6‰3/–‰2/–‰2/6‰2/6 m35/– m3Rio de Janeiro:tarif normální27/6‰45/–‰26/6‰30/–‰30/–‰27/6 m335/– m3sazba specielní25/–‰42/6‰23/6‰28/–‰27/6‰25/– m330/– m3povolená sleva2/6‰2/6‰3/–‰2/–‰2/6‰2/6 m35/– m3Montevideo:tarif normální22/6‰40/–‰26/6‰25/–‰25/–‰22/6 m330/– m3sazba specielní20/–‰37/6‰23/6‰22/6‰22/6‰20/– m325/– m3povolená sleva2/6‰2/6‰3/–‰2/6‰2/6‰2/6 m35/– m3 Železná kolaHadryCukrSkleněné zbožíBavlněné textilieZboží z emailova-ného železaZboží jabloneckéBuenos Aires:tarif normální30/–‰22/6 m325/–‰22/6 m340/– m322/6 m335/–‰sazba specielní27/6‰20/– m322/6‰20/– m337/6 m320/– m332/6‰povolená sleva2/6‰2/6 m32/6‰2/6 m32/6 m32/6 m32/6‰Santos:tarif normální32/6‰25/– m327/6‰25/– m342/6 m325/– m337/6‰sazba specielní30/–‰22/6 m325/–‰22/6 m340/– m322/6 m335/–‰povolená sleva2/6‰2/6 m32/6‰2/6 m32/6 m32/6 m32/6‰Rio de Janeiro:tarif normální35/–‰27/6 m330/–‰27/6 m345/– m327/6 m340/–‰sazba specielní32/6‰25/– m327/6‰25/– m342/6 m325/– m337/6‰povolená sleva2/6‰2/6 m32/6‰2/6 m32/6 m32/6 m32/6‰Montevideo:tarif normální30/–‰22/6 m325/–‰22/6 m340/– m322/6 m335/–‰sazba specielní27/6‰20/– m322/6‰20/– m337/6 m320/– m332/6‰povolená sleva2/6‰2/6 m32/6‰2/6 m32/6 m32/6 m32/6‰ N. B. Sazby rozumějí se včetně vylodění v přístavu určení mimo Montevideo, kde tyto výlohy jdou k tíži zboží. Terst, 14. prosince 1922. A. COSULICH v. r. Dr. MOSCHENI v. r. Vývozní tarif pro Severní Ameriku. (New York.) Druh zbožíTarif č. 17Tarif č. 18 vydaný v důsledku konference v BolzanuDalší slevyOcel v tyčích a bednách32/6‰ kg20/—‰ kg19/—‰ kgZboží ocelové a železné (viz železo)Kyseliny nejmenované80/—‰60/—‰Minerální vody45/—‰35/—‰32/6‰Zboží hliníkové40/— m320/— m3Břidlice přirozená a umělá40/—‰22/6‰Automobily50/— m335/— m332/6 m3Prázdné láhve (viz sklo)Knoflíky60/— m320/— m3Knoflíky skleněné (viz jablonecké zboží)Žárovky elektrické40/— m320/— m3Kaolin40/—‰20/—‰Pálené vápno60/—‰40/—‰Papír novinový a balicí40/—‰22/6 ‰Papír v bednách60/—‰25/—‰Papír cigaretový60/—‰30/—‰Papírové zboží45/— m325/— m3Karton35/—‰20/—‰Cellulosa35/—‰20/—‰Keramika50/— m327/6 m325/— m3Skleněné perly75/—‰ kg65/—‰ kgBavlněné zboží (viz textilie)Zboží krystalové (viz sklo)Cukrovinky40/— m330/— m3Koření60/— m350/— m3Předměty spotřební100/— m350/— m3Eternit (viz břidlice)Zelené boby50/‰ kg45/—‰ kgZboží železné nad 2½ m330/— m320/— m3 „ „ pod 2½ m340/—‰ kg30/—‰ kgŽelezo surové, traversy atd.50/—‰ „20/—‰ „Nitě vůbec vyjímaje hedvábí75/— m350/— m345/— m3Nitě jutové45/— m330/— m3Jablonecké zboží30/— m320/— m318/6 m3Hračky35/— m320/— m3Balicí papír použitý, lisovaný v balíkách60/—‰ kg40/—‰ kg25/—‰ kgIsolační materiál75/—‰ „45/—‰ „Hudební nástroje75/— m340/— m3Juta v balíkách hydraulicky lisovaných75/—‰ kg40/—‰ kgJutové pytle75/—‰ „40/—‰ „Svítilny elektrické (viz žárovky)Zboží dřevěné40/— m320/— m3Sušená zelenina50/—‰ kg45/—‰ kgPilníky60/—‰ „40/—‰ „Chmel40/— m320/— m318/8 m3Stroje do 2½ m350/—‰ kg35/— ‰ kg nad 2½ m330/— m320/— m3Majolika (viz zb. kameninové)Dřevěné zboží (viz dřevo)Nábytek35/— m325/— m3Nábytek z ohybaného dřeva32/6 m320/— m3$ 2/75, sh. 13Zboží mosazné50/— m340/— m3Zboží slaměné40/— m320/— m3Parkety45/— m327/6 m3Dřevovina (viz cellulosa)Piana40/— m322/6 m3Obyčejné kovové desky40/—‰ kg20/—‰ kg30/— m3Porculán60/— m335/— m3Výrobky chemické50/— m330/— m3Jutové pytle (viz juta, pytle)Skleněné syfony (viz sklo)Nádobí z emailovaného železa35/— m320/— m318/6 m3Hadry v lisovaných balíkách60/—‰ kg35/—‰ kg25/—‰ kgDomácí nářadí40/— m330/— m3Zboží kameninové50/— m325/— m3Textilie vyjímaje hedvábí100/— m3100/— m380/— m3Skleněné knoflíky (viz Jablonec)Duté sklo30/— m320/— m318/6 m3Zrcadlové sklo40/— m330/— m3Tabulově sklo50/—‰ kg25/—‰ kgSkleněné syfony montované60/—‰ „40/—‰ „Skleněné syfony rozmontované55/—‰ „35/—‰ „Zboží z křišťálového skla60/— m330/— m3Zápalky bezpečnostní35/— m320/— m317/6 m3Cukr surový40/—‰ kg40/—‰ kg35/—‰ kgCukr v bednách50/—‰ „50/—‰ „45/—‰ „Cukr v pytlích45/—‰ „45/—‰ „40/—‰ „ Minimální sazba:při zásilkáchpod 500kgnebo½ m3: 25/—„ „nad 500„„½ m3: 30/— Do Filadelfie, Baltimore a New-Orleansu přímými parníky přirážka 5/— za 1.000 kg nebo 1 m3. Sazby jsou uvedeny v shillinkách anglických liber. A. COSULICH v. r. Dr. MOSCHENI v. r. 5. UJEDNÁNÍ, uzavřené mezi Italií a Československem o službě telegrafní, telefonní a radiotelegrafní mezi oběma státy. V důsledku článku 17. mezinárodní telegrafní úmluvy petrohradské sjednali podepsaní zástupci telegrafních správ italské a československé společnou dohodou a s výhradou schválení příslušnými úřady toto: Článek 1. 1. Pro telegramy vyměňované mezi Italií a Československem stanoví se terminální sazba každého státu 7 cts. zlatými za slovo. 2. Tato sazba se snižuje o 50% pro tiskové telegramy zasílané novinám neb agenciím v době od 18—12 hodin. 3. Táž sazba snižuje se o 60% pro telegramy tiskové vypravované v době označené v odstavci předchozím agencií pro zpravodajství politické a obchodní, kterou k tomu zvláště určí každá z obou správ smluvních, a zasílané zástupcům této agencie v druhém státě. Totéž snížení bude poskytnuto tiskovým telegramům vypraveným případně ministerstvem zahraničních věcí každého státu svému vyslanectví ve státě druhém. 4. Sazeb a jejich snížení shora označených bude použito stejnou měrou i pro telegramy vyměňované přímou cestou radiotelegrafickou mezi oběma státy. Transitní sazby, které musí býti zaplaceny za telegramy dopravené cestou telegrafní Rakousku, neb Rakousku a království Srbů, Chorvatů a Slovinců, rozdělí se mezi Italii a Československo. Také při těchto transitních sazbách použije se snížení 50%, po případě 60%, stanoveného pro telegramy tiskové a pro telegramy agencií zvláště k tomu oběma státy označených a pro telegramy ministerstev zahraničních věcí. Článek 2. 1. Sazba jednotky obyčejného tříminutového rozhovoru telefonního mezi Terstem a Prahou stanoví se na 2·50 zlatých franků takto rozdělených: Italiefrs.zl.0·90Král. S. H. S.„ „0·40Rakousko„ „0·50Československo„ „0·70Celkemfrs. zl.2·50 V případě, že mohou býti uskutečněny telefonické rozhovory s jinými městy na území italském mimo spojení Terst—Praha, bude použito italských terminálních sazeb ve výši frs. zl. 1·50, 2·25, 3·—, 4·50 a 5·— za první, druhé, třetí, čtvrté a páté pásmo italské. Za rozmluvy, které budou uskutečněny s jinými československými městy, bude stanovena československá terminální sazba od případu k případu. 2. Za nutné rozhovory čítá se sazba trojnásobná. Článek 3. 1. Aby byla zajištěna služba telefonní mezi Terstem a Prahou, schvalují správy italská a československá, pokud se jich týče, a zavazují se podniknouti příslušné kroky u správy rakouské a královské správy jihoslovanské, by byla zachovávána tato ustanovení: a) telefonní rozhovory mezi Terstem—Št. Hradcem a Terstem—Vídní budou konány na linkách 3525 a 3766; b) telefonické rozhovory mezi Terstem a Prahou budou konány na lince 4297. 2. Na lince 4297 jsou vyhrazeny výlučně pro službu mezi Terstem a Prahou tyto hodiny: a) od 1. ledna 1923 od 11 do 12 hod. a od 16 do 17 hod.; b) v době pozdější, a to pokud možno nejbližší též hodiny od 8 do 9 a od 21 do 22 hod. Služba na lince 4297 bude od hodiny 22. do hod. 8. společna pro hovory z Prahy do Záhřebu, Lublaně, Terstu a obráceně, a z Vídně do Záhřebu a Lublaně a obráceně. Článek 4. 1. Italie a Československo se zavazují přikročiti k zavedení přímé linky telegrafní a přímé linky telefonní mezi Terstem a Prahou, která by se nedotýkala území království Srbů, Chorvatů a Slovinců. 2. Za tím účelem zavazují se Italie a Československo, že obnoví svou žádost u rakouské správy, aby vystavěla část linky nutné pro zavedení přímého telegrafního spojení Praha—Terst via Tarvisio (podle čl. 3. telegrafního ujednání v Portorose ze dne 23. listopadu 1921). Jakmile správa rakouská učiní opatření ve výše naznačeném smyslu, vystaví Italie na svém území část linky nutnou pro zřízení přímého telegrafního spojení Terst—Praha přes Tarvisio. Jestliže rakouská správa nebude s to vystavěti část telegrafní linky via Tarvisio, učiní správy italská a československá spolu se správou rakouskou nutná opatření za účelem případného zahájení telegrafního spojení Terst—Vídeň—Praha se stupňovaným systémem Baudotovým a s použitím stávajících linek Terst—Vídeň via Tarvisio a Vídeň—Praha. 3. Italie a Československo se rovněž zavazují žádati u správy rakouské výstavbu telefonního vedení na jejím území za účelem zřízení přímého spojení telefonního mezi Terstem a Prahou via Tarvisio. Jestliže správa rakouská nebude s to položiti toto telefonní vedení, budou správy italská a československá v dohodě se správou rakouskou zkoumati způsob, jakým by zajistily výstavbu nutných linek na trati rakouské, buď že by přenechaly jejich výstavbu soukromé společnosti nebo že by ji provedla správa rakouská sama, avšak na jejich společné útraty a za podmínek, které budou blíže stanoveny. Článek 5. 1. Od 1. ledna 1923 provádí se vrácení poplatků za telegramy podané v Italii a určené do Československa a vice versa na útraty správy, které podléhá úřad podání, aniž by se reklamace sdělovaly od správy ke správě, pokud by ovšem ve výjimečném případě nebylo považováno v zájmu telegrafní služby za nutné provésti šetření. 2. Vrácení poplatků provádí ona správa, kde byl telegram podán, na žádost odesilatele, který musí předložiti: a) pokud jde o telegram, který nedošel, písemné prohlášení úřadu určení, stvrzující, že příslušný telegram nebyl doručen; b) pokud jde o telegram zpožděný neb zkomolený, opis znění došlého telegramu. 3. Poplatky za poukázky na zaplacenou odpověď nepoužité příjemcem neb zůstavší v držení úřadu určení, týkající se telegramu s označením R. P., z Italie do Československa a obráceně, podané počínaje 1. lednem 1923, vracejí se odesilatelům telegramů původních, péčí a na útraty správy podání těchto telegramů. Aby odesilatelé obdrželi náhradu za poukázky na odpověď, musí předložiti správě, u které byl telegram podán: a) poukázku na odpověď doručenou příjemci, jestliže jí tento nepoužil; b) prohlášení úřadu určení, ze kterého vysvítá, že poukázka na odpověď zůstala v jeho držení, když původní telegram nebyl doručen nebo byl odmítnut neb jestliže poukázka na R. P. byla příjemcem odmítnuta. 4. Týmž datem počínaje budou poplatky za předem zaplacené odpovědi vyloučeny z účtů za telegramy vyměňované mezi Italií a Československem na přímé lince Terst—Praha neb spojeními přes Jugoslavii, Rakousko, Švýcary a Německo. Správy zprostředkující budou o tom zpraveny oběma zúčastněnými správami. Článek 6. Správy italská a československá se zavazují požádati správu rakouskou a královskou správu S. H. S., aby pro telegramy mimoevropské z Československa a do Československa nebo v transitu přes Československo dopravované na lince Terst—Praha byla transitní sazba rakouská a království S. H. S. dohromady 12 cts. za slovo, které by se rozdělily mezi správy obou těchto zemí. Článek 7. Toto ujednání zůstane v platnosti do uplynutí tří měsíců ode dne výpovědi jednou ze smluvních správ. Vyhotoveno dvojmo v Terstu dne 21. prosince 1922. Za Československo: Dr. OTTO KUČERA v. r. KRBEC v. r. Za Italii: IGINO BROCCHI v. r. G. GNEME v. r. 6. Dohoda. Hledíce ulehčiti podle možnosti vstup příslušníků italských do Československa nebo jejich průjezd Československem a vstup příslušníků československých do Italie nebo jejich průjezd Italií, shodly se obě Vysoké Smluvní Strany na tomto: 1. Visum vstupní neb průjezdní na pasech příslušníků obou Vysokých Smluvních Stran bude zrušeno v době co nejkratší. 2. Jestliže příslušník jedné z Vysokých Smluvních Stran bude potřebovati za účelem dosažení průjezdního visa některé třetí mocnosti předběžného visa druhé Vysoké Smluvní Strany, bude toto visum uděleno zdarma. 3. Obě Vysoké Smluvní Strany vyhrazují si pro případy výjimečné, odůvodněné poměry zdravotními nebo zájmy veřejné bezpečnosti nebo konečně úpravou trhu práce, právo znovu zavésti dočasně vstupní visa na pasy, při čemž se rozumí, že toto opatření bude odstraněno, jakmile pomine mimořádná příčina. Tato visa budou v každém případě udělována zdarma. 4. Obě Vysoké Smluvní Strany si vyhrazují všechna práva týkající se vydávání pasů svým příslušníkům s výslovným označením zemí určení nebo bez něho. Za Československo: KRBEC v. r. Za Italii: IGINO BROCCHI v. r. DODATKOVÝ PROTOKOL. Vzhledem k tomu, že italská delegace vyjádřila přání, aby byl usnadněn průjezd Československem polským vystěhovalcům ubírajícím se do italských přístavů, zvláště pak do přístavu terstského nebo přicházejícím z těchto přístavů, vzhledem k tomu, že nynější poplatek za průjezdní visum vybíraný zúčastněnými státy mohl by ztížiti zachování neb rozvoj polského vystěhovalectví zmíněnou cestou, prohlašuje československá delegace, že doporučí své vládě přání vyjádřené delegací italskou v naději, že vládě bude možno snížiti pro polské vystěhovalce procházející územím československým poplatek za visa na nejnižší zákonnou míru, jestliže polská vláda umožní toto opatření stejným zacházením s příslušníky československými. Dáno v Terstu dne dvacátého prvého prosince roku tisícdevětsetdvacátéhodruhého. Za Československo: KRBEC v. r. Za Italii: IGINO BROCCHI v. r. PROZKOUMAVŠE TYTO DOHODY, SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JE. TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI. NA HRADĚ PRAŽSKÉM DNE 23. KVĚTNA 1923. PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ: T. G. MASARYK v. r. L. S. MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Vyhlašuje se s tím, že Dohody vstoupily podle verbálních not, vyměněných v Praze dne 28. listopadu 1923, v mezinárodní působnost dnem 23. května 1923. Dr. Beneš v. r.

Dohody uzavřené na italsko-československé konferenci v Terstu dne 21. prosince 1922.

14/1924 Sb.

15. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 7. ledna 1924 o obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Portugalskou. Obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Portugalskou, podepsaná v Lisaboně dne 11. prosince 1922, byla uvedena v prozatímní platnost nařízením vlády republiky Československé ze dne 21. prosince 1922, č. 415 Sb. z. a n., na základě zákona ze dne 25. listopadu 1919, č. 637 Sb. z. a n., a zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n. Národní shromáždění ve schůzích dne 16. a 23. února 1923 a dne 8. a 9. května 1923 konaných dalo k ní svůj souhlas a dne 4. října 1923 byla presidentem republiky ratifikována. Dle zákonodářství portugalského, které stanoví, že obchodní dohody uzavřené na dobu nepřesahující jednoho roku nemusí býti ratifikovány hlavou státu, nabyla tato úmluva mezinárodní působnosti dnem jejího podpisu ministrem zahraničních věcí republiky Portugalské, totiž dnem 11. prosince 1922. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Portugalskou.

15/1924 Sb.

22. Úmluva a statut o svobodě transitu, sjednané v Barceloně dne 20. dubna 1921. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. TOMÁŠ G. MASARYK, PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, VŠEM, KTEŘÍ TENTO LIST ČÍSTI NEBO ČTOUCE SLYŠETI BUDOU, POZDRAVENÍ. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, ALBANIE, RAKOUSKA, BELGIE, BOLIVIE, BRASILIE, BULHARSKA, CHILE, ČÍNY, KOLUMBIE, KOSTARIKY, KUBY, DÁNSKA, ŘÍŠE BRITSKÉ (S NOVÝM ZÉLANDEM A INDIÍ), ŠPANĚLSKA, ESTONSKA, FINSKA, FRANCIE, ŘECKA, GUATEMALY, HAITI, HONDURASU, ITALIE, JAPONSKA, LOTYŠSKA, LITVY, LUCEMBURSKA, NORSKA, PANAMY, PARAGUAYE, NIZOZEMÍ, PERSIE, POLSKA, PORTUGALSKA, RUMUNSKA, STÁTU SRBSKO-CHORVATSKO-SLOVINSKÉHO, ŠVÉDSKA, ŠVÝCARSKA, A VENEZUELY BYLA SJEDNÁNA TATO ÚMLUVA: (Překlad.) Úmluva a statut o svobodě transitu. ALBANIE, RAKOUSKO, BELGIE, BOLIVIE, BRASILIE, BULHARSKO, CHILE, ČÍNA, KOLUMBIE, KOSTARIKA, KUBA, DÁNSKO, ŘÍŠE BRITSKÁ (S NOVÝM ZÉLANDEM A INDIÍ), ŠPANĚLSKO, ESTONSKO, FINSKO, FRANCIE, ŘECKO, GUATEMALA, HAITI, HONDURAS, ITALIE, JAPONSKO, LOTYŠSKO, LITVA, LUCEMBURSKO, NORSKO, PANAMA, PARAGUAY, NIZOZEMÍ, PERSIE, POLSKO, PORTUGALSKO, RUMUNSKO, STÁT SRBSKO - CHORVATSKO - SLOVINSKÝ, ŠVÉDSKO, ŠVÝCARSKO, ČESKOSLOVENSKO, URUGUAY A VENEZUELA, toužíce postarati se o zajištění a zachování svobody dopravy a transitu, jsouce toho názoru, že v této věci lze prostředkem všeobecných úmluv, k nimž by ostatní Mocnosti mohly později přistoupiti, nejlépe uskutečniti cíle článku 23 e) Úmluvy o Společnosti národů, uznávajíce důležitost toho, aby bylo prohlášeno a uspořádáno právo svobodného transitu jako jednoho z nejlepších prostředků, jak vyvinouti součinnost států bez újmy jich výsostných a mocenských práv na cestách určených pro transit, přijavše pozvání Společnosti národů k účasti na konferenci, shromážděné dne 10. března 1921 v Barceloně, a vzavše na vědomí závěrečnou aktu této konference, pečlivy jsouce toho, aby již nyní uvedena byla v působnost ustanovení přijatého Statutu platného pro transit po železnici a po vodních cestách, přejíce si uzavříti k tomu cíli úmluvu, jmenovaly Vysoké smluvní strany svými plnomocníky: Předseda nejvyšší rady albánské: p. Fan S. Noliho, člena parlamentu; President republiky rakouské: p. Jindřicha Reinhardta, ministerského radu; Jeho Veličenstvo král Belgů: p. Xavera Neujeana, člena komory representantů, ministra železnic, námořnictva, pošt a telegrafů; President republiky bolivijské: p. Trifona Meleana, generálního konsula Bolivie ve Španělsku; President republiky Spojených států brasilských: Jeho Veličenstvo král bulharský: p. Ljubena Bochkova, civilního inženýra, přidělence generálního ředitele železnic a přístavů; President republiky chilské: Seňora Manuel Rivas Vicuña, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra; President republiky čínské: p. Ouanga Yong-Paoa, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra; President republiky kolumbijské: President republiky kostarické: President republiky Kuby: Jeho Veličenstvo král dánský a islandský: p. Petra Ondřeje Holck-Coldinga, odb. přednostu v ministerstvu veřejných prací; Jeho Veličenstvo král španělský: Señora Don Emilio Ortuño y Berte, člena poslanecké sněmovny, bývalého ministra veřejných prací; President republiky estonské: p. Karla Roberta Pustu, zplnomocněného ministra; President republiky finské: p. Rolfa Thesleffa, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra; President republiky francouzské: p. Maurice Sibille, poslance, člena poradního výboru francouzských železnic; Jeho Veličenstvo král spojeného království Velké Britanie a Irska i britských území zámořských, císař indický: sira Huberta Llewellyn-Smitha, G. C. B., hospodářského vládního radu; a za dominium novozélandské: sira Huberta Llewellyn-Smitha, G. C. B. Za Indii: sira Louis Jamese-Kershawa, K. C. S. I., C. I. E., tajemníka finančního a statistického odd. úřadu pro Indii; Jeho Veličenstvo král Helénů: p. Petra Scassi, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra Jeho helénského Veličenstva ve Španělsku; President republiky Guatemalské: p. Dr. Norberta Galveza, generálního konsula Guatemaly v Barceloně; President republiky Haiti: President republiky hondurasské: Jeho Veličenstvo král italský: p. Pavla Bignami, inženýra, poslance, bývalého státního podtajemníka; Jeho Veličenstvo císař japonský: p. Matsuda, zplnomocněného ministra, velvyslaneckého radu japonského v Paříži; President republiky lotyšské: p. Germaina Albata, státního podtajemníka pro věci zahraniční; President republiky litevské: p. V. Sidzikauskase, chargé d'affaires v Bernu; Její královská Výsost velkovévodkyně lucemburská: p. Antonína Leforta, chargé d’affaires v Bernu; Jeho Veličenstvo král norský: p. Dr. Fridtjofa Nansena, profesora na universitě v Kristianii; President republiky panamské: p. Dr. Evenor Hazera, generálního konsula pro Španělsko, bývalého státního podtajemníka; President republiky paraguayské: Její Veličenstvo královna nizozemská: p. Jonkheer van Panhuyse, zplnomocněného ministra; Jeho Veličenstvo perský šach: J. E. Mirza Hussein Khan Alaïe, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra perského ve Španělsku; President republiky polské: p. Josefa Wielovieyskiho; President republiky portugalské: p. Alfreda Freire d’Andrade, bývalého zahraničního ministra; Jeho Veličenstvo král rumunský: p. E. Margaritesco Grecianu, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra; Jeho Veličenstvo král Srbů, Chorvatů a Slovinců: p. Ante Tresić-Pavičiće, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra pro Španěly a Portugalsko; Jeho Veličenstvo král švédský: p. Fredrika V. Hansena, generálního ředitele hydraulických sil a státních kanálů; President švýcarského příseženstva: p. Giuseppe Motta, spolkového radu, přednostu spolkového politického departmentu; President republiky Československé: Dr. Otakara Lankaše, ministerského radu a přednostu dopravní služby v ministerstvu železnic; President republiky Uruguay: p. Benjamin Fernandez y Medina, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra ve Španělsku; President států venezuelských: Již vyměnivše si své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, dohodli se takto: Článek 1. Vysoké smluvní strany prohlašují, že přijímají připojený Statut o svobodě transitu, usnesený barcelonskou konferencí dne 14. dubna 1921. Tento statut bude považován za integrující část této úmluvy. V důsledku toho prohlašují, že berou na sebe povinnosti a závazky podávající se z řečeného statutu v mezích a za podmínek v něm uvedených. Článek 2. Tato úmluva nedotýká se nikterak práv a závazků, které vyplývají z ustanovení mírové smlouvy, podepsané dne 28. června 1919 ve Versailles, neb z ustanovení jiných obdobných smluv, pokud jde o státy tyto smlouvy podepsavší neb z nich prospěch mající. Článek 3. Tato úmluva, jejíž texty, francouzský a anglický, jsou autentické, ponese datum dnešního dne a může býti podepsána až do dne 1. prosince 1921. Článek 4. Tato úmluva bude ratifikována. Ratifikační listiny budou odevzdány generálnímu tajemníkovi Společnosti národů, který oznámí jejich přijetí ostatním členům společnosti, jakož i státům, připuštěným k podpisu této úmluvy. Ratifikační listiny budou uloženy v archivu tajemnického úřadu. Aby se vyhovělo předpisům článku 18. Úmluvy Společnosti národů, generální tajemník přistoupí k zápisu této úmluvy ihned po složení první ratifikace. Článek 5. Členové Společnosti národů, kteří této úmluvy do 1. prosince 1921 nepodepíší, budou moci k ní přistoupiti. Totéž platí o státech, které nejsou členy Společnosti, jimž bude z usnesení Rady Společnosti dáno úřední sdělení o této úmluvě. Přistoupení se oznámí generálnímu tajemníkovi Společnosti, který zpraví o přistoupení a o datu, kdy bylo oznámeno, všechny zúčastněné mocnosti. Článek 6. Tato úmluva nabude působnosti teprve, až bude ratifikována pěti mocnostmi. Dnem nabytí působnosti bude devadesátý den po té, co generální tajemník Společnosti obdrží pátou ratifikační listinu. Později počne tato úmluva působiti, pokud jde o tu kterou stranu, devadesátým dnem po té, co dojde ratifikační listina strany neb oznámení o jejím přístupu. Jakmile tato úmluva nabude působnosti, generální tajemník zašle mocnostem, nečlenům Společnosti, které se podle mírových smluv zavázaly k ní přistoupiti, po shodném opisu této úmluvy. Článek 7. Generální tajemník Společnosti národů povede zvláštní záznam udávající, které strany tuto úmluvu podepsaly, neb ratifikovaly, které k ní přistoupily, neb ji vypověděly. Tento záznam bude pro členy Společnosti stále vyložen k nahlédnutí a bude co nejčastěji podle pokynů Rady uveřejňován. Článek 8. S výhradou ustanovení článku 2. této úmluvy může býti tato úmluva kteroukoli ze stran vypovězena po uplynutí lhůty pěti let ode dne, kdy nabyla vzhledem k této straně působnosti. Výpověď se dává ve formě písemného oznámení, určeného generálnímu tajemníkovi Společnosti národů. Opis tohoto oznámení, uvědomující veškeré ostatní Strany o dni, kterého bylo přijato, bude jim generálním tajemníkem ihned zaslán. Výpověď počne účinkovati za rok ode dne, kdy došla generálního tajemníka, a působí jen, pokud jde o mocnost, která ji oznámí. Článek 9. Požádá-li o to aspoň třetina Vysokých smluvních stran, může býti tato úmluva kdykoliv přezkoumána. Tomu na víru podepsali výše jmenovaní plnomocníci tuto úmluvu. Dáno v Barceloně dne dvacátého dubna roku tisícího devítistého dvacátého prvního v jediném exempláři, který zůstane uschován v archivu Společnosti národů. Jižní Afrika: Albanie: Fan S. Noli. Argentina: Australie: Rakousko: Reinhardt. Belgie: Xavier Neujean. Bolivie: Trifon Melean. Brazilie: Bulharsko: L. Bochkoff. Kanada: Chile: Manuel Rivas Vicuña. Čína: Ouang Yong-Pao. Kolumbie: Kosta-Rica: Kuba: Dánsko: A. Holck-Colding. Říše britská: H. Llewellyn Smith. S výhradou prohlášení, obsaženého v protokolu o schůzi z 19. dubna 1921, jež se týká britských dominií na barcelonské konferenci nezastoupených. Nový Zeeland: H. Llewellyn Smith. Indie: Kershaw. Španělsko: E. Ortuño. Estonsko: C. R. Pusta. Finsko: Rolf Thesleff. Francie: Maurice Sibille. Řecko: P. Scassi. Guatemala: N. Galvez. Haiti: Honduras: Italie: Paolo Bignami. Japonsko: M. Matsuda. Lotyšsko: Germain Albat. Litva: V. Sidzik auskas. Lucembursko: Lefort. Nicaragua: Norsko: Fridtjof Nansen. Panama: Evenor Hazera. Paraguay: Holandsko: van Panhuys. Peru: Persie: Hussein Khan Alaï. Polsko: Joseph Wielovieyski. Portugalsko: A. Freire d’Andrade. Rumunsko: E. Margaritesco Grecianu. Salvador: Stát srbsko-chorvatsko-slovinský: Ante Tresić-Pavičić. Siam: Švédsko: Fredrik Hansen. Švýcarsko: Motta. Československo: Dr. Lankaš Otakar. Uruguay: B. Fernandez y Medina. Venezuela: (Překlad.) Statut o svobodě transitu. Článek 1. Za transitující územími, stojícími pod svrchovaností neb pravomocí některého ze smluvních států, pokládají se ty osoby, zavazadla, zboží, jakož i lodi, čluny, osobní i nákladní vagony a jiné dopravní prostředky, jichž přeprava přes řečená území, provedená ať s překládáním neb bez něho, s uložením do skladiště neb bez uložení, ať byl náklad složen a znovu naložen či ne, ať byl změněn způsob přepravy či ne, jest jen zlomkem přepravy celkové, která se počala a má se skončiti mimo hranice státu, jehož územím transit se děje. Přepravy toho druhu označují se v tomto Statutu jménem „přepravy transitní“. Článek 2. S výhradou jinakých ustanovení tohoto Statutu budou upravovací a prováděcí opatření učiněná smluvními státy stran převozů dějících se územími, stojícími pod jejich svrchovaností neb jejich pravomocí, usnadňovati svobodný transit, ať po železnici, ať po vodě, na používaných cestách vhodných pro mezinárodní transit. Nebudiž činěno rozdílu pro státní občanství osob, ani pro vlajku lodí neb člunů, ani z důvodu místa původu, příchodu, vstupu, výstupu neb určení, ani s ohledem na vlastnictví zboží, lodí, člunů, osobních a nákladních vagonů neb jiných dopravních prostředků. Aby se zabezpečilo provedení tohoto článku, smluvní státy povolí transit svými vnitrozemskými vodami za obvyklých podmínek a výhrad. Článek 3. Transitní přepravy nejsou podrobeny žádným zvláštním dávkám a poplatkům z důvodu jejich průvozu (vstup a výstup sem počítajíc). Lze však vybírati z těchto transitních přeprav dávky a poplatky určené výlučně k úhradě dozíracích a správních výloh transitem způsobených. Výše veškerých dávek a poplatků musí pokud možno odpovídati výlohám, jež mají krýti, a jest tyto dávky a poplatky ukládati jen za podmínek rovnosti, vymezených v předcházejícím článku; na určitých tratích možno však z důvodů nestejných nákladů na dozor tyto dávky a poplatky obmeziti neb docela odstraniti. Článek 4. Smluvní státy se zavazují, že při transitních přepravách po dopravních cestách státem provozovaných, spravovaných neb koncesovaných, použijí, ať místo odjezdu neb určení jest jakékoliv, přiměřených tarifů, jak co do sazeb, tak co do podmínek jich použití a se zřetelem na dopravní poměry, jakož i na obchodní soutěž dopravních cest. Tyto tarify buďtež sestaveny tak, aby co možná nejvíce usnadňovaly mezinárodní provoz. Žádná odměna, výhoda neb obmezení nesmí ani přímo, ani nepřímo záviseti na státním občanství neb vlastnostech majitele lodi neb jakéhokoli jiného dopravního prostředku, jehož bylo nebo mělo býti použito na některé části celkové dopravy. Článek 5. Žádný ze smluvních států nebude tímto Statutem vázán, aby provedl průvoz cestujících, jimž vstup na jeho území jest zapovězen, neb zboží takového druhu, jehož dovoz jest zakázán ať z důvodů zdravotních nebo veřejné bezpečnosti, ať z důvodu ochrany proti nemocem zvířecím neb rostlinným. Každý smluvní stát má právo učiniti nutná opatření, aby se přesvědčil, zda osoby, zavazadla, zboží a jmenovitě zboží monopolu podléhající, lodi, čluny, osobní a nákladní vagony a jiné dopravní prostředky skutečně transitují, jakož i zda projíždějící cestující jsou s to, aby skončili svou cestu, a aby zamezil ohrožení bezpečnosti dopravních cest a prostředků. V Statutu tomto žádné ustanovení nikterak nebrání opatřením, která kterýkoli ze smluvních států byl neb bude nucen učiniti podle všeobecných mezinárodních úmluv, v nichž je stranou, neb jež později budou snad uzavřeny, zejména opatřením podle úmluv sjednaných pod záštitou Společnosti národů o transitu, vývozu neb dovozu zvláštního druhu zboží, jako opia neb jiných škodlivých drogů, zbraní neb rybářských úlovků, nebo podle všeobecných úmluv, jež mají za účel ochranu práv z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, aneb úmluv týkajících se falešných známek, nepravých označení původu neb jiných způsobů nekalého obchodu. V případě, že by na splavných cestách pro transit používaných zřízeny byly monopolní vlečné služby, musí býti tyto tak upraveny, aby transitu lodí a člunů nečinily obtíže. Článek 6. Tento Statut neukládá žádnému ze smluvních států nového závazku povoliti na základě těchto ustanovení svobodný transit pro příslušníky a jich zavazadla nebo pro vlajku některého mimosmluvního státu, aniž pro zboží, vagony osobní i nákladní neb jiné dopravní prostředky, jejichž státem příchodu, vstupu, výstupu neb určení jest některý stát mimosmluvní, vyjímaje případy, že by kterýkoli z ostatních zúčastněných států smluvních dovolal se závažných důvodů ve prospěch takového transitu. Předpokládá se však, že zboží, transitující bez překládání pod vlajkou některého ze smluvních států, požívá výhod přiznaných této vlajce. Článek 7. Výjimečně a na dobu co možno nejkratší mohou býti učiněna zvláštní neb všeobecná opatření, odporující ustanovením předcházejících článků, k nimž by kterýkoli ze smluvních států byl nucen v případě vážných událostí ohrožujících bezpečnost států neb životní zájmy země, za předpokladu, že jest zásadu svobody transitu vždy zachovati pokud jen možno. Článek 8. Tento Statut nestanoví práv a povinností válčících a neutrálních v době válečné. Nicméně zůstane v platnosti v čase války v míře s těmito právy a povinnostmi slučitelné. Článek 9. Tento Statut neukládá žádnému ze smluvních států závazku, který by se příčil jeho právům a povinnostem jako člena Společnosti národů. Článek 10. Smlouvy, úmluvy neb dohody o transitu, sjednané smluvními státy před 1. květnem 1921, se nezrušují tím, že tento Statut nabude působnosti. Vzhledem k tomuto zachování v platnosti oněch dohod zavazují se smluvní státy, že buď jakmile tyto dohody vyprší, neb jakmile okolnosti to dovolí, pozmění ony takto v platnosti zachované dohody, které by se příčily ustanovením tohoto Statutu, tak, aby je uvedly s nimi v soulad, pokud to dovolí zeměpisné, hospodářské neb technické poměry zemí neb krajin, na něž se tyto dohody vztahují. Smluvní státy se dále zavazují, že napříště neuzavrou smluv, úmluv ani dohod, které by odporovaly ustanovením tohoto Statutu a jež by nebyly ospravedlněny zeměpisnými, hospodářskými neb technickými příčinami, odůvodňujícími výjimečné úchylky. Smluvní státy mohou ostatně uzavírati krajinské dohody o transitu v souhlase se zásadami tohoto Statutu. Článek 11. Tento Statut nestanoví nikterak odnětí výhod větších než jsou ony, které vyplývají z jeho ustanovení a jež byly poskytnuty za podmínek souhlasných s jeho zásadami pro přepravy transitující územím, stojícím pod svrchovaností neb pravomocí některého ze smluvních států. Rovněž neobsahuje zákazu skýtati podobné výhody v budoucnosti. Článek 12. Každý smluvní stát, který se bude moci platně dovolávati proti použití některého z ustanovení tohoto Statutu na celém svém území neb jeho části těžkých hospodářských poměrů, přivoděných zpustošením způsobeným na jeho půdě průběhem války 1914--1918, bude podle článku 23 e) Úmluvy o Společnosti národů pokládán za dočasně osvobozena od závazků plynoucích z použití ustanovení statutu za předpokladu, že zásadu svobody transitu jest pokud to jen možno zachovati. Článek 13. V nedostatku přímé dohody mezi státy budou veškeré spory, jež snad mezi nimi vzniknou o výkladu neb použití tohoto Statutu, vzneseny na Stálý mezinárodní soudní dvůr, leč by se podle zvláštní úmluvy neb všeobecné klausule o arbitráži přikročilo k vyřízení sporu buď rozhodčím nebo jakýmkoli jiným způsobem. Odvolání se podává tak, jak ustanovuje článek 40 Řádu pro Stálý mezinárodní soudní dvůr. Aby však tyto spory řešeny byly pokud možno cestou smírnou, zavazují se smluvní státy předložiti je k dobrému zdání orgánu, jenž bude ve věcech dopravy a transitu ustanoven Společností národů jako poradní a technický orgán pro členy Společnosti, dříve než se dovolají jakékoli instance soudní a s výhradou práv a pravomoci Rady a Shromáždění. V naléhavém případě může předběžné posouzení doporučiti veškerá prozatímní opatření určená hlavně k tomu, aby svobodnému transitu navráceny byly všechny výhody, jimž těšil se před činem neb událostí zavdavší podnět ke sporu. Článek 14. Vzhledem k tomu, že ve vnitrozemí neb i na hranicích některých smluvních států vyskytují se pásma a enklávy nepatrné rozlohy a řídce obydlené v poměru k řečeným územím, tvořící části od nich oddělené neb útvary náležející jiným mateřským státům, a dále, že je z důvodů správních nemožno použíti ustanovení tohoto Statutu v řečených pásmech neb enklávách, jest ujednáno, že tato ustanovení pro ně neplatí. Stejně jest tomu, jestliže některá kolonie neb država má zvláště dlouhou hranici v poměru ke své ploše, což skutečně znemožňuje celní a policejní dohled. Dotyčné státy však použijí ve výše zmíněných případech řádu, který v mezích možnosti bude dbáti zásad tohoto Statutu a usnadní transit a dopravu. Článek 15. Rozumí se, že tento Statut nesmí býti vykládán tak, že by jakkoliv upravoval práva a povinnosti „inter se“ území, která jsou částí neb jsou postavena pod ochranu jediného svrchovaného státu, ať tato území sama o sobě jsou členy Společnosti národů či nikoliv. SHLÉDNUVŠE A PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU A VĚDOUCE, ŽE NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ S NÍ SOUHLASÍ, PROHLAŠUJEME JI ZA SCHVÁLENU, PŘIJATU, POTVRZENU A UTVRZENU A MOCÍ LISTU TOHOTO PODEPSANÉHO NAŠÍ RUKOU VLASTNÍ JI SCHVALUJEME, PŘIJÍMÁME, POTVRZUJEME A UTVRZUJEME, SLIBUJÍCE SLOVEM SVÝM, JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, ŽE JI PEVNĚ A NEPORUŠITELNĚ ZACHOVÁME A NEDOPUSTÍME, ABY PROTI NÍ JEDNÁNO BYLO Z JAKÉKOLI PŘÍČINY A JAKÝMKOLI VYMYŠLENÝM ZPŮSOBEM. TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST VYHOTOVITI KÁZALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI. JENŽ JEST DÁN NA HRADĚ PRAŽSKÉM DNE 6. ŘÍJNA 1923. PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ: T. G. MASARYK v. r. L. S. MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Dr. E. BENEŠ v. r. Vyhlašuje se s tím, že československá ratifikační listina byla uložena dne 29. října 1923 a že tudíž úmluva vstupuje podle čl. 6. v mezinárodní působnost pro Československou republiku dnem 27. ledna 1924. Úmluvu ratifikovaly dosud tyto státy: Albanie, Bulharsko, Dánsko, Velká Britanie, Finsko, Indie, Italie, Lotyšsko, Norsko, Nový Zéland a Rumunsko. Přistoupily Siam a (s výhradou ratifikace) Kolumbie. Dr. Beneš v. r.

Úmluva a statut o svobodě transitu, sjednané v Barceloně dne 20. dubna 1921.

22/1924 Sb.

32. Vyhláška ministra vnitra ze dne 31. ledna 1924 o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad povolených v roce 1923. Podle ustanovení § 5 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 266 Sb. z. a n., o názvech měst, obcí, osad a ulic, jakož i označování obcí místními tabulkami a číslování domů, vyhlašuji, že v roce 1923 povoleny byly ministrem vnitra tyto změny úředních názvů míst: v Čechách: 1. Výnosem ze dne 19. listopadu 1923, č. 54.084, bylo ustanoveno k žádosti městské obce Bíliny, pol. okres Duchcov, aby osady Bílina a Újezd, jež tuto místní obec tvoří a sloučeny budou v jednu osadu, po svém sloučení zvaly se Bílina, německy Bilin a aby V. část města, již bude tvořiti zrušená osada Újezd, zvala se Předměstí Újezd, německy Vorstadt Ugest. 2. Výnosem ze dne 6. prosince 1923, č. 52.111, bylo ustanoveno k žádosti městské obce Čelákovic, pol. okres Brandýs n. L., aby osady Čelákovice, Čelákovský Hrádek a Jiřina, jež tuto místní obec tvoří a sloučeny budou v jednu osadu, po svém sloučení zvaly se Čelákovice. 3. Výnosem ze dne 19. listopadu 1923, č. 72.749, bylo ustanoveno k žádosti městské obce Hluboké, pol. okres České Budějovice, aby osady Hluboká, Podskalí (s Hamry) a Zámostí, jež tuto místní obec tvoří a sloučeny budou v jednu osadu, po svém sloučení zvaly se Hluboká nad Vltavou. Název ten jest také názvem místní obce. 4. Výnosem ze dne 19. listopadu 1923, č. 41.312 ai 1922, bylo ustanoveno k žádosti místní obce Horních Polánek, pol. okres Králové Hradec, aby osady Horní Polánky, Dolní Polánky a Mitrov, jež tuto místní obec tvoří a sloučeny budou v jednu osadu, zvaly se po svém sloučení Polánky nad Dědinou. Název ten jest zároveň také názvem místní obce. 5. Výnosem ze dne 20. listopadu 1923, č. 46.765, bylo ustanoveno k žádosti místní obce Maršova, pol. okres Ústí nad Labem, aby osady Maršov a Terezín, jež tuto místní obec tvoří a sloučeny budou v jednu osadu, zvaly se po svém sloučení Maršov, německy Marschen. 6. Výnosem ze dne 19. listopadu 1923, č. 42.261, bylo ustanoveno k žádosti městské obce Sobotky, pol. okres Jičín, aby osady Březno, Sobotka (město) a Předměstí Sobotka, jež tuto místní obec tvoří a sloučeny budou v jednu osadu, zvaly se po svém sloučení Sobotka. 7. Výnosem ze dne 19. listopadu 1923, č. 63.342, bylo ustanoveno k žádosti místní obce Starého Kamence, pol. okres Polička, aby osady Starý Kamenec a Nový Kamenec, jež budou sloučeny v jednu osadu, zvaly se po svém sloučení Kamenec u Poličky. Název ten jest také názvem místní obce. 8. Výnosem ze dne 19. listopadu 1923, č. 34.552, bylo ustanoveno k žádosti místní obce Velenic, pol. okres Poděbrady, aby osady Velenice a Nové Hrady, jež tuto místní obec tvoří a sloučeny budou v jednu osadu, zvaly se po svém sloučení Velenice. 9. Výnosem ze dne 20. listopadu 1923, č. 41.784, bylo ustanoveno k žádosti místní obce Velimě, pol. okres Kolín, aby osady Velim a Bajervek, jež tuto místní obec tvoří a sloučeny budou v jednu osadu, zvaly se po svém sloučení Velim. 10. Výnosem ze dne 5. prosince 1923, č. 83.914, bylo ustanoveno k žádosti místní obce Vrchů, pol. okres Turnov, aby osady Kacanovy, Radeč a Vrchy, jež tuto místní obec tvoří a sloučeny budou v jednu osadu, zvaly se po svém sloučení Kacanovy, kterýžto název bude též názvem místní obce. 11. Výnosem ze dne 13. ledna 1923, č. 94.334 ai 1922, bylo ustanoveno, aby název obce a osady Zblížňovic, pol. okres Chrudim, změněn byl na Zbyhněvice. Na Moravě: 12. Výnosem ze dne 20. listopadu 1923, č. 21.768, bylo ustanoveno k žádosti místní obce Hanušovic - Holby, pol. okres Šumperk, aby osady Hanušovice a Holba, jež tuto místní obec tvoří a sloučeny budou v jednu osadu, zvaly se po svém sloučení Hanušovice, německy Hannsdorf. Název ten je zároveň úředním názvem místní obce. 13. Výnosem ze dne 26. května 1923, č. 30.038, byla k žádosti obce Hrušovan, pol. okres Hustopeč, povolena změna názvu této obce a osady Hrušovany, Rohrbach na Hrušovany u Brna. 14. Výnosem ze dne 26. května 1923, č. 30.038, bylo ustanoveno, aby název obce a osady Hrušovan, pol. okres Znojmo, změněn byl na Hrušovany nad Jevišovkou. Dosavadní německý název Grusbach zůstává nezměněn. 15. Výnosem ze dne 19. listopadu 1923, č. 55.059, bylo ustanoveno k žádosti místní obce Krmelína, pol. okres Mor. Ostrava, aby osady Krmelín, Starý Dvůr a Světlov, jež tuto místní obec tvoří a sloučeny budou v jednu osadu, zvaly se po svém sloučení Krmelín. 16. Výnosem ze dne 6. října 1923, č. 68.823 ai 1921, bylo ustanoveno, aby název obce a osady Slatiny, Schlettau, pol. okres Moravská Třebová, zněl Slatina. Název Schlettau, ustanovený výnosem býv. rakouského ministerstva vnitra ze dne 30. září 1915, č. 43.342, pozbyl platnosti. 17. Výnosem ze dne 9. října 1923, č. 37.630 ai 1922, byla k žádosti obce Solance, pol. okres Valašské Meziříčí, povolena změna názvu této obce a osady Solanec, Solanetz na Solanec pod Soláněm. 18. Výnosem ze dne 19. listopadu 1923, č. 27.608, bylo ustanoveno k žádosti místní obce Velké Košatky, pol. okres Nový Jičín, aby osady Velká Košatka a Malá Košatka, jež tuto místní obec tvoří a sloučeny budou v jednu osadu, zvaly se po svém sloučení Košatka nad Odrou. Malypetr v. r.

Vyhláška ministra vnitra o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad povolených v roce 1923.

32/1924 Sb.

34. Vládní vyhláška ze dne 8. února 1924, kterou se uvádí v prozatímní platnost provisorní úprava obchodních styků mezi Československou republikou a královstvím Dánským. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zák. ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností od 15. února 1924 připojená prozatímní úprava obchodních styků mezi Československou republikou a královstvím Dánským, sjednaná v Praze dne 31. ledna 1924. Švehla v. r. (Překlad.) Pane ministře, projevuje živé přání podporovati a rozvíjeti hospodářské styky mezi oběma našemi zeměmi, jakož i pokračovati na stejném základě jako doposud v jednáních, jež se konala k cíli uzavření definitivní obchodní smlouvy mezi královstvím Dánským a republikou Československou, a dovršiti je co nejdříve řešením pro obě strany uspokojivým, mám čest oznámiti Vám, jsa k tomu náležitě zmocněn, že do uzavření takové definitivní smlouvy budou s podmínkou vzájemnosti příslušníci a společnosti povahy hospodářské, jednatelé a obchodní cestující českoslovenští, mající legitimaci řádně vystavenou příslušnými úřady své země, jakož i plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z republiky Československé a vzorky obchodních cestujících požívati bezpodmínečně na území dánském zacházení ve všech ohledech stejně příznivého, jako se poskytuje příslušníkům, společnostem, plodinám a výrobkům státu požívajícího nejvyšších výhod. Toto zacházení přiznává se zejména ve všem, co se týká obchodní činnosti československých příslušníků a společností povahy hospodářské, jejich usazování na území dánském, práva nabývati a držeti tam majetek jakéhokoliv druhu, obchodovati tam, provozovati tam živnosti a jakékoliv jiné povolání, při čemž se rozumí, že připuštění všech těchto společností na území druhé strany zůstává vždy podřízeno zákonům a předpisům, jež jsou nebo budou v dotyčné zemi v platnosti. Pokud jde o daně a poplatky jakéhokoliv druhu, nebudou příslušníci českoslovenští podrobeni jiným nebo vyšším dávkám než těm, jež se vybírají nebo budou vybírati od příslušníků domácích. Zacházení podle zásady nejvyšších výhod přiznává se ve všem, co se týká cel dovozních a vývozních i celních formalit a transitu, jakož i v oboru povolovacího řízení při dovozu i vývozu tak, že každé zrušení zákazu nebo omezení dovozu a vývozu, poskytnuté, byť dočasně, ve prospěch zboží třetí mocnosti, bude se vztahovati ihned a bezpodmínečně na totéž nebo podobné zboží pocházející a přicházející z republiky Československé, s výhradou zákazu nebo omezení zachovaných nebo uložených z důvodů veřejné bezpečnosti, z důvodů zdravotních nebo na ochranu proti nákazám zvířecím nebo rostlinným, jakož i pro zboží, jež jest předmětem státního monopolu. Až do uzavření shora zmíněné definitivní obchodní smlouvy, jež má uspokojivě zajistiti vzájemnou výměnu zboží, poskytne království Dánské československému zboží blahovolné zacházení, pokud jde o udělování povolení k dovozu do království Dánského. Československé lodi budou požívati v přístavech a na vodních tocích dánských zacházení, jež nebude méně příznivé než to, jež se poskytuje nebo poskytne lodím státu požívajícího nejvyšších výhod, avšak s výhradou práva provozovati plavbu pobřežní. Na železnicích bude zboží československé požívati ve všem, co se týká přepravy a všech poplatků přepravních, zacházení používaného na stát požívající nejvyšších výhod. Republika Československá nebude moci v důsledku ustanovení předcházejících požadovati výhod, jež království Dánské přiznalo nebo přizná v budoucnosti Norsku nebo Švédsku nebo oběma těmto zemím, dokud se tyto výhody nepřiznají státu třetímu. Království Dánské nebude se v důsledku ustanovení předcházejících dovolávati výhod z jakékoliv zvláštní dohody, jež by mohla býti uzavřena republikou Československou s Rakouskem nebo s Maďarskem, v souhlasu s hospodářskými klausulemi mírových smluv s Rakouskem a Maďarskem, k zavedení zvláštní celní úpravy ve prospěch určitých plodin nebo výrobků pocházejících a přicházejících z těchto zemí. Království Dánské nebude moci požadovati výhod, vztahujících se k pohraničnímu obchodu, styku a dopravě, jež by z důvodů místních byly přiznány státům sousedním v pohraničních pásmech. Království Dánské a republika Československá přiznávají si vzájemně právo jmenovati konsuly a konsulární agenty na území druhé země, při čemž se rozumí, že tito funkcionáři budou požívati těchže výsad, práv a osvobození, jako konsulové a konsulární agenti státu požívajícího nejvyšších výhod. Hořejších ustanovení nebude se používati na Gronsko. Je shoda v tom, že co nejdříve bude zahájeno jednání k cíli uzavření zvláštních dohod o určitých otázkách sociálně-politických, jakož i o vzájemném zacházení s příslušníky v oboru služby vojenské. Předcházející prozatímní úprava nabude působnosti patnáctého dne počítajíc od data této noty, a zůstane tak dlouho v účinnosti, až ustanovení v ní obsažená stanou se shora řečenou definitivní smlouvou zbytečnými, nebo až do 1. ledna 1925. Před touto dobou ji každá z obou stran bude moci rozvázati, s podmínkou, že svůj úmysl v tomto směru projeví druhé straně 30 dní napřed. Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty. V Praze, dne 31. ledna 1924. N. HØST v. r. Jeho Excelenci panu Dru Edvardu Benešovi, ministru zahraničních věcí v Praze. V Praze, dne 31. ledna 1924. Pane ministře, V důsledku not vyměněných dnešního dne, obsahujících prozatímní obchodní úpravu mezi královstvím Dánským a republikou Československou dovoluji si oznámiti Vaší Excelenci, že se zřetelem k vztahům, stávajícím mezi Dánskem a Islandem podle spolkového zákona dánsko-islandského ze dne 30. listopadu 1918, Československá republika nemohla by požadovati výhody, které Dánsko poskytlo nebo by mohlo poskytnouti v budoucnosti Islandu. Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty. N. HØST v. r. Jeho Excelenci panu Dru Edvardu Benešovi, ministru zahraničních věcí v Praze. (Překlad.) Pane ministře, projevuje živé přání podporovati a rozvíjeti hospodářské styky mezi oběma našemi zeměmi, jakož i pokračovati na stejném základě jako doposud v jednáních, jež se konala k cíli uzavření definitivní obchodní smlouvy mezi republikou Československou a královstvím Dánským, a dovršiti je co nejdříve řešením pro obě strany uspokojivým, mám čest oznámiti Vám, jsa k tomu náležitě zmocněn, že do uzavření takové definitivní smlouvy budou s podmínkou vzájemnosti příslušníci a společnosti povahy hospodářské, jednatelé a obchodní cestující dánští, mající legitimaci řádně vystavenou příslušnými úřady své země, jakož i plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z království Dánského a vzorky obchodních cestujících požívati bezpodmínečně na území československém zacházení ve všech ohledech stejně příznivého, jako se poskytuje příslušníkům, společnostem, plodinám a výrobkům státu požívajícího nejvyšších výhod. Toto zacházení přiznává se zejména ve všem, co se týká obchodní činnosti dánských příslušníků a společností povahy hospodářské, jejich usazování na území československém, práva nabývati a držeti tam majetek jakéhokoliv druhu, obchodovati tam, provozovati tam živnosti a jakékoliv jiné povolání, při čemž se rozumí, že připuštění všech těchto společností na území druhé strany zůstává vždy podřízeno zákonům a předpisům, jež jsou nebo budou v dotyčné zemi v platnosti. Pokud jde o daně a poplatky jakéhokoliv druhu, nebudou příslušníci dánští podrobeni jiným nebo vyšším dávkám než těm, jež se vybírají nebo budou vybírati od příslušníků domácích. Zacházení podle zásady nejvyšších výhod přiznává se ve všem, co se týká cel dovozních a vývozních i celních formalit a transitu, jakož i v oboru povolovacího řízení při dovozu i vývozu tak, že každé zrušení zákazu nebo omezení dovozu a vývozu, poskytnuté, byť dočasně, ve prospěch zboží třetí mocnosti, bude se vztahovati ihned a bezpodmínečně na totéž nebo podobné zboží pocházející a přicházející z království Dánského, s výhradou zákazů nebo omezení zachovaných nebo uložených z důvodů veřejné bezpečnosti, z důvodů zdravotních, nebo na ochranu proti nákazám zvířecím nebo rostlinným, jakož i pro zboží, jež jest předmětem státního monopolu. Až do uzavření shora zmíněné definitivní obchodní smlouvy, jež má uspokojivě zajistiti vzájemnou výměnu zboží, poskytne republika Československá dánskému zboží blahovolné zacházení, pokud jde o udělování povolení k dovozu do republiky Československé. Dánské lodi budou požívati v přístavech a na vodních tocích československých zacházení, jež nebude méně příznivé než to, jež se poskytuje nebo poskytne lodím státu požívajícího nejvyšších výhod, avšak s výhradou práva provozovati plavbu pobřežní. Na železnicích bude zboží dánské požívati ve všem, co se týká přepravy a všech poplatků přepravních, zacházení používaného na stát požívající nejvyšších výhod. Republika Československá nebude moci v důsledku ustanovení předcházejících požadovati výhod, jež království Dánské přiznalo nebo přizná v budoucnosti Norsku nebo Švédsku, nebo oběma těmto zemím, dokud se tyto výhody nepřiznají státu třetímu. Království Dánské nebude se v důsledku ustanovení předcházejících dovolávati výhod z jakékoliv zvláštní dohody, jež by mohla býti uzavřena republikou Československou s Rakouskem nebo s Maďarskem, v souhlasu s hospodářskými klausulemi mírových smluv s Rakouskem a Maďarskem, k zavedení zvláštní celní úpravy ve prospěch určitých plodin nebo výrobků pocházejících a přicházejících z těchto zemí. Republika Československá nebude moci požadovati výhod, vztahujících se k pohraničnímu obchodu, styku a dopravě, jež by z důvodů místních byly přiznány státům sousedním v pohraničních pásmech. Republika Československá a království Dánské přiznávají si vzájemně právo jmenovati konsuly a konsulární agenty na území druhé země, při čemž se rozumí, že tito funkcionáři budou požívati těchže výsad, práv a osvobození, jako konsulové a konsulární agenti státu požívajícího nejvyšších výhod. Hořejších ustanovení nebude se používati na Gronsko. Je shoda v tom, že co nejdříve bude zahájeno jednání k cíli uzavření zvláštních dohod o určitých otázkách sociálně-politických, jakož i o vzájemném zacházení s příslušníky v oboru služby vojenské. Předcházející prozatímní úprava nabude působnosti patnáctého dne počítajíc od data této noty, a zůstane tak dlouho v účinnosti, až ustanovení v ní obsažená stanou se shora řečenou definitivní smlouvou zbytečnými, nebo až do 1. ledna 1925. Před touto dobou ji každá z obou stran bude moci rozvázati, s podmínkou, že svůj úmysl v tomto směru projeví druhé straně 30 dní napřed. Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty. V Praze, dne 31. ledna 1924. Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Jeho Excelenci panu Nielsovi Johanu Wulfsbergu Høstovi, mimořádnému vyslanci a zplnomocněnému ministru dánskému v Praze. V Praze, dne 31. ledna 1924. Pane ministře, Potvrzuje příjem Vaší noty č. 64 D 79, Lb. č. 206 z dnešního dne, mám čest potvrditi, že se zřetelem k vztahům, stávajícím mezi Dánskem a Islandem podle spolkového zákona dánsko-islandského ze dne 30. listopadu 1918, Československá republika nemohla by požadovati výhody, které Dánsko poskytlo nebo by mohlo poskytnouti v budoucnosti Islandu. Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty. Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Jeho Excelenci panu Nielsovi Johanu Wulfsbergu Høstovi, mimořádnému vyslanci a zplnomocněnému ministru dánskému v Praze.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost provisorní úprava obchodních styků mezi Československou republikou a královstvím Dánským.

34/1924 Sb.

57. Vládní vyhláška ze dne 7. března 1924, kterou se uvádí v prozatímní platnost dodatečná dohoda mezi republikou Československou a Francií o vyclívání francouzských vín v sudech a československého chmele. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 266 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností od 1. ledna 1924 připojená dodatečná dohoda mezi republikou Československou a Francií, sjednaná v Paříži dne 7. prosince 1923. Švehla v. r. (Překlad.) Československé vyslanectví v Paříži. Č. 41/res./24. Paříž, dne 7. prosince 1923. Pane předsedo, Odvolávaje se na ustanovení článku I. obchodní úmluvy mezi republikou Francouzskou a republikou Československou podepsané v Paříži dne 17. srpna 1923, mám čest oznámiti z rozkazu své vlády Vaší Excellenci následující: Československá vláda souhlasí, aby počínaje dnem 1. ledna 1924 byla zvýšena na 50% celní redukce 20%, uvedená v listině A výše zmíněné obchodní úmluvy na francouzská vína v sudech, označená pod položkou ex 109 a) československého tarifu. Vláda československá současně béře na vědomí, že počínaje dnem 1. ledna 1924 bude na československý chmel bez omezení množství aplikován minimální tarif francouzský. Vyrozumívaje Vaši Excellenci o výše uvedeném, prosím, abyste mi laskavě oznámil svůj souhlas současně mně potvrdiv příjem tohoto dopisu. Račte přijmouti, pane předsedo, ujištění mé hluboké úcty. S. OSUSKÝ v. r. Jeho Excellence Pan Raymond Poincaré, Předseda vlády, ministr věcí zahraničních. (Překlad.) Republika Francouzská. Ministerstvo zahraničních věcí. Ředitelství věcí politických a obchodních. 6/R. C. Paříž, dne 7. prosince 1923. Pane ministře, Dopisem dnešního data sdělil jste mně laskavě z rozkazu své vlády a s odvoláním se na ustanovení článku I. obchodní úmluvy mezi republikou Francouzskou a republikou Československou, podepsané v Paříži dne 17. srpna 1923, následující: Československá vláda souhlasí, aby počínaje dnem 1. ledna 1924 byla zvýšena na 50% celní redukce 20% uvedená v listině A výše zmíněné obchodní úmluvy na francouzská vína v sudech, označená pod položkou ex 109a) československého tarifu. Vláda československá současně béře na vědomí, že počínaje dnem 1. ledna 1924 bude na československý chmel bez omezení množství aplikován minimální tarif francouzský. Mám čest potvrditi Vám příjem tohoto sdělení, o jehož obsahu je francouzská vláda srozuměna s vládou československou. Přijměte, pane ministře, ujištění mé hluboké úcty. Za předsedu vlády, ministra zahraničních věcí: Zplnomocněný ministr, ředitel věcí politických a obchodních: E. DE PERETTI DE LA ROCCA v. r. Pan OSUSKÝ, Ministr republiky Československé v Paříži.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost dodatečná dohoda mezi republikou Československou a Francií o vyclívání francouzských vín v sudech a československého chmele.

57/1924 Sb.

104. Vládní vyhláška ze dne 15. května 1924, kterou se uvádí v prozatímní platnost provisorní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a Islandem. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností od 23. května 1924 připojená prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a Islandem, sjednaná v Praze dne 8. května 1924. Švehla v. r. (Překlad.) Pane ministře, projevuje živé přání podporovati a rozvíjeti hospodářské styky mezi Islandem a republikou Československou, mám čest za Island, jsa k tomu náležitě zmocněn, oznámiti Vaší Excelenci, že s podmínkou vzájemnosti budou příslušníci a společnosti povahy hospodářské, jednatelé a obchodní cestující českoslovenští, mající legitimaci řádně vystavenou příslušnými úřady své země, jakož i plodiny nebo výrobky, pocházející a přicházející z republiky Československé, a vzorky obchodních cestujících požívati bezpodmínečně na území islandském zacházení ve všech ohledech stejně příznivého, jako se poskytuje příslušníkům, společnostem, plodinám a výrobkům státu požívajícího nejvyšších výhod. Toto zacházení přiznává se zejména ve všem, co se týká obchodní činnosti československých příslušníků a společností povahy hospodářské, jejich usazování na území islandském, práva nabývati a držeti tam majetek jakéhokoliv druhu, obchodovati tam, provozovati tam živnosti a jakékoliv jiné povolání, při čemž se rozumí, že připuštění všech těchto společností na území druhé strany zůstává vždy podřízeno zákonům a předpisům, jež jsou nebo budou v platnosti v dotyčné zemi. Zacházení podle zásady nejvyšších výhod přiznává se ve všem, co se týká cel dovozních a vývozních i celních formalit, transitu, jakož i oboru povolovacího řízení při dovozu i vývozu tak, že každé zrušení zákazu nebo omezení dovozu a vývozu, poskytnuté, byť dočasně, ve prospěch zboží třetí mocnosti, bude se vztahovati ihned a bezpodmínečně na totéž nebo podobné zboží, pocházející a přicházející z republiky Československé, s výhradou zákazů nebo omezení zachovaných nebo uložených z důvodů veřejné bezpečnosti, z důvodů zdravotních nebo na ochranu proti nákazám zvířecím nebo rostlinným, jakož i pro zboží, jež jest předmětem státního monopolu. Island poskytne československému zboží blahovolné zacházení, pokud jde o udělování povolení k dovozu do Islandu. Československé lodi budou požívati v přístavech islandských a na vodních tocích islandských zacházení, jež nebude méně příznivé než to, jež se poskytuje nebo poskytne lodím státu požívajícího nejvyšších výhod, avšak s výhradou práva provozovati plavbu pobřežní. Na železnicích bude zboží československé, pokud se týká přepravy a všech poplatků přepravních, požívati zacházení přiznaného státu požívajícímu nejvyšších výhod. Se zřetelem na styky, stávající mezi Islandem a Dánskem v důsledku spolkového zákona dánsko-islandského z 30. listopadu 1918, republika Československá nebude moci požadovati výhod, jež Island přiznal nebo v budoucnosti přizná Dánsku. Island nebude se v důsledku ustanovení předcházejících dovolávati výhod z jakékoliv zvláštní dohody, jež by mohla býti uzavřena republikou Československou s Rakouskem nebo s Maďarskem, v souhlasu s hospodářskými klausulemi mírových smluv s Rakouskem a Maďarskem k zavedení zvláštní celní úpravy ve prospěch určitých plodin nebo výrobků pocházejících a přicházejících z těchto zemí. Island nebude moci požadovati výhod, vztahujících se k pohraničnímu obchodu, styku a dopravě, jež by z důvodů místních byly přiznány státům sousedním v pohraničních pásmech. Předcházející prozatímní úprava nabude působnosti patnáctého dne počítajíc od data této noty a zůstane v platnosti, až by byla vypovězena jednou ze smluvních stran 30 dní napřed. Kdyby jedna ze smluvních stran nevypověděla tuto úpravu druhé straně 30 dní před 1. lednem 1925 nebo dříve, zůstane v účinnosti jako definitivní úprava tak dlouho, až by byla vypovězena jednou ze smluvních stran 3 měsíce napřed. Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty. V Praze, dne 8. května 1924. N. HØST v. r. Jeho Excelenci panu Dru Edvardu Benešovi, ministru zahraničních věcí republiky Československé v Praze. (Překlad.) Pane ministře, projevuje živé přání podporovati a rozvíjeti hospodářské styky mezi republikou Československou a Islandem, mám čest, jsa k tomu náležitě zmocněn, oznámiti Vaší Excelenci, že s podmínkou vzájemnosti budou příslušníci a společnosti povahy hospodářské, jednatelé a obchodní cestující islandští, mající legitimaci řádně vystavenou příslušnými úřady své země, jakož i plodiny nebo výrobky, pocházející a přicházející z Islandu, a vzorky obchodních cestujících požívati bezpodmínečně na území československém zacházení ve všech ohledech stejně příznivého, jako se poskytuje příslušníkům, společnostem, plodinám a výrobkům státu požívajícího nejvyšších výhod. Toto zacházení přiznává se zejména ve všem, co se týká obchodní činnosti islandských příslušníků a společností povahy hospodářské, jejich usazování na území československém, práva nabývati a držeti tam majetek jakéhokoliv druhu, obchodovati tam, provozovati tam živnosti a jakékoliv jiné povolání, při čemž se rozumí, že připuštění všech těchto společností na území druhé strany zůstává vždy podřízeno zákonům a předpisům, jež jsou nebo budou v platnosti v dotyčné zemi. Zacházení podle zásady nejvyšších výhod přiznává se ve všem, co se týká cel dovozních a vývozních i celních formalit, transitu, jakož i oboru povolovacího řízení při dovozu i vývozu tak, že každé zrušení zákazu nebo omezení dovozu a vývozu, poskytnuté, byť dočasně, ve prospěch zboží třetí mocnosti, bude se vztahovati ihned a bezpodmínečně na totéž nebo podobné zboží, pocházející a přicházející z Islandu, s výhradou zákazů nebo omezení zachovaných nebo uložených z důvodů veřejné bezpečnosti, z důvodů zdravotních nebo na ochranu proti nákazám zvířecím nebo rostlinným, jakož i pro zboží, jež jest předmětem státního monopolu. Republika Československá poskytne islandskému zboží blahovolné zacházení, pokud jde o udělování povolení k dovozu do republiky Československé. Islandské lodi budou požívati v přístavech československých a na vodních tocích československých zacházení, jež nebude méně příznivé než to, jež se poskytuje nebo poskytne lodím státu požívajícího nejvyšších výhod, avšak s výhradou práva provozovati plavbu pobřežní. Na železnicích bude zboží islandské, pokud se týká přepravy a všech poplatků přepravních, požívati zacházení přiznaného státu požívajícímu nejvyšších výhod. Se zřetelem na styky, stávající mezi Islandem a Dánskem v důsledku spolkového zákona dánsko-islandského z 30. listopadu 1918, republika Československá nebude moci požadovati výhod, jež Island přiznal nebo v budoucnosti přizná Dánsku. Island nebude se v důsledku ustanovení předcházejících dovolávati výhod z jakékoliv zvláštní dohody, jež by mohla býti uzavřena republikou Československou s Rakouskem nebo s Maďarskem, v souhlasu s hospodářskými klausulemi mírových smluv s Rakouskem a Maďarskem k zavedení zvláštní celní úpravy ve prospěch určitých plodin nebo výrobků pocházejících a přicházejících z těchto zemí. Island nebude moci požadovati výhod, vztahujících se k pohraničnímu obchodu, styku a dopravě, jež by z důvodů místních byly přiznány státům sousedním v pohraničních pásmech. Předcházející prozatímní úprava nabude působnosti patnáctého dne počítajíc od data této noty a zůstane v platnosti, až by byla vypovězena jednou ze smluvních stran 30 dní napřed. Kdyby jedna ze smluvních stran nevypověděla tuto úpravu druhé straně 30 dní před 1. lednem 1925 nebo dříve, zůstane v účinnosti jako definitivní úprava tak dlouho, až by byla vypovězena jednou ze smluvních stran 3 měsíce napřed. Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty. V Praze, dne 8. května 1924. Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Jeho Excelenci panu Nielsovi Johanu Wulfsbergu Høstovi, mimořádnému vyslanci a zplnomocněnému ministru Jeho Veličenstva krále dánského a islandského v Praze.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost provisorní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a Islandem.

104/1924 Sb.

133. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 3. června 1924 ohledně obchodní a plavební smlouvy se závěrečným protokolem připojeným k ní s přílohami a úmluvy o výsadách a ulehčeních ve prospěch československého provozu v terstském přístavu mezi republikou Československou a královstvím Italským. Smlouva obchodní a plavební se závěrečným protokolem, připojeným k ní s přílohami a úmluva o výsadách a ulehčeních ve prospěch československého provozu v terstském přístavu mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané dne 23. března 1921 v Římě, jež byly uvedeny nařízením vlády republiky Československé ze dne 9. ledna 1922, čís. 4 Sb. z. a n., v prozatímní platnost na základě zákona ze dne 25. listopadu 1919, čís. 637 Sb. z. a n., a ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n., a k nimž Národní shromáždění ve schůzích ze dne 19. ledna a 6. února 1922 dalo svůj souhlas, byly dne 31. prosince 1923 presidentem republiky ratifikovány. Výměna ratifikačních listin byla provedena dne 1. března 1924. Tím stává se bezpředmětným nařízení vlády republiky Československé ze dne 9. ledna 1922, č. 4 Sb. z. a n. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí ohledně obchodní a plavební smlouvy se závěrečným protokolem připojeným k ní s přílohami a úmluvy o výsadách a ulehčeních ve prospěch československého provozu v terstském přístavu mezi republikou Československou a královstvím Italským.

133/1924 Sb.

147. Úmluva o poštovní spořitelně uherské uzavřená dne 7. listopadu 1922 v Budapešti mezi Československem, Maďarskem, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Rakouskem. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. TOMÁŠ G. MASARYK, PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, VŠEM, KTEŘÍ TENTO LIST ČÍSTI NEBO ČTOUCE SLYŠETI BUDOU, POZDRAVENÍ. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, KRÁLOVSTVÍ SRBŮ, CHORVATŮ A SLOVINCŮ, MAĎARSKA, POLSKA, RAKOUSKA A RUMUNSKA BYLA SJEDNÁNA TATO ÚMLUVA SE ZÁVĚREČNÝM PROTOKOLEM, JAKOŽ I DOHODA SE ZÁVĚREČNÝM PROTOKOLEM: (Překlad.) Úmluva. RAKOUSKO, MAĎARSKO, POLSKO, RUMUNSKO, KRÁLOVSTVÍ SRBŮ, CHORVATŮ A SLOVINCŮ A ČESKOSLOVENSKO, hodlajíce řešiti otázky týkající se převodu pohledávek a deposit, které mají příslušníci postoupených území bývalého království Uherského, resp. bývalého císařství Rakouského u král. uherské poštovní spořitelny, chtějíce za tím účelem sjednati úmluvu, Vysoké smluvní strany jmenovaly svými zmocněnci: Rakousko: p. Dra Jana Cnoblocha, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra republiky Rakouské při království Maďarském; Maďarsko: p. Alexandra de Nuber, generálního konsula I. tř., a p. Achille Deschána, ministerského radu; Polsko: p. Zbigniewa Smolku, zplnomocněného zástupce republiky Polské; Rumunsko: p. Trajana Stircea, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra Jeho Veličenstva krále Rumunského při vládě království Maďarského; Království Srbů, Chorvatů a Slovinců: p. Danilo Daniće, přednostu odboru ministerstva zahraničních věcí; Československo: p. Dra Bohumila Vlasáka, vedoucího odborového přednostu ministerstva financí, kteří, odevzdavše své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, dohodli se takto: ČÁST PRVNÍ. Všeobecná ustanovení. Článek 1. Pohledávky a deposita osob sídlících v Polsku, resp. na území bývalých Uher, postoupeném ve smyslu mírové smlouvy Trianonské Rakousku, zůstanou u poštovní spořitelny v Budapešti. Rovněž zůstanou u poštovní spořitelny v Budapešti pohledávky a deposita polských státních příslušníků sídlících mimo Polsko, jakož i pohledávky a deposita osob majících domovské právo na výše zmíněném území Rakouska a sídlících mimo toto území, ačli ve smyslu dalších ustanovení této smlouvy nemají býti zařaděny do národního bloku Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců anebo Československa. Splacení pohledávek, zůstavších u poštovní spořitelny, může býti žádáno jediné v korunách uherských. Na žádost výše označených osob odevzdá poštovní spořitelna v Budapešti řečené pohledávky a deposita ve smyslu podané žádosti jednotlivému žadateli anebo úhrnem poštovní spořitelně ve Vídni, resp. ve Varšavě. Odevzdání toto provede se za šetření předpisů stanov spořitelny v Budapešti. Další ustanovení této úmluvy, s výjimkou článků 16. a 17., neplatí pro pohledávky a deposita v tomto článku uvedená. Článek 2. Maďarsko převede, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo pak převezmou ve shodě s předpisy této úmluvy veškeré pohledávky svých příslušníků u poštovní spořitelny v Budapešti, jakož i pohledávky náležející komitátům, okresům a obcím, jichž území se nalézá mimo Maďarsko. V příčině komitátů, okresů a obcí, jichž území je rozděleno, obsahuje článek 8. zvláštní ustanovení. Pohledávky nepřevzaté třemi výše uvedenými státy zůstanou u poštovní spořitelny v Budapešti v korunách uherských a jich výplata může býti požadována příslušníky těchto států jediné v korunách uherských. Každý z výše uvedených států pověří některý ze svých veřejných peněžních ústavů provedením všech operací vyplývajících z této úmluvy. Tato úmluva nevztahuje se na pohledávky, jejichž majitelé prohlásí, že je chtějí ponechati u poštovní spořitelny v Budapešti. Za likvidační den považuje se, pokud v následujících předpisech není výslovně ustanoven den jiný, poslední den měsíce, v němž tato úmluva stane se účinnou podle článku 18. Článek 3. Za příslušníky území oddělených od bývalého království Uherského, resp. od bývalého císařství Rakouského, jichž pohledávky mají býti převzaty národními ústavy, považují se zásadně oni vkladatelé úspor a majitelé šekových účtů, kteří v den 28. února 1919 (všeobecný rozhodný den) měli na území dotyčného státu své řádné bydliště (sídlo) a je od té doby nezanechali. Pro místa vyjmenovaná v připojených přílohách A, B a C budou dny v nich uvedené považovány za zvláštní rozhodné dny. Dočasné změny pobytu, zvláště byly-li způsobeny válečným stavem, nelze považovati za změny řádného bydliště (sídla). Přeložili-li vkladatelé úspor anebo majitelé šekových účtů své bydliště (sídlo) po dnech výše uvedených z území jednoho národního státu do území jiného národního státu, vyjímaje ty, kteří přeložili své bydliště do Maďarska, rozhoduje o převzetí jich pohledávek jejich státní příslušnost v den, kdy úmluva tato stane se účinnou. Změny území považují se při použití tohoto ustanovení za rovné změnám bydliště. U odboček peněžních ústavů a podniků všeho druhu, u správ statků atd. považuje se místo provozu těchto odboček a správ za sídlo. V příčině příslušníků, kteří měli své bydliště (sídlo) v území položeném mimo bývalé království Uherské a kteří odtud přesídlili do svého národního státu anebo zůstali v cizině, obsahuje druhá část této úmluvy bližší ustanovení. Článek 4. Úhrnná částka pohledávek, které budou převzaty dle části II. a III. každým národním ústavem, budou tvořiti dotyčný národní blok Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československa. Úhrnná částka pohledávek, tímto způsobem ze správy poštovní spořitelny vylučovaných, bude účetně vyjádřena jednotně v korunách. K úhradě této úhrnné částky dá poštovní spořitelna přejímajícím národním ústavům k disposici hodnoty uvedené v článku 10. Aktiva, poštovní spořitelnou k úhradě postoupená, rozdělí se mezi Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo podle ustanovení článku 11. Článek 5. Kromě pohledávek z úspor a šekových účtů budou na žádost zájemníků převedena na ústavy ku přejímání ustanovené také ona deposita cenných papírů, která poštovní spořitelna opatruje a spravuje na účet státních občanů dotyčného území Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československa, majících bydliště mimo Maďarsko. Státní občanství musí však býti nabyto podle ustanovení mírové smlouvy Trianonské nebo St. Germainské anebo smluv s nimi souvisejících. Pohledávky na účtech v hotovosti, vzešlé z obchodů poštovní spořitelny cennými papíry, vyšetří se podle zásad stanovených v článku 9. a přičtou se ku převedeným pohledávkám z úsporného řízení. Článek 6. Provedením této úmluvy zprošťuje se poštovní spořitelna každého dalšího závazku vůči oněm stranám, jichž pohledávky přecházejí ze správy její do správy ústavu, na nějž byly převedeny. Přejímající ústavy vstoupí co do převzatých pohledávek v práva a povinnosti poštovní spořitelny s obmezením, že přeměnu pohledávek na národní měnu bude nutno provésti až po obdržení všech úhrad zmíněných ve čtvrté části této úmluvy a jenom v rámci této úhrady. Súčastněným státům je však vyhrazeno, aby samy určily, jakým způsobem a jakou částkou má přejímající ústav uspokojiti oprávněné osoby, s nimiž bude nakládáno stejnou měrou. ČÁST DRUHÁ. Stanovení bloků pohledávek, jež mají býti převedeny. Článek 7. Při zjišťování bloků pohledávek v úsporném řízení bude se postupovati takto: Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo vyzvou veřejnou výzvou své příslušníky (čl. 3.), aby svoje pohledávky z úspor přihlásili během stanovené doby u úřadů, které budou označeny. Lhůta nesmí přesahovati tři měsíce po té, kdy úmluva tato stane se účinnou. Současně s přihláškou odvedou vkladatelé své spořitelní knížky vypovězené per saldo. Při tom vkladatelé, kteří v příslušných rozhodných dnech měli své bydliště (sídlo) na území dotyčného národního státu, musí předložiti průkaz o tomto bydlišti (sídle), jakož i o bydlišti (sídle) nynějším. Naproti tomu vkladatelé úspor, kteří po dotyčných rozhodných dnech přenesli své bydliště (sídlo) z území některého národního státu do území kteréhokoliv jiného státu, vyjímaje vkladatele přeloživší své bydliště do Maďarska, anebo z kterékoli země do území národního státu, jakož i vkladatelé úspor, kteří svoje bydliště (sídlo) mimo území bývalého království Uherského podrželi, chtějí-li použíti výhod ustanovení této úmluvy, budou povinni prokázati svoje nynější bydliště (sídlo), jakož i svoji státní příslušnost. Tato státní příslušnost musí býti nabyta podle ustanovení mírové smlouvy Trianonské nebo St. Germainské anebo smluv s nimi souvisejících. Zemřel-li vkladatel úspor, bude přidělení jeho úsporné pohledávky rozhodnuto podle jeho posledního bydliště, pokud se týče podle jeho státního občanství (domovského práva). U osob právnických, které přestaly existovati, rozhoduje jejich poslední sídlo. Staly-li se následkem úpravy hranic po dotyčných rozhodných dnech, ale přede dnem likvidačním territoriální změny mezi Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem, budou pohledávky příslušníků těchto území přiděleny národnímu bloku toho státu, k němuž nyní přináleží území touto změnou dotčené, ačli ostatní podmínky touto úmluvou stanovené byly splněny. Ztratila-li se vkladní knížka spořitelní, oznámí vkladatel současně s přihláškou ztrátu knížky a požádá o zavedení umořovacího řízení ve smyslu článku 21. zák. IX. z r. 1885. Umořovací řízení a přidělení do národního bloku podle výsledku tohoto řízení bude provedeno poštovní spořitelnou v dohodě s příslušným národním státem. Po provedení případných oprav a doplňků oznámí příslušný národní stát poštovní spořitelně vkladatele úspor, kteří náleží do jeho národního bloku. Úsporné pohledávky všech k jednomu národnímu bloku náležejících vkladatelů úspor, zjištěné podle jejich výše v příslušný rozhodný den (viz článek 3.) s připočítanými úroky 3% ročně (pokud se týče pohledávek podléhajících dekretu 2268/1908 K. M. — „zárt betétek“ — vázané vklady — s úroky 3·6% ročně) až do likvidačního dne, byvše poštovní spořitelnou dle jejich záznamů přezkoušeny, tvoří pohledávkový blok příslušného národního státu. Zmenšila-li se pohledávka v době mezi příslušným rozhodným dnem a dnem likvidačním, bude převedena jen nejmenší pohledávka této doby. Celá částka převedenou pohledávku převyšující zůstane u poštovní spořitelny v korunách uherských k disposici oprávněné osoby. V případě, že by přeměna bydliště byla se stala mezi dvěma oblastmi, z nichž každá má jiný rozhodný den, bude pro přidělení pohledávky do národního bloku, jakož i pro určení výše pohledávky směrodatným rozhodný den pozdější. Úsporné pohledávky, které věřitelé nepřihlásí a Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo neoznámí, zůstanou u poštovní spořitelny v Budapešti v uherských korunách. Avšak všecky pohledávky, které 28. února 1919 ve smyslu článku 22. a 23. zák. IX. z r. 1885 byly již promlčeny anebo po této době se promlčí, budou přiděleny tomu státu, v jehož území jest poštovní úřad, který vydal spořitelní knížku. Článek 8. Při zjišťování pohledávkových bloků v šekovém řízení bude se postupovati takto: Poštovní spořitelna sestaví prozatímně na základě svých záznamů, podle směrnic daných v článku 3., pohledávkové bloky Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československa. Poštovní spořitelna, společně s přejímajícím ústavem, vyrozumí majetníky účtů o jejich prozatímním přidělení do určitého pohledávkového bloku. Vyjde-li na jevo, že bydliště (sídlo) některého majitele šekového účtu, sdělené poštovní spořitelnou, souhlasí s bydlištěm (sídlem) v příslušný rozhodný den (viz článek 3.), anebo jde-li pouze o změnu bydliště (sídla) uvnitř území téhož státu, majitel účtu nebude povinen podávati dalšího průkazu pro svoje konečné zařadění do příslušného národního bloku. Jde-li však o přeložení bydliště (sídla) do území jiného následnického státu, vyjímaje Maďarsko, anebo jde-li o přeložení bydliště z kterékoliv země do národního státu, prokáže majitel účtu svoji nynější příslušnost, jakož i bydliště (sídlo). V tomto případě bude pro zařadění do národního bloku rozhodující státní příslušnost, jež musí býti nabyta podle mírové smlouvy Trianonské nebo St. Germainské, nebo podle smluv s nimi souvisejících. K usnadnění výše uvedeného postupu vyzvou Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo své příslušníky, aby oznámili každou případnou změnu bydliště, jež by mohla býti důležitou pro použití tohoto článku. Pohledávky komitátů a okresů, jejichž území bylo rozděleno, budou rozvrženy na Maďarsko, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a na Československo v poměru podle počtu obyvatelstva částí bývalého rozděleného území, při čemž za základ výpočtu budou sloužiti příslušná úřední data uherského statistického úřadu o sčítání lidu z r. 1910. Pohledávky rozdělených obcí budou převedeny v celku na stát, v němž se nalézá příslušný obecní úřad. Příslušníci kteréhokoliv ze států výše uvedených budou povinni za účelem výplaty svých pohledávek, souvisejících se šekovými konty takto rozvrženými, obrátiti se na úřady, které vykonávají správní moc v příslušné části rozděleného území. Zemřel-li majitel šekového účtu, bude přidělení jeho pohledávky rozhodnuto podle jeho posledního bydliště, pokud se týče podle jeho státního občanství (domovského práva). U osob právnických, které přestaly existovati, rozhoduje jejich poslední sídlo. Nastaly-li v důsledku úpravy hranic po dotyčných rozhodných dnech, ale přede dnem likvidačním territoriální změny mezi Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem, budou pohledávky příslušníků těchto území přiděleny národnímu bloku toho státu, k němuž nyní přináleží území touto změnou dotčené, ačli ostatní podmínky touto úmluvou stanovené byly splněny. Neprohlásí-li majitel účtu, během jednoho měsíce po vyrozumění výslovně, že si přeje ponechati svoji pohledávku u poštovní spořitelny, považuje se jeho zařadění do národního bloku po předložení případně nutných průkazů za konečné. Pohledávky, jichž se týče právě zmíněné prohlášení, anebo ony pohledávky, které podle záznamů poštovní spořitelny nebudou převedeny a jichž majitelé nepožádají za opravu těchto dat, zůstanou u poštovní spořitelny v Budapešti v korunách uherských. Po provedení případných oprav a doplňků každý národní stát schválí přidělení jednotlivých majitelů šekových účtů do svého pohledávkového bloku. Pohledávky všech do jednoho národního bloku náležejících majitelů šekových účtů, zjištěné podle jejich výše v příslušný rozhodný den s připočtenými úroky 2% ročně až do likvidačního dne, tvoří pohledávkový blok příslušného národního státu. Zmenšila-li se pohledávka v době mezi příslušným rozhodným dnem a dnem likvidačním, bude převedena jen nejmenší pohledávka z této doby. Celá částka převedenou pohledávku převyšující zůstane u poštovní spořitelny v korunách uherských k disposici oprávněné osoby. ČÁST TŘETÍ. Převedení deposit cenných papírů a pohledávek na účtech v hotovosti. Článek 9. Deposita cenných papírů u poštovní spořitelny a pohledávky na účtech v hotovosti státních občanů Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československa převedou se podle těchto zásad: Majitelé účtů depositních a účtů v hotovosti budou veřejnou vyhláškou vyzváni, aby v přiměřené lhůtě přihlásili svá deposita a své pohledávky na hotovosti a aby zmocnili přejímací ústav k jich převzetí. Současně s přihláškou jest předložiti průkaz o státním občanství, jakož i průkaz o bydlišti (sídle) mimo území Maďarska. Pro přidělení deposit cenných papírů a účtů v hotovosti náležejících k pozůstalostem jest rozhodující státní občanství, pokud se týče domovská příslušnost a poslední bydliště zemřelého, u osob právnických, které přestaly existovati, jejich poslední sídlo. Účet v hotovosti, náležející k depositu cenných papírů, považuje se za přihlášený, je-li přihlášeno depositum cenných papírů samo. Při přihlášce jest předložiti depositní list (rentovou knížku). Ztratil-li se tento doklad, učiní majitel účtu písemné prohlášení, že ručí za každou škodu, jež by mohla vzniknouti z převodu deposita. Na žádost poštovní spořitelny budou jednotlivá prohlášení majitelů depositních účtů nahrazena hromadným prohlášením ústavu převodem pověřeného. Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo odevzdají poštovní spořitelně přihlášky, jež budou jimi přezkoušeny a co do podmínek převodu (státní občanství, bydliště nebo sídlo) ověřeny. Poštovní spořitelna přezkoumá, zda přihlášky souhlasí s knihovním stavem, případně je opraví a provede potom v dohodě s přejímacím ústavem vydání deposit a pohledávek v hotovosti. Maďarsko povolí volný vývoz deposit, která podle předchozích ustanovení mají býti převedena a nezkrátí jich daněmi ani jakýmikoliv dávkami. Při tom je dbáti nařízení, jež byla anebo budou vydána Reparační komisí vzhledem k nakládání s titry nezaloženého předválečného dluhu bývalého království Uherského. Titry válečných půjček budou převedeny bez jakéhokoli označení se strany Maďarska. Cenné papíry podléhající jistotní vázanosti budou převedeny jediné se souhlasem oprávněné osoby (správního úřadu, který má na jistotě zájem). Pohledávkové bloky na účtech v hotovosti připočtou se k úspornému pohledávkovému bloku příslušného státu a naloží se s nimi jako s úspornými pohledávkami. Neohlášená deposita cenných papírů nebudou při převedení účastna výhod této úmluvy. S neohlášenými pohledávkami na účtech v hotovosti naloží se stejně jako s neohlášenými pohledávkami z úspor. Jak jest nakládati s deposity zatíženými lombardními dluhy, upravuje IV. část této úmluvy. ČÁST ČTVRTÁ. Úhrada úhrnného bloku pohledávek Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československa, ze správy poštovní spořitelny převáděných. Článek 10. Pohledávky a dluhy vyplývající z vyúčtování poštovní spořitelny vůči poštovním správám Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československa, jakož i saldo ze vzájemného vyúčtování mezi poštovní spořitelnou v Budapešti a poštovní spořitelnou v Sarajevě budou zaúčtovány pro každý národní blok výše zmíněných států zvláště, v poměru koruna za korunu. Souhrn národních bloků takto opravený bude tvořiti úhrnný blok států výše označených. K úhradě tohoto úhrnného bloku použijí se tyto součástky jmění poštovní spořitelny: 1. Na prvém místě titry předválečného dluhu bývalého království Uherského, jsoucí podle přiloženého seznamu v majetku poštovní spořitelny v Budapešti, v úhrnné částce 135,000.000 (jedno sto třicet pět milionů) korun nominální hodnoty, a to neoznačené jako územní držba království Maďarského. Tyto titry budou vydány se všemi kupony a talony, resp. s úrokovými listy počínaje dny uvedenými v přiloženém seznamu. Blok titrů, v přiloženém seznamu podrobně uvedený a stanovený částkou 766.880 (sedm set šedesát šest tisíc osm set osmdesát) korun nominální hodnoty, bude vyhrazen k úhradě pohledávek, které mají příslušníci Rjeky u poštovní spořitelny v Budapešti. Titry získané z předválečného dluhu bývalého království Uherského budou započteny k úhradě úhrnného bloku jejich nominální hodnotou v poměru koruna za korunu. Kupony splatné a již oddělené nebudou zaúčtovány a nebudou moci býti uplatněny ani vůči státu titry přejímajícímu ani vůči Maďarsku. V případě, že by úhrnný blok, jenž má býti utvořen, nedosahoval částky 135,000.000 (jedno sto třicet pět milionů) korun, anebo se jí rovnal, nesmí množství titrů, které mají býti vydány, přesahovati výši úhrnného bloku. Jestliže by však úhrnný blok přesahoval částku 135,000.000 (jedno sto třicet pět milionů) korun, bude kromě titrů výše zmíněných uhrazen též hodnotami uvedenými v paragrafu 2 a 3 tohoto článku. 2. Pohledávky poštovní spořitelny vůči cizině, vyjádřené v jiné valutě nežli v uherských korunách, budou použity především k vyrovnání peněžitých závazků poštovní spořitelny, podléhajících předpisům mírové smlouvy Trianonské, čítaje v to pohledávky příslušníků bývalého císařství Rakouského, kteří nabyli státního občanství italského podle mírové smlouvy St. Germainské, ale s vyloučením pohledávek, jichž vyrovnání je předmětem této úmluvy. Zbytek pohledávek vůči cizině, který nebude anebo nebude moci býti použit k vyrovnání závazků zde zmíněných, bude použit k úhradě národních bloků. Poštovní spořitelna vykoupí obnos tohoto zbytku pohledávek složením 50,000.000 (padesát milionů) uherských korun, kterážto částka tvoří odhadnutou protihodnotu a je započtena v částce uvedené v paragrafu 3 tohoto článku. 3. Pevná částka 500,000.000 (pět set milionů) uherských korun, jejíž zaplacení bude provedeno podle modalit uvedených v paragrafu 2 a 3 článku 11. 4. Konečně jako doplněk úhrady pohledávky poštovní spořitelny mající původ v půjčkách na cenné papíry (půjčky lombardní) vůči dlužníkům, u nichž v příčině státního občanství a bydliště (sídla) jsou splněny podmínky článku 9. Článek 11. Ad 1. článku 10. Rozdělení předválečných titrů bývalého království Uherského, uvedených v paragrafu 1 článku 10., jichž nominální hodnota je tam stanovena částkou 135,000.000 (jedno sto třicet pět milionů) korun, bude stanoveno zvláštní dohodou mezi Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem. Jakmile budou národní bloky pohledávek v dohodě s poštovní spořitelnou v Budapešti definitivně sestaveny, určí Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo úhrady v titrech, jež jim podle zmíněné dohody připadají, a oznámí současně výsledek poštovní spořitelně v Budapešti, která se jím při rozdílení bude říditi. Ad 2.—3. článku 10. K zajištění súčastněných států před kolísáním kursu je ujednáno, že zaplacení smluvené částky 500,000.000 (pět set milionů) korun uvedené v paragrafu 3 článku 10. bude provedeno složením 21,500.000 (dvacet jeden milion pět set tisíc) lei v Rumunsku a složením 4,250.000 (čtyři miliony dvě stě padesát tisíc) dinárů v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Za tím účelem opatří si poštovní spořitelna úhrady na některé bankovní místo v Rumunsku, resp. v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a oznámí to súčastněným vládám. Vlády súčastněných států se zavazují, že od okamžiku podpisu této úmluvy neučiní žádných fiskálních anebo jiných opatření, která by byla s to úplně nebo částečně odníti svému určení úhrady získané poštovní spořitelnou, anebo která by jim mohla způsobiti jakoukoliv újmu. Jestliže by však přece úhrady získané byly postiženy takovými opatřeními, tu škody z nich snad vzniklé budou nahrazeny státem, který tato opatření učinil. Ad 4. článku 10. Lombardní pohledávky poštovní spořitelny zmíněné v paragrafu 4 článku 10. budou odevzdány třem súčastněným státům jako doplněk úhrady, aniž by byly zaúčtovány. Řečené lombardní pohledávky budou oznámeny každému přejímajícímu ústavu zvláštním seznamem, jejž tento ústav přezkouší co do státního občanství a bydliště (sídla) dlužníků. Lombardní pohledávky, které budou po opravě provedené ve vzájemné dohodě uznány, budou i se zástavami převzaty příslušným národním ústavem. Odevzdání úhrad uvedených v článku 10. provede se současně s definitivním převodem pohledávkových bloků za šetření předcházejících předpisů. ČÁST PÁTÁ. Závěrečná ustanovení. Článek 12. Výplaty provedené až do dne maďarské rozluky měnové (18. března 1920) na platební poukázky poštovní spořitelny, jakož i výplaty v krátké cestě až do výše 50 K, provedené v úsporném řízení přede dnem měnové rozluky maďarské (18. března 1920), budou uznány, bez ohledu na den splatnosti platební poukázky a budou vyřízeny s onou poštovní správou, jež je k tomu oprávněna podle rozhodných dnů poštovních, ustanovených úmluvou vztahující se na administrativní vyúčtování hospodaření poštovní správy uherské. Veškeré doklady po ruce jsoucí a hlavně všechny platební poukázky vyplacené nebo nevyplacené a všechna vysvětlení, vztahující se na zmíněné výplaty, budou dodány poštovní spořitelně co nejdříve. Neprovedené platební poukázky týkající se pohledávek náležejících do národních bloků připíší se k dobru příslušného účtu datem jich vydání. Veškeré vklady, které již byly zaúčtovány poštovní spořitelnou, budou vyřízeny s onou poštovní správou, která je k tomu oprávněna podle rozhodných dnů poštovních. Vklady učiněné před rozhodnými dny touto úmluvou stanovenými, jež dosud nebyly zaúčtovány, ale jichž účetní doklady došly poštovní spořitelny, zapíší se k dobru příjemce a budou vyřízeny s onou poštovní správou, jež je k tomu oprávněna podle rozhodných dnů poštovních. Jestliže však účetní doklady dosud nedošly poštovní spořitelny, připíší se vklady provedené před rozhodnými dny poštovními, jež dosud nebyly zaúčtovány, k dobru příjemce jen tehdy, dojdou-li zmíněné účetní doklady poštovní spořitelny co nejdříve, ale v každém případě před uplynutím jednoho měsíce ode dne ratifikace této úmluvy. Není-li po ruce původní účetní doklad, prozkoumá se potvrzení o domnělých vkladech v každém jednotlivém případě zvláště. Všechny ostatní vklady budou vyplaceny osobám, jež je učinily, onou poštovní správou, která je k tomu oprávněna podle rozhodných dnů poštovních. Článek 13. Maďarsko, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo se zavazují, že uchovají po dobu jednoho roku po úplném provedení převodů veškeré spisy a doklady týkající se správy převáděných pohledávek. Výše zmíněné státy zavazují se ku každé vzájemné pomoci při provádění všech šetření a všech opatření nutných ku stanovení a zajištění pohledávkových bloků. Poštovní spořitelna obstará rozdělení hodnot uvedených ve čl. 10. a 11. a bude při tom postupovati ve vzájemné dohodě se súčastněnými státy. Podá rovněž všechna nutná vysvětlení a dohodne se nejkratší cestou s funkcionáři delegovanými výše zmíněnými státy. Článek 14. Za převedení pohledávek bude poštovní spořitelna účtovati toliko poplatky stanovené jejími předpisy, které byly v platnosti dne 28. února 1919 a odečte je od pohledávek při jich likvidaci. Výlohy spojené s odevzdáním deposit cenných papírů, jež nebudou kryty pohledávkami v hotovosti, budou zapraveny súčastněným národním státem. Článek 15. Uskutečněním této úmluvy, za jejíž provedení poštovní spořitelnou v Budapešti ručí království Maďarské, pomíjí státní ručení stanovené článkem 1. zák. IX. z r. 1885. Článek 16. Tuto úmluvu jest pokládati jediné za finanční úpravu sjednanou podle znění článku 198 mírové smlouvy Trianonské, obzvláště pokud se týče bývalého hospodaření poštovní spořitelny. Tato úprava není nikterak na újmu jakékoliv jiné finanční úpravě a nedotýká se žádného jiného ustanovení mírové smlouvy výše zmíněné. Tím vzdávají se všechny smluvní státy práva v čl. 198 stanoveného: dovolávati se v této záležitosti Reparační komise. Článek 17. Kdyby při provádění této úmluvy nastaly mezi smluvními státy různosti mínění, zřídí se zvláštní rozhodčí soud v případě, že do té doby nedojde k ustavení se stálého a všeobecného rozhodčího soudu pro vyřizování neshod mezi súčastněnými státy. Tento soud bude utvořen z jednoho rozhodčího soudce delegovaného Maďarskem a z jednoho rozhodčího soudce, jenž bude jmenován, po společné dohodě, ostatními smluvními státy. Oba rozhodčí soudcové zvolí si předsedu. V případě, že by oba rozhodčí soudcové nemohli se shodnouti na volbě předsedy, bude předseda zvolen většinou hlasů všemi smluvními státy. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas Maďarska. Předseda tohoto soudu musí náležeti některému státu, který není súčastněn na této úmluvě, a bude zvolen, pokud možno, ze znalců ovládajících souhrn otázek touto úmluvou řešených. Sídlem rozhodčího soudu jest Budapešt. Smluvní státy se zavazují poskytnouti rozhodčímu soudu veškerou podporu potřebnou k vykonávání jeho úřadu. Náklady rozhodčího soudu ponesou súčastněné státy v poměru případů k rozhodnutí předložených. Podíly těchto nákladů, vypadající na jednotlivé účastníky, budou stanoveny rozhodčím soudem od případu k případu. Rozhodčí soud svolá se na žádost kteréhokoli ze smluvních států a rozhoduje většinou hlasů. Předseda hlasuje naposled. Rozhodnutí rozhodčího soudu je pro súčastněné státy závazné a z jeho rozhodnutí není odvolání. Článek 18. Tato úmluva bude ratifikována. Ratifikace budou sděleny súčastněnými státy co nejdříve královské maďarské vládě. Královská maďarská vláda vyrozumí o tom všechny ostatní signatární státy. Ratifikační listiny budou uloženy v archivech královské maďarské vlády. Tato úmluva nabude účinnosti teprve po ratifikaci všemi smluvními státy. Jakmile všechny ratifikace dojdou královské maďarské vlády, dá tato sepsati protokol, jehož datum bude též dnem, kdy tato úmluva stane se účinnou. Smluvní státy učiní veškerá nutná opatření, aby obeznámily své příslušníky s ustanoveními této úmluvy, jakmile se stane účinnou. Na důkaz toho zmocněnci svrchu jmenovaní podepsali tuto úmluvu sepsanou francouzsky v šesti původních stejnopisech, jež byly doručeny každému ze súčastněných států. Dáno v Budapešti dne 7. listopadu 1922. Za Rakousko: (L. S.) Cnobloch v. r. Za Maďarsko: (L. S.) Alexandre de Nuber v. r. Achille Deschán v. r. Za Polsko: (L. S.) Dr. Zbigniev Smolka v. r. Za Rumunsko: (L. S.) Tr. Stircea v. r. Za Království Srbů, Chorvatů a Slovinců: (L. S.) Danilo Danić v. r. Za Československo: (L. S.) Dr. Bohumil Vlasák v. r. Příloha A. Rumunsko. V souhlasu s článkem 3. této úmluvy: den 30. dubna 1919 bude považován za rozhodný den poštovní spořitelny: a) pro část území bývalého uherského komitátu Ugocsa (Ugocsa) a pro část území bývalého uherského poštovního ředitelství v Oradea-Mare (Nagyvárad) nyní podřízeného Rumunsku, vyjímaje poštovní úřady v Baia-Mare (Nagybánya) a Zalau (Zilah), pro které platí rozhodný den všeobecný; b) pro část území bývalého uherského poštovního ředitelství v Timisoara (Temesvár) nyní podřízeného Rumunsku. Příloha B. Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. V souhlasu s článkem 3. této úmluvy budou tyto dny považovány za dny rozhodné pro poštovní obvody níže jmenované: 1. Den 30. dubna 1919 pro obvody poštovních úřadů na území bývalého uherského poštovního ředitelství v Timisoara (Temesvár) nyní podřízeného poštovní správě Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. 2. Den 30. září 1919 pro obvody poštovních úřadů na území Prekomurje (na sever od řeky Mury). 3. Den 18. března 1920 pro obvody poštovních úřadů trojúhelníku Baranya, které jsou dnes na území Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Příloha C. Československo. V souhlasu s článkem 3. této úmluvy budou tyto dny považovány za dny rozhodné pro obce (místa) níže jmenované: 1. Den 31. července 1919. I. Slovensko a) na území obvodu Košického (části sloučené z bývalých uherských komitátů Abauj-Torňanského, Zemplínského a Užského): 1. Bačkovik — Bátyok 2. Klečenov — Kelecsényborda 3. Saláncka Huta — Szalánczhuta 4. Čakanovce — Osvacsákány 5. Žirovce — Zsir 6. Oborin — Abara 7. Velké Raškovce — Nagyráska 8. Malé Raškovce — Kisráska 9. Kucany — Mészpest 10. Malčice — Málcza 11. Kopčany — Hegyi 12. Slavkovce — Szalók 13. Drahňov — Deregnyö 14. Petrikovce — Petrik 15. Hardište — Hardicsa 16. Kožuchov — Kazsó 17. Nižné Michalany — Alsómihályi 18. Baranč — Barancs 19. Bodrogszerdahely — Bodrogszerdahely 20. Bodrogsek — Bodrogszög 21. Bodzášujlak — Bodzásujlak 22. Borša — Borsi 23. Černahov — Csarnahó 24. Čergov — Csörgő 25. Cékov — Czéke 26. Geraňa — Garany 27. Gerčel — Gercsely 28. Imreg — Imreg 29. Kašov — Kásó 30. Bará Mala — Kisbári 31. Malý Kazmir — Kiskázmér 32. Malá Toroňa — Kistoronya 33. Kista — Kiszte 34. Kolbáš — Kolbása 35. Ladmovce — Ladamócz 36. Lastovce — Lasztécz 37. Legiňa — Legenye 38. Bará Velká — Nagybári 39. Velký Kazmir — Nagykázmér 40. Velká Toroňa — Nagytoronya 41. Seleška — Szöllöske 42. Sirnek — Szürnyeg 43. Velaty — Velejte 44. Jastrab — Magyarsas 45. Zemplin — Zemplén 46. Kralovský Chlumec — Királyhelmecz 47. Bély — Bély 48. Bačka — Bacska 49. Botany — Battyán 50. Kisdobra — Kisdobra 51. Bodrogszentes — Bodrogszentes 52. Kisgéres — Kisgéres 53. Perbenik — Perbenyik 54. Szomotor — Szomotor 55. Bodrogvécs — Bodrogvécs 56. Kisujlak — Kisujlak 57. Lelesz — Lelesz 58. Polany — Bodrogmezö 59. Kapoňa — Kaponya 60. Szolnočka — Szolnocska 61. Rad — Rad 62. Bodrogszentmária — Bodrogszentmária 63. Boly — Boly 64. Véke — Véke 65. Zeteň — Zétény 66. Pálfölde — Pálfölde 67. Szinyér — Szinyér 68. Nagygéres — Nagygéres 69. Nagytárkány — Nagytárkány 70. Kistárkány — Kistárkány 71. Ágcsernyő — Ágcsernyő 72. Nagykövesd — Nagykövesd 73. Oerös — Oerös 74. Kiskövesd — Kiskövesd 75. Čop — Csap 76. Surty — Szürte 77. Pallov — Palló 78. Bajánház — Bajánháza 79. Bátfa — Bátfa 80. Galoč — Gálócs 81. Rát Velký — Nagyrát 82. Biš — Bés 83. Čepel — Ungcsepely 84. Malé Kapušany — Kiskapos 85. Rát Malý — Kisrát 86. Iška — Iske 87. Malé Selmence — Kisszelmencz 88. Velké Selmence — Nagyszelmencz 89. Visoká — Magasrév 90. Velké Kapušany — Nagykapos 91. Močiar — Magyarmocsár 92. Budkovce — Budaháza 93. Klačány — Magyarkelecsény 94. Ňarád — Ungnyarád 95. Cičarovce — Csicser 96. Vieskovce — Veskócz 97. Vajkovce — Vajkócz 98. Matovce — Mátyócz 99. Ruska — Doboruszka 100. Palaďské Komorovce — Palágykomorócz 101. Palaď — Palágy 102. Pole Čierno — Feketemező 103. Moďoroš — Ungmogyorós 104. Vajány — Vaján 105. Mokča-Krysov — Mokcsa-Kerész 106. Prukša — Szirénfalu 107. Krašok — Kráska 108. Rebriň — Rebrény 109. Šalamuňova — Tiszasalamon 110. Tiszaašvaň — Tiszaásvány 111. Pavlovce — Pálócz 112. Tégláš Malý — Kistéglás 113. Palin — Pályin 114. Stretava — Nagyszeretva 115. Senné — Ungszenna 116. Tegeňa — Tegenye b) na území komitátu Novohradského: 117. Filakovo — Fülek 118. Radovce — Ragyolcz 119. Pišpeky — Fülekpüspöki 120. Čakanova — Csákányháza 121. Šávol — Füleksávoly 122. Perša — Perse 123. Bolgáry — Bolgarom 124. Korlát — Korlát 125. Klačany — Tótkelecsény 126. Kováčovce — Fülekkovácsi 127. Galša — Ipolygalsa 128. Nitra pri Lučenci — Ipolynyitra 129. Velké Dravce — Nagydarócz 130. Panidarovce — Panyidarócz 131. Rapovce — Rapp 132. Kalonda — Kalonda 133. Mučin — Mucsény 134. Piliš — Fülekpilis 135. Terbelovce — Terbeléd 136. Studená — Medveshidegkút 137. Večeklov — Vecseklő c) na území komitátu Hontského: 138. Homok — Homok 139. Pereslany — Pereszlény d) na území komitátu Gemerského: 140. Králik — Sajókirály 141. Mehy — Méhi 142. Stranské — Oldalfala 143. Figa — Gömörfüge 144. Borica — Baracza 145. Rumince — Runya 146. Hanava — Hanva 147. Štrkovec — Kövecses 148. Rečka — Sajórecske 149. Svatý Kráľ — Sajószéntkirály 150. Abovce — Abafalva 151. Linkartovce — Sajólénártfalva 152. Napraď — Naprágy 153. Kesovce — Sajókeszi 154. Hubovo — Hubó 155. Lenka — Sajólenke 156. Batka — Bátka 157. Dulovec — Dulháza 158. Žipovec — Zsip 159. Radnovce — Nemesradnót 160. Cakovó — Czakó 161. Ivanovce — Balogiványi 162. Zadorčie — Zádorháza 163. Vieska — Balogujfalu 164. Siač — Rimaszécs 165. Martinovce — Nemesmártonfalva 166. Čiz — Csiz 167. Velkyňa — Velkenye 168. Jená — Jéne 169. Šušava — Susa 170. Hrmavec — Harmacz 171. Janošovce — Jánosi 172. Belian — Bellény 173. Pavlova Ves — Rimapálfalva 174. Sútor — Szutor 175. Žirkovce — Serke 176. Veledin — Feled 177. Šimonovce — Rimasimonyi 178. Darň — Darnya 179. Hostice — Gesztete 180. Jestice — Jeszte 181. Detiar — Détér 182. Jablonica — Almágy 183. Hajnáčka — Ajnácskő 184. Bašta — Egyházasbást 185. Petrovce u Veledina — Gömörpéterfala 186. Tajty — Tajti 187. Dubenec — Dobfenék 188. Hodejka — Kerekgede 189. Gortvianská Vieska — Gortvakisfalud 190. Behovce — Balogfalu 191. Dúžava — Dusa 192. Husiná — Guszona 193. Mojim — Mezőtelkes 194. Gemerčok — Kisgömöri 195. Šid — Gömörsid 196. Šireg — Söreg 197. Čoma — Csomatelke 198. Beňa — Béna. II. Podkarpatská Rus (Ruszinszkó). a) na území komitátu Užhorodského: 199. Šišlovce — Sislócz 200. Botfalva — Botfalva 201. Lekard — Lakárd 202. Tarnovce — Ungtarnócz 203. Konchaza — Konczháza 204. Minaj — Minaj 205. Homok — Homok 206. Ketergeň — Ketergény 207. Jovra — Oerdarma 208. Eseň — Eszeny 209. Saloka — Szalóka 210. Turja Pašika — Turjavágás 211. Simera Stará — Ószemere 212. Turja Bystrá — Turjasebes 213. Mokrá — Mokra 214. Simera Nová — Ujszemere 215. Turjanská Poljana — Turjamező 216. Huta Poljana — Mezőhuta 217. Poroskov — Poroskő 218. Vulšinky — Egreshát 219. Novoselice — Ujkemencze 220. Pastelka Malá — Kispásztély 221. Turja Rakov — Rákó 222. Turice Velká — Nagyturjaszög 223. Turice Malá — Kisturjaszög 224. Lipovec — Hárs 225. Voročov — Kapuszög 226. Dubrinič — Bercsényifalva 227. Zaričovo — Drugetháza 228. Močár Ruská — Oroszmocsár 229. Roztoka Pastel — Felsőpásztély 230. Zabrod — Révhely 231. Ljuta — Havasköz 232. Tichá — Tiha 233. Viška — Viharos. 234. Luh — Ligetes 235. Suchá — Szuhapatak 236. Husná — Erdőludas 237. Pastel Begendat — Alsópásztély 238. Čiernoholova — Sóhát 239. Smreková — Szemerekő 240. Bukoč — Ungbükkös 241. Kostrina — Csontos b) pro všecky obce (místa) komitátu Berežského, Ugočského, Marmarošského. 2. Den 14. srpna 1919 pro obec Petržalku v komitátu Bratislavském. 3. Pro obce (místa) a obvody Slovenska a Podkarpatské Rusi, které byly k Československu připojeny později (v r. 1919, 1920, 1921, 1922), považují se co do přidělení k národnímu bloku za rozhodné dny data skutečného připojení a co do výše pohledávek den maďarské rozluky měnové, a to v obou případech za podmínek stanovených v této úmluvě. Závěrečný protokol k úmluvě o řešení otázek týkajících se převodu pohledávek a deposit, které mají příslušníci postoupených území bývalého království Uherského, resp. bývalého císařství Rakouského u královské uherské poštovní spořitelny. Při podpisu úmluvy sjednané dnešního dne podepsaní zmocněnci Maďarska, Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československa prohlásili a ustanovili toto: 1. Při použití paragrafu 2 článku 2. dlužno výrazem „příslušník“ rozuměti veškeré osoby fysické i právnické, mající státní příslušenství ve státech tam označených. 2. Pokud se týče odstavce 3. článku 8., je ujednáno, že ustanovení tam obsažená, která pojednávají o rozdělení pohledávek komitátů, okresů a obcí, jichž území bylo rozděleno, nikterak nejsou na újmu případné úpravě jiných dluhů a správních pohledávek, jež nejsou řešeny touto úmluvou. 3. Aby se pokud možno usnadnilo a zjednodušilo provedení této úmluvy, je ujednáno, že kdykoliv osoby požívající výhod této úmluvy mají prokázati státní příslušnost, bude domovský list nebo průkaz o přijetí obce (repatriační vysvědčení) považován za důkaz pro tento účel postačitelný. 4. Aby se zmenšily výlohy při provádění této úmluvy, je ujednáno, že veškerá z něho vyplývající korrespondence povede se, pokud možno, prostřednictvím příslušných legací sídlících v Budapešti. 5. Aby se urychlilo zjištění národních bloků, budou doklady, o nichž se zmiňuje článek 12. pokud možno nejdříve dodány poštovní spořitelně. 6. V příčině článku 9. je ujednáno, že deposita cenných papírů u poštovní spořitelny v Sarajevě, náležející ukladatelům maďarským, budou vydána na žádost oprávněných osob ve shodě se stanovami poštovní spořitelny v Sarajevě. 7. Pokud se týče výpočtu úroků příslušejících podle článků 7., 8. a 9. z pohledávek úsporných, z pohledávek na šekových účtech nebo z pohledávek na účtech v hotovosti, budou v případech, že jejich výše v době mezi příslušným rozhodným dnem a dnem likvidačním se zmenšila, připočteny úroky až do dne výplaty z pohledávky před výplatou a od tohoto dne z jejího zbytku. V případě, že by se byla pohledávka v době výše zmíněné zvětšila, vypočtou se úroky z částky, jež má býti převedena. 8. Je ujednáno, že od okamžiku podepsání úmluvy není již poštovní spořitelna povinna vyhověti takovým žádostem za výplatu nebo platebním příkazům, které by mohly zmenšiti částku, jež má býti převedena podle článku 7., 8. a 9. V pochybných případech může se provedení podobných výplat anebo platů odložiti až do okamžiku, kdy bude s konečnou platností rozhodnuto, že příslušná pohledávka zůstane u poštovní spořitelny v Budapešti. V případu, že by provedení nějaké žádosti za výplatu nebo nějakého platebního příkazu bylo podle předcházejících ustanovení odmítnuto nebo odloženo, bude to súčastněným stranám (vkladateli, majiteli účtu, případně příjemci) oznámeno. 9. V příčině bodu 2.—3. článku 11. je ujednáno, že částka 21,500.000 (dvacet jeden milion pět set tisíc) lei bude dána k disposici státního pokladu rumunského u Národní Banky Rumunské v Bukurešti a částka 4,250.000 (čtyři miliony dvěstě padesát tisíc) dinarů k disposici poštovní spořitelny Království Srbů, Chorvatů a Slovinců u kteréhokoliv ústavu Národní Banky Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. 10. V příčině článku 7., 8. a 9. je ujednáno, že nejmenší pohledávky tam označené budou převedeny bez jakékoliv srážky na daních anebo jiných poplatcích kromě poplatků uvedených v článku 14. Toto ustanovení neplatí pro pohledávky příslušníků maďarských sídlících mimo Maďarsko. 11. Ve třech měsících po roční účetní uzávěrce oznámí poštovní spořitelna přejímajícím ústavům (viz článek 2.) zvláštním seznamem úsporné pohledávky až do dne roční účetní uzávěrky promlčené. V tomto seznamu bude vyznačeno číslo spořitelní knížky, poštovní úřad, který ji vydal, datum vydání, promlčená částka a jméno vkladatele. Souhrn promlčených úsporných pohledávek, který dle posledního odstavce článku 7. každému státu připadne, bude příslušnému přejímajícímu ústavu dán k disposici u poštovní spořitelny v korunách uherských. Tento závěrečný protokol, který bude ratifikován současně s úmluvou tohoto dne sjednanou, považuje se za podstatnou součást této úmluvy a má stejnou moc a platnost. Na důkaz toho zmocněnci podepsali tento protokol sepsaný francouzsky ve čtyřech původních stejnopisech, které byly odevzdány každému ze súčastněných států. Dáno v Budapešti dne 7. listopadu 1922. Za Maďarsko: Alexandre de Nuber v. r. Achille Deschán v. r. Za Rumunsko: Tr. Stircea v. r. Za Království Srbů, Chorvatů a Slovinců: Danilo Danić v. r. Za Československo: Dr. Bohumil Vlasák v. r. Dohoda. Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo, hodlajíce upraviti rozdělení úhrady, jež jim byla dána k disposici podle článku 10. a 11., resp. annexu úmluvy sjednané s Maďarskem o převodu pohledávek a deposit náležejících jejich příslušníkům z hospodaření poštovní spořitelny v Budapešti, ujednaly toto: Článek I. Titry předválečného dluhu bývalého království Uherského v nominální hodnotě 135,000.000 bývalých korun rakousko-uherských, jakož i částky 21,500.000 lei a 4,250.000 dinarů, dané poštovní spořitelnou v Budapešti k disposici Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československa, budou tvořiti úhrnný blok úhrady pohledávek těchto tří jmenovaných států. Tato částka bude čítána v bývalých rakousko-uherských korunách takto: 135,000.000 (jednostotřicetpět milionů) předválečných titrů v nominální hodnotě135,000.000bývalých korun rakousko-uherských;lei 21,500.000 (dvacetjeden milion pětset tisíc) v protihodnotě 43,000.000bývalých korun rakousko-uherských podle směnného kursu, v němž Rumunsko provedlo první výměnu papírových korun rakousko-uherských na svou vlastní měnu;4,250.000 (čtyřimilionydvěstěpadesáttisíc) dinarů v protihodnotě17,000.000bývalých korun rakousko-uherských podle směnného kursu, v němž Království Srbů, Chorvatů a Slovinců provedlo první výměnu papírových korun rakousko-uherských na svou vlastní měnu;celkem195,000.000bývalých korun rakousko-uherských. Kdyby poštovní spořitelna podle článku 10., odstavce 3. paragrafu 1, úmluvy s Maďarskem byla povinna odevzdati jenom titry rent, tvořily by jediné tyto titry úhrnný blok úhrady pohledávek. Článek II. Národní bloky, které mají býti převzaty třemi smluvními státy, utvořené podle ustanovení úmluvy s Maďarskem, zmenšené, případně zvětšené o pohledávky vyplývající z vyúčtování poštovní spořitelny v Budapešti vůči poštovním správám tří smluvních států (včetně poštovní spořitelny v Sarajevě náležející Království Srbů, Chorvatů a Slovinců), budou tvořiti úhrnný blok, jenž má býti uhrazen částkou zjištěnou podle článku I. této dohody. Článek III. Číslo představující úhrnný blok úhrady, zjištěné podle článku I., dělí se číslem představujícím úhrnný blok, jenž má býti uhrazen, zjištěným podle článku II., a podíl stanoví procento úhrady úhrnného bloku, jenž má býti uhrazen. Článek IV. Čísla představující národní bloky, zjištěná podle článku II., násobená číslem představujícím procento úhrady, získaným podle článku III., stanoví úhradu, připadající na každý smluvní stát. Článek V. Na úhradu vypočtenou podle článku IV. obdrží: 1. Rumunsko: hotově částku 21,500.000 lei, uvedenou v článku 11., paragrafech 2—3, úmluvy s Maďarskem, a v titrech (v nominální hodnotě) částku, která se rovná rozdílu mezi číslem vyjadřujícím jeho úhradu počítanou podle článku IV. a číslem 43,000.000, představujícím protihodnotu v korunách rakousko-uherských výše zmíněné částky 21,500.000 lei. 2. Království Srbů, Chorvatů a Slovinců: hotově částku 4,250.000 dinarů, uvedenou v článku 11., paragrafech 2—3, úmluvy s Maďarskem, a v titrech (v nominální hodnotě) částku, která se rovná rozdílu mezi číslem vyjadřujícím jeho úhradu, vypočtenou podle článku IV., a číslem 17,000.000, které představuje protihodnotu v rakousko-uherských korunách výše zmíněné částky 4,250.000 dinarů. 3. Československo: v titrech (v nominální hodnotě) částku rovnající se číslu, jež představuje úhradu vypočtenou podle článku IV. Kdyby poštovní spořitelna podle článku 10., odstavce 3. paragrafu 1, úmluvy s Maďarskem byla povinna odevzdati pouze titry rent, obdrží všechny tři smluvní státy své příslušné úhrady vypočtené podle článku IV. v titrech (v nominální hodnotě). Článek VI. Částky, vyjadřující úhradu v titrech předválečných (renty) a připadající na každý smluvní stát, budou zaokrouhleny na celé stovky pro každý blok tak, aby jich celkový součet dal částku 135,000.000. Článek VII. Částky v rentách, připadající na každý smluvní stát a zjištěné podle článku V., budou oznámeny poštovní spořitelně v Budapešti, aby se podle nich řídila při převodu pohledávek na zúčastněné státy. Článek VIII. Smluvní státy se dohodly, že budou přesně zachovávati a prováděti ustanovení úmluvy s Maďarskem o utvoření národních bloků. Smluvní státy sdělí si navzájem, co bylo zařízeno veřejnými vyhláškami, jež mají za účel utvoření národních bloků. Článek IX. Tato dohoda bude ratifikována současně s úmluvou s Maďarskem. Smluvní státy si ratifikace vzájemně sdělí. Výměna ratifikačních listin provede se v Praze u ministerstva zahraničních věcí republiky Československé. Tato dohoda stane se účinnou v týž den jako úmluva s Maďarskem. Sepsáno francouzsky ve třech originálech, jež byly podepsány a doručeny všem vládám signatárních států. Dáno v Budapešti dne 7. listopadu 1922. Za Rumunsko: (L. S.) Tr. Stircea v. r. Za Království Srbů, Chorvatů a Slovinců: (L. S.) Danilo Danić v. r. Za Československo: (L. S.) Dr. Bohumil Vlasák v. r. Závěrečný protokol. Za účelem úpravy rozdělení úhrady, dané k disposici podle článků 10. a 11., resp. annexu úmluvy sjednané s Maďarskem o převodu pohledávek a deposit, náležejících jejich příslušníkům z hospodaření poštovní spořitelny v Budapešti, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo, které zastupovali jich zmocněnci: Rumunsko: p. Trajan Stircea, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr Jeho Veličenstva krále rumunského v Budapešti, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců: p. Danilo Danić, přednosta odboru při ředitelství pro provádění mírových smluv, Československo: p. Dr. Bohumil Vlasák, vedoucí odborový přednosta ministerstva financí, sjednaly zvláštní dohodu. Při podpisu této dohody shodli se podepsaní, aby předešli jakémukoliv nedorozumění, že připojí v příloze příklad rozdělení podle ustanovení v řečené dohodě obsažených. Dáno v Budapešti dne 7. listopadu 1922. Za Rumunsko: Tr. Stircea v. r. Za Království Srbů, Chorvatů a Slovinců: Danilo Danić v. r. Za Československo: Dr. Bohumil Vlasák v. r. Příloha. I. Příklad. Úhrnný blok, jenž má býti uhrazen: Rumunsku95,000.000korunr.-uh.Ceskoslovensku70,000.000„„Království Srbů, Chorvatů a Slovinců50,000.000„„Celkem215,000.000korunr.-uh. Úhrnný blok úhrady: v rentách135,000.000korunr.-uh.v lei43,000.000„„v dinarech17,000.000„„Celkem195,000.000korunr.-uh.195,000.000:215,000.000 =90·697674Procento =90·697674% Blok, jenž má býti uhrazen: Rumunsku95,000.000×90·697674 =86,162.791Ceskoslovensku70,000.000×90·697674 =63,488.372Království Srbů, Chorvatů a Slovinců50,000.000×90·697674 =45,348.837Celkem195,000.000 Blok úhrady: hotově:v rentách:Rumunsku43,000.00043,162.800Československu—63,488.400Království Srbů, Chorvatů a Slovinců17,000.00028,348.800Celkem60,000.000 +135,000.000195,000.000 II. Příklad. Úhrnný blok, jenž má býti uhrazen: Rumunsku80,000.000korunr.-uh.Československu60,000.000„„Království Srbů, Chorvatů a Slovinců40,000.000„„Celkem180,000.000korunr.-uh. Úhrnný blok úhrady = 195,000.000 korun r.-uh. (viz shora) 195,000.000 : 180,000.000 = 108˙333333 Procento: 108˙333333% Blok, jenž má býti uhrazen: Rumunsku80,000.000 × 108˙333333= 86,666.666Československu60,000.000 × 108˙333333= 64,999.999Království Srbů, Chorvatů a Slovinců40,000.000 × 108˙333333= 43,333.333Celkem195,000.000 Blok úhrady: hotově:v rentách:Rumunska43,000.00043,666.700Československa—65,000.000Království Srbů, Chorvatů a Slovinců17,000.00026,333.300Celkem60,000.000+135,000.000195,000.000 III. Příklad. Úhrnný blok, jenž má býti uhrazen: Rumunsku48,000.000korunr.-uh.Československu35,000.000„„Království Srbů, Chorvatů a Slovinců20,000.000„„Celkem103,000.000korunr.-uh. Blok úhrady v rentách103,000.000„„ Obdrží: Rumunsko v rentách48,000.000korunr.-uh.Československo v rentách35,000.000„„Království Srbů, Chorvatů a Slovinců20,000.000„„Celkem103,000.000korunr.-uh. SHLÉDNUVŠE A PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU A DOHODU, JAKOŽ I PROTOKOLY A VĚDOUCE, ŽE NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ S NIMI SOUHLASÍ, PROHLAŠUJEME JE ZA SCHVÁLENY, PŘIJATY, POTVRZENY A UTVRZENY A MOCÍ LISTU TOHOTO, PODEPSANÉHO NAŠÍ RUKOU VLASTNÍ, JE SCHVALUJEME, PŘIJÍMÁME, POTVRZUJEME A UTVRZUJEME, SLIBUJÍCE SLOVEM SVÝM, JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, ŽE JE PEVNĚ A NEPORUŠITELNĚ ZACHOVÁME A NEDOPUSTÍME, ABY PROTI NIM JEDNÁNO BYLO Z JAKÉKOLI PŘÍČINY A JAKÝMKOLI VYMYŠLENÝM ZPŮSOBEM. TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST VYHOTOVITI KÁZALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI. JENŽ JEST DÁN NA HRADĚ PRAŽSKÉM DNE 28. ČERVNA LETA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO DVACÁTÉHO ČTVRTÉHO. PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ: T. G. MASARYK v. r. L. S. MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Vyhlašuje se s tím, že úmluva nabude mezinárodní působnosti až po ratifikaci všemi smluvními státy, o čemž bude uveřejněna ministrem zahraničních věcí zvláštní vyhláška. Dr. Beneš v. r.

Úmluva o poštovní spořitelně uherské uzavřená dne 7. listopadu 1922 v Budapešti mezi Československem, Maďarskem, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Rakouskem.

147/1924 Sb.

168. Zákon ze dne 3. července 1924 o výkupu místní dráhy Holič—Hodonín. Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně: § 1. Stát československý vykupuje podle koncesní listiny ze dne 19. dubna 1890, vydané podle uh. zák. čl. XV z r. 1890 místní dráhu Holič—Hodonín, a to s účinkem od 1. ledna 1924. § 2. (1) Cena výkupní určena jest ročním důchodem vypočteným podle § 2, lit. c), uh. zák. čl. IV z r. 1888 o modifikaci a doplnění uh. zák. čl. XXXI z r. 1880 o drahách místních. (2) Státní správa má právo kdykoli vyplatiti společnosti na místě ještě nedospělých výkupních platů důchodových jistinu vypočtenou tím způsobem, že tyto výkupní důchody budou diskontovány ročními 5%ními úroky. § 3. Cena výkupní, pokud bude placena ročním důchodem podle odst. 1. §u 2, bude hrazena z rozpočtu ministerstva železnic. § 4. Výkupem místní dráhy a dnem tohoto výkupu nabude stát za cenu výkupní uvedenou v § 2 a bez jakékoli další náhrady hypotekárními pohledávkami nezatíženého vlastnictví a užívání železničního podniku se všemi k němu příslušejícími věcmi movitými i nemovitými, jakož i s veškerými právy, s výjimkou oněch předmětů, jež podle ustanovení koncesní listiny zůstávají vlastnictvím společnosti. § 5. Vklad práva vlastnického pro stát československý a jiných práv vkladních, která na stát přecházejí, do knih, bude proveden podle tohoto zákona. Jestliže společnost ve lhůtě, uložené jí státní správou železniční, nevydá této správě listin, potřebných k provedení výkupu, nebo listin těchto, státní správou železniční sepsaných, neopatří svým podpisem, nahrazuje tyto listiny prohlášení ministra železnic. § 6. (1) Společnost jest povinna podati státní správě účty a bilance a vykázati výsledky příslušných provozních let do lhůty, jež jí bude ministerstvem železnic určena. (2) Státní správa má právo zkoumati správnost dokladů těch na základě knih a jiných záznamů a spisů společenských. (3) Nevyhoví-li společnost ve lhůtě, uložené jí státní správou, povinnosti, stanovené v odst. 1. tohoto paragrafu, vykoná státní správa železniční příslušná šetření na účet a nebezpečí společnosti a zjistí podle těchto šetření výkupní cenu. § 7. Státní správa může učiniti výplatu výkupní ceny závislou na podmínce, že společnost vydá státní správě veškeré doklady, spisy a pomůcky, týkající se správy a provozu vykoupeného železničního podniku, nebo že jí poskytne možnost nahlédnouti do oněch spisů, jež týkají se pouze správy společenské, a že státní správě, požádá-li o to, vydá opisy těchto spisů. § 8. Veškeré, s výkupem této železnice související právní úkony, majetkové převody, podání, zápisy a jiné listiny jsou osvobozeny od kolků a poplatků. § 9. Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři železnic a financí. T. G. Masaryk v. r. Švehla v. r. Stříbrný v. r. Novák v. r. za ministra Bečku.

Zákon o výkupu místní dráhy Holič—Hodonín.

168/1924 Sb.

181. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 19. srpna 1924 o prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a Spojenými Státy Americkými. Prozatímní obchodní dohoda mezi republikou Československou a Spojenými Státy Americkými, sjednaná v Praze dne 29. října 1923, byla uvedena v prozatímní platnost se souhlasem presidenta republiky vládní vyhláškou ze dne 1. listopadu 1923, č. 209 Sb. z. a n., na základě usnesení vlády dle § 1 zákona ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb. z. a n. Národní shromáždění ve schůzích dne 13. a 19. prosince 1923 a dne 18. a 19. března 1924 konaných dalo k ní svůj souhlas a dne 29. května 1924 byla presidentem republiky ratifikována. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a Spojenými Státy Americkými.

181/1924 Sb.

200. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 28. srpna 1924, kterou se uvádí ve známost nynější znění mezinárodní úmluvy o soustavě metrické. Dodatkem k druhému odstavci vyhlášky ministra zahraničních věcí ze dne 24. listopadu 1922, č. 351 Sb. z. a n., vyhlašuje se mezinárodní úmluva o soustavě metrické, podepsaná v Paříži dne 20. května 1875, ve znění nyní platném. Dr. Beneš v. r. (Překlad.) Úmluva o soustavě metrické. Článek 1. Vysoké smluvní strany se zavazují, že zřídí a budou udržovati společným nákladem vědecký a stálý Mezinárodní úřad pro míry a váhy se sídlem v Paříži. Článek 2. Vláda francouzská učiní nutná opatření pro snadnější zajištění, po případě vystavění budovy, k tomu účelu zvláště určené, podle podmínek obsažených v pravidlech, připojených k této úmluvě. Článek 3. Mezinárodní úřad podléhá výhradnímu řízení a dohledu Mezinárodního komitétu pro míry a váhy, který sám bude postaven pod pravomoc Generální konference pro míry a váhy, sestavené ze zástupců všech smluvních vlád. Článek 4. Předsedati v Generální konferenci pro míry a váhy přísluší dočasnému presidentu akademie věd v Paříži. Článek 5. Organisace úřadu, pak složení a působnost Mezinárodního komitétu a Generální konference pro míry a váhy stanoví se pravidly přiloženými k této úmluvě. Článek 6. Mezinárodní úřad pro míry a váhy má za úkol: 1. porovnávati a ověřovati veškeré nové prototypy metrů a kilogramů; 2. uschovávati prototypy mezinárodní; 3. porovnávati čas od času prototypy národní s prototypy mezinárodními a jich kontrolními mírami, jakož i teploměry k nim přidané; 4. porovnávati nové prototypy se základními mírami a váhami, které nejsou metrické a jichž se užívá v různých zemích a ve vědě; 5. stanoviti a porovnávati měřítka geodetická; 6. porovnávati míry a váhy precisní, o jejichž ověření bude žádáno buď vládami nebo vědeckými společnostmi neb výrobci a učenci. Článek 7. Až komitét přikročí k jednotné úpravě měr pro jednotky elektrické a až se Generální konference jednohlasně o tom usnese, bude úřadu uloženo, aby pořídil a uschovával vzorné míry elektrických jednotek, jakož i aby s těmito vzornými mírami porovnával vzorné míry národní nebo jiné přesné míry. Úřadu se dále ukládá, aby provedl vymezení fysikálních konstant, jichž zevrubnější znalost může přispěti ke zvýšení přesnosti a k dokonalejší jednotnosti v oborech, do nichž jednotky uvedené (článek 6 a první odstavec článku 7) spadají. Konečně se mu ukládá, aby pracoval k ujednocení obdobných vymezení, která byla provedena v jiných ústavech. Článek 8. Mezinárodní prototypy, jakož i jejich kontrolní míry zůstanou uloženy v úřadě; přístup k nim bude míti jediné Mezinárodní komitét. Článek 9. Veškeren náklad na zřízení a zařízení Mezinárodního úřadu pro míry a váhy, pak roční náklad na udržování úřadu a komitétu hradí se příspěvky smluvních států, vyměřenými podle stupnice, vypočtené na základě stávajícího počtu obyvatelstva. Článek 10. Částky nákladu, které připadnou na jednotlivé smluvní státy, zapraví se počátkem každého roku prostřednictvím francouzského ministerstva věcí zahraničních do pokladny „Caisse des dépôts et consignations“ v Paříži, odkud požadované obnosy obdrží ředitel na poukázky. Článek 11. Vlády, které budou chtíti později užíti práva každému státu příslušejícího a připojiti se k této úmluvě, budou povinny zapraviti příspěvek, jehož výši ustanoví komitét podle článku 9 a kterého se užije na rozmnožení a zlepšení vědeckých pomůcek úřadu. Článek 12. Vysoké smluvní strany si vyhrazují provésti v této úmluvě po společné dohodě veškeré změny, které by dle zkušenosti byly účelné. Článek 13. Po dvanácti letech může tato úmluva býti jednou neb druhou Vysokou smluvní stranou vypověděna. Vláda, která by tohoto práva výpovědního chtěla užíti, musí svůj úmysl rok dříve oznámiti a vzdává se tím všech vlastnických práv k prototypům mezinárodním a k úřadu. Článek 14. Tato úmluva bude podle ústavních zákonů platných v každém státě ratifikována; ratifikace budou v šesti měsících, nebo možno-li dříve, v Paříži vyměněny. Úmluva nabude moci 1. lednem 1876. Na důkaz toho podepsali ji dotyční splnomocněnci a připojili k ní svoji pečeť. Příloha. Pravidla. Článek 1. Mezinárodní úřad pro míry a váhy bude umístěn ve zvláštní budově, poskytující náležité záruky klidu a pevnosti. Kromě místnosti vhodné k uschování prototypů bude tato budova obsahovati síně určené k postavení komparatorů a vah, laboratoř, knihovnu, místnost archivní, pracovny pro úředníky a byty osob dohlížejících a služebnictva. Článek 2. Mezinárodní komitét jest pověřen opatřiti a zaříditi tuto budovu, jakož i uspořádati činnost, ke které jest určena. Nemohl-li by komitét nalézti příhodné budovy, bude tato pod jeho řízením a dle jeho plánů postavena. Článek 3. Vláda francouzská učiní k žádosti Mezinárodního komitétu potřebná opatření, aby úřad byl uznán za ústav obecně užitečný. Článek 4. Mezinárodní komitét se postará o zhotovení potřebných přístrojů, jako: komparatorů na porovnání měr koncových a čárkových, přístrojů na určení absolutních roztažitelností, vah na vážení ve vzduchu a v prázdné prostoře, komparatorů na porovnání geodetických tyček měrných atd. Článek 5. Náklady na opatření nebo vystavení budovy a výlohy na zakoupení a postavení přístrojů nesmějí dohromady přesahovati obnos 400.000 frs. Článek 6. Roční dotace Mezinárodního úřadu skládá se ze dvou částí, z nichž jedna jest pevná a druhá doplňující. Pevná část činí v zásadě 250.000 frs, avšak může býti jednomyslným usnesením komitétu zvýšena na 300.000 frs. Ponesou ji všechny státy a autonomní osady, které přistoupily k metrické úmluvě před šestou Generální konferencí. Část doplňující tvoří příspěvky států a autonomních osad, které k úmluvě přistoupily po zmíněné Generální konferenci. Komitétu připadá úkol, aby k návrhu ředitele sestavil roční rozpočet, který však nesmí překročiti částku vypočtenou podle ustanovení obou hořejších odstavců. Tento rozpočet se každoročně oznamuje zvláštní finanční zprávou vládám Vysokých smluvních stran. Jestliže by komitét pokládal za nutné, aby se buď pevná část roční dotace zvýšila nad 300.000 frs., aneb aby se pozměnil výpočet příspěvků vymezený článkem 20 těchto pravidel, musil by o tom zpraviti vlády tak, aby tyto mohly dáti včas potřebné pokyny svým delegátům pro nejbližší Generální konferenci, aby tato mohla platně jednati. Usnesení bude platné jen tenkráte, když žádný ze států smluvních se nevyslovil, ani na konferenci se nevysloví proti. Jestliže nějaký stát nezaplatil po tři léta svého příspěvku, bude tento rozvržen mezi státy ostatní podle výše jich příspěvků vlastních. Částky doplňující,které takto státy vyplatí, aby se dosáhlo výše dotace úřadu, pokládají se za zálohu poskytnutou neplatícímu státu a budou jim splaceny, jestliže tento stát přikročí k vyplacení příspěvků, s nimiž se octl v prodlení. Výhody a výsady, nabyté přístupem k metrické úmluvě, zastavují se pro státy, které po tři roky nedostály své platební povinnosti. Po dalších třech letech se stát, který své povinnosti nedostál, z úmluvy vyloučí a výpočet příspěvků se sestaví znova podle ustanovení článku 20 těchto pravidel. Článek 7. Generální konference, zmíněná v článku 3 úmluvy, scházeti se bude na pozvání Mezinárodního komitétu nejméně jednou za šest let v Paříži. Jejím úkolem je rokovati o vhodných opatřeních, jak by se soustava metrická rozšířila a zdokonalila, činiti v tomto směru návrhy a schvalovati nová ustanovení základní, vztahující se k míře a váze, která byla v době mezi zasedáními provedena. Konference přijímá zprávu Mezinárodního komitétu o vykonaných pracích a obnoví tajným hlasováním z polovice Mezinárodní komitét. Hlasování v Generální konferenci děje se podle států; každý stát má jeden hlas. Členové Mezinárodního komitétu jsou oprávněni zúčastniti se schůzí Generální konference a mohou býti zároveň delegáty svých vlád. Článek 8. Mezinárodní komitét, o němž se děje zmínka v článku 3 úmluvy, bude sestávati z osmnácti členů náležejících vesměs různým státům. Při obnovování polovice Mezinárodního komitétu vystoupí nejprve ti členové, kteří byli prozatím zvoleni pro uprázdnění se míst mezi zasedacími dobami konference; ostatní budou určeni losem. Členové vystupující jsou znovu volitelni. Článek 9. Mezinárodní komitét se ustavuje tím, že si sám zvolí tajným hlasováním svého předsedu a tajemníka. Tyto volby se oznamují vládám Vysokých smluvních stran. Předseda i tajemník komitétu a ředitel úřadu mají býti z různých zemí. Když komitét je ustaven, může přikročiti k novým volbám neb jmenováním teprve za tři měsíce po tom, kdy budou všichni členové uvědomeni, že se uprázdnilo místo, pro něž se má volba předsevzíti. Článek 10. Mezinárodní komitét řídí všechny práce měr a vah se týkající, které podle usnesení Vysokých smluvních stran mají býti prováděny společně. Dále jest jeho úkolem dohlížeti nad uschováním mezinárodních prototypů a vzorných měr. Konečně může zaříditi spolupráci odborníků v otázkách měr a vah se týkajících a uváděti v soulad výsledky jejich prací. Článek 11. Komitét se bude scházeti nejméně jednou za dva roky. Článek 12. Usnesení uvnitř komitétu dějí se většinou hlasů; v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedův. Usnesení jsou platna jen tehdy, je-li přítomna aspoň polovina členů zvolených do komitétu. S výhradou této podmínky mají nepřítomní členové právo přenésti své hlasy na členy přítomné, kteří toto přenesení musí prokázati. Totéž platí pro jmenování tajným hlasováním. Ředitel úřadu má v komitétu hlas poradní. Článek 13. V období mezi zasedáními má komitét právo raditi a usnášeti se cestou písemní. Má-li míti v tomto případě usnesení platnost, musí býti všichni členové vyzváni, aby odevzdali svoje hlasy. Článek 14. Mezinárodní komitét pro míry a váhy doplní prozatímně místa uprázdněná v komitétu; volby konají se písemně tak, že všichni členové se vyzvou, aby se voleb zúčastnili. Článek 15. Mezinárodní komitét vypracuje pro organisaci a práce úřadu podrobný řád a určí poplatky, které jest platiti za mimořádné práce uvedené v článcích 6 a 7 úmluvy. Tyto poplatky budou věnovány na zdokonalení vědeckých pomůcek úřadu. Z úhrnu poplatků úřadem vybíraných bude možno vybrati předem ročně jistou částku ve prospěch odpočinkového fondu. Článek 16. Veškerá sdělení učiní Mezinárodní komitét vládám Vysokých smluvních stran prostřednictvím jejich diplomatických zástupců v Paříži. Ve všech záležitostech, které přísluší vyřizovati správě francouzské, obrátí se komitét na francouzské ministerstvo věcí zahraničních. Článek 17. Řád, komitétem vypracovaný, určí pro každou skupinu zaměstnanectva úřadu nejvyšší početní stav. Ředitel a jeho přidělenci budou jmenováni Mezinárodním komitétem tajným hlasováním. Jich jmenování bude oznámeno vládám Vysokých smluvních stran. Ostatní členy zaměstnanectva bude jmenovati ředitel v mezích daných řádem, o němž se zmiňuje svrchu odstavec první. Článek 18. Ředitel úřadu bude míti přístup k místu, kde jsou prototypy mezinárodní uloženy, jen na základě rozhodnutí komitétu a u přítomnosti alespoň jednoho jeho člena. Místo, kde jsou prototypy uloženy, bude lze otevříti jen pomocí tří klíčů, z nichž jeden bude míti ředitel francouzského archivu, druhý předseda komitétu a třetí ředitel úřadu. K obvyklým porovnávacím pracím úřadu budou sloužiti pouze vzorné míry, náležející do skupiny národních prototypů. Článek 19. Ředitel úřadu předloží komitétu v každém období: 1. finanční zprávu o výdajích minulého služebního období, po jejímž schválení bude zproštěn zodpovědnosti; 2. zprávu o stavu materiálu; 3. všeobecnou zprávu o pracích vykonaných v minulém období. Kancelář Mezinárodního komitétu podá pak všem vládám Vysokých smluvních stran roční zprávu o stavu administrativní a finanční služby, která bude také obsahovati pravděpodobné výdaje pro služby příští, jakož i seznam o příspěvcích smluvních států. President komitétu podá Generální konferenci zprávu o pracích od poslední schůze provedených. Zprávy a publikace komitétu a úřadu sepsány budou v jazyku francouzském; vyjdou tiskem a sdělí se vládám Vysokých smluvních stran. Článek 20. Stupnice příspěvků vytčená v článku 9 úmluvy stanoví se, pokud jde o čásť pevnou, na základě dotace uvedené v článku 6 těchto pravidel a podle počtu obyvatelstva; normální příspěvek nesmí býti nižší než 5 promile, aniž vyšší než 15% celkové dotace, ať počet obyvatelů jest jakýkoliv. Při stanovení této stupnice určí se nejprve, při kterých státech jsou podmínky kladené pro toto minimum a maximum; zbytek příspěvkové části rozvrhne se mezi ostatní státy v přímém poměru k počtu jejich obyvatelstva. Příspěvkové podíly takto vypočtené platí pro celé období mezi dvěma po sobě jdoucími Generálními konferencemi a mohou býti v mezičasí změněny jen v těchto případech: a) nezaplatí-li některý stát za tři po sobě jdoucí léta; b) jestliže naopak některý stát, který dříve po více než tři léta neplatil, zaplatí své příspěvky, s nimiž octl se v prodlení, a mají tudíž býti ostatním vládám vráceny zálohy, které poskytly. Doplňující příspěvek vypočítává se rovněž podle počtu obyvatelstva a rovná se příspěvku, jaký za stejných podmínek platí státy, které dříve k úmluvě přistoupily. Jestliže některý stát k úmluvě přistoupivší prohlásí, že si přeje rozšířiti její výhody na některou nebo některé ze svých neautonomních osad, přičte se při výpočtu stupnice příspěvků počet obyvatel těchto osad k počtu obyvatel tohoto státu. Bude-li si přáti nějaká osada, uznaná za autonomní, přistoupiti k úmluvě, bude, pokud jde o její přístup k této úmluvě, pokládána podle rozhodnutí země mateřské buď za příslušnou k této aneb za stát smluvní. Článek 21. Náklady na zhotovení prototypů mezinárodních a přidaných k nim vzorných a kontrolních měr a vah zapraví Vysoké smluvní strany podle sazby uvedené v předešlém článku. Náklady na porovnání a ověření měr a vah oněch států, které na této úmluvě nemají účastenství, vypočte komitét podle sazeb stanovených v článku 15 těchto pravidel. Článek 22. Tato pravidla mají tutéž moc a platnost jako úmluva, k níž jsou připojena.

Vyhláška ministra zahraničních věcí, kterou se uvádí ve známost nynější znění mezinárodní úmluvy o soustavě metrické.

200/1924 Sb.

201. Vyhláška ministra financí ze dne 18. září 1924, kterou se uveřejňuje úmluva o postupu hypotekárních pohledávek Rakousko-uherské banky, zajištěných na nemovitostech, ležících na československém území, na stát československý, schválená vládou republiky Československé dne 29. srpna 1924. (Překlad.) Úmluva o postupu hypoték. Mezi panem Drem Giuseppem Luxardo a panem Gilbertem de Monés del Pujol, likvidátory banky Rakousko-uherské, jmenovanými Reparační komisí podle článku 206 mírové smlouvy St. Germainské a článku 189 mírové smlouvy Trianonské, s jedné strany, a panem Drem Emilem Roosem a panem Karlem Kučerou, zplnomocněnými zástupci vlády republiky Československé, se strany druhé, byla sjednána tato úmluva: Likvidátoři banky Rakousko-uherské, u provedení článku II. zápisu ze dne 2. února 1924, postupují a převádějí na vládu československou všechny hypotekární pohledávky banky Rakousko-uherské, zajištěné na nemovitostech ležících na československém území, podle stavu ze dne 4. února 1924. Tyto pohledávky pocházejí ze 106 hypotekárních půjček v částce 4,685.408·74 korun rakousko-uherských. Pocházejí dále z částky 751.400·— korun rakousko-uherských, jako úroků splatných do 4. února 1924 a dosud nezaplacených. K této úmluvě jest přiložen podrobný seznam,*) který obsahuje vyjmenování hypotekárních dlužníků a jednotlivých částek každé pohledávky a který tvoří podstatnou součást této listiny. Tento seznam jest pravoplatným. Bude-li při ověřování v okamžiku převzetí původních pohledávkových titrů zjištěno, že výše uvedené částky jsou větší nebo menší, bude cena, kterou má platiti vláda československá, zvýšena nebo snížena. Výpočet zvýšení nebo snížení provede se v souhlase s ustanoveními zápisu ze dne 2. února 1924. Vláda československá nabývá těchto pohledávek a zavazuje se, že za ně zaplatí hodnotu v korunách československých v poměru 25% částek dluhovaných dlužníky bydlícími v Československu a Rakousku a 10% částek dluhovaných dlužníky bydlícími v ostatních zemích. Zaplacení této částky se provede na žádost likvidátorů banky Rakousko-uherské. Hypotekární platby kapitálové a úrokové, provedené u Rakousko-uherské banky po 4. únoru 1924, jakož i původní pohledávkové titry a listiny budou u Rakousko-uherské banky k disposici vládě československé. Likvidátoři prohlašují výslovně, že v důsledku tohoto postupu jest československá vláda bez spolupůsobení Likvidace banky Rakousko-uherské nebo úředně jmenovaného zmocněnce sama jediná oprávněna k opatřením nutným podle československých zákonů, pokud jde o zápis, převod a jakoukoli jinou formalitu, jakož i pokud jde o exekuci pohledávek všemi zákonnými cestami. Dáno francouzsky v jediném stejnopise, který se vydá vládě republiky Československé. V Praze dne 6. června 1924. Doktor GIUSEPPE LUXARDO v. r. GILBERT de MONÉS del PUJOL v. r. Dr. EMIL ROOS v. r. KAREL KUČERA v. r. Bečka v. r. *) Seznam tento nebyl pro svoji obsáhlost zde otištěn.

Vyhláška ministra financí, kterou se uveřejňuje úmluva o postupu hypotekárních pohledávek Rakousko-uherské banky, zajištěných na nemovitostech, ležících na československém území, na stát československý, schválená vládou republiky Československé dne 29. srpna 1924.

201/1924 Sb.

215. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 18. října 1924 o Prohlášení, vyměněném mezi Československou republikou a Belgií, o vzájemném zasílání listin týkajících se osobního stavu. Zástupci vlády republiky Československé a královské vlády belgické podepsali a vyměnili dne 24. září 1924 „Prohlášení o vzájemném zasílání listin týkajících se osobního stavu“ (Déclaration entre la République Tchécoslovaque et le Royaume de Belgique concernant la communication réciproque dʼactes de l'état civil). Vláda československá schválila toto Prohlášení dne 16. října 1924 a jeho znění uveřejněno bylo v Úředním listu republiky Československé dne 18. října 1924. Vyhlašuje se s tím, že Prohlášení nabývá platnosti třicet dní po podpisu, t. j. 24. října 1924. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o Prohlášení, vyměněném mezi Československou republikou a Belgií, o vzájemném zasílání listin týkajících se osobního stavu.

215/1924 Sb.

229. Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Maďarským ze dne 8. března 1924 o vydání jmění poručenců a opatrovanců a sirotčích pokladen, jakož i o rozdělení jmění sirotčích pokladen, jichž úřední obvod byl státní hranicí rozdělen. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ A KRÁLOVSTVÍ MAĎARSKÉHO BYLA SJEDNÁNA TATO ÚMLUVA A ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL: (Překlad.) Úmluva mezi REPUBLIKOU ČESKOSLOVENSKOU a KRÁLOVSTVÍM MAĎARSKÝM o vydání jmění poručenců a opatrovanců a sirotčích pokladen, jakož i o rozdělení jmění sirotčích pokladen, jichž úřední obvod byl státní hranicí rozdělen. REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ a KRÁLOVSTVÍ MAĎARSKÉ, přejíce si upraviti otázky sirotčích pokladen, hodlajíce sjednati o tom úmluvu, jmenovaly svými zmocněnci: President republiky Československé: Dra Bohumila Vlasáka, vedoucího odborového přednostu ministerstva financí; Jeho Výsost vladař království Maďarského: Dra Petra Matusku de Tvarozsna et Felső Rásztóka, legačního radu, Chargé d’Affaires a. i., kteří, vyměnivše si své plné moci, shledané v dobré a náležité formě, shodli se k provedení druhého odstavce bodu 2. článku I., případně II. úmluvy o vydání deposit ze dne 13. července 1923, a pokud jde o rozdělení jmění sirotčích pokladen, jichž úřední obvod byl státní hranicí rozdělen, na těchto ustanoveních: Článek I. 1. Vláda království Maďarského se zavazuje, že vydá, aniž by o to byla žádána, ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy tato úmluva se stane účinnou, vládě republiky Československé veškeré hodnoty uvedené v článku I., bod 1., úmluvy o vydání deposit, sjednané dne 13. července 1923 mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, uschované na místech úschovy ve zmíněné úmluvě uvedených, jakož i těch, které jsou uloženy u zákonných zástupců poručenců a opatrovanců, jestliže: a) tyto hodnoty jsou vlastnictvím oněch bývalých uherských sirotčích pokladen, jichž celý úřední obvod připadnul republice Československé, anebo jestliže b) tyto hodnoty jsou vlastnictvím poručenců a opatrovanců, kteří se stali příslušníky československými podle mírové smlouvy Trianonské nebo St. Germainské nebo v důsledku úmluv, které byly nebo budou na jejich podkladě sjednány, ipso facto, anebo úředním povolením podle článku 62. mírové smlouvy Trianonské či článku 76. mírové smlouvy St. Germainské, anebo opcí. 2. Chová-li se nějaké depositům na jméno některé ze sirotčích pokladen, uvedených v bodě 1 a), anebo na jméno některého poručence nebo opatrovance, jehož jmění bylo podobnou pokladnou spravováno, předpokládá se, že toto depositum jest vlastnictvím této pokladny, případně poručence nebo opatrovance československého. Vláda království Maďarského má však právo podati důkazy o opaku. 3. Skutečné vydání (článek I., bod 8., všeobecné úmluvy o depositech) hodnot, které se mají vydati podle tohoto článku, provede se na místě úschovy do rukou zástupce vlády republiky Československé. Důkazy potřebné podle bodu 2. mohou býti rovněž předloženy prostřednictvím téhož zástupce. Článek II. 1. Vláda republiky Československé se zavazuje, že vydá, aniž by o to byla žádána, ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy tato úmluva se stane účinnou, vládě království Maďarského veškeré hodnoty uvedené v článku II., bod 1., úmluvy o vydání deposit, sjednané dne 13. července 1923 mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, uschované na místech úschovy ve zmíněné úmluvě uvedených, jakož i těch, které jsou uloženy u zákonných zástupců poručenců a opatrovanců, jestliže: a) tyto hodnoty jsou vlastnictvím oněch sirotčích pokladen, jichž celý úřední obvod leží ve státě maďarském, anebo jestliže b) tyto hodnoty jsou vlastnictvím oněch poručenců a opatrovanců, kteří jsou maďarskými příslušníky, a to i v tom případě, kdy zmíněné osoby byly příslušníky maďarskými již před účinností mírové smlouvy Trianonské, či jsou jimi v důsledku opce podle ustanovení mírové smlouvy Trianonské, po případě podle úmluv, které byly anebo budou na jejím podkladě sjednány. 2. Chová-li se nějaké depositum na jméno některé ze sirotčích pokladen, uvedených v bodě 1 a), anebo na jméno některého poručence nebo opatrovance, jehož jmění bylo podobnou pokladnou spravováno, předpokládá se, že toto depositum jest vlastnictvím této pokladny, po případě poručence nebo opatrovance maďarského. Vláda republiky Československé má však právo podati důkazy o opaku. 3. Skutečné vydání (článek II., bod 8., všeobecné úmluvy o depositech) hodnot, které se mají vydati podle tohoto článku, provede se na místě úschovy do rukou zástupce vlády království Maďarského. Důkazy potřebné podle bodu 2. mohou býti rovněž předloženy prostřednictvím téhož zástupce. Článek III. O rozdělení a vyúčtování jmění sirotčí pokladny nebo jmění podle zákona spravovaného sirotčí pokladnou, jejíž bývalý úřední obvod leží na státním území (článek IX. úmluvy o depositech ze dne 13. července 1923) obou Smluvních stran, bylo ujednáno: a) Všechny hodnoty uvedené v článku I. a II., které jsou spravovány jednotlivě pro jednotlivé poručence a opatrovance, vydají se ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy tato úmluva se stane účinnou, vládě oné Smluvní strany, jejímž příslušníkem jest tento poručenec nebo opatrovanec. Tato ustanovení platí o výše zmíněných hodnotách i tehdy, jsou-li spravovány hromadně na jméno jednotlivých poručenců a opatrovanců (jednotlivě spravované hodnoty). Ustanovení bodu 3. článku I., po případě II. této úmluvy platí obdobně o výše zmíněných hodnotách. Bydliště poručence nebo opatrovance, které je zapsáno ve hlavní knize sirotčí pokladny jako poslední, jest důvodem pro předpoklad státní příslušnosti. Důkazy o opaku jsou přípustny. b) Pokud jde o hromadně spravované jmění sirotčích pokladen v prvním odstavci uvedených, budou aktiva v zásadě rozdělena mezi obě Smluvní strany podle rozdělovacího klíče. Za tím účelem budou pohledávky poručenců a opatrovanců za všemi těmito sirotčími pokladnami zjištěny podle stavu ze dne 31. prosince 1918 a rozděleny ve dvě skupiny podle toho, je-li oprávněný poručenec nebo opatrovanec příslušníkem československým či maďarským. Státní příslušnost bude zjištěna podle ustanovení posledního odstavce bodu a) tohoto článku. Poměr skupin, tímto způsobem zjištěných, bude klíčem pro rozdělení aktiv. Za aktiva sirotčích pokladen, která se mají rozděliti, považují se veškeré hodnoty (titry státních dluhů a jiné cenné papíry, hypotekární pohledávky, vklady peněžní a pohledávky na běžných účtech, hotové peníze atd.), včetně záložních fondů, které podle zákona jsou sirotčí pokladnou spravovány, s výjimkou hodnot zmíněných v bodě a). Tato aktiva se zjistí podle stavu ze dne 31. prosince 1918, přičtou se k nim však úroky až do dne likvidace dospělé. Každá ze Smluvních stran obdrží z těchto aktiv podíl odpovídající rozdělovacímu klíči shora zmíněnému. Naproti tomu zavazují se oba státy, že uspokojí nároky poručenců a opatrovanců, které podle ustanovení třetího odstavce tohoto bodu dlužno považovati za jeho příslušníky. Skutečné rozdělení provede se v mezích rozdělovacího klíče takto: 1. Hypotekární pohledávky a vklady u peněžních ústavů (vkladní knížky, pohledávky na běžných účtech) přidělí se státu, na jehož území jest hypotéka nebo peněžní ústav. V příčině hypoték simultanních rozhoduje poloha hlavní hypotéky. O odbočkách peněžních ústavů platí ustanovení nařízení sjednaných mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o soupisu vzájemných pohledávek a závazků vzniklých ve starých korunách rakouských a uherských. 2. Hotovosti, t. j. pohledávky sirotčích pokladen za veřejnými pokladnami, připadnou Smluvní straně, na jejímž nynějším území bylo sídlo příslušné veřejné pokladny dne 3. listopadu 1918. 3. Cenné papíry s výjimkou státních papírů připadnou Smluvní straně, na jejímž nynějším území jest místo emise. 4. Titry předválečného dluhu připadnou Smluvní straně, na jejímž území jest sídlo sirotčí pokladny, která vede ve svých knihách tyto titry předválečného dluhu jako svoje vlastnictví; zmíněné titry, pokud připadají republice Československé, budou vydány bez maďarského označení a budou vyloučeny z národního bloku maďarského. 5. Tímto způsobem neuhrazené zbytky podílů na jmění, připadajících oběma Stranám, budou poměrně uhrazeny ze zbytku aktiv. Případný přebytek jmění bude rozdělen podle všeobecného rozdělovacího klíče. Titry předválečného dluhu, které připadnou podle tohoto bodu republice Československé, budou vydány bez maďarského označení. Vyplatila-li snad maďarská vláda z titrů, které má vydati, úroky splatné po dni, kdy mírová smlouva Trianonská se stala účinnou, nahradí jí vláda republiky Československé tyto úroky ve měně maďarské proti vrácení vyplacených kuponů. Vyrovnal-li snad některý z obou států po 31. prosinci 1923 bez výhrady se svolením oprávněné osoby pohledávku za některou sirotčí pokladnou, která mu však podle ustanovení sedmého odstavce bodu b) k tíži nepřipadá, je druhý stát povinen postoupiti státu, který zmíněnou platbu provedl, příslušný podíl úhrady, který mu náleží podle bodu 5. Při vyúčtování a rozdělení bude se počítati vždy a všude koruna za korunu. Vyúčtování a rozdělení míněné v tomto bodě provede smíšená komise sestávající ze dvou zástupců; každá Smluvní strana jmenuje si svého. Neshodnou-li se členové této komise, zvolí si společného předsedu a pak rozhoduje komise většinou hlasů. Nejsou-li členové komise s to shodnouti se na osobě předsedově, převezmou úřad předsedy střídavě úředník nizozemského vyslanectví v Praze a úředník nizozemského vyslanectví pověřeného zastoupením nizozemských zájmů při vládě království Maďarského. Článek IV. Obě vlády shodly se na tom, že jenom s těmito pokladnami má se nakládati podle ustanovení článku III.: župa Győr (Ráb), „ Esztergom (Ostřihom), „ Nógrád (Novohrad), „ Zemplén (Zemplín), „ Szabolcs, město Sátoraljaujhely (Nové Město pod Šiatorom), župa Hont, „ a město Komárno (Komárom), „ Gemer a Malohont (Gömör és Kishont), „ Abauj Turňa (Abaujtorna), „ Užhorod (Ung), „ Berehovo (Bereg). Článek V. Pohledávky sirotčích pokladen, v článku IV. neuvedených, za peněžními ústavy nebo jinými osobami, podléhají — pokud jsou zde podmínky § 1 a § 3 přílohy A, pokud se týče § 1 a § 3 přílohy B k zápisu ze dne 13. července 1923, sepsaného mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o soupisu vzájemných pohledávek a závazků vzniklých ve starých korunách rakouských a uherských — soupisu podle ustanovení těchto příloh. S pohledávkami poručenců a opatrovanců vzniklými před 26. únorem 1919 ve starých korunách rakouských a uherských za sirotčími pokladnami, v článku IV. neuvedenými a ležícími na území druhého státu, bude se nakládati podle ustanovení předcházejícího odstavce. Článek VI. Byly-li nějaké hodnoty, v článku I. nebo II. uvedené, ze jmění sirotčí pokladnou spravovaného — již přede dnem, kdy tato úmluva se stala účinnou — vydány oprávněným osobám podle zákona státu, jehož vládě měly tyto hodnoty podle této úmluvy býti vydány, není vláda příslušné Smluvní strany povinna nahraditi takto vydané hodnoty druhému státu. Vyrovnala-li některá v článku IV. neuvedená sirotčí pokladna peněžní pohledávku některého poručence nebo opatrovance druhé Smluvní strany za souhlasu zúčastněné osoby nejpozději dne 31. července 1923, bude tuto pohledávku považovati za zaniklou. Článek VII. Ustanovení této úmluvy, která se týkají poručenců a opatrovanců, platí též pro osoby svéprávné, jejichž jmění je v den, kdy tato úmluva se stane účinnou, spravováno sirotčí pokladnou. Článek VIII. Pokud články I., II., III. a), VI. a VII. této úmluvy neobsahují výslovně jiných ustanovení, bude obdobně použito ustanovení úmluvy o vydání deposit, sjednané dne 13. července 1923 mezi republikou Československou a královstvím Maďarským. Článek IX. Tato úmluva bude ratifikována; ratifikační listiny vymění se co nejdříve v Budapešti. Tato úmluva se stane účinnou v den ratifikace. Dáno francouzsky ve dvou původních stejnopisech, z nichž po jednom obdržela každá z obou vlád. V Praze dne 8. března 1924. Za republiku Československou: Dr. BOHUMIL VLASÁK v. r. Za království Maďarské: Dr. PIERRE MATUSKA DE TVAROZSNA ET FELSÖ RÁSZTÓKA v. r. Závěrečný zápis k úmluvě sjednané v Praze dne 8. března 1924 mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o vydání jmění poručenců a opatrovanců a sirotčích pokladen, jakož i o rozdělení jmění sirotčích pokladen, jichž úřední obvod byl státní hranicí rozdělen. Přikročivše k podpisu úmluvy sjednané dnešního dne, podepsaní zmocněnci republiky Československé a království Maďarského prohlásili a ustanovili toto: 1. Pokud jde o odstavec b) 1. článku III., bylo ujednáno, že z ustanovení v právě citovaném odstavci obsažených, týkajících se nakládání s odbočkami peněžních ústavů maďarských na území republiky Československé, jakož i s pohledávkami zajištěnými hypotekárně na nemovitostech ležících na území republiky Československé, nelze činiti důsledku pro všeobecnou úpravu pohledávek a dluhů. 2. Byla-li státní hranicí československo-maďarskou rozdělena území též úředních obvodů jiných sirotčích pokladen nežli těch, které jsou uvedeny v článku IV., neplatí ustanovení článku III. vůbec na tyto pokladny; v takových případech upraví se právní poměr podle ustanovení o sirotčích pokladnách, jichž úřední obvod nebyl státní hranicí rozdělen. V Praze dne 8. března 1924. Za republiku Československou: Dr. BOHUMIL VLASÁK v. r. Za království Maďarské: Dr. PIERRE MATUSKA DE TVAROZSNA ET FELSÖ RÁSZTÓKA v. r. PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU A ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JE. TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI. V TOPOLČIANKÁCH DNE 30. ZÁŘÍ LÉTA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO DVACÁTÉHO ČTVRTÉHO. PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ: T. G. MASARYK v. r. L.S. MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny této úmluvy byly vyměněny dne 30. října 1924; tímto dnem nabyla úmluva mezinárodní působnosti. Dr. Beneš v. r.

Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Maďarským ze dne 8. března 1924 o vydání jmění poručenců a opatrovanců a sirotčích pokladen, jakož i o rozdělení jmění sirotčích pokladen, jichž úřední obvod byl státní hranicí rozdělen.

229/1924 Sb.

234. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 24. října 1924 o výpovědi prozatímní obchodní dohody mezi republikou Československou a Řeckem, sjednané v Athénách dne 10. ledna 1923. Prozatímní obchodní dohoda mezi Československou republikou a Řeckem, podepsaná v Athénách dne 10. ledna 1923 a vyhlášená pod č. 238 Sb. z. a n. z roku 1923, byla řeckou vládou vypovězena ke dni 10. prosince 1924 a pozbude tímto dnem platnosti. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o výpovědi prozatímní obchodní dohody mezi republikou Československou a Řeckem, sjednané v Athénách dne 10. ledna 1923.

234/1924 Sb.

242. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 23. října 1924 o obchodní dohodě mezi Československem a Norskem. Obchodní dohoda mezi Československou republikou a Norskem, podepsaná dne 2. října 1923 v Praze, jež byla vládní vyhláškou ze dne 25. října 1923, č. 208 Sb. z. a n., uvedena v prozatímní platnost na základě zákona ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb. z. a n., a s níž Národní shromáždění ve schůzi ze dne 20. března a 28. května 1924 vyslovilo svůj souhlas, byla dne 18. srpna 1924 presidentem republiky ratifikována. Ratifikační listiny vyměněny byly dne 18. září 1924; podle článku 6. vstoupila dohoda v mezinárodní působnost 2. října 1924. Tím stává se bezpředmětnou vládní vyhláška ze dne 25. října 1923, č. 208 Sb. z. a n., kterou zmíněná dohoda byla uvedena v prozatímní platnost. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o obchodní dohodě mezi Československem a Norskem.

242/1924 Sb.

245. Dodatková úmluva k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě dne 23. března 1921. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ A KRÁLOVSTVÍ ITALSKÉHO BYLA SJEDNÁNA TATO ÚMLUVA: Dodatková úmluva k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě dne 23. března 1921. President republiky Československé a Jeho Veličenstvo král italský ve snaze zajistiti vzájemné výměně plodin a výrobků mezi oběma zeměmi nejvýhodnější podmínky rozvoje, rozhodli se uzavříti k tomu cíli dodatkovou úmluvu k obchodní a plavební smlouvě, uzavřené 23. března 1921, a jmenovali za tím účelem svými plnomocníky: President republiky Československé: pana Jana Dvořáčka, zplnomocněného ministra, přednostu národohospodářské sekce ministerstva zahraničních věcí; pana Františka Peroutku, odborového přednostu ministerstva obchodu; Jeho Veličenstvo italský král: J. E. Benito Mussolini, ministerského předsedu, ministra vnitra a per interim ministra zahraničních věcí; kteří, vyměnivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli se na tom, co následuje: Článek 1. Plodiny nebo výrobky původu italského a přicházející z Italie, vyjmenované v tarifní příloze A, připojené k této úmluvě, nebudou moci býti podrobeny při dovozu do Československa clům vyšším, než stanoveným v řečeném tarifu. Plodiny nebo výrobky původu československého a přicházející z Československa, vyjmenované v tarifní příloze B, připojené k této úmluvě, nebudou moci býti podrobeny při dovozu do Italie clům a součinitelům vyšším, než stanoveným v řečeném tarifu. Tato ustanovení nečiní, vzhledem na řečené výrobky původu československého neb italského a přicházející z Československa nebo z Italie, újmy právu na nakládání podle nejvyšších výhod ve smyslu článku 8. smlouvy ze dne 23. března 1921. Článek 2. Cla československého tarifu jsou stanovena v korunách československých. Jestliže by se zjistil v kursu československé koruny ve srovnání s jejím středním kursem za rok 1923 oproti dolaru nebo libře šterlinků, nebo oproti střednímu kursu těchto obou měn vzestup anebo pokles nejméně o 10% vyplývající z kursovního průměru za celý jeden měsíc, zavede vláda československá valutní koeficient takovým způsobem, aby zachovala všeobecným i smluvním clům hodnotu, kterou by měla se zřetelem na střední kurs řečených měn za rok 1923. Aby byla stále udržena tato rovnocennost hodnoty cel, bude vláda československá případně upravovati koeficient ve lhůtách nejdéle měsíčních. Pro zjištění měnových kursů bude vláda československá bráti za základ záznamy na burse v Praze neb v New Yorku nebo v Londýně. Článek 3. Ježto mimořádné podmínky mezinárodních obchodních styků ještě nedovolují vládám Vysokých smluvních stran vzdáti se možnosti uvedené v článku 10. obchodní a plavební smlouvy, podepsané v Římě 23. března 1921, jest shoda, že ustanovení obsažená v připojeném protokolu (příloha C) budou zachovávána v obchodním styku mezi oběma zeměmi, náhradou za ustanovení obchodní úmluvy, uzavřené mezi oběma Vysokými stranami dne výše uvedeného, jež pozbudou platnosti dnem, kdy nabude účinnosti přítomná úmluva. Článek 4. Tato úmluva, sepsaná ve dvou exemplářích, jeden v jazyku italském, druhý v jazyku československém, bude ratifikována a ratifikační listiny vyměněny v Římě, jakmile s jedné i s druhé strany budou splněny formality stanovené příslušnými zákony. V případě rozporu bude rozhodovati text v jazyku italském, jakožto jazyku známém všem plnomocníkům. Úmluva vstoupí v účinnost 10 dnů po výměně ratifikačních listin a zůstane účinnou po dobu trvání obchodní a plavební smlouvy ze dne 23. března 1921. Čemuž na svědomí uvedení plnomocníci podepsali tuto smlouvu a přitiskli na ni své pečetě. Dáno v Římě, prvního března tisícího devítistého dvacátého čtvrtého. (L. S.) J. DVOŘÁČEK v. r. (L. S.) F. PEROUTKA v. r. (L. S.) BENITO MUSSOLINI v. r. Příloha A. Cla při dovozu do Československa. Číslo a položka tarifu československéhoPojmenování zbožíDovozní clo v Kčza 100 kgTřída III.Jižní ovoce.9Fíky:a)čerstvé70˙—b)sušené:1. v krabicích, bedničkách nebo košíčkách200˙—2. ve věncích nebo jinak balené120˙—Poznámka k 9Sušené fíky ve věncích nebo jinak balené pro továrny kávových náhražek na dovolovací list pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením 40˙—ex 10Vinné bobule a hrozny, sušené240˙—11Citrony, limony, cedráty30˙—12Pomoranče:pomoranče60˙—mandarinky 140˙—13Citrony, limony, cedráty, pomoranče a mandarinky ve slané vodě naložené; nezralé drobné pomoranče; kůra pomorančová, mandarinová, cedrátová a citronová, též mletá nebo ve slané vodě naložená40˙—16Mandle:a)suché, ve skořápce nebo vyloupané 200˙—b)nezralé ve skořápce112·50ex 17— Svatojánský chléb a kaštany40˙—— olivy čerstvé, sušené nebo solené 28˙—Třída VI.Obilí, slad; luštěniny; mouka a mlýnské výrobky; rýže.34Rýže neloupaná, loupaná jakož i rýže zlomkovábeze claTřída VII.Ovoce, zelenina, rostliny a části rostlin.ex 35Vinné hrozny, čerstvé:od 1. března do 31. července240˙—od 1. srpna do 28. února300˙—ex 36Lískové oříšky, zralé:neloupané90˙—loupané140˙—ex 37Ovoce výslovně nejmenované, čerstvé:ex a)jemné ovoce stolní:jablka a hrušky80˙—meruňky: od 1. června do 31. července70˙—broskve: od 1. června do 30. září80˙—třešně: od 1. března do 31. května70˙—švestky: od 1. června do 31. srpna70˙—jahody: od 1. března do 31. května160˙—b)ostatní, nebalené nebo prostě v pytlích nasypané:1. jablka, hrušky a kdoule, nebalené (alla rinfusa)beze cla2. jablka, hrušky a kdoule, prostě v pytlích nasypané6˙—3. švestky a ostatní ovoce, nejmenované pod 1. a 2.9˙—c) ostatní ovoce, jinak balené15˙—40Lanýže200˙—41Cibule a česnek18˙——ex 43Zelenina, výslovně nejmenovaná a jiné kuchyňské rostliny, čerstvé:ex a)jemná zelenina stolní:okurky: od 15. května do 15. července140˙—květák: od 1. listopadu do 30. dubna52˙—rajská jablka: od 1. dubna do 31. července60˙—hrachové lusky a zelený hrášek: od 1. listopadu do 31. května65˙—fazole: od 15. listopadu do 15. června65˙—chřest: od 1. dubna do 31. května130˙—brambory: od 1. dubna do 30. červnabeze cla44Všechny druhy zeleniny (vyjma lanýže) a jiné kuchyňské rostliny, upravené (sušené, stlačené, rozkrájené, na prach rozmělněné nebo jinak rozdrobené):a)sušená zelenina, též solená250˙—b)ostatní, též solené, pak v sudech ve slané vodě nebo v octě naložené120˙—48Semeno hořčičné (též mleté, v sudech)30˙—ex 49Semeno jetelové:a)vičenec 35˙—ex b)jiné:— vojtěška84˙—— červený jetel 168˙—ex 51Anýz, koriandr, fenykl30˙—ex 52Semena výslovně nejmenovaná, vyjímajíc semena řepy cukrové a řepy krmné a semena jehličnatých stromů60˙—ex 54Okrasné květiny (též ratolesti s ozdobnými plody), uřezané, nesvázané nebo svázané, též na drátě:a)čerstvé: od 1. prosince do 31. března500˙—ex 55Okrasné listoví, traviny, ratolesti (bez ozdobných plodů a květů), uřezané, nesvázané nebo svázané, též na drátě:a)čerstvé 250˙—ex b)sušené, nebarvené, nenapuštěné, aniž jinak upravené60˙—ex 61 Rostlinné látky k vycpávání, pletení, na kartáče a košťata; sláma; seno; stelivobeze cla62Rostliny výslovně nejmenované a jejich části:a)čerstvébeze clab)sušené nebo upravené (na prach umleté nebo jinak rozmělněné, nebo barvené)42˙—Třída IX.Jiná zvířata.ex 75Ryby mořské, scampi, vše čerstvébeze claTřída X.Výrobky živočišné.82Houby rohovité:a)jemné i obyčejné houby (houby mycí a koňské), přírodní, neupravené, neprané; houby koňské prané, dále zpracované, avšak nebílenébeze clab)ostatní houby rohovitébeze cla87Živočišné výrobky, výslovně nejmenovanébeze claTřída XII.Mastné oleje.ex 103Olej ricinový (skočcový)160˙—ex 104Olej olivový36˙—Olej sezamový72˙—Olej podzemnicový (arachový)43˙20Poznámka k č. 105Olej sulfurový6˙—ex 106Oleje mastné v lahvích, džbánech a podobných nádobách pod 25 kg:ex b)olivový olej:1. v lahvích54˙—2. v plechovkách81˙—Třída XIII.Nápoje.ex 108Lihové tekutiny pálené:ex a)vinné destiláty3.000˙—ex b)likéry a jiné lihové tekutiny pálené s přísadou cukru nebo jiných látek2.200˙—ex b)Maraschino ze Zadru, v původních lahvích, doprovázené osvědčením původu1.500˙—ex d)přírodní lihoviny ovocné1.640˙—Ad 108 d)Do této položky patří Maraschino Sprit, destilovaný z plodů višně „marasca“.ex 109Víno italského původu a přicházející z Italie, za podmínek níže uvedených:ex a)v sudech nebo demijonech:1. mající více než 13 objemových procent alkoholu včetně vermut a marsala (s výjimkou vín koncentrovaných)210˙—2. víno z Julského a Tridentského Benátska, bez ohledu na alkoholovou stupňovitost210˙—ex b)v lahvích:marsala a vermut487˙50ex 110Víno šumivé:Šumivá vína z muškátových odrůd (Moscati spumanti) a jiná italská vína šumivá, mající právo na zvláštní název, jehož výhradnost jest přiznána výrobcům podle italského zákonodárství1.200˙—K s. č.109 a 110:1. Víno v demijonech se proclívá podle čís. 109a) jako víno v sudech, přesahuje-li hrubá váha demijonů 25 kg.2. V žádném případě nemohou italská vína býti podrobena clům jiným nebo vyšším než těm, jichž bude použito na vína obdobná jakéhokoliv původu, která požívají nejvyšších výhod.3. Všechna vína původu italského a přicházející z Italie, s nárokem na sazební výhody smluvně stanovené musí býti doprovázena osvědčením původu, vydaným italskými úřady, jejichž seznam bude stanoven vzájemnou dohodou.4. Úřady československé uznají osvědčení o rozboru vydaná v řádné a předepsané formě oficielními ústavy italskými, pověřenými k jich vydávání vzájemnou dohodou obou vlád a sice na základě rozboru těmito ústavy provedeného. Všechna tato ustanovení nedotýkají se práva čsl. úřadů přezkoumati rozbor dovážených vín.112Minerální vody, přírodní neb umělé10˙50Třída XIV.Potraviny.116Těstoviny (t. j. makarony, nudle a podobné nepečené výrobky z mouky)140˙—ex 118Masité droby:mortadella, zamponi, cotechini, specielní salámy, zvané: veronský, milánský, fabrianský, florencský350˙—ex 119Sýry:ex a)jemné stolní:— gorgonzola, stracchino, fontina, bel paese294˙—ex b)ostatní:— parmesan, lodigiano, reggiano210˙—ex 121Ryby výslovně nejmenované, nasolené, sušenébeze cla122 Ryby upravené (marinované neb v oleji atd.) v sudech180˙—ex 127Čokoláda a čokoládové výrobky1.820˙—ex 128Konservy rybí, masové a korýšové:Pasty z ančoviček a sardelí v malých tubách a paštiky rybí, masové a korýšové600˙—129Konservy zeleninové720˙—ex 131 Poživatiny všeho druhu v krabicích, lahvích a podobných nádobách, neprodyšně uzavřených (vyjma jmenované pod č. 114, 126 a 127):— konservy rajských jablíček320˙—— zelenina a jiné produkty rostlinné, připravené pro kuchyňskou potřebu600˙—— ryby v oleji450˙—— ryby marinované nebo jinak připravované600˙—— pasty z ančoviček a sardelí v malých tubách600˙—ex 132Poživatiny výslovně nejmenované:— kapary (kaprlata)400˙—— paštiky rybí, masové a korýšové600˙—Třída XVI.Suroviny soustružnické a řezbářské.ex 139Želvovina; mořská pěna; perleť a jiné skořepiny lasturovébeze claTřída XVII.Nerosty.142Kameny surové nebo pouze zhruba osekané nebo nejvýše na třech stranách pilou řezané; desky neštípané a pilou neřezanébeze claex 144Výpalky železného kyzu k dobývání železabeze claex 146Bílá křída:b)mlétá, plavená7˙—ex 150Mastek surový, pálený, mletý neb plavenýbeze claTřída XVIII.Látky lékárnické a voňavkářské.ex 151Šťáva ze sladkého dřeva (lékořicová) zahuštěná, v bednách nebo v kusech150˙—ex 152Voda bobkotřešňová360˙—154Vonné vodičky (lihuprosté) jako: vodička z květů pomorančových, vodička růžová, levandulová, fenyklová, z máty peprné, millefleurová a podobné vodičky:a)v nádobách nejméně o 10 kg hrubé váhy70˙—b)v nádobách lehčích než 10 kg hrubé váhy97˙50ex 155Silice (étherické oleje):ex a)olej bobkový (vavřínový), rozmarinový, lehký olej kafrový240˙—ex b)silice výslovně nejmenované:olej pomorančový, citronový, bergamotový, mandarinový a ostatní silice z plodů druhu „citrus“600˙—Třída XIX.Barviva a třísliva.159Kůry jiné, pak kořeny, listy, květy, plody (na př. myrobalány), borky, duběnky a pod., též rozřezané, mleté nebo jinak na drobno rozdělané, k barvení nebo k vydělávání koží beze cla161Mořenové výtažky; garancin a garancinetta; lakmusy; sepie surová, v měchýřcích beze claex 162Výtažek ze dřeva kaštanového8˙—Třída XX.Klovatiny (gumy) a pryskyřice.168Zemina asfaltová, kameny asfaltové, surové, též mletébeze claex 174Mannabeze claTřída XXII.Bavlna, příze a zboží z bavlny.ex 183 Bavlněná příze, jednoduchá, surová:a)do čís. 12 po anglicku 201˙60b)přes čís. 12 až č. 29 po anglicku273˙60c)přes čís. 29 až č. 50 po anglicku475˙20Třída XXIII.Len, konopí, juta a jiná přediva rostlinná výslovně nejmenovaná, příze a zboží z nich.ex 202Konopí surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jeho odpadkybeze claex 205Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená jinými předivy do třídy této patřícími):a)jednoduchá, surová72˙—Třída XXV.Hedvábí a hedvábné zboží.ex 240Odpadky hedvábné nespředenébeze cla241Hedvábná vata, vyjma vatu k léčebným účelům300˙—242Hedvábí smotané nebo niťované (filované), též v nit uskané:a)surovébeze clab)bělené (lepidla zbavené)360˙—c)barvené:1. na černo741˙—2. jinak barvené936˙—ex 243Floretové hedvábí (odpadky hedvábné, předené) též v nit uskané:a)surové nebo bělené beze claex 244Hedvábí umělé, též v nit uskané:a)přírodně bílé, nebarvené beze cla246Niti z hedvábí, z hedvábí floretového neb umělého, též spojeného s jinými předivy, bílené neb barvené, upravené pro drobný prodej1.248˙—249Hedvábná mlýnská plátýnka 13.500˙—250Celohedvábné tkaniny, výslovně nejmenované:a)hladké (nefasonované):1. nebarvené neb barvené na černo 9.600˙—2. jinak barvené, potištěné, pestře tkané 10.400˙—b)fasonované:1. nebarvené nebo barvené na černo10.000˙—2. jinak barvené, potištěné, pestře tkané10.800˙—252Zboží stávkové a pletené:a)stávkované nebo pletené látky v celých kusech (zboží metrové)19.500˙—b)punčochy a ponožky22.750˙—c)rukavice18.200˙—d)výslovně nejmenované21.000˙—253Stuhové zboží:a)vyšívané nebo z tylu, gázu nebo jiných tkanin čís. 248 14.000˙—b)stuhy aksamitové a stuhy s aksamitovými vzorky 13.000˙—c)jiné:1. nefasonované 15.600˙—2. fasonované 16.800˙—256Polohedvábné tkaniny výslovně nejmenované:a)hladké (nefasonované)6.000˙—b)fasonované 6.500˙—258Zboží stávkové a pletené, polohedvábné:a)stávkované a pletené látky v celých kusech (zboží metrové)9.000˙—b)punčochy a ponožky 10.562˙50c)rukavice 8.450˙—d)výslovně nejmenované9.750˙—Třída XXVI.Zboží konfekční.266Kloboukové šišáky z plsti:za kus— vyrobené ze srsti 4˙—— vlněné2˙70ex 267Klobouky mužské a chlapecké:b)z plsti:1. negarnované:vyrobené ze srsti7˙20vlněné4˙322. garnované:— vyrobené ze srsti 10˙08— vlněné6˙40c)ze slámy, lýka, dřevěných loubků nebo z jiných surovin:1. negarnované 4˙—2. garnované 8˙—268Klobouky ženské a dívčí všeho druhu:a)negarnované6˙40b)garnované10˙40Třída XXVII.Zboží kartáčnické a řešetářské.ex 275Kartáčnické zboží obyčejné, t. j. z neupravených štětin (též z náhražek štětin), ze slámy, piassavy a z jiných látek rostlinných, též vystrojené nebarveným, neleštěným nebo nelakovaným dřevem nebo železem:za 100 kgex a)košťata z prosné slámy180˙—b)hrubé štětce645˙—Třída XXVIII.Zboží ze slámy, třtiny, lýka, loubků a podobných hmot, nejmenované v jiných třídách sazebních.ex 281Pletené zboží výslovně nejmenované:ex b)jemné, pokud nepatří do položky c), též spojené s obyčejnými hmotami:— slaměné úplety na způsob stuh všeho druhu (nespojené s jinými hmotami)50˙—— loubkové úplety na klobouky30˙—K s. č. 281 b). Smluvní sazba na úplety hladké platí též pro úplety s vroubkovanými okraji.Třída XXIX.Papír a papírové zboží.K s. č. 298, 299, 300: Tiskopisy v jazyku italském, jimiž se výhradně doporučují výrobky italského průmyslu a návody k jich upotřebení, podléhají polovici sazby příslušných položek.Třída XXX.Kaučuk, gutaperča a zboží z nich.307Kaučuková vlákna neopředená (také plochá, nejvýše 3 mm široká)36˙—ex 311Obuv, též spojená se zbožím textilním všeho druhu nebo s jinými látkami:— podpatky720˙—— podrážky600˙—ex 312Zboží z měkkého kaučuku výslovně nejmenované, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami:— plné gumové obruče automobilové507˙—— gumové stříkačky a guma stěrací650˙—315Tkaniny a stávkové látky kaučukem potažené, napuštěné, potřené nebo vrstvami kaučuku mezi sebou spojené, z těchto přediv:a)z hedvábí, hedvábí floretového nebo umělého, zcela neb z části2.100˙—b)z jiných látek textilních, též z plsti910˙—ex 320Technické potřeby:b)hadice z kaučuku neb s kaučukem, též s povlaky ze tkanin nebo s drátěnými vložkami546˙—d)hnací řemeny1.000˙—e)pneumatiky (duše a pláště):1. pro velocipedy1.000˙—2. ostatní1.000˙—ex g)skříňky ebonitové pro akumulátory405˙—Třída XXXI.Voskové plátno a zboží z něho.ex 323Koberce a pokrývky z linolea:a)až 2 mm silné1.008˙—b)silnější 2 mm 450˙—Třída XXXII.Kůže vydělaná a kožené zboží.335Všeliká kůže rukavičkářská620˙—ex 337Kůže vepřová; pergamen450˙—Třída XXXIV.Zboží dřevěné; zboží ze surovin soustružnických a řezbářských.ex 354Hole dřevěné:ex a)zhruba opracované, přírodního vzhledu91˙—ex b)zhruba opracované, mořené, barvené, pokostované, lakované nebo leštěné450˙—366— Korkové zátky480˙—— Podešve a podobné zboží korkové, též spojené s obyčejnými hmotami360˙—Třída XXXV.Sklo a skleněné zboží.ex 370 b)Duté sklo obyčejné, t. j. nebroušené, nevzorkované, nezabroušené, nelisované; bílé, též polobílé (průhledné):— Fioly k podkožním injekcím, prázdné130˙—ex 372 a 1Duté sklo rafinované, leptané, broušené, vzorkované, zabroušené nebo vyřezávané, bílé (průhledné):— Fioly k podkožním injekcím, prázdné260˙—ex 383Skleněné perly:a)z bílého nebo z barevného skla, avšak nemalované, nezlacené, nestříbřené40˙—Třída XXXVI.Zboží kamenné.ex 391Desky z úběle, mramoru a hadce silnější 16 cm, toliko pilou řezané nebo štípané3˙—ex 393Břidlice:a)desky pouze nařezané 6˙—ex b)jiná břidlice tabulková7˙50K čís. 393: Tabulová břidlice vyrovnaná při štípání oškrabáním patří pod čís. 393b).ex 394Kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (vyjma desky břidlicové a kameny litografické):ex a)dále neopracované (surové), osekané, štípané, pilou řezané:2. z úběle, mramoru nebo hadce14˙—ex b)dále opracované, též broušené nebo leštěné:2. z úběle, mramoru nebo hadce105˙—396Předměty výslovně nejmenované z úběle, mramoru a hadce:a)osekané, pilou řezané nebo pemrlicí opracované:1. hladce profilované neb opracované, nekroužené36˙—2. jinak profilované, ornamentované nebo kroužené60˙—b)úplně nebo částečně broušené, leštěné, zlacené nebo stříbřené140˙—ex 403Přírodní brusy a brousky:a)nespojené s jinými hmotami8˙40ex 408Kamenné zboží jemné:— Sochy a reprodukce uměleckých předmětů a pomníků z mramoru, úběle a hadce500˙—— Zboží z mosaiky benátské650˙—— Předměty z úběle k osvětlovacím zařízením500˙—Třída XXXIX.Obecné kovy a zboží z nich.ex 517Zboží výslovně nejmenované z mědi a z jiných obecných kovů nebo z kovových slitin výslovně nejmenovaných, též spojené s obyčejnými hmotami:ex b)jemně opracované:— acetylenové svítilny (reflektory)1.500˙—— stroje o parním tlaku na vaření kávy pro domácnost, nepřesahuje-li jejich váha 20 kg1.500˙—— stroje o parním tlaku na vaření kávy pro bary, kavárny a pod. ve váze nejméně 100 kg640˙—ex 521Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin, spojené s jemnými hmotami:— stroje o parním tlaku na vaření kávy pro domácnost, nepřesahuje-li jejich váha 20 kg1.800˙—— stroje o parním tlaku na vaření kávy pro bary, kavárny a pod. ve váze nejméně 100 kg640˙—Třída XL.Stroje, přístroje a jich součásti ze dřeva, železa aneb obecných kovů, kromě předmětů třídy XLI a XLII.ex 531Stroje na úpravu, zpracování, spřádání a skaní hedvábí21˙—ex 538Stroje a přístroje výslovně nejmenované:— stroje na výrobu těstovin, váží-li kus:a)2 q neb méně587˙50b)více než 2 q až 10 q455˙—c)více než 10 q390˙—Třída XLI.Elektrické stroje, přístroje a elektrotechnické pomůcky.ex 539Dynama a elektrické motory (vyjma motory k automobilům), též spojené neodlučitelně s mechanickým zařízením nebo s přístroji; transformátory (otáčivé nebo nehybné usměrňovače), váží-li kus:a)25 kg nebo méně1.700˙—b)více než 25 kg až 5 q1.200˙—c)více než 5 q až 30 q 1.032˙—ex 539Ventilátory elektrické a motory elektrické pro ventilátory, váží-li kus:a)25 kg nebo méně864˙—ex 539Lokomotivy elektrické, váží-li kus:d)více než 30 q až 80 q648˙—e)více než 80 q432˙—ex 542Reflektory a svítilny elektrické pro automobily2.500˙—ex 543Elektrotechnická zařízení pro automobily1.500˙—544Kabely a isolované elektrovodné dráty:a)s kovovou ochranou600˙—b)bez kovové ochrany, isolované:1. papírem, osinkem a jinými látkami (vyjma kaučukem, perčovinou a předivem)800˙—2. kaučukem nebo perčovinou1.000˙—3. předivem, též spojeným s osinkem, papírem a podobnými látkami, s kaučukem, perčovinou nebo jejich náhražkami1.450˙—Třída XLII.Vozidla.ex 554Motory k automobilům a k aeroplánům, odděleně dopravované:a)motory pro aeroplány12.000˙—b)ostatní motory váhy:1. do 50 kg4.800˙—2. od 50 do 250 kg3.300˙—3. od 250 do 500 kg 3.000˙—4. přes 500 kg2.700˙—Třída XLIII.Drahé (vzácné) kovy, drahokamy a polodrahokamy a zboží z nich; mince.ex 571Korály (pravé i nepravé) opracované (broušené, řezané) nezasazené; pravé perly, nezasazené960˙—Třída XLIV.Instrumenty a hodiny.582Hudební nástroje výslovně nejmenované 384˙—Třída XLV.Kuchyňská sůl.ex 592Sůl kuchyňská pro účely zemědělské nebo průmyslové14˙—Třída XLVI.Chemické látky pomocné a chemické výrobky.ex 596Prvky výslovně jmenované:ex a)síra (v kusech a roubíkách) též mletá a sirný květ; antimon kovový; rtuťbeze claex 598Kyseliny výslovně jmenované:d)kyselina boritá:1. surovábeze cla2. přečištěná108˙—ex f)kyselina vinná165˙—kyselina citronová195˙—ex 599Soli draselnaté, sodné a amonné, výslovně jmenované:ex a)surový borax; vinný kámen surový; výpalkové uhlíbeze claex i)borax čištěný135˙—ex 600Soli vápenaté, strontnaté, barnaté a hořečnaté, výslovně jmenované:ex a)citran a vinan vápenatýbeze claex 613Rýžový škrob a škrobová moučka rýžová104˙—ex 618Škrob na lesk260˙—Třída XLVII.Pokosty, zboží barvířské, lékárnické a voňavkářské.ex 630Lékárnické zboží upravené:ve formě syrupů a roztoků, v lahvích1˙200˙—— vata a obvazy upravené k účelům léčebným1.020˙—Třída XLVIII.Svíčky, mýdlo a voskové zboží.637Mýdlo:a)obyčejné 120˙—b)jemné, t. j. navoněné nebo v tabulkách, koulích, krabicích, hrnéčkách648˙—Třída L.Díla literární a umělecká.651Sochy (též poprsí a figury zvířecí) a reliefy z kamene, těžší 5 kg; sochy, poprsí a figury zvířecí z kovu nebo ze dřeva, avšak aspoň v přirozené velikostibeze claTřída LI.Odpadky.ex 653Otruby mandlové a rýžové; odpadky rýžové, tuhé zbytky při výrobě mastných olejů, též mletébeze cla657Hadry a jiné odpadky k výrobě papíru, t. j. lněné, bavlněné, hedvábné a vlněné hadry, odřezky papírové (odstřižky papírové), makulatura (popsaná i potištěná), staré sítě, staré lanoví a staré provazy; lněná cupanina (roztřepené plátno); odřezky kloboukůbeze cla Příloha B. Cla při dovozu do Italie. Číslo a položka italského celního tarifuPojmenování zbožíDovozní clo v lirách (ve zlatě)Přirážkový součinitelza 100 kgODDÍL I.Zvířata, poživatiny a tabák.Třída V.Zboží osadnické a jeho náhražky, cukr a výrobky z něho.38Čekanka a všechny ostatní kávové náhražky:a)sušenébeze cla—b)pražené, také mleté15˙——Třída VI.Obilí, luštěniny, hlízovité plodiny, jakož i poživatiny z nich.ex 66Ječmen:a)vyklíčený (slad)8˙— 0˙25K č. 66-a: Pod touto položkou se vyclívá také slad pražený, určený k barvení tmavých piv.b)jiný4˙——Třída VII.Zelenina a ovoce.ex 98Plody, luštěniny a zelenina:ex a)v octě, ve slané vodě a v oleji:ex 2. okurky a nakládačky15˙— —K č. 98-a-2: Kysané zelí, včetně řepného, pocházející ze žup pražské, královéhradecké, pardubické, lounské, karlovarské, jihlavské, brněnské, olomoucké, uhersko-hradištské, bratislavské, doprovázané osvědčením původu, se připouští za snížené clo 3 L ve zlatě za 1 q.Třída VIII.Nápoje.ex 103Minerální vody:ex a)léčivé přírodní: z Karlových Varů, Mariánských Lázní, Františkových Lázní, Luhačovic, Šaraticeza 1 q 3˙—ex b)Mattoni, bílinská, poděbradská a krondorfská6˙—ex 105Pivo:za hektolitra)v sudech15˙—ODDÍL III.Materiál textilní a zboží z něho.Všeobecná poznámka k oddílu III.: Textilní materiál a zboží z něho (třída XII až XVI).Při konstatování počtu nití ve tkaninách jakéhokoliv druhu nepřihlíží se k okrajům a obrubám (bordurám).Jestliže v témže kusu tkaniny jsou hustěji tkané partie, vzniklé nestejnoměrnou výrobou, počet nití se nezjišťuje v částech hustších.Zlomky nití neberou se v úvahu při zjišťování počtu nití, dle něhož se určuje celní sazba tkanin.Třída XII.Konopí, len, juta a jiná rostlinná přediva s výjimkou bavlny.ex 160Tkaniny lněné:ex a)surové:ex 1. hladké, jež obsahují v osnově a útku na čtverci o straně 5 mm:za 1 qβ) více než 10 až 26 základních nití75˙—0˙2γ) více než 26 až 40 nití základních96˙—0˙2ex 1602. vzorkované Přirážka 20˙— L na 1 q ke clu za hladké tkaniny—b)loužené nebo bělenéPřirážka 30% ke clu za surové, podle druhu—c)pestré nebo barvenéPřirážka L 35˙— na 1 q ke clu za surové, podle druhu0˙2171Koberce na podlahu z juty, plyšové, včetně ženylkových za 1 q 100˙——Třída XIII.Bavlna.ex 190Tkaniny nemercerisované neb zhotovené z příze nemercerisované:c)surové, vzorkované:1. váží-li 100 m2 9 kg nebo vícePřirážka L 20˙— na 1 q ke clu za surové, hladké, podle druhu—2. váží-li 100 m2 méně než 9 kgPřirážka 25% ke clu za surové, hladké, podle druhu—ex e)bělené:1. váží-li 100 m2 9 kg nebo vícePřirážka L 15˙— na 1 q ke clu za surové, podle druhu—2. váží-li 100 m2 6 kg nebo více, avšak méně než 9 kgPřirážka 20˙— L na 1 q ke clu za surové, podle druhu—ex f) barvené:1. váží-li 100 m2 9 kg nebo vícePřirážka L 30˙— na 1 q ke clu za surové, podle druhu0˙2ex 1902. váží-li 100 m2 6 kg nebo více, avšak méně než 9 kg Přirážka L 35.— na 1 q ke clu za surové, podle druhu0˙2g)pestré:1. jednoduše pruhované v osnově Přirážka 5.— L na 1 q ke clu za surové nebo bělené, podle druhu—2. jinéPřirážka 40% ke clu za surové, podle druhu0˙2h)tištěné L 10.— za 100 m2 mimo clo za surové, podle druhu0˙5ex h)Kapesníky, šátky na hlavu, šátky na krk (cache-nez), foulards, fichus a podobné předměty tištěné (hladké nebo keprované), upravené neb neupravené, váží-li 100 m2 7½ kg nebo více a obsahují-li v osnově a útku na čtverci o stráně 5 mm:za 1 q1. až do 30 základních nití130˙——2. více než 30 základních nití155˙——192Gázy a tkaniny hydrofilní nebo napuštěné antiseptickými látkamiPřirážka 8.— L za 1 q ke clu na tkaniny bělené, podle druhuK č. 192: Smluvní sazbě této položky podléhají také předměty k léčbě z gázu nebo z jiné tkaniny (jako obvazy, tampony, hygienické pásy) také vycpané bavlnou nebo jinými látkami šité nebo nikoliv.ex 200Aksamity:za 1 qex a)obyčejné:3. barvené215˙—0˙2ex b)jemné:3. barvené270˙——208Zboží prýmkařské250˙— 0˙5Třída XIV.Vlna, žíně a srst.ex 218Tkaniny vlněné:ex b)tištěné:Šály, šátky na hlavu, šátky na krk (cache-nez), fichus, také s třásněmiPřirážka L 40˙— na 1 q k nejpřízni-vějšímu clu na tkaniny netištěné podle druhu—224Plstě tkané pro výrobu papíroviny ze dřeva a ze slámy, cellulosy a papíru za 1 q 140˙—0˙2ex 226Přikrývky z vlny nebo z odpadků vlněných:I. Přikrývky vlněné, váží-li 1 m2 přes 300 g z tkaniny s dlouhým vlasem, a sice ložní a koňskéClo na tkaniny bez přirážky—II. Přikrývky ze tkanin vlněných, netištěné, váží-li 1 m2: za 1 qα) více než 300 g až do 500 g250˙——β) více než 500 g180˙——ex 227Koberce na podlahu z vlny nebo z odpadků vlněných:ex b)jiné:koberce ženylkové 110˙——Třída XVI.Šaty, prádlo a jiné předměty šité, nejmenované v jiných třídách.Všeobecná poznámka ke třídě XVI.1. Při vyclívání předmětů šitých, jmenovaných v této smlouvě, tkanina nebo jiný výrobek z materiálu textilního podléhající vyšší sazbě, jenž tvoří jejich součást, bude vzat za základ proclívání pouze tehdy, jestliže tato tkanina nebo jiný výrobek z textilního materiálu převyšuje jednu desetinu povrchu šitého předmětu.Není-li splněna tato podmínka, béře se za základ clo onoho textilního materiálu, z něhož tyto předměty byly hlavně vyrobeny.2. Při vyclívání šitých předmětů, vyjmenovaných v této smlouvě, nebéře se ohled na knoflíky.3. Předměty s prolamovanými lemy jakéhokoliv druhu, zhotovenými šicím strojem systému Gegauf nebo jinými, nepovažují se za vyšívané a jsou podrobeny smluvnímu clu za tkaninu, zvýšenému o přirážku 10%. Okolnost, že v takových předmětech byly niti osnovy nebo outku vytaženy, nemá vlivu na vyclení.Tytéž předměty s kombinovanými prolamovanými lemy jsou podrobeny smluvnímu clu na tkaniny, zvýšenému o přirážku 20%.Rohy prádla (ložního i stolního, ručníků a kapesníků) a záclon jednoduše vroubených, jsou-li opatřeny kroužkovými stehy nebo pavoučky, nepovažují se za výšivky a nehledí se k nim při propočítání sazby.4. Přirážka za šití pro kapesníky, záclony jednoduše vroubené nebo lemované a pro jiné podobné předměty se vyměřuje sazbou 10% smluvního cla z příslušné tkaniny.ex 270Předměty šité ze lnu:b)ložní a stolní prádlo, ručníky a jiné předměty čtverhranné, jednoduše lemovanéPřirážka 10% ke clu na tkaninu—d)jiné, včetně límců, manšet a košilPřirážka 40% ke clu na tkaninu—K č. 270.Koberce jutové v kusech, k prodeji na metry nejsou podrobeny přirážce za šití, jsou-li jejich konce obšity, aby tkanina se netřepila. Přirážka za šití koberců jutových, jež jsou zhotoveny v kusech a odděleny od sebe po zhotovení a jednoduše lemovány nebo vroubeny po obou stranách neopatřených tkaným okrajem, stanoví se ve výši 10%.ex 271Předměty šité z bavlny:b)ložní a stolní prádlo, ručníky a jiné předměty čtverhranné, jednoduše lemovanéPřirážka 10% ke clu na tkaninu—d)jiné, včetně límců, manšet a košil Přirážka 40% ke clu na tkaninu—ex d)stávkované oblečky pro dětiPřirážka 20% ke clu na stávkované zboží—272Předměty šité z vlny, žíní a srsti:a)šály, pokrývky a jiné předměty čtyřhranné, jednoduše vroubené nebo pouze s třásněmi Přirážka 20% ke clu na tkaninu—ex a)šály, šátky na hlavu, šátky na krk (cache-nez), fichus, tištěné, také vypravené třásněmiPřirážka 15% ke clu na tkaninu—b)jiné, včetně šněrovaček Přirážka 40% ke clu na tkaninu—K č. 272. — I. Přikrývky jednoduše vroubené nebo lemované, také kroužkovým stehem, podléhají přirážce za šití ve výši 20%.II. Koberce v kusech, k prodeji na metry, nejsou podrobeny přirážce za šití, jsou-li jejich konce obšity, aby tkanina se netřepila.Přirážka za šití vlněných koberců, jež jsou zhotoveny v kusech a odděleny od sebe po zhotovení a jednoduše vroubeny nebo lemovány po obou stranách neopatřených tkaným okrajem, stanoví se ve výši 10%.V ostatních případech vlněné koberce jednoduše vroubené nebo lemované jsou podrobeny přirážce za šití ve výši 20%.za 1 qODDÍL IV.Rudy, kovy obecné, výrobky průmyslu kovodělného a strojního, nástroje a vozidla.Všeobecná poznámka k oddílu IV.: Zboží z obecných kovů.Poháry, džbány, mísy, podnosy na lahve a sklenice, kávové a čajové konvice, cukřenky, košíčky na chléb, ovoce atd., stojany na lahve, slánky, popelníčky, košíčky na příbory, hluboké mísy, mísy na omáčky, cukřenky na sypání, čajová sítka, čajové konvice, stojany na sklenky, stojany na nože, kalíšky na vejce, tabulové podnosy, sirníky na stůl a na zeď, věšáky, kalamáře (s výjimkou kapesních a cestovních), svícny, lampy a osvětlovací zařízení jakéhokoliv druhu (s výjimkou elektrických), kování nábytková (s výjimkou plechových nábytkových ozdob), pouzdra na kapesní hodinky a nástěnné hodiny, náčiní kuchyňské a pro domácnost, těžítka, nože na otevírání dopisů, podnosy na visitky, stojánky na hodinky, stojánky na jídelní lístky a misky; všechny tyto předměty z obecných kovů se vyclívají jako zboží z materiálu, z něhož jsou vyrobeny, pokud nejsou výslovně uvedeny ve zvláštních položkách celního tarifu.Třída XVIII.Litina, železo a ocel.285Ocel obyčejná ve vývalcích (blooms) a v ploštinách6˙——K č. 285.Jako vývalky (blooms) vyclívají se výrobky prvního válcování ingotů, za tepla na předválcovací stolici, ve tvaru tyčí o průřezu čtvercovém s rohy otupenými, nemají-li v průřezu žádnou stranu pod 130 mm a nepřesahuje-li jejich délka 1·20 m.286Železo a ocel obyčejné, válcované za tepla v tyčích nebo prutech surových:a)v tyčích tvaru dvojitého T (nosiče):1. ve výši přesahující 185 mm a se šířkou ramen:α) nepřesahující polovici výšky 7˙—0˙45β) přesahující polovici výšky8˙— 0˙452. ve výši nad 115 až do 185 mm a se šířkou ramen:α) nepřesahující polovici výšky8˙—0˙45β) přesahující polovici výšky 9˙—0˙453. ve výši do 115 mm a se šířkou ramen:α) nepřesahující polovici výšky 9˙500˙45β) přesahující polovici výšky10˙500˙45b)v tyčích nebo prutech o průřezu U se zevní šířkou:1. přesahující 145 mm7˙—0˙452. přes 80 až do 145 mm8˙—0˙453. až do 80 mm:α) přesahuje-li nejmenší tlouštka průřezu 1½ mm9˙500˙45β) dosahuje-li nejmenší šířka průřezu 1½ mm nebo méně12˙500˙50c)v tyčích nebo prutech, kulatých, čtvercových, oválných, plochých, plochých zakulacených, úhlových, v T a Z:1. nemají-li v průřezu žádnou stranu nebo průměr o 8 mm nebo méně7˙—0˙452. mají-li v průřezu jednu nebo více stran nebo průměrů o 8 mm nebo méně, avšak přes 4½ mm8˙—0˙453. mají-li v průřezu jednu nebo více stran nebo průměrů o 4½ mm nebo méně, avšak nad 1½ mm 9˙500˙454. mají-li v průřezu jednu nebo více stran nebo průměrů o 1½ mm nebo méně 12˙500˙50286d)v tyčích nebo prutech, šestihranných, osmihranných, lichoběžníkových nebo se specielními profily jinak nejmenovanými:1. nemají-li v průřezu žádnou stranu nebo průměr o 8 mm nebo méně8˙—0˙452. mají-li v průřezu jednu nebo více stran nebo průměru o 8 mm nebo méně, avšak více než 4½ mm9˙—0˙45Poznámka: Pod touto položkou se vyclívají tyče z ocele do bubnů pro mlátičky, nechť jsou rozměry průřezu jakékoli, pokud jsou dováženy v tyčích neřezaných na míru a nejsou opatřeny otvory.3. mají-li v průřezu jednu nebo více stran nebo průměrů o 4½ mm nebo méně, avšak více než 1½ mm10˙500˙454. mají-li v průřezu jednu nebo více stran nebo průměrů o 1½ mm nebo méně 13˙500˙50287Ocele speciální, válcované za tepla v tyčích nebo prutech surových Přirážka 4 L za 1 q ke clu na ocel obyčejnou válcovanou za tepla v tyčích nebo prutech, podle průřezu.—ex 287I. Ocel speciální, válcovaná za tepla v tyčích nebo prutech, surových, kulatých, čtvercových, ovalných, plochých, plochých zakulacených, úhlových v T a Z, nemají-li v průřezu žádnou stranu nebo průměr o 8 mm nebo méněPřirážka 2 L za 1 q ke clu na ocel obyčejnou, válcovanou za tepla v tyčích nebo prutech—II. Ocel speciální ve vývalcích (blooms) a v ploštináchza 1 q 12˙— —(viz definici vývalků [blooms] pod č. 285).288Železo a ocel v tyčích nebo prutech, tažených nebo válcovaných za studena, jinak neopracovaných s výjimkou onoho, jež podle rozměrů dlužno vyclívati jako páskové železo nebo drátPřirážka 25% ke clu na železo a ocel podle druhu, válcované za tepla v surových tyčích nebo prutech podle průřezu—ex 292Dráty ze železa nebo z ocele o průřezu kulatém nebo čtvercovém:a)surové nebo pouze leštěné:1. s pevností v tahu pod 75 kg na 1 mm2 průřezu a o průměru:α) více než 1½mm11˙—0˙45β) 1½ mm nebo méně, avšak více než 0·5 mm13˙—0˙50γ) 0·5 mm nebo méně, avšak více než 0·3 mm20˙—0˙50δ) 0·3 mm nebo méně35˙—0˙502. s pevností v tahu 75 kg nebo více, avšak pod 150 kg na 1 mm2 průřezu a o průměru:α) více než 1½ mm18˙—0˙5β) 1½ mm nebo méně, avšak více než 0·5 mm23˙—0˙5γ) 0·5 mm nebo méně, avšak více než 0·3 mm35˙—0˙4δ) 0.3 mm nebo méně50˙—0˙43. s pevností v tahu 150 kg nebo více na 1 mm2 průřezu a o průměru:α) více než 1½ mm 40˙— 0˙2β) 1½ mm nebo méně, avšak více než 0˙5 mm50˙—0˙2γ) 0·5 mm nebo méně, avšak více než 0·3 mm 60˙—0˙5δ) 0·3 mm nebo méně 90˙— 0˙3b)do černa nebo modra vyžehnuté neb oxydovanépřirážka 3 L za 1 q ke clu na surové—ex 292pozinkované:d)1. o průměru nad 1½ mmpřirážka 4 L za 1 q ke clu na surové—2. jiné přirážka 7 L za 1 q ke clu na surové—297Železo a ocel, obyčejné, za tepla válcované v plochých plechách, také žíhaných, surových neb mořených o síle: za 1 qa)4 mm nebo více8˙50 0˙4b)1½ mm nebo více, avšak méně než 4 mm 11˙500˙4c)0·6 mm neb více, avšak méně než 1½ mm 13˙—0˙4d)0·4 mm neb více, avšak méně než 0·6 mm 14˙—0˙5e)pod 0·4 mm 15˙—0˙5298Speciální ocel, válcovaná za tepla v plochých plechách, také žíhaných, surovýchpřirážka L 5 za 1 q ke clu na železo a ocel obyčejnou, válcovanou za tepla v plochých plechách dle síly—ex 300Plechy železné nebo ocelové, opracované:a)dle míry přistřižené k uzpůsobení pro určitý účelpřirážka 2 L za 1 q ke clu na plechy nestřihané, podle druhu—b)pilované nebo kované na zcela malé části povrchu, t. j. jen s málo místy opracovanými pilníkem či kladivem, také zahýbané a ohýbanépřirážka L 2 za 1 q ke clu na plechy, podle druhu—c)děrované:1. s více než 500 otvory na 1 m2přirážka L 13 za 1 q ke clu na plechy neděrované, dle druhu—2. jiné přirážka L 4 za 1 q ke clu na plechy neděrované, podle druhu—ex 300e)vlnité o síle:1. více než 4 mm přirážka L 3 za 1 q ke clu na plechy ploché, dle druhu—2. 4 mm nebo méně přirážka L 1 za 1 q ke clu na plechy ploché, podle druhu—K č. 310. Roury z litiny, které v důsledku procesu výrobního mají na některých místech stěny tlouštku slabší než ta, jež se vyskytuje na jiných částech téže stěny, vyclívají se, jako by měly jednotnou tlouštku odpovídající průměru tlouštek měřených na nejslabší a nejsilnější části stěny.ex 311Litina nekujná, v odlitcích zvlášť nejmenovaných:ex h)smaltovaných:za 1 q1. nářadí neb nádobí pro domácnost35˙—0˙1K č. 311 h/1.Za smluvní clo této položky připouští se pouze nářadí a nádobí pro domácnost, pokud není určeno k upevnění na stěnu nebo podlahu, jako misky, hrnce, kastroly, džbány, umyvadla a jiné podobné předměty.ex 314Železo a ocel v kusech kovaných neb lisovaných za tepla, zvlášť nejmenovaných:ex a)surových, váží-li kus:1. 5.000 kg nebo více15˙—0˙52. 100 kg nebo více, avšak pod 5.000 kg14˙—0˙53. 40 kg nebo více, avšak pod 100 kg16˙—0˙54. 10 kg nebo více, avšak pod 40 kg19˙—0˙55. 1 kg nebo více, avšak pod 10 kg 24˙—0˙5ex b)ohoblovaných, opilovaných, osoustruhovaných, vrtaných nebo jinak opracovaných pouze na malé části svého povrchu, váží-li kus:1. 5.000 kg nebo více16˙—0˙5ex 3142. 100 kg nebo více, avšak méně než 5.000 kg15˙—0˙53. 40 kg nebo více, avšak méně než 100 kg19˙—0˙54. 10 kg nebo více, avšak méně než 40 kg22˙— 0˙55. 1 kg nebo více, avšak méně než 10 kg27˙—0˙5321Kruhovité podložky, destičky, příruby, ze železa neb ocele, k rourám, surové nebo opracované, s jedním nebo více otvory, o síle:a) 12 mm nebo více17˙—0˙3b) 5 mm nebo více, avšak méně než 12 mm20˙—0˙3c) 1 mm nebo více, avšak méně než 5 mm25˙—0˙3d) pod 1 mm 30˙—0˙5ex 324Nosná péra z ocele:a)vozová, váží-li kus:1. 55 kg nebo více22˙—0˙42. pod 55 kg26˙—0˙4ex d)jakéhokoliv jiného druhu, váží-li kus:1. nad 10 kg22˙—0˙52. nad 2 kg až do 10 kg30˙— 0˙53. nad 100 g až do 2 kg50˙— 0˙2326Sudy z plechu železného neb ocelového, také poolověné, pozinkované, pocínované nebo s příslušenstvím z jiného materiálu 28˙—0˙5ex 328Nářadí a nádobí pro domácnost z plechu železného nebo ocelového:b)na vnitřní straně leštěné26˙—0˙6c)poniklované, pocínované, natřené, pozinkované, také spojené s jinými látkami 28˙—0˙6ex 328d)smaltované:1. jednobarevné50˙—0˙62. jiné60˙—0˙6K č. 328 d): Smaltované předměty, které mají zevně jednu jednotnou barvu, lišící se od barvy vnitřku nebo obruby, vyclívají se jako jednobarevné.Za jednobarevnou považuje se také barva mramorovaná pouze jednou barvou.330Zámky a jejich součástky, ze železa neb ocele, také hněděné, natřené, poniklované, pozlacené, postříbřené nebo spojené s jinými kovy:a)jednoduché 50˙—0˙6b) jiné90˙—0˙3331Kování na nábytek, dveře nebo okna, z litiny, železa nebo ocele (závory, zástrčky, háky, stěžejky, štítky ke klíčovým dírkám):a) surové30˙—0˙4b)opracované:1. spojené s jinými kovy50˙—0˙32. jiné40˙—0˙3ex 335Přesky železné neb ocelové též s jazýčkem z jiného kovu:ex a)pouze s jedním jazýčkem o největší síle ne pod 3 mm:1. surové, leštěné neb natřené20˙—0˙62. okysličené, smaltované, poměděné, poolověné, pozinkované neb niklované32˙—0˙6ex b)jiné:1. surové, leštěné neb natřené30˙—0˙62. okysličené, smaltované, poměděné, poolověné, pozinkované neb poniklované45˙—0˙6336Spony železné neb ocelové pro kapesní zboží nebo oděvy80˙—0˙6ex 344Předměty zvláště nejmenované, zhotovené převahou z drátů neb pásků válcovaných za studena, ze železa či ocele:ex a)Jednoduché nářadí stolní, domácí, kuchyňsképřirážka 10 L za 1 q ke clu na drát nebo páskové železo, z něhož jsou zhotovenyex 347I. Kotlová dna, nádrže, kádě a pánve, ze železného nebo ocelového plechu pro cukrovary, pivovary, lihovary, chladírny a pro průmysl chemický:ex a)jednoduše lisované, také přiříznuté, osoustruhované, frésované nebo šikmo sříznuté na okrajích, avšak dále neopracované, z plechu o síle:1. více než 10 mm:α) o průměru nebo největším rozměru přes 1 m 16˙—0˙4β) jiné15˙—0˙42. 4 mm nebo více, avšak ne více než 10 mm15˙—0˙6ex b)jiné, surové z plechu o síle:1. 4 mm neb více17˙—0˙62. 1½ mm nebo více, avšak méně než 4 mm 20˙—0˙6Třída XX.Jiné kovy obecné a jejich slitiny.ex 372Výrobky z hliníku a jeho slitin, zvláště nejmenované:b)jiné 100˙—0˙2Třída XXI.Různé zboží z obecných kovů, neobsažené v ostatních třídách.391Špendlíky jakéhokoliv druhu, včetně špendlíků spínacích, také do modra kalené, oxydované, hněděné, natřené, pomosazené, poměděné, poniklované, pozlacené nebo postříbřené:a)s ozdobami z jiných hmot120˙—0˙5b)jiné 100˙—0˙5Třída XXII.Stroje a přístroje.Všeobecná poznámka ke strojům:1. Stroje požívají výhod tarifu smluvního, také když jsou dováženy rozmontovány a různé součástky přicházejí současně nebo postupně v rozličných zásilkách a jsou dopravovány pouze v jednom nebo v různých vagonech. Toto ustanovení platí také pro stroje neúplné, to jest ony, u nichž scházejí některé součástky, nezbytné pro jejich chod, nebo některé součástky vedlejší.2. Všechny zásilky částečné nutno prohlašovati u téhož celního úřadu ve lhůtě, kterou dovozce při příchodu prvé zásilky udá a která nemůže přesahovati 6 měsíců.3. Současně s prohlášením dovozu úplného stroje, jenž se dováží rozložen, nebo s prohlášením prvé částečné zásilky předloží dovozce celnímu úřadu plán nebo výkresy celku, jakož i soupis, obsahující hlavní součástky, jejich povahu a přibližnou váhu jedné každé z nich. Oznámí zároveň celkovou přibližnou váhu součástek vedlejších.4. Jestliže po vyclení jedné nebo více částečných zásilek nejsou ostatní části stroje dovezeny ve stanovené lhůtě, jest nutno zaplatiti za dovezené již součástky clo, platné pro součástky strojů, anebo, neobsahuje-li tarif pro ně zvláštních cel, jest zaplatiti clo, které je stanoveno na materiál, z něhož jsou vyhotoveny.5. Celnímu úřadu se vyhrazuje možnost žádati až do definitivního vyclení všech částečných zásilek kauci za vyšší clo, které by bylo eventuelně platiti a opatřiti dovezené součástky značkou totožnosti. Celní úřad má rovněž právo přesvědčiti se prohlídkou, kterou provede po montáži stroje, že všechny částečné zásilky skutečně patřily k uvedenému stroji.6. Součástky náhradní a reservní platí vždy clo jim vlastní.7. Pro placení dovozního cla nečiní se rozdílu co do materiálu, z něhož stroje jsou zhotoveny, pokud celní tarif italský z 9. června 1921 žádného rozdílu nečiní.8. Stroje a součásti strojů mohou býti leštěny, malovány, natřeny nebo jinak opracovány, aniž by se tímto specielním opracováním měnilo jejich celní zařazení s výjimkou lomených hřídelů, č. 465 italského tarifu.9. Uvedené předpisy platí také pro přístroje jmenované pod pol. 437 italského tarifu.ex 396Stroje hnací:ex a)pístové:ex 1. parní, ve váze:α) více než 200 q15˙—0˙2β) více než 100 q až do 200 q16˙—0˙2γ) více než 50 q až do 100 q17˙—0˙2δ) více než 25 q až do 50 q18˙—0˙22. spalovací ve váze:α) více než 1000 q18˙—0˙3β) více než 500 q až do 1000 q20˙—0˙3γ) více než 200 q až do 500 q23˙—0˙3δ) více než 100 q až do 200 q25˙—0˙3ε) více než 50 q až do 100 q30˙—0˙3ζ) více než 25 q až do 50 q35˙—0˙3η) více než 10 q až do 25 q45˙—0˙3θ) více než 5 q až do 10 q60˙—0˙3ι) více než 3 q až do 5 q70˙—0˙3κ) více než 1½ q až do 3 q90˙— 0˙3λ) až do 1½ q100˙—0˙3ex 397Lokomobily:ex a)parní:ve váze od 20 q do 50 q25˙—0˙5ex 398Parní kotle:a)s trubkami žárovými26˙—0˙3b)vodotrubné30˙—0˙3ex 400I. Kondensátory:a)zcela aneb z největší části z mědi a jejích slitin 35˙—0˙3b)zcela z litiny 10˙—08c)jiné 30˙—0˙4II. Ekonomiséry a přehřívače:a)zcela aneb z největší části z mědi a jejích slitin35˙—0˙8b)zcela z litiny10˙—0˙8c)jiné 30˙—0˙8401Vlnitá topeniště pro parní kotle15˙—0˙5402Mechanické rošty z litiny, pro kotle13˙—0˙4ex 406Třídicí stroje:b)jiné20˙—0˙5ex 407Hospodářské stroje a jejich části:ex a)pluhy:ex 3. pluhy s dřevěným hřídelem a jednořádkové plečky (bineuses)12˙——ex b)mlátičky ve váze:2. více než 10 q až do 30 q16˙—0˙33. až do 10 q18˙—0˙3ex e)nejmenované:ex 2. jiné:I. vyorávače bramborů14˙——II. secí stroje18˙——III. rozmetadla hnojiv18˙——ex 408Stroje zvlášť nejmenované, pro mlýny16˙——ex 418Stroje na výrobu materiálu ke stavbě budov a silnic:I. Drtiče (concasseurs), ve váze:a) více než 50 q13˙—0˙3b) více než 10 q až do 50 q15˙—0˙3c) více než 5 q až do 10 q18˙—0˙3d) až do 5 q 22˙—0˙3II. Kulové mlýny pro suchý materiál ve váze:a) více než 50 q13˙—0˙5b) více než 10 q až do 50 q15˙—0˙5c) více než 5 q až do 10 q 18˙— 0˙5d) až do 5 q22˙—0˙5III. Stroje cihlářské, stroje k výrobě cihel křemitovápenatých, a k výrobě vápna a cementu18˙——ex 421Stroje odstřeďovací pro cukrovary typu „Weston“a odstředivky na cukrové homole:ex a)s bubnem z litiny, železa neb ocele, ve váze:1. více než 3 q20˙—0˙4ex b)jiné, ve váze:1. více než 3 q25˙—0˙4ex 422Stroje na zpracování mléka:a)odstředivky50˙——425Stroje ke praní, žehlení, desinfikování, barvení a bělení přediv a materiálů textilních a výrobků z nich, ve váze:a) více než 10 q25˙—0˙4b) více než 2½ q až do 10 q27˙—0˙4c) až do 2½ q30˙—0˙4ex 431Pumpy s pohonem mechanickým nebo ručním:ex a)pístové:ex 1. z litiny, ze železa nebo z ocele ve váze:α) více než 10 q16˙—0˙5β) více než 3 q až do 10 q18˙—0˙5γ) více než 1 q až do 3 q22˙—0˙5ex b)rotační:ex 1. z litiny, železa nebo ocele ve váze:α) více než 10 q20˙—0˙4β) více než 3 q až do 10 q24˙—0˙4γ) více než 1 q až do 3 q30˙—0˙4ex 2. jiné ve váze:α) více než 10 q28˙—0˙5β) více než 3 q až do 10 q 35˙— 0˙5ex 437Stroje a přístroje varní, chladicí, destilační, koncentrační a podobné:ex a)bez hadovek:ex 2. sběrače a filtry vzduchu z litiny, železa a mědi; kotle rmutové a usazovací na šťávu pro pivovary; diffusory, odpařovače a kristalisátory pro cukrovary; chladiče pro pivovary; stroje na klíčení ječmene a stroje deaquifikační ve váze:α) více než 20 q20˙—0˙5β) více než 5 q až do 20 q 22˙—0˙5γ) více než 1 q až do 5 q24˙—0˙5445Lisy a rozmělňovače na semena a ovoce ve váze:a)více než 3 q12˙—0˙3b)až do 3 q15˙—0˙3446Jeřáby s výjimkou namontovaných na voze železničním:a)ze železa neb ocele20˙—0˙4b)z litiny16˙—0˙5ex 451Váhy:ex a)samočinné o nosnosti1. více než 150 kg 45˙——ex 457Přístroje výslovně nejmenované k použití elektřiny, ve váze:ex e)až do 1 kg:Tlačítka a knoflíky k elektrickým zvonkům a přerušovače proudu elektrického, ze dřeva, také se součástkami z jiných hmot70˙——458Transmise pohybové včetně předloh 14˙—0˙7ex 460I. Prací a řezací stroje na cukrovku; stroje na škrabání a řezání cukrovky; třasadlové transportéry; granulátory na cukr a lisy na řízky:ex b)z litiny, ze železa neb ocele ve váze:1. více než 100 q24˙—0˙32. více než 50 q až do 100 q27˙—0˙33. více než 10 q až do 50 q36˙—0˙3ex c)jiné ve váze:1. více než 100 q 30˙—0˙32. více než 50 q až do 100 q35˙—0˙33. více než 10 q až do 50 q44˙—0˙3ex 466Litinové rámy pro vložky (diafragmy) do kalolisů ve váze:ex a)3. více než 40 kg až do 1 q12˙—0˙74. více než 10 kg až do 40 kg13˙—0˙7ex 466Nože k nůžkám na kovy ve váze:ex b)4. více než 10 kg až do 40 kg 40˙—0˙55. více než 1 kg až do 10 kg 50˙—0˙5K č. 466: Pokud by vyclívání, jako strojní součástky, nebylo příznivější pro dovozce, jsou součástky z litiny surové podrobeny smluvnímu vyclení jako litina v surových odlitcích; součástky z kujné litiny, ze železa nebo z ocele v odlitcích nebo výkovcích nebo kusech lisovaných za tepla, surových, jsou podrobeny vyclení jako kujná litina a železo nebo ocel v odlitcích, výkovcích nebo kusech lisovaných za tepla, surových. Za surové se považují také součástky strojů, z nichž byly jakýmkoliv způsobem po odlití, kování nebo lisování odstraněny nálitky a břity, pokud by tato práce nezakládala skutečné opracování na povrchu předmětu. Nerozhoduje, byla-li tato práce provedena ručně nebo strojně.Třída XXIII.Nářadí a přístroje pro živnosti a řemesla a pro zemědelství.ex 472Pluhová ostří 20˙—0˙2ex 473Špičky k pluhovým ostřím25˙——ex 476Žehličky, strojky pro domácnost na mletí masa, sýra, chleba; váží-li kus:ex b)1. více než 10 kg 35˙— 0˙42. více než 3 kg až do 10 kg45˙—0˙43. více než 1 kg až do 3 kg60˙—0˙44. až do 1 kg80˙—0˙4Třída XXVI.Vozidla.535Kolové kotouče z válcované oceli:a)surové16˙—0˙6b)opracované, také s obručemi20˙—0˙6ODDÍL V.Kameny, zeminy a nerosty kromě rud, cihlářské výrobky, keramika a zboží skleněné.Třída XXVII.Kameny, zeminy a nerosty kromě rud.551Předměty ze smirku, korundu, karborundu a pod., přírodních nebo umělých, váží-li kus:a)více než 5 kg 30˙——b)více než 750 g až do 5 kg45˙——c)více než 75 g až do 750 g70˙——d)do 75 g140˙——ex 551Mlýnské kameny cementované nebo ze stmelené kamenné drti, obložené vrstvou smirku, korundu, karborundu a podobných látek 15˙——556Kaolin beze cla—558Hlíny, ohnivzdorné a slevačské zeminy, také pálené beze cla—563Zemské smoly pevnéza 1 q 0˙50 —Třída XXIX.Výrobky keramického průmyslu.K č. 574.I. Kamna a části kamen z pálené hlíny, jakéhokoliv tvaru, také natřené a smaltované toliko jednobarevně, avšak nezdobené, se vyclívají jako zboží z pálené hlíny (terrakotta) k obyčejnému použití; všechna ostatní kamna a části kamen z pálené hlíny se vyclívají jako zboží z pálené hlíny „terrakotta ostatní“.II. Nádobí z pálené hlíny, známé pod jménem „nádobí znojemské“, vyráběné v politickém okresu znojemském, zdobené či nikoliv, jako vzorky připojené k této úmluvě se připouští za snížené clo 7·50 lir ve zlatě za 1 q, až do výše 750 q ročně s podmínkou, že původ jeho bude prokázán osvědčením, vydaným jedním z obecních úřadů uvedeného okresu.ex 575Kamenina:ex a)obyčejná:I. Roury a spojky8˙—0˙5II. Cihly a dlaždičky o tlouštce 30 mm nebo více pro dláždění (zvonivky)8˙——577Faience (výrobky z bílé hmoty):a) bílá měkká15˙—0˙7b) bílá tvrdá:1. předměty hygienické (vany, umyvadla, klosety, bidety a pod.)30˙—0˙42. ostatní30˙— 0˙7c) barvená, také pouze jednobarevná neb jakkoliv ozdobená40˙—0˙7578Porculán:a)bílý:I. předměty hygienické (vany, umyvadla, klosety, bidety a pod.)35˙—0˙5II. ostatní35˙—0˙7b)barvený, také pouze jednobarevný, nebo jakkoliv ozdobený45˙—0˙7579Dlaždice a obkládačky:a)z pálené hlíny, se zemitou glasurou barvy červenohnědé, žlutavé nebo černé (šestihranné nebo dlaždičky po marseillském způsobu)4˙——579b)jakéhokoliv jiného druhu nebo z jakékoliv jiné hmoty keramické:Při stanovení sily obkládaček nehledí se k menši tlouštce, kterou mají podél stran nebo na rozích následkem otupení, které má za účel usnadniti připevnění obkládaček ke stavbě nebo spojení obkládaček navzájem; rovněž se nehledí ke slabým prohlubeninám, které tyto obkládačky mají za týmž účelem na povrchu rubu, pokud tyto prohlubeniny nezaujímají převážnou část tohoto povrchu.1. bílé, také smaltované o tlouštce:α) více než 12 mm14˙—0˙5β) více než 9 mm až do 12 mm19˙—0˙5γ) více než 6 mm až do 9 mm24˙—0˙5δ) až do 6 mm30˙—0˙52. barvené ve hmotě, nesmaltované, také s kresbami nebo ozdobami vytvořenými ve hmotě, o tlouštce:α) více než 12 mm14˙—0˙5β) více než 9 mm až do 12 mm19˙—0˙5γ) více než 6 mm až do 9 mm24˙—0˙5δ) až do 6 mm30˙—0˙53. jiné, o tlouštce:α) více než 12 mm19˙—0˙5β) více než 9 mm až do 12 mm25˙—0˙5γ) více než 6 mm až do 9 mm32˙—0˙5δ) až do 6 mm40˙—0˙5ex 580Isolátory porculánové:ex a)jednoduché:1. bílé, ve váze:α) více než 1 kg35˙—0˙5β) více než 500 g až do 1 kg40˙—0˙5γ) více než 100 g až do 500 g 50˙——δ) až do 100 g 65˙——b)spojené s jinými hmotamiPřirážka L 10 za 1 q, ke clu nejpřiznivějšímu na jednoduché, podle druhu.—Třída XXX.Sklo a křišťál.za 1 qex 581Tabule ze skla nebo křišťálu:a)foukané:1. obyčejné okenní, jež měří v délce a šířce dohromady :α) méně než 120 cm7˙501˙2β) 120 cm nebo více, avšak pod 200 cm12˙—0˙9γ) 200 cm nebo více avšak pod 270 cm15˙—0˙9δ) 270 cm nebo více20˙—0˙9K č. 581a) : Jako foukané obyčejné okenní tabule se proclívají také tabule strojně tažené neleštěné, pokud jejich síla nepřesahuje 3 mm.2. nebarvené, o tloušťce nepřesahující 1 mm18˙—1˙—3. barvené 30˙—1˙—b)lité, s drátěnou vložkou:1. lisované, facetované a podobně, také s vyvýšeninami nebo prohloubeninami, vzniklými současně při lití:α) barvené ve hmotě nebo na povrchu 25˙—0˙8β) jiné17˙—0˙82. nejmenované, nehlazené:α) barvené ve hmotě nebo na povrchu25˙—0˙8β) jiné15˙—0˙83. hlazené, které měří v délce a šířce dohromady:α) až do 160 cm35˙—0˙8β) více než 160 cm40˙—0˙8ex c)lité, bez drátěných vložek:4. leštěné o tlouštce nad 4 mm, které měří v délce a šířce dohromady:α) až do 160 cm24˙—0˙5β) více než 160 cm30˙—0˙5586Láhve obyčejné5˙—0˙8K č. 586. Za obyčejné považují se láhve ze skla černého, hnědého, přirozeně tmavožlutého, zelenavého, červenaného, žlutavého, jichž se pravidelně používá pro víno nebo pivo s výjimkou lahví ze skla bezbarvého, kteréž spadají pod zboží ze skla, zvlášť nejmenované.Láhve jakéhokoliv tvaru, obsahují-li pivo nebo minerální vody, platí clo obyčejných lahví prázdných.587Demijony, i když jsou opleteny slamou nebo proutím5˙—1˙—587 bisNádoby přizpůsobené pro neprodyšnou uzávěru s obsahem ne pod 200 g a ne nad 1000 g, také ze skla bílého, pro marmelády a konservy poživatin5˙——ex 589Závěsy k lustrům opatřené otvory a napodobeniny drahých kamenů30˙—0.3ex 591Zboží ze skla zvláště nejmenované:a)nebroušené, nesmirkované, neryté, bezbarvé nebo barvené ve hmotě:1. foukané14˙—1˙—ex 1. Láhve přírodní barvy, které nespadají pod položku 586, jakož i láhve ze skla polobílého14˙—0˙4K ex 591a), ex 1: Smluvní sazba, stanovená touto položkou, nevztahuje se na karafy a podobné nádoby, kterých se obyčejně užívá jako stolního náčiní.2. lisované (lité)10˙—1˙—591b)broušené, smirkované, ryté, bezbarvé nebo barvené ve hmotě jednou nebo více barvami24˙—1˙—ex b)I. Broušené, smirkované nebo hlazené pouze na okraji, na dně, na vnitřní straně hrdla a na zátce, také s jednoduchým pásem smirkovým (matovým) 24˙—0˙5II. Reflektory a stinidla (abat-jour) ze skla k lampám, satinové na povrchu, také jen z části, avšak bez ozdob a kreseb24˙—0˙5K č. 591b): Za broušené nebo smirkované se nepovažují výrobky ze skla, jež mají pouze okraj a spodek zhruba přibroušen a neleštěn. anebo mají-li pouze hrdlo smirkováno k řádnému přizpůsobení zátky, třebas také smirkované.Při celním zařadění zboží ze skla nehledí se na známku tovární, jméno výrobce nebo prodávajícího překupníka, označení rozměrů nebo objemu, cejchovní označení, ať vše to je provedeno jakýmkoli způsobem technickým, broušeno, lisováno, ryto, leptáno látkou nerostnou nebo chemickou, nebo také barveno.c) malované, smaltované, pozlacené, postříbřené nebo jinak zdobené30˙—0˙5K číslu 591 a 591 bis.I. Výrobky ze skla a křišťálu spojené s obecnými kovy, také pozlacené nebo postříbřené, s výjimkou předmětů, sloužících za šperky, se vyclívají jako výrobky ze skla ozdobné nebo výrobky z křišťálu ve všech případech, kdy sklo nebo křišťál tvoří převážnou část uvedených předmětů a součástky kovové slouží pouze k zasazení, orámování, ovroubení anebo ke spojení skleněných či křišťálových částí vespolek, nebo jako podstavec, rukojeť, víko.Tohoto ustanovení se používá na tyto předměty ze skla nebo křišťálu: Garnitury a soupravy na likéry, víno, pivo atd., chladiče vína, mísy na salát a ovoce, dosy a mísy na biscuity, čaj, kávu, máslo atd., cukřenky, láhve, konvice a džbány, nádoby na olej, svícny (také se sirníky), tácy, tablety, psací soupravy, bonboniery, soupravy flakonové, stolní podnosy, vásy na květiny, jardiniery, soupravy toiletní, podstavce na kapesní hodinky, kasety, flakony, popelníčky, kuřácké soupravy, schránky na doutníky, podstavce květinové, sirníky, součástky lustrů (ve spojení s kovovými součástkami, jež vzájemně spojují skleněné a křišťálové součástky, také s kohoutky na plyn anebo se schránkami na elektrický kontakt), košíčky, pivní sklenice, stojany na fotografie z tabulového skla, namontovaného na kovových drátech, podnosy, misky a podobné předměty. K čís. 591 bis. Za výrobky z křišťálu se považuji výrobky ze směsí skelných obsahujících olovo.591-terBaňky skleněné nebo křištálové k elektrickým žárovkám14˙—1˙—Třída XXXI.Asbest, tuha a slída.602Výrobky z tuhy 12˙—0˙5ODDÍL VI.Dříví a materiál k vyplétání, vyřezávání a vykládání.Třída XXXII.Dříví a korek.ex 604Dříví:ex a)obyčejné:1. nezpracované nebo jednoduše osekané sekerou beze cla za tunu —2. otesané nebo řezané podle délky3˙——3. v prkénkách na bedničky, na síta a podobněza 1 q 2˙—0˙5ex 613Nábytek ze dřeva nevycpávaný:a)z ohýbaného dřeva:1. jednoduchý30˙——2. jiný 40˙——K č. 613. Nábytek nevycpávaný z obyčejného ohýbaného dřeva patří do č. 613 a 1), i když je spojen s obyčejným neohýbaným dřevem, které i může býti dýhováno obyčejným dřevem; neb spojen s pletením ze slámy, rákosu a z podobného materiálu, nebo má-li části soustruhované nebo dírkované.617Rámy dřevěné Přirážka 25% ke clu za lišty na rámy, podle druhu.—ex 623Nářadí a předměty zvlášť nejmenované ze dřeva:ex a)surové:I. dříví čtverhranné, přiříznuté nebo řezané, také ohýbané v kusech určených k výrobě holí pro deštníky nebo holí vycházkových, také je-li napuštěno mořidlem nebo barvouza 1 q 5˙——II. Hole deštníkové a hole vycházkové surové, také napuštěné mořidlem nebo barvou10˙——Třída XXXIII.Sláma a jiný materiál k vyplétání.628Nábytek z rákosu, sítí nebo proutí:a) nevycpávaný60˙—0˙3b) vycpávaný:1. ještě surový60˙—0˙32. ostatní 80˙—0˙3ODDÍL VII.Výrobky chemické, lékárnické, pryskyřice, barviva a třísliva.Třída XXXV.Oleje nerostné z pryskyřice a dehtu, klovatiny a pryskyřice.ex 643 b)Dégras umělý, obsahující minerální oleje v míře nepřesahující 15%10˙——651Ceresin15˙——Třída XXXVI.Silice, voňavky, mýdla a svíčky.ex 658Silice:ex a)nedeterpenovanéex 5. olej angelikový, diptamový, chmelový, jalovcový, koprový, koriandrový, majoránkový, petrželový, hysopový, feniklový, kmínový, puškvorcový15% z úředně stanovené hodnoty—ex b)deterpenované:olej angelikový, diptamový, chmelový, jalovcový, koprový, koriandrový, majoránkový, petrželový, hysopový, fenyklový, kmínový, puškvorcový15% z úředně stanovené hodnoty—za 1 kg660Etery pro likéry a voňavky30˙——Třída XXXVII.Výrobky chemie anorganické.676Amoniak:a)komprimovaný12˙——b)v roztoku5˙——ex 679Kysličník:l)zinečnatý8˙—1˙—ex 680Uhličitan:e)draselnatý2˙—0˙5ex 686Chlorid:b)barnatý5˙—1˙—687Chloráty a perchloráty draselnaté, sodnaté a amonaté 20˙——ex 691Permanganát draselnatý10˙——694 bisLitopon10˙—0˙6ex 704Peroxyd sodnatý 25˙—0˙3ex 713Chlorid zinečnatý10˙—0˙5Třída XXXVIII.Výrobky chemie organické.ex 717Kyselina:e)mravenčí20˙—0˙1723Aceton30˙——757Antrachinon 30˙——779Soli minerálních vod a zřídel, pro hygienické a léčebné účely20˙——Třída XLI.Barviva a třísliva, barvy a pokosty.ex 796Barvy nejmenované:a)v prášku15˙—0˙7ex 797Laky anilinové, srážené na hlinitých solích40˙——799Tužky:a)s obalem:1. z bílého dřeva:α) neleštěné aniž natřené50˙—0˙2β) leštěné nebo natřené100˙—0˙22. z cedrového nebo barveného dřeva:α) neleštěné aniž natřené80˙—0˙5β) leštěné nebo natřené100˙—0˙53. snímací150˙—0˙5b)bez obalu:1. pastelky barevné150˙—0˙22. snímací200˙—0˙33. jiné50˙—0˙5ex 800Inkoust:ex a)tiskařský:1. černý15˙—0˙23. jiný18˙—0˙2b)jakéhokoliv jiného druhu:1. v nádobách objemu pod 1 litr30˙——2. v jiných nádobách25˙——ex 803Klih:a)kostní 8˙——b)1. rybí, pravý15˙—0˙22. rybí, nepravý15˙——ODDÍL VIIΙ.Různé zboží.Třída XLIV.Papír, lepenka a výrobky grafické.ex 847Papír:ex a)bílý nebo barevný ve hmotě:ex 1. nenatřený:ex β) balicí papír ze slaměné papíroviny a z celulosy, barvený ve hmotě, odpovídající vzorku připojenému k této úmluvě, v kotoučích ne širších nad 20 cm10˙——ex h)balicí, ne bílý ani barvený, ve váze pod 300 g na 1 m2:ex 2. z pařené dřevoviny přírodní hnědé barvy, také hlazený na obou stranách, vážící na 1 m2:β) 40 g nebo více, avšak méně než 300 g5˙—0˙2849Trubičky, člunky a cívky z papíru nebo lepenky pro přádelny a tkalcovny30˙——ex 854 Výrobky z papíru a lepenky zvlášť nejmenované: b)vypravené jinak než papírem neb lepenkou80˙—0˙5c)jiné70˙——856Pohlednice:a)jednobarevné100˙——b)dvoj- nebo vícebarevné180˙——857Etikety, oznámení a pod. litografované, nebo tištěné s kresbami neb ozdobami, na papíře nebo lepence100˙——ex 862Tištěné knihy:ex c)modlitební knížky, vázané:1. v celluloidu, kosti, slonovině, perleti, želvovině (nebo jiných podobných látkách)120˙—0˙22. vypravené drahým kovem200˙—0˙53. v jakékoli jiné výpravě20˙——K čís. 862. 1. Tištěné knihy mohou obsahovati rytiny, fotografie, litografie atd. jako illustrace textu, aniž by se tím měnilo jejich celní zařadění.2. Modlitební knihy a kalendáře ve formě knih požívají smluvního nakládání jako knihy tištěné, také když mají neoddělitelné obrázky, které slouží k výzdobě a nikoliv jako illustrace textu.3. Knihy zařaděné do č. 862 mohou býti vypraveny obecným kovem také pozlaceným nebo postříbřeným, aniž by proto podléhaly přirážce ke clu.4. Pouzdra z lepenky, také pokrytá papírem, jež obsahují vázané knihy, požívají smluvního nakládání jako knihy, jež obsahují.Třída XLV.Hudební nástroje.ex 871Harmoniky:b)foukací80˙——ex 875Hudební nástroje nejmenované:ex a)housle, violy, čela a basy, ve váze:za kus1. až do 400 g2˙—0˙62. více než 400 g4˙—0˙6b)dechové, ve váze:1. až do 400 g2˙—0˙72. více než 400 g4˙—0˙7K čís. 875. Pouzdra na housle, violy, čela a basy se vyclívají jako nábytek nebo jako výrobek z látky, ze které jsou zhotoveny.Třída XLVI.Drahé kameny, stříbro, platina a zboží z drahých kovů.K č. 884 b) a 887. — Předměty z obecných kovů s povlakem elektrolytickým, u nichž síla stříbrné vrstvy jest 30 mikromilimetrů nebo méně, požívají téhož nakládání jako jednoduše postříbřené zboží dle druhu.Třída XLVII.Předměty modní, obuv a předměty sloužící osobní potřebě, neuvedené v jiných třídách.ex 888 c)Střevíce s koženou podrážkou a plátěným svrškem bez nášivků a výstroje z kůžeza pár 1˙80—ex 897Knoflíky:ex e)z obecných kovů:1. stiskací:za 1 qα) pozlacené nebo postříbřené300˙——β) jiné250˙——ex 2. jakéhokoliv jiného druhu:β) jiné100˙——f)z porculánu, ze skla neb ze smaltu80˙——ex hz perleti250˙——i)z kosti nebo z rohu80˙——k)z celuloidu, z galalitu a pod.150˙—0˙1ex 906Knoflíky a rukojeti k holím deštníkovým a slunečníkovým nebo k holím vycházkovým:b)ze.dřeva:1. surové35˙——2. jiné 75˙——za 1 qTřída XLVIII.Krátké zboží, hračky, kartáče.ex 911Krátké zboží:b)dřevěné60˙——K c. 911-b.) Pod touto položkou se vyclívají hole deštníkové a slunečníkové, jakož i hole vycházkové ze dřeva, i když jsou opatřeny hrotem z jiného materiálu s výjimkou drahých kovů.ex d)skleněné:ex 1. pozlacené neb postříbřené, s výjimkou třásní z perliček150˙——2. jiné75˙— —e)nejmenované:1. obyčejné100˙——2. jemné200˙——ex 912Hračky:d)dřevěné70˙——i)jiné:1. obyčejné150˙——2. jemné250˙——ex 914Kartáče:ex b)vázané na dřevě natřeném nebo leštěném, na ebonitu, celuloidu, kosti neb podobném materiálu:1. z vláken rostlinných40˙—0˙22. z vláken živočišných250˙—0˙3Třída XLIX.Látky rostlinné neobsazené v jiných třídách.ex 920Škrob bramborovýa)domácí12˙——ex 924b)Semeno řepy cukrovkybeze cla—927Chmelbeze cla —939Peří do peřin, drané i nedranéza 1 q 10˙—— Příloha C. Protokol. Článek 1. Československá republika se zavazuje, bez ohledu k jakémukoli opačnému ustanovení nyní platnému neb které by bylo později zavedeno, a bez jakýchkoli jiných výjimek, než jaké jsou stanoveny článkem 11. obchodní smlouvy mezi královstvím Italským a republikou Československou, podepsané v Římě 23. března 1921, připustiti z Italie dovoz zboží uvedeného v připojeném seznamu A bez jakýchkoliv formalit a dovoz zboží uvedeného v připojeném seznamu B s pouhou formalitou předběžné ohlášky. Dovoz zboží uvedeného ve výše zmíněných seznamech A a B bude připuštěn bez jakéhokoli omezení množství. Československá republika se zavazuje mimo to, bez ohledu k jakémukoli opačnému ustanovení nyní platnému neb které by bylo později zavedeno, a bez jakýchkoli jiných výjimek kromě stanovených článkem 11. výše zmíněné smlouvy, povoliti z Italie dovoz zboží uvedeného v připojeném seznamu C v mezích množství, které jest pro to které zboží stanoveno. Článek 2. Italie se zavazuje, bez ohledu k jakémukoli opačnému ustanovení nyní platnému neb které by bylo později zavedeno, a bez jakýchkoli jiných výjimek, než jaké jsou stanoveny článkem 11. obchodní smlouvy mezi královstvím Italským a republikou Československou, podepsané v Římě 23. března 1921, připustiti z Československa dovoz zboží uvedeného v připojeném seznamu D bez jakýchkoli formalit a bez omezení množství. Italie se zavazuje mimo to, bez ohledu k jakémukoli opačnému ustanovení nyní platnému neb které by bylo později zavedeno, a bez jakýchkoli jiných výjimek kromě shora naznačených, povoliti z Československa dovoz zboží uvedeného v připojeném seznamu E v mezích množství, které jest pro to které zboží stanoveno. Článek 3. Je shoda v tom, že každá z obou Vysokých smluvních stran bude postupovati oproti straně druhé co nejliberálněji, pokud jde o dosud platné zákazy neb omezení postihující zboží, jež není pojato v seznamech připojených k oběma předchozím článkům. Článek 4. Povolení pro zboží uvedené v připojených seznamech C a E budou udělována oprávněnými úřady obou zemí do pěti dnů po předložení žádosti. Kdyby z výjimečných důvodů povolení nemohla býti udělena, bude o tom dána zpráva vždy během pěti dnů po předložení žádosti buď král. italskému vyslanectví v Praze nebo vyslanectví Československé republiky v Římě. Článek 5. Pro zboží uvedené v seznamu F, které při dovozu do Československé republiky jest podrobeno t. zv. poplatku manipulačnímu, výše poplatku, jehož lze použíti, jest ona, která jest uvedena u každého druhu zboží v řečeném seznamu. Italie bude požívati nad to každé slevy z tohoto poplatku, kterou republika Československá zavede ať opatřeními autonomními či obchodními smlouvami. Veškeré zboží, které nyní není podrobeno poplatku manipulačnímu, nemůže v budoucnosti býti zatíženo vyšším poplatkem než 1% z hodnoty. Článek 6. Obě Vysoké smluvní strany se zavazují, pokud se tkne vzájemných styků, že neomezí prospěšných účinků předcházejících ustanovení stanovením opatření a formalit celních, finančních anebo správních, zahrnujíc v to i případnou kontrolu devis, jež by byly v odporu se zněním a duchem této smlouvy. V každém případě nová ustanovení a nová opatření nebudou míti zrušujících účinků pro dovozní a vývozní povolení již vydaná, kterých by nebylo ještě použito z důvodů nezávislých na vůli interesentů, pokud by ovšem vyšší zájmy nevyžadovaly opaku. V tom případě bude museti druhá Vysoká smluvní strana býti uvědomena, aby byly v dohodě stanoveny prostředky k nápravě, a nových ustanovení neb nových opatření nebude použito na zboží již odevzdané k dopravě ve stanici neb v přístavu odjezdu v den jich vstoupení v platnost. Článek 7. Ustanovení předcházejících článků se vztahuje také na zboží zasílané poštovními balíčky. Článek 8. Obnovení nebo prodloužení dovozních a vývozních povolení nebude moci býti zpravidla zamítnuto, jestliže jich nepoužití nelze přičítati oprávněnému k vině, a bude povoleno dle předpisů platných v den vydání těchže povolení, bude-li o to zažádáno před vypršením povolení, a předpokládajíc, že předpisy výše zmíněné budou příznivější než předpisy platné v den obnovení nebo prodloužení. Nových předpisů vydaných jednou z Vysokých smluvních stran bude každým způsobem použito pro druhou Vysokou smluvní stranu na základě doložky nejvyšších výhod. Článek 9. Všech usnadnění poskytnutých touto úmluvou ve věcech týkajících se dovozu a vývozu budou účastny v Československu také firmy italské, usedlé na území československém dle platných zákonů a platící tam daně, v Italii pak také firmy československé za stejných podmínek. Článek 10. Zboží dovezené nebo vyvezené na základě ustanovení tohoto protokolu s výjimkou onoho, které je označeno v připojených seznamech písmenou (T), musí býti provázeno osvědčením původu vydaným úřady označenými v závěrečném protokolu (ad čl. 9.) obchodní a plavební smlouvy ze dne 23. března 1921. Článek 11. Ustanovení tohoto protokolu, pokud by nepřestala jejich působnost v důsledku toho, že obě vlády ve smyslu čl. 11. obchodní a plavební smlouvy z 23. března 1921, by se ve společné dohodě vzdaly použití možnosti čl. 10. téže smlouvy, zůstanou v platnosti po celou dobu trvání právě téže smlouvy. Vlády obou Vysokých smluvních stran si však vyhrazují zavésti ve společné dohodě změny, jež by se ukázaly nutnými za změněných podmínek obchodních styků, a to na žádost, kterou, po uplynutí jednoho roku od vstoupení v účinnost této úmluvy, každá z nich bude moci učiniti kdykoli s předběžnou tříměsíční oznamovací lhůtou. Tento protokol, který bude považován za schválený a potvrzený oběma Vysokými stranami smluvními bez zvláštní ratifikace, pouhou výměnou ratifikačních listin úmluvy, ku které je připojen, je sepsán ve dvou exemplářích, jeden v řeči italské, druhý v řeči československé. V případě rozporu bude rozhodovati text v jazyku italském jako známém všem plnomocníkům. Dáno v Římě, prvního března tisícíhodevítistéhodvacátéhočtvrtého. (L. S.) J. DVOŘÁČEK v. r. (L. S.) Dr. F. PEROUTKA v. r. (L. S.) BENITO MUSSOLINI v. r. Seznam A. Zboží, jehož dovoz z Italie do Československa jest volný bez předchozí ohlášky a bez omezení množství 9Fíky.11Citrony, limony a cedráty.12Pomoranče a mandarinky.13Citrony, limony, cedráty a pomoranče ve slané vodě naložené; nezralé drobné pomoranče; kůra pomorančová, cedrátová a citronová, též mletá nebo ve slané vodě naložená.ex 14Pistacie.16Mandle.ex 17Svatojánský chléb a kaštany.18Piniová jádra vyloupaná a granátová jablka.34Rýže neloupaná a loupaná; rýže zlomková.36Vlašské ořechy a lískové ořechy, zralé.ex 37 a)Ovoce čerstvé, jemné stolní:1. meruňky, od 1. června do 31. července.2. broskve, od 1. června do 30. září.3. třešně, od 1. března do 31. května.4. švestky, od 1. června do 31. srpna.5. jahody, od 1. března do 31. května.6. jablka, hrušky a kdoule ve dvojím balení.ex 43 a)Zelenina jemná stolní:1. květák, od 1. listopadu do 30. dubna.2. rajská jablka, od 1. dubna do 31. července.3. hrachové lusky a zelený hrášek, od 1. listopadu do 15. června.4. fazole, od 15. listopadu do 15. června.5. chřest, od 1. dubna do 31. května.ex 44 b)Konservy rajských jablek v sudech.49 a)Vičenec.ex 49 b)Jiná semena jetelová.61Mořská tráva, esparto (kavil či alfa), piassava a podobné rostlinné látky k vycpávání, pletení, na kartáče a košťata; lýko, rafia, rákosí; sláma, seno, stelivo; vše též barvené; obilí ve slámě a luštěniny na nati.62Rostliny a části rostlin výslovně nejmenované, čerstvé, sušené neb upravené.ex 75Ryby mořské, scampi, vše čerstvé.77Zvířata výslovně nejmenovaná.82Houby rohovité.85Peří a péra ozdobná.87Živočišné výrobky výslovně nejmenované.ex 104 a ex 106Olej olivový (stolní a sulfurový).ex 121Ryby výslovně nejmenované, nasolené nebo sušené.ex 131Konservy rajských jablek, ryby konservované v oleji, marinované nebo jinak připravované.ex 134Korek v kostkách a korkové odpadky.134 b)Dříví stavební a užitkové, mimoevropské (T).136Třtina obecná přírodní, neštípaná; pruty a hole ze vzácnějších dřevin, neopracované.141 a)Celluloid v deskách, prutech nebo trubkách, též leštěný a podložený, dále však neopracovaný.142Kameny surové nebo pouze zhruba osekané nebo nejvýše na třech stranách pilou řezané; desky neštípané a pilou neřezané.143Kyz železný (pyrit).ex 144Výpalky železného kyzu.147 b)Smirek zrněný, mletý, plavený.148 a)Barevné hlinky: přírodní.ex 150Mastek.151Šťáva ze sladkého dřeva (lékořicová).ex 155 b)Silice (etherické oleje) z agrumů, olej citrusový, cedrátový, citronový, pomorančový, mandarinový, bergamotový.159Kůry atd., k barvení nebo k vydělávání koží.ex 162Výtažek ze dřeva kaštanového.ex 174Manna.180Bavlna a odpadky bavlny.202Len konopí, juta a jiná přediva rostlinná, výslovně nejmenovaná.220Vlna.ex 240Hedvábné odpadky nespředené.241Hedvábná vata, vyjma vata k léčebným účelům.242Hedvábí smotané nebo niťované (filované), též v nit uskané.243Floretové hedvábí, též v nit uskané.244 a)Hedvábí umělé, též v nit uskané, přírodně bílé, nebarvené.245Příze z hedvábí, z hedvábí floretového neb umělého, spojeného s jinými předivy, tež v nit uskané.ex 275 a)Košťata z prosné slámy, také s rukojetí.ex 281 b)Úplety ze slámy a úplety loubkové.ex 298, ex 299, ex 300Tiskopisy, také s kresbami, jimiž se doporučují výrobky italské a návody k jich upotřebení.305Kaučukové roztoky.306Kaučukové těsto.363Korková krupice, korková moučka a korek v kostkách.364Korek v deskách a kotoučích.ex 383Benátské perly skleněné.ex 384, ex 385, ex 387, ex 388Benátská konterie (skleněné perličky, zboží smaltované, zboží ze skleněných perel a ze skelného přediva), též spojené s jinými hmotami.ex 391Mramor, úběl a hadec na více než třech stranách pilou řezané, jinak však hrubé nebo jen zhruba osekané; kamenné desky silnější 16 cm toliko pilou řezané nebo štípané.394 a) 2Kamenné desky z mramoru, úběle nebo hadce, surové a pilou řezané.403Přírodní brusy a brousky.ex 517 a ex 521Stroje na vaření kávy „Espresso“.ex 531Stroje na úpravu a zpracování hedvábí, spřádací a skací stroje pro hedvábí.ex 571Korály pravé i nepravé, opracované, však nezasazené. Pravé perly nezasazené.ex 582Mandolíny a kytary.ex 596 a)Síra a sirný květ, antimon kovový, rtuť.598 d)Kyselina boritá, surová i přečištěná.ex 598 f)Kyselina vinná a citronová.ex 599 a)Surový borax, vinný kámen surový, výpalkové uhlí.ex 600 a)Citran a vinan vápenatý.ex 600 l)Fosforečnan vápenatý, umělý.612 b)Kasein a kaseogomma.ex 651Sochy (poprsí a figurky zvířecí) těžší 5 kg, z mramoru, úběle, hadce.ex 653Otruby, rýžové odpadky, pokrutiny.654 b)Mláto a matolíny.ex 656Kůže na klih. Seznam B. Zboží, jehož dovoz z Italie do Československa jest povolen bez omezení množství pod podmínkou předchozí ohlášky. 1Kakaové boby a slupky (T).2Káva (T).ex 3Čaj v původním balení (T).ex 4 a)Pepř (T).5Skořice (T).ex 8Šafrán.ex 14Datle a banány (T).ex 17Olivy čerstvé, sušené neb solené.40Lanýže.48Semeno hořčičné (též mleté, v sudech).50Semena travní.ex 51Anýz, koriandr, fenykl.ex 52Semena výslovně nejmenovaná, s výjimkou semena řepy cukrové a krmné a semen jehličnatých stromů.55Okrasné listoví, traviny, ratolesti (bez ozdobných květů a plodů) uřezané, nesvázané a svázané, též na drátě: čerstvé a sušené.76Mořská zvířata lasturová a korýši, vše čerstvé, též uvařené, nikoli však vyloupané.ex 79Vejce drůbeží.ex 86Měchýře a střeva: čerstvé, solené nebo sušené.88Máslo přírodní.ex 89Vepřové sádlo a slanina.91 až 94Tuky, loje zvířecí a rostlinné, vosk rostlinný.97 a)Kyselina olejová.99Vaselín a lanolín.101Tuky a tukové směsi výslovně nejmenované.102 až 106Oleje mastné, s výjimkou slunečnicového.ex 112Minerální vody ze zřídel italských.ex 115Ságo a ságové náhražky, tapioka.ex 117 a)Maso zmrzlé (T).ex 118Salámy (specielní salámy zvané: veřonský, milánský, fabriánský, florencký), salamini, mortadella, zamponi a cotechini.122 Ryby upravené (marinované neb v oleji atd.) v sudech.126Kakaový prášek.128 Konservy rybí, masové a korýšové.ex 148 b)Barevné hlinky, pálené, mleté, plavené, lisované: tak zvaná sienská a veronská žluť, hněď a zeleň.ex 149—150Zeminy, kameny a látky nerostné výslovně nejmenované, s výjimkou páleného vápna, burelu a kryolithu.154Vonné vodičky lihu prosté.156—157Dřeva barvířská a tříslivá.ex 158Kůra dubová.162Orseille, persio, indigo, červec nopálový, výtažek ze dřeva kvebrachového a ostatní tříslivé výtažky jinde nejmenované.163Výtažky barvířské, výslovně nejmenované.165Pryskyřice obyčejné, kalafuna, smůla výslovně nejmenovaná (T).167Smůla bednářská, pivovarská, kartáčnická a provaznická (T).168—169Zemina asfaltová, kameny asfaltové surové, též mleté; asfaltový bitumen.ex 170Asfaltový tmel; asfaltový mastix.171Dlaždice a kostky asfaltové.181 až 187Bavlněná vata a příze.205—206Příze konopná a jutová.ex 216Tkaniny z konopné příze.244 b)Umělé hedvábí, také skané: barvené.246Nitě z hedvábí, z hedvábí floretového neb umělého, též spojeného s jinými předivy, bílené neb barvené, upravené pro drobný prodej.307Kaučuková vlákna neopředená.308Desky kaučukové, nevulkanisované, krájené, barvené, rozestřené, rozválené.309Zboží z patentních desek, výslovně nejmenované, vulkanisované nebo nevulkanisované, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.ex 311Podrážky a podpatky z gumy.314Zboží z tvrdé gumy (ebonitu), výslovně nejmenované.315Tkaniny a stávkové látky kaučukem potažené, napuštěné, potřené.ex 320 b), c), g) Hadice z kaučuku nebo z látky kaučukem napuštěné, ucpávky a výzbroje k technickým a elektrotechnickým účelům.ex 323Koberce a pokrývky na podlahu z linolea.331 až 334Kůže kozlí, kozí, kozlečí, ovčí a jehněčí vydělaná a upravená nebo nikoliv.335Kůže rukavičkářská.336—337Kůže lakovaná a kůže výslovně nejmenované; pergamen.ex 340Sandály a obuv pro děti a chlapce.ex 354 a), b) Bičišťata.ex 361 c)Kinematografické filmy vyvolané.365 Korkové cihly.368—369Sklovina, smaltovina a poleva (glasura), sklo rozemleté (skelný prášek), skleněné tyčinky, deštičky a trubičky bez zřetele na barvu.ex 370 b), ex 372 a) Prázdné fioly k podkožním injekcím.393Břidlice.394 b) 2Kamenné desky, z mramoru, úběle nebo hadce, opracované nebo hlazené.396Předměty výslovně nejmenované z mramoru, úběle a hadce.401Zboží osinkové.408Kamenné zboží jemné, t. j. přepychové.ex 425Umělecká keramika italská.ex 538Stroje ke zpracování těsta.ex 600 l)Uhličitan vápenatý, umělý.602 a)Modrá skalice.602 c)Zelená plísta.ex 638Voskové zápalky. Seznam C. Zboží, jehož dovoz z Italie do Československa jest povolen v mezích kontingentů. ex 10Vinné bobule a hrozny, sušené10.000 qex 17Kokosové ořechy a jiné cizokrajné ořechy jedlé (T)5.000 „31Boby, hrách a čočka10.000 „ex 33Mouka a mlýnské výrobky z obilí400.000 „35 a)Vinné hrozny, stolní čerstvé1.500 „37 b) c)Čerstvé ovoce prostě nasypané (alla rinfusa), v pytlích nebo v jiném balení40.000 „41Cibule a česnek50.000 „ex 43 a)Brambory150.000 „ex 43Ostatní zelenina čerstvá30.000 „ex 44Zelenina konservovaná1.500 „ex 49 b)Semeno červeného jetele a vojtěšky4.000 „54 a)Řezané květiny čerstvé2.000 „ex 108 a)Vinné destiláty2.000 hlex 108 b) d)Likéry, punšové tresti a jiné lihové tekutiny pálené s přísadou cukru nebo jiných látek, a ostatní lihoviny pálené s výjimkou alkoholu1.000 „ex 109 a)Víno v sudech, cisternách a demijonech110.000 „ex 109 b)Víno v lahvích 10.000 „110Víno šumivé1.000 „116Těstoviny10.000 q119Sýry2.500 „ex 127Čokoláda a čokoládové výrobky1.000 „129 až 132Konservy zeleninové a ovocné, poživatiny v nádobách hermeticky uzavřených a poživatiny zvlášť nejmenované5.000 „ex 155Silice (eterické oleje), s výjimkou silic z agrumů80 „219Zboží provaznické a potřeby technické2.000 „247 až 260Zboží hedvábné1.000 „266Kloboukové šišáky100.000 kusů267 b)Klobouky mužské a chlapecké, z plsti170.000 „267 c)Klobouky mužské a chlapecké, ze slámy atd. a z dřevěných loubků70.000 „268Klobouky ženské a dívčí, všeho druhu35.000 „274Šatstvo, prádlo a předměty výstrojní500 q275 b)Štětce hrubé100 „ex 299Pohlednice50 „310Hračky kaučukové250 „312Zboží z měkkého kaučuku, jinde nejmenované, také spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami6.000 „316—317Pružné tkaniny, pružné zboží stávkové a prýmkářské; oděvy a jiné předměty konfekcionované z látek pod č. 315 a 316500 „320 d)Hnací řemeny500 q320 e)Pneumatiky (duše a pláště)10.000 „355Hračky dřevěné500 „366Zátky, podešve a jiné zboží korkové400 „ex 538Vytahovadla50 kusů539—545Dynama a motory a přístroje elektrické a předměty k používání elektřiny7.000 q550Motocykly kompletní a velocipedy1.300 kusů551 až 552Kola a součástky k velocipédům a motocyklům300 q553Automobily400 kusů554Motory k automobilům, motocyklům a aeroplanům500 „597 až 622Produkty chemické, s výjimkou oněch, jejichž dovoz je volný nebo na ohlášku5.000 qex 613Rýžový škrob a rýžová moučka1.000 „617Fosfáty kyselinami rozložené (superfosfáty)100.000 „ex 618Škrob na lesk500 „630Lékárnické zboží upravené, vata a obvazy500 „632—633Alkoholické aromatické tresti, zboží voňavkářské a kosmetické500 „637Mýdlo3.000 „ Seznam D. Výrobky, jejichž dovoz z Československa do Italie jest povolen výjimkou z platných zákazů, bez omezení množství. Vlněné koberce: ženylkové. Nábytek, rámy a krátké zboží ze dřeva. Výrobky ze skla broušené, ryté, pozlacené a postříbřené. Zpracované vlasy. Krátké zboží a hračky s výjimkou dřevěných. Umělé květiny. Seznam E. Výrobky, jejichž dovoz z Československa do Italie jest povolen v mezích kontingentů. Likéry500 qVoňavky100 „Mýdlo voňavé200 „Předměty z papíru a lepenky500 „Automobily100 kusůPéra ozdobná, surová i zpracovaná15 qVýrobky z perleti, želvoviny, rohů a paznehtů600 „Výbušné látky800 „Zboží granátové, také spojené se zlatem nebo stříbremza 1,000.000 LirKrajky, tyly a tkaniny vyšívané ze lnu, bavlny, vlny a hedvábí200 qKoberce vlněné, s výjimkou ženylkových1.500 „Piana350 kusůHračky dřevěné500 q Seznam F. Manipulační poplatky na dovoz zboží z Italie do Československa. Poplatek v % hodnotyex 8Šafrán2%ex 10 Vinné bobule a hrozny sušené5%ex 14Datle a banány2%35 a)Vinné hrozny čerstvé (stolní)2%ex 37 a)Jemné ovoce čerstvé stolní, pokud není na listině A2%37 b) c)Čerstvé ovoce nebalené v pytlích nebo jinak balené½ %40Lanýže2%41Cibule a česnek½ %ex 43 a)Bramborybez poplatku43 b) Ostatní zelenina čerstvá½ %ex 52Semena výslovně nejmenovaná, s výjimkou semena řepy cukrové½ %54 a)Květiny řezané, čerstvé2%55Okrasné listoví, traviny, ratolesti (bez ozdobných plodů a květů) uřezané, nesvázané nebo svázané, též na drátě: čerstvé a sušené2%76Mořská zvířata lasturová nebo korýšová, čerstvá též uvařená, nikoliv však vyloupaná2%ex 86Měchýře a střeva: čerstvé, solené neb sušené½ %ex 108 a)Vinné destiláty2%108 b)Likéry, punšové tresti a jiné lihové tekutiny pálené s přísadou cukru a jiných látek2%ex 108 d)Destiláty ovocné (maraschino sprit), s výjimkou obyčejného lihu1%ex 109 a)Víno v sudech a demijonech½ %ex 109 b)Víno v lahvích2%110Víno šumivé2%112Minerální vody½ %ex 118Salámy specielní, zvané salámy veronský, milánský, fabrianský, florencký, salamini, mortadella, zamponi a cotechini½ %119Sýry1%128Konservy rybí, masové a korýšové2%129Konservy zeleninové2%130Konservy ovocné2%131Poživatiny jakéhokoliv druhu v krabicích, lahvích a podobných nádobách, neprodyšně uzavřených s výjimkou konserv z rajských jablek a konserv rybích1%ex 132Kapary½ %154Vonné vodičky lihuprosté1%ex 155Silice s výjimkou silic z agrumů2%ex 216Tkaniny z příze konopné½ %244 b)Umělé hedvábí, také v nit usoukané, barvené¼ %246Příze z hedvábí, z hedvábí floretového a umělého, také spojeného s jinými předivy, pro drobný prodej upravená½ %247Celohedvábné zboží vyšívané2%248Tyly, gázv, krajky atd. z hedvábí2%250Celohedvábné tkaniny½ %252Zboží stávkové a pletené z hedvábí2%255Polohedvábné zboží, vyšívané atd.2%256Polohedvábné zboží, výslovně nejmenované½ %258Zboží stávkové a pletené, polohedvábné2%ex 299Pohlednice½ %308Desky kaučukové, nevulkanisované, krájené, barvené, rozestřené, rozválené½ %309Zboží z patentních desek, výslovně nejmenované, vulkanisované nebo nevulkanisované, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami½ %310Hračky z měkkého kaučuku2%ex 311Podrážky a podpatky z gumy1%312Zboží z měkkého kaučuku, jinde nejmenované, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami1%314Výrobky z tvrdé gumy (ebonitu) zvláště nejmenované½ %315Zboží pletené a stávkové kaučukem potažené, napuštěné a natřené½ %316Pružné tkaniny, pružné zboží stávkové a prýmkářské½ %317Oděvy a jiné předměty konfekcionované z látek s č. 315 a 316½ %320 e)Pneumatiky1%ex 320Ostatní technické předmětv z pružné gumy½ %ex 323Koberce a pokrývky z linolea½ %335Kůže rukavičkářská½ %ex 340Sandály a obuv dětská a chlapecká½ %ex 354 a), b)Bičišťata½ %355Dřevěné hračky2%ex 361 c)Kinematografické filmy vyvolané½ %368—369Sklovina, smaltovina a poleva (glasura), sklo rozemleté, skleněné tyčinky, deštičky a trubičky½ %ex 370 b)Fioly k podkožním injekcím, prázdné z obyčejného skla½ %ex 372 a)Fioly k podkožním injekcím, prázdné z jemného skla½ %394 b)Desky z mramoru, úběle a hadce broušené nebo leštěné½ %396Předměty výslovně nejmenované z úběle, mramoru a hadce2%408Kamenné zboží, jemné2%ex 425Umělecké keramické předměty italské2%ex 538Stroje k zpracování těsta½ %Vytahovadla kompletní½ %539Dynama, elektrické motory, transformátory, ventilátory atd.½ %544Kabely a isolované elektrovodné dráty½ %550Velocipedy a motocykly kompletní½ %553Automobily½ %554Motory k automobilům a aeroplánům½ %Motory k motocyklům½ %ex 613Rýžový škrob a moučka½ %ex 618Škrob na lesk½ %632Alkoholické aromatické tresti1%633Voňavky atd.2%637Mýdlo½ %638Voskové svíce a pochodně, voskové sirky½ % Závěrečný protokol. V okamžik podpisu dodatkové úmluvy k obchodní a plavební smlouvě ze 23. března 1921, uzavřené dnešního dne mezi Československem a Italií, podepsaní plnomocníci učinili následující výhrady a prohlášení, jež budou tvořiti integrující část této úmluvy. I. Pokud se týká tarifu A. (Cla při dovozu do Československa.) 1. Československu zůstává vyhrazena možnost změniti cla při dovozu níže uvedených produktů; nicméně v případě, že se použije této možnosti, nová cla, pro tytéž produkty původu italského a přicházející z Italie, nebudou moci překročiti meze pro ten který produkt dole uvedené: Koruny za 100 kg34Rýže:neloupaná a zlomková5˙40loupaná21˙60ex 37Ovoce výslovně nejmenované, čerstvé:b) jiné, nebalené nebo v pytlích:1. jablka, hrušky a kdoule, volně nasypané6˙—2. jablka, hrušky a kdoule v pytlích 12˙—3. švestky a ostatní ovoce nejmenované pod 1. a 2.18˙—c) ostatní ovoce v jiném balení30˙—41Cibule a česnek 24˙—82 b)Houby rohovité, jiné350˙—ex 244Hedvábí umělé, také v nit uskané:a) surové, bílé, nebarvené:za 1 kgobyčejné10.50zdvojené nebo skané 14˙— 2. K č. 104 a 106. — S ohledem na předpisy platné v Československu o proclívání olejů olivového a podzemnicového za účelem zjištění jejich čistoty, je shoda v tom, že budou od československých úřadů uznávána osvědčení o rozboru, vydaná vědeckými ústavy království Italského, které budou k tomu zmocněny dohodou mezi vládami obou Vysokých smluvních stran. 3. K č. 108. — Mají-li býti destiláty vinné, patřící do č. 108 a), připuštěny za smluvní clo pro ně stanovené, musí býti provázeny osvědčením úřadů italských, řádně k tomu oprávněných, z něhož bude zřejmo, že jde o výrobek vzešlý z destilace vína. 4. K č. 383. — Výrobky známé pod jménem konterie benátská patří do č. 383 a jsou připuštěny za smluvní clo Kč 40˙—, i když jsou navlečeny na nitích, aby se daly snáze zabaliti a zasílati. 5. K č. 393. — Za desky břidlicové vyrovnané, patřící do č. 393 b), se považují pouze břidlice, které byly učiněny plochými vyrovnáním tlouštky, aniž by však byly podrobeny opracování, jímž by byl jejich povrch ohlazen, takže vykazují ještě povrch drsný v důsledku malých prohlubin, vyvýšenin nebo jiných nerovností. 6. K č. 613. — Má-li býti škrob připuštěn za smluvní clo stanovené v č. 613, musí býti provázen osvědčením vydaným úřadem italským, k tomu řádně oprávněným, z něhož bude zřejmo, že jde o škrob rýžový. II. Pokud se týče tarifu B. (Cla při dovozu do Italie.) 1. K č. 581. — V případě, že by Italie změnila cla na tabulové sklo strojně tažené, silnější než 3 mm, jež jest toho času proclíváno pod č. 581 c) 3, nebudou moci nová cla na tabule tohoto druhu, československého původu a přicházející z Československa, překročiti sazby stanovené tarifem B, jenž je připojen k této úmluvě, na tabule spadající pod č. 581 c) 4. 2. V případě, že by Italie obnovila dovozní clo na šunky, nebude používáno na tyto výrobky původu československého a přicházející z Československa cla vyššího než onoho, jež bylo stanoveno pod č. 20 b) 1, italského celního tarifu, schváleného královským dekretem z 9. června 1921, č. 806. 3. K ex č. 658. — Při vyclívání silic, vypočítaných pod č. ex 658, budou italskými celními úřady uznávána osvědčení o rozboru, vydaná úřady československými k tomu řádně oprávněnými, z nichž bude zřejmo, že jde o silice jakosti specifikované pod uvedeným číslem celního tarifu. 4. K č. 757. — Italie si vyhrazuje v každém případě možnost upustiti od režimu smluvního na antrachinon po uplynutí dvou let od podpisu této úmluvy. 5. Pokud jde o táru, bude při dovozu z Československa šetřeno následujících ustanovení pro dole uvedené zboží: a) Na tabule skleněné a křišťálové a na výrobky ze skla, jež dlužno vyclívati podle hrubé váhy a jež jsou dováženy bez obalů, bude přirážka z titulu táry, stanovená v čl. 5. předpisův o táře, aplikována ve snížené míře 12%. b) Přirážka z titulu táry, stanovená právě uvedeným čl. 5. předpisův o táře, neaplikuje se na hrnčířské zboží a nádobí z pálené hlíny a majoliky, ani na faience (terraglia) a porculán, československého původu. c) Činí se výjimka z ustanovení čl. 11. uvedených předpisův o táře, pro nádoby a obaly z plechu železného obsahující karborafin, které, jsou-li uzavřeny zaletováním tak, že je nutno je porušiti, aby byl vyňat obsah, budou podrobeny stejnému nakládání jako zboží, jež obsahují. Tento protokol, který bude považován za schválený a potvrzený oběma Vysokými smluvními stranami, bez další zvláštní ratifikace již pouhou výměnou ratifikací úmluvy, k níž se vztahuje, byl vyhotoven ve dvou exemplářích, jeden v jazyku italském, druhý v jazyku československém. V případě rozporu bude rozhodovati text v jazyku italském, jakožto jazyku známém všem plnomocníkům. Dáno v Římě, prvého března roku tisícíhodevítistéhodvacátéhočtvrtého. (L. S.) J. DVOŘÁČEK v. r. (L. S.) Dr. F. PEROUTKA v. r. (L. S.) BENITO MUSSOLINI v. r. PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU A VĚDOUCE, ZE NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ S NÍ SOUHLASÍ, SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JI. TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI. V TOPOLČIANKACH DNE 11. ŘÍJNA LÉTA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO DVACÁTÉHO ČTVRTÉHO. PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ: T. G. MASARYK v. r. L. S. MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny dodatkové úmluvy byly vyměněny dne 27. října 1924; podle článku 4. nabývá úmluva mezinárodní působnosti dnem 7. listopadu 1924. Dr. Beneš v. r.

Dodatková úmluva k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě dne 23. března 1921.

245/1924 Sb.

250. Obchodní úmluva československo-holandská sjednaná v Haagu dne 20. ledna 1923. (Překlad). Úmluva. President republiky Československé a její Veličenstvo královna Nizozemská, přejíce si utvrditi přátelské svazky a podporovati hospodářské styky mezi oběma státy, rozhodli se uzavříti obchodní úmluvu a jmenovali k tomu účelu svými plnomocníky: President republiky Československé: pana Zdeňka Fierlingera, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra republiky Československé v Haagu, a pana Jana Dvořáčka, zplnomocněného ministra a přednostu národohospodářské sekce ministerstva zahraničních věcí republiky Československé, Její Veličenstvo královna Nizozemská: Jeho Excellenci svobodného pána H. A. van Karnebeeka, Svého ministra zahraničních věcí, kteří, byvše k tomu účelu řádně zplnomocněni, shodli se na těchto ustanoveních: I. 1. S příslušníky obou Vysokých smluvních stran bude zacházeno na území druhé strany v každém ohledu, zejména pokud se týče nastupování a provozování obchodu, živností a plavby, pokud jde o jejich právní postavení, o jejich majetek movitý i nemovitý, o jejich práva a zájmy, stejně příznivě jako s příslušníky státu požívajícího nejvyšších výhod. 2. Budou míti volnost spravovati své záležitosti na území druhé strany buď osobně neb svým prostředníkem, kterého si sami zvolili, aniž budou v tom směru podrobeni jiným omezením než těm, která jsou stanovena platnými zákony a nařízeními příslušné země. 3. Nebudou platiti z provozování svého obchodu, živností a plavby na území druhé strany jiných ani vyšších daní, dávek neb poplatků, než které jsou vybírány od vlastních příslušníků. II. 1. Akciové společnosti a jiné společnosti obchodní, průmyslové neb peněžní, v to počítaje společnosti plavební, které mají své sídlo na území jedné Vysoké smluvní strany a které podle zákonů této strany tam po právu byly ustaveny, budou oprávněny uplatňovati rovněž na území druhé strany, zachovávajíce dotyčné zákony a nařízení, která jsou v platnosti na území této druhé strany, všechna svá práva a obzvláště vésti před soudem procesy jako žalobci a žalovaní. 2. Připuštění společností shora vyjmenovaných, které jsou na území jedné Vysoké smluvní strany po právu ustaveny a které hodlají svoji činnost po nabytí působnosti této obchodní úmluvy na území druhé strany rozšířiti a které k tomu účelu by potřebovaly zvláštního povolení, bude se říditi podle zákonů a nařízení v dotyčném státu platných, rozumí se však, že připuštění bank a společností pojišťovacích bude se říditi dle zvláštních zákonů a nařízení příslušného státu k tomu se vztahujících. 3. Se všemi společnostmi již jednou po zákonu zřízenými bude v každém ohledu zacházeno jako se společnostmi státu požívajícího nejvyšších výhod. III. 1. Obě Vysoké smluvní strany se zavazují poskytovati si nejvyšších výhod, které poskytují nebo mohly by v budoucnosti poskytnouti kterémukoli státu třetímu, pokud se týká vývozu, dovozu, uložení ve skladištích a průvozu zboží, placení cel nebo dávek a provádění celních formalit. 2. Produkty přírodní neb výrobky původu československého budou připuštěny do Nizozemí a do jeho kolonií a produkty přírodní nebo výrobky původu nizozemského a nizozemských kolonií budou připuštěny do Československé republiky podle nejpříznivějšího režimu tarifního, které obě Vysoké smluvní strany poskytují nebo v budoucnosti poskytnou kterémukoliv státu třetímu jak pokud se týká všech cel a dávek, tak pokud se týká všech součinitelů, přirážek nebo zvýšení, jichž tato cla a dávky jsou neb mohly by býti předmětem. IV. 1. Předměty podrobené clu a sloužící za vzorky, s výjimkou zboží, jehož dovoz je zakázán, budou vzájemně propouštěny dočasně beze cla s výhradou, že budou zachovány celní formality, jichž nutno dbáti k zajištění jich zpětného úplného vývozu. 2. Poznávací značky připojené k vzorkům úřady jedné Vysoké smluvní strany budou za účelem prokázání jich totožnosti uznány úřady druhé strany, rozumí se však, že obě strany budou míti možnost ve všech případech, kde se toho objeví potřeba, připojiti k nim mimo to ještě poznávací značky svého státu. 3. Výhoda tohoto celního osvobození může býti odňata cestujícím a obchodním domům, které se nepodrobí stanoveným podmínkám. V. Také pro případy v předcházejících článcích nepředvídané přiznávají si Vysoké smluvní strany vzájemné zacházení jako se státem požívajícím nejvyšších výhod ve všem, co se týká obchodu, živnosti, plavby a služby konsulární. VI. Jest shoda v tom, že tato úmluva nedotýká se v ničem výhod vyhrazených Československé republice ve čl. 222 mírové smlouvy St. Germainské a v čl. 205 mírové smlouvy Trianonské, aniž ústupků, které jedna Vysoká smluvní strana přiznala nebo přizná státům sousedním za účelem usnadnění pohraničního styku. VII. Každý spor ve příčině výkladu, užívání nebo provádění této úmluvy, o kterém nemohlo býti rozhodnuto mezi Vysokými smluvními stranami cestou diplomatickou, bude předložen k rozhodnutí Stálému soudnímu dvoru mezinárodní spravedlnosti. VIII. Ustanovení této úmluvy vztahují se na Nizozemí a jeho kolonie. IX. Tato úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Praze, jakmile bude možno. Nabude účinnosti 14 dnů po výměně ratifikačních listin, zůstane v platnosti po dobu jednoho roku ode dne, kdy nabude účinnosti, a mlčky obnovuje se pro touž dobu po každé, když nebude jednou z Vysokých smluvních stran alespoň 6 měsíců před vypršením vypovězena. Čemuž na vědomí plnomocníci tuto úmluvu podepsali. Vyhotoveno dvojmo v Haagu dne dvacátého ledna tisíc devět set dvacet tři. ZD. FIERLINGER v. r. J. DVOŘÁČEK v. r. KARNEBEEK v. r. Protokol. Přistupujíce k podepsání úmluvy uzavřené dnešního dne, podepsaní plnomocníci učinili tato prohlášení: § 1. Vláda Československé republiky jsouc nucena prozatím zachovávati povolovací systém dovozu a vývozu, který byl zřízen, avšak majíc na mysli ve smyslu úmluvy dnešního dne podepsané zaručiti výrobkům a zboží nizozemskému a nizozemských kolonií alespoň tak příznivé nakládání, jako každému třetímu státu, připustí volný dovoz výrobků a zboží původu nizozemského a nizozemských kolonií vypočtených v listině „A“ do Československé republiky. § 2. Podobně vláda Československé republiky zruší stávající zákazy pro dovoz výrobků a zboží původu nizozemského a nizozemských kolonií do Československé republiky, vypočtených v listině „B“ až do výše kontingentů ročních tam stanovených. § 3. Roční kontingenty zmíněné v listině „B“ budou vyčerpány ve stejnoměrných obdobích čtvrtletních, při čemž se podotýká, že bude-li dovoz v jednom čtvrtletí vyčerpán částkou nižší než čtvrtinou, bude zbylý zůstatek přičten ke kontingentu čtvrtletnímu nejblíže následujícímu. § 4. Stejně přiznáno bude blahovolné zacházení se strany Československé republiky pokud se týká udělení dovozních povolení do Československé republiky, zvláště pro produkty a zboží původu nizozemského a nizozemských kolonií, vypočtených v listině „C“. § 5. Jest shoda v tom, že zrušení, stanovená v paragrafech 1, 2 a 4, v ničem nepozměňují jiných předpisů platných všeobecně pro dovoz nebo vývoz. § 6. Pokud se týká omezení dovozu a vývozu vůbec, Vysoké smluvní strany odvolávají se na články III. a V. zmíněné úmluvy, ježto otázka kontingentů jest vyřízena ustanoveními tohoto protokolu. § 7. 1. Kdyby poměry toho vyžadovaly, bude moci vláda Československé republiky požadovati pro výrobky a zboží dovezené do jejího území, aby tyto provázeny byly osvědčením o původu. Osvědčení o původu budou vydávána příslušným úřadem. Vláda československá bude moci požadovati, aby osvědčení o původu byla legalisována bezplatně konsuláty československými v Nizozemí a v jeho koloniích. 2. Podobně, kdyby poměry toho vyžadovaly, vláda nizozemská vyhrazuje si právo požadovati podobné průkazy, pokud se týká výrobků a zboží původu československého, dovezených na území Nizozemí neb do jeho kolonií. § 8. Ustanovení tohoto protokolu předpokládají stávající režim dovozní a vývozní v Nizozemí. V tom případě, že by vláda nizozemská byla nucena zavésti v tom směru omezení, která mohla by postihnouti dovoz zboží československého, dohodne se v příčině dotyčných výrobků s vládou Československé republiky za účelem stanovení kontingentů, odpovídajících vzájemným zájmům. § 9. 1. Ustanovení tohoto protokolu vstoupí v platnost současně s obchodní úmluvou mezi Československou republikou a Nizozemím, dnešního dne podepsanou, při čemž se podotýká, že tento protokol bude schválen podle zákonů a nařízení příslušných států. 2. Bez újmy paragrafu 8 tohoto protokolu vyprší jeho působnost stejně jako zmíněné obchodní úmluvy, při čemž je shoda v tom, že tento protokol pozbude účinnosti v okamžiku, kdy režim povolovací bude zrušen. 3. Po tuto dobu Vysoké smluvní strany budou moci přizpůsobiti ve společné dohodě ustanovení tohoto protokolu, kdyby okolnosti vztahující se k hospodářským vzájemným poměrům toho vyžadovaly. Vyhotoveno dvojmo v Haagu dne dvacátého ledna jeden tisíc devět set dvacet tři. ZD. FIERLINGER v. r. J. DVOŘÁČEK v. r. KARNEBEEK v. r. A. Listina volného dovozu do Československé republiky. Káva Čaj Sledě (čerstvé a uzené) a jiné ryby Vlna Obilí Len Semena: pol. čsl. celního tarifu: 46, 47 ex 49: Ornithopus sativus ex 50: Phleum pratensis Lolium italicum Lolium perenne Avena elatior Poa pratensis Poa trivialis Trisetum flavescens Cynosurus cristatus Daktylis glomerata a jiná travní semena, avšak nesmíšená ex 52: všechna semena květinová a zeleninová Kopra Kakaové boby Bramborová sáď Třísloviny exotické Bavlna Kaučuk Rákos loupaný Vlákna rostlinná (na př. rostlinné předivo) Kovy (včetně cínu) Mouka Benzoe Kůže a kožešiny surové Umělá rohovina Dřevo exotické Pryskyřice damarová a pryskyřice kopálová Kapok Mléko kondensované, smetana kondensovaná Mléko, smetana, máslo (na základě volné autonomní listiny, která toho času je v platnosti). B. Listina kontingentů (ročních). Oleje a tuky rostlinné (s výjimkou oleje lněného, řepice a oleje řepkového) (úměrně)10.000tunOleje minerální mazavé250„Olej lněný1.000„Stearin300„Svíčky100„Olein500„Glycerin50„Bramborová moučka}2.000„DextrinKvětinové cibule a výrobky školkařské 500„Hrách, fazole 1.000„Zelenina 1.000„Koně a dobytek 5.000kusůČokoláda, čokoládové výrobky a cukrovinky500tunKakaový prášek 1.000„Kakaové máslo 250„Koláčky a biscuity 50„Vlněné látky 500„Jutové tkaniny 100„Umělé hedvábí 150„Výrobky z kaučuku a pneumatiky pro automobily a kola 250„Velocipedy 1.000kusůAutomobily 150„Výrobky chemické (úměrně) 50tunVýrobky farmaceutické 10„Chinin a kokain 10 „Žárovky 750.000kusůLaky, fermeže a barvy 50tunSemeno kmínu (kmín obecný) 500„Kůže a kožené výrobky 500„Kartáčnické výrobky všeho druhu 5„Klih, želatina a jich produkty:1. Kostní tuk 100tun2. Jedlá želatina (pro výživu) 50„Precipitované pícní vápno (vedlejší produkty při výrobě želatiny)200„Umělá hnojiva 5.000„Koření 750„Rýže 5.000„Esence, t. j. všechny oleje éterické, s výjimkou oleje jalovcového a koriandrového10„ Listina C. Olej řepkový Mýdlo a mýdlový prášek Bavlněné výrobky Prádlo Klih kostní Klih kožní Želatina pro potřebu průmyslovou Přístroje chirurgické pro laboratoře, optické a jiné Kovové výrobky Přístroje a motory elektrické Semena nejmenovaná v listině A Margarin Sýr. Tato ujednání vyhlašují se s tím, že byla za souhlasu Národního shromáždění ratifikována presidentem republiky dne 28. srpna 1924. Ratifikační listiny byly vyměněny dne 17. října 1924, takže podle článku IX. nabývají tato ujednání mezinárodní působnosti dnem 31. října 1924. Podle § 9, odst. 3., protokolu sepsaného při podpisu úmluvy byly výměnou not ze dne 17. října 1924 s platností od 31. října 1924 sjednány tyto změny ustanovení tohoto protokolu: Obilí a mouka přeřaďuje se z listiny A na listinu B s ročním kontigentem 40.000 tun (4000 vagonů); roční kontigent 1000 tun zeleniny, stanovený listinou B, nahrazuje se ročním kontigentem 3500 tun a listina B doplňuje se ročním kontigentem 2000 tun brambor. Dr. Beneš v. r.

Obchodní úmluva československo-holandská sjednaná v Haagu dne 20. ledna 1923.

250/1924 Sb.

251. Úmluva týkající se utvoření Mezinárodní jednoty pro uveřejňování celních tarifů. (Překlad.) Úmluva týkající se utvoření Mezinárodní jednoty pro uveřejňování celních tarifů mezi REPUBLIKOU ARGENTINSKOU, RAKOUSKO-UHERSKEM, BELGIÍ, BOLIVIÍ, CHILE, NEODVISLÝM STÁTEM KONŽSKÝM, REPUBLIKOU KOSTA-RICA, DÁNSKEM A JEHO OSADAMI, ŠPANĚLSKEM A JEHO OSADAMI, SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI, FRANCIÍ A JEJÍMI OSADAMI, VELKOU BRITANIÍ A RŮZNÝMI ANGLICKÝMI OSADAMI, BRITSKOU INDIÍ, KANADOU, OSADAMI: ZÁPADNÍ AUSTRALIE, MYS DOBRÉ NADĚJE, NATAL, NOVÝ JIŽNÍ WALES, NOVÝ ZÉLAND, QUEENSLAND, TASMANIE, NOVÁ ZEMĚ A VIKTORIE, ŘECKEM, GUATEMALOU, REPUBLIKOU HAITI, ITALIÍ A JEJÍMI OSADAMI, MEXIKEM, NICARAGUOU, REPUBLIKOU PARAGUAY, NIZOZEMSKEM A JEHO OSADAMI, PERU, PORTUGALSKEM A JEHO OSADAMI, RUMUNSKEM, RUSKEM, SALVADOREM, KRÁLOVSTVÍM SIAMSKÝM, ŠVÝCARSKEM, TURECKEM, URUGUAYÍ A VENEZUELOU. Podepsaní, náležitě zmocnění, shodli se s výhradou schválení na této úmluvě: Čl. 1. Země shora vypočtené a všechny země, jež později k této dohodě přistoupí, tvoří sdružení pod názvem: Mezinárodní jednota pro uveřejňování celních tarifů. Čl. 2. Účelem Jednoty jest uveřejňovati a oznamovati společným nákladem co nejrychleji a co nejpřesněji celní tarify různých států zeměkoule, jakož i změny, jež v těchto tarifech budou později provedeny. Čl. 3. K tomu cíli zřídí se v Bruselu Mezinárodní kancelář pověřená překládáním a uveřejňováním těchto tarifů, jakož i zákonodárných nebo správních ustanovení, jimiž budou v tarifech provedeny změny. Čl. 4. Toto uveřejňování bude se díti ve sbírce pojmenované: Bulletin international des douanes (organe de lʼUnion internationale pour la publication des tarifs douaniers). K tomu cíli budou zvoleny nejužívanější jazyky obchodní. Čl. 5. Personál Mezinárodní kanceláře bude jmenován péčí belgického ministerstva zahraničních věcí, jež bude poskytovati nutné peněžní zálohy a bude bdíti nad pravidelným chodem ústavu. Čl. 6. V korespondenci adresované Mezinárodní kanceláří členským vládám bude se užívati jazyka francouzského. Čl. 7. Členským vládám bude Mezinárodní kanceláří každoročně rozeslána výroční zpráva o činnosti a o finanční správě Jednoty. Čl. 8. Roční rozpočet výdajů Mezinárodní kanceláře jest stanoven maximální částkou 125.000 franků. Kromě toho bude v prvním roce dána belgickému ministrovi zahraničních věcí k disposici částka 50.000 franků na zařizovací výlohy kanceláře. Státy a osady, které by později použily možnosti přístupu podle článku 14., zaplatí svůj podíl na této částce 50.000 franků na základě klíče stanoveného článkem 9. Státy a osady, které by vystoupily z Jednoty po uplynutí prvního sedmiletého období, pozbudou svého spoluvlastnického práva na společné podstatě. V případě likvidace bude společná podstata rozdělena mezi státy a osady Jednoty na základě klíče stanoveného článkem 9. Čl. 9. Aby podíl, jímž jednotlivé smluvní státy přispívají, byl spravedlivě zjištěn, jsou státy rozděleny podle rozsahu obchodu v každém z nich na šest tříd, z nichž každá se účastní v poměru určitého počtu jednotek, a to: První třída: Země, jichž obchod pravidelně dosahuje více než 4 miliard franků — 55 jednotek. Druhá třída: Země, jichž obchod pravidelně dosahuje 2 až 4 miliard — 40 jednotek. Třetí třída: Země, jichž obchod pravidelně dosahuje 500 milionů až 2 miliard franků — 25 jednotek. Čtvrtá třída: Země, jichž obchod dosahuje pravidelně 100 až 500 milionů franků — 20 jednotek. Pátá třída: Země, jichž obchod dosahuje pravidelně 50 až 100 milionů franků — 15 jednotek. Šestá třída: Země, jichž obchod je pravidelně menší než 50 milionů — 5 jednotek. Čl. 10. Pro země, jichž jazyku nebude používáno Mezinárodní kanceláří, budou shora uvedené číslice zmenšeny o dvě pětiny. Budou tedy sníženy: pro1.tříduna33jednotek„2.„„24 „„3.„„15„„4.„„12„„5.„„9„„6.„„3„ Čl. 11. Úhrn ročních výdajů, dělený součtem jednotek přiřčených jednotlivým smluvním státům podle předcházejících ustanovení, dá výdajovou jednotku. Postačí pak násobiti ji počtem jednotek přikázaných každému z těchto států, aby byla zjištěna výše jeho příspěvku na náklady Mezinárodní kanceláře. Čl. 12. Aby ústav byl s to co nejpřesněji redigovati Bulletin international des douanes, smluvní strany mu zašlou přímo a bez odkladu dva exempláře: A. svého celního zákona a svého celního tarifu, pečlivě doplněné; B. všech ustanovení, jimiž tarify budou později měněny; C. oběžníků a instrukcí, jež řečené vlády zašlou svým celním úřadům, pokud jde o užívání tarifů nebo klasifikaci zboží, a jež mohou býti uveřejněny; D. svých obchodních smluv, mezinárodních úmluv a vnitřních zákonů, jež mají přímý vztah k platným celním tarifům. Čl. 13. Prováděcí řád, mající tutéž závaznou moc jako tato úmluva, určí způsob uveřejňování Bulletinu Jednoty a vše, co se vztahuje k rozpočtu Mezinárodní kanceláře a k vnitřní organisaci služby. Čl. 14. Státům a osadám, které se neúčastnily této úmluvy, bude dovoleno přistoupiti později. Přístup bude oznámen písemně belgické vládě, jež o něm vyrozumí všechny ostatní smluvní vlády. Přistoupení bude v sobě zahrnovati souhlas se všemi doložkami a připuštění ke všem výhodám touto úmluvou sjednaným. Čl. 15. S prováděním této úmluvy započne se 1. dubna 1891 a úmluva zůstane v platnosti sedm let. Nebude-li tato úmluva vypověděna dvanáct měsíců před uplynutím prvních sedmi let, potrvá Jednota dalších sedm let a tak dále, vždy po sedmi letech. Výpověď bude zaslána belgické vládě. Bude míti účinek jen vůči zemi, jež ji dala, kdežto pro ostatní země Jednoty úmluva zůstane závaznou. Vlády mohou kdykoliv společnou dohodou provésti v této úmluvě zlepšení, jež by byla považována za užitečná nebo nutná. Čemuž na svědomí podepsaní tuto smlouvu podepsali a přiložili k ní svoji pečeť. Dáno v Bruselu dne 5. července tisíc osm set devadesát. Za republiku Argentinskou: Carlos Calvo y Capdevila, Za Rakousko-Uhersko: Eperjesy. Za Belgii: Lambermont. Léon Biebuyck. Kebers. Za Bolivii: Joaquin Caso. Za Chile: N. Peña Vicuña. Za Neodvislý Stát Konžský: Edm. van Eetvelde. Za republiku Costa-Rica: Manuel M. de Peralta. Za Dánsko a jeho osady: Schack de Brockdorff. Za Španělsko a jeho osady: J.—G. de Aguëra. Za Spojené Státy Americké: Edwin H. Terrell. Za Francii a její osady: A. Bourée. Za Velkou Britanii a různé anglické osady: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Britskou Indii: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Dominion Kanadské: Charles Tupper. Za Západní Australii: ................. Za Mys Dobré Naděje: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Natal: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Nový Jižní Wales: Saül Samuel. Za Nový Zéland: Francis Dillon Bell. Za Queensland: ................. Za Tasmanii: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Novou Zemi: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Viktorii: Graham Berry. Za Řecko: P. Mulle. Za Guatemalu: Alexis Capouillet. Za republiku Haiti: G. de Deken. Za Italii a její osady: J. de Renzis. Za Mexiko: Edm. Van den Wyngaert. Za Nikaraguu: .................. Za Paraguay: Henri Oostendorp. Za Nizozemsko a jeho osady: Henri Testa. L.—E. Uyttenhooven. Za Peru: Joaquin Lemoine. Za Portugalsko a jeho osady: Henrique de Macédo Pereira Continho. Augusto César Ferreira de Mesquita. Za Rumunsko: J. Vacaresco. Za Rusko: G. Kamensky. Za Salvador: Emile Eloy. Za království Siamské: Frederick Verney. Za Švýcarsko: E. Paccaud. Za Turecko: Et. Carathéodory. Za Uruguay: F. Susviela Guarch. Za Venezuelu: Luis Lopez Mendez. Prováděcí řád k úmluvě, kterou se zřizuje Mezinárodní kancelář pro uveřejňování celních tarifů. (Čl. 13. úmluvy.) Čl. 1. Bulletin International des douanes bude vydáván v pěti řečech, t. j. německy, anglicky, francouzsky, španělsky a italsky. Čl. 2. Každý stát, který je členem Jednoty, může dáti přeložiti a uveřejniti svým nákladem celý Bulletin nebo jeho část v řeči, kterou shledává užitečnou, ačli to není jedna z řečí používaných Mezinárodní kanceláří. Každý ze států Jednoty bude míti rovněž právo dáti otisknouti jednoduché výňatky z tarifů nebo výjimečně i části Bulletinu buď v místním úředním orgánu nebo ve svých dokladech parlamentních. Rozumí se dále, že každý stát může, stejně jako dříve, volně uveřejňovati v řeči původní nebo v překladu všechny celní tarify, ačli uveřejněný text není přímo dílem Mezinárodní kanceláře. Čl. 3. Mezinárodní kancelář se zavazuje vynaložiti největší péči na překlad celních zákonů a oficielních publikací tyto zákony vykládajících, ale rozumí se, že súčastněné vlády nepřejímají zodpovědnosti za přesnost těchto překladů a že v případě sporu budou se říditi jedině textem původním. Upozornění v tomto smyslu bude vytištěno jako poznámka tučným písmem dole na první stránce každého vydání. Čl. 4. Formát Bulletinu bude stanoven kanceláří. Čl. 5. Každá vláda oznámí, ve které z řečí přijatých mezinárodní kanceláří přeje si odebírati exempláře Bulletinu, jež budou odpovídati jejímu podílu na nákladech instituce. Každá vláda může odebrati určitý počet exemplářů v jedné řeči a zbytek v řečech jiných. Čl. 6. Mezinárodní kancelář může poskytnouti předplacení pouze vládám zemí, jež jsou členy Jednoty. Čl. 7. Částka odpovídající poměrnému příspěvku každého státu vrací se mu v předplatném Bulletinu Jednoty, při čemž každé předplatné počítá se za 15 franků. Čl. 8. Výdaje jsou počítány přibližně takto: A.Platy úředníků a zaměstnanců Mezinárodní kanceláře se započtením 15% přídavku75.000 frsB.Výlohy spojené s tiskem a s rozesíláním Bulletinu Jednoty30.000 frsC.Nájemné a udržování místnosti přidělené Mezinárodní kanceláři, otop, osvětlení, nábytek, kancelářské výlohy20.000 frsÚhrnem125.000 frs. Čl. 9. Belgický ministr zahraničních věcí se pověřuje, aby učinil nutná opatření pro organisaci a činnost Mezinárodní kanceláře, zůstávaje v mezích daných úmluvou a tímto řádem. Čl. 10. Šéf Mezinárodní kanceláře se s podmínkou schválení belgickým ministrem zahraničních věcí zmocňuje, aby přednesl na běžné období částky, jichž nebylo použito v období minulém. Z těchto částek se případně utvoří reservní fond, určený k úhradě nepředvídaných výdajů. Řečená reserva nesmí v žádném případě překročiti 25.000 franků. Z přebytku může případně býti sníženo předplatné Bulletinu, aniž by vzrostl počet exemplářů zaručený smluvními státy; tento přebytek může sloužiti též k úhradě nákladů způsobených přibráním nějaké další řeči pro překlady k těm, jež jsou vypočteny v článku 1. Toto poslední opatření může se uskutečniti toliko s jednomyslným souhlasem států a kolonií, jež jsou členy Jednoty. Dáno v Bruselu dne 5. července 1890 jako dodatek ke smlouvě z téhož dne. Za republiku Argentinskou: Carlos Calvo y Capdevila. Za Rakousko-Uhersko: Eperjesy. Za Belgii: Lambermont. Léon Biebuyck. Kebers. Za Bolivii: Joaquin Caso. Za Chile: N. Peña Vicuña. Za Neodvislý Stát Konžský: Edm. van Eetvelde. Za republiku Costa-Rica: Manuel M. de Peralta. Za Dánsko a jeho osady: Schack de Brockdorff. Za Španělsko a jeho osady: J.—G. de Aguëra. Za Spojené Státy Americké: Edwin H. Terrell. Za Francii a její osady: A. Bourée. Za Velkou Britanii a různé anglické osady: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Britskou Indii: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Dominion Kanadské: Charles Tupper. Za Západní Australii: ..................... Za Mys Dobré Naděje: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Natal: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Nový Jižní Wales: Saül Samuel. Za Nový Zéland: Francis Dillon Bell. Za Queensland: ................. Za Tasmanii: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Novou Zemi: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Viktorii: Graham Berry. Za Řecko: P. Mulle. Za Guatemalu: Alexis Capouillet. Za republiku Haiti: G. de Deken. Za Italii a její osady: J. de Renzis. Za Mexiko: Edm. Van den Wyngaert. Za Nikaraguu: ................. Za Paraguay: Henri Oostendorp. Za Nizozemsko a jeho osady: Henri Testa. L.—E. Uyttenhooven. Za Peru: Joaquin Lemoine. Za Portugalsko a jeho osady: Henrique de Macédo Pereira Continho. Augusto César Ferreira de Mesquita. Za Rumunsko: J. Vacaresco. Za Rusko: G. Kamensky. Za Salvador: Emile Eloy. Za království Siamské: Frederick Verney. Za Švýcarsko: E. Paccaud. Za Turecko: Et. Carathéodory. Za Uruguay: F. Susviela Guarch. Za Venezuelu: Luis Lopez Mendez. Závěrečný protokol. Podepsaní delegáti, shromáždění dnes k tomu cíli, aby přikročili k podpisu úmluvy a řádu, týkajících se zřízení Mezinárodní jednoty pro uveřejňování celních tarifů, vyměnili si tato prohlášení: 1. Pokud jde o roztřídění zemí Jednoty s hlediska podílu, jímž přispívají na náklady Mezinárodní kanceláře (články 9., 10. a 11. úmluvy): delegáti prohlašují, že po celou dobu trvání úmluvy členské země budou zařazeny do následujících tříd a súčastní se v poměru k počtu jednotek níže uvedených: První třída:Jednotek:Anglie a její osady níže zvlášť nejmenované55Belgie55Spojené Státy Americké55Francie a její osady55Nizozemsko a jeho osady33Rusko33Druhá třída:Rakousko-Uhersko24Španělsko a jeho osady40Britská Indie40Italie a její osady40Třetí třída:Argentina (republika)25Brazilie15Kanada25Dánsko a jeho osady15Nový Jižní Wales25Portugalsko a jeho osady15Švýcarsko25Turecko15Viktoria25Čtvrtá třída:Mys Dobré Naděje20Chile20Kolumbie20Egypt12Ecuador20Řecko12Japonsko12Mexiko20Nový Zéland20Persie12Queensland20Rumunsko12Uruguay20Venezuela20Pátá třída:Bolivie15Costa-Rica15Guatemala15Haiti15Natal15Peru15Srbsko9Siam9Jižní Afrika (republika)9Šestá třída:Západní Australie5Dominikánská republika5Neodvislý Stát Konžský3Honduras (republika)5Nicaragua5Paraguay5Salvador5Tasmanie5Nová Země5 Pokud jde o číslice příspěvků, které byly obsaženy v repartičním seznamu výloh, stanoveném 26. února 1890, jsou tyto uvedeny níže za účelem informačním, jelikož příspěvek každého státu může býti určen způsobem naprosto přesným teprve tehdy, až veškeré přístupy stanou se definitivními. Avšak rozumí se, že v žádném případě tyto číslice nemohou býti zvýšeny za trvání úmluvy. První třída:PříspěvekProtihodnota v předplaceníchAnglie a její osady níže zvlášť nejmenovanéfr 6.833456Belgie„ 6.833456Spojené Státy Americké„ 6.833456Francie a její osady„ 6.833456Nizozemsko a jeho osady„ 4.100274Rusko„ 4.100274Druhá třída:Rakousko-Uherskofr 2.982199Španělsko a jeho osady„ 4.970332Britská Indie„ 4.970332Itálie a její osady„ 4.970332Třetí třída:Argentina (republika) fr 3.106207Brazilie „ 1.863124Kanada „ 3.106207Dánsko a jeho osady „ 1.863124Nový Jižní Wales „ 3.106207Portugalsko a jeho osady „ 1.863124Švýcarsko „ 3.106207Turecko„ 1.863124Viktorie „ 3.106207Čtvrtá třída:Mys Dobré Naděje fr 2.485166Chile „ 2.485166Kolumbie „ 2.485 166Egypt„ 1.491100Ecuador„ 2.485166Řecko„ 1.491100Japonsko„ 1.491100Mexiko„ 2.485166Nový Zéland „ 2.485166Persie „ 1.491100Queensland „ 2.485166Rumunsko„ 1.491100Uruguay„ 2.485166Venezuela„ 2.485166Pátá třída:Boliviefr 1.863124Costa-Rica„ 1.863124Guatemala„ 1.863124Haiti„ 1.863124Natalfr 1,863124Peru„ 1.863124Srbsko„ 1.11875Siam„ 1.11875Jižní Afrika (republika)„ 1.11875Šestá třída:Západní Australiefr 62142Dominikánská republika„ 621 42Neodvislý Stát Konžský„ 37225Honduras (republika)„ 62142Nicaragua„ 62142Paraguay„ 62142Salvador„ 62142Tasmanie„ 62142Nová Země„ 62142 2. Pokud jde o placení příspěvků připadajících na smluvní strany: delegáti prohlašují, že bude provedeno v Bruselu v prvním čtvrtletí každého roku ve měně mající zákonný oběh v Belgii. 3. Pokud jde o uvedení v platnost úmluvy, stanovené na 1. dubna 1891: delegáti prohlašují, že mu bude pokud možno předcházeti notifikace o definitivním přístupu se strany súčastněných vlád; že však nicméně tato formalita není nezbytnou a že v seznamu členů budou ponechány signatární státy této úmluvy, které by dne 1. dubna 1891 neprojevily formálně, že zamýšlejí vystoupiti. Čemuž na svědomí příslušní delegáti podepsali tento protokol. Dáno v Bruselu dne 5. července tisíc osm set devadesát. Za republiku Argentinskou: Carlos Calvo y Capdevila. Za Rakousko-Uhersko: Eperjesy. Za Belgii: Lambermont. Léon Biebuyck. Kebers. Za Bolivii: Joaquin Caso. Za Chile: N. Peña Vicuña. Za Neodvislý Stát Konžský: Edm. van Eetvelde. Za republiku Costa-Rica: Manuel M. de Peralta. Za Dánsko a jeho osady: Schack de Brockdorff. Za Španělsko a jeho osady: J.—G. de Aguëra. Za Spojené Státy Americké: Edwin H. Terrell. Za Francii a její osady: A. Bourée. Za Velkou Britanii a různé anglické osady: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Britskou Indii: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Dominion Kanadské: Charles Tupper. Za Západní Australii: ..................... Za Mys Dobré Naděje: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Natal: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Nový Jižní Wales: Saül Samuel. Za Nový Zéland: Francis Dillon Bell. Za Queensland: ................. Za Tasmanii: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Novou Zemi: Martin Gosselin. A.—E. Bateman. Za Viktorii: Graham Berry. Za Řecko: P. Mulle. Za Guatemalu: Alexis Capouillet. Za republiku Haiti: G. de Deken. Za Italii a její osady: J. de Renzis. Za Mexiko: Edm. Van den Wyngaert. Za Nikaraguu: ................. Za Paraguay: Henri Oostendorp. Za Nizozemsko a jeho osady: Henri Testa. L.—E. Uyttenhooven. Za Peru: Joaquin Lemoine. Za Portugalsko a jeho osady: Henrique de Macédo Pereira Continho. Augusto César Ferreira de Mesquita. Za Rumunsko: J. Vacaresco. Za Rusko: G. Kamensky. Za Salvador: Emile Eloy. Za království Siamské: Frederick Verney. Za Švýcarsko: E. Paccaud. Za Turecko: Et. Carathéodory. Za Uruguay: F. Susviela Guarch. Za Venezuelu: Luis Lopez Mendez. Vyhlašuje se s tím, že přístup republiky Československé k této úmluvě byl dodatečně schválen rozhodnutím presidenta republiky ze dne 30. září 1924. Členem Mezinárodní jednoty pro uveřejňování celních tarifů je republika Československá od 1. dubna 1920. Hořejší mezinárodní úmluva zavazovala dne 1. července 1924 mimo Československou republiku: a) signatární státy a země, jež úmluvu ratifikovaly: Argentinu, Belgii, Belgické Kongo, Bolivii, Costa-Ricu, Dánsko s koloniemi, Francii s koloniemi, Guatemalu, Haiti, Chile, Indii, Italii s koloniemi, Kanadu, Mexiko, Nikaraguu, Nizozemsko s koloniemi, Nový Foundland, Nový Zéland, Paraguay, Peru, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Siam, Spojené Státy Americké, Španělsko s koloniemi, Švýcarsko, Uruguay, Velkou Britanii s koloniemi zvláště nejmenovanými a Venezuelu; b) jiné státy a země, jež nově přistoupily: Australii, Brazilii, Bulharsko, Čínu, Dominikánskou republiku, Egypt, Ecuador, Finsko, Honduras, Japonsko, Kolumbii, Kubu, Lotyšsko, Německo, Norsko, Panamu, Persii, Polsko, království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Švédsko. Dr. Beneš v. r.

Úmluva týkající se utvoření Mezinárodní jednoty pro uveřejňování celních tarifů.

251/1924 Sb.

267. Úmluva a statut o režimu splavných cest mezinárodního významu, Dodatečný protokol k této úmluvě a Prohlášení, kterým se uznává právo států, jež nemají mořského pobřeží, na vlajku. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. TOMÁŠ G. MASARYK, PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, VŠEM, KTEŘÍ TENTO LIST ČÍSTI NEBO ČTOUCE SLYŠETI BUDOU, POZDRAVENÍ. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, ALBANIE, BELGIE, BOLIVIE, BRASILIE, BULHARSKA, ŘÍŠE BRITSKÉ (S NOVÝM ZÉLANDEM A INDIÍ), ČÍNY, DÁNSKA, ESTONSKA, FINSKA, FRANCIE, GUATEMALY, HAITI, HONDURASU, CHILE, ITALIE, JAPONSKA, KOLUMBIE, KOSTARIKY, KUBY, LITVY, LOTYŠSKA, LUCEMBURSKA, NIZOZEMÍ, NORSKA, PANAMY, PARAGUAYE, PERSIE, POLSKA, PORTUGALSKA, RAKOUSKA, RUMUNSKA, ŘECKA, STÁTU SRBSKO-CHORVATSKO-SLOVINSKÉHO, ŠPANĚLSKA, ŠVÉDSKA, ŠVÝCARSKA, URUGUAYE A VENEZUELY BYLA SJEDNÁNA TATO ÚMLUVA A STATUT S DODATEČNÝM PROTOKOLEM A PROHLÁŠENÍM: (Překlad.) Úmluva a statut o režimu splavných cest mezinárodního významu. ALBANIE, RAKOUSKO, BELGIE, BOLIVIE, BRASILIE, BULHARSKO, CHILE, ČÍNA, KOLUMBIE, KOSTARIKA, KUBA, DÁNSKO, ŘÍŠE BRITSKÁ (s NOVÝM ZÉLANDEM a INDIÍ), ŠPANĚLSKO, ESTONSKO, FINSKO, FRANCIE, ŘECKO, GUATEMALA, HAITI, HONDURAS, ITALIE, JAPONSKO, LOTYŠSKO, LITVA, LUCEMBURSKO, NORSKO, PANAMA, PARAGUAY, NIZOZEMÍ, PERSIE, POLSKO, PORTUGALSKO, RUMUNSKO, STÁT SRBSKO - CHORVATSKO - SLOVINSKÝ, ŠVÉDSKO, ŠVÝCARSKO, ČESKOSLOVENSKO, URUGUAY a VENEZUELA, přejíce si ve věci mezinárodního režimu pro plavbu na vodách vnitrozemských pokračovati na cestě vývoje zahájeného již více než před stoletím a slavnostně potvrzeného v četných smlouvách, vedeny úvahou, že jen prostředkem všeobecných úmluv, ke kterým by ostatní mocnosti mohly později přistoupiti, budou moci právě nejlépe uskutečniti intence článku 23 (e) úmluvy o Společnosti národů, uznávajíce obzvláště, že nové posvěcení zásady o svobodě plavby ve Statutu, vypracovaném jedenačtyřiceti státy z různých dílů světa, zakládá novou a významnou etapu na dráze mezistátní součinnosti, dosaženou bez újmy jich výsostných a mocenských práv, přijavše pozvání Společnosti národů k účasti na konferenci, shromážděné dne 10. března 1921 v Barceloně, a seznámivše se se závěrečnou aktou této konference, vedeny snahou, aby již nyní uvedena byla v působnost ustanovení přijatého Statutu o režimu splavných cest mezinárodního významu, chtějíce uzavříti k tomu cíli úmluvu, jmenovaly Vysoké smluvní strany svými plnomocníky: Předseda nejvyšší rady albanské, jejž zastupoval: p. Fan S. NOLI, poslanec. President republiky rakouské, jejž zastupoval: p. Jindřich REINHARDT, ministerský rada. Jeho Veličenstvo král Belgů, jejž zastupoval: p. Xaver NEUJEAN, člen poslanecké sněmovny, ministr železnic, námořnictva, pošt a telegrafů. President republiky bolivijské, jejž zastupoval: p. Trifon MELEAN, generální konsul Bolivie ve Španělsku. President republiky Spojených států brasilských, jejž zastupoval: Jeho Veličenstvo král bulharský, jejž zastupoval: p. Lubin BOCHKOFF, civ. inženýr, pomocník přidělený generál. řediteli železnic a přístavů. President republiky chilské, jejž zastupoval: p. Manuel RIVAS VICUÑA, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr. President republiky čínské, jejž zastupoval: p. Ouang YONG-PAO, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr. President republiky kolumbijské, jejž zastupoval: President republiky kostarické, jejž zastupoval: President republiky Kuba, jejž zastupoval: Jeho Veličenstvo král dánský a islandský, jejž zastupoval: p. Petr Ondřej HOLCK-COLDING, odb. přednosta v ministerstvu veřejných prací. Jeho Veličenstvo král Spojeného království Velké Britanie a Irska i britských území zámořských, císař indický, jejž zastupovali: sir Hubert LLEWELLYN SMITH, G.C.B., vládní hospodářský rada; a za dominium novozélandské: sir Hubert LLEWELLYN SMITH, G.C.B.; za Indii: sir Louis James KERSHAW, K.C.S.I., C.I.E., tajemník finančního a statistického oddělení úřadu pro Indii. Jeho Veličenstvo král španělský, jejž zastupoval: p. Don Emilio ORTUÑO Y BERTE, člen poslanecké sněmovny, ministr veřejných prací. President republiky estonské, jejž zastupoval: p. Karel Robert PUSTA, zplnomocněný ministr. President republiky finské, jejž zastupoval: p. Rolf THESLEFF, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr. President republiky francouzské, jejž zastupoval: p. Maurice SIBILLE, poslanec, člen poradního výboru pro francouzské železnice. Jeho Veličenstvo král Helénů, jejž zastupoval: p. G. CARADJA, zplnomocněný ministr. President republiky guatemalské, jejž zastupoval: p. dr. Norbert GALVEZ, generální konsul republiky guatemalské v Barceloně. President republiky Haiti, jejž zastupoval: President republiky honduraské, jejž zastupoval: Jeho Veličenstvo král italský, jejž zastupoval: p. Pavel BIGNAMI, inženýr, poslanec, bývalý státní podtajemník. Jeho Veličenstvo císař japonský, jejž zastupoval: President republiky lotyšské, jejž zastupoval: President republiky litevské, jejž zastupoval: p. V. SIDZIKAUSKAS, chargé d’Affaires v Bernu. Její královská Výsost velkovévodkyně lucemburská, již zastupoval: p. Antonín LEFORT, chargé d'Affaires v Bernu. Jeho Veličenstvo král norský, jejž zastupoval: p. dr. Fridtjof NANSEN, universitní profesor v Kristianii. President republiky panamské, jejž zastupoval: p. dr. Evenor HAZERA, generální konsul Panamy pro Španělsko, bývalý státní podtajemník. President republiky Paraguay, jejž zastupoval: Její Veličenstvo královna nizozemská, již zastupoval: Jeho Veličenstvo perský šach, jejž zastupoval: President republiky polské, jejž zastupoval: p. Josef WIELOWIEYSKI. President republiky portugalské, jejž zastupoval: p. Alfred FREIRE D’ANDRADE, bývalý ministr zahraničních věcí. Jeho Veličenstvo král rumunský, jejž zastupoval: Jeho Veličenstvo král Srbů-Chorvatů a Slovinců, jejž zastupoval: Jeho Veličenstvo král švédský, jejž zastupoval: p. Fredrik V. HANSEN, generální ředitel vodních sil a státních průplavů. Spolková rada švýcarského příseženstva, již zastupoval: President republiky Československé, jejž zastupoval: p. ing. Bohuslav MÜLLER, státní tajemník v ministerstvu veřejných prací, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr. President východní republiky Uruguay, jejž zastupoval: p. Benjamin FERNANDEZ Y MEDINA, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr ve Španělsku. President Spojených států venezuelských, jejž zastupoval: již předloživše si navzájem své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, dohodli se takto: Článek 1. Vysoké smluvní strany prohlašují, že přijímají připojený Statut o režimu splavných cest mezinárodního významu, usnesený barcelonskou konferencí dne 19. dubna 1921. Tento Statut bude pokládán za integrující část této úmluvy. V důsledku toho prohlašují, že berou na sebe povinnosti a závazky vyplývající z řečeného Statutu, v mezích a za podmínek v něm uvedených. Článek 2. Tato úmluva nedotýká se nikterak práv a závazků, které vyplývají z ustanovení mírové smlouvy, podepsané dne 28. června 1919 ve Versailles, nebo z ustanovení jiných obdobných smluv, pokud jde o státy tyto smlouvy podepsavší neb z nich prospěch mající. Článek 3. Tato úmluva, jejíž znění francouzské i anglické jsou stejně směrodatnými, ponese datum dnešního dne a bude moci býti podepsána až do 1. prosince 1921. Článek 4. Tato úmluva bude ratifikována. Ratifikační listiny budou odevzdány generálnímu tajemníkovi Společnosti národů, který oznámí přijetí ostatním členům společnosti, jakož i státům, jež byly připuštěny k podpisu této úmluvy. Ratifikační listiny budou uloženy v archivu tajemnického úřadu. Aby se vyhovělo předpisům článku 18 úmluvy o Společnosti národů, zaznamená generální tajemník tuto úmluvu ihned po složení první ratifikace. Článek 5. Členové Společnosti národů, kteří této úmluvy do 1. prosince nepodepíší, budou moci k ní přistoupiti. Totéž platí o státech, které nejsou sice členy Společnosti, ale kterým bude z usnesení Rady Společnosti podáno úřední sdělení o této úmluvě. Přistoupení bude oznámeno generálnímu tajemníkovi Společnosti, který zpraví všechny zúčastněné mocnosti o přistoupení a o datu, kdy toto bylo oznámeno. Článek 6. Tato úmluva nenabude působnosti dříve, dokud nebude ratifikována pěti mocnostmi. Dnem nabytí působnosti bude devadesátý den po té, co generální tajemník Společnosti obdrží pátou ratifikační listinu. Později počne tato úmluva působiti, pokud jde o tu kterou stranu, devadesátým dnem po té, co bude přijata její ratifikační listina neb oznámení o jejím přístupu. Jakmile tato úmluva nabude působnosti, generální tajemník zašle její opis mocnostem, nečlenům Společnosti, které se mírovými smlouvami zavázaly k ní přistoupiti. Článek 7. Generální tajemník Společnosti národů povede zvláštní záznam o tom, které strany tuto úmluvu podepsaly neb ratifikovaly, které k ní přistoupily nebo jí vypověděly. Tento záznam bude stále přístupný členům Společnosti a bude co nejčastěji uveřejňován podle pokynů Rady. Článek 8. S výhradou ustanovení článku 2 této úmluvy může býti tato úmluva kteroukoli ze stran vypovězena po uplynutí lhůty pěti let ode dne, kdy nabyla vzhledem k této straně působnosti. Výpověď se dává ve formě písemného oznámení, řízeného na generálního tajemníka Společnosti národů. Opis tohoto oznámení, uvědomující veškeré ostatní strany o dni, kterého bylo přijato, bude těmto ihned zaslán generálním tajemníkem. Výpověď počíná účinkovati za rok ode dne, kdy došla generálního tajemníka, a působí jen, pokud jde o mocnost, která ji oznámila. Pokud není ujednán opak, výpověď nebude se dotýkati závazků, vztahujících se na program prací sjednaných před výpovědí. Článek 9. Revise této úmluvy může býti požadována kdykoli jednou třetinou Vysokých stran smluvních. Tomu na svědectví podepsali výše jmenovaní plnomocníci tuto úmluvu. Dáno v Barceloně dne dvacátého dubna roku tisícího devítistého dvacátého prvního v jediném exempláři, který zůstane uložen v archivu Společnosti národů. Jižní Afrika: Albanie: (L. S.) Fan S. Noli. Argentina: Australie: Rakousko: (L. S.) Reinhardt. Belgie: (L. S.) Xavier Neujean. Bolivie: (L. S.) Trifon Melean. Brasilie: Bulharsko: (L. S.) L. Bochkoff. Canada: Chile: (L. S.) Manuel Rivas Vicuña. Čína: (L. S.) Ouang Yong-Pao. Kolumbie: Kostarika: Kuba: Dánsko: (L. S.) A. Holck-Colding. Říše Britská: (L. S.) Hubert Llewellyn Smith. S výhradou prohlášení, pojatého do protokolu o zasedání ze dne 19. dubna 1921, o britských dominiích nezastoupených na barcelonské konferenci. Nový Zéland: (L. S.) H. Llewellyn Smith. Indie: (L. S.) Kershaw. Španělsko: (L. S.) E. Ortuño. Estonsko: (L. S.) C. R. Pusta. Finsko: (L. S.) Rolf Thesleff. Francie: (L. S.) Maurice Sibille. Řecko: (L. S.) G. Caradja. Guatemala: (L. S.) N. Galvez S. Haiti: Honduras: Italie: (L. S.) Paolo Bignami. Japonsko: Lotyšsko: Litva: (L. S.) V. Sidzikauskas. Lucemburk: (L. S.) Lefort. Nikaragua: Norsko: (L. S.) Fridtjof Nansen. Panama: (L. S.) Evenor Hazera. Paraguay: Nizozemí: Peru: Persie: Polsko: (L. S.) Josef Wielowieyski. Portugalsko: (L. S.) A. Freire d’Andrade. Rumunsko: Salvador: Stát srbsko-chorvatsko-slovinský: Siam: Švédsko: (L. S.) Fredrik Hansen. Švýcarsko: Československo: (L. S.) Ing. Bohuslav Müller. Uruguay: (L. S.) B. Fernandez y Medina. Venezuela: Statut o režimu splavných cest mezinárodního významu. Článek 1. Pro použití tohoto Statutu pokládají se za splavné cesty mezinárodního významu: 1. Veškeré části k moři a od moře přirozeně splavné vodní cesty, která na svém toku k moři a od moře přirozeně splavném odděluje neb protéká různé státy, jakož i každá část některé jiné vodní cesty k moři a od moře přirozeně splavné, která spojuje s mořem nějakou vodní cestu přirozeně splavnou, jež odděluje neb protéká různé státy. Rozumí se, že: a) slova „k moři a od moře splavné“ nenevylučují překládání z lodi neb člunu na plavidlo jiné; b) přirozeně splavnou nazývá se každá přirozená vodní cesta neb část přirozené vodní cesty, na které se již provozuje obvyklá obchodní plavba nebo na které by se podle jejích přirozených podmínek taková plavba provozovati dala; obvyklou obchodní plavbou rozumí se taková plavba, která se dá za daných hospodářských poměrů poříčních států obchodně a běžně provozovati; c) přítoky jest pokládati za zvláštní vodní cesty; d) pobočné kanály zřízené za účelem odpomožení nedokonalostem některé vodní cesty, pokud spadají pod hořejší definici, kladou se vodním cestám na roveň; e) za státy poříční pokládají se všechny státy oddělené nebo protékané touž vodní cestou mezinárodního významu, počítajíc sem její přítoky mezinárodního významu. 2. Vodní cesty neb části vodních cest přirozené neb umělé, které mají býti podřízeny režimu všeobecné úmluvy o splavných cestách dle výslovného ustanovení buď jednostranných aktů států, pod jichž svrchovaností nebo pravomocí jsou tyto vodní cesty nebo jich části, anebo dohod, obsahujících zejména souhlas těchto států. Článek 2. Při uplatňování článků 5, 10, 12 a 14 tohoto Statutu tvoří zvláštní kategorii splavných cest mezinárodního významu: a) splavné cesty, pro které jest zřízena mezinárodní komise, v níž jsou zastoupeny státy nepobřežní; b) splavné cesty, které by byly později do této kategorie zařazeny, buď jednostrannými akty států, pod jejichž svrchovaností neb pravomocí se nacházejí, buď dohodami obsahujícími zejména souhlas řečených států. Článek 3. S výhradou ustanovení článků 5 a 17 povolí každý ze smluvních států svobodné provozování plavby lodím a člunům vlajky kteréhokoli ze smluvních států na částech splavných cest výše označených, které jsou pod jeho svrchovaností neb pravomocí. Článek 4. Při provozování plavby svrchu dotčené platí pro nakládání s příslušníky, statky, zbožím a vlajkami všech smluvních států v každém směru zásada naprosté rovnosti. Zejména nečiní se rozdílu mezi příslušníky, statky, zbožím a vlajkami jednotlivých států pobřežních, počítajíc v to pobřežní stát, pod jehož svrchovaností neb pravomocí je dotyčná část splavné cesty. Rovněž se nečiní rozdílu mezi příslušníky, zbožím a vlajkami států pobřežních a nepobřežních. Rozumí se tudíž, že na řečených splavných cestách nebude společnostem ani jednotlivcům dáno nijaké výhradné přednostní právo plavby. Žádný rozdíl se při řečeném provozu nesmí činiti z důvodu místa původu neb určení anebo směru dopravovaného zboží. Článek 5. Na rozdíl od obou článků předcházejících a není-li opačné úmluvy neb závazku: 1. má každý stát pobřežní právo vyhraditi vlastní své vlajce dopravu cestujících a zboží, naloděných v přístavu, který je pod jeho svrchovaností neb pravomocí, a vyloděných v jiném přístavu, který je rovněž pod jeho svrchovaností nebo pravomocí. Stát, který nevyhradí své vlajce dopravu zboží výše zevrubně vytčenou, může nicméně odepříti státu, který je rovněž státem pobřežním a který si ji vyhražuje, poskytnutí výhod rovného nakládání, pokud jde o řečenou dopravu. Plavební úmluva může na splavných cestách dotčených v článku 2 ponechati pobřežním státům jen právo vyhraditi si místní dopravu cestujících a zboží tuzemského nebo jemu na roveň postaveného. Ve všech případech však, kde již by byla bývala prohlášena rozsáhlejší svoboda plavební v některé dřívější úmluvě plavební, nebude tato svoboda zmenšena. 2. Když přirozeně splavná síť mezinárodního významu, jež neobsahuje cest dotčených v článku 2, neodděluje neb neprotéká leč dva státy, mají tyto státy právo vyhraditi společnou dohodou pro svou vlajku dopravu cestujících a zboží, naloděných v některém přístavu této sítě a vyloděných v jiném přístavu téže sítě, leč by se tato doprava dála mezi dvěma přístavy, které nejsou pod svrchovaností nebo pravomocí téhož státu, za plavby vykonané bez přeloďování na území některého z obou řečených států a s použitím moře neb některé vodní cesty mezinárodního významu, která k oné síti nenáleží. Článek 6. Každý ze smluvních států podržuje na splavných cestách neb jejich částech, dotčených v článku 1, a nalézajících se pod jeho svrchovaností neb pravomocí, dosavadní právo vydávati předpisy a činiti opatření nutná pro všeobecnou policii v dotyčném území a ku provádění zákonů a nařízení o clu, veřejném zdravotnictví, ochraně zvířat a rostlin proti nemocem, o vystěhovalectví neb přistěhovalectví a o dovozu neb vývozu zapovězeného zboží; rozumí se, že tato ustanovení a opatření, nevybočující z mezí nutnosti a uplatňovaná podle zásady naprosté rovnosti vůči příslušníkům, majetku a vlajkám kteréhokoli ze smluvních států, počítajíc sem i smluvní stát, který je vydává, nesmějí bez závažného důvodu překážeti svobodnému výkonu plavby. Článek 7. Ani na trati, ani při ústí splavných cest mezinárodního významu nesmějí býti vybírány dávky jakéhokoliv druhu, jinaké než ony, které mají povahu úhrady a jsou výhradně určeny k tomu, aby přiměřeným způsobem kryly náklady na udržování splavnosti neb na zdokonalení splavné cesty a přístupů k ní, aneb aby přispívaly na výlohy v zájmu plavby učiněné. Tyto dávky budou stanoveny podle těchto nákladů a výloh a sazebník jejich bude vyvěšen v přístavech. Budou stanoveny tak, aby nečinily nutným, vyjma případy podezření z podvodu neb přestupku, podrobné zkoumání nákladu, a tak, aby co možno usnadňovaly jak podmínkami jich vybírání, tak i sazbami samotnými, mezinárodní dopravu. Článek 8. Pokud jde o celní formality, děje se transit lodí a člunů, cestujících a zboží po splavných cestách mezinárodního významu za podmínek stanovených barcelonským Statutem o svobodě transitu. Při transitu bez přeloďování platí vždy tato doplňovací ustanovení: a) Tvoří-li oba břehy některé splavné cesty mezinárodního významu součást jednoho a téhož státu, omezí se celní formality platné pro transit zboží, po prohlášce (deklaraci) a zběžné prohlídce, na zapečetění, uzamčení visacími zámky neb doprovod celními zřízenci; b) tvoří-li splavná cesta mezinárodního významu mezi dvěma státy hranici, jsou transitující lodi a čluny, cestující a zboží během cesty vyňati z jakýchkoli celních formalit, leč by se ze závažných důvodů praktického rázu a bez újmy pro plavbu děl výkon celních formalit v některém místě části splavné cesty, tvořící hranici. Transit lodí neb člunů a cestujících, jakož i transit zboží bez překládání, po splavných cestách mezinárodního významu nesmí dáti podnět k vybírání žádné z dávek, které jsou buď barcelonským Statutem o svobodě transitu zapovězeny, nebo článkem 3 řečeného Statutu povoleny; rozumí se však, že ubytování a strava celních zřízenců k dozoru nezbytně žádoucích může jíti na účet transitujících lodí a člunů. Článek 9. S výhradou ustanovení článků 5 a 17 příslušníci, zboží a vlajky všech smluvních států budou se v kterémkoli přístavě na některé splavné cestě mezinárodního významu těšiti ve všem, co patří k používání přístavu, zejména tedy i ve věci přístavních dávek a poplatků, právě takovému nakládání, jaké přísluší příslušníkům, zboží a vlajkám toho pobřežního státu, pod jehož svrchovaností nebo pravomocí přístav jest. Statky, jichž se týká tento odstavec, rozumí se statky, které mají svůj původ, místo vypravení neb určení v kterémkoli ze smluvních států. Zařízení přístavů ležících na některé splavné cestě mezinárodního významu a výhody v nich plavbě poskytované lze odníti veřejnému užívání jen v rozumných a se svobodným výkonem plavby plně slučitelných mezích. Při vyměřování celních a jim podobných poplatků, místních potravních a spotřebních daní, jakož i ve věci vedlejších dávek, vybíraných při dovozu a vývozu zboží řečenými přístavy, nebude činěn rozdíl z důvodu vlajky lodi nebo člunu, který dopravu provedl neb vykonati má, ať tato vlajka je vlajkou státu domácího, nebo kteréhokoli jiného ze smluvních států. Stát, pod jehož svrchovaností nebo pravomocí jest přístav, může výhodu předcházejícího odstavce odníti kterékoli lodi neb člunu, prokáže-li se, že jejich loďař se chová soustavně nepříznivě k příslušníkům tohoto státu neb k společnostem těmito příslušníky kontrolovaným. Celní poplatky nesmějí býti vyšší, než poplatky vybírané na jiných celních hranicích dotyčného státu ze zboží stejného druhu, téhož původu a téhož určení, leč by výjimečný důvod opravňoval z hospodářských nezbytností k výjimce. Veškeré výhody, které snad by smluvní státy poskytly pro dovoz a vývoz zboží na jiných pozemních neb vodních cestách aneb v jiných přístavech, jest rovněž přiznati dovozu neb vývozu provedenému za stejných podmínek po splavné cestě, která prochází svrchu dotčenými přístavy. Článek 10. 1. Každý pobřežní stát je povinen jednak se zdržeti jakýchkoli počinů, které by mohly býti na úkor plavbě, neb umenšiti výhody, jichž požívá plavba, jednak učiniti co nejrychleji veškerá vhodná opatření k odstranění náhodných překážek a nebezpečí pro plavbu. 2. Vyžaduje-li tato plavba pravidelného udržování, má každý z pobřežních států vůči ostatním závazek co nejrychleji činiti opatření a prováděti nutné práce na svém území, přihlížeje vždy ke stavu plavby, jakož i k hospodářským poměrům krajů, jimž slouží vodní cesta. Není-li opačné úmluvy, má každý z pobřežních států právo požadovati, dovolávaje se závažných důvodů, na ostatních pobřežních státech přiměřenou účast na nákladech tohoto udržování. 3. Nemá-li některý ze států pobřežních, počítajíc sem i stát územně dotčený, oprávněného důvodu k odporu, opírajícího se ať o samotné poměry splavnosti na jeho území, ať o jiné zájmy, na př. zachovávání normálního režimu vodního, potřeby zavodňování, využití vodní síly neb nutnost zříditi jiné spojovací cesty výhodnější, nemůže odmítnouti výkon prací nutných pro zlepšení splavnosti, některým jiným státem pobřežním žádaných, nabídne-li tento stát hrazení příslušných nákladů, jakož i převzetí přiměřené části tím zvýšených udržovacích výloh. Nicméně se rozumí, že tyto práce nelze podniknouti, pakli se stát, na jehož území se mají provésti, proti tomu staví z důvodu životních zájmů. 4. Není-li opačné úmluvy, může stát prováděním udržovacích prací povinný zprostiti se tohoto závazku, jestliže za souhlasu všech pobřežních států převezme jeden neb několik z nich provedení těchto prací místo něho; pokud se týče prací zlepšovacích, bude stát k jich provádění povinný zproštěn této povinnosti, zmocní-li stát, který o ně žádá, aby je provedl místo něho; provádění prací jinými státy, než jest stát územně zúčastněný, neb přispívání těchto států na náklady s těmito pracemi spojené bude upraveno tak, aby nebylo pro stát územně zúčastněný na újmu jeho právu dozoru a správy těchto prací, aniž prerogativám jeho svrchovanosti nebo pravomoci nad splavnou cestou. 5. Na splavných cestách uvedených v článku 2 platí ustanovení tohoto článku s výhradou předpisů smluv, úmluv neb navigačních akt, které vymezují pravomoc a odpovědnost mezinárodní komise vzhledem k pracím. S výhradou zvláštních ustanovení řečených smluv, úmluv neb navigačních akt, které sjednány jsou neb budou: a) přísluší rozhodování o pracích komisi; b) za podmínek v článku 22 níže uvedených může býti urovnání každého sporu, který by z těchto rozhodnutí vznikl, vždy požadováno z důvodu nepříslušnosti nebo porušení mezinárodních úmluv, obsahujících pravidla pro vodní cesty. Žádost o urovnání za řečených podmínek může z každého jiného důvodu podati jen stát územně zúčastněný. Rozhodnutí komise musí hověti pravidlům tohoto článku. 6. Přes ustanovení prvního paragrafu tohoto článku může pobřežní stát, není-li opačné úmluvy, se souhlasem všech ostatních pobřežních států neb všech států zastoupených v mezinárodní komisi, jde-li o splavné cesty dotčené v článku 2, uzavříti úplně neb částečně pro plavbu některou splavnou cestu. Výjimečně může býti některá splavná cesta mezinárodního významu v článku 2 neuvedená některým z pobřežních států uzavřena, je-li plavba po ní málo vyvinutá a může-li dotyčný stát ospravedlniti takové jednání hospodářským zájmem zřejmě vyšším než je zájem na plavbě. V tomto případě může k uzavření dojíti teprve po uplynutí jednoho roku od předchozího ohlášení a pokud nepodá některý jiný pobřežní stát odvolání za podmínek článku 22. Bude-li nutno, určí se v daném případě podmínky, za nichž může k uzavření dojíti, rozhodnutím. 7. V případech, kde některá splavná cesta mezinárodního významu poskytuje přístup k moři několika rameny ležícími v území téhož státu, ustanovení paragrafů 1, 2 a 3 tohoto článku platí jen o těch hlavních ramenech, o nichž se soudí, že jsou pro úplný přístup k moři nezbytna. Článek 11. Není-li jeden neb několik z pobřežních států při splavné cestě mezinárodního významu smluvní stranou v tomto Statutu, nesmějí finanční závazky, převzaté tím kterým ze smluvních států podle článku 10, přesahovati povinnosti, které by jim bylo vzíti na sebe v případě, že všechny pobřežní státy by byly ve Statutu smluvními stranami. Článek 12. Není-li opačných ustanovení nějaké dohody neb smlouvy zvláštní, zejména úmluv o opatřeních celních, o policii a ochranných prostředcích zdravotnických, obstarává každý ze států pobřežních správu těch splavných cest, které jsou pod jeho svrchovaností nebo pravomocí. Každý z řečených států pobřežních má zejména právo a povinnost vydávati plavební řády na zmíněné splavné cestě a bdíti nad jejich prováděním; tyto řády buďtež sestaveny a uplatňovány tak, aby byl usnadněn svobodný provoz plavby dle podmínek tohoto Statutu. Pravidla řízení, zejména ohledně zjištění, stíhání a trestání plavebních přečinů mají směřovati k rozhodnutím co možno nejspěšnějším. Smluvní státy však uznávají, že jest nejvýš žádoucno, aby se pobřežní státy dorozuměly o správě splavné cesty a zejména o přijetí plavebního řádu, který by byl na celé délce této splavné cesty tak jednotný, jak jen to různost místních poměrů připouští. Monopolisované veřejné služby pro remorkáž nebo jiné způsoby vleku lze zříditi k účelům usnadnění plavby jen jednomyslnou dohodou států pobřežních, po případě států zastoupených v mezinárodní komisi, jde-li o cesty dotčené v článku 2. Článek 13. Smlouvy, úmluvy a dohody, které působí a sjednány byly o splavných cestách smluvními státy dříve, než nabyl tento Statut působnosti, se nezrušují tím, že působnosti nabyl, pokud jde o státy, které podepsaly řečené smlouvy, úmluvy a dohody. Smluvní státy se však zavazují, že nebudou navzájem uplatňovati těch ustanovení řečených smluv, úmluv neb dohod, které by se příčily pravidlům tohoto Statutu. Článek 14. V případech, kde některá ze zvláštních dohod nebo smluv dotčených ve článku 12 by byla svěřila nebo by svěřovala jisté úkoly mezinárodní komisi, v níž jsou zástupci států jiných než států pobřežních, musí se tato komise říditi výlučně zájmy plavby, s výhradou ustanovení článku 10, a bude pokládána za jeden z organismů, o nichž je řeč ve článku 24 úmluvy o Společnosti národů; bude si tudíž vyměňovati veškeré vhodné informace s orgány Společnosti přímo a bude Společnosti zasílati výroční zprávu. Obor působnosti komisí, dotčený v předcházejícím odstavci, vymezí plavební akta té které splavné cesty a bude obsahovati aspoň tyto úkony: a) komise bude oprávněna vypracovati plavební řády, které podle jejího mínění musí nutně býti vypracovány jí samou, a jí musí býti veškeré jiné plavební řády sdělovány; b) bude pobřežním státům označovati práce vhodné pro udržování vodních děl a pro udržování splavnosti; c) bude dostávati od všech pobřežních států úřední sdělení o všech plánech, jak splavnou cestu zlepšiti; d) bude oprávněna tam, kde plavební akta nemá podrobných předpisů o vybírání dávek, schvalovati jejich vybírání podle ustanovení článku 7 tohoto Statutu. Článek 15. Tento Statut nestanoví práv a povinností válčících a neutrálních států v době války; nicméně zůstane v platnosti i v čase války v míře s těmito právy a povinnostmi slučitelné. Článek 16. Tento Statut neukládá žádnému ze smluvních států závazku, který by se příčil jeho právům a povinnostem jako člena Společnosti národů. Článek 17. Pokud není opačné dohody, v níž stát územně zúčastněný jest nebo bude stranou, nevztahuje se tento Statut na plavbu lodí a plavidel válečných, policejních, dozíracích, aniž vůbec všech těch plavidel, která vykonávají z nějakého důvodu veřejnou moc. Článek 18. Každý ze smluvních států se zavazuje, že nepřizná ani dohohou ani jinak některému státu, který není smluvní stranou, takového nakládání ve věci plavby na splavné vodní cestě mezinárodního významu, které, kdyby šlo o stát smluvní, by se příčilo ustanovením tohoto Statutu. Článek 19. Výjimečně a po dobu co nejvíce omezenou jest možno se odchýliti od ustanovení předcházejících článků zvláštními neb všeobecnými opatřeními, jež kterýkoli ze smluvních států by byl nucen učiniti v případě vážných událostí dotýkajících se bezpečnosti státu neb životních zájmů země, při čemž se rozumí, že zásadu svobody plavby a obzvláště spojení mezi pobřežními zeměmi a mořem jest zachovati v míře co největší. Článek 20. Tento Statut neodnímá nikterak již platných rozsáhlejších výhod poskytnutých svobodnému provozu plavby na kterékoli splavné cestě mezinárodního významu za podmínek slučitelných se zásadou rovnosti předepsanou tímto Statutem, pokud jde o příslušníky, statky a vlajky veškerých smluvních států. Rovněž neobsahuje zákazu povolovati podobné větší výhody v budoucnosti. Článek 21. Podle článku 23 (e) úmluvy o Společnosti národů bude každý smluvní stát, který se bude moci platně dovolávati těžkých hospodářských poměrů, vyplývajících ze zpustošení způsobených na jeho území průběhem války 1914—1918, proti použití některého z ustanovení tohoto Statutu na celém svém území nebo jeho části, pokládán za dočasně osvobozena od závazků plynoucích z použití řečeného ustanovení, při čemž se má za to, že zásadu svobody plavby jest zachovati v míře co největší. Článek 22. Bez újmy ustanovení článku 10, odstavec 5., a není-li přímé dohody mezi státy, budou veškeré spory, jež snad mezi nimi vzniknou o výkladu neb použití tohoto Statutu, vzneseny na Stálý mezinárodní soudní dvůr, leč by se podle zvláštní úmluvy neb všeobecné klausule o arbitráži přikročilo k vyřízení sporu arbitráží neb jakýmkoli jiným způsobem. Odvolání se podává tak, jak ustanovuje článek 40 Statutu pro Stálý mezinárodní soudní dvůr. Aby však tyto spory řešeny byly pokud možno cestou přátelskou, zavazují se smluvní státy předložiti je za účelem poradního vyjádření orgánu, jenž bude ve věcech komunikací a transitu ustanoven Společností národů jako poradní a technický orgán pro členy Společnosti, dříve, než se obrátí na jakoukoli instanci soudní a s výhradou práv a příslušnosti Rady a Shromáždění. V naléhavém případě může předběžné vyjádření doporučiti veškerá prozatímní opatření k tomu cíli, aby svobodné plavbě navráceny byly všechny výhody, jimž se těšila před činem neb událostí zavdavšími podnět ke sporu. Článek 23. Splavné cestě se nepřikládá význam mezinárodní jediné z důvodu, že protéká neb rozhraničuje pásma neb enklávy jen nepatrné rozlohy a řídce obydlené v poměru k územím, kterými protéká a které tvoří části oddělené neb sídliště náležející jinému státu než tomu, jemuž s touto výjimkou náleží řečená řeka v celém svém splavném toku. Článek 24. Tento Statut nelze uplatňovati pro splavnou cestu mezinárodního významu, která má jen dva pobřežní státy a odděluje po značné délce stát smluvní od státu nesmluvního, jehož vláda není v době podpisu tohoto Statutu oním smluvním státem uznána, potud, pokud mezi nimi nebude sjednána dohoda ustanovující pro dotyčnou vodní cestu správní a celní režim, který smluvnímu státu poskytne náležité záruky. Článek 25. Rozumí se, že tento Statut nesmí býti vykládán tak, že by v čemkoli upravoval vzájemná práva a povinnosti území „inter se“, která jsou částí neb jsou pod ochranou jediného svrchovaného státu, ať tato území sama o sobě jsou členy Společnosti národů, či nikoliv. Dodatečný protokol k úmluvě o režimu splavných cest mezinárodního významu. 1. Státy podepsavší tuto úmluvu o režimu vodních cest mezinárodního významu, podepsanou dne 20. dubna 1921 v Barceloně, jejichž zástupci náležitě pověření připojili své podpisy k tomuto Protokolu, prohlašují, že mimo svobodu dopravy, uznanou jimi podle úmluvy o vodních cestách pokládaných za cesty mezinárodního významu, poskytují ještě s výhradou vzájemnosti bez újmy jich výsostných práv a pro dobu míru na a) všech splavných cestách, b) všech cestách přirozeně splavných, které, jsouce pod jejich svrchovaností neb pravomocí a nejsouce pokládány za cesty mezinárodního významu, jsou přístupny obvyklé obchodní plavbě k moři a od moře, jakož i v přístavech ležících na těchto vodních cestách, naprostou rovnost v nakládání s vlajkami všech signatárních států tohoto Protokolu, pokud jde o dovozní a vývozní dopravy bez překládání. Signatární státy musí při podpisu ohlásiti, zda přijímají závazky v rozsahu uvedeném výše pod písmenem a) či pouze v užším rozsahu vymezeném pod písmenem b). Rozumí se, že státy, které přijaly paragraf a), jsou vázány vůči státům, jež přijaly paragraf b), jen za podmínek, které se z tohoto paragrafu podávají. Rovněž se rozumí, že státy, které mají na splavných cestách značný počet přístavů, které až posud zůstaly uzavřeny mezinárodnímu obchodu, mohou při podpisu tohoto Protokolu vyloučiti z jeho použití jednu neb několik ze splavných cest svrchu uvedených. Signatárním státům bude volno prohlásiti, že jejich přijetí tohoto Protokolu nevztahuje se na celek neb část osad, zámořských držav neb protektorátů, které jsou pod jejich svrchovaností nebo pravomocí. Tyto státy budou tudíž moci přistoupiti k Protokolu odděleně jménem některé osady, zámořské državy neb protektorátu, které takto ve svém prohlášení vyloučily. Rovněž budou moci odděleně Protokol vypověděti ve smyslu jeho ustanovení jménem některé z osad, zámořských držav neb protektorátů, které jsou pod jejich svrchovaností nebo pravomocí. Tento Protokol bude ratifikován. Každá mocnost zašle svou ratifikaci generálnímu tajemníkovi Společnosti národů, který se postará, aby o ní uvědomeny byly všechny ostatní signatární mocnosti. Ratifikace zůstanou uloženy v archivu sekretariátu Společnosti národů. Tento protokol zůstane otevřen pro podpis neb přístup států, které podepsaly svrchu zmíněnou úmluvu neb k ní přistoupily. Nabude působnosti, jakmile generální tajemník Společnosti národů obdrží ratifikaci od dvou států; ovšem jen, bude-li již v té době působiti řečená úmluva. Lze jej kdykoli vypověděti po uplynutí lhůty dvou let ode dne, kdy ratifikace státu, který jej vypovídá, bude přijata generálním tajemníkem Společnosti národů. Výpověď počne účinkovati až za rok po té, co bude přijata generálním tajemníkem Společnosti národů. Vypovězení úmluvy o režimu splavných cest mezinárodního významu bude pokládáno i za výpověď tohoto Protokolu. Dáno v Barceloně dne dvacátého dubna roku tisícího devítistého dvacátého prvního v jediném exempláři, jehož texty francouzský a anglický jsou stejnou měrou rozhodující. Jižní Afrika: Albanie: (L. S.) Fan S. Noli. Argentina: Australie: Rakousko: Belgie: (L. S.) Xaver Neujean. Přijímaje odstavec a). Bolivie: Brasilie: Bulharsko: Kanada: Chile: (L. S.) Manuel Rivas Vicuña. Čína: Kolumbie: Kostarika: Kuba: Dánsko: (L. S.) A. Holck-Colding. Přijímaje odstavec a). Říše Britská: (L. S.) H. Llewellyn Smith. Toliko za Spojené království. Přijímaje odstavec a). Nový Zéland: (L. S.) H. Llewellyn Smith. Za Nový Zéland. Přijímaje odstavec a). Španělsko: (L. S.) E. Ortuño. Přijímaje odstavec a). Estonsko: Finsko: (L. S.) Rolf Thesleff. Přijímaje odstavec b). Francie: Řecko: (L. S.) G. Caradja. Guatemala: Haiti: Honduras: Indie: (L. S.) Theo Russell.*) Toliko za Indii přijímaje odstavec a). Italie: Japonsko: Lotyšsko: Lucemburk: Nikaragua: Norsko: (L. S.) Fridtjof Nansen. Panama: Paraguay: Nizozemí: Peru: Persie: Polsko: Portugalsko: (L. S.) A. Freire d’Andrade. Rumunsko: Salvador: Stát srbsko-chorvatsko-slovinský: Siam: Švédsko: (L. S.) Fredrik Hansen. Přijímaje odstavec a). Švýcarsko: Československo: (L. S.) Ing. Bohuslav Müller. Přijímaje odstavec b). Uruguay: Venezuela: Prohlášení, kterým se uznává právo států, jež nemají mořského pobřeží, na vlajku. Podepsaní, jsouce náležitě k tomu pověřeni, prohlašují, že státy, které zastupují, uznávají vlajku lodí kteréhokoli státu, který nemá mořského pobřeží, jsou-li zapsány v jediném určitém místě, jež leží na jeho území; toto místo bude pro tyto lodi přístavem zápisným. Dáno v Barceloně dne dvacátého dubna roku tisícího devítistého dvacátého prvního v jediném exempláři, jehož texty francouzský a anglický jsou stejnou měrou rozhodující. Uruguay: (L. S.) B. Fernandez y Medina. Řecko: (L. S.) P. Scassi. Švýcarsko: (L. S.) Motta Panama: (L. S.) Evenor Hazera. Bolivie: (L. S.) Trifon Melean. Lotyšsko: (L. S.) Germain Albat. Guatemala: (L. S.) N. Galvez S. Polsko: (L. S.) Josef Wielowieyski. Bulharsko: (L. S.) Lubin Bochkoff. Rakousko: (L. S.) Reinhardt. Švédsko: (L. S.) Fredrik Hansen. Belgie: (L. S.) Xaver Neujean. Francie: (L. S.) Maurice Sibille. Čína: (L. S.) Ouang Yong-Pao. Nizozemí: (L. S.) Van Panhuys. Španělsko: (L. S.) E. Ortuño. Litva: (L. S.) V. Sidzikauskas. Persie: (L. S.) Hussein Khan Alaï. Dánsko: (L. S.) A. Holck-Colding. Chile: (L. S.) Manuel Rivas Vicuña. Italie: (L. S.) Paolo Bignami. Portugalsko: (L. S.) A. Freire d’Andrade. Království Srbů, Chorvatů a Slovinců: (L. S.) A. Tresič Pavičič. Republika Československá: (L. S.) Ing. Bohuslav Müller. Norsko: (L. S.) Fridtjof Nansen. Říše Britská:*) (L. S.) H. Llewellyn Smith. Nový Zéland: (L. S.) H. Llewellyn Smith. Indie: (L. S.) Kershaw. Estonsko: (L. S.) C. R. Pusta. Albanie: (L. S.) Fan S. Noli. Japonsko: (L. S.) M. Matsuda. SHLÉDNUVŠE A PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU A STATUT, JAKOŽ I DODATEČNÝ PROTOKOL A PROHLÁŠENÍ A VĚDOUCE, ŽE NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ S NIMI SOUHLASÍ, PROHLAŠUJEME JE ZA SCHVÁLENY, PŘIJATY, POTVRZENY A UTVRZENY A MOCÍ LISTU TOHOTO, PODEPSANÉHO NAŠÍ RUKOU VLASTNÍ, JE SCHVALUJEME, PŘIJÍMÁME, POTVRZUJEME A UTVRZUJEME, SLIBUJÍCE SLOVEM SVÝM, JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, ŽE JE PEVNĚ A NEPORUŠITELNĚ ZACHOVÁME A NEDOPUSTÍME, ABY PROTI NIM JEDNÁNO BYLO Z JAKÉKOLI PŘÍČINY A JAKÝMKOLI VYMYŠLENÝM ZPŮSOBEM. TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST VYHOTOVITI KÁZALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI. JENŽ JEST DÁN NA HRADĚ PRAŽSKÉM DNE 31. ČERVENCE LÉTA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO DVACÁTÉHO ČTVRTÉHO. L. S. PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ: T. G. MASARYK v. r. MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny uloženy byly dne 8. září 1924; úmluva a statut, jakož i dodatečný protokol nabývají podle článku 6 úmluvy pro republiku Československou mezinárodní účinnosti dnem 7. prosince 1924. Prohlášení nabylo mezinárodní účinnosti dnem složení ratifikačních listin. Úmluvou a statutem jsou vázány tyto státy: Albanie, Rakousko, Bulharsko, Kolumbie (přistoupila s výhradou ratifikace), Dánsko, říše Britská, Finsko, Indie, Italie, Norsko, Nový Zéland, Rumunsko, Siam. Dodatečný protokol ratifikovaly, resp. k němu přistoupily tyto státy: Albanie, Rakousko, Dánsko, říše Britská, Finsko, Indie, Norsko, Nový Zéland, Rumunsko, Siam. Prohlášení ratifikovaly, resp. k němu přistoupily: Albanie, Rakousko, Bulharsko, Kanada, Dánsko, říše Britská, Finsko, Indie, Japonsko, Lotyšsko, Nový Zéland, Norsko, Rumunsko, Siam, Unie jihoafrická. Dr. Beneš v. r. *) P. Theo Russell, zplnomocněný ministr Jeho britského Veličenstva v Bernu, byl řádně pověřen podepsati Dodatečný protokol jménem Indie. *) S výhradou prohlášení pojatého do protokolu schůze ze dne 19. dubna 1921 o britských dominiích, jež nebyla zastoupena na barcelonské konferenci.

Úmluva a statut o režimu splavných cest mezinárodního významu, Dodatečný protokol k této úmluvě a Prohlášení, kterým se uznává právo států, jež nemají mořského pobřeží, na vlajku.

267/1924 Sb.

268. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 13. prosince 1924, kterou se opravuje překlad úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o vydání jmění poručenců a opatrovanců a sirotčích pokladen, jakož i o rozdělení jmění sirotčích pokladen, jichž úřední obvod byl státní hranicí rozdělen. V českém překladě úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Maďarským ze dne 8. března 1924 o vydání jmění poručenců a opatrovanců a sirotčích pokladen, jakož i o rozdělení jmění sirotčích pokladen, jichž úřední obvod byl státní hranicí rozdělen, vyhlášené pod č. 229 v částce 114. Sbírky zákonů a nařízení, vydané dne 1. listopadu 1924, má třetí odstavec 5. bodu článku III. (str. 1337) zníti takto: „Titry válečných půjček, které připadnou podle tohoto bodu republice Československé, budou vydány bez maďarského označení.“ Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí, kterou se opravuje překlad úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o vydání jmění poručenců a opatrovanců a sirotčích pokladen, jakož i o rozdělení jmění sirotčích pokladen, jichž úřední obvod byl státní hranicí rozdělen.

268/1924 Sb.

313. Vládní vyhláška ze dne 23. prosince 1924, kterou se uvádí v prozatímní platnost provisorní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností od 1. ledna 1925 připojená prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským, sjednaná v Praze dne 18. prosince 1924. Švehla v. r. (Překlad.) Pane ministře, projevuje živé přání podporovati a rozvíjeti hospodářské styky mezi oběma našemi zeměmi, jakož i pokračovati na stejném základě jako doposud v jednáních, jež se konala k cíli uzavření definitivní obchodní smlouvy mezi královstvím Dánským a republikou Československou, a dovršiti je co nejdříve řešením pro obě strany uspokojivým, mám čest oznámiti Vám, jsa k tomu náležitě zmocněn, že do uzavření takové definitivní smlouvy budou s podmínkou vzájemnosti příslušníci a společnosti povahy hospodářské, jednatelé a obchodní cestující českoslovenští, mající legitimaci řádně vystavenou příslušnými úřady své země, jakož i plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z republiky Československé a vzorky obchodních cestujících požívati bezpodmínečně na území dánském zacházení ve všech ohledech stejně příznivého, jako se poskytuje příslušníkům, společnostem, plodinám a výrobkům státu požívajícího nejvyšších výhod. Toto zacházení přiznává se zejména ve všem, co se týká obchodní činnosti československých příslušníků a společností povahy hospodářské, jejich usazování na území dánském, práva nabývati a držeti tam majetek jakéhokoliv druhu, obchodovati tam , provozovati tam živnosti a jakékoliv jiné povolání, při čemž se rozumí, že připuštění všech těchto společností na území druhé strany zůstává vždy podřízeno zákonům a předpisům, jež jsou nebo budou v dotyčné zemi v platnosti. Pokud jde o daně a poplatky jakéhokoliv druhu, nebudou příslušníci českoslovenští podrobeni jiným nebo vyšším dávkám než těm, jež se vybírají nebo budou vybírati od příslušníků domácích. Zacházení podle zásady nejvyšších výhod přiznává se ve všem, co se týká cel dovozních a vývozních i celních formalit a transitu, jakož i v oboru povolovacího řízení při dovozu i vývozu tak, že každé zrušení zákazu nebo omezení dovozu a vývozu, poskytnuté, byť dočasně, ve prospěch zboží třetí mocnosti, bude se vztahovati ihned a bezpodmínečně na totéž nebo podobné zboží pocházející a přicházející z republiky Československé, s výhradou zákazů nebo omezení zachovaných nebo uložených z důvodů veřejné bezpečnosti, z důvodů zdravotních, nebo na ochranu proti nákazám zvířecím nebo rostlinným, jakož i pro zboží, jež jest předmětem státního monopolu. Až do uzavření shora zmíněné definitivní obchodní smlouvy, jež má uspokojivě zajistiti vzájemnou výměnu zboží, poskytne království Dánské československému zboží blahovolné zacházení, pokud jde o udělování povolení k dovozu do království Dánského. Československé lodi budou požívati v přístavech a na vodních tocích dánských zacházení, jež nebude méně příznivé než to, jež se poskytuje nebo poskytne lodím státu požívajícího nejvyšších výhod, avšak s výhradou práva provozovati plavbu pobřežní. Na železnicích bude zboží československé požívati ve všem, co se týká přepravy a všech poplatků přepravních, zacházení používaného na stát požívající nejvyšších výhod. Republika Československá nebude moci v důsledku ustanovení předcházejících požadovati výhod, jež království Dánské přiznalo nebo přizná v budoucnosti Norsku nebo Švédsku nebo oběma těmto zemím, dokud se tyto výhody nepřiznají státu třetímu. Království Dánské nebude se v důsledku ustanovení předcházejících dovolávati výhod z jakékoliv zvláštní dohody, jež by mohla býti uzavřena republikou Československou s Rakouskem nebo s Maďarskem, v souhlasu s hospodářskými klausulemi mírových smluv s Rakouskem a Maďarskem, k zavedení zvláštní celní úpravy ve prospěch určitých plodin nebo výrobků pocházejících a přicházejících z těchto zemí. Království Dánské nebude moci požadovati výhod, vztahujících se k pohraničnímu obchodu, styku a dopravě, jež by z důvodů místních byly přiznány státům sousedním v pohraničních pásmech. Království Dánské a republika Československá přiznávají si vzájemně právo jmenovati konsuly a konsulární agenty na území druhé země, při čemž se rozumí, že tito funkcionáři budou požívati těchže výsad, práv a osvobození jako konsulové a konsulární agenti státu požívajícího nejvyšších výhod. Hořejších ustanovení nebude se používati na Gronsko. Je shoda v tom, že co nejdříve bude zahájeno jednání k cíli uzavření zvláštních dohod o určitých otázkách sociálně-politických, jakož i o vzájemném zacházení s příslušníky v oboru služby vojenské. Předcházející prozatímní úprava nabude působnosti patnáctého dne počítajíc od data této noty a zůstane tak dlouho v účinnosti, až ustanovení v ní obsažená stanou se shora řečenou definitivní smlouvou zbytečnými, nebo až do 30. dubna 1925. Před touto dobou ji každá z obou stran bude moci rozvázati, s podmínkou, že svůj úmysl v tomto směru projeví druhé straně 30 dní napřed. Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty. V Praze dne 18. prosince 1924. N. HØST v. r. Jeho Excelenci panu Dru Edvardu Benešovi, ministru zahraničních věcí v Praze. (Překlad.) Pane ministře, v důsledku not vyměněných dnešního dne, obsahujících prozatímní obchodní úpravu mezi královstvím Dánským a republikou Československou, dovoluji si oznámiti Vaší Excelenci, že se zřetelem k vztahům, stávajícím mezi Dánskem a Islandem podle spolkového zákona dánsko-islandského ze dne 30. listopadu 1918, Československá republika nemohla by požadovati výhody, které Dánsko poskytlo nebo by mohlo poskytnouti v budoucnosti Islandu. Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty. V Praze dne 18. prosince 1924. N. HØST v. r. Jeho Excelenci panu Dru Edvardu Benešovi, ministru zahraničních věcí v Praze. (Překlad.) Pane ministře, projevuje živé přání podporovati a rozvíjeti hospodářské styky mezi oběma našemi zeměmi, jakož i pokračovati na stejném základě jako doposud v jednáních, jež se konala k cíli uzavření definitivní obchodní smlouvy mezi republikou Československou a královstvím Dánským, a dovršiti je co nejdříve řešením pro obě strany uspokojivým, mám čest oznámiti Vám, jsa k tomu náležitě zmocněn, že do uzavření takové definitivní smlouvy budou s podmínkou vzájemnosti příslušníci a společnosti povahy hospodářské, jednatelé a obchodní cestující dánští, mající legitimaci řádně vystavenou příslušnými úřady své země, jakož i plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z království Dánského a vzorky obchodních cestujících požívati bezpodmínečně na území československém zacházení ve všech ohledech stejně příznivého, jako se poskytuje příslušníkům, společnostem, plodinám a výrobkům státu požívajícího nejvyšších výhod. Toto zacházení přiznává se zejména ve všem, co se týká obchodní činnosti dánských příslušníků a společností povahy hospodářské, jejich usazování na území československém, práva nabývati a držeti tam majetek jakéhokoliv druhu, obchodovati tam, provozovati tam živnosti a jakékoliv jiné povolání, při čemž se rozumí, že připuštění všech těchto společností na území druhé strany zůstává vždy podřízeno zákonům a předpisům, jež jsou nebo budou v dotyčné zemi v platnosti. Pokud jde o daně a poplatky jakéhokoliv druhu, nebudou příslušníci dánští podrobeni jiným nebo vyšším dávkám než těm, jež se vybírají nebo budou vybírati od příslušníků domácích. Zacházení podle zásady nejvyšších výhod přiznává se ve všem, co se týká cel dovozních a vývozních i celních formalit a transitu, jakož i v oboru povolovacího řízení při dovozu i vývozu tak, že každé zrušení zákazu nebo omezení dovozu a vývozu, poskytnuté, byť dočasně, ve prospěch zboží třetí mocnosti, bude se vztahovati ihned a bezpodmínečně na totéž nebo podobné zboží pocházející a přicházející z království Dánského, s výhradou zákazů nebo omezení zachovaných nebo uložených z důvodů veřejné bezpečnosti, z důvodů zdravotních nebo na ochranu proti nákazám zvířecím nebo rostlinným, jakož i pro zboží, jež jest předmětem státního monopolu. Až do uzavření shora zmíněné definitivní obchodní smlouvy, jež má uspokojivě zajistiti vzájemnou výměnu zboží, poskytne republika Československá dánskému zboží blahovolné zacházení, pokud jde o udělování povolení k dovozu do republiky Československé. Dánské lodi budou požívati v přístavech a na vodních tocích československých zacházení, jež nebude méně příznivé než to, jež se poskytuje nebo poskytne lodím státu požívajícího nejvyšších výhod, avšak s výhradou práva provozovati plavbu pobřežní. Na železnicích bude zboží dánské požívati ve všem, co se týká přepravy a všech poplatků přepravních, zacházení používaného na stát požívající nejvyšších výhod. Republika Československá nebude moci v důsledku ustanovení předcházejících požadovati výhod, jež království Dánské přiznalo nebo přizná v budoucnosti Norsku nebo Švédsku nebo oběma těmto zemím, dokud se tyto výhody nepřiznají státu třetímu. Království Dánské nebude se v důsledku ustanovení předcházejících dovolávati výhod z jakékoliv zvláštní dohody, jež by mohla býti uzavřena republikou Československou s Rakouskem nebo s Maďarskem, v souhlasu s hospodářskými klausulemi mírových smluv s Rakouskem a Maďarskem, k zavedení zvláštní celní úpravy ve prospěch určitých plodin nebo výrobků pocházejících a přicházejících z těchto zemí. Republika Československá nebude moci požadovati výhod, vztahujících se k pohraničnímu obchodu, styku a dopravě, jež by z důvodů místních byly přiznány státům sousedním v pohraničních pásmech. Republika Československá a království Dánské přiznávají si vzájemně právo jmenovati konsuly a konsulární agenty na území druhé země, při čemž se rozumí, že tito funkcionáři budou požívati těchže výsad, práv a osvobození jako konsulové a konsulární agenti státu požívajícího nejvyšších výhod. Hořejších ustanovení nebude se používati na Gronsko. Je shoda v tom, že co nejdříve bude zahájeno jednání k cíli uzavření zvláštních dohod o určitých otázkách sociálně-politických, jakož i o vzájemném zacházení s příslušníky v oboru služby vojenské. Předcházející prozatímní úprava nabude působnosti patnáctého dne počítajíc od data této noty a zůstane tak dlouho v účinnosti, až ustanovení v ní obsažená stanou se shora řečenou definitivní smlouvou zbytečnými, nebo až do 30. dubna 1925. Před touto dobou ji každá z obou stran bude moci rozvázati, s podmínkou, že svůj úmysl v tomto směru projeví druhé straně 30 dní napřed. Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty. V Praze dne 18. prosince 1924. Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Jeho Excelenci panu Nielsovi Johanu Wulfsbergu Høstovi, mimořádnému vyslanci a zplnomocněnému ministru dánskému v Praze. (Překlad.) Pane ministře, potvrzuje příjem Vaší noty z dnešního dne, mám čest potvrditi, že se zřetelem k vztahům, stávajícím mezi Dánskem a Islandem podle spolkového zákona dánsko-islandského ze dne 30. listopadu 1918, Československá republika nemohla by požadovati výhody, které Dánsko poskytlo nebo by mohlo poskytnouti v budoucnosti Islandu. Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty. V Praze dne 18. prosince 1924. Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Jeho Excelenci panu Nielsovi Johanu Wulfsbergu Høstovi, mimořádnému vyslanci a zplnomocněnému ministru dánskému v Praze.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost provisorní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským.

313/1924 Sb.

314. Vládní vyhláška ze dne 18. prosince 1924, kterou se uvádí v prozatímní platnost dohoda o prodloužení prozatímní úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a Spojenými Státy Americkými, sjednaná 5. prosince 1924. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zák. ze 4. července 1923, č. 158 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností od 1. ledna 1925 připojená dohoda o prodloužení prozatímní úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a Spojenými Státy Americkými ze dne 29. října 1923, sjednaná v Praze dne 5. prosince 1924. Švehla v. r. (Překlad.) Čís. 198.805/24. Praha, dne 5. prosince 1924. Pane Chargé d’Affaires, mám čest potvrditi příjem Vaší dnešní noty, kterou jste mi ráčil sděliti, že Vaše vláda přeje si prodloužiti obchodní úpravu mezi Spojenými Státy a Československem, uzavřenou dne 29. října 1923, jež nebyvši vypovězena před tímto datem, měla by podržeti platnost až do 31. prosince 1924. Vláda československá prodchnuta stejným úmyslem plně souhlasí s návrhem vlády Spojených Států. Za těchto okolností kladu si čest sděliti Vám, pane Chargé d’Affaires, že moje vláda považuje výměnou těchto not zmíněnou úpravu za prodlouženu až do uzavření definitivní smlouvy obchodní, avšak s tou výhradou, že každá z vysokých smluvních stran bude moci vypověděti nyní platnou úpravu, jestliže oznámí výpověď 30 dní předem. Používám této příležitosti, abych Vám, pane Chargé d’Affaires, vyslovil ujištění své obzvláštní úcty. Dr. EDVARD BENEŠ v. r., ministr zahraničních věcí. Pan Frederick F. A. PEARSON, Chargé d’Affaires Spojených Států Amerických v Praze. (Překlad.) Čís. 628. Praha, 5. prosince 1924 Pane ministře, mám čest potvrditi příjem Vaší dnešní noty, kterou jste mi ráčil sděliti, že Vaše vláda přeje si prodloužiti obchodní úpravu mezi Československem a Spojenými Státy, uzavřenou dne 29. října 1923, jež nebyvši vypovězena před tímto datem, měla by podržeti platnost až do 31. prosince 1924. Vláda Spojených Států prodchnuta stejným úmyslem plně souhlasí s návrhem vlády Československé. Za těchto okolností kladu si za čest sděliti Vám, pane ministře, že má vláda považuje výměnou těchto not zmíněnou úpravu za prodlouženu až do uzavření definitivní smlouvy obchodní, avšak s tou výhradou, že každá z vysokých smluvních stran bude moci vypověděti nyní platnou úpravu, jestliže oznámí výpověď 30 dní předem. Račte přijmouti, pane ministře, ujištění mé nejhlubší úcty. FREDERICK F. A. PEARSON v. r., Chargé d’Affaires ad interim. Dr. Edvard BENEŠ, ministr zahraničních věcí. Praha.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost dohoda o prodloužení prozatímní úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a Spojenými Státy Americkými, sjednaná 5. prosince 1924.

314/1924 Sb.

315. Vládní nařízení ze dne 23. prosince 1924, kterým se mění hranice mezi obcemi Nedvězím v zastupitelském, soudním a politickém okrese poličském a Ubušínkem v soudním okrese bystřickém a politickém okrese novoměstském na Moravě a tím i hranice zastupitelského, soudního a politického okresu poličského se soudním okresem bystřickým a politickým okresem novoměstským na Moravě, jakož i hranice župy II. (pardubické) s župou XI. (brněnskou) a zemské hranice česko-moravské. Vláda republiky Československé nařizuje podle § 1 zákona ze dne 18. března 1921, č. 117 Sb. z. a n., ve znění zákonů ze dne 21. prosince 1922, č. 406 Sb. z. a n., a ze dne 21. prosince 1923, č. 257 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, k změnám hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím. § 1. Osada Nedvězíčko vylučuje se v mezích svého katastru z obvodu obce Ubušínku, ze soudního okresu bystřického a politického okresu novoměstského na Moravě, jakož i z obvodu župy XI. (brněnské) a země Moravy a připojuje se k obvodu obce Nedvězí, k zastupitelskému, soudnímu a politickému okresu poličskému, župě II. (pardubické) a zemi české. § 2. Na území, jež se připojuje k obci Nedvězí, platí ode dne účinnosti tohoto nařízení zemské zákony české. § 3. Obec Nedvězí jest povinna nahraditi státní správě veškeré výlohy, jež jí vzejdou provedením změny v operátech katastrálních, knihách pozemkových a mapách. § 4. Majetkové vyrovnání mezi obcemi Nedvězím a Ubušínkem a mezi zastupitelským okresem poličským a silničním okresem bystřickým, pokud vyrovnání to jest změnou hranic mezi zmíněnými obcemi a okresy podmíněno, a přiměřená náhrada obci Ubušínku za úbytek daňové základny, upraví se vzájemnou dohodou obou obcí a okresů. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o majetkovém vyrovnání vláda, slyševši zemský správní výbor v Praze a zemský výbor v Brně, při čemž vezme za základ stav jmění a dluhů zmíněných obcí a okresů ze dne 31. prosince 1924. § 5. Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1925 a provedou je ministři vnitra, financí a spravedlnosti. Švehla v. r. Dr. Beneš v. r. Bečka v. r. Novák v. r. Srba v. r. Udržal v. r. Šrámek v. r. Malypetr v. r. Dr. Dolanský v. r. Stříbrný v. r. Dr. Hodža v. r. Habrman v. r. Dr. Franke v. r. Dr. Markovič v. r.

Vládní nařízení, kterým se mění hranice mezi obcemi Nedvězím v zastupitelském, soudním a politickém okrese poličském a Ubušínkem v soudním okrese bystřickém a politickém okrese novoměstském na Moravě a tím i hranice zastupitelského, soudního a politického okresu poličského se soudním okresem bystřickým a politickým okresem novoměstským na Moravě, jakož i hranice župy II. (pardubické) s župou XI. (brněnskou) a zemské hranice česko-moravské.

315/1924 Sb.

317. Vládní nařízení ze dne 23. prosince 1924, kterým se obec Dolní Věžnice vylučuje ze zastupitelského a soudního okresu štockého, připojuje k zastupitelskému a soudnímu okresu polenskému a slučuje s obcí Horní Věžnicí v jednu místní obec pod názvem „Věžnice“. Vláda republiky Československé nařizuje podle § 1 zákona ze dne 18. března 1921, č. 117 Sb. z. a n., ve znění zákonů ze dne 21. prosince 1922, č. 406 Sb. z. a n., a ze dne 21. prosince 1923, č. 257 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, k změnám hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím: § 1. Místní obec Dolní Věžnice vylučuje se v mezích svého katastru ze zastupitelského a soudního okresu štockého, připojuje se k zastupitelskému a soudnímu okresu polenskému a slučuje se s obcí Horní Věžnicí v jednu místní obec pod názvem „Věžnice“. § 2. Majetkové vyrovnání mezi zastupitelskými okresy štockým a polenským, pokud jest podmíněno změnou hranic těchto okresů, upraví se vzájemnou dohodou obou zastupitelských okresů. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o majetkovém vyrovnání vláda, slyševši zemský správní výbor, při čemž vezme za základ stav jmění a dluhů obou zastupitelských okresů ze dne 31. prosince 1924. § 3. Obec Věžnice jest povinna nahraditi státní správě veškeré výlohy, jež jí vzejdou provedením výše uvedené změny hranic v knihách pozemkových, mapách a operátech katastrálních. § 4. Nařízení toto nabývá účinnosti 3 měsíce po vyhlášení a provedou je ministři vnitra, financí a spravedlnosti. Švehla v. r. Dr. Beneš v. r. Bečka v. r. Novák v. r. Srba v. r. Udržal v. r. Šrámek v. r. Malypetr v. r. Dr. Dolanský v. r. Stříbrný v. r. Dr. Hodža v. r. Habrman v. r. Dr. Franke v. r. Dr. Markovič v. r.

Vládní nařízení, kterým se obec Dolní Věžnice vylučuje ze zastupitelského a soudního okresu štockého, připojuje k zastupitelskému a soudnímu okresu polenskému a slučuje s obcí Horní Věžnicí v jednu místní obec pod názvem „Věžnice“.

317/1924 Sb.

1. Vládní vyhláška ze dne 23. prosince 1924, kterou se uvádí v prozatímní platnost dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřené v Praze dne 4. května 1921. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 305 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou, v prozatímní platnost s účinností od 2. ledna 1925 připojená dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřené v Praze dne 4. května 1921, podepsaná ve Vídni dne 27. listopadu 1924. Švehla v. r. Dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou, uzavřené v Praze dne 4. května 1921. President Československé republiky a president republiky Rakouské ve snaze zajistiti vzájemnému obchodnímu styku mezi oběma státy výhodnější podmínky rozvoje, rozhodli se uzavříti k tomu cíli dodatkovou úmluvu k obchodní dohodě, uzavřené 4. května 1921 a jmenovali za tím účelem svými plnomocníky: President Československé republiky: pana Kamila Kroftu, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra republiky Československé ve Vídni a pana Jana Dvořáčka, zplnomocněného ministra a přednostu národohospodářské sekce v ministerstvu zahraničních věcí, President republiky Rakouské: pana Dra H. Schürffa, spolkového ministra pro obchod a dopravu, pana Dra J. Mataju, spolkového ministra zahraničních věcí a pana Dra R. Schüllera, sekčního šéfa ve spolkovém kancléřském úřadě, kteří, vyměnivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli se na tomto: Článek I. Příloha A (1) Plodiny a výrobky původu československého a přicházející z Československé republiky, které jsou vyjmenovány v tarifní příloze A, připojené k této úmluvě, nebudou podrobeny při dovozu do Rakouské republiky clům vyšším, než jsou sjednána v řečené příloze. Příloha B (2) Plodiny a výrobky původu rakouského a přicházející z republiky Rakouské, které jsou vyjmenovány v tarifní příloze B, připojené k této úmluvě, nebudou podrobeny při dovozu do Československé republiky clům vyšším, než jsou sjednána v řečené příloze. (3) Tato ustanovení nečiní však vzhledem na řečené produkty původu rakouského nebo československého nikterak újmy právu na nakládání podle zásady nejvyšších výhod ve smyslu článku VI. obchodní dohody ze dne 4. května 1921. Článek II. (1) Cla československého celního tarifu, jakož i cla přílohy B, jsou stanovena v korunách československých. (2) Jestliže by se zjistil v kursu československé koruny ve srovnání s jejím středním kursem za rok 1923 proti dolaru nebo libře šterlinků nebo proti střednímu kursu těchto obou měn vzestup nebo pokles nejméně o 10 procent, vyplývající z kursovního průměru za celý jeden měsíc, zavede vláda československá valutní koeficient takovým způsobem, aby zachovala všeobecným i smluvním clům hodnotu, kterou by měla podle středního kursu řečených měn za rok 1923. (3) Aby se stále udržovala tato rovnocennost hodnoty cel, bude vláda československá podle okolností upravovati koeficient ve lhůtách nejdéle měsíčních. (4) Pro zjištění měnových kursů bude vláda československá bráti za základ záznamy na burse v Praze neb v New Yorku nebo v Londýně. Článek III. (1) Tato dodatková úmluva, vyhotovená v československém a německém prvopisu, bude pokud možno nejdříve ratifikována. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze. (2) Tato úmluva vstoupí v účinnost desátého dne po výměně ratifikačních listin. Obě vlády si však vyhrazují, uvésti ji se zatímní platností dříve v účinnost, pokud jsou k tomu zmocněny podle svých zákonů. (3) O době platnosti a výpovědních lhůtách platí ustanovení, obsažená v obchodní dohodě ze 4. května 1921. (4) Čemuž na svědomí uvedení plnomocníci podepsali tuto úmluvu a přitiskli na ni své pečeti. Dáno ve Vídni 27. listopadu roku tisícího devítistého dvacátého čtvrtého. Za Československou republiku: (L. S.) Krofta v. r. (L. S.) Dvořáček v. r. Za republiku Rakouskou: (L. S.) Schürff v. r. (L. S.) Mataja v. r. (L. S.) Schüller v. r. Příloha A. Cla při dovozu do Rakouska. Číslo rakouského celního sazebníkuPojmenováníClo ve zlatých korunáchza 100 kgIV. Cukr, umělá sladidla.18Cukr řepový a ostatní cukr téhož druhu (cukr třtinový), též invertovaný, nehledě na stupeň čistoty, vyjma melasu:a) cukr kandisový20˙—b) jiný cukr řepový a třtinový16˙—Poznámka: Surový cukr k zpracování na rafinádu pro cukrovary na dovolovací list11˙5019Cukr jiného druhu, na př. cukr škrobový (hroznový, glykosa, dextrosa), cukr ovocný (levulosa), maltosa, cukr mléčný a pod., cukr barvivý (cukrový a pivní kulér)10˙—VI. Obilí; slad; luštěniny; mouka, mlýnské výrobky; rýže.25Ječmen1˙5029Slad, nepražený {Přirážka 0˙80 ke clu za 133 kg ječmeneVII. Ovoce, zelenina, semena, rostliny a části rostlin.ex 35Ovoce výslovně nejmenované, čerstvé:ex a) jemné ovoce stolní:1. třešně 5˙—2. jahody:lesní5˙—jiné10˙—3. rybíz, srstky (angrešt), maliny 2˙—ex b) jiné:1. domácí švestky2˙—2. brusinky2˙—ex 36Ovoce upravené:ex b) jiné ovoce, sušené atd.:1. Ovocná břečka (pulpa), ovocná dřeň a rmuť, vyjma ovocnou břečku, dřeň a rmut ze švestek6˙—ex 39Zelenina, výslovně nejmenovaná a jiné kuchyňské rostliny, čerstvé:ex a) jemná zelenina stolní:rané zemáky (od 15. března do 14. července) beze claokurky:1. salátové okurky 1˙—2. jiné2˙—hlávkový salát 2˙—brukev (kedlubny)2˙—křen2˙—hřiby2˙—karotka 1˙—ex b) jiná:ex 1. zemáky vyjma rané zemákybeze claex 2. všechna ostatní:kapusta1˙—tuřín1˙—mrkev1˙—petržel1˙—celer1˙—zelenina do polévky1˙—zelí1˙—ex 40Všechny druhy zeleniny (vyjma lanýže) a jiné kuchyňské rostliny, jakkoli sušené, nebo jinak jednoduše připravené (t. j. rozdrobené, protlačené, stlačené, vařené, nasolené, naložené v octě, avšak neslazené):ex c) jiné:okurky naložené ve slané vodě nebo v octě5˙—Poznámka: Přísada kopru nevylučuje proclívání podle tohoto čísla.kyselé zelí3˙5042Semeno jetelové4˙—43Semena travníbeze claex 44Semena výslovně nejmenovaná:semeno, bukové8˙50Z poznámky k čís. 44:semeno cukrovkové beze claex 46Okrasné květiny (také ratolesti s ozdobnými plody), uřezané, nesvázané nebo svázané, též na drátě:c) barvené, napuštěné nebo, aby byly trvanlivé, jinak upravené 34˙—ex 47Okrasné listoví, traviny, ratolesti (bez ozdobných plodů a květů), uřezané, nesvázané neb svázané, též na drátě:c) barvené, napuštěné nebo, aby byly trvanlivé, jinak upravené 34˙—ex 48živoucí rostliny:ex b) jiné:3. stromy a keře vyjma lesní rostliny7˙—49Kořen čekankový, sušený (nepražený), též nakrájený1˙—50Chmel, chmelová moučka20˙— z hrubé váhyIX. Jiná zvířata.ex 58Veškerá drůbež (vyjma zvěř pernatou):ex a) živá:husy8˙—ex 60Ryby čerstvé:ex b) jiné:kapři12˙—X. Živočišné suroviny.ex 68Peří drané nebo nedranébeze claXI. Tuky a oleje.75Oleje jedlé, způsobilé k přímému požívání:a) v sudech, měchách, měchýřích a v jiných obalech v obchodě obvyklých, váží-li 25 kg nebo více5˙—b) v lahvích, džbánech a podobných nádobách, váží-li méně než 25 kg10˙—79Kyselina stearová a všechny ostatní tukové kyseliny, tající při teplotě vyšší než 45° C12˙—ex 80Všechny ostatní tukové kyseliny, tající již při teplotě 45° C:kyselina olejová (elain)6˙—81Degras beze cla83Technické oleje mastné, jako lněný, dřevný, řepkový a jiné, jichž není možno přímo požiti jako jedlých olejůbeze cla84Odpadkové tuky a oleje, mastné nebo olejnaté zbytky vzniklé při čištění nebo zpracování tuků, olejové usazeniny, mýdlovina (mýdelný rafinační odpad tuků a olejů)2˙—XII. Nápoje.85Pivo:a) v sudech12˙—b) v lahvích nebo džbánech30˙—ex 87Víno a mošt, medovina:ex a) v sudech:ovocné víno a ovocný mošt, z jiného ovoce než jablek a hrušek30˙—Z poznámek:2. ovocné víno a ovocný mošt z jablek a hrušek:a) v sudech12˙—b) v lahvích24˙—89Šťávy z plodů, ovoce a bobulí, nezahuštěné, neslazené:a) v sudech 6˙—b) v lahvích25˙—ex 91Minerální vody:a) léčivé vody přírodní1˙40ex b) stolní vody přírodní a umělé:přírodní1˙40XIII. Potraviny.ex 93Pečivo:ex a) slazené:perník75˙—ex 96Maso:ex a) čerstvé, zmrzlé (s výjimkou zámořského zmrzlého masa), solené:ex 1. vepřové maso: vepřová pečínka14˙—ex c) upravené (sušené, v láku, uzené, též vařené):šunka20˙—uzená pečínka; vepřová svíčková, paprikovaná24˙—ex 97Masité droby:ex a) obyčejné:uzenice, párky, trvanlivý salám, tlačenka, moravské klobásy, konsumní salám, jaternice a jelita, tučné uzenice, hrubě sekaný šunkový salám, gothajský salám24˙—ex b) jemné:jazykový salám, cibulový salám, játrové salámy lanýžové a sardelové, salámy mazavé, vepřová svíčková zavinutá, šunkový a jazykový závin, lososový salám, vše ve střevech60˙—ex 98Sýry:ex a) jemné sýry stolní a krabicové aex b) ostatní:1. tvaroh beze cla2. tvarůžky a brynza8˙—3. měkké sýry po způsobu romaduru ve formě hranolkové (jako harrachovský, fürstenberský a pod.), jakož i obyčejné sýry cihelkové (jako švarcenberský a pod.) 20˙—4. jiné měkké sýry30˙—ex 101Pražený slad (karamelový, barvivý) pro pivovary ku výrobě tmavých piv na dovolovací list7˙—ex 106Ovocné konservy, zahuštěný mošt, zahuštěné nebo slazené šťávy z plodů, ovoce a bobulí, tamarindy:b) šťávy z plodů, ovoce a bobulí, zahuštěné nebo slazené, marmelády60˙—d) jiné 80˙—ex 107Potraviny zvláště nejmenované a všechny neprodyšně uzavřené poživatiny, pokud nepodléhají vyšší sazbě:ex c) konservy zeleninové:1. mixed pickles, chřest, fazole v luskách, zelený hrášek, všechno neprodyšně uzavřené 70˙—2. okurky v sudech a soudcích:α) ve hrubé váze pod 50 kg, jakož i okurky v hořčici35˙—β) jiné10˙—3. okurky ve sklenicích a lahvích, naložené ve slané nebo octové vodě, také s přísadou kopru20˙—d) hovězí maso v konservách24˙—ex e) paštiky z husích jater300˙—ex f) bonbony a cukroví:hmota marcipánová120˙—výrobky z marcipánu150˙—ex g) jiné:konservy šunkové v plechových krabicích, váží-li kus více než 2·5 kg30˙—ovocné konservy, neprodyšně uzavřené80˙—sladová moučka20˙—XV. Barviva a třísliva.ex 111Kůry dubovébeze claex 113Výtažky z barviv a třísliv:b) jinébeze claXVI. Klovatiny a pryskyřice.116Smůla bednářská, pivovarská, kartáčnická a provaznická7˙—XVIII. Bavlna, příze a zboží z ní, atd.Bavlněná příze:133jednoduchá, surová:a) do čís. 12 po anglicku14˙—b) přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku19˙—c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku33˙—d) 1. přes čís. 50 až čís. 70 po anglicku38˙—2. přes čís. 70 až čís. 84 po anglicku43˙—e) přes čís. 84 po anglickubeze cla134dvojpramenná, surová:a) do čís. 12 po anglicku19˙—b) přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku24˙—c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku38˙—d) přes čís. 50 až čís. 84 po anglicku45˙ —e) přes čís. 84 po anglickubeze cla135Troj- nebo vícepramenná, jednou v nit uskaná, surová:a) až do čís. 12 po anglicku24˙—b) přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku 29˙—c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku43˙—d) přes čís. 50 až čís. 84 po anglicku50˙—e) přes čís. 84 po anglickubeze cla136Troj- nebo vícepramenná, opětovně v nit uskaná, surová:a) až do čís. 12 po anglicku29˙—b) přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku33˙—c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku50˙—d) přes čís. 50 až čís. 84 po anglicku57˙—e) přes čís. 84 po anglicku beze cla137Bavlněná příze bílená, mercerovaná, barvená (také potištěná) podrobena jest přirážce ke clu, stanovenému pro příslušnou surovou přízi, a to:a) bílená, nebo mercerovaná 12˙—b) barvená, potištěná, také mercerovaná 18˙—c) upravená voskem, gumou a pod. (železná příze)20˙—Poznámka. Ve smluvním styku připočítávají se přirážky tohoto čísla ke smluvním clům, stanoveným pro surové příze.138Bavlněná příze vikuňová a odpadková:a) surová:1. až do čís. 10 metricky15˙—2. přes čís. 10 metricky20˙—b) bílená nebo barvená:1. až do čís. 10 metricky25˙—2. přes čís. 10 metricky30˙—Poznámka: Do tohoto čísla spadá všechna odpadková bavlněná příze, na způsob mykané předená, též s příměskem vlny až do 8% váhy příze.Bavlněné zboží.140 a 141Tkaniny z příze čís. 50 a nižšího, čítající ve čtverci o straně 5 mm 38 nebo méně nití:a) nevzorkované:1. surové 80˙—2. bílené nebo mercerované107˙—3. barvené126˙—4. potištěné jednou až čtyřmi barvami nebo ve dvou barvách pestře tkané166˙—5. potištěné pěti nebo více barvami nebo ve více než dvou barvách pestře tkané176˙—b) vzorkované:1. surové105˙—2. bílené nebo mercerované133˙—3. barvené 152˙—4. potištěné jednou až čtyřmi barvami nebo ve dvou barvách pestře tkané192˙—5. potištěné pěti nebo více barvami nebo ve více než dvou barvách pestře tkané202˙—142Tkaniny z příze čís. 50 a nižšího, čítající ve čtverci o straně 5 mm více než 38 nití:a) nevzorkované:1. surové 120˙—2. bílené nebo mercerované148˙—3. barvené 167˙—4. potištěné jednou až čtyřmi barvami nebo ve dvou barvách pestře tkané207˙—5. potištěné pěti nebo více barvami nebo ve více než dvou barvách pestře tkané217˙—b) vzorkované:1. surové 135˙—2. bílené nebo mercerované163˙—3. barvené 183˙—4. potištěné jednou až čtyřmi barvami nebo ve dvou barvách pestře tkané222˙—5. potištěné pěti nebo více barvami nebo ve více než dvou barvách pestře tkané232˙—Poznámka k čís. 140, 141 a 142: Grádlové tkaniny dlužno ve smluvním styku proclívati dle smluvních sazeb, stanovených pro nevzorkované tkaniny těchto čísel.143Jemné, t. j. tkaniny z příze přes čís. 50 až do čís. 100 včetně:a) surové: 180˙—b) bílené, mercerované nebo barvené265˙—c) 1. jednou až čtyřmi barvami potištěné nebo ve dvou barvách pestře tkané310˙—2. pěti nebo více barvami potištěné neb ve více než ve dvou barvách pestře tkané 340˙—144Velmi jemné, t. j. tkaniny z příze přes čís. 100: a) surové200˙—b) bílené, mercerované nebo barvené290˙—c) 1. jednou až čtyřmi barvami potištěné neb ve více než ve dvou barvách pestře tkané330˙—2. pěti nebo více barvami potištěné neb ve více než ve dvou barvách pestře tkané360˙—145Látky nábytkové, též s florem; záclony Madras a Bagdad:a) stolní pokrývky, ložní pokrývky a nábytkové přehozy na určitou míru tkané260˙—b) ostatní nábytkové látky; záclony Madras a Bagdad310˙—146Aksamity, tkaniny na způsob aksamitu a aksamitové stuhy:aksamity a tkaniny na způsob aksamitu:a) potištěné nebo pestře tkané230˙—b) jiné150˙—aksamitové stuhy 200˙—147Bavlněné stuhové zboží (vyjma aksamitové stuhy):a) brožované240˙—b) jiné210˙—149Krajkové záclony všeho druhu, látky na krajkové záclony a pokrývky ložní a nábytkové toho druhu.Poznámka: Zboží toho druhu obroubené obšívkovým stehem nebo stužkou podléhá pevné přirážce100˙—152Zboží pletené, prýmkářské a knoflikářské230˙—153Zboží stávkové a pletené:a) stávkové a pletené látky v celých kusech (metrové zboží):1. surové220˙—2. bílené, mercerované, barvené, potištěné, pestře stávkované nebo pletené260˙—b) punčochy a ponožky, váží-li tucet párů:1. 1 kg nebo více200˙—2. méně než 1 kg250˙—Poznámka k b): Ke klínkům z hedvábí se při proclívání nepřihlíží.c) rukavice320˙—d) výslovně nejmenované, váží-li tucet, pokud se týká tucet párů:1. 3·5 kg nebo více250˙—2. méně než 3·5 kg340˙—Poznámka: Vzorkované prolamované stávkové zbožíbez přirážkyex 154Technické potřeby:d) hnací řemenybeze claXIX. Len, konopí, juta a jiná přediva rostlinná, výslovně nejmenované, příze a zboží z nich, atd.Zboží lněné, konopné, jutové atd.:ex 161Tkaniny z příze lněné, též smíšené s jinými předivy této třídy:a) nevzorkované:1. surové:α) až o 40 nitích v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm 20˙—β) 1. přes 40 až 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm48˙—2. přes 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm60˙—2. bílené, loužené, barvené, potištěné nebo pestře tkané:α) 1. až o 80 nitích v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm75˙—2. přes 80 nití až do 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm110˙—β) přes 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm140˙—b) vzorkované, vyjma damašky:1. surové:α) až o 160 nitích v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm100˙—β) přes 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm120˙—2. bílené, loužené, barvené, potištěné nebo pestře tkané160˙—162Damašky všeho druhu, též surové190˙—163Batisty, gázy, linony a jiné řídké tkaniny 250˙—168Zboží pletené, prýmkářské a knoflikářské:a) zboží pletené, prýmkářské a knoflikářské vyjma knoflíky opředené lněnou nití200˙—b) knoflíky opředené lněnou nití150˙—170Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty, kokosových vláken nebo jiných přediv rostlinných, výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné:a) bez floru: 1. koberce z kokosových vláken35˙—2. ostatní30˙—b) s florem100˙—ex 171Zboží provaznické a potřeby technické:ex c) hadice tkané70˙—XX. Vlna, vlněné příze a vlněné zboží, atd.Vlněné zboží:180Vlněné zboží tkané, výslovně nejmenované:a) váží-li čtvereční metr 700 g nebo více:1. haliny a látky zvané huňa, také potištěné80˙—2. pokrývky z odpadků70˙—3. jiné pokrývky a látky na obuv120˙—4. jiné vlněné zboží tkané100˙—b) váží-li čtvereční metr méně než 700 g až 450 g200˙—c) váží-li čtvereční metr méně než 450 g až 200 g:1. surové 175˙—}+5% z hodnoty2. barvené, potištěné nebo pestře tkané185˙—d) váží-li čtvereční metr méně než 200 g:1. vlněné zboží tkané s bavlněnou osnovou240˙—2. jiné vlněné zboží tkané:α) surové325˙—β) barvené350˙—γ) potištěné nebo pestře tkané420˙—181Látky nábytkové, též s florem:a) s florem360˙—b) bez floru, váží-li čtvereční metr:1. 400 g nebo více360˙—2. méně než 400 g340˙—182Aksamity, tkaniny na způsob aksamitů a aksamitové stuhy:a) látky sealskinové, váží-li čtvereční metr 450 g nebo více180˙—b) ostatní240˙—186Zboží pletené, prýmkářské a knoflikářské250˙—187Zboží stávkové a pletené:a) stávkované a pletené látky v celých kusech (metrové zboží)240˙—b) punčochy a ponožky, váží-li tucet párů:1. 1 kg nebo více235˙—2. méně než 1 kg290˙—c) rukavice:1. přistřižené nebo šité340˙—2. ostatní390˙—d) výslovně nejmenované320˙—ex 189Plsť a plstěné zboží (vyjma koberce na podlahu):b) jiná plsť a plstěné zboží180˙—Poznámka: Plsť v kusech (metrové zboží)beze claex 190Technické potřeby:ex a) kroucené žíně atd.:z poznámky: Crin ď’Afrique v pletencíchbeze claXXI. Hedvábí a hedvábné zboží, atd.Zboží celohedvábné:204Zboží pletené, prýmkářské a knoflikářské:a) z umělého hedvábí710˙—b) jiné1000˙—ex 205Zboží stávkové a pletené:ex b) jiné:nákrčníky z umělého hedvábí1600˙—Zboží polohedvábné:208Látky nábytkové, též s florem1200˙—212Zboží pletené, prýmkářské a knoflikářské:a) z umělého hedvábí500˙—b) jiné700˙—213Zboží stávkové a pletené:a) zboží metrové700˙—b) jiné1000˙—XXII. Zboží konfekční.218Práce vlásenkářské; práce z lidských vlasů240˙—ex 219Kloboukové šišáky:za kusa) vyrobené ze srsti0˙60b) vlněné0˙40ex 220Klobouky mužské a chlapecké:b) z plsti:1. negarnované:α) vyrobené ze srsti1˙20β) vlněné0˙702. garnované:α) vyrobené ze srsti1˙50β) vlněné1˙—225Šatstvo, prádlo a jiné výslovně nejmenované šité předměty buďtež vyclívány podle hlavní součástky se 40procentní přirážkou. Při dámské konfekci a všech oděvních předmětech s hedvábnou podšívkou, vystrojených krajkami nebo výšivkami, pokládá se za hlavní součástku součástka stižená nejvyšším clem.Poznámky:1. Za základ pro výpočet cla s přirážkou podle čísla 225 jest vzíti ve smluvním styku smluvní clo stanovené na součástku směrodatnou pro vyclení. 2. Stužky, smyčky a prýmky, též z hedvábí, zůstanou při proclívání zboží čísla 225 bez povšimnutí.K všeobecným poznámkám k třídám XVIII. až XXII.Tkaniny, které jsou obroubeny nebo stehovány toliko jednoduše, nevyclívají se podle celních sazeb na věci šité, nýbrž uvaluje se na ně 10procentní přirážka ke clu, stanovenému na příslušnou tkaninu. Hedvábné a polohedvábné tkaniny, které jsou obroubeny nebo stehovány toliko jednoduše, nevyclívají se podle celních sazeb na věci šité, nýbrž uvaluje se na ně pouze 5procentní přirážka ke clu, stanovenému na příslušnou tkaninu.Kapesní šátky, stolní prádlo, ložní prádlo a ručníky z příze bavlněné nebo z přediv třídy XIX. s obrubami, zhotovenými tím způsobem, že se kraj tkaniny bez zahnutí pouze pošije, nebo že se kraj tkaniny jednou nebo vícekráte ve větší nebo menší šířce zahne a zahnutý kus tkaniny pevně přišije, aniž by byly opatřeny prolamováním (ažurovým stehem) jakéhokoliv způsobu nebo krášleny ozdobnými stehy nebo jiným způsobem, nepodrobují se proto ani celním sazbám pro šité věci ani přirážce. Toto zboží podléhá místo celním sazbám pro šité věci přirážce 10procentní, stanovené v 6. všeobecné poznámce ke třídě XVIII. až XXII., je-li opatřeno buď toliko jednoduchými ažurovými obrubami (obrubami prostě nebo žebříčkem prolamovanými) nebo toliko jednořadým prolamováním, jež běží uvnitř tkaniny souběžně s jejími kraji a jest zhotoveno zvláštními nitkami přesně týmž způsobem jako jednoduché ažurové obruby, avšak nesouvisí s obrubou. T. zv. pavouci (hvězdicovité útvary z nití), vzniklí na místech křižujícího se prolamování, zůstanou při tom bez povšimnutí.Textilní zboží, na němž jsou vyšita toliko písmena, též propletená nebo sama sebou ozdobná (monogramy, ozdobná písmena a pod.) nebo jména, čísla a pod., nepočítá se za výšivky.Při konfekčním zboží všeho druhu zůstanou nepovšimnuty zcela bezpodstatné přídavky, které vzhledem k ceně a upotřebení předmětu nemají rázu zvláštního přídavku nebo výzdoby (na př. kartáčové šňůrky, pouhé lemování na okrajích neb jednotlivé prýmky a pod.).Při vyclívání zboží z přediv třídy XIX. zůstává přimísení bavlny, které neobnáší více než 8% čisté váhy zboží, bez povšimnutí zboží jako nepodstatné.XXIII. Zboží kartáčnické a řešetářské.226Kartáčnické zboží, obyčejné, t. j. ze slámy, piassavy a jiných rostlinných látek:a) košťata 5˙—b) jiné18˙—ex 227Ostatní kartáčnické zboží vyjma drátěné kartáče k technickým účelům:b) spojené s umělými hmotami řezbářskými180˙—c) spojené s jinými jemnými látkami130˙—e) jiné70˙—ex 228Štětce:b) ze štětin nebo stříhaných zvířecích chlupů70˙—XXIV. Zboží z lýka, sítí, třtiny, rákosu, loubků, slámy a pod., nejmenované v jiných třídách.ex 233Proutěný nábytek:a) nečalounovaný:1. zcela nebo převážně z loupaného rákosu100˙—2. jiný:α) surový 60˙—β) mořený, barvený, pokostovaný, lakovaný, bronzovaný 100˙—ex 234Ostatní pletené zboží, též košíkářské:ex c) pletiva z loubků, spojená s vlákny z přediv85˙—XXV. Papír a papírové zboží.ex 236Lepenka:a) lepenka z hadrů a slámy:1. lepenka z hadrů2˙—2. lepenka ze slámybeze claex b) lepenka krycí:2. pískem nesypaná5˙—238Papír balicí, váží-li čtvereční metr 30 gramů nebo více, nebílený, nebarvený, nebo v papírovině barvený, též na jedné straně hlazený:a) papír ze slámybeze clab) jiný6˙—243Papír pergamenový a jiné balicí papíry tuk nepropouštějící12˙—ex 246Papír cigaretový a hedvábný v arších, rolích a bobinách; vata buničitá, neupravená k léčebným účelům:a) papír cigaretový:1. hladký, v rolích širších než 5 cm nebo v arších 22˙—2. hladký v bobinách, dále veškeré filigranované, vzorkované nebo lisované cigaretové papíry25˙—b) vata buničitá, vyjma k léčebným účelům20˙—ex 248Papír výslovně nejmenovaný:ex a) hladký:balicí papír, váží-li čtvereční metr 45 g nebo více, nebílený, nebarvený nebo pouze v papírovině barvený, na obou stranách hlazený7˙—ex 251Cigaretový papír v knížkách75˙—ex 252Zboží z papíru, lepenky nebo papíroviny, pokud není jinak zařazeno:ex a) ve spojení s velmi jemnými hmotami:pouzdra 200˙—ex b) ve spojení s jemnými hmotami:pouzdra100˙—ex c) jiné:ex 1. více barvami potištěné, z papíru nebo s papírem pestrým, zlatým nebo stříbrným, též s obrázky nebo malováním:α) sáčky35˙—β) lékárnické kartonáže; pouzdra 40˙—ex 2. všechno ostatní:α) sáčky25˙—β) lékárnické kartonáže; pouzdra25˙—γ) dutinky na přízi28˙—δ) knoflíky20˙—ε) gumoid v deskách a tyčích19˙—XXVI. Kaučuk, gutaperča a zboží z nich.267Oděv a jiné předměty konfekcionované lepením, šitím a podobným způsobem z látek jmenovaných v číslech 265 a 266 dlužno vyclívati jako tyto látky s 30% přirážkou.XVII. Voskové plátno a zboží z něho.270Hrubé látky, chemicky připravené, nebo olejem, dehtem nebo tukovou směsí natřené nebo napuštěné; vozové plachty a jinaké přikrývky z hrubých látek75˙—XXVIII. Kůže vydělaná a kožené zboží.ex 276Kůže hovězí a koňská, vydělaná na způsob podešvic (též na hnací řemeny):c) kůže odpadková35˙—ex 278Kůže telecí vyjma kůži lakovanou a bronzovanou:a) činěná minerální solí60˙—280Všeliká kůže rukavičkářská50˙—281Kůže lakovaná a bronzovaná všeho druhubeze cla287Obuv kožená neb s kůží, též spojená s velmi jemnými hmotami, váží-li pár:a) 1000 g nebo více:1. s koženou podšívkou115˙—2. ostatní80˙—b) méně než 1000 g až 900 g jakož i plátěné střevíce125˙—c) méně než 900 g až 500 g, dále obuv chlapecká, dívčí, dětská jakož i sandály 160˙—d) méně než 500 g250˙—288Pantofle a domácí střevíce všeho druhu, bez ohledu na látky k nim použité:a) střevíce z látky zvané huňa90˙—b) ostatní125˙—289Rukavice kožené (i pouze přistřižené), též spojené s velmi jemnými hmotami300˙—XXX. Dříví a dřevěné zboží; látky soustružnické a řezbářské a zboží z nich.ex 294Dříví palivovébeze cla295Dříví stavební a užitkové:a) kulaté, přitesané; přiřezané pruty na obruče, také s uzávěrou; rákos surovýbeze clab) podél pilou řezané nebo jinak ořezávané, štípané, bez dalšího opracování beze clac) dále opracované: hoblované, drážkované, čepované nebo napuštěné; připravená sudovina; dřevěný drát, dřevěná vlna4˙—dřevěná moučka3˙—ex 299Dřevěné lišty (na nábytek, rámy a pod.):b) mořené, barvené, pokostované, lakované, leštěné; půdované, pokládané hmotou nebo s okrasami ze hmoty 30˙—ex 301Hole dřevěné nebo rákosové:a) neopracované, přírodního vzhledubeze clab) zhruba opracované:1. přírodního vzhledu4˙502. mořené, barvené, pokostované15˙—c) jemně opracované36˙—ex 302Zboží výslovně nejmenované, z obyčejného dřeva, též hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též zklížené, spárované, nebo jiným způsobem sestavené:ex a) z měkkého dřeva:ex 1. sudové zátky ze smrkového dřeva, přírodního vzhledu6˙—ex 2. žaluziová prkénka, barvená, mořená, pokostovaná, lakovaná, leštěná14˙—ex b) z tvrdého dřeva nebo dýhované obyčejným dřevem:ex 1. pípy přírodního vzhledu13˙50bukové tyče, do válce zhruba osoustruhované, přírodního vzhledu15˙—sudy přírodního vzhledu12˙—nábytek a části nábytku z ohýbaného dřeva, přírodního vzhledu14˙—ex 2. nábytek a části nábytku z ohýbaného dřeva, barvené, mořené, pokostované, lakované, leštěné16˙—hodinové skříně a stolky k šicím strojům barvené, mořené, pokostované, lakované, leštěné16˙—ex 303Zboží výslovně nejmenované, z jemného dřeva nebo takovýmto dřevem dyhované atd.:nábytek a části nábytku z ohýbaného dřeva, s vypálenými nebo vytlačenými ozdobami16˙—ex 304Zboží dřevěné, výslovně nejmenované, jemně prolamované nebo vykládané atd.:rolety z dřevěného drátu s četnými vlákny z přediv35˙—památkové předměty 40˙—ex 305Zboží dřevěné, výslovně nejmenované, s povlaky všeho druhu:rolety z dřevěného drátu, převážně nebo zcela pokryté vlákny z přediv50˙—památkové předměty70˙—ex 306Soustružnické a řezbářské hmoty:ex b) umělé, neopracované, též v balvanech, deskách, tyčích nebo rourách, též broušené, matované:2. umělý roh, umělé pryskyřice30˙—ex 307Zboží ze hmot soustružnických a řezbářských, též spojené s jemnými hmotami:ex a) z celuloidu nebo celonu:ex 2. jiné:držadla ke kartáčům150˙—ex b) z umělého rohu nebo umělé pryskyřice:kuřácké náčiní (dýmky, špičky doutníkové a cigaretové, násadce [do úst] k nim a pod.)200˙—držadla ke kartáčům150˙—ex c) z jantaru atd.:perleťové knoflíky270˙—ex d) z kosti, rohu a jiných přírodních látek řezbářských:knoflíky z bůvolích rohů75˙—knoflíky kamenáčové90˙—špičky k dýmkám120˙—XXXI. Sklo a skleněné zboží.ex 314Smaltovina a polevabeze cla316Duté sklo nerafinované (nebroušené, nevzorkované, neděrované, nezabroušené, nelisované), též se zabroušenými zátkami nebo s obroušenými dny nebo okraji:a) přírodní barvy, nikoli však bílé nebo polobílé4˙50Poznámky:1. Podle tohoto čísla se proclívají hnědé pivní láhve bez ohledu na případnou přísadu barviva.2. Láhve na minerální vodu s obsahem nad jeden litr pro zřídelní podniky na dovolovací list4˙—b) bílé, též polobílé (průhledné)11˙— z hrubé váhyc) barevné (ve hmotě barevné nebo podjímané)16˙— z hrubé váhy317Duté sklo rafinované:a) leptané, broušené, vzorkované, děrované, zabroušené nebo vyřezávané:1. přírodní barvy nebo bílé (průhledné)20˙—Poznámka: Duté sklo toho druhu se zabroušenými plochami k upevnění kovových obroučků, víček nebo podstavců (sklo k montování) na dovolovací list10˙—2. barevné (ve hmotě barvené nebo podjímané) 24˙—Poznámka: Duté sklo toho druhu se zabroušenými plochami k upevnění kovových obroučků, víček nebo podstavců (sklo k montování) na dovolovací list12˙—b) malované, zlacené, stříbřené; sklem opředené, nebo sklem navrstvené26˙—Poznámka: Duté sklo toho druhu se zabroušenými plochami k upevnění kovových obroučků, víček nebo podstavců (sklo k montování) na dovolovací list16˙—319Lisované, lisované foukané nebo masivní sklo, výslovně nejmenované, surové, též s broušenými okraji nebo dny, přírodní barvy nebo bílé (průhledné)17˙—Poznámka: Rafinované nebo barevné sklo toho druhu vyclívá se podle čís. 317.320Sklo zrcadlové a tabulové, surové, nebroušené, neleštěné, nevzorkované, neohýbané, nepokládané:a) 1. zrcadlové sklo, lité nebo foukanébeze cla2. surové lité sklo silné 5 mm nebo silnější, nebarvené4˙50b) jiné:1. sklo zrcadlové a tabulové, strojně tažené (t. zv. sklo Fourcaultovo), v síle 5 mm nebo silnějšíbeze cla2. ostatní 13˙— z hrubé váhy321Sklo zrcadlové a tabulové, broušené, leštěné, vzorkované, ohýbané, též barvené nebo podjímané:a) nefacetované, nepokládané:1. sklo kathedrální a ornamentální20˙— z hrubé váhy2. jinébeze clab) facetované, nepokládané22˙— z hrubé váhyc) pokládané, malované, zlacené nebo stříbřené, též vzorkované nanesením nebo vpálením barev24˙— z hrubé váhy323Drátové sklo16˙— z hrubé váhy325Sklíčka hodinová, též broušenábeze claSkla do brýlí a jiná optická skla, broušená140˙—326Skleněné perly, skleněné korály, skleněné kuličky, skleněné knoflíky, skleněné ověsky, massivní, skleněné předivo:a) z bílého nebo barevného skla:1. skleněné předivo k technickým účelům20˙—2. ostatní 4˙80b) malované, zlacené nebo stříbřené18˙—c) napodobeniny pravých perel a práce z nich240˙—327Nepravé kameny, nezasazené30˙—328Pánské a dámské ozdoby ze skla, předměty ze skleněných perel (vyjma napodobeniny pravých perel), z nepravých kamenů, ze skleněných destiček, přediv a pod.:a) nespojené nebo spojené s jemnými hmotami:1. předměty ze skleněných perel (vyjma napodobeniny pravých perel), z nepravých kamenů, ze skleněných destiček, skleněného přediva a pod., nespojené s jinými hmotami28˙—2. jiné120˙—b) spojené s velmi jemnými hmotami240˙—329Skleněné a smaltové zboží výslovně nejmenované:a) spojené s velmi jemnými hmotami 240˙—b) spojené s jemnými hmotami:1. spojené s kaučukem, kůží nebo s ornamentovanými neponiklovanými součástkami ze železa nebo obecných kovů72˙—2. spojené s jinými jemnými hmotami120˙—c) 1. demijony20˙—2. ostatní 36˙—XXXII. Kameny a zboží kamenné.ex 331Kameny:ex b) na více než třech stranách pilou řezané, jinak však hrubé nebo jen zhruba osekané; kamenné desky silné 16 cm nebo silnější, toliko pilou řezané:ze žuly0˙70ex 332Břidlice, přírodní:a) v deskách, pouze nařezaných; jiná tabulová břidlice beze clabřidlice pokryvačská0˙40b) dále opracovaná, též broušená, černěná, linkovaná:1. pisátka2˙—2. břidlicové tabulky, též v rámci ze dřeva přírodního vzhledu10˙—3. jiná7˙—ex 333Kamenné desky slabší 16 cm (vyjma desky břidlicové a kameny litografické):ex a) neopracované (osekané, pilou řezané):ex 2. ze žuly3˙—ex b) dále opracované, též broušené nebo leštěné:ex 2. ze žuly12˙—335Předměty výslovně nejmenované ze žuly, porfyru, syenitu a podobných tvrdých kamenů:a) osekané, pilou řezané nebo pemrlicí opracované:1. hladce profilované nebo hladce opracované, nekroužené3˙602. jinak profilované, zdobené nebo kroužené7˙20b) zcela nebo částečně broušené, leštěné, zlacené nebo stříbřené 20˙—ex 337Hmoty isolační z křeménky, též promísené osinkem, chlupy, drtinami a pod.:a) netvářené1˙—339Cement0˙80ex 340Vápno:b) pálené, hašené (žíravé vápno)0˙20343a) mlýnské kameny1˙20b) kameny litografickébeze claex 346Umělé brusy a brousky:a) ze smirku nebo umělých tvrdých brusidel16˙—XXXIII. Zboží hliněné.ex 352Cihly, vyjma ohnivzdorné, z hliny (jílu), nepálené nebo pálené:a) bez další úpravy:1. obyčejné cihly a dlaždice 0˙082. tašky obyčejné0˙163. tašky drážkované a hurdis0˙904. obstěrací a plovací cihly0˙505. jiné kameny duté, děrované, děrované desky a tvárnice0˙50354Cihly a desky ohnivzdorné:a) cihly a desky dinasové, magnesitové, bauxitové a tuhové, váží-li kus:1. 5 kg nebo více3˙—2. méně než 5 kg1˙60b) jiné, váží-li kus:1. 10 kg nebo více2˙302. méně než 10 kg1˙10355Zvonivky a dlaždice:a) 1. silnější než 80 mm beze cla2. 80 mm až 30 mm 0˙80b) méně než 30 mm až 15 mm2˙60c) slabší 15 mm5˙70356Obkládačky, též dlaždičky, polévané (vlysy):a) jednobarevné 9˙—b) vícebarevné, malované, též zlacené nebo stříbřené14˙—ex 357Trouby:b) trouby z hlíny, polévané; trouby z obyčejné kameniny nebo z ohnivzdorné hlíny1˙90358Stavební okrasy (též terakotové), polévané nebo nepolévané3˙—359Kamna a jich součástky:a) zhruba pracovaná a nezdobená1˙10Poznámka: Pod touto položkou se vyclívají modré kamnové kachle, též s bílým žlábkem, vykazují-li cihlovitý lom.b) 1. Kamnové kachle, toliko tmavozeleně nebo tmavohnědě polévané, též zdobené, avšak zhruba pracované, vykazují-li cihlovitý lom1˙102. ostatní10˙—360Křivule, kelímky, mufle, vypalovačky a jiné technické potřeby:a) z tuhy6˙—b) ze hmot ohnivzdorných nebo z obyčejné kameniny3˙—361Obyčejné nádobí hrnčířské; výslovně nejmenované zboží z obyčejné kameniny:a) z obyčejné kameniny2˙—b) z obyčejné hlíny, barveně se vypalující1˙40Poznámka: Podle čís. 361b) vyclívá se obyčejné nádobí hrnčířské s bělavým lomem, jednoduše zdobené stříkáním nebo nanášením barev (t. zv. znojemské nádobí).362Porculán:a) bílý16˙—b) barevný, malovaný, stříbřený nebo zlacený26˙—363Hliněné zboží výslovně nejmenované:a) zboží z kameniny pro technické a hygienické účely, nepatří-li do čís. 453 7˙—b) jiné:1. bílé (bílé jako slonovina)9˙—2. barevné, malované, stříbřené nebo zlacené18˙—XXXIV. Železo a železné zboží.374Válce z nekujné litiny:a) neopracované 6˙—b) opracované:1. válce ke stroji na papír zhruba ubrané12˙—2. jiné18˙—375Roury a jich spojky z nekujné litinybeze cla376Roury z kujného železa, beze švů nebo svařované, též tažené, též opatřené závity nebo přírubami (vyjma roury svařované čís. 377); vlnité plamence:a) ocelové roury precisní14˙—b) jinébeze claPoznámka: Podle čís. 376 b) dlužno odbavovati též rourové stožáry pro potřebu železnic a k osvětlovacím účelům z válcovaných rour osazených (zúžujících se), též natřené, děrované nebo opatřené navlečenými ochrannými prstenci.ex 381Plechové zboží:ex b) 2. z plechu slabšího než 2 mm, jinak obyčejně opracované, též pozinkované, pocínované, poolovněné:stolní, domácí a kuchyňské nářadí, plechové obaly45˙—ex b/3 Z plechu slabšího než 2 mm, avšak jemně opracované, též potažené ostatními obecnými kovy nebo leštěné, s vlisovanými nebo vyraženými vzory, smaltované, jemně natřené, lakované, pomalované, potištěné:stolní, domácí a kuchyňské nářadí; smaltované nádobí66˙50plechové obaly70˙—384Železniční nápravy a železné součástky kol, železniční kola a dvojkolí14˙—ex 388Nástroje:ex e) lopaty22˙—389Hřebíky a drátěnky:a) neopracované nebo obyčejně opracované:1. podkováky15˙—2. obuvnické hřebíky (vyjma ručně kované):α) tacksy15˙—β) ostatní20˙—3. jiné hřebíky výslovně nejmenované; drátěnky16˙—b) jemně opracované, dále všechny s hlavičkami z obyčejných hmot36˙—obuvnické hřebíky ručně kované26˙—ex 391Řetězy a řetězové články, vyjma řetězy lité a kloubové:a) 1. neopracované nebo obyčejně opracované, s články:α) silnými 2 mm až 6 mm20˙—β) silnějšími než 6 mm17˙—2. jiné, s články:α) silnými 2 mm až 6 mm28˙—β) silnějšími než 6 mm25˙—ex 393Drátěné zboží:ex c) zvláště nejmenované:Stolní, domácí a kuchyňské nářadí:1. neopracované nebo obyčejně opracované:α) z drátu silného 1·5 mm nebo silnějšího20˙—β) z drátu slabšího než 15 mm 34˙—2. jiné40˙—ex 395Drobné potřeby, též spojené s jemnými hmotami:ex a) očka (kroužky), přesky a háčky:1. lakované100˙—2. jiné, též spojené s jemnými hmotami120˙—ex 398Pera:c) pera nábytková30˙—ex 405Zboží nožířské a jeho součástky:ex a) strojky na řezání masa50˙—ex b) 2. kapesní nože150˙—407Zboží z nekujné litiny, výslovně nejmenované:a) neopracované, odrhnuté nebo zhruba natřené, váží-li kus:1. 100 kg nebo více:α) litina ke sporákům, kamnům a stoková litina3˙50β) jiné4˙—2. méně než 100 kg až 40 kg:α) litina ke sporákům, kamnům a stoková litina 3˙50β) jiné4˙—3. méně než 40 kg až 5 kg:α) litina ke sporákům, kamnům a stoková litina5˙—β) jiné6˙—4. méně než 5 kg:α) litina ke sporákům, kamnům a stoková litina6˙50β) jiné7˙50b) jinak obyčejně opracované, váží-li kus:1. 100 kg nebo více12˙—2. méně než 100 kg až 40 kg14˙—3. méně než 40 kg až 5 kg16˙—4. méně než 5 kg18˙—c) jemně opracované, váží-li kus:1. 100 kg nebo více18˙—2. méně než 100 kg až 40 kg21˙—3. méně než 40 kg až 5 kg26˙—4. méně než 5 kg31˙—408Umělecká litina a jiná ozdobná litina, též spojená s kujným železem:a) neopracovaná nebo pouze odrhnutá32˙—b) jinak obyčejně nebo jemně opracovaná48˙—Poznámky k a) a b):1. podstavce a dvířka ke kamnům, neopracovaná, odrhnutá, též zhruba natřená15˙—2. vahadla a podstavce vah, neopracované, odrhnuté, též zhruba natřené20˙—3. pouhé označení únosnosti vah, vlité na těchto vahadlech a podstavcích vah, nemá ještě vlivu na jejich odbavení jako umělecká neb ozdobná litina.409Zboží z kujného železa, výslovně nejmenované:a) neopracované, odrhnuté nebo zhruba natřené, váží-li kus:1. 25 kg nebo více10˙—2. méně než 25 kg až 3 kg12˙—3. méně než 3 kg až 0·5 kg14˙—4. méně než 0·5 kg16˙—b) jinak obyčejně opracované, váží-li kus:1. 25 kg nebo více20˙—2. méně než 25 kg až 3 kg22˙—3. méně než 3 kg až 0·5 kg 24˙—4. méně než 0·5 kg 28˙—c) jemně opracované, váží-li kus:1. 25 kg nebo více28˙—2. méně než 25 kg až 3 kg32˙—3. méně než 3 kg až 0·5 kg36˙—4. méně než 0·5 kg40˙—ex 410Železné zboží spojené s jemnými hmotami:Hřebíky s hlavičkami z jemných hmot60˙—XXXV. Obecné kovy a zboží z nich.ex 414Plechy a desky:ex a) neopracované, nepřistřižené, neohýbané, neprohloubené nebo neděrované:1. olověné, cínové nebo z kovu britannia9˙—3. měděné, niklové, hliníkové a z jiných obecných kovů nebo kovových slitin:α) silné 0·5 mm nebo silnější19˙—β) slabší 0·5 mm24˙—ex 416Tyče, pruty a dráty:ex a) neopracované:1. olověné, cínové nebo z kovu britannia9˙—3. měděné, niklové, hliníkové a z jiných obecných kovů nebo kovových slitin:α) silné 0·5 mm nebo silnější19˙—β) slabší než 0·5 mm24˙—ex 423Drobné potřeby z obecných kovů a kovových slitin, též spojené s jemnými hmotami:očka (kroužky), přesky a háčky:a) lakované100˙—b) jiné, též spojené s jemnými hmotami120˙—424Ozdoby, šperky a přepychové předměty (galanterní zboží), též spojené s jemnými hmotami170˙—ex 428Zboží výslovně nejmenované, z mědi nebo jiných obecných kovů a kovových slitin jindy nejmenovaných:ex c) jiné:2. jemně opracované150˙—429Zboží výslovně nejmenované, z niklu nebo ze slitin niklu jako pakfonku, alpaky, nového stříbra a pod.:a) příbory140˙—b) jiné180˙—430Zboží výslovně nejmenované, z hliníku nebo ze slitin hliníku podobných:a) pro technické účely, vyjma folie a tuby100˙—b) folie180˙—ostatní160˙—Z poznámek ke třídě XXXIV. a XXXV.:2. Odstranění švů (jehel), vzniklých při lití nebo lisování, dlátem, obroušením, též na smirkovém kotouči, upilováním nebo obrážením, jakož i zarovnání ploch na lomu, upíchnutí přílitků a hrubé ubrání ocelových odlitků za účelem zjištění, že jsou bez kazu, nepovažuje se za opracování.XXXVI. Stroje, přístroje atd.435Parní kotle 20˙—436Přístroje destilační, chladicí a varní; cisterny a tanky:a) železné, též s nepatrnými součástkami z obecných kovů, váží-li kus:1. 1000 kg nebo více24˙—2. méně než 1000 kg:α) ocelové láhve (bomby)20˙—β) jiné28˙—b) hliníkové, váží-li kus:1. 1000 kg nebo více45˙—2. méně než 1000 kg50˙—c) z ostatních obecných kovů, váží-li kus:1. 1000 kg nebo více38˙—2. méně než 1000 kg44˙—ex 438Parní stroje, parní a vodní turbiny, spalovací motory a jiné výslovně nejmenované motory (vyjma motory třídy XXXVII. a XXXVIII.); pracovní stroje spojené nerozlučně s parními motory (parní hlubidla, parní jeřáby, parní kladiva, parní pumpy, parní stříkačky a podobné stroje); váží-li kus:ex a) 100.000 kg nebo více:parní turbiny 16˙—parní stroje, parní jeřáby18˙—ex b) méně než 100.000 kg až 10.000 kg:parní turbiny18˙—parní stroje, parní jeřáby 24˙— ex c) méně než 10.000 kg až 2500 kg:parní stroje, parní jeřáby26˙—ex 439Hospodářské stroje a přístroje:b) mlátičky15˙—c) odstředivky na mléko35˙—d) jiné:1. dřevěné (t. j. se 75% nebo více dřeva)13˙—2. železné:α) stroje k čištění luk od mechu10˙—β) jiné18˙—ex 440Stroje a přístroje na přípravu, zpracování nebo zušlechtění přediv a zboží ze přediv:ex b) tkalcovské stavy a pomocné stroje tkalcovské:1. stavy na bavlnu a len, též šlichtovací stroje16˙—2. všechny ostatní stavy, vyjímaje soukenické stavy a jiné pomocné stroje pro tkalcovny13˙—c) jinébeze claex 441Stroje a přístroje, výslovně nejmenované:ex b) z obecných kovů (t. j. s 50% nebo větším obsahem obecných kovů):speciální stroje a přístroje pro cukrovary, pivovary, sladovny43˙—ex c) ze železa:α) speciální stroje a přístroje pro cukrovary, pivovary, a sladovny, váží-li kus:1. 10.000 kg nebo více20˙—2. méně než 10.000 kg až 1000 kg25˙—3. méně než 1000 kg až 200 kg30˙—4. méně než 200 kg32˙—β) speciální stroje pro doly, hutě a válcovny, jakož i pro chemický průmysl, váží-li kus:1. 10.000 kg nebo více24˙—2. méně než 10.000 kg až 1000 kg32˙—3. méně než 1000 kg až 200 kg38˙—4. méně než 200 kg42˙—γ) obráběcí stroje na dřevo a kov, váží-li kus:1. 10.000 kg nebo více24˙—2. méně než 10.000 kg až 1000 kg28˙—3. méně než 1000 kg až 200 kg33˙—4. méně než 200 kg38˙—δ) transmise, váží-li kus:3. méně než 1000 kg až 200 kg32˙—4. méně než 200 kg36˙—ε) žebrové topné roury (radiatory), váží-li kus:4. méně než 200 kg24˙—XXXVII. Elektrické stroje a přístroje; elektrotechnické pomůcky.ex 448Elektrické přístroje a zařízení výslovně nejmenovaná, jako zařízení rozvodná a dotyková, spouštěče, regulátory, odpory, galvanické články všeho druhu, kapesní baterie a kapesní akkumulátory, pojistky, vypínače, objímky, ochranná zařízení proti blesku, odbočnice se zamontovanými svorkami, hlavice žárovek, přístroje topicí a vařicí, váží-li kus:ex e) méně než 500 g:gummon se zalisovanými součástkami kovovými120˙—ex 453Hotové součástky z tvrdé gumy, skla, porculánu nebo jiných isolačních hmot pro elektrické účely, nemontované:b) váží-li kus:1. 600 g nebo vícebeze cla2. méně než 600 g19˙—XXXVIII. Vozidla.ex 456Dětské vozíky, pojízdné stolice bez mechanismů:ex a) ze dřeva atd.:sportovní dětské vozíky ze dřeva20˙—ex b) jiné:sportovní dětské vozíky ze dřeva, s povlaky všeho druhu 72˙—459Motorová vozidla, chasis i se zamontovanými motory; karoserie:ex a) a b) automobily:1. lehčí než 1000 kg a v ceně pod 4500 zlatých korun, s otevřenou karoserií{120˙— a 25% z hodnoty2. jiné{40% z hodnotyXXXIX. Drahé kovy, drahokamy a polodrahokamy a zboží z nich; mince.ex 474Pravé kameny (drahokamy a polodrahokamy) atd.: ex b) polodrahokamy (kameny do skvostů) atd.:granátyza 1 kg 20˙—jiné polodrahokamy (kameny do skvostů)30˙—XL. Instrumenty a jiné výrobky jemné mechaniky; hodiny.ex 482Nástroje měřicí pro živnostníky: za 100 kg metrovky a míry skládací dřevěné60˙—485Kostelní a jiné varhany píšťalové40˙—ex 486Hudební nástroje, výslovně nejmenované; mluvící stroje:nástroje smyčcové, trsací a dechové (též foukací harmoniky)30˙—tahací harmoniky60˙— Poznámka: Jako dechové nástroje vyclívají se též signálové trubky železniční, automobilové a pod.ex 488Struny, též opředené: a) 1. železné32˙—2. kovové 24˙—b) střevové 200˙—XLI. Kuchyňská sůl.ex 497Zřídelní produkty, obsahující kuchyňskou sůl, pevné, k účelům léčivým a vědeckým:a) přírodní 22˙—Poznámka: Podle tohoto čísla vyclívají se též, jsou-li upraveny pro drobný prodej.XLII. Chemické látky pomocné a chemické výrobky; látky lékárnické a voňavkářské, jakož i zboží z nich; zboží barvířské, svíčky, mýdla.ex 499Kyseliny:ex d) kyselina sírová:1. nedýmavá2˙60e) kyselina dusičná2˙—g) kyselina fluorovodíková24˙—ex k) 1. kyselina mravenčí8˙—m) kyselina chlorosulfonová8˙—ex 500Sloučeniny draselné, sodné a amonné:ex b) hydroxyd draselný (žíravé draslo), pevný nebo v roztoku beze clad) 2. uhličitan draselný (draslo, potaš) beze clag) 3. siřičitan sodný6˙—4. kyselý siřičitan sodný6˙—ex k) 1. manganistan (permanganát) draselný a sodný, též manganan draselný a sodný:manganistan (permanganát) draselný16˙—ex o) 1. sirník sodný14˙—ex 501Sloučeniny vápníku, barya a magnesia:a) 1. surový octan vápenatýbeze claex 502Sloučeniny hliníku, železa, chromu a niklu:c) 3. chlorid hlinitý3˙60ex 503Sloučeniny mědi, olova, zinku a cínu:c) 1. chlorid zinečnatý16˙—ex 510Jiné chemické výrobky:ex a) albumin a jiné bílkoviny atd.: kaseinbeze clae) škrob:1. bramborový škrob (též moučka z bramborového škrobu)8˙— 2. pšeničný škrob (též moučka z pšeničného škrobu)Přirážka 4˙— ke clu na pšeničnou mouku 3. jiný škrob a moučky škrobovébeze claf) 1. lepek a ševcovský maz12˙—škrobové lepidlo (dextrin a jiné náhražky klovatiny, obsahující škrob, též lepidlo na štítky) 11˙—2. maz, šlichta a podobná lepidla a apretury, obsahující škrob10˙—ex 511Chemické pomocné látky a výrobky, výslovně nejmenované:ex a) a b) umělá (syntetická) třísliva, jinde nejmenovanábeze cla514Vaty a obvazy upravené k účelům léčebným:a) obvazové látky100˙—Poznámka: Podle čísla 514 a) nutno proclívati též mullová obínadla s tkaným okrajem.b) vaty a jiné obvazy 40˙—516Etherické oleje, jako oleje z květů; umělé voňavé látky, jinde nejmenované 35˙—ex 523Nerostné barvy:ex a) barvy zinkové a chromové:1. zinková běloba, zinková šeď (kysličník zinečnatý)8˙—2. běloba ze sirníku zinečnatého, lithopon, Griffitova běloba beze cla525Barvy dehtové, čisté, obsahující nejvýše 30% přísad beze claPoznámka: Přídavek přísad nad 30% nevylučuje odbavení podle tohoto čísla.ex 531Tužky, tužky barevné, křída do dřeva zasazená; tuše: tužky a tužky barevné80˙—ex 539Mýdlo:ex a) obyčejné:tukové emulse, prosté minerálních olejů, pro koželužský průmysl8˙—ex 541Glycerin:b) čištěný nebo destilovaný15˙—XLIV. Hračky a ozdoby na vánoční stromek.ex 548Hračky a ozdoby na vánoční stromek, jakož i jich součástky: ex a) dřevěné:1. zhruba pracované, atd.:sportovní saně12˙—2. jemně pracované, mořené, barvené, lakované, leštěné, pomalované:α) sportovní saně 20˙—β) lyže40˙—γ) ostatní50˙—3. spojené s jemnými hmotami100˙—XLV. Díla literární a umělecká.Z poznámek k této třídě:ex 1. modlitební knížky, ve vazbách potažených zcela nebo z části celuloidem nebo kostí, nebo vystrojených těmito látkami, odbavují se podle čísla 549.XLVI. Odpadky.556Mláto a matolinybeze cla Příloha B. Clo při dovozu do Československé republiky. Číslo (položka) tarifu československéhoPojmenováníDovozní clo v Kčza 100 kgVII. Ovoce, zelenina, rostliny a části rostlin.ex 39Ovoce, výslovně nejmenované, upravené atd.:rmut ovocný (ovocná dřeň, ovocná břečka) vyjma švestková povidla80˙—ex 52Semena výslovně nejmenovaná:semena smrková120˙—ex 62Rostliny výslovně nejmenované a jejich části:b)sušené nebo upravené atd.:dřevěná moučka; prášek na hmyz21˙—XI. Tuky.ex 100Kolomaz:a)s přísadou minerálních olejů nebo minerálních tuků160˙—XII. Mastné oleje.ex 103Olej lněný a jiné oleje mastné, výslovně nejmenované atd.:a) olej lněný130˙—b) olej dřevný, čínský100˙—XIII. Nápoje.ex 109Víno, ovocné víno atd.:ovocné víno:a) v sudech210˙—XIV. Potraviny.ex 124Kávové náhražky atd.:fíková káva360˙—ex 130Konservy ovocné, zahuštěný mošt atd.:Ovocné konservy; zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí 420˙—ex 131Poživatiny v krabicích, lahvích a podobných nádobách neprodyšně uzavřených:1. ovocné konservy 560˙—2. hořčice připravená 720˙—ex 132Poživatiny výslovně nejmenované:hořčice připravená720˙—XVI. Suroviny soustružnické a řezbářské.141 b)Umělé suroviny řezbářské a soustružnické výslovně nejmenované, neopracované 50˙—XVII. Nerosty.ex 148Barevné hlinky:b)pálené, mleté, plavené, lisované30˙—c)krášlené120˙—149Jiné zeminy a kameny, uměle barvené120˙—XX. Klovatiny (gumy) a pryskyřice.167Smůla bednářská, pivovarská, kartáčnická a provaznická50˙—XXII. Bavlna, příze a zboží z ní, atd.181Bavlněná vata, vyjma k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd.84˙—ex 183Bavlněná příze, jednoduchá, surová:a)do čís. 12 po anglicku126˙—b)přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku171˙—c)přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku 297˙—d)přes čís. 50 až čís. 70 po anglicku456˙—e)přes čís. 70 až čís. 90 po anglicku516˙—ex Poznámky:1. Bavlněná příze útková pro tkalcovny na látky polohedvábné, jednoduchá, surová, ve způsobě potáčů atd., na dovolovací list pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením:z c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku207˙—z d) přes čís. 50 až čís. 70 po anglicku336˙—ex 2. Jednoduchá surová příze bavlněná k výrobě tylu, záclon, výšivek a krajek na dovolovací list pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením:z c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku207˙—z d) přes čís. 50 až čís. 60 po anglicku336˙—z d) a e) přes čís. 60 až čís. 80 po anglicku396˙—184Bavlněná příze, dvojpramenná, surová:a)do čís. 12 po anglicku171˙—b)přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku 216˙—c)přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku342˙—d)přes čís. 50 až čís. 70 po anglicku 540˙—e)přes čís. 70 po anglicku480˙—ex Poznámka. Dvojpramenná surová příze bavlněná pro tkalcovny na látky polohedvábné, potom k výrobě tylu, záclon, výšivek a krajek, na dovolovací list pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením:z c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku252˙—z d) přes čís. 50 až čís. 60 po anglicku420˙—z d) a e) přes čís. 60 až čís. 80 po anglicku336˙—185Bavlněná příze, troj- nebo vícepramenná, jednou v nit uskaná, surová:a)do čís. 12 po anglicku216˙—b)přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku261˙—c)přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku387˙—d)přes čís. 50 po anglicku600˙—ex Poznámka. Bavlněná příze troj- nebo vícepramenná, přes čís. 60 po anglicku k vyšívání (nit vyšívací) na dovolovací list pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením:1. přes čís. 60 až čís. 80 po anglicku420˙—186Bavlněná příze, troj- nebo vícepramenná, opětovně v nit uskaná, surová:a)do čís. 12 po anglicku261˙—b)přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku297˙—c)přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku 450˙—d)přes čís. 50 po anglicku684˙—187Bavlněná příze bílená, mercerovaná, barvená (také potištěná) podrobena jest přirážce k celní sazbě, stanovené pro příslušnou surovou přízi a to:a)bílená8˙— }se součinitelem 10b)mercerovaná9˙— c)barvená (také potištěná)14˙— d)bílená a mercerovaná14˙— e)barvená (také potištěná) a mercerovaná16˙— Poznámka. Ve smluvním styku připočítávají se přirážky tohoto čísla ke smluvním clům, stanoveným pro surové příze.189Bavlněné zboží obyčejné, t. j. tkaniny z příze čís. 50 a nižšího, čítající ve čtverci o straně 5 mm 38 nebo méně nití:a)hladké, též jednoduše vyrážené (keprované):1.surové800˙—2.bílené1100˙—3.barvené1300˙—4.jednou až čtyřmi barvami potištěné, atd.1700˙—5.pěti nebo více barvami potištěné, atd.1800˙—b)vzorkované:1.surové1100˙—2.bílené1300˙—3.barvené 1550˙—4.jednou až čtyřmi barvami potištěné, atd.1900˙—5.pěti nebo více barvami potištěné, atd.2000˙—190Bavlněné zboží obyčejné, husté, t. j. tkaniny z příze čís. 50 a nižšího, čítající ve čtverci o straně 5 mm více než 38 nití:a)hladké, též jednoduše vyrážené (keprované):1.surové 1310˙—2.bílené1550˙—3.barvené1800˙—4.jednou až čtyřmi barvami potištěné, atd.2150˙—5.pěti nebo více barvami potištěné, atd.2300˙—b)vzorkované:1.surové 1360˙—2.bílené1600˙—3.barvené1850˙—4.jednou až čtyřmi barvami potištěné, atd.2200˙—5.pěti nebo více barvami potištěné, atd.2350˙—Poznámka k čís. 189 a 190: Grádlové tkaniny dlužno ve smluvním styku proclívati dle smluvních sazeb, stanovených pro hladké tkaniny těchto čísel.191Bavlněné zboží jemné, t. j. tkaniny z příze přes čís. 50 až čís. 100:a)surové 2600˙—b)bílené, barvené, potištěné, pestře tkané3920˙—192Bavlněné zboží velmi jemné, t. j. tkaniny z příze přes čís. 1005120˙—ex 194Bavlněné stuhové zboží, vyjma aksamitové stuhy a pásky napuštěné barvou k psacím, počítacím a pod. strojům 2260˙—Poznámka: Tkaniny mercerované v kusu nebo tkaniny, zhotovené zcela nebo částečně z mercerované příze, jakož i takové aksamity a stuhy podrobeny jsou ve smluvním styku přirážce ke smluvnímu clu, stanovenému pro příslušnou tkaninu 18˙—}se součiniteli 10ex 198Výšivky:a)vložky (bandes, entre-deux):1.toliko na okraji vyšívané13.140˙—2.jiné (též v prostředku vyšívané)14.400˙—ex b)tyl a krajky, vyšívané umělým hedvábím15.750˙—c)výslovně nejmenované13.140˙—199Zboží prýmkářské a knoflikářské1820˙—200Zboží stávkové a pletené:a)stávkované a pletené látky v celých kusech (zboží metrové):1. surové2.200˙—2. bílené, barvené, atd.2.400˙—d)výslovně nejmenované3000˙—ex 201Technické potřeby:a)žárové punčošky, nevypálené2418˙—d)popruhy a knoty843˙—XXIII. Len, konopí, juta a jiná přediva rostlinná, výslovně nejmenovaná, příze a zboží z nich, atd.ex 204Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z čínské kopřivy):c)v nit uskaná:ɑ) surová516˙—β) ostatní645˙—d)pro drobný prodej upravená:1.jednoduchá:ɑ) surová 516˙—β) ostatní645˙—2.v nit uskaná:ɑ) surová 830˙—β) ostatní 1245˙—205Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomísená atd.); příze výslovně nejmenovaná:a)jednoduchá, surová 72˙—b)jednoduchá, bílená, v louhu močená (s popelem vyvařená) nebo barvená 240˙—c)v nit uskaná:ɑ) surová516˙—β) ostatní645˙—d)pro drobný prodej upravená:1.jednoduchá:ɑ) surová516˙—β) ostatní645˙—2.v nit uskaná:ɑ) surová 830˙—β) ostatní1245˙—Poznámka k čís. 207—216: Ve smluvním styku zůstanou nepovšimnuty bavlněné niti vetkané na okrajích do lněných nebo konopných tkanin, i když tvoří ozdobu.218Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z přediv rostlinných, výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované:a)bez floru300˙—b)s florem820˙—ex 219Zboží provaznické a potřeby technické:c)hadice, tkané nebo pletené700˙—XXIV. Vlna, vlněná příze a vlněné zboží, atd.225Příze česaná, výslovně nejmenovaná:a) surová, jednoduchá:1.až čís. 45 metricky168˙—Poznámka. Příze z lidských vlasů, žíní nebo chlupů kozích a podobných, též navzájem pomísených (bez přimísení ovčí vlny), až čís. 5 metricky120˙—2.přes čís. 45 metricky294˙—b)surová, dvoj- nebo vícepramenná:1.až čís. 45 metricky238˙—Poznámka. Příze z lidských vlasů, žíní nebo chlupů kozích a podobných, též navzájem pomísených (bez přimísení ovčí vlny), až čís. 5 metricky170˙—2.přes čís. 45 metricky406˙—c)bílená, barvená, potištěná, jednoduchá:1.až 45 metricky406˙—Poznámka. Příze z lidských vlasů, žíní nebo chlupů kozích a podobných, též navzájem pomísených (bez přimísení ovčí vlny), až čís. 5 metricky290˙—2.přes čís. 45 metricky532˙—d)bílená, barvená, potištěná, dvojpramenná nebo vícepramenná:1.až čís. 45 metricky532˙—Poznámka. Příze z lidských vlasů, žíní nebo chlupů kozích a podobných, též navzájem pomísených (bez přimísení ovčí vlny), až čís. 5 metricky380˙—2.přes čís. 45 metricky672˙—e)melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou, jakož i vlnou nebarvenou (přírodně bílou):1.jednoduchá462˙—2.dvoj- nebo vícepramenná, též takováto příze z praménků různé barvy 532˙—Poznámky:1. Potištěná příze na osnovy ke kobercům na dovolovací list pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením58˙—2. Potištěná příze na osnovy k látkám nábytkovým na dovolovací list pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením58˙—ex 228Houně; hrubé sukno (na haleny); soukenné okraje:a) houně435˙—b) hrubé sukno (na haleny)580˙—ex 229Vlněné zboží tkané, výslovně nejmenované, též potištěné:ex a)váží-li čtvereční metr více než 700 g:pokrývky z odpadků587˙50ex b)váží-li čtvereční metr více než 200 až 700 g:lodeny tyrolské podle vzorníků uložených u zvláště zmocněných celních úřadů1450˙—ex 233Zboží stávkové a pletené:a)stávkované a pletené látky v celých kusech (zboží metrové)2400˙—d)výslovně nejmenované:1. váží-li tucet nebo tucet párů více než 1 kg3125˙—2. váží-li tucet nebo tucet párů 1 kg nebo méně4200˙—ex 238Plsť a plstěné zboží atd.:ex a)hrubá plsť ze zvířecí srsti atd.: plstěné desky, pravoúhlé; fasonové plsti k technickým účelům384˙—ex b)jiná plsť atd.:plstěné desky, pravoúhlé; fasonové plsti k technickým účelům:1.nepotištěné1440˙—2.potištěné1900˙—ex 239Technické potřeby:ex a)kroucené žíně a chlupy350˙— XXV. Hedvábí a hedvábné zboží, atd.ex 243Floretové hedvábí (odpadky hedvábné, předené), též v nit uskané:b)barvené:1.na černo741˙—2.jinak barvené936˙—Zboží celohedvábné:ex 252Zboží stávkové a pletené:a)stávkované nebo pletené látky v celých kusech (zboží metrové):1. z umělého hedvábí, bez přimísení hedvábí a hedvábí floretového13.000˙—2. jiné16.900˙—d)výslovně nejmenované:1. z umělého hedvábí, bez přimísení hedvábí a hedvábí floretového14.000˙—2. jiné18.200˙—253Stuhové zboží:a)vyšívané nebo z tylu, gázu nebo jiných tkanin čís. 24814.000˙—b)stuhy aksamitové a stuhy s aksamitovými vzorky13.000˙—c)jiné:1.nefasonované13.000˙—2.fasonované 14.000˙—254Zboží prýmkářské a knoflikářské:a) z umělého hedvábí, bez přimísení hedvábí a hedvábí floretového6000˙—b) jiné7980˙—Zboží polohedvábné:ex 258Zboží stávkové a pletené:a)stávkované a pletené látky v celých kusech (zboží metrové)6000˙—d)výslovně nejmenované6500˙—259Stuhové zboží:a)vyšívané nebo z tylu, gázu nebo jiných tkanin čís. 25515.000˙—b)stuhy aksamitové a stuhy s aksamitovými vzorky12.000˙—c)jiné:1.polohedvábné stuhy, tkané na způsob rypsu atd.5850˙—2.nefasonované jiné7800˙—3.fasonované8450˙—260Zboží prýmkářské a knoflikářské:a) z umělého hedvábí, bez přimísení hedvábí a hedvábí floretového 3600˙—b) jiné 5070˙—XXVI. Zboží konfekční.ex 263Pera ozdobná, upravená a práce z těchto per:Fantasijní pera z obyčejného materiálu (z per drůbeže a zvěře pernaté) a práce z těchto per13.750˙—ex 264Umělá kožišina z peří:b)z jiného peří:1.konfekcionovaná, také pruhy na vložky9300˙—2.výslovně nejmenovaná7200˙—267 b)Klobouky mužské a chlapecké z plsti:1.negarnované:za kus:ɑ) ze srsti7˙20β) vlněné4˙322.garnované:ɑ) ze srsti10˙08β) vlněné 6˙40268Klobouky ženské a dívčí všeho druhu:a)negarnované 6˙40b)garnované10˙40272Deštníky a slunečníky, povlečené látkami:a)nevystrojené součástkami z drahých kovů:1.ozdobené nebo z krajek, z výšivek50˙—2.z hedvábí 28˙—3.z polohedvábí 22˙—4.z jiných látek10˙—274Šatstvo, prádlo, zboží výstrojné a jiné věci, šité z látek, výslovně nejmenované (vyjma dámské prádlo a lehkou dámskou konfekci, zdobené krajkami neb výšivkami), buďtež vyclívány podle hlavní součástky, za kterouž se pokládá při dámské konfekci a při zboží výstrojném součástka stižená nejvyšším clem, se 40procentní přirážkou.za 100 kgDámské prádlo a lehká dámská konfekce, zdobené krajkami nebo výšivkami:za 1 kga) z bavlněných tkanin čís. 189 neb 190120˙—b) z bavlněných tkanin čís. 191 neb 192, jakož i z lněných neb vlněných tkanin 160˙—c) z tkanin třídy XXV.320˙—Zboží čís. 196 obroubené obšívkovým stehem neb stužkou podrobeno jest místo konfekční přirážky podle čís. 274 pevné přirážce za 100 kg 700˙—Poznámky.1. Za základ pro výpočet cla s přirážkou podle čís. 274 jest vzíti ve smluvním styku smluvní clo stanovené na součástku směrodatnou pro vyclení.2. Stužky, smyčky a prýmky, též z hedvábí, zůstanou při proclívání zboží čísla 274 bez povšimnutí.K všeobecným poznámkám ke třídám XXII. až XXVI.Tkaniny, které jsou obroubeny nebo stehovány toliko jednoduše, nevyclívají se, nejde-li o předměty obchodu výstrojným zbožím, podle celních sazeb na věci šité, nýbrž uvaluje se na ně pouze 10procentní přirážka ke clu stanovenému na příslušnou tkaninu.Hedvábné a polohedvábné tkaniny, které jsou obroubeny nebo stehovány toliko jednoduše, nevyclívají se, nejde-li o předměty obchodu výstrojným zbožím, podle celních sazeb na věci šité, nýbrž uvaluje se na ně pouze 5procentní přirážka ke clu, stanovenému na příslušnou tkaninu.Kapesní šátky, stolní prádlo, ložní prádlo a ručníky z příze bavlněné nebo z přediv třídy XXIII. s obrubami, zhotovenými tím způsobem, že se kraj tkaniny bez zahnutí pouze pošije, nebo že se kraj tkaniny jednou nebo vícekráte ve větší nebo menší šířce zahne a zahnutý kus tkaniny pevně přišije, aniž by byly opatřeny prolamováním (ažurovým stehem) jakéhokoliv způsobu nebo krášleny ozdobnými stehy nebo jiným způsobem, nepodrobují se proto ani celním sazbám pro věci šité ani přirážce.Toto zboží podléhá místo celním sazbám pro šité věci přirážce 10procentní, stanovené v 5. všeobecné poznámce, odst. 2. ke třídě XXII. až XXVI., je-li opatřeno buď toliko jednoduchými ažurovými obrubami (obrubami prostě nebo žebříčkem prolamovanými) nebo toliko jednořadým prolamováním, jež běží uvnitř tkaniny souběžně s jejími kraji a jest zhotoveno zvláštními nitkami přesně týmž způsobem jako jednoduché ažurové obruby, avšak nesouvisí s obrubou. T. zv. pavouci (hvězdicovité útvary z nití, vzniklí na místech křižujícího se prolamování), zůstanou při tom bez povšimnutí.Textilní zboží, na němž jsou vyšita toliko písmena, též propletená nebo sama sebou ozdobná (monogramy, ozdobná písmena a pod.) nebo jména, čísla a pod., nepočítá se za výšivky.Při konfekčním zboží všeho druhu zůstanou nepovšimnuty zcela bezpodstatné přídavky, které vzhledem k ceně a upotřebení předmětu nemají rázu zvláštního přídavku nebo výzdoby (na př. kartáčové šňůrky, pouhé lemování na okrajích neb jednotlivé prýmky a pod.).XXVII. Zboží kartáčnické a řešetářské.ex 275Kartáčnické zboží, obyčejné atd.:b)hrubé štětce430˙—ex 276Kartáčnické zboží, výslovně nejmenované atd., vystrojené součástkami:a)z obyčejných hmot576˙—b)z jemných hmot840˙—XXIX. Papír a papírové zboží. ex 285Lepenka:a)obyčejná, atd.72˙—ex b)lisované listy, lepenka břidličná, lepenka lesklá, vyjma vulkanfibr72˙—ex c)jemné kartony, pak všechny kartony barvami natřené atd., vyjma vulkanfibr225˙—287Papír balicí atd.:a)nebarvený72˙—b)barvený v papírovině nebo dehtovaný100˙—ex 296Papír výslovně nejmenovaný:a)hladký:1. novinový papír tiskařský v kotoučích84˙—2. ostatní vyjma papír cigaretový a hedvábný120˙—3. papír hedvábný180˙—c)vzorkovaně lisovaný atd.:papír krepovaný; papír hedvábný252˙—298Tiskopisy, oznámení a návěští:a)dvou- nebo vícebarevné, atd.1080˙—b)jiné420˙—ex 299 b)Papírové zboží přepychové atd., ostatní:hračky1280˙—Poznámka k čís. 299. Periodické časopisy modní obsahu odborného nebo literárního dlužno odbavovati podle čís. 647 beze cla, když tento obsah není pouhým krátkým popisem vyobrazení u obrázků nebo není na zvláštních vložkách nebo obálkách.300Zboží z papíru, lepenky nebo papíroviny výslovně nejmenované:za 100 kga)z papíroviny, lepenky, papíru, vyjma z papíru čís. 290 b), 294 a 296 c)360˙—b)z papíru nebo s papírem čís. 290b), 294 a 296c), potom všechno zboží s obrázky nebo s malbami:1. dopisní papír v kasetách; alba, notesy, obchodní knihy a podobné knihařské výrobky936˙—2. ostatní720˙—Poznámka. Zboží patřící do pol. a) a b) může býti též spojeno s obyčejnými hmotami.c)spojené s jemnými hmotami nebo knihařským plátnem:1. loutky1350˙—2. ostatní 1200˙—d)spojené s velmi jemnými hmotami:1. loutky a hračky2700˙—2. ostatní 2400˙—Poznámka k čís. 300. Stužky, šňůrky a pod. z příze všeho druhu, jimiž jsou upraveny dopisní papíry, dopisní lístky, obálky a krabice s dopisními papíry, zůstanou při vyclívání nepovšimnuty.XXX. Kaučuk, gutaperča a zboží z nich.ex 310Dětské hračky z měkkého kaučuku atd.:míče800˙—311Obuv, též spojená se zbožím textilním atd.: a) podpatky 720˙—b) ostatní600˙—312Zboží z měkkého kaučuku, výslovně nejmenované, atd.:a) plné obruče 507˙—b) stříkačky hruškovité a pryže650˙—c) ostatní800˙—ex 314Zboží z tvrdé gumy, výslovně nejmenované:a)hrubě lisované, s patrnými švy po lisování420˙—ex 315Tkaniny a stávkové látky kaučukem potažené, napuštěné, potřené atd.:b)z jiných látek textilních, též z plsti910˙—316Pružné tkaniny, pružné zboží stávkové a prýmkářské, z těchto přediv:a)z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, zcela nebo z části2100˙—b)z jiných látek textilních:1.pera do bot 1190˙—2.jiné předměty1300˙—317Oděv a jiné předměty konfekcionované lepením, šitím a podobným způsobem z látek v čís. 315 a 316 jmenovaných dlužno vyclívati jako tyto látky s 20procentní přirážkou.Poznámka. Za základ pro výpočet cla s přirážkou jest ve smluvním styku vzíti smluvní clo čís. 315 a 316.ex 320Technické potřeby:b)hadice z kaučuku nebo s kaučukem atd.546˙—c)ucpávky1200˙—e)pneumatiky (duše a pláště):1.pro velocipedy1000˙—2.ostatní1000˙—XXXI. Voskované plátno a zboží z něho.322Vozové plachty a jinaké přikrývky z hrubých látek, chemicky preparované ve tkanině nebo přízi, nebo natřené olejem, dehtem nebo tukovou směsí, nebo těmito látkami napuštěné600˙—324Knihařské plátno1080˙—325Voskované plátno, výslovně nejmenované, také voskovaný mušelín a voskovaná dykyta:a)zboží metrové s neohraničeným vzorem1500˙—b)zhotovené na určitou míru nebo zboží metrové s ohraničeným vzorem 1700˙—ex 326Zboží z voskového plátna, voskového mušelínu a voskované dykyty, atd.:a)též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami: potítka do klobouků1250˙—XXXII. Kůže vydělaná a kožené zboží:328Kůže hovězí a koňská vydělaná na způsob podešvic (též na hnací řemeny):a)hřbety (croupons):1.činěné tříslem600˙—2.činěné minerální solí714˙—b)jiná (vyjma kůži odpadkovou):1.činěná tříslem430˙—2činěná minerální solí500˙—c)kůže odpadková 245˙—332Kůže ovčí (skopovice) a jehněčí (jehnětina), vydělaná, nebarvená, bez další úpravy:a)po rubu poltěná100˙—b)jiná600˙—Poznámka. Ovčí a jehněčí kůže pouze načiněná bez další úpravy, k výrobě jemných usní na zvláštní povolení za podmínek stanovených nařízením100˙—333Kůže kozlí (kozlovice), kozí (kozina) a kozlečí (kozletina), upravená, vyjma kůži rukavičkářskou a kůži lakovanou1350˙—ex 334Kůže ovčí (skopovice) a jehněčí (jehnětina), upravená, vyjma kůži rukavičkářskou a kůži lakovanou:v barvě černé nebo přírodní660˙—ex 337Kůže výslovně nejmenovaná; pergamen:kůže vepřová450˙—338Zboží sedlářské a řemenářské, též spojené s jinými hmotami:a)bez kovových součástek nebo s kováním, s přezkami, s kroužky, s obloučky a s jinými součástkami železnými nebo ocelovými (vyjma železné nebo ocelové součástky poniklované nebo jinými kovy povlečené)1350˙—b)s kováním, s přezkami, s kroužky, s obloučky a s jinými součástkami mosaznými, niklovými nebo z jiných obecných kovů zhotovenými nebo těmito kovy povlečenými (i když jsou ze železa a ocele)1800˙—c)se stříbrným, stříbrem plátovaným, postříbřeným nebo pozlaceným kováním, s přezkami, s kroužky, s obloučky a s jinými kovovými součástkami3600˙—ex 339Zboží brašnářské kožené, z voskovaného plátna a z hrubších látek:b)se součástkami z jiných kovů než pod a) jmenovaných (vyjma kovy drahé), též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami 2625˙—Poznámka. Sem patří též zboží čistě kožené, váží-li kus 1 kg nebo více.c)spojené s velmi jemnými hmotami, pak kožené zboží galanterní, čistě kožené, váží-li kus méně než 1 kg5040˙—340Všeliká obuv kožená zcela nebo z části, též spojená se zbožím textilním nebo s jinými látkami, váží-li pár:a)více než 1200 g1600˙—b)více než 600 až 1200 g2000˙—c)600 g nebo méně3625˙—341Rukavice kožené atd.3000˙—ex 344Technické potřeby:b)Hnací řemeny ploché, též řemeny metací:1.z kůže, činěné tříslem1050˙—2.z kůže, činěné tukem anebo minerální solí, jakož i z kůže surové 1200˙—c)hnací šňůry kožené, oblé nebo hranaté, též kroucené1200˙—XXXIII. Zboží kožešnické.346 a)Kožešina, konfekcionovaná z koží obyčejných.Poznámka: Při vyclívání této kožešiny s podšívkou hedvábnou nebo polohedvábnou podle čís. 274 je vzíti za základ smluvní sazby čís. 250 nebo 256.XXXIV. Zboží dřevěné; zboží ze surovin soustružnických a řezbářských.351Dyhy, jakož i desky ze sklížených dyh:a)nevykládané:1.přírodního vzhledu105˙—2.barvené, mořené, pokostované, lakované nebo leštěné175˙—b)vykládané nebo se vlisovaným vzorkem; dřevěná mosaika k dalšímu zpracování 130˙—352Dřevěné lišty (na nábytek, na rámy atd.):a)hladké nebo profilované:1.přírodního vzhledu80˙—2.mořené, barvené, pokostované, lakované, půdované, leštěné, pak dyhované 225˙—3.pokládané hmotou nebo s okrasami z hmoty, s vykrouženými nebo vytlačenými ornamenty432˙—4.bronzované, zlacené, stříbřené, jemně malované600˙—b)jemně prolamované, vyřezávané nebo vykládané630˙—353Rámy (na obrazy, zrcadla atd.), nepatří-li do čís. 362:a)z dřevěných lišt čísla 352 a) 1 a 2375˙—b)z dřevěných lišt čísla 352 a) 3576˙—c)z dřevěných lišt čísla 352 a) 4 a b)960˙—354Hole dřevěné nebo rákosové:a)zhruba opracované, přírodního vzhledu, též na konci okované45˙50b)zhruba opracované, mořené, barvené, pokostované, lakované nebo leštěné, též na konci okované270˙—c)jemně opracované, pak všechny hole spojené s obyčejnými hmotami (vyjma na konci okované)495˙—d)spojené s jemnými hmotami1000˙—e)opletené předivy nebo střevovými strunami 1200˙—f)spojené s velmi jemnými hmotami2400˙—ex 355Dřevěné hračky:b)jemně opracované, ze dřeva přírodního vzhledu, pak všechny hračky mořené, barvené, lakované, leštěné, malované, též spojené s obyčejnými hmotami400˙—c)spojené s jemnými hmotami840˙—ex 356Zboží výslovně nejmenované, z obyčejného dřeva, též hoblované (hladce nebo profilované), zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též sklížené, spárované nebo jiným způsobem sestavené:a)přírodního vzhledu, nespojené s jinými hmotami:ex 1.z měkkého dřeva:krabice, prkénka pro lupenkářství128˙—ex 2.z tvrdého dřeva nebo dyhované (obyčejným dřevem):ɑ) krabice, rukověti k nástrojům240˙—β) prkénka pro lupenkářství150˙—γ) kopyta, napinače obuvi, rámy na pily a hoblíková lůžka, dřevěné podpatky210˙—b)přírodního vzhledu, okované nebo jinak spojené se železem nebo s jinými obecnými kovy:ex 2.z tvrdého dřeva nebo dyhované (obyčejným dřevem):ɑ) rukověti k nástrojům320˙—β) kopyta, napínače obuvi, rámy na pily a hoblíková lůžka280˙—γ) dřevěné svinovací okenice160˙—δ) sudy100˙—c)mořené, barvené, pokostované, lakované, leštěné, pak všecko zboží spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami, vyjma zboží pod položkou b) zařaděné:ex 1.z měkkého dřeva:krabice240˙—ex 2.z tvrdého dřeva nebo dyhované (obyčejným dřevem):ɑ) lyže280˙—β) krabice360˙—ex 357Zboží, výslovně nejmenované, z jemného dřeva, nebo takovýmto dřevem dyhované, též hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též klížené, vyspárované nebo jiným způsobem sestavené: b)mořené, barvené, pokostované, lakované, leštěné, pak všecko zboží spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami, vyjma zboží zařaděné pod položkou a):ɑ) lyže280˙—β) nábytek400˙—ex 358Zboží dřevěné, výslovně nejmenované, jemně osoustruhované, pak všecko zboží s vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými ornamenty, též spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami; vycpávané zboží bez povlaku:1. hoblíková lůžka280˙—2. krabice350˙—3. kopyta, napínače obuvi, dřevěné podpatky500˙—4. nábytek; lyže 600˙—ex 359Zboží dřevěné, výslovně nejmenované, jemně prolamované nebo vyřezávané; dřevěné zboží zlacené, stříbřené nebo bronzované (vyjma dřevěné lišty a rámy); dřevěné zboží jemně malované; dřevěné zboží, výslovně nejmenované, spojené s jemnými hmotami, vyjma kůži a povlaky ze zboží textilního:1. krabice437˙502. dřevěné podpatky 625˙—3. nábytek750˙—ex 360Zboží dřevěné výslovně nejmenované, vykládané (bulová práce, intarsie, dřevěná mosaika); dřevěné zboží výslovně nejmenované, čímkoli povlečené:nábytek 900˙—ex 361Zboží, výslovně nejmenované, z jiných surovin soustružnických a řezbářských, než ze dřeva:b)z kosti, rohu a jiných živočišných látek řezbářských pod položkou e) nejmenovaných, též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami:ex 2.jiné předměty:kuřácké náčiní (dýmky, špičky doutníkové a cigaretové, násadce [do úst] k nim a pod.), hřebeny, jehlice, sponky do vlasů1440˙—c)z mořské pěny, lávy, celluloidu a z podobných umělých surovin řezbářských [vyjma napodobeniny látek, jmenovaných pod položkou d) a e)], též spojené s obyčejnými nebo s jinými hmotami:1. Kuřácké náčiní (dýmky, špičky doutníkové a cigaretové, násadce [do úst] k nim a pod.), hřebeny, jehlice, sponky do vlasů1800˙—2. jiné zboží z celluloidu2100˙—d)z pravého nebo napodobeného jantaru, gagatu, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo s jinými velmi jemnými hmotami:kuřácké náčiní (dýmky, špičky doutníkové a cigaretové, násadce [do úst] k nim a pod.)2880˙—e)Z pravé nebo napodobené slonoviny, perleti, želvoviny, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo s jinými velmi jemnými hmotami:1. kuřácké náčiní (dýmky, špičky doutníkové a cigaretové, násadce [do úst] k nim a pod.); perleťové knoflíky3240˙—2. hřebeny, jehlice a sponky do vlasů:ɑ) pravé 3240˙—β) napodobené1800˙—XXXV. Sklo a skleněné zboží.ex 370Duté sklo obyčejné, t. j. nebroušené, nevzorkované, nezabroušené, nelisované:lahve:a)přírodní barvy, nikoli však bílé40˙—b)bílé, též polobílé (průhledné)80˙—c)barevné (ve hmotě barvené nebo podjímané)240˙—ex 371Duté sklo se zátkami jen zabroušenými nebo s obroušenými dny a kraji:lahve:a)přírodní barvy nebo bílé (průhledné)80˙—b)barevné (ve hmotě barvené nebo podjímané)240˙—375Sklo zrcadlové a tabulové, výslovně nejmenované, surové, nebroušené, neleštěné, nevzorkované, nepokládané, nebarvené:a)zrcadlové sklo lité nebo foukané, surové sklo lité silnější 5 mm40˙—b)tabulové sklo a surové sklo lité, silné 5 mm a slabší, měří-li obvod jednotlivých tabulí:1.240 cm nebo méně80˙—2.více než 240 cm až 400 cm88˙—3.více než 400 cm104˙—380Suché desky fotografické, citlivé585˙—ex 388Skleněné a smaltované zboží, výslovně nejmenované, vyjma: ozdoby na vánoční stromky, hračky a skleněné zboží k chemickým a fysikálním účelům:b)spojené s kaučukem, koží nebo s neponiklovanými součástkami ze železa nebo z obecných kovů655˙20c)spojené s jinými jemnými hmotami1092˙—d)spojené s velmi jemnými hmotami2184˙—XXXVI. Zboží kamenné, atd.ex 400Zboží z cementu nebo sádry, výslovně nejmenované, spojené též se dřevem nebo s hrubě obráběnými součástkami ze železa nebo z jiných obecných kovů:ex a)nebroušené, nenatřené, ani nelakované: 1. heraklitové desky18˙—2. zboží ze sádry25˙20ex 402Mlýnské kameny, též se železnými obručemi nebo s kovovými obaly8˙40ex 404Umělé brusy a brousky, též spojené se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy:a)ze smirku, karborunda nebo z podobných tvrdých brusidel180˙—ex 408Kamenné zboží jemné atd.:stavebnice280˙—XXXVII. Zboží hliněné.ex 411Cihly, vyjma ohnivzdorné, nepolévané:ex b)hurdis8˙40Poznámka. Sem náležejí též tak zvané hurdis, tvaru pravoúhlých cihel a desek, s povrchem hladkým nebo žebrovaným.ex 413Cihly ohnivzdorné:dinasové (dinasbriks), z magnesitu, bauxitu a tuhy:ex a)cihly a stavební desky magnesitové:1.do 5 kg za kus14˙—2.přes 5 kg za kus21˙—ex 420Křivule, kelímky, mufle, vypalovačky, duvky (dyksy), kopistě a podobné technické potřeby:a) z tuhy48˙—ex 426Hliněné dýmky, spojené:a)s obyčejnými hmotami270˙—b)s jemnými hmotami900˙—XXXVIII. Železo a železné zboží428a)Surové železo9˙50ex c)Ferrosilicium (30% až 90% Si)beze cla429Vlková kujnina (železo kryčné); výlitky (ingoty)22˙—430Housky (brusky) z plávkového železa a housky svařené ze železa svarného, vývalky (balvany), plaštiny29˙—431Železo a ocel v tyčích, kované, válcované nebo tažené:a)nefasonované39˙—b)fasonované 45˙50c)železo okrasné, ornamentované58˙50d)upravené, nepatří-li pod e)71˙50e)niklované, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem, nebo leštěné97˙50432Plechy a plotny:a)neopracované (surové, černé plechy):1.silné 2 mm nebo silnější:ɑ) silné 5 mm nebo silnější58˙50β) slabší 5 mm až 2 mm61˙752.slabší 2 mm až 1 mm65˙—3.slabší 1 mm až 0·6 mm71˙504.slabší 0·6 mm až 0·4 mm78˙—5.slabší 0·4 mm až 0·25 mm84˙506.slabší 0·25 mm91˙—Poznámka. Páskové železo široké 100 mm nebo širší a silné aspoň 1 mm v kotoučích pro válcovny za studena na dovolovací list pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením45˙50b)hlazené (dresované) neb mořené (dekapované):1.silné 1 mm nebo silnější78˙—2.slabší 1 mm až 0·6 mm84˙503.slabší 0·6 mm až 0·4 mm91˙—4.slabší 0·4 mm100˙80c)pocínované, pozinkované, poolovněné, poměděné, pomosazněné, pokostované, broušené:1.silné 1 mm neb silnější:ɑ) pocínované, pozinkované, poolovněné117˙—β) jiné123˙502.slabší 1 mm až 0·6 mm:ɑ) pocínované, pozinkované, poolovněné123˙50β) jiné130˙—3.slabší 0·6 mm až 0·4 mm:ɑ) pocínované, pozinkované, poolovněné130˙—β) jiné139˙804.slabší 0·4 mm:ɑ) pocínované, pozinkované, poolovněné139˙80β) jiné156˙—d)poniklované, platované mědí, slitinami mědi, nebo hliníkem, nebo leštěné156˙—e)vzorkované (barvou nebo lisováním), moirované, lakované162˙50ex 433Plechy a plotny prorážené, dirkované, hloubené nebo přistřižené:b)hlazené nebo mořené (dekapované):pásky na bedny168˙—c)ostatní:pásky na bedny 288˙—434Drát:a)ɑ) válcovaný61˙20β) ostatní:1. silný 1·5 mm nebo silnější79˙802. slabší 1·5 mm až 0·5 mm105˙—3. slabší 0·5 mm126˙—b)pocínovaný, pozinkovaný, poolovněný, poměděný, pomosazněný, pokostovaný:1.silný 1·5 mm nebo silnější120˙—2.slabší 1·5 mm až 0·5 mm15˙203.slabší 0·5 mm176˙40c)poniklovaný, platovaný mědí, slitinami mědi nebo hliníkem, nebo leštěný201˙60ex 445Plechové zboží, výslovně nejmenované:b)z černého plechu zhruba natřené nebo z hladkého (dresovaného) plechu, též zhruba natřené:1. svinovací okenice z vlnitého plechu230˙—2. uzávěry k páskům na bedny184˙—c)obroušené, jemně natřené nebo pokostované, poolovněné, pozinkované, pocínované (též z bílého plechu); též spojené s obyčejnými hmotami:1. konve na mléko520˙—2. ostatní475˙—d)malované, potištěné, bronzované, lakované; smaltované nebo ze vzorkovaných plechů; též spojené s obyčejnými hmotami:1. smaltované nádobí576˙—2. ostatní: ɑ) plomby z ocelového plechu, plechové obaly665˙—β) ostatní, vyjma automaty na ohřívání vody830˙—451Nápravy, čepy náprav, zděře a zákolníky pro povozy silniční:a)neopracované (surové) 100˙80b)dále opracované:1.obyčejné nápravy a jich součástky252˙—2.nápravy olejné a poloolejné, pak nápravy patentní, jakož i jich součástky, též spojené se součástkami z obecných kovů576˙—Nástroje a náčiní:452Kosy a srpy, též spojené se dřevem:a) kosy 240˙—b) srpy160˙—Poznámka. Zcela nebo částečně pokostované, lakované, bronzované, leštěné nebo zakalené (duhové) barvy ukazující kosy a srpy, potom kosy a srpy písmem dle patrony popsané, ozdobené vybroušenými čarami nebo tečkované údery kladivem, též řadově nebo vzorkovaně, dlužno rovněž vyclívati podle čísla 452.ex 453Těžké kovářské kleště, sochory, sochory vidlité (kozí nožky) a skalní nebozezy atd.:duté skalní nebozezy144˙—454Nosáky, motyky a lopaty (včetně lžic zednických), též spojené se dřevem:a)neopracované (surové), též broušené na ostří nebo na hraně:1. nosáky a motyky140˙—2. lopaty a zednické lžíce168˙—b)jinak obyčejně nebo jemně opracované:1. nosáky a motyky 176˙—2. lopaty a zednické lžíce210˙—456Kladiva, palice; sekery všeho druhu; kleště, vyjma těžké kleště kovářské; kovadliny, kovadlinové babky, kovářské zápustky (tvárnice):a)váží-li kus 500 g nebo více:1.černé nebo obyčejně opracované:ɑ) kladiva, palice, soupravy k naklepávání kos316˙—β) kovadliny264˙—γ) ostatní370˙—2.jemně opracované:ɑ) kladiva, palice, soupravy k naklepávání kos460˙—β) kovadliny384˙—γ) ostatní536˙—b)váží-li kus méně než 500 g, pak bez ohledu na váhu všecky úplně nebo částečně leštěné nebo niklované:1. kladiva, palice, soupravy k naklepávání kos576˙—2. kovadliny480˙—3. ostatní672˙—457Pilníky a rašple, o délce seku (tahu):a)přes 250 mm420˙—b)150 až 250 mm840˙—c)menší 150 mm1050˙—ex 458Pily a nezoubkované listy na pily, též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované:b)ostatní720˙—ex 459Kruže (frézy), výstružníky (vyjma výstružníky úhlové), závitníky a spirální vrtáky, čelisti závitnic; šídla; všecky tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované:spirální vrtáky, váží-li kus:a)250 g nebo více 900˙—b)méně než 250 g1275˙—460Želízka do hoblíků a dláta, teslíky, výslovně nejmenované nebozezy, razidla, průbojnice a jiné nástroje výslovně nejmenované; všecky tyto nástroje těž úplně nebo částečně leštěné nebo poniklované:a) hadové vrtáky, spirální vrtáky na uhlí; trny k výrobě rour600˙—b) svěráky, provlaky na drát750˙—c) oškrty, pemrlice (zrnováky), teslíky, želízka do hoblíků a dláta, pneumatické nástroje, ozuby k strojům šramovacím (brázdícím)900˙—d) ostatní1125˙—461Hřebíky a drátěnky:a)1. Cvočky a cvoky; podkováky256˙—2. hřebíky sekané, výslovně nejmenované240˙—b)hřebíky drátěné, též odrhnuté128˙—c)jiné hřebíky:1.neopracované (surové), též odrhnuté 180˙—2.jinak obyčejně opracované, s jinými hmotami však nespojené200˙—d)jemně opracované, pak všecky hřebíky s hlavičkami z jiných hmot obyčejných360˙—462Šroubové matice a svorníky, bez závitu; nýty:a)neopracované (surové), o průměru otvoru nebo dříku:1.14 mm nebo větším120˙—2.menším 14 až 7 mm190˙—3.menším 7 mm240˙—b)obyčejně nebo jemně opracované, o průměru otvoru nebo dříku:1.14 mm nebo větším190˙—2.menším 14 až 7 mm240˙—3.menším 7 mm290˙—463Šrouby, šroubové matice a svorníky se závitem:a)neopracované (surové), o průměru otvoru nebo dříku:1.14 mm nebo větším215˙—2.menším 14 až 7 mm290˙—3.menším 7 až 4 mm 360˙—4.menším 4 mm430˙—b)obyčejně nebo jemně opracované, o průměru otvoru nebo dříku:1.14 mm nebo větším290˙—2.menším 14 až 7 mm360˙—3.menším 7 až 4 mm430˙—4.menším 4 mm500˙—466Drátěné zboží výslovně nejmenované:a)neopracované (surové), neb obyčejně opracované:1.z drátu silného 1·5 mm nebo silnějšího:α) drátěná lana352˙—β) ostatní 176˙—2.z drátu slabšího 1·5 mm304˙—b)jemně natřené, pocínované, pozinkované400˙—Poznámka. Drátěná lana čís. 466 a) 2. a b)387˙—c)jinak jemně opracované, též leštěné nebo poniklované; drát opředený vlákny přediv750˙—ex 468Jehlice, pokud nepatří do čís. 469; psací pera a nástrčky na pera; ocelové perly, též zlacené nebo stříbřené; udice, háčky a sponky, přezky, knoflíky, náprstky a podobné drobné potřeby:a) mechaniky pro knoflíky k límcům a manžetám 1500˙—b) jehlice a sponky k límcům, svorky na nákrčníky, nabíječky cigaret, pouzdra na cigarety a tabák1800˙—ex 471Pera (vzpruhy):b)jiná pera vozová 210˙—c)pera nábytková a jiná hrubá pera:1.neopracovaná (surová), též odrhnutá nebo zhruba natřená360˙—2.jinak obyčejně nebo jemně opracovaná600˙—ex d)pera výslovně nejmenovaná, atd.:pera k šněrovačkám, též potažená, a pera k plechovým svinovacím okenicím1200˙—472Kování (klouby [závěsy], závory, okenní a dveřní stěžeje, stěžejní knoflíky a součástky stěžeji, kování dveřní, okenní, nábytkové a vozové); zboží ostruhářské; všecky tyto předměty, pokud nejsou výrobky uměleckého zámečnictví, též spojené s obecnými kovy:a)neopracované (surové), též odrhnuté, vrtané nebo zhruba natřené, váží-li kus:1. 500 g nebo méně316˙—2. přes 500 g264˙—b)broušené, jemně natřené, pokostované, poolovněné, pozinkované, pocínované nebo jinak obyčejně opracované (též z bílého plechu), váží-li kus:1. 500 g nebo méně528˙—2. přes 500 g 440˙—c)jinak jemně opracované, váží-li kus:1. 500 g nebo méně 660˙—2. přes 500 g 550˙—473Zámky, klíče a jiné součásti zámků:a)zámky obyčejné, vyjma zámky bezpečnostní a předměty uměleckého zámečnictví, váží-li kus:1.více než 300 g500˙—2.300 g a méně660˙—b)zámky bezpečnostní a zámky uměleckého díla zámečnického930˙—Poznámka. Klíče dovážené se zámky, k nimž patří, vyclívají se spolu se zámky; při zjišťování váhy kusu nepřipočítává se však váha klíče.c)klíče a součástky zámků obyčejně nebo jemně opracované, vyjma péra k zámkům:1. klíče550˙—2. ostatní 715˙—475Železné pokladny a bezpečnostní skřínky:a)nedohotovené, pouze ze železných ploten a tyčí264˙—b)hotové (též vložky do tresoru), též spojené s prací uměleckého zámečnictví:1.vyplněné isolačními hmotami396˙—2.bez isolačních hmot770˙—ex 476Železný nábytek, vyjma nábytek umělecké práce zámečnické; tělocvičné nářadí;b)jinak obyčejně nebo jemně opracovaný, též spojený s jinými hmotami:nábytek 660˙—ex 479Zboží nožířské a jeho součástky:b)hrubé nože a nůžky pro potřebu živnostenskou nebo zemědělskou:1. kudly550˙—2. ostatní 660˙—Poznámka. Stěradla k válcům pro papírny dlužno vyclívati podle povahy hmoty.ex 481Zboží z nekujné litiny, výslovně nejmenované, též se spojkami z kujného železa nebo spojené se dřevem:Ocelářské skořepy (kokilly):neopracované (surové) nebo pouze odrhnuté, váží-li kus více než 100 kg36˙—armatury:a)neopracované (surové) nebo pouze odrhnuté, váží-li kus:1.více než 100 kg57˙—2.více než 40 kg až 100 kg 72˙—3.více než 5 kg až 40 kg81˙—4.5 kg nebo méně100˙—b)jinak obyčejně opracované, váží-li kus:1.více než 100 kg 134˙—2.více než 40 kg až 100 kg 153˙—3.více než 5 kg až 40 kg172˙—4.5 kg nebo méně210˙—c)jemně opracované, váží-li kus:1.více než 100 kg192˙—2.více než 40 kg až 100 kg240˙—3.více než 5 kg až 40 kg288˙—4.5 kg nebo méně345˙60483Zboží z kujného železa, výslovně nejmenované, též spojené s nekujnou litinou nebo se dřevem:a)neopracované (surové), nebo odrhnuté, nebo hrubě natřené, váží-li kus:1.více než 25 kg:α) armatury80˙—β) ostatní96˙—2.více než 3 kg až 25 kg:α) armatury 96˙—β) ostatní115˙—3.více než 0·5 až 3 kg:α) armatury112˙—β) ostatní134˙—4.0·5 kg nebo méně:α) armatury 128˙—β) ostatní154˙—b)jinak obyčejně opracované, váží-li kus:1.více než 25 kg:α) armatury160˙—β) ostatní192˙—2.více než 3 kg až 25 kg:α) armatury176˙—β) ostatní210˙—3.více než 0·5 kg až 3 kg:α) armatury192˙—β) ostatní230˙—4.0·5 kg nebo méně:α) armatury224˙—β) ostatní268˙—c)jemně opracované, váží-li kus:1.více než 25 kg:α) armatury240˙—β) ostatní288˙—2.více než 3 kg až 25 kg:α) armatury256˙—β) ostatní306˙—3.více než 0·5 kg až 3 kg:α) armatury288˙—β) ostatní 345˙—4.0·5 kg nebo méně:α) armatury320˙—β) ostatní384˙—Poznámka. Holé magnety (ocilkové, podkovové, kroužkové, lahvové atd.) neovinuté, bez spojení, magnetované či nikoli, též dirkované nebo jinak opracované, vyclívají se dle tohoto čísla.ex 484Zboží železné spojené s obyčejnými hmotami:armatury360˙—ex 485Zboží železné spojené s jemnými hmotami:armatury1080˙—Všeobecné poznámky ke třídě XXXVIII. Bod 2. a), odst. 2.: Za opracování se však nepokládá, když se švy (jehly), vzniklé při lití nebo lisování, dlátem odstraní, obrousí (též na smirkových kotoučích), upilují nebo srazí, když se plochy na lomu zarovnají, když se přílitky odpíchnou, pak když se předměty z ocelové litiny zhruba uberou, aby se zkusilo, jsou-li bezvadny.XXXIX. Obecné kovy a zboží z nich.ex 491Plechy a desky (válcované, vykované), dále neobráběné:a)olověné91˙—b)cínové nebo z kovu britania 91˙—d)měděné, niklové, hliníkové a z jiných obecných kovů a kovových slitin výslovně nejmenovaných:1.silnější 0·5 mm175˙—2.silné 0·5 mm a slabší224˙—ex 492Plechy a desky, hloubené nebo dirkované:ex d)1. hliníkové kotouče225˙—2. měděné nebo mosazné kotouče350˙—ex 496Tyče, pruty a dráty (válcované, vykované nebo tažené):a)olověné91˙—b)cínové nebo z kovu britania91˙—d)měděné, niklové, hliníkové a z jiných obecných kovů a kovových slitin:1.silnější 0·5 mm175˙—2.silnější 0·25 až 0·5 mm224˙—3.silné 0·25 mm nebo slabší252˙—ex 500Trouby a válce, dále neobráběné:a)olověné120˙—d)z jiných obecných kovů nebo kovových slitin, váží-li běžný metr:1.1 kg nebo více280˙—2.méně než 1 kg480˙—ex 505Listy (folie) olověné (plumbiol) a cínové (staniol), lesklé, vzorkované, barvené nebo lakované; šešulky na láhve, tuby a podobné zboží cínové, z pocínovaného olova nebo z olověných slitin:a) cínové folie (staniol)720˙—b) olověné folie (plumbiol), šešulky na láhve a tuby z cínu, z pocínovaného olova nebo olověných slitin576˙—ex 506Knihtiskařská písmena (též linky, orámování a okrasy):a)z liteřiny 420˙—ex 509Kovové perly, též zlacené nebo stříbřené; hračky; jehlice, kroužky, knoflíky, přezky, háčky a sponky, náprstky a jiné drobné potřeby; psací pera a nástrčky na pera z obecných kovů a kovových slitin; všecky tyto předměty, pokud nepatří do čís. 520:a) očka a obruby ke knoflíkům, mechaniky pro knoflíky k límcům a manžetám1500·—b) alpakové příbory, lžíce a podložky k jídelním příborům; knoflíky k límcům a manžetám; jehlice a sponky k límcům, svorky na nákrčníky; nabíječky cigaret, pouzdra na cigarety a tabák; stříkací zátky z cínu, z pocínovaného olova neb z olověných slitin1800˙—510Mužské a ženské šperky, nezlacené, nestříbřené, též spojené s obyčejnými neb s jemnými hmotami, pokud šperky tyto nepatří do čís. 520 1800˙—511Zboží galanterní (drobnůstky [nippes] a předměty toiletní), nezlacené, nestříbřené, též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami, pokud zboží toto nepatří do čís. 520b)1800˙—513Bronzový prášek a bronzové barvy 1248˙—ex 516Zboží ulité z mědi a z jiných obecných kovů nebo z kovových slitin výslovně nejmenovaných, též spojené s obyčejnými hmotami, vyjma hrubé odlitky, patřící do čís. 501:a)neopracované (surové), též opilované, neornamentované:α) kování k vagonům, nábytku, oknům a dveřím576˙—β) armatury720˙—b)dále opracované neb ornamentované:ex 1.drobné zboží lité, lehčí 50 g na kus, pak všecky lité předměty ornamentované:α) kování k vagonům, nábytku, oknům a dveřím1440˙—β) armatury1800˙—ex 2.ostatní zboží lité, obyčejně opracované:α) kování k vagonům, nábytku, oknům a dveřím624˙—β) armatury780˙—Poznámka. Takovéto zboží jemně opracované vyclívá se podle čís. 517b).ex 517Zboží výslovně nejmenované z mědi a z jiných obecných kovů nebo z kovových slitin výslovně nejmenovaných, též spojené s obyčejnými hmotami:a)obyčejně opracované:1. kování k vagonům, nábytku, oknům a dveřím; nábytek; tělesa osvětlovací; měděné a mosazné nádobí660˙—2. ostatní, vyjma automaty na ohřívání vody825˙—b)jemně opracované:1. kování k vagonům, nábytku, oknům a dveřím; nábytek; tělesa osvětlovací; měděné a mosazné nádobí1440˙—2. ostatní, vyjma automaty na ohřívání vody1800˙—Poznámka: Ucpávky z kaučuku neb kůže zůstanou při tarifování petrolejových i lihových vařičů a spájecích přístrojů nepovšimnuty.518Zboží výslovně nejmenované z niklu, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami1800˙—520Veškeré zboží hliníkové nebo ze slitin hliníku podobných, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami:a)k účelům technickým:1. hrubé odlitky, dále neopracované, bez ornamentů840˙-2. ostatní1200˙—b)ostatní 1875˙—522Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin, úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené, zlatem nebo stříbrem platované, nebo spojené s velmi jemnými hmotami:a) očka a obruby ke knoflíkům3600˙—b) stolní náčiní, příbory a lžíce4680˙—c) ostatní 5400˙—Všeobecné poznámky ke třídě XXXIX. Bod 1. Zboží nepokládá se za opracované, když švy (břity) po slévání nebo lisování jeho se utesají, obrousí (též na smirkových kotoučích), upilují, nebo srazí, jakož i když plochy na lomu se srovnají nebo přílitky odpíchnou.XL. Stroje, přístroje a jich součásti ze dřeva, železa neb obecných kovů, kromě předmětů třídy XLI. a XLII.ex 527Lokomotivy a tendry; lokomobily:ex b)úplné pojízdné lokomobily pro zemědělské účely288˙—ex 528Parní stroje a jiné motory výslovně nejmenované (vyjma motory třídy XLI. a XLII.); pracovní stroje, spojené nerozlučně s parními motory (parní hlubidla, parní jeřáby, parní kladiva, parní pumpy, parní stříkačky a podobné stroje):1. motory spalovací a výbušné; parní pumpy; váží-li kus:a)2 q nebo méně500˙—b)více než 2 q až 25 q400˙—c)více než 25 q až 100 q 325˙—d)více než 100 q až 1000 q275˙—e)více než 1000 q250˙—2. vodní turbiny, váží-li kus:c)více než 25 q až 100 q325˙—d)více než 100 q až 1000 q275˙—e)přes 1000 q 250˙—529Obráběcí stroje:a) rámové pily270˙—b) ostatní 360˙—ex 530Hospodářské stroje a přístroje, výslovně nejmenované:b)mlátičky180˙—Poznámka. Ocel na příraznice mlátiček, na příslušné délky nenařezaná, vyclívá se podle povahy hmoty.c)jiné:1.dřevěné (t. j. aspoň se 75% dřeva) 136˙—2.železné:α) stroje na obdělávání půdy192˙—β) ostatní240˙—Poznámka. Odstředivky na mléko432˙—ex 536Stroje a přístroje výslovně nejmenované, ze dřeva (t. j. aspoň se 75% dřeva):dřevěné řemenice 180˙—537Stroje a přístroje výslovně nejmenované, z obecných kovů (t. j. více než 50% obecných kovů)400˙—538Stroje a přístroje výslovně nejmenované, jiné:1. radiátory z kujného železa, váží-li kus:a)2 q nebo méně300˙—b)více než 2 q až 10 q280˙—c)více než 10 q240˙—2. výtahy a zdvihadla; pumpy; váží-li kus:a)2 q nebo méně375˙—b)více než 2 q až 10 q350˙—c)více než 10 q 300˙—3. transmise, váží-li kus:a)2 q nebo méně312˙50b)více než 2 q až 10 q275˙—4. jiné (včetně všech strojů a pomocných strojů pro továrny na dřevovinu, buničinu, pro papírny a továrny na lepenku, jakož i hydraulických regulátorů), váží-li kus:a)2 q nebo méně450˙—b)více než 2 q až 10 q420˙—c)více než 10 q360˙—XLI. Elektrické stroje, přístroje a elektrotechnické pomůcky.539Dynama a elektrické motory (vyjma motory k automobilům), též spojené neodlučně s mechanickým zařízením nebo s přístroji; transformátory (otáčivé nebo nehybné usměrňovače); váží-li kus:a)25 kg nebo méně1188˙—b)více než 25 kg až 5 q825˙—c)více než 5 q až 30 q708˙—d)více než 30 q až 80 q594˙—e)více než 80 q396˙—ex 540Elektrické přístroje telegrafní, zvonkové, návěštní a bezpečnostní přístroje železniční; telefony a mikrofony (vyjma přístroje radiotelegrafní a radiotelefonní); ochranná zařízení proti blesku (vyjma hromosvody); elektrické přístroje měřicí a počítací; váží-li kus:a)5 kg nebo více2400˙—b)méně než 5 kg:1. telefony, mikrofony i s příslušným ochranným zařízením proti blesku3600˙—2. elektrické přístroje měřicí a počítací 3900˙—3. jiné4200˙—541Zařízení rozvodná a dotyková, montované pojistky a pod., elektrovodné přístroje; všecky tyto předměty v objímkách (v pouzdrech a pod.), váží-li kus až 250 g2250˙—ex 542Elektrické lampy (obloukovky, žárovky a pod.); montované objímky k elektrickým lampám; montovaná skleněná tělesa pro světelné elektrické jevy:a) elektrické žárovky2600˙—b) montovaná hrdla k žárovkám1400˙—543Elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení (regulátory, odpory, napaječe a pod.), výslovně nejmenované, váží-li kus:a) 10 kg nebo méně2160˙—b) přes 10 kg až 25 kg1800˙—c) přes 25 kg1440˙—Poznámka. Elektrické přístroje vařicí a topné; suché články1200˙—ex 544Kabely a isolované elektrovodné dráty:b)bez kovové ochrany, isolované:1.papírem, osinkem a jinými látkami (vyjma kaučukem, perčovinou a předivem)800˙—2.kaučukem nebo perčovinou1000˙—3.předivem, též spojeným s osinkem, papírem a podobnými látkami, s kaučukem, perčovinou nebo jejich náhražkami1450˙—ex 546Elektrické uhlíky:b)jiné:váží-li kus 3 kg neb více24˙—XLII. Vozidla.ex 547Nákladní vozy a nákladní sáně:hospodářské nákladní vozy180˙—550Velocipedy úplné, též rozložené; hotové rámy k velocipedům, též spojené s jinými částkami velocipedovýmiza kus 420˙—553Automobily, chassis s motorem nebo bez něho, s karosserií neb bez ní, a karosserie zvlášť dovážené, bez ohledu na váhuz ceny 45%XLIII. Drahé (vzácné) kovy, drahokamy a polodrahokamy a zboží z nich; mince.ex 568Výrobky stříbrné a jiné zboží výslovně nejmenované, zcela nebo částečně ze stříbra, též zlacené nebo spojené s pravými nebo nepravými perlami nebo korály, drahokamy nebo polodrahokamy a s napodobenými drahokamy:d)jiné výrobky, potom výrobky ze stříbra zlatem platované (doublé):za 1 kg1. ze stříbra600˙—2. ze stříbra zlatem platované720˙—XLIV. Instrumenty a hodiny.ex 577Nástroje měřicí pro živnostníky atd.:za 100 kga)metrovky a míry skládací dřevěné768˙—579Piana, pianina, harmonia a podobné nástroje klávesové (vyjma varhany) 1430˙—ex 581Dechové a tahací harmoniky:ex a)tahací harmoniky720˙—XLVI. Chemické látky pomocné a chemické výrobky.ex 597Kysličníky a zásady výslovně jmenované:l)klejt, mletý, v prášku; massikot a suřík (minium)96˙—q)peroxyd vodíku180˙—ex 598Kyseliny výslovně jmenované:ex b) 2kyselina dusičná17˙50c) 1kyselina sírová komorová (anglická, nedýmavá)18˙20ex f)kyselina vinná165˙—ex 599Soli draselné, sodné a amonné, výslovně jmenované:d)soda (uhličitan sodný), surová nebo krystalovaná22˙50ex e)vodní sklo, pevné54˙—f) 1soda kalcinovaná24˙—2vodní sklo v roztoku28˙80ex i) 2α) kyselý uhličitan draselný a sodný72˙—β) sirnatan sodný pevný (antichlor)100˙—ex k)dusitan sodný (natriumnitrit); uhličitan amonný67˙20ex 600Soli vápenaté, strontnaté, barnaté a hořečnaté, výslovně jmenované:ex l)1. umělý fosforečnan vápenatý24˙—2. terrar (kysličník zirkoničitý) 100˙—3. karbid vápníku (calciumcarbid)180˙—ex 601Sloučeniny hliníku, železa, chromu, niklu a kobaltu, výslovně jmenované:ex b)kamenec chromitý72˙—608Leštidlo na boty:a)černé, nikoliv tekuté90˙—b)jiné, zvané též krémy600˙—621Plyny zkapalněné, výslovně nejmenované:a) kysličník siřičitý (kyselina siřičitá) 45˙—b) ostatní 120˙—XLVII. Pokosty, zboží barvířské, lékárnické a voňavkářské.624Pokosty lakové (s přísadou pryskyřice, terpentýnu, minerálních olejů nebo alkoholu)900˙—626Barvy výslovně nejmenované500˙—628Inkousty, inkoustové prášky, pečetní vosk300˙—ex 630Lékárnické zboží upravené, jakož i všecky látky svými nápisy, štítky, obaly a pod. označené jako léky, i léky pro zvířata; vaty a obvazy upravené k účelům léčivým:a) lékárnické zboží upravené ve formě syrobů a roztoků1200˙—b) vata a obvazy upravené k léčivým účelům1020˙—c) mýdla dehtová a medicinální684˙—d) prášek proti hmyzu342˙—XLVIII. Svíčky, mýdlo a voskové zboží.ex 637Mýdlo:b)jemné, t. j. navoněné nebo v tabulkách, koulích, krabicích, hrnečkách 648˙—ex 638Voskové svíce, voskové pochodně, voskové sloupky, noční knůtky, voskové zápalky:voskové svíce, voskové pochodně, voskové sloupky, noční knůtky 600˙—639Zboží z tvárného vosku1200˙— Závěrečný protokol k dodatkové úmluvě k obchodní dohodě, podepsané v Praze dne 4. května 1921 mezi Československou republikou a republikou Rakouskou. Při podpisu dodatkové úmluvy k obchodní dohodě, podepsané v Praze dne 4. května 1921 mezi Československou republikou a republikou Rakouskou, učinili podepsaní zmocněnci dnešního dne tato prohlášení, jež mají tvořiti integrující součást této dodatkové úmluvy: Ke článku III.: Obě smluvní strany projevují ochotu, že na návrh jedné strany vstoupí v jednání i během trvání této úmluvy, aby upravily tuto úmluvu tak, aby odpovídala vývoji hospodářských a obchodně-politických poměrů. K rakouskému celnímu sazebníku. K čís. 18: Cukr řepový atd.: Poněvadž cla tohoto čísla jsou vytvořena se zřetelem na domácí cukerní daň, toho času 10 zlatých korun za 100 kg, a rakouská vláda nemá býti v žádném směru vázána v jejím vyměření, jest shoda v tom, že smluvní celní sazby tohoto čísla mohou býti změněny, odchylně od ustanovení článku I., odstavce 1., této dodatkové úmluvy, v souvislosti se změnou cukerní daně o tutéž částku jako cukerní daň. Rozpětí mezi celními sazbami čís. 18b a poznámky nesmí však překročiti částku 4.50 zlatých korun za 100 kg, při čemž se přihlíží i k domácí dani cukerní. K čís. 25: Ječmen a k čís. 29: Slad: Smluvního cla pro ječmen 1·50 zlatých korun se užije, nebude-li autonomní (pohyblivé) clo výhodnější. K čís. 39 a: Salátové okurky: Za salátové okurky, uváděné po čís. 39 a přílohy A, považují se okurky o délce 15 až 30 cm, jichž 60 kusů váží 4½ kg nebo více. Vyskytnou-li se v zásilce jednotlivé okurky odchylné délky, nemá tato okolnost vlivu na odbavování jako salátové okurky. K čís. 46c a čís. 47 c: Okrasné květiny atd. a okrasné listoví atd. barvené, napuštěné, nebo, aby byly trvanlivé, jinak upravené: Podle sazebního čís. 46 c a čís. 47 c dlužno odbavovati také okrasné květiny atd., po případě okrasné listoví atd., které jsou ku zvýšení trvanlivosti upraveny glycerinem, louhem chloridu vápenatého a pod., lakované, velutované, slídou potažené nebo bronzované. K čís. 50: Chmel: Jako československý chmel smí se uváděti v Rakousku do oběhu jen takový chmel, který je opatřen označením a ověřovací listinou některé veřejné československé známkovny podle předpisů, pro označování původu chmele vždy právě v Československé republice platných, a který jest v originálním plnění, to jest v obalu, opatřeném označením původu, pečetí a plombou podle zmíněných československých předpisů. Označení původu československého chmele, uvedené v předchozím odstavci, bude požívati v Rakousku téže ochrany, jako je zavedena vždy právě platnými rakouskými zákony pro označování původu šumivých vín a pálených lihových tekutin. K poznámkám k čís. 140, 141 a 142: 1. Grádlové tkaniny: Grádlové tkaniny jsou trojvazné pokud se týká čtyřvazné grádlové képry, u kterých se sřídají dva stejně široké proužky; při tom u jednoho z nich běží přímky na levo, u druhého na pravo. 2. K poznámce 3: Tkaniny ze skané příze. Za tkaniny ze skaných přízí považují se všechny tkaniny, u nichž v osnově a v útku dohromady nepřipadají průměrně více než tři jednoduchá vlákna na jednu nit. Toto omezení neplatí u tkanin zvaných kongres a tkanin k vyšívání: tyto spadají vždy, pokud jsou přitkány skané příze, pod tkaniny ze skaných přízí. K čís. 145: Nábytkové látky bavlněné: Za nábytkové látky bavlněné se nepovažují: a) veškeré potištěné tkaniny bavlněné; b) aksamity bavlněné, váží-li čtvereční metr méně než 400g; c) jiné bavlněné tkaniny: α) v kusu barvené; β) váží-li čtvereční metr méně než 250 g. Ostatní shora neuvedené bavlněné tkaniny dlužno odbavovati jako nábytkové látky, jestliže podle své povahy jsou určeny především k výpravě nábytku (nábytkové povlaky a přehozy). K čís. 181 a 1: Tkaniny halina a huňa: Halina vyrábí se z hrubé vlny a váží čtvereční metr 800 g nebo více; používá se jí k různým účelům (jako na selské pláště, pokrývky na podlahu atd.) Huňa je proti halině poněkud jemnější, hladší sukno, z podobného materiálu jako halina. Je zpravidla silněji valchována než halina a používá se jí k výrobě obyčených domácích střevíců. K čís. 180 a 2: Pokrývky z odpadků: Pokrývky z odpadků jsou pokrývky s osnovou z rostlinných přediv a s útkem z méněcenných, vlněných odpadků přádelných nebo z umělé vlny; tyto pokrývky nejsou prané a vyznačují se tudíž mastným zápachem a hmatem. K čís. 180 a 3: Látky na obuv: Látkami na obuv tohoto čísla rozumějí se: silné, na obou stranách zdrastěné, dvojité tkaniny, jichž svršek sestává jak v osnově, tak v útku z vlněné příze mykané, spodek pak vykazuje útek z vlněné příze mykané a osnovu z bavlny, která současně váže svršek. Tyto tkaniny jsou zhusta na svršku různobarevnou přízí čtvercově vzorkovány. K čís. 180 c: Zásady pro vyclívání vlněného tkaného zboží podle hodnoty: Vyclívání podle hodnoty vlněného tkaného zboží, výslovně nejmenovaného, děje se zásadně podle čisté (netto) fakturované ceny. Z fakturované ceny odečítá se tudíž rabat a pod. Zlaté koruny přepočítávají se podle kursu v den vyclívání. Při zboží, prodaném československým výrobcem přímo rakouskému odběrateli, je směrodatnou faktura, vystavená československým podnikem. Bylo-li prodáno zboží rakouskému odběrateli z rakouského svobodného skladiště komisionářem nebo pobočným závodem československého podniku, bere se v úvahu ona faktura, kterou rakouskému odběrateli vydá komisionář, pokud se týká pobočný závod. Má-li celní úřad pochybnosti o správnosti fakturovaných cen, nastoupí rozhodčí řízení, předvídané v bodu 3. §u 21 rakouského celního řádu. K čís. 181: Nábytkové látky vlněné: K nábytkovým látkám vlněným nenáležejí: a) aksamity vlněné, váží-li čtvereční metr méně než 450 g, b) jiné tkaniny vlněné, váží-li čtvereční metr méně než 250 g. Ostatní shora neuvedené vlněné tkaniny dlužno odbavovati jako nábytkové látky, jestliže podle své povahy jsou určeny především k výpravě nábytku (nábytkové povlaky a přehozy). K čís. 182 a: Sealskiny: Sealskiny jsou tkaniny na způsob plyšů s bavlněnou osnovou a vlněným útkem, také potištěné a lisované; zdrastěné vlněné látky, netkané na způsob floru, vyclívají se podle čís. 180. K čís. 200 a čís. 208: Nábytkové látky hedvábné a polohedvábné: K nábytkovým látkám hedvábným a polohedvábným nenáležejí látky se zatíženým hedvábím. K čís. 252: Pouzdra: Pouzdra jsou obaly, určené k úschově předmětů a k tomu účelu uvnitř patřičně upravené. K čís. 252 c: Lékárnické kartonáže: Za lékárnické kartonáže dlužno považovati krabičky, určené k lékárnickým účelům (krabičky zasouvací, kulaté a podobné, t. zv. krabičky lékárnické), jakož i krabičky skládací, vesměs, možno-li jejich použití k tomu účelu seznati z tištěného označení nebo pod. K čís. 267: Oděv z kaučuku atd.: Za základ pro výpočet cla s přirážkou vezmou se ve smluvním styku případná smluvní cla čís. 265 a 266. K čís. 302, 303: Památkové předměty: Označení krajiny a místa nebo krátkého věnování, provedené vypáleným, vtlačeným, malovaným a pod. písmem, zůstanou při vyclívání tohoto zboží podle jeho bližší povahy bez povšimnutí. K čís. 355: Zvonivky a dlaždice: Síla zjišťuje se na nejtenším místě; při tom však prohlubeniny, způsobené vtlačenými továrními známkami a značkami, jakož i pouze ojedinělé, při lisování nebo pálení vzniklé nepravidelnosti a konečně i snížené okraje zůstanou bez povšimnutí. K čís. 376 a: Ocelové precisní roury: Ocelové precisní roury jsou tažené roury, přesných rozměrů (síly stěn a kalibru). K čís. 407 a: Litina sporáková, kamnová a stoková: Litinou ke sporákům a kamnům se rozumějí: podpěry pečicích trub, pětinková kamna, topné krky, sporákové pláty, rámy, kroužky do plátů, dvířka ke sporákům a kamnům, kamnové vložky, kamnové podpěry, nohy ke kamnům, komínová dvířka, rošty a roštové tyče pro domácí sporáky a kamna. Stokovou litinou rozumějí se: stokové mříže, poklopové rámy a poklopová víka, stokové uzávěry. K čís. 439 d 2 a: Stroje k čistění luk od mechu: Stroje k čištění luk od mechu jsou stroje na obdělávání luk, opatřené noži ve dvou řadách za sebou, které slouží k rozřezávání trávníku. K čís. 441 b a c: Speciální stroje a přístroje pro cukrovary, pivovary a sladovny: Takovými speciálními stroji a přístroji na průkaz jejich určení se rozumějí: A. Pro cukrovary: stroje na praní řepy, řezací stroje na řepu, difusery a difusní přístroje s příslušnými vývěvami, lisy na řízky, filtrační lisy, kalolisy, lapače drti, malaksery (též refrigeranty a kristalisatory), saturatéry, přístroje na vyprazdňování odstředivek (dechargeury), přístroje k odlučování šťáv, zařízení na síření šťáv, separátory vápenného mléka, přístroje na hašení vápna, filtry (otevřené nízkotlaké filtry, uzavřené filtry skříňové, filtry na spodium), přístroje na čištění šťáv aktivním uhlím, zařízení na regeneraci spodia, lisy na kostkové tyčinky a kostkové desky a stroje na rozsekávání kostkových tyčinek a desek na kostky, balicí stroje na cukr, granulátory, zařízení na prosévání cukru, zařízení na mletí cukru, zařízení na sušení řízků, zvedací kola na řepu nebo vodu, hrabicové transportéry řízků, bagry na řízky, dopravní a lisovací šrouby na řízky, pásové transportéry, korýtkové výtahy, třasadlové dopravní žlaby, výtahy na řepu, Westonovy odstředivky, odstředivky na cukrové homole, čerpadla na brýdové vody, čerpadla na vápenné mléko, čerpadla na kal, čerpadla na šťávy, čerpadla na cukrovinu, čerpadla na syrupy, stroje na praní plachetek, stroje na praní spodia, stroje na mytí forem na cukr. B. Pro pivovary a sladovny: vystírací a zcezovací kádě s míchadly, stroje na odkličování ječmene, obraceče sladu, sladovací bubny, sušicí bubny, šrotovníky, čisticí a lešticí stroje na slad, cízy na chmel, stroje na utužování sudů s příslušenstvím, stroje na odstraňování zátek, automatické stroje na mytí sudů, automatické stroje na vymývání sudů, stroje na zkoušení sudů, požahovací stroje na sudy, stroje na vysmolování sudů, válečková zařízení na dopravu sudů, mladinkové filtry, monžíky na chmel s míchadly, kalorifery pro sladovny. K čís. 441 c: Speciální stroje a přístroje pro doly, hutě a válcovny a pro chemický průmysl: Takovými speciálními stroji a přístroji na průkaz jejich určení se rozumějí: A. Pro doly, hutě a válcovny: těžné stroje, vyklápěcí zařízení, třídicí rošty, třasadla, kývavá síta, třídicí bubny, prádla uhlí, úplná zařízení válcoven železa a obecných kovů včetně válcoven za studena, jakož i pomocná zařízení k nim (jako sklápěcí stoly, válečková posunovadla, střešní zdviže, vlečná zařízení), Forterovy ventily k plynovým generátorům, pístová dmychadla k zařízením pro vysoké pece, těžší než 800 q, turbinová dmychadla k zařízením pro vysoké pece, těžší než 20 q, turbokompresory k zařízením pro vysoké pece, těžší než 400 q. B. Pro továrny na mýdlo: stroje na řezání mýdlových tyčí, hoblovací stroje na mýdlo, mísicí stroje na mýdlo, hnětací stroje (pilírovací) na mýdlo, lisy na mýdlové tyče (pelotesy), sušicí stroje na mýdlo, automatické razicí stroje, chladicí stroje na mýdlové desky, kompresory s výtlakovou nádobou na mýdlo. C. Zařízení pro továrny na olej: drticí stroje na semena, čisticí stroje na semena, pražicí pánve, hydraulické ceďákové lisy, stroje na lámání pokrutin. D. Zařízení pro továrny na klih: drticí stroje na kosti, difuséry kostí, vyluhovací a extrakční přístroje na klih, přístroje na sušení fosfátů. Smluvní cla platí i pro jednotlivě dovážené části těchto strojů a přístrojů čísla 441 b) a c). K čís. 456: Sportovní dětské vozíky: Sportovní vozíky sem náležející jsou dětské vozíky většinou sklápěcí, s dřevěnou kostrou, dřevěným sedadlem, dřevěnou opěrou a dřevěnými podpěradly rukou a nohou, bez vyložení po stranách, bez obalu na nohy a bez střechy. K čís. 459: Motorová vozidla, atd.: Rakouská vláda si vyhrazuje možnost změniti základ pro vyclívání automobilů podle hodnoty nebo přejíti k jinému systému pro vyclívání automobilů. Aniž by se vzdávala svého zákonného práva na stanovení hodnot, prohlašuje rakouská vláda ochotu, že až do případné nové úpravy tohoto vyclívání vezme v úvahu všechny technické pomůcky, týkající se automobilů československé výroby, předané jí za tím účelem československou vládou. K čís. 459: Parní nákladní vozy: Parní nákladní vozy vyclívají se odděleně podle povahy hlavních dílů (parní stroj podle čís. 438, parní kotel podle čís. 435 a podvozek s plošinou a případnou nástavbou podle čís. 454). K československému celnímu sazebníku. K poznámce k čís. 189 a 190: Grádlové tkaniny: Grádlové tkaniny jsou trojvazné, pokud se týká čtyřvazné grádlové képry, u kterých se střídají dva stejně široké proužky; při tom u jednoho z nich běží přímky na levo, u druhého na pravo. K čís. 229 a: Pokrývky z odpadků: Pokrývky z odpadků jsou pokrývky s osnovou z rostlinných přediv a s útkem z méněcenných vlněných odpadků přádelných nebo z umělé vlny; tyto pokrývky nejsou prané a vyznačují se tudíž mastným zápachem a hmatem. K čís. 229 b: Tyrolské lodeny. Tyrolské lodeny jsou hladké, nevzorkované, jednobarevné (barvené v kusu nebo ve vlně), nebo vícebarevné (pouze melírované) tkaniny z ovčí mykané příze, jež jsou více nebo méně zplstěny (valchovány) a mají svrchní stranu hladkou nebo zdrastěnou (lodeny s vlasem na způsob velbloudího). Československá vláda prohlašuje ochotu, že, sníží-li celní sazbu na vlněné tkaniny této položky ještě pod výměru, přiznanou pro tyrolské lodeny, přizná touž výhodu také tyrolským lodenům. Odbavovati tyrolské lodeny jsou zmocněny hlavní celní úřady v Praze, Brně a Bratislavě. K čís. 244 a: Umělé hedvábí, též v nit uskané, přírodně bílé, nebarvené: Československá vláda ujišťuje, že zavede-li clo na umělé hedvábí (čís. 244 a), nebudou ve smluvním styku celní sazby vyšší než: Hedvábí umělé, též v nit uskané: a) přírodně bílé, nebarvené: jednoduché10·50 Kč za 1 kgdvojpramenné nebo v nit uskané14·— Kč za 1 kg K čís. 274: Lehká dámská konfekce: Lehkou dámskou konfekcí rozumějí se: lehké šaty (šaty v celku), bluzy, sukně, župany, pyjama, zástěrky, ranní kabátky (kabátky ke kadeření). K čís. 296 a 1: Novinový papír tiskařský: Novinový papír tiskařský je nehlazený, bílý papír pro tisk novin, ve váze více než 50 g na čtvereční metr, v kotoučích, jichž šířka obnáší aspoň 30 cm a průměr nejméně 85 cm. K čís. 356, 358 a 359: Krabice: Barevná, vypálená, vtlačená označení firem, tovární značky, označení zboží a pod., též ozdobená, zůstanou při vyclívání nepovšimnuta. K čís. 358, bod 4: Lyže: U lyží neodůvodňuje ještě okolnost, že jsou pouze na hrotu jemně osoustruhovány, jejich zařazení do tohoto čísla. K čís. 400a: Zboží z cementu atd.: Heraklitové desky: Heraklitové desky, zhotovené použitím dřevěných třísek nebo jiných rostlinných vláken, vyclívají se podle tohoto čísla, pokud obsahují co do váhy více než 50% malty z magnesitového (Sorelova) cementu. K čís. 466b: Deštníkové pruty a kostry: Deštníkové pruty a kostry považují se za jemně natřené, též jsou-li opatřeny vpáleným lakovým nátěrem. K čís. 481, 483, 484, 485, 516, 517: Armatury: Armatury jsou výstrojné předměty strojů, přístrojů a rourovodů. K čís. 530b poznámka: Ocel na příraznice k mlátičkám, nenařezaná na příslušnou délku: Takováto ocel na příraznice k mlátičkám, surová, vyclívá se podle čís. 431c. K čís. 553: Automobily, atd.: Československá vláda si vyhražuje změniti své dnešní zákonodárství o odbavování zboží dle hodnoty a při tom zavésti pro odbavování automobilů rakouského původu clem z hodnoty ony zásady, na nichž jest vybudována dnešní zákonitá úprava cel z hodnoty pro automobily v Rakousku nebo zavésti pro automobily čís. 553 na místě cla z hodnoty clo dle váhy nebo clo kusové, po případě clo kombinované. Až do případné nové úpravy tohoto odbavování bude hodnotné clo na automobily rakouského původu, dovážené do Československa, vyměřováno za šetření předpisů § 8 prováděcího nařízení k platnému celnímu zákonu a článku X. obchodní úmluvy s Francií ze dne 17. srpna 1923 na podkladě skutečných tržních cen v zemi původu, zvětšených o výlohy za obal, dopravu až na československou hranici, pojištění a obstarání (komisi). Aniž by se vzdávala svého práva na ocenění, projevuje vláda československá ochotu, že k tomu cíli kromě faktur předložených dovozci vezme v úvahu veškeré oceňovací prvky, vycházející od příslušných, důvěryhodných průmyslových organisací a předané jí vládou rakouskou. K čís. 621a: Kysličník siřičitý (kyselina siřičitá): Pro použití smluvního cla je podmínkou, že se předloží vysvědčení o obsahu obalů. Tato vysvědčení buďtež vystavena příslušnou komorou pro obchod, živnosti a průmysl. K obchodní dohodě ze dne 4. května 1921. Ke článku II.: Obě smluvní strany se zavazují, že s příslušníky a společnostmi druhé smluvní strany nebudou, pokud se týká režimu tuzemských a cizozemských platebních prostředků nakládati hůře, než s příslušníky a společnostmi státu, požívajícího v tomto směru nejvyšších výhod. Ke článku VIII.: Ustanovení dunajského statutu o transitním styku na Dunaji nejsou dotčena ustanoveními tohoto článku a příslušného závěrečného protokolu. Ke článku X.: Jest shoda v tom, že obě strany, měníce ustanovení odstavce 3., si sdělí úřady, příslušné k vystavování živnostenského listu legitimačního. Živnostenské listy legitimační budou vyhotoveny podle vzoru, předvídaného ve článku 10. Mezinárodní konvence pro zjednodušení celních formalit ze dne 3. listopadu 1923. Ke článku XIII.: Odstavec 2. tohoto článku nahražuje se tímto zněním: Bude-li zařízena státní služba pro vlek lodí po vodě neb na potahové scestce na přírodních neb umělých vodních cestách aneb bude-li uděleno soukromým podnikům výlučné právo k provozování vlečné lodní služby po vodě neb na potahové scestce, budou plavidla a výrobky druhé smluvní strany, pokud se týče odbavení, jakož i stanovení a vybírání poplatků za vlek, úplně postavena na roveň plavidlům a výrobkům vlastního území. Ke článku XIV.: Odstavec 1. tohoto článku nahražuje se tímto zněním: Příslušníkům druhé smluvní strany dovoluje se za stejných podmínek a poplatků jako příslušníkům vlastního státu používati silnic a jiných cest, průplavů, zdýmadel, převozů (prámů), mostů a mostních otvorů, přístavů a přístavišť, označení a osvětlení splavné dráhy, lodivodní služby, skladišť, zařízení k záchraně a uschování lodního zboží a pod., pokud tato zařízení aneb ústavy jsou určeny pro veřejnou dopravu, při čemž nerozhoduje, zdali jsou spravovány státem, obcemi neb veřejnými korporacemi či soukromníky. K příloze a) ke článku XII.: Osvobození od dávek uvedené v bodě b) rozšiřuje se na čerstvou zeleninu do množství 5 kg (vyjma zemáky). Ustanovení bodu f) o hospodářských podnicích platí obdobně také pro rybničné hospodářství. Osvobození od cla přiznává se též pro potřebné množství krmiva pro ryby. Mateční kapři, kteří jsou určeni ku tření z hlavních kaprových rybníků do třecích rybníků, budou odbavováni v záznamním řízení. Úbytek při opětném jich vývozu zůstane bezcelný, bude-li hodnověrně odůvodněn. Roční množství a druh krmiva pro ryby, jakož i počet, případně váha třecích ryb, bude stanovena pro jednotlivá rybničná hospodářství v obapolné dohodě. Bod q), odstavec 1., bude zníti: V pohraničním styku smějí pohraniční obyvatelé s sebou bráti malé dávky zboží denní potřeby, pro něž by jinak bylo potřebí povolení (článek IX., odstavec 1 c), i tehdy, jedná-li se o zboží, určené pro obchod, pokud však vstupní dávka na ně připadající nepřevyšuje částku 300 Kč, pokud se týká 43 zlatých korun. Ve Vídni, dne 27. listopadu 1924. Za Československou republiku: KROFTA v. r. DVOŘÁČEK v. r. Za republiku Rakouskou: SCHÜRFF v. r. MATAJA v. r. SCHÜLLER v. r.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřené v Praze dne 4. května 1921.

1/1925 Sb.

2. Vyhláška ministra financí ze dne 18. prosince 1924 o provedení úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o vydání deposit a způsobu úhrady závazků z cenných papírů a jich kuponů. A. Deposita. I. Dovoz z Maďarska do Československa. § 1. Předmět dovozu. (1) Podle úmluvy s vládou království Maďarského ze dne 13. července 1923 o vydání deposit a způsobu úhrady závazků z cenných papírů a jich kuponů (vyhlášené dne 1. listopadu 1924, č. 225 Sb. z. a n., nadále prostě „úmluva“), která nabyla mezinárodní působnosti dnem 30. října 1924, mohou býti dovezena z Maďarska do Československa (čl. I., bod 1., úmluvy) deposita uložená v den, kdy za jejich vydání bude na příslušném místě žádost podána, na území království Maďarského v úschově u a) jakýchkoli úřadů, b) státních pokladen, c) veřejných notářů a d) peněžních ústavů, jimiž rozumí se též úvěrní družstva (bod 2. zápisu z 13. července 1923 k úmluvě). Deposita uložená u soukromých bankéřů, kteří provozují po živnostensku obchody depositní, nejsou předmětem úmluvy; mohou však býti předána některému peněžnímu ústavu (úvěrnímu družstvu). Potom ovšem může býti za uvolnění a dovoz takto přenesených deposit žádáno. (2) Nerozhoduje, jsou-li předměty tyto uloženy na území maďarském podle smlouvy o úschově, t. j. podle vůle obou smluvních stran, či byly-li z jiného důvodu přeneseny z území státu československého na území státu maďarského (čl. I., bod 9., úmluvy). (3) Deposity rozumějí se cenné papíry, vkladní knížky, podílní knížky, podílní listy, pojistky a jiné listiny (zejména listiny právní), cizí valuty, mincované i nemincované (zpracované i nezpracované) drahé kovy (na př. zlaté a stříbrné mince, šperky, zlaté a stříbrné náčiní a pod.), perly a drahokamy (čl. I., bod 1., úmluvy). (4) Vklady na knížky a hotovosti uložené v rakousko-uherských nekolkovaných korunách na t. zv. depositních účtech nejsou deposity ve smyslu svrchu uvedené úmluvy. (5) Titry předválečného nezajištěného dluhu uherského (renty) mohou býti dovezeny pouze s maďarským nostrifikačním označením, poněvadž čl. VI. depositní úmluvy, pokud připouští dovoz rent bez maďarského nostrifikačního označení, byl již předstižen rozhodnutím Reparační komise o vyřizování protestů proti maďarskému územnímu označení. (6) Podle tohoto rozhodnutí byly maďarské renty, pokud podmínkám tohoto rozhodnutí vyhovovaly, již z maďarského územního bloku propuštěny. § 2. Kdo může žádati za dovoz. (1) Za dovoz deposit mohou žádati zpravidla (viz § 5, předposlední odstavec) jen osoby, které již dne 26. července 1921 (v den účinnosti mírové smlouvy Trianonské) byly vlastníky deposit, za jichž dovoz žádají, a to: 1. osoby fysické, které v den, kdy podávají žádost za dovoz, jsou československými státními příslušníky a mají řádné bydliště mimo oblast království Maďarského [čl. I., bod 1., lit. a), úmluvy]; 2. osoby právnické a obdobné samostatné jednotky hospodářské (na př. veřejné obchodní společnosti, družstva svépomocná, společnosti s obmezeným ručením, akciové společnosti, svazy, zájmová sdružení a pod.), pokud již dne 26. července 1921 měly sídlo na území republiky Československé [čl. I., bod 1., lit. b), úmluvy]; 3. správy odkazů, darů, stipendií a nadací co do deposit, která jsou vlastnictvím těchto právních podmětů, bylo-li podle článku 249. mírové smlouvy Trianonské nebo jiným pro království Maďarské závazným způsobem zjištěno, že hodnoty tyto připadají republice Československé (§ 5 vyhlášky, čl. I., bod 6., úmluvy); 4. municipia a obce, které mírovou smlouvou Trianonskou celým svým územím připadly republice Československé; ostatní jen potud, pokud jde o majetek, který jim bude přiznán úmluvou o rozdělení obecního jmění mezi oba státy (čl. I., bod 7., úmluvy); 5. úřady státní co do deposit jimi spravovaných, pokud deposita patří státu československému nebo některé z osob ad 1. až 4. tohoto paragrafu uvedených (na př. kauce); je-li však vlastnictví deposita sporno, může býti vydání takového úředního deposita provedeno teprve, až bude po právu závazně zjištěno vlastnictví (bod 3. zápisu k úmluvě). Případy, kde by vlastnictví stalo se sporným, nechť oznámí úřady neprodleně svým ústředním úřadům. (2) O depositech sirotčích pokladen platí úmluva zvláštní (čl. I., bod 2., odst. 2., úmluvy). (3) Dovoz deposit soukromých osob je dobrovolný, jen na zvláštní žádost oprávněného přípustný (čl. I., bod 1. a 3., a čl. VIII. úmluvy). § 3. Lhůta pro žádosti. (1) Lhůta k žádostem za vydání a dovoz deposit není v úmluvě přesně obmezena. Královský maďarský ministr financí může však 4 měsíce po účinnosti úmluvy, t. j. nejdříve od 1. března 1925 stanoviti propadnou lhůtu 60 dnů pro žádosti další (čl. I., bod 3., odst. 2., úmluvy). (2) Proto jest záhodno podati žádost co nejdříve, nejpozději do 4 měsíců ode dne účinnosti úmluvy. (3) Bude-li zmíněná propadná lhůta stanovena, což bude uveřejněno zvláštní vyhláškou, mohou osoby, které nabyly československého státního příslušenství úředním povolením nebo opcí, podati žádost v další lhůtě tříměsíční počínajíc dnem, kdy dosáhly úředního povolení, nebo dnem, kdy opční prohlášení bude přijato (čl. I., bod 3., odst. 2., úmluvy); odkazům, darům a nadacím běží tato 60tidenní lhůta teprve ode dne, kdy bude závazně zjištěno, že příslušné hodnoty připadají republice Československé (čl. I., bod 6., odst. 2., úmluvy). § 4. Kde se má žádost podati. (1) Žádost podati jest dvojmo (doklady ovšem jednoduše) buď přímo u maďarského depositního místa, u něhož jest depositum v úschově (§ 1 vyhlášky), nebo u československého finančního úřadu pro vyměřování přímých daní I. stolice (t. j. u berní správy, na Slovensku a Podkarpatské Rusi u finančního ředitelství) příslušného podle bydliště (sídla) žadatelova (čl. I., bod 3., úmluvy). (2) Žádost může vlastník podati buď sám nebo zmocněncem. (3) Československé peněžní ústavy se zmocňují, aby od žadatelů oprávněných k dovozu svých deposit z Maďarska žádosti přijímaly a řádně doložené je předkládaly buď tuzemským berním správám (finančním ředitelstvím) svého sídla nebo je zasílaly samy do Maďarska příslušným schovacím místům. Deposita podle těchto žádostí uvolněná mohou sem dovézti také pro své zákazníky. (4) Úřady státní a jiné veřejné úřady, správy odkazů, darů, stipendií, jakož i municipia a obce jak na Slovensku a Podkarpatské Rusi, tak v ostatním území republiky Československé nechť podají žádosti řádně doložené a svědčící maďarskému místu depositnímu prostřednictvím poštovního úřadu šekového v Praze nebo filiálky Zemské banky v Bratislavě. § 5. Co musí žádost obsahovati. (1) V žádosti nutno uvésti: 1. jméno, přesné bydliště (adresu, hlavní sídlo), a pokud jde o osoby fysické, státní příslušnost vlastníka deposita, 2. jméno (název) a sídlo depositního místa (přesná adresa a pokud možno též příslušny finanční okres), 3. předmět (obsah) deposita (přesně podle depositní listiny), 4. od které doby jest žadatel vlastníkem deposita, tak aby bylo zřejmo, že jest vlastníkem aspoň již od 26. července 1921, 5. od které doby nalézá se depositum v úschově u maďarského depositáře, tak aby bylo patrno: a) jsou-li deponované hodnoty nepřetržitě u depositních mist v § 1 jmenovaných od 26. července 1921 do dne podání žádosti, b) kde se nalézala deposita 1. března 1919, c) jde-li o případy jinaké. (2) Doklady žádosti: a) osoba fysická, aby prokázala, že v den podání žádosti jest československým státním příslušníkem, připojí domovský list nebo potvrzení politického úřadu, a že má řádné bydliště v Československu nebo jinde než na území království Maďarského, doloží potvrzením místního úřadu policejního; b) osoba právnická nebo jiná samostatná jednotka hospodářská (§ 2 vyhlášky) na důkaz, že měla dne 26. července 1921 hlavní sídlo na území republiky Československé, připojí stanovy a výpis z obchodního rejstříku nebo jiné úřední potvrzení. (3) Správy darů, odkazů, stipendií, municipií a obcí musí přiložiti potvrzení zemského politického úřadu (na Slovensku ministra s plnou mocí pro správu Slovenska), že jde o deposita, která podle čl. 249. mírové smlouvy Trianonské připadla republice Československé. (4) Byly-li deponované hodnoty od 26. července 1921 v nepřetržité úschově u některého z depositářů vyjmenovaných v § 1 této vyhlášky, netřeba nijakého dalšího průkazu vlastnictví (čl. I., bod 1., odst. 2., úmluvy). (5) Maďarský depositář má však právo podati důkaz o tom, že takto předpokládaného vlastnictví tu nebylo. (6) V případě, že tomu tak (odst. 4.) nebylo, nutno jest na důkaz vlastnictví přiložiti: a) jde-li o hodnoty nabyté do 1. března 1919, soupisový seznam o přihlášce deposita k československému soupisu podle vládních nařízení č. 85, 110, 126, 141, 184 a 185 Sb. z. a n. z r. 1919; b) jde-li o hodnoty nabyté po 1. březnu 1919, výpis z obchodních knih, úřední nebo jinou listinu nebo jiný průkaz přípustný v civilním řízení soudním, který osvědčuje žadatelovo vlastnictví deposita. (7) Při kumulativních (hromadných) depositech, t. j. takových, při nichž způsob uložení (seznam, oddělené obálky atd.) nasvědčuje této jejich vlastnosti, může sice deponent (na př. peněžní ústav) podati za své zákazníky příslušnou žádost o vydání, musí však rozhodně přiložiti seznam těchto svých zákazníků a hodnot každému z nich náležejících (konsignaci) a musí o všech požadovaných hodnotách a o každém jednotlivém vlastníku dokázati, že jsou splněny podmínky uvedené v článku I. úmluvy, tak jakoby vlastník sám žádost podával (čl. III., odst. 2., úmluvy). (8) Musí tudíž peněžní ústav vyžádati si od vlastníků deposit veškeré doklady uvedené v §§ 5 a 6 této vyhlášky a k seznamu je přiložiti právě tak jako o svých papírech vlastních. (9) Nebyl-li žadatel sám vlastníkem deposita již dne 26. července 1921 (tedy nabyl-li deposita po tomto dni na př. koupí nebo dědictvím), musí v žádosti uvésti údaje v tomto paragrafu (odst. 1., ad 1.—5.) naznačené o vlastníku deposita ze dne 26. července 1921 a předložiti o něm průkazy v odst. 2., a) a b), tohoto paragrafu uvedené právě tak, jakoby vlastník deposita ze dne 26. července 1921 sám za vydání jeho žádal. V tom případě není potřebí údajů ani dokladů o osobě žadatelově kromě udání jména a adresy; zemřel-li vlastník deposita ze dne 26. července 1921, nutno udati a prokázati jeho státní příslušnost a poslední bydliště. (10) Žádosti (srov. § 4, odst. 1.) jsou bez kolku (čl. I., bod 5., úmluvy). Podati lze je v jazyku státním (oficielním) nebo v jazyku kterékoliv národní menšiny v republice Československé. § 6. Maďarská dávka z majetku a jiné dávky. (1) Hodnoty, které podle úmluvy budou vydány, nebudou postiženy v Maďarsku ani dávkou z majetku ani jinou dávkou (čl. I., bod 5., úmluvy). (2) Rozhodným dnem pro maďarskou dávku z majetku (výkup majetku) jest den 20. prosince 1920. (3) Hodnoty, kterých příslušník československý nabyl do 20. prosince 1920, jsou již proto, že patřily v tento rozhodný den cizinci, podle maďarských předpisů od dávky osvobozeny. (4) Nabyl-li československý příslušník po 20. prosinci 1920 od některé osoby, která je v Maďarsku podrobena dani zvané „výkup majetku“ (Vagyonváltság), titrů státního dluhu uherského vydaných před 28. červencem 1914 (titry předválečného dluhu), za které svého času nebyla zapravena maďarská daň zvaná „výkup majetku“, musí tato daň býti zapravena před skutečným vydáním (srov. ovšem § 1, poslední odstavec, vyhlášky a čl. I., bod 5., odst. 2., úmluvy). (5) U jiných hodnot, kterých československý příslušník nabyl po 20. prosinci 1920 od některého příslušníka maďarského, musí ten, kdo žádá o vydání, v žádosti uvésti jejich bývalého majitele (jméno a bydliště); této povinnosti není, byly-li hodnoty ve zmíněný den v otevřeném depositu u některého schovacího místa uvedeného v § 1 této vyhlášky, anebo byly-li koupeny na burse nebo získány od některé z osob označených v § 2 této vyhlášky (čl. I., bod 5., odst. 3., úmluvy). (6) Způsob nabytí, jde-li o hodnoty získané po 20. prosinci 1920, musí však býti v žádosti vždy udán a doklady, které žadatel o tom má, povinen jest k žádosti přiložiti (čl. I., bod 5., poslední odstavec, úmluvy). § 7. Zástavní a jiná práva váznoucí na depositech v Maďarsku. (1) Úmluvou nejsou nikterak dotčena soukromá práva, na př. právo zástavní nebo jiné, ani právo správní, které by se deposit dotýkalo (čl. I., bod 8., úmluvy). (2) Je-li tedy na př. depositum zástavou za pohledávku, ať soukromou (lombard), ať veřejnou (kauce za dávky veřejné), nemůže býti uvolněno bez souhlasu depositního místa. (3) Rovněž nemůže, nesouhlasí-li depositář, býti vydáno depositum žadateli, je-li depositář podle soukromého nebo správního práva povinen vydati je osobě jiné. § 8. Řízení povolovací (dovoz). (1) Nebyla-li žádost zaslána přímo depositnímu místu v Maďarsku, nýbrž podána u tuzemské berní správy (finančního ředitelství), zapíše tento úřad žádost do zvláštního záznamu a zašle oba její stejnopisy, je-li řádně sepsána a doložena, i s doklady nejdéle do 14 dnů královskému maďarskému finančnímu ředitelství příslušnému podle depositního místa (v Budapešti královskému maďarskému inspektoru daní [čl. I., bod 3., úmluvy], jemuž zaslati jest žádost také tehdy, je-li pochybno, které finanční ředitelství jest k rozhodnutí místně příslušné). (2) Žádosti neúplné nebo nedoložené vrátí úřad žadateli s patřičným poučením. (3) O tom, jsou-li dány podmínky uvolnění, rozhodují jedině a výhradně příslušné úřady maďarské (finanční ředitelství, v Budapešti královský maďarský inspektor daní, o depositech odkazů, darů, stipendií a nadací, municipií a obcí, jakož i o případech pochybných královský maďarský ministr financí po případě se souhlasem příslušného ministra); finanční úřad československý se touto otázkou vůbec nezabývá (čl. III., odst. 1., úmluvy). (4) Do zamítavého rozhodnutí, pokud nebylo vydáno královským maďarským ministerstvem financí, nýbrž úřadem jemu podřízeným, lze podati prostřednictvím československého ministerstva financí v Praze stížnost dohlédací u královského maďarského ministerstva financí v Budapešti (čl. III., odst. 1., úmluvy). (5) Výměr uvolňující depositum, který vydá příslušný úřad maďarský, jest zároveň povolením k vývozu deposita z Maďarska. (6) Skutečnou dopravu obstarají si jednotlivci buď sami nebo, jak již naznačeno, prostřednictvím některého peněžního ústavu (§ 4 této vyhlášky). (7) Poštovní úřad šekový v Praze a filiálka Zemské banky v Bratislavě dovezou deposita státních úřadů, jakož i deposita správy darů, odkazů, stipendií a nadací i deposita municipií a obcí (§ 4 této vyhlášky). § 9. Dodatečné označení dovezených cenných papírů podle vl. nař. ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n. (1) Podle vyhlášky ze dne 5. května 1923, č. 93 Sb. z. a n., netřeba zpravidla dovezených cenných papírů dodatečně označovati. (2) Jen obsahuje-li papír splatnosti (kupony) dospělé do 10. května 1923, nemohou tyto splatnosti býti v tuzemsku vypláceny, nejsou-li řádně označeny nebo provázeny t. zv. affidavit (§ 15, odst. 4. a 5., vl. nař. ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n.). (3) Dodatečné označení provede se podle § 10 vl. nař. ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., za podmínek tam stanovených. (4) Dodatečné označení povolí berní správa (finanční ředitelství) bydliště žadatelova; provede je berní úřad v sídle okresního finančního ředitelství (finančního ředitelství) příslušného podle bydliště žadatelova, v Praze finanční zemská pokladna. (5) Peněžní ústavy (zvláště zemské, akciové banky i jich filiálky), které dovezly značný počet neoznačených cenných papírů s nevyplacenými dosud splatnostmi dospělými do 10. května 1923, mohou u zemského finančního úřadu žádati, aby k nim vyslal úředníka, který rozhodne o přípustnosti označení podle dokladů (§ 10 vl. nař. č. 126 Sb. z. a n.), jež ovšem nutno mu předložiti, a označení provede u ústavu samého (srov. § 12 cit. nař.). § 10. Deposita, při nichž nejsou splněny podmínky úmluvy. (1) Žádati lze též za uvolnění deposit, při nichž nejsou splněny podmínky úmluvy (úmluvy čl. I., bod 1., odst. 2. a 3. od konce). (2) Žádosti tyto řádně sepsané, odůvodněné a doložené podati jest rovněž buď přímo u maďarského depositního místa nebo u tuzemské berní správy (finančního ředitelství) bydliště žadatelova. (3) O žádostech těchto rozhodují maďarské úřady nezávisle. II. Vývoz z Československa do Maďarska. § 11. Řízení povolovací (vývoz). (1) O žádostech maďarských příslušníků za uvolnění a vývoz deposit uložených v tuzemsku podle čl. II. úmluvy rozhodují berní správy (na Slovensku a Podkarpatské Rusi finanční ředitelství), v jichž obvodu jest sídlo místa depositního (bydliště depositářovo), s platností konečnou. (2) Do jejich rozhodnutí není další opravný prostředek přípustný. Podati lze pouze jako mimořádný prostředek opravný dohlédací stížnost u ministerstva financí (čl. III., odst. 1., úmluvy). Žádosti podati jest dvojmo. (3) Tuzemští depositáři, jimž byla žádost za uvolnění zaslána z Maďarska přímo, předloží došlé žádosti (v obou stejnopisech i s doklady) své berní správě (finančnímu ředitelství) nejdéle do 14 dnů k rozhodnutí a oznámí jí zároveň případné své námitky proti uvolnění s příslušnými doklady (čl. II., bod 3., úmluvy). (4) Žádosti, které došly nikoli od tuzemských míst depositních, nýbrž od maďarských úřadů (čl. II., bod 3., úmluvy), buďtež dříve, než o nich bude rozhodnuto, zaslány k vyjádření tuzemskému místu depositnímu, které, má-li proti vydání deposita námitky, nechť je úřadu oznámí a doloží. (5) Depositní místa jsou povinna oznámiti berní správě (finančnímu ředitelství) na vyzvání veškeré skutečnosti potřebné k zjištění správnosti údajů žadatelových. (6) Berní správy (finanční ředitelství) zapisují žádosti do zvláštního záznamu. Prozkoumají předložené doklady o státní příslušnosti, bydlišti a vlastnictví deponentově [úmluvy čl. II., bod 1., lit. a), b)] a žádosti nedoložené nebo nedostatečně doložené vrátí podateli (v obou stejnopisech i s doklady) k doplnění. Žádosti, kde nejsou splněny podmínky čl. II. úmluvy, zamítnou zpravidla rozhodnutím, které musí býti řádně odůvodněno (čl. III., odst. 1., úmluvy); v tom případě vrátí podateli jen jeden stejnopis žádosti s čistopisem rozhodnutí a s doklady, kdežto druhý stejnopis žádosti s konceptem rozhodnutí uschovají. Zamítnouti lze však žádost jen, je-li nepochybně zjištěno, že podmínky úmluvy nejsou splněny. V případech pochybných nechť předloží berní správa (finanční ředitelství) spis se zprávou o věci a s návrhem přímo ministerstvu financí k rozhodnutí (srov. ale také posl. odst. §u 13). (7) Sezná-li však berní správa (finanční ředitelství), že podmínky uvolnění dle článku II. úmluvy jsou splněny, opatří jeden ze stejnopisů žádosti (seznamu) doložkou: „Podle čl. II., bod 1., úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Maďarským ze dne 13. července 1923 o vydání deposit a způsobu úhrady závazků z cenných papírů a jich kuponů (č. 225 Sb. z. a n. z r. 1924) povoluje se uvolniti a vyvézti z území Československé republiky hodnoty v žádosti (v seznamu) uvedené. Berní správa (finanční ředitelství) v..............................dne...........................“ a vrátí tento stejnopis žádosti s doklady podateli. (8) Druhý stejnopis žádosti s poznámkou, že bylo žádosti vyhověno, budiž uschován. (9) Žádosti správ odkazů, darů, stipendií a nadací, jakož i municipií a obcí, buďtež před rozhodnutím předloženy na Slovensku ministru s plnou mocí pro správu Slovenska, na Podkarpatské Rusi a v ostatních územích zemské (civilní) správě politické k vyjádření o tom, jsou-li podmínky úmluvy splněny. V pochybnostech nechť se zemské správy politické obrátí na ministerstvo vnitra. (10) O vyřízení žádostí došlých od úřadů maďarských přímo buďtež zpraveny jak maďarský úřad, tak i tuzemské místo depositní. (11) Povolovací výměr tuzemské berní správy (finančního ředitelství) nahrazuje jakékoliv potřebné povolení vývozní (čl. II., bod 8., úmluvy). § 12. Dodatečný soupis a označení cenných papírů k vývozu určených podle vl. nař. ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n. Obsahuje-li depositum, určené k vývozu do Maďarska, cenné papíry, jichž maďarský příslušník nabyl před 1. březnem 1919, kterých však dosud ani tuzemský depositář [§ 3, lit. c), vlád. nař. č. 126/1919 Sb. z. a n.] k soupisu nepřihlásil, ačkoli papíry soupisem povinny byly, jest depositář povinen papíry přihlásiti k soupisu dodatečně u své berní správy (finančního ředitelství) (čl. II., bod 5., odst. 2., úmluvy a § 9 vyhlášky). § 13. Československá dávka z majetku a jiné dávky. Zástavní a jiná práva váznoucí na depositech v Československu. Deposita, při nichž nejsou splněny podmínky úmluvy. (1) Hodnoty, které podle úmluvy budou vyvezeny, nelze ve státu, odkud se vyváží, postihnouti ani dávkou z majetku ani jinou dávkou, která by uvolnění a vývoz ztěžovala (čl. II., bod 5., odst. 1., úmluvy). (2) Byla-li z hodnot těchto dávka předepsána, budiž odepsána z moci úřední. (3) Při hodnotách, jichž nabyl maďarský státní příslušník po 1. březnu 1919 od osoby, která v tuzemsku podléhá dávce z majetku (srov. čl. II., bod 5., odst. 3., úmluvy), vyšetří berní správa (finanční ředitelství), byla-li hodnota tato přihlášena k soupisu a přiznána k dávce z majetku. (4) Nestalo-li se tak, zahájí proti této osobě řízení trestní podle platných předpisů o soupisu a o dávce z majetku. (5) Váznou-li na depositech, která mají býti uvolněna, práva zástavní nebo jiná, ať soukromá, ať veřejná, nesmí býti depositum bez souhlasu depositního místa uvolněno, i když podmínky úmluvy jsou splněny (čl. II., bod 8., úmluvy). (6) Má-li tudíž depositář v té příčině námitky, oznámí je berní správa (finanční ředitelství) žadateli s podotčením, že o žádosti rozhodne, jakmile bude jí oznámeno, že depositář s uvolněním deposita souhlasí. (7) Zvláštním podáním lze žádati ovšem také za vydání deposit v Československu uložených, na něž se depositní úmluva nevztahuje. (8) Takové žádosti řádně sepsané a odůvodněné podati lze u československého místa depositního anebo u maďarského finančního ředitelství podle bydliště žadatelova (v Budapešti u král. maďarského inspektora daní), která je zašlou berní správě (finančnímu ředitelství), příslušné podle místa depositního. (9) Berní správy (finanční ředitelství) předloží žádosti tyto s návrhem vyřízení přímo ministerstvu financí k rozhodnutí. B. Označení československých cenných papírů v Maďarsku. § 14. (1) Československé cenné papíry, které jako vlastnictví maďarských příslušníků nalézají se na území království Maďarského a nemohly proto býti označeny československou značkou soupisovou podle nař. ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., označí touto značkou dodatečně vyslanectví republiky Československé v Budapešti na žádost dle čl. IV. úmluvy řádně doloženou. Žádosti za dodatečný soupis a označení podané na předepsaných tiskopisech s doklady [čl. IV., a) a b), úmluvy] přijímá do 6 měsíců od účinnosti úmluvy, t. j. nejdéle do 30. dubna 1925 vyslanectví republiky Československé v Budapešti, Akademia utcza 17, prostřednictvím Maďarsko-české průmyslové banky v Budapešti, u které lze obdržeti tiskopisy žádostí (soupisových seznamů) za cenu, kterou vyslanectví stanoví vyhláškou. (2) Bližší pokyny udělí na žádost vyslanectví republiky Československé v Budapešti nebo Maďarsko-česká průmyslová banka tamtéž. (3) Při vyřizování žádostí za označení papírů postupovati bude vyslanectví blahovolně, připouštějíc též důkaz pravděpodobnosti o skutečnostech zde rozhodných. (4) Vyskytnou-li se přes to zamítavá vyřízení, může se žadatel prostřednictvím československého vyslanectví v Budapešti obrátiti zvláštní, odůvodněnou žádostí na ministerstvo financí republiky Československé v Praze. Takové žádosti předloží vyslanectví jednotlivě s příslušnou zprávou bez odkladu ministerstvu financí v Praze (čl. IV., odst. 6., úmluvy). (5) Toto označení jest náhradou za potvrzení (t. zv. affidavit) potřebné podle § 15 vl. nař. ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., pro výplatu splatností neoznačených československých cenných papírů, pokud dospěly do 10. května 1923 (srov. vyhlášku ze dne 5. května 1923, č. 93 Sb. z. a n.). (6) Za označení vybírá se poplatek ½% ze jmenovité hodnoty papíru v korunách československých (přepočtených na koruny maďarské) (srov. § 4 vl. nař. č. 126/1919 Sb. z. a n.). (7) Vkladní knížky nepokládají se za cenné papíry podle ustanovení tohoto paragrafu (čl. IV., předposlední odstavec, úmluvy); jich soupis a označení provedeno bude, pokud nebyly dosud sepsány, podle zvláštní vyhlášky maďarské vlády. (8) Cenných papírů, které podle úmluvy mohou býti z Maďarska do Československa dovezeny, nebude však vyslanectví označovati. Papíry takové označeny budou, pokud obsahují splatnosti dospělé do 10. května 1923, teprve po dovozu do tuzemska dle § 9 této vyhlášky. C. Povinnosti depositářů. § 15. Povinnost sdělovati data o depositech. (1) Tuzemské státní a jakékoliv jiné úřady, státní pokladny, veřejní notáři a peněžní ústavy jsou povinni oznamovati maďarským deponentům na žádost veškerá potřebná data o jejich depositech, která byla u nich uložena, za stejných zákonných podmínek jako deponentům tuzemským (bod 1. zápisu k úmluvě). (2) Stejně mohou českoslovenští deponenti požadovati na maďarských místech depositních sdělení veškerých potřebných dat o svých depositech. (3) Dále jsou svrchu uvedená tuzemská místa depositní povinna podle svého vědomí sestaviti seznamy deposit maďarských příslušníků, která u nich jsou uložena a vyvezena nebyla jen proto, že jejich majitelé, ač byli oprávněni, za uvolnění a vývoz nežádali (čl. VIII. úmluvy). Seznamy tyto buďtež předloženy do 31. prosince 1925 prostřednictvím příslušného zemského finančního úřadu ministerstvu financí. Bečka v. r.

Vyhláška ministra financí o provedení úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o vydání deposit a způsobu úhrady závazků z cenných papírů a jich kuponů.

2/1925 Sb.

5. Vládní vyhláška ze dne 23. prosince 1924, kterou se uvádí v prozatímní platnost Dodatečná úprava doplňující obchodní úmluvu s Francií ze dne 17. srpna 1923 a Protokol k ní přiložený. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 305 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností od 10. ledna 1925 připojená Dodatečná úprava doplňující obchodní úmluvu ze dne 17. srpna 1923 sjednaná mezi republikou Československou a Francií a podepsaná v Paříži dne 18. srpna 1924, jakož i Protokol přiložený k Dodatečné úpravě doplňující úmluvu ze dne 17. srpna 1923, podepsaný v Paříži dne 4. září 1924. Švehla v. r. (Překlad.) Dodatečná úprava doplňující obchodní úmluvu ze dne 17. srpna 1923. Vláda republiky Československé a vláda republiky Francouzské dohodnuvše se, že nebude přikročeno před měsícem březnem 1925 k revisi obchodní úmluvy ze 17. srpna 1923 podle ustanovení článku XXIX. této úmluvy, rozhodly se přece připojiti k ustanovením zmíněné úmluvy tyto změny: I. Seznam A úmluvy ze 17. srpna 1923 doplňuje se nebo upravuje takto: Čísla československého sazebníkuPojmenování výrobkůSrážka v procentechex 43Jemná stolní zelenina:artičoky: po celý roklilek jedlý (aubergine): od 1. listopadu do 30. záříkvěták: od 1. listopadu do 30. dubnaštěrbák: od 1. listopadu do 31. květnarané brambory: od 15. února do 31. květnasalát hlávkový: od 1. listopadu do 30. dubna40%k s. č. 183, 184, 185, 186Bavlněná příze:1. Bavlněná příze saz. čísel 183 a, b, c, 184 a, b, c, 185 a, b, c, jakož i čísla 186 a, b, c, a bavlněná příze až čís. 50 po anglicku, dovážená na dovolovací list dle poznámek k saz. číslům 183 a 184, požívati budou celní slevy ve výši40%2. Bavlněná příze saz. čísel 183 d, e, 184 d, e, 185 d a 186 d, jakož i bavlněná příze přes čís. 50 až čís. 80 po anglicku, dovážená na dovolovací list dle poznámek k saz. číslům 183, 184 a 185, požívati budou celní slevy ve výši25%ex 204 c, dPříze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z čínské kopřivy); surová40%k s. č. 298 až 300Poznámka. Tiskopisy s francouzským textem, spadající do těchto saz. čísel, jež mají výhradně za účel doporučovati výrobky francouzského průmyslu neb jsou návody k jich použití, budou požívati 50%ní slevy ze cla příslušných sazebních položek.k s. č. 299Poznámka. Časopisy modní dlužno odbavovati podle čísla 647 beze cla:1. jestliže vycházejí periodicky,2. mají-li obsah literární nebo odborný, který však nesmí býti pouze na vložkách nebo obálkách a není pouhým popisem vyobrazení u obrázků, nestačícím pro bezcelnost.320 e 2Pneumatiky (duše a pláště):ostatní66%328Kůže hovězí a koňská vydělaná na způsob podešvic (též na hnací řemeny):a 1 a c20%a 2 a b30%Poznámka. Kůže umělá požívá 40%ní slevy z autonomního cla položky b 1.337Kůže výslovně nejmenovaná30%Poznámka. Bez újmy ustanovení článků II. a III. úmluvy ze 17. srpna 1923 nebudou požívati celní slevy napodobeniny exotických kůží.ex 361 cHřebeny, jehlice, spony do vlasů z celluloidu a z podobných umělých surovin řezbářských (vyjma napodobeniny látek, jmenovaných pod položkou d a e), též spojené s obyčejnými nebo s jinými jemnými hmotami40%ex 361 eHřebeny, jehlice, spony do vlasů z napodobené želvoviny66%k s. č. 445Poznámka. Kola pro letadla a automobily, ve váze kusu více než 3 kg až 25 kg, budou podléhati clu, jemuž jsou podrobena kola spadající do saz. čísel 483 a 484.k s. č. 528 a 554Poznámka. Karburátory, spadající pod tato sazební čísla, budou podléhati clu, jemuž jsou podrobeny karburátory saz. čísla 537.ex 529Stroje k obrábění dřeva40%ex 543Zapalovací, osvětlovací, spouštěcí a signální příslušenství elektrického zařízení pro automobily50%624Pokosty lakové (s přísadou pryskyřice, terpentýnu, minerálních olejů nebo alkoholu)40%ex 626Ultramarin modrý31·5%ex 628Inkousty40% Pokud jde o provádění článků I. a II. úmluvy ze 17. srpna 1923 a seznamu A k ní přiloženého, Československo je oprávněno přikročiti k opatřením uvedeným v článku 2. dodatkové úmluvy italsko-československé z 1. března 1924 podle znění a za podmínek tam stanovených. II. Československé výrobky níže uvedené zařadí se do seznamu B a budou požívati výhod ustanovení článku IV.: Čísla francouzského sazebníkuPojmenování výrobkůPoznámka131Štěpiny136Uhlí dřevěné a ze stonků konopných0194Alkohol methylnatý, surový, „type régie“301 a ex 301 bisTužky a tuhy pro tužkyKontingentex 351Tabulové sklo obyčejné:do 3 mm sílyKontingentvíce než 3 mm sílyKontingentex 358Perly skleněné a jiné skloviny v zrnech, provrtané nebo obroušené; bílé nebo barevné, malované, zlacené nebo stříbřené, jiné než perly kulaté, zvané „rocaille“ex 461 quaterPapíry a filmy fotografické citlivéex 490, 491 a ex 492Kufry celokožené, drobné kožené zboží (maroquinerie) ohebné nebo tuhé, kufříky; kabelky a brašny cestovníex 522Rozmetadla hnojivKontingentŘezačkyKontingentex 620Podrážky a podpatky; kaučukové míče (nepotažené); zařízení rozvodná na elektřinu; schránky na akumulátory; z tkanin kaučukovaných: nemocniční prostěradla Tužky a tuhy do tužek (301 a ex 301 bis), rozmetadla hnojiv a řezačky (ex 522), dovezené po vyčerpání kontingentu výše uvedeného budou požívati výhody procentní slevy stanovené v seznamu C úmluvy ze 17. srpna 1923. Tabulové sklo (ex 351) bude po vyčerpání kontingentu podrobeno generálnímu sazebníku. III. Seznam C úmluvy ze 17. srpna 1923 upravuje a doplňuje se takto: Čísla francouzského sazebníkuPojmenování výrobkůSnížení v procentechex 177Kameny opracované, profilované nebo hlazené, s výjimkou desek a kamenů litografických90%ex 203Kovové barvy v prášku (prášek aluminiový)60%ex 212Drát železný80%ex 212Drát ocelový60%ex 221Kovové barvy v prášku (bronzový prášek)75%ex 350Duté a krystalové sklo hladké nebo lisované, bílé nebo barvy přírodní95%ex 358Perly kulaté, zvané „rocaille“85%ex 359Láhve, fioly a flakony obyčejné, plné nebo prázdné, obsahu 1/2 litru nebo více90%ex 459Tkaniny všeho druhu z umělého hedvábí smíšeného, tkaniny husté, foulardy atd.80%Tato procentní sleva nebude se vztahovati na aksamity, plyše a sealskiny z umělého hedvábí, které budou podrobeny generálnímu sazebníku.ex 522Mlátičky nad 500 kg60%ex 525 bisŠrotovníky ruční nebo mechanické85%ex 620Oděvy z nepromokavé látky80%630Předměty z pravé mořské pěny60% IV. Seznam kontingentů obsažených v příloze I. závěrečného protokolu připojeného k úmluvě ze dne 17. srpna 1923 bude upraven nebo doplněn tímto způsobem: Čísla francouzského sazebníkuPojmenování výrobkůKontingent301 a ex 301 bisTužky a tuhy k tužkám200 qex 347Porculán zdobený7.000 qex 351Tabulové sklo obyčejné:do 3 mm síly4.000 qvíce než 3 mm síly2.000 q459Zboží stávkové z hedvábí, z hedvábí umělého a z hedvábí smíšeného s jinými látkami textilními15 q496 aZboží zlacené nebo stříbřené}550 q496 bisBižuterie nepraváex 522Secí stroje lžíčkové3.000 qSecí stroje válečkové (drážkové)900 qVyoravače řepy900 qVyoravače bramborů1.200 qOdstředivky na mléko2.000 kusůRozmetadla hnojiv600 qŘezačky200 q525Obráběcí stroje1.800 q579Díla ze slitin niklu s mědí nebo zinkem (nové stříbro) nebo z kovů poniklovaných280 qex 614Automobily125 kusů V. Zboží níže vyjmenované jest vyňato z části B seznamu D a zařaděno do seznamu E: Čísla československého sazebníkuPojmenování výrobků23 až 33Mouka a cereálie491 cPlechy a desky zinkové.509Drobné předměty z různých kovů: kovové perly, dětské hračky atd.ex 531Válce na potiskování látek.ex 603Sirouhlík. VI. Příloha II k úmluvě ze 17. srpna 1923 se doplňuje neb upravuje pro toto zboží: Čísla československého sazebníkuPojmenování výrobkůKontingent23 až 33Cereálie a mouka400.000 q49Semena vojtěšky a červeného jetele7.000 q296Cigaretový papír200 qex 553Automobily500 kusů VII. Pokud jde o zboží níže uvedené, budou vydávána dovozní povolení československými úřady takovým způsobem, aby nikterak nebyl omezován dovoz prováděný za dosavadního režimu, který pro ně dříve platil. Čísla československého sazebníkuPojmenování výrobkůex 361 c a eZboží z celluloidu a z napodobené želvoviny.380Fotografické desky.491 cPlechy a desky zinkové.509Drobné předměty z různých kovů: kovové perly, dětské hračky atd.ex 531Válce na potiskování látek.ex 553Cyclecary a vozíky o váze méně než 350 kg.ex 603Sirouhlík. Tato úprava bude ratifikována a její ratifikační listiny budou vyměněny v Paříži. Nabude účinnosti osmý den po výměně ratifikačních listin. Nicméně obě vlády budou moci se dohodnouti o jejím dřívějším uvedení v účinnost, jestliže jejich příslušná zákonodárství je k tomu opravňují. Bude v platnosti po stejnou dobu jako úmluva ze 17. srpna 1923, na níž závisí. Dáno v Paříži dvojmo dne 18. srpna 1924. (L. S.) J. DVOŘÁČEK v. r. (L. S.) RENÉ RENOULT v. r. (L. S.) RAYNALDY v. r. (Překlad.) Protokol přiložený k dodatečné úpravě doplňující úmluvu ze dne 17. srpna 1923. Poněvadž režim pro hedvábí a hedvábné zboží československé dovážené do Francie byl pozměněn novou úpravou sazeb, vyplývající z úmluvy francouzsko-italské, rozhodly se vláda francouzská a vláda československá u příležitosti uzavření dodatečné úpravy doplňující úmluvu ze dne 17. srpna 1923 společnou dohodou změniti francouzské sazby, kterým jsou podrobeny československé výrobky téhož druhu, tak jak je stanoveno v připojeném seznamu. Kromě toho připustí Francie s výhodou minimálního sazebníku kontingent 50 q tkanin z hedvábí čistého anebo smíšeného s jinými látkami textilními, určených k výrobě deštníků, slunečníků a kravat, ať by platil jakýkoliv minimální sazebník pro kterýkoliv z těchto zvláštních druhů zboží. Tento protokol jest určen, aby byl pojat do dodatečné úpravy doplňující úmluvu ze 17. srpna 1923, a bude sdíleti osud této úmluvy. Dáno v Paříži dvojmo dne 4. září 1924. RAYNALDY v. r. J. DVOŘÁČEK v. r. Přiložený seznam. Místo procentních slev z rozdílu mezi sazebníkem generálním a sazebníkem minimálním, které jsou stanoveny v listině C úmluvy ze dne 17. srpna 1923 pro výrobky hedvábné (ex 459), pocházející a přicházející z Československa, budou se na tytéž výrobky vztahovati tyto procentní slevy: Číslo francouzského celního tarifuPojmenování výrobkůSnížení vyjádřené v procentechex 459Tkaniny z hedvábí nebo z floretového hedvábí (chappové) anebo tkaniny smíšené z obou těchto látek nebo smíšené s jinými textiliemi, s převahou hedvábí nebo floretového hedvábí ve váze:6. Tkaniny husté, foulárdy a všechny ostatní tkaniny, nejmenované v odstavcích 1, 2, 3, 4 a 5, o váze méně než 60 gramů na 1 m:surové50%vyvářené, bílené neb barvené55%o váze 60 gramů a více:surové25%vyvářené, bílené neb barvené37%Tkaniny z umělého hedvábí celohedvábné nebo smíšené s hedvábím, s floretovým hedvábím (chappovým) nebo jinými textiliemi s převahou umělého hedvábí ve váze:5. Tkaniny husté, foulardy a všechny ostatní tkaniny nejmenované v odstavcích 1, 2, 3 a 4:o váze méně než 90 gramů:surové30%barvené40%o váze 90 gramů a více na 1 m:surovéT. G.barvené20%Látky z floretového hedvábí (chappového) nebo z bavlny:1. krepy vyvářené, bílené nebo barvené70%2. mušelínové závoje a podobné gázy a etaminy vyvářené, bílené nebo barvené70%Husté tkaniny, foulardy a všechny ostatní tkaniny nejmenované v odstavcích 1 a 2, obsahující nejméně 3% a nejvíce 12% hedvábí nebo floretového hedvábí (chappového):vyvářené, bílené nebo barvené30%Obsahující více než 12% až do 50% včetně hedvábí nebo floretového hedvábí (chappového):vyvařené, bílené nebo barvené50%Tkaniny husté, foulardy a ostatní tkaniny nejmenované v odstavcích 1 a 2, obsahující nejméně 5% a nejvýše 20% umělého hedvábí:vyvářené atd.30%obsahující více než 20% až do 50% včetně umělého hedvábí:vyvářené, bílené nebo barvené50%

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost Dodatečná úprava doplňující obchodní úmluvu s Francií ze dne 17. srpna 1923 a Protokol k ní přiložený.

5/1925 Sb.

11. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 8. ledna 1925, kterou se uveřejňují změny soudního řádu smíšeného rozhodčího soudu československo-maďarského podle článku 239. mírové smlouvy Trianonské. (Překlad.) Československo-maďarský smíšený rozhodčí soud. Protokol. Ve schůzi, konané v Curychu dne 6. listopadu 1924, usnesl se československo-maďarský smíšený rozhodčí soud po slyšení zástupců států na těchto změnách soudního řádu, který byl usnesen v Haagu dne 6. listopadu 1922: Paragraf 4 mění se takto: „Sekretariát má sídlo v Haagu, Bazarstraat 36.“ Odstavec 2. a 3. paragrafu 18 se zrušují a nahrazují tímto ustanovením: „Suma jistoty obnáší deset nizozemských zlatých s připočtením obnosu, jenž bude určen předsedou se zřetelem na předvídané náklady a slušnost; suma jistoty nebude však vyšší dvou pro mille hodnoty sporného předmětu a v žádném případě jednoho tisíce pěti set nizozemských zlatých.“ Tomu na víru podepsaní, předseda a členové soudu, podepsali tento protokol. Dáno v Curychu dne 6. listopadu 1924 v jediném exempláři, jenž zůstane uložen v archivu soudu a jehož shodné opisy, ověřené předsedou, budou odevzdány prostřednictvím zástupců států vládě maďarské a vládě československé. HENRI SCHREIBER v. r. CHARLES BALÁS v. r. KAREL KADLEC v. r. Protokol. Ve schůzi, konané v Curychu dne 6. listopadu 1924, usnesl se československo-maďarský smíšený rozhodčí soud po slyšení zástupců států na tomto: 1. Lhůta, stanovená pro podání žalob paragrafem 16 soudního řádu, se prodlužuje do dne 28. února 1925. 2. Všechny ostatní lhůty, stanovené soudním řádem, považují se za staveny po dobu ode dne 31. července 1923 (dne úmrtí M. Struyckena) do dne 6. listopadu 1924 a běží znovu od tohoto posledního dne. Nicméně doručení, jež se stala a byla přijata během této doby, budou považována za platná, stejně jako podání, jež sekretariátu došla a jím byla protokolována. Tomu na víru podepsaní, předseda a členové soudu, podepsali tento protokol. Dáno v Curychu dne 6. listopadu 1924 v jediném exempláři, jenž zůstane uložen v archivu soudu a jehož shodné opisy, ověřené předsedou, budou odevzdány prostřednictvím zástupců států vládě maďarské a vládě československé. HENRI SCHREIBER v. r. CHARLES BALÁS v. r. KAREL KADLEC v. r. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí, kterou se uveřejňují změny soudního řádu smíšeného rozhodčího soudu československo-maďarského podle článku 239. mírové smlouvy Trianonské.

11/1925 Sb.

12. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 9. ledna 1925 o obchodní smlouvě mezi Československou republikou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska. Obchodní smlouva mezi Československou republikou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska, sjednaná v Londýně dne 14. července 1923, byla uvedena v prozatímní platnost se souhlasem presidenta republiky vládní vyhláškou ze dne 30. srpna 1923, č. 175 Sb. z. a n., na základě usnesení vlády dle § 1 zákona ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb. z. a n. Národní shromáždění ve schůzích dne 13. a 19. prosince 1923 a dne 19. března a 8. dubna 1924 konaných dalo k ní svůj souhlas a dne 14. července 1924 byla presidentem republiky ratifikována. Ratifikační listiny byly vyměněny v Londýně dne 4. září 1924, čímž nabyla mezinárodní působnosti. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o obchodní smlouvě mezi Československou republikou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska.

12/1925 Sb.

14. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 2. ledna 1925 o odsunutí účinnosti výpovědi obchodní dohody mezi Československou republikou a Řeckem, sjednané v Athénách dne 10. ledna 1923. Výměnou not mezi ministerstvem zahraničních věcí a řeckým vyslanectvím v Praze byla účinnost výpovědi obchodní dohody mezi Československou republikou a Řeckem, sjednané v Athénách dne 10. ledna 1923, odsunuta ke dni 1. března 1925. Tím stává se bezpředmětnou vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 24. října 1924, č. 234 Sb. z. a n. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o odsunutí účinnosti výpovědi obchodní dohody mezi Československou republikou a Řeckem, sjednané v Athénách dne 10. ledna 1923.

14/1925 Sb.

20. Vládní vyhláška ze dne 18. prosince 1924 o rozhodnutí konference velvyslanců ze dne 28. července 1920 o Těšínsku, Oravě a Spiši. Hledíc k ustanovením mírových smluv, zejména k ustanovení čl. 91 mírové smlouvy St. Germainské a čl. 75 mírové smlouvy Trianonské vyhlašuje se rozhodnutí konference velvyslanců o Těšínsku, Oravě a Spiši, dané v Paříži dne 28. července 1920. Švehla v. r. (Překlad.) SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ, ŘÍŠE BRITSKÁ, FRANCIE, ITALIE A JAPONSKO, Čelné mocnosti spojené a sdružené, rozhodnuvše ustanovením ze dne 27. září 1919, vydaným v Paříži, že určí politickou příslušnost býv. vévodství Těšínského a území Oravy a Spiše tím, že nařídí provedení lidového hlasování, které poskytuje všechny nutné záruky loyálnosti a upřímnosti; ale uváživše, že provedená opatření tohoto ustanovení, aby bylo možno uskutečniti lidové hlasování za podmínek výše uvedených, zůstala bez výsledku; uváživše, že je v zájmu všeobecného míru nezbytně nutno uspořádati osud těchto území; uváživše, že vlády polská a československá prohlásily aktem z 10. července 1920 ve Spa, že přijímají, aby hranice jmenovaných území byly určeny Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými; pověřily konferenci velvyslanců uspořádáním této otázky. V důsledku toho rozhodla konference velvyslanců takto: I. Hranice svrchovanosti Polska a Československa nad bývalým knížectvím Těšínským a nad územím Oravy a Spiše budou stanoveny hraniční čarou, určenou tímto způsobem (viz připojené mapy):*) 1. V krajině těšínské: Od bodu, kde východní hranice obce Pieršné stýká se s bývalou hranicí mezi Německem a Rakouskem, na jih a až ke kotě 268, ležící asi 2 km severovýchodně od Frýštátu: čára, kterou jest určiti na místě samém a která ponechává ves Dolní Marklovice a domy obce Mizerova státu československému; odtud na jih a až k bodu, kde jihovýchodní hranice obce Roje přetíná řeku Olšu: východní hranice obcí Frýštátu a Roje; odtud jiho-jihovýchodně a až k bodu, který jest určiti asi 500 metrů severo-severozápadně od mostu, ležícího 1500 metrů jihovýchodně od Šibice: tok řeky Olši proti proudu; odtud východo-jihovýchodně a až k bodu, kde hranice mezi obcemi Horní Lišnou a Nýdkem stýká se se západní hranicí okresu bílského: čára, kterou jest určiti na místě samém a která sleduje pokud možno horské hřbety, vedouc přes koty 405 (Osovka B.), 514 (Vrurna), 708 (Ostrý) a ponechávajíc Polsku obce Puncov a Horní Lišnou a státu Československému obce Kojkovice a Dolní Lišnou; odtud jiho-jihovýchodně a až ke kotě 989 (Kičory): západní hranice okresu bílského; odtud jižně až k bodu, kde hranice mezi obcemi Bukovcem a Javořinkou stýká se s bývalou hranicí mezi Maďarskem a Slezskem: západní hranice obcí Jistebné a Javořinky. 2. V krajině oravské: Od bodu ležícího asi půldruhého kilometru východně od koty 1725 (Babia Gura) na bývalé hranici mezi Maďarskem a Haličí až k bodu na horním toku Lipnice přímo na západ od koty 843: čára, kterou jest určiti na místě samém a která vede přes kotu 924; odtud až k bodu ležícímu asi 200 metrů jihovýchodně od stoku Lipnice a potoku, tekoucího od Privarovky: tok Lipnice; odtud k stoku Chýžného potoku a Černé Oravy: čára, kterou jest určiti na místě samém a která vede přes koty 758 (as 1 kilometr západně od Lipnice), 798, 766, 617 (poblíže silnice Námestov-Jablonka); odtud jihovýchodně až k bodu, který jest určiti na Chýžném potoku asi 2 km severozápadně od mostu přes Chýžný potok na silnici z Trstené do Jablonky: tok Chýžného potoku proti proudu; odtud jiho-jihozápadně a až k bodu, který jest stanoviti na Jelesné Vodě asi 1½ kilometru severně od koty 654: čára, kterou jest určiti na místě samém a která vede přes kotu 659; odtud jihovýchodně až k bodu na Jelesné Vodě, ležícímu asi 1 kilometr západně od Hladovky (přibližně na čáře, spojující koty 754 a 740): tok Jelesné Vody proti proudu; odtud jiho-jihovýchodně až k bodu na bývalé hranici mezi Haličí a Maďarskem, ležícímu asi 1 kilometr severně od koty 1230 (Magura): čára, kterou jest určiti na místě samém a která vede přes koty 862, 919 (Bučinka), 955, 967 (Bučník). 3. V krajině spišské: Od bodu bývalé hranice mezi Haličí a Maďarskem ležícího na říčce Bialce asi 500 metrů východně od obce Brzegi, všeobecným směrem východo-severovýchodním až k bodu téže hranice, který leží poblíž koty 487 na silnici z Czorsztyna do Staré Vsi: čára, kterou jest určiti na místě samém a která vede přes kotu 1011 (Briovský vrch), 909, 956 (Malorovka), 607 (na říčce Kacvinské asi 2 km jižně od Kacína), 873 (dva kilometry severovýchodně od Frankové) a směrem severním přes koty 751, 540. V důsledku toho Spojené Státy Americké, Britská říše, Francie, Italie a Japonsko tímto rozhodují a prohlašují dnešním dnem jednak svrchovanost Polska, jednak svrchovanost Československa na územích, ležících na jedné a druhé straně výše popsané hraniční čáry. II. Rozhraničovací komise, složená z jednoho zástupce každé z Čelných spojených a sdružených mocností, jakož i Polska a Československa, bude utvořena během měsíce, jenž bude následovati po tomto rozhodnutí, a vyznačí na místě samém výše popsanou čáru hranic. Rozhodnutí této komise, závazná pro zúčastněné strany, budou učiněna většinou hlasů; při stejném počtu hlasů rozhoduje předseda. Komise bude míti plnou moc k tomu, aby mohla konferenci velvyslanců činiti návrhy na změny, jež se jí budou zdáti oprávněny soukromými neb veřejnými zájmy v sousedství hraniční čáry a vzhledem ke zvláštním místním okolnostem. Výlohy řečené komise budou kryty polovinou Polskem a polovinou Československem. III. 1. Osoby, které měly před 1. lednem 1914 domovské právo (indigénat, pertinenza, Heimatsrecht) v býv. vévodství Těšínském neb v území Oravy neb Spiše, nad nimiž svrchovanost Polska neb Československa byla uznána, nabudou plným právem polskou neb československou státní příslušnost. Stejně bude tak i s osobami, které, aniž by měly domovského práva, sídlily by v řečených územích před 1. lednem 1908. Osoby, které nabyly domovského práva v řečených územích po prvním lednu 1914, nabudou podle okolností polskou neb československou státní příslušnost pouze s podmínkou souhlasu se strany Polska neb Československého státu; jestliže o tento souhlas nebylo zažádáno, neb byl-li odmítnut, podrží tyto osoby podle okolností státní příslušnost rakouskou neb maďarskou. Stejně tomu bude s osobami, které, aniž by měly domovského práva, sídlily by v řečených územích po 1. lednu 1908. 2. Osoby, starší 18 let, získávající plným právem polskou nebo československou státní příslušnost ve smyslu čl. I., budou míti možnost během jednoho roku, počínaje dnešním dnem, optovati pro příslušnou československou neb polskou státní příslušnost. Pokud se týče osob, které nabyly domovského práva na území Těšína, Oravy neb Spiše po prvním lednu 1914 neb které, aniž by tam měly domovského práva, sídlily tam po prvním lednu 1908, bude nabytí polské neb československé státní příslušnosti opcí odvislé od souhlasu vlády polské neb československé podle okolností. Bude-li souhlas odmítnut, bude o těchto osobách platiti ustanovení odstavce 2. par. 1 tohoto článku. Opce manžela zahrnuje v sobě opci manželčinu a opce rodičů opci dětí mladších 18 let. Osoby, které použily výše zmíněného práva opce, budou musiti přesídliti do státu, pro nějž optovaly, během příštích dvanácti měsíců. Budou moci svobodně podržeti nemovitý majetek, jejž mají na území druhého státu, kde měly své bydliště před opcí. Budou moci odvézti svůj movitý majetek všeho druhu. Nebudou jim uloženy za to žádné poplatky, žádné vývozní neb dovozní clo. 3. Osoby, které mají domovské právo v území přiřknutém Polsku neb československému státu ve smyslu tohoto rozhodnutí a které se odlišují rasou aneb jazykem od většiny obyvatelstva, budou moci v šestiměsíční lhůtě, počínaje dnešním dnem, optovati pro tu zemi, která byla částí bývalé rakousko-uherské monarchie, neb stala se nástupkyní území řečené monarchie, v níž většina obyvatelstva jest složena z osob, mluvících týmž jazykem a jsoucích téže rasy jako ony. Ustanovení článku II., týkajícího se provádění opčního práva, vztahují se na provádění práva uznaného tímto článkem. 4. Žádné obtíže nebudou činěny vykonání opčního práva, stanoveného tímto rozhodnutím a dovolujícího těm, jichž se týká, nabýti neomezeně jakékoliv státní příslušnosti. 5. Pokud se týče použití předcházejících ustanovení, platí pro vdané ženy ve všem tytéž podmínky jako pro jejich muže a pro děti mladší 18 let jako pro jejich rodiče. IV. Žádný z obyvatelů bývalého vévodství Těšínského neb území Oravy neb Spiše nesmí býti stíhán neb pronásledován, ať pro své politické chování od 28. července 1914 až do převzetí řečených území Polskem neb Československem, zvláště ne pro skutky související s úpravou svrchovanosti, ať pro své rozhodnutí o své státní příslušnosti ve smyslu tohoto ustanovení. V. Poměr a povaha finančních břemen býv. rakousko-uherské monarchie, případně bývalé říše rakouské neb království uherského, jež připadnou Polsku neb Československu, následkem převzetí těchto území, budou upraveny podle okolností v souhlasu s články 203, část IX. (finanční klausule), mírové smlouvy s Rakouskem, neb 186, část IX. (finanční klausule), mírové smlouvy s Maďarskem. VI. Polsko a Československo uznají práva a zájmy všeho druhu, zvláště práva věcná, koncese a privilegia, nabytá jednotlivci neb společnostmi, zejména důlními neb průmyslovými společnostmi v bývalém vévodství Těšínském neb v územích Oravy a Spiše. Po 25 let nebude vydáno v řečených územích žádného legislativního opatření v oboru důlním, průmyslovém neb obchodním, které by nebylo stejně použitelné pro celé území Polska neb Československa. VII. V době dvou měsíců bude uzavřena mezi Polskem a Československem zvláštní konvence, která upraví vzájemné uhelné a naftové dodávky obou zemí na těchto základech: Československo se zaváže, že zajistí Polsku roční dodávky uhlí, jež množstvím a jakostí nebudou menší, než jaké byly dodávky v roce 1913 do dnešního polského území z uhelných okresů bývalého vévodství Těšínského, nad nimiž je od nynějška uznána suverenita Československa. Kdyby v některém roku těžba v těchto okresech byla menší než v roce 1913, řečené dodávky v témže roce mohly by býti sníženy úměrně se snížením těžby. Za stejných podmínek se Polsko zaváže, že v míře možnosti bude dodávati ročně jako placení Československu, jestliže o to požádá, naftu v množství a jakosti, odpovídající příslušné protihodnotě obdrženého uhlí. Kdyby po uplynutí řečené dvouměsíční lhůty konvence nebyla uzavřena, byly by zmíněné otázky vyřízeny Čelnými spojenými a sdruženými mocnostmi, jejichž rozhodnutí bude závazné pro Polsko a Československo. Tato konvence zůstane v platnosti až do doby, kdy bude proveden plebiscit v Horním Slezsku. Čelné spojené a sdružené mocnosti si vyhražují právo přezkoumati potom otázku, vezmouce zřetel na novou situaci, jež tím vznikne. S výhradou ustanovení článků 224 mírové smlouvy s Rakouskem a 207 mírové smlouvy s Maďarskem a vzhledem k všeobecné uhelné situaci evropské bude učiněna dohoda mezi Čelnými spojenými a sdruženými mocnostmi a Československem o repartici uhlí z pánve těšínské souhlasně s všeobecnou politikou Čelných spojených a sdružených mocností v tomto oboru. Zatím a až do doby, kdy tato dohoda bude uzavřena, vyhoví Československo každé žádosti o dodávky uhlí, jež mu bude adresována reparační komisí, jménem Čelných spojených a sdružených mocností ve prospěch státu neb území, které v roce 1913 dostávalo uhlí z řečených uhelných revírů. Československo však nebude nijak zavázáno dodávati uhlí v množství neb jakosti převyšující dodávky z roku 1913 tak, jak jsou určeny reparační komisí. Až do uzavření zmíněné úmluvy nebo, kdyby nebyla uzavřena, až do rozhodnutí Čelných spojených a sdružených mocností dosavadní smlouvy a dohody zůstávají v platnosti. VIII. V téže dvouměsíční lhůtě, stanovené v článku VII., Polsko a Československo se dohodnou, aby zajistily všechny možnosti průvozu polskému obchodu vůbec a zvláště na dráze Bohumín-Petrovice a aby usnadnily rovněž průvoz a přístup k nádraží těšínskému; nebude-li dohody v naznačené lhůtě, budou tyto otázky upraveny, jak je řečeno v článku VII. Čelnými spojenými a sdruženými mocnostmi, jichž rozhodnutí bude pak pro Polsko i Československo závazné. IX. Všechny ostatní otázky finanční, právní nebo administrativní budou Polskem a Československem zvláště upraveny podle zásad přijatých v mírových smlouvách s Rakouskem a Maďarskem, při čemž Čelné spojené a sdružené mocnosti si zůstavují v případě neshody možnost sprostředkovati, bude-li to vhodné, aby usnadnily jejich řešení. V Paříži, dvacátého osmého července tisíc devět set dvacet. DERBY. JULES CAMBON. BONIN. K. MATSUI. *) Do Sb. z. a n. nebyly zařazeny. (Redakce Sb. z. a n.)

Vládní vyhláška o rozhodnutí konference velvyslanců ze dne 28. července 1920 o Těšínsku, Oravě a Spiši.

20/1925 Sb.

22. Vyhláška ministra vnitra ze dne 23. ledna 1925 o vydání úředního seznamu míst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad povolených v roce 1924. Podle ustanovení §§ 3 a 5 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 266 Sb. z. a n., o názvech měst, obcí, osad a ulic, jakož i označování obcí místními tabulkami a číslování domů, vyhlašuji, že byl vydán tiskem úřední seznam míst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Statistický lexikon obcí v republice Československé. Díl I. a II.), jenž obsahuje úřední názvy obcí, osad a částí osad podle uvedeného zákona, a že v roce 1924 povoleny byly ministrem vnitra tyto změny úředních názvů míst: V Čechách: 1. Výnosem ze dne 29. listopadu 1924, č. 62.430, byla k žádosti obce Oselna, pol. okres České Budějovice, povolena změna názvu této obce a osady na Úsilné. 2. Výnosem ze dne 3. prosince 1924, č. 82.212 ai 1923, byla k žádosti obce Řečan, pol. okres Pardubice, povolena změna názvu této obce a osady na Řečany nad Labem. 3. Výnosem ze dne 18. prosince 1924, č. 21.759, byla k žádosti obce Včelné, pol. okres Prachatice, povolena změna názvu této obce a osady na Včelná pod Boubínem. Ve Slezsku: Výnosem ze dne 2. června 1924, č. 23.607, bylo ustanoveno k žádosti obce Šunichlu, pol. okres fryštátský, aby název této obce a osady Šunichel, německy Schönichel, polsky Szónychel, byl zrušen a aby nový název zněl Nový Bohumín, německy Neu-Oderberg. Malypetr v. r.

Vyhláška ministra vnitra o vydání úředního seznamu míst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad povolených v roce 1924.

22/1925 Sb.

26. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 9. února 1925 o „Prohlášení mezi Československem a Maďarském o vzájemném sdělování si dat vyplývajících z periodického sčítání lidu a týkajících se příslušníků jedné země bydlících na území druhé“. Vláda Československé republiky schválila toto „Prohlášení“ dne 18. prosince 1924 a jeho znění uveřejněno bylo v „Úředním listě republiky Československé“ dne 27. ledna 1925, č. 21. Vyhlašuje se s tím, že „Prohlášení“ nabylo platnosti dnem 1. ledna 1924. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o „Prohlášení mezi Československem a Maďarském o vzájemném sdělování si dat vyplývajících z periodického sčítání lidu a týkajících se příslušníků jedné země bydlících na území druhé“.

26/1925 Sb.

39. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 9. března 1925 o dalším odsunutí účinnosti výpovědi obchodní dohody mezi Československou republikou a Řeckem, sjednané v Athénách dne 10. ledna 1923. Výměnou not mezi ministerstvem zahraničních věcí a řeckým vyslanectvím byla účinnost výpovědi obchodní dohody mezi Československou republikou a Řeckem, sjednané v Athénách dne 10. ledna 1923, odsunuta ke dni 1. června 1925. Tím stává se bezpředmětnou vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 2. ledna 1925, č. 14 Sb. z. a n. Stříbrný v. r. za ministra Dr. Beneše.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o dalším odsunutí účinnosti výpovědi obchodní dohody mezi Československou republikou a Řeckem, sjednané v Athénách dne 10. ledna 1923.

39/1925 Sb.

68. Zákon ze dne 26. března 1925, kterým se ku všeobecné nemocnici v Praze připojuje vojenská nemocnice v Praze-II. a zřizuje Masarykova vojenská nemocnice v Praze. Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně: § 1. Ku všeobecné nemocnici v Praze připojuje se dosavadní vojenská nemocnice v Praze-II., Karlovo náměstí, jako její nerozlučná součást. § 2. Právní poměry podmíněné tímto připojením budou upraveny zvláštním zákonem. § 3. Pro účely vojenské vybudována bude v Praze nová nemocnice s názvem „Masarykova vojenská nemocnice v Praze“. § 4. Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ministr školství a národní osvěty a ministr národní obrany v dohodě se súčastněnými ministry. T. G. Masaryk v. r. Stříbrný v. r. Šrámek v. r. Dr. Markovič v. r. Udržal v. r.

Zákon, kterým se ku všeobecné nemocnici v Praze připojuje vojenská nemocnice v Praze-II. a zřizuje Masarykova vojenská nemocnice v Praze.

68/1925 Sb.

69. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 27. března 1925 o poskytování vzájemných nejvyšších výhod mezi Československou republikou a Německem. Výměnou diplomatických not z 15. února 1924 bylo potvrzeno, že Německo bude vzhledem k čl. X, odst. 1., hospodářské dohody československo-německé z 29. června 1920 (čís. 359 Sb z. a n. z roku 1922) poskytovati Československu vzájemně nejvyšší výhody, dokud řečená dohoda zůstane v platnosti. Příslušný zákon publikován byl v Německu dne 10. března 1925 pod č. 13 II. dílu říšského zákoníka německého. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o poskytování vzájemných nejvyšších výhod mezi Československou republikou a Německem.

69/1925 Sb.

70. Vládní vyhláška ze dne 16. dubna 1925, kterou se uvádí v prozatímní platnost prozatímní obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Řeckou. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 305 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností ode dne 23. dubna 1925 připojená prozatímní obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Řeckou, sjednaná v Athénách dne 8. dubna 1925. Stříbrný v. r. (Překlad.) Prozatímní obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Řeckou. President republiky Československé a president republiky Řecké ve snaze, aby hospodářské styky mezi oběma zeměmi byly usnadněny, rozhodli se, že nahradí až do uzavření definitivní smlouvy obchodní dosavadní prozatímní obchodní dohodu, uzavřenou v Athénách 28. prosince 1922—10. ledna 1923, novou prozatímní obchodní dohodou a jmenovali k tomu účelu svými plnomocníky: President republiky Československé: Jeho Excellenci pana Dr. Pavla Wellnera, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra republiky Československé v Athénách, President republiky Řecké: Jeho Excellenci pana Ondřeje Michalakopoulosa, předsedu ministerské rady a řeckého ministra věcí zahraničních, kteří, vyměnivše své plné moci, jež shledali v řádné a náležité formě, se dohodli o tomto: Článek I. Výrobky a zboží řecké budou požívati při svém vstupu do Československa nejvyšších výhod, počítaje v to výhody již přiznané nebo které budou přiznány později výrobkům a zboží jiných zemí. Je však shoda o tom, že republika Řecká se nebude dovolávati v důsledku předchozího ustanovení výhod z jakékoliv zvláštní dohody, jež by mohla býti uzavřena republikou Československou s Rakouskem nebo s Maďarskem podle hospodářských klausulí mírových smluv s Rakouskem a s Maďarskem, k zavedení zvláštní celní úpravy ve prospěch určitých plodin nebo výrobků pocházejících a přicházejících z těchto zemí. Rovněž je shoda v tom, že republika Řecká nebude moci požadovati výhody vztahující se k pohraničnímu obchodu, styku a dopravě, jež by z důvodů místních byly přiznány státům sousedním v pohraničních pásmech. Článek II. Vzhledem k tomu, že dovoz některého zboží původu řeckého do Československa, na němž republika Řecká má prvořadý zájem, je dovolen pouze s povolením vlády československé, republika Československá se zavazuje povoliti jeho dovoz v těchto ročních kontingentech: Číslo celního sazebníku čs.Výrobky Kontingent9 bFíky suché6,720.000 kgex 10Korintky4,000.000 „104Olivový olej atd.500.000 „ex 108 bLikéry, punčové tresti a jiné lihové tekutiny pálené s přísadou cukru neb jiných látek; francovka15.000 „ex 109Víno z hroznů35.000 hlVermuth3.000 „ Roční kontingenty shora stanovené budou rozděleny na čtvrtletí roku, pro který budou poskytnuty, při čemž ovšem, nedosáhne-li dovoz jednoho čtvrtletí čtvrtiny kontingentu, bude příslušný rozdíl započten do kontingentu příštích čtvrtletí. Článek III. Korintky (ex čís. 10 československého celního sazebníku) původu řeckého budou při svém dovozu do Československa v mezích nahoře stanoveného kontingentu vyclívány sazbou 130 korun československých za 100 kg. Článek IV. Republika Československá se zavazuje, že dovolí v rámci shora stanovených kontingentů volný dovoz vína z hroznů pocházejícího a přicházejícího z Řecka, a to: 1. vína v sudech, které má více než 13° alkoholu (vyjímaje vína koncentrovaná), 2. vína v sudech, pocházejícího z Peloponnesu, Attiky, Beotie, Thessalie, Epiru, Macedonie, Thracie a všech ostrovů řeckých bez ohledu na stupeň alkoholu, 3. vína v lahvích pocházejícího z provincií jmenovaných v odst. 2. Shora uvedená vína budou vyclívána při svém dovozu do republiky Československé takto: a) vína v sudech 210 korun československých za 100 kg, b) vína v lahvích 487·50 korun československých za 100 kg. Vína pocházející a přicházející z Řecka budou požívati při svém dovozu do Československa shora naznačených výhod pouze tehdy, budou-li doprovázena vysvědčením o svém původu, vydaným oprávněnými řeckými úřady na základě příslušného osvědčení. Vláda československá se dohodne s vládou řeckou o seznamu úřadů a ústavů oprávněných vydávati vysvědčení a osvědčení o původu. Vína pocházející a přicházející z Řecka nebudou moci býti v žádném případě zatížena při svém dovozu do Československa jinými neb vyššími cly, než jakým budou podléhati vína z kteréhokoli jiného státu. Příslušné úřady československé budou uznávati osvědčení o analyse eventuelně vydaná v řádné a předepsané formě od příslušných řeckých ústavů. Vláda československá se dohodne s vládou řeckou o seznamu ústavů oprávněných k vydávání osvědčení o analyse. Úřady československé budou však míti právo v případě potřeby přezkoušeti analysu dovezených vín. Článek V. Vázané koberce (čís. 237b celního sazebníku československého), pocházející z Řecka, budou při svém dovozu do Československa vyclívány sazbou 3375 korun československých za 100 kg. Článek VI. Celní sazba uvedená v článcích III, IV a V bude platiti jen potud, pokud kurs československé koruny vůči dolaru a anglické libře nevykáže změny, jež by převýšila více jak o 10% průměrný kurs československé koruny vůči dolaru nebo anglické libře v roce 1923; v opačném případě celní sazba bude buď zvýšena nebo snížena poměrně. Při stanovení kursu vezme československá vláda za podklad záznamy bursy Pražské nebo New-Yorkské nebo Londýnské. Článek VII. Výrobky a zboží československé budou požívati při svém vstupu do Řecka nejvyšší výhody, počítaje v to výhody již přiznané, nebo které budou přiznány později výrobkům a zboží jiných zemí i v tom případě, že by vláda řecká za trvání této dohody uvedla v platnost nový celní sazebník. Je shoda o tom, že republika Československá se nebude dovolávati v důsledku předchozího ustanovení výhod týkajících se pohraničního obchodu, styku a dopravy, jež by z důvodů místních byly přiznány státům sousedním v pohraničních pásmech. Článek VIII. V případě, že by republika Řecká v budoucnu zavedla jakékoli omezení nebo zákaz dovozu jednoho nebo více druhů zboží, zavazuje se, že vstoupí v jednání s republikou Československou, aby tato omezení způsobila co nejméně újmy československému vývozu. Článek IX. Tabáková režie československá dá při nákupech cigaretového tabáku k hrazení své potřeby přednost tabákům řeckým až do výše 2,000.000 kg ročně s podmínkou, že množství a různé kvality používané touto režií, budou nabídnuty na volném trhu za ceny způsobilé snésti konkurenci tabáku jiného původu. Je shoda v tom, že bude československé režii zajištěno v republice Řecké právo kupovati přímo nebo svými zástupci surový tabák u producentů, pěstitelů a obchodníků s tabákem a právo vyvážeti svobodně tabák zakoupený pro vlastní potřebu; tabáky vyvážené do republiky Československé nebudou podrobeny žádným jiným omezením, formalitám nebo dávkám než těm, jež budou stanoveny pro tabák, vyvážený do kterékoliv jiné země. Článek X. Republika Řecká prohlašuje výslovně: 1. že firmy československé mohou se volně účastniti soutěže při objednávkách hracích karet přepychových a zápalek za týchž podmínek jako jiné firmy cizozemské, 2. že obchodníci s řeckým tabákem mohou svobodně kupovati cigaretové papíry v Československu za týchž podmínek jako v jiných zemích, 3. jestliže by byl dovolen do republiky Řecké pro omezenou dobu dovoz alkoholu, že s dovozci československými bude nakládáno stejně jako s každým jiným dovozcem. Článek XI. Obě smluvní strany budou moci žádati, aby výrobky a zboží dovážené do jejich území — i jiné než jsou uvedeny v čl. IV — byly provázeny osvědčením o původu, vydaným obchodními komorami nebo jinými příslušnými úřady. Článek XII. Tato dohoda bude ratifikována a ratifikace budou vyměněny v Athénách co nejdříve; vstoupí v platnost výměnou ratifikací. Přes to však obě smluvní strany se zavazují, že ji uvedou prozatímně v účinnost patnáctého dne po jejím podpisu. Jest uzavřena na šest měsíců od definitivního vstupu v platnost a bude prodlužována mlčky na období tříměsíční, nebude-li vypovězena jednou z vysokých smluvních stran tři měsíce před vypršením prvé šestiměsíční lhůty a dva měsíce před vypršením každého dalšího tříměsíčního období, ledaže by byla nahrazena mezitím definitivní smlouvou obchodní. Vyhotoveno dvojmo v Athénách dne 8. dubna 1925. DR. WELLNER v. r. A. MICHALAKOPOULOS v. r.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost prozatímní obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Řeckou.

70/1925 Sb.

74. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 24. března 1925, kterou se uveřejňují další změny soudního řádu smíšeného rozhodčího soudu československo-maďarského podle článku 239 mírové smlouvy Trianonské. (Překlad.) Československo-maďarský smíšený rozhodčí soud. Protokol. Ve schůzi, konané v Cuychu dne 9. ledna 1925, usnesl se československo-maďarský smíšený rozhodčí soud po slyšení zástupců států na těchto změnách soudního řádu, který byl usnesen v Haagu dne 6. listopadu 1922 a pozměněn v Curychu dne 6. listopadu 1924: V článku 7, odst. 2., škrtají se slova: „a to pod neplatností“. V článku 21 škrtá se poslední věta a nahrazuje tímto ustanovením: „Nicméně lze je rozšířiti pouze, dá-li soud k tomu výslovné svolení.“ V článku 28 škrtá se odstavec druhý a nahrazuje tímto ustanovením: „Soud vykonav šetření (odpověď na žalobu, replika, duplika a přednesy stran) rozhodne o námitce.“ V článku 28 škrtá se odstavec třetí a nahrazuje tímto ustanovením: „Je-li námitka zamítnuta, pokračuje řízení ve věci samé, a předseda ustanoví žalovanému lhůtu nejméně jednoho měsíce k podání odpovědi na žalobu.“ V článku 38 škrtají se odstavce druhý, třetí a čtvrtý a nahrazují tímto ustanovením: „Soud připouští důkazy nabídnuté stranami; může strany vyzvati, aby důkazy doplnily, nebo zaříditi sám jich doplnění a opatřiti z moci úřední všechny důkazy, jež pokládá za potřebné pro objasnění věci.“ Nadpis hlavy XII. se mění takto: „Smír, uznání, vzdání se a zpětvzetí žaloby.“ Článek 48 mění se takto: „Jestliže při líčení byl uzavřen smír, žalobní nárok uznán anebo prohlášeno vzdání se žalobního nároku, pojmou se tato právní jednání do protokolu. Stala-li se tato právní jednání mimo líčení, budiž to zjištěno zvláštní listinou podepsanou zástupcem strany, který k tomu potřebuje výslovného zmocnění, nebo stranou samou, nemá-li tato zástupce. Výpis z protokolu anebo originál zvláštní listiny bude podepsán předsedou a sekretářem a zůstane uložen v sekretariátu, jenž o něm zpraví zástupce států. Strany mohou požadovati opis těchto listin. Jestliže ve lhůtě dvou týdnů po sdělení vládní zástupce vznese odpor proti smíru, uznání nebo vzdání se žalobního nároku, bude ve sporu pokračováno. Nebyl-li odpor vznesen ve lhůtě výše uvedené, vydá soud usnesení, jímž potvrdí smír, uznání nebo vzdání se nároku. V tomto usnesení se stanoví též útraty sporu. Zpravidla, není-li ujednáno jinak, při smíru se útraty sporu navzájem ruší; v případě uznání žalobního nároku anebo zřeknutí se jeho uloží se náhrada jich té straně, která takové prohlášení učinila. Usnesení je vykonatelné. Bude doručeno podle předpisu článku 55; na požádání soudu zástupcové vlád zařídí výkon usnesení podle článku 56.“ K článku 54 připojuje se toto ustanovení: „Bude-li některý člen soudu jakkoliv zaneprázdněn, postačí podpis dvou ostatních. Tak tomu bude i při zmocnění ku podpisu.“ Dáno v Curychu dne 9. ledna 1925 v jediném vyhotovení, jež se ponechá v archivu soudním a jehož ověřené opisy podepsané předsedou budou prostřednictvím zástupců států předány vládě československé a vládě maďarské. SCHREIBER v. r. BALÁS v. r. KADLEC v. r. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí, kterou se uveřejňují další změny soudního řádu smíšeného rozhodčího soudu československo-maďarského podle článku 239 mírové smlouvy Trianonské.

74/1925 Sb.

76. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 4. dubna 1925 ohledně úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců. Hledíc k čl. 9 smlouvy o prozatímní úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců sjednané dne 18. října 1920 v Praze, č. 379 Sb. z. a n., byla ustanovena smíšená komise, jež se ve své schůzi dne 29. května 1924 dohodla o podmínkách, za nichž se na určitá vína pocházející a přicházející z království Srbů, Chorvatů a Slovinců při dovozu do Československé republiky bude používati smluvních sazeb československého celního tarifu, a to: na víno v sudech [ex 109a) celního tarifu] Kč 210·— za 100 kg, na víno v lahvích [ex 109b) celního tarifu] Kč 487·50 za 100 kg. Vyhlašuje se s tím, že příslušné pokyny pro obor celní byly vydány vynesením ministerstva financí ze dne 17. června 1924, č. 73.420/24-IV B/12 b), uveřejněným ve Věstníku ministerstva financí z roku 1924, odděl. B, č. 40 (str. 191). Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí ohledně úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců.

76/1925 Sb.

81. Vládní vyhláška ze dne 16. dubna 1925, kterou se uvádí v prozatímní platnost provisorní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 305 Sb. z. a n., v prozatímní platnost připojená prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, sjednaná ve Varšavě dne 7. dubna 1925, s tím, že podle dodatečné dohody obou vlád v platnost vstoupí dnem 13. května 1925. Stříbrný v. r. (Překlad.) Prozatímní úprava hospodářských styků mezi republikou Československou a republikou Polskou. Podepsaní, náležitě zplnomocnění k uzavření prozatímní úpravy hospodářských styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, dohodli se na následujícím: I. Zboží, plodiny zemské neb výrobky jedné z Vysokých smluvních stran nebudou při dovozu do celního území druhé smluvní strany podrobeny jiným nebo vyšším clům nebo dávkám, počítaje v to všechny vedlejší poplatky a přirážky, než oněm, které jsou nebo budou vybírány ze zboží nebo produktů kteréhokoliv třetího státu. Při vývozu z celního území jedné z Vysokých smluvních stran na celní území druhé smluvní strany nebudou vybírána jiná nebo vyšší vývozní cla nebo dávky, než při vývozu těchže předmětů do států požívajících v tom ohledu nejvyšších výhod. Mimo to i v jiném ohledu se každá Vysoká smluvní strana zavazuje, že nebude podrobovati dovoz a vývoz ve stycích s druhou smluvní stranou jinému nebo méně příznivému nakládání, než činí u kteréhokoliv třetího státu, zvláště pokud jde o celní předpisy a jejich provádění, o postup při zkoumání a rozboru dováženého zboží, o podmínky placení cel a dávek, o zařadění do sazeb a jejich vysvětlivek a o provádění monopolů. II. Ustanovení předcházejícího článku se nevztahují na: 1) výhody, poskytované v přítomné době, nebo které by mohly býti později poskytnuty sousedním státům k usnadnění místního styku obyvatelstva pohraničního pásma; 2) zvláštní výhody, vyplývající z celní unie; 3) celní režim dle článku 222 smlouvy St. Germainské a dle článku 205 smlouvy Trianonské; 4) prozatímní celní režim mezi polskou a německou částí Horního Slezska dle ženevské konvence německo-polské ze dne 15. května 1922. III. Nad to obě smluvní strany uloží svým železničním správám zaříditi, aby byla v desetidenní lhůtě, počínaje dnem podpisu obchodní úmluvy mezi republikou Československou a republikou Polskou, provedena prozatímně ustanovení železniční dohody tarifní, pokud se týkají krácení sazeb pro průvoz zboží z republiky Polské přes republiku Československou a pro průvoz zboží z republiky Československé přes republiku Polskou. IV. Nynější prozatímní úprava bude ratifikována a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin, jež se provede v Praze. Obě vlády se však dohodly na jejím prozatímním uvedení v platnost počínajíc dnem podpisu obchodní úmluvy mezi republikou Československou a republikou Polskou. Tato prozatímní úprava zůstane v platnosti až do uvedení v účinnost obchodní úmluvy mezi republikou Československou a republikou Polskou. Kdyby zmíněná obchodní úmluva nebyla ratifikována během tří měsíců ode dne jejího podpisu, má vláda československá právo snížiti krácení transitních sazeb, přiznané pro polské zboží železniční dohodou zmíněnou v předcházejícím článku, nejvýše na polovinu jednoho manipulačního poplatku, takže u zásilek uhlí vzniklá tím redukce by obnášela nejvýše 40 h za 100 kg. V tomto případě nynější úprava, přizpůsobená podle předchozího odstavce, zůstává v platnosti tak dlouho, dokud nebude nahražena obchodní úmluvou po jejím uvedení v platnost nebo dokud nebude vypovězena jednou ze smluvních stran 3 měsíce napřed. Čemuž na svědomí plnomocníci podepsali tuto úpravu. Dáno dvojmo ve Varšavě dne 7. dubna 1925. JOSEF KIEDROŃ v. r. Dr. ROBERT FLIEDER v. r. J. DVOŘÁČEK v. r.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost provisorní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou.

81/1925 Sb.

86. Vládní vyhláška ze dne 28. dubna 1925, kterou se uvádí v prozatímní platnost provisorní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 305 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností od 1. května 1925 připojená prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským, sjednaná v Praze dne 18. dubna 1925. Stříbrný v. r. (Překlad.) Pane ministře, projevuje živé přání podporovati a rozvíjeti hospodářské styky mezi oběma našemi zeměmi, jakož i pokračovati na stejném základě jako doposud v jednáních, jež se konala k cíli uzavření definitivní obchodní smlouvy mezi královstvím Dánským a republikou Československou, a dovršiti je co nejdříve řešením pro obě strany uspokojivým, mám čest oznámiti Vám, jsa k tomu náležitě zmocněn, že do uzavření takové definitivní smlouvy budou s podmínkou vzájemnosti příslušníci a společnosti povahy hospodářské, jednatelé a obchodní cestující českoslovenští, mající legitimaci řádně vystavenou příslušnými úřady své země, jakož i plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z republiky Československé a vzorky obchodních cestujících požívati bezpodmínečně na území dánském zacházení ve všech ohledech stejně příznivého, jako se poskytuje příslušníkům, společnostem, plodinám a výrobkům státu požívajícího nejvyšších výhod. Toto zacházení přiznává se zejména ve všem, co se týká obchodní činnosti československých příslušníků a společností povahy hospodářské, jejich usazování na území dánském, práva nabývati a držeti tam majetek jakéhokoliv druhu, obchodovati tam, provozovati tam živnosti a jakékoliv jiné povolání, při čemž se rozumí, že připuštění všech těchto společností na území druhé strany zůstává vždy podřízeno zákonům a předpisům, jež jsou nebo budou v dotyčné zemi v platnosti. Pokud jde o daně a poplatky jakéhokoliv druhu, nebudou příslušníci českoslovenští podrobeni jiným nebo vyšším dávkám než těm, jež se vybírají nebo budou vybírati od příslušníků domácích. Zacházení podle zásady nejvyšších výhod přiznává se ve všem, co se týká cel dovozních a vývozních i celních formalit a transitu, jakož i v oboru povolovacího řízení při dovozu i vývozu tak, že každé zrušení zákazu nebo omezení dovozu a vývozu, poskytnuté, byť dočasně, ve prospěch zboží třetí mocnosti, bude se vztahovati ihned a bezpodmínečně na totéž nebo podobné zboží pocházející a přicházející z republiky Československé, s výhradou zákazu nebo omezení zachovaných nebo uložených z důvodů veřejné bezpečnosti, z důvodů zdravotních nebo na ochranu proti nákazám zvířecím nebo rostlinným, jakož i pro zboží, jež jest předmětem státního monopolu. Až do uzavření shora zmíněné definitivní obchodní smlouvy, jež má uspokojivě zajistiti vzájemnou výměnu zboží, poskytne království Dánské československému zboží blahovolné zacházení, pokud jde o udělování povolení k dovozu do království Dánského. Československé lodi budou požívati v přístavech a na vodních tocích dánských zacházení, jež nebude méně příznivé než to, jež se poskytuje nebo poskytne lodím státu požívajícího nejvyšších výhod, avšak s výhradou práva provozovati plavbu pobřežní. Na železnicích bude zboží československé požívati ve všem, co se týká přepravy a všech poplatků přepravních, zacházení používaného na stát požívající nejvyšších výhod. Republika Československá nebude moci v důsledku ustanovení předcházejících požadovati výhod, jež království Dánské přiznalo nebo přizná v budoucnosti Norsku nebo Švédsku nebo oběma těmto zemím, dokud se tyto výhody nepřiznají státu třetímu. Království Dánské nebude se v důsledku ustanovení předcházejících dovolávati výhod z jakékoliv zvláštní dohody, jež by mohla býti uzavřena republikou Československou s Rakouskem nebo s Maďarskem, v souhlasu s hospodářskými klausulemi mírových smluv s Rakouskem a Maďarskem, k zavedení zvláštní celní úpravy ve prospěch určitých plodin nebo výrobků pocházejících a přicházejících z těchto zemí. Království Dánské nebude moci požadovati výhod, vztahujících se k pohraničnímu obchodu, styku a dopravě, jež by z důvodů místních byly přiznány státům sousedním v pohraničních pásmech. Království Dánské a republika Československá přiznávají si vzájemně právo jmenovati konsuly a konsulární agenty na území druhé země, při čemž se rozumí, že tito funkcionáři budou požívati těchže výsad, práv a osvobození jako konsulové a konsulární agenti státu požívajícího nejvyšších výhod. Hořejších ustanovení nebude se používati na Gronsko. Je shoda v tom, že co nejdříve bude zahájeno jednání k cíli uzavření zvláštních dohod o určitých otázkách sociálně-politických, jakož i o vzájemném zacházení s příslušníky v oboru služby vojenské. Předcházející prozatímní úprava nabude působnosti 1. května 1925 a zůstane tak dlouho v účinnosti, až ustanovení v ní obsažená stanou se shora řečenou definitivní smlouvou zbytečnými. Po 30. červenci 1925 bude ji moci každá strana vypověděti tři měsíce napřed. Úprava pozbude účinnosti tři měsíce po tom, kdy byla shora uvedeným způsobem vypověděna. Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty. V Praze dne 18. dubna 1925. N. HØST v. r. Jeho Excelenci panu Dru Edvardu Benešovi, ministru zahraničních věcí v Praze. (Překlad.) Pane ministře, v důsledku not vyměněných dnešního dne, obsahujících prozatímní obchodní úpravu mezi královstvím Dánským a republikou Československou, dovoluji si oznámiti Vaší Excelenci, že se zřetelem k vztahům, stávajícím mezi Dánskem a Islandem podle spolkového zákona dánsko-islandského ze dne 30. listopadu 1918, Československá republika nemohla by požadovati výhod, které Dánsko poskytlo nebo by mohlo poskytnouti v budoucnosti Islandu. Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty. V Praze dne 18. dubna 1925. N. HØST v. r. Jeho Excelenci panu Dru Edvardu Benešovi, ministru zahraničních věcí v Praze. (Překlad.) Pane ministře, projevuje živé přání podporovati a rozvíjeti hospodářské styky mezi oběma našemi zeměmi, jakož i pokračovati na stejném základě jako doposud v jednáních, jež se konala k cíli uzavření definitivní obchodní smlouvy mezi republikou Československou a královstvím Dánským, a dovršiti je co nejdříve řešením pro obě strany uspokojivým, mám čest oznámiti Vám, jsa k tomu náležitě zmocněn, že do uzavření takové definitivní smlouvy budou s podmínkou vzájemnosti příslušníci a společnosti povahy hospodářské, jednatelé a obchodní cestující dánští, mající legitimaci řádně vystavenou příslušnými úřady své země, jakož i plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z království Dánského a vzorky obchodních cestujících požívati bezpodmínečně na území československém zacházení ve všech ohledech stejně příznivého, jako se poskytuje příslušníkům, společnostem, plodinám a výrobkům státu požívajícího nejvyšších výhod. Toto zacházení přiznává se zejména ve všem, co se týká obchodní činnosti dánských příslušníků a společností povahy hospodářské, jejich usazování na území československém, práva nabývati a držeti tam majetek jakéhokoliv druhu, obchodovati tam, provozovati tam živnosti a jakékoliv jiné povolání, při čemž se rozumí, že připuštění všech těchto společností na území druhé strany zůstává vždy podřízeno zákonům a předpisům, jež jsou nebo budou v dotyčné zemi v platnosti. Pokud jde o daně a poplatky jakéhokoliv druhu, nebudou příslušníci dánští podrobeni jiným nebo vyšším dávkám než těm, jež se vybírají nebo budou vybírati od příslušníků domácích. Zacházení podle zásady nejvyšších výhod přiznává se ve všem, co se týká cel dovozních a vývozních i celních formalit a transitu, jakož i v oboru povolovacího řízení při dovozu i vývozu tak, že každé zrušení zákazu nebo omezení dovozu a vývozu, poskytnuté, byť dočasně, ve prospěch zboží třetí mocnosti, bude se vztahovati ihned a bezpodmínečně na totéž nebo podobné zboží pocházející a přicházející z království Dánského, s výhradou zákazů nebo omezení zachovaných nebo uložených z důvodů veřejné bezpečnosti, z důvodů zdravotních nebo na ochranu proti nákazám zvířecím nebo rostlinným, jakož i pro zboží, jež jest předmětem státního monopolu. Až do uzavření shora zmíněné definitivní obchodní smlouvy, jež má uspokojivě zajistiti vzájemnou výměnu zboží, poskytne republika Československá dánskému zboží blahovolné zacházení, pokud jde o udělování povolení k dovozu do republiky Československé. Dánské lodi budou požívati v přístavech a na vodních tocích československých zacházení, jež nebude méně příznivé než to, jež se poskytuje nebo poskytne lodím státu požívajícího nejvyšších výhod, avšak s výhradou práva provozovati plavbu pobřežní. Na železnicích bude zboží dánské požívati ve všem, co se týká přepravy a všech poplatků přepravních, zacházení používaného na stát požívající nejvyšších výhod. Republika Československá nebude moci v důsledku ustanovení předcházejících požadovati výhod, jež království Dánské přiznalo nebo přizná v budoucnosti Norsku nebo Švédsku nebo oběma těmto zemím, dokud se tyto výhody nepřiznají státu třetímu. Království Dánské nebude se v důsledku ustanovení předcházejících dovolávati výhod z jakékoliv zvláštní dohody, jež by mohla býti uzavřena republikou Československou s Rakouskem nebo s Maďarskem, v souhlasu s hospodářskými klausulemi mírových smluv s Rakouskem a Maďarskem, k zavedení zvláštní celní úpravy ve prospěch určitých plodin nebo výrobků pocházejících a přicházejících z těchto zemí. Republika Československá nebude moci požadovati výhod, vztahujících se k pohraničnímu obchodu, styku a dopravě, jež by z důvodů místních byly přiznány státům sousedním v pohraničních pásmech. Republika Československá a království Dánské přiznávají si vzájemně právo jmenovati konsuly a konsulární agenty na území druhé země, při čemž se rozumí, že tito funkcionáři budou požívati těchže výsad, práv a osvobození jako konsulové a konsulární agenti státu požívajícího nejvyšších výhod. Hořejších ustanovení nebude se používati na Gronsko. Je shoda v tom, že co nejdříve bude zahájeno jednání k cíli uzavření zvláštních dohod o určitých otázkách sociálně-politických, jakož i o vzájemném zacházení s příslušníky v oboru služby vojenské. Předcházející prozatímní úprava nabude působnosti 1. května 1925 a zůstane tak dlouho v účinnosti, až ustanovení v ní obsažená stanou se shora řečenou definitivní smlouvou zbytečnými. Po 30. červenci 1925 bude ji moci každá strana vypověděti tři měsíce napřed. Úprava pozbude účinnosti tři měsíce po tom, kdy byla shora uvedeným způsobem vypověděna. Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty. V Praze dne 18. dubna 1925. Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Jeho Excelenci panu Nielsovi Johanu Wulfsbergu Høstovi, mimořádnému vyslanci a zplnomocněnému ministru dánskému v Praze. (Překlad.) Pane ministře, potvrzuje příjem Vaší noty z dnešního dne, mám čest potvrditi, že se zřetelem k vztahům, stávajícím mezi Dánskem a Islandem podle spolkového zákona dánsko-islandského ze dne 30. listopadu 1918, Československá republika nemohla by požadovati výhod, které Dánsko poskytlo nebo by mohlo poskytnouti v budoucnosti Islandu. Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty. V Praze dne 18. dubna 1925. Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Jeho Excelenci panu Nielsovi Johanu Wulfsbergu Høstovi, mimořádnému vyslanci a zplnomocněnému ministru dánskému v Praze.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost provisorní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským.

86/1925 Sb.

97. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 24. dubna 1925 o přístupu republiky Československé k mezinárodní úmluvě o ochraně podmořských kabelů. Přístupní listinou, podepsanou presidentem republiky dne 10. ledna 1925, přistoupila republika Československá k mezinárodní úmluvě o ochraně podmořských kabelů, sjednané v Paříži dne 14. března 1884, s dodatečným článkem z téhož dne, k ní patřící deklaraci, podepsané v Paříži dne 1. prosince 1886 a za Německo dne 23. března 1887, a jejímu závěrečnému protokolu, danému v Paříži dne 7. července 1887. Přístupní listina byla podle čl. 14. úmluvy uložena v archivu vlády republiky Francouzské dne 29. ledna 1925. Vyhlašuje se s tím, že zmíněné mezinárodní akty byly uveřejněny v Říšském zákoníku pro království a země na říšské radě zastoupené pod č. 40 z roku 1888 a jako čl. X. a XI. uherských zákonů z r. 1888. Zmíněnými mezinárodními akty jsou vázány nyní všechny státy signatární mimo Kolumbii a Persii. Přistoupily: Japonsko (12. dubna 1884) a Tunis (25. června 1889). Dodatečnou notifikací byla závaznost úmluvy rozšířena na všechny bývalé kolonie (nynější dominia) britské, vyjmenované v dodatečném článku úmluvy. Totéž stalo se dodatečnou notifikací i pro kolonie holandské. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o přístupu republiky Československé k mezinárodní úmluvě o ochraně podmořských kabelů.

97/1925 Sb.

100. Vládní vyhláška ze dne 12. května 1925 o uvedení v prozatímní platnost provisorní úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou. Podle dohody, sjednané mezi vládou republiky Československé a republiky Polské, nabude prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, sjednaná ve Varšavě dne 7. dubna 1925, která podle vládní vyhlášky ze dne 16. dubna t. r., č. 81 Sb. z. a n., měla vstoupiti v prozatímní účinnost dne 13. května t. r., v prozatímní platnost teprve 16. května 1925. Švehla v. r.

Vládní vyhláška o uvedení v prozatímní platnost provisorní úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou.

100/1925 Sb.

119. Vládní vyhláška ze dne 12. června 1925, kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a Švédskem. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb. z. a n., a podle § 1 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 305 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností od 27. června 1925 připojená obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a Švédskem, sjednaná ve Stockholmu dne 18. dubna 1925. Švehla v. r. (Překlad.) Obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a Švédskem. President republiky Československé a Jeho Veličenstvo král Švédský, vedení snahou podporovati rozvoj obchodních styků mezi oběma státy, rozhodli se uzavříti obchodní a plavební úmluvu. K tomu účelu jmenovali plnomocníky: President republiky Československé: pana Vladimíra Radimského, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Jeho Veličenstva krále Švédského, a pana Jana Dvořáčka, zplnomocněného ministra a přednostu národohospodářské sekce československého ministerstva zahraničních věcí, Jeho Veličenstvo král Švédský: pana Östena Undéna, svého ministra zahraničních věcí, kteříž, předloživše své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích: Čl. I. S příslušníky jedné smluvní strany bude na území druhé v každém ohledu a zejména, pokud jde o nastupování a provozování obchodu, živností a plavby, o právo nabývati a držeti movitý a nemovitý majetek a jím disponovati, bezpodmínečně stejně nakládáno jako s příslušníky státu požívajícího nejvyšších výhod. Toto ustanovení neomezuje nikterak v ničem práva každé strany odepříti příslušníkům druhé strany povolení k pobytu v zemi v určitých případech buď na základě soudního výroku, buď z důvodů veřejné bezpečnosti nebo sociální péče a zejména z důvodů zdravotní a mravnostní policie. Příslušníci obou smluvních stran budou zproštěni na území druhé strany jakékoliv povinné vojenské služby ve vojsku pozemním, námořním nebo leteckém, stejně jako v jiných institucích vojenských nebo vojensky organisovaných a určených k obraně státu nebo k udržování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti státu. Budou osvobozeni ode všech dávek nahrazujících tuto službu. Pokud jde o jinaké úkony a rekvisice ve prospěch branné moci, nebude s nimi v míru a za války v žádném ohledu nakládáno méně příznivě než s příslušníky státu požívajícího nejvyšších výhod. Čl. II. Akciové společnosti a jiné společnosti hospodářské povahy, které mají své sídlo na území jedné smluvní strany a které tam jsou podle zákonů této strany po právu ustaveny, budou požívati na území druhé v každém ohledu téhož nakládání jako společnosti stejné povahy státu požívajícího nejvyšších výhod, při čemž se rozumí, že připuštění takových společností k provozování jejich obchodu a živnosti na území druhé strany zůstává podřízeno zákonům a nařízením tam platným. Čl. III. Plodiny zemské a výrobky průmyslové pocházející a přicházející z republiky Československé budou připuštěny ve Švédsku a plodiny zemské a výrobky průmyslové přicházející a pocházející ze Švédska budou připuštěny do republiky Československé podle nejpříznivějšího tarifního režimu, který obě smluvní strany poskytují nebo poskytnou kterémukoliv státu třetímu, jak pokud se týká všech cel a dávek, tak pokud se týká součinitelů, přirážek nebo zvýšení, jichž tato cla a dávky jsou nebo mohly by býti předmětem. Výrobky, které budou vyvezeny z území jedné smluvní strany s určením do území druhé, nebudou podrobeny jiným nebo vyšším clům nebo dávkám než jakých se používá nebo bude používati na podobné výrobky určené do státu požívajícího nejvyšších výhod. Smluvní strany poskytují si rovněž nakládání dle nejvyšších výhod, jak pokud se týká plnění celních formalit tak pokud se týká vnitřních dávek, které zatěžují nebo budou zatěžovati těžbu, výrobu nebo spotřebu některého druhu zboží na území jedné smluvní strany. Čl. IV. Nebude zachováno v platnosti ani uloženo žádné omezení nebo zákaz dovozu nebo vývozu pro jakýkoliv druh zboží pocházejícího z území druhé smluvní strany neb tam určeného, nevztahuje-li se stejně na podobné zboží přicházející z kterékoliv jiné země nebo určené do kterékoliv jiné země. Pro zboží podrobené při dovozu a vývozu povolovacímu řízení nebudou dávky a jiné podmínky, na něž jest vázáno udělení povolení, v žádném případě méně příznivé než dávky a jiné podmínky, jimž jsou podrobeny výrobky kterékoliv jiné země. Za porušení zásady nejvyšších výhod nebudou však pokládány zákazy nebo omezení zachovávané nebo uložené z důvodů veřejného zdravotnictví nebo jako opatření proti nákazám zvířecím nebo rostlinným ve shodě se všeobecně uznanými mezinárodními pravidly, na zboží, jež v jednom smluvním státě jest předmětem státního monopolu, nebo z důvodů veřejné bezpečnosti. Čl. V. Pokud jde o průvoz, obě smluvní strany budou používati ve svých vzájemných stycích ustanovení úmluvy a statutu o svobodě transitu, podepsané v Barceloně 20. dubna 1921. Čl. VI. Na železnicích nebudou smluvní strany používati na dopravu osob, na dovoz, vývoz a průvoz zboží a vagonů, určených do území druhé smluvní strany nebo přicházejících z území druhé smluvní strany, jiných nebo vyšších dopravních sazeb neb vedlejších poplatků než těch, jichž se používá nebo bude používati na dopravu shora řečených osob, zboží a vagonů určených do státu požívajícího nejvyšších výhod nebo z něho přicházejících. O průvozu poštovních zásilek platí ujednání Světového spolku poštovního. Čl. VII. Lodi československé a jich náklady budou požívati ve Švédsku a lodi švédské a jich náklady budou požívati v republice Československé v každém ohledu stejného nakládání jako lodi a jich náklady státu požívajícího nejvyšších výhod. Výjimka z tohoto ustanovení se činí pro právo provozovati pobřežní plavbu. Čl. VIII. Ustanovení této úmluvy o nakládání dle zásady nejvyšších výhod nevztahují se: na zvláštní výhody, jež jsou nebo budou poskytnuty sousedním státům k usnadnění místního styku pohraničního, na zvláštní výhody, jež budou poskytnuty třetí mocnosti z důvodu celní unie. Republika Československá nebude moci požadovati na základě ujednání této úmluvy zvláštních výhod, jež byly nebo budou poskytnuty Švédskem Dánsku nebo Norsku nebo oběma těmto státům, dokud tytéž výhody nebudou poskytnuty žádnému jinému státu. Švédsko nebude moci požadovati na základě ustanovení této úmluvy výhod z jakékoliv zvláštní dohody, jež by mohla býti uzavřena republikou Československou s Rakouskem nebo s Maďarskem, v souhlasu s hospodářskými klausulemi mírových smluv saint-germainské a trianonské, za účelem zavedení zvláštní celní úpravy ve prospěch určitých plodin nebo výrobků pocházejících a přicházejících z těchto zemí, a to tak dlouho, dokud tyto výhody nebudou poskytnuty některému třetímu státu. Čl. IX. Tato úmluva, potřebující v republice Československé souhlasu Národního Shromáždění a ve Švédsku souhlasu Riksdagu, bude ratifikována presidentem republiky Československé a Jeho Veličenstvem králem Švédským. Vstoupí v platnost 15 dní po výměně ratifikačních listin, jež se stane ve Stockholmu. Nicméně obě vlády budou moci se dohodnouti o jejím dřívějším uvedení v účinnost, jestliže jejich příslušná zákonodárství je k tomu opravňují. Zůstane v platnosti po dobu jednoho roku ode dne svého uvedení v účinnost a poté až do uplynutí lhůty tří měsíců, počítajíc ode dne výpovědi jednou ze smluvních stran. Čemuž na svědomí zmocněnci tuto úmluvu podepsali. Dáno dvojmo ve Stockholmu dne 18. dubna 1925. V. RADIMSKÝ v. r. L. S. J. DVOŘÁČEK v. r. L. S. ÖSTEN UNDÉN v. r. L. S. Závěrečný protokol. Přistupujíce k podpisu obchodní a plavební úmluvy mezi republikou Československou a Švédskem, uzavřené dnešního dne, podepsaní zplnomocněnci učinili tato prohlášení, která tvoří nedílnou část úmluvy samé: K článku I. 1. Rozumí se, že ustanovení článku I. bude používáno rovněž na zacházení s obchodními cestujícími. Obchodní cestující, kteří cestují v republice Československé na účet firmy usazené ve Švédsku, jakož i obchodní cestující, kteří cestují ve Švédsku na účet firmy usazené v republice Československé, nebudou tudíž platiti vyšší licenční poplatek (zvláštní taxu) než jakému jsou podrobeni obchodní cestující jiných států. Kdyby obchodní cestující československých firem byli ve Švédsku vůbec osvobozeni od placení licenčního poplatku (zvláštní taxy), platilo by totéž vzájemně pro obchodní cestující švédských firem v republice Československé. 2. Smluvní strany budou blahovolně zkoumati otázku nakládání s dělníky jedné smluvní strany na území druhé strany za tím účelem, aby zvláštními úmluvami zajistily navzájem těmto dělníkům co možná nejpříznivější nakládání, pokud jde o sociální pojištění a ochranu dělníků. K článku IV. Co se týče povolovacího řízení při dovozu a vývozu, které jest zavedeno nebo které by mohlo býti v budoucnu zavedeno v obou zemích, smluvní strany budou vyřizovati žádosti příslušníků druhé strany o zrušení dosavadních omezení, jak to nejpříznivěji okolnosti dovolí. Dáno dvojmo ve Stockholmu 18. dubna 1925. V. RADIMSKÝ v. r. J. DVOŘÁČEK v. r. ÖSTEN UNDÉN v. r.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a Švédskem.

119/1925 Sb.

176. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 11. července 1925, jíž se uveřejňuje seznam ústředních úřadů zmíněný v článku 29. smlouvy mezi Československou republikou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o úpravě vzájemných právních styků, podepsané 17. března 1923 a publikované č. 146 Sb. z. a n. z r. 1924. Ústředními úřady, jež podle odst. 1. článku 29. smlouvy mezi Československou republikou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o úpravě vzájemných právních styků přicházejí v úvahu, jsou: A. Na území republiky Československé: 1. Předsednictvo ministerské rady a v oboru jeho působnosti: Státní úřad statistický a Státní úřad pozemkový. 2. Ministerstva: zahraničních věcí; školství a národní osvěty (spolu s jeho referátem v Bratislavě) a v oboru jeho působnosti: Školský odbor civilní správy pro Podkarpatskou Rus; národní obrany a v oboru jeho působnosti: Úřad vojenského generálního prokurátora; zemědělství (spolu s jeho expositurou v Bratislavě); financí a v oboru jeho působnosti: Zemská finanční ředitelství v Praze a v Brně, Finanční ředitelství v Opavě, Generální finanční ředitelství v Bratislavě, Hlavní finanční ředitelství v Užhorodě, Česká finanční prokura v Praze, Moravsko-slezská finanční prokuratura v Brně; veřejných prací (spolu s jeho referátem v Bratislavě); obchodu (spolu s jeho referátem v Bratislavě) a v oboru jeho působnosti: Patentní úřad v Praze; pošt a telegrafů a v oboru jeho působnosti: Poštovní úřad šekový v Praze, Poštovní ředitelství v Praze, Pardubicích, Brně, Opavě, Bratislavě a Košicích; veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy (spolu s jeho referátem v Bratislavě); vnitra a v oboru jeho působnosti: Zemské politické správy v Praze, Brně a Opavě, Župní úřady, Civilní správa Podkarpatské Rusi, Policejní ředitelství v Praze, Brně a Košicích; pro zásobování lidu; sociální péče a v oboru jeho působnosti: Referát ministerstva sociální péče při ministerstvu s plnou mocí v Bratislavě a při civilní správě pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě, Zemský úřad pro péči o válečné poškozence v Praze, Brně a Bratislavě; spravedlnosti a v oboru jeho působnosti: Generální prokuratura v Brně; železnic a v oboru jeho působnosti: Ředitelství státních drah Praha—Jih v Praze, Praha—Sever v Praze, v Plzni, v Hradci Králové, v Brně, v Olomouci, v Bratislavě a v Košicích; pro sjednocení zákonodárství a organisace správy; s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě; 3. Nejvyšší účetní kontrolní úřad; 4. Kancelář presidenta republiky; 5. Kancelář poslanecké sněmovny a kancelář senátu Národního shromáždění. B. Na území království Srbů, Chorvatů a Slovinců: I. Nejvyšší státní správa: 1. Národní Skupština, 2. Předsednictvo ministerské rady, 3. Státní Rada, 4. Hlavní kontrola, 5. Kabinet Královského dvora, 6. Kabinet Královských vyznamenání. II. Ministerstva: 1. Ministerstvo spravedlnosti, 2. „ školství, 3. „ kultu, 4. „ vnitra, 5. „ zahraničních věcí, 6. „ národního zdravotnictví, 7. „ financí, 8. „ vojenství a námořnictví, 9. „ veřejných prací, 10. „ železnic, 11. „ pošt a telegrafů, 12. „ zemědělství a vod, 13. „ hornictví a lesů, 14. „ obchodu a průmyslu, 15. „ pro agrární reformu, 16. „ příprav pro ústavotvornou Skupštinu a unifikaci zákonů, 17. „ sociální politiky. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí, jíž se uveřejňuje seznam ústředních úřadů zmíněný v článku 29. smlouvy mezi Československou republikou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o úpravě vzájemných právních styků, podepsané 17. března 1923 a publikované č. 146 Sb. z. a n. z r. 1924.

176/1925 Sb.

180. Vládní vyhláška ze dne 19. srpna 1925, kterou se uvádí v prozatímní platnost prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb. z. a n., v prozatímní platnost dnem 21. srpna 1925 připojená prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Praze dne 6. srpna 1925. Švehla v. r. Prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou ze dne 6. srpna 1925. (Překlad.) Č. 121.200/25. Pane ministře, projevuje živé přání, aby obchodní styky mezi oběma našimi zeměmi byly podporovány a se rozvíjely, mám čest potvrditi Vaší Excellenci, že až do sjednání definitivní obchodní smlouvy vláda republiky Československé shodla se s vládou republiky Turecké, aby obchodní styky mezi oběma zeměmi byly upraveny na základě vzájemného použití zásady nejvyšších výhod. Ustanovení této úpravy nelze však použíti na zvláštní režim platný pro pohraniční styk v pásmu nepřesahujícím průměrně 15 km s obou stran hranice. Tato úprava vstoupí v platnost 15 dní od data této noty a může býti vypovězena každou z obou vlád tři měsíce předem. Přijměte, pane ministře, ujištění mé hluboké úcty. V Praze dne 6. srpna 1925. DR. EDUARD BENEŠ v. r. Jeho Excellenci p. H. Vassif Bey-ovi, mimořádnému vyslanci a splnomocněnému ministru republiky Turecké v Praze. Č. 45/3. Pane ministře, projevuje živé přání, aby obchodní styky mezi oběma našimi zeměmi byly podporovány a se rozvíjely, mám čest potvrditi Vaší Excellenci, že až do sjednání definitivní obchodní smlouvy vláda republiky Turecké shodla se s vládou republiky Československé, aby obchodní styky mezi oběma zeměmi byly upraveny na základě vzájemného použití zásady nejvyšších výhod. Ustanovení této úpravy nelze však použíti na zvláštní režim platný pro pohraniční styk v pásmu nepřesahujícím průměrně 15 km s obou stran hranice. Tato úprava vstoupí v platnost 15 dní od data této noty a může býti vypovězena každou z obou vlád tři měsíce předem. Přijměte, pane ministře, ujištění mé hluboké úcty. V Praze dne 6. srpna 1925. VASSIF v. r. Jeho Excellenci p. Dr. Eduardu Benešovi, ministru zahraničních věcí Československé republiky v Praze.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou.

180/1925 Sb.

197. Vládní vyhláška ze dne 9. října 1925, kterou se uvádí v prozatímní působnost ujednání o nové výpovědní lhůtě pro československo-švýcarskou obchodní a celní úmluvu. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb. z. a n., v prozatímní působnost s platností od 15. října 1925 ujednání sjednané výměnou not ze dne 30. září 1925 o změně výpovědní lhůty pro československo-švýcarskou obchodní a celní úmluvu ze dne 6. března 1920. Švehla v. r. (Překlad.) Spolkové národohospodářské departement Sb. 8. Tsl.—2. Spolkové národohospodářské departement dovoluje si potvrditi příjem noty československého vyslanectví ze dne 30. září 1925, týkající se výpovědní lhůty obchodní smlouvy platné nyní mezi oběma zeměmi. Bere na vědomí, že tato výpovědní lhůta byla stanovena dle obapolné dohody na jeden měsíc. Spolkové národohospodářské departement používá této příležitosti, aby znovu ubezpečilo československé vyslanectví svou hlubokou úctou. V Bernu dne 30. září 1925. L. S. Československému vyslanectví v Bernu. (Překlad.) Vyslanectví Československé republiky v Bernu. Č. j. 727/25 res. Odvolávajíc se na rozhovory, jež mělo v posledních dnech se Spolkovým národohospodářským departementem, dovoluje si československé vyslanectví sděliti, že československá vláda přijímá návrh švýcarské vlády, aby výpovědní lhůta obchodní smlouvy platné nyní mezi oběma zeměmi byla zkrácena ze tří měsíců na jeden měsíc. Československé vyslanectví používá této příležitosti, aby znovu ubezpečilo Spolkové národohospodářské departement svou hlubokou úctou. V Bernu dne 30. září 1925. L. S. Spolkovému národohospodářskému departementu v Bernu.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní působnost ujednání o nové výpovědní lhůtě pro československo-švýcarskou obchodní a celní úmluvu.

197/1925 Sb.

216. Vládní vyhláška ze dne 27. října 1925, kterou se uvádí v prozatímní platnost prozatímní obchodní úmluva (modus vivendi) mezi republikou Československou a Španělskem. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 12. října 1925, č. 215 Sb. z. a n., a podle § 1 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 305 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou, v prozatímní platnost s účinností ode dne 1. listopadu 1925 připojená prozatímní obchodní úmluva (modus vivendi) mezi republikou Československou a Španělskem, sjednaná výměnou not v Madridě dne 16. července 1925. Švehla v. r. Prozatímní obchodní úmluva (modus vivendi) mezi Španělskem a republikou Československou. (Překlad) Státní ministerstvo. L. M. 5 — OBCHOD. Č. 34. V Madridu, dne 16. července 1925. Velevážený pane, odvolávaje se na notu Vaší Excelence č. 1549 ze dne 20. června t. r. kladu si za čest Vám sděliti, že vláda Jeho Veličenstva pokládá za vhodné, aby — dokud nedojde k uzavření obchodní úmluvy mezi Španělskem a Československem a dokud tato nebude moci býti uvedena v platnost — byl sjednán „modus vivendi“ dle těchto ustanovení: 1. Mezi územími Španělska a republiky Československé bude úplná a vzájemná svoboda obchodu. Ve všem, co se týče obchodu a živností, ať jde o osoby či o zboží, obě smluvní strany si vzájemně zaručují zacházení dle zásady nejvyšších výhod. 2. Plodiny a výrobky pocházející a přicházející z území španělských, vyjmenované v seznamu A, přiloženém k tomuto modu vivendi, nebudou při dovozu do území republiky Československé podrobeny clům vyšším než těm, která jsou stanovena v citovaném seznamu, a budou požívati celních slev nebo jiných výhod, které republika Československá poskytla nebo by později poskytla podobným produktům jiných zemí. 3. Ostatní produkty španělské budou na území republiky Československé požívati zacházení dle zásady nejvyšších výhod jak co do cel dovozních, tak i co do vnitřních dávek nebo jakýchkoliv jiných obdobných výhod, jež byly nebo budou poskytnuty republikou Československou některé třetí zemi. 4. Plodiny a výrobky pocházející a přicházející z republiky Československé, vyjmenované v seznamu B, připojeném rovněž k tomuto modu vivendi, nebudou při dovozu do Španělska vyclívány dle vyšších celních sazeb než jaké jsou v řečeném seznamu stanoveny. 5. Ostatní produkty pocházející a přicházející z republiky Československé, budou při dovozu do Španělska podrobeny celním sazbám II. sloupce španělského celního tarifu v ten čas platného. 6. Plodiny a výrobky, pocházející a přicházející z Československa, nebudou při dovozu do Španělska podrobeny žádné přirážce nebo zvýšení a žádnému koeficientu nyní platnému anebo který by byl později zaveden a jehož vybírání by se rovnalo zvýšení celních sazeb. 7. Obě smluvní strany si zaručují zacházení dle zásady nejvyšších výhod, pokud jde o obchodní cestující a jejich vzorky, cla nebo dávky vývozní, režim svobodných přístavů, ukládání ve skladištích, transit, celní formality, zákazy nebo omezení dovozu nebo vývozu, místní a přístavní dávky, ať se tato cla anebo dávky vybírají na účet státu, provincií, obcí nebo kteréhokoliv veřejného úřadu. 8. Každá ze smluvních stran může požadovati, aby plodiny a výrobky druhé strany byly doprovázeny při dovozu osvědčením původu. Toto osvědčení původu bude vydáváno buď obchodní komorou příslušnou pro odesilatele, anebo kterýmkoli jiným úřadem nebo hospodářským orgánem, který bude uznán zemí určení. Každá strana bude moci mimo to požadovati, aby osvědčení bylo legalisováno diplomatickým nebo konsulárním zástupcem země určení. Poštovní balíčky budou osvobozeny od osvědčení původu. 9. Dokud trvá v Československé republice povolovací režim, omezený na určitý počet druhů zboží, československá vláda udělí potřebná dovozní povolení pro příslušné španělské výrobky do výše těchto kontigentů: ex 4 bpaprika10.000 q10vinné bobule, hrozny sušené10.000 „35 a) a ex 35 a)čerstvé hrozny od 1. srpna do konce února10.000 „ex 41cibule od 1. září do do 30. dubna10.000 „108 ex a)vinné destiláty2.000 hl108 ex b) a ex d)likéry a punčové tresti s přísadou cukru a jiné přírodní ovocné lihoviny1.000 „ex 109 a), b) a 110vína120.000 „ex 131 c) a d)konservy ovocné, luštěninové a zeleninové5.000 q148 b)barevné hlíny mleté, plavené, pálené atd.10.000 „ex 592sůl8.000 „ Roční kontingenty předcházejícího seznamu budou rozvrženy na čtyři čtvrtletní díly, při čemž se rozumí, že, nedosáhne-li dovoz v jednom čtvrtletí čtvrtiny ročního kontingentu, připočte se rozdíl ke kontingentu čtvrtletí následujícího. Rozumí se, že ze zboží, uvedeného v seznamu A, není podrobeno režimu kontingentnímu při dovozu do republiky Československé zboží jiné než shora vypočtené. Vláda československá se zavazuje, že přes jakékoli opačné ustanovení, jež nyní platí nebo by později bylo zavedeno, připustí bez jakéhokoli omezení co do množství dovoz všeho ostatního zboží, uvedeného v seznamu A, s výjimkou stanovenou v bodu 12. V republice Československé nebude zachováno žádné omezení nebo zákaz dovozu jakýchkoli plodin nebo výrobků pocházejících a přicházejících ze Španělska, který by se stejně nevztahoval na podobné plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z kterékoli jiné země. 10. Ustanovení bodů 2., 3. a 4. nevztahují se na výhody, jež některá ze smluvních stran poskytla nebo by poskytla výjimečně státům sousedním k usnadnění pohraničního styku v pásmu nepřesahujícím průměrně 15 km po každé straně hranice, pokud se tento styk omezí výlučně na potřeby obyvatelstva dotyčného pásma. 11. Cla československého tarifu jsou stanovena v korunách československých. Jestliže by nastal v kursu československé koruny ve srovnání se středním kursem za rok 1923 oproti severoamerickému dolaru nebo libře šterlinků, nebo oproti střednímu kursu těchto obou měn, vzestup nebo pokles nejméně o 10%, vyplývající z kursovního poměru za celý jeden měsíc, může vláda československá zavésti valutní koeficient — vždy za předpokladu, že bude všeobecné povahy pro dovoz ze všech zemí — tak, aby zajistila všeobecným i smluvním clům hodnotu, kterou by měla se zřetelem na střední kurs řečených měn za rok 1923. Aby byla stále udržena tato rovnocennost hodnoty cel, bude vláda československá případně upravovati koeficitent ve lhůtách nejdéle měsíčních. Při zjišťování měnových kursů bude vláda československá bráti za základ záznamy na burse v Praze nebo v New Yorku nebo v Londýně. 12. Pokud jde o zákazy nebo omezení dovozu, rozumí se, že zacházení dle zásady nejvyšších výhod nelze se dovolávati s ohledem na omezení nebo zákazy vydané v případech níže uvedených, pokud se vztahují na všechny země anebo na země ve stejných poměrech: a) z důvodů veřejné bezpečnosti; b) pro státní monopoly již trvající nebo které by byly v budoucnosti zavedeny; c) z důvodů zdravotní policie a na ochranu zvířat a užitkových rostlin proti nemocem, hmyzu a škodlivým příživníkům a především v zájmu veřejného zdravotnictví a v souhlasu s mezinárodními zásadami v tomto ohledu přijatými. 13. Tento „modus vivendi“, jehož uvedení v platnost bude později stanoveno oběma vládami výměnou not, zůstane v účinnosti, dokud nevstoupí v platnost obchodní úmluva mezi oběma zeměmi, anebo až do uplynutí tří měsíců po jeho výpovědi kteroukoli z obou stran. Souhlasila-li by československá vláda s předcházejícími ustanoveními, jakož i se seznamy, o nichž se v těchto ustanoveních činí zmínky, považuje vláda Jeho Veličenstva tento „modus vivendi“ za sjednaný výměnou této noty s analogickou notou, kterou Vaše Excelence mi laskavě zašle. Používám, pane ministře, této příležitosti, abych Vám opětoval ujištění své nejhlubší úcty. MARKÝZ DE ESTELLA v. r. 2/ Velevážený pan Miloš Kobr, mimořádný vyslanec a splnomocněný ministr republiky Československé. Seznam A. Celní sazby platné pro zboží pocházející a přicházející z území španělského při dovozu do území československého. Čísla československého celního tarifuPojmenování zbožíKč za 100 kgex 8Šafrán7009Fíky:b) sušené:1. v krabicích atd.2002. ve věncích12010Vinné bobule a hrozny sušené240ex 11Citrony3012 a)Pomoranče6012 b)Mandarinky90ex 14Datle270ex 14Banány6616Mandle:a) suché, vyloupané neb nevyloupané200b) nezralé ve skořápce112·50ex 17Olivy2835 a)Vinné hrozny čerstvé, od 1. března do 31. července240Vinné hrozny čerstvé, od 1. srpna do konce února300ex 35 a)Vinné hrozny z Almerie v sudech s korkovou krupicí v měsících listopadu až do konce února, doprovázené osvědčením původu20036 a)Lískové oříšky, neloupané90104 a)Olivový olej v sudech, měchách a měchýřích36ex 106 b)Olivový olej: v lahvích54v plechovkách81Ad s. č. 104 a) a ex 106 b): doprovázené vysvědčením o čistotě, vydaným příslušnými úřady španělskými.108Lihové tekutiny pálené:ex a) vinné destiláty: v lahvích3.000vinné destiláty: v sudech3.000ex b) likéry, punšové tresti s přísadou cukru neb jiných látek2.200ex d) přírodní ovocné lihoviny pálené1.640ex 109 a)Vína v sudech nebo v demijonech:1. o více než 13 stupních alkoholu, včetně Malaga, Jerez, Priorato dulce, Malvasia, Muškát a Tarragona s výjimkou vín koncentrovaných2102. vína z krajů: Kastilie, Rioja, Aragon, Ampurdan, Panades, Valencia, Murcia, Baleáry, Andalusie, Galicie a Kanárské Ostrovy bez ohledu na alkoholickou stupňovitost210ex 109 b)Vína v lahvíchMalaga, Jerez, Priorato dulce, Malvasia, Muškát a Tarragona, vína z krajů: Kastilie, Rioja, Aragon, Ampurdan, Panades, Valencie, Murcie, Baleáry, Andalusie, Galicie a Kanárské Ostrovy487·50110Vína šumivá španělská, mající právo na zvláštní označení, jehož výhradnost je přiznána výrobcům podle španělského zákonodárství1.200Poznámky ad 109 a 110:1. Těchto cel bude se používati na zmíněná vína při dovozu do Československa s podmínkou, že zásilky budou provázeny osvědčením původu, vydaným úřady španělskými, jichž seznam bude stanoven vzájemnou dohodou.2. Československé úřady uznají vysvědčení o rozboru vydaná v řádné a předepsané formě oficielními španělskými úřady podle dohody mezi oběma vládami. Československé úřady budou míti právo přezkoumati rozbor dovážených vín.ex 131a) konservy z rajských jablek320ex b) ryby v oleji450ex b) sardinky v čistém oleji olivovém360c) ovocné konservy560ex d) konservy zeleninové600143Kyz železný (pyrit)beze cla144Rudy výslovně nejmenované, též upravenébeze cla148Barevné hlinky:a) přírodníbeze clab) pálené, mleté, plavené atd.30366Korkové zátky, podešve a podobné zboží, též spojené s obyčejnými hmotami:a) korkové zátky300b) podešve a ostatní zboží, též spojené s obyčejnými hmotami, s výjimkou výrobků, jichž součástky jsou chemického složení180Poznámka: Korek patřící do čísel 363, 364 a 365 sazebníku československého bude požívati nejvyšších výhod a v žádném případě nebude platiti vyšší cla než 28, 56 a 119 Kč.488Obecné kovy, surové, staré ve zlomcích nebo v odpadcích:a) olovo, též slitiny atd.14·40b) cín atd.beze clac) zinek atd.24d) měď (též čištěná) atd.beze clae) nikl„f) hliník, hořčík atd.„g) obecné kovy výslovně nejmenované„h) slitiny z obecných kovů výslovně nejmenované„ex 592Kuchyňská sůl čistá (kamenná i mořská)14647Knihy a tiskopisy atd.beze cla Seznam B. Celní sazby platné pro zboží pocházející a přicházející z území československého při dovozu na poloostrov a na ostrovy Baleárské. Čísla španělského celního tarifuPojmenování zbožíZlaté pesety64Sklo křišťálové a polokřišťálové, barevné, broušené atd.tara 100 kg 100ex 73Skleněné perličky, zboží z nich a skleněné třásně pro ozdobu lustrůnetto 1 kg 0.8086 Tepelná zařízení, krby, umývadla, klosety atd.netto 100 kg 30Ad 86Pozn.:Vany, umývadla, klosety a ostatní předměty, sloužící k zařízení bytu, budou vyclívány dle čisté váhy.92Bílý porculán pro stolní soubory atd.tara 100 kg 5793Porculán barevný nebo s okrajem, ozdobami atd.tara 100 kg 6798Železniční pražcebtto 100 kg 1.04191Hnací řemeny kožené pro transmise atd.netto 1 kg 3.20259Ocel tungstenová, vanadiová atd.netto 100 kg 120288Předměty lité z oceli a z kujného železa atd. od 1 do 25 kg včetněnetto 100 kg 30ex 354Sporáky, kamna (potagers) a plynové samovařiče ze smaltovaného plechu nebo s ozdobami z jiných láteknetto 100 kg 78377Kuchyňské náčiní a domácí nářadí leštěné atd. netto 100 kg 150466Cínové listy k výrobě šešulek na lahve atd.netto 100 kg 85467Cínové předměty potištěné atd. a šešulky na lahve a jiné nádobynetto 100 kg 115510Parní turbiny nad 10.000 kgbtto 100 kg 32537Stroje na obrábění kovů od 4001 kg do 10.000 kgbtto 100 kg 45ex 567Rozmetadla hnojivbtto 100 kg 40577Mlýnské stroje atd.btto 100 kg 68586Pumpy (čerpadla) od 500 do 5.000 kgbtto 100 kg 64591Stroje jinde nejmenované od 50 do 500 kgbtto 100 kg 80592Tytéž stroje od 500 do 1.500 kgbtto 100 kg 70593Tytéž stroje nad 1.500 kgbtto 100 kg 50ex 593Stroje pro ledárny a chladírny nad 1.500 kgbtto 100 kg 48593 terStroje k drcení nerostůbtto 100 kg 12Poznámka: V této položce jsou zahrnuty drtiče nerostů, uhlí, vápna, cementu, kamene a hlíny.919Kyselina mravenčíbtto 100 kg 54ex 1471Knoflíky z rohu, kosti, kosti slonové, perleti, z umělého rohu, porculánu nebo sklanetto 1 kg 6·50ex 1471Knoflíky kamenáčovénetto 1 kg 61476Kartáče žíněné neb štětinové, neupravené atd.netto 1 kg 31477Kartáče žíněné neb štětinové s držadlem nebo upravené atd.netto 1 kg 71529Dřevěné nebo kartonové hračkynetto 1 kg 51539Kancelářské (psací) potřeby v jiných položkách nejmenované atd.netto 1 kg 4 Prozatímní obchodní úmluva (modus vivendi) mezi republikou Československou a Španělskem. (Překlad.) C. 1771/25. 2 přílohy. V Madridu, dne 16. července 1925. Velevážený pane, mám čest potvrditi příjem Vaší noty č. 34 ze 16. července 1925, kterou jste mně zaslal jako odpověď na mou notu č. 1549 z 20. června t. r., a oznámiti Vaší Excelenci, že vláda československá souhlasí s tím, aby — dokud mezi Československem a Španělskem nedojde k uzavření obchodní úmluvy a tato nevstoupí v platnost — byl sjednán „modus vivendi“ dle těchto ustanovení: 1. Mezi územími Španělska a republiky Československé bude úplná a vzájemná svoboda obchodu. Ve všem, co se týče obchodu a živností, ať jde o osoby či o zboží, obě smluvní strany si vzájemně zaručují zacházení dle zásady nejvyšších výhod. 2. Plodiny a výrobky pocházející a přicházející z území španělských, vyjmenované v seznamu A, přiloženém k tomuto modu vivendi, nebudou při dovozu do území republiky Československé podrobeny clům vyšším než těm, která jsou stanovena v citovaném seznamu, a budou požívati celních slev nebo jiných výhod, které republika Československá poskytla nebo by později poskytla podobným produktům jiných zemí. 3. Ostatní produkty španělské budou na území republiky Československé požívati zacházení dle zásady nejvyšších výhod jak co do cel dovozních, tak i co do vnitřních dávek nebo jakýchkoliv jiných obdobných výhod, jež byly nebo budou poskytnuty republikou Československou některé třetí zemi. 4. Plodiny a výrobky pocházející a přicházející z republiky Československé, vyjmenované v seznamu B, připojeném rovněž k tomuto modu vivendi, nebudou při dovozu do Španělska vyclívány dle vyšších celních sazeb, než jaké jsou v řečeném seznamu stanoveny. 5. Ostatní produkty pocházející a přicházející z republiky Československé, budou při dovozu do Španělska podrobeny celním sazbám II. sloupce španělského celního tarifu v ten čas platného. 6. Plodiny a výrobky, pocházející a přicházející z Československa, nebudou při dovozu do Španělska podrobeny žádné přirážce nebo zvýšení a žádnému koeficientu nyní platnému anebo který by byl později zaveden a jehož vybírání by se rovnalo zvýšení celních sazeb. 7. Obě smluvní strany si zaručují zacházení dle zásady nejvyšších výhod, pokud jde o obchodní cestující a jejich vzorky, cla nebo dávky vývozní, režim svobodných přístavů, ukládání ve skladištích, transit, celní formality, zákazy nebo omezení dovozu nebo vývozu, místní a přístavní dávky, ať se tato cla anebo dávky vybírají na účet státu, provincií, obcí nebo kteréhokoliv veřejného úřadu. 8. Každá ze smluvních stran může požadovati, aby plodiny a výrobky druhé strany byly doprovázeny při dovozu osvědčením původu. Toto osvědčení původu bude vydáváno buď obchodní komorou příslušnou pro odesilatele, anebo kterýmkoli jiným úřadem nebo hospodářským orgánem, který bude uznán zemí určení. Každá strana bude moci mimo to požadovati, aby osvědčení bylo legalisováno diplomatickým nebo konsulárním zástupcem země určení. Poštovní balíčky budou osvobozeny od osvědčení původu. 9. Dokud trvá v Československé republice povolovací režim, omezený na určitý počet druhů zboží, československá vláda udělí potřebná dovozní povolení pro příslušné španělské výrobky do výše těchto kontigentů: ex 4 bpaprika10.000 q10vinné bobule, hrozny sušené10.000 „35 a) a ex 35 a)čerstvé hrozny od 1. srpna do konce února10.000 „ex 41cibule od 1. září do 30. dubna10.000 „108 ex a)vinné destiláty2.000 hl108 ex b) a ex d)likéry a punčové tresti s přísadou cukru a jiné přírodní ovocné lihoviny1.000 „ex 109 a), b) a 110vína120.000 „ex 131 c) a d)konservy ovocné, luštěninové a zeleninové5.000 q148 b)barevné hlíny mleté, plavené, pálené atd.10.000 „ex 592 sůl8.000 „ Roční kontingenty předcházejícího seznamu budou rozvrženy na čtyři čtvrtletní díly, při čemž se rozumí, že, nedosáhne-li dovoz v jednom čtvrtletí čtvrtiny ročního kontingentu, připočte se rozdíl ke kontingentu čtvrtletí následujícího. Rozumí se, že ze zboží, uvedeného v seznamu A, není podrobeno režimu kontingentnímu při dovozu do republiky Československé zboží jiné než shora vypočtené. Vláda československá se zavazuje, že přes jakékoli opačné ustanovení, jež nyní platí nebo by později bylo zavedeno, připustí bez jakéhokoli omezení co do množství dovoz všeho ostatního zboží, uvedeného v seznamu A, s výjimkou stanovenou v bodu 12. V republice Československé nebude zachováno žádné omezení nebo zákaz dovozu jakýchkoli plodin nebo výrobků pocházejících a přicházejících ze Španělska, který by se stejně nevztahoval na podobné plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z kterékoli jiné země. 10. Ustanovení bodů 2., 3. a 4. nevztahují se na výhody, jež některá ze smluvních stran poskytla nebo by poskytla výjimečně státům sousedním k usnadnění pohraničního styku v pásmu nepřesahujícím průměrně 15 km po každé straně hranice, pokud se tento styk omezí výlučně na potřeby obyvatelstva dotyčného pásma. 11. Cla československého tarifu jsou stanovena v korunách československých. Jestliže by nastal v kursu československé koruny ve srovnání se středním kursem za rok 1923 oproti severoamerickému dolaru nebo libře šterlinků, nebo oproti střednímu kursu těchto obou měn, vzestup nebo pokles nejméně o 10%, vyplývající z kursovního poměru za celý jeden měsíc, může vláda československá zavésti valutní koeficient — vždy za předpokladu, že bude všeobecné povahy pro dovoz ze všech zemí — tak, aby zajistila všeobecným i smluvním clům hodnotu, kterou by měla se zřetelem na střední kurs řečených měn za rok 1923. Aby byla stále udržena tato rovnocennost hodnoty cel, bude vláda československá případně upravovati koeficient ve lhůtách nejdéle měsíčních. Při zjišťování měnových kursů bude vláda československá bráti za základ záznamy na burse v Praze nebo v New Yorku nebo v Londýně. 12. Pokud jde o zákazy nebo omezení dovozu, rozumí se, že zacházení dle zásady nejvyšších výhod nelze se dovolávati s ohledem na omezení nebo zákazy vydané v případech níže uvedených, pokud se vztahují na všechny země anebo na země ve stejných poměrech: a) z důvodů veřejné bezpečnosti; b) pro státní monopoly již trvající nebo které by byly v budoucnosti zavedeny; c) z důvodů zdravotní policie a na ochranu zvířat a užitkových rostlin proti nemocem, hmyzu a škodlivým příživníkům a především v zájmu veřejného zdravotnictví a v souhlasu s mezinárodními zásadami v tomto ohledu přijatými. 13. Tento „modus vivendi“, jehož uvedení v platnost bude později stanoveno oběma vládami výměnou not, zůstane v účinnosti, dokud nevstoupí v platnost obchodní úmluva mezi oběma zeměmi, anebo až do uplynutí tří měsíců po jeho výpovědi kteroukoli z obou stran. Používám této příležitosti, abych Vaší Excelenci opětoval ujištění své nejhlubší úcty. M. KOBR v. r. Jeho Excelence pan Miguel Primo de Rivera y Orbaneja, markýz de Estella, president vojenského direktoria v Madridu. Seznam A. Celní sazby platné pro zboží pocházející a přicházející z území španělského při dovozu do území československého. Čísla československého celního tarifuPojmenování zbožíKč za 100 kgex 8Šafrán7009Fíky:b) sušené:1. v krabicích atd.2002. ve věncích12010Vinné bobule a hrozny sušené240ex 11Citrony3012 a)Pomoranče6012 b)Mandarinky90ex 14Datle270ex 14Banány6616Mandle:a) suché, vyloupané neb nevyloupané200b) nezralé ve skořápce112·50ex 17Olivy2835 a)Vinné hrozny čerstvé, od 1 března do 31. července240Vinné hrozny čerstvé, od 1. srpna do konce února300ex 35 a)Vinné hrozny z Almerie v sudech s korkovou krupicí v měsících listopadu až do konca února, doprovázené osvědčením původu20036 a)Lískové oříšky, neloupané90104 a)Olivový olej v sudech, měchách a měchýřích36ex 106 b)Olivový olej: v lahvích54v plechovkách81Ad s. č. 104 a) a ex 106 b): doprovázené vysvědčením o čistotě, vydaným příslušnými úřady španělskými.108Lihové tekutiny pálené:ex a) vinné destiláty: v lahvích3.000vinné destiláty: v sudech3.000ex b) likéry, punšové tresti s přísadou cukru neb jiných látek2.200ex d) přírodní ovocné lihoviny pálené1.640ex 109 a)Vína v sudech nebo v demijonech:1. o více než 13 stupních alkoholu, včetně Malaga, Jerez, Priorato dulce, Malvasia, Muškát a Tarragona s výjimkou vín koncentrovaných2102. vína z krajů: Kastilie, Rioja, Aragon, Ampurdan, Panades, Valencia, Murcia, Baleáry, Andalusie, Galicie a Kanárské Ostrovy bez ohledu na alkoholickou stupňovitost210ex 109 b)Vína v lahvíchMalaga, Jerez, Priorato dulce, Malvasia, Muškát a Tarragona, vína z krajů: Kastilie, Rioja, Aragon, Ampurdan, Panades, Valencie, Murcie, Baleáry, Andalusie, Galicie a Kanárské Ostrovy487·50110Vína šumivá španělská, mající právo na zvláštní označení, jehož výhradnost je přiznána výrobcům podle španělského zákonodárství1.200Poznámky ad 109 a 110:1. Těchto cel bude se používati na zmíněná vína při dovozu do Československa s podmínkou, že zásilky budou provázeny osvědčením původu, vydaným úřady španělskými, jichž seznam bude stanoven vzájemnou dohodou.2. Československé úřady uznají vysvědčení o rozboru vydaná v řádné a předepsané formě oficielními španělskými úřady podle dohody mezi oběma vládami. Československé úřady budou míti právo přezkoumati rozbor dovážených vín.ex 131a) konservy z rajských jablek320ex b) ryby v oleji450ex b) sardinky v čistém oleji olivovém360c) ovocné konservy560ex d) konservy zeleninové600143Kyz železný (pyrit)beze cla144Rudy výslovně nejmenované, též upravenébeze cla148Barevné hlinky:a) přírodníbeze clab) pálené, mleté, plavené atd.30366Korkové zátky, podešve a podobné zboží, též spojené s obyčejnými hmotami:a) korkové zátky300b) podešve a ostatní zboží, též spojené s obyčejnými hmotami, s výjimkou výrobků, jichž součástky jsou chemického složení180Poznámka: Korek patřící do čísel 363, 364 a 365 sazebníku československého bude požívati nejvyšších výhod a v žádném případě nebude platiti vyšší cla než 28, 56 a 119 Kč.488Obecné kovy, surové, staré ve zlomcích nebo v odpadcích:a) olovo, též slitiny atd.14·40b) cín atd.beze clac) zinek atd.24d) měď (též čištěná) atd.beze clae) nikl„f) hliník, hořčík atd.„g) obecné kovy výslovně nejmenované„h) slitiny z obecných kovů výslovně nejmenované„ex 592Kuchyňská sůl čistá (kamenná i mořská)14647Knihy a tiskopisy atd.beze cla Seznam B. Celní sazby platné pro zboží pocházející a přicházející z území československého při dovozu na poloostrov a na ostrovy Baleárské. Čísla španělského celního tarifuPojmenování zbožíZlaté pesety64Sklo křišťálové a polokřišťálové, barevné, broušené atd.tara 100 kg 100ex 73Skleněné perličky, zboží z nich a skleněné třásně pro ozdobu lustrůnetto 1 kg 0·8086Tepelná zařízení, krby, umývadla, klosety atd.netto 100 kg 30Ad 86Pozn.:Vany, umývadla, klosety a ostatní předměty, sloužící k zařízení bytu, budou vyclívány dle čisté váhy.92Bílý porculán pro stolní soubory atd.tara 100 kg 5793Porculán barevný nebo s okrajem, ozdobami atd.tara 100 kg 6798Železniční pražcebtto 100 kg 1·04191Hnací řemeny kožené pro transmise atd.netto 1 kg 3·20259Ocel tungstenová, vanadiová atd.netto 100 kg 120288Předměty lité z oceli a z kujného železa atd. od 1 do 25 kg včetněnetto 100 kg 30ex 354Sporáky, kamna (potagers) a plynové samovařiče ze smaltovaného plechu nebo s ozdobami z jiných láteknetto 100 kg 78377Kuchyňské náčiní a domácí nářadí leštěné atd.netto 100 kg 150466Cínové listy k výrobě šešulek na lahve atd.netto 100 kg 85467Cínové předměty potištěné atd. a šešulky na lahve a jiné nádobynetto 100 kg 115510Parní turbiny nad 10.000 kgbtto 100 kg 32537Stroje na obrábění kovů od 4001 kg do 10.000 kgbtto 100 kg 45ex 567Rozmetadla hnojivbtto 100 kg 40577Mlýnské stroje atd.btto 100 kg 68586Pumpy (čerpadla) od 500 do 5.000 kgbtto 100 kg 64591Stroje jinde nejmenované od 50 do 500 kgbtto 100 kg 80592Tytéž stroje od 500 do 1.500 kgbtto 100 kg 70593Tytéž stroje nad 1.500 kgbtto 100 kg 50ex 593Stroje pro ledárny a chladírny nad 1.500 kgbtto 100 kg 48593 terStroje k drcení nerostůbtto 100 kg 12Poznámka: V této položce jsou zahrnuty drtiče nerostů, uhlí, vápna, cementu, kamene a hlíny.919Kyselina mravenčíbtto 100 kg 54ex 1471Knoflíky z rohu, kosti, kosti slonové, perleti, z umělého rohu, porculánu nebo sklanetto 1 kg 6.50ex 1471Knoflíky kamenáčovénetto 1 kg 61476Kartáče žíněné neb štětinové, neupravené atd.netto 1 kg 31477Kartáče žíněné neb štětinové s držadlem nebo upravené atd.netto 1 kg 71529Dřevěné nebo kartonové hračkynetto 1 kg 51539Kancelářské (psací) potřeby v jiných položkách nejmenované atd.netto 1 kg 4

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost prozatímní obchodní úmluva (modus vivendi) mezi republikou Československou a Španělskem.

216/1925 Sb.

226. Vládní vyhláška ze dne 4. listopadu 1925, kterou se uvádí v prozatímní platnost úprava obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Bulharským. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou, v prozatímní platnost s účinností od 6. listopadu 1925 připojená úprava obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Bulharským, sjednaná v Sofii dne 16. října 1925. Švehla v. r. (Překlad.) Vyslanectví republiky Československé v Bulharsku. Č. 362/pol. V Sofii, dne 16. října 1925. Pane ministře, vyslovuje živé přání podporovati a rozvíjeti hospodářské styky mezi našemi oběma zeměmi, mám čest, řádně k tomu cíli zmocněn, potvrditi Vaší Excelenci, že vláda republiky Československé se dohodla s vládou Jeho Veličenstva krále Bulharů, aby obchodní styky mezi oběma zeměmi byly upraveny až do uzavření definitivní obchodní smlouvy na podkladě vzájemného použití zásady nejvyšších výhod. Nicméně ustanovení této úpravy nevztahují se na zvláštní postup, zavedený pro pohraniční styk, nepřesahující průměrnou šířku 15 km s každé strany hranice a nedotýkají se nikterak výhod vyhrazených republice Československé vzhledem k čl. 222 smlouvy St. Germainské a čl. 205 smlouvy Trianonské. Jest shoda v tom, že v případě potřeby bude sjednána mezi oběma zeměmi zvláštní úprava ohledně provádění dovozních nebo vývozních omezení a zákazů, aby byl usnadněn vzájemný styk i v době, po kterou by byla jedna z obou vlád ještě nucena setrvati při zmíněných zákazech nebo omezeních. Tato úprava vstoupí v platnost za 20 dní počítaje od data této noty a bude moci býti vypovězena každou vládou 3 měsíce předem. Račte přijati, pane ministře, ujištění o mé hluboké úctě. BOHDAN PAVLŮ v. r. L. S. Jeho Excellenci panu Christo Kalfoffovi, ministru zahraničních věcí a kultu království Bulharského atd. atd. Zde. (Překlad.) Ministerstvo zahraničních věcí a kultu. Č. 5902. Sofie, dne 16. října 1925. Pane ministře, vyslovuje živé přání, podporovati a rozvíjeti hospodářské styky mezi našemi oběma zeměmi, mám čest, řádně k tomu cíli pověřen, potvrditi Vaší Excelenci, že vláda Jeho Veličenstva krále Bulharů dohodla se s vládou republiky Československé, aby obchodní styky mezi oběma zeměmi byly upraveny až do uzavření definitivní obchodní smlouvy na podkladě vzájemného použití zásady nejvyšších výhod. Nicméně ustanovení této úpravy nevztahují se na zvláštní postup, zavedený pro pohraniční styk nepřesahující průměrnou šířku 15 km s každé strany hranice a nedotýkají se nikterak výhod vyhrazených republice Československé vzhledem k čl. 222 smlouvy St. Germainské a čl. 205 smlouvy Trianonské. Jest shoda v tom, že v případě potřeby bude sjednána mezi oběma zeměmi zvláštní úprava ohledně provádění dovozních nebo vývozních omezení a zákazů, aby byl usnadněn vzájemný styk i v době, po kterou by byla jedna z obou vlád ještě nucena setrvati při zmíněných zákazech nebo omezeních. Tato úprava, která nemá za následek neměnitelnost nynějšího bulharského celního režimu, vstoupí v platnost za 20 dní počítaje od data této noty a bude moci býti vypovězena každou vládou 3 měsíce předem. Račte přijati, pane ministře, ujištění o mé hluboké úctě. CH. KALFOFF v. r. L. S. Jeho Excellenci panu Bohdanu Pavlů, mimořádnému vyslanci a zplnomocněnému ministru republiky Československé Zde.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost úprava obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Bulharským.

226/1925 Sb.

238. Vládní vyhláška ze dne 14. listopadu 1925, kterou se uvádí v prozatímní platnost Úmluva mezi Československem a Polskem o usnadnění pohraničního styku. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 305 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností ode dne 1. prosince 1925 připojená Úmluva mezi Československem a Polskem o usnadnění pohraničního styku, sjednaná v Praze dne 30. května 1925. Švehla v. r. (Překlad.) Úmluva mezi Československem a Polskem o usnadnění pohraničního styku. President republiky Československé s jedné strany a president republiky Polské s druhé strany, v souhlasném přání usnadniti obyvatelům pohraničního pásma pohraniční styk, jmenovali za účelem uzavření příslušné úmluvy tyto plnomocníky: President republiky Československé pana Jana Dvořáčka, zplnomocněného ministra a přednostu národohospodářské sekce ministerstva zahraničních věcí, a pana Dra Gustava Schönbacha, ministerského radu ministerstva financí; President republiky Polské pana Dra Waleryho Goetela, profesora jagielloňské university a báňské akademie v Krakově, komisaře polské vlády v Mezinárodní komisi pro delimitaci hranice československo-polské, a pana Jiřího Bogorya-Kurzeniecki-ho, ministerského radu, přednostu komitétu a sekce transitní v ministerstvu zahraničních věcí, kteří, vyměnivše si své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto ustanoveních: Článek 1. Za pohraniční pásmo uznávají se části okresů po obou stranách hranice, jichž přesnější vymezení jest vyhrazeno každé z obou stran. Z pravidla nemá šíře pohraničního pásma přesahovati 15 km na každé straně hraniční čáry; může však v místech, kde toho budou vyžadovati místní poměry, činiti více než 15 km. Seznam obcí, ležících v tomto pohraničním pásmu, bude uveřejněn nejvhodnějším způsobem. ČÁST A. Úlevy osobní. Článek 2. Osoby, usedlé v pohraničním pásmu a bydlící tam nejméně tři měsíce, mohou obdržeti propustky, opravňující je k přestupu hranice a pobytu na druhé straně podle ustanovení následujících článků. Státní zaměstnanci požívají této úlevy ode dne nastoupení služby. Článek 3. Propustky se vydávají: a) jako propustky jednorázové, na modrém papíru; b) jako propustky stálé, na bílém papíru; c) jako propustky hospodářské, na červeném papíru. K vydávání propustek používáno bude tiskopisů československých a polských, upravených dle vzoru připojeného k této úmluvě. Propustky musí býti opatřeny úředním razítkem úřadu, který je vydal, a fotografií majitele, jakož i jeho podpisem nebo jiným vlastnoručním znamením ruky. Fotografie se od majitele nepožaduje, předloží-li jiný úřední průkaz totožnosti nebo alespoň úředně ověřený a opatřený fotografií. Článek 4. Propustka opravňuje majitele: a) k přestupu hranice na ustanovených přechodných bodech pěšky, koňmo, na kole, v povoze, v saních, na motocyklu, v automobilu nebo po železnici; b) k pobytu v úseku pohraničního pásma hraničícího s úsekem, ve kterém propustka byla vydána. V případě nutné potřeby může úřad, vydávající propustku, oprávniti jejího majitele k pobytu nejen v úseku hraničním, nýbrž také v úsecích s ním sousedících. Úřad vydávající propustku, obsahující oprávnění tohoto druhu, jest povinen zpraviti o tom úřady druhé smluvní strany. Článek 5. Propustky vydávají se strany polské správní úřady prvé stolice; se strany československé správní úřady prvé stolice nebo bezpečnostní úřady prvé stolice. V případě zvláště naléhavé a zjištěné potřeby podniknouti jedinou cestu a není-li možno obdržeti v čas od příslušného úřadu propustku, může býti tato vydána též starostou obce a ověřena se strany polské stanicí státní policie a se strany československé stanicí četnickou. Místně jest příslušným ten úřad, v jehož obvodu bydlí osoba, žádající propustku. Článek 6. Jednorázové propustky vydávají se s platností nejvýše čtrnáctidenní počítaje ode dne vystavení; ony opravňují majitele nejvýše k 3dennímu pobytu na druhé straně, při čemž den prvého přestupu hranice se nepočítá. Článek 7. Stálé propustky vydávají se s platností šestiměsíční osobám, které přestupují často hranici z důvodu své živnosti, z důvodů hospodářských, náboženských, školních nebo jiných zvláštních důvodů, na př. rodinných. Stálé propustky jsou vydávány zejména osobám navštěvujícím školu na druhé straně hranice. Takové propustky opravňují k 24 hodinnému pobytu na druhé straně hranice. Lékaři, zvěrolékaři a porodní asistentky mohou, mají-li stálou propustku, pobývati na druhé straně hranice po dobu tří, dělníci po dobu šesti dnů. Článek 8. Propustky hospodářské jsou vydávány majitelům pozemků, členům jejich rodin, osobám zaměstnaným v jejich hospodářství, jakož i vůbec osobám obdělávajícím pozemky na podkladě jakéhokoliv právního titulu, tam, kde jejich pozemky nebo pozemky, tvořící se zřetelem k polnímu hospodářství jeden celek, jsou rozděleny čárou hraniční. Totéž platí pro hospodářství nebo pozemky, které nemohou býti normálně obhospodařovány bez přestupu hranice. Hospodářské propustky opravňují k přestupu hranice a k pobytu na druhé straně jen pro tu dobu a na tom místě, jak toho vyžaduje obdělávání pozemků. Hospodářské propustky platí pro dobu jednoho roku. Článek 9. Propustky mohou býti obnoveny se zachováním předpisů, platných pro jich vydávání. Obnovení musí býti zaznamenáno na staré propustce. Článek 10. Děti mladší 14 let nepotřebují propustek k přestupu hranice, jsou-li v průvodu osoby dospělé a jsou-li zapsány v její propustce. Článek 11. Úřady uvedené v čl. 5. jsou povinny uvědomiti příslušné úřady druhé strany o každé žádosti podané za vydání stálé nebo hospodářské propustky (článek 7. a 8.), mají-li v úmyslu vydati propustku. Uvědomení musí obsahovati jméno, příjmení a bydliště žadatelovo, jakož i údaje potvrzující, že jsou dány podmínky stanovené pro přestup hranice a důvody pro žádost. Propustka nebude vydána, vyrozumí-li příslušné úřady druhé strany ve lhůtě 14 dnů od učiněného jim sdělení, že nesouhlasí s vydáním propustky, buď pro nedostatek požadovaných podmínek k jejímu vydání, nebo proto, že by vydání propustky odporovalo předpisům platným v jejich zemi, anebo konečně, protože brání tomu důvody bezpečnosti a veřejného pořádku. Uzná-li úřad, vydavší propustku, námitky za nedosti odůvodněné, může se jeho nadřízený úřad domáhati u příslušného úřadu druhé strany, aby dotyčná otázka byla znovu vyšetřena. O vystavení každé stálé a hospodářské propustky jest úřad, který ji vystavil, povinen vyrozuměti neprodleně příslušný úřad druhé strany. Podrobnosti tohoto postupu budou upraveny přímou dohodou mezi příslušnými správními úřady. Článek 12. Propustky, o nichž jedná článek 3., s výjimkou propustek hospodářských, opravňují k přestupu hranic v místech v nich udaných a uznaných za místa přestupu příslušnými úřady obou smluvních stran. Bez zvláštních důvodů není dovoleno označovati v propustce jiné místo přestupu, než to, které leží nejblíže majitelova bydliště. Hospodářské propustky opravňují k překročení hranice kromě míst přestupu i tam, kde přestupu jest třeba k výkonu prací. Tato místa musí býti stanovena na té i oné straně příslušnými celními úřady po vyslechnutí zájemníků, při čemž nutno vzíti zřetel na skutečné hospodářské potřeby. Článek 13. Přestup hranic na propustky jest zásadně dovolen jen za dne, a to od 1. března do 30. září mezi 6. a 21. hodinou a od 1. října do konce února mezi 7. a 19. hodinou. Propustky hospodářské opravňují k přestupu hranice od 4. do 22. hodiny v době od 1. března až do 30. září. Správní a celní úřady I. stolice mohou po vzájemné dohodě stanoviti jiné hodiny k přestupu hranice, a to buď všeobecně nebo v jednotlivých případech, je-li to vhodno se zřetelem k místním poměrům. Duchovní a jejich pomocníci, lékaři, zvěrolékaři a porodní asistentky mohou při vykonávání svého povolání přestupovati hranici v noci, a to i po vedlejších cestách. Totéž platí i pro jiné osoby v případech zvláštní nutnosti. Pro přestup hranice po železnici není žádného omezení co do hodin. Článek 14. Stanovení poplatků za případné vydávání propustek ponechává se úpravě každé z obou smluvních stran. Za přestup hranice a za pobyt na druhé straně hranice nebude vybírán žádný poplatek. Článek 15. Hasiči a důlní stráže, jakož i záchranná mužstva, jež jako takové jest možno poznati, mohou za účelem poskytování pomoci přestoupiti hranici ve dne i v noci v místech, kde to bude uznáno za nutné, a setrvati na druhé straně hranice, jak dlouho bude třeba, s výhradou, že se podrobí vedení osoby oprávněné dle předpisů platných v místě nehody. Článek 16. Propustka může býti odebrána úřady druhé strany, byla-li vydána na základě nepravdivých údajů nebo v případě zneužití vůbec. Odebraná propustka musí býti bezodkladně vrácena úřadu, který ji vydal. ČÁST B. Úlevy věcné. Článek 17. V pohraničním styku může býti převáženo též po vedlejších cestách pohraničního pásma toto zboží, pokud jest osvobozeno od cla a pokud jest to žádoucí a přípustné vzhledem k místním poměrům, budou-li zachovány celní předpisy: přírodní a umělá hnojiva, stonkový len a stonkové konopí, zelená nebo suchá píce (tráva pro dobytek, seno, sláma, řezanka), suché listí na stlaní, mech, sítí, obyčejný stavební písek, štěrk, hlína obyčejná a hrnčířská, palivové dříví (toto pouze pro vlastní potřebu obyvatelů pohraničního pásma), dřevěné uhlí, rašelina, slatina a hubka dubová. Článek 18. V případě nutnosti mohou býti léky připravené v některé lékárně pohraničního pásma na předpis lékaře nebo zvěrolékaře, oprávněných provozovati praksi, vnášeny v malých množstvích, přiměřených potřebám spotřebitelů, též bez povolení správních úřadů a bez cla. Předpisy takové musí však obsahovati poznámku „velmi nutné“. Článek 19. Jsou-li zemědělská hospodářství nebo jiné usedlosti hranicí přeťaty nebo rozděleny, nesmí býti činěny potíže nebo překážky nerušenému provozování hospodářství z důvodu rozhraničení a ustanovení s ním souvisejících. Jmenovitě bude lze přepravovati beze cla z jedné části majetku na druhou, na místech k tomu účelu pro tato hospodářství neb usedlosti určených: dobytek, nářadí, tvořící součást hospodářského zařízení, osivo potřebné k obdělání pozemků, jakož i plodiny zemědělské a produkty zvířecí z těchto hospodářství. Článek 20. Obyvatelé pohraničního pásma, vykonávajíce práce na svých polích, lukách nebo pozemcích vůbec, vlastních nebo najatých, ležících v pohraničním pásmu druhého státu, jsou oprávněni převáděti bezcelně svůj dobytek a přepravovati nářadí a osivo potřebné k těmto pracem, jakož i úrodu z obdělávaných pozemků. Přestup hranice může se díti též po vedlejších cestách, pokud toho poměry a povaha konaných prací vyžadují, s podmínkou, že zachovány budou formality celní a že se obyvatelé vrátí téhož dne. Hospodářské stroje motorové nebo parní (lokomobily, pluhy, brány, mlátičky, řezačky a jiné), dovážené nebo vyvážené podle ustanovení článků 19. a 20., musí býti při přechodu hranice zaznamenány. Na přechod jiných strojů a hospodářského nářadí, jakož i povozů nákladních, vozů, saní, dobytka tažného i soumarů budou dohlížeti celní úřady vhodným způsobem. Článek 21. Bezcelně bude propouštěn dobytek hnaný na pastvu nebo zpět z jednoho pohraničního pásma do druhého s podmínkou, že jeho totožnost bude zjištěna předchozím záznamem. Rovněž mohou býti bezcelně zpět dopravovány produkty zmíněného dobytka jako: mléko, máslo, sýr, vlna a hnůj, jakož i mláďata vržená v mezidobí, avšak vždy v množství úměrném počtu kusů a skutečnému trvání pastvy. Přeprava jich může se díti rovněž po vedlejších cestách. Pro potřebu obyvatelů pohraničního pásma, majících pastviny na druhé straně, možno rovněž bezcelně přenášeti sůl (sůl dobytčí), mouku a chléb v množství určeném oběma celními úřady se zřetelem k vlastní potřebě těchto obyvatel a k době trvání pastvy. Dobytek, který se za hranicí ztratil, nebo byl ukraden, bude vrácen bez vybrání dávek, bude-li vlastnické právo dosvědčeno obcí. Článek 22. Dobytek tažný a soumaři užívaní k dočasným pracím jsou osvobozeni od cla, budou-li celně zaznamenáni. Článek 23. Obilí, olejnatá semena, konopí, len, dříví, třísliva, které budou dopravovány k vlastní potřebě obyvatel pohraničního pásma na druhou stranu hranice k mletí, vytlačování, řezání, tření atd. a jež se vrací ve stavu zpracovaném, podléhají předpisům o zušlechťovacím řízení, nebo v případě, že toho budou vyžadovati závažné místní důvody, budou moci býti vyváženy a dováženy bezcelně pod podmínkou, že bude složena přiměřená jistota. V případě potřeby bude dohodou obou celních úřadů určeno množství zpracovaných výrobků, které bude možno zpět dovézti nebo bude nutno zpět vyvézti výměnou za suroviny a polotovary. Článek 24. Aby se usnadnila obyvatelům pohraničních pásem přeprava předmětů jich vlastní potřeby, zasílaných z jednoho území do druhého k opravě nebo zpracování v řemeslnických dílnách a k zpětnému vrácení, budou obě celní správy oprávněny dovoliti v pohraničním pásmu tento styk oběma směry. Článek 25. Obyvatelé pohraničního pásma, mající vykonávati dočasně práce v podnicích zemědělských, lesních nebo jiných na druhé straně hranice, jsou oprávněni, vracejí-li se do svého bydliště nejpozději šestého dne od doby, kdy přišli na místo výkonu své práce a řídí-li se předpisy platnými pro styk toho druhu, překročiti hranici po vedlejších cestách a též přenášeti potřebné nářadí, jakož i svou mzdu v hotovosti a v naturáliích (deputát), bez jakýchkoliv dávek, vyjímaje výrobky monopolní. Pokrmy připravené pro tyto dělníky v jich bydlišti mohou jim býti bezcelně donášeny. Článek 26. Obě správy se dohodnou o podrobnějších ustanoveních, jimiž by byla přiznána ulehčení pro kněze a jejich pomocníky, lékaře, zvěrolékaře a porodní asistentky, bydlící v pohraničním pásmu, v předpokladu, že jsou oprávněni k vykonávání svého povolání v tomto pásmu. Přestup hranic v případě požáru, živelní pohromy nebo nehody je dovolen hasičům a záchranným oddílům s veškerou jejich výstrojí. Školáci mohou ve dne přenášeti knihy a školní potřeby vůbec též po vedlejších cestách. Článek 27. Ve styku vytčeném v předchozích článcích nemůže býti použito platných omezení dovozu a vývozu. Článek 28. Dovoz a vývoz malého množství předmětů denní a hospodářské potřeby, pro něž se všeobecně vyžaduje povolení dovozu neb vývozu, bude v pohraničním styku dovolen, lze-li připustiti se zřetelem k druhu předmětu a k poměrům obyvatelů pohraničního pásma, že tyto předměty jsou určeny k potřebě těchto obyvatel a nikoli k obchodu. Článek 29. Jinak však, šetříc opatření smluvených pro pohraniční styk, úprava zavedená pro tento styk nedotkne se ani omezení svobody obchodu v obou státech, ani předpisů týkajících se zboží, jehož výroba a příděl jsou státem upraveny. Nicméně obyvatelé pohraničního pásma nebudou proto, že obdělávají některé pozemky na území druhého státu, povinni odevzdávati plodiny z nich tomuto státu. Tato výhoda se však nevztahuje na hospodářské majetky velké rozlohy. Článek 30. Doprava tělesných pozůstatků, které mají býti pohřbeny na některém hřbitově pohraničního pásma druhého státu, bylo-li to doposud zvykem, jest dovolena na základě lékařského vysvědčení, aniž třeba šetřiti předpisů platných pro přepravu tělesných pozůstatků. K tomu cíli může býti převezena přes hranici beze cla rakev s ozdobami, květinami, věnci a stuhami. Dopravní prostředky pro tělesné pozůstatky, včetně potahu, jsou osvobozeny od cla pod podmínkou, že se vrátí přes hranici. ČÁST C. Ustanovení závěrečná. Článek 31. Úlevy přiznané ve styku pohraničním neomezují práva obou států učiniti opatření zdravotnická, veterinářská, k ochraně rostlin a jiná, která budou pokládati za nutná. Článek 32. Přiznání zvláštních úlev osobních nebo věcných v pohraničním pásmu dle okolností potřebných nebo žádoucích, jest vyhrazeno dohodě příslušných úřadů obou smluvních stran. Článek 33. Tato úmluva neruší ustanovení přílohy A Protokolu podepsaného v Krakově dne 6. května 1924 mezi Československem a Polskem. Článek 34. Tato úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny ve Varšavě. Nabude působnosti po uplynutí lhůty 14 dnů ode dne výměny ratifikačních listin a zůstane v platnosti do její výpovědi ohlášené jednou ze smluvních stran 3 měsíce napřed. Tomu na svědomí plnomocníci podepsali tuto úmluvu a přiložili své pečeti. Dáno v Praze, třicátého května tisícího devítistého dvacátého pátého roku ve dvou prvopisech, po jednom pro každou smluvní stranu. J. DVOŘÁČEK v. r. Dr. GUSTAV SCHÖNBACH v. r. Dr. WALERY GOETEL v. r. JERZY BOGORYA-KURZENIECKI v. r. Propustka jednorázová. Propustka stálá. Propustka hospodářská.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost Úmluva mezi Československem a Polskem o usnadnění pohraničního styku.

238/1925 Sb.

244. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 30. listopadu 1925 o prozatímní obchodní dohodě mezi Československou republikou a republikou Řeckou. Prozatímní obchodní dohoda mezi Československou republikou a republikou Řeckou, sjednaná v Athénách dne 8. dubna 1925, byla uvedena v prozatímní platnost se souhlasem presidenta republiky vládní vyhláškou ze dne 16. dubna 1925, č. 70 Sb. z. a n., na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 305 Sb. z. a n. Národní shromáždění dalo k ní svůj souhlas ve schůzích dne 2. a 8. července 1925 a dne 9. a 13. července 1925 a presidentem republiky byla ratifikována dne 15. října 1925. Ratifikační listiny byly vyměněny v Athénách dne 10. listopadu 1925, čímž nabyla mezinárodní působnosti. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o prozatímní obchodní dohodě mezi Československou republikou a republikou Řeckou.

244/1925 Sb.

246. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 15. prosince 1925, kterou se uveřejňují další změny soudního řádu smíšeného rozhodčího soudu československo-maďarského podle čl. 239 mírové smlouvy Trianonské. (Překlad.) Československo-maďarský smíšený rozhodčí soud. Protokol. Ve své schůzi konané v Haagu, Bazarstraat čís. 36, dne 11. srpna 1925, usnesl se československo-maďarský smíšený rozhodčí soud u přítomnosti vládních zástupců, vykládaje čl. 14 soudního řádu: že lhůtu jest pokládati za zachovanou, bylo-li v její poslední den podání předáno poštovní dopravě. Dáno v Haagu dne 11. srpna 1925 v jediném exempláři, jenž se ponechá v archivu soudu a jehož opisy, ověřené předsedou, budou prostřednictvím vládních zástupců předány vládě maďarské a vládě československé. Podepsáni: SCHREIBER, BALÁS, KADLEC. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí, kterou se uveřejňují další změny soudního řádu smíšeného rozhodčího soudu československo-maďarského podle čl. 239 mírové smlouvy Trianonské.

246/1925 Sb.

262. Vládní vyhláška ze dne 30. prosince 1925, kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní smlouva mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 12. října 1925, č. 215 Sb. z. a n., o úpravě obchodních styků s cizinou, v prozatímní platnost s účinností od 1. ledna 1926 připojená obchodní smlouva mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, sjednaná v Praze dne 28. prosince 1925. Švehla v. r. (Překlad.) Obchodní smlouva mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou. President republiky Československé s jedné strany a Jeho Veličenstvo král Belgů, jednaje jak Svým Jménem tak na základě stávajících dohod ve Jménu Její Královské Výsosti velkovévodkyně Lucemburské, se strany druhé, ve snaze podporovati výměny obchodní a rozvíjeti hospodářské styky mezi Československem a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, rozhodli se uzavříti obchodní smlouvu a jmenovali svými plnomocníky: President republiky Československé: pana Dra Eduarda Beneše, ministra zahraničních věcí; Jeho Veličenstvo král Belgů: pana de Raymonda G. A. F. G., komandéra řádu Koruny, důstojníka řádu Leopoldova, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra; kteříž, sdělivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli se na těchto článcích: Článek 1. Příslušníci jedné smluvní strany požívati budou na území druhé strany, pokud se týče nastupování a provozování obchodu a živností, těchže práv, výhod, svobod, ulehčení a sproštění jako příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod. Článek 2. Příslušníci každé ze smluvních stran budou prosti na území druhé strany jakékoli povinné služby vojenské, jak ve vojsku pozemním, námořním a leteckém, tak v národní gardě a milici, jakož i všech dávek, ukládaných v náhradu služby osobní. Budou rovněž zproštěni veškerých nucených půjček; v míru a za války budou držáni toliko k takovým vojenským plněním a rekvisicím, které se ukládají vlastním příslušníkům, a vzájemně budou míti nárok na náhrady, jak stanoveny jsou zákony platnými v každé z obou zemí ve prospěch vlastních příslušníků. Nebude jim nižádným způsobem bráněno, aby dostáli vojenské povinnosti ve vlastním svém státě. Článek 3. Příslušníci obou smluvních stran nebudou přidržováni nésti břemena nebo platiti daně, dávky neb příspěvky jakéhokoli druhu, jiné neb vyšší než ty, které jsou neb budou ukládány příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod. Požívati budou mimo to, jak pro svou osobu, tak pro svůj majetek, práva a zájmy téže ochrany u fiskálních úřadů a soudů jako příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod. Článek 4. Vnitřní poplatky a dávky vybírané na účet státu, krajů a obcí neb jiných veřejných korporací, které jsou neb budou uvaleny na výrobu, přípravu neb spotřebu zboží na území jedné smluvní strany, nepostihnou zboží druhé strany více neb tísnivěji než domácí zboží stejného druhu aneb zboží pocházející ze země třetí, požívající nejvyšších výhod. Článek 5. Zboží, produkty přírodní neb výrobky, jedné strany smluvní nebudou podrobeny při jich dovozu do celního území druhé strany clům neb dávkám — čítaje v to veškeré příplatky a přirážky — jiným neb vyšším než oněm, jež jsou neb budou vybírány ze zboží neb produktů stejného druhu kterékoli země třetí. Na vývoz do celního území jedné ze smluvních stran nebudou uvaleny druhou stranou vývozní cla neb dávky jiné neb vyšší, než na vývoz zboží stejného druhu do zemí požívajících v tomto ohledu nejvyšších výhod. V každém jiném ohledu zavazuje se mimo to každá ze smluvních stran, že nebude zacházeti s druhou stranou, ať jde o dovoz či vývoz, způsobem jiným neb méně příznivým, než jakým zachází s kterýmkoli státem třetím, zejména pokud jde o předpisy celní a jich provádění, způsob přezkoušení a rozboru dováženého zboží, podmínky placení celních poplatků a dávek, roztřídění i výklad tarifů a provozování monopolů. Článek 6. Zboží, produkty přírodní neb výrobky Hospodářské Unie belgo-lucemburské vyjmenované v přiloženém seznamu A, při dovozu do Československa, jakož i československé zboží, produkty přírodní neb výrobky vyjmenované v přiloženém seznamu B, při dovozu do území Hospodářské Unie belgo-lucemburské, nebudou podrobeny dovozním clům vyšším než jak jsou uvedeny v řečených seznamech. Článek 7. Smluvní strany si vyhrazují požadovati při dovozu zboží předložení osvědčení původu; shodují se v tom, že v této příčině budou používati ustanovení mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit uzavřené v Ženevě dne 3. listopadu 1923. Článek 8. Mezi územími obou smluvních stran bude vzájemná volnost obchodu a plavby. Smluvní strany si však vyhrazují zakázati nebo omeziti dovoz a vývoz, pokud tyto zákazy neb omezení budou platiti současně vůči všem jiným zemím stejně postaveným, a to v těchto případech: a) z důvodů veřejné bezpečnosti; b) z důvodů zdravotně-policejních nebo ku zajištění ochrany zvířat a rostlin před nemocemi nebo příživníky; c) pro válečné zásobování za mimořádných okolností; d) aby bylo lze rozšířiti na cizí zboží zákazy neb omezení, jež jsou nebo by byla případně později stanovena vnitřním zákonodárstvím na produkci, obchod, spotřebu anebo dopravu téhož zboží domácího uvnitř země. Toto se týče zvláště zboží, jež jest předmětem státního monopolu nebo zřízení stejné povahy. Uznaly-li by smluvní strany v důsledku abnormálních okolností za nutné zachovati nebo zavésti pro některé zboží zákazy neb omezení dovozu nebo vývozu, sdělily by si vzájemně seznam takového zboží a dohodly by se o kontingentech, v jichž mezích by tyto případné zákazy byly zrušeny. Rozumí se, že každé zrušení zákazu neb omezení poskytnuté jednou smluvní stranou, byť i dočasně, pro jakékoliv zboží, jež by zůstalo podrobeno povolovacímu řízení, by okamžitě a bezpodmínečně platilo i pro zboží stejné neb stejného druhu druhé strany smluvní. Poplatky a jiné podmínky, na něž jest vázáno udílení povolení, nebudou v žádném případě méně příznivé než poplatky a podmínky, přiznané kterékoliv jiné zemi. Obě smluvní strany budou pečovati o to, aby potřebná dovozní neb vývozní povolení byla vydávána nejpozději do tří dnů od podání žádostí. Shodují se dále v tom, že v této příčině budou používati ustanovení mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit uzavřené v Ženevě dne 3. listopadu 1923. Článek 9. Průvoz z území nebo do území jedné z obou smluvních stran územím druhé strany jest volný. Smluvní strany si však vyhrazují právo zakázati neb omeziti průvoz, pokud tyto zákazy neb omezení budou platiti současně vůči všem jiným zemím stejně postaveným, a to v těchto případech: a) z důvodů veřejné bezpečnosti; b) z důvodů zdravotně-policejních nebo ku zajištění ochrany zvířat a rostlin před nákazou nebo příživníky; c) pro válečné zásobování za mimořádných okolností; d) pro zboží, jež jest předmětem státního monopolu v jednom ze smluvních států. Nijaký průvozní poplatek se nebude vybírati. Ustanovení tohoto článku platí též pro průvozní zboží, jež bylo překládáno neb uskladněno v celním řízení, vždy s podmínkou, že bude dle platných předpisů zaručeno provedení ochranných opatření, která mají zameziti, aby zboží nezůstalo uvnitř země. Článek 10. Na železnicích nebudou smluvní strany používati na dopravu osob, na dovoz, vývoz a průvoz zboží, určeného do území druhé smluvní strany nebo přicházejícího z něho, jiných neb vyšších dopravních barémů neb vedlejších poplatků než těch, jichž se používá nebo se bude používati na dopravu shora zmíněných osob a zboží, dopravovaných do státu požívajícího nejvyšších výhod, neb z něho přicházejících. Článek 11. S loďmi belgickými a jejich náklady v republice Československé a s loďmi československými a jejich náklady v Hospodářské Unii belgo-lucemburské, zachovávajícími zákony země, jejíž přístavy navštěvují, bude nakládáno v každém ohledu stejně jako s loďmi domácími a s jejich náklady, anebo s loďmi a s lodními náklady země požívající nejvyšších výhod. Vláda československá se zavazuje, že neučiní ani přímo ani nepřímo žádného opatření, aniž sjedná s vládami neb útvary cizími jakoukoli dohodu, jež by ve svém účinku vylučovala belgické lodi a obchod námořní neb nakládala s nimi méně výhodně než s vlajkou československou neb s vlajkou státu třetího, zejména pokud jde o dopravu majetku, cestujících a vystěhovalců z Československa neb z některého státu cizího, kteří by projížděli částí území československého kteroukoliv cestou či do kteréhokoliv přístavu, neb z něho. Vláda belgická přijímá se své strany tentýž závazek, pokud jde o československé lodi a obchod námořní. Národnost lodí bude uznávána s obou stran podle zákonů a nařízení každé země na podkladě průkazů a lodních listin vydaných příslušnými úřady. Cejchovní listy, vydané příslušnými úřady obou smluvních států, budou vzájemně uznávány. Článek 12. V uvážení zvláštní zeměpisné polohy republiky Československé svoluje Hospodářská Unie belgo-lucemburská k tomu, aby zboží československé, dovážené do Hospodářské Unie belgo-lucemburské cestami a za podmínek níže stanovených, bylo považováno za pocházející a přicházející z republiky Československé: 1. Na zboží, dopravované do Hamburku po Labi a překládané ve svobodném pásmu československém tohoto přístavu s určením do přístavu belgického, musí býti při odeslání z republiky Československé vydán přímý konosament do Hospodářské Unie belgo-lucemburské; není-li přímého konosamentu, musí býti provázeno při svém příchodu do přístavů belgických konosamentem, vztahujícím se na dopravu námořní a ověřeným opisem konosamentu, vztahujícího se na dopravu říční, prokazujícími, že zboží nebylo přeloženo jinde než v československém pásmu hamburského přístavu. Dokud československé pásmo hamburského přístavu nebude řádně zřízeno a vybaveno dostatečnou kontrolní službou, musí býti zboží provázeno při svém příchodu do Hospodářské Unie belgo-lucemburské osvědčením konsulárního zástupce belgického o tom, že při překládání v přístavu hamburském nebylo s ním nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti. 2. Zboží vypravené po železnici do přístavů hamburského a brémského musí býti provázeno na cestě po souši přímým mezinárodním nákladním listem ze železniční stanice československé do jednoho z těchto přístavů a konosamentem, vztahujícím se na dopravu námořní, vydaným rejdařem, který provádí dopravu po moři. Nákladní list, přiložený k řečenému konosamentu, bude průkazem, že zboží nebylo přeloženo jinde než v námořním přístavě, do nějž bylo vypraveno. Hospodářská Unie belgo-lucemburská může vedle toho požadovati osvědčení svých konsulárních zástupců v řečených přístavech o tom, že s tímto zbožím nebylo tam nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti. 3. Podmínky stanovené v předcházejícím bodu budou se vztahovati rovněž na zboží, vypravené po železnici do přístavů terstského a rjeckého. Tyto podmínky vyžadovati může navzájem republika Československá pro zboží Hospodářské Unie belgo-lucemburské, dovážené do Československa cestami a za podmínek výše stanovených, má-li je považovati za pocházející a přicházející z řečené Hospodářské Unie. Smluvní strany souhlasí, aby v případě, že by osvědčení totožnosti zboží, které bylo přeloženo, nemohlo býti vydáno jejich konsulárními zástupci, tito mohli delegovati svá oprávnění k tomu cíli konsulárním zástupcům jiné mocnosti nebo, s výhradou svolení druhé strany, jakékoliv kvalifikované osobě. Každá ze smluvních stran, zřekne-li se práva požadovati shora zmíněné osvědčení totožnosti zboží, může ostatně žádati od přepravce, který vystavil konosament, vztahující se k druhé části přepravy, potvrzení totožnosti zboží, jím přepraveného, se zbožím uvedeným v konosamentu, vztahujícím se na první část přepravy. Článek 13. Akciové a jiné společnosti obchodní, průmyslové neb finanční, včetně společností plavebních, jež mají své sídlo na území jedné ze smluvních stran a dle zákonů této strany jsou tam řádně ustaveny, uznány budou co právně existující na území druhé strany a zvláště budou moci, zachovávajíce její zákonné předpisy v tom směru platné, vystupovati před soudy jako žalobkyně neb žalované. S řečenými společnostmi, jakož i s jejich filiálkami, odbočkami a jednatelstvími nakládáno bude v každém ohledu jako se společnostmi stejného druhu, patřícími zemi požívající nejvyšších výhod, při čemž se rozumí, že připuštění ku provozování jejich obchodu a živnosti zůstává podrobeno zákonům a předpisům v příslušných zemích v tom směru platným. Článek 14. Obchodníci, továrníci a jiní živnostníci, kteří prokáží živnostenskou legitimací, vydanou úřady svého státu, že jsou oprávněni provozovati obchod neb živnost na území jedné ze smluvních stran, v němž mají své bydliště a že tam platí daně a dávky zákonem předepsané, budou moci uzavírati na území druhé smluvní strany, buď osobně nebo svými cestujícími, koupě zboží u obchodníků, ve veřejných prodejnách nebo u producentů, přijímati zakázky u obchodníků, v jejich obchodech nebo u osob, které ve svém závodě používají zboží, odpovídajícího zboží nabízenému; nebudou z tohoto titulu podrobeni žádné zvláštní dávce neb poplatku; budou oprávněni míti s sebou vzorky nebo modely. Obě smluvní strany shodují se v tom, že v této příčině budou používati ustanovení mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit, uzavřené v Ženevě dne 3. listopadu 1923, při vzájemném šetření práv plynoucích z doložky o nejvyšších výhodách. Článek 15. Každá ze smluvních stran připustí podle pravidel a stálých zvyků konsuly druhé strany ve všech obchodních místech, kde jsou připuštěni konsulové státu třetího. Konsulem jest rozuměti každou osobu pověřenou konsulárními výkony. Konsulové jedné ze smluvních stran budou požívati, za předpokladu vzájemnosti, na území druhé strany stejných práv, výsad a svobod, jakých požívají konsulové kterékoliv třetí země, při čemž se však rozumí, že žádná ze smluvních stran nebude moci požadovati v důsledku tohoto ustanovení práv, výsad a svobod širších, než které sama přiznala konsulům druhé smluvní strany. Smluvní strany si vyhrazují uzavříti později zvláštní konsulární úmluvu. Článek 16. S loďmi, plavebními společnostmi nebo vystěhovaleckými podniky každé ze smluvních stran bude nakládáno na území druhé smluvní strany jako s domácími, aneb podle zásady nejvyšších výhod, přiznaných kterémukoliv třetímu státu, ve všem co se týče dopravy vystěhovalců, kteří přicházejí z jejich území, nebo jimi projeli a nalodí se v kterémkoliv přístavu. Tento článek nedotýká se však v ničem ustanovení zákonů a nařízení pojednávajících o podmínkách, jimž jest podrobeno buďto oprávnění k dopravě vystěhovalců nebo zřizování jednatelství těmito společnostmi nebo podniky. Článek 17. Obě smluvní strany shodují se v tom, že uzavrou později zvláštní dohodu o vzájemné ochraně dělnictva. Článek 18. Každá smluvní strana se zavazuje, že učiní veškerá nutná opatření, aby účinně zabezpečila zboží, produkty přírodní nebo výrobky, pocházející z druhé smluvní strany, proti nekalé soutěži při obchodních jednáních a zejména, že potlačí a zamezí zabavením nebo všemi jinými vhodnými trestními opatřeními v souhlasu s vlastním zákonodárstvím dovoz, uložení a vývoz, jakož i výrobu, oběh, prodej a uvádění do prodeje uvnitř země všech výrobků opatřených přímo nebo na jejich bezprostřední úpravě nebo vnějším obalu známkami, jmény, nápisy nebo jakýmikoli označeními, obsahujícími přímo nebo nepřímo nesprávná označení původu, druhu, podstaty neb zvláštních vlastností tohoto zboží. Článek 19. Tato smlouva bude ratifikována a ratifikace budou vyměněny v Bruselu, jakmile to bude možno. Nabude působnosti patnáctým dnem po výměně ratifikací. Může býti vypovězena každou smluvní stranou s výhradou oznámení výpovědi šest měsíců předem; k této výpovědi však nemůže dojíti před uplynutím šestiměsíční lhůty, počítaje ode dne, kdy smlouva vstoupila v působnost. Čemuž na svědomí plnomocníci podepsali tuto smlouvu a přiložili na ni své pečetě. Dáno dvojmo v Praze dne 28. prosince roku tisícího devítistého dvacátého pátého. Dr. Edvard Beneš v. r. L. S. G. de Raymond v. r. L. S. Závěrečný protokol. Při podepsání obchodní smlouvy z dnešního dne rozhodly se smluvní strany vyjádřiti v tomto závěrečném protokolu přesně podmínky pro provádění určitých článků řečené smlouvy: I. K článku 3.: Smluvní strany nemohou se dovolávati doložky nejvyšších výhod, pokud jde o zvláštní úmluvy, jež jedna či druhá strana uzavřela nebo uzavře za účelem zamezení dvojího zdanění v oboru daní přímých. II. K článku 5.: Pokud se týče produktů přírodních nebo výrobků československých, vyjmenovaných v příloze I, se strany jedné a produktů přírodních neb výrobků Hospodářské Unie belgo-lucemburské, vyjmenovaných v příloze II, se strany druhé, dohodly se smluvní strany, že odloží až do 30. září 1926 provádění ustanovení článků 5. a 6. této smlouvy; pokud se týče však zboží uvedeného pod číslem 895 přílohy I a pod číslem 244a přílohy II bude provádění ustanovení článku 5. odloženo toliko do 31. března 1926. Po dobu svrchu uvedených lhůt budou vzájemně platiti dovozní cla, uvedená ve zmíněných přílohách tohoto protokolu, s výhradou, že Československo může případně pozměniti cla vyznačená v příloze II, jež jsou povahy autonomní. III. K článku 6.: Pro zboží vyznačené v seznamech A a B bude stanovených cel používáno tak dlouho, pokud střední měsíční kurs dolaru nebo libry sterlinků aneb střední kurs obou těchto devis, vypočítávaje tyto kursy pro každou z obou národních měn podle záznamů bursy bruselské nebo pražské, nevykáže zvýšení o více než 10% v poměru ke střednímu kursu dolaru nebo libry sterlinků aneb střednímu kursu obou těchto devis během roku 1925, při čemž tyto kursy vypočteny budou jak shora uvedeno. Nastalo-li by takovéto zvýšení, je dána každé smluvní straně možnost přizpůsobiti cla novým poměrům tak, že by řečená cla zachovala hodnotu, kterou měla v poměru ke střednímu kursu dolaru nebo libry sterlinků aneb ke střednímu kursu obou těchto devis během roku 1925, při čemž tyto kursy vypočteny budou jako shora. Cla budou uvedena na svou původní úroveň, jakmile střední měsíční kurs dolaru nebo libry sterlinků nebo střední kurs obou těchto devis nevykáže větší zvýšení než o 10% v poměru ke střednímu kursu dolaru nebo libry sterlinků aneb ke střednímu kursu obou těchto devis během roku 1925. IV. Hospodářská Unie belgo-lucemburská si vyhrazuje možnost přeměniti cla hodnotná, vázaná touto smlouvou, na rovnocenná cla specifická. V. Pozměnilo-li by Československo celní režim nyní platný pro zboží níže uvedené, nesmí nová cla překročiti sazby níže stanovené pro zboží pocházející a přicházející z Hospodářské Unie belgo-lucemburské: Hedvábí umělé z nitrocelulosy, též skané, bílé surové, nebarvené 1. jednoduchéKč 700 za 100 kg2. skanéKč 900 za 100 kgMotorová kola (motocykly), váží-li kus více než 120 kg (bez přívěsného vozíku) až do30. září 1926Kč 1800 za 100 kgod 1. října 1926Kč 1700 za 100 kg VI. K čís. 613 seznamu A, platí pro rýžový škrob smluvní clo Kč 104 za 100 kg, i tehdy, je-li balen v malých balíčkách. Pokud jde o výklad celního tarifu Hospodářské Unie belgo-lucemburské, bylo sjednáno toto: VII. K čís. 382: Co se týče připravovaných léků, přípravků odvážených v dávkách a specialit farmaceutických, které se dovážejí v objímkách (cachets), v lahvičkách (ampoules) nebo tlačené a jež nejsou vloženy do obalů, které přicházejí do rukou kupci v malém, mají cla býti čítána podle týchž zásad, jako pro všechno ostatní zboží tarifované podle hodnoty a dovážené tímže způsobem. VIII. K číslům 845—846: V uvážení zájmů československého průmyslu bude belgická vláda zkoumati, jak by bylo možno při používání celního tarifu Hospodářské Unie belgo-lucemburské přesně rozlišovati mezi dutým sklem obyčejným se strany jedné a dutým sklem křišťálovým a polokříšťálovým se strany druhé. IX. K článku 8.: Na produkty přírodní nebo výrobky, pocházející a přicházející z Hospodářské Unie belgo-lucemburské, pro které jsou udržovány zákazy nebo omezení dovozu, bude platiti režim stanovený v příloze III tohoto protokolu. Dáno v Praze dne 28. prosince 1925. Dr. Edvard Beneš v. r. G. de Raymond v. r. Seznam A. Cla při dovozu do území československého. Číslo sazebníku československéhoNázev zbožíDovozní clo Kčza 100 kg35 a)Vinné hrozny, čerstvé:od 1. prosince do 31. července240˙—od 1. srpna do 30. listopadu300˙—ex 37Ovoce výslovně nejmenované,čerstvé:ex a)jemné ovoce stolní:broskve: od 1.června do 31. října80˙—ex 43Zelenina výslovně nejmenovaná a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, čerstvé:ex a) Jemná zelenina stolní:chřest, od 1. listopadu do 31. května130·—špenát, od 1. listopadu do 31. března156·—ex 56Živoucí rostliny (také v obyčejných květináčích, kbelíkách a podobných nádobách):c)květinové cibule, hlízy a odenky (rhizomy, bulvy)48·—ex e)ostatní, též sazenice, rouby, odnože a výhonky:azalky indickébeze cla57Kořen čekankový, sušený (nepražený), též krájený 35·—ex 201 Technické potřeby:c)hnací řemeny1190·—ex 207Tkaniny z příze lněné nebo ramiové (z čínské kopřivy), nevzorkované (o jedné toliko vazbě základní):ex a)surové:3přes 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm 3000·—ex b)bílené, loužené, barvené, potištěné, pestře tkané:3přes 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm3000·—208Tkaniny z příze lněné nebo ramiové (z čínské kopřivy), vzorkované (o střídavých vazbách základních nebo jinak vzorkované vyjma damašky):a)surové:1až o 160 nitích v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm1900·—2přes 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm 3000·—b)bílené, loužené, barvené, potištěné, pestře tkané:1až o 80 nitích v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm 2000·—2o 81 až 160 nitích v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm 3000·—3přes 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm 3800·—209Damašky všeho druhu, též surové:a)surové:1až o 160 nitích v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm 1900·—2přes 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm 3000·—b)bílené, loužené, barvené, potištěné, pestře tkané:1až o 80 nitích v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm 2000·—2o 81 až 160 nitích v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm 3000·—3přes 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm 3800·—ex 219Zboží provaznické a potřeby technické:d)hnací řemeny900·—ex 226Příze mykaná a příze výslovně nejmenovaná, na způsob mykané předená:a)surová, jednoduchá195·—b)surová, dvoj- nebo vícepramenná300·—ex 239Technické potřeby:d)hnací řemeny1000·—ex 291Papír pergamenový:nepravý260·—ex 292 Papír připravený k účelům fotografickým:b)citlivý600·—ex 320Technické potřeby:d)hnací řemeny1000·—ex 328Kůže hovězí a koňská, vydělaná na způsob podešvic (též na hnací řemeny):ex a)hřbety (croupons):1činěné tříslem v mezích kontingentu 150 q ročně 493·—Poznámka. Odbavování těchto kruponů za sazbu uvedenou omezuje se na jediný celní úřad, který bude stanoven.ex 329Kůže hovězí a koňská, vydělaná jinak než na způsob podešvic, též úplně upravená, avšak nelakovaná.Poznámka. Kůže na výrobu mykacích povlaků (včetně hřbetů mykacích a pásů mykacích) na dovolovací list pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením300·—332Kůže ovčí (skopovice) a jehněčí (jehnětina), vydělaná, nebarvená, bez další úpravy:a)po rubu poltěná100·—b)jiná300·—Poznámka. Ovčí a jehněčí kůže pouze načiněné, bez další úpravy, k výrobě usní určených pro brašnářství, ozdobnictví, knihařství atd., avšak s vyloučením kůží určených k výrobě obuvi a rukavic, na zvláštní povolení za podmínek, které budou stanoveny nařízením100·—ex 342Kožené zboží výslovně nejmenované:ex a) pouze z kůže nebo spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami:pásky do klobouků1300·—ex 344Technické potřeby:b)hnací řemeny ploché, též řemeny metací:1z kůže činěné tříslem910·—2z kůže činěné tukem anebo minerální solí, jakož i z kůže surové 1040·—c)hnací šňůry kožené, oblé nebo hranaté, též kroucené 900·—d)technické potřeby, výslovně nejmenované, z vydělané nebo surové kůže, jako kapsy k transporterům, babky stavové, ozubená kola, manšety, kotouče a kruhy těsnící a pod. 1775·—řemínky šicí1040·—řemínky k rozdělovači rouna 1310·—Poznámka. Válkové pásy, pruhy a listy na tkalcovská pudítka, listy na povlečení volantů (zachycovacích válců) pro přádelny a tkalcovny na dovolovací list pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením 650·—ex 361Zboží výslovně nejmenované z jiných surovin soustružnických a řezbářských než ze dřeva:ex c) z mořské pěny, lávy, celluloidu atd.:filmy1200·—ex 478 Zbraně a součástky zbraní:ex b) zbraně střelné:ex 3jiné hotové střelné zbraně ruční, též velmi jemně opracované:automatické pistole3000·—pušky bez kohoutků 3000·—pušky s kohoutky2700·—automatické pušky2250·—revolvery2250·—ex 488Obecné kovy, surové, staré ve zlomcích nebo v odpadcích:b)cín, též slitiny cínu s antimonem, olovem nebo zinkem; kov britania beze clad)měď (též čištěná), měď elektrolytická, rosetová, cementová (sražená)beze cla530Hospodářské stroje a přístroje, výslovně nejmenované:Poznámka. Odstředivky na mléko360·—597Kysličníky a zásady, výslovně jmenované:f)kyselina arsenitá (kysličník arsenitý) 8·40ex 613Škrob (také škrobová moučka):rýžový škrob a rýžová škrobová moučka 104·—ex 626 Barvy výslovně nejmenované:ultramarin modrý 500·—ex 653 Otruby (též mandlové); rýžové odpadky; sladový květ; plevy; tuhé zbytky při výrobě mastných olejů, též mleté; atd.:pokrutinybeze cla Dr. EDVARD BENEŠ v. r. G. de RAYMOND v. r. Seznam B. Dovozní cla do území Hospodářské Unie belgo-lucemburské. Číslo sazebníku Hospodářské UnieNázev zbožíDovozní clo Fr.za 100 kgex 51Zrní, též pražené:ex f) ječmen beze cla106Zrna a semena rostlin pícních, průmyslových a lesních beze cla131Chmela) Hlávky40·—b) Lupulín 80·—ex 305 Kysličníky a anhydridy, jinde nejmenované a neobsažené: Peroxyd sodíkubeze claex 307 Kyseliny:e) fluorovodíková beze claex o) mravenčí beze cla308Žíravé draslo krystalické nebo rafinované15·—ex 396Barviva dehtová, suchá neb v těstě:ex e) Sírové černě beze claex 509 Stávkové zboží:z umělého hedvábí 15% ad valorem817Obkládačky (jiné než na podlahu), z kameniny, z jemné hlíny nebo fayancové:a) bílé 24·—b) jiné:1. jednobarevné 30·—2. vícebarevné 42·—852Skleněné perly a jiný skleněný šmelc v zrnech dírkovaných nebo řezaných pro výšivky, prýmkářské zboží, náhrdelníky, růžence atd. 5% ad valoremex 1059 Přístroje odpařovací, zahřívací, destilační a podobné, pro cukrovary, syrupárny, rafinerie, pivovary, destilační závody a závody pro výrobu glukosy: b) s obsahem mědi nad 50%, ve váze:— 250 kg a více 210·—— méně než 250 kg 300·—c) s obsahem mědi nejméně 10%, avšak nikoliv nad 50%, ve váze:— 250 kg a více 120·—— méně než 250 kg 150·—ex 1154 Obuv z tkanin, plsti, z pásků a z jiného zboží z textilních látek, s koženou nebo gumovou podrážkou:ex b) botky a střevíce:2. — z tkanin nebo jiných látek bez ozdob a výšivek:za párs koženou podrážkou 3·— Dr. EDVARD BENEŠ v. r. G. de RAYMOND v. r. Příloha I. (závěrečného protokolu). Zvláštní seznam zboží, na něž při dovozu do území Hospodářské Unie belgo-lucemburské nevztahuje se ustanovení článku 5. po dobu lhůt stanovených závěrečným protokolem. Číslo sazebníku Hospodářské UnieNázev zboží Dovozní clo Fr.za 100 kg 734Novinový papír8·—ex 831Sklo v tabulích nebo deskách, jednoduše lité, odlité nebo tlačené:b) sklo armované (lité na kovovou síťku) 15·—c) sklo tlačené nebo diamantové:1. bílé22·502. barvené 26·25d) sklo tužené nebo pruhované, pískem leptané, rýhované nebo čtverečkované; sklo prismatické, vlnité 15·—ex 845Skleněné zboží z obyčejného skla, nespojené s jinými hmotami, jinde nejmenované:b) jednoduše lité s reliefem, nebo se zátkou façonovanou nebo zdobenou řezáním, nebo obroušenou smírkem atd.108·—846Skleněné zboží z křišťálu anebo z polokřišťálu :— až do 31. března 1926 30% z hodnoty— od 1. dubna do 30. září 1926 25% z hodnoty895Roury, též řezané do určité délky:a) tažené za tepla, svařované nebo nesvařované jakýmkoliv způsobem, nebo beze švů:1. neopracované30·—2. opracované 37·50b) tažené za studena:1. neopracované 54·—2. opracované 63·—c) pocínované, poolověné nebo galvanisované 63·—d) poměděné, poniklované, emailované, včetně rour z dvojího kovu90·—e) roury pro velocipedy, motorová kola a letadla, o tlouštce stěny 1·5 mm nebo méně:1. neopracované 108·—2. opracované 135·—ex 1025 Parní stroje, pevné, vždy oddělené od svých kotlů (1) ; parní pumpy a jiné, mechanicky poháněné; kompresory pro vzduch a různé plyny; petrolejové, lihové motory, motory na horký vzduch, na stlačený vzduch a na ostatní směsi plynové neb výbušné (2) a všechny ostatní motory výslovně nejmenované:a) s pístemCla stanovená král. belg. nařízením ze dne 17. září 1925b) bez pístu(1) Vyjma parní stroje pevné s pístem,(2) Vyjma plynové motory.1027Parní stroje polopevné, včetně kotlů, vážící:— 20.000 kg a více75·—— od 6000 do 20.000 kg90·—— méně než 6000 kg112·501040Obráběcí stroje (1) vážící:— 25.000 kg a více 72·—— od 10.000 do 25.000 kg90·—— od 5000 do 10.000 kg 108·—— od 1000 do 5000 kg 126·—— od 250 do 1000 kg 180·—— méně než 250 kg 360·—(1) Vyjma stroje níže uvedené:Obráběcí stroje o váze více než 60 tun; stroje na řezání ozubení kol; vyrovnávací stroje; stroje řezací a na kotoučové pily na kov; stroje na vysekávání pilníků; stroje na broušení nástrojů; hodinářské soustruhy.ex 1059 Přístroje odpařovací, zahřívací, destilační a podobné, pro továrny na likéry, kvasnice, konservy, pro parfumerie, cukrářství, lékárny, kuchyně, barvírny a všechen ostatní průmysl (1), včetně upravených nebo ohýbaných rour z mědi:a) z aluminia neb s obsahem nejméně 10% aluminia,Cla stanovená král. belg. nařízením ze dne 17. září 1925b) obsahující více než 50% mědi,c) obsahující nejméně 10% a nikoliv více než 50% mědi.(1) Vyjma přístroje pro cukrovary, syrupárny, rafinerie, pivovary, lihovary a továrny na glukosu.ex 1064Stroje, mechanické přístroje a aparáty úplné, zvlášť netarifující :a) z aluminia nebo obsahující nejméně 10% aluminia, Cla stanovená král. belg. nařízením ze dne 17. září 1925c) z mědi nebo obsahující více než 50% mědi,d) obsahující nejméně 10% a nikoliv více než 50% mědi.ex 1074 Přístroje sloužící k regulaci výtoků kapalin do vodících rour, jako na př. příslušenství a garnitury pro kotle, parní stroje, přístroje průmyslové a pro vodní, parní, vzduchová a plynová vedení (záklopky, kohoutky, šoupátka, ventily, výškoměry, čisticí aparáty, injektory, elevátory, ejektory, reduktory tlaku a pod.):b) ze železa, ocele nebo kujné litiny,Cla stanovená král. belg. nařízením ze dne 17. září 1925c) z mědi, nebo obsahující více než 50% mědi,d) z nejméně 10% a nikoliv více než 50% mědi, nebo niklu nebo směsí těchto kovů s jinými obecnými kovy,e) z aluminia.1075Stroje dynamo-elektrické (1), váží-li kus:— 5000 kg a více 108·—— od 2000 do 5000 kg 126·—— od 1000 do 2000 kg 162·—— od 50 do 1000 kg 225·—— od 10 do 50 kg 450·—— méně než 10 kg 630·—(1) Včetně elektromotorů, transformátorů stationérních nebo rotačních.ex 1082 Elektrotechnické výrobky z porculánu, fayance, pálené hlíny, kameniny nebo skla, bez součástí z kovu nebo jiných hmot, jinde nejmenované:a) Isolátory zvonkové, váží-li kus:— 100 gramů a více 54·—— méně než 100 gramů90·—d) jiné, váží-li kus:— 500 gramů a více 40·—— od 100 do 500 gramů 64·—— méně než 100 gramů 120·—ex 1089 Přístroje elektrické a elektrotechnické, díly neb oddělené součástky přístrojů elektrických a elektrotechnických, strojů dynamo-elektrických a ku použití elektřiny v jakékoliv formě, zvlášť netarifující (vyjma elektrické žehličky):a) s cívkami s isolovaným kovovým drátem, váží-li kus :1000 kg a více 180·—od 200 do 1000 kg 270·—od 50 do 200 kg 360·—od 10 do 50 kg 450·—méně než 10 kg 630·—b) bez cívek s isolovaným kovovým drátem, váží-li kus :1000 kg a více 126·—od 200 do 1000 kg 180·—od 50 do 200 kg 270·—od 10 do 50 kg 360·—od 5 do 10 kg 540·—od 1 do 5 kg 630·—méně než 1 kg 720·— Dr. EDVARD BENEŠ v. r. G. de RAYMOND v. r. Příloha II. (závěrečného protokolu). Zvláštní seznam zboží, na něž se při dovozu do území československého nevztahuje ustanovení článku 5. po dobu lhůt stanovených závěrečným protokolem. Číslo sazebníku československého Název zboží Dovozní clo Kčza 100 kgex 95 Kyselina stearová280·—ex 97Degras a kyselina olejová:a)kyselina olejová (olein) 120·—205Příze konopná atd.:a)jednoduchá, surová 72·—b)jednoduchá, bílená, loužená nebo barvená 240·—c)skaná860·—d)pro drobný prodej upravená:1jednoduchá860·—2skaná1660·—206Příze jutová atd.:a)jednoduchá, surová72·—b)jednoduchá, bílená, loužená nebo barvená; jutová příze skaná240·—c)pro drobný prodej upravená:1jednoduchá 860·—2skaná 1660·—Poznámka k čís. 205 a 206. Příze na vázání snopů v klubku nebo na vijáku 84·—ex 244 Hedvábí umělé, též skané:a)přírodně bílé, nebarvené291Papír pergamenový 400·—ex 394Kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (vyjma desky břidlicové a kameny litografické):ex a)surové (osekané, štípané, pilou řezané):2z úběle, mramoru nebo hadce 42·—ex b)dále opracované, též broušené nebo leštěné:2z úběle, mramoru nebo hadce140·—439Trouby, nikoliv však jich spojky, z kujného železa, válcované nebo tažené, nebo z kujné litiny, též s přehnutými, přiletovanými nebo navařenými přírubami; trouby vlnité:a)neopracované (surové), též odrhnuté, se závity nebo s přírubami vrtanými nebo soustruhovanými248·—b)jinak obyčejně opracované320·—c)jemně opracované 464·—ex 491 Plechy a desky (válcované, vykované), dále neopracované:c)zinkové 144·—ex 538 Stroje a přístroje výslovně nejmenované, atd.: obráběcí stroje, váží-li kus:ex a)2 q nebo méně750·—ex b)více než 2 q až 10 q 700·—ex c) více než 10 q600·—539 Dynama a elektrické motory atd., váží-li kus:a)25 kg nebo méně 2160·—b)více než 25 kg až 5 q 1500·—c)více než 5 q až 30 q 1290·—d)více než 30 q až 80 q1080·—e)více než 80 q720·—ex 599 Soli draselné, sodné a amonné, výslovně jmenované:m/1.chroman draselný i sodný (žlutý) a dvojchroman draselný i sodný (červený)145·—ex 602 Sloučeniny mědi, olova, zinku a cínu, výslovně jmenované:ex f)Dusičnan měďnatý; dusičnan olovnatý; chlorid zinečnatý; sirník zinečnatý, bílý; lithopon, Griffitova běl: lithopony480·—ex 626 Barvy výslovně nejmenované:ultramarin modrý720·— Dr. EDVARD BENEŠ v. r. G. de RAYMOND v. r. Příloha III. (závěrečného protokolu). Povolovací řízení, jemuž jsou podrobeny plodiny zemské a výrobky, pocházející a přicházející z Hospodářské Unie belgo-lucemburské, o nichž jest zmínka v závěrečném protokolu. Dovoz do Československa zboží vyjmenovaného v níže uvedeném seznamu bude povolen v mezích ročních kontingentů takto stanovených: Číslo sazebníku československéhoNázev zbožíKontingenty23—26, 30, 33cerealie a mouka 2000 tun35 a)čerstvé hrozny tabulové v košících do váhy až do 9 kg100 tun41, ex 43, ex 44zelenina (mimo brambory, ohledně nichž budou žádosti o dovoz posuzovány podle platných předpisů) 1000 tunex 49b), 50, ex 52, 53semena20 tun71koně rasy brabantské, flámské a ardenské, s osvědčením zvěrolékaře, belgickou vládou určeného, o tom, že dovážené koně patří k některé z výše uvedených ras800 kusů109 a 110vína1000 hektolitrů617superfosfáty10.000 tun Pro ostatní zboží, pocházející a přicházející z Hospodářské Unie belgo-lucemburské, jež dosud podléhá zákazům neb omezením dovozu, budou příslušné kontingenty stanoveny dodatečně, při čemž se rozumí, že až do té doby budou žádosti o povolení dovozu tohoto zboží posuzovány v Československu blahovolně. Dr. EDVARD BENEŠ v. r. G. de RAYMOND v. r.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní smlouva mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou.

262/1925 Sb.

270. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 30. prosince 1925 o mezinárodních aktech sjednaných ve Štokholmě dne 28. srpna 1924 na VIII. světovém poštovním kongresu. Dne 28. srpna 1924 sjednány byly na VIII. světovém kongresu poštovním ve Štokholmě tyto mezinárodní akty: 1. Světová poštovní smlouva se Závěrečným protokolem, Řádem a k němu připojeným Závěrečným protokolem; 2. Úmluva o cenných psaních a cenných krabicích se Závěrečným protokolem a Řádem; 3. Úmluva o poštovních balíčcích se Závěrečným protokolem, Řádem a k němu připojeným Závěrečným protokolem; 4. Úmluva o poštovních poukázkách se Řádem; 5. Úmluva o poštovních peněžních převodech se Závěrečným protokolem a Řádem; 6. Úmluva o poštovních příkazech se Řádem; 7. Úmluva o předplácení novin a časopisů se řádem. Tyto mezinárodní akty byly ratifikovány presidentem republiky dne 8. října 1925 a ratifikační listiny uloženy v archivu královské švédské vlády dne 2. listopadu 1925. Mezinárodní účinnosti nabyly dnem 1. října 1925. Vyhlašuje se s tím, že texty uvedených mezinárodních aktů byly uveřejněny jako samostatná část č. 35. Věstníku ministerstva pošt a telegrafů. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o mezinárodních aktech sjednaných ve Štokholmě dne 28. srpna 1924 na VIII. světovém poštovním kongresu.

270/1925 Sb.

3. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 31. prosince 1925 o obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a Švédskem. President republiky ratifikoval dne 27. listopadu 1925 po schválení Národním shromážděním obchodní a plavební úmluvu mezi republikou Československou a Švédskem, sjednanou ve Stockholmu dne 18. dubna 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 12. června 1925, č. 119 Sb. z. a n. Ratifikační listiny byly vyměněny ve Stockholmu dne 24. prosince 1925, čímž podle článku IX. úmluva nabude dne 8. ledna 1926 mezinárodní platnosti. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a Švédskem.

3/1926 Sb.

14. Vládní vyhláška ze dne 1. února 1926, kterou se uvádí v prozatímní platnost dohoda mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska o vyclívání anglických reklamních tiskopisů. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 12. října 1925, čís. 215 Sb. z. a n., o úpravě obchodních styků s cizinou, v prozatímní platnost s účinností od 1. února 1926 připojená dohoda mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska o vyclívání anglických reklamních tiskopisů, sjednaná výměnou not v Praze dne 1. února 1926. Švehla v. r. (Překlad.) Pane ministře, mám čest sděliti Vaší Excelenci, že vláda československá vyhovujíc přání vlády Jeho Britského Veličenstva, které Jste ráčil projeviti, souhlasí s tím, aby reklamní tiskopisy s anglickým textem, spadající do čísel 298—300 československého celního tarifu, jež mají výhradně za účel doporučovati výrobky průmyslu Velké Britanie neb jsou návody k použití řečených výrobků, požívaly od této chvíle při dovozu do Československa 50%ní slevy ze cla připadajícího na příslušné položky celního tarifu. Ve smyslu ustanovení shora uvedených budou poskytnuty stejné výhody, budou-li splněny podmínky čl. IX. a X. obchodní smlouvy mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska ze dne 14. července 1923, na tiskopisy dovážené z Indie nebo jiných samosprávných dominií, kolonií, držav, protektorátů nebo z mandátních území Jeho Britského Veličenstva. Vyrozumívaje Vaši Excelenci o výše uvedeném, prosím, abyste mi laskavě oznámil souhlas vlády Jeho Britského Veličenstva. Račte přijmouti, pane ministře, ujištění mé hluboké úcty. V Praze dne 1. února 1926. Dr. EDUARD BENEŠ v. r. Jeho Excelenci Sir GEORGE R. CLERKOVI, mimořádnému vyslanci a zplnomocněnému ministru Jeho Britského Veličenstva v Praze. (Překlad.) Pane ministře, dopisem z dnešního dne ráčil Jste mně sděliti, že vláda československá, vyhovujíc přání mé vlády, souhlasí s tím, aby reklamní tiskopisy s anglickým textem, spadající do čísel 298—300 československého celního tarifu, jež mají výhradně za účel doporučovati výrobky průmyslu Velké Britanie neb jsou návody k použití řečených výrobků, požívaly od této chvíle při dovozu do Československa 50%ní slevy ze cla připadajícího na příslušné položky celního tarifu. Ve smyslu ustanovení shora uvedených budou poskytnuty stejné výhody, budou-li splněny podmínky čl. IX. a X. obchodní smlouvy mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska ze dne 14. července 1923, na tiskopisy dovážené z Indie nebo jiných samosprávných dominií, kolonií, držav, protektorátů nebo z mandátních území Jeho Britského Veličenstva. Mám čest potvrditi příjem tohoto sdělení, o jehož obsahu je vláda Jeho Britského Veličenstva srozuměna s vládou československou. Račte přijmouti, pane ministře, ujištění mé hluboké úcty. V Praze dne 1. února 1926. GEORGE R. CLERK v. r. Panu Dru EDUARDU BENEŠOVI, ministru zahraničních věcí v Praze.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost dohoda mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska o vyclívání anglických reklamních tiskopisů.

14/1926 Sb.

15. Vyhláška ministra vnitra ze dne 26. ledna 1926 o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad povolených v roce 1925. Podle ustanovení §u 5 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 266 Sb. z. a n., o názvech měst, obcí, osad a ulic, jakož i označování obcí místními tabulkami a číslování domů, vyhlašuji, že v roce 1925 povoleny byly ministrem vnitra tyto změny úředních názvů míst: V Čechách: 1. Výnosem ze dne 16. ledna 1925, č. 2674 bylo ustanoveno k žádosti osady Prasetic, místní obec Bystřany v pol. okresu teplickošanovském, aby název této osady, Prasetice, německy Prasetitz, změněn byl na Prosetice, německy Prosetitz. 2. Výnosem ze dne 31. ledna 1925, č. 6277 bylo ustanoveno k žádosti místní obce Prasetína v pol. okresu vysokomýtském, aby název této obce změněn byl na Prosetín a názvy osad téže obce Dolní Prasetín a Horní Prasetín aby změněny byly na Dolní Prosetín a Horní Prosetín. 3. Výnosem ze dne 21. března 1925, č. 1536 byla k žádosti obce Volovic, pol. okres Kralupy n. Vltavou, povolena změna názvu této obce a osady na Olovnice (j. č.). 4. Výnosem ze dne 27. března 1925, č. 7668 byla k žádosti obce Svrabova, pol. okres Český Brod, povolena změna názvu této obce a osady na Svatbín. 5. Výnosem ze dne 23. dubna 1925, č. 27.326 bylo ustanoveno k žádosti místní obce Nové Huti v pol. okresu rakovnickém, aby název této obce a její stejnojmenné osady změněn byl na Nová Huť pod Nižborem. Na Moravě: Výnosem ze dne 7. května 1925, č. 30.403 bylo ustanoveno, aby název obce a osady Náměště v soudním a politickém okresu olomouckém změněn byl na Náměšť na Hané. Dr. Nosek v. r.

Vyhláška ministra vnitra o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad povolených v roce 1925.

15/1926 Sb.

18. Vládní vyhláška ze dne 4. února 1926, kterou se uvádí v prozatímní platnost úprava obchodních styků mezi republikou Československou a Albanií. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou, v prozatímní platnost s účinností od 9. února 1926 připojená úprava obchodních styků mezi republikou Československou a Albanií, sjednaná v Tiraně dne 19. ledna 1926. Švehla v. r. (Překlad.) Albánské ministerstvo zahraničních věcí. Čís. 280. V Tiraně dne 19. ledna 1926. Pane konsule, vyslovuje živé přání podporovati a rozvíjeti hospodářské styky mezi našemi oběma zeměmi, mám čest, řádně k tomu cíli byv zmocněn, potvrditi Vám, že vláda republiky Albánské se dohodla s vládou Československa, aby obchodní styky mezi oběma zeměmi byly upraveny až do uzavření definitivní obchodní smlouvy na podkladě vzájemného použití zásady nejvyšších výhod. Ustanovení této úpravy nevztahují se však na zvláštní režim, zavedený pro pohraniční styk, nepřesahující průměrnou šířku 15 km s každé strany hranice. Je shoda v tom, že v případě potřeby bude sjednána mezi oběma zeměmi zvláštní úprava o provádění dovozních nebo vývozních omezení a zákazů, aby byl usnadněn vzájemný styk i v době, po kterou by byla jedna aneb druhá smluvní strana ještě nucena setrvati při zmíněných zákazech neb omezeních. Tato úprava vstoupí v platnost za 20 dní počítaje od data této noty a bude moci býti vypovězena každou smluvní stranou 3 měsíce předem. Račte přijati, pane konsule, výraz mé nejvybranější úcty. Ministr zahraničních věcí: H. VRIONI v. r. Panu JOSEFU KADLECOVI, konsulu republiky Československé Tirana. (Překlad.) Konsulát republiky Československé. V Tiraně dne 19. ledna 1926. Pane ministře, vyslovuje živé přání podporovati a rozvíjeti hospodářské styky mezi našemi oběma zeměmi, mám čest, řádně k tomu cíli byv zmocněn, potvrditi Vaší Excelenci, že vláda republiky Československé se dohodla s vládou albánskou, aby obchodní styky mezi oběma zeměmi byly upraveny až do uzavření definitivní obchodní smlouvy na podkladě vzájemného použití zásady nejvyšších výhod. Ustanovení této úpravy nevztahují se však na zvláštní režim, zavedený pro pohraniční styk, nepřesahující průměrnou šířku 15 km s každé strany hranice. Je shoda v tom, že v případě potřeby bude sjednána mezi oběma zeměmi zvláštní úprava o provádění dovozních nebo vývozních omezení a zákazů, aby byl usnadněn vzájemný styk i v době, po kterou by byla jedna aneb druhá smluvní strana ještě nucena setrvati při zmíněných zákazech neb omezeních. Tato úprava vstoupí v platnost za 20 dní počítaje od data této noty a bude moci býti vypovězena každou smluvní stranou 3 měsíce předem. Račte přijati, pane ministře, ujištění o mé hluboké úctě. JOS. M. KADLEC v. r., konsul jakožto zplnomocněnec republiky Československé. Jeho Excelenci panu HUSSEINU VRIONI, ministru zahraničních věcí republiky Albánské v Tiraně.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost úprava obchodních styků mezi republikou Československou a Albanií.

18/1926 Sb.

20. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 15. února 1926 o dodatkové úmluvě k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou. President republiky ratifikoval dne 18. listopadu 1925 v Praze po schválení Národním shromážděním dodatkovou úmluvu k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921, podepsanou ve Vídni dne 27. listopadu 1924 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. prosince 1924, č. 1 Sb. z. a n. z r. 1925. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 20. listopadu 1925, čímž podle článku III. úmluva nabyla mezinárodní platnosti. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o dodatkové úmluvě k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou.

20/1926 Sb.

23. Úmluva mezi Československou republikou a Německou říší o úlevách pohraničního styku mezi územím, které versailleskou smlouvou připadlo Československé republice, a územím Německé říše. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ A ŘÍŠE NĚMECKÉ BYLA SJEDNÁNA TATO ÚMLUVA: Úmluva mezi Československou republikou a Německou říší o úlevách pohraničního styku mezi územím, které versailleskou smlouvou připadlo Československé republice, a územím Německé říše. Československá republika se strany jedné a Německá říše se strany druhé vedeny jsouce přáním, aby pohraniční styk mezi územím, které versailleskou smlouvou připadlo k Československé republice, a územím Německé říše byl co možno usnadněn, ustanovily k cíli sjednání příslušné úmluvy plnomocníky, a to: Československá republika odborového přednostu inženýra Václava Roubíka, Německá říše vyslance Dra. Paula Eckardta. Plnomocníci přezkoumavše své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě dohodli se na tomto: ODDÍL I. Celní cesty a jiné hraniční přechody. Článek 1. 1. Obě smluvní strany dovolují až na další, kromě železničního přechodu Chuchelná-Křenovice, přechody se stálou celní a pasovou kontrolou na silnicích níže označených, které vedou přes hranici mezi územím přiznaným versailleskou smlouvou Československé republice a územím Německé říše: 1. Šuleřovice-Annaberg, 2. Háť-Rudyšvald, 3. Šuleřovice-Rakowiec-Rudyšvald, 4. Háť-Dedowitschhof, 5. Pišť-Ovsiště, 6. Chuchelná-Křenovice, 7. Sudice-Šamařovice, 8. Třeboň-Ketř, 9. Sudice-Stibořice, 10. Nebožtice-Stibořice. Pokud není ještě zařízení k tomu potřebných, jest je opatřiti co možná nejdříve. Doplnění neb změna předchozího seznamu vyhrazuje se dohodě československého zemského finančního úřadu s německým provinciálním celním úřadem. 2. Pokud celní cesty označené v předchozím odstavci jsou zároveň pohraničními cestami, t. j. cestami, jejichž střední čára tvoří hranici, platí zboží dopravované po těchto silnicích za zboží jsoucí ve vlastním státě. Článek 2. Otevření hraničních přechodů bez stálé celní a pasové kontroly za šetření ustanovení platných pro pohraniční styk mimo celní cesty, provede se dohodou úřadů uvedených ve článku 1, odstavec 1. ODDÍL II. Pohraniční úlevy. Článek 3. Stanovení všeobecných pasových úlev v pohraničním styku mezi územími uvedenými ve článku 1 vyhrazeno jest dohodě vyšších úřadů správních obou stran. Článek 4. Průvozní styk na silnici Nebožtice-Stibořice-Sudice-Šamařovice jest pro obyvatele obcí Nebožtic, Rohova, Rozumic, Stibořic a Sudic s výhradou ustanovení článků 5, 7 a 11 volný a osvobozen od dávek a poplatků všeho druhu. Totéž platí pro průvozní styk na silnici Nebožtice-Stibořice-Sudice-Třeboň-Ketř pro obyvatele obcí Nebožtic, Stibořic a Třeboně a na cestě z Hátě přes Rudyšvald do Rakowiece mezi hraničními kameny číslo 11 a číslo 15 pro obyvatele Hátě a Šuleřovic. Článek 5. 1. Průvozní styk zmíněný ve článku 4 může se díti pěšky, koňmo, na kole neb povozem, nikoliv však silostrojem. Tento styk podléhá kontrole celních úřadů obou stran. Odbavování u celních úřadů děje se v úředních hodinách. Toto odbavování provádí se zdarma a bez vybírání poplatků, avšak obě smluvní strany si vyhrazují po uplynutí 10 let od doby, kdy tato úmluva vstoupí v platnost, vybírati toho času případně zavedené statistické poplatky. 2. O způsobu vykonávání celní kontroly, jakož i stran stejnoměrné úpravy úředních hodin dohodnou se dle potřeby úřady označené v článku 1, odstavec 1. 3. Aby se usnadnila návštěva trhů v Ketři, Opavě a Ratiboři, vydají úřady označené v odstavci 1. článku 1, dohodnouce se navzájem, prováděcí nařízení, jimiž by byl umožněn průvozní styk v určitých časových obdobích též mimo úřední hodiny, avšak jen v době denní a pokud možno soustředěně ve stanovenou hodinu za bezplatného celního doprovodu. Článek 6. 1. Po cestě vedoucí z Třeboně do Stibořic dovoluje se navštěvovati obyvatelům Třeboně trh v Opavě a obyvatelům Stibořic trh v Ketři. Bližší úprava stane se dohodou úřadů označených v článku 1, odstavec 1. na základě ustanovení obsažených v článku 5. 2. Bude-li cesta spojující Třeboň se Stibořicemi prohlášena podle článku 1, odstavec 1. za cestu celní, dovoluje se po ní obyvatelům Nebožtic, Stibořic a Třeboně průvozní styk, jak ho upravuje článek 4. Článek 7. Chtějí-li osoby bydlící na území jedné ze smluvních stran použíti výhod přiznaných jim dle článků 4—6, musí se kdykoliv na požádání vykázati pohraničním dozorčím orgánům obou stran platným, úřadem druhého státu vidovaným pasem nebo pohraniční přepustkou a podrobiti se celní kontrole. Článek 8. Smí se používati s československé strany cesty ležící mezi hranečníky číslo 155 až číslo 159 na německém území jihovýchodně Rozumického háje a s německé strany cesty ležící mezi hranečníky číslo 33 až číslo 36 na československém území jihozápadně Ovsiště: držiteli přilehlých pozemků, jakož i příslušníky jejich rodin a jich dělníky, pěšky, koňmo, na kole neb povozem za podmínek platných pro pohraniční styk mimo celní cesty. Článek 9. Dělníkům, kteří se z území označeného v článku 1 odebírají pravidelně na práci do druhého území anebo tímto do území státu třetího, poskytnou se zvláštní pasové úlevy pro přechod hranice, o jejichž podrobnostech se dohodnou vyšší správní úřady obou stran. Článek 10. 1. Správa Chuchelnského lesního revíru smí z lesního oddílu, ležícího jihozápadně Ovsiště, odloučeného vedením hranice od katastrálního obvodu Ovsiště a přiděleného Československé republice, vyvážeti normální těžbu dříví z Československé republiky bez vývozních poplatků také mimo celní cesty. Vybírání statistických poplatků není tím dotčeno. Nejvýš přípustné množství dříví v roce, které smí býti vyváženo, ustanoví na základě údajů shora jmenované správy zemská lesní inspekce v Opavě. 2. Vývoz jest hlásiti u celního úřadu v Háti. Stran kontroly učiní příslušné opatření úřady uvedené v článku 1, odstavec 1. Článek 11. 1. Ustanovení v této úmluvě obsažená netýkají se válečných potřeb ani věcí, které jsou předmětem státních monopolů. 2. Dopravní omezení, jakož i zákazy dovozu, vývozu a průvozu, vydané podle zákonů platných v době, o kterou jde, nebo podle mezinárodních úmluv z důvodů veřejné bezpečnosti k zamezení škod na zdraví lidí, zvířat a rostlin neb z jiných policejních ohledů, nejsou touto úmluvou dotčeny. 3. Opatření zamýšlená jednou stranou podle odstavce 2. jest bez průtahu oznámiti vyššímu správnímu úřadu strany druhé, jakož i úřadu této strany uvedenému v článku 1, odstavec 1. ODDÍL III. Všeobecná a závěrečná ustanovení. Článek 12. Potřebná prováděcí ustanovení budou vydána oběma smluvními stranami podle potřeby v dohodě. Totéž platí pro ustanovení a opatření, kterých jest třeba, aby bylo zabráněno zneužívání smluvených výhod. Článek 13. 1. V době podepsání této úmluvy jest československým finančním zemským úřadem míněným v článku 1, odstavec 1. finanční ředitelství v Opavě, německým provinciálním celním úřadem oddělení pro cla a spotřební daně zemského finančního úřadu pro Horní Slezsko v Nise; vyššími správními úřady míněnými ve článcích 3, 9 a 11 jsou president zemské správy politické v Opavě a vládní president v Opolí. 2. Změny shora uvedených úřadů oznámí sobě smluvní strany navzájem. Článek 14. 1. Tato úmluva, která byla podepsána v československém a německém prvopise, budiž ratifikována a ratifikační listiny buďtež co nejdříve v Berlíně vyměněny. 2. Úmluva nabude platnosti za měsíc od výměny ratifikačních listin. Čemuž na svědomí podepsali zmocněnci tuto úmluvu a připojili své pečeti. Dáno v Opavě, dne 4. března 1924. Ing. VÁCLAV ROUBÍK v. r. L. S. Dr. PAUL ECKARDT v. r. L. S. PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JI. TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI. NA HRADĚ PRAŽSKÉM DNE 15. LISTOPADU LÉTA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO DVACÁTÉHO ČTVRTÉHO. PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ: T. G. MASARYK v. r. L. S. MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny byly vyměněny dne 11. června 1925 a že úmluva tato nabývá podle čl. 14. působnosti dnem 11. července 1925. Dr. Beneš v. r.

Úmluva mezi Československou republikou a Německou říší o úlevách pohraničního styku mezi územím, které versailleskou smlouvou připadlo Československé republice, a územím Německé říše.

23/1926 Sb.

27. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 17. února 1926 o Prozatímní úpravě hospodářských styků mezi republikou Československou a republikou Polskou. President republiky ratifikoval dne 27. listopadu 1925 v Praze po schválení Národním shromážděním Prozatímní úpravu hospodářských styků mezi republikou Československou a republikou Polskou podepsanou ve Varšavě dne 7. dubna 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 16. dubna 1925, č. 81 Sb. z. a n., případně ze dne 12. května 1925, č. 100 Sb. z. a n. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 10. února 1925, čímž podle čl. IV. prozatímní úprava nabyla mezinárodní platnosti. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o Prozatímní úpravě hospodářských styků mezi republikou Československou a republikou Polskou.

27/1926 Sb.

38. Zákon ze dne 17. března 1926 o další obnově prozatímního vnuceného pachtu. Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně: § 1. Pacht (podpacht) pozemků zabraných státem podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. (zákona záborového), uzavřený na základě § 63 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. (zákona přídělového), obnovuje se na další dobu pachtovní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku do konce hospodářského roku 1926, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi do konce hospodářského roku 1929 i proti vůli propachtovatele (vlastníka, pachtýře). § 2. Z obnovy pachtu jsou vyloučeny pachty (podpachty) na pozemcích, jež podle § 11 zákona záborového nebo § 20 zákona přídělového propuštěny byly ze záboru. § 3. Pro obnovený pacht platí podmínky dosavadního pachtu. § 4. Nehodlá-li pachtýř pachtovaného pozemku nadále podržeti, jest povinen učiniti o tom nejpozději dva měsíce před ukončením pachtu oznámení propachtovateli, jinak se má za to, že trvá na obnově pachtu podle tohoto zákona. § 5. Propachtovatel jest povinen vykázati se pachtýřům potvrzením Státního pozemkového úřadu o tom, že obnova pachtu podle § 2 nenastává. § 6. (1) Předpisy zákona náhradového o výpovědi osobám hospodařícím zůstávají nedotčeny i v případech obnovy pachtu podle tohoto zákona. (2) K obnově pachtu podle § 1 není třeba souhlasu Státního pozemkového úřadu ani jiného dozorčího orgánu. § 7. Tento zákon působí ode dne vyhlášení. Provésti jej ukládá se všem členům vlády. T. G. Masaryk v. r. Černý v. r. Dr. Beneš v. r. Dr. Haussmann v. r. Roubík v. r. Dr. Schieszl v. r. Dr. Engliš v. r. Dr. Peroutka v. r. Dr. Slávik v. r. Dr. Fatka v. r. Dr. Krčmář v. r. Dr. Říha v. r. Syrový v. r. Dr. Kállay v. r.

Zákon o další obnově prozatímního vnuceného pachtu.

38/1926 Sb.

45. Úmluva sjednaná mezi vládami republiky Československé a království Maďarského, týkající se úpravy provozu československých vlaků maďarským úsekem železniční trati Čata—Lučenec. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ A KRÁLOVSTVÍ MAĎARSKÉHO BYLA SJEDNÁNA TATO ÚMLUVA: (Překlad.) Úmluva sjednaná mezi vládami republiky Československé a království Maďarského, týkající se úpravy průvozu československých vlaků maďarským úsekem železniční trati Čata—Lučenec. Vlády republiky Československé a království Maďarského, provádějíce ustanovení článku 302. mírové smlouvy Trianonské o tomto průvozu, dohodly se na těchto článcích: Článek první. 1. Na maďarském úseku železniční trati Čata—Lučenec zaručen je průvoz pro osoby, zavazadla, psy, spěšniny, mrtvoly, živá zvířata, zásilky poštovní, zboží všeho druhu a vozy železniční. 2. Pokud touto smlouvou nejsou republice Československé poskytnuta rozsáhlejší práva, zavazuje se království Maďarské nakládati s převozy uvedenými v prvním odstavci alespoň v každém ohledu stejně výhodně jako s převozy maďarského původu, provenience, maďarského vlastnictví, pocházejícími z maďarské odesílací stanice. Království Maďarské zavazuje se zvláště poskytnouti pro československý průvoz všechny výhody, jichž požívá jeho vlastní doprava, a nepodrobovati jej omezením rozsáhlejším než kterých po případě bude použito pro vlastní dopravu na průvozní trati. 3. V případě, že by Maďarsko bylo nuceno pro technické obtíže dočasně omeziti dopravu na tomto úseku železniční trati, zpraví o tom ředitelství královských maďarských drah včas ředitelství československých drah v Bratislavě. Bude-li nutno z důvodů státní bezpečnosti na úseku uvedené železniční trati omeziti dopravu nebo zcela ji přerušiti, zpraví o tom královská maďarská vláda vládu republiky Československé cestou diplomatickou. Článek 2. Volný průvoz se zaručuje bez ohledu na státní příslušnost cestujících, na původ a určení zboží nebo na státní příslušnost odesilatelovu či příjemcovu. Článek 3. 1. Zboží průvozní zůstává na maďarském území uvedeném v prvním odstavci článku 1. prosto všech dávek a jiných poplatků. 2. Povolení k průvozu nebudou požadována, leč v případě uvedeném v článku 10. této úmluvy. Článek 4. 1. Počet československého personálu potřebného pro provádění přechodní služby ve společných pohraničních stanicích Drégely—Palánk a Ipolytarnócz bude určen společnou dohodou v přípojné smlouvě, kterou jest ještě sjednati. 2. Zaměstnanci pohraničních úřadů nacházející se na cizím území, dozorčí orgánové, jakož i českoslovenští zaměstnanci, pověření dohledem na československé průvozní vlaky, mohou přecházeti hranici kdykoliv, tam i zpět, na průkaz totožnosti, osvědčující jejich služební hodnost a zaměstnání. Seznam jmen cizího personálu, zaměstnaného trvale v pohraničních úřadech, jakož i na trati ležící na maďarském území, bude předán přednostovi společné pohraniční stanice v Drégely—Palánk, aby byl předložen příslušným úřadům. Tyto úřady budou míti právo ohraditi se proti použití určitých osob. Každá změna personálu musí býti oznámena předem stejným způsobem týmž úřadům. Článek 5. 1. Průvozní doprava zásadně ujednaná v prvním odstavci článku 1. bude provozována přes maďarské území československými stroji a československým personálem. Tento personál bude od úřadů, kterým podléhá, opatřen průkazy totožnosti, z nichž bude patrna jeho služební hodnost a zaměstnání. Ustanovení druhého odstavce článku 4. týkají se také tohoto personálu. Vlakový a strojový personál jest povinen po čas svého pobytu na průvozní trati podříditi se služebním příkazům vlastnické správy. 2. Na žádost československých drah a v případě potřeby mohou býti osoby a zboží v přepravě průvozní mezi Drégely—Palánk a Ipolytarnócz dopravovány maďarskými vlaky ve vlakových dílech k tomu určených. 3. Aby byla ulehčena služba pro československé vlaky na přechodní trati Drégely—Palánk—Ipolytarnócz, zajistí se československým stanicím na trati Čata—Lučenec pro služební sdělení volné a bezplatné použití přímé telegrafní linky na této trati. 4. Na žádost československé železniční správy poskytne železniční správa královských maďarských státních drah v určitých příhodných stanicích trati Drégely—Palánk—Ipolytarnócz československým strojům používaným pro trakci průvozních vlaků možnost čištění popelníků a dýmnic, jakož i nutné napájení vodou proti zaplacení výloh. 5. Cestující dopravovaní v průvozní dopravě osvobozeni jsou od povinnosti míti cestovní pas a jsou prosti — stejně jako jejich zavazadla — všech dávek a jiných daní. Cestující nebudou podrobeni s maďarské strany ani při vstupu nebo výstupu, ani za pobytu svého na transitním území žádným formalitám pasovým nebo celním. Podaná zavazadla budou přepravována pod zvláštními uzávěrami. 6. Zboží dopravované v průvozní dopravě bude v případě potřeby vypravováno pod uzávěrou bez jakýchkoliv dalších celních formalit. Uzávěry přiložené československými úřady budou uznány. Všeobecných deklarací není zapotřebí. Postačí předati vlakový soupis. Se spěšninami bude nakládáno stejně jako s podanými zavazadly. 7. Během průjezdu celých vlaků a dílů vlakových nesmí nastati žádná změna v přepravovaných osobách a jejich zavazadlech ani ve zboží v těchto vlacích a vlakových dílech přepravovaném. Proto jest zakázáno, aby cestující vystupovali z vozů celých vlaků i vlakových dílů; není dovoleno, aby jiní cestující vstupovali do vozů toho druhu, jest zapovězeno podávati do osobních a nákladních vozů celých vlaků a vlakových dílů nebo z nich bráti zavazadla nebo jiné předměty, jakož i nakládati nebo vykládati zboží. 8. Vlakový a strojní personál, cestující, zavazadla a zboží podrobeni jsou během přepravy po maďarském území celnímu a policejnímu dohledu maďarskému. Z toho důvodu vyhrazuje si královská maďarská vláda právo dáti doprovázeti celé vlaky a vlakové díly sloužící transitní (průvozní) dopravě svými policejními a celními úředníky za jízdy maďarským územím, za účelem kontroly dodržování předpisů v předcházejícím odstavci uvedených. 9. Československá celní (finanční) správa bude míti taktéž právo dáti doprovázeti tyto vlaky a vlakové díly po průjezdním území svými orgány ozbrojenými poboční sečnou zbraní. Tito celní (finanční) orgánové budou dopravováni zdarma. 10. Výlohy za doprovod nese stát, který doprovod ustanovil. 11. Doprovázející celní (finanční) orgány nebo jiné příslušné osoby dozorčí jsou oprávněny poskytovati výjimky z ustanovení 7. odstavce v nepodezřelých a zvláštního ohledu hodných případech. Článek 6. 1. Cestující, kteří nebudou přepravováni československými transitními vlaky nebo v dílech maďarských vlaků vyhrazených pro průvoz, jsou vyjmuti z povinnosti míti cestovní pas, shodnou-li se obě vlády připustiti průkaz pro pohraniční styk na trati Drégely—Palánk—Ipolytarnócz. 2. Co se týče celní služby, budou cestující, zavazadla a zboží, přepravované ve vlacích uvedených v prvním odstavci, podrobeni všeobecně platným předpisům mezi republikou Československou a královstvím Maďarským. Článek 7. Maďarská vláda dává souhlas k tomu, aby československé poštovní úřady ležící na pravém břehu Ipoly mohly v maďarských stanicích vyměňovati (vypravovati a přijímati) poštovní zásilky s československými ambulantními poštovními úřady, projíždějícími v přímých československých vlacích na trati Šahy—Lučenec. Maďarská poštovní správa vzdává se náhrady za přepravní výlohy pro zmíněné zásilky, na něž by měla právo podle madridských mezinárodních poštovních úmluv a ujednání. Obě poštovní správy jsou ochotny zprostředkovati svými ambulantními úřady přepravu poštovních zásilek pocházejících z poštovních úřadů druhé země ležících na hranici nebo jim určených. Tato přeprava bude bezplatná. Podrobnosti výměny a zprostředkování poštovních zásilek budou oběma poštovními správami stanoveny se zřetelem k předpisům ujednaným pro dopravu v pohraničním pásmu. Článek 8. 1. Průvozní doprava podléhá, pokud se týče udržování pořádku a veřejné bezpečnosti, zákonům a předpisům zdravotním a veterinářským průjezdní země. 2. V případě, že by se Československá republika pokládala při provádění práv, která jí jsou touto úmluvou přiznána, za poškozenou opatřeními učiněnými na průchodním území, může se obrátiti na rozhodčí soud, o němž jedná článek 15. této úmluvy. Článek 9. Cestující v transitní (průjezdní) dopravě budou požívati obzvláštní ochrany úřadů průjezdního území. Tito cestující mohou se svými zavazadly volně projížděti průjezdním územím, mimo ony případy, kdy by se byli dopustili na průjezdním území zločinu nebo přestupku, nebo by byli stíháni pro dříve spáchaný delikt. Článek 10. 1. Vojsko, válečný materiál a výbušné látky, pokud tyto slouží vojenským účelům, mohou býti přepravovány přes maďarské území jen výjimečně a toliko se svolením královské maďarské vlády a za podmínek jí stanovených. Tyto výjimečné případy jsou zvláště: zásilky pro udržování pořádku a bezpečnosti ve vnitrozemí, při poskytnutí pomoci v mimořádných katastrofálních událostech a ku provedení výměny posádky. 2. V případě podezření obmyslného jednání proti ustanovením předchozího odstavce budou míti maďarské úřady právo podrobiti předmětné zásilky prohlídce v přítomnosti československých doprovázejících orgánů. 3. Ozbrojené vojsko v činné službě, četnictvo, policejní zaměstnanci a jiné ozbrojené osoby, ať v uniformě nebo v občanském šatě, nemohou býti přepravováni bez předchozího ujednání obou vlád, leč by počet přepravovaných neobnášel více než dvanáct osob na vlak. Tito vojíni a osoby jsou povinni uložiti proti potvrzení v zavazadlovém voze své zbraně, pušky, pistole a revolvery, jakož i střelivo v maďarské vstupní stanici za přítomnosti maďarského bezpečnostního orgánu. Zbraně a střelivo budou vráceny ve výstupní stanici pod zárukou jejich úplnosti a neporušenosti proti odevzdání vydaného potvrzení. Cestujícím je výslovně zapovězeno míti při sobě ruční granáty. 4. Ustanovení třetího odstavce nevztahuje se na cestující v tomto odstavci uvedené, nejsou-li ozbrojeni. Článek 11. 1. Na základě závěrečného protokolu mezinárodní úmluvy o železniční přepravě dohodly se vláda republiky Československé a vláda království Maďarského, aby zboží vypravené z republiky Československé do republiky Československé po trati Čata—Lučenec, označené v úvodu, nebylo pokládáno za zboží v přepravě mezinárodní. 2. Za přepravu cestujících, zavazadel a zboží na maďarském území trati Čata—Lučenec v dopravě průvozní i obyčejné obdrží královské maďarské státní dráhy sazby předepsané podle tarifů platných v době prováděné dopravy. 3. Konečné stanovení a úprava dopravních výloh pro osoby, zavazadla a zboží, jakož i úprava trakčních výloh pro přepravy provedené před vejitím v platnost této úmluvy provedeny budou mezi oběma železničními správami. Článek 12. Od doby vejití v platnost této úmluvy budou veškeré výlohy vyplývající z trakce průjezdních vlaků uvedených v prvním odstavci 5. článku zapravovány královskými maďarskými státními železnicemi československým státním drahám. Pro přechod osobních a nákladních vozů směrodatna jsou ustanovení „Vzájemného použivání vozů v mezinárodní dopravě“ (RIV) a „Náhrady za běh vozů osobních a zavazadlových v mezinárodní službě“ (RIC). Článek 13. Správa královských maďarských státních drah zavazuje se učiniti opatření v příčině poskytnutí pomocí, jakož i v příčině volby prostředků pro poskytnutí pomoci pro případ nehod stihnuvších československé vlaky na trati Drégely—Palánk—Ipolytarnócz. V případě nutnosti může maďarská stanice ležící nejblíže místa nehody žádati pomoc od československých stanic Šahy nebo Lučenec. O úhradě výloh dohodnou se obě železniční správy řídíce se obdobně ustanoveními článků 30. a 31. úmluvy o společných pohraničních stanicích. Československý personál, který případně přibude, aby poskytl pomoci, bude se během svého pobytu na území maďarském říditi příkazy příslušných orgánů královské maďarské státní železniční správy. Článek 14. Za ztrátu, poškození a úbytek, jakož i za překročení dodací lhůty u zásilek přepravovaných průjezdními vlaky, jakož i u jednotlivých zásilek v přímém průvozu zodpovědny jsou jedině královské maďarské státní dráhy, leč by byla škoda zaviněna československými státními drahami. Ohledně zodpovědnosti za usmrcení a zranění železničních zaměstnanců a jiných osob, jakož i za škody věcné, budou směrodatna obdobně ustanovení článků 30. a 31. úmluvy o společných pohraničních stanicích. Článek 15. 1. Každá smluvní strana má právo v případě neshod, vyplývajících případně z výkladu nebo provádění této úmluvy, přednésti spor u rozhodčího soudu. Tento soud rozhodne podle ustanovení této úmluvy a podle všeobecných zásad práva a spravedlnosti. Případně rozhoduje tento soud také o náhradě škody, kterou smluvní strana porušivší ustanovení této úmluvy má platiti straně poškozené. 2. Rozhodčí soud skládá se ze dvou soudců, z nichž jeden bude určen republikou Československou a druhý královstvím Maďarským, a z předsedy jmenovaného společnou dohodou obou vlád. 3. Předseda musí býti příslušníkem státu, který zůstal ve válce 1914—1918 neutrální. 4. V případě, že by se obě vlády neshodly na jmenování předsedy, obrátí se vláda československá a vláda maďarská na předsedu švýcarské konfederace s prosbou, aby toto jmenování provedl. V případě, že by jedna z obou vlád během dvou týdnů nepřistoupila na formální návrh druhé vlády, aby takový postup byl předsevzat, bude míti tato strana právo obrátiti se sama na předsedu švýcarské konfederace, aby jmenoval předsedu. 5. Každá vláda určí jednoho nebo více náhradníků za soudce jí jmenovaného. 6. Náhradník předsedův bude jmenován týmž způsobem jako předseda. 7. Každá vláda může býti zastupována u rozhodčího soudu svým zástupcem. V tom případě budou veškerá sdělení soudu, určená dotyčné vládě, činěna tomuto zástupci. 8. Výlohy na soudce, jeho náhradníka a zástupce nese vláda, která je jmenovala. 9. Odměna předsedovi a jeho náhradníkům bude určena zvláštní společnou dohodou obou vlád a budou ji hraditi obě vlády stejně jako všeobecné výlohy rozhodčího soudu rovným dílem. 10. Pokud řízení rozhodčího soudu není určeno touto úmluvou, stanoví je rozhodčí soud. 11. Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů. Článek 16. Případné podrobnosti o provedení a úpravě průvozu stanoveny budou zvláštními dohodami, jež mezi sebou sjednají dráhy československé a královské maďarské státní dráhy. Tato ujednání budou podrobena schválení obou vlád. Článek 17. Tato úmluva podléhá ratifikaci obou vlád a vejde v platnost osmý den po vzájemném oznámení ratifikací. Výměna ratifikací stane se v Praze. Prozatímní předchozí ujednání o tomto předmětě se touto úmluvou ruší. Článek 18. 1. Tato úmluva sjednává se na dobu určenou v článku 302. mírové smlouvy Trianonské. Může býti vypovězena půlletně prvního ledna a prvního července každého roku. 2. V případě výpovědi postarají se obě smluvní strany o to, aby během onoho půlletí byla podle potřeby sjednána nová úmluva ve smyslu zásad mírové smlouvy Trianonské. Sjednáno v Budapešti, dvojmo, dne 8. března roku tisícího devítistého dvacátého třetího. L. S. VAVREČKA v. r. L. S. DVOŘÁČEK v. r. L. S. RUDOLF DE WODIANER v. r. PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JI. TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI. NA HRADĚ PRAŽSKÉM DNE 25. LEDNA LÉTA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO DVACÁTÉHO ŠESTÉHO. PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ: T. G. MASARYK v. r. L. S. MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Vyhlašuje se s tím, že úmluva tato vejde v platnost ve smyslu článku 17. osmý den po vzájemném oznámení ratifikací. Dr. Beneš v. r.

Úmluva sjednaná mezi vládami republiky Československé a království Maďarského, týkající se úpravy provozu československých vlaků maďarským úsekem železniční trati Čata—Lučenec.

45/1926 Sb.

47. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 24. března 1926 o nejvyšších a těch vyšších úřadech správních Československé republiky, jichž listiny nepotřebují v Německé říši dalšího ověření, a týchž úřadech Německé říše a německých zemí, jichž listiny nepotřebují dalšího ověření v Československé republice. A. SPRÁVNÍ ÚŘADY ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY. I. Předsednictvo ministerské rady. 1. Státní úřad statistický v Praze. 2. Státní pozemkový úřad v Praze. II. Ministerstvo zahraničních věcí. 1. Administrativní sekce ministerstva zahraničních věcí: všeobecné oddělení — legalisační referát. 2. Archiv ministerstva zahraničních věcí. III. Ministerstvo vnitra. 1. Zemské správy politické v Praze, Brně a Opavě. 2. Presidia policejních ředitelství. 3. Úřady župní. 4. Civilní správa Podkarpatské Rusi v Užhorodě. 5. Archiv ministerstva vnitra. IV. Ministerstvo školství a národní osvěty v Praze a Referát ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě. a) Státní úřady: 1. Zemské školní rady. 2. Školský odbor civilní správy Podkarpatské Rusi v Užhorodě. 3. Státní hvězdárna v Praze. 4. Státní československý ústav meteorologický v Praze. 5. Rektoráty a akademické senáty university Karlovy v Praze, německé university v Praze, Masarykovy university v Brně a Komenského university v Bratislavě. Rektorát vysokého učení technického v Praze. Rektoráty české vysoké školy technické v Brně a německých vysokých škol technických v Praze a Brně. Rektoráty vysoké školy zemědělské v Brně, vysoké školy báňské v Příbrami. Rektoráty akademie výtvarných umění v Praze a vysoké školy zvěrolékařské v Brně. Děkanství vysoké školy obchodní v Praze. Děkanství Cyrillo-Methodějské fakulty bohoslovecké v Olomouci a Československé Husovy evangelické fakulty bohoslovecké v Praze. b) Církevní úřady: 1. Katolické arcibiskupské a biskupské ordinariáty a konsistoře. 2. Synodní výbor Československé církve evangelické v Praze. 3. Správa Německé evangelické církve v Československé republice v Jablonci n. N. 4. Biskupské úřady evangelické církve na Slovensku. V. Ministerstvo financí. 1. Zemská finanční ředitelství v Praze a Brně. 2. Finanční ředitelství v Opavě. 3. Generální finanční ředitelství v Bratislavě. 4. Hlavní finanční ředitelství v Užhorodě. 5. Bankovní úřad ministerstva financí v Praze. 6. Česká finanční prokuratura v Praze. 7. Moravsko-slezská finanční prokuratura v Brně. 8. Loterní ředitelství v Praze. 9. Ústřední ředitelství tabákové režie v Praze. 10. Ústřední státní pokladna republiky Československé v Praze. 11. Hlavní puncovní úřad v Praze. 12. Ředitelství státního dluhu v Praze. VI. Ministerstvo železnic. 1. Ředitelství státních drah v Praze, Plzni, Hradci Králové, Brně, Olomouci, Bratislavě, Košicích. 2. Železniční stavební ředitelství v Praze. VII. Ministerstvo sociální péče. 1. Referát ministerstva sociální péče při ministerstvu s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě. 2. Referát ministerstva sociální péče při civilní správě pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě. 3. Zemské úřady pro péči o válečné poškozence v Praze, Brně a Bratislavě. VIII. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností. 1. Slovenské oddělení ministerstva průmyslu, obchodu a živností v Bratislavě. 2. Referát ministerstva průmyslu, obchodu a živností pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě. 3. Patentní úřad Československé republiky v Praze. IX. Ministerstvo zemědělství. 1. Ministerstvo zemědělství Československé republiky, expositura pro Slovensko v Bratislavě. 2. Zemědělský referát při civilní správě pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě. 3. Ředitelství státních statků v Praze. 4. Ředitelství státních lesů v Brandýse n. L., Žarnovici, Báňské Bystřici, Liptavském Hrádku, Solném Hradě, Užhorodě, Rahově a Buštině. 5. Ministerská komise pro agrární operace v Praze. 6. Zemská komise pro agrární operace v Brně a Opavě. X. Ministerstvo pošt a telegrafů. 1. Poštovní úřad šekový v Praze. 2. Poštovní a telegrafní ředitelství v Praze, Pardubicích, Brně, Opavě, Bratislavě a Košicích. XI. Ministerstvo spravedlnosti. XII. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. XIII. Ministerstvo pro zásobování lidu. Zemský hospodářský úřad pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě. XIV. Ministerstvo veřejných prací. 1. Referát pro veřejné práce při ministerstvu s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě. 2. Referát pro veřejné práce u civilní správy pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě. 3. Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze. 4. Komise pro splavnění řek Vltavy a Labe v Čechách v Praze. 5. Zemská komise pro úpravu řek v Čechách v Praze. 6. Československý státní ústav hydrologický a hydrografický při ministerstvu veřejných prací v Praze. 7. Československý úřad plavební v Praze. 8. Státní geologický ústav v Praze. 9. Československý ústřední inspektorát pro službu cejchovní v Praze. 10. Báňské hejtmanství v Praze. 11. Báňské hejtmanství v Brně. 12. Vládní komisariát pro báňské a hutnické záležitosti v Bratislavě. 13. Civilní správa Podkarpatské Rusi, referát pro báně a hutě v Berehově. XV. Úřad ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě. 1. Hospodársky úrad pre Slovensko v Bratislave. 2. Slovenský úrad práce v Bratislave. XVI. Ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organisace správy v Československé republice. XVII. Ministerstvo národní obrany. 1. Generální vojenský prokurátor v Praze. 2. Československé zemské vojenské velitelství v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě. XVIII. Nejvyšší účetní kontrolní úřad v Praze. B. SPRÁVNÍ ÚŘADY NĚMECKÉ ŘÍŠE A NĚMECKÝCH ZEMÍ. I. Říšské úřady (Reichsbehörden). 1. Říšský kancléř (der Reichskanzler). 2. Zahraniční úřad (das Auswärtige Amt). 3. Říšský ministr vnitra (der Reichsminister des Innern). 4. Říšský fysikálně-technický ústav (die Physikalisch-Technische Reichsanstalt). 5. Říšský chemicko-technický ústav (die Chemisch-Technische Reichsanstalt). 6. Říšský vystěhovalecký úřad (das Reichswanderungsamt). 7. Ústřední úřad pro evidenci osob padlých ve válce a válečných hrobů (das Zentralnachweiseamt für Kriegerverluste und Kriegergräber). 8. Říšský archiv (das Reichsarchiv). 9. Říšský komisař pro veřejný pořádek (der Reichskommissar für Überwachung der öffentlichen Ordnung). 10. Říšský ministr financí (der Reichsminister der Finanzen). 11. Zemské finanční úřady (die Landesfinanzämter). 12. Říšský ministr pro hospodářství (der Reichswirtschaftsminister). 13. Delegát říšského komisaře pro povolování vývozu a dovozu v Opolí (der Delegierte des Reichskommissars für Aus- und Einfuhrbewilligung in Oppeln). 14. Říšský ministr práce (der Reichsarbeitsminister). 15. Říšský pojišťovací úřad (das Reichsversicherungsamt). 16. Říšský pojišťovací ústav pro zaměstnance (die Reichsversicherungsanstalt für Angestellte). 17. Říšská pracovní správa (die Reichsarbeitsverwaltung). 18. Hlavní pensijní úřady (die Hauptversorgungsämter). 19. Říšský ministr spravedlnosti (der Reichsminister der Justiz). 20. President říšského patentního úřadu (der Präsident des Reichspatentamts). 21. President říšského soudu (der Präsident des Reichsgerichts). 22. Vrchní říšský návladní (der Oberreichsanwalt). 23. Říšský ministr obrany (der Reichswehrminister). 24. Vrchní velitelé skupin (die Oberbefehlshaber der Gruppen). 25. Velitelé branných okresů (die Befehlshaber in den Wehrkreisen). 26. Velitelé jízdních divisí (die Kommandeure der Kavalleriedivisionen). 27. Inspektor zbraní a nářadí (der Inspekteur für Waffen und Geräte). 28. Lékaři skupin a branných okresů (die Gruppen- und die Wehrkreisärzte). 29. Intendanti skupin a branných okresů (die Gruppen- und die Wehrkreisintendanten). 30. Úřady pro správu branných okresů (die Wehrkreisverwaltungsämter). 31. Stavební ředitelství branných okresů (die Wehrkreisbaudirektionen). 32. Vojenští (vrchní vojenští) návladní pro služební dozor (die dienstaufsichtführenden Heeres-[Oberheeres-] Anwälte). 33. Evangelický a katolický armádní polní probošt (der evangelische und der katholische Feldpropst der Armee). 34. Vojenská knihovna (die Heeresbücherei). 35. Přednostové stanic (die Stationschefs). 36. Inspektoři (die Inspekteure). 37. Soudní vrchnosti, nepodléhající žádné jiné soudní vrchnosti (die Gerichtsherren, denen kein anderer Gerichtsherr übergeordnet ist). 38. Intendantury a intendanti (die Intendanturen und Intendanten). 39. Loděnice ve Wilhelmshaven a ředitelství (die Marinewerft Wilhelmshaven und das Direktorium). 40. Námořní arsenál v Kielu a velitel arsenálu (das Marinearsenal Kiel und der Arsenalkommandant). 41. Staniční lékaři námořních stanic v Baltickém a Severním moři (die Stationsärzte der Marinestationen der Ostsee und Nordsee). 42. Správcové úřadů námořní správy (die Leiter der Dienststellen der Marineleitung). 43. Říšský ministr pošt (der Reichspostminister). 44. Říšský telegraficko-technický úřad (das Telegraphentechnische Reichsamt). 45. Vrchní ředitelství pošt (die Oberpostdirektion). 46. Ředitelství říšské tiskárny (die Direktion der Reichsdruckerei). 47. Říšský ministr dopravy (der Reichsverkehrsminister). 48. Ředitelství říšských drah (die Reichsbahndirektionen). 49. Ústřední železniční úřad v Berlíně (das Eisenbahnzentralamt in Berlin). 50. Říšský průplavní úřad v Kielu (das Reichskanalamt in Kiel). 51. Německá námořní signální stanice v Hamburku (die Deutsche Seewarte in Hamburg). 52. Ředitelství staveb na Neckaru ve Štutgartu (die Neckarbaudirektion in Stuttgart). 53. Říšský ministr pro výživu a zemědělství (der Reichsminister für Ernährung und Landwirtschaft). 54. Říšský biologický ústav pro polní a lesní hospodářství (die Biologische Reichsanstalt für Land- und Forstwirtschaft). 55. Říšský ministr pro obnovu (der Reichsminister für Wiederaufbau). 56. Říšský komisař pro provádění obnovovacích prací ve zpustošených obvodech v Berlíně (der Reichskommissar zur Ausführung von Aufbauarbeiten in den zerstörten Gebieten in Berlin). 57. Opatrovník nepřátelského jmění v Berlíně (der Treuhänder für das feindliche Vermögen in Berlin). 58. Říšský výbor pro stavbu a odvádění lodí v Berlíně (der Reichsausschuß für Schiffsbau und Schiffsablieferung in Berlin). 59. Říšské komise pro restituci v Berlíně a ve Frankfurtě nad Mohanem (die Reichsrücklieferungskommissionen in Berlin und Frankfurt a. M.). 60. Německá uhelná komise v Essenu (die Deutsche Kohlenkommission in Essen). 61. Říšský vyrovnávací úřad v Berlíně (das Reichsausgleichsamt in Berlin). 62. Říšský úřad pro náhradu válečných škod v Berlíně (das Reichsentschädigungsamt für Kriegsschäden in Berlin). 63. Říšský komisař u říšského hospodářského soudu v Berlíně (der Reichskommissar beim Reichswirtschaftsgericht in Berlin). 64. Říšský komisař pro hornoslezské škody v Opolí (der Reichskommissar für oberschlesische Schäden in Oppeln). 65. Říšský ministr pro obsazená území (der Reichsminister für die besetzten Gebiete). II. Úřady jednotlivých zemí (Behörden der einzelnen Länder). a) Prusko. 1. Ministerský předseda (der Ministerpräsident). 2. Vrchní účetní komora (die Oberrechnungskammer). 3. Vrchní správní soud (das Oberverwaltungsgericht). 4. Generální ředitel státních archivů (der Generaldirektor der Staatsarchive). 5. Kurátor německého říšského a pruského státního Věstníku (der Kurator des Deutschen Reichs- und Preußischen Staatsanzeigers). 6. Ministr vnitra (der Minister des Innern). 7. Vrchní presidenti (die Oberpräsidenten). 8. Vládní presidenti (die Regierungspräsidenten). 9. Okresní vlády (die Bezirksregierungen). 10. Policejní president v Berlíně (der Polizeipräsident in Berlin). 11. President zemského statistického úřadu (der Präsident des Statistischen Landesamts). 12. President svazu pro osídlování Poruří (der Präsident des Ruhr-Siedlungs-Verbandes). 13. Ministerstvo spravedlnosti (das Justizministerium). 14. Presidenti vrchních zemských soudů (die Präsidenten der Oberlandesgerichte). 15. Generální státní návladní při vrch. zem. soudech (die Generalstaatsanwälte bei den Oberlandesgerichten). 16. Presidenti zemských soudů (die Präsidenten der Landgerichte). 17. Ministerstvo obchodu a živností (das Ministerium für Handel und Gewerbe). 18. Vrchní báňské úřady v Bonnu, Dortmundu, Halle a. S., Vratislavi a Clausthale (die Oberbergämter zu Bonn, Dortmund, Halle a. S., Breslau und Clausthal). 19. Zemský geologický ústav v Berlíně a báňská akademie v Clausthalu (die Geologische Landesanstalt zu Berlin und die Bergakademie zu Clausthal). 20. Ředitelství státní továrny na porculán v Berlíně (die Direktion der Staatlichen Porzellanmanufaktur zu Berlin). 21. Cejchovní ředitelství (die Eichungsdirektion). 22. Obchodní komory a předsedové obchodnictva (die Handelskammern und die Vorsteher der Kaufmannschaft). 23. Ministerstvo pro zemědělství, státní statky a lesy (das Ministerium für Landwirtschaft, Domänen und Forsten). 24. Zemský vodní úřad (das Landeswasseramt). 25. Vrchní zemědělský úřad (das Oberlandeskulturamt). 26. Zemědělské úřady (die Landeskulturämter). 27. Ředitelství hlavních a zemských hřebčinců (die Direktionen der Haupt- und Landgestüte). 28. Vysoké zemědělské školy v Berlíně a Bonnu-Poppelsdorfu (die Landwirtschaftlichen Hochschulen in Berlin und Bonn-Poppelsdorf). 29. Vysoké školy zvěrolékařské v Berlíně a Hannoveru (die Tierärztlichen Hochschulen in Berlin und Hannover). 30. Vysoké školy lesnické v Eberswalde a Hann.-Münden (die Forstlichen Hochschulen in Eberswalde und Hann.-Münden). 31. Vyšší státní ovocnářské a zahradnické učiliště v Proskau (die Höhere staatliche Lehranstalt für Obst- und Gartenbau in Proskau). 32. Vyšší státní vinařské, ovocnářské a zahradnické učiliště v Geisenheimu (die Höhere staatliche Lehranstalt für Wein-, Obst- und Gartenbau in Geisenheim). 33. Hospodářské pokusné a výzkumné ústavy v Landsbergu a. W. (die Landwirtschaftlichen Versuchs- und Forschungsanstalten in Landsberg a. W.). 34. Pokusný a výzkumný mlékařský ústav v Kielu (die Versuchs- und Forschungsanstalt für Milchwirtschaft in Kiel). 35. Pokusný a výzkumný ústav pro chov dobytka v Tschechnitz (die Versuchs- und Forschungsanstalt für Tierzucht in Tschechnitz). 36. Pokusný a výzkumný ústav pro zpracování obilí a zušlechtění krmiva v Berlíně (die Versuchs- und Forschungsanstalt für Getreideverarbeitung und Futterveredlung in Berlin). 37. Zemský zvěrolékařský úřad v Berlíně (das Landesveterinäramt in Berlin). 38. Ústavy pro zakládání lesů v Berlíně, Magdeburku a Kasselu (die Forsteinrichtungsanstalten in Berlin, Magdeburg und Cassel). 39. Lesnický pokusný ústav v Eberswalde (die Forstliche Versuchsanstalt in Eberswalde). 40. Ministr sociální péče (der Minister für Volkswohlfahrt). 41. Ředitel zemského ústavu pro vodní hygienu v Berlíně-Dahlemu (der Direktor der Landesanstalt für Wasserhygiene in Berlin-Dahlem). 42. Ředitel hygienického ústavu v Landsbergu a. W. (der Direktor des Hygienischen Instituts in Landsberg a. W.). 43. Ředitel hygienického ústavu v Bytoni, Horní Slezsko (der Direktor des Hygienischen Instituts in Beuthen O.-S.). 44. Ředitel ústavu pro nakažlivé nemoci „Robert Koch“ v Berlíně (der Direktor des Instituts für Infektionskrankheiten „Robert Koch“ in Berlin). 45. Ředitel ústavu pro experimentální therapii ve Frankfurtu n. M. (der Direktor des Instituts für experimentelle Therapie in Frankfurt a. M.). 46. Pruské ministerstvo financí (das Preußische Finanzministerium). 47. Generální ředitelství pruské státní banky (die Generaldirektion der Preußischen Staatsbank [Seehandlung]). 48. Hlavní správa státních dluhů (die Hauptverwaltung der Staatsschulden). 49. Pruská ústřední pokladna družstevní (die Preußische Zentralgenossenschaftskasse). 50. Generální loterní ředitelství (die Generallotteriedirektion). 51. Mincovní ředitelství (die Münzdirektion). 52. Generální ředitelství pruského všeobecného ústavu pro zaopatřování vdov (die Generaldirektion der Preußischen Allgemeinen Witwen-Verpflegungsanstalt). 53. Ředitelství rentových bank (die Direktion der Rentenbanken). 54. Pruské stavební a finanční ředitelství v Berlíně (die Preußische Bau- und Finanzdirektion zu Berlin). 55. Zaopatřovací ústav pro úředníky z pohraničních území v Berlíně (das Fürsorgeamt für Beamte aus den Grenzgebieten zu Berlin). 56. Vrchní úřad pro sociální péči v Berlíně (das Oberfürsorgeamt zu Berlin). 57. Akademie pro stavebnictví v Berlíně (die Akademie des Bauwesens zu Berlin). 58. Vrchní technický zkušební úřad v Berlíně (das Technische Oberprüfungsamt zu Berlin). 59. Ministerstvo pro vědu, umění a lidové vzdělání (das Ministerium für Wissenschaft, Kunst und Volksbildung). 60. Vrchní evangelická církevní rada v Berlíně-Charlottenburgu (der Evangelische Oberkirchenrat zu Berlin-Charlottenburg). 61. Konsistoře, čítaje v to zemskou konsistoř v Hannoveru (die Konsistorien mit Einschluß des Landeskonsistoriums zu Hannover). 62. Generální superintendenti (die Generalsuperintendenten). 63. Katoličtí biskupové, biskupské ordinariáty a generální vikariáty (die katholischen Bischöfe, bischöflichen Ordinariate und Generalvikariate). 64. Knížecí biskupský delegát v Berlíně (der Fürstbischöfliche Delegat zu Berlin). 65. Arcibiskupský delegát v Tützu (der Erzbischöfliche Delegat zu Tütz). 66. Arciděkan a knížecí arcibiskupský genenerální vikář v kladském hrabství (der Großdechant und Fürsterzbischöfliche Generalvikar in der Grafschaft Glatz). 67. Knížecí arcibiskupský komisař pro pruskou část olomoucké arcidiecése (der Fürsterzbischöfliche Kommissarius für den Preußischen Anteil der Erzdiözese Olmütz). 68. Provinciální školní kolegia (die Provinzialschulkollegien). 69. Vědecké zkušební úřady (die wissenschaftlichen Prüfungsämter). 70. Poradna pro školské věci v Berlíně-Schönebergu (die Auskunftstelle für Schulwesen zu Berlin-Schöneberg). 71. Hlavní ústav pro přírodovědecké vyučování v Berlíně (die Hauptstelle für den naturwissenschaftlichen Unterricht zu Berlin). 72. Kurátoři universit (die Universitätskuratoren). 73. Kurátor státní akademie v Braunsbergu (der Kurator der staatlichen Akademie zu Braunsberg). 74. Kuratoria universit ve Frankfurtu n. M. a v Kolíně n. R. (die Kuratorien der Universitäten zu Frankfurt a. M. und Köln). 75. Kuratorium lékařské akademie v Düsseldorfu (das Kuratorium der Medizinischen Akademie zu Düsseldorf). 76. Generální ředitel státní knihovny v Berlíně (der Generaldirektor der Staatsbibliothek zu Berlin). 77. Akademie věd v Berlíně (die Akademie der Wissenschaften zu Berlin). 78. Ředitel geodetického ústavu v Postupimi (der Direktor des Geodätischen Instituts zu Potsdam). 79. Ředitel meteorologického ústavu v Berlíně (der Direktor des Meteorologischen Instituts zu Berlin). 80. Ředitel astrofysikální observatoře v Postupimi (der Direktor des Astrophysikalischen Observatoriums zu Potsdam). 81. Ředitel biologického ústavu na Helgolandu (der Direktor der Biologischen Anstalt auf Helgoland). 82. Ředitel ústavu pro experimentální therapii ve Frankfurtu n. M. (der Direktor des Instituts für experimentelle Therapie zu Frankfurt a. M.). 83. Rektoři vysokých škol technických (die Rektoren der Technischen Hochschulen). 84. Ředitel státního úřadu pro zkoušení materiálu v Berlíně-Dahlemu (der Direktor des Staatlichen Materialprüfungsamts zu Berlin-Dahlem). 85. Ředitel pruské vysoké tělocvičné školy (Zemský tělocvičný ústav) ve Špandavě (der Direktor der Preußischen Hochschule für Leibesübungen [Landesturnanstalt] zu Spandau). 86. Generální ředitel státních museí v Berlíně (der Generaldirektor der Staatlichen Museen zu Berlin). 87. Ředitel Národní galerie v Berlíně (der Direktor der Nationalgalerie zu Berlin). 88. Akademie umění v Berlíně (die Akademie der Künste zu Berlin). 89. Správce zemské školní pokladny v Berlíně (der Kassenanwalt der Landesschulkasse zu Berlin). 90. Správce zemské středoškolské pokladny v Berlíně (der Kassenanwalt der Landesmittelschulkasse zu Berlin). 91. Klášterní komora v Hannoveru (die Klosterkammer zu Hannover). b) Bavorsko. 1. Státní ministerstvo zahraničních věcí (das Staatsministerium des Äußern). 2. Bavorský hlavní státní archiv (das Bayrische Hauptstaatsarchiv). 3. Státní ministerstvo spravedlnosti (das Staatsministerium der Justiz). 4. Generální státní návladní při nejvyšším zemském soudu (der Generalstaatsanwalt bei dem obersten Landesgerichte). 5. Vrchní státní návladní u vrchních zemských soudů (die Oberstaatsanwälte bei den Oberlandesgerichten). 6. Správa trestnic (die Verwaltung der Strafanstalten). 7. Státní ministerstvo vnitra (das Staatsministerium des Innern). 8. Zemský úřad pro míry a váhy (das Landesamt für Maß und Gewichte). 9. Pojišťovací komora, oddělení pro pojištění požární, krupobitní, dobytčí, pro pojištění koní a pro pojištění obcí (die Versicherungskammer, Abteilung für Brand-, Hagel-, Vieh-, Pferde- und Gemeindeversicherung). 10. Zemský úřad statistický (das Statistische Landesamt). 11. Vládní presidia (die Regierungspräsidien). 12. Vlády, komory vnitra (die Regierungen, Kammern des Innern). 13. Zemské chudinské svazy (die Landarmenverbände). 14. Správy donucovacích pracoven a státních vychovávacích ústavů (die Verwaltungen der Arbeitshäuser und Staatserziehungsanstalten). 15. Policejní ředitelství v Mnichově (die Polizeidirektion München). 16. Státní ministerstvo vyučování a kultu (das Staatsministerium für Unterricht und Kultus). 17. Arcibiskupské a biskupské ordinariáty (die erzbischöflichen und die bischöflichen Ordinariate). 18. Evangelicko-luteránská zemská církevní rada v Mnichově (der Evangelisch-Lutherische Landeskirchenrat in München). 19. Falcká protestantská zemská církevní rada ve Špýru (der Protestantische Landeskirchenrat der Pfalz in Speyer). 20. Akademie věd v Mnichově (die Akademie der Wissenschaften in München). 21. Správa státních vědeckých sbírek v Mnichově (die Verwaltung der wissenschaftlichen Sammlungen des Staates in München). 22. Ředitelství státní knihovny v Mnichově (die Direktion der Staatsbibliothek in München). 23. Akademie výtvarných umění v Mnichově (die Akademie der bildenden Künste in München). 24. Ředitelství státních obrazáren v Mnichově (die Direktion der Staatsgemäldesammlungen in München). 25. Ředitelství národního musea v Mnichově (die Direktion des Nationalmuseums in München). 26. Zemský úřad památkový v Mnichově (das Landesamt für Denkmalpflege in München). 27. Ředitelství akademie hudby v Mnichově (die Direktion der Akademie der Tonkunst in München). 28. Generální ředitelství bavorských státních divadel v Mnichově (die Generaldirektion der Bayerischen Staatstheater in München). 29. Rektoráty, akademické senáty a správní výbory tří bavorských zemských universit (Mnichov, Würzburg a Erlangen) (die Rektorate, die akademischen Senate und die Verwaltungsausschüsse der drei bayerischen Landesuniversitäten [München, Würzburg und Erlangen]). 30. Rektorát a senát vysoké školy technické v Mnichově (das Rektorat und der Senat der Technischen Hochschule in München). 31. Rektorát vysoké školy hospodářské a pivovarnické ve Weihenstephan (das Rektorat der Hochschule für Landwirtschaft und Brauerei in Weihenstephan). 32. Rektoráty lyceí (die Rektorate der Lyzeen). 33. Vysokoškolské zkušební komise, dále zkušební komise pro učitelský úřad na vyšších učilištích a pro vyšší státní službu zemědělskou (die Prüfungskommissionen der Hochschulen, ferner die Prüfungskommissionen für das Lehramt an den höheren Unterrichtsanstalten und für den höheren landwirtschaftlichen Staatsdienst). 34. Ředitelství zemského tělocvičného ústavu v Mnichově (die Direktion der Landesturnanstalt in München). 35. Státní ministerstvo financí (das Staatsministerium der Finanzen). 36. Nejvyšší účetní dvůr (der Oberste Rechnungshof). 37. Hlavní státní pokladna (die Staatshauptkasse). 38. Generální ředitelství dolů, hutí a solných dolů (die Generaldirektion der Berg-, Hütten- und Salzwerke). 39. Ředitelství správy státního dluhu (die Direktion der Staatsschuldenverwaltung). 40. Účetní komora (die Rechnungskammer). 41. Zemský katastrální úřad (das Landesvermessungsamt). 42. Hlavní mincovní úřad (das Hauptmünzamt). 43. Bavorská státní banka, ředitelství (die Bayerische Staatsbank, Direktorium). 44. Správa bývalého korunního majetku (die Verwaltung des ehemaligen Kronguts). 45. Správa lesní, lesní komory (die Regierung, Kammern der Forsten). 46. Státní ministerstvo sociální péče (das Staatsministerium für soziale Fürsorge). 47. Zemský pojišťovací úřad a k němu přičleněný zemský pensijní soud (das Landesversicherungsamt und das ihm angegliederte Landesversorgungsgericht). 48. Vrchní pojišťovací úřady a k nim přičleněné pensijní soudy (die Oberversicherungsämter und die ihnen angegliederten Versorgungsgerichte). 49. Přednostové zemských pojišťovacích ústavů (die Vorstände der Landesversicherungsanstalten). 50. Přednostové zemědělských odborových společenstev (die Vorstände der landwirtschaftlichen Berufsgenossenschaften). 51. Živnostenské rady (die Gewerberäte). 52. Zemský úřad pro zprostředkování práce (das Landesamt für Arbeitsvermittlung). 53. Státní ministerstvo pro obchod, průmysl a živnosti (das Staatsministerium für Handel, Industrie und Gewerbe). 54. Vrchní báňský úřad (das Oberbergamt). 55. Bavorský zemský dodávkový úřad (die Bayerische Landesauftragsstelle). 56. Úřad pro hospodaření surovinami (die Rohstoffwirtschaftsstelle). 57. Zemská uhelná ústředna (die Landeskohlenstelle). 58. Obchodní komory (die Handelskammern). 59. Řemeslnické komory a řemeslnické svazy (die Handwerkskammern und Innungen). c) Sasko. 1. Ministerská rada (das Gesamtministerium). 2. Ministerský předseda (der Ministerpräsident). 3. Státní kancelář (die Staatskanzlei). 4. Vrchní správní soud (das Oberverwaltungsgericht). 5. Státní účetní dvůr (der Staatsrechnungshof). 6. Ředitelství hlavního státního archivu (die Direktion des Hauptstaatsarchivs). 7. Ministerstvo zahraničních věcí (das Ministerium der auswärtigen Angelegenheiten). 8. Ministerstvo spravedlnosti (das Justizministerium). 9. Presidenti zemských soudů (die Landgerichtspräsidenten). 10. Ředitelství zemských trestnic (die Direktionen der Landesstrafanstalten). 11. Ministerstvo vnitra (das Ministerium des Innern). 12. Krajská hejtmanství (die Kreishauptmannschaften). 13. Komora pro požární pojištění (die Brandversicherungskammer). 14. Zemský zdravotnický úřad (das Landesgesundheitsamt). 15. Ministerstvo práce (das Arbeitsministerium). 16. Zemský úřad pro zprostředkování práce (das Landesamt für Arbeitsvermittlung). 17. Zemský pojišťovací úřad (das Landesversicherungsamt). 18. Saský zemský pojišťovací ústav (die Landesversicherungsanstalt Sachsen). 19. Vrchní pojišťovací úřady (die Oberversicherungsämter). 20. Ministerstvo pro hospodářství (das Wirtschaftsministerium). 21. Vrchní cejchovní úřad (das Obereichungsamt). 22. Obchodní komory (die Handelskammern). 23. Technická rada při ministerstvu pro hospodářství (der Technische Rat beim Wirtschaftsministerium). 24. Rektor a senát vysoké obchodní školy v Lipsku (der Rektor und der Senat der Handelshochschule in Leipzig). 25. Ministerstvo financí (das Finanzministerium). 26. Banka pro starobní a zemědělské renty (die Alters- und Landeskulturrentenbank). 27. Ředitelství loterie (die Lotteriedirektion). 28. Báňský úřad (das Bergamt). 29. Vrchní hutní úřad (das Oberhüttenamt). 30. Rektor báňské akademie (der Rektor der Bergakademie). 31. Rektor lesnické akademie (der Rektor der Forstakademie). 32. Ředitelství zalesňovacího ústavu (die Direktion der Forsteinrichtungsanstalt). 33. Ředitelství státních hnědo-uhelných dolů (die Direktion der staatlichen Braunkohlenwerke). 34. Ředitelství státní továrny na porculán v Míšni (die Direktion der Staatlichen Porzellanmanufaktur Meissen). 35. Ředitelství státního kameno-uhelného dolu v Zauckerode (die Direktion des staatlichen Steinkohlenwerkes Zauckerode). 36. Ředitelství státní továrny na modré barvy v Oberschlema (die Direktion des staatlichen Blaufarbenwerkes Oberschlema). 37. Vrchní správa státních vápenek (die Oberleitung der staatlichen Kalkwerke). 38. Ředitelství státních elektráren (die Direktion der staatlichen Elektrizitätswerke). 39. Zemský katastrální úřad (das Landesvermessungsamt). 40. Státní pozemkový úřad (das Staatliche Grundstückamt). 41. Saské berní ředitelství (die Sächsische Steuerdirektion). 42. Saská státní banka (die Sächsische Staatsbank). 43. Ministerstvo kultu a veřejného vyučování (das Ministerium des Kultus und öffentlichen Unterrichts). 44. Evangelicko-luteránská zemská konsistoř (das Evangelisch-lutherische Landeskonsistorium). 45. Biskupský ordinariát v Budyšínu (das bischöfliche Ordinariat in Bautzen). 46. Reformované konsistoře v Drážďanech a Lipsku (die reformierten Konsistorien in Dresden und Leipzig). 47. Rektorát vysoké školy technické v Drážďanech (das Rektorat der Technischen Hochschule in Dresden). 48. Rektorát university v Lipsku (das Rektorat der Universität Leipzig). 49. Vědecké zkušební komise (die wissenschaftlichen Prüfungskommissionen). 50. Generální intendant státních divadel (der Generalintendant der Staatstheater). d) Würtenbersko. 1. Státní ministerstvo (das Staatsministerium). 2. Ředitelství archivů (die Archivdirektion). 3. Ministerstvo spravedlnosti (das Justizministerium). 4. Ministerstvo vnitra (das Ministerium des Innern). 5. Oddělení ministerstva vnitra pro vysoké stavby (die Ministerialabteilung des Innern für das Hochbauwesen). 6. Oddělení ministerstva vnitra pro stavby silniční a vodní (die Ministerialabteilung des Innern für den Straßen- und Wasserbau). 7. Vrchní báňský úřad (das Oberbergamt). 8. Báňský úřad (das Bergamt). 9. Vlády krajů Neckarského, Švarcvaldského, Jagstského a Dunajského (die Regierungen des Neckarkreises, des Schwarzwaldkreises, des Jagstkreises und des Donaukreises). 10. Vrchní úřady (die Oberämter). 11. Státní úřady policejní (die staatlichen Polizeiämter). 12. Velitelství zemského sboru myslivců (das Kommando des Landjägerkorps). 13. Zemský úřad pro státní nemocnice (das Landesamt für die Staatskrankenanstalten). 14. Zemský lékařský úřad zkušebný (das Medizinische Landesuntersuchungsamt). 15. Zemský zvěrolékařský úřad zkušebný (das Tierärztliche Landesuntersuchungsamt). 16. Zemský chemický úřad zkušebný (das Chemische Landesuntersuchungsamt). 17. Správní rada ústavu pro pojištění budov proti ohni (der Verwaltungsrat der Gebäudebrandversicherungsanstalt). 18. Ministerstvo práce a výživy (das Arbeits- und Ernährungsministerium). 19. Správní rada pensijní pokladny pro úředníky korporací (der Verwaltungsrat der Pensionskasse für Körperschaftsbeamte). 20. Hlavní úřad pro zaopatřování válečných poškozenců a péči o válečné pozůstalé (die Hauptfürsorgestelle der Kriegsbeschädigten- und Kriegshinterbliebenenfürsorge). 21. Zemědělská ústředna (die Zentralstelle für die Landwirtschaft). 22. Zemský živnostenský úřad (das Landesgewerbeamt). 23. Dozorčí úřad pro živnosti a obchod (das Gewerbe- und Handelsaufsichtsamt). 24. Zemský úřad pro zprostředkování práce (das Landesamt für Arbeitsvermittlung). 25. Vrchní pojišťovací úřad (das Oberversicherungsamt). 26. Pensijní soud (das Versorgungsgericht). 27. Přednosta zemského pojišťovacího ústavu ve Würtenbersku (der Vorstand der Landesversicherungsanstalt Württemberg). 28. Ministerstvo pro věci církevní a školské (das Ministerium des Kirchen- und Schulwesens). 29. Ministerské oddělení pro vyšší školy (die Ministerialabteilung für die höheren Schulen). 30. Ministerské oddělení pro odborné školy (die Ministerialabteilung für die Fachschulen). 31. Evangelická vrchní školní rada (der Evangelische Oberschulrat). 32. Katolická vrchní školní rada (der Katholische Oberschulrat). 33. Akademický rektorát v Tubinkách, velký a malý senát, jakož i kancléřský úřad university v Tubinkách (das Akademische Rektoramt in Tübingen, der Kleine und Große Senat sowie das Kanzleramt der Universität Tübingen). 34. Rektorát, malý a velký senát vysoké školy technické ve Štutgartu (das Rektorat, der Kleine und Große Senat der Technischen Hochschule Stuttgart). 35. Rektorát a senát vysoké zemědělské školy v Hohenheimu (das Rektorat und der Senat der Landwirtschaftlichen Hochschule Hohenheim). 36. Ředitelství akademie výtvarných umění (die Direktion der Akademie der bildenden Künste). 37. Ředitelství umělecko-průmyslové školy (die Direktion der Kunstgewerbeschule). 38. Ředitelství stavitelské školy (die Direktion der Baugewerksschule). 39. Ředitelství vyšší školy pro stavbu strojů v Esslingen (die Direktion der höheren Maschinenbauschule in Esslingen). 40. Správa zemské knihovny (die Leitung der Landesbibliothek). 41. Ředitelství přírodovědecké sbírky (die Direktion der Naturaliensammlung). 42. Zemský úřad památkový (das Landesamt für Denkmalpflege). 43. Přednostové odborů zemských sbírek uměleckých; tyto odbory jsou: prehistorický a pro ranou historii, odbor pro dějiny umění a dějiny kulturní, oddělení malířství a mědirytin (die Vorstände der Fachabteilungen der Landeskunstsammlungen; diese Fachabteilungen sind: die vor- und frühgeschichtliche Fachabteilung, die kunst- und kulturgeschichtliche Fachabteilung, die Gemälde- und Kupferstichabteilung). 44. Správa zemského divadla (die Leitung des Landestheaters). 45. Evangelická konsistoř (das Evangelische Konsistorium). 46. Generální superintendenti (die Generalsuperintendenten). 47. Biskupský ordinariát v Rottenburgu (das Bischöfliche Ordinariat in Rottenburg). 48. Katolická církevní rada (der Katholische Kirchenrat). 49. Israelitský vrchní církevní úřad (die Israelitische Oberkirchenbehörde). 50. Ministerstvo financí (das Finanzministerium). 51. Ministerstvo financí, stavební oddělení (das Finanzministerium, Bauabteilung). 52. Lesní správa (die Forstdirektion). 53. Vrchní účetní komora (die Oberrechnungskammer). 54. Správa státní pokladny (die Staatskassenverwaltung). 55. Správa státního dluhu (die Staatsschuldenverwaltung). 56. Zemský úřad statistický (das Statistische Landesamt). e) Badensko. 1. Státní ministerstvo (das Staatsministerium). 2. Ministerstvo spravedlnosti (das Justizministerium). 3. President vrchního zemského soudu (der Präsident des Oberlandesgerichts). 4. Generální státní návladní (der Generalstaatsanwalt). 5. Presidenti zemských soudů (die Präsidenten der Landgerichte). 6. Ministerstvo vnitra (das Ministerium des Innern). 7. Čtyři zemští komisaři (die vier Landeskommissäre). 8. Správní dvůr (der Verwaltungshof). 9. Okresní úřady (die Bezirksämter). 10. Vrchní cejchovní úřad (das Obereichungsamt). 11. Četnické sborové velitelství (das Korpskommando der Gendarmerie). 12. Zemský živnostenský úřad (das Landesgewerbeamt). 13. Zemský úřad statistický (das Statistische Landesamt). 14. Správní rada badenského ústavu pro pojišťování budov (der Verwaltungsrat der badischen Gebäudeversicherungsanstalt). 15. Obchodní komory (die Handelskammern). 16. Ministerstvo financí (das Finanzministerium). 17. Oddělení státních statků a lesů, salin a dolů při ministerstvu financí (die Abteilungen für Domänen u. Forsten, Salinen u. Bergbau des Finanzministeriums). 18. Zemská hlavní pokladna (die Landeshauptkasse). 19. Správa státního dluhu (die Staatsschuldenverwaltung). 20. Mincovní správa (die Münzverwaltung). 21. Ministerstvo kultu a vyučování (das Ministerium des Kultus und Unterrichts). 22. Užší senát university heidelberské (der engere Senat der Universität Heidelberg). 23. Senát university freiburské (der Senat der Universität Freiburg). 24. Senát vysoké školy technické v Karlsruhe (der Senat der Technischen Hochschule Karlsruhe). 25. Generální zemský archiv v Karlsruhe (das Generallandesarchiv in Karlsruhe). 26. Zemská knihovna v Karlsruhe (die Landesbibliothek in Karlsruhe). 27. Zemská umělecká škola v Karlsruhe (die Landeskunstschule in Karlsruhe). 28. Umělecko-průmyslová škola ve Pforzheimu (die Kunstgewerbeschule in Pforzheim). 29. Badenská umělecká síň v Karlsruhe (die Badische Kunsthalle in Karlsruhe). 30. Zemské museum v Karlsruhe (das Landesmuseum in Karlsruhe). 31. Zemské sbírky přírodovědecké v Karlsruhe (die Landessammlungen für Naturkunde in Karlsruhe). 32. Zemské divadlo v Karlsruhe (das Landestheater in Karlsruhe). 33. Státní Technikum v Karlsruhe (das Staatstechnikum in Karlsruhe). 34. Chemicko-technický zkušebný a pokusný ústav v Karlsruhe (die Chemisch-technische Prüfungs- und Versuchsanstalt in Karlsruhe). 35. Stanice pro zkoumání potravin v Karlsruhe (die Lebensmittelprüfungsstation in Karlsruhe). 36. Arcibiskupský ordinariát ve Freiburku (das Erzbischöfliche Ordinariat in Freiburg). 37. Katolická vrchní nadační rada v Karlsruhe (der Katholische Oberstiftungsrat in Karlsruhe). 38. Evangelická vrchní církevní rada v Karlsruhe (der Evangelische Oberkirchenrat in Karlsruhe). 39. Vrchní židovská rada v Karlsruhe (der Oberrat der Israeliten in Karlsruhe). 40. Ministerstvo práce (das Arbeitsministerium). 41. Ředitelství pro vodní a silniční stavby (die Wasser- und Straßenbaudirektion). 42. Živnostenský inspektorát (das Gewerbeaufsichtsamt). 43. Zemský geologický ústav (die Geologische Landesanstalt). 44. Zemský pojišťovací úřad (das Landesversicherungsamt). 45. Hlavní úřad pro zaopatřování válečných poškozenců a péči o válečné pozůstalé (die Hauptfürsorgestelle der Kriegsbeschädigten- und Kriegshinterbliebenenfürsorge. f) Durynsko. 1. Státní ministerstvo ve Výmaru (das Staatsministerium in Weimar). 2. Ministerstvo financí ve Výmaru (das Finanzministerium in Weimar). 3. Ministerstvo vnitra ve Výmaru (das Ministerium des Innern in Weimar). 4. Ministerstvo lidové osvěty ve Výmaru (das Ministerium für Volksbildung in Weimar). 5. Ministerstvo spravedlnosti ve Výmaru (das Justizministerium in Weimar). 6. Ministerstvo pro hospodářství ve Výmaru (das Wirtschaftsministerium in Weimar). 7. Státní banka ve Výmaru (die Staatsbank in Weimar). 8. Hlavní státní pokladna (Hlavní zemská pokladna) ve Výmaru (die Hauptstaatskasse [Landeshauptkasse] in Weimar). 9. Zemský ústav pro pojištění proti požáru v Gotě (die Landesbrandversicherungsanstalt in Gotha). 10. Zalesňovací úřady (I. a II.) v Meiningen (die Forsteinrichtungsämter [I und II] in Meiningen). 11. Krajská ředitelství včetně správy krajského oddělení v Camburku (die Kreisdirektionen einschließlich der Verwaltung der Kreisabteilung Camburg). 12. Městská ředitelství (die Stadtdirektionen). 13. Průmyslová a obchodní komora pro střední Durynsko ve Výmaru (die Mittelthüringische Industrie- und Handelskammer in Weimar). 14. Průmyslová a obchodní komora pro východní Durynsko v Geře (die Ostthüringische Industrie- und Handelskammer in Gera). 15. Průmyslová a obchodní komora pro jižní Durynsko v Sonnebergu (die Südthüringische Industrie- und Handelskammer in Sonneberg). g) Hessensko. 1. Státní president a ministr zahraničních věcí (der Staatspräsident und Minister des Äußern). 2. Ministerstvo vnitra (das Ministerium des Innern). 3. Ministerstvo spravedlnosti (das Ministerium der Justiz). 4. Ministerstvo financí (das Ministerium der Finanzen). 5. Ministerstvo pro práci a hospodářství (das Ministerium für Arbeit und Wirtschaft). 6. Zemský osvětový úřad (das Landesamt für das Bildungswesen). 7. Ministerské oddělení pro správu lesní a kamerální (die Ministerialabteilung für Forst- und Kameralverwaltung). 8. Ministerské oddělení pro stavebnictví (die Ministerialabteilung für Bauwesen). 9. Ministerské oddělení pro veřejné zdravotnictví (die Ministerialabteilung für öffentliche Gesundheitspflege). 10. Ministerské oddělení pro obchod a živnosti (die Ministerialabteilung für Handel und Gewerbe). 11. Ministerské oddělení pro výživu a zemědělství (die Ministerialabteilung für Ernährung und Landwirtschaft). 12. Vrchní účetní komora (die Oberrechnungskammer). 13. Provinciální ředitelství (die Provinzialdirektionen). 14. Krajské úřady (die Kreisämter). 15. Zemský církevní úřad (das Landeskirchenamt). 16. Biskupský ordinariát v Mohuči (das Bischöfliche Ordinariat in Mainz). 17. President vrchního zemského soudu (der Präsident des Oberlandesgerichts). 18. Generální státní návladní při vrchním zem. soudu (der Generalstaatsanwalt am Oberlandesgericht). 19. Presidenti zemských soudů (die Präsidenten der Landgerichte). 20. Vrchní státní návladní při zemských soudech (die Oberstaatsanwälte an den Landgerichten). 21. Zkušební komise pro finanční a technický odbor (die Prüfungskommission für das Finanz- und technische Fach). 22. Hlavní státní pokladna (die Hauptstaatskasse). 23. Úřad státního dluhu (das Staatsschuldbuchamt). 24. Rektorát a senát zemské university v Gießenu (Rektorat und Senat der Landesuniversität Gießen). 25. Rektorát a senát vysoké školy technické v Darmštatě (Rektorat und Senat der Technischen Hochschule Darmstadt). 26. Vědecké zkušební komise při zemské universitě v Gießenu a při vysoké škole technické v Darmštatě (die wissenschaftlichen Prüfungskommissionen an der Landesuniversität Gießen und an der Technischen Hochschule Darmstadt. h) Hamburk. 1. Senát (der Senat). 2. Senátní komise pro jednotlivé správní obory (die für die einzelnen Zweige der Verwaltung bestehenden Senatskommissionen). 3. Kancelář senátu (die Senatskanzlei). 4. Státní archiv (das Staatsarchiv). 5. Státní soudní dvůr (der Staatsgerichtshof). 6. Správní soud (das Verwaltungsgericht). 7. Vrchní správní soud (das Oberverwaltungsgericht). 8. Policejní úřad v Hamburku (die Polizeibehörde in Hamburg). 9. Stavebně-policejní úřad (die Baupolizeibehörde). 10. Finanční deputace (die Finanzdeputation). 11. Stavební deputace (die Baudeputation). 12. Deputace pro obchod, plavbu a živnosti (die Deputation für Handel, Schiffahrt und Gewerbe). 13. Obchodní komora (die Handelskammer). 14. Živnostenská komora (die Gewerbekammer). 15. Námořnické úřady v Hamburku a Kuxhavenu (die Seemannsämter in Hamburg und Cuxhaven). 16. Pobřežní úřady v Hamburku a v Ritzebüttelu (die Strandämter in Hamburg und Ritzebüttel). 16 a) Úřad pro lodní rejstříky (die Schiffsregisterbehörde). 17. Vystěhovalecký úřad (die Behörde für das Auswandererwesen). 18. Dozorčí úřad nad úřady matričními (die Aufsichtsbehörde für die Standesämter). 19. Vysokoškolský úřad (die Hochschulbehörde). 20. Hamburská universita (die Hamburgische Universität). 21. Vrchní školní úřad (die Oberschulbehörde). 22. Úřad pro odborné školství (die Berufsschulbehörde). 23. Zemský statistický úřad a ústřední volební komise (das Statistische Landesamt und die Zentralwahlkommission). 24. Zemské vrchnosti suchých a močálovitých území v Rietzebüttelu a Bergedorfu (die Landherrenschaften der Geestlande, der Marschlande von Ritzebüttel und von Bergedorf). 25. President úřadu v Ritzebüttelu (der Amtspräsident des Amtes Ritzebüttel). 26. Zdravotnický úřad (die Gesundheitsbehörde). 27. Zdravotnický úřad (das Gesundheitsamt). 28. Úřad pro pojišťování (die Behörde für das Versicherungswesen). 29. Pojišťovací úřad (das Versicherungsamt). 30. Vrchní pojišťovací úřad a pensijní soud (das Oberversicherungsamt und das Versorgungsgericht). 31. Úřad práce (die Behörde für das Arbeitsamt). 32. Úřad sociální péče (das Wohlfahrtsamt). 33. Úřad pro veřejnou péči o mládež (die Behörde für öffentliche Jugendfürsorge). 34. Církevní rada (der Kirchenrat). 35. Senior ministerstva kultu (der Senior des geistlichen Ministeriums). 36. Poručenský úřad (die Vormundschaftsbehörde). 37. Hlavní úřad pro péči o válečné poškozence a válečné pozůstalé (die amtliche Hauptfürsorgestelle für Kriegsbeschädigte und Kriegshinterbliebene). 38. Dozorčí báňský úřad (die Aufsichtsbehörde für das Bergwesen). 39. Zemský zvěrolékař (der Landestierarzt). ch) Meklenbursko-Zvěřínsko. 1. Ministerstva (die Ministerien). 2. Vrchní církevní rada (der Oberkirchenrat). 3. Zemská berní ředitelství v Rostokách (die Landessteuerdirektionen zu Rostock). 4. Lékařská komise v Rostokách (die Medizinalkommission zu Rostock). 5. Komise pro umořování dluhů ve Zvěříně (die Schuldentilgungskommission zu Schwerin). 6. Meklenburská obchodní komora v Rostokách (die Mecklenburgische Handelskammer zu Rostock). i) Oldenbursko. 1. Státní ministerstvo a jednotlivá ministerstva (das Staatsministerium und die Einzelministerien): Ministerstvo zahraničních věcí (Ministerium des Auswärtigen), Ministerstvo vnitra (Ministerium des Innern), Ministerstvo financí (Ministerium der Finanzen), Ministerstvo spravedlnosti (Ministerium der Justiz), Ministerstvo kultu a vyučování (Ministerium der Kirchen und Schulen), Ministerstvo obchodu (Ministerium des Handels), Ministerstvo dopravy (Ministerium des Verkehrs), Ministerstvo sociální péče (Ministerium der sozialen Fürsorge), 2. Vlády v Eutinu a Birkenfeldu (die Regierungen zu Eutin und Birkenfeld). 3. Evangelické kolegium vyšších škol v Oldenburku (das Evangelische Oberschulkollegium in Oldenburg). 4. Katolické kolegium vyšších škol ve Vechtě (das Katholische Oberschulkollegium in Vechta). 5. Vrchní církevní rada v Oldenburku (der Oberkirchenrat in Oldenburg). 6. Zemská církevní rada v Eutinu (der Landeskirchenrat in Eutin). 7. Konsistoř v Birkenfeldu (das Konsistorium zu Birkenfeld). 8. Oficialát biskupské kathedrály ve Vechtě (das Bischöflich-Münstersche Offizialat zu Vechta). 9. Komise pro záležitosti církve katolické v Birkenfeldu (die Kommission für die katholischen Kirchenangelegenheiten zu Birkenfeld). 10. Zemský rabinát v Oldenburku (das Landesrabbinat in Oldenburg). 11. Zemský rabinát v Birkenfeldu (das Landesrabbinat in Birkenfeld). 12. Obchodní komora pro kraj oldenburský (die Handelskammer für den Landesteil Oldenburg). 13. Zemědělská komora v Oldenburku (die Landwirtschaftskammer in Oldenburg). 14. Řemeslnická komora v Oldenburku (die Handwerkskammer in Oldenburg). j) Brunšvicko. 1. Státní ministerstvo a jednotliví ministři (das Staatsministerium und die einzelnen Minister). 2. President vrchního zemského soudu a generální státní návladní (der Oberlandesgerichtspräsident und der Generalstaatsanwalt). 3. President zemského soudu (der Landgerichtspräsident). 4. Krajská ředitelství v Brunšviku, Wolfenbüttelu, Helmstedtu, Holzmindenu, Gandersheimu, Blankenburku n. H., jakož i policejní ředitelství v Brunšviku (die Kreisdirektionen in Braunschweig, Wolfenbüttel, Helmstedt, Holzminden, Gandersheim, Blankenburg a. H. sowie die Polizeidirektion in Braunschweig). 5. Obchodní komora v Brunšviku (die Handelskammer in Braunschweig). k) Anhaltsko. 1. Státní ministerstvo (das Staatsministerium). 2. Vláda, oddělení vnitra (die Regierung, Abteilung des Innern). 3. Vláda, oddělení pro vyučování (die Regierung, Abteilung für das Schulwesen). 4. Finanční ředitelství (die Finanzdirektion). 5. President zemského soudu (der Landgerichtspräsident). 6. Vrchní státní návladní (der Oberstaatsanwalt). 7. Správa státního dluhu (die Staatsschuldenverwaltung). 8. Zemské chudinské ředitelství (die Landarmendirektion). 9. Vrchní pojišťovací úřad (das Oberversicherungsamt). 10. Hlavní úřad pro péči o válečné poškozence a válečné pozůstalé (die Hauptfürsorgestelle der Kriegsbeschädigten- und Kriegshinterbliebenenfürsorge). 11. Obchodní komora Anhaltská (die Handelskammer für Anhalt). l) Brémy. 1. Senát (der Senat). 2. Vládní kancelář (die Regierungskanzlei). 3. Senátní komise pro jednotlivé obory správy (die Senatskommission für die einzelnen Verwaltungszweige). 4. Policejní ředitelství (die Polizeidirektion). m) Lippe-Detmold. 1. Zemské presidium (das Landespräsidium). 2. Vláda (die Regierung). n) Lubek. 1. Senát (der Senat). 2. Kancelář senátu (die Senatskanzlei). 3. Městský a zemský úřad (das Stadt- und Landamt). 4. Policejní úřad (das Polizeiamt). 5. Obchodní komora v Lubeku (die Handelskammer in Lübeck). 6. Vrchní pojišťovací úřad v Lubeku (das Oberversicherungsamt in Lübeck). o) Meklenbursko-Střelicko. 1. Státní ministerstvo (das Staatsministerium). 2. Vrchní církevní rada (der Oberkirchenrat). p) Waldeck. 1. Zemský ředitel (der Landesdirektor). 2. Zemské rady (die Landräte). 3. Konsistoř v Arolsen (das Konsistorium zu Arolsen). r) Schaumburg-Lippe. Zemská vláda (die Landesregierung). Vyhláška tato vydává se ku provedení čl. IV. státní smlouvy uzavřené dne 25. února 1880 mezi bývalým mocnářstvím Rakousko-uherským a Německou říší o legalisaci (č. 85 ř. z. z r. 1880) a obnovené mezi Československou republikou a Německou říší notifikací v důsledku čl. 289 mírové smlouvy Versailleské (č. 387 Sb. z. a n. z r. 1921). Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o nejvyšších a těch vyšších úřadech správních Československé republiky, jichž listiny nepotřebují v Německé říši dalšího ověření, a týchž úřadech Německé říše a německých zemí, jichž listiny nepotřebují dalšího ověření v Československé republice.

47/1926 Sb.

56. Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o otázkách právních a finančních. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ A REPUBLIKY POLSKÉ BYLA SJEDNÁNA TATO SMLOUVA A ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL: Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o otázkách právních a finančních. Republika Československá a republika Polská ve snaze urovnati všechny zásadní dosud sporné otázky, upraviti různé právní poměry v důsledku rozdělení Těšínského Slezska, Oravy a Spiše, provedeného rozhodnutím konference velvyslanců ze dne 28. července 1920, jakož i podporovati přátelské soužití obou národů, rozhodly se sjednati tuto smlouvu a jmenovaly za tím účelem svými zmocněnci, a to: President republiky Československé: profesora JUDr. Antonína Hobzu a zplnomocněného ministra JUDr. Bohumila Vlasáka; President republiky Polské: Zygmunta Lasockého, doktora práv, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra, a profesora Stanislava Kutrzebu, doktora práv, kteří, vyměnivše navzájem své plné moci a shledavše je obsahem i formou správnými, shodli se na těchto ustanoveních: ČÁST I. Státní občanství. Článek 1. Otázky státního občanství v území těšínském, v Oravě a Spiši byly upraveny usnesením československo-polské delegace pro Těšínské Slezsko, Oravu a Spiš v Opavě dne 16. června 1922 na základě rozhodnutí velvyslanecké konference ze dne 28. července 1920 takto: 1. Nabytí státního občanství ipso jure. Státního občanství ipso jure nabývají osoby, které na bývalém území plebiscitním, tvořícím nyní součást Československa nebo Polska, mají domovské právo ode dne 1. ledna 1914 nebo mají tam bydliště ode dne 1. ledna 1908. Právo státního občanství mají tyto osoby ve státě, v němž leží nyní jejích obec domovská, resp. obec bydliště. Ty osoby, které nabývají státního občanství na základě domicilu, nepotřebují žádati o slib domovské příslušnosti. Osoby mající domovské právo v obcích, jichž území jest rozděleno hranicí obou států, stávají se občany toho státu, kterému připadla část obce, v níž měly bydliště dne 28. července 1920. Jestliže pak takové osoby neměly bydliště v rozdělené obci zmíněného dne, nabudou státního občanství státu, jemuž připadla ta část obce, v níž měly bydliště naposled před vystěhováním se z obce. Jako důkaz o právu domovském neb domicilu budou kromě výtahů ze záznamů o pobytu nebo ze seznamů obecních příslušníků přípustny i jiné průkazy, na příklad svědectví osob. V případě současnosti domovského práva i domicilu jako titulů pro nabytí státního občanství ipso jure dlužno v první řadě vzíti zřetel na domovské právo jako titul nabytí státního občanství. 2. Nabytí státního občanství se souhlasem vlády. Osoby, které na území bývalého Těšínského Slezska, Oravy neb Spiše nabyly po 1. lednu 1914 domovského práva nebo zvolily si po 1. lednu 1908 stálé bydliště, nabudou státního občanství polského, pokud se týče československého pod podmínkou, že vláda československá, po případě polská, dá k tomu předem svolení. O nabytí státního občanství československého, po případě polského mohou rovněž žádati osoby, které mohly v zásadě nabýti státního občanství příslušného státu ipso jure na základě domicilu před 1. lednem 1908, nenabyly ho však pouze proto, poněvadž podle zásady vyslovené v bodě 1. odst. 5. nabyly státního občanství v druhém státě na základě přednosti domovského práva jako titulu nabytí státního občanství. Pokud tyto osoby nepodaly dosud žádosti o propůjčení státního občanství, mohou ji ještě podati během tří měsíců ode dne, kdy toto ustanovení nabude působnosti. Nebude-li přiložen k takové žádosti slib domovského práva, pokud je ho potřebí, mají úřady, nařizujíce doplnění žádosti, určiti k tomu přiměřenou lhůtu, která v případech uvážení hodných může býti ještě prodloužena. Doplněné žádosti, podané znovu v této lhůtě, budou považovány za podané včas. Politické úřady I. instance poučí vhodným způsobem místní obyvatelstvo o možnosti podávání takových žádostí. Žádosti o státní občanství jak na základě domovského práva, tak i domicilu, nabytého před 28. říjnem 1918, budou vyřizovány příznivě, vyjímaje: a) pokud se týkají osob, které se dopustily zločinu neb trestného činu ze ziskuchtivosti; b) pokud by udělení státního občanství mělo za bezprostřední důsledek zatížení státních financí neb veřejných fondů, čímž však nesluší rozuměti nároky na příklad na podporu pokladen nemocenských, bratrských a pod.; c) osoby, žádající na základě domicilu, které nebydlily nepřetržitě v jedné obci v době od 28. října 1918 do 28. července 1920, neb konečně d) pokud by udělení státního občanství bylo nepřípustným z jiných vážných státních důvodů, při čemž však nemohou nikdy býti příčinou neudělení státního občanství okolnosti povahy národně-politické, nejsou-li rázu protistátního. Činy z doby od převratu do ukončení plebiscitní akce nepřicházejí v úvahu. V případě zamítnutí bude současně podána služební cestou ministerstvu vnitra zpráva o důvodech zamítnutí. Na požádání vyslanectví druhého státu sdělí mu příslušné ministerstvo zahraničních věcí důvody definitivního zamítnutí. V případě zamítnutí žádosti jednou z vlád bude míti osoba, žádající o státní občanství, právo obrátiti se během tří měsíců ode dne, kdy obdrží písemně zamítavé rozhodnutí, s touž žádostí na druhou vládu. V případě opětného zamítnutí řídí se státní občanství dotyčné osoby mírovými smlouvami. S osobou, žádající o státní občanství na základě domovského práva, nebude až do vyřízení jejího podání nakládáno ve státě, o který jde, jako s cizozemcem, a nemusí taková osoba žádati o nový slib domovské příslušnosti leč, že nabyla domovského práva po 28. říjnu 1918. Žádosti o udělení státního občanství již podané mají býti vyřízeny do jednoho měsíce ode dne, kdy toto ustanovení nabude působnosti. 3. Opce. Opční prohlášení mají býti vyřízena do jednoho měsíce ode dne, kdy toto ustanovení nabude působnosti. V případě formálních nedostatků opčních prohlášení mají úřady, nařizujíce doplnění takových prohlášení, určiti k tomu přiměřenou lhůtu a doplněná prohlášení, podaná znovu v této lhůtě, považovati za podaná včas. Opční prohlášení, podaná v konsulátě, nepodléhají kolkovnému. Za ženu optuje muž, za děti do 18 let rodiče, pokud se týče poručníci. Článek 2. Obě strany souhlasně prohlašují, že obsah ustanovení čl. 1. o státním občanství byl vyhlášen v republice Československé výnosem ministerstva vnitra ze dne 8. listopadu 1922, číslo 83.461 a v republice Polské nařízením ministerské rady ze dne 12. prosince 1922 Dz. U. R. P. č. 10 ex 1923 č. 58. ČÁST II. Amnestie. Článek 3. Republika Polská uděluje dnem, kdy tato smlouva nabude působnosti, a republika Československá udělí v tentýž den milost osobám, které a) v době od 28. října 1918 do 10. srpna 1920 se dopustily činů stíhaných z moci úřední trestními soudy, jestliže činy ty byly v souvislosti s politickou agitací, která byla prováděna v otázce příslušnosti Těšínského Slezska, Oravy a Spiše, nebo b) majíce na bývalém plebiscitním území řádné bydliště nebo trvalý pobyt nebo majíce tam až do dne sjednání této smlouvy domovskou příslušnost sběhly před 31. prosincem 1921, nebo i potom až do dne podpisu smlouvy jinak vyhnuly se splnění branné povinnosti, pokud uprchly z území jedné smluvní strany na území druhé nebo tam se již zdržovaly. Článek 4. Amnestie stanovená v čl. 3 záleží v tom, že se: a) promíjí hlavní i vedlejší tresty již uložené a dosud nevykonané, jakož i veškeré následky odsouzení, b) odčiňuje odsouzení a trest vymazuje z rejstříku trestů, c) zastavuje trestní řízení již zahájené a dosud neskončené; nové řízení se nezahájí. Článek 5. Sbíhají-li se trestné činy, uvedené v čl. 3, s jinými trestnými činy, vztahuje se milost pouze na ony trestné činy a nebude míti vlivu na trestní řízení a výkon trestu uložené pro tyto. Článek 6. Předměty, které byly zabaveny v trestním řízení dosud pravoplatně neskončeném, a rovněž jistoty a podobná plnění, jež byla konána, aby byla odvrácena vazba, budou vráceny, a to i tehdy, byly-li uznány za propadlé z toho důvodu, že ten, kdo jistotu dal, nesplnil povinností mu uložených. Předměty, které byly zabaveny pro účely jiného trestního řízení, nebo ty, o nichž jest důvodné podezření, že byly nabyty a jsou drženy bezprávně, jakož i zbraně a třaskaviny nebudou však vráceny. Článek 7. Osoby, jimž bude udělena milost podle předchozích ustanovení, mohou se vrátiti do svého dřívějšího bydliště a nebudou tam podrobeny z důvodu spáchání trestných činů výše uvedených žádným omezením. Článek 8. Pokud nebylo trestní řízení pravoplatně skončeno, přihlížejí k udělené milosti jako důvodu zániku trestnosti činu orgány veřejné žaloby i soudy, i když se jí obviněný nedovolává. Byl-li však již pravoplatně uložen trest, rozhodne soud, který vynesl rozsudek v prvé stolici, z povinnosti úřední nebo na žádost odsouzeného usnesením, zda jsou tu podmínky amnestie, a byl-li vyměřen v případě čl. 3 týmž rozsudkem společný trest, určí zároveň, jaká část trestu se promíjí. Do usnesení bude lze si u něho stěžovati k nadřízenému soudu do patnácti dnů. Článek 9. Republika Polská uděluje dnem, kdy tato smlouva nabude působnosti, a republika Československá udělí v tentýž den milost osobám, které a) v době od 28. října 1918 do 10. srpna 1920 se dopustily činů stíhaných úřady správními (administrativními, policejními vrchnostmi), jestliže činy ty byly v souvislosti s politickou agitací, která byla prováděna v otázce příslušnosti Těšínského Slezska, Oravy a Spiše, nebo b) se dopustily při sčítání obyvatelstva, jež bylo provedeno na bývalém plebiscitním území, přestupků proti předpisům o sčítání lidu. O rozsahu a účincích milosti platí obdobně ustanovení čl. 4—7 této smlouvy. O tom, zda jsou tu podmínky amnestie, rozhodnou příslušné úřady správní (administrativní policejní vrchnosti) první stolice. Byl-li nálezem vyměřen společný trest za trestné činy, stanoví úřad, který nález vydal, jaká část trestu se promíjí. O stížnostech proti rozhodnutí úřadů uvedených v předchozím odstavci rozhodne se pořadem instancí. Článek 10. 1. Smluvní strany prohlašují, že podmínky udělení milosti budou posuzovati blahovolně a bez úzkoprsosti. 2. Do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, sdělí si navzájem vlády obou smluvních stran seznamy osob, jimž byla udělena neb odepřena milost podle výše uvedených ustanovení. ČÁST III. Ochrana menšin. Článek 11. Příslušníci republiky Československé národnosti polské budou užívati v Československu všech práv, která by jim podle jejich počtu mohla příslušeti na základě předpisů ústavy, zákonů i nařízení československých o menšinách, jakož i ustanovení této smlouvy. Stejně příslušníci republiky Polské národnosti československé budou užívati v Polsku všech práv, která by jim podle jejich počtu mohla příslušeti na základě předpisů ústavy, zákonů i nařízení polských o menšinách, jakož i ustanovení této smlouvy. Týče se to obyvatelstva usazeného na bývalém území plebiscitním Těšínského Slezska, Oravy i Spiše, rozděleném rozhodnutím konference velvyslanců z 28. července 1920 mezi Polsko a Československo, i obyvatelstva usazeného v ostatním území republiky Polské, resp. republiky Československé. Mluví-li se v této smlouvě o kvalifikované menšině v Československu nebo v Polsku, jest tím rozuměti menšinu, které jsou přiznána menšinová práva platnými zákony československými, resp. polskými. Článek 12. Obě smluvní strany prohlašují souhlasně, že jsou rozhodnuty nakládati blahovolně: Republika Polská s menšinou československou a republika Československá s menšinou polskou. Obě smluvní strany uznávají povinnost loyality menšin proti státu, v němž se nalézají. Při tom nebude se za neloyálnost považovati obrana práv menšinových. Článek 13. Pro stanovení národnosti nebo jazyka mateřského jest směrodatné prohlášení dotyčné osoby nebo jejího právem povolaného zástupce, a to v rámci zákonů státních. Jakýkoliv způsob násilného odnárodňování je nedovolený. Zejména prohlašují obě smluvní strany, že považují za protizákonný každý nátlak na rodiče, aby posílali děti do škol jiného jazyka vyučovacího, než jest jejich jazyk mateřský. Článek 14. Soudní i administrativní projednávání a protokolování se stranami, doručování obsílek, obžalovacích spisů, rozsudků a nálezů, jakož i přijímání a vyřizování podání, zápisy do pozemkových knih, vnější označování úředních budov, vydávání veřejných vyhlášek a prohlášení v obvodech, které vykazují kvalifikovanou menšinu národní, bude se díti pro menšinu československou, resp. polskou také v jazyku československém, resp. polském. V obcích a osadách s obyvatelstvem národnosti československé, kde menšina československá podle svého počtu nepožívá práv jazykových, t. j. na Volyni, dovolí vláda polská užívati jazyka československého v úřadování obcí a osad, pokud to neodporuje platným předpisům zákonným. Článek 15. Aby menšině polské, resp. československé bylo umožněno fakticky užívati jazykových práv před soudy, úřady a orgány státními, obě smluvní strany učiní opatření, aby u soudů, úřadů a orgánů státních, jejichž působnost se vztahuje na obvody s kvalifikovanou menšinou polskou, resp. československou, byly v těchto obvodech a mimo to rovněž podle možnosti u jiných soudů a správních úřadů, které jsou pro uvedené obvody první instancí, s vyloučením úřadů centrálních mezi úředním personálem v dostatečném počtu osoby, které vedle jazyka státního ovládají jazyk polský, resp. československý. Článek 16. Při udílení koncesí, oprávnění, úředních povolení a pod., jakož i při udílení subvencí, státních přídělů a jakýchkoli oprávnění výdělečných v republice Československé, resp. v republice Polské budou občané českoslovenští národnosti polské, resp. občané polští národnosti československé, jakož i tuzemské osoby právnické v mezích zákonů postaveni na roveň osobám národnosti československé, resp. polské. Článek 17. Obě smluvní strany se zavazují, že také v obvodech, kde menšina podle platných předpisů nemá nároku na zřízení samostatných veřejných škol národních (obecných a občanských), povolí zřízení soukromých škol s vyučovacím jazykem dotyčné menšiny s právem veřejnosti, budou-li splněny zákonné podmínky, a udělí jim podle možnosti též podpory; zejména zabezpečí vláda polská všechny možné úlevy při zřizování samostatných soukromých škol s československým jazykem vyučovacím na Volyni. Článek 18. Osoby zaměstnané při vyučování, čítaje v to i správce škol, v československých školách republiky Polské, resp. v polských školách republiky Československé, jakož i při bezprostředním dozoru na takové školy národní mají býti národnosti československé, resp. polské a mají míti předepsanou jazykovou a odbornou kvalifikaci. Při tom ovšem jest se říditi zákony v daném státě platnými. Článek 19. Kandidáti učitelství, českoslovenští občané polské národnosti, resp. polští občané československé národnosti, kteří nabyli učitelské kvalifikace v Polsku, resp. v Československu, budou podle potřeby přijímáni do učitelské služby v polských školách v republice Československé, resp. v československých školách v republice Polské pod podmínkou, že složí doplňovací zkoušku podle předpisů platných v Československu, resp. v Polsku. S učiteli těmi bude, složí-li doplňovací zkoušku, jednáno stejně jako s učiteli, kteří nabyli učitelské kvalifikace v daném státě. Článek 20. Pro československé školy národní v republice Polské a pro polské školy národní v republice Československé budou ustanoveny v nejširších mezích, jaké připouštějí platné předpisy (zákony i nařízení), zvláštní bezprostřední orgány správní. Článek 21. O zabezpečení potřebných a vhodných čítanek, učebnic a pomůcek učebných pro veřejné školy stará se každý stát. Žádná veřejná škola nemůže býti zůstavena bez čítanek, učebnic a pomůcek učebných, jež jsou předepsány a nezbytny pro pravidelný chod vyučování. Ve všech těchto knihách a pomůckách jest užívati vždy jazyka spisovného. Článek 22. Úmluva obsažená v této části zůstává v platnosti, pokud nebude vypovězena. Nemůže býti vypovězena před uplynutím dvanácti let; bude-li vypovězena, pozbývá působnosti šest měsíců po výpovědi. ČÁST IV. Rozluka spisová. Článek 23. a) Obě smluvní strany zavazují se vydati si navzájem beze všeho odškodnění veškerý spisový materiál jakéhokoliv druhu státní a autonomní správy, soudů, institucí práva veřejného a ústavů všeobecné užitečnosti, pokud se nalézá v jich úschově kdekoliv a výhradně se týká territoriálních jednotek státní a autonomní správy bývalého Rakousko-Uherska na území Slezska Těšínského, Oravy a Spiše podle jejich stavu z 28. října 1918 (obce, okresy, atd.) nalézajících se v celku na území připadlém druhé ze smluvních stran. b) Spisy osobní budou vydány, jestliže se týkají osob, které zůstaly na území druhé ze smluvních stran a nabyly jejího státního občanství. Vydání nepodléhají spisy týkající se politického působení těchto osob, včetně spisů, týkajících se jejich činnosti v době plebiscitu a se zřetelem naň. c) O spisovém materiálu náboženských společenstev platí toto ustanovení potud, pokud jde o správní funkce těchto společenstev, uložené jim platnými předpisy státními. Pokud jde o spisový materiál vyplynulý z jejich činnosti samosprávné, obě smluvní strany uplatní svůj vliv, aby přiměly náboženská společenstva k jeho odevzdání, pokud se nalézá v jejich držbě nebo správě. Rovněž bude vydán materiál spisový vzniklý činností náboženských společenstev v obou naznačených oborech jejich působnosti, který se nalézá v držení nebo ve správě státní. Spisový materiál náboženských společenstev, pokud se týká správních záležitostí jednotek náboženských, jichž obvody územní jsou novou státní hranicí rozděleny, bude však vydán až po úpravě správních obvodů náboženských jednotek v souhlasu s hranicemi státními. d) Závazek vzájemného vydání omezuje se na spisový materiál vzniklý v době od 1. ledna 1890 do 10. srpna 1920. Z doby od 1. ledna 1870 do konce roku 1889 budou za stejných předpokladů a podmínek odevzdána všechna příslušná priora. Pro následující správní odvětví překládá se tato hranice zpět na 1. květen 1848 včetně: železnice, vojsko, polní a lesní hospodářství, vnitřní správa (počítajíc v to stavební a horní správu), pošty a telegrafy. Nad to budou vydány počínajíc 1. květnem 1848 spisy bývalé zemské komise vyvazovací a regulační, bývalé zemské komise allodialisační, místního komisaře pro záležitosti agrární a zemské komise pro záležitosti agrární. Bez újmy těchto zásad budou na zvláštní požádání vydány též pomůcky ne starší než roku 1848, a to i s příslušnými spisy, pokud jde o listiny právotvorné povahy a pokud jimi utvořené neb osvědčované právní poměry ještě trvají, jako na př. koncesní, smluvní listiny, nabývací tituly (vodoprávní, hornoprávní atd.), propůjčovací listiny, lenní věci, fideikomisy, nadace, věnování atd. Článek 24. a) Spisový materiál, který nemá povahy společné a týče se jednotek territoriálních, které byly rozděleny státní hranicí československo-polskou, rozdělí se mezi obě strany tak, aby každé straně dostalo se spisů dotýkajících se té části dané jednotky territoriální, jež jí připadla. Společný spisový materiál, t. j. jednotlivé svazky, knihy, sešity, fascikle, doklady, které týkají se obou částí jednotek territoriálních rozdělených mezi smluvní strany, připadají té smluvní straně, které se dostalo větší části dané jednotky. Za společný materiál tohoto druhu považuje se toliko materiál nedělitelný vůbec, anebo takový, který lze rozděliti toliko způsobem mechanickým (roztržením, vytržením), při čemž přílohy tvoří se spisem nerozlučný celek. Strana, která podrží originály příloh, pořídí vlastním nákladem kopie jejich pro stranu druhou. b) Stát, jemuž takový společný materiál nepřipadne, má právo nahlížeti do něho svými orgány a zhotoviti si jeho opisy, fotografie, snímky a pod., případně žádati na státu chovajícím tento materiál vyhotovení kopií a případných vysvětlení za náhradu vlastních výloh, též vypůjčovati si takové spisy na lhůtu předem stanovenou k použití se zárukou jich bezpečnosti a vrácení. c) Právo nahlížení vztahuje se na spisový materiál vzniklý v době od 1. ledna 1870 do 10. srpna 1920. d) Jestliže vedle originálu takového společného materiálu je v úschově ještě druhopis (na př. u matrik) nebo kopie psané anebo mechanicky rozmnožené, obdrží ona ze smluvních stran, které originál nepřipadne, druhopis, po případě jednu anebo v případě potřeby a dle možnosti i více kopií. Článek 25. Spisovým materiálem jest rozuměti: a) Archivní a registraturní spisy (exhibity, referáty, koncepty, vyjádření, dobrozdání, jednací protokoly, přílohy, korrektury, po případě dosud nevyřízené nebo nevypravené kusy, dále tištěné nebo jiným způsobem rozmnožené, k předmětu jednání se odnášející spisy, jako pojednání, zprávy, výkazy, tabulky atd.). b) Rejstříky (matriky, veřejné a úřední knihy, jako knihy pozemkové, obchodní rejstříky, knihy horní, vodní, železniční, hospodářské, lesní plány, rejstříky ochranných známek atd., dále indexy, podací protokoly, elenchy, katalogy, účty, pokladniční pomůcky, statistické tabulky, výkazy, zprávy, katastry a publikace úřadů státních a autonomních, jakož i válečných hospodářských ústředen, které byly až do politické změny pod státním dohledem atd.). c) Plány (mapy, projekty, skizzy, studie, programy, popisy, případně po ruce jsoucí kopie a olejové matrice, ať již patří k výše zmíněným rejstříkům, či nikoliv). d) Právní listiny a doklady (doklady všeho druhu, jako nadační listiny, veřejné nebo soukromé smlouvy, koncesní listiny, stanovy, podmínky přejímací a pod.) bez zřetele na místo uložení a způsob jich zařazení v archivech a registraturách, vesměs bez zřetele k látce, z které jsou zhotoveny nebo která jest jejich podkladem. Článek 26. a) Obě smluvní strany zavazují se vzájemně, že prozkoumají svoje archivy, registratury, kanceláře, jakož i jiná místa určená k přechovávání spisového materiálu, o němž výše děje se zmínka, a že odevzdají druhé straně výkazy toho spisového materiálu, který má býti vydán po názoru strany jej chovající. Výkazy ty budou zaslány druhé ze smluvních stran po částech nebo najednou nejdéle do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti. Veškerý náklad s tím spojený nese strana chovající spisový materiál, o nějž jde. b) Obě smluvní strany zavazují se vzájemně, že dovolí za účelem zjištění spisového materiálu, který má býti vydán anebo jehož známost může býti druhé straně žádoucí, aby do dvanácti měsíců po odevzdání svrchu zmíněných výkazů, t. j. tedy nejdéle do doby jednoho a půl roku ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, pátráno bylo v dotyčných archivech, registraturách, kancelářích, jakož i jiných místech, určených k přechovávání spisového materiálu, o nějž jde, v úředních hodinách a za dohledu příslušných úředníků domácích úředníky určenými druhou stranou a že za tím účelem poskytne jim jak pomoc svých vlastních úředníků, tak i místnosti, vyhovující potřebám těchto prací. Zvláště zaručuje se těmto vyslaným úředníkům možnost těžiti z repertorií (nahlížeti v ně, činiti z nich výpisky, poznámky atd.), jakož i vkročiti do skladů těchto archivů, registratur, kanceláří atd. Závazek tento omezuje se na spisový materiál vzniklý v době od 1. ledna 1870 do 10. srpna 1920. Z tohoto oprávnění vylučuje se materiál, vytčený v čl. 23 b) poslední věta. c) Obě smluvní strany zavazují se vzájemně, že si vydají na požádání i takové spisy, o nichž je řeč v čl. 23 odst. a) a odst. b) a čl. 24 odst. a), které nebyly uvedeny ve výkazech svrchu zmíněných. Případná dotyčná požádání hromadná podá každá z obou stran nejdéle do šesti měsíců po skončení pátrání, o němž se zmiňuje odst. b) tohoto článku, t. j. tedy nejdéle do dvou let ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti. Jednotlivá požádání mohou býti podána nejdéle do deseti let od dne, kdy tato smlouva nabude působnosti. Článek 27. a) Obě smluvní strany se vzájemně zavazují, že do tří měsíců ode dne odeslání výkazů a hromadných požádání svrchu zmíněných budou míti připraven k odevzdání spisový materiál, o nějž jde, u úřadů, které jej mají v úschově. Nebyl-li v této době spisový materiál převzat druhou smluvní stranou, bude uložen a nese pak náklad nového vyřazení strana přejímací. b) Odvoz spisového materiálu provede přejímající strana na vlastní útraty. Vývozu tohoto materiálu nebudou kladeny v cestu nižádné překážky povahy celně-finanční. Článek 28. Obě smluvní strany se vzájemně zavazují, že se postarají o to, aby veškeren spisový materiál míst přicházejících v úvahu až do konečného vyřízení všech otázek týkajících se rozdělení tohoto materiálu, byl zachován tou měrou neztenčený, že bez vědomí a svolení druhé smluvní strany nebude žádný díl tohoto materiálu jinde umístěn, skartován neb nějakým způsobem zcizen nebo zničen. Článek 29. a) Obě smluvní strany ustanoví do jednoho měsíce po ratifikaci této úmluvy po jednom generálním komisaři; úkolem těchto komisařů bude, aby, pokud jde o spisový materiál, který jest v úschově jedné neb druhé ze smluvních stran, zahájili akci vylučovací a přejímací a dbali toho, aby práce ty byly skončeny co nejdříve. b) Tito generální komisaři mají svoje sídlo na území bývalého Těšínského Slezska neb v jeho nejbližším sousedství a stýkají se buď přímou korespondencí písemnou neb osobně v periodických schůzkách. c) Generální komisaři budou oprávněni ku přímému styku s ministerstvem zahraničních věcí a se všemi úřady svého státu, které přechovávají spisový materiál, o nějž jde, a určí v dohodě s těmito úřady pro jednotlivé archivy, registratury, kanceláře a jiné sbírky spisů neb pro skupiny těchto komise odevzdávací a přejímací, sestávající po jednom komisaři z každé strany. d) Komise odevzdávací a přejímací určují spisy, které mají býti odevzdány, a pečují o řádné odevzdání a odvezení tohoto spisového materiálu. Článek 30. Pokud se týče elaborátů katastru daně pozemkové (triangulační, katastrální, evidenční operáty, originální mapy, čistotisky, přehledné mapy, indikační nástiny, odhadní operáty, parcelační protokoly a pod.), platí ještě další zvláštní ustanovení: a) Materiál, který se vztahuje výlučně na území druhé smluvní strany, bude vydán co nejdříve, nejpozději však ve lhůtách pro vydání spisového materiálu všeobecně stanovených, a to bez časového omezení po podepsání této smlouvy, v originále s podrobnými seznamy, pokud se tak již nestalo na základě dohody sjednané dne 10. září 1920 mezi polským finančním ředitelstvím v Těšíně a československým finančním ředitelstvím v Opavě. b) Z materiálu pohraničního území v Těšínském Slezsku a v bývalém království Uherském obdrží bez časového omezení originální elaboráty ta z obou smluvních stran, na jejíž území dotyčné elaboráty ve větší části se vztahují; druhá strana obdrží kopie dotyčných elaborátů. Je-li rozdělení těchto elaborátů možné bez poškození celku, budou vydány takové dílčí operáty dle míry územní příslušnosti. Vydání materiálu pohraničního území v originálu nebo v kopii bude s podrobným seznamem provedeno co možná nejdříve po podpisu této smlouvy. Výlohy spojené s pořízením kopií hradí strana, jež obdrží originál. Článek 31. Obě smluvní strany bezodkladně vydají nařízení, týkající se vzájemného vydání spisů soudních, rejstříků, knih a map pozemkových v soudních okresech rozdělených mezi republiku Československou a republiku Polskou a nacházejících se při jakýchkoli soudních instancích cestou dorozumění mezi ministerstvy spravedlnosti obou stran. Článek 32. Ohledně spisů, týkajících se komunikací všeho druhu, vyjímajíc dráhy železné, jest se říditi zásadami uvedenými v příčině spisů týkajících se jednotek správních i jednotek territoriálních, rozdělených novou hranicí polsko-československou [čl. 24 a), odst. 1.]. Společné spisy, týkající se silnic přetnutých hranicí, obdrží strana, v jejímž držení nalézá se větší část jednotlivé komunikace na území Slezska Těšínského a též bývalého plebiscitního území na Oravě a Spiši [čl. 24 a), odst. 2., 3., 4.]. Článek 33. Úprava otázek týkajících se rozluky spisů vojenských, železničních a spisů uschovaných dosud u úřadů rakouských zůstane vyhrazena s tím, že část o spisové rozluce (čl. 23 až 33) nenabude působnosti, pokud obě strany se nedohodnou také o těchto věcech. ČÁST V. Likvidace majetku země Slezské, bývalých žup Oravské a Spišské, jakož i jiných korporací. Článek 34. Majetek země Slezské, bývalých žup Oravské a Spišské, jakož i jiných samosprávných svazů a veřejnoprávních korporací, které existovaly dne 28. října 1918 a jejichž obvod nebo okruh působnosti byl rozdělen novou hranicí mezi republikou Polskou a Československou na základě rozhodnutí konference velvyslanců ze dne 28. července 1920, podléhá likvidaci podle ustanovení této smlouvy. Článek 35. Majetkem veřejnoprávních korporací a ústavů, který má býti rozdělen, rozumějí se veškerá věcná práva, výsady, práva obligační, dluhy, břemena a závazky, jakož i všeliké právní poměry majetkové povahy. Mimo to stejně jako tyto majetky jest rozděliti všeliké fondy, na něž státní nebo samosprávné úřady měly dozor. Článek 36. Z likvidace jsou vyloučeny: statek veřejný, silnice a cesty, chrámy a kaple, církevní sbory, hřbitovy, jakož i pomníky všeho druhu a pod. Článek 37. Veškeré otázky týkající se udržování pohraničních mostů, společných silnic a cest, užívání vodovodu, elektrárny, plynárny, sítě tramvajové a kanalisační oběma částmi bývalé obce Těšína, dále právních poměrů na pohraničních tocích (vodách tekoucích), jakož i stanovení povahy hraniční čáry těmito toky probíhající, upraveny budou zvláštními dohodami mezi oběma státy na podkladě dat získaných u příležitosti administrativních pochůzek po hranici, provedených společně zúčastněnými delegacemi mezinárodní rozhraničovací komise československo-polské. Článek 38. Směrodatným pro likvidaci (t. j. pro zjištění a ocenění majetku) jest zásadně stav majetku dne 28. října 1918. Článek 39. Svazy samosprávné a korporace veřejnoprávní mohou se dohodnouti o likvidaci samy, a to v rámci předpisů je zavazujících. Pokud se samy nedohodly nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, předloží soupis veškerých aktiv a pasiv, podléhajících rozdělení (inventáře a případně bilance) podle stavu ze dne 28. října 1918 likvidační komisi. Nestane-li se tak, vyhotoví tyto soupisy orgán, určený k tomu likvidační komisí, při čemž na její požádání poskytnou pomoc jak správy těchto majetků, tak i příslušné úřady. Článek 40. Súčtování nepodléhá majetek, o jehož rozdělení byly nebo mají býti sjednány zvláštní smlouvy. To platí především o spořitelnách města Těšína, Jablunkova a Fryštátu, o sirotčích pokladnách a ústavech pro sociální pojišťování. Co do rozdělení spisů zavazují zvláštní předpisy této smlouvy. Článek 41. Hodnota majetku ocení se podle zásad slušnosti a spravedlnosti. Článek 42. Likvidační klíč stanoví se takto: 1. Pro majetek žup a obcí průměrem na základě poměru velikosti převzatého území, počtu obyvatelstva podle sčítání z roku 1910, jakož i přímých daní státních (průměrem z let 1911, 1912, 1913) připadajících na převzaté části území. 2. Pro jiné korporace a ústavy stanoví komise likvidační slušný a spravedlivý klíč buď podle vzniku majetku, či počtu členů, či počtu a velikosti podílů, nebo délky silnic a cest a podobně. Článek 43. O vlastnictví nemovitostí s inventářem a příslušenstvím, jakož i o vlastnictví movitostí rozhoduje zásada územní. Práva majetková, vzniklá z pohledávek veřejného i soukromého práva za osobami fysickými i právnickými, připadnou té straně, na jejímž území nachází se v den, kdy tato smlouva nabude působnosti, předmět zatížený těmito pohledávkami, pokud se týče bydliště nebo sídla dlužníka. Pokud majetek, který připadl v podíl jedné ze stran, představuje hodnotu větší, než jaká té které straně náleží podle rozdělovacího klíče, započte se přebytek k dobru druhé strany. Článek 44. Břemeno dluhů zabezpečených hypotekárně převezme ona strana, která převzala vlastnictví nemovitosti zatížené dotyčnou hypotékou. V případě, že nemovitost zatížená hypotékou byla rozdělena novou hranicí, bude hypotekární dluh rozdělen mezi obě části hranicí přeťaté nemovitosti v poměru k jejich ploše a v poměru jejich výnosnosti zapsané do pozemkového katastru. Tím způsobem budou rozděleny hypotekární dluhy, váznoucí simultanně na několika nemovitostech, z nichž jedna leží nyní na území republiky Polské a jiná na území republiky Československé. Rozdělení dluhů hypotekárních, provedené podle předcházejících zásad mezi části nemovitosti přeťaté hranicí, resp. mezi jednotlivé nemovitosti zatížené dosud simultanní hypotékou, bude na žádost zúčastněné strany zapsáno do příslušných pozemkových knih. Článek 45. Dluhy nezabezpečené a jiné závazky, které nespadají pod ustanovení předchozího článku a tíží samosprávné svazy nebo veřejnoprávní korporace, budou rozděleny v poměru k hodnotě převzatého majetku. Článek 46. Břemeno nezajištěných dluhů a jiných závazků země Slezské, které nespadají pod ustanovení čl. 44, přejímá strana československá. Břemeno nezajištěných dluhů a jiných závazků bývalé obce Těšína přejímá strana polská. Aby se vyvarovalo obtížím a nákladům, jež by byly spojeny s podrobným súčtováním majetku země Slezské a bývalé obce Těšína, obě smluvní strany shodly se na tom, že na úplné vyrovnání vzájemných likvidačních nároků těchto svazů poukáže strana polská straně československé částku pět milionů šest set tisíc korun československých, splatnou ve dvou stejných lhůtách ročních dne 2. ledna 1926 a 2. ledna 1927. Tím jest likvidace majetku země Slezské a bývalé obce Těšína definitivně vyřízena. Článek 47. Rozdělení nadací mezi oba státy bude provedeno likvidační komisí, o níž je řeč ve čl. 48 této smlouvy, na základě nadačních listin se zřetelem na účel a závazky nadací. Článek 48. Podrobné súčtování, pokud nebylo provedeno touto smlouvou nebo svazy nebo korporacemi samými, provede podle výše uvedených zásad smíšená likvidační komise československo-polská. Komise ta bude sestavena do šesti týdnů ode dne ratifikace této smouvy a bude se skládati ze zástupců obou stran, a to po jednom zástupci a jednom náhradníku z každé strany a z potřebného počtu expertů. Bude zasedati střídavě v Opavě a Katovicích. Zahájení prací komise bude stanoveno dohodou obou vlád. Článek 49. K platnému usnesení likvidační komise jest třeba shody delegací obou stran. Případný nedostatek shody bude konstatován oběma delegacemi na společné schůzi. Každé z delegací náleží právo konstatovati jednostranně nedostatek shody během jednoho měsíce od schůze zmíněné v předchozím odstavci a předložiti spornou otázku své vládě, která o tom zpraví vládu druhé strany. V obou případech přechází rozřešení sporné otázky na vlády obou stran. Článek 50. Jestliže se vlády obou států neshodnou ve sporné otázce jim přikázané do šesti měsíců ode dne, kdy jim byla věc odkázána likvidační komisí, nebo ode dne, kdy vláda jedné ze stran byla uvědomena, že delegace druhé ze stran předložila spornou věc své vládě, mohou obě vlády odevzdati spornou otázku arbitrovi jmenovanému dohodou obou stran a v případě, že nedojde mezi nimi k dohodě, presidentem Institutu mezinárodního práva v Brusselu. Náklady spojené s řízením rozhodčím nesou obě strany stejným dílem. Článek 51. Společenstva, spolky a jich svazy i jiné korporace, které nemají povahy veřejnoprávní, a jejichž okruh působnosti byl rozdělen novou hranicí, mohou, pokud se jim nezdaří provésti súčtování vnitřní dohodou, odevzdati provedení tohoto súčtování likvidační komisi (čl. 48). Komise provede súčtování na podkladě zásad této smlouvy. Obě strany se zavazují, že svolí, aby hospodářská činnost společenstev, spolků a jejich svazů i jiných korporací, zmíněných v odst. 1. tohoto článku, za dosavadních podmínek dále trvala až do doby, kdy likvidační komise skončí súčtování. Výměna peněz těchto společenstev, spolků a jejich svazů i jiných korporací nebude brána v pochybnost, pokud byla provedena před 1. lednem 1921. Jestliže taková společenstva, spolky, jejich svazy a jiné korporace uskutečnily již faktické rozdělení majetku, obě strany se zavazují, že vyměří pouze daně připadající na majetek, který leží na území dotčeného státu, a to ode dne skutečného rozdělení. Článek 52. Tato část smlouvy se netýká majetku vratislavského biskupství, který se nachází na části Slezska, která připadla Československé republice. O majetku tom sjednají v případě potřeby obě strany zvláštní smlouvu. ČÁST VI. Úprava pensijních závazků co do samosprávných zaměstnanců. Článek 53. Pensijní závazky země Slezské, bývalých žup Oravské a Spišské a novou státní hranicí rozdělených okresů a obcí upravují se tímto způsobem: a) Právně nabyté pensijní a zaopatřovací nároky zaměstnanců uvedených samosprávných korporací včetně učitelů, kteří v čas rozdělení Těšínského Slezska, Oravy a Spiše byli v činné službě, a jich příslušníků, postihují ve všech případech, kdy nároky ty byly by postihly samosprávné korporace nahoře uvedené, onu část samosprávné korporace, v jejímž území jest ústav nebo úřad, kde zaměstnanec v čas rozdělení vykonával službu, z které vznikl nárok na pensijní neb zaopatřovací požitky. V případech pochybných rozhodna jest doba, kdy dotyčný ústav neb úřad fakticky přešel ve správu polskou nebo československou. b) Požitky pensijní a zaopatřovací, které v čas rozdělení dotčené korporace byly již vypláceny, zatěžují onu část samosprávné korporace, která přináleží k státu, v jehož obvodě osoba, z jejíhož služebního poměru vznikl nárok na pensijní nebo zaopatřovací požitky, měla domovské právo bezprostředně před vstupem do služby dotčené korporace. Osobám takovým jest vyhrazeno, aby podržely své dosavadní bydliště na území druhého státu, aniž by ztratily nároku na platy pensijní nebo zaopatřovací, pokud nedosáhly státní příslušnosti v onom státě, kde bydlí. Nedá-li se domovská příslušnost osoby, z jejíhož služebního poměru vznikl nárok na pensijní nebo zaopatřovací požitky, zjistiti, nebo spadá-li příslušnost ta mimo území obou smluvních států, platí pensijní nebo zaopatřovací požitky ona část samosprávné korporace, v jejímž obvodě jest ústav neb úřad, ke kterému osoba výše označená v čas svého pensionování nebo úmrtí byla stále službou přidělena. ČÁST VII. Slezské úvěrní ústavy. Článek 54. Vláda republiky Polské souhlasí s tím, že obligace vydané „Komunálním úvěrním ústavem země Slezské“ (Kommunalkreditanstalt des Landes Schlesien), jakož i „Rakousko-Slezským ústavem pro úvěr pozemkový“ (Oesterreichisch-Schlesische Bodenkreditanstalt) splatny jsou v korunách československých v poměru jedna koruna československá za jednu korunu rakousko-uherskou. Obě smluvní strany shodují se v tom, že službu obligací zmíněných v předchozím odstavci budou konati „Slezský komunální úvěrní ústav“ a „Slezský pozemkový úvěrní ústav“ v Opavě a že likvidace vzájemných právních poměrů provede se podle ustanovení obsažených v článcích dalších. Článek 55. Pohledávky Komunálního úvěrního ústavu země Slezské za svazy samosprávnými na území republiky Polské, jakož i pohledávky Rakousko-Slezského ústavu pro úvěr pozemkový, které byly anebo jsou zajištěny hypotékou na nemovitostech ležících na území republiky Polské, přejímá republika Polská, po případě ústav k tomu cíli ustanovený vládou republiky Polské (nazývané dále stranou polskou). Slezský komunální úvěrní ústav a Slezský pozemkový úvěrní ústav v Opavě (nazývané dále stranou československou) jsou povinny do měsíce ode dne působnosti této smlouvy vydati straně polské smlouvy i dlužní úpisy, jakož i výpisy z knih účetních a všeliké jiné doklady o pohledávkách převzatých stranou polskou. Svrchu zmíněné převzetí pohledávek bude na opatření vlády republiky Polské zapsáno do pozemkových knih a vyznačeno v dlužních úpisech. Republika Polská, po případě vládou republiky Polské určený ústav vstupuje do všech práv z titulu smluv o zápůjčkách a bude oprávněn vymáhati je podle právních předpisů platných v republice Polské. Článek 56. Republika Polská, po případě ústav vládou republiky Polské určený přejímá z titulu likvidace vůči straně československé břímě výplaty příslušné částky obligačního dluhu ústavů jmenovaných v článku 54, odst. 1., podle umořovacích plánů těchto ústavů sumou, jež odpovídá pohledávkám převzatým stranou polskou, a to podle jich stavu z 1. ledna 1925. Platy se konají v korunách československých v poměru jedna koruna československá za jednu korunu rakousko-uherskou. Aby příslušná suma mohla býti zjištěna, strana československá předloží straně polské výkazy i s plány umořovacími a dovolí zástupci strany polské nahlížeti do všech knih, korespondencí, výkazů, kont, dokladů a všelikých jiných listin. Článek 57. Aby byla zjištěna pokaždé suma dluhovaná stranou polskou podle článku 56, předloží strana československá straně polské 3 měsíce přede dnem každé splatnosti potřebné výpočty obsahující úroky, úmorové splátky a jednu třetinu správního příspěvku připadajícího na převzaté pohledávky. Straně polské bude příslušeti právo verifikovati tyto výpočty způsobem obdobným způsobu zmíněnému v článku 56, jakož i právo navrhnouti opravy, o nichž musí se státi dohoda měsíc přede dnem splatnosti. Suma, již má strana polská zaplatiti a která se stanoví podle předchozího odstavce tohoto článku, bude vyplacena straně československé tři dny přede dnem splatnosti salvo errore et ommissione, t. j. s výhradou pozdějšího vyrovnání zjištěných chyb ve výpočtu. Platy připadající na stranu poskou podle článku 56 za dobu od 1. ledna 1925 a dospělé, než tato smlouva nabude působnosti, budou splaceny stranou polskou do šesti neděl po tom, kdy strana československá předloží straně polské výpočty o těchto platech. Strana polská bude moci provésti všechny svrchu zmíněné platy podle své volby buď v hotovosti nebo splatnými kupony i příslušnými obligacemi zmíněných ústavů úvěrních podle jejich nominální hodnoty, při čemž placení obligacemi jest přípustno jen, pokud jde o splátky úmorové. Týmž způsobem nebo jiným způsobem, na němž se obě strany shodnou, bude moci strana polská každé doby zaplatiti část nebo celý dlužný kapitál. Strana československá na žádost strany polské poskytne všelikou pomoc při nakoupení cenných papírů potřebných ku zmíněným platbám. Článek 58. Z titulu vyrovnání úroků, úmorových splátek, úroků z prodlení i příspěvků správních za dobu do 31. prosince 1924 včetně, připadajících na pohledávky převzaté stranou polskou, splatí strana polská straně československé částku tři miliony korun československých v desíti splátkách půlročních po třech stech tisících korun československých. První splátka bude splatna 2. ledna 1926. Článek 59. Republika Polská přejímá záruku za platby ustanovené v hořejších článcích. Naproti tomu jsou republika Polská, resp. polská část země Slezské prosty všelikých jiných záruk a zajištění, které by z titulu obligací a zástavních listů vydaných Komunálním úvěrním ústavem země Slezské a Rakousko-Slezským ústavem pro úvěr pozemkový mohly zatěžovati stranu polskou a které tedy budou zatěžovati jediné československou část země Slezské, resp. republiku Československou. Republika Polská zříká se všelikých práv k majetku úvěrních ústavů zmíněných v článku 54 této smlouvy. ČÁST VIII. Otázky finanční. Oddíl I. Úprava starých pohledávek a závazků peněžních. Článek 60. Ustanovení platná v republice Polské o valorisaci pohledávek peněžních, t. j. nařízení presidenta republiky ze dne 14. května 1924 o přepočtení pohledávek soukromoprávních ve znění určeném nařízením ministra financí v dohodě s ministrem spravedlnosti z 25. března 1925 (Dz. U. R. P. Nr. 30 poz. 213), dále nařízení presidenta republiky ze dne 27. prosince 1924 o přepočtení závazků svazků samosprávných (Dz. U. R. P. Nr. 115 poz. 1026), z 28. prosince 1924 o přepočtení státem zaručených obligací a akcií soukromých drah (Dz. U. R. P. Nr. 115 poz. 1027), z 27. prosince 1924 o přepočtení závazků starého fisku rakouského a uherského a závazků krajského fondu haličského (Dz. U. R. P. Nr. 115 poz. 1028) a konečně z 27. prosince 1924 o přepočtení pohledávek jinými předpisy neupravených (Dz. U. R. P. Nr. 115 poz. 1030), jakož i všeliká příští nařízení valorisační budou platiti v plném rozsahu na pohledávky, jejichž věřiteli jsou osoby, které podle mírových smluv nebo dohod sjednaných k jejich provedení jsou státními příslušníky republiky Československé, a to tak, že každý ze jmenovaných věřitelů bude na roveň postaven věřitelům polským s výhradou par. 43, odst. 2. nařízení presidenta republiky ze dne 14. května 1924. Totéž platí o pohledávkách právnických osob, jejichž sídlo již dne 28. října 1918 bylo na území republiky Československé, jakož i právnických osob, jež po tomto dni na území republiky Československé vznikly, případně jejichž sídlo bylo přeneseno na území republiky Československé provedením čl. 270 mírové smlouvy St. Germainské nebo čl. 253 mírové smlouvy Trianonské. Jestliže však přenesení sídla právnické osoby na území Československé republiky nespadá pod ustanovení zmíněných článků mírových smluv, budou pohledávky peněžní takových právnických osob vzniklé před přenesením sídla posuzovány tak, jako by byly posuzovány, kdyby přenesení sídla nebylo nastalo. Pohledávky peněžní, které by snad při nostrifikaci, která se stala rozdělením podniku, přiděleny byly podniku v republice Československé, nespadají rovněž pod ustanovení této smlouvy a bude se s nimi nakládati stejně, jako s peněžními pohledávkami vyznačenými v předchozím odstavci. Článek 61. Při placení pohledávek hypotečních, při konversi i splácení obligací dráhy Albrechtovy, dráhy Karla Ludvíka, dráhy uhersko-haličské, severní dráhy Ferdinandovy i dráhy Lvov-Černovice, pokud podle mezinárodních smluv zatěžují stát Polský, dále při konversi i splácení haličských komunálních obligací a zástavních listů Zemské banky ve Lvově, příslušníci republiky Československé budou v plném rozsahu postaveni na roveň příslušníkům republiky Polské. Ustanovení odstavce 2. až 4. čl. 60 platí obdobně. Článek 62. V republice Československé platná ustanovení zákona z 10. dubna 1919, čís. 187 Sb. z. a n., jímž se upravuje oběh a správa platidel v Československém státě, jakož i jiné nynější i budoucí zákony a nařízení o placení pohledávek peněžních budou platiti o příslušnících republiky Polské v celém rozsahu beze zřetele na místo jejich bydliště, a to tak, že s příslušníky republiky Polské bude nakládáno stejně jako s příslušníky republiky Československé, kteří dne 26. února 1919 anebo později měli řádné bydliště na území republiky Československé. Zákaz placení v korunách československých, vyslovený vládním nařízením z 1. dubna 1919, čís. 167 Sb. z. a n., pozbývá naproti příslušníkům republiky Polské účinnosti. Ustanovení předchozího odstavce vztahuje se stejně na pohledávky právnických osob, jichž sídlo bylo již dne 26. února 1919 na území republiky Polské, jakož i těch, které po tomto dni na území republiky Polské vznikly, případně oněch, jejichž sídlo bylo přeneseno na území republiky Polské provedením čl. 270 mírové smlouvy St. Germainské a obdobných ustanovení jiných mírových smluv, jakož i úmluvy o Horním Slezsku ujednané v Ženevě dne 15. května 1922. Ustanovení odstavce 3. a 4. čl. 60 platí obdobně. Článek 63. Ustanovení článků předchozích nevztahují se na ty pohledávky příslušníků republiky Polské, bydlících na území republiky Rakouské, jichž způsob splacení byl upraven úmluvou, kterou Československá republika ujednala dne 18. června 1924 s republikou Rakouskou. Ustanovení zmíněné smlouvy neplatí však o pohledávkách příslušníků republiky Polské, kteří kromě bydliště na území republiky Rakouské mají druhé bydliště mimo toto území. Článek 64. Pohledávky peněžní zabezpečené na nemovitostech budou upraveny podle předpisů toho státu, na jehož území jest tato nemovitost, pokud věřitel jest příslušníkem téhož státu. Článek 65. Ustanovení tohoto oddílu neplatí o závazcích, které byly upraveny bez výhrady vzájemnou dohodou zúčastněných stran. Pokud jde o pohledávky příslušníků republiky Československé, platí v republice Polské o složení do soudního deposita polské právní předpisy zmíněné v čl. 60 této smlouvy. Pokud jde o pohledávky příslušníků republiky Polské, platí v republice Československé složení do soudního deposita toliko v případě, když bylo po právu opodstatněno a stalo se v korunách československých ve výši odpovídající předpisům zákonů zmíněných v čl. 62 této smlouvy. Článek 66. Ustanovení tohoto oddílu neplatí o pohledávkách, které byly postoupeny po dnu 1. ledna 1925 příslušníkům republiky Polské nebo příslušníkům republiky Československé od příslušníků jiných států. Pohledávky ze smluv o soukromém pojištění budou upraveny zvláštní úmluvou. Článek 67. Soupis polských cenných papírů náležejících příslušníkům republiky Československé, jaký má na zřeteli § 43, odst. 4., nařízení presidenta republiky ze dne 14. května 1924 ve znění stanoveném nařízením presidenta republiky ze dne 27. prosince 1924, stane se prostřednictvím československých úřadů. Republika Československá se zavazuje, že užije veškeré opatrnosti, aby do soupisu byly pojaty jen papíry náležející výhradně příslušníkům republiky Československé. Vláda republiky Polské uzná vládou republiky Československé předložené výkazy soupisové za dostatečné a nebude požadovati žádných dalších dokladů co do státní příslušnosti majitelovy. Článek 68. Vláda republiky Polské provede soupis československých cenných papírů, jež se nalézají na území republiky Polské, pokud papíry tyto nepodléhaly v republice Československé soupisu ani označení, ježto ani nebyly dne 12. března 1919 na území Československé republiky ani jejich majitel na tomto území toho dne neměl stálého bydliště ani pobytu delšího jednoho roku, a pokud se papíry tyto po tomto dni na území republiky Československé nedostaly. Vláda republiky Polské zavazuje se, že užije veškeré opatrnosti, aby sepsány byly jenom ony cenné papíry československé, u nichž splněny jsou podmínky uvedené v odst. předchozím. Vláda republiky Československé uzná soupisové seznamy předložené vládou republiky Polské za dostatečné a provede označení cenných papírů obsažených v těchto výkazech československým razítkem soupisovým. S papíry těmito bude stejně nakládáno jako s papíry, které svého času byly v Československé republice sepsány a označeny. Za označení vybírati budou úřady československé půlprocentní poplatek ze jmenovité hodnoty papíru. Vláda republiky Polské uznává, že označení československým razítkem soupisovým jest pouhou evidenční značkou, která není při výplatě papíru a v obchodu s ním závadou. Oddíl II. Vydání deposit. Článek 69. Deposita ležící v den, kdy tato smlouva nabude působnosti, na státním území republiky Československé nebo republiky Polské v úschově u státních a poručenských pokladen, jakýchkoli úřadů, u veřejných notářů, advokátů, peněžních ústavů a jiných fysických nebo právnických osob, které spravují cizí jmění, vydají se nezkráceně po srážce výloh na nich váznoucích vlastníkovi, nemá-li bydliště na území státu, ve kterém depot se nalézá, a je-li příslušníkem státu druhého a zažádá o uvolnění deposita do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti. Ustanovení toto platí o depositech jak otevřených, tak uzavřených a safeových, pokud obsahují cenné papíry i jiné listiny (včetně vkladních knížek, podílových knížek neb listů a pojistek), cizí valuty, mincované i nemincované (zpracované i nezpracované) drahé kovy, perly a drahokamy. Předchozí ustanovení platí též o depositech osob právnických, při nichž rozhoduje jejich sídlo. Vláda republiky Polské, pokud se týče republiky Československé není však povinna deposita takových subjektů uvolniti, pokud jim má příště podle mírových smluv nebo podle jiných úmluv, které by mezi oběma státy byly ujednány, přiřknuta býti vlastnost subjektů polských, pokud se týče československých. Kdyby uvolňované hodnoty nebyly ve hmotné úschově míst schovacích, nýbrž toliko v jejich úschově právní, kdežto hodnoty samy byly uloženy mimo území státu uvolňujícího, jest vláda povinna dovoliti, a jde-li o státní úschovu, zaříditi, aby potřebné listiny disposiční byly pořízeny nebo vydány. Hodnot, jež podle tohoto článku mají býti uvolněny, nelze postihnouti ani dávkou z majetku ani jinou dávkou, která by uvolnění ztížila nebo znemožnila. Také jinaká opatření státní správy, jež by měla stejný účinek, jsou vyloučena. Všechna tomu odporující zajištění a jinaká opatření budou zrušena. Vydání deposita může býti pohledávka na daních nebo jiných veřejných dávkách jen tehdy na překážku, když v době podání žádosti o uvolnění již trvala; takovou pohledávku nutno před vydáním deposita zaplatiti. Žádosti o vývoz hodnot v odstavci 1. jmenovaných, pokud jsou v úschově osob v témž odstavci neuvedených, projednají se obdobně s tou výjimkou, že nejsou vázány na nějakou lhůtu. Pokud jde o cenné papíry věnované na kauce a pod. neb z jiných důvodů vinkulované, jsou povinny vlády přípravné řízení k uvolnění (devinkulace atd.) a vydání dotyčných cenných papírů co možno zjednodušiti a urychliti. Článek 70. Pokud deposita uložená na státním území jedné ze smluvních stran na jméno peněžního ústavu, nebo osoby provozující po živnostensku bankovní obchody, na jméno státní nebo poručenské pokladny, jakéhokoli úřadu, veřejného notáře nebo advokáta, kteří jsou na území druhého státu, obsahují jak hodnoty, které jsou vlastnictvím peněžního ústavu nebo bankéře, státní nebo poručenské pokladny, jakéhokoliv úřadu, veřejného notáře nebo advokáta, tak hodnoty, které jsou vlastnictvím takových komitentů zmíněných osob, u nichž jsou splněny podmínky předcházejícího článku, provede se uvolnění daného deposita podle konsignace deponentem vydané, na níž finanční úřad první stolice státu, v němž deponent bydlí, nebo má sídlo, potvrdí výslovně, že žádané podmínky jsou splněny. Uvolnění zbytků deposit, uložených na jméno peněžního ústavu, bankéře, pokladny státní nebo poručenské, úřadu, veřejného notáře neb advokáta, jest vyhrazeno zvláštnímu opatření příslušného úřadu státu, v němž depot jest. Uvolnění jiných než v odst. 1. zahrnutých deposit provede se na žádost strany, kterou s dokladem o splnění podmínek uvolňovacích podati jest buď u finančního úřadu první stolice státu, do něhož se hodnoty dovážejí, v kterémžto případě potvrdí tento úřad splnění podmínek podle předešlého článku a zašle žádost finančnímu úřadu první stolice druhého státu, nebo se podá tato žádost přímo u finančního úřadu první stolice druhého státu příslušného podle sídla místa depositního, nebo podle pobytu vlastníkova. Článek 71. Obě vlády zaváží na svém území státním peněžní ústavy, bankéře, státní nebo poručenské pokladny, jakékoliv úřady, veřejné notáře a advokáty, aby deposita u nich uložená a příslušníkům druhého státu náležející, na jejichž uvolnění, přípustné podle této smlouvy, nedošlo z nedostatku žádosti, svou vlastní správou finanční oznamovali finanční správě druhého státu, pokud známy jsou jim podmínky potřebné k posouzení věci. Článek 72. Hodnoty uvolněné podle předchozích článků, pokud jde o vývoz a splatnost kuponů a kapitálů, nebudou podrobeny ve státě uvolňujícím jinakým omezením, než takovým, jakým jsou podrobeny hodnoty patřící vlastním příslušníkům. ČÁST IX. Řízení ve sporných případech. Článek 73. K urovnání různosti v názorech a k rozhodnutí sporů, jež by snad na základě této smlouvy mohly vzniknouti, pokud nejde o sporné otázky, vyplývající z části V. této smlouvy, jakož i k výkladu ustanovení smlouvy ve všech jejích částech zřizuje se: 1. smíšená komise, 2. rozhodčí soud. Článek 74. Smíšená komise skládá se ze šesti členů, z nichž tři jmenuje vláda polská a tři vláda československá. Delegace polská úřaduje ve Varšavě, delegace československá v Praze. Článek 75. Komise jedná toliko o těch věcech, které jí budou přikázány jednou z delegací. Delegace jednají spolu cestou písemnou. Nedosáhne-li se touto cestou dohody, delegace se sejdou ke společným schůzím za střídavého předsednictví předsedů delegace československé a polské. Zasedání budou se konati střídavě ve Varšavě a v Praze. První společná schůze koná se ve Varšavě. Článek 76. Nerozhodne-li smíšená komise sporného případu, jest povinna odkázati jej rozhodčímu soudu. Článek 77. Rozhodčí soud skládá se ze dvou členů jmenovaných vládou polskou, ze dvou členů jmenovaných vládou československou a z předsedy, zvoleného těmito čtyřmi členy. Kdyby nebylo možno dosíci dohody v té věci, jmenuje předsedu president Institutu práva mezinárodního (Institut de droit international) v Bruselu. Článek 78. Složení soudu rozhodčího jest stálé. Soud úřaduje střídavě v Praze a ve Varšavě, a to tak, že každý půl roku mění svoje sídlo. První zasedání konati se bude v Praze. Článek 79. Oba státy se zavazují, že smíšené komisi i rozhodčímu soudu poskytnou při vykonávání jejich působnosti všelikou pomoc a podporu; soudy i úřady správní jsou povinny všemožně spolupůsobiti, zejména pokud jde o opatření důkazů a pomocného materiálu. Článek 80. Řízení a vnitřní jednací řád stanoví si soud rozhodčí sám. Rozhoduje se většinou hlasů, při čemž předseda hlasuje poslední. Je-li rovnost hlasů, rozhoduje hlas předsedův. Článek 81. Každá vláda hradí požitky svých členů komise i soudu a polovici ostatních nákladů. ČÁST X. Ustanovení závěrečná. Článek 82. Smluvní strany shodují se v tom, že ani v jednom ani v druhém státu nemohou býti vydány zákony neb nařízení, které by odporovaly platným částem této smlouvy. Článek 83. Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou co možno nejdříve vyměněny v Praze. Nabude působnosti, pokud nic jiného není ve smlouvě stanoveno ohledně jednotlivých předpisů, patnáctého dne po výměně ratifikačních listin. Smlouva byla vyhotovena ve dvou originálech, a to každý v jazyku československém i polském; oba texty jsou autentické. Tomu na svědomí podepsali shora jmenovaní zmocněnci tuto smlouvu a opatřili ji svými pečetěmi. Dáno ve Varšavě, dne 23. dubna 1925. Za republiku Československou: ANTONÍN HOBZA v. r. L. S. Dr. BOHUMIL VLASÁK v. r. L. S. Za republiku Polskou: Dr. ZYGMUNT LASOCKI v. r. L. S. STANISLAW KUTRZEBA v. r. L. S. Závěrečný protokol. Při podpisu této smlouvy zmocněnci obou smluvních stran učinili shodně tato prohlášení: K části V. Aby připravily základ pro dohodu o likvidaci právních poměrů spořitelny města Těšína, spořitelny v Jablunkově a spořitelny ve Fryštátě, dohodly se obě smluvní strany, že bude do tří měsíců od podpisu této smlouvy zjištěn stav aktiv i passiv těchto spořitelen se zřetelem k tomu, na území kterého ze států se tato aktiva a passiva nalézají. Tímto zjištěním pověří se smíšená komise československo-polská, sestávající z jednoho delegáta z každé strany, kteří si mohou přibrati experty. Výsledek šetření předloží komise vládám obou států, které pak co nejrychleji přikročí k ujednání zmíněné dohody. Zmíněná komise sejde se nejdéle do jednoho měsíce po podpisu této smlouvy v Těšíně v Polsku. K části VIII. Obě smluvní strany jsou za jedno v tom: 1. Že právnickými osobami podle článku 60, 61, 62 a 69 této smlouvy jest rozuměti také společnosti obchodní, společnosti s ručením omezeným a společenstva výdělková a hospodářská; 2. Že ustanovení článku 63 o dvojím bydlišti bude vykládáno blahovolně; 3. Že v nejbližší době se dohodnou o způsobu, jak by bylo uspořádati společnou službu obligací severní dráhy Ferdinandovy a uhersko-haličské dráhy, pokud zatěžují podle mezinárodních smluv oba státy. Závěrečný protokol jest podstatnou součástí této smlouvy. Ve Varšavě, dne 23. dubna 1925. Za republiku Československou: ANTONÍN HOBZA v. r. L. S. Dr. BOHUMIL VLASÁK v. r. L. S. Za republiku Polskou: Dr. ZYGMUNT LASOCKI v. r. L. S. STANISŁAW KUTRZEBA v. r. L. S. PROZKOUMAVŠE TUTO SMLOUVU I ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL A VĚDOUCE, ŽE NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ S NIMI SOUHLASÍ, SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JE. TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI. NA HRADĚ PRAŽSKÉM DNE 10. DUBNA LÉTA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO DVACÁTÉHO ŠESTÉHO. PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ: T. G. MASARYK v. r. L. S. MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny byly vyměněny dne 14. dubna 1926 a že Smlouva se Závěrečným protokolem nabývá podle článku 83 působnosti patnáctého dne po výměně ratifikačních listin. Dr. Beneš v. r.

Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o otázkách právních a finančních.

56/1926 Sb.

59. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 6. května 1926 o Úmluvě mezi Československem a Polskem o usnadnění pohraničního styku. President republiky ratifikoval dne 16. dubna 1926 v Praze po schválení Národním shromážděním Úmluvu mezi Československem a Polskem o usnadnění pohraničního styku, podepsanou v Praze dne 30. května 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. listopadu 1925, č. 238 Sb. z. a n. Ratifikační listiny byly vyměněny ve Varšavě dne 22. dubna 1926 a Úmluva nabyla podle čl. 34 dnešního dne mezinárodní působnosti. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě mezi Československem a Polskem o usnadnění pohraničního styku.

59/1926 Sb.

67. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 27. dubna 1926 o nabytí platnosti Úmluvy mezi vládami republiky Československé a království Maďarského, týkající se úpravy provozu československých vlaků maďarským úsekem železniční trati Čata—Lučenec, sjednané v Budapešti dne 8. března 1923. Vzájemné oznámení ratifikací Úmluvy, týkající se úpravy provozu československých vlaků maďarským úsekem železniční trati Čata—Lučenec, sjednané mezi vládami republiky Československé a království Maďarského dne 8. března 1923 v Budapešti a vyhlášené pod čís. 45 ve Sbírce zákonů a nařízení z roku 1926, stalo se v Praze dne 19. února 1926. Úmluva tato nabyla tudíž mezinárodní platnosti ve smyslu čl. 17. dnem 27. února 1926. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o nabytí platnosti Úmluvy mezi vládami republiky Československé a království Maďarského, týkající se úpravy provozu československých vlaků maďarským úsekem železniční trati Čata—Lučenec, sjednané v Budapešti dne 8. března 1923.

67/1926 Sb.

70. Smlouva mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Britanie a Irska o právní pomoci ve věcech občanských. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ A SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITANIE A IRSKA BYLA SJEDNÁNA TATO SMLOUVA: President Československé republiky a Jeho Veličenstvo král Spojeného Království Velké Britanie a Irska a britských Dominií zámořských, císař Indický, přejíce si usnadniti ve svých dotyčných územích výkony řízení ve věcech civilních a obchodních, jakož i ve věcech nesporných, které se vedou před soudy (úřady) druhého státu, rozhodli se, že uzavrou smlouvu k tomu účelu a jmenovali souhlasně svými zástupci: President Československé republiky: Dra Emila Spiru, odborového přednostu v ministerstvu spravedlnosti; Jeho Veličenstvo král Spojeného Království Velké Britanie a Irska a britských Dominií zámořských, císař Indický: Sir William-a George Tyrrell-a, K. C. M. G., K. C. V. O., C. B., zástupce státního podtajemníka pro věci zahraniční; již předloživše si navzájem své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích: I. Úvod. Článek 1. Tato smlouva upravuje pouze záležitosti občanské, obchodní a nesporné, včetně řízení poručenského, opatrovnického a pozůstalostního, pokud se vedou před soudy (úřady) smluvních stran. II. O doručování soudních a mimosoudních spisů. Článek 2. Mají-li býti doručeny soudní nebo mimosoudní spisy, zřízené na území jednoho ze smluvních států, na území druhého státu, mohou býti předány, komu jsou určeny, podle volby súčastněné strany některým ze způsobů uvedených v čl. 3, 5 a 6. Článek 3. (1) Žádost o doručení soudem (úřadem) druhého státu je říditi: v republice Československé britským konsulem na ministerstvo spravedlnosti republiky Československé v Praze, v Anglii československým konsulem v Londýně na předsedu Nejvyššího soudu v Anglii. (2) Žádost, jež má obsahovati označení soudu (úřadu), jemuž je žádost určena, pokud je znám, jakož i soudu (úřadu), od něhož doručovaný spis pochází, jména a postavení stran, adresu příjemcovu a povahu doručovaného spisu, jest sepsati v řeči státní (officielní) dožádaného státu. Dožádaný soud (úřad) zašle konsulárnímu úřadu výkaz o provedeném doručení nebo mu oznámí důvody, které doručení byly na překážku. Není-li soud (úřad), jemuž spis byl předán, příslušným, postoupí jej z úřední povinnosti příslušnému soudu (úřadu) vlastního státu. (3) Doručení provede příslušný soud (úřad) dožádaného státu. Tento soud (úřad) může se mimo případy uvedené v odst. (4) tohoto článku obmeziti na to, že předá doručovaný spis osobě, které jest určen, je-li ochotna jej přijmouti. (4) Je-li spis, jenž má býti doručen, sepsán v řeči státní (officielní) dožádaného státu, nebo opatřen překladem v této řeči, doručí jej dožádaný soud (úřad), bylo-li o to výslovně žádáno, způsobem, který je předepsán zákony platnými v jeho sídle pro doručování spisů stejného druhu, nebo ve formě zvláštní, nepříčí-li se ta těmže zákonným předpisům. Kde o to výslovně žádáno nebylo, pokusí se dožádaný soud (úřad) doručiti spis způsobem zmíněným v odst. (3). Správnost překladu zmíněného v předchozím odstavci jest ověřiti diplomatickým nebo konsulárním zástupcem dožadujícího státu neb úředním či přísežným tlumočníkem jednoho z obou států. (5) Doručení lze odepříti jen tehdy, pokládá-li stát, na jehož území má býti provedeno, že by bylo s to ohroziti jeho svrchovanost nebo bezpečí. (6) Průkaz o doručení bude podán vysvědčením soudu (úřadu) dožádaného státu, kterým bude zjištěno, že spis byl doručen a kdy a jakým způsobem se tak stalo. Doručovaný spis třeba dodati dvojmo a průkaz o provedeném doručení jest napsati na jedno z obou vyhotovení anebo jej k němu připojiti. Článek 4. Za doručení podle článku 3. nebudou smluvní státy vzájemně požadovati poplatky jakéhokoli druhu. Nicméně nahradí dožadující stát dožadovanému státu všechny výlohy, jež podle zákonů platných v místě doručení třeba zapraviti osobám, jimž přísluší doručení, nebo ony, jež vzešly provedením doručení ve formě zvláštní. Tyto výlohy budou vyměřeny podle sazby platné pro příslušníky dožádaného státu. Dožádaný soud (úřad) předá průkaz o doručení, o němž je řeč v článku 3, odst. (6),konsulárnímu úřadu, který o doručení žádal, a připojí výzvu pro dožadující soud (úřad), aby mu nahradil tyto výlohy. Článek 5. I bez součinnosti soudů (úřadů) státu, na jehož území spis má býti doručen, může tento býti předán do rukou osoby, které jest určen, nehledíc k její státní příslušnosti: a) diplomatickými nebo konsulárními zástupci dožadujícího státu, nebo b) pokud se to nepříčí zákonodárství dožadujícího státu, advokátem (solicitorem) nebo notářem druhého státu, který bude k tomu ustanoven soudy (úřady) státu dožadujícího nebo stranou, k jejíž žádosti byl spis vydán, ať již všeobecně, ať pro jednotlivý případ. Aby mohl spis býti předán podle tohoto článku, musí býti sepsán v řeči státní (officielní) toho státu, na jehož území doručení má býti provedeno, nebo býti opatřen překladem v této řeči, leč by příjemce byl příslušníkem státu dožadujícího. Článek 6. Doručiti bude lze také poštou tam, kde to připouštějí zákony státu, ve kterém spis doručovaný byl vydán. III. O provádění důkazů. Článek 7. Kdykoli soud (úřad) jednoho ze smluvních států nařídí, aby byl proveden důkaz na území druhého státu, lze důkaz provésti některým ze způsobů uvedených v článcích 8, 10 a 11. Článek 8. (1) Soud (úřad) jedné strany smluvní může, podle zákonných předpisů pro něj platných, obrátiti se na příslušný soud (úřad) druhé strany smluvní se žádostí, aby v oboru vlastní příslušnosti důkaz provedl. (2) Dožádání jest sepsati v řeči státní (officielní) dožádaného státu nebo opatřiti je překladem v této řeči, jehož správnost bude ověřena diplomatickým nebo konsulárním zástupcem dožadujícího státu, nebo úředním či přísežným tlumočníkem jednoho z obou států. Není-li opatřeno takovým překladem, může tento, bylo-li o to požádáno, býti pořízen státem dožádaným. (3) Dožádání o právní pomoc bude předáváno: v republice Československé britským konsulem ministerstvu spravedlnosti republiky Československé v Praze, v Anglii československým konsulem v Londýně předsedovi Nejvyššího soudu v Anglii. (4) Soud (úřad), na který bude řízeno dožádání o provedení důkazu, jest povinen vyhověti mu a použíti při tom, bude-li třeba, týchž donucovacích prostředků, jako kdyby vykonal dožádání soudů (úřadů) vlastního státu. (5) Konsulární úřad dožadujícího státu budiž, přeje-li si toho, zpraven o době a místě, kdy a kde bude žádaný výkon proveden, tak aby súčastněné strany mohly býti při tom přítomny. (6) Výkon žádané právní pomoci lze odmítnouti pouze: a) není-li prokázána autentičnost dožádání o právní pomoc; b) nenáleží-li žádaný výkon ve státě dožádaném k pravomoci soudů (úřadů); c) pokládá-li dožádaný stát za to, že by výkon dožádání o právní pomoc ohrozil jeho svrchovanost nebo bezpečí. (7) Není-li dožádaný soud (úřad) příslušným, postoupí z úřední povinnosti dožádání o právní pomoc příslušnému soudu (úřadu) vlastního státu. (8) Kdykoli nebude dožádaným soudem (úřadem) vyhověno žádosti o právní pomoc, oznámí to tento ihned konsulárnímu úřadu dožadujícího státu a uvede důvody, pro které výkon dožádání byl odmítnut nebo pro které nebylo lze jej provésti, nebo označí soud (úřad), jemuž bylo dožádání postoupeno. (9) Soud (úřad), prováděje žádanou právní pomoc, zachová, pokud jde o formu řízení, zákony vlastního státu. Nicméně bude vyhověti žádosti dožadujícího soudu (úřadu), aby byla zachována zvláštní forma řízení, ačli takováto zvláštní forma neodporuje zákonům státu dožádaného. Článek 9. Za výkon žádané právní pomoci nebudou soudy (úřady) požadovati na soudech (úřadech) druhého státu nijakých poplatků. Nicméně nahradí dožadující stát státu dožádanému: výlohy a výdaje, jež třeba zaplatiti svědkům, znalcům, tlumočníkům nebo překladatelům, dále výlohy spojené s předvedením svědků, kteří se nedostavili dobrovolně, výlohy spojené s provedením důkazů ve zvláštní formě podle článku 8, odst. (9), jakož i ony, jež třeba platiti osobě, která bude ustanovena dožádaným soudem (úřadem), aby důkaz provedla, připouští-li tak místní zákony. Dožádaný soud (úřad) požádá o náhradu těchto výloh soud (úřad), který o právní pomoc žádal, ve spisu, jímž předá zakročivšímu konsulu doklady o provedené žádosti za právní pomoc. Výlohy budou vyměřeny podle sazby platné pro příslušníky dožádaného státu. Článek 10. (1) Je dále přípustno, aby bez účasti soudů (úřadů) státu, v němž důkaz má býti proveden, stalo se tak konsulárním zástupcem státu dožadujícího. (2) Zástupce státu uvedený v odstavci (1) je oprávněn obeslati strany nebo jiné osoby k svědeckému či znaleckému výslechu a vyzvati je ku předložení listiny nebo ku podání dokladů, a vzíti strany, svědky nebo znalce do přísahy, nemůže však použíti nijakých donucovacích prostředků. (3) Obsílky vydané podle odst. (2) jest sepsati v řeči státní (officielní) státu, kde důkaz má býti proveden, nebo opatřiti je překladem v této řeči, leč by obeslaný byl příslušníkem státu dožadujícího. (4) Důkaz může býti proveden ve formě předepsané zákony státu, kde ho má býti užito, a stranám přísluší právo dáti se při tom zastupovati advokáty (barristry, solicitory) z tohoto státu. Článek 11. (1) Je rovněž přípustno požádati příslušný soud (úřad) dožádaného státu, aby sám dal provésti důkaz konsulárním zástupcem dožadujícího státu. (2) V takovém případě učiní dožádaný soud (úřad) nutná opatření, aby zajistil, aby strany, svědkové nebo znalci se dostavili a aby byly předloženy listiny či doklady, a použije, bude-li toho třeba, též donucovacích prostředků, k nimž jest oprávněn. (3) Konsulární zástupce uvedený v odstavci (1) může vzíti strany, svědky či znalce do přísahy, jsou-li ochotni složiti ji. (4) Ustanovení článku 10, odst. (4), platí rovněž pro případ, kdy důkazy budou prováděny dle tohoto článku. Článek 12. Okolnost, že nebylo lze provésti důkaz způsobem uvedeným v článku 10, protože strana, svědek nebo znalec odepřeli dostaviti se, vypovídati nebo vydati svědectví nebo předložiti listiny nebo doklady, není na překážku, aby bylo znovu požádáno o právní pomoc podle článku 8 nebo 11. IV. Všeobecná ustanovení. Článek 13. Veškeré obtíže, které by mohly vzejíti hledíc ku provádění této smlouvy, budou urovnány v cestě diplomatické. Článek 14. (1) Tato smlouva, jejíž československé a anglické znění jsou stejně autentická, nabude účinnosti tři měsíce po výměně ratifikačních listin a zůstane v platnosti po dobu tří let od doby, kdy se stala účinnou. Nebude-li účinnost smlouvy vypovězena jednou z Vysokých smluvních stran šest měsíců před uplynutím této lhůty, prodlouží se mlčky vždy o další pololetí, pokud nebude vypovězena jednou z Vysokých smluvních stran na 6 měsíců. (2) Tato smlouva se nevztahuje na Skotsko, ni na Severní Irsko, ani na dominie, kolonie, državy nebo chráněná území Jeho Britského Veličenstva; Jeho Britskému Veličenstvu přísluší však právo rozšířiti kdykoli pouhým oznámením působnost této smlouvy na Skotsko, Severní Irsko, nebo některé z řečených dominií, kolonií, držav nebo chráněných území. V oznámení tom budou označeny den, kdy toto rozšíření působnosti smlouvy stane se účinným, úřady, jimž bude předávati soudní a mimosoudní spisy a dožádání o právní pomoc, jakož i řeč, ve které jest sepisovati sdělení, určená pro tato území, a překlady. Obě Vysoké smluvní strany mohou po uplynutí tří let ode dne, kdy nabude působnosti rozšíření této smlouvy na Skotsko, Severní Irsko, nebo na některé z dominií, kolonií, držav nebo chráněných území Jeho Britského Veličenstva, vypověděti kdykoli působnost takového rozšíření smlouvy na šest měsíců. (3) Ustanovení právě uvedená o rozšíření účinnosti této smlouvy na Skotsko, Severní Irsko, nebo na některé dominie, kolonie, državy nebo chráněná území Jeho Britského Veličenstva platí také ohledně každého území, nad nímž byl Jeho Britským Veličenstvem přijat mandát od Společnosti Národů. Čemuž na svědomí zplnomocněnci smlouvu podepsali a připojili svoje pečetě. Dáno dvojmo v Londýně, dne jedenáctého listopadu 1924. (L. S.) W. TYRRELL. (L. S.) Dr. EMIL SPIRA. PROZKOUMAVŠE TUTO SMLOUVU, SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JI. TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI. NA HRADĚ PRAŽSKÉM DNE 24. ÚNORA LÉTA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO DVACÁTÉHO ŠESTÉHO. PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ: T. G. MASARYK v. r. MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: L. S. Dr. EDVARD BENEŠ v. r. Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny byly vyměněny dne 29. března 1926 a že úmluva tato nabývá podle čl. 14 působnosti tři měsíce po výměně ratifikačních listin. Dr. Beneš v. r.

Smlouva mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Britanie a Irska o právní pomoci ve věcech občanských.

70/1926 Sb.

76. Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 6. května 1926 o „Prohlášení mezi republikou Československou a královstvím Bulharským o výměně dat získaných periodickými sčítáními lidu a týkajících se občanů jednoho ze států, kteří bydlí na území státu druhého“. Vláda Československé republiky schválila toto „Prohlášení“ dne 4. září 1925 a jeho znění uveřejněno bylo v „Úředním listě republiky Československé“ dne 23. září 1925 č. 217. Vyhlašuje se s tím, že „Prohlášení“ nabylo platnosti dnem 3. února 1925. Dr. Beneš v. r.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o „Prohlášení mezi republikou Československou a královstvím Bulharským o výměně dat získaných periodickými sčítáními lidu a týkajících se občanů jednoho ze států, kteří bydlí na území státu druhého“.

76/1926 Sb.

77. Vládní vyhláška ze dne 21. května 1926, kterou se uvádí v prozatímní platnost prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou ze dne 11. dubna 1926. Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle §u 1 zákona ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností od 11. dubna 1926 připojená prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 11. dubna 1926. Touto úpravou se nahrazuje prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Praze dne 6. srpna 1925 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1925, č. 180 Sb. z. a n. Černý v. r. (Překlad.) Vyslanectví republiky Československé v Turecku. Excelence, mám čest oznámiti Vám, že očekávajíc brzké uzavření obchodní smlouvy a úmluvy o usazování, o kterých bylo započato jednání dnem 22. února t. r., Československá vláda souhlasí s tím, aby počínajíc dnešním dnem 11. dubna 1926 produkty zemské a výrobky průmyslové, pocházející a přicházející z Turecka, dovezené do československého území a určené buď ke spotřebě nebo reexportu nebo průvozu, požívaly po dobu šesti měsíců zacházení podle zásady nejvyšších výhod. Je shoda v tom, že použití tohoto prozatímního režimu je podmíněno tím, že v Turecku po dobu shora uvedenou bude zacházeno s produkty zemskými a výrobky průmyslovými, pocházejícími a přicházejícími z Československa, způsobem stanoveným v obchodní úmluvě, podepsané v Lausanne dne 24. července 1923, pro výrobky států, které ji podepsaly. Prozatímní úprava ze dne 6. srpna 1925 pokládá se za vypovězenou oběma stranami. Přijměte, Excelence, ujištění mé nejhlubší úcty. V Angoře dne 11. dubna 1926. MILOŠ KOBR v. r. Jeho Excelence TEWFIK ROUCHDY BEY, ministr zahraničních věcí republiky Turecké zde. (Překlad.) Turecká republika. Ministerstvo zahraničních věcí. Čís. 58892/5. Pane ministře, mám čest oznámiti Vám, že očekávajíc brzké uzavření obchodní smlouvy a úmluvy o usazování, o kterých bylo započato jednání dnem 22. února t. r., vláda turecká souhlasí, aby počínajíc dnešním dnem produkty zemské a výrobky průmyslové, pocházející a přicházející z Československa, dovezené do tureckého území a určené buď k spotřebě nebo reexportu nebo průvozu, požívaly po dobu šesti měsíců zacházení způsobem stanoveným v obchodní úmluvě, podepsané v Lausanne 24. července 1923, pro výrobky států, které ji podepsaly. Je shoda v tom, že použití tohoto prozatímního režimu je podmíněno tím, že v Československu po dobu uvedenou bude zacházeno s produkty zemskými a výrobky průmyslovými, pocházejícími a přicházejícími z Turecka, podle zásady nejvyšších výhod. Prozatímní úprava ze dne 6. srpna 1925 pokládá se za vypovězenou oběma stranami. Přijměte, pane ministře, ujištění mé hluboké úcty. V Angoře dne 11. dubna 1926. Dr. ROUCHDY v. r. Jeho Excelence pan KOBR, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr republiky Československé, zde.

Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou ze dne 11. dubna 1926.

77/1926 Sb.

123. Vyhláška ministrů zahraničních věcí a spravedlnosti ze dne 30. června 1926 o rozšíření působnosti smlouvy mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska ze dne 11. listopadu 1924 o právní pomoci ve věcech občanských na území Severního Irska. Vláda Jeho Britského Veličenstva oznámila podle čl. 14, odst. 2., smlouvy mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Britanie a Irska ze dne 11. listopadu 1924 o právní pomoci ve věcech občanských, č. 70 Sb. z. a n. z r. 1926, že si přeje rozšířiti působnost této smlouvy na území Severního Irska. Dožádání o doručení soudních a mimosoudních spisů a o výkon právní pomoci ve věcech občanských určená pro Severní Irsko jest podle citované smlouvy říditi na Registrátora Nejvyššího Soudu pro Severní Irsko (The Registrator of the Supreme Court of Nothern Ireland). Smluvní ustanovení o jazykové úpravě dožádání zůstávají nezměněně v platnosti i ohledně dožádání určených pro Severní Irsko. Rozšíření působnosti citované smlouvy na Severní Irsko stalo se účinným dne 29. června 1926. Dr. Beneš v. r. Dr. Haussmann v. r.

Vyhláška ministrů zahraničních věcí a spravedlnosti o rozšíření působnosti smlouvy mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska ze dne 11. listopadu 1924 o právní pomoci ve věcech občanských na území Severního Irska.

123/1926 Sb.