_id
stringlengths 16
23
| url
stringlengths 31
341
| title
stringlengths 1
182
| text
stringlengths 100
16.6k
|
|---|---|---|---|
20231101.cs_914679_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/The%20Originals%20%28seri%C3%A1l%29 | The Originals (seriál) | Phoebe Tonkin jako Hayley Marshall, vlkodlak, později hybrid, matka Klausovy dcery Hope, Elijahova přítelkyně |
20231101.cs_914679_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/The%20Originals%20%28seri%C3%A1l%29 | The Originals (seriál) | Charles Michael Davis jako Marcellus „Marcel“ Gerard, upír (později vylepšený upír) a bývalý otrok, který soupeří s Klausem o město New Orleans |
20231101.cs_914679_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/The%20Originals%20%28seri%C3%A1l%29 | The Originals (seriál) | Danielle Campbell jako Davina Claire (1.–3. řada, jako host ve 4. a 5. řadě), čarodějka a Marcelova adoptivní dcera |
20231101.cs_914679_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/The%20Originals%20%28seri%C3%A1l%29 | The Originals (seriál) | Riley Voelkel jako Freya Mikaelson (3.–5. řada, jako host ve 2. řadě), Klausova polorodá sestra, čarodějka |
20231101.cs_914679_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/The%20Originals%20%28seri%C3%A1l%29 | The Originals (seriál) | Steven Krueger jako Joshua „Josh“ Rosza (5. řada, jako host v 1.–4. řadě), návštěvník v New Orleans, který se stane upírem |
20231101.cs_914679_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/The%20Originals%20%28seri%C3%A1l%29 | The Originals (seriál) | V lednu 2013 stanice The CW oznámila, že jeden díl ve čtvrté řadě seriálu Upíří deníky bude tzv. backdoor pilotem zaměřeným na původní upíry. Odvysílán byl 25. dubna 2013 a již o den později stanice skutečně objednala spin-off Upířích deníků s názvem The Originals. Hlavním tvůrcem se stala Julie Plec, jedna z autorek původního seriálu. Seriál byl natáčen ve městě Conyers v Georgii, štáb však příležitostně zavítal i do skutečného New Orleans. |
20231101.cs_914679_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/The%20Originals%20%28seri%C3%A1l%29 | The Originals (seriál) | První díl seriálu The Originals byl na stanici The CW odvysílán 3. října 2014. Již 10. října došlo k objednání dalších tří dílů a 12. listopadu 2013 stanice oznámila, že objednává dalších devět dílů, čímž seriál získal plnohodnotnou sezónu s 22 epizodami. Dne 13. února 2014 byla objednána druhá řada The Originals, 11. ledna 2015 třetí řada, 11. března 2016 zkrácená čtvrtá a 10. května 2017 zkrácená pátá, která byla o dva měsíce později označena za závěrečnou sérii. Poslední díl seriálu byl odvysílán 1. srpna 2018. |
20231101.cs_914679_11 | https://cs.wikipedia.org/wiki/The%20Originals%20%28seri%C3%A1l%29 | The Originals (seriál) | Během vysílání závěrečné páté řady The Originals oznámila v květnu 2018 stanice The CW, že pro sezónu 2018/2019 objednala spin-off s názvem Odkaz, v němž je hlavní postavou Hope, dcera Klause a Hayley, v podání Danielle Rose Russell. |
20231101.cs_914680_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Oleg%20Salenko | Oleg Salenko | Oleg Anatoljevič Salenko (rusky Олег Анатольевич Саленко; ukrajinsky Олег Анатолійович Саленко, transkripcí z ukrajinštiny Oleh Anatolijovyč Salenko; * 25. říjen 1969, Leningrad) je bývalý rusko-ukrajinský fotbalista. Reprezentoval ve svém životě tři země: Sovětský svaz (4 zápasy v reprezentaci do 20 let), Ukrajinu (1 start roku 1992) a Rusko, za něž v letech 1993–1994 odehrál 8 utkání, v nichž dal 6 gólů - všechny na mistrovství světa roku 1994 v USA, což z něj udělalo nejlepšího střelce šampionátu (spolu s Christo Stoičkovem). Jeho výkon byl ojedinělým také v tom, že pět branek zaznamenal v jediném zápase, v základní skupině s Kamerunem. Je jediným hráčem historie mistrovství světa, který se stal nejlepším střelcem, i když jeho tým vypadl již v základní skupině. |
20231101.cs_914683_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/TG2 | TG2 | TG2 (celým názvem Telegiornale Due) je zpravodajská relace vysílaná na programu Rai 2 od roku 1961. Celosvětově se TG2 vysílá na Rai Italia. |
20231101.cs_914683_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/TG2 | TG2 | TG2 se začal vysílat v roce 1961, společně se vznikem Rai 2 pod názvem Telegiornale del Secondo Programma. První změna nastala v roce 1975, kdy se v rámci reformy uvnitř RAI změnil název Rai 2 ze Secondo Programma na Rai Rete 2, se také změnil název zpravodajské relace ze Telegiornale del Secondo Programma na dnešní název TG2. |
20231101.cs_914683_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/TG2 | TG2 | V dobách vzniku TG2, tedy v 60. a 70. letech, byl TG2 silou levicové scény Itálie, hlavně socialistů. Tvořil tak společně s GR1 určitou opozici k TG1 a GR2, které byly ovládany křesťanskými demokraty. V devadesátých letech zaznamenal TG2 posun od čistě levicové orientace ke středopravicovým stranách, konkrétně Forza Italia a Národní alianci. |
20231101.cs_914683_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/TG2 | TG2 | Vždy na Silvestra začíná ve 21.00 a je v ní i novoroční přání prezidenta Giorgia Napolitana, trvá 20 nebo 30 minut. |
20231101.cs_914683_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/TG2 | TG2 | TG2 má spoustu rubrik, např. o filmu (TG2 Cine Matinèe, sobota), kriminalitě (TG2 Dossier, sobota 23.20, 40 minut), společnosti (TG2 Costume e Società, pondělí–čtvrtek 13.30, 15 minut), automobilismu (TG2 Motori, neděle 13.30, 15 minut) a další. |
20231101.cs_914684_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Stadion%20Woudestein | Stadion Woudestein | Stadion Woudestein je fotbalový stadion v nizozemském městě Rotterdam, který je domovem klubu SBV Excelsior a slouží mu od doby jeho založení v roce 1902. Kapacita je 3 531 míst k sezení. |
20231101.cs_914684_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Stadion%20Woudestein | Stadion Woudestein | Stadion je domovem Excelsioru od počátku 20. století, v jeho první polovině s určitými přestávkami. Trvalým domovem se stal až v roce 1939 po velké rekonstrukci. V době druhé světové války nemohl sloužit sportu, byly zde umístěny protiletecké kanóny. Další rekonstrukce proběhly v letech 1958 a 1973. V 90. letech 20. století byl stadion již zastaralý a klub sondoval možnost sdílet případně nové hřiště se Spartou Rotterdam. Plán se nerealizoval, místo toho proběhla rekonstrukce Woudesteinu. Nově otevřen byl 31. července 2000 přátelským zápasem s Feyenoordem Rotterdam. |
20231101.cs_914684_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Stadion%20Woudestein | Stadion Woudestein | Jedna z tribun je pojmenována podle Robina van Persieho, který působil v mládežnické akademii Excelsioru. |
20231101.cs_914686_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Vlkovice | Římskokatolická farnost Vlkovice | Římskokatolická farnost Vlkovice je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze. |
20231101.cs_914686_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Vlkovice | Římskokatolická farnost Vlkovice | Předchůdcem farnosti Vlkovice byla farnost se sídlem v Dolejších Kunčicích. Tamější kostel nakazuje zřídit již zakládací listina vsi vystavená Dětřichem z Fulštejna dne 25. listopadu 1301 fojtu Kunzovi. V Kunčicích skutečně existoval odedávna kostel zasvěcený svatému Vavřinci; o případné farnosti u něj však prameny nehovoří. Zato je však zaznamenáno, že se k němu konaly poutě a že byl roku 1597 nově vystavěn a vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským. Nejpozději v roce 1632 je kunčický kostel uváděn jako filiální k farnosti Březová; měl poměrně značný majetek a roku 1672 se zmiňuje budova bývalé fary. Nakonec byla po delším jednání zřízena 10. listopadu samostatná lokální kuracie v (Dolejších) Kunčicích, jejímž prvním knězem se stal bývalý hradišťský premonstrát Gregor Franz Thalherr (do roku 1810); do obvodu farnosti vedle Kunčic spadala jen osada Nové Vrbno. Lokálie byla roku 1889 povýšena na farnost. |
20231101.cs_914686_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Vlkovice | Římskokatolická farnost Vlkovice | Zřejmě za Jeronýma z Lideřova (panství Odry vlastnil v letech 1470–1515) byl ve Slezských Vlkovicích postaven dřevěný filiální kostel svatého Mikuláše. Farnost zde není ve středověku ani v raném novověku doložena, ale již v rámci zřizování nových duchovních správ za císaře Josefa II. se uvažovalo o zřízení nové farnosti se sídlem ve Slezských Vlkovicích, k níž by patřily i vesnice Dolejší Kunčice a Tošovice. Ke volbě zřídit farnost spíše v Kunčicích patrně přispěla skutečnost, že starý dřevěný kostel ve Vlkovicích byl ve špatném stavebním stavu; nakonec byl rou 1803 stržen a v letech 1803–1807 nahrazen novostavbou. Slezské Vlkovice se tedy staly filiální k rovněž nově zřízené farnosti Véska. Moravské Vlkovice byly odedávna přifařeny k Fulneku. |
20231101.cs_914686_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Vlkovice | Římskokatolická farnost Vlkovice | V roce 1964 byla obec Dolejší Kunčice spojena s obcí Vlkovice, jež vznikla roku 1950 spojením Moravských a Slezských Vlkovic. Následně došlo i k farní reorganizaci: sídlo farnosti se bylo přeloženo z Dolejších Kunčic do (Slezských) Vlkovic a nová farnost zahrnovala sídla Dolejší Kunčice (dříve farnost Dolejší Kunčice), Slezské Vlkovice (dříve farnost Véska) a Moravské Vlkovice (dříve farnost Fulnek). Naopak osada Nové Vrbno byla přefařena k farnosti Větřkovice. (K Větřkovicím byla osada administrativně připojena již roku 1949.) |
20231101.cs_914686_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Vlkovice | Římskokatolická farnost Vlkovice | Farnost Dolejší Kunčice / Vlkovice patřila od svého zřízení do roku 1962 k děkanátu Odry, od reorganizace církevní správy k 1. lednu 1963 patří k děkanátu Bílovec. Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské. |
20231101.cs_914686_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Vlkovice | Římskokatolická farnost Vlkovice | V roce 1836 žilo ve farnosti Dolejší Kunčice 436 obyvatel, vesměs římských katolíků. V roce 1859 žilo v této farnosti 459 římských katolíků a tři židé. V roce 1930 žilo ve farnosti Dolejší Kunčice 427 obyvatel, z čehož 426 (99 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání. |
20231101.cs_914686_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Vlkovice | Římskokatolická farnost Vlkovice | Farním kostelem je kostel svatého Mikuláše ve (Slezských) Vlkovicích, nevelká klasicistní stavba z roku 1807, později upravovaná. Filiálním kostelem je bývalý farní kostel svatého Vavřince v Dolejších Kunčicích, který vznikl postupnou barokní přestavbou původního dřevěného kostela v 17. a 18. století, což bylo zakončeno nahrazením dřevěné věže zděnou roku 1792. |
20231101.cs_914686_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Vlkovice | Římskokatolická farnost Vlkovice | Farnost Vlkovice byla po svém novém vymezení převážně administrována excurrendo. V letech 2010-2015 farnost spravoval farář ve Vésce Oldřich Máša. Od roku 2015 farnost spravuje P. Zdenko Vavro ze Spálova, od roku 2020 P. Bohumil Vícha. |
20231101.cs_914687_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alfred%20Neumann%20%28architekt%29 | Alfred Neumann (architekt) | Alfred Neumann (26. ledna 1900, Vídeň – 23. října 1968, Québec) byl architekt původem z Vídně a Československa, který projektoval v řadě zemí světa, především v Izraeli. |
20231101.cs_914687_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alfred%20Neumann%20%28architekt%29 | Alfred Neumann (architekt) | Narodil se ve Vídni a v deseti letech se spolu s rodinou přestěhoval do Brna, kde jeho otec provozoval stolařskou dílnu. Po studiu na německé státní průmyslové škole nastoupil po vzniku Československa na Německé vysoké škole technické v Brně. V roce 1922 byl přijat na vídeňskou Akademii, kde studoval pod vedením Petera Behrense. Po ukončení studií se ve 20. letech věnoval návrhům nábytku a následně i staveb, a to v Paříži (1925), Alžírsku (1928–1929) a krátce též v Jihoafrické republice. Během druhé světové války byl pro svůj židovský původ deportován posledním transportem do koncentračního tábora Terezín. Podařilo se mu přežít a vrátil se do Brna. O tom co za války zažil se však nikdy nikomu nesvěřil. Roku 1947 reprezentoval Československo na srazu Congrès International d'Architecture Moderne (CIAM) v anglickém Bridgwateru. Po únoru 1948 emigroval do Izraele, kde žil a působil až do roku 1965. |
20231101.cs_914687_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alfred%20Neumann%20%28architekt%29 | Alfred Neumann (architekt) | Do Izraele připlul v roce 1949 a nastoupil do ateliéru k architektu Richardu Kaufmannovi. V letech 1950 až 1953 působil v Ústavu pro územní plánování. Vytvořil tehdy mimo jiné urbanistický plán města Bejt Šemeš. V roce 1952 začal učit na Izraelském technologickém institutu, známém jako Technion, v severoizraelské Haifě, kde se posléze stal děkanem fakulty architektury. Roku 1953 se opět zúčastnil srazu CIAM, tentokráte ve francouzském Aix-en-Provence, kde reprezentoval Izrael. V roce 1958 se vydal na cestu kolem světa, aby nalezl nové inspirace. O rok později založil vlastní architektonický ateliér, do něhož přizval dva své žáky z Technionu: Cvi Heckera a Eldara Šarona. Společně vyhráli mimo jiné soutěž na návrh budovy radnice ve městě Bat Jam. V letech 1961 až 1963 probíhala, souběžně s realizací projektu arabského města Ajn Rafa, výstavba nájemního domu Dubiner v Ramat Ganu dle návrhu Neumannova ateliéru. |
20231101.cs_914687_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alfred%20Neumann%20%28architekt%29 | Alfred Neumann (architekt) | Přímo v Haifě na Technionu Neumann společně s Heckerem realizoval budovu mechanických dílen strojní fakulty, známou jako Danzigerův dům. Vedení strojní fakulty však se stavbou nebylo spokojeno, chtělo architekty odvolat a výstavbu zastavit. Nakonec kvůli neustálým průtahům výstavby došlo i na soudní spor, kdy Neumann zažaloval rektora Technionu. Soud však prohrál a v roce 1965 se rozhodl z Technionu i Izraele odejít. Neumannovým posledním projektem, který započal ještě před konfliktem v Haifě, byla ústřední důstojnická škola v Micpe Ramon. Dokončení se dočkala až v roce 1969, tedy rok po Neumannově smrti. Její součástí je mimo jiné unikátní budova synagogy. |
20231101.cs_914687_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alfred%20Neumann%20%28architekt%29 | Alfred Neumann (architekt) | Mezitím Neumann ve svých šedesáti pěti letech z Izraele odešel a přestěhoval se do Kanady, kde začal učit na univerzitě Laval v Québecu. Podruhé se oženil, se svou bývalou studentkou, a narodilo se mu dítě. V roce 1968 však zemřel na rakovinu plic, kterou si způsobil silným kouřením. |
20231101.cs_914688_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/St.%20James%20Infirmary%20Blues | St. James Infirmary Blues | St. James Infirmary Blues je americká lidová píseň (folksong) neznámého původu, ačkoliv někdy je připisována písničkáři jménem Joe Primrose (nezaměňovat s pseudonymem Irvinga Millse). Louis Armstrong tuto píseň proslavil na své vlivné nahrávce z roku 1928. |
20231101.cs_914688_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/St.%20James%20Infirmary%20Blues | St. James Infirmary Blues | St. James Infirmary Blues je založena na tradiční anglické folkové písni z 18. století s názvem The Unfortunate Rake (známá také jako The Unfortunate Lad nebo The Young Man Cut Down in His Prime), o vojákovi, který utratí své peníze za prostitutky a poté umře na pohlavní nemoc. Různé variace písně typicky obsahují vypravěče, který vypráví příběh mladého muže (popř. ženy) „zaříznutého v nejlepších letech“ jakožto důsledek morálně pochybného chování. Například, v době, kdy se píseň dostala do Ameriky, hazard a alkohol byly běžnou příčinou úmrtí mladých lidí. Napříč anglofonním světem existuje mnoho verzí této písně. Některé dokonce zmutovaly do jiných amerických standardů jako např. The Streets of Laredo. |
20231101.cs_914688_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/St.%20James%20Infirmary%20Blues | St. James Infirmary Blues | Někteří říkají, že název písně je odvozen od špitálu St. James Hospital v Londýně, což byl církevní ústav pro léčbu lepry. Tato interpretace je však problematická, neboť toto zařízení bylo zavřeno v roce 1532, když pozemek získal Jindřich VIII. Tudor a postavil místo něj St James's Palace. |
20231101.cs_914688_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/St.%20James%20Infirmary%20Blues | St. James Infirmary Blues | Podle jiné interpretace se jedná o nemocniční sekci St James Workhouse, která byla otevřena roku 1725 farností St James Parish na Poland Street v Piccadilly a její provoz pokračoval až do 19. století, čímž by existovala současně s nástupem písně. |
20231101.cs_914688_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/St.%20James%20Infirmary%20Blues | St. James Infirmary Blues | Melodie dřívějších verzí této písně, včetně Bard of Armagh a Unfortunate Rake, je v durové tónině a podobá se písni Streets of Laredo. Jazzová verze, jak ji hrál Louis Armstrong, je v mollové tónině a zdá se, že byla ovlivněna akordovými strukturami převládajících v latinskoamerické hudbě, zejména v tangu. |
20231101.cs_914688_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/St.%20James%20Infirmary%20Blues | St. James Infirmary Blues | Jako u většiny podobných lidových písní se text liší od jedné verze k druhé. Toto je ukázka první sloky, jak ji zpíval Louis Armstrong: |
20231101.cs_914688_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/St.%20James%20Infirmary%20Blues | St. James Infirmary Blues | Významní interpreti St. James Infirmary jsou: James Booker, Duke Ellington, Kermit Ruffins, King Oliver, Jerry Reed, Artie Shaw, Lead Belly, Big Mama Thornton, Jack Teagarden, Billie Holiday, Louis Armstrong, Cassandra Wilson, Stan Kenton, Josh White, Lou Rawls, Bobby Bland, Ramblin' Jack Elliott, Doc Watson, Count Basie a Dizzy Gillespie, Dave Van Ronk, "Spider" John Koerner, Janis Joplin, The Doors, Paul Butterfield, The Animals, The Standells. Nedávno pak The White Stripes, Stray Cats, Tarbox Ramblers, Snooks Eaglin, Isobel Campbell a Mark Lanegan, Tom Jones a Jools Holland. Jazzoví kytaristé Marc Ribot a Ivan "Boogaloo Joe" Jones, a pianista Allen Toussaint nahráli instrumentální verze. |
20231101.cs_914688_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/St.%20James%20Infirmary%20Blues | St. James Infirmary Blues | V češtině nahráli v roce 1983 píseň Petr Kalandra a Jan Spálený se skupinou ASPM pod názvem „Špitál u svatého Jakuba“ (autorem českého textu je Zdeněk Rytíř). |
20231101.cs_914688_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/St.%20James%20Infirmary%20Blues | St. James Infirmary Blues | Bob Dylan použil melodii St. James Infirmary pro svou píseň Blind Willie McTell, kterou složil k poctě bluesovému zpěvákovi Blind Willie McTellovi. Ten kdysi nahrál verzi St. James Infirmary pod názvem Dying Crapshooter's Blues. Píseň odkazuje na St. James Hotel v Minneapolis. |
20231101.cs_914688_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/St.%20James%20Infirmary%20Blues | St. James Infirmary Blues | Verze z živých koncertů se objevily např. na albech Joe Cockera z roku 1972 a 1976. Van Morrison nahrál vlastní verzi písně na své album What's Wrong with This Picture? z roku 2003 a živou verzi na svém albu limitované edice Live at Austin City Limits Festival z roku 2006. The White Stripes nahráli svou verzi písně na své self-titled album z roku 1999. V roce 2002 se píseň objevila v anime filmu Metropolis od Osamu Tezuky v podání Atsushi Kimury. |
20231101.cs_914688_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/St.%20James%20Infirmary%20Blues | St. James Infirmary Blues | Hugh Laurie nahrál píseň St. James Infirmary na své album Let Them Talk z roku 2011 a přidal k ní intro rozšířené o úryvky z písní House of the Rising Sun a You Can't Always Get What You Want. |
20231101.cs_914688_11 | https://cs.wikipedia.org/wiki/St.%20James%20Infirmary%20Blues | St. James Infirmary Blues | V únoru 2012, Trombone Shorty a Booker T. Jones zahráli instrumentální verzi písně jako zahájení koncertu „Red, White, and Blues“ v Bílém domě. |
20231101.cs_914690_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Duplicitn%C3%AD%20obsah | Duplicitní obsah | Duplicitní obsah je termín používaný v oblasti optimalizace pro vyhledávače (SEO) popisuje obsah, který se objeví na více než jedné webové stránce. Duplicitní obsah může být podstatná část obsahu v rámci jedné stránky nebo mezi více stránkami. Je to úplně stejný obsah nebo velmi podobný obsah. Často jsou to verze webů pro tisk nebo s www. a bez www. Má-li web více těchto duplikovaných obsahů může být vyhledávači například penalizován. |
20231101.cs_914692_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Volby%20v%20Monaku | Volby v Monaku | Volby v Monaku jsou svobodné. Volí se pouze do jednokomorového parlamentu 24 členů na pětileté volební období. Volit mohou občané nad 18 let. |
20231101.cs_914699_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | Megalitické řady v Carnacu () jsou uskupení neolitických menhirů a dolmenů na více než čtyřech kilometrech v jižní Bretani. Nejznámější jsou aleje více než 4000 vztyčených kamenů rozestavěných v souběžných či vějířovitých řadách v délce asi 1 km u obce Carnac. Menhiry jsou od roku 1889 chráněny jako historická památka. |
20231101.cs_914699_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | Nejstarší vysvětlení existence menhirů přináší množství starých pověr, mnohdy spojených s křesťanskými světci. Nejznámějším příběhem je legenda o sv. Kornéliovi, který byl jako papež vyhnán z Říma a pronásledován římskými legiemi přes celou Galii. Poté, co došel až do Bretaně a dál už bylo jen moře, proměnil své pronásledovatele v kameny, které tak zůstaly vyrovnány v řadách za sebou. |
20231101.cs_914699_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | Domněnky o původu na vědeckých základech pocházejí až od 2. poloviny 18. století. Amatérský archeolog a sběratel starožitností hrabě Anne Claude de Caylus v roce 1764 vyslovil myšlenku, že kameny pocházejí z doby galo-románské. F. z Pommereul v roce 1790 předpokládal keltský původ megalitů a tato hypotéza dlouho převládala. |
20231101.cs_914699_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | Ale na konci 19. století archeologové James Miln a Zacharie Le Rouzic na základě archeologických průzkumů přinesli novou interpretaci. Snažili se ověřit, zda se jedná o kultovní místo a prokázali, že stavby vznikly mnohem dříve, ještě před příchodem Keltů. Během německé okupace se nacistická archeologie zajímala o kamenné řady v Carnacu ohledně prokázání indo-germanizace reginu národy přišlými ze severu přes moře. Na podzim 1940 byla vyslána výprava a s pomocí Luftwaffe byla vytvořena letecká topografie. Výzkum zaštiťoval přímo Alfred Rosenberg, stranický ideolog NSDAP. Průběh války tyto výzkumy přerušil. |
20231101.cs_914699_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | Výzkumu, který trval 30 let, se věnoval Pierre Méreaux. Odmítl teorii kultu mrtvých a argumentoval, že dolmeny sloužily pravděpodobně jako primitivní seismografy, neboť Bretaň byla seismicky aktivní oblastí. Umístění a orientace menhirů mělo procházet seismickými zlomy. |
20231101.cs_914699_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | Menhiry byly vztyčeny v období neolitu v 5. až 2. tisíciletí př. n. l. Zdejší pravěké kmeny bydlely ve velkých dřevěných domech a zabývali se chovem a zemědělstvím. Vytvářely rozsáhlé kolektivní hrobky, obří stély, dolmeny a řady menhirů. Neolitičtí obyvatelé Bretaně zvládali manévrování s těžkými kameny pomocí kůlů a provazů, což prokázalo mnoho experimentů. Z místního kamene vytesali přes 3000 menhirů a rozestavili je poblíž Carnacu do různých uskupení. Největší menhir u obce Locmariaquer váží 300 tun a tvoří ho 20metrový žulový kámen. |
20231101.cs_914699_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | K velkému poškození megalitických řad přispěl mimo jiné sv. Martin z Tours, který ve 4. stol n. l. v rámci svého horlivého christianizačního úsilí, jehož součástí bylo i ničení posvátných pohanských míst, nechal celé kilometry megalitických řad vykácet. |
20231101.cs_914699_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | Řady se táhnou borovými lesy a vřesovišti do dálky skoro osmi kilometrů a jsou pozoruhodným důkazem organizačních schopností dávných obyvatel tohoto kraje. |
20231101.cs_914699_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | Místo je rozděleno do několika částí. V každé řadě jsou menhiry uspořádány v sestupném pořadí a každá část navazuje určitým úhlem na předchozí. V průměru kameny váží mezi 1 a 2 tunami, ale mnoho z nich je mnohem těžších. Každá řada končí více či méně viditelným megalitickým ohrazením. Přerušení řad je důsledkem poškození v průběhu staletí včetně výstavby přilehlých budov. |
20231101.cs_914699_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | Od západu na východ se nacházejí u obce Carnac řady a uskupení nazvané Le Ménec, Toul-Chignan, Kermario, Le Manio, Kerlescan a Le Petit Ménec u obce La Trinité-sur-Mer. |
20231101.cs_914699_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | Největší seskupení se nachází u vesničky Le Ménec blízko Carnacu, kde je skupina domků obklopena kromlechem tvořeným elipsou z 71 kamenů stojících těsně vedle sebe. Na východ od ohrady v Le Ménec stojí 1099 menhirů uspořádaných do 11 alejí, jež se táhnou v délce 1165 m v pásu širokém 100 m v 11 řadách. Kameny jsou srovnány podle výšky. Nejblíž k ohradě jsou největší, vysoké 3,7 metru, a dál se stále zmenšují, takže na konci měří jenom 0,9 m. Řady kamenů nejsou přímé; opisují mírnou křivku směrem k severovýchodu a končí u další kamenné ohrady ve vzdálenosti více než 0,8 km. |
20231101.cs_914699_11 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | Aleje v Kermariu nejsou tak rozsáhlé, ale obsahují největší kameny. Nejvyšší z těchto megalitů je víc než 7 metrů vysoký. V deseti řadách je zde umístěno 982 menhirů. Také tyto kameny se stejně jako v Le Ménec rychle zmenšují směrem ke konci seskupení o 1,2 km dál, kde jsou v pravém úhlu umístěny tři obrovské balvany. |
20231101.cs_914699_12 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | Při stavbě vodní nádrže Kerloquet v 19. století byla zničena část řad. Nyní rozděluje řady mezi Kermario a Manio. Kerloquet obsahuje 82 menhiry. |
20231101.cs_914699_13 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | Nedaleko odtud se nachází tzv. Quadrilatère du Manio (čtyřúhelník v Maniu), který tvoří několik žulových bloků o výšce jeden metr. Obklopují mohylu. Nachází se zde rovněž Géant du Manio (obr z Mania), který se zdvihá do výšky 6 metrů. |
20231101.cs_914699_14 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | Třetí skupina kamenů stojí ještě dál na východ u Kerlescanu. Je to čtvercová ohrada v těsné blízkosti 13 paralelních řad skládajících se z 540 kamenů na ploše 3,5 ha. Na jeho okraji se nachází kromlech ze 39 menhirů. Tato část je ze všech tří nejzachovalejší. A ještě dál východním směrem do lesa se nachází asi 100 kamenů skupiny Le Petit Ménec u obce La Trinité-sur-Mer. |
20231101.cs_914699_15 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Megalitick%C3%A9%20%C5%99ady%20v%20Carnacu | Megalitické řady v Carnacu | V zimním období (říjen-březen) je možné se k menhirům přiblížit neomezeně, ale během letní sezóny je přístup regulován z důvodu možného poškozování kamenů množstvím návštěvníků a kvůli snadné obnově vegetace, kterou z důvodu ekologické ochrany spásají ovce. Prohlídky v létě jsou možné pouze ve skupinách s průvodcem. |
20231101.cs_914700_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Didn%27t%20It%20Rain | Didn't It Rain | Didn't It Rain je druhé studiové album britského herce a hudebníka Hugha Laurieho. Album vyšlo v květnu 2013 u vydavatelství Warner Bros. Records a jeho producentem byl stejně jako u debutu Joe Henry. V písni „Vicksburg Blues“ zpívá jako host Taj Mahal. |
20231101.cs_914701_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Samaipata | Samaipata | Pevnost Samaipata ( El Fuerte de Samaipata) je archeologická lokalita v centrální Bolívii. Nachází se v departementu Santa Cruz v nadmořské výšce téměř 2000 m n. m. Je považována za jednu z nejvýznamnějších skalních staveb na světě a od roku 1998 figuruje na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. |
20231101.cs_914701_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Samaipata | Samaipata | Samaipata, jak se tato lokalita někdy zkráceně označuje, znamená v kečuánštině "vrcholek odpočinku". V jazyce původních obyvatel existuje také slovo sabaipata, které lze přeložit jako "vrcholek manželství". Tomuto druhému výkladu podle názoru některých vědců odpovídá uspořádaní objektů ve tvaru trojúhelníků po celé ploše stavby. |
20231101.cs_914701_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Samaipata | Samaipata | Účel stavby je předmětem různých teorií, zda se jednalo o ceremoniální a náboženské centrum, které pravděpodobně sloužilo i k astronomickému zkoumání noční oblohy, či že toto místo sloužilo ke zpracování zlatonosné suroviny nebo dokonce jako sýpky na uskladnění obilí. Lokalitě se začalo říkat „pevnost“ vzhledem ke své lokalizaci na vrcholu hory. O stavitelích tohoto komplexu budov se neví mnoho, většina moderních studií přiřazuje autorství indiánským kmenům původem z Amazonské nížiny. Později byla Samaipata přičleněna do Incké říše (v momentě její největší územní expanze těsně před španělskou conquistou). |
20231101.cs_914701_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Samaipata | Samaipata | Opracovaná, otesaná skála o půdorysných rozměrech 250 m na 60 m a ploše 1,2 ha. Na povrchu pískovcové skály jsou zobrazeny petroglyfy ve tvaru zvířat (had, puma, jaguár) a geometrické tvary. |
20231101.cs_914701_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Samaipata | Samaipata | Zóna administrativních a obytných domů o rozloze několika hektarů, která se nachází jižně od hlavní skály |
20231101.cs_914704_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1%20Huber | Tomáš Huber | Svoji fotbalovou kariéru začal v FK Rumburk. Mezi jeho další angažmá patří: FK Baumit Jablonec, FK OEZ Letohrad, FK Baník Sokolov, AC Sparta Praha, MFK Ružomberok a DAC 1904 Dunajská Streda. |
20231101.cs_914704_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1%20Huber | Tomáš Huber | V září 2013 byl slovenskou policií obviněn z přijímání úplatků za zmanipulování zápasů ve prospěch asijských sázkařských gangů. V prosinci 2013 padl verdikt disciplinární komise Slovenského fotbalového svazu – zákaz činnosti na 18 let. |
20231101.cs_914707_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Remigius%20Machura%20%281986%29 | Remigius Machura (1986) | Remigius Machura ml. (* 7. ledna 1986 Praha) je český atlet, koulař, rugbista a hráč amerického fotbalu. Jeho otec je Remigius Machura, bývalý koulař. |
20231101.cs_914707_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Remigius%20Machura%20%281986%29 | Remigius Machura (1986) | S atletikou začal v 15 letech ve Spartě Praha, kde ho trénoval otec. V mládí se kromě atletiky věnoval rugby. |
20231101.cs_914707_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Remigius%20Machura%20%281986%29 | Remigius Machura (1986) | V roce 2005 se stal juniorským mistrem Evropy a zopakoval tak 26 let starý úspěch svého otce. S přechodem mezi seniory však dlouho nezaznamenával výkonnostní vzestup. Patřil mezi koulaře atakující hranici 19 metrů. |
20231101.cs_914707_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Remigius%20Machura%20%281986%29 | Remigius Machura (1986) | Změna přišla v sezóně 2010, kdy Machura hodil limit na mistrovství Evropy v Barceloně a poprvé hodil na hranici 20 m. Na ME ale nepostoupil z kvalifikace. Na podzim téhož roku u něj stejně jako v minulosti u jeho otce dopingová kontrola odhalila zakázanou látku. Za použití růstového hormonu mu byl udělen dvouletý zákaz činnosti, Machura obvinění odmítal. Po vypršení trestu v roce 2012 byl v dokumentárním filmu Dva nula náhodou natočen, jak o užívání hormonu hovoří, poté tvrdil, že šlo o žert. |
20231101.cs_914707_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Remigius%20Machura%20%281986%29 | Remigius Machura (1986) | K atletice se již nevrátil a oznámil konec sportovní kariéry. V roce 2013 však začal hrát americký fotbal za tým Prague Black Panthers, se kterým v červenci 2015 získal titul. Ještě předtím opakovaně porušil antidopingová pravidla včetně odmítnutí dopingové kontroly v únoru téhož roku. Následně Mezinárodní sportovní arbitráž vyhověla požadavku Světové antidopingové agentury a Machura byl potrestán zákazem sportovní činnosti na osm let. |
20231101.cs_914710_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dave%20Van%20Ronk | Dave Van Ronk | David Kenneth Ritz „Dave“ Van Ronk (30. června 1936 Brooklyn, New York, USA – 10. února 2002) byl americký folk bluesový zpěvák, který se usadil v Greenwich Village v New Yorku a nakonec se mu začalo přezdívat „Starosta MacDougal Street“. |
20231101.cs_914710_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dave%20Van%20Ronk | Dave Van Ronk | Šlo o důležitou postavu amerického folkového obrození v 60. letech 20. století. Ve „Village“ byl široce obdivován jako strýčkovská postava, přátelil se s mnoha tamějšími umělci na vzestupu jako např. Bobem Dylanem, Tomem Paxtonem nebo Joni Mitchell. |
20231101.cs_914710_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dave%20Van%20Ronk | Dave Van Ronk | John Pareles – Dave Van Ronk, Folk Singer And Iconoclast, Dies at 65. New York Times (12. února 2002). |
20231101.cs_914712_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Square%20d%27Ajaccio | Square d'Ajaccio | Square d'Ajaccio je square v Paříži v 7. obvodu. Nachází se na Boulevardu des Invalides. Jeho rozloha činí 4472 m2. |
20231101.cs_914712_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Square%20d%27Ajaccio | Square d'Ajaccio | Square vytvořil v roce 1865 architekt Jean-Charles Alphand. Square bylo pojmenováno po městě Ajaccio. Nachází se zde pomník francouzského filozofa a literáta Hippolyta Taina (1828-1893), který v roce 1928 vytvořil Oscar Roty (1846-1911). |
20231101.cs_914714_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Treble | Treble | Treble je ve fotbalové terminologii označení pro úspěch klubu, který v jednom roce (resp. sezóně) získá tři trofeje, zpravidla domácí double (tedy vítězství v domácí lize a národním poháru) a k tomu vyhraje některou významnou kontinentální pohárovou soutěž (např. Ligu mistrů, Pohár osvoboditelů, atp.). Jedno- či dvouzápasové soutěže (většinou superpoháry) a také Mistrovství světa ve fotbale klubů se obecně nepovažují za součást treble. |
20231101.cs_914715_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Du%C5%A1an%20Nul%C3%AD%C4%8Dek | Dušan Nulíček | Dušan Nulíček (* 2. června 1988 v Jablonci nad Nisou) je český fotbalový útočník, od července 2014 působící v SpVgg Grün-Weiß Deggendorf. Mimo Česka působil v Itálii, Německu a na Slovensku. |
20231101.cs_914715_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Du%C5%A1an%20Nul%C3%AD%C4%8Dek | Dušan Nulíček | Svoji fotbalovou kariéru začal v FK Baumit Jablonec, kde prošel všemi mládežnickými kategoriemi. V roce 2006 se propracoval do prvního týmu. Od roku 2008 působil na hostování v jiných klubech. Nejprve hostoval v FK Čáslav, poté působil v roce 2010 na hostování v A.S. Andria BAT, který se pro hráče stal prvním zahraničním angažmá, na jaře 2011 hostoval v A.D.C. Ars et Labor Grottaglie a následně působil na hostování v FSV Budissa Bautzen. V létě 2012 Jablonec definitivně opustil a zamířil do DAC 1904 Dunajská Streda, se kterou postoupil v sezoně 2012/13 do nejvyšší soutěže. V lednu 2014 se stal hráčem Loko Vltavín, se kterým naopak sestoupil do ČFL (3. ligy). V červenci 2014 podepsal kontrakt s SpVgg Grün-Weiß Deggendorf. |
20231101.cs_914718_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Rebekka%20Karijord | Rebekka Karijord | Rebekka Karijord (* 19. listopadu 1976 Sandnessjøen, Norsko) je norská zpěvačka, klavíristka a hudební skladatelka žijící ve švédském Stockholmu. Vedle svých vlastních alb, která do roku 2012 vydala tři a ještě jedno se skupinou The Mysterybox se věnuje skládání hudby k filmům a k tomu ještě v několika filmech sama hrála. Své zatím poslední album nazvané We Become Ourselves vydala v roce 2012 a kritika jej přijala kladně. Dne 21. května 2013 vystoupila v klubu Roxy v Praze. Šlo o její první samostatné vystoupení na území Česka. O dva roky dříve vystoupila na festivalu Letní Letná spolu s cirkusem Cirkus Cirkör. |
20231101.cs_914724_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jean%20Paul%20Ntsogo%20Boya | Jean Paul Ntsogo Boya | Jean Paul Ntsogo Boya (* 23. září 1984, Yaoundé) je kamerunský fotbalový záložník, v současnosti bez angažmá. |
20231101.cs_914724_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jean%20Paul%20Ntsogo%20Boya | Jean Paul Ntsogo Boya | Svoji fotbalovou kariéru začal v Victoria Shooting Star. Mezi jeho další angažmá patří: Sahel FC, Coton Sport FC de Garoua, Jeunesse Star Yaoundé a DAC 1904 Dunajská Streda. |
20231101.cs_914725_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Square%20Taras-Chevtchenko | Square Taras-Chevtchenko | Square se rozkládá na Boulevardu Saint-Germain u křižovatky s ulicí Rue des Saints-Pères v těsné blízkosti katedrály svatého Vladimíra Velikého, která slouží ukrajinské řeckokatolické církvi v Paříži. |
20231101.cs_914725_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Square%20Taras-Chevtchenko | Square Taras-Chevtchenko | Square se nachází v prostoru bývalého hřbitova Saint-Pierre, u které byla kaple Saint-Pierre, ze které se později stal kostel ukrajinské církve. Square bylo zřízeno v roce 1937 a pojmenováno po ukrajinském umělci Tarasi Ševčenkovi (1814-1861), jehož pomník z roku 1978 je zde postaven. |
20231101.cs_914729_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/FC%20Emmen | FC Emmen | FC Emmen je nizozemský fotbalový klub z Emmenu, který byl založen v roce 1925. Jeho hřištěm je JenS Vesting s kapacitou 8 600 diváků. V současnosti klub působí v nizozemské druhé lize Eredivisie, v sezóně 2012/13 se umístil na konečné 12. příčce ligové tabulky. |
20231101.cs_914731_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Square%20de%20la%20place%20de%20la%20Nation | Square de la place de la Nation | Square se nachází uprostřed kruhového objezdu na náměstí Place de la Nation, po kterém nese své označení. |
20231101.cs_914731_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Square%20de%20la%20place%20de%20la%20Nation | Square de la place de la Nation | Square vzniklo v roce 1875. Jeho dominantou je monumentální sousoší Triumf Republiky, které v roce 1899 vytvořil sochař Aimé-Jules Dalou. |
20231101.cs_914732_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Ralph%20Towner | Ralph Towner | Ralph Towner (* 1. března 1940 Chehalis, Washington, USA) je americký multiinstrumentalista a hudební skladatel, hrající převážně na kytaru, ale i na trubku, klavír, syntezátory a perkuse. V roce 1970 založil skupinu Oregon, ve které s krátkou přestávkou v osmdesátých letech hraje dodnes. Své první album nazvané Trios / Solos vydal v roce 1973 a doprovázel jej na něm kontrabasista Glen Moore. Vedle mnoha dalších alb, která později vydal, spolupracoval s dalšími hudebníky, jako jsou například Egberto Gismonti, Bill Bruford, John Abercrombie a Gary Peacock. |
20231101.cs_914738_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Promenade%20Am%C3%A1lia-Rodrigues | Promenade Amália-Rodrigues | Promenade Amália-Rodrigues (dříve Square d'Algérie) je park v Paříži v 19. obvodu. Jeho rozloha činí 15047 m2. |
20231101.cs_914738_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Promenade%20Am%C3%A1lia-Rodrigues | Promenade Amália-Rodrigues | Park leží mezi Boulevardem d'Algérie a okružním bulvárem. Vstup do parku je rovněž z ulice Rue des Marchais. |
20231101.cs_914738_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Promenade%20Am%C3%A1lia-Rodrigues | Promenade Amália-Rodrigues | Square vzniklo v roce 1971 a bylo původně pojmenováno po Alžírsku podle Boulevardu d'Algérie. Později bylo přejmenováno na Promenade Amália-Rodrigues na počest portugalské zpěvačky Amálie Rodrigues. |
20231101.cs_914742_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Ond%C5%99ej%20Izdn%C3%BD | Ondřej Izdný | Po maturitě na gymnáziu začal studoval zpěv nejprve na Pardubické konzervatoři a působil ve Východočském divadle v Pardubicích, poté v roce 1998 přešel na pražskou Konzervatoř Jaroslava Ježka, kde byl žákem Eduarda Klezly, studium ukončil v roce 2003. |
20231101.cs_914742_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Ond%C5%99ej%20Izdn%C3%BD | Ondřej Izdný | Vystupuje často v různých muzikálech v divadlech po celé České republice, příležitostně se věnuje i filmovému dabingu a hudební režii a zpěvu filmové hudby. |
20231101.cs_914743_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/RKC%20Waalwijk | RKC Waalwijk | RKC Waalwijk (celým názvem Rooms Katholieke Combinatie Waalwijk) je nizozemský fotbalový klub z Waalwijku, který byl založen 26. srpna 1940 a hrál své domácí zápasy na stadionu Sportpark Olympia. Jeho nynějším hřištěm je od roku 1996 Mandemakers Stadion s kapacitou 7 500 diváků. |
20231101.cs_914747_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFdice%20%28krajka%29 | Půdice (krajka) | Půdice (angl.: point ground, něm.: Netzgrund) je plocha z jednoduchých paličkovacích vazeb, které tvoří podklad, půdu mezi složitějšími vazebními efekty a výplní. Půdice se paličkují nejméně ze dvou párů nití, paličkování na půdici probíhá v diagonálním směru. |
20231101.cs_914747_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFdice%20%28krajka%29 | Půdice (krajka) | v češtině např.: hráška (uzavřená a otevřená), hrachovinka, tylová p., buňková p. , torchonská (dírková) (viz Domjanová) |
20231101.cs_914747_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFdice%20%28krajka%29 | Půdice (krajka) | z cizojazyčné literatury jsou známé např.: valencienská, mechelenská, panenská (s variantami: zesílená a slovanská), růžičková, armure aj. (viz Schöner 60-69) |
20231101.cs_914747_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFdice%20%28krajka%29 | Půdice (krajka) | Na půdici se zhotovují všechny druhy paličkovaných krajek a některé šité, resp. kombinace paličkovaných a šitých krajek (např. benátská Ground point nebo Burano aj.) |