English
stringlengths
1
1.63k
Other Language
stringlengths
1
1.83k
They are marching to the capital to demand that he step down.
Proto se vydali na pochod do hlavního města, s požadavkem na premiérovo odstoupení.
Initially, the government led by Sharif's party PML-N took extraordinary measures to prevent the two opposition parties from launching their massive anti-government marches to the capital, some 300 kilometers from Lahore city, on Pakistan's independence day Aug.
Zpočátku podnikla vláda vedená Sharifovou stranou PML-N mimořádné kroky, aby zabránila oběma opozičním stranám v uspořádání masivních protivládních pochodů na Islámábád při příležitosti pákistánského dne nezávislosti 14. srpna.
14.
Trasa pochodů je dlouhá přibližně 300 kilometrů, od města Láhaur do Islámábádu.
In the first days of the protests, the crowds were at a few thousand, but they have since swelled to almost 100,000, according to some estimates.
Během prvních dnů protestů čítal dav několik tisícovek lidí, od té doby ovšem několikanásobně narostl, podle některých odhadů až na téměř 100 000 osob.
Authorities attempts to place more containers to block off the area hasn't stopped the flow of protesters.
Pokusy úřadů postavit do cesty více kontejnerů, aby zastavily proud protestujících, byly neúspěšné.
Police were reportedly allowing most people to enter the area and only "half-heartedly" checking vehicles.
Policie údajně umožnila většině lidí vstup do oblasti a jen „vlažně“ kontrolovala dopravní prostředky.
Inqilab March - 21st August Night Photos #RevolutionWithDrQadri #Pakistan #AwamiParliament pic.twitter.com/dp3bXZS2qg — Ch Farakh Shahzad (@ChFarakh1) August 20, 2014
Inqilab („revoluční“) pochod — fotografie z noci 21. srpna.
PAT and PTI activists may have jointly breached the red zone, but they are fundamentally two different parties.
Aktivisté stran PAT a PTI sice pronikli do červené zóny společně, ale stále jde o dvě zásadně odlišné politické strany.
Shyema Sajjid writes in a blog on newspaper Dawn:
Shyema Sajjid píše na blogu novin Dawn:
The PTI has once again done what no other political party could do (without threatening or buying them out): charge the previously apolitical and get them to rally for a cause, which quite possibly could rid us of a very corrupt government.
Strana PTI opět dokázala to, co žádná jiná politická strana nesvedla (bez použití výhružek nebo korupce): aktivizovat původně apolitické osoby a shromáždit je ve společné věci. Tento protest nás dost možná může zbavit hluboce zkorumpované vlády.
The PTI are disciplined enough to follow their leader Imran Khan’s call for peaceful protest but rowdy enough to flip a container or two without really causing harm to public property (leave aside the fact that they’ve taken over the capital city at the moment).
Členové PTI jsou dostatečně disciplinovaní, aby respektovali výzvu svého vůdce Imrana Khana k pokojným protestům, ale dostatečně divocí, aby převrátili pár kontejnerů, ovšem bez jakékoli skutečné újmy na veřejném majetku (tedy pokud ponecháme stranou, že v tuto chvíli obsadili hlavní město).
Alongside the PTI, march the angry man PAT’s Tahir-ul-Qadri and his chanters.
Po boku členů PTI pochoduje rozzlobený muž strany PAT Tahir-ul-Qadri a sbor jeho přívrženců.
His followers are very different from Khan’s supporters.
Jeho následovníci se zásadně liší od Khanových příznivců.
They will sit when he tells them to sit and stand when he wants them to rise.
Tihle si sednou, když jim přikáže si sednout, a poslušně se postaví, až jim nařídí se zvednout.
While Khan’s protest revolves around rigging and corruption the PML-N’s involved in, Qadri’s beef goes beyond.
Zatímco se Khanův protest soustředí na manipulaci a korupci, do kterých je zapletena vládní strana PML-N, Qadriho výhrady k vládě mají hlubší motivaci.
Two months ago, several followers of TuQ lost their lives in a scuffle with the police outside his residence in Lahore.
Před dvěma měsíci přišlo několik Quadriho příznivců o život v potyčce s policií před jeho rezidencí v Láhauru.
Those killed included women and children.
Mezi zabitými byly ženy a děti.
The tragic incident was strongly protested against and in any other country, it would have been reason enough for members of the provincial if not federal, government to step down.
Tento tragický incident spustil mohutné protesty a v jakékoli jiné zemi by představoval dostatečný důvod pro odstoupení členů provinční (pokud ne rovnou federální) vlády.
The difference was evident in each leader's statements.
Rozdíl mezi oběma vůdci byl zřejmý i z jejich prohlášení.
Khan tweeted defiantly:
Khan napsal vzpurně na Twitteru:
"When injustice becomes law, resistance becomes duty." Yesterday we took a giant step 4 Naya Pakistan & democracy.. — Imran Khan (@ImranKhanPTI) August 20, 2014
„Ve chvíli, kdy se nespravedlnost stane zákonem, stává se z odporu povinnost.“ Včera jsme učinili velký kroku ve směru k Naya (novému) Pákistánu a demokracii.
While Dr. Tahir-ul-Qadri demanded power for himself, reported Murtuza Ali Shah, a London reporter for several Pakistani news outlets:
Naproti tomu žádal Dr. Tahir-ul-Qadri moc pro sebe, jak informoval Murtuza Ali Shah, londýnský novinář pracující pro několik pákistánských medií:
Dr Tahir-ul-Qadri says he will not allow Pakistani PM come out alive from the parliament if he doesnt resign and hand over power to him — Murtaza Ali Shah (@MurtazaGeoNews) August 20, 2014
Dr. Tahir-ul-Qadri říká, že nedovolí pákistánskému premiérovi, aby živý opustil parlament — pokud nerezignuje a nepředá mu moc.
Supporters at Hyderabad Bypass, Hyderabad, Pakistan, stage a sit-in in support of Islamabad's "inqalab" (revolution) sit-in.
Demonstranti v obchvatu u města Hajdarábád organizují protest na podporu Islámábádské inqalab („revoluční“) demonstrace.
Image by Rajput Yasir.
Autor fotografie Rajput Yasir.
Copyright Demotix (19/8/2014)
Copyright Demotix (19/8/2014).
Military breaks silence
Armáda prolomila mlčení
Meanwhile, the army, Pakistan's strongest institution, finally broke its silence on the protests.
Mezitím armáda, nejsilnější pákistánská instituce, konečně prolomila své mlčení k protestům.
The military, which has ruled Pakistan for half its life, has increasingly been trying to distance itself from politics since General Musharraf stepped down as president in 2008.
Vojenské struktury, které vládly Pákistánu prakticky polovinu jeho existence, se od odstoupení generála Musharrafa z funkce prezidenta v roce 2008 snažily postupně stáhnout z politiky.
After protesters breached the red zone, the army asked for talks between the government and the protesters of both parties.
Poté, co protesty narušily červenou zónu, vyzvala armáda k rozhovorům mezi vládou a protestujícími z obou politických stran.
The committee formed by the government met the leadership of PTI, which made six demands, the first being the resignation of the prime minister.
Vládou vytvořený výbor se setkal s vedením strany PTI, které vzneslo šest požadavků — prvním z nich byla rezignace premiéra.
Talks broke down on Thursday.
Rozhovory ztroskotaly ve čtvrtek 21.8.
Amidst this deadlock, some feared that a military coup may happen.
Uprostřed patové situace se někteří obávají, že by mohlo dojít k vojenskému převratu.
Based on a comparative study of the three major coups of Pakistan history, Tahir Mehdi at Dawn opined that there is no possibility for a coup-de-tat.
Na základě srovnávací studie třech významných převratů v dějinách Pákistánu se Tahir Mehdi z novin Dawn domnívá, že pravděpodobnost vojenského puče je nulová.
Senior journalist Hamid Mir pointed out the essence of democracy present in protests:
Zkušený novinář Hamid Mir zdůraznil demokratický duch protestů:
Like it or not but this is the difference between democracy and dictatorship Musharraf never allowed public protest in front of parliament — Hamid Mir (@HamidMirGEO) August 20, 2014
Ať se vám to líbí nebo ne, tohle je rozdíl mezi demokracií a diktaturou. Musharraf nikdy nepřipustil veřejný protest před parlamentem.
Media pushes a revolution
Média postrkují zemi k revoluci
The "I broke the news first" media culture has been seen in full effect throughout the coverage of the protests by local news channels in Pakistan.
Kultura médií, jejichž hlavní starostí je opublikovat danou zprávu jako první, se naplno projevila ve způsobu, jakým o protestech informovaly místními zpravodajské kanály.
Outlets have often focused on what could happen rather than what is happening.
Zprávy se často zaměřovaly na to, co by se mohlo stát, místo aby se soustředily na to, co se zrovna děje.
Adnan Rehmat, a media and political analyst, argued for Dawn that the media coverage given to the two political leaders behind the protest was disproportionate:
Adnan Rehmat, mediální a politický analytik, argumentoval v novinách Dawn, že mediální pozornost věnovaná oběma politickým vůdcům stojícím v pozadí protestů je nepoměrná:
“Qadri may have hundreds of thousands of followers but his party is not an electoral stakeholder, so the disproportionately high media coverage of his demands on this subject seems unjust,” he says, adding: “Coverage of Imran’s grievance on this subject is more understandable, but considering that his party garnered only a little above 20% of the 2013 vote, the media is being dubious in granting him so much coverage while letting the views and narratives of 75% voters of other parties on the subject unrepresented.”
„Qadri má možná stovky tisíc příznivců, ale jeho strana se aktivně neúčastnila voleb, takže se nepřiměřeně velká mediální pozornost věnovaná jeho požadavkům zdá nespravedlivá,“ řekl a pokračoval: „Pozornost věnovaná Imranovu rozhořčení je v této souvislosti pochopitelnější, ale pokud uvážíme, že jeho strana získala ve volbách v roce 2013 pouze něco málo přes 20 %, zdá se přístup médií, které mu věnují mnoho prostoru, pochybný. Stanoviska a názory 75 % voličů ostatních stran jsou proti tomu zastoupeny nedostatečně.“
In newspaper The Express Tribune, Chris Cork said the media hype was distorting the reality of the protests:
V novinách The Express Tribune napsal Chris Cork, že medializace událostí překroutila realitu protestů:
Viewing the media over the last week, particularly the electronic media, it would not be difficult to convince oneself that Pakistan is gripped by revolutionary fervour.
Pokud se díváme na zprávy z posledního týdne, zvláště v elektronických médiích, není těžké přesvědčit sebe sama, že Pákistán ovládl revoluční zápal.
It is not.
To se ale nestalo.
Something less than 60,000 people are currently camped on Constitution Avenue with who-knows-what in mind beyond a set of increasingly unlikely demands from their leaders.
O něco méně než 60 000 lidí v současné chvíli táboří na Constitution Avenue s nejasnými záměry skrývajícími se za stále nereálnějšími požadavky jejich vůdců.
That is not a revolution.
Toto není revoluce.
It is undoubtedly an expression of discontent, and the protesters may be voicing what many think or feel, but a revolution it aint.
Je to bezpochyby projev nespokojenosti a protestující dost možná nahlas vyjadřují to, co si mnozí myslí nebo co mnozí cítí. O revoluci se ale nejedná.
Meanwhile, another PTI protest began at the historic Teen Talwar monument in the city of Karachi.
Mezitím začal další protest strany PTI u historického památníku Teen Talwar ve městě Karáčí.
Protesters have camped out in the capital for nearly a week.
Protestující táboří v hlavním městě již téměř týden.
With mounting pressure from local traders suffering economically due to the besieging of the capital as well as the residents of Islamabad stuck in increasing traffic jams due to route blockages, the government has to find a solution soon to avoid total chaos.
S rostoucím tlakem ze strany místních obchodníků, kterým kvůli obležení města narůstají ekonomické ztráty, i ze strany obyvatelů Islámábádu, kteří se často kvůli blokádám ulic dostávají do dopravních zácp, bude muset vláda brzy najít nějaké řešení, aby zabránila naprostému chaosu.
Anushe Noor Faheem contributed to this post.
Na této zprávě se podílela také Anushe Noor Faheem.
Two Months After Flooding, Digital Freedoms in Serbia Are Still in Trouble · Global Voices
Srbsko: Dva měsíce po povodních stále přetrvávají problémy se svobodou slova Těžké záplavy v Srbsku.
Severe flooding hits Serbia.19 May 2014 by Aleksandar Levajkovic. Demotix.
Fotografie z 19. května 2014, autor Aleksandar Levajkovic, zdroj Demotix.
There's a worrying trend in Serbia's digital world.
Ve světě srbských digitálních médií je možné pozorovat znepokojující trend.
Media websites are increasingly the target of mysterious technical attacks that render inaccessible certain politically sensitive content.
Zpravodajské portály jsou stále častěji terčem záhadných hackerských útoků, které znemožňují uživatelům přistupovat k politicky citlivému obsahu.
The harassment of online journalists, including physical threats, is also rising.
Obtěžování online novinářů, a to včetně fyzických hrozeb, je také na vzestupu.
In the wake of devastating floods that hit Serbia in May 2014, several local websites that published materials that criticized the government's relief efforts suffered technical attacks.
Krátce po devastujících povodních, které zasáhly Srbsko v květnu 2014, došlo k útokům hackerů na několik místních webových serverů kritizujících přístup vlády k řešení situace.
Also, the whole blog section on a popular daily newspaper website was taken down after a satirical post by one of the bloggers.
Stejně tak se ocitla mimo provoz celá blogová sekce webových stránek jednoho populárního deníku, a to krátce po zveřejnění satirického textu jedním z blogerů.
Some of the people who criticized the government's handling of the floods have also had unexpected visitors: police questioned a handful of citizens, on suspicion of "spreading panic" on social networks.
Některé z osob, které kritizovaly způsob, jakým se vláda potýká s povodněmi, navštívili nečekaní hosté: policie vyslýchala několik občanů na základě podezření ze „šíření paniky“ na sociálních sítích.
Monitoring of Internet freedoms in Serbia conducted by SHARE Foundation for June and July 2014.
Monitoring srbských internetových svobod provedený nadací SHARE v červnu a červenci 2014.
Image by SHARE Foundation.
Grafika nadace SHARE.
The OSCE's representative on freedom of the media has expressed concern about the Web attacks and police actions, while the head of the EU Delegation and the US Ambassador in Serbia both called for greater respect of online free speech, joining a organized effort by bloggers and media representatives by local bloggers and media representatives.
Zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), který se věnuje svobodě médií, vyjádřil znepokojení ohledně webových útoků a policejních akcí. Šéf delegace EU a velvyslanec USA v Srbsku vyzvali k hlubšímu respektování svobody slova v digitálním světě a připojili se tím ke společné akci místních blogerů a zástupců médií.
In a letter addressed to a European Commissioner, European MP Marietje Schaake also expressed concern about Internet censorship and pressures on the news media in Serbia.
V dopise adresovaném evropskému komisaři vyjádřila evropská poslankyně Marietje Schaake své obavy ohledně cenzury internetu a tlaku na srbská zpravodajská média.
The attacks that have rendered several Serbian websites inaccessible have relied mostly on distributed denial-of-service mechanisms.
Útoky, které znepřístupnily několik srbských webových stránek, využívaly většinou schéma „distibuted denial-of-service“ (DDoS, doslova „distribuované odmítnutí služby“ — technika, při které dojde k zahlcení severu požadavky).
The website Peščanik, which publishes news and opinion, allegedly suffered a DDoS attack in June 2014, after posting articles claiming that Serbia's Internal Affairs minister plagiarized his dissertation.
Webová stránka Peščanik, která publikuje zprávy a komentáře, utrpěla údajně útok typu DDoS v červnu 2014, a to v návaznosti na uveřejnění článků, ve kterých byl srbský ministr vnitra obviněn z plagiátorství týkajícího se jeho dizertační práce.
Around that time, another Peščanik exposé revealed that the former rector of a well-known private university in Serbia lied about having a doctorate from a London university.
V té době server Peščanik také odhalil, že bývalý rektor známé soukromé univerzity lhal o svém doktorátu z londýnské univerzity.
One of the authors who worked on these stories says malicious hackers accessed her personal emails.
Jeden z autorů, kteří pracovali na těchto reportážích, uvedl, že se hackeři nabourali do jeho osobních emailů.
The newspaper Kurir has faced similar problems online, where DDoS attacks have brought down the site more than once—most recently on August 10.
Noviny Kurir čelily podobným problémům — útoky DDoS způsobily několikrát pád jejich stránek, naposledy 10. srpna.
Attacks on news portals are nothing particularly new in Serbia, where the prime minister's political party holds an absolute majority in the current government.
Útoky na zpravodajské servery nepředstavují v Srbsku, ve kterém má strana současného premiéra ve vládě absolutní většinu, nic nového.
In the past, the regime has tried to stifle the independent media, especially during the last election cycle earlier this year.
Již v minulosti se režim snažil potlačit nezávislá média, zvláště během poslední série voleb na počátku tohoto roku.
In December 2013, for instance, the website of the Center for Investigative Journalism of Serbia (CINS) was hacked after it published a story about self-censorship in the Serbian online media.
V prosinci 2013 proběhl například hackerský útok na webovou stránku Centra pro srbskou investigativní žurnalistiku (CINS) poté, co opublikovala reportáž o autocenzuře srbských online médií.
CINS suffered similar attacks again in February 2014.
CINS bylo vystaveno podobným útokům také v únoru 2014.
Individual journalists have also faced greater pressures, especially in smaller cities, where reporters and citizen journalists are often at the mercy of "local lords".
Jednotliví novináři jsou také pod stále větším tlakem, a to zvláště v malých městech, kde jsou reportéři a nezávislí (občanští) novináři často vydáni na milost „místnímu panstvu“.
In June this year, the Serbian prime minister and German chancellor held a joint press conference in Berlin.
V červnu tohoto roku srbský premiér a německá kancléřka uspořádali v Berlíně společnou tiskovou konferenci.
Natalija Miletić, a journalist working in Germany, asked about alleged media censorship in Serbia and academic plagiarism by high-ranking officials in the Serbian government.
Natalija Miletić, v Německu pracující novinářka, se zeptala na údajnou cenzuru srbských médií a plagiátorské kauzy vysokých představitelů srbské vlády.
Miletić didn't get an answer, but the Serbian embassy in Berlin soon let her know that she'd not be welcome at future press conferences.
Novinářce se nedostalo žádné odpovědi, zato ji ale srbské velvyslanectví v Berlíně brzy vyrozumělo, že na budoucích tiskových konferencích nebude vítána.
In another nasty episode, Serbia's Emergency Situations minister insulted a CINS journalist when the reporter called to verify certain information for a story.
Další nepříjemný incident se odehrál, když srbský ministr pro mimořádné situace slovně napadl novinářku centra CINS během rozhovoru, ve kterém se snažila ověřit jisté informace pro svou reportáž.
The minister later apologized and tried sending roses as a peace offering, but the flowers came back return-to-sender.
Ministr se později omluvil a pokusil se poslat růže jako nabídku ke smíru. Květiny se ovšem vrátily odesílateli.
Also this summer, Serbian police arrested an RTV Mladenovac journalist for a Facebook post that allegedly "damaged the reputation" of a high-ranking official in the ruling Serbian Progressive Party.
Během letošního léta zadržela také srbská policie novináře televize RTV Mladenovac za příspěvek na Facebooku, který údajně „poškozoval pověst“ vysoce postaveného představitele vládnoucí Srbské progresivní strany.
A hotel owner threatened the proprietor and editor of a news portal in Ruma, and a city official in Smederevo accused several journalists of spreading false information on Facebook, going so far as to leave threatening comments and even a menacing picture of the Grim Reaper on his personal page.
Ve městě Ruma vyhrožoval majitel hotelu zřizovateli a redaktorovi zpravodajského portálu. Zástupce města Smederevo obvinil několik novinářů ze šíření nepravdivých informací na Facebooku a přistoupil dokonce až k publikování výhružných komentářů a obrázku smrtky na své osobní stránce.
These cases and other incidents documented by SHARE Foundation suggest that the state of free speech in Serbia's media space should be a growing concern.
Tyto případy a další incidenty zdokumentované nadací SHARE naznačují, že stav svobody slova v srbském mediálním prostoru po právu vyvolává stále větší znepokojení.
If online commentary by journalists and ordinary citizens is any metric, the Serbian government's response to the summer's floods has room for improvement.
Pokud je možno soudit podle komentářů novinářů a řadových občanů, existuje v rámci akcí, kterými srbská vláda zareagovala na letní povodně, jistý prostor ke zlepšení.
Unfortunately, rather than address its own failings, the state has discouraged free expression on the Internet and turned a blind eye to violations of digital rights and freedoms.
Bohužel státní orgány místo toho, aby se zaměřily na vlastní neúspěchy, omezují svobodný projev na internetu a ignorují narušení práv a svobod v online světě.
Things could soon get better in Serbia, however, as the country recently adopted new media laws that leave digital media out of the regulatory scope, while still providing certain registration options that grant online media outfits the privileges of traditional media.
Na druhou stranu by se v Srbsku mohly věci brzy změnit k lepšímu, a to díky tomu, že země nedávno přijala nové mediální zákony — ty se nesnaží digitální média regulovat, přesto jim ale zároveň poskytují jisté možnosti registrace, které zaručí týmům online médií výsady tradičních sdělovacích prostředků.
Trinidad & Tobago: Back-to-School Apps · Global Voices
Trinidad a Tobago: Aplikace pro školáky
ICT Pulse shares 5 useful apps for staying organised once school starts.
Web ICT Pulse nasdílel 5 užitečných aplikací, které vám pomohou zorganizovat si čas v novém školním roce.
Cambodian Garment Workers Are Pressuring H&M, Walmart and Zara to Make Their Suppliers Pay a Living Wage · Global Voices
Kambodžští zaměstnanci textilních továren chtějí dosáhnout zvýšení minimální mzdy pomocí tlaku na H&M, Walmart a Zaru
Cambodian workers urge global clothing brands to give a $177 monthly minimum wage.
Kambodžští pracovníci naléhají na globální značky oblečení, aby jim zajistily minimální měsíční mzdu 177 dolarů.
Photo from Licadho
Foto organizace Licadho.
After launching a nationwide strike last December, Cambodia’s garment workers are back in the streets demanding a monthly minimum wage of 177 US dollars.
Po celonárodní stávce v loňském prosinci jsou kambodžští pracovníci textilních továren nyní zpět v ulicích a požadují minimální měsíční mzdu 177 dolarů.
Last year’s strike was organized to pressure the government to raise the monthly wage, which at that time stood at 80 dollars.
Loňská stávka byla uspořádána, aby vyvinula tlak na vládu v otázce zvýšení měsíční mzdy – ta byla tehdy 80 dolarů.
Garment workers wanted to double the wages they were receiving, but the government only allowed an increase of 15 to 20 dollars.
Pracovníci textilních továren požadovali, aby jim mzdy byly zdvojnásobeny, vláda připustila pouze zvýšení o 15 až 20 dolarů.
The strike mobilized tens of thousands of workers across the country, but it was violently dispersed by state forces in January, which resulted in the death of five workers.
Stávka zmobilizovala desítky tisíc zaměstnanců napříč celou zemí, v lednu ale byla úřady násilně rozehnána. Během zákroku došlo k úmrtí pěti protestujících.
The current monthly minimum wage received by Cambodian garment workers is pegged at 100 dollars.
Současný minimální měsíční plat, který dostávají kambodžští zaměstnanci textilního průmyslu, je stanoven na 100 dolarů.
Export earnings of the garment sector represent about a third of the country’s 15.25-billion-dollar GDP last year.
Zisky z exportu v tomto sektoru ekonomiky představují kolem třetiny hrubého domácího produktu země (který byl loni 15,25 miliard dolarů).
There are more than 600,000 garment workers in Cambodia, and the majority of them are female.
V Kambodži pracuje v textilním průmyslu více než 600 000 zaměstnanců, většina z nich jsou ženy.
But aside from receiving low wages, workers also suffer from poor working conditions, which often result in mass fainting incidents in various sweatshop factories.
Kromě nízkých platů trpí ovšem také špatnými pracovními podmínkami, které často vedou k případům masového omdlévání.
This week, garment workers have revived the campaign for a wage increase, but this time they directed their appeal to the global clothing brands that buy and sub-contract supply from Cambodia.
V polovině září oživili tito zaměstnanci svou kampaň za zvýšení platů, tentokrát ale směřují svou výzvu globálním značkám oblečení, které přímo nebo prostřednictvím subdodavatelů nakupují textil z Kambodži.
The campaign, dubbed as “The buyer must provide basic wages $177”, is aimed at pressuring global brands such as H&M, Walmart, Levi’s, Gap Puma, C&A, Adidas and Zara to directly negotiate a higher wage for workers with their suppliers.
Tato kampaň, přezdívaná jako „Kupec musí zajistit základní plat 177 dolarů“, má za účel tlačit na globální značky, jako jsou H&M, Walmart, Levi’s, Gap, Puma, C&A, Adidas a Zara, aby se svými dodavateli přímo vyjednaly vyšší plat pro kambodžské pracovníky.
#WeNeed177 Post the green logo to all brands sourcing from Cambodia demanding they raise the minimum wage to 177$ pic.twitter.com/7CnJSRIXmb — CNV Internationaal (@CNV_Internat) September 17, 2014
Pošlete zelené logo všem značkám, které produkují v Kambodži, a žádejte, aby zvýšily platy na 177 dolarů.