English
stringlengths
1
1.63k
Other Language
stringlengths
1
1.83k
All those imprisoned solely for the peaceful exercise of their human rights should be immediately and unconditionally released.
Všichni, kteří byli uvězněni pouze z důvodu pokojného protestu v rámci svých lidských práv, by měli být okamžitě a bezpodmínečně propuštěni.
Even the United States Embassy in Vietnam has issued a statement expressing concern over the guilty verdict handed down to the activist bloggers:
Dokonce i velvyslanectví USA ve Vietnamu vydalo prohlášení, ve kterém projevilo obavy ohledně rozsudku vyneseného nad blogery-aktivisty:
The use of public disorder laws by Vietnamese authorities to imprison government critics for peacefully expressing their political views is alarming.
To, že vietnamské úřady využívají zákony o narušování veřejného pořádku pro uvěznění svých kritiků pokojně projevujících své politické názory, je znepokojující.
Vietnam is no stranger to criticism about its human rights.
Toto není první případ, kdy Vietnam čelí rozhořčení kvůli svému postoji k lidským právům.
The national government has faced criticism for its severe treatment of dissident bloggers in the past.
Národní vláda již v minulosti sklidila kritiku za své tvrdé zacházení s blogery-disidenty.
Indeed, this new trial that's put behind bars a prominent activist blogger and an advocate of religious freedom has further emphasized the gloomy state of human rights and free speech in the world's 13th-most-populous country.
Současný soudní proces, který poslal do vězení prominentní blogerku a aktivistku i obhájce náboženských svobod, dále upozornil na pochmurnou situaci v oblasti lidských práv a svobody projevu ve třinácté nejlidnatější zemi světa.
Despite Violent Pushback, Anti-Government Protesters in Pakistan Refuse to Budge Until Prime Minister Sharif Steps Down · Global Voices
Pákistán: Navzdory násilným střetům nehodlají protivládní demonstranti ustoupit, dokud premiér Sharif nerezignuje
Women and children are seen in large numbers as protesters made the Liberty Roundabout an 'independence square' in Lahore and rallied late into the night.
Protestující udělali z objezdu Liberty Roundabout v Láhauru své „náměstí nezávislosti“ a manifestovali dlouho do noci.
Image by Saad Safraz Sheikh.
Ženy a děti byly mezi demonstranty hojně zastoupeny.
Copyright Demotix (28/8/2014)
Autor fotografie Saad Safraz Sheikh, copyright Demotix (28.8. 2014).
Three days of clashes between Pakistan's PML-N-led government and anti-government protesters outside the official residence of Prime Minister Nawaz Sharif has left at least three dead and hundreds injured.
Tři dny srážek mezi provládními demonstranty vedenými Pákistánskou muslimskou ligou (PML-N) a protivládními protestujícími před sídlem premiéra Nawaza Sharifa si vyžádaly nejméně tři mrtvé a stovky raněných.
On September 1 anti-government protesters stormed and seized the head office of the national broadcaster Pakistan Television (PTV) in capital city Islamabad.
1. září vtrhli protivládní demonstranti do hlavní budovy celonárodní Pákistánské televize (PTV) v hlavním městě Islámábádu a zmocnili se jí.
PTV transmission was suspended for 35 minutes, until paramilitary troops regained control of the state channel.
Vysílání PTV bylo přerušeno na 35 minut až do doby, než polovojenské jednotky obnovily kontrolu nad státním kanálem.
Shortly before ending transmission, the announcer said, "They have stormed the PTV office.
Krátce před ukončením vysílání řekl hlasatel televize: „Vtrhli do kanceláří PTV.
PTV staff performing their duties are being beaten up."
Zaměstnanci PTV, kteří dělají svou práci, jsou mláceni."
Two political parties are leading the protests — cricketer turned politician Imran Khan's Pakistan Tehrik-e-Insaaf (PTI) and anti-Taliban Sufi cleric Tahir-ul-Qadri's Pakistan Awami Tehreek (PAT).
Protesty vedou dvě politické strany — Pakistan Tehrik-e-Insaaf (PTI) bývalého hráče kriketu a politika Imrana Khana a Pakistan Awami Tehreek (PAT), kterou vede protitalibánský duchovní Súfismu Tahir-ul-Qadri.
Both allege that the May 2013 general election, which brought PML-N to power in a landslide victory, was rigged; they want Prime Minister Sharif to step down.
Oba dva prohlašují volby z května 2013, které drtivě vyhrála strana PML-N, za zmanipulované a žádají odstoupení premiéra Nawaza Sharifa.
The clashes started in the early hours of August 30, after police in riot gear used tear gas and rubber bullets to fight back massive crowds of protesters — men, women and children — trying to storm the prime minister's secretariat. Police, protesters clash again at Constitutional Avenue http://t.co/jnG3SYSWb7 pic.twitter.com/IcRwD41huk — Dunya TV (@dunyanetwork) September 1, 2014
Ke střetům došlo poprvé v ranních hodinách 30. srpna poté, co policie v plné výstroji použila slzný plyn a gumové projektily, aby čelila masivnímu davu protestujících (mužů, žen i dětí), který se snažil dobýt do sekretariátu premiéra.
The scenes emerging from Islamabad changed into a battle zone, where tens of thousands of peaceful protesters have been camping out peacefully since August 14 demanding that Prime Minister Nawaz Sharif step down.
Opět dochází ke střetům policie s protestujícími na Constitutional Avenue. Islámábád, kde od 14. srpna tábořily desítky tisíc pokojných protestujících požadující odstoupení premiéra Nawaza Sharifa, se proměnil v bitevní zónu.
On August 18, supporters of Khan's PTI and Tahirul Qadri's PAT broke through the red zone — a designated high security area — which encloses key government buildings, including the prime minister's secretariat and foreign embassies.
18. srpna pronikli stoupenci Khanovi PTI a Qadriho PAT do „červené zóny“, vyhrazené oblasti s maximální ostrahou, do které spadají klíčové vládní budovy včetně sekretariátu premiéra a zahraničních ambasád.
Usually, only people with security clearance are able to enter Islamabad's red zone.
Běžně do této zóny smějí vstoupit pouze lidé s bezpečnostní prověrkou.
Twenty thousand police officers and paramilitary forces were called in to guard the red zone.
Dvacet tisíc policistů a příslušníků polovojenských složek bylo povoláno na její obranu.
Since the violence started almost all foreign missions have closed down.
Od počátku násilných střetů byly uzavřeny téměř všechny ambasády.
Pakistan Tehrik-e-Insaaf claimed that real bullets were used and the death toll is more than three:
Strana PTI prohlásila, že byly použity ostré náboje a že počet obětí je mnohem vyšší než tři:
So many proofs that gov is using real bullets against peaceful protestors. #AzadiSquare pic.twitter.com/CaFiLk8Sl2 — PTI (@PTIofficial) August 31, 2014
Existuje mnoho důkazů o tom, že vláda používá ostré náboje proti pokojným protestujícím.
PTI's Twitter head, Hamza Salman, shared picture of a man covered in blood:
Šéf twitterového účtu strany PTI, Hamza Salman, sdílel obrázek muže pokrytého krví:
Dr. Arif Alvi, ex-secretary general of PTI, said that protesters were peaceful and had no batons or sticks with them:
Dr. Arif Alvi, bývalý generální tajemník strany PTI, řekl, že demonstranti byli pokojní a neměli u sebe žádné obušky nebo tyče:
PMLN has attempted to destroy peaceful protest, but we have remained peaceful.
PML-N se pokusila skoncovat s pokojným protestem, ale my jsme zůstali pokojní.
Brickbat reactions to bullets, and teargassing will continue — Dr. Arif Alvi (@ArifAlvi) August 31, 2014
Kusy cihel jako reakce na střely, nasazení slzného plynu bude pokračovat.
Raza Rumi, a political analyst, shared a picture of protesters with sticks:
Raza Rumi, politický analytik, sdílel obrázek demonstrantů s tyčemi: Pokojní protestující.
A peaceful attack on prime minister house is same as peaceful robbery at someone's house: Asma Jahangir
Pokojný útok na dům premiéra je to samé jako pokojné vyloupení něčího domu.
Natalia Tariq, a common citizen in Islamabad, tweeted:
Natalia Tariq, řadová obyvatelka Islámábádu, napsala:
My driver attacked by mob of protestors in Aabpara market who had sticks and stones and were harassing shopkeepers and police #PAT #PTI — Natalia Tariq (@NataliaTariq87) August 31, 2014
Na mého řidiče zaútočil dav protestujících na tržišti Aabpara. Měli tyče a kameny a doráželi na majitele obchodů a na policii.
ARY news, one of the country's biggest TV channels, reported that police raided hospitals to arrest injured protesters, but no other news source verified their claims:
ARY News, jeden z největších televizních kanálů v zemi, informoval, že policie vtrhla do nemocnic, aby zatkla zraněné protestující. Tuto informaci ale nepotvrdil žádný jiný zdroj:
Punjab Police has raided PIMS and is arresting injured people ~ ARY.
Podle ARY News vtrhla paňdžábská policie do PIMS (Pákistánského institutu lékařských věd) a zatýká zraněné lidi.
Rumours and conspiracy theories about the death toll is circulating all over social media.
Pákistán za pravou demokracii. Po sociálních médiích kolují dohady a konspirační teorie o počtu mrtvých.
Messages were being sent via WhatsApp and Facebook by unknown fake accounts sharing media reports inciting violence and claiming that Pakistan Institute of Medical Sciences (PIMS) was hiding dead bodies and the death toll was much higher:
Na platformě WhatsApp a na Facebooku sdílely osoby pod anonymními falešnými účty zprávy z médií, které podněcovaly k násilí a které tvrdily, že Pákistánský institut lékařských věd schovává mrtvá těla a že počet obětí je mnohem vyšší.
Dead bodies are kept out of sight in the hospitals.
Mrtvá těla jsou schovávána v nemocnicích, mimo dohled.
Thr is no chance in hell tht thy injured 400 ppl with rubber bullets. #IslamabadMassacre — Wajahat (@Khattakx) August 31, 2014
Je naprosto nulová pravděpodobnost, že by mohli gumovými projektily zranit 400 lidí.
Journalist Moeed Pirzada tweeted:
Novinář Moeed Pirzada napsal:
#Just came back from PIMS; more than 300 injured; Hosp under pressure to hide figures of dead & Injured; Riot Police in Hospital Corridors# — Moeed Pirzada (@MoeedNj) August 30, 2014
Právě jsem se vrátil z PIMS, více než 300 zraněných. Nemocnice jsou pod tlakem, aby zatajovaly počet mrtvých a zraněných. Pořádková policie na nemocničních chodbách.
Some fake pictures of the injured were also shared by PTI official handles and now circulating social media.
Ze strany představitelů PTI dochází také ke sdílení falešných fotografií zraněných, které nyní kolují na sociálních médiích.
Emrys Schoemaker, a British communication strategist and technology specialist based in Islamabad, tweeted:
Emrys Schoemaker, britský komunikační stratég a technologický specialista působící v Islámábádu, napsal:
PTI appropriate image of child killed from coverage of Egypt revolution, an image originally from Lahore massacre: pic.twitter.com/uqi7B8t5Nj — Emrys Schoemaker (@emrys_s) August 30, 2014
PTI si přivlastnila obrázek zabitého dítěte z egyptské revoluce, fotografie je původně z masakru v Láhauru.
Attack on media:
Útoky na média:
Angry protesters pelted stones at Geo TV's offices in Islamabad.
Rozzlobení protestující vrhali kameny na kanceláře Geo TV v Islámábádu.
The Geo Network is Pakistan's largest media group and is considered pro-government and pro-democracy.
Kanál Geo je pákistánskou největší mediální skupinou a je považován za provládní a prodemokratický.
Geo recently faced closure and a fine after a row with the intelligence agency ISI.
Tento kanál nedávno čelil dočasnému zavření a pokutě po roztržce se zpravodajskou službou ISI.
PTI workers attack Geo News Islamabad Office by GeoNews
Stoupenci PTI útočí na sídlo Geo News v Islámábádu, zpráva GeoNews
Maria Memon, a TV journalist in Islamabad, tweeted a photo of the Geo building:
Maria Memon, televizní reportérka v Islámábádu, sdílela na Twitteru fotografii budovy televize Geo:
Hello work !
Ahoj, práce!
Today they are all Gullu Butts #PAT #PTI pic.twitter.com/rfB8sELH9p — Maria Memon (@Maria_Memon) August 31, 2014
Dneska jsou všichni Gullu Butt.
"Gullu Butt" is a colloquial term in Pakistan to refer to someone paid to engage in vandalism and/or violence, especially in a political context. Journalists of Larkana & Naundero took out separate protest rallies & held demonstrations against beating of reporters in Islamabad by Punjab police during a crackdown on PTI and PAT political workers.
Novináři z měst Larkana a Naundero zahájili samostatné protesty a demonstrovali proti útokům na zástupce médií v Islámábádu ze strany paňdžábské policie během zákroku proti stoupencům politických stran PTI a PAT.
Image by Jamal Dawoodpoto.
Autor fotografie Jamal Dawoodpoto.
Copyright Demotix (31/8/2014)
Copyright Demotix (31.8. 2014)
In another incident, the police attacked journalists who went to report on the protests.
Během jiného střetu napadla policie novináře, kteří chtěli informovat o protestech.
Talat Hussain, a journalist and anchorperson, tweeted:
Talat Hussain, novinář a moderátor, uvedl:
The govt has lost it completely.
Vláda to tu úplně prohrála.
Assaulting media is criminal.
Napadání médií je zločinné.
Politically, it is suicidal. — Syed Talat Hussain (@TalatHussain12) August 31, 2014
Politicky je to sebevražda. Podle dostupných informací zaútočili také protestující s klacky na policisty:
According to reports protesters with sticks also attacked police officers.
Pákistánští protivládní protestující bijí policistu pořádkových sil v Islámábádu.
This is a developing story.
Autor fotografie Aamir Qureshi.
Anushe Noor Fahim contributed to this post.
Na této zprávě se podílela Anushe Noor Fahim.
Is Venezuelan Film 'The Liberator' a Historical Biopic or Propaganda Blockbuster? · Global Voices
Film Libertador (Osvoboditel) — historicky věrný životopis, nebo propaganda?
Equestrian statue of Bolívar.
Jezdecká socha Bolívara.
Flickr image by wallyg (CC BY-NC-ND 2.0).
Fotografie ze serveru Flickr od uživatele wallyg (CC BY-NC-ND 2.0).
The long-awaited film about the life of Simón Bolívar premiered in Venezuela on July 24, the anniversary of the famous freedom fighter's birth.
24. července, v den, kdy se slaví narození Simóna Bolívara, měl ve Venezuele premiéru očekávaný film Libertador (Osvoboditel) o životě venezuelského velikána a jeho boji za nezávislost Ameriky.
Called "The Liberator," as Bolívar was nicknamed, the film chronicles the struggle of Venezuela's native son to secure the independence of Spain's South American colonies.
Simón Bolívar je ve Venezuele známý a oslavovaný jako Otec vlasti. Říká se mu Osvoboditel, protože stál v čele hnutí za osvobození různých zemí Latinské Ameriky. Stejně tak je klíčovou historickou postavou ve venezuelské politické kultuře.
"The Liberator" was an instant box-office success, and moviegoers quickly registered their reactions across social media.
Během několika málo dní dosáhl film značného komerčního úspěchu a na sociálních sítích se brzy objevily reakce diváků.
At a time when Venezuela is divided about its past, its current vision of itself and the path forward, however, the unveiling of a historical drama has only served to further polarize debate.
V době, kdy je Venezuela rozdělena dokonce i v otázkách vybudování a revidování svých dějin a vizí, se každý nový historický film nutně dostává do středu zájmu.
So it comes as no surprise that while some audience members delighted in a patriotic blockbuster, others were surprised by the liberties taken with regard to historical facts.
Mnozí tak oslavují úspěch, který ohromná produkce dosáhla s vlasteneckým tématem, zatímco jiní jsou překvapeni z filmového zpracování jistých událostí, které není v souladu s historickými fakty.
One article in particular by historian Tomás Straka published on the webzine Prodavinci was widely read and disseminated.
V této souvislosti se jedním z nejčtenějších a nejsdílenějších textů stal článek historika Tomáse Straky, který byl publikován na portálu Prodavinci.
In "Bolívar: two movies, one epic?," Straka compared the biopic with more traditional biographies, pointing out that the power of cinema resides in its ability to conjure up images, and that it easier to be swept up by the narrative on the silver screen than by the stories told in the official documents of the period:
Ve svém textu Bolívar: Dva filmy, jedna epika? srovnává Straka interpretaci Bolívarova života ve filmu, který zrovna vstoupil do kin, s ostatními interpretacemi a zdůrazňuje, že je potřeba vidět film jako médium, které má obrovskou sílu při vytváření obrazů, a že je snadnější zapamatovat si příběhy z filmového plátna než ty z oficiálních dokumentů:
Of course a biopic is neither a documentary nor a history book, but it can have that effect and more on viewers.
Samozřejmě, že v případě filmové biografie nejde ani o dokument, ani o historickou knihu, ale přesto může mít film podobný dopad anebo působit ještě hlouběji.
The fact is that cinema plays a key role in the construction of our communal imagination.
Je doloženo, že filmy hrají zásadní roli při vytváření umělých představ.
Sometimes it happens by accident, but at other times there is an underlying ideological apparatus at work that depicts characters and events such that many people end up accepting them as gospel—in the same way that medieval pageants reinforced religious texts, these films contribute to either the official or the revisionist versions of our cultural history.
V některých případech se tak děje neúmyslně, jindy dojde k nasazení ideologického aparátu a k vyobrazení charakterů a událostí takovým způsobem, že je většina lidí nakonec považuje za skutečné.
Straka also said it is important to pay attention to the changes made in the film, in light of the image of Bolívar that different governments and political factions have wanted to project:
Film poté z pohledu oficiálních dějin — nebo v rámci opačného výkladu dějin některou jinou skupinou — plní tu samou roli, kterou měly náboženské hry pro výklad náboženských dějin. Straka také míní, že je potřeba obrátit pozornost na způsob, kterým se film odlišuje od skutečnosti.
...many people might take the fictions in "The Liberator" for granted, fictions that by the way reinforce certain—but not all—historical versions promoted by the government and the left in general.
...mnoho lidí může považovat fikci ve filmu Libertador za skutečnost. Fikci, která kromě toho podporuje jisté aspekty — pokud ne všechny aspekty — výkladu historie, který zastává vláda a obecně levice.
An author of fiction can take whatever liberties they like (for example, that Rodríguez had the gift of flight, could see through walls and practised kung fu), but the risk is, once again, that in a biopic people will take it seriously.
Autor má samozřejmě právo použít jakékoli motivy, které bude chtít (například, že Rodríguez měl schopnost létat, vidět skrze zdi nebo zápasit stylem kung fu), ale znovu zdůrazňuji, že v případě filmových biografií hrozí riziko, že lidé vezmou tuto autorskou licenci vážně.
In response, historian Andrés Pérez Sepúlveda shared some of his thoughts about the film's reception on his blog Islandia no es tan lejos (Iceland is not that far) as a response to Tomás Straka.
V odpovědi na tento text uveřejnil Andrés Pérez Sepúlveda, také historik, na svém blogu Islandia no es tan lejos (Island není tak daleko) několik úvah nad přijetím filmu.
There, the blogger mentioned the political divide that has existed in Venezuela for the past 15 years, marked by the movement started by the late President Hugo Chávez (known as 'chavismo') and his opponents:
V nich zmiňuje politické rozdělení, které existuje ve Venezuele již 15 let a je vymezeno hranicí mezi hnutím, které založil zesnulý prezident Hugo Chávez (toto hnutí je známé jako 'chavismo', chavismus), a jeho odpůrci:
Tomás, the audience (you and I included) are not fools and we cannot disconnect ourselves from contemporary currents and negate the passage of time (...)
Tomási, veřejnost (včetně tebe a mě) není hloupá a nemůžeme se odstřihnout od současnosti, protože to by znamenalo popření běhu času (...).
Sometimes it is worth sitting down and enjoying a story that at least attempts to reconstruct the cultural fabric of the country, with the goal of exploring the useful pleasure of being part of a community. ...To be moved by a film about Bolívar, Tomás, means we are responding to an emotional imperative that is more important than being pro-Chavez or part of the opposition: to be a citizen, to be part of a country that helped to create other men.
Občas se vyplatí sednout si a vychutnat si příběh, který se přinejmenším pokouší obnovit kulturní pojivo země, s cílem prozkoumat tu prospěšnou radost z toho, že tvoříme část jedné komunity. ...Když se dojímáme filmem o Bolívarovi, Tomási, následujeme imperativ, který je důležitější než být v opozici nebo být stoupencem chavismu: jde o to být občanem, tvořit část národa, který pomohl stvořit další lidské bytosti.
To make the audience conscious of the past is enough of a victory, even if they have not read the most rigorous and faithful historical biographies of Bolívar.
Již to, že si jsou diváci vědomi své minulosti, je triumfem tohoto filmu, navzdory faktu, že si jeho publikum nepřečetlo ty nejpřesnější a nejdůvěryhodnější životopisy o roli Bolívara v dějinách.
In his blog Venezuela y su Historia (Venezuela and its History), Profeballa enumerated the flaws of the film, which he considered a propaganda tool of the government:
Profeballa, autor blogu Venezuela y su Historia (Venezuela a její historie) vyjmenoval své výtky k filmu, který vnímá jako nástroj vládní propagandy:
More nonsense and historical manipulation to raise doubts about Bolívar's death when it has been clearly demonstrated that there was no conspiracy to assassinate him, and that in fact he died of tuberculosis. (...)
...Znovu jde o hlouposti a velkou manipulaci s historií při vytváření pochyb o Bolívarově smrti — již se jasně prokázalo, že nešlo o žádnou konspiraci s cílem ho zavraždit, ale že zemřel na tuberkulózu. (...)
But this time the manipulation was especially bad because they wanted us to think it was an independent production, not a government one (...).
Obecně byla tentokrát manipulace horší, protože nám chtějí namluvit, že jde o nezávislou produkci v rámci chavistické vlády. (...)
This version of Bolívar is the closest to the one the powers that be have been trying to create for the last 15 years in Venezuela.
Tato verze se nejvíce blíží vizi Bolívara, kterou ve Venezuele vytvořila místní moc za posledních 15 let...
The good news is that we are capable of producing a blockbuster with wonderful cinematography and Hollywood-style battle scenes (...).
...Dobrou stránkou věci je, že se projevilo, že se u nás může natočit film v superprodukci s úžasnou kamerou a bitvami v nejlepším hollywoodském stylu (...).
One day I hope we can collaborate on a really good Bolívar film, especially with honest historians.
Doufám, že se jednoho dne natočí film o Bolívarovi s tím nejlepším možným štábem, především s čestnými historiky.
It did not take long for social media to exploit the film's images, creating memes to denounce the country's economic woes, like this one that alludes to the suspension of flights to Venezuela by several airlines, which has made getting out of the country increasingly difficult for many Venezuelans:
Kritika současné ekonomické situace za pomoci obrázků z filmu na sebe také nenechala dlouho čekat a objevila se v podobě internetových „memů“, které jsou na místních sítích široce sdíleny. Příkladem je následující obrázek, který odkazuje na krizi s rušením místních letů, která mnoha Venezuelanům značně ztížila cestování ze země:
"I told them to buy their tickets in January."
Říkal jsem jim, aby ty letenky koupili v lednu.
Memes also took pot shots at the widespread shortage of basic necessities. This meme refers to government-subsidized supermarkets that cater to low-income families in working class regions of the country. These supermarkets, retailing under the Mercal banner, were no better at delivering much-needed consumer staples:
Stejným způsobem komentují uživatelé problém s nedostatkem mnoha základních typů zboží.
"What do you mean only two per person?"
Obrázek níže odkazuje na síť supermarketů dotovaných státem, která má pomoci ekonomicky slabým rodinám v chudých oblastech.
On Twitter, users have shared many more reactions to the film and the liberties taken with the facts.
Tyto supermarkety jsou známy jako Mercal a stejně jako ostatní omezují prodej zboží:
Discussions and debates will only intensify in the coming days as moviegoers lining up to see the biopic and other commenters continue to share their opinions.
Jak to myslíš, že jenom dva na osobu?
Despite the controversy, films like "The Liberator" contribute to cultural exchange by forcing us to confront our historical past, the gap between legend and reality and, most important, what our heroes mean to us.
Mnoho reakcí na film a pozměňování historických faktů je možné sledovat také na Twitteru.
In short, the film 'Libertator' might be seen as a call to reflect on the use of the historic past, the difference between legend and reality, and, even more important, the vision the country has of its myths and heroes.
Diskuse a rozhovory se stanou ještě intenzivnějšími, protože mnozí z těch, kteří nyní stojí dlouhé fronty v kinech, budou také sdílet své názory na film. Celkově je možné film Libertador vnímat jako výzvu k přemýšlení o využívání a zneužívání historie, o rozdílu mezi legendou a realitou a — což je ještě důležitější — o postoji, který země zastává ke svým mýtům a svým hrdinům.
Indian Security Forces Open Fire on Peaceful Protestors in ‪‎‪‎Manipur · Global Voices
Indické bezpečnostní složky střílely do pokojných demonstrantů ve státě Manípur
Protests in Ukhrul on August 30, 2014 defying govt ban on rallies and sit-ins.
Protesty v distriktu Ukhrul 30. srpna 2014, navzdory vládnímu zákazu.