Datasets:

CZLC

/

propaganda_emoce

like 0

Follow

Czech LLM Consortium 25

Na MO RF označili za bezostyšnou lež veřejnou rétoriku MZV USA o Sýrii Celá veřejná rétorika Ministerstva zahraničí USA o situaci v Sýrii se zakládá na „bezostyšné lži“, prohlásil oficiální mluvčí Ministerstva obrany Ruska, generálmajor Igor Konašenkov. Jak připomenuli na obranném rezortu, mluvčí MZV USA Elisabeth Trudeauová na briefingu pro média prohlásila, že nejnovější údaje svědčí o útocích Ruska na pět nemocnic a jednu mobilní vojenskou nemocnici. „Podle našeho názoru jsou podobné akce porušením mezinárodního práva", řekla. „Nevíme, odkud dostává Elisabeth Trudeauová informaci o událostech v Sýrii. Opakování zvěstí o jakýchsi „pěti nemocnicích" a „jedné mobilní vojenské nemocnici", které byly prý dnes bombardovány, potvrzuje jenom to, že celá veřejná rétorika Státního departamentu o situaci v Sýrii se zakládá na bezostyšné lži", řekl Konašenkov. Podle jeho slov vzniká dojem, že „další mluvčí MZV USA už nestačí fantazie na nic jiného, než na fantomatické „nemocnice". „Jsou snad tou lží unaveni. Kolikrát jsme je žádali, ale kromě ničím nepodložených prohlášení nám žádná fakta neposkytli. To hlavní je dnes obvinit z něčeho Rusko. A zítra bude na místě paní Trudeauové už nějaký jiný mluvčí MZV, který za její slova nemusí odpovídat. Taková kolotoč", uzavřel Konašenkov.

Jak znepříjemnit život Moskvě. Polsko připravuje ekologickou katastrofu na Baltu Jarosławu Kaczyńskému, předsedovi strany Právo a spravedlnost, která je od minulého roku vládnoucí stranou v Polsku, už nestačí ty velmi nejednoznačné reformy, které jeho strana provádí v polské politice. Rozhodl se předělat i přírodu. Kaczyński upozornil, že žádným námitkám ze strany Ruska nebude Varšava věnovat pozornost. A to i přesto, že tento záliv (i tato kosa) jsou přibližně na polovinu rozděleny mezi Ruskem a Polskem. A je třeba předpokládat, že námitky ze strany Ruska budou určitě následovat. Jde o to, že Kaliningradský záliv je unikátní přírodní objekt. Voda v něm je téměř sladká. Příčinou je několik řek, vlévajících se do zálivu. Díky jim je hladina vody v zálivu vyšší než v moři. Proto se přes úzký Baltský průliv, který se nachází v severní, ruské části zálivu, voda vylévá do moře — a mořská voda přitéká ve velmi malém množství. Rybáři a ostatní obyvatelé polských měst na jižním pobřeží zálivu už protestují. Vždyť v případě uskutečnění projektu budou muset sbírat z písku mrtvé ryby a dýchat zápach hnijících vodních rostlin. Ale politické elity Polska protestům nevěnují pozornost. Pro Varšavu je to otázka principu. Prý právě takovým způsobem může Polsko dokázat svou nezávislost na Rusku. Vždyť dnes musí lodě proplouvat do zálivu přes Baltský průliv, kontrolovaný Ruskem. Ano, Rusko je bez problémů propouští. Ale co když se něco stane a přestane je pouštět, ptají se ve straně Právo a spravedlnost. Tak pro takový případ budeme mít hotový kanál! Problémů polského obyvatelstva a jeho protestů si polští politici raději nevšímají. Neplánují ani předložení otázky o stavbě kanálu všenárodnímu posouzení. Ale prosazovat ho chtějí mimochodem právě za peníze daňových poplatníků. Podle předběžných výpočtů vyjde polský rozpočet přibližně na čtvrt miliardy eur. Ale vypadá to, že Varšava, aby to „osolila" Rusku ve sladkovodním zálivu, je ochotna zaplatit takovou cenu. Vždyť následky očekávané ekologické katastrofy si Rusové a Poláci budou muset rozdělit napůl. Vždyť nejen Polákům, ale i jejich sousedům ryby zahynou. Je to sice malá, ale přece jenom radost.

Česká televize, ty lhářko veřejnoprávní, nadává analytik kvůli pošpinění Donalda J. Trumpa. A předkládá důkaz Na špatný překlad výroku Donalda Trumpa Českou televizí poukázal na sociální síti Tomáš Haas, exporadce Václava Klause a Mirka Topolánka. Haas po roce 1968 až do pádu komunismu žil a působil v Kanadě a v USA. „Když chcete ukázat jak je někdo hloupý a lžete při tom, jako blbci nakonec vypadáte vy, že, Česká televize :-),“ napsal nejprve na svém facebookovém profilu a pak zopakoval to, co Trump napsal na Twitter: „Any and all weather events ARE USED BY the global warming hoaxters to justify higher taxes to save our planet!“ Tuto větu přeložil Haas takto: „Všechny výkyvy počasí JSOU POUŽÍVÁNY PODVODNÍKY s globálním oteplováním k ospravedlnění zvyšování daní záchranou naší planety.“ Překlad z dílny České televize zněl ale následovně: „Všechny výkyvy počasí ZPŮSOBUJÍ klima PODVODNÍCI, aby zvýšili daně, aby prý zachránili planetu!“ „ ‚Jsou používány‘ neznamená ‚způsobují‘, lhářko naše veřejnoprávní,“ podotkl k tomu Haas. „A jste to vy, kdo nám tvrdí, že klimatické změny, jak jste překřtili globální oteplování, když se začalo spíše globálně ochlazovat, ZPŮSOBUJÍ lidé a jste to vy, milá Česká televize, kdo POUŽÍVÁ lživé argumenty a připisuje lidem to co neřekli,“ poznamenal k tomu a pokračoval: „POUŽÍT to pro způsobení dojmu, že Trump si myslí, že podvodníci ZPŮSOBUJÍ klimatické změny je dvojnásob půvabné. Představa, že ten, kdo odmítá to, že by změny klimatu způsobili lidé, si myslí, že je způsobují nečestní lidé je sice kouzelná, ale postrádá logiku. Což Českou televizi ovšem nezastaví.“ Závěrem dodal, že podobně je to s většinou citátů. „Zkreslení ve vašich překladech, vytrhování z kontextu a špatně skrývaná nenávist. Prostě váš ‚vědecký přístup‘. Tak vidíte vědu vy,“ uvedl na adresu ČT. Celý text příspěvku Tomáše Haase na jeho facebookovém profilu: Když chcete ukázat jak je někdo hloupý a lžete při tom, jako blbci nakonec vypadáte vy, že, Česká televize :-). Trump napsal na Twitter: "Any and all weather events ARE USED BY the global warming hoaxters to justify higher taxes to save our planet!" "Všechny výkyvy počasí JSOU POUŽÍVÁNY PODVODNÍKY s globálním oteplováním k ospravedlnění zvyšování daní záchranou naší planety". přeložila Česká televize takto: „Všechny výkyvy počasí ZPŮSOBUJÍ klima PODVODNÍCI, aby zvýšili daně, aby prý zachránili planetu!" "jsou používány" neznamená "způsobují", lhářko naše veřejnoprávní. A jste to vy, kdo nám tvrdí, že klimatické změny, jak jste překřtili globální oteplování, když se začalo spíše globálně ochlazovat, ZPŮSOBUJÍ lidé a jste to vy, milá Česká televize, kdo POUŽÍVÁ lživé argumenty a připisuje lidem to co neřekli. POUŽÍT to pro způsobení dojmu, že Trump si myslí, že podvodníci ZPŮSOBUJÍ klimatické změny je dvojnásob půvabné. Představa, že ten, kdo odmítá to, že by změny klimatu způsobili lidé, si myslí, že je způsobují nečestní lidé je sice kouzelná, ale postrádá logiku. Což Českou televizi ovšem nezastaví. A podobně je tomu s většinou vašich citátů. Zkreslení ve vašich překladech, vytrhování z kontextu a špatně skrývaná nenávist. Prostě váš "vědecký přístup". Tak vidíte vědu vy.

Mila Kunisová promluvila o ponižující cestě na Ukrajinu Hollywoodská herečka Mila Kunisová byla nespokojená s cestou do ukrajinských Černovic, kde strávila dětství. Promluvila o tom v rozhovoru pro The Edit Magazine. Herečka se pokoušela „pocítit místo", kde se narodila, ale nepovedlo se jí to. „Když jsme přistáli, Asthon se zeptal: „Tak co?" A já jsem mu odpověděla: „Ne. Nic. Pusto," přiznala se Kunisová. Hvězda Hollywoodu řekla, že chtěla pobýt v domě, ve kterém kdysi žila její rodina, ale noví majitelé ji tam nepustili. „Nová majitelka nás jednoduše odmítla. Bylo jí to jedno. Řekla jsem jí: Žila jsem zde, když jsem byla malá, moji rodiče se mnou". Ale ona nám neotevřela dveře. Celý tento příběh byl velice ponižující," postěžovala si novinářům herečka.

Lucie Bílá je blbá kráva! Sluníčkoví umělci se pustili do zpěvačky, která neodsoudila Tomáše Ortela Protestní gesto frontmana Gipsy.cz Radka Bangy, který se vymezil proti úspěchu, ba vůbec účasti kontroverzní hudební skupiny Ortel v anketě Český slavík, zkritizovala jako jedna z mála z umělecké branže zpěvačka Lucie Bílá. Ze sociálních sítí se na ni za to valí odsudky a sprosté nadávky. „Žijeme v krásné zemi, kde bychom si měli vážit jeden druhého. Gesto Radka Bangy bylo velmi zbytečné. Jsou věci, které se neříkají veřejně, ale měly by se říkat v soukromí,“ reagovala Lucie Bílá pro Blesk.cz na protestní odchod Radka Bangy ze sálu Karlínského divadla, kde si v tu chvíli Tomáš Ortel přebíral cenu za druhé místo v kategorii zpěvák roku. Na sociálních sítích se v reakci na její slova ozvala plejáda osobností českého veřejného prostoru, která zpěvačku nemilosrdně cupuje na kousky. „Neříkejme si to potichu, ale hezky nahlas. Lucie Bílá je blbá kráva!“ nebral si servítky svérázný komentátor veřejného dění a hudebník Quido Černý. „Řekněme si to pěkně v soukromí – ona ta Bílá byla vždycky blbá…,“ přisadila si dobrovolná aktivistka Eva Zahradníčková, která jezdí pomáhat uprchlíkům do ciziny. Do širšího povědomí vstoupila jako přítelkyně muslima, který nahlásil, že ho pobodali skinheadi. Fikaně si poradil divadelník David Drábek: „Zaňáková je 3,14ča“. „Lucie Bílá dnešní ubohou reakcí na příkladný čin Radka Bangy ohledně Ortelu jen znovu prokázala, že je taková Bohdalka pro mladší generace, která vleze každému prezidentovi kamkoliv, třeba i Zemanovi pro medajli na Hrad. Proč ji nepřevzala v soukromí? Inu, to jsou ty neposedné tenisky, Zaňáková, což?“ ozval se také hudební a filmový kritik Jan Rejžek. Aktivista Jan Vrobel přisuzuje výrok zpěvačky Bílé životu v komunistickém režimu. „Lidi, co tam choděj a účastněj se tohohle nesmyslnýho divadla, který bude vyhrávat Gott i 10 let po smrti, se dělí na dva druhy: na ty,. co tam jdou, aby se mohli zvednout a odejít, a na ty, co zcela logicky říkají nesmysly jako ‚jsou věci, o kterých by se nemělo mluvit nahlas‘, protože jsou vychovaný a odkojený nemocným totalitním systémem, který mění lidi v trouby,“ myslí si. Podle dokumentaristky Apoleny Rychlíkové by Lucie Bílá neměla „těm náckům z Ortelu“ tleskat čistě z pudu sebezáchovy. „A že jí to nedochází, taky něco vypovídá,“ konstatuje Rychlíková. V podobném duchu hovoří i publicista Karel Peka: „Na rovinu? Za protektorátu by Zaňáková byla s Bangou na stejném seznamu.“ Šéfredaktor Respektu Erik Tabery si pomohl příměrem z doby první republiky. „Já myslím, že v tom je řečeno vše. Je to velký kus našich dějin. Třeba když Huga Haase – abychom zůstali u kultury – vyhodili z Národního divadla jeho kolegové (ještě před příchodem nacistů), protože byl Žid. Strašně moc lidí mlčelo, ti lepší možná něco namítali v soukromí. Ještě bych bral, že se někdo na Slavíkovi neozval, protože nemá kuráž, nebo mu je to jedno. Ale kritizovat jednoho z mála, co tu odvahu měl, to už je šílený,“ tvrdí novinář. Po sociálních sítích je také hojně sdílena fotografie z neveřejného večírku zákulisí muzikálu Dracula z roku 1995, na níž Lucie Bílá hajluje společně s Danielem Landou. „Ano, jsem to já,“ přiznala neochotně zpěvačka Lucie Bílá po otázce, zda nejde o dvojnici. „Jde o divadelní zkoušku s Danielem Landou. V divadle se hraje o všem, i o takových zrůdnostech,“ vysvětlovala před čtyřmi lety, kdy se fotka dostala na veřejnost, Bílá pro deník Blesk.

Lavrov označil za provokaci odvezení ruských kontraktorů na Ukrajinu Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov označil odvezení dvou ruských kontraktorů z území Krymu na Ukrajinu za provokaci ukrajinských tajných služeb. Dříve už oznámilo ruské ministerstvo obrany, že pracovníci ukrajinské bezpečnostní služby (SBU) nezákonně zadrželi a odvezli z Krymu na Ukrajinu dva ruské vojáky, proti nimž se pokoušejí zahájit trestní řízení. „Touto situací se zabývají naše příslušné orgány. Podle našeho názoru se jedná o nezákonnou provokaci zosnovanou ukrajinskými tajnými službami na území Ruské federace vůči ruským občanům," řekl Lavrov na tiskové konferenci po skončení společného zasedání kolegií MZV Ruska a Běloruska.

Mravní kreatura, blbec, darebák. Jsem tím vším opravdu zhnusen a otřesen, vztekal se Halík. Víme, co napsal kardinálu Dukovi… ParlamentníListy.cz mají k dispozici maily, které zasílal kněz Tomáš Halík kardinálu Dominiku Dukovi, tehdejšímu generálnímu sekretáři České biskupské konference Tomáši Holubovi, tehdejšímu mluvčímu pražského arcibiskupství Aleši Pištorovi a dalším osobám. Maily jsou z prosince roku 2011. A točí se kolem kauzy, když tehdejší vicekancléř prezidenta Václava Klause Petr Hájek zpochybnil, že Tomáš Halík je kněz, neboť prý neexistuje právně relevantní záznam dokazující jeho kněžské svěcení. V té době také Halík kritizoval kardinála Duku za jeho dobré vztahy s prezidentem Klausem. Kvůli těmto věcem došlo k setkání kardinála s Tomášem Halíkem, které si Halík v dopise z 13. prosince pochvaloval. „Přátelé, chtěl bych srdečně poděkovat všem, kdo jste modlitbou podporovali naše adventní setkání s arcibiskupem Dominikem – myslím,. že Vaše modlitby (spolu s dobrým vínem, které jsme spolu včera vypili) přinesly velmi dobré plody, považuji to mnohahodinové, naprosto otevřené a bratrské setkání za skvělou možnost spoustu věcí si vyříkat, lépe se pochopit a nakonec obejmout. Uvědomil jsem si tam nejen sílu 40tiletého přátelství a společných zkušeností z tvrdých dob, ale také sílu kněžství a podstatný rozdíl mezi církví a politickou partají – přece jen lidé, spojení poutem jedné svátosti mezi sebou navzájem a s Kristem, zvyklí zpytovat. svědomí a modlit se za sebe navzájem, za církev, za přátele i nepřátele etc. stojí na skále, kterou různé názory na Klause a EU a různí Hájci a novináři, dychtící po kontroversích, nemohou otřást, natož zničit,“ napsal Halík. „Ti, kteří si mysleli, že církev čeká schisma ‚Duka contra Halík‘, budou zklamáni. Myslím, že si docela dobře rozumíme a respektujeme se i v tom, co vidíme trochu jinak. Díky za modlitby a hodně adventního pokoje! Váš Tomáš H.“ uzavřel Halík. V dalším dopise dokonce navrhoval, aby byl o schůzce informován tisk. Pokaždé v adventu vylezou čerti Toto pozitivní antischismatické nahlížení reality však monsignoru Halíkovi dlouho nevydrželo. O dva dny později, tedy 15. prosince, napsal zprávu Dukovi, Holubovi a dalším s názvem „Všechno je jinak“. V ní se Halík ostře ohradil proti vyjádření arcibiskupa Duky pro MF Dnes, které tlumočila jeho spolupracovnice sestra Dominika. „Pokaždé v adventu vylezou čerti a odvádějí od toho hlavního tématu. To bychom neměli dělat. Máme se zaměřit na to, co ta doba má přinést, zbavit se rozbrojů. Lidé se naučili pořád po sobě střílet a už i zapomněli odpouštět a hledat to lepší, co je v tom druhém. Advent je v tomhle docela dobrá škola,“ tlumočila pro MF Dnes Dukovy názory jeho nejbližší spolupracovnice řádová sestra Dominika. Duka se podle ní zlobí na oba muže. Do věci se ale nechce zapojovat. „Nebudu po někom házet shnilými jablky, když to dělá on. Pak je těch shnilých jablek ještě víc. To je můj názor. Pan arcibiskup se spíš do toho nezapojuje, protože je to nedůstojné.“ „Žádná přestřelka není dobrá, žádná hádka není dobrá, protože jsme v adventu. Myslím, že by ti, kteří na sebe střílí, měli říci: ‚Příměří, odpusťme si, co jsme si.‘ To je jediné řešení,“ řekl Duka ve středu po prezentaci své nové knihy Tradice, která je výzvou. Podvedený blbec čertík Halík: Co mně má ta mravní kreatura Hájek co odpouštět? „Bohužel, všechno je zas zcela jinak. V pondělí jsem naivně uvěřil, že jsme si vše vyjasnili, několikrát jsem do médií v zájmu jednoty církve mluvil velmi pozitivně o arcibiskupovi, o našem 40letém přátelství, o kněžském bratrství etc. Připadám si teď jako podvedený blbec. Prosím, nepište o nějakém ‚přátelském setkání‘. Stalo se něco, co si přátelé nedělají. Dominik se dnes dopustil takové veřejné urážky mé osoby, takové křivdy a podrazu, že v něho ztrácím důvěru. Blábol o ‚adventních čertících‘ jsem považoval za úlet sestry Dominiky, zkreslený médii. Ale dnes jsem se dočetl neuvěřitelný výrok z úst arcibiskupa, ‚že Halík a Hájek by se měli usmířit, říci si, odpusťme si, co jsme si‘. Bože na nebi! Co mně má ta mravní kreatura Hájek co odpouštět? Opravdu je arcibiskup tak slepý, že mne klade na roveň tomu darebákovi? Co já jsem Hájkovi udělal? Člen hradní smečky, když nemá argumenty proti mé zcela legitimní kritice politika, se snaží mne svým typicky podlým způsobem poškodit hnusnými vědomými pomluvami a můj arcibiskup, místo aby se zastal svého kněze, nás de facto staví na roveň? Místo aby vyzval toho darebáka, aby odvolal své lži, rezignoval ze svého postu a dal se na pokání? Jestli jsem pro svého biskupa ‚adventní čertík‘, rovný člověku, jímž celý národ pohrdá, pak z toho musím vyvodit náležité důsledky,“ rozzlobil se Halík. A pokračoval. „Ruším své přednášky na KTF, k nimž jsem se dal přemluvit, rezignuji na členství ve vikariátní radě a zvažuji další kroky. Možná bych přece měl toho Hájka žalovat a neměl bych přemlouvat k mlčení ty, kteří chtěli veřejnosti sdělit podstatné skutečnosti z minulosti chlapa, s nímž mne můj biskup klade na roveň. Já blázen! Jsem tím vším opravdu zhnusen a otřesen. Měl jsem k nepravostem mlčet a všechno bych si ušetřil, říkáte? Ne, ‚než s lumpy tancovat, to se chci radši prát‘, zpívá V+W. Hájkoviny ukázaly Hrad v plné nahotě – a už jen proto to asi stálo za to. Jestli to vyjádření pro ČTK mělo přispět k adventnímu pokoji, pak si měl pan arcibiskup rozmyslet, co říká a jak mně asi po tomto výroku bude. Strašně se mne to dotklo. Snad tomu můžete porozumět. Jak by se DD tvářil, kdyby ho někdo v médiích vyzval, aby požádal o odpuštění toho, kdo ho poslal do kriminálu? Odpustit mu může – jako já jistě Hájkovi, pokud mne o odpuštění požádá – ale o odpuštění může požádat jen ten, kdo druhému ublížil, ne ten, komu bylo ublíženo. (Anebo je tam snad jiskřička možnosti, že Dominik tu strašnou větu nepronesl a vybájili to novináři? Strašně by se mi ulevilo, ale moc tomu nevěřím. Vlastně nevím, komu v naší hierarchii ještě mohu věřit.) TH, pro arcibiskupství ‚adventní čertík, co hází shnilými jablky‘,“ zakončil svůj mail Halík. V potlesku lidí jako Zeman, Klaus, Mynář, Okamura, Ringo Čech, čtenářská obec Parlamentních listů… Vztahy mezi kardinálem a Halíkem se zhoršily i kvůli dobrým vztahům mezi prezidentem Milošem Zemanem a kardinálem či kvůli tomu, že Halík se chtěl účastnit programu homosexuální Prague Pride. „Ano, v posledních letech se naše politické názory v mnohém silně liší, ale dokud mne nezačal kardinálův nešťastný mluvčí páter Badal ovčáčkovským způsobem napadat na svém twitteru, v televizi a rozhovorech na Parlamentních listech a neotevřel rozhovorům pana kardinála zeširoka tuto podivuhodnou tribunu, mohli jsme si bratrsky mnohé věci vyříkat tváří v tvář. Teď už je trochu pozdě, v potlesku lidí jako Zeman, Klaus, Mynář, Okamura, Bobošíková, Ringo Čech, čtenářská obec Parlamentních listů a mnozí další noví fanoušci našeho kardinála můj hlas jistě zaniká,“ řekl Tomáš Halík 24. února pro MF Dnes, jenž si prý uvědomil, že na něj Duka nemá čas. A to ve chvíli, kdy například viděl biskupa na snímku, jak kráčí na narozeninovou párty Vratislava Mynáře. „Já přes všechny výhrady beru vážně slib respektu a loajality ke svému biskupovi ve věcech víry a církevní správy, avšak ve věcech tohoto světa, kde nám církev naštěstí dopřává svobodu různosti názorů, se už asi neshodneme. Nechme tedy růst různé rostliny vedle sebe, jak nám radí Písmo, on si nás nakonec přebere Bůh,“ dodal Halík.

Národ generála Svobodu miloval, občas ale někdo chtěl, aby si střelil kulku do spánku. S publicistou Čechem o vzestupu a pádu čtvrtého komunistického prezidenta ČESKÉ OSMIČKY Stal se rychle jedním z idolů roku 1968, i když před tím o něm dlouho nebylo slyšet. Třicátého března toho roku byl válečný hrdina Ludvík Svoboda zvolen prezidentem Československa. Po sovětské invazi chtěl po vojensku minimalizovat ztráty a zachránit, co se dá, ale stal se z něj nakonec zlomený muž. Takové závěry plynou z rozhovoru s historickým publicistou Zdeňkem Čechem. Původním vzděláním agronom přežil dvě světové války, v nichž se zúčastnil i těžkých bojů. A přežil je ve velice dobré formě. Jak je to možné? Byla to zajímavá postava, ročník 1895. Když skončila druhá světová válka, bylo mu padesát. Proč by to nepřežil? Nicméně je pravda, že jeho osud byl výjimečný. Bil se u Zborova, u Bachmače, bojoval o Sokolovo, zúčastnil se vražedného boje o Kyjev a tak dál. Měl prostě obrovskou kliku. Možná měl i nějaké zranění, ale vůbec se o tom neví. Když je totiž zraněn vysoký velitel, moc se o tom nemluví, protože je to pro vojáky demoralizující. Po válce se z něho v srpnu 1945 stal armádní generál, měl zažité vojenské myšlení. Je to pro politika výhoda? Přímější myšlení vycházející z osobních zkušeností krizového charakteru může být výhodou. Ostatně významných politiků, bývalých vojáků, nebylo tak málo. Například generál Dwight D. Eisenhower, generál Charles de Gaulle, ale třeba i Winston Churchill, původní profesí voják, anebo polský maršál Józef Pilsudski. Publicista Zdeněk Čech Nicméně již v roce 1948 se ministr obrany Svoboda projevoval jako politik, který na úkor demokracie potáhne spíše s komunisty. Anebo ne? Armáda má být nepolitická, ale tenkrát se už silně politizovala ve prospěch komunistů. A Svoboda musel do jisté míry lavírovat s tím, že mluvil o přátelství se Sovětským svazem. Takže jakým symbolem byl generál Svoboda v Československu šedesátých let minulého století? Svoboda byl v dubnu 1950 „odejit“, protože soudruhům nevyhovoval. Choval se totiž do značné míry jako čestný voják a nikdy nezapomněl, že kdysi byl i legionářem. Památka T. G. Masaryka byla pro něho svatá. V roce 1950 přednesl ještě Zápotocký projev k Masarykovým nedožitým stým narozeninám, ale to už bylo poslední zvonění a potom se nad nekomunistickými prezidenty slehla zem. Oficiálně byli vnímáni jako exponenti buržoazie a Západu. Svoboda však v roce 1968, když se stal hlavou státu, musel samozřejmě jako komunista navštívit hroby Gottwalda a Zápotockého, ale položil i květiny u hrobů Masaryka a Beneše. To žádný předchozí komunistický prezident neudělal. Svoboda prožil v padesátých letech krátké věznění a v Sovětském svazu byl jednou narychlo odsouzen k trestu smrti, což platilo jen pár hodin, než zafungovaly telefonáty do Moskvy. Pak se prý spolu se svými vězniteli celkem slušně opil. Z té doby si uchoval zajímavou představu, že vztahy s Rusy mohou být velmi napjaté, ale člověk se s nimi nakonec vždycky nějak domluví. To mohlo jistěže hrát svou roli i v jeho jednání v srpnu roku 1968. Nicméně ještě v sedmašedesátém se o něm až na výjimky mlčelo. Následně se ale začal urychleně hledat nástupce prezidenta Novotného, kterého semlely dějiny. Kandidátů bylo dost. Mluvilo se o cestovateli Jiřím Hanzelkovi, jehož měla ráda mládež a část intelektuálů. Studenti podporovali někdejšího ministra školství Čestmíra Císaře. Mluvilo se také o předsedovi Akademie věd Františku Šormovi a o politikovi Josefu Smrkovském. Soudruzi, co měli hlavní slovo, však vymysleli Ludvíka Svobodu. Bylo mi v té době sedmnáct, takže si to pamatuju. Tehdy se Svoboda mnoha lidem líbil. Byl to pohledný člověk, hezký starý pán. Ve vojenské uniformě vypadal dobře. Navíc měl za sebou, jak už jsme zmínili, nezpochybnitelnou pověst válečného hrdiny... Svoboda byl opravdu někdejší válečník, což mnoha lidem imponovalo. Byl to skutečný voják. Ne že nosil uniformu a seděl na „genštábu“ v Dejvicích. Také se bralo v potaz, že byl hrdinou SSSR. Z hlediska tehdejších soudruhů to tedy byla dobře promyšlená volba. Ostatně Svoboda se velmi rychle stal jedním z idolů roku 1968. Sociologické průzkumy, dělané tehdy na překvapivě dobré úrovni, zjistily, ač to dnes zní neuvěřitelně, že kolem sedmdesáti procent obyvatelstva podporuje KSČ. Obrodný proces ve státě i státostraně měl prostě své kouzlo a v čele čtyři hlavní muže. Prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka, předsedu Národního shromáždění Josefa Smrkovského, předsedu vlády Oldřicha Černíka a právě prezidenta Svobodu. Veřejnost ovšem tehdejší situaci vnímala hlavně přes média, která stála na mnohem reformnějších pozicích, než byl skutečný politický vývoj. Právě to Rusy velice děsilo a hrálo to do karet jejich „jestřábům“, bojovné klice, která chtěla našemu „socialismu s lidskou tváří“ zakroutit krkem. Skutečný poměr sil mezi výše postavenými komunisty mohl být tenkrát u nás, pokud šlo o reformisty a konzervativce, pořád ještě vyrovnaný, přičemž nejvíc bylo takřečených centristů. Mediální obraz ukazoval však na výraznou převahu reformistů, a byl tudíž mimo. Když došlo strašného dne jedenadvacátého srpna 1968 na lámání chleba a většina obyvatelstva slyšela už od rána hřmění invazních, tedy především sovětských letadel a tanků, sehrál Svoboda velmi kladnou úlohu. Odmítl dělnickorolnickou vládu v čele s Aloisem Indrou, kterou si na své ambasádě vymysleli Rusové. Chopil se v duchu ústavy řízení státu, tedy pravomocí zákonného předsedy vlády Černíka, kterého interventi unesli do SSSR, a kočíroval to celkem výkonně. Myslím ale, že ho ty dramatické události strašně vyčerpaly, bylo mu už přece jen dvaasedmdesát. Se vším všudy se už z toho nevzpamatoval. A nakonec aureolu velebeného prezidenta ztratil... Měl vojenské uvažování. Bitva je prohraná a co je třeba v takové situaci dělat? Minimalizovat ztráty a zachránit to, co zachránit jde. Vydal se do Moskvy a chtěl, aby se tam všichni naši unesení politici v čele s Dubčekem stali součástí československé delegace jednající se Sověty. Což dokázal. Rusové drželi naše zajaté představitele nejdřív kdesi u Užhorodu a teprve na Svobodův tlak je dopravili do Moskvy. Tam už ovšem prezident tlačil na podpis dohody s Rusy. Z Prahy totiž přicházely zprávy, že nervozita narůstá a že hrozí nebezpečí krvavého konfliktu. Situace se očividně změnit nedala, asi bylo opravdu třeba minimalizovat ztráty. Svoboda připomínal, že ve svém životě viděl hory mrtvých a že je teď nechce znovu vidět v českých ulicích. Všichni nakonec, s výjimkou Františka Kriegla, přijali Moskevský protokol, jímž uznali obsazení země vojsky Varšavské smlouvy. Právě tam začala prudce stoupat hvězda do té doby v Praze nepříliš známého politika Gustáva Husáka. Přesně pochopil, kam Svoboda míří. Když se pak ale prezident vrátil domů, už to nikdy nebyl ten odvážný a rozhodný chlap, jak ho všichni chtěli vidět. Pozvolna se stával politickou figurkou. A nenašel v sobě sílu odstoupit. Možná že ve stařecké marnivosti ani moc odstoupit nechtěl. Hrad totiž chutná. Nakonec chudák skončil tak, že ho sesadili z funkce a dožíval až do roku 1979. Faktem ale je, že některým z našich občanů by se v srpnu 1968 líbilo, kdyby Svoboda v určitém momentě vyšel na balkon Pražského hradu v generálské uniformě, odjistil pistoli a vpálil si na protest proti okupantům kulku do spánku. Údajně ho o to dokonce jedna občanka žádala! Odešel by voják, hrála by se státní hymna a čekala by ho po smrti nehynoucí sláva. Ale životní příběhy takovým způsobem končívají spíš v románech. V nakladatelství Daranus, jehož je Zdeněk Čech spolumajitelem, právě vyšla kniha Případ Kramný – Všechno je jinak. Žádejte ji u svých knihkupců anebo objednávejte na internetové adrese www.daranus.cz

Kauza Solár! „Soud z nás udělal gaunery,“ podnikatel Zemek se staví za své syny. Věří v jejich nevinu. Požene věc k Ústavnímu soudu? Otec bratrů Zemků odsouzených za podvod v souvislosti se solárními elektrárnami na šest a půl roku nepodmíněně, slovácký podnikatel Zdeněk Zemek starší, trvá na tom, že jsou jeho synové nevinní. Vrchní soud podle Zemka udělal z jeho synů i jeho samotného „gaunery“. Byznys se solárními elektrárnami se podle Zemka státu vymkl z kontroly. Stát měl podnikatele nalákat na „zajímavé podmínky“, které následně a nečekaně změnil. Podle Zemka bylo elektráren, které byly od Energetického regulačního úřadu schváleny ještě před svým dokončením, více. Zdeněk Zemek starší je slovácký podnikatel původem z Uherského Hradiště. Kromě toho, že je majoritním vlastníkem ocelářské skupiny Z-Group Steel, Zemkovi rovněž patří i fotbalový klub 1. FC Slovácko. Jméno Zemek ale bylo v tuzemském tisku skloňováno i v poněkud odlišných a pro podnikatele velmi nepříjemných souvislostech. Jde o kauzu, ve které figurují podnikatelovi dva synové: Zdeněk mladší a Alexandr a v médiích i hojně probíraná tematika kolem tzv. solárních baronů a po jeden čas velmi výhodného, štědře dotovaného solárního byznysu. Zemkův pohled na věc… Zemkovy syny poslal letos v lednu soud do vězení na 6,5 roku za podvod, ve kterém šlo o předčasné získání licence Energetického regulačního úřadu na solární elektrárny, které dosud nebyly postaveny. Změny podmínek státních subvencí pro solární byznys, respektive snížení finanční výhodnosti tohoto podnikání, se totiž řešily skokově. Na zařízení zapsané do určitého termínu se tak aplikovala starší pravidla podpory. Solární byznysmeni se tak snažili stihnout získání této licence právě do určitého termínu. Zemkovi synové byli odsouzeni za to, že licenci od ERÚ získali ve chvíli, kdy dvojice jejich elektráren dosud nebyla dokončená, což soud označil za podvod, ve kterém tratil stát značné částky peněz. V kauze byla obžalována i tehdejší šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, kterou ale soud koncem ledna omilostnil. Klíčové bylo ve věci to, že na sebe vinu vzala tehdejší podřízená Vitáskové Schneiderová. Vitáskovou soud osvobodil s tím, že se prokázat její podporu na rozhodování Schneiderové a spoluúčast na trestném činu nepodařilo. Zemkovy syny coby tehdejší jednatele dvojice solárních elektráren ale Vrchní soud za mříže poslal, stejně jako to udělala i nižší instance, verdikt odnětí svobody ale snížil. Z KŘESTU KNIHY SOLÁRNÍ BARONI ALENY VITÁSKOVÉ: Otec odsouzených, podnikatel Zdeněk Zemek, ale svůj boj nevzdává a za syny se postavil. „Boj za spravedlnost nevzdám, mí synové jsou nevinní,“ sdělil ParlamentnímListům.cz v nedávném rozhovoru Zemek starší. Kromě toho se na jejich stranu hlasitě stavěl i u soudu. Ve svém prohlášení popisuje celou kauzu trochu v jiném světle. „Stát na své lidi nesmí dělat podrazy,“ míní Zemek. „Jsme stejní, slušní občané jako kdokoliv z vás… Proč máme být obětním beránkem za něco, co jsme neudělali???!!!“ píše Zemek v textu. „Věřil jsem ve spravedlnost v našem státě a byl přesvědčený, že Vrchní soud rozhodne spravedlivě… Místo objektivního posouzení naší obhajoby z nás udělal jen gaunery,“ dodává podnikatel. Zemek dále říká, že podobně schválených projektů je spousta. „Stát potřeboval před rokem 2010 pomoci s rozhodnutím Evropské unie, podle kterého jsme byli povinni vyrábět více než dvacet procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů,“ uvádí v textu Zemek. Podle Zemka staršího tak stát „ukázal na sluneční energii a nalákal všechny podnikatele na zajímavé podmínky“. Byznys se solárem se mu ale podle Zemka „vymkl“ z rukou. Ono vymknutí je podle Zemka důvodem toho, proč stát změnil podmínky a podporu solární energetiky. Podle Zemka doslova „za minutu dvanáct, nečekaně a v podstatě nezákonně“ a na polovinu. Podnikatele, kteří „vyslyšeli jeho vábení“, dostal podle Zemka stát do potíží. „Proč by měli pykat za jeho neschopnost a liknavost?! Proč by měli být synové Zdeňka Zemka, jednoho z podnikatelů, kteří nic nezákonného neudělali, exemplárně trestáni???!!! Proč je stát kriminalizuje před národem a vláčí je v médiích???!!!“ zmiňuje Zemek emotivně. Autor grafů: Zdeněk Zemek

Kolumbijská učitelka dávala žákům známky za sex Učitelka z kolumbijského města Medellín hrozila žákům, že je nechá propadnout u zkoušky, pokud s ní nebudou spát. Informuje o tom The Daily Mail. Čtyřicetiletou Yokastu M. zadrželi poté, co rodiče jednoho ze žáků našli v synově telefonu vyzývavé fotografie pedagožky. Ženě hrozí až 40 let vězení. Podle informací redakce zvala učitelka teenagery ve věku 16-17 let k sobě domů, kde je pomocí ultimát fakticky nutila k sexu. Když se o tom dozvěděl manžel Yokasty, tak požádal o rozvod. Poté, co se pedagožka ocitla za mřížemi, dal jeden z jejich bývalých studentů na internet nahé fotografie, které mu posílala. Redakce píše, že „jedni uživatelé v jihoamerických zemích psali naštvané komentáře na adresu učitelky, ale druzí zároveň uváděli, že by jim nevadilo být na místě kolumbijských studentů".

Chtěli jste týden neklidu? Chtěli. Je tu návrh pomsty umělcům: Když někam přijedou hrát, nebo mít výstavu, tak... K vyjádření, v němž režisér Jan Hřebejk mimo jiné uvedl, že prezident Miloš Zeman je ožrala a mají jej rádi hňupové, se vrátil mimo jiné i Viktor Lošťák, brněnský aktivista a komunální politik. Lošťák na svém facebookovém profilu sdílel slova Jamieho Zimmermanna, jenž se profiluje mimo jiné jako antiislamista. Zimmermanna totiž rozlítila také slova Hřebejka o výbuchu v klubu v Paříži. „Jako že vybouchne klub v Paříži, tak zítra může vybouchnout tady. Někde se to děje a někde se to neděje. Možná se to neděje v severní Koreji, ale tam se lidi pasou na loukách, aby se najedli.“ Podle Zimmermanna tahle imbecilita nepotřebuje další komentář. „Snad jen, že až to tu taky bouchne, s trochou štěstí bude ten kokot uvnitř,“ uvedl. Lošťák k tomu uvádí, že uživatelka Misha Julišová navrhuje se připojit k nevyhlášenému bojkotu umělců jako je Jan Hřebejk. „Osobně se mi to sice líbí, jenže to nebude moc účinné. Kdysi jsem zhlédl Kawasakiho růži, ale to bylo ze studijních důvodů a stáhl jsem si to. Neumím si představit, že bych na to někam šel do kina, proboha. Za vlastní peníze! Podobně je to s dalšími výlupky kavárny. Nemám je jak bojkotovat, i kdybych chtěl,“ uvádí Lošťák. Podle něj – jestli do nich jít, pak je třeba použít jejich vlastního receptu. „Jakmile někde budou mít autogramiádu, vernisáž, premiéru, telefonovat lidem kolem, majitelům sálů, pronajímatelům, a sdělovat jim legálním, ale jinak maximálně ostrým způsobem svou nevoli. Jim to funguje na nás, nám to bude fungovat na ně. Mluvit o nich klidně jako o ‚zrádcích národa‘, i když je to taková ta fangličkářská rétorika, tady má své místo. Letáky na budově, přelepování plakátů, spreje, zveřejnění SPZ auta, noční telefonáty... Prostě jak se do lesa volá. Chtěli týdny občanského neklidu? Chtěli,“ uzavřel.

Kyjev se nezmínil o účasti ruské válečné lodi na záchraně ukrajinské Ukrajinské velvyslanectví v Řecku potvrdilo v pátek záchranu své lodi, která havarovala v Středozemním moři. V prohlášení velvyslanectví se praví o účasti v záchranné operaci řeckých lodí, ale nic se nemluví o ruské lodi Viceadmirál Kulakov. Ministerstvo obrany RF předtím informovalo, že ruská loď Viceadmirál Kulakov zachránila posádku havarované ukrajinské rybářské lodi v Středozemním moři. „Podle oficiální zprávy řecké pobřežní stráže porouchal se na lodi pod liberijskou vlajkou s ukrajinskou posádkou motor. Byla odtažena do města Neápolisu, kde ji opravují. Záchranné operace se zúčastnily řecké lodě. Nikdo z posádky nebyl postižen. Po skončení oprav bude loď pokračovat v plavbě," sdělili agentuře RIA Novosti na ambasádě. Podle zprávy ministerstva obrany RF poskytli lékaři z lodi Viceadmirál Kulakov pomoc námořníkovi z ukrajinské rybářské lodě. Ruská válečná loď také vzala na žádost ukrajinského kapitána jeho loď do vleku a dopravuje ji k ostrovu Kréta.

Velvyslanectví RF přirovnalo americké kongresmany ke „kramářům, kteří rozpoutali válku“ Výpovědi zástupců Twitteru, Facebooku a Google v Kongresu potvrdily absenci důkazů zásahu Moskvy do amerických voleb, praví se v prohlášení velvyslanectví RF v USA. „Tyto přímé provokace poškozují i beztak komplikované rusko-americké vztahy. Je na čase, aby ti, kdo dávají přednost tónu kramářů, jež rozpoutali Druhou světovou válku, si uvědomili, že Ruská federace nezasahuje do vnitřních záležitostí USA," praví se v komentáři. V diplomatické misi vyslovili naději, že „v dvoustranných vztazích přece jen zvítězí duch spolupráce, včetně bojové." „Ten je dnes potřebný v boji s novou hrozbou, světovým terorismem," praví se v prohlášení.

Aby bylo jasno: veškeré bankovní hypoteční a úvěrové smlouvy jsou v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatné Podle právního řádu ČR, pokud je smlouva uzavřena pod tlakem, v rozporu s dobrými mravy nebo je přítomen „hrubý nepoměr“ (termín Občanského zákoníku) v plnění jednotlivých stran, je neplatná. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, závazného pro soudy nižších instancí, vyplývá že „v rozporu s dobrými mravy“ je považován úrok cca 3x a více vyšší než nejvyšší úrok nabízený v době uzavření smlouvy na bankovním trhu. Je třeba poznamenat, že v poslední době si zřejmě stát začíná uvědomovat, že chování mimobankovních lichvářských „podnikatelů“ je natolik agresivní a sprosté, že začíná ohrožovat stabilitu systému („společenskou smlouvu“), a začíná jim proto (s cca 10-ti letým spožděním) šlapat na krk, lépe řečeno na tlusté vycpané břicho. Jen houšť, neb subjekty jako např. Profi credit by měly být postaveny z principu mimo zákon, což je oblast kde reálně operují, a jejich majitelům zkonfiskován veškerý majetek a dán doživotní zákaz podnikatelské činnosti. Druhá věc je, že úvěrové smlouvy například zmíněného Proficreditu jsou protizákonné samy o sobě a fakt, že zde vůbec někdy mohlo být něco podobného legální je selháním všech instancí od zákonodárné po soudní (a například sebevraždy z důvodů exekucí z podobných praktik jsou také na jejich svědomí). Existuje mylná představa, že když komerční banka někomu poskytuje úvěr, dává mu své prostředky nebo prostředky jiných vkladatelů. Ve skutečnosti, rozdíl mezi tím, když úvěr poskytuje banka a nebankovní subjekt spočívá v tom, že: – tvorba úvěrů v bance nemá jakoukoliv přímou spojitost s vklady „střadatelů“ (vklady jsou proto také v každé bance aktuálně k dispozici vkladatelům bez ohledu na to kolik úvěrů právě banka poskytuje), banka po obdržení licence může poskytovat úvěry i když ještě ani žádný vklad nebyl realizován. Účetně se v bance která právě poskytuje úvěr jen vytvoří dvě nové hodnoty připsáním půjčované částky jak na straně aktiv (účet např. „poskytované úvěry“) tak i na straně pasiv („běžný účet klienta“). – pokud nebankovní subjekt půjčuje peníze – v jeho aktivech se částka pouze přesune např. z účtu „účet v bance“ na účet „poskytované úvěry“, „fyzicky“ částka z jeho bankovního účtu zmizí a objeví se na účtu půjčovatele Tedy, pokud bankovní subjekt půjčuje částku, žádný vlastní účet si neponíží a přesto půjčovatel dostává k dispozici „půjčovanou“ částku – logicky touto operací právě přibyly nové „peníze“ na finančním trhu (běžné účty bereme jako součást tohoto trhu protože těmto financím je umožněna „okamžitá“ účast na transakcích). Co z uvedeného vyplývá? Podle platných zákonů ČR je vymáhání jakýchkoliv úroků z hypotéky/bankovního úvěru protiprávní a libovolná bankovní úvěrová smlouva je v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatná (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR). Vše je dáno tím, že při uzavření hypoteční smlouvy banka nepůjčuje klientovi vlastní prostředky, ale nově vzniklé (účetním zápisem) peníze, jejichž hodnota je pro banku nulová a jejichž získání nebylo doprovázenou žádným úsilím, odpovídajícím jejich nominální hodnotě – a chtít z nulové hodnoty libovolné splátky úroků znamená nekonečně vysokou úrokovou sazbu, tedy v rozporu s dobrými mravy. A dále podle rozhodnutní Nejvyššího soudu, Finančního arbitra a tak dále, právníci budou vědět. Také z jiné stránky, kupní smlouvu typu „nic za něco“ (hrubý nepoměr v plnění) kvalifikují platné zákony ČR jako v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatnou, což potvrzuje soudní praxe (zatím mimo oblast hypotečních smluv, avšak podstata je zde totožná – v transakci nabízí jedna smluvní strana neadekvátní protihodnotu, nulovou). Banka má nárok na vrácení půjčené částky, případnou režii za administrativní úkony a ani o haléř více, protože celou půjčovanou částku v okamžiku poskytnutí úvěru vytvořila účetním zápisem. Vše výše uvedené si může ověřit libovolný odborník, z právní stránky je implicitní neplatnost hypotečních a bankovních úvěrových smluv jasně prokazatelná. Má otázka zní: kdy začnou zákonodárci a odpovídající instance tuto mravně nepřijatelnou situaci řešit ku prospěchu většiny občanů, nikoliv parazitující menšiny? Zákonodárný sbor ČR nechť se považuje tímto článkem za informovaný v dané věci, a další činnost nebo nečinnost v dané otázce je na svědomí a personální odpovědnosti každého z nich. Kdokoli by chtěl výše uvedené rozporovat, stačí aby prokázal „triviální“ věc: že v okamžiku poskytnutí úvěru banka poskytovanou částku strhne z jiného svého účtu nebo kombinace účtů. Zdroj: 1 Komentáře:

Pokroková věda dokázala, že mít dítě je jeden z nejhorších zločinů, jakých se můžete proti ekologii dopustit NBC News Think v novém provokativním pojednání tvrdí, že věda dokázala, že mít děti je pro ekologii zlonosné a mít tudíž „hodně dětí je zlovolné nebo přinejmenším morálně podezřelé.“ V článku nazvaném, „Věda dokazuje, že děti jsou pro Zemi zlem: Morálka nám napovídá, abychom je přestali mít,“ bio-etik Travis Rider argumentuje, že mít dítě „je závažný příspěvek ke klimatické změně,“ a tudíž „by všichni na Zemi měli uvažovat o tom, jak mít méně dětí.“ Pokroková věda dokázala, že mít dítě je jeden z nejhorších zločinů, jakých se můžete proti ekologii dopustit Rieder v chmurném varování rodičům prohlašuje, že „je třeba už konečně skoncovat s tím předstíráním, že děti s sebou nenesou ekologické a etické důsledky,“ než začal srovnávat rozhodnutí mít děti se stejně hrozným rozhodnutím vypustit usvědčeného vraha z vězení. Když Rieder dumá nad takovým případem, tak předestírá: „Když bych vypustil vraha z vězení s plným vědomím, že má v úmyslu zabíjet nevinné lidi, tak pak za tato úmrtí nesu odpovědnost – i když sám vrah zůstává plně odpovědný.“ „A něco podobného si myslím platí, i když jde o to mít děti,“ pokračuje Rieder. „Jakmile bude moje dcera autonomní činitel, bude i ona zodpovídat za své emise. To však nijak neruší moji odpovědnost.“ Nevysloveným předpokladem za touto argumentační linií je, že ekologie má nejvyšší cenu sama o sobě i na úkor lidských bytostí, které zemi obývají. Když tudíž lidé (podle současných mýtů klimatického kultu) způsobují nebezpečnou klimatickou změnu, znamená málo lidí dobro. Nasazením podobné argumentace nejvíce proslul Paul Ehrlich, autor bestselleru zkázy z roku 1968 Populační exploze, pomocí něhož rozpoutal masovou hysterii hrůzy z budoucnosti světa a schopnosti planety udržet život. Dovolit ženám, aby měly tolik dětí, kolik se jim jen zachce, tvrdil Ehrlich, je jako dovolit lidem, aby vyhazovali tolik odpadků na sousedův dvorek, kolik se jim jen zachce.“ Ehrlich jako logické důsledky svých postojů hájil masovou sterilizaci, potraty podle pohlaví a usmrcování novorozenců, jelikož lidské bytosti jsou celosvětově nepřáteli planety. Pro vyznavače ekologického náboženství je přemnožování se smrtelný hřích, zatímco populační kontrola jakýmikoliv prostředky je svátost. Ač se ukázalo, že apokalyptické předpovědi z Ehrlichových prací jsou v naprosto propastném rozporu s realitou skutečného následného vývoje, ukazuje se, že jsou pozoruhodně odolné, jak se to předvádí i na tomto středečním článku z NBC Think. Ehrlich podstrčil světu představu, že lidstvo stojí na pokraji Armagedonu, prostě neexistuje způsob, jak nakrmit exponenciálně rostoucí světovou populaci, zatímco teď klimatičtí alarmisté říkají, že životní prostředí nemůže vydržet uvolnění trochy oxidu uhličitého navíc. Předchozí teze se zaměřovaly na spotřebu, zatímco novější verze toho samého zdůrazňuje výstupy z toho. Ovšem závěry jsou vždy ty samé. Rieder tvrdí, že věda za jeho tvrzeními je „velice spolehlivě ověřená,“ jelikož vědci už předvedli, že „mít dítě, zvláště v bohatém světě, je jednou z nejhorších věcí, jaké můžete ekologii udělat.“ Ač uznávám, že toto je dost nepříjemná diskuse, přiznává Rieder, tak „věřím, že závažnost klimatické změny diskusi i takto nepříjemnou ospravedlňuje. V tomto případě to znamená, že potřebujeme skoncovat s tím předstíráním, že rozhodnutí mít děti nás nezatěžuje ekologickými a etickými důsledky.“ Autor se uchyluje k dalšímu provokativnímu srovnání, které by někteří rodiče mohli shledat urážlivým, když srovnává mít děti s obžerstvím a užíváním rozhazovačného luxusu. Lidé, kterým na ekologii záleží „by měli nakonec uznat, že mít hodně dětí je zlé, nebo přinejmenším morálně podezřelé, a to ze standardních ekologických důvodů: Mít dítě znamená uvalit na zbytek světa vysoké emise, ale jako rodič si z toho užívat prospěchu na úkor světa,“ píše Rieder. „Takže úplně stejně jako u všeho rozhazovačného luxusu, měli bychom své obžerství omezovat,“ dospívá k závěru. „Když má někdo méně dětí, tak tím snižuje svůj příspěvek k ničivé klimatické změně, takže rozhodování o velikosti rodiny má svou morální relevanci,“ říká. Ač velkomyslně naznačuje, že jeho argumentace ještě nezbytně neznamená, že by se mělo nuceně uplatňovat, že by rodiče měli mít méně dětí, nevyžaduje to ale moc představivosti, aby si člověk v tomto obraze pospojoval body do obrysových linií. „Jelikož stojíme před velice reálným výhledem na katastrofickou klimatickou změnu, tak je tato obtížná – dokonce až nepříjemná – diskuse důležitá,“ píše Rieder. Historie dvacátého století nás poučuje, že takovéto „nepříjemné“ návrhy velice často vedou k nevyslovitelnému zlu páchanému proti skutečným lidem. Lidstvo na to ale ke své škodě zapomíná.

ČT se tento týden zhroutil svět a ani se to nesnažila skrývat. Redaktoři tomu do poslední chvíle nevěřili. A potom Petr Žantovský sledoval na obrazovce naprosto neuvěřitelnou šílenost TÝDEN V MÉDIÍCH Při hodnocení výsledků amerických prezidentských voleb to nejlépe vystihl Alexandr Vondra, když jako na jednu z možných příčin vítězství Donalda Trumpa poukázal na nadřazenost elit nad běžným voličem. Petr Žantovský při svém ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích narazil i na takové hlášky, že Hillary Clintonová prohrála proto, že je žena, že jejím nezvolením byla odložena rovnoprávnost nebo že v New Yorku teď všichni lidé klopí oči k zemi, protože je mají ubrečené. Reakcím na výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech bude pochopitelně patřit nejvíce pozornosti v pravidelném přehledu mediálních zajímavostí uplynulého týdne. „Začnu samozřejmě Českou televizí, protože v relacích veřejnoprávní televize, kdo ji sledoval, počínaje přímým přenosem tu noc až po následné ohlasy na výsledky, musel dospět k závěru, že Česká televize je orgán placený štábem Demokratické strany a tamní kandidátky Clintonové. Mám pocit, že její preferování bylo až do posledních okamžiků vysloveně fandící a těm, kteří nás o průběhu informovali, se ani moc nechtělo věřit tomu, jak se situace vyvíjí. A myslím si, že ve finále se ani trochu nepokoušeli skrýt to zklamání, které naši veřejnoprávní novináři pociťovali,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský. To zklamání bylo nejvíce patrné zejména ve středu v různých debatách. „Sledovali jsme rozmanité rozhovory, v nichž byly věci pojmenovány více či méně pravdivě, více či méně zájmově. Určitě zajímavá byla debata s Alexandrem Vondrou, Petrem Kolářem a Michaelem Žantovským v Událostech, komentářích, z níž vyšel Alexandr Vondra jako naprostá hvězda. Říkal tam mimo jiné jednu velice důležitou věc, a to, když jako první nastolil téma, kdo volí Trumpa a z jakého důvodu. Upozornil, že je to možná také proto, že se celý demokraticko-liberální tábor staví velmi elitně a velmi nadřazeně nad běžného voliče a že se mu to teď v podstatě sečetlo a spolu se zklamáním z předchozího Obamova prezidentského období to byly jedny z nejdůležitějších příčin Trumpova vítězství,“ myslí si mediální analytik. Nezvolením Clintonové prý byla odložena rovnoprávnost Vondrův pohled na věc se samozřejmě pranic nelíbil ani Petru Kolářovi, ani dalšímu bývalému velvyslanci ve Spojených státech Michaelu Žantovskému. „Nicméně tato debata měla alespoň poměrně vysokou věcnou úroveň. Ale připomenu úplně bizarní a absurdní telefonický rozhovor ve Speciálu ČT24 s názvem Nový prezident USA s jakousi Zuzanou Boehmovou, která byla představena v titulku jako poradkyně pro genderové otázky, organizace New America, a dopisovatelka týdeníku Respekt. Pochopil jsem z kontextu, že paní Boehmová je ve Spojených státech a měla být člověkem, který celou tu záležitost komentuje zevnitř,“ podotýká Petr Žantovský, jenž si na ukázku vybral několik z jejích naprosto neuvěřitelných hlášek. Tou první je její konstatování, že Hillary Clintonová prohrála proto, že je žena. „Ne z jiného důvodu, ne proto, že byla arogantní, ne proto, že neměla žádný program, ne proto, že je představitelkou politiky demokratů, která selhala, ale proto, že je žena. To mě velmi zaujalo, protože z řady průzkumů vychází, kdybych to vzal genderově, že většina voličstva je ženského pohlaví, ženy jsou věrnější voličky. Dokonce pronesla větu: ‚Rovnoprávnost byla odložena‘, tedy že někdy v budoucnu se prezidentem stane žena. Nevím, co je na tom málo rovnoprávného. Rozhoduje se podle toho, kdo nabídne jaké programové a jiné priority a zda zaujmou voliče. Myslím si, že paní Boehmová tímto zakládá na diskriminaci naruby a v podstatě je to jakási maskulinofobie, kterou tady provozuje,“ míní mediální odborník. V New Yorku všichni lidé klopí oči k zemi, protože je mají ubrečené Zmíněná poradkyně pro genderové otázky tedy zjevně nechápe, co je rovnoprávnost. „Ta přece znamená, že se politický kandidát neposuzuje podle toho, co má v kalhotách, ale podle toho, co má v hlavě, co nabízí voličům a jak moc je důvěryhodný. To ví každý student politologie prvního ročníku. Slečna, nebo paní Boehmová to zřejmě neví, nebo vědět nechce. Další její hláškou bylo tvrzení, že když prochází New Yorkem, tak všichni lidé klopí oči k zemi, protože je mají ubrečené. Tohle doslova řekla. Celý New York má podle jejího podání ubrečené oči a klopí je k zemi. To tedy znamená, že ti lidé do sebe asi narážejí, zřejmě nemohou jezdit v autech, protože mají oči k zemi, a tak dále, když to vezmeme do důsledků,“ poukazuje Petr Žantovský na absurdnost takových slov.. To slůvko „všichni“ bere jako typické pro genderové, NGO a jiné podobné aktivisty, kteří nemají argumenty. „Proto se ohánějí výrazy typu ‚všichni přece vědí‘, ‚všichni přece dělají‘, ‚každý přece rozumí tomu, že…‘ a tak dále. Tahle všeobecná paušalizace, která odvádí pozornost od vlastní neschopnosti argumentovat věcně, je úplně typická pro tenhleten typ lidí a tenhle typ argumentace. Čili já nevěřím ani na vteřinu, že celý New York klopí oči k zemi, protože by musel v tu chvíli přestat existovat. A krom toho je to nesmysl,“ zdůrazňuje mediální analytik a přidává další její hlášku, že Donalda Trumpa zvolili ti, kdo s nostalgií vzpomínají na otrokářský bič. Veřejnoprávní moderátoři se nepídili po vysvětlení pseudoargumentů To považuje také za velice odvážné tvrzení. „Protože to bych se asi zeptal, co ty zástupy černochů a Hispánců, kteří zvolili mimo jiné také Trumpa. Pokud vím, tak Hispánci vyhráli Trumpovi Floridu. Co na tom, že to byli kubánští emigranti, ale jsou to Hispánci, jsou to taktéž pamětníci jiných než demokratických časů, třeba bolševických, když už přímo ne otrokářských. Všechny tyhle pseudoargumenty od slečny, či paní Boehmové opravdu nesedí a jsou to všechno jenom prázdné floskule a prázdné fráze. A proč to připomínám? Protože naši veřejnoprávní moderátoři téhle dámě nepoložili ani jednu otázku ve snaze dopídit se toho, proč něco takového říká,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský. Teď se budu věnovat jiným médiím. Naprosto jasným kandidátem do naší občasné rubriky „zhůvěřilost týdne“ je článek, který uveřejnil pan Jandourek na webu Svobodné fórum ve středu. A tenhle člověk tam ocitoval politického komentátora stanice CNN Fareeda Zakariu. Ta citace je v souhlasném tónu, takže předpokládám, že to je též názor pana Jandourka. A zní doslova takto: ‚Donald Trump není normálním kandidátem. Je to rakovina americké demokracie.‘ Uf, to je tedy velká síla. Jestliže je Trump rakovinou americké demokracie, tak co je potom Hillary Clintonová? Tak to je možná Alzheimer demokracie, nebo já nevím, jakou chorobu bych k ní asi přirovnal,“ uvažuje mediální odborník. Když nevyjdou volby podle přání elit, tak je na vině volič Rozhodně mu tato metaforika připadá nejen ostudná, obludná, ale také velice nebezpečná. „Protože zároveň tím říká, že je rakovinu třeba odříznout, ozářením vyléčit, prostě zlikvidovat. Takže zlikvidovat Donalda Trumpa. Od Fareeda Zakarii mě to nepřekvapuje, protože to je známý liberální myslitel. Od pana Jandourka mě to konec konců také nepřekvapuje, protože jeho směřování je velmi podobné, i když tu a tam o sobě tvrdí, že je sociolog. Tu a tam o sobě zase tvrdí, že je křesťan, nu ale v každém případě tohle není moc křesťanské ani moc sociologické hodnocení, že by některý z kandidátů byl rakovinou demokracie jako systému. Tenhle článek pokračuje v podobném duchu a v zásadě není potřeba ho dál citovat, ta jedna věta však skutečně stojí za jedno velké a hluboké zamyšlení,“ tvrdí Petr Žantovský. Pochází totiž ze stejně absurdních, bizarních a nebezpečných zdrojů jako pochází myšlení lidí, jako je třeba zmíněná Zuzana Boehmová. „To znamená, že my si něco přejeme, a když to nevyjde podle nás, tak je všechno špatně. Ti, kdo volí, jsou lidé slabomyslní a nás nehodní, protože my jsme ta elita, která určila, jak to má být. A když to tak není, tak za to může volič. To je známá a tradiční žertovná nadsázka, že demokracie je báječný vynález, má však jedinou vadu, a to je volič. To je zřejmě i přesvědčení pánů Zakarii, Jandourka či slečny Boehmové. Ostatně nejsou v tom opět sami,“ poznamenává mediální analytik a pro dotvrzení svých slov sahá po tištěném deníku E15, v jehož článku se ještě hodnotila situace před volbami pod titulkem „Sázky před volbami favorizují Hillary“. Totální porážka výzkumných agentur a politologických věštců V něm je popisována zpravodajským způsobem bez jakéhokoli komentování skutečnost, že sázkové kanceláře favorizují Clintonovou dokonce na 72,7 procenta, zatímco Trump má podle nich jen 27,3 procenta naděje. „V Česku měla Clintonová u bookmakerů kurz 1,38 ku jedné, kdežto na Trumpa bylo jenom 2,85 ku jedné, což je opravdu zajímavé. A asi stojí za to zamyslet se nad tím, proč i tyto zdánlivě nepolitické aktivity, jako je sázení – o tom by ostatně své mohl vědět pan Horáček, který chce být prezidentem –, také nevycházejí, stejně jako nevycházejí mediální odhady a průzkumy nejrůznějších agentur. Jsou totiž diktovány ve stylu ‚přání otcem myšlenky‘ a podle emocionálních sympatií a antipatií, které vítězí nad rozumem,“ vysvětluje Petr Žantovský. V první esemesce, kterou dostal ráno toho dne, kdy byl zvolen Donald Trump prezidentem, od kolegy, docenta z vysoké školy, bylo napsáno: „Jedná se o totální porážku takzvaných analytiků, výzkumných agentur a politologických věštců.“ „Myslím si, že to je velice přesná charakteristika toho, co se odehrálo v letošní prezidentské volbě ve Spojených státech. Ta volba má samozřejmě několik fazet. Jedna je ta, že už definitivně vkládá politiku do sféry zábavy a do sféry vizuality. To, co začalo kdysi u Kennedyho při první televizní debatě v historii, kdy přišel opálený a sršící zdravím a energií, a proto vyhrál volby, tak to dnes totálně převálcovalo veškerou politickou agendu. A celá ta agenda je už zábava a pochopitelně Trump je spolutvůrce tohoto trendu. A nelze se tomu divit, Amerika je v tomto stavu vývoje,“ poukazuje mediální odborník. Výhra s programem na prvcích nacionalismu a politické nekorektnosti Svou roli sehrálo i to, kdo seděl v Bílém domě uplynulých osm let. „Už jsem říkal, že zafungoval prvek zklamání z Baracka Obamy a z demokratických slibotechen, které ze svých slibů nesplnily pranic. Dostat na program postavený na určitých prvcích nacionalismu, určitých prvcích xenofobie, určitých prvcích politické nekorektnosti, výraznou nadpoloviční většinu volitelů, jak se to povedlo Trumpovi, je úžasný úspěch, který samozřejmě nelze připisovat jenom jemu, ale celkové atmosféře ve Spojených státech. Když se to Trumpovi nepovede naplnit, tu obrovskou důvěru, kterou dostal, tak si myslím, že vrhne Ameriku do hluboké společenské krize a nechci to ani domýšlet, kam až to může vést,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský. Na závěr si nechal poznámku, která už se prezidentských voleb v USA netýká. „Mám před sebou svůj oblíbený Literárny týždenník. Slováci na rozdíl od nás nepřestali sledovat rozmanité spisovatelské statutární prvky. U nás jsou Literární noviny postaveny zcela mimo zájem společnosti. Ministr kultury jim zastavil dotaci, takže je v podstatě odsoudil k zániku, fungují sice na soukromé bázi, ale vlastně je to už takový literární samizdat, kdežto Literárny týždenník je orgán Spolku slovenských spisovatelů. Na Slovensku to má zcela jiné parametry, mají k tomu větší úctu než my, co jsme se k tomu otočili zcela zády. Mluvím o tom proto, že Herman zrušil dotaci Literárním novinám s poukazem na to, že jsou příliš politické a že se málo zabývají literaturou a moc politikou,“ připomíná mediální analytik. Společenský diskurs na Slovensku je naladěn zcela jinak než u nás Dvojčíslo 33/34 tohoto slovenského týdeníku, o němž hovoří, má kromě literárních recenzí, rozhovorů a dalších žánrů také dvoustránku, která je čistě politická. „Přečtu titulky článků, které jsou obsahem této dvoustrany: ‚Zostrenie informačnej vojny proti Rusku‘, což je půlstránkový materiál. ‚Islám nie je len náboženstvo‘, což je celostránkový rozhovor s arabistou a diplomatem Mariánem Kramárem. Další materiál je od šéfredaktora Pavla Dinky s názvem ‚Od lásky k nenávisti ... od nenávisti k láske?!‘ To je analýza chování současného mezinárodního žurnalismu ve vztahu Ruska a Evropy. Už z těch titulků je zřejmé, že to je zcela jinak naladěné, než je většina českých mainstreamových médií. A hodně to vypovídá o tom, co se děje na Slovensku ve společenském diskurzu,“ dodává Petr Žantovský.

Zahajuje se proces impeachmentu francouzského prezidenta Hollanda kvůli vyzrazení tajných informací žurnalistům Francouzskému prezidentovi Francois Hollandovi, jehož míra schvalování se scvrkla na 4%, teď hrozí impeachment kvůli vyzrazení tajných informací žurnalistům. Vzhledem k tomu, že celonárodní volby proběhnou v roce 2017 a k tomu, že socialisté ho těžko odsoudí, i když člověk by se tomu nedivil, „proč se tím ale trápit?“, tak tu stejně ale máme zprávu: Francouzská pravice volá po impeachmentu Froncois Hollanda. Republikánský poslanec Pierre Lellouche v pondělí zahájil proces aktivace Článku 68 francouzské ústavy, který parlamentu umožňuje prezidenta odvolat. Tento krok přichází tři dny poté, co jiný republikánský poslanec Eric Ciotti, který vedl kampaň bývalému prezidentu Nicolasi Sarkozymu za pravicovou nominaci na prezidenta, formálně prokurátory požádal, aby zahájili vyšetřování ohrožení národní bezpečnosti. Ač bude tento požadavek na impeachment muset překonat několik překážek a zůstává dlouhodobým procesem, tak tato iniciativa panu Hollandovi přidává další k dlouhé řadě běd, které ho postihly poté, co vydal 622 stránkovou knihu, v níž tento prezident mj. kritizuje své socialistické kolegy a doufá v „hara-kiri“ své strany. Tato kniha jménem, Tohle by prezident neměl říkat, vyvolala uvnitř tábora pana Hollanda poprask takový, že srazila míru jeho schvalování do rekordní níže 4 procent a vyprovokovala volání jak od levice, tak pravice, aby už se znovu nepokoušel o prezidentské volby. Pan Hollande v této knize rovněž přiznává, že z bezpečnostních důvodů nařídil vraždy, a vyzradil podrobnosti plánů na ničení cílů režimu Bašara al-Assada poté, co se vytáhla obvinění, že tento syrský vůdce bombardoval civilisty chemickými zbraněmi. Kontextová reklama Sklik Impeachment prezidenta by byl v historii Páté republiky bezprecedentní. Bylo by k němu zapotřebí podpory dalších 58 poslanců parlamentu, než by to mohla vyhodnotit právní komise Národního shromáždění a pak by mohl být případně přednesen všem poslancům. Ale necelých šest měsíců před prezidentskými volbami tyto kroky zdůrazňují, jak je pan Hollande momentálně až politicky slabý. Prezident zatím svůj tábor nechává hádat, zda má v úmyslu ucházet se o další funkční období v úřadu, a řekl, že toto rozhodnutí nechá na prosinec. Je dost ohromující, jak Obama, Bush a teď už i Hollande běžně nařizují vraždy a pouští se do válečných akcí z politických důvodů, aniž by vyhlásili válku, a činí tak jen sami ze sebe soudce, porotu, žalobce i popravčího. Zdroj: zerohedge.com

Putin slíbil reciproční reakci na omezování ruských médií v USA Ruský prezident Vladimir Putin označil opatření Spojených států vůči ruským médiím působícím v Americe za „útok na svobodu slova“ a varoval Washington, že Moskva bude reagovat recipročně. „Jak u nás v zemi říkají, bylo by to vtipné, pokud by to nebylo tak smutné, protože ti, kdo za tím ve Spojených státech stojí, se neustále chvástali, že jsou ukázkoví demokraté, světová jednička. V této souvislosti svoboda slova se vždy vyzdvihovala jako zářný příklad demokracie. Bez svobody slova, žádná demokracie neexistuje. Útok na naše sdělovací prostředky ve Spojených státech je bezpochyby útokem na svobodu slova," prohlásil Putin na tiskové konferenci na závěr summitu APEC. Teď se ve Státní dumě projednávají odvetná opatření na omezování ruských médií v USA. Poslanci například navrhují zanést cizí média — CNN, Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu — do zákona o zahraničních agentech. „To, co se teď projednává ve Státní dumě, včera jsem to viděl, je možná trochu ostré, ale je to pochopitelné, neboť na úrovni zastupitelských orgánů veřejné moci často znějí krajní názory, tvrdá prohlášení a požadavky. S reakcí ale bezesporu budeme muset přijít a bude reciproční," řekl Putin. Prezident upozornil na to, že žádné důkazy o tom, že se ruská média vměšovala do americké volební kampaně, neexistují. „Poslední vyšetřování, myslím si, že v Kongresu, nebo v Senátu, ukázala, že poměr reklamy tam byl nula celá a nějaké setiny procent. To prostě není srovnatelné. Sto tisíc tam, myslím, byla reklama. Jiná média — americká — reklamu rozmísťují na miliony. To je prostě nesrovnatelné. Ne, a to se jim zdálo nebezpečné a interpretuje se to jako vměšování," podotkl Vladimir Putin. Hlava státu upozornila, že s postoji médií lze polemizovat, nikoliv však prostřednictvím nátlaku. „Hromadné sdělovací prostředky vyjadřují určitý názor. Poskytují informaci, interpretují a vyjadřují svůj názor. Lze s ním polemizovat, ale nikoliv tak, že je zavřete nebo vytvoříte podmínky, ve kterých nelze pracovat, ale tak že poskytnete vlastní názor a dovedete informaci publiku. Ne, oni zvolili cestu faktické blokace. Reakce bude adekvátní a reciproční," uzavřel Putin. Ruský prezident se rovněž vyjádřil k tzv. ruským aktům a fámám o tom, že Trumpův tým měl údajně kontakty s jeho příbuznými. „Nic o tom nevím, vůbec nic. Podle mě to jsou nějaké nesmysly," uvedl prezident. Podle něj to vše je projevem pokračujícího vnitropolitického boje v samotných Spojených státech. Co se týče „vazeb na Rusko" amerického ministra obchodu, tak Putin připomněl, že Wilbur Ross působil dříve v soukromém sektoru a uzavíral dohody na dodávky nákladů na celém světě. „Možná uzavíral i s ruskými. Není to ale víc než obchod. Žádný vztah k politice to nemá," domnívá se prezident. Dalšího účastníka „spisu o ruském vměšování", bývalého šéfa Trumpova štábu Paula Manaforta, obviňují z toho, že pracoval na ukrajinskou vládu z dob Viktora Janukovyče. V USA v tom rovněž spatřují „vazby na Rusko". „Jaký to ale má vztah k Rusku? Žádný. Vůbec žádný. Pouze prázdné žvásty a snaha využít alespoň něco k boji se současným prezidentem. To ale není naše věc, ať se s tím vypořádají sami," uzavřel Putin.

České televizi se už může člověk jenom smát. Podívejte se na její poslední „majstrštyk“ ostatně sami Na mediální scéně se děje mnoho zajímavých věcí. A je to nadějné. Větší tlak na cenzuru a drsnější propaganda totiž paradoxně prospívá naší věci. Propaganda je už tak očividná, že je opravdu nepřehlédnutelná a vlastně směšná. Kamila Zlatušková naštvala neziskovky Začnu tím nejzábavnějším. Česká televize se rozhodla neprodloužit smlouvu prominentní producentce - Kamile Zlatuškové. Nedávno mi můj kamarád říkal, že mám sluníčkářům na mých FB stránkách dávat ochutnávat jejich medicíny, někdy jsou opravdu otravní. Ale to mě fakt nenapadlo, že s tím začnou sami. Přesně tak na mě totiž působí celá aféra s ukončením jedné smlouvy. Kamila Zlatušková je nepochybně sluníčková, ale asi je málo poddajná a přehnaně kreativní a jedním pořadem naštvala několik vlivných neziskovek, což bezpochyby nebyl její záměr. A teď okouší to, co my zkušení "xenofobové" zažíváme v mnohem větších kapkách. Nechci ani vidět, co by se dělo, kdyby těch neziskovek naštvala více! To by byl teprve hukot, nejspíše by došlo k výpovědi okamžité a možná by následovalo i nějaké to trestní oznámení. To bychom se na to podívali, aby se v České televizi produkovaly pořady, které se nelíbí spřízněným institucím - od Kliniky po Hate free... Jeden takový pořad v České televizi vadí už delší dobu. Michaela Jílková a její Máte slovo musí pít krev mnoha lidem. Ne kvůli tématům, ne kvůli tomu, jak je pořad veden. protože ten je vzácně vyvážený. Vadí ten fakt, že tam na kameru můžou promluvit i ti nejobyčejnější občané. A je to přímý přenos, nedá se to vystřihnout. Už ten fakt, že se na půdu České televize dostane někdo, kdo se živí rukama a mluví jak mu huba narostla, musí být pro kastu našich mediálních elit něčím hrůzným. Považte - naposledy tam mluvil třeba nějaký "tirák", který vůbec o těžce zkoušených uprchlících v Calais nemluvil pěkně...! Tento poslední pořad České televize, kde může zaznít něco fakt ze života a tím pádem něco realistického, je trnem v oku celé pražské kavárně. A tak se hledají sofisitikované důvody, proč ho zrušit... Sama jsem zvědavá, co si naši kavárníci vymyslí. Média si lžou do kapsy A mezitím se přitvrzuje - patnáctitisícová demonstrace je odbyta hodně upraveným komentářem a náležitě zpracována v propagandistických pořadech 168 hodin či Reportéři, kde třeba Nora Friedrichová ukazuje, že je pilnou sledovačkou starých komunistických archivních pořadů. A třicetihlavý pochod vítačů je uměle nadhodnocován a je mu věnován takový prostor, že zůstává rozum stát. A nejen mně. Čím dál více lidí - a to i lidí bez xenofobních znaků a postojů - prostě vidí víc a lépe, že média si lžou do kapsy. Popírají svou vlastní funkci - pak se hoši diví, proč jim klesá sledovanost a klesají náklady. Už se to nedá zakrýt žádnou vymazlenou analýzou, která svaluje vinu za klesající čtenost a náklady na všechny, jen ne na samotná média. Vážení novináři - prostě už neděláte pořádnou novinařinu, podceňujete vlastní čtenáře a komu by se líbilo, když z něho někdo dělá blbce. Radši půjde jinam... Tak si čteme a píšeme vlastní noviny - na facebooku je plno svědectví lidi, kteří žijí v zahraničí, kteří cestují a mají oči otevřené. Dovedou svět popisovat lépe, než nafrněný a snobský novinář povalující se v pražské kavárně. Díky bohu za to! Nejsme na vás závislí, nepotřebujeme vás. A jestli s tím rychle něco neuděláte, totálně zlikvidujete veřejnou mediální službu a definitivně odradíte lidi od toho, aby si za informace platili. Nuž, dobře vám tak! Zdroj: eportal.parlamentnilisty.cz

Militantní kráva Clintonová, lhář Havel, washingtonský podržtaška Petr Pavel, lejno hloupého Halíka... Senátor Doubrava o vítězství Trumpa i o tom, co nás čeká ROZHOVOR Senátor Jaroslav Doubrava říká, že NATO má všechny nectnosti Varšavské smlouvy. V amerických volbách se podle něj lidé postavili proti liberálnímu fašismu. „Obávám se, že kromě Zemana nemáme silné osobnosti. Sice na to na první pohled aspiruje Babiš, ale to je spíše zajíc. Dokáže mistrně kličkovat, takže nejsem si jistý, zda to, co říká dnes, bude platit i zítra,“ míní Doubrava. Lze předpokládat, že svět se po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách určitým způsobem změní. Radujete se z jeho vítězství? I řada Američanů v Čechách říkala, že nebylo z koho vybírat. Ale menším zlem je Trump. Clintonová se jako militantní kráva vybarvila již ve vládě prezidenta Obamy. Ano, já jsem rád, že tamní volby dopadly tak, jak dopadly. Donald Trump již v předvolební kampani jasně deklaroval svůj záměr změnit dění ve světě. Doufám jen, že to myslel vážně, respektive že vládnoucí klika v Americe nepřistoupí k řešení, které zvolila v případech bratrů Kennedyů. V čem pro vás vzbuzuje rozhodnutí amerických voličů naději a v čem naopak strach? Po celém světě se šíří názory, které u nás například reprezentuje Tomáš Halík. Tvrdí, že vítězství Donalda Trumpa pro něj byl šok a že je to tím, že nevzdělaní lidé jsou manipulovatelní. Předvedl nám Trump skutečně, že cestou k politickému úspěchu může být systematické posilování toho, co je v lidech nejhorší? Lidé prý nejsou schopni vnímat fakta, propadají se do nenávisti v důsledku nechuti k uprchlíkům, homosexuálům a komukoli odlišnému. Mnoho povyku pro nic, nebo Sen noci svatojánské? Trapné reakce na Trumpa jsou jenom hloupou komedií. Prostě lidé už měli v Americe dost liberálního fašismu, když to došlo tak daleko, že z opatrnosti raději neříkali „vánoční svátky“, ale jenom „svátky“, aby slovem „Vánoce“ neurazili nějakého přihlouplého fanouška muslimů nebo jiného božsky voňavého kultu. Co se týká Halíka, patří mezi nebezpečné lidi, kteří si myslí, že jejich lejno je inteligentnější než plná tramvaj lidí, kteří jedou ráno do práce. Pokud podle něho nevzdělaní lidé jsou manipulovatelní, ať se seznámí s tím, jak televize CNN zveřejnila výsledky průzkumu veřejného mínění. Byli dotazováni voliči u volebních místností. Středoškoláci a nižší (18 procent voličů) – 45 procent bylo pro Clintonovou a 51 procent pro Trumpa. Je to velký rozdíl? Vysokoškoláci (32 procent dotazovaných) – z nich 43 procent pro Clintonku a 52 procent pro Trumpa. Absolventi vysokých škol (32 procent dotazovaných) a z nich 49 procent pro Clintonovou a 45 procent pro Trumpa. Superchytří postgraduální studenti (18 procent dotázaných) zvolilo svou samici z 58 procent a 37 procent podpořilo nebezpečného Trumpa. Co z toho podle vás tedy vyplývá? Že nikdo neměl zásadní převahu. Halíkovi „nevzdělaní“ preferovali Trumpa více jenom o šest procent, vysokoškoláci preferovali Trumpa ještě o fousek více. Zhodnotím-li to, pak nutně musím dojít k jistotě, že tím nevzdělaným neboli hloupým je právě Halík. Je to zlý člověk tím, že patří do gangu, který říká, že cestou k politickému úspěchu může být systematické posilování toho, co je v lidech nejhorší a ukazuje na Trumpa. Trump – vítězný kandidát, nekritizoval samotný liberalismus, ale nechtěné důsledky toho, co si původně liberálové mysleli, že je dobrý nápad. Jenže při své zhruba třicetileté nadvládě se z chyb stal liberální fašismus, problémy se jenom prohlubovaly a nedokázaly zastavit a vyřešit. Polovina voličů raději zvolila agresivně hovořícího Donalda Trumpa, který nazýval problémy pravými slovy. To z něho udělalo amerikánského prezidenta. A to je dobré! Západ prý čeká nacionalistická protiglobalizační revoluce… Jenže další názorový proud říká, že politici tak dlouho vnucovali lidem něco, co lidé nechtěli, ať už jde o práva menšin nebo toleranci k imigrantům, že už těchto názorů mají dost. Lze říci, kdo má pravdu? Z liberální demokracie se stal liberální fašismus, na kterém profitovali ti, kterým vyhovovala anarchie z toho vyplývající, tedy různé skupiny prosazovaly tvrdě svá práva a kašlaly na nejzákladnější povinnosti a také práva slušných lidí. Když s tím někdo nesouhlasil, byl nazván populistou, neskutečně skandalizován a tak dále. Doufejme, že se lidé začnou bránit. Z vítězství Trumpa se radují všichni, kdo odmítají imigranty. Lze říci, že tímto je definitivně jasné, že v Čechách si už žádný politik, který to myslí vážně, nedovolí přijímat muslimy? Je možné, že se lidé v Česku už naprosto zatvrdili? A vůbec obecně v Evropě, viz názory CSU… Může se stát, že už nebudou chtít politici riskovat případné problémy, které s imigranty přicházejí? Co bude, to nevím, nemám věšteckou kouli. Ale vím, že příchod migrantů znamená jenom problémy doslova okupačního typu, smrtelné nebezpečí pro Evropu, a tím i pro naší zemi. Přesto se obávám toho, že mnoho politiků se podělá z hrozeb Bruselu. Tamní tupohlavý dav stojící v čele není tuto skutečnost schopen pochopit a bude ve své tuposti setrvávat na svém, dokud se nenaštveme a nevyženeme je tam, kam patří! Do propadliště dějin. Jenže další informace svědčí o tom, že z Afriky stejně budou přicházet miliony migrantů a že tomu nebude možné zabránit… Když si vzpomeneme na to, jak bylo veřejné mínění směrováno ještě před dvěma lety, nebylo vůbec přijatelné přistupovat ke složitému problému migrace způsobem, jaký teď zcela otevřeně prosazuje Trump. Bude politický mainstream přinucen otočit kormidlo? Jakou odezvu můžeme očekávat v Evropě a v ČR? Již koncem minulého roku a letos se objevuje v Česko-Moravsku u několika nebojácných politologů a expertů, že budeme muset nakonec potápět lodě i s lidmi nebo je vracet zpět na pobřeží, udělat ještě solidnější ploty, a nebylo by špatné je zaminovat. Racionálnější přístup není. Na to nepotřebujeme Trumpa. To víme i my. Jen se konečně musíme odhodlat tak postupovat. Hned v době sčítání výsledků hlasů při volbě amerického prezidenta se řada lidí smála České televizi už proto, že bylo zřejmé, jak moc ji výsledek překvapil. Část veřejnosti podezírá média z toho, že nejsou objektivní, že ubližují prezidentu Zemanovi, že straní určitým zájmům. Jak svůj úkol – informovat – zvládají média, ať už veřejnoprávní nebo soukromá? V oficiálních médiích – papírových a jejich internetových verzích – a v drtivé většině televizních gangů vládne v USA, ale i v Evropě, přihlouplý povýšenecký liberalismus. U nás největším patolízalským, a přiznejme si, že nejen patolízalským, clintonovským oblizovačem byla především ČT. Ostatní televize byly relativně nestranné. U ČT to místy bylo až trapné. Myslíte si, že postupně zkusí hledat jiný přístup, že nebudou tolik proimigrační a podobně? Začnou být shovívavější i vůči názorům, které hlásají například nulovou toleranci vůči menšinám či imigrantům? Ani omylem. Pokud nezmění majitel-provozovatel směr média direktivně, budou v současném trendu postupovat dál, protože tam budou stále stejní naivně liberálně hloupí lidé… Kdy už konečně někomu dojde, že veřejnoprávní sdělovací prostředky mají být nestranné, že si je platíme my, občané, a vyhází tu sebranku mající k objektivitě hodně daleko ven a nahradí lidmi, pro které něco, čemu se kdysi říkalo novinářský kodex, nebude frází a bude pro ně pravda na prvním místě? Určitě by se ještě našli! Globalizace často bere lidem dobře placená pracovní místa a nová nemá kdo vytvořit. Menší podniky zanikají, a tak nevytvářejí pracovní místa. A zatímco ti majetnější mají víc, část veřejnosti chudne, o čemž se samozřejmě raději nemluví. Bude vůbec někdo skutečně vážně hledat řešení i pro lidi, kteří jaksi nepatří mezi těch pár vyvolených? Je řešením, že se omezí mezinárodní obchod? Nikdo mezinárodní obchod nechce omezit. Kšeft je kšeft. Měla by se jenom omezit svinstva s tím spojená. Co je mezinárodního či globálního na tom, že firma X hamižných podnikatelů doma zavře provoz a vyhodí lidi a přesune výrobu do státu Y, kde firma lidem může dávat jenom poloviční plat, a tím ušetří? To je gaunerství v rámci rodiny. Protože stát je rodina, základní jednotka, díky které se nerveme mezi sebou jako vzteklí psi. Navíc si myslím, že to tak trochu máme ve svých rukou. Co nám brání kupovat si především naše, české výrobky? Víme, že ve většině případů jsou i kvalitnější než ty dovážené. Do jaké míry lidé přestávají věřit finančnímu systému kapitalismu? Nevěří mu. Jak by mohli? Problém ale je, že s tím nemohou nic moc udělat, nemají moc. Tu jsme si procinkali klíči na náměstích. Vyhovuje to deseti procentům mocných, kteří se po převratu napakovali a dnes mají na to, aby ovládali. Blíží se volby v Německu, ve Francii, v Rakousku. V kontextu Brexitu, do jaké míry může nastat, že kandidáty typu Trump budou volit i lidé v Evropě? Doufám, že takoví lidé se najdou. Chce to brutálně vykřičet, co se již nesmí dělat tak, jak se zatím dělá, protože naše demokracie, to je obrovská houba klientelismu. Ostatně podívejte se na prezidentské volby v Rakousku, podívejte se na Francii a další. Tyto příklady o tom svědčí, nebo ne? V USA se objevily bitky, protože spousta lidí nedokáže přijmout osobnost nového prezidenta. A nemusíme chodit daleko, i u nás určitá vrstva společnosti prezidenta Miloše Zemana snad až nenávidí. Může skončit situace násilím v ulicích i v České republice? Je to normální. Jeden člověk ze sta je z principu rváč, jeden člověk je notorický idealista, dva jsou kliničtí hysterici a tak dále. Čili projevuje se celé spektrum lidského chování. Tak se lidé chovají již od doby pračlověka Janečka. Od nás snad odejde hlavní ideolog nepokojů honosící se titulem americký velvyslanec, a to by těm sluníčkářům mohlo vzít vítr z plachet a mohl by nastat alespoň relativní klid. Je Zeman svým způsobem „český Trump“? Není, je proti Trumpovi velice decentní, ale také má plné zuby liberálního fašismu. Kdo ze současných českých politiků je podle vás schopen u nás udělat „národní revoluci“ jako například Orbán v Maďarsku a získat masovou podporu voličů? Obávám se, že kromě Zemana nemáme silné osobnosti. Sice na to na první pohled aspiruje Babiš, ale to je spíše zajíc. Dokáže mistrně kličkovat, takže nejsem si jistý, zda to, co říká dnes, bude platit i zítra. Trump vysílal poměrně pozitivní signály vůči Rusku, teď se vyjádřil i k dění v Sýrii. Řada republikánů má ale postoj odmítavý. Jaký postoj převáží a jaký byste si přál, aby převážil? To zatím neví nikdo, jaká bude Trumpova další politika. Neboť předvolební prohlášení mají nulovou hodnotu. Jsou jenom komedií pro voliče. V Čechách i v USA. Uvidíme za měsíc, za dva. Jisté je, že konfrontace s Ruskem je naprostá kravina. Proč v ní pokračovat? Myslím, že zlepšení vztahů mezi oběma velmocemi je v zájmu nás všech. A Sýrie? Čím dříve se tam situace uklidní, tím dříve přestane odchod tamních lidí z jejich vlasti. Věřím také, že Američané konečně přestanou rozhodovat o tom, kdo tam bude prezidentem, a nechají to na rozhodnutí těch, kteří na to jediní mají právo, na občanech Sýrie. Mimochodem, v Moldavsku a v Bulharsku teď vyhráli proruští kandidáti. Spousta lidí na Ukrajině se bojí toho, že směr politiky USA bude spíš orientovaný na vnitrostátní problémy USA… U nás v České republice se stále debatuje o otáčení na Východ – má tahle debata vůbec nějaký smysl, když jsme jednoznačnou součástí určitých struktur? Na to se nedá odpovědět, je to prostě hysterická komedie. Blábolení mocí a chytrostí zfetovaných hlupáků. Politika USA by přece měla být především orientovaná na jejich vnitřní problémy. Kdo jim doposud dával právo vměšovat se do vnitřních záležitostí států ve světě? Kéž by konečně došli k tomu, že jim do ostatních nic není, že si občané jednotlivých států musejí své věci veřejné spravovat podle svého většinového přání a názorů. K této snaze zřejmě došli v obou jmenovaných zemích a myslím, že trend bude pokračovat. Prostě lidé přestávají vidět v Rusku toho démona, kterého z něj udělali Obama a jeho nohsledi. Mají tu problém lidé s oficiální linií NATO? A pokud ano, je chyba na straně Severoatlantické aliance, nebo jde o vliv ruské propagandy? NATO má všechny nectnosti Varšavské smlouvy. Zkostnatělost, servilnost vůči americké Moskvě zvané Washington, generální tajemníci jako vlezprdelkové Pentagonu. Nejvyšší podržtaška velitele NATO, český jenerál Pavel, je štíhlý fešák, ale jinak je stejně servilní, jako byli českoslovenští generálové vůči nejvyššímu vedení v Moskvě. Kdo má moc, tomu se líbá pozadí. Tohle lidem vadí. Kecy o ruské propagandě? Vliv té americké tu cítím podstatně citelněji. V souvislosti se 17. listopadem, zkusme situaci u nás shrnout. Když Václav Havel říkal, že musí pravda a láska zvítězit nad lží a nenávistí, kdo tady šíří pravdu a kdo tady lže? Kdo šíří společenské smíření a kdo nenávist? A kdo politicky směřuje nahoru a kdo dolů? Na otázku není odpověď, protože v politice láska a pravda nehrají žádnou roli. Politika je průmysl skupinové rvačky o koryta a silové pozice, o místa, ze kterých lze lépe pokropit kulometem své oponenty. Kdo neodpadne, zvítězí a může žvanit třeba i o lásce a pravdě… Vidím to kolem sebe denně. Kdo se na vlně popularity cpe nahoru a koho stejné vlny splachují dolů, vidí každý soudný člověk. Nahoru, dolů je to dobře? Snad ano. Vždyť sám Havel zvítězil lží. Vzpomeňme jeho projev, na který se nezapomíná. Jedna lež vedle druhé. Bylo by dobře si ho stále připomínat. Připomeňme si jeho nezájem o majetek právoplatně zestátněný na základě Benešových dekretů, vydaný mu v restitucích, a tak bych mohl pokračovat. Můj názor na tohoto opilce je dostatečně známý. A nejsem sám, kdo takový názor má. Proč mu asi Petr Cibulka mohl veřejně říci, že je prase?! Stavět takovému člověku sochy? Hloupost převeliká. Nedělal bych to. Musely by být velmi často čištěny od slin, jak správně řekl Petr Žantovský.

Dávejme si pozor, s kým se začíná spojovat vláda, varuje znalkyně poměrů ve sněmovně. A usazuje ty, kteří brojí proti Číně Jak se orientovat v mediálních kauzách a záplavu informací? Teroristické útoky, kauza ukrajinské pilotky Savčenkové, informování o činnosti prezidenta Miloše Zemana, návštěva čínského prezidenta a další důležitá témata. Nejen tato témata a způsob, jak o nich média své konzumenty informují, rozebírá pro ParlamentníListy.cz mediální analytička Irena Ryšánková. Začneme případem Savčenková. Celou kauzu ve značné míře pokrývají česká média. Většinově je prezentován jeden pohled neprávem unesené a do Ruska zavlečené ukrajinské poslankyně, kterou chce Putinův režim zničit a odsoudit na něco, čeho se nedopustila. Jak na celou kauzu a její mediální prezentaci u nás nahlížet? Je to neochota podívat se na „kauzu Savčenko“ jinýma očima než jen prizmatem „oběti ruské zvůle“. Protože Rusové musí být vždycky ti zlí, ti protiruští jsou dobří. Ivan Hoffmann jako snad jediný komentátor byl ochoten se na věc podívat i z druhé strany. Vycházel při svém hodnocení i z toho, co řekla Savčenko sama o sobě. Obecně je to asi neochota přemýšlet, částečně i vymytí mozku na ono téma „Rusko se rovná zlo“. Je to jednoduché a moc se nad tím nemusí přemýšlet. Ale každá strana má dvě mince. Ale u toho zvážit každou z nich je potřeba myslet; a to tak nějak vychází z módy. Nedostatek vzdělání a schopnosti kritického myšlení je až tragický. Kauza Savčenko je také režírována jako velmi dobrá píárová hra. Protože, i pokud by byla vinna, je ukazována jako oběť. Bez ohledu na realitu. V kauze Savčenkové se začíná angažovat česká vláda. Téma na evropské úrovni iniciativně otevřel premiér Sobotka a ministr Zaorálek prohlásil, že ČR je ochotna podpořit nové protiruské sankce vůči těm Rusům, kteří se podílejí na perzekuci Savčenkové. Dle Zaorálka jde o odporný vyprefabrikovaný případ. A naopak třeba poslanec ČSSD Foldyna vystoupil proti Savčenkové. Co premiéra a ministra zahraničí podle vás vede k takové iniciativě? Co je k tomu vede, absolutně netuším, protože tím zjevně zaskočili i Francii a Německo. Možná touha dokázat, že přece už „nejsme ten Východ“. To je to jediné, co mne napadá. A tak budeme iniciativně vyžadovat větší a větší tresty pro bývalého, byť vnuceného, spojence? Je to směšné. O případu Savčenko nevíme nic. Je to souboj propagand. Podle toho, co od samotné Savčenko víme, to byla dívka schopná jít do naprosté krajnosti a ještě se tím chlubit. Je otázka, nakolik své činy byla ona sama schopna vyhodnotit. Zkonstruovaný proces od základu to pravděpodobně nebyl, ale tím, jak se z něj stala mediální záležitost, nafoukl se do biblických rozměrů. Ale ona není Jana z Arku. Chápala bych protesty v případě, že by šlo například o spisovatelku, stíhanou za své dílo. Návodčí dělostřelecké nebo raketové palby v týlu nepřítele je voják se speciálním výcvikem i motivací. Takový voják musí počítat i s dopadením a zastřelením na místě. Její obhajoba, jejíž videozáznam byl zveřejněn (a nemůže tudíž jít o záměrné falzum), hovoří za vše. Ta žena je hrdá na to, co prováděla. Bere to jako svou vlasteneckou povinnost a povinnost vojáka. Měla by být beztrestná? Jde snad v jejím případě o obhajobu lidských práv? Ani omylem. Angažmá české vlády, zejména premiéra a ministra zahraničí, v této věci přinejmenším vzbuzuje rozpaky. Posiluje se tak nenávistná rétorika stereotypu, že Rusko je vinno vždy. Do této informačně válečné hry se zapojuje diplomacie EU a Česko v ní hrají první part? To je problém, který se nám vymstí. Co k tomu víc říct? Znáte prostředí Poslanecké sněmovny. Konkrétně zákonodárci za ČSSD nejsou v řadě důležitých témat vůbec jednotní, možná naopak. Dá se říci, jaké většinové postoje mezi nimi převažují na témata migrační krize, Ukrajiny, Ruska nebo i prezidenta Miloše Zemana? Většinový postoj neznáme nikdo. Do poslancovy hlavy a do melounu se nedá nahlédnout. Je před krajskými volbami a tak je každý „hodný“. Klub není místo pro odvahu. Klubová disciplína je cesta ke znovunominování a možnému znovuzvolení. Motivace více než silná. Vymknout se tomuto mechanismu dokáží jen silní. Třeba poslanec Foldyna. Zajímavé bylo třeba hlasování o „Informaci vlády o migrační krizi“. Vláda dostala na frak. Koaliční strany nehlasovaly jednotně. Pro návrh, že Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky oceňuje dosavadní kroky a návrhy vlády České republiky na řešení problematiky migrační krize a hodnotí je jako odpovědné, hlasovalo pouze 62 poslanců. Pro nehlasovali ani někteří poslanci ČSSD, zdrželi se skoro všichni poslanci ANO, někteří byli ostře proti. Vizitka ministra zahraničí Zaorálka a jeho premiéra nemohla být vystavena lépe. Poslanecká sněmovna odmítla dohodu předsedů vlád členských zemí Evropské unie, která se týká zrušení vízového režimu pro turecké občany. Výraznou většinou, včetně členů poslaneckých klubů ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Poslanecká sněmovna konstatovala, že státy, které nejsou schopny plnit své závazky a chránit vnější hranice schengenského prostoru, mají tento prostor opustit, neboť ohrožují bezpečnost občanů všech zemí Evropské unie. Pro bylo 113, včetně členů klubu ČSSD a prakticky všech členů klubu ANO, proti 17 poslanců, pouze z klubu ČSSD. Návrh byl přijat. Poslanecká sněmovna uložila vládě České republiky, aby připravila všechna potřebná opatření, kterými bude adekvátně reagovat pro případ změn migračních tras s přímým dopadem na Českou republiku. Ze 152 pro toto usnesení hlasovalo 151 poslanců. Poslanecká sněmovna důrazně odmítla zavedení povinného přerozdělovacího mechanismu běženců. Pro toto usnesení bylo 149 poslanců ze 150 přítomných. Proti žádný. To, co mne ale poněkud znepokojuje, je již fakticky otevřená spolupráce „sluníčkářské“ části vládních představitelů sociální demokracie s nevládním organizacemi, které se tak prakticky staly vládními – ministryně školství za ČSSD Kateřina Valachová spolupracující s aktivisty „nevládních“ organizací na inkluzi, ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Michaela Marksová, která rozdá neskutečných 400 milionů na zkoumání rovnosti v platech. Upřímně řečeno, napadlo mne u toho jediné – důchodci obracejí každou korunu a parta mladých práce schopných lidí dostane 400 milionů na projekty, jejichž metodologie je pochybená, výsledky ideologicky předvídatelné, a tím pádem diskutabilní? O sepětí „nevládních“ lidskoprávních organizací s ministrem ČSSD Jiřím Dienstbierem snad netřeba ani diskutovat. Třetí sektor přitom nereprezentuje populaci. Nereprezentuje ani stranu. Reprezentuje pouze zájmy zadavatelů projektů a jejich ideologii. V převážné míře jde o liberálně levicové nátlakové skupiny a za nimi globálně působící americké, britské, norské a německé instituce, manipulující tímto způsobem ze zahraničí vnitřní politikou země. To mne, upřímně řečeno, zneklidňuje víc, než to, co si klub ČSSD myslí o migraci. Peníze, které ony české „nevládní“ organizace dostávají, jim prakticky dává část vlády bez rozhodnutí vlády z veřejných peněz, o jejichž užití tímto způsobem v rozpočtu poslanci nerozhodli. Z peněz nás všech. A my o tom také nerozhodli a nedali ministrům mandát. Aby bylo jasno, nejsem proti nevládním organizacím, ale jejich vliv nemůže být bezbřehý. A zde se obávám, že se to poněkud vymklo. Podle některých začíná na sociálních sítích slábnout téma uprchliků a migrační krize. Pozorujete to také? Pokud ano, čemu to připsat? A jak vidět informování o migrační krizi v médiích. Jistě během jejího průběhu nastaly určité posuny v tom, co a jakým způsobem se psalo a co ne. Lze to rozdělit na několik fází? To platilo do atentátů v Bruselu. Téma muslimských uprchlíků a následků jejich průniku do Evropy nabylo opět na síle. Řekla bych, že informování prošlo několika fázemi – ve fázi jedna byli v podstatě každému jedno. Druhá fáze, to byly obavy ze sílícího přílivu (a nákladů s tím spojených), podpořeného Angelou Merkelovou a její masovou pozvánkou pro syrské uprchlíky do Německa. Následné tažení východní Evropou už bylo jen zpravodajství. To byl, myslím si, zlomový okamžik, kdy se stali uprchlíci problémem. Do Evropy začali přicházet i lidé, kteří k tomu vlastně ani nemají reálný důvod. Postupně to vyšlo najevo. Zvláštní je neschopnost některých odpovědných lidí uznat, že uprchlíci mohou být velký problém. Ani ve chvíli, kdy je jasné, že atentátníka z Paříže schovávali oni hodní muslimové, kteří by nikdy nikomu neublížili a které máme s křesťanskou láskou milovat a litovat je za jejich složitý osud. Ale upřímně řečeno, co měli místní muslimové dělat? Udat bojovníka svaté války? Prezidentu Miloši Zemanovi v posledních měsících značně stoupla popularita, jeden z průzkumů dokonce uváděl hodnotu přes 70 procent. Co všechno je důvodem? Změnil se přístup některých médií k prezidentovi? Přístup médií k prezidentovi se nezměnil. Ostatně, Lidové noviny, kádrující ty, kteří k Zemanovi chodí, jsou toho zářným příkladem. Ale Miloš Zeman je jasně čitelný a svými názory souzní s názory většiny veřejnosti. Bohužel se totéž nedá říct například o předsedovi vlády, který například kolem migrace manévruje poměrně nepřehledným způsobem a vytváří fráze typu „musíme pokračovat v opatřeních na potírání terorismu“. A jasné vyjádření je podle mne to, co Zemanovi přináší popularitu. Na půdě Sněmovny se nedávno konal seminář o tom, jak bojovat proti kremelské propagandě. Zněla doporučení, jak pečlivě sledovat média „podezřelá“ ze šíření ruské propagandy nebo návrhy jak weby i mazat a nevést diskusi s trolly nebo agenty. Jsme v Česku skutečně tak „prolezlí“ Kremlem? Přiznávám, že tento seminář mě opravdu nesmírně pobavil. Proč nejsou semináře o americké propagandě? Německé, izraelské? Ona se snad v českém mediálním prostoru nevyskytuje? Přiznejme, že se všichni snaží. Moskva, Berlín i Washington. Rusko ovšem používá velmi naivní metody pro „nezávislé“ sdělování proruského postoje: například Sputnik či Hlas Ruska koncernu Rossija segodňa. A nadstandardní citace Deutsche Wirtschafts Nachrichten… Proruský obsah má i řada „občanských“ stránek, které většinou vznikly kvůli občanské potřebě vyvážení českého mediálního mainstreamu. A tak ti, kteří umí azbuku, přebírají a překládají obsah ruských stránek… A proč ne? Je doba mediální plurality. Nikdo už nikdy nebude mít monopol na informace. A ani na dezinformace. A kdo by měl ten „dohled“, je-li vůbec třeba, vykonávat? My všichni. Sledujme média a přemýšlejme o tom, co, kdy a proč nám sdělují. Sledování médií je užitečné. Zjistíme například, jak vzácně se shoduje agenda mainstreamu – v jednom týdnu je „aktuální“ jedno téma, abychom za několik dní získali pointu v tiskovém prohlášení nějakého politika či ambasády. Prahu za týden čeká historicky první návštěva čínského prezidenta, dojde k podpisu dalších miliardových investic. Přesto se objevují pochyby nebo kritika a varování před přílišným nadšením z čínské expanze do ČR. Máme se snad bát Číny? Proč? Za několik tisíc let Čína neexpandovala za své přirozené hranice. Že uplatňuje efektivní kapitalismus pod vedením komunistické strany? My uplatňujeme neefektivní socialismus s kapitalistickými rysy. Probuďme se. Nyní žijeme nikoliv v monopolárním či bipolárním světě, ale v multipolárním světě. A Čína je velmi významným celosvětovým hráčem a bude jím po celé 21. století. Je to země s největším a nejstrměji rostoucím HDP, největším počtem obyvatel, největším rozvojovým potenciálem. A s jiným než západním myšlením. Proč mít klapky na očích a vidět ji optikou bipolárního soupeření? Win-win strategie vzájemných vztahů může pozvednout i ekonomiku Česka daleko víc než lpění na západní orientaci. Export do Číny či Ruska přinese práci. Přitom HDP celé České republiky je obdobné jako HDP jednoho čínského okresu. Třeba sinoložka Lomová varovala před šanghajskou firmou CEFC, která tu již investovala. Šéf česko-čínské komory Tvrdík ji ovšem viní z protičínskeho zaměření, protože ji prý platí jistá tchajwanská nadace. Je sbližování s Čínou rizikem? Čína je obrovský trh a obrovská kultura, kterou nereprezentuje ani tak Aj Wej-wej jako tisíc let konfucianismu, se kterým dnes nemají problém ani čínští komunisté. Sbližování s Čínou, stejně jako Ruskem či Spojenými státy či jakoukoliv jinou globální velmocí je vždycky rizikem pro ČR jako malou zemi. A ano, kdyby Čína chtěla, „schlamstne“ nás jako půlku předkrmu. Ani za celý bychom jí nestáli. Ale kupodivu, ona nechce. Nijak dramaticky bych to neviděla. Návštěva čínského prezidenta v České republice a investiční aktivity Číny jsou obrovským úspěchem naší neoficiální diplomacie. Jaroslava Tvrdíka, Jana Kohouta. Čína ukazuje, jaký význam dává velká země malé zemi. Je na nás, zda se budeme zabývat plánováním win-win budoucnosti a hlídat si přitom svoje vlastní zájmy a svou vlastní kulturu, nebo se budeme ohlížet do minulosti.

Destabilizujete společnost, káral Václav Klaus „ty ze Staromáku“. Zde má odpověď Komentátor HN Petr Honzejk se rozhodl napsat pár zlých větiček pro exprezidenta Václava Klause. Vyjádřil se například ke Klausovým slovům k demonstraci 28. října 2016 na Staroměstském náměstí, kdy bývalá hlava státu uvedla, že šlo o pokus o destabilizaci společnosti. „Klausovské ‚myšlení stability‘ míří k systémům neliberální demokracie. Opravdu jsem nečekal, že ignorance reálných ohrožení naší svobody může přijít od člověka, který nás svobodně, alespoň v ekonomickém slova smyslu, v devadesátých letech učil,“ podotkl také Honzejk. Následně si všímá Klausových slov na konferenci Alternativy pro Německo, kdy vykládal, že Evropa ke své záchraně potřebuje vzpouru davů proti elitám. „Nyní, tváří v tvář masové demonstraci namířené proti chování českého prezidenta, se Václav Klaus naopak hrozí, že dojde k destabilizaci společnosti. Vypadá to, že pro něj není dav jako dav,“ jízlivě poznamenává Honzejk. Klausova slova z konference jsou přitom stará jen dva měsíce. Jak dodává, vypadá to tedy, že existuje „správný dav“, ten, který s jeho názory souzní, a pak dav „špatný“, který svět vidí jinak. „Zlá větička by mohla. znít takto: ‚Václav Klaus soudí, že společenské dobro sídlí v jeho hlavě, a považuje své ego za referenční bod všehomíra.‘ Nebo krátce: ‚Václav Klaus: Společnost − to jsem já!‘“ píše Honzejk. „Výrok Václava Klause o tom, že lidé, kterým se nelíbí politika Miloše Zemana a dávají to najevo na veřejném shromáždění, tím ‚destabilizují naši zemi‘, upomíná na výrok Miloše Zemana v čínské státní televizi, že je potřeba se od Číňanů učit, jak stabilizovat společnost. Vypadá to jako partnerská obsese,“ konstatuje Honzejk. Další zlou větu nazývá Honzejk větou historickou. Podle něj posledním, kdo zatím označoval politické demonstrace za destabilizační faktor společnosti, byli komunisté před rokem 1989. „Volali po stabilitě, po ‚klidu na práci‘. Kam ten klid vedl, víme. Zlá větička, tentokrát s otazníkem: ‚Čím se vlastně liší mentální (nikoliv intelektuální) základna těch, kteří si dnes stěžují na ‚destabilizaci‘, od jejich předchůdců ze 70. a 80. let?‘“ říká Honzejk. Původní text ZDE. „To, co Václav Klaus říká, sice nesměřuje ke klasické totalitě, jak si ji lidé 40 plus pamatují. Ale neznamená to, že nejde o nebezpečný směr. Klausovské ‚myšlení stability‘ míří k systému neliberální demokracie (volte a pak mlčte), který se praktikuje v Maďarsku, a může pokračovat i směrem k systémům demokracie řízené (zvolíme za vás a zvolíme se dobře), která kvete v Rusku,“ uzavřel Honzejk.

Britský oblíbenec Jana Čulíka dělá bugr: Na okamurovského tajemníka Staníka by měl být vydán mezinárodní zatykač Andrew Stroehlein, evropský ředitel pro média lidskoprávní organizace Human Rights Watch, do světa rozšířil zprávu o tom, jak tajemník SPD Jaroslav Staník posílal Židy, Romy či homosexuály do plynu. Z Velké Británie přišla výzva na vydání mezinárodního zatykače na Staníka. Tajemník hnutí Svoboda a přímá demokracie Jaroslav Staník na sebe před pár dny upozornil velmi ostrým výrokem, který měl pronést na půdě Poslanecké sněmovny. Končící ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) prozradila, že Staník posílal Židy, Romy a homosexuály do plynu. Staník to popíral a tvrdil, že si na nic takového nepamatuje. Předseda SPD Okamura tajemníka hnutí hájil s tím, že ministryně Marksová bývala ve sněmovně čas od času opilá, takže není jisté, co vlastně slyšela. Andrew Stroehlein, evropský ředitel pro média lidskoprávní organizace Human Rights Watch, kterého rád cituje šéfredaktor Britských listů Jan Čulík, však o slovech Marksové nepochybuje. O tom, jak se údajně Staník choval, Stroehlein informoval v cizině. Netrvalo dlouho a dočkal se reakce. Britský aktivista a novinář Paul Mason se na sociální síti twitter rozčílil, od čeho existují mezinárodní zatykače, než od toho, aby lidé jako Staník byli zajištěni a souzeni.

"Sedí prase na Hradě, libuje si v úřadě." Co chcete od společnosti, která tomu tleská! Čechokanaďan Jírovec ukazuje v zásadní věci na Schwarzenberga ROZHOVOR Přirovnávat někoho k někomu je nebezpečné, to víme již ze Švejka. Rozdíl mezi Milošem Zemanem a Donaldem Trumpem je v tom, že Zeman nemá moc, ale má názor. Trump k moci nastupuje a pak se teprve ukáže. Spojuje je to, že zatím nerozpoutali žádnou válku. Když to vydrží, bude vše ostatní nepodstatné. Takto hovoří krajan z Kanady, biolog a občasný komentátor ParlamentníchListů.cz Jiří Jírovec. Jak se změní současné Spojené státy americké za prezidentování Donalda Trumpa? Trump udělal slib, kterým může změnit svět. Jde o možné sblížení s Ruskem. Pokud najde společnou řeč s Vladimirem Putinem, budou oslabeni pitomci, kteří ve štábech NATO modernizují plány na válku s Ruskem. Ve filmu Ostře sledované vlaky je scéna, kdy se Vlastimil Brodský snaží vysvětlit Václavu Neckářovi smysl Vůdcových manévrů. Pokaždé dostane novou otázku: „Ale proč?“ A tak diskusi nakonec utne výrokem: „Protože Vůdce to tak chce!“ Ve světě jsou války, které chtějí vůdcové a Trump by je mohl nechtít. Trump je obchodník a jistě si stačil všimnout, že se svět dávno nedobývá válkami, ale penězi a půjčkami, které vytvářejí dluhovou závislost. Ví, že USA nebyly schopny vyhrát po roce 1945 žádnou válku. Ví, že zbrojení umrtvuje obrovské množství kapitálu, který pak chybí jinde. Jako mírotvůrce bude mít Trump omezený manévrovací prostor, protože nemůže příliš rychle omezit výdaje USA na zbrojení. Má ale v záloze NATO, které bude nutit, aby se podílelo na financování nákladů na své udržování. Pokud dojde ke zmírnění napětí vůči Rusku, budou se občané Evropské unie oprávněně ptát, proč by měli vyhazovat peníze na zbrojení. Barack Obama v tomto směru nic neudělal a tak zatím Bohuslavu Sobotkovi a jiným procházejí sliby, že do určité doby rozpočet na obranu zvýší na ona dvě procenta hrubého domácího produktu. Ve hře je i Sýrie. Bylo krásné podporovat umírněnou opozici proti Bašáru Asadovi, ale postupem času se všechno vymklo z rukou a tak je válku nutné ukončit bez trvání na politických změnách v syrské vládě. Nějakých devět miliónů uprchlíků je příliš velká daň za pokus o Asadovo odstranění. Podaří-li se Trumpovi odejít z Afghánistánu a Iráku, může tím napravit to, co tam po Georgovi Bushovi natropil stejně neschopný Obama.

Mladí uprchlíci. V Německu dostanou eura, cestují za ně po Evropě a „machrují“ na síti Drahé značkové oblečení, na nohách značkové boty Nike, gangsterský rap, drogy a vysávání sociálních dávek hned v několika státech. V Evropě se postupně formuje subkultura mladých imigrantů, kteří se nechystají začlenit do společnosti. Místo toho zneužívají štědrost sociálních systémů takových zemí, jako je například Německo, napsal německý Die Welt, na který upozorňují ParlamentneListy.sk. V Evropě vyrůstá generace mladých cizinců – přistěhovalců, kteří si uvědomili, že na to, aby měli pohodlný život, se nemusejí nutně začlenit do společnosti, najít si práci nebo respektovat pravidla země, kterou dočasně vyměnili za svůj domov. Taktika skupiny imigrantů je jasná a inspirace v západní hiphopové popkultuře očividná. Poté, co dostanou finanční dotaci od Německa, cestují po celé Evropě a Facebook zaplavují množstvím fotek, na kterých si pořádně vyhazují z kopýtka a vypadají, jako by z oka vypadli svým západním raperským vzorům. Imigrantská Evropa v pubertě Mladiství cizinci, teenageři, dostávají od Německa množství výhod, v první řadě hlavně finančních. Německé úřady tuto specifickou skupinku „puberťáků“ většinou neudrží na jednom místě a mnohdy se jako moderní nomádi pohybují z jednoho utečeneckého centra do druhého. Hranice Německa pro ně často nic neznamenají a často se díky bohatému „kapesnému“ pouštějí na celoevropský „road trip“. Mladíci se například z Německa vydají do Paříže, odkud putují do švédského Malmö a potom zpět do německých měst. Většinou jde o občany ze severní Afriky. Německý web Die Welt upozorňuje, že tyto skupinky zneužívají německou pohostinnost, pak se často uchylují k páchání kriminálních činů, či dokonce k sexuálnímu obtěžování a k výtržnostem, dokud je vláda nedeportuje zpět do jejich rodiště. Moderní nomádi kšeftující s kokainem Skupinky mladých „gangsterů“ z Blízkého východu nebo ze severní Afriky své „tripy“ rádi zvěčňují na sociálních sítích. Zvláště facebookově činná byly skupinka Maročanů, kteří přišli do centra určeného pro imigranty „bez doprovodu“ minulý rok. Pracovník v azylovém centru David Seeger má na skupinku cizinců nepříjemné vzpomínky. Podle jeho slov přišli z Barcelony, prodávali drogy, zastrašovali personál centra, bili strážníky a dva dokonce obvinili z krádeže. Jeden ze Seegerových kolegů popsal klasický den člena takového „gangu“. „Šli ven získat kokain, když se vrátili, zmlátili strážníky centra a šli do postele,“ prozradil. Na skupinu si posvítila i policie. Mnoho z nich se rozlezlo po celé Evropě. Jeden ze zaměstnanců potom Maročany sledoval přes jejich facebookové účty. Díky sociální síti se dozvěděl, že si v Evropě udělali pořádný výlet. Jejich fotoalba připomínala něco mezi školním výletem a jakousi pubertální skupinkou „gangsterů“ silně se inspirujících hiphopovou západní módou. Na fotkách se mladíci předvádějí s novými nablýskanými hodinkami na rukou, pózují na kapotě německého policejního auta nebo si užívají na party na diskotéce. Tato skupinka zveřejňuje na sociální síti fotky z celé Evropy. Jednou z „nejreprezentativnějších“ fotek je snímek, kde dva cizinci sedí na posteli obklopení padesátieurovými bankovkami a ukazují při tom vztyčené prostředníčky. Jeden z cizinců žije nyní ve Švédsku a zaměstnanci centra se s pomocí facebookového účtu podařilo zjistit, že nebyl neplnoletý, jak tvrdil, ale že mu už bylo 20 let.

Bolestivá chyba: íránský ministr zahraničí varoval USA před výstoupením z jaderné dohody Při jednání o americké politice před Společným obecným plánem akcí (JCPOA) íránský ministr zahraničních věcí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že americký prezident Donald Trump, který silně vystupuje proti dohodě, vždy vystupoval pro „likvidaci JCPOA“. Íránský ministr zahraničních věcí varoval Spojené státy před „bolestivou chybou" — vystoupením z jaderné dohody z roku 2015. „Při zvažování toho, co bylo předpokládáno v JCPOA na poli výzkumu a vývoje a pokračování Íránu ve vývoji mírového jaderného programu, když USA udělají tu chybu, že vystoupí z JCPOA, tak to pro Američany bude konečná bolestivá chyba," řekl Zaríf reportérům. Trump opakovaně dohodu označoval za „nejhorší a nejjednostrannější transakci, kterou Washington kdy udělal", Zaríf zdůraznil, že Írán je připraven k různým scénářům. „JCPOA počítá s tím, co bude Írán dělat v případě, že nebude moci získat (z dohody) ekonomické výhody," dodal Zaríf.

„Heil Mutti Merkel!“ a „Allah Akbar, Hände hoch, das ist Befehl!“ Vlajka EU v plamenech. Před Hradem bylo dusno Válečný veterán z Kosova a Kuvajtu Martin Zapletal provedl v sobotu odpoledne před Pražským hradem nevídanou věc. Před očima hradní stráže zapálil vlajku Evropské unie. A to nebylo zdaleka všechno. Raději se podívejte sami. Na Hradčanském náměstí před Pražským hradem proběhla v sobotu odpoledne protestní akce namířená proti Evropské unii a německé kancléřce Angele Merkelové. Jejím hlavním aktérem byl válečný veterán z Kosova a Kuvajtu Martin Zapletal. Ten na sebe upoutal pozornost veřejnosti, když v roce 2016 vystrčil své holé pozadí na konvoj právě projíždějící americké armády. Aby vojáci Severoatlantické aliance na jeho holé pozadí nezapomněli, ukázal jim ho hned třikrát. 17. března po 16. hodině odpoledne dorazil veterán před Pražský hrad v taxi a znovu vzbudil značný rozruch. Byl totiž oblečen do uniformy nacistického wehrmachtu, ovšem bez nacistických symbolů. Na paži mu sice nechyběl pověstný červený návlek, ve kterém se kdysi objevoval nacistický hákový kříž, jenže Zapletal měl místo hákového kříže vlajku EU. Na hlavě měl vojenskou čepici s německou orlicí, která za druhé světové války opět nesla hákový kříž. I tady však platilo, že místo hákového kříže tentokrát orlice nesla nápis EU. Obličej měl potřený sazemi. Rozruch však vzbudila nejen samotná uniforma wehrmachtu, ale i to, jak si Martin Zapletal před Pražským hradem počínal. Přivezl si s sebou vlajku Evropské unie, se kterou pochodovým krokem tak dobře známým z nacistických válečných týdeníků nakráčel před vojáky hradní stráže a svérázně je pozdravil. Zdvihl napřaženou levou ruku a půl minuty ji ponechal pozvednutou v úhlu 45 stupňů. Kolemjdoucím turistům mohlo jeho počínání připomínat nacistický pozdrav. Ten se však prováděl pravou rukou. Při pozdravu Zapletal vykřikl „Heil Mutti Merkel!“, čímž narážel na německou kancléřku Angelu Merkelovou. Tím však neskončil. „Allah Akbar, Hände hoch, das ist Befehl!“ křičel dál. Před vojáky hradní stráže tak vzýval islámského boha, žádal je, aby zvedli ruce vzhůru a nakonec dodal, že je to rozkaz. A to ještě stále nebyl konec představení. Pak přišla na řadu vlajka EU, kterou si Zapletal nesl s sebou. S pomocí dalšího protislámského aktivisty se totiž pokusil vlajku EU zapálit. Zima a padající sníh, který pokrýval střechy Pražského Hradu, však naznačovaly, že to nebude snadné. Nakonec se podařilo vlajku EU zapálit až napodruhé. Do plamenů hořící vlajky hledělo spolu se Zapletalem asi 13 protiislámských aktivistů. Na jejich počínání dohlížela také policie. Když vlajka dohořela, veterán chtěl v klidu odejít domů, ale přistoupili k němu policisté, kteří ho legitimovali. Zapletal jim předložil občanský průkaz, strážci zákona ho zkontrolovali a nechali ho jít. Než odkráčel od bran Pražského hradu, odpověděl ještě na několik otázek fotoreportérovi serveru ParlamentníListy.cz. Zdůraznil především, že vojáky hradní stráže nezdravil nacistickým pozdravem. Nacismus a další totalitní ideologie prý omítá. Svou akcí chtěl prý připomenout 79. výročí nacistické okupace naší země. Je totiž přesvědčen, že se na březen 1939 stále více zapomíná. Vedle toho hodlal upozornit také na rizika, která s sebou nese migrační či uprchlická krize. Spolu s uprchlíky totiž přicházejí do EU také nelegální migranti, kteří podle jeho názoru způsobují v EU problémy a teď se ještě mohou stát členy bezpečnostních složek jednotlivých států. Právě kvůli nim měl prý obličej pomalovaný černou barvou.

Kardinál Duka pohostil bezdomovce a sloužil mši za jejich zemřelé přátele. Byli jsme u toho a tohle se tam dělo… REPORTÁŽ Kardinál Dominik Duka sloužil ve středu v kostele sv. Štěpána ve Štěpánské ulici v Praze mši za zemřelé bezdomovce. Po bohoslužbě pražský arcibiskup pobyl s bezdomovci, kterým bylo zajištěno i občerstvení. Setkání pořádala křesťanská komunita Sant´Edigio, která v Česku působí 25 let a pomáhá bezdomovcům, romským dětem či starým lidem, ve spolupráci s paulínkami a sestrami Matky Terezy. Český primas na úvod mše řekl, že mít domov neznamená jenom mít kde bydlet, ale někam patřit – patřit někomu a aby někdo patřil nám ve smyslu zapojení do mezilidských vztahů lásky a přátelství. Duka řekl, že naši společnost trápí „duchovní bezdomovectví“. Ve svém kázání kardinál rozebíral především motiv obětování se pro duhého. Bůh tolik miloval lidi, že dopustil obětování svého jednorozeného syna, aby lidé mohli být spaseni. Připomněl citát z Janova evangelia, že „nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele“. V souvislosti s tím, že Bůh Otec obětoval svého syna Ježíše Krista, připomněl i příběh z doby občanské války ve Španělsku, kdy za republikánskou vládu bojující anarchisté a komunisté vraždili kněží i jeptišky i další věřící, z nichž řadu později blahořečili a svatořečili papežové Jan Pavel II., Benedikt XVI. i František. Podle Duky se Alcazar stal symbolem podobně jako Varšava (která se ubránila před Rudou armádou – pozn. redakce). Alcazar byla pevnost v Toledu držená vlasteneckými jednotkami loajálními generálu Francovi a byla obklíčena rudými republikány. Ti zajali syna velitele pevnosti plukovníka Moscarda a chtěli pevnost vydat výměnou za jeho život. To ale Moscardo odmítl a život svého syna obětoval, ale zachránil tak obránce pevnosti včetně žen a dětí před rudými obléhateli. Podle Duky to je příklad lásky k Bohu, člověku, rodině i ke své zemi. Láska znamená chtít dobro pro druhého Být křesťanem znamená podle Duky být s ostatními v přátelství, a když je to nutné, je povinností křeťana obětovat i svůj život. Připomněl, že vojáci přísahají, že jsou připraveni obětovat svůj život pro obranu své vlasti, stejně tak policisté při ochraně občanů. Podobně i hasiči či lékaři a zdravotní sestry ve válečných oblastech jsou připraveni přinést obět nejvyšší. Duka připomněl, že již řecký filozof Aristotelés razil myšlenku, že láska znamená chtít dobro pro druhého, a pokud by toto pravidlo platilo, nemusely by existovat zákony. V životě mohou nastat situace, kdy člověk musí obětovat život pro druhého. Příkladem je i mateřská láska, kdy mnohé rodičky daly život svému dítěti, ale o svůj při porodu přišly. Potom se četla jména zemřelých lidí bez domova s jejich krátkými „medailonky“. Jejich známí a přátelé za ně přitom zapalovali svíčky. Mnozí lidé se neubránili dojetí. Kardinál Duka bezdomovcům řekl, že jim katolická pražská Charita může poskytnout noclehy a že je k sobě přijme. Jeden z bezdomovců k závěru mše poděkoval kardinálu Dukovi a ten zase poděkoval jim, že vzpomínají na své zemřelé přátele. Na úplný závěr rozdával arcibiskup lidem bez domova, kteří k němu přišli, medailonky se svatým archandělem Michaelem a Andělem Strážcem. Před kostelem se pak rozdávaly horké nápoje a napečené buchty a ovoce. Charita pro bezdomovce Současný příliv mrazivého počasí vážně ohrožuje zdraví a životy lidi bez domova. Proto tito častěji než v jiných obdobích hledají útočiště v denních centrech a noclehárnách. Charita s tím počítá a zavedla opatření, aby nikdo nemusel přes noc zůstat na ulici. Arcidiecézní charita Praha se na začátku ledna připojila k mimořádným opatřením Magistrátu hl. m. Prahy, díky nimž je situace v Praze pod kontrolou a žádný člověk bez přístřeší nemusel být z noclehárny odmítnut. Mimořádná opatření v Praze zahrnují provoz třech krizových nocleháren. Jsou otevřeny od začátku ledna do konce března. Arcidiecézní charita Praha se podílí na provozu krizové noclehárny v Michli. Její kapacita je 120 lůžek a podle Stanislava Fialy bylo několik lůžek v uplynulých dnech ještě přidáno: „Zatímco během ledna a většiny února přicházelo v průměru 100 osob denně, při velkých mrazech v začátku tohoto týdne se číslo zvýšilo až na 145.“ Lidé bez domova mohou v michelské noclehárně přespat, umýt se, dostanou teplý čaj a chléb. Součástí této humanitární pomoci je i služba zdravotníků. Noclehárna se otevírá každý den o půl deváté večer. Její dveře se uzavřou před desátou hodinou, kdy začíná noční klid. Lidé opouštějí noclehárnu do sedmé hodiny ranní. Vedle krizových nocleháren mohou lidé bez domova v Praze využít i trvalé noclehárny a další služby, které jsou otevřené celoročně. Arcidiecézní charita Praha provozuje noclehárnu se 42 lůžky, azylový dům s 33 lůžky a nízkoprahové denní centrum s kapacitou pro 100 osob. Tyto služby se nacházejí v Pernerově ulici 20 v pražském Karlíně a ročně je využije přes tisíc osob. Důležitou službu vykonávají terénní sociální pracovníci, kteří lidi bez domova vyhledávají přímo v ulicích, parcích a v opuštěných budovách, kde přebývají. Nabízejí jim využití nocleháren i materiální pomoc. Mnohdy tak zachrání člověka před umrznutím. Přímo v terénu pomohou pracovníci Arcidiecézní charity Praha ročně 250 osobám.

Rogozin o plánech Británie zapůsobit na USA: Ocas chce vrtět psem Místopředseda ruské vlády Dmitrij Rogozin komentoval článek zveřejněný v The Telegraph, ve kterém se hovoří o záměru Foreign Office ovlivňovat politiku USA v Sýrii po zvolení Donalda Trumpa na prezidentský post. Dřív se už v tomto listě objevila zpráva o tom, že ministerstvo zahraničí Velké Británie se vynasnaží, aby přesvědčilo Trumpa a jeho tým pokračovat v kursu současné administrativy USA v syrské otázce, mimo jiné o tom, že je třeba zbavit moci syrského prezidenta Bašára Asada. Podle údajů britského listu se tato otázka stane pro britský zahraničněpolitický resort „prioritou číslo jedna". V článku se rovněž zdůrazňuje, že Velká Británie stojí na prahu diplomatické krize ve vztazích s USA kvůli plánům Donalda Trumpa vytvořit alianci s Ruskem za účelem podpory syrského režimu. Sám Trump v interview pro The Wall Street Journal prohlásil, že v Sýrii je třeba bojovat s teroristy z Islámského státu (IS, v Rusku zakázaný) a neusilovat o svržení Bašára Asada.

Muslimsko-chorvatské tlupy začaly zabíjení, a v Haagu za to teď odsuzují Srby. Profesor Doleček rozebral podivný rozsudek nad Karadžičem Lékař česko-srbského původu profesor Rajko Doleček se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil k odsouzení vůdce bosenských Srbů v průběhu občanské války v Jugoslávii Radovana Karadžiče. V minulých dnech byl nad Karadžičem vynesen rozsudek – 40 let vězení. „Mezinárodní trestní tribunál v Haagu pro válečné zločiny v někdejší Jugoslávii (ICTY), dostal na Západu brzy po svém vzniku (1993), pro řadu svých závažných prohřešků, nelichotivou přezdívku ‚klokaní soud‘," poznamenává úvodem k soudnímu tribunálu, jenž vynesl rozsudek nad Karadžičem, Doleček. Klokaní soud je dle něj takový soud, který je charakterizovaný nezodpovědnými a neoprávněnými postupy. Následně uvedl, že Karadžiče zná osobně. Zná i generála Ratko Mladiče a bývalého prezidenta Republiky Srbská Krajina Gorana Hadžiče. „Bylo to zvláštní setkání s třemi muži, kteří doslova zachránili srbský lid před novou, ale skutečnou, genocidou, v Bosně a Hercegovině a v Chorvatsku, kterou Srbové prodělali v minulosti už za války 1941-45 od chorvatských ustašovců a části bosensko-hercegovských muslimů v tehdejším tzv. Nezávislém státě Chorvatsko. Jednalo se tehdy o mnoho set tisíc povražděných a oloupených Srbů,“ uvedl k setkání v dubnu 2014 Doleček. Doleček si dodnes pamatuje také Karadžičova slova ze září 1996. V té době si dle něj Západ počínal doslova trestuhodně, kdy veškerou vinu svaloval pouze na srbskou stranu. „Je neuvěřitelné, jak nás západní média vylíčila v absolutně jednostranných, tendenčních zprávách,“ řekl prý tehdy Karadžič. Doleček následně uvádí, že to vlastní zabíjení 1. března 1992 začala muslimsko-chorvatská tlupa. Karadžič prý tehdy velmi pomohl uklidnit situaci. CELÝ TEXT PROFESORA DOLEČKA ZDE „Prosím tě, přečti si znova moji proklamaci muslimům v Bosně v roce 1992, kdy jsem jim připomínal, že jsme přece bratři stejné krve, že se nesmíme nechat kvůli tomu, že jsme jiné víry, mezinárodním ZLEM vmanévrovat do války proti sobě…“ řekl mu prý také tehdy Karadžič. Rozsudek, který minulý týden vynesl haagský tribunál, jej však obviňuje mimo jiné ze šíření nenávisti k bosenským muslimům a bosenským Chorvatům. „Jedna věc tam v rozsudku (jak jsem ho slyšel rozhlasem) jaksi nesedí. Při sdělení údajů o údajně 8 000 povražděných mužích a chlapcích, muslimech Bosňanech kolem Srebrenici v červenci 1995, kteří byli údajně zavražděni, popraveni, zřejmě z ‚velitelské viny‘ prezidenta dr. Karadžiće, to hrozné číslo je ale svým způsobem zcela sporné. Řada těch mrtvých totiž padla jako ozbrojení příslušníci 28. muslimské divize ze Srebrenici, kteří se nevzdali, v těch dnech v bojích stále ještě trvající občansko-etnicko-náboženské války, když se probíjeli ze Srebrenici těch 60-65 km do Tuzly. A o mrtvých v bojích se v souvislosti s těmi údaji o 8 000 vůbec nikdo nezmiňuje, jako by v bojích nikdo nezahynul,“ poznamenal dále Doleček. Mezinárodní soudní tribunál podle něj chce trestat pouze jednu stranu, srbskou. „Jako by stejný nebo podobný zločin bosenského (muslimského) nebo chorvatského vojska, nebo kosovsko-albánských teroristů nebyl trestuhodným. A přitom bosenské velení nešetří velikými čísly a ICTY je v tom podporuje, i kvůli tomu, aby se mohlo mluvit o genocidě, vymýšlí se různé teorie, například i to jak jsem slyšel, že vdovy po padlých muslimech nemohou (nesmí?) mít už děti, tím že vzniká genocida (!?),“ uzavřel Doleček

Doktor Macek měl slinu: Vysmál se Vášáryové, Bartoškovi i českým vojákům Jeden výrok premiéra Bohuslava Sobotky, výběr spolupracovníků prezidentského kandidáta Michala Horáčka a výsledky sjezdu bavorské CSU okomentoval ve svých dnešních glosách bývalý čelný politik ODS Miroslav Macek. Jako už tradičně přidal na závěr vtipy, které reagují na aktuální události. Nejprve glosoval tento premiérův výrok: „Bojujeme na poli, kde vítězí především všehoschopný marketing a mediální i veřejná komunikace. Naším hlavním konkurentem není rovnocenná politická strana, ale mediálně průmyslový konglomerát s obrovskými penězi, oddanými zaměstnanci a nekonečným mediální vlivem. Sama podstata takového střetu je nestandardní a z definice nerovná.“ Macek k tomu dodal: „Tak proč jste se, proboha, s Babišem paktovali a paktujete? Divíte se, že schizofrenikům lidé nedůvěřují?“ Celý text je ZDE Ironicky se vyjádřil k tomu, že prezidentský kandidát Michal Horáček si ke spolupráci vybral mimo jiné bývalou političku Magdu Vášáryovou. „Netušil jsem, že se Miloši Zemanovi podařilo zlanařit Magdu Vášáryovou. Jak to udělal, nevím, ale je zřejmé, že každou její veřejnou promluvou jeho protikandidát Horáček ztrácí. Je totiž zřetelným symbolem politického neúspěchu, nafoukaného elitářství a odtržení od reality,“ napsal Macek. Citoval také slova bavorského poslance Markuse Bluma, která pronesl před asi devíti stovkami delegátů sjezdu CSU: „V čase velkých otázek je třeba dávat velké odpovědi, v čase ztráty orientace dávat orientaci. Řád je to, co lidé ve světě bez řádu očekávají.“ Macek připomněl, že už v pátek CSU schválila usnesení, jímž se vymezila vůči politickému islámu, který podle ní přinesl v posledních desetiletích tolik násilí, ničení a destabilizace, jako žádné jiné ideologické hnutí. Je třeba proti němu bojovat na všech úrovních a bránit napadené hodnoty. CSU se také jasně staví proti vzniku multikulturní společnosti, tedy společnosti s kulturami založenými na jiných hodnotách, než ke kterým se hlásí většinová populace. „Nesmí existovat paralelní společnost, může existovat jen jedna společnost,“ konstatoval Blume. „Konečně, dodávám,“ glosoval to Macek. Všiml si také toho, co napsal novinář Jiří Kubík na facebooku: „"Já už chci mít klid, nezlobte se," odmítl Jiří Bartoška mou žádost o rozhovor. Necelý týden poté, co vyhlásil týdny "občanského neklidu". To bylo rychlý…“ Se čtenáři se také podělil o dva vtipy, které vznikly jako reakce na nedávnou dopravní nehodu pěti pandurů u Tábora: „V Táboře se srazilo pět pandurů. Měli by pustit Dalíka, bude potřeba koupit nové.“ A druhý vtip: „Matematický příklad pro české školáčky: Pokud jedna škodovka dokáže vyřadit pět pandurů, kolik je třeba škodovek na to, aby znemožnily české armádě bojové nasazení?“

Je tam slovo „negr“! Takže pohádková knížka má problém Zatímco v Nizozemsku prožívá kvůli politické korektnosti těžké časy Černý Petr, ve Švédsku se stala terčem kritiky známá pohádková postava Pipi Dlouhá punčocha spisovatelky Astrid Lindgrenové. Příběhy Pipi Dlouhé punčochy vyšly ve Švédsku poprvé knižně po druhé světové válce a o dvacet let později byl podle předlohy Astrid Lindgrenové natočen také seriál, který byl v dalších letech s úspěchem vysílán v mnoha evropských zemích. Současná realita, ovlivněná politickou korektností, však věčně rozesmáté copaté zrzce příliš nepřeje. Nedávno byla kvůli audioknize Pipi Dlouhá punčocha dokonce podána stížnost na policii. Děti z mateřské školky navštívily společně se svojí učitelkou knihovnu ve městě Borå, kde společně poslouchaly zmiňovanou audioknihu. Jedna z přítomných osob však o několik hodin později podala stížnost na zdejší policii s tím, že v knihovně došlo k šíření „nenávisti proti skupině obyvatel“. Neznámý návštěvník knihovny nemohl překousnout, že se v pohádce vyskytují slova jako „negroking“ (černošský král), za kterého je v pohádce označován otec hlavní postavy. Celý text v angličtině najdete ZDE. Ředitelka mateřské školky vyjádřila politování nad tím, že museli chlapci a děvčata něco takového poslouchat. „Měli jsme za to, že v knihovně si tyto věci pohlídají. Podobná slova jdou jasně proti hodnotám, které v naší školce ctíme. Knihovna by měla v rámci své knižní i audio nabídky provést selekci, aby se to již napříště neopakovalo,“ cituje server Local Marii Gerdinovou. Za „nepříjemnou“ označila celou událost také šéfka knihovny. Ale zároveň podotkla, že knihovna nemůže nabízet jen knihy, které jsou „správné“ z dnešního pohledu. „Když si vezmete knihy starší než padesát let, vždycky tam najdete něco, co úplně nekoresponduje se současnými hodnotami,“ uvedla Å Hedberg Karlsson. Jak server připomíná, není to zdaleka poprvé, kdy je švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová obviňována z rasismu. Její dcera Karin Nyman něco takového před lety rázně odmítla. „Snahu o cenzuru oblíbené dětské knížky vede kritiky takového kroku ke tvrzení, že politická korektnost zašla ve Švédsku až příliš daleko. Naproti tomu v sousedním Dánsku úřady zastávají odlišný postoj a odvolávají se přitom na svobodu slova. To vedlo například k tomu, že známý švédský performer a provokatér Dan Park měl zakázáno vystavovat svá díla ve Švédsku, ale v Dánsku mohl uspořádat výstavu přímo na půdě parlamentu.“

Slavný pražský restauratér Günsberger zuří a pořádně se pustil do "arabských teroristů" Aaron Günsberger je majitelem pražské košer restaurace. Slyšet o něm bylo například v souvislosti se srpnovou akcí Martina Konvičky, kdy se snažil doložit, že odpůrci islámu vyděsili na Staroměstském náměstí turisty. Naposledy pořádal blokádu pochodu Národní demokracie bývalým tzv. Židovským městem v Praze. A teď se velice ostře vyjádřil ke žhářským útokům v Izraeli a především k některým Arabům, kteří se nad touto zkázou na sociálních sítích dobře bavili. „Že arabští teroristé zapalují domy, synagogy, místní faunu a floru i historické památky nedozírné ceny v zemi, kde sami žijí, je samo o sobě odporné, zbabělé a ubohé. Ale že se jim v roce 2016 – téměř jednasedmdesát let po uplynutí druhé světové války, dostává takové masové podpory od jejich souvěrců po celém muslimském světě, je těžko uvěřitelné, nechutné a alarmující,“ napsal. Kritizoval také, podle jeho názoru laxní, přístup firem typu Facebook a Twiter, že „takovýhle hnus – jako je podpora teroristických útoků – na svých sítích tolerují“. „Tohle je obyčejná podpora terorismu,“ podotkl. Günsberger měl na mysli fakt, že Izrael postihly desítky požárů, které se rozhořely takřka současně. Je jich tolik, že jen těžko může jít o náhodu či technické závady, izraelští politici mluví o žhářském teroru. Celá země je v plamenech. Část arabského světa se navíc z této hrůzy raduje, přejí hodně štěstí ničivému ohni. Stačí se podívat třeba do Kuvajtu. „Izrael postihlo neštěstí – a někteří Arabové z toho mají upřímnou radost. Obzvláště se vyznamenali dva šejkové v Kuvajtu,“ upozornil dnes Lubomír Stejskal o izraelském ohnivém peklu na serveru Neviditelný pes. „Imám tamní Velké mešity, Mishary Rashid Alafasy, na Twitteru napsal: ‚Hodně štěstí požárům.‘ Víc uvádět nemusel. Jiný kuvajtský šejk, Nabil Ali al Awad, přispěl k iracionálnímu protiizraelskému fanatismu sdělením: ‚Bůh spálil jejich srdce a jejich domovy a jejich peníze a jejich těla a připravil jim ohnivé hroby ... kvůli tomu, co udělali věřícím‘,“ pokračuje v popisu. Slušný člověk by vyjádřil sounáležitost s Izraelci, odporný barbar se raduje z ohnivého řádění. Jeho slova dokládá také britský The Independent. Před pár desítkami let Kuvajťané čelili útoku z Iráku. Nebýt koalice mezinárodních sil, Saddám Husajn by si tuto zemi beze zbytku podrobil. Tato koalice mezinárodních sil Kuvajt osvobodila a svou roli v tom na počátku 90. let minulého století sehrál i Izrael. Spojenectví proti Saddámu Husajnovi bylo poměrně křehké a Saddám Husajn se snažil vyprovokovat izraelskou vládu vystřelováním raket na izraelské území k vojenské reakci. Ta by mohla koalici rozbít. Izraelci se však zdrželi vojenských protiakcí, koalice vydržela a Kuvajt byl osvobozen. Právě na to by dnes měli myslet i ti Kuvajťané, kteří spolu s řadou Palestinců a dalších Arabů přejí Izraeli zkázu. „Dnes nemají alespoň tolik slušnosti, aby, když má Izrael problém s ohněm, který z velké části založili jejich alláhovští soukmenovci, alespoň drželi hubu, když už se nedokážou chovat jako civilizovaní lidé,“ doplňuje už nevybíravě Stejskal.

MZV RF: Zablokování internetového zdroje Sputnik v Lotyšsku je projevem nezastřené cenzury Zablokování internetového zdroje agentury Sputnik v Lotyšsku je diskriminací a projevem nezastřené cenzury, prohlásili v úterý na ruském ministerstvu zahraničních věcí. Sputnik Lotyšsko obdržel oficiální vyrozumění o zablokování svého zdroje v doménovém pásmu.lv údajně kvůli tomu, že porušuje usnesení Rady Evropské unie o omezujících opatřeních v souvislosti s ohrožením územní celistvosti, suverenity a nezávislosti Ukrajiny. Agentura Sputnik prohlašuje, že žádný bod platného zákonodárství Lotyšska a EU neporušila. „Podobné kroky úřadů zaměřené proti zpravodajské agentuře jsou další výzvou pro evropské hodnoty a demokratické svobody. Vyzýváme zástupce OBSE pro otázky svobody hromadných sdělovacích prostředků a také profilové mezinárodní organizace, aby principiálně zhodnotili tyto diskriminační kroky, které nejsou v podstatě ničím jiným než projevem nezastřené cenzury", prohlásili na ruském ministerstvu zahraničních věcí.

FOTO Utahaná Merkelová, Erdogan natahuje ruku. Ještě ke schůzi EU, která prý nic nevyřešila Summit EU – Turecko trval dlouho do pondělní noci a přinesl spíše sporné výsledky. Evropané to již během úterý dali svým politikům pocítit. Lidová tvořivost komentovala průběh bruselského dlouhého jednání nejčastěji prostřednictvím obrázků. Obrázek ukazuje tureckého prezidenta Erdogana, sedícího na trůně v pozici suverénního orientálního vládce. Svou dlouhou ruku pak natahuje směrem k moři, kde se vyklání z lodi německá kancléřka Angela Merkelová a s očividně vyčerpaným výrazem mu úslužně podává pytel plný eur. A připravené má dva další – EU se s Tureckem přece dohodla rovnou na třech miliardách euro. Celé vyobrazení s dominující nataženou paží tureckého prezidenta je nazváno s hořkou ironií „pomocná ruka“. A tento obrázek během úterý začal čile kolovat po internetu. Summit EU – Turecko, který začal v pondělí a probíhal (jako již tradičně) do dlouhých nočních hodin, byl terčem mnoha vtipů a glos. Například šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl poznamenal, že to nebyl summit, ale nullit, protože jeho výsledkem je absolutní nula řešení. Vážněji pak Plesl poznamenal: „Takže klasika. Summit opět nevyřešil vůbec nic a všechno znovu odsunuto na další summit. Fascinující neschopnost čelit realitě,“ a poté ještě na svém Facebooku sdílel kritické komentáře k vyjednávání Angely Merkelové a spol. a v narážce na známou přezdívku Merkelové poznamenal: „Mama M. dostává pěknej kouř.“ Hitem internetu se stal rovněž obrázek tureckého premiéra Ahmeda Davutogla se známým „nejvyšším trojlístkem“ EU Juncker, Tusk, Schulz, doplněný o bublinu „Evropané, navalte prachy“.

MZV RF: USA připravují půdu pro zmaření certifikace pozorovacího letadla Pokusy o zmaření certifikace ruského pozorovacího letadla Tu-154M Lk-1 mohou vážně ohrozit platnost Smlouvy o otevřeném nebi, praví se v komentáři oficiální mluvčí MZV RF Mariji Zacharovové. V amerických masmédiích byla uveřejněna řada příspěvků, v kterých se podnikají pokusy vrhnout stín na úlohu Ruska v ztělesnění mezinárodní Smlouvy o otevřeném nebi, poukázala Zacharovová. Zacharovová dodala, že tito „odborníci" na Smlouvu záměrně zamlčují okolnost, že výsledkem mnohaletých úsilí skupiny mezinárodních technických expertů ve Vídni za předsednictví samotných USA byla příprava speciálních procedur vylučujících tuto možnost. Zacharovová připomněla, že Rusko bylo průkopníkem mezi účastnickými státy Smlouvy v přechodu na digitální kamery. V roce 2013 byl certifikován první letoun pro „otevřené nebe" na základě An-30B s ruskou digitální kamerou. Protokol o jeho certifikaci USA dlouho nechtěly podepsat. „A i když podepsaly, vynaložily pak maximální úsilí, aby zabránily našemu digitálnímu přístroji létat na Amerikou. Jednostranný výklad americkými kolegy bodů Smlouvy o otevřeném nebi týkajících se tranzitních letů vedl k tomu, že plánovaný v roce 2015 let nad územím USA s letounem An-30B byl zmařen.V roce 2016 plánuje ruské ministerstvo obrany uskutečnění mezinárodního prohlédnutí ruského pozorovacího letadla Tu-154M Lk-1 se stejnou kamerou jakou má An-30B," poukázala Zacharovová. Smlouva o otevřeném nebi byla schválena 27 účastnickými státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v r. 1992 v Helsinkách. Jejím cílem je upevňování vzájemného porozumění a důvěry. V současné době jsou účastníky smlouvy Otevřené nebe 34 států. Rusko ratifikovalo tuto smlouvu 26. května 2001.

Spravedlnost se zde stává prostitutkou. Po zatčení pražského soudce přináší advokát další hororové zážitky ROZHOVOR Poslední z řady případů korupce soudců – obvinění soudce pražského vrchního soudu – vede advokáta Jaroslava Ortmana k obavám, že už nejde jen o pochybení jednotlivců, ale o systémovou chybu. „Soudci mají nezávislost, to znamená, že jsou neovlivnitelní nějakými politickými orgány. Jejich bůh se jmenuje zákon a podle toho se mají řídit. Jenže jak vidíte případy některých soudců, jejich bohem není zákon, ale peníze. Tak někteří soudci klesají na úroveň normálních gangsterů,“ prohlásil známý advokát v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. To podle něj znamená, že spravedlnost se stává prostitutkou a soudce jejím pasákem. Co říkáte tomu, že soudce pražského Vrchního soudu Ivan Eichler byl obviněn a vzat do vazby kvůli údajnému přijímání úplatků a ovlivňování trestních řízení ve prospěch obžalovaných? Zatím je případ ve fázi obvinění, to znamená, že pravomocné rozhodnutí neexistuje. Bude probíhat dokazování, nevím, jak má policie nabito. Ale už teď mohu říci, že to je těžká rána pro důvěru české justice, protože poté, co byli stíháni soudci okresních a dalších soudů, a to opakovaně, Praha 2 a Litoměřice, poté, co byly problémy se státními zástupci, ta hydra korupce dosáhla až do Vrchního soudu v Praze. Chci říci, aby to čtenáři ParlamentníchListů.cz věděli, že soudce vrchního soudu má plat sto tisíc korun. A jestliže je mu tohle málo a požaduje ještě nějaké korupční odměny, je to něco strašného. Ale už se několikrát ukázalo, že soudci drží pohromadě, když jde o jejich kolegy nebo o jejich peníze. Mne třeba překvapilo, že v případě litoměřických soudců, o nichž jste mluvil, padly za korupci nakonec jen podmíněné tresty. Dokonce i v případě soudce Knotka, který byl nejprve odsouzen na pět a půl roku nepodmíněně, nakonec byl trest zmírněn na tři roky podmínky. Připadá vám to správné? Ne. Já jsem nezažil, že by odvolací soud u tak závažného činu jako zneužití pravomoci veřejného činitele nebo státního orgánu změnil tak drakonicky trest z nepodmíněného na podmínku. Kdo je výš než soudce? Celou dobu soudci tvrdí, že jsou nezávislí. Celou dobu tvrdí, že chtějí přidávat na mzdách každý rok nějakých pět procent, aby se zabránilo korupci. A podívejme se, kde jsme. Já řeknu, jen ať přijdou, že chtějí zvýšit platy. Vydráždí veřejnost tak, že se to otočí proti nim. Já bych udělal stop dalšímu zvyšování platu soudců, už toho mají dost. Ale pravda je, že soudcovský stav je stav. A každý stav, ať už lékařský nebo advokátský, drží pohromadě. Ale nejde jen o poslední případy. I v minulosti se objevila řada problémů, třeba ve známém případu konkurzních správců, kde figuroval také soudce Jiří Berka. Ale v souvislosti s korupcí byli odsouzeni soudci poprvé až vloni. Nejprve ti z Litoměřic, pak i soudce Ondřej Havlín, který na Obvodním soudu pro Prahu 2 soudil především dopravní nehody a za úplatky pomáhal lidem, kteří řídili v opilosti. S ním byl odsouzen i státní zástupce František Fiala, který také přijímal úplatky. Teď je obviněn další soudce, dokonce vrchního soudu. Lze ale po těch mírných rozsudcích věřit, že soudy budou o soudcích rozhodovat spravedlivě? Soudci mají nezávislost, to znamená, že jsou neovlivnitelní nějakými politickými orgány. Jejich bůh se jmenuje zákon a podle toho se mají řídit. Jenže jak vidíte případy některých soudců, jejich bohem není zákon, ale peníze. Tak někteří soudci klesají na úroveň normálních gangsterů. To znamená, že spravedlnost se stává prostitutkou a soudce jejím pasákem. To je memento mori pro nás všechny. Měli bychom si uvědomit, že existuje nějaká hranice. Někteří soudci se pasovali do role polobohů, kteří rozhodují o lidských osudech. Vůbec si neuvědomují, že jsou stejně smrtelní jako vrazi, které soudí. A že budou jednou ležet na smrtelné posteli a budou na tom úplně stejně jako my ostatní. Chybí jim sebereflexe. Soudcovský stav v některých případech zhrubl. Zažil jsem otřesný případ, kdy soudkyně Městského soudu požadovala po mé klientce, která měla rakovinu dělohy, byla hospitalizována v hospici, krvácela, musela mít pleny, abych svoji smrtelně nemocnou klientku dopravil do jejího místa bydliště, aby se zúčastnila vyšetřovacího úkonu. Když jsem říkal, že to nejde, protože je přikurtovaná k lůžku a na kapačkách, soudkyně řekla, že ji to nezajímá. Říkal jsem si, co je to za člověka, který sedí na pražském městském soudu a který si neuvědomuje, že na tom může být za dva roky stejně. A kdo se rouhá, toho to postihne. Představitelé justice mohou říci, že to je lidské pochybení. Je tomu možné vždycky úplně zabránit? Dosud to byly chyby jednotlivců. Ale už docházím k názoru, že je chyba v systému. Já jsem už totálně ztratil důvěru v policii. Když je možné, aby policisté odvezli bezdomovce za město, tam mu sundali boty a ztloukli ho, jsou to praktiky StB. Václavák oprávněně demonstroval proti komunistovi Ondráčkovi, který mlátil lidi před rokem 1989 na demonstracích, ale to, že se současní policisté chovají stejně, už neřeší. Kalouskové už nepřipomínají takovéto skutečnosti, to se jim nehodí do krámu. Policie se vymkla, vybírá si pokuty, to jsem zažil, když jsem jel rychle, vyzvali mne, abych zaplatil, ale bez kupónu. To se bohužel děje, takový je stav. Policista zastaví řidiče a vytáhne na něj pistoli, protože na něj troubil, přitom jde o vysokého důstojníka policie. A ztratil jsem důvěru i ve státní zástupce, protože nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman sedí v Brně a kryje nezávislé, samostatně působící státní zástupce Ištvana a Bradáčovou, kteří mají volnou ruku. Podívejte se na kauzu Nagyová, kdy padla vláda, vyházely se miliardy, ta dodnes není dokončena. A nikdo nenese odpovědnost. Nejhorší je, že když státní zástupce někoho nespravedlivě obviní a soud ho zprostí obžaloby, státní zástupce se usměje a řekne, že měl odlišný právní názor. Jestliže k vyvinění státního zástupce za chybný postup, který mnohdy zničí lidem životy, stačí říci, že měl odlišný právní názor, příště mohu přijít k soudu s tím, že máme na vinu klienta odlišný právní názor, že ten skutek není trestným činem, a má to skoro stejnou váhu, jako když to řekne státní zástupce. Soudci stáli mimo, drtivá většina soudců jsou féroví, slušní, čestní lidé. Nemám s nimi problémy. Ale jak je vidět, existují mezi nimi takoví, kteří si právo pletou s kupčením se spravedlností. Tady by se mělo zasáhnout. Měl by se zastavit růst platů soudců, doporučoval bych, aby byly častější prověrky. Soudce má být symbolem humanity, ne jako soudkyně, která mi řekla, že ji rakovina mé klientky nezajímá. Na své mzdy jsou soudci hodně citliví. Když si politici zmrazili v době krize platy, řada soudců podala proti tomu žalobu k Ústavnímu soudu a ten krácení jejich platů označil za protiprávní. Neobáváte se, když doporučujete zastavit růst platů a častější prověrky soudců, že se to může někdy negativně projevit na projednávání vašich případů u soudu? Zaprvé – kdo se bojí, nesmí do lesa. Zadruhé – neříkám nic jiného než to, co je realita. To, že byl obviněn soudce vrchního soudu kvůli korupci, je realita. To, že policajti mlátí lidi, je realita. To, že státní zástupci neodpovídají za svá pochybení, je realita. Když to budu přehlížet, tak do této republiky nepatřím. A pokud bych měl problémy za to, co říkám, je to jen důkaz toho, že se potrefená husa ozvala. Myslíte si, že by měla být také zvýšena odpovědnost státních zástupců a soudců? Dnes jim při nějakém pochybení hrozí nanejvýš kárné řízení. Právní systém je nastaven dobře. Existují kárná řízení, ale pokud dojde ke zneužití pravomoci jako v případě Litoměřic nebo v případě Prahy 2 a jak je podezření, že k tomu došlo na Vrchním soudu v Praze, pak to podléhá režimu trestního zákoníku. Já bych byl jen rád, aby se měřilo všem stejně. Někdy se zdá, že osoba soudce znamená víc než osoba jiného člověka. To už je na svědomí těch soudců, kteří o tom rozhodují. Já to řeknu jinak, každý z nás jednou stane před nebeskou branou. A ten nejvyšší soud se zeptá: Milý synu nebo dcero, páchal jsi dobré skutky, nebo špatné? A nelži. A každý z nás tam něco řekne. Věřím, že devadesát devět procent soudců řekne, že dělalo dobré skutky, a půjdou dál. Ale budou lidé, kteří budou lhát.

Zaznělo z Okamurova hnutí: Rozdávají karty, zneužívají k protestům děti, působí tlakem ulice. Byla by politická chyba nechat se vydírat několika desetinami procenta voličů ROZHOVOR Poslanec Lubomír Volný (SPD) odmítá jakákoliv pochybení či nepravosti ve financování hnutí. S takovým podezřením přišli novináři Sabina Slonková a Jiří Kubík, ale Volný jejich odhalení označuje za kabaretní představení. Vinu Tomia Okamury i svoji vlastní důrazně odmítá a oba novináře označil za hlupáky a někoho, kdo by neměl být respektovaným držitelem novinářského průkazu. Novináři Sabina Slonková a Jiří Kubík pro Seznam.cz připravili obsáhlou reportáž, která hovoří o zneužívání finančních prostředků v hnutí SPD, manipulaci s e-shopem hnutí a obchodní účelovosti politiky Tomia Okamury. Skutečně je dění v SPD takové? Nemyslím si, že ta reportáž je obsáhlá, myslím si, že to není ani reportáž, ale spíše nepovedené kabaretní představení. Bylo a je povinné si kupovat věci z e-shopu SPD? Existoval onen transparentní účet napojený na vaši osobu? Ne, nakupování propagačních předmětů nebylo nikdy povinné. To si opravdu nedovedu představit, jak by toto mělo probíhat, jak bych měl nutit tisíce našich členů po celé republice, aby si povinně nakupovali naše propagační předměty. Ne, žádný transparentní účet napojený na mne a na e-shop nikdy neexistoval. Existuje pochopitelně naštěstí firemní účet e-shopu, ze kterého lze vysledovat všechny platby, a bohužel, žádné miliony tímto účtem nikdy neprotekly. E-shop, jehož jsem provozovatelem, jsme s kolegy v MSK zřídili právě proto, aby vše bylo transparentní a nenapadnutelné, je standardně vybaven vším, čím musí být e-shop v České republice vybaven. Jaká je vaše důvěra k Tomiu Okamurovi ohledně financování jeho bývalého i současného hnutí? Systém financování SPD je úmyslně nastaven tak, aby nemohl být nikdy nikdo napaden z netransparentního jednání, Tomio Okamura neschvaluje sám žádné platby, má pouze právo veta v případě, že s nějakou platbou nesouhlasí. S čímž zase jednoznačně souhlasím já, někdo musí mít poslední, rozhodující slovo v případě odeslání či neodeslání případné sporné platby, protože je to Tomio, jehož jméno je v názvu našeho hnutí, tak to pochopitelně může být těžko kdokoliv jiný, kdo by měl toto právo veta mít. Veškeré útoky, že Tomio Okamura něco někam převedl, jsou tedy čisté a prokazatelné lži od okamžiku vyřčení. Má důvěra ve vedení našeho hnutí i Tomia je stoprocentní. Tomio dělá vše, aby financování hnutí bylo stoprocentně transparentní, a já mu za toto děkuji, velmi to usnadňuje naši pozici, když diskutujeme s voliči. Za poctivě a efektivně utracených dvaadvacet milionů korun jsme získali téměř jedenáct procent. Zajímavé je, že nikdo neřeší podezřelé financování třeba ČSSD, která byť prakticky v bankrotu, získala za 85 milionů korun 7,27 procenta nebo ještě lépe TOP 09, která za 74 milionů získala 5,31 procenta. Tady někdo vedl opravdu hodně neefektivní a předraženou kampaň a investigativci České televize a Seznamu se u těchto stran s prokázanou korupční historií či pověstí mohli zcela legitimně zaměřit na to, jestli si jejich představitelé náhodou vlastní strany netunelují. Přijde mi vlastně velmi typické, a až podezřelé, že tady se investigativci z České televize i Seznamu jaksi pozapomněli zamyslet. Jediné, co tedy mohou lidé, kteří Tomia nenávidí a kteří se přímo děsí představy referend a vlastní odvolatelnosti, dělat, je lhát, manipulovat, pomlouvat, presstituovat, a to v libovolném pořadí. No a mezitím nás tak nějak ze sportu udávat za téměř každičké slovo, které vyřkneme, nebo někam napíšeme. Lidé, kteří o nás v reportáži lžou, jsou členové ODA a úmyslně poškozují naše hnutí v rámci politického boje. Kdo je ten pán v kapuci, nevím, možná režisér tohoto pořadu, mediální manipulátor a profesionální lhář Vít Klusák? Investigativci Seznamu jsou pro mne buďto hlupáci, nebo navedení hlupáci. Rozhodně nepřipomínají nikoho, kdo by měl být respektovaným držitelem novinářského průkazu. Fotka kandidátky ODA ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 přiložena. Od voleb jsme svědky velké nespokojenosti určité části veřejnosti s politickou reprezentací. V minulých dnech vše gradovalo masovými demonstracemi proti zvolení Zdeňka Ondráčka předsedou sněmovní komise pro kontrolu GIBS, pak se situace ještě více přiostřila po inauguračním projevu prezidenta Miloše Zemana a uskutečnily se další protesty. Než se dostaneme k jednotlivým událostem. Co tohle všechno znamená? Jak odpor ovlivní politickou scénu u nás a atmosféru ve společnosti? Pokud nedojde k násilné majdanizaci těchto i ze zahraničí spoluorganizovaných akcí, viz váš vlastní článek zde, nestane se nic. Protestující demokraticky vyjádří svůj názor, na což mají nezadatelné právo, ale zároveň budou respektovat výsledky voleb a pokusí se prosadit demokraticky již v těch následujících komunálních volbách. Pokud stejné síly spojené s těmito protesty sáhnou k násilí tak, jako již sáhly na Ukrajině či v Srbsku, budeme svědky velmi nepříjemných okamžiků a ohrožení zbytků demokracie, které u nás máme. Co se týká sestavování vlády, i prezident Miloš Zeman už by uvítal, kdyby Andrej Babiš směroval jednání k nějakému výsledku: „Začínám z toho také být nepatrně – zdůrazňuji slovo nepatrně – nervózní,“ řekl Zeman minulý čtvrtek v TV Barrandov. Jenže Andrej Babiš urazil komunisty, ČSSD může být zneklidněna kvůli tomu, že chce vyjednávat s ODS, a vládu s SPD zase odmítá Babiš. Trvá vyjednávání o vládě už příliš dlouho? Je to problém? Práce kvapná málo platná. To zcela jistě platí i při sestavování vlády. Nicméně my jsme své řekli, byli jsme připraveni prosazovat program SPD klidně i prostřednictvím menšinové vlády bez účasti našich ministrů, která by se k plnění našich programových bodů zavázala, protože nám nejde o ministerská křesla jako ČSSD, nám jde o program, rozvoj skutečné demokracie a svobody v této zemi. Míč dnes není na naší straně hřiště. Spolek Milion chvilek na svém serveru milionchvilek.cz přinesl možnost podepsat petici proti premiérovi Andreji Babišovi. Pokládají za nepřijatelné, aby 70 let po komunistickém puči a 29 let po sametové revoluci byl premiérem naší země trestně stíhaný člověk, vedený jako agent StB, a požadují odchod Andreje Babiše. Ovlivní to nějak jeho vyjednávání o vládě? My navrhujeme opakovaně přechod na systém demokraticky přímo volených a také demokraticky přímo odvolatelných politiků, a to prostřednictvím i jejich vlastních voličů, pokud je tito politici zklamou. Zajímavé je, že síly, které se agresivně brání zavedení demokratického a legitimního procesu odvolatelnosti konkrétních politiků, zároveň prakticky neustále volají po odvolávání demokraticky zvolených politiků nelegitimními nátlakovými prostředky a neustále organizují nějaké diskotéky, rozdávají karty, zneužívají k propagandě děti, nezletilé mladé studenty, akademickou i školní půdu, snaží se působit tlakem ulice, shánějí Miliony chvilek místo toho, aby svou prací sehnali miliony voličů. Zajímavé pro mne u těchto samozvaných obránců demokracie je jejich spíše demokraturní přístup, totiž, že když není po jejich, není to demokratické, a to bez toho, že by nabízeli legitimní a demokratickou variantu. Jsme to naopak my v SPD Tomia Okamury, kdo toto umíme nabídnout svými návrhy na referendum, přímou volbu a přímou odvolatelnost politiků i jejich vlastními voliči. Jsou to právě naše návrhy a ve skutečně demokratických zahraničních zemích staletími prověřené a otestované metody a postupy přímé demokracie, které umožňují kdykoliv a komukoliv legitimně otestovat stabilitu podpory prezidenta, vlády, Parlamentu; bez toho, aby se musel kdokoliv obávat majdanizace jakýchkoliv pouličních akcí. Opakuji, my pro tyto situace máme řešení, a to řešení legitimní a demokratické. To se ovšem těmto pseudodemokratům nelíbí, protože vědí, že skutečně demokratickými prostředky nemají dnes šanci uspět a vypadá to, že čtyři roky se jim čekat nechce. Obávám se, že jejich jedinou reálnou šancí na změnu, o kterou se snaží, je majdanizace situace, které se já osobně velmi obávám. Pokud se někdo nechá ve svém rozhodování omezovat tlakem několika desetin procenta voličů v České republice, byla by to jeho zásadní politická chyba. Doufám, že dnes nikdo takový o vládě nevyjednává. S ohledem na to, že „vyměnit“ prezidenta půjde asi dost těžko, soustředí se veškerý odpor konkrétně na Andreje Babiše? To se zeptejte těch, kteří i za peníze a s veřejnou podporou OSF ze zahraničí i za naše vlastní státní peníze z neziskovek tyto výrazně menšinové akce s velkým úsilím organizují. Jen oni a jejich zahraniční šéfové tuší, jaký bude jejich další postup, kam a na koho se pokusí soustředit tekutou agresivitu zfanatizovaných odpůrců výsledků demokratických voleb jak prezidenta České republiky, tak našeho Parlamentu. Mě osobně zajímá hlavně to, kam až jsou ochotní v českých poměrech tito aktivisté zajít a jestli budou, nebo nebudou používat nakonec i násilí. Jestli unesou to, že demokraticky zvolený prezident i Parlament na ně nebudou vůbec reagovat. Na Ukrajině a v Srbsku to podobní, prakticky ze stejných zdrojů financovaní a prakticky stejným způsobem organizovaní aktivisté, neunesli a skončilo to Molotovovými koktejly v ulicích, buldozery v Parlamentu a sídle televize a tragicky i dodnes neznámými vrahy, odstřelovači na náměstí. Jestli se něčeho opravdu obávám, tak jsou to u nás dlouhodobě působící podporovatelé krvavého ukrajinského Majdanu a ukrajinští podporovatelé těchto akcí v našich ulicích. Nezbývá mi než doufat, že bezpečnostní složky státu bdí. Náměstí Slovenského národního povstání v Bratislavě zažilo demonstraci, jakou okolo stojící domy nepamatují od 17. listopadu 1989. Tisíce lidí přišly znovu uctít památku novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, ale nejen to. Tentokrát přišli Slováci také jasně říci, co si myslí o slovenském předsedovi vlády Robertu Ficovi a volali: Dost bylo Fica! Ten nakonec předal slovenskému prezidentovi demisi. Jak vy čtete situaci na Slovensku? V prvé řadě jednoznačně odsuzuji tento odporný zločin. Odsuzuji jej úplně stejně jako jakoukoliv jinou vraždu nevinných lidí. Nejsem detektiv, nevím, jestli je pan Fico zloděj, nebo není, vím jen, že opakovaně demokraticky vyhrál volby, že má silnou i ze zahraničí podporovanou opozici a že to určitě není hloupý člověk. Tato odporná vražda jemu osobně rozhodně nemohla nikdy být ku prospěchu. Reportáž Jána Kuciaka rozhodně neměla, bez jeho tragické smrti a tragické smrti jeho přítelkyně, potenciál jakkoliv ohrozit mocenskou pozici Fica. Podle mne nebyly tyto odporné vraždy novináře a jeho snoubenky vraždami pro Fica, ale pokud nebyly spojeny s jinou kriminalitou, byly to podle mne vraždy proti Ficovi. Pokud je zapletena mafie, tak určitě ne mafie, která jednala ve prospěch dnes již původní slovenské vlády. Jednoznačně mi připadá krajně podezřelá rychlost, se kterou slovenská, v demokratických volbách neúspěšná opozice dokázala na Slovensku rozjet svou kampaň, a jak se agresivně snaží doslova a do písmene hyenisticky, tancem nad hroby obou zavražděných zneužít situace a šoku veřejnosti k vyvolání předčasných voleb ještě předtím, než se cokoliv vyšetří. S podezřením hledím na hyperaktivitu prezidenta Kisky, který se prokazatelně tajně scházel s globálním lobbistou za své vlastní soukromé zájmy panem Sorosem a na kampaň médií na Slovensku, která se snaží Fica bez soudu okamžitě ukřižovat. Až příliš mi toto opět připomíná Majdan a na Slovensku již případně přímo i s krvavými oběťmi. Možná se někdy i dozvíme pravdu a možná, že stejně jako v případě stejně odporného vraždění na Majdanu, se nedozvíme nic. A teď přímo k tomu, co se děje kolem vaší osoby. V reportáži České televize, ale i článku iDnes.cz bylo odhaleno, že vlastníte a pronajímáte byty sociálně slabým rodinám, které pobírají sociální dávky. To je skutečnost. K samotné reportáži, kvůli které chystáte právní kroky, se teprve dostaneme. Není už pouhý tento fakt v rozporu s tím, co dlouhodobě hlásá SPD? Neměl by si politik vaší pozice takové konání raději rozmyslet? V reportáži České televize nebylo odhaleno nic, v této zakázkové reportáži České televizi se manipuluje a lže. Veškeré informace o této své životní situaci jsem zveřejnil sám a dobrovolně více než rok před volbami na tomto svém profilu. Další informace zde a také zde. V této životní situaci jsem se ocitl dlouho před svým vstupem do hnutí a také byla jednou z mnoha motivací ke vstupu do veřejného prostoru, protože zkušenosti, které jsem získal, byly jak zdrcující, tak motivující a i díky nim dnes moc dobře vím, jak lze a jak nelze situaci s těmi skutečně dokonale systému přizpůsobivými řešit. Jednoznačné to opravdu není, nikdy nebylo a nikdy nebude tím, že se rozdá ještě více miliard neziskovým organizacím, které za poslední dekády a stovky miliard korun předvedly žalostné výkony s nulovým efektem. Má životní situace není v rozporu s žádným naším programovým bodem, postupně jsem se i za cenu neobsazení bytů a dotování provozu domů z vlastních prostředků dopracoval až ke klientům, kteří měli pracovní minulost, čistý trestní rejstřík a spolupracovali se státními orgány při péči o své děti Mluví se o předraženém nájemném v dané vyloučené lokalitě, ve které je podle odborníků taková cena příliš vysoká. Jak její výši chcete obhajovat? Nijak. Nájemné není předražené, naopak je vzhledem k opotřebovávání nemovitostí příliš nízké, a proto v tomto není co obhajovat. Koho to opravdu zajímá, zde je mé vyjádření na Facebooku. Hodláte tyto pronájmy nějakým způsobem řešit? Mám na mysli, zda chystáte nějakou změnu? Ano, domy vyklidím a budou prozatím prázdné. Pro mne to tak bude dokonce lacinější varianta. Dnes jsem díky spotřebě energií v těchto domech každý měsíc v minusu zhruba třicet tisíc korun, a až budou domy zakonzervovány, budu pouze splácet hypotéky bez energií a sledovat, jak díky politice města, která vytvořila z této původně lukrativní čtvrti ghetto, cena nemovitostí neustále klesá. V tomto vlastně mohu České televizi poděkovat, protože vytvořila na nájemníky takový tlak, že mám konečně možnost nemovitosti v klidu zakonzervovat, dokud se pro ně nenajde jakékoliv jiné uplatnění. Bývalí členové SPD sbírají podpisy v petici kvůli vašemu odvolání. Více lidí si stěžuje na způsob vašeho jednání a tak dále. Proč podle vás dochází k tak silným krokům? Žádné silné kroky skutečné vnitrostranické konkurence nevidím. Vidím jen mediální výkřiky. Prakticky nic z níže uvedeného v oné reportáži České televize nezaznělo a možná by bylo fajn se paní reportérky zeptat proč. Onu petici podepsalo k dnešnímu dni 33 lidí, většinou lidí, kteří ji sepsali, a jejich okolí. Nehledě na to, že sama petice je plná nepravdivých údajů a její text minimálně hraničí s pomluvou. My jsme dnes ještě silnější, ještě výkonnější a ještě jednotnější, než jsme byli předtím, a tito lidé jsou dnes již přesně tam, kam vždy ve skutečnosti patřili, i když se nepříliš dobře přetvařovali jako naši kolegové. Jsou tedy v ODA, v Realistech, v Rozumných a ve stranách, které jsou vidět občas v médiích, ale ne v srdcích voličů. Také jsou zpátky ve svých firmách, kterým chtěli zřejmě dopomoci k větší prosperitě zneužitím naší práce. Myslím si, že například někdo, kdo se pokoušel neúspěšně kandidovat nejprve za Úsvit, poté za ANO, následně za SPD a ve finále skončil na kandidátce Realistů, není charakter, ale minimálně politický turista bez zásad. A přesně takovýto druh lidí od nás odešel. Zde je třeba opět uvést na pravou míru informace zatajené reportérkou České televize v její reportáži. Měla všechny tyto informace k dispozici, jak ode mne, tak z otevřených zdrojů a z nějakého důvodu se je ve své reportáži, podle mne točené na politickou objednávku, rozhodla cenzurovat tichem. Mezi takzvanými bývalými členy SPD, kteří o nás dnes tak ochotně v České televizi lžou a pomlouvají, jsou tedy lidé, kteří kandidovali v posledních parlamentních volbách za ODA, Realisty a Rozumné a také podnikatelé, kterým jsme neumožnili privatizaci našeho klubu. Jsou to lidé, kteří se snažili nominovat se na volitelná místa naší kandidátky a neuspěli v prokazatelně demokratickém procesu jejího sestavování jak napříč okresy, tak na závěrečné krajské konferenci. Nezískali to, po čem toužili. Projevilo se to tím, že k nám nevstoupili, aby pracovali pro náš program, ale protože chtěli pracovat pro sebe a nás chtěli použít jako výtah k funkci, popřípadě jako investici. My máme své postupy jak transparentně oddělit zrno od plev a v tomto případě zafungovaly dokonale, jak na nasazené krtky, tak na politické podnikatele. Jedním z nich je dlouhodobá, trpělivá a prokazatelná práce ve prospěch hnutí a tím druhým odvaha naše hnutí veřejně reprezentovat, a to i v době, kdy se proti nám vede agresivní antikampaň. Když může odvážně bojovat s nepřízní médií náš lídr, musíme toho být schopní i my, Tomio vybojuje mnoho bitev, ale zcela určitě se mu bojuje lépe s naší podporou v zádech. Nepotřebujeme ani neviditelné členy, ani neviditelné kandidáty. Někteří tito lidé neuspěli, protože neproklouzli naším systémem, nechtěli pracovat a nechtěli reprezentovat naše hnutí, ale naopak chtěli nechat pracovat a riskovat náš tým a ve finále pouze slíznout smetanu. Neuspěli ani ti, kteří se pokoušeli náš systém pro sebe individuálně, třeba finančními příspěvky ohnout. Všichni tito lidé poté, co neuspěli, se prakticky okamžitě objevili na kandidátkách jiných stran, nebo rozjeli a podporovali soukromou volební kampaň jednotlivců mimo struktury klubu. Toto je minimálně podezřelé, ne-li přímo usvědčující. Funkce a nominace nejsou zadarmo, ale rozhodně nejsou za peníze, jsou za trpělivou, dlouhodobou, poctivou práci pro přímou demokracii a za odvahu veřejně hájit naše hodnoty. Tito lidé si z hnutí odvedli své příznivce a rozjeli antikampaň, nyní již v dresu a ve jménu svých nových stran. Tato nezpochybnitelná informace v České televizi nikdy nezazněla. Nejedná se v žádném případě o krizi našeho klubu, ten je stabilní, jednotný, stále se rozrůstá a den co den pracuje na prosazování našeho programu. Takže, když to shrnu z úhlu pohledu naší krajské organizace, prošli jsme dokonalým očistným procesem, v průběhu kterého nás opustili lidé, kteří chtěli jen a pouze zneužít Tomia Okamuru a práce lidí z našeho hnutí k vlastnímu prospěchu, pokoušeli se naši organizaci zprivatizovat, a ti, kteří se jimi bohužel nechali napálit. Jako perlička působí i další v reportáži jen velmi lehce zmíněný fakt, a to, že tito bývalí členové vystupující v oné reportáži nebyli z SPD vyloučeni, ale sami odešli. Rezignovali, přestože měli možnost opět na krajské konferenci obhajovat své názory a postoje. Nebyli vyloučeni, odešli sami, kandidovali za konkurenci a sami posléze kontaktovali jak Českou televizi, tak další média standardně útočící na SPD místo toho, aby se účastnili našich okresních schůzek a konferencí v době, kdy na ně měli přístup. Myslím, že toto je definitivní důkaz o tom, kdo je kdo v tomto příběhu. Chcete důkaz místo slibů? Sledujte naši kampaň v komunálních volbách v Moravskoslezském kraji a opět uvidíte stovky našich členů dobrovolně pracovat pro SPD Tomia Okamury v ulicích našich měst. Tisíce lidí se sešly na demonstraci s názvem „Zemane – ČT nedáme“ na podporu České televize a svobody slova. O den později studenti stávkovali za dodržování ústavních zvyklostí. Požadovali, aby vláda v demisi nekonala zásadní a personální kroky ani nevytvářela nové ústavní pořádky. A také aby Senát důrazně vystoupil proti nedodržování ústavních zvyklostí. Jsou porušovány ústavní zvyklosti a je to symbolické, že se opět zapojují do protestů studenti? Domníváte se, že někdo vyslyší jejich požadavky? Demonstrovat postoje je v pořádku. To jsme dělali, děláme a budeme pochopitelně dělat i my. Zneužívat děti, školní a akademickou půdu, zneužívat své postavení ředitele školy anebo rektora, lhát a manipulovat již v pořádku není. Pouhá proklamace požadavků je také legitimní, jejich vynucování jinak než ve volbách legitimní není. Jediný legitimní způsob, jak mohou dnešní protestující fakticky a reálně tlačit na současnou politickou reprezentaci, jsou blížící se komunální volby. Takže pokud budou dnešní demonstrující zítřejšími aktivními voliči v komunálních volbách a jako vítězové komunálních voleb – zejména ve velkých městech, kde se hlasuje více stranicky a politicky – vyšlou jasný signál současné politické reprezentaci, že je národ většinově na jejich straně, tak bude vše v pořádku. Pokud se vydají cestou majdanizace protestů, můžeme mít všichni velký problém. Míč je dnes na jejich straně hřiště. V Devadesátce na ČT 24 položil jeden z diváků řediteli České televize otázku, proč odmítá naše veřejnoprávní televize uvádět honoráře svých moderátorů a zaměstnanců, když BBC musí. Moderátor doplnil, že v roce 2017 BBC poprvé zveřejnila platy a byla to součást velké dohody s politiky, kteří výměnou slíbili moratorium na zásahy do legislativy, která se BBC týká. „Toto je řešení, které máte za to, že je třeba životaschopné i v České republice?“ dokončil moderátor otázku. „Já si nejsem jistý, že česká společnost je na takovouhle situaci připravena. A jak jsem vysvětloval, my bojujeme s dvojím právem. Jedno právo je právo na informace a právo na transparentnost a druhé právo je právo na ochranu osobnosti a na osobní údaje. A samozřejmě tam se to snažíme vážit. To znamená, když nás koncesionář osloví s tím, abychom mu dodali údaje tohoto typu, snažíme se mu vyhovět v maximální možné míře, abychom zároveň ale nenarušili osobní údaje a osobní svobodu našich zaměstnanců. Zatím mám pocit, že se nám to ve většině případů daří,“ reagoval generální ředitel Petr Dvořák. Podle vás, měl by smysl „obchod“: zveřejnění platů zaměstnanců za moratorium na legislativní zásahy? Měla by Česká televize zveřejnit honoráře? Toto je pro mne naprosto nepřijatelné a v Evropě v roce 2018 toto hodnotím prakticky jako plivnutí do tváře těm, kteří svými penězi mnohdy nedobrovolně plní konta zaměstnanců České televize. Zaměstnanci veřejnoprávního media jsou činní ve veřejném prostoru, velmi významným způsobem ovlivňují politické dění v zemi a podle toho by měla být jejich majetková situace podrobována stejným pravidlům, jako je podrobována majetková situace aktivních politiků. Starosta i té nejmenší obce je nějakým způsobem majetkově kontrolován veřejností a já si myslím, že by to mělo platit i pro novináře, redaktory, komentátory pracující pro takzvaná veřejnoprávní média, ale i pro hosty v těchto pořadech, pokud jsou za svou účast v nich honorováni. Dnes jsem se bavil s reportérkou Českého rozhlasu, která neměla vůbec žádný problém mi sdělit, že její příjem je třicet osm tisíc korun měsíčně, tato mladá slečna tuto odvahu měla a já jí poděkoval. Získala si svou transparentností minimálně částečně mou důvěru a dodala mi jiskřičku naděje, že ne vše je ve veřejnoprávních médiích odsouzeno ke zmaru. Ovšem je evidentní, že někteří zaměstnanci plátců koncesionářských poplatků se na rozdíl od ní bojí, a já osobně si myslím, že oprávněně. Mohu se ovšem pouze obávat, protože vedení České televize drze odmítá svým zaměstnavatelům, občanům této země, skládat účty. Toto považuji za skutečné ohrožení demokracie a skutečně nezávislých médií. Těch médií, která nevlastní a nekontroluje žádný oligarcha, a která nejsou financována z koncesionářských poplatků. Toto je pro mne skutečným ohrožením objektivity informování široké veřejnosti. Netransparentní financování, nulová kontrola, a tím pádem nevyhnutelná privatizace veřejnoprávních médií, to je to, co se mi nelíbí. U veřejnoprávních médií, která disponují miliardami korun a v zemi s tak bolavou korupční historií jako jsme my, si jaksi nedovedu představit, že by tyto desítky miliard za ty roky unikly pozornosti kmotrů, oligarchů a profesionálních tunelářů. Ne, zcela určitě neunikly a zcela určitě se k nim pokusili dostat a zcela určitě, pokud se jim to podařilo, tak nemohou být a nebudou odhaleni do té doby, dokud nebudou takzvaná veřejnoprávní média také veřejně kontrolovatelná. Bojujeme proti korupci mezi politiky, pojďme bojovat i proti korupci mezi novináři. Chce mi snad někdo tvrdit, že novináři jsou jako jediná profesní skupina v této zemi dokonale imunní vůči korupci, když vůči ní nejsou prokazatelně odolní ani policisté, soudci, lékaři, soudní znalci, hejtmani, starostové, poslanci, senátoři?

Příznivci Západu budou volit radši Zemana než Topolánka. Protože dřív umře, naznačuje redaktor Novinář Jan Moláček se v textu pro server Aktuálně.cz rozzlobil na Mirka Topolánka. Bývalý předseda ODS prý „hradní partičce“ Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého nadělil předčasný vánoční dárek. „Ať už stojí za prezidentskou kandidaturou Mirka Topolánka kdokoliv, jedno je jisté – Martin Nejedlý s Vratislavem Mynářem se letos mohou přestat těšit na Vánoce. Krásnější dárek pod stromeček nedostanou. Jakkoliv je Miloš Zeman přirozeným favoritem nadcházejícího prezidentského klání, jedna voličská skupina se z jeho pohledu musela zdát navždy nedostupná. Příznivci prozápadního směřování České republiky,“ zahájil svůj komentář Jan Moláček. Celý článek naleznete zde. Pokud by se však dostal do druhého kola prezidentské volby Miloš Zeman a Mirek Topolánek, pak zřejmě i voliči, kteří jinak nemohou přijít Zemanovi na jméno, hlasovali spíše pro stávající hlavu státu. Tak to alespoň vidí Moláček. Co ho k takovému názoru vede? Pokud do druhého kola prezidentské volby postoupí Zeman a Topolánek, budou proti sobě stát dva velcí kritici EU. Jeden je však starý a unavený, takže zřejmě bude muset hodit ručník do ringu, zatímco druhý kandidát je na vrcholu sil. Proevropští voliči by si tedy mohli říci, že raději zvolí Zemana, protože existuje naděje, že brzy odejde z funkce. Novinář nechápe, jak mohl Topolánka podpořit předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který o sobě tvrdí, že je proevropským politikem. Když se podíváme na rozhovory Mirka z poslední doby, zjistíme prý, že expremiér z řad ODS rozhodně proevropský není. „Dnešní bruselský establishment řízený dvojicí Macron–Merkelová nám vnucuje nové ideologie genderu, klimatického alarmismu a multikulturalismu,“ nebo: „Poslední projev Emmanuela Macrona byl šílený,“ citoval z Topolánkova rozhovoru pro server Info.cz Moláček. To jsou věty, které se proevropským voličům moc líbit nebudou, takže ve druhém kole prezidentské volby podpoří spíše Zemana.

Napadli starší paní. Miroslava Němcová opět znechuceně o Číňanech, Zemanovi i Petru Nečasovi ROZHOVOR Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová připustila, že ji velmi zarazilo chování čínské ambasády, která se vměšuje do života v České republice organizováním bojůvek proti českým občanům. Ale nelíbilo se jí ani počínání české policie, která místo toho, aby se zaměřila na výtržníky z čínských řad, zaměřila se na české občany. Odmítla výrok expremiéra a expředsedy ODS Petra Nečase, že protesty jsou projevem primitivního antizemanismu. „Ty přepálené manévry, Praha přeměněná v Peking, musely nutně vyvolat reakci lidí, kteří si myslí, že slušné přivítání je namístě, ale není namístě podbízení se a servilita té úrovně, jaké jsme byli svědky,“ prohlásila Miroslava Němcová v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Co říkáte na průběh návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a na incidenty při jeho vítání při průjezdu Prahou, kdy Číňané napadali české občany? Jako první věc, která mne zarazila, bylo chování čínské ambasády v Praze, když jsem si přečetla, jak organizovala skupiny mladých Číňanů a převážela je autobusy buď do Lán, nebo na příjezdovou cestu od letiště. Šokovalo mne, když jsem potom viděla záběry, jak se tam tyto nabrífované skupiny chovaly, a přečetla jsem si, že tito lidé dostali z čínské ambasády zadání, že byli vybaveni vlajkami, vuvuzelami a nevím čím vším, aby je bylo vidět a slyšet, a že zároveň dostali pokyny, pokud by tam přišli nějací Češi s protestem, aby je překřičeli nebo se do nich nemilosrdně pustili, jak jsme v záběrech viděli. Vrhli se i na dva koledníky a na jednu starší paní. Šokuje mne fungování čínské ambasády, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek by měl vznést dotaz, jak to, že se čínská ambasáda vměšuje do života v České republice organizováním těchto v podstatě bojůvek proti českým občanům. Nevím, jestli je to na nějakou nótu, ale budu se pana ministra osobně ptát, co pro nápravu těchto věcí udělá. A jak jste vnímala chování české policie? Ze záběrů bylo vidět, že policisté vůbec nereagovali na fyzické útoky Číňanů, ale zaměřili se naopak na pokojné české demonstranty s vlajkami Tibetu, kteří přišli svobodně a pokojně vyjádřit svůj názor. Ze záběrů, které jsem viděla, se mi nezdá, že by se policisté chovali jako Policie České republiky, která má chránit české občany. Měla jsem dojem, že jednali v panice, protože celé nasazení policie bylo tak abnormální. Ví Bůh, jak dlouho trénovali na tento příjezd, takže se chtěli určitě zalíbit, a proto se vrhali na naše lidi, kteří tam v podstatě nic nedělali, jen drželi tibetskou vlajku. Místo toho, aby se policie zaměřila na výtržníky z čínských řad, zaměřila se na české občany. Považuji to za pochybení, ale vycházím jen ze záběrů, které jsem viděla, a ze svědectví účastníků, které jsem si přečetla na nejrůznějších serverech. A tohle počínání Policie České republiky se mi vážně nelíbilo. Budete také chtít vysvětlení po ministru vnitra Milanu Chovancovi? Zeptáte se třeba na to, jaké policie dostala zadání v souvislosti s příjezdem čínského prezidenta do České republiky? Určitě se budu pana ministra vnitra, tak jako ministra zahraničí buď ústní, nebo písemnou interpelací ptát na to, co zdůvodnilo tak enormní nasazení policistů na tuto akci, protože to byly nebývalé manévry, i jak on, jako ministr vnitra České republiky, hodnotí zásahy proti českým občanům. To ano, to se ptát budu. Bezpečnostní opatření jsou v souvislosti s třídenní návštěvou čínského prezidenta skutečně mimořádná, mnohem masivnější než před šesti lety, kdy v Praze byli americký prezident Barack Obama a jeho tehdejší ruský protějšek Dmitrij Medveděv. Považujete to za adekvátní? Policie to zdůvodňuje zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě po teroristických útocích v některých evropských metropolích. Nechápu to masivní nasazení policistů, to byly manévry. Mně jako člověku, který už pozoroval řadu nejvyšších návštěv v České republice, to nepřipadá normální. Nemyslím si, že by tady prezident Si Ťin-pching byl nějak ohrožen, nemyslím, že tady jsou známky toho, že Čína je na tapetě nějakých teroristů. To bych se spíš obávala ve chvíli, kdy sem přijížděl prezident Izraele, ale to se tady takovéto manévry nekonaly. Přičemž Izrael je náš dlouhodobý strategický partner v zahraniční politice už od konce druhé světové války. A sázet na toto spojenectví je daleko silnější, strategičtější a jistější vazbou než to, co předvádíme ve vztahu k Číně. Jak hodnotíte slova prezidenta Miloše Zemana v rozhovoru pro čínskou televizi, že už nejsme v područí USA a EU, že už jsme nezávislou zemí a formulujeme svou zahraniční politiku, která je založena na našich vlastních zájmech? Nejsou to zvláštní slova od člověka, který krátce po svém příchodu slavnostně vyvěšoval na Pražský hrad vlajku Evropské unie a volal po zavedení eura? Myslím, že to je už důsledek prezidentské volby, kterou zajišťovali někteří lidé z okruhu pana Tvrdíka a pana Nejedlého. A tyhle struktury, které volbu určitě i financovaly, musí dostat svůj vklad zpět. A pan prezident se už před nějakou dobou rozhodl nebrat v potaz, že je prezidentem suverénní České republiky, ale chce se zalíbit pouze skupinám, u kterých vidí naprosto jasné spříznění, a byznys plánům Tvrdíka, který přivedl ke krachu České aerolinie a teď zřejmě podniká podobným způsobem. Sice napojením na Čínu, ale vyrábí z České republiky něco, co chce ministr Babiš, tedy svoji firmu. Kritiku prezidenta a jeho spojování s Čínou a poškozování čínských vlajek označil bývalý premiér a někdejší předseda ODS Petr Nečas za primitivní antizemanismus. A dokonce se pochlubil, že jeho vláda byla první, která začala dělat pragmatičtější politiku vůči Číně. Vy jste současné pročínské aktivity Petra Nečase označila nedávno v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz za jeho osobní záležitost, která vás nemile překvapila. Ale když si dnes Petr Nečas přisvojuje určité zásluhy a odvolává se na své tehdejší postoje, když byl premiérem za ODS, jde skutečně jen o jeho osobní záležitost, není to i záležitost ODS? Pokud jde o poškozování čínských vlajek, myslím, že to žádný projev primitivního antizemanismu nebyl. Byl to projev, na který pasuje jedno hezké české přísloví: jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Prostě ty přepálené manévry, Praha přeměněná v Peking, musely nutně vyvolat reakci lidí, kteří si myslí, že slušné přivítání je namístě, ale není namístě podbízení se a servilita té úrovně, jaké jsme byli svědky, a zareagovali. Pokud jde o Petra Nečase, já jsem řekla, že jeho soukromé aktivity komentovat nebudu. Jestliže on ve své funkční etapě napomohl některým pragmaticky myšleným krokům ve vztahu k Číně, budiž to přivedeno na pravou míru, není to tedy jen zásluha Miloše Zemana, některé kroky k tomu musely být učiněny už dříve. Ale víc se k tomu nechci vyjadřovat, protože mám dojem, že ta přetahovaná, kdo má větší či menší zásluhy, zastírá skutečnost, že Miloš Zeman nás svými vyjádřeními odklání od zatím jasných vazeb, které máme, a to od vazby na Spojené státy a NATO a také od vazby na sice velmi chybující Evropskou unii, pokud jde o imigranty. Ale jsme jejím členem. Vaše stranická kolegyně a bývalá poslankyně Kateřina Dostálová na sociální síti napsala: „Petře Nečasi, měla jsem Tě ráda. A mám Tě plné zuby. Ublížil jsi nám všem, že jsi neuměl ukočírovat svůj osobní život. A schválně to píšu. Tak val Langerovo CEVRO a jezdi si s Milošem za Číňanama. Ale drž hubu vůči lidem, kteří tu ideu na rozdíl od Tebe drží… Tohle slizounství bez páteře nesnáším.“ Je to ojedinělý hlas, nebo se v ODS v souvislosti s aktivitami Petra Nečase ozývá častěji? Netroufnu si mluvit za nikoho z ODS, protože se na mne v souvislosti s výroky Petra Nečase nikdo neobracel. Takže mohu mluvit jen za sebe. Ale zároveň si myslím, že nejsem sama, kdo v ODS není nadšen tím, jak se Petr Nečas zúčastnil s Milošem Zemanem všech jednání kolem čínských akvizit, jak spolupracuje s panem Tvrdíkem, jak se účastní jednání, které svolává Vojtěch Filip spolu s čínskými aparátčíky na téma Jak řídit a rozvíjet stát. To jsou věci, které nechápu a s kterými nesouhlasím, protože to odporuje tomu, jaké politické a ideové cíle Petr Nečas říkal. Kateřině Dostálové rozumím a řekla bych to stejně. Co může tohle navazování styků s Čínou znamenat pro Českou republiku do budoucna? Někteří upozorňují, že vztahy s Čínou přinesou do české ekonomiky potřebné investice. A kritiky, kteří se obávají spojení s komunistickým režimem, protože jsme ho ještě nedávno zažívali na vlastní kůži, upozorňují na to, že i jiné evropské země vítají čínského prezidenta s velkou pompou, například Velká Británie. Řekla bych, že ta vnější známka – přivítání – je určitě srovnatelné. Ale není srovnatelné, jak se Velká Británie nebo Německo umí bránit aktivitám Číny, které ohrožují vlastní bezpečnost těchto zemí. Dokázaly se ubránit pronikání investic, které zdaleka nebyly bezpečné, totéž se týká Ameriky, Austrálie, Kanady. Já vidím naši slabinu v tom, jestli jako malá země dokážeme klást důraz, aby kapitál, který sem přichází, byl za prvé čistý, za druhé, aby to byl kapitál, který budeme umět dohlídat, aby pro nás nebyl bezpečnostním rizikem. Například se hodně mluví o pronikání společnosti CEFC, která už tady investovala do fotbalu, piva, nemovitostí, leteckých společností, ale má nějaký silný armádní vliv. Hovoří o tom Bezpečnostní informační služba, ta ve své zprávě za rok 2014 uvedla, že to byl rok ve znamení důrazu na infiltraci čínských rozvědných aktivit do českých politických a státních struktur, což je určitě velké riziko. Myslím, že na tohle by měl stát dávat pozor a chovat se stejně obezřetně, jako se umí chovat Němci, kteří vykázali jednu čínskou banku, která se chtěla propojit s drážďanskou bankou. Neumožnili jí to. Jeden z cílů, který vidím v té silné aktivitě Číňanů, ať už politické, nebo ekonomické, je v tom, že letos v prosinci končí patnáctileté přidružení Číny ke Světové obchodní organizaci. Čína tam zatím byla jako přidružený člen, nebyla definována jako země s tržním hospodářstvím. Číně jde zejména o to, aby byla přidružena k zemím s tržním hospodářstvím, což jí umožní daleko více pronikat na evropský trh, zbavit se antidumpingových cen. Jedna ze studií mluví o tom, že pokud by k tomuto kroku došlo, v České republice by zaniklo minimálně devadesát osm tisíc pracovních míst, protože by se k nám bez cel valil ještě víc než dnes levný sortiment zboží. To vidím jako jednu z dalších věcí, které by si Česká republika měla hlídat. Existuje riziko, že by mohla být postižena další odvětví, podobně jako málem zcela zanikl textilní, sklářský nebo obuvnický průmysl kvůli levnému čínskému zboží? Mluví se o různých odvětvích, která by na to doplatila: dodavatelé do autoprůmyslu, keramický průmysl, skláři, papírenství.

Petr Havlík: Pro Babiše jsme jako párek a kobliha. Túruje se Zemanem strach z migrantů. Pro Čínu jsme snadné sousto Někdejší mluvčí Občanského fóra a spoluzakladatel ODS Petr Havlík v rozhovoru pro Svobodné fórum pohovořil o tom, jak máme stále více našlápnuto stát se mixem čínské kolonie a ruské gubernie, zostra se pustil do Andreje Babiše a podivil se nad strachem Čechů z migrantů. K ruskému vlivu u nás Havlík uvádí, že „jedna věc je to, že někdo investuje do toho, aby nějací trollové kompletně obsadili internetové diskuse, to je tak jasné, že o tom nemá smysl polemizovat, ale v České republice je dnes asi 15 tisíc firem, které mají definovaného ruského vlastníka. Můžeme se domnívat, kolik dalších českých firem zde funguje přes domácí bílé koně. Předchozí vlády – především ty vedené Stanislavem Grossem a Milošem Zemanem – dokázaly prodat Rusům i zásadní strategické věci. Rusové to vnímají tak, že jsme jejich území.“ Čína prý zase hledala ve východní Evropě měkký podbřišek, to nejsnazší sousto, aby ho našla u nás. „Já bych řekl, že v tomhle jsme absolutně na špici. Dokonce se zdá, že Česká republika je snazší sousto než Maďar Orbán, než dnes značně oslabený tatranský samec Fico. Když tady vládnou lidé, kteří jsou schopni změnit názor dvakrát během dne, když na Hradě sedí člověk, který má různé vztahy, různé motivace a různé lásky, náklonnosti a závislosti, udělají si rešerši a vidí, jak je to snadné,“ říká někdejší mluvčí Občanského fóra a spoluzakladatel ODS. Žijeme v předsíni totality Hodně kritický je Havlík k předsedovi hnutí ANO a ministru financí Andreji Babišovi, o němž kupříkladu tvrdí, že „pro Babiše jsme všichni jen spotřební zboží s dočasnou trvanlivostí, asi jako párek z Kosteleckých uzenin nebo kobliha z Penamu. A on si navíc ve své zvrácenosti myslí, že to je tak správně“. Navíc prý Babiš vytvořil antipolitiku, vyprázdnil zásadní pojmy, zlikvidoval i to torzo skeletu české politiky či zdárně využívá různé druhy užitečných idiotů. Vládu dle někdejšího mluvčího Občanského fóra řídí Babiš metodami Státní bezpečnosti. „Všechno je otázka ceny a formy nátlaku. Já se obávám, že on takto dokáže zpacifikovat nejen vládu, ale i média a takzvané opoziční síly, včetně mnohých občanských protikorupčních aktivit a iniciativ. Přesně jako kdysi StB. To je taková předsíň totality, v čem žijeme. Ale ty dveře už se otevírají, slyším to jejich vrzání,“ obává se Havlík. Hysterie z migrantů Někdejší čelní představitel ODS také dle svých slov s hrůzou zírá na to, jak důkladně bylo využito problému migrační krize. Přitom je prý zvláštní, v jak hysterické atmosféře žijeme, přestože 99 procent obyvatel této země nevidělo živého migranta ani si nekliklo na Wikipedii, aby se podívali, co je to islám. Strach je prý zkrátka nejsilnější emoce a je k nevíře, jak to funguje. „A to vůbec nepodceňuji ten skutečně velký problém globálního rozměru, kterým to současné stěhování národů je. Ale všímáte si té dojemné shody Zemana s Babišem, kteří okamžitě naskočili na poptávku a túrují atmosféru, čímž totálně a cíleně zahlušili všechna ostatní témata? Oni nás ochrání, oni se o nás postarají… Jako bych to už někdy slyšel,“ uzavřel Havlík. Celý rozhovor k přečtení ZDE

Nasrat na vás, milánkové, pravil soukromník. Zahradil slíbil světlé zítřky. A poslanci ČSSD obdivují projev Vojtěcha Filipa Události v Bruselu, kde během úterka při několika výbuších na letišti a v metru zemřelo přes třicet lidí, vyvolaly mnoho reakcí. Některé z nich zasadily výbuchy do širšího kontextu událostí v Evropě. Ta se prý řítí čím dál hlouběji do chaosu a je otázkou, jestli to není záměr. Pavel Havlíček, řezník a senátní kandidát za Stranu soukromníků, doposud vystupující především proti EET, se nyní na svém facebooku jasně a bez vytáček vyjádřil i k tématu islámu. Zaujali jej totiž politici dokola a do omrzení vykládající, jak se teroristickými útoky v Bruselu nemáme nechat zastrašit. „A smíme se nasrat?“ táže se Havlíček. Pak vysvětlil, že jeho nasranost už ale bude mít jiný objekt. „Nasrat se na vás, milánkové, kteří pořád nechcete slyšet to pravé jméno,“ píše. „Učení islámu vede současné teroristy k teroru,“ píše rezolutně. Jenže někteří lidé si podle řezníka tuto jednoduchou pravdu odmítají připustit a místo toho raději teoretizují, jaké chyby jsme nadělali my. Europoslanec ODS Jan Zahradil v souvislosti s útoky na Brusel prozradil, co mu shodou náhod jen pár hodin před nimi říkal podnikatel z Pákistánu, jehož logistická firma operuje v Africe i v Perském zálivu. „Jste pořád bezpečná země. Nenechte si to zkazit, jako třeba v Belgii,“ radil europoslanci. Jestli to prý takto půjde dále, začnou nadnárodní korporace stěhovat své centrály do Prahy, protože to bude jedna z posledních bezpečných metropolí. „Bezpečnost se stane klíčovým faktorem pro to, kdo kam půjde a kdo s kým bude dělat byznys,“ prorokoval, aniž tušil, co se za pár hodin odehraje v Bruselu. Několik poslanců pak na svých facebookových profilech sdílelo projev svého kolegy Vojtěcha Filipa. Předseda komunistů jen pár hodin po bruselských útocích ve Sněmovně prohlásil, že válka proti Evropě, kterou sledujeme, začala již v roce 1999 napadením Jugoslávie. Podle něj USA již prostě nevyhovovalo, že jim ekonomicky prosperující a politicky mnohem stabilnější Evropa konkuruje. „Přijali teorii chaosu a začali bojovat proti Evropě,“ pokračoval Filip. Evropa se podle něj nikdy nedokázala sjednotit na společně definovaném zájmu a důsledkem toho je, že se stále hlouběji propadá do rozvratu. Její další možné osudy pak ilustroval na příkladu multikulturní, prosperující a sociálně citlivé země, rozvrácené záměrně ze zahraničí, která se jmenuje Sýrie. Podle Filipa to postupuje zcela podle již dávno formulované „teorie chaosu“, systematicky plánující rozvrat. „Projev, který stojí za to si poslechnout,“ doporučil svým odběratelům Jaroslav Foldyna. Stanislav Huml, jeho kolega z poslaneckého klubu ČSSD, jej doporučil slovy: „Projev, který mne dnes opravdu zaujal.“ Celý příspěvek Jana Zahradila: VČERA jsem mluvil v Praze s jedním pákistánským (!) podnikatelem. Logistická firma, operuje v zemích Zálivu, v Africe. Řekl mi: "Jste pořád bezpečná země. Nenechte si to zkazit, jako třeba v Belgii. Uvidíte, nadnárodní korporace k vám budou časem stěhovat své centrály. Protože bezpečnost se stane klíčovým faktorem pro to, kdo kam půjde a kdo s kým bude dělat byznys." Vzhledem k dnešku prorocká slova. Měli bychom podle toho jednat. Celý příspěvek Pavla Havlíčka: Nemáme se nechat zastrašit? A smíme se nasrat? Ale nasrat na vás milánkové, kteří pořád nechcete slyšet to pravé jméno. Učení Islámu vede současné teroristy k teroru víme? Ale vy máte chuť teoretizovat a hledat, kde sakra my, soudruzi, děláme tu chybu...

MO RF označilo Kirbyho slova o bombardování nemocnic za informační lapsus Ruské ministerstvo obrany komentovalo prohlášení mluvčího amerického MZV Johna Kirbyho, že Rusko prý bombarduje syrské civilní objekty. „Po uplynutí tří dní je absolutně všem jasné, že údajně zničené bombardováním „nemocnice" a „mobilní špitály" v Aleppu existují pouze v hlavě mluvčího amerického MZV," poznamenal mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Tento „informační lapsus" zůstane podle Konašenkova „skvrnou když ne na uniformě, pak určitě na životopisu admirála Kirbyho." Mluvčí MO rovněž poznamenal, že se ruská strana nejednou obrátila na USA, Velkou Británii, Francii, Německo a mezinárodní organizace se žádostí o jakoukoli informaci o „špitálech" nebo „školách" v syrských okresech, jež mají v rukou teroristé, avšak odpověď byla vždy stejná: tyto informace nikdo nemá." Konašenkov upozornil na to, že všechny zprávy pocházely od místních „novinářů" a „aktivistů" nebo od Bílých přileb. Odvolal se přitom na úřední zprávu britské vlády pod titulkem Nehumanitární pomoc Velké Británie v Sýrii v letech 2012-2015, v které se praví, že Bílé přilby dostaly od britské vlády 15 milionů liber a jistá média dalších 5,3 milionu liber. „V Rusku se tomu říká: Kukačka chválí kohouta za to, že ten chválí kukačku. Ale admirálu Johnu Kirbymu to zřejmě nedošlo," řekl na závěr Konašenkov.

Estráda Svobodných před finančním úřadem. Mávali růžovým papírem a nadávali na odboráře a ČSSD REPORTÁŽ „Přiznávám se, že poctivě pracuji, že se každodenně rvu o chléb vezdejší.“ Typický růžový list i s tímto textem mohli ve čtvrtek podepsat lidé před finančními úřady ve Zlínském kraji. Svobodní se Soukromníky chtěli poukázat na přebujelost státního aparátu právě v den, kdy lidé mají poslední možnost podat daňové přiznání, pokud nevyužijí poradce. „Za ODS se hrálo na strunu, kdo není podnikatel, je debil,“ uvedl Tomáš Pajonk, předseda Svobodných ve Zlínském kraji, kterému se ale nelíbí ani současný stav: „Někteří lidé jsou dobří podnikatelé a jiní dobří zaměstnanci. Odboráři i ČSSD chtějí tyto skupiny rozeštvat,“ zhodnotil Pajonk. Lodní lístek, originální daňové přiznání a také placku s nápisem „Jsem zločinec, živím se poctivou prací“, dostávali podnikatelé před finančními úřady ve Zlínském kraji. Svobodní a Soukromníci chtěli poukázat na to, že hodnoty se tvoří především u zaměstnanců či živnostníků a úřední kontroly jsou až druhořadá věc. Lodní lístek pak měl symbolizovat to, že jsou všichni živnostníci „na jedné lodi“. Řada lidí také vyplnila přiznání o tom, že poctivě pracují. „Nabízíme lidem možnost se přiznat například, že bez odmlouvání platí daně a krmí jimi stát. Když nám tento formulář lidé vyplní, dáme ho anonymně na podatelnu. Jde nám o to, aby si úředníci uvědomili, že tu jsou pro lidi,“ vysvětlil předseda Svobodných ve Zlínském kraji Tomáš Pajonk. Sám poukazuje na to, že minulá, ale i současná vláda příliš nepřispěla k renomé podnikatelů. „Kvůli vládě ODS získali špatné jméno. Všichni si mysleli, že kdo podniká, krade. Je ale také pravda, že v 90. letech žádná pokora ze strany podnikatelů příliš nefungovala. Hrálo se na strunu, kdo není podnikatel, je debil. Jenže někteří lidé jsou dobří podnikatelé a jiní dobří zaměstnanci. Teď zase odboráři i ČSSD chtějí tyto skupiny chtějí rozeštvat,“ zmínil Pajonk. Podnikatele naštvala Marksová: Z čeho si mám připlácet na důchod? U stánku Svobodných před finančním úřadem ve Valašském Meziříčí se zastavil také Pavel Hodslavský. „Nejsem velký podnikatel, vydělávám si sám na sebe. Dělám rytiny do kamene,“ podotkl. „Problém nevidím ani tak u úředníků, ti se chovají slušně, spíš systém je špatný. Házejí nám klacky pod nohy. Vadí mi, když paní Marksová rozesílá upozornění o tom, že si máme připlácet na důchod, ale nikdo nemá z čeho. Člověk má problém s tím, aby se sám uživil a ještě aby platil stát?“ uvedl Hodslavský. K dopisu z Ministerstva práce, který před časem rozčílil spoustu živnostníků Pajonk podotkl: „Ten dopis byla jednoznačně mediální kampaň, která měla říct zaměstnancům: ‚Hele, živnostníci jsou šmejdi, seberou vám důchod.‘ To byl záměr.“ Pajonk: „Berou energii k podnikání novým lidem.“ Budoucnost střední třídy a drobného podnikání u nás nevidí Pajonk příliš optimisticky. „Myslím si, že bude muset přijít nějaká další krize, aby se lidé zamysleli. Zatím jsou všichni dost v pohodě. To, že se postupně bere energie podnikatelům, zatím nemusí jít moc poznat, ale nakonec situaci nevydrží. Berou energii k podnikání novým lidem. Starší už nemají východisko, a když na ně uvalí dalších deset regulací, přežijí to, protože nic jiného ani dělat nemohou. Mladí ale místo toho, aby si například otevřeli vlastní prodejnu nebo kavárnu, se nechají raději zaměstnat. Otázka pak je, kdo je zaměstná,“ uvedl. Do voleb půjdou Svobodní se Soukromníky. Pajonk: „Je to dobré spojenectví.“ Společná akce obou politických stran už se dala chápat i jako avízo krajských voleb. „Rozhodli jsme se, že půjdeme do voleb s nimi. Jsou silnější hlavně na Uherskohradišťsku. Máme společnou kandidátku, i když není ještě přesně určená. Snažíme se najít nějaké osobnosti krajského formátu, ale ne herce, spíš starosty nebo uznávané lidi. Soukromníci teď dostali novou krev do žil od pana Valenty, takže začínají líp fungovat a myslím si, že je to dobré spojenectví,“ uvedl Pajonk. „Stran, které jsou ochotné nějak hájit živnostníky nebo zaměstnance, moc není,“ dodal. Thaisz: Agrolevicová vláda hází klacky pod nohy všem aktivním a pracovitým lidem Stejně jako loni měli na stáncích k dispozici i výzvu vládě k odstraňování byrokratických překážek. „Chceme upozornit na to, že dnešní agrolevicová vláda hází klacky pod nohy všem aktivním a pracovitým lidem, jejichž daně prožírá přebujelý státní aparát nebo např. nesmyslné dotace. Chceme se postavit za všechny aktivní lidi a tímto symbolickým způsobem jim poděkovat, že jsou stále ještě schopni živit sami sebe, své zaměstnance a platit státu vysoké daně,“ uvedl Petr Thaisz, krajský předseda Strany soukromníků ČR.

Silná káva: Merkelová je obyčejná diktátorka. Jde přes mrtvoly Komentátor Jindřich Plzák na webu Neviditelný pes rozebral politický styl Angely Merkelové. Byť si to odmítáme připustit, máme prý co do činění s obyčejnou diktátorkou, která prosazuje svá rozhodnutí přes mrtvoly a proti vůli všech. A má na to velmi sofistikovaný postup... Úvodem připomíná scénku, kterak Angela Merkelová před televizní kamerou citovala program svých oponentů a pak vykřikovala „toto není moje Evropa“. Chytlavý výkřik jí následně oponenti s potěšením omlátili o hlavu, že Evropa skutečně není její. Jenže kancléřka si to prý celkem pravděpodobně sama myslí. Plzák totiž připomněl citát Václava Klause, jak vypadala zasedání evropských špiček podle Merkelové: „Hodiny se bezvýsledně diskutovalo, pak se Merkel se Sarkozym (předchůdce nynějšího francouzského prezidenta) vzdálila ze sálu, zanedlouho přišli a předložili řešení.“ Připomíná, že Merkelová začínala svou kariéru jako „Quotenfrau“, kvótová žena, kterou Helmut Kohl posadil na ministerstvo životního prostředí, protože potřeboval do vlády nějakou ženu z nových východních zemí. Jenže „kvótová“ Merkelová prý tehdy ohromila rázností, když ohlásila, že Německo bude „předjezdcem“ v oblasti životního prostředí a na tato slova si mnozí vzpomínali ještě po letech, když naráz zakázala jadernou energetiku. Nepřehlédnutelnou památkou na ekologické ministrování Angely Merkelové v devadesátých letech jsou pak parky větrných elektráren. CELÝ KOMENTÁŘ ZDE Na tyto nápady doplácíme kromě Německa i my jako jeho soused. Za miliardy totiž musíme budovat speciální transformátory, které by vyrovnaly výkyvy sítě, když zrovna nahoře na Baltu zafouká o trochu více. Jenže to je prý spolkové kancléřce jedno. „Merkel je splachovací. Vyslechne si s kamenným obličejem jakoukoliv kritiku, vytvoří před svým podbřiškem z prstů obou rukou kosočtverec a začne v klidu přednášet o lidskosti, solidaritě atd.,“ líčí reakci spolkové kancléřky. Řeči o lidskosti prý mnohé pomýlíly, takže nikomu nedojde, že Merkelová je diktátorka, který je pro svou moc ochotná použít jakékoliv prostředky. A tak bez souhlasu parlamentu jedním škrtem pera zlikvidovala jaderné elektrárny, a rovněž o své vůli slíbila německým střadatelům garance jejich úspor, takže daňoví poplatníci ve velkém sanovali nezdravé banky. Totéž pak zopakovala i v Řecku, zralém na bankrot, do kterého se cpaly miliardy – z peněz evropských daňových poplatníků. A když už se po pěti letech beznadějného pumpování začalo o Řecku mluvit příliš, začala se řešit otázka války v Sýrii a uprchlíků. Jenže tato kauza se vymkla totálně a hrozí napáchat skutečně nedozírné škody. Lidé se bouří, a tak se na to jde jinak. „K zastírání skutečně beznadějného stavu Unie je nutno bavit veřejnost stále novými problémy a zároveň utužovat morálku poddaných. Pravá ruka Merkelové, ministr financí Schäuble, vyhlásil zostřený boj organizovanému zločinu a praní peněz,“ popisuje. A tak se to prý dělá vždycky – k překrytí problému se vymyslí problém jiný. Jistotou je očerňování Ruska a Vladimíra Putina, v poslední době též maďarského Viktora Orbána. „Za tím vším, někdy přímo, někdy v pozadí, stojí diktátorka Merkel. Zřejmě si někteří myslí, hlavně kavárna, že se nás to bezprostředně netýká. Mají pravdu, bezprostředně ne. Teprve až budem nuceni přijmout 50 tisíc uprchlíků,“ uzavírá Plzák.

Martin Bursík z rádia: Já zvonil klíči, abychom se dostali na Západ, a teď nějaký prezident oznámí, že už tam zase nejsme? Dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl bývalý ministr životního prostředí a předseda Strany zelených Martin Bursík. S moderátorem Petrem Dudkem se bavili o návštěvě čínského prezidenta v Praze a o jeho názorech na celou situaci. „Zdá se, že česká politická elita se snaží vyjít Si Ťin-pchingovi v tom, že on neuvidí žádné protesty,“ vysvětlil Bursík s tím, že demonstrace bude i „za lidská práva v České republice“, protože takové jednání jsme od roku 1989 nezažili. Bursík v současnosti žije v Londýně a tam také čínského prezidenta nevítal. „Je důležité zdůraznit, že Británie si pořád drží pozici země, která kritizuje lidská práva,“ podotkl s tím, že Britové umějí obchodovat s Čínou a zároveň i mluvit o lidských právech. „Najednou jsme jedni z největších kolaborantů, kteří ohrožují pozici Evropské unie,“ řekl Bursík s tím, že kdysi jsme byli známí jako ochránci lidských práv bez ohledu na následky. Bursík dále zdůraznil, že politici prostě nemají poklonkovat Číně ani slovně, ani formou písemných dohod. To, že čeští politici odmítli podepsat text, ve kterém je napsáno, že uznáváme jednotné území Číny, nemá podle něj žádnou váhu, protože nejsou konzistentní ve svých výrocích a jde jen o „kus papíru“. „Já jsem se vrátil poté, co jsme zvonili klíči na náměstí, jako součást Západu, ale teď prostě nějaký prezident České republiky mi oznamuje, že mě vytahuje z tohoto civilizačního okruhu,“ řekl Bursík s tím, že se otáčíme směrem na východ, což si nikdo nepřeje, a dodal, že by prohlášení Miroslava Kalouska, ve kterém se vymezuje proti papalášským praktikám vlády, podepsal. Dal by však větší důraz na lidská práva. „Je to velikánské selhání naší demokratické vlády a našeho prezidenta,“ shrnul Bursík celou situaci o návštěvě čínského prezidenta. Celý pořad zde. „Já si myslím, že bych ho pozval,“ řekl Bursík na otázku, jestli by v případě, že by byl prezidentem ČR, pozval čínského prezidenta, s tím, že by „pojmenoval tu situaci nejtvrději, jak kdy ji kdo pojmenoval“. Vadí mu však i čínské investice v České republice a i české v Číně. Čínské firmy jsou totiž „ovládané čínskou komunistickou vládou napojenou na vojenský komplex“. Čína tak rozšiřuje svůj vliv, a to Bursíkovi velmi vadí, jelikož jde o „totalitní komunistický režim“. „My jsme součástí Evropské unie a ochrana přírody v Evropě je téma, které je poměrně podrobně regulováno,“ řekl Bursík o možném kanálu Dunaj – Odra – Labe, který prosazuje prezident Zeman. Mohl by se realizovat pouze v případě, že bychom nebyli členy EU. „Nikdy by ten projekt nedostal souhlas z Evropské komise.“ „To už je taková symbolika, ta panda za to nemůže,“ řekl Bursík s tím, že kvůli pražským politikům a uzavření sesterské dohody s Pekingem nebude bojkotovat zoologickou zahradu. „To spíš budu bojkotovat tu paní primátorku Krnáčovou, o té si myslím své.“

Putin o rezoluci EP: chci poblahopřát žurnalistům RT a Sputnik Ruský prezident Vladimir Putin při hovoru o rezoluci Evropského parlamentu o čelení ruským médiím prohlásil, že doufá ve vítězství zdravého rozumu a v to, že reálná omezení pro ruská média nebudou. Ve středu schválil Evropský parlament rezoluci pod názvem Strategické komunikace EU jako vzdorování propagandě třetích stran. V dokumentu se tvrdí, že Rusko údajně poskytuje finanční podporu opozičním politickým stranám a organizacím v členských zemích EU, uplatňuje přitom faktor dvoustranných mezistátních vztahů, aby rozkmotřilo členy společenství. Za hlavní informační hrozby pro Evropskou unii a její partnery ve východní Evropě je v rezoluci označována agentura Sputnik, televizní stanice RT, fond Ruský svět a federální agentura Rossotrudničestvo podřízená ruskému ministerstvu zahraničních věcí. Rezoluce obsahuje řadu ničím nepodložených obvinění, mimo jiné srovnává činnost takových sdělovacích prostředků jako Sputnik s činností teroristické skupiny ISIL. „Před nedávnem, a to ještě nadále pokračuje, se nás všichni pokoušeli učit demokracii, a jsme od těchto lidí vždy slyšeli, že to je ten nejhorší způsob… něco zakazovat," řekl Putin. „Nejlepší způsob je otevřená diskuze a představování v rámci této diskuze svých přesvědčivých argumentů pro prosazení svého názoru," řekl. Putin také poblahopřál spolupracovníkům zmíněných médií k tomu, že úspěšně plní svoji práci. „No, a těm našim představitelům médií, žurnalistům, kteří donutili představitele tohoto evropského orgánu přijímat takové řešení, těm chci poblahopřát k tomu, že provádějí, soudě podle všeho, aktivně a s výsledky a talentem svoji práci," prohlásil prezident.

Zeman a Babiš udělali ze lhaní standard. A lidi s tím nic neudělají, žasne Jiří X. Doležal Aféru kolem Čapího hnízda a Zemanovo tvrzení, že četl článek Ferdinanda Peroutky s titulkem Hitler je gentleman, dal do souvislosti publicista Jiří X. Doležal v zamyšlení, které zveřejnila webová stránka časopisu Reflex. Jak prezident Miloš Zeman, tak i Andrej Babiš prý v těchto kauzách lžou. Doležala překvapuje, že to kromě několika novinářů nikomu nevadí. A tak se podle něj lež pomalu stává standardem chování českých politiků. „Ferdinand Peroutka napsal, že Hitler je gentleman. Andrej Babiš není majitelem Čapího hnízda. Dva výroky, které by měly otřásat naší politikou. Ve skutečnosti otřásají pouze novinářskou veřejností – její částí – a intelektuální kavárnou, zatímco veřejnost zůstává v naprostém klidu,“ stýská si Doležal. Celý text je ZDE Všichni podle něj víme, že Ferdinand Peroutka žádný takový článek nenapsal. Ovšem nikdo, kromě osamělých pravicových novinářů a bezmocných intelektuálů, nekřičí „PREZIDENT REPUBLIKY JE LHÁŘ! K ROVNODENNOSTI DEMISI!“. „Nejsou demonstrace proti prolhanému prezidentovi, nejsou masivní celonárodní petice za jeho odstoupení, neděje se nic. Kromě vtipů. Lež se stala legitimní součástí české politiky,“ stýská si Doležal. Podobně podle něj všichni dobře víme, že Andrej Babiš je vlastníkem Čapího hnízda, i když on sám to popírá s tím, že vlastníkem je nějaká firma patřící do holdingu Agrofertu, který Babiš vlastní. Doležal připouští, že je tím sice pohoršena intelektuální kavárna, kterou on sám nemá v oblibě, ale „národ zase nic“. „Nepochodují demonstrace s transparenty BABIŠE DO KOŠE, JE TO LHÁŘ! Nekolují žádné petice požadující rezignaci ministra financí, neděje se nic,“ stýská si. Připouští, že se na sociálních sítích objevily vtipy. „Ale kromě srandy se na nějaký odpor proti té totální degeneraci politiky Češi nezmůžou,“ povzdechl si Jiří X. Doležal.

Soused Kliniky: Banda sluníčkářů a anarchistů dělá místním ze života peklo. Jel v tom s nimi i Babiš, Sobotka, Stropnický a Krnáčová. Jediný Okamura se nás zastal ROZHOVOR Stanislav Jánský má trvalé bydliště na Praze 3 již 16 let a bydlí jednu minutu chůze od takzvaného sociálního centra Klinika, které provozují lidé navázaní na levicově extremistické, autonomistické, anarchistické a squatterské hnutí. „Záleží primárně na Andreji Babišovi. Ten původně klinikáře aktivně podporoval, ale pak je hodil přes palubu a dal od nich ruce pryč. Uvidíme, jaký vliv teď v hnutí ANO mají extrémně levicové havlistické kruhy jako klan Stropnických či primátorka Krnáčová. Ti Kliniku v minulosti aktivně podporovali, dokonce svojí osobní návštěvou a aktivním angažmá,“ říká Jánský k tomu, zda bude Klinika vystěhována. Jak vnímáte jako sousedé současnou situaci kolem Kliniky? Když soud právoplatně rozhodnul, že obsazení objektu je ilegální, ale osazenstvo Kliniky ho ignoruje? Je to skutečně absurdní situace a ukazuje na všechny nešvary naší postdemokratické společnosti „pravdoláskařského typu“. Banda levicových extremistů zabere cizí majetek, udělá místním ze života peklo, politický establishment jim u toho tleská, soudy a úřady se bojí konat podle práva a mainstreamová média tyhle anarchisty dokonce oslavují. Soud sice rozhodnul proti oprávněnosti okupace objektu, ale anarchisté objekt dál okupují a veřejně odmítají odejít; a já nevidím ani sílu, ani vůli situaci řešit. Přitom v případě kohokoliv jiného by již policie dávno konala a ilegální okupanty vystěhovala. Celé to připomíná Orwellovu „Zvířecí farmu“. Všichni jsou si rovni, ale levicoví anarchisté jsou si před zákony rovnější… Obyvatelé Kliniky ale argumentují, že o jejich aktivity je v okolí zájem, a chtějí proto v objektu zůstat až do zahájení rekonstrukce ze strany majitele... Nevím, o jakém zájmu ze strany okolí o jejich aktivity by tu mohlo jít. Nebo snad věříte tomu, že jako sousedé s normálními rodinami máme zájem na podpoře pedofilního hnutí, masivní imigraci muslimů z Afriky a podobně? Nebo, že budeme chodit na kurzy češtiny pro cizince? To jsem jen náhodně vybral pár aktivit z činnosti Kliniky. O žádné komunitní centrum se nikdy nejednalo a nejedná. Je to jakási základna radikálních neomarxistů, které režim zřejmě plánuje využít k vytváření napětí ve společnosti a k útokům na své oponenty. To vidíme v západní Evropě a v USA, kde takzvaná Antifa doplněná o muslimské imigranty otevřeně terorizuje, přepadává a bije názorové oponenty. To vše za tichého souhlasu tamějších vlád. A slib, že anarchisté v budoucnu dobrovolně vyklidí objekt, jistě není myslen vážně, tomu přece nevěří ani oni sami. Jak se v té věci chová místní radnice a lokální úřady? Vedení radnice na Praze 3 nás původně podporovalo, ale myslím, že se místní politici zalekli pravdoláskařských vedení svých stran, či se od nich tou pokrokářskou agendou nakazili. Ostatně nedávno tu koalice údajně pravicových stran TOP 09 a ODS přispěla z obecního rozpočtu částkou 50 tisíc korun agresivní zahraniční neziskovce, která vozí ilegální imigranty do Evropy. Také je možné, že se prostě anarchistů napojených na vládu bojí. To ostatně vidíme i v pasivitě odpovědných úřadů. Klinika nemá například zdroj pitné vody, a přitom pořádá veřejné akce, přesto to hygieně „nevadí“… Úředníci se prostě bojí jednat, ale to se dá na lidské úrovni pochopit. Vždyť mohou být vystaveni mediální dehonestaci, či dokonce fyzickému násilí ze strany podporovatelů Kliniky… Nebo mohou přijít o práci. Mohou na tom něco změnit nedávné volby? Strany, které Kliniku otevřeně podporovaly jako ČSSD a Zelení, skončily přece volebním fiaskem... Ano, ukazuje se, že politické strany, které dlouhodobě podporovaly primárně protičeskou agendu a různé pochybné neziskovky a problematické menšiny utrpěly volební debakl. Prostě český volič na ten jejich boj za zájmy muslimských „uprchlíků“, LGBT, asijských drogových dealerů, pedofilů a tak dále reaguje odmítavě. Zda to bude mít nějaký vliv na dění kolem Kliniky, záleží primárně na Andreji Babišovi. Ten původně klinikáře aktivně podporoval, ale pak je hodil přes palubu a dal od nich ruce pryč. Uvidíme, jaký vliv teď v hnutí ANO mají extrémně levicové havlistické kruhy jako klan Stropnických, či primátorka Krnáčová. Ti Kliniku v minulosti aktivně podporovali, dokonce svojí osobní návštěvou a aktivním angažmá. Pozitivní ve věci Kliniky přirozeně je, že v Parlamentu posílila Okamurova SPD. Ten jediný se místních obyvatel na Praze 3 proti anarchistům z Kliniky veřejně dlouhodobě zastával, a je proto fajn, že jeho strana posílila. Nicméně vše teď bude záležet na tom, zda se tradiční pravdoláska, tedy ČSSD, KDU-ČSL, ODS, Zelení, TOP 09 atd., nějak dohodne na moci s novou „soft“ pravdoláskou reprezentovanou Babišem a takzvanými Piráty. Zatím to vypadá spíš na jejich vzájemný konflikt, ale je možné, že se pouze jedná o obvyklé divadlo pro veřejnost. Podle vás je Babiš a Piráti „nová pravdoláska“. Jak jste na to přišel? To je celoevropský trend. Nadnárodní síly poznaly, že tradiční hra na pravici a levici, spojená s obvyklým fixlováním výzkumů a voleb, již nestačí. Tak účelově vytvořily „nová hnutí“, aby předešly vzniku skutečných, autentických protisystémových hnutí a stran. Problém je, že nemají dostatek vhodných personálních kádrů. Proto vidíme v čele těch „nových“ hnutí obskurní postavy. Ve Francii jejich bývalý zaměstnanec a podle všeho sexuální deviant Macron, v Itálii „komediant“ Beppe Grillo, v Rakousku další komická postava Van Belen, u nás třeba Bartoš od Pirátů a podle všeho i Babiš. Cílem je vytvoření „umělé opozice“, která přebere moc. Jenže se jim to zjevně uplně nedaří, protože kvalita těch jejich nových kádrů je nízká. Proto i přes veškeré překážky dokážou uspět antisystémové strany jako německá AfD, rakouská FPÖ či u nás Okamura. Nicméně i stará pravdoláska má ještě velký vliv na řízení výsledků voleb. Důkazem toho je velmi podivný vstup TOP 09 a Starostů do Parlamentu jaksi „na poslední chvíli“… Ta personální bída je vidět i v prezidentské volbě. Kdy pravdoláska byla schopna zatím postavit pouze zoufalce typu Horáček a Drahoš. Takové „služebníky pravdy a lásky“, které těžko někdo bude brát vážně. Prostě nemají lidi. Slušní lidé se s nimi zaplést již nechtějí a ti kariérní oportunisté jsou většinou druhá liga… V zahraničí jsou ale prý z výsledku našich voleb zděšeni a zaznívají i obavy o osud naší demokracie… Já bych nějaké nářky v zahraničních médiích nebral vůbec vážně. Jednak tohle je naše země, a jestli se někomu nelíbí, jak si to tu chceme uspořádat, tak je to jeho problém. Za další, úroveň západních médií hluboce poklesla stejně jako důvěra veřejnosti v ně. A jsem si jist, že nepotřebujeme nějaké povýšenecké rady a peskování od obskurních postaviček typu Magda Vášáryová a podobně. Naší jedinou vážnou starostí musí být uchování naší národní nezávislosti, suverenity, svobody a prosperity. Co si o tom myslí někdo v cizině, nám může být jedno... My také neradíme třeba Belgičanům, Vietnamcům nebo Mongolům, jak si mají uspořádat poměry v jejich zemi. Jaký očekáváte budoucí vývoj? Podaří se anarchisty z Kliniky vystěhovat? V nejbližších měsících nečekám žádný posun, protože je to dnes skutečné politikum. Opět připomínám osobní angažmá z minula Andreje Babiše ve prospěch anarchistů, předseda vlády Sobotka je dokonce osobně přijal a nazýval je „leadry budoucnosti“. Úřady budou raději čekat, jak se politická situace vyvine a zda si mohou troufnout jednat podle zákona a anarchisty vystěhovat. Nicméně nesmíme polevit v tlaku na jejich odsun. Jde o budoucnost a bezpečí našich domovů a rodin.

Německo přivede vítání uprchlíků do záhuby. V Sýrii už Západ nic nevyhraje, sdělil německo-syrský profesor Vítací kultura dovede Německo k záhubě, říká v rozhovoru pro server Echo24.cz profesor Bassam Tibi, který je sice původem Syřan, po většinu svého dospělého života je ale občanem Německa. Jak server podotýká, Tibi patřil dlouho k optimistům, kteří věřili v plodné soužití muslimů v Evropě s jejich hostiteli. O svůj optimismus ale přišel. Co by na místě německé kancléřky dělal loni v létě jinak? „Neotvíral bych hranice. I když jsi Syřan, a nemáš pas, nemáš dokumenty, dovnitř tě nepustím. Nebo když někdo na hranicích hází na policisty kamení. Kámen nenahrazuje vízum,“ uvedl. Vyjádřil se i k příčinám vzniku syrského konfliktu. Upozornil, že alavité, jejichž reprezentantem je syrský prezident Bašár Asad, tvoří jen asi deset procent obyvatel Sýrie. „Proto taky chápu Syřany, kteří jdou do Evropy. Historicky viděno byla zásadní chyba Asadovy rodiny to, že alavité si nemonopolizovali jen politickou moc, ale i zdroje: vodu, peníze, pracovní místa, státní zakázky. Problém by nebyl tak strašný, kdyby alavité dejme tomu vládli, ale s ostatními se aspoň dělili o zdroje,“ vysvětlil. Novému americkému prezidentovi radí, aby se ohledně Sýrie stáhl. „V Sýrii proti sobě bojují hlavně lokální síly, Západ už tam nic nepořídí,“ podotkl. To, že v Sýrii bude pokračovat protahovaný konflikt, bude pro Evropu znamenat to, že sem minimálně příštích deset roků budou proudit uprchlíci. „Ovšem Evropa ten konflikt nemůže vyřešit a taky za něj nemůže vykrvácet. Válka koneckonců není jen v Sýrii, podle OSN je dnes na světě 65 milionů uprchlíků. Pokud by všichni přišli sem, Evropa se složí. Včera jsem v novinách četl, že ve Švýcarsku se tisíce uprchlíků zaregistrují, a pak stejně táhnou dál na Německo. Protože tu panuje vítací kultura. Ta ale Německo dovede k záhubě,“ uvedl Tibi.

Jaceňuk vzkazuje Evropské unii: „plňte své sliby“ Bývalý ukrajinský premiér a předseda strany Lidová fronta Arsenij Jaceňuk se v interview pro list Die Welt vyjádřil, že Evropská unie musí splnit svou část dohody o zrušení vízové povinnosti. „Bude zrušena. Musí být zrušena," odpověděl Jaceňuk na otázku, zda během příštího summitu v Bruselu dojde k zrušení vízové povinnosti. Podle slov Jaceňuka Kyjev splnil všechny požadavky, na kterých trval Brusel a míč je teď na jeho straně. Vyzval rovněž EU, aby s tímto rozhodnutím neotálela, neboť takovou prodlevu ukrajinský lid nepochopí. Na otázku, zda politika nového amerického prezidenta Donalda Trumpa neposílí proruské nálady uvnitř EU, Jaceňuk odpověděl, že v takovém případě Evropa a USA „zaplatí vysokou cenu." Ti představitelé Západu, kteří si myslí, že se mohou dohodnout s Ruskem „na úkor Ukrajiny", dělají velmi vážnou chybu, míní bývalý premiér. Podle Jaceňuka Saakašvili „utrpěl porážku" jako hlava regionu, a proto se snažil nalézt obětního beránka, na kterého lze shodit zodpovědnost za všechny své neúspěchy. „Demagogové, populisté a političtí klauni existují v každé zemi," dodal ukrajinský politik.

Píše se o Babišovi: Zásah policie na Čapím hnízdě. Prasárna, chce se mi řvát... Právníkovi Aleši Rozehnalovi se zdá, že ministru financí a šéfovi hnutí ANO až příliš lehce prochází kauza Čapí hnízdo. Ke stejnému závěru došla i starostka za Prahu 2 a poslankyně Jana Černochová (ODS), která na svém facebookovém profilu podrobila ostré kritice členy hnutí ANO. „Když si vzpomenu, kvůli čemu rezignoval na předsedu strany Mirek Topolánek, chce se mi řvát,“ je rozezlena Černochová. Rozehnalovi zveřejnili na Svobodném fóru komentář, v němž satiricky hodnotí dění kolem ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který čelí podezření z dotačního podvodu při čerpání dotace na stavbu areálu Farmy Čapí hnízdo. Právník nastiňuje hypotetickou situaci, kdy se orgány činné v trestním řízení rozhodly „mimořádně razantně“ zakročit proti Babišovi. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) provedl okolo šesté hodiny ráno rozsáhlou razii v sídlech všech společností skupiny Agrofert a zadržel blíže neurčený počet manažerů a jejich rodinných příslušníků. Několik stovek maskovaných policistů ozbrojených samopaly v rámci akce Gabriela (podle křestního jména bývalé operní pěvkyně Beňačkové-Čápové) vedle prohlídky Čapího hnízda pro jistotu prozkoumaly také hnízda dalších ptáků na Benešovsku. Na následné společné tiskové konferenci ÚOOZ a státního zastupitelství dozorující státní zástupce odhalil, že zásah probíhal i v několika pobočkách bank, a zkoprnělé veřejnosti odtajnil šokantní informaci, že v těchto pobočkách bank byly nalezeny finanční prostředky v určité hodnotě. Zadržení byli vedle obligátních trestných činů, jako je dotační podvod, poškození finančních zájmů EU obviněni také z poškození geodetického bodu. Všichni byli v poutech za dohledu televizních kamer několikrát vezeni z Chodova do Olbramovic a zpět, aby na ně byla následně uvalena vazba, mimo jiné z důvodu nebezpečí záměny transsubstanciace a konsubstanciace. Plné znění komentáře ZDE Reakce veřejnosti na sebe nenechala dlouho čekat. Ostrý šturm zahájil známý protikorupční aktivista Jan Kraus ve svém pořadu „Uvolněte se, prosím“, kam si pozval právě Andreje Babiše a podrobil ho nemilosrdnému výslechu a jeho vytáčkám se s ironií sobě vlastní několikrát vysmál. Čerpání sporné dotace dokonce několikrát označil za „prasárnu“ a „svinstvo“. Ředitel Transparency International David Ondráčka zase neváhal a posunul Českou republiku na stupnici Indexu korupce až za Guineu-Bissau a Togo. Stranou nezůstala ani politická scéna. Premiér Sobotka v rázném prohlášení veřejnosti sdělil, že o celé záležitosti bude se svým koaličním partnerem „důsledně diskutovat“. Prezident Zeman se nechal slyšet, že kauzu nesleduje, neboť se zabývá pouze kauzami neodvedených darovacích daní z kabelek, což demonstroval tím, že si na druhý den pozval na Pražský hrad státního zástupce, který dozoruje obzvláště závažný trestný čin spočívající v nezaplacení darovací daně za kabelku značky Hermes zvanou birkinka. Na obranu Babiše vyrazili politici hnutí ANO, kteří stojí za svým šéfem jako jeden muž. Jejich postoj názorně vystihla někdejší místopředsedkyně hnutí a ex-starostka Prahy 10 Radmila Kleslová, která uvedla, že Babiš je omnipotentní bytost, která je alfou i omegou, světlem i tmou, začátkem i koncem a vlastníkem i nevlastníkem Farmy Čapí hnízdo. „Pokud se vám zdá, že se výše uvedené nestalo, je to zřejmě ze stejného důvodu, z jakého mohl podnikatel Karel Janeček vjet se svým sportovním vozem do Krymské ulice v pražských Vršovicích, která byla v rámci akce ‚Zažít město‘ zavřená pro auta. Z davu se totiž ozývalo ‚Ty můžeš, Karle!‘. Stejně tak se nyní z České republiky ozývá ‚Ty můžeš, Andreji!‘,“ konstatuje Rozehnal. Knoflíkáři-kobliháři Laxní přístup členů hnutí ANO směrem ke svému šéfovi Andreji Babišovi, se nezdá ani starostce Prahy 2 Janě Černochové. „Nikdo z jejich straníků si nedovolí ani ceknout, že je to mlžení špatně a že by se šéf, t.č. předseda strany, měl někomu z členské základny zpovídat z Čapího hnízda a dotačního podvodu a že by měla proběhnout stranická autoreflexe,“ upozorňuje poslankyně za ODS. Černochová v této souvislosti podotýká, že ještě před volbami v roce 2013 byla taková antisystémovost něco nemyslitelného. A když si vzpomene, kvůli čemu rezignoval na předsedu strany Mirek Topolánek, chce se jí řvát. „Pro ty, co zapomněli, za hodně blbej neformální rozhovor ‚za oponou‘ pro časopis Lui,“ připomíná Černochová. Plné znění komentáře Jany Černochové: Politická strana ANO, a.s. Agrofert přinesla do politiky nový fenomén. Nikdo z jejich straníků si nedovolí ani ceknout, že je to mlžení špatně a že by se šéf, t.č. předseda strany, měl někomu z členské základny z Čapího hnízda a dotačního podvodu zpovídat a proběhla stranická autoreflexe. "Až budu chtít, tak vám vlastníka řeknu"..... Neživíš, tak nepřepínej....Knoflíkáři-Kobliháři. Antisystémovost v praxi, ještě před volbami v roce 2013 něco nepředstavitelného! Když si vzpomenu kvůli čemu rezignoval na předsedu strany Mirek Topolánek, chce se mi řvát. Pro ty, co zapomněli, za hodně blbej neformální rozhovor "za oponou" pro časopis Lui.

Ovčáček prý bude komentovat nové popravy. Hradní mluvčí to schytává za svá tvrdá slova Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček se opakovaně vymezil vůči TOP 09. Tato strana prý nese morální odpovědnost za vandalství páchané na čínských vlajkách. Česká lůza se podle Ovčáčka fašizuje a může za to právě strana Miroslava Kalouska. Martin Zvěřina na serveru Lidovky však připomíná, že se ještě neví, kdo čínské vlajky ušpinil. A Ovčáčkův slovník se hodí spíše do totalitního státu, než do demokracie. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro čínskou televizi poznamenal, že předchozí pravicová vláda sloužila Spojeným státům a Evropské unii. Zato současná vláda znovu narovnala této zemi páteř a provádí nezávislou zahraniční politiku. Projevuje se to i tím, že prohlubujeme obchodní vztahy s Čínou. A mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček naznačuje, jak toto narovnání páteře bude vypadat v Česku. Ačkoli dosud není jasné, kdo poškodil čínské vlajky, mluvčí prezidenta je už teď skálopevně přesvědčen, že za to v morální rovině odpovídá TOP 09. Celý komentář najdete zde „Obnovíme veřejné popravy (v Číně se osvědčují) a před každou bude mít proslov pan Ovčáček, má totiž laskavou a upřímnou povahu, a navíc skvěle ovládá dikci prokurátora Urválka. V další fázi přijde registrace vegetariánů a abstinentů, protože od prezidenta víme, že tihle lidé mohou být nebezpeční (Hitler byl vegetarián a abstinent),“ píše autor. Mimo to se zase začneme učit od čínských zemědělců a dalších složek společnosti. V kostce řečeno, poučíme se z „čínského krizového vývoje“. Nebude to nepodobné tomu, jak jsme se z krizového vývoje učili po roce 1968. „Protesty a demonstrace budou samozřejmě legální, jenom to povolovací razítko bude mít předseda SPO (dříve Zemanovci),“ uzavírá Zvěřina.

Sloupkař FT řekl, co se stane s Evropou bez ruského plynu Pokud situace se sankcemi proti Moskvě dojde příliš daleko, Evropa může zůstat bez plynu, píše dopisovatel Financial Times Tony Barber. Evropské vlády, už tak vyděšené a bezradné kvůli krizi s běženci, se bojí nových katastrof. Jednou z nich se může stát zastavení dodávek ruského plynu do zemí centrální a východní Evropy. Nejvážnější následky hrozí Ukrajině, která bude současně trpět nejen nedostatkem ruského plynu, ale i energetickou závislostí na Donbasu. „Největší podmínkou, která dovolí předejít tomuto strašnému scénáři, je připravenost Evropské unie přiznat Rusku jeho místo v evropském geopolitickém a ekonomickém pořádku," uzavírá autor článku.

Policisté v Německu či Francii aby se dnes zbláznili. Stanislav Huml připomněl, co strážci zákona zažívají s migranty Policie a tajné služby prožívají krušné časy. Po Evropě se pohybují tisíce lidí, o kterých nikdo nic neví, a hrozí nám nové teroristické útoky. „Dělat policistu například v Německu nebo ve Francii teď musí být strašně frustrující,“ konstatoval ve středu večer v ČT někdejší policista Stanislav Huml. Poděkovat za to můžeme „vítací politice“ EU, resp. Německa. Podle Humlova názoru je zřejmě načase povolat zpět i starší agenty tajných služeb, aby znovu sloužili své vlasti. Rozsáhlý protiteroristický zásah v srdci EU – v Bruselu – ukázal, že Evropa není zcela bezpečnou oblastí. Fanatici s kontakty na Islámský stát se po starém kontinentu pohybují. Podle Europolu jich může být až pět tisíc. Co to znamená pro naši bezpečnost? O tom ve středečních Událostech, komentářích ČT hovořili Stanislav Huml (ČSSD), člen sněmovního výboru pro bezpečnost, a Alexander Černý (KSČM), místopředseda sněmovního výboru pro obranu. Podle Humla je třeba si operaci v Bruselu spojit s tím, že se podařilo získat seznam 22 tisíc islámských bojovníků z Evropy. „Policisté věděli, kam jdou a proč tam jdou,“ je přesvědčen poslanec Huml. Tajné služby a policie si mezi sebou umějí předávat informace. Černý tento názor podpořil. Má však za to, že kompletní zklidnění situace v Evropě zabere celé měsíce. Navzdory tomu, že se informace vyměňují, nemusí to stačit k zajištění bezpečnosti, varoval dál Huml. „Problém je množství... V rámci toho vítání migrantů sem přišla taková spousta lidí, že logicky vzrostlo bezpečnostní riziko,“ upozornil někdejší policista. Policie a další složky mohou dělat jen to, co už dělají. To jest provádět namátkové kontroly v Evropě a snažit se proniknout přímo do teroristických buněk a získat klíčové informace. „Dělat policistu například v Německu nebo ve Francii teď musí být strašně frustrující. Já jsem viděl videa, kde policista zadrží pachatele drobné krádeže, pokusí se ho identifikovat, jenže tento pokus selže a jemu podle zákona v podstatě nezbude nic jiného, než pachatele propustit,“ doplnil zákonodárce za ČSSD. Je na čase vyhošťovat ty migranty, kteří v Evropě páchají trestné činy. Černý mu dal znovu za pravdu. Prý nechce strašit, ale mezi uprchlíky může být mnoho fanatiků, kteří se mohou uchýlit k zabíjení. „Tajné služby hovoří o desítkách tisíc lidí, kteří jsou v potenciálním nebezpečí,“ uvedl komunista. Nechce prý strašit, ale měli bychom se mít velmi na pozoru. Nesmíme čekat, až u nás dojde k nějaké teroristické akci a bude vyhlášen výjimečný stav. Pokud se to stane, už bude pozdě. „Když si teď vzpomenu na případy, ve kterých se říkalo, že tajné služby spolu nekomunikují... A jak to ohrožuje naši spolupráci se zahraničními službami, tak s tím se musí něco udělat.“ Huml k tomu doplnil, že je možná načase povolat zpět do služby i starší agenty tajných lužeb, kteří mají zkušenosti a ještě nejsou příliš staří na to, aby mohli sloužit své zemi.

Nová doba temna. Britský novinář se děsí vítězství Trumpa. Bylo by prý hodně zle Komentátor levicového britského deníku Guardian Jonathan Freedland se obává případného vítězství Donalda Trumpa. V rámci líčení svých katastrofických vizí věští, že by po celém světě nastalo nové „období temna“. Levicový komentátor v úvodu svého textu melodramaticky konstatuje, že „svět stojí na pokraji propasti“. Po celém světě prý lidé s ustaranou tváří „přemýšlejí nad tím, co by se stalo, kdyby bylo ve středu ráno oznámeno vítězství Trumpa“. „Pouhá představa něčeho takového budí v člověku úzkost. My ve Velké Británii něco takového velmi dobře chápeme. Ještě máme v živé paměti, co přineslo referendum o brexitu. Představa, že v jednom roce může přijít další katastrofa, je děsivá.“ Očividný fanoušek demokratů Freedland tvrdí, že neblahé důsledky přineslo již vítězství republikána George W. Bushe před šestnácti lety. „Svého úřadu se nakonec ujal na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu a jeho ‚prezidentování‘ mělo hluboký globální dopad. Byl to právě Bush, kdo inicioval invazi do Iráku. U nás se veškerá vina dává Tonymu Blairovi, ale bez Bushe se by přitom k válce v Iráku nikdy nedošlo,“ tvrdí pravděpodobný volič britských labouristů. Celý text v angličtině najdete ZDE. Trump coby americký prezident by však podle Freedlanda změnil život i daleko za hranicemi Spojených států. „Trump obdivuje Putina, nerespektuje NATO, věří, že by měla mít Saúdská Arábie jaderné zbraně a dle svých slov miluje válku. Takový člověk by nás všechny uvrhl do temné budoucnosti. Navíc by vzhledem k jeho odporu vůči muslimům a xenofobním postojům vůbec došlo k nárůstu nacionalismu. Rasisté a fanatici z celého světa by dostali čerstvý vítr do plachet.“ Vystrašený Freedland také vnímá Trumpa jako zásadní hrozbu pro liberální demokracii. „Republikánský kandidát chce omezit svobodu tisku, potrestat zpravodajské organizace, které jej kritizovaly, a to samé slibuje i některým jemu nenakloněným americkým generálům. Navíc hrozil vězením i svým politickým protivníkům a odmítl přiznat, jestli bude respektovat svoji případnou porážku. Měl by vyhrát kandidát, který navíc lhal víc než kdokoli na této pozici v minulosti?“ „Vítězství Trumpa v prezidentských volbách by znamenalo porážku faktů, pravdy a reality. Byl by to začátek nového období temna. Trumpismus je navíc virus, který se šíří i za hranice Spojených států. Nenávist, pohrdání znalostmi a zuřivost vůči elitám se stává znamením této doby. Celý svět nyní musí doufat, že Američané této noční můře učiní přítrž ještě před tím, než se stane skutečností,“ doufá britský komentátor.

Novináři vyrazili natáčet do Švédska mezi běžence. Málem se nevrátili, bylo to vážně drsné Australští novináři se vydali do švédského hlavního města, aby svým divákům popsali, jací uprchlíci míří do Švédska a jak tam žijí. To, co zažili, je ale dost zaskočilo. Napřed je jedna skupina migrantů málem přejela a pak na ně na ulici zaútočili další běženci. A Švédům prý dochází trpělivost. „K prvnímu útoku došlo, když se novináři pokusili oslovit několik migrantů sedících v autě. Ti ale o pozornost nestáli, málem přejeli kameramana a rychle odjeli. Novináři vzápětí zavolali policisty,“ píše server Echo24.cz. Reportérka Liz Hayes k tomu poznamenala, že chování uprchlíků je drsnější, než čekala. Po odjezdu policie z místa činu se novináři pokoušeli mluvit s dalšími migranty a řada z nich se prý chovala velmi přátelsky. Ale nemělo to trvat věčně. „Krátce na to je ale napadla skupina maskovaných migrantů, kameraman a producent dostali ránu pěstí. Jeden z mladíků hodil na kameramana sklenici,“ pokračuje v popisu situace server. Švédský učitel a politický aktivista novinářům prozradil, že jeho je země na pokraji kulturní a ekonomické krize. O azyl tam požádalo na 163 tisíc běženců, ale teď zavírá hranice. Přestává situaci zvládat, protože v přepočtu na obyvatele, kterých je necelých deset milionů, přijalo Švédské království vůbec nejvíc uprchlíků v Evropě. „Že některým Švédům dochází trpělivost, potvrzují dva žhářské útoky na objekty pro migranty ze začátku března. Nikdo naštěstí nebyl zraněn. Nejprve byli policisté přivoláni k několika menším požárům v komplexu, který se renovuje jižně od Göteborgu. Nedlouho poté zničil oheň jednu budovu u obce Klippan, ležící asi 40 kilometrů severovýchodně od Helsingborgu. Policie nezadržela žádné podezřelé osoby,“ připomíná server.

Nový nářez: Neskutečný hovada v ČT, Borek zvlášť. Už Sorose jeblo? Ať žije bílý nevzdělaný muž! Ekonomka Markéta Šichtařová, expolitik Petr Paulczynski i hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Ti všichni se vyjádřili k aktuálním výsledkům prezidentských voleb v USA. A ozval se i Pražský hrad – Jiří Ovčáček si rýpl do České televize. A nejen on. „Amerika si mohla vybrat mezi mizernou prezidentkou a mizerným prezidentem,“ zkonstatovala ekonomka Markéta Šichtařová s tím, že krátce před sedmou hodinou ranní to vypadá, že si nejspíš vybrala mizerného prezidenta. „A my v Evropě tím nafasovali mizerného parťáka,“ uvedla Šichtařová. Sama se prý královsky baví, neboť vyhrála svou malou soukromou sázku. „Průzkumy se totiž v posledních dnech vyvíjely až podezřele podobně ‚předbrexitovským‘ průzkumům, z čehož vyplývalo, že zdánlivý outsider a větší rebel má víc šancí, než se zdá. A teď to hlavní: Vážení, držte si kloubouky, tímto na finančních trzích právě začíná divoká jízda z vršku,“ dodala. Vyjádřil se už také publicista Tomáš Haas. „Amerika už nikdy nebude stejná, politika už nikdy nebude stejná,“ poznamenal. „Spící obr se probudil. Trump vítězí i v tradičních demokratických enklávách. V tuto chvíli je už šance Hillary Clintonové mizivá a každý další přicházející výsledek to potvrzuje,“ zkonstatoval nad ránem Haas. „Trump, brexit. Lidé se už nenechají masírovat průzkumy a médii. No uvidíme, co se bude dít dál. Svět se mění,“ zkonstatoval poslanec Adam Rykala (ČSSD). „Myslíte, že už Soroše jeblo?“ rýpl si v souvislosti s výsledky amerických voleb do amerického multimiliardáře George Sorose expolitik Petr Paulczynski. „Ať žije bílý nevzdělaný muž,“ dodal. A nechybělo ani zkritizování České televize. „Poslouchat čété jsem vydržel asi tak 0,5 hod. po začátku. Pak jsem se v klidu vyspal. Před chvílí jsem si to pustil a nebýt toho, že musím se psem, šel bych si ještě lehnout. To jsou neskutečný hovada a Borek zvlášť. Oni nerozumí ani zjevným faktům a budou nám vykládat, že černá je bílá,“ zmínil Paulczynski. Do České televize si rýpl i mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček. „Tak jsem slyšel, že naší drahou ČST Praha prej vovinuly nějaký mraky,“ uvedl. Učitel a aktivista Daniel Rovný pak „požádal“, aby někdo do ČT dovezl nějaká antidepresiva. „Kdo má pořád poslouchat ty nářky o nevzdělaných odporných běloších... Kluci a holky v ČT, ať si vezmou Lexaurin tak alespoň 10 g.,“ poznamenal. „Česká televize – dá se říci, že v Americe vyhrál Ku Klux Klan, hlasy pro Donalda jsou hlasy nekulturní, Donalda volili nevzdělaní běloši... Slyšíte to taky, nebo jsem se zbláznil?“ otázal se vzápětí. „Vypadá to na triumf Trumpa. Voliči v USA chtějí, aby byla Amerika znovu veliká. Snad Donald Trump pozitivně překvapí stejně jako podceňovaný Ronald Reagan v 80. letech. A Amerika bude silnější než v posledních osmi letech,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

SB Ukrajiny zveřejnilo video zadržení ruských vojáků na hranici s Krymem Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) v úterý na briefingu zveřejnila video zadržení dvou ruských vojáků na hranici s Krymem. Ruské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že pracovníci ukrajinské bezpečnostní služby (SBU) nezákonně zadrželi a odvezli z Krymu na Ukrajinu dva ruské vojáky, proti kterým se snaží vykonstruovat trestní řízení. Zdroj RIA Novosti později upřesnil, že pracovníci SBU vylákali ruské kontraktory Maxima Odincova a Alexandra Baranova na hraniční přechod Džankoj, kde jim měli předat dokumenty o vysokoškolském vzdělání. Podle informací šéfa SBU Vasilije Gricaka kontrarozvědka provedla speciální operaci, při níž na kontrolním stanovišti „Čongar" byli zadrženi dva členové ozbrojených sil Ukrajiny, kteří po připojení Krymu k Rusku „nedodrželi přísahu" a přešli na stranu Ruska. Podle něj jsou ruští vojáci zadrženi v rámci trestního stíhání za dezerci a vlastizradu. SBU také zveřejnilo fotky ruských pasů zadržených a video z výslechu jednoho z vojáků.

Dárky pro „umírněné“: IS bojuje zbraněmi, dodanými USA Západní zbraně, dodávané takzvané umírněné opozici v Sýrii, se nakonec dostávají do rukou bojovníků teroristické skupiny Islámský stát (IS, zakázaný v RF) v Iráku, uvedl televizní kanál BBC s odkazem na britskou výzkumnou skupinu Conflict Armament Research (CAR). „Mezinárodní společenství bylo dosud slepé a nevidělo skutečnost, že zbraně jsou přepravovány do oblastí, zachvácených konfliktem", řekl zástupce CAR James Bevan. Členové skupiny CAR pracují v obvodech, nedávno osvobozených od IS, a shromažďují foto- a videomateriály, vysvětluje televizní kanál. Město Karakoš je převážně křesťanské. Jeden z kostelů, znesvěcený bojovníky, byl využíván jako sklad a továrna na výrobu zbraní. Na podlaze ležely součástky k výrobě raketových nábojů, vedle nádoby s chemikáliemi rukou napsaný návod k výrobě výbušniny. V budově kostela členové CAR našli také pytle s průmyslovými chemikáliemi, které se prodávají na domácím tureckém trhu. „Jejich nákupní síť dosahuje až na jih Turecka a oni mají nejspíš velmi pevné vztahy s některými velkými dodavateli", řekl Bevan. Někdy CAR získávali důkazy toho, že tři až pět tisíc pytlů s chemikáliemi měly jedno a totéž číslo partie. To znamená, že někdo najednou vykoupil polovinu továrnou vyrobeného zboží. Výzkumníky překvapila rychlost, s jakou se zbraně dostávaly do rukou IS — někdy uběhly pouhé dva měsíce od chvíle výroby v továrně.

Petr Junek: Panoptikum strany SPD. Okamura jako prezident? Tak to by byl teprve bizár TÝDENNÍ GLOSÁŘ PETRA JUNKA „Návrh ministra financí Andreje Babiše na snížení DPH u piva je čistý politický populismus!“ řekl kdysi velice důrazně Tomio Okamura, kterému se prý nesmí říkat Pitomio, přestože jakmile otevře pusu, vypustí jednu blbost za druhou. Těsně před volbami pak prohlásil toto: „Zrušíme DPH u piva a léků!“ Na otázku moderátora, zda to není populismus, spustil Okamura sérii vět, které absolutně nesouvisely s tématem. Nakonec ho nařkl, že je nepřipravený! Tak tímhle jsme se bavili před volbami a mysleli, že to tím také skončí a že se budeme bavit lehce xenofobními hláškami Asiata, který bojuje za bílou Evropu. Přece jen tak horký to není. Nicméně Okamura má na to své lidi, kteří ty rasistické útoky rádi podpoří. Třeba takový tajemník strany Staník by prý poslal gaye, Romy a Židy rovnou do plynu. No alkohol dělá své, že pane Staníku, ale takoví lidé přece nemohou být v politice. Tomio se k tomu postavil po svém. Nasměroval si klasicky na svou hlavu kameru a všem nám sdělil, že svědci, kteří Staníka slyšeli, jsou nevěrohodní a média, která to otiskla, jsou nevěrohodná. Vše je to prý lež a o hlavní svědkyni Marksové nepřímo řekl, že byla v podnapilém stavu. Pak to obrátil proti médiím a novinářům, kteří mu strašně ubližují. Nicméně Tomio má ve svých řadách i veselejší kopy. Třeba takový poslanec Lubomír Španěl, který si myslí, že jeho boss Okamura bude jednou prezidentem téhle země. To už by byl vážně bizár. Už dlouho nám nepanoval cizinec. Španěl vezme kytaru a velice komickým hlasem zpívá skutečně revoluční texty. Písně se jmenují například Zpívánky o Bruselu anebo Pochod nasraného voliče. Ovšem ultimátní hit je Pravda vyděsí. Tak snad tyhle slátaniny nenapadne nikoho přirovnávat ke Krylovi jako v případě diletantské kapely Ortel. Karel už takhle rotuje v hrobě jako buben od pračky vzhledem k tomu, jak je jeho jméno zneužíváno v poslední době. Z hudebního prostředí je i Miloslav Rozner, kterého jednou pustili do televize a byla z toho taková ostuda, že ho strana raději někam uklidila, aby nebyl vidět ten jeho vidlácký ksicht. Jeho největší hlášky najdete zde. Když jsme u té hudby, tak těsně po volbách jsme byli svědky těžkého propadu skvělé osobnosti až na samotné dno. Byl to moment, kdy dříve uznávaný zpěvák Aleš Brichta zpíval s Okamurou českou hymnu. Ach národe, čeho jsme se to museli dočkat. Myslím, že ani v roce 1938 nám nebylo tak zle. TOMIO OKAMURA USVĚDČEN Z POPULISMU: Před kameru by neměla chodit ani Lucie Šafránková, další poslankyně za SPD, která dělá reklamu na jakési zprostředkovatelské služby, přičemž je na videu oblečená jako děvka a svými lascivními pohyby vytváří neuvěřitelný reklamní bizár. Fakt nechápu, co má zajišťování hudební produkce společného s erotikou a proč by erotickou modlou měla být zrovna Šafránková? Nicméně tyto postavičky jsou jen neškodnou tváří strany SPD, která si na hlouposti prostě staví a láká na ni své voliče. V jednoduchosti je síla, že? Horší jsou všichni ti Staníkové, kterých je strana také plná. Pak se nemůžeme divit, že když dá někdo na web fotku dětí z Teplic, které jsou tmavé pleti, že tam někdo chce hodit granát. Aby se ten rasismus neobrátil i proti vám, pane Okamuro. Na závěr si dáme ještě jeden smutný příklad. Takhle odpověděla na dotaz učitelka a nová poslankyně Tereza Hyťhová. No to ty zákony budou mít skutečně srozumitelnou formu: Jste pro setrvání v Evropské unii? „O nás se ví, jaký máme program. Je to tak, že my chceme jak obecné referendum, tak vlastně jakoby to referendum a právě v tom referendu bychom nechali lidi hlasovat, jestli chtějí, nebo nechtějí setrvat v Evropské unii. Jelikož jsme vstoupili na základě referenda, proč se nezeptat lidí, jestli chtějí zůstat, nebo odejít. Já si myslím, že to, co se dneska děje, a netýká se to jen migrační krize, ale samozřejmě i jiných věcí, tak to jde vlastně z Bruselu. A nemyslím si, že to je dobré pro Evropskou unii a pro Evropu. Každý stát by měl být suverénní a měl by si o svých věcech rozhodovat sám, zodpovídat se, řešit věci, co se týkají státu, a ne aby to řídil někdo z Bruselu, když ani neví, jak to v České republice chodí. A týká se to opravdu hodně věcí, třeba zemědělství. České zemědělství bohužel upadá, a to myslím ve smyslu, ne že by upadalo, ale třeba malí podnikatelé, živnostníci, znala jsem spoustu takových lidí a bohužel dneska to raději jakoby zabalí, když to takhle řeknu. Dneska podmínky, jaké jsou, všechno se vyváží, odváží. Je to škoda, co se tady dnes děje. A myslím, že kdybychom měli referendum, lidé by rozhodli, jak rozhodli.“ Autor je publicista. Jeho názory nepředstavují názory redakce.

Hermanova hloupost. Lež a nenávist jsou hybatelem pod heslem pravda a láska. Vylézají politické mrtvolky. Pitomci. Odpůrci Zemana naběhli na vidle. Huml tvrdě udeřil ROZHOVOR „Snad nejsme tak pitomý národ, abychom se nechali vyprovokovat k Majdanu. Byť jsem zachytil názor, že i to se v naší kotlině může stát,“ řekl poslanec ČSSD Stanislav Huml. Podle něj si s kauzou Brady odpůrci Zemana naběhli na vidle. Co se to s naší zemí poslední týdny děje? Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, křik na příchozí na recepci na Hradě, výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat? Co tady koho trápí tak vážného? Lze říci, co je hybatelem této vzrušené doby? Lež a nenávist jsou hybatelem pod heslem pravda a láska. Žijeme v době absurdit. Vládní ministr jde na protivládní, chcete-li protirežimní demonstraci. Chce ocenit strýčka, který přežil holocaust a pár týdnů předtím místo účasti na tryzně v Terezíně za oběti holocaustu, jede na sjezd „milých krajanů“, jejichž dědové se na něm podíleli. No není to blázinec? Dalajláma horuje za lidská práva a jeho kámoši v době vlády v Tibetu zotročovali vlastní lid. Ministr, který se prezentuje jako pravičák jak poleno, se mu klaní a dalajláma o sobě prohlašuje, že je marxista. Zemana odsuzují za příklon k Rusku, rozuměj přece bolševickému Rusku, vlastně k SSSR, aniž si všimli, že tam léta panuje kapitalismus. Demonstrace se svolávají, aby si kluci mohli popovídat, za nenávistné transparenty vlastně nemohou a skoro s nimi ani nesouhlasí. Z děr vylézají politické mrtvolky, které se navalí do vysílání soukromé televize, zapomínajíc, že spacákové revoluce už tady byly. Chudák občan se na to kouká s otevřenou pusou. Miloše Zemana přinesli na Staroměstské náměstí znázorněného jako exkrement. Jistá část společnosti ho velmi nenávidí. Zaslouží si to prezident? Přetáhl strunu on, nebo jeho odpůrci? Může se stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti němu, zahrnující i zmíněné pokřikování před Hradem, ve fyzické násilí? A nehrozí, že se proberou i Zemanovi příznivci a pojmou obranu prezidenta poněkud ostřeji? Jak zabránit takovému scénáři? Přetáhnout strunu mohou jenom pitomci, kteří podněcují k nenávisti. Ať je Zeman jakýkoliv, jeho výroky k násilí proti jiné skupině jsem nezaznamenal. Přeložení pusinek do češtiny vyvolalo poprask, ale angličtináři překvapeni nebyli. Zprava padlo urážek a výzev nespočet. Snad nejsme tak pitomý národ, abychom se nechali vyprovokovat k Majdanu. Byť jsem zachytil názor, že i to se v naší kotlině může stát. Pokud jde o věcnou podstatu toho, co bylo: Měl se Herman setkávat s dalajlámou? Podrazil vládu, když se s ním setkal oficiálně, což nečiní politici žádné ze západních zemí? Byl dopis čtyř ústavních činitelů přehnaný? Jaký postoj vy osobně zaujímáte k Číně a Tibetu? Může se setkávat, s kým chce, ale musí respektovat názor ministra zahraničí v tom, že přijetí nesmí být oficiální na půdě ministerstva. Zasáhl do kompetencí kolegy a podtrhl nejen vládu, ale i celý tým lidí, kteří několik let pracovali na posílení našeho vývozu do obrovské země. Být premiérem, druhý den by nebyl ministrem. Dopis čtyř zachraňoval situaci. Vůbec jsem jej nevnímal jako servilitu. Bylo to diplomatické přiznání hlouposti jedince, distanc od jeho kroku a nevyřčená omluva. Co v této souvisloti říkáte tomu, že ministr zemědělství Marian Jurečka neodjel na plánovanou návštěvu Čínské lidové republiky. Členové tamní vlády, s nimiž měl jednat, podle ministerstva zahraničí schůzku zrušili... Pokud mě nezradila paměť, tak to je další expert na mezinárodní vztahy, který svého kolegu proti vládě podporuje. Taky si do domu nezvu hosty, kterým z očí kouká nepřátelství. Je lepší, když zůstanou doma. Otázka je, zda takové ministry potřebuje ČR. Europoslanec Jan Zahradil rozvinul úvahu, že se pod ministrem Hermanem kývala židle, lidovci se ho chtěli zbavit, tak rozpoutal případ s dalajlámou, na základě čehož si získal Babišovu podporu. ČSSD se tím evidentně cítí zrazena. Ministr Zaorálek v tom udělal jasno na Primě. Najde si i díky tomuhle sociální demokracie cestu k prezidentovi, s nímž má v otázce Číny absolutní shodu? Tato úvaha je na české poměry příliš komplikovaná. Ve funkcích jsou evidentně jednodušší kusy. Do dění nám každopádně vstoupili umělci: Vojtěch Dyk a Jiří Bartoška varují před ohrožením našich svobod a – znovu – před posunem na Východ. Je to správné, či přehnané? Česká divadla „se chtějí otevřít svobodnému dialogu“ a také varují před tím samým. Je to správné? Jan Kraus sezval protizemanovské umělce, aby to „natřeli“ Zemanovi… Pomohou podobné věci něčemu dobrému, nebo to spíše vrazí klín mezi umělce a lidi, kteří mají rádi Zemana? Mají čeští angažovaní umělci reálnou sílu, nebo jen zneužívají mediální prostor? Ale no tak. S klíny na mě nechoďte. Pánové si jen spletli dobu a chtěli si zavzpomínat na mládí a dobu před 25 lety. Dnes už všichni víme, jakou svobodu mají na mysli. Víme, že lze nosit i ho*no s hlavou hlavy státu a nic se nám nestane. Ti, kteří na to ještě mají, i mohou cestovat, ale výběr destinací se zužuje. Jsou oblasti, kde již není bezpečno. Ani Paříž už není, co bývala. Výzva ke stávce – neklidu – se kříží se zájmy korporací, kteří výpadek výroby nebudou tolerovat, to bývávalo. Dialog se dá dnes vést po pracovní době a za své, chlapci. Dnes budete muset za prostory v divadle zaplatit. Na to nemáte. Proč nás straší Východem, kam prý nás chce někdo stěhovat, nechápu. My jsme ve středu Evropy a byli jsme tady vždy. Z toho nenáviděného Východu máme plyn, ropu a z Číny obrovské množství zboží. Asi nám chtějí říct, že nakupovat tyto komodity máme s projevovaným pohrdáním a bez komunikace. Objevily se některé rostoucí politické hvězdy. Petr Gazdík uspořádal úspěšnou akci na Staromáku, Michal Horáček ji moderoval, Daniel Herman sklízí rostoucí ovace liberálně-„pravicových“ a „sluníčkových“ kruhů. Čeká tyto pány zářná budoucnost? Katapultuje nechuť vůči Zemanovi KDU-ČSL a Starosty mezi „velké“ politické strany? Ublíží ČSSD, že obhajuje partnerství s Čínou? Nejsem prognostik. V politice jsem od roku 2010, tedy krátce, a vím, že výsledek některých kroků je nevyzpytatelný. A připomínám i paradoxy z úvodu tohoto rozhovoru. Přesto bych na Hermana, hlavního kontrolora církevních restitucí v této vládě, nevsadil ani vorla u hrdého sázkaře Horáčka. ČSSD ubližuje, že premiér není schopen rázně zakročit a vyrazit dveře s ministry, kteří si dělají, co chtějí, a poškozují zájmy ČR a kde je motivace osobní prospěch. A kam se poděli Miroslav Kalousek a TOP 09? Jednou musíme všichni skončit. Ale nepodceňoval bych ho. Hledá. Potřebuje nový štít, kterým by prorážel do výšin. Je možné, že jezdí po Kanadě a hledá tetu. Andrej Babiš Zemana už tak urputně nehájí, je mezi ně vražen klín? Jak se nám to české „kdo, s kým, proti komu, za kolik“ kauzou Brady a vším kolem přeskupilo? Vnímáte Babiše jako sluníčkáře? Bude na straně Zemana, nebo se dohodne s Američany a pravdoláskou? Zase ty klíny. Andrej Babiš má vynikající poradce, klobouk dolů. Odjel na dovolenou a žabomyší válka ho minula. Je svůj, srozumitelný i tehdy, když v průběhu roku změní názor o 180 stupňů. Všichni vnímáme, že se blíží turbulentní doba. Migrace, další kolo ekonomické krize, válečný konflikt kousek za hranicemi. Chceme silného a sebevědomého vůdce, který si nenechá nic líbit, umí se bránit a taky rozdávat rány sprostým protivníkům. Osobnost. Takovým lidem se odpouštějí drobné chyby. Daří se mu a spojenectví bude uzavírat pragmaticky a s kýmkoliv. Co se může podle vás stát 17. listopadu, na který se nyní čeká? Další akce proti Zemanovi? Již vzpomenuté násilí? Aktivizace Zemanových odpůrců? Něco na způsob 17. listopadu 2014, kdy byla Praha plná červených karet? A ať už to bude jakkoliv, jsou poslední týdny začátkem konce Miloše Zemana? Může se stát, že ho křik umělců, politiků a médií opotřebuje tak, že v březnu oznámí, že nebude kandidovat? Či kandidovat bude a prohraje? Podle mého soudu si s kauzou Brady odpůrci Zemana naběhli na vidle. Strýček oběť, synovec přítel ladsmanšaftu byl přeexponovaný příběh, kde už ani silou vůle nešlo vnímat pana Bradyho jako úctyhodného přeživšího. To neznamená, že kluci nemají připravený nějaký těžší kalibr. Teta to nezachrání, ale nějaký jiný kousek se od frustrovaných rozvášněných vyvolávačů neklidu a chaosu čekat dá. Bude lepší v tyto dny zůstat doma. Zemana může zbrzdit jedině jeho zdraví. Určitá část veřejnosti má za to, že tlak na prezidenta Zemana je cíleně vyvíjen neziskovými organizacemi, třeba i řízenými ze zahraničí. Jako strašák funguje jméno George Soros. Do jaké míry tomu lze věřit? Je pravda, že neziskový sektor, věnující se uprchlíkům a geopolitickému směřování, Zemana nenávidí, nicméně jsou zde i divoké konspirační teorie... Vynechte konspirační teorie, ale fakt je, že na neziskové organizace jde neskutečné, ale opravdu neskutečné množství peněz ze státní pokladny. Troufnu si říct, že většina z nich je neefektivně vynaložených. Organizace typu Horské služby jsou potřebné, ale je dlouhý seznam zcela nesmyslných s činností více než nejasnou. Státy, kde funguje zdravý rozum, kontrolují, kdo neziskovky platí. Koho chleba jíš, znáte to. A dalším terčem příznivců Zemana jsou média, zejména Česká televize. Selhala a selhávají média, a třeba i ta ČT, v posledních týdnech? Selhávají. Zejména tím, co nevysílají. Jsou důležité informace, které jsou přebíjeny totálními banalitami. Ve zpravodajství a publicistice pracují lidé, ze kterých tryská jejich politická orientace, ač fundamentálním principem jejich práce je nestrannost. Nejsou zde jiná důležitá celospolečenská, celonárodní a civilizační témata, která jsou nezaslouženě současnými událostmi a médii nastaveným diskurzem zakryta? Jsou. Zejména Sýrie a Francie. Z domácích rozpočet na příští rok.

Obtěžující muži na veřejných koupalištích, zapálená auta, zavádění nových svátků. Jsme připraveni? Uznávaný psycholog Brančík o hrozbách islamizace ROZHOVOR Pojďme se zeptat sami sebe: Jsme připraveni na obtěžující muže na veřejných koupalištích a v důsledku toho zavádění odděleného koupání mužů a žen? Jsme připraveni na výtržnosti, zapálená auta, létající kameny a přímo boj v ulicích měst, jako tomu bývá v Paříži nebo v Malmö? Jsme připraveni zařazovat do kalendáře nové svátky, třeba ramadán, jako se tomu děje na Západě? Tyto a mnohé další otázky si klade psycholog Jiří Brančík, uznávaný expert ve svém oboru se zkušeností vojenského lékaře při misi v Bosně. Naposledy jsme společně dělali rozhovor v listopadu krátce po teroristických útocích v Paříži. Než jste mi stačil poslat odpovědi na otázky k aktuálnímu rozhovoru, došlo k teroristickým útokům v Bruselu. Obávám se, že za další čtyři měsíce budeme v případném rozhovoru řešit to samé téma... Mám obavy podobné. Nemusí to být ani tak dlouhá doba, o to je to horší. Ony to již nejsou obavy, ale jistota. Není otázkou, jestli zaútočí, ale kdy a kde. V Bruselu na letišti a v metru opět umírali nevinní lidé. Politici nabádají k tomu, aby se lidé nebáli a naopak se více semkli. Společně prý islamisty určitě porazíme. Přiznávám ale, že kdybych žil v Bruselu, tak bych se bál. Mimo jiné také proto, že představitelé Evropské unie se spíš starají o muslimské uprchlíky než o evropské obyvatelstvo... Zde je citát získaný v den, kdy bruselské útoky, k nimž se přihlásil Islámský stát, ostře odsoudila také Severoatlantická aliance: „Brusel je symbolem celé Evropy, svobodné a mírové. Budeme bránit naše hodnoty proti bezohledným činům těch, kteří se snaží na tyto hodnoty útočit. Jsme odhodláni předcházet terorismu a porazit ho. Dokážeme to tak, že se semkneme jako demokracie a otevřené společnosti.“ Vnímáte také tu naprostou prázdnotu, bezobsažnost, vnímáte ty gejzíry bezmoci? Věřím a vím, že podobně to vnímá drtivá většina běžných lidí. Dokud budou naše životy ovládat lidé bez vizí, lidé prázdní a neschopní, nepohneme se. Já osobně vím, že existují lidé přesně opační a je jich mnohem více. To je mojí nadějí. Člověk si asi nedovede úplně představit, co zažívají samotné oběti teroristického útoku či jejich příbuzní. Hrůza, děs, noční můry, panika, strach atd. Nemůže ale vedle těchto negativních záležitostí následovat paradoxně také jistá úleva? Přece jenom se dalo čekat, že Paříží to zdaleka neskončilo. Brusel to má nyní „konečně“ za sebou... Já úlevu nepociťuji. Jednak proto, že Brusel to zdaleka „nemá za sebou“. Za sebou můžete mít zkoušku, nebo skok z padáku, který již znovu dobrovolně neabsolvujete. Ale zde si nemůžete vybrat. Bouchlo to jednou a bouchne to třeba ještě pětkrát? Stokrát? Nevíme; čili nemáme to za sebou. Trápí mě, kolik musí ještě zemřít nevinných lidí, než další lidé prohlédnou? Bráno z jiného úhlu pohledu – Brusel to má „za sebou“, dostal tedy možnost poučit se z vlastní zkušenosti. Využije té šance? Nebo půjde doslova jako ovce na porážku? Už po událostech v Paříži se hovořilo o tom, že se Evropa ocitla ve válce. Úzkostlivě politicky korektní politici se tomuto slovu vyhýbají; když už, tak mluví o válce proti zradikalizovaným muslimům. Otázkou je, jak se pozná onen zradikalizovaný muslim od toho „hodného“. Nechci přilévat olej do ohně, ale rozdíl mezi oběma je často pouze otázkou času... Samozřejmě, že nepozná. Jednoduše to není v lidské moci. Někde jsem zaslechl myšlenky o psychologickém testování migrantů, to je také naprosto nemožné z mnoha důvodů. To je jedním z nesmyslů, když politici mluví o „řízené“ migraci, o prověřování běženců atp. Ještě nikdo nikdy neřekl, jak to chce udělat, jaký má na to recept. Po každém takovém útoku slýcháme řeči o tom, že něco takového nemá nic společného s islámem. Přiznám se, že tomu příliš nerozumím. Od 11. září 2001 mají všechny větší teroristické útoky na svědomí právě muslimové, kteří přece vyznávají islám. Ne všichni muslimové jsou teroristé, ale všichni teroristé jsou muslimové... Z velmi jednoduché statistiky vyplývá, jak to s muslimy a terorismem je. Islámští teroristé za poslední dekádu zabíjeli mnohonásobně více, než za stejné období evropští teroristé a to jsou v evropské populaci zastoupeni mnohem méně. Statistiky jsou například na Wikipedii a denně jsou aktualizovány, každý si je může přečíst. Chci ovšem naprosto zdůraznit, že terorismus není to jediné, čeho je třeba se s islamizací bát. Pojďme se zeptat sami sebe: Jsme připraveni na obtěžující muže na veřejných koupalištích a v důsledku toho zavádění odděleného koupání mužů a žen? Pro islámského muže je každá spoře oděná žena prostitutka hodna opovržení, či znásilnění. Stejně tak opovrhují ženami bez doprovodu mužů, množí se sexuální útoky, máme toto zapotřebí? Jsme připraveni na výtržnosti, zapálená auta, létající kameny a přímo boj v ulicích měst, jako tomu bývá v Paříži nebo v Malmö? Jsme připraveni zařazovat do kalendáře nové svátky, třeba ramadán, jako se tomu děje na Západě? Jsme připraveni na to, že se s muslimy časem nedomluvíme, protože většina není ochotna se naučit náš jazyk? Jsme připraveni na to, že muslim nepodá ženě ruku? Jsme tedy připraveni vzdát se racionálního a kritického myšlení a pomalu, plíživě se podvolovat netolerantnímu náboženství? Jsme připraveni na nerovnost žen? Jsme připraveni přijít o křesťanství jako univerzální evropskou hodnotu? Jsme připraveni být utlačovanou, podřadnou menšinou ve vlastní zemi? Jsme připraveni na růst kriminality a sexuálních útoků? Lehce se zapomíná na podstatnou věc. Kromě přímých teroristických útoků je zde hrozba závažnější: postupné zhoršení kvality našeho života až k překročení hranice – konečná likvidace našeho způsobu života, naší kultury. To bychom si měli uvědomovat každý den. Východoevropským metropolím se zatím tato zvěrstva vyhýbají. Jistě je důvodem to, že Paříž, Madrid, Londýn nebo Brusel jsou důležitějšími centry než Bratislava nebo Budapešť. Nespočívá ale jeden z hlavních důvodů také v tom, že v této části Evropy žije jen mizivé procentu muslimů? Samozřejmě, že množství muslimů musí hrát roli. Pro sebe si to přirovnávám k podkritickému a nadkritickému množství štěpného materiálu v jaderné pumě. Když dojde k překročení množství jedinců určité kultury v jednom prostoru, chce tato kultura žít svým životem. Potíž je, že nikdo asi přesně neví, jaké množství je nadkritické. A zde by měla nastoupit běžná lidská moudrost: mnoho věcí ozřejmí čas. Dokud se tak nestane, nemůžeme nikomu dovolit experimentovat s našimi životy. Slovo experiment je ještě slabé. Jedná se v pravém smyslu slova o hazard. Asi všichni vidíme, že východoevropské země se začaly – vesměs – chovat racionálně. Já to přičítám tomu, že naše nepříjemné zkušenosti s životem v totalitě se teď zúročují a v tom může být naše záchrana. Země západní a tzv. demokratické tuto historii nemají, získávají svoji zkušenost nyní. Je velkou otázkou, zda ji ještě vůbec stačí využít ke svému dobru. Lidskoprávním aktivistům jistě v této chvíli vstávají vlasy hrůzou a šéfredaktor Blisty.cz Jan Čulík na mě možná zvažuje podání žaloby, nicméně, ono skutečně platí, že země s větším počtem muslimů jsou k teroristickým útokům o mnoho náchylnější. Čím méně muslimů, tím větší bezpečnost... Jsem si poměrně jistý, že mnoha a mnoha takovým aktivistům vlasy zůstanou ve stejné poloze jako před Bruselem. Zde jde o to, že tito lidé se sami před sebou a blízkým okolím pasovali do role „elit“, určujících, co je a není morální, co je dobré pro ostatní. Toto vše tu již bylo, samozřejmě to nese znaky totalitního myšlení. Protože se jedná o přesvědčení silné, bytostné – někdo by možná řekl „dané od Boha“ – je v podstatě nevyvratitelné, nezměnitelné. Pokud toto přesvědčení je na úrovni diskuse, prosím, každý má na názor i jeho prezentaci právo. Pokud někdo druhého za názor chce trestat, poškodit ho, například v jeho profesi, je to už jinde. Nemohu ani říct, ať si to pan Čulík srovná před svým svědomím – každý to svědomí máme jinak nastavené… Už jsme se bavili o tom, že mít strach je přirozené. Běžný Evropan se nepůjde vyhodit do vzduchu a stejně tak se běžný Evropan žijící v Bruselu a Paříži nemůže cítit po tom všem úplně ve své kůži. Od malička je nám vtloukáno do hlavy, že jsou všichni lidé stejní. Přitom vědci již dokázali, že v průměru mají nejvyšší IQ Asiati a nejnižší zase obyvatelé Afriky. Liší se tedy také samotná lidská psychika? Nebo jsou tyto rozdíly způsobeny jen vlivem prostředí? Ze základního pohledu opravdu stejní jsme. V psychice jsou určité odchylky ve způsobech reagování a emočním prožívání. Všichni to známe – člověk z Asie často nakládá s emocemi jinak než třeba člověk ze Středomoří. Ve vztahu k povinnostem a ke vzdělání jsou Asiaté často příkladní. Mnoho věcí je modifikováno výchovou, prostředím, vývojem celého společenství v daném regionu. Samozřejmě, že nejsme stroje, naše chování nelze redukovat na přítomnost či nepřítomnost určitých genů. I poměrně složité chování jako je důvěra v druhé, či tzv. etnocentrismus (upřednostňování vlastního kulturního zázemí) je podmíněno hormonálně (známý oxytocin). Má se téměř za jisté, že religiozita (potřeba víry) je vrozená, u někoho se však manifestuje silněji než u druhého. Proč to uvádím – jsou zkrátka některé mechanismy v nás zakořeněny příliš silně, než aby mohly být změněny v krátkém čase naivně myšlenou převýchovou. Přesvědčený katolík ze své víry neustoupí, přesvědčený muslim také ne. Pokud jsou v těchto vírách a postojích prvky neslučitelné, nemohou vedle sebe zkrátka takové populace bez konfliktů existovat. A dodávám: neberme v potaz jen náboženské prvky – jedná se o celek – naše životy a způsoby našeho žití. Přikláním se k tomu „naprogramování“. Pod tím slovem je však nutno zahrnout nejen nějakou indoktrinaci, třeba během krátkého výcviku. Jedná se opět o vývoj kultury v řádu staletí, o předávání postojů, zvyklostí, pohledů na život, až se vytvoří stabilní struktura. Lze ji nazvat kulturní kolektivní DNA. K vaší otázce – pokud máte po staletí zakódováno, že vaše činy má na svědomí bůh, je to potom jeho svědomí a ne vaše. Velmi elegantní způsob, jak se vyvinit z kriminálního činu. Přemýšlet o termínu svědomí u takto vývojově nastavených lidí je v podstatě zbytečné. „Přeprogramovat“ se ale budou patrně muset také samotní Evropané. Po druhé světové válce byl na kontinentu mnoho desítek let mír. Nyní se vše změnilo a zejména obyvatelé západních evropských metropolí si musí zvyknout na to, že se také večer nemusí vrátit z práce domů. Jsou na něco takového lidé žijící v 21. století psychicky připraveni? Nejsme přece jenom v porovnání s našimi předky žijícími v období 2. sv. války poněkud „změkčilí“? Otevřeně se dnes mluví o tom, že si musíme na teror zvyknout. Já za sebe coby občana této země upřesňuji – s tím zvykáním pomalu! Než si zvykneme, máme možnost mnoho věcí ovlivnit. Trochu pochybuji, co mohou měnit občané západních metropolí, my však tu šanci máme. Jednoduše ji vyjádřila polská premiérka – Polsko nebude brát migranty. Je to řešení jednoduché, logické, nezbytné. Tím není řečeno, že v budoucnosti se nenajde smysluplná cesta, jak pomoci opravdu potřebným. V současnosti to však neumíme, kdo tvrdí opak, lže. Ještě k „přeprogramování“ – v něčem se moc měnit nemusíme, kvalitní „program“ máme v naší psychice. Jmenuje se anticipace – schopnost předvídat. Podle některých vědců se tato schopnost podílela již v konkurenčním boji mezi námi (Homo sapiens) a našimi bratránky (Homo neanderthalensis). Neandertálci nebyli zdaleka nějaké primitivní opice, byli velmi vyspělí. My jsme (vedle mírných technických výhod) měli jednu přednost – na základě lepší schopnosti komunikace jsme se mohli zachovat více v souladu s měnícími se podmínkami (měnící se klima, množství a druhy lovné zvěře atd.). Mohli jsme do značné míry předvídat. Když se podívám na současného člověka, některým lidem tato schopnost vlastní není. Budu se asi opakovat, ale jsem šťastný, že žiji v přesvědčení, že většina z nás tuto vlastnost má a využije ji ke svému přežití. Jak se podle vás bude situace nadále vyvíjet? Uvědomí si kancléřka Merkelová a vůbec všichni představitelé EU, že se mýlili? Nebo budou dále horovat pro otevřené hranice, multikulturalismus a okázale přehlížet prohřešky muslimských migrantů? Další vývoj předpovědět neumím. Já se ve svých úvahách soustřeďuji na možný vývoj v regionu našich, tzv. východních zemí – zemí Visegrádu i možná dalších. Jak jsem již uvedl, máme šanci. Někteří politikové v čele s paní Merkel už zašli příliš daleko, než aby přiznali svůj omyl. Navíc schopnost přiznat si svůj omyl vyžaduje člověka s určitým kvalitním formátem. Zkrátka – politik nějakou chvíli nějakým způsobem funguje, potom jeho období končí a nastupují jiní. Tak to zkrátka je.

V Oděse shromáždili 35 tisíc podpisů za to, aby se zbavili Saakašviliho V Oděse se za deset dní podařilo sebrat 35 tisíc podpisů pod peticí za odstoupení gubernátora Oděské oblasti Michaila Saakašviliho, informuje ukrajinský zdroj Dnes. Dříve se už informovalo o tom, že petice bude zaslána ukrajinskému prezidentovi po tom, co bude shromážděno 25 tisíc podpisů. Akce startovala 3. března ve znamení hesla „Vyhodili tě z Tbilisi, půjdeš pryč i z Oděsy!". Iniciátorem podpisové akce byl poslanec Nejvyšší rady z Bloku Petra Porošenka Dmitrij Golubov.

Tenhle známý zpěvák je naprostý idiot. Sra.čka. Jazyk se mu zasekl v prd.eli... No, posuďte sami Měl jsem měsíc ban, takže s mírným zpožděním - Skoro 50letý rádoby teenager Eminem se těžko smiřuje s faktem, že zajímá čím dál míň lidí a zanadával si na Trumpa, takže PJW trošku Slima Shadyho proškolil pohledem z reálného světa.

Smrtelný odkaz loutky Havla. Svazáci v mercedesu, fanatické neziskovky. Normální člověk aby skočil pod vlak. Polistopadová realita očima ostravského barda ROZHOVOR O „smrtelném“ odkazu Václava Havla mluví publicista Petr Sedláček. Popisuje „vznik naprosto obskurních neziskových organizací, protestujících proti všemu normálnímu, nakonec i proti tomu, že má chlap penis a jestli je k tomu ještě bílý heterosexuál, tak by měl podle nich rovnou skočit pod vlak“. V rozhovoru pro ParlamentniListy.cz spočítal vojenský arzenál a vysvětlil naši strategii pro zajištění obranyschopnosti země: „Máme asi deset tanků, pět letadel, nejsem si jist, jestli nějaké střelivo a zimní výstroj pro všechny vojáky. Naši nejúčinnější zbraň však momentálně vidím ve schopnosti našich většinově zvolených zástupců vždy spolehlivě najít ten správný řitní otvor, jehož optikou budou sledovat svět.“ V souvislosti se 17. listopadem, zkusme situaci u nás shrnout. Když Václav Havel říkal, že musí pravda a láska zvítězit nad lží a nenávistí, kdo tady šíří pravdu a kdo tady lže? Kdo šíří společenské smíření a kdo nenávist? A kdo politicky směřuje nahoru a kdo dolů? Václav Havel toho napovídal hodně. Vracet se k tomu, je vcelku zbytečné, protože se ve všem naprosto mýlil, tedy v tom lepším případě, pokud to nebyl zlý úmysl, a byl podle všeho pouze nastrčenou loutkou. Kdyby tehdy na balkon Melantrichu vystrčili místo něj medvěda vycpaného pilinami, za jehož zády by Marta Kubišová zapěla svou Modlitbu, tak by to sice vypadalo všelijak, ale prezidentem by byl on. Jeho odkaz je pro společnost naprosto smrtelný, protože neumožnil společenskou změnu dokonat tak, jak byla potřeba – absolutním odstavením komunistů ze všech pozic, se kterými, jak se zdá, měl on a jeho parta, hodně věcí dopředu domluveno, „aby se toho až tak moc zase nestalo“. A nastartoval takzvanou „nepolitickou“ politiku – v konečné a nynější fázi vznik naprosto obskurních neziskových organizací, protestujících proti všemu normálnímu, nakonec i proti tomu, že má chlap penis a jestli je k tomu ještě bílý heterosexuál, tak by měl podle nich rovnou skočit pod vlak. Tedy hned potom, co učiní řádnou veřejnou sebekritiku, při které se nejméně dvakrát pokusí upálit a vykastrovat. Podstatou toho všeho však bylo vyšachovat, anebo alespoň omezit moc řádně volených zástupců politických stran lidmi a skupinami, které se prohlásí, nebo byli jím prohlášeni, za elity a budou ve státě určovat, co se smí a co nikoliv, ovšem bez jakékoliv zodpovědnosti – tu přenechají těm voleným. Těm, a jejich voličům, by byla určena role pouze vykonavatelů jakýchkoliv myšlenek šéfů těchto skupin, které mají navíc nadnárodní charakter. Sečteno podtrženo, jedná se o naprosté torpédování zastupitelské demokracie ve svobodném demokratickém státě, který má být bez milosti rozvrácen a vytvořena nová společnost, kde se již volit nebude, a tyto elity budou mít dědičný nárok na vládnoucí funkce, nebo budou určovat kdo je k vládnutí vhodným a kdo nikoliv. Takovým předstupněm měla a má být neomarxistická, nyní se rozpadající Evropská unie, kde by se navíc jakákoliv jiná než povolená myšlenka trestala. Vidíme to dnes v různých pokusech o cenzuru, či dokonce o likvidaci, zatím „pouze“ profesní či společenskou, těch nepohodlných. Co se různých „nenávistí“ týká, tak jsem se ihned po přečtení otázky kouknul z okna kanceláře a nic jsem tam neviděl. Je to spíše o nějakých ideologicky obarvených partách, které se nenávidí, z nichž se jedna dostane do médií pouze tehdy, když se jich tak dva až tři tisíce sejdou někde na náměstích, no a zástupci té druhé jsou například v ČT veleváženými hosty. Netřeba hádat, která je která. Nyní mne asi hodně lidí nebude mít rádo, ale problém je v tom, že ani jedna není ta pravá, ale na to většina velice brzy přijde sama. Zatím to vypadá, a u toho to asi také zůstane, že když by se fakt mělo něco dít, tak to zůstane u střetu asi hlavně nějakých pražských znepřátelených „folksšturmů“, které se zmlátí tyčemi od vlajek a u pár vytlučených výloh. Bývalý předseda SSM Vasil Mohorita tvrdil v rozhovoru pro Blesk, že byl jedním z lidí, který stál za změnou poměrů u nás a ve východním bloku. „Nezapomínejte, že 17. listopad chystala jedna skupina vedení totalitního státu pod vedením sovětských struktur. A že šlo o pokus posílit socialismus, a tedy i totalitní moc, a že jsem jim to svedl z jejich naplánované cesty, s čímž nepočítali,“ uvedl mimo jiné. Co si o tom myslíte, byla jeho role opravdu takto významná? Být Vasilem Mohoritou, tak také říkám to, co nyní říká on. Já k tomu dodám pouze jedno: všichni měli v roce 89 stejnou startovní pozici, akorát určitá skupina věděla, kde ten start vlastně je a řádně, včetně něj, toho využila. Strašení sovětskými strukturami a další povídání o tom, jak jemu podobní týpci zachraňovali republiku, je strašení lidí a zakrývání skutečného stavu věcí. Socialismus byl všude bankrot a budoucí „podnikatelé“ typu Mohority se mohli akorát tak modlit, aby vše proběhlo pokojně. V případě krveprolití by si to i s ním, stejně jako s ostatními komunisty a špičkovými svazáky, mohli lidé šeredně vyřídit a dneska třeba mohl jezdit chudý na invalidním vozíku a ne hezky zbohatlý v mercedesu. Staří a unavení soudruzi předali v roce 89 štafetu mladým a perspektivním kádrům, právě s přispěním Havla a jeho kamarádů. Zde si vzpomínám na Pitharta, jak kromě budování „dvojdomků“ slyšel „trávu růst“ to bylo v roce 93, když někdo dostal nápad „ubližovat“ soudruhům. Podle něj 17. listopad chystala jedna skupina vedení pod dohledem sovětských poradců (patrně s cílem svrhnout Jakeše a spol.). Ale pak se jim to kvůli masivní reakci lidí poněkud vymklo... Hovořil o tom, že se na jménu Václava Havla dohodli Američané se Sověty. Podobných názorů zaznívá více. Jak se vyrovnat s těmito úvahami? Můžeme se pouze rozhlédnout kolem sebe, protože dokumenty nejsou k mání, mimochodem ztratilo se ihned všechno, co se týkalo špičkových chartistů, ale na základě toho, co se děje u nás a koncekonců v Evropě se dá říci, že Havel a celé toto divadlo bylo předem domluveno. Jinak soudruhům kolem Jakeše se to skutečně hodně vymklo, ti byli mimo, a nikdo s nimi nepočítal již ale hodně dlouho, a dá se přijmout konstrukce, že se část komunistů, ovšem bez nich, domluvila s Havlem a jeho lidmi a jenom počkali na vhodný okamžik, který nastal 17. listopadu. Jakeš a také tehdejší ministr obrany chtěli, podle vyjádření Vasila Mohority, listopadové demonstrace řešit čínskou cestou a poslat na ně armádu. Skála: Je to pravda, slyšel jste o tom? Hučín: K tomu nedošlo. Je dobře, že listopadový převrat proběhl pokojnou cestou? Nereálné, chtít mohli, a to bylo tak akorát všechno. V nějakém prvotním šoku, kdy jim napřed povolily jejich sklerotické svěrače, a potom se jim hrůzou pevně stáhly, to možná někde vykřikovali. Je potřeba si uvědomit, že velice přesně věděli, co dělali oni se svými skutečnými politickými odpůrci, ale potom jim zřejmě velice rychle došlo, že by je zastavili jejich vlastní lidé, a když zjistili, že se nic moc dít nebude, se uklidnili. Dle Mohority nastoupila garnitura rudých ekonomů (Klaus a spol.), kteří dělali privatizaci jako v Rusku a se kterými Havel nic nezmohl. „O tom, že to bylo řízeno z Ruska, vůbec nepochybuji. A nepochybuji o tom, že to řídila KGB. A to proto, že věděla, že jim to nevyšlo, a že budou vládnout jinak.“ Jak to vidíte vy? Opět, Mohoritovi z principu nevěřím, ale to, že se dá Prognostický ústav – Klaus, Zeman, na toho nesmíme zapomenout, a další –, považovat za první a nejškodlivější „neziskovku“, o tom nepochybuji ani na okamžik. A Sověti nic neřídili, ti totiž v té době neřídili pořádně ani sami sebe, natož někoho jiného. Ať zahodí Mohorita siderické kyvadélko na zjišťování agentů do latriny a hlavně ať si nevylepšuje kádrový profil. Boj o moc v SSSR byla záležitost vždy o život, vyžadovalo to„celé“ soudruhy a plné nasazení. A pro poražené to mělo velice neblahé následky. Sověti na to z těchto důvodů neměli kapacity, ovšem určitě vše sledovali. Jinak být Mohoritou, tak nic nekomentuji, jezdím na své plachetnici po Karibiku a vzpomínám na mladé svazačky... Ono v pekle nic takového mít nebude. Pojďme do současnosti. Lze předpokládat, že svět se po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách určitým způsobem změní. Exministr zahraničí Karel Schwarzenberg očekává po zvolení DonaldaTrumpa americkým prezidentem politické zemětřesení ve světě. Michael Žantovský ještě před sečtením výsledků na svém Twitteru napsal, že „svět, který jsme znali, skončil“. Je to jenom rétorika poražených, nebo můžeme být skutečně na prahu zásadní proměny světa? Tak pro Karla Schwarzenberga končí svět i z jiných důvodů, a to biologických, protože čas je neúprosný. Bylo by dobré, kdyby však ještě na tomto světě stihl pokání, asi nedobrovolné, za jeho restituce a další věci například spojené s Bakalou. Žantovský a spol. bojuje o vlastní přežití a vliv, protože v případě, že se věci veřejné začnou ubírat normálním způsobem, to znamená bez vlivu takzvaných elit, financovaných státem nebo například Sorosem prostřednictvím fanatických neziskovek, velice podstatným způsobem klesne jeho životní úroveň. Pro nic jiného to totiž nedělají. Nejde o nějaký „svět“, to jsou kecy pro jejich mladé a fanatické podporovatele, jde vždy a pouze o moc, vliv a z toho plynoucí prebendy. Tradiční politické strany ztrácejí přízeň voličů, lidé hlasují raději pro kandidáty, o kterých není jasné, jakou vlastně politiku budou prosazovat, ale mají ráznou rétoriku. Blíží se volby v Německu, ve Francii, v Rakousku. V kontextu Brexitu, do jaké míry může nastat, že kandidáty typu Trump budou volit i lidé v Evropě? Nečeká Evropu něco jako pravicová revoluce? Je ohrožena demokracie? Již samotné sousloví „pravicová revoluce“ je protimluv, protože pravičáci z povahy své ideologie, kterou zastávají, žádnými revolucionáři být nemohou a nejsou. Takzvané tradiční politické strany dnešní situaci zavinily, takže proto logicky klesá jejich vliv. Hovořit o omezení a ohrožení demokracie v souvislosti s pravicí je nesmysl, protože naopak pravice je svobodomyslná a demokracii má jako nástroj. Svoboda je totiž stav a demokracie nástroj pro její udržení. Hlavně zde nikde nejsou, ani na obzoru, žádné relevantní pravicové strany. Je potřeba si připomenout, že nacismus (nezaměňovat s nacionalismem), fašismus, komunismus a socialismus jsou velice příbuzné levicové ideologie, které jsou pro jakoukoliv společnost naprosto smrtelné a mají dopady na desítky let. To jsou ti, co dělají revoluce, to jenom pro upřesnění. Co se týká stran a jejich vůdců, o kterých je zřejmě řeč – ve Francii se svou stranou Marine Le Pen, v Polsku vládní PiS, nebo Orbán v Maďarsku –, to jsou klasické levicové nacionalistické strany, které dříve či později myšlenku zdravého nacionalismu (nezaměňovat s revanšismem a šovinismem) zdiskreditují svými hospodářskými výsledky. Stačí si přečíst jejich programy. Zkuste například začít něco vykřikovat ve Francii o tom, že zrušíte dotace pro zemědělce, nebo rybáře (ti byli právě v této zemi a v Evropě dotováni historicky jako první – celou hrůzu dotací nastartovali) a že narovnáte podnikatelské prostředí. Ano, to by bylo pravicové. V okamžiku, kdyby tohle někdo udělal, tak skončil, ani by pořádně nezačal. Vše se odehrává v rovině problémů s imigranty – nejsou, není problém, nicméně neléčí se příčina, ale důsledek, protože imigrace je pouze jedna z částí katastrofy, která se na nás valí. O té ekonomické zatím nikdo nikde moc nehovoří. A proč je vše v rovině emocí? Protože to je rovina, na kterou volič slyší nejlépe a příliš o ní nepřemýšlí – chce si totiž své frustrace s jejich domnělým zdrojem svých potíží vyřídit prostřednictvím jím zvolených politiků. Katastrofa je však v tom, že se téměř vždy zmýlí. A bylo tomu tak vždy. Pouze Lenin nebyl zvolen, jinak všichni další diktátoři v minulém století, také koneckonců i v tomto, se dostali k moci zcela legálně prostřednictvím volebního rozhodnutí „moudrého“ lidu. U nás takový Andrej Babiš by jím byl zcela jistě velice ochotně. Lidé totiž ani moc nehledají nějakou svobodu, ta totiž vyžaduje i mnohdy nepohodlnou zodpovědnost, ale hodného páníčka, který naplní hlavně jejich emoční tužby, hlavně tu nejhorší, závist a přesně popíše „zdroj“ jejich životního neúspěchu. Na tom jede celá levice, včetně odborů, již celá desetiletí. A u nás na to Babišovi stačil slogan „fšeci tuná kradnů“. Až takhle to je mnohdy jednoduché, avšak následky jsou nedozírné. Vzhledem k tomu tedy skutečně žádná pravicová revoluce rozhodně nehrozí. Je to nesmysl a ani by jí neměl kdo uskutečnit. Řádná katarze a naříkání však přijdou, to ano. Jak by se měla po zvolení Donalda Trumpa naše změnit zahraniční politika.? Obrana, vztah k Rusku, Číně apod.? Co naši zemi v nejbližší době čeká? S tím bych si hlavu nelámal, máme asi deset tanků, pět letadel, nejsem si jist, jestli nějaké střelivo a zimní výstroj pro všechny vojáky. Takže šprajcovat se nějak nepříteli vojensky by v této situaci asi nedávalo smysl, že. Naši nejúčinnější zbraň však momentálně vidím ve schopnosti našich většinově zvolených zástupců vždy spolehlivě najít ten správný řitní otvor, jehož optikou budou sledovat svět a říkat věci, které se chtěly a chtějí slyšet. Ještě chvíli budou dezorientováni, ale zcela jistě a brzy najdou tu správnou polohu. To se týká také většiny novinářů. Proč také znepokojovat občany, že. V nejbližší době bych tedy nečekal nic zásadního. Zajímavé však bude, když Donald Trump začne plnit to, co slíbil. To jsem zvědav, jak se budou například v České televizi, od ředitele dolů, kroutit. Ale to nebude také nic zásadního. Mimochodem, v USA se objevily bitky, protože spousta lidí nedokáže přijmout osobnost nového prezidenta. A nemusíme chodit daleko, i u nás určitá vrstva společnosti prezidenta Miloše Zemana snad až nenávidí. Může skončit situace násilím v ulicích i v České republice? V ČT před asi třemi dny vzrušeně komentovali demonstraci asi 1200 lidí v New Yorku… Jak to přišlo, tak to odejde. Žádné velké věci bych v této souvislosti neočekával. Něco o rozměrech, jako byly například protesty proti válce ve Vietnemu, se neuskuteční, navíc je zima… Do dvou měsíců o tom nebude nikdo nic vědět. Možná ještě při nástupu Trumpa do funkce se něco přihodí, ale budou to mikrozáležitosti. Reálněji vidím, že by mu chtěl někdo ublížit. Hysterických fanatiků je v USA zřejmě dost. Až roční vězení by podle skupiny poslanců mělo hrozit tomu, kdo bude veřejně hanobit prezidenta republiky. Návrh podalo šest desítek poslanců v čele se zástupci sociální demokracie, hnutí ANO, komunistů a zástupců Úsvitu. O čem tohle svědčí a jaký na to máte názor? Názor na to mám jednoduchý. Svoboda slova je nedělitelná, a ti, co ho podali, jsou totalitáři. Problém je v tom, že jim ani tak nejde o to, že Miloši Zemanovi někdo nadává, ale o to, že si chtějí přihrát vlastní body u voličů. Vědí totiž, že byl v naší republice fanatickými obdivovateli Zemanovi postaven kult a chtějí si z něj uzobnout. U KSČM se projevuje vymírání členstva a voličstva, Úsvit je na tom prabídně, vzpomeňme na volební číslo s blogerkou, která na YouTube, mimo jiné, popisuje svou menstruaci – toto zde ještě nikdo neprovedl a hranice byla tedy posunuta zcela mimo naší galaxii a těžko to někdo překoná, ANO bere naprosto vše a Zeman také vše z Babišovy dílny podepisuje. A ČSSD je v pytli, takže také bere, kde může. V rámci úzkých partajních zájmů jim vůbec nedochází, nebo spíše je jim jedno, že vytahují z hrobu Husáka a to nejhorší z normalizace. Je to taková pastička na nepříliš bystrého, ale rádoby vlasteneckého voliče, který ovšem nepochopil, že volbou těchto politických stran své vlastenectví dávno zahodil do kanálu. Bylo by dobré, kdyby si lidé vzpomněli na hospodského Palivce a sraní na obraz. A jedna rada na závěr: Kopejte studny a mějte své zdroje energie a potravin. A věřte akorát sami sobě, ne různým prapodivným „vůdcům“. Dobro došli.

Jsem nešťastná z toho, co vidím. Poslankyně vážně o islámu a mužích v Evropě... Pokud ještě nějací jsou Poslankyně Jana Lorencová (ANO) se na svém profilu vyjádřila opětovně k migrační krizi. A to poměrně ostře. Diskuse na sebe nenechala dlouho čekat, a tak přilévala ještě do ohně. „Migranti chtějí také slušný život. Má někdo z nás snad pocit, že jim ho chceme upírat? Já tedy ani v nejmenším,“ řekla úvodem Lorencová. Vzápětí svůj text doplnila otázkou: „Co jim brání, aby se o slušný život přičinili u sebe doma? Kde se v nich bere ta do nebe volající drzost, s níž požadují, abychom jim jejich slušný život zajistili my?“ V diskusi pak následně ještě uvedla, že na rozdíl od mnoha svých kolegů tvrdí, že neexistuje nic takového, jako je umírněný islám. „Je pouze jeden Korán a jeden islám,“ řekla. Když pak jedna z diskutujících uvedla, že existuje-li také jen jedna varianta křesťanství, pak může mít Lorencová pravdu. „A jelikož to tak není, neměla byste takovou hloupost tvrdit,“ napsala. „Základ křesťanství je společný a hloupost tady právě tvrdíte vy,“ zareagovala ostře Lorencová. „Je to tak, že jsou vychováváni od narození naprosto odlišně než naše civilizace a jim to připadá normální a přirozené, prostě podle nich jsme povinni se o ně postarat. Co je ale daleko horší, je přístup evropského etablishmentu, který na to přistoupil!“ rozhorlila se následně Lorencová. „Za koho provolává německá kancléřka Angela Merkelová hesla typu: My to zvládneme! Koho se na to ptala? Je to ještě větší drzost než ta, co projevují migranti. Ti mají aspoň nějaké vysvětlení pro své požadavky, například výchovu a koneckonců také Korán! Ale to je, co předvádí Německo, to je naprosto nepochopitelné,“ rozhorlila se Lorencová a na diskuse, které stranily Merkelové, pak uvedla, že ona má zdravý rozum. „Jde nám teď o hodně, ne-li o všechno! Jsem dost nešťastná ze všeho, co okolo sebe vidím,“ sdělila také v diskusi Lorencová. Zdůraznila rovněž, že pro ni je to jiná civilizace a nemá v Evropě co pohledávat. „Zvláště ne tak, jak se tady chovají,“ sdělila. Správní chlapi podle ní bojují proti nepříteli a chrání své ženy, domovy. „Ale možná se pletu a všechno je jinak,“ podotkla. Závěrem pak Lorencová uvedla, že se diví všem Evropanům, tedy těm, kteří si říkají muži. „Že se nechají těmi ‚migranty‘ tak zesměšňovat! Asi správní chlapi v Evropě vymřeli,“ uzavřela. Celý původní příspěvek Jany Lorencové: Takže migranti chtějí "také! slušný život!? Má někdo z nás snad pocit, že jim ho chceme upírat? Já tedy ani v nejmenším. Jen mám doplňující otázku: Co jim brání, aby se o slušný život přičinili u sebe doma? Kde se v nich bere ta do nebe volající drzost s níž požadují, abychom jim jejich slušný život zajistili my?

Hrozba Petra Fialy: Budeme dělat vše pro to, aby Zeman po prvním období skončil ROZHOVOR Předseda ODS Petr Fiala vidí v dohodě s Tureckem spíš řadu otázek než řešení migrační krize v Evropě a návrhy států V4 na zavření západobalkánské trasy jsou spíše ukázkou toho, jak EU otázku migrace neřeší. Západ podle něj prochází krizí a má spoustu problémů, ale to neznamená, že jej máme obětovat a připojit se k Východu, to je pro českou společnost smrtelná cesta. V minulém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste označil kvóty na přijímání uprchlíků za nesmysl. Dnes se už o nich příliš nemluví, jak hodnotíte současný přístup EU k uprchlické krizi? Obávám se, že ani ty kvóty nejsou definitivně pryč ze stolu, protože v řadě návrhů se skrytě objevují. Když se podíváme na současnou dohodu s Tureckem, vyvolává to řadu otázek. Například mechanismus vracení všech uprchlíků z Řecka do Turecka s tím, že za každého Syřana bude do EU jiný Syřan přijat, znamená vlastně kvóty. Jak jinak by ti lidé v Evropě byli přerozdělováni? A takových otázek je v dohodách víc. Vzhledem k tomu, že Evropská unie v minulosti řadu věcí ohledně uprchlické krize zanedbala, dnes jí nezbývá, než se nějak dohodnout s Tureckem a nemám na mysli jen finance, které půjdou do Turecka, ale i otevírání kapitol o přístupových rozhovorech, rušení víz pro Turky apod. Vážně chceme tyto kroky udělat a víme, co to znamená? Na současný vývoj hledím spíš s obavami a otazníky, než abych si myslel, že je to řešení, jaké Evropa potřebuje. Má nějaký význam alternativní přístup států V4, které navrhovaly uzavření řecké hranice na Balkáně? Zavření západobalkánské trasy je hodně důležité a je to také ukázkou toho, jak Evropa řeší, respektive neřeší otázku migrační krize. Premiér Sobotka nám tvrdil, jak musíme spoléhat na bruselská řešení a jak musíme hledat společnou cestu, jak z krize ven. A pak to byl on, kdo propagoval uzavření západobalkánské trasy, což není žádné společné řešení EU, to je jen řešení některých evropských zemí, které se dohodly právě proto, že unie nebyla schopná si s migrační krizí poradit a Makedonie navíc není členem EU, Bulharsko není v schengenském systému. Řešení je to racionální, ale nelze je vydávat za společný postup evropských států vymyšlený v Bruselu. To právě ukazuje, že žádné evropské řešení není, ale jsou jen řešení, která si navzájem dohodnou jednotlivé státy. Uzavření balkánské trasy lze pochopit a do jisté míry je to i v našem zájmu. Protože nechceme, aby sem proudili další migranti, ani aby se destabilizovala situace na už i tak dost rozloženém Balkáně. Musíme mít také na paměti, co bude mít uzavření trasy za důsledky, bude to shromažďování uprchlíků v Řecku. Podle varování prezidenta Miloše Zemana se letos migrační vlna převalí i přes Českou republiku. Je to pravděpodobné a jsme na to připraveni? Reálné to je a bylo to reálné už loni. Čím dál víc zemí kolem nás trasy zavírá, a pokud je zavřou, proud migrantů, který neustává, se bude snažit dostat dál přes naše území. Opakovaně se ptám vlády, zda dělá kroky, které tomu zabrání, ale zatím odpovědi nejsou příliš uspokojivé. Nevím, jestli jsme připraveni dostatečně na opravdu důslednou ochranu hranice, to že ČR nemusí být uchráněna vlny, je zjevné a to nebezpečí bude platit po celý letošní rok. V centru pozornosti jsou uprchlíci z Blízkého východu, kde probíhá syrský konflikt, Ukrajina má ale problémy a je tam přes milion lidí, kteří přišli o své domovy a v případě zhoršení situace by se také mohli vydat na cestu do EU. Jak velké je toto riziko? Má to souvislost s množstvím nebezpečných prostorů v bezprostředním okolí Evropské unie a Ukrajina k nim jistě patří. Ukrajinský prostor je nebezpečný, protože konflikt na východě země trvá a nejistá je situace na Ukrajině obecně. I odtud je reálné nebezpečí, že sem budou lidé přicházet. Vše je otázka míry, nedovedu si představit, jak bychom absorbovali desetitisícové nebo statisícové vlny, které by přicházely z Ukrajiny. I z tohoto důvodu musíme uvažovat o řešeních, jak chránit své území. Opakovaně kritizujete EU za nefunkčnost, na druhou stranu se ozývají hlasy, že i tak je unie výhodná, protože zaručuje v Evropě mír… Chci jasně říct, že k Evropské unii nevidím žádnou alternativu a neříkám, že bychom z ní měli vystoupit. V této podobě je ale nefunkční a musíme se všichni snažit, aby se změnila. Šanci k tomu dávaly například britské snahy o změny některých záležitostí, ale nebyly bohužel úplně k změně EU využity. Stále víc lidí vidí, že pokud to takto půjde dál, unie se dostane do obrovských potíží, protože dnes se nehledají řešení uprchlické krize. Pokud jde o tvrzení, že EU je záruka bezpečnosti a míru, tomu bych oponoval – zárukou naší bezpečnosti je NATO, ať se každý podívá na výdaje na obranu v evropských zemích a v USA. Hned pochopí, proč je NATO s USA zárukou bezpečnosti a proč to není EU. To, co Evropská unie dělá, je pravý opak toho, co by taková aliance států dělat měla. Místo abychom posilovali společnou obranu a bezpečnostní prvky, utápíme se v nesmyslech a bavíme o tom, jak velké mají být skleničky a jak má vypadat klika na dveřích. Byrokracie a slaďování nesmyslů, ale žádné společné zájmy, které by navenek chránily evropský prostor. Může ještě debata o případném brexitu vyvolat pohyb směrem k reformě a zlepšení fungování EU? Doufal jsem, že to vyvolá debatu o základních smlouvách a že ne všechno, co se v rámci evropské integrace prosazuje, musí platit pro všechny země. O tom mluví i stoupenci federalismu, ke kterým já ale nepatřím. Obávám se, že debata kolem brexitu nebyla dost využita a že vše skončí jen nějakými výjimkami pro Británii. Může případný odchod Velké Británie vyvolat v EU „dominový efekt“? Británie je hodně specifická, budoucnost se ale těžko předvídá. Je to ostrovní velmoc a je v jiném postavení než menší kontinentální státy, takže by nemusel dominový efekt nastat. Hrozba brexitu by měla vést k úvahám, jestli se EU rozvíjí správně, ale k tomu nepotřebujeme, aby Británie odešla. Kde má podle vás kořeny česká euroskepse a současně vstřícné postoje k Rusku? To, že sílí nespokojenost občanů se současnou podobou evropské integrace, je celoevropský jev, Česká republika má specifickou středoevropskou zkušenost v tom, že jsme se často nedobrovolně ocitali mezi Západem a Východem, a když jsme chětli patřit k Západu, nemohli jsme. To vytváří nelehkou situaci i v národní mentalitě. Já ale všechny snahy kritizovat Evropu a současně adorovat Východ považuji za extrémně nebezpečné, moje kritika EU je kritikou člověka pevně zakotveného v Západu, který chce být součástí západní civilizace. Kritiku, která říká, že Rusko je lepší, tedy nesdílím a vidím také, že ji pronášejí ti lidé, kteří Rusko neznají a neví, co se tam děje. Připomíná mi to naivismus některých slavjanofilů z konce 19. a začátku 20. století, kteří viděli Rusko jako alternativu k Rakousku. Nakonec se vždy zklamali a už dávno lidé jako Karel Havlíček Borovský, TGM nebo Václav Černý jasně viděli nebezpečí iluze, že v Rusku se skrývá něco lepšího, než je Západ, a co nás zachrání. Západ prochází krizí, má spoustu problémů a EU je nefunkční, ale to neznamená, že máme Západ obětovat a připojit se k Východu, to je pro českou společnost smrtelná cesta. Mnozí poltici i média v současné nervózní době pracují s emocí strachu. Jak to vnímáte? Vyvolávat strach je špatné a dělají to zpravidla extrémisté, na druhou stanu je špatné strach podceňovat. To zase někdy dělají liberální demokratické politické strany, které obavy lidí bagatelizují a tím je ženou do náruče těch, kdo nabízejí extrémní řešení. Nepovažuji za odpovědnou politiku říkat, že se nás migrace netýká, že zde muslimové nejsou apod. Když se toho lidé obávají, nikdo jim jasně neříká, co budeme dělat a jak se budeme chránit, pak lidé snadno slyší na extrémistické a populistické postoje. Budoucnost bude ještě za politiku ODS vděčná, protože se nebojíme pojmenovat věci pravými jmény, nebojíme se mluvit o potížích s migrací, neschopnosti Evropy integrovat muslimské komunity a o krachu multikulturalismu, ale nabízíme demokratická řešení Pokud se podíváme ne domácí politiku, je vidět narůstající střety ve vládní koalici. Jak vidíte možnost, že koalice vydrží do řádných voleb? Bohužel pořád vysokou. Bohužel proto, že Sobotkova vláda každým dnem této zemi škodí. Nejen kvůli Andreji Babišovi a jeho střetu zájmů, ale i kvůli socialistickým, a řekl bych i neomarxistickým opatřením, kterými lidem vláda zasahuje do života. Současná koalice ale stojí na pevných základech, na dvou klíčových zájmech – na jedné straně Andrej Babiš dodává hlasy pro uskutečňování programu Sobotkova křídla ČSSD, na druhé straně ČSSD kryje byznysové aktivity Andreje Babiše a ještě mu nahrává různými legislativními opatřeními. Dokud to bude trvat, koalice bude fungovat. Je tu sice nový prvek, a to je kauza Čapí hnízdo, která koalici znedůvěryhodňuje, a to by měli partneři ANO zohlednit. Jakou zprávou je pro vás to, že Miloš Zeman chce znovu kandidovat na prezidenta? To je pro mne úkol, abychom za ODS nominovali, případně podpořili takového pravicového kandidáta, který bude mít šanci Miloše Zemana porazit. Představa, že Zeman bude pokračovat jako prezident, je pro nás nepřijatelná a budeme dělat vše pro to, aby po prvním období skončil.

Ruští vojáci začali pálit na pašeráky na hranici s Ukrajinou Pohraničníci museli zahájit palbu na automobil, kde se nacházeli občané Ruské federace, kteří se pokoušeli provézt potraviny váhou okolo 500 kilogramů, řekl RIA Novosti představitel tiskové služby Pohraničního velení FSB Rostovské oblasti. „Na okraji Doněcku (Rusko) byli pracovníky pohraniční služby Ruska zadrženi dva občané Ruska, kteří se pokoušeli s automobily značky UAZ Patriot bez státních poznávacích značek provézt na ruské území poblíž ruského hraničního přechodu potraviny o celkové vaze okolo 500 kilogramů. Pohraničníci museli použít zbraně. Jeden z pašeráků byl lehce zraněn na holeni levé nohy, dostalo se mu nezbytné zdravotní pomoci," vysvětlil zdroj agentuře. Dodal, že při zadržení zločinci neplnili příkazy pohraničníků nesoucích službu ochrany státní hranice. Informuje se o tom, že ruští občané ohrozili život a zdraví pohraničníků tím, že nebezpečně manévrovali při pokusu ukrýt se před pohraniční službou.

Strašíme Ruskem a Čínou, ale za nitky tu tahá někdo úplně jiný. Vědec popisuje, jak fungují neziskovky a již tuší, kdo letos zneužije 17. listopad ROZHOVOR V českém ďolíčku se škorpíme, zda se někdo víc, nebo míň přiklání k Číně nebo k Rusku, ale ve skutečnosti o nás nerozhoduje vláda nebo prezident, ale za vším jsou zájmy velkých nadnárodních korporací, které tahají za provázky na celém světě. V souvislosti s děním kolem Dne státnosti na to upozorňuje etnolog Mnislav Zelený Atapana, bývalý český velvyslanec v Kolumbii a v Ekvádoru. Blížící se výročí 17. listopadu může někdo ze zákulisí prostřednictvím mnoha netransparentních neziskovek zneužít, protože lidé v ulicích jsou jako dav snadno manipulovatelní. Příští týden nás čeká během krátké doby druhý významný státní svátek. Jaké máte vysvětlení pro události, které se seběhly 28. října a ve dnech před ním, ať už jde o rozruch kolem návštěvy dalajlámy v Praze, prohlášení ústavních činitelů k Číně, státních vyznamenání nebo demonstrace na Staroměstském náměstí? Dívám se na to se zkušenostmi toho, co už jsem zažil. Jsem přesvědčen o tom, že ta rozjitřená situace, která teď panuje, hraje v něčí prospěch. Život mě naučil především obávat se davů. Davy se vždy dají hodně manipulovat. A není všechno tak, jak se tváří, a pro politiku to platí obzvlášť. Jsou to často tak složité zájmy, že jsou téměř k nerozšifrování. Jedni cinkají klíči, druzí jsou v zákulisí. Já jsem se svým synem na krku také cinkal, protože jsem samozřejmě měl těch bolševiků plné zuby. Ale nejsem ani politik, ani ten, který tahá za šňůrky těch panáků. Po delší době mi došlo, že zatímco my jsme cinkali klíči, tak jiní – ti chytří – o nichž se neví, kteří se ani sami neznají, si už dávno rozdávali karty. A jen nás využili, nás naivní lid, jak tomu při společenských změnách bývá. Myslíte si, že jsou naše svobody už delší dobu ohrožovány politickou mocí, jak tvrdí ve své výzvě k občanskému neklidu Petiční výbor na obranu demokracie, jehož členy jsou šéf Národního divadla Jan Burian a herci Vojtěch Dyk a Jiří Bartoška? Teď se s oblibou skloňuje slovo demokracie. Ale copak my máme nějakou demokracii? Je to jen taková forma. Máme rádi zabalené věci v hezkém, barevném a lákavém obale, ale ten vnitřek už nás ani tak nezajímá, přestože to jsou možná nekvalitní krámy. Demokracie má krásný obal. Můžeme si říkat, co chceme, můžeme cestovat, což se nám velice líbí, je to obrovská změna proti té předchozí diktatuře. Ale je to jen povrch. Ale co je uvnitř, kdo nám vládne? Vláda? Prezident? To je úplně směšné. Za vším jsou zájmy velkých nadnárodních korporací, které tahají za provázky na celém světě. A je to tak u nás, v Číně nebo v Americe. A my se tady v českém ďolíčku škorpíme, zda se někdo víc, nebo míň přiklání k Číně, nebo k Rusku. Varování před Ruskem, které u nás často zaznívá, tedy podle vás není namístě? Jistě, Rusové nám udělali hodně zlého, ale nebyli přece jediní. Co třeba Němci? Ti nám přece neudělali taky nic moc dobrého. Nebo přiklánění ke Spojeným státům? Já to vidím podobně jako Jan Kačer, který mluvil nedávno v DVTV. Také si velice vážím Spojených států za to, co udělali ve druhé světové válce. Ale to, co teď vidíme, že se děje ve Spojených státech, přece není žádná demokracie. To je obrovská šaškárna, obrovská hra s penězi, kdy jakýkoli slušnější kandidát, třeba pan Sanders, byl vyštípán. To není demokracie, to je jen hra pro lidi, zatímco někdo už si zase rozdává karty, bohužel. Proto říkám, že tato společnost je nemocná. Demokracie je v obrovské krizi, neustále o tom hovořím. V památný den vzniku Československa se vedle tradičního slavnostního udílení státních vyznamenání na Pražském hradě konala na Staroměstském náměstí akce, která více než na oslavu výročí byla namířena proti prezidentu Miloši Zemanovi. Vinil byste z nastalé situace spíše hlavu státu, nebo jeho odpůrce, kteří se ani po téměř čtyřech nedokázali smířit s volební prohrou svého favorita Karla Schwarzenberga? Znovu bych se odvolal na slova Jana Kačera, když ve zmíněném rozhovoru prozradil, že po něm někteří lidé chtěli, aby si na Hrad pro vyznamenání nešel a prezidentovi ho hodil do ksichtu. Ale to prostě nejde. To je posvátný Vladislavský sál, jsou tu určité posvátné věci, jichž bychom si měli vážit. A kdo rozhoduje o tom, kdo má pravdu? V té smršti akcí a vyjádření si vážím jedině vystoupení Jana Kačera, který řekl: „A já bych měl jít zpívat Horáčkovy písničky na Staromák?“ Tak já bych tam samozřejmě také nešel. Je to jen zneužívání situace jedněch proti druhým. Je to neustálý boj, který nemá s demokracií absolutně nic společného. A na Spojených státech jako pilíři demokracie vidíme, kam se ta tzv. demokracie žene, že nakonec je mnohdy nějaký diktátor osvícenější. My strašně rádi pliveme na všechny kolem sebe. Je to pro nás velká zábava, máme rádi velká slova, ale co je ta existence, ten život, ta společnost, na čem má být založena? Ta má být opravdu založena na těch nejprostších věcech. Myslíte si, že jsou oprávněné obavy, že je naše země posouvána směrem na Východ? To, co se u nás v posledních týdnech odehrávalo, je i výsledek situace, kdy se ženeme jednou na Západ, jednou na Východ. Já si vzpomínám, jak Pepa Nos svého času zpíval hezkou písničku v tom smyslu, že když jde někdo dlouho na západ, nakonec přijde na východ. To je nádherná symbolika. Jednou chceme být v Evropské unii, jednou u Číny, jednou u USA, vždycky se chceme mít dobře. Vždy z toho hlavně chceme týt, a to je naše chyba. Tato situace mě přesvědčila o tom, že jsme v období chronické nemoci a chceme-li, aby naše civilizace ještě chvíli fungovala, musíme žít zdravě, i politicky zdravě. Tedy nepodporovat tu šílenou nadvýrobu a nebýt pod vlivem nadnárodních korporací, které hýbají celou politiku, neboť politici, které vidíme, jsou jenom panáci. Kdyby se na nás zahleděl můj přítel, indián, stařešina German z kmene Yekuanů, tak by řekl: „Vážení, jste ztraceni.“ Neměli bychom se tedy na naše politiky zlobit, že jim jde o to, abychom měli s Čínou i Ruskem korektní vzájemné vztahy? Nejsem politik, nejsem ekonom, nic takového, ale když se podíváme na politiky Evropské unie a Spojených států, tak se všichni snaží nějakým způsobem jednat s tím Východem včetně Číny a Ruska, hlavně mít v těchto zemích byznys. Čína je obrovská ekonomika, a to láká tu západní ekonomiku. Samozřejmě nějaká lidská práva nakonec vždy ustoupí, protože Čína má svoje lidská práva. Jedna z nejstarších kultur světa má svůj názor, tak jí ho neberme, každá kultura má svůj názor. Stejně tak islám má svůj názor, tam si sekají ruce. Tak ať si je sekají, když je to podle jejich kultury tak správné. Tak je nepřesvědčujme, nechme je přitom, nesnažme se pořád každého předělávat a rozšiřovat ta naše lidská práva a tu naši demokracii všude. Dopřejme těm národům a těm kulturám jejich vlastní vývoj. Nesnažme se je neustále přeměňovat. Co si tedy myslíte o tom, co se tu rozehrálo kolem Číny a návštěvy dalajlámy v Praze? Jsem duchovně založen a uznávám veškeré víry na světě: islám, judaismus, hinduismus, lamaismus, buddhismus, čili skláním hlavu před všemi věroukami, protože spirituální život je něco daleko důležitějšího než materiální způsob života, který vyznáváme my, proto i k dalajlámovi vzhlížím s úctou. Jakou roli v posledních týdnech sehrávají umělci, kteří na různých frontách protestovali proti prezidentu Miloši Zemanovi, jsou hlasem a svědomím národa? Nechci nikoho soudit. Jsem samozřejmě toho názoru, že každý má právo si říct, co si myslí. To je demokracie. Ale zase se jen obávám, že to někdo může zneužít. Vždyť i ten listopad před 27 lety byl zneužit. Nakonec, kdo si rozkradl ty majetky? Byli to ti, které ani neznáme, ti si ty majetky rozkradli, protože měli potřebné vztahy a kontakty, zatímco my jsme zatím cinkali klíči a vykřikovali hesla. Umělci mají na ty své akce právo, ale ptejme se také, co za tím vším je, jestli opravdu už zase někdo nemá zájem nás posunout někam jinam, nebo nás jen využít a zneužít. Dívám se na to s nadhledem, nikoho neodsuzuji, každý na to má právo. Ale je to pouze část demokracie, která s námi jinak cloumá a my ani nevíme kam. Co nám 17. listopad před sedmadvaceti lety přinesl? Jsem rád, že to proběhlo, já jsem ten komunismus nenáviděl. Jenom mě mrzí, že někdo zneužil nálady lidí, té krásné představy, že budeme mít svobodu, demokracii, a ten někdo si nás rozkradl, koupil, tak je to. Ovšem při takových dějinných zvratech to bývá vždy, tak proč by to nemělo být i v případě listopadu 89. Lidé vždy hrají jen nějaký kompars, také my jsme hráli jen to roští a ti hlavní hrdinové jsou nejmenovaní a rozdělují si ty dividendy. Čekáte, že blížící se výročí bude nejbouřlivější od roku 1989, jak se o tom v souvislosti s nedávnými akcemi u příležitosti 28. října spekuluje? Možné to je podle toho, jak situace graduje a z komára se dělá velbloud. Většinou z takových drobností pak narůstají problémy, kdy už člověk pak ani neví, kde byl začátek všeho. Panuje obava, že jsou síly, které tato dvě data nějakým způsobem propojí a budou se snažit z toho vytřískat nějaký politický kapitál. Ale nemyslím si, že dojde na nějaké násilnosti nebo nepokoje v ulicích. I když už to je více než dvacet let, co se u nás něco výrazně měnilo. Je třeba zmínit, že převážná část lidí se má strašně dobře. Nikdy jsme se takhle dobře neměli. A z toho, bohužel, také vzniká řada škorpení, že když má někdo plný talíř, tak neví roupama co dělat. Nevážíme si toho, jak dobře se máme, a pokoušíme osud. O co tedy momentálně v české společnosti především jde? Někdo velice rád odvádí pozornost a tohle všechno mu hraje do karet. Já samozřejmě nevím, komu to hraje do karet, ale obávám se, že jakýkoli mumraj na ulicích, jakékoli davy je tam možné manipulovat, využít a zneužít. To platí pro celé dějiny, kdy davy jsou manipulovatelné a dobré myšlenky se dají zneužit. Toho se obávám. Ale myslím si, že v současné době je důležitý klid, aby se to všechno uklidnilo, aby se některé věci nenafukovaly. Jsme však ta česká kotlina a myslíme si, že jsme v centru světového dění, a věci hodně přeháníme. Je přehnané i tvrzení, že na prezidenta Zemana je cíleně vyvíjen tlak neziskovým sektorem, který se věnuje uprchlíkům a geopolitickému směřování a navíc je financován ze zahraničí, především od nadací George Sorose? Už jsem to naznačil, že tuhle situaci může někdo snadno zneužívat a klidně to může být pan Soros se svými penězi, s nimiž má nějaké cíle, čertví jaké. Ani bych se tomu moc nedivil. Neziskovek jsou mraky, jsou velice netransparentní a nepřehledné, z čehož mohou vznikat budoucí problémy. Tak je to i ve Spojených státech. Slyšel jsem, že Arabové vložili obrovské finance do volby Hillary Clintonové prezidentkou USA. Peníze proudí z Východu na Západ a ze Západu na Východ, jsme v těch proudech, a to je nemoc naší civilizace. Za prachy je snaha koupit všechno. Vládu, politiku, ale i štěstí a zdraví.

Hustý pokrytectví. Chucpe! Dienstbier ukázal na viníky, kteří ho prý chtějí dostat z vlády. A hned to schytal zpátky Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, jenž má být údajně jeden z těch, kteří opustí vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD), si postěžoval na svém twitterovém profilu. Následně se pak rozhořela diskuse. „V ministerské ruletě po mém odvolání volají pučisté z Lán Tejc a Zimola + pražská mafie – pračka peněz Poche a podvodník Březina. Nová krev?“ rýpl si Dienstbier do jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly i poslance Jeronýma Tejce. Miroslav Poche je pak poslanec Evropského parlamentu a Karel Březina zastupitel hlavního města Prahy. „Tak až do odvolání vám ta pražská mafie a pračka peněz nevadila?“ rýpe pak v diskusi uživatel Petr Fuchs. Obdobného názoru je i předseda pražské ODS Filip Humplík: „A to vám tihle přátelé před vaším odvoláváním těch X let nevadili? Tohle je za mne hustý pokrytectví. Chucpe,“ uvedl. Artur Longen pak Dienstbiera utěšuje: „Nebojte, oni skončí do roka a do dne též,“ uvedl. Europoslanec Poche pak reaguje jen dvěma vysmátými smajlíky. Uživatel Miroslav Svašek pak ještě reaguje na Březinu. „Nepochopitelné, že Březina, po tom všem, má v ČSSD vliv, že si vůbec dovolí otevřít Hubu a po něčem volat,“ uvedl.

Kdepak, Andreji, hnízdo máš? Z této TV reportáže musel Babiše trefit šlak Poměrně ostře se do ministra financí Andreje Babiše pustila kvůli tomu, že se v kauze své Farmy Čapí hnízdo možná dopustil dotačního podvodu, TV Barrandov. Ta celou situaci kolem Čapího hnízda ve své reportáži poměrně detailně zmapovala. V průběhu celé reportáže hraje v podkresu píseň Karla Gotta „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš“. Nejprve citovala Babišova slova, která zazněla o Čapím hnízdě v dokumentu odvysílaném před časem Českou televizí: „Myslím, že je to nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel. Napadlo mě to, když jsem s dětmi čekal ve frontě v pražské zoo. U krmení koz byla obrovská fronta a já nesnáším čekání. Tak jsem si řekl, že udělám něco podobného. Je to fantastický projekt: 90 hektarů, atrakce pro děti, spousta zvířat, ekofarma...“ Moderátorka pak k tomu poznamenala, že poté, co Babiš v onom dokumentu o Čapím hnízdě řekl, se mu bude jen těžko vysvětlovat, že farma Čapí hnízdo a s ní spojené problémy nejsou jeho. Reportáž ZDE ve stopě 21:00 Běžný oběd vyjde na 570 Kč Reportér televize se pak rozhodl vyzkoušet, zda je Čapí hnízdo (leží 60 km jižně od Prahy, nedaleko od vesnice Olbramovice) skutečně vhodné pro rodiny s dětmi, jak je prezentováno. „Dali jsme si sodovku, hráškový krém, svíčkovou, čaj a vývar. Suma sumárum za 570 korun. Čapí hnízdo zkrátka není pro lidi z levného kraje. Vzít sem na víkend rodinu, nechám tu minimálně 10 tisíc,“ poznamenal s tím, že o to v celé kauze ale nejde. Podivné majetkové přesuny „Problém je jinde. Jak tohle všechno vzniklo (ukazuje za zády se rozprostírající areál Čapího hnízda). Ještě v roce 2007 byl bývalý statek Babišovým majetkem.“ (Grafika ukazuje, že v roce 2007 patřil statek firmě ZZN Agro Pelhřimov spadající pod Agrofert, v roce 2008 vzniká samostatná Farma Čapí hnízdo. A v roce 2014 se farma slučuje s firmou IMOBA, spadající pod Agrofert.) Proč takové majetkové přesuny? Podle reportáže byl jejich důvodem jediný cíl, a to získat z EU dotaci 54 milionů korun. Slovo pak dostal šéfredaktor časopisu Faktor S Ondřej Fér: „Jde o to, že společnost, která byla majitelem Čapího hnízda, na určitou dobu, kterou potřebovala přesně na čerpání dotací, se vyčlenila z koncernu Agrofert, stala se malou firmou, která mohla čerpat dotaci, a jakmile tu dotaci dočerpala, vrátila se k holdingu Agrofert.“ Ministr je s pravdou na štíru Reportér poukázal na to, že Babiš se tváří, že je vše v pořádku. Ale současně se do celé věci neuvěřitelně zamotává. „O Čapím hnízdě například prohlásil: ‚Není to moje. Je to nějaký firmy, která patří do holdingu.‘“ Na znamení toho, že Babiš nemluví pravdu, jsou znovu citována Babišova slova z dokumentu ČT, kde Babiš o Čapím hnízdě říká, že je to nejlepší projekt, jaký kdy vymyslel. Následuje záběr na výpis z obchodního rejstříku, kde je uvedeno, že firmu IMOBA, která nyní Čapí hnízdo vlastní, vlastní v podstatě sám Andrej Babiš. V době, kdy se Čapí hnízdo tvářilo jako malá firmička a s ministrem naoko nemělo nic společného, Andrej Babiš prohlásil: „Nevím, komu to patří.“ To prý řekl časopisu Respekt v roce 2013. Firmě přesto poskytl půjčku 400 milionů korun na přestavbu areálu a jednal prý jen s nějakými advokáty. Fér k tomu ale řekl: „Neumím si představit, že člověk jako Andrej Babiš, který musí mít nějaké intelektuální schopnosti a dobrou paměť, by si nevšiml toho, že v té firmě v představenstvu sedí bratr jeho partnerky a jeho dcera z prvního manželství.“ Také není pravda, že audit nenalezl žádné pochybení Reportér pak vysvětlil, že řeč je o Martinu Herodesovi a Adrianě Bobekové. A zmínění advokáti? Ti také nebyli jen tak nějací. Byli to Babišovi advokáti Václav Knotek a Gabriela Knapová. Knotek podle Féra sedí ve správní radě Agrofertu. Reportér nicméně upozorňuje, že Babiš dlouhodobě odmítá, že by se dopustil nějakého podvodu. Babiš totiž letos Lidovým novinám řekl: „Dotace pro Farmu Čapí hnízdo byla v minulosti opakovaně kontrolována úřady bez jakéhokoliv nálezu.“ Jenže to není pravda. Audit v roce 2011 pochybení našel a pokutu udělil. Ta se i s penále vyšplhala na 6 milionů korun. Rok nato však ROP Střední Čechy, který dotaci Čapímu hnízdu přiklepl, pokutu snížil o 99 %. A firma platila jen směšných 37 tisíc plus penále. „Okolo celé dotace krouží ještě policie a šetří ji evropský protikorupční úřad Olaf. Andrej Babiš tak v duši klid ještě nemá,“ dodal reportér.

Zločinnost migrantů v Německu: Tragické, píše známý publicista. A ještě horší prý je... Migranti přinesli Německu vlnu kriminality, konstatuje ve svém komentáři na serveru Reflex.cz Jiří X. Doležal. Na pomoc si vzal konzervativní newyorský think-tank Gatestone Institute. „Donedávna – ještě před rokem – byl možný nárůst kriminality s příchodem migrační vlny tématem kavárenských diskusí. Přesněji řečeno – nepodložených blábolů. Ti, kteří jsou „proti imigrantům“, se báli nárůstu zločinnosti, ti „proimigrantští“ naopak tvrdili, že se příchozí budou dopouštět kriminality jen v rámci obvyklého počtu zlodějů ve skupině. Nyní Gatestone institut přinesl čerstvá čísla, která ukazují doslova tragickou realitu. A stejně tragicky na tyto zprávy reagoval tuzemský mainstreamový tisk,“ poznamenal Doležal. Podle tohoto institutu spáchali v roce 2015 migranti v Německu 208 344 trestných činů. A to jsou započítány jen činy objasněné. V Německu mají podle Doležala asi padesátiprocentní objasněnost, takže reálný počet trestných činů může přesáhnout až čtyři sta tisíc případů za rok. „Jde o osmdesátiprocentní nárůst oproti roku 2014 a vyjde na zhruba 570 trestných činů spáchaných migranty každý den neboli 23 trestných činů každou hodinu. Zpráva není typicky německým produktem – je chaotická, neúplná a zmatečná. Například neobsahuje údaje o trestné činnosti v Severním Porýní-Vestfálsku (včetně Kolína), což je nejlidnatější stát v Německu a také stát s největším počtem migrantů. Také chybějí údaje o trestné činnosti z Hamburku, druhého největšího města v Německu, a Brém,“ konstatuje Doležal. Všímá si také toho, že institut zmínil fakt, že někteří političtí představitelé napříč Německem nařídili policii, aby přivírala oči nad trestnou činností migrantů. V téměř všech rovinách vzrostl podle Doležala počet trestných činů zhruba dvojnásobně. Původní text ZDE. „Počítejme s hypotézou, že za nárůst kriminality můžou právě nově příchozí. Uvádí se, že v loňském roce přišlo do Německa asi jeden milion dvě stě tisíc imigrantů. Na ně připadá 80% nárůst, tedy asi 92 tisíc objasněných zločinů nebo včetně neobjasněných, řekněme, 180 tisíc. Na sedm imigrantů připadá jeden zločin, kdyby tedy každý měl jiného pachatele, máme mezi nově příchozími 14 procent kriminálníků. Oproti tomu se v jednaosmdesátimilionovém Německu ročně stane skoro šest milionů zločinů, takže se proviní asi sedm procent populace. To jsou všechno statistiky,“ uvedl Doležal. Všímá si také závažného problému, který musejí řešit v Hamburku a Brémách, a to jsou kriminální gangy nezletilých běženců. Zároveň podle něj narůstá také počet žen a dívek obtěžovaných či znásilněných v zařízeních pro uprchlíky. Nejvíce trestných činů prý spáchali Syřané (24 %), Albánci (17 %) a Kosované (14 %).

Svolávám největší demonstraci od roku 1989. V Česku jde o všechno, burcuje aktivista Jakub Pitron Nesmíme prý politickým predátorům dovolit, aby k nám pustili drancovat čínského draka. Tak hovoří Jakub Pitron, který na sociální síti odvážně prohlásil, že spunktuje nejmasivnější demonstraci od devětaosmdesátého roku. Už svolává do boje organizace, spolky, včetně odborů, které prý musí přestat mlčet. Podniky J&T, Penta, PPF, kterým zdárně sekundují Zeman, Babiš, Klaus – téměř kompletní partička z 90. let, která byla skutečným vítězem převratu, dnes podle něj stojí v první linii jako jeden muž, sešikována, aby poskytla své firmy, moc a kontakty čínským soudruhům. Schyluje se k něčemu ještě katastrofálnějšímu, než jsme zažili v 90. letech, míní aktivista. Návštěva čínského prezidenta, jemuž podle slov aktivistů česká hlava státu „dělala fasádu“ v rudém svetru, byla pro Jakuba Pitrona jednou z posledních kapek. „Tohle překračuje úplně vše, co jsem schopen tolerovat,“ napsal po. zhlédnutí videa, v němž čínští hosté útočí na Čechy, protizemanovský aktivista, novinář, správce facebookové skupiny Občanská společnost spojený s červenými kartami, či loňský organizátor občanských akcí Hi Friends (spojených s podporou průjezdu spojeneckých vojsk územím ČR). Hodlá proto zorganizovat demonstraci, která bude největší od roku 1989. Na Facebooku již vyzval všechny, kdo sdílejí jeho postoje, aby mu posílali co nejvíce kontaktů na potencionální soukmenovce. Jeho motivace? Začíná to u Číňanů Něco je opravdu hodně špatně, říká. Signálů, které to potvrzují a které vedou Jakuba Pitrona k další velké občanské aktivitě, je několik. Ten první, který dnes po návštěvě čínského prezidenta v Praze vyzdvihuje, se točí kolem soukromé šanghajské společnosti China Energy Company Limited (CEFC). Ta začala mimochodem prostřednictvím právní kanceláře Pokorný, Wagner & partneři rozesílat vybraným českým médiím hrozby žalobou, pokud budou nadále poukazovat na možné propojení CEFC s čínskou vojenskou rozvědkou. „Hrozby – zdá se – vyvolal investigativní článek LN o neobvyklém angažmá představitelů CEFC jako ‚poradců‘ hned tří vrcholných ústavních činitelů ČR – prezidenta, premiéra a ministra vnitra. Hlavní partner kanceláře Pokorný, Wagner & partneři je přitom znám svým blízkým vztahem k premiéru Sobotkovi, což nutně jen dále prohlubuje dojem postupného fúzování českého státu s CEFC,“ cituje Pitron z portálu Hlidacipes.org. A pokračujeme… naší kontrarozvědkou Tomu zdárně sekundují, jak Jakub Pitron odkazuje, veřejně dostupné závěry, k nimž při sledování rizik propojování vlivu se zahraničními politikami došla česká kontrarozvědka neboli Bezpečnostní informační služba. „Česká BIS už ve výroční zprávě za rok 2014 uvedla: V případě čínské moci a jejích zpravodajských služeb se nesl rok 2014 ve znamení důrazu na vlivovou infiltraci do českých politických a státních struktur a sběru politického zpravodajství, a to vše za aktivní pomoci některých českých občanů, včetně politiků a státních úředníků.“ Zpráva potvrzuje, že hlavními cíli zájmu BIS v kontarozvědné činnosti na našem území jsou aktivity ruské, ukrajinské a právě čínské. Strýčkové Zeman ani Babiš proti tomu nemají ani ťuk. Alarmující! Společnost CEFC, u níž dotčená média poukazují na vazby na čínskou vojenskou rozvědku, realizovala v České republice řadu ne bezvýznamných akvizic, které nelze přehlédnout. „Máme nákupy té samé čínské společnosti CEFC ve společnostech jako je J&T, Penta, Médea Group... Nezapomeňme ani na spolupráci PPF Group Petra Kellnera s čínskou China Development Bank – Kellner provozuje v Číně Home Credit. A samozřejmě proti takto masivnímu nástupu nemají vůbec nic ani Babiš, ani Zeman,“ kritizuje otevřenou náruč prezidenta i vicepremiéra. „Ať si lidé připomenou, kdo jsou klíčové osoby těchto firem: Kellner, Dospiva, Tkáč, Křetinský, Haščák, Kušík... A politicky jim v tom sekundují Babiš, Zeman, Klaus… To je šílené. Ti samí lidé, kteří mají přímo obří podíl na divoké privatizaci z 90. let, nyní stojí opět bok po boku a dávají čínským soudruhům k dispozici své firmy, kontakty a moc; přitom tvrdí, že jejich konání je v zájmu České republiky a jejích občanů. Mnoho informací lze najít na www.mapovani.cz,“ ponouká Pitron a shrnuje, že v oněch nákupech je třeba vidět zaměření na strategické komodity: média, energetika, reklama, zemědělství, průmysl... „To mi připadá naprosto alarmující,“ hodnotí to. Čínská společnost CEFC mimo jiné v současnosti například kupuje od investiční skupiny Rockaway Capital 50 až 90procentní podíl největšího internetového prodejce dovolených v Česku Invia.cz. Celkem u nás za necelý rok proinvestovala dvacet miliard. V oblasti médií jde rovněž o Empresa Media, jež mimo jiné vlastní TV Barrandov a časopis Týden; a většinový podíl přebírá také v Pivovarech Lobkowicz Group. Za zmínku stojí také 50 procent v aerolinkách Travel Servis nebo většinové vlastnictví Slavie Praha. Letos firma převzala pětihvězdičkový hotel Le Palais Art Hotel Prague. Čínská telekomunikační Huawei je v ČR úzce provázaná se společností Telefónica O2, ovládanou rovněž Kellnerovou skupinou PPF. „Huawei je považována za bezpečnostní riziko například v Kanadě, Austrálii nebo USA. Huawei byla nucena trh v USA opustit i poté, co na bezpečnostní rizika spojovaná s touto firmou upozornil mimo jiné osobně prezident USA Barack Obama,“ připomíná Pitron. „Takže si to shrneme. Všichni výtečníci z ‚devadesátek‘ táhnou za jeden provaz: Dostat do Česka čínské peníze prostřednictvím firmy, která je přímo napojená na čínskou vojenskou rozvědku, a být branou Číňanům pro trh EU. Všichni prošli najednou stejnou přeměnou osobnosti z bezohledných predátorů na hodné strýčky. I když to by sedělo: ‚Strýčku‘ oslovuje i čínský lid toho pána, co je u nás na návštěvě,“ poznamenává. Společnost CEFC je největší soukromou společností v Šanghaji a šestou největší privátní firmou v Číně. Působí především v oblasti financí, energetiky a průmyslu. Svoje zastoupení má například v USA, Velké Británii, Kanadě, Mexiku, Rusku, UAE, Indonésii, Singapuru, Jižní Koreji nebo Japonsku. CEFC byla zařazena do TOP 500 firem světa. Opakovaně byla zařazena mezi TOP 10 nejvlivnějších společností ČLR. Od roku 2013 rozdělila do charitativních a kulturních aktivit přes 2 miliardy korun a poslední 4 roky byla oceněna jako jeden z TOP 10 největších charitativních dárců Číny. CEFC se rozhodla expandovat do Evropy a Českou republiku si vybrala jako hlavní sídlo svých evropských aktivit. (Zdroj: http://CEFCeurope.com) Partička, která chytla další dech Na dotaz, zda je reálné dnes zorganizovat převrat srovnatelný s 89. rokem a zda je tím možné dnes – v záplavě ostatních demonstrací a protestních happeningů – něco změnit, reaguje: „Co mám jiného možnost dělat, než proti tomu protestovat?“ Vidí jen dvě možnosti. „Za prvé nechat to být, věnovat se své práci a pokud by se mé obavy naplnily, rychle odjet. Nebo – snažit se lidem ukázat, že ta parta z devadesátek se nadechla možná ještě k něčemu většímu, co pro nás může mít katastrofální důsledky,“ varuje. Uvědomuje si ovšem, že spletité mocensko-ekonomické vlivy, kvůli nimž bije on i řada dalších aktivistů na poplach, spousta lidí nemusí pochopit nebo je pro ně řada jmen zcela neznámá. „Ano, jsem si vědom toho, že většina občanů nemá tolik času a možná ani chuti věnovat se politice do detailu. Mají mnoho svých problémů, spoustu z nich žije z měsíce na měsíc a neřeší tyto věci...,“ pokyvuje s tím, že ale na druhou stranu – jak v podstatě potvrzuje i citovaná zpráva BIS za rok 2014 – tohoto faktu využívají tentokrát ne čínské, ale ruské tajné služby. „Pokud dovolíme této partě popojít ještě dál, budou na tom opět biti nejvíce ti, kteří se nemohou bránit... Nemůžu udělat nic jiného, než oslovit lidi ve svém okolí, vysvětlit jim mé obavy a požádat je, aby mi pomohli,“ dodává. Mlčící odbory? Důsledky si poneseme všichni Iniciátor budoucí „nej“ demonstrace má velký zájem na zapojení odborářských organizací. „Napadlo mě to právě z důvodu, že doposud se ve velké míře k těmto typům akce nevyjadřovali. Dokážu to pochopit, protože občanská společnost je velmi rozmělněna do spousty malých skupin, takže je pro tyto organizace možná těžké brát někoho jako relevantního partnera... Spousta lidí také není mediálně známa... Ale domnívám se, že situace je natolik vážná, aby k ní zaujaly postoj i další organizace sdružující občany, podnikatele a firmy napříč společností. Protože důsledky za naše nynější postoje – ať už budou jakékoli – poneseme všichni,“ zdvihá varovný prst. Nemusí podle něj jít jen o apolitické iniciativy. „Problém, který vidím, nespočívá v tom, jestli někdo prosazuje pravicovou nebo levicovou politiku. Ale jestli chceme demokracii v ČR nebo ne,“ nevymezuje se proti spolupráci s politickými hnutími, pokud se ztotožní se stejným cílem. Mnohem více se podle něj jedná o to, kterým směrem se budeme ubírat, jestli na Východ, nebo na Západ. „Ona ta otázka v podstatě nebyla ani moc veřejně probrána. Po listopadu 89 jsme věděli, že nechceme komunismus... Ale proběhla ona identifikace se Západem?“ vznáší řečnickou otázku. Netvrdí tím prý ale, že by neměly být korektní vztahy s Ruskem i Čínou. „Ale neznamená to přeci, že predátorům z devadesátek dovolíme se nadechnout a vpustit čínského draka drancovat naši zem. Já nemám nic proti čínských, ruským ani jiným občanům. Mají to nesrovnatelně těžší než my. Mám ale hodně výhrad proti režimům, které jim vládnou,“ objasňuje. Moc dramatické? Svoboda versus životní úroveň Pokud někomu připadá, že vidí současnou situaci až přespříliš dramaticky, má se prý podívat na rozhovor s Jiřím Žůrkem z KPMG, který odvysílala DVTV o studii Češi 1990 – 2015. „Podle tohoto dlouhodobého výzkumu je pro 37 procent občanů na současném režimu důležitější svoboda, možnost se prosadit a demokracie... Pro zbytek je důležitější životní úroveň. Já jsem z těch lidí, pro které je důležitější svoboda a demokracie,“ říká a dodává: „To ale není odsuzování těch 63 %, protože nic není černobílé. Chápu, proč někteří spoluobčané mají jiné priority. Ale problém je, že bez té demokracie, svobody a možnosti se prosadit, nebude v budoucnu možné zvýšit životní úroveň. Lidé mají pocit a do jisté míry oprávněně, že je politici a vůbec ten polistopadový vývoj zklamal. Chápu proč, ale zároveň si myslím, že osmdesát procent věcí funguje... Ukažte mi společenství států, které funguje lépe než Evropská unie. Když se, například i v kontextu aktuální diskuze nad lidskými právy v Číně, zamyslíme, těžko budeme hledat místo, kde mají lidé lepší životní úroveň a více svobody. „Nikdo nepředstavil lepší plán. Spojení Slovanů? Pod kým? Matkou Rusí? Úzké vazby s Čínou? Proč? Tohle všechno jsou důvody, které mě vedou k tomu, že chci protestovat. Jsem přesvědčen, že čelíme zcela zásadním tlakům, které mohou otočit směřování naší země směrem na Východ, a je třeba říct této změně zcela zásadní: NE, prostě to nedopustíme! Cítím nejen právo, ale povinnost se vyjádřit.“

Tereza Spencerová lomí rukama: Kdákání z Bruselu. Zavřít do blázince. A jasně, za vše může Putin OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Za vše může Putin, přítel všech našich nepřátel, komentuje editorka Literárních novin a analytička Tereza Spencerová poslední výstupy z Bruselu. Zejména ji zaujal výrok Guy Verhofstadta, že „Rusové a Američané a Turci společně víceméně pracují na evropském území, aby zničili evropský model“. Poněkud méně humorně hovoří o rostoucí hrozbě terorismu v Evropě a všímá si i drobností kolem Donalda J. Trumpa. Jak vnímat současnou vlnu informací o utrpení civilních obyvatel v Aleppu? Rusové a Asad prý chtějí urvat vojenské vítězství pro sebe za cenu bombardování nemocnic a v zásadě všeho, co jim přijde pod ruku. Je takový postup, označovaný za genocidní, skutečně bezprecedentní? A jak je vojensky efektivní, dokáže Asad „vyřešit“ Aleppo ještě za vlády Obamy? Jaká je přesná vojenská situace a co bude pak? Jak z hlediska vývoje války v Sýrii, tak z hlediska další uprchlické a humanitární katastrofy, kterou „slibují“ nevládky? A vůbec, co zajímavého o vývoji v Sýrii nám media nepřinášejí? Nechci nikomu radit, jak vnímat situaci, ale první zprávy o „posledních nemocnicích“ ve východním Aleppu začaly přicházet už někdy v únoru a pak neúnavně znovu a znovu a znovu, zatím naposledy před pár dny. Nechci tím nijak shazovat situaci civilistů ve východním Aleppu, ale když jde něco takového zase „kolem“, tak už jen pokrčím rameny a pomyslím si obdivně něco o neuvěřitelné vytrvalosti neziskovek, které tyto zprávy generují, a médií, která je zarputile přebírají a nepřijde jim na tom nic divného. Nicméně, přece jen jsou údaje, které dokážou i překvapit, třeba když katarská Al Džazíra před třemi dny v onom Al Káidou ovládaném východním Aleppu, v němž i podle jejích tvrzení stále ještě žije asi 250 tisíc civilistů, zničehonic vykouzlila 100 tisíc dětí! Ale nešť, kdybych se pídila po důkazech všech těchto tvrzení, tak by mě někdo mohl obvinit z toho, že jsem Putinova agentka, která nevěří oficiálnímu sdělení, tak to nechám být a radši si toho nebudu všímat. Nicméně, dál v duchu (a to, prosím, kvůli cenzorům Ministerstva vnitra zdůrazňuji – jen v duchu a sama pro sebe) trvám na tom, že ve východním Aleppu je civilistů ve skutečnosti asi tak 50 tisíc a větší část. z nich tedy logicky tvoří rodiny tamních džihádistů, kteří se odmítají vzdát a těší se na ty černooké panny tam nahoře… Smrtelně zopakuji: podle příkladu Libye si troufám tvrdit, že celkové počty obětí syrské války budou výrazně nižší, než se dnes kvůli propagandisticým cílům tvrdí. Jen musíme počkat, až válka skončí, kouř se trochu rozplyne a slovo dostanou i místní a nejen zaručené zdroje z kanclu v prvním patře nad secondhandem v britském Coventry. Jestli je rozbombardování východního Aleppa bezprecedentní? Jistěže ne. Mohli bychom začít srovnáním třeba se spojeneckým bombardováním Drážďan na sklonku druhé světové války přes spalování Vietnamu napalmem, zničení Grozného, bombardování irácké Fallúdži bílým fosforem a ochuzeným uranem, od něhož před dvěma týdny uplynulo 12 let, nebo saúdským bombardováním Jemenu. Fakt, že „mezinárodní společenství“ - tedy Západ a jeho Saúdové a Katařané a jimi placené PR firmy - lomí rukama výlučně nad tím Aleppem, dokládá jen to, že ve hře je propaganda, nic víc. A taky že nevládky mají pořád ještě dost peněz. I když, před pár dny jedna syrská opoziční mediální NGO zveřejnila video, na kterém na zemi tiše leží zraněný, nad ním dva „záchranáři“ od Bílých přileb, a pak, asi po deseti vteřinách, zazní něco jako „Akce!“ a zraněný sebou začne zmítat a řve bolestí, zatímco mu ti dva zachránci odhrnují suť z kolena… Fakt nevím, co se to stalo, že vypustili takovýhle zmetek, ale třeba někomu už prostě peníze opravdu netečou jako dřív, a tak se cítí ukřivděně. Co se týče vojenské efektivnosti, tak to nevím. Bylo by samozřejmě lepší, kdyby se džihád v čele s Al Káidou – sorry, podle našich médií stále ještě „umírněnými povstalci“ – tváří v tvář přesile vzdal a pustil ven alespoň civilisty, ale to po měsících pokusů podle všeho už „nehrozí“, a tak zbývá jen ono vojenské řešení. Tedy, omlouvám se, OSN přišla ještě s jinou variantou, a ta počítala s tím, že by Al Káida dostala ve východním Aleppu autonomii. Tý bláho! Usáma bin Ládin se musí v hrobě za své hubené břicho popadat! Kajdistický pidistáteček. Co nikdy nedokázal on sám, zařídila by za něj OSN! Tento geniální nápad byl ale podle očekávání v Damašku smeten se stolu a syrská armáda se svými spojenci postupuje dál do hloubi východního Aleppa. Nevím, jestli to stihnou do Trumpova nástupu, ale v praxi bude beztak důležitější, aby se vše nějak vyřešilo, než v oblasti napadne sníh, protože kdyby ho bylo víc, tak se boje prakticky zastaví, vše se zakonzervuje do jara a namísto humanitární katastrofy vojenské bude spoustě lidem hrozit umrznutí. Prašť jako uhoď, nás ale může hřát jistota, že za to budou moci jen Rusové a Asad. Česká diplomacie si právě dává cvičení z předmětu „Dobrodružný krajan udělal průšvih v cizině a my ho musíme vyprostit“. Jde o Markétu Všelichovou a Miroslava Farkase, kteří uvízli v Turecku. Zaslouží obdiv za snahu pomoci Kurdům, nebo spíše profackovat? Jsou marxistické milice YPG vlastně „hodní hoši“, ať už pro nás nebo pro Asada? Bylo opravdu nutné jezdit za nimi přes Turecko? Co s námi, malým státečkem, teď Turci budou chtít hrát, aby nám ty dva vrátili? A mimochodem, v severosyrské kurdské Rojavě je dle jejich obdivovatelů fungující, v zásadě socialisticky stát... Lze to tak říci? Osobně tak nějak umím pochopit i jejich motivy pomáhat Kurdům, i když netuším, jakou roli v tom všem sehrála určitá frustrace z „nudy v Brně“, tedy v ČR. Neznám ty mladé nadšence, ale podle toho, co o nich čtu, mám dojem, že prostě propadli jakési romantické vidině „boje za dobro proti zlu“, aniž by si plně uvědomovali, že jsou ve skutečné válce. A že Turecko Kurdy opravdu považuje za teroristy, ať si o tom kdokoli myslí cokoli, a že není v pozici vazala, na kterého by si Evropa mohla dupnout. Současně si ani nemyslím, že by nám Turecko chtělo něco „vracet“. Pár podrážděných komentářů v tamních provládních médiích za čas rychle vyšumí... Obávám se ale, že nemáme moc co nabídnout na jejich výměnu, a kdyby Turci udělali ve svém drakonickém protiteroristickém zákonu výjimku, tak by se jim mohl začít sypat. Vychází mi z toho pro oba vězení v Turecku, dlouhé a tvrdé. Nejspíš bude možné vyjednat přesun obou do vězení tady u nás, až si v Turecku odsedí nějaké roky, ale to fakt jen spekuluji. Postavení Kurdů v nynější válce v Sýrii je hodně komplikované. Na jedné straně jsou nejúdernější „prodlouženou rukou“ Spojených států v boji proti Daeši, na druhé straně bojují společně se syrskou vládní armádou tam, kde je to pro ně výhodné, na třetí straně válčí proti Turecku, které – spolu se Sýrií i Íránem – odmítá jakýkoli náznak budoucího syrského Kurdistánu, na čtvrté straně jim nadbíhají i Rusové, kteří jako první otevřeli v Moskvě jejich ambasádu… Máte pravdu, že v tomto chaosu, kdy se jim hodně vnějších hráčů kvůli svým krátkodobým zájmům snaží nějak pomáhat, mohou přežívat ideály socialismu, možná spíš ale jakéhosi válečného komunismu, ale jakmile válka jednou skončí, ideály budou vystřídány všudypřítomnými penězi, obávám se. Kurdové nejsou nejpočetnější národ na světě bez vlastního státu, jak se všeobecně opakuje, protože v Africe jsou mnohem početnější národy se stejným postkoloniálním osudem, ale rozhodně mají mé sympatie. Proto teď s podivným pocitem sleduji, jak USA vyslaly právě kurdské YPG osvobozovat Rakká, „hlavní město“ daešáckého chalífátu, a to bez ohledu na tvrdý nesouhlas Turecka. Jako by je tím vlastně předhodily do otevřené války s Tureckem a jeho pravidelnou armádou a letectvem. Nicméně to možná až tak divné není: Pokud se budou muset USA rozhodnout mezi svým spojencem z NATO Tureckem a svými spojenci z YPG, koho si asi tak vyberou? Tím spíš, že nový Trumpův poradce pro národní bezpečnost Michael Flynn tureckého prezidenta Erdogana v zásadě opěvuje a tvrdí, že by USA měly do Turecka vydat exilového duchovního a údajného strůjce letního pokusu o převrat Fethulláha Gülena. A navíc se mezitím ukázalo, že Flynn měl lobbistickou firmu, která pro Turecko v USA i pracovala. Jak říkám, divný pocit, že se sice bavíme o syrských Kurdech, ale měli bychom si začít připouštět, že se bavíme o obětních beráncích geopolitiky… Budu hodně ráda, když to dopadne jinak. A vůbec, Turecko začíná být čím dál zajímavější. Tento týden se objevily zvěsti, že Erdogan na nás opět chce přitlačit pouštěním migrantů. Co jsme mu zase udělali? Jak chápat postup Bruselu ve věci přístupových rozhovorů s Tureckem, kde po Erdoganovi pořád něco chtějí, on se jim směje a zároveň se uráží, že se do něj navážejí? Co jste si pomyslela při jeho výrocích, že se Turecko má rozkládat až po Aleppo a Mosul? Že by se inspiroval Trumpem a vyvinul heslo „Make Turkey great again“? Upřímně řečeno, nevšimla jsem si, že by Ankara prst z migrační spouště v posledním půlroce aspoň na chvíli sundala, a tak je jasné, že už ji musejí chytat křeče. A z nich plynou stále podrážděnější turecké reakce na kritiku zaznívající z Bruselu nebo evropských metropolí. Musí být opravdu děsivé sledovat to zlobné „kdákání“ z Evropy – omlouvám za ten výraz, ale příhodnější mě nenapadá –, po němž ovšem nenásleduje žádný konkrétní krok v otázce migrační dohody. Není divu, migrace je jedním z tektonických zlomů, který Unii tříští, a tak nic konkrétního kromě toho poplašeného a vzteklého kdákání ani čekat nelze. Nicméně, musíme mít na paměti, kdo na nás onou migrací míří, a když už jsme naprosto v outu, tak bychom neměli situaci zkoušet ještě zhoršovat podle toho starého vtipu „Boxuješ? Ne? Tak pojď ven!“ Tím spíš, jak jsem říkala minule, čas pracuje pro Turecko a naše pozice se bude jen a jen zhoršovat. Nevím třeba, jak někdy příští rok dopadne nedávné Erdoganovo povzdechnutí, že i ty řecké ostrovy, na kterých dnes koncentrujeme migranty, byly kdysi turecké. Donutíme Řeky, aby je předali Turecku výměnou za odpis nějakého toho bublinózního dluhu? A tím se dostáváme plavně k Aleppu a Mosulu. Mám za to, že zatímco řecké ostrovy jsou jaksi v „unijní dikci“ (byť si Řekové budou myslet, že v jejich), ale Sýrie a Irák jsou v „dikci“ regionálních mocností, ať už bude kromě obou dotčených zemí řeč třeba i o Íránu nebo Izraeli, nad nimiž ještě ční Rusko s Čínou a pomalu „odcházejícím“ Západem. Jasně, že v rámci svých snů o obnově osmanské říše může Erdogan mluvit o jakémkoli místě na světě, ale vsadím se, že je pro něj dnes reálnější získat řecké ostrovy než Aleppo nebo Mosul. A on to musí vědět. Nevsadím se ale o to, zda to vše opravdu nechce. Podle mého je to jen součást jakéhosi myšlenkového „rozšiřování bitevního pole“ a čekání na reakce. Minule jste přirovnala odhadování kroků Donalda J. Trumpa ke „kremlinologii“. Ono to možná nabývá trochu senzibilních rozměrů: Jedni svými analýzami zarputile přesvědčují, že Trump bude drsný na zlého Putina a že Romney, Giuliani, nový šéf CIA Pompeo a další „jestřábi“ to pěkně vezmou do rukou... Druzí zase přesvědčují svět, že Trump je izolacionista, s Putinem se domluví a Michael Flynn to jistí. Vnímá vlastně Trump tato zbožná přání, kterými se ho ti i ti snaží hypnotizovat? A kdo se přiblížil za poslední týden větší spokojenosti? Sam veliký DJT zarytě mlčí a novináře odhání – co tím sleduje? A mimochodem, utichá podle vás v USA i v Evropě zděšený ryk nad jeho zvolením, nebo nastala fáze smíření se s osudem? Vy po mně zase chcete trumpologii! Jak mám, prosím vás, vědět, jestli Trump ta všemožná zbožná přání vnímá? Tedy, je jasné, že spoustu z nich prostřednictvím různých svodek asi vnímá, důležitější bude otázka, jestli si z nich něco bere. Třeba generál Mattis, který by mohl (ale také nemusel) být ministrem obrany, prý nyní Trumpovi vysvětlil, že mučení nepřináší lepší výsledky „než krabička cigaret a pár piv“. Trump v předvolební kampani mučení oslavoval, málem vymýšlel své vlastní „triky“, a teď tohle. Znamená to ale, že waterboarding a další mučící praktiky, které naši demokracii činí větší a skvělejší, opravdu zavrhne? Při pohledu na nového šéfa CIA nejistě řeknu: Čert ví. Chápu ale, že odhání novináře – v první řadě na ně má po celé té mediální proclintonovské kampani pifku, a za druhé, co jim má stokrát denně a den za dnem asi tak říkat, když sám nejspíš neví, co přesně má dělat, nebo přesněji, jaké jsou jeho mantinely? Vy ani já naštěstí nestojíme v čele Bruselu, Berlína, Pekingu, Moskvy, Tokia a dalších důležitých míst – včetně Prahy, samozřejmě – a tak si můžeme dovolit ten luxus netrojčit a v klidu počkat pár týdnů nebo až na ten konec ledna, až Trump usedne v Bílém domě. To už taky budeme najisto znát jména, která si vybere do různých funkcí, nebo lépe, jména, která mu budou „systémem“ dovolena do funkcí uvést. Mnohé pak bude jasnější. Guy Verhofstadt, předseda liberální frakce Evropského parlamentu a hlavní vyjednavač EU ve věci Brexitu začal panikařit, že Evropu ovinuly zlé mraky: Trump a Putin prý mají tu moc, aby se svými obdivovateli v Evropě zničili ty skvělé Evropské hodnoty. Jsme prý „obklíčeni diktátory“. Opravdu? A je to jen hystericky výkřik, nebo se bruselští pánové fakt děsí, že by je Trump nejen nechal „ve štychu“, ale ještě by je sám potopil? Probůh, dávat do jedné řady Trumpa a Putina, není to z bruselského hlediska na obklad? A k tomu zprava z Francie: Proti Le Penové, která se má ráda s Putinem, se postaví asi Fillon, který se má taky rád s Putinem. Je to tak zlé? On ten pan Verhofstadt ve skutečnosti prohlásil, že „Rusové a Američané a Turci společně víceméně pracují na evropském území, aby zničili evropský model“. To už není jen panika, ale rovnou paranoia. Samozřejmě, s lidmi typu tohoto pána na nejvyšších příčkách EU by nás zvalchovala i Papua Nová Guinea, ale ta o to – zřejmě naštěstí – nejeví větší zájem, přinejmenším prozatím. Nicméně, logicky: pokud by ta paranoia byla skutečností a Rusové s Američany a Turky se proti nám spikli: Co by Evropa měla dělat? Nejspíš by měla přemýšlet, jakou politiku zvolit, aby se dál netříštila, a přitom i jak se třeba těm třem „diktátorským zlosynům“ ubránit, ne? Takže by se logicky měla vrátit do hry „unijní armáda“, ale ta narazí nejen na nejednotnost Unie, ale i na fakt, že dvě procenta HDP požadovaná v Alianci na obranu vydávají jen Řecko, Polsko, Estonsko a Británie, která už beztak míří mimo Unii. Ostatní se dál vezou v „náruči“ amerického státu, jehož dluh je už nesplatitelný a podle všech běžných norem už by USA dávno neměly ani existovat. Takže co? Je chyba na straně „Ruska, USA a Turecka“, nebo v absenci jakékoli ideje dalšího postupu v rámci EU? Je očividné, že zavřít pana V. někam do vypolstrované cely, aby si trochu odpočinul, nejspíš nepomůže vyřešit úplně všechno. Chybějí nám politici, kteří by měli jasnou vizi evropské budoucnosti a nepočítali by pořád s tím, že se dál, 70 let po druhé světové válce, budeme schovávat za americkými zády. A politici, které máme, se v posledních několika letech naučili opakovat mantru „Putin může za všechno“, což je ovšem jen další problém. Vychází z něj třeba tvrzení, že „Putin“ vlastně vyhrál letos už v nizozemském referendu o asociaci s Ukrajinou, pak při Brexitu, pak u sebe doma v parlamentních volbách, pak s Trumpem, pak v Moldově a v. prezidentských volbách v Bulharsku, na spadnutí je letos ještě prezidentský úřad v Rakousku a možný pád vlády v Itálii a příští rok se navíc plánují volby v Nizozemsku, Německu a Francii, kde se podle všeho utkají dva jeho „přátelé“. , tedy Fillon s Le Penovou... Já sice tuším, že je skvělé mít někoho, na koho můžu hodit všechny hříchy světa a zbavit se jakékoli zodpovědnosti, ale strkat všude Putina, onoho „všeobjímajícího přítele všech našich nepřátel“., je ze všeho nejvíc neotřesitelným důkazem toho, že naše „elity“ s konečnou platností ztratily kontakt s realitou, že netuší, že každým svým dalším slovem, natož činem, který nevede k pojmenování našeho stavu, vesměs vše jen zhoršují. Pro všeobecné zklidnění zástupů znervóznělých duší navrhuju, abychom všechny „Putiny“ ve větách nahradili třebas „hrochem“ – to je takové vcelku sympatické, klidné zvíře, které sice umí taky nadělat spousty rotyky, ale… Jen si zkuste představit ty věty: „Přátelé hrocha vyhráli volby tam a tam.“ Cítíte z toho ten klid a pohodu? A dobrý pocit? Africké safari! Ochrana divoké přírody! Environmentalismus! Vystresované nervy vibrují radostí! Navíc mám pocit, že to prostě udělat musíme, protože když si představím, že „pražská kavárna“, která chce být neustále tou „součástí Západu“, najednou zjistí, že jí v praxi z toho Západu zbývá jen paranoidní pan V., placení protitrumpovští demonstranti v USA a k tomu ještě europarlament, který se zrovna vydal do boje proti propagandě Ruska i Daeše najednou, tak to s ní může dost zamávat. Prostor pro svobodné dýchání se zmenšuje. Pokud nikdo nechce pojmenovávat realitu a hledat chyby, tak by „hroch“ všechno alespoň zklidnil. Nebo třeba koala. Ta by možná byla ještě lepší. Američané varovali Evropu, že během adventu jí hrozí zvýšené nebezpečí teroristických útoků. Je nám tato rada k něčemu? A Hynek Kmoníček dal najevo, že Evropa nemá kapacity sledovat všechna pochybná džihádistická individua. Můžeme tedy o adventu jedině ucucávat grog a čekat, co bude? Jinak, jak rozumět těm častým zprávám, že čím víc je Daeš „v háji“ v Sýrii a Iráku, tím víc se „vyřádí“ v Evropě? Ano, a nejen během adventu, jak ukázaly poslední dva tři roky. A belgická vláda tvrdí, že se do Evropy chystá pět tisíc teroristů Daeše, kteří už absolvují specializované kurzy „jak projít do Evropy a získat tam azyl“. Podle všeho to nebude nic až tak složitého. Ale na druhou stranu, nebuďme tak sebestřední, 98 procent všech obětí teroristických útoků islámských radikálů jsou muslimové, a je velmi pravděpodobné, že hlavní vlna „migrace“ Daeše z Iráku a Sýrie zamíří třeba do Pákistánu, Afghánistánu, zkrátka na východ. Je jasné, že i kdyby do Evropy přišlo opravdu jen těch zmíněných pět tisíc „nových“, kteří by se přidali ke stovkám těch, kteří už tu v rámci více či méně spících buněk jsou, máme problém. Jeho řešení bude pomalé a bolestné, ale jednou bude logicky dokonáno – současně bychom si ale měli uvědomit, kdo stál u zrodu Daeše nebo Al Káidy, kdo jim pomáhal sílit, kdo je opečovával, když se mu to zdálo strategicky výhodné… Když budete mít doma vzteklého psa, který někoho někde zabije, jste za něj právně odpovědní. Vím, že naše „elity“ nikdy žádnou zodpovědnost za nic nenesou, ale možná – tak nějak pro příště (protože při jejich psychopatii nějaké „příště“ určitě znovu nastane) bychom se měli poučit a onu zodpovědnost bychom po nich měli vyžadovat. Co na tom, že pateticky oplakáváme oběti teroristických útoků kdekoli v Evropě, když lidé, kteří vlastně kdysi dali teroristům do rukou zbraně, výbušniny a peníze, kráčejí v čele všech těch smutečních průvodů? Slovensko předsedá Evropské unii. Všimla jste si toho? Nevšimla. Připomíná mi to jen zvýšená koncentrace bezzubých unijních akcí, které se konají v Bratislavě. Ale na druhou stranu, všiml vy jste si třeba holandského předsednictví? Nebo jakéhokoli jiného? Jistě, to naše jsme tady probírali ze všech stran – Saša Vondra a ukradený skoro milion, Černého urážlivá Entropa, Topolánkův vysněný plynovod Nabucco bez plynu, Evropa, které jsme to chtěli „osladit“… To byly časy „akce“, že? Závěrem tradiční otázka. Co dalšího bychom měli během příštího týdne sledovat? p.p1 {margin: 0.0px 0.0px 12.0px 0.0px; font: 16.0px 'Trebuchet MS'; color: #0000. 00; -webkit-text-stroke: #000000} p.p2 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; text-align:. center; font: 16.0px 'Trebuchet MS'; color: #000000; -webkit-text-stroke: #00000. 0; min-height: 19.0px} p.p3 {margin: 0.0px 0.0px 12.0px 0.0px; font: 12.0px 'Trebuchet MS'; color.: #000000; -webkit-text-stroke: #000000; min-height: 14.0px} p.p4 {. margin: 0.0px 0.0px 12.0px 0.0px; font: 12.0px 'Trebuchet MS'; color: #000000; -webkit-text-stroke: #000000} span.s1 {font-kerning: none} Nic konkrétního mě nenapadá, ale je jisté, že současný chaos něco zajímavého jistě vygeneruje.

Pohrdám voliči Zemana. Ty ksichty z SPD... Ty kanále Filipe, já bych ti přál, abys dostal od Ondráčka přes držku. Blbci se přestali stydět za svou blbost, říká Jan Hřebejk Režisér Jan Hřebejk poskytl rozhovor serveru seznamzprávy.cz. Zhodnotil v něm současnou politickou situaci a stálo to za to. Přesvědčte se raději sami. Jana Hřebejka proslavil především film Pelíšky, komedie s nádechem smutku nad tím, co se dělo v roce 1968. Hřebejk věří, že tento svůj film nikdy nepřekoná. To však neznamená, že bude umělecky nebo občansky mlčet. Nebude. I nadále hodlá glosovat společenské dění. Nechápe, jak lidé mohli podruhé zvolit prezidentem Miloše Zemana, když viděli, co ve svém prvním funkčním období prováděl. Po prvním zvolení prezidenta Zemana bylo Hřebejkovi vyčítáno, že voliči Miloše Zemana pohrdá. Tehdy to prý nebyla pravda, ale dnes už to pravda je. „Hele, já ti to řeknu opravdu drsně,“ sdělil Hřebejk Jiřímu Kubíkovi, který ho zpovídal. „Dneska už jo. Ale tehdy ne, tehdy se mohl někdo splést. Kdo ho volil podruhé, sorry. (...) To jsou lidi, se kterými nechci mít nic společného,“ zdůraznil režisér s tím, že dnešní Zeman a jeho současné okolí reprezentuje hodnoty, s nimiž umělec opravdu nechce mít nic společného. Hřebejk je prý schopen pochopit uvažování lidí, kteří Zemana zvolili, je schopen pochopit, že se někteří lidé nechali zblbnout dezinformacemi, tak volili Zemana. To však nemění nic na tom, že Zeman neměl být podruhé zvolen. Ale není to jen o Zemanovi. Hřebejk byl stejně nekompromisní také vůči předsedovi KSČM Vojtěchu Filipovi, jeho stranickému kolegovi Zdeňku Ondráčkovi a vůči šéfovi SPD Tomiu Okamurovi. Hřebejk nechápe, jak se mohl předsedou sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů stát Zdeněk Ondráček. Jde o člověka, který před listopadem 1989 používal proti demonstrantům toužícím po svobodě obušek, když hájil tehdejší komunistický režim. „Já mám v současné době pocit určité bezmoci, hořkosti,“ podotkl režisér. „Bolševici mají poloviční výsledek, co měli dřív, ale mají předsedy parlamentních výborů. Vykládají, že zásah 17. listopadu byl přiměřenej. Já bych přál tomu Filipovi, aby tam byl. Kanálovi. Aby dostal od Ondráčka pěkně přes držku. Těch fašounů je taky pár. To SPD. A ty se musíš na ty jejich tupý ksichty dívat a tvářit se, že je to v pořádku,“ nebral si servítky režisér. Stejně tak Hřebejk nechápe, jak lidé mohou přehlížet obrovský střet zájmů premiéra v demisi Andreje Babiše. Jak je možné, že tohle lidem nevadí? „Tady jde o to, že se blbci přestali stydět za svou blbost,“ shrnul svůj názor Hřebejk s tím, že nechápe, jak mohou někteří lidé zpochybňovat fakt, že Země je kulatá, což dnes někteří lidé dělají a považují Zemi za placatou.

Oskar Krejčí si nebere servítky: Brusel tak miluje moralizování. A přitom.... Politolog Oskar Krejčí v rozhovoru pro PrvníZprávy.cz konstatuje, že se za posledních pár let změnilo pojetí mezinárodních vztahů. Ty se podle jeho názoru rozvrstvily. Evropská unie neumí na nové situace reagovat. Podbízí se Turkům a na všechno dokáže reagovat pouze se zpožděním. Zkrátka všechno špatně. „Evropská unie postrádá jakýkoliv koncepční přístup. Dnes je její racionální chování zablokováno trapnou obhajobou německé kancléřky. Obecně pak Brusel reaguje na problémy ad hoc, bez koncepce a pozdě. Politika Unie vůči Turecku není rozvrstvená, ale jednostranně podbízivá. Podívejte se jenom na vybombardovaná sídla tureckých Kurdů a postavte si vedle sebe moralizování kolem lidských práv, které Brusel tak miluje, se současnou ‚obchodní‘ dohodou Ankary a Bruselu o migrantech. Vzpomeňte si, jak bylo zdůvodňováno bombardování Kaddáfího Libye – a jak se mlží kolem Erdoganovy ‚národnostní politiky‘, kolem jeho chápání svobody slova, nebo obchodních tras mezi Tureckem a džihádisty v Iráku a Sýrii,“ popisuje Krejčí. Co míní rozvrstvením mezinárodních vztahů? Na některých problémech státy spolupracují, v jiných stojí proti sobě. Dobře to lze ilustrovat např. na vztazích Ruska a Saůdské Arábie. V syrském konfliktu fakticky stojí proti sobě. Rusové podporují syrského prezidenta Bašára Asada a předpokládá se, že Saůdové podpoří povstalce, bude-li třeba. Současně však Rusko a Saůdská Arábie usilují o vyšší ceny ropy. Jejich ekonomiky jsou na cenách ropy značně závislé. EU dělá chybu v tom, že jasně neartikuluje své zájmy, jak to činí Rusové, Američané či Saůdové. Unie činí jen váhavé kroky do neznáma, bez jasné koncepce. Mohla by to změnit výměna politických generací v Německu a ve Francii.

To snad ne. Internetem koluje, že atentátník z Bruselu měl selfíčko s Merkelovou Spekulativní teorie se objevily na sociálních sítích. Koluje tu totiž fotografie německé kancléřky Angely Merkelové s mladým mužem. Ten si s „první ženou“ Německa udělal loni v září selfie. A nyní se hledí na podobnost s belgickým sebevražedným atentátníkem. Informaci přinesl server PrvníZprávy.cz. Fotografie, která je k vidění na sociálních sítích, zachycuje usmívající se kancléřku s mladým mužem. Poté, co belgická policie zveřejnila snímek teroristy Najima Laachraoui, spoluzodpovědného za úterní atentát na bruselském letišti Zaventem, vyrojily se spekulace, že muž na snímku s kancléřkou je právě on. Policie zatím informaci nepotvrdila ani nevyvrátila. Podobnost mezi mladým mužem, s nímž se kancléřka zvěčnila při návštěvě uprchlického tábora, a islámským radikálem, vyhledali jako první uživatelé sítě Twitter. Původní text ZDE. Snímek, o němž se nyní hovoří, byl hojně probírán i v minulosti. Právě kvůli němu byla kancléřka mimo jiné pranýřována za příliš velkou lásku k migrantům. DNA Najima Laachraouiho se v minulosti našla již na několika pásech s výbušninami při listopadových útocích v Paříži. Stejně jako nyní se k nim tehdy přihlásilo radikální hnutí Islámský stát. Psali jsme: : : : : Vyměklá Evropa, co se vymlouvá na humanismus. Analytička připomněla, co všechno kolem bruselských teroristů selhalo : : : : Jasná řeč Andreje Babiše: Pokud se prokáže podvod s Čapím hnízdem, odejdu : : : : Ministr Chovanec: V Bruselu jsme se shodli na jasném postupu vůči teroristům : : : : Belgií otřásl další výbuch. Jeden člověk „neutralizován“

Zakázat sex! Bývalá ministryně spravedlnosti se krutě vysmála nejnovějším akcím feministek Bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová se ve svém fejetonu na serveru NeviditelnýPes.cz nechala slyšet, že sex z našich životů vymýtíme. O co konkrétně v této nadsázce jde? „Milé sestry, kolegyně, přítelkyně, vybojovaly jsme řadu bitev, jimiž jsme svět změnily k nepoznání. Zrušily jsme rozdíly mezi pohlavími, děti se rodí ve zkumavce, muži doma uklízejí a my se konečně můžeme věnovat kariérám. Ještě však není možno usnout na vavřínech. Nejnovější bitvu za oceánem svádějí naše americké kolegyně a my se musíme jejich pokusy správně inspirovat,“ podotkla Kovářová a popsala o co jde. Podle ní je nutné vybrat muže na vrcholu slávy a přijít s obviněním ze sexuálního obtěžování. Jak dodává, s narážkou na současnou kampaň, kdy ženy vzpomínají na negativní sexuální prožitky v minulosti. Stačí se zkrátka rozpomenout na emotivní zážitek, jenž křehké ženské pohlaví negativně ovlivnil. Původní text ZDE „Co na tom, že vzpomínky jsou neprokazatelné a vždy subjektivní, obzvláště pokud nikdo třetí nebyl nablízku? Sáhl vám lehce na kolínko? Žádný div, že vás ten dotyk dodnes budí ze spaní. Podíval se na vás s vilným úsměvem? Nehorázné, a je třeba ho zaživa hodit lvům! Učinil vám sexuální nabídku nebo vypustil z úst dvojsmyslnou větu? Pak jen do něj, milé kolegyně. Nabídl vám kvalitní sex? Otřel se o vás ve vlaku? Hvízdl na vás? Jak odporné, jak podlé! Je nejvyšší čas a řekněme dost! Ukážeme jim, že nic podobného už se nikdy nesmí opakovat,“ poznamenala Kovářová. Důležité je ani na vteřinu nepřipustit myšlenku, že by snad chování mužů bylo pozitivní. „Je třeba vždy důrazně popřít, že bychom se líčily, česaly, oblékaly a fintily proto, abychom oku muže zalahodily, že bychom se snad někdy na ono proradné plémě usmívaly, abychom v něm zájem o nás vyprovokovaly, ba dokonce že bychom se snad snížily k chování, jež by se tomu jejich podobalo. Je třeba důrazně popřít, že by nám mohlo chování mužů někdy i lehce imponovat, ba dokonce že bychom právě o ně občas mohly stát,“ dodala exministryně. Závěrem pak poznamenala, že ženy chtějí hlavně budovat kariéru a získat tučné odškodnění z mužů za to, že jsou muži. „Koneckonců dnes je i účel jejich snah poněkud nemoderní a zastaralý. O vlastní děti téměř nikdo nestojí, vždyť ničí postavu, stojí peníze a brání růstu, a tak je třeba sex úředně zakázat a mužské pohlaví pořádně převychovat, aby se z mužů vilných staly bytosti nám podobné – něžné, vyholené, vonící, kooperující, empatické a chápavé. Jedině s takovými bude příjemné žít, pracovat a povídat si. A přirozeně také nakupovat,“ uzavřela. : Psali jsme: : : : : Vedení katalánského parlamentu může složit kauci. Nebude pak muset do vazby : : : : Ředitelství silnic a dálnic upozorňuje na omezení na dálnici D47 v Ostravě : : : : Vitamin D – také trpíte jeho nedostatkem? : : : : Každý rok přibyde v ČR zhruba 10 000 diabetiků. Znáte svou hladinu cukru?

Policie zveřejnila svou verzi zákroku proti narušiteli na akci Zemana. Ti, kteří křičí něco o „estébáctví“, budou koukat Během návštěvy prezidenta Zemana v Olomouckém kraji musela zasahovat policie. V Lipníku nad Bečvou vstoupili strážci zákona na scénu ve chvíli, kdy odpůrci prezidenta Miloše Zemana chtěli nechat prezidentovi zahrát Modlitbu pro Martu. Za to si policie vysloužila kritiku z úst mnoha politiků. Server Týdeníkpolicie.cz, který ale nijak neodráží oficiální stanovisko Policie ČR, se ovšem policistů zastává. Nabízí také vlastní vyjádření policie k tomuto případu. Když prezident Miloš Zeman zavítal do Lipníku nad Bečvou, čekalo na něj mnoho jeho podporovatelů. Dorazily však také asi tři desítky odpůrců prezidenta, kteří si přinesli červené karty. Ty chtěl podpořit z okna soukromého objektu muž, který demonstrantům pustil známou Modlitbu pro Martu. Pro tohoto „zvukaře“ si došla policie a odvezla ho na služebnu. Proti tomu protestovala řada lidí, politiky nevyjímaje. „Internetem se šíří lavina článků a vyjádření dehonestujících práci Policie ČR. Tentokrát je to v souvislosti se zákrokem policie v Lipníku nad Bečvou, kde byl zajištěn muž podezřelý z přestupku,“ uvádí se úvodem textu na serveru Týdeník policie.cz. Přestupku se mohl dopustit tím, když hlasitou hudbou rušil řádně nahlášené shromáždění. Toto shromáždění svolal prezident republiky Miloš Zeman, ale to podle policie v celé kauze nehraje roli. Kdyby shromáždění řádně nahlásil kdokoli jiný, policie by mu poskytla stejnou ochranu. Muž, který narušil řádně nahlášené setkání Modlitbou pro Martu, byl prý vyzván, aby svého počínání zanechal, ale neučinil tak. Proto byl zajištěn a odvezen na služebnu. Přestupek byl posléze předán k prošetření příslušným úřadům. Na zákrok policie, jak byl prezentován některými médii, krátce nato nelibě zareagoval například europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), který nechápal, proč policie zasahovala proti někomu, kdo si v bytě pouštěl hlasitou hudbu. Zdá se mu, že zadržení člověka, který jen pouští hlasitou hudbu, je přes čáru. Pospíšilovu kritiku ale server odmítá. „Zaprvé tedy, pan Pospíšil plete dohromady hrušky s jabkama, tedy nějaké rušení sousedů hudbou (řešit se dá ze strany policie v případě, že k němu dochází po 22. hodině, tedy že tím dochází k rušení nočního klidu) a narušování řádně ohlášeného shromáždění. Jsou to dvě naprosto odlišné věci. Navíc, jak už jsme zmínili, policie nikoho nezatkla. Žádný zatykač totiž nebyl na nikoho z přítomných vydán…,“ osvětluje Týdeníkpolicie.cz. K celému případu se ve středu oficiálně vyjádřila také Policie ČR na svém twitterovém účtu: „Policisté v Lipníku nad Bečvou zajistili muže, který hlasitou hudbou narušil setkání občanů s prezidentem ČR a nedbal jejich výzev. Nyní je 51letý muž podezřelý z přestupku proti právu shromažďovacímu.“ Doplňující informace pak médiím poskytl policejní mluvčí z Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje Libor Hejtman. „Svou hlasitou hudební produkcí rušil projev jednoho z účastníků shromáždění. Za přestupek lze uložit pokutu do výše 15 tisíc korun. V případě, že v průběhu šetření nedojde ke změně právní kvalifikace, bude přestupek oznámen k projednání místně příslušnému správnímu orgánu v Lipníku nad Bečvou,“ komentoval Hejtman, který celý zásah policie shrnul: „Dne 8. 11. 2017 na náměstí v Lipníku nad Bečvou 51letý muž narušil svou hlasitou produkcí řádně ohlášené setkání občanů s prezidentem České republiky, na základě čehož je podezřelý z přestupku proti právu shromažďovacímu. Muž byl policisty opakovaně vyzván, aby zanechal svého protiprávního jednání. Následně byl muž zajištěn podle zákona o Policii ČR a eskortován k podání vysvětlení na obvodní oddělení Policie ČR v Lipníku nad Bečvou k provedení dalších administrativních úkonů. Po podání vysvětlení bude muž propuštěn.“ K celé kauze se však vyjádřil také novinář z Respektu Jaroslav Spurný. Na sociální síti Facebook napsal, že byl na místě a nestačil se divit, co se kolem něj děje. Byl jsem tam. Asi dvacet minut po zatčení „zvukaře“ natáčeli policisté tajně z ulice přes velké okno kavárny několik uvnitř sedících demonstrantů. „Natoč tu ženskou, ta to organizovala,“ říkal muž v civilu kolegovi s malou videokamerou. „A ještě toho chlapa.“ Stál jsem kousek od nich a požádal je o legitimaci a chystal se je vyfotit. Chvíli natáčeli na kameru mě a pak si nasadili kapuce. „Máme uniformy, blbečku?“ zeptal se mě jeden z nich a postavil se ke mně velmi, velmi blízko, abych nemohl fotit. Kameraman mezitím utekl. „Tady nikdo nikoho nenatáčel,“ řekl muž a odešel. Později jsem je viděl za zábranami, za než mohli jen policisté a Zemanův doprovod. Byl jsem celkem šokovaný ze své bezmoci. Nicméně se pokusím zjistit, o koho šlo. Fakt mě to tajné filmování demonstrantů půl hodiny po demonstraci připomnělo estébáky. Na svědectví Spurného zareagoval rozčíleně i novinář Jaroslav Kmenta: „Nejodpornější forma útlaku - natočit demonstranty, poděsit je a zavřít. Estébácké manýry se vrátily. Miloš Zeman je nebezpečný a nemocný člověk, který spolu s Andrejem Babišem pošlapávají demokracii a svobodu, kterou jsme v roce 1989 získali. Co když někdy takoví “tajní policajti” budou vydírat či zavírat někoho z vás, nebo vaše děti? A jenom za to, že říkáte čí zpíváte svůj názor na veřejnosti. To se probudíte až když bude nejhůř? Sorry, ale je mi z té šikany, kterou předvádí ta sebranka kolem Hradu a policie, fakt zle.“ Jaroslav Spurný doslova napsal: Policie v Lipníku nad Bečvou zadržela muže, který z okna soukromého objektu pustil na podporu asi třicítky demonstrantů s červenými kartami Modlitbu pro Martu. A odvezla ho na služebnu. Událo se to na počátku mítinku Miloše Zemana. Byl jsem tam. Asi dvacet minut po zatčeni “zvukaře” natáčeli policisté tajně z ulice přes velké okno kavárny několik uvnitř sedících demonstrantů. “Natoč tu ženskou, ta to organizovala,” říkal muž v civilu kolegovi s malou videokamerou. “A ještě toho chlapa.” Stál jsem kousek od nich a požádal je o legitimaci a chystal se je vyfotit. Chvíli natáčeli na kameru mě a pak si nasadili kapuce. “Máme uniformy blbečku?”zeptal se mě jeden z nich a postavil se ke mně velmi velmi blízko, abych nemohl fotit. Kameraman mezitím utekl. “Tady nikdo nikoho nenatáčel,” řekl muž a odešel. Později jsem je viděl za zábranami, za než mohli jen policisté a Zemanův doprovod. Byl jsem celkem šokovaný ze své bezmoci. Nicméně se pokusím zjistit o koho šlo. Fakt mě to tajné filmování demonstrantů půl hodiny po demonstraci připomnělo estébáky.

O tomhle už se raději ani nepíše. Docent slaví výhru Trumpa a ukazuje na temné vazby, které se tu rozbujely „Po vítězství Trumpa můžeme spát klidněji... Pokud by zvítězila Clintonová, nebezpečí globálního civilizačního konfliktu by nabylo velmi akutní a nebezpečné podoby,“ říká v rozhovoru ParlamentníchListů.cz vysokoškolský pedagog a člen sociální demokracie Radim Valenčík. Podle něj ale proces selhávání globální manipulace začal i v Evropě, což mimo jiné potvrzují nejen výsledky nedávných voleb u nás, ale i výsledky slovenských voleb, spolkových voleb v Německu i prezidentské volby v Rakousku. Lze předpokládat, že se svět po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách určitým způsobem změní? Radujete se vy osobně z výsledku hlasování? V čem pro vás vzbuzuje rozhodnutí amerických voličů naději a v čem naopak strach? A kdo byl podle vás lepším kandidátem – Trump či Clintonová? Po vítězství Trumpa můžeme spát klidněji. Je velká šance, že skončí politika překrývání našich vnitřních problémů vyvoláváním vnějších konfliktů. Tato politika se v důsledku slabosti Obamovy administrativy změnila v otevřený pokus dotáhnout svět až do konfliktu s Ruskem jak v Sýrii, tak dokonce v Evropě. Konfliktu, který by přerostl v použití jaderných zbraní. Pokud by zvítězila Clintonová, nebezpečí globálního civilizačního konfliktu by nabylo velmi akutní a nebezpečné podoby. Po celém světě se šíří názory, které u nás například reprezentuje Tomáš Halík. Tvrdí, že vítězství Donalda Trumpa pro něj byl šok a že je to tím, že nevzdělaní lidé jsou manipulovatelní. Prý nejsou schopni vnímat fakta, propadají se do nenávisti v důsledku nechuti k uprchlíkům, homosexuálům a komukoliv odlišnému. Jenže další názorový proud říká, že politici tak dlouho vnucovali lidem něco, co nechtějí, ať už se jedná o práva menšin, anebo toleranci k imigrantům, že už těchto názorů mají dost. Kdo má pravdu? Nemyslím, že to, co říká Halík, si zaslouží označení „názor“. Je to hysterická reakce, která vyplývá z celkem přirozené snahy člověka nepřiznat si, že se nechal zmanipulovat k adoraci zla. Lidé, o kterých Halík píše a ke kterým patří i on sám, jsou podle svých vlastních slov v „šoku“. Tím vlastně nechtěně přiznávají: Nechali jsme se zmanipulovat natolik, že jsme přestali vnímat realitu. Ale sami sobě si to přiznat nechtějí. Zapouzdřují se ve vlastních bludech, vlastních zlobách i pocitu vlastní nadřazenosti. A z tohoto vlastního selhání obviňují druhé. V psychologii se tomu říká projekce. Bylo by dobré, pokud by někteří lidé z těch, kteří se nechali zapouzdřit a podlehli tomu, co Koukolík ve své knize „Vzpoura deprivantů“ nazývá skupinovou konformitou, ještě dokázali vnímat názory lidí inteligentních, zkušených, tolerantních, jako je např. Eliška Hašková Coolidge. Ta na ČT24 hned ráno v den amerických voleb 9. 11. v přímém přenosu velmi přesně vysvětlila, proč má velkou radost z Trumpova vítězství. Mimo jiné řekla: „Dobrý projekt nelze stavět na křivém základě.“ A náš mediální mainstream pro podporu tohoto KŘIVÉHO ZÁKLADU dělal vše a manipuloval s námi naprosto nehorázně. Blíží se volby v Německu, ve Francii i v Rakousku. Do jaké míry může nastat, že kandidáty typu Trump budou volit i lidé v Evropě? Bude politický mainstream přinucen otočit kormidlo? Proces selhávání globální manipulace přece už dávno začal. Výsledky slovenských voleb, několikrát výsledky spolkových voleb v Německu, výsledky prezidentských voleb v Rakousku, výsledky nedávných voleb u nás. Teď ještě prezidentské volby v Bulharsku a Moldavsku, o kterých se raději ani nepíše, přestože mají zásadní význam. Mainstreamová média vždy napíšou, že šlo o „překvapení“. Přitom bylo jasné, jak to dopadne. Současný typ globální manipulace prostě selhal. Jen „zapouzdřencům“ typu Halíka to nedochází. V USA se objevily bitky a protesty, protože spousta lidí nedokáže přijmout osobnost nového prezidenta. A nemusíme chodit daleko – i u nás určitá vrstva společnosti prezidenta Miloše Zemana snad až nenávidí. Může skončit situace násilím v ulicích? Trump zvítězil ve městech, kde žila převážná většina lidí práce, lidí dříve vždy volících demokraty, lidí liberálního smýšlení. Ti pochopili podstatu současného zla a stali se imunní vůči manipulaci. Teď jim fanatičtí příznivci Clintonové zapalují auta a pálí americké vlajky. Svou hysterií nechtěně dávají důkaz toho, co jsem již řekl v souvislosti s Halíkem. Byli zmanipulováni a sami sobě to nechtějí přiznat. Myslíte, že tito lidé jsou schopni něco změnit? Ne. Sami sebe vystavili mimo hru. Když si vzpomeneme na to, jak bylo veřejné mínění směrováno ještě před dvěma lety, nebylo vůbec přijatelné přistupovat k složitému problému migrace způsobem, jaký teď zcela otevřeně prosazuje Trump. Jakou odezvu můžeme v tomto směru očekávat v Evropě a v ČR? Naprosto realistický hlas zazněl třeba z úst bavorského ministerského předsedy Seehofera na sjezdu CSU. Nutno vnímat bezpečnostní rizika spojená s migranty, zabezpečit vnější hranici, požadovat dodržování platných zákonů, přijmout jen tolik migrantů, kolik jich lze s ohledem na ekonomické možnosti a bezpečnost přijmout. Je to názor vyplývající jak ze zdravého rozumu, tak i kvalifikovaných analýz. Podle Halíka je to asi hlas „zmanipulovaného nenávistného primitiva“. On a další, kteří sedli na lep současné globální moci, stali se jejími slouhy či spíše figurkami, si vůbec neuvědomují, kam se propadli. V době sčítání výsledků hlasů při volbě amerického prezidenta to vypadalo, jako by Českou televizi výsledek zcela překvapil. Jak zvládají informovat o volbě lídra světové velmoci média, ať už veřejnoprávní, nebo soukromá? Myslíte si, že postupně zkusí hledat jiný přístup, že nebudou tolik proimigrační a podobně? Začnou být shovívavější i vůči názorům, které hlásají například nulovou toleranci vůči menšinám či imigrantům? Manipulátoři zmanipulovali sami sebe. Bylo to komické. Kdo sledoval on-line výsledky amerických voleb současně se „speciálem“ ČT24, musel se smát. Bylo to poučné. Včetně vystoupení amerického velvyslance Schapira, který v době, když bylo rozhodnuto, že Trump vyhraje velkým rozdílem, tvrdil, že nic není rozhodnuto a vítězství bude těsné. Informovala televize vůbec o tom, že po sečtení všech hlasů vyhrál Trump i absolutně, tedy na počet odevzdaných hlasů? Obávám se však, že se z toho mainstreamová media nepoučí. Každá lidská pospolitost je od pradávna ohrožována dvěma neduhy, které pokud se „vyboulí“, pokud začnou „bujet“, mohou tuto pospolitost zlikvidovat. Je to bohatnutí bohatých a chudnutí chudých nad určitou mez, následné oddělování se bohatých od chudých formou ekonomické a sociální segregace s cílem uchránit svá privilegia, a to i za cenu případného obětování či likvidace těch, kteří se ekonomickému a sociálnímu útlaku brání. Druhým neduhem je vytváření struktur, které jsou založeny na vztazích vyplývajících z toho, že někdo na někoho něco ví. Něco difamujícího. A aby ho mohl začít vydírat, kryje ho. Aby měl z vydírání potřebný efekt, protežuje jej v rámci institucionálních struktur, kterými je vykonávána správa, rozdělování veřejných prostředků, příp. kterými je zabezpečována ochrana dané lidské pospolitosti proti porušování obecně přijatých zásad (morálních norem, zvyklostí, zákonů). Jedno i druhé, pokud se „vyboulí“ či „rozbují“, zlikviduje jakoukoli pospolitost či civilizaci. My máme tu smůlu, že žijeme v době, kdy k tomuto rozbujení došlo. A kdy došlo k propojení struktur vzniklých na bázi ekonomické a sociální segregace se strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. ČT a další mainstreamová média se stala hlásnou troubou globální moci výše uvedeného typu. Náprava bude dlouhá, obtížná a vyžádá si dobrý pozitivní program. Trump vysílal poměrně pozitivní signály vůči Rusku, teď se vyjádřil i k dění v Sýrii. Řada republikánů má ale postoj odmítavý. Jaký postoj převáží a jaký byste si přál, aby převážil? Mimochodem – jak jste již naznačil – v Moldavsku a v Bulharsku teď vyhráli proruští kandidáti. Spousta lidí na Ukrajině se bojí toho, že směr politiky USA bude spíš orientovaný na vnitrostátní problémy USA… Ano. Předpokládám, že Trump se soustředí na řešení vnitřních problémů USA. Vnitřní problémy ani takové velmoci, jakou je USA, nelze řešit formou jejich překrývání vyvoláváním a vyostřováním konfliktů v jiných zemích, následně pak podpory přerůstání takto vyvolaných konfliktů v globální konflikt. Je velká naděje, že éra tohoto šílenství skončí. Že třeba skončí i zákulisní podpora ISIS, podpora vybraných „hodných džihádistů“, „hodných teroristů“. Trump kolem sebe má a bude mít hodně „jestřábů“, ale i mezi nimi jsou lidé soudní, kteří nepodlehli sebeklamu současné globální moci. Proto předpokládám, že bude docházet k racionálním kompromisům, shodě na největších civilizačních rizicích a rozdělování sfér vlivu. Ve čtvrtek vzpomeneme na 17. listopad 1989. Zkusme situaci u nás shrnout: Když Václav Havel říkal, že musí pravda a láska zvítězit nad lží a nenávistí, kdo u nás momentálně šíří pravdu a kdo tady lže? Kdo šíří společenské smíření a kdo nenávist? Ano. Zvítězila havlovská pravda a láska přesně v tom smyslu, jak to sděluje Nohavica ve své písni „Pane prezidente“. Nevzpomínám si, že by Havel napsal někdy něco tak výstižného a působivého. Havlovská pravda a láska znamená též to, že byly zlikvidovány tisíce pracovních míst v našem zbrojním průmyslu, což bylo mimo jiné i jedním z významných důvodů, proč se proces rozdělení státu stal neodvratným. Návazně pak z humanitárních důvodů bylo v duchu havlovské pravdy a lásky nutno bombardovat Jugoslávii. Viděl jsem na vlastní oči rozbombardovanou budovu televize v Novém Sadu. Původně velkou jako Kavčí hory. Zbyly z ní jen sutiny. Velký úspěch boje za pravdu a lásku. Globalizace často bere lidem dobře placená pracovní místa a nemá je kdo vytvořit. Menší podniky zanikají, a tak nevytvářejí pracovní místa. A zatímco ti majetnější mají víc, část veřejnosti chudne, o čemž se samozřejmě raději nemluví. Bude vůbec někdo skutečně vážně hledat řešení i pro lidi, kteří jaksi nepatří mezi těch pár vyvolených? Je řešením, že se omezí mezinárodní obchod? Do jaké míry lidé přestávají věřit finančnímu systému kapitalismu? V tomto směru jsem velký optimista. Jsem přesvědčen, že právě v tuto dobu jsme u zrodu nové ekonomiky, ekonomiky založené na produktivních službách. Službách, které přispívají k nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu. Myslím tím například vzdělání včetně celoživotního, péči o zdraví, ale třeba i lázeňství. Tento typ služeb bude expandovat a bude schopen plně absorbovat lidi práce. Nová ekonomika, ekonomika produktivních služeb se uživí ze svých efektů – z rozvíjení inovačních schopností lidí, ze svého vlivu na prodloužení doby produktivního, tj. výdělečného uplatnění člověka, a tudíž i jeho plnohodnotného života. Nedávno, přesněji 26. října, jsem o tom podrobně hovořil v pořadu Jana Pokorného na ČT2 „Souvislosti“. Spíše jde o to, co nejdříve potřebné reformy prosadit. Pozitivní vizi se možná podaří protlačit do programů některých politických stran již do podzimních voleb v příštím roce. Ale to by bylo na samostatný rozhovor věnovaný jen tomuto tématu. Kdo má zájem, může diskusi k tomu, jak nezbytné změny provést, sledovat na mém blogu. Každý den tam dáváme nový příspěvek, aby bylo zřejmé, jak v daném směru postupujeme.

Štvavý vysílač. Drzost, výsměch a plivanec z prolhané ČT. Potoky krve Evropanů v evropských ulicích. Z Halíka nenávist k lidem přímo stříká. Poslanec od Okamury hovoří ROZHOVOR „Naše antiveřejnoprávní média masově lžou, mystifikují a manipulují veřejným míněním, minimálně masovou cenzurou tichem, výběrem a preferováním hostů do pořadů a evidentní, kupříkladu v průběhu prezidentských voleb již ani nemaskovanou viditelnou snahou o dehonestaci ‚nepohodlných‘. Oficiální důkazy o preferování TOP 09 a bruselského směřování vysílání jsou běžně k dispozici,“ říká poslanec SPD Lubomír Volný. Miloš Zeman nedávno v pořadu Týden s prezidentem opět kritizoval Českou televizi. Vysvětlil, že jedna z cest k řešení spočívá ve dvojím zamítnutí zprávy o hospodaření, což by následně vedlo k personálním změnám, které by si sám velice přál. Pokud by totiž dvakrát neschválili výroční zprávu o hospodaření České televize, mohou odvolat Radu České televize a následně zvolit novou. Rada ČT pak odvolává a volí generálního ředitele. Do debaty o kvalitě vysílání se Zeman pustil i v souvislosti se způsobem informování komentátorů České televize o zlaté jízdě Ester Ledecké v super-G. „Odmítá dávat rozhovory, o to je mi sympatičtější,“ konstatoval Zeman. Co o tom míníte? Personální změny ve vedení protičeského, antiveřejnoprávního, proněmeckého štvavého vysílače se sídlem na Kavčích horách si přeje společně s panem prezidentem podle mne většina občanů ČR. O tomto nemám vůbec žádný důvod pochybovat. Nicméně já mám jako poslanec své povinnosti, a proto si poctivě prostuduji všechny materiály a poté se rozhodnu. Tady jde o hospodaření, nikoliv o neobjektivitu ČT. Nechci a nebudu si tady pomáhat úspěchem naší olympioničky, pan prezident je úplně v jiné pozici, on jako nejvyšší ústavní činitel prakticky musí komentovat jakýkoliv takovýto historický úspěch našich olympioniků. Dovolím si jen poznamenat, že někteří novináři a komentátoři se v průběhu této olympiády projevili jako blbci a dobře jim tak, nikdo je nenutil ze sebe udělat šašky, šli do toho dobrovolně a zřejmě i při plném vědomí, takže mi jich opravdu vůbec není líto. Mnozí pseudonovináři, presstituti dneška nechápou, že lidé, se kterými oni chtějí spolupracovat, nemusejí chtít spolupracovat s nimi a mají přístup jakýchsi mediálních SS, kteří si agresivně vynucují své soukromé zájmy na úkor občanských práv těch, které napadají, a ještě se u toho obvykle drze brání veřejným zájmem. Nechápou, že to nejsou oni, ale naopak přímo veřejnost, kdo určuje, co je a co není v tomto případě ve veřejném zájmu, a absolutní většina veřejnosti si evidentně nepřála obtěžování naší olympioničky, ale naopak co nejlepší podmínky pro její úspěch. Obtěžování a stalking není novinařina. Co způsobilo, že jsou veřejnoprávní média tak kritizovaná, a proč vůči nim narůstá kritika? Pavel Šafr píše o tom, že lůza se třese na likvidaci České televize… Protože naše antiveřejnoprávní média masově lžou, mystifikují a manipulují veřejným míněním, minimálně masovou cenzurou tichem, výběrem a preferováním hostů do pořadů a evidentní, kupříkladu v průběhu prezidentských voleb již ani nemaskovanou viditelnou snahou o dehonestaci „nepohodlných“. Oficiální důkazy o preferování TOP 09 a bruselského směřování vysílání jsou běžně k dispozici. Je podle vás správné, že ČT nechce zveřejnit plat Václava Moravce či dalších zaměstnanců, když ti jsou placeni z peněz občanů? Samozřejmě že je to drzost, výsměch a přímo plivanec do tváří těch, kteří všechny tyto „veřejnoprávníky“ ve skutečnosti živí, tedy občanům, kteří mnohdy nedobrovolně platí těmto drzým manipulátorům výpalné ve formě koncesionářských poplatků. Lidé, kteří sami sebe označují za novináře a reportéry, se dnes v mnohém změnili na politické aktivisty, otevřeně kopou za někoho a proti někomu, jsou placeni z veřejných peněz, ale podporují své oblíbené politické směřování a zároveň agresivně odmítají být pod veřejnou kontrolou. Já osobně opravdu chci vědět, kolik si takový „reportér“, kterého já soukromě považuji za presstituta, v ČT vydělá. Snad tato informace nebude motivovat další generaci, která by byla ochotná se takto výhodně také prodat. Na Slovensku byl zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak, který pracoval pro zpravodajský portál Aktuality.sk. Zemřela i jeho partnerka. Oba byli zastřeleni. Že jejich smrt souvisí s novinářskou prací Kuciaka, už potvrdila policie. Novinář Ondřej Kundra na sociální síti poznamenává, že takto to dopadá, když někdo v legraci hovoří o zabíjení novinářů: „Chytnout za hlavu by se měli všichni ti, kteří novinářům vyhrožují. V Česku k jejich likvidaci nabádá například prezident Zeman, a není v tom rozhodně sám,“ psal na Twitteru… Skutečným a poctivým novinářům ani reportérům nikdo z politiků reálně nevyhrožuje, to by byla politická sebevražda. Bohužel takových novinářů je opravdu málo a ano, tito poctiví novináři se skutečně stávají obětí zločinců. Dnes jsou poctiví novináři na mnoha indexech, na indexu profesionálních mafiánů, na indexu oligarchů, na indexu udavačů ze soukromých ziskových organizací, na indexu bývalých kolegů, dnes presstitutů. Nejsmutnější na tomto všem je, že presstituti bez morálky dnes pouze hyenisticky zneužívají tragédie jejich kolegy k osobním útokům a tančí svůj ďábelský čardáš na hrobech dvou mladých lidí, obětí brutálního zločinu. Smrti Jána Kuciaka a jeho partnerky je mi velmi líto, stejně jako smrti každé oběti násilné trestné činnosti. Nezbývá nám, než alespoň doufat v pozemskou spravedlnost. Pánovi doporučuji navštívit odborného lékaře. Nemocné nemá moc velký smysl kritizovat, protože za své jednání prakticky nenesou zodpovědnost. Nechám hodnocení tohoto „mediálního výtvoru“ na milionech občanů této země, kterých se tyto halucinace z hlavy tohoto pacienta týkají. „Pokud Česko podlehne blouznivcům prosazujícím Czexit, bude to ekonomická a civilizační katastrofa,“ říká komentátor Petr Honzejk. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý předpokládá po Czexitu krach firem, propouštění, a to možná i na desetiletí. Už samotný začátek debaty na toto téma podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara vyděsil japonské investory, kterým musel údajně vysvětlovat aktuální politickou situaci. Opravdu by nám při vystoupení z EU hrozila taková apokalypsa? Evropa není EU. Evropa, to je kontinent, tisíciletá kultura, tradice, skutečné evropské, nikoliv berlínsko-bruselské hodnoty, a hlavně původní Evropané. Já sám jsem prožil většinu svého života mimo EU, a proto vím, že EU k prosperitě nepotřebujeme. Určitě nám pomůže volný pohyb osob, služeb i kapitálu, ale k tomu nepotřebujeme diktát EU a buďme si naprosto jistí tím, že dnes není ve hře jen a pouze Czexit, ale mnoho dalších „exitů“, a jednoho dne. po kolapsu EU, který je nevyhnutelný, bude více než dobré, pokud budeme mezi prvními, kteří založí nový skutečně svobodný evropský model spolupráce založený čistě na výhodě otevřeného ekonomického prostředí, a nikoliv politického diktátu velkých států, kam berlínsko-bruselský projekt neomylně směřuje. Neúnavných vzývatelů evropských dotací se opět ptám. Jaký dotační titul a v jaké výši vám vynahradí život vašeho znásilněného a zavražděného dítěte či partnera? Kancléřka Angela Merkelová ve videovzkazu účastníkům neformálního summitu EU připomněla, že některé státy z rozpočtu EU čerpají víc, než do něj přispívají, aby podpořily svůj hospodářský rozvoj. Přitom nechtějí uprchlíky. Vyzvala opět k projevení solidarity. Jak na tyto apely reagovat? Jak se máme zachovat, pokud nás v Bruselu přehlasují jako posledně? Byl jsem poprvé v životě v Bruselu na jednání zástupců národních parlamentů se zástupci europoslanců i komisařů a oficiálně tady dnes opakovaně prohlašuji, že v EU se nejedná o tom, jestli legalizovat, anebo nelegalizovat nelegální imigraci, špičky EU dnes jednají jen a pouze o tom, kdy a jak! Legalizace nelegální imigrace Evropskou unií bude, na to vezměme jed! Takže výroky vražedkyně Evropy a Evropanů Merkelové, která je osobně zodpovědná za potoky krve Evropanů v evropských ulicích, mě vůbec nepřekvapují. Tato bezdětná východoněmecká svazačka pod dohledem agentky Stasi Anetty Kahan, jen dělá to, co má, ona jen plní přidělené úkoly. Jaké je podle vás největší nebezpečí novely zákona o zbraních, jenž předkládá Babišova vláda a která má implementovat směrnici Bruselu? Největší nebezpečí čehokoliv, co přichází z Bruselu, jsou ony pověstné „dva prstíčky“. Buďme si naprosto jistí, že toto není poslední akce v programu odzbrojení Evropanů. I Hitler i marxisté-leninisté i současní eurofašisté-eurobolševici odzbrojují své budoucí oběti po etapách a pozvolně. Každý ústupek povede ve finále jen a pouze k totálnímu odzbrojení Evropanů a ke krvavým obětem. Novinářka Petra Procházková nechce, aby o ní „rozhodovali nevzdělanci a tupci, ignoranti s fašistickými sklony a manipulovatelné mozkové trosky“. Na sociální síti Facebook se takto rozepsala o referendu. Doufá, že nepřipustíme, aby o složitých a odborných věcech rozhodovali lidé, které to vlastně ani nezajímá a dokážou jen opakovat tupá laciná hesla o tom, jak nám EU zakazuje to či ono. Přidala i výzvu: „Piráti! Vzpamatujte se! Tohle není transparentní svoboda, co předvádíte, ale totální hazard a nezodpovědnost.“ Co říci k názoru, že v referendu by rozhodovali „tupci, ignoranti…“ a tak dále? Paní Petra Procházková se projevila jako nevzdělaná a tupá ignorantka s fašistickými sklony a manipulovatelná mozková troska, která dokáže pouze opakovat tupá laciná hesla. Navzdory hospodářskému růstu řada lidí žije v obrovské bídě a v exekucích. Zároveň se od nás vyváží pryč obrovské množství kapitálu. Co s těmi problémy dělat? My pracujeme na zákonu o regulaci vývozu kapitálu, tak jak jsme jej představili v naší volební kampani a na zestátnění exekutorů. Je třeba dále pokračovat ve vyjednávání a s vládou v důvěře pracovat na prosazení těchto našich programových bodů. Tak abychom nebyli pouhou ekonomickou kolonií a aby stát nepodporoval lichvářskou supermafii. Nejen o krizi liberální demokracie hovořil profesor Tomáš Halík v Otázkách Václava Moravce. Populismus nabízí podle něj nový politický model, který zpochybňuje model liberální demokracie a právního státu a přichází s modelem přímé demokracie, „která by znamenala likvidaci právního státu a kultury, která tu vznikala od osvícenství“. To vše má souvislosti i se sociálními sítěmi, kde si lidé „hýčkají svůj tekutý hněv“, a právě toho populisté využívají. Změnit by se podle něj měla i média. „Nejde o to, aby byly zastoupeny všechny názory, ale aby tam byli lidé, kteří mají co říct,“ konstatoval. Co o tom soudíte? Osobně nevěřím tomu, že pan Halík je křesťan. Myslím si o něm, že je špatně maskovaný saláfista, a tudíž satanista. Jeho prohlášení o nejvyšší dosažitelné formě demokracie, švýcarského po staletí ověřeného modelu přímé demokracie, dokonale vypilovaného mnoha zkušenostmi, tak tato jeho prohlášení ve mně vyvolávají pocit, že pan Halík pohrdá svými spoluobčany a považuje se za „lepšího člověka“. Pro mne osobně je takováto „halíkovská“ životní filozofie dokonale nechutná. Z pana Halíka jeho tekutá nenávist k lidem přímo stříká. A co si myslíte o návrzích na cenzuru Facebooku či takzvaných dezinformačních webů? Kdo bude určovat, co je pravda a co ne? Ministerstvo pravdy? Tady na nás opět útočí ona eurofašistická-eurobolševická mafie, která nám chce ukrást pravdu a vnucovat nám jen své lži. Jen a pouze díky internetu a masovému sdílení informací se nám všem společným úsilím podařilo prozatím výrazně alespoň zpomalit islamizaci a afrikanizaci Evropy. Výsledek italských voleb byl možný jen a právě díky tomu, že lidé měli přístup i k jiným než „veřejnoprávním médiím“. Nikdo nemá právo cenzurovat a určovat občanovi, majiteli této země, co je a co není dezinformační web. Pokud takto kdokoliv činí, chová se jako fašista a s fašisty se přece nevyjednává, s fašisty se bojuje a nám stále ještě pořád nedokážou zakázat volit, takže pojďme sledovat, kdo bude cenzuru prosazovat, kdo jsou ti naši novodobí odporní a pohrdáníhodní Koniášové, a spočítejme jim to opět u voleb. Německo, Francie, Anglie, Švédsko, Finsko, Norsko, tam všude již tekla a ještě mnohokráte poteče i díky jejich cenzuře krev, krev původních Evropanů! My máme ještě šanci, využijme ji!

Markéta Šichtařová: Pro českou ekonomiku už není lék A co čert nechtěl, jen co jsem sáhla na stojan, konstatovala jsem, že nějak nechce stát a že se mi manžel nemůže a nemůže vejít do záběru. Po dvou minutách jsem se dozvěděla, že jsem nemehlo, že když ode mne něco potřebuje, nikdy mu nepomohu, a byla jsem vyhozena ze scény. Následně se začala zpoza dveří ozývat sprška výrazů, u nichž jsem znala asi polovinu, a všechen dotčený vercajk, který nechtěl poslouchat, byl jmenován různými typy zvířat. Tedy řeknu vám, myslela jsem si v tu chvíli něco o pozadí a o zlodějovi, který volá „Chyťte zloděje!“ Když nad tím ale přemýšlím zpětně, sebekriticky docházím k názoru, že jsem patrně na Pikoru byla příliš příkrá a mělo by na něj být nahlíženo shovívavě. Leccos totiž nasvědčuje tomu, že tato schopnost mluviti, mám-li máslo na hlavě, nejspíš jest obecnou vlastností mužů točících se kolem ekonomiky a financí, a tudíž za ni snad ani nemohou. K tomu podezření mě přivedl pan guvernér, který mluvil na svém nedávném setkání s libereckými podnikateli za Českou národní banku. Dozvěděli jsme se pár „objevů“: Tak například že česká ekonomika se přehřívá. Anebo že „...údaje o českém trhu práce jsou neuvěřitelné, v hospodářství to působí obrovské problémy, lidi nejsou a už není kde brát“. A také, že „zlepšení situace nelze očekávat“. Hm. Promluvila-li takto Česká národní banka, promluvila ta pravá. Ano, česká ekonomika skutečně je krutě přehřátá. Je přehřátá tak, že roste nejrychleji v EU a má nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. To samo o sobě by bylo pěkné a pro Čechy moc příjemné, pokud by to byl zdravý růst a zdravě nízká nezaměstnanost. Chybou na kráse ovšem je, že ani jedno zdravé není. S ČNB se shodneme, ekonomika se takzvaně „přehřívá nad svůj potenciál“, což se dá do lidštiny také přeložit tak, že přehřátí obyčejně předchází většímu propadu. Prostě ode zdi ke zdi. Čím vyšší růst, tím hlubší následný propad. Čím hlubší propad, tím vyšší následný růst. Takový hospodářský vývoj ode zdi ke zdi není něco, o co by jeden stál. Pointa je ovšem v tom, že Česká národní banka je tím, kdo ekonomiku přehřál. A druhá pointa je v tom, že to šlo dopředu předvídat. A ještě jednou, abychom si rozuměli úplně: prostě BYLO MOŽNÉ to DOPŘEDU předvídat. Ne že ne. Neboli kdyby centrální banka byla předvídavá, nikdy ekonomiku přehřát nemohla, protože by zavčasu viděla, že její jednání k takovému přehřátí směřuje. Přitom na tuhle předvídavost člověk nemusel být zrovna jasnovidec. (Já třeba o přehřátí ekonomiky mluvím zhruba tři roky.) Mohlo a mělo být dopředu zřejmé, že jsou to právě kontroverzní intervence, které ve svém důsledku nakonec přehřátí ekonomiky vyvolají. Možná se vám zdá, že intervence skončily už 6. dubna 2017, tedy dost dávno. A že začaly ještě o více než tři roky předtím. A že to tedy už je tak dávno, že to nemůže mít s dnešním přehřátím ekonomiky co do činění. Ale chyba lávky. Všechna opatření měnové politiky jsou během na dlouhou trať. Mají mnohaměsíční i dokonce několikaletá zpoždění. Právě proto jsou tak ošemetná – protože když je zavádíte, máte extra velkou pravděpodobnost, že neodhadnete přesně, kdy začnou a přestanou působit. Takže se nejspíš nestrefíte a vaše snaha zvýšit hospodářský růst začne fungovat v době, kdy ekonomika už sama od sebe poroste jak blázen. A když se toho leknete a začnete ekonomiku ochlazovat, začne to fungovat až ve chvíli, kdy ekonomika jako na potvoru už právě bude v krizi. No a právě to se stalo, to se děje a to se bude dít. Proč se to bude dít? Protože česká ekonomika už směřuje dolů. O tom jsou jasné statistické důkazy. Tak třeba průmyslová výroba pomalu ale jistě zpomaluje svůj růst, protože zaměstnavatelé už nemohou za stávajícího nedostatku zaměstnanců víc vyrábět, zato spotřebitelé přeplácení vysokými mzdami utrácí ostošest. Typický obrázek ekonomiky, která se právě přehoupla do sestupné fáze. A ČNB? Ta si jaksi povšimla, že ekonomika je přehřátá, čili začala ji zchlazovat zvyšováním úrokových sazeb. Skončit to může jen jedním jediným způsobem. A jo, mimochodem, v něčem má ČNB pravdu, totiž když říká, že „zlepšení situace nelze očekávat“. No jasně, že ne, protože už se to všechno dostalo do bodu, z něhož není bezbolestného návratu. Už se s tím prostě nedá nic rozumného dělat.

Paní Clintonová, proč jste ukradla porcelán, vidličky a nože? A kam zmizelo šest miliard? Táže se český krajan S nepříjemnými otázkami na adresu Hillary Clintonové, které prý obdržel od pražského rodáka trvale žijícího v Austrálii, se v článku zveřejněném na serveru Neviditelný pes svěřil publicista žijící v USA Ota Ulč. První dotaz byl tento: „Paní Clintonová, poté, co jste opustila Bílý dům, když váš manžel přestal být prezidentem, proč jste ukradla nábytek, porcelán, umělecké předměty v hodnotě 200.000 dolarů a potom je byla donucena vrátit?“ Tato otázka prý Ulče překvapila. „Dřív jsem o dotyčné slýchával, že ač znamenitá lhářka, z Bílého domu toliko ukradla stříbrné příbory – lžíce, vidličky, nože – v odhadované hodnotě sto tisíc dolarů,“ uvedl. Celý text je ZDE Dotěrných otázek na Clintonovou ale dostal více: „Paní Clintonová, proč jste nedovedla vysvětlit, kam že zmizelo šest miliard dolarů z pokladny State Departmentu v době, kdy jste tam byla ministryní?“ „Paní Clintonová, při svém odchodu z Bílého domu jste opakovaně zdůrazňovala, že odcházíte zcela chudá, bez haléře, jenže při té příležitosti jste si koupila dům za dva miliony dolarů. Jak se též mohlo stát, že vaše dcera Chelsea krátce po opuštění Bílého domu si mohla v New York City koupit apartmá za 10,5 milionů dolarů a její první plat byl větší než příjem prezidenta USA?“ „Paní Clintonová, proč jste lhala americké veřejnosti o teroristickém útoku v Benghází a přitom jste skutečnou pravdu řekla své dceři ještě téže noci?“ „Paní Clintonová, proč jste ztratila své oprávnění provozovat svou právní praxi a proč o totéž oprávnění přišel váš manžel?“ „V době, kdy jste byla ve funkci ministryně zahraničních věcí, proč jste od cizích vlád vyžadovala (to solicit) příspěvky pro Clintonovu nadaci, ač jste prezidentu Obamovi slíbila, že nic takového nebudete požadovat?“ Ulč se také svěřuje s tím, že očekává zánik Obamova právního odkazu. Radikálně motivovaný prezident se svými iniciativami nemohl uspět mezi zákonodárci, takže Kongres pomíjel a vládl nikoliv jím nedosažitelnými zákony, ale svými vlastními tzv. executive orders – dekrety, sice platnými, ale s omezenou životností, na rozdíl od váhy zákona Kongresem stvořeného. Kandidát Trump již během kampaně ujišťoval americkou veřejnost, že v případě svého vítězství Obamovy edikty zruší.

Papalášské manýry jak za komunistů. Kalousek. A Zeman, tibetská vlajka, migranti a Rusko... Pavol Lukša vysvětluje pozadí toho, proč odešel z TOP 09 ROZHOVOR Bývalý místopředseda TOP 09, exposlanec a starosta Čeladné Pavol Lukša vysvětluje, proč odešel z TOP 09. U předsedy Kalouska vidí agresivitu a papalášské manýry a Hodnotové desatero strany se prý dnes scvrklo jen na tibetskou vlajku, a to je dle něj dost málo... Můžete nám přiblížit, co vás vedlo k odchodu z TOP 09? Hovořil jste o agresivitě předsedy Kalouska a že TOP 09 nepracuje pro občany... Prostě styl vedení takovéto agresivní politiky předsedy TOP 09 se mi nelíbí, neztotožňuji se s ním. Koneckonců jsem to řekl zcela jasně na sněmu TOP 09 na konci loňského roku. Na tomto postoji nic neměním. Dnes je situace ve světě taková, jaká je. Nezapříčinil jsem ji ani já, ani Kalousek, ani vy, ale je potřeba, aby politici přinášeli lidem řešení. Předseda Kalousek ale lidem nepřináší žádné řešení, ale pouze agresivitu, napadání a podobně a s tím já se nemohu ztotožnit. Pokud hovoříte o té agresivitě pana Kalouska, myslíte tím například jeho jednání během návštěvy čínského prezidenta či jeho útoky proti prezidentu Zemanovi? Já nejsem schopen lidem vysvětlit, co je „papalášský manýr“, když se věší vlajky, a co papalášský manýr není, když se domáhám vstupu a probíjím policisty a mávám poslaneckou průkazkou. Takové chování mi připomíná doby minulé. Takovéto chování pana Kalouska neumím a nechci svým spoluobčanům vysvětlovat. Předseda Kalousek v reakci na váš odchod z TOP 09 řekl, že vaše vystoupení ze strany vítá kvůli vašim údajným proruským sympatiím a sympatiím k Bloku proti islámu. Pak naznačoval, že za vaším odchodem z TOP 09 je úplně něco jiného... Kdysi byl Kalousek originální. Určitě nejsem ani proruský agent a nejsem ani prokonvičkovec. Já si pouze myslím, že není nic špatného na tom, aby lidé v této zemi věděli – pokud mají nějaké azylanty a migranty přijímat – o co vlastně jde a o jaké lidi jde. O tom, že ti lidé nejsou prověřováni, svědčí nedávné útoky ve Francii a Belgii. Konvička není můj šálek kávy, ale jsem přesvědčený, že politici v této zemi by měli hledat takové řešení, aby lidé nemuseli mít strach. Jinými slovy, aby lidé byli informováni. Na tom přece není nic špatného, že polská vládní garnitura řekla, že nebude přijímat žádné uprchlíky, dokud nebude vědět, co to je za lidi. Takže to není nic proti migraci. Lidé jen potřebují vědět, kdo bude jejich soused. Jak hodnotíte to, jak si stojí TOP 09 mezi voliči? Vzkvétá ta strana? Preference TOP 09 klesají... Když řeknu, že TOP 09 nevzkvétá, tak někdo řekne, že to musím navléct na to, že odcházím. Preference sice jakousi dílčí známkou jsou, ale vysvědčením a tím nejdůležitějším je výsledek ve volbách. Může se stát, že ty lidi můžete permanentně naštvávat, a oni vám přesto pak dají hlas, protože vidí, že máte nějaké hodnoty, na kterých stavíte, a že se držíte Desatera. Já jsem přesvědčen, že Hodnotové desatero TOP 09 se v poslední době scvrklo jen tibetskou vlajku. A to je dost málo. Vy jste hovořil o tom, že strana nemá konkrétní řešení. Není určitou reakcí na pokles podpory to, že vedení TOP 09 se teď snaží zaujmout jakkoli? Zkusit cokoli, aby se dostali do médií, aby měli něco řvavého a dařilo se jim mobilizovat voliče, pražskou kavárnu... Pokud bych se choval podle této teze, tak mohu někoho přejet autem a také pak budu v médiích... Jsem si vědom, že opoziční strany mají v médiích méně prostoru, je zde i silný vlastník médií, který je součástí vládní koalice, ale přesto to nemůže být vše neustále jenom o kritice a nějaké konfrontaci, ale musím lidem říci: „Ano, pokud budu vládnout, zruším EET. Udělám pro vás to, to a to...“ Neustálá konfrontace je to, proč lidé politikům nevěří. Bez konstruktivních řešení to nejde a nelze jenom bourat. Když mluvíte o té konfrontaci, tak TOP 09 je hodně známa tím, že se výrazně vymezuje proti prezidentu Zemanovi. Jaký si myslíte, že je správný postoj vůči hlavě státu? Pan prezident se chová, jak se chová. Chová se dle toho, co mu politická reprezentace v této zemi umožňuje. Nemyslím si, že je potřeba naskakovat na všechno, co pan prezident řekne, protože mu tím dodáváte daleko více na vážnosti, než by si ve skutečnosti zasloužil. Pro mě je to jako ve fotbalovém zápase. Hraje se devadesát minut. Prezidentské klání skončilo a my se musíme dívat dopředu, zejména na pravici, zda vygenerujeme někoho, koho postavíme proti Zemanovi, bude-li kandidovat. Jak to vidíte dál se svým působením v politice? Je vám nějaký politický subjekt blízký? Já jsem rád, že jsem v roce 2014 uspěl v komunálních volbách. V této chvíli mě náplň práce starosty zcela uspokojuje, jak tomu bylo i v minulosti. Věřím tomu, že lidé mají své důvody, proč mě volili. Nepochybně mě v Čeladné nevolili proto, že jsem v TOP 09, ale proto, že jsem pro ně něco udělal. Není mým zájmem, abych byl členem jakékoli politické strany či hnutí, které je v současnosti na naší politické scéně v naší zemi.

Jaroslav Bašta jasně: Evropští politici jsou slabí a zbabělí Bývalý diplomat v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta má jasno. Evropu ohrožují hned dvě totality – radikální islám a neofašismus. A do značné míry si za to můžeme sami, protože evropští politici nedokážou jednat tak, aby ochránili svůj malý kontinent. Místo toho se zaštiťují politickou korektností, která jejich manévrovací prostor ještě víc omezuje. „Když se zamýšlím nad tím, proč Evropu stejně jako ve třicátých letech minulého století znovu ohrožují hned dvě totalitní ideologie – radikální islamismus a neofašismus – nacházím jenom dvě příčiny. Tou první je neschopnost a zbabělost většiny evropských politických elit, což je stará nemoc našeho kontinentu, která způsobila již dvě světové války. Tu závažnější představuje politická korektnost nebo přesněji princip dvojího metru, který během dvou desetiletí udělal z evropské demokracie její nefunkční karikaturu,“ konstatuje někdejší diplomat. Celý komentář najdete zde Slabost evropských politiků je podle Bašty dobře vidět na dvou příkladech – na Slovensku a na Ukrajině. Neofašista Marian Kotleba uspěl ve volbách a hlavní média bijí na poplach. Jsou však slepá, pokud nevidí., že podobných „kotlebovců“ je plná Ukrajina. A Západ je v klidu. Proč? Protože ukrajinská vláda brojí proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Kotlebovi by tak možná stačilo, kdyby řádně zkritizoval Vladimira Putina. A bude vzat na milost. Evropa musí totiž současně řešit i uprchlickou krizi. Do Evropy přicházejí stále noví vyznavači Alláha, ale nezdá se, že by se chtěli integrovat v evropské kultuře. Pokud s tím evropští politici budou chtít něco udělat, dopustí se možná zásadní chyby. Mezi radikálními islamisty a neofašisty zvolí menší zlo, s nímž se spojí. Podle Bašty to může Evropě zlomit vaz.

Vyrvat nás z tlamy USA. Jenže to Sobotka nikdy nedovolí. Ruska není důvod se bát, válku naopak chtějí Američané, varuje Okamura CIVILIZACE A MY Dostali bychom se v případě rozpadu EU do sféry vlivu Ruska? Šéf SPD Tomio Okamura se ptá jinak: „Vyrve nás Rusko z tlamy USA? Asi bychom měli přestat uvažovat o tom, kdo by mohl být čí kořistí, ale naopak zda naší kořistí bude třeba výhodná spolupráce s Ruskem a USA.“ V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz poukázal na „otřesný“ přístup premiéra Sobotky k referendu a naopak pochválil britského premiéra Davida Camerona. Okamura pokládá i další řečnickou otázku: „Kdo je ten největší prodejce zbraní na celém světě? A kdo má tedy největší zájem na tom, aby byly neustále rozdmýchávány konflikty po celé planetě?“ Hradní zahraničněpolitický expert Hynek Kmoníček tvrdí, že v migrační krizi jde Evropě o existenci. A není sám: I Donald Tusk hovořil o možnosti rozpadu EU coby pravděpodobnějším než kdy jindy. Tak tedy: schengenský prostor, euro a EU jako taková. Čemu z toho hrozí rozpad, rozklad, významné okleštění? V první řadě hrozí změna EU, společenství evropských zemí, jak je známe. Jednoznačně to je vinou Evropské unie. Já bych změnu rozhodně uvítal. Nejen migrační krize ukázala odtrženost Bruselu od reality a hlavně od demokracie. Pro naši republiku je to signál, že náš názor nikdo fakticky nevnímá. Velké země buď, jako Německo, protlačí svůj názor, nebo protlačí změny jako Británie. My nemáme slovo ani možnost reálně se chránit. Pokud se radikálně mechanismy v EU nezmění, nemáme volbu, než vystoupit. Takže rozklad hrozí ne pro nějaké interní národní tendence, ale pro neochotu a neschopnost EU problémy řešit. Schengen je ten samý případ. Pro některé by rozpad EU byl katastrofou, pro jiné požehnáním. Dovedete si ale představit lepší Evropu bez EU? Jak by naše země dokázala hospodářsky obstát bez EU? Stala by se „kořistí Ruska“, jak slyšíme v podstatě pokaždé, když se o rozpadu mluví? Rovnoprávnou spolupráci, společenství evropských států, nezpochybňuji. Špatná pozice je buď současná EU, nebo nic, nebo jen Rusko. Stále tady může být a bude Evropský hospodářský prostor, v rámci kterého by zůstal smluvně zachován volný pohyb pracovních sil, kapitálu i služeb. Stále máme možnost spolupracovat na úrovni suverénních států, a to také chceme. Termín „kořist Ruska“ zavání jiným termínem, vyrve nás Rusko z tlamy USA? Asi bychom měli přestat uvažovat, kdo je čí kořistí, ale naopak zda naší kořistí bude třeba výhodná spolupráce s Ruskem a USA. Nedělám si iluze o Benešově doktríně mostu mezi Východem a Západem, ale ČR může a měla by být standardní suverénní zemí, která spolupracuje se všemi státy, se kterými to má smysl. Příklady Rakouska nebo Finska například ukazují, že není třeba být v agresivním vojenském bloku, který tlačí zájmy jedné velmoci. Evropští lídři se na summitu dohodli s britským premiérem Cameronem, který doporučil Britům hlasovat v referendu pro setrvání v EU. Reakce uvnitř konzervativní strany na dohodu jsou velmi nepříznivé, například vlivný londýnský primátor Boris Johnson bude pro vystoupení a stejně tak i někteří Cameronovi ministři. Udělal David Cameron dobře, když se rozhodl kopat za Unii? Za pozornost stojí spíš, jak se rozhodl Cameron kopat. Tedy, slíbil Britům, že uskuteční referendum, a zároveň spolu s tím žádal a zčásti prosadil změny fungování EU ve prospěch Britů. To je dobrá politika. V ostrém kontrastu s tím, co předvádí česká vláda, kdy premiér Sobotka jejím jménem veřejně řekl, že nikdy žádné referendum občanům v ČR nedovolí. To je skutečně otřesný přístup. Tzv. Brexit by podle mnohých znamenal katastrofu pro EU. Souhlasíte s výrokem Bohuslava Sobotky, že pokud Británie odejde, v Evropě zažijeme vzrůst nacionalismu a de facto rozpad EU? Jiní komentátoři tvrdí, že Brexit v souvislosti s dalšími krizemi může ohrozit nejen další budoucnost EU, ale i její bezpečnost a transatlantické spojenecké vazby. Co k tomu říci? Hrozící Brexit už alespoň trochu změnil fungování EU. Z mého pohledu je největší katastrofou setrvání na současném byrokratickém diktátorskému modelu, zcela odtrženém od reality. Svou budoucnost dnes ohrožuje především sama EU tím, že se brání změně. Nebo přesněji návratu k původní myšlence spojenectví suverénních národních států. Slovenský premiér Robert Fico řekl pro PL, že nás kvůli migraci čeká neuvěřitelně těžký rok, a naznačil, že důvody, proč EU jedná tak pomalu, mohou být různé, třeba i to, že některé státy Unie podporují občanskou válku v Sýrii atd. Jaké motivy lze vidět za neakceschopností prosadit razantní řešení? Je to vliv USA. Jednoznačně. A také osobní prospěch a sobecké ambice vládnoucích politiků. Většina evropských zemí i Evropanů nemá důvod destabilizovat svět. EU nemá nikde vojenské základny ani vojenský zájem. Evropa v důsledku na všechny vojenské akce jen tvrdě doplácí. Náš zájem je mír a prosperita Afriky a Středního východu. „Náš muž v NATO“, generál Petr Pavel, označil Rusko za větší bezpečnostní hrozbu než Islámský stát. NATO přisouvá vojska k ruskému území, z Pobaltí, z Polska i odjinud slýcháme, že Rusko je i nadále hrozbou pro Evropu. Je tomu tak? Berete vážně odhady tvrdící, že při obsazení Pobaltí by NATO nestihlo reagovat? Či spíše hrozbu „hybridní“ války proti EU spočívající v podpoře stran a politických názorů obecně usilujících o rozpad a příklon jejích členských zemí k Rusku? Co na to odpovědět? Islámský stát vyhlásil oficiálně válku evropským zemím, jsme s ním ve válečném stavu. Rusko donekonečna vyhlašuje spojenectví s námi. Na rozdíl od islamistů není a nebude nikdy cílem Ruska ovládnout Evropu. Řekl bych naopak, že Rusko chce být součástí Evropy. Je na nás, jestli ho budeme ostrakizovat a vydělovat, nebo spolupracovat. Pobaltí přece není skutečný problém, ano, USA jsou tak jako v minulosti schopné obsadit Mexiko, Guatemalu nebo jiné země. Na rozdíl od současného Ruska dokazují, že to umějí. Uniká mi jediný důvod, proč by Rusko kvůli Pobaltí rozpoutalo světovou jadernou válku. V tuhle dobu kontinuálně vede prezident Putin střízlivou obrannou politiku. Jeho země je obklíčená základnami USA a Rusko je cílem kampaní v celé Evropě jako nepřítel, zatímco Rusové nabízejí spolupráci. Tohle mi nepřipadá jako agresivní politika Ruska, ale jako příprava na preventivní válku proti Rusku. Dovolte mi v této souvislosti pár aktuálních čísel. USA má 54,4 % celkového podílu ze zisku na zbraních vyvezených do světa, Velká Británie 10,4 % a Rusko na třetím místě pouze 10,2 %. Ostatní země se pohybují hluboce pod 10 %. Největší zbrojařskou firmou světa je americká Lockheed Martin. Její roční tržby činí celkem 37 miliard dolarů, tedy 925 miliard korun, a zaměstnává 140 tisíc lidí. Na druhém místě je další americká firma, Boeing, s tržbami 28 miliard dolarů, která zaměstnává 163 tisíc lidí, a třetí je britský BAE Systems s roční tržbou 26 miliard dolarů. Ptám se tedy: „Kdo je ten největší prodejce zbraní na celém světě? A kdo má tedy největší zájem na tom, aby byly neustále rozdmýchávány konflikty po celé planetě? Vím, že to bude pro mnohé neinformované čtenáře nepříjemné procitnutí ze snu…

Jděte do prdele, vzkázal elitám Štěpán Kotrba. No a Štětina či Honzejk pravili... Donald Trump je prezidentem USA. A komentáře na facebookových či twitterových účtech se sypou. Co řekli například Petr Honzejk, Luboš Kreč či Štěpán Kotrba? „Česko je zemí hipsterů,“ řekl také novinář Jakub Zelenka. Důvody se dozvíte v našem článku. „No tak doufám, že na nové Jaltě dopadneme líp než posledně,“ okomentoval výsledky amerických voleb komentátor Petr Honzejk. „Je třeba být pozitivní,“ zareagoval novinář Hospodářských novin Luboš Kreč. „Šance, že Miloše Zemana přijmou v Bílém domě, teď výrazně stoupla. Kdo z vás to, pánové, má?“ uvedl. Europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09) následně napsal, že vítězství Trumpa a Zemana nejsou vítězstvím hlouposti. „Jsou důsledkem prohraného boje o duši a rozum voliče. Slova jsou dnes víc než kanóny,“ uvedl. „Milé americké a evropské elity, teď se seberte a jděte do prdele,“ řekl ostře analytik Štěpán Kotrba. „Teď přijde ta největší prdel: Trump bude muset dělat prezidenta a fakt vládnout. Lol!“ uvedl v reakci aktivista Jan Vrobel. Redaktor Jakub Zelenka pak uvedl, že Česko je zemí hipsterů. „Měli jsme svého Trumpa dřív, než to bylo cool v Americe,“ řekl. Český novinář a publicista Ján Simkanič si pak všiml slov Donalda Trumpa po zvolení. „Slibuji, že budu prezidentem všech občanů,“ řekl. „Celý Zeman,“ dodal Simkanič.

Ještě k oslavám 17. listopadu: Nakopat, zfackovat, naplivat. Zbičujte se, skočte z věže, sdělil Martin Konvička... „‚Studenti‘ by zasloužili zfackovat,“ říká Martin Konvička ohledně údajné reakce některých studentů Vysoké školy uměleckoprůmyslové na akci, která se konala 17. listopadu na Palachově náměstí. Prozradil také, zda na téma islám a islamizace diskutuje se svými kolegy i studenty i co od nich slýchá. „Celou škálu, od ‚jseš nacista‘ přes ‚jseš donkichot a potížista‘ až po ‚nikdy tě nezradím‘ – opravdu to je případ od případu,“ vysvětluje Martin Konvička. 17. listopadu se na Palachově náměstí konala demonstrace Bloku proti islámu. To se ovšem nelíbilo studentům Vysoké školy uměleckoprůmyslové, která tam sídlí. Vyvěsili prý proto z okna transparent vyjadřující tradiční ikonou srdce lásku i islámu a také vzkaz – nacionalismus není řešení. Co na to říkáte? Tak nejdřív bych vás poopravil. Nebyla to demonstrace Bloku proti islámu, což byl spolek, který jsem loni v červnu založil a letos v červnu byl u jeho samorozpuštění, ale Bloku proti islamizaci, což je „pohrobkovská“ organizace přežívající snad jen díky parazitování na původním jménu. O všem ostatním jste informováni správně a rád vám odpovím. Říkám k tomu, že ti „studenti“ by zasloužili zfackovat, povalit na zem, pošlapat po tvářích, naplivat na tváře, nakopat, vymáchat ve studené vodě – a celou proceduru tak šestkrát zopakovat, dokud se jim nerozsvítí. Protože veřejně vyslovovat LÁSKU k islámu – to je zejména pak od budoucích umělců to nejhorší chucpe, jakého se mohli dopustit. Je to od nich především obrovská neúcta – neúcta ke stamilionům obětí islámské expanze za posledních 1400 let, ale i neúcta ke stamilionům dnešních muslimů, kteří se do islámu narodili, nebo do něj byli nalákáni, a tím jsou oběťmi v podstatě totalitní sekty, aniž by měli na vybranou a aniž by měli možnost úniku. Uvědomme si – islám je především všezahrnující (tedy odborně řečeno totalitní) ideologie, která se – ve své vyhrocené podobě – snaží kontrolovat život člověka od kolébky po hrob. Snaží se kontrolovat jeho myšlení, jeho reprodukční zvyklosti, jeho morálku, jeho strachy a záliby. Umění – to by mělo být především o svobodě, o sebevyjádření, tedy o věcech, které jsou s islámským učením v absolutním rozporu. Umělci milující islám, to je stejné chucpe, jako kdyby Pražská židovská obec oslavovala nacismus, jako kdyby křesťané prosazovali co nejvíc potratů, jako kdyby myslivecká jednota přešla na vegetariánství. Je to taky neúcta k evropským kritikům islámu, včetně některých umělců (namátkou mě napadají jména Theo van Gogh, Salman Rushdie, Brigitte Bardot), kteří si za své odvážné postoje vysloužili ostrakizaci, výsměch, nebo za ni zaplatili životem. Také mě napadá, že to vše platí jen tehdy, kdyby to umprumáci skutečně mysleli jako „recesi“. Pokud to nemysleli jako recesi a islám skutečně milují – a ono to tak většinou bývá, že co je pro jednoho recese, je pro druhého safra vážná věc – bylo by to vlastně ještě horší. Je to ještě horší. Část mládeže, a nejen mládeže, vidí v islámu další „radikální revoltu“ poté, co všechny předchozí radikální revolty zklamaly. Revoltu, možnost zakusit něco naprosto nového, zničit staré pořádky, udělat rychlé kariéry, polepšit si vztahově a sexuálně a ekonomicky... A zase, to vše kdysi nabízel nacismus, to vše nabízel komunismus, to vše nabízel, ale přiznejme, že jen skromně, třeba radikální ekologismus. Všichni ale víme, kam tyto revolty vedou. Jediný problém islámu je, že je mnohem, mnohem horší než všechny dřívější radikální revolty. No a co se týče druhého transparentu, toho o nacionalismu. On si snad někdy někdo myslel, že nacionalismus řešením je? Já rozhodně ne. Od začátku tvrdím, že odpor proti islámu je bytostně internacionální – a solidarizuji se s odpadlíky a kritiky islámu všech národností a ras. Naopak je možné, aby existoval nacionalistický islamismus; stačí zmínit nacionalistu a radikálního mohamedána Erdogana, stačí zmínit malé ropné monarchie s obrovskými překážkami získání občanství (někdy dokonce i pro konvertovavší manželky tamních občanů), stačí zmínit Saúdskou Arábii a její chování k zahraničním pracovníkům, včetně těch mohamedánských. Poté, co demonstranti začali zpívat českou státní hymnu, přehlušili ji studenti údajně hlasitou hudbou z reproduktorů, mělo se jednat o orientální motivy. Není to už trochu přehnané a nevyjádřili tím vlastně neúctu k české státní hymně? Vyjádřili tím především obrovskou blbost, protože pokud jsem dobře informován, tak pouštěli hudbu nějakého indického skladatele, o kterém ani nevěděli – já to nevím – zda se jedná nebo nejedná o muslima. Proti tomuto konání studentů se ohradil nejen Blok proti islámu a mluvčí Ovčáček, ale i další lidé. „Pokud takto vychováváte naše mladé lidi k naprosté neúctě nejen ke státním symbolům, osobě prezidenta republiky, ať už jim je kdokoli, ale. též k ignoraci pojmů, jako je úcta, pokora, vlastenectví, a ještě je podporujete v protiprávním jednání, předpokládám, že jste natolik zodpovědní a vyvodíte směrem k sobě důsledky,“ vzkázala pedagogům Vysoké školy uměleckoprůmyslové jedna žena. Má pravdu? Jistěže má. Já prostě jen čekám na zprávu z novin, ve které se rektor UMPRUMu veřejně omluví, půjčí si z rekvizitárny Národního devítiocasé důtky a půjde se veřejně zbičovat na náměstí Václava Havla. Nebo rezignuje a skočí z Petřínské věže. Nebo požádá o azyl v Saúdské Arábii. Myslím, že víc možností nemá. Rektor sice odmítl, že by se na vyvěšování transparentů a pouštění hudby vedení školy jakkoliv podílelo, ale pro jednání studentů vyjádřil pochopení. Například ohledně transparentu vyjadřujícího lásku k islámu se pak rektor údajně vyjádřil s tím, že ne vše, co je islámské, je automatické špatné. Co byste mu vzkázal? Já už mu nebudu vzkazovat nic, ale rozeberu ten jeho pseudoargument. Nikdy nikdo netvrdil, snad ani já ne, že VŠECHNO islámské musí být automaticky špatné (například sladkosti dělají v islámských zemích dobré... mě tak napadá). Jenže když něco není „ve všem špatné“, tak to přece neznamená, že to musíme milovat. Mezi černou a bílou je mnoho odstínů šedi a láska je přece jen jiný stav mysli než „nacházení něčeho dobrého“. Na Facebook jsem napsal, že špatné nebylo ani všechno nacistické – nacisté stavěli dálnice, my po nich jezdíme a stavíme další, ale to přece neznamená, že budeme nacismus milovat. Dokonce ani na kanibalismu není všechno špatné; vezměte si, kanibal si doplní dávku bílkovin, ušetří námahu za likvidaci mrtvoly – a přece nemilujeme kanibalismus. Problémem islámu není, že by byl „celý špatný“, ale že špatné je jeho jádro, podstata jeho učení. A ta je jasná – pod pláštíkem náboženství napřít všechny síly k ovládnutí druhých lidí a světa, zneužít k tomu všechny lidské slabosti, nezastavit se před žádnou lží, žádným slibem a žádným násilím, zneužít k tomu ty nejniternější lidské potřeby a stesky. Pakliže je v téhle republice rektorem vysoké školy někdo, kdo nechápe špatnost takové věrouky, pak je něco špatně v téhle republice. Rektor školy, na které se transparenty objevily, se také k situaci vyjádřil a položil řečnickou otázku, zda pořádání takto nenávistných akcí „v akademické oblasti“ a navíc 17. listopadu není provokace. Informaci zveřejnilo Echo24.cz. Je akademický pohled podle vašich zkušenosti opravdu takový? Hmm, to je navíc totalitní myšlení, mimořádně arogantní totalitní myšlení. Já mám okolo sebe desítky akademiků, teď myslím ty opravdu ctihodné, jak se říká „od docenta nahoru“, a opravdu jsem si nevšiml, že by pobíhali s transparenty nebo odznáčky „Miluji islám“, případně rušili státní hymny. Znám názory mnoha z nich, ty názory jsou různé, od radikálněji protiislámských, než jaké hlásám já, až k řekněme podvoleně kolaborantským. Podstatné však je, že neexistuje nějaký jednotný „akademický pohled“. I vy učíte studenty, diskutujete s nimi na toto téma? Tak toto by bylo opravdu na dlouhou odpověď, protože těch diskusí na různé úrovni – od žoviálně humorných přes seriózně akademické po vyhroceně nepřátelské – jsem absolvoval tolik, že to prostě nedovedu shrnout v pár větách. Ale když to zkusím systematicky: Ano, diskutuji, současně se však snažím – slíbil jsem to kdysi kolegům u nás na Přírodovědecké fakultě – že se tyto debaty nebudu snažit vnášet na půdu školy, zejména ne do výuky. Tak i činím, ale bohužel to vytváří situace, kdy o mých, řekněme, politických aktivitách a názorech studenti vědí spíše z médií než ode mě. Potom mě mají předem za šílence a jako by váhali se na některá témata ptát. Ona ta situace byla mnohem, mnohem snazší, řekněme, 5 až 10 let zpátky, to jsem byl ještě pořád „mladý pedagog“ a mladí pedagogové, alespoň u nás na fakultě, se studenty chodí do hospod a kaváren a tam je spousta prostoru probrat cokoli. Jenže mě veřejná angažovanost krapet semlela, na to klábosení se študáky po hospodách bylo čím dál méně času, takže dnes mám na škole řekněme „spojence“ v generaci doktorandů a čerstvých postdoktorandů, ale už ne tolik v těch mladších generacích. Já se samozřejmě nezměnil, oni také ne, ale změnily se kanály, jimiž se o mě dozvídají. Potom se někam vypravíme, třeba na exkurzi do zahraničí nebo jen do ZOO, a oni se diví, že jsem mnohem obyčejnější a přátelštější člověk, než jakého ze mě dělají pravdoláskyplná média. A jaké názory od nich a také od svých kolegů většinou slýcháte? Celou škálu, od „jseš nacista“ přes „jseš donkichot a potížista“ až po „nikdy tě nezradím“ – opravdu to je případ od případu a jakékoli generalizace si nemůžu dovolit už proto, že jsem si nedělal žádný výzkum, ani nepsal poznámky. Ale mohu skončit takovou historkou, kterou znám, žel, až z druhé ruky. Máme u nás na fakultě takového kolegu, ve svém oboru je výborný, skvělý vědec a popularizátor, ale pořád taková „těsná dvojka“, globálně vzato, za jinými jeho kolegy. Ten kolega – jako kdejaký akademik užívající si druhé mízy a středního věku – si velice zakládá na oblibě mezi studenty a studentkami. A protože je sám tak trochu „mačo“, obklopil se houfkem pochlebnic, vesměs takových těch zakřiknutějších dívek, které v něm vidí cosi mezi vůdcem klanu a tátou. No a ten kolega si žije v bublině, v níž on je nejlepší, islám je taky fajn, a Konvička je naprosto fuj. A rád o tom mluví, dokonce prý při výuce, což mu mám osobně velmi za zlé. Jednou se mu ale stalo v akademické jídelně, že potkal u stolu kolegyni, mladou zooložku, která opravdu není zakřiknutý typ. A v onom kolegovi nevidí to, co většinou v něm vidí jeho obdivovatelky. Inu, onen kolega zahájil oběd proklínáním Konvičky, a ona kolegyně, dáma mnohem mladší a akademicky neopeřenější, jej spražila: „Ale my, co zde sedíme, Konvu držíme a podporujeme,“ řekla mu. Od té doby si vždy, když ho potkám, představuji, jak se dusí játrovým knedlíčkem.

Generální tajemní Rady Evropy navrhuje zrušit sankce proti Rusku Nor Thorbjorn Jagland, generální tajemní Rady Evropy, navrhuje zrušit sankce proti Rusku, neboť má oprávněnou obavu, že Rusko ukončí členství v Radě Evropy, v organizaci, dohlížející na dodržování základních lidských práv a svobod. Rada Evropy, přední prodemokratický orgán v Evropě, zvažuje zrušení sankcí, které byly uvaleny na Rusko za ruskou agresi na Ukrajině, protože po vystoupení Ruska z Rady Evropy, by se nemohli Rusové obracet na tento orgán při řešení dodržování základních lidských práv a svobod v Rusku. Moskva požaduje, aby její hlasovací práva byla obnovena v parlamentním shromáždění Rady, která dohlíží na Úmluvu o lidských právech z roku 1949 a Evropský soud pro lidská práva. Rusko bylo svých práv zbaveno po připojení Krymu v roce 2014. Thorbjorn Jagland, generální tajemník rady, cestuje po evropských hlavních městech a varuje před vážným rizikem, že by Moskva mohla zrušit své členství v 47-členném orgánu, pokud její požadavky nebudou splněny. To by zbavilo 140 milionů Rusů přístupu k soudu ve Štrasburku, kde na všechny kauzy, připadá asi třetina z Ruska. "Bylo by opravdu velmi, velmi špatné, kdyby Rusko mělo odejít, protože Úmluva a soud jsou pro ruské občany velmi důležité," řekl Jagland v rozhovoru pro FT, "pro Evropu to bude negativní vývoj, protože budeme mít Evropu bez Ruska. Byl by to velký krok zpět pro Evropu. " Ukrajina a její příznivci však varují, že opětovným přijetím Ruska do shromáždění Rady Evropy bez trestu za Krym nebo za konflikt na východní Ukrajině, Moskvu určitě potěší. Říkají, že by rozhodnutí Evropské rady mohlo spustit řetězovou reakci k oslabení sankcí ze strany dalších orgánů, zejména EU. "Byla by to první díra ve zdi," řekl jeden ukrajinský představitel. Rada Evropy je nezávislá na Evropské unii a funguje na principu diskuze a hledání společných řešení v ekonomických, sociálních, kulturních, vědeckých, právních a administrativních otázkách a v udržování a rozvoji základních lidských práv a svobod. Přistoupení Ruska do Rady v roce 1996 bylo považováno za klíčový úspěch po skončení studené války. V Radě Evropy je 47 zemí Evropy. Tato instituce dále zahrnuje šest pozorovatelských zemí: Vatikán, Kanadu, USA, Mexiko, Japonsko a Izrael. Rusko v létě pozastavilo každoroční platbu ve výši 33 milionů euro do celkového rozpočtu 450 milionů euro. Jagland řekl, že v lednu nebude potvrzen nový evropský komisař pro lidská práva, pokud nebude Rusko hlasovat. Valentina Matvijenková, předsedkyně Rad federace, ruské horní komory, nedávno varovala, že Moskva by mohla přestat akceptovat rozhodnutí evropských soudů, pokud by nemohla hlasovat o úřednících a soudcích. Rusko již schválilo zákon umožňující ruskému ústavnímu soudu neřídit se rozsudky ze Štrasburku. Jagland odmítl zvěsti, že by se s ním moskevští úředníci scházeli na soukromých schůzkách. Varoval však, že odmítnutí Moskvy platit do rozpočtu nebo odmítání soudních rozhodnutí by mohlo vést k odchodu Ruska z jeho vlastní iniciativy nebo na návrh jiných států. "Myslím si, že se to může stát," řekl Jagland,“ je to velká politická otázka a takový vývoj nechceme.“ "Nikdo nechce dát signál, že akceptujeme připojení Krymu. Nejde o podkopání této principiální pozice. Ale musíme udržet náš mandát i do budoucna. Naším úkolem je chránit lidská práva v Rusku a na Krymu nebo tam, kde lidé žijí na evropském kontinentu," zdůraznil Thorbjorn Jagland. Bývalý norský premiér naléhá na dialog mezi evropskými ministry a shromážděním Rady o řešení tohoto problému před tím, než shromáždění rozhodne v lednu o prodloužení ruského zákazu hlasování. V parlamentním shromáždění probíhají také rozhovory o obnovení ruských volebních práv a někteří vedoucí členové zahájili procedurální kroky pro jejich obnovení. Oponenti bezpodmínečné dohody s Ruskem tvrdí, že by to vytvořil precedens pro ostatní, kteří jsou obviněni z blokování demokratických principů, jako je Maďarsko a Polsko, Turecko a Ázerbajdžán, kteří mají vážné spory se svojí Radou. Ti, kteří jsou proti bezpodmínečnému obchodu, se také obávají, že obnovení práv Ruska před ruskými prezidentskými volbami v březnu bude darem Putinovi. Ukrajina tvrdí, že ruské hrozby na stažení svého členství z Rady Evropy jsou pouze prázdnou hrozbou. Dmytro Kuleba, velvyslanec Ukrajiny v Radě Evropy varuje, že smíření "bez toho, že by Moskva zaplatila nějakou cenu, bude znamenat, že se tato organizace zdiskredituje a to jak na Ukrajině, tak v celém regionu". "Pokud se tak stane, Ukrajina přezkoumá naše vztahy s Radou Evropy," dodal Kuleba. Tanya Lokšinová ze společnosti Human Rights Watch v Moskvě uvedla, že aktivisté se stále častěji obávají, že Moskva opustí Radu Evropy. "Evropský soud byl nejúspěšnějším mechanismem mezinárodní ochrany lidských práv v Rusku,“ řekla Lokšinová. Byl to "soud poslední instance“ v situaci, když nemůžete nalézt spravedlnost u vlastních soudů."

„Hysterie v cirkusu“: Observer zkritizoval americká média Americký tisk jakoby si nevšiml skončení prezidentských závodů: demokratická média i nadále agitují pro poraženou kandidátku a stupeň protiruské rétoriky překročil všechny myslitelné meze, píše pozorovatel amerického Observeru Michael Sainato. „Clintonovští propagandisté nepotřebují důkazy, všude vidí jen kremelské pikle, což je pro ně vhodnou záminkou," píše autor. Sainato uvádí jako příklad nedávný článek ve Washington Post, v němž ředitel webu PropOrNot napsal o zásahu Ruska do předvolební kampaně, ale „nepředstavil čtenáři žádný důkaz potvrzující tento názor." Novinář rovněž připomněl americkému tisku zprávy o tom, že špatný zdravotní stav Clintonové mohl být následkem jisté tajné operace ruských tajných služeb. Autor je přesvědčen: „Přeložením viny na různé vnější síly se demokraté prostě snaží vyhnout se odpovědnosti za porážku." Sainato zdůrazňuje, že „odpoutávající manévry" stoupenců Clintonové jsou pokusem o „házení písku do očí" demokratické veřejnosti a tím o zamezení projednání reforem, jež potřebuje samotná strana a celá americká společnost. Nedostatek pozornosti Clintonové vůči prostým dělníkům, její nadměrné tíhnutí k představitelům velkého kapitálu a opovržení potřebami americké střední třídy — tohle je skutečná příčina její porážky, píše na závěr autor článku.

Nedouk Šafr a pohrobci vítězů od Bílé hory... Minul se dobou, zřejmě na sebe chce upozornit sponzory. Europoslanec z KSČM reaguje na připomínky února 1948 PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Jestli něco v zahraničí vyvolalo zájem, tak to bylo znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem. Pokud jde o sestavování české vlády, zájem v EU je minimální. Daleko více jsou akcentována témata brexit, sestavování německé vlády a situace v Polsku,“ uvádí europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM) v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. A nové pošťuchování ze strany EU a hlavně Angely Merkelové kvůli imigrantům? „Merkelová pravděpodobně netuší, jaké jsou základní úkoly EU vymezené v jejích dokumentech a revidované Lisabonskou smlouvou. Je jí tedy třeba připomenout, že v žádném případě tyto dokumenty neobsahují závazek přijímání migrantů!“ zdůrazňuje k tomu kromě jiného Kohlíček. Média minulý týden připomněla výročí „Vítězného února“ roku 1948. Popasovala se s tímto výročím dobře? Jak se k tomuto přelomovému období vlastně staví zahraničí, respektive zažil jste někdy v Evropském parlamentu v tomto smyslu nějaké negativní připomínky, nějaká šťouchnutí...? Média vesměs pracovala s různými hypotézami na téma „převrat, nebo puč“. Nikoho jakoby nezajímalo, že pokus o svržení vlády vycházel od ministrů, kteří podali demisi, a nikoliv od ministerského předsedy, tj. Klementa Gottwalda, a tedy komunistů. Fakta, jak už je to obvyklé v poslední době, byla zamlčena, a různé spiklenecké teorie, které se opírají o snahu dezinterpretovat skutečné události, hlasitě opakoval soubor našich médií zvaný nepříliš poeticky mainstream. V Evropském parlamentu, ani v jiných místech na západ od našich hranic, jsem nepostřehl ani náznak pozornosti tomuto datu. Mimochodem nedoukové, kteří v našich sdělovacích prostředcích tvrdí, že 25. únor 1948 se stal začátkem rozdělení světa železnou oponou, zřejmě netuší, že o železné oponě rozdělující Evropu mluvil jako první v roce 1946 Winston Churchill. Novinář Pavel Šafr napsal: ,,Česká společnost je zasažená infekcí bolševismu, která měla v plebejském národě příznivé podmínky růstu. Rovnostářství, závist, xenofobie a nízký majetkový stav většiny obyvatelstva vedl už po první světové válce k rozšířenému názoru, že zemědělskou půdu je možné konfiskovat, a tedy ukradnout. Antiněmecká hysterie pak Čechy po další válce dovedla k myšlence okradení německých občanů, čímž byl tak masivně narušen právní pořádek, že následné znárodňování českého majetku už nepřišlo nikomu divné. Prosovětské a proruské emoce, touha krást, nedostatek slušnosti a náboženské víry, absurdní husitská legenda a rozvrat přirozených hodnot. To vše vedlo Čechy ke komunismu. V roce 1946 volilo komunistickou stranu více než 40 procent Čechů. Pro ruské okupanty jsme byli nádherné sousto. Sami jsme si v únoru 1948 vlezli na pekáč. Sovětští poradci mohli být s námi spokojeni.“ Je to správný historický výklad? Nevím, kdy se narodil pan Šafr, a jsem velmi rád, že nemohu být ani náznakem považován za jeho učitele. Jinak bych se totiž propadl hanbou nad hloupostí jeho vývodů. Po první i druhé světové válce ve všech zemích, které tyto války zasáhly, panovalo přesvědčení, že je nezbytné provést několik kroků. První z nich byla konfiskace majetku zrádců a poražených mocností, druhým z nich byla nutnost demokratizace režimů a třetím z nich požadavek zdanění velkých majetků a přerozdělení národního bohatství ve prospěch většiny obyvatel. Pokud by tento nedouk lehce nahlédl do dějin států Evropy po první a po druhé světové válce, zjistil by stejnou tendenci prakticky u všech národů. Je logické, že každý národ se snažil v těchto opatřeních navázat na své nejlepší historické tradice. U nás takovou tradicí bylo a je husitství. Pouze lokajové a pohrobci vítězů od Bílé hory to samozřejmě vidí jinak. V Čechách proto logicky přišla republika, všeobecné volební právo a pozemková reforma, a to bezprostředně po vzniku samostatné měny a nařízení o nostrifikaci firem. Po druhé světové válce došlo opět prakticky všude k potrestání kolaborantů a zrádců, k rozsáhlým znárodněním majetku a k výrazným demokratickým reformám, které dodnes výrazně zdaňují neproduktivní majetek např. ve Francii a Velké Británii. Je škoda, že lidé nedotčení znalostí historie jako pan Šafr mohou vykládat jako seriózní komentáře své nejapné vývody. Pokud by si přečetl Postupimská ujednání a znal alespoň trochu historii několika prvních let po roce 1945, ušetřil by si trapnosti, které citujete. Ve většině vyspělých států poválečné Evropy, bez ohledu na to, kým byly osvobozeny, výrazně zvítězila levice. Ve Velké Británii labouristé, ve Francii a Itálii se staly nejsilnějšími komunistické strany. Nešlo tedy pouze o poválečné Československo (kde mimochodem komunisté získali zmíněných 40 % pouze v Čechách a na Moravě, na Slovensku vyhrála volby Demokratická strana). Prý se ve spojitosti s podporou vlády Andreje Babiše ze strany KSČM vrací jakýsi Únor 1948. To ale mnozí vaši kolegové z KSČM považují za totální nesmysl. „I po 70 letech toto téma slouží k šíření psychologie strachu, že tu snad jsou síly, které usilují o návrat do té doby. Jako by oligarcha Babiš byl novým Gottwaldem,“ uvedl k tomu váš kolega, místopředseda KSČM Jiří Dolejš na svém blogu na serveru Aktuálně.cz. Dolejš má za to, že krajností by se měla jevit spíše SPD, který kritizuje svobodu pohybu a právo víry odlišných, nežli strašení z návratu do roku 1948... Má Jiří Dolejš pravdu? Srovnávat vítězství KSČ v roce 1946, kdy získala přes 40 procent odevzdaných hlasů, s vítězstvím ANO v loňském roce (necelých 29 procent) může znamenat jenom jediné. Autor takovéhoto srovnání vůbec netuší, pro jaký program získávala hlasy KSČ, a s jakým programem šlo do voleb hnutí ANO. Populistický pravicový program ANO má nejvíc průniků s programem ODS. Proto také bezprostředně po volbách nabídnul Andrej Babiš účast ve vládě právě ODS. Že vyjednává se všemi stranami a dokonce některé z jejich požadavků zapracovává do připravovaného programu vlády, je pouze znamením, že se snaží skutečně vyjednávat, a nikoliv převálcovat ostatní většinou několika málo hlasů. To nic nemění na faktu, že pro skutečnou levici nepřichází účast na vládě s pravicovým subjektem v úvahu. Srovnávat politika, který nikdy nebyl velkým vlastníkem čehokoliv, s druhým nejbohatším mužem ve státě, vyžaduje velmi bujnou fantazii. Jediné, co je spojuje, lze formulovat jako schopnost jednoduše, stručně a jasně vyjádřit myšlenku v politickém boji. Jak již bylo řečeno, rýsuje se pravděpodobná varianta vlády: hnutí ANO s ČSSD a s podporou KSČM. Jakou odezvu by vyvolal takový kabinet v EU, vyvolal-li by vůbec nějaký zájem v zahraničí? Jestli něco v zahraničí vyvolalo zájem, tak to bylo znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem. Pokud jde o sestavování české vlády, zájem v EU je minimální. Daleko více jsou akcentována témata brexit, sestavování německé vlády a situace v Polsku. Rád bych ještě opravil nepřesnou formulaci v otázce. Pokud jsem dobře informován, pak jediná možnost, kterou připouští KSČM je tolerance, nikoliv podpora případné vlády ANO s ČSSD. SPD je na tapetě, co se týká výroků v souvislosti s táborem v Letech u Písku. Šéf SPD zpochybnil oplocení, poslanec Miloslav Rozner uvedl, že to byl „neexistující pseudokoncentrák“. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v této souvislosti u Moravce pochyboval o tom, jak je možné, že se člověk jako Tomio Okamura vůbec dostal na post místopředsedy Sněmovny. Za vážnou situaci považuje to, že „byl parlamentem demokraticky v tajné volbě zvolen člověk, jehož veřejně prezentované názory jsou skutečně rasistické, xenofobní, neonacistické, a to nemluvím o populismu a demagogii“. Jak hodnotit přínos Tomia Okamury pro českou politiku? Tomio Okamura jasně artikuloval obavy části naší veřejnosti z možného příchodu velkých skupin migrantů do ČR. Nejde o to, že by naše populace byla xenofobní, ale vznik ghet ovládaných cizinci v řadě zemí západní Evropy způsobuje logicky nárůst pravicového populismu. Naši občané na toto nebezpečí reagovali tím, že hnutí Tomia Okamury získalo výraznou podporu. V České republice již máme řadu let skupinu sociálně nepřizpůsobivých občanů, a proto veřejnost tak citlivě reagovala na mnohdy populistická vyhlášení nejen Tomia Okamury. Mimochodem, i některá rozhodnutí Ústavního soudu pod vedením pana Rychetského jsou důvodem takovýchto reakcí části voličů. Tomio Okamura tedy tím, že poukázal ne vždy zcela šťastným způsobem na dané téma, otevřel diskusi týkající se negativních jevů souvisejících s masovou migrací. Tyto obavy jsou namístě zejména s ohledem na snahu prosadit některá nová ustanovení ve čtvrté revizi Dublinských nařízení. Kancléřka Angela Merkelová účastníkům neformálního summitu EU připomněla, že některé státy z rozpočtu EU čerpají víc, než do něj přispívají, aby podpořily svůj hospodářský rozvoj – přitom nechtějí migranty. Evropské unii budou kvůli brexitu chybět peníze a kancléřka tvrdí, že by mělo být nové přerozdělování finančních příspěvků jednotlivým státům EU podmíněno přijímáním migrantů uprchlíků, kterému se zejména Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česká republika stále brání. Jak na to reagovat? Angela Merkelová pravděpodobně netuší, jaké jsou základní úkoly EU vymezené v jejích dokumentech a revidované Lisabonskou smlouvou. Je jí tedy třeba připomenout, že v žádném případě tyto dokumenty neobsahují závazek přijímání migrantů, ale na několika místech za jeden z cílů Unie stanovují vyrovnávání hospodářského vývoje v jednotlivých regionech. Právě z těchto prostředků řadu let čerpaly významné sumy tzv. nové země Spolkové republiky Německo a teprve v souvislosti s rozšířením EU o dalších deset států střední Evropy a Pobaltí začaly tyto prostředky proudit ve velkém do těchto teritorií. Díky přistoupení těchto nových států to byla zejména Spolková republika Německo, která získala významné trhy, ze kterých každoročně vyváží zisky ve výši miliard eur. Bez jakýchkoliv celních bariér tak realizuje kapitál z tzv. starých členských zemí významné výhody na úkor méně rozvinutých nových členských zemí EU. Politické strany se dohadují o tom, jak má vypadat obecné referendum v praxi. V souvislosti s tím se také debatuje, zda by měli Češi rozhodovat i o případném vystoupení ČR z EU. „Pokud Česko podlehne blouznivcům prosazujícím czexit, bude to ekonomická a civilizační katastrofa,“ říká k tomu komentátor Petr Honzejk. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý předpokládá po czexitu krach firem, propouštění, a to možná i na desetiletí. Už samotný začátek debaty na toto téma podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara vyděsil japonské investory, kterým musel údajně vysvětlovat aktuální politickou situaci. Nebylo by lepší tuto debatu raději zastavit? Ne. Domnívám se, že referendum je zkouškou stavu demokracie. Pokud bude možnost vypsat referendum v co nejširším spektru otázek a zároveň nebudou stanoveny podmínky, které by jej znemožnily, potom bude na politicích, aby daleko lépe a srozumitelněji vysvětlovali otázky základní orientace státu. Trapné výkřiky, které citujete, nejsou ničím podloženy. Výhodou ČR v očích zahraničních investorů je volný pohyb zboží, služeb, investic a osob, tedy čtyři svobody v bezprostřední blízkosti cílového trhu zahraničních investorů. To by se vystoupením ČR z EU nezměnilo. Japonci, Korejci i investoři z dalších zemí k nám přicházejí ze tří důvodů. Za prvé blízkost cílového trhu, za druhé kvalifikovaní pracovníci a za třetí poměrně slušná infrastruktura. To neznamená, že bych byl spokojen se stavem naší infrastruktury, ale v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy máme stále komparativní výhody. Navíc – 30 % obratu zahraničního obchodu ČR je s Německem. To snad pánové nemyslí vážně, že by Německo vyklidilo takový prostor?? Novinářka Petra Procházková nechce, aby o ní v referendu „rozhodovali nevzdělanci a tupci, ignoranti s fašistickými sklony a manipulovatelné mozkové trosky“. Doufá, že nepřipustíme, aby o složitých a odborných věcech rozhodovali lidé, které to vlastně ani nezajímá a dokážou jen opakovat tupá laciná hesla o tom, jak nám EU zakazuje to či ono. Co říci k jejímu názoru? Paní novinářka se zřejmě považuje za elitu národa, která všechno ví, všude byla, a proto je schopná daleko lépe rozhodnout, než „nevzdělanci a tupci, ignoranti...“ Asi by jí daleko lépe vyhovovalo, kdyby místo osmi milionů voličů rozhodovala jako za starého Rakouska skupina byrokratů kdesi ….. (za ty tečky si můžeme dosadit Prahu, Brusel, nebo jiný pupek světa). Asi se tedy narodila do jiné doby a doporučil bych jí, aby se dále věnovala práci v Monarchistické straně, která tyto otázky jistě rozpracovává, včetně toho, kdo by mohl usednout na český trůn. Hlavně ať už se raději nevyjadřuje na veřejnosti. Vždyť – co si o ní mohou čtenáři myslet? Na Slovensku byl zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak, který pracoval pro zpravodajský portál Aktuality.sk. Zemřela i jeho partnerka. Oba byli zastřeleni. Že jejich smrt souvisí s novinářskou prací Kuciaka, už potvrdila policie. Novinář Ondřej Kundra na sociální síti poznamenává, že takto to dopadá, když někdo v legraci hovoří o zabíjení novinářů. „Chytnout za hlavu by se měli všichni ti, kteří novinářům vyhrožují. V Česku k jejich likvidaci nabádá například prezident Zeman, a není v tom rozhodně sám,“ psal na twitteru. Měli by Miloš Zeman a další změnit přístup k novinářům? Hlupáci jsou velmi dobře vidět právě v mezních situacích. Jsou schopni ze špatného vtípku vytvořit světovou aféru a místo zkvalitnění vlastní práce poplivat kohokoliv, kdo si dovolí je i jen náznakem kritizovat. Naštěstí většina novinářů má snahu pracovat seriózně a nepodléhat takovýmto výkřikům do tmy. Vražda člověka, v tomto případě zdá se profesionálně provedená – oba byli zastřeleni jedním výstřelem –, je v našich podmínkách velmi neobvyklá a zdá se, že stopy vedou skutečně k mafii. Pokud kterýkoliv člověk zneužívá vzniklé situace k řešení vlastních mindráků, je mi ho upřímně líto. Prezident Zeman v pořadu Týden s prezidentem opět kritizoval Českou televizi. Vysvětlil, že jedna z cest k řešení spočívá ve dvojím zamítnutí zprávy o hospodaření, což by následně vedlo k personálním změnám, které by si sám velice přál. Litoval, že on jako prezident takové změny nemůže ovlivnit, a rozhodnutí je na poslancích. Do debaty o kvalitě vysílání se Zeman pustil i v souvislosti se způsobem informování komentátorů České televize o zlaté jízdě Ester Ledecké v super-G. Je přijatelné, že se takto prezident k veřejnoprávnímu médiu vyjadřuje? Prezident není sám, kdo kritizuje nevyvážené zpravodajství České televize. ČT hospodařící s mnohamiliardovým rozpočtem je významným fenoménem na českém mediálním trhu. Přestože si ČT všichni platíme, o jejím hospodaření se veřejnost dozvídá pouze báchorky a nevyváženost jejího zpravodajství je příslovečná. Miloš Zeman pouze nahlas říká to, na co milióny koncesionářů už léta nadávají. Zkuste si stěžovat na nevyvážené zpravodajství u Rady ČT! Pokud dostanete odpověď, jistě se upřímně zasmějete vlastní naivitě. Bylo by možná docela zajímavé vidět přehled stížností zaslaných koncesionáři Radě včetně odpovědí Rady. Možná, že po takové informaci by skutečně došlo k tomu, co popisuje Miloš Zeman. A rada by padla. Kritika se poslední dobou nevyhýbá ani Českému rozhlasu. Co podle vás způsobuje, že nálada vůči veřejnoprávním médiím houstne? Pavel Šafr v této souvislosti poznamenává, že „lůza se třese na likvidaci České televize“. Hrozí likvidace veřejnoprávního média a je na místě slovo lůza? Pokud je pan Šafr takto silně sebekritický, pak zřejmě ví proč. Já bych osobně naše novináře za lůzu neoznačoval, i když u některých z nich by nad neznalostí českého jazyka mé češtinářky zoufaly. Pokud ovšem pan Šafr označuje nikoliv lidičky jeho ražení, ale širokou veřejnost za lůzu, potom tím dává najevo, že mu označení „novinář“ nepřísluší. Zřejmě se minul dobou a asi netuší, že právě jeho výrok přispívá k negativnímu vztahu části veřejnosti k podobným „novinářům“. Dost možná se snaží silnými výrazy upozornit na sebe vhodné sponzory. Přeji mu tuto slávu a je mi líto těch, kteří musí jeho dílka číst. V komentáři pro MF Dnes kněz Tomáš Halík jednoznačně odmítl, že by se nějakým způsobem podílel na dopisu odeslaném do Vatikánu, kde kritici kardinála Dominika Duky žádají neprodlužování jeho mandátu. S dopisem nemá prý nic společného. To, že se ale kardinála zastal prezident Zeman, považuje za polibek smrti. Litoval i toho, že dřív si s kardinálem mohli řadu věcí vyříkat, jenže: „Teď už je trochu pozdě, v potlesku lidí jako Zeman, Klaus, Mynář, Okamura, Bobošíková, Ringo Čech, čtenářská obec Parlamentních listů a mnozí další noví fanoušci našeho kardinála můj hlas jistě zaniká,“ říká Halík. Lze vůbec na jeho slova nějak reagovat? Ano, samozřejmě. Z toho, co napsal, je cítit jeho smutek nad tím, že v dané kauze není on tou hlavní mediální hvězdou. Prostě jde o typického „skromného služebníka Božího“, který se cítí být mediálně nedoceněn. Navzdory hospodářskému růstu řada lidí žije ve velké bídě a v exekucích. Zároveň se od nás vyváží obrovské množství kapitálu. Čím to je? Jsme jako národ tak hloupí, že neumíme hospodařit tak, aby nás neměli v hrsti cizinci? Je to chyba politiků, že naše země i 29 let po „revoluci“ není schopná dohnat „západní země“, naše sousedy, jako je Rakousko, Německo...? V roce 1990 vytýčil tehdejší ministr financí cestu české privatizace. Tato cesta se po roce 1992 plně realizovala s tím, že v samostatné ČR byla zprivatizována odvětví, u nichž rozhodující úloha státu v zemích západní Evropy je nezpochybnitelná. Klasickým příkladem je rozprodej velkých průmyslových podniků, likvidace řady výrobních odvětví, neexistence českých bank. Dále je to i likvidace progresivního zdanění a udržování nízké hladiny mezd. V tomto prostředí odchází z naší republiky 200 až 500 miliard korun zisku každý rok do zahraničí. Neexistuje ani sektorová daň, ani vyšší zdanění těchto zisků, ani progresivní zdanění extrémních příjmů. Není se tedy čemu divit... Naše zákonodárství je natolik děravé, že umožňuje zneužívat i různých částí sociálního systému a máme zejména v severozápadních Čechách a na severní Moravě více než sto vyloučených lokalit, v nichž žije mimo jiné i skupina lidí, kteří již v druhé generaci nepracují. Financujeme ze státního rozpočtu desítky nevládních neziskových společností s pochybnými výsledky a s neprůhledným účetnictvím. Nejedná se o hloupost národa, ale o vychytralost určitých skupin obyvatel, které systematicky využívají mezer v zákonodárství. Klasickým příkladem zneužití demokratických procedur jsou vybrané restituce, zejména do rukou velkých německých rodů. Kapitolou doslova kriminální jsou tzv. církevní restituce. Na všech těchto podvodech má zájem a prosadila je a prosazuje relativně úzká skupina lidí, mnohdy za podpory Ústavního soudu. Není divu, že potom chybějí prostředky na dostatečný nárůst důchodů a mezd a že se proto odstup od životní úrovně našich sousedů v Rakousku a v Německu snižuje jen velmi pomalu.

Šéf České pravice Simkanič: Komunisti jsou pro své voliče jen kováříčci, kovář je Babiš. Kreatura jménem Kalousek zničila pravici. Kníže Šláfenberk, strana zvaná Mumie Svobody... ROZHOVOR Pro podporu Andreje Babiše ze strany prezidenta Miloše Zemana má předseda neparlamentní politické strany Česká pravice Michal Simkanič jediné vysvětlení, které prozradil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. „Asi existuje něco, za co by se současný pan prezident styděl, a jeho spolupráce s panem StB Burešem není až tak úplně dobrovolná,“ říká Simkanič. A nebere si servítky, ani když mluví o majiteli Čapího hnízda, Miroslavu Kalouskovi, Tomiu Okamurovi nebo Mirku Topolánkovi. V jakém stavu je podle vás demokracie v Česku? Přiblížili jsme se, nebo vzdálili tomu, o čem jsme snili po roce 1989? Podle mého názoru jsme se minimálně deset, možná patnáct let docela poctivě přibližovali tomu, co jsme asi chtěli, ale posledních deset let se zřejmě vzdalujeme. A je to čím dál horší a čím dál bolestnější podívaná na to, co se děje. Na druhou stranu v tuhle chvíli nevím, jestli máme hovořit o zpochybňování, volby asi byly svobodné, ale začíná oprávněně narůstat obava, aby ještě i ty další svobodné byly. V každém případě pro nás – pravicové politiky – jsou základními hodnotami demokracie, ale také svoboda. A těch svobod nám zcela jistě začíná opravdu valem ubývat a ta nová vláda, která má přijít, vyvolává velmi rozporuplné pocity. Překvapil vás volební výsledek? Považujete sněmovní většinu, která se od prvních dnů začala v Poslanecké sněmovně – hnutí ANO, SPD a komunisté – formovat, za ohrožení demokracie a svobody? A co to může přinést České republice v budoucnu? Velmi se obávám, že tyhle trendy mohou velmi posilovat. Málokdo je natolik znalcem historie, aby věděl, že i opravdový nástup nacismu na jaře 1933 se odehrával až do poslední chvíle téměř podle demokratických pravidel. Skončilo to tím, že krátce po požáru Říšského sněmu si Bundestag zdánlivě překvapivě odhlasoval, že pan Adolf už může všechno, že Bundestag sám sebe odstavuje na vedlejší kolej, a pak už to všechno bylo jen horší a horší. Dost podobné to bylo u nás o patnáct let později v roce 1946, kde tehdejší společnost nepochybně nepředpokládala, že volba komunistů bude tak hrozná a že to bude na čtyřicet let. Naši dědečkové si mezi sebou vyprávěli, že to potrvá do švestek. A to je velmi zneklidňující. Mohou hrozit opravdu nepěkné věci, když současný vývoj bude pokračovat. Ale situace tehdy byla podstatně jiná. V Německu, stejně jako v celém světě ve třicátých letech, probíhala hospodářská krize, u nás v roce 1946 byla zase veřejnost zklamána Mnichovem, kdy tehdejší demokracie na Západě tváří v tvář Hitlerovi hodila Československo přes palubu, takže lidé se rozhodovali ve světle tehdejších pohnutých událostí a zkušenosti. To se dá částečně pochopit. Ale jak si vysvětlujete dnes, kdy ekonomika prosperuje, je nejnižší nezaměstnanost a rostoucí životní úroveň, svoboda slova, projevu, cestování, že lidé nostalgicky vzpomínají na minulost a třicet procent z těch, kteří přišli k volbám, podpořilo bývalého komunistu a spolupracovníka StB Andreje Babiše, který navíc legalizuje okamurovce a komunisty? Existuje klasické české pořekadlo, že občas lidé nevědí roupama, co dělat. Fakt je, že aktuálně ekonomický stav nepochybně je lepší, než kdy byl. Na druhou stranu právě proto někteří lidé reagují, jak reagují. Navíc se velmi obávám, že jedním ze světově vyhlášených fenoménů českého prostředí je notorická závist, to je to, co velmi dlouho bylo podhoubím bolševických a jiných zrůdných pudů. Ono to dnes může být trochu podobné a v této prapodivnosti, kdy jedna osoba, o které slovenští kamarádi říkají, že jsou šťastní, že ji tam už nemají, tady dobývá pozice a kupuje si čím dál větší vliv. Ale samozřejmě že na tom volebním výsledku se podílejí i jiné faktory než ty, o kterých se mluví nejvíc. Toho člověka volí ze třetiny jeho vlastní zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci. Tohle je pochopitelně trochu pod tlakem. Někdo zase podlehne laciným populistickým trikům. Já jsem od toho pána neslyšel jedinou konstruktivní větu, ale vykládat, co všechno je špatně, trvale si hrát na ublíženého, se v Čechách líbí. I když ho osobně považuji za bezcharakterního sociopata a hlupáka, nicméně za hlupáka s velmi rozvinutými mocenskými instinkty, ale s velmi schopnými poradci a ti tvoří výsledek, který vidíme. Částečně bych se trochu zastal té druhé party, o které byla řeč. Pokud jde o SPD, považuji za nepřijatelnou osobu jejího šéfa, ale na druhou stranu mám pocit, že v jejích řadách jsou skuteční vlastenci, lidi, kterým vadí, a přiznám se, že mně to také do určité míry vadí, že se vytrácejí v našich občanech hrdost a úcta ke své vlastní zemi, což má jednak důsledky, o kterých jsem mluvil, jednak to způsobuje, že se vlastenectví bere tak trochu jako nadávka. Přitom je to vysoká hodnota. Takže nechci úplně SPD jako celek lacině kritizovat, pana Okamuru samozřejmě ano, to je čistý obchodník, kterému je všechno jedno. Nemám nejmenší pochyby, že jeho osobním cílem jsou výlučně a pouze peníze, ale jsem přesvědčen, že v řadách tohoto spolku jsou docela až úctyhodní lidé. S tou fašistickou nálepkou bych v tomto případě byl velmi opatrný, myslím, že tomu tak úplně není. Jaká je podle vás odpovědnost Miloše Zemana jako prezidenta za současnou vnitropolitickou situaci? Jeho kritici tvrdí, že přispěl velkou měrou k dalšímu vyvolání závisti a nenávisti, třeba venkova k tzv. pražské kavárně, k nedůvěře vůči tradičním politikům a svou velkou podporou i k úspěchu Andreje Babiše? Jak se díváte na to mocenské spojení Miloše Zemana a Andreje Babiše? To je na tom pro mne to nejsložitější a nejhůř uchopitelné. Bez mučení se přiznám, že před pěti lety, když volba prezidenta kulminovala do polohy, že buď on, nebo jistý Šláfenberk, já si neodpustím tu přezdívku, i já jsem patřil mezi voliče Miloše Zemana a neměl jsem s tím nejmenší problém. A z té polistopadové trojky ho pořád považuji za druhého nejlepšího hned po panu profesoru Klausovi. Ale je pravda, že se v poslední době dějí podivné věci, některé jsou vysvětlitelné, asi každý dnes vidí, že pan prezident je starší a starší, na druhou stranu mám pocit, že je pořád racionální, tím spíš nejsem schopen pochopit jeho podporu Babiše. O panu ultrašéfovi StB z Čapího hnízda není sporu o tom, že používal, používá a bude používat praktiky, které se naučil v dobách svého mládí, je zvyklý mít na každého složku, mít na každého sešitek atd. Mám jediné vysvětlení, které mi nedělá v hlavě problém, že existuje něco, za co by se současný pan prezident asi styděl. Možná je to nějaká prkotina, nemám pocit, že by to byl člověk, který by kradl, lhal nebo si vymýšlel. Jediné vysvětlení pro mne tedy je, že jeho spolupráce s panem StB Burešem není až tak úplně dobrovolná, že to není jen strategie mířící k prezidentské volbě. Nejsem schopen to nijak dokázat, ale je to jediné, co mi hlava bere. Tak si vysvětlujete fakt, že kvůli Andreji Babišovi byl prezident podle ústavních právníků ochoten ohýbat i ústavu? Ano a doslova v lokajském stylu. To mi absolutně neladí s jeho osobou. To, že se dnes dopouští výroků, které až zesměšňují ústavu, je lokajství. A proto si to nedokážu vysvětlit jinak než tím, co jsem řekl. Litujete dnes, že jste volil Miloše Zemana? A budete ho volit znovu? Nelituji a volit už ho asi nebudu. To už bych asi nedokázal. Pro mne v tuto chvíli z té současné dosti tristní sestavy kandidátů je jediná šance, že to může být trochu jinak a prospěje to posílení svobody a demokracie, prostě Mirek Topolánek. I při jeho historických omylech, ke kterým se dnes hlásí. Já jsem s ním spolupracoval v jeho začátcích, měl jsem z něj i lidsky velmi dobré pocity. Ve chvíli, kdy se stal premiérem, ho asi uchvátila moc a jiné vlivy. Jeho šance nejsou nulové, ale bude to mít velmi těžké. Jsem ochoten mu pomáhat, a to všemi způsoby, kterými budu schopen. Vy jste pravicově zaměřený člověk, ostatně jste předsedou neparlamentní strany Česká pravice, proto bych se chtěla zeptat na Demokratický blok, který středopravé strany ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN vytvořily v Poslanecké sněmovně jen kvůli volbě orgánů dolní komory. Jak tento krok hodnotíte? Já to osobně svým docela blízkým přátelům, kteří tvoří nejvyšší vedení v ODS, velmi vytýkám, mám od nich ujištění, že to je krátkodobá záležitost. Považuji to za obrovskou chybu, protože podle mne druhý největší škůdce hned po panu kapitánu Burešovi je jistý Kalousek, který velmi poškodil pravicovou politiku. Občas mám pocit, že pan Babiš nemá lepšího agenta ve svém zdánlivě největším oponentovi. Ten člověk je morální kreatura, mnohokrát poškodil zájmy pravice a dělá to opakovaně. Demokratický blok je podle mne obrovská chyba ne snad proto, že vznikl, to se jakž takž dá pochopit, ale chyba je dopustit, že Kalousek je jakoby šéfem tohoto bloku. To je hrůzostrašné. Ale věřím, že to je epizoda, které se všichni chytli a která už velmi brzo nebude pravda. Je to složitější. Dokonce i v TOP 09 jsou slušní a úctyhodní lidé, jen si opakovaně volí špatné vedení. Starostové jsou až na výjimky docela úctyhodný subjekt, v obcích odvádějí chvályhodnou práci. S lidovci je to trochu složitější a ODS má stále k reálné konzervativní pravici nejblíže a věřím, že i bude mít. Ale samozřejmě pokud se vyvaruje takovýchto chyb. Vy si nemyslíte, že by demokratické parlamentní strany měly zvolit nějaký společný postup i do budoucna, aby nebyly úplně převálcovány ve sněmovně blokem ANO, okamurovců a komunistů? Ale to jistě. Obrovský paradox je právě v tom, že sám se dlouhé roky snažím podílet na nějakých integračních procesech. A vím, jak je to strašně komplikované, bohužel ze všeho nejvíc před volbami. A paradox je v tom, a někteří politologové na to oprávněně poukazují, že kdyby byly bývaly tyto strany takové uskupení udělaly dřív, tak by ten skoro stejný počet voličů stran Demokratického bloku, jako mělo ANO, neznamenal velmi malý počet mandátů jako dnes, ale znamenal by skutečnou sílu, skutečnou protiváhu. Bohužel tak, jak to je, je potvrzením těch paradoxů, které D’Hontův volební systém skrývá. Když se to, co se má udělat před volbami, udělá až po volbách, a přiznejme si, tak trochu ze zoufalství, je pozdě. I když jim samozřejmě fandím s výjimkou těch, které jsem jmenoval. Budu opět dělat všechno pro to, aby se tyto aktivity odehrály před volbami. Koneckonců nás za necelý rok čekají zdánlivě málo významné volby do senátu. Ale on to může být ten poslední pokus, jak tady vůbec zachránit svobodu a demokracii. Takže uvidíme. Ale s touto výzvou vytvořit podobný blok přišel před volbami právě vámi kritizovaný šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, a pro společnou spolupráci demokratických stran se byl ochoten vzdát i své účasti v tomto uskupení. Ale ODS to tehdy striktně odmítla. A kdyby to udělaly, měly by dnes se stejným volebním výsledkem osmdesát poslaneckých mandátů, tedy jak jste sám upozornil, téměř stejně jako hnutí ANO. Neobrátilo se proti ODS a ČSSD dnes to, co prosadili Václav Klaus a Miloš Zeman v době opoziční smlouvy, tedy změnu volebního zákona, který je namířen proti malým stranám a jejich koalicím? Zapomíná se na to, že úprava volebního zákona byla paskvil. Ale bylo to myšleno úplně jinak. Dnes tak nenáviděná opoziční smlouva byla relativně racionální věc, protože tehdy vstoupily do sněmovny prapodivné subjekty jako Mumie svobody, což je, myslím, docela vtipná přezdívka pro tehdejší subjekt, a cílem té změny byl většinový systém, což není nic špatného, ten mají i nejvyspělejší země světa – Spojené státy a Velká Británie. Jenže tehdy v mých očích velmi zlovolná a velmi škodlivá aktivita tehdejšího prezidenta Havla způsobila, že tento záměr byl prostřednictvím tehdejšího Ústavního soudu zcela vykostěn, vznikl z toho paskvil, ve kterém zůstaly jen nesmysly, které se opravdu obracejí proti současným politikům. Ale ten primární cíl udělat většinový systém, který sám o sobě je principiálně zcela v pořádku, se bohužel nepovedl. A ano, dnes to má bohužel tyto následky. A za druhý problém v souvislosti se zpětným vnímáním tzv. opoziční smlouvy považuji to, že i když byl ten záměr v zásadě obhajitelný, už tehdy poměrně velká část médií k němu byla nepřátelská. Takže to vnímání opoziční smlouvy je do určité míry výsledkem tehdejší interpretace, která se přenáší do dneška a veřejnost ji vnímá velmi zkreslenou optikou. Nic proti většinovému systému, ale problém je, že ústava jasně říká, že volby do Poslanecké sněmovny se konají na základě poměrného zastoupení, volby do senátu na základě většinového systému. Ovšem problémem opoziční smlouvy nebyla jen šance zavést většinový systém i do voleb do Poslanecké sněmovny, ale i toleranční patent, ve kterém se ODS zavázala, že nevyvolá, ani se nepřipojí k návrhu na vyslovení nedůvěry vládě, což dávalo téměř neomezený prostor tehdejšímu premiérovi Miloši Zemanovi. Už sám název toleranční patent byl absurdní, protože kdysi dávno to Josef II. myslel trochu jinak a bylo to o církevních svobodách. Ten název byl tehdy zneužit a zkreslen. V příštích dnech bude jmenován premiérem Andrej Babiš, sestaví nejprve menšinovou vládu, ale i když nezíská ve sněmovně důvěru, má už od prezidenta jisté, že dostane i druhý pokus, a vzhledem k tomu, že šéfem sněmovny je Radek Vondráček z hnutí ANO, má velkou šanci i na třetí pokus. Co se podle vás bude dít? Do hlavy tohoto pána nevidím a ani bych si to dokonce snad nepřál. Jeho pudové chování je těžko odhadnutelné, ale třeba překvapí. Já bych rozhodně neházel do jednoho pytle celý ten konglomerát sedmdesáti osmi poslanců. Dokonce i tak bych si troufl najít docela úctyhodné lidi, kteří mají něco v hlavě a kterým bude při tomhle vývoji čím dál tím hůř. Na druhou stranu mám pocit, že ten první pokus není myšlen úplně vážně, to ani nemůže být. Není sporu o tom, že ve sněmovně bude sílit nervozita a že tam budou padat nejrůznější nabídky velmi dobře zobchodovatelné. Budou se tam dít věci, které by měly iniciovat složité procesy v menších stranách. Myslím si, že cílem je druhý pokus a že pak ta vláda, která může vzniknout a asi i vznikne, může přebírat některé totalitní praktiky z minulosti, a to se mi pochopitelně hluboce nelíbí. Ale obávám se, že tohle se bude dít. Nepřipadalo vám paradoxní, že Babiš, který na rozdíl od minulých sněmovních voleb, kdy ho podpořili mnozí podnikatelé, tentokrát vyhrál volby díky levicovým voličům, říká se, že vysál voliče komunistům i sociálním demokratům, ale okamžitě po volbách prohlásil, že programově nejblíž je mu ODS? Jedna z radostí, kterou přinesly tyto volby, byl propad šmejdů, kteří se neštítí používat jako symbol jedno z nejsprostších slov na světě, což je pro mě cokoli komunistického. Na druhou stranu si to vysvětluji trochu jednodušeji: protože pamětníci moc dobře vědí, že StB byla vždycky vyšší level z těchto šmejdů, tak si prostě řekli, proč kováříček, když to může dostat kovář. Ale je dobré, že komunisti jsou možná na dobré cestě opustit scénu. To je jedna z mála věcí, která mě těší na volebním výsledku. V případě sociálních demokratů je to jiné, to je nepochybně demokratický subjekt, bohužel čím dál tragičtěji vedený, tam je mi toho výsledku lidsky líto, navíc pro demokracii jako celek je to škoda. Stejně jako Sparta potřebuje Slavii, v regulérní demokracii, až se konečně vrátíme k politické politice a ke skutečným hodnotám, pak sociální demokracie bude mít opět skutečné místo v regulérním politickém systému. V ODS se dnes objevují dva naprosto odlišné názory. Jeden názor, který zatím převládá, že by ODS neměla vstupovat do vlády s hnutím, jehož představitel byl obviněn z dotačního podvodu, prosadil EET a další občanskými demokraty kritizované zákony, navíc to slíbila před volbami svým voličům. A vedle toho druhý, pragmatičtější názor, který říká, že je potřeba zabránit spolupráci hnutí ANO, okamurovců a komunistů, takže je třeba raději s nějakými podmínkami přistoupit na vládní spolupráci s Andrejem Babišem. Jaký názor je vám bližší? Říká se mi to nerado, ale oba ty zdánlivě protichůdné názory jsou správné. A v tom je obrovský problém. Ono je to opravdu tak, že zdánlivá iniciativa, za kterou nevidím nic jiného než prostou matematiku, říká, že jakákoli jiná dvoučlenná koalice v současném rozložení sněmovny není možná než těchto 103 – ANO a ODS. Takže ze strany pána z Čapího hnízda bych na tom nic nehledal. Ale u ODS je to opravdu strašně složité. Ono nejde jen o nějaké bránění bolševikům, jde o to, že kdyby se ODS sebeobětovala, jinak se to nedá nazvat, asi by vznikly nejmenší škody v tom bohužel nepochybně čtyřletém období, které před sebou máme. Ale stalo by se to doslova za cenu sebeobětování. ODS by to jako celek nepřežila. Na druhou stranu, když se to nestane, zůstane ODS oprávněná hrdost, na kterou má nárok, ale hrozí jí marginalizace v opozici, což ne všichni voliči udýchají. To je něco jako schizofrenní stav a myslím si, že nadcházející kongres ODS bude vzhledem k tomu, že tohle je velký vnitřní problém, velmi složitý, jak to vyřeší. Ale kdybych to měl s určitou znalostí poměrů tipnout, tak myslím, že dnes ve straně převáží pojmy jako hrdost a čest a že ODS do vlády s Babišem nepůjde.

Pro rok 2018 vědci předpovídají ohromný nárůst mega-zemětřesení díky zpomalení rotace planety Vědci varovali, že během roku 2018 dojde po celé planetě k ohromnému nárůstu smrtonosných zemětřesení. Ti si totiž myslí, že zpomalení rotace Země, by mohlo vyvolat mega-otřesy schopné zabít desítky a stovky tisíc lidí. Theguardian.com hlásí: Ač jsou takové fluktuace rychlosti zemské rotace maličké – kdy změny délky dne jsou v milisekundách – tak by stejně mohly mít důsledky v uvolnění ohromných množstvích podzemní energie, jak oni tvrdí. Vazbu mezi rotací Země a seismickou aktivitou vytáhl minulý měsíc odborný článek od Rogera Bilhama z University of Colorady v Boulder a od Rebeccy Bendick z University of Montana v Missoula prezentovaný na výročním shromáždění Americké geologické společnosti. „Korelace mezi rotací Země a zemětřesnou aktivitou je velice silná a naznačuje, že příští rok dojde k nárůstu počtů intenzivních zemětřesení,“ řekl Bilham minulý týden Observer. Bilham s Bendick se ve své studii podívali na zemětřesení s magnitudou 7 a vyšší, k nimž došlo od roku 1900. „Mohutná zemětřesení se zaznamenávají už více než století, a to nám dává dobrou evidenci pro naši studii,“ řekl Bilham. Zjistili pět období, kdy docházelo k významně vyšším počtům ohromných zemětřesení v porovnání s jinými časy. „V těchto obdobích docházelo k 25 až 30 ohromným zemětřesením ročně,“ řekl Bilham. „Ve zbytku času byl průměrný počet kolem 15 velkých zemětřesení ročně.“ Tito výzkumníci tedy hledali korelace mezi těmito obdobími intenzivní seismické aktivity a dalšími faktory, a zjistili, že když se mírně zpomalí zemská rotace, tak pak přijdou období nárůstu počtů zemětřesení. „Rotace Země se mírně mění – o milisekundy za den během nějaké doby – a atomové hodiny to velice přesně změří,“ řekl Bilham. Bilham s Bendick zjistili, že docházelo k asi pětiletým obdobím, kdy se rotace Země v takové míře zpomalila během minulého jeden a půl století několikrát. Kriticky důležité je to, že po těchto obdobích přišla období, kdy počet intenzivních zemětřesení narostl. „Funguje to férově,“ řekl Bilham. „Země nám nabízí pět let dopředu upozornění o budoucích zemětřeseních.“ Tato vazba je teď zvláště důležitá, protože zemská rotace začala s jedním ze svých periodických zpomalení před více než čtyřmi roky. „Závěr z toho je jasný,“ řekl Bilham. „Příští rok bychom měli zažít významný nárůst počtu zemětřesení. Letos jsme to měli poklidné. Zatím jsme měli jen asi šest velkých zemětřesení. Od roku 2018 by jich snadno už mohlo být 20.“ Přesně není dosud jasné, jak je délka dne se těmi zemětřeseními provázána, ač vědci mají podezření, že mírné změny v chování zemské kůry by tento jev mohly způsobovat. Navíc je těžké předpovědět, kde tato dodatečná zemětřesení propuknou, ač Bilham říká, že zjistili, že většina mohutných zemětřesení v reakci na tyto změny délky dne se zjevně objevuje kolem rovníku. V tropických oblastech Země žije asi jedna miliarda lidí.

Plačící ČT, pomatený Schwarzenberg. Zdeňka Zbořila po zvolení Trumpa rozesmála představa o Stropnickém a neunikl ani Václav Moravec ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Vítězstvím Donalda Trumpa v prezidentských volbách nevypukne ve Spojených státech světová revoluce, nerozloží se tamní ministerstvo zahraničí, nezanikne Pentagon, ani CIA sama sebe nerozpustí, jak by se mohlo zdát z truchlivých reakcí u nás i ve světě. Politolog Zdeněk Zbořil upozorňuje, že nový prezident přece nebyl zvolen jen Američany, kterým nerozumíme, jak se nás snaží přesvědčit Madeleine Albrightová. Komentuje také Junckerova i Halíkova pohrdlivá slova na adresu čerstvě zvolené hlavy USA včetně plechové populistické tlamy. Zvolení Donalda Trumpa 45. prezidentem Spojených států zaskočilo i bývalou ministryni zahraničí této světové velmoci Madeleine Albrightovou. Šéfka americké diplomacie ve druhém funkčním období Billa Clintona zavítala hned dva dny po volbách do Prahy a při besedě se studenty Univerzity Karlovy přiznala, že nerozumí tomu, proč se to stalo, protože Hillary Clintonová byla nejpřipravenější člověk na to stát se prezidentem a opravdu to uměla. „Myslím, že svět neskončil, ale věci se budou vyvíjet trochu jinak. To, co se děje teď, jsme nepředvídali. Mysleli jsme, že Brexit se u nás stát nemůže,“ pronesla před studenty. Vysvětlení hledala v tom, že se lidé báli, a když se lidé bojí, tak podle ní dělají něco jiného, než si člověk myslí, že budou dělat, tedy že nezvolí Trumpa prezidentem. Otřesení byli i lidé z okolí prvního českého prezidenta Václava Havla, s nímž si pražská rodačka vždy tak notovala. Exministr zahraničí Karel Schwarzenberg nyní očekává ve světě politické zemětřesení. „Svět, jak ho známe, skončil,“ komentoval na Twitteru výsledky voleb bývalý český velvyslanec v USA a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, jenž debatu s Albrightovou na půdě UK moderoval. „Michael Žantovský mluvil o světě, který skončil ještě dřív, než se setkal s Madeleine, a zřejmě dřív, než od ní dostal noty. Ale polibek, který ji dal ve slavné velké stodevítce, dnes myslím v čísle 116, na Filozofické fakultě byl upřímný. Avšak hlavní účinkující, pozvaná mimo jiné i k 17. listopadu, aby pomáhala zachránit demokracii v České republice, přiletěla nějak příliš brzy. Hned jak skončily volby a možná ještě dřív, protože se jako mnoho jejích demokratických kolegů zmýlila ve svých očekáváních,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil. V USA ke světové revoluci nedojde a Hermanova „teta“ asi nepřijede Myslí si, že ani prohlášení Karla Schwarzenberga a jeho poplašná zpráva o „politickém zemětřesení“ není hodna jeho funkce předsedy Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, jeho věku a diplomatických zkušeností nejen jeho, ale celého jeho slavného rodu. „Snad tuto pomatenost způsobila jen ona zklamaná očekávání nebo dokonce, jak se dnes žertuje, zklamání z toho, že ´Hermanova teta sedmnáctého nepřijede´, ačkoli přijela, anebo vědí oba víc než my tady dole. Třeba že v USA začne ´světová revoluce´, nebo se rozloží State Department, zanikne Pentagon a sama sebe rozpustí CIA. Já si myslím, že k tomu nedojde, ani kdyby se Kremlin Watch a Evropským hodnotám nepodařilo najít všechny Putinovy agenty v Praze nebo dokonce i ve Středočeském kraji,“ utahuje si politolog z těch, pro něž je Trumpovo zvolení téměř životní tragédií. Očekává se, že nástupce Baracka Obamy v Bílém domě by mohl změnit vztahy USA s Ruskou federací. Ovšem není vůbec jisté, jakým směrem by to mělo být. Mezi republikány, jejichž kandidátem byl, je mnoho těch, co by vůči Rusku byli co nejtvrdší. Na druhou stranu Trump před volbami prohlásil, že by USA měly uznat ruskou anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou a silnější spolupráci v boji proti teroristům z Islámského státu. Už po svém zvolení navíc Donald Trump přiznal, že jeho pohled na situaci v Sýrii se velmi odlišuje od názoru mnoha jiných lidí. „Pokud bojujete proti Sýrii, když ta bojuje s IS, tak pomáháte Islámskému státu,“ vysvětlil budoucí prezident a dodal, že je načase přestat bojovat proti Rusku a Sýrii, a přiklání se k ukončení podpory „umírněné“ syrské opozice. O americké zahraniční politice nerozhoduje vždy jen prezident „Představa, že americký prezident autoritativně rozhoduje o americké zahraniční politice, je přece jen naivní. Má sice pověstný prst na spoušti Armagedonu, ale ´válka proti terorismu´ mu brání dělat něco bez souhlasu Pentagonu a CIA. Také svůj vztah k Ruské federaci nebo Čínské lidové republice si nebuduje jen v Bílém domě obklopen svými příbuznými. Jako pragmatik ví, že Spojené státy se nemohou neustále konfrontovat s třeba jen regionálními velmocemi a nemůže příliš spoléhat na Evropskou unii, jejíž nevolené elity ho nemají rády. Zejména na vztahu nového prezidenta a NATO uvidíme, jak dlouho vydrží předvolební sliby, protože si nedělejme iluze, Donald Trump bude umět zapomínat stejně rychle, jako zapomínají ti ´demokraticky zvolení´ na celém světě,“ poznamenává Zdeněk Zbořil. Rozhodnutí amerických voličů by mohlo mít dopad i na Českou republiku, protože oživilo otázku vybudování protiraketové obrany u nás a v Polsku. Lidé z Trumpova okolí totiž na toto téma během kampaně několikrát zavedli řeč, ať už to byl bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani nebo viceprezident Mike Pence. Mohli bychom se tak vrátit do dob, kdy česká společnost za Topolánkovy vlády intenzívně prožívala možnost výstavby amerického radaru v Brdech, který by byl součástí takzvaného jaderného deštníku, a toto téma štěpilo jak politickou scénu, tak veřejnost. „Bylo. by vzrušující, kdyby pan ministr obrany Stropnický a jeho příbuzní Zelení, kteří se tak snažili vytvořit z Brd zelenou oázu uprostřed České republiky, ji teď museli likvidovat a zřizovat na stejném místě ´vojenský prostor´,“ poukazuje politolog, že tentokrát by v ostrém střetu byli i otec a syn Stropničtí. Kdyby se generálové dohodli, radaru v Brdech by žádní politici nezabránili Přiznává, že neví, jak to bylo za první republiky, ale za okupace, po roce 1945 a dokonce ani po 1989 se nikdo nikoho neptal, zejména těch místních, zda chtějí, nebo nechtějí vojáky s jakoukoli výzbrojí na území asi 50 km od Prahy. „A kdyby se američtí generálové nebo i s těmi ostatními v NATO rozhodli, neznám v České republice politickou sílu, která by jim v tom mohla, nebo dokonce chtěla zabránit. A Česká televize by jistě byla první, která by nám sdělila, že si to všichni budeme rádi muset nechat líbit. Nechtěl bych ale strašit, tak jako republikáni strašili světovou a jadernou válkou, byla to rétorika, která měla oslabit demokratického prezidenta a kdo ví, kde ti neukojení američtí generálové budou chtít a v jakém rozsahu začít. Ty zastaralé moderní zbraně už není možné někomu prodat nebo předat, ty lze jedině ´spotřebovat´. A plánovačů, jak to udělat, je v Americe, dá se říct, skoro nadbytek,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil. Hned první noc po volbách obsadily tisíce Newyorčanů ulice Manhattanu a skandovaly hesla zaměřená proti Donaldu Trumpovi, v sobotu vyšly do ulic New Yorku, Chicaga a Los Angeles opět desetitisíce Američanů, podle nichž budoucí prezident ohrožuje jejich občanská a lidská práva. „Nejen naše, ale i některá americká média ucítila příležitost se zase jednou na nějaké dramatické události přiživit. Někdy se sice zmýlila a ukazovala před domy Donalda Trumpa shluky lidí taktak tisícové. A pokud se zdají čtyři tisíce lidí v New Yorku početnou demonstrací, pak je jen přání otcem myšlenky. Zajímavé by bylo zjistit, kolik těch protestujících a zejména ´mladých´ volilo a kolik jich na to pro ´různá jiná zaměstnání a zábavy´ zapomnělo,“ upozorňuje politický analytik. Trump nebyl zvolen jen Američany, kterým dle Albrightové nerozumíme V té souvislosti si všímá „hnutí za odtržení“ na západním pobřeží, o kterém některé politické fikce o zániku USA, sepsané a vydané už v 70. letech minulého století, předpokládaly, že bude centrem revoluce. „Tehdy se sice mluvilo jen o ´liberálech a negrech ve Washingtonu´, kteří mají být smeteni, ale nenávist, když se jí naučíme, si svůj cíl najde snadno a kdekoli. Vzhledem k současnému výkladu americké ústavy je sice nemožné uspořádat referendum o vystoupení ze svazku USA, ale kdyby přišla pomoc ze zahraničí, třeba od nás, z Evropské unie, kde máme Donalda Trumpa ještě méně rádi než někteří Američané, mohlo by. se to třeba podařit. ´Zelení mužíčci´ z EU, inspirovaní Kyjevem, by mohli dobýt třeba Los Angeles, někoho na nějakém náměstí zastřelit a ve Washingtonu by se mohli začít zamýšlet, jak to udělat s autonomií španělsky mluvících Američanů. Také členové Evropského parlamentu by tam mohli obhlédnout situaci a informovat nás, jak je to tam na Západě s tou svobodou a demokracií doopravdy,“ bere Zdeněk Zbořil protesty proti Trumpovi s velkou nadsázkou. Ve volební kampani dával republikánský kandidát najevo, že se bude mnohem víc než jeho předchůdci zajímat o samotné Spojené státy a především jeho obyvatele ze zchudlých průmyslových oblastí než o dění v daleké cizině. Proto se s napětím čeká nejen na to, jaké vztahy hodlá nastolit vůči Ruské federaci, ale i Čínské lidové republice. „Donald Trump přece nebyl zvolen jen ´Američany, kterým nerozumíme´, jak se nás snaží přesvědčit Madeleine Albrightová. Už během předvolební kampaně testoval a vybíral své potenciální spolupracovníky. Je ale také pravda, že i ve Spojených státech jsou předvolební sliby pěna dní,“ připomíná politický analytik. S kritikou se ozval Juncker, co zná střední a východní Evropu jen z letadla „A pokud jde o ČLR a Ruskou federaci, tak to je vysoká úroveň americké zahraniční politiky, o níž nerozhoduje dalajláma, ale sbory expertů a praktiků, kteří jednak vymýšlejí, jednak ji dělají. A často se také neumějí dohodnout. A navíc, k avantýrám jednoho ministra, respektive státního tajemníka, sice čas od času dochází, ale obvykle to znamená konec jeho politické kariéry a odchod na nějakou méně významnou univerzitu. Vztah ke zmíněným velmocem a vlastně k celé tichomořské oblasti je natolik vážný, vždyť se o něm mluví a píše skoro třicet let, že se o něm nelze rozhodnout v několika dnech, týdnech, měsících, ani kdyby americkému prezidentovi radil u nás nejpopulárnější think tank, podporovaný českým ministrem zahraničí i Českou televizí,“ tvrdí Zdeněk Zbořil. Nad vítězstvím Donalda Trumpa nejásaly evropské politické špičky, ale většinou své pocity zahalily do diplomatického vyjádření. To předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si nebral servítky, když prohlásil, že Donald Trump je hrozbou pro vztahy mezi Evropou a Amerikou. „Budeme muset zvoleného prezidenta naučit, co to Evropa je a jak funguje,“ řekl Juncker. s tím, že Američané obvykle o Evropu nejeví žádný zájem. „Myslím, že ztratíme dva roky, než Trump podnikne poznávací zájezd po světě, který nezná,“ dodal s tím, že názory vítěze prezidentských voleb. na světový obchod, klimatickou politiku či bezpečnost Západu vyvolávají pochybnosti. „Možná že nový americký prezident toho ví o Evropě a Rusku víc, než si Jean-Claude Juncker, který zná střední a východní Evropu, s prominutím, jen z rychlíku a možná jen z letadla, myslí,“ míní politolog. Od nového prezidenta se čeká politika proti přebujelému sociálnímu státu „Toto veleznámé prohlášení pana předsedy Evropské komise je velkou směsí arogance, velkohubosti a ignorance člověka, neschopného sebereflexe a uzavřeného do evropského akvária většinou stejně, nebo hodně podobně smýšlejících osob. Ten člověk si snad vůbec neuvědomuje, že nemá jen ´dělat politiku´, ale i reprezentovat myšlenku evropské integrace, které během posledních dvou let zasazuje ránu za ranou. Hlavně si za svého působení v čele Evropské komise vytvořil nepřátele hned v několika zemích, a dokonce i v institucích Evropské unie, kde mu jsou dnes loajální i evropští byrokrati jen do výše svých platů. Možná že ani netuší, jak mnoho lidí v Evropě si myslí, že ´kdyby byl včera odešel, už by dávno bylo pozdě´,“ komentuje Zdeněk Zbořil jeden z mnoha Junckerových neomalených výroků. Zazněly už také komentáře, že zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo podpořit evropské politiky, jako jsou nizozemský Geert Wilders, rakouský Norbert Hofer či předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová, jíž dokonce průzkumy přičítají vítězství v prvním kole prezidentských voleb ve Francii na jaře příštího roku. „Určitě by to takový efekt mohlo mít. Nikdo si sice nedovoluje tvrdit, jakou nový americký prezident bude dělat politiku, ale domnívají se, že, jak řekl exprezident Sarkozy v sobotu ve francouzské televizi, bude jistě proti přebujelému sociálnímu státu, na úkor těch, kteří nechtějí pracovat. To je ovšem jen francouzská nebo možná i rakouská verze nikoli Trumpova volebního programu, ale jeho hesel,“ upozorňuje politolog. Halíkova plechová populistická tlama se stala hlavou Spojených států „Například heslo Amerika First je populárnější než povídačky v televizních diskusích a jistě je v evropských zemích zamýšleno jako zbraň proti zdivočelé Evropské unii. Ve Francii se hodně mluví o vítězství Marine Le Penové, ale jen v prvním kole. Proti ní budou stát hned tři kandidáti, kteří jistě nebudou na hlavu poraženi a jejich voliči budou v druhém kole pro Marine těžkými soupeři. Zda existuje přímá spojitost mezi Trumpových zvolením americkým prezidentem a evropskými politiky, kterým jsme si zvykli nerozumně nadávat do ´populistů´, nechci takto rychle rozhodnout. Ale určitě jim a jejich voličům přidalo na sebevědomí a odvaze postavit se rozhodněji než dosud proti tomu, co považují ve svých zemích za zlořád,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil. Pro české obdivovatele Spojených států se zvolením Donalda Trumpa zhroutil svět, což moderátoři, zpravodajové i redaktoři České televize a její tradiční hosté v mimořádném středečním vysílání pod názvem Americká volební noc skoro oplakali. Nebude pro ně snadné vyrovnat se s tím, jakého prezidenta si zvolila země, k níž vždy tak nekriticky vzhlíželi. Mezi ty, kteří měli pro čerstvě zvolenou hlavu státu vždy jen slova pohrdání, patří i teolog Tomáš Halík, jenž po jednom návratu z USA pro Český rozhlas označil Trumpa za plechovou populistickou tlamu. „Už ty první reakce Michaela Žantovského, Karla Schwarzenberga, pana Marjanoviče a hned několika účinkujících v České televizi, které máme tak rádi, zněly jako to shakespearovské ´Hvězdy, domluvil jsem s vámi´,“ poukazuje politický analytik. Heslo o prezidentovi, který není můj, známe z pražských demonstrací Tak trochu „prokoktané“ mu také připadlo už zmíněné vystoupení Madeleine Albrightové na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, které bylo původně zcela jistě zamýšleno jako oslava Hillary Clintonové. „To soudím alespoň podle toho, co jsme mohli vidět v televizním záznamu. Ale neobávám se, že by se někdo odvážil zeptat těch, co tak pohrdlivě o Donaldu Trumpovi mluvili, zda jejich výroky, včetně těch nejvulgárnějších, nevyvolávají odpor k nim samotným. Stejně jako ta arogance amerických médií a dokonce i to heslo ´Trump není můj prezident!´ – tak dobře nám známé z pražských demonstrací – snižuje úroveň jejich dobré-nedobré pověsti, která už možná dávno před touto událostí nebyla vysoká. Jen si to nechtěli přiznat, zejména ti, kteří od roku 2001 žili ve vatě České televize,“ podotýká Zdeněk Zbořil. Svou pozornost poté obrací k domácímu dění, z něhož největší pozornost poutalo rozhodnutí premiéra Bohuslava Sobotky nahradit ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ředitelem motolské nemocnice Miloslavem Ludvíkem a Jiřího Dienstbiera poslancem Janem Chvojkou. „Nejsem schopný, snad kromě pana Diestbiera, posoudit schopnosti a způsobilost odvolaných i jmenovaných. Předpokládám, že jde o pokus před volebním sjezdem ČSSD na jaře 2017 nějak upravit poměry ve straně, a částečně i na vládní úrovni. To, že si Bohuslav Sobotka ´chce upevnit pozici´, jak toto jeho rozhodnutí charakterizují někteří komentátoři, je nic neříkající. Proč by neměl? Zejména když volby do krajských zastupitelstev a části Senátu nedopadly dobře. A záleží jen a jen na předvídavosti pana Sobotky, zda se mu to podaří,“ domnívá se politolog. Němeček byl v minovém poli české politiky, s Dienstbierem to bylo lehčí Proti Němečkovu odvolání se v ČSSD objevily i nesouhlasné reakce, protože ministr zdravotnictví podle spolustraníků nepracoval špatně, svou agendu zvládal. Navíc prý jeho odvolání bude vodou na mlýn Andreji Babišovi, který už tři roky poukazuje na to, že ministr svůj resort neřídí a že se nechová transparentně. To Jiřího Dienstbiera nikdo nehájil, a tak se do toho pustil sám. „V ministerské ruské ruletě po mém odvolání volají pučisté z Lán Tejc a Zimola + pražská mafie – pračka peněz Poche a podvodník Březina. Nová krev?“ napsal na twitter. Prezident Miloš Zeman v neděli vyjádřil s návrhy předsedy vlády souhlas s tím, že se sejde s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem, aby mu poděkoval za vykonanou práci, a poté přijme jeho nástupce Miloslava Ludvíka. Přijme také kandidáta na ministra pro legislativu Jana Chvojku, o jeho předchůdci nepadlo ani slovo. „Ministerstvo zdravotnictví je opravdu jakési minové pole české politiky. Je to zřejmé nejen z pohledu na kapitoly státního rozpočtu, které se tohoto rezortu týkají, ale i z neuvěřitelného počtu šéfů rezortu, které si od roku 1990 už ani nepamatujeme. O jeho záludnosti svědčí i různé skandály spojené s financováním zdravotnictví obecně a některých nemocnic zvlášť. A také až příliš velký počet lékařů aktivních v politice na celostátní i krajské úrovni. Pokud bych si mohl dovolit mluvit o panu Němečkovi na základě jeho mediálních vystoupení, řekl bych, že působil jako pracovitý odborník, který se dostal do sporu s ministrem financí a nedokázal, nebo nemohl se s ním dohodnout. A pokud se premiér musel rozhodnout mezi Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví, nemohl jednat jinak. S Jiřím Dienstbierem to bylo zřejmě jednodušší,“ tuší Zdeněk Zbořil. O Horáčkovi nevypovídá nic, jestli je pravicový, ale s kým se kamarádí V Otázkách Václava Moravce uvedl premiér Bohuslav Sobotka, že kdyby měla ČSSD vybírat ve druhém kole prezidentské volby mezi Milošem Zemanem a Michalem Horáčkem, podpořila by hodnotově bližšího kandidáta, a tím není Horáček. Podle něj je prý Miloš Zeman v řadě ohledů stále blízký sociální demokracii. Připomněl také, že sociální demokracie podpořila nynějšího prezidenta ve druhém kole historicky první přímé volby proti Karlu Schwarzenbergovi. Ještě dodal, že záleží na hodnotové orientaci kandidáta a Michal Horáček se profiluje spíše jako pravicový kandidát. Těžko říci, komu z voličů chtěl zatím jediný oficiálně ohlášený kandidát na prezidenta imponovat tím, když se pochlubil, že si vsadil sto tisíc korun na vítězství Hillary Clintonové. „Nemusíme se s panem Sobotkou přít, zda je pan Horáček pravicový, nebo levicový kandidát. To o něm nic nevypovídá. Také by mohl být středo-pravicový, nebo středo-levicový. Lepší by bylo, kdybychom třeba věděli, že je katolík a kamarádí se s Tomášem Halíkem, kardinály Dukou nebo Vlkem, anebo evangelík a má blízko k rodině Michaela Kocába. Takhle je to pravý-levý jen nadávka, nebo pochvala. Vyberme si, co chceme. Samozřejmě je snadné říci o bývalém předsedovi ČSSD, že je tak nějak ´levicový´, a tak trochu naznačit, že spolu skoro dobře vycházejí. Nic to nestojí a některým lidem se to docela dobře poslouchá. A pokud jde o těch prohraných sto tisíc, pan Horáček je hráč a sázkař a peníze na to má. Možná že mu to dokonce v zemi, kde se ročně prosází okolo sta miliard, přidá na popularitě, sice takové polosvětské, ale přece jen popularitě,“ poznamenává Zdeněk Zbořil. Blamáže ČT Moravec nevidí, stejně jako Němcová břevno v oku svém V OVM došlo v souvislosti s prezidentskými volbami ve Spojených státech i na Miloše Zemana, který podpořil Donalda Trumpa před volbami a po volbách jeho zvolení uvítal. Zmiňoval se jeho útok na velvyslance USA Andrewa Schapira, že se nezúčastnil oslav státního svátku na Hradě. Brzy se však ukázalo, že neříkal pravdu. Prezident se následně omluvil s tím, že dostal špatnou informaci od hradního protokolu. Václav Moravec k tomu podotkl, že to není zdaleka první přešlap spolupracovníků Miloše Zemana. „Koluje vtip, že se Kancelář prezidenta republiky přejmenuje na Amatéry s.r.o. Máme si na to zvyknout?“ ptal se moderátor. Podle Miroslavy Němcové, která byla spolu s premiérem hostem první hodiny vysílání, bychom si na to zvykat neměli, protože informace v těchto přešlapech pronikají i za hranice. Podobné přešlapy Hradu je podle jejího názoru nutné kritizovat. „Ten přímý přenos z Vladislavského sálu jsem sledoval. Pan velvyslanec Schapiro seděl trochu dál, vzadu, a zdálo se mi, že ani neseděl mezi členy diplomatického sboru. Kamera ČT jej zaznamenala, dokonce i s jeho chlapeckým úsměvem. Docela dobře rozumím tomu, že po mediálním běsnění, kdo na Hrad přijde, nebo nepřijde, si někdo z protokolu neuvědomil, že hosté nebyli všichni na svých místech. Možná, že když už v Otázkách nebyl pan prezident, mohla se paní Němcová také zeptat, jak to bylo při podobné události předloni, kdy se České televizi deset minut nedařilo nastartovat a nasvítit. Možná to tentokrát zvládli bezchybně, ale na co všechno nemusí Protokol Kanceláře prezidenta republiky myslet, když se k Hradu blíží Česká televize. Konečně i paní Němcové bychom mohli připomenout její protokolární účinkování v Akci Rath a biblické: ´Nehledej brvy v oku druhého, nevidíš-li břevna v oku svém´,“ doporučuje Zdeněk Zbořil.

Kvůli omylu Google přišla Američanka o dům Nepřesnost v servisu Google Maps připravila obyvatelku amerického státu Texas o vlastní dům. Podle slov ženy zbourali stavbaři místo domu, který měl jinou adresu, její vlastní dům, sdělil televizní kanál CNN. Obě stavby jsou stejné, obě se nacházejí ve městě Rowlett, mají stejné číslo, stojí ale v různých ulicích — Cousteau Drive a Kalypso Drive. „Kvůli omylu Google teď nemám kde bydlet", prohlásila Lindsay Diazová. Společnost Google se jí za svůj omyl omluvila. „Google Maps skutečně vydal nesprávnou informaci o těchto domech. Oba domy se na mapě nacházely v ulici Cousteau Drive. Problém jsme odstranili hned, jakmile nás na něj upozornili", upřesnili ve společnosti.

Kyjev obvinil organizátory útoků v Bruselu z odpoutávání pozornosti od Savčenkové Poradce ministra vnitra Ukrajiny Zorjan Škirjak podezřívá organizátory výbuchů v Bruselu z toho, že úmyslně provedli teroristické útoky v den vyhlášení rozsudku nad Naděždou Savčenkovou. Napsal o tom v úterý 22. března na své stránce na Facebooku. „Výbuchy zazněly právě v den vyhlášení rozsudku nad Naděždou Savčenkovou. Informace o tom měla být na prvním místě v řadě zpráv všech světových informačních agentur, ale teď se hlavní zprávou staly teroristické útoky v Belgii. Já osobně takovým náhodám nevěřím", řekl Škirjak. Poradce ministra také dodal, že teroristické útoky v provedení islámských bojovníků mohly organizovat ruské tajné služby „na přímý pokyn Putina". „Kreml je schopný všeho", došel k závěru Škirjak.

Musíme dospět, vláda bude proevropská. A pozor na všechny, kteří se ohánějí lidem, rozohnil se ve věži Stropnický. Moravec, Fedor Gál a Jacques Rupnik přikyvovali Moderátor Václav Moravec v nedělních Otázkách Václava Moravce přivítal ministra obrany Martina Stropnického (ANO), politologa Jacquese Rupnika a sociologa a politologa Fedora Gála. Ten ocenil, že v Česku probíhá diskuse o členství v Evropské unii. Možná je hysterická, ale probíhá. Stropnický se obul do ODS. Tahle strana prý vztah k Evropské unii buduje špatně. Jedním dechem také dodal, že musíme konečně dospět. Měli bychom si prý dát pozor také na politiky, kteří se neustále ohánějí „lidem“. Hned na úvod Moravec připomněl, že pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) přesvědčuje svět, že je prozápadním politikem a jako takový chce Česko udržet jak v EU, tak v NATO. Politolog Rupnik poukázal na to, že Češi a Slováci mají zájem na evropské integraci a nelze je srovnávat s vládami Polska a Maďarska. „Česko a ještě výrazněji Slovensko dávají najevo, že chtějí být součástí snah o evropskou integraci,“ podotkl Rupnik. „Sociální demokraté i lidovci měli proevropskou orientaci. Dnes vidíme, že je situace trochu jiná, a to, co mně chybělo ve volební kampani, byla otázka, kam chceme patřit. Bohužel tahle debata se tu nekonala a uvidíme, co udělá nová vláda, jestli bude pokračovat v původním trendu.“ „To, že probíhá diskuse, je normální. Kdyby nebyla diskuse, tak bych si připadal jako zpátky v sovětské éře a nerozborné jednotě. Debata je prostě normální. To, co mi nepřipadá normální, jsou postoje českých elit,“ vypálil Gál. „Tady je nějaká situace, je tu silně euroskeptická nálada, ale to neznamená, že tu bude referendum o vystoupení z Unie, že Česko vystoupí z Unie. Ta diskuse tu je, někdy je tvrdá, někdy je až hysterická, ale je,“ doplnil k tématu Gál. Stropnický uklidňoval, že vidí Česko pevně zakotvené v EU, ale ta euroskeptická nálada tu opravdu má své kořeny. „Vezměte si stranu, která ve volbách skončila druhá. Ta před volbami říkala, že členství v EU nemá alternativu. To je, jako kdybyste přišli k oltáři a řekli své nastávající: no tak protože tu nikdo lepší není, tak ti řeknu ano. Ale takhle se ten vztah nebuduje,“ zlobil se na ODS Stropnický. Prozradil také, že se podílí na formování zahraniční politiky chystané menšinové vlády a tato vláda bude proevropská. „To však neznamená, že musíme opouštět Visegrádskou čtyřku. My bychom měli konečně dospět a hledat programové koalice. S V4, se severskými státy, ale i s velkými. Vezměte si, že dvourychlostní Evropa je realitou,“ doplnil Stropnický. Některé země jsou v Schengenu, některé nejsou, některé mají euro, některé nikoli. Evropa je pestrá a dávat to do jednoduchých přihrádek tak úplně nelze. Gál však doplnil, že některá česká témata formulovaná v rámci EU jsou směšná. „Říct, že nepřijmeme ani jednoho uprchlíka, je nesmysl. Říct, že nechceme být součástí celoevropského řešení krize, je nesmysl. A téma, které je opředené nejvíce mýty, tak to je směšné. Víte, kolik je uprchlíků na Slovensku? Osmnáct. A víte, kolik je uprchlíků v Česku? Tak asi 12. A jestli s tímhle tématem chceme nastolovat agendu v Evropě, no tak to je nesmysl,“ rozčiloval se Gál. Stropnický dodal druhý pohled. Povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků byly nesmyslné. Ukázalo se to už ve chvíli, kdy jsme přivezli některé rodiny z Iráku na léčení a ony se ještě z Letiště Václava Havla vydaly rovnou do Německa. „Nebo se nechaly vyléčit a pak se vydaly do Německa. Nebo takové to video, kde přivezou uprchlíky do Švédska a oni ani nechtějí vystoupit ven z toho autobusu, protože venku je sníh a zima, zatímco v tom autobuse je teplo. No tak tohle se pak lidem vysvětluje špatně,“ podotkl Stropnický. A tím ani zdaleka neskončil. „Víte, já jsem byl v Makedonii, v místě, kde byl uprchlický tábor. A ptal jsem se těch Makedonců, jestli jim můžeme pomoct. A oni mi řekli: My jsme tu měli šedesát uprchlíků, kterým jsme řekli, my jsem schopní vás zaměstnat a vaše děti posílat do školy. Ale oni nám řekli ne, to je dobrý, my si raději počkáme na to Německo. A to se zase lidem vysvětluje špatně,“ zopakoval Stropnický. Česko je prý solidární, není pravda, že by nebylo solidární. Stropnický prozradil, že my v Česku léčíme pešmergy bojující proti islamistům. Rupnik si vzal příklad z Francie. Tam zvítězil Emmanuel Macron s jasně evropským tématem. Nemluvě o tom, že jeho hnutí postavené odspodu vedlo k obměně klasických politických struktur. V poslaneckých lavicích usedli noví poslanci z občanské společnosti. Podle Rupnika to může být určitou nadějí pro Francii. Pokud půjde Andrej Babiš stejným proevropským směrem, jak v Žižkovské věži naznačoval Stropnický, bude to podle Rupnika jen dobře. Češi by si měli uvědomit, že jsou současně Češi i Evropané. „Bylo to výborný,“ pochválil Gál Rupnika. „Děkuju,“ ozval se okamžitě politolog se smíchem. „Ale mělo to jednu chybku,“ pokračoval Gál. Je veliký rozdíl, jestli politik nastoluje nějaké pozitivní vize, nebo se jen veze na negativních náladách. V Česku i na Slovensku prý často platí to druhé, což je problém. Pozor na politiky, kteří se ohánějí „lidem“ Stropnický varoval své kolegy politiky, že moc občas příliš stoupne do hlavy. Tuto moc chtějí využívat i lidé, kteří velmi často používají slovo „lid“. „Já jsem alergický, když někdo říká, že lid rozhoduje. Kdyby to byla pravda, tak už tady žádný lid není, protože všichni rozhodují,“ konstatoval Stropnický. Vždy, když nějaký politik mluví o rozhodování lidu, současný ministr obrany prý vždy zpozorní. Velmi opatrný by prý byl i při případném hlasování v různých referendech. „Já jako občan nechci rozhodovat o věcech, kterým nerozumím. Od toho jsem si zvolil politiky,“ doplnil místopředseda hnutí ANO. Proti referendu jako takovému nic nemá, ale za jasně daných podmínek. Rupnik okamžitě varoval, že každé referendum společnost rozdělí. Nemluvě o tom, že lidé v referendech sice rozhodují o nějaké otázce, ale lidé se při rozhodování nechávají ovlivnit celou řadou jiných otázek, promítnou do hlasování své obavy a frustrace z jiných otázek, takže nakonec vlastně nehlasují ani tak o původně položené otázce. Proto je podle Rupnika referendum nebezpečným nástrojem. Fedor Gál přidal ještě jedno varování. „Jestli už bylo řečeno, jakým způsobem se tady projevuje práce ruských agentur. Oni nemají peníze, aby mohli zbrojit tak jako Američani, ale ti internetoví trollové jsou prý docela levní. „A funguje to, jak říká BIS,“ konstatoval Gál. Čeští politici tady podle Fedora Gála zaspali v klíčové otázce. Sociolog má za to, že málo chodí mezi lidi a málo s nimi debatují. „My děláme tu politiku třeba tady,“ rozhlédl se Gál po studiu v Žižkovské věži. „Ale bylo by dobrý jít do těch hospod a mluvit s těma lidma,“ apeloval na české politiky. Na Slovensku prý prohrál nacista Kotleba jen proto, že politici demokratických stran přišli mezi lidi a mluvili s nimi a postavili se v přímé konfrontaci i těm jejich sympatizantům. Podle Stropnického by se měla zlepšit i práce médií. Na novináře je prý vyvíjen velký tlak, aby rychle vydali článek. Tyhle články se neověřují, ale ty vydané články zase brzy zemřou. Prostě a krátce, na internet si podle Stropnického může napsat skoro kdokoliv cokoliv. „Já často dostávám na debatách dotazy ve stylu: na internetu jsem slyšel, že... A na to já mám reagovat? Ten svět se v tomhle strašně změnil,“ posteskl si končící ministr obrany.

„Podobné výmysly si budou tahat z pr**le v příštích dnech. Vypněte je.“ Veleúspěšný americký režisér vypustil po zvolení Trumpa drsná slova, která internetem letí jako vichřice V pěti bodech shrnul naštvaný americký režisér Michael Moore, co udělat po zvolení republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Jeho velmi sdílený text, který na facebookovém profilu olajkovalo téměř 470 tisíc uživatelů a sdílelo jej 214 tisíc lidí, přinesl server Echo24.cz. Prvním bodem podle Moorea je převzít Demokratickou stranu a navrátit ji lidem. Selhala nám. „Druhý bod: Propusťte všechny vědátory, věštce, ty, kdo připravují a analyzují průzkumy veřejného mínění a kohokoli z médií, kdo odmítli naslouchat tomu, co se skutečně děje, a uznat to. Ti samí lidé nám teď budou říkat, že je třeba bořit propasti a ať se semkneme. Podobné výmysly si budou tahat z pr**le v příštích dnech. Vypněte je,“ uvedl. Třetím bodem je podle něj ten, že musí odejít každý demokrat v Kongresu, který není připraven bojovat, odolávat a bránit se tak, jak to dělali republikáni proti prezidentu Obamovi každý den minulých osm let. „Musejí odejít a nechat pracovat ty z nás, kteří víme, jak zastavit podlost a šílenství, které brzy začne,“ sdělil. Původní text ZDE „Každý by měl přestat říkat, že je z volby ohromen nebo šokován. Jediné, co tím sdělujete ostatním, je, že jste žili v bublině a nevšimli jste si, že jsou vaši spoluobčané zoufalí. Po letech zanedbávání demokraty i republikány vzrostly u lidí vztek a potřeba odvety proti systému. Poté přišla televizní hvězda, která se lidem líbila, jejíž plán byl zničit obě strany a říct všem: ‚Máte padáka!‘,“ uvedl Moore čtvrtý bod. A dodal, že Trumpovo vítězství není žádné překvapení. Je podle něj kreaturou, výtvorem médií, která si to ale nikdy nepřipustí. Pátým bodem podle Moorea je věta, která se má říci každému, koho potkáte. „Hillary Clintonová vyhrála lidové hlasování,“ poukazuje na vítězství Clintonové před Trumpem. „Jediný důvod, proč je prezident, je choromyslný nápad z 18. století – volitelé. Dokud tento systém nezměníme, budeme mít nadále prezidenty, které jsme nechtěli a nevolili. Žijete v zemi, kde většina lidí věří, že dochází ke klimatickým změnám, že by ženy měly být placeny stejně jako muži, kde většina lidí chce, aby je finančně nadmíru nezatěžovalo vysokoškolské vzdělání. Kde si většina lidí nepřeje, abychom napadali cizí země, naopak chce zvýšit minimální mzdu a systém jednotného plátce univerzálního systému zdravotní péče. Nic z toho se nezměnilo. Žijeme v zemi, kde většina lidí souhlasí s liberální pozicí. Pouze nám scházejí liberální vůdci ke skutečné realizaci této pozice,“ uzavřel.

Vrcholný dánský imám přiznal agendu pro muslimy - cílem je dobýt Evropu Špionážní záběry odvysílané dánskou televizní stanicí ukazují Mohamede Fouad al-Baraziho, vrcholného imáma islámské unie v Dánsku, který přiznává, že cílem migrační vlny je, aby muslimové dobyli Evropu. Záznam byl zveřejněn jako součást seriálu dánské televizní stanice TV2 pod názvem Za závojem mešit. Video ukazuje al-Baraziho, jak přiznává: „Právě teď jsme v době, kdy otevíráme tyto země.“ Podle islámských odborníků, se kterými hovořila stanice, včetně profesora Tina Magaarda a profesora Thomase Hoffmanna, islámské chápání slova „otevřít“ znamená dobýt. Imám také povzbuzuje muslimy, kteří přichází na Západ, aby se neintegrovali do společnosti. „Když jsem do této země přišel před 23 lety, bylo nás jen 55.000 muslimů. Teď je nás 300 tisíc. Počet muslimů je teď 300.000. Z toho vyplývá, že je možné v této zemi žít bez začlenění. Je nutné porozumět podmínkám, bez začlenění do společnosti,“ uvedl al-Barazi. To není v žádném případě poprvé, kdy prominentní imám připustil, že migrační vlna je součástí muslimského dobytí Evropy. Šejk Muhammad Ayed přednesl projev v mešitě Al-Aqsa v Jeruzalémě, v němž tvrdil, že muslimové by měli využít migrační krizi k míšení s evropskými občany a „ovládnutí jejich země“. „Evropa se stala stará a sešlá a potřebuje lidské posily,“ uvedl Ayed. „Oni nejsou motivováni, aby soucítili s Levantem, jsou to lidé a jsou to uprchlíci, uvedl Ayed a dodal: „Brzy je ušlapeme pod nohama, to je vůle Alláha.“ „V celé Evropě, všechna srdce se rozplývají nenávistí vůči muslimům. Přejí si, abychom byli mrtví, ale oni ztratili svou plodnost, takže ji hledají v našem středu,“ dodal imám. Zdroj: svobodnenoviny.eu