Datasets:

CZLC

/

CNC_Dialekt

like 0

Follow

Czech LLM Consortium 23

Rok: 1969, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Poniklá (Přívlaka), Téma: Cvičení v Cognacu, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Přemysl S.] Tak jsme tam cvičili a. V tom Cognacu jednou taky prej. [mluvčí: Přemysl S.] Hoši sebereme koně. [mluvčí: Přemysl S.] Měli jsme třicet koňů. [mluvčí: Přemysl S.] Každej si na něj sedneme a pojedeme za město. [mluvčí: Přemysl S.] V neděli to bylo. [mluvčí: Přemysl S.] A tak každej si vzal. [mluvčí: Přemysl S.] Franto kterýho si vezmeš koně? [mluvčí: Přemysl S.] Povídám. [mluvčí: Přemysl S.] Podívej se. Tuhle tenhle bude takovej šiml. Je velkej toho si vezmu. [mluvčí: Přemysl S.] Von už měl trochu hlavu dolů sklopenou. [mluvčí: Přemysl S.] (smích). [mluvčí: Arnošt H.] (pousmání). [mluvčí: Přemysl S.] <para type="se smíchem"> tak </para> jsem ho. Ho vosedlali. [mluvčí: Přemysl S.] A teď jdou <překryv mluvčích> všichni </překryv mluvčích> na těch. S těma každej na tom koni víš. A za město. [mluvčí: Arnošt H.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Přemysl S.] A jeli jsme vokolo celýho Cognacu a druhou stranou zas domů. [mluvčí: Přemysl S.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Přemysl S.] No ty kluci to proháněli ale já měl už takovýho pohodlnýho. Já ho přidržel no <para type="se smíchem"> neletěl </para>. [mluvčí: Arnošt H.] (smích). [mluvčí: Přemysl S.] Dobře jsme dojeli domů. [mluvčí: Přemysl S.] Ale pane druhej den v rozkaze. [mluvčí: Přemysl S.] Víckrát ať se to nestane. Major tam. Francouzskej nařídil. [mluvčí: Přemysl S.] V neděli musej mít koně klid! [mluvčí: Přemysl S.] Víckrát ať se to nestane. A tak jsme to vypili pěkně krásně.

0201-C-SVC-1969-S

Rok: 1969, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Poniklá (Přívlaka), Téma: Konec války a cesta do Čech, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Přemysl S.] No a pak to už tak dlouho trvalo v tom Cognacu tejdě. [mluvčí: Přemysl S.] Že prej musím. Pojedeme domů. [mluvčí: Přemysl S.] No tak. [mluvčí: Přemysl S.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Přemysl S.] Kluci když už zejtra máme jet domů. Ježišmarja. [mluvčí: Přemysl S.] V hospodách každej vína že. A když jsem přišel takhle do cimry. Já jsem s nima nespal. Já jsem spal zvlášť tam. [mluvčí: Přemysl S.] To je jako když přijdeš do vinnýho sklepu. [mluvčí: Arnošt H.] (pousmání). [mluvčí: Přemysl S.] Tak to tam čuchlo tím vínem. Každej namazanej. [mluvčí: Přemysl S.] Kuchaři namazaný. [mluvčí: Arnošt H.] (pousmání). [mluvčí: Přemysl S.] Já jsem si myslel ráno měli jsme asi v šest hodin jet k vlaku. [mluvčí: Přemysl S.] Jestli ti kuchaři uvařej kafe. [mluvčí: Přemysl S.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Arnošt H.] Hmm. [mluvčí: Přemysl S.] Já časně ráno vstal. [mluvčí: Přemysl S.] Jdu prohlížet jestli kuchaři vařej kafe. [mluvčí: Přemysl S.] Koukám do hrnku do. Kotle. [mluvčí: Přemysl S.] Kotel prázdnej. Kuchaři pod tím topili. [mluvčí: Arnošt H.] (smích). [mluvčí: Přemysl S.] (smích). [mluvčí: Přemysl S.] Voda žádná! [mluvčí: Přemysl S.] Tejdě honem šli pro vodu. Vodu tam nalili. Kotel bác! [mluvčí: Arnošt H.] (smích). [mluvčí: Přemysl S.] Tak ještě že tam byl druhej kotel. [mluvčí: Arnošt H.] Hmm. [mluvčí: Přemysl S.] Tak tem druhým kotlem to přehodili ten voheň. Zatopili a kafe uvařili. [mluvčí: Přemysl S.] To bych to bejval vypil vod vod kapitána kdybych nechal kluky +. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Arnošt H.] + spát. [mluvčí: Přemysl S.] A já no. Kluci by to taky vychlastali. Že jo. [mluvčí: Přemysl S.] No tak jsme to to s muzikou nás vezli s* za. Na nádraží tam jsme celej vlak vypravili. [mluvčí: Přemysl S.] A jeli přes Itálii. Tam je takovej já jsem. Měl ty svý zásoby všecky. Co jsem já měl. Já jsem to měl na voze. [mluvčí: Přemysl S.] Pro vojáky. Pro celou rotu. Všecko jsem to měl. Konzervy. Rýži a takový ty věci. [mluvčí: Přemysl S.] Cestou jsem klukům dal a kluci to pili celou cestu ještě. Víš. V takom hytláku. Dal jsem nim jídlo a voni si to uvařili v hytláku. [mluvčí: Přemysl S.] To žádná jiná kompanie ne jen naše. [mluvčí: Arnošt H.] Jo. [mluvčí: Přemysl S.] Kulometná rota.

0202-C-SVC-1969-S

Rok: 1969, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Poniklá (Přívlaka), Téma: Cesta vlakem, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Přemysl S.] Kolik roků jsem byl na vojně? [mluvčí: Přemysl S.] Vosm roků a tři měsíce. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Přemysl S.] Za pět roků jsem se domů nepodíval. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Přemysl S.] Ve čtrnáctým roce jsem narukoval do války. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Arnošt H.] (odkašlání). [mluvčí: Přemysl S.] A v devatenáctým roce jsem přišel domů. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Přemysl S.] A to když jsme přijeli do Prahy tak povídám kapitánoj. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Přemysl S.] Bratře kapitáne. Já nebyl pět roků doma já se musím podívat jednou taky domů. [mluvčí: Přemysl S.] A von mně povídá. [mluvčí: Přemysl S.] Došku dovolený jsou zakázaný. Já tě nemůžu nechat. [mluvčí: Přemysl S.] Povídám. [mluvčí: Přemysl S.] To je jedno ale já jedu! Ať to se mnou dopadne jak chce! [mluvčí: Přemysl S.] A von mně povídá. [mluvčí: Přemysl S.] To mně nedělej. [mluvčí: Přemysl S.] A pak si to nějak rozmyslel a povídá. [mluvčí: Přemysl S.] Víš co Došku? Nemáš nějakýho kluka známýho na praporu? [mluvčí: Přemysl S.] Povídám. [mluvčí: Přemysl S.] To mám. [mluvčí: Přemysl S.] A dej mu. Kilo*. Kilovou konzervu masa ať ti tam dá razítko já ti to napíšu. Ať ti na to dá razítko. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Přemysl S.] No tak. Von mně to napsal. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Přemysl S.] A klukoj jsem dal tu kilovou konzervu. [mluvčí: Přemysl S.] Poštemploval a já jel domů. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Přemysl S.] Jedu no já byl zvyklej vždycky. Neplatit. [mluvčí: Arnošt H.] (pousmání). [mluvčí: Přemysl S.] Praze <para type="se smíchem"> nastupuju </para>. [mluvčí: Přemysl S.] (nadechnutí). [mluvčí: Přemysl S.] (smích). [mluvčí: Přemysl S.] <para type="se smíchem"> a jedu </para> a celou cestu žádnej se mě nevšim. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Přemysl S.] Až tuhle na tý lokálce z Hrabačova sem mě prohlížej taky. Orlábšajn <para type="se smíchem"> teda </para>. [mluvčí: Přemysl S.] A že jedu zadarmo. [mluvčí: Přemysl S.] Povídám. [mluvčí: Přemysl S.] To jedu. [mluvčí: Přemysl S.] A že mám platit. [mluvčí: Přemysl S.] Povídám. [mluvčí: Přemysl S.] Já jezdím zadarmo <para type="se smíchem"> pořád </para>. [mluvčí: Přemysl S.] (smích). [mluvčí: Přemysl S.] Ale. Dobře to dopadlo. [mluvčí: Přemysl S.] A když jsem jel do Prahy. Zas jsem neplatil. [mluvčí: Přemysl S.] <překryv mluvčích> zas </překryv mluvčích> jsem jel zadarmo copak sakra za pět těch. Pět roků a já tady půl roku v legii a abych já se nemoh zadarmo svízt. [mluvčí: Arnošt H.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Arnošt H.] (odkašlání). [mluvčí: Arnošt H.] (pousmání).

0203-C-SVC-1969-S

Rok: 1969, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Poniklá (Přívlaka), Téma: To já radši jdu domu, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Přemysl S.] A to. Potom tamhle když jsme byli ještě v tom Falknově. [mluvčí: Přemysl S.] To bylo na jaře. [mluvčí: Přemysl S.] Povídám. [mluvčí: Přemysl S.] Bratře. Kapitáne potřebuju domů mám mám hospodářství potřeboval bych tři neděle dovolenou abych to moh zasít. [mluvčí: Přemysl S.] Bylo to na jaře. [mluvčí: Přemysl S.] To pamatuješ. Že jo. Když jsem byl doma. [mluvčí: Přemysl S.] No tak tam. [mluvčí: Přemysl S.] A tak povídá. [mluvčí: Přemysl S.] A nu tak já tě nechám. [mluvčí: Přemysl S.] Tak jsem tři neděle jel domů. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Přemysl S.] A tady bylo ještě sněhu. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Přemysl S.] Já jsem nic neudělal. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Přemysl S.] Přijel jsem tam. Povídám. [mluvčí: Přemysl S.] Bratře <para type="se smíchem"> kapitáne </para> já jsem nic nemoh dělat. U nás je ještě mnoho sněhu. Já bych potřeboval znova dovo*. Dovolenou. [mluvčí: Přemysl S.] Von mně povídá. [mluvčí: Přemysl S.] Tak si to rozmysli <překryv mluvčích> buďto </překryv mluvčích> budeš četařem anebo půjdeš domů. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Arnošt H.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Přemysl S.] Povídám. [mluvčí: Přemysl S.] To já radši jdu domů. [mluvčí: ] (klepání).

0204-C-SVC-1969-S

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Lhota u Vsetína, Téma: Pálení kořalky, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Regina N.] N* jak už nebyl tak jsem musela pálit já. [mluvčí: ] (smích více mluvčích najednou). [mluvčí: Slavomír K.] To nám povykládejte to to nám povykládejte. Jak to vypadalo! [mluvčí: Slavomír K.] Že jak jste to pálili? [mluvčí: Slavomír K.] Co to bylo? [mluvčí: Slavomír K.] Nějaký hrnec nebo kotlík nebo jak <překryv mluvčích> to vypada* </překryv mluvčích>? [mluvčí: Regina N.] <překryv mluvčích> no on to byl </překryv mluvčích> hrnec. To <překryv mluvčích> vždycky </překryv mluvčích> sa naložila réž +. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> to nám povykládejte </překryv mluvčích>. [mluvčí: Regina N.] (odkašlání). [mluvčí: Slavomír K.] No. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm. Hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Regina N.] + <překryv mluvčích> do sklenky. S cukrem </překryv mluvčích>. A za tři týdně už to bylo hotové. [mluvčí: Slavomír K.] Kvasené. Hotové? [mluvčí: Regina N.] A byla z toho režná. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> a tož jak vypadalo to. To </překryv mluvčích>. Pál*. Jak sa to <překryv mluvčích> pálilo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> režná <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Regina N.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> sa to </překryv mluvčích>. Nalilo do toho <překryv mluvčích> hrnca <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> hrnca </překryv mluvčích>. [mluvčí: Regina N.] (nadechnutí). [mluvčí: Regina N.] tož jak. V pálenici jenomže -. [mluvčí: Slavomír K.] A od toho hrnca nějaké <překryv mluvčích> trubky byly </překryv mluvčích>. [mluvčí: Regina N.] <překryv mluvčích> ha* </překryv mluvčích> trubky no. [mluvčí: Slavomír K.] No ten had. [mluvčí: Regina N.] No. [mluvčí: Slavomír K.] Tak sa to potom srazilo ta pára. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> a <unclear> a </unclear> </překryv mluvčích> zase to kapalo do čeho to kapalo <překryv mluvčích> potom? Do druh* </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Regina N.] <překryv mluvčích> tož do toho </překryv mluvčích> do <překryv mluvčích> sklenky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> do sklenky </překryv mluvčích>. <překryv mluvčích> do druhého </překryv mluvčích> hrnca a <překryv mluvčích> <unclear> tak </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Regina N.] <překryv mluvčích> no a potom </překryv mluvčích> sa to ještě. To byl ten lajtr a <překryv mluvčích> potom </překryv mluvčích> jsem to musela podruh. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] Podruh <překryv mluvčích> ještě </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> přepálit </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Regina N.] <překryv mluvčích> někdy z* </překryv mluvčích> oni pili ten lajtr takže <para type="se smíchem"> mně málo zbylo </para>. [mluvčí: Kristina S.] Ještě aj ten lajtr pili. [mluvčí: ] (smích více mluvčích najednou). [mluvčí: Regina N.] (smích). [mluvčí: Slavomír K.] Oni to vypili ten <překryv mluvčích> lajt* </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Regina N.] <překryv mluvčích> oni </překryv mluvčích> ještě pili ten lajtr. [mluvčí: ] (smích více mluvčích najednou). [mluvčí: Kristina S.] Ne* ne* nepřepálený. Že no.

0205-M-VYM-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Lhota u Vsetína, Téma: Pálení kořalky a četníci, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Slavomír K.] Takže starý Jan Nováků toto si pálil tak. [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Regina N.] No <překryv mluvčích> to dělá pořát </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> tady u <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> a to sa </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> a </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> to sa o něm </překryv mluvčích> vědělo. V dědině já jsem slyšel. To vám povykládám. Kdysi tady četníci chytali jakési zloděje <překryv mluvčích> vykrádače chat </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Regina N.] <překryv mluvčích> no však nám to </překryv mluvčích> sebrali. [mluvčí: Kristina S.] Jo? [mluvčí: Regina N.] <unclear> 1 </unclear> já jsem s mojím to jestli dělala. [mluvčí: ] (nesrozumitelný hovor více mluvčích najednou). [mluvčí: ] (smích více mluvčích najednou). [mluvčí: Regina N.] A včil přijde <unclear> 1 </unclear> četník že kde ten hrnec máme. [mluvčí: ] (smích více mluvčích najednou). [mluvčí: Regina N.] A tož děda <para type="se smíchem"> mu že </para> mu to dal <překryv mluvčích> že. <unclear> a on </unclear> to musel </překryv mluvčích> donést na obec. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (smích více mluvčích najednou). [mluvčí: Regina N.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Regina N.] To požaloval kterýsi. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> kterýsi </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> kdosi no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> no kdosi t* </překryv mluvčích>. [mluvčí: Regina N.] <překryv mluvčích> no ale tož </překryv mluvčích>. My víme že to požaloval ten soused. [mluvčí: Slavomír K.] Za <překryv mluvčích> <unclear> něco </unclear> to nebylo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Regina N.] <překryv mluvčích> ale však já jsem </překryv mluvčích> já jsem starý jako. [mluvčí: Slavomír K.] No. No no. [mluvčí: Regina N.] Ale však my jsme dělali. V tom hrnci aj u ňho. [mluvčí: Slavomír K.] (smích). [mluvčí: Regina N.] <unclear> 2 </unclear>. Že on byl takový. [mluvčí: Kristina S.] (smích). [mluvčí: Kristina S.] No tak u něho. Že a -. [mluvčí: Regina N.] No. [mluvčí: Slavomír K.] Tak sa vypálila aj ze rži. [mluvčí: Regina N.] Ze rži. No. [mluvčí: Slavomír K.] (smích). [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Regina N.] A četníci sa ptali že k* kdo to. Pil?. Že. [mluvčí: Regina N.] (nadechnutí). [mluvčí: Regina N.] A on děda říka. [mluvčí: Regina N.] To jenom my dva a nic nám z teho nebylo. [mluvčí: Regina N.] (smích). [mluvčí: Regina N.] (nadechnutí). [mluvčí: Regina N.] <unclear> 2 </unclear> oni si mysleli že jsme to prodávali. [mluvčí: Slavomír K.] (smích).

0206-M-VYM-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Lhota u Vsetína, Téma: Doktoři, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Slavomír K.] Když sa bez nich člověk obejde. Když to <překryv mluvčích> <unclear> jde </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> tam nemusí </překryv mluvčích>. [mluvčí: Regina N.] <překryv mluvčích> jé </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> něco jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] (pousmání). [mluvčí: Slavomír K.] No když <překryv mluvčích> tam nemusí </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> no když to </překryv mluvčích> nemusí. [mluvčí: Slavomír K.] Jak vás chytnú už do parády tak <překryv mluvčích> furt najdú </překryv mluvčích> něco. [mluvčí: Regina N.] <překryv mluvčích> jéj vždycky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] Hmm. [mluvčí: Regina N.] V tom špitáli já jsem nemohla nohy. [mluvčí: Kristina S.] A <překryv mluvčích> spát <unclear> 1 </unclear> sa tam </překryv mluvčích> špatně spí <překryv mluvčích> v tom špitáli </překryv mluvčích>. [mluvčí: Regina N.] <překryv mluvčích> já jsem </překryv mluvčích> +. [mluvčí: Regina N.] + <překryv mluvčích> no já jsem </překryv mluvčích>. Já jsem nemohla <překryv mluvčích> lehnout já </překryv mluvčích> jsem seděla jenom. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] Hmm. [mluvčí: Regina N.] Dávali mně <překryv mluvčích> kapačky. Seďací </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] No. [mluvčí: Kristina S.] Hmm. [mluvčí: Regina N.] <překryv mluvčích> já jsem seděla </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] Hmm. [mluvčí: Regina N.] (smích). [mluvčí: Slavomír K.] <unclear> 1 </unclear> no. [mluvčí: Regina N.] A to už nešlo. Ale šlo spát já <unclear> povídám </unclear> doktorovi <unclear> 1 </unclear> vyskočím z okna. [mluvčí: Kristina S.] No. [mluvčí: Regina N.] (smích). [mluvčí: Regina N.] A on mně praví. [mluvčí: Regina N.] Je to vysoko radši neskákejte. [mluvčí: ] (smích více mluvčích najednou). [mluvčí: Regina N.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Regina N.] <unclear> 3 </unclear> sa ještě zdržím no. Ještě to vydržím možná. [mluvčí: Slavomír K.] (smích). [mluvčí: Regina N.] Až potom ten Král. Tož už na tu kyčel +. [mluvčí: Kristina S.] Hmm. [mluvčí: Regina N.] + když už <překryv mluvčích> viděli </překryv mluvčích> že je to <překryv mluvčích> nanic už </překryv mluvčích> +. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích> hmm. [mluvčí: Regina N.] + tož mně dal. Také léky ale opravdu silné léky co mně zabraly. [mluvčí: Regina N.] Povídám. [mluvčí: Regina N.] Jé už jsem týden spala. [mluvčí: Regina N.] <unclear> jsem mu prav* </unclear> doktorovi. [mluvčí: ] (smích více mluvčích najednou). [mluvčí: Regina N.] Týden jsem spala. To je dobře. [mluvčí: Regina N.] A já jsem Evě už potom dřímala. Kde jsem sedla. Tam <překryv mluvčích> jsem dřímala </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] (smích). [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> no však jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] No. [mluvčí: Regina N.] A Eva povídaj*. [mluvčí: Regina N.] Jé babino ale já vás moh*. Budu muset chytat. Jak poletíte dolů. [mluvčí: Regina N.] (nadechnutí). [mluvčí: Regina N.] (smích). [mluvčí: Regina N.] A vždycky <unclear> 1 </unclear> a už jsem <překryv mluvčích> spala </překryv mluvčích> v tých čekárnách. [mluvčí: Kristina S.] (smích). [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] Hmm. [mluvčí: Regina N.] Jé. Ta se mňú zažila.

0207-M-VYM-2007-N

Rok: 2015, Typ sídla: městská lokalita, Místo: Valašské Klobouky, Téma: Hospodaření na gruntě, Počet mluvčích: 1 Tatínek byl pokrokový zemědělec. On byl. Takový moudrý člověk. A už tehdy v tej době pěstoval. Travné semena. (nadechnutí). To byly takové jmenovalo sa to ovsík zlatý. Ovsík vyvýšený a tak. (nadechnutí). A. On to vozil. Ty semena vozil do Rožnova do šlechtitelskej stanice tam měl s něma s* smlouvu sepsanú a tam ty semena vozil. (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). A. Tu ty tu trávu z toho jako ne klasy ale no. Tu trávu to sa v* vymlátily ty semena a tu trávu z toho to zase. Sa používalo kdesi to od něho odkupovali používali to. Do. Matrací to dávali. (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). Bylo s tým práce. To když sa ty semena když sa to když sa ty travné semena sekly to. Bylo vždycky koncem června jak byl svátek Pav* Petra a Pavla. (nadechnutí). (nadechnutí). A to. Naši už vždycky sehnali pomocníky a. Chodili jsme hned ve tři hodiny v noci za rosy sa to muselo séct protože jak na to vysvitlo slunko ty. To semeno vypadávalo a. To. Právě to bylo na tom. To nejcennější. (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). Skládalo sa to do takových panáků týma semenama dovnitř a potom. Sa to mlátilo tatínek měl na to seřízené stroje a čistilo sa to. (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). Takže naši v zimě si neodpočinuli. Tatínek s maminkú a potom aj starší sestry. (nadechnutí). Celú zimu sa. Čistily ty semena. To muselo být čisté. A jak. Jiní lidé. Třeba odpočívali v zimě. Tak naši ne. Nadřeli sa. (nadechnutí). Vždycky a tak byly z toho nějaké peníze no a tatínek kupoval stroje my jsme měli všecky stroje <para type="přeřeknutí"> šec* </para> secí. Žací. (nadechnutí). (nadechnutí). V tej době už měl mlátičku do do holportu. (nadechnutí). Jako společně s jedným sedlákem si tam pořídili mlátičku a vždycky mláti* vymlátili oni potom jsme vymlátili my. Převezlo sa to a. (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). Takže tak. Hospodařili no. Tatínek ten rozuměl aj polom. On. (nadechnutí). Zemáky to. Vždycky si. Objednal na Vysočině aby byly. Aby bylo. Byla nová odrůda a tak. (nadechnutí). (nadechnutí).

0208-M-VYM-2015-N

Rok: 2015, Typ sídla: městská lokalita, Místo: Valašské Klobouky, Téma: Hnutí Světlana I, Počet mluvčích: 1 Ve Střelné. Naši tam měli takový domek. To mělo být jako výminka a tam byl nějaký obchodník Alois Novák. (nadechnutí). A on nějak sa spojil s týma členama protistátní skupiny Světlana která tam vznikla tam v to* tady v tomto koutě v Klobúkách a vůbec tady v tých dědinách. (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). Tam. Z každej dědiny byl někdo. (nadechnutí). (nadechnutí). No a ten Novák do toho. Zapojil aj našeho tatínka. (nadechnutí). On byl ten Novák to byl takový schopný obchodník takový ještě mladý člověk. No. Měl. Taky měl dvě děti měl. (nadechnutí). Ale on byl takový podnikavý a dobrý tak férový chlap. (nadechnutí). A my jsme měli takový veliký sad tam byly ovocné stromy vysaděné a jmenovalo sa to Plánec. (nadechnutí). (mlasknutí). (nadechnutí). (odkašlání). (nadechnutí). Protože vždycky vzpomínali mami* tatínek aj na. Aj sestry jak. Sa tam nadřeli když to že to bylo tam. Pláň že to bylo. Že to museli. Vyrubat ty stromy vykopat a. Aby sa to dalo jako. Posadit týma <para type="přeřeknutí"> ovac* </para> ovocnýma stromama. (nadechnutí). (nadechnutí). A tatínek tam postavil takovú chatku. Takovú dřevěnú boudu víceméně. (nadechnutí). Bylo to v. V z*. V létě když. Bylo ovoce tak tam spával aby nám to tam někdo nepokradl nebo když jsme to ovoce obírali tak jsme to tam uskladnili a potom sa to odvezlo s koňami. (nadechnutí). A tak ten Novák tatínka. Do toho navlékl že. Jestli by pošťal klíče. Od toho. Od tej chatky na tom Plánci že kteřísi kteřísi ti chlapi co chtěli jít. Přes hranice že by tam chtěli přespat. (vydechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). No tak tatínek jako jim pošťal ty klíče. (nadechnutí). Jenomže. V tej skupině byl konfident. (nadechnutí). Byl to tady z Klobúk. Myslím jeden člověk který už nežije. (mlasknutí). A to. Všecko co sa tam dělo v té skupině tak všecko to. Věděli estébáci. (nadechnutí). To. Ti to měli jak na talíři. (nadechnutí). No a vím že to bylo nějak v březnu v tom padesátém roku naráz večer taková hrůza slyšeli jsme. (mlasknutí). (nadechnutí). Zachraňte mňa lidičky oni mňa zabijú! (nadechnutí). Přišli pro toho Lojzu Nováka. To bylo od nás pár metrů ten domek. (nadechnutí). A hrozně ho tam mlátili a odvezli ho do Hradišťa a myslím za t*. No. Za tři dni ho dovezli v rakvi že sa oběsil. (povzdech). (nadechnutí). (povzdech). (nadechnutí). (povzdech). Ale to nebyla pravda ona. Si. Ta. Jeho manželka si zavolala známého doktora. Otevřeli tu rakev tehdy ju nehlídali tu rakev nechali doma do pohřbu. (nadechnutí). A on nebyl. Nebyl oběšený ale domlácený byl. (nadechnutí). Byl nahatý v té rakvi a vše* oblečení měl u noh naházené a on byl strašně zmlácený. (nadechnutí). (povzdech). Oběšení by poznal doktor že. Že by měl. Jako. Na krku. To. (nadechnutí). Takže to byla první oběť Světlany. (ruch z ulice). To to bylo něco děsivého. (vydechnutí). (nadechnutí).

0209-M-VYM-2015-N

Rok: 2015, Typ sídla: městská lokalita, Místo: Valašské Klobouky, Téma: Hnutí Světlana II, Počet mluvčích: 1 No a potom. Netrvalo dlouho. Přišli k nám pro tatínka. Také večer to bylo že musí jít s něma na ten Plánec. Náš tatínek šel. My jsme doma klečeli všeci jsme sa modlili růženec protože kdyby tam někdo na tej chatě byl a. Vystřelil ta*. On musel jít první takže by to první schytal on. Samozřejmě. No naštěstí tam nikdo nebyl. Na tej chatě tak ho pustili. No ale potom. V květnu. Kdysi já jsem přišla ze školy. Doma všecko rozházené všeci plakali že tatínka odvezli že ho přijeli. Zatknout. No tak byl v Hradišti ve vyšetřovací vazbě a potom by* byly ty hrozné procesy v tom Hradišti. To bylo ty monstrprocesy. To bylo v Hradišti několik procesů ve Zlíně a na Vsetíně v klubu Zbrojovky. A to t* to bylo nejmenší trest byl tak deset roků a bylo tam několik. Trestů. Smrti. Tatínek dostal byl souzený v Hradišti a. Byl odsouzený no za protistátní činnost a nepřá* nepřítel republiky dostal šestnáct roků a padesát tisíc pokuty a ztráta veškerého majetku. Já jsem na tom přelíčení byla to dostali vstupenky. Ta rodina dostala jako aby. Protože to tam nahnali z Hradišťa ze všeckých fabrik. Aj z okolních. To řvalo na celé Hradiště. Ten rozhlas jak to ještě teď te* te*. Včil někdy slyším ten hlas si to vybavím jak to tam jak jich tam hanobili. Že sú to ne*. Protistátní živly nepřátelé. Pardon. (kašel). (kašel). Byla jsem. To jsem měla. Deset roků a. Z Lidča tam byl nějaký mezi týma odsouzenýma byl František Hruška autodopravce a toho odsoudili k trestu smrti. A měl syna. Ten byl o rok starší než já my jsme sa ze školy jsme sa znali. A. Z Lidča a tak jsme tam stáli kdesi v koutě protože tam bylo lidí a oba jsme plakali. Velice. A on tak je*. Ten jeho tatínek dostal trest smrti. No. To bylo něco hrozného. On sa z toho nemohl ani vůbec chudák nějak vzpamatovat a. Maminka naša byla tehdy v nemocnici. Měla zápal plic a ležela v Hradišti v nemocnici. Já už ani nevím proč nebyla na Vsetíně ale tedy mys*. Ona pochodila z. Těšova. To je u Uherského Brodu. Mezi Brodem a Újezdcem dědina. A. Měla tam sestru a. Tak. Nějak že tam bude mít blízko že ta tetička za ňú bude cho*. Sestry tam měla a že že snad tam aj kohosi znali v tej nemocnici. Takže ona ležela v tom Hradišti. A já jsem tam byla na tom přelíčení se sestrama a potom jsme všecky šly na ňú do toho Hradišťa a do tej nemocnice a. První její slova byly. Kde máte tátu? Ona byla přesvědčená. Že. Že ho osvobodíja a že ho. Dovedeme za ňú. No.

0210-M-VYM-2015-N

Rok: 2015, Typ sídla: městská lokalita, Místo: Valašské Klobouky, Téma: 50. léta 20. století na Valašskokloboucku, Počet mluvčích: 1 To nebylo ještě všecko co s*. Co dělali. Ty místní národní výbory s týmato lidma. To bylo hrozné. Na tom místním národním výboru byl obyčejně zaměstnaný nějaký nějaký bývalý. Člen strany. To byla za Němců to byla politická strana Vlajka. A to byli přisluhovači nebo prostě fašisté vpodstatě svým smýšlením. A. Po válce tyto lidé by byli odsouzeni že museli by pykat za to. Byli by trestaní. A tak oni sa dali rychlo ke komunistom a tým pádem sa zachránili. A. Komunisté z nich udělali. Většinou nějaké funkcionáře předsedy národních výborů a tak aby jim šli na ruku. Protože jim byli zavázáni tým že že byli u tých. Fašistů. No a tož to byl také případ aj u nás. A teď oni předepisovali ty <para type="přeřeknutí"> dorávky </para>. To byly tak hrozné dodávky to sa. To byly dodávky mléka vajíček obilí zemáky maso po zabijačce sa muselo odevzdávat. Sádlo. A no to tak zhruba všecko to obilí. Ano. A to. To navalili takové ty dodávky že to sa nedalo splnit. My jsme doma měli. Já jsem pásala devět krav a my jsme snídávali doma zasmaženú polévku protože mléko všecko sa. Dávalo do sběrny aby aby sa ta dodávka ten předpis aby sa splnil. Protože když sa to nesplnilo tak byly pokuty vysoké. Teď ještě sa měnila tukovitost na tom mléku. Když to mělo míň než tři pět tak už už srazili koliksi. Tých. Litrů. Jako nebo na na tom. Na tých penězoch srazili co za to ten pakatel platili. (rušivý zvuk). Takže to byla tak hrozná doba. Jak jak oni dusili tady tyto lidi. A.

0211-M-VYM-2015-N

Rok: 2015, Typ sídla: městská lokalita, Místo: Valašské Klobouky, Téma: Jak byl tatínek zavřený na Mírově, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Vanda K.] J* jak dlouho teda on <překryv mluvčích> byl </překryv mluvčích>? [mluvčí: Irma C.] <překryv mluvčích> tatínek tam </překryv mluvčích> byl sedm a půl rokův. Na Mírově. To bych ještě vzpomněla že. To bylo to bylo. Tak skličující ty. Návštěvy. [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] Napřed jsme za ním jezdili do toho Hradišťa. [mluvčí: Irma C.] A potom oni jich roz* rozhodili nebo rozdělili ty vězně ty mladé. Poslali do Jáchymova a do dolů do tých uranových dolů a ty starší už. Protože tatínek byl ročník osmnácet devadesát dva takže on už měl v tej době padesát. Přes padesát roků. [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] V tom padesátém roku už měl padesát osm roků a byl to zedřený člověk a tak. Ty starší už posílali poslali na Mírov a tak do tých věznic však aj z tady z Klobúk tam byl pan Novák na tom Mírově. [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] A oni tam dělali v dílnách. Tak jako stolařské práce a takové a a chudáci potom museli drhnout peří my jsme ho vždycky litovali s týma jeho zedřenýma rukama už neohebnýma že že musel ještě drhnout peří. [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] A ty jeho dopisy. To bylo tak tak. [mluvčí: Irma C.] T* to měl podle toho jak chov*. Jak sa choval nebo jak plnil normu měl povolený dopis. Dom a my jsme zase měli povolený dopis mu. [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] To šlo přes cenzuru. Když tam něco napsal tak to začernili tužú. [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] A někdy byly ty dopisy úplně takové už jak rozl*. Jak už s náma ru* loučil. To jsme poznali že byl už na dně že že už neměl žádnú naději že že sa vrátí nebo že sa něco změní. [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] A když jsme za ním jezdili to také bylo. Ta návštěva třeba jedenkrát za dva měsíce povolená na ten Mí* na ten Mírov. [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] A tož to jsme vyjeli z domu. Už hned večer v devět hodin tehdy tak ani ty rychlíky nejezdily. Dojeli jsme do Olomouce tam jsme čekali a pak s* potom jsme dojeli ráno do. Mohelnice a z Mohelnice autobusem na ten Mírov. [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] Ten Mírov to je taková malá dědina taková mezi horama. Já jsem tam byla dcera mňa tam zavezla autem. Myslím před osmi rokama jsem sa tam byla podívat a. [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] (nadechnutí). [mluvčí: Irma C.] Tam byl zavřený Kajínek a jsem nepochopila jak mohl ztama utéct. Protože to je tam. To sú tam hluboké lesy.

0212-M-VYM-2015-N

Rok: 2015, Typ sídla: městská lokalita, Místo: Valašské Klobouky, Téma: Propuštění tatínka z Mírova, Počet mluvčích: 1 Tak vrátil sa byl tam sedm a půl roků no. (nadechnutí). Sedm a půl roku tam byl. No a přišel a musel ještě aby bral nějaký důchod tak. Nebo aj nemocenskú tak nebo prostě aby byl pojištěný. Tak musel jít ještě dělat. (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). (rušivý zvuk). A. Tak jsme tedy. (nadechnutí). (rušivý zvuk). Sestra moja pracovala v Makytě v Půchově a měla tam nějaké známé její známá tam dělala vedoucí. V prodejně nábytku a tak tam tatínka zaměstnala ve skladě jako skladníka v tom Půchově. Takže jezdil každý deň do Půchova. (nadechnutí). (rušivý zvuk). (nadechnutí). (nadechnutí). (rušivý zvuk). A potom umřel na. Zánět ledvin. (nadechnutí). To bylo chronické to. Se i ta ten Mírov to je věznica za Marie Terezie samý kameň chladné je to tam a takže z toho. (rušivý zvuk). (nadechnutí). (rušivý zvuk). (nadechnutí). A oni museli tam. Mňa to včil mrzí že jsem sa tatínka tehdy víc neptala ale on já nevím jestli něco. Mamince řekl nebo sestrám. Jak to tam bylo ale vím že když za ním přišel jeho spoluvězeň z. (nadechnutí). (nadechnutí). (mlasknutí). (nadechnutí). Aj z Nedašova tam byli chlapi. Tak tam aj z toho Nedašova kdysi za ním tak sa zavřel s v s ním ve světnici a tam si vykládali. (nadechnutí). Oni tam museli dostat veliké jako velikú výstrahu aby. O tom nemluvili jak to tam bylo že. By jich zavřeli znovu tak radši. (nadechnutí). Já nevím možná že mamince něco řekl. Já nevím. Já jsem tedy jaksi měla já jsem sa měla vdávat v tom devětapadesátém už jsem měla rozešité šaty svatební a tatínek. To bylo na Kateřinu. U nás sú hody na Kateřinu tak jsem na tu Kateřinu jsme měli mít svatbu a tatínek v říjnu onemocněl. Byl v nemocnici. A už nám pravili že to. Už jako není na vyléčení že t* ty ledviny že. Přestaly. (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). Tehdy nebylo ještě tých léků tak to. (nadechnutí). A tak. Vím že jsme ho potom dovezli dom večer. Ještě. Že aby oni . (nadechnutí). (nadechnutí). Odpoledne tam sestra byla a doktor pravil že to už prostě že už to jde ke konci a tak ho dovezli dom. (nadechnutí). (nadechnutí). (mlasknutí). A v tu noc on chudák. On měl bolesti a ještě chtěl jít. Ještě že já. Na Plánec chcu sa podívat na Plánec. Toho tam tak táhlo jak jsme tam měli ten sad. (nadechnutí). (nadechnutí). (nadechnutí). To bylo jeho dílo. Tam ty ovocné stromy a to všecko a ještě ho to tam chudáka před samú smrťú ho to tam táhlo. No. (nadechnutí). (nadechnutí). No a tak potom v listopad* v teda páteho listopadu umřel a tož my jsme svatbu odložili už potom až na jaro jsme sa brali a -. (nadechnutí).

0213-M-VYM-2015-N

Rok: 2012, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Lhota u Vsetína, Téma: Nátěsta, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Kristina S.] A nátěsta je co? [mluvčí: Slavomír K.] To. <překryv mluvčích> jak sa tam. Dal do toho </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> do teho <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích> do teho. To <překryv mluvčích> sa rozmíchá </překryv mluvčích> a <překryv mluvčích> to je </překryv mluvčích> prostě <překryv mluvčích> na kvásek kvásek </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> hrnka </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> na příští </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích> hmm. [mluvčí: Klára M.] Základ teho těsta na <překryv mluvčích> příští pečení </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> tak tak tak </překryv mluvčích>. Takže žádné <překryv mluvčích> kvasnice </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> žádné </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> kvasnice nic </překryv mluvčích> hmm. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] No když náhodou třeba někdy spěchám <překryv mluvčích> nebo něco tak tam </překryv mluvčích>. Trošku přidávám. <překryv mluvčích> do toho kvásku </překryv mluvčích> ale -. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> tak přidáš </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> jasné </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] (nadechnutí). [mluvčí: Klára M.] Eventuelně tak půl té kostečky takže do teho <překryv mluvčích> množství </překryv mluvčích> je to -. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> a </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Kristina S.] Hmm. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> a mám </překryv mluvčích> radši ještě ty. Práškové. <překryv mluvčích> ty sú lepší </překryv mluvčích> já to <překryv mluvčích> dávám ten sáček </překryv mluvčích> nadvakrát. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> teď </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>.

0214-M-VYM-2012-N

Rok: 2012, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Lhota u Vsetína, Téma: Domácí nádobí, nástroje, nářadí, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Kristina S.] Tak toto bylo <překryv mluvčích> slaměnec </překryv mluvčích>? [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> a stařka naša </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> tom říkala </překryv mluvčích> aj okřín. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> ale </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Kristina S.] A okřín. Bylo <překryv mluvčích> toto ne </překryv mluvčích>? <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> ty byly takové </překryv mluvčích>. P* podlouhlé ne? [mluvčí: ] (cinkání nádobí). [mluvčí: Slavomír K.] No. [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Kristina S.] Spíš podlouhlé. <překryv mluvčích> tady toto </překryv mluvčích> bylo <překryv mluvčích> slaměnec </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> toto jsem </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> si už </překryv mluvčích> +. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> slamměnec </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] Hmm. [mluvčí: Klára M.] + toto jsem si už pletla aj já. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <unclear> já </unclear> <překryv mluvčích> <unclear> člověk zvídavý </unclear> toto ještě </překryv mluvčích> taťka dělal. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> takže toto sú slaměnce </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] Hmm. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> ale tu </překryv mluvčích> toť to bylo koupené. No že ony sú hrozně nízké. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no perfekt </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] Maličké. <překryv mluvčích> že takov* </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> tak jsem si to </překryv mluvčích> +. [mluvčí: Kristina S.] + <překryv mluvčích> nadpletla </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] + <překryv mluvčích> nastavila </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] + <překryv mluvčích> čtyři </překryv mluvčích> řady <překryv mluvčích> nastavila </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> perfektní </překryv mluvčích>. Člověče ty jsi šikovná <překryv mluvčích> na to </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> ten taky na dvě. [mluvčí: Klára M.] Vidíš toto už je takové <překryv mluvčích> už sa to </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> a ještě </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> to je </překryv mluvčích> ze slámy. Ze <překryv mluvčích> slámy </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> ještě </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] Toto byl můj cvičný <překryv mluvčích> <para type="se smíchem"> první </para> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> jasné </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> já <unclear> teďka </unclear> to </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> mám jak <para type="se smíchem"> klobouček </para> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> <unclear> 4 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] (smích). [mluvčí: Kristina S.] Jo. <překryv mluvčích> jo. Jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (smích více mluvčích najednou). [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> to je </překryv mluvčích> bezva. To je jak klobouk <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> jo. Jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] Anežko a hento síto jí ještě řekni. To jsme <překryv mluvčích> doma mívali jak sa tom praví </překryv mluvčích>? [mluvčí: Slavomír K.] (nadechnutí). [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> <unclear> no tož to bylo </unclear> sítko </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> sítko </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> řešetko </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> sítko </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. <překryv mluvčích> <unclear> řešetk* </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> řešeto </překryv mluvčích> to je ono <překryv mluvčích> Hani </překryv mluvčích>. <překryv mluvčích> řešeto řešetko </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] (smích). [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> jo jo jo jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> <unclear> řešetko </unclear> </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> nó </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> přesně </překryv mluvčích> to <překryv mluvčích> vždycky matka měla také. To muselo být </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> to už jsem si </překryv mluvčích> potom <para type="přeřeknutí"> us </para> pospravovala jako <překryv mluvčích> staré. Protože už </překryv mluvčích> to dochodilo. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> jo jo jo jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] No. <překryv mluvčích> no no no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> <unclear> a </unclear> to jsme </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> měli já už jsem to </překryv mluvčích> nešila. <překryv mluvčích> taťka </překryv mluvčích> to šil <překryv mluvčích> provázkem </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] A. Já jsem měla takové lýko. [mluvčí: Kristina S.] Hmm. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> jo. Jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> tak jsem to </překryv mluvčích> z teho lýka že to <překryv mluvčích> bude pevnější </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> jo jo jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> tak </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> ti a </překryv mluvčích> ty jsi <překryv mluvčích> šikovná na to <unclear> 1 </unclear> si uděláš sama </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> a. A to a opálku </překryv mluvčích> to jste s*. To jste nemívali? [mluvčí: Klára M.] Ty opálky to byly takové na. Štrycle. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> <unclear> ale </unclear> </překryv mluvčích> to nemám <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> a </překryv mluvčích> to bylo. Takéj slaměné nebo? [mluvčí: Kristina S.] (nadechnutí). [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> a nebo aj dřevěné </překryv mluvčích>? [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> bývalo také aj slaměné </překryv mluvčích> aj dřevěné. [mluvčí: Kristina S.] Hmm. [mluvčí: Klára M.] To už byly <překryv mluvčích> takové <unclear> 2 </unclear> tady dávám většinou <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> ty a ještě Anežko opálka jsem </překryv mluvčích> čúval aj <překryv mluvčích> strýc Tonda pro koně krmivo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> opálka bylo na to </překryv mluvčích> krmivo <překryv mluvčích> no no no no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no vždycky jdu </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> dám do opálky </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> ovsa </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> no no no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> a také to bylo také </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> větší. A donesl to tom koňovi </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> no. No no no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> no. Bylo to dřevěné </překryv mluvčích> no. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm hmm hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] No <překryv mluvčích> potom byly ještě </překryv mluvčích> to mám toť na zadku. Tomu sa říkalo říčice. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> vidíš to </překryv mluvčích>? [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Slavomír K.] Říčica <překryv mluvčích> to je. No </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> vidíš </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> říčica </překryv mluvčích> a ohrabečnica a ohrabečnica je ve stodole.

0215-M-VYM-2012-N

Rok: 2012, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Lhota u Vsetína, Téma: Další domácí nářadí a nástroje, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Klára M.] Navalačka. [mluvčí: Kristina S.] Navalačka? [mluvčí: Slavomír K.] No. <překryv mluvčích> tak to si napiš někde </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> <unclear> aha </unclear>. Tož to si napíšu </překryv mluvčích> hned. [mluvčí: Klára M.] (smích). [mluvčí: Slavomír K.] Dřevěná lopatka při nabírání těsta. [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Slavomír K.] Navalačka. To je. To jsem. To jsem. Toto jsem zapomněl úplně. [mluvčí: Klára M.] (smích). [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> to. Už vůbec ani nevím. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> navalačka. No <unclear> to s* </unclear> </překryv mluvčích>. Také názvy. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> no ale to si člověk vzpomene až když to vidí <para type="se smíchem"> totiž </para> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> <unclear> ne to </unclear> správné názvy no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> šufánek </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> <unclear> no </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] No to máme. To je jasn* <překryv mluvčích> dřevěná </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Klára M.] (smích). [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> navalačka </překryv mluvčích> vidíš to. [mluvčí: Slavomír K.] To je jak chlapi když dřív vozívali dřevo. Kulatinu a návalky <překryv mluvčích> byly. Jak to dali </překryv mluvčích> na ten vůz takové ty kůly +. [mluvčí: ] (cinkání nádobí). [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> <unclear> no. Tak </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] (nadechnutí). [mluvčí: Klára M.] No. [mluvčí: Slavomír K.] + že a to váleli to po tom. Navrch. Tak to byly návalky. [mluvčí: Slavomír K.] To. [mluvčí: Klára M.] Podvalky sa tom <překryv mluvčích> říkalo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> a nebo aj. Návalky. Strýc Tonek vždycky <překryv mluvčích> říka* </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> a k čemu #s říkal </překryv mluvčích> návalky nebo podvalky? [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> co </překryv mluvčích>? [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> podvalky </překryv mluvčích> sa dávalo pod to dřevo že sa to šoulelo. <překryv mluvčích> po tom že sa to válelo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> víš když <unclear> to </unclear> není jak teď </překryv mluvčích>. Ti chytnú těma klešťama u toho auta <překryv mluvčích> nabere tu kládu </překryv mluvčích> ale tehdy to <překryv mluvčích> museli chlapi našoulet </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> jo jo jo jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> <unclear> to </unclear> sa dalo </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> kulaté <unclear> ty </unclear> a </překryv mluvčích> na ňu. Na*. Muselo sa to <překryv mluvčích> nakoulet no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no. Musela #s </překryv mluvčích> to tam nakoulet na ten vůz a to byla <překryv mluvčích> nakloněná rovina </překryv mluvčích>. Takové kůl*. Kůly jak když -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] Hmm. [mluvčí: Slavomír K.] A tak tom sa říkalo návalky nebo podvalky. [mluvčí: Kristina S.] Hmm hmm. [mluvčí: Kristina S.] Kůly +. [mluvčí: Slavomír K.] No. [mluvčí: Kristina S.] + pod vůz. [mluvčí: Slavomír K.] No. Tož na -. [mluvčí: Klára M.] Pod dřevo. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> pod d* nebo pod dřevo. Ano </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> pod dřevo no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] (nadechnutí). [mluvčí: Slavomír K.] Já si pamatuju. Kdysi jsem viděl strýca Tonka jak stahovali dřevo s koňama. Já ti řeknu ti chlapi měli už třeba padesát pět roků. [mluvčí: Slavomír K.] (nadechnutí). [mluvčí: Slavomír K.] A jak on. To ti mu někdy <překryv mluvčích> nadešlo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> <unclear> však to mněl </unclear> </překryv mluvčích> starého Hr* Hrušku kruci. [mluvčí: Slavomír K.] No to ti mu nadešlo někdy ty klády tak zezadu. A on po* uskakoval. [mluvčí: Slavomír K.] (nadechnutí). [mluvčí: Slavomír K.] Já jsem viděl jak. Obskočil ty klády. [mluvčí: Slavomír K.] (nadechnutí). [mluvčí: Slavomír K.] A říkal jsem si. [mluvčí: Slavomír K.] Bože ty máš skoro šedesát roků kde to můžu v tobě čekat! [mluvčí: Slavomír K.] A byl hybký jak. Jak sa říkalo hybký. [mluvčí: Slavomír K.] (nadechnutí). [mluvčí: Slavomír K.] (smích). [mluvčí: Klára M.] Jak srnka. [mluvčí: Slavomír K.] Jak srnka no.

0216-M-VYM-2012-N

Rok: 2012, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Lhota u Vsetína, Téma: Ostrévky a sušáky, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Slavomír K.] Tady na Valašsku to bylo vymyšlené kde pršívalo dřív <překryv mluvčích> často </překryv mluvčích> tak toto tak nezmoklo to <překryv mluvčích> obilí </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> jo jo jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> nezmoklo </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> v panákoch nebo </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> tak </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> obilí </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> takto </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> přesně </překryv mluvčích>. To samé třeba ostrévka. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> ostrévka </překryv mluvčích> díky tomu že to mělo <překryv mluvčích> takový ten </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> rovné </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> <unclear> 4 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> ano. Rovné </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> tak to steklo dolů že </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> a </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no a že to </překryv mluvčích>. <překryv mluvčích> a že to </překryv mluvčích> nemělo velkú <překryv mluvčích> plochu na </překryv mluvčích> vrchu tak to pěkně <překryv mluvčích> tady prostě </překryv mluvčích> jsme <překryv mluvčích> nějak </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> jasné </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> <unclear> tak </unclear> tak </překryv mluvčích> lidi věděli <překryv mluvčích> udělali </překryv mluvčích> tak aby to tady mohlo být že? [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> <unclear> to mohlo být tým </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] Však -. [mluvčí: Slavomír K.] Však #s <překryv mluvčích> to viděla kdysi </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> u Jožky </překryv mluvčích> Hruškového <překryv mluvčích> tam </překryv mluvčích>. Jak on tam měl ještě víš. Na ostrévce -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> to je jasné. <unclear> jsem </unclear> viděla </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> ano ano ano </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] T* to je tak tři víc <překryv mluvčích> čtyři roky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích> tam bylo no už. [mluvčí: Klára M.] Ta už dělá do sušáku. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> myslím už </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> letos ano </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> to už děláte </překryv mluvčích>?. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> tak tam co si mělo </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> tehdy </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> a já jako </překryv mluvčích> skládám ještě eventuelně <překryv mluvčích> <unclear> tady </unclear> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> ještě aj na </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> ostrévky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> aj do ostrévek </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no Láďa </překryv mluvčích> Králů zvaný Zeleňák <unclear> ten <překryv mluvčích> to měl </unclear> také ten míval jedině ostrévky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> Zeleňák <unclear> 5 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> ten to míval <unclear> 2 </unclear> jedině hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> a kdysi </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> ostrévky ostrévka </překryv mluvčích> víš co? [mluvčí: Klára M.] Já si kdysi pamatuju šla bouřka a my jsme tady měli třicet tých ostrévek jak peliny. [mluvčí: Slavomír K.] (kašel). [mluvčí: Slavomír K.] No. [mluvčí: Klára M.] A že sa to nestihne než sa zapřáhnú krávy aby sa to naložilo <překryv mluvčích> tak jsme co </překryv mluvčích> houby. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> nava* vázali jste to </překryv mluvčích>? [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Klára M.] <unclear> okývala </unclear> hodila na <překryv mluvčích> rameno </překryv mluvčích> všeckých třicet jsme <překryv mluvčích> donesli do stodoly </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> <para type="se smíchem"> <unclear> 1 </unclear> </para> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] (smích). [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> odnesli na </překryv mluvčích>. <překryv mluvčích> </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> <unclear> ne </unclear> </překryv mluvčích>? [mluvčí: Klára M.] Tak jsme jich nastavěli na ten <překryv mluvčích> přístodolek. Tam </překryv mluvčích> +. [mluvčí: Kristina S.] (smích). [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> přesně </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] No. [mluvčí: Klára M.] + a. <překryv mluvčích> donesli jsme. Donesli </překryv mluvčích> jsme poslední <překryv mluvčích> brácha </překryv mluvčích> já taťka a kmitali. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> ale to bylo nejrychlejší </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] Mamka. Ta už tehdy nemohla <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> ne </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no ale to bylo nejrychlejší </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> víš to <unclear> to </unclear> jste to chytli a </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> a. Prostě jak </překryv mluvčích> mravenec <překryv mluvčích> jsi běžel </překryv mluvčích> s ostrévkú. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] To vždycky <překryv mluvčích> Novák. No Novák když </překryv mluvčích> mňa viděl s tú ostrévkú říkal. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> víš <unclear> víš co by to </unclear> </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Slavomír K.] (smích). [mluvčí: Klára M.] Jak <unclear> 3 </unclear> ani ťa nevidět! [mluvčí: Kristina S.] Jo jo jo. [mluvčí: Slavomír K.] Starý <překryv mluvčích> ještě Josef </překryv mluvčích>? [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> Josef no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] Josef hasič. [mluvčí: Klára M.] No <překryv mluvčích> ten </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] Ten vždycky jenom nohy noša. [mluvčí: Klára M.] (smích). [mluvčí: Kristina S.] Až <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> <unclear> ona se našla </unclear> <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> přesně </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> a někde </překryv mluvčích> to dělali tak že to. Když to nestačili. Aj ten Janek Nováků od Aleny. Že uvázali na vrchu igelitu kousek <překryv mluvčích> aby to nesti* </překryv mluvčích>. No no no přikryli to tým a -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] Hmm. [mluvčí: Slavomír K.] Ty. Toto <překryv mluvčích> sú zajímavé věci </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> to si pamatuju </překryv mluvčích>. Jak jsme tých ostrévek měli všeckých třicet s tú jetelinú +. [mluvčí: Slavomír K.] Jste odnesli. [mluvčí: Klára M.] + odnesených v té stodole <překryv mluvčích> potom </překryv mluvčích> jsme to teprú. Obírali <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích> prostě už ani ta jetelina sa neodřela že <překryv mluvčích> ani tu </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> jetelinu </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> jo jo jo jo jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> vidíš to </překryv mluvčích>? [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> to </překryv mluvčích> by mňa ani nenapadlo tak rychlo. [mluvčí: Slavomír K.] Víš co by to dalo práce než to <překryv mluvčích> vidlama nabereš. Dáš na na vůz nebo </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> <unclear> 6 </unclear> z </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> toho než odvézt </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> no a než to nabereš zavážeš <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. <překryv mluvčích> než to to <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>.

0217-M-VYM-2012-N

Rok: 2012, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Lhota u Vsetína, Téma: Různé placky pečené na Valašsku, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Slavomír K.] Určitě také to budeš vědět. [mluvčí: Slavomír K.] Co to bylo křesné pagáčky? [mluvčí: Slavomír K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Klára M.] (povzdech). [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> <unclear> 5 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> slyšela #s to někdy </překryv mluvčích>? [mluvčí: Klára M.] Slyšela. [mluvčí: Klára M.] Dělávalo sa to ale -. [mluvčí: Slavomír K.] Já ti jenom řeknu co si vzpomínám že to ti bylo takové jakési těsto které ve vnitřku bylo to. Mělo to kůrku pečenú pěkně když to opékali a ve vnitřku to bylo takové jak když trochu syrové. [mluvčí: Klára M.] (vydechnutí). [mluvčí: Slavomír K.] Táta náš to měl hrozně rád vždycky. [mluvčí: Slavomír K.] To bylo z brambor asi ze <překryv mluvčích> zemáků </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> z </překryv mluvčích> bramborového <překryv mluvčích> těsta </překryv mluvčích> +. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> z bramborového </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> kynutého </překryv mluvčích>? [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] + ale -. [mluvčí: Kristina S.] Hmm. [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Klára M.] Myslím že z vařených brambor sa to dělalo. [mluvčí: Slavomír K.] Asi. <překryv mluvčích> asi </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] A <překryv mluvčích> to já když dělávám </překryv mluvčích> báleše. No ty sa <překryv mluvčích> dělajú z teho </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> a Anežko báleše </překryv mluvčích>? [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> znáš báleše </překryv mluvčích>?. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> víš co </překryv mluvčích>? [mluvčí: Slavomír K.] A báleši sa dělajú jak? [mluvčí: Klára M.] Ty sa dělajú také z bramborového těsta <překryv mluvčích> trochu </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> a také z </překryv mluvčích> vařené vařené <překryv mluvčích> zemáky </překryv mluvčích>? [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> z vařených </překryv mluvčích> a <překryv mluvčích> ale s </překryv mluvčích> kvasnicama už. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> aha tak to je </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> ten rozdíl to je </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> ono </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> s kvasnicama hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> už tam muselo být kvasnice </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> tam musely být </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> kvasnice </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> tam nebyly </překryv mluvčích> kvasnice a tady <překryv mluvčích> byly </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> já </překryv mluvčích> včil ještě třeba <překryv mluvčích> dělávám </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> podlesníky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> určitě </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] No to <překryv mluvčích> ještě <unclear> 1 </unclear>. To dělá teď. Taťka s mamkou </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> to my děláme furt to my jedeme </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> vždycky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> na zeleném listí </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>? [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> té </překryv mluvčích> čekáme až <překryv mluvčích> bude zelný list vždycky už </překryv mluvčích> a -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> ne ne </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> no no no no no </překryv mluvčích>. Jo. [mluvčí: Klára M.] A já di* právě dělám v té <překryv mluvčích> peci no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> a ještě </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> mně řekni moja matka ty podlesníky vždycky </překryv mluvčích> namazala to máslem a třeba cukrovala. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> jo. Pečou se jiné to si <unclear> myslím </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] Já jsem měl rád cukrované <překryv mluvčích> vždycky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> no však </překryv mluvčích> jsme to cukrem <překryv mluvčích> to sa </překryv mluvčích> namastilo. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>! [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> my jsme </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> to </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> přesně </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] Jak sa to vytáhlo z pece <překryv mluvčích> to sa </překryv mluvčích> muselo <překryv mluvčích> nechat zapařit </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm. Hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> já teprv </překryv mluvčích> z toho oloupu ten list <překryv mluvčích> pořádně protože </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> hned </překryv mluvčích> z ho. <překryv mluvčích> to sa </překryv mluvčích> trhalo. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no no no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> tak </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] To bylo suché. [mluvčí: Klára M.] A pak sa to prostě natrhalo do misky. Přemastilo máslem. <překryv mluvčích> pocukrovalo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> ale já jsem </překryv mluvčích> měla s* ráda chladné a <překryv mluvčích> s s se </překryv mluvčích> kysanú smetanú a pocukrovat. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> pocukrovalo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] My jsme to <překryv mluvčích> tak dělali </překryv mluvčích>. Toť jsme to vloni ďelali s <překryv mluvčích> mojú </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> však </překryv mluvčích> já to na chatě <překryv mluvčích> Hruškovéj </překryv mluvčích> vždycky když jich upeču já jich tady dělám ze <překryv mluvčích> třicet </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> <unclear> a </unclear> </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> a děláte </překryv mluvčích> tady <překryv mluvčích> že </překryv mluvčích>? [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> v té pece a z té pece </překryv mluvčích> sú zas úplně jinačí <překryv mluvčích> než </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> z trouby </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> no tak no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> zas jiné </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> než takto </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> v v </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> troubě </překryv mluvčích> když sa to peče. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> sú lepší no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] A ještě ti řeknu. Minulý rok to nešlo mamce nějak Aničce <překryv mluvčích> odlepit. Ten. Zelný list. A </překryv mluvčích> já jsem si říkal co sa s tým budu srát však zelé je dobré. Tak jsem ti to zedl aj s tým listem. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm hmm hmm hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] (smích). [mluvčí: Kristina S.] (smích). [mluvčí: Slavomír K.] <para type="se smíchem"> perfektní. Mně to tak <překryv mluvčích> chutnalo </překryv mluvčích> </para>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> <para type="se smíchem"> <unclear> tak </unclear> jo </para> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> říkal </překryv mluvčích> jsem si aj ten list tam byl pěkně cítit <překryv mluvčích> víš že to bylo </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> prima </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> jasné jasné </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> ale </překryv mluvčích> to je třeba nechat zapařit. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích> hmm. [mluvčí: Slavomír K.] <překryv mluvčích> ale podlesníky jsem </překryv mluvčích> zbožňoval <překryv mluvčích> vždycky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Klára M.] <překryv mluvčích> <unclear> 4 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Kristina S.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>.

0218-M-VYM-2012-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: Vzpomínky na dětství a 2. světovou válku, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Miluše V.] Tak třeba jestli mi můžeš říct celkově jak vzpomínáš na svoje dětství já nevím třeba nějakou vzpomínku nebo na rodiče nebo -. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] No můžu začít takhle. [mluvčí: ] (zvuk z rádia). [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (mlasknutí). [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] Já jsem se narodil v roce tisíc devět set třicet čtyři. [mluvčí: Robin K.] Tenkrát byla ta doba pro zemědělství nebyla doceněná a není doceněná. Ani dneska. [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (odkašlání). [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] jako na dětství. Si vzpomínám. Že můj nejle* nejlepší kamarád byl. Bedřich Novák jo a my jsme si zkrátka hráli chvílu u nich. Chvílu u nás nu. A byli jsme. Tak nějak jako bratři. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] když léta začaly ubejvat tak nejhorší. Pro nás. Byl rok tisíc devět set třicet osm když začala válka jo. [mluvčí: Robin K.] Němec* otec. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] Počkej já to zhasnu. [mluvčí: ] (zvuk z rádia). [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (zvuk z rádia). [mluvčí: Miluše V.] (odkašlání). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] (odkašlání). [mluvčí: Robin K.] otec musel narukovat a matka tady zůstala měli jsme dívku čeledína a pasáka jo matka tady zůstala sama. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Když si. Vzpomeneš že bylo dvacet kusů dobytka. Ve chlívkách dvacet kusů v maštali a tři koně. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (odkašlání). [mluvčí: Robin K.] Matka nevěděla co s tím mně byly čtyři roky a. Vona se dozvěděla že otec je za Uherčicama v lesi v krytě. [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Tak mi vzala a šla pěšky přes poli přes Dubnicu za Uherčice. Za <para type="přeřeknutí"> Mikrof </para> do těch lesů a ptala se jestli tam byli důstojníci jestli nevijou kde je Hruška. [mluvčí: Robin K.] Že že nevijou. [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] No a tak tak šla s nepořízenou zpátky. [mluvčí: Miluše V.] Takže jste ho nenašli. [mluvčí: Robin K.] Ne. [mluvčí: Robin K.] Chvílu mě nesla na zádech chvílu já jsem šel s ňou. [mluvčí: Robin K.] Když si představíš. Tu dálku +. [mluvčí: Miluše V.] No to <překryv mluvčích> teda </překryv mluvčích>. [mluvčí: Robin K.] + <překryv mluvčích> za </překryv mluvčích> Mitrovem až v těch lesích a vodtud sem bylo všelijak. [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (mlasknutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Miluše V.] Tak jste to tady museli všechno zvládnout bez tatínka. [mluvčí: Robin K.] No.

0219-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: 2. světová válka a odsun Němců, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Miluše V.] A ty si pamatuješ třeba. <překryv mluvčích> s čím vším #s tady pomá* </překryv mluvčích>? [mluvčí: Robin K.] <překryv mluvčích> no aj vono </překryv mluvčích> to dopadlo tak že naša vláda věděla že Německu. Nestačí jako odolávat a tak jim to tak vodstoupila a vláda vodletěla. Do Londýna a začalo tady se hospodařit . [mluvčí: Robin K.] Zkrátka Němci měli všudy privilegia jo . [mluvčí: Robin K.] (odkašlání). [mluvčí: Robin K.] Voni vodřízli pohraničí +. [mluvčí: Miluše V.] No já vím <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Robin K.] + <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Robin K.] To to připadlo jako pod Německo. [mluvčí: Robin K.] No a trvalo to celou válku až do pětačtyřicátýho roku a v pětačtyřicátým roku vystěhovali Němce z pohraničí jo. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] A voni si mohli vzít jenom myslím asi třicet kilo na osobu. [mluvčí: Robin K.] A museli zkrátka. To pohraničí vodstoupit. A šli do Rakouska a dostali se některý až do Německa. [mluvčí: Miluše V.] Jo. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] A to pohraničí vobsadili naši lidi který tady byli jako čeledíni <překryv mluvčích> jako </překryv mluvčích> služky. Takže tady Lubnice Korolupy Dešná Dančovice toto všecko vobsadili naši lidi. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Robin K.] Některý tam šli jenom z toho důvodu aby to vykradli a utekli vodtud. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] No. To trvalo do pětačtyřicát* to bylo jako v tom pětačtyřicátým roce. [mluvčí: Robin K.] A nejlepší léta byly pětačtyřicet šestačtyřicet sedmačtyřicet jo. Ty tři roky. [mluvčí: Miluše V.] A to to a to tobě bylo kolik? [mluvčí: Miluše V.] To tobě bylo kolik let? [mluvčí: Robin K.] No & <překryv mluvčích> počkej </překryv mluvčích>. [mluvčí: Robin K.] (citoslovce). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> jako pamatuješ </překryv mluvčích> si na to hodně živě? [mluvčí: Robin K.] Cože? [mluvčí: Miluše V.] Jestli si na to <překryv mluvčích> pamatuješ fakt jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Robin K.] <překryv mluvčích> no hmm </překryv mluvčích> to si to si dobře pamatuju jo. [mluvčí: Robin K.] To to zkrátka to tak všechno vzkvétalo jo všechno bylo volný. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí).

0220-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: Situace po roce 1948, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Robin K.] Ale přišel rok tisíc devět set čtyřicet osm jo. [mluvčí: Robin K.] zabral Rus*. Přijeli Rusi a začalo všechno podle jejichho vzoru. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] No ten ten systém byl tak pro zeměděl* t*. [mluvčí: Robin K.] začali propagovat. [mluvčí: Robin K.] Zemědělci do pěti hektarů byli malí zemědělci do desíti. Vod desíti do patnácti byli střední zemědělci a kdo měl víc jak patnáct hektarů tak byl zbohatlík a zkrátka na na něho se dívalo že vykořisťoval služebný. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] (kašel). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] My jsme. [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (odkašlání). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] To byl* to si. To byly rozepsaný dodávky jak mlíka vajec brambor vobilí. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] To co jsme na hektary měli to naši splnili ale přišla. Byli. Ustanovený plnomocníci jako v Kostníkách Hruška v Polici. Novák potom. Ještě tady byl ňákej chlap a ti na ten výměr dodávek napsali každýho vobilí. Jak pšenice. Tak žita tak ječmena každýho vo dvacet metráků víc. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] To my jsme. To naši nemohli splnit tak dostali za to pokutu třicet tisíc. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Miluše V.] To a to na tu dobu už byly velký peníze. [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] všechno vobilí. Brambory zkrátka to co se vyprodukovalo se prodalo a peníze šly do kampeličky do záložny jako a ty peníze první šly na pokuty. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] Takže my jsme měli v chalupě sedm korun jo. [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Plná maštal dobytka jo tak nám vymetli půdu sebrali nám všechno vobilí. My jsme měli tady nahoře bylo vobilí to všechno vymetli nám loch my jsme měli dvacet kusů ve chlívkách dobytka a zbyly nám tam tři košíky brambor. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí).

0221-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: Pomáhání v dětství, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Miluše V.] Co všechno. Když #s byl malej s čím #s tady musel pomáhat? [mluvčí: Robin K.] (pousmání). [mluvčí: Robin K.] Tady tady před voknama bylo hnojniště tam byla. Jím* tam byla jímka na močku. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Já než jsem šel do škole tak jsem musel vykydat vod dvaceti kusů hovězího dobytka. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] To bylo šest krav potom byl dobytek na výkrm jo. A malý telata. [mluvčí: Robin K.] (odkašlání). [mluvčí: Robin K.] Ve chlívkách bylo dvacet prasat prasnica. [mluvčí: Robin K.] Jo. To to všechno zkrátka než jsem šel do škole jsem musel udělat. [mluvčí: Robin K.] Protože. Byli jenom rodiče otec matka. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] No ta. Ta doba byla tak poznamenaná že nikomu. Bych nepřál aby to prožil. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí).

0222-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: O vojně, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Miluše V.] A řekneš mi něco vo vojně? [mluvčí: Robin K.] Když jsem přišel . [mluvčí: Robin K.] náhodou já jsem dostal dobrej posudek vod obce. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] A normálně kdo měl víc jak těch patnáct hektarů tak. Musel jít buďto do dolu anebo na nějaký zkrátka práce třeba v lesi +. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] Jo. [mluvčí: Robin K.] + anebo v kamenolomě. Jo. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Já jsem měl to štěstí. Že jsem se dostal jako k bojovýmu útvaru. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] To byli protiletadlovci to bylo to byli. Dělostřelci. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] A ten my jsme měli za úkol jako ta jednotka co jsem k ní já narukoval chránit vzdušnej prostor pro našu vládu. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Miluše V.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] A počkej ale na vojně jak jsi říkal. Já jsem myslela že #s byl v kuchyni ne? [mluvčí: Robin K.] Počkej . To bylo tak. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] (odkašlání). [mluvčí: Robin K.] (odkašlání). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Zkrátka voni přišel <unclear> velitel </unclear>. Přišla služba. A říká. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] Hruška máš. Jít. Do kancelářů. [mluvčí: Robin K.] Já jsem si říkal. [mluvčí: Robin K.] Kurva co jsem vyvedl? [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] <unclear> tož </unclear> tam přijdu. Tak. Velitel baterie říká. [mluvčí: Robin K.] Jakou máš chuť? [mluvčí: Robin K.] Já říkám. [mluvčí: Robin K.] Já já myslím že normální. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Tak zejtra jdeš do kuchyně a bude* budeš se učit kuchařskýmu řemeslu a až se vyučíš a my pojedeme na cvičení tak budeš vařit. Pro šedesát lidí u polní kuchyně. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] A vyjeli jsme na Šumavu jo. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (odkašlání). [mluvčí: Robin K.] Já jsem měl takový neštěstí. Že jsem že ta kuchyň byla přidělená za vozidlo který bylo po Němcích. Polopás a. Von měl propálený výfuk a ten ten plyn co utíkal nás povotrávil. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] Já jsem vylezl lezl ven z plachtu já jsem se zhroutil z toho no byl jsem přivotrávenej. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] No ale tak mi. Honem dali čaj já jsem se vyzvracel no. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] A vařil jsem pro šedesát lidí. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Ješ*. Ještě zkrátka. Tam byl důstojník z ministerstva kterej chodil a kontroloval jak se vaří co se vaří jo jak to všechno jako je. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] (kašel). [mluvčí: Robin K.] Velitel baterie přišel za mnou a říká. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Robin K.] Hele jestli chceš. *me bejt dobrý tak se musíš věnovat tomu rozhodčímu my si ho musíme. Dobrým přístupem. K němu a dobrým jídlem získat. Abysme byli. Jako baterie dobrá. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí).

0223-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: Dětství, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Miluše V.] Tak můžeš mi říct jak vzpomínáš na svoje dětství? [mluvčí: Naďa S.] No na svý dětství vzpomínám docela ráda protože jsem z pěti sourozenců a p* pořád s* z velký rodiny. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Pořád jsme byli strašně moc lidí v chalupě a když jsem byla malá tak ještě s náma bydlela vlastně babička s dědečkem a nás bylo pět. Takže ss* sedm a dvě. Devět lidí v jednom baráku. Bylo strašně moc. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Takže pořád jsme se pletli jeden přes druhýho a. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Naďa S.] (odkašlání). [mluvčí: Naďa S.] A vlastně bydlela jsem v takovým velkým selským baráku kde. Si ještě pamatuju černou kuchyň. Kde se pekl chleba. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A na tu černou kuchyň mám s* *trašně takovou utkvělou vzpomínku kdy tenkrát ještě moc hraček jsme neměli a. Myslím si že s* ani moc peněz jsme neměli takže jsme hračky moc nedostávali a já sem měla hadrovou pannu s velikejma nohama velikejma rukama prostě hadráka. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A to byla moje oblíbená. A asi jak jsem ji pořád tahala tak byly taky pěkně ušmudlaná. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A jednou teda maminka když už se rozzlobila. Když už jsem tu pannu v něčem vymáchala a vona byla vopravdu hnusná tak tu pannu vzala. A v tý černý kuchyň* mi mně ji spálila. [mluvčí: Miluše V.] (pousmání). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A to byl takovej prostě pro mě zážitek jinak bych si asi tu černou kuchyň ani nepamatovala. Ale díky tý panence která <para type="se smíchem"> teda shořela v tý černý kuchyni </para> tak mně strašně ta černá kuchyň utkvěla v paměti. [mluvčí: Miluše V.] (smích). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] No a pak si ještě pamatuju protože jsme měli velkou maštal. Kde bylo strašně moc zvířectva a ještě když jsem byla malá. Tak jsme měli koně doma. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] A moc hezká vzpomínka je když mě tatínek na toho koně vysazoval jako venku ne ale v maštali mě vždycky vysadil na koně. Já jsem nebo jednu po druhým vod největšího do nejmenšího. Jednu za druhým nás vysazoval na koňa. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] (pousmání). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A to byla moc hezká vzpomínka. Ale já jsem se teda koně bála. To musím přiznat. [mluvčí: Naďa S.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Naďa S.] Měli jsme prasata. Měli jsme kozy. Měli jsme ovce. Měli jsme krávu. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] <unclear> 1 </unclear> s tím vším #s vlastně musela doma pomáhat <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] <překryv mluvčích> ano </překryv mluvčích> a měli jsme králíky a se vším jsem pomáhala. [mluvčí: Naďa S.] A když s*. Když mi vlastně bylo asi pět roků nebo šest tak už maminka začala krmit nebo. Už vlastně bylo Ji* v Jiraticích založeno JZD. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A tím pádem teda protože jsme měli v* doma velkou maštal tak. JZD tam přestěhovalo nějakej dobytek. K nám do maštale a maminka teda z* jako začala pracovat tím že teda dělala krmičku toho dobytka. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: ] (cinkání nádobí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] No a to už jsme teda museli pomáhat vopravdu hodně protože. To už bylo práce hodně. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A tým že teda nebyla žádná mechanizace. Všechno se dělalo ručně. Takže se na to krmení muselo navozit všechno ze stodoly do maštale. Musela se řezat řepa. Muselo se vozit sláma muselo se dělat krmení v kaličce. A takový věci který teda dneska když na ně vzpomínám. Tak obdivuju že v tom věku jsem to zvládla a nebála jsem se těch strojů. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí).

0224-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: Zabíjačky, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Miluše V.] A pořádali jste doma třeba zabijačky? [mluvčí: Naďa S.] Zabijačky jsme doma pořádali jako když se zabíjelo třeba prase nebo tak to. To nebyla žádná pro mě velká událost. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Pro mě byla událost. Když se zabíjelo něco takovýho. Výjimečnýho třeba jehně nebo <překryv mluvčích> kůzle </překryv mluvčích>. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] Což se teda taky zabíjelo a to teda pro mě jako protože to bylo vlastně že jo jakoby miminko nebo to bylo zvířátko který jsme si jako děti hýčkali. A potom teda když to tatínek zabil tak nebyl to moc dobrej <para type="se smíchem"> <překryv mluvčích> zážitek </překryv mluvčích> </para>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (vydechnutí). [mluvčí: Miluše V.] (pousmání). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A když jsme to měli jíst. Tak teda nám to asi moc nechutnalo. Nebo určitě si vzpomínám že mně to nechutnalo už jen kvůli tomu že jsem věděla co to je. [mluvčí: Naďa S.] Tak to je taky takovej asi zážitek z toho z toho dětství.

0225-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: Rodiče, sourozenci, hraní, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Miluše V.] A jak říkáš. Pořád tatínek maminka tak #s měla. S rodiči dobrej vztah? [mluvčí: Naďa S.] No. [mluvčí: Naďa S.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Naďa S.] To bych radši moc nerozváděla. [mluvčí: Naďa S.] (odkašlání). [mluvčí: Naďa S.] Já si spíš myslím že jsem vyrůstala víc v takovejch . [mluvčí: Naďa S.] Maminka s tatínkem na nás neměli čas. Vůbec protože. Měli strašně moc povinností tatínek tim že když se založilo JZD tak hnedka začal dělat funkci. Dělal zootechnika. [mluvčí: Naďa S.] A ta jeho práce . Byla taková docela myslím si že časově náročná a. Tím že ještě chtěl pomoct mamince v tý maštali. [mluvčí: Naďa S.] A nás teda bylo doma pět takže a já jsem byla druhá nejstarší. Takže už jsem musela pomáhat i v kuchyni aj. Na dvoře. Na poli a všude. [mluvčí: Naďa S.] Takže na to hraní vopravdu nebylo moc času. [mluvčí: Naďa S.] Ale <překryv mluvčích> když </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> no tak #s měla </překryv mluvčích> aspoň výhodu že #s měla tolik sourozenců. <para type="se smíchem"> ne </para>? [mluvčí: Naďa S.] No a když si teďka vzpomínám. Tak tým asi že jsme neměli žádný hračky tak jsme si vymýš*. Vymejšleli různý zábavy. [mluvčí: Naďa S.] A jednou jsme si teda taky vymysleli že když teda nemůžem nem*. Brusle jsme neměli a chtěli jsme teda si užít ledu. [mluvčí: Naďa S.] Tak sm* a vono teda zrovna mrzlo. Tak jsme si vymysleli že si. Protože. Od vrat od našich. Vod baráku. Byl kopeček dolů tak jsme si vymysleli že si uděláme klouzačku. [mluvčí: Naďa S.] Polili jsme si cestu vodou a nacpali jsme si pytel. Se senem. [mluvčí: Naďa S.] A na tom pytli jsme jezdili pěkně z kopečka dolů. [mluvčí: Naďa S.] (pousmání). [mluvčí: Naďa S.] <para type="se smíchem"> a </para> a strašně moc jsme se těšili na až budou Vánoce protože. Rodiče nám slibovali že když budeme hodný. Tak že nám Ježíšek donese brusle. [mluvčí: Naďa S.] Strašně jsme se na to těšili a když teda ty Vánoce přišly. Tak ten Ježíšek vop*. To jsme asi ještě na toho Ježíška i věřili. [mluvčí: Naďa S.] A pod tím stromečkem byly dvoje brusle. Ale to nebyly brusle že byly boty a brusle. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Naďa S.] To byly brusle říkalo se jim vintovky. A to byly brusle který se přidělaly na <překryv mluvčích> boty </překryv mluvčích>. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] Takže jsme si. Když jsme šly k rybníku tak jsme šly s dvouma těma. Vintovkama <překryv mluvčích> a vystřída* </překryv mluvčích>. A musely jsme se <para type="se smíchem"> střídat </para> každá. Každá chvilku jsme jezdily. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> a vystřídat </překryv mluvčích>. [mluvčí: Miluše V.] (smích). [mluvčí: Naďa S.] A byly jsme strašně nadšený že máme brusle no a na těch bruslích. Ale to s*. To jsem byla ještě vopravdu hodně malá a když na těch bruslích jsem teda jezdila. Když jsem se na nich učila. Tak na tom rybníku v Jiraticích. Kterej teda měl. Rozpětí pět metrů. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Naďa S.] A asi jsem se hodně rozjela a narazila jsem teda na. Na kraj a neuměla jsem zastavit. [mluvčí: Naďa S.] A zlomila jsem si nohu. [mluvčí: Miluše V.] (smích). [mluvčí: Naďa S.] <para type="se smíchem"> ošklivě </para> nadvakrát a musel mě tatínek odvézt do nemocnice. [mluvčí: Naďa S.] (smích). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Naďa S.] Nebo druhej den ráno mě teda vezl do do nemocnice a oni si mě tam nechali a to byl teda taky zážitek. Protože já jsem coby malý dítě nikde jinde nespala než doma. [mluvčí: Naďa S.] A toto už mi bylo asi bych ř* tak řekla sedm osm let. [mluvčí: Naďa S.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Naďa S.] Poprvní jsem nespala doma. [mluvčí: Naďa S.] Spala jsem tejden v nemocnici. [mluvčí: Naďa S.] A vůbec jsem z toho neměla dobrej pocit. [mluvčí: Naďa S.] A když jsem měla vodejít na internát. Tak jsem se bála že nebudu umět nikde spát protože jsem nikde jinde nebyla než doma. [mluvčí: Naďa S.] Když se jelo se školou na vejlet když se jelo na jeden den. Tak jsme. Jeli. [mluvčí: Naďa S.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Naďa S.] A když se jelo na dva dni. Tak jsme nikdy nejeli protože to nám naši nedovolili. [mluvčí: Naďa S.] Nikdy jsem nebyla se základní školou na dva dni na vejletě. [mluvčí: Naďa S.] Vždycky jenom na jeden. [mluvčí: Naďa S.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Naďa S.] Takže jsem vopravdu. Nikde jinde nespala než doma. [mluvčí: Naďa S.] Když už jsme pak byli větší. A taky jsme ještě chodívali pást tak jsme u kaple. Tam jak teďka jsou ty záhonky udělaný. Tak <překryv mluvčích> mezi </překryv mluvčích> kaplou a silnicou tam jsme hrávali vybíjenou. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] Tak tak to byly takový naše dětský hry. [mluvčí: Naďa S.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Naďa S.] Kolo? [mluvčí: Naďa S.] Měla jsem kolo ale jako přes den jsem na kole vůbec nesměla jezdit tak jak dneska děcka jezdijou se projet na kole. Tak. K* kdepak. To. To na to nebyl čas. My jsme museli aspoň pást ty husy. Když už teda nic jinýho tak jsme. [mluvčí: Naďa S.] Ale tak takže že jo. To. Vobešlo vopravdu na švihadlo. [mluvčí: Naďa S.] <překryv mluvčích> jinak nic </překryv mluvčích>. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> a tak na cos </překryv mluvčích> to kolo teda měla? [mluvčí: Naďa S.] No jenom do školy jsem na ňom <překryv mluvčích> jezdila </překryv mluvčích>. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích> aha.

0226-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: Pomoc v domácnosti, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Miluše V.] Pamatuješ si jaký konkrétní práce jste doma dělávali? [mluvčí: Naďa S.] Když jsme chystali pro dobytek. Třeba večerní krmení. Tak to obnášelo to že. Odpoledne maminka řekla. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Naďa S.] Jdeme snášet. [mluvčí: Naďa S.] A snášet znamenalo to. Že se ze stodole navozilo do maštale všechno co bude k tomu večernímu krmení potřeba. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Naďa S.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Naďa S.] pod kolňou byla taková přípravná místnost kde se řezala burina. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Naďa S.] Na řepáku řepák se. Byl teda na elektriku. Takže do toho řepáku se ta burina musela naházet. Nařezat a vod* vodvézt do tý maštale na. Na. Na kotouči. [mluvčí: Naďa S.] No a. V tý maštali byla velikánská kalička hliněná krásná. Kam se teda. To ty všechny ingredience který byly potřeba. Daly. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Naďa S.] Nasypala se tam ta nařezaná řepa potom se tam. Nasypalo. Nasypala se tam sláma která byla nařezaná na krátko. [mluvčí: Naďa S.] Nasypalo se mezi to. Vobilí který teda tatínek v tom šroťáku našrotoval. [mluvčí: Naďa S.] A tým se to jakoby zasypalo to vždycky maminka nachystala a my. Už který už my větší který jsme tam došahli tak jsme se museli předklonit pře*. Přes tu kaličku a prostě se to rukama promíchalo. [mluvčí: Naďa S.] A pak se to ještě spařovalo horkou vodou a to bylo jakoby krmení teda který se. Potom dalo do kýblů a roznášelo se to tomu <překryv mluvčích> dobytku </překryv mluvčích>. Jakoby do žlabu se jim to dávalo. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] Ale v tý době už měli jako dobytek už měl. Napaječky takže vodu jsme nenosili jenom tadyto krmení. [mluvčí: Naďa S.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Naďa S.] No a když sežrali teda tadyto z toho žlabu tak ještě večír než jsme vodcházeli. Tak se jim ještě muselo dát seno nahoru aby měli teda ještě potom něco suchýho. [mluvčí: Naďa S.] A kydalo se. Kydalo se taky ručně. Normálně vidlema. Nahazovalo se to na kotouč. [mluvčí: Naďa S.] A na dvoře bylo hnojniště do kterýho se to teda muselo vyvízt. [mluvčí: Naďa S.] A myslím si že vod tý doby co jsem kotouč utáhla. Takže jsem tuhle tuto prácu dělala dennodenně.

0227-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: Vánoce, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Miluše V.] Jak jste slavili Vánoce? [mluvčí: Miluše V.] Celkově jako když shrneš ten den vod rána až do večera. Byl to takovej sváteční den. Nebo jste to nějak moc <překryv mluvčích> neprožívali </překryv mluvčích>? [mluvčí: Naďa S.] <překryv mluvčích> ne </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (odkašlání). [mluvčí: Naďa S.] Vánoce dřív u nás nebejval sváteční den. Vánoce u nás začínaly štědrou večeřou. [mluvčí: Naďa S.] Protože tím že se muselo dopoledne nebo celej den. Vobstarat tenhle. Ten dobytek takže se. Běžně krmilo. Akorát že se teda v poledne nevařil voběd. [mluvčí: Naďa S.] A v poledne jsme vopravdu nedostali. Nic k jídlu než polívku abysme viděli to černý . To zlatý prasátko takže. To se. Nevařilo. [mluvčí: Naďa S.] A já si vždycky pamatuju jenom to že se chodívalo dřív krmit. [mluvčí: Naďa S.] Sotva se začalo roze* stmívat tak už. Maminka šla krmit abysme byli dřív <překryv mluvčích> hotoví </překryv mluvčích>. Protože se musel. Před. Večeřou pomodlit <překryv mluvčích> růženec </překryv mluvčích>. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] Takže a to bylo půl hodiny takže vždycky. Zhasla světlo a museli jsme teda bejt jenom při tým. Při tom světýlku z těch kamen. Který teda vopravdu tam ty zlatý prasátka ukazovaly. [mluvčí: Miluše V.] (pousmání). [mluvčí: Naďa S.] A to nám vždycky maminka říkala že to jsou ty zlatý prasátka. [mluvčí: Naďa S.] A při tom potmě jsme se teda ten. Růženec pomodlili a když jsme se pomodlili růženec. Tak teda byla ta štědrovečerní večeřa která teda taky nebejvala takhle bohatá. [mluvčí: Naďa S.] jako malý dítě s* myslím si. Že jsme nemívali ani žádný řízky nic. Že bejvala jenom čočková polívka <překryv mluvčích> a vánočka </překryv mluvčích>. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> ne? Ani ryba </překryv mluvčích> nebyla? [mluvčí: Naďa S.] Až potom pozdějc. Ale to už jsem byla vopravdu větší to už bábi s dědem nežili. [mluvčí: Naďa S.] To už jsme byli fakt fakt skoro dospělí. Tak potom jsme začali mívat filé. Rybí filé na řízky a bramborovej salát. [mluvčí: Naďa S.] Tak to už teda byla jako taková slavnostní večeřa. Ale dřív teda ne.

0228-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: Různá jídla, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Miluše V.] No ale třeba normálně když prostě nebyl žádnej svátek. Nikdo neměl narozeniny nebo tak tak jaký jste jedli jídla? [mluvčí: Miluše V.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Jaký jsme jedli jídla? [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] No jídla jsme jedli docela takový zajímavý. Myslím si že dneska bych to ani nejedla. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Protože tatínek mě* byl zvyklej na takovej způsob života kterej teda tam preferovala ta jeho matka která byla taková dominantní a tenkrát se vařily ty jídla takový jinačí. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Třeba jeho oblíbený jídlo mýho tatínka bylo šulíky a kyselý zelí. [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] Šulíky byly takový jakoby nočky z bramborovýho těsta navrch byla spařená krupica. Která teda byla vosolená a k tomu se jedlo uvařený kyselý zelí. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] No jestli to není něco jak třeba jsou teď halušky. Ne? [mluvčí: Miluše V.] N* <překryv mluvčích> n* <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] <překryv mluvčích> no něco podobnýho </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Nebo škubánky který jsem se teda nikdy nenaučila ani vařit protože jsem to neměla moc <překryv mluvčích> ráda </překryv mluvčích>. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> a není </překryv mluvčích> nejsou to ty šulíky s mákem škubánky? [mluvčí: Naďa S.] To ne. Škubánky to bylo takový . [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Maminka vždycky uvařila strašně velkej hrnec brambor. [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A když ty brambory byly hodně vařený. Hodně se musely uvařit. Až úplně až se ro* rozvářely tak vařečkou se v tom v těch bramborách nadělaly díry. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A do toho se jakoby zasejp* zasypala do těch horkejch do tý horký páry se zasypala h* jakoby mouka. Nevím jestli hrubá nebo polohrubá to nevím jaká mouka prostě mouka. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A jenom z tý spařený mouky a těch brambor se udělalo jakýsi takový těsto <překryv mluvčích> který se </překryv mluvčích> teda nelepilo. A z toho se potom vyhazovaly na kuthan takový nočky který se upekly v troubě. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> no a s čím </překryv mluvčích> se to jedlo? [mluvčí: Naďa S.] <překryv mluvčích> ale </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Naďa S.] No právě že někdo to dělal jakoby s mákem nasladko jako třeba se dělají <překryv mluvčích> šulíky </překryv mluvčích> ale u nás v Jiraticích se to dělalo taky s kyselým <překryv mluvčích> zelím </překryv mluvčích> jako taky <překryv mluvčích> naslano </překryv mluvčích>. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Miluše V.] Ale bez masa? [mluvčí: Naďa S.] Bez masa. [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] Ale v neděli jsme mívali každyj. Každou nedělu jsme mívali maso. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] V sobotu jenom někdy a v tejdnu úplně zcela výjimečně. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A třeba v sobotu. Když jsme byli doma. Tak jsme museli pomáhat nejvíc s těma buchtama protože se třeba koláče se dělaly na pět na <překryv mluvčích> šest plechů </překryv mluvčích> a to dalo vopravdu práce. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A dělali jsme malinký koláče povidlový z domácího povidlí nebo když se třeba vařilo povidlí tak jsme museli pomáhat. Museli jsme sbírat. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A tenkrát nebyly mražáky a tak se třeba ovoce uchovávalo tím způsobem že třeba damazíny to jsou takový ty <překryv mluvčích> kadlátka který </překryv mluvčích> nejdou vod pecky. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Tak damazínky. Jsme museli natrhat vždycky dvě a dvě k sobě. Aby měly stopečky aby to bylo <překryv mluvčích> takový ji* jako dvě dvě u sebe </překryv mluvčích> a na půdě s* byly navěšený špagáty a tam jsme ty damazínky navěsili. No a voni tam vydržely do Vánoc. Protože vono tam moc nemrzlo. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> aby se to dalo pověsit </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] No tak to uschlo ne? [mluvčí: Naďa S.] Vono <překryv mluvčích> to neuschlo. Vono to </překryv mluvčích> to jenom tak jako scvrklo se no a pak se z toho dělaly <překryv mluvčích> varhule v tejdnu </překryv mluvčích>. [mluvčí: Miluše V.] <unclear> 3 </unclear>. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm hmm </překryv mluvčích>.

0229-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: Vzpomínky na školu, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Miluše V.] Byl to jako velkej skok. Prostě jít ze základky v Polici a jakoby z Jiratic <překryv mluvčích> <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] <překryv mluvčích> pro mě strašně velkej </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] Pro mě strašně velkej. Protože já jsem byla zvyklá vopravdu jenom v Jiraticích. A v tý chalupě to že jsem chodila do školy. To už bylo takový já si myslím že jsem nikdy třeba nebyla když jsem byla jako dítě kromě toho že jsem měla tu zlomenou nohu. Ani třeba u doktora nebo jo. Pro mě to byl takovej úplně ohromnej skok. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Já jsem nevěděla vůbec do čeho jdu kam. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Ani jsem netušila. Co to bude vobnášet že zůstanu na internátě. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Naďa S.] Ale tým že jsem vlastně měla. Starší sestru. Která teda už na rok na tom <překryv mluvčích> internátě </překryv mluvčích> byla. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A vždycky jsem čekala. Kdy teda v pátek přijede a jak bude vyprávět a vona z toho byla docela nadšená. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Když Máňa. Vona byla taková docela taková <překryv mluvčích> světačka takže </překryv mluvčích> von* vona to nesla tak jako trošku lepší než já. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Miluše V.] Na jakým základě ses rozhodla že půjdeš zrovna do Slavonic?. <překryv mluvčích> tim že půjdeš si byla </překryv mluvčích> -. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (cinkání nádobí). [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] <překryv mluvčích> no já si myslím že </překryv mluvčích> jsem se nerozhodla že to prostě . [mluvčí: Naďa S.] Tenkrát. V tý době když já jsem vycházela školu tak to bylo tak. Že první nebo většinou to bylo tak že ten první z těch sourozenců musel jít do JZD. [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A tým že my jsme byly všechny holky a já jsem se dobře učila Máňa se dobře učila Marta se dobře učila takže my jsme byly furt jen holky tak tatínek řekl. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Máni. Seš první. Půjdeš do JZD. [mluvčí: Naďa S.] Tým že se dobře učila. Tak půjdeš prostě do š* do škole. Uděláš si střední školu. Půjdeš do Telče. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Že jo tenkrát pracovat v kanceláři to byla velká výhoda to to. Že jo. Nemuset <překryv mluvčích> pracovat </překryv mluvčích> rukama to to by chtěl <para type="přeřeknutí"> vejval </para> každej no ale mně už to bohužel umožněno nebylo. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] No a já že jsem byla teda druhá. Tak teda vod mala mi říkali. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A ty teda půjdeš. Někam dělat. [mluvčí: Naďa S.] No a když teda jsem teda vycházela tu školu. A když se teda začalo mluvit vo tom kam půjdu a já jsem chtěla vždycky dělat zahradnicu. [mluvčí: Miluše V.] (vydechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (cinkání nádobí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Mně se strašně líbilo v zahradnictví v Polici jsem. Když jsme šli ze školy. Tak jsme chodívali tam bylo takový malinký zahradnictví v zámku. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A když jsem věděla že že mám chvílu čas nebo že ne* doma nedostanem. Protože maminka taky kontrolova* do kolika máme školu a kdy se vrátíme z tý školy. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] (smích). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Tak jsme. Přes to zahradnictví chodili nebo vokolo já jsem tam strašně ráda nakukovala. [mluvčí: Naďa S.] Nebo v tý polední přestávce jsme tam šli a podívali se tam mně se tam hrozně líbilo. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] No ale naši řekli že teda do zahradnictví ne v Jemnici je Otavan. Tak půjdeš do Otavanu. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Takže tým <překryv mluvčích> nějak </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] Jako maminka sama uznala že jsem docela <para type="přeřeknutí"> zručná </para> manuálně což jsem teda byla. Protože já jsem ráda šila <překryv mluvčích> pletla </překryv mluvčích> na panenky jsem pletla. Šila. Háčkovala. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Maminka nás to všechno naučila vona byla taky docela manuálně zručná. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Vona když vycházela z* nebo když vyšla ze školy tak vona byla taky. Selská ze selskýho stavení dcerka a tý jako studovat vždycky říkala že chtěla bejt paní doktorkou ale že tatínek teda řekl že je ze selskýho. Tak bude sedlačka. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] (vydechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] No a tak teda šla do kláštera za a voni se tam učily jakoby bejt nebo učily se prostě bejt domácíma <překryv mluvčích> paníma </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] Učily se tam vařit. Šít. Vyšívat a tady takovýto věci. A vona byla maminka na to taky zručná já si myslím že jsem to hodně po ní zdědila. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] A takže tým že. Teda su. Manuálně zručná tak půjdu šít a hotovo. [mluvčí: Naďa S.] Tak jsem <unclear> 1 </unclear> v Otavanu cobydup. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí).

0230-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: Seznámení s manželem, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Miluše V.] (mlasknutí). [mluvčí: Miluše V.] Tak můžeš mi říct jak ses seznámila se svým manželem? [mluvčí: Naďa S.] No s manželem jsem se seznámila na zábavě. [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Ale ještě jsme ještě jsme spolu nezačali chodi*. [mluvčí: Naďa S.] (povzdech). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Byla jsem na na svý první zábavě v Jemnici vo pouti. [mluvčí: Miluše V.] U Barchanu. [mluvčí: Naďa S.] <překryv mluvčích> u Barchánu </překryv mluvčích>. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A děda tam byl asi na prvním vopušťáku. [mluvčí: Naďa S.] Když narukoval na vojnu tak tam byl na vopušťáku. Byl taky na zábavě a pořád pro mě chodil tancovat. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] (pousmání). [mluvčí: Naďa S.] Já jsem ještě moc tancovat neuměla ale von už uměl dobře tancovat. Von byl takovej docela šikovnej tanečník a já jsem vůbec nevěděla kdo to je. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (odkašlání). [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A když už po mě š* pro mě šel asi potřetí tancovat. Tak jsem utekla. [mluvčí: Miluše V.] (smích). [mluvčí: Naďa S.] Tak jsem se schovala a už jsem s ním nešla. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A jedna kamarádka mi říkala. [mluvčí: Naďa S.] A proč ses schovala. Proč s ním nech* neto proč proč *č před ním utíkáš? [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Já říkám. [mluvčí: Naďa S.] Protože je voják a já vojáky nemám ráda. [mluvčí: Miluše V.] (pousmání). [mluvčí: Miluše V.] (smích). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A vona říkala. [mluvčí: Naďa S.] A víš vůbec kdo to je?. [mluvčí: Naďa S.] Já říkám. [mluvčí: Naďa S.] No říkal mi že se jmenuje Jirka. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Vona říkala. [mluvčí: Naďa S.] Ale to je Radoťák to je z Radotic kluk. [mluvčí: Naďa S.] Říkám. [mluvčí: Naďa S.] Prosim tě a čí? [mluvčí: Naďa S.] No to prej je Nováků z Radotic. [mluvčí: Naďa S.] Takže tak jsem se teda dozvěděla že takovej černej hezkej chlapec je Nováků z Radotic. Tak to jsem se s ním p* poprvní seznámila a to jsem mu fakt utekla. Ale už už jsem se pak už jsem se mu neukázala. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Naďa S.] No a asi po a mezitím teda potom jsem se zamilovala do jinýho kluka. Ten se jmenoval taky Jirka a ten nebyl voják. Ten měl modrou knížku takže na <překryv mluvčích> vojně nebyl </překryv mluvčích> a s tím jsem chodila skoro dva roky. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A mezitím tadyten Jirka si dosloužil vojnu. A přišel z vojny a já jsem se tady s tímto zrovna rozešla a tento se vrátil a někde v Jemnici jsme se potkali v kině. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] To já už jsem bydlela v Jemnici na privátě protože jsem v tom Otavanu pracovala a já jsem dělala na směny. Takže mě autobus z Jiratic nejezdil. Z vodpolední směny. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Tak jsem. Když jsem měla vodpolední tak jsem tam bydlela a ráno jsem potom když jsem se vyspala tak jsem jela domů navobědvala jsem se a jela jsem zase na kole na <překryv mluvčích> vodpolední. Takže </překryv mluvčích> jsem jezdívala jakoby na kole domů v létě. [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] No ale musela sem tam ten byt mít ještě s jednou <překryv mluvčích> kamarádkou </překryv mluvčích> jsme tam bydlely. [mluvčí: Naďa S.] (vydechnutí). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (mlasknutí). [mluvčí: Naďa S.] A takže že jo. Taky jsme se tam někdy nudily tak jsme třeba šly do kina <unclear> 2 </unclear>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] V kině jsem ho poznala nebo tam jsem se s ním setkala. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] No a tak nějak jsme se tam dali do řeči. No a hnedka hnedka jsme si tak nějak dali schůzku a to že jo tenkrát do kina to bylo takový moderní to když se <unclear> 1 </unclear> se šlo buďto na zábavu nebo do kina jinak <překryv mluvčích> jinačí </překryv mluvčích> kulturní vyžití na těch vesnicích ani nebylo. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] (smích). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] Takže v Polici se hrálo kino v tý době. [mluvčí: Miluše V.] To bylo letní ne. Kino? [mluvčí: Naďa S.] Ne. To bylo normálně kino. Který bylo tam v Polici v zámku. [mluvčí: Miluše V.] Vevnitř. [mluvčí: Naďa S.] Vevnitř. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Naďa S.] <překryv mluvčích> <unclear> to </unclear> tam </překryv mluvčích> i jako děti jsme chodili se školou. Do toho kina vždycky jednou za měsíc nebo tak na nějakej takovej ten nějakej ten budovatelskej film. To nám pouštěli nebo Gagarina že jo tenkrát vzlítl do do vesmíru to byly takový aktuální. Tak na to na to jsme chodili. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Miluše V.] (pousmání). [mluvčí: Miluše V.] (smích). [mluvčí: Miluše V.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí). [mluvčí: Naďa S.] A takže mě pozval do toho kina do Police. Tak v Polici jsme se sešli podruhý no a potom už jsme spolu <para type="šeptem"> cho* </para> začali chodit a a -. [mluvčí: Naďa S.] (nadechnutí).

0231-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: Seznámení s manželkou, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Miluše V.] A řekneš mi jak ses seznámil se svou manželkou? [mluvčí: Robin K.] léta utíkaly. [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] Já jsem si našel děvče s kterým jsme. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] když jsem vyšel školu. Ve čtrnácti letech tak jsem si našel děvče. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Shodou okolností až jsem to poznal tak vona byla. Na nervy. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Došlo to tak daleko že. Vona byla z Pálovic a došlo to tak daleko že musela jít do Jihlavy na léčení. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] A byla tam poměrně dost dlouho. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Já když. Když. Zkrátka naši mi jako n*. Nebránili nebo n*. Ale věděl jsem že to nemá cenu. [mluvčí: Robin K.] No já jsem se toho bál! [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Jo a tak jsem se s ňou tak nějak rozešel. V dobrým. Já jsem jí řekl že se toho zkrátka bojím a. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] No to čas byla jako žádnej si jí nevšímal. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] Až potom se našel. Nějakej kluk z Menhartic a vzal si ji. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] A měli spolu dvě děti a voba byli chudáci. [mluvčí: Miluše V.] Hmm. [mluvčí: Robin K.] Jo. [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] nevěděl jsem zkrátka co a jak. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] No a Beďák Nováků byli jsme pořád jako kamarádi tak našel si děvče a říkal. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Pojď. Pojď se mnou do Kostník k muzice. [mluvčí: Robin K.] No tak já jsem s ním šel. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Když jsem tam přišel tak jsem s*. Stál u dveří a díval jsem se takhle. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] A najednou tam tak u jeviště vyšla taková děvčica a takhle se zadívala a vrátila se za děvčatama zpátky. [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] A co jim říkala. To já jsem nevěděl. [mluvčí: Robin K.] No a já jsem šel pro ni tancovat. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] No a <překryv mluvčích> když jsme vodtancovali </překryv mluvčích> tak jí říkám. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> a to byl* a to byla bábi </překryv mluvčích>? [mluvčí: Robin K.] Musíš jít. Za děvčatama?. [mluvčí: Robin K.] Nemusím. [mluvčí: Robin K.] No tak jsme t*. Spolu byli celej večír no a vona to byla má. Manželka. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk).

0232-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: Jak jsme si dříve hrávali, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Miluše V.] A třeba ještě kdyby sis vzpomněl když #s byl malej tak. To ještě přece nebylo tolik hraček jak je teď tak pamatuješ si s čím sis hrával? [mluvčí: Robin K.] Takhle když mi byly čtyři roky tak tady u nás. Místo čeledína. Byl nějakej strejc Jirka. [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] A. Von. Se voženil do Ostojkovic tam se nějak nepohodl a von vodtud utekl. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] A tam jak maj Hruškovi kuchyň tak tam. Von. Byl nastěhovanej. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] A ve čtyřech. Letech jel do Jemnice. S k*. Se štarijákem a s jednou <překryv mluvčích> kobylou </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> s čím </překryv mluvčích> s čím? [mluvčí: Robin K.] no to byl jak bych ti to řekl? [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] Tak jak máme ve stodoli jak je jak je tam. Jak jsou na tom ty brány tak tomu se říkalo. Štariják. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] A s tím se jezdívalo do Jemnice nakupovat s jednou kobylou. [mluvčí: Miluše V.] Štariják? [mluvčí: Robin K.] No. Š*. No. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (kašel). [mluvčí: Robin K.] Mně když bylo osm. Šest anebo. Sedm let tak jsme měli starou kobylu a já už jsem jezdil s bábi. Do Jemnice. [mluvčí: Robin K.] (mlasknutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] V sedmi letech jsem stačil tu kobylu ukočírovat. Tenkrát nejezdilo tolik aut jo. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] A když si vzpomeneš děcku který je mu dneska sedm let že. Že si zkrátka do* dojel do Jemnice a stačil. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Nebo když matka jela do Vysočan no tak já jsem s jednou kobylou ji tam zavezl. [mluvčí: Robin K.] Vod sedmi let jsem s ňou jezdil do do Jemnice a do Vysočan. [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Miluše V.] No a jak #s říkal že jste si tady. S čím jste si teda hrávali víš t*? [mluvčí: Robin K.] V tejch š* čtyřech letech mi ten strejc. Koupil to malý kolo. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] A to bylo to děcka z celý vsi chodily se na tom. Kole vozit. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] U Nováků jsme. Si hrávali na písku.

0233-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Jiratice, Téma: Zabíjačky, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Miluše V.] Jo a ještě třeba mi řekni to jak to probíhalo když tady byla zabijačka tak co se všechno muselo nachystat. A jak to všechno bylo. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Robin K.] Takhle co si pamatuju. Tak pokud se hospodařilo soukromě tak každý rok kdo měl. [mluvčí: Robin K.] (odkašlání). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Tady bylo deset zemědělských usedlostí a každý rok musel někdo. Držet kanca. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Robin K.] A lidi který měli. Prasnice tak je. Sem vodili a. Ten kanec zkrátka byl. Jako. Že s* se udržoval ten chod těch prasat . [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] zkrátka . Že ty prasnice. Ten kanec vobsloužil. Že měly malý prasata. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] když jako takovej zážitek když naši měli toho kanca tak. Když uplynul ten rok tak ho nechali vyřezat a vykrmili ho. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (kašel). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] A když ho zabili tak naškvařili osmdesát litrů sádla. [mluvčí: Robin K.] Takže von měl vokolo čtyřech metráků. [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] No jak bych ti to řekl byla to pořádná zabíračka. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Robin K.] Vono ta práca v tom zemědělství dodneška. <překryv mluvčích> není </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> a a co </překryv mluvčích> a co všechno se na tý zabijačce musí dělat já si to tak nějak moc nepamatuju. [mluvčí: Robin K.] No tak když . Přiš* když se zkrátka to prase vykrmilo. Do váhy. Víc jak dva metráky tak se pozval. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Tady u Hrušků. Byl. Hruška. Von byl řezník tak přišel měl takovej váleček. To byla pistola jo. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] to. Prase který. Se zabí* chtělo zabíjet. Tak se mu dala. Na přední nohu uvázala lana vyhnalo se ven ten řezník mu tu pistolu dal takhle na čelo. Zmáčkl. Vono mu to prorazilo lebku. Vono se svalilo. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Tak. Ho tam. Za tu přední nohu drželo když ho aby mu vytekla krev tak mu propíchl tadyto přeřízl. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] No potom se vopařilo. Dalo byl pařák sto litrů vody jo. [mluvčí: Robin K.] (odkašlání). [mluvčí: Robin K.] To prase se tam dalo polilo se prvně vlažnou vodou. Vyčistilo. [mluvčí: Robin K.] A musel se vodevzdávat krupon. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Z těch zad ta kůža se musela stáhnout a to se muselo vodevzdávat. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] No když když se to stáhlo tak se. Pověsilo na rýnu jo. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (odkašlání). [mluvčí: Robin K.] A když se pověsilo na rýnu tak to. Rozřízl ho vyndal střeva. [mluvčí: Robin K.] potom. To rozřízl ho na půlku a ještě tu půlku na čtvrtky a pověsil to na rýnu. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (odkašlání). [mluvčí: Robin K.] No a začal se ta jedna čtvrtka se vzala na vál stáhl se špek ten špek se nechal v trokách. Von. Zchladl. [mluvčí: Robin K.] Potom se to vzalo do kuchyně. [mluvčí: Robin K.] Tam už byli připravený. Lidi. Který to . To š*. To. Ten špek pokrájeli. Na na škvarky to se vyškvařilo. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (odkašlání). [mluvčí: Robin K.] A. Maso se. Když. Dokud se nezavářelo. Tak se dávalo do škopa. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Prosolilo. Počesnekovalo a když. Když bylo potom. Naležený. Tak se z toho škopa -. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Bylo to pod šroubem. Jo a tak se z. Toho škopa. To maso. Bralo. Na vobědy. Na večeře co bylo potřeba. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] Co. Co zbylo tak se potom uudilo. A bylo uzený maso. [mluvčí: Robin K.] (nadechnutí). [mluvčí: Robin K.] No a š* byly škvarky bylo sádlo bylo maso. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Robin K.] No a tak vobědy žádný nebyly tak jak jsou <překryv mluvčích> teď </překryv mluvčích> jo to. To všechno musela musela hospodyň zastat. Tu prácu všechnu. [mluvčí: Robin K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Miluše V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>.

0234-C-CEM-2013-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Dětství, sourozenci, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Karolína T.] A vy jste odjakživa v Postřekově? [mluvčí: Beáta C.] No. [mluvčí: Karolína T.] Jo? [mluvčí: Karolína T.] Ses tady i narodila? [mluvčí: Beáta C.] Ano. Tady u kapličky. Jak je ta kaplička nahoře. [mluvčí: Karolína T.] (mlasknutí). [mluvčí: Karolína T.] Jo. [mluvčí: Beáta C.] Tady v Postřekově veprostřed vsi je taková kaple +. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] + tam dělají mši. Dneska ještě. [mluvčí: Karolína T.] Jo? No. Dneska je sobota. Zítra bude. V neděli. [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Beáta C.] V neděli bude. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Hmm tak tam nad tú kapličkú ještě jsem se narodila. [mluvčí: Karolína T.] Jo. [mluvčí: Beáta C.] Tam ještě jsou nějaký baráky a. [mluvčí: Karolína T.] Ještě ty starý. [mluvčí: Karolína T.] A měla jste nějaký sourozence? [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Beáta C.] Měla jsem. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Beáta C.] Nás bylo hromadu jenomže vždycky někdo zemřel a mužský. Naši tátové. Ty chodili ještě do války. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] Jakej vy jste ročník. Narozená? [mluvčí: Beáta C.] Dvacet jedna. [mluvčí: Karolína T.] <para type="šeptem"> dvacet jedna </para>. No. Tak to jo. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Tak to jste i vy zažila vlastně celou druhou <překryv mluvčích> světovou </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> to ještě </překryv mluvčích> táta přišel z války a potom já teprve jsem se narodila. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] A mi už umřela sestra když mi bylo osm osm let. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Beáta C.] Tak ta se vdávala tý bylo osmnáct let ta se vdávala a potom do Klenčí někam se vdávala. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] A potom se sem vždycky chodila podívat. Když maminka byla v lese . V poli jestli tu nepotřebuje něco udělat. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Protože tam. V Klenčí voni ještě to. Neměli předaný tak tam byli jenom tak jako. Na bytě. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Karolína T.] A vy jste tady měli hospodářství. V Postřekově? [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Beáta C.] Jo. [mluvčí: Karolína T.] Jo. [mluvčí: Beáta C.] A tak ta se sem chodila dívat. [mluvčí: Beáta C.] A. Co. Nám se líhly kuřátka jestli víte co to znamená. [mluvčí: Karolína T.] Vím. My máme doma hospodářství. [mluvčí: Beáta C.] Co? [mluvčí: Karolína T.] Že máme doma hospodářství. [mluvčí: Beáta C.] Tak to víte jo? [mluvčí: Karolína T.] Jo. [mluvčí: Beáta C.] Kuřátka. Se nám líhly. A vona se šla na to dívat. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Beáta C.] A nahoře bylo takový počasí a vona lezla takhle. [mluvčí: Beáta C.] My mívali takovij chlív nahoře vespod byly prasátka a nad tím byl ještě takovij chlív tam se lezlo po takovým malým žebříčku podívat se jestli se už z toho líhne ty kuřátka. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Tak vona se tam šla podívat a nýčko přišel takovij vichr velký a jak vona tam byla nahoře tak jí to vrazilo do uší a to už jí potom nepovolilo. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Beáta C.] Potom ji to strašně bolelo. [mluvčí: Beáta C.] Moc lékařů tu nebylo. [mluvčí: Beáta C.] Ta šla k lékaři nějakýmu. Starýmu v Klenčí no a ten už jí na to nic nedal. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] A tak potom už šlo jít ještě do nemocnici. A to už řekli. Že už je pozdě. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] A tak potom už prostě +. [mluvčí: Karolína T.] Takhle mladá <překryv mluvčích> zemřela </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] + <překryv mluvčích> přišla </překryv mluvčích> +. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] + že je nemocná. Že tu bude u nás ležet u těch rodičů protože v Klenčí její muž měl to hospodářství. A měl starú mámu. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] To už taky nic moc nemohla dělat. [mluvčí: Beáta C.] A ta tý řekli aby šla sem do Postřekova aby ji tu bab*. Maminka její. Ošetřovala. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Tak tu byla a tu zemřela. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] A mně bylo osm let. To si pamatuju dodneska. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Karolína T.] A vy jste byla nejmladší z těch sourozenců? [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] Jo. [mluvčí: Beáta C.] Já jsem byla nejmladší. [mluvčí: Karolína T.] Hmm.

0235-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Pravnuci, hospodářství, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Karolína T.] Budete prababička. Co? Brzo. [mluvčí: Beáta C.] Hmm vždyť to <unclear> už jsem </unclear> tutim dětom taky <překryv mluvčích> prababička </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> no vlastně </překryv mluvčích> jo. To <překryv mluvčích> je pravda </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích> hmm. [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] No. [mluvčí: Beáta C.] Tutim dětom <unclear> už jsem </unclear> prababička. [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] To je radost. Co? [mluvčí: Beáta C.] Co? [mluvčí: Karolína T.] To je radost. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Beáta C.] Jo. Někdy poslouchaj. Někdy ne. <překryv mluvčích> takhle </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] Ty jsi teda čida. [mluvčí: Metoděj C.] Čida. [mluvčí: Metoděj C.] To si teda musíte napsat. Co to je čida. [mluvčí: Karolína T.] Co to je? [mluvčí: Metoděj C.] To je jako zlobič. Nebo. Rošťák. Tak <překryv mluvčích> je to </překryv mluvčích> čída. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> tak </překryv mluvčích>? [mluvčí: Beáta C.] To všechno jí nepovídij. [mluvčí: Metoděj C.] To je úžasný slovo. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] Já si to napíšu. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Beáta C.] To všechno nepovídij. [mluvčí: Beáta C.] To já se s ním vadím a všechno mu řeknu. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] A vy jste třeba nepomáhala v zemědělství přes léto. Vy jste chodila do školy. Normálně? [mluvčí: Beáta C.] Ale copak vás to napadá. My jsme dělali v poli a +. [mluvčí: Karolína T.] Ještě <překryv mluvčích> do školy jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Beáta C.] + <překryv mluvčích> do školy </překryv mluvčích> a zase eš* zase do pole. A všechno <překryv mluvčích> možný </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] My jsme museli ja* pracovat pořád. [mluvčí: ] (smích více mluvčích najednou). [mluvčí: Beáta C.] Jak jsme drobíček mohli. Tak jsme museli pracovat. [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] Tady to ale není moc úrodný. Že ne?. Okolo. Okolo Postřekova nebo bylo <překryv mluvčích> to </překryv mluvčích>? [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> ale </překryv mluvčích> jo. [mluvčí: Karolína T.] Jo. [mluvčí: Beáta C.] My jsme byli spokojený <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. Hmm. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] Copak jste pěstovali všechno? [mluvčí: Beáta C.] No normální. Obilí <překryv mluvčích> a </překryv mluvčích> +. [mluvčí: Karolína T.] Brambory. Obilí. [mluvčí: Beáta C.] + a brambory +. [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] + a jinýho asi nic. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Karolína T.] Takže tatínek taky byl zemědělec. A maminka mu pomáhala? [mluvčí: Beáta C.] Samo sebú. [mluvčí: Karolína T.] Jo. [mluvčí: Beáta C.] Tu nechodili ženský do prácí. [mluvčí: Beáta C.] Vůbec ne. [mluvčí: ] (zvuk z televize). [mluvčí: Beáta C.] Ani jedna ženská do prácí. [mluvčí: Beáta C.] Jestli takhle něke jenom tuší. Nebo něco. Jinak nic. [mluvčí: Karolína T.] Hmm.

0236-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Výroba krajek I, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] A dělala vaše maminka krajky? Uměla <překryv mluvčích> dělat </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> to je samosebú to dělal každý. [mluvčí: Karolína T.] Jo? [mluvčí: Beáta C.] Vždyť já jich tam mám plno ještě uděláno to se musíte jít podívat. [mluvčí: Karolína T.] Tak jo tak potom se půjdem -. [mluvčí: Beáta C.] Ale to už nic není tuto. [mluvčí: Beáta C.] Napřed jsme dělaly metrový. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] To jsme dělaly takový to jsme měly takovú <překryv mluvčích> palici </překryv mluvčích> jako když jste to <unclear> sroluju </unclear> a potom jsme měly takový podstaveček tomu jsme říkaly sáňky na to jsme tu palici posadily. [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> ahoj </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] A my jsme tam mohly píchat špendlíky aby se nám to nevotáčelo. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Hmm tak to jsme dělaly v každým baráku no. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice).

0237-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Výroba krajek II, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] A vy umíte taky dělat krajky ještě <překryv mluvčích> to umíte </překryv mluvčích>? [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> no pravda </překryv mluvčích> my jsme prodali krajek a Němcom. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] A ty platili. [mluvčí: Karolína T.] (pousmání). [mluvčí: Beáta C.] Ty sem jezdili z <unclear> 1 </unclear> ty chtěli potom my jsme potom dělali jako ty obrázky hvězdu <překryv mluvčích> a košíček </překryv mluvčích> a takový to. To tam. To já tam ještě mám teda za sklem. [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] (mlasknutí). [mluvčí: Beáta C.] Ale to jsme toho měli. [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Beáta C.] Tu takovú do vokna jsme to potom věšeli takovú takovú hvězdu velikánskú a to jsme připíchávali vždycky do vokna to byla taková paráda jako <překryv mluvčích> záclony </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] No to jsme dělaly pořád a to se těm Němcům tuze líbilo. [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Beáta C.] A ty přijeli každej týden třebas tři nebo čtyři a vykoupili nám všechno co jsme měli a dobře platili na všechno. [mluvčí: Karolína T.] Hmm <překryv mluvčích> tak bylo </překryv mluvčích> pak dobře žít. [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> moc </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] Co? [mluvčí: Karolína T.] Pak bylo dobře žít s nima. [mluvčí: Beáta C.] No jo když jsme byli chudáci my jsme nic <překryv mluvčích> jinýho neměli </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] My jsme nic jinýho neměli <překryv mluvčích> jenom paličkovali </překryv mluvčích> takhle a +. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] + my jsme přišly ze školy a chodily na návštěvu je* jedna druhý a zase ta to uměla a my ne tak jsme se to učily a -. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Karolína T.] Ale ona tady byla i nějaká škola. Že jo. Taková. Kde to učili. Krajkářská. Nebyla? [mluvčí: Beáta C.] Tady <překryv mluvčích> ne </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> v Postřekově </překryv mluvčích> ne. [mluvčí: Beáta C.] To byly jenom nějaký ženský který jako z Německa tu měly nějaký příbuzný a tak k tim jsme se to někdy učily ch* <překryv mluvčích> chodit </překryv mluvčích> prostě dělat. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>.

0238-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Vzpomínky na vdávání, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] A kdy vy jste se vdávala. V kolika letech? [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] Jednadvacet asi nebo dvacet? [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Beáta C.] Vokolo dvacíti. [mluvčí: Karolína T.] Takže za války? [mluvčí: Beáta C.] Co? [mluvčí: Karolína T.] Za války? [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] (dlouhá pauza). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Beáta C.] Tenkrát jsme chodili do Klenčí pěšky se voddávat. [mluvčí: Beáta C.] (dlouhá pauza). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] Tam i zpátky. [mluvčí: Beáta C.] Ať pršelo nebo padal sníh tam jsme byli vobjednaní my jsme tam chodili pořád do kostela <překryv mluvčích> každú </překryv mluvčích> neděli. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] (mlasknutí). [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Beáta C.] Ať jsme dělali co chtěli každú neděli jsme šli do Klenčí do kostela. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] V osm hodin tam byla mše svatá. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] (mlasknutí). [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Beáta C.] Tu v Postřekově byla málokdy. [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Beáta C.] Von tu byl taky nějaký farář ale to von byl starý tak ten někdy taky si tu udělal mši v tu tu v tý kapli. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Beáta C.] (mlasknutí). [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Beáta C.] No ale von už moc nemoh. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> to von </překryv mluvčích> byl starý to byl rodák postřekovskij a von někde bydle* někde dělal ale to já si už nepamatuju <para type="šeptem"> kde dělal </para>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] Hmm. [mluvčí: Karolína T.] A to jste se vdávala v kroji. Že jo. Ještě? [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] No to víte napřed jsme se jinak nevdávali. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] V šatech. Vždyť je to tam na fotce. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] Takový bleděmodrý šaty jsme měly sukni jupku no a věneček a nic jinýho. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Karolína T.] (mlasknutí). [mluvčí: Karolína T.] A váš muž taky? [mluvčí: Karolína T.] Taky měl kroj? [mluvčí: Beáta C.] Ne ne. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Mužský neměli kroje na vdáváň* na svatbu. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] (mlasknutí). [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Beáta C.] Ti měli jenom normální černý šaty. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Karolína T.] (mlasknutí). [mluvčí: Karolína T.] A družičky taky byly oblečený měly ty červený šaty. Nebo neměly? [mluvčí: Beáta C.] Co? [mluvčí: Karolína T.] Družičky měly ty <překryv mluvčích> červený šaty jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> družičky. Jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] Ty byly jako jako nevěsta prostě. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Ta měla no ty červený jak říkáte co s* ale ty měly zase nevěsta měla modrý a tuty měly potom barevný sukně to bylo jako šerky jsme říkali a jupku přes to a přes to s* to bylo přes ještě přes to a a přes to zase šátek barevný barevný ještě a to to jsme toho každij se vyparádil jak moh. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] (dlouhá pauza). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] (mlasknutí). [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Beáta C.] Na co měl. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] Když jsme neměli hnedle nic. [mluvčí: Karolína T.] To jste šli celý průvod až do Klenčí jo. <překryv mluvčích> vždycky </překryv mluvčích>? [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> celij </překryv mluvčích> průvod až do Klenčí ať pršelo nebo bylo hezky. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Beáta C.] To jsme šli <překryv mluvčích> pořád </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] Ženichově nevěstě drželi deštník a jinak každý pláštěnky tu* tuto jsme vůbec neznali. [mluvčí: Karolína T.] (pousmání). [mluvčí: ] (rušivý zvuk).

0239-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Různá oblastní jídla, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Karolína T.] Víte co mě zajímá? Co se tady vařilo když vlastně nebylo já nevím něco z brambor nějaký speciální jídla co se <překryv mluvčích> dělala <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] (nadechnutí). [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> to víte že jo </překryv mluvčích>. Maltošny vy nevíte co to <překryv mluvčích> je </překryv mluvčích>? [mluvčí: Karolína T.] <para type="se smíchem"> <překryv mluvčích> nevím </překryv mluvčích> právě mě to <překryv mluvčích> strašně zajímá </překryv mluvčích> </para>. [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> no my <para type="se smíchem"> jsme je </překryv mluvčích> měli v* předvčírem </para>. [mluvčí: Karolína T.] (pousmání). [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Beáta C.] Mladý to chtěli <para type="se smíchem"> nýčkon </para> tak já jsem to napřed dělala ale nýčko už nemůžu když jsem na vozíku. [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] Protože by mi museli přinést mouku všechno dokud jsem si to všechno přinesla tak já jsem jim to pekla každú chvíli <překryv mluvčích> bramborovij </překryv mluvčích> toč a samý takový. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> a co </překryv mluvčích> to je teda. Jak se to dělá? [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] Jéjej. Všecko z brambory a <překryv mluvčích> tuze </překryv mluvčích> dobrý. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] To jste měli přijít o den spíš ještě byste byli dostali ten bramborovij štrúdl. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Beáta C.] Hmm my tomu říkáme maltošna. [mluvčí: Karolína T.] (vydechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> co ten malij kluk </překryv mluvčích> ten furt vzpomínal že jsem jim je dělala a ta holka taky. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> štrúdl. Hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> voni mi </překryv mluvčích> potom pomáhali to dávat do trouby a tuto všechno anebo to pleskat na pekáč a to se jí všechno. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] Tak mi to pomohli nastrouhat jabka brambory a všechno a já jsem to potom pekla a voni to jedli jako divoký všichni. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Beáta C.] Všichni. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] Mladý jako starý. [mluvčí: Karolína T.] Hmm a to je sladký? To je jako štrúdl. Akorát že z brambor? [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Jo? [mluvčí: Beáta C.] Vařený brambory se voloupají nastrouhají. [mluvčí: Beáta C.] (mlasknutí). [mluvčí: Beáta C.] Potom se to vosolí dá se tam mouka a míchá se to s rukama +. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] + až prostě je to jako těsto. [mluvčí: Beáta C.] Pak se namaže pekáč a na ten pekáč se to rozpleská. [mluvčí: Beáta C.] (mlasknutí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Beáta C.] A my jsme to teda někdy zavalovali dali jsme dovnitř potom ty jabka ještě jsme to zabalili a takže to bylo takhle vysoký než se to upeklo. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] A nýčko teda už to jenom dělají jenom tak po pekáči a ty jabka na to nahoru. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] A dá se to péct až je to pečený tak se to vom*. Vocukruje a vomastí a už to můžete jíst. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] To je dobrota. [mluvčí: Metoděj C.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Tuten kluk to chtěl. Tak mu to máma jeho máma musela udělat. [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Protože voni to ještě neumí moc a já už to nemůžu dělat tak. To musí dělat voni. [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Metoděj C.] Hmm <unclear> 1 </unclear>. [mluvčí: Karolína T.] (pousmání). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] A jaký jídlo vy jste měla ráda když jste byla malá. Co vám dělala <překryv mluvčích> maminka </překryv mluvčích>? [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> všechno </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] Všechno. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] Toč a mlíko normální toč jakpak bych vám to řekla no normální zadělanij toč copak jako se dělají vdolky <překryv mluvčích> podobnýho něco </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] Jenomže to zase dali na pekáč. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] No. [mluvčí: Beáta C.] Potom se převařilo mlíko a my jsme si je dali do talíře a ten toč jsme tam nadrobili a pak jsme to jedli. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] (mlasknutí). [mluvčí: Beáta C.] Nevím co ještě jsme vařili. Slejšky a všechno. [mluvčí: Beáta C.] To teď nevíte ještě co je. [mluvčí: Karolína T.] (mlasknutí). [mluvčí: Karolína T.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Šlejšky znám. [mluvčí: Beáta C.] Jo no tak. No. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Slejšky jenom tak obyčejně někdy zapečený no lecco holt no. [mluvčí: Beáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] (mlasknutí). [mluvčí: Karolína T.] A nějaký zvláštňí polívky se tady dělaj? [mluvčí: Beáta C.] A zvláštní jsme nedělali. [mluvčí: Karolína T.] No jo. [mluvčí: Beáta C.] A dělaly se takový nějaký. [mluvčí: Beáta C.] Taky se něco upeklo dala se vařit voda a potom jsme to tam nakrájeli a vejce do toho. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] (mlasknutí). [mluvčí: Beáta C.] Jinak polívky asi zvláštní žádný. [mluvčí: Karolína T.] A jaký jste dělali polívky? [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] Nudličkový a všelijaký. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Karolína T.] Třeba šťovíkačku jste nedělali? [mluvčí: Beáta C.] <překryv mluvčích> co </překryv mluvčích>? [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> šť* </překryv mluvčích>. Šťovíkovou polívku. [mluvčí: Beáta C.] My ne ale někdo ji dělal. [mluvčí: Karolína T.] Jo? [mluvčí: Beáta C.] Jo. [mluvčí: Karolína T.] Dělají to tady lidi? [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] Dělali ji <překryv mluvčích> ale nýčko </překryv mluvčích> už ne. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] Tuty mladý už to <překryv mluvčích> nechtějí aby </překryv mluvčích> to dělali <unclear> 1 </unclear>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] To je moc dobrá polívka. [mluvčí: Beáta C.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Já ji moc neměla ráda. [mluvčí: Karolína T.] Ne? [mluvčí: Beáta C.] Ne. [mluvčí: Karolína T.] Mně ji dělá babička. Pořád. Já ji mám strašně ráda. [mluvčí: Beáta C.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Jo to pravda já vám to věřím každij jsme měli něco <překryv mluvčích> rádi </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>.

0240-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Jak manžel jezdil za prací, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Beáta C.] Můj muž jezdil do Prahy na práci. [mluvčí: Beáta C.] Ten tu měl toho známýho faráře a. Tomu faráři se tuze líbil. Že tam. Pořád vždycky ž* že di* jedú vokolo ze š*. S s jeho rodičema z poli tak že vždycky ho pěkně zdraví. [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: ] (nesrozumitelný hovor více mluvčích najednou). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] A tak chtěl s ním. Si vždycky popovídat. [mluvčí: Beáta C.] Nu a von se potom učil. Zámečníkem v Poběžovicích a tumty tady vodsud chodil pěšky do Poběžovic. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Beáta C.] Tam celý deň dělat. A pak zase zpátky zase pěšky. [mluvčí: Karolína T.] Tady nebyla práce v Postřekově. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] A ten potom mu řek jestli jo. Co dělá a potom se aby mu mistr napsal to co umí dělat. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Beáta C.] Tak von mu to potom přines z těch Poběžovic +. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] + a von mu potom povídal. [mluvčí: Beáta C.] A nechtěl bys jít pracovat do Prahy dělal soustružníka a prostě ještě tuty všecky práce. Co je vokolo. [mluvčí: Beáta C.] On mu řek. [mluvčí: Beáta C.] Jo. Pročpak bysem tam nechtěl jít dělat. Je to daleko ale. [mluvčí: Beáta C.] Nu já bych tě tam našel práci ale to by jsi musel týdně jezdit sem. I tam. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] A von mu řek. [mluvčí: Beáta C.] Já to zkusím když mně to bude pas*. Vyhovovat tak to udělám. [mluvčí: Beáta C.] Tak potom tam von mu tam zavolal tutyn farář a von potom se mu tam šel ukázat do tý Prahy a tam ten mu vodpověděl faráři. Nebo sem přišel za ním a chtěl ještě vo ňom něco vědět. [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Beáta C.] A když farář mu řek že je to pořádnij člověk kterýmu se chce pracovat tak jestli může. Aby ho tam nechal. [mluvčí: Beáta C.] A to bylo někdy nějaký pěkný místo u nějaký. Elektrárny a tak mu řek. [mluvčí: Beáta C.] Jo že bude pracovat když mu to bude vyhovovat drobet nu. A jezdit taky. [mluvčí: Beáta C.] Nu tak potom jezdil domů jezdil v sobotu večer . Nu v sobotu večer. Nebo vodpoledne ve čtyři hodiny vlakem. Z Prahy až sem a zpátky jezdil každú neděli ve čtyři hodiny. Do Prahy. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Karolína T.] Takže tady vůbec nebyl. Vy jste tady byla úplně sama. [mluvčí: Beáta C.] Nebyl doma nic. <překryv mluvčích> kdepak </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Beáta C.] No a byli jsme rádi že měl práci že. S* si vydělal peníze ne? [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Hmm. [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Karolína T.] Vy jste se tady starala o hospodářství. [mluvčí: Beáta C.] (mlasknutí). [mluvčí: Beáta C.] Nu já jsem neměla ještě hospodářství. To měli rodiče <překryv mluvčích> ještě </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. Tak oni. [mluvčí: Beáta C.] To měli všechno rodiče. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Beáta C.] Napřed. To jsme neměli. [mluvčí: Beáta C.] My mladý ne to bylo potom asi až za hromadu let. [mluvčí: Karolína T.] Hmm.

0241-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Borůvky, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Vladimíra D.] A tady nýčko už. Nu tady nýčko nejsou. [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Vladimíra D.] Vona právě tuto tady tuten ten log* do toho lokopal* logoparku když jsme chodívali dřív tak tam bylo takový. Pěkný borůvčí. Tam bylo borovnic. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Ale voni to tam potom nějak drobek vykáceli. [mluvčí: Vladimíra D.] Potom tam honili. S*. Krávy. Přes ten les honili krávy statky. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] A vona to tam tak jako +. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] + podupaly. [mluvčí: Erik P.] + <překryv mluvčích> poničily </překryv mluvčích> no. [mluvčí: Vladimíra D.] + <překryv mluvčích> podupaly </překryv mluvčích> poničily rozlámaly. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] No a za těch padesát let to přece jenom vyrostlo a zničilo se to tak už to tam není. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Zase holt. Než se udělá zase nějaký jiný. [mluvčí: Vladimíra D.] Ale jinak to tu není tak nějak ty borovnice se musí někam prostě jet tím autem. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] <unclear> 3 </unclear>.

0242-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Druhy tanců, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Karolína T.] A jsou tady nějaký speciální tance než. <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích> různě na Chodsku jo? [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] Nějakejch deset <překryv mluvčích> určitě je hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> vážně? A </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] Mají nějaký speciální názvy? Jak se jmenu* -. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Erik P.] No. Nejtypičtější je to kolečko. <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích> no ale potom je to. Je to. <překryv mluvčích> jsou to ty </překryv mluvčích> ty. To sýkorka t*. Sýkorka šotyš jo třasák <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích> rejdovačka jo <překryv mluvčích> co ještě je tam </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no. Hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> sýkorka </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> ten znám </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> voni maj to </překryv mluvčích>. Vono jich. Já nevím jak se to všechno jmenuje. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Vladimíra D.] Když jsem šel včera na Díly. To je zase takovij mateník. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no ty </překryv mluvčích>. Ty mateníky <překryv mluvčích> to s*. To je hlavně </překryv mluvčích> ta sýkorka je třeba taky jako mateník jo. Je to dvoučtvrťovej a tříčtvrťovej jo takt jo a. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> mateníky </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> těch je. Několik druhů </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Vono je to hodně těch vobměn co se <překryv mluvčích> takhle </překryv mluvčích> tancuje. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] Takže jsou <překryv mluvčích> typický </překryv mluvčích> tance <překryv mluvčích> třeba čistě </překryv mluvčích> pro Postřekov. <překryv mluvčích> než v ostatních vesnicích </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> potom </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> kolečka </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> a vo </překryv mluvčích> tom napsal Bláha vo tom na* napsal takovou brožuru <překryv mluvčích> vo </překryv mluvčích> těch vo těch tancích v Postřekově. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>.

0243-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Krajkářství a paličkování, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Karolína T.] A třeba mi by zajímalo krajkářství. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] Jestli si něco pamatujete když se tady dělaly krajky. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> krajky </překryv mluvčích> se tu ďelaj ještě nýčko pořá* to. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] Ještě <překryv mluvčích> pořád. Je ta tradice </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo. Furt se tu dělají </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Tuhle zrovna teta jedna pod náma kousek. Ta paličkuje a i mladý děvčata se naučily paličkovat. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Naše Jiřina taky paličkovala <překryv mluvčích> ale </překryv mluvčích> nýčkon na to nemá čas. Jenom <překryv mluvčích> když byla svobodná </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> hlavně se to říká </překryv mluvčích> že to je kríplovat <překryv mluvčích> tadytomu jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> kríplovat. Jo </překryv mluvčích> tady se říká kríplování. [mluvčí: Erik P.] No. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> kríplování </překryv mluvčích>? [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] To je z němčiny. To je. <překryv mluvčích> to tam je </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> z němčiny </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> ale krípluje se tu vopravdu no </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> ale tady s* paličkování to </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] Já jsem. Když jsem byl kluk. Že jako tak jsem to vůbec neznal nějaký paličkování. Prostě se tady kríplovalo. [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> protože </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> měli kríplsoky </překryv mluvčích> jo a. To co ješ*. [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Erik P.] (vydechnutí). [mluvčí: Erik P.] J* a byly to <překryv mluvčích> kríprlata ty. Ty paličky byly kríprlata </překryv mluvčích> jo. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> paličky jo ty paličky byly kríprlata </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] A víte <překryv mluvčích> co je </překryv mluvčích>. Kríplsok. Jo takovej ten takovej ten bubínek jako a <překryv mluvčích> jsou tam </překryv mluvčích> takovej ten válec. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> ten válec </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Vladimíra D.] A voni jsou tam. <překryv mluvčích> většinou je tam. Jo </překryv mluvčích> většinou jsou. Je tam písek asi viď? [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> co na tom je ta krajka </překryv mluvčích> no. [mluvčí: Erik P.] Písek anebo piliny <překryv mluvčích> anebo piliny a písek <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> nebo piliny. Aby to </překryv mluvčích> aby to bylo prostě těžký aby se to tam mohlo zapíchávat. [mluvčí: Vladimíra D.] Ale vopravdu se to tady krípluje h* dost. [mluvčí: Karolína T.] Vážně a <překryv mluvčích> i mladý </překryv mluvčích> holky třeba se to <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> naučí </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> mladý holky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] Tady zrovna tuhle naproti škoda že nemáte. Kdybyste měli čas ta má takový pěkný věci měla je na výstavě. No úplně nádherný. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Erik P.] (mlasknutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Je jí kolem je to vysokoškolačka teda ale je to taková docela. Šikovná děvče a je jí kolem <překryv mluvčích> třicet jí </překryv mluvčích> ještě nebude. [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> třiceti </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Vladimíra D.] A vodmalička paličkujou. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> a má nádherný </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> dokáže si udělat </překryv mluvčích> ten. Návrh <překryv mluvčích> taky a <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> ten </překryv mluvčích> už si umí vykreslit nebo si nějaký ty v* vzory vopatří tak -. [mluvčí: Karolína T.] Tak to jo. [mluvčí: Vladimíra D.] No. [mluvčí: Karolína T.] A ono se to tady nějak liší na Chodsku jako že. Vesnice od vesnice že má různý krajky. [mluvčí: Karolína T.] Protože já vím třeba na Moravě když jsme byli tak to je <překryv mluvčích> vesnice od </překryv mluvčích> vesnice třeba tři kilometry od <překryv mluvčích> sebe a </překryv mluvčích> každá vesnice má svoji typickou <překryv mluvčích> krajku </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> víte </překryv mluvčích> tady paličkovali jenom tady v Postřekově většinou. A na Dílích. [mluvčí: Vladimíra D.] Ale u nás v Tlumačově. Kde já jsem byla vod Domažlic je to teda těch pět <překryv mluvčích> kilometrů v těch dolskejch vesnicích tam </překryv mluvčích> se nekríplovalo. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> v těch dolskejch vesnicích jak se tady říká </překryv mluvčích>. Jo. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Ne. [mluvčí: Vladimíra D.] Tam se vyšívalo v* ty vyšívaný. Šátky a vyšívaný košile a nebo se štrikovalo. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] A j* anebo se kolovraty. Se potom předlo ale paličkovat. Kríplovat já jsem to. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Učitelka učitelka ve škole to asi uměla protože pocházela tady vodsud z Postřekova. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] Aha. Tak to <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> a jinak </překryv mluvčích> se jinak nevím že by bylo. Možná že třebas v Chodově a tady nějaká ta teta <překryv mluvčích> že třebas uměla </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no tam asi jo </překryv mluvčích>.

0244-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Velikonoční zvyky, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Vladimíra D.] Ty se dělali normální jako vajíčka na na házení. Potom jsme je házeli vždycky házelo se to tuhle na louce. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] To <překryv mluvčích> jste </překryv mluvčích> to my <překryv mluvčích> jako děti </překryv mluvčích> ne? [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> to neznám vůbec </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] Ne. [mluvčí: Vladimíra D.] To jsme <překryv mluvčích> vždycky měli to byl zvyk </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> to byl zvyk. Starej no </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] To <překryv mluvčích> vždycky </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> to jsme házeli </překryv mluvčích> vajíčka. Až se rozbilo. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] Až se rozbilo. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> aha a po </překryv mluvčích> někom nebo jen tak <překryv mluvčích> po louce </překryv mluvčích>? [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> tuhle na </překryv mluvčích> louce. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> ne ne jenom tak na dálku. Jo a kdo vejš a kdo dál a </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> kam se. Kam se kdo vejš </překryv mluvčích> a <unclear> 2 </unclear> a když se to rozplesklo tak holt se to snědlo. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] A vždycky jsme měli takový tři čtyři sebou. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Když <překryv mluvčích> jsme byli </překryv mluvčích> malí tak to jsme chodili. To bylo. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Vono nic jinýho vlastně nebylo. Tenkrát kampak se šlo na. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Šlo se ráno do kostela vo Velikonocích <překryv mluvčích> ne. D* </překryv mluvčích> na ty. Na to pondělí <překryv mluvčích> už teda. V pondělí </překryv mluvčích> se vyhazovaly vejce. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] A to se šlo ráno do kostela <překryv mluvčích> přišlo se </překryv mluvčích> -. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> u nás tady se </překryv mluvčích> v neděli taky vyhazovaly. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] U ná* tam jsme nevyhazovali v neděli. To to bylo až potom v pondělí možná nevím to a no a potom se šlo vodpoledne jsme ří* vždycky říkali. Potom půjdeme běhat. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] Tak jsme si vzali takový ty polosváteční teda ne <překryv mluvčích> všední co se nosilo </překryv mluvčích> ke všední den to jsme nemohli. Se starou zástěrou. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] No a tak jsme vždycky s děvčata potom za ves a tam jsme měly každá vždycky nějaký ty tř*. Někdo jich měl víc někdo jich měl míň a házeli jsme je. <překryv mluvčích> potom jsme je snědli </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] A to byla taková parta protože. Nikam jinam se nechodilo ne? [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] Rádia nebyly televize nebyly no tak se chodilo běhat a tak jsme šli vždycky po vsi a drobek <překryv mluvčích> se zpívalo a </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> byla jiná zábava. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Jiná zábava byla <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> tak jste </překryv mluvčích> chodili na muziku někam jinam ne. Třeba do jiný <překryv mluvčích> vesnice <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> tak to už byli potom ty starší </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no to už jsme byli </překryv mluvčích> potom ty <překryv mluvčích> starší </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> a děti </překryv mluvčích> házely ty <překryv mluvčích> vajíčka. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> a děti vod </překryv mluvčích> malička co byly vod tich šesti let co chodily do školy do obecný školy a do toho tak ty potom házely ty vejce. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] No a potom už se chodilo. Jo a potom nás chlapci šupali. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Teda když jsme vždycky v pondělí. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] V pondělí <překryv mluvčích> teda z kostela </překryv mluvčích> my jsme chodívaly z Mrákova do toho Tlumačova to bylo taky nějaký dva kilometry a to jsme vždycky metly dřív jsme vyrazily třeba druhou stranou a upalovaly jsme protože voni šupali voni měli pomlázky a voni šupali dost páni <para type="se smíchem"> některý </para>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Chodili s řehtačkama a ještě dělali hu* <překryv mluvčích> to <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] (smích). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> řehtačky </překryv mluvčích> to se <překryv mluvčích> chodí tady </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> ne </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Erik P.] To se chodí pořád. [mluvčí: Vladimíra D.] To se <překryv mluvčích> chodí furt. Jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] Ve čtvrtek. Na poledne zvony vodletí do Říma <překryv mluvčích> samozřejmě a potom </překryv mluvčích> už jsou jenom ty klapačky a tak se chodí chlapci a jsou tu čtyři party. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] V Postřekově jsou tři. A ve Mlýnci je jedna. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> Dolejšáci </překryv mluvčích>. Prostředňáci. <překryv mluvčích> Horejšáci a Mlýnecký </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> a vždycky </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> Horejšáci </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> Mlýnecký </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo až takhle to </překryv mluvčích> máte <překryv mluvčích> pojmenovaný jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> kaž* každej je jinej. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo jo. A to mají každej. Jenom </překryv mluvčích> my to máme k těm zrcadlom to tady mají to <překryv mluvčích> takhle to. To je Horejšek </překryv mluvčích>. Prostředňáci to mají kolem kaplí až k tý klenský silnici asi. Ne? [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> to je Horejšek. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> ne jenom k tomu kaštanu </překryv mluvčích> tam tomu ku* k Novákom. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> nebo ještě níž </překryv mluvčích>? [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] A jenom k <překryv mluvčích> Novákom a potom </překryv mluvčích> ty Dolejšáci toho měli hodně. <překryv mluvčích> to měli ty měli kus velkou </překryv mluvčích> partu. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> <unclear> no </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> ty mňeli kus. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] No ráno v šest hodin už se teda chodí klepat. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] (mlasknutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Potom se chodí vybírat. Ale tady se chodí nahoře v noci v půl pátý ráno druhej den. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] No a chodí se na poledne v* ve čtvrtek večer v pátek ráno v pátek na poledne. Ve tři hodiny. Večer. A v sobotu. V deset. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> v sobotu ráno </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> ráno. Ráno. V </překryv mluvčích> sobotu ráno v deset potom přiletí ty zvony. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] V devět. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> v devět </překryv mluvčích>. No <překryv mluvčích> a </překryv mluvčích> to se chodí teda klepat to chodí tu vodsud vod toho vod těch zrcadel až tam nahoru k Novákom no a potom zase už potom jdou zpátky. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Tady nemají velkou trasu. Tady jsou tady prostě ten úsek je většinou starý. Starší lidi a ty mladý ty si postavěj na Trávníkách a v tom Mlýnci tam tam je novo* taková <překryv mluvčích> výstavba </překryv mluvčích> tak tam je hodně jako bylo hodně dětí. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] No a tady jsou většinou vždycky důchodkyně a nebo holt. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Vladimíra D.] (smích). [mluvčí: Vladimíra D.] Tuhle sousedi se k nám nastěhovali tak ty maj tři děti. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] A jinak je to tu takový jako starší. [mluvčí: Vladimíra D.] <unclear> 1 </unclear> stejně se jich vždycky takovejch deset jedenáct najde těch <překryv mluvčích> kluků </překryv mluvčích> co chodí no a potom se chodí vybírat. No tak holt vždycky dostanou vždycky padesáti* stovku. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] Ale tady se tady se ale v* vybírají dohromady a rozdělí si <překryv mluvčích> to </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] Vždycky ty co jsou ty starší dostanou víc a ty malý holt jako vždycky <unclear> 1 </unclear> vošidí a voni zase dorostou. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] A jo. Tak pak budou vybírat. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Vladimíra D.] Zase potom jo. Voni chodí tak nějak s* vybírat. Tak to se tu taky udržuje. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] A to se to udržuje na všech těch vesnicích chodských teda. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> i v Milavči </překryv mluvčích> chodí a v tom Mrákově v Tlumačově tady se chodí to se chodí furt s těma řehtačkama. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí).

0245-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Další zvyky, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Karolína T.] A ještě mě zajímá. To vůbec nevím co je. Prohúdky na voračky? [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] No. [mluvčí: Vladimíra D.] Prohúdky jo. To nýčko jsme dělali pásmo. [mluvčí: Erik P.] To jsme dostali v ne ve strážnici ne to <překryv mluvčích> v tom. Na tom vokýnku </překryv mluvčích> tady <překryv mluvčích> v tom no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> ve strážnici <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> na tom vokýnku se to dělalo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> ty pro* </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> a copak to </překryv mluvčích> je <překryv mluvčích> jako </překryv mluvčích>? [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> ty </překryv mluvčích> prohůdky ty prohůdky byly že potom vo tom masopustě děvčata napřed <překryv mluvčích> děvčata </překryv mluvčích> když chodily k muzice neplatily. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (vydechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Jo to platili jenom chlapci. <překryv mluvčích> těm muzikantom </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] A potom když už to bylo konec nějak toho <překryv mluvčích> masopustu nějaká ta neděle </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> n* nějaká </překryv mluvčích> ta neděle. <překryv mluvčích> jo a no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] předtím asi to bylo zřejmě já přesně nevím už ale přesně tak potom ty voráči teda to byli ty chlapci chodili vod statku vod kde měli děvčata který chodili k muzice a potom vybírali. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Vybírali potom dejte nám to a ten třeba když byl bohatší když byla bohatá nevě* děvče teda ze statku no tak třeba dali víc peněz a která byla chudá tak potom holt co <překryv mluvčích> holt mohli </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] No a potom si taky potom třeba dostali uzený maso vod tý. Selky a a <překryv mluvčích> šišky. Koblížky </překryv mluvčích> ne se taky <překryv mluvčích> dělávaly </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] No a tak chodili právě voráči voráči. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Erik P.] No za <překryv mluvčích> nás už to </překryv mluvčích>. Už to <překryv mluvčích> moc nebylo tady </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> za nás už to nebylo </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk).

0246-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Svatby, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> a třeba </překryv mluvčích> svatby jsou tady s* ještě se drží takový ty starý svatby. Ještě ty <překryv mluvčích> zvyky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> drží se zvyky ale n* už se nevoblíkají. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] Ne? [mluvčí: Vladimíra D.] Už chodí v panskejch <překryv mluvčích> nejvejš </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> ještě pořád </překryv mluvčích> takový to že když přijde ženich k k nevěstě tak se tam udržuje ten ten zvyk že jsou <překryv mluvčích> že zavřený </překryv mluvčích> dveře že musí zabouchat. <překryv mluvčích> zazpívat a no to s* <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> musí zabouřit jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> musíte zazpívat a droužka potom vodpovídá </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> vítá vás všechny vespolek a zazpívá </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> a družičky říkají </překryv mluvčích> to to říkání. [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> to je velice </překryv mluvčích> pěkný <překryv mluvčích> to to to říkání </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> to je pěkný jo a </překryv mluvčích> požehnání potom dávají ne máma s tátou. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] No a potom se jde teda buď na ten úřad nebo nýčkon se chodí víc teda už zase do toho kostela <překryv mluvčích> se vdávat </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] No <překryv mluvčích> to je hezčí </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Ale vono potom už taky to d* dělají několik už tu bylo svateb že šli normálně v bílejch šatech v to a potom se převlíkli i ty svatebčani a třebas byli v těch selskejch potom zase už na tu. Na ty voslavy. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> to taky </překryv mluvčích> se tu dělalo. [mluvčí: Karolína T.] A jak tady vypadaly dřív ty klasický chodský svatby? [mluvčí: Vladimíra D.] No stejně akorát že byli <překryv mluvčích> voblíknutý </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo jenom </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> voblečený </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> že by </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no za nás </překryv mluvčích> už byli teda jenom v* ženy byly voblečený v kroji a mužský <překryv mluvčích> byli </překryv mluvčích> mužský byli normálně. [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> mužský </překryv mluvčích> už ne. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no ale měli </překryv mluvčích> teda ty družbové nebo ty mládenci ty družbové měli klobouky. Všichni jo. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> a když </překryv mluvčích> šli do toho kostela tak měli ty pentle <překryv mluvčích> měli </překryv mluvčích> tadyhle na na tom na na rameně to <překryv mluvčích> připíchnutý </překryv mluvčích> s tou rozmarýnou. [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> pentle </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Erik P.] No a potom když se šlo z kostela tak se to u* uvázalo kolem toho klobouku. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> a s tím jsme potom mlátili s tím kloboukem a tak. No. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Vladimíra D.] A vopili se.

0247-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Šamotáři, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Karolína T.] Ještě se vás zeptám. Co je to šamotář? [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Erik P.] No šamotář to byli. Zedníci který dělali ty vyzdívky těch těch pecí. [mluvčí: Erik P.] Třeba v těch v v těch železárnách no. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> tady jich bylo ale hodně. Ne </překryv mluvčích>? [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> tak. Tak. Tak no tak </překryv mluvčích> to byli šamotáři. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> jednak to byli </překryv mluvčích> byli komínáři který stavěli komíny. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> komínáři </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] Ty vysoký komíny. Komíny. Tovární. [mluvčí: Erik P.] A potom byli šamotáři. Který dělali ty vyzdívky do těch v těch těch železárnách. [mluvčí: Erik P.] Nebo vyzdívky kotlů. <překryv mluvčích> který </překryv mluvčích> . Na pá*. Na páru. Na výrobu páry. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] No no. Takže to bylo takový. To byla taková specialita. Těch zedníků. Co tady <překryv mluvčích> co tady byli </překryv mluvčích>. No. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] Tady <překryv mluvčích> z toho Postřekova </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] Tady byl tady to dřív bylo vlastně co <unclear> kepf </unclear> téměř v každým čísle byl byl zedník no. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Erik P.] Ty j* ostatní profesí tady bylo straš*. Strašně málo. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> a specializovali se </překryv mluvčích> právě na ty. Tadyhle na ty. Kotle. Na ty šamo* na ty šamotový vyzdívky <překryv mluvčích> a na ty </překryv mluvčích>. Na ty komíny. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> nějakej kolář. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>.

0248-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Pečivo a různá jídla, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Karolína T.] To i se zeptám. Když už takhle nabízíte jídlo. Nějaký speciální jídlo na Postřekově. Který se tady vaří? [mluvčí: Karolína T.] Je tady něco?. Nebo je to všechno společný pro Chodsko jako chodský koláče a <překryv mluvčích> tak </překryv mluvčích>? [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> většinou je to <překryv mluvčích> většinou je to takový </překryv mluvčích> nějaký stejný. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> je to stejný </překryv mluvčích>? [mluvčí: Erik P.] Koláče jsou nejlepší v Postřekově. [mluvčí: Erik P.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] Naše babička se snaží je vždycky dělat a kdykoliv jedeme na chodský slavnosti tak říká. [mluvčí: Karolína T.] Ty jsou lepší. Jak jsou polejvaný tou smetanou. [mluvčí: Erik P.] (pousmání). [mluvčí: Karolína T.] Tak vždycky se <překryv mluvčích> snaží přidávat </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo tam je polejvaj </překryv mluvčích>. My je <překryv mluvčích> tu nepolíváme </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> to my. To my ne </překryv mluvčích> to my to nepo*. <překryv mluvčích> nepolejváme </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] My <překryv mluvčích> máme sice </překryv mluvčích> je taky kropíme rumem a drobek smetanou. Ale. Jinak děláme takový ty proužky anebo <překryv mluvčích> takový ty </překryv mluvčích> ornamenty. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] Tak že tam máme jako. Nízký těsto a hodně toho mazáního. [mluvčí: Karolína T.] No to já vž* vždycky <překryv mluvčích> když peču s babičkou </překryv mluvčích>. Tak děláme vysoký. Že úplně ty kraje jsou takový vysoko. Že vytá*. Že vyběhnou <překryv mluvčích> jo. Potom když se to peče </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo jo jo </překryv mluvčích> a já se snažím dělat prostě. Malý vobrubky aby byly. Aby byly jen takový tenký <překryv mluvčích> obrubky </překryv mluvčích> a aby tam bylo hodně toho mazání. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Erik P.] Ta kombinace tvaroh mák a povidla je výborná <překryv mluvčích> prostě </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> já to </překryv mluvčích> mám taky <překryv mluvčích> ráda </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích> a jinak se tu dělá. No to víte v Tlumačově jsme tomu říkali bacán. Tady se tomu říká toč. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no tak </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Vladimíra D.] To je j* jako na vdolky. Něco podobnýho jenomže řidšího. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Vladimíra D.] A nalije se to na pekáč. Vymazanij pekáč a upeče se to. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Vladimíra D.] Jo. Takže je to taková někde se tomu říká litá buchta. Ale tady se tomu říká toč a v u nás se tomu říkalo bacán. [mluvčí: Vladimíra D.] No a pot* no normálně piskorky <překryv mluvčích> se taky dělávaly </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> to nevím co je </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] Piskorky je z bramborovýho těsta. [mluvčí: Vladimíra D.] Šlejšky víte co. Jak se dělají šlejšky? [mluvčí: Karolína T.] Šlejšky vím. [mluvčí: Vladimíra D.] Jo tak potom se to jako rozválelo. [mluvčí: Vladimíra D.] A nakrájely se takový čtverečky a strčilo se to do trouby. A vono se to upeklo takže to bylo takový jako tenčí. [mluvčí: Vladimíra D.] Ale protože to bylo v troubě tak to. [mluvčí: Vladimíra D.] (hvízdání). [mluvčí: Vladimíra D.] Takhle ten hořejšek se jako vyfouk a potom to splasklo. [mluvčí: Vladimíra D.] Se to vomastilo. Tak se dělaly ty piskorky. No. Copak ještě? [mluvčí: Vladimíra D.] Knedlopráj ten škubánky. [mluvčí: Karolína T.] Aha <překryv mluvčích> jo to </překryv mluvčích> znám ale ne pod tím <překryv mluvčích> názvem teda </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] (smích). [mluvčí: Vladimíra D.] Jo tady se říká knedlopráj. [mluvčí: Vladimíra D.] Nu já <překryv mluvčích> nevím kačí </překryv mluvčích> žrádlo! [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> kačí žrádlo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] takzvaný rýpl. [mluvčí: Karolína T.] Taky nevím. [mluvčí: Erik P.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Vladimíra D.] To je taky <překryv mluvčích> bramborový </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> to je </překryv mluvčích> všechno z bramborů. [mluvčí: Vladimíra D.] Všechno z bramborů. Rozstrouhá se to nahrubo dá se tam vosolí se to drobet tý hladký mouky. Žádný vejce. Nic a takhle se to prosije. Aby to bylo takový. [mluvčí: Vladimíra D.] A vymastí se pekáč. [mluvčí: Vladimíra D.] A na to se to dá vono se to upeče takhle drobek dokřupava. [mluvčí: Vladimíra D.] A to je taky tuze dobrý. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> aha </překryv mluvčích>! [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] A jak říkáte bramborákům. Třeba? [mluvčí: Vladimíra D.] Hmm tady se říká vošouchy. My jsme tomu <překryv mluvčích> tady se tomu </překryv mluvčích> říkaj dřevěný <překryv mluvčích> lívance </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] No dřevěný lívance. <překryv mluvčích> se tadi říkalo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> dřevěný </překryv mluvčích>? [mluvčí: Erik P.] Já nevím <para type="se smíchem"> proč </para> nevím proč to bylo ale prostě se říkalo. Dřevěnej toč a dřevěný lívance. [mluvčí: Vladimíra D.] A my jsme tomu říkali monzeble. [mluvčí: Erik P.] No. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> monzeble </překryv mluvčích>? [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> v Tlumačově </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> monzeble </překryv mluvčích>. Nevím proč. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] Aha. [mluvčí: Vladimíra D.] Tak se taky dělali všelicos a -. [mluvčí: Karolína T.] No ono s tím jídlem je to zajímavý <překryv mluvčích> právě. To </překryv mluvčích> je vesnice od vesnice <překryv mluvčích> někde </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jó </překryv mluvčích> calty. Tady se říká calta. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] A je to vánočka. [mluvčí: Vladimíra D.] A tady se prostě říká. Calatky malý calatky. Anebo calta. [mluvčí: Vladimíra D.] Tady se to jinak neřekne. [mluvčí: Karolína T.] A ještě třeba jiný vánoční pečivo taky jinak <překryv mluvčích> jinak pojmenováváte </překryv mluvčích>? [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> ne </překryv mluvčích>. To už potom asi <překryv mluvčích> ne </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> to už ne </překryv mluvčích>? [mluvčí: Vladimíra D.] To už potom <překryv mluvčích> koblížky. Šišky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> a co třeba velikonoční </překryv mluvčích>. Co se ďelá. Velikonoční pečivo? [mluvčí: Erik P.] Mazanec. <překryv mluvčích> no a to </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> mazanec </překryv mluvčích> ty mazance. Ty se tak. <překryv mluvčích> dělávají </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> klasickej </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] Potom se máma říkávala boží milosti ale to už my jsme jako nezažili. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jak se </překryv mluvčích> to. Co se to dělávalo. [mluvčí: Vladimíra D.] Akorát nějaký ty dušičky. [mluvčí: Vladimíra D.] Ty jsme potom dělali taky to bylo takový že se to <překryv mluvčích> spojilo takhle dohromady a že se z toho <unclear> 1 </unclear> jo. Jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> a těch těch jídel je. Je hodně tak. Tak <para type="se smíchem"> zvláštně </para> </překryv mluvčích> zvlášť takovij. Takovej název vosrkejchle. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> vo tom se lidi hodně baví </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Erik P.] Příklad no. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> vosrkejchle </překryv mluvčích>? [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> vosrkejchle. No hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] To byl chleba ne? [mluvčí: Vladimíra D.] Jo. To <překryv mluvčích> byl starej chleba </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> to byly zbytky prostě </překryv mluvčích> starej chleba. [mluvčí: Erik P.] No a ten se vobalil v <překryv mluvčích> těstíčku nebo </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> v těstíčku </překryv mluvčích> takovým těstíčku vejce drobet mlíka a drobet mouky. [mluvčí: Vladimíra D.] Se to vosolilo se to takhle se to bylo to řídký a. [mluvčí: Vladimíra D.] Ten chleba protože třebas byl čtrnáct dní ne? Když se upek. [mluvčí: Vladimíra D.] Anebo tak to a když byl tvrdej. Tak se. Ukrojil takovej krajíc. [mluvčí: Vladimíra D.] A strčilo se to do toho do toho těstíčka a hodilo se to do vařící vody. [mluvčí: Vladimíra D.] A vono se to jako drobet <překryv mluvčích> vovařilo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] A potom se to vyndalo vomastilo a. Vocukrovalo nebo kdo jak chtěl. [mluvčí: Vladimíra D.] A tak se spotřeboval vlastně ten tvrdij chleba. [mluvčí: Vladimíra D.] Protože. Buď se ráno nakrájel do kafe nebo do mlíka. [mluvčí: Vladimíra D.] A ukousnout už se potom třeba ani ne* moc nedal. [mluvčí: Vladimíra D.] A tak se to tuto jako spotřebovalo. [mluvčí: Vladimíra D.] Tak se. Tady se tomu říkalo vosrkejchle. No. [mluvčí: Karolína T.] Tady hodně těch brambor že jo?. Tady to není moc úrodný na pěstování <překryv mluvčích> jako </překryv mluvčích>? [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> bylo tu asi dáte si <překryv mluvčích> ještě </překryv mluvčích>? [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> bramborový </překryv mluvčích> jídla se dělaly hodně. [mluvčí: Karolína T.] Jo. [mluvčí: Vladimíra D.] Jo ze syrovejch bramborů se tu ď* dělaly hodně knedlíky. Ne?. To vy asi. Vy taky znáte. [mluvčí: Vladimíra D.] No z vařenejch a. Tuto holt to bramborový jídlo se dělalo <překryv mluvčích> hodně </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] A bylo potom máčedlo. Jo? [mluvčí: Erik P.] To víte co je? <překryv mluvčích> ne </překryv mluvčích>? [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> nevím </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> máčedlo </překryv mluvčích>?. No? To byly ty b*. Právě ty brambory knedlíky z tich syrovejch <překryv mluvčích> bramborů </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] A potom se a udělaly se kynutý taky. [mluvčí: Vladimíra D.] A udělalo se zelí a <překryv mluvčích> když bylo upeklo se. Pečený maso </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> špek </překryv mluvčích> pečený maso vepřový. [mluvčí: Vladimíra D.] A to co se z toho vypeklo. To bylo máčedlo. [mluvčí: Vladimíra D.] A tak se potom vzalo kousek masa. Snědly se ty knedlíky kynutý. [mluvčí: Vladimíra D.] A potom se vzaly ty bramborový knedlíky rozkrojilo se to. A napíchly na vidličku a do toho. Máčedla se to vomastilo a to bylo tuze dobrý. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> to je tuze dobrý </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> to já dělala s chlebem </překryv mluvčích> jako <para type="se smíchem"> dítě </para>. [mluvčí: Erik P.] (smích). [mluvčí: Vladimíra D.] No no no no no. A vono se to dělá s tima bramborovejma <překryv mluvčích> knedlíkama </překryv mluvčích>. Tak tomu se říkalo máčedlo. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no tak jinak </překryv mluvčích>. Asi to bylo asi stejný. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] V bu* jo knedlíkám. Vařenej* . Ty knedlíky. Kynutý knedlíky. Tady se říkaly buchty. <překryv mluvčích> ne </překryv mluvčích>? [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> to se </překryv mluvčích> říkalo buchty <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] A buchtám se říkalo dílečky. [mluvčí: Vladimíra D.] Protože to byly takový <překryv mluvčích> to </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> já jsem říkal to jsme říkali doma </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> to jsme </překryv mluvčích> to jsme říkali u nás. U nás se neříkaly buchty. [mluvčí: Vladimíra D.] Buchta byla nějaká takovej ten dortová ne? Něco takovýho. [mluvčí: Vladimíra D.] Ale. Když se řeklo díleček. Tak každej věděl. Že jsou to buchty s mákem. Anebo. Anebo s povidlama. Anebo s jablkama. [mluvčí: Karolína T.] A bábovka? Klasická bábovka že jo? [mluvčí: Vladimíra D.] Taky se dělala. Jo. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] Taky. Jenomže ne tolika jako -. [mluvčí: Erik P.] Já si vzpomínám. Jak moje máma vždycky říkala taky že když chodili na borovnice do lesa. [mluvčí: Erik P.] Voni. Vona bydlela až tady na na konci vesnice. [mluvčí: Erik P.] Tak s tím. S tou partou. Těch kluků a děvčat. Chodili tady. Nahoru do lesa na borovnice. [mluvčí: Vladimíra D.] To bylo tu vodsud to bylo hodina. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> a zezdola </překryv mluvčích> to bylo <překryv mluvčích> tři asi </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> a když šli potom </překryv mluvčích> zpátky takže už měli vždycky takovej hlad a jeden z ň*. Vždycky jeden z nich vždycky. Když tam potom vodpočívali. [mluvčí: Erik P.] Tak vždycky že řek. [mluvčí: Erik P.] Nýčko kdyby tu bylo knedlíky máčedlo a zelí.

0249-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Nářeční slova, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Karolína T.] U nás největší bitky jsou vždycky. Jestli je sršeň nebo <překryv mluvčích> sršáň </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> sršán </překryv mluvčích> no <překryv mluvčích> no to je sršán je jasný. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] No jasně no. Ale je to sršeň. <překryv mluvčích> <para type="se smíchem"> že jo </para> </překryv mluvčích>? [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no jo je je no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no jo sršán. To je pravda </překryv mluvčích>. To jo. [mluvčí: Karolína T.] Ale vono se ještě na Chodsku říká nějak jinak tomu. Potom. [mluvčí: Erik P.] No jo my jsme zpívali to <para type="recitováno"> Vosy vosy vosy <překryv mluvčích> sršáni </para>. Jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> <para type="recitováno"> sršáni. Vyletěli na mě ze skály </para> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> to byl pořád to vos* sršán a </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> už </překryv mluvčích> z dětství si pamatuju. Že jsme teda měli docela hrůzu před těma sršánama. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> i když </překryv mluvčích> teda no v tom našem dětství jsme je tady tady asi moc nebyli teda <překryv mluvčích> ty sršáni </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] To ne. [mluvčí: Karolína T.] A ještě se zeptám. Našla jsem že tady se říká rozsvítit když chcete rozsvítit <překryv mluvčích> tak tady </překryv mluvčích> se říká rožnout. Že jo? [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] Rožnout. No. [mluvčí: Karolína T.] Sirknout. [mluvčí: Erik P.] No. [mluvčí: Vladimíra D.] Jo. [mluvčí: Karolína T.] A ještě to používáte. <překryv mluvčích> sirknout teda </překryv mluvčích>? [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> ro* rožnout se rožnout jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> rožnout se říká </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> rožnout </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jdi tamhle rožnout </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> to se. No. To ještě </překryv mluvčích> to ještě to my si taky ří* řekneme ještě <překryv mluvčích> vobčas taky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] Rožni to. [mluvčí: Vladimíra D.] Rožni to. [mluvčí: Vladimíra D.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] To já když jsem to poprvý slyšela na Moravě. Tak jsem nevěděla co po mě <překryv mluvčích> chtějí jako </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no to jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> a voni to mají taky. Jo? [mluvčí: Karolína T.] Tam na Moravě na jižní Moravě všichni to tak <překryv mluvčích> říkají tam neznají slovo rozsvítit </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> ne ne ne rožnout jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] Ty jo tak to je moc hezký. [mluvčí: Karolína T.] A ještě jsem se chtěla zeptat vřes. Klasickej vřes <překryv mluvčích> březovec </překryv mluvčích> říkáte tomu březovec? [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] Ne. <překryv mluvčích> ne </překryv mluvčích>. Vřes. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> ne </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] Vřes a ne vřasa třeba? [mluvčí: Vladimíra D.] Ne. Ne. [mluvčí: Karolína T.] Ne. Jenom vřes. [mluvčí: Vladimíra D.] Ne jenom vřes. [mluvčí: Karolína T.] Jo. [mluvčí: Karolína T.] Jo. Už to vidím! [mluvčí: Karolína T.] Šíršán. Se tomu taky tady říká sršáňovi. [mluvčí: Erik P.] To je možný <překryv mluvčích> no to je to je možný </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> šíršán </překryv mluvčích> se možná říkávalo. <překryv mluvčích> asi jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> to bude ještě teda starší. Ale </překryv mluvčích> jo a za nás už to byl teda sršán ale tadyhleto by docela vodpovídalo <překryv mluvčích> tady </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> hmm. Hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> znáte to. Jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Erik P.] To by mohlo to by mohlo <překryv mluvčích> tak být. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] A když je někdo lechtivej? Tak je jakej?. Lechtivej <překryv mluvčích> říkáte </překryv mluvčích>? [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> lachtavej </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> lachtavej. Že jo? To je </překryv mluvčích> taky moc hezký. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no jo lachtavej </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] To já právě až to pak všechno vypíšu. Tak. <překryv mluvčích> se přijedu </překryv mluvčích> zase poptat. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] Tam když jsem jezdil taky na prázdniny. Když jsem byl kluk. Nějak jeden z Ostravy. [mluvčí: Erik P.] A ten vždycky říkal. [mluvčí: Erik P.] Vy tady máte takový ty slova nýčko. Musí. Jeminečku. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no. Tomu se to strašně líbilo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo jo jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> to na to t* </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> nýčko musí jeminečku. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] Jo jo. To se říká furt. Jo. [mluvčí: Karolína T.] Vono je to dobře že se to zachovává. [mluvčí: Vladimíra D.] No jo. [mluvčí: Karolína T.] Oni Moraváci jsou strašně pyšný na to. Že to maj jenom na Moravě. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> a neuvědomujou </překryv mluvčích> si že ještě tady. V těch Čechách to někde je. Třeba v Krkonoších tam taky mají svoji mluvu. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] Tam taky mají <překryv mluvčích> svoji </překryv mluvčích>. Jo. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no tam určitě jsou ob* vesnice. Který si to taky udržujou </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> tam to je krásný no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> tam je to jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Karolína T.] Tam ty krkonošské <překryv mluvčích> pohádky </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> to je krásný </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no no no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] A tady holt je to takový. Podoma se tak normálně mluví. [mluvčí: Erik P.] No.

0250-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Typy krojů, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Karolína T.] A ty kroje to bylo třeba že byl já nevím všední kroj. Pak byly kroje ještě na j*. <překryv mluvčích> na svátky </překryv mluvčích> a tak <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> tohle </překryv mluvčích> je všední kroj no. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> a to se nějak </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Vladimíra D.] Tuto je takovij všední kroj to se nosila takováhle košile a nebo potom rozpajda se tomu tady říkalo to je taková to já vám můžu vokázat ještě no to je taková jako blůza. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] K tomu +. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] + to pasovalo a ty byly jenom takový takovéhle toto je taky paličkovaný třebas to dělala naše Štěpánka když b* ušmudlaná když byla malá. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] A tak ta to se taky potom to byly normálně kupovaný takový ty parády <překryv mluvčích> se tomu říkalo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> a ten sváteční </překryv mluvčích> kroj potom měl třeba ten límec vyplejtanej že jo. [mluvčí: Vladimíra D.] To bylo když se nosily šerky. [mluvčí: Vladimíra D.] A šerky byly -. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] No to je sváteční ale <překryv mluvčích> to s*. To s* to bylo s* hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> to je. Až moc sváteční </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] Ale do kostela se nosily takovéhle podobný jenomže tak. V takovým lepším provedení <překryv mluvčích> a ty rozpajdy látky byly </překryv mluvčích> třeba vlněný nebo <překryv mluvčích> pěkně </překryv mluvčích>. Jo a nebo pěkně z . Nějaký ten ty bavlněný teda ale jako s květama a tak dále. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> látky <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> hedvábný a </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] To se b*. To bylo vodlišený. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Ke všední den se nosily jiný v neděli vodpoledne když se šlo někam takhle jenom hejtu tak se nosily taky takový drobek lepší a do kostela bylo. Hromadu druhů. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Vladimíra D.] Do kostela bylo na všední neděli se nosily takový. Delínkový. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Vladimíra D.] Boni! [mluvčí: Vladimíra D.] No delínkový a to bylo taková těch. Takovejch těch čtyři pět druhů červenejch. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Potom bylo <překryv mluvčích> na Boží hod </překryv mluvčích> se nosily +. [mluvčí: Erik P.] (citoslovce). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Erik P.] Boni! [mluvčí: Vladimíra D.] + pěkný pěkný vlněný zase sváteční. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] A potom se nosily když byly na. Na funusy a tak se musely nosit černý <překryv mluvčích> tmavý </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] Tak taky na byly taky různý. Když bylo nějakej ten. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] No a potom byly advent a půst a to byly taky modrý. <překryv mluvčích> šaty modrý nebo černý se nosily </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo až takhle to bylo oddělený </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] Tak to je hodně druhů <překryv mluvčích> docela </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] To bylo hodně druhů to to byly truhly plný prostě těch <překryv mluvčích> to ale </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> to mělo </překryv mluvčích> svoje regule jo. <překryv mluvčích> to s*. To se dá </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> svoje regule to mělo ale </překryv mluvčích> ale vono se to nosilo dokud se nespravila ta ženská tak se to nosilo padesát let. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] Já mám jedny šaty <para type="se smíchem"> padesát let </para>. [mluvčí: Karolína T.] Já jsem viděla boty. Kožený ručně dělaný který kterým je asi osmdesát nebo devadesát let a vypadaly jako nový teda jako <překryv mluvčích> od </překryv mluvčích> kroje. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> vyšívaný </překryv mluvčích> nebo -. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] Vyšívaný <překryv mluvčích> hořejšek vyšívanej <unclear> 1 </unclear> do špičky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no no to já mám tady </překryv mluvčích> já mám asi čtvery. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] No to je <překryv mluvčích> to je nádherný jak to je <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> to já vám musím taky vokázat </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Já mám asi čtvery. Nosím jedny teda ale nenosím je furt jen na to tancování nosím potom střevíce černý. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Ale když potom takhle někam jdem a vím že nebude. Mokro a nebudeme moc tancovat tak si je vezmu. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> ale </překryv mluvčích> já je drobíček taky šetřím. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] <para type="se smíchem"> jo. To věřím </para>. [mluvčí: Vladimíra D.] No nevím pro koho. Možná že to nikdo po mně nosit nebude. [mluvčí: Vladimíra D.] (smích). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] My máme těch <překryv mluvčích> krojů st* st* </překryv mluvčích> +. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> von se někdo najde potom </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] + <para type="přeřeknutí"> ko*. Trojů </para> tuze moc ale. [mluvčí: Vladimíra D.] Tak vona. To bylo různý a. To víte když se potom šlo do toho kostela tak byli teda ty lidi tak vystrojený dokonce. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Tady se to ještě v tom Klenčí tak neudržuje. Tady už je to Klenčí je vlastně město <překryv mluvčích> tak tam </překryv mluvčích>. Ty. Kroje nenosí a tady už to nosí málokterý takový ty starší ženský. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Když jdou do kostela <překryv mluvčích> jako teda hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> když jdou do kostela </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Ale ty ty mladý už to nenosí. [mluvčí: Vladimíra D.] Ale v tom Mrákově to nosí hodně. [mluvčí: Karolína T.] Jo? [mluvčí: Vladimíra D.] Tam to nosí v Mrákově to teda nosí tuze. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] Tam nosí. I když jsou. Funusy tak je nosí. Tmavý a hodně ty tety tam chodí dolů. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] A v zimě se potom nosí ne kabáty ale salupy. [mluvčí: Vladimíra D.] To jsme neměli žádný kabáty to byly takový velikánský jako deky. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] Byly to takový. My jsme měli červený a zelený. To vám taky můžu vokázat a. Tady se nosily teda. Tmavý. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] A to se chodilo celou zimu jsme měli ty salupy. [mluvčí: Vladimíra D.] Vál vítr takhle zabalilo. [mluvčí: Erik P.] Takový bordový tmavočervený se tady nosily a nebo <překryv mluvčích> černý </překryv mluvčích> ale Mrákov Tlumačov. Ty měly takový jasně červený. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> červený takový </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> jsou moc </překryv mluvčích> jsou moc pěkný <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jsou pěkný </překryv mluvčích> jo. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Tak vono to bylo to víte to se. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] No a nýčkon když přijdete do kostela a vidím tam takový mladý holky voni maj džíny a. Nějaký vytahaný triko mně je to takový tuze líto i a i <překryv mluvčích> hanba to je </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> kostelní šaty </překryv mluvčích> bylo prostě <překryv mluvčích> to nejlepší co </překryv mluvčích> co měli no. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> kostelní šaty byl* </překryv mluvčích> nejlepší co byly.

0251-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Masopust a kroje, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Karolína T.] To jestli mi můžete říct vlastně jak ten masopust tady probíhá. Protože taky když jsem se na to ptala tak to jsou vlastně čtyři dny to máte. <překryv mluvčích> že jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] A každej den máte jinou oslavu. Tam je nějaká květinová <překryv mluvčích> <unclear> jsem něco takovýho </unclear> </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo jo jo. Jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no jo. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] A to chcete slyšet <překryv mluvčích> taky jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> taky. Klidně no. <unclear> určitě </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> to je </překryv mluvčích> v sobotu tu mají to je. Normální takovij <překryv mluvčích> maškarní </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> to je sokolskej </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> maškarní bál </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> to je sokolskej maškarní </překryv mluvčích> a v neděli ve čtyři hodiny vodpoledne tu chodí děvčata to mají. Rukávce. To je zase ještě jinij kroj než. Je ta šerka. To je zase. Různý. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Vyže*. Vypíglovaný rukávce a potom mají takový. Barevný sukně. Všelijaký zástěrky vornátový a takový černý šněrovačky a do toho se nosí takovij šátek jako přes. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] Takovej ten takovej ten žalínovej s tima květama s tima <překryv mluvčích> třásněma no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> to vím. Hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] A to ale. Nosí už děvčata už normální silonky a na hlavách nic teda žádný <překryv mluvčích> šátky </překryv mluvčích> na to. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] A to potom chodí ty děvčata tady vod těch Hadamů nahoře mají kytičku <překryv mluvčích> takhle každá si chtěla </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> to víte kde je Hadamůc hospoda </překryv mluvčích>? [mluvčí: Karolína T.] Už jo. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jo a </překryv mluvčích> je taková kytička si udělají a který chlapec ji vezme hned ten první tanec tancovat tak dostane tu kytičku. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> a </překryv mluvčích> chodí vod těch Hadamů až dolů a. V zimě když prší jo kolikrát třeba. Když padá sníh tak to ještě jde. Nebo když svítí takhle sluníčko tak je to pěkný ale když prší ty děvčata než tam přijdou. To je kilometr dobrij. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] (odkašlání). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] No a to a nýčkon hrajú muziku voni při tom tancujou a tak se tam dostanou a tam potom mají to je pěkná hodinka pro ty mladý. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] No a v pondělí to je to je babskij bál to potom už. Chodíme takhle v takovým. Svátečnějším aj takhle voblíknutý a ty děvčata už nemají vypíglovaný rukávce ale takový rukávečky. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] Zase a už mají jenom ty kandúšky a. Zástěrky. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] No a to je to je takový nejveselijší. [mluvčí: Vladimíra D.] To holt se tam potom vyřádí a to <překryv mluvčích> se tam tancuje na stole </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> babky to umí roztočit </překryv mluvčích> tak. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Vladimíra D.] A nahoře se vždycky potom na tom jevišti se vždycky drobek drindíme. [mluvčí: Vladimíra D.] (pousmání). [mluvčí: Vladimíra D.] A chodí se dokolečka a po sále a zpívá se. Tak to je taky tuze veselý. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> to je takový </překryv mluvčích> to a no a v úterý potom jsou tu maškary. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] A to se jde <překryv mluvčích> <unclear> zase </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> pochovávání </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> masopusta nebo </překryv mluvčích> poprava masopusta. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> pochování. Jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] No. [mluvčí: Vladimíra D.] A to se potom jde. Zase tamhle z tý hospody z toho Mlýnce. Jde se tady po vsi až tam dolů pode ves. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> tam na to hřiště </překryv mluvčích> a tam potom toho masopusta voběsí protože von se napřed topil <překryv mluvčích> a tuhle </překryv mluvčích> nahoře vod Nováků no ale potom to udělali aby to bylo takový jako +. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> na hřiště <unclear> a </unclear> </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] + jako divadlo drobet. Tak se to muselo dát na <překryv mluvčích> hřiště. <unclear> no a tak </unclear> </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> a vono už bylo </překryv mluvčích> tuze moc masek a tuze moc lidí. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] Vona sem potom chodilo sem chodí tolika lidí že jsme vždycky říkávali . [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Vo prvním máji jich tam tolika nebylo. [mluvčí: ] (smích více mluvčích najednou). [mluvčí: Vladimíra D.] No a tak to potom chodí vždycky takových tich sto padesát sto šedesát masek a mají toho masopusta na márech. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] No a jde buď. To se jdou housle jdou napřed takový starý housle tam mají a to je konec toho masopustu. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] No a potom jsou druž*. Družičky za nima. Ty co mají v neděli. Co měly tu pěknou hodinu tak. Potom ty. Rukávce si vezmou a místo na hlavách potom mají takový věnečky. Ze slámy. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Jenom <překryv mluvčích> aby to bylo jenom ze sl* </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jenom ze slámy jo. Nejsou nijak zdobený </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] Ne ne ne jenom ze slámy upletený. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] A to je taková jako -. [mluvčí: Erik P.] Jako maškary. <překryv mluvčích> no tak <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> jako maškary </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> takhle se namalujou drobek </překryv mluvčích> pomalujou no a taky jsou veselí vždycky maj nějakou tu flašku. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> a pomalovaný jsou. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Vladimíra D.] (nadechnutí). [mluvčí: Vladimíra D.] Nu. Chlapci nesou <překryv mluvčích> toho masopusta </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> a legruti </překryv mluvčích> nesou <překryv mluvčích> masopusta </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> masopusta </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> ten leží </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> no za legruti už </překryv mluvčích> teda. Teď už se to bere jenom ten ročník co co by měli jít k odvodu. Ne. [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Erik P.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Erik P.] No jako legrut byl vlastně ten. Kterij šel no k vodvodu a potom +. [mluvčí: Karolína T.] + rovnou. [mluvčí: Erik P.] + <unclear> 1 </unclear> na <překryv mluvčích> vojnu no </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> tak. <unclear> to je to </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Vladimíra D.] A to mají takovýho <překryv mluvčích> vycpanýho panáka <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] <překryv mluvčích> bohužel už se nechodí </překryv mluvčích> na vojnu <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Erik P.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> bohudík </překryv mluvčích>! [mluvčí: Karolína T.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] (smích).

0252-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: O zpívání, Počet mluvčích: 4 [mluvčí: Karolína T.] Vaše babička zpívala všichni od vás zpívali. Vy máte sourozence taky <překryv mluvčích> zpívali </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> děda </překryv mluvčích> zpíval a hrál na křídlovku a -. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Ota C.] No tak -. [mluvčí: Běla M.] (mlasknutí). [mluvčí: Karolína T.] To vás k tomu vedli. Nebo jste jako sami potom -. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Ota C.] No ne když se doma <překryv mluvčích> zpívalo. Tak se zpívalo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> doma se vje* pořád zpívalo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> napřed </překryv mluvčích> se zpívalo. To nebyly tuty tranďáky na uši a a. Ten aby to tu vřeštělo všude. [mluvčí: Ota C.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Běla M.] Napřed lidi doma zpívali a chodilo se po vsi. [mluvčí: Běla M.] Děvčata zpívaly chlapci. Chodili. Ty rozvazovali fěrtuchy. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] A. A. Zpívalo se a chodilo. [mluvčí: Běla M.] Nýčko není vidět noha protože to jezdí všechno v autech a má to tuty tlampače. To je jenom furt stejnej rámus. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] To máte <překryv mluvčích> pravdu </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> žádný </překryv mluvčích> zpívat neumí. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Běla M.] Potom je masopust. Potom musí jít na sezpívanú. Protože neumí žádný nic. [mluvčí: Běla M.] (nadechnutí). [mluvčí: Běla M.] A potom jdú po vsi a to se je jedna písnička. Už je konec masopustu a jinýho není nic slyšet. [mluvčí: Běla M.] (nadechnutí). [mluvčí: Běla M.] My jsme věděli písniček. [mluvčí: Ota C.] No jo. Zase jste neměla ten. Ale dneska si se* +. [mluvčí: Běla M.] Neměli jsme tuty krámy a nepotřebovali <překryv mluvčích> jsme je i </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ota C.] + <překryv mluvčích> dneska si </překryv mluvčích> sednete tamhle k Rexovi d* k televizi nebo k tomu a jakpak jste <překryv mluvčích> spokojená </překryv mluvčích>. [mluvčí: Janka H.] (odkašlání). [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> já jsem pravda spokojená jo. [mluvčí: Karolína T.] (smích).

0253-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: O televizi, Počet mluvčích: 4 [mluvčí: Běla M.] To já mám taky svý pořady a na ty se dívám. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Běla M.] A kvečeru <překryv mluvčích> se dívám na AZ kvíz a </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> třeba když vaří dva když </překryv mluvčích> vaří tuty dva kuchaři ne. [mluvčí: Běla M.] Jo včera <překryv mluvčích> jsme se zase dívali. Na Kluky v akci </překryv mluvčích>. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> Kluci v akci se jí líbí </překryv mluvčích>. [mluvčí: Janka H.] To se jí <překryv mluvčích> líbí </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> včera dělali </překryv mluvčích> jakýpak jídlo je to ruský <překryv mluvčích> boršč </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> včera </překryv mluvčích> dělali boršč. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Janka H.] (pousmání). [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> boršč </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] A potom <překryv mluvčích> dělali ptáčky španělský a </překryv mluvčích> +. [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> já myslil že řeknete bo* že řeknete </překryv mluvčích> bordel. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Běla M.] + a rýži. A rýži. [mluvčí: Ota C.] (smích). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Běla M.] Ale jak to dělali já jsem povídala zrovna na to <unclear> 1 </unclear>. [mluvčí: Běla M.] A žádný nitě. Nic nepotřebovali do ptáčků. Pěkně je takhle zmáčkli. Zabalili dali je pěkně na pekáč. Na cibuli s . Na tom je pekli. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Běla M.] Potom to přepasírovali udělali vomáčku pěknú dobrú a jakýpak to bylo. [mluvčí: Ota C.] (pousmání). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] (pousmání). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Běla M.] A potom vyklintli na talíř jsem povída*. [mluvčí: Běla M.] Nu teda moc <para type="se smíchem"> toho tam nedali </para>. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Běla M.] <para type="se smíchem"> rýži tam dali ale takový klentanec tý vomáčky </para>. [mluvčí: Ota C.] No. Tý moc neměli. <para type="se smíchem"> nu </para>. [mluvčí: Běla M.] <para type="se smíchem"> <unclear> 2 </unclear> nebylo nic </para>. [mluvčí: Běla M.] A ptáčka rozřízli aby bylo vidět co je vevnitř. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Janka H.] Hmm. [mluvčí: Běla M.] Jo? [mluvčí: Karolína T.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] Jo jo. Televize. [mluvčí: ] (rušivý zvuk).

0254-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Typická postřekovská jména, Počet mluvčích: 4 [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> pravě že </překryv mluvčích>. Že bylo moc tich Nováků. <překryv mluvčích> Hrušků </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> a. Nováků </překryv mluvčích>. A Nováků <překryv mluvčích> a to. Tak <unclear> 1 </unclear> po chalupě </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> ale že </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> <unclear> jo. Tak to </unclear> </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> <unclear> no </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> no toť vám povídám. Že tenkrát </překryv mluvčích> jednú k nám přijel le*. Ledničkář. Spravit. [mluvčí: Běla M.] To se muselo volat do Plzni. To nebylo jenom jednoduchý. To <překryv mluvčích> museli až z </překryv mluvčích> Plzni. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] A přišel. A řek jestli máme spra*. [mluvčí: Běla M.] Přišel k nám na poledne nebo už. Po vobědě. [mluvčí: Běla M.] Jestli je dobře u Nováků co f*. Já povídala. [mluvčí: Běla M.] Jo. [mluvčí: Běla M.] A von říkal. [mluvčí: Běla M.] Už jsem u jedenáctýho Nováka a myslil jsem. Jestli nýčko ještě to nebude. Tak se vracím do Plzni. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Běla M.] A nad náma ještě zase byl Novák. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Běla M.] No. A to ve Mlýnci. Byl Novák a -. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> a jedena* </překryv mluvčích>. U jedenáctýho byl u nás. [mluvčí: Karolína T.] Ani ty <překryv mluvčích> čísla popisný jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> vod. Vod toho </překryv mluvčích> když šel. Zezdola. [mluvčí: Běla M.] <unclear> 1 </unclear> víte co je na. Co je tu Nováků. [mluvčí: Karolína T.] Jo. <překryv mluvčích> <unclear> já jsem si </unclear> </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> a Hrušků a Nováků </překryv mluvčích>. To je jakbysmet. [mluvčí: Ota C.] No Hrušků už íčom taky ne. [mluvčí: Běla M.] A vždyť je jich dost. <překryv mluvčích> ještě </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> emm </překryv mluvčích> to už už to vymřelo. [mluvčí: Janka H.] Měli děvčata. Tak. Už <překryv mluvčích> potom to vymřelo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> už to vymřelo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>.

0255-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Chodská slova I, Počet mluvčích: 4 [mluvčí: Ota C.] Včera si vzpomněla. Máma jak mluvila. Nějaký to slovo. Co to bylo zač? [mluvčí: Janka H.] (smích). [mluvčí: Janka H.] Byla tu vnučka ne. A vona jí říká. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Janka H.] Ty máš nějaký nový <para type="se smíchem"> oringle </para>. [mluvčí: Janka H.] (smích). [mluvčí: Janka H.] A vona nevěděla Kateřina. Co to <para type="se smíchem"> je </para>. [mluvčí: Běla M.] Vona to taky <překryv mluvčích> neví </překryv mluvčích>? [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> taky </překryv mluvčích> nevím. [mluvčí: Janka H.] Náušnice. [mluvčí: Ota C.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] Náušnice jo? [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> tak to teda </překryv mluvčích> +. [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> my jsme jakživi říkali oringle </překryv mluvčích>. [mluvčí: Janka H.] + <překryv mluvčích> Kateřina koukala </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>? No to je chodský holaringl. To jsou z němčiny ne? [mluvčí: Janka H.] (smích). [mluvčí: Janka H.] <unclear> 1 </unclear> jo. <unclear> 1 </unclear>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] Že jsme tady byli vedle toho. Tak holt něco. Teď i povídáme jako voni. [mluvčí: Janka H.] Hodně je to tu. Zkomolený. [mluvčí: Běla M.] My jsme říkali oringle. Anebo když byly děti malý. Tak byly oringličky. A nic jinýho jsme ne*. [mluvčí: Běla M.] Ne nýčko mají náušnice. A leccos. My to ani nevíme my nemůžeme povídat to potom. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] A to leccos řeknem. Voni se nám tu smějú. Hmm. [mluvčí: Janka H.] (smích). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> tak si </překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear>. [mluvčí: Janka H.] (smích). [mluvčí: Ota C.] (smích). [mluvčí: Ota C.] Smějou se. Protože třeba na to slovo nevzpomenem <překryv mluvčích> už jsme. Že se vytáhne </překryv mluvčích> jednou za -. [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Janka H.] Ne že bysme je neznali. Ale už je prostě <překryv mluvčích> nepoužíváme </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ota C.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Janka H.] Tak včera Kateřina. Ta koukala <para type="se smíchem"> jako </para> -. [mluvčí: Janka H.] (smích). [mluvčí: Běla M.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] To <para type="se smíchem"> věřím </para>.

0256-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Chodská slova II, Počet mluvčích: 4 [mluvčí: Běla M.] jsem zas řekla. [mluvčí: Běla M.] To je horací. [mluvčí: Běla M.] Žádný nevěděl co to je. [mluvčí: Ota C.] No já to věděl. [mluvčí: Běla M.] Hmm. [mluvčí: Ota C.] (smích). [mluvčí: Běla M.] To nevíte? [mluvčí: Karolína T.] Ne. [mluvčí: Ota C.] (smích). [mluvčí: Janka H.] (smích). [mluvčí: Běla M.] To se řeklo jako to je toho. <překryv mluvčích> ne to je horací </překryv mluvčích>. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> místo toho. Je to hora*. To je horací </překryv mluvčích> máma naše používá dost. To je horací. [mluvčí: Ota C.] (smích). [mluvčí: Běla M.] Jsme to říkali. [mluvčí: Běla M.] Hmm. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> to je toho. Nebo vy toho </překryv mluvčích> naděláte. Jako takhle v tom smyslu ne. Tak to je horací. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> to je hezký </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ota C.] Samozřejmý. By se dalo dát. [mluvčí: Janka H.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Běla M.] Hmm. [mluvčí: Běla M.] Jsme to tak říkali. Tak holt to tak říkáme. Vy mladý už to nevíte. A my holt +. [mluvčí: Karolína T.] A je správný. Že to říkáte. [mluvčí: Běla M.] + to říkáme furt.

0257-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Lidová moudrost, Počet mluvčích: 4 [mluvčí: Běla M.] (mlasknutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Běla M.] Ale řekla <překryv mluvčích> jedna ženská <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích> +. [mluvčí: Běla M.] (mlasknutí). [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> víte. Já mám výhodu mámo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] + jedna ženská řekla. Jedna bába a teď jí chlapec taky študoval a něco tenkrát nevěděl něco že potřeboval někde poradit a ten. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] A vona mu <překryv mluvčích> řekla prý </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Běla M.] (mlasknutí). [mluvčí: Běla M.] Študuješ a myslíš že jsi <překryv mluvčích> moudrý. Ale umřít </překryv mluvčích> umřeš stejně hloupý. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> to se ti nepovedlo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Janka H.] (smích). [mluvčí: Běla M.] (smích). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] <para type="se smíchem"> jemu řekla </para>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Janka H.] Naše máma říká že je hloupá ale měla samý jednotky ve škole jenomže neměli peníze na školu. Kdyby byla mohla študovat jako dneska tak -. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Ota C.] (vydechnutí). [mluvčí: Běla M.] Hmm. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Běla M.] (mlasknutí). [mluvčí: Běla M.] Můj bratr řekl. [mluvčí: Běla M.] A buď ráda že jsi nešla kdyby jsi byla učitelka říkali by tě babo. [mluvčí: Janka H.] Hmm.

0258-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Příprava na pouť, Počet mluvčích: 4 [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] No já jsem slyšela vo těch vašich <překryv mluvčích> masopustech </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> to může být víc dní </překryv mluvčích>. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> ne </překryv mluvčích>. To <para type="se smíchem"> vona <překryv mluvčích> myslí pouť jako </překryv mluvčích> </para>. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> vona myslí pouť jako </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ota C.] (smích). [mluvčí: Ota C.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] I pouť. Jo? [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Běla M.] (mlasknutí). [mluvčí: Běla M.] Pouť <překryv mluvčích> kdepak masopust </překryv mluvčích>. Pouť je tu tři <překryv mluvčích> dni </překryv mluvčích>. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> nepama* </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> mámo vždyť napřed </překryv mluvčích> se muselo jít na na vobilí <překryv mluvčích> posekat nebo vozit </překryv mluvčích> tak. A dneska to není tak. Lidi <překryv mluvčích> můžou si sednout a pít no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> no aspoň nemaj co <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> tak jsou. No no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ota C.] (nadechnutí). [mluvčí: Ota C.] (smích). [mluvčí: Běla M.] Napřed pravda <překryv mluvčích> to upekli </překryv mluvčích> koláče. [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> napřed </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] (nadechnutí). [mluvčí: Ota C.] (mlasknutí). [mluvčí: Ota C.] A museli jsme zamést dvoreček ještě před <překryv mluvčích> poutí. To bylo kvečeru </překryv mluvčích> v sobotu. <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> pravda vypuco* </překryv mluvčích> +. [mluvčí: Běla M.] + <překryv mluvčích> vypucovat třijce </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] Zamést dvoreček. Semlít kafe to nebylo tohleto to bylo tamto zrnkový. Nebo žitný to všechno muselo být na ráno hotový. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Ota C.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Běla M.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> ale </překryv mluvčích> nýčko to ještě jsme upekli koláče a kdepak nějaký klizení a vytřásání koberců ty nebyly. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Běla M.] A kdepak nějaký klizení to se tenkrát byly škopíky a dížky a tuto mýt napřed do maštali tuto <překryv mluvčích> v sobotu </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] Kdepak nějaký klizení v vytříst nějaký koberce. Ty nebyly v senci. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (ruch z ulice).

0259-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Jak dědek propil louku, Počet mluvčích: 4 [mluvčí: Běla M.] Můj dědek propil louku jo? [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] (mlasknutí). [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Ota C.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> celou jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> propil </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] (nadechnutí). [mluvčí: Běla M.] Propil louku. [mluvčí: Běla M.] Tak jak jdete na zastávku po pravý straně tuta hned co tam stojí u silnici ne. [mluvčí: Běla M.] (nadechnutí). [mluvčí: Běla M.] (nadechnutí). [mluvčí: Běla M.] A tam sú čtyři parcely a sú tam postavený <překryv mluvčích> dvě chalupy </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> baráky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] Ne. Tam <překryv mluvčích> sú nějaký </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> tam jsou vlastně nový </překryv mluvčích> baráky ne. Tam dřív <překryv mluvčích> byly louky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ota C.] (odkašlání). [mluvčí: Ota C.] (nadechnutí). [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> na pravý straně </překryv mluvčích> tu louku <překryv mluvčích> propil </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: Ota C.] (srkání). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] (pousmání). [mluvčí: Běla M.] Propil jalovici tu vidím dodnes. Jak ji vede ve* vede Hruškom. [mluvčí: ] (ruch z ulice). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Janka H.] Pili v hospodě a holt takhlen. Na dluh druhej platil a tak vo to přišli. No. [mluvčí: Ota C.] (srkání).

0260-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Jak jsem sloužila, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Běla M.] Dva roky jsem sloužila u sedláka a. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] (mlasknutí). [mluvčí: Běla M.] Naši doma chudáci si to tam museli sami protože tuty dynovali ta sousedka abysem šla tam. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> že </překryv mluvčích> tomu jejich ten. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Běla M.] To jsem byla u Králů. [mluvčí: Běla M.] (nadechnutí). [mluvčí: Běla M.] No. U Králů taky. [mluvčí: Běla M.] A síct nebude. Muset jenom když bude pršet. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] Já řekla. [mluvčí: Běla M.] Pršelo furt. Co sem chodím. [mluvčí: Ota C.] (smích). [mluvčí: Běla M.] Co byly sena protože jsem musela chodit každý den síct. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Běla M.] (smích). [mluvčí: Ota C.] Ať bylo hezky nebo <para type="se smíchem"> pršelo </para>. [mluvčí: Ota C.] (smích). [mluvčí: Běla M.] (smích). [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Běla M.] (nadechnutí). [mluvčí: Běla M.] No ale naučila jsem se síct a <překryv mluvčích> všechno </překryv mluvčích>. Dojit všechno no. [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>.

0261-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Jak mi dědek kupoval dárky, Počet mluvčích: 4 [mluvčí: Běla M.] Copak by jsi chtěla abysem tě koupil. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Běla M.] Já řekla. [mluvčí: Běla M.] Dědku já by jsem chtěla oringle. [mluvčí: Běla M.] Dal mámě sto korun. Mámě naší sto korun protože měli ty měli dy* . Postavili a ten sto tisíc dluhů. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] Tenkrát to. Nýčko milion by <překryv mluvčích> nestačil </překryv mluvčích> tak. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Běla M.] Tak dal mámě sto korun. [mluvčí: Běla M.] Do města jsme šly pěšky z města. [mluvčí: Běla M.] Ale oringle stály třicet dva korun. To taky furt vím. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Běla M.] A daly jsme si u Hrušků jsme si daly housku za padesátník. [mluvčí: Běla M.] A šly jsme domů taky pěšky. [mluvčí: Běla M.] Mámě ty koruny zbyly druhý a máma měla radost a řekla. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Běla M.] (nadechnutí). [mluvčí: Běla M.] Kdyby se ptal tak mu to neřekni že stály jenom řekni že jo že to stálo sto korun. [mluvčí: Běla M.] Aby jí ty druhý peníze zbyly. [mluvčí: Karolína T.] (smích). [mluvčí: Ota C.] (odkašlání). [mluvčí: Běla M.] No tak toto my jsme jako když jsme rostly jako děti všechno měly. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] (pousmání). [mluvčí: Běla M.] No ale když něco bylo tak. Holt. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Běla M.] Přišel třebas v noci když holt šel z hospody přines mi <para type="přeřeknutí"> svažek </para>. Svazek tužek. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] Tenkrát ty tužky byly nějaký tvrdý to byly <para type="se smíchem"> nějaký čtyřky nebo nějaký </para>. [mluvčí: Janka H.] (pousmání). [mluvčí: Běla M.] Bylo to něco <překryv mluvčích> z Němec víš </překryv mluvčích> takový -. [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] Ale svazek. [mluvčí: Běla M.] V noci zaklepal na na komoru na vokno a že mi nese vázanýho. Přines mi tužky. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Běla M.] Už byl <překryv mluvčích> napitý a ty </překryv mluvčích> no. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ota C.] (mlasknutí). [mluvčí: Ota C.] Tak na vás držel. Jo? [mluvčí: Běla M.] Mi. Jo. Na mě jo. [mluvčí: ] (rušivý zvuk).

0262-C-ZAC-2007-N

Rok: 2007, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Postřekov, Téma: Kapicovi, Počet mluvčích: 4 [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> no. Já jsem </překryv mluvčích> právě pan Král že ještě pořád pracuje. Že ještě pořád <překryv mluvčích> organizuje do Německa a </překryv mluvčích> -. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> jezdějí do Kdyně no </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Ota C.] No protože má známý z. Tak ty vazby <překryv mluvčích> obchodní pořád zůstávají </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> no zůstanou no. Si myslím </překryv mluvčích>. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> to mu náhodou jako pomáhá v tom </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> on byl </překryv mluvčích> solidní a <překryv mluvčích> domluvil se všude </překryv mluvčích> už tenkrát tak -. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] (nadechnutí). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> já </překryv mluvčích> jsem. Slyšela jak on mluví německy. <překryv mluvčích> jako to je </překryv mluvčích> to je dobrý. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Karolína T.] To mě když tam poslali. <unclear> U Hruškům </unclear> se u nich <překryv mluvčích> ři* </překryv mluvčích> -. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> hmm. <unclear> U Hruškům </unclear> </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> já říkám </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] V jaký boudě bydlí! [mluvčí: Karolína T.] Teď jsme tam přijeli takovej vobrovskej barák. [mluvčí: Běla M.] (smích). [mluvčí: Karolína T.] Já říkám. [mluvčí: Karolína T.] Ježišmarja! [mluvčí: Karolína T.] Ještě než jsme to našli ještě tak jako to maj <překryv mluvčích> takhle </překryv mluvčích> zastrčený. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> n* n* </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] (pousmání). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Janka H.] Vozem voni jezdili předem a. Teď si udělali cestu <překryv mluvčích> tam. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> voni </překryv mluvčích> ba. Voni už byli na mlýneckým katastru. [mluvčí: Běla M.] Voni byli vůbec. <překryv mluvčích> to už </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> voni maj </překryv mluvčích> číslo asi Mlýnec. Já myslím. [mluvčí: Běla M.] To víš že jo <překryv mluvčích> protože </překryv mluvčích> voni mají. Voni sú na mlýneckým katastru už. [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> měli no to patřilo </překryv mluvčích> -. [mluvčí: ] (nesrozumitelný hovor více mluvčích najednou). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Karolína T.] No ale ty čísla popisný mi říkali že tady jsou vlastně dvojí ne? [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> no no no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> že tady je Starej Mlýnec. A ještě postřekovskej takže </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> no no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> a tam k tomu </překryv mluvčích> vždycky je je to ten. Tak je <překryv mluvčích> Postřekov-Mlýnec </překryv mluvčích>. [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> Postřekov-Mlýnec </překryv mluvčích> no. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Běla M.] No ale ty byli teda na tetim asi š*. Mají myslím čtyřicet dva tkalcovna. [mluvčí: Janka H.] Malý Mlýnec. [mluvčí: Běla M.] A to je. Postřekov-Mlýnec. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Janka H.] A voni tam měli tkalcovnu doma ne. To vám říkali. [mluvčí: Karolína T.] Hmm. [mluvčí: Janka H.] No. [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Běla M.] Napřed tam chodilo hromadu lidí. [mluvčí: ] (nesrozumitelný hovor více mluvčích najednou). [mluvčí: Ota C.] Jirkovo táta s mým strejdou to zakládali tenkrát to. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Běla M.] Tam chodilo. Víc lidí než chodí nýčko do tkalcovny no. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Karolína T.] Hmm tak tady asi jiná práce před tím nebyla ne co tady bylo. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Janka H.] <překryv mluvčích> ne </překryv mluvčích> jenom to zemědělství <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ota C.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Karolína T.] <překryv mluvčích> no to je </překryv mluvčích>.

0263-C-ZAC-2007-N

Rok: 2014, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Suchý, Téma: Draní peří, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Alexandra R.] Jsme pěstovale husy kvůli peřinám. Víš? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jo a. S tím </překryv mluvčích> souvisí to <překryv mluvčích> draní peří jo a t* </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> tak to </unclear> se dralo peří </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> jo. To to s tím souvisí </překryv mluvčích> to draní. [mluvčí: Renata J.] A jak to teda probíhá. To draňí peří?. [mluvčí: Renata J.] To <překryv mluvčích> probíhalo. Když jste se sešli asi </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. To se vod tó . [mluvčí: Alexandra R.] (smích). [mluvčí: Alexandra R.] <para type="se smíchem"> tak. Počki tak </para>. <překryv mluvčích> musijó se </překryv mluvčích> vlastně huse vod housátek. Vod housátek musijó <překryv mluvčích> teda <unclear> se živit </unclear> <unclear> huse </unclear> </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> vykrmit se. Že? No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] Potom se dvakrát votrhají nebo třikrát dokonce. Pak se zaříznó. Upečou se na svátke. [mluvčí: Renata J.] (pousmání). [mluvčí: Alexandra R.] No ale to peří. To se musí potom teda podrat. <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] To se jako domluvijó sousetky. Tetičke všecky možní jako známí. No a začíná dračka. [mluvčí: Renata J.] (pousmání). [mluvčí: Alexandra R.] Aspoň tak těch čtrnáct dní <překryv mluvčích> určitě </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> čtrnáct dní. A </překryv mluvčích> jako po <překryv mluvčích> večerech asi že jenom </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] Jak se setmělo tóto dobó tak se vysypala hromada peří na stůl. Vopsadili se vokolo teda te tetičke známí co šlo no a peříčko po peříčku jsme drale <překryv mluvčích> do krabiček </překryv mluvčích> a vysypalo se to do velkýho hrnca. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> ježišmarja </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] A to byla asi jako nějaká výbava potom <překryv mluvčích> že? Jako pro t* </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> do peřin </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> do peřin </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> ho* ušily se ze sypku víte víš peřiny. Nacpalo se peří a čtyři zhlavce. [mluvčí: Alexandra R.] To každý děvče jako mělo z dědine mít. Tenkrát. [mluvčí: Renata J.] Aha. A jinak jako ta výbava. To bylo jenom tadyto. Nebo ješče něco dostaly? [mluvčí: Renata J.] Asi ještě něco <překryv mluvčích> dostaly. Že? Ty holky většinou </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no. Tak určitě </překryv mluvčích> jako nádobí. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> nebo </unclear> takhle víš. <unclear> tak t* </unclear> to se </překryv mluvčích> dávalo do výbave. Schraňovalo <překryv mluvčích> jako tehdy </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> nádobí a </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> a nějaký asi to </překryv mluvčích> povlečení <překryv mluvčích> třeba že a takový </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> určitě určitě </překryv mluvčích> povleč*. No. Tak <překryv mluvčích> jasně <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> to vlasně zůstává </překryv mluvčích> jako většinou to holky taky dostanou třeba <překryv mluvčích> že jo mamka jim to no </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> 3 </unclear> že to </překryv mluvčích> tak není. <překryv mluvčích> jak jak <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no. Tak u* určitě v </překryv mluvčích> takové míře to <překryv mluvčích> ne </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> toto není </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] To není. <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> ale </překryv mluvčích> myslím ani už to peří se takhle nedere. [mluvčí: Alexandra R.] Myslím si že <překryv mluvčích> ne </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> to </překryv mluvčích> ne. To už si myslím <překryv mluvčích> taky že nikde </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> spousta lidí ty </překryv mluvčích> peřiny <překryv mluvčích> si koupí </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> protože to je strašná </překryv mluvčích> drbačka a <překryv mluvčích> vono aj to </překryv mluvčích> peří. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Renata J.] Ta klasická peřina to. Vono to peří vylítává. Vono je to takový <překryv mluvčích> nepraktický </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> ach bože </překryv mluvčích> já jsem to tak neměla ráda. Ježiš to <unclear> 1 </unclear> bylo <para type="se smíchem"> takovýho <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích> </para>. [mluvčí: Renata J.] (smích). [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> to já vím </překryv mluvčích>. Že vždycky to měla babička a vona <překryv mluvčích> s tím a teď se to celý to </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích> tak potom to zametat a <překryv mluvčích> lítalo to </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jako je pravda </překryv mluvčích>. Že to asi bylo teplý. Nebo jo asi <překryv mluvčích> nebylo jinak </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích> jako peřiny só <překryv mluvčích> ohromný to jako fakt jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> ale jako </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Renata J.] Ještě že jsou normálně ty. Co jsme třeba kupovali v tom COOPu <para type="se smíchem"> protože </para> to bylo fakt se zatřepalo. A to bylo všude peří <překryv mluvčích> jo. A to bylo a </překryv mluvčích> stačila jedna dírečka a to byl konec. [mluvčí: Renata J.] (pousmání). [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] no <překryv mluvčích> a </překryv mluvčích> co se to <překryv mluvčích> nadrale a jak </překryv mluvčích> ta sypkovina se potom prodere. Víš. Tak to peříčko se d* dere ven. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] No a říkáte teda čtrnáct dní že to třeba. <překryv mluvčích> asi tak nějak. Že </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no. No </překryv mluvčích>.

0264-M-STM-2014-N

Rok: 2014, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Suchý, Téma: Doděrek, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no a potom na skončení </překryv mluvčích> to byl doděrek. Víš. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> to teda byla pěkná </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] Vono taková jako na ukončeňí oslava. [mluvčí: Renata J.] To aha jo oslava <překryv mluvčích> aha. No </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> jasně </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> ono to </unclear> dá se říct </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> takový </překryv mluvčích> jako zakončení. Že těm. Tetičkám a těm známém jsme pouvařili čaj <překryv mluvčích> z meruněk </překryv mluvčích>. Upekli se. Buď maminka cvíbok upekla nebo se koupili nějaký zákuske. Dietní párke s hořticó. To bylo pravidelně jako na <překryv mluvčích> tenhleten </překryv mluvčích> doděrek. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> aha </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] To byla sláva. Že? <překryv mluvčích> asi párky. <para type="se smíchem"> no to </para> </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no. Jo. To se po </překryv mluvčích> se* mi jo. [mluvčí: Renata J.] Ne jak <překryv mluvčích> teď </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> to </překryv mluvčích> bylo vzácný. Jo jo jo. [mluvčí: Renata J.] (smích). [mluvčí: Alexandra R.] No a tak to asi takhle. Bylo zakončení potom toho peří. No. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> tak </překryv mluvčích> to byl doděrek. Jo? <překryv mluvčích> no tak to </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> to byl doděrek </překryv mluvčích>.

0265-M-STM-2014-N

Rok: 2014, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Suchý, Téma: Vánoce, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Alexandra R.] Mám. Pěkný vzpomínky mám jako před těma Vánocema na to. [mluvčí: Alexandra R.] To teda jako jo. [mluvčí: Renata J.] A kolik druhů cukroví jste třeba pekli? [mluvčí: Alexandra R.] No. Tak babička teda moje maminka a moje babička pekle. Pracke rohlíčke. [mluvčí: Alexandra R.] Zázvorke perníčke. No asi tak těch deset druhů to Moni bude. [mluvčí: Renata J.] Hmm. [mluvčí: Renata J.] A. Co jste měli na večeři?. Normálně kapra <překryv mluvčích> nebo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> my </překryv mluvčích> na večeřo jsme měle <překryv mluvčích> filé. Ale </překryv mluvčích> ne smažený takový jako můj tatínek dělal takový jako. Spíš dušený s vajíčkem. Víš? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] A <překryv mluvčích> bramborové </překryv mluvčích> salát. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> aha </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] Takže ne kapra jak se <překryv mluvčích> dělá klasicky teď </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> ne kapra ne ne </překryv mluvčích> my jsme ne jenom filé takový nadrobno podušený. [mluvčí: Renata J.] A drželi jste celej den půst a měli jste <překryv mluvčích> až večeři </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no my jsme držele celé </překryv mluvčích> den půst. A jako děcka jsme chtěle vidět zlatý <překryv mluvčích> prasátko. No </překryv mluvčích>. To jsme teda jako chtěle moc. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] Jo a ne* maso jsme nejedle. Ne ne. To vůbec jako ne. To jsme držele půst ten Štědré deň. [mluvčí: Renata J.] Aha a na Nový rok jste normálně dělali husu. Jak <překryv mluvčích> se teď dělá. Nebo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> me dělale. Me dělale </překryv mluvčích>. Husu. Pečený. Se zelím prostě normálně. Víš? [mluvčí: Renata J.] A co na Silvestra. To si pamatujete jak jste třea. Slavili?. <překryv mluvčích> jestli to bylo taky takový <para type="se smíchem"> bujarý jak teď </para> </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no úplně úplně když </překryv mluvčích> jsem byla Moni malá. Tak to ne. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> to ne teda </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> maminka akorát dělala </překryv mluvčích> nějak bábovko nebo koláče <překryv mluvčích> ale potom jak už </překryv mluvčích>. Jak už jsem byla starší tak potom to jako už se dělale chlebíčke. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> takže </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] A <překryv mluvčích> chodile jsme </překryv mluvčích> na zábavo. Už jsem byla jako mladá holka sem do sokolovny. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> aha </překryv mluvčích>.

0266-M-STM-2014-N

Rok: 2014, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Suchý, Téma: Štědrý den, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> měle jsme </překryv mluvčích> jabka. Švestkové. Nebo kadlátkové kompot se říkalo. To <překryv mluvčích> bylo pravidelně </překryv mluvčích> ten kompot. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> nějaký </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> aha </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] No a. To filé to podušený no a to bylo asi tak. A bramborové salát maminka dělala. To pečený cukroví jsme měle na tem stole. [mluvčí: Alexandra R.] No a nějaký to ovoce jo. [mluvčí: Alexandra R.] No potom druhý den už bylo <překryv mluvčích> maso </překryv mluvčích>. Ale ten Štědré deň to jsme jako se snažile většinou to maso nemít. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] No. No. <překryv mluvčích> vono také </překryv mluvčích> to vydrželo doteď. No tak <překryv mluvčích> vono </překryv mluvčích> jako ryba je maso no <překryv mluvčích> ale já vím </překryv mluvčích> který jako myslíte <překryv mluvčích> jiný maso krvavé maso se nemá </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> tak </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> krvavý maso. Obojí no. Jasně nemá </překryv mluvčích>. <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no na zlatý </překryv mluvčích> prasátko jsem jako věřívala ta <překryv mluvčích> malá. Ale <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>. No ale potom už <překryv mluvčích> jsme <para type="se smíchem"> <unclear> 5 </unclear> </para> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jasně jasně </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no tak asi <para type="se smíchem"> každý </para> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] (smích). [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no <para type="se smíchem"> potom už </para> vono to vydrží ještě docela </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <unclear> k životu mi to </unclear> <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> a potom byl normálně </překryv mluvčích> klasickí stromek že? A takový jste měli ta* a měli jste asi přírodní že? <překryv mluvčích> žádný takový uměliny nebyly. Že </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> 5 </unclear> </překryv mluvčích>. Te svíčke me jsme neměle víš? Me jsme měle svíčke jenom takový te v žabkách. <překryv mluvčích> nasazený </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jako </překryv mluvčích> voskový <překryv mluvčích> nebo? Jo. Voskový aha </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no. Voskový </překryv mluvčích> a <unclear> 4 </unclear> a prskavke <překryv mluvčích> hlavně </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jo prskavky </překryv mluvčích> žádný <překryv mluvčích> a ty vozdůbky </překryv mluvčích> nebo jenom třeba co si vyrobil někdo ne? <překryv mluvčích> třebas nevím </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> jo ne ne ne </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no. Ozdůbke </překryv mluvčích>. To už jsme měle kolekci jak jsem byla malá jako. [mluvčí: Renata J.] Jo a jo vlastně <překryv mluvčích> to už to už byly kolekce no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no to už tatínek dostával aj </překryv mluvčích> v práce <překryv mluvčích> jako na příděl na děcko </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> na děcka. Víš </překryv mluvčích>? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jo to se dostávalo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> aha jako </překryv mluvčích> normálně tak <překryv mluvčích> čokoládový jak se dostává teď </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no taková <unclear> jak je teďka </unclear> kolekce </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] Jo. [mluvčí: Renata J.] Ty ty vánoční. [mluvčí: Alexandra R.] No a potom nějaký aj jabka se navazovale. A voříške se balile do zlata. A to se tam na to jako věšelo. Na ten stromeček. Víš? [mluvčí: Renata J.] A jo takhle jo jo jo. [mluvčí: Alexandra R.] Že to bylo jako všecko takový ten to kolekce bylo fakt to <unclear> dvojí asi </unclear>. [mluvčí: Alexandra R.] <unclear> než </unclear> to jsme potom. Potom možná jak jsem byla starší. Už toho maminka koupila víc. Ale ta malá dost to kolekcí moc jenom co mi taťka donesl. [mluvčí: Renata J.] No. Jasně. Co bylo. <překryv mluvčích> to není jak teď. Teď si </překryv mluvčích> toho můžete nakoupit. <para type="se smíchem"> <překryv mluvčích> mraky to je </překryv mluvčích> úplně </para> hrozný. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> jo. Jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] (smích). [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no. Právě </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] A za dárky jste dostávali asi voblečení nebo. Co bylo potřeba. <překryv mluvčích> že asi takový užitečný věci </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no tak. Jako většinou </překryv mluvčích> hra. Knížka <překryv mluvčích> aj </překryv mluvčích> nějakó panenko jsme dostale. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] Potom si vzpomínám že jeden rok jsme dostale Miluška dostala jako vystřihovací takový batole. <překryv mluvčích> to byly takový </překryv mluvčích> voblečke vystřihovací a hotovo. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> aha </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] Prostě to bylo malý batole a vod toho bylo v tem. Takový. Možná že to ještě teďka je a to se vystřihovalo a na to panenko se to tak <překryv mluvčích> voblíkalo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. To je doteď <překryv mluvčích> no. Takový vystřiho* </překryv mluvčích> jak kdyby <překryv mluvčích> no. Ja vím co myslíte no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> to je doteď. Jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> jo. Tak Miluška byla batole </překryv mluvčích>. A já jsem byla taková <překryv mluvčích> víc. Na panenke </překryv mluvčích>. Tak jsme se tak to <překryv mluvčích> z toho vidět </překryv mluvčích> a knížka mně se dostala první knížko jsem dostala Pejsek a kočička. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> aj jsem </překryv mluvčích> si to myslím přečetla už v <překryv mluvčích> té první </překryv mluvčích> třídě pomalu. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> prostě to už bylo na <překryv mluvčích> Vánoce </překryv mluvčích> tak už <překryv mluvčích> to už jsem to. To </překryv mluvčích> četla. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> tak to. Jo no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] Potom jsem dostala <unclear> 1 </unclear> knížko Malý Bobeš <překryv mluvčích> <unclear> ještě když </unclear> <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> aha. Jo. To je známý </překryv mluvčích>. To je <para type="se smíchem"> doteď. No </para>. [mluvčí: Alexandra R.] A <para type="přeřeknutí"> Poplaf </para> Poplach v Kovářské uličce. To také si moc vzpomínám <překryv mluvčích> na to. Václav </překryv mluvčích> Řezáč to napsal. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Renata J.] Řezáč znám <překryv mluvčích> no. A to jméno mně něco říká. Ale </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no a tak jako ta </překryv mluvčích> knížka to <překryv mluvčích> jsem byla ráda. To jsem <unclear> si </unclear> četla </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> to jsou prostě pohádky </překryv mluvčích> no to asi <překryv mluvčích> potěšilo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> ne. To bylo takové </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> čtení </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> no to <unclear> 1 </unclear> takové </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> to už bylo dost jo </překryv mluvčích>. To už jste asi větší. <překryv mluvčích> ne. Jak jste byla větší tak jste to dostala jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no. No. No. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] Takže většinou tak <překryv mluvčích> normálně no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> většinou takhle něco aj </překryv mluvčích> nějakó panenko <překryv mluvčích> jsme dostale. Určitě </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] To ne dneska. Dneska dostane děcko <překryv mluvčích> deset no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> kočárek já jsem </překryv mluvčích> neměla myslím. To měla potom až Miluška takové <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. No. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jo. Kočárek jako na hraní </překryv mluvčích>. <překryv mluvčích> no s tím si taky holky strašně pohrají. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> myslím na panenke. No jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] Jo. Tak to <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> takže </překryv mluvčích> asi <překryv mluvčích> tak. No prostě no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> prostě normálně skromně no ne jak </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> ne jak teď </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> ne jak je toto no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] Jako těm rodičům jsme se snažile nějaký te dárke. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> vyrobit ne </překryv mluvčích>. Třeba nebo -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> třeba </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] No aj už jsme už jsme nějakó koruno <překryv mluvčích> jako ušetřili </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] Já vím že jeden rok jsem jako se domluvila se svó babičkó a mamce jsem koupila kilo kostkovýho cukru. <překryv mluvčích> víš </překryv mluvčích>? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. <překryv mluvčích> jasný. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <unclear> jako </unclear> <překryv mluvčích> nebo </překryv mluvčích> prášek na praní nebo mýdlo. Jako <překryv mluvčích> prostě na takový a to strčit s </překryv mluvčích> mamkó k babičce a k dědečkovi. Víš? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> prostě co do domácnosti </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] Jo. [mluvčí: Alexandra R.] Jako takhle. <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> že jsme jako <překryv mluvčích> asi <unclear> ty </unclear> děcka </překryv mluvčích> si te dárke nějaký sehnali pro te rodiče. Jo? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no prostě </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] Prostě. Co bylo potřeba. <překryv mluvčích> asi praktický věci. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> jo. Jo jo jo </překryv mluvčích>. <překryv mluvčích> no a pak už jsem koupila aj mamince </překryv mluvčích> halenko. Jak jsem byla starší nebo takhle víš? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> teďko je toho </překryv mluvčích> -.

0267-M-STM-2014-N

Rok: 2014, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Suchý, Téma: Masopust a půst, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Renata J.] <unclear> dostávám </unclear> třeba k jednomu svátku. <překryv mluvčích> jestli víte </překryv mluvčích> třeba masopust jak se u vás slavil. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] No masopust. To byly te <překryv mluvčích> maškarádi </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> to </překryv mluvčích> byla maškara*. <překryv mluvčích> jak </překryv mluvčích> vlastně teď. <překryv mluvčích> no to </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> jak teď </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] To byly maškarádi. A potom teda byl vlastně půst. Ale vod tance třeba víš. [mluvčí: Alexandra R.] To nebyly <překryv mluvčích> zábave nebo </překryv mluvčích> plese nic v té době. Těch čtyřicet dní. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> a jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] A to byl půst jenom jako v*. Třeba vod nějaký činnosti nebo i vod jídla <překryv mluvčích> vod masa </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> </překryv mluvčích>. <unclear> 1 </unclear>. [mluvčí: Renata J.] To <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear>. To ne </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> to ne. To bylo </překryv mluvčích>. Akorát Popeleční středa. Před tím. <překryv mluvčích> před </překryv mluvčích> tím půstem Velké pátek a ta středa asi. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] Ale. To jako ten půst. Těch čtyřicet dní do těch Velkonocí. To bylo vod zábav. Vod tancování. <překryv mluvčích> víš </překryv mluvčích>? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] Vod plesu. [mluvčí: Renata J.] A jo <para type="se smíchem"> <překryv mluvčích> takhle </překryv mluvčích> </para>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> že to bylo </překryv mluvčích> tak zakázáný. Víš? Že to jako mělo udržovat jenom takový to neveselí. No. Že jenom <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích> jo. Jo jasně. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> žádný </překryv mluvčích> jako. Nějaký veselosti nebo to. Že se to nepořádalo <překryv mluvčích> takhle </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> a </překryv mluvčích>. Půst od jídla jste někdy drželi. <překryv mluvčích> na něco </překryv mluvčích>. Na ty Veli* <překryv mluvčích> na p* </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] No. Te. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> na tu </překryv mluvčích> Š*. Na tu <překryv mluvčích> Popeleční středo </překryv mluvčích> Velké pátek. A ten Štědré deň. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> takže středu. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] To je <překryv mluvčích> půst. Od mas* </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>. Od <překryv mluvčích> masa </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> od </překryv mluvčích> masa <překryv mluvčích> od ma* </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> od masa </překryv mluvčích> od masa to. Re*. Jako ryby můžeš nebo takhle. Ale <překryv mluvčích> maso. Ne ne to nejím </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> maso se ne*. Nemá. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] To je jasný <překryv mluvčích> jasný </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] (nadechnutí). [mluvčí: Renata J.] A ty maškarády to teda probíhalo asi stejně. Prostě <překryv mluvčích> se <unclear> krakar </unclear> masky a </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> 3 </unclear> pořád </překryv mluvčích> stejně. <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <para type="se smíchem"> <překryv mluvčích> napijú </překryv mluvčích> se a <překryv mluvčích> chodí </para>. Chodí po </překryv mluvčích> vesnici <překryv mluvčích> jasně </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] (smích). [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no jo. Jo jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] (nadechnutí). [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> posbírají </překryv mluvčích> nějaký koru*. Koruny víš.

0268-M-STM-2014-N

Rok: 2014, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Suchý, Téma: Velikonoce, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Renata J.] Ještě zeptám na nějaký další svátky. Třeba Velikonoce jestli se <para type="přeřeknutí"> stavi* </para>. Jestli se slavily podobně jak teď? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jako vajíčka. A takový ty věci </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no. Tak Velikonoce </překryv mluvčích> to byl zase ten týdeň. To bylo spíš že jsme chodile jako do kostela. [mluvčí: Alexandra R.] To bylo Zelené čtvrtek Velké <překryv mluvčích> pátek </překryv mluvčích>. Bílá sobota. Neděla. Až do toho Velikonočního pondělí jsme chodile do kostela vlastně. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] Hmm. [mluvčí: Alexandra R.] Jako děcka. [mluvčí: Alexandra R.] Pak už to teda takhle nebylo. Protože já jsem chodila do práce potom. Ale. [mluvčí: Alexandra R.] No a Velikonoce bylo normálně Velká neďela. To bylo. To se šlo na mše do kostela a ve škotový v pondělí chodile kluce za děvčata. A potom byla zábava večír ještě v sokolovně <překryv mluvčích> na to pondělí </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> a vajíčka jste kreslili </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> v* barvile </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> jsme. <unclear> vod malička </unclear> </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> barvili jste </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> takže ne </překryv mluvčích> nějaký nálepky jak teď <překryv mluvčích> ne to vůbec. Asi neexistovalo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> ne ne to normálně buďto s cibulou </překryv mluvčích> anebo normálně barvičkami. [mluvčí: Renata J.] Ani sladkosti se nedostav*. [mluvčí: Renata J.] Protože dneska se. Taková tradice. Že se většinou dostávají sladkosti. Na ty <překryv mluvčích> Velikonoce </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> ono většinou </překryv mluvčích> bylo <překryv mluvčích> vajíčkama </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> většinou </překryv mluvčích> jenom <překryv mluvčích> vajíčka </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> no. <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> protože dneska se </překryv mluvčích> dává hlavně takový ty zajíčky <překryv mluvčích> a takový ty věci to. To </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> ne to. Ne. To takhle <unclear> jsm* </unclear> ne. To jsme tak </překryv mluvčích> neměle. [mluvčí: Alexandra R.] Ne ne ne. To bylo fakt. Převážně vajíčka dá se říct většinou. [mluvčí: Renata J.] Hmm.

0269-M-STM-2014-N

Rok: 2014, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Suchý, Téma: Různá jídla, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Alexandra R.] A jinak běžný jídla. To bylo. Moni. Hrachová polívka. Čočková <překryv mluvčích> polívka </překryv mluvčích>. Česnečka jako teď no a jídla nějaký -. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] Nějaký sladký <překryv mluvčích> třeba ne. Nebo vdolky </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> 4 </unclear> </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> dělali </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] Dělale se šulánky makovaný. Tvarohovaný knedle tvarohovaný s trnkama s <para type="přeřeknutí"> bakem </para>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> potom </překryv mluvčích> se dělale v pátek byly buchty s čajem <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> <unclear> normálně </unclear> </překryv mluvčích> buchty na plecho s čajem a -. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> buchty s čajem. Aha </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] A to m* maso bylo v neděli nebo v <překryv mluvčích> sobotu </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> to maso </překryv mluvčích> bylo jenom v nedělo. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> v neděli <unclear> 3 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] Svátek <překryv mluvčích> prostě </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> v nedělo a </překryv mluvčích> ve svátke. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> aha </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] A to byly třeba řízky asi že. <překryv mluvčích> nebo nějaký jak </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> řízky byly <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> na plechu </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] To bylo maso z polívke. [mluvčí: Alexandra R.] To se <překryv mluvčích> myslim <unclear> dalo </unclear> </překryv mluvčích>. Pak bylo to maso na polívko hovězí polívka se jako slila. A to maso se dalo na šťávo na papriko takovó s bramborama nebo s rýží <překryv mluvčích> víš </překryv mluvčích>? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> aha </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm jo. Jo. Jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> jako něco </unclear> </překryv mluvčích> takovýho. No. [mluvčí: Alexandra R.] Potom jako maminka dělávala už ptáčky třeba nebo aj to roládo masovó. Ale. [mluvčí: Alexandra R.] Jako jak jsem byla ta malá. Tak to bylo většinou to maso <překryv mluvčích> jenom ne </překryv mluvčích>. To bylo jenom tak na té šťávě no. <překryv mluvčích> to si </překryv mluvčích> pamatojo. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> tak. Nap* </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no a </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> a </překryv mluvčích> s bramborama asi že. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> žádný extra přílohy </překryv mluvčích>. Jak <překryv mluvčích> <para type="se smíchem"> dneska </para> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> s bramborama </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> ne ne ne </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> ta polívka </překryv mluvčích> s nudlema domácí jako nudle. [mluvčí: Alexandra R.] Říkávale jsme temo <překryv mluvčích> lokše </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. Lokš*. <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> lokše </překryv mluvčích>. No. [mluvčí: Renata J.] <para type="se smíchem"> lokšovka </para>. [mluvčí: Renata J.] (smích). [mluvčí: Alexandra R.] Lokšová polívka. Jo. [mluvčí: Renata J.] (nadechnutí). [mluvčí: Renata J.] A. Jako s*. Měli jste nějakej režim. Že jste třeba snídali obědvali večeřeli? [mluvčí: Renata J.] Co jste třeba snídali? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> jako normální čaj jenom </překryv mluvčích> s třebas. Já nevím +. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no no no no no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] Ne. [mluvčí: Renata J.] + s chlebem <překryv mluvčích> nebo </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> bílý </překryv mluvčích> kafe. S chlebem. <překryv mluvčích> jsme snídale </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> aha </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] Bílý kafe jako i malý <překryv mluvčích> děcka </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> kafe </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] Jako malý <překryv mluvčích> děcka </překryv mluvčích> většinou. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> aha </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] To byla melta. [mluvčí: Alexandra R.] Ještě. Víš co je to melta? [mluvčí: Alexandra R.] Tak to jsem vzala melta. Jako černá. A do toho se nalilo mlíko. A bylo bílý kafe víš? [mluvčí: Renata J.] Aha. Jo <překryv mluvčích> takhle aha </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> to se </unclear> dosladilo. A k </překryv mluvčích> tomo jsme si vzale chleba. [mluvčí: Renata J.] Asi co byl. Chleba. Aha. [mluvčí: Renata J.] A suchej nebo jste něčím mazali? [mluvčí: Alexandra R.] Ne většinou <překryv mluvčích> suchý </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> suchej hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. Suchý. [mluvčí: Alexandra R.] A na večeřo jako bylo po dojení mlíko. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> to šlo </překryv mluvčích> podojit kráva. A to se scedilo a. [mluvčí: Alexandra R.] Každá si vzala hrnek mlíka s chlebem. [mluvčí: Alexandra R.] Pak už ne. <překryv mluvčích> jak jsem </překryv mluvčích> byla starší ale jako tak do těch osmi let +. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] No. [mluvčí: Alexandra R.] + jsme to jako takhle všeci. Celá rodina.

0270-M-STM-2014-N

Rok: 2014, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Suchý, Téma: Jak nám maminka šila, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Renata J.] To si nechávali všechno šít. Asi? [mluvčí: Alexandra R.] No <překryv mluvčích> moje ma*. <unclear> tenkrát to </unclear> byla </překryv mluvčích> hrozná výhoda. Že moje maminka šila. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] No. [mluvčí: Renata J.] (smích). [mluvčí: Alexandra R.] Byla švadlena. Tak vona nám jako <překryv mluvčích> našila </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> <para type="se smíchem"> to je </para> </překryv mluvčích> to je výhoda. No. <překryv mluvčích> to jako. To muselo </překryv mluvčích> být v té době. <překryv mluvčích> výhra </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> to jako. To jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> akorát </překryv mluvčích> nám teda koupila střevíce. Kalhote. <překryv mluvčích> to <unclear> myslím </unclear> </překryv mluvčích> kaliopky. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] Si vzpomínám. Jeden <překryv mluvčích> rok <unclear> 5 </unclear> </překryv mluvčích> víš? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> to se nosí i <para type="se smíchem"> teď pomalu už se to vrací </para> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] A <překryv mluvčích> sukýnky </překryv mluvčích> nám šila. To jako to s tím oblečením. To jsme neměle nějaké problém. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] No. <překryv mluvčích> to je jasný tak </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> to jenom jako </překryv mluvčích> kabátke bunde nám koupila nebo takhle. <překryv mluvčích> víš </překryv mluvčích>? [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> to z* </překryv mluvčích>. To třeba kdo uměl fakt šít. <překryv mluvčích> tak jako. To si myslím že </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> jo. <unclear> jako </unclear> halenke. To nám všecko </překryv mluvčích> jako našila sukně skládaný. Plisovaný. Všecko prostě vona. [mluvčí: Alexandra R.] Jako. To říkám. To byla velká výhoda. [mluvčí: Renata J.] No. Protože v té době <překryv mluvčích> se asi </překryv mluvčích> nic koupit. Jako nic moc -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] + protože <překryv mluvčích> všichni měli všeck* </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> dalo se ale </překryv mluvčích> bylo to drahý. [mluvčí: Renata J.] Bylo <překryv mluvčích> to drahý. Hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> tejdnu </unclear> a </překryv mluvčích> moc. Tak <překryv mluvčích> <unclear> 4 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> nebyl výběr. Že </překryv mluvčích> asi protože já si myslím že všichni chodili v tom podobným. <překryv mluvčích> a když člověk chtěl něco </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> jo jo a. Výhoda </překryv mluvčích> to byla. [mluvčí: Alexandra R.] Já vím že za tó maminkó chodile aj z dědine hodně <překryv mluvčích> ženský. A holke </překryv mluvčích> že <unclear> 1 </unclear> -. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> no jasný </překryv mluvčích>. To je -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> to muselo. Víš </překryv mluvčích>. [mluvčí: Renata J.] To <překryv mluvčích> třeba aj </překryv mluvčích> dneska. Kdo třeba umí fakt dobře šít. Tak jako za ním <překryv mluvčích> ty lidi </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> to je jako </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> je to velká </překryv mluvčích> výhoda. [mluvčí: Renata J.] <překryv mluvčích> protože </překryv mluvčích> třeba kdo se nevobleče. Kdo má třeba takovou jinou <překryv mluvčích> postavu </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> <unclear> je </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] + <překryv mluvčích> musí se </překryv mluvčích> nechat na sebe ušít. <překryv mluvčích> to víš </překryv mluvčích> že jo. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Renata J.] No. [mluvčí: Renata J.] No. A k*. Že jo. Každej to neumí <překryv mluvčích> takže jako to muselo být </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alexandra R.] <překryv mluvčích> no. Jako s tím oblečením </překryv mluvčích>. Me jsme to mněle pravě dobrý.

0271-M-STM-2014-N

Rok: 2009, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Slatina, Téma: O nemocích, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Zita K.] Třeba já. Jak jsme dělale s Máňó Hruškovó tak tady ten záchvat dostal Láďa Hruškú jejich syn v devíti letech. [mluvčí: Zita K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Zita K.] Neviděle co mo je a nakonec řekle v nemocnice to je padoucnice. [mluvčí: Zita K.] Ale nebyla to padoucnice. Von měl. Na jedné ledvině z teho průchodo udělaný suk! [mluvčí: Zita K.] Voni mo to pak ten Novák operoval a když mo to tém <unclear> lubišem </unclear> chtěle vypalovat. Jak <unclear> si to </unclear> zkoušeli tak von říkal. Vona už říkala. Von hrozně plakal. Ten Láďa. To byl <unclear> 1 </unclear> chlapec. [mluvčí: Nina H.] Ale jistě. [mluvčí: Zita K.] No a tak von povídám já tě nebudu trápit. [mluvčí: Zita K.] A vzale ho na operaci ten suk mo vyřízli sešili to. A pak. Ho musele vzít ještě jednou anebo jo šili už napoprvní. Vzale mo to ledvino. Vona už byla chycená. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> no ten si </překryv mluvčích> toho <unclear> odřel </unclear>. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> a je </překryv mluvčích> inženýr.

0272-M-STM-2009-N

Rok: 2009, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Slatina, Téma: Co jedly děti ve všední den, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Zita K.] A ta Nováková me jsme tam vařili. A ta Eva měla už tře děti. [mluvčí: Zita K.] Ladika to. Co je tam v tým. Evo +. [mluvčí: Nina H.] Evo <unclear> 1 </unclear>. [mluvčí: Zita K.] + a Aničko. Ne?. [mluvčí: Zita K.] Ne. Jinak se jmenovalo. Evo a ještě jedno. Byl to Milo. [mluvčí: Nina H.] Milo. [mluvčí: Zita K.] Ona uvařila hrnec. Čtyřlitrové hrnec bramborové polívke v poledne pak jim dala večír takovó misko ale v tem mohla lžička stát. [mluvčí: Dušan K.] (smích). [mluvčí: Zita K.] Ještě jim dala nadudla do toho chleba a voni. A teď té Zdeně Novákové. [mluvčí: Zita K.] Oni si stoupli k té stoličce a bylo to jak vobrázek a jedle <překryv mluvčích> to. Jídílko </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] (smích). [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> a měle </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> všeci </překryv mluvčích> z té jedné miske. [mluvčí: Nina H.] (smích). [mluvčí: Zita K.] No. Až to snědle. Dostale do takovýho hrníčka nadojený vod krávy mlíko to vypili a šle spát. [mluvčí: Dušan K.] Aha. [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Zita K.] Že? [mluvčí: Zita K.] A Marta povídá. [mluvčí: Zita K.] Tak to myslím bych nejedla. [mluvčí: Nina H.] (smích). [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Zita K.] To byla šlichta. Že? [mluvčí: Zita K.] Aj <unclear> loupali </unclear> ty děti jak -. [mluvčí: Nina H.] Ne ti lidi byli úplně -. [mluvčí: Nina H.] (mlasknutí). [mluvčí: Zita K.] Bylo to vidět že je to bída. [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Zita K.] Bída a utrpení. [mluvčí: Nina H.] To jo.

0273-M-STM-2009-N

Rok: 2009, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Slatina, Téma: Jak se po válce hospodařilo v Sudetech, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Nina H.] V sedmačtyřicátým nebo osumačtyři* tady to zabral Novák. [mluvčí: Nina H.] Z Jevíčka tady to zabral Novák a teď sklidil co bylo zasetý sklidil. [mluvčí: Zita K.] A šel pryč. [mluvčí: Nina H.] A utekl. [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Nina H.] (smích). [mluvčí: Nina H.] <para type="se smíchem"> <unclear> no tak </unclear> víc víc se zde </para> neukázal. Vobilí všecko vodvezl prodal myslím. [mluvčí: Nina H.] A víc se zde nevokázal. [mluvčí: Zita K.] Ale me jsme taky měle tady Marto vobilí pšenico. [mluvčí: Zita K.] Já vím že tehdy to rozprodávale z toho Novákovýho. Nebo? [mluvčí: Zita K.] Tam bylo to vobsetý pak to Novákovi zabrale ten grunt. [mluvčí: Zita K.] Tady pod lesem <překryv mluvčích> Novákovém. Celá ta stráň </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> <unclear> jo. V Březinách </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] To bylo <unclear> březenský </unclear> <překryv mluvčích> <unclear> už jo </unclear> </překryv mluvčích>? [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] A tam rozprodával kdo chtěl mohl si vzít kus. [mluvčí: Zita K.] A vzít si to no tak jsme to. Dědík <překryv mluvčích> <unclear> tam prý byl </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> no protože </překryv mluvčích> voni též. Ti co zabírale tak nedostale všecko to pole co patřilo jako k tomo gruntu. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> voni </překryv mluvčích> to rozdělili zasej když třeba byly ti ti malí nebo takoví ti. Podomci a takoví. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Nina H.] Tak třeba to pole u toho nebylo žádný. [mluvčí: Nina H.] Na a když to pole chtěle k tomo tak voni je dostale. Voni to prostě rozparcelovali. [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Nina H.] Nadělale tých parcel z toho víc <překryv mluvčích> a bylo </překryv mluvčích> to. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] No my jsme také tam měle <překryv mluvčích> <unclear> pšenico </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> voni dostale jenom </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Zita K.] Ale neměle jsme to kde vymlátit. [mluvčí: Nina H.] Voni dostale -. [mluvčí: Zita K.] Pak jsme ho mlátile u Hrušků. [mluvčí: Nina H.] Určitý hektare.

0274-M-STM-2009-N

Rok: 2009, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Slatina, Téma: Vlasovci, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Zita K.] Ti vlasovci. To byli vojáci kteří se dale k Němcům. A byli to Rusi a dale se k <překryv mluvčích> Němcům </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> no tadyk </překryv mluvčích> jeden je nad vašima <překryv mluvčích> pochované </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> no tak zase </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> jo? Kdepak </překryv mluvčích>? [mluvčí: Zita K.] No já tě <překryv mluvčích> vokážu tam v té </překryv mluvčích> trávě. To byl žlábek a tam do toho žlábka ho -. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> ale je tak </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Nina H.] <unclear> 1 </unclear> tam je tam <překryv mluvčích> já teďka </překryv mluvčích> je tam tráva. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] Tam byl tam byl lesík <překryv mluvčích> jako tak pár stromů </překryv mluvčích> a no. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> no no no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] Tak tady byli taky vlasovci <překryv mluvčích> ve Slatinách </překryv mluvčích>? [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> byli </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] No tak <unclear> 1 </unclear> jezdí akorát myslím co já vím. [mluvčí: Zita K.] No dva jeden byl u Nováků. [mluvčí: Zita K.] To byli tam <překryv mluvčích> v lesi </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> kde na vrchu někde nebo </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> kde </překryv mluvčích>? [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> tam <překryv mluvčích> v lesi </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> teď </překryv mluvčích> to má Mila koupený ten les tam to Novákárno. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> to bylo v lese </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> v lese </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Zita K.] (nadechnutí). [mluvčí: Zita K.] A já jsem byla u babičke staré zde ve Slatinách. [mluvčí: Nina H.] (odkašlání). [mluvčí: Zita K.] A šla jsem na Roubansko jak jsme bývali. [mluvčí: Zita K.] A <překryv mluvčích> šest </překryv mluvčích> čtyři jako Němci a mezi sebó měli vlasovci. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] Vona ho tam Novačka toho vlasovce dovedla tady k Tichum to bylo také s* to byli Češi. Manželství <překryv mluvčích> Tiší </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] No. [mluvčí: Nina H.] To byli Češi. [mluvčí: Zita K.] A že jako je mladé a že ho zde voni vezmó a že ho dají potom pustijó k Rusům já. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> Rusi </překryv mluvčích> ho vzale mezi sebe u Královéch. Jak je <překryv mluvčích> Novák </překryv mluvčích> mo voddělali pásek. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] Na tem měl myslím pistolo zdělale mo čepico. [mluvčí: Zita K.] Dva s ním šle kousek. A já jsem šla příkopó. [mluvčí: Zita K.] Já jsem se bála já jsem šla příkopó a voni mo tak v* pár. Jak k těm dveřím dva s ním šle. [mluvčí: Zita K.] A ti dva zůstali stát voni povodešle a voni ho zastřelili. [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Zita K.] No a pak ho druhý deň ráno <unclear> 1 </unclear> to ještě večír v tem žlábku ho zakopale. [mluvčí: Zita K.] Ale dlouho na tem hrobě rostly takový vysoký žlutý kvítka. [mluvčí: Zita K.] Dlouho.

0275-M-STM-2009-N

Rok: 2009, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Slatina, Téma: Farář léčitel, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Nina H.] Tam ho <unclear> pot </unclear> toho faráře hrozně votravovale votravovala kriminálka. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> von </překryv mluvčích>. Léčil že von byl léčitel +. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] Aha. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Nina H.] + a bylinkář. [mluvčí: Zita K.] Bylinkář. [mluvčí: Nina H.] A sem jezdile až ze Slovenska pak začale jezdit autobusem lidi. [mluvčí: Dušan K.] Na <překryv mluvčích> léčení </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> von </překryv mluvčích> tam měl tolik lidí že to bylo zoufalý. [mluvčí: Nina H.] (pousmání). [mluvčí: Nina H.] A v kostele mo kradle peníze a a no -. [mluvčí: Zita K.] Švormová se jmenovala ta <překryv mluvčích> herečka </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> Jiřina </překryv mluvčích> Švormová? [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Nina H.] No myslím. [mluvčí: Nina H.] Vona bes*. [mluvčí: ] (nesrozumitelný hovor více mluvčích najednou). [mluvčí: Nina H.] Vona se ani moc nezměnila <překryv mluvčích> ona </překryv mluvčích> byla pěkná ženská a. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> emm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] (nadechnutí). [mluvčí: Nina H.] A tak přes pře* a ten prezident měl toťkaj vzadu na. Na krko takové nějaké jestli vřed nebo +. [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Nina H.] + nevím já jsem to neviděla já jsem ho neviděla. [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Nina H.] Já s* a já jsem hodně jezdila na na to faro +. [mluvčí: Dušan K.] + do Roubaniny. [mluvčí: Nina H.] + do Roubaniny pomáhat. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Nina H.] Já když tak jsem umývala sklínečke a a. Kelímke a mlela c*. [mluvčí: Nina H.] (nadechnutí). [mluvčí: Nina H.] A to mo tam aj také zebrale to mašinko na tu k*. Na to řezání těch bylen. [mluvčí: Nina H.] No vokrádale ho. [mluvčí: Nina H.] Ale tenkrát tak vokrádale ale to tam š* chodila moc kriminálka. [mluvčí: Nina H.] Civili jo v civiloch no <překryv mluvčích> kriminálka </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> StB </překryv mluvčích> ne? [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Nina H.] No kriminálka chodí v civilo. Že? [mluvčí: Dušan K.] Jo. [mluvčí: Nina H.] A jednou mo tam přišle tří dop* tak dopoledne a že tam má v pytloch máslo a. A tam že má. [mluvčí: Nina H.] Von prostě voni furt. Šle proti němo že. Von se vobohacuje tém jak ti lidi tam jezdijó. [mluvčí: Nina H.] Ale von vod nikoho takhle nic nebral. [mluvčí: Dušan K.] Jo. [mluvčí: Nina H.] Von když mo donesle pséčí sádlo tak byl hrozně rád. [mluvčí: Dušan K.] Jo? [mluvčí: Nina H.] Jó. [mluvčí: Dušan K.] Jako na mazání ne na jídlo. [mluvčí: Nina H.] No von si dělal masti vařil masti a a kapke a ta* <překryv mluvčích> to </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] Von byl velice velice velice dobré. [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Nina H.] A tak. Voni prostě ale voni mo to tam narychtovale. [mluvčí: Nina H.] Třeba v té do některýho <unclear> 1 </unclear>. Von tam měl pytle s bylinama. Von měl hroznéch bylen. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> tak </překryv mluvčích> voni mo do toho nachystali cukr voni mo tam nachystali máslo a prostě von ani vo tem nevěděl že to <překryv mluvčích> tam je </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> aha <unclear> tak </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] No a voni tam přišli a zase ho začale a. Že. Prostě. Buď s tém přestane nebo že ho zavřó. [mluvčí: Dušan K.] No. [mluvčí: Nina H.] Ještě. Tenkrát řekl byl tam brýlaté jeden mezi něma a tomo říkal. [mluvčí: Nina H.] Te si dávé pozor na svý zdraví nebo se nedočkáš ani toho jak só staré já! Te nejseš zdravé. [mluvčí: Nina H.] No nakonec teda ten chlap potom za ním jezdil taky do té Roubaniny. [mluvčí: Dušan K.] (smích). [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Nina H.] Von fakt já nevím co <překryv mluvčích> měl <unclear> či </unclear> co ze </překryv mluvčích> to von mně nikdy neřekl. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> jo. Jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] No. [mluvčí: Nina H.] To von ledaco řekl ale to neřekl co teda kdo má <překryv mluvčích> nebo nebo co </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> hmm hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] To já to. Babce jedné řekl ta tam furt jezdila ta byla taková fest. [mluvčí: Nina H.] Nežer bude tě bachor bolet! [mluvčí: Zita K.] (pousmání). [mluvčí: Zita K.] (pousmání). [mluvčí: Nina H.] (smích). [mluvčí: Nina H.] <para type="se smíchem"> a ta vyšla ven </para>. [mluvčí: Nina H.] <para type="se smíchem"> já jsem byla na té síni a </para> ona vyšla vod něho z té kanceláře a brečela. [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Nina H.] Ale já jí říkám. [mluvčí: Nina H.] Paní proč pr* proč pláčete co se vám stalo? [mluvčí: Nina H.] <para type="imitace"> kdybyste věděla ten pan farář byl na mě tak <překryv mluvčích> sprosté </překryv mluvčích> </para>. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] A já říkám. [mluvčí: Nina H.] To mo musíte vodpustit von je takové. [mluvčí: Dušan K.] (smích). [mluvčí: Nina H.] A nic mně nedal. [mluvčí: Nina H.] Já povídám. [mluvčí: Nina H.] Ale dá vám. Určitě jo sedněte si zde na lavico a budete vidět za chvíli je venku a. A. [mluvčí: Nina H.] No donesl ji. Dal ji byliny a a dal jí. [mluvčí: Nina H.] A už s ňó mluvil úplně jako +. [mluvčí: Zita K.] + normálně. [mluvčí: Nina H.] No.

0276-M-STM-2009-N

Rok: 2009, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Slatina, Téma: Nářeční slovní zásoba, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Dušan K.] Pak tady mám d* vysvětli m* d*. Dva kose. [mluvčí: Dušan K.] Tak t* to taky to je to samý. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Dušan K.] To só dva dva kusy něčeho aj dva kosi? [mluvčí: Dušan K.] Ti ptáci nebo se to řekne jinak <překryv mluvčích> nebo </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> no jo </překryv mluvčích> tak to máš to só to só kosi a <překryv mluvčích> to só </překryv mluvčích> kusy. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> ptáci </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] Ještě sami to <překryv mluvčích> řekni </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> pr* </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Zita K.] Ptáci só kosi a když te kusy no tak to só kusy. [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Nina H.] Tady só dvě sklínke a to só dva kusy. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Zita K.] No. [mluvčí: Dušan K.] Jo. [mluvčí: Zita K.] No. [mluvčí: Zita K.] Což prostě je í +. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Dušan K.] Ano. [mluvčí: Zita K.] + koncový a tam je é. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Nina H.] Hmm hmm. [mluvčí: Zita K.] To je ten <překryv mluvčích> rozdíl </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] Ale to óčko je stejný jo? [mluvčí: Zita K.] No tak to je <překryv mluvčích> <unclear> asi </unclear> </překryv mluvčích> jak a. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> to o </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] Kusy no. [mluvčí: Nina H.] No no. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Dušan K.] Nebo to je vo trochu <překryv mluvčích> jinačí </překryv mluvčích>? [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> trošku </překryv mluvčích> no. [mluvčí: Dušan K.] Jo? [mluvčí: Zita K.] Takové přízvuk malinko. [mluvčí: Dušan K.] Tož já to úplně neslyším <překryv mluvčích> právě a já nevím jestli to je stejný nebo není </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> no no no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] Kosi to só dva kosi a to só dva kusy. [mluvčí: Dušan K.] Je to jinačí takový víc <překryv mluvčích> do a ne takový otevřený </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> jo no no no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> kusy </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] Tak. <překryv mluvčích> kusy jsou víc do a </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> je to takový </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Zita K.] To se. To se ani nedá tak +. [mluvčí: Nina H.] Že? [mluvčí: Zita K.] + <překryv mluvčích> napsat </překryv mluvčích> nebo. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> ale trochu do o </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Dušan K.] O* oni na to mají takový značky to se dá napsat právě ale já právě nevím co to je. Jestli je to stejný nebo není. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Zita K.] Právě kdež tak ta Markéta tam také de*. [mluvčí: Zita K.] Ježiš te děvčata te se vždycky smále když v těch lázních to bylo hrozný. [mluvčí: Nina H.] (pousmání). [mluvčí: Zita K.] A copak já. Mně to bylo jedno já jsem dokázala mluvit spisovně že ale vona vždycky mně říkala ta Markéta vždycky mně říkala. [mluvčí: Zita K.] Nepotvoř to! Mluv tak jak tě zobák narostl! [mluvčí: Nina H.] (pousmání). [mluvčí: Dušan K.] Jo. [mluvčí: Zita K.] Protože vona si psala také <překryv mluvčích> všecko </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] Že to tam byly baroške a kél a a já nevím co v* a vona ani nevěděla co to je! [mluvčí: Dušan K.] A barošky to je co? <překryv mluvčích> nebo </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> na </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> na na smrko te šišky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> baroške? Šišky </překryv mluvčích>! [mluvčí: Dušan K.] Jo? [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> to je </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> baroška </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> a* </překryv mluvčích> akorát na smrku na jinačím to už není <překryv mluvčích> baroška </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> a ja na </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> na těch na </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> no na m* </překryv mluvčích> na modřínách <překryv mluvčích> só baroške </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> na modřínách a </překryv mluvčích> a na boro na boro. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Nina H.] No. [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Nina H.] Všude só šišky. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> barošk* </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> baroš* </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] Baroške. [mluvčí: Zita K.] Baroške. [mluvčí: Nina H.] Chodile jsme na baroške <překryv mluvčích> sbírat </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] No jenom na baroške <překryv mluvčích> jsme chodile kdopak </překryv mluvčích> řekl šišku! [mluvčí: Nina H.] <překryv mluvčích> <unclear> nikde 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Nina H.] Na <překryv mluvčích> nic </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> aha </překryv mluvčích> to je každá šiška ze stromu jo? [mluvčí: Zita K.] No jo. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Nina H.] Je baroška. [mluvčí: Dušan K.] Hmm. [mluvčí: Zita K.] Anebo když. Tak. Třeba s tó. Lídó jsem jí říkala. [mluvčí: Zita K.] Běž do kélo. [mluvčí: Zita K.] Jé ta se řehtala prý. [mluvčí: Zita K.] Kam m* posíláš? [mluvčí: Zita K.] Já povídám. [mluvčí: Zita K.] No do kélo. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Zita K.] A co to je? [mluvčí: ] (hlasitý hovor v pozadí). [mluvčí: Dušan K.] To vím. [mluvčí: Dušan K.] Tož to je jednak aj zelí ne? [mluvčí: Dušan K.] To jste <překryv mluvčích> taky <unclear> 1 </unclear> tak měli nebo ne </překryv mluvčích>? [mluvčí: Zita K.] <překryv mluvčích> ne tak ne to je kapusta </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> to je </překryv mluvčích> kapusta. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> kapusta </překryv mluvčích>? [mluvčí: Dušan K.] A jako. Běž jako do prčic no to já vím. [mluvčí: Zita K.] A tak j*. Víš takový a toto vona všecko psala vona měla notýsek. [mluvčí: Zita K.] A tak když už až ta děvčata přijely +. [mluvčí: Nina H.] Tam jim to <překryv mluvčích> dala </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] + <překryv mluvčích> tak </překryv mluvčích> vona jim to četla a <překryv mluvčích> a vysvětlovala </překryv mluvčích>. [mluvčí: Dušan K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Zita K.] Te s* vždycky seděle a řehtale se. Te by se be* te by bývaly popukaly.

0277-M-STM-2009-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: Vzpomínky na dětství, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Alenka P.] Jaký jsi měla dětství. [mluvčí: Alenka P.] (nadechnutí). [mluvčí: Alenka P.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Nu dětství. Dětství jsem měla. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Narodily jsme se dvě holčičky jo. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Sestr*. D* s* mám sestřičku Aničku. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] No a pu* když jsme byly malý tak jsme si hrály spolu. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Když potom jsme byly trochu větší. Tak naši je* ji* chodili na pole tak musely s* buď s* jsme s* byly s nimi s nima na poli anebo jsme byly s babičkou doma no. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Ivanka S.] Potom když jsme šly do první třídy tak jsme měly vobě dvě stejný voblečení jak máme na fotografii. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] No a pak jsme vyšly. Tu první třídu tak jako děti hrály jsme si na vsi. [mluvčí: Ivanka S.] (dlouhá pauza). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] N* když jsme byly menší tak jsme měly. Naši měli strach nás pustit protože bydlíme vedle silnice tak nás báli pustit. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] A měli jsme vrata. [mluvčí: Ivanka S.] Nu to jsem měla říkat napřed. Ne. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Alenka P.] To nevadí. [mluvčí: Ivanka S.] Měli jsme vrata a tam byla skulina pod tima vraty. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Tak když jsme nemohly dvířkama tak jsme vrata podlezly a utekly no. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Alenka P.] (smích). [mluvčí: Ivanka S.] Nu to jsme měly to mně bylo j* ještě <unclear> 1 </unclear> začla jsem hned první třídou. [mluvčí: ] (rušivý zvuk).

0278-C-ZAC-2011-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: Vzpomínky na školu, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Ivanka S.] Měli jsme hodnou paní učitelku. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Měla s* jmenovala se paní učitelka Nováková. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Byla z Klatov. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] A každá. Všechny ty děti co byly v tej první třídě a druhej třídě tak na ni vzpomínají protože. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] To s* byla byla škola dvoutřídka. [mluvčí: Ivanka S.] V j* jednej třídě byly tři tři ročníky první druhá a třetí třída. A v tej druhej třídě byla čtvrtá pátá. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] No a kdo nešel do měšťanky tak ještě tam byl ty tři roky. [mluvčí: Ivanka S.] (mlasknutí). [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Ivanka S.] No. [mluvčí: Alenka P.] Chodila jsi tam ráda. Do <překryv mluvčích> školy </překryv mluvčích>? [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> ráda </překryv mluvčích> jsem chodila do školy no. [mluvčí: Ivanka S.] A jenomže. Když jsme potom byli jako drobet větší. Už jsme mohli něco dělat. Pomáhat jo tak když už jsme byli v tej čtvrtej pátej třídě. Tak jsme museli taky něco doma pomáhat ne. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí).

0279-C-ZAC-2011-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: Jak jsme doma pomáhali, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Ivanka S.] Když už jsem vyšla ze školy. Nebo <překryv mluvčích> nebo </překryv mluvčích> no tak jsem musely jsme pomáhat. Doma jak v hospodářství s dobytkem tak . [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Ivanka S.] My jsme byly tři děvčata. [mluvčí: Ivanka S.] (mlasknutí). [mluvčí: Ivanka S.] Sestra byla jedna vo šest roků starší no. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Tak jsme musely krmit dobytek. [mluvčí: Ivanka S.] Mamince. Maminka vařila. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Ivanka S.] Chodily jsme taky když to bylo po žních mašinovat tak jsme chodily pomáhat lidom no. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Tak holt jako na vesnici. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí).

0280-C-ZAC-2011-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: Jak musely děti poslouchat, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Ivanka S.] Děti musely poslechnout. [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Ivanka S.] Když tak když už bylo kolikrát š* sedm hodin tak už musely bejt doma. [mluvčí: Ivanka S.] Nebo už v létě to jsem zavolala a musely domů když přišly dlouho. [mluvčí: Ivanka S.] Jednou jsem neposlechly přišly dlouho tak jsem je si u* utrhla kopřivu a dostaly to. A po* pamatovaly si. Že. Mají. Včas bejt doma. [mluvčí: Alenka P.] (pousmání). [mluvčí: Ivanka S.] Plakaly říkaly. [mluvčí: Ivanka S.] No jo. Všechny děti můžou bejt doma venku a my musíme domů. [mluvčí: Ivanka S.] A já říkám. [mluvčí: Ivanka S.] Mně do toho nic není jestli d* jaký děti ale vy budete poslouchat a ráno musíte vstát a musíte do školy potom. [mluvčí: Ivanka S.] No a no a p* poslechly a poslechnout se musí. [mluvčí: Alenka P.] Hmm.

0281-C-ZAC-2011-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: Jak vypadala neděle, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Alenka P.] A jak vypadala neděle to nebyl běžnej <překryv mluvčích> den. Ne </překryv mluvčích>? [mluvčí: Ivanka S.] <para type="přeřeknutí"> <překryv mluvčích> v neděli </překryv mluvčích> </para> nu. V sobotu. Tak se jsme. [mluvčí: Ivanka S.] (mlasknutí). [mluvčí: Ivanka S.] To j* jindy nebyla nebylo lino. Nic byla prkenná podlaha tak se musela drhnout rýžákem. [mluvčí: Ivanka S.] No a no uklidit potom ten . [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Ivanka S.] V neděli dopoledne tak maminka vařila my jsme šli. Do kostela do Kydlin a na hřbitov. [mluvčí: Ivanka S.] A tam jsme měli babičku a dědečka no s tatínkem jsme šli. Do Kydlin a maminka byla vařila doma. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Alenka P.] Pomáhali jste jí taky někdy s vařením? [mluvčí: Ivanka S.] Taky. Když to bylo když jsme nešli. Tak jsme museli abysme se taky něco naučili. [mluvčí: ] (rušivý zvuk).

0282-C-ZAC-2011-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: O jídle, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Alenka P.] A jaký je tvoje oblíbený jídlo? [mluvčí: Ivanka S.] Moje ob* . No. Oblí* já jím všechno. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Nejradši mám bramboračku nebo kyselku. [mluvčí: Ivanka S.] (tleskání). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (tleskání). [mluvčí: Ivanka S.] To si když si uvařím kyselku tak si jí uvařím takovej dva lit* dvoulitrovej hrneček hrnec a mám ji až ji sním. [mluvčí: Ivanka S.] (tleskání). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (tleskání). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (tleskání). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (tleskání). [mluvčí: Ivanka S.] (tleskání). [mluvčí: Ivanka S.] (tleskání). [mluvčí: Ivanka S.] Kolikrát tři dni ji mám. [mluvčí: Ivanka S.] (tleskání). [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> a co </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> tu mám </překryv mluvčích> ráda. [mluvčí: Alenka P.] A co jsi měla ráda jako malá? [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Malá. No když jsem byla malá. Tak jsme jedli všechno. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] neměli jsme nějaký abysme. Když jsme byly takový malý děti tak s*. Co maminka uvařila to. Jsme a nejradši jsme měly lívance. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] A nebo maminka dělala když už jsme chodily do školy tak dělala bramborák bramborovou buchtu. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Udělala tři pekáče tý bramborový buchty. [mluvčí: Ivanka S.] (polknutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Jeden pekáč udělala jen tak. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Jeden pekáč posypala mákem. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] A třetí pekáč tak nakrájela ja*. Jabka a do toho když to vzkynulo na tom pekáči tak do toho naskládala jabka to bylo moc dobrý. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Alenka P.] A to nejsou ale. Jako vošouchy ne <překryv mluvčích> tyhle bramboráky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> ne tohleto je </překryv mluvčích> buchta to je buchta zadělaná jako jako. Jako na lívance. Jenom hustější ne. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] A dá se. I se do toho dá česnek česnek a . A nechá t* se to vzkynout a leje se to ne jako tak řídký jako . Lívance drobet hustší a na pekáč s hrbo* s vobrubou +. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Ivanka S.] + a nu a naleje se to takhle . Na ten pekáč vymastí se pekáč a naleje se to na ten pekáč a nechá se to drobet vzkynout. [mluvčí: Ivanka S.] (mlasknutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Nu a potom buď tak se to posype tím mákem no. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Anebo jen tak se upeče. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] A nebo když tak se tam naskládají takhle ty jabka. Na plátky ne a upeče se to. [mluvčí: Ivanka S.] (povzdech). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Ivanka S.] No maminka upekla vždycky. Tři pekáče a to obyčejně jsme to měli v pátek. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Alenka P.] Hmm a <překryv mluvčích> vošouchy jste </překryv mluvčích> taky ď* -. [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> v pátek </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Ivanka S.] V pátek to a bramborovou polívku s jíškou co byla obyčejná brambora hodně zeleniny v tom to. Maminka uměla dobře vařit. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] když byla mladá maminka tak ta. Pocházela z Lískovic to je u Plánice. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] A to byl to je. Vejš než tady Bolešiny ne. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Tak uměl*. Chodila d* do vaření když byla mladá jako. Říkala tak chodila do do. Klatov vařit. K Bílý růži <překryv mluvčích> učit se jako </překryv mluvčích> vařit ne. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Ta maminka uměla moc dobře vařit. [mluvčí: Ivanka S.] Na tu nemůžu zapomenout. [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Alenka P.] A co jste vařili v neděli? [mluvčí: Ivanka S.] V neděli v neděli jsme obyčejně můj otec ten měl strašně rád zelí tak zelí vepřový. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (mlasknutí). [mluvčí: Ivanka S.] Nu toho tolika nebylo aby se velikej každej měl kousek. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Nu a knedlíky kynutý nebo houskový no polívku hovězí s* jo a nudlovou polívku a to jsme mívali. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] No a něco se upekl*. [mluvčí: Ivanka S.] Když už sestra ta starší když už byla s* s* taková jako už. Když jí bylo nějakejch sedmnáct osmnáct roků tak ta už tak všelicos uv* vařila i taky pekla byla hlavně pekla. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (mlasknutí). [mluvčí: Ivanka S.] Něco aby bylo něco dobrýho tak maminka upekla nějaký buchty. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Obyčejně upekla. Bábovku kynutou bábovku s mákem. Naditou to bylo moc dobrý. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Ivanka S.] Nu a sestra ta vždycky. Ještě udělala roládu roládu. Namazanou rybízovou nebo nějakou marmeládou. [mluvčí: Ivanka S.] (mlasknutí). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Alenka P.] Hmm tak to <překryv mluvčích> byla šikovná </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> to sestra </překryv mluvčích> dělala vždycky. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí).

0283-C-ZAC-2011-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: Běžný den, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Alenka P.] Jak vypadá dneska váš běžnej den. Co děláte vod ráda do <překryv mluvčích> večera </překryv mluvčích>? [mluvčí: Lea K.] <překryv mluvčích> jsem v </překryv mluvčích> důchodu a dělám furt. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Alenka P.] (vydechnutí). [mluvčí: Lea K.] Řeknou že nemají důchodci co dělat. A já dělám furt. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Ivanka S.] Pořád ale nic vidět <překryv mluvčích> viď </překryv mluvčích>? [mluvčí: Lea K.] <překryv mluvčích> a </překryv mluvčích> není vidět nic není vidět nic. No. [mluvčí: Alenka P.] (smích). [mluvčí: Ivanka S.] No. [mluvčí: Alenka P.] Jo. [mluvčí: Lea K.] (nadechnutí). [mluvčí: Lea K.] Karel je marod. To víš. Ten furt než leží. Leží. Ten tě <překryv mluvčích> neudělá </překryv mluvčích> lautr ničehož nic. [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Lea K.] (nadechnutí). [mluvčí: Lea K.] Tak já vstanu. Viď a vokolo dobytka. Všechno než to nakrmím a všechno. [mluvčí: Lea K.] A pak běžím do krámu. Pak s kastrůlkama přiběhnu. Přijde Věra. Tak posedíme. Popovídáme uděláme si kafíčko viď. No tak jdu do zahrádky tuhle tamhle. <překryv mluvčích> a </překryv mluvčích> to a. Máš celej den pryč. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Lea K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Lea K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Lea K.] No. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Lea K.] (mlasknutí). [mluvčí: Alenka P.] A co ráda děláte? [mluvčí: Lea K.] (mlasknutí). [mluvčí: Lea K.] Ale. Všechno všechno dělám ráda. Venku hlavně takhle na zahrádce a to. [mluvčí: Lea K.] (nadechnutí). [mluvčí: Lea K.] Jako plet nebo takový. To ne. [mluvčí: Lea K.] Čtu to si radši sednu a čtu. Ale než noviny. Knížku ne. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Lea K.] Tu jsem v životě nepřečetla jednu <překryv mluvčích> knížku </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>.

0284-C-ZAC-2011-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: O zvířatech, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Ivanka S.] A máš kachny? [mluvčí: Lea K.] (nadechnutí). [mluvčí: Lea K.] Nemám ještě kachny. [mluvčí: Ivanka S.] Nemáš ještě. [mluvčí: Lea K.] Mi ch*. Kačer mi chcíp tak mám jinýho. [mluvčí: Lea K.] A ty kachny. Jedna snesla pět vajec. [mluvčí: Lea K.] Může to bejt? [mluvčí: Alenka P.] Jo. Určitě. [mluvčí: Lea K.] (nadechnutí). [mluvčí: Lea K.] Jedna snesla pět vajec. Přestala nést tak už byly starý. Tak jsem je vyhodila. [mluvčí: Lea K.] Vona snesla jednou. Už zase nenese a ta druhá jich tam má asi šest. [mluvčí: Lea K.] (nadechnutí). [mluvčí: Lea K.] Tak letos. Co budu mít z kachen nevím. [mluvčí: Lea K.] (nadechnutí). [mluvčí: Lea K.] Ale já už mám starý kachny. A kdybych bývala viděla. Že chcípne kačer tak jsem si nechala na mladý svý. [mluvčí: Lea K.] (nadechnutí). [mluvčí: Lea K.] Ne. Že je to jiná krev. [mluvčí: Lea K.] A když byl kačer. Tak jsem nechtěla to. No. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Lea K.] Tak nevím co z toho bude. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Ivanka S.] Ani nevím jestli vždycky ještě je brzy na ně. Viď? [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Lea K.] Ještě je brzy <překryv mluvčích> na ně. To </překryv mluvčích> víš ještě je brzo. Vždyť vono je ještě zima. <překryv mluvčích> furt </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> no. Proto </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> je </překryv mluvčích> zima no. <překryv mluvčích> ještě je zima </překryv mluvčích>. Vždyť je <překryv mluvčích> duben </překryv mluvčích>. [mluvčí: Lea K.] No. [mluvčí: Lea K.] (nadechnutí). [mluvčí: Lea K.] <překryv mluvčích> vona </překryv mluvčích> letos ta zima byla taková dlouhatá. Tak von i ten dobytek je takovej <překryv mluvčích> vopožděnej </překryv mluvčích> letos. [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Lea K.] No. Tak co <překryv mluvčích> ještě </překryv mluvčích>? [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> co máte </překryv mluvčích> za zvířata. Doma? [mluvčí: Lea K.] Co máme za zvířata. Tři kočky slepice teďko mám deset těch slepiček. [mluvčí: Lea K.] No. A co ještě mám? [mluvčí: Lea K.] Králíků mám. Taky králíci mám taky no a nic asi víc.

0285-C-ZAC-2011-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: O koupání v dětství, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Alenka P.] A měla jste tam kamarády. Kamarádky? [mluvčí: Lea K.] Ježiš. Kamarádek jsem měla to bylo kv*. Toho. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Lea K.] Vždycky jsme se chodívali koupat pohromadě. Všichni to jsme. [mluvčí: Lea K.] Zrovna jsem to vyprávěla tuhle Katce. [mluvčí: Lea K.] Katka mi povídá tady. [mluvčí: Lea K.] No na vás není ani vidět. Že už je vám osmdesát. Ne. [mluvčí: Ivanka S.] Hmm. [mluvčí: Lea K.] A já jsem říkala. [mluvčí: Lea K.] To můžu takhle povídat <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> určitě </překryv mluvčích>. [mluvčí: Lea K.] Já jsem povídala. [mluvčí: Lea K.] Víš Katko. Já to ja to přisuzuju tomu že když jsme byly jako děti. My jsme se vždycky chodili do Zaďáku koupat. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Lea K.] A říkali jsme tomu Zaďák. Ale šli jsme polma. Víš? [mluvčí: Lea K.] (nadechnutí). [mluvčí: Lea K.] Tenkrát se hospodařilo. Viď. Tak na každým poli bylo něco jinýho. A to víš. Tam je zelenářskej kraj viď tady byla paprika. Tady byly vokurky. Tady bylo tuhleto. Tady bylo tuhleto. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Lea K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Lea K.] (nadechnutí). [mluvčí: Lea K.] Vždycky jsme si ukrojili krajíc suchýho chleba nakradli jsme si na poledne. Jsme přišli do Zaďáku u vody jsme to všechno snědli. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Lea K.] (nadechnutí). [mluvčí: Alenka P.] (smích). [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Lea K.] (smích). [mluvčí: Lea K.] No.

0286-C-ZAC-2011-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: Vzpomínky na děti a na práci, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Agáta C.] No a copak ještě chceš? [mluvčí: Alenka P.] A byly hodný děti. Nebo vás zlobily? [mluvčí: Alenka P.] (smích). [mluvčí: Alenka P.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] No jako. Jako všechny děti to víš podle sebe. [mluvčí: Alenka P.] (smích). [mluvčí: Alenka P.] To je pravda hmm. [mluvčí: Agáta C.] (smích). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] (pousmání). [mluvčí: Agáta C.] To víš s klukama to bylo to tady bylo JZD tamhle u Nováků tam vždycky měli ty buldoky. Pamatuješ to? [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Bugr. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] Ježišmarja. Ty kluci chodili domů černý. Jak vždycky vy* tu naftu jak to vyndavali ne a ty no to vůbec nešlo ani vyprat! [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] No. To bylo strašný. Strašný no. [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Ivanka S.] Napřed jsi chodila krmit. <překryv mluvčích> Hruškom </překryv mluvčích>. [mluvčí: Agáta C.] <překryv mluvčích> <unclear> no </unclear> </překryv mluvčích>. Krmit jsem chodila Hruškom. Ne prasata a svině jsme tam měli. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] No a potom jsem chodila na sviňárnu a tam jsem byla. Až do důchodu všechny léta. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] Tak já jsem to snadno našla do důchodu. Já jsem byla než v Avii a v JZD v Bolešinech. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Alenka P.] No.

0287-C-ZAC-2011-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: Vzpomínky na dětství, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Agáta C.] No když jsem byla doma. To víš taky jsme. Byly jsme tři děti měli jsme. Hektar. Dva hektary pole. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] Dva hektary? [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] Dva hektary sm*. Ne hektary. Počkej. Kecám. Strychy. [mluvčí: Ivanka S.] Jo. [mluvčí: Agáta C.] Strychy. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] A měli jsme chalupu a takhle vokolo a takhle nahoru a nahoře byl les a. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] Tak. Tatínek byl instalatér to. Taky ne. Měli jsme v Praze dílnu. <překryv mluvčích> tak byl </překryv mluvčích> celej celej tejden byl v Praze. [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] No a v sobotu v neděli vždycky byl doma. Tak jsme děti s ním musely pomáhat viď. [mluvčí: Agáta C.] <překryv mluvčích> bylo třeba </překryv mluvčích> tuhleto na poli. Tamhleto na poli. Tuhleto <překryv mluvčích> vokopat </překryv mluvčích>. Protrhat. Nebo to. [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> vokopat. Že <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] A taky jsme měli kozy. Chodili jsme taky na trávu <překryv mluvčích> vždycky </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] pěkný dětství. Já měla moc pěkný dětství. [mluvčí: Agáta C.] Pěkný ve Všetatech. Bylo dobře. Tam bylo blaze. [mluvčí: Ivanka S.] To víš doma <překryv mluvčích> je vždycky dobře </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] (pousmání). [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Agáta C.] <překryv mluvčích> kde je </překryv mluvčích>. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] Jo. <překryv mluvčích> tam bylo blaze. No </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> u mámy u mámy. Já říkám </překryv mluvčích> to že máma ta je to. <překryv mluvčích> nejhlavnější </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] To víš a když zavře voči už to není to. [mluvčí: Ivanka S.] Už hmm. [mluvčí: Agáta C.] Už to. <překryv mluvčích> není to </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> už to není a p* </překryv mluvčích> a pořád. Myslíš na ni jé. Jaká byla maminka hodná. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] No. [mluvčí: Ivanka S.] Naše maminka. <překryv mluvčích> ta byla </překryv mluvčích> ta byla zlatá. [mluvčí: Agáta C.] <překryv mluvčích> naše taky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] No. A vy kór. Vy jste se nadřeli. Já když jsem sem přišla vždycky vy jste se nadřeli. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] Ta. Vždycky vozila kočárek <překryv mluvčích> Anička </překryv mluvčích>. Jeli na louky nebo tak. A vždycky jeli <překryv mluvčích> viď </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> Anička </překryv mluvčích>. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] To holt je tak život. [mluvčí: Agáta C.] A já jsem sem přišla tak jsem to tak š* merčila všechno pomalu.

0288-C-ZAC-2011-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: Vzpomínky na JZD a padesátá léta, Počet mluvčích: 3 [mluvčí: Alenka P.] A jak vypadal teda váš den když už jste měla děti. Tady v Bolešinech? [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Alenka P.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] No to víš. To bylo kvaltu protože já jsem měla děti a naše bábi to je. To víš tý se takhle ruce třásly ta nemohla. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] Tak já jsem chodila krmit a dávala jsem jí jednotky. Aby měla něco. Aby dostala. Nějakej důchod ne. [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Agáta C.] No pamatuješ to viď. Jak to bylo <překryv mluvčích> z kraje </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> to víš </překryv mluvčích> <překryv mluvčích> vono to jinak </překryv mluvčích> nešlo. [mluvčí: Agáta C.] <překryv mluvčích> ježišmar* </překryv mluvčích>. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] No. [mluvčí: Ivanka S.] Peníze žádný nic nedostali. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] No. [mluvčí: Agáta C.] Copak dostali čtyři sta <překryv mluvčích> padesát korun </překryv mluvčích> čtyři sta padesát korun měli toho. <překryv mluvčích> jim dali důchodu viď </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> no můj otec měl </překryv mluvčích> dvě stě <překryv mluvčích> sedmdesát </překryv mluvčích> korun. [mluvčí: Ivanka S.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Agáta C.] No. [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Agáta C.] A to víš náš děda. Tady ten. M*. Měl rád to. Ne. A to bylo furt na bábi. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] Dej sem na cigarety. Dej sem na pivo! [mluvčí: Agáta C.] To bylo furt. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Agáta C.] No. [mluvčí: Agáta C.] Bylo to. Bylo to krutý. No. [mluvčí: Agáta C.] Špatný to bylo když. To JZD začlo viď. <překryv mluvčích> Blážo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> hlavně začá* </překryv mluvčích>. To bylo hrozný. [mluvčí: Agáta C.] Hrozný to bylo. Hrozný <překryv mluvčích> st* </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích> pár korun na jednotku. <překryv mluvčích> ne a </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> jak to </překryv mluvčích> jo. [mluvčí: Agáta C.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Agáta C.] Nadřeli jsme se jako blbci. Měli jsme pár korun. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] Přes celej rok si člověk nemoh koupit nic. Protože na to nebylo a když byla dobírka. Vždycky v únoru nebo to tak se koupilo. Co se potřebovalo. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] Jednou jsme si koupili tohle. Jednou jsme si koupili <překryv mluvčích> tohle </překryv mluvčích>. [mluvčí: Ivanka S.] <překryv mluvčích> bar* </překryv mluvčích>. Chalupa se <překryv mluvčích> rýsovala </překryv mluvčích> drobátko aby se v tom mohlo <překryv mluvčích> bejt </překryv mluvčích>. [mluvčí: Agáta C.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Agáta C.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] Teďko. Ve třiapadesátým roce byla měna. [mluvčí: Agáta C.] To říkali ještě navečer říkali. [mluvčí: Agáta C.] Naše měna je ne* neměnitelná neměnitelná. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] Ráno byla měna. [mluvčí: Agáta C.] Já jsem šla do Avie a šla jsem si koupit svačinu a dost*. Koupila jsem si deset deka salámu da*. S*. Jsem za to dala padesát korun. Vono to bylo jedna ku pěti. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] <překryv mluvčích> pět </překryv mluvčích> jedna ku <překryv mluvčích> pěti to </překryv mluvčích> bylo tenkrát. No. [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> ti brďo </překryv mluvčích>! [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] Tak to bylo tenkrát. No. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] Bylo. Bídy dost. Viď. Ze začátku v tom JZD. Ježiš to jsme zkusili. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] No. A nakonec potom přišli. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] To taky můžu říct jak nás vybrakovali a tuto. Ne? [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Agáta C.] Sem. Komunisti si nandali tamhle to a přišli sem a vybrali nám vobilí a brambory a všechno. Všechno vodvezli nedali nám ani korunu. [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] A Karel potom musel jít topit do kasáren. Celou zimu topil v kasárnech <para type="přeřeknutí"> abysime </para> si mohli koupit vobilí a brambory vosázet a vosít pole. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] (nadechnutí). [mluvčí: Agáta C.] A když to udělali tak Vojtou Hruškojc na váze podepsali JZD. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Agáta C.] No. [mluvčí: Ivanka S.] No jo. [mluvčí: Agáta C.] Viď. Jak to bylo. [mluvčí: Agáta C.] (odkašlání). [mluvčí: Agáta C.] Bylo to krutý. No.

0289-C-ZAC-2011-N

Rok: 2015, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Zlechov, Téma: O morkách, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Blanka V.] No a tamti sousedi potom ti vaši ti taky něco chovají?. Ti. [mluvčí: Blanka V.] (nadechnutí). [mluvčí: Blanka V.] Co to <překryv mluvčích> tam </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Danuše J.] <překryv mluvčích> ti </překryv mluvčích> mají jenom. Psa. A berou si na jaro si berou morky ale. To mají takový morky ne jak vy takový <překryv mluvčích> <para type="se smíchem"> chudáčky </para> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Danuše J.] (nadechnutí). [mluvčí: Danuše J.] (nadechnutí). [mluvčí: Blanka V.] <překryv mluvčích> <para type="se smíchem"> jako </para> </překryv mluvčích> ještě že tě neslyší Luboš. Jako co nevím co máš proti našim morkám. [mluvčí: Blanka V.] (smích). [mluvčí: Danuše J.] (smích). [mluvčí: Danuše J.] No <překryv mluvčích> <unclear> prosím </unclear> tě </překryv mluvčích>. [mluvčí: Blanka V.] <překryv mluvčích> to jsou pěkné </překryv mluvčích> morky. <překryv mluvčích> to </překryv mluvčích> jsou pěkné <překryv mluvčích> morky </překryv mluvčích>. [mluvčí: Danuše J.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Danuše J.] <překryv mluvčích> no tak </překryv mluvčích> až přijedete k nám +. [mluvčí: Danuše J.] (nadechnutí). [mluvčí: Blanka V.] No. [mluvčí: Danuše J.] (nadechnutí). [mluvčí: Danuše J.] + tak se můžem p*. Podívat. Vyjít na zahradu a podívat se protože on je dává je každé ráno na zahradu mají oplocení jako pro ně. [mluvčí: Danuše J.] (nadechnutí). [mluvčí: Danuše J.] (nadechnutí). [mluvčí: Danuše J.] <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Blanka V.] <překryv mluvčích> jakože na celé </překryv mluvčích> zahradě jim běhají nebo co? [mluvčí: Danuše J.] (smrkání). [mluvčí: Danuše J.] Ne oplocení mají pro ně <překryv mluvčích> takový tohle </překryv mluvčích> oni jim to posunou anebo bývají. Al* bývají venku ale to jsou morky. [mluvčí: Blanka V.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Danuše J.] (nadechnutí). [mluvčí: Danuše J.] (nadechnutí). [mluvčí: Blanka V.] No a co však naše morky taky narostou. [mluvčí: Danuše J.] No ale tak ale jim narostou teda za dva měsíce a jsou to morky mají sedmnáct kilo <překryv mluvčích> že </překryv mluvčích>. [mluvčí: Danuše J.] (nadechnutí). [mluvčí: Blanka V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích> za dva měsíce ti <překryv mluvčích> nemůže </překryv mluvčích> morka vyrůst. [mluvčí: Danuše J.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Danuše J.] No. To může <překryv mluvčích> že </překryv mluvčích>. [mluvčí: Blanka V.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. Tak to jsem zvědavá čím to krmíjou <překryv mluvčích> teda jako nějakým </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Danuše J.] <překryv mluvčích> když mně vyrostly </překryv mluvčích> morky tady tohle tak ne jak tadyto. [mluvčí: Danuše J.] (nadechnutí). [mluvčí: Danuše J.] (nadechnutí). [mluvčí: Blanka V.] No to jsou pěkné no však. Počkáš až to až vyrostou tak je uvidíš. [mluvčí: Danuše J.] No však to ani nemá šanci. [mluvčí: Danuše J.] (nadechnutí). [mluvčí: Blanka V.] Hmm.

0290-M-VYM-2015-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: Velikonoce, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Alenka P.] Teďkon budou Velikonoce <překryv mluvčích> že jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Drahoslava J.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alenka P.] Copak jste třeba dělali? [mluvčí: Alenka P.] Pamatujete si na něco <překryv mluvčích> nějaký tradice a tak </překryv mluvčích>? [mluvčí: Drahoslava J.] (mlasknutí). [mluvčí: Drahoslava J.] <překryv mluvčích> no ponej* no </překryv mluvčích> tak ty bochánky se pekly vod*. Vodmala co si pamatuju už matka a jé a tady bábi tak to. Byly v první řadě na Velikonoce bochánky. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Drahoslava J.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Drahoslava J.] Jak se tomu teďka říká? [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> bochánky hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Drahoslava J.] <překryv mluvčích> taky bochánky </překryv mluvčích> no. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Drahoslava J.] Když tak se upek nějakej koláč. A to bylo všechno no. [mluvčí: Drahoslava J.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Drahoslava J.] (smích). [mluvčí: Drahoslava J.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Alenka P.] A chodili jste třeba chřístat. Jak <překryv mluvčích> se teď chodí </překryv mluvčích>? [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Drahoslava J.] <překryv mluvčích> jéjej </překryv mluvčích>. Chodili. [mluvčí: Drahoslava J.] A chodívali jsme taky před Velikonocema do kostela jak bejvalo to vzkříšení a tak leccos bylo. No. [mluvčí: Drahoslava J.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Drahoslava J.] Chodívali jsme taky křístat. To jo. Jé to nás chodilo vždycky hmm. [mluvčí: Drahoslava J.] To se udržuje pořád. <překryv mluvčích> no a je to hezký </překryv mluvčích> no hmm. [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> hmm pořád </překryv mluvčích>. [mluvčí: Drahoslava J.] (nadechnutí). [mluvčí: Alenka P.] Chodili vás k*. Kluci šupat na <překryv mluvčích> pondělí </překryv mluvčích>? [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Drahoslava J.] <překryv mluvčích> ne </překryv mluvčích> to ne <překryv mluvčích> to nebejvalo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> ne </překryv mluvčích>. [mluvčí: Drahoslava J.] (nadechnutí). [mluvčí: Drahoslava J.] A na Květnou neděli jsme chodívali s kočičkama ne. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Drahoslava J.] A <para type="přeřeknutí"> nát </para> kluci nešupali ne to nebylo. [mluvčí: Drahoslava J.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Drahoslava J.] (nadechnutí). [mluvčí: Alenka P.] A váš syn. Ten už chodil jako malej? [mluvčí: Drahoslava J.] Jo. Ten už potom. Ty kluci už s tima holkama už ty už to dodržovali hmm.

0291-C-ZAC-2011-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: Vánoce, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Alenka P.] A na Vánoce třeba nějaký taky co jste doma dělali nebo co jste jedli. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Drahoslava J.] No. Tak tenkrát to bylo takový. [mluvčí: Drahoslava J.] Ryby tenkrát ani nebyly. [mluvčí: Drahoslava J.] (nadechnutí). [mluvčí: Drahoslava J.] (dlouhá pauza). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Drahoslava J.] Co vono bylo?. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Drahoslava J.] Ponejvíc se pekly koláče vánočka nu. [mluvčí: Drahoslava J.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Drahoslava J.] (odkašlání). [mluvčí: Drahoslava J.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Drahoslava J.] (mlasknutí). [mluvčí: Drahoslava J.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Drahoslava J.] Černej kuba se dělával. Ne. [mluvčí: Drahoslava J.] (smích). [mluvčí: Alenka P.] K vobědu. [mluvčí: Drahoslava J.] No no. [mluvčí: Drahoslava J.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Drahoslava J.] Na Štědrej den. [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Drahoslava J.] S houba* s houbama a s kroupama a. [mluvčí: Drahoslava J.] Taky to bylo <para type="přeřeknutí"> dobří </para>. [mluvčí: Drahoslava J.] (smích). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Alenka P.] A večer jste chodili na půlnoční. Na Štědrej <překryv mluvčích> den </překryv mluvčích>? [mluvčí: Drahoslava J.] <překryv mluvčích> taky </překryv mluvčích> jsme chodili no. To vždycky ta omladina šel nás celej houf do Kydlin. No. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Drahoslava J.] (dlouhá pauza). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Drahoslava J.] Chodívali na půlnoč*. [mluvčí: Drahoslava J.] (nadechnutí). [mluvčí: Drahoslava J.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Drahoslava J.] Hmm potom na Boží hod bejvala vždycky nějaká ta zábava no. [mluvčí: Alenka P.] V hospodě? [mluvčí: Drahoslava J.] V hospodě no. [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Drahoslava J.] (dlouhá pauza). [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: Drahoslava J.] (nadechnutí). [mluvčí: Drahoslava J.] (dlouhá pauza). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Drahoslava J.] To tady ještě kulturní dům nebyl. Ne. Tak buď někdy to bylo v Myslovicích a někdy to bylo u Hromadů v <překryv mluvčích> hospodě </překryv mluvčích>. No. [mluvčí: ] (štěkání psa). [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>.

0292-C-ZAC-2011-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: Jak vypadala neděle, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Alenka P.] A jak vypadala neděle byla jiná <překryv mluvčích> neděle </překryv mluvčích>? [mluvčí: Drahoslava J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Drahoslava J.] Všelijaká no. Pracovní ponejvíc. [mluvčí: Drahoslava J.] Hmm zasejc co bylo třeba udělat doma a potom jsme. Potom jsme v tom v kravíně pracovali na směny. [mluvčí: Drahoslava J.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Drahoslava J.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Drahoslava J.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Drahoslava J.] No tak to se chodilo v sobotu v neděli. [mluvčí: Alenka P.] Hmm. [mluvčí: Drahoslava J.] Hmm. [mluvčí: Alenka P.] A co jste třeba v neděli vařili k vobědu? [mluvčí: Drahoslava J.] Ponejvíc zelí <překryv mluvčích> to bylo </překryv mluvčích> tady takový <překryv mluvčích> tradiční </překryv mluvčích> a všichni ho tak jako měli <překryv mluvčích> rádi </překryv mluvčích> to bylo nedělní jídlo zelí. [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> zelí </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alenka P.] (pousmání). [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Drahoslava J.] To vopravdu to se na podzim. Našlapaly <para type="se smíchem"> dvě kadečky zelí a </para> bylo na celou zimu ještě. Ještě na jaře. [mluvčí: Drahoslava J.] (smích). [mluvčí: Drahoslava J.] (smích). [mluvčí: Drahoslava J.] (pousmání).

0293-C-ZAC-2011-N

Rok: 2011, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Bolešiny, Téma: Jaká byla dříve zábava, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Alenka P.] A hráli jste si taky nějak nějaký hry nebo <překryv mluvčích> tak </překryv mluvčích>? [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Drahoslava J.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alenka P.] Nebo jste běhali někam po <překryv mluvčích> vsi </překryv mluvčích>? [mluvčí: Drahoslava J.] <překryv mluvčích> jezdívali </překryv mluvčích> na kolách hodně a. A večery jsme potom už větší jako vyšlí ze školy tak sedávali s tima klukama a ta omladina. [mluvčí: Drahoslava J.] Tak se povídalo. Leccos někdo věděl nějakou anekdotu no. A tak to bylo. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Drahoslava J.] (smích). [mluvčí: Alenka P.] A chodili jste. Se někam bavit? Do hospody nebo na bály. <překryv mluvčích> nebo tak </překryv mluvčích>? [mluvčí: Drahoslava J.] <překryv mluvčích> to nic </překryv mluvčích> nebylo. [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> nebylo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Drahoslava J.] <překryv mluvčích> v tý okupaci </překryv mluvčích> nic nebylo. No. To ani tancovačky nebyly a. Jen když byl někdy potom už dýl. Tak byl koncert a to se nesmělo tancovat za okupace. [mluvčí: Drahoslava J.] To jsme jenom seděli v tom sále hrála muzika a my jsme poslouchali nebo zpívali. [mluvčí: Drahoslava J.] Žádný tancování nesmělo bejt za <překryv mluvčích> tu okupaci </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Drahoslava J.] No. [mluvčí: Drahoslava J.] Tak to uběhlo pár let a pak přišel rok čtyřicet pět. [mluvčí: Drahoslava J.] No. Tak jsme. Tam se před Novákojc stavěla máj a byli tam Američani tak jsme tam hráli hrála tam muzika. Tak jsme drobet tancovali. No a. [mluvčí: Drahoslava J.] Tak to bylo. [mluvčí: Drahoslava J.] Hmm bylo. Každej je rád že je konec tý <překryv mluvčích> okupace </překryv mluvčích>. [mluvčí: Alenka P.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích> jo. [mluvčí: ] (rušivý zvuk).

0294-C-ZAC-2011-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Vír, Téma: Tělocvik ve škole, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Radoslava L.] A jinak tam bylo hodně ty městský děcka. Ty s náma dědinskejma. My jsme byli takový balíci proti nim. [mluvčí: Gabriela V.] (pousmání). [mluvčí: Radoslava L.] Protože my jsme do páté třídy uměli akorát v tělocviku. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Pochodem vchod. Vlevo bok. Vpravo bok. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A jinak vlastně nic se nedělalo. Chodilo se na vycházky a. [mluvčí: Radoslava L.] (polknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Na vycházky jako takový a. Dělalo se na školní zahradě v létě jo? [mluvčí: Radoslava L.] To bylo teda co se dělalo v tělocviku. [mluvčí: Radoslava L.] Takže samozřejmě když jsme přišli do města to jako do školy tak jsme nevěděli. Co to jsou kolovadla. Nevěděli jsme co to je hrazda. Nevěděli jsme nic. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Gabriela V.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Neuměli jsme hrát. [mluvčí: Radoslava L.] Akorát vybíjenou. Tu jsme hrávali na dědině v neděli. Vždycky a tam jsem prodrala jedny boty teda. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Gabriela V.] (smích). [mluvčí: Radoslava L.] <para type="se smíchem"> na štěrku </para>. [mluvčí: Gabriela V.] (pousmání). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Na takový jako. Ne štěrk no. Takový hrubý to bylo ale nebyl to štěrk samej. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Tam jsem prodrala jedny boty. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] A. Jinak teda jsme to v tom tělocviku měli blbý. Že jo.

0295-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Vír, Téma: Cesta na kole, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Radoslava L.] To bylo taky. Ale já jsem stejně nesměla dělat něco. Protože. Když mě bylo když jsem měla končit pátou třídu a začínaly za čtrnáct dní prázdniny tak naši mě protože jsme chodili nakupovat do Olešnej a to je ten kilometr a půl mě nechali ať koupím meltu na bílý kafe. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A já jsem ji zapomněla. Protože jsem to nechtěla mít ve třídě aby mně s tím děcka něco uď* neudělaly tak jsem si to vzala jako. Jak se šlo do předsíně záchody jako. Jak se šlo pak na záchod. Tam jsem to nechala na vokně a samozřejmě jsem na to zapomněla. [mluvčí: Radoslava L.] (vydechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Gabriela V.] (pousmání). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] No a teď když jsem přijela dom přišla teda dom tak jsem si vzpomněla že tu meltu jsem tam nechala. [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Tak jsem vzala bráchovo kolo kterej byl teda na. Zájezdě zrovna jako školním výletě. Ne zájezdu. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Sedla jsem na kolo a že pro to zajedu. [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Jenomže tam se spravovala silnica a polovička té silnice to nebyla asfaltka. Že jo. To polovička byla štěrk a to bylo už že. To není moc široký a polovička bylo jako lepší cesta. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] No a já jsem teda vyjela a v tom kopci jak se sjíždí k Olešné tak jsem chtěla přejet na tu lepší cestu a vůbec jsem nic neslyšela že by něco jelo. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Že si p* sjela jsem blbě no. Měla jsem jet popravo já jsem si sjela jako na tu levou stranu víc a pak už nic nevím. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Gabriela V.] (pousmání). [mluvčí: Radoslava L.] Pak už jsem viděla jenom že jsem nemohla zvednout hlavu. Že mě strašně bolela hlava takhle jak kdybych tam měla půl metráku aspoň. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Jsem se zvedla na silnici a měla jsem votřes mozku. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Pak zas vím že že už zas nevím nic. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] No a po* vopodál tam dělal nějakej pán byl na poli z Olešnej. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A šel pro naši dom když mě tam viděl. Že povídal. [mluvčí: Radoslava L.] (vydechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Viděl jsem děcko na kole pak jsem viděl auto. Nákladní. A pak jsem neviděl už nic tak jsem se tam šel podívat. [mluvčí: Gabriela V.] (pousmání). [mluvčí: Radoslava L.] Protože to bylo v takovým jako tam byly l* louka a pole tak se tam šel podívat a našel mě tam. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Mezitím šel ten náš řídící šel. Pěšky z Novýho Města a našel mě tam. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A říkal že musím k doktorovi. [mluvčí: Radoslava L.] A to už tam byl tatínek. Protože ten pán pro něj přišel tak vzal kolo a jel pro mě. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Posadil mě na to kolo na tu štanglu. [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] A mně bylo hrozně blbě. Mně to pořád tu hlavu táhlo dolů. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Protože jsem měla ten votřes. Chvilkama mně bylo úplně zle. A pak si teda už nic nepamatuju víc. [mluvčí: Radoslava L.] Pak si zas pamatuju jenom že. Byli zavolat doktora. [mluvčí: Radoslava L.] To byl ještě takovej starej pán takovej tlusťoučkej. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Gabriela V.] (pousmání). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A tak mě vošetřil. Měla jsem prodraný voba lokty a bok. [mluvčí: Radoslava L.] Tak mně <překryv mluvčích> to vošetřil </překryv mluvčích> a říkal. [mluvčí: Gabriela V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Radoslava L.] No. Zejtra musíte jet na tetanovou injekci. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Tak mě ten táta ráno. Víc nevím. [mluvčí: Radoslava L.] Krmili mě. Protože já jsem měla vovázaný ty lokty. Takže já jsem ruce ani nevohnula. Moc. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Tak mě teda krmili. [mluvčí: Radoslava L.] A ráno teda jsme se. To už jsem. Pak už nevím. [mluvčí: Radoslava L.] Pak si nepamatuju jak jsem spala nebo co bylo už nevím nic. Až ráno teda jsem se vzbudila. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] A otec mě posadil na štanglu a jeli jsme do Novýho Města na injekci. [mluvčí: Radoslava L.] (vydechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Tak jsme přijeli k doktorovi. [mluvčí: Radoslava L.] Dal mně takovou koňskou nějakou. Protože já jsem tu nohu nemohla utáhnout. [mluvčí: Gabriela V.] (nadechnutí). [mluvčí: Gabriela V.] (pousmání). [mluvčí: Gabriela V.] (odkašlání). [mluvčí: Radoslava L.] To bylo jak kdybych tam měla kládu místo nohy. Jako jo? [mluvčí: Gabriela V.] (pousmání). [mluvčí: Radoslava L.] (pousmání). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A samozřejmě tam jak je ten kopec vod Novýho Města Zeleňák jsme mu říkali protože nahoře stojí zelenej kříž tak jsem. Teda mě tlačil ale já jsem jako jít nemohla. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Gabriela V.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (srkání). [mluvčí: Radoslava L.] Tak mě tlačil nahoru mě vytlačil. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A přijeli jsme dom a víc už zas nevím. Potom že už se to začalo lepšit. Že mě to jako . Převázali abych mohla aspoň si rohlíkem dostat do puse. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Gabriela V.] (pousmání). [mluvčí: Radoslava L.] No a dlouho jsem tam ty značky měla. [mluvčí: Radoslava L.] Ještě nevím jestli to tam někde není vidět na těch loktech aj to. Na tom boku asi už ne. No. [mluvčí: Radoslava L.] To byl takovej zážitek. [mluvčí: Radoslava L.] A za čtrnáct dní byly prázdniny.

0296-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Vír, Téma: Práce v zemědělství a v JZD, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Radoslava L.] Skončila škola. Ty jsme dělali. V osmé třídě jsme dělali jenom závěrečný zkoušky. [mluvčí: Gabriela V.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] Že se as* měla jsem teda zvostat doma protože jsme měli nějaký pole. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A ale my jsme měli. To už jsme byli jako v jé ze* v Jednotným zemědělským družstvu protože nikdo na tem nechtěl moc dělat a měli měli jsme prostě nějaký dluh z. Z neúrody. [mluvčí: Radoslava L.] (odkašlání). [mluvčí: Radoslava L.] Protože se neurodily brambory a měli jsme dodávat jako na sadbu a a voni měly dostaly plíseň tak voni ju neuznali takže jsme museli měli splácet nějaký velký peníze a na to nebylo. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] No tak nakonec jsme museli do JZD no. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A protože jsme tam měli pole. A kluci už byli pryč. Ti starší že jo. Akorát Mirek byl ještě doma. Ten co už teda nežije. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] A von říká furt. [mluvčí: Radoslava L.] Dejte to do JZD ať je pokoj. Dejte to do JZD. [mluvčí: Gabriela V.] (pousmání). [mluvčí: Radoslava L.] No tak nakonec to tak dopadlo. [mluvčí: Radoslava L.] A protože voni už byli pryč. Tak my jsme museli někde na tom poli zvostat dělat. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Tak já jsem musela zvostat doma. Nemohla jsem nikde jít. Chtěla jsem jít na jakousi textilku jsem si pak vymýšlela a to. Jenže to víš. Nebylo na to ani. Ani by to prostě nešlo. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Tak jsme jsem zvostala doma a když potom švíca jako sestra ta nejmladší. Vona není nejmladší ale jako mladší než já. [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Když potom. Jsem já chtěla jít pryč jako do někde do zaměstnání. Tak. Zas vona musela zvostat doma. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A zvostala tam celej život. Vlastně. Až doteďka až do důchodu dělala v kravíně. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A museli vstávat ráno s otcem tam šli. Protože nikdo z dědiny tam jít nechtěl. Bylo to v zimě a voni museli vstávat třeba ve dvě hodiny vo půl třetí než došli pak ještě v závějích kolikrát až do té Volešné do toho kravína. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] To byla vodchovna. Tam nebyly jako dojičky. Tam byly jenom jako ty jalovice a krávy který zrovna neměly telata. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] Takže vona tam zvostala a byla to teda. Perná práca. [mluvčí: Radoslava L.] A otec chodíval ještě pomáhat jako lidem stavět jako s barákama když měl chvilku volnou. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] A já jsem tenkrát. Že budu s nim a že budu místo něj dělat jako dovolenou jsem si vzala čtrnáct dní a že místo něj budu dělat já v kravíně. Jako se sestrou a von že ještě tam byla paní že jo. Jsme. Byly samy. Ještě tam byla jedna paní. [mluvčí: Radoslava L.] (odkašlání). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] A že tam budu ale to bylo jak když hrom bije. [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] To se ještě dělalo. Vše* byly tam sice pásy na hnůj ale jinak se to vozilo. Teda muselo se to všechno shrabovat rukama že jo. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Z* jako ne rukama no ale jako ručně jo. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A tak teda to byla taková práca. [mluvčí: Radoslava L.] (odkašlání). [mluvčí: Radoslava L.] Potom se strouhala řepa to bylo. Já už nevím kdy to bylo. Jsem tam byla pak za něj ještě když už byla sklizená řepa a skroužilo se to vlastně ještě. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] To už prostě nikdo potom neznal. Že jo. To už potom bylo všechno na elektriku. A to se teda než se tam nakroužilo pro ně tam. Já už nevím kolik jich tam bylo těch krav. To už si nepamatuju ale bylo toho teda dost. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] No vozil se. Tahal se ruční vozík na kterým se vždycky naložilo. Já nevim. To krmení nějaký a seno a tak se to po* vozilo potom ručně. Že jo. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (vydechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] Pak už byly vozíky jako na elektriku. To už já ani jsem neviděla. [mluvčí: Gabriela V.] (pousmání). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] No tak to bylo tenkrát. No.

0297-C-CEM-2013-N

Rok: 2013, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Vír, Téma: Práce v Jablonci nad Nisou, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Radoslava L.] Jsme jeli do toho. Do Jablonce na zaučení. [mluvčí: Gabriela V.] (vydechnutí). [mluvčí: Gabriela V.] Hmm. [mluvčí: Radoslava L.] S kufrem kterej jsem <para type="se smíchem"> nemohla málem <překryv mluvčích> unést. Jo </překryv mluvčích> </para>. [mluvčí: Radoslava L.] (smích). [mluvčí: Gabriela V.] <překryv mluvčích> <para type="se smíchem"> hmm </para> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Gabriela V.] Jako do Jablonce nad <překryv mluvčích> Nisou </překryv mluvčích>? [mluvčí: Radoslava L.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. <překryv mluvčích> my jsme tam měli </překryv mluvčích> přejímat jako jehlárnu. Jako ty zubní. Jo. Tam se začaly dělat ty. Dřeňový jehličky takový co se s tím tahaly ty <překryv mluvčích> nervy jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Gabriela V.] <překryv mluvčích> až tam </překryv mluvčích>? [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Gabriela V.] (nadechnutí). [mluvčí: Gabriela V.] <překryv mluvčích> jo. Jo </překryv mluvčích> jo. [mluvčí: Radoslava L.] A tam jsme měli bejt asi dva měsíce ale po měsíci a půl jsme teda. Jeli zpátky dom. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Ale tam to byl samej Němec. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Radoslava L.] S náma vůbec nemluvili jako. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Ty mluvili mezi sebou jenom německy a s náma. Sem tam jen co bylo nejnutnější. A voni jako že jim přebíráme prácu. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Gabriela V.] (pousmání). [mluvčí: Radoslava L.] No jo a voni chtěli sdružovat ty. Tu bižutérii. Aby měli zas lidi to tak voni tu jehlárnu že nám jako. Předají Chiraně jo? [mluvčí: Gabriela V.] (vydechnutí). [mluvčí: Gabriela V.] Hmm. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A tím pádem teda voni byli takový trošku rezervovaný no. [mluvčí: Radoslava L.] Ty s náma nijak moc. [mluvčí: Radoslava L.] Ale byly tam holky který s náma dělaly byly to taky jako Němky. Nebo už jako rodiče už některý byli že to. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A teda byly tam holky že s náma normálně pěkně jednaly. Aj jsme spolu byly na tenkrát s tou jednou mám z toho fotky jsme byly na v Krkonoš* v Krkonoších? [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Radoslava L.] No. Labskej důl a to jak je tam <překryv mluvčích> vše </překryv mluvčích>. [mluvčí: Gabriela V.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. Tak to jsou <překryv mluvčích> Krkonoše no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Radoslava L.] <překryv mluvčích> no </překryv mluvčích>. [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] No. Tak jsem byly do*. Jsme domluvený s kamarádkou s kterou teda dodneška jako. S tou z toho Sněžnýho s kterou já jako kamarádím dodneška a jezdíme <para type="přeřeknutí"> navštěvijem </para> se hlavně prvně jsem jezdila já k nim. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Dokud jsme jezdili s tátou jakože na ty. Von pískal fotbal. Tak mě vždycky bral sebou. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] No a teď zas vona jezdí za mnou. Protože já já nemám jaksi <para type="se smíchem"> jak no </para> no. [mluvčí: Gabriela V.] (pousmání). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A tak jsme byly domluvený tři že poje* půjdem na ty. Na tu. Pěš* pěší túru tam a. [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A jenže tej jednej nebylo dobře. Právě tej Slávce tak jsem vlastně já šla sama s tou Utou. Jmenovala se Ute. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] A tak jsem s ňou šla jako sama. [mluvčí: Radoslava L.] A přišla jsem. Přišly jsme zpátky. To víš bylo horko. V lese bylo zase chladno. Ale že nám bylo teplo já jsem druhej den měla jít do práce a. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (polknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Radoslava L.] Nemohla jsem dejchat <překryv mluvčích> nic </překryv mluvčích>. [mluvčí: Gabriela V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Radoslava L.] Říkám. [mluvčí: Radoslava L.] To není možný. [mluvčí: Radoslava L.] Došla jsem teda do práce a zpátky už jsem se plazila kolem plotu. [mluvčí: Gabriela V.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Šla jsem k doktorovi a von mně řekl že to je že to je prvně že to vypadá jako že to jsou játra. Že to je nějaká žloutenka nebo co. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Tak mně dali takovou dietu sucharovou <překryv mluvčích> jenomže. Ale </překryv mluvčích> já jsem stejně se nemohla ani na posteli votočit. [mluvčí: Gabriela V.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Radoslava L.] To jsme bydlely v takovým hotelu. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] Já jsem ček* musela čekat až ty holky se vrátí z práce aby mě votočily na posteli. [mluvčí: Gabriela V.] (pousmání). [mluvčí: Radoslava L.] Ale von to potom. [mluvčí: Radoslava L.] Už se mělo jet dom. [mluvčí: Radoslava L.] A voni říkaly. [mluvčí: Radoslava L.] No. Takhle nemůžeš jet dom tady budeš muset vostat. [mluvčí: Radoslava L.] Já říkám. [mluvčí: Radoslava L.] No já tady sama nezvostanu. [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Tak mně že mně pomůžou s kufrem. Že mně ho někdo ponese. [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] (nadechnutí). [mluvčí: Radoslava L.] Tak jsme jely teda dom. [mluvčí: Radoslava L.] (mlasknutí). [mluvčí: Radoslava L.] Tak jsem šla k doktorovi. Šla jsem potom. [mluvčí: Radoslava L.] A von mně. Řekl že to byl zánět pohrudnice.

0298-C-CEM-2013-N

Rok: 2014, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Osek (Vitinka), Téma: Swingers party, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Matouš K.] Tak jsem dělali tu swinger párty. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Matouš K.] Byli tady ty Nov*. Novákojc ne Hruškojc. Jarda s Dášou. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Matouš K.] Pak přijeli. Králojc. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Věroslav K.] Kdo? [mluvčí: Matouš K.] . S kolem. Králojc. [mluvčí: Věroslav K.] Jo <překryv mluvčích> zeshora. Vod Ševců </překryv mluvčích>. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> <unclear> 4 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Matouš K.] Tak tady byli T*. Tichejch. Jarka +. [mluvčí: Věroslav K.] No. [mluvčí: Matouš K.] + se Zděnkem. [mluvčí: Matouš K.] A <para type="přeřeknutí"> svařivova </para> se. Víno se svařilo. Se. Svařilo. Ještě jsem zalíval normální. Aby to nebylo takový jako vostrý. [mluvčí: Matouš K.] No. Tady jsme kecali a bumbali a zobali a -. [mluvčí: Věroslav K.] Jo. <překryv mluvčích> já </překryv mluvčích> myslel že tady má -. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> pak </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Matouš K.] A pak to bylo za čtrnáct dní. To bylo u Aleny u Pepíka. [mluvčí: Věroslav K.] Jo. To <překryv mluvčích> vím. To vím </překryv mluvčích>. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> taková ta sešlost. To </překryv mluvčích> tam byl i Jarda Nevole. Ze <překryv mluvčích> Sulejovic </překryv mluvčích>. [mluvčí: Věroslav K.] <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>.

0299-C-ZAC-2014-N

Rok: 2014, Typ sídla: venkovská lokalita, Místo: Osek (Vitinka), Téma: Jak děda ztratil peněženku, Počet mluvčích: 2 [mluvčí: Matouš K.] Tu občanku jste ztratil ve Strakonic* s penězma do pr*. Celou peněženku. Ne? [mluvčí: Věroslav K.] (odkašlání). [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] S občankou to bylo takhle. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Potřeboval jsem koupit králíka tak jsem povídal. [mluvčí: Věroslav K.] Já se rozjedu do Strakonic. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Voni mně říkají. [mluvčí: Věroslav K.] Morde. Ty máš doma šedesát králíků. A pojedeš do Strakonic. [mluvčí: Věroslav K.] Já povídám. [mluvčí: Věroslav K.] To musí bejt. Cizí samec. [mluvčí: Matouš K.] To je jasný. [mluvčí: Věroslav K.] Na ně. [mluvčí: Věroslav K.] A ne domácí. A když si ho vezmu tadyhle vod souseda. Tak to je všecko <překryv mluvčích> vode mě. Z jedný </překryv mluvčích> krve. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> příbuzenstvo </překryv mluvčích> jako jo. [mluvčí: Matouš K.] No. [mluvčí: Věroslav K.] To musí bejt cizí. [mluvčí: Věroslav K.] Tak jsem jel do Strakonic. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] No. Tam jsem dojel. Dobře. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Věroslav K.] Voni nechtěli abych jel ale já jsem vyjel dobře. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Dojel jsem do Strakonic <překryv mluvčích> při* </překryv mluvčích> +. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> vlakem </překryv mluvčích>. [mluvčí: Věroslav K.] vlakem. [mluvčí: Věroslav K.] + přijdu tam a. Vona mi povídá. [mluvčí: Věroslav K.] Ježiš. Vy už jste tu dlouho nebyl. [mluvčí: Věroslav K.] Já. [mluvčí: Věroslav K.] Paní. To jsem nebyl. Už tři měsíce jsem tu nebyl a já neplatím. Já mám kartu tu. ZPT. Jo <překryv mluvčích> tak </překryv mluvčích>. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Matouš K.] (nadechnutí). [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> no ale </překryv mluvčích> jako penzista už taky máte. <překryv mluvčích> zadarmo </překryv mluvčích>. Ne? [mluvčí: Věroslav K.] <překryv mluvčích> no. To mám jako </překryv mluvčích>. [mluvčí: Věroslav K.] Bych měl polovic platit. Ale já neplatím nic. [mluvčí: Matouš K.] Vosmdesát šest. Jedenáctýho dubna. [mluvčí: Věroslav K.] A vona mi +. [mluvčí: Věroslav K.] No. [mluvčí: Matouš K.] To rozjedem. [mluvčí: Matouš K.] (smích). [mluvčí: Věroslav K.] + vona mi <překryv mluvčích> povídá </překryv mluvčích>. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích> jedno. [mluvčí: Věroslav K.] Máte tu kartu? [mluvčí: Věroslav K.] Já. [mluvčí: Věroslav K.] To víte že jo. Bez tý já se nehnu. [mluvčí: Věroslav K.] Tak jsem ukázal kartu. A vona povídá. [mluvčí: Věroslav K.] Běžte a. [mluvčí: Věroslav K.] Kartu jsem dal do kapsy ze strany a měl jsem tam špatnej zip. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] A tam byl nějakej chmaták kterej. Mi. Číhal. [mluvčí: Věroslav K.] <překryv mluvčích> holt říkal </překryv mluvčích>. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> aha </překryv mluvčích>. [mluvčí: Věroslav K.] Dědek je starej. A kulhavej. [mluvčí: Věroslav K.] Kulhal jsem já nemůžu. Jo. Na tu nohu. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Tak jsem dal peníze do kapsy. Tu prkenici. Já říkám vejdu do sálu. A voni říkaj. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Jé. Počkej. Počkej. Hele ho. [mluvčí: Věroslav K.] A prodávali tam samici. Že je březí. [mluvčí: Věroslav K.] A voni říkali. Že není. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] No tak já jsem přišel a. [mluvčí: Věroslav K.] Pojď sem. Pojď se podívat na tu samici. Jestli je březí. Je březí?. [mluvčí: Věroslav K.] Já na něj udělal jenom jsem muk že není <překryv mluvčích> jo </překryv mluvčích>. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> musí tam </překryv mluvčích> nahmatat. Ne? [mluvčí: Věroslav K.] No a <překryv mluvčích> n* já jsem na ni </překryv mluvčích> sáh. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> že jo. Nahmat* </překryv mluvčích>. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> no víte stála hodně </překryv mluvčích>. [mluvčí: Věroslav K.] <překryv mluvčích> a jak jsem na ní sáh tak se </překryv mluvčích>. Vokolo mě. Vobalil houf lidí a některej mi tam sáh. [mluvčí: Věroslav K.] Hold ten co mi fízloval vod tý brány. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> tak </překryv mluvčích> já myslel že se to ztratilo. A vono to u*. Ukrad vám někdo. Jo? [mluvčí: Věroslav K.] No <překryv mluvčích> to víš </překryv mluvčích>. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> aha </překryv mluvčích>. [mluvčí: Matouš K.] Já myslel že +. [mluvčí: Věroslav K.] No a -. [mluvčí: Matouš K.] + <překryv mluvčích> to </překryv mluvčích> ztratil. Hmm. [mluvčí: Věroslav K.] Ale. Ten. To nebylo pět minut. Já se srovnal a jemu povídám takhle aby ji nebral. [mluvčí: Věroslav K.] Kroutil jsem hlavou aby ji nebral. Jo. [mluvčí: Matouš K.] Byla <překryv mluvčích> dražší. Ne. Nebo </překryv mluvčích> -. [mluvčí: Věroslav K.] <překryv mluvčích> už chtěl vědět </překryv mluvčích> jestli je <překryv mluvčích> březí </překryv mluvčích>. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> stála ví*. Víc </překryv mluvčích> peněz <překryv mluvčích> březí ne </překryv mluvčích>? [mluvčí: Věroslav K.] <překryv mluvčích> nebyla </překryv mluvčích> byla jalová. [mluvčí: Matouš K.] Ale. Když je březí. Tak stojí víc peněz. Jo? [mluvčí: Věroslav K.] No to. No to. To *s podle. Na jakýho žida narazíš. Víš? [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Když je to normální člověk tak řekne. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Hele. Když. Já ji chci prodat je březí. Vem si ji. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Ale von říkal že je březí. A vona březí nebyla. [mluvčí: Věroslav K.] Dělá z lidu <překryv mluvčích> blbce </překryv mluvčích> asi tak. No. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Matouš K.] Tak jste to potom nahlásil na policajtech?. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> policajtům. Že jste <unclear> 2 </unclear> ukradli <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Věroslav K.] <překryv mluvčích> jo. Člověče. Tak jsem teďkom </překryv mluvčích> šel. Povídám. [mluvčí: Věroslav K.] Kdepak je tady šéf tady toho? Ale máte tady. Nějakýho esenbáka? [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Nemáme copak? [mluvčí: Věroslav K.] Já povídal. [mluvčí: Věroslav K.] No. Ztratilo se mi náprsní taška celá a peníze. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] No jo. Za to my nemůžem. [mluvčí: Věroslav K.] Já povídal. [mluvčí: Věroslav K.] Za to mi nemůžete. Ale vy jste podnik. Tak. Tady máte mít nějakej dozor hlídací. Když je tady dvě stě lidu na trhu. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] No. Tak ten povídá. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Jedině na SNB. [mluvčí: Věroslav K.] No tak jsem šel ven a tam stál chlapec mladej a já mu povídám. [mluvčí: Věroslav K.] Heleď ty si tady vodsud. Kamaráde? [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Nejsem tady vodsud. Já jsem si jel něco koupit. Koupit. [mluvčí: Věroslav K.] Já povídal. [mluvčí: Věroslav K.] Já taky a víš jak jsem dopad? Na bráně jsem ukázal peníze že mám legitimaci. A dal jsem to do kapsy a von šel za mnou. Holt. Ten. Co mi to ukrad. A vešel jsem dovnitř. A voni říkaj. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Věroslav K.] Hele ho. Hele ho pojď sem. Pojď se podívat na toho králí*. [mluvčí: ] (rušivý zvuk). [mluvčí: Matouš K.] To jsou vaše. Bre* brejle? [mluvčí: ] (hluk v pozadí). [mluvčí: Věroslav K.] Čípak jsou to? [mluvčí: Matouš K.] Asi vaše. Nejsou? [mluvčí: Matouš K.] Vaše brejle. [mluvčí: ] (dlouhá pauza). [mluvčí: Věroslav K.] To nejsou moje. Fra*. [mluvčí: Matouš K.] Tak vodkudpak spadly? [mluvčí: Věroslav K.] Já nevím. [mluvčí: Matouš K.] Teďka jsme ne* neměl jste je v kapse? [mluvčí: Věroslav K.] <překryv mluvčích> ne. Možná že jsou </překryv mluvčích> to moje. Ale -. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> zkuste si je </překryv mluvčích> jestli. Jestli vám. <překryv mluvčích> sedí </překryv mluvčích>. [mluvčí: Věroslav K.] <překryv mluvčích> to jsou </překryv mluvčích>. [mluvčí: Věroslav K.] <překryv mluvčích> to jsou </překryv mluvčích> jako z dílny. [mluvčí: Věroslav K.] (mlasknutí). [mluvčí: Věroslav K.] To nejsou. [mluvčí: Matouš K.] Tak kdepak by se tady vzaly. <překryv mluvčích> najednou </překryv mluvčích>? [mluvčí: Věroslav K.] <překryv mluvčích> to tady </překryv mluvčích> bylo někde holt na <překryv mluvčích> tej židli. Víš </překryv mluvčích>? [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Matouš K.] <unclear> 2 </unclear>. [mluvčí: Věroslav K.] To nejsou. [mluvčí: Matouš K.] A čí to jsou. Nevím. [mluvčí: Věroslav K.] No. Tak +. [mluvčí: Matouš K.] Ale. <překryv mluvčích> <unclear> 1 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Věroslav K.] + <překryv mluvčích> jsem </překryv mluvčích> mu ukázal. Že ne. [mluvčí: ] (klepání). [mluvčí: Věroslav K.] Kouk jsem se na toho. Králíka a. Šel jsem že pojedu a von mi řek. [mluvčí: Věroslav K.] Já povídal. [mluvčí: Věroslav K.] Heleď já bych tě moc prosil. Já to tu neznám a nevím ani kde tady to SNB je. Ale nemůžu tě zaplatit. Já nemám ani korunu všechny <překryv mluvčích> peníze </překryv mluvčích> mi vzal a ještě tam mám zpáteční lístek v tom. <překryv mluvčích> v tej </překryv mluvčích>. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> taxikář </překryv mluvčích>. To byl? [mluvčí: Věroslav K.] <překryv mluvčích> co </překryv mluvčích>? [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> tax*. To </překryv mluvčích> b*. Taxikář. Nebo -. [mluvčí: Věroslav K.] Ne <překryv mluvčích> taxík </překryv mluvčích>. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> <unclear> 2 </unclear> </překryv mluvčích>. [mluvčí: Věroslav K.] <překryv mluvčích> byl tam </překryv mluvčích> chlap. Kterej b*. Něco kupoval. No <překryv mluvčích> a řek že ví. Kde </překryv mluvčích> je tady to <překryv mluvčích> SNB </překryv mluvčích>. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> měl tam auto. Jo </překryv mluvčích>? [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] A když se mi tohleto stalo. A že ne* nejsem tady z okresu. Že jsem daleko. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Já vám to věřím že to neznáte kde jsou esenbáci já vás sám vodvezu. A nechci nic. [mluvčí: Věroslav K.] Já povídal. [mluvčí: Věroslav K.] No já tě nemůžu dát. Jedině kdyby jsi mi dal adresu. Já bych tě to poslal. Jestli m*. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Já nic nechci v takovýmhle případě vám musím pomoct. [mluvčí: Věroslav K.] Povídal. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Tak mi vodvez na SNB a já jsem tam přišel. Zazvonil jsem a. [mluvčí: Věroslav K.] (mlasknutí). [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Copak? [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] No a von na mě koukal ten esenbák tak nejistě. A von si myslel. [mluvčí: Věroslav K.] Ten to asi hraje. Na mě. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Já povídal. [mluvčí: Věroslav K.] Ne. Heleďte já tam měl pět a půl tisíce. [mluvčí: Matouš K.] Ježišmarja. [mluvčí: Věroslav K.] A s tima penězma já nepočítám. Z toho jako si ň*. Ale mám tam. Já jsem sám. Já jsem vovdověl. Manželka mi umřela tak nosím ty papíry u sebe. Co mám z nemocnice a musím je vozit sebou. Když potom bych někde pad. Aby věděli. Co se mnou mají dělat to se mi všechno ztratilo. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] No tak von mi tam nechal vod osmi hodin jsem tam čekal do jedenácti. A v jedenáct hodin mi zavolali domů sem d*. Na Vitinku. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] A to už měl zjištěno že mám. Dvě holky a každá že má auto <překryv mluvčích> tak </překryv mluvčích> že můžou pro mě přijet. [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> hmm </překryv mluvčích>. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Já povídám. [mluvčí: Věroslav K.] No tak to zařiďte já nevím. No. [mluvčí: Věroslav K.] A víte číslo to je vel* telefonu? [mluvčí: Věroslav K.] Já povídal. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Voni mají. Ty mobily a to já vůbec nevím. Kolik mají. Ale já mám můj telefon v chodbě teda pevnou linku tak na tu kdybyste zavolal. To vám řeknu to číslo. [mluvčí: Věroslav K.] No tak von zavolal. A Dana zrovna myla schodiště. Jo tak to zvedla a +. [mluvčí: Matouš K.] Myla. [mluvčí: Matouš K.] (smích). [mluvčí: Věroslav K.] + a von říká. [mluvčí: Věroslav K.] (mlasknutí). [mluvčí: Věroslav K.] Hele tady Policie Český republiky. . Strakonice. [mluvčí: Věroslav K.] (mlasknutí). [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Matouš K.] <překryv mluvčích> se vylekala. Ne </překryv mluvčích>? [mluvčí: Věroslav K.] <překryv mluvčích> ježiš. Copak se stalo </překryv mluvčích>. Von tam jel táta. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] No. Vobrali ho vo peníze. Ukradli mu je. [mluvčí: Věroslav K.] No jo no. Tak moh bejt doma. To bude mít drahýho samce to von peníze má u sebe. Když jede. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] No. Tak mi zavolal sem a ty. Já povídal. [mluvčí: Věroslav K.] (mlasknutí). [mluvčí: Věroslav K.] (dlouhá pauza). [mluvčí: Věroslav K.] Ale to musíte zavolat hned protože voni mají š* pojedou do Prahy. [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] (nadechnutí). [mluvčí: Věroslav K.] Tak místo do Prahy jeli do Strakonic. Pro mě.

0300-C-ZAC-2014-N