Datasets:

joelniklaus

/

legal-mc4

like 8

http://docplayer.cz/1930439-Narodni-technicke-muzeum-vyrocni-zprava-2008.html

⭐NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM. Výroční zpráva 2008 NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM. Výroční zpráva 2008 Download "NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM. Výroční zpráva 2008" 1 NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM Výroční zpráva 20082 3 NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM Výroční zpráva za rok 2008 Praha, èerven 2009 č. j.: NTM-432/2009-GØ Předkládá: Mgr. Horymír Kubíèek, generální øeditel NTM Kostelní 42, Praha 74 Národní technické muzeum - Výroční zpráva 2008 Redakce, sazba: PhDr. Jitka Zamrzlová5 1. Údaje o zpracovateli 8 2. Poděkování 9 3. Budovy Budova Národního technického muzea Depozitární areál Čelákovice Plasy Železniční muzeum Sbírky Významné akvizice do sbírkového fondu muzea Konzervování a restaurování sbírkových předmětů Vysoušení zamražených archiválií Digitalizace sbírek Logistika Železniční muzeum Muzeum architektury a stavitelství Badatelská střediska Knihovna Archiv Vědecká a výzkumná činnost, granty Institucionální podpora vědy a výzkumu ENTER Interaktivní edukativní program VISK 5 - RETROKON Projekty Centrum stavitelského dědictví (CSD) v Plasích Informační a kulturní centrum Nostický palác 19 56 8. Konference, semináře, workshopy, pedagogická činnost Konference pořádané NTM Referátová účast pracovníků NTM na konferencích Pedagogická činnost pracovníků muzea Ediční a publikační činnost Ediční činnost Národního technického muzea Publikační činnost pracovníků muzea Prezentace Příprava nových expozic Výstavy NTM zapůjčené k prezentaci v jiných institucích Výstavní spolupráce Zápůjčky Železničního muzea Propagace, ohlasy v tisku, významné návštěvy v NTM Ekonomika a majetek Personální informace Činnost pracoviště zajišťujícího působnost zákona č. 71/1994 Sb. 35 67 Úvodem Vážené dámy, vážení pánové, četní příznivci Národního technického muzea, s potěšením můžeme konstatovat, že se jubilejní rok 2008 zapíše do análů muzea jako mimořádně úspěšný. Jak dokládá výroční zpráva, podařilo se našemu muzeu dosáhnout v péčí o svěřený majetek a při tvorbě a správě sbírek značných aktiv a ve vědecké a výzkumné, ale i prezentační činnosti překonat očekávání. Převodem práv k hospodaření s objekty pivovaru, prelatury, sýpky a hospodářského dvora v areálu NKP v Plasích získalo NTM potřebnou záruku k přípravě a realizaci velkého mimopražského muzejního projektu Centra stavitelského dědictví NTM. Ve spolupráci s Městem Plasy a dalšími 14 partnery z akademické a muzejní sféry byla již v roce 2008 široce rozpracována obsahová část IOP z fondů EU. S využitím poznatků a výstavby první depozitární haly byla v roce 2008 zahájena výstavba druhé haly v Čelákovicích o plánované úložné ploše až m 2. Bezproblémový průběh prací je dobrým předpokladem k dokončení, kolaudaci a využívání haly zejména pro sbírku dopravních prostředků již v příštím roce. V zájmu zpřístupnění a oživení parteru a sklepení Nostického paláce v Praze bylo při NTM z podnětu MK ČR založeno Informační kulturní centrum Nostický palác. K připomenutí zrodu myšlenky založení Technického muzea v Království českém připravilo NTM v červnu 2008 slavnost Sto let s NTM v Betlémské kapli. Za účasti vzácných hostů a partnerů muzea byla presentována nová pamětní sbírková dvousetkorunová mince k výročí muzea a emise poštovních známek s exponáty muzea. Při příležitosti dokončení druhé etapy rekonstrukce budovy muzea na Letné bylo mj. panem premiérem vlády ČR M. Topolánkem a ministrem kultury V. Jehličkou zhodnoceno úsilí muzea o naplnění cílů otců zakladatelů a představeny velkorysé expoziční plány NTM. Příprava libret, scénářů a projektů nových expozic, konzervace a restaurování sbírek, četné transfery sbírek do depozitáře v Čelákovicích a mj. potřeba konsolidace systému tvorby, správy a logistiky sbírek kladly velké nároky na chod muzea a na strategické řízení firmy. Nový organizační řád muzea z 2. ledna 2008 reagoval na nové potřeby v nelehké době rekonstrukce a výstavby objektů muzea a přípravy nových expozic, ale i ve zvýšených nároků na výstupy muzea jako badatelského střediska a vědecké instituce. Programové institucionální posílení aplikovaného výzkumu přineslo již v průběhu roku úspěchy nejen na odborných konferencích a seminářích, ale i v publikační a výstavní činnosti muzea. Dlouhodobé zaměření edukativní práce na děti a mládež dovedlo naše muzeum k inovaci způsobů prezentace fyzikálních a chemických principů. Od roku 2008 už přímo v nových pracovnách v budově NTM probíhají prakticky denně hravá a interaktivně pojatá praktická studentská cvičení z fyziky a chemie. Odborná práce NTM v roce 2008 směřovala zejména k prohlubování znalostí o vědě a technice a potřebě odborné interpretace paměti technických oborů prostřednictvím presentace sbírkového fondu v nových expozicích. Tajemství úspěchu NTM je skryto v kvalitní práci řady pracovníků muzea, kteří poslání a cíle NTM berou za své. Děkuji všem kolegyním, kolegům a podporovatelům za projevené úsilí. Horymír Kubíček, generální ředitel 78 1. Údaje o zpracovateli Název zpracovatele: NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM Sídlo organizace: Kostelní 42, Praha 7 IČ: Telefon: Fax: Internetové stránky: Způsob zřízení: Zřizovací listina vydaná MK ČR pod č. j /2000 dne , doplněná 9. prosince Zřizovatel: Ministerstvo kultury ČR Stručný přehled hlavních činností Národního technického muzea Národní technické muzeum shromažďuje sbírky hmotných dokladů vývoje techniky, průmyslu, dopravy, architektury a vědy české i zahraniční provenience, zejména však z území České republiky. Sbírku tvoří na základě vědeckého poznání a vlastní koncepce sbírkotvorné činnosti a spravuje podle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy. Ke sbírkovým předmětům pořizuje odbornou dokumentaci písemnou a podle potřeby i obrazovou, případnì zvukovou. Sbírkové předměty odborně zpracovává a vytěžuje z nich poznatky o vývoji techniky, vědy a společnosti. Provádí vědecký výzkum prostředí, z něhož sbírkové předměty získává. Sbírkové předměty, odbornou dokumentaci k nim a poznatky získané jejich odborným zpracováním prezentuje zejména prostřednictvím stálých expozic a krátkodobých výstav, vlastní publikační, vzdělávací a přednáškovou činností v České republice i v zahraničí a dalšími kulturně-výchovnými aktivitami určenými pro nejširší veřejnost, speciálně pak zejména dětem a mládeži, seniorům a handicapovaným občanům. Zapůjčuje sbírkové předměty do expozic a na výstavy pořádané jinými subjekty v České republice i v zahraničí. Spravuje odbornou knihovnu a sbírku písemností archivní povahy. Vydává a veřejně šíří periodické i neperiodické publikace, audio a video nahrávky. Pořádá odborné konference a semináře, kulturní a vzdělávací programy. Vydává osvědčení k vývozu předmětù kulturní hodnoty podle zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty. Zpracovává odborné posudky, rešerše a expertizy. 89 2. Poděkování sponzorům a příznivcům Firma Inženýring, a.s., Praha předala muzeu finanční dar ve výši ,- na nákup sbírkových předmětů. Inženýring a.s. je pravidelným sponzorem NTM od roku Činnost Železničního muzea v roce 2009 podpořila firma Universal Transport, a.s., která sponzorsky zajistila přepravu parního motorového vozu Komarekna oslavy 160. let železnic na Slovensku v hodnotě Kč. Mimo to podporovaly ŽM NTM firmy a spolky, které mají dlouhodobě zapůjčena historická kolejová vozidla ze sbírky NTM. Do jejich údržby a deponování dávají ročně statisíce korun, odbornou dobrovolnou práci v to nepočítaje. Mezi společnosti, které se starají o naše historická kolejová vozidla, patří především České dráhy, a.s., Jindřichohradecké místní dráhy,a.s., Společnost železniční výtopna Jaroměř, Klub historie kolejové dopravy a řada menších dobrovolných sdružení po celé České republice. 3. Budovy 3.1. Budova Národního technického muzea na Letné, která byla od počátku konstruována výhradně k muzejním účelům, je jedním z příkladů moderní muzejní budovy minulého století v České republice. Její počátky sahají do dvacátých let 20. století, kdy padlo rozhodnutí o její výstavbě. V polovině 30. let, po shromáždění potřebných prostředků, byla vypsána veřejná architektonická soutěž, jejímž vítězem se stal prof. dr. arch. Milan Babuška. Stavba byla zahájena na podzim 1938 a zhruba dokončena v roce Výtvarné, architektonické a urbanistické kvality jsou vyjádřeny zapsáním budovy do Ústředního seznamu kulturních památek jako nemovitá kulturní památka pod evidenčním číslem 41213/ Před šesti lety byla zahájena rekonstrukce budovy, v dějinách muzea první v tak zásadním rozsahu. Vlastní stavební práce byly tehdy rozděleny na 4 etap. Počátkem roku 2003 byla zahájena první etapa, druhá pak počátkem roku 2006, kdy stavba pokročila až do vestibulu muzea a v září 2006 bylo nutné budovu dlouhodobě uzavřít pro návštěvníky. V období jaro 2008 proběhla rekonstrukce vstupního vestibulu, foyerů v jednotlivých patrech, hlavního vnitřního schodiště, vybudování nového služebního vchodu, rekonstrukce výtahů, sociálního zázemí na všech podlažích zázemí, rekonstrukce kinosálu pro 100 diváků, prodejny a části expozic. V srpnu 2008 byla budova (resp. její části v rozsahu II. etapy) kolaudována. Během měsíce října a listopadu proto došlo k přestěhování většiny pracovníků odboru tvorby sbírek do nového kancelářského křídla v prostorách třetího patra hlavní budovy NTM. Přestože stěhování bylo časově i personálně náročné, bylo bezesporu pozitivním krokem, který zlepšil pracovní podmínky všech dotčených pracovníků. Renovace a úpravy budovy pod vedením architekta Zdeňka Žilky byly provedeny velmi citlivě. Architektovi se podařilo nalézt vhodné řečení zejména při rekonstrukci Babuškova pojetí vestibulu a obnově vnitřních schodišť včetně nového zábradlí v intencích původního Babuškova návrhu. V zájmu zachování klíčových prvků klasicizující funkcionalistické stavby, i její překvapivé symetrie prvků, byly užity tradiční technologie a materiály. 3.2 Depozitární areál Čelákovice V roce 2008 byla zahájena stavba depozitární haly č. 2 s předpokládaným termínem dokončení 3. čtvrtletí Tato hala bude určena výhradně pro uložení trojrozměrných sbírkových předmětů, zejména pak objemných předmětů z oboru dopravy, strojírenství a energetiky. V rámci udržení jednotné architektonické koncepce navazuje řešení budovy na již dokončenou halu č. 1, která byly realizována v letech 2004 až Jedná se jak o dodržení identického vnějšího vzhledu objektu, schéma provozního 910 uspořádání, ale zejména o technické požadavky, jako je dvouplášťová střecha, železobetonová montovaná konstrukce, vysoké tepelně izolační vlastnosti obvodového pláště atp. Realizovaná hala je určena pro uložení trojrozměrných sbírkových předmětů. Z tohoto zadání vychází celkové dispoziční řešení objektu. Na každém ze dvou podlaží je universální halový prostor každý o ploše 830 m 2, dále jsou v každém podlaží menší depozitární prostory. V přízemí je depozitář s pevnými regály a s patrovou vestavbou na ploše 106 m 2 a dále depozitář s pojízdnými paletovými regály s celkovou kapacitou 480 europalet. V prvním patře jsou dva samostatné depozitáře na celkové ploše 170 m 2 vybavené pojízdnými kompaktními policovými regály. Doprava sbírkových předmětů do prvního patra bude zajištěna velkoobjemovým hydraulickým nákladním výtahem s nosností 4 tuny. Realizací depozitáře včetně dodané skladové technologie tak bude vybudována celková úložná kapacita s plochou cca m Plasy Opatřením Ministerstva kultury ČR ze dne přešla ke dni příslušnost k hospodaření s majetkem státu k některým nemovitostem v areálu NKP Klášter Plasy z Národního památkového ústavu na NTM. Jedná se o tyto objekty i s přilehlými pozemky: bývalý klášterní mlýn s domkem mlynáře a pivovar s domem sládka areál klášterního hospodářského dvora objekt barokní sýpky se středověkou královskou kaplí objekt prelatury s tzv. starým opatstvím Stavebně technický stav většiny objektů je neutěšený. S příslušnou částí areálu převzalo NTM rovněž práva a povinnosti vůči nájemníkům a vůči firmám realizujícím v areálu stavební práce. Po převodu areálu bylo nutné především dokončit příslušnou etapu památkové obnovy střešního pláště prelatury, která je realizována z prostředků Programu záchrany architektonického dědictví. Nejdůležitějším nájemníkem v areálu je knihovna města Plasy, některé části objektů jsou prozatím pronajímány soukromým osobám; velká část objektu prelatury byla do konce r ponechána v bezúplatném nájmu Národnímu památkovému ústavu (viz bod 7.1 této zprávy). 1011 3.4 Železniční muzeum V roce 2008 proběhl stavebně-technický a stavebně historický průzkum budov budoucího Železničního muzea NTM. Závěry obou průzkumů budou využity při rekonstrukci areálu pro potřeby Železničního muzea NTM. 4. Sbírky Prioritním úkolem odboru tvorby sbírek byla v roce 2008 i nadále činnost spojená s pokračováním příprav nových stálých expozic v hlavní budově NTM. Vedle přípravy textových a grafických podkladů nových expozic došlo k aktualizaci souhrnného přehledu požadavků pro restaurování, konzervování sbírkového fondu určeného pro budoucí prezentaci. Přes celkové vytížení sbírkových oddělení přípravou nových expozic nedošlo samozřejmě k zastavení akviziční sbírkotvorné činnosti muzea, zároveň pokračovala i inventarizační či evidenční činnost v souladu se schváleným ročním plánem. Uplynulý rok byl posledním, kdy bylo možné čerpat příspěvek státu pro odstraňování povodňových škod na sbírkách a archiváliích. Přesto, že toho bylo do důsledků využito, není zvláště u výkresové a archivní dokumentace zdaleka vše hotovo. K tomu přibyla nutnost restaurovat sbírkové předměty do nových expozic, jejichž příprava se naplno rozeběhla, a to v rozsahu, který zatím neměl v NTM obdoby. I tato činnost je financována ze zdrojů mimo běžný rozpočet muzea. Příprava nových expozic však odebírá potřebnou pracovní kapacitu pro cílenou sbírkotvornou činnost. Podobně působí i působí i transfer sbírek do nového depozitáře v Čelákovicích a příprava dalších přesunů, spojených s třetí etapou rekonstrukce hlavní budovy muzea. Tím se dvě nedílné složky sbírkotvorné práce tvorba a správa sbírek ocitají v protikladu, jehož řešení má však dobrý výhled do budoucna. Bude-li první desetiletí 21. století v NTM vlivem povodňového impulsu a výstavby nových depozitářů a expozic obdobím výrazného zlepšení stavu sbírek co do jejich evidence, organizace a uložení, bude v následujících letech o to snazší docílit žádoucí rovnováhy oživením programové sbírkotvorné činnosti a všestranným využitím celého potenciálu sbírkového fondu. Inventarizace sbírkového fondu NTM v roce 2008 V roce 2008 byla provedena zákonná inventarizace u 6190 inventárních čísel. Z toho v periodických inventarizacích bylo prověřeno 2508 položek, v mimořádných inventarizacích bylo zkontrolováno 3682 inventárních čísel. 4.1 Významné akvizice do sbírkového fondu muzea Díky podpoře MK ČR, respektive programu Integrované systému ochrany movitého kulturního dědictví (ISO), bylo možno do sbírkového fondu oddělení historie dopravy získat motocykl ESO 500 MC z roku 1956 a plachetnici NIKÉ I. Zařazení plachetnice NIKÉ, vyrobené Richardem Konkolskim, do sbírek NTM je výrazným obohacením sbírky lodní dopravy. Jde o předmět se zajímavou a podrobně zmapovanou historií. Sbírky oddělení historie dopravy jsou dlouhodobě zaměřeny na dokumentaci vývoje dopravy u nás a jejího vlivu na obecnou historii naší země. Z tohoto důvodu se sbírky snažíme obohacovat o významné předměty, které se zapsaly do historického vývoje. V oblasti lodní dopravy je získávání hodnotných sbírkových předmětů obtížné. Zvláště pokud jde o námořní plavbu jsou naše sbírky velmi chudé. Èeský mořeplavec Richard Konkolski začal stavět svoji první loď Niké na počátku 70. let. Na té se jako první Čechoslovák zúčastnil závodu osamělých mořeplavců OSTAR 1972 (Observer Single-handed Transatlantic Race) z Plymouth (UK) do Newportu (USA). Po jeho ukončení v Newportu pokračoval v další plavbě kolem světa. Jako první Čechoslovák ji dokončil po uplutí námořních mil za 342 dní v roce Na této lodi na dalším závodě OSTAR 1976 dosáhl vynikajícího 2. místa. Konkolski byl později postaven před volbu zda má omezit své plavby a nebo emigrovat. Zvolil si nakonec odchod ze socialistického Československa. Jeho další námořní plachetnice (nesoucí opět jméno Niké) však i nadále nesly naši státní vlajku. Polygrafické sbírky Byl získán knihtiskový rychlolis LIBREX (tiskařský stroj domácí výroby, produkce ADAST Cvikov. Sbírky průmyslového designu Z významnějších přírůstků lze uvést následující předměty - elektrická čajová konvice Blesk a elektrická kávová konvice Vševar, výroba Blažek a Čížek, Praha, 30. léta 20. stol., psací stroj Olivetti Studio 42, 2.pol. 30. let 20. stol., kovová židle svařovaná, autorský prototyp, arch. Jaroslav Vaculík, 60. léta 1112 20. století. Pozoruhodným přírůstekm dokumentujícím současný vývoj digitálních médií je Album, (přenosná digitální fotogalerie), design Dominika Nell- Applová, spolupráce Jablotron, Dalibor Dědek, zcela nový druh výrobku usnadňující ukládání a prohlížení digitálních fotografií. Jedná se o produkt, jehož vývoj a podobu do značné míry určovalo designérské řešení. Dopravní sbírky V květnu 2008 byl do sbírek získány motocykly Jawa 175 z roku 1934 motocykl ve speciálním zlatém lakování, který byl vyroben jako cena pro diváky závodu Zlatá přilba. V říjnu 2008 byl do sbírek zakoupen motocykl ČZ 180 typ z roku 1996 jeden z posledních výrobků této kdysi slavné motocyklové značky. Sbírky metalurgie Jawa 175 ČZ 180 typ Do sbírky umělecké litiny daroval Městys Komárov soubor 63 kusů sádrových modelů z bývalé vzorkovny železáren v Komárově. Modely pocházejí z konce 19. a začátku 20. století a řada z nich vyšla z ateliérů významných českých sochařů (J. Kodet, F. Bílek, J. Mařatka). Sbírky fotografické a filmové techniky V roce 2008 se sbírky rozšířily o kolekci profesionální fotografické techniky NIKON z období přelomu 20. a 21. století. Hodnota kolekce je v dokumentaci přechodu mezi dvěma epochami fotografie předměty se známým a zdokumentovaným původem. Sbírky Muzea architektury a stavitelství Za nejvýznamnější akvizici lze považovat dar Fakulty architektury ČVUT unikátní sbírky historických skleněných diapozitivů z první poloviny 20. století čítající cca 3500 vyobrazení české i evropské architektury. Vyobrazení tohoto typu jsou dnes vyhledávána s ohledem na absenci rušivé uliční dopravy na snímcích; kolekce prakticky dosud nebyla využita. Sbírky exaktních věd Mezi zásadní přírůstky lze zařadit jednu mapu a dva přístroje: Mapa Evropy v podobě královny - Europa Prima Pars Terrae in Forma Virginis, Bunting, Praha Tato mapa jako vynikající umělecké dílo patří mezi nejznámější alegorické mapy. 1213 Balónový teodolit, Askania Werke AG, Berlin, Balonový teodolit se používal pro strmé záměry volných balónů vypuštěných pro meteorologická měření. Má lomený dalekohled a je vybaven záznamovým zařízením, díky tomu ho obsluhoval jeden měřič (obr. vpravo). Dvojitý astrograf, Carl Zeiss Jena, kolem Dvojitý astrograf je unikátním observačním přístrojem se záznamem na fotografickou desku. Astrograf se skládá z pozorovacího reflektoru Cassegrain 130/ 1300 a fotografického objektiv Voigtländer 102/400 umístěných na společné paralaktické montáži pilíře v observatoři. Knihovna V roce 2008 knihovna zakoupila do svého fondu 160 knih v celkové hodnotě ,- Kč, 708 knih bylo získáno darem nebo v rámci výměny publikací. Celkem bylo odebíráno 112 titulů časopisů. Knihy získané do fondu knihovny NTM v roce 2008 nákup 160 dary 663 výměna 45 celkem 868 Příklady nově zakoupených titulů do fondu knihovny NTM Steinhauser, Norbert: Ettore Bugatti : l artisan de Molsheim. Tome 1,2,3 + anglický překlad. Corseaux, Bugattibook, 2008 Gotteland, Andrée: Les méridiennes du monde et leur historie. Tome 1, 2. Paris, Éditions Le Manuscrit, Blaeu, Joan: Atlas maior : Italia : le 60 carte d Italia di Joan Blaeu con i testi originali estratti dal suo Atlas maior del Köln, Taschen, 2006 Archiv Do sbírek archivu byl zakoupen osobní fond Ivo Vodseďálka (a Jany Vodseďálkové), balonových pilotů, propagátorů plynových balonů v ČR od 60. do 90. let 20. století (rozsah před pořádáním cca 40 kartonů). 4.2 Konzervování a restaurování sbírkových předmětů V druhé polovině měsíce října roku 2008 proběhla registrace investiční akce pro přípravu nových stálých expozice NTM ze strany Ministerstva kultury. Následně došlo v Národním technickém muzeu k vytvoření centrálního systému administrace výzev ke zpracování cenové nabídky pro externí restaurování popř. renovaci v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. (zákon o veřejných zakázkách). Na celé akci byla nezbytná součinnost pracovníků odboru tvorby sbírek, která se zvláště týkala přípravy podkladů, zejména restaurátorských záměrů, poskytnutí adresáře oslovených subjektů, vydávání a kontroly postupu restaurátorských prací na dotčených sbírkových předmětech, jejich zpětný příjem atd.. Výrazné restaurátorské počiny K zásadním počinům, které se uskutečnily v rámci externího restaurování patří svěšení, následné zahájení a dokončení restaurování letounu Anatra Anasal či demontáž a přemístění modelu cukrovaru (jenž byl dlouhodobě zapůjčen v NZM). Celkově bylo v roce 2008 v rámci výše uvedené investiční akce přípravy nových stálých expozic vynaloženo na investičních prostředcích Kč, na neinvestičních pak Kč. Sbírky Muzea architektury a stavitelství Ze zvláštního povodňového fondu MK bylo externě restaurováno celkem 21 sbírkových předmětů. Mezi nejvýznamnější náleží Svorník (stropní růžice) vyjmutá z klenby chrámu sv. Víta; dvě kopie italských renesančních madon (Rosseltino, Donatello); úprava kostela sv. Jiljí v Nymburce, (Kamil Hilbert, ); výstavní pavilón pro Paříž 1937(Josef Gočár Antonín Heythum); Vítězné náměstí v Praze-Dejvicích (Antonín Engel); schodiště v terezián- 1314 ském traktu Pražského hradu (Otto Rothmayer); variantní návrhy k rekonstrukci Černínského paláce (P. Janák); vila Stýblo v Praze Podolí (Bohumil Sláma); studie Domurbia ( , K. Honzík); NTM na místě nádraží Praha-Bubny (80. léta 20. století, Martin Rajniš) a jiné. Dále bylo restaurováno celkem 129 cenných historických plánů (Národní divadlo, Balšánek, Gillar, Gočár, Havlíček, Kotěra, Libra, Polívka, Schulz, Ullmann, Zázvorka) a 3 plakáty (A. Mucha). Sbírky astronomické, geodetické a exaktních věd Model stavby muzea na nádraží Praha-Bubny před a po restaurování V roce 2008 bylo v restaurátorských dílnách NTM restaurováno 8 předmětů, převážně kalkulačky a geodetické přístroje (např. počítací stroj, Ludwig Spitz & Co., Berlin, logaritmický válec Loga, úhloměr Essling, dalekohled Neopta, libelový oktant Plath anebo kalkulační stroj Arithmometre, T. de Colmar). Sbírky průmyslového designu Proběhlo restaurování interiérové fontány z EXPO 58. Fontána vznikla v Ústředí uměleckých řemesel v roce Oválný bazén byl zhotoven jako lehká sendvičová konstrukce z epoxidové pryskyřice s drátěnou armaturou. Byl pokryt skleněnou, ručně štípanou mozaikou vyhotovenou podle kartonů D. Hlobilové. Nepravidelné linie stojanu fontány byly vyrobeny z ručně vytepávaného tombakového plechu. Do paty stojanu bylo osazeno oběhové čerpadlo. Na stojan upevněný v mozaikovém bazénu byly umístěny skleněné mísy, vyrobené ručním foukáním a tvarováním v huti Růženín sklárny Kavalír na Sázavě. Skleněná, zurčením vody zpívající fontána byla na Expu 58 oceněna čestným diplomem. V roce 1966 byla pak umístěna v parku Nitrianské galérie. Po 40 letech venkovního provozu však byla v tak zuboženém stavu, že byla určena k likvidaci. V roce 2005 Dana Hlobilová nabídla tento unikátní předmět do sbírek NTM. Na jaře 2008 byly muzeu přiděleny prostředky na restaurování z programu Integrovaného systému ochrany ve výši Kč. Restaurátoři Mg.A. Petr Hampl a Mg.A. Patrik Hábl odstranili původní mozaikový plášť ze zchátralého korpusu. Podle nově vytvořených kartonů od Dany Hlobilové provedli jeho opravu a nové doložení chybějících částí mozaiky. Tu po částech přenesli na nový kompozitový bazén, vyrobený podle původního, pražskou firmou Charles kompozity. Velkým problémem byla výroba skleněných mís, které se opět ujala sklárna Kavalier v Sázavě. Opravy poškozeného stojanu a vyhotovení projektu umístění čerpadla zajistila renomovaná pasířská firma Houska a Douda, která též provedla osazení skleněných mís a celkové zprovoznění a vyladění provozu fontány na místě jejího současného určení. 1415 Sbírky dopravní V listopadu 2008 byl veřejnosti představen nově renovovaný cvičný a sportovní letoun Aero C-104, OK NTM. Letoun prošel náročnou renovací v letech (a to do plně provozuschopného stavu). Renovačních prací se zhostila firma BMZ Air Service, s. r. o.. V prosinci 2008 bylo dokončeno již výše zmíněné náročné restaurování celosvětově unikátního letounu Anatra DS Anasal z roku 1917, který byl bez významnějších restaurátorských zásahů 59 let zavěšen v dopravní hale muzea (obr. vpravo). Ze dotačního programu ISO bylo ukončeno restaurování automobilu Benz 16/40 HP (III. etapa restaurování). Po restaurování a renovaci dvou koní z Letenského kolotoče v minulých letech bylo v průběhu 2. čtvrtletí 2008 zbývajících 19 koní z kolotoče sejmuto a ošetřeno. Koně byly ozářeny ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy a následně v ateliéru PhDr. Daniela Ebela ošetřeny isekticidními prostředky na bázi deltamethrinu, včetně uložení ochranných tablet. Sbírky chemie Úplně prvním sbírkovým předmětem se v roce 1910 stal unikátní model cukrovaru v měřítku 1:10. Byl vyroben v roce 1908 pro výstavu Obchodní a živnostenské komory a reprezentoval naše tehdy nejsilnější průmyslové odvětví cukrovarnictví. Precizně provedený model zabírá úctyhodnou plochu přes 41 m2 a dokumentuje jednotlivá technologická zařízení pro výrobu surového cukru, která byla typická pro české cukrovary na počátku 20. století. Model byl zpočátku vystaven v prostorách Schwarzenberského paláce na Hradčanech, kde mělo muzeum své sídlo až do roku 1941, a poté byl uložen v karlínské Invalidovně. Tam skryt očím návštěvníků setrval až do roku 2001, kdy byl naštěstí zapůjčen do expozice Národního zemědělského muzea. Naštěstí proto, že tím unikl povodni, která přišla o rok později a tím byl uchráněn jisté zkázy. Stěhování a restaurování modelu trvalo dva měsíce. Stavba byla rozdělena na 8 bloků a téměř 200 drobných součástí, především potrubí (dohromady je v modelu ukryto asi 150 metrů trubiček různých průměrů, které znázorňují propojení jednotlivých nádob a strojů). Každá součást musela být opatřena popisem, aby bylo možné jednoznačně identifikovat, kam patří, a z celé demontáže pak byla pořízena obsáhlá fotodokumentace. Každá část modelu váží několik desítek kilogramů a současně je křehká, takže vůbec nejtěžším úkolem byla manipulace s jednotlivými kusy tak, aby nedošlo k jejich poškození. Hlavní část prací provedli pracovníci firmy Cukrovary a lihovary TTD, restaurování zajišťovalo NTM vlastními silami. Současně se skládáním modelu ve výstavním sále NTM bylo prováděno čištění jednotlivých dílů od prachu a retušování šrámů, které model utrpěl během své stoleté existence tmelení prasklin v dřevěných podlahách, obnova odřených nátěrů, letování spojů kovových dílů a také výroba a doplňování chybějících miniaturních dílů. Pohled do interiéru modelu cukrovaru 1516 4.3 Vysoušení zamražených archiválií Na vysoušecím pracovišti bylo celkem zpracováno cca 24 m 3 zamražených archiválií NTM a 2 m 3 plánů na pauzácích a 2m 3 materiálu na kartonech z archivu NPÚ. Veškerý usušený materiál se podařilo okamžitě po roztřídění a zabalení průběžně desinfikovat na Chodovci v Národním archivu a Archivu hl. m. Prahy. Ve víceúčelové vysoušecí komoře Národní knihovny v Praze bylo vysušeno 4,5 m 3 a v lyofylizační komoře TM v Brno (MCK- metodické centrum konzervace) 1,5m3. Celkem zpracováno 30 m3. Zbývá ještě rozmražení a zpracování cca 72 m 3 z 235 m 3, které byly v létě 2002 po povodni zamraženy. Vysoušecí pracoviště se v r aktivně podílelo na čištění, ošetření materiálu napadeného plísní, podlepování i u archiválií, jež nebyly zasaženy povodní. Ukázalo se, že budování nové dílny - restaurátorského atelieru na papír je nezbytné. MK ČR poskytlo účelovou dotaci ( ,-Kč) na zřízení restaurátorského atelieru v listopadu bylo zahájeno vybavování vybraných tří místností v suterénu hlavní budovy určených k provozování restaurátorského atelieru, jehož provoz bude zahájen v dubnu Digitalizace sbírek Primárním úkolem digitalizačního pracoviště je reformátování (digitalizace) archiválií, sbírkových předmětů archivní povahy, oborové dokumentace a vybraných knihovních jednotek. Kromě samotného reformátování jsou ke všem digitalizovaným předmětům do informačního systému ukládána popisná i technická metadata. Digitalizace se provádí na základě interních objednávek odborných pracovníků. V průběhu roku 2008 bylo zpracováno v rámci průběžné digitalizace a na základě 275 interních zakázek skenů, z toho s postprodukcí. Ve fotoateliéru, který kromě digitalizace pořizuje i fotografickou dokumentaci pro interní a externí potřeby muzea, bylo v průběhu roku 2008 zpracováno 160 interních zakázek, tj. celkem jedinečných digitálních záběrů, z toho s postprodukcí. Bylo vyfotografováno 895 ks sbírkových předmětů, na digitální zadní stěně pořízeno 186 skenů, pro interní zákazníky vytvořeno 61 ks CD a DVD médií a vytištěno 103 barevných kopií. Kromě toho byla zprostředkována výroba 89 pozitivních zvětšenin u externího dodavatele. Multimediální studio v roce 2008 pokračovalo ve správě a dalším rozvoji informačních systémů NTM (cca 80% provozovaných systémů bylo vytvořeno na půdě NTM). Spolupracovalo na vydávání muzejního zpravodaje Reburber, historické studie Karel hrabě Chotek, a obrazové publikace Příběh Národního technického muzea. Pro potřeby publikační činnosti bylo nasnímáno a postprodukováno 536 ilustrací. Videostudio pokračovalo v dokumentaci zanikajících technik a technologií a aktivit NTM, vybrané sestřihy byly zpřístupněny na www stránkách muzea. Mezi nejvýznamnější dokumentované činnosti a akce patřil průběh 2. etapy rekonstrukce hlavní budovy a její dokončení, stěhování sbírkových předmětů - železničních vozidel z oopravní haly a návrat letounu Spitfire do NTM, dokumentace likvidovaného velkoformátového fotografického pracoviště na Katastrálním úřadu v Plzni, demontáž historické výhybky z roku 1888 na likvidované železniční vlečce ve Slaném nebo aktivní účast Železničního muzea NTM se sbírkovým předmětem - parním vozem Komarek na setkání historických železničních vozidel v Bratislavě. Kromě jiného videostudio dokončilo dvacetiminutový dokumentární film s názvem Příběhy pražské potrubní pošty. 4.5 Logistika Hlavními úkoly již konzolidovaného odboru správy a logistiky sbírek byla péče o sbírkové předměty přivezené z depozitářů na Letné a Masarykově nádraží do nové haly 1 v Čelákovicích, příprava a zahájení výstavby nové haly 2 tamtéž, pokračování v revizích a inventurách, zdokonalování evidence sbírkových předmětů, pokračování ve vysoušení zamražených archiválií po povodni v roce 2002 a příprava spojená se zahájením budování ateliéru restaurace papírů. K 31. prosinci 2008 byly jednotlivé depozitáře v hale 1 zaplněny takto: jeřábová hala na 98%, z toho vestavěná část na 46%, pojízdné regály na 90% (zbylo 24 volných paletových míst), depozitář pro velkorozměrné předměty byl naplněn na 56% a jednotlivé kóje byly zaplněny z 45%. 4.6 Železniční muzeum V roce 2008 pokračovali pracovníci Železničního muzea NTM na přípravě projektu Železničního muzea na Masarykově nádrží v Praze. Mimo to prováděli terénní výzkum akvizičních příležitostí, připravovali podklady pro restaurování a údržbu zapůjčených vozidel. Byla dokončena reinstalace železničních vozidel v dopravní hale. Došlo k vystěhování a převezení salonního vozu Ústecko-teplické dráhy Az , parní tramvajové lokomotivy SETG No. 6 Gartenau a parní lokomotivy Všechna vozidla byla uložena do pronajatého depozitáře v Chomutově. Následovaly přesuny vozidel, která v dopravní hale zůstala. Mezi nejnáročnější operace patřilo otočení salonního vozu tzv. císařské jídelny z roku 1891 uprostřed dopravní haly. V rámci nové koncepce tohoto stěžejního prostoru NTM změnila své místo i lokomotiva a čtyřválcová parní lokomotiva Muzeum architektury a stavitelství MAS NTM vypracován nový akviziční plán sbírek architektury a stavitelství, který se pro sbírku architektury výrazně nemění. Pro sbírku stavitelství dochází k zásadní změně novým úkolem je vypracování referenční sbírky stavebních prvků, materiálů a detailů, která bude základem specializovaného studijního depozitáře. Během roku pokračoval transport konzervovaných sbírek MAS do depozitáře v Čelákovicích. 1617 5.1 Knihovna 5. Badatelská střediska Z důvodu plánované rekonstrukce muzea byla studovna knihovny NTM po celý rok 2008 pro veřejnost uzavřena. Počátkem roku došlo k dostavbě regálů v depozitáři ve 2. patře a k následnému posunu části fondu do nově rozšířených prostor. Zároveň byly vyklizeny některé prostory a chodby v depozitáři v 1. patře a rezervní fond byl přestěhován do dostavěných regálů. Přesto pracovníci knihovny nadále poskytovali služby zaměstnancům NTM (celkem 1737 výpůjček). Pro veřejnost zůstala zachována meziknihovní výpůjční služba (91 výpůjček), reprografické služby a další informace byly poskytovány prostřednictvím u, telefonu a pošty. V roce 2008 knihovna opět získala dotaci MK na program VISK 5 RETROKON a v rámci projektu Retrospektivní konverze historického fondu knihovny Národního technického muzea bylo v rámci rekatalogizace vloženo do elektronického katalogu knihovny NTM 5000 záznamů, celkem bylo vytvořeno 6853 záznamů. Zároveň knihovna spolu s dalšímu knihovnami sdruženými v rámci Virtuální umělecké knihovny (VUK) pokračovala v provozování a dalším rozvoji Oborové brány umění a architektura ART přístupné na internetu. Během roku probíhala průběžná revize knihovního fondu 5.2 Archiv Archiválie Evidence v programu PEVA: V listopadu a prosinci 2008 proběhla revize zaměřená na počty evidenčních jednotek a jejich metráž. Souběžně s touto činností probíhala revize seznamu prozatím nedohledaných fondů a sbírek. Při revizi archivního materiálu bylo dohledáno několik torz z fondů, jejichž větší část se nachází v jiných archivech. Tento materiál bude v prvním čtvrtletí 2009 předán do Národního archivu, do Státního oblastního archivu Praha a do Archivu hl. m. Prahy. Pro otevření archivu připravované na rok 2009 byly pořízeny duplikáty archivních pomůcek a jejich elektronické kopie. Po rekonstrukci budovy pokračovalo přestěhování archivního materiálu ze starých prostor do nových depozitářů (61 desek plánů, 6 balíků, 8 krabic, 8 úředních knih a 197 kartonů). Pokračovaly práce na vysoušecím pracovišti (1 balík, 17 tubusů, 40 krabic, 33 úředních knih, 98 kartonů). Vysušený materiál prošel desinfekčním procesem a byl uložen do depozitářů na Letné a v Čelákovicích (tzv. nová hala). Archiv NTM má ke konci roku 583 evidovaných fondů a sbírek. Pro pořádání fondů a sbírek byl využíván software JANUS, částečně MS Word a MS Access. Badatelská agenda Z důvodů rekonstrukce budovy NTM zůstal archiv v roce 2008 pro veřejnost uzavřen. Služby byly poskytovány v omezeném měřítku elektronickou poštou, telefonicky, korespondencí, spoluprací s médii, výstavní a přednáškovou činností. Pracovníci archivu vypracovali a zodpověděli celkem 87 rešerší a dotazů, z toho 9 ze zahraničí. Akreditace archivu NTM V průběhu roku 2008 byly shromážděny všechny potřebné dokumenty, byla provedena požadovaná měření fyzikálních podmínek depozitářů, vybavena studovna a pořádací místnost pro fungování archivu a služby veřejnosti. Po ověření všech předepsaných podmínek byl k 5. lednu 2009 archiv NTM akreditován jako specializovaný archiv pro dějiny techniky, průmyslu, obchodu a přírodních věd (zák. 499/04 Sb.) 6. Vědecká a výzkumná činnost, granty NTM je státní příspěvkovou organizací, která má vědeckou a výzkumnou činnost přímo zakotvenou ve své zřizovací listině. Výzkum a vývoj je podstatným předpokladem činnosti NTM, neboť kromě vlastní výzkumné činnosti dané zaměřením a koncepcí muzea tvoří badatelská a vědecká činnost nutnou platformu podporující odborné zázemí sbírek a expozic. Sbírky jsou tvořeny kromě jiného též na základě vědeckého poznání a badatelské činnosti, nezbytnou součástí je pořizování odborné dokumentace a vědecký výzkum prostředí, z něhož jsou sbírkové předměty získávány. Nutná je jejich odborná dokumentace a s tím související publikační a vzdělávací činnost. Kvalitní vědecké zhodnocení činnosti se předpokládá i směrem do zahraničí, čemuž napomáhá organizování a účast na konferencích a seminářích, kde odborní pracovníci prezentují svou vlastní badatelskou činnost a jsou v kontaktu s obdobnými institucemi v zahraničí. NTM podporuje se snaží zpřístupňovat technické vynálezy a principy jejich fungování i nejmladší generaci. I tento rok probíhaly workshopy pro žáky II. stupňů základních škol v rámci Interaktivního vzdělávacího program muzea. I knihovně NTM se úspěšně podařilo splnit závazky grantového projektu VISK 5 RETROKON, na němž se naše organizace podílí již pátým rokem. 1718 6.1 Institucionální podpora vědy a výzkumu Výzkumný záměr Česká technika na pozadí světového vývoje ( , MK ) byl v roce 2007 prodloužen do konce roku 2010 a úzce souvisí s předchozím výzkumným záměrem Dějiny vědy a techniky, který byl realizován v letech (MK0CEZ99F0101) a s projektem Studie o technice v českých zemích plněném v roce 2003 (ICE ), přičemž vzniklá třísvazková publikace byla odměněna cenou Gloria Musaealis K uvedené problematice byly průběžně připravovány specializované studie jako materiál pro vydání plánované souhrnné práce s názvem Kapitoly z dějin české techniky na pozadí světového technického vývoje. Výsledky byly také prezentovány v sbornících Práce z dějin techniky a přírodních věd. Nedílnou součástí konfrontace naší výzkumné práce a jejího zaměření bylo uspořádání konference Věda a technika v českých zemích v období 2. světové války. Neméně důležitou sférou činnosti pracovníků oddělení byla podpora výuky dějinám vědy a techniky na školách, účast na vědeckých konferencích a odborná spolupráce se sbírkovými odděleními. Práce v rámci aktuálního výzkumného záměru se i v roce 2008 zaměřily na studium vývoje techniky a vědy v zatím nejméně zpracované vývojové etapě 2. poloviny 20. století. V tomto roce došlo ke změnám v organizačním řádu muzea a Oddělení dějin vědy a techniky stalo jednou ze součástí nově vytvořeného Odboru vědy a výzkumu. Personálně obměněné oddělení se dále zabývalo vědeckou a výzkumnou činností v oblasti dějin vědy a techniky, zpracovávalo vědeckou a technickou historii v českých zemích a demonstrovalo tak její vývoj v souvislostech světového vývoje. Hlavního řešitele RNDr. Jaroslava Foltu, CSc. ( ) nahradil z důvodu jeho dlouhodobé nemoci PhDr. Miloš Hořejš ( ). 6.2 ENTER Interaktivní edukativní program Národní technické muzeum se stalo na začátku roku 2006 příjemcem grantu JPD3 v rámci opatření 3.1. (projekt Interaktivní edukativní program, NTM, CZ / /2044). Více než dvouletý projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy. Od vzdělávací program pokračuje dál, ale nyní je již financován pouze Národním technickým muzeem. Od října 2008 probíhaly workshopy přímo v muzeu, k dispozici jsou dvě vybavené pracovny, díky tomu mají možnost přijet školy z celé České republiky. 2.června 2008 se konalo První pražské Vědohraní, které pořádala matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a Novoměstská radnice s hosty z Akademie věd ČR a programu ENTER Národního technického muzea. Lektoři zde prezentovali například model orloje, balon, autíčka na vodík a další zajímavé pomůcky vzdělávacího programu. Na začátku listopadu 2008 se již tradičně konal Týden vědy a techniky pořádaný Akademií věd České republiky. Tentokrát se vzdělávací program Národního technického muzea do této akce zapojil workshopem Země a její význam ve vesmíru. V budově Akademie věd ČR proběhly dva workshopy pro školy a též odpolední prezentace pro veřejnost. V roce 2008 se workshopů zúčastnilo 3501 žáků a studentů ze 44 škol. měsíc počet workshopů počet škol počet žáků leden únor březen duben květen červen říjen listopad prosinec VISK 5 - RETROKON Retrospektivní konverze historického fondu knihovny Národního technického muzea v rámci národního programu retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR RETROKON, č.j. 600/2008. Zadavatel: Ministerstvo kultury ČR, hlavní řešitel: Richarda Svobodová Cílem projektu bylo pokračování v retrokatalogizaci katalogů historických fondů knihovny NTM, které obsahují literaturu převážně z 19. století a jejichž významnou část tvoří i staré tisky z 17. a 18. století. Celkem bylo nově zkatalogizováno v elektronickém katalogu knihovny NTM 5000 knižních jednotek. Retrokatalogizace byla prováděna s knihou v ruce. Všechny záznamy byly vytvářeny podle platných katalogizačních pravidel AACR2R. Nově vzniklé kvalitní bibliografické záznamy byly následně zpřístupněny na webových stránkách NTM v rámci elektronického katalogu NTM a zároveň i ve vyhledávačích Jednotné informační brány, Oborové informační brány pro obor umění a architektura a Oborové brány Technika. Všechny záznamy byly též předány do Souborného katalogu ČR CASLIN. 1819 7. Projekty 7.1 Centrum stavitelského dědictví (CSD) v Plasích Počátkem roku 2008 projekt CSD připravován v širší variantě označované jako Plasy město 21. století, jejíž součástí bylo kromě aktivity CSD především zřízení Fakulty lesnictví České zemědělské univerzity (ČZU). V průběhu února 2008 bylo rozhodnuto, že ČZU do Plas vstupovat nebude; v důsledku toho byl projekt NTM rozšířen o areál památkově unikátního hospodářského dvora (snahou bylo především zajištění obnovy této památky, ale i podpora dlouhodobé udržitelností celého projektu). 12. března 2008 se rozhodnutím MK ČR stalo NTM nositelem projektu Centrum stavitelského dědictví v Plasích (NPÚ byl následně proponován jako projektový partner). V průběhu dubna/května byl zpracován projektový záměr CSD, který byl MK ČR schválen dne Následně dne byla mezi Městem Plasy a Národním technickým muzeem uzavřena Dohoda o partnerství k projektu Revitalizace socioekonomické sféry u NKP Klášter Plasy. Po vyhlášení Výzvy pro Integrovaný operační program (prioritní oblast 5.1.) započaly práce na zpracovávání Studie proveditelnosti a ekonomického hodnocení projektu, který má v konečné podobě 15 partnerů. 7.2 Informační a kulturní centrum Nostický palác Toto centrum vzniklo na půdě ministerstva kultury a bylo příkazem ministra určeno do správy NTM. Svou činnost bude vyvíjet od 2. ledna 2009 v sídle ministerstva v Nostickém paláci na Malé Straně. Jeho cílem bude představit veřejnosti kulturu ČR v její rozmanitosti, informovat o činnosti ministerstva, krajů a obcí a jimi zřizovaných kulturních institucí, o činnosti uměleckých škol a nevládních neziskových organizací, působících v kultuře. 8. Konference, semináře, workshopy, pedagogická činnost 8.1 Konference pořádané NTM 14. května konference Rozhlasová, televizní a filmová technika června konference stavebněhistorického průzkumu Technické zařízení budov (NTM spolupořadatelem konference). 1920 října seminář pro vyučující dějinám věd a techniky Věda a technika v českých zemích v období 2. světové války (Inter arma silent Musa?) Konferenci pořádalo Národní technické muzeum ve spolupráci s Výzkumným centrem pro dějiny vědy a techniky a Společností pro dějiny věd a techniky. Vzájemný vztah mezi vědou a technikou na jedné straně a válečným konfliktem kontinentálního či světového rozsahu na straně druhé byl vždy značně ambivalentní. Válka jako taková vždy znamenala a to pro všechny země válečným konfliktem zasažené jak výrazné omezení celého spektra společenských, ekonomických, kulturních či duchovních aktivit (proces obecně označovaný jako militarizace státu a jeho ekonomiky), tak i jednoznačnou koncentraci zdrojů a sil státu ve prospěch naplnění válečných cílů. K tomu pak stát a jeho ekonomika (zejména ve stavu válečné konjunktury) vytváří a poskytuje zcela mimořádné podmínky pro rozvoj účelově odpovídajících vybraných oborů a odvětví lidské činnosti. Pro současnou českou historickou vědu a její historiografii je období tzv. Protektorátu Čechy a Morava stále ještě v řadě ohledů záležitostí spíše nedotknutou a historické uchopení v mnoha aspektech chybí. Stranou zatím zůstávaly aplikované vědní a technické obory. Vybraná témata byla na konferenci přednesena, vymezena, posouzena a diskutována. Konference se tak dotkla klíčových hospodářských odvětví tohoto období, tedy zbrojního průmyslu, stavitelství, těžkého i lehkého průmyslu a v neposlední řadě trendů ve výzkumu a vývoji. 12. listopadu seminář Z dějin hutní výroby 3. prosince 2008 XXIX. sympozium Z dějin geodézie a kartografie 4. prosince seminář Z dějin hornictví Workshop: Dědictví tříbarevné fotografie října 2008 Mezinárodní třídenní workshop o tříbarevné fotografie, hlavní pořadatel Národní technické muzeum v Praze, spolupořadatelé Národní muzeum fotografie v Jindřichově Hradci, Muzeum fotografie Šechtl a Voseček, Památník Seidel v Českém Krumlově. Tříbarevná fotografie je unikátní a vzácně dochovaná metoda barevného záznamu, jehož obrazové podklady z tříbarevných negativů jsou rozptýleny po celém světě. Až rozšíření počítačů umožnilo rekonstrukci většiny těchto záznamů do reálných barevných fotografií. V letech tak svět mohl spatřit nový, doposud neznámý, barevný obraz světa z prvních dvaceti let 20. století. Širší veřejnosti byly výsledky tohoto úsilí téměř neznámé. Na výzkumu tříbarevné fotografie se podílejí odborníci z více oblastí: muzejní kurátoři, restaurátoři historických negativů a pozitivů, experti v oboru počítačových technologií (rekonstrukce barevných obrazů) a experti v obou fotografických procesů a technik. Workshop vůbec poprvé umožnil odborníkům v těchto oblastech se setkat a vyměnit si zkušenosti a názory. 8.2 Referátová účast pracovníků NTM na konferencích Ebel, Martin Johann Benesch a zednická rodina Mayerů tvůrci lidových staveb na panství Malá Skála (s Jiřím Škabradou) konference Dějiny staveb Klub Augusta Sedláčka ve spolupráci se Sdružením pro stavebněhistorický průzkum, Nečtiny března 2008 Ebel, Martin Projektová dokumentace k mlýnům seminář Vodní mlýny III, Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, října 2008 Ebel, Martin Reálný dopad stavebního práva na podobu města v druhé polovině 18. století a v 19. století konference Město a městská společnost v procesu modernizace Filozofická fakulta Ostravské univerzity, listopadu Zobrazit více Plán hlavních úkolů na rok 2011 Předkládá: Bc. Karel Ksandr generální ředitel NTM Praha, 31. prosince 2010 Č.j.: NTM-868/10-GŘ 1. Koncepční a souborné strategické úkoly 1. Otevřít muzeum pro veřejnost Více Péče o národní kulturní poklad Péče o národní kulturní poklad Program Péče o národní kulturní poklad 2007-2017 10 323 mil. Kč e - Rekonstrukce objektu depozitáře NM Terezín II - Sanační práce do zahájení rekonstrukce - Rekonstrukce Více NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM V PRAZE JAKO INFORMAČNÍ A MOTIVAČNÍ ZDROJ PRO UCHAZEČE O STUDIUM NA TECHNICKÝCH ŠKOLÁCH NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM V PRAZE JAKO INFORMAČNÍ A MOTIVAČNÍ ZDROJ PRO UCHAZEČE O STUDIUM NA TECHNICKÝCH ŠKOLÁCH Luboš FLÉGL Katedra technických předmětů PdF UHK 2015 NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM Jedná se Více Zpráva o činnosti Archivu Národního technického muzea v Praze za rok 2004 Zpráva o činnosti Archivu Národního technického muzea v Praze za rok 2004 Podle plánu na rok 2004 měl archiv plnit tři hlavní úkoly : 1 pokračovat ve vysoušení archiválií postižených povodní v roce 2002, Více Památky a tradice - jak na to v praxi? MAS -Partnerství Moštěnka Mikroregion Moštěnka Mikroregion Holešovsko Vzájemná spolupráce ve všech oblastech Zámek Dřevohostice Renesanční vodní zámek ze 16.století Do konce 19.stol -hodnotná botanická Více Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Základní informace o projektu Víte, že......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tělesa na Zemi?...vltavíny znali a používali lidé již v době kamenné?...vltavíny přiletěly Více Zřizovací listina. státní příspěvkové organizace NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU Č.j. 52761/2013 Zřizovací listina státní příspěvkové organizace NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU Ministerstvo kultury České republiky vydává podle 3 zákona č. 203/2006 Sb., o některých Více Edukační programy v Národním technickém muzeu Praha. 12.9.2014 www.ntm.cz 1 Edukační programy v Národním technickém muzeu Praha 12.9.2014 www.ntm.cz 1 Národní technické muzeum 15. 2. 2011 znovuotevření NTM po rekonstrukci 8. 10. 2013 budova NTM po 75 letech plně dokončená a zařízená Více LEGISLATIVNÍ ASPEKTY MINIMÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ MOVITÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ A PROBÍHAJÍCÍ PROJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE LEGISLATIVNÍ ASPEKTY MINIMÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ MOVITÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ A PROBÍHAJÍCÍ PROJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE Národní galerie v Praze 10. června 2013 Pavel Jirásek Eva Polatová, Petr Svoboda, Martin Více SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ARCHIV SLEZSKÉ UNIVERZITY VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2014 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ARCHIV SLEZSKÉ UNIVERZITY VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2014 Leden 2015 Úvod Archiv Slezské univerzity (dále jen ASU ) je specializovaným archivem ve smyslu 51 zákona č. 499/2004 Sb. Více ZKUŠENOSTI S GRANTY VISK 5 A 7. Štěpánka Běhalová Muzeum Jindřichohradecka ZKUŠENOSTI S GRANTY VISK 5 A 7 Štěpánka Běhalová Muzeum Jindřichohradecka Co jsou VISKY Program MK ČR Veřejné informační sluţby knihoven http://visk.nkp.cz/ - VISK 2 9 Muzejní knihovny se zapojují především Více Fondy EHP/Norské fondy (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) pro období 2009 2014/2016 (FM 2) Fondy EHP/Norské fondy (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) pro období 2009 2014/2016 (FM 2) OMNIUM 2014 Jakub Děd Možnosti financování obnovy kulturního dědictví Zlín, 25. březen 2014 www.omniumos.cz EHP/Norsko Více Příklady revitalizací a konverzí vesnických objektů v studentských projektech Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT Praha Příklady revitalizací a konverzí vesnických objektů v studentských projektech Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT Praha Ing. arch. Tomáš Efler Ústav památkové péče - FA ČVUT Praha - teoretické Více Zpráva o činnosti Městského muzea v Čelákovicích za rok 2005 Zpráva o činnosti Městského muzea v Čelákovicích za rok 2005 Hlavní sídlo muzea: Čelákovice, Na Hrádku 464 (Tvrz), tel. 326991556, tel./fax 326991192 e-mail: cmm@volny.cz, www.muzeum-celakovice.com zde: Více bakalářském a magisterském stupni VŠ vzdělání Inovace formy a obsahu výuky studia historie v bakalářském a magisterském stupni VŠ vzdělání CZ.04.1.03/3.2.15.2/0280 Tento projekt je Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním Více Městská galerie Litomyšl Městská galerie Litomyšl Zpráva o činnosti rok 2011 Mgr. Dana Schlaichertová, ředitelka 1 ZPRÁVA O ČINNOSTI MĚSTSKÉ GALERIE LITOMYŠL V ROCE 2011 ÚVOD Sbírka výtvarného umění, kterou spravuje Městská galerie Více Fotografický archiv Etnografického ústavu Moravského zemského muzea Helena Beránková, říjen 2011 Fotografický archiv Etnografického ústavu Moravského zemského muzea Helena Beránková, říjen 2011 Historie a obsah, uložení negativního a pozitivního materiálu, využití fondu Lepenkové desky na pozitivy, Více Evidence a ochrana archiválií N_SAS / VŠFS / LS 2016 / DS Přednáška č. 17 + 18 Evidence a ochrana archiválií I. Evidence archiválií II. Ochrana archiválií Ad I. Evidence archiválií Hlavní legislativní předpis = Vyhláška MV č. 213/2012 Více SOUČASNOST NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY SOUČASNOST NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY LETECKÝ SNÍMEK PŘED ZAPOČETÍM REVITALIZAČNÍCH PRACÍ LETECKÝ SNÍMEK CELÉ OBLASTI HISTORICKÉ SOUVISLOSTI NKP je součástí Dolní oblasti Vítkovice v části území, kde byly Více Zpráva o činnosti Archivu Národního technického muzea v Praze za rok 2012 Zpráva o činnosti Archivu Národního technického muzea v Praze za rok 2012 Sídlo archivu a kontakty: Kostelní 42, 170 78 Praha 7 tel. +420 220 399 196, fax. +420 220 399 200, archiv@ntm.cz, www.ntm.cz/cs/archiv/ Více Rekonstrukce Bílé věže v Hradci Králové Rekonstrukce Bílé věže v Hradci Králové Statutární město Hradec Králové 10/2013-12/2014 Kralovehradecký kraj Společnost BAK stavební společnost, a.s. jako vedoucí sdružení se společností RenoArt s.r.o. Více Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severozápad CHRÁM CHMELE A PIVA 1 Chrám Chmele a Piva 2 3 Identifikace zdroje spolufinancování projektu Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. výzva Priorita Více Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl Více Zpráva o činnosti Archivu dějin techniky a průmyslu Národního technického muzea v Praze za rok 2008 Zpráva o činnosti Archivu dějin techniky a průmyslu Národního technického muzea v Praze za rok 2008 Úvod Přehled hlavních úkolů archivu NTM, jak je stanovil plán na rok 2008 1. Záchrana archivu po povodních Více ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014 ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014 RUPRECHTICE BEDŘICHOV SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ S výstaviště LIDOVÉ SADY BEDŘICHOV Severočeské muzeum Více ABSOLVENTSKÉ ZKOUŠKY SLUŽBY MUZEÍ A GALERIÍ OKRUHY OTÁZEK ABSOLVENTSKÉ ZKOUŠKY SLUŽBY MUZEÍ A GALERIÍ OKRUHY OTÁZEK 1. Základní vývojové etapy dějin muzeí (muzejnictví) v Evropě a jejich charakteristika Etika konzervátorské, restaurátorské a preparátorské práce Více Výroční zpráva Archivu Židovského muzea v Praze. za rok 2013 Výroční zpráva Archivu Židovského muzea v Praze za rok 2013 Sídlo archivu a kontakty: Stroupežnického 32, 150 00 Praha 5 tel. +420 222 749 211, + 420 257 311 492 Zřizovatel: Židovské muzeum v Praze, U Více Virtuální národní fonotéka. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013 Filip Šír a Petr Žabička Virtuální národní fonotéka Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013 Filip Šír a Petr Žabička Úvod v ČR neexistuje Národní fonotéka pro zvukové dokumenty jako ekvivalent NFA pro filmy v zahraničí Více Zpráva o činnosti Archivu Národního technického muzea v Praze za rok 2013 Zpráva o činnosti Archivu Národního technického muzea v Praze za rok 2013 Sídlo archivu a kontakty: Kostelní 42, 170 78 Praha 7 tel. +420 220 399 196, fax. +420 220 399 200, archiv@ntm.cz, www.ntm.cz/cs/archiv/ Více Prezentace pro OKD a.s. HORNICKÝ LANDEK Prezentace pro OKD a.s. OBSAH PREZENTACE 1. VÝCHODISKA 2. KONTEXT PROJEKTU 3. NAVRHOVANÉ ŘEŠENÍ 4. ÚSKALÍ A RIZIKA 5. PŘÍLEŽITOSTI 1 VÝCHODISKA I. Analýza současného stavu + KLADY Unikátnost Více Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci. Radek Palaščák, 9. 12. 2015, úsek vnějších vztahů, Rektorát Univerzity Palackého Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci podnět k mapovaní oblasti vzešel z univerzitního prostředí: dojednána podpora a spolupráce s politickou reprezentací města i magistrátními odbory zejm. Více Agronomická fakulta MENDELU řeší projekty OP VK Seminář s workshopem Agronomická fakulta MENDELU řeší projekty OP VK Partnerská síť Agronomické fakulty MENDELU s komerční sférou CZ.1.07/2.4.00/17.0022 Ing. Ivo Vyskočil MENDELU, 13. 1. 2012 Projekt OP Více Digitalizace pramenů k moderním dějinám Slezska Digitalizace pramenů k moderním dějinám Slezska Mgr. David Váhala Oddělení památkové péče a muzeologie, Ústav historických věd, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě vahala@uhv.cz Více Souhrnná zpráva o plnění cílů retrospektivní konverze katalogů českých knihoven realizované v roce 2014 v rámci programu VISK 5 RETROKON Souhrnná zpráva o plnění cílů retrospektivní konverze katalogů českých knihoven realizované v roce 2014 v rámci programu VISK 5 RETROKON Souhrnnou zprávu o plnění cílů retrospektivní konverze katalogů Více Nové vedení Domu umění města Brna Nové vedení Domu umění města Brna Tisková konference 19 03 (2013) v 11 h Dům umění města Brna Malinovského nám. 2 Od 1. března 2013 vede Dům umění města Brna jeho dlouhodobá spolupracovnice, kurátorka Více Národní muzeum fotografie a dílna tapisérií centrum původních řemesel a unikátních technologií. Představení projektu města Jindřichův Hradec Národní muzeum fotografie a dílna tapisérií centrum původních řemesel a unikátních technologií Představení projektu města Jindřichův Hradec Základní údaje o příjemci Město Jindřichův Hradec IČ: 00246875 Více PŘÍLOHA k Závěrečné zprávě projektu Interní vzdělávací agentury VFU Brno. č. 2015FaF/3110/74 PŘÍLOHA k Závěrečné zprávě projektu Interní vzdělávací agentury VFU Brno č. 2015FaF/3110/74 PRVNÍ ETAPA PŘÍPRAVY A REALIZACE FARMACEUTICKO-HISTORICKÉ EXPOZICE NA FAF VFU BRNO Veronika Deáková, PharmDr. Více MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Těšnov 17 117 05 Praha 1 IČ: 00020478 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Těšnov 17 117 05 Praha 1 IČ: 00020478 V Praze dne 19.4.2006 Č. j.: 11560/2006-11000 ZŘIZOVACÍ LISTINA státní příspěvkové organizace NÁRODNÍ ZEMĚDĚLSKÉ MUZEUM PRAHA, vydaná podle Více BUDOUCNOST FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU z pohledu Ministerstva kultury BUDOUCNOST FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU z pohledu Ministerstva kultury Veřejné slyšení Senát PČR 03. 03. 2014 Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012 impuls pro veřejné slyšení RV NNO: Více Společnost pro obnovu památek Úštěcka. Výroční zpráva Společnost pro obnovu památek Úštěcka Výroční zpráva 2014 Základní informace Adresa: Občanské sdružení Společnost pro obnovu památek Úštěcka 1. máje 18, 411 45 Úštěk www stránky: www.pamatky-ustecko.cz Více Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo Více Výroční konference ROP SZ Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj Vize přestane být snem Výroční konference ROP SZ Příklad dobré praxe z Ústí nad Labem Karlovy Vary, 12.11.2009 Obsah projektu: rekonstrukce budovy Muzea Více Multifunkční vzdělávací, komunitní a kulturní centrum. Město Svitavy, T.G. Masaryka 35, 568 02 Svitavy, http://www.svitavy.cz Multifunkční vzdělávací, komunitní a kulturní centrum Město Svitavy, T.G. Masaryka 35, 568 02 Svitavy, http://www.svitavy.cz Multifunkční vzdělávací, komunitní a kulturní centrum fabrika projekt, který Více Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz. důležitý výsledek projektu Kartografické zdroje jako kulturní dědictví Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz důležitý výsledek projektu Kartografické zdroje jako kulturní dědictví Milan Talich, Filip Antoš, Ondřej Böhm, Jan Havrlant, Klára Ambrožová, Lubomír Soukup Více VILA TUGENDHAT VÝSTAVA VILA TUGENDHAT VÝSTAVA E-MAIL: INFO@TUGENDHAT.EU TELEFON: +420 515 511 015 / 016 ČERNOPOLNÍ 45, BRNO OBSAH Vila Tugendhat výstava 3 Technické parametry 4 Vizualizace výstavy 5 2 velkosti výstavních panelů Více Publikování digitalizovaných sbírek online. Publikování digitalizovaných sbírek online. Možnosti, příklady. Ivana Havlíková Národní muzeum - Centrum pro prezentaci kulturního dědictví Postupné fáze digitalizace Krok 1 vstup dat Krok 2 správa, uložení, Více S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2009 Praha 10. prosince 2009 Částka 2 O B S A H Pokyn děkana Fakulty bezpečnostního Více Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Ústavu zdravotnických studií TUL na období 2008 1. Úvod Tato aktualizace rozpracovává a upřesňuje Více Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu) Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu) Regional Sustainable Energy Policy based on the Interactive Map of Sources (ReStEP) (LIFE10 ENV/CZ/000649) Praha, červen 2013 Více Zpráva o činnosti Archivu Pražského hradu v roce 2010 1 Zpráva o činnosti Archivu Pražského hradu v roce 2010 Archiv Pražského hradu je od 1. 7. 2003 organizačně zařazen do odboru spisové a archivní služby Kanceláře prezidenta republiky. Archiv PH k 31.12. Více Bibliografické a rešeršní služby Bibliografické a rešeršní služby Bibliografie Seznam dokumentů zpracovaných podle určitých zásad, pravidel a hledisek. Účelem je informovat o existenci informačních pramenů. Nauka o seznamech dokumentů, Více AKVIZICE. Doplňování neperiodické literatury AKVIZICE Doplňování neperiodické literatury Cíl a předmět akvizice Akvizice se zabývá získáváním tištěných a jiných analogových dokumentů (nákupem, výměnou, darem nebo povinným výtiskem) a předplatným Více Péče o knihovní fond Péče o knihovní fond Věčné dilema knihovníků Jak budovat, nebo pečovat o knihovní fond, aby přivedl do knihovny co nejvíce uživatelů a uspokojil jejich nejširší zájmy??????????????????????? Úvod 1. Aktualizace Více Fond investic Libereckého kraje Správce resortního programu: ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A EVROPSKÝCH PROJEKTŮ (ORREP) Fond investic Libereckého kraje Správce resortního programu: ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A EVROPSKÝCH PROJEKTŮ (ORREP) Výzva k předkládání žádostí o dotaci z Fondu investic Libereckého kraje s odvoláním Více Zpracoval: Prof. Ing. arch. Akad. arch. Václav Girsa, Ing. arch. Tomáš Efler Zpráva ze semináře v ČESKÉM KRUMLOVĚ: KA4 Zpracoval: Prof. Ing. arch. Akad. arch. Václav Girsa, Ing. arch. Tomáš Efler Popis podpořené činnosti: Restaurátorský přístup v péči o autentické památky, seminář Více Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Zlín, 30. 4. 2015 Programové období 2014 2020 Strategie Evropa Více Jednotlivé etapy projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce. Podpora vytváření systému TSP vytvoření metodických příruček Jednotlivé etapy projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce První etapa projektu Podpora vytváření systému TSP vytvoření metodických příruček Průběh realizace říjen 2006 duben 2007 Realizátor Více MORAVSKÁ GALERIE BRNO. Koncept rozvoje, poslání, cíle a řízení organizace. Obsah MORAVSKÁ GALERIE BRNO Koncept rozvoje, poslání, cíle a řízení organizace Obsah 1. Úvod 2. Cíle, rozvoj a poslání MG dle státní kulturní politiky 3. Analýza současného stavu 4. Návrhy dalšího rozvoje pro Více Kickoff meeting Projekt AGENT. Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Neulinger, Kickoff meeting Projekt AGENT Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Neulinger, 24. 2. 2010 PROJEKT AGENT PROJEKT AGENT Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osa: 2 Terciární vzdělávání, Více Pevnost Terezín světový unikát - mistrovské dílo pevnostního stavitelství postavené v letech 1780-1790 - největší a nejmocnější pevnost v České zemi Integrovaný operační program 2007-2013 Prioritní osa 5 Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Podporovaná aktivita 5.1b Realizace vzorových projektů obnovy a využití Více ZÁJMOVÉ SDRUŽENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB BYLO ZALOŽENO ZA ÚČELEM ZPŘÍSTUPNĚNÍ A ZNOVUOŽIVENÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY A EVROPSKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ ZÁJMOVÉ SDRUŽENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB BYLO ZALOŽENO ZA ÚČELEM ZPŘÍSTUPNĚNÍ A ZNOVUOŽIVENÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY A EVROPSKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ EDUKATIVNÍ OSVĚTA, EXPOZICE PRŮMYSLU, PRŮMYSLOVÝCH Více Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Rott František, Ing. Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Rott František, Ing. ((1858) 1921-1979) Inventář NAD č. 689 evidenční pomůcka č. 187 Šťovíček Jan Praha 1997 Ing. František Rott (1902-1983) Více 1893-2013. poslední aktualizace: 15. 3. 1893-2013 poslední aktualizace: 15. 3. Úvod Lidové noviny jsou nejstarším českým deníkem. Poprvé vyšly v prosinci 1893. Vybudovaly si pověst nejserióznějších novin a staly se médiem kulturních a společenských Více Granty Soupis grantů a projektů Granty Soupis grantů a projektů 1994 1996 Počátky Prahy. Vývoj pražské aglomerace do 1. poloviny 12. století. grant GA ČR č. 404/94/1007 nositel L. Hrdlička (ARÚ AV ČR) spoluřešitel za NPÚ Praha J. Čiháková Více Příklad rekonstrukce a oživení památky starého pivovaru v Jilemnici Příklad rekonstrukce a oživení památky starého pivovaru v Jilemnici Příklad rekonstrukce a oživení památky starého pivovaru v Jilemnici Stav objektu v roce 1995 Příklad rekonstrukce a oživení památky starého Více Slezská univerzita v Opavě Slezská univerzita v Opavě Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti na rok 2014 Opava, říjen 2013 Úplný název Aktualizace Dlouhodobého Více CENTRUM PRO PREZENTACI KULTURNÍHO DĚDICTVÍ CENTRUM PRO PREZENTACI KULTURNÍHO DĚDICTVÍ Nové možnosti prezentace předmětů kulturního dědictví METODICKÁ CENTRA MINISTERSTVA KULTURY ČR 1 Metodické pracoviště pro otázky evidence a inventarizace sbírek Více Zpráva o činnosti Archivu Pražského hradu v roce 2011 Zpráva o činnosti Archivu Pražského hradu v roce 2011 Archiv Pražského hradu je organizačně zařazen do odboru spisové a archivní služby Kanceláře prezidenta republiky. Archiv PH k 31.12. 2011 spravoval Více Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího Více Bibliografie českého archivnictví za rok 2005 Bibliografie českého archivnictví za rok 2005 Notace // = Schema věcného třídění / systematického barevně vystínované třídníky = záznamy neobsazené nižší úrovně třídníků a nezobrazující se vyšší úrovně Více Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční Více *NACRX001YTQH* NACRX001YTQH prvotní identifikátor *NACRX001YTQH* NACRX001YTQH prvotní identifikátor Dne: 29.09.2015 Naše značka: NA- 1644-4/10-2015 Vyřizuje/tel.: Hnulíková / 974 847 433 Vaše značka: MÍSTO: Lublaň, Slovinsko ZPRÁVA ZE ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ Více Hlava I. Úvodní ustanovení. Čl. 1 Metodický návod k vedení evidence Národního archivního dědictví v muzeích, knihovnách, galeriích, památnících, pracovištích Akademie věd České republiky a vysokých školách, podle vyhlášky č. 645/2004 Sb., Více Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní Více Novinky v oborové bráně Umění a architektura (ART) http://art.jib.cz Novinky v oborové bráně Umění a architektura (ART) http://art.jib.cz Květa Hartmanová Uměleckoprůmyslové museum v Praze Petr Novák Ústav výpočetní techniky UK Brána ART se představuje navazuje na projekt Více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: Více 34. Celostátn. při i AMG. Vlastivědn. dné muzeum a galerie 34. Celostátn tní seminář knihovníků muzeí a galerií při i AMG Vlastivědn dné muzeum a galerie v České Lípě 7. - 9. záříz 2010 Městské muzeum Dobruška Zaměření: region Dobrušsko a okolí, digitalizování Více EMISNÍ PLÁN PAMĚTNÍCH MINCÍ NA LÉTA 2016-2020. Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014 Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014 Legislativa Na základě zákona má Česká národní banka výhradní právo vydávat bankovky, oběžné mince i mince pamětní. Pamětní mince jsou Více Směrnici naplňování standardů časové, ekonomické a fyzické dostupnosti Na základě zákona č. 122/2000 Sb., ve znění zákona č. 483/2004 Sb., a Metodického pokynu Ministerstva kultury ČR k provádění zákona č. 122/2000 Sb., ve znění zákona č. 483/2004 Sb., ze dne 11. dubna 2005 Více Spolupráce mezi hospodářskou sférou a vědou, příležitosti a bariéry. Pavel Němeček Technická univerzita v Liberci Spolupráce mezi hospodářskou sférou a vědou, příležitosti a bariéry Pavel Němeček Technická univerzita v Liberci 1. října 1953 Vysoká škola strojní v Liberci otevírá své brány prvním 259 studentům. 1960 Více funkcionalita M g r. M i l a n F i l i p 01 konverze a funkcionalita M g r. M i l a n F i l i p Vedoucí odboru strategického rozvoje kraje 02 Východiska ZK je zřizovatelem tří kulturních institucí: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně Krajská Více Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Paulus Jan (13. 5. 1855 8. 2. 1922) Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Paulus Jan (13. 5. 1855 8. 2. 1922) (1865-1921 [1977]) INVENTÁŘ NAD č. 756 evidenční pomůcka č. 306 PhDr. Zdeněk Vácha Praha 2008-2009 Obsah: Více Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie Více *NACRX001OXR6* NACRX001OXR6 prvotní identifikátor *NACRX001OXR6* NACRX001OXR6 prvotní identifikátor Dne: 21.01.2015 Naše značka: NA- 3077-5/12-2014 Vyřizuje/tel.: Bartl / 974 847 469 Vaše značka: MÍSTO: Pisa / Itálie ZPRÁVA ZE ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ CESTY Více Česká centra. Setkání ekonomických radů a tajemníků 22. června 2015 Česká centra Setkání ekonomických radů a tajemníků 22. června 2015 Agentura MZV pro prezentaci ČR v zahraničí Poslání: Efektivní zahraniční propagací posilovat a šířit dobré jméno ČR ve světě. Česká centra Více Jak (ne)zrušit knihovnu Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartogtafický veřejná výzkumná instituce Jak (ne)zrušit knihovnu aneb úplně (ne)normální starosti jedné (ne)obyčejné knihovny Ing. Jiří Drozda a kolektiv INFORUM Více Česká republika- Státní oblastní archiv v Zámrsku Česká republika- Státní oblastní archiv v Zámrsku Pokyn ředitele č. 2 /2012 ze dne 12. listopadu 2012. Ceník služeb a úkonů poskytovaných Státním oblastním archivem v Zámrsku Počet listú: 5 Počet příloh: Více ENArC European Network on Archival Cooperation. Projekt Monasterium v České republice ENArC European Network on Archival Cooperation Projekt Monasterium v České republice Jitka Křečková Národní archiv v Praze www.nacr.cz www.monasterium.net ICARUS základní cíle a aktivity: Mezinárodní Více Digitalizace fondů NPÚ Digitalizace fondů NPÚ Digitalizace fondů NPÚ umožnila postupně on-line zpřístupnit veškeré listinné a fotografické dokumenty ke kulturním památkám veřejnosti i státní správě a zároveň zachránit a uchovat Více Reprodukce majetku Kanceláře prezidenta republiky Informační Systém PROgramového FINancování Číslo Předpoklád. řádku Název položky zdrojů a potřeb výdaje Rozpočet Index 2005 2006 2006/2005 1 2 3 4 5 údaje v tis. Kč Název kapitoly: Číslo kapitoly Kancelář Více 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění..................................... Více Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz důležitý výsledek projektu Kartografické zdroje jako kulturní dědictví. Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz důležitý výsledek projektu Kartografické zdroje jako kulturní dědictví. Ing. Filip Antoš, Ing. Milan Talich, Ph.D., Ing. Ondřej Böhm, Ing. Jan Havrlant, Ph.D., Více 1893-2013. poslední aktualizace: 6. 3. 1893-2013 poslední aktualizace: 6. 3. Úvod Lidové noviny jsou nejstarším českým deníkem. Poprvé vyšly v prosinci 1893. Vybudovaly si pověst nejserióznějších novin a staly se médiem kulturních a společenských Více Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky Milníková konference VŠE Podnikohospodářská fakulta, 14. září 2012 CESTY K METODICE EFEKTIVNÍHO Více EkoCentrum Brno Výroční zpráva za rok 2014 EkoCentrum Brno Výroční zpráva za rok 2014 Obsah Stěžejní aktivity v roce 2014 Valná hromada Finanční zpráva Členství ve sdruženích Poděkování Stěžejní aktivity v roce 2014 Rok 2014 přinesl v mnohaleté Více Muzeum dýmek v Proseči Muzeum dýmek v Proseči Materiál mapující vývoj Muzea dýmek v Proseči zejména od roku 2007 po současnost a předkládá možnosti dalšího směřování a rozvoje tohoto dlouhodobého projektu. Stanoviska a návrhy Více Obsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa. Obsah Představení JAIP RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa Inovační vouchery Portál Gate2Biotech OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Inovační Více BULLETIN. 179. Žofínské fórum. konané pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky. Čeští zemědělci, ostrůvek uprostřed Evropské unie BULLETIN 179. Žofínské fórum konané pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky Čeští zemědělci, ostrůvek uprostřed Evropské unie Praha, Velký sál paláce Žofín 26. 5. 2015 179. Žofínské fórum konané Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://docplayer.cz/2841039-.html

1 PŘÍLOHA Č. 2 RÁMCOVÉ SMLOUVY SEZNAM SLUŽEB A JEJICH CEN 1. Rozložení subjektů Počet počítačů Počet organizací % malé subjekty střední subjekty velké subjekty Úroveň služby Číslo Služby Název for for for for for for for Úrověň služby Foundation Mini Lite Basic Standard Premium Ultimate Typ licenční Oceňovaná smlouvy jednotka Typ produktu Agreement 1 YEAR(S) Agreement 1 YEAR(S) Agreement 1 YEAR(S) Agreement 1 YEAR(S) Agreement 1 YEAR(S) Agreement 1 YEAR(S) Agreement 1 YEAR(S) Číslo služby Úroveň služby Oceňovaná jednotka Předpokládaný počet odebraných jednotek Jednotková cena Cena za předpokládaný počet odebraných jednotek -01 Foundation 1 rok Kč Kč -02 Mini 1 rok Kč Kč -03 Lite 1 rok Kč Kč -04 Basic 1 rok Kč Kč Doplňkové služby Standard Premium Ultimate 1 rok Kč Kč 1 rok Kč Kč 1 rok Kč Kč2 Služba Odborné semináře Popis Vzdělávací semináře k oblasti nových produktů a řešení Microsoft Technické, odborné a organizační zabezpečení odborných seminářů a technických workshopů v následujícím tematickém rozsahu: a.) Odborné semináře (maximální počet 100 účastníků / akce) 1. Hromadné nasazení a možnosti využití kancelářské sady aplikací MS Office v prostředí státní správy (1 akce / rok) 2. Implementace, správa a podpora operačního systému pracovních stanic na platformě Windows (1 akce / rok) 3. Portálová řešení platformy MS SharePoint pro prostředí subjektů veřejné správy (1 akce/rok) 4. Unified communication - Integrovaná komunikace a telekonference pro management organizací veřejné správy (1 akce/rok) 5. Business Inteligence nástroje a řešení pro monitoring, analýzy a reporting dat (1 akce / rok) 6. Document management system bezpapírový oběh a řízení dokumentů v prostředí organizací veřejné správy (1 akce / rok) 7. Optimalizace infrastruktury efektivní řešení správy a podpory infrastrukturních prvků IT prostředí organizací (1 akce / rok) 8. Bezpečnost a bezpečnostní prvky IT infrastruktury organizací s ohledem na vývoj bezpečnostních rizik (1 akce / rok) 9. Konsolidace databázových systémů a řešení s ohledem na efektivní využití investic a správu (1 akce / rok) 10. Efektivní implementace, správa a monitoring platformy Windows Server (1 akce / rok) b.) Odborné workshopy (maximální počet 30 účastníků/akce) Cena pro subjekty s platným Software Assurance a/nebo3 Vzdělávací portál 1. Nasazení, správa a management koncových uživatelských stanic na platformě Windows (1 akce / rok) 2. Správa, monitoring a management serverové platformy MS Windows Server, databázová konsolidace, virtualizace a terminálové služby (1 akce / rok) 3. MS Office SharePoint Server nasazení a možnosti využití pro týmovou spolupráci, správu dokumentace a systém žádanek (1 akce / rok) 4. Optimalizace infrastruktury, management IT infrastruktury a bezpečnostních rizik (1 akce / rok) 5. Integrovaná komunikace, BI, monitoring a reporting (1 akce / rok) Uchazeč bude v rámci této oblasti služeb zabezpečovat také evidenci zájemců a účastníků akce. Uchazeč předpokládá součinnost zadavatele v oblasti zvacího procesu na výše uvedené vzdělávací akce. Portálové řešení s přístupem k elektronickým vzdělávacím kurzům Microsoft Uchazeč v rámci této služby nabízí vybudování interaktivních internetových stránek se zaměřením na zpřístupnění odborných informací a vzdělávacích materiálů souvisejících s předmětem veřejné zakázky tj. centralizované formy pořizování licencí k produktům Microsoft a efektivním rozvojem v oblasti správy, rozvoje a využívání softwarových produktů a technologií Microsoft. Mezi základní obsahovou náplň výše uvedených internetových stránek bude patřit zejména: a) Popis procesů, výhod a principů zapojení subjektů veřejné správy k centralizované formě pořizovaní licencí k produktům Microsoft b) Principy komunikace s uchazečem, uživatelskou podporou (HelpDesk), Clearingovým centrem c) Popis povinností LAR a principy čerpání benefitů vyplývajících z multilicenčních smluv Select a Agreement d) Principy efektivního využití nejčastěji pořizovaných produktů a technologií společnosti Microsoft v rámci pro subjekty s platným Software Assurance a/nebo Plnění této uvedené služby bude zahájeno v okamžiku zahrnutí minimálně 30,000 kvalifikovaných PC v rámci celkového objemu dle4 multilicenčních smluv Select a Agreement e) Elektronické informační zdroje pro koncové uživatele zaměřené na zvýšení jejich IT gramotnosti (elektronické vzdělávací kurzy se zaměřením na produkty Microsoft, publikace a uživatelské příručky, odborné články) f) Elektronické informační zdroje pro technické pracovníky a specialisty IT oddělení a odborů s cílem zvýšení efektivity jejich aktivit v oblasti implementace, správy, managementu a rozvoje IT prostředí subjektů veřejné správy (elektronické vzdělávací kurzy se zaměřením na produkty Microsoft, publikace a uživatelské příručky, odborné články) g) Kalendář odborných vzdělávacích akcí a seminářů této Rámcové smlouvy se Zadavatelem do programu Agreement. Elektronické vzdělávací kurzy Doručování instalačních médií elektronických vzdělávacích kurzů Microsoft Uchazeč bude v rámci této služby zabezpečovat následující spektrum aktivit: a) Obsahová tvorba a produkce CD / DVD informačních a vzdělávacích zdrojů pro: 1. Zástupce managementu organizací a vedoucí pracovníky IT oddělení a odborů 2. Technické pracovníky a specialisty IT oddělení a odborů 3. Uživatele koncových stanic se zaměřením na doručení informačních a edukačních zdrojů z oblastí: - Nové trendy a vývoj informačních technologií - Optimalizace, správa a rozvoj IT infrastruktury, aplikací, produktů a technologií Microsoft - Produkty, technologie a řešení partnerů společnosti Microsoft se zaměřením na efektivní rozvoj IT prostředí subjektů veřejné správy - Efektivní využití, správa a rozvoj produktů a technologií Microsoft z pohledu běžných uživatelů - Elektronické vzdělávací zdroje / elektronické vzdělávací kurzy zaměřené na nejčastěji používané aplikace pro subjekty s platným Software Assurance a/nebo Plnění této uvedené služby bude zahájeno v okamžiku zahrnutí minimálně 30,000 kvalifikovaných PC v rámci celkového objemu dle této Rámcové smlouvy se Zadavatelem do programu5 Reporting & spolupráce s Clearingovým Centrem Zákaznický HelpDesk Elektronický newsletter a systémy společnosti Microsoft b) Distribuce CD / DVD médií vůči organizacím veřejné správy s aktuálně platnou multilicenční smlouvou Select / Agreement (1 CD/DVD / organizace). Distribuce bude probíhat 1 x ročně. c) Distribuce CD médií s obsahem elektronických vzdělávacích kurzů z produkce Microsoft elearning na které subjektům veřejné správy vyplývá nárok z členství SAM (Software Assurance Membership) v rámci platné multilicenční smlouvy Select a z podpisu multilicenční smlouvy Agreement. Zákazníci s výše uvedeným platným členstvím SAM či platnou smlouvou Agreement obdrží jednu sadu médií elearning zdarma na jednu prováděcí smlouvu Select / Enteprise. Zajištění vstupů pro Clearingové centrum, reporty k realizovaným smlouvám, objednávkám a investicím. Služba Zákaznický helpdesk je obsažena ve službě H1 Provozní helpdesk Měsíční vydání, odborné informace k deploymentu produktů, jejich rozvoji, nových technologiích a produktech, pozvánky na odborné akce a školení Microsoft a partnerů Uchazeč bude v rámci této služby zabezpečovat pravidelné (měsíční) rozesílání odborného elektronického zpravodaje s tematickým zaměřením na: Rady a tipy Užitečné rady, pomůcky a postupy zaměřené na správu, rozvoj a optimalizaci IT prostředí organizací veřejné správy. Soubory ke stažení a aktualizace zabezpečení Informace o nejnovějších aktualizacích zabezpečení a užitečných souborech ke stažení. Případové studie Případové studie o nasazení produktů a technologií společnosti Microsoft v prostředí organizací veřejné správy (ČR i zahraničí), které budou cíleny na zvýšení efektivního rozvoje IT prostředí subjektů veřejné správy - zvýšení produktivity, zefektivnění komunikace, Agreement. pro subjekty s platným Software Assurance a/nebo6 spolupráce a v neposlední řadě i řízení celé organizace. Nabídka doplňkového SW Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací Speciální nabídky a vzdělávací v akce Nejaktuálnější speciální nabídky, akce, a přehled vzdělávacích akcí pro subjekty veřejné správy ČR. Elektronický zpravodaj bude členěn do 3 kapitol tak aby byla zachována relevantnost dílčího obsahu pro následující kategorie osob: a) Zástupce managementu organizací b) Vedoucí pracovníci IT oddělení a odborů c) Techničtí pracovníci a specialisté IT oddělení a odborů Uchazeč bude v rámci této služby zabezpečovat také propagaci tohoto elektronického zpravodaje a vytvoření, správu a rozvoj databáze zájemců / odběratelů. Informační systém EVLIC Insider softwarový audit 1. kategorie HW instalace a opravy PC a notebooků, bankovních systémů, Desktop periferií, SW instalace a údržba operačního systému Windows a produktů Microsoft 2. kategorie HW a SW instalace a opravy Mid-range serverove platformy, Add On komponent ( DLT, scannery, LAN), customizing MS SW 3. kategorie HW a SW instalace a opravy enterprise serverové platformy, instalace a administrace SW Reliant Unix, Solaris, instalace a konfigurace aktivních síťových komponent 4. kategorie HW a SW instalace a opravy Mission critical systémů, HW instalace a konfigurace storage, instalace databázových SW ( Informix, Oracle), instalace a administrace oper. systému BS 2000, instalace a customizing aplikačního software 5. kategorie Systémová integrace, konzultační činnost, vedení projektů7 Katalog služeb ( povinnosti LAR, služby Software Assurance-SA, služby Help desk ) Služby vycházející z povinností LAR Služba Popis služby Popis plnění služby Cena Kč bez DPH E1 Rozšiřující služby pro všechny organizace Katalogový list - Rozšiřující služby pro všechny organizace Služby vycházející z plnění SA Služba Popis služby Popis plnění služby Cena Kč bez DPH E2 Rozšiřující služby pro organizace s EA/SA/PS Katalogový list- Rozšiřující služby pro organizace s EA/SA/PS pro subjekty s platným Software Assurance a/nebo Služby vycházející z provozu Help desk Služba Popis služby Popis plnění služby Cena Kč bez DPH H1 Provozní Helpdesk Katalogový list Provozní Helpdesk H2 Helpdesk pro management Zadavatele Katalogový list Helpdesk pro management Zadavatele L1 Uzavření prováděcí smlouvy Katalogový list Uzavření prováděcí8 smlouvy L2 Dodávka licencí v programu Agreement Katalogový list Dodávka licencí v programu Agreement Sleva dle této smlouvy z platného ceníku Microsoft L3 Dodávka licencí v programu Select Katalogový list Dodávka licencí v programu Select Sleva dle této smlouvy z platného ceníku Microsoft R1 Pravidelný reporting Katalogový list Pravidelný reporting Smluvní strany se podpisem Rámcové smlouvy zavazují vstoupit do jednání a do dvou (2) měsíců od nabytí účinnosti této Rámcové smlouvy uzavřít dohodu, jejímž obsahem bude rozšíření Přílohy č. 2 o katalogové listy Služeb, které budou na základě této Rámcové smlouvy a Prováděcích smluv poskytovány Subjektům veřejné správy; tato dohoda nabude účinnosti a stane se nedílnou součástí této Rámcové smlouvy jejím písemným potvrzením osobami uvedenými v článku Rámcové smlouvy. Podobné dokumenty Výzva a zadávací dokumentace ZADAVATEL - MĚSTO LITVÍNOV adresa: Městský úřad Litvínov, náměstí Míru 11, 436 01 Litvínov IČ: 00266027 tel.: 476 767 600; fax: 476 767 601 zastoupené starostou města Mgr. Více 26. 8. 2010 PROJECT INSTINCT STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU REGIONÁLNÍ DATOVÁ SÍŤ PARDUBICKÉHO KRAJE 26. 8. 2010 PROJECT INSTINCT OBSAH Seznam zkratek... 6 1 Úvodní informace... 8 1.1 Základní informace o projektu... 8 1.2 Účel zpracování Více Specifikace předmětu zakázky intranetový portál (INP) Příloha č. 1 Smlouvy: Podrobné vymezení díla Specifikace předmětu zakázky intranetový portál (INP) Předmětem zakázky je vybudování intranetového portálu (dále jen INP) na Městském úřadu Mikulov. Cílem Více Smlouva o poskytnutí služeb vnitřní integrace úřadu, dodávce licencí a zajištění dalších souvisejících služeb Smlouva o poskytnutí služeb vnitřní integrace úřadu, dodávce licencí a zajištění dalších souvisejících služeb Smluvní strany Objednatel: Moravskoslezský kraj se sídlem: 28. října 117, 702 18 Ostrava Zastoupený: Více Popis podnikového informačního systému Popis podnikového informačního systému Copyright 2006 1 / 24 Obsah: 1. Profil firmy...3 Struktura společnosti RTS, a.s...3 Základní údaje...3 2. Stručný popis řešení...4 Rozpracování jednotlivých procesů...4 Více MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ. Informační koncepce Ministerstva práce a sociálních věcí MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ Informační koncepce Ministerstva práce a sociálních věcí Prosinec 2008 Identifikační údaje informační koncepce 1. Identifikační údaje informační koncepce Označení Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) Dodávka Více Studie proveditelnosti Studie proveditelnosti Vnitřní integrace úřadu kraje Vysočina Vypracovali: Jaroslav Dvořák Aleš Teplý Petr Česal Tereza Jakůbková Jan Salajka Josef Beneš Datum vydání: 10.9 2010 (verze finální) Název veřejné Více Příloha č.1 ČÁST I. - ELEKTRONICKÁ SPISOVÁ SLUŽBA Příloha č.1 ČÁST I. - ELEKTRONICKÁ SPISOVÁ SLUŽBA 1 Verze dokumentu Následující tabulka obsahuje informace o verzi dokumentu: Verze Datum Popis změny v dokumentu 0.1 18. 7. 2010 První draft 1.0 30. 7. Více Využítí cloudových technologií pro efektivní spolupráci Využítí cloudových technologií pro efektivní spolupráci Using Cloud Technology for Effective Collaboration Aleš Bartoš Bakalářská práce 2013 *** nascannované zadání str. 1 *** *** nascannované zadání str. Více Specifikace SS moduly doplňující elektronický systém spisové služby (viz. poskytnuté smlouvy a objednávky, dodavatel Hejný) počet uživatelů 57 Poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vážení, na základě Vaší žádosti, která byla Radě pro rozhlasové a televizní vysílání doručena dne 23. dubna 2013, Vám Více STUDIE PROVEDITELNOSTI Hořice-technologické centrum, spisová služba, vnitřní integrace úřadu - I. II.a III. část výzvy STUDIE PROVEDITELNOSTI Program: Výzva: Žadatel: Integrovaný operační program 06 Rozvoj služeb egovernmentu Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE k podlimitní veřejné zakázce na dodávky. Konsolidace IT a nové služby Kolín ZADÁVACÍ DOKUMENTACE k podlimitní veřejné zakázce na dodávky Konsolidace IT a nové služby Kolín Veřejná zakázka je zadávána dle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění (dále jen "ZVZ") Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Příloha č. 1 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce: VYTVOŘENÍ PORTÁLU SA A ZAJIŠTĚNÍ JEHO HOSTINGU NA SERVERU Zakázka malého rozsahu dle Metodického pokynu pro zadávání zakázek v OP LZZ ve verzi 1.3. Více PRŮMYSLOVÉ DNY MINISTERSTVA OBRANY ČR APV APLIKAČNÍ PROGRAMOVÁ VYBAVENÍ 16. 2. 2015 20. 2. 2015 MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY PRŮMYSLOVÉ DNY MINISTERSTVA OBRANY ČR APV APLIKAČNÍ PROGRAMOVÁ VYBAVENÍ 16. 2. 2015 20. 2. 2015 Základní informace a tematické oblasti pro workshopy s účastníky Ministerstvo Více Zadávací dokumentace k veřejné zakázce. Vnitřní integrace úřadu obce s rozšířenou působností Ivančice Zadávací dokumentace k veřejné zakázce Vnitřní integrace úřadu obce s rozšířenou působností Ivančice Stránka 1 z 31 Obsah zadávací dokumentace Základní informace... 3 Kvalifikační předpoklady... 15 Způsob Více Město Petřvald Městský úřad, odbor správní Gen. Svobody 511, 735 41 Petřvald. Dle rozdělovníku. Konsolidace a rozvoj datového centra města Petřvald Město Petřvald Městský úřad, odbor správní Gen. Svobody 511, 735 41 Petřvald NAŠE ZN: NAŠE ČJ: MěÚP 742/2013 VYŘIZUJE: Mgr.Lucie Polková TEL.: 596542903 FAX: 596541795 E-MAIL: polkova@petrvald-mesto.cz Více Krabicové produkty (FPP) SA dostupné do 90 dní od. nákupu OEM licence* SA dostupné do 90 dní od Software Assurance Program je služba, která vám zaručí nejen přístup k nejnovějším verzím, ale i další výhody. Jedná se sice o placenou službu, avšak při porovnání ceny, kterou zaplatíte, a investic, které Více Informační koncepce. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Verze dokumentu 1.3 Název souboru Autor verze Redakce verze Informační koncepce Ministerstvo průmyslu a obchodu Verze dokumentu 1.3 Název souboru Autor verze Redakce verze Informační koncepce MPO odbor informatiky MPO Ing. Vlastimil Šedivý (sedivy@mpo.cz) Datum Více Informační strategie města Sokolov Informační strategie města Sokolov na období 2014-2018 Zpracovali: Ing. Jiří Krotil, MěÚ Sokolov Kateřina Klepáčková, DiS, MěÚ Sokolov Mgr. Miroslav Kurcová, MěÚ Sokolov Ing. Tomáš Marek, CORTIS Consulting Více Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10 Příloha č. 2 materiálu Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10 Část 1.: Zhodnocení současného stavu Předkládá Ing. Luděk Kryšpín Datum vydání: 1. 10. 2014 (verze 1.04) - 1 - Údaje o zhotoviteli Více úřadu, I. II. a III. část výzvy - Hořice VŘ na dodavatele Technologické centrum, spisová služba, vnitřní integrace úřadu, I. II. a III. část výzvy - Hořice Příloha č. 2 Specifikace předmětu zakázky 1. část Technologické centrum ORP Zadavatel Více Poradenské služby pro veřejný sektor Poradenské služby pro veřejný sektor Committed to your success Poradenské služby pro veřejný sektor Informační a komunikační technologie Oceňování oceňování, odhady hodnoty / majetkového práva softwaru Více Zadávací dokumentace k podlimitní veřejné zakázce na dodávku a implementaci informačního systému Zadávací dokumentace k podlimitní veřejné zakázce na dodávku a implementaci informačního systému Veřejná zakázka zadávaná v souladu s ust. 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ Více VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2012 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2012 Výpočetní centrum Praha, červen 2013 1 2 1. Obsah 1. OBSAH... 3 2. ÚVOD... 4 3. ORGANIZAČNÍ SCHÉMA VÝPOČETNÍHO CENTRA... 6 4. PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ... 7 4.1 PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ Více ICT PRO PRAHU 14. Studie proveditelnosti (pro potřeby výběrového řízení) Operační program Praha - Konkurenceschopnost Název projektu: ICT PRO PRAHU 14 Studie proveditelnosti (pro potřeby výběrového řízení) Operační program Prioritní osa Oblast podpory Operační program Praha - Konkurenceschopnost 1 Dopravní dostupnost Více Rohozenská 225, 340 21 Janovice nad Úhlavou IČO: 70873607 /fax 376392220 E-mail: info@zsjanovice.cz www.zsjanovice.cz Věc: Oznámení o zahájení výběrového řízení a výzva k podání nabídky Jako zadavatel Vám tímto oznamujeme, že zahajujeme výběrové řízení v níže uvedené věci a vyzýváme Vás k podání nabídky. 1. Zadavatel: Více Zpráva část 1. k projektu. Analýza stávající situace zavádění e-gov v územní veřejné správě. vypracovaná pro: Asociace krajů České republiky Zpráva část 1 k projektu Analýza stávající situace zavádění e-gov v územní veřejné správě vypracovaná pro: Asociace krajů České republiky Zpracoval: kolektiv RELSIE spol. s r. o. Sestavil: Houžvička V Více zasedání Zastupitelstva hl. m. Prahy dne: Informace Z-2699 Informace o projektu Opencard zasedání Zastupitelstva hl. m. Prahy dne: MHMPXOZKON2D Informace Z-2699 Informace o projektu Opencard Obsah materiálu: 1. Informace do Zastupitelstva HMP 2. Příloha č. 1 k informaci do Zastupitelstva HMP Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) ZADÁVACÍ DOKUMENTACE dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) Čj. KrÚ 27385/2015 nadlimitní veřejné zakázky Poskytování užívacích práv ("Licencí") Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://www.epravo.cz/top/clanky/male-zamysleni-nad-soucasnym-znenim-zakona-o-rozhodcim-rizeni-87223.html

Malé zamyšlení nad současným zněním zákona o roz | epravo.cz ID: 87223upozornění pro uživatele Malé zamyšlení nad současným zněním zákona o rozhodčím řízení Poslední novelizací zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZRŘ) účinnou od 1. 4. 2012 bylo vloženo nové ustanovení § 31 písm. g) ZRŘ: „rozhodce nebo stálý rozhodčí soud rozhodoval spor ze spotřebitelské smlouvy v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem,“ Oproti předešlému stavu tak byla zavedena možnost věcného přezkumu rozhodčích nálezů vzešlých ze spotřebitelského sporu, kdy v důvodové zprávě je tato možnost odůvodněna potřebou širší ochrany spotřebitele.[1] Výše nastíněné považuje autor za natolik zásadní, že si dovolí provést širší rozbor důsledků tohoto nového ustanovení. Předkladatel v důvodové zprávě k bodu 15 in fine uvádí: „Podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu však nebude mít odkladný účinek.“[2] Toto tvrzení je formálně správné, opomíná však nové ustanovení § 32 odst. 3 ZRŘ: „Pokud návrh na zrušení rozhodčího nálezu podá spotřebitel, soud přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle odstavce 2, aniž by o to spotřebitel žádal. O odložení vykonatelnosti rozhodne soud do 7 dnů od podání návrhu; po tuto dobu nelze rozhodčí nález vykonat.“ Odstavec druhý předmětného ustanovení přiznává soudu možnost vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma nebo jestliže je z návrhu na zrušení rozhodčího nálezu možné usuzovat, že je důvodný. Ve svém celkovém důsledku může právě uvedené vést ke ztrátě hlavní přednosti rozhodčího řízení oproti řízení před obecnými soudy, a to jeho vyšší rychlosti. Tímto je myšleno rychlosti vydání konečného, nezměnitelného a závazného rozhodnutí, které by bylo exekučním titulem. Výše uvedené si demonstrujeme na příkladu: V rozhodčím řízení je vydán rozhodčí nález, který je v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele. Tento rozhodčí nález je pak na návrh strany v souladu s novým zněním § 31 písm. g) ZRŘ zrušen. Proti rozhodnutí o zrušení rozhodčího nálezu je přípustné odvolání, které jedna ze stran podá. Po potvrzení rozhodnutí prvoinstančního soudu soudem odvolacím je tedy předmětný rozhodčí nález zrušen (za předpokladu, že odvolací soud rozhodne v souladu s apelační zásadou a nikoli tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně zruší a věc mu vrátí k novému projednání, jak je bohužel poměrně častou praxí). Pokud to navrhne některá ze stran, soud v souladu s ust. § 34 odst. 1 ZRŘ pokračuje po právní moci rozsudku v jednání ve věci samé a tuto věc rozhodne. Výše uvedené spolu s předpokladem, že soudy přiznají odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu, může vést k velmi podstatnému oddálení získání vykonatelného exekučního titulu. V současných českých reáliích můžeme předpokládat, že neúspěšná strana by podávala návrh na zrušení rozhodčího nálezu často pouze účelově, s úmyslem pouze oddálit vydání vykonatelného exekučního titulu. Výše nastíněný stav představuje de facto trojinstanční řízení ve věcech spotřebitelských sporů řešených arbitráží („první instancí“ je myšleno rozhodčí řízení, „druhou“ řízení před obecným soudem a „třetí“ instancí řízení před soudem odvolacím). Toto by mohlo ve svém důsledku (ztráty výhody rychlosti) vést ke zmaření jednoho z cílů zamýšlené novelizace, a to prevenci/odbřemenění soudní soustavy od nového nápadu spotřebitelských sporů. Tento stav by byl i v kontrastu proti současnému trendu nastavenému Evropskou unií, která jde cestou upřednostnění alternativních způsobů rozhodování sporů, zvláště spotřebitelských. V roce 2008 přijala EU novou směrnici č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, dle jejíhož čl. 24 „Členské státy zajistí zavedení vhodných a účinných postupů pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů v souvislosti s úvěrovými smlouvami“. Dále např. Zelená kniha o alternativním řízení k odstraňování sporů v civilních a obchodních věcech obecně. Dle názoru autora by bylo nejlépe výše nastíněný stav řešit novelizací OSŘ tak, aby proti rozsudku prvoinstančního soudu ve věci rozhodování o zrušení rozhodčího nálezu nebyl možný řádný opravný prostředek (odvolání), například níže uvedenou změnou § 202 OSŘ: Zákon č.99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů se mění takto: V § 202 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou zní: „(2) Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o a) peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání, b) návrhu na zrušení rozhodčího nálezu podle zvláštního zákona x) . Poznámka pod čarou č. x zní: „ x) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.“.“ Zrušení rozhodčího nálezu z důvodu „obnovy řízení“ Autor si dovoluje toto své malé zamyšlení doplnit ještě o další úvahu de lege ferenda, a to úvahu nad ust. § 31 písm. i) ZRŘ, které umožňuje zrušit rozhodčí nález z důvodů, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení[3]. Při aplikaci předmětného ustanovení spolu s ust. § 32 odst. 1 ZRŘ: „Návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá.“ dochází de facto k zúžení možnosti využití institutu zrušení rozhodčího nálezu soudem. Je pravdou, že rovněž ust. § 233 odst. 1 Občanského soudního řádu stanoví tří měsíční lhůtu pro podání žaloby na obnovu řízení, ovšem od doby kdy se účastník dozví, že existují důvody pro obnovu řízení. Dle názoru autora je takovéto de facto zúžení možnosti využití zrušení rozhodčího nálezu z důvodů, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení, příliš tvrdé. Navrhoval by proto provést s ohledem na § 233 OSŘ změnu ZRŘ takto: V § 32 se za odst. 1 vkládají odst. 2 a 3, které zní: „(2) Návrh na zrušení rozhodčího nálezu z důvodů, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení musí být podán ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo zrušení rozhodčího nálezu navrhuje, se dozvěděl o důvodu, pro který lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit. (3) Po třech letech od právní moci napadeného rozhodčího nálezu může být návrh na zrušení rozhodčího nálezu z důvodů, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení podán jen tehdy, jestliže trestní rozsudek nebo rozhodnutí o přestupku nebo jiném správním deliktu, na jejichž podkladě bylo v rozhodčím řízení přiznáno právo, byly později podle příslušných právních předpisů zrušeny. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.“ Toto krátké zamyšlení de lege ferenda nad ZRŘ poukazuje na dva dosud šířeji nediskutované problémy aktuální úpravy a zároveň přináší možné způsoby jejich řešení. Autor by považoval za úspěch, pokud by tento článek vedl k rozpoutání alespoň malé polemiky či diskuze nad danou problematikou. JUDr. Jaroslav Jenerál, rozhodce a právník JUDr. Jaroslav Jenerál rozhodce & právník Tel.: +420 724 293 593 e-mail: jeneral@spotrebitelskyrozhodce.cz [1] Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. [3] viz. § 228 odst. 1 písm. a) a b) OSŘ

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/6-tdo-802-2008/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 6 Tdo 802/2008 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 6 Tdo 802/2008 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 16. července 2008 o dovolání obviněného A. H., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 2. 2008, č. j. 2 To 8/2008-967, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 36 T 8/2005, t a k t o : Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 2007, č. j. 36 T 8/2005-824, byl obviněný A. H. uznán vinným trestným činem podvodu podle 250 odst. 1, 4 tr. zák. Za tento trestný čin mu byl podle § 250 odst. 4 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání pěti roků, pro jehož výkon byl zařazen podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Z podnětu odvolání obviněného a státního zástupce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 26. 2. 2008, č. j. 2 To 8/2008-967, podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák. a podle § 250 odst. 4 tr. zák. mu uložil trest odnětí svobody v trvání pěti roků, pro jehož výkon obviněného zařadil podle § 39a odst. 3 tr. zák. do věznice s dozorem. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech, na pět roků. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Naplnění tohoto dovolacího důvodu obviněný spatřuje v tom, že ani soud prvního stupně ani soud odvolací nezkoumaly, zda „teprve po uzavření půjčky peněz nevznikly překážky, které bránily vypůjčiteli splnit závazek z půjčky a které nemohl v době uzavření půjčky ani předvídat“. Dále pak v tom, že zpronevěru půjčených peněz obviněný nemohl předvídat. Obviněný poukazuje dále i na to, že pokud je ve výroku rozsudku popsáno jednání třetí osoby které bezprostředně vedlo k následku, totiž nemožnosti vrácení půjčky, je zřejmé, že v odůvodnění se s touto skutečností vrchní soud vůbec nevypořádal a náležité hmotně právní závěry z toho nevyvodil. Podle mínění obviněného je z popisu skutku patrno, že sjednal (obviněný H.) půjčku a peníze pak předal výkonnému pracovníku, aniž by náležitě zkontroloval, jak tento s penězi naloží, a takové jednání by spíše odpovídalo právní kvalifikaci podle § 255 odst. 1 tr. zák. (event. § 255a tr. zák., který by však byl promlčen). Závěrem podaného dovolání proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil nejen rozsudek vrchního soudu, ale také jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Ostravě a tomuto soudu věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Současně pořádal o odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí proti němuž bylo dovolání podáno. Nejvyšší státní zástupkyně, která se k dovolání obviněného vyjádřila, argumentovala tím, že za právně relevantní námitky obviněného lze považovat ty, v nichž poukazuje na to, že svým jednáním nemohl naplnit skutkovou podstatu trestného činu, pro který byl postaven před soud a odsouzen, a to zejména proto, že již při samotném sjednávání půjčky nejednal úmyslně podvodně, a to ani v úmyslu přímém, ani v úmyslu nepřímém. Naproti tomu za ryze skutkové považuje ty námitky, v nichž obviněný Ing. A. H. tvrdí, že při sjednání půjčky jednal jako statutární zástupce společnosti S., a.s., nikoliv jako fyzická osoba, neboť z provedeného dokazování vzešel naprosto opačný skutkový závěr. Za skutkové námitky je třeba rovněž považovat poukaz obviněného na skutečnost, že společnost S., a.s. byla v době půjčky prosperitní a schopna splácet dotčenou půjčku, když v odvolacím řízení rozhodující soud dospěl k opačnému závěru. Poukazuje na to, že z popisu skutku tak, jak je uveden ve výrokové větě rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, vyplývá, že hospodářská situace společnosti S., a.s. se podstatně zhoršila a vrácení finančních prostředků nezaručuje, přičemž slovní vyjádření není vzhledem k posouzení trestního jednání obviněného zcela přiléhavé, neboť pro trestný čin podvodu by svědčila situace, kdy hospodářská situace uvedené společnosti byla taková, že by vrácení finančních prostředků vylučovala. K takovému závěru však nedospěl ani zpracovatel znaleckého posudku - společnost F., s.r.o., znalecký ústav v oboru ekonomika, ani znalecký posudek znalkyně z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, ekonomická odvětví, různá specializace, daně Bc. J. S., DiS. Z obou uvedených posudků v podstatě vyplývá, že v letech 2000 - 2002 společnost hospodařila velmi dobře, v důsledku čehož obviněný Ing. A. H. mohl dne 15. 3. 2002 důvodně předpokládat, že zapůjčenou částku včetně úroků je možné uhradit z podnikatelských aktivit této společnosti. Současně je ve znaleckém posudku zmíněno, že finanční management při svém rozhodování v roce 2002 musel vycházet z výsledku hospodaření roku předchozího, tedy roku 2001, přičemž v inkriminovanou dobu byly ukazatele za rok 2002 známy pouze za necelé první čtvrtletí. Je dále přesvědčena, že obviněný Ing. A. H. sice způsobil, že půjčka nebyla splacena, ale takové jeho jednání nebylo zahrnuto zaviněním. Za situace, pokud obviněný mohl předpokládat, že společnost, pro kterou finanční prostředky zapůjčil, tyto zhodnotí, a půjčka bude vrácena, mu nemůže být kladeno k tíži, že další osoba, tedy výkonný ředitel společnosti, dříve spoluobviněný J. N., s uvedenou částkou naloží nezjištěným způsobem, a to minimálně tak, že tuto nevloží do účetnictví společnosti, ale použije ji jiným způsobem, tedy uvedené finanční prostředky zpronevěří. Vzhledem ke shora uvedenému navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci i rozsudek Krajského soudu v Ostravě a aby Krajskému soudu v Ostravě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pokud jde o dovolací důvod a námitky, které jej mají dle názoru obviněného naplňovat, pak lze uvést, že v převážné míře námitky, které jsou obviněným uplatněny, jsou námitky skutkové, které nelze pod dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podřadit (v tomto směru lze se ztotožnit se závěry státní zástupkyně). Jednoznačná není však ani situace v případě námitek, které podle mínění státní zástupkyně dovolací důvod naplňují a jsou spjaty s instituty hmotného práva – otázka zavinění. Zde je třeba uvést, že otázka zavinění je vybudována na provedených a hodnocených důkazech a pokud je tento způsob znevěrohodňován, je ve své podstatě napadáno hodnocení důkazů - § 2 odst. 6 tr. ř. Pro závěr, že se i v tomto případě jedná o skutkové námitky, by hovořila ta část dovolání, kde obviněný poukazuje na to, že „soudy nezkoumaly, zda teprve po uzavření půjčky peněz nevznikly překážky, které by bránily vypůjčiteli splnit závazek z půjčky“. Za právně relevantní by bylo možno považovat pouze tu část dovolání, kde obviněný zmiňuje, že popsaný skutek by měl být kvalifikován podle jiného ustanovení trestního zákona. Pokud posledně zmíněná námitka byla posouzena jako právně relevantní, bylo nutno se popsaným skutkem zabývat z hlediska naplnění všech znaků trestného činu. K podanému dovolání je třeba uvést, že v dalších svých částech se zaměřilo pouze na citaci zákonných ustanovení a odkazy na citace z různých rozhodnutí. Podle učiněného skutkového zjištění odvolacího soudu se obviněný měl dopustit trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. tak, že „počátkem března 2002 kontaktoval v P. Ing. P. V. s žádostí o poskytnutí finanční půjčky v částce 7.000.000,- Kč, kterou odůvodňoval potřebou získat finanční prostředky na nákup cukru pro společnost S., a. s., se sídlem P., Ž., IČ, ve které vykonával funkci předsedy představenstva, a poté dne 15. 3. 2002 na základě tohoto jednání převzal v kanceláři Ing. P. V. v O. na ul. M., finanční částku 7.000.000,- Kč v hotovosti, přičemž současně k zajištění této půjčky vystavil směnku vlastní na částku 7.000.000,- Kč se splatností do 15. 6. 2002 v situaci, kdy jeho osobní majetková situace vrácení finančních prostředků neumožňovala a zároveň věděl, že hospodářská situace společnosti S., a. s., se podstatně zhoršila a vrácení finančních prostředků nezaručuje, v zápětí částku 7.000.000,- Kč předal výkonnému řídícímu pracovníkovi společnosti S., a. s., J. N., který s finančními prostředky naložil blíže nezjištěným způsobem s tím, že až na částku 900.000,- Kč ve lhůtě splatnosti finanční prostředky Ing. P. V. ani on, ani J. N. nevrátili a způsobili mu tak celkovou škodu ve výši 6.100.000,- Kč“. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že tak, jak je skutek popsán ve výrokové části rozsudku soudu druhého stupně, vykazuje všechny znaky trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. a nelze akceptovat ani námitky státní zástupkyně, které v mnohém překračují námitky obviněného, aniž by v jeho prospěch dovolání podala, tudíž bylo její povinností pohybovat se ve svém vyjádření pouze v mantinelech, které jí byly dovoláním obviněného vymezeny. Předně je třeba uvést, že zatímco soud prvního stupně uvedl, že „obviněný počátkem března 2002 kontaktoval v P. Ing. P. V. s žádostí o poskytnutí finanční půjčky v částce 7.000.000,- Kč, kterou nepravdivě odůvodňoval potřebou získat finanční prostředky na nákup cukru pro společnost S., a.s. se sídlem P., Ž., IČ, a poté dne 15. 3. 2002 obviněný A. H. v O., v kanceláři Ing. P. V. na ul. M., převzal finanční částku 7.000.000,- Kč v hotovosti a současně jako zajištění této půjčky vystavil vlastní směnku na tuto částku s dobou splatnosti do 15. 6. 2002, přičemž již v době poskytnutí této půjčky věděl, že půjčené finanční prostředky jen na nákup cukru nepoužije a že si je ponechá i pro vlastní potřebu a věděl, že půjčené peníze nemůže včas vrátit, když podnikatelská činnost ani jeho, ani firmy S., nezaručovala návratnost půjčky, do současné doby půjčku nevrátil, neučinil odpovídající kroky k jejímu vrácení, čímž Ing. P. V. způsobil škodu ve výši nejméně 7.000.000,- Kč“ a zcela jednoznačně dovodil přímý úmysl obviněného ve smyslu § 4 písm. a) tr. zák. (obviněný již od samého počátku věděl, že půjčku včas a řádně nevrátí – viz str. 9 rozsudku soudu prvního stupně), odvolací soud skutek po doplněném dokazování upravil ve smyslu shora uvedeném. Zatímco soud prvního stupně přímý úmysl obviněného vybudoval zejména na výpovědích dvou svědků (M. K. a H. A. A.), odvolací soud dospěl k závěru, že v případě uvedených svědků nejde o osoby zcela nezaujaté (viz str. 11-12 rozsudku odvolacího soudu). V souvislosti s problematikou subjektivní stránky trestného činu je vhodné uvést, že otázka zavinění, která je řešena v § 4 tr. zák. a vychází z toho, že trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. U nepřímého úmyslu pachatel ví, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu, který je chráněn ustanoveními trestního zákona a pro případ, že jej způsobí je s tím srozuměn. Rozdíl mezi oběma druhy úmyslu je v odstupňování volní složky. K eventuálnímu úmyslu stačí, aby pachatel byl srozuměn s tím, že způsobí porušení nebo ohrožení chráněného zájmu a ostatní rozhodující skutečnosti. Způsobení následku významného pro trestní právo není pachatelovým přímým cílem ani nevyhnutelným prostředkem, je však srozuměn s tím, že realizace tohoto cíle předpokládá způsobení následku významného pro trestní právo. Tento následek je jakýmsi vedlejším, nechtěným následkem činnosti pachatele, se kterým je pachatel srozuměn. Vrchní soud v Olomouci v další části odůvodnění svého rozsudku rozvádí úvahy k subjektivní stránce trestného činu, kterým byl obviněný uznán vinným, aby konstatoval, že obviněný si od Mgr. K. K. vypůjčil 1.000.000,- Kč, kterou měl vrátit dne 7. 4. 2002, přesto si dne 15. 3. 2002 půjčil částku 7.000.000,- Kč. Tuto částku zajistil směnkou vlastní. Zde je vhodné zmínit, že směnka vlastní obsahuje bezpodmínečný slib výstavce, chybí jako samostatná položka jméno osoby povinné platit, poněvadž u směnky vlastní je takovou osobou vždy výstavce. V této souvislosti pak odvolací soud na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů konstatuje, „obviněný uvádí skutečnosti, ze kterých lze jednoznačně dovodit, že směnka nebyla krytá majetkem obviněného“. Uvedená skutečnost je vyjádřena ve skutkovém zjištění soudu odvolacího a je vázána k situaci, kdy žádost o poskytnutí půjčky odůvodňuje nákupem cukru pro společnost S. a aby dodal hodnověrnosti svému počínání, vystavuje směnku vlastní, o které ví (jak zjišťuje soud odvolací, ale i soud prvního stupně ve skutkové větě konstatováním - věděl, že půjčené peníze nemůže včas vrátit, když podnikatelská činnost ani jeho, ani…), že není kryta majetkem. V tomto směru se tedy zcela jistě jedná o skutkové zjištění k solventnosti obviněného v době před uzavírám tzv. půjčky a z toho plynoucí právní závěr soudu ve vztahu k naplnění subjektivní stránky trestného činu. Odvolací soud se však nespokojil pouze s touto částí jednání prokazující naplnění subjektivní stránky, ale k této problematice rozvedl i další své úvahy. Zmíněna byla situace dramatického poklesu obratu v porovnání roku 2001 – 2002, kdy odvolací soud poukazuje na to, že akutní potřeba peněz ve firmě byla od počátku roku 2002, což je dotvrzováno půjčkou ve výši 1 mil. Kč a krátce před splatností této půjčky další půjčkou, která je předmětem trestního stíhání v této trestní věci. Tyto skutečnosti tedy jednoznačně svědčí pro závěr, že společnost S., a.s. se nacházela ve finančních potížích, což obviněný věděl (viz str. 13 rozsudku odvolacího soudu), a právě uvedené skutkové zjištění se muselo odrazit také ve výroku rozsudku (jeho osobní majetková situace vrácení finančních prostředků neumožňovala a zároveň věděl, že hospodářská situace společnosti S., a.s. se podstatně zhoršila a vrácení finančních prostředků nezaručuje). Ve vztahu k argumentaci obviněného v souvislosti se znaleckými posudky k ekonomické situaci společnosti, se odvolací soud vyjádřil na str. 12 odůvodnění svého rozsudku. Závěrem k námitkám obviněného, že jednání popsané ve výroku rozsudku odvolacího soudu nevykazuje znaky trestného činu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák., ale jiného trestného činu, je nutno uvést, že Nejvyšší soud tento názor obviněného nesdílí, kdy námitky obsahově shodné byly uplatněny částečně v řízení před soudem prvního stupně, ale zejména před soudem odvolacím, a tento se s nimi způsobem odpovídajícím ustanovení § 125 odst. 1 tr. ř. vypořádal a v rámci jeho hodnotících úvah neshledal Nejvyšší soud ve smyslu shora uvedeného ustanovení pochybení. V souvislosti s argumentací obviněného v rámci jeho námitek v dovolání považuje Nejvyšší soud za vhodné zmínit rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 681/04, že právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny není možno vykládat tak, že garantuje úspěch v řízení či zaručuje právo na rozhodnutí, jež odpovídá představám obviněného. Uvedeným základním právem je „pouze“ zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona v souladu s ústavními principy. To platí i pro dovolací řízení. V dané trestní věci nebyl předsedou senátu soudu prvního stupně předložen návrh na přerušení nebo odložení výkonu rozhodnutí jak má na mysli ustanovení § 265h odst. 3 tr. ř. Obviněným byl takový návrh - o odklad výkonu trestu – učiněn. Z ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. plyne, že „předseda senátu Nejvyššího soudu může před rozhodnutím o dovoláním odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání“. S ohledem na způsob vyřízení dovolání obviněného /toto bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř./, stalo se rozhodování o návrhu obviněného bezpředmětným.

https://hifipartner.cz/obchodni-podminky/m221

HIFIpartner - Naše obchodní podmínky | hifipartner.cz Obchodní podmínky společnosti HIFIpartner s.r.o. Tyto obchodní podmínky platí pro prodej zboží v internetovém obchodě provozovaném společností HIFIpartner, s.r.o., IČ: 28373936, DIČ: CZ28373936, se sídlem Bělehradská 55/15, 140 00 Praha 4 - Nusle, zapsaná v obchodním rejstříku pod sp. zn. C 137002 vedenou u Městského soudu v Praze, na webových stránkách na internetové adrese www.hifipartner.cz, a též pro poskytování služby instalace zboží zakoupeného v internetovém obchodě prodávajícího („internetový obchod prodávajícího“). Tyto podmínky jsou obchodními podmínkami ve smyslu § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), jež upravují práva a povinnosti mezi: smluvními stranami kupní smlouvy, kdy na straně jedné je společnost HIFIpartner, s.r.o jako prodávající (dále jen „Prodávající“) a na straně druhé je kupující (dále jen „Kupující“), a smluvními stranami smlouvy o poskytnutí služby instalace zboží zakoupeného v internetovém obchodě prodávajícího, kdy na straně jedné je Prodávající zajišťující instalaci zboží a na straně Kupující, který si objednal instalaci zboží v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy uvedené výše pod písm. (i). Níže uvedené pojmy v těchto obchodních podmínkách mají následující význam: Prodávajícím je společnost HIFIpartner, s.r.o., IČ: 28373936, DIČ: CZ28373936, se sídlem Bělehradská 55/15, 140 00 Praha 4 - Nusle, zapsána v obchodním rejstříku pod sp. zn. C 137002 vedenou u Městského soudu v Praze. Kupujícím je spotřebitel nebo podnikatel, který si v internetovém obchodě prodávajícího koupí na základě kupní smlouvy zboží od Prodávajícího, příp. současně objedná instalaci zakoupeného zboží na základě smlouvy o poskytnutí sužby. Spotřebitelem je Kupující, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá s Prodávajícím kupní smlouvu nebo současně i smlouvu o poskytnutí služby. Podnikatelem je osoba odlišná od Spotřebitele, tudíž která při uzavírání kupní smlouvy s Prodávajícím jedná v rámci své podnikatelské činnosti či při výkonu svého povolání. Internetový obchod prodávajícího má význam uvedený v bodu 1.1. těchto obchodních podmínek. Kupní smlouva je smlouva o koupi zboží uzavřená mezi Prodávajícím a Kupujícím v internetovém obchodě prodávajícího. Tyto obchodní podmínky (ve znění platném k okamžiku odeslání objednávky Kupujícím) jsou nedělitelnou součástí každé kupní smlouvy. „Kupní smlouva“ a níže uvedená „Smlouva o poskytnutí služby“ jsou v těchto obchodních podmínkách společně označovány jako „Kupní smlouva“. Služba je instalace zboží zakoupeného v internetovém obchodě prodávajícího. Smlouva o poskytnutí služby je smlouva uzavřená mezi Prodávajícím a Kupujícím v internetovém obchodě prodávajícího v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy. Předmětem smlouvy o poskytnutí služby je zajištění instalace zboží zakoupeného v internetovém obchodě prodávajícího Kupujícím, který si objednal instalaci zboží v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy. Tyto obchodní podmínky (ve znění platném k okamžiku odeslání objednávky) jsou nedělitelnou součástí každé smlouvy o poskytnutí služby. Občanským zákoníkem se rozumí zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zbožím se rozumí movitá věc prodávaná v internetovém obchodě prodávajícího. Sídlo: Praha 4 - Nusle, Bělehradská 55/15, PSČ 14000 Zapsaná v obchodním rejstříku pod sp. zn. C 137002 vedenou u Městského soudu v Praze Telefon: +420 731 663 566 Kontaktní adresa: Praha 4 - Nusle, Bělehradská 55/15, PSČ 14000 Provozovna: poslechové a prodejní Studio HIFI partner, přízemí budovy Bělehradská 55/15, 1400 00 Praha 4 - Nusle Provozní doba: Pondělí a Čtvrtek od 10 – do 16 hod., v ostatní dny a časy po předchozí telefonické (+420 731 663 566) či e-mailové domluvě (info@hifipartner.cz) i mimo otevírací dobu 2.1. Prodávající sděluje Spotřebiteli, že: a) náklady na prostředky komunikace na dálku se neliší od základní sazby (v příp. internetového i telefonického připojení dle podmínek operátora Kupujícího, Prodávající si neúčtuje žádné další poplatky, to se netýká příp. nákladů na dodání zboží); b) požaduje úhradu kupní ceny, ceny služby či instalace a ceny za dodání zboží před převzetím zboží Kupujícím od Prodávajícího; je oprávněn požadovat zaplacení zálohy; c) Prodávající neuzavírá kupní smlouvy, jejímž předmětem je opakované plnění; d) ceny zboží a služeb jsou na webu provozovaném Prodávajícím uváděny včetně i bez DPH, včetně veškerých poplatků stanovených zákonem, nicméně náklady na dodání zboží nebo služby se liší podle zvolené metody a poskytovatele dopravy a způsobu úhrady; e) Spotřebitel má právo od kupní smlouvy odstoupit (není-li níže uvedeno jinak), a to ve lhůtě čtrnácti dnů, která běží, jde-li o i) kupní smlouvu, ode dne převzetí zboží; ii) smlouvu, jejímž předmětem je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, ode dne převzetí poslední dodávky zboží; nebo přičemž toto odstoupení musí zaslat na adresu sídla Prodávajícího nebo osobně předat na provozovně Prodávajícího; f) Spotřebitel nemůže odstoupit od: i) smluv o poskytnutí služeb, jestliže byla splněna s předchozím výslovným souhlasem Spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy; ii) smluv na dodávku služeb nebo zboží, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli Prodávajícího; iii) smluv na dodávku zboží upraveného podle přání Spotřebitele nebo pro jeho osobu, nebo u zboží, které bylo nenávratně smíseno s jiným zbožím; iv) smluv na dodávky zvukových či obrazových nahrávek nebo počítačových programů, porušil-li Spotřebitel jejich původní obal; i) v případě, že Spotřebitel má stížnost, může tuto uplatnit u Prodávajícího na info@hifipartner.cz, příp. se lze obrátit se Českou obchodní inspekci; j) kupní smlouva, resp. příslušná faktura, bude uložena v elektronickém archivu Prodávajícího. Pro objednání zboží si Kupující vybere zboží, které chce koupit, kliknutím na příslušné tlačítko „Přidat do košíku“ a vyplní objednávkový formulář ve webové stránce internetového obchodu prodávajícího. Objednávkový formulář obsahuje zejména informace o objednávaném zboží, způsobu úhrady kupní ceny zboží, požadovaném způsobu doručení objednávaného zboží, nákladech spojených s dodáním zboží, možnost objednání služby instalace objednávaného zboží, cenu této služby, kontaktní údaje Kupujícího, doručovací adresu a odkaz na tyto obchodní podmínky (definitivní podoba objednávky po provedení všech kroků dle objednávkového formuláře Kupujícím dále jen „objednávka“). Než Kupující závazně potvrdí objednávku, je Kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávkového formuláře vložil, a seznámit se s těmito obchodními podmínkami vč. se sdělením před uzavřením kupní smlouvy dle článku 2. těchto obchodních podmínek. Objednávku odešle Kupující Prodávajícímu škrtnutím příslušného políčka pro souhlas s těmito obchodními podmínkami a kliknutím na příslušné tlačítko „Odeslat objednávku“, čímž vysloví souhlas s těmito obchodními podmínkami, jejichž nedílnou součást tvoří také sdělení před uzavřením kupní smlouvy obsažená v článku 2. těchto obchodních podmínek, a též podmínky ochrany osobních údajů dle článku 8. těchto obchodních podmínek, a že s nimi výslovně souhlasí, a to ve znění platném a účinném k okamžiku odeslání objednávky. Kupní smlouva mezi Prodávajícím a Kupujícím je uzavřena doručením informace o přijetí objednávky ze strany Prodávajícího Kupujícímu na e-mailovou adresu uvedenou Kupujícím v objednávce. Přílohou potvrzení o přijetí objednávky je aktuální znění obchodních podmínek. Kupní smlouvou se Prodávající zavazuje, že Kupujícímu odevzdá zboží, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k němu, a Kupující se zavazuje, že zboží převezme a zaplatí Prodávajícímu kupní cenu. Smlouvou o poskytnutí služby se Prodávající zavazuje, že zakoupené zboží nainstaluje v místě dodání, a Kupující se zavazuje, že instalaci zboží Prodávajícímu umožní v místě dodání a zaplatí Prodávajícímu cenu instalace. Uzavřenou kupní smlouvu lze měnit nebo rušit pouze na základě písemné dohody Kupujícího a Prodávajícího. Kupující bere na vědomí, že Prodávající není povinen uzavřít kupní smlouvu, a to zejména s osobami, které podstatným způsobem porušily své povinnosti vůči Prodávajícímu, nebo také v případě, že Kupující objedná zboží, které není u Prodávajícího dostupné. V těchto případech Prodávající vyrozumí Kupujícího o nepřijetí objednávky. Přijetí nabídky uzavření kupní smlouvy s dodatkem nebo odchylkou není přijetím nabídky. Prodávající zároveň Kupujícího upozorňuje, že kupní smlouva není uzavřena, pokud jsou zde oprávněné pochybnosti o skutečné identitě Kupujícího (např. došlo ke zneužití osobních údajů Kupujícího) nebo v případě zjevných chyb v uváděných informacích o zboží nebo ceně. Veškeré nabídky prodeje zboží v internetovém obchodě prodávajícího (včetně případně uvedené orientační obvyklé doby dodání či odeslání zboží) jsou nezávazné a Prodávající není nikterak povinen uzavřít kupní smlouvu ohledně prezentovaného zboží. Prezentace zboží v internetovém obchodě prodávajícího nepředstavuje nabídku k uzavření kupní smlouvy ve smyslu § 1732 občanského zákoníku. Kupující souhlasí s použitím komunikačních prostředků na dálku při uzavírání kupní smlouvy. Náklady vzniklé Kupujícímu při použití komunikačních prostředků na dálku v souvislosti s uzavřením a plněním kupní smlouvy (náklady na internetové připojení a případné související náklady jako např. náklady na telefonní hovory) si hradí Kupující sám. Za internetové, resp. telefonické spojení s Prodávajícím nejsou účtovány žádné zvláštní příplatky a použijí se standardní sazby operátora Kupujícího. Webové stránka internetového obchodu prodávajícího obsahuje seznam zboží včetně uvedení cen jednotlivého zboží a také informace o ceně za dodání a instalaci zboží. Ceny jsou uvedeny v českých korunách včetně daně z přidané hodnoty. Ceny zboží jsou uvedeny dále včetně recyklačního poplatku (PHE), popř. všech dalších daní a poplatků, které musí Kupující pro získání zboží zaplatit, to se však netýká nákladů na dodání zboží (např. dopravné, dobírečné), které jsou uváděny až v rámci tzv. nákupního košíku a jejich výše se odvíjí od volby Kupujícího. Kupující bere na vědomí, že mohou nastat případy, kdy nedojde k uzavření kupní smlouvy mezi Prodávajícím a Kupujícím, a to i poté, co Kupující obdržel e-mail potvrzující jeho objednávku, a to zejména v případě, objedná-li Kupující zboží za cenu zveřejněnou omylem (kdy cena zboží je na první pohled nesprávná, neboť např. nezohledňuje nákupní cenu, či u zveřejněné ceny přebývá nebo chybí jedna či více cifer). V případě pochybností, zda je zboží skutečně zlevněné či jde o zjevnou chybu v ceně zboží je proto Kupující povinen kontaktovat Prodávajícího a informaci o správnosti ceny zboží si ověřit. Kupující bere na vědomí, že fotografie zboží na webových stránkách internetového obchodu prodávajícího jsou pouze ilustrativní a nemusí odpovídat skutečné podobě zboží. Uzavřením kupní smlouvy vzniká Kupujícímu povinnost uhradit kupní cenu za zboží, náklady za dodání zboží (dodání zboží způsobem zvoleným Kupujícím), a cenu instalace zboží (byla-li Kupujícím objednána). Není-li dále výslovně uvedeno jinak, rozumí se dále kupní cenou i náklady spojené s dodáním zboží a cena za instalaci zboží, byla-li předmětem objednávky. Úhrada kupní ceny Kupujícím je podmínkou předání zboží Kupujícímu. V internetovém obchodě prodávajícího Kupující zvolí způsob platby kupní ceny: - dobírkou při dodání zboží - převodem na bankovní účet - platební kartou on-line hotově na prodejně. Prodávající akceptuje platby platebními kartami MasterCard nebo VISA prostřednictvím internetového platebního portálu. Kupující uhradí kupní cenu prostřednictvím platební karty k okamžiku, kdy dojde k připsání částky odpovídající výši kupní ceny na účet Prodávajícího. Při platbě dobírkou při dodání zboží bude kupní cena Kupujícím uhrazena v hotovosti při převzetí zboží, a to k rukám dopravce pověřeného Prodávajícím dodáním zboží. Dopravce pověřený Prodávajícím dodáním zboží může umožnit úhradu kupní ceny dle předchozí věty také prostřednictvím platební karty. Podle zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb je Prodávající povinen vystavit Kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin. Prodávající vystavuje účtenky dle zákona o evidenci tržeb v elektronické podobě zasílané e-mailem či v papírové podobě v závislosti na zvolené platební metodě a způsobu dodání zboží. Záloha na cenu V případě, že se jedná o speciální zboží na objednávku nebo zboží, které není na skladě Prodávajícího, nebo množství zboží, které není obvyklé, může být ze strany Prodávajícího požadována úhrada zálohy na cenu zboží. Prodávající se zavazuje o požadavku zálohové platby informovat Kupujícího neprodleně po obdržený objednávky. Zboží, které je předmětem kupní smlouvy, bude dodáno ve lhůtě dle dostupnosti zboží a provozních možností Prodávajícího po prověření stavu skladových zásob; to platí i v případě, že v internetovém obchodě prodávajícího je u popisu příslušného zboží uvedena obvyklá doba dodání či odeslání zboží, neboť informace o takovéto době má pouze orientační charakter a definitivní dobu dodání či odeslání zboží stanoví Prodávající dle dostupnosti zboží a dle svých provozních možností po prověření stavu skladových zásob. Zboží bude dodáno způsobem vybraným Kupujícím v rámci objednávkového formuláře z nabídky možností dodání zboží. Cena a způsob dodání zboží – informace zde. Jakmile předá Prodávající zboží dopravci k přepravě, informuje o tom Kupujícího elektronickou poštou zasláním dokumentu nazvaného „Potvrzení o odeslání“ na e-mailovou adresu Kupujícího v objednávce. Zboží bude Kupujícímu předáno do jeho vlastních rukou případně do rukou jeho zákonného zástupce či zmocněnce. Při vyzvednutí zboží uhrazeného předem může Prodávající či jeho smluvní dopravce požadovat předložení identifikačního průkazu (OP nebo cestovní pas), a to za účelem předcházení vzniku škod a zamezení legalizace výnosů pocházející z trestné činnosti. Bez předložení některého z těchto dokladů může Prodávající či jeho smluvní dopravce odmítnout zboží vydat. Toto oprávnění vyplývá s ust. § 2900 občanského zákoníku, které stanoví povinnost prevence a obezřetnosti. Kupující je povinen dodané zboží převzít. Kupující je povinen bezprostředně při dodání zboží překontrolovat spolu s dopravcem stav zásilky (zejména počet balíků, neporušenost pásky s firemním logem, poškození krabice) podle přiloženého dodacího listu. Kupující je oprávněn odmítnout převzetí zásilky, která není ve shodě s kupní smlouvou tím, že zásilka je např. neúplná nebo poškozená. Pokud takto poškozenou zásilku Kupující od dopravce převezme, je nezbytné poškození popsat v předávacím protokolu dopravce. Neúplnou nebo poškozenou zásilku je nutno neprodleně oznámit e-mailem na adresu info@hifipartner.cz, a na tuto adresu současně zaslat s dopravcem sepsaný předávací protokol. Dodatečná reklamace neúplnosti nebo vnějšího poškození zásilky nezbavuje Kupujícího práva zboží reklamovat, dává však Prodávajícímu možnost prokázat, že se nejedná o rozpor s kupní smlouvou. Součástí dodávky zboží Spotřebiteli je i formulář pro odstoupení od kupní smlouvy a dodací list. Fakturu za dodání zboží zašle Prodávající Kupujícímu elektronicky na e-mailovou adresu uvedenou v objednávce, a to po uzavření kupní smlouvy. Kupující při převzetí zboží překontroluje. V případě, že Kupující zakoupené zboží nepřevezme, je-li zboží dodáváno na adresu uvedenou v objednávce, je dopravce oprávněn vrátit zakoupené zboží Prodávajícímu a Prodávajícímu vzniká okamžikem, kdy se od dopravce dozví o takovémto vrácení zboží, právo na odstoupení od kupní smlouvy. Prodávající zašle Kupujícímu na e-mailovou adresu uvedenou v objednávce dokument s názvem „Potvrzení o vrácení zboží“. Okamžikem doručení tohoto dokumentu Kupujícímu odstupuje Prodávající od kupní smlouvy a kupní smlouva se tak ruší od počátku. V případě, že Kupující uhradil kupní cenu za zboží, vrátí mu Prodávající peněžní prostředky, které od Kupujícího na základě kupní smlouvy na úhradu ceny zboží přijal, a to stejným způsobem jakým je přijal. V případě Spotřebitele vrátí Spotřebiteli současně náklady na dodání, které Spotřebitel uhradil Prodávajícímu. Nepřevezme-li Kupující zboží v dohodnuté době porušením své povinnosti, pak vzniká Prodávajícímu vůči Kupujícímu nárok na úhradu nákladů na uskladnění a nákladů marného dodání zboží z důvodu nedostatku součinnosti na straně Kupujícího. Výhrada vlastnického práva a přechod nebezpečí škody Kupující nabývá vlastnické právo ke zboží úplným zaplacením kupní ceny a převzetím zboží, přičemž rozhoduje poslední z těchto dvou okamžiků. Nebezpečí škody na zboží přechází na Kupujícího převzetím zboží Kupujícím. Týž následek má, nepřevezme-li Kupující zboží, ač mu s ním Prodávající umožnil nakládat. Kupující zboží prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na zboží a přesvědčí se o jeho vlastnostech a množství. Škoda na zboží, vzniklá po přechodu nebezpečí škody na zboží na Kupujícího, nemá vliv na povinnost Kupujícího zaplatit kupní cenu, ledaže Prodávající škodu způsobil porušením své povinnosti. Odstoupení od kupní smlouvy uzavřené se Spotřebitelem 5.1 Právo Spotřebitele na odstoupení od kupní smlouvy Spotřebitel má v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo odstoupit bez udání důvodů od kupní smlouvy uzavřené v internetovém obchodě prodávajícího (vyjma dále uvedených případů) ve lhůtě čtrnácti dnů, která běží: ode dne převzetí zboží v případě uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem je jedno zboží; ode dne převzetí poslední dodávky zboží, v případě uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem je několik druhů zboží nebo dodání několika částí; ode dne převzetí první dodávky zboží, v případě uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem je pravidelná opakovaná dodávka zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být Prodávajícímu odesláno ve výše uvedené lhůtě. Spotřebitel je oprávněn od kupní smlouvy odstoupit i kdykoliv před dodáním zboží. Pro odstoupení od kupní smlouvy může Spotřebitel využít též vzorový formulář pro odstoupení od kupní smlouvy, který je dostupný zde a Spotřebitel jej obdrží současně s dodávkou zboží. Pro usnadnění komunikace je vhodné v odstoupení uvést datum nákupu či číslo objednávky, bankovní spojení a zvolený způsob vrácení zboží. Odstoupení od kupní smlouvy, nejlépe společně se zbožím: zašle Kupující Spotřebitel Prodávajícímu na adresu sídla Prodávajícího: Bělehradská 55/15, 140 00 Praha 4 - Nusle nebo osobně předá na provozovně Prodávajícího v uvedené 14denní lhůtě. Spotřebitel nemusí uvádět důvod, pro který od kupní smlouvy odstupuje. Ustanovení občanského zákoníku o odstoupení od kupní smlouvy ve lhůtě 14 dnů dle § 1829 odst. 1 občanského zákoníku však nelze chápat jako možnost bezplatného zapůjčení zboží. Odstoupí-li Spotřebitel od kupní smlouvy, pak: Spotřebitel je povinen zaslat nebo předat Prodávajícímu na adrese HIFIpartner, s.r.o., Bělehradská 55/15, 140 00 Praha 4 – Nusle bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů (14) ode dne odstoupení od kupní smlouvy. Spotřebitel vrátí Prodávajícímu zboží, které od něho obdržel, kompletní, tj. včetně veškerého dodaného příslušenství, s kompletní dokumentací, nepoškozené, čisté, ve stavu a hodnotě v jakém zboží převzal, včetně originálního obalu, zboží nesmí jevit známky opotřebení či poškození. Náklady na vrácení zboží nese Spotřebitel. Spotřebitel je povinen zboží zabalit tak, aby při jeho přepravě zpět k Prodávajícímu nedošlo k jeho poškození. Byla-li Spotřebiteli již poskytnuta služba instalace zboží, není z poskytnuté služby Prodávajícímu ničeho povinen s výjimkou ustanovení § 1834 občanského zákoníku, dle kterého uhradí Spotřebitel Prodávajícímu poměnou část ceny za poskytnuté služby do okamžiku odstoupení od kupní smlouvy. Prodávající je povinen vrátit bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů (14) ode dne odstoupení od kupní smlouvy, Kupujícímu peněžní prostředky, které od něho na základě kupní smlouvy přijal (částku odpovídající Kupujícím uhrazené ceně za zboží), a to stejným způsobem, jakým Prodávající platbu od Kupujícího Spotřebitele přijal. Ve stejné lhůtě a stejným způsobem Prodávající vrátí Kupujícímu Spotřebiteli náklady na dodání zboží uhrazené Kupujícím Prodávajícímu s tím, že jestliže Spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který Prodávající nabízí, vrátí Prodávající Kupujícímu Spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží. V případě proplácení dobropisu v hotovosti může Prodávající požadovat předložení identifikačního průkazu (OP nebo cestovní pas) Kupujícího, a to za účelem předcházení vzniku škod a zamezení legalizace výnosů pocházející z trestné činnosti. Bez předložení některého z těchto dokladů může Prodávající odmítnout peněžní prostředky proplatit. Pokud je vrácené zboží částečně poškozeno, může Prodávající uplatnit na Spotřebiteli právo na náhradu škody a započíst svůj nárok na vrácenou kupní cenu a vrátit tak Spotřebiteli takto sníženou kupní cenu dle § 1833 občanského zákoníku. 5.2. Výjimky z práva Spotřebitele na odstoupení od kupní smlouvy Právo na odstoupení od kupní smlouvy Spotřebitel v souladu s ustanovením § 1837 občanského zákoníku nemá zejména v případě smluv o poskytnutí služeb, jestliže byla splněna s předchozím výslovným souhlasem Spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od kupní smlouvy; dále u smluv na dodávku služeb nebo zboží, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli Prodávajícího; u smluv na dodávku zboží upraveného podle přání Spotřebitele nebo pro jeho osobu, u zboží, které bylo nenávratně smíseno s jiným zbožím; u smluv na dodávku zvukových či obrazových nahrávek nebo počítačových programů, porušil-li Spotřebitel jejich původní obal. 6.1. Mimo případů stanovených zákonem je Prodávající oprávněn odstoupit od kupní smlouvy i v případech: zjevné chyby v ceně zboží, a to ve lhůtě 14 dnů ode dne následujícího po dni uzavření kupní smlouvy mezi Kupujícím a Prodávajícím tím, že Prodávající Kupujícímu stornuje objednávku nebo mu dá jiným způsobem najevo, že od kupní smlouvy odstupuje. Pokud Kupující zaplatil alespoň část kupní ceny zboží, bude mu tato částka převedena zpět na jeho bankovní účet nejpozději do 14 dnů ode dne následujícího po dni odstoupení od kupní smlouvy ze strany Prodávajícího, před dodáním zboží, pokud není objektivně schopen z důvodů na straně třetích osob dodat Kupujícímu zboží ve lhůtě přiměřené okolnostem a/nebo pokud vyjde najevo, že Kupující porušil již dříve uzavřenou kupní smlouvu s Prodávajícím, neposkytne –li Kupující dostačenou součinnost při dodání zboží a nepřevezme –li Kupující zboží v dohodnuté době porušením své povinnosti. 7.1. Prodávající odpovídá Spotřebiteli za to, že zboží nemá vady (jakost při převzetí), tudíž že zboží: a) má vlastnosti, sjednané Prodávajícím a Spotřebitelem, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které Prodávající nebo výrobce popsal nebo které Spotřebitel očekával s ohledem na povahu zboží, b) se hodí k účelu, který pro jeho použití Prodávající uvádí nebo ke kterému se zboží tohoto druhu obvykle používá, c) odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, d) je v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a 7.2. Spotřebitel může u Prodávajícího uplatnit právo z vady (reklamovat vadu) nejpozději do dvou let od převzetí zboží. Projeví-li se vada u zboží zakoupeného Spotřebitelem v průběhu šesti měsíců od převzetí zboží, má se za to, že zboží byla vadná již při převzetí. Kupující podnikatel může právo z vady uplatnit u Prodávajícího do jednoho roku od převzetí zboží. 7.4. Právo z vadného plnění Kupujícímu nenáleží, pokud Kupující před převzetím zboží věděl, že zboží má vadu, anebo pokud Kupující vadu sám způsobil. 7.5. Prodávající neodpovídá za vady a Kupující není oprávněn uplatnit práva z vadného plnění ani práva ze záruky za jakost: (i) u zboží prodávaného za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, (ii) na opotřebení zboží způsobené jeho obvyklým užíváním, (iii) u použitého zboží na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou zboží mělo při převzetí Kupujícím nebo (iv) vyplývá-li to z povahy zboží. 7.6. Prodávající neodpovídá za vadu, která vznikla neodbornou montáží nebo jiným neodborným uvedením zboží do provozu, pokud tato montáž nebo uvedení do provozu nebyly sjednány v kupní smlouvě a nebyly provedeny Prodávajícím nebo jinou osobou na odpovědnost Prodávajícího. 7.7. Uplatnění práva z vady (reklamace) Uplatnění práva z vady (reklamace) musí být uplatněna v sídle Prodávajícího. Při uplatnění reklamace Kupující prokazatelným způsobem doloží, kdy a za jakou cenu zboží zakoupil v internetovém obchodě prodávajícího. K vyřízení reklamace Prodávající přijímá zboží v čistém a hygienicky nezávadném stavu odpovídajícím dobrým mravům. O přijetí reklamace vystaví Prodávající Kupujícímu potvrzení. 7.8. Podstatné porušení kupní smlouvy je takové porušení kupní smlouvy, o němž strana porušující kupní smlouvu již při uzavření kupní smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana kupní smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. 7.9. Práva Kupujícího podnikatele z vadného plnění či nároky ze záruky za jakost, byla –li Prodávajícím poskytnuta, se vedle bodů 7.3. až 7.7. těchto obchodních podmínek řídí současně ustanoveními občanského zákoníku o koupě movité věci. 7.10. Vyřízení reklamace Spotřebitele Prodávající rozhodne o reklamaci Spotřebitele ihned, pokud je to možné, ve složitých případech do 3 pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu zboží potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace Spotřebitele včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se Prodávající se Spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. V případě marného uplynutí této lhůty může Spotřebitel od kupní smlouvy odstoupit. 7.11. Je-li vadné plnění podstatným porušením kupní smlouvy, má Spotřebitel právo podle své volby požadovat: (i) bezplatné odstranění vady dodáním nového zboží bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti zboží, může Spotřebitel požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od kupní smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má Spotřebitel právo na bezplatné odstranění vady; (ii) odstranění vady opravou věci; (iii) přiměřenou slevu z kupní ceny; nebo (iv) vrácení kupní ceny na základě odstoupení od kupní smlouvy. 7.12. Je-li vadné plnění nepodstatným porušením kupní smlouvy, má Spotřebitel právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. 7.13. Právo na dodání nového zboží, nebo výměnu součásti má Spotřebitel i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže zboží řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má Spotřebitel i právo od kupní smlouvy odstoupit. 7.14. Neodstoupí-li Spotřebitel od kupní smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nového zboží bez vad, na výměnu jeho součásti nebo na opravu zboží, má právo požadovat i přiměřenou slevu z kupní ceny. Spotřebitel má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu Prodávající nemůže dodat nové zboží bez vad, vyměnit jeho součást nebo zboží opravit, jakož i v případě, že Prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy Spotřebiteli působilo značné obtíže. 7.15. Spotřebitel sdělí Prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže Spotřebitel změnit bez souhlasu Prodávajícího, to neplatí, žádal-li Spotřebitel opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li Prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li Spotřebiteli, že vady neodstraní, může Spotřebitel požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od kupní smlouvy odstoupit. Nezvolí-li si Spotřebitel své právo včas, má práva jako v případě nepodstatného porušení kupní smlouvy. 7.16. U oprávněné reklamace náleží Spotřebiteli náhrada účelně vynaložených nákladů, kterou musí Spotřebitel u Prodávajícího uplatnit nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce po uplynutí lhůty, ve které je třeba vytknout vadu, jinak nebude Prodávajícím přiznána. Za účelem realizace kupní smlouvy bude Prodávající zpracovávat nezbytné osobní údaje Kupujícího (fyzické osoby) v rozsahu a způsobem uvedeným níže. Právní rámec ochrany osobních údajů obsahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „GDPR“). Právním základem pro zpracování osobních údajů je v souladu s článkem 6 odst. 1 písm. b) GDPR plnění kupní smlouvy, jejíž smluvní stranou je Kupující. Správce a subjekt osobních údajů Správcem osobních údajů je Prodávající: Společnost: HIFIpartner, s.r.o. Subjektem osobních údajů je Kupující – fyzická osoba. Kupující bere na vědomí, že pro účely uzavření kupní smlouvy, její následné plnění (zpracování objednávky, zajištění vyskladnění a doručení zboží) a případného řešení práv z vadného plnění (reklamací) Prodávající jako správce zpracuje a uchová v souladu s GDPR osobní údaje Kupujícího v následujícím rozsahu: jméno, příjmení, adresa bydliště, případně doručovací adresa, e-mail a telefonní číslo, dále identifikace, počet a cena zakoupeného zboží. smluvnímu dopravci, a to Česká pošta, s.p., IČO: 47114983, se sídlem Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha 1 a společnosti RMSM Logistika, s.r.o., IČO: 25722174, se sídlem Praha 8, Pobřežní 18/16, PSČ 18600, přičemž údaje budou poskytnuty v následujícím rozsahu: jméno, příjmení, adresa bydliště/doručovací adresa, e-mail, telefonní číslo; společnosti Heureka Shopping s.r.o., IČO: 24725382, se sídlem Karolinská 650/1, 186 00 Praha 8, jako provozovatel portálu Heureka.cz - přičemž údaje budou poskytnuty v následujícím rozsahu: e-mail, za účelem generování a zasílání dotazníků spokojenosti s nákupem v rámci programu Ověřeno zákazníky, do něhož je internetový obchod prodávajícího zapojen. Právním základem pro zpracování je v tomto případě v souladu s článkem 6 odst. 1 písm. f) GDPR oprávněný zájem správce, který spočívá ve zjišťování spokojenosti Kupujícího s nákupem u správce. Zasílání dotazníků se týká všech Kupujících, kteří neodmítli zasílání obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 3 zákona o některých službách informační společnosti (č. 480/2004 Sb.), a je prováděno po každém nákupu na internetovém obchodu prodávajícího. Provozovatel portálu Heureka.cz je oprávněn předanou e-mailovou adresu použít výhradně za účelem vygenerování a zaslání dotazníku spokojenosti ve smyslu Podmínek programu Ověřeno zákazníky dostupných zde: sluzby.heureka.cz/napoveda/podminky-a-dulezite-dokumenty/. Proti zasílání e-mailových dotazníků v rámci programu Ověřeno zákazníky může Kupující kdykoli vyjádřit námitku odmítnutím dalších dotazníků pomocí odkazu v e-mailu s dotazníkem. V případě námitky nebude dotazník Kupujícímu dále zasílán. společnosti VISS, s.r.o., IČO: 36 660 248, se sídlem Slovinec 63, Bratislava 841 07, jako provozovateli portálu www.clickeshop.cz, prostřednictvím kterého je provozován portál internetového obchodu prodávajícího, přičemž údaje budou poskytnuty v rozsahu, ve kterém je Kupující zadá v objednávkovém formuláři v internetovém obchodě prodávajícího: jméno, příjmení, adresa bydliště/doručovací adresa, e-mail, telefonní číslo. Prodávající neprodá ani žádným způsobem nepronajme osobní údaje Kupujícího žádné třetí osobě. Osobní údaje nebudou předávány mimo EU do třetí země nebo mezinárodní organizaci. Osobní údaje budou Prodávajícím jako správcem uloženy po dobu nutnou ke splnění kupní smlouvy (zpracování objednávky, vyskladnění a doručení zboží) a dále po dobu zákonné záruky (24 měsíců od převzetí zboží Spotřebitelem, 12 měsíců od převzetí zboží Kupujícím podnikatelem) či po dobu poskytnuté záruky smluvní. Kupující bere na vědomí, že Prodávají jako správce má dle § 31 zákona o účetnictví (č. 593/1991 Sb.) povinnost uschovat účetní doklady a účetní záznamy (faktury) po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají (to znamená, pokud nakoupíte zboží v průběhu roku 2019, musí být faktura uchována do konce roku 2024). Prodávající jako správce má také povinnost vyplývající z § 47 zákona o správě daní a poplatků (č. 337/1992 Sb.) uchovat fakturu po dobu 3 let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost související s fakturou (to znamená, pokud nakoupíte zboží v průběhu roku 2019, musí být faktura pro účely daňového řízení uchována do konce roku 2022). Faktura obsahuje následující osobní údaje Kupujícího: jméno, příjmení a adresu bydliště / doručovací adresu, dále identifikaci, počet a cenu zakoupeného zboží. Kupující bere rovněž na vědomí, že správce má dle § 35 zákona o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.), povinnost uschovat daňové doklady po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (to znamená, pokud nakoupíte zboží v průběhu roku 2019, musí být faktura uchována do konce roku 2029). Daňový doklad obsahuje následující osobní údaje: jméno, příjmení a adresu bydliště / doručovací adresu, dále identifikaci, počet a cenu zakoupeného zboží. Místo zpracování, povaha a způsob zpracování osobních údajů Prodávající jako správce bude zpracovávat osobní údaje v místě svého sídla/provozovny. Ke zpracování bude docházet neautomatizovaně (manuálně) a automatizovaně (elektronickými prostředky). Zabezpečení zpracování a ochrana osobních údajů Prodávající jako správce provádí vhodná technická a organizační opatření, aby zajistil úroveň odpovídající zabezpečení osobních údajů a minimalizoval riziko náhodného nebo protiprávního zničení, ztráty, změny nebo neoprávněného poskytnutí nebo zpřístupnění či jiného zneužití osobních údajů. na přístup k osobním údajům, které sestává z práva získat od prodávajícího jako správce potvrzení, zda osobní údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány, a pokud je tomu tak, má právo získat přístup k těmto osobním údajům a k informacím vymezeným v článku 15 GDPR; na výmaz („právo být zapomenut“), které spočívá v tom, že správce bez zbytečného odkladu vymaže osobní údaje, které se Kupujícího týkají, jakmile již nebudou potřebné pro účely plnění kupní smlouvy, pokud není dán jiný zákonný důvod pro jejich další zpracování; Prodávající jako správce poskytne Kupujícímu na žádost informace o přijatých opatřeních v každém případě nejpozději do 20 dnů od obdržení žádosti. Poskytování osobních údajů Kupujícím je smluvním požadavkem a z hlediska plnění kupní smlouvy je potřeba osobní údaje poskytnout; v případě neposkytnutí osobních údajů Kupujícím nebude kupní smlouva uzavřena a plnění poskytnuto. Právní vztahy mezi Prodávajícím a Kupujícím a případné spory, které vzniknou na základě kupní smlouvy, budou řešeny výhradně podle práva České republiky a budou řešeny příslušnými soudy České republiky. Případné spory mezi Prodávajícím a Kupujícím lze také řešit mimosoudní cestou. Kupující, který je Spotřebitelem, má podle zákona o ochraně Spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb.) právo na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu z kupní smlouvy. Subjektem, který je v tomto případě oprávněn mimosoudní řešení sporu provádět, je například Česká obchodní inspekce. Bližší informace o mimosoudním řešení sporů jsou dostupné na webových stránkách www.coi.cz. Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu se zahajuje výlučně na návrh Spotřebitele, a to pouze v případě, že se spor nepodařilo s Prodávajícím vyřešit přímo. Spotřebitel má právo zahájit mimosoudní řešení sporu též online prostřednictvím platformy ODR dostupné na webové stránce ec.europa.eu/consumers/odr/. Tento postup není mediací dle zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci, v platném znění ani rozhodčím řízením podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízením a výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění, a jeho využitím není dotčeno oprávnění stran obrátit se se svým nárokem na Českou obchodní inspekci či na soud. Dozor nad dodržováním povinností podle zákona o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb.) vykonává Česká obchodní inspekce (www.coi.cz). Kupující je v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, oprávněn při nákupu elektrozařízení v internetovém obchodě prodávajícího odevzdat bezplatně ke zpětnému odběru použité elektrozařízení pocházející z domácnosti, a to ve stejném počtu kusů a podobného typu a použití jako je elektrozařízení zakoupené Kupujícím v internetovém obchodě prodávajícího. Prodávající je oprávněn prodej zboží v internetovém obchodě prodávajícího kdykoli ukončit; takovým ukončením nejsou dotčena práva a povinnosti smluvních stran z uzavřených kupních smluv. Vyřizování stížností Kupujícího zajišťuje Prodávající prostřednictvím elektronické adresy info@hifipartner.cz. Informaci o vyřízení stížnosti Kupujícího zašle Prodávající na elektronickou adresu Kupujícího. Znění těchto obchodních podmínek může Prodávající jednostranně měnit. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti vzniklá po dobu účinnosti předchozího znění obchodních podmínek. Není-li v těchto obchodních podmínkách stanoveno jinak nebo nebylo-li mezi Kupujícím a Prodávajícím dohodnuto jinak (např. odstoupení Spotřebitele od kupní smlouvy dle bodu 5.1.těchto obchodních podmínek je doručováno osobně nebo dopisem zaslaným prostřednictvím provozovatele poštovních služeb), probíhá korespondence mezi Prodávajícím a Kupujícím elektronickou poštou (e-mailem) s tím, že Kupujícímu je doručováno na e-mailovou adresu uvedenou v objednávce, a Prodávajícímu je doručováno na e-mailovou adresu info@hifipartner.cz. Zpráva je v případě doručování elektronickou poštou považována za doručenou okamžikem přijetí na server příchozí pošty. Ostatní zde neuvedené záležitosti se řídí občanským zákoníkem (č. 89/2012 Sb.), a v případě uzavření kupní smlouvy se Spotřebitelem též zákonem o ochraně Spotřebitele (č. 634/1992 Sb.) a dalšími právními předpisy, ve znění pozdějších právních předpisů. Tyto obchodní podmínky včetně jejich součástí jsou platné a účinné od 25.11.2019 a ruší předchozí znění obchodních podmínek, přičemž jsou k dispozici v sídle a provozovně Prodávajícího nebo elektronicky na www.hifipartner.cz.

https://www.sokol.eu/aktualita/prehled-moznosti-pro-sokolske-jednoty

Přehled možností pro sokolské jednoty a župy jak a kde žádat o finanční podporu Přehled možností pro sokolské jednoty, jak a kde žádat o finanční podporu v rámci vypsaných kompenzačních programů. (výkladový materiál ke dni 20. 4. 2020) https://www.mpsv.cz/antivirus - informace k programu https://antivirus.mpsv.cz/ - žádost, návod jak vyplnit Prostřednictvím programu stát přispívá na vyplacené náhrady mezd, nikoli na vyplacené mzdy. To praxi znamená, že pokud zaměstnanci chodí do práce nebo jsou v režimu „home office“ a obdrží mzdu, nemůže ÚP ČR takové firmě či společnosti příspěvek poskytnout. Příspěvek zároveň nenáleží zaměstnavateli v případě, pokud by čerpal na stejný účel, tj. na tu část náhrady mzdy nebo platu, která byla kryta veřejným příspěvkem, tzn. jinými prostředky poskytovanými ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků, vyšších územních samosprávných celků, Evropských strukturálních a investičních fondů, popř. z jiných programů a projektů EU, ani jiných veřejných zdrojů. Příspěvek zároveň nenáleží zaměstnavateli v případě, že byla zaměstnanci podána výpověď (s výjimkou výpovědi dle § 52 písm. g) a h) zákoníku práce – tj. pro porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů nebo porušení povinnosti dodržovat prvních 14 dní pracovní neschopnosti stanovený režim) nebo je ve výpovědní době. na DPP a DPČ se Program Antivirus nevztahuje Žadatel nesmí být v likvidaci nebo konkurzním řízení. Žadateli nesmí být v období 3 let přede dnem podání žádosti uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. V rámci Programu Antivirus může zaměstnavatel uplatňovat pro překážky na straně zaměstnance pouze náhrady mezd, které jsou vypláceny podle § 192 zákoníku práce. OČR (ošetřovné) mezi tyto překážky na straně zaměstnance nepatří. Obdobně čerpání řádné dovolené není dle zákoníku práce překážkou na straně zaměstnavatele Na konkrétního zaměstnance je možné požadovat za vykazovaný měsíc jen jeden typ příspěvku. Např.: jestliže na provozního zaměstnance žádáte o příspěvek z programu Antivirus, už nemůžete vykázat žádné výdaje na tohoto zaměstnance ve zvýšených nákladech z § 78a zákona o zaměstnanosti. Je nutné doložit přímo doklad o zřízení účtu nebo doklad vystavený peněžním ústavem, ve kterém bude uvedeno, že má zaměstnavatel zřízen účet, jedná se o povinnou přílohu žádosti Maximální výše příspěvku (39 tis. Kč a 29 tis. Kč) se za březen nekrátí, pokud byly finanční prostředky vynaloženy na náhrady mezd včetně odvodů v odpovídající výši. Dne 14. 4. 2020 byl uveřejněn ve Sbírce zákonů zákon č. 161/2020 Sb., na základě, kterého se bezdlužnost k žádosti nedokládá. Neznamená to ovšem, že to zbavuje zaměstnavatele povinnosti plnit své závazky. Režim A zahrnuje tyto překážky v práci: 1. zaměstnanec v karanténě z rozhodnutí orgánu ochrany zdraví nebo lékaře o nařízené karanténě překážka v práci na straně zaměstnance je řešena dle § 192 ZP 2. uzavření či omezení provozu (zejména se jedná o krizová opatření přijatá na základě usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020 Vyhlášení nouzového stavu a mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví. Příkladně se jedná o mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví ze dne 10. 3. 2020, č. j.: MZDR 10666/2020-1/MIN/KAN, a krizová opatření na základě usnesení vlády ze dne 12. 3. 2020 č. 199, usnesení vlády ze dne 12. 3. 2020 č. 201, usnesení vlády ze dne 13. 3. 2020 č. 208, usnesení vlády ze dne 14. 3. 2020 č. 211, usnesení vlády ze dne 15. 3. 2020 č. 215 a přímo navazující). překážka v práci na straně zaměstnavatele je upravena dle § 208 ZP Ze strany státu bude zaměstnavateli poskytnut příspěvek ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů. Maximální výše příspěvku na jednoho zaměstnance je 39 000,- Kč. Režim B zahrnuje tyto překážky v práci: a) nepřítomnost významné části zaměstnanců na pracovišti v důsledku překážek v práci na jejich straně (která vede k úplnému uzavření provozovny z důvodu nařízení karantény či důležité překážky v práci na straně jiného zaměstnance dle § 191 ZP spočívající v péči o dítě do 13 let v důsledku vydání usnesení vlády ze dne 13. 3. 2020 č. 201 a navazujících, u významné části zaměstnanců zaměstnavatele. Významnou částí zaměstnanců zaměstnavatele se rozumí, že alespoň jedna z uvedených překážek v práci je dána u 30 % zaměstnanců zaměstnavatele, nebo jeho provozovně, či jiné organizační části.) překážka na straně zaměstnavatele je řešena dle § 208 ZP b) snížení odbytu (omezení poptávky po službách výrobcích a jiných produktech firmy) v případě vydání vnitřního předpisu nebo dohody s odbory jde o překážku dle § 209 ZP (částečná nezaměstnanost) c) nedostatek vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti zaměstnavatele překážka na straně zaměstnavatele je řešena dle § 207/a) ZP Ze strany státu bude zaměstnavateli poskytnut příspěvek ve výši 60 % vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů. Maximální výše příspěvku na jednoho zaměstnance je 29 000,- Kč. V případě uzavřených sportovišť, kdy zaměstnanci nepracují (tedy např. nehlídají sportoviště – pak jim náleží mzda, nikoliv náhrada mzdy) – je možné žádat o podporu v režimu A u uzavřených sportovišť. V případě snížení množství práce a přijetí rozhodnutí o částečné nezaměstnanosti, popř. pokud by došlo k omezení provozu v důsledku nepřítomnosti významné části zaměstnanců na pracovišti v důsledku překážek v práci na jejich straně je možné žádat o podporu v režimu. Liberační daňové balíčky - Přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 mohou OSVČ podat bez sankcí až do 3. 8. 2020. Pokud OSVČ zároveň k tomuto datu uhradí i doplatek pojistného, bude mu prominuto penále, které by jinak musel platit za opožděnou platbu Odpuštění sociálního a zdravotního pojištění - OSVČ od března do srpna nebudou muset platit předepsané zálohy a v ročním vyúčtování se jim tak sníží celkové pojistné o částku odpovídající minimálním zálohám za půl roku. Tato částka se živnostníkům zcela promine - stát zaplatí za OSVČ minimální zálohy za měsíce březen a srpen v celkové výši 29 376 Kč. Ten, kdo platí větší než minimální zálohu, doplatí tento rozdíl až při vyúčtování v roce 2021. U OSVČ, které už za období března 2020 své zálohy zaplatily, budou tyto platby využity nejdříve na jiné splatné závazky a následně jako předplacená platba na měsíc září. „Ošetřovné" pro OSVČ - tedy dotace ve výši 424,00 Kč za každý den v karanténě/ošetřování člena rodiny (pečují o dítě do 13 let, přičemž spodní věková hranice není určena) nebo se starají o osobu závislou alespoň ve stupni I.). OSVČ bude vyplňovat a posílat k rozhodnutí MPO žádost o dotaci spolu s čestným prohlášením. Pokud bude „ošetřovné“ souviset s péčí o dítě, které chodí do školy, bude třeba přiložit (stejně jako je to u ošetřovného u zaměstnanců, které vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení) také potvrzení o tom, že je škola kvůli pandemii koronaviru uzavřená. Podobně bude třeba v případě péče o hendikepované osoby, doložit potvrzení o uzavření zařízení sociálních služeb. V obou případech není nutný originál, stačí foto (i z mobilního telefonu) či sken. O dotaci se bude žádat za každý kalendářní měsíc. Nárok na ni - při splnění výše uvedených podmínek - začíná 12. března 2020, tedy od okamžiku, kdy musel být v ČR v souvislosti s pandemií koronaviru vyhlášen nouzový stav. OSVČ v žádosti vždy označí dny, za které dotaci požaduje. Podmínky dotační výzvy a související on-line žádost na www.mpo.cz/osetrovneosvc. Program bude realizován po dobu mimořádného opatření při epidemii, které přijala vláda ČR v době nouzového stavu v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru. Bude umožněno čerpat OČR zaměstnancům po celou dobu uzavření škol, školek nebo obdobných zařízení a nárok bude i zpětně. Přímá podpora OSVČ - jde o podpůrné opatření pro OSVČ, díky kterému ti, kteří byli současnou pandemií a souvisejícími opatřeními vlády zasaženi nejvíce, získají přímou podporu ve výši 25 000 Kč (výše kompenzačního bonusu činí 500,00 Kč za každý kalendářní den bonusového období, ve kterém jsou splněny podmínky pro jeho čerpání). Kompenzační bonus se vyplácí za ty kalendářní dny, za které žadatel neobdržel podporu v nezaměstnanosti. Jedná se o OSVČ, která vykonává svou činnost jako hlavní (podle zákona o důchodovém pojištění) nebo OSVČ, která vykonává svou činnost jako vedlejší, pokud: Mimořádný titul se bude vyplácet na základě žádosti doručené Finanční správě, a to až do odvolání nouzového stavu, ale žádost musí být podána nejpozději do 29. června 2020, jinak nárok na bonus zaniká (formuláře https://www.daneelektronicky.cz/cs/aktualni-informace-z-dp/2020/Zadost-Interaktivni-PDF-4687). OSVČ prohlásí, že nemohla podnikatelskou činnost zcela nebo zčásti vykonávat nad míru obvyklou, a to v důsledku ohrožení zdraví souvisejícím s výskytem koronaviru nebo krizových opatření vlády. Na kompenzační bonus v maximální výši 25 tis. Kč dosáhne i člověk, který pracuje na dohodu o práci mimo pracovní poměr s odměnou do 10 000 Kč měsíčně a současně je aktivní OSVČ i na vedlejší činnost. V tomto případě hovoříme o zaměstnání malého rozsahu. Naopak „dohodáři“ s odměnou nad 10 000 Kč měsíčně na kompenzační bonus nedosáhnou, neboť se již fakticky jedná o zaměstnání. Hranice 10 000 Kč měsíčně je dána zákonem o nemocenském pojištění. 5. Návrh zákona o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii v roce 2020 K nároku o některé sociální dávky nebude třeba dočasně dokládat příjmy a náklady na bydlení, zjednoduší se administrativa v kontextu se žádostmi o dávky. Porobnosti: https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/09_04_2020_TZ_Senat_davky_zjednoduseni.pdf/dd0cd997-207e-ae3d-08c0-13224e1d07c5.

http://www.sagit.cz/info/sb01444

VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 10. prosince 2001, kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2002 Základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2002 - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Sbírka zákonůPředpis č. 444/2001 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2001, částka 167, ze dne 31. 12. 2001Stručnou charakteristiku změn najdete v redakční anotaci předpisu 444 VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 10. prosince 2001, kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2002 Ministerstvo financí stanoví podle § 12 odst. 3 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 125/1998 Sb.: § 1 Základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2002 se stanoví v příloze této vyhlášky. § 2 Vyhláška č. 431/2000 Sb., kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2001, se zrušuje. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Ministr: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 444/2001 Sb. Základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2002 Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného Afghánistán USD americký dolar 40,- Albánie EUR euro 30,- Alžírsko USD americký dolar 35,- Andorra EUR euro 40,- Angola USD americký dolar 50,- Anguila USD americký dolar 50,- Antigua a Barbuda USD americký dolar 50,- Argentina USD americký dolar 50,- Arménie USD americký dolar 40,- Aruba USD americký dolar 35,- Austrálie USD americký dolar 40,- Ázerbájdžán USD americký dolar 35,- Bahamy USD americký dolar 50,- Bahrajn USD americký dolar 45,- Bangladéš USD americký dolar 40,- Barbados USD americký dolar 50,- Barma (Myanmar) USD americký dolar 30,- Belgie EUR euro 45,- Belize USD americký dolar 40,- Benin USD americký dolar 40,- Bermudy USD americký dolar 50,- Bělorusko USD americký dolar 45,- Bhútán USD americký dolar 35,- Bolívie USD americký dolar 40,- Bosna a Hercegovina EUR euro 30,- Botswana USD americký dolar 30,- Brazílie USD americký dolar 45,- Brunej USD americký dolar 35,- Bulharsko EUR euro 30,- Burkina Faso USD americký dolar 35,- Burundi USD americký dolar 50,- Curacao USD americký dolar 50,- Čad USD americký dolar 50,- Čína USD americký dolar 50,- Dánsko EUR euro 50,- Dominika USD americký dolar 50,- Dominikánská republika USD americký dolar 50,- Džibuti USD americký dolar 50,- Egypt USD americký dolar 40,- Ekvádor USD americký dolar 40,- Eritrea USD americký dolar 40,- Estonsko EUR euro 45,- Etiopie USD americký dolar 45,- Filipíny USD americký dolar 40,- Finsko EUR euro 45,- Francie EUR euro 45,- Gabon USD americký dolar 50,- Gambie USD americký dolar 35,- Ghana USD americký dolar 40,- Gibraltar EUR euro 40,- Grenada USD americký dolar 50,- Gruzie USD americký dolar 35,- Guadeloupe USD americký dolar 40,- Guatemala USD americký dolar 35,- Guinea USD americký dolar 40,- Guinea-Bissau USD americký dolar 40,- Guyana USD americký dolar 45,- Haiti USD americký dolar 50,- Honduras USD americký dolar 35,- Hongkong USD americký dolar 55,- Chile USD americký dolar 40,- Chorvatsko EUR euro 30,- Indie USD americký dolar 40,- Indonésie USD americký dolar 35,- Irák USD americký dolar 40,- ĺrán USD americký dolar 40,- Irsko EUR euro 45,- Island EUR euro 55,- Itálie EUR euro 45,- Izrael USD americký dolar 50,- Jamajka USD americký dolar 50,- Japonsko USD americký dolar 50,- Jemen USD americký dolar 35,- Jihoafrická republika USD americký dolar 35,- Jordánsko USD americký dolar 40,- Jugoslávie EUR euro 30,- Kajmanské ostrovy USD americký dolar 50,- Kambodža USD americký dolar 35,- Kamerun USD americký dolar 45,- Kanada USD americký dolar 40,- Kapverdy USD americký dolar 30,- Katar USD americký dolar 40,- Kazachstán USD americký dolar 45,- Keňa USD americký dolar 50,- Kolumbie USD americký dolar 45,- Komory USD americký dolar 40,- Konžská republika (Brazzaville) USD americký dolar 50,- Konžská demokratická republika (Kinshasa) USD americký dolar 60,- Korea (Korejská lidově demokratická republika) USD americký dolar 45,- Korea (Korejská republika) USD americký dolar 50,- Kostarika USD americký dolar 40,- Kuba USD americký dolar 45,- Kuvajt USD americký dolar 45,- Kypr USD americký dolar 40,- Kyrgyzstán USD americký dolar 40,- Laos USD americký dolar 30,- Lesotho USD americký dolar 30,- Libanon USD americký dolar 50,- Libérie USD americký dolar 55,- Libye USD americký dolar 60,- Lichtenštejnsko EUR euro 45,- Litva EUR euro 40,- Lotyšsko EUR euro 40,- Lucembursko EUR euro 45,- Macao USD americký dolar 55,- Madagaskar USD americký dolar 40,- Maďarsko EUR euro 30,- Bývalá jugoslávská republika Makedonie EUR euro 30,- Malajsie USD americký dolar 35,- Malawi USD americký dolar 35,- Maledivy USD americký dolar 50,- Mali USD americký dolar 40,- Malta EUR euro 45,- Maroko USD americký dolar 35,- Martinique USD americký dolar 40,- Mauretánie USD americký dolar 35,- Mauricius USD americký dolar 40,- Mexiko USD americký dolar 40,- Moldavsko EUR euro 40,- Monako EUR euro 45,- Mongolsko USD americký dolar 45,- Mozambik USD americký dolar 45,- Namibie USD americký dolar 30,- Německo EUR euro 40,- Nepál USD americký dolar 40,- Niger USD americký dolar 40,- Nigérie USD americký dolar 50,- Nikaragua USD americký dolar 40,- Nizozemí EUR euro 45,- Norsko EUR euro 55,- Nový Zéland USD americký dolar 40,- Omán USD americký dolar 45,- Pákistán USD americký dolar 40,- Panama USD americký dolar 40,- Papua Nová Guinea USD americký dolar 40,- Paraguay USD americký dolar 35,- Peru USD americký dolar 45,- Pobřeží slonoviny USD americký dolar 35,- Polsko EUR euro 30,- Portoriko USD americký dolar 35,- Portugalsko a Azory EUR euro 40,- Rakousko EUR euro 45,- Rovníková Guinea USD americký dolar 40,- Rumunsko EUR euro 30,- Rusko EUR euro 45,- Rwanda USD americký dolar 50,- Řecko EUR euro 40,- Salvador USD americký dolar 40,- San Marino EUR euro 45,- Saúdská Arábie USD americký dolar 45,- Senegal USD americký dolar 35,- Seychely USD americký dolar 50,- Sierra Leone USD americký dolar 40,- Singapur USD americký dolar 45,- Sjednocené arabské emiráty USD americký dolar 45,- Slovensko SKK slovenská koruna 470,- Slovinsko EUR euro 30,- Somálsko USD americký dolar 50,- Spojené státy americké USD americký dolar 50,- Srí Lanka USD americký dolar 40,- Středoafrická republika USD americký dolar 30,- Súdán USD americký dolar 50,- Surinam USD americký dolar 50,- Svatý Kryštof a Nevis USD americký dolar 50,- Svatá Lucie USD americký dolar 40,- Svatý Tomáš a Princův ostrov USD americký dolar 40,- Svazijsko USD americký dolar 35,- Sýrie USD americký dolar 35,- Španělsko EUR euro 40,- Švédsko EUR euro 50,- Švýcarsko EUR euro 50,- Tádžikistán USD americký dolar 35,- Tahiti (a další ostrovy Francouzské Polynésie) USD americký dolar 40,- Tanzánie USD americký dolar 50,- Thajsko USD americký dolar 35,- Tchaj-wan USD americký dolar 50,- Togo USD americký dolar 40,- Trinidad a Tobago USD americký dolar 45,- Tunisko USD americký dolar 40,- Turecko USD americký dolar 40,- Turkmenistán USD americký dolar 40,- Uganda USD americký dolar 50,- Ukrajina EUR euro 45,- Uruguay USD americký dolar 45,- Uzbekistán USD americký dolar 50,- Vatikán EUR euro 45,- Velká Británie EUR euro 55,- Venezuela USD americký dolar 45,- Vietnam USD americký dolar 40,- Zambie USD americký dolar 35,- Zimbabwe USD americký dolar 30,- E-shopPraktikum civilního procesu, 2. část Klára Hamuľáková, Jana Petrov Křiváčková, Renáta Šínová a kolektiv - Nakladatelství Leges, s. r. o.Praktikum civilního procesu je určeno k procvičování aplikace norem civilněprocesního práva na případy z praxe. Druhá část je zpracována k právnímu stavu ke dni 1. 7. 2015. Praktikum je řazeno dle jednotlivých témat, která v druhé části zahrnují tradiční instituty civilního procesu ...Cena: 340 KčKOUPITPředběžná opatření v civilním řízení Vít Hrnčiřík - C. H. BeckPublikace nabízí systematický pohled na předběžná opatření podle OSŘ a ZŘS. Je jedinou českou monografií zpracovávající toto živě diskutované a vysoce prakticky relevantní téma. Řada problémů spojených s předběžnými opatřeními je kontroverzní na společenské i právní úrovni. Zejména v ...Cena: 490 KčKOUPITPřehled judikatury ve věcech zásad soukromého práva, Svazek II. JUDr. Petr Lavický, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s.Druhý svazek přehledu judikatury ve věcech zásad soukromého práva shrnuje judikáty týkající se zásady vše je dovoleno, co není zakázáno, zásady dispozitivnosti soukromoprávní regulace, zásady ochrany slabší ...Cena: 477 KčKOUPIT

https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vyhledavani.html?searchword=mzdy

1. Platy, mzdy, odstupné, renta 2. První kroky při řešení exekuce, ochrana cizího majetku před exekucí, eliminace dalších možných dopadů ... nijak zabránit. Doporučuji Vám proto zaměstnavatele o exekucích informovat. V současné době jsou srážky ze mzdy rámci exekuce poměrně obvyklý jev a pokud bude spokojen s Vaší prací, není důvod, aby s ... 3. Zaplacena exekuce, během toho další dluh Dobrý den, od roku 2013 jsem měl dluh u Vodafone cca 2 000, došlo až k exekuci a srážce ze mzdy, celková částka byla něco kolem 8 tisíc korun, a byla splacena během dvou měsíců, letos (2018) v lednu a ... 4. Exekuce při mzdě a duchodu Dobrý den, pro výši nezabavitelné části příjmu je nerozhodné, zda exekutor vymáhá přednostní či nepřednostní pohledávku. Nezabavitelná část mzdy (důchodu) má sloužit k zajištění základních životních potřeb, ... 5. Zařazení do platové třídy Dobrý den, podívejte se do nařízení vlády č. 184/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém ... 6. Asi exekuce platu ... pohledávky věřitele. Z důvodu probíhajícího trestního řízení doporučuji Vašemu bratrovi podat návrh na zastavení exekuce. Dále je třeba, aby si zbytek mzdy od zaměstnavatele vyzvedával jinak než na svém ... 7. pokračovaní prováděni srážek pro pohledávky Dobrý den, dle ust. § 279 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (1) „Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v ... 8. Maximální doba pro zaslání mé výplaty od insolvenčního správce ? ... částku nad nezabavitelné minimum, které jsem jí poslala na účet. Od května 2018 jsem si našla práci na částečný úvazek s tím, že paní insolvenční správkyně požádala firmu o zasílání celé mé mzdy na její ... 9. Insolvence v manželství a po rozvodu ... ale majetkoprávní vypořádání u soudu ještě neproběhlo. U rozvodu mi soudkyně řekla, že pokud jsme rozvedení, nemůže mi exekutor, podle novely z roku 2015, provádět srážky ze mzdy na úhradu dluhů (bohužel ... 10. Výplata nemocenské při exekuci Dobrý den, srážky ze mzdy se vypočítávají z čisté mzdy (z nemocenské), tj. měly by být v obdobné výši každý měsíc. Bez znalosti skutkových okolností není možno říci, pro čtomu tak není. Doporučuji Vám ... 11. Druh pracovního poměru a nárok na dovolenou ... Vám vzniká automaticky nárok na dovolenou a proplacení svátků, připadá-li na pracovní den, nárok na náhradu mzdy při překážkách v práci či náhradu cestovních výdajů. V dohodě o pracovní činnosti musí být ... 12. Zrušení pracovní pozice ... týmu, což je sice pozice vyšší, ale je hodně pravděpodobné, že mi bude nabídnut plat, který nedosahuje výše mé současné mzdy. Pokud to tak bude nechci tuto pozici přijmout. Mohu v tom případě požadovat ... 13. exekuce a oddlužení Dobrý den, v květnu 2018 na mne a na manželku byla uvalena exekuce ve formě obstavení účtů, srážek ze mzdy a podle exekutora v krajním případě prodejem movitých věcí. Chci se zeptat, zdali je v tomto ... 14. pokračovaní prováděni srážek pro pohledávky Dobrý den, Obdržela jsem na žaměstnance 2 exekuční příkazy přednostní pohledavky (1 exekuční příkaz – datům doručeni exekučního příkazu prvnímu plátce mzdy 21.9.2011, a 2 exekuční příkaz – datům doručeni ... 15. Pracovní cestovní náklady+insolvence Dobrý den, do částek, které se nezapočítávají do základu pro stanovení výše srážky ze mzdy, se nezahrnují částky poskytované zaměstnanci na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, zejména cestovní ... 16. Přehled přednostních a nepřednostních exekucí Dobrý den, to, zda je pohledávka pro účely srážek přednostní či nepřednostní, obvykle uvádí soudní exekutor v doručovaném exekučním příkazu srážkami ze mzdy povinného. V případě, že exekuce je vedena ... 17. Souběžná exekuce na výplatu a účet současně - může to exekutor udělat? Dobrý den, ano, bohužel současná právní úprava toto umožňuje. Exekutor tak de facto legálně zabaví i nezabavitelný zbytek mzdy. V tomto případě lze doporučit nechat si posílat tuto část mzdy složenkou, ... 18. neoprávněná exekuce platu ... Pokud „počkáte“ na srážku ze mzdy či bude-li Váš dluh uhrazen z Vašeho účtu, budete hradit již 100% odměny exekutora. První varianta je tak vždy výhodnější. Co se týče Vašeho dotazu stran vzniku dluhu ... 19. Tehotenstvi v insolvenci ... což již splňujete i nyní. Z peněžité pomoci v mateřství i rodičovského příspěvku lze provádět srážky ze mzdy jako by se jednalo o mzdu. Obvykle však zejména z rodičovského příspěvku srážky prováděny ... 20. Nevyplacená mzda - plnění pojišťovnou za insolvenčního zaměstnavatele ... o vyplacení mzdy." Takže z toho je jasné, že tam nárok je a že jsem si ty čísla nevymyslela sama. Ale stále mi není jasné, zda pojišťovna vyplatí požadovanou částku v plné výši a jak je to vlastně s ... 21. Nevyplacená mzda - plnění pojišťovnou za insolvenčního zaměstnavatele ... práce. Dle ust. § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti platí, že agentura práce musí mít sjednáno pojištění proti úpadku agentur práce, a to ve výši trojnásobku průměrné čisté mzdy všech svých ... 22. Dobry den.Chci se zeptat, kdyz zaplatim 30% z dluhu drive nez za 5let, da se zazadat o odpusteni zbytku dluhu nebo proste musim platit 5let.diky za odpived Trepák Dobrý den, jelikož odstupné je součástí čisté mzdy, bude s ním naloženo jako s každou jinou výplatou. Pokud však ihned po ukončení tohoto pracovního poměru nenastoupíte do nového zaměstnání, insolvenční ... 23. insolvence a oddlužení ... soud v Praze a Krajský soud v Ústí nad Labem). Ohledně neprovádění srážek ze mzdy platí, že po zahájení insolvenčního řízení nelze dle ust. § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního řízení nelze exekuci ... 24. Nevyplacená mzda - plnění pojišťovnou za insolvenčního zaměstnavatele Dobrý den, nikdy jsem se nesetkala s tím, že by měl zaměstnavatel v úpadku uzavřeno pojištění právě pro nemožnost hrazení mzdy zaměstnancům. Neuhrazenou mzdu může kompenzovat Úřad práce. Veškeré ... 25. Vyzivne z insolvence ... Částka ve výši cca 760, - Kč tak bude poukazována na výživné. Pokud však srážka ze mzdy otce Vašich dětí bude nižší než součet odměny insolvenčního správce a běžného výživného na Vaše dvě děti, výživné ... 26. Pořadi pohledávek exekuce ... ze mzdy povinného, když tento typ pohledávky má v rámci 2. třetiny tzv. absolutní přednost. Pokud bude nepřednostní pohledávka uhrazena dříve než kterákoliv z přednostních pohledávek, pak budou přednostní ... 27. Pořadi pohledávek exekuce Dobrý den, dne 25. 03. 2018 jsem obdržela exekuční příkaz (nepřednostní pohledávka) pro našeho zaměstnance. Následně jsem prováděla srážky z první třetiny zbytku čisté mzdy. Dne 24. 04. 2018 nám dorazil ... 28. Nevyplacená mzda - plnění pojišťovnou za insolvenčního zaměstnavatele ... abych si zažádala o vyplacení mzdy. Vyplatí pojišťovna požadovanou částku v plné výši, v jakém časovém horizontu a jak je to vlastně se zákonnými úroky z prodlení? Má zaměstnanec vůbec nějakou šanci že ... 29. Exekuce při mzdě a duchodu Dobrý den, pokud máte více plátců mzdy (důchodu), exekuční příkaz se vztahuje na všechny příjmy. Dle ust. § 298 odst. 1 občanského soudního řádu pak exekutor plátcům mzdy určí jednotlivě, jakou část nezabavitelné ... 30. Hmotná exekuce vs. srážky ze mzdy ... jsou jiné způsoby (srážky ze mzdy, apod.) neúčinné, svůj postup (jeho zákonnost) si musí pak exekutor případně obhájit 3) nemáte povinnost doplatit dluh do 24 hodin, avšak vystavujete se riziku jinému ... 31. Exekuce při mzdě a duchodu Dobrý den, mám exekuce, pobiram invalidní důchod 3. stupně a jsem zaměstnán. Z důchodu je mně sražená částka podle předpisů t. j. jedna třetina po odečtu 6225, -. Ze mzdy mně sráží všechno mimo 6225, -. ... 32. Insolvenční správce a kontrola jeho práce ... den v měsíci a na bankovní účet insolvenčního správce přichází srážky ze mzdy dlužníka (otce) později, tak není schopen výživné odeslat včas zcela legitimně. ... 33. Hmotná exekuce vs. srážky ze mzdy ... době neměla šanci zvládat. Dnes (16.05.2018) jsem v situaci, že mám poslední tři exekuce těsně před splacením - max rok srážek ze mzdy. U všech tří exekucí jsou nařízeny srážky ze mzdy. Exekuce mají ... 34. oprávněné náklady exekuce Dobrý den, usnesením exekutora ze dne 24.4.2018 mi přišlo vyrozummění o přednostní pohledávce - výživné a to exekucí mzdy (invalidní důchod). 1. dlužné výživné od května 2013 do ledna 2014 jsem uhradil ... 35. Zadržení daňového bonusu ... u Vašeho zaměstnavatele tak, aby se stal součástí Vaší měsíční mzdy. Pokud ČSSZ nyní neprovádí u Vašeho aktuálního zaměstnavatele srážky ze mzdy, může to být způsobeno Vaším čistým měsíčním příjmem či ... 36. Zadržení daňového bonusu ... něco si strhla ČSSZ ze mzdy, změnila jsem práci, tam již ČSSZ nestrhávala nic. Mají na toto právo, jde o daňový bonus na děti. Děkuji za radu. ... 37. pokračující daňová exekuce ... dražby, pokud běží daňová exekuce srážkami ze mzdy, anebo je dožadováno mezinárodní pomoci při vymáhání daní. Z výše uvedeného mám za to, že pokud exekuční příkaz srážkami ze mzdy nebyl zrušen, daňový ... 38. pokračující daňová exekuce Dobrý den. Mám daňovou exekuci nařízenou exekučním příkazem na srážku ze mzdy nebo z jiných příjmů ze dne 29.10.2009. Byly provedeny dvě srážky a od února 2010 jsem již neměl žádný příjem. Od roku 2011 ... 39. insolvence mimořádná splátka ... zaměstnaneckém poměru, platil by srážkou ze mzdy. Je možné v takovém to případě zrušit darovací smlouvu, i k vůli věku dárce/otce? obě platby bychom platit nezvládli. ... 40. Exekuce na plat i účet ... zbytku mzdy opět založit nový účet, který Vám již exekutor postihnout nesmí; původní účet Vám však až do konce insolvenčního řízení exekutor neodblokuje. ... 41. Dvě různé exe na duchod Dobrý den, pokud vyjdeme z ust. 279 odst. 1 občanského soudního řádu, dle něhož „Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi ... 42. Exekuce na plat i účet 43. ukončení exekuce při dosažení zletilosti ... I když veškeré dlužné výživné uhradil přímo k rukám exmanželky v 01/2015, vydal exekutor nařízení na exekuci běžného výživného srážkou ze mzdy. Když si přítel zažádal o ukončení exekuce v 04/2015 dodnes ... 44. Výše dluhů je při insolvenci splatná dříve než za 5 let ... kalendáře bude stanovena srážka ze mzdy tak, aby Vám zůstalo nezabavitelné minimum, avšak pokud byste byla schopna splatit své dluhy ze 100 % dříve než za 5 let, můžete žádat insolvenční soud o splátku ... 45. opakovana exekuce již vyhraneho soudu ... na mě exekutor opět podal exekuci na srážky ze mzdy za stejný případ, který jsem vyhrála. Můj dotaz je zda může na mě podat exekuci za to samé a jak se mohu bránit? Měla jsem pocit, že pokud byla jednou ... 46. Exekuce a peníze na deponovaném účtu Dobrý den, strhávají mi peníze ze mzdy a výplata mi chodí na jiný účet. Teď na ten samý účet mám mít poslany přeplatek z daňového přiznání. Daně jsem si dělala sama. Může mi to exekutor strhnout? ... 47. Exekuce na dani Dobrý den chtěla jsem se zeptat když mi exekutor strhává peníze ze mzdy jestli mi strhne přeplatek na dani. Účet na který je uvedený přeplatek na daň je vedený na někoho jiného. Stejně tak na ten účet ... 48. Exekuce na plat i účet ... řádu dopadá na jiné případy. Současná právní úprava nerozlišuje, jaké peněžité plnění je poukazováno na zajištěný účet, bohužel ani to, pokud se jedná o nezabavitelnou část mzdy. Je to nedostatek zákona, ... 49. Výše dluhů je při insolvenci splatná dříve než za 5 let ... okres České Budějovice. Dále, pokud mé dluhy i s úroky dělají částku, která by se při zahájení insolvence splatila dříve než za oněch 5 let, jak budou srážky ze mzdy probíhat? Myslím tím zda bude nižší ... 50. Exekuce po splátkovém kalendáři Dobrý den, soudní exekutor může vymáhat pohledávku na základě exekučních příkazů, např. srážkami ze mzdy. Takový způsob vymáhání je zákonem garantován a povinný nemá oprávnění žádat zrušení zvoleného způsobu ... 51. Exekuce po splátkovém kalendáři Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o radu v oblasti exekuce. Byl mi vydán exekuční příkaz do zaměstnání na srážky ze mzdy. Tuto exekuci jsem platila měsíčně ve splátkovém kalendáři exekutorovi po vzájemné ... vzor trestné činy přestupky definice mzdy služebnost darování zpětvzetí výpověď slovník exekuce pronajímatel výživné dobropis platy dědictví regres otcovství dluhy příkaz pohledávka vymáhání dluhu smlouva odstupné formulář registrované partnerství závěť péče o děti tresty odstupné pokuty vysvětlení vymáhání dluhů bydlení mzda přestavek rozkaz závazek koupě vydědění tiskopis právník věcné břemeno reklamace plat příklad soud nájem alimenty

https://businesscenter.podnikatel.cz/slovnicek/a/

z opaku, opačného (lat.) předpoklad vycházející z opačného závěru na vrub (z italštiny) odstoupení z vysokého úřadu (obvykle hlavy státu) před skončením funkčního období automatizované bankovní operace systém účetnictví a platebního styku České národní banky je zároveň systémem, ve kterém jsou vedeny a spravovány veškeré účty státního rozpočtu. Dále byli uvedeny do provozu: ABO-K Internetové bankovnictví ABO-K Rozpočtové limity V podstatě se jedná o klíčový software České národní banky. forma milosti, kdy je nařízeno, aby se trestní řízení nekonalo (tj. nezahajovalo, nebo aby se v něm nepokračovalo) zastavení soudního řízení udělením milosti, zrušení zákona 1. nepřítomnost; 2. nepřítomnost osoby, která se má něčeho zúčastnit (např. nepřítomnost ve službě); 3. neomluvené zmeškání pracovní doby úplná, neomezená, cena vyjádřená v peněžních jednotkách Protikladem je relativní cena. závazkový vztah, který je vždy neobchodem (tj. řídí se ustanoveními občanského zákoníku) bez ohledu na povahu jeho účastníků (tj. i mezi podnikateli). Až na výjimku směnné smlouvy jsou jím všechny smluvní typy upravené pouze v občanském zákoníku (např. darovací smlouva). Též zkráceněn "neobchod", pojem "relativní neobchod" se nepoužívá. Synonyma: neobchod Absolutní neplatnost (právního úkonu, smlouvy) působí vždy přímo ze zákona, od počátku, a není třeba, aby se jí někdo dovolával. Soud k ní přihlíží i bez návrhu. Protikladem je relativní neplatnost. závazkový vztah, který je vždy považován za obchod (tj. řídí se vždy ustanoveními obchodního zákoníku) bez ohledu a povahu jeho účastníků. ten, kdo splnil určité podmínky dokončení školy, kurzu, vzdělání vedlejší ustanovení pr.jednání, jsou nahodilé, složky právních úkonů (smluv), které se vyskytují nepravidelně. Nahodilou složkou pracovních smluv je například konkurenční doložka. Klientský pracovník. Zaměstnanec banky či jiné finanční instituce odpovědný za jednání s konkrétním klientem. 1. vzniklý, nasčítaný, naběhlý úrok 2. přírůstek úroku 3. nahromaděný úrok 4. úrok k určitému datu 1. odložit ("ke spisům"); 2. uložit případ bez projednání uložit ad acta = pokládat věc za vyřízenou jen pro tento případ; k tomuto účelu prozatímně, dočasně, v mezidobí podle hodnoty, ceny Např. stanovení celní sazby ad valorem znamená její určení procentním podílem z celní hodnoty (ceny), narozdíl od cel kalkulovaných dle fyzického množství převáženého zboží. Daň ad valorem je daň, která se vypočte procentem ze základu daně, který je vyjádřen v peněžních (hodnotových) jednotkách. Adaptce přizpůsobení se jako reakce na vnější tlaky konkurence a prostředí, které nelze vždy předvídat, anebo se o předvídání firma nesnaží. vše se odehrává uvnitř existujícího paradigmatu. je řízení o náhradě škody způsobené trestným činem, které probíhá v souvislosti s trestním řízením vedeným proti pachateli tohoto trestného činu. smlouva, jejíž obsah (případně čas ujednání) není výsledkem jednání, ale je určen jednou ze smluvních stran a druhá strana má pouze možnosti smlouvu zcela přijmout, nebo nepřijmout; jedna ze stran nemá možnost obsah smlouvy ovlivnit Smlouva je obvykle předkládána jako formulář, např. smlouvy s telekomunikačními společnostmi, dodavateli energie, apod. vybavení vším potřebným,připravení k činnosti ; předběžné přezkoumání správnosti před odesláním Administrací investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou ve vztahu k tomuto fondu vždy tyto činnosti: vedení účetnictví, zajišťování právních služeb, compliance, vyřizování stížností a reklamací investorů, oceňování jeho majetku a dluhů, výpočet aktuální hodnoty cenného papíru a zaknihovaného cenného papíru vydávaného tímto fondem, zajišťování plnění povinností vztahujících se k daním, poplatkům nebo jiným obdobným peněžitým plněním, více v § 38 Pramen: § 38 zákona č. 240/2013 Sb. je osoba, která provádí administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu na účet tohoto fondu administrátorem standardního fondu může být pouze jeho obhospodařovatel. investiční fond s právní osobností nesmí provádět administraci jiného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu Pramen: § 40 zákona č. 240/2013 Sb. cizí slovo, nezletilá osoba mladší 18 let

https://firmy.euro.cz/subjekt-nadacni-fond-martina-bubera-25489241

Nadační fond Martina Bubera IČO: 25489241, Praha, výpis z rejstříku (20.10.2019) | Euro.cz Firma Nadační fond Martina Bubera IČO 25489241 Nadační fond Martina Bubera má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík. Nadační fond Martina Bubera (25489241) je Nadační fond. Sídlí na adrese Platnéřská 88/9, Praha 110 00. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 12. 5. 2004 a je stále aktivní. Nadační fond Martina Bubera nemá žádnou provozovnu a nemá žádnou živnost. Jako zdroj dat o Nadační fond Martina Bubera nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Nadační fond Martina Bubera na Justice.cz Výpis dat pro Nadační fond Martina Bubera na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Nadační fond Martina Bubera Aktuální kontaktní údaje Nadační fond Martina Bubera Sídlo Nadační fond Martina Bubera Platnéřská 88/9 , Praha 110 00 25.11.2010 Koněvova 1697/18 , Ústí nad Labem 400 01 12.5.2004 - 25.11.2010 vedení firmy Nadační fond Martina Bubera Statutární orgán Nadační fond Martina Bubera Předseda a místopředseda správní rady nadačního fondu jednají jeho jménem, jsou oprávněni jej zastupovat v právních vztazích a činit jeho jménem právní úkony, a to každý z nich samostatně. Podepisování za nadační fond se děje tak, že k vytištěnému nebo na psanému jménu připojí předseda nebo místopředseda správní rady svůj podpis. 12.5.2004 PaedDr. Martina Richterová Těmínová 16.10.2015 Karel Poláček 16.10.2015 Střekovské nábřeží 1068/25 , Ústí nad Labem 400 03 Jolana Novotná 16.10.2015 Marie Pavlíkové 1895 , Tišnov 666 01 Daniel Rous 16.10.2015 Na Březince 2251/15 , Praha 150 00 Petr Štís 16.10.2015 Mgr. Viola Jedličková 16.10.2015 Lohniského 903/11 , Praha 152 00 Tomáš Sedláček 20.2.2016 Jiří Hubáček 20.2.2016 253 , Tisá 403 36 MUDr. Štefan Vítko CSc. 18.4.2005 - 30.1.2006 Atlasová 1461 , Úvaly 250 82 Paeddr. Martina Richterová Těmínová 12.5.2004 - 29.10.2010 Ing. Helena Cetlová 12.5.2004 - 29.10.2010 Na zámkách 677/8 , Praha 181 00 Karel Poláček 12.5.2004 - 29.10.2010 Jolana Novotná 18.4.2005 - 29.10.2010 SNP 2381/20 , Ústí nad Labem 400 11 Daniel Rous 18.4.2005 - 29.10.2010 Petr Štis 18.4.2005 - 29.10.2010 Emma Černá 18.4.2005 - 29.10.2010 Pařížská 66/13 , Praha 110 00 Marie Spurná 18.4.2005 - 29.10.2010 Braunerova 801/11 , Praha 180 00 Mgr. Luboš Havel 30.1.2006 - 29.10.2010 Ing. Helena Cetlová 29.10.2010 - 25.11.2010 Jolana Novotná 29.10.2010 - 25.11.2010 Mgr. Luboš Havel 29.10.2010 - 25.11.2010 PaedDr. Martina Richterová Těmínová 29.10.2010 - 24.4.2014 Lubomír Krbec 29.10.2010 - 30.5.2014 374 , Tisá 403 36 Emma Černá 29.10.2010 - 8.10.2015 Karel Poláček 29.10.2010 - 16.10.2015 Daniel Rous 29.10.2010 - 16.10.2015 Petr Štis 29.10.2010 - 16.10.2015 Marie Spurná 29.10.2010 - 16.10.2015 Jolana Novotná 25.11.2010 - 16.10.2015 Mgr. Viola Jedličková 25.11.2010 - 16.10.2015 Ing. Pavel Čech 25.11.2010 - 16.10.2015 Rudé armády 102 , Kosoř 252 26 PaedDr. Martina Richterová Těmínová 24.4.2014 - 16.10.2015 Lubomír Krbec 30.5.2014 - 16.10.2015 460 , Tisá 403 36 Emma Černá 8.10.2015 - 16.10.2015 Ing. Pavel Čech 16.10.2015 - 20.2.2016 Lubomír Krbec 16.10.2015 - 17.6.2016 Emma Černá 16.10.2015 - 16.7.2018 Sbírka Listin Nadační fond Martina Bubera N 820/SL 29 ostatní zápis 19. zasedání správní rady Městský soud v Praze 19.9.2015 26.1.2016 7.3.2016 4 N 820/SL 28 účetní závěrka [2012], výroční zpráva [2012] Městský soud v Praze 31.12.2012 21.11.2013 25.11.2013 11 N 820/SL 27 účetní závěrka, zpráva auditora r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 7.7.2011 14.7.2011 9 N 820/SL 26 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze zased.SR Městský soud v Praze 30.1.2009 7.10.2010 29.11.2010 3 N 820/SL 25 podpisové vzory - Lubomír Krbec Městský soud v Praze 29.1.2009 7.10.2010 29.11.2010 1 N 820/SL 24 podpisové vzory - 3x Městský soud v Praze 12.10.2010 25.10.2010 29.11.2010 4 N 820/SL 23 ostatní - zápis ze zasedání SR Městský soud v Praze 21.9.2010 29.10.2010 5.11.2010 3 N 820/SL 22 účetní závěrka, zpráva auditora 2009 Městský soud v Praze 4.5.2010 29.10.2010 5.11.2010 7 N 820/SL 21 výroční zpráva rok 2009 Městský soud v Praze 29.10.2010 5.11.2010 16 N 820/SL 20 výroční zpráva rok 2007 Městský soud v Praze 25.3.2008 5.9.2008 15 N 820/SL 19 výroční zpráva rok 2006 Městský soud v Praze 11.6.2007 2.7.2007 20 N 820/SL 18 výroční zpráva rok 2005 Městský soud v Praze 29.6.2006 5.10.2006 13 N 820/SL 17 stanovy společnosti - statut Městský soud v Praze 8.12.2005 8.2.2006 7 N 820/SL 16 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze zasedání SR Městský soud v Praze 8.12.2005 8.2.2006 2 N 820/SL 15 podpisové vzory - Mgr. Havel Luboš Městský soud v Praze 6.12.2005 8.2.2006 2 N 820/SL 14 výroční zpráva rok 2004 Městský soud v Praze 2.5.2005 19.9.2005 11 N 820/SL 9 podpisové vzory - Emma Černá Městský soud v Praze 5.4.2005 26.4.2005 1 N 820/SL 8 podpisové vzory - Jolana Novotná Městský soud v Praze 29.3.2005 26.4.2005 1 N 820/SL 7 stanovy společnosti - statut Městský soud v Praze 18.5.2004 26.4.2005 7 N 820/SL 6 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze zasedání SR Městský soud v Praze 18.5.2004 26.4.2005 2 N 820/SL 13 podpisové vzory - Daniel Rous Městský soud v Praze 6.4.2005 26.4.2005 1 N 820/SL 12 podpisové vzory - MUDr. Štefan Vítko, CSc. Městský soud v Praze 6.4.2005 26.4.2005 1 N 820/SL 11 podpisové vzory - Petr Štis Městský soud v Praze 5.4.2005 26.4.2005 1 N 820/SL 10 podpisové vzory - Marie Spurná Městský soud v Praze 5.4.2005 26.4.2005 1 N 820/SL 5 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze zased. spr. rady Městský soud v Praze 4.5.2004 19.5.2004 4 N 820/SL 4 podpisové vzory -PaedDr. M.Těmínová Richterová Městský soud v Praze 3.5.2004 19.5.2004 1 N 820/SL 3 podpisové vzory - Karel Poláček Městský soud v Praze 30.4.2004 19.5.2004 2 N 820/SL 2 podpisové vzory - Ing. Helena Cetlová Městský soud v Praze 30.4.2004 19.5.2004 1 N 820/SL 1 zakladatelské dokumenty - nadační listina Městský soud v Praze 30.4.2004 19.5.2004 6 Nadační fond Martina Bubera - 25489241 - Praha

http://urmr.cz/rozhodci-rizeni/judikatura/k-prechodu-prav-a-povinnosti-po-vydani-exekucniho-titulu/

K přechodu práv a povinností po vydání exekučního titulu Téma: K přechodu práv a povinností po vydání exekučního titulu „K přechodu práv a povinností je v exekučním řízení možné přihlédnout jen tehdy, jestliže nastal po vydání titulu (skutečnost, kdy se rozhodnutí stalo formálně vykonatelným, zde není významná). Došlo-li k sukcesi naopak před vydáním vykonávaného rozhodnutí, aniž z ní příslušný orgán v nalézacím řízení vyvodil odpovídající závěry, není možné pochybení v otázce procesního nástupnictví nebo věcné legitimace „napravovat“ až v exekučním řízení.“ Exekuční řízení probíhá na základě exekučního titulu, kterým je např. vykonatelný rozsudek nebo rozhodčí nález. Tento exekuční titul je spjat s kauzou – typicky pohledávkou nebo jiným právem na plnění, které je vetknuto do textu exekučního titulu. Toto právo je možno převádět; dojde-li k přechodu práv (a povinností) ještě před vydáním exekučního titulu, není tuto skutečnost možné namítat v rámci řízení exekučního, které je řízením navazujícím. Prakticky to znamená, že pokud dojde k postoupení pohledávky v rámci řízení o vydání exekučního titulu, je nutné tuto skutečnost vůči původnímu vlastníku namítat ihned, neboť v rámci exekučního řízení nebude připuštěna. Citace ze zdroje: Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3704/2007, ze dne 17. 9. 2009 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné B. L. s.r.o., proti povinné W. T., s.r.o., zastoupené advokátem, pro částku 745.219,40 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 33 Nc 919/2005, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.7.2006, č.j. 25 Co 255/2006-18, takto: Shora označeným rozhodnutím Městský soud potvrdil usnesení z 10. 11. 2005, č. j. 33 Nc 919/2005-3, kterým Obvodní soud nařídil exekuci, jejímž provedením pověřil navrženého soudního exekutora. S odvolací námitkou povinné, že oprávněná svou pohledávku postoupila Č. i. a f. s., s. r. o., které povinná již částečně plnila, se Městský soud vypořádal závěrem, že byla-li smlouva o cessi uzavřena – jak to tvrdí a postupní smlouvou i dokládá samotná povinná – dne 29. 3. 2005, tedy před vydáním vykonávaného titulu (rozsudku Městského soudu v Praze z 31. 3. 2005, č. j. 36 Cm 137/2004-20), mohla být tato skutečnost úspěšně uplatněna pouze v nalézacím řízení. Pokud jde o námitku částečného splnění, ta je relevantní teprve v řízení o částečném zastavení exekuce. V dovolání (zásadní právní význam napadenému rozhodnutí přisuzuje s odůvodněním, že odvolací soud rozhodl v rozporu s hmotným právem) povinná – posuzováno podle obsahu jejího podání – namítá nesprávné právní posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. spatřuje v závěru odvolacího soudu, že návrhu na nařízení exekuce lze vyhovět přesto, že oprávněná nejen ke dni zahájení exekučního řízení (31. 10. 2005), ale již před vydáním exekučního titulu z 31. 3. 2005, a to konkrétně ode dne uzavření postupní smlouvy, tedy od 29. 3. 2005, „nebyla vlastníkem vymáhané pohledávky.“ O cessi se povinná dověděla teprve z dopisu postupníka (ze 6. 6. 2005), k jehož žádosti pak 11. 7. 2005 uznala dluh. Druhá podstatná část dovolací argumentace (viz poslední odstavec třetí strany dovolání na č.l. 23) brojí proti závěru odvolacího soudu, vztahujícímu se k dohodě z 2. 2. 2006 (č.l. 14) o odstoupení oprávněné jako postupitele a Č. i.a f. s., s. r. o., jako postupníka, od smlouvy o cessi, v důsledku čehož měla vymáhanou pohledávku nabýt zpět oprávněná. Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. – jež podle § 238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení § 238a odst. 1 písm. c/ o. s. ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či soudem dovolacím rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatelka – kdy by samotná vada podle § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ /ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních/) jen důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl – je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§ 242 odst. 3 věta první o.s.ř.). Povinná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu sice přednesla, k závěru o splnění této podmínky však hodnocením námitek v dovolání obsažených dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř. předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek, tedy otázek významných pro posouzení, zda jsou splněny všechny zákonem předepsané předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí, uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe. Jak plyne z ustanovení § 261 a následujících o. s. ř., soud při věcném posuzování návrhu na exekuci zkoumá kromě jiného to, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod poř. č. 4). Na procesní bázi jsou účastníci řízení při výkonu rozhodnutí vymezeni ustanovením § 255 odst. 1 o.s.ř. (oprávněným je ten, kdo podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, resp. kdo se v něm jako takový označil, povinným je ten, proti komu oprávněný návrh na nařízení výkonu rozhodnutí směřuje, tj. koho uvedl jako osobu, v jejíchž poměrech má být exekučním titulem uložená povinnost vymožena). Od takto pojaté procesní legitimace je nutno odlišovat věcnou (materiální) aktivní legitimaci oprávněného a věcnou (materiální) pasivní legitimaci povinného. Jejím zdrojem (pramenem) je v první řadě samotné rozhodnutí nebo jiný titul, jehož výkon se navrhuje. Aktivně legitimován je ten (procesně) oprávněný, jemuž svědčí právo z rozhodnutí nebo jiného titulu, a pasivně legitimován ten (procesně) povinný, kterému je tímto rozhodnutím nebo jiným titulem uložena povinnost. Je-li osoba, jíž byla exekučním titulem přisouzena pohledávka – a tak je tomu v souzené věci – totožná s (procesně legitimovaným) oprávněným, nevznikají při posouzení její věcné legitimace pochybnosti; ta totiž vyplývá bezprostředně z exekučního titulu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 26.1.2009, sp. zn. 20 Cdo 1555/2007). V daném případě však dovolatelka – namítá-li, že návrh na nařízení exekuce podala (a že v její prospěch byla exekuce nařízena) osoba, jež „prokazatelně nebyla vlastníkem pohledávky“, z čehož pak dovozuje, že návrh na nařízení exekuce měl být zamítnut – oba zmíněné instituty, tedy procesní legitimaci a legitimaci věcnou (materiální), zaměňuje, případně směšuje. K přechodu práv a povinností je totiž v exekučním řízení možné přihlédnout jen tehdy, jestliže nastal po vydání titulu (skutečnost, kdy se rozhodnutí stalo formálně vykonatelným, zde není významná). Došlo-li k sukcesi naopak před vydáním vykonávaného rozhodnutí, aniž z ní příslušný orgán v nalézacím řízení vyvodil odpovídající závěry, není možné pochybení v otázce procesního nástupnictví nebo věcné legitimace „napravovat“ až v exekučním řízení (viz též Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, s. 1381 zdola). Přípustnost dovolání není způsobilá založit ani námitka částečného splnění vymáhané pohledávky (zaplacením částky 120.000,- Kč /viz čtvrtá strana dovolání na č.l. 24/). I zde je závěr odvolacího soudu, že tato námitka nemůže být relevantní již při nařízení exekuce, ale teprve v řízení o jejím zastavení, v souladu s ustálenou judikaturou (srov. rozhodnutí publikované pod č. 69/65 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR). Totéž, co bylo řečeno v předchozím odstavci, platí i o dovolací argumentaci týkající se dohody oprávněné a postupníka z 2. 2. 2006 o odstoupení od postupní smlouvy; napadené rozhodnutí je totiž primárně založeno na závěru o prokázané aktivní procesní legitimaci oprávněné, jíž svědčí exekuční titul, zatímco argumentace odvolacího soudu, týkající se smlouvy z 2. 2. 2006 (jejíž správnost s ohledem na výše uvedený závěr o aktivní legitimaci oprávněné přezkoumávat nelze) je užita pouze podpůrně (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 8. 12. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1374/96 uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 2 ročník 1998 pod poř. č. 17, jehož závěrů lze použít obdobně. O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v režimu ustanovení hlavy VI exekučního řádu. V Brně dne 17. září 2009

http://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzheyv6nzsfuya

72/1991 Sb. - Beck-online 72/1991 Sb.: 1. 3. 1991 - 31. 12. 1992 72/1991 Sb. znění účinné od 1. 3. 1991 do 31. 12. 1992 kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů V § 1 se slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“. V § 2 odst. 1 písm. a) se vypouštějí slova „za výsledky v socialistickém soutěžení“. § 2 odst. 1 písm. b) zní: všechna peněžní a naturální plnění, která dostávají pracovníci v souvislosti se svým pracovním poměrem, a to i výnosy z cenných papírů, které plátce vydává jen pro své pracovníky (členy) a které jsou nepřevoditelné.“. V § 2 odst. 2 písm. b) se slova „v národních výborech, ve společenských organizacích“ nahrazují slovy „v orgánech obcí, v okresních úřadech, v občanských a jiných sdruženích“. V § 2 odst. 3 se vypouštějí ustanovení pod písmeny b) a d). § 2 odst. 5 a 6 zní: „(5) Naturální požitky se pro účely daně oceňují ve výši ceny s daní z obratu; jde-li o zboží vlastní výroby nebo o výkony poskytované plátcem, použijí se ceny, které plátce uplatňuje u dodávek za ceny s daní z obratu. (6) Poskytuje-li plátce poplatníkovi byt zdarma, zahrnuje se do základu daně částka, která se rovná úhradě za užívání tohoto bytu vypočtené podle zvláštních předpisů. 1) Poskytuje-li plátce poplatníkovi zdarma též otop a osvětlení bytu, oceňuje se pro účely daně otop částkou 60 Kčs měsíčně a osvětlení částkou 10 Kčs měsíčně, a to za každou obytnou místnost (včetně obytné kuchyně). Při společném ubytování více poplatníků se uvedené částky rozdělí poměrnou částí podle počtu ubytovaných osob.“. V § 2 odst. 8 písm. f) se vypouští slovo „jednotnými“. V § 2 odst. 8 písm. g) se slova „mateřský příspěvek“ nahrazují slovy „rodičovský příspěvek“. V § 3 odst. 3 písm. c) se slova „poslanců národních výborů“ nahrazují slovy „členů (poslanců) obecních zastupitelstev“. V § 3 odst. 3 se vypouští ustanovení pod písmenem h). V § 3 odst. 3 písm. n) se částka 5 Kčs nahrazuje částkou 10 Kčs. V § 3 odst. 3 písm. p) se částka 5 Kčs nahrazuje částkou 10 Kčs. § 4 č. 1 zní: „1․ odměny vyplácené plátci svým pracovníkům (členům) za vynálezy, průmyslové vzory a zlepšovací návrhy podle zvláštních předpisů 2) a za návrhy na nové způsoby prevence, diagnostiky a léčení lidí a na nové způsoby prevence, diagnostiky a léčení zvířat a ochrany rostlin proti škůdcům a chorobám, na které se vydalo osvědčení, a to až do výše 20 000 Kčs za každý vynález, vzor nebo návrh;“ V § 4 č. 2 se vypouštějí ustanovení pod písmeny b) a c). V § 4 č. 4 se vypouštějí ustanovení pod písmeny c), k), l), m), u) a v). V § 4 č. 4 písm. f) se vypouští slovo „jednotných“. V § 4 č. 4 písm. r) se na konci za středníkem doplňují tato slova: „u plátců, kteří netvoří fond kulturních a sociálních potřeb podle zvláštních předpisů, nepeněžní plnění poskytované pracovníkům na sociální potřeby za obdobných podmínek (z příjmu nebo ze zisku plátce po zdanění) a příspěvky na stravování poskytované soukromými podnikateli jejich pracovníkům podle zvláštního předpisu. 3)„. V § 5 se vypouštějí odstavce 3 a 5. Dosavadní odstavce 4, 6 a 7 se označují jako odstavce 3, 4 a 5. V § 5 odst. 1 se vypouštějí slova „úkol“ a „objev“. V § 5 odst. 3 se vypouštějí slova „úkoly“ a „objevy“. § 6 odst. 7 zní: „(7) Pracovní příjmy žáků a studujících, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání formou denního studia, se zdaňují, pokud nejde o příjmy z pracovního poměru na dobu neurčitou, funkční požitky ( § 2 odst. 2) nebo o příjmy žáků středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť z praktického vyučování v období odborného rozvoje, paušální sazbou daně ve výši 5 %.“. V § 6 se za odstavec 14 vkládají nové odstavce 15 a 16, které znějí: „(15) Odměny poskytované členům představenstva, členům správní a dozorčí rady, revizní komise (revizorům) a dalších kolektivních orgánů podniků nebo společností, kteří nejsou k podniku nebo společnosti v pracovním poměru, se zdaňují paušální sazbou daně ve výši 20 %. (16) Výnosy z cenných papírů, které plátce vydává jen pro své pracovníky (členy) a které jsou nepřevoditelné, se zdaňují paušální sazbou daně ve výši 25 %.“. V § 7 odst. 1 písm. a) a b) se slova „(vlastní, osvojené, vnuci, děti v péči, která nahrazuje péči rodičů)“ nahrazují slovy „(vlastní, osvojené nebo vnuci a jiné děti v péči, která nahrazuje péči rodičů).“. V § 7 odst. 8 písm. c) se slova „mateřský příspěvek“ nahrazují slovy „rodičovský příspěvek“. V § 7 odst. 10 se slova „(vnuky nebo jiné děti v péči, která nahrazuje péči rodičů)“ nahrazují slovy „(vnuky a jiné děti v péči, která nahrazuje péči rodičů)“. V § 8 odst. 1 č. 2 písm. c) se vypouštějí slova „okresního národního výboru“. V § 8 odst. 6 se na konci doplňuje tato věta: „Přesáhne-li základ daně poplatníka v měsíci hranici 2400 Kčs avšak nepřesáhne 3000 Kčs, poskytne se sleva tím způsobem, že na každou vyživovanou osobu navíc na invaliditu ( § 9 odst. 1 zákona) se od daně vypočtené bez přihlédnutí ke slevě podle § 9 zákona odečte částka 65 Kčs, a to na vyživované osoby navíc na invaliditu, jejichž počet v součtu s ostatními vyživovanými osobami přesahuje jednu vyživovanou osobu a nepřesahuje pět vyživovaných osob.“. V § 11 odst. 7 se slova „závodní výbor základní organizace ROH“ nahrazují slovy „výbor odborové organizace“. V § 12 odst. 3 se vypouští poslední věta. „(5) Přeplatek na dani vrátí poplatníkovi plátce. O vrácený přeplatek daně odvede plátce při nejbližším odvodu daně méně a vyznačí toto vrácení na mzdových listech nebo seznamech je nahrazujících ( § 14 odst. 3) a ve výplatních listinách a jejich rekapitulacích.“. V § 13 odst. 4 se částka 20 Kčs nahrazuje částkou 100 Kčs. V § 13 odst. 6 se částka 10 000 Kčs nahrazuje částkou 50 000 Kčs. § 13 odst. 7 zní: „(7) V odůvodněných případech může povolovat odchylky týkající se místa odvodu daně finanční nebo daňové ředitelství a odchylky týkající se způsobu a doby odvodu daně finanční nebo daňový úřad, a to pokud se tyto odchylky týkají plátcových pokladen v jejich obvodu.“. V § 14 se vypouští odstavec 5. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. V § 14 odst. 5 písm. b) se vypouští slovo „každoročně“. Výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-3152/1977 o osvobození od daně ze mzdy náborových příspěvků poskytovaných pracovníkům zúčastněným na výstavbě plynovodu Orenburg, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 8/1977. Výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-21 551/1977 o zdaňování náborových příspěvků u akce Orenburg, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 24/1977. Výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-9 819/1978 o zdaňování stabilizačních příspěvků poskytovaných pracovníkům vybraných profesí po skončení základní vojenské služby, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 15/1978. Výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-19 045/1978 o zdaňování odměn poskytovaných při příležitosti udělení medaile „Za výstavbu plynovodu SOJUZ“, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 32/1978. Výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-19 044/1978, kterým se od daně ze mzdy osvobozují jednorázové mimořádné odměny vyplácené při příležitosti udělení čestných odznaků národních družstevních svazů, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 32/1978. Výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-20 705/1979 o oceňování hodnoty zdarma poskytovaného bytu pro účely daně ze mzdy, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 30/1979. Výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-672/1980 o zdaňování odměn poskytovaných pracovníkům při vyhodnocení socialistické soutěže, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 6/1980. Výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-13 466/1980, kterým osvobodilo od daně ze mzdy odměny vyplácené sčítacím orgánům za práce při sčítání lidu, domů a bytů, které bude prováděno k 1. 11. 1980, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 32/1980. Výnos federálního ministerstva financí č.j. VI/1-11 543/1982 o zdaňování náborových příspěvků poskytovaných pracovníkům získaným pro dočasnou výpomoc v koncernu Severočeské hnědouhelné doly Most, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 25/1982. Výnos federálního ministerstva financí č.j. V/1-2 146/1984 o zdaňování některých druhů náborových a stabilizačních příspěvků, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 15/1984. Výnos federálního ministerstva financí č.j. V/1-7 399/1986 o zdaňování odměn členů komplexních racionalizačních brigád a odměn za tematické úkoly, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 13/1986. Výnos federálního ministerstva financí č.j. V/1-8 613/1986 o zdaňování odměn poskytovaných pracovníkům při příležitosti ocenění v soutěži zručnosti ZENIT, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 16/1986. Výnos federálního ministerstva financí č.j. V/1-138/1986 o zdaňování odměn poskytovaných pracovníkům při příležitosti oceňování výsledků iniciativy pracujících, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 1/1986. Výnos federálního ministerstva financí č.j. V/1-10 800/1987 o zdaňování odměn poskytovaných při udělení čestného odznaku spotřebního družstva, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 21/1987. Výnos federálního ministerstva financí č.j. II/4-1 263/1989 o zdaňování odměn členů správní nebo dozorčí rady podniku se zahraniční majetkovou účastí, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 9/1989. náborových příspěvků, na které vznikne nárok ze smluv o jejich poskytování uzavřených před 1. lednem 1991, odměn za úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky vyřešené před 1. lednem 1991 a za tematické úkoly vyhlášené před 1. lednem 1991, odměn za využití zlepšovacích návrhů, na které byl vydán zlepšovatelský průkaz. Přehled souvislostí Verze(1) Předpis zrušen (119) Novelizované předpisy (1) Aktuální k datu Historie Editorial Záložky Souvislosti k 72/1991 Sb. bez vazby na § 01.03.1991 - 31.12.1992

http://docplayer.cz/2995941-2-pokud-mate-zajem-se-tohoto-rizeni-zucastnit-podejte-prosim-nabidku-v-trojim-vyhotoveni-v-jednom-z-urednich-jazyku-evropske-unie.html

2. Pokud máte zájem se tohoto řízení zúčastnit, podejte, prosím, nabídku v trojím vyhotovení v jednom z úředních jazyků Evropské unie. - PDF Download "2. Pokud máte zájem se tohoto řízení zúčastnit, podejte, prosím, nabídku v trojím vyhotovení v jednom z úředních jazyků Evropské unie." 1 Ref. Ares(2012) /05/2012 Vážená paní, vážený pane Praha, 3. května 2012 Věc: Výzva k podávám' nabídek do výběrového řízení č. 3/2012-PRA Správa webového portálu sítě Europe Direct v České republice 1. Zasílám Vám zadávací dokumentaci k výše uvedené zakázce. 2. Pokud máte zájem se tohoto řízení zúčastnit, podejte, prosím, nabídku v trojím vyhotovení v jednom z úředních jazyků Evropské unie. 3. Nabídky musejí být podány písemně: a) buď poštou nebo kurýrní službou nejpozději do dne , přičemž rozhoduje datum odeslání zásilky, datum poštovního razítka nebo datum potvrzení o převzetí, a to na následující adresu: Evropská komise Zastoupení ΕΚ v České republice k rukám paní Terezy Sanjuan Jungmannova Praha 1 Česká republika b) nebo osobním podáním na stejné adrese nejpozději dne V tomto případě vydá pracovník Komise, kterému byly dokumenty předány, datované a podepsané potvrzení o přijetí jako doklad o podání nabídky. Podatelna je otevřena od pondělí do pátku od 9:00 do 16:00 hodin. V sobotu, neděli a ve dnech pracovního volna Komise je podatelna zavřena. 4. Nabídky musí být podány ve dvou zalepených obálkách, přičemž vnitřní obálka bude obsahovat kromě názvu útvaru, kterému je určena, v podobě, jak je uvedena ve výzvě k podávání nabídek, poznámku Nabídkové řízení - neotvírat v podatelně". Při použití samolepících obálek je nutné tyto obálky prelepit lepicí páskou, přes kterou se odeshatel podepíše. Vnitřní obálka musí obsahovat jednu zalepenou obálku s finanční nabídkou. Na této obálce musí být jasně vyznačen její obsah ( Finanční nabídka").2 5. Specifikace nabídkového řízení a návrh smlouvy jsou přiloženy k této výzvě k podávání nabídek. Ve specifikaci jsou uvedeny všechny dokumenty, které je nutno přiložit k podávané nabídce, a to včetně dokladů o hospodářské, finanční, technické a odborné způsobilosti. 6. Každá nabídka musí: - být podepsána uchazečem nebo jeho řádně zmocněným zástupcem, - být dokonale čitelná, aby nevznikly sebemenší pochybnosti ohledně termínů a číselných údajů. 7. Podáním nabídky uchazeč přijímá podmínky uvedené v této výzvě k podávání nabídek, ve specifikaci a v návrhu smlouvy a zříká se vlastních obecných či zvláštních podmínek. Podání nabídky uchazeče zavazuje k provedení zakázky, bude-li mu zakázka zadána. 8. Během celého řízení jsou kontakty mezi zadavatelem a uchazeči přípustné pouze výjimečně. Může k nim docházet pouze za následujících podmínek: Než e podávání nabídek uzavřeno: * Zadavatel může na podnět uchazečů poskytnout doplňující informace, jejich účelem je výlučně vysvětlení povahy zakázky. Žádosti o doplňující informace musí být zaslány (pouze písemně) na následující adresu: Evropská komise Zastoupení Ε Κ v České republice k rukám paní Terezy Sanjuan Jungmannova Praha 1 Česká republika nebo em na následující adresu: Vyřízeny budou pouze žádosti o dodatečné informace doručené nejméně tři pracovní dny před uzavřením podávání nabídek (z praktických důvodů). * Komise může ze svého podnětu informovat zájemce o všech chybách, nepřesnostech, opomenutích nebo jakýchkoli věcných nedostatcích v zadávací dokumentaci. * Doplňující a jiné výše uvedené informace budou případně oznámeny ve stejný den všem kandidátům v nabídkovém řízení. Po otevření nabídek * Pokud bude předložená nabídka vyžadovat objasnění nebo bude-li nutné opravit zjevné věcné chyby v nabídce, může zadavatel ze svého podnětu kontaktovat uchazeče, ovšem tento kontakt nemůže vést ke změně podmínek nabídky. V případě vyjednávacího řízení může zadavatel vyjednávat s předkladateli nabídek s cílem přizpůsobit je podmínkám stanoveným ve vyhlášení, zadávací dokumentaci nebo jakémkoli jiném doplňujícím dokumentu,3 tak i s cílem najít hospodářsky nejvýhodnější nabídku. V průběhu vyjednávání je zajištěno rovné zacházení se všemi účastníky. 9. Tato výzva k podávání nabídek Komisi nijak nezavazuje. Komise se zavazuje teprve podpisem smlouvy s úspěšným účastníkem nabídkového řízení. Zadavatel může až do podpisu smlouvy upustit od zakázky nebo zrušit nabídkové řízení, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na jakékoli odškodnění. Takové rozhodnutí by bylo odůvodněno a kandidátům či uchazečům oznámeno. 10. Uchazeči budou informováni o tom, jak byla jejich žádost vyřízena. 11. Jestli vaše nabídka obsahuje subdodávku, doporučuje se, aby smluvní dojednání se subdodavateli zahrnovala zprostředkování jako způsob řešení sporů. 12. Vaše odpověď na výzvu k podávání nabídek bude zaregistrována a osobní údaje budou zpracovány (například jméno, adresa, životopis). Tyto údaje budou zpracovány v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Není-li uvedeno jinak, odpovědi na otázky a vyžádané osobní údaje jsou v souladu se specifikacemi výzvy k podávání nabídek nezbytné pro vyhodnocení nabídky a za tímto účelem je bude zpracovávat pouze subjekt, který odpovídá za zpracování údajů. Na požádání máte přístup ke svým osobním údajům a nepřesné či neúplné údaje můžete opravit. S jakoukoli otázkou týkající se zpracování vašich osobních údajů se můžete obrátit na subjekt, který odpovídá za zpracování údajů. 13. Dovolujeme si Vás informovat, že za účelem zajištění ochrany finančních zájmů Unie mohou být Vaše osobní údaje poskytnuty útvarům pro interní audit. Účetnímu dvoru, komisi pro zjišťování finančních nesrovnalostí či Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Údaje o hospodářských subjektech, které se nacházejí v jedné ze situací uvedených v článcích 93, 94, či. 96 odst. 1 písm. b) a či. 96 odst. 2 písm. a) finančního nařízení, mohou být zahrnuty do centrální databáze a sděleny určeným osobám v Komisí, jiných orgánech, agenturách a subjektech uvedených v či. 95 odst. 1 a 2 finančního nařízení. To se vztahuje i na osoby se zastupujícími, rozhodovacími nebo kontrolními pravomocemi v uvedených hospodářských subjektech. Každý subjekt, který bude zařazen do databáze, má právo být na žádost adresovanou účetnímu Komise informován o vložených údajích, které se ho týkají. S pozdravem LÍA V» - J>5-^,íL^---' i fl Jan Michal Vedoucí Zastoupení4 5 ZADÁVACÍ PODMÍNKY Й? Správa webového portálu sítě Europe Direct y České republice VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ 1. NÁZEV Správa webového portálu sítě Europe Direct v České republice 2. OBSAH Správa a technická podpora pro webový portál na adrese na období Předmět poptávky: 1. HELPDESK A TECHNICKÁ PODPORA Technická podpora v režimu 24/7 B Provoz helpdesku - mail a hotline (pro všechny uživatele - střediska Europe Direct (ED) a Zastoupení EK v ČR (ZEK) и Řízení změnových požadavků a jejich vyhodnocování B Application management včetně řízení přístupů a administrace uživatelských oprávnění Vedení dokumentace a správa statistických nástrojů; reporting o stavu portálu, analýzy návštěvnosti apod. 11 Údržba a záloha dat я Správa, editace a kontrola obsahu webového portálu a spolupráce se všemi středisky ED a ZEK Správa ových schránek Správa uživatelské aplikace domény včetně řízení přístupů a administrace uživatelských práv Pravidelné SEO optimalizace, úpravy html, formátování složitého obsahu, základní grafické práce 2. WEBHOSTING Provoz a kontrola webhostingu Správa a provoz doménových jmen a portálu Europe Direct včetně kontroly expirace B Technická podpora webhostingu6 Správa ových adres pod doménou, technická podpora a dohled Pravidelné zálohování 3. ZMĚNOVÉ PRÁCE Základní programování a úpravy nad rámec technické podpory a helpdesku B Složité úpravy webu: grafiky, rozšíření portálu, změny designu Školení uživatelů Požadavky na kvalitu: Uchazeč doloží alespoň dvě reference dokazující kompletní realizaci webového portálu nebo webové aplikace a její následnou správu a údržbu.» Uchazeč doloží čestné prohlášení, že je oprávněn užívat a poskytovat veškerý programový a zdrojový kód, využitý v současném řešení. Ostatní požadavky: Uchazeč musí být schopen zajistit technické prostředky pro běh portálu v dostatečné kvalitě, aby zajistil požadovanou dostupnost a stabilitu. Uchazeč musí dodat cenovou nabídku v nabídkové finanční tabulce dle jednotkových cen v EUR. Uchazeč musí být schopen zajistit technickou a provozní podporu portálu v režimu 24/7. 3. SMLUVNÍ RÁMEC Výše uvedené služby budou předmětem smlouvy sestavené mezi Zastoupením Evropské komise v České republice a uchazečem, jemuž bude zakázka svěřena. Tato smlouva stanoví právní, finanční, administrativní a technické podmínky, které jsou platné po celou dobu jejího trvání. Návrh Smlouvy je uveden v příloze V. Zadávacích podmínek. Uzavírání subdodavatelských smluv během provádění zakázky je možné pouze s předchozím písemným souhlasem zadavatele. V každém případě nese dodavatel výlučnou odpovědnost za provedení zakázky. Smlouva bude uzavřena na 2 roky s možností prodloužení 2krát vždy na dobu 12 měsíců. Celková doba trvání smlouvy nesmí být delší než 4 roky. Zadávání subdodávek během plnění smlouvy je možné pouze po předchozím písemném souhlasu zadavatele. Dodavatel nese v každém případě nadále plnou odpovědnost za plnění smlouvy. Plnění úkolů nesmí být zahájeno před datem podpisu objednávky/zvláštní smlouvy poslední smluvní stranou. 4. ROZSAH ZAKÁZKY Rámcová smlouva uzavřená mezi zastoupením Evropské komise v České republice a uchazečem, jemuž bude zakázka svěřena, bude podepsána na období 24 měsíců.7 Orientační rozpočet na toto zadávací řízení je maximálně EUR za rok a maximálně EUR za čtyři roky bez DPH. 5. PODÁVÁNÍ NABÍDEK Nabídka uchazeče musí obsahovat: technickou nabídku včetně návrhů popsaných v bodě 6 v souladu s požadavky podle bodu 2; β veškeré doklady vztahující se k výběrovým kritériím uvedeným v bodě 8. Nabídka musí být vypracována v jednom z úředních jazyků Evropské unie. Nabídka musí být podepsaná s uvedením data. Předkládá-li nabídku konsorcium nebo skupina poskytovatelů služeb, musí k ním být přiložen dopis podepsaný všemi členy s uvedením jejich závazku k poskytování služeb nabízených v nabídkovém řízení a s určením úlohy, kvalifikace a zkušeností každého člena skupiny. Minimální doba, po kterou uchazeč garantuje svou nabídku, je 24 měsíců. 6. PLATBA Pokud zvláštní smlouva/objednávka nestanoví jinak, ustanovení týkající se plateb jsou uvedena v návrhu smlouvy v příloze V výzvy k podávání nabídek. Platby jsou provedeny pouze v případě, že dodavatel splnil všechny smluvní závazky do data předložení faktury. Na fakturách předkládaných dodavatelem musí být odděleně uvedeny částky bez DPH a částka DPH. 7. CENA Na ceny, které budou navrženy v nabídce, se vztahují tato ustanovení. Navrhované jednotkové ceny musí být uvedeny ve formuláři přiloženém v příloze IV, který musí být řádně podepsán a datován. Ceny musí být uvedeny v eurech.» Uvedené ceny musí zahrnovat všechny režijní náklady a všechny náklady přímo související s poskytováním služeb včetně sociálního zabezpečení, pojištění zákonné odpovědnosti, všech povinných pojištění atd. Ceny musí být uvedeny bez všech daní, cel a dalších poplatků včetně DPH vzhledem k tomu, že Evropská unie je v souladu s články 3 a 4 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie osvobozena od všech poplatků a daní včetně daně z přidané hodnoty (DPH). Veškeré náklady vynaložené na přípravu a podání nabídky ponese uchazeč a nenahrazují se.8 8. POVINNOSTI DODAVATELE 8.1 Soulad s vnitrostátním právem a s právem Unie Nabídky by měly být v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie. Uchazečům se připomíná, že jejich nabídka musí být v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Unie platnými zejména pro převody podniků, konkrétně se směrnicí 2001/23/ES (Úř. vest. L 82, ) a jejími vnitrostátními prováděcími opatřeními. Uchazeči se upozorňují na příslušná ustanovení o zajištění práv zaměstnanců v případě změny zaměstnavatele z důvodu smluvního převodu podniků. 8.2 Autorská práva, jiná práva duševního vlastnictví a obrazová práva Soulad s autorským právem a obecněji s legislativou týkající se duševního vlastnictví, jakož i s obrazovými právy má pro Evropskou unii zásadní význam. Dodavatel poskytne Evropské unii záruky týkající se vlastnictví nebo pořízení příslušných licencí a povolení týkajících se výše uvedených práv a poskytne zejména záruku, že nedojde k porušení práv třetích stran. Dodavatel poskytne Evropské unii licenci na veškerá práva duševního vlastnictví a jakákoli jiná nehmotná vlastnická práva týkající se výsledků dosažených v rámci plnění této výzvy k podávání nabídek od okamžiku jejich přijetí ze strany Komise. V případě práv existujících před uzavřením smlouvy poskytne dodavatel Evropské unii licenci, která bude Unii opravňovat k využívání výsledků ke všem účelům vymezeným v této výzvě k podávání nabídek a ve smlouvě, a to od okamžiku přijetí ze strany Komise. V případě, že dodavatel nemůže získat práva potřebná k vydání licence nebo udělit Evropské unii sublicenci na tato práva, je o tom povinen neprodleně informovat Komisi před vytvořením výsledků. Dodavatel zprostí Evropskou unii odpovědnosti a poskytne jí odškodnění a pomoc v případě žalob a řízení zahájených třetí stranou proti Unii v důsledku toho, že Evropská unie užívá tato práva duševního vlastnictví včetně již dříve existujících práv vztahujících se k výsledkům získaným při plnění této smlouvy. Veškeré povinnosti dodavatele ohledně tohoto tématu jsou podrobně uvedeny v článcích 1.9 a rámcové smlouvy o poskytování služeb týkající se této výzvy k podávání nabídek. 9. TECHNICKÁ NABÍDKA Uchazeči musejí do své nabídky vložit také technickou nabídku, ve které podrobně uvedou, jakým způsobem budou provádět úkoly, na něž se vztahuje smlouva, v souladu se všemi specifikacemi nabídkové řízení. Technická nabídka musí mít stejnou strukturu jako předmět zakázky (viz bod 2 těchto specifikací). Technická nabídka nesmí obsahovat žádný z dokumentů podle kritérií pro vyloučení nebo výběrových kritérií, ani nesmí odkazovat na otázky již obsažené v kritériích pro vyloučení a výběrových kritériích. 10. KRITÉRIA PRO VYLOUČENÍ9 Uchazeči musejí svým podpisem čestně prohlásit, že se nenacházejí v žádné ze situací zmíněných v článcích 93 a 94 finančního nařízení, které se vztahuje na celkový rozpočet Evropských společenství (nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002), a které jsou uvedeny níže. Z účasti na této výzvě k podávání nabídek jsou vyloučeni uchazeči: a) na které byl vyhlášen konkurs, jsou v likvidaci, jejich podnikání podléhá soudní správě, jsou ve vyrovnacím řízení, pozastavili podnikatelskou činnost, jsou v důsledku podnikatelské činnosti v řízení nebo se na základě vnitrostátních právních a správních předpisů nacházejí v obdobné situaci; b) kteří byli pravomocně odsouzeni pro trestný čin související s jejich podnikáním; c) kteří se dopustili vážného profesního pochybení, které bylo zadavatelem prokazatelně zjištěno; d) kteří nesplnili své povinnosti týkající se placení příspěvku na sociální zabezpečení nebo placení daní a poplatků podle právních předpisů státu, v němž jsou usazeni, nebo podle právních předpisů státu zadavatele nebo státu, ve kterém se má uskutečnit zakázka; e) kteří byli pravomocně odsouzeni za podvod, podplácení, zločinné spolčení nebo za jinou nezákonnou činnost poškozující finanční zájmy Společenství; f) u kterých bylo v souvislosti s jiným řízením při zadávání zakázek nebo řízením o udělení grantů financovaných z rozpočtu Společenství zjištěno vážné porušení smlouvy nedodržením jejich smluvních závazků. V souladu s články 93 až 96 finančního nařízení mohou být uchazečům, kteří předložili nesprávné prohlášení nebo u nichž vyjde najevo, že vážně porušili smluvní podmínky během předchozího zadávacího řízení, uloženy správní nebo finanční sankce. Aby tyto podmínky splnili, musejí uchazeč a jeho partneři prokázat, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v článcích 93 a 94 finančního nařízení. 11. VÝBĚROVÁ KRITÉRIA Uchazeč musí prokázat, že má dostatečné ekonomické, finanční, technické a odborné zdroje, aby mohl provádět úkoly uvedené v bodě 3 těchto specifikací. Předkládá-li nabídku konsorcium nebo skupina poskytovatelů služeb, musí být zjištěna ekonomická a finanční způsobilost na úrovni každého ekonomického subjektu, který je součástí konsorcia nebo skupiny. Technickou a odbornou způsobilost lze zjistit na úrovni konsorcia nebo skupiny nebo na úrovni každého ekonomického subjektu, který je členem konsorcia nebo skupiny. Předkládá-li nabídku uchazeč, který má v úmysl provést část úkolů subdodavatelsky nebo je svěřit jinému ekonomickému subjektu, musí subdodavatel nebo tento ekonomický subjekt prokázat, že splňuje kritéria na ekonomickou, finanční, technickou a odbornou způsobilost. Ekonomický subjekt může případně pro určitou zakázku odkázat na způsobilost jiných subjektů bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tomto případě musí zadavateli prokázat, že má nezbytné prostředky pro provedení zakázky, například předložením závazku těchto subjektů, že mu zpřístupní své zdroje.10 Uchazeči, kteří nejsou registrováni v databázi dodavatelů Evropské komise, musí předložit důkaz o své finanční a odborné způsobilosti tím, že k nabídce přiloží tyto údaje a dokumenty: V případě fyzických a právnických osob: Jméno, adresa, telefonní a faxové číslo, adresa elektronické pošty» Daňové identifikační číslo osoby registrované k DPH Číslo bankovního účtu a název banky a adresa V případě právnických osob je kromě výše uvedených informací nutné doplnit: Právní postavení * Jména a povinnosti vedoucích pracovníků Dále musejí uchazeči přiložit tyto dokumenty:» roční účetní uzávěrky za poslední dokončené účetní období; finanční identifikaci (bankovní údaje) (příloha II) vyplněnou příjemcem a ověřenou bankou (s originály podpisů). Uchazeči musejí rovněž přiložit životopis vedoucího projektu a zaměstnanců, kteří danou práci provedou. 12. KRITÉRIA PRO UDĚLENÍ Kontrakt bude uzavřen se subjektem, který předloží nevýhodnější nabídku dle následujících kritérií: 12.1 Technické hodnocení Technické hodnocení se provede na základě kvalitativních kritérií uvedených níže a bude váženo na základě tohoto bodového hodnocení. β Kritérium Kvalita navrženého konceptu s ohledem na technické zajištění A:» ι\ι kenuin D. Komplexnost a účinnost navrženého technického zajištění Váha jednotlivých kritérií vzhledem k celkovému hodnocení projektu: Kritérium A: Kritérium B: Celkem Nabídky, jejichž technické nabídky získají méně než 70 bodů za kvalitu celkem a 60% minimum pro každé kritérium, budou vyloučeny.11 12.2 Finanční hodnocení Pro finanční nabídku musí uchazeči použít standardní finanční tabulku v příloze IV, která bude vyplněna v papírové podobě a na nosiči CD-ROM (excelový soubor). Jakékoli vynechání nebo změna v původních cenových tabulkách bude mít za následek diskvalifikaci nabídky. Pro hodnocení a porovnání cenových nabídek bude použita referenční cena: součet cen uvedených pro různé služby v tabulkách v příloze IV. Tuto cenu vypočte Komise. Uchazeči by měli vzít na vědomí, že sazebník cen má následující dva cíle: Ш stanovit finanční podmínky provádění jednotlivých smluv a Ш zajistit spravedlivý a nediskriminační základ porovnání finančních nabídek. V důsledku toho nelze tyto sazebníky v žádném případě považovat za závazek ze strany Komise týkající se uzavírání jednotlivých smluv na související služby a množství a nemůže vést ke vzniku jakéhokoli práva nebo legitimního očekávání na straně dodavatele Zadání zakázky Zakázka bude zadána uchazeči, který dosáhne nejvyššího počtu bodů získaných použitím tohoto vzorce: Přílohy: Příloha I: Kontrolní seznam dokumentace k nabídce Příloha II: Formulář pro finanční identifikaci12 Příloha ill: Právní subjekt - Formulář pro soukromou společnost nebo fyzickou osobu Příloha IV: Finanční nabídka Příloha V: Návrh smlouvy13 Příloha i. SPRÁVU WEBOVÉHO PORTÁLU SÍTĚ EUROPE DIRECT V ČESKÉ REPUBLICE EZNAM VYPLŇTE A PRILOŽTE K D O K L A D Ů M U V E D E N Ý M MIZE č. Doklad Počet kopií Vloženo do nabídkové složky? 1. Datovaná a podepsaná nabídka. 1 Údaje o koordinátorovi a projektu. 2. Finančni nabídka - Formulář - Příloha IV 1 3. Vyplněný a podepsaný formulář s nabídkovou celkovou cenou (viz formulář v příloze 1). 4. Formulář finanční identifikace (bankovní údaje), datovaný a podepsaný majitelem účtu a potvrzený bankou (razítko a 1 podpis). Formulář pro každou zemi je k dispozici na internetovém portálu Europa na adrese httd://europa.eu.int/comm/budget/execution/ftiers fr.htm (viz formulář v příloze II). 5. Formulář pro právní subjekt, datovaný a podepsaný, a kopie 1 usnesení, zákona, předpisu, nebo rozhodnutí, kterým se zakládá dotčený subjekt, nebo, pokud předem uvedený dokument není k dispozici, jiný úřední doklad dokládající ustavení subjektu. Formulář je k dispozici na internetovém portálu Europa na adrese fr.htm (viz formulář v příloze III). 6. Uchazeč a jeho partneři musí doložit, že se nenacházejí v žádné 1 ze situací uvedených v článku 93 a článku 94 finančního nařízení. 7. Životopis (CV) vedoucího projektu a zaměstnanců, které budou 1 provádět práce. 8. Reference společnosti 114 Podobné dokumenty Ref. Ares(2012)1266133-25/10/2012 SPECIFIKACE Literární soutěž pro studenty středních škol u příležitosti Evropského roku občanů 2013 VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ 1. NÁZEV Organizace a řízení literární soutěže pro Více Tvorba edukativních filmů o Evropské unii pro žáky základních škol a studenty středních škol Příloha I SPECIFIKACE Tvorba edukativních filmů o Evropské unii pro žáky základních škol a studenty středních škol VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NÁZEV Tvorba edukativních filmů o Evropské unii pro žáky základních škol Více EVROPSKÁ KOMISE. Zastoupení v České republice ZADÁVACÍ PODMÍNKY. Zajištění informační a komunikační kampaně na téma práva občanů EU VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ EVROPSKÁ KOMISE Zastoupení v České republice ZADÁVACÍ PODMÍNKY Zajištění informační a komunikační kampaně na téma práva občanů EU VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ 1. NÁZEV Zajištění informační a komunikační kampaně na Více PŘIHLÁŠKA. 1.1.- Identifikace poskytovatele služeb 1 PŘIHLÁŠKA Vážení, v příloze Vám zasíláme přihlášku [název poskytovatele služeb] v souvislosti s výzvou k vyjádření zájmu ze strany poskytovatelů údajů v oblasti finančních služeb. ODDÍL 1.- IDENTIFIKAČNÍ Více Ref. Ares(2014)2106736-26/06/2014 PŘÍLOHA I K VÝZVĚ K PODÁVÁNÍ NABÍDEK Ref. Ares(2014)2106736-26/06/2014 PŘÍLOHA I K VÝZVĚ K PODÁVÁNÍ NABÍDEK ZADÁVACÍ PODMÍNKY Pronájem skladových prostor zajištění logistických služeb NABÍDKOVÉ ŘÍZENÍ PRA-6/2014 Obsah 1. Název nabídkového Více PŘEDLOŽENÍ ŽÁDOSTI. Multilaterální projekty/ Přenos inovací (TOI) 2013 PŘEDLOŽENÍ ŽÁDOSTI Multilaterální projekty/ Přenos inovací (TOI) 2013 Obecná pravidla (1) předkladatel (žadatel; applicant) nesmí po uplynutí termínu pro podání žádosti o grant provádět v žádosti jakékoliv Více Zajištění diskusních kulatých stolů na komunikační priority Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kanceláře Evropského parlamentu v ČR SPECIFIKACE Zajištění diskusních kulatých stolů na komunikační priority Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kanceláře Evropského parlamentu v ČR VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ. NÁZEV Zajištění diskusních kulatých Více PODMÍNKY PRO PŘEDLOŽENÍ NABÍDKY 3 GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO KOMUNIKACI ŘEDITELSTVÍ B - Informační kancelář v České republice PODMÍNKY PRO PŘEDLOŽENÍ NABÍDKY NABÍDKOVÉ ŘÍZENÍ Výzva k vyjádření zájmu Skladování a distribuce propagačních Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Název veřejné zakázky: POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB ADMINISTRACE ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MALÉHO ROZSAHU Zadavatel Název: Úřad pro ochranu osobních údajů Sídlo: Praha 7, Pplk. Více Komenského náměstí 440/2, 767 01 Kroměříž Příspěvková organizace. reditel@zskomenskeho.cz Základní škola, Kroměříž, Komenského náměstí 440, příspěvková organizace se sídlem Komenského náměstí 440/2, 767 01 Kroměříž jako zadavatel vyhlašuje v souladu s Příručkou pro příjemce Operačního programu Více Realizace topného systému a plynové přípojky v objektu bytu v mateřské škole v České Bříze VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: Realizace topného systému a plynové přípojky v objektu bytu v mateřské škole v České Bříze Lhůta pro podání nabídek: 5.6.2013 Zodpovědná Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) Na padesátém 81 100 82 Praha 10 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) 1. NÁZEV VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Více Výzva k podání nabídek Obec Říčany nám. Osvobození 340 664 82 Říčany Výzva k podání nabídky - veřejná zakázka malého rozsahu Vážení přátelé, Naše č. j.: 853/2011 Vyřizuje: Ing. Jan Studený Tel. č.: 724 303 746 E-mail: starosta@ricanyubrna.cz Více Sběrný systém BRO na území mikroregionu Horní Vltava Boubínsko - kompostéry ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ve smyslu 44 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) Zakázka malého rozsahu (2. kategorie) Veřejná zakázka malého rozsahu (2. kategorie), zadávaná mimo Více Rekonstrukce elektroinstalace objektu mateřské školy v České Bříze. VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: Rekonstrukce elektroinstalace objektu mateřské školy v České Bříze. Lhůta pro podání nabídek: 8.2..2012 Zodpovědná osoba: Ing. Pavel Jirka, Více Výzva k podání nabídek Číslo veřejné zakázky (bude doplněno poskytovatelem dotace) 1 Název programu: Registrační číslo projektu Název projektu: Název veřejné zakázky: Předmět veřejné zakázky (služba/dodávka/stavební práce): Více Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku Administrace a organizace zadávacích řízení ÚMČ Praha 11 Odbor správy majetku P O P T Á V K O V Ý L I S T Výtisk č. 1 Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku Administrace a organizace zadávacích řízení Veřejná zakázka malého rozsahu zadávaná Více OBEC KUNĚJOVICE Kunějovice 28, 330 35 Líšťany ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU OBEC KUNĚJOVICE Kunějovice 28, 330 35 Líšťany ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU Veřejná zakázka malého rozsahu (dále jen veřejná zakázka ) je zadávána dle 6 a 18 odst. 5 zákona č. Více Libinská AGRO, a.s. Klopina 33, PSČ , IČ: zapsaná v OR KS v Ostravě, oddíl B, vložka 1940 Věc: Veřejná zakázka malého rozsahu Snížení emisí NH3 na farmě Šumvald V Klopině dne 29.09.2011 Obchodní společnost Libinská AGRO, a.s., se sídlem, zapsaná u OR KS v Ostravě, oddíl B, vložka 1940, jejímž Více Novém Jičíně VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU. Část A - Dodávka IT Zadavatel: Se sídlem: Zastoupený: IČ: Základní škola a Mateřská škola Nový Jičín, Jubilejní 3, příspěvková organizace Jubilejní 484/3, 741 01 Nový Jičín Mgr. Ladislav Pospěch, ředitel 45214859 VŠEM DODAVATELŮM Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU OBEC NÁVSÍ Návsí 327, 739 92 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU Veřejná zakázka malého rozsahu (dále jen veřejná zakázka ) je zadávána dle 6 a 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o Více Výzva k podání nabídek Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů pro zadávání zakázek z prostředků finanční podpory OP VK, které se vztahují na případy, pokud zadavatel není povinen Více Město Varnsdorf Nám. E. Beneše Varnsdorf. Celoplošné opravy MK technologií lehké penetrace ve Varnsdorfu" Město Varnsdorf Nám. E. Beneše 470 407 47 Varnsdorf vyzývá zájemce o veřejnou zakázku malého rozsahu: Celoplošné opravy MK technologií lehké penetrace ve Varnsdorfu" 1. Veřejný zadavatel Úřední název: Více Výzva k podání nabídek Název veřejné zakázky: Předmět veřejné zakázky (služba/dodávka/stavební práce) : Datum vyhlášení veřejné zakázky: Název/ obchodní firma zadavatele, právní forma: Sídlo zadavatele: Osoba oprávněná jednat Více Zadávací dokumentace dle ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") Kontaktní osoba: Martin Čech Tel.: 267 994 535 Fax: 272 936 597 E-mail: Martin.Cech@sfzp.cz Datum: 05.03.2009 Zadávací dokumentace dle ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění Více Zodpovědná osoba: , do h VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: Lhůta pro podání nabídek: 28.11.2011, do 09.00 h Zodpovědná osoba: +420 377 103 639 tauchen@fnplzen.cz V souladu s ustanovením 12 odst. Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Název zakázky: Zajištění zahraničních jazykových pobytů ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZŠ Hustopeče, Nádražní 4, okres Břeclav, příspěvková organizace, Nádražní 4, 69301 Hustopeče se sídlem Nádražní 4, 693 01 Hustopeče, jako zadavatel vyhlašuje v souladu s Příručkou Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU OBEC ZLATÁ KORUNA ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU Veřejná zakázka malého rozsahu (dále jen veřejná zakázka ) je zadávána dle 6 a 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, Více 2. Základní škola Holešov, Smetanovy sady 625, příspěvková organizace 2. Základní škola Holešov, Smetanovy sady 625, příspěvková organizace se sídlem Smetanovy sady 625, 769 01 Holešov jako zadavatel vyhlašuje v souladu s Příručkou pro příjemce Operačního programu Vzdělávání Více Rekonstrukce kotelny ZŠ Mysločovice VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE na veřejnou zakázku na stavební práce s názvem Rekonstrukce kotelny ZŠ Mysločovice zadávanou jako zakázka malého rozsahu mimo režim zákona č. 137/2006 Více Dodávky železářského materiálu pro vlastní údržbu VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: Dodávky železářského materiálu pro vlastní údržbu Lhůta pro podání nabídek: 4.5.2011 do 9.00 hod. Zodpovědná osoba: +420 377 402 500 rericha@fnplzen.cz Více Výzva k podání nabídek Výzva k podání nabídek Číslo zakázky (bude doplněno MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, dodávka nebo stavební práce): 5343 Pořízení výpočetní techniky dodávka Datum vyhlášení Více Výzva k podání nabídek vč. Zadávací dokumentace k veřejné zakázce malého rozsahu Výzva k podání nabídek vč. Zadávací dokumentace k veřejné zakázce malého rozsahu Název veřejné zakázky Druh veřejné zakázky CPV veřejné zakázky zejména Pořízení kompostérů pro občany obce Libhošť Dodávky Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) ZADÁVACÍ DOKUMENTACE EBB gear box solo endurance test rig 1 ks Projekt: Rozšíření vývojového centra NEJEDNÁ SE O ZAKÁZKU PODLE ZÁKONA Č. 137/2006SB. O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH V Jablonci nad Nisou, dne 8.7.2016.. Více Dodávka licencí Microsoft Select VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: Lhůta pro podání nabídek: 2.6.2011, do 09.00 h Zodpovědná osoba: Ing. Martin Tauchen, MBA +420 377 103 639 tauchen@fnplzen.cz V souladu Více Číslo veřejné zakázky (bude doplněno poskytovatelem dotace) 1 Název programu: Registrační číslo projektu Název projektu: Název veřejné zakázky: Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů pro zadávání zakázek z prostředků finanční podpory OP VK, které se vztahují na případy, pokud zadavatel není povinen Více Tyršova 1832/9, 70200 Ostrava Moravská Ostrava IČ: 27857255 DIČ: Výzva k podání cenových nabídek Pro výběrové řízení v rámci veřejné zakázky malého rozsahu na dodávku a instalaci. Výzva k podání cenových nabídek (dále jen Výzva ) byla zpracována mimo režim zákona č.137/2006 Více Výzva k podání nabídky pro veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce Výzva k podání nabídky pro veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce OPRAVA A REKONSTRUKCE SOCIÁLNÍHO ZAŘÍZENÍ A CHODBY VE ZDRAVOTNÍM STŘEDISKU Zadavatel: Obec Staré Město se sídlem: Staré Město Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY Zadavatel Město Osečná tímto vyzývá k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu Zateplení obvodového pláště Mateřské školy Osečná Zadávací řízení je organizováno formou výzvy Více Výzva k podání nabídky a zadávací dokumentace Výzva k podání nabídky a zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky zadávanou mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen zákon ) a dle Více 4. Kontaktní osoba: Kontaktní osoba: Jan Ondryáš telefon: VÝZVA k podání nabídky zájemcům o veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem Výběrové řízení na dodavatele stavebních prací : Víceúčelové sportovní hřiště Horní Lipová 1. Název veřejné zakázky: Výběrové Více Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu CZ.1.07/3.1.00/50.0023 Název projektu: Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů pro zadávání zakázek z prostředků finanční podpory OP VK, které se vztahují na případy, pokud zadavatel není povinen Více STATUTÁRNÍ MĚSTO HAVÍŘOV Magistrát města Havířova, Svornosti 86/2, Havířov-Město STATUTÁRNÍ MĚSTO HAVÍŘOV Magistrát města Havířova, Svornosti 86/2, 736 01 Havířov-Město VÁŠ DOPIS Č.j: ZE DNE: NAŠE Č. j.: NAŠE Sp. zn.: POČET LISTŮ DOPISU: VYŘIZUJE: Zdeněk Konečný TEL: 596 803 322 FAX: Více Zadávací řízení na podání nabídky na výběrové řízení s názvem MANAGEMENT PROJEKTU RESTAUROVÁNÍ 1. STAVBY V ČR POSTAVENÉ HETZEROVOU KONSTRUKCÍ POŘADOVÉ ČÍSLO ÚKONU: 3 Zadávací řízení na podání nabídky na výběrové řízení s názvem MANAGEMENT PROJEKTU RESTAUROVÁNÍ 1. STAVBY V ČR POSTAVENÉ HETZEROVOU KONSTRUKCÍ Výzva k podání nabídky zadávanou podle Více INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA, SOKOLNICE 496 příspěvková organizace 664 52 Sokolnice INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA, SOKOLNICE 496 příspěvková organizace 664 52 Sokolnice V Ý B Ě R O V É Ř Í Z E N Í Zadávací dokumentace Název zakázky: Nákup devítimístného vozidla ISŠ Sokolnice Zadavatel: Zadavatelem Více Léčebna dlouhodobě nemocných Rybitví Činžovních domů , Rybitví IČ: VÝZVA VÝZVA k předložení nabídky včetně zadávací dokumentace dle ust. 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ ) Zadavatel - tímto vyzývá k podání nabídky na veřejnou zakázku malého Více Zadávací dokumentace Specifikace k výzvě k podání nabídek Zadávací dokumentace Specifikace k výzvě k podání nabídek Název zakázky: Zajištění dopravy, ubytování a stravovaní Předmět zakázky: Zajištění dopravy, ubytování a stravování dvou skupin pedagogických pracovníků Více SŠ, ZŠ A MŠ pro ZP, Brno, Kamenomlýnská 2, Rekonstrukce sociálních zařízení v objektu B2 Věc: Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce: Na základě Směrnice upravující zadávání veřejných zakázek malého rozsahu č.j.: 2371/2009-14 s účinností od 23. 8. 2009, Více Město Verneřice. Mírové náměstí 138, podává výzvu k podání nabídky Město Verneřice Mírové náměstí 138, 407 25 podává výzvu k podání nabídky Název akce : Zajištění zimní údržby místních komunikací v zimním období 2012-2013 1.Podmínky zadání zakázky 1.1. Vymezení předmětu Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU Zadavatel: Se sídlem: Zastoupený: IČ: Město Slušovice nám. Svobody 25, 763 15 Slušovice Ing. Petr Hradecký, starosta 00284475 všem dodavatelům IČ:, DIČ: Ve Slušovicích dne.. 31 7 2013 VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY Více STATUTÁRNÍ MĚSTO HAVÍŘOV Magistrát města Havířova, Svornosti 86/2, Havířov-Město STATUTÁRNÍ MĚSTO HAVÍŘOV Magistrát města Havířova, Svornosti 86/2, 736 01 Havířov-Město VÁŠ DOPIS Č.j: ZE DNE: NAŠE Č. j.: MMH/81568 /2016 NAŠE Sp. zn.: OSRM/13043/Krj/2016 POČET LISTŮ DOPISU: 5 VYŘIZUJE: Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. 1) Identifikace zadavatele 1) Identifikace zadavatele Firma: Dura Automotive Systems CZ s.r.o., Sídlo: Průmyslový park 300, Kopřivnice 742 21 IČ: 26031531 / DIČ: CZ26031531 Osoba zastupující zadavatele: Ing. Tomáš Hurta E-mail: Více VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ CENOVÉ NABÍDKY. pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu na služby VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ CENOVÉ NABÍDKY pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu na služby Název veřejné zakázky: Územní plán Velká Polom Preambule Obec Velká Polom na návrhovou část územního plánu (etapa 2) Více CZ.1.07/3.1.00/50.0025 Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů pro zadávání zakázek z prostředků finanční podpory OP VK, které se vztahují na případy, pokud zadavatel není povinen Více Postupy pro žadatele Fond na přípravu projektů. Program švýcarsko české spolupráce Postupy pro žadatele Fond na přípravu projektů Program švýcarsko české spolupráce Platné od 15.2. 2010 SEZNAM ZKRATEK CFCU Centrální finanční a kontraktační jednotka (SO 902 MF) CZP Centrum pro zahraniční Více CZ.1.07/1.1.00/56.2091 Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů pro zadávání zakázek z prostředků finanční podpory OP VK, které se vztahují na případy, pokud zadavatel není povinen Více VÝZVA K PODÁNÍ CENOVÝCH NABÍDEK. "Revitalizace centra obce Střítež" VÝZVA K PODÁNÍ CENOVÝCH NABÍDEK pro ostatní zakázku malého rozsahu na stavební práce v rámci projektu CZ.1.10/4.1.00/03.00600 "Revitalizace centra obce Střítež" Výzva k podání cenových nabídek byla zpracována Více Výzva k podání cenových nabídek na Veřejnou zakázku malého rozsahu Výzva k podání cenových nabídek na Veřejnou zakázku malého rozsahu v souladu s 31 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek a Směrnicí Města Brandýs n. L. - Stará Boleslav č. 1/2017 Název zakázky: Více Výzva k podání nabídky. DinoPark Ostrava 3D film Výzva k podání nabídky dle Metodického pokynu pro zadávání veřejných zakázek v rámci Regionálního operačního programu NUTS 2 Moravskoslezsko 2007-2013 Název zakázky DinoPark Ostrava 3D film Zadavatel WEST Více NÁZEV PROJEKTU Zvýšení konkurenceschopnosti PNsP Roudnice n. L. s.r.o. zvýšením odbornosti zdravotnického a nezdravotnického personálu ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO VÝBĚR DODAVATELE PRO IMPLEMENTACI ISO 14001:2004, ISO 18001:1999, NÁRODNÍCH AKREDITAČNÍCH STANDARDŮ A PROVEDENÍ INTERNÍCH AUDITŮ NÁZEV PROJEKTU Zvýšení konkurenceschopnosti PNsP Více Město Hlinsko Poděbradovo náměstí 1, 539 23 Hlinsko Město Hlinsko Poděbradovo náměstí 1, 539 23 Hlinsko Adresa pracoviště: Poděbradovo náměstí 1, Hlinsko, vchod B Č.j.: HL16263/2014/OIMM Spis. znak skart. znak/lhůta: 91.1-V/5 nebo V/10 Vyřizuje: Petr Klinecký Více Masarykovo nám. 1, Nový Bydžov. Datum Oprávněná úřední osoba Telefon Ondřej Neuman Město Nový Bydžov Masarykovo náměstí 1, 504 01 Nový Bydžov ID schránky v ISDS: 2umb8hk VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: ČÍSLO JEDNACÍ: Datum Oprávněná úřední osoba E-mail Telefon Ondřej Neuman neuman@novybydzov.cz Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce malého rozsahu zadávané mimo režim zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, s dodržením zásad transparentnosti, rovného zacházení a Více Uchazeč je povinen předložit nabídku v následujícím členění do samostatných příloh takto: Výzva k podání nabídky veřejné zakázky malého rozsahu dle 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ ) na zajištění dodávky osobního vozidla 1. Více Poptávka České národní banky na výběr dodavatele veřejné zakázky Pronájem stolů pro Kongresové centrum ČNB II NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 Praha 1 V Praze dne 14. března 2012 Poptávka České národní banky na výběr dodavatele veřejné zakázky Pronájem stolů pro Kongresové centrum ČNB II Česká národní banka (dále jen ČNB Více VR 117 Dodávka licencí softwaru pro dopravní modelování pro Dopravní VaV centrum VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Sídlo: Líšeňská 2657/33a, 636 00 Brno - Líšeň vyhlašuje podlimitní veřejnou zakázku na dodávky zadanou ve zjednodušeném Více Výzva k podání nabídky k veřejné zakázce malého rozsahu. Dodávka elektrického paletového vozíku ručně vedeného. Výzva k podání nabídky k veřejné zakázce malého rozsahu zadávané dle 18 odst. 5 dle zákona Č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Název veřejné zakázky malého rozsahu: Dodávka Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Číslo veřejné zakázky (bude doplněno poskytovatelem dotace) 1 Název programu: Registrační číslo projektu Název projektu: Název veřejné zakázky: Předmět veřejné zakázky (služba/dodávka/stavební práce): Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č.j.: MKU / 1263 / 2016 Název veřejné zakázky: Druh výběrového řízení: Oprava místní komunikace v Rudce u Kunštátu Zakázka malého rozsahu Více OZNÁMENÍ VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY OZNÁMENÍ VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY Zadávání zakázek mimo režim zákona č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek, zakázka malého rozsahu Otevřená výzva 1. Zadavatel: Maso Třebovle s.r.o. Více Výzva k podání nabídky a prokázání kvalifikace (Oznámení o zahájení zadávacího řízení) Výzva k podání nabídky v souladu s 38 a 12 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění Zadavatel: Obec České Meziříčí zastoupený panem Josefem Panenkou Boženy Němcové 61 517 Více MĚSTO ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU MĚSTO ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU Zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku na služby ÚVĚR NA SPOLUFINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍCH AKCÍ V ROCE 2005 SOUTĚŽ č. 1/2005 Název zadavatele: Město Ždírec nad Doubravou IČ zadavatele: Více Výzva k podání nabídek Výzva k podání nabídek Číslo zakázky: Název programu: Různé operační programy Registrační číslo Různá registrační čísla projektu: Název projektu a Různé názvy projektů registrační číslo: Název zakázky: Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU Projektová dokumentace Oprava zařízení na ohřev teplé vody vč. řídícího systému na kotelně polikliniky Bučovice Identifikace Více Výzva k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu. Zodpovědná osoba: 24.6.2011 do 9.00 hod. VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: Lhůta pro podání nabídek: 24.6.2011 do 9.00 hod. Zodpovědná osoba: Ing. František Řeřicha +420 377 402 500 rericha@fnplzen.cz V souladu Více Zadávací dokumentace Zadávací dokumentace k zakázce malého rozsahu spolufinancované ze zdrojů EU, nespadající pod aplikace zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007-2013, čl. 13 a 14 s názvem: Více STATUTÁRNÍ MĚSTO HAVÍŘOV Magistrát města Havířova, Svornosti 86/2, Havířov-Město STATUTÁRNÍ MĚSTO HAVÍŘOV Magistrát města Havířova, Svornosti 86/2, 736 01 Havířov-Město VÁŠ DOPIS Č.j: ZE DNE: NAŠE Č. j.: MMH/ 67275/2016 NAŠE Sp. zn.: POČET LISTŮ DOPISU: 5 VYŘIZUJE: Bc. Hana Walachová Více Ostraha majetku v areálu Lázně Kyselka MĚSTO BÍLINA Břežánská 50/4, PSČ 418 31 vyzývá k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu zadávané ve smyslu směrnice č.04/2007 Pravidla pro přípravu a zadávání veřejných zakázek malého Více Město Hlinsko Poděbradovo náměstí 1, 539 23 Hlinsko Město Hlinsko Poděbradovo náměstí 1, 539 23 Hlinsko Adresa pracoviště: Poděbradovo náměstí 1, Hlinsko, vchod B Č.j.: HL13255/2015/OIMM Spis. znak skart. znak/lhůta: 91.1-V/5 Vyřizuje: Petr Klinecký Tel.: Více Obec Radimovice. VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen zákon ) Obec Radimovice VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen zákon ) v rámci veřejné zakázky malého rozsahu PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE REKONSTRUKCE KOMUNIKACE Více Organizační podpora při zadávání veřejných zakázek Kontaktní osoba: Michaela Machálková Tel.: 267 994 323 Fax: 272 936 386 E-mail: michaela.machlakova@sfzp.cz Název veřejné zakázky: Organizační podpora při zadávání veřejných zakázek Zadávací dokumentace Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY M ě s t o Z l i v Váš dopis zn./ze dne: Číslo jednací: 1277/14 Spisová značka: Vyřizuje: Ing. Koudelka Jan Tel.: 387 001 193 E-mail: starosta@zliv.cz Datum: 28.07.2014 dle rozdělovníku VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY Více Zadávací dokumentace Zadávací dokumentace Název projektu: Název zakázky: Předmět zakázky: Obnova místních komunikací v obci Milešov Obnova místních komunikací v obci Milešov Stavební práce 1) Identifikace zadavatele Název Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU NA SLUŽBY VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU NA SLUŽBY ve smyslu ustanovení 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), zadávanou Více Rekonstrukce podlahy ve sportovní hale Tovární 68, Rychnov u Jablonce n.n. Město Šumperk Městský úřad Šumperk nám. Míru 1, 787 01 Šumperk Naše čj.: MUSP 37398/2015 Naše sp. zn.: 37398/2015 MJP/LESA *MUSPX01HFY5O* Výzva k podání nabídky Předmět poptávky: Provedení celkového forenzního Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY VE ZJEDNODUŠENÉM PODLIMITNÍM ŘÍZENÍ VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY VE ZJEDNODUŠENÉM PODLIMITNÍM ŘÍZENÍ ve smyslu 38 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění, dále jen zákon Městská část Praha 13 Zastoupená: Ing. Davidem Vodrážkou Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE na veřejnou zakázku na stavební práce s názvem Bezbariérové chodníky Mysločovice úsek č.1, úsek č.2 a úsek č.5, etapa č.5 zadávanou jako zakázka Více Ostravská univerzita v Ostravě. výzvu k podání nabídky. Dvořákova 7, 701 03 Ostrava vyhlašuje Akademie výtvarných umění v Praze VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MALÉHO ROZSAHU Dodávka techniky audiovizuální digitalizace pro AVU v Praze" realizovaná MIMO REŽIM ZÁKONA IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZADAVATELE Více Výzva k podání nabídek vč. Zadávací dokumentace k veřejné zakázce malého rozsahu Výzva k podání nabídek vč. Zadávací dokumentace k veřejné zakázce malého rozsahu Název veřejné zakázky Druh veřejné zakázky CPV veřejné zakázky zejména Pořízení drtiče se štěpkovačem Dodávky 42990000-2 Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VÝBĚROVÉMU ŘÍZENÍ NA VÝSTAVBU VÝROBNÍ HALY A ADMINISTRATIVNÍ BUDOVY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VÝBĚROVÉMU ŘÍZENÍ NA VÝSTAVBU VÝROBNÍ HALY A ADMINISTRATIVNÍ BUDOVY 1) Identifikace zadavatele Název zadavatele: Antonín Vraňan Sídlo: Hlavní 184, 696 17 Dolní Bojanovice IČ: 69026013 Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://kraken.slv.cz/10Ads140/2017

10Ads140/2017 10 Ads 140/2017-49 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy Zdeòka Kühna a soudkyò Daniely Zemanové a Michaely Bejèkové v právní vìci ¾alobkynì: Mgr. S. F., zast. JUDr. Stanislavem Kadeèkou, Ph.D., advokátem se sídlem Teplého 2786, Pardubice, proti ¾alovanému: Ministerstvo práce a sociálních vìcí, se sídlem Na Poøíèním právu 1, Praha 2, o ¾alobì proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 5. 1. 2016, èj. MPSV-2016/1183-919, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-poboèky v Pardubicích ze dne 26. 4. 2017, èj. 52 Ad 3/2016-57, III. Ustanovenému zástupci ¾alobkynì JUDr. Stanislavu Kadeèkovi, Ph.D., advokátovi, s e p ø i z n á v á odmìna a náhrada hotových výdajù ve vý¹i 1 573 Kè, která bude proplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do 30 dnù od právní moci tohoto rozhodnutí. [1] ®alobkynì pobírala dávku pomoci v hmotné nouzi-doplatek na bydlení. Dne 10. 8. 2015 ji Úøad práce Èeské republiky, krajská poboèka v Pardubicích (dále jen úøad práce ), vyzval, aby do osmi dnù od doruèení této výzvy dolo¾ila potvrzení o zaplacení nájmu za mìsíce èervenec, srpen a záøí 2015 a pouèil ji o následcích nevyhovìní této výzvì. ®alobkynì si tuto výzvu pøevzala dne 18. 8. 2015, ve stanovené lhùtì na ni v¹ak nereagovala. Úøad práce následnì ¾alobkyni rozhodnutím ze dne 7. 9. 2015 doplatek na bydlení odòal, a to ode dne 1. 8. 2015. [2] Proti tomuto rozhodnutí se ¾alobkynì dne 10. 9. 2015 odvolala. K odvolání pøilo¾ila také po¾adované potvrzení o zaplacení nájmu za mìsíce èervenec, srpen a záøí 2015. ®alovaný následnì rozhodnutí úøadu práce ze dne 7. 9. 2015 zru¹il, a to proto, ¾e odnìtí doplatku na bydlení úøad práce øádnì neodùvodnil. Rozhodnutím ze dne 6. 11. 2015 úøad práce opìtovnì rozhodl o odnìtí doplatku na bydlení. V odùvodnìní rozhodnutí vysvìtlil, ¾e ¾alobkynì nesplnila výzvu k dolo¾ení potvrzení o úhradì nájmu. [3] Dne 23. 11. 2015 podala ¾alobkynì v poøadí druhé odvolání, ve kterém sdìlila, ¾e platby související s bydlením hradí ètvrtletnì. Nájemné zaplatila a¾ dne 28. 8. 2015, poté doklad správnímu orgánu pøedlo¾ila. Na výzvu ze dne 18. 8. 2015 nemohla vèas reagovat, nebo» do konce srpna 2015 nebyla ze zdravotních dùvodù s to jednat s úøady. Tuto skuteènost dolo¾ila lékaøskou zprávou (výmìnným listem) od praktického lékaøe. Odvolání tentokráte ¾alovaný zamítl. Ztoto¾nil se s úøadem práce, ¾e ¾alobkynì nevyhovìla výzvì k pøedlo¾ení dokladu o vý¹i uhrazeného nájmu. Výmìnný list potvrzující, ¾e nebyla schopna v mìsíci srpnu jednat s úøady, pøedlo¾ila ¾alobkynì a¾ v druhém øízení o odvolání. Tento dokument v¹ak mìla k dispozici u¾ v pøedchozím odvolacím øízení, a proto k nìmu ¾alovaný s ohledem na § 82 odst. 4 správního øádu nepøihlédl. Navíc nebyla-li ¾alobkynì kvùli zdravotním potí¾ím schopna ve správním øízení jednat, mohla k zastupování zplnomocnit asistentku, která o ni peèuje. [4] Proti rozhodnutí ¾alovaného podala ¾alobkynì ¾alobu, které krajský soud vyhovìl, napadené rozhodnutí zru¹il a vìc vrátil ¾alovanému k dal¹ímu øízení. Soud zdùraznil, ¾e první rozhodnutí úøadu práce ze dne 7. 9. 2015 bylo zru¹eno pro nepøezkoumatelnost. Proto a¾ ve druhém odvolacím øízení se ¾alobkynì mohla dozvìdìt dùvody, pro které jí byl pøíspìvek odòat. Teprve tehdy mohla vysvìtlit a dolo¾it, proè na výzvu ze dne 10. 8. 2015 nereagovala. ®alovaný mìl proto obsah výmìnného listu ze dne 23. 7. 2015 respektovat, jeho závìr o uplatnìní koncentraèní zásady dle § 82 odst. 4 správního øádu není správný. Vzhledem ke zhor¹enému zdravotního stavu je navíc namístì závìr, ¾e ¾alobkynì nebyla schopna k zastupování zplnomocnit asistentku sociální péèe. Krajský soud uzavøel, ¾e ¾alobkynì nemohla výzvì vyhovìt, jeliko¾ jí bránila tì¾ko pøekonatelná pøeká¾ka podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona è. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. [5] Proti rozsudku krajského soudu podal ¾alovaný (dále jen stì¾ovatel ) kasaèní stí¾nost z dùvodù uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ø. s. Skuteènost, ¾e ¾alobkynì nebyla v rozhodnutí úøadu práce ze dne 7. 9. 2015 seznámena s dùvody odnìtí doplatku na bydlení, podle stì¾ovatele nic nemìní na její povinnosti doplnit po¾adované potvrzení o úhradì nájmu hned po pominutí zdravotních obtí¾í. Ze skutkových okolností je zøejmé, ¾e si ¾alobkynì byla vìdoma nesplnìní povinnosti stanovené ve výzvì ze dne 10. 8. 2015. Stì¾ovatel proto nesouhlasí s krajským soudem, ¾e ¾alobkynì z dùvodu chybìjícího odùvodnìní rozhodnutí o odnìtí dávky nemohla ve vìci èinit ¾ádné dal¹í kroky. Zdravotní pøeká¾ky odpadly dne 1. 9. 2015, rozhodnutí úøad práce vydal dne 7. 9. 2015; ¾alobkynì tedy mìla dostateèný prostor k pøedlo¾ení dokladu o úhradì nájemného ze dne 28. 8. 2015, pøípadnì k dolo¾ení výmìnného listu, který mìla k dispozici od 23. 7. 2015. Stì¾ovatel tedy nesouhlasí s tím, ¾e v øízení nemohla být uplatnìna koncentraèní zásada. Proto navrhuje napadený rozsudek krajského soudu zru¹it a vìc mu vrátit k dal¹ímu øízení. [6] ®alobkynì ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti odkazuje na rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2017, èj. 1 Ads 183/2017-31, ve kterém NSS posuzoval obdobný skutkový stav týkající se jiné dávky ¾alobkynì. Z opatrnosti se ¾alobkynì vypoøádává také s argumentací stì¾ovatele, kterou se NSS v cit. rozsudku èj. 1 Ads 183/2017-31 pro nadbyteènost nezabýval. pokraèování [7] NSS pøi posuzování pøípustné kasaèní stí¾nosti hodnotil, zda jsou splnìny podmínky øízení, pøièem¾ dospìl k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost má po¾adované nále¾itosti, byla podána vèas a osobou oprávnìnou. Dùvodnost kasaèní stí¾nosti posoudil NSS v mezích jejího rozsahu a uplatnìných dùvodù (§ 109 odst. 3 a 4 s. ø. s.); neshledal pøitom vady, jimi¾ by se musel zabývat i bez návrhu. [9] Na úvod NSS pøedesílá, ¾e v obdobné vìci ji¾ rozhodl rozsudkem ze dne 16. 8. 2017, èj. 1 Ads 183/2017-31. V nìm NSS rozhodoval o odnìtí dávky hmotné nouze-pøíspìvku na ¾ivobytí. Správní orgány ¾alobkyni odòaly pøíspìvek na ¾ivobytí na základì stejných skutkových okolností a ze stejných dùvodù jako v nynìj¹í vìci. Jeliko¾ argumentace stì¾ovatele ohlednì odnìtí tìchto dvou dávek je naprosto toto¾ná, NSS ze závìrù uèinìných v rozsudku ze dne 16. 8. 2017 vycházel i v nynìj¹í kauze. [10] Jádrem sporu v nynìj¹í kauze je otázka, zda ¾alobkynì dodala potvrzení o zaplacení nájmu za mìsíce èervenec, srpen a záøí 2015 vèas, a zda tedy byly naplnìny podmínky pro odnìtí dávky v hmotné nouzi-doplatku na bydlení. [11] Pøíjemce dávky v hmotné nouzi je povinen osvìdèit skuteènosti rozhodné pro výplatu dávky, nebrání-li tomu tì¾ko pøekonatelné pøeká¾ky, zejména zdravotní stav. Pøípadné výzvì orgánu pomoci v hmotné nouzi k osvìdèení rozhodných skuteèností je pøíjemce dávky povinen vyhovìt ve lhùtì 8 dnù od dne doruèení výzvy, nestanoví-li orgán pomoci v hmotné nouzi del¹í lhùtu. Pokud pøíjemce dávky tuto povinnost nesplní, mù¾e mu být dávka odòata [§ 49 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) a odst. 5 zákona o pomoci v hmotné nouzi, srov. také rozsudky NSS ze dne 31. 3. 2010, èj. 3 Ads 138/2010-43, nebo ze dne 11. 11. 2010, èj. 4 Ads 83/2010-136]. [12] Ze shora uvedené rekapitulace skutkového stavu vyplývá, ¾e ¾alobkyni uplynula lhùta pro dolo¾ení dokladu o úhradì nájmu dne 26. 8. 2015, v této lhùtì ho v¹ak úøadu práce nedodala. [13] Ustanovení § 49 odst. 2 písm. b) ve spojení s odst. 5 zákona o pomoci v hmotné nouzi výslovnì nestanoví, ¾e k pozdìji pøedlo¾eným dùkazùm nemù¾e orgán pomoci v hmotné nouzi pøihlí¾et. Jedná se tedy o pøípad nepravé èi neúplné koncentrace, nikoliv o zakotvení koncentraèní zásady v pravém slova smyslu (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2011, èj. 4 Ads 77/2011-74). Proto je tøeba zkoumat, zda pøíjemce dávky po¾adované doklady pøedlo¾il do doby vydání napadeného rozhodnutí úøadu práce, nebo» v takovém pøípadì by k takto dolo¾eným dokladùm musel úøad práce pøihlédnout. [14] V nyní souzené vìci ¾alobkynì po¾adovaný doklad o úhradì nájmu do vydání (v poøadí prvního) rozhodnutí úøadu práce nedolo¾ila; pøipojila jej a¾ k podanému odvolání proti tomuto rozhodnutí. Podstatné v¹ak je, ¾e stì¾ovatel první rozhodnutí úøadu práce zru¹il a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení. Rozhodnutí úøadu práce tedy pøestalo existovat. ®alobkynì dolo¾ila doklad o úhradì nájmu dne 10. 9. 2015, úøad práce vydal nové rozhodnutí a¾ dne 6. 11. 2015. ®alobkynì proto uvedený doklad dodala vèas (srov. vý¹e citovaný rozsudek ze dne 30. 9. 2011, èj. 4 Ads 77/2011-74). Podmínky pro odnìtí dávky v hmotné nouzi nebyly naplnìny. [15] Vzhledem k tomu, ¾e ¾alobkynì pøedlo¾ila doklad o úhradì nájmu vèas, je ji¾ nadbyteèné zabývat se otázkou, zda mìl stì¾ovatel pøihlédnout k výmìnnému listu pøilo¾enému ke druhému odvolání, kterým ¾alobkynì chtìla prokázat tì¾ko pøekonatelnou pøeká¾ku, pro kterou nemohla ve stanovené lhùtì vyhovìt výzvì úøadu práce. V tomto ohledu je té¾ nutno korigovat èást odùvodnìní rozsudku krajského soudu. [16] NSS kasaèní stí¾nost podle § 110 odst. 1 s. ø. s. zamítl jako nedùvodnou a souèasnì odùvodnìní rozsudku v èásti, kde krajský soud vyslovil nesprávný právní názor, vlastním odùvodnìním korigoval (srov. usnesení roz¹íøeného senátu ze dne 14. 4. 2009, èj. 8 Afs 15/2007-75, è. 1865/2009 Sb. NSS). [17] O náhradì nákladù øízení rozhodl podle § 60 odst. 1 za pou¾ití § 120 s. ø. s. Stì¾ovatel nemá právo na náhradu nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti, nebo» ve vìci nemìl úspìch; ¾alobkyni v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾ádné náklady nevznikly. [18] Podle § 35 odst. 8 ve spojení s § 120 s. ø. s. advokátovi, který byl ¾alobkyni ustanoven, hradí hotové výdaje a odmìnu za zastupování stát. Ustanovený zástupce provedl ve vìci jeden úkon právní slu¾by, vyjádøení kasaèní stí¾nosti, tj. písemné podání soudu ve vìci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb., o odmìnách advokátù a náhradách advokátù za poskytování právních slu¾eb (advokátní tarif)]. Za provedený úkon právní slu¾by zástupci ¾alobkynì nále¾í mimosmluvní odmìna ve vý¹i 1000 Kè (§ 9 odst. 2 ve spojení s § 7 bodem 3 advokátního tarifu), která se zvy¹uje o pau¹ální náhradu hotových výdajù ve vý¹i 300 Kè (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Ustanovenému zástupci nále¾í 1 300 Kè a dále èástka odpovídající DPH ve vý¹i 21 % (273 Kè), celkem tedy 1 573 Kè. Tato èástka bude ustanovenému zástupci ¾alobkynì vyplacena z úètu NSS do 30 dnù ode dne právní moci tohoto rozsudku.

https://firmy.euro.cz/subjekt-centrum-zdravi-milovice-s-r-o-29416256

Centrum zdraví Milovice s.r.o. IČO: 29416256, Praha, výpis z rejstříku (16.09.2019) | Euro.cz Firma Centrum zdraví Milovice s.r.o. IČO 29416256 Centrum zdraví Milovice s.r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. Centrum zdraví Milovice s.r.o. (29416256) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese Hrušovská 476/25, Praha 102 00. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 2. 3. 2013 a je stále aktivní. Centrum zdraví Milovice s.r.o. nemá žádnou provozovnu a jednu živnost. Jako zdroj dat o Centrum zdraví Milovice s.r.o. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Centrum zdraví Milovice s.r.o. na Justice.cz Detailní informace o Centrum zdraví Milovice s.r.o. na rzp.cz Výpis dat pro Centrum zdraví Milovice s.r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Centrum zdraví Milovice s.r.o. C 205584 Centrum zdraví Milovice s.r.o. Aktuální kontaktní údaje Centrum zdraví Milovice s.r.o. Kapitál Centrum zdraví Milovice s.r.o. Sídlo Centrum zdraví Milovice s.r.o. Hrušovská 476/25 , Praha 102 00 9.11.2017 Máchova 1107/7 , Lysá nad Labem 289 22 20.11.2014 - 9.11.2017 Hrušovská 476/25 , Praha 102 00 2.3.2013 - 20.11.2014 Předmět podnikání Centrum zdraví Milovice s.r.o. Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor 2.3.2013 vedení firmy Centrum zdraví Milovice s.r.o. Statutární orgán Centrum zdraví Milovice s.r.o. V obchodních případech, u nichž hodnota plnění nepřevyšuje částku 250.000,- Kč (slovy: dvě stě padesát tisíc korun českých), zastupuje společnost každý jednatel samostatně. V ostatních případech zastupují společnost oba jednatelé společně. 9.11.2017 Jednatel jedná za společnost ve všech věcech samostatně, resp. tuto společnost zastupuje ve všech věcech samostatně. 24.2.2015 - 9.11.2017 Jménem společnosti jedná ve všech věcech jednatel samostatně. 2.3.2013 - 24.2.2015 Pavlína Tumová 27.7.2014 Máchova 1107/7 , Lysá nad Labem 289 22 David Soukup 24.3.2018 U Ovčárny 411/4 , Karlovy Vary 360 07 Pavlína Tumová 2.3.2013 - 27.7.2014 Hrušovská 476/25 , Praha 102 00 Jan Morava 9.11.2017 - 24.3.2018 Kosmonautů 3017 , Mělník 276 01 Sbírka Listin Centrum zdraví Milovice s.r.o. C 205584/SL 6 účetní závěrka [2015] Městský soud v Praze 31.12.2015 24.2.2016 1.3.2016 5 C 205584/SL 5 účetní závěrka [2014] Městský soud v Praze 31.12.2014 24.2.2016 1.3.2016 5 C 205584/SL 4 notářský zápis [NZ 118/2015] Městský soud v Praze 19.2.2015 23.2.2015 25.2.2015 9 C 205584/SL 3 účetní závěrka [2013] Městský soud v Praze 31.12.2013 18.1.2015 29.1.2015 5 C 205584/SL 2 notářský zápis NZ 575/2014 Městský soud v Praze 23.10.2014 12.11.2014 26.11.2014 5 C 205584/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 589/2012 Městský soud v Praze 1.11.2012 28.1.2013 12.3.2013 14 Hrušovská 476/25, Praha 102 00 Živnosti a provozovny Centrum zdraví Milovice s.r.o. PharmDr. Pavlína Tumová Máchova 1107/7, Lysá nad Labem 289 22 Centrum zdraví Milovice s.r.o. - 29416256 - Praha Společenství vlastníků domu čp. 351,352 a 353 - Milovice, se sídlem Milovice, PSČ 28923, - 26760886 - Mílovice Centrum Milovice s.r.o. - 27234711 - Praha Dětské centrum Milovice, příspěvková organizace - 70977151 - Milovice CENTRUM ZDRAVÍ DOBRUŠKA s.r.o. - 01528670 - Praha Centrum pro zdraví - kardiologie s.r.o. - 03621090 - Brno Regionální centrum zdraví, s.r.o. - 04510054 - Písek Centrum zdraví a krásy, s.r.o. - 24271811 - Praha

https://zakony.kurzy.cz/440-2013-narizeni-vlady-o-vypoctu-prispevku-na-bydleni-2014/

Kurzy.cz > Zákony > Nařízení vlády o výpočtu příspěvku na bydlení 2014 č. 440/2013 Sb. <a href="https://zakony.kurzy.cz/440-2013-narizeni-vlady-o-vypoctu-prispevku-na-bydleni-2014/" title="Nařízení vlády o výpočtu příspěvku na bydlení 2014 č. 440/2013 Sb.">Nařízení vlády o výpočtu příspěvku na bydlení 2014 č. 440/2013 Sb.</a> bez označení § 1-4 Celý text nařízení vlády § 1 § 1 Výše nákladů srovnatelných s nájemným § 2 § 2 Výše částek normativních nákladů na bydlení § 3 § 3 Účinnost § 1 a § 2 § 4 § 4 Účinnost nařízení Nařízení vlády o výpočtu příspěvku na bydlení v roce 2015 č. 327/2014 Sb. - seznam paragrafů, znění k 23.12.2013 Nařízení vlády o výpočtu příspěvku na bydlení v roce 2015 č. 327/2014 Sb. - seznam paragrafů ÚPLNÉ ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 327/2014 Sb. - Nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2015 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení č. 327/2014 Sb. sobota 24.2.2018 01:16:30

https://iudictum.cz/94370/pl-us-2-14

Pl. ÚS 2/14 — Ústavní soud — Iudictum.cz Pl. ÚS 2/14 Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové a Jiřího Zemánka o vyloučení soudce Vojtěcha Šimíčka z projednávání a rozhodování ústavní stížnosti České pirátské strany, se sídlem Dalimilova 6, 130 00 Praha 3, zastoupené Mgr. Filipem Hajným, advokátem se sídlem Politických vězňů 1272/21, 110 00 Praha 1, směřující proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. listopadu 2013, č. j. Vol 142/2013-72, spojené s návrhem na zrušení § 49 odst. 2, § 26 věta druhá zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a přílohy č. 2 k uvedenému zákonu, takto: Soudce Vojtěch Šimíček je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 2/14. 1. Ústavní soud vede pod sp. zn. Pl. ÚS 2/14 řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu, které je blíže specifikováno v záhlaví tohoto rozhodnutí. Napadené rozhodnutí bylo přijato senátem Nejvyššího správního soudu, jemuž předsedal soudce Vojtěch Šimíček. 2. Dne 14. 8. 2014 učinil soudce Vojtěch Šimíček prohlášení, že s ohledem na to, že se účastnil rozhodování v řízení, z něhož vzešlo napadené rozhodnutí, má za to, že je zde podle § 37 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") důvod pro jeho vyloučení z rozhodování o předmětné ústavní stížnosti. 3. Podle ustanovení § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. 4. V daném případě není pochybnosti o tom, že se soudce Vojtěch Šimíček účastnil rozhodování o žalobě stěžovatelky před Nejvyšším správním soudem, a to jako předseda rozhodujícího senátu. S ohledem na to jsou podle výše uvedeného ustanovení zákona o Ústavním soudu dány důvody pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodování o ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. 5. Z uvedených důvodů plénum Ústavního soudu dospělo postupem dle § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k závěru, že zde jsou dány důvody pro vyloučení soudce Vojtěcha Šimíčka z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 2/14. Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 19. 8. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 2/14, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

https://ikaros.cz/vyzkum-informaci-verejneho-sektoru-ceske-republiky

Výzkum informací veřejného sektoru České republiky | Ikaros Čekáme na vaše komentáře, připomínky, nápady a zpětnou vazbu - kontaktujte nás! elektronický časopis o informační společnosti Aktuální čísloArchivArchiv číselArchiv autorůArchiv rubrikArchiv klíčových slovStatistikyNejčtenější redakční článkyStatistiky přístupů na Ikaros.czPro autoryRedakce Domů / Výzkum informací veřejného sektoru České republiky Výzkum informací veřejného sektoru České republiky Čas nutný k přečtení 25 minut Sdílet Tisk Již přečteno Výzkum informací veřejného sektoru České republiky AnglickyEnglish title: The research of public sector information in Czech RepublicEnglish abstract: <p>The article presents some facts and ideas about the current state of the public sector information in Czech Republic and suggests some measures to its continual academic research. It also contains results of the "mystery shopping" research on availability of PSI in Czech Republic, conducted during a specialized course at the Institute of Information Studies, Faculty of Arts, Charles University, Prague, in 2008. </p> Autoři: Pekárek, AlešVydání: 2009, ročník 13, číslo 3Rubrika: Informační věda 1. Úvod Tento článek vznikl na základě písemné práce k atestaci z informační vědy, výzkumu provedeného v rámci semináře na ÚISK FF UK "PSI - Informace veřejného sektoru" a analýzy pro Ministerstvo vnitra, která byla vypracována agenturou EPMA v druhém pololetí roku 2008. Článek velice stručně shrnuje důležité poznatky o informacích veřejného sektoru v České republice, které dnes stále bohužel nejsou dostatečně podrobovány systematickému výzkumu, a to i vzhledem k nedostatku vhodných vysokoškolských studijních programů, v jejichž rámci by k podobnému výzkumu mohlo docházet. Vedle ÚISK FF UK se problematice systematičtěji věnuje snad už jen Právnická fakulta Masarykovy univerzity, kde ovšem dochází k úzkému zaměření na právní podstatu věci. Právě v rámci informační vědy je možné fenomén informací veřejného sektoru sledovat z mnoha dalších hledisek, jako je např. hledisko sociální, ekonomické, morální či technologické. Veřejný sektor je velmi významnou součástí a do jisté míry i tvůrcem a katalyzátorem informační společnosti. Neexistuje jednotné vymezení veřejného sektoru, každý stát do něj řadí orgány, organizace a instituce v souladu se svým historickým vývojem, tradicemi a kulturou. Podle „Zelené knihy o informacích veřejného sektoru“ [1] z roku 2000 je v členských státech EU možno s ohledem na různý právní výklad, zvyklosti a tradice rozpoznat tři přístupy k veřejnému sektoru: funkční přístup, kdy veřejný sektor zahrnuje ty instituce, které jsou nositeli státní moci nebo poskytují či plní veřejné úkoly, právně institucionální přístup, kdy pouze instituce, které jsou explicitně vyjmenovány v příslušném zákoně, mají charakter veřejného sektoru, finanční přístup, při kterém do veřejného sektoru patří všechny instituce, které jsou převážně financovány z veřejných zdrojů. V ČR není sice veřejný sektor nikde explicitně definován, je však pojímán spíše institucionálně. Jsou do něj řazena zejména ministerstva, orgány veřejné správy, státem zřízené organizace. V naší legislativě se vyskytuje pojem „Orgány veřejné moci“ (též veřejný úřad), což je obecně orgán, který je oprávněn autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech fyzických a právnických osob [2]. Orgány veřejné moci mohou být pro konkrétní účely definovány různě [3]. Dalším důležitým pojmem je „veřejná instituce“. Je to subjekt, jehož založení a režim se odvozuje z veřejného práva, zejm. z práva správního. Veřejná správa přitom neznamená jenom autoritativní rozhodování o právech či povinnostech, ale i správu (obhospodařování) veřejných statků. Veřejnými prostředky se pak míní reálné napojení veřejných prostředků na veřejné rozpočty [4]. 2. Informace a obsah veřejného sektoru Za informace veřejného sektoru (anglicky „Public Sector Information“ – dále v textu i PSI) jsou (podle Evropské směrnice 2003/98/EC [5]) považovány veškeré dokumenty, databáze a další informace, které sbírá, uchovává a zpracovává veřejný sektor. Jsou chápány jako tzv. „dynamické znalosti“, které neustále proudí, proměňují se v čase, mají určitou časově omezenou platnost. Např. informace o počasí, o dopravní situaci, o aktuální vlastnické struktuře obchodní společnosti, o platných zákonech apod. Obsah veřejného sektoru (anglicky „Public Sector Content“ – PSC) představuje shromážděné, zpracované, utříděné a uložené informace, které mají charakter spíše „statických znalostí“. Jsou to např. muzejní sbírky, vzdělávací programy, umělecká díla, knihy, obrazy, vědecké práce, výsledky výzkumu apod. Oba pojmy se v některých dokumentech označují společným termínem „Informace/obsah veřejného sektoru“, anglicky Public Sector Information/Content, zkratka PSI/C. 2.1 Typologie informací veřejného sektoru Typologie PSI není dosud závazně stanovena, na PSI se lze dívat z mnoha hledisek. Administrativní hledisko Základním klasifikačním kritériem může být rozlišení informací na administrativní (informace „o veřejném sektoru“ vztahující se k funkcím veřejných institucí jako takovým, např. informace o jejich organizačním uspořádání, kompetencích, rozhodnutích apod.) a neadministrativní, tj. informace „o vnějším světě“, které veřejná instituce sbírá a shromažďuje během plnění veřejných úloh a vytváří tak de facto informační obraz stavu prostředí, ekonomiky a společnosti (např. geografické informace, katastrální informace, informace o firmách, statistické ukazatele, výsledky výzkumu atd.). Obsahové hledisko Častým kritériem pro členění informací veřejného sektoru je typ obsahu. Rozlišují se informace geografické, meteorologické, environmentální, ekonomické a obchodní, sociální, dopravní, turistické, zemědělské, lesnické, o přírodě a přírodních zdrojích, informace právní, vědecké a výzkumné, vzdělávací, politické, kulturní aj. Typologie podle tohoto kritéria je velice flexibilní, nové kategorie mohou libovolně vznikat podle potřeby. Během let vzniklo několik pokusů o sestavení systematické typologie podle obsahu. Jedním z nich byl projekt MEPSIR financovaný Evropskou komisí [6], který se zabýval výzkumem stavu informací veřejného sektoru v členských státech EU. V rámci výstupů projektu byly informace veřejného sektoru rozděleny do šesti tematických oblastí: hospodářské informace, geografické informace, právní informace, meteorologické informace, sociální informace, dopravní informace. Vymezení těchto šesti oblastí samozřejmě nepokrývá celé spektrum informací veřejného sektoru. Mohou k nim být přiřazeny ještě informace vědecké, výzkumné, kulturní, dále informace produkované systémem školství a zdravotnictví a další - takto chápe rozdělení informací veřejného sektoru např. OECD [7]. Lze identifikovat ještě další kritéria pro klasifikaci informací veřejného sektoru. Uvádíme některá z nich: institucionální hledisko (podle toho, která veřejná instituce informaci poskytuje), hledisko dostupnosti (informace dostupné offline, online), hledisko formy (informace textové, hlasové, obrazové, datové), hledisko nosiče (podle média, na kterém se informace přenáší, např. papír, magnetický nosič, komunikační sítě), hledisko aktualizace (podle toho, jak jsou informace aktualizovány, např. průběžně, dávkově, v jakých časových intervalech). 2.2 Opakované použití informací veřejného sektoru „Veřejný sektor“ produkuje „informace veřejného sektoru“, které je žádoucí dále zpracovávat a využívat i mimo veřejný sektor. Tomuto procesu se říká „opakované využití informací veřejného sektoru“ (anglicky „a re-use of PSI“. Pro anglické slovo „re-use“ jsou výstižnými českými ekvivalenty ještě např. „znovuvyužití“, „další využití“, méně vhodný je překlad „opakované použití“. Znovuvyužitím informací veřejného sektoru je míněno jakékoliv další využití informací produkovaných veřejným sektorem mimo veřejný sektor, pro účely nesouvisející s plněním veřejných úloh. Poskytování informací navzájem mezi institucemi veřejné správy není považováno za opakované využití. Opakované využití úzce souvisí s informačním trhem a ekonomickým rozvojem, kdy soukromé subjekty využívají informace veřejného sektoru jako vstupní surovinu pro vlastní potřebu nebo pro další šíření. Zejména produkce nových informačních produktů a poskytování informačních služeb s přidanou hodnotou je považováno za žádoucí jev a motor znalostní ekonomiky. Jednotlivé státy mají nastaveny velmi různé podmínky pro opakované využívání informaci veřejného sektoru. Někde jsou PSI volně přístupné a uvolněné pro další zpracování komukoliv (např. v USA), někde jsou nastavena určitá omezení administrativního, provozního nebo finančního charakteru (např. ve Francii). Existují i různé obchodní modely: od poskytování informací zcela zdarma až po drastické zpoplatnění. Opakované využití informací veřejného sektoru je spojeno s úrovní jejich digitalizace a nasazení ICT ve veřejném sektoru. Mnohem snadněji se poskytuje, získává a dále zpracovává digitální obsah než papírové listiny. Databázové technologie a internet umožňují informace poskytovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, může je tedy získat prakticky kdokoliv z celého světa. Mohou tak vznikat nové informační produkty přeshraničního charakteru. Evropská unie přijala k harmonizaci podmínek v členských státech Směrnici 2003/98/EC o opakovaném použití informací veřejného sektoru. 2.3 Zpřístupnění obsahu veřejného sektoru Jak již bylo výše zmíněno, obsah veřejného sektoru je chápán poněkud odlišně než informace veřejného sektoru. Zatímco informace veřejného sektoru jsou díky svému dynamickému charakteru považovány za velmi vhodný zdroj pro opakované využití (přičemž často dochází k jejich transformaci), obsah, představující mnohdy ohromné sbírky a kolekce informací v nejrůznějších formách, již pro další přepracování tak vhodný není. Je však zdrojem znalostí, „intelektuálním jměním“, které, má-li být efektivně využito pro rozvoj znalostní společnosti, musí být zpřístupněno co nejširšímu okruhu zájemců. Zpřístupňování (zveřejňování) informací je chápáno jako poskytnutí informací v jakékoliv technické podobě neomezenému okruhu subjektů, aniž by bylo potřeba o informace žádat - zde jsou nesmírně užitečné informační a komunikační technologie, s jejichž podporou lze zpřístupnit informační obsah uschovaný v knihách, muzejních sbírkách, výukových programech, galeriích, kulturních dílech, vědeckých statích a dalších informačních zdrojích, i obsah vyprodukovaný tzv. kreativním průmyslem (filmy, divadelní inscenace, televizní pořady, hry). Klíčem k co nejširšímu zpřístupnění informačního obsahu je jednak jeho digitalizace, jednak přenosové cesty a komunikační kanály. Hlavní rozdíly mezi informacemi a obsahem veřejného sektoru znázorňuje obr. 1. Obr. 1: Kategorizace a charakteristiky společného zdroje informací a obsahu veřejného sektoru Zdroj: OECD. Working Party on the Information Economy. Digital Broadband Content: Public Sector Information and Content, 2006 2.4 Technologie poskytování dat veřejného sektoru Ve veřejném sektoru se vyskytují informace a data v mnoha rozličných podobách a datových formátech. V podstatě každá instituce veřejné správy je dnes vybavena informačními a komunikačními technologiemi na úrovni, která jí umožňuje realizovat povinné agendy a plnit veřejné úlohy. Je tedy oprávněné se domnívat, že poskytování informací, ať už pro účely svobodného přístupu k informacím nebo pro účely opakovaného použití informací veřejného sektoru, nemůže být příliš velkým problémem. I když pro další zpracování v soukromém sektoru se mohou hodit i informace zaznamenané na „klasickém“ papírovém nosiči [8], pro vícenásobné a hromadné opakované využití je vhodnější, existují-li data v digitální podobě. Pro poskytování digitálních (či digitalizovaných) dat může veřejný sektor použít pestrou škálu záznamových médií a distribučních cest. Pokud jsou data uchovávána v databázích či v elektronických formátech, neměl by být problém je vyhledat, vytřídit, vyexportovat a poskytnout. Tyto úkony však vyžadují lidskou práci, pro niž se na úřadech nedostává potřebných kapacit. Proto většina veřejných institucí usiluje o co největší míru automatizace procesů spojených s poskytováním informací, čehož lze nejsnáze dosáhnout zveřejněním informací způsobem umožňujícím dálkový přístup neboli publikací na webových stránkách. Zejména databáze s dynamicky se měnícím obsahem (jako je např. Obchodní rejstřík, meteorologické informace, dopravní informace apod.) zpřístupněné online na webu široké veřejnosti jsou chloubou České republiky a dozajista velkým přínosem pro občany i podnikatele. Imperativ rozšiřování online služeb veřejného sektoru navíc zesiluje s pokračujícím rozvojem eGovernmentu. U datových formátů je důležité, aby byla před tzv. „uzavřenými formáty“ [9] dávána přednost všestranně použitelným „otevřeným formátům“. Na to ostatně pamatuje i příslušná Směrnice, konkrétně v odst. 13 preambule, kde uvádí: „Pro zjednodušení opakovaného použití by měly subjekty veřejného sektoru poskytovat své vlastní dokumenty ve formátu, který nezávisí na použití zvláštního programového vybavení, pokud je to možné a vhodné.“ Dodržování tohoto doporučení Komise skutečně zkoumá, jak dokládá zahájení řízení pro porušení povinnosti s některými státy. Instituce veřejné správy v ČR zveřejňují informace v různých formátech a různými způsoby. Nejčastěji se můžeme setkat s těmito formáty a distribučními cestami: Offline datové soubory v různých datových formátech (txt, dbf, csv, xls aj.), doprovodné aplikace pro prohlížení dat a práci s nimi). Online webová stránka (HTML dokument), dokument ve formátu XML, dokument „ke stažení“ v jiných formátech, webové služby. 2.5 Právo na informace Právo vědět neboli právo na informace patří k základním právům občana ve svobodné a demokratické společnosti. Právo na informace v ČR upravuje především Listina základních práv a svobod, a to ve dvojí podobě: Jako základní politické právo – právo na informace v čl. 17 (odst. 1: Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny a odst. 5: Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti.). Podmínky a provedení stanoví zákon. Jako jedno z práv hospodářských, sociálních a kulturních v čl. 35 (odst. 2: Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.) 2.6 Právo informaci dále využít a skutečná praxe Demokratické právo občana informaci získat není nijak limitováno účelem, pro který občan tuto informaci hodlá dále využít. Dalo by se říci, že „státu do toho nic není, jak občan s informací naloží“. Pokud tedy veřejná správa poskytuje značné množství dat zveřejněním, nemělo by být nijak problematické tato data dále využívat v jakýchkoliv privátních informačních systémech či k tvorbě nových informačních služeb. Jelikož je výzkum celé problematiky v ČR teprve na počátku, autor článku se rozhodl na ÚISK FF UK vést na téma informací veřejného sektoru výběrový seminář. V průběhu dubna a května roku 2008 byl v jeho rámci ve spolupráci s posluchači proveden terénní průzkum, který měl za cíl zmapovat obecnou dostupnost PSI u vybraných institucí české veřejné správy. Výzkum spočíval v jednotné žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jejímž cílem bylo poskytnutí kompletního přehledu digitálních dat dané instituce, které by bylo možné nějakým způsobem opakovaně využít. Základní referencí byl Ceník informačních produktů a služeb Českého statistického úřadu [10], což je dobrý příklad dokumentu, kterým by měla disponovat každá instituce české veřejné správy pro usnadnění obecného přístupu k informacím veřejného sektoru. Zaslaná žádost byla jednotná, následujícího znění: "Žádám o kompletní tematicky strukturovaný katalog všech elektronických dat (databáze, části databází, dokumenty - PDF, DOC, TXT, XLS, JPG, PPT, DBF atd. - veškeré formáty, audio záznamy, video záznamy, geografické vrstvy), které má Vaše instituce k dispozici k (datum podání žádosti) a na které se nevztahují § 9 a § 11 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, společně s přesnými podmínkami jejich OFFLINE poskytnutí (CD, DVD, tedy nikoliv webová stránka + ceny, licenční podmínky, formát dat, přesnost, aktuálnost atd.). Katalog je požadován v elektronickém formátu Microsoft Excel (XLS), ale není to podmínkou (pokud ne XLS, tak jiný, otevřený elektronický formát)." 2.6.1 Reakce institucí veřejného sektoru Průzkum mezi vybranými institucemi (např. Akademie věd ČR, NIPOS, ÚZIS, CENIA, ČHMÚ, NKÚ, Pozemkový fond, NPÚ, ČÚZK, VÚGTK aj.) ukázal, že každá instituce si výše uvedenou žádost vykládala pokaždé poněkud jinak, přičemž reakce na podobnou komplexní žádost jsou cenným zdrojem informací o současném stavu možnosti opakovaného využití informací produkovaných povinnými subjekty podle zákona č. 106/1999 Sb. Český hydrometeorologický ústav např. uvedl, že „ČHMÚ není dle §2 odst. 1 a 2 zákona č. 106/1999 Sb. státním orgánem ani orgánem státní samosprávy a proto nejsme povinnými subjekty ve smyslu tohoto zákona“, což ze současného znění zákona 106/1999 Sb. a z četných judikatur takto jednoznačně rozhodně neplyne [11]. Nicméně je možné konstatovat, že zástupci ČHMÚ zvolili tu nejjednodušší cestu, jak se s obtížnou žádostí vypořádat, vzhledem k absenci jakýchkoliv možných sankcí definovaných legislativou pro případ neoprávněného odmítnutí informační žádosti. (Přitom bylo v rámci následného průzkumu webových stránek www.chmi.cz zjištěno, že existují poměrně ucelené nabídky informací, které ČHMÚ produkuje v rámci své činnosti [12] a které jsou určeny i pro komerční využití. Stačilo tedy místo výmluvy o nepovinném subjektu zaslat odkazy na tyto webové stránky.) Jiný přístup zvolil Ústav zdravotnických informací a statistiky, kde na žádost odpovídal ředitel odboru sběru, kontroly a zpracování dat, který ihned pochopil smysl žádosti - v tomto ohledu je důležité, aby pracovníci povinného subjektu, kteří jsou pověřeni vyřizováním žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb. a zároveň nejsou dostatečně kvalifikování z hlediska současné (poměrně složité) problematiky poskytování informací, minimálně absolvovali nějaké vhodné školení. V reakci na žádost bylo sice uvedeno, že ÚZIS příslušným katalogem (či ceníkem) nedisponuje, ovšem odpověď zároveň zahrnovala i poměrně podrobný kvalifikovaný popis veřejně dostupných informačních produktů ústavu, i včetně základního popisu a přibližné konečné ceny dostupných dat. Poměrně zajímavě se k žádosti postavil Národní památkový ústav, který disponuje celou řadou velice zajímavých databází z kulturní oblasti. Po určitém upřesnění původní žádosti byla tato zcela zamítnuta generálním ředitelem NPÚ [13], který zamítnutí odůvodnil specifickým výkladem informačního zákona, podle kterého „jsou povinné subjekty povinny poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. NPÚ tedy poskytuje jen ty informace, které přímo souvisí s plněním jeho úkolů (...) a tímto uvádí, že není příslušným orgánem, do jehož působnosti spadá okruh dotazů žadatele týkajících se poskytnutí shora uvedených dat.“ Jinak řečeno, NPÚ se nesprávně domnívá, že nemusí žadateli na základě žádosti své datové sady poskytnout, jelikož problematika elektronických dat nespadá do jeho působnosti. Je docela možné, že NPÚ by konkrétní žádost o poskytnutí specifického informačního produktu (např. databáze památek ČR) vyřídil kladně, čemuž odpovídá i druhý důvod pro zamítnutí žádosti: „...informační povinnost se netýká (...) vytváření nových informací..“ Požadovaný základní seznam disponibilních dat je samozřejmě možné za novou informaci podle zákona považovat - povinné subjekty v naprosté většině případů podobný soupis elektronických dat nemají k dispozici, i když je to jeden ze základních prvků tzv. data managementu. V tomto směru přístup NPÚ můžeme přirovnat k restauračnímu zařízení bez jídelního lístku; pokud přímo neuhodneme sami, co je skryto v hrncích v kuchyni, bude naše žádost o seznam dostupné potravy zamítnuta. Obecné nepochopení problematiky opakovaného využití PSI pak ilustruje poslední věta textu zamítnutí žádosti: „Veškeré informace, které je NPÚ povinen ze zákona poskytnout, jsou uveřejněny na webových stránkách NPÚ a veřejně přístupné přes internet,“ kde je zřejmá tendence zaměňovat „uveřejnění“ s „poskytnutím“. Za Českou informační agenturu životního prostředí (CENIA) odpovídal na žádost opět ředitel instituce, což svědčí o relativně vysoké náročnosti zpracování poměrně jednoduchého požadavku na vytvoření prostého seznamu elektronických dat vyprodukovaných či spravovaných povinným subjektem. Odpověď se tentokrát nesla v poměrně neutrálním duchu, protože CENIA doporučila využití tzv. Metadatového systému, který by skutečně mohl plnit funkci katalogu informačních zdrojů a datových sad z rezortu Ministerstva životního prostředí, nicméně je v něm možné pouze vyhledávat na základě klíčových slov, bez možnosti si zobrazit tematicky strukturovaný seznam dat, nehledě na skutečnost, že velká část takto náhodně vyhledaných metainformací není platná (nefunkční linky, zastaralé kontaktní údaje atp.). Opět se hlavním problémem jeví neexistence povinnosti jakýmkoliv způsobem evidovat elektronická data, která vznikají v rámci činnosti povinného subjektu, což je samozřejmě doprovázeno zvýšenými náklady způsobenými např. dohledáváním dat, jejich častou duplicitou či nepřesnostmi, což jsou průvodní jevy nedostatečně uplatňovaných postupů data managementu. Podobně jako ze strany NPÚ byla žádost zcela zamítnuta také Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (ČÚZK), v jehož rozhodnutí je opět klíčový argumentem výklad zákona č. 106/1999 Sb., podle kterého povinný subjekt nemusí na základě žádosti vytvářet novou informaci, za kterou se obecně považuje i prostý soupis dostupných dat. Na druhou stranu, ČÚZK disponuje poměrně vyspělou službou poskytování dat veřejnosti i dalším (komerčním) zpracovatelům, která je vybavena ucelenou nabídkou dostupných informací a ceníkem svých informačních produktů a služeb [14]. To je možné za katalog dle žádosti považovat, ale v rozhodnutí o odmítnutí žádosti bohužel zmíněn nebyl. Navíc se poskytování údajů ve správě ČÚZK řídí zvláštními zákony (zákon č. 359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech, zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí, zákon č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví), které jsou při aplikaci v praxi nadřazeny obecnému informačnímu zákonu. Kvalifikovaný přístup k žadateli projevil zástupce Pozemkového fondu ČR (vedoucí odboru informatiky), který ihned žádost správně pochopil a rozhodl se místo jejího prostého odmítnutí dále komunikovat s cílem co nejlépe osvětlit situaci v této instituci. Zástupce PF ČR přímo sdělil, že žádný takový seznam nemají vzhledem k absenci data managementu, ale že by bylo ho možné nechat na zakázku vyrobit, samozřejmě za poměrně vysokou cenu, kterou by hradil žadatel. Zároveň konkrétně popsal situaci, která je v mnohém podobná i ostatním veřejným institucím - často neexistují centrální datová skladiště, takže příslušný zaměstnanec ukládá data ve své gesci do svého počítače, kde jsou následně velmi špatně dostupná nejen pro opakované využití, ale často i pro samotné použití ze strany producenta - poskytovatele. 2.6.2 Závěry terénního výzkumu Výše popsaný terénní výzkum prokázal, že potenciál efektivního opakovaného využívání PSI je snižován především nedostatkem relevantních metainformací, což přináší problémy nejen potenciálním zájemcům o PSI, ale také samotné veřejné správě. Objem informací a dat produkovaných institucemi veřejné správy vzhledem k překotnému rozvoji informační společnosti a eGovernmentu neustále přibývá a v případě nedostatečných systémových opatření bude správa takto roztříštěných a nepopsaných dat čím dál tím dražší a náročnější. Bylo by velice užitečné, kdyby povinné subjekty, které nějakým způsobem produkují a využívají elektronická data, měly určitou povinnost spravovat standardní katalog (ceník, seznam, metainformace), kde by byly jasně popsány základní atributy dat společně s podmínkami jejich poskytnutí a možného opakovaného použití. V tomto směru zákon č. 106/1999 Sb. příliš nefunguje, protože v podstatě znemožňuje vyžádat si odpověď na základní otázku opakovaného uživatele PSI, která zní: „Jaká data, v jaké kvalitě, v jakém formátu a za jakých podmínek poskytujete?“ (Cestou k řešení může být vytvoření informačních systémů o informačních systémech veřejné správy a o datových prvcích.) Určitým problémem se také zdá být nedostatečný důraz, který je kladen na personální stránku celého procesu vyřizování žádostí o informace; z hlediska žadatele – „re-usera“ je totiž často velice složité už jen pouhé vysvětlování záměru žadatele, popř. rozdílu mezi „zveřejněním“ a „poskytnutím“ informačních produktů veřejné správy. Na druhou stranu, pokud se vyřízení žádosti ujme informačně a počítačově gramotný zaměstnanec, nebývá problém ani s výkladem informačního zákona, ani s úřední neochotou. 2.7 Stručný přehled vývoje problematiky informací veřejného sektoru v ČR První oblastí, kde se začalo diskutovat o možnostech opakovaného využití informací veřejného sektoru a vytváření podmínek pro ně, byly hospodářské informace a geografické informace. Prvními subjekty, které se začaly problematikou opakovaného využití informací veřejného sektoru zabývat, byly neziskové organizace Nemoforum, Česká asociace pro geoinformace a BMI sdružení. Později se připojila agentura EPMA a Iniciativa Czech PSI Watch. Nemoforum bylo založeno v říjnu 1999 jako jeden z výstupů projektu EU, který byl financován z programu Phare. Pro Český úřad zeměměřický a katastrální ho zajišťovala nizozemská agentura Kadaster International. Nemoforum je účelové sdružení založené podle §§ 829-841 občanského zákoníku a nemá právní subjektivitu. Účastníky Nemofora mohou být orgány veřejné správy, profesní svazy, komory či sdružení a vysoké školy, přičemž každý účastník jmenuje jednoho svého zástupce jako člena pléna Nemofora. Členem sdružení se nemůže stát fyzická osoba či jednotlivá firma. Nemoforum se chce na základě spolupráce institucí z veřejné, profesní (soukromé) i akademické sféry podílet na vybudování funkčního eGovernmentu v České republice, který jejím občanům umožní - v oboru informací o nemovitostech a o území - rychlou a jednoduchou komunikaci s veřejnou správou. Záměrem Nemofora je přispívat k řešení nejrůznějších problémů s tím spojených, v souladu s vývojem v Evropě i ve světě, za účelem uspokojení potřeb uživatelů, pořizovatelů i správců těchto informací. Česká asociace pro geoinformace (CAGI) vznikla v r. 1997 jako občanské sdružení, jehož členy mohou být fyzické i právnické osoby. Posláním asociace je maximalizovat využití geodat a geoinformací a geoinformačních technologií ve prospěch občanů, kvalitní veřejné správy a podnikání a reprezentovat českou geoinformační komunitu v rámci ČR a navenek. CAGI reprezentuje nejvýznamnější firmy českého geoinformačního průmyslu a systematicky se věnuje i ovlivňování systémových podmínek pro geoinformační podnikání v ČR. BMI sdružení každoročně organizuje kampaň Březen – měsíc internetu [loňský, 11. ročník akce byl ročníkem posledním - pozn. redakce]. Již při svém 2. ročníku v r. 1998 byly jedním z cílů kampaně také „informace o obsahu českého i světového Internetu a možnostech jeho využití“. V dalších letech se do programu Března zařazovaly akce zaměřené na informační služby veřejného sektoru, zpřístupňování dat a informací veřejného sektoru. Od r. 2004 se problematikou opakovaného využití PSI systematicky zabývá také EPMA – Agentura pro evropské projekty & management – zájmové sdružení právnických osob. EPMA se zapojila do evropských konsorcií v projektech EU ePSI, MEPSIR a ePSIplus. Je zakládajícím členem Iniciativy Czech PSI Watch, což je jediná iniciativa zaměřená na problematiku informací veřejného sektoru v ČR. EPMA provozuje tematické webové stránky www.czechpsi.info, soustavně monitoruje situaci na trhu informačních služeb a udržuje kontakty s komerčními zpracovateli PSI. EPMA uspořádala v lednu 2008 ve spolupráci s Ministerstvem vnitra Národní konferenci o opakovaném využití informací veřejného sektoru, které se zúčastnili zástupci EK, projektu ePSIplus, představitelů české veřejné správy a zástupci komerčních zpracovatelů informací. Podobné akce, které propojují aktéry z různých oborů a sektorů, jsou v současné době jednou z nejefektivnějších metod pro obecné dosažení společné shody a to nejen v ČR, ale i v celé Evropské unii. Poměrně nedávno (r. 2007) vzniklo Sdružení pro dopravní telematiku. Jeho základním posláním je aktivní a koordinovanou činností docílit urychleného rozvoje oboru dopravní telematiky v oblasti pozemních komunikací, železniční, vodní i letecké dopravy v České republice, a tím přinášet technické, ekonomické i ekologické přínosy české společnosti i svým členům. Jednou z aktivit je také vytváření informační platformy v oblasti dopravní telematiky pro výměnu informací mezi různými typy partnerů a členů (státní správa a veřejná samospráva, automobilový průmysl, dodavatelé technologií a služeb, komunikační operátoři, univerzity a výzkumná centra, systémoví integrátoři, dopravci, stavební společnosti atd.). V akademickém roce 2007/2008 pak byla zahájena výuka v rámci semináře "Informace veřejného sektoru" na ÚISK FF UK, který měl mezi studenty značný ohlas; v tomto prvním roce výuky se ukázalo, že téma PSI právem náleží do oboru informační věda a že orientace v této oblasti je pro budoucího informační specialisty nezbytná. Nejdůležitějšími institucemi z hlediska problematiky PSI na celostátní úrovni jsou dnes především: Ministerstvo vnitra a jeho klíčová pozice v rámci rozvoje informační společnosti ČR, Úřad pro ochranu osobních údajů, Rada vlády pro informační společnost, jednotlivá ministerstva a ústřední orgány státní správy. 3. Závěr Problematika informací veřejného sektoru je velmi široká a všeobjímající, protože se dotýká téměř všech oborů lidské činnosti. Alespoň částečná znalost problematiky může značně zkvalitnit život jednotlivce vzhledem k velkému potenciálu informačního obohacení, který souvisí s běžným používáním a ekonomickým zhodnocením PSI. Česká republika má v současné době z hlediska opakovaného používání PSI ve srovnání s jinými evropskými zeměmi relativně slušné postavení, což plyne především z dobré spolupráce některých institucí neziskového, veřejného a privátního sektoru. Mezery můžeme hledat především v akademické sféře, kde by v rámci celorepublikové univerzitní výuky a základního výzkumu bylo žádoucí rozšiřování povědomí o možnostech využití PSI, protože dnes již můžeme říct, že orientace ve vesmíru PSI je jednou ze základních podmínek efektivní existence jednotlivce - občana ve společnosti. Problémy ohledně efektivního přenosu, výměně a sdílení PSI dnes nespočívají ani tak v legislativním rámci jako spíše v nedostatku ochoty či nedostatečně vzdělanosti odpovědných zaměstnanců jednotlivých státních institucí. Od určité velikosti by každá instituce veřejného sektoru mohla zaměstnávat informačního specialistu, který by vedle samotných dat poskytoval i odborné informační služby. V tomto směru je důležitý pozitivní tlak směrem na odpovědné pracovníky ve veřejné správě, kteří mají na starost vše spojené s poskytováním veřejných informací a dat veřejnosti. Z hlediska informační vědy jako oboru je důležité toto téma neopomíjet, podobně jako jiná informační témata spojená s veřejnou správou (e-government, e-participace atd.), protože v ČR neexistuje mnoho jiných studijních oborů, v jehož rámci by bylo možné tuto problematiku zkoumat na vysoké úrovni. Hezkým důkazem budiž vyjádření jedné z posluchaček magisterského studia INSK, která po ukončení semináře prohlásila: "Seminář nejenže naplnil má očekávání, ale dokonce byl ještě lepší. Obávala jsem se, že to bude samá právničina, a nebo podobné nudné záležitosti. Nakonec ale mohu říct, že jsem se dozvěděla spoustu nových věcí, o kterých jsem nevěděla a v budoucnu spoustu znalostí získaných prostřednictvím tohoto výběrového semináře určitě využiji a budu za ně ráda." Poznámky:Public Sector Information : A Key Resource for Europe : Green Paper on Public Sector Information in the Information Society, ftp://ftp.cordis.europa.eu/pub/econtent/docs/gp_en.pdf. Viz např. http://www.wikipedia.org/. Např. Zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, http://www.mvcr.cz/clanek/sbirka-zakonu.aspx. Viz definice veřejných rozpočtů v §3 písm. d) z.č. 59/2000 Sb. o veřejné podpoře nebo v Opatření o rozpočtové skladbě vydané pod č.j. MF ČR 111/27 947/1996. http://ec.europa.eu/information_society/policy/psi/docs/pdfs/directive/psi_directive_en.pdf MEPSIR = Measuring European Public Sector Information Resources, http://www.epsigate.org/. Working party on the Information Economy, http://www.oecd.org/dataoecd/10/22/36481524.pdf. Např. mapy, firemní dokumenty ve Sbírce listin, historické podklady apod. Formát je způsob uspořádání dat uložených v počítači. Bez znalosti formátu nelze s daty pracovat. Uzavřený formát je ten, jehož dokumentace nebyla zveřejněna, případně jehož použití je patentově chráněno. Data v uzavřeném formátu lze zpracovávat pouze pomocí programů, které pocházejí od tvůrce formátu. Otevřený formát je naopak veřejně dokumentován a každý má možnost vytvořit program, který bude data v tomto formátu zpracovávat (http://www.linux.cz/petice/). http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cenik_informacnich_sluzeb_a_produktu ČHMÚ je příspěvková organizace MŽP, takže mezi povinné subjekty podle informačního zákona bez nejmenších pochyb patří. Pokud neposkytuje informace podle zákona 106, porušuje ho. Viz http://www.chmi.cz/meteo/om/aktinf.html, nebo http://www.chmi.cz/meteo/om/komnab.html. To je samo o sobě docela zajímavé vzhledem k tomu, že personální odpovědnost za vyřízení žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb. se v jednotlivých povinných subjektech značně liší - žádost tedy díky absenci obecné metodologie kvalifikované odpovědi může teoreticky v rámci povinného subjektu vyřizovat jeden den generální ředitel, den druhý pak např. recepční (tuto pozici mimochodem můžeme považovat do jisté míry i za informační profesi). http://geoportal.cuzk.cz/, http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Vybrané použité zdroje a literatura:Česko. ČSÚ. Ceník informačních produktů a služeb [online]. 2005 [cit. 2008-11-30]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cenik_informacnich_sluzeb_a_produktu>. Česko. Zákon č. 106 ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím. In Sbírka zákonů České republiky. 1999, částka 39, s. 2578-2582. Dostupný také z WWW: <http://www.mvcr.cz/sbirka/1999/sb039-99.pdf>. ePSIplus [online]. c2006 [cit. 2008-11-30]. Dostupný z WWW: <http://www.epsiplus.net/>. EU. Commission of the European Communities. Green Paper : Living and Working in the Information Society : People first [online]. Brussels : European Commission, 1996-07-22 [cit. 2008-11-30]. Dostupný z WWW: <http://europa.eu.int/ISPO/infosoc/legreg/docs/peopl1st.html>. EU. Comission of the European Communities. i2010 - A European Information Society for growth and employment [online]. Brussels : European Comission, 2005-06-01 [cit. 2008-11-30]. Dostupný z WWW: <http://europa.eu.int/information_society/eeurope/i2010/docs/communications/com_229_i2010_310505_fv_en.pdf>. Evropská společenství. Directive 2003/98/EC of the European Parliament and of the Council of 17 November 2003 on the re-use of public sector information [online]. 2003 [cit. 2008-11-30]. Dostupný z WWW: <http://ec.europa.eu/information_society/policy/psi/docs/pdfs/directive/psi_directive_en.pdf>. Evropská společenství. Directive 2007/2/EC of the European Parliament and of the Council of 14March 2007 establishing an Infrastructure for Spatial Information in the European Community (INSPIRE) [online]. 2007 [cit. 2008-11-30]. Dostupný z WWW: <http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:108:0001:0014:EN:PDF>. Public Sector Information : A Key Resource for Europe : Green Paper on Public Sector Information in the Information Society [online]. 1998 [cit. 2008-11-30]. Dostupný z FTP: <ftp://ftp.cordis.europa.eu/pub/econtent/docs/gp_en.pdf>. OECD. Working party on the Information Economy. DIGITAL BROADBAND CONTENT: PUBLIC SECTOR INFORMATION AND CONTENT [online]. Paris : OECD, March 2006 [cit. 2008-11-30]. Dostupný z WWW: <http://www.oecd.org/dataoecd/10/22/36481524.pdf>. PEKÁREK, Aleš. Výzkum informací veřejného sektoru v kontextu informační vědy. Písemná práce k atestu z Informační vědy. Praha : Univerzita Karlova, 2009. EPMA. Informace veřeného sektoru a jejich opakované využití : analytická zpráva. Praha : Ministerstvo vnitra, 2009. Klíčová slova: e-governmentveřejná správainformační společnostinformace veřejného sektoruinformační produktyÚISK FF UK v PrazeHodnocení: Zvolte hodnoceníHlasovat pro 1/5 u článku Výzkum informací veřejného sektoru České republikyHlasovat pro 2/5 u článku Výzkum informací veřejného sektoru České republikyHlasovat pro 3/5 u článku Výzkum informací veřejného sektoru České republikyHlasovat pro 4/5 u článku Výzkum informací veřejného sektoru České republikyHlasovat pro 5/5 u článku Výzkum informací veřejného sektoru České republikyZrušit hodnocení 11245x přečteno GA 1458 PEKÁREK, Aleš. Výzkum informací veřejného sektoru České republiky. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2017-02-26]. urn:nbn:cz:ik-13053. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13053 automaticky generované reklamy vloženo před 4 dny 10 hodin RT @jiripeterka: Už zítra #25letInternetuvCR. Zde je má prezentace a článek ke 20. výročí (2012): https://t.co/Pjr4u0QO85 https://t.co/HiTD3JKWgq před 1 týden 6 dnů Sledujeme přednášky k 25. výročí internetu... https://t.co/F2eoJE7KmM @CVUTPraha Dejvice PŘIPOJTE SE ON-LINE: https://t.co/lS3GM6CHvu před 1 týden 6 dnů Více Newsletter Ikaros.cz

http://zakony.kurzy.cz/275-2012-zakon-o-volbe-prezidenta-republiky/cast-1-hlava-4/

Kurzy.cz > Zákony > Zákon o volbě prezidenta republiky č. 275/2012 Sb. > ČÁST PRVNÍ Volba prezidenta republiky > Hlava IV Hlasování Hlava IV Seznamy voličů, § 29, paragraf 29 <a href="http://zakony.kurzy.cz/275-2012-zakon-o-volbe-prezidenta-republiky/cast-1-hlava-4/" title="Hlava IV Hlasování">Hlasování (Hlava IV), Zákon o volbě prezidenta republiky č. 275/2012 Sb.</a> Zařazení ustanovení v předpisu: Volba prezidenta republiky (ČÁST PRVNÍ) » Hlasování (Hlava IV) Předchozí: Kandidátní listina (Hlava III) Následující: Zjišťování výsledku volby prezidenta (Hlava V) Voliči jsou zapsáni ve stálém seznamu voličů (dále jen "stálý seznam"), ve zvláštním seznamu voličů vedeném zastupitelským úřadem (dále jen "zvláštní seznam vedený zastupitelským úřadem") nebo ve zvláštním seznamu voličů vedeném obecním úřadem na území České republiky (dále jen "zvláštní seznam"). Každý volič může být zapsán pouze v jednom seznamu voličů. Zvláštní seznam voličů vedený zastupitelským úřadem Zvláštní seznam vedený zastupitelským úřadem vede zastupitelský úřad podle jiného právního předpisu7). 15) § 4 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby. § 1 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů. § 5 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (4) Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem "VZOR" a prohlášení o vzdání se kandidatury, popřípadě informace o ztrátě volitelnosti kandidáta, pokud byly doručeny do 24 hodin před zahájením volby prezidenta, a informace o tiskových chybách s uvedením správného údaje. (5) Volební místnost pro zvláštní volební okrsek musí být vybavena volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, dostatečným množstvím prázdných obálek opatřených otiskem úředního razítka zastupitelského úřadu, psacími potřebami, výpisem ze zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí, na důstojném místě umístěným velkým státním znakem a zvláštními prostory pro vložení hlasovacího lístku do obálky opatřené otiskem úředního razítka zastupitelského úřadu oddělenými tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí vedoucí zastupitelského úřadu s přihlédnutím k počtu voličů ve zvláštním volebním okrsku. Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem "VZOR", informace o vzdání se kandidatury, popřípadě informace o ztrátě volitelnosti kandidáta, pokud byly doručeny do 24 hodin před zahájením volby prezidenta, a informace o tiskových chybách s uvedením správného údaje. (6) Obálky opatřené otiskem úředního razítka obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu (dále jen "úřední obálka") musí být na území volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku neprůhledné, stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy. Pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí Za pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku při průběhu hlasování v souladu se zákonem jsou závazné pro všechny přítomné. Označení stránky: zvláštní seznam voličů, paragraf volby prezidenta účetnictví, voličský seznam, zakony.kurzy.cz cast-1-hlava-4, stálý seznam voličů, §29 zákon o volbách, volby § 29 Seznamy voličů, § 26 - Zákon o volbách do zastupitelstev krajů č. 130/2000 Sb. Ochrana ve věcech seznamů voličů, § 88, paragraf 88 - Soudní řád správní č. 150/2002 Sb. SEZNAM KVALIFIKOVANÝCH DODAVATELŮ, HLAVA II - Zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. Seznam kvalifikovaných dodavatelů, Hlava I - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., znění k 1.4.2012 Seznam kvalifikovaných dodavatelů, Hlava I - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., znění k 1.1.2015 Seznam kvalifikovaných dodavatelů, Hlava I - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., znění k 1.1.2014 Hlava VII , Hlava VII - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., porovnání znění k 30.12.2010 Netmonitor seznam.cz|pocasi.seznam.cz, měsíc media - Statistika návštěvnosti Netmonitor seznam.cz|seznam.cz Homepage, měsíc media - Statistika návštěvnosti úterý 22.8.2017 13:08:13

https://www.sumavanet.cz/umdesenice/fr.asp?url=/umdesenice/user/att-umdesenice-147.htm&burl=

OZV č. 1/2007 - ¨pohyb psů na veřejném prostranství Městys Dešenice<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" /> Zastupitelstvo městyse Dešenice kterou se stanovují pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství Městyse Dešenice a vymezují prostory pro volné pobíhání psů Zastupitelstvo Městyse Dešenice se na svém zasedání dne 29. listopadu 2007 usneslo vydat na základě ust. § 24 odst. 2 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 77/2004 Sb., a v souladu s ust. § 10 písm. d) a § <?xml:namespace prefix = st1 ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:smarttags" />35 a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) tuto obecně závaznou vyhlášku: a) na veřejných prostranstvích městyse, vyznačených na mapce v příloze č. 1 k této obecně závazné vyhlášce, je možný pohyb psů pouze na vodítku a s náhubkem, b) na veřejných prostranstvích v obci, vyznačených na mapce v příloze č. 2 k této obecně závazné vyhlášce, se zakazuje provádět výcvik psů. 2. Za splnění povinností stanovených v odst. 1 odpovídá osoba doprovázející psa, popř. chovatel[2] psa. 3. Ustanovení odst. 1. se nevztahuje na psy služební[3] a záchranářské při výkonu služby a záchranných prací a na psy speciálně vycvičené jako průvodci zdravotně postižených osob. 4. Ustanovení odst. 1 se nevztahuje na lovecké psy[4] při výkonu práva myslivosti za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy[5]. 1. Pro volné pobíhání psů se vymezují následující prostory vyznačené na mapce v příloze č. 3: (p.pč.1643, 1644, 1637/2, 1584, 1604/2). 2. Volné pobíhání psů v prostorech uvedených v odst. 1. je možné pouze pod neustálým dohledem a přímým vlivem osoby doprovázející psa. Touto obecně závaznou vyhláškou se ruší obecně závazná vyhláška Městyse Dešenice č. 1 o regulaci pohybu psů a jiného zvířectva na veřejných prostranstvích a zamezení výskytu znečištění na veřejných prostranstvích, ze dne 7. června 2007. Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti 1. ledna 2008. Stanislav Kindlman v.r. Dr. Jan Rejfek v.r. Přílohy k obecně závazné vyhlášce Městyse Dešenice č. 1 - 3, kterou se stanovují pravidla pro pohyb psů na veřejných prostranstvích Městyse Dešenice. Mapky veřejných prostranství v obci, na nichž se uplatňuje regulace dle ust. čl. 1 písm. a) a b) předmětné obecně závazné vyhlášky městyse a ust. čl. 2 o volném pobíhání psů. [1] § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) [2] § 3 písm. k) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 77/2003 Sb., [3] Např. § 38 odst. 1) písm. e) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 321/2006 Sb., § 19 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, [4] § 44 odst. 1) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 59/2003 Sb. [5] Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška Ministerstva zemědělství č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

http://news.ournet.cz/topic/mestsky-soud-v-praze

Městský soud v Praze - Poslední novinky Městský soud v Praze novinky Městský soud v Praze - Nejnovější zprávy, příběhy a diskuse z tisku Soud zrušil rozhodnutí umožňující revitalizaci Václavského náměstí Městský soud v Praze - Poslední zprávy Podnikatelka Ivana Salačová se odvolala proti verdiktu Městského soudu v Praze v kauze zmanipulování elektronického losování veřejných zakázek. Soud jí v lednu uložil dvouletou podmínku a pokutu mi... Maltézští rytíři slaví první úspěch v restitučních sporech o miliardový majetek. Městský soud v Praze v pátek vynesl průlomový rozsudek, ve kterém odmítl žalobu Státního pozemkového úřadu (SPÚ) pro... Pražský magistrát vypíše zakázku na opravu spodní části Václavského náměstí. Předpokládaná hodnota tendru je 250 milionů korun. Rozhodli o tom dnes pražští zastupitelé. Město nyní bude hledat firmu... V krabici a v povlaku s růžovými kvítky nalezli loni na konci září policisté v jednom z bytů sídliště Lhotka mrtvolku novorozence. Podle žalobce dítě ve vaně utopila krátce po utajeném porodu devět... Praha - Po letech odkládání se v pátek otevře veřejnosti outletové centrum s názvem Prague The Style Outlets u obce Tuchoměrice poblíž ruzyňského letiště. Zatím bude obsazena jen část areálu, zpočá... Bývalý šéf Českých drah Zelený nedostane milionový zlatý padák, potvrdil soud Praha - Manažer Dalibor Zelený, který mezi roky 2013 a 2014 působil jako generální ředitel a člen představenstva Českých drah, nemá právo na kompenzaci konkurenční doložky. Ta mu rok po odchodu z f... Městský soud v Praze je krajský soud se sídlem v hlavním městě Praze, který spadá do působnosti Vrchního soudu v Praze. Městský soud v Praze - Výroky “Ve čtvrtek státní zástupce podal u Městského soudu v Praze obžalobu na celkem čtyři fyzické osoby a to pro trestnou spáchanou v souvislosti s vyváděním nepotřebného majetku ministerstva obrany, Lenka Bradáčová, 10 měsíců Armádní manažeři jdou k soudu kvůli obchodu se Strnadem. Kauzu stvořila konkurence, brá...

https://profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=13&id_article=261241&csum=99302827

Zadržování nesporné částky nadměrného odpočtu DPH // Profipravo.cz / Monitoring 02.03.2019 II. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) vyhověl ústavní stížnosti obchodní společnosti Kovové profily, spol. s r.o. a zrušil napadené rozsudky správních soudů z důvodu porušení vlastnického práva garantovaného v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Orgány finanční správy zahájily vůči stěžovatelce kontrolní procesy na základě podezření, že by se stěžovatelka mohla v rámci obchodování s drahými kovy podílet na tzv. „daňovém karuselu“. Rozsah kontrolních procesů byl limitován na obchodování s drahými kovy, správce daně však po dobu trvání několikaleté kontroly zadržoval celou částku nadměrného odpočtu DPH včetně plnění týkajících se jiných obchodních aktivit stěžovatelky. Stěžovatelka opakovaně požadovala zúžení kontroly jen na sporná plnění a vrácení té části nadměrného odpočtu, o níž správce daně neměl žádné pochybnosti. Této žádosti však správce daně nevyhověl. Stěžovatelka se proto obrátila na správní soud s žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu. Obecné soudy však aprobovaly postup správce daně a k zadržování nadměrného odpočtu uvedly, že nesporná část musí sdílet osud té části, která je dosud prověřována. Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka namítala především nepřiměřenou délku kontrolních procesů a absenci lhůt pro provedení jednotlivých úkonů v rámci daňové kontroly. Nepřiměřeně dlouhá daňová kontrola je dle stěžovatelky způsobilá uvalit na daňový subjekt nepřiměřené břemeno a zadržování nesporné části nadměrného odpočtu je neoprávněným zásahem do vlastnického práva. Ústavní soud ve svém nálezu úvodem předeslal, že mu nepřísluší přehodnocovat závěry obecných soudů týkající se rychlosti a hospodárnosti postupu správce daně. Ve svém přezkumu se proto omezil na zkoumání ústavnosti zadržování nadměrného odpočtu DPH, resp. jeho nesporné části. Ústavní soud uvedl, že zadržování nadměrných odpočtů je bezesporu zásahem do vlastnického práva daňového subjektu. Tento zásah musí probíhat na základě zákona a v jeho mezích. V projednávané věci bylo do vlastnického práva stěžovatelky zasaženo tím, že po dobu trvání daňové kontroly jí byla správcem daně zadržována celá částka nárokovaného nadměrného odpočtu, přestože rozsah daňové kontroly se týkal pouze části zdanitelných plnění. Daňový řád sice výslovně neumožňuje nakládat s nespornou částkou odděleně od částky sporné, rovněž však v žádném svém ustanovení neumožňuje zadržovat nespornou částku společně s částkou spornou. Jestliže tedy Nejvyšší správní soud v napadeném rozsudku uvádí, že „nesporná část tohoto odpočtu musí sdílet osud té části, která je dosud prověřována,“ neplyne tento závěr z daňového řádu o nic víc než možnost vrácení nesporné částky daňovému subjektu. Správce daně je především vázán principem, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Chybějící zákonný základ pro zásah do práv zcela jistě nelze nahradit konstatováním orgánu veřejné moci, že zákon neposkytuje konkrétní procesní postup, jak se tohoto zásahu do práv nedopustit. S ohledem na to, že zásah do vlastnického práva stěžovatelky zcela postrádá zákonný základ, postup správce daně v předmětné věci představuje bez dalšího zásah do práva stěžovatelky na ochranu vlastnictví dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Správce daně přitom mohl cíle řádného výběru daní dosáhnout i bez nezákonného zásahu do majetkových práv stěžovatelky, a sice rozdělením nárokovaného nadměrného odpočtu na částku spornou a částku nespornou. Ačkoli daňový řád neuvádí možnost částečného rozhodnutí o výši daňové povinnosti, takové rozhodnutí není v intencích daňového řádu nemožné; právě naopak, je s ohledem na ústavně zakotvenou ochranu vlastnického práva jedinou ústavně konformní možností postupu správce daně. Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 819/18 je dostupný zde (275 KB, PDF).

http://kraken.slv.cz/7Afs109/2006

7Afs109/2006 7 Afs 109/2006-44 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyò Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Poøízkové v právní vìci stì¾ovatele Finanèního øeditelství v Hradci Králové, se sídlem v Hradci Králové, Horova 17, za úèasti R. Y. C., s.r.o., v øízení o kasaèní stí¾nosti podané proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 3. 2006, è. j. 31 Ca 123/2005-23, Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 3. 2006, è. j. 31 Ca 123/2005 -23, s e z r u ¹ u j e a vìc s e v r a c í tomuto soudu k dal¹ímu øízení. Vèas podanou kasaèní stí¾ností se stì¾ovatel domáhá zru¹ení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým soud zru¹il jeho rozhodnutí ze dne 5. 4. 2005, è. j. 5662/130/2003-©p, pro nezákonnost a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení. Pøedmìtným rozhodnutím stì¾ovatel zamítl odvolání úèastníka øízení, spoleènosti R. Y. C., s.r.o., do platebního výmìru Finanèního úøadu v Hradci Králové (dále jen správce danì ) ze dne 10. 9. 2001, è. j. 91055/02/228912/3152, na daò z pøidané hodnoty za 4. ètvrtletí 2000 ve vý¹i nadmìrného odpoètu 12 624 Kè, poté, co bylo jeho pøedchozí rozhodnutí ze dne 25. 10. 2002, è. j. 4505/130/2002-©p, zru¹eno rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 8. 2003, è. j. 31 Ca 157/2002-14, a vìc mu byla vrácena k dal¹ímu øízení. Jako právní dùvod kasaèní stí¾nosti stì¾ovatel uvedl dùvod uvedený v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ). Stì¾ovatel spatøuje vady rozsudku v jeho nezákonnosti spoèívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v pøedcházejícím øízení. Stì¾ovatel se domnívá, ¾e krajský soud mu nesprávnì vytknul, ¾e posuzoval dva dùkazy, a to dodací list pro objednatele G. a fakturu vystavenou pro odbìratele-úèastníka øízení, z nich¾ nebylo mo¾no seznat vìcnou souvislost . Av¹ak stì¾ovatel neporovnával izolovanì dva dùkazy, jak zøejmì situaci vidí krajský soud, ale hodnotil, jak daòový subjekt vyhovìl výzvì a prokázal po¾adované skuteènosti. Z toho dùvodu také stì¾ovatel nesouhlasí s názorem krajského soudu, obsa¾eným v odùvodnìní napadeného rozsudku, ¾e správce danì nepostupoval dle ust. § 31 odst. 2 zákona è. 337/1992 Sb., o správì daní a poplatkù, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o správì daní a poplatkù ). Dále namítá, ¾e k jím hodnoceným výpovìdím svìdkù nezaujal krajský soud ¾ádné stanovisko. Pøesto v rozsudku podle jeho názoru bezdùvodnì a chybnì uzavøel, ¾e stì¾ovatel bude muset svoje závìry podlo¾it hodnocením úèastníka øízení pøedlo¾ených dùkazù. S ohledem na vý¹e uvedené navrhl zru¹ení rozsudku krajského soudu a vrácení vìci tomuto soudu zpìt k dal¹ímu øízení. Úèastník øízení, spoleènost R. Y. C., s.r.o., se ke kasaèní stí¾nosti nevyjádøila. Nejvy¹¹í správní soud pøezkoumal kasaèní stí¾ností napadený rozsudek krajského soudu z dùvodù v této stí¾nosti uplatnìných a dospìl k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost je dùvodná. Podle ust. § 109 odst. 3 s. ø. s. Nejvy¹¹í správní soud je vázán dùvody kasaèní stí¾nosti; to neplatí, bylo-li øízení pøed soudem zmateèné [§ 103 odst. 1 písm. c)] nebo bylo zatí¾eno vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o vìci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepøezkoumatelné [§ 103 odst. 1 písm. d)], jako¾ i v pøípadech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné. Podle ust. § 31 odst. 2 zákona o správì daní a poplatkù správce danì dbá, aby skuteènosti rozhodné pro správné stanovení daòové povinnosti byly zji¹tìny co nejúplnìji a není v tom vázán jen návrhy daòových subjektù. Podle ust. § 31 odst. 4 citovaného zákona jako dùkazních prostøedkù lze u¾ít v¹ech prostøedkù, jimi¾ lze ovìøit skuteènosti rozhodné pro správné stanovení daòové povinnosti a které nejsou získány v rozporu s obecnì závaznými právními pøedpisy. Jde zejména o rùzná podání daòových subjektù (pøiznání, hlá¹ení, odpovìdi na výzvy správce danì apod.), o svìdecké výpovìdi a znalecké posudky, veøejné listiny, zprávy o daòových kontrolách, protokoly a úøední záznamy o místním ¹etøení a ohledání, povinné záznamy vedené daòovými subjekty a doklady k nim apod. Pokud ohledání nebylo mo¾no provést v rámci místního ¹etøení nebo daòové kontroly, provede se u správce danì. Jednotlivé skuteènosti rozhodné pro daòové øízení se prokazují v rámci dùkazního øízení. Provedené dùkazní øízení pak osvìdèí, které z pøedlo¾ených dùkazních prostøedkù se staly skuteènì dùkazem. Podle ust. § 31 odst. 9 citovaného zákona daòový subjekt prokazuje v¹echny skuteènosti, které je povinen uvádìt v pøiznání, hlá¹ení a vyúètování nebo k jejich¾ prùkazu byl správcem danì v prùbìhu daòového øízení vyzván. Podle ust. § 19 odst. 1 zákona è. 588/1992 Sb., o dani z pøidané hodnoty, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o dani z pøidané hodnoty ), pokud tento zákon nestanoví jinak, plátce má nárok na odpoèet danì, pokud jím pøijatá zdanitelná plnìní, uskuteènìná jiným plátcem nebo zbo¾í z dovozu, pou¾ije pøi podnikání nebo pøi èinnosti vykazující v¹echny znaky podnikání kromì toho, ¾e je provádìna podnikatelem. Podle ust. § 19 odst. 2 citovaného zákona plátce prokazuje nárok na odpoèet danì daòovým dokladem zaúètovaným podle zvlá¹tního právního pøedpisu, pøípadnì evidovaným podle § 11 u plátcù, kteøí nejsou úèetní jednotkou, který má v¹echny tímto zákonem pøedepsané nále¾itosti a který byl vystaven plátcem. V pøípadì, ¾e doklad neobsahuje v¹echny nále¾itosti daòového dokladu, prokazuje plátce nárok podle zvlá¹tního právního pøedpisu. Zásadní stí¾ní námitkou stì¾ovatele je jeho nesouhlas s posouzením právní otázky, zda-li úèastník øízení unesl své dùkazní bøemeno ohlednì nároku na odpoèet danì ve smyslu ust. § 19 odst. 1 a 2 zákona o dani z pøidané hodnoty. Proto Nejvy¹¹í správní soud zhodnotil obsah spisu Krajského soudu v Hradci Králové. Stì¾ovatel se domnívá, ¾e krajský soud mu nesprávnì vytknul, ¾e posuzoval dva dùkazy, a to dodací list pro objednatele G. a fakturu vystavenou pro odbìratele-úèastníka øízení, z nich¾ nebylo mo¾no seznat vìcnou souvislost. Av¹ak stì¾ovatel neporovnával izolovanì dva dùkazy, jak zøejmì situaci vidí krajský soud, ale hodnotil, jak daòový subjekt vyhovìl výzvì a prokázal po¾adované skuteènosti. Pokud tedy daòový subjekt pøedlo¾il nedostateèné a nevhodné dùkazy, údajnì bez dostateèné vìcné souvislosti (viz rozsudek), pak výzvì nevyhovìl a nárok na odpoèet danì neprokázal. Stì¾ovatel je proto pøesvìdèen, ¾e tento postup nelze dát k jeho tí¾i, nebo» nikterak neomezil práva daòového subjektu, na kterém spoèívalo dùkazní bøemeno. Podle názoru stì¾ovatele není úkolem správce danì èi odvolacího orgánu samostatnì vyhledávat dùkazní prostøedky ve vìci plnìní podmínek pro zákonné uplatòování nároku na odpoèet danì, kdy¾ toto uplatnìní není zákonem naøízeno a je pouze fakultativní. Z toho dùvodu také stì¾ovatel nesouhlasí s názorem krajského soudu, obsa¾eným v odùvodnìní pøedmìtného rozsudku, ¾e správce danì nepostupoval dle ust. § 31 odst. 2 zákona o správì daní a poplatkù. Stì¾ovatel dále namítá, ¾e k jím hodnoceným výpovìdím svìdkù nezaujal krajský soud ¾ádné stanovisko. Pøesto v rozsudku podle jeho názoru soud bezdùvodnì a chybnì uzavøel, ¾e stì¾ovatel bude muset svoje závìry podlo¾it hodnocením úèastníkem øízení pøedlo¾ených dùkazù. S ohledem na vý¹e uvedené stì¾ovatel navrhl zru¹ení rozsudku krajského soudu a vrácení vìci tomuto soudu zpìt k dal¹ímu øízení. V této vìci pova¾uje Nejvy¹¹í správní soud za nezbytné uvést, ¾e k dané problematice se ji¾ døíve vyslovil ve své judikatuøe (napø. rozsudek ze dne 13. 4. 2004, è. j. 3 Afs 12/2003-277, publikovaný pod è. 666/2005 Sb. NSS), z ní¾ vyplývá, ¾e pokud daòový subjekt v daòovém øízení neunese dùkazní bøemeno, které jej stíhá, znamená to, ¾e se z jím tvrzených skuteèností nevychází, pøièem¾ tato okolnost umo¾òuje správci danì ulo¾it daòovému subjektu povinnost zaplatit daò ve vy¹¹í èástce, ne¾ by odpovídalo údajùm jím uvedeným v daòovém pøiznání. Je tak zcela na poplatníkovi, který se domáhá svého nároku na odpoèet danì ve smyslu ust. § 19 odst. 1 zákona o dani z pøidané hodnoty v jím uvedené vý¹i, aby tento svùj nárok prokázal. Aby tedy prokázal daòovým dokladem, splòujícím podmínky stanovené v ust. § 19 odst. 2 zákona o dani z pøidané hodnoty, uskuteènìní pøíslu¹ného zdanitelného plnìní. Vzhledem k tomu, ¾e okolnosti pøedvídané ve vý¹e citovaném rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu nastaly i v tomto pøípadì, nebo» úèastník øízení neprokázal realizaci pøedmìtného obchodu, Nejvy¹¹í správní soud se neztoto¾nil s názorem krajského soudu a zdùrazòuje, ¾e správce danì i stì¾ovatel postupoval v souladu se zákonem, kdy¾ za uvedené dùkazní situace hodnotil dùkazní prostøedky tak, ¾e neprokazují tvrzení úèastníka øízení a ten tedy neunesl dùkazní bøemeno ve smyslu ust. § 31 odst. 9 zákona o správì daní a poplatkù. V daném pøípadì potvrzují tento závìr skuteènosti zji¹tìné v pøedcházejících øízeních. Z nich vyplývá, ¾e stì¾ovatel dostateènì prokázal a v odùvodnìní napadeného rozhodnutí i pøesvìdèivì zdùvodnil, ¾e v prùbìhu daòové kontroly byla správcem danì zpochybnìna otázka faktické, skuteèné realizace pøijatého zdanitelného plnìní v deklarovaném rozsahu, nebo» úèastník øízení pøi této kontrole pøedlo¾il dùkazní prostøedky, které v tomto smìru nebyly dostaèující. A proto ho správce danì opakovanì vyzval k odstranìní pochybností podle ust. § 43 zákona o správì daní a poplatkù, ani¾ by ho v¹ak jakkoliv omezoval ve výbìru dùkazních prostøedkù, po¾adoval tedy prokázání nejenom pøijetí urèitého zbo¾í èi slu¾by, ale i to, ¾e pøedmìtná zdanitelná plnìní opravdu uskuteènila spoleènost uvedená na fakturách (G.). A proto¾e úèastník øízení tyto pochybnosti správce danì neodstranil, nebyly z pohledu správce danì splnìny podmínky pro èerpání nároku na odpoèet danì ve smyslu ust. § 19 odst. 1 zákona o dani z pøidané hodnoty. Nelze ne¾ uzavøít, ¾e stì¾ovatel postupoval v souladu s ust. § 31 odst. 2 zákona o správì daní a poplatkù a jeho závìry byly podlo¾eny hodnocením dùkazù, které pøedlo¾il úèastník øízení. Nejvy¹¹í správní soud napadené rozhodnutí soudu pøezkoumal v souladu s ustanovením § 109 odst. 2 a 3 s. ø. s., vázán rozsahem a dùvody, které uplatnil stì¾ovatel ve své kasaèní stí¾nosti, a pøitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 3, k nim¾ by musel pøihlédnout z úøední povinnosti. Ze v¹ech shora uvedených dùvodù dospìl Nejvy¹¹í správní soud k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost je dùvodná. Proto dle ust. § 110 odst. 1 s. ø. s. napadený rozsudek krajského soudu pro nezákonnost zru¹il a vìc mu souèasnì vrátil k dal¹ímu øízení, v nìm¾ je krajský soud podle odst. 3 tého¾ ustanovení vázán právním názorem Nejvy¹¹ího správního soudu. O vìci pøitom rozhodl bez jednání postupem dle § 109 odst. 1 s. ø. s., dle kterého o kasaèní stí¾nosti rozhoduje Nejvy¹¹í správní soud zpravidla bez jednání. O náhradì nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti rozhodne Krajský soud v Hradci Králové v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 2 s. ø. s.). V Brnì dne 23. kvìtna 2007

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko

EditovatPřečíst v jiném jazyceČeskostát v EvropěNa tento článek jsou přesměrována hesla Česká republika a ČR. Další významy jsou uvedeny v článcích Česká republika (rozcestník) a ČR (rozcestník). Česko, úředním názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.[8][pozn. 4] Jako formálně svrchovaný národní stát vznikla tehdejší Česká socialistická republika 1. ledna 1969 v rámci federalizace Československa. Od 6. března 1990 nese tento stát název Česká republika. Dne 1. ledna 1993 se v souvislosti se zánikem Československa stal subjektem mezinárodního práva a od téhož data je účinná ústava, podle jejíž preambule navazuje novodobý český stát na tradice státnosti Československa a bývalých zemí Koruny české. Podle ústavy je Česká republika parlamentní, demokratický právní stát s liberálním státním režimem[12] a politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí. Hlavou státu je prezident republiky, vrcholným a jediným zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament České republiky.Česká republika 10 578 820[2] (84. na světě, 1. leden 2017) 134 ob. / km² (88. na světě) ▲ 0,870[3][pozn. 1] (velmi vysoký) (28. na světě, 2015) češtinaslovenština (částečně úřední na celém území; jazyk uznané tradiční národnostní menšiny),[pozn. 2] polština (částečně úřední na části území; jazyk uznané tradiční národnostní menšiny)běloruština, bulharština, chorvatština, maďarština, němčina, romština, rusínština, ruština, řečtina, srbština, ukrajinština, vietnamština (jazyky uznaných tradičních národnostních menšin)[pozn. 3] - cca 870 (České knížectví) 32 622[7] USD (39. na světě, 2016) Česko je vyspělá země s tržním hospodářstvím, která podle ekonomických, sociálních a politických indikátorů, jako je HDP na obyvatele, index lidského rozvoje, index svobody tisku, index svobody internetu od cenzury, patří k vysoce hodnoceným státům světa. Ekonomicky patří dle Světové banky do skupiny 31 nejbohatších států světa s nejvyššími finančními příjmy. Naopak velmi nízko se v porovnání s jinými státy umísťuje v podílu obyvatel žijících pod prahem chudoby. Vykazuje též poměrně nízkou nerovnost mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli a relativně vyvážené přerozdělování bohatství napříč většinou obyvatel.[13] Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nízká a pod průměrem vyspělých zemí. V indexu ekologické stopy je Česko oproti některým jiným vyspělým zemím menším ekologickým dlužníkem. Podle Global Peace Index, který vypracovává každoročně Institute for Economics and Peace, je Česká republika šestou nejbezpečnější zemí na světě (index zohledňuje hrozbu válečného konfliktu i úroveň vnitřní násilné kriminality).[14] Česko je vnitrozemský stát tvořený částmi historických českých zemí, které byly po dlouhá období svého dějinného vývoje součástí zemí Koruny české. Jsou to Čechy a Morava, k nimž byly roku 1920 připojeny i České Rakousy a České Slezsko. Česká republika má rozlohu 78 866 km2. Sousedí na západě s Německem (délka hranice 810 km), na severu s Polskem (762 km), na východě se Slovenskem (252 km) a na jihu s Rakouskem (466 km). Administrativně se Česká republika dělí na osm územních a zároveň na 14 samosprávných krajů. Hlavním městem je Praha, která je rovněž i jedním z krajů. V roce 2017 v Česku žilo přibližně 10,6 milionu obyvatel.[2] Výrazná většina obyvatelstva se hlásí k české, případně moravské národnosti. ObsahHistorické státní útvary na území Česka Český lev v červeném poli, dnešní malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Prvním doloženým státním útvarem na území dnešní České republiky byla v druhé polovině 9. století Velká Morava,[17] jíž však předcházel nadkmenový svaz Sámovy říše.[18][19] Když Velkomoravská říše kolem roku 907 zanikla pod náporem kočovných maďarských kmenů, těžiště státního vývoje se přesunulo do Čech. Tamní panovníci z rodu Přemyslovců vybudovali středověký přemyslovský stát, též nazývaný český stát, od přelomu 10. a 11. století tvořící součást Svaté říše římské. Od roku 1526 byly České země postupně začleňovány do Habsburské monarchie, jejíž vládci využili vítězství na Bílé hoře (1620) k výraznému omezení dřívější samostatnosti. Korunními zeměmi Habsburků, po roce 1749 navzájem de facto zcela nespojitými, zůstaly České království, Moravské markrabství a Vévodství Horní a Dolní Slezsko až do konce 1. světové války v roce 1918. Od roku 1804 byly tyto země součástí Rakouska a poté od roku 1867 Rakousko-Uherska. Na něm byla politicko-vojenskou akcí získána v roce 1918 nezávislost a ve spojenectví s geograficky a jazykově blízkým národem Slováků vytvořeno Československo jako multietnický stát. Ten krátce po svém vzniku odebral svým zemím jejich zemské svobody, které, s výjimkou Slovenska, měly za Rakouska-Uherska ve formě vlastních zemských zákonů, ústavy, zemských sněmů a dalších. Jeho součástí poté České země byly (s výjimkou období tzv. Protektorátu Čechy a Morava) až do roku 1992, kdy bylo Československo jako stát rozděleno; Česká republika se však k tradici československé státnosti, stejně jako k tradici státnosti zemí Koruny české, hlásí v preambuli své ústavy. Česká republika byla formálně zřízena k 1. lednu 1969 v rámci federalizace Československé socialistické republiky pod názvem Česká socialistická republika. Převratné politické změny po listopadu 1989 znamenaly nejen změnu názvu federace (Česká a Slovenská Federativní Republika) a v jejím rámci i České republiky (od března 1990 Česká republika, poté, co Ústavní zákon vypustil slovo „socialistická“), ale především stále větší státoprávní požadavky ze strany slovenských nacionalistů. Zánik Československa proběhl bez referenda. K 1. lednu 1993 federace zanikla dvoustrannou politickou dohodou.[20][21][22] Suverénními nástupnickými státy se staly Slovenská republika a Česká republika. Současně nabyla účinnosti její první novodobá ústava, tedy Ústava České republiky. Socha svatého Václava na Václavském náměstí Svatováclavská koruna z českých korunovačních klenotů je čtvrtá nejstarší v Evropě Oficiálním názvem státu podle ústavy je Česká republika; jednoslovný název Česko[23][24][25][26][27][28] se v ústavě nevyskytuje (stejně jako se v ní nevyskytovalo Československo – zeměpisný název nemusí být nutně součástí ústavy), je však součástí oficiální databáze OSN coby jednoslovný název státu. V květnu 2016 vláda oficiálně schválila též překlady zeměpisného názvu Česko do angličtiny (Czechia) a dalších světových jazyků (fr. Tchéquie, šp. Chequia atd.).[29] Část veřejnosti slovo Česko odmítá zejména pro nezvyk – obdobně, jako byl zpočátku odmítán např. i název Československo. První užití výrazu Česko je doloženo v roce 1704 jako zeměpisné označení zahrnující celé České země,[30] v roce 1777 pak jako synonymum ke slovu Čechy. V době národního obrození se používaly i tvary češský a Češsko odvozené ze základu „Čechy“. Nesprávně se v té době užíval i tvar čechský. Vliv na vypadnutí jednoho "s" z termínu měla také jazyková úspornost.[31] Od 19. století se výraz Česko opět objevuje též jako označení pro celé České země.[24] V tomto významu jej od roku 1938 začal prosazovat moravský jazykovědec František Trávníček.[24] Slovník spisovného jazyka českého v roce 1960 jej uvádí v obou významech a jako zastaralý,[24] Slovník spisovné češtiny z roku 1978 již archaičnost konstatuje jen u prvního významu, zatímco ve významu označení české části federace stylovou příznačnost neuvádí.[32] Na jaře 1993 jej Český úřad zeměměřický a katastrální na základě pověření vlády určil jako jednoslovné označení čerstvě osamostatněné České republiky,[33] po vášnivých sporech, po podpoře Českou geografickou společností a navzdory odporu prezidenta Havla a dalších osobností se termín výrazně rozšířil,[24] zachoval si však jistou míru kontroverznosti a někteří jej pociťují jako novotvar.[34][35] Státní symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní vlajka (republika po rozpadu federace převzala i původní vlajku Československa, jelikož Slovensko nemělo zájem tuto vlajku použít), standarta prezidenta, státní pečeť, státní barvy a státní hymna Kde domov můj? Státní symboly poukazují na tradice středověkého českého státu (znak), husitského hnutí (heslo na prezidentské standartě), národního obrození (hymna) a Československa (vlajka). Území dnešní České republiky bylo člověkem osídleno již před asi 750 000 lety. O osídlení území Česka z doby od 28 000 let př. n. l. svědčí řada archeologických nálezů (kultura s nálevkovitými poháry, únětická kultura, lengyelská kultura ad.). Od 3. století př. n. l. obývali tuto oblast Keltové (Bojové) a v 1. století n. l. přicházely kmeny Germánů (Markomani a Kvádové). Od konce 5. století se na území dnešního Česka objevovali první Slované. V 7. století slovanské kmeny vytvořily Sámovu říši (asi 623–659), jednalo se však spíše o nadkmenový svaz. V letech 830–833 na Moravě, na Slovensku, v severním Maďarsku a na západním Zakarpatsku vznikla pod nadvládou dynastie Mojmírovců Velkomoravská říše, která postupně zahrnula i Čechy (890–894), Slezsko, Lužici, Malopolsko a zbytek Maďarska. Velkomoravská říše byla již plnohodnotným státním útvarem. Čechy se od ní odtrhly v roce 894 a v roce 906 nebo 907 byla rozvrácena tehdy ještě kočovnými Maďary. Počátky českého státu spadají do druhé poloviny 9. století, kdy byl mimo jiné pokřtěn první doložený český kníže z dynastie Přemyslovců Bořivoj I. V průběhu 10. a 11. století se stát konsolidoval a bylo k němu připojeno území Moravy. České knížectví postupně získalo znaky víceméně samostatného středověkého státu v rámci Svaté říše římské (pražské biskupství založeno roku 973, hlavním národním světcem se stal svatý Václav). České království nicméně vzniklo až roku 1198, kdy německý král uznal dědičně český královský titul, který poté potvrdil císař, papež a roku 1212 i Zlatá bula sicilská Přemyslovci Přemyslu Otakarovi I., jakož i další privilegia Českého království. Český panovník měl být napříště osvobozen od všech povinností vůči Svaté říše římské až na účast na říšských sněmech. Václav I., ale zejména jeho syn Přemysl Otakar II. pak vybudoval rozsáhlé panství, které sahalo za Alpy a k Jaderskému moři. Václav II. obrátil svou pozornost na sever a východ, kde se mu podařilo získat území přes Polsko až k Baltskému moři. Jeho syn Václav III. připojil i uherské území. Po zavraždění Václava III. se království ocitlo v chaosu, ale volba Jana Lucemburského králem umožnila nový vzestup, který vyvrcholil zejména za panování Janova syna Karla IV. (1316–1378). Ten v roce 1348 ustanovil tzv. země Koruny české a pod Českou korunu připojil Braniborsko (do 1415), Lužice (do 1635) a Slezsko (do 1742). V roce 1526 byl na český trůn zvolen Ferdinand I. Habsburský a s ním dynastie Habsburků, která zemi postupně včlenila do habsburské monarchie. Ferdinandův vnuk Rudolf II. si ještě (jako poslední Habsburk) zvolil Prahu za sídelní město a, ač katolík, byl velmi tolerantní vůči českému protestantismu (Rudolfův majestát). Po jeho smrti však éra tolerance skončila a náboženské napětí znovu vzrostlo. V roce 1618 vypuklo proti katolickému panovníkovi ozbrojené povstání českých protestantských stavů. Defenestrace císařských místodržících v roce 1618 se stala i počátkem třicetileté války. Vojsko českých stavů bylo roku 1620 v bitvě na Bílé hoře poraženo a stavovští vůdcové byli veřejně popraveni v Praze. Začala násilná rekatolizace českých protestantů. Rozsáhlý majetek české exilové šlechty a inteligence připadl věrným stoupencům Habsburků. Do poloviny 17. století klesla populace v Čechách a na Moravě o necelých 30 % na zhruba 1,75 milionu obyvatel.[36] Roku 1627 bylo v Česku vydáno Obnovené zřízení zemské, kterým Habsburkové získali český královský titul dědičně, za jediné povolené náboženství bylo prohlášeno katolické a jazyk německý byl formálně zrovnoprávněn s českým, fakticky byl ale upřednostněn. Správními reformami Marie Terezie v roce 1749 byly země Koruny české de facto spojeny s Rakouskem do unitárního státu, ale i nadále se korunovali čeští králové v rámci Českého království. Během hladomoru v letech 1771–1772 zemřelo nejméně 250 000 lidí,[37] což vedlo k rozsáhlým nevolnickým nepokojům.[38] Náboženskou toleranci a zrušení nevolnictví přinesly až reformy Josefa II. v roce 1781. Od 17. až do počátku 19. století rovněž probíhala centralizace monarchie. Této centralizaci napomáhalo preferování německého jazyka ve státní i církevní správě. V odpověď na poněmčování kultury se koncem 18. století začalo v českých zemích vzmáhat české národní obrození, tedy snaha o obnovu české kultury a jazyka a později i o získání politické moci stranami zastupujícími zájmy českého etnika. Ve druhé polovině 19. století nastal v Česku i významný hospodářský a kulturní rozvoj. Většina (asi 70 %) průmyslu Rakouska-Uherska byla soustředěna v Českých zemích. České politické elity (zejm. František Palacký) po celé 19. století věřily, že federalizované a demokraticky reformované Rakousko bude nejvýhodnějším životním prostorem pro český národ i jiné malé národy střední Evropy (tzv. austroslavismus). Rakouské soustátí mělo být ochranou vůči vlivu mocných národů ze západu i východu. To však změnila první světová válka (1914–1918), vstupem do níž vídeňští politici učinili z Rakousko-Uherska přívěsek vilémovského Německa, čímž austroslavistické sny rozmetali. Novým řešením měl být projekt Československa připravený Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem. Podrobnější informace naleznete v článcích První republika a Dějiny Československa. V první světové válce bojovalo 1,5 milionu mužů odvedených z českých okresů, z nichž padlo 138 000 na straně monarchie a asi pět a půl tisíce (jen do konce války) v legiích.[39] Více než 90 000 dobrovolníků zformovalo Československé legie ve Francii, Itálii a Rusku, kde bojovali proti Centrálním mocnostem (tedy i rodnému Rakousko-Uhersku) a posléze i proti ruským bolševikům.[40] Po porážce Rakouska-Uherska byly po 28. říjnu 1918 země Koruny české, části Uherského království včetně Podkarpatské Rusi spojeny do nového státního útvaru Československa. Prvním prezidentem Československa byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk. V období od vzniku státu až do zániku první republiky bylo Československo unitárním státem a zůstalo jediným demokratickým státem ve střední Evropě.[41] Přes svůj deklarovaný národní charakter (viz čechoslovakismus) mělo Československo na svém území významné německé, maďarské, polské a rusínské národnostní menšiny. Po vyhlášení nezávislosti došlo k pohraničním konfliktům s Polskem a Maďarskem, stejně jako k nepokojům v německých oblastech země. Problém nepřátelských sousedů se Československo pokusilo vyřešit spojenectvím zvaným Malá dohoda, systémem spojeneckých smluv s Francií a Británií a od roku 1935 i smlouvou se Sovětským svazem. Německá menšina v pohraničí se v důsledku Velké hospodářské krize, masivní nezaměstnanosti a intenzivní nacistické propagandy radikalizovala a začala požadovat odtržení od Československa.[zdroj?] Tyto snahy reprezentovala SdP vedená Konradem Henleinem. Na nátlak nacistického Německa a evropských mocností bylo v září roku 1938 Československo Mnichovskou dohodou (podepsána Německem, Francií, Británií a Itálií) donuceno postoupit Německu pohraničí (tzv. Sudety). Mnichovská dohoda bývá také označována jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát, jelikož zástupci československé strany k jednání přizváni nebyli a vojenská aliance Československa s Francií a Británií se ukázala jako zbytečná. Jižní oblasti Slovenska a Podkarpatské Rusi připadly Maďarsku, malou část československého území (zejména oblast Těšínska) získalo Polsko. Tento okleštěný státní útvar se psal se spojovníkem (Česko-Slovensko) a je nazýván druhá republika. Památník v Praze věnovaný parašutistům, kteří provedli atentát na R. Heydricha Dne 14. března 1939 Slovensko vyhlásilo samostatnost a po okupaci německými vojsky 15. března 1939 byl na zbytku československého území (tedy v Česku bez Sudet, připojených v roce 1938 k Německu, a východní části československého Těšínska, připojené ve stejném roce k Polsku[pozn. 5]) vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Prezident Edvard Beneš v Londýně zorganizoval exilovou vládu (tzv. prozatímní státní zřízení). Německá okupace Československa se setkala s masivním odbojem obyvatel země a skupin podporovaných ze zahraničí (zejm. operace Anthropoid), na který nacisté reagovali terorem (např. vyhlazení Lidic). V průběhu druhé světové války nacisté realizovali politiku totálního nasazení českých pracovních sil na území Německa, stejně jako likvidaci židovské diaspory na území Protektorátu. Nejznámější údaj o počtu obětí nacistické okupace pochází z výzkumu zveřejněného Gustavem Hajčíkem a Jaroslavem Voleníkem roku 1956, podle něhož během války zemřelo 360 000 Čechoslováků.[42] Konečné řešení české otázky zapadalo do Generalplánu Ost, nacistického plánu na likvidaci, poněmčení a vysídlení příslušníků pěti slovanských národů, který měl vytvořit životní prostor pro německé obyvatelstvo.[43] Hořící sovětský tank během invaze vojsk Varšavské smlouvy v Praze roku 1968. V květnu 1945 Československo osvobodili spojenci a byl obnoven formálně demokratický stát. Období 1945–1948 je někdy nazýváno třetí republika. Od března 1945 postupovala sovětská armáda na české území z Ostravska a od Bratislavy, později i ze severu k Praze a k demarkační linii osvobodila zhruba dvě třetiny Čech. O zbytek českého prostoru západně od linie Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice se postarala americká armáda. Při osvobozování Československa zahynulo 140 000 vojáků Rudé armády, po jejichž boku bojovali i příslušníci 1. čs. armádního sboru pod velením Ludvíka Svobody, který se vyznamenal v bojích u Sokolova a o Kyjev a krutě krvácel v karpatsko-dukelské operaci, jejímž cílem bylo pomoci Slovenskému národní povstání.[44] Osvobození také pomohlo české květnové povstání (ve světě nejznámější jeho součástí bylo Pražské povstání). Došlo však poté k dnes sporným jevům jako bylo vysídlení Němců z Československa do Německa a Rakouska, omezení stranické soutěže, rozsáhlé znárodňování těžkého průmyslu, energetiky, filmového průmyslu, bank, pojišťoven, větších stavebních podniků atd. (tzv. Benešovy dekrety).[45][46][47] V únoru 1948 se v Československu chopila moci Komunistická strana Československa, která už v květnu 1946 vyhrála parlamentní volby; země se stala totalitním státem a součástí sovětského bloku. Byly potlačeny struktury občanské společnosti počínaje zrušením samosprávných zemí (1949) až po potlačení svobodného spolkového a ekonomického života. Rozsáhlé znárodňování a měnová reforma (1953) připravily miliony občanů o majetek. V roce 1960 byl novou ústavou oficiální název státu změněn na Československá socialistická republika (ČSSR). Koncem 50. let a v 60. letech docházelo k postupné liberalizaci, která vyvrcholila v roce 1968. Liberalizační hnutí známé jako Pražské jaro bylo potlačeno invazí vojsk Sovětského svazu a dalších zemí Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Po invazi emigrovalo mnoho především vzdělaných lidí do demokratických zemí v Evropě i do USA, což ještě zrychlilo hospodářský úpadek země, který zažívala po připojení k sovětskému bloku. Území Československa pak bylo okupováno Sovětskou armádou, která definitivně odešla až roku 1991. Režim takzvané normalizace na dvacet let potlačil občanské svobody, čemuž se snažilo vzdorovat zejména hnutí Charta 77. Václav Havel, pozdější první prezident samostatné České republiky, během událostí v listopadu 1989 Trvalejším státoprávním důsledkem Pražského jara zůstala federalizace Československé socialistické republiky, nastolená k 1. lednu 1969, jež unitární stát formálně změnila na federaci dvou suverénních národních států – České socialistické republiky (ČSR) a Slovenské socialistické republiky (SSR).[pozn. 6] Sametová revoluce, zahájená 17. listopadu 1989, svrhla komunistický režim a umožnila obnovu demokracie a svobodného podnikání, byť společenská transformace zároveň způsobila dramatický nárůst kriminality,[48] značné zadlužení státu[49] a prohlubování federalizace až k rozpadu státu. Z názvu federálního státu a obou národních států bylo v roce 1990 vypuštěno slovo socialistický[pozn. 7] a Česká republika získala své vlastní státní symboly.[pozn. 8] Od roku 1990 začala být opožděně uváděna do praxe federalizace, která sice formálně platila již od roku 1969, ale prakticky byla do značné míry zmrazena. Mezi oběma složkami federace, Českou republikou a Slovenskou republikou, rychle narůstaly rozpory (viz pomlčková válka), které nakonec vedly k rozpadu společného státu. Československo zaniklo mírovou cestou ke 31. prosinci 1992. Dosavadní národní republiky převzaly právní řád zanikající federace a rozdělily si její majetek a závazky. Subjektem mezinárodního práva se Česká republika stala 1. ledna 1993, se zánikem federace. Zapojila se do západoevropských politických struktur. 12. března 1999 byla přijata do NATO a 1. května 2004 vstoupila do Evropské unie. Roku 2004 přistoupila k Schengenským dohodám, na jejichž základě se 21. prosince 2007 stala součástí Schengenského prostoru.[50] Existenci České republiky jako subjektu mezinárodního práva uznává drtivá většina států světa. Od svého vzniku do 13. července 2009 však nebyla uznávána jako samostatný stát ze strany Lichtenštejnska.[51] Lichtenštejnsko kladlo jako předběžnou podmínku uznání a navázání diplomatických styků český souhlas dvoustranně jednat o tématech majetkového charakteru (majetkové spory existovaly již mezi Lichtenštejnskem a Československem od vzniku Československa, v současné době[kdy?] jde hlavně o spory z vyvlastnění majetku rodu Lichtenštejnů podle Benešových dekretů).[52] Lichtenštejnská snaha zabránit přijetí Česka do mezinárodních organizací nebyla úspěšná. Stávající Česká republika je v zahraničí občas kritizována kvůli značné korupci politických elit.[53] Topografická mapa Česka Lyžařský resort v Krkonoších Česko se nachází ve střední Evropě a sousedí se čtyřmi státy. Na západě jde o Německo, na severovýchodě o Polsko, na jihovýchodě o Slovensko a jižní hranici sdílí s Rakouskem. Délka západní společné hranice s Německem činí 810,7 km, s Rakouskem je dlouhá 466,1 km, se Slovenskem 251,8 km a s Polskem na severu 761,8 km. Celková rozloha činí 78 866 km², z toho 2 % tvoří vodní plochy. Geologie, geomorfologie a půdy Z geomorfologického hlediska leží Česko na rozhraní dvou horských soustav. Západní a střední část vyplňuje Česká vysočina, mající převážně ráz pahorkatin až vrchovin (Šumava, Český les, Krušné hory, Děčínská vrchovina, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník, Jeseníky, Českomoravská vrchovina). Do východní části státu zasahují Západní Karpaty (Moravskoslezské Beskydy, Bílé Karpaty, Javorníky). Z celkové plochy Česka leží 52 817 km2 (67 %) v nadmořské výšce do 500 m, 25 222 km2 (32 %) ve výšce 500 až 1 000 m a pouze 827 km2 (1,05 %) ve výšce nad 1 000 m; střední nadmořská výška činí 430 m. Nejvyšším českým vrcholem je hora Sněžka s 1603 m n. m., nejnižším pak Labe na odtoku ze země u Hřenska se 115 m n. m. Hranická propast je nejhlubší zatopenou jeskyní na světě.[54] Nejrozsáhlejším krasovým územím je Moravský kras. Z vyvřelých hornin v ČR převládají žula, čedič a znělec. Z usazených pískovec, vápenec a břidlice. Z přeměněných rula, svor a fylit. Půdní pokryv se vyznačuje značnou variabilitou. Nejrozšířenějším typem půd v Česku jsou hnědé půdy. V nížinách se nachází úrodné černozemě. Z hlediska členění krajiny jsou na území ČR zastoupeny čtyři biogeografické podprovincie: Celé území Čech zaujímá hercynská podprovincie, na Moravě a ve Slezsku pak lze identifikovat polonskou podprovincii, západokarpatskou podprovincii a severopanonskou podprovincii. V podobné typologii ekoregionů, již užívá Světový fond na ochranu přírody, tvoří území Čech převážně středoevropský smíšený les a na Moravě a ve Slezsku se nacházejí malé enklávy panonského smíšeného lesa, západoevropského listnatého lesa a karpatského jehličnatého lesa. [55] Hydrologie a podnebí Podrobnější informace naleznete v článcích Podnebí Česka a Seznam řek v Česku. Typy klimatu Česka Českým územím prochází hlavní evropské rozvodí oddělující úmoří Severního, Baltského a Černého moře. Hlavní říční osy jsou v Čechách Labe (370 km) s Vltavou (433 km), na Moravě řeka Morava (246 km) s Dyjí (306 km) a ve Slezsku Odra (135 km) s Opavou (131 km). Dlouhý tok mají na území ČR též Ohře (246 km), Sázava (225 km), Jihlava (180 km), Svratka (168 km), Jizera (167 km), Lužnice (157 km), Berounka (139 km) a Otava (111 km).[56] Největším přírodním jezerem Česka je Černé jezero na Šumavě.[57] Typické jsou hojné srážky a přechody frontálních systémů - ročně jich v průměru přes území Česka projde 140. Nejvíce srážek spadne v červnu nebo červenci, nejméně v lednu nebo únoru. Nejsrážkovějším místem v ČR jsou Jizerské hory (zejm. oblast Bílého Potoka). Nejsušším pak Libědice v okrese Chomutov, ležící ve srážkovém stínu Krušných hor.[58] Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 5,5 °C až 9 °C. Nejchladnějším měsícem roku je leden, nejteplejším červenec. V dlouhodobém průměru je dělí 20 °C. Tropických dnů je zaznamenáváno průměrně 12 ročně, tropické noci jsou velmi vzácné. Arktické dny bývají 1-2 ročně.[59] Nejteplejšími místy jsou oblasti Dyjsko-svrateckého a Dolnomoravského úvalu a pak velká města, zejména Praha, kde teplotu zvyšuje hustá zástavba. Nejstudenějším místem je vrchol Sněžky.[60] Největrnějším místem České republiky je vrchol Milešovky. Zároveň jde o místo s největším počtem bouří v roce.[61] Podrobnější informace naleznete v článcích Fauna Česka a Flóra Česka. Flóra a fauna v Česku svědčí o vzájemném prolínání hlavních směrů, kterými se v Evropě šířilo rostlinstvo a živočišstvo. Lesy zaujímají 33 % celkové rozlohy země. Pro Českou republiku jsou typické smíšené dubové, jedlové a smrkové lesy. V druhové skladbě ovšem převládají jehličnany (asi ze dvou třetin) oproti listnáčům, byť přirozený původní poměr byl obrácený. Za tuto změnu může masivní výsadba zejména smrčin, jež začala na našem území v 18. století.[62] V českých lesích se vyskytuje živočišstvo typické pro biom smíšených lesů mírného podnebného pásu. Na území ČR roste zhruba 3,5 tisíce druhů rostlin, z toho přes 2,5 tisíce je původních. Pěstováno je 500 běžnějších druhů dřevin a přibližně 2 000 taxonů dřevin.[63] Nejběžnějšími druhy divoce žijících zvířat jsou zajíci, vydry a kuny. V lesích a na polích převládají bažanti, koroptve, divoká prasata, vysoká zvěř, kachny a husy. Vzácnější jsou orly a volavky. Na severovýchodě Moravy se vyskytují i vlci a medvěd hnědý, byť vzácně.[64] Celkový počet druhů živočichů v Česku je odhadován na 40 000, z toho nejméně 28 124 druhů je bezobratlých.[65] Podle Environmental Performance Index, který vypracovává Yaleská univerzita, je ČR 27. nejohleduplnější zemí k životnímu prostředí na světě (k roku 2016).[66] Zachovalá příroda je chráněna v chráněných územích. Nejvyšším orgánem ochrany přírody a životního prostředí v Česku je Ministerstvo životního prostředí České republiky. V Česku se nachází čtyři oblasti s nejvyšší mírou ochrany, tzv. národní parky: Krkonošský národní park (od 17. května 1963), Národní park Šumava (od 20. března 1991), Národní park Podyjí (od 20. března 1991) a Národní park České Švýcarsko (od 1. ledna 2000). Ministerstvo životního prostředí v roce 2009 oznámilo, že připravuje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.[67][68] Mezi chráněná území patří (v závorce jejich počet k 3. 8. 2016[69]): chráněné krajinné oblasti (26) národní přírodní rezervace (107) přírodní rezervace (815) národní přírodní památky (120) přírodní památky (1531) Související informace naleznete také v článcích Politický systém Česka, Volby v Česku, Seznam politických stran a hnutí v Česku, Seznam premiérů Česka a Seznam prezidentů Česka. Valdštejnský palác - sídlo horní komory Parlamentu ČR Česká republika je zastupitelská demokracie, parlamentní republika. Výkonnou mocí disponuje prezident a vláda, přičemž vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně. Hlavou státu je prezident, volený přímou volbou. Prezident jmenuje se souhlasem Senátu soudce Ústavního soudu, za určitých podmínek může rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vetovat zákony (kromě ústavních). Jmenuje také předsedu vlády a další její členy jmenuje na jeho návrh. Přijímá demisi předsedy vlády a jeho prostřednictvím i od jednotlivých členů vlády. Prezident tradičně sídlí na Pražském hradě, k dispozici má též zámek v Lánech. Uděluje či propůjčuje státní vyznamenání. Nejvyššími státními vyznamenáními jsou Řád Bílého lva, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, Medaile Za hrdinství a Medaile Za zásluhy. Centrální bankou státu je nezávislá Česká národní banka, která mj. vydává českou měnu, českou korunu. Parlament České republiky je dvoukomorový, s Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Do Poslanecké sněmovny se volí 200 poslanců každé čtyři roky na základě poměrného zastoupení. Jednou za dva roky se volbami obmění třetina Senátu na základě dvoukolových většinových voleb. Každý z 81 senátorů má šestiletý mandát. Sněmovna sídlí v Thunovském paláci, Senát ve Valdštejnském paláci na Malé Straně. Budova Strakovy akademie na Malé Straně v Praze je sídlem vlády České republiky Vláda České republiky je vrcholný orgán výkonné moci v České republice. Její postavení vymezuje Ústava České republiky. Vláda se skládá z předsedy vlády (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) a ministrů. Úřad vlády České republiky sídlí v budově Strakovy akademie v Praze na Malé Straně. Tradičním sídlem premiéra je Kramářova vila. Premiéry samostatné ČR byli: Václav Klaus (1993–1997), Josef Tošovský (1997–1998), Miloš Zeman (1998–2002), Vladimír Špidla (2002–2004), Stanislav Gross (2004–2005), Jiří Paroubek (2005–2006), Mirek Topolánek (2006–2009), Jan Fischer (2009–2010), Petr Nečas (2010–2013), Jiří Rusnok (2013–2014) a Bohuslav Sobotka (od 2014).[70] Součástí všech vlád ČR bylo ministerstvo financí, zahraničních věcí, vnitra, obrany, práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, dopravy, kultury, průmyslu, spravedlnosti, školství, zdravotnictví, zemědělství a životního prostředí. V letech 1993–1996 existovalo ministerstvo národního majetku a privatizace, v letech 2003–2007 ministerstvo informatiky. Ministerstvo vnitra řídí mj. Policii ČR a Hasičský záchranný sbor, ministerstvo dopravy Ředitelství silnic a dálnic a Státní fond dopravní infrastruktury, ministerstvo kultury Národní památkový ústav, ministerstvo financí Celní správu České republiky, ministerstvo obrany Armádu ČR a Vojenské zpravodajství, ministerstvo práce Českou správu sociálního zabezpečení a Úřad práce, ministerstvo průmyslu Českou obchodní inspekci, ministerstvo spravedlnosti Vězeňskou službu České republiky (soudní moc je proti tomu nezávislá), ministerstvo školství Českou školní inspekci, ministerstvo zahraničí zastupitelské úřady ČR v zahraničí a Česká centra, ministerstvo zemědělství Státní veterinární správu, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní pozemkový úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální a Státní zemědělský intervenční fond, ministerstvo životního prostředí Agenturu ochrany přírody a krajiny, Českou inspekci životního prostředí a Český hydrometeorologický ústav, ministerstvo pro místní rozvoj Státní fond rozvoje bydlení. Víceméně samostatnými ústředními orgány státní správy jsou Národní bezpečnostní úřad, Český telekomunikační úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Český statistický úřad, Český báňský úřad, Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (antimonopolní úřad), Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, Úřad pro zahraniční styky a informace, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Úřad pro ochranu osobních údajů a Bezpečnostní informační služba. Zcela mimo moc výkonou, soudní i zákonodárnou je Nejvyšší kontrolní úřad. Sociální smír v zemi zajišťuje tzv. tripartita, tedy pravidelná trojstranná jednání mezi vládou, největší odborovou centrálou v zemi (Českomoravskou konfederací odborových svazů) a zaměstnavateli reprezentovanými Hospodářskou komorou ČR a Svazem průmyslu a dopravy. V éře samostatné ČR se na vládě podílely politické strany ODS, KDU-ČSL, KDS, ODA, ČSSD, US-DEU, zelení, TOP 09, Věci veřejné, LIDEM a ANO. V československé historii to byly navíc národní demokracie, agrárníci, národní socialisté, živnostníci, němečtí agrárníci, ľuďáci, němečtí křesťanští sociálové, němečtí sociální demokraté, Národní sjednocení, Strana národní jednoty, Demokratická strana, KSČ, KSS, Občanské fórum, HZDS, OH a HSD-SMS. Historicky prvními českými politickými stranami byli staročeši (1848), mladočeši (1874) a sociální demokracie (1878, pod názvem Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku). Sídlo Ústavního soudu v Brně Český právní řád je součástí germánské větve kontinentálního typu právní kultury (někdy zvané též římské právo, v anglických zemích civil law). Je tvořen předpisy přijímanými českými zákonodárci, právem Evropské unie, mezinárodními dohodami, které jsou ratifikovány českým parlamentem a některými nálezy Ústavního soudu (těmi, které nějakou část zákonů označují za protiústavní). Tyto předpisy jsou pravidelně vydávány ve Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv. Česká republika je unitární stát, což znamená, že jednotlivé jeho části nemohou mít vlastní legislativu (jako je tomu například ve federacích).[71] Základem právního systému je Ústava ČR přijatá v roce 1993. Nový trestní zákoník je účinný od roku 2010, občanský zákoník od roku 2014. Tradici soukromého práva v Česku silně formoval rakouský všeobecný občanský zákoník. Soudní moc České republiky je tvořena Ústavním soudem a soustavou obecných soudů, Ústavní soud je ale zvláštním ústavním orgánem soudního typu. Jeho úkolem je zejména provádět kontrolu ústavnosti a plnit některé úkoly volebního a politického soudnictví. Ústavní soud sídlí v Brně, v budově bývalé moravské Zemské sněmovny. Předsedy Ústavního soudu samostatného Česka byli Zdeněk Kessler (1993–2003), Miloš Holeček (2003) a Pavel Rychetský (od 2003). Soustava obecných soudů se skládá ze soudů okresních, krajských a vrchních. Na jejím vrcholu stojí Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Obě instituce sídlí také v Brně, stejně jako Nejvyšší státní zastupitelství. Jak je v tradici germánského římského práva obvyklé, soustava obecných soudů se dělí na tři větve: soudnictví civilní, trestní a správní.[72] Podrobnější informace naleznete v článcích Zahraniční vztahy Česka a Seznam českých velvyslanectví v zahraničí. Vízové požadavky pro české občany: bezvízový vstup do 167 zemí dle tzv. Visa Restriction Index 2016[73] Svoboda pohybu Česká republika má zavedenou strukturu zahraničních vztahů. Je členem OSN, Evropské unie (EU), NATO, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Rady Evropy. Je pozorovatelem Organizace amerických států.[74] Všechny státy (138 států ke dni 3. května 2016, z toho je devět států zastoupeno diplomaty v hodnosti chargé d’affaires[75]) a mezinárodní resp. nadstátní organizace, které mají diplomatické styky s Českou republikou, mají velvyslanectví v Praze, a některé z nich mají generální konzuláty nebo konzuláty v určitých městech, zejména v Brně. Česká republika má ve státech a u mezinárodních resp. nadstátních organizací, se kterými má diplomatické styky, recipročně svá velvyslanectví (ambasády) a konzuláty. Dle tzv. Visa Restriction Indexu z roku 2016 mají čeští občané možnost bezvízového vstupu do 167 zemí, čímž se zařazují mězi nejméně vízy omezené národy.[73] Hlavní roli v zaměřování a upřesňování zahraniční politiky mají premiér a ministr zahraničních věcí. Pro zahraniční politiku České republiky je zásadní členství v Evropské unii. Té ČR v první polovině roku 2009 i předsedala. Česká republika má silné vazby se Slovenskem, Polskem a Maďarskem, mj. jako člen Visegrádské skupiny.[76] Rozsáhlé styky má Česká republika se sousedním Německem[77] a dalšími členskými státy Evropské unie, se Spojenými státy americkými[78] a s Izraelem.[79] Současný český prezident Miloš Zeman se snaží zlepšit vztahy s Ruskem a Čínou. Čeští představitelé podporovali disidenty v Barmě, Bělorusku, Moldavsku a na Kubě.[80] Ke slavným českým diplomatům minulosti patřili Edvard Beneš, Jan Masaryk či Jiří Dienstbier. Podrobnější informace naleznete v článku Armáda České republiky. Čeští vojáci na hlídce během mise KFOR v Kosovu Armáda České republiky se skládá z letectva, pozemních sil a podpůrných jednotek. Prezident České republiky je vrchním velitelem ozbrojených sil. V roce 2004 byla zrušena základní vojenská služba a armáda se tak stala plně profesionální organizací. 12. března 1999 země vstoupila do Severoatlantické aliance, v rámci níž plní své vojenské závazky. Počet aktivních vojáků je přibližně 29 300 včetně civilních zaměstnanců. České jednotky se podílely na operacích UNPROFOR, SFOR, EUFOR v Bosně a Hercegovině, KFOR v Kosovu a ISAF v Afghánistánu. České letectvo se také podílí na obraně vzdušného prostoru Pobaltských států a Islandu.[81] Vysokou prestiž mají tradičně čeští vojenští chemici (dnes 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci). Od svého prvního nasazení v mezinárodních silách v operaci Pouštní bouře roku 1991, patří k hlavním českým příspěvkům ke spojeneckým akcím. Od roku 2003 liberečtí chemici pravidelně velí mnohonárodnímu praporu radiační, chemické a biologické ochrany Sil rychlé reakce NATO (NATO Response Force).[82] Výzbroj Armády České republiky zahrnuje nadzvukové stíhačky JAS-39 Gripen, bojové letouny Aero L-159 Alca, útočné helikoptéry Mil Mi-35, obrněné transportéry: Pandur II, BVP-1, BVP-2, OT-90 a modernizované tanky T-72M4CZ. Nejznámějšími českými, potažmo československými, vojáky a vojevůdci minulosti byli Jan Žižka, Albrecht z Valdštejna, Jan Radecký z Radče, Ludvík Svoboda, Jan Kubiš, Jozef Gabčík či František Fajtl. Budova RFE/RL v Praze na Hagiboru Lidská práva v Česku jsou garantována Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech. Přesto se vyskytují případy porušování lidských práv jako diskriminace romských dětí,[83] kvůli kterým Evropská komise požádala Česko o podání vysvětlení,[84] nebo nezákonné sterilizace romských žen,[85] za které se vláda omluvila.[86] Dochází také k porušování lidských práv v některých zařízeních pro seniory[87] a v psychiatrických léčebnách.[88] Roku 2000 byl k ochraně základních práv a svobod zřízen úřad Veřejného ochránce práv (ombudsmana). Autorita ombudmana je však spíše neformální. Podle indexu ekonomické svobody, který vytváří The Heritage Foundation a The Wall Street Journal, je Česká republika 24. nejsvobodnější zemí na světě z hlediska obchodu.[89] Podle Světového indexu svobody tisku, vytvářeného organizací Reporters without borders, má ČR 21. nejsvobodnější mediální prostředí na světě.[90] (Oba údaje platí k roku 2016.) Praha je sídlem Radio Free Europe/Radio Liberty. Stanice dnes sídlí na Hagiboru. Na začátku 90. let ji do Československa osobně pozval Václav Havel.[91] Osoby stejného pohlaví mohou v ČR uzavřít tzv. registrované partnerství (viz LGBT práva v Česku). K nejznámějším českým aktivistům patří pražská rodačka Berta von Suttnerová, která za svůj pacifistický boj získala Nobelovu cenu za mír, či Jan Palach, který se v roce 1969 upálil v protestu proti sovětské okupaci. Podrobnější informace naleznete v článcích Administrativní dělení Česka, Kraje v Česku, Okresy v Česku a CZ-NUTS. Území Česka se dříve dělilo na sedm krajů podle zákona o územním členění státu v novelizovaném znění. Tyto kraje byly zavedeny spolu se slovenskými kraji v roce 1960, ještě před federalizací Československa. Z hlediska zákona tyto kraje stále existují, v praxi jsou však zastíněny existencí nových, samosprávných krajů. Osmou, samostatnou územní jednotkou, která je z některých hledisek postavena na roveň krajům, je hlavní město Praha. 578 629 517 087 Kraj Vysočina (J) 1 178 812 633 925 V roce 1990 byly místní a městské národní výbory přeměněny v obecní a městské úřady, přičemž volené orgány získaly takzvanou samostatnou působnost, která začala být rozlišována od přenesené působnosti státní správy. Pro výkon státní správy na nejnižší úrovni byl zvolen smíšený model: obecní úřad je obecním orgánem. Česká republika se 1. ledna 1993 stala samostatným státem, ale na vnitřní územní členění to vliv nemělo. Členění na jednotky NUTS 1, které odpovídají území o velikost 3–7 miliónů obyvatel, nebylo v Česku zavedeno. Jednotku NUTS 1 tak tvoří celé území Česka. Související informace naleznete také v článku Seznam euroregionů v Česku. Evropské státy podle HDP na obyvatele Související informace naleznete také v článcích Ekonomika Česka a Státní dluh České republiky. Hospodářství českých zemí tradičně patří k nejrozvinutějším v Evropě. Hrubý domácí produkt dosahuje výše vyspělých států světa. V roce 2015 byl hrubý domácí produkt (HDP) na osobu v paritě kupní síly 31 600 amerických dolarů.[92] Výkonnost české ekonomiky činí 84 % průměru EU.[93] Česká ekonomika je tak 16. nejsilnější v EU. Svou výkonností předběhla v roce 2005 ekonomiku Portugalska, poté Řecka, Kypru a nyní se blíží úrovni Itálie a Španělska. Světová banka (WB) již Česko vyřadila ze seznamu „rozvojových zemí“, avšak banka JP Morgan v roce 2017 Česko opět do seznamu „rozvojových zemí“ dočasně zařadila z důvodů intervencí ČNB proti české měně na trhu.[94] Přesto dnes patří k třicítce nejvyspělejších států, tzv. „plátcům“, kteří z rozpočtu Světové banky neberou peníze, ale naopak je do ní vkládají. Podle Indexu společenského rozvoje (Social Progress Index), který vytváří nezisková organizace Social Progress Imperative a společnost Deloitte, je ČR 22. nejrozvinutějším státem světa (k 2015).[95] Dle Indexu lidského rozvoje, který vypočítává OSN, pak 28. nejrozvinutějším.[96] V žebříčku bohatství svých občanů, který sestavuje skupina Allianz, byla v roce 2015 Česká republika taktéž na 28. místě na světě.[97] Jmění je podle studie Global Wealth Report společnosti The Boston Consulting Group v ČR rozloženo poměrně rovnoměrně: pět procent nejbohatších Čechů vlastní 45 procent celkového finančního bohatství (v USA je to 77 procent).[98] Také příjmová nerovnost mezi lidmi patří v ČR k nejnižším v Evropě.[99] S tím souvisí i odhad OECD, že v ČR je nejmenší míra chudoby v celé Evropě.[100] ČR je silně exportní ekonomikou, český export překonal v roce 2015 hranici 3,9 bilionu korun, čímž byl vytvořen nový historický rekord.[101] V roce 2015 mířilo 83,3 procenta vývozu z ČR do zemí Evropské unie. Z hlediska států dominoval vývoz do Německa (29,4 procenta), s odstupem následovaly Slovensko (7,2 procenta), Polsko (6,8) a Čína (7,0).[102] Zdanění bylo v roce 2015 v ČR na úrovni 39,6 procenta HDP.[103] Pro strukturu zdanění je typická nízká míra přímých daní, průměrná míra nepřímých a velmi vysoká míra sociálních příspěvků (sociální a zdravotní pojištění).[104] Typickým rysem české ekonomiky je relativně nízká míra nezaměstnanosti, v březnu 2016 dosáhla ČR nejnižší nezaměstnanosti v celé Evropské unii.[105] Její zadlužení bylo k roku 2015 sedmé nejnižší v EU.[106] K roku 2016 činil státní dluh 1,836 bilionu korun, což představovalo 40,3 procenta hrubého domácího produktu (průměr EU 85,2 procenta HDP, eurozóny 90,7 procenta HDP).[107] Dluhy českých domácností byly k červnu 2016 1,369 bilionu korun, dluhy firem vůči bankám 1,176 bilionu korun.[108] V roce 2014 ve formě dividend odplynulo z Česka do zahraničí 214 miliard korun.[109] K roku 2016 bylo v ČR 23 200 dolarových milionářů.[110] Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's oceňuje od roku 2011 úvěrovou spolehlivost České republiky stupněm AA-.[111] Podle poradenské sítě BDO byla k roku 2016 Česká republika 26. nejatraktivnější zemí světa pro investory.[112] K významným hospodářským institucím patří Pražská burza (a její index PX). Pětitisícová bankovka české koruny s portrétem T. G. Masaryka Měnou užívanou v ČR je Koruna česká (zkratka Kč). Vydává ji Česká národní banka. Ta je zcela nezávislá na vládě. Členy jejího vedení - bankovní rady - jmenuje prezident republiky. Kurz měny je plovoucí, avšak od 7. listopadu 2013 Česká národní banka intervenuje na devizovém trhu s cílem držet kurz koruny vůči euru přibližně na hladině 27 korun za euro.[113] Důvodem k opatření jsou obavy z deflace. Přístupovou smlouvou z roku 2003 se Česká republika zavázala přijmout evropskou měnu Euro. Nebyl však stanoven termín přijetí ani termín vstupu do mechanismu směnných kurzů ERM II (kurz koruny by byl od té chvíle navázán na kurz eura a kopíroval by ho), který musí přijetí eura předcházet. Vstup do mechanismu ERM II je poslední z pěti konvergenčních kritérií, které ČR dosud nesplnila. Přijetí eura brání obavy z dluhové krize v eurozóně a nízká podpora přijetí eura u veřejnosti - podle průzkumu CVVM z dubna 2016 si zavedení eura přeje pouze 17 % Čechů.[114] K historickým měnám užívaným v Česku patří československá koruna, protektorátní koruna, rakousko-uherská koruna či rakousko-uherský zlatý. K významným mincím minulosti patří pražský groš či jáchymovský tolar, od nějž je odvozen i pojem dolar. Podrobnější informace naleznete v článku Hospodářské dějiny Česka. Značka kdysi slavného strojírenského koncernu ČKD, který po mnoha fúzích vznikl roku 1927 V českých zemích se počátky moderního průmyslu dají vysledovat do časů panování císaře Rudolfa II., kdy se začaly spolu se zárodky moderní vědy objevovat i první průmyslové technologie a myšlení. Proces přerušila třicetiletá válka a i po ní ve střední Evropě došlo k jisté prodlevě v navázání na tuto tradici. Počátky industrializace zde souvisejí s ideologií merkantilismu a osvícenským absolutismem Marie Terezie a Josefa II. Průkopníky zde byli zejména šlechtici. První průmysl, který se začal u nás masově rozvíjet, byl textilní. V 18. století byl osamocen. Zlom přišel na začátku 19. století, kdy se české země začaly rychle industrializovat, došlo k tzv. průmyslové revoluci. Rozvíjely se nové obory (zejm. cukrovarnictví, sklářství, pivovarnictví, výroba porcelánu, chemický průmysl, těžký průmysl a strojírenství) a od 20. a 30. let 19. století se tento průmysl také mechanizoval, za pomoci parního stroje, klíčového vynálezu epochy. Ve 2. polovině století se objevily nové technologie (elektřina, telegraf, telefon), rodilo se kapitalistické finančnictví (Živnobanka), mohutnělo strojírenství, jednak za pomoci fúzí a koncentrace kapitálu (např. koncerny Škoda a ČKD), a také tím, že začalo vyrábět stroje pro rozvíjející se železnici a systémy městské hromadné dopravy. Na konci století se objevuje výroba automobilů a motocyklů (Laurin a Klement). Do konce 19. století se staly české země nejprůmyslovější částí tehdejší Rakousko-uherské monarchie.[115] Za První republiky rozmach pokračoval, objevila se i nová dynamicky expandující odvětví (např. obuvnictví - firma Baťa či zbrojařství - Zbrojovka Brno). Podle kritéria „národního důchodu na obyvatele“ byla meziválečná československá ekonomika 14. nejvyspělejší v Evropě a 18.-20. na světě. Průmyslová produkce byla desátá nejvyšší na světě.[116] Silně exportní ekonomiku ovšem těžce zasáhla světová krize, jež začala roku 1929. Vlekla se takřka až do konce 30. let. Po druhé světové válce byl průmysl v mimořádné míře zestátněn a po nástupu komunistů k moci začalo být hospodářství centrálně řízené a plánované. Navíc se podvolilo potřebám Rady vzájemné hospodářské pomoci, jež sdružovala socialistické státy, takže došlo v 50. letech k přílišné orientaci na těžký průmysl. Od 60. let se dal prostor širší a vyváženější škále odvětví, navázalo se na dobrou strojírenskou a chemickou tradici. Na konci 60. let vedení KSČ plánovalo větší ekonomickou reformu (Oty Šika), která by centrálně řízenou ekonomiku skloubila s volným trhem, ale vpád sovětských vojsk ji znemožnil. Nové vedení KSČ tak zvolilo cestu velkých infrastrukturních a energetických projektů, u nichž bylo centrální řízení částečně výhodou (rozsáhlá výstavba sídlišť, dálnic, jaderných elektráren, přehrad, doindustrializace Slovenska). Hospodářství ovšem nedokázalo pružně reagovat na potřeby spotřebitelů a nezachytilo ani technologický převrat té doby, computerovou a digitální revoluci. Specifickou linií, snad v některých ohledech i podvratnou, bylo družstevnictví, kde se objevila i nečekaná pružnost a efektivita (např. výroba počítačů v JZD Slušovice). Během tzv. perestrojky, přestavby hospodářství, k níž impulsy přišly z Moskvy, byl této linii dán větší prostor a stejně tak bylo částečně dovoleno soukromé podnikání (např. i jedna z největších současných českých firem, antivirová společnost Avast, začínala jako perestrojkové družstvo). Reformy byly však příliš pomalé a nesetkaly se ani s takovou podporou veřejnosti jako reformy konce 60. let. Politická revoluce roku 1989 ukončila komunistickou vládu i pokusy o reformy na jejím konci. Došlo k transformaci centrálně řízeného hospodářství a privatizaci státního majetku (viz kuponová privatizace, velká privatizace, malá privatizace). V rámci restitucí byla také navrácena část majetků znárodněných po roce 1948. Důsledky otevřené konkurence nejvíce postihly odvětví těžkého průmyslu a těžkého strojírenství, které nebyly konkurenceschopné, nebo byly chybně privatizovány. Velká část podniků byla začleněna do nadnárodních korporací. Podíl průmyslu na tvorbě HDP klesl ve srovnání s rokem 1990 na polovinu a jeho místo zabral sektor služeb. Po vstupu země do Evropské unie roku 2004 následovalo období hospodářského růstu. Pomohly i přímé dotace, od momentu vstupu do půlky roku 2016 Česká republika získala z rozpočtu EU o 627,8 miliardy korun více, než do něj odvedla.[117] Tak jako většinu států světa, i Česko zasáhla světová ekonomická krize, jež vypukla roku 2008. Projevila se zejména poklesem HDP o 4,5 % v roce 2009, zvyšováním nezaměstnanosti a růstem zadlužení státu. Bankovní systém oproti tomu krizi odolal a negativní jevy nebo přímo krachy bank jako v jiných státech EU se neuskutečnily. ČR se vyhnula i dluhové krizi, která postihla některé státy eurozóny. Po roce 2011 se obnovil hospodářský růst a česká ekonomika prokazuje vysokou výkonnost. Související informace naleznete také v článcích Seznam největších českých firem podle tržeb, Seznam největších zaměstnavatelů v Česku a Seznam nejbohatších lidí v České republice. Logo Avast Software, české softwarové firmy Největším soukromým zaměstnavatelem se časem stala potravinářsko-chemická skupina Agrofert (Andrej Babiš).[118] Jakýmsi vítězem "loterie kuponové privatizace" se stala skupina PPF Petra Kellnera, která se specializuje zejména na finanční podnikání (Home Credit, Air Bank atd.). Výkladní skříní nového režimu se stali mezinárodně úspěšní podnikatelé, kteří založili firmu po revoluci tzv. na zelené louce (tedy ne na bázi starších podniků) - k takovým patří firma Seznam.cz (Ivo Lukačovič), softwarové antivirové firmy Avast (Pavel Baudiš, Eduard Kučera) a AVG (původně česká, později prodaná do zahraničí, posléze odkoupená Avastem)[119][120] či internetový obchod Alza.cz (Aleš Zavoral). Průmysl se výrazně orientoval na automobily a s nimi spjatou výrobu, jako je výroba plochých skel, součástek a gumárenství (Škoda, Hyundai, TPCA, Johnson Controls, AGC, MTX, Sungwoo Hitech, Brose CZ, Continental Automotive, ČGS Holding, Continental Barum, Porsche, Automotive Lighting, TRW, Witte), podobně jako na Slovensku. Také výroba vlakových souprav, kolejových zařízení a autobusů se udržela (Škoda Transportation, Bonatrans Group, Iveco). Minulý režim vybudoval základnu především pro rozvoj potravinářského, (petro)chemického průmyslu a energetiky. V potravinářství se krom Agrofertu prosadily firmy Hruška, Kofola či Hamé. O vytvoření české fast foodové sítě se pokusila firma Crocodille (sendvičérie Crocodille a bageteterie Bageterie Boulevard). V petrochemii to byla skupina KKCG Karla Komárka (MND, Vítkovice Holding ad.), ENI, Slovnaft, OMV, Shell, Synthos, Armex, Tank ONO, v energetice Energetický a průmyslový holding (Daniel Křetínský), RWE, Unipetrol, Pražská plynárenská, Alpiq, E.ON, Lama Energy Group, Eriell, Pražská energetika. I přes mnoho potíží se drží stále ještě silní hráči i v těžkém průmyslu, těžařství a těžkém strojírenství (OKD, ArcelorMittal Ostrava, Třinecké železárny, Czech Coal Pavla Tykače, Sokolovská uhelná, Severočeské doly, Ferona či Finitrading Tomáše Chrenka). V elektronice a jemném strojírenství fungují především továrny Siemens, Bosch, Foxconn, Panasonic, ABB, AT Computers, eD' system, SWS, AVX Czech Republic a Inventec. Rozvinuly se i firmy v některých netradičních odvětvích, jako je personalistika (ManpowerGroup), outsourcing (ISS Facility Services), výherní automaty (European Data Project) či zdravotní služby (Phoenix, Alliance Healthcare). V oblasti realit a developmentu dominuje CPI Group (Radovan Vítek). Klíčovými hráči v bankovním sektoru jsou Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, Česká pojišťovna a Kooperativa pojišťovna, ve stavebnictví Metrostav, Skanska, OHL ŽS, Strabag a Eurovia, v mobilních komunikacích O2, T-Mobile a Vodafone. Významnou roli hrají i mnohostranné finanční skupiny - BMM Group (Zdeněk Bakala), Penta Investments (Marek Dospiva, Jaroslav Haščák, Martin Kúšik), Unimex Group (Jiří Šimáně) či GES Group Ivana Zacha. K velkým firmám patří i vodárenská Veolia, nebo tabákové Imperial Tobacco a Philip Morris.[121] Zemědělci k roku 2016 hospodařili na 4,26 milionů hektarů zemědělské půdy, což představovalo 54 procent celkové rozlohy státu. Na jednoho obyvatele České republiky připadlo 0,42 hektaru zemědělské půdy, z toho 0,30 ha půdy orné, což odpovídá evropskému průměru. Třetinu půdního fondu tvoří lesy. Typické pro ČR je vysoké procento zemědělských podniků vlastněných právnickými osobami, po Francii (29,2 %) jsme v tomto ohledu s 13,5 % na druhém místě v EU.[122] Typický pro české zemědělství je rovněž velký podíl pronajaté půdy (asi 90 %). Také velikostní struktura zemědělských podniků v ČR se výrazně liší od struktury podniků v ostatních zemích Evropské unie. Velké podniky, tedy ty s více než 50 hektary obdělávané zemědělské půdy, v ČR obhospodařují 92,2 % z celkové výměry zemědělské půdy. Ve zbytku EU jsou obvyklejší menší podniky. Důvodem je mj. česká tradice družstevnictví. K roku 2004 pracovalo v zemědělství 141 000 osob, ve struktuře zaměstnanosti to představovalo 2,9 % pracovníků v ČR. Typické je, že počet pracovníků v zemědělství od 90. let trvale klesá.[123] K zásadním výsledkům českého chovatelství a šlechtitelství patří plemena jako Československý vlčák, Český teriér, Pražský krysařík, Chodský pes, Český fousek či Starokladrubský kůň. Unikátní byl rovněž projekt na záchranu Huculského koně. Podrobnější informace naleznete v článcích Průmysl v Česku a Průmyslová revoluce v Česku. Škoda Auto je jedním z největších výrobců automobilů ve střední Evropě. V roce 2010 prodala 762.500 vozů, a uvedla, že plánuje zdvojnásobit tržby do roku 2018. Roku 2014 prodala rekordní počet 1 037 226 vozů. Průmysl vytváří 35 % hrubého produktu českého hospodářství. Hlavními průmyslovými centry jsou Praha, Brno, Ostravsko, Plzeň a Mladá Boleslav. Mezi hlavní odvětví v Česku patří průmysl chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský. Další významná odvětví jsou energetický průmysl, stavebnictví a výroba spotřebního zboží. Méně významná odvětví jsou zbrojní průmysl a např. sklářství, které ovšem má v Čechách dlouhou tradici. Velký význam, zvláště pro export, má automobilový průmysl. Největším výrobcem automobilů je společnost Škoda Auto. V roce 2015 vyrobily v České republice společnosti Škoda (patřící německému koncernu Volkswagen), TPCA, která sdružuje japonskou firmu Toyota a francouzskou Peugeot-Citroën, a jihokorejská firma Hyundai dohromady rekordních 1 298 236 osobních automobilů.[124] Tradice českého automobilového průmyslu sahá do roku 1897, kdy byl v Kopřivnici vyroben první český automobil se spalovacím motorem značky President. O dva roky později mladoboleslavská továrna Laurin & Klement začala vyrábět motocykly Slavia, avšak roku 1905 se i v Mladé Boleslavi přeorientovali na automobily.[125] Továrna Laurin & Klement se stala základnou, na níž vyrostla automobilka Škoda. Nejprodávanějšími škodovkami současnosti jsou Škoda Octavia, Škoda Fabia, Škoda Superb a Škoda Yeti. V minulosti uspěly Škoda Felicia, Škoda Roomster, Škoda Favorit či řada Škoda 742 (vč. modelu Škoda 120). K historickým automobilovým značkám patří též Tatra, Praga, Avia, Liaz a Karosa. Tatra se proslavila nákladním vozem Tatra 815 či armádní Tatrou 813. Nejslavnějšími osobními automobily z kopřivnické továrny byly Tatra 603 a Tatra 97. Tatra 77 byla prvním sériově vyráběným vozem s aerodynamickou karosérií na světě. Ve voze Tatra 87 podnikli cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund své slavné cesty do Afriky a Jižní Ameriky. Autobusy dnes vyrábí firmy Iveco Czech Republic a SOR Libchavy, nejznámějšími českými autobusy jsou Škoda 706 RTO či Karosa ŠM 11. Trolejbusy dříve vyráběla Škoda Ostrov (např. typ Škoda 9Tr), nyní především Škoda Electric. Významnými značkami jsou též Zetor (traktory) a Jawa (motocykly). Kolejová vozidla vyrábí především Škoda Transportation. Historicky je však nejslavnějším českým drážním vozidlem tramvaj Tatra T3 z ČKD Praha, s 14 tisíci vyrobenými kusy nejpočetnější tramvaj na světě. Mezi železničními vozidly pak motorový vůz řady M 290.0, tzv. Slovenská strela z Tatry Kopřivnice. Výroba letounů probíhala v minulosti v pražské Avii, v Aero Vodochody a v Letu Kunovice. K nejslavnějším českým letounům patří Avia B-534 a Avia S-199 (důležitá zbraň v izraelsko-arabské válce roku 1948). Bitevník Aero L-159 Alca zase sehrává značnou roli v boji irácké armády proti Islámskému státu. Jako cvičné vojenské letouny se v minulosti osvědčily Aero L-29 Delfín či Aero L-39 Albatros. V Kunovicích se specializovali na kluzáky (zejm. Let L-13 Blaník), ale i jejich Let L-410 Turbolet se stal jedním z nejpoužívanějších českých letadel, uplatnil se především v Sovětském svazu. V minulosti probíhala výroba zemědělských a akrobatických letounů také v Otrokovicích (Z-42, Z-50, Z-37 Čmelák). První republika hodně vsadila na zbrojní průmysl, založeny byly tehdy Česká zbrojovka Strakonice, Zbrojovka Brno a Česká zbrojovka Uherský Brod (nejznámějšími českými zbraněmi ve světě jsou tank LT vz. 38, samopal vzor 61 ("škorpion"), pistole CZ 75, lehký kulomet vz. 26, samopal vzor 58, SKOT (OT-64) či pistole vz. 52). Dříve silný textilní a obuvnický průmysl (Baťa ad.) již v ČR významné zastoupení nemá. Tradičním odvětvím je pivovarnictví. Pivo se v Česku pilo a vyrábělo minimálně od roku 993, z toho roku máme dochovánu zprávu o tom, že biskup Vojtěch zakázal mnichům Břevnovského kláštera pivo vyrábět.[126] V Plzni vznikl roku 1842 druh piva (pils, pilsner, pivo plzeňského typu), který je dnes nejrozšířenějším na světě.[127] V produkci piva je ČR na 15. místě na světě. V zemi je 40 velkých průmyslových pivovarů a k tomu mnoho pivovarů malých.[128] Největšími pivovary jsou Plzeňský Prazdroj (značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Radegast), Pivovary Staropramen (Staropramen), Heineken Česká republika (Starobrno, Krušovice), Budějovický Budvar (Budvar) a PMS Přerov. K malým pivovarům patří například Bernard v Humpolci.[129] Významnou roli hrála v minulosti výroba skla a bižuterie (viz České sklo). Ke klíčovým nerostným surovinám těženým v Česku patří černé a hnědé uhlí, dál kaolín, jíl, grafit, vápenec nebo jiné stavební hmoty. Naleziště uranu se nachází u obce Dolní Rožínka. V roce 2016 byly v oblasti Krušných hor objeveny velké zásoby lithia. V malém rozsahu se na jihu Moravy těží ropa a zemní plyn, ale větší objem těchto surovin je dovážen z Ruska. Jelikož třetinu země pokrývají lesy, patří dřevo též k vývozním artiklům. V zemi se prudce rozvíjejí telekomunikace.[zdroj?] Největší telefonní operátor v zemi Český Telecom se spojil s globální společností Telefónica a přejmenoval se na Telefónica O2 Czech Republic. Tato společnost je také, spolu se společnostmi T-Mobile, Vodafone a U:fon, jedním z největších mobilních operátorů a poskytovatelů internetu v zemi. Česko má nejvíce předplatitelů bezdrátového připojení v Evropské unii.[zdroj?] V roce 2014 bylo v ČR 1,89 milionu pevných telefonních linek, 14 milionů mobilních telefonů a přes 4 miliony internetových připojení. Internet užívalo 8,2 milionu Čechů, tedy 77,5 procent obyvatel země.[103] Národní internetová doména nejvyššího řádu pro Českou republiku je .cz. Ke konci roku 2016 bylo zaregistrováno přes 1 280 000 adres s doménou .cz.[130] Dvě antivirové obří společnosti Avast a AVG byly založeny v České republice. V červenci 2016 bylo oznámeno, že Avast získal konkurenční AVG za 1,3 miliard $, spolu mají tyto společnosti uživatelskou základnu okolo 400 milionů lidí a 40% podíl na trhu mimo Čínu.[131] Praha je sídlem European Global Navigation Satellite Systems Agency, která řídí navigační systém Galileo.[132] Tato agentura EU sídlí v budově bývalé Státní plánovací komise v Holešovicích. Související informace naleznete také v článku Doprava v Česku. Délka silniční dopravní sítě v roce 2015 činila 55 737,5 km. Z toho 776 km tvořily dálnice a 6 244,9 km silnice I. třídy (včetně 459,4 km rychlostních komunikací).[133] Úmrtnost na českých silnicích byla v přepočtu na obyvatele v roce 2004 přibližně 1,6× vyšší než v Německu, přestože intenzita dopravy je nižší. Počet 1286 usmrcených z roku 2005 se kolísavě snižuje.[134] V roce 2010 zemřelo na silnicích 802 lidí. Každé registrované vozidlo v ČR musí mít státní poznávací značku. Její současná podoba pochází z roku 2001. Česko má se svými 9 568 km jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě. Z toho je 3 212 km tratí elektrizováno a 1 906 km je dvou- a vícekolejných.[135] Správcem a provozovatelem naprosté většiny železniční infrastruktury je státní organizace Správa železniční dopravní cesty. České dráhy provozují vysokorychlostní vlaky Pendolino, ale jelikož žádné tratě nejsou vysokorychlostní, je jejich rychlost omezena na 160 km/h. Přepravní výkon necelých 165 milionů cestujících při 6 590 milionech osobokilometrů i 13 770 milionů tunokilometrů v nákladní dopravě znamená za poslední desetiletí značný pokles.[136] Hlavním železničním uzlem je Hlavní nádraží v Praze. Jeho stará budova je památkově chráněnou secesní stavbou z dílny architekta Josefa Fanty. Mezinárodně využívaný je unikátní Železniční zkušební okruh Cerhenice.[137] Letiště Václava Havla v Praze a vzlétající Airbus A330-300 Českých aerolinií V Česku je celkem 91 civilních letišť,[138] z toho 46 má zpevněný povrch. Pouze 5 letišť vypravuje pravidelné lety. Většina letecké dopravy se v Česku realizuje přes pražské letiště Václava Havla Praha, které v roce 2016 přepravilo 13 milionů pasažérů.[139] V zimní sezóně 2016/17 se z něj létalo do 105 destinací v 39 zemích světa.[140] Mezi další letiště s pravidelným, ale již ne tolik frekventovaným civilním provozem patří letiště Brno-Tuřany, Ostrava-Leoše Janáčka, Pardubice a Karlovy Vary. Působí zde tři hlavní pravidelné letecké společnosti. Nejstarší z nich jsou České aerolinie, největší letecká společnost je Travel Service, pod který spadá také nízkonákladová společnost SmartWings. Mezi další české letecké společnosti patří Van Air Europe, Silver Air a další letecké společnosti poskytující aerotaxi, například ABS Jets, CTR Flight Services, G-JET či Silesia Air. ČR disponuje i vlastním přístavním územím v areálu námořního přístavu v Hamburku v Německu. Přístavy Moldauhafen a Saalehafen byly na základě Versailleské smlouvy pronajaty v roce 1929 na 99 let (do roku 2028) Československu. Téhož roku Československo zakoupilo i přístav Peutehafen.[141] Od roku 1993 je spravuje Česko. Přístavy využívala Československá námořní plavba, dnes Česká námořní plavba. Velkou tradici (již od Jakuba Krčína) má vodohospodářství, splavňování, budování jezů a přehrad. Největšími přehradami v ČR jsou Orlík, Lipno, Švihov (Želivka), Nechranice, Slapy, Slezská Harta, Vranov, Dalešice, Rozkoš a soustava nádrží Nové Mlýny.[142] V České republice existuje velká tradice městské hromadné dopravy. Systémy MHD se začaly rozvíjet od 60. let 19. století - koněspřežná tramvaj v Brně byla zavedena již roku 1869, v roce 1875 pak v Praze. První parní tramvaj mělo také Brno, do provozu zde byla uvedena roku 1884. Prvenství při zavádění elektrických tramvají si zajistily Teplice, kde elektřinou poháněná tramvaj vyjela na trať roku 1895. Rok poté se přidala Praha (zde již od roku 1891 fungovala převážně předváděcí Křižíkova elektrická dráha na Letné), roku 1897 Liberec, v roce 1899 Olomouc, Plzeň a Ústí nad Labem, 1900 Brno a Jablonec nad Nisou, 1901 Most a Litvínov a Ostrava, 1902 Mariánské Lázně, 1905 Opava, 1909 České Budějovice a Jihlava, 1911 Těšín a 1916 Bohumín. Jediným městem v ČR, kde byl vybudován systém městské podzemní dráhy, takzvaného metra, je Praha. Provoz pražského metra byl zahájen 9. května 1974. Síť tras k roku 2015 měřila 65,2 km, soupravy zastavovaly v 61 stanicích. Pražské metro přepraví přes 1,6 milionů cestujících denně. Podle hodnocení Mezinárodní automobilové federace z roku 2010 má Praha čtvrtou nejkvalitnější městskou hromadnou dopravu v Evropě (po Mnichovu, Helsinkách a Vídni).[143] Podrobnější informace naleznete v článku Energetika v Česku. Česko v současnosti snižuje svojí energetickou závislost na hnědém uhlí, která se negativně projevovala v kvalitě životního prostředí v severních Čechách. V roce 2005 bylo 65,4 procent elektřiny vyráběno pomocí páry a spalováním (hlavně uhlí), 30 procent v jaderných elektrárnách a 4,6 procenta z obnovitelných zdrojů, včetně vodních elektráren. Největším českým energetickým zdrojem je Jaderná elektrárna Temelín (14 % výroby elektřiny v Česku), další jaderná elektrárna je v Dukovanech. Česko patří mezi největší vývozce proudu v Evropě, v roce 2013 vyvezlo asi 17 TWh, což je víc než vyrobí Temelín.[144] ČR je na sedmém místě na světě ve vývozu elektrické energie a na desátém ve výrobě energie z jádra.[103] Zemní plyn do Česka dodává ruská společnost Gazprom, která pokrývá tři čtvrtiny spotřeby a zbytek dodávají norské společnosti. V lednu 2013 byl otevřen plynovod Gazela, který přivádí ruský plyn také severní cestou, Česko se tak zbavilo závislosti na plynu z plynovodů vedoucích přes Ukrajinu, kde byly v minulosti dodávky několikrát blokovány kvůli sporům Ukrajiny a Ruska.[145] Ropu do Česka přivádějí ropovod Družba z Ruska a ropovod Ingolstadt z Německa. Symbolem konzumního životního stylu se staly po revoluci roku 1989 supermarkety a hypermarkety, které ovládly maloobchodní sféru více než kdekoli jinde v Evropě.[146] Podrobnější informace naleznete v článcích Cestovní ruch v Česku a Seznam hradů, tvrzí a zřícenin v Česku. České hospodářství získává vysoké příjmy z cestovního ruchu. V roce 2001 celkové výnosy z cestovního ruchu dosáhly 118,13 miliardy korun, což tehdy představovalo 5,5 % HDP. V následujících letech však zájem cizinců o ČR, částečně z důvodu posílení kurzu české koruny, poněkud opadl. Posléze koruna oslabila; v roce 2016 navštívilo Česko 9,3 milionu turistů ze zahraničí.[147] Praha je pátým nejnavštěvovanějším městem Evropy, po Londýnu, Paříži, Istanbulu a Římu.[148] Podle agentury CzechTourism byly v roce 2014 nejnavštěvovanějšími turistickými cíli v ČR Pražský hrad (1 799 300 turistů), Zoologická zahrada Praha (1 382 200), AquaPalace Praha (845 300), Dolní oblast Vítkovic a Landek Park v Ostravě (808 900), Staroměstská radnice (včetně orloje) v Praze (739 800), Pivovarské muzeum a podzemí v Plzni (600 000), Zoologická zahrada Zlín-Lešná (585 100), Židovské muzeum v Praze (580 000), Petřínská rozhledna v Praze (557 400) a Zoologická zahrada Ostrava (540 500).[149] Úspěch pražské zoo souvisí s její prestiží. V roce 2015 uživatelé největšího cestovatelského serveru TripAdvisor pražskou zoo určili jako čtvrtou nejlepší na světě.[150] Magazín Forbes ji roku 2008 označil za sedmou nejlepší na světě.[151] Z hradů a zámků jsou kromě Pražského hradu nejnavštěvovanější zámek Lednice, zámek Český Krumlov, zámek Hluboká nad Vltavou, hrad Karlštejn, zámek Průhonice, zámek Dětenice, zámek Konopiště, arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži a zámek Loučeň.[152] Ve Středočeském kraji jsou turistickými lákadly také kostnice v Sedlci v Kutné Hoře a chrám svaté Barbory tamtéž, hrady Křivoklát, Český Šternberk a Kokořín, zámky Poděbrady a Veltrusy, v Jihočeském kraji klášter Vyšší Brod, hrady Rožmberk a Zvíkov, zámky Orlík, Červená Lhota a Jindřichův Hradec, v Karlovarském kraji hrad Loket, v Ústeckém kraji Památník Terezín, hrad Hazmburk a zámek Duchcov, v Libereckém hrady Trosky, Grabštejn, Lemberk, Bezděz a zámek Sychrov, v Královéhradeckém Bílá věž v Hradci Králové, hrad Kost, zámky Ratibořice, Karlova Koruna a Hrádek u Nechanic, v Pardubickém Soubor lidových staveb u Hlinska a zámek Pardubice, na Vysočině zámek Telč, v Olomouckém hrad Bouzov, v Jihomoravském katedrála sv. Petra a Pavla v Brně, hrady Špilberk, Pernštejn, Veveří a Bítov, ve Zlínském Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, hrad Buchlov a zámek Buchlovice. K nejznámějším pražským pamětihodnostem patří krom dosud jmenovaných Týnský chrám, Staronová synagoga, Starý židovský hřbitov, Betlémská kaple, Břevnovský klášter, Stavovské divadlo, Pražské Jezulátko, Emauzský klášter, palác Kinských, Maiselova synagoga, Pivovar U Fleků, Španělská synagoga, pražská Loreta, z novějších pak Lennonova zeď či Žižkovská televizní věž. Krom katedrály sv. Víta patří k turisticky nejatraktivnějším částem Pražského hradu Zlatá ulička, bazilika sv. Jiří, Královská zahrada, Letohrádek královny Anny a Starý královský palác. Nejznámějšími mimopražskými a mimobrněnskými svatostánky jsou katedrála svatého Václava v Olomouci, Velká synagoga v Plzni, kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku, katedrála svatého Bartoloměje v Plzni, katedrála Božského Spasitele v Ostravě a katedrála svatého Štěpána v Litoměřicích. V ČR je asi 700 muzeí.[153] Největším je Národní muzeum (jeho součástí je Přírodovědecké muzeum, Historické muzeum, Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur a Muzeum české hudby), Moravské zemské muzeum, Židovské muzeum v Praze, Národní technické muzeum, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Muzeum hlavního města Prahy (vlastní Langweilův model Prahy a spravuje i Müllerovu vilu), Vojenské technické muzeum Lešany, Muzeum umění Olomouc, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. K nejnavštěvovanějším patří též Hornické muzeum v Příbrami a České muzeum stříbra v Kutné Hoře. Z přírodních památek to jsou Punkevní jeskyně a propast Macocha, soutěsky Kamenice, Pravčická brána, Koněpruské jeskyně, Bozkovské dolomitové jeskyně či Jetřichovické vyhlídky.[152] Mimořádné postavení mají kulturní památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě již uvedených (Kroměříž, Český Krumlov, centrum Prahy) jsou to vila Tugendhat v Brně, vesnice Holašovice, historické jádro Kutné Hory, Lednicko-valtický areál, zámek a zámecký areál Litomyšl, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, historické centrum Třebíče (Třebíčská židovská čtvrť a Bazilika svatého Prokopa) a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO byly zapsány Jízda králů na Slovácku a na Hané, sokolnictví, masopustní průvody s maskami na Hlinecku, slovácký verbuňk[154] a nejnověji, v roce 2016, české loutkářství.[155] Některé lokality mají zvláštní význam pro spjatost s českými dějinami nebo mýty - hora Říp, Vyšehrad (zejm. Vyšehradský hřbitov, kde je pohřben Antonín Dvořák i Bedřich Smetana), hora Blaník, Velehrad spojený s památkou cyrilometodějskou a velkomoravskou, kostel svatého Václava ve Staré Boleslavi spjatý s legendou o zabití knížete Václava, pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v Praze, kde za druhé světové války zahynuli strůjci atentátu na Heydricha. K oblíbeným turistickým akcím patří Muzejní noc, Noc kostelů, Hradozámecká noc, rekonstrukce nejslavnějších bitev, jež se odehrály na českém území (bitva u Slavkova, bitva u Hradce Králové, bitva u Kolína, obléhání Brna Švédy atd.), Dny NATO v Ostravě či armádní Bahna.[156] Krom toho řada festivalů a veletrhů (viz příslušný oddíl). Vývoj populace v českých zemích (ČSÚ) V roce 2015 žilo v České republice dle Českého statistického úřadu 10 553 843 lidí. Počet obyvatel se dlouhodobě zvyšuje, přestože úmrtnost přesahuje porodnost - příčinou je migrace, především z Ukrajiny a Slovenska. Migrace do ČR též převyšuje počet odchodů ze země (v roce 2015 se přistěhovalo 34 900 lidí, naopak se vystěhovalo 18 900 obyvatel). Průměrný věk činil v roce 2015 41,9 roku. Nejlidnatějším krajem byl Středočeský, s 1 326 876 obyvateli. Byl jediným krajem, kde žilo více lidí než v Praze. Ta měla 1 267 449 obyvatel.[157] V posledním sčítání lidu v roce 2011 se 63,7 % obyvatel Česka přihlásilo k české národnosti (86 % z těch, kteří se k nějaké národnosti přihlásili), která zcela převažuje ve všech okresech Česka, 4,9 % obyvatel deklarovalo národnost moravskou a 0,1 % národnost slezskou,[158] v obou případech rovněž hovořící převážně česky. Podle názoru Českého statistického úřadu jde o důsledek rozdělení české národnosti, před sčítáním v roce 1991 ještě jednotné, v důsledku medializace moravské národnostní problematiky a tedy do jisté míry uměle;[159] politická strana Moravané tento stav naopak hodnotí jako projev spontánního národního obrození.[160] Faktem zůstává, že moravskou, částečně slezskou a po určitou dobu i českou a slovenskou národnost bylo v různých obdobích existence Československa možno deklarovat jen omezeně (skupina nebyla uváděna v koncových statistikách) nebo vůbec ne (ke skupině nebylo možno se přihlásit) a teprve v roce 1991, krátce před rozpadem státu, bylo poprvé plně přihlédnuto ke každé z těchto čtyř národností jednotlivě.[161] Podrobnější informace naleznete v článcích Náboženství v Česku a Seznam pražských biskupů a arcibiskupů. Náboženství v Česku (2011)[162] Evangelické (protestantské) Slezská evangelická církev Česko má jednu z nejméně náboženských populací na světě. V průzkumech projektu Eurobarometr v roce 2005 odpovědělo 19 % tázaných, že věří v Boha, 50 % věří v nějakou životní či duchovní sílu a 30 % nevěří v nic z toho.[163] Podle posledního sčítání lidu z roku 2011 je 3,6 miliónu obyvatel bez vyznání nebo bez náboženské víry. To je 34,2 % populace. K různým církvím a náboženských společnostem se přihlásilo necelých 1,5 miliónů obyvatel (13,9 %). Jako věřící, ale nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti se označilo 707 tisíc osob (6,7 %). Celkově se tak k nějaké víře či vyznání přihlásilo 2,1 miliónů, tedy 20,6 % obyvatel Česka. Celkem 4,7 miliónu obyvatel (45,2 %) tuto dobrovolnou kolonku ve sčítacích formulářích nevyplnilo.[164] Nejpočetnější náboženství v Česku je křesťanství. Největší náboženskou skupinou byla v roce 2011 římskokatolická církev, která měla 1,08 miliónu věřících (10,4 %), což je pokles oproti roku 2001, kdy se k ní hlásilo celkem 2,7 miliónu věřících (26,8 %).[165] Následovaly velké protestantské církve Českobratrská církev evangelická, s 52 tisíci členů (0,49 %), a Církev československá husitská, s 39 tisíci členů (0,37 %). Vyšší podíl věřících měla ještě Pravoslavná církev, k níž se přihlásilo 21 tisíc lidí, příznivci jediismu s 15 tisíci, Svědkové Jehovovi s 13 tisíci, Církev bratrská, respektive Křesťanská společenství, obě s 10 tisíci věřícími. Počet vyznavačů judaismu byl 1 500 obyvatel, k islámu se hlásilo téměř 3 500 lidí. K různým odvětvím buddhismu přes 6 100 osob. K ateismu se přihlásilo 1 075 osob, pohanství deklarovalo 863 osob. Podíl deklarovaných věřících se od předešlého sčítání lidu roku 2001 značně snížil. Výrazně klesl i počet osob nedeklarujících žádné náboženství. Oproti tomu se zvýšil počet osob, které se rozhodly na dobrovolnou otázku neodpovídat.[166] Historicky důležitou roli v náboženském vývoji sehrálo husitství, utrakvismus, Jednota Bratrská (a její součást Moravští bratři). Česká reformace sehrála významnou roli i v národním obrození, byť moderní český národ se protestantským nakonec nestal. V Česku existuje několik etnografických skupin úzce spjatých s krajem, kde žijí, které se v minulosti lišily některými kulturními rysy a dialektem. V Čechách to jsou například Chodové, Plzeňáci, Blaťáci a Doudlebové, na Moravě Horáci, Hanáci, Moravští Chorvati,[167] Moravští Slováci, Podlužáci, Valaši, Laši a další a ve Slezsku např. Goralé.[168] Tyto rozdíly se začaly, zejména po druhé světové válce, stírat, některé krajové zvláštnosti se však dosud udržují. Kromě těchto geograficky rozlišitelných etnografických skupin stojí za zmínku skupiny víceméně rozptýlené, které také tvoří specifické etnografické skupiny. Jedná se o romskou a židovskou etnografickou skupinu. V roce 2015 žilo v České republice přibližně 464 700 cizinců (4,3 %), více než 55% z nich zde mělo udělený trvalý pobyt.[169] Na Prahu a Středočeský kraj připadá více než polovina z celkového počtu cizinců v ČR. Nejvíce cizinců pocházelo z Ukrajiny (23 %), ti tak v posledních letech předběhli cizince ze Slovenska, kteří nyní tvoří 22 % podílu, následují cizinci z Vietnamu (12 %), Ruska (8 %), Německa (5 %) a Polska (4 %). I tak ale zůstává Česko poměrně etnicky homogenní zemí oproti průměru Evropské unie - z 28 států je na 24. místě z hlediska etnické heterogenity.[170] Například v sousedním Německu žil největší počet cizinců v EU, to jest 7,2 milionů cizinců (9 % populace), v Rakousku 10,8 % a ve Španělsku 12 %.[171] Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam měst v Česku, Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel a Seznam obcí v Česku. (k 1. 1. 2017)[172] Takzvanými statutárními městy jsou navíc také Karlovy Vary, Mladá Boleslav, Chomutov, Přerov, Jablonec nad Nisou a Prostějov. Okresními městy jsou navíc ještě Benešov, Beroun, Blansko, Bruntál, Břeclav, Česká Lípa, Český Krumlov, Domažlice, Havlíčkův Brod, Hodonín, Cheb, Chrudim, Jeseník, Jičín, Jindřichův Hradec, Klatovy, Kolín, Kroměříž, Kutná Hora, Litoměřice, Louny, Mělník, Náchod, Nový Jičín, Nymburk, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Příbram, Rakovník, Rokycany, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Sokolov, Strakonice, Svitavy, Šumperk, Tábor, Tachov, Trutnov, Třebíč, Uherské Hradiště, Ústí nad Orlicí, Vsetín, Vyškov, Znojmo, Žďár nad Sázavou. Největšími městy, která nejsou ani statutární, ani okresní, jsou Třinec, Orlová, Litvínov, Český Těšín, Krnov, Kopřivnice, Bohumín a Jirkov. Podrobnější informace naleznete v článcích Česká literatura a Seznam českých spisovatelů. Literární dějiny počínají ústní tradicí, v níž vyniká pověst o praotci Čechovi, Krokovi, Libuši, Přemyslu Oráčovi a dívčí válce. Počátky české psané literatury souvisí s činností Konstantina Filozofa a jeho bratra Metoděje na Velké Moravě. Ti spolu se svými žáky (nejvýznamnějším z nich byl Kliment Ochridský) vytvořili, ve staroslověnštině a za pomoci písma hlaholice, první české literární památky (Proglas, Život Metodějův, Život Konstantinův). Po vyhnání této skupiny z Moravy začala klíčovou roli sehrávat latina, vznikaly v ní legendy (Kristiánova legenda), kroniky (zejm. Kosmova Kronika Čechů) i jiné žánry (např. Vita Caroli, vlastní životopis krále Karla IV.). Prvními významnými česky psanými texty byly Alexandreida a Dalimilova kronika. Prvními autory, kteří psali i česky, a kteří došli světového věhlasu, byli Jan Hus, jeden ze zakladatelů evropské reformace, a Jan Amos Komenský, nejvýznamnější představitel humanismu v české literatuře. Dalšími významnými autory reformace byli Jeroným Pražský a Petr Chelčický. Po porážce stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře roku 1620 nastalo složité období vytlačování a odumírání češtiny. Proti tomu se v barokní éře postavil Bohuslav Balbín. Ústup češtiny však zastavil až proces tzv. národního obrození, který začal na konci 18. století. Klíčovou postavou první etapy obrození byl lingvista Josef Dobrovský. V druhé etapě to byli Josef Jungmann, který kladl důraz na jazykovou koncepci národa, a Pavel Jozef Šafařík, představitel panslovanských tendencí. Tehdy se začala objevovat také již první svébytná literatura (Jan Kollár, František Ladislav Čelakovský). Proces vyvrcholil ve třetí etapě, kdy František Palacký a Karel Havlíček Borovský dokončili koncept českého národa politicky a kdy vznikla i vrcholná díla literární, ať už básnická (Havlíček, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben), prozaická (Božena Němcová), či divadelní (Josef Kajetán Tyl, Karel Sabina). Ve druhé polovině 19. století se literární život začal prudce rozvíjet, vznikaly skupiny s různým programem - májovci (Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Jakub Arbes, Karolína Světlá), ruchovci (Svatopluk Čech), lumírovci (Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer), realisté (Alois Jirásek), česká moderna (Antonín Sova, Otokar Březina) či tzv. anarchističtí buřiči (Viktor Dyk, Petr Bezruč). Od konce 19. století začínala též vzkvétat německy psaná literatura (zejména v Praze), která se stala světovým fenoménem, především díky Franzi Kafkovi (Proces, Zámek, Amerika), ale i jiným (Rainer Maria Rilke, Gustav Meyrink, Franz Werfel, Max Brod, Egon Erwín Kisch, Karl Kraus, Marie von Ebner-Eschenbachová, Leo Perutz, Ernst Weiss). V první polovině 20. století si vydobyli světový význam i česky píšící tvůrci, především Jaroslav Hašek (zejm. Osudy dobrého vojáka Švejka) a Karel Čapek (zejm. Válka s mloky). Silná byla též levicová avantgarda, která se sdružila do spolku Devětsil, který se věnoval nejprve proletářské poezii, posléze vymyslel směr poetismus, aby většina autorů nakonec přešla k surrealismu. Členem Devětsilu byl i Jaroslav Seifert, dosud jediný Čech oceněný Nobelovou cenou za literaturu (roku 1984). K dalším významným členům patřili Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Vladislav Vančura, František Halas a Karel Teige. Mimo avantgardní kruhy stáli např. Ivan Olbracht, Vladimír Holan či Ladislav Klíma. Ve druhé polovině 20. století se největšího ohlasu dostalo Milanu Kunderovi (zejm. Nesnesitelná lehkost bytí, Žert) a Bohumilu Hrabalovi. Literatura se tehdy z politických důvodů (zvláště po sovětské okupaci roku 1968) rozdělila na exilovou, samizdatovou a oficiální. K významným exilovým autorům krom Kundery patřili Pavel Kohout, Josef Škvorecký a Arnošt Lustig. Samizdatová literatura se štěpila na disent spjatý zejména s Chartou 77 (Václav Havel, Ivan Klíma, Ludvík Vaculík) a tzv. underground (Egon Bondy, Ivan Martin Jirous). Z oficiálních prozaiků dosáhl největšího mezinárodního věhlasu spolu s Hrabalem Ladislav Fuks. Po sametové revoluci z roku 1989 toto rozdělení literárního života padlo. Z nových autorů se po roce 1989 nejvíce prosadil Patrik Ouředník a Jáchym Topol. V ČR je udělována významná mezinárodní literární Cena Franze Kafky. Z domácích literárních cen patří k nejvýznamnějším Magnesia Litera, Státní ceny za literaturu a za překladatelské dílo, Cena Jaroslava Seiferta, Cena Jiřího Ortena či Cena Josefa Škvoreckého. ČR má unikátní síť veřejných knihoven, nejhustší v Evropě.[173] Je tvořena více než 5400 knihovnami. Ve středu této sítě se nachází Národní knihovna ČR. Sídlí v pražském Klementinu. K nejcennějším památkám schraňovaným Národní knihovnou ČR patří rukopis Kodexu vyšehradského (jehož cena se odhaduje na miliardu korun), Lobkovický graduál, rukopisy středověké pražské univerzity, „Knihy na řetězech“ z knihovny jáchymovské městské školy ze 16. století, Codex pictoricus Mexicanus misionáře Ignáce Tirsche, autografy Jana Husa a Jakoubka ze Stříbra, sbírka grafických listů univerzitních tezí, list Gutenbergovy bible z roku 1454, Opatovický homiliář, Mattioliho herbář ze 16. století, nejstarší tisk na českém území (latinská Statuta z roku 1349), zlomek Žaltáře z Řezna pocházející z konce 8. století, řecké papyry z 1. století, Svatojiřský antifonář či Velislavova bible.[174] Zdaleka nejcennější rukopis vzniklý na českém území, perla středověkého knihařství zvaná Codex gigas (též Ďáblova bible), však byl za třicetileté války ukořistěn Švédy a do ČR bývá jen výjimečně zapůjčován. Vzácné tisky a rukopisy (např. Žlutický kancionál) schraňuje též Památník národního písemnictví sídlící ve Strahovském klášteře, v letohrádku Hvězda a v Petschkově vile v Bubenči. Památník disponuje mj. rozsáhlou sbírkou ex libris. České divadelnictví má kořeny již ve středověku. Nejstarším dochovaným dramatickým dílem s využitím češtiny je zlomek česko-latinské hry ze 14. století, zvané obvykle Mastičkář.[175] Původně šlo o jakousi mezihru v inscenaci evangelijních scén - popisuje situaci, kdy jde Ježíšova matka Marie na trh koupit vonné masti k nabalzamování mrtvého Ježíšova těla. Scéna se však stále více osamostatňovala a popisovala satiricky poměry v měšťanském prostředí. V 19. století sehrálo divadlo výraznou roli v národním obrození (Václav Kliment Klicpera, Josef Kajetán Tyl). Emancipační snahy českého národa se v 2. polovině 19. století projevily otevřením Národního divadla v Praze v roce 1883. Národní divadlo od té doby uvádí jak opery tak činohry. V 90. letech 19. století pronikaly do českého divadla evropské literární směry, zejména realismus, který reprezentoval Ladislav Stroupežnický, především svou vesnickou veselohrou Naši furianti, a posléze zejména bratři Mrštíkové svou Maryšou. Také Gabriela Preissová přinesla na česká jeviště silná témata (Gazdina Roba, Její pastorkyňa). Za tuto moderní dramatiku bojoval zejména režisér Jaroslav Kvapil, který se též prezentoval jako dramatik (Princezna Pampeliška). Ve druhé polovině 20. století získal výjimečný mezinárodní ohlas projekt Alfreda Radoka Laterna magika, první multimediální umělecký projekt na světě, připravený původně pro světovou výstavu Expo 58. Vznikl též fenomén divadel malých forem: Semafor (Jiří Suchý a Jiří Šlitr), divadlo Na zábradlí (Jan Grossman, Ivan Vyskočil), Činoherní klub (Ladislav Smoček), Husa na provázku, Ypsilonka (Jan Schmid), Divadlo Sklep či divadlo Járy Cimrmana (Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak). V 60. letech se nejúspěšnějším dramatikem stal Pavel Kohout (zejm. August, August, august), absurdní drama reprezentoval Václav Havel. Ve Zlíně se narodil známý britský dramatik Tom Stoppard. K divadelním oceněním patří Ceny Thálie či Cena Alfréda Radoka. Podrobnější informace naleznete v článcích Česká kinematografie a Seznam českých filmů. V éře němého filmu hranice vlasti překročil věhlas odvážných filmových projektů Gustava Machatého Erotikon (1929) a Extase (1933). Mezinárodního ohlasu dosáhla v 60. letech 20. století československá nová vlna (Miloš Forman, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Ján Kadár, Elmar Klos, Jaromil Jireš, František Vláčil, Vojtěch Jasný, Juraj Jakubisko, Juraj Herz, Ivan Passer, Jan Němec). Klíčovými snímky československé nové vlny byly Ostře sledované vlaky, Obchod na korze, Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko, Sedmikrásky, Černý Petr, Skřivánci na niti, Markéta Lazarová, Až přijde kocour, Spalovač mrtvol, Transport z ráje, Rozmarné léto, Všichni dobří rodáci, Démanty noci, Intimní osvětlení, Žert či O slavnosti a hostech. Vážnější umělecké ambice se podařilo ve stejné době naplnit také Karlu Kachyňovi (Ucho), Otakaru Vávrovi, Jiřímu Krejčíkovi (Vyšší princip) či Karlu Zemanovi (Vynález zkázy). 30. až 50. léta a posléze 70. až 80. léta ovšem svědčila více populárnímu filmu než uměleckému, s nadčasovou elegancí tohoto prostoru využili třeba režiséři Bořivoj Zeman, Oldřich Lipský, Václav Vorlíček (Tři oříšky pro Popelku), Martin Frič a Ladislav Smoljak, scenáristé Jiří Brdečka (Limonádový Joe, Adéla ještě nevečeřela), Miloš Macourek, Zdeněk Svěrák nebo skladatelé filmové hudby Zdeněk Liška, Luboš Fišer a Petr Hapka. Mezinárodního věhlasu došel český loutkový a animovaný film (Jiří Trnka, Hermína Týrlová, Zdeněk Miler, Jan Švankmajer (zejm. Něco z Alenky), Břetislav Pojar). K této tradici patří i televizní cyklus Večerníčků, na němž spolupracovali i přední výtvarníci jako Adolf Born, Zdeněk Smetana či Vladimír Jiránek. Filmové ateliéry Barrandov patří k největším v Evropě. Po roce 1990 je využívají zejména zahraniční produkce, vznikaly v něm mj. filmy Mission: Impossible, Casino Royale, Letopisy Narnie: Princ Kaspian, Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň, Dítě číslo 44, Hannibal – Zrození, Iluzionista, Vetřelec vs. Predátor, Agent bez minulosti aj. Toto byla základna, na níž se ve druhé polovině 19. století mohli postavit klíčoví autoři moderní české vážné hudby, především Bedřich Smetana (zejm. Má vlast, Prodaná nevěsta) a Antonín Dvořák, nejslavnější český skladatel ve světě (zejm. Novosvětská, Rusalka, Slovanské tance). Tradice pak pokračovala s neztenčenou silou: Leoš Janáček (Jenůfa, Káťa Kabanová), Bohuslav Martinů, Josef Suk, Vítězslav Novák, Zdeněk Fibich, Josef Bohuslav Foerster, Alois Hába, Ervín Schulhoff, Pavel Haas, Viktor Ullmann či Petr Eben. Na Moravě se narodil světově proslulý skladatel Gustav Mahler, v Hollywoodu se prosadil další moravský rodák Erich Korngold, v Praze se narodil klavírní virtuóz Ignaz Moscheles, z vídeňské české komunity vzešel Ernst Křenek. Krátce po druhé světové válce také vznikl významný hudební festival vážné hudby Pražské jaro, který se tradičně koná v Rudolfinu. Češi se ve 20. století ujali i v nových žánrech. V jazzu Jaroslav Ježek, v operetě Oskar Nedbal či Rudolf Friml, v populární hudbě Jan Hammer nebo Karel Svoboda, v hudbě folkové Karel Kryl či Jaromír Nohavica. V reakci na populární dechovou hudbu rakouskou (zejména vojenskou) se rozvinula i její specifická česká verze, především díky Františku Kmochovi. Ve světě nejznámější české melodie jsou dodnes právě ty dechovkové (zejm. Vjezd gladiátorů Julia Fučíka a Škoda lásky Jaromíra Vejvody). Nejznámějšími představiteli české umělecké fotografie jsou František Drtikol, Josef Sudek, Jan Saudek či Josef Koudelka. Zvláštním fenoménem v umělecké fotografii je Miroslav Tichý. Nejcennější díla českého výtvarného umění se snaží shromažďovat Národní galerie. Z děl zahraničních autorů v jejím vlastnictví patří k nejcennějším Růžencová slavnost Albrechta Dürera, Adam a Eva Lucase Cranacha staršího, autoportrét Henri Rousseaua, Rembrandtův Učenec v pracovně, Šimon a malý Ježíš Petra Brandla, Milenci Augusta Renoira, Panny Gustava Klimta, Zelená pšeničné pole s cypřiši Vincenta van Gogha, autoportrét Ilji Repina, V Moulin Rouge Henri de Toulouse-Lautreca či Vzpomínka na Le Havre Pabla Picassa. Národní galerie vystavuje ve Šternberském paláci, Schwarzenberském paláci, klášteře sv. Jiří, Jízdárně Pražského hradu, Salmovském paláci, Anežském klášteře, paláci Kinských, Veletržním paláci, v domě U černé matky Boží, na zámku Zbraslav, v klášteře ve Žďáru nad Sázavou a na zámku Fryštát. K dalším významným galeriím patří Moravská galerie (vystavuje v pěti budovách: Místodržitelský palác, Pražákův palác, Uměleckoprůmyslové muzeum, Jurkovičova vila v Brně a Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici u Jihlavy) a Galerie hlavního města Prahy (dům U Zlatého prstenu, dům U Kamenného zvonu, Staroměstská radnice, Bílkova vila, Dům Františka Bílka v Chýnově, Městská knihovna na Mariánském náměstí, Trojský zámek). K nejznámějším sochám v ČR patří Šalounova socha Jana Husa na Staroměstském náměstí, Myslbekův pomník knížete Václava na Václavském náměstí, Zoubkův Pomník obětem komunismu na Petříně, Kafkova socha Jana Žižky v Národním památníku na Vítkově (největší jezdecká socha v Evropě). Největší českou sochou všech dob byl Stalinův pomník na Letné, který však na svém místě stál jen v letech 1955-1962. Dnes se na jeho místě nachází Pražský metronom. V poslední době se velmi oblíbenou u turistů stala Černého Hlava Franze Kafky u obchodního centra Quadrio. Černý na sebe strhl pozornost také svou provokací Entropa. Anna Chromy v Praze u Stavovského divadla instalovala jeden ze svých Plášťů svědomí. Nejvýznamnější českou výtvarnou cenou je Cena Jindřicha Chalupeckého. Česká gotika: chrám svaté Barbory v Kutné Hoře České baroko: zámek Karlova Koruna Český kubismus: dům U Černé Matky Boží Český funkcionalismus: vila Tugendhat Český brutalismus: obchodní dům Kotva Český postmodernismus: Tančící dům Od 20. let 20. století architektura tíhla k funkcionalismu (Veletržní palác v Praze, Baťův mrakodrap ve Zlíně, vila Tugendhat v Brně), k jeho představitelům patřili Jan Kotěra a Josef Gočár. V Praze v té době pracoval i významný slovinský architekt Josip Plečnik (zejm. kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze). Pavel Janák se tehdy rovněž pokusil vytvořit "národní sloh", kombinaci lidové a moderní architektury (zejm. krematorium v Pardubicích a palác Adria v Praze). Podobnou cestou šel Dušan Jurkovič. V 50. letech 20. století byl vyžadován jako oficiální styl socialistický realismus (též zvaný sorela). Charakteristickými stavbami v jeho duchu jsou hotel Jalta na Václavském náměstí či sídliště Poruba v Ostravě. Specifickou odnoží sorely byl tzv. stalinský neoklasicismus, který u nás reprezentuje hotel Internacional v pražských Dejvicích. Na konci 50. let se však v architektuře (a ovšem i v designu) prosadil styl nový, zvaný bruselský - to podle toho, že byl představen na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Vyznačoval se oblými tvary a skleněnými fasádami. Typickou stavbou v bruselském stylu byl především výstavní pavilon Expa (dnes již neexistující) a budova české restaurace na Expu (dnes se nachází v Letenských sadech v Praze). Dalšími důležitými stavbami bruselského stylu byly pavilon Z na brněnském výstavišti, plavecký stadion v Podolí či nádraží v Havířově. Na konci 60. let však bruselský styl vytlačila česká verze brutalismu. Ceněny jsou zejména projekty z dílny Věry Machoninové a jejího manžela Vladimíra Machonina (dům bytové kultury v Praze, hotel Thermal v Karlových Varech, obchodní dům Kotva v Praze, velvyslanectví ČSSR v Berlíně). Z dalších brutalistických staveb je připomínáno zejména československé velvyslanectví v Londýně architektů Jana Bočana, Jana Šrámka a Karla Štěpánského, hotel Intercontinental v Praze od Karla Bubeníčka a Karla Filsaka či stavby Karla Pragera (budova bývalého Federálního shromáždění, Nová scéna Národního divadla). Nejoceňovanější stavbou této doby však byl vysílač na Ještědu od Karla Hubáčka. V polistopadové architektuře výraznou roli sehrálo dílo Franka Gehryho a Vlado Miluniće Tančící dům v Praze, které přímo inicioval Václav Havel, a jež bývá uváděno jako symbol postmoderní architektury. Z významných světových architektů v té době v Praze tvořil ještě Jean Nouvel (Zlatý Anděl na pražském Smíchově) či Ricardo Bofill, který se podílel na modernizaci kdysi dělnického Karlína (Corso Karlín aj.).[176] V přípravách je projekt proměny okolí Masarykova nádraží, který vypracovala držitelka Pritzkerovy ceny Zaha Hadidová.[177] Z projektů domácích architektů si největší kredit získal projekt Národní technické knihovny v pražských Dejvicích. Hojně diskutovaný projekt nové budovy Národní knihovny Jana Kaplického zůstal jen na papíře. Logo české hry Mafia: The City of Lost Heaven V sedmdesátých a hlavně osmdesátých letech se v Česku objevilo nové odvětví kulturní tvorby – počítačové hry. To se začalo rozvíjet hlavně po roce 1994, kdy vyšlo Tajemství Oslího ostrova. Poté následovaly, v Česku poměrně úspěšné a populární hry jako Dračí historie, Fish Fillets či Brány Skeldalu. V roce 1999 se povedlo v zahraničí uspět hře Hidden & Dangerous. V příštích letech následovaly mezinárodně úspěšné herní tituly, jako Operace Flashpoint, Mafia: The City of Lost Heaven či Vietcong. Ke světoznámým českým hrám patří dvojka a trojka Mafie, Euro Truck Simulator a jeho dvojka, American Truck Simulator, ArmA (plus dvojka a trojka), Silent Hill: Downpour, Machinarium, 18 Wheels of Steel, DayZ, Bus Driver či Botanicula. V Česku funguje několik světově známých herních studií, jako 2K Czech, Bohemia Interactive Studio, SCS Software, Amanita Design nebo Madfinger Games. Od roku 2010 jsou české hry oceňovány na Anifilmu v rámci soutěže Česká hra roku a v letech 2011 až 2013 v rámci soutěže Booom. Lze se setkat s názorem, že videohry jsou největším kulturním exportem České republiky.[178] Krom kultury vysoké a lidové se v českých zemích, jako všude jinde, rozvíjela od počátků 19. století i kultura populární. Některé popkulturní fenomény jsou pevně usazeny v českém kolektivním vědomí a slouží nezřídka i k národní sebeidentifikaci. Anketa České televize Kniha mého srdce z roku 2009 například ukázala masovost obliby literárních postav, jako jsou sluha Saturnin z humoristického románu Zdeňka Jirotky, Švejk z románu Haškova či Rychlé šípy z chlapeckých románů a komiksů Jaroslava Foglara.[179] Podobná anketa o Největšího Čecha zase ukázala roli humoristického fenoménu Járy Cimrmana.[180] Význačnou roli sehrála též dvojice loutek, které vytvořil za první republiky Josef Skupa: Spejbl a Hurvínek. Skupa tím navázal na velkou českou loutkářskou tradici, spjatou mimo jiné se jménem Matěje Kopeckého. Z dětské literatury vzešla podobně populární postavička Ferdy Mravence (a jeho souputníka Brouka Pytlíka), kterou stvořil Ondřej Sekora. K nejpopulárnějším českým komiksům patří Čtyřlístek.[181] Zdrojem podobných popkulturních fenoménů se v 2. polovině 20. století stal film a především televize - cyklus televizních Večerníčků přinesl populární postavičky jako Krteček Zdeňka Milera, Bob a Bobek či Pat a Mat Vladimíra Jiránka, Maxipes Fík Jiřího Šalamouna, Křemílek a Vochomůrka či Rákosníček Zdeňka Smetany, Mach a Šebestová Adolfa Borna či Rumcajs Radka Pilaře.[182] Televizní a filmová tvorba pro děti 70. a 80. let 20. století zase přinesla fenomény jako Pan Tau, Arabela či Návštěvníci. Nejvýraznější postavou české pop-music, která se začala formovat od 50. let, je dlouhodobě zpěvák Karel Gott. Často se ve světě prosazují české modelky, k nimž patří Karolína Kurková, Eva Herzigová, Pavlína Pořízková, Petra Němcová, Taťána Kuchařová, Daniela Peštová a Alena Šeredová. Související informace naleznete také v článku Seznam českého periodického tisku. Areál České televize na Kavčích horách v Praze V ČR existuje systém veřejnoprávních médií, která jsou ze zákona placena z veřejných peněz (koncesionářské poplatky), s jen omezenou možností vlády a správy je ovlivňovat. K takovým médií patří Česká televize (navazuje na státní Československou televizi, jejíž vysílání započalo roku 1953), Český rozhlas (Československý rozhlas začal vysílat roku 1923) a Česká tisková kancelář, která ovšem není placena z koncesionářských poplatků. Nejsledovanější hlavní zpravodajský pořad vysílá TV Nova.[183] První soukromá televizní stanice Premiéra TV (později Prima TV) vznikla roku 1993. Rok poté začala vysílat TV Nova. Kanály veřejnoprávní televize (ČT1, ČT2, ČT sport, ČT :D, ČT art, ČT24), majitele Novy, tedy CET 21 (Nova, Nova Cinema, Nova Action, Nova 2, Nova Gold, Nova Sport 1, Nova Sport 2, Nova International) a FTV Prima (Prima, Prima Cool, Prima Love, Prima Zoom, Prima Max, Prima Comedy Central) trhu i po digitalizaci vysílání dodnes dominují, v roce 2015 například dosáhly souhrnné sledovanosti 82 %. Velké trojce nejúspěšněji konkuruje TV Barrandov (kanály Barrandov, Kino Barrandov, Barrandov Plus, Barrandov Muzika).[184] Nejčtenějšími deníky jsou Blesk, Mladá fronta Dnes, Právo, Deník, Aha! a Lidové noviny.[185][186] Nejčtenějším zdarma rozdávaným deníkem je Metro.[187] Nejprodávanější nebulvární časopisy jsou Reflex, Téma, Epocha, Týden, Květy, Respekt a Enigma.[188][189] Z dětských časopisů se drží Sluníčko, ABC a Mateřídouška.[190] Historický význam měly Národní listy, Právo lidu, České slovo (později Svobodné slovo a Slovo), Zemědělské noviny, Práce, Lidová demokracie či Mladý svět. Váhu měly v minulosti i literární časopisy a intelektuální revue jako Přítomnost či Tvorba ve 20. a 30. letech 20. století, či Literární noviny v 60. letech 20. století. K zaniklým časopisům pro mládež patří Mladý hlasatel či Junák, do nichž přispíval Jaroslav Foglar, nebo Ohníček. Nejúspěšnějšími stanicemi veřejnoprávního rozhlasu jsou Radiožurnál a ČRo Dvojka. Nejposlouchanějšími soukromými rádií jsou Impuls, Evropa 2 a Frekvence 1.[191] Českému internetu kraluje vyhledávač Seznam.cz. Největšími zpravodajskými weby jsou Idnes.cz a Novinky.cz. Nejnavštěvovanější kulturní stránkou je filmová databáze ČSFD.cz.[192] Česká wikipedie vznikla roku 2002. V současnosti je co do počtu hesel největší českou encyklopedií v historii. Festivaly, přehlídky, ceny Kulturní a společenské dění pravidelně vrcholí na různých festivalech a přehlídkách. K největším festivalům vážné hudby patří Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a Janáčkovy Hukvaldy. V oblasti jazzu je to Jazz Goes to Town v Hradci Králové, Bohemia JazzFest pořádaný v různých městech současně a Prague Proms.[193] Největším tanečním festivalem je Tanec Praha. V oblasti výtvarného umění je to přehlídka Pražské bienále. Velkou tradici má festival scénografie Pražské Quadriennale. Zcela zvláštní výtvarnou akcí je pak Festival světla Signal, pravděpodobně nejnavštěvovanější kulturní akce v ČR.[194] K velkým divadelním akcím patří tradiční festival amatétského divadla Jiráskův Hronov. Loutkářská Chrudim je nejstarší loutkářský festival na světě.[195] Na loutky je zaměřena též Skupova Plzeň. Na moderní cirkus a akrobacii Letní Letná. Divadlo i hudbu spojuje festival v bohnické psychiatrické léčebně Mezi ploty. Největšími knižními akcemi jsou Svět knihy a Festival spisovatelů Praha. V oblasti rockové a popové hudby jsou největšími festivaly Rock for People, Colours of Ostrava, Trutnov Open Air Festival, Benátská noc, Hrady CZ, Votvírák, United Islands of Prague, Sázavafest, Rock for Churchill, Footfest, Keltská noc či Mácháč. V oblasti rapu a hip hopu je největší akcí Hip Hop Kemp u Hradce Králové, největšími metalovými festivaly jsou Masters of Rock ve Vizovicích a Brutal Assault v Josefově, v oblasti taneční hudby Beats for Love ve Vítkovicích, Let It Roll a Mighty Sounds.[196] Největší akcí lidové hudby je tradičně Mezinárodní folklorní festival Strážnice. Budova Akademie věd České republiky v Praze Podrobnější informace naleznete v článku Česká věda. Zakladatelem české vzdělanosti byl Konstantin Filozof, první významný myslitel působící na českém území. Významnými středověkými teology byli Jan Hus, Jeroným Pražský a Petr Chelčický. Jan Amos Komenský podstatným způsobem přispěl k rozvoji moderní pedagogiky, především ve spisech Didaktica magna (Velká didaktika), Janua linguarum reserata (Dveře jazyků otevřené), Orbis pictus (Svět v obrazech) a Schola ludus (Škola na jevišti). Židovskou středověkou vzdělanost reprezentoval především rabbi Löw, jenž vstoupil i do českých pověstí (se svým golemem). Nejvýznamnějším historikem, filozofem a intelektuálem barokní éry (18. století) byl Bohuslav Balbín. Výraznou roli v národním obrození (1. polovina 19. století) sehrála jazykověda (Josef Dobrovský, Josef Jungmann, Pavel Jozef Šafařík, Ján Kollár, František Ladislav Čelakovský), historiografie (Gelasius Dobner, František Palacký) a folkloristika (Karel Jaromír Erben). Ve druhé polovině století sílu české vzdělanosti manifestoval Ottův slovník naučný (vydáván od roku 1888). K vůdčím osobnostem českého intelektuálního života té doby patřil filozof Tomáš Garrigue Masaryk a jeho okruh kolem časopisu Čas (Jan Herben, Jan Gebauer). Právě tento okruh odstartoval tzv. rukopisné spory roku 1886 a spor o smysl českých dějin roku 1912, právě v těchto diskusích český národ tehdy nejvíce ohmatával svou identitu. Významným intelektuálem byl i Konstantin Jireček, který rozvinul obor byzantologie (viz např. Jirečkova linie) a sehrál významnou roli v bulharském národním obrození, nebo vynikající orientalista a archeolog Alois Musil (bratranec slavného rakouského spisovatele Roberta Musila). Velkou společenskou roli sehrával národopisec Vojta Náprstek či etnograf Emil Holub. Navzdory rozvoji, mnozí nadaní rodáci, zejména německy mluvící, v té době české země opouštěli a uplatňovali se ve Vídni a jinde. Příkladem mohou být filosof Edmund Husserl, psychoanalytik Sigmund Freud, ekonom Joseph Schumpeter, marxistický teoretik Karl Kautsky, právní teoretik Hans Kelsen, ekonom Eugen Böhm von Bawerk, psycholog Max Wertheimer, hudební teoretici Eduard Hanslick a Guido Adler, jazykovědec Julius Pokorny či filozof Herbert Feigl. Odcházeli ale i někteří česky mluvící, jako historik umění Max Dvořák či antropolog Aleš Hrdlička. Naopak v Praze po celý život zůstal filozof Bernard Bolzano. Za první republiky vědeckých úspěchů dosáhl orientalista Bedřich Hrozný, který rozluštil jazyk Chetitů, archeolog Karel Absolon objevil proslulou Věstonickou venuši, významným archeologem byl i Lubor Niederle. Mimořádný rozkvět zažívala jazykověda, v Praze se ustavil tzv. Pražský lingvistický kroužek (Vilém Mathesius, Roman Jakobson, Jan Mukařovský, Bohuslav Havránek, René Wellek), který prosazoval strukturalistický přístup k jazyku a světu. Nacistická okupace ze země vyhnala i významné budoucí myslitele, sociologa Ernesta Gellnera a filozofa Viléma Flussera. V 60. letech 20. století zájem světa budil neortodoxní marxismus, který byl hlavním ideovým zázemím Pražského jara 1968, a který reprezentovali zejména Karel Kosík (spis Dialektika konkrétního) či Eduard Goldstücker. V 70. letech to byly spíše myšlenky filozofa Jana Patočky, které se staly ideovou základnou Charty 77, či filozofa undergroundu Egona Bondyho. Vysokou úroveň měla po celou dobu socialistického režimu egyptologie, která se prezentovala mj. vykopávkami v Abusíru (zejm. Miroslav Verner). Zvláštní kapitolou dějin vědy v socialistickém Československu byl státní psychologický výzkum účinků LSD, podílel se na něm i Stanislav Grof, který později v USA vytvořil metodu holotropního dýchání. Světový zájem vzbudily i archeologické experimenty Pavla Pavla. Přírodní, exaktní a technické vědy Zásadním impulsem k rozvoji vědeckého myšlení (byť to nebylo v počátcích samozřejmě odděleno plně od myšlení filozofického a teologického) bylo založení Karlovy univerzity králem Karlem IV. roku 1348. Šlo o první univerzitu ve střední Evropě. Érou vědeckého rozkvětu byla i epocha Rudolfa II. Na jeho pražském dvoře působili astronomové Tycho de Brahe a Johannes Kepler. V Praze v té době navíc působil i významný židovský matematik David Gans. Lékař Ján Jesenský v Praze provedl první veřejnou pitvu. Roku 1460 se v Chebu narodil významný matematik Johannes Widmann, který zavedl znaménka plus a minus, působil ale po většinu života v Lipsku. K vrcholným vzdělancům domácí barokní vědy patřil Jan Marek Marci z Kronlandu či botanik Georg Joseph Kamel. Kněz Prokop Diviš v té době vynalezl hromosvod. V Praze se v té době, byť tak trochu náhodou, také narodil Alois Senefelder, který roku 1796 vynalezl litografii. Rozvoji věd výrazně napomohlo založení Královské české společnosti nauk roku 1784 (právě na její tradici dnes navazuje Akademie věd ČR) a Vlasteneckého muzea v Čechách roku 1818. Výraznou roli v tom sehráli největší české vědecké osobnosti té doby Ignác Born a Kašpar Šternberk. Obě instituce vznikly v rámci procesu českého národního obrození. Přírodní a technické vědy rozvíjeli v éře obrození Jan Evangelista Purkyně, Jan Svatopluk Presl, Karel Bořivoj Presl či vynálezce lodního šroubu Josef Ressel. František Josef Gerstner sestrojil první parní stroj v českých zemích (1805–1807), Josef Božek předvedl první parovůz (1815) a paroloď (1817). Bratranci Veverkové vynalezli ruchadlo. Německou vědu v Čechách reprezentoval například Christian Doppler. V Čechách v té době působil i francouzský paleontolog Joachim Barrande. I v oblasti přírodních věd svou vlast opustilo mnoho talentovaných rodáků. Matematik Kurt Gödel, biologové Gerty Coriová a Carl Cori (nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství), astronom Johann Palisa, fyzik Georg Placzek, chemik Johann Josef Loschmidt, průkopník půdní mechaniky Karl von Terzaghi, botanik Heinrich Wilhelm Schott, astronomové Theodor von Oppolzer a Joseph Johann von Littrow, zakladatel dermatologie Ferdinand von Hebra, chemik Hans Tropsch. Do Vídně odešel i český lékař Karel Rokytanský. Z německy mluvících vědců v českých zemích naopak zůstali pracovat světově významný biolog Gregor Mendel, zakladatel genetiky, či fyzik Ernst Mach. V Praze na německé univerzitě krátký čas působil i fyzik Albert Einstein. Ani česká věda však nestála v 2. polovině 19. století stranou. Rozvíjela se v těsném sepětí s průmyslem, který rychle mohutněl. Jejími klíčovými představiteli byli vynálezce obloukové lampy František Křižík či objevitel čtyř krevních skupin Jan Janský. Do dějin fotografické a polygrafické techniky v té době výrazně zasáhly Jakub Husník a Karel Klíč. Průkopníkem aviatiky byl Jan Kašpar. Jan Kříženecký roku 1898 představil první kinematograf v českých zemích. Prostor pro vědu vytvořila i nová Československá republika založená roku 1918. V Brně byla tehdy (1919) založena Masarykova univerzita. V oblasti topologie se výrazně prosadil matematik Eduard Čech. Botanik Alberto Vojtěch Frič objevil řadu nových kaktusů. Dalším významným botanikem byl Karel Domin. Technik Viktor Kaplan vynalezl nový druh turbíny. Hans Ledwinka zkonstruoval roku 1934 první sériově vyráběný automobil s aerodynamickou karosérií Tatra 77. Další automobilový konstruktér Ferdinand Porsche se také narodil v Čechách, ovšem prosadil se zejména v Německu a jako spolupracovník s nacisty by se do republiky po válce ani vrátit nemohl. Mezi Němci odsunutými po druhé světové válce byl i nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2007 Peter Grünberg. Po druhé světové válce bylo největším úspěchem české vědy udělení Nobelovy ceny za chemii Jaroslavu Heyrovskému roku 1959, za objev polarografie a analytickou chemii. Vynálezem kontaktních čoček a silonu proslul Otto Wichterle.[197] Oldřich Homuta vynalezl roku 1957 praktickou pomůcku do domácnosti: remosku. Významným astronomem byl Antonín Mrkos působící na Hvězdárně Kleť. Armin Delong dosáhl mimořádných výsledků v oblasti mikroskopie. Stanislav Brebera vynalezl trhavinu Semtex.[198] Výkladní skříní režimu pak byla účast na sovětském vesmírném programu Interkosmos (čs. družice Magion, první československý kosmonaut Vladimír Remek - první člověk ve vesmíru, který nebyl občanem USA či SSSR). Symbolem porevoluční vědy se stal chemik Antonín Holý, tvůrce poměrně účinných léků proti AIDS.[199] Ve spolupráci s Evropskou unií bylo otevřeno několik nových vědeckých center zaměřených mj. na nanotechnologie a laserovou techniku (CEITEC, ELI Beamlines, HiLASE aj.). V Antarktidě byla založena česká Mendelova polární stanice.[200] Podrobnější informace naleznete v článcích Vzdělávání v Česku a Seznam vysokých škol v Česku. Podíl vysokoškolsky vzdělaných v městech ČR Karolinum - sídlo Karlovy univerzity v Praze Vysoké školy jsou veřejné, státní a soukromé, nejstarší a nejvýznamnější je Univerzita Karlova v Praze, která je zároveň nejstarším vysokým učením ve střední Evropě (založena 1348). Druhou nejstarší univerzitou v ČR je Univerzita Palackého v Olomouci, jež vznikla roku 1573. Nejstarší vysokou školou uměleckého typu je Akademie výtvarných umění v Praze, která svou historii píše od roku 1799. Dalšími významnými vysokými školami jsou České vysoké učení technické v Praze (založeno 1707), Vysoké učení technické v Brně (založeno 1899) či Masarykova univerzita (založena 1919). V roce 1945 byla založena Akademie múzických umění. Na její součásti FAMU vystudovala nejen řada osobností českého a slovenského filmu, ale i známí zahraniční filmaři Agnieszka Holland, Emir Kusturica, Lordan Zafranović či Goran Paskaljević. Největšími co do počtu studentů jsou Univerzita Karlova (49 094 studentů v roce 2009) a Masarykova univerzita (38 216 studentů v roce 2009).[201] Podle žebříčku QS World University Rankings z roku 2014 je Univerzita Karlova 244. nejlepší vysokou školou světa. České vysoké učení technické se umístilo na 411.–420. místě. Masarykova univerzita v Brně se umístila na 551.–600. místě, Vysoké učení technické v Brně na 651.–700. místě a Vysoká škola ekonomická v Praze byla zařazena do skupiny 701+ (pod 700. místem, bez dalšího rozlišování). Jiné české vysoké školy žebříček QS do měření nezahrnuje.[202] Nejznámějším systémem měření a srovnávání kvality vysokých škol je tzv. šanghajský žebříček (ARWU), každoročně určující 500 nejlepších vysokých škol světa. Jedinou českou, která se v něm dosud objevila, je Univerzita Karlova. V roce 2014 se umístila na 201.-300. místě. Podle ARWU tak Univerzita Karlova patří mezi 2 procenta nejlepších vysokých škol na světě.[203] Existují také méně formalizovaná srovnání spíše publicistického typu, která čas od času za nejkvalitnější univerzitu v ČR označí třeba brněnskou Masarykovu.[204] Podle sčítání z roku 2011 činí podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva celkem 10,7 %; co se týče měst, nejvyšší podíl vykazuje Praha (20,7 %), Brno (20,6 %) a Olomouc (17,9 %).[205] K nejslavnějším středním školám patří Pražská konzervatoř, druhá škola svého druhu na světě (založena 1808). Školu vedli i Antonín Dvořák, Josef Suk, Vítězslav Novák či Josef Bohuslav Foerster. Podle studie společnosti Pearson z roku 2012 má ČR 22. nejkvalitnější školství mezi vyspělými zeměmi.[206] Podle informací OECD z roku 2007 Česká republika směřuje do vzdělávání 10 procent veřejných výdajů, čímž se v srovnávacím žebříčku řadí na předposlední místo spolu s Japonskem. Vyjádřeno podílem HDP se jedná o asi 4,6 %, což je podstatně méně než průměr zemí OECD, který činí 6,1 %.[207] Současně čeští pedagogové dostávají čtvrté nejnižší platy z více než třiceti zemí sledovaných OECD. Podrobnější informace naleznete v článcích Sport v Česku, Česko na letních olympijských hrách, Česko na zimních olympijských hrách, Československo na olympijských hrách a Čechy na olympijských hrách. Čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu, Emil Zátopek Věra Čáslavská na LOH 1964 Josef Masopust u odhalení své sochy v Praze v roce 2012 Podle statistiky České unie sportu jsou nejpopulárnějšími sporty v ČR dle velikosti členské základny: fotbal, tenis, hokej, volejbal, florbal, golf, hokejbal, atletika, basketbal a lyžování.[208] Nejsledovanější sporty jsou: hokej, biatlon, fotbal, lyžování, tenis, florbal, basketbal a volejbal.[209] Čeští sportovci dosáhli významných mezinárodních úspěchů. Gymnastka Věra Čáslavská má sedm zlatých olympijských medailí (3× 1964, 4× 1968), legendární běžec Emil Zátopek má čtyři (1× 1948, 3× 1952), tři zlaté mají oštěpař Jan Železný (1992, 1996, 2000) a rychlobruslařka Martina Sáblíková (2× 2010, 1× 2014). Dvě pak rychlostní kanoisté Josef Holeček (1948, 1952) a Martin Doktor (1996), kanoistka Štěpánka Hilgertová (1996, 2000) a oštěpařka Barbora Špotáková (2008, 2012). Běžkyně Jarmila Kratochvílová již od roku 1983 drží světový rekord v běhu na 800 metrů, jde o nejdéle platný světový rekord v historii ženské atletiky. Mimořádně úspěšná je česká tenisová škola. Martina Navrátilová vyhrála devětkrát nejprestižnější tenisový turnaj Wimbledon (1978, 1979, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986, 1987, 1990). Dvakrát vyhrála Wimbledon Petra Kvitová (2011, 2014) a jednou Jana Novotná (1998). Jediným českým mužským vítězem v tzv. open éře je Jan Kodeš (1973), v minulosti triumfoval i Jaroslav Drobný (1954). Ivan Lendl byl 270 týdnů světovou jedničkou (v žebříčku ATP), jako dosud jediný český hráč. Ženskému žebříčku WTA kralovala jako jediná Češka Martina Navrátilová (332 týdnů). Krom jmenovaných hráčů vyhráli některý z tzv. grandslamových turnajů Petr Korda (Austrálie 1998) a Hana Mandlíková (Austrálie 1980, 1987, Paříž 1981, US Open 1985). Krom toho mužská i ženská reprezentace Československa a ČR vyhrály třikrát Davis Cup (1980, 2012, 2013) a desetkrát Fed Cup (1975, 1983, 1984, 1985, 1988, 2011, 2012, 2014, 2015, 2016). Josef Masopust (1962) a Pavel Nedvěd (2003) vyhráli anketu Zlatý míč, která každoročně hledá nejlepšího fotbalistu Evropy. Brankář Ivo Viktor skončil v této anketě roku 1976 třetí. Nejprestižnější evropskou pohárovou soutěž, Ligu mistrů, vyhráli Vladimír Šmicer, Milan Baroš (oba roku 2005 s Liverpoolem), Marek Jankulovski (2007 s AC Milan) a brankář Petr Čech (2012 s Chelsea). Nedvěd získal roku 1999 s Laziem Řím Pohár vítězů pohárů. Pohár UEFA (potažmo nástupnickou Evropskou ligu) vyhráli Jiří Němec, Radoslav Látal (oba 1997 se Schalke 04), Vladimír Šmicer, Patrik Berger (oba 2001 s Liverpoolem), Radek Šírl (2008 se Zenitem Petrohrad), Tomáš Hübschman (2009 se Šachťarem Doněck), Tomáš Ujfaluši (2010 s Atléticem Madrid) a Petr Čech (2013 s Chelsea). Oldřich Nejedlý byl nejlepším střelcem mistrovství světa 1934, Milan Baroš mistrovství Evropy 2004. Legendárním střelcem, jehož velkou část kariéry však pohltila druhá světová válka, byl Josef Bican. Nejvíce startů za reprezentaci Československa si připsal Zdeněk Nehoda, za reprezentaci ČR Karel Poborský, nejlepším československým reprezentačním střelcem byl Antonín Puč, v dresu ČR Jan Koller. K dalším úspěšným fotbalistům patří František Plánička, Svatopluk Pluskal, Ladislav Novák, Antonín Panenka, Ladislav Vízek, Tomáš Skuhravý a Tomáš Rosický. Fotbalová reprezentace Československa a posléze České republiky získala dvě stříbrné medaile na mistrovství světa, roku 1934 a roku 1962. Roku 1976 Československo vyhrálo Mistrovství Evropy. Stříbro na tomto turnaji národní tým vybojoval roku 1996, bronz pak v letech 1980 a 2004. Roku 1980 získal olympijský výběr zlaté medaile na letních olympijských hrách v Moskvě. Před druhou světovou válkou patřily AC Sparta Praha a SK Slavia Praha k nejlepším klubům Evropy. Sparta dvakrát vyhrála Středoevropský pohár (1927, 1935), nejprestižnější klubovou soutěž té doby, Slavia jednou (1938). Po založení evropských pohárů, organizovaných od 50. let asociací UEFA, se v nich nejdál dostali Dukla Praha (semifinále PMEZ 1966/67, semifinále PVP 1985/86), Sparta (semifinále PMEZ 1991/92, semifinále PVP 1972/73), Baník Ostrava (semifinále PVP 1978/79), Bohemians Praha (semifinále UEFA 1982/83) a Slavia (semifinále UEFA 1995/96). Čtvrtfinále hrály SK Hradec Králové, Zbrojovka Brno, TJ Vítkovice, Sigma Olomouc a Slovan Liberec. V ledním hokeji patří k největším reprezentačním úspěchům zlatá medaile na olympijských hrách v Naganu roku 1998, jejíž cena tkví v tom, že se turnaje zúčastnili poprvé všichni nejlepší hráči planety, včetně profesionálů ze severoamerické NHL. Ke hvězdám týmu patřili zejména Jaromír Jágr a brankář Dominik Hašek. Jágr je co do počtu bodů nejlepším aktivním střelcem v NHL a třetím nejlepším v celé historii této ligy.[210] Dvakrát vyhrál Stanleyův pohár (1990/91 a 1991/92 s Pittsburghem Penguins). Dva Stanley Cupy má i Hašek, s Detroitem Red Wings (2001/2002, 2007/2008). Třikrát tuto prestižní trofej vyhrál Jaroslav Pouzar a Jiří Hrdina, dvakrát Petr Sýkora, Patrik Eliáš, Bobby Holík, Michal Rozsíval a Jiří Fischer. Nejvíce bodů v kanadském bodování získali v základní části NHL spolu s Jágrem, Eliášem, Holíkem a Sýkorou Milan Hejduk, Petr Nedvěd, Martin Straka a Václav Prospal, ve Stanley Cupu David Krejčí a Michal Pivoňka. Před rokem 1989 však čeští hokejisté NHL mohli hrát jen výjimečně, přesto měli světovou úroveň, především slavná generace čtyřicátých (Vladimír Bouzek, Stanislav Konopásek, Bohumil Modrý, Václav Roziňák, Vladimír Zábrodský, Augustin Bubník, Jaroslav Drobný) a sedmdesátých let (Jiří Bubla, Ivan Hlinka, Jiří Holeček, Jiří Holík, Oldřich Machač, Vladimír Martinec, František Pospíšil, Miroslav Dvořák, Václav Nedomanský, Milan Nový, Jaroslav Holík, Milan Chalupa). Vladimír Růžička je jediným hráčem, který zažil největší úspěch 80. let (zlato z MS 1985) i let devadesátých (zlato z Nagana). Jiří Šlégr je spolu s Jágrem jediným českým členem prestižního Triple Gold Clubu, do něhož symbolicky vstupují hráči, kteří vyhráli mistrovství světa, olympijské hry i Stanleyův pohár. Mužstvo Československa vyhrálo mistrovství světa roku 1947, 1949, 1972, 1976, 1977 a 1985. Mužstvo České republiky pak v letech 1996, 1999, 2000, 2001, 2005 a 2010. Pět zlatých z MS má František Kaberle a David Výborný, čtyři Pavel Patera a Martin Procházka. Kluby, které vyhrály českou hokejovou ligu, jsou HC Olomouc, HC Vsetín, HC Sparta Praha, HC Slavia Praha, Zlín, Dynamo Pardubice, HC Karlovy Vary, HC Oceláři Třinec, HC Škoda Plzeň, HC Litvínov a Bílí Tygři Liberec. Československou ligu navíc také LTC Praha, ATK Praha, Motor České Budějovice, HC Vítkovice, Kometa Brno, Kladno a Dukla Jihlava. V KHL působil jen krátkou dobu český klub HC Lev Praha, nicméně probojoval se až do jejího finále. Ženská házenkářská reprezentace vyhrála mistrovství světa (1957), jednou přivezla stříbro (1986) a jednou bronz (1962). Muži vyhráli mistrovství světa roku 1967, krom toho mají dvě stříbra (1958, 1961) a dva bronzy (1954, 1964). Získali též stříbro na olympijských hrách v Mnichově roku 1972. Tým mužů Dukly Praha třikrát vyhrál Pohár mistrů evropských zemí (1957, 1963, 1984), ženský tým Sparty Praha jednou (1962). Filip Jícha byl roku 2010 vyhlášen nejlepším házenkářem světa.[211] Ke slavným šachistům patřili Wilhelm Steinitz, Richard Réti (viz Rétiho hra) či Věra Menčíková. Českým přínosem světovému šachu je rovněž Traxlerův protiútok. Tomáš Enge je jediným českým účastníkem závodů Formule 1. Soutěže a sportoviště K největším pravidelným mezinárodním sportovním akcím v ČR patří motocyklová Velká cena Brno, atletická Zlatá tretra v Ostravě, běžecký Pražský mezinárodní maraton, jezdecká Velká pardubická, tenisový turnaj Prague Open (navazující na Czech Open), lyžařská Jizerská padesátka, automobilová Barum rallye ve Zlíně či plochodrážní Zlatá přilba v Pardubicích. V minulosti byli významnými akcemi i České hokejové hry či Závod míru. Ve vodním slalomu či v biatlonu se v ČR pravidelně konají závody světového poháru. Z domácích soutěží patří k nejsledovanějším pravidelným soutěžím 1. česká fotbalová liga (dříve Fotbalová liga Československa), Česká hokejová extraliga (dříve Československá hokejová liga) a Česká basketbalová liga (dříve Československá basketbalová liga). K nejmodernějším sportovištím patří fotbalové stánky Eden a Letná v Praze a stadion ve Štruncových sadech v Plzni, víceúčelové haly O2 Arena v Praze, Ostravar Aréna v Ostravě, KV Arena v Karlových Varech a Home Credit Arena v Liberci, atletický Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích, Masarykův okruh v Brně či můstky na Ještědu. Historicky významnými jsou též Velký strahovský stadion, který býval uváděn jako největší sportovní stadion na světě, pražská Sportovní hala v Holešovicích, lední stadion na Štvanici, tenisový stadion na Štvanici, Stadion Evžena Rošického na Strahově či můstky Čerťák v Harrachově. Organizačně stojí na špici českého sportu Česká unie sportu a Český olympijský výbor. K největším sportovním svazům patří Fotbalová asociace ČR a Český svaz ledního hokeje. Nejpopulárnější všesportovní anketou je Sportovec roku, významnými oborovými anketami jsou Fotbalista roku, Zlatá hokejka, Atlet roku či Zlatý kanár. Počátky organizované české tělovýchovy sahají do roku 1862, kdy Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner a další založili podle vzoru podobných německých spolků Sokol (od něho se odštěpila časem levicová Dělnická tělocvičná jednota a katolický Orel). Tyto organizace pořádaly pravidelná masová cvičení. Největší byla ta pořádaná Sokolem, tzv. všesokolské slety. Na ně v éře socialismu navázaly tzv. spartakiády, pořádané státním ČSTV. Velkou tradici má česká turistika. Klub českých turistů, založený Vojtou Náprstkem, pečuje o unikátní síť turistických značek, jednu z nejhustších na světě. Její kořeny sahají k roku 1889.[212] Velkou společenskou roli ve 20. století sehrál též český tramping.[213][214] Průkopníky moderního sportu a olympismu v českých zemích byli Jiří Guth-Jarkovský a Josef Rössler-Ořovský. Přímo v Česku vznikl nohejbal a národní házená. Unikátní pozici má též požární sport. Česká kuchyně je ovlivněna polohou Česka v průsečíku západních a východních vlivů. Půldruhého století ovlivňovala a byla ovlivňována kuchyní kulturně i jazykově blízkého Slovenska, ale mnohem déle trvala interakce s německou (zejména pak bavorskou) a rakouskou kuchyní, od kterých různé pokrmy přijímala (vídeňský řízek, vepřo-knedlo-zelo, bramboračka, štrůdl), ale také tyto kuchyně naopak inspirovala (povidla, koláče, svíčková). Obecně česká jídla zapadají do středoevropských chutí, s některými místními originalitami – krom už uvedených např. smažený sýr, knedlíky, utopenci, olomoucké syrečky, vánoční kapr (Český kapr je obchodní značkou), hořické trubičky, škubánky, pivní sýr atd. Východní vlivy (slovenské, maďarské, polské či ruské) v české kuchyni zastupují např. boršč, trdelník, živáňská pečeně, guláš anebo tlačenka. Ryby jsou v českém jídelníčku málo časté (tzv. mořské plody se rozmohly až v souvislosti s moderním stravováním a zásobováním potravinami z dovozu), naopak, v evropském kontextu mimořádné je použití jedlých hub a mletého máku. Tvary některých druhů pečiva – např. rohlíků – jsou také v Evropě (s výjimkou Slovenska) neobvyklé, i když samotné těsto, z něhož jsou vyráběny, je běžné. Na podobu novověké české kuchyně měla zásadní vliv Magdalena Dobromila Rettigová. Z českých nápojů vyniká pivo, jehož vaření tu má staletou tradici a patří mezi nejznámější a nejkvalitnější na světě. (V rámci EU je název České pivo chráněným zeměpisným označením.) První známý pivovar tu existoval už v roce 1118 a Česká republika má nejvyšší spotřebu piva na hlavu na světě. Vysoce alkoholická slivovice, pálená hlavně na východní Moravě, je běžně známa i v jiných státech východní a jihovýchodní Evropy, zato bylinné likéry Fernet Stock a Becherovka jsou českými specialitami. Víno se vyrábí především na jižní Moravě, která má k pěstování révy podstatně lepší podmínky než jiné části republiky (byly tu i vyšlechtěny domácí odrůdy, např. Cabernet Moravia, Pálava nebo Muškát moravský). Kofeinová limonáda Kofola je další českou specialitou. Pohyblivý svátek (březen-duben) Velký pátek¹ Křesťanský svátek. Tento den je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži. Křesťanský svátek, tradice vítání jara. Následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. Sociálně demokratickou internacionálou prosazená vzpomínka na dělnickou stávku v Chicagu roku 1886. Od 1. května 1886 platila v USA osmihodinová pracovní doba. Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu roku 863. Upálení kněze a reformátora mistra Jana Husa během Kostnického koncilu roku 1415. Vznik Československa roku 1918. Připomínka studentských demonstrací a následného uzavření českých vysokých škol německými okupanty v roce 1939 a studentské demonstrace z roku 1989, která odstartovala Sametovou revoluci.(Mezinárodní den studentstva) Večerní oslava Vánoc. V katolické a evangelické liturgii oslava narození Ježíše Krista. ↑ "Základní index HDI", - ve kterém je ČR s hodnotou "0,870" na "28. místě" -, ukazuje teoreticky dosažitelný potenciál lidského rozvoje, pokud by neexistovaly různé nerovnosti mezi lidmi. "Narovnaný HDI" naproti tomu indikuje reálnou situaci. Narovnaný HDI má hodnotu "0,826", čímž se ČR v narovnaném rozvoji řadí na "14. místo".[3] ↑ Například správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) stanoví: „V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském“ (§ 16, odstavec 1).[4] ↑ Občané náležející k menšinám, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo jednat před správními úřady a soudy ve svém jazyce. Článek 25 Listiny základních práv a svobod stanoví, že občané příslušející k národnostním a etnickým menšinám mají za podmínek stanovených zákonem zaručeno právo na vzdělání v jejich jazyku a právo užívat jejich jazyka v úředním styku. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v § 16 (Jednací jazyk), odstavci 4 stanoví, že „Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má před správním orgánem právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li správní orgán úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si tento občan tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady tlumočení a náklady na pořízení překladu v tomto případě nese správní orgán.“ Současně zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, v § 9 (Právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy) zajišťuje stejné právo i pro jednání před soudy. Oficiálně uznanými tradičními menšinami jsou Bělorusové, Bulhaři, Chorvati, Maďaři, Němci, Poláci, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Slováci, Srbové, Ukrajinci a Vietnamci.[5] Status národnostní menšiny zatím nemají, ale usilují o něj: Mongolové.[6] ↑ Některé systémy řadí Českou republiku do Evropy východní[9][10][11] a tzv. středovýchodní (například polský historik Jerzy Kłoczowski). ↑ Na území Protektorátu se nacházela jen velmi malá část Českého Slezska v okolí Ostravy a Frýdku, zatímco zbytek, včetně východní poloviny československého Těšínska, byl připojen k Německu. ↑ Již poválečné Československo nebylo plně unitární, ale mělo asymetrickou strukturu. Na Slovensku působila zákonodárná Slovenská národní rada a do roku 1960 též její výkonný orgán Sbor pověřenců, zatímco Česko obdobné orgány nemělo. Zatímco vzájemné hranice Čech, Moravy a Slezska byly poválečným krajským dělením rozrušeny, hranice mezi Českem a Slovenskem krajské členění respektovalo a zákon zakazoval vládě měnit krajské hranice oddělující kraje v českých zemích od krajů na Slovensku. Záležitosti, které na Slovensku spadaly do působnosti SNR či Sboru pověřenců, tak pro kraje v českých zemích vykonával československý parlament a vláda. Některé československé právní předpisy tak měly územní působnost omezenou na české kraje. Příkladem je státní ochrana přírody. Slovenská národní rada přijala zákon č. 1/1955 Zb. SNR, o štátnej ochrane prírody, platný jen pro slovenské kraje. Následně československé Národní shromáždění přijalo československý zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, který však byl od počátku účinný pouze pro české kraje. ↑ a b c Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2017 [online]. Český statistický úřad, 2017-04-28, [cit. 2017-04-30]. Dostupné online. ↑ a b UNDP: Summary Human Development Report 2013, strana 16 ↑ Čeští Vietnamci chtějí status menšiny, pomoci jim může sčítání lidu ↑ Česko má zdravou páteř ekonomiky, ne jako my, srovnávají země Chorvati, iDNES.cz, 6. června 2013 ↑ Členské státy Evropské unie - European Union website, the official EU website - European Commission [online]. 2016-06-16, [cit. 2016-10-13]. Dostupné online. (česky) ↑ Historická geografie českého státu, PhDr. Slavomír Horák, Masarykova univerzita, fsps.muni.cz ↑ Předvelkomoravské období – Sámova říše, http://www.mojebrno.wz.cz ↑ Česká národnostní otázka ve střední Evropě, Prof. PhDr. Jiří Frajdl, CSc., http://www.ceskenarodnilisty.cz ↑ Rozdělení Československa potvrzeno, http://www.neaktuality.cz ↑ Dělení Československa aneb vztahy mezi Čechy a Slováky v letech 1989 až 1992, http://www.e-polis.cz ↑ 1992: Rozpad Československa, iVysílání — Česká televize ↑ Česko (archivovaná verze z 9. března 2013), Na co se nás často ptáte, Jazyková poradna, Ústav pro jazyk český AV ČR, Středisko společných činností AV ČR, nedatováno ↑ a b c d e Česko, heslo v Internetové jazykové příručce, 2008–2014 Ústav pro jazyk český AV ČR, naposledy změněno 8. ledna 2012 ↑ ČSN EN ISO 3166–1 (Kódy pro názvy zemí a jejich částí) z února 1999, Český normalizační institut v Praze ↑ Seznam jmen států a jejich územních částí – Český úřad zeměměřický a katastrální ↑ Sdělení Ministerstva školství č.j. 27686/99-20 ↑ Sdělení ČSÚ dle zákona 489/2003 Sb. o vydání Číselníku zemí (ČZEM) ↑ ZÍDEK, Petr. „Česko“ je starší, než se myslelo. Lidové noviny. 2016-04-27, s. 3. ↑ Česko versus Češsko O jazyku společenství, o vlivu prostředí na jazyk a o mluvě řemeslní čili profesní. – ČRo Plzeň – informace, rady, zábava, dechovka (Český rozhlas) ↑ ČIŽMÁROVÁ, Libuše. Jak se jmenuje naše vlast. 1.. vyd. Praha : Středisko společných činností Akademie věd České republiky, 2016. 24 s. (Věda kolem nás / Pro všední den č. 54). Dostupné online. ISBN 978-80-270-0966-4. ↑ Obyvatelstvo České republiky v dlouhodobé perspektivě [online]. Geografické rozhledy. Dostupné online. ↑ Deštivé roky 1770–1772. Vesmír 75, 455, 1996/8 ↑ ŠEDIVÝ, Ivan. Češi bojovali hrdinně za Rakousko-Uhersko, ale první republika to tutlala [online]. www.zpravy.idnes.cz, 2008-08-27, [cit. 2013-05-28]. Dostupné online. ↑ Vojáci si v Den ozbrojených sil připomínali legionářské tradice – Zprávy ČRo7 Radio Praha ↑ BALOUN, Pavel. J. Harna / Krize evropské demokracie a Československo 30. let 20. století. Srovnávací sonda.. ČLOVĚK – Časopis pro humanitní a společenské vědy. 2008-10-15, čís. 12. Dostupné online [cit. 2013-06-04]. ↑ NACISTICKÁPERZEKUCE OBYVATEL ČESKÝCH ZEMÍ (Studijní materiál pro učitele dějepisu) ↑ Dekret presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. ↑ Dekret presidenta republiky č. 102/1945 Sb., o znárodnění akciových bank. ↑ Dekret presidenta republiky č. 103/1945 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven. ↑ Kriminalita po Listopadu v Česku výrazně vzrostla. Novinky.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Státní dluh Česka loni poprvé po dvaceti letech klesl. Novinky.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Česká republika se stala součástí schengenského prostoru, Ministerstvo vnitra ČR ↑ Lichtenštejnsko po 16 letech uzná Českou republiku – Novinky.cz ↑ Vztahy mezi Českou republikou a Knížectvím Lichtenštejnsko – informace na webu Ministerstva zahraničních věcí České republiky ↑ The Economist píše: Česku vládnou zkorumpovaní politici – Aktuálně.cz ↑ http://www.national-geographic.cz/clanky/nove-ceske-nej-hranicka-propast-je-nejhlubsi-na-svete-20161001.html ↑ CULEK, Martin, a kol. Biogeografické členění České republiky II. díl. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. 589 s. ISBN 80-86064-82-4. ↑ KOHOUTEK, František; HOUSER, Milan; DAVÍDEK, Branislav. Československé řeky kilometráž A-Z. Praha: Olympia, 1978. ↑ http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Cerne-jezero.aspx ↑ http://www.in-pocasi.cz/archiv/klima.php ↑ http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=655 ↑ https://mapy.cz/zakladni?x=14.4667000&y=50.0833020&z=11&source=base&id=1913948 ↑ http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/Druhova_skladba_ceskych_lesu.pdf ↑ Portál české flóry. flora.upol.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ WWW.MCCANNDIGITAL.CZ. Flora a fauna. www.czech.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Beran L., Kubíková J., Špryňar P., 2006: Výsledky výzkumu bezobratlých v CHKO Kokořínsko. [Results of invertebrate investigation in Kokořínsko Protected Landscape Area]. – In: Beran L. et al., 2006: Bezobratlí Kokořínska. [Invertebrates of Kokořínsko]. – Bohemia centralis, Praha, 27: 577-582. ↑ https://issuu.com/2016yaleepi/docs/epi2016_final ↑ Křivoklátsko se zřejmě dočká puncu národního parku [online]. ˇXT24, 2009-2-18, [cit. 2010-02-25]. Dostupné online. (čeština) ↑ Nový národní park Křivoklátsko. Na tahu jsou poslanci [online]. 2015-10-20, [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Souhrnný přehled. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2007-cr/ ↑ https://is.muni.cz/el/1441/jaro2012/SA4BP_ZPrS/um/pr.system.pdf ↑ http://www.ilaw.cas.cz/index.php?page=50 ↑ The Czech Republic's Membership in International Organizations [online]. United States State Department, [cit. 2015-08-08]. [1]. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako pro "pouze dočasné použití". ↑ About the Visegrad Group [online]. [cit. 2015-08-08]. [2]. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako pro "pouze dočasné použití". ↑ Společné prohlášení ke strategickému dialogu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Spolkové republiky Německo jako novém rámci pro česko-německé vztahy [online]. German embassy in the Czech Republic, [cit. 2015-08-08]. [3]. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako pro "pouze dočasné použití". ↑ Czech-U.S. Relations [online]. ministerstvo zahraničí ČR, [cit. 2015-08-08]. [4]. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako pro "pouze dočasné použití". ↑ Czech Vote Against Palestine: Only European Nation At UN To Vote Against Palestinian State Was Czech Republic [online]. The Huffington Post, [cit. 2015-08-08]. [5]. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako pro "pouze dočasné použití". ↑ "Czechs with few mates", The Economist, 30 August 2007. Ověřeno k 8 August 2015. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako pro "pouze dočasné použití". Zdroj se vztahuje na období do roku 2007. ↑ http://zpravy.idnes.cz/cesi-budou-hlidat-island-gripeny-don-/domaci.aspx?c=A160316_161457_domaci_ale ↑ KOMÁREK, Michal. Diskriminace Romů v českých školách jako evropský problém [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Evropská komise žádá Česko o data kvůli diskriminaci Romů ve školách. iDNES.cz [online]. 2014-09-25 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Evropský soud tlačí vládu k odškodnění za nedobrovolné sterilizace romských žen - Liga lidských práv. llp.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Vláda: Litujeme nezákonných sterilizací romských žen. Lidovky.cz [online]. 2009-11-23 [cit. 2015-01-28]. Dostupné online. ↑ V některých zařízeních pro seniory hrozila klientům podvýživa, upozornila ombudsmanka [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. (cs-CZ) ↑ ECHO24. Česko opět čelí kritice za klecová lůžka v ústavech pro duševně choré - Echo24.cz [online]. 2014-06-27, [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. (cs-CZ) ↑ http://www.heritage.org/index/excel/2016/index2016_data.xls ↑ https://rsf.org/en/rating ↑ http://www.radio.cz/en/section/curraffrs/launch-of-rfe-broadcasts-from-prague-recalled-on-20th-anniversary ↑ The World Factbook — Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Češi předstihli Slovince. Jsou nejbohatší z postkomunistických zemí. iDNES.cz [online]. 2015-06-17 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Banka přeřadí Česko z vyspělých zemí do rozvojových. Neplníme příjem na hlavu. Novinky.cz. . Dostupné online [cit. 2017-04-11]. (cs-CZ) ↑ Česko je v kvalitě života na 22. místě na světě, dokonce před Itálií [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. (cs-CZ) ↑ http://hdr.undp.org/sites/default/files/2015_human_development_report.pdf ↑ WWW.TYDEN.CZ. Bohatství stoupá. Průměrný Čech vlastní 305 tisíc korun [online]. 2015-09-29, [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Pět procent Čechů vlastní 45 procent bohatství - Echo24.cz [online]. 2015-04-15, [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. (cs-CZ) ↑ TYDEN.CZ. Příjmová nerovnost? Češi jsou rovnostáři [online]. 2014-12-30, [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ http://www.mpsv.cz/cs/17826 ↑ Český export přesáhl loni 3,9 bilionu Kč, byl největší v historii | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Tlapa, Martin a kol.: Mapa globálních oborových příležitostí, Praha, Ministerstvo zahraničí České republiky 2016. ↑ a b c The World Factbook — Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ EDOTACE. Zdanění v EU - struktura a efektivita výběru daní - eDOTACE. www.edotace.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Česko má nejnižší nezaměstnanost z celé EU, předběhlo už i Německo [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. (cs-CZ) ↑ Česko je sedmou nejméně zadluženou zemí EU [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. (cs-CZ) ↑ ČSÚ: Míru zadlužení porušuje většina zemí EU, Česko ne | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Dluhy českých domácností v červnu stouply na 1,369 bilionu korun | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ "Z ČR na dividendách odplynulo do zahraničí 214 miliard Kč". Novinky. 21. června 2015. ↑ Počet dolarových milionářů v ČR stoupl o osm pct na 23.200 lidí | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Agentura S&P potvrdila rating České republiky na stupni AA- | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ BDO: Nejatraktivnější pro investory je Hongkong, ČR na 26. místě | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/intervence-cnb-pokracuji-skonci-nejdrive-ve-2-ctvrtleti-2017/1398055 ↑ http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7556/f3/pm160504.pdf ↑ MRÁZEK, Otakar. Vývoj průmyslu v českých zemích a na Slovensku od manufaktury do roku 1918. Praha : Nakladatelství politické literatury, 1964. 490 s. ↑ http://www.blisty.cz/art/59458.html#sthash.gWJcMCxR.dpuf ↑ ČR v pololetí získala z EU o 66,6 miliardy Kč více, než zaplatila | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Největší zaměstnavatelé v Česku. Nový žebříček vedou policie a pošta. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje [online]. [cit. 2016-08-05]. Dostupné online. ↑ ÚŠELA, Jan. Avast kupuje konkurenční AVG. Vznikne český antivirový gigant s více než 400 miliony uživatelů [online]. 2016-07-07, [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. (cs-CZ) ↑ Skvělá zpráva pro české podnikání: Spojení IT hvězd Avast a AVG | Téma. Lidovky.cz [online]. 2016-07-12 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ 100 nejvýznamnějších firem. www.czechtop100.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ V čem je české zemědělství jiné? | Statistika&My - měsíčník Českého statistického úřadu. www.statistikaamy.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ Zemědělství (eAGRI). eagri.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. ↑ http://www.autoweek.cz/cs-tiskove_zpravy-vyroba_vozidel_v_cr_dosahla_v_roce_2015_noveho_rekordu-5051 ↑ kol.: Československé dějiny v datech, Praha, Svoboda 1987. ↑ http://www.ceske-pivo.cz/historie-ceskeho-pivovarnictvi-data-fakta ↑ http://www.denik.cz/ekonomika/presny-recept-na-plzenske-pivo-zna-maximalne-deset-sladku-20130819.html ↑ http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Firmy-v-CR/Cesko-–-zeme-piva ↑ https://stats.nic.cz/stats/number_of_domains/ ↑ Avast not done with deal-making after AVG buy, but no rush [online]. Reuters, 2016-09-30. Dostupné online. (Anglicky) ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/1968049-praha-je-uz-ctyri-roky-sidlem-agentury-pro-evropsky-satelitni-system-co-z-toho-ma-ceska ↑ Letiště v ČR [online]. czech.cz, [cit. 2017-02-16]. Dostupné online. ↑ Pražské letiště má nový rekord, letos odbavilo už 13 milionů cestujících. iDNES.cz [online]. 2016-12-30 [cit. 2017-02-16]. Dostupné online. ↑ Magazín Terminál - zajímavá letadla za rok 2016 [online]. prg.aero, 2016-11-07, [cit. 2017-02-16]. Dostupné online. ↑ http://www.rvccr.cz/pristavy-a-sluzby/pristavni-uzemi-cr-v-hamburku ↑ Praha má čtvrtou nejlepší MHD v Evropě, v testu jí pomohlo levné jízdné. iDNES.cz [online]. 2010-02-18 [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. ↑ Česko si zapsalo rekord. Vyvezlo nejvíc elektřiny ↑ Plynovod Gazela startuje, posílí energetickou bezpečnost země ↑ TELEVIZE, Česká. Nákupní centra stále rostou, budou ale menší [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. ↑ Nejúspěšnější rok: turistů z ciziny přijelo rekordních devět milionů. Zprávy E15.cz. . Dostupné online [cit. 2017-02-09]. ↑ Top 100 City Destinations Ranking - 2013 Data [online]. 2015-01-27, [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. (en-US) ↑ Nejnavštěvovanější místa v ČR: opět vede Pražský hrad, umístily se i méně známé lokality [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. (cs-CZ) ↑ Zoo Praha je čtvrtá nejlepší na světě [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. (cs-CZ) ↑ Žebříček nejlepších zoo na světě podle magazínu Forbes [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. ↑ a b NOVOTNÝ, Jiří. TOP 100 Nejnavštěvovanější místa v ČR - České hrady a zámky. www.hrady-zamky-cr.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. ↑ http://www.czech.cz/cz/Turistika/Kam-jit,-co-navstivit/Muzea-a-galerie ↑ S.R.O., World Media Partners,. Dvanáct českých divů světa. www.unesco-czech.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. ↑ https://www.novinky.cz/kultura/422415-ceske-a-slovenske-loutkarstvi-je-na-seznamu-unesco.html ↑ http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/Co-prinese-rok-2016--nejocekavanejsi-a-nejlepsi-ak.aspx ↑ Počet obyvatel ČR se loni kvůli imigraci zvýšil na 10,55 mil. | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. ↑ Český statistický úřad: Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů ↑ „Moravané“ ↑ „Český statistický úřad: První Československé sčítání lidu 1921“. „Český statistický úřad: Národnosti v ČR od r. 1921“. ↑ Population by religious belief and by municipality size groups [online]. Czech Statistical Office, [cit. 2012-04-23]. [6]. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako pro "pouze dočasné použití". ↑ Podrobné údaje – Náboženská víra podle krajů ↑ V Česku žije nejvíc cizinců v historii. Novinky.cz. . Dostupné online [cit. 2017-01-12]. (cs-CZ) ↑ Cizinců v Česku přibylo. Nejvíce jich přichází z Ukrajiny a Slovenska ↑ Foreign citizens in EU ↑ Počet obyvatel v obcích – k 1.1.2017 [online]. Český statistický úřad, 2017-04-28, [cit. 2017-04-30]. Dostupné online. ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/literatura/cesko-ma-zdaleka-nejhustsi-sit-verejnych-knihoven-v-eu_284260.html ↑ https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej ↑ HRABÁK, Josef; HAVRÁNEK, Bohuslav, a kol. Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha : ČSAV, 1957. 851 s. Dostupné online. S. 247. ↑ http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-ricardo-bofill-a-corso-karlin-f21-/p_architekt.aspx?c=A120806_162436_p_architekt_wag ↑ PROS, Marek. Videohry jsou největším kulturní exportem Česka, tvrdí odborník. Aktuálně.cz [online]. 2014-03-04 [cit. 2014-04-20]. Dostupné online. ↑ ČESKÁ TELEVIZE. Kniha mého srdce — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. ↑ Největší Čech: Jára Cimrman. iDNES.cz [online]. 2005-02-02 [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. ↑ Čtyřlístek slaví [online]. 2015-11-12, [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. (cs-CZ) ↑ ČESKÁ TELEVIZE. Nejlepší Večerníček — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. ↑ Zpravodajský trojboj: Hvězdná Nova oslabuje, Prima se tahala s Událostmi ČT o druhé místo [online]. Hospodářské noviny. Dostupné online. ↑ https://www.mediaguru.cz/typy-medii/televize/uvod/ ↑ Čechy nejvíce zajímá bulvár. Nejčtenější v zemi je deník Blesk [online]. ČTK, 2015-07-15. Dostupné online. ↑ http://www.unievydavatelu.cz/cs/deniky/fakta_cisla_denicich/prodany_naklad_deniku/314-deniky_celostatni ↑ http://www.unievydavatelu.cz/cs/deniky/fakta_cisla_denicich/prodany_naklad_deniku/315-deniky_zdarma ↑ http://www.unievydavatelu.cz/cs/casopisy/fakta_cisla_casopisech/prodany_naklad_casopisu/1677-zpravodajske_tydeniky_celostatni ↑ http://www.unievydavatelu.cz/cs/casopisy/fakta_cisla_casopisech/prodany_naklad_casopisu/1019-spolecenske_casopisy ↑ http://www.unievydavatelu.cz/cs/casopisy/fakta_cisla_casopisech/prodany_naklad_casopisu/1009-casopisy_pro_deti_a_mladez ↑ http://mediahub.cz/media-35808/poslechovost-radii-impuls-zustava-jednickou-nejvic-si-pohorsil-radiozurnal-1056890 ↑ https://www.markomu.cz/nejnavstevovanejsi-weby/ ↑ WWW.MCCANNDIGITAL.CZ. Hudební festivaly klasické hudby a jazzu. www.czech.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. ↑ Signal festival se stal se nejnavštěvovanější událostí roku, předčil i MFFKV | Informuji.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. ↑ http://www.chrudimsky.navstevnik.cz/tiskova-zprava/?id=30053&typ=tz ↑ Nejlepší hudební festivaly v ČR pro letošní rok 2015 | Magazín | TripZone.cz. magazin.tripzone.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. ↑ The History of Contact Lenses. Retrieved 3 March 2009. ↑ Velikáni české vědy [online]. [cit. 2010-11-01]. [7]. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako pro "pouze dočasné použití". ↑ Faces of the Presidency [online]. EU2009.cz, [cit. 2009-01-08]. [8]. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako pro "pouze dočasné použití". ↑ http://www.msmt.cz/file/12782/download/ ↑ https://vsmonitor.wordpress.com/2014/09/30/mezinarodni-zebricek-vysokych-skol-qs-2014/ ↑ https://vsmonitor.wordpress.com/2014/08/26/sanghajsky-zebricek-vysokych-skol-v-roce-2014/ ↑ http://archiv.ihned.cz/c1-63417720-nejlepsi-vysoke-skoly-v-cesku-special-hn ↑ http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/studie-nejlepsi-system-vzdelavani-maji-finove-cesko-podprumerne-936369 ↑ Češi skrblí na vzdělání, říká mezinárodní studie. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. ↑ Golf, florbal a hokejbal pronikly mezi nejoblíbenější české sporty ↑ Výsledky průzkumu ČEŠI A SPORT [online]. Sport Invest, 2015-07-20. Dostupné online. ↑ NHL STATISTICS, ALL-TIME Career Points [online]. [cit. 2015-05-24]. [9]. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako pro "pouze dočasné použití". ↑ SEZNAM.CZ. Jícha dobyl svět! Čech byl vyhlášen nejlepším házenkářem planety za rok 2010 [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. ↑ https://www.kct.cz/cms/historie-kct ↑ http://kultura.zpravy.idnes.cz/dejiny-trampingu-serial-zvlastni-znameni-touha-ftk-/filmvideo.aspx?c=A150820_124815_televize_vha ↑ http://www.tisnoviny.cz/obsah/tramping-cesky-fenomen-s-cizim-jmenem Obrázky, zvuky či videa k tématu Česko ve Wikimedia Commons Kategorie Česko ve Wikizdrojích Slovníkové heslo český ve Wikislovníku Kategorie Česko ve Wikizprávách Průvodce Česko ve Wikicestách Česko na OpenStreetMap Autoritní data: GND: 4303381-7 | ISNI: 0000 0001 2265 0168 | LCCN: n90718759 | VIAF: 137159957 | WorldcatID: lccn-n90718759 Portály: Česko | Evropská unie Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Česko&oldid=15028170“ Naposledy editováno 26. 5. 2017 v 13:55

http://svetvbezpeci.cz/2013/03/urgentni-medicina-specializacni-vzdelavani/

Urgentní medicína – Specializační vzdělávání | svetvbezpeci.cz Publikováno 21.3.2013 | Autor: redakce Stále jsou volná místa v kurzu. Obor specializačního vzdělávání: Urgentní medicína Označení specialisty: Zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu dle §45 odst. 1 písm. a) zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Akreditace: MZČR č. j.: 62819/2011/VZV, pro celý vzdělávací program s platností do: 31. 10. 2017 akreditace Kurz je zakončen atestační zkouškou dle § 60 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Místo konání teoretické výuky: ZZS-HMP, Nádražní 1573/60, Praha 5 Místo konání praktické výuky: Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, U Vojenské nemocnice 1200 Praha 6 Rozsah kurzu: 652 h Termín pro podání přihlášek: Prodloužen – stále volná místa Cena kurzu: 44 000,-Kč Kurzovné je možné uhradit ve třech splátkách: 1. splátka ve výši 50% z ceny kurzu – před zahájením kurzu 2. splátka ve výši 30% z ceny kurzu – nejpozději v polovině kurzu, 3. splátka ve výši 20% z ceny kurzu – nejpozději dva týdny před konáním závěrečných zkoušek. Teoretická výuka probíhá pravidelně každé liché pondělí. Výuka navazuje na standartní znalosti a dovednosti zdravotnického záchranáře, které dále prohlubuje, rozvíjí a přináší nové informace a dovednosti. U účastníků vzdělávání se proto předpokládá dobrá znalost a orientace v této problematice. Podmínkou pro zařazení do specializačního vzdělávání: Získání odborné způsobilosti k výkonu povolání zdravotnického záchranáře dle zákona č. 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povolání, ve znění pozdějších předpisů. Délka výkonu povolání zdravotnického záchranáře je minimálně 36 měsíců v úvazku 1,0, a z toho minimálně 12 měsíců na pracovišti zdravotnické záchranné služby v úvazku 1,0 dle odst. 2, § 56 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Specializační vzdělávání nemusí být uskutečňováno při výkonu povolání, účastník vzdělávání však musí před přihlášením se k atestační zkoušce splnit dobu výkonu povolání stanovenou § 56 odst. 6 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K zařazení do specializačního vzdělávání je také třeba podat žádost o zařazení do tohoto vzdělávání na MZČR. Žádost je dostupná na tomto odkazu: http://svetvbezpeci.cz/pe_app/clientstat/?url=www.nconzo.cz/web/guest/info_specializace. Po zařazení do specializačního vzdělávání lze následně podat přihlášku ke studiu do našeho vzdělávacího programu. Bc. Radomír Vlk Telefon: +420 725 434 769 E-mail: radomir.vlk@zzshmp.cz

http://kraken.slv.cz/28Cdo1396/2006

28 Cdo 1396/2006 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce F., s. r. o., proti žalovaným 1/ V. B., 2/ N. Č., 3/ F. P., 4/ M. P., 5/ Z. P., všem zastoupeným advokátem, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Městského soudu v Brně pod sp.zn. 19 C 361/2002, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 2006, č. j. 14 Co 28/2005-74, takto: Krajský soud v Brně svým rozsudkem výše označeným potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 13. 10. 2004, č.j. 19 C 361/2002-57, znějící tak, že žalobce je vlastníkem dvou jiných staveb bez čísla popisného a evidenčního, postavených na pozemcích parc.č. 758/2 a 758/3, zapsaných na LV č. 449 pro obec B. a k. ú. T. u Katastrálního úřadu pro J. k. se sídlem v B., katastrální pracoviště B.. Odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení tak, že žalovaní jsou povinni nahradit žalobci společně a nerozdílně náklady ve výši 13.375,- Kč; žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dovodil, že žalobce nabyl vlastnické právo k předmětným nemovitostem na základě kupní smlouvy ze dne 30. 10. 1992 od Fondu národního majetku. Žalovaní sice žádali nejprve o restituci nemovitostí a posléze o určení vlastnictví k nim, ale vzhledem k neúspěchu ve sporu (posléze vzali žalobu zpět) již nebylo možné účinně zpochybnit vlastnické právo státu, založené v období od roku 1948 do roku 1990, a poté žalobce. Odvolací soud poukázal na rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2003, sp. zn. 31 Cdo 1222/2001, a na stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, uveřejněné pod č. 477/2005 Sb. Uzavřel, že vlastnictví žalobce k nemovitostem zůstává nedotčeno přesto, že tyto byly identifikovány pro účely dědického řízení, v němž v rámci dodatečného projednání dědictví dosáhli žalovaní soudního schválení dohody dědiců o nabytí jejich vlastnictví s podíly u každého 1/5. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, v němž výslovně nevymezili otázku zásadního právního významu a jehož důvodnost spatřovali v nesprávném právním posouzení věci a ve skutkovém zjištění, jež nemělo podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování. Dovolání obsahuje podrobný rozbor právních aspektů věci, jehož vyústění lze shrnout tak, že oproti protiprávní privatizaci nemovitostí obstojí právní postup, jímž žalovaní dosáhli přiznání svého vlastnického práva; převod nemovitostí na žalobce v roce 1992 byl neplatný (právní vztah k nim byl tehdy nedořešen) a žalovaní nebyli povinni postupovat restituční cestou. Dovolatelé, vzato podle věcného obsahu dovolání, navrhli, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud zjistil, že žalovaní, zastoupení advokátem, podali dovolání v zákonné lhůtě. Žalovaní dovozovali přípustnost dovolání z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř. a uplatněné dovolací důvody, jež by dovolací soud přezkoumal v případě pozitivního závěru o přípustnosti dovolání, odpovídaly ustanovením § 241a odst. 2 písm. b/, odst. 3 o. s. ř. Přípustnost dovolání je podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. dána, jestliže nemůže nastoupit přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. a/, b/ o. s. ř. (změna rozhodnutí soudu prvního stupně odvolacím soudem, vázanost soudu prvního stupně předchozím odlišným právním názorem odvolacího soudu) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam. Podle odst. 3 § 237 o. s. ř. je tento zásadní právní význam dán zejména tehdy, je-li řešena právní otázka dosud dovolacím soudem nevyřešená nebo rozhodovaná odvolacími soudy či dovolacím soudem rozdílně nebo je-li tato právní otázka řešena v rozporu s hmotným právem. Nejvyšší soud předesílá, že v případě alternativy přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. je předmětem výchozího dovolacího přezkumu pouze určitá dovolatelem nastolená právní otázka (viz výše). Dovolací soud tedy není oprávněn přezkoumávat napadený rozsudek z pohledu těch tvrzení dovolatele, jež vytýkají odvolacímu soudu (soudu prvního stupně) procesní pochybení a vztahují se tedy k dovolacím důvodům podle § 241a odst. 2 písm. a/, odst. 3 o. s. ř. Přestože dovolatelé neformulovali jasně právní otázku, považoval dovolací soud za žádoucí posoudit, zda nejsou právní závěry odvolacího soudu v rozporu s hmotným právem. Zatímco se žalobcův nabývací titul opírá o postup v rámci tzv. velké privatizace podle zákona č. 92/1991 Sb., žalovaní nejprve v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 46 C 105/91 požadovali vydání věcí a posléze určení svého vlastnictví; při pro ně neúspěšně se vyvíjejícím řízení vzali svou žalobu zpět a řízení bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. 7. 1997, sp. zn. 37 Co 260/97, pravomocně zastaveno. Žalovaní (tehdejší žalobci) přitom tvrdili, že věci byly odňaty jejich právnímu předchůdci F. P. státem v roce 1958, tedy v rozhodném restitučním období. Poté se v roce 1999 není zřejmé, z jakého věrohodného důvodu podařilo otevřít dodatečné projednání dědictví u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 58 D 200/99. Stalo se tak přesto, že ke dni úmrtí F. P. 19. 9. 1985 byly předmětné i přilehlé nemovitosti evidovány jako vlastnictví státu, a je tedy zcela zřejmé, že výchozí tvrzení nynějších žalovaných o odnětí věcí státem v roce 1958 se zakládají na pravdě. Dne 11. 5. 2001 schválil soud dohodu pěti dědiců o nabytí nemovitostí rovným dílem (právní moc 14. 6. 2001). Tato dohoda ovšem v konkurenci s předchozími právními úkony nemůže obstát a žalobci, jehož vlastnictví bylo zpochybněno (nedořešený právní vztah v katastru), se tak otevřel naléhavý právní zájem podle § 80 písm. c/ o. s. ř. na podání současné určovací žaloby. Postup žalovaných byl nesprávný již proto, že se jak již zdůraznila odvolací instance žalovaní nemohli žalobou na určení svého vlastnictví (ani žádným jiným obdobným postupem) domoci uspokojení nároku, který byl svou povahou restituční a oprávněně uplatnitelný pouze s oporou v restitučním předpise (viz již shora citovaný rozsudek velkého senátu NS sp. zn. 31 Cdo 1222/2001). Ačkoli nyní žalovaní mohou argumentovat pravomocně schválenou dědickou dohodou jako nabývacím titulem, neobstojí tato dohoda při porovnání s nabývacím titulem žalobce, jímž je smlouva ze dne 30. 10. 1992. Tato smlouva se neocitla v rozporu se zákonnou blokací privatizace (žalovaní přestali vést restituční spor) a je časově předchozím aktem, jenž byl součástí privatizačního procesu ex lege exekutivní povahy - bez oprávnění soudu tento proces přezkoumávat (srov. Rc 44/1994). Odvolací soud tedy posoudil věc v souladu s hmotným právem, žádný ze znaků přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam nebyl naplněn (jde o zcela specifický právní problém bez judikatorního přesahu) a dovolací soud proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. dovolání žalovaných odmítl. Žalobci by vzniklo podle § 243c odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Žádné však nevynaložil.

http://kraken.slv.cz/9As6/2010

9As6/2010 9 As 6/2010-73 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Radana Malíka a soudcù Mgr. Daniely Zemanové a Mgr. Alexandra Krysla v právní vìci ¾alobce: P. Y., zastoupený Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Pøíkop 8, Brno, adresa pro doruèování Václavské námìstí 21, Praha 1, proti ¾alovanému: Policie Èeské republiky, Øeditelství slu¾by cizinecké policie, se sídlem Ol¹anská 2, Praha 3, proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 14. 1. 2008, è. j. SCPP-4447/C-237-2007, ve vìci správního vyho¹tìní, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2009, è. j. 11 Ca 37/2008-40, Vèas podanou kasaèní stí¾ností se ¾alobce (dále té¾ stì¾ovatel ) domáhá zru¹ení shora uvedeného rozsudku Mìstského soudu v Praze (dále té¾ mìstský soud ), kterým tento soud zamítl jeho ¾alobu podanou proti rozhodnutí Policie Èeské republiky, Øeditelství slu¾by cizinecké policie (dále té¾ správní orgán ), ze dne 14. 1. 2008, è. j. SCPP-4447/C-237-2007, jím¾ bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona è. 500/2004 Sb., správního øádu, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen správní øád ), zamítnuto odvolání stì¾ovatele a potvrzeno rozhodnutí Policie Èeské republiky, Oblastního øeditelství slu¾by cizinecké a pohranièní policie Hradec Králové, Oddìlení cizinecké policie Trutnov (dále té¾ prvostupòový správní orgán ), ze dne 23. 10. 2007, è. j. SCPP-315/HK-X-2007. Uvedeným rozhodnutím prvostupòového správního orgánu bylo stì¾ovateli ulo¾eno podle ust. § 119 odst. 1 písm. c) bod 2. zákona è. 326/1999 Sb., o pobytu cizincù na území Èeské republiky a o zmìnì nìkterých zákonù, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o pobytu cizincù ), správní vyho¹tìní, a souèasnì byla podle ust. § 118 odst. 1 tého¾ zákona stanovena lhùta k vycestování z území Èeské republiky 30 dnù od nabytí právní moci jmenovaného rozhodnutí, pøièem¾ podle ust. § 120a odst. 1 tého¾ zákona bylo rozhodnuto, ¾e se na stì¾ovatele nevztahuje dùvod znemo¾òující vycestování podle ust. § 179 tého¾ zákona. Jako právní dùvody kasaèní stí¾nosti stì¾ovatel uvedl dùvody obsa¾ené v ust. § 103 odst. 1 písm. b) a d) zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ). Stì¾ovatel namítá, ¾e v daném pøípadì nebyl zji¹tìn stav vìci ve smyslu ust. § 3 správního øádu, a to v souvislosti s výkladem pojmu osoba s obdobným postavením rodinného pøíslu¹níka podle ust. § 15a odst. 4 písm. b) zákona o pobytu cizincù. Podle nìj je pøitom otázka, zda je èi není osobou ve smyslu shora citovaného ustanovení, pro ulo¾ení rozhodnutí o správním vyho¹tìní zcela zásadní. Pokud by toti¾ takovou osobou byl, bránila by tato skuteènost vydání rozhodnutí o správním vyho¹tìní pro údajný neoprávnìný pobyt podle ust. § 119 odst. 1 písm. c) bod 2. zákona o pobytu cizincù, nebo» podle ust. § 119 odst. 2 tého¾ zákona nelze rodinnému pøíslu¹níkovi obèana Evropské unie ulo¾it rozhodnutí o správním vyho¹tìní pro neoprávnìný pobyt. Stì¾ovatel je v této souvislosti pøesvìdèen, ¾e faktické sdílení spoleèné domácnosti lze prokazovat výhradnì porovnáním vyjádøení jednotlivých úèastníkù øízení, popø. svìdkù, a dále pøípadným provedením místního ¹etøení, kterým by bylo prokázáno èi vyvráceno, ¾e se stì¾ovatel a dal¹í úèastník øízení zdr¾ují na jimi tvrzené adrese a sdílejí tak spoleènou domácnost. Správní orgány v¹ak podle jeho názoru neprovedly ani jeden øádný dùkaz z dùkazù vý¹e uvedených, který by mohl prokazovat èi vyvracet tvrzené sdílení spoleèné domácnosti; jediným øádným dùkazem pou¾itelným pro rozhodnutí správních orgánù tak bylo právì vyjádøení stì¾ovatele a úèastníka øízení, ze kterých pøi neexistenci ¾ádného dal¹ího øádného dùkazu nelze ne¾ dovodit, ¾e tito svoje tvrzení prokázali. I kdyby tomu tak v¹ak nebylo, nese podle názoru stì¾ovatele dùkazní bøemeno s ohledem na zásadu oficiality øízení o správním vyho¹tìní správní orgán. Stì¾ovatel je pøesvìdèen, a to na základì ustálené judikatury, jako¾ i rozhodovací praxe ¾alovaného, ¾e úøední záznamy a dal¹í soustøedìné podklady, které v¹ak nebyly provedeny jako dùkazy a nemají tedy ¾ádnou dùkazní hodnotu, nemohou jako dùkazy slou¾it. Má proto s ohledem na vý¹e uvedené za to, ¾e jeho tvrzení a tvrzení dal¹ího úèastníka øízení o tom, ¾e spolu sdílí spoleènou domácnost, nebylo ¾ádným dal¹ím øádným dùkazem vyvráceno, resp. nebylo spisovým materiálem prokázáno, ¾e stì¾ovatel není osobou ve smyslu ust. § 15a odst. 4 písm. b) zákona o pobytu cizincù a konstatování ¾alovaného správního orgánu o opaku nemá oporu ve spisovém materiálu. Nad rámec vý¹e uvedeného stì¾ovatel poukazuje na to, ¾e správní orgány v¾dy meritornì rozhodovaly o jeho ¾ádosti o povolení k trvalému, resp. pøechodnému pobytu, pøièem¾ kdyby tento nebyl osobou ve smyslu ust. § 15a odst. 4 písm. b) citovaného zákona, mìlo by být øízení o povolení k pobytu usnesením zastaveno, a to buï podle ust. § 66 odst. 1 písm. b) správního øádu, kdy by bylo tøeba pova¾ovat ¾ádost za zjevnì právnì nepøípustnou, nebo podle ust. § 66 odst. 1 písm. c) tého¾ zákona, kdy by ¾adatel neodstranil vady ¾ádosti, v tomto pøípadì doklad o úèelu pobytu. Za absurdní, nezákonné a nepøezkoumatelné pova¾uje stì¾ovatel odùvodnìní rozhodnutí mìstského soudu, ze kterého vyplývá, ¾e pøedmìtem posouzení správních orgánù byl celkový zpùsob jednání stì¾ovatele a jeho pøístup k respektování èeského právního øádu. Stì¾ovatel má v¹ak za to, ¾e pøedmìtem øízení je otázka, zda cizinec pobývá na území bez víza, aè k tomu není oprávnìn, nebo bez platného oprávnìní k pobytu, tj. jednání ve smyslu ust. § 119 odst. 1 písm. c) bod 2. zákona o pobytu cizincù. Jedinì tyto skuteènosti a jejich hodnocení mìlo být pro ¾alovaného, jako¾ i mìstský soud, rozhodné. Pokud mìstský soud uvádí, ¾e pøedmìtem posouzení je celkový zpùsob jednání ¾alobce a jeho pøístup k respektování èeského právního øádu, navozuje dojem, ¾e akceptuje postup správních orgánù, který v¹ak jde daleko za hranice jejich pravomocí, které jsou vymezeny právì shora citovaným ustanovením zákona o pobytu cizincù. Stì¾ovatel je proto pøesvìdèen, ¾e ¾alovaný a zejména mìstský soud dal tímto svým konstatováním najevo, ¾e úèelem pøedmìtného øízení nebylo posti¾ení cizince za údajný neoprávnìný pobyt, jak by se s ohledem na zákonný pøedmìt øízení dalo pøedpokládat, ale právì vý¹e avizovaný celkový zpùsob jednání stì¾ovatele a jeho pøístup k respektování èeského právního øádu. Takovýto postup je v¹ak podle názoru stì¾ovatele nepøípustný, v rozporu se zákonem a principy demokratického právního státu a zejména základním principem enumerativnosti státních pretenzí. Stì¾ovatel má dále za to, ¾e skuteèný pøedmìt øízení, tj. neoprávnìný pobyt na území Èeské republiky, mu nebyl prokázán a na rozdíl od mìstského soudu se domnívá, ¾e skuteènost, zda ¾alovaný prokázal èi neprokázal dobu pobytu stì¾ovatele na území Èeské republiky, je nikoliv pouze rozhodná, ale zcela zásadní pro posouzení pøedmìtu øízení a pøípadného postupu ulo¾ení rozhodnutí o správním vyho¹tìní. Podle jeho názoru je nezpochybnitelné a jednoznaèné, ¾e k tomu, aby bylo mo¾no cizinci ulo¾it rozhodnutí o správním vyho¹tìní podle ust. § 119 odst. 1 písm. c) bod 2. zákona o pobytu cizincù, je nutno prokázat, ¾e se cizinec na území Èeské republiky nacházel, po kterou konkrétní dobu, jako¾ i to, zda jeho pobyt byl èi nebyl oprávnìný. V této souvislosti je podle stì¾ovatele nutno jednoznaènì uvést, ¾e ¾alovaný ¾ádným øádným dùkazem o jeho neoprávnìném pobytu na území Èeské republiky nedisponuje a sám mìstský soud vyjádøil jednoznaèné pochybnosti o tom, zda byl stav vìci ve smyslu ust. § 3 správního øádu zji¹tìn nade v¹í pochybnost. Naopak je tøeba pøipomenout, ¾e øízení o správním vyho¹tìní bylo zahájeno v dobì, kdy stì¾ovatel disponoval osvìdèením o oprávnìnosti pobytu podle ust. § 87y zákona o pobytu cizincù, pøièem¾ vstoupil do kontaktu s orgány Èeské republiky teprve v dobì, kdy pobýval na území Èeské republiky oprávnìnì. Nad rámec vý¹e uvedeného lze podle stì¾ovatele navíc dodat, ¾e øízení o správním vyho¹tìní bylo zahájeno po zákonné lhùtì ve smyslu ust. § 80 odst. 2 správního øádu, v návaznosti na ust. § 71 odst. 1 a 3 tého¾ zákona, dle které je správní orgán povinen zahájit øízení z moci úøední bezodkladnì, nejpozdìji ve lhùtì do 30-ti dnù. Stì¾ovatel v návaznosti na vý¹e uvedené uzavírá, ¾e rozhodnutí mìstského soudu je s ohledem na tvrzený pøedmìt øízení nesrozumitelné a nepøezkoumatelné pro nedostatek dùvodù, proto navrhl zru¹ení rozsudku mìstského soudu a vrácení vìci tomuto soudu zpìt k dal¹ímu øízení. Nejvy¹¹í správní soud pøezkoumal kasaèní stí¾ností napadený rozsudek mìstského soudu z dùvodù v této stí¾nosti uplatnìných a dospìl k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost není dùvodná. Podle ust. § 15a odst. 4 písm. a) zákona o pobytu cizincù se ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného pøíslu¹níka obèana Evropské unie obdobnì vztahují i na cizince, který s obèanem Evropské unie ¾ije ve spoleèné domácnosti nebo se o sebe ze zdravotních dùvodù nedoká¾e sám postarat bez osobní péèe obèana Evropské unie. Podle ust. § 115 zákona è. 40/1964 Sb., obèanského zákoníku, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen obèanský zákoník ), domácnost tvoøí fyzické osoby, které spolu trvale ¾ijí a spoleènì uhrazují náklady na své potøeby. Podle ust. § 119 odst. 1 písm. c) bod 2. zákona o pobytu cizincù Policie vydá rozhodnutí o správním vyho¹tìní cizince, který pobývá na území pøechodnì, s dobou, po kterou nelze cizinci umo¾nit vstup na území, a¾ na 3 roky, pobývá-li cizinec na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, aè k tomu není oprávnìn. Podle ust. § 119 odst. 2 citovaného zákona rozhodnutí o správním vyho¹tìní obèana Evropské unie nebo jeho rodinného pøíslu¹níka, který na území pobývá pøechodnì, lze vydat pouze v pøípadì, ¾e obèan Evropské unie nebo jeho rodinný pøíslu¹ník a) ohro¾uje bezpeènost státu, b) záva¾ným zpùsobem naru¹uje veøejný poøádek; to neplatí, jde-li o obèana Evropské unie, který pobývá na území nepøetr¾itì po dobu nejménì 10 let, nebo c) ohro¾uje veøejné zdraví tím, ¾e trpí záva¾nou nemocí, pokud k takovému onemocnìní do¹lo do 3 mìsícù po vstupu na území. Podle ust. § 50 odst. 1 správního øádu podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména návrhy úèastníkù, dùkazy, skuteènosti známé správnímu orgánu z úøední èinnosti, podklady od jiných správních orgánù nebo orgánù veøejné moci, jako¾ i skuteènosti obecnì známé. Podle ust. § 50 odst. 2, vìty tøetí, citovaného zákona nestanoví-li zvlá¹tní zákon jinak, jsou úèastníci povinni pøi opatøování podkladù pro vydání rozhodnutí poskytovat správnímu orgánu ve¹kerou potøebnou souèinnost. Podle ust. § 51 odst. 1 citovaného zákona k provedení dùkazù lze u¾ít v¹ech dùkazních prostøedkù, které jsou vhodné ke zji¹tìní stavu vìci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními pøedpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svìdeckou výpovìï a znalecký posudek. Nejvy¹¹í správní soud souhlasí s názorem stì¾ovatele, ¾e stì¾ejním v daném pøípadì je to, zda je èi není osobou s obdobným postavením rodinného pøíslu¹níka obèana Evropské unie ve smyslu ust. § 15a odst. 4 písm. b) zákona o pobytu cizincù, nebo» na nìm závisí to, podle jakých ustanovení citovaného zákona bude vìc správním orgánem posuzována. V nyní projednávané vìci pøitom stì¾ovatel odvozuje toto své postavení od skuteènosti, ¾e tvrdí, ¾e sdílí spoleènou domácnost s obèanem Evropské unie, resp. státním obèanem Èeské republiky [viz ust. § 15a odst. 4 písm. b) zákona o pobytu cizincù], panem E. Z. K., pøièem¾ setrvává na názoru, ¾e tato skuteènost nebyla v pøede¹lém øízení ze strany správních orgánù vyvrácena. Z obsahu správního spisu, který mìl zdej¹í soud k dispozici, v této souvislosti vyplynulo, ¾e stì¾ovatel v prùbìhu správního øízení prokazoval tuto skuteènost výhradnì svým èestným prohlá¹ením (viz è. l. 13 správního spisu) a dále èestným prohlá¹ením pana E. Z. K. (viz è. l. 12 správního spisu) a i pøes opakované pouèení ve smyslu ust. § 4 odst. 4, § 33 odst. 1, § 36, § 38, § 52 a § 79 správního øádu [viz Protokol o vyjádøení úèastníka øízení (stì¾ovatele) ze dne 12. 9. 2007, è. j. SCPP-315/HK-X-2007; Protokol o vyjádøení úèastníka øízení (pana E. Z. K.) ze dne 12. 9. 2007, è. j. SCPP-315/HK-X-2007; Oznámení prvostupòového správního orgánu ze dne 13. 9. 2007, è. j. SCPP-315/HK-X-2007; Oznámení prvostupòového správního orgánu ze dne 10. 10. 2007, è. j. SCPP-315/HK-X-2007] nenabídl správním orgánùm, kromì návrhu na vyjádøení dal¹ích èlenù rodiny E. Z., jiný dùkaz, a to i pøesto, ¾e byl v souladu s ust. § 50 odst. 2, vìtou tøetí, tého¾ zákona vázán povinností souèinnosti pøi opatøování podkladù pro vydání rozhodnutí. Stì¾ovatel nevyu¾il ani dal¹í mo¾nosti, kterou mu prvostupòový správní orgán nabídl v podobì Oznámení ze dne 13. 9. 2007, è. j. SCPP-315/HK-X-2007, jeho¾ pøílohu tvoøila øada otázek zamìøených pøevá¾nì na zji¹tìní skuteèností souvisejících s jeho spoleèným sou¾itím s rodinou E. Z., a setrval na svém tvrzení, ¾e sdílí spoleènou domácnost s panem E. Z. K., pøièem¾ odkázal na Protokol o vyjádøení ze dne 12. 9. 2007, è. j. SCPP-315/HK-X-2007, vèetnì návrhu na vyjádøení dal¹ích èlenù rodiny E. Z.. Shodné mo¾nosti nevyu¾il ani pan E. Z. K. (viz Oznámení prvostupòového správního orgánu ze dne 13. 9. 2007, è. j. SCPP-315/HK-X-2007). Naproti tomu prvostupòový správní orgán, který v tomto smìru není povinen vycházet ze samotného tvrzení stì¾ovatele o vedení spoleèné domácnosti s obèanem Evropské unie, ve snaze prokázat toto tvrzení stì¾ovatele, dospìl ke zcela opaènému závìru. Ze sdìlení Policie Èeské republiky, Obvodního oddìlení Hostinné, ze dne 21. 8. 2007, è. j. ORTU-12297/ÈJ-12-2007, vyplývá, ¾e uvedeného dne bylo provedeno ¹etøení, kterým bylo zji¹tìno, ¾e na stì¾ovatelem uvedené adrese se tento zdr¾uje. Dále bylo zji¹tìno, ¾e tento zde hlídá a stará se o objekt domu rodiny E. Z. K otázce spoleèného sou¾ití se v pøedmìtném sdìlení uvádí, ¾e tato rodina pøijí¾dí v nepravidelných èasových intervalech z Prahy na víkendový pobyt na svùj dùm na uvedené adrese. O tom, ¾e rodina E. Z. pøijede, nejdøíve telefonicky vyrozumí stì¾ovatele a tento dùm uklidí, zatopí a pøipraví na pøíjezd rodiny. Sdìlením Policie Èeské republiky, Obvodního oddìlení Hostinné, ze dne 4. 10. 2007, è. j. ORTU-14762/ÈJ-12-2007, bylo doplnìno, ¾e shora citované skuteènosti byly zji¹tìny osobním sdìlením stì¾ovatele na uvedené adrese. Dále je ve správním spise obsa¾eno sdìlení Obecního úøadu v Chotìvicích ze dne 28. 8. 2007, è. j. 205/2007, ve kterém starosta obce Ing. Josef Davidík sdìluje, ¾e jmenovanému obecnímu úøadu není známo, zda stì¾ovatel ¾ije ve spoleèné domácnosti s rodinou pana E. Z. K. na uvedené adrese. Tento objekt vlastní pan E. Z. K., ale není zde nikdo hlá¹en k trvalému pobytu. Objekt slou¾í jako rekreaèní dùm. Ve¹kerá korespondence vyhotovená obcí pro pana E. Z. K. je zasílána na adresu jeho trvalého pobytu. V úøedním záznamu ze dne 4. 10. 2007, è. j. SCPP-315/HK-X-2007, paní Ludmila Kalenská, úèetní Obecního úøadu v Chotìvicích, potvrdila skuteènost, ¾e ve¹kerá korespondence vyhotovená jmenovaným obecním úøadem pro pana E. Z. K. je zasílána na adresu jeho trvalého pobytu, nebo» pokusy o doruèení písemností na adresu nebyly v minulém roce úspì¹né-nikdo z rodiny zde nebyl zasti¾en. S vý¹e uvedenými podklady pro rozhodnutí, jako¾ i s dal¹ími podklady, které tvoøí výpisy z informaèních systémù Policie Èeské republiky a Ministerstva vnitra Èeské republiky, byl pøitom stì¾ovatel a rovnì¾ pan E. Z. K. øádnì seznámen, a to opakovanì [viz Protokol o vyjádøení úèastníka øízení (stì¾ovatele) ze dne 12. 9. 2007, è. j. SCPP-315/HK-X-2007, a Protokol o vyjádøení úèastníka øízení (pana E. Z. K.) ze dne 12. 9. 2007, è. j. SCPP-315/HK-X-2007; Oznámení prvostupòového správního orgánu ze dne 13. 9. 2007, è. j. SCPP-315/HK-X-2007; Oznámení prvostupòového správního orgánu ze dne 10. 10. 2007, è. j. SCPP-315/HK-X-2007] a byla jim dána mo¾nost se k nim vyjádøit. Jak je ze shora pøedestøeného patrno, prvostupòový správní orgán shromá¾dil v souladu s ust. § 50 odst. 1 správního øádu dostatek podkladù pro rozhodnutí, a to vèetnì okolností dùle¾itých pro ochranu veøejného zájmu (viz ust. § 50 odst. 3 správního øádu a stì¾ovatelem zmiòovaná zásada oficiality správního øízení), je¾ v¹ak vyvracejí tvrzení stì¾ovatele obsa¾ené v jeho èestném prohlá¹ení a èestném prohlá¹ení pana E. Z. K. Souèasnì zdùvodnil, proè neprovedl stì¾ovatelem navrhované vyjádøení dal¹ích èlenù rodiny E. Z., které by s ohledem na zji¹tìné skuteènosti nepøinesly do vìci ¾ádné nové skuteènosti. Je pøitom tøeba zdùraznit, ¾e provádìní samotného dokazování je vìcí pøíslu¹ného správního orgánu a zále¾í proto na jeho uvá¾ení, které z navr¾ených dùkazù provede a které nikoli, pokud svùj postup nále¾itì a pøesvìdèivì odùvodní a pokud pro svùj závìr ve vìci nalezne dost podkladù a argumentù. V nyní projednávané vìci nelze podle názoru Nejvy¹¹ího správního soudu ve skutkových zji¹tìních prvostupòového správního orgánu nalézt ¾ádné známky nevìrohodnosti èi nelogiènosti. Ve¹keré podklady, které mìl jmenovaný správní orgán pro své rozhodnutí k dispozici, vytváøí ucelený dùkazní øetìzec, jeho¾ pøesvìdèivost by podle Nejvy¹¹ího správního soudu nemohlo výraznìji naru¹it ani vyjádøení dal¹ích èlenù rodiny E. Z. K., ani provedení místního ¹etøení, jeho¾ se v¹ak nutno øíci stì¾ovatel dovolává a¾ v nyní podané kasaèní stí¾nosti. Ostatnì stì¾ovatel v podané kasaèní stí¾nosti ani neuvedl, v jakém konkrétním smìru by mìla být zji¹tìní prvostupòového správního orgánu zpochybnìna. Prvostupòový správní orgán proto postupoval v souladu se správním øádem, kdy¾ pøedmìtným návrhùm na provedení dùkazù nevyhovìl a tento svùj postup v souladu s vý¹e citovaným nále¾itì a pøesvìdèivì odùvodnil. Na pozadí shora uvedeného nemá Nejvy¹¹í správní soud pochybnosti o postupu a závìrech správních orgánù v pøede¹lém øízení a zastává proto shodný názor, ¾e s ohledem na skuteènost, ¾e stì¾ovatel neprokázal v prùbìhu správního øízení, ¾e by sdílel spoleènou domácnost, tak jak jí má na mysli ust. § 115 obèanského zákoníku, s obèanem Evropské unie, resp. státním obèanem Èeské republiky panem E. Z. K., nemù¾e se dovolávat posuzování své osoby jako osoby s obdobným postavením rodinného pøíslu¹níka obèana Evropské unie ve smyslu ust. § 15a odst. 4 písm. b) zákona o pobytu cizincù. Z toho dùvodu na nìj proto ani nelze vztáhnout výjimku zakotvenou v ust. § 119 odst. 1 písm. c) bod 2. citovaného zákona a rozhodnutí prvostupòového správního orgánu, jím¾ bylo stì¾ovateli ulo¾eno správní vyho¹tìní, je tøeba podle zdej¹ího soudu pova¾ovat za rozhodnutí vydané plnì v souladu se zákonem. Pokud jde o odkaz stì¾ovatele na postup správních orgánù v øízení o ¾ádosti o povolení k trvalému pobytu, nejenom, ¾e tento nemá v øízení o udìlení správního vyho¹tìní relevanci, proto¾e se jedná o samostatné øízení, ale je rovnì¾ nepatøièný, nebo» skuteènost, ¾e ¾ádost byla zamítnuta z dùvodu nepøedlo¾ení dokladu o zaji¹tìní ubytování, nesvìdèí o tom, ¾e by stì¾ovatel byl posuzován jako osoba ve smyslu ust. § 15a odst. 4 písm. b) zákona o pobytu cizincù. Nejvy¹¹í správní soud nepøisvìdèil ani dal¹í námitce stì¾ovatele, týkající se nepøezkoumatelnosti a nezákonnosti rozhodnutí mìstského soudu, kterou spatøuje v tom, ¾e jmenovaný soud v závìru odùvodnìní kasaèní stí¾ností napadeného rozhodnutí uvedl, ¾e pøedmìtem posouzení správních orgánù byl celkový zpùsob jednání ¾alobce a jeho pøístup k respektování èeského právního øádu. Podle zdej¹ího soudu je tøeba tuto pasá¾ vnímat v kontextu celého rozsudku mìstského soudu a nikoliv vytr¾enì, jak to èiní stì¾ovatel. Takovýto pøístup pak zcela jednoznaènì odkrývá zámìr mìstského soudu, který poté, co se dùkladnì vìnoval jednotlivým ¾alobním námitkám, a to na pozadí relevantních právních pøedpisù, a své závìry øádnì zdùvodnil, toliko jednou vìtou zev¹eobecnil pøedmìt pøedcházejícího správního øízení, ani¾ by v¹ak dal najevo, ¾e v takto obecném kontextu bylo posuzováno ¾alobou napadené rozhodnutí správního orgánu. Ostatnì problematice nepøezkoumatelnosti rozhodnutí krajského soudu se vìnuje bohatá judikatura zdej¹ího soudu, na kterou si soud dovoluje odkázat (viz napøíklad rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, è. j. 2 Ads 58/2003-75, publikovaný pod è. 133/2004 Sb. NSS, èi rozsudek tého¾ soudu ze dne 14. 7. 2005, è. j. 2 Afs 24/2005-44, publikovaný pod è. 689/2005 Sb. NSS), v jejím¾ svìtle v¹ak nelze rozhodnutí mìstského soudu pova¾ovat za nepøezkoumatelné. V poøadí poslední námitka stì¾ovatele se týká otázky jeho neoprávnìného pobytu na území Èeské republiky. Pøednì je podle Nejvy¹¹ího správního soudu nezbytné pøipomenout, ¾e stì¾ovatel odvozoval oprávnìnost svého pobytu na území Èeské republiky v dobì od 7. 11. 2003 do 25. 7. 2007, tj. po uplynutí doby platnosti víza (viz platný cestovní pas stì¾ovatele è. AX586789 opatøený vízem k pobytu do 90 dnù è. DD324254 s platností od 9. 10. 2003 do 6. 11. 2003), z tvrzení o sdílení spoleèné domácnosti s obèanem Evropské unie panem E. Z. K. a okolností daných ust. § 87y, vìtou první, zákona o pobytu cizincù, podle kterého rodinný pøíslu¹ník obèana Evropské unie, který sám není obèanem Evropské unie a na území pobývá spoleènì s obèanem Evropské unie, je oprávnìn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho ¾ádosti; po tuto dobu se jeho pobyt na území pova¾uje za pobyt pøechodný. Proto¾e v¹ak na základì provedeného správního øízení a øádnì a úplnì shromá¾dìných podkladù pro vydání rozhodnutí, jak je podrobnì rozebráno vý¹e, nebyly tyto skuteènosti osvìdèeny ani prokázány, je tøeba souhlasit se závìry mìstského soudu, ¾e v daném pøípadì byly splnìny ust. § 119 odst. 1 písm. c) bod 2. zákona o pobytu cizincù stanovené podmínky pro vydání rozhodnutí o správním vyho¹tìní stì¾ovatele, pøièem¾ o neoprávnìnosti pobytu stì¾ovatele na území Èeské republiky v dobì od 7. 11. 2003 do 25. 7. 2007 svìdèily zejména údaje obsa¾ené v platném cestovním pasu stì¾ovatele è. AX586789, který byl opatøen toliko vízem k pobytu do 90 dnù è. DD324254 s platností od 9. 10. 2003 do 6. 11. 2003, na co¾ správní orgány v napadených rozhodnutích rovnì¾ podrobnì odkázaly. Jestli¾e pak stì¾ovatel v této souvislosti konstatuje, ¾e sám mìstský soud vyjádøil jednoznaèné pochybnosti o tom, zda byl stav vìci ve smyslu ust. § 3 správního øádu zji¹tìn nade v¹í pochybnost, není zdej¹ímu soudu patrno, z èeho tak stì¾ovatel dovozuje, kdy¾ odùvodnìní kasaèní stí¾ností napadeného rozhodnutí tuto pochybnost jednoznaènì vyluèuje. Ostatnì stì¾ovatel v prùbìhu správního øízení otázku svého neoprávnìného pobytu na území Èeské republiky v dobì po uplynutí doby platnosti víza od 7. 11. 2003 do 25. 7. 2007, kromì vý¹e jmenovaných skuteèností týkajících se sdílení spoleèné domácnosti, ani nikterak jinak nezpochybòoval, a proto správní orgány, pro neprokázání stì¾ovatelem uvádìných tvrzení, nemohly dospìt k jinému závìru, ne¾ ¾e tento pobývá na území Èeské republiky neoprávnìnì. Nejvy¹¹í správní soud tedy v návaznosti na shora uvedené v tomto bodì nepøisvìdèil argumentaci stì¾ovatele. K námitce stì¾ovatele, kterou v¹ak blí¾e nezdùvodnil, ¾e øízení o správním vyho¹tìní bylo zahájeno po zákonné lhùtì ve smyslu ust. § 80 odst. 2 správního øádu, v návaznosti na ust. § 71 odst. 1 a 3 tého¾ zákona, Nejvy¹¹í správní soud s ohledem na ust. § 109 odst. 4 s. ø. s. nepøihlédl, a to pro její novost (srovnej rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 22. 9. 2004, è. j. 1 Azs 34/2004-49, publikovaný pod è. 419/2004 Sb. NSS). Stì¾ovatel dále podal návrh, aby kasaèní stí¾nosti byl pøiznán odkladný úèinek. Nejvy¹¹í správní soud o tomto návrhu nerozhodl, nebo» má za to, ¾e rozhodnutím ve vìci odpadl pro vydání pøedmìtného usnesení dùvod.

http://kraken.slv.cz/30Cdo3497/2015

30 Cdo 3497/2015 Dotčené předpisy: § 31a předpisu č. 82/1998Sb., § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014 Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Vlacha, ve věci žalobce Ing. L. M. , zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem v Moravské Ostravě, Masná 8, proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16 , o zaplacení částky 173.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 315/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2015, č. j. 51 Co 250/2013-95, takto: Žalobce (dále též dovolatel ) se domáhal zaplacení částky 173.500,- Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen OdpŠk ), která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v tvrzené nepřiměřené délce dosud neskončeného řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 25/2005, v němž se žalobce domáhal přiznání majetkové a nemajetkové újmy za průtahy v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 52 E 1698/1999. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále též soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 19. prosince 2012, č. j. 15 C 315/2011 24, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že původní žaloba byla podána dne 26. ledna 2005, usnesením ze dne 7. listopadu 2006 byla vyloučena věc o nároku na náhradu nemajetkové újmy do řízení pod sp. zn. 22 C 338/06 a věc byla jako nová zapsána dne 6. prosince 2006. Tímto dnem tedy bylo řízení zahájeno. Ukončeno bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6. června 2012, které nabylo právní moci dne 21. června 2012. Předmětné řízení tak od vyloučení části nároku trvalo pět a půl roku, probíhalo na třech stupních soudní soustavy a věc byla po právní i skutkové stránce do určité míry složitá. Žalobce se podílel svým chováním na délce řízení, přičemž význam řízení pro něj nelze považovat za vyšší. Soud prvního stupně uzavřel, že ze strany soudu nedošlo k žádné bezdůvodné činnosti, nebyly shledány průtahy a všechny úkony byly činěny v přiměřených lhůtách. Městský soud v Praze (dále též soud druhého stupně nebo odvolací soud ) rozsudkem ze dne 19. února 2015, č. j. 51 Co 250/2013-95, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud konstatoval, že řízení bylo ukončeno v září 2012 odmítnutím žalobcem podané ústavní stížnosti. V souvislosti s posuzováním celkové délky řízení je třeba přihlížet i k té fázi, která probíhala od podání žaloby do rozhodnutí o vyloučení části nároku (k níž však bylo přihlédnuto již v rámci projednávání nároku v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 284/2011), takže řízení trvalo celkem sedm let a pět měsíců. Na základě toho dospěl odvolací soud k závěru, že namítané odškodňovací řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, bylo tak porušeno právo žalobce na projednání a rozhodnutí jeho věci v přiměřené lhůtě, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2013, č. j. 36 Co 145/2012-53, který soud prvního stupně neměl k dispozici, však odvolací soud zjistil, že žalovaná z délky řízení ve věci 22 C 338/2006 dovodila nesprávný úřední postup soudu a žalobci mimosoudně poskytla odškodnění ve výši 82.125,- Kč. Tuto částku odškodnění považoval odvolací soud za dostačující. V rámci této úvahy odvolací soud vyšel z částky 15.000,- Kč za první dva roky a ze stejné částky za každý další jeden rok trvání řízení, takže celkovou základní částku vyčíslil na 100.000,- Kč. Posledně uvedenou částku pak ponížil o 50 % z důvodu výrazně nižšího významu řízení pro žalobce. Nižší význam spatřuje jednak v tom, že žalobci byla za průtahy v původním namítaném exekučním řízení již v roce 2009 uhrazena částka 30.000,- Kč a v roce 2011 ještě další částka 45.000,- Kč, tudíž od doby poskytnutí zadostiučinění v původním namítaném řízení již nelze hovořit o jakémkoliv významu navazujícího odškodňovacího řízení pro žalobce a dále, že délka řízení nemohla jakkoli zasáhnout do jeho osobnostní, rodinné či pracovní sféry. Žalobce kromě toho vede enormní množství soudních řízení, z nichž pak odvíjí a vznáší další kompenzační požadavky, takže evidentně institut zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu zakotvený v § 31 a OdpŠk cíleně zneužívá. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Jako dovolací důvod uvedl nesprávné právní posouzení věci spočívající ve skutečnosti, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Poukazuje v této souvislosti zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2013, sp. zn. 30 Cdo 675/2013, a další jeho rozhodnutí, podle nichž břemeno tvrzení ohledně okolností odůvodňujících snížení přiznaného zadostiučinění tíží žalovanou. Poukazuje i na judikaturu ESLP a rozhodnutí Ústavního soudu. Z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolatel nesouhlasí s výší peněžní náhrady za nemajetkovou újmu, jak ji vyčíslil odvolací soud, zejména s tím, že základní roční částku ve smyslu žaloby nezvýšil v souladu se stanoviskem kolegia Nejvyššího soudu České republiky Cpjn 206/2011, (kde je výslovně uvedeno, že pokud navrhovatel navrhne zvýšení základní částky z důvodu nepřiměřené délky kompenzačního řízení, pak lze základní částku zvýšit na 20.000,- Kč) a na druhé straně ji o 50 % snížil pro údajný malý význam řízení pro žalobce. Domnívá se také, že rozhodnutí odvolacího soudu je částečně nepřezkoumatelné. Navrhl proto napadený rozsudek zrušit a věc vrátit odvolacímu soudu k dalšímu řízení. K nesouhlasu žalobce s výší přiměřeného zadostiučinění, jak ji stanovil odvolací soud, je třeba uvést, že Nejvyšší soud opakovaně konstatuje, že stanovení formy nebo výše přiměřeného zadostiučinění je především otázka soudu prvního stupně a přezkum úvah tohoto soudu záležitostí soudu odvolacího. Přípustnost dovolání nemůže založit pouhý nesouhlas s výší přisouzeného zadostiučinění, neboť ta se odvíjí od okolností každého konkrétního případu a nemůže sama o sobě představovat jiné řešení ve smyslu § 237 o. s. ř. Dovolací soud při přezkumu výše zadostiučinění v zásadě posuzuje právní otázky spojené s výkladem podmínek a kritérií obsažených v § 31a odst. 3 OdpŠk, přičemž výslednou částkou se zabývá až tehdy, byla-li by vzhledem k aplikaci tohoto ustanovení na konkrétní případ zcela zjevně nepřiměřená, což ve věci žalobce není dáno. Jinými slovy, dovolací soud posuzuje v rámci dovolacího řízení, jakožto řízení o mimořádném opravném prostředku, jen správnost základních úvah soudu, jež jsou podkladem pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění (tedy např. to, zdali byly splněny podmínky pro snížení přiměřeného zadostiučinění z důvodu obstrukčního chování účastníka, nikoliv již to, zda v důsledku aplikace tohoto kritéria měly soudy přiměřené zadostiučinění snížit o 10%, o 20% nebo o 30% - srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2010, sp. zn. 30 Cdo 4462/2009). U dovolací námitky spočívající v tom, že odvolací soud posoudil nesprávně právní otázku významu namítaného řízení pro žalobce v rozporu s judikaturou (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 30 Cdo 675/2013 a sp. zn. 30 Cdo 765/2010), dovolací soud shledal, že odvolací soud v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 30 Cdo 765/2010, při posouzení kritéria významu řízení podle § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk, přihlédl ve vztahu k předmětu řízení ke všemu , co bylo pro dovolatele v sázce (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. října 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009, nebo rozsudek ESLP ze dne 18. dubna 2006 ve věci Patta proti České republice, č. 12605/02, a v něm obsažený odkaz na rozsudek ESLP ve věci Frydlender proti Francii /velký senát/, č. 30979/96, § 43, ESLP 2000-VII). Odvolací soud dospěl k závěru o nižším významu namítaného řízení pro žalobce v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2010, sp. zn. 30 Cdo 3326/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. prosince 2010, sp. zn. 30 Cdo 3908/2009 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. listopadu 2015, sp. zn. 30 Cdo 2283/2015). Ke kritériu významu předmětu řízení pro poškozeného se Nejvyšší soud vyjádřil rovněž již např. v rozsudku ze dne 21. srpna 2013, sp. zn. 30 Cdo 1661/2013, v němž uvedl, že nelze zcela odhlédnout od skutečnosti, že žalobce iniciuje velké množství soudních sporů, což jej ve vztahu k prožívání intenzity újmy způsobené nepřiměřenou délkou jednoho z nich staví do jiné pozice, než v jaké by se nacházela osoba účastná jediného či několika mála soudních řízení (Ústavní stížnost proti tomuto rozsudku byla usnesením Ústavního soudu ze dne 24. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 1129/2014, pro zjevnou neopodstatněnost odmítnuta). Stejně rozhodl Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 20. srpna 2014, sp. zn. 30 Cdo 1481/2014, nebo v usnesení ze dne 17. června 2015, sp. zn. 30 Cdo 221/2015. Odvolací soud tedy i při hodnocení této okolnosti postupoval v souladu s judikaturou dovolacího soudu. Je proto zřejmé, že nebyly naplněny předpoklady přípustnosti dovolání obsažené v ustanovení § 237 o. s. ř. Nejvyšší soud proto toto dovolání, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), jako nepřípustné odmítl (§ 243c odst. 1 věta první a odst. 2 o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není odůvodňován s přihlédnutím k ustanovení § 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.

http://docplayer.cz/9831962-Vyzva-k-podani-nabidky-na-plneni-verejne-zakazky-maleho-rozsahu-podle-12-odst-3-a-18-odst-3-zakona-c-137-2006-sb.html

Výzva k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu podle 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb. - PDF Free Download Download "Výzva k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu podle 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb." 1 ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ Slezská 7, Praha , Výzva k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu podle 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb. Název veřejné zakázky: Zadavatel: Poskytnutí restaurátorských služeb Ústav zemědělské ekonomiky a informací Veřejná zakázka je zadávána formou veřejné zakázky malého rozsahu dle ustanovení 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Zadavatel využívá ustanovení 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., kdy zadavatel není povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu podle zákona č. 137/2006 Sb., ale je povinen dodržet zásady uvedené v 6 citovaného zákona. I. Identifikační údaje zadavatele Ústav zemědělské ekonomiky a informací státní příspěvková organizace sídlo: Slezská 7, Praha 2 jednající: Ing. Václav Bašek, CSc., ředitel IČ: DIČ: CZ telefon: fax: v organizačních věcech souvisejících se zadáním je oprávněn jednat: Mgr. Martin Kvítek, vedoucí odboru Zemědělská a potravinářská knihovna telefon: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Slezská 7, Praha 2 Státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem zemědělství zřizovací listina čj / IČ: DIČ: CZ 2 II. Předmět Předmětem veřejné zakázky je restaurování jednotlivých starých tisků z knihovního fondu Zemědělské a potravinářské knihovny. Dokumentace a fotodokumentace vybraných starých tisků jsou součástí přílohy č. 1 a 2. Kniha č. 1 ZB 30 předpokládaná hodnota veřejné zakázky: bez DPH Kniha č. 2 B předpokládaná hodnota veřejné zakázky: bez DPH Kniha č. 3 ČA63/1 předpokládaná hodnota veřejné zakázky: bez DPH Kniha č. 4 ČA63/3 předpokládaná hodnota veřejné zakázky: bez DPH III. Doba plnění Veřejná zakázka bude vybraným/i zájemcem/ci plněna od okamžiku nabytí účinnosti smlouvy mezi zadavatelem a zhotovitelem na plnění této veřejné zakázky. Plnění veřejné zakázky bude vybraným zájemcem ukončeno nejpozději do IV. Místo plnění Místem plnění této veřejné zakázky bude ateliér zhotovitele. Zrestaurované dokumenty budou předány na adresu zadavatele, tj. Slezská 7, Praha 2. V. Prohlídka předmětu plnění Prohlídka předmětu restaurování je možná pro všechny zájemce po domluvě na telefonním čísle , sekretariát odboru Zemědělská a potravinářská knihovna. VI. Požadavek na zpracování nabídkové ceny, platební podmínky Nabídková cena Zájemce v nabídce uvede nabídkovou cenu, tj. návrh ceny na zrestaurování jednotlivých knih v Kč bez DPH. Nabídková cena je cenou maximální, nepřekročitelnou, která zahrnuje veškeré náklady, jejichž vynaložení bude nezbytné ke splnění předmětu veřejné zakázky. Údaj o nabídkové ceně zájemce zapracuje do návrhu smlouvy na plnění veřejné zakázky. DPH se pro účely této veřejné zakázky rozumí peněžní částka, jejíž výše odpovídá výši daně z přidané hodnoty vypočtené dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 2 3 Platební podmínky Cena včetně DPH za restaurátorské služby bude uhrazena bezhotovostním převodem na základě faktury daňového dokladu do 30 dní od předložení faktury. Faktura vystavená zájemcem musí obsahovat veškeré náležitosti stanovené zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že faktura doručená zadavateli nebude obsahovat některou z předepsaných náležitostí nebo ji bude obsahovat chybně, je zadavatel oprávněn vrátit takovouto fakturu zájemci. Lhůta splatnosti v takovémto případě neběží, přičemž nová lhůta splatnosti počíná běžet až od vystavení opravené či doplněné faktury. VII. Požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů a) Ověřená kopie výpisu z obchodního rejstříku, pokud je zájemce v něm zapsán. b) Doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění. VIII. Kritérium pro zadání veřejné zakázky, způsob hodnocení nabídek Každá kniha bude posouzena a vyhodnocena zvlášť, tzn. může být vybráno více zájemců v rámci této zakázky na každou knihu jiný. Hodnotícími kritérii jsou nejnižší nabídková cena na knihu a dodržení doby plnění zakázky. Hodnocení nabídek bude provedeno seřazením nabídek podle výše jejich nabídkových cen, přičemž nejvýhodnější nabídkou bude ta, která bude obsahovat nejnižší nabídkovou cenou. Zadavatel připouští, že může bude na každou knihu jiný zhotovitel. Za účelem hodnocení nabídek zpracuje zájemce nabídkovou cenu způsobem uvedeným v článku VI. Jednotlivé nabídky budou posouzeny odbornou komisí, o výsledku bude sepsán protokol. Členové komise: Mgr. Martin Kvítek (ÚZEI) Mgr. Ludmila Mihulková (ÚZEI) Mgr. Soňa Poláková (ÚZEI) Náhradníci: Ing. Dana Smetanová (ÚZEI) Ing. Miroslava Junková (ÚZEI) Lenka Nushartová (ÚZEI) 3 4 IX. Návrh smlouvy Zájemce je povinen ve své nabídce předložit návrh podmínek smlouvy na plnění veřejné zakázky. Návrh předloží zájemce jak v listinné podobě, tak v elektronické podobě na CD vloženém do obálky. Skutečnosti uvedené ve smlouvě nebudou smluvními stranami považovány za obchodní tajemství ve smyslu ustanovení 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. X. Lhůta pro podání nabídek, datum a místo otevírání obálek s nabídkami Lhůta pro podání nabídek činí 9 dnů, počíná běžet dnem následujícím po dni odeslání písemné výzvy zájemcům k podání nabídky a končí dnem v 14:00 hodin. k prokázání splnění kvalifikace, přičemž tato výzva bude po celou dobu trvání lhůty pro podávání nabídek zveřejněna na webových stránkách zadavatele ( a Otevírání obálek s nabídkami se uskuteční dne od 9:00 hodin, a to v budově zadavatele, která se nachází na adrese uvedené v článku I., v kanceláři vedoucího odboru Zemědělská a potravinářská knihovna (č. dv. 109). XI. Místo pro podání nabídek a doba, v níž lze podávat nabídky Nabídky musí být doručeny na adresu zadavatele.nejpozději v poslední den lhůty pro podávání nabídek, tj. dne do 14:00 hodin. Nabídky je možné zaslat doporučenou zásilkou na adresu zadavatele označenou níže uvedeným způsobem. Nabídky je též možné doručit osobně do sídla zadavatele v pracovních dnech od 8:00 do 14:00 hodin do podatelny (Slezská 7, přízemí). Nabídky musí být v řádně uzavřené obálce označené nápisem (viz níže) a na uzavření opatřené razítkem, případně podpisem zájemce, je-li fyzickou osobou, či jeho statutárního zástupce, je-li právnickou osobou. Obálky musí být viditelně označeny též adresou odesilatele. Veřejná zakázka POSKYTNUTÍ RESTAURÁTORSKÝCH SLUŽEB NEOTEVÍRAT! 4 5 XII. Zadávací lhůta a) Zadávací lhůta, po kterou jsou zájemci vázáni svými cenovými nabídkami, začíná běžet Zadávací lhůta končí dnem doručení oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. b) Zadávací lhůtu, kterou jsou zájemci vázáni svými nabídkami, se u zájemců prodlužuje až do doby uzavření smlouvy. XIII. Další podmínky a práva zadavatele Zadavatel nepřipouští variantní řešení. Zadavatel si vyhrazuje právo: a) dodatečně upřesnit nebo změnit zadávací podmínky, b) před rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky ověřit skutečnosti deklarované zájemcem v nabídce, c) umožnit zájemci do konce lhůty pro podávání nabídek zpětvzetí své nabídky, d) nehradit náklady na účast v zadávacím řízení, nevracet zájemcům nabídky, e) zrušit zadávací řízení, f) požadovat při jednání s vybraným zájemcem o uzavření smlouvy provedení úprav ve smlouvě oproti návrhu smlouvy, který vybraný zájemce předložil ve své nabídce, přičemž takto provedené úpravy nesmějí svým obsahem být v jakémkoliv rozporu s podmínkami stanovenými v ZD. XIV. Požadavky zadavatele na formální stránku nabídek Listinná podoba nabídky Nabídku, včetně dokladů k prokázání splnění kvalifikace, zpracovanou v souladu se ZD (a to včetně požadovaného řazení) je zájemce povinen podat písemně v listinné podobě ve dvou vyhotoveních, a to v jednom originále a v jedné kopii. Podání nabídky em zadavatel nepřipouští. Originál nabídky bude výrazně označen jako ORIGINÁL, kopie nabídky bude výrazně označena jako KOPIE. Originály, resp. úředně ověřené kopie příslušných dokladů, předloží zájemce ve vyhotovení nabídky označeném jako ORIGINÁL. Ve vyhotovení nabídky s označením KOPIE postačí neověřené kopie příslušných dokladů. Jednotlivé listy nabídky, včetně dokladů k prokázání splnění kvalifikace, budou očíslovány vzestupnou číselnou řadou. Číslování listů a řazení jednotlivých dokladů musí být ve všech vyhotoveních nabídky totožné. Všechny listy nabídek musí být pevně spojeny. 5 6 Nabídka a doklady k prokázání splnění kvalifikace musí být zpracovány výhradně v českém jazyce. K veškerým listinám, které nejsou v českém jazyce, musí být přiložen úředně ověřený překlad do českého jazyka. Osnova pro zpracování nabídky Nabídka zájemce musí být zpracována podle jednotné závazné osnovy. Součástí nabídky zájemce musí být vyjádření nebo doložení požadovaných podkladů ke všem uvedeným bodům osnovy ve stanoveném pořadí: a) krycí list nabídky identifikační údaje o zájemci, b) obsah nabídky, c) doklady k prokázání kvalifikačních předpokladů, d) návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky, včetně elektronického vyhotovení. Přílohy Příloha č. 1 Vybrané knihy k restaurování Příloha č. 2 Fotodokumentace Příloha č. 3 Krycí list nabídky V Praze dne Ing. Václav Bašek, CSc. ředitel ÚZEI 6

http://docplayer.cz/16480535-Ceska-narodni-rada-se-usnesla-na-tomto-zakone.html

1 246/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 15. dubna 1992 na ochranu zvířat proti týrání ve znění zákonů č. 162/1993 Sb., č. 193/1994 Sb., č. 243/1997 Sb., č. 30/1998 Sb., č. 77/2004 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 77/2006 Sb., č. 312/2008 Sb. a č. 291/2009 Sb. Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka. ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení 1 Účel zákona (1) Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem. (2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství 1a) a) požadavky a podmínky ochrany zvířat proti týrání, b) práva a povinnosti fyzických a právnických osob na úseku ochrany zvířat proti týrání, včetně požadavků na jejich kvalifikaci a odbornou způsobilost, a c) soustavu, působnost a pravomoce orgánů vykonávajících státní správu na úseku ochrany zvířat proti týrání. 1) Směrnice Rady 86/609/EHS ze dne 24. listopadu 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely, v platném znění. Směrnice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování. Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/65/ES ze dne 22. července 2003, kterou se mění směrnice Rady 86/609/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely. 2 Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso. 1a) Nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS. Nařízení Rady (ES) č. 1040/2003 ze dne 11. června 2003, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1255/97, pokud jde o použití míst zastávek. Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení Rady (ES) č. 1255/97. 2 (1) Zakazuje se týrání zvířat. (2) Zakazují se všechny formy propagace týrání zvířat. 3 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zvířetem každý živý obratlovec, kromě člověka, nikoliv však plod nebo embryo, b) volně žijícím zvířetem zvíře, patřící k druhu, jehož populace se udržuje v přírodě samovolně, a to i v případě jeho chovu v zajetí, c) zvířetem v lidské péči zvíře, které je přímo závislé na bezprostřední péči člověka, d) hospodářským zvířetem zvíře chované pro produkci živočišných produktů, vlny, kůže nebo kožešin, popřípadě pro další hospodářské nebo podnikatelské účely, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, králíci, kožešinová zvířata, zvěř a jiná zvířata ve farmovém chovu a ryby, včetně zvířat produkovaných jako výsledek genetických modifikací nebo nových genetických kombinací, e) zvířetem v zájmovém chovu zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti člověka, nebo zvíře sloužící člověku jako jeho společník, f) handicapovaným zvířetem volně žijící zvíře, které je v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně či trvale neschopno přežít ve volné přírodě, g) druhem zvířete vyžadujícím zvláštní péči druh zvířete v zájmovém chovu, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování, h) toulavým zvířetem zvíře v lidské péči, které není pod trvalou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost svého chovatele, i) opuštěným zvířetem zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal, j) pokusným zvířetem každé zvíře, které je nebo má být použito k pokusům, včetně volně žijícího zvířete, samostatného života schopné larvální formy nebo rozmnožování schopné larvální formy, k) chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která drží nebo chová (dále jen "chová") zvíře nebo zvířata, trvale nebo dočasně, přemísťuje zvíře, nebo obchoduje se zvířaty, 3 provozuje jatky, útulky, záchranné stanice, hotely a penziony pro zvířata nebo zoologické zahrady, 1b) provádí pokusy na zvířeti nebo zvířatech anebo pořádá jejich veřejná vystoupení, l) laboratorním zvířetem zvíře, které bylo odchováno v chovném zařízení speciálně pro pokusné účely, m) utrpením stav zvířete způsobený jakýmkoliv podnětem nebo zákrokem, kterého se zvíře nemůže samo zbavit a který u zvířete způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu anebo smrt, n) nepřiměřenou bolestí bolest neodpovídající povaze potřebného zákroku, o) usmrcením jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete, p) porážkou usmrcení jatečného zvířete 1c) za účelem využití jeho produktů, r) utracením usmrcení zvířete, pokud možno bezbolestně, stanovenými veterinárními prostředky a vybavením, provedené veterinárním lékařem, osobou odborně způsobilou podle 17 odst. 1 nebo provedené pod jejich kontrolou, s) utýráním přivození smrti zvířete v důsledku bolestivého anebo jinou trýzeň zvířeti působícího jednání člověka, které zvíře přežije, ale které má za následek nutnost jeho utracení pro následky z utrpení, anebo usmrcení zvířete zakázanými metodami ( 5 odst. 8 a 14 odst. 1), t) kupírováním uší kosmetický zákrok na obou stranách hlavy zvířete, v jehož důsledku dochází v podobném tvaru ke ztrátě ušního boltce, a tím ke změně vzhledu zvířete, u) pokusem jakékoliv použití zvířete k pokusným nebo jiným vědeckým účelům, které u zvířete vyvolá nebo je způsobilé vyvolat bolest, úzkost nebo utrpení, anebo které může vést k trvalému poškození nebo ke ztížení přirozeného způsobu života zvířete, anebo které v důsledku provedených zákroků nebo provedených úkonů vede nebo může vést k tomu, aby se zvíře s takovýmto poškozením narodilo; za pokus se považují i případy, kdy bylo u zvířete vyloučeno utrpení nebo trvalé poškození úspěšným použitím prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest, úzkost nebo jiných metod. Veterinární léčebné, preventivní a diagnostické úkony, inseminace a přenos embryí, porážení zvířat nebo označování zvířat v chovu a činnosti podle 15 odst. 8 nejsou pokusem podle tohoto zákona, v) projektem pokusů písemně vyjádřený záměr a cíl pokusu na zvířeti, který musí obsahovat identifikaci uživatelského zařízení a údaje o jeho akreditaci ( 15 odst. 2), zejména označení osoby zodpovědné za péči o zvířata v uživatelském zařízení; projekt pokusů musí dále obsahovat označení osoby, která je oprávněna pokus řídit (vedoucí pokusu), zdůvodnění pokusu, označení druhu pokusných zvířat, jejich počet a původ, stanovení podmínek provádění pokusu a veterinárních podmínek, včetně stanovení závazné metodiky pokusů a způsobu provedení a ukončení pokusu, w) zařízením podnik, ústav, budovy, komplexy budov nebo jiné prostory, v nichž je provozována činnost se zvířaty; může se jednat o zařízení, která nejsou úplně oplocena nebo zastřešena, jakož i o pohyblivá zařízení, x) chovným zařízením zařízení, v němž jsou chována laboratorní zvířata, y) dodavatelským zařízením zařízení, které dodává za úplatu laboratorní zvířata, z) uživatelským zařízením zařízení, v němž jsou zvířata používána k pokusům, aa) přepravou přesun živých zvířat v dopravních prostředcích, 1c) včetně jejich nakládky, vykládky nebo překládky, bb) intenzivním chovem chov, při kterém jsou využívány chovatelské metody, při nichž jsou hospodářská zvířata chována v takových počtech nebo hustotě, nebo za takových podmínek, nebo na takové úrovni produkce, že jejich zdraví a životní pohoda závisejí na častém dohledu člověka. 4 1b) Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách a o změně některých dalších zákonů (zákon o zoologických zahradách). 1c) 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). 4 (1) Za týrání se považuje a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly, b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům, c) z jiných než zdravotních důvodů 1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak, 1f) 2. podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují, 3. omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete, d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení, e) podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled, f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, s výjimkou výcviku loveckého dravce 1e), používat jiných živých zvířat jako lákadel nebo nástrah, aniž by to vyžadoval lov 1g), štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnosti uvedené v 14 odst. 8, g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete, a to i v případě, ž e by uvedené zákroky byly provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li o případy uvedené v 7 odst. 3 a 4, zejména 1. kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy, 2. z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně, 3. poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků starších 3 dnů tak, aby bylo zabráněno jejich létání, h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat, i) podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře 1f) veterinární léčiva a přípravky 2) s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou; 1f) za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské a podkovářské úkony, j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy, 5 k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení, l) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte, m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání, n) používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví, o) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení, p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví, r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný, s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat, t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud se nejedná o výzkum a umělý chov ryb a, nejde-li o postup stanovený zákonem o rybářství a zákonem o ochraně přírody a krajiny 1g), u) označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní, stanoví-li tak zvláštní právní předpis 1h), v) chovat zvíře způsobem nebo v prostorech, které jsou v rozporu se zvláštními právními předpisy, 1i) w) používat elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla zvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu, 1g) x) jiné jednání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na zákroky nebo činnosti a) spojené s naléhavou potřebou záchrany života zvířat nebo lidí v naléhavých situacích záchranných prací podle zvláštních právních předpisů, 1j) b) prováděné podle schváleného projektu pokusů. (3) Ustanovení odstavce 1 písm. b) se nevztahuje na výchovu, výcvik a použití zvířete k plnění úkolů, stanovených ozbrojeným silám, bezpečnostním sborům nebo obecní policii zvláštními právními předpisy 1k), jakož i na výchovu a výcvik psů prováděný chovatelskými sdruženími nebo organizacemi v rámci zájmové činnosti. Tento způsob výchovy a výcviku musí být prováděn v souladu se schváleným řádem ochrany zvířat při veřejném vystoupení ( 7a odst. 1). 1e) 44 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. 1f) 59 zákona č. 166/1999 Sb. 1g) Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 1h) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6 Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem. 1i) Například vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích pro stavby v zemědělství. 1j) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 1k) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky. 2) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4a Za propagaci týrání se považuje zejména a) vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v 4 odst. 1 písm. g), na veřejném vystoupení, b) zveřejnění popisu nebo vyobrazení, které navádí k postupům, praktikám chovu nebo výcviku, odchytu nebo usmrcování, úpravám vzhledu zvířete a zásahům do jeho zdravotního stavu spojeným s týráním zvířete tak, jak je vymezeno tímto zákonem, pokud v doprovodné informaci není uvedeno, nebo to jinak nevyplývá, že se jedná o činnosti zakázané tímto zákonem. 5 (1) Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře. (2) Důvodem k usmrcení je: a) využití produktů hospodářského zvířete, b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením, c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem, d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů, 2a) e) nařízené mimořádné veterinární 2b) nebo hygienické opatření 2c) při ochraně před nákazami, 2d) f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti, není-li v projektu pokusů stanoveno jinak, g) regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů, 2a), 2e) h) deratizace 2c) a opatření v boji proti škodlivým organismům, 2f) i) uložené zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvíře podle zvláštních právních předpisů. 2g) 7 (3) Porážení jatečných zvířat 1c) vykrvením může být prováděno pouze po jejich omráčení zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování. Jatečné zpracování zvířete před jeho vykrvením je zakázáno. (4) Při průmyslovém zpracování ryb může příslušný orgán veterinární správy povolit výjimku z odstavce 3, pokud technologie umožňuje zpracování ryb ihned po jejich porážce. (5) Výjimky z ustanovení odstavce 3 může povolit Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") pro potřeby církví a náboženských společností 2h), jejichž předpisy stanoví jiný způsob porážky zvířat. Církev nebo náboženská společnost může takovou porážku zvířat provádět jen podle veterinárních podmínek stanovených orgánem veterinární správy pro jednotlivé zařízení. Porážku musí provádět osoba odborně způsobilá, která je povinna dbát o minimální utrpení poráženého zvířete. (6) Utracení smí provádět pouze veterinární lékař, odborně způsobilá osoba podle 17 odst. 1 nebo zletilá osoba, tato však pouze pod odborným dohledem veterinárního lékaře nebo odborně způsobilé osoby podle 17 odst. 1. (7) Osoby provádějící usmrcení zvířete jsou povinny přesvědčit se, že zvíře je podle prokazatelných příznaků mrtvé. (8) Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat: a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů, b) použití takových látek a přípravků 2i), jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt, c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení, d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí, e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch. (9) Zakazuje se výroba, dovoz a prodej čelisťových a lepících pastí. 1c) 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). 2a) Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2b) 54 zákona č. 166/1999 Sb. 2c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2d) 10 a násl. zákona č. 166/1999 Sb. 2e) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb. 2f) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8 2g) 22 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb. 53 zákona č. 166/1999 Sb. 2h) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a o postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech). 2i) Například zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST DRUHÁ Ochrana zvířat při usmrcování, použití znecitlivění a ochrana zvířat při veřejných vystoupeních 5a Společná ustanovení (1) Během přepravy, přemísťování, přehánění, ustájení, fixace nebo omráčení za účelem provedení porážky, utracení nebo jiného usmrcení zvířete, dále v průběhu porážky, usmrcování anebo utrácení zvířete nesmí být zvíře vystaveno jakékoliv jiné než nezbytné bolesti nebo utrpení. (2) Jatky musí být konstruovány tak, aby jejich vybavení a organizace ušetřila porážené zvíře utrpení. (3) Nástroje, materiál, vybavení a zařízení sloužící k fixaci, omračování, porážení, utrácení nebo jinému usmrcování zvířat musí být sestrojeny, udržovány a používány tak, aby k prováděným úkonům docházelo rychle a účinně. (4) Vybavení a vhodné náhradní nástroje sloužící k omračování musí být uloženy v prostorách porážky tak, aby mohly být v naléhavém případě použity. (5) Provozovatel zařízení, které provádí porážení, utrácení nebo jiné usmrcování zvířete, je povinen zajistit údržbu a pravidelné kontroly nástrojů, materiálu, vybavení a zařízení sloužícího k fixaci, omračování, usmrcování nebo k utrácení zvířat. Dokumenty o výsledcích této kontroly je povinen uchovávat po dobu 3 let a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat. (6) Osoby provádějící na jatkách porážku jatečných zvířat musí mít odbornou způsobilost, kterou stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem; další osoby, které provádějí činnosti související s přeháněním, ustájením nebo fixací těchto zvířat, musí provozovatel jatek poučit tak, aby uvedené činnosti prováděly kvalifikovaným způsobem. (7) Provozovatel jatek je povinen vést dokumentaci o odborné způsobilosti osob vykonávajících činnosti uvedené v odstavci 6. Provozovatel jatek je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob tuto dokumentaci uchovávat a na vyžádání ji předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat. 9 (8) Ustanovení odstavců 1 a 3 platí pro domácí porážky, pro porážky na farmě, 2j) jakož i pro porážky provedené mimo jatky, obdobně. 2j) 21 odst. 2 a 3 zákona č. 166/1999 Sb. 5b Porážení nebo utrácení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat (1) Pokud je přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete spojeno s jeho nepřiměřeným utrpením, provede se jeho porážka nebo utracení na místě, kde k nemoci, vyčerpání nebo zranění zvířete došlo, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. 2) (2) Pokud chovatel hodlá přepravovat nemocné, vyčerpané nebo zraněné zvíře k porážce na jatkách, a není-li to v rozporu se zvláštním právním předpisem, 2) je povinen si vyžádat vyšetření a zhodnocení jeho stavu veterinárním lékařem, který způsobilost zvířete pro přepravu posoudí a v případě souhlasu uvede tuto skutečnost v dokumentaci vydané podle zvláštního právního předpisu. 2) Chovatel je povinen se před započetím přepravy uvedeného zvířete přesvědčit, že zvíře bude na jatkách přijato, a teprve potom může přepravu zahájit; při tom provede opatření, aby zvíře bylo přepravováno šetrně, nejkratší cestou a na nejbližší jatky. Délka cesty nesmí překročit 100 km. Chovatel nesmí přepravovat zvířata, jejichž přepravu zakazují přímo použitelné předpisy Evropských společenství upravující ochranu zvířat během přepravy a úřední kontroly produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě 1a), 2k). (3) Osoba, která provozuje zařízení pro porážení, utrácení nebo jiné usmrcení zvířete, je povinna zajistit, aby zvířata, u nichž došlo během přepravy do zařízení nebo přehánění v zařízení ke strádání nebo bolestivým stavům, byla ihned poražena, utracena nebo jiným způsobem usmrcena; obdobně to platí pro usmrcení neodstavených mláďat. Pokud to není možné, musí být tato zvířata umístěna odděleně a poražena, utracena nebo usmrcena v co nejkratší době, nejpozději však do dvou hodin od dokončení jejich přepravy nebo přehánění. Zvířata, která nejsou schopna pohybu, nesmí být dále přepravována nebo v uvedeném zařízení na místo porážení, utrácení nebo usmrcení vlečena. Taková zvířata musí být usmrcena tam, kde leží, nebo pokud je to možné a nevyvolá to zbytečné utrpení, mohou být v zařízení převezena na vozíku nebo pohyblivé plošině na místo porážení, utrácení nebo jiného způsobu usmrcení. 1a) Nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS. Nařízení Rady (ES) č. 1040/2003 ze dne 11. června 2003, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1255/97, pokud jde o použití míst zastávek. Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení Rady (ES) č. 1255/97. 2) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10 2k) Příloha 1 oddíl 2 kapitola 3 bod 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě. 5c Požadavky na vykládku a přehánění zvířat na jatkách (1) Během vykládky a přehánění zvířete na místo porážky musí být se zvířetem zacházeno šetrně, s přihlédnutím k jeho sklonu ke stádovému chování. Umožňují-li to dané podmínky, převádějí se zvířata individuálně. (2) Můstky, rampy a naháněcí uličky musí být provedeny tak, aby snížily na minimum riziko poranění zvířat a musí být uzpůsobeny tak, aby využívaly stádového instinktu zvířat; cesta musí být volná bez překážky a její osvětlení nesmí vytvářet ostré stíny. (3) K nahánění, usměrňování a pohánění zvířat mohou být používány jen nástroje určené k tomuto účelu a pouze po krátkou dobu. Je zakázáno zvíře bít, kopat nebo vykonávat tlak na jeho zvlášť citlivá místa, včetně očí a pohlavních orgánů, drtit, kroutit, nebo lámat zvířeti ocas. (4) Poháněcí nástroj využívající elektrický výboj může být použit pouze a) u dospělého skotu a prasat v případě, když odmítají pohyb, b) jeho přiložením na svaly zadních končetin, c) má-li zvíře dostatečný prostor pro pohyb směrem vpřed, d) pokud elektrický výboj netrvá déle než 1 sekundu; výboje musí být vhodným způsobem časově rozloženy a nesmějí se používat opakovaně, pokud zvíře nereaguje. (5) Jatečné zvíře může být přivedeno do prostoru porážky, pouze následuje-li neprodleně jeho porážka. (6) Jatečnému zvířeti, které není po dokončení jeho přemístění na jatky přímo převedeno do prostor porážky, musí provozovatel jatek poskytnout a) ochranu proti nepříznivým klimatickým podmínkám, b) trvalou možnost napájení vodou, která neohrožuje jeho zdravotní stav. (7) Jatečnému zvířeti, které není poraženo do 12 hodin od dokončení jeho přemístění na jatky, musí provozovatel jatek poskytnout a) vhodné ustájení, b) přiměřené množství zdravotně nezávadného krmiva, c) možnost trvalého napájení vodou, která neohrožuje jeho zdravotní stav, d) péči jako zvířeti v chovu. (8) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. 5d Požadavky na přepravu zvířat přepravovaných na jatky v kontejnerech 11 Zvířatům, která jsou na jatky dodávaná v kontejnerech a nejsou bezprostředně poražena nebo nejsou-li poražena nejdéle do konce započaté pracovní směny, je provozovatel jatek povinen zajistit jejich napojení, nakrmení a ochranu proti nepříznivým klimatickým podmínkám ( 5c odst. 6 a 7). 5h Postupy při usmrcování zvířat (1) K usmrcení zvířete pro využití jeho produktů a při utracení zvířete podle 5 odst. 2 písm. e) lze použít pouze a) prostředky způsobující ztrátu citlivosti a následně smrt, b) elektrický usmrcovací přístroj, který proudem vyvolá zástavu srdce, c) usmrcovací přístroj využívající plyn CO2 nebo předávkování inhalačními narkotiky, d) mechanické zařízení, které přivodí rychlou smrt, e) manipulaci šíje, nebo f) střelnou zbraň, jen je-li to v souladu se zvláštními právními předpisy. 2a) (2) K usmrcení nadpočetných kuřat a embryí kuřat v líhních lze použít pouze a) mechanické zařízení, které přivodí okamžitou smrt, nebo b) usmrcovací přístroj využívající plyn CO2. (3) K usmrcení kožešinových zvířat ve farmovém chovu lze použít pouze a) mechanický nástroj perforující mozek, b) smrtící dávku přípravku s anestetickými účinky, c) elektrický usmrcovací přístroj, který proudem vyvolá zástavu srdce, d) usmrcovací přístroj využívající plyn CO, e) usmrcovací přístroj využívající chloroform, nebo f) usmrcovací přístroj využívající plyn CO2. (4) Příslušný orgán veterinární správy může povolit užití jiných postupů utrácení hospodářských zvířat, pokud se ujistí, že a) v případě použití postupů, které nevyvolají okamžitou smrt, jsou přijata vhodná opatření k utrácení zvířat v co možná nejkratší době, a to vždy předtím, než zvířata procitnou z bezvědomí, b) předtím, než je konstatována smrt zvířat, nejsou u zvířat prováděny žádné jiné zásahy. (5) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. 2a) Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6 12 Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat. Za opuštění zvířete se nepovažuje vypuštění zvířete do jeho přirozeného prostředí, pokud je to vhodné z hlediska stavu zvířete a podmínek prostředí. 7 (1) S výjimkou pokusů na zvířatech se mohou vykonávat zásahy, které způsobují bolest, jedině po celkovém nebo místním znecitlivění zvířete osobou odborně způsobilou. 1d) (2) Znecitlivění se nepožaduje, a) jestliže se při srovnatelných zákrocích na lidech znecitlivění neprovádí, b) pokud podle úsudku veterinárního lékaře není znecitlivění proveditelné nebo nutné anebo by způsobilo bolest větší než zákrok sám. (3) Jestliže je zákrok prováděn osobou odborně způsobilou, 1f) pak se znecitlivění rovněž nepožaduje při a) kastraci samců mladších 7 dnů u prasat a mladších 8 týdnů u skotu, ovcí, koz nebo králíků, kteří netrpí anatomickou vadou pohlavních orgánů, b) odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat a kůzlat ve věku do 4 týdnů provedenou chemickou kauterizací, tepelnou kauterizací nástrojem, který vyvíjí potřebné teplo po dobu nejméně 10 sekund, c) krácení ocasu u selat mladších 7 dnů, jehňat a štěňat mladších 8 dnů, d) odstraňování ostruh, hřebenů, posledních článků křídel, krácení zobáků, drápů, nastřihování meziprstních blan během prvního dne života drůbeže, u pižmových kachen odstraňování drápů a zkrácení horní části zobáku do 21 dní věku, e) kauterizaci zobáků u kuřat mladších 10 dnů, která jsou určena k produkci konzumních vajec, f) trhání (extirpaci) zubů savých selat, g) označování zvířat jejich tetováním, ušní známkou nebo elektronickým čipem, h) označování zvířat vrubováním uší, označování koní výžehem nebo označování ryb vymrazováním. (4) Zákroky uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) je možné u zvířat starších, než je uvedeno v těchto ustanoveních, provádět pouze se znecitlivěním. (5) Označování psů tetováním může provádět pouze veterinární lékař nebo osoba, která absolvovala školení se zaměřením na tetování zvířat a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Školení zajišťuje vysoká škola s veterinárním studijním programem, která vydává osobám, které absolvovaly toto školení, osvědčení, jež je opravňuje k provádění tetování zvířat, a vede seznam těchto osob. Prováděcí právní předpis stanoví obsah, rozsah a organizaci školení se zaměřením na tetování zvířat, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které toto školení absolvovaly. 1d) Například vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 13 399/2001 Sb., vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů. 1f) 59 zákona č. 166/1999 Sb. 7a Ochrana zvířat při veřejném vystoupení a ochrana zvířat při chovu (1) Fyzická nebo právnická osoba, která pořádá nebo provádí veřejné vystoupení (dále jen "pořadatel"), musí vyhotovit řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení, který podléhá schválení podle 20 odst. 1 písm. l) a který je pro pořadatele a účastníky veřejného vystoupení závazný. Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení nevyhotovuje zoologická zahrada 1b) a provozovatel záchranné stanice. (2) Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci pořadatele, účel řádu, druh, popřípadě věkovou kategorii zvířat, která se veřejného vystoupení účastní, způsob manipulace se zvířaty, popis zařízení, vybavení a pomůcek pro manipulaci se zvířaty, popis prostor pro veřejné vystoupení zvířat, zabezpečení přepravy zvířat na veřejné vystoupení, způsob zabezpečení první pomoci a veterinární péče, poučení osob o ochraně zvířat, důvody k zastavení veřejného vystoupení a platnost a účinnost řádu. (3) Jestliže příslušný orgán veterinární správy při výkonu dozoru nad dodržováním povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám zjistí porušení povinnosti sdružením právnických nebo fyzických osob, které se zabývá chovem zvířat, nebo podnikatelem, který se v rámci podnikatelské činnosti zabývá chovem zvířat, může této osobě uložit povinnost vyhotovit řád ochrany zvířat při chovu, který podléhá schválení podle 20 odst. 1 písm. l). (4) Řád ochrany zvířat při chovu obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci chovatele, účel a cíle řádu, druh chovaných zvířat, biologickou charakteristiku zvířat, fyziologické a etologické nároky zvířat, popis objektů, zařízení a vybavení pro chov zvířat, popis zákroků spojených s ochranou zvířat, zajištění zdraví a pohody zvířat, povolené způsoby usmrcení nebo zákroky k regulaci populace, zabezpečení přepravy zvířat, podmínky pro chovná zvířata a platnost a účinnost řádu. Regulací populace zvířat se rozumí soubor soustavně prováděných preventivních opatření, která mají přispět k udržení populace v určité zdravotní, genetické, případně chovatelské kvalitě, zejména omezením nepřirozené nabídky potravních zdrojů a možností rozmnožování populace, a jejichž cílem je omezit rizika, která mohou vzniknout nárůstem populace v jejím teritoriu, a zabránit vzniku utrpení zvířat a nadměrných škod, zejména šíření nákaz nebo jiných nežádoucích vlivů. (5) Kromě obecných náležitostí je součástí žádosti o schválení řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo žádosti o schválení řádu ochrany zvířat při chovu a) návrh řádu ve dvou shodných písemných vyhotoveních a na technickém nosiči dat, b) písemný souhlas s využitím poskytnutých informací pro účely informačního systému Státní veterinární správy a orgánů ochrany zvířat. (6) Sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířat, a chovatelé, kteří jsou jejich členy, nebo podnikatelé, kteří se v rámci podnikatelské činnosti zabývají 14 chovem zvířat, musí chovat psy nebo kočky v souladu s podmínkami stanovenými prováděcím právním předpisem. (7) Vzor žádosti o schválení řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení a žádosti o schválení řádu ochrany zvířat při chovu, náležitosti řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení a řádu ochrany zvířat při chovu, obsah poučení osob o ochraně zvířat při veřejném vystoupení, a podmínky chovu psů a koček, pokud se jedná o chovná zvířata, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. 1b) Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách a o změně některých dalších zákonů (zákon o zoologických zahradách). 8 Veřejná vystoupení zvířat (1) Veřejným vystoupením se rozumí jednorázové nebo opakované provádění činnosti se zvířetem nebo zvířaty chovatele, s výjimkou cílených pohybových aktivit a předvádění zvířat zoologickou zahradou nebo záchrannou stanicí, které je přístupné veřejnosti, a to i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, za účelem výchovy, vzdělávání, reklamy, soutěže nebo za účelem podnikání, nebo činnost, při které vznikne doklad o zvířeti, který je hodnocením jeho vzhledu, výkonu nebo určitých vloh; za veřejné vystoupení se považuje i svod zvířat 1c). (2) Pořadatel je povinen zajistit, aby při veřejném vystoupení byla přítomna fyzická osoba, která je schopna a) rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu zvířat, b) zjistit změny v chování zvířat, c) určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody zvířat, d) bezpečně manipulovat s daným druhem zvířat, e) organizačně zabezpečit ochranu zvířat při pořádání veřejného vystoupení. (3) Pořadatel je povinen a) postupovat při pořádání veřejného vystoupení podle řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení, který byl tomuto pořadateli schválen ministerstvem, b) oznámit nejméně 14 dní před konáním veřejného vystoupení příslušnému orgánu veterinární správy místo, datum konání, druh a počet zvířat, která se mají veřejného vystoupení zúčastnit, název a spisovou značku řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení, podle kterého se bude veřejné vystoupení konat, a údaje umožňující identifikaci osoby podle odstavce 2, a vyžádat si souhlas s pořádáním veřejného vystoupení zvířat od místně příslušné obce podle 24 odst. 3; bez tohoto souhlasu nelze veřejné vystoupení pořádat, c) poučit osoby, které se aktivně zúčastňují veřejného vystoupení zvířat, jak mají manipulovat se zvířaty, připravovat pomůcky nebo jiné vybavení a seznámit je se zásadami zabezpečení pohody a ochrany zvířat podle tohoto zákona a kontrolovat, zda je v průběhu veřejného vystoupení zvířat dodržují, d) mít v průběhu pořádání veřejného vystoupení zvířat schválený řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo jeho kopii u sebe a na vyžádání orgánů ochrany zvířat nebo účastníků veřejného vystoupení zvířat jej předložit, 15 e) oznámit porušení podmínek ochrany zvířat účastníkem veřejného vystoupení příslušnému orgánu ochrany zvířat podle 22 odst. 1. (4) Pořadatel je oprávněn při důvodném podezření na porušení podmínek ochrany zvířat stanovených tímto zákonem nebo řádem ochrany zvířat při veřejném vystoupení účastníkem veřejného vystoupení konání veřejného vystoupení zvířat až do provedení nápravy zastavit, nebo osobu, která stanovené podmínky porušila, vyloučit a její zvíře z veřejného vystoupení zvířat vyřadit. 1c) 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). ČÁST TŘETÍ Ochrana zvířat při přepravě 8a Maximální doba trvání přepravy a technické požadavky kladené na dopravní prostředky (1) Doba trvání cesty při vnitrostátní přepravě hospodářských zvířat určených k porážce na jatkách nesmí překročit 8 hodin. (2) Požadavky na technické vybavení dopravního prostředku určeného pro přepravu hospodářských zvířat stanoví ministerstvo vyhláškou vydanou po projednání s Ministerstvem dopravy. 8b Odborná způsobilost na úseku ochrany zvířat při přepravě (1) Zaměstnanci dopravce nebo provozovatele sběrného střediska 2l) či shromažďovacího střediska 2m) (dále jen "sběrné středisko"), kteří provádějí manipulaci se zvířaty, musí absolvovat školení, které stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství 2n), a získat potvrzení o absolvování tohoto školení. Toto školení zajistí dopravce nebo provozovatel sběrného střediska. (2) Zaměstnanci dopravce nebo provozovatele sběrného střediska nemusí absolvovat školení podle odstavce 1 v případě, že předloží potvrzení o absolvování školení, které stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství 2n), vydané v jiném členském státě Evropské unie. (3) Dopravce nebo provozovatel sběrného střediska je povinen vést evidenci o školení osob vykonávajících činnosti uvedené v odstavci 1. Obsahem této evidence je jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu nebo pobytu 2o) školených osob, obsah školení, jméno a příjmení školitelů a datum, kdy bylo školení provedeno. Dopravce nebo provozovatel 16 sběrného střediska je povinen ještě 3 roky ode dne ukončení činnosti těchto osob tuto evidenci uchovávat a na vyžádání ji předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat. (4) Obsah školení a způsob potvrzení o absolvování školení zaměstnanců dopravce nebo provozovatele sběrného střediska stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (5) Řidiči nebo průvodci 2p) silničních vozidel musí absolvovat obecný nebo specializovaný kurz a získat osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství 2q). Toto osvědčení vydává ministerstvo, a to i ve formě průkazu. Zkušební řády schvaluje a zkoušky provádí ministerstvo. (6) Řidiči nebo průvodci silničních vozidel nemusí absolvovat kurz podle odstavce 5 v případě, že předloží osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel 2q) vydané v jiném členském státě Evropské unie. (7) Obsah a rozsah odborného kurzu pro získání osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel, a to jak pro obecný kurz vztahující se na přepravu všech druhů zvířat, tak pro specializovaný kurz vztahující se pouze na přepravu některých druhů zvířat, požadavky na vybavení školicího pracoviště, kvalifikaci lektorů, složení zkušební komise, průběh zkoušky, podmínky a způsob vydávání osvědčení, podmínky a způsob vydávání osvědčení ve formě průkazu a jeho vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. 2l) Čl. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1/ m) 3 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb. a zákona č. 48/2006 Sb. 2n) Čl. 6 odst. 4, čl. 9 odst. 2 písm. a), čl. 17 odst. 1 a přílohy I a II nařízení Rady (ES) č. 1/ o) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2p) Čl. 2 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 1/ q) Čl. 6 odst. 5, čl. 17 odst. 2, příloha III kapitola III a příloha IV nařízení Rady (ES) č. 1/ c Obecné podmínky pro přepravu zvířat (1) Nikdo nesmí provádět ani nařídit přepravu zvířat způsobem, který jim může přivodit zranění nebo zbytečné utrpení. (2) Dopravce musí při přepravě zvířat splnit tyto podmínky: a) dopravní prostředky musí být navrženy, konstruovány, udržovány a provozovány tak, aby se předešlo zranění a utrpení zvířat a byla zajištěna jejich bezpečnost, b) zařízení k nakládce a vykládce, pokud jsou použita, musí být navržena, konstruována, udržována a provozována tak, aby se předešlo zranění a utrpení zvířat a byla zajištěna jejich bezpečnost, 17 c) pro zvířata musí být zajištěna dostatečná plocha a výška přiměřená jejich vzrůstu a zamýšlené cestě. (3) Chovatel musí zajistit a) napojení a nakrmení zvířete v kvalitě a množství odpovídajícím druhu zvířete a jeho vzrůstu, b) aby zvířeti byl poskytnut odpočinek ve vhodných intervalech, c) zvířeti, které během přepravy onemocnělo nebo bylo zraněno, poskytnutí první pomoci; vyžaduje-li to zdravotní stav zvířete, zajistí jeho veterinární ošetření. 8d Způsobilost zvířat k přepravě (1) Chovatel může zvířata přepravovat nebo je předat k přepravě dopravci pouze tehdy, jsouli pro plánovanou cestu způsobilá. (2) Poraněná zvířata a zvířata s fyziologickými potížemi nebo patologickými stavy se nepovažují za způsobilá k přepravě, zejména pokud a) se bez bolesti nebo pomoci nemohou sama pohybovat, b) mají velké otevřené rány nebo výhřezy, c) jde o březí zvířata, u nichž již uplynulo 90 % či více očekávané doby březosti, nebo jde o samice, které porodily v předcházejícím týdnu, d) jde o novorozená zvířata, která ještě nemají úplně zahojený pupek, e) jde o selata mladší 3 týdnů, jehňata mladší 1 týdne a telata mladší 10 dnů, ledaže jsou přepravována na vzdálenost menší než 100 km, f) savce, kteří dosud nebyli odstaveni od matky nebo kteří dosud nepřivykli samostatnému přijímání potravy a tekutin, pokud nejsou přepravováni společně s matkou; to neplatí u volně žijících zvířat v případě, kdy může dojít k ohrožení mláděte matkou, g) jde o jelenovité v období, kdy se jim obnovuje paroží. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro přepravu zvířat a) k ošetření veterinárním lékařem a zpět, nebo je-li přeprava jinak nutná k zamezení dalších bolestí, utrpení nebo škod, b) na pokyn veterinárního lékaře k diagnostickým účelům. 8e Dopravní prostředky (1) Chovatel musí zajistit, aby dopravní prostředky, kontejnery, klece a podobně a jejich vybavení byly konstruovány, udržovány a provozovány tak, aby a) se předešlo zranění a utrpení a zajistila bezpečnost zvířat, b) zvířata byla chráněna před nepříznivým počasím, příliš vysokými či nízkými teplotami a nepříznivými změnami klimatických podmínek, c) zvířata neměla možnost z nich uniknout nebo vypadnout a mohla snášet případný stres související s pohybem vozidla, d) podlaha nebyla kluzká, 18 e) podlaha minimalizovala prosakování moči a výkalů. (2) Chovatel musí zajistit a) aby uvnitř prostoru pro zvířata byl dostatek místa a dostatečné proudění vzduchu, když zvíře stojí v přirozeném postoji, b) studenokrevným obratlovcům, danému druhu odpovídající okysličení vody, popřípadě přívod vody nebo kyslíku, a to po celou dobu jejich přepravy. (3) Velikost prostor pro přepravu zvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. 8f Postupy při přepravě (1) Předměty, které mají být přepravovány ve stejném dopravním prostředku společně se zvířaty, musí chovatel umístit tak, aby nemohly zvířatům přivodit zranění, utrpení nebo stres. (2) Pokud jsou zvířata přepravována v kontejnerech, musí chovatel zajistit, aby a) nedocházelo k jejich strkání, házení, svrhávání, nárazům, převracení nebo shazování, b) s přepravovanými zvířaty nebylo manipulováno hlavou dolů, c) nebylo omezeno větrání nebo u studenokrevných obratlovců okysličování, pokud jsou kontejnery přepravovány naskládané na sobě nebo vedle sebe, d) přeprava probíhala ve vodorovné poloze za účelem zamezení vytékání nebo vypadávání výkalů, e) byla zajištěna stabilita kontejnerů, zejména pokud jsou umístěny na sebe, f) kontejnery, jejichž celková hmotnost přesáhne 50 kg, byly vybaveny úchyty a byly během přepravy upevněny. (3) Nikdo nesmí při přepravě a) zvířata bít, kopat nebo užívat jiného násilí, b) používat tlak na zvlášť citlivé části těla tak, aby tím byla způsobena zbytečná bolest nebo utrpení, c) zavěšovat zvířata pomocí mechanických prostředků, d) zvedat nebo tahat zvířata za hlavu, uši, rohy, končetiny, ocas nebo srst, nebo s nimi zacházet tak, aby jim tím byla působena zbytečná bolest nebo utrpení, e) používat poháněče nebo pomůcky se špičatými konci, f) úmyslně zdržovat zvířata, která jsou poháněna nebo vedena prostorem, ve kterém se manipuluje se zvířaty, g) přepravovat zvířata se svázanými končetinami, přivazovat zvířata za končetiny s výjimkou dravců chovaných v zajetí podle zákona o myslivosti 1e). (4) Elektrické poháněče se smějí používat jen u dospělého skotu a prasat v případě, když odmítají pohyb, a to jen tehdy, když zvířata mají dostatečný prostor k průchodu. Výboje nesmějí trvat déle než 1 vteřinu, musí být vhodným způsobem časově rozloženy a smějí být aplikovány jen na svaly zadních končetin. Výboje se nesmějí používat opakovaně, pokud zvíře nereaguje. (5) Chovatel musí při přepravě zajistit, aby a) zvířata nebyla přivázána za rohy, parohy, kroužky v nose ani za nohy svázané k sobě, 19 b) telata neměla náhubek, c) domácí koňovití starší 8 měsíců během přepravy měli ohlávku, vyjma nezkrocené koně. (6) Pokud musí být zvířata přivázána, musí chovatel zajistit, aby provazy, řetězy nebo jiné použité prostředky upevnění a) byly dostatečně pevné a za normálních přepravních podmínek se nemohly přetrhnout, b) v případě potřeby umožnily zvířatům ulehnutí, nakrmení a napojení, c) zabránily jakémukoli riziku uškrcení nebo poranění a aby umožňovaly zvířata v případě potřeby rychle uvolnit. 1e) 44 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. 8g (1) Ustanovení 8c až 8f se vztahují na přepravu, která se neuskutečňuje v souvislosti s hospodářskou činností, a na přepravu hospodářských zvířat do vzdálenosti nejvýše 50 km nebo v rámci hospodářství 2). (2) Na přepravu ryb se vztahují ustanovení 8c odst. 1, 8c odst. 2 písm. a) a b), 8d odst. 1, 8e odst. 1 písm. a), b) a c), 8e odst. 2 písm. b), 8f odst. 2 písm. a), c), e) a f) a 8f odst. 3 písm. b). 2) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8h zrušen 8i zrušen 8j zrušen 8k zrušen 8l 20 zrušen ČÁST ČTVRTÁ Ochrana hospodářských zvířat, zvířat v zájmových chovech a volně žijících zvířat Ochrana hospodářských zvířat 9 (1) Při chovu hospodářských zvířat je zakázáno a) chovat zvíře v izolaci, působí-li mu to utrpení, pokud to nevyžadují zvláštní předpisy,3) b) chovat zvířata v tak velkých nebo v tak uspořádaných skupinách anebo v takových prostorách, 1. ve kterých jim míra nebo četnost vzájemných útoků působí utrpení, 2. které neumožňují přirozený odpočinek či řádnou péči, 3. ve kterých nemohou uspokojit své potřeby v příjmu potravy a vody anebo jiné potřeby nezbytné pro jejich život a zdraví, c) chovat zvířata trvale ve tmě nebo je ponechat bez náležité doby odpočinku od umělého osvětlení, d) používat takové způsoby nebo postupy plemenitby, které způsobují nebo mohou způsobit zvířeti utrpení nebo zranění, e) chovat zvíře k hospodářským účelům, u něhož lze na základě jeho fenotypu nebo genotypu očekávat, že bude chováno v dalších generacích se škodlivými účinky na jeho zdraví a životní pohodu. (2) Je zakázáno hospodářská zvířata používat k dosažení jiných cílů, včetně nátlakových akcí, nejedná-li se o veřejné vystoupení prováděné podle řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení schváleného podle 20 odst. 1 písm. l) ministerstvem nebo použití zvířete k plnění úkolů stanovených ozbrojeným silám, bezpečnostním sborům nebo obecní policii zvláštními právními předpisy 1k). 1k) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky. 3) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů. Zákon. č. 246/1992 Sb. PL A TNÉ ZNĚ NÍ z á k o n a č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, s v y z n a č e n í m n a v r h o v a n ý c h z m ě n : Zákon č. 246/1992 Sb. ze dne 15. dubna Zákon na ochranu zvířat proti týrání v úplném znění k dnešnímu dni (ve znění účinném od 12.7.2013) Zákon na ochranu zvířat proti týrání v úplném znění k dnešnímu dni (ve znění účinném od 12.7.2013) 246/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 15. dubna 1992 na ochranu zvířat proti týrání Česká národní

https://firmy.euro.cz/subjekt-monantes-consult-s-r-o-v-likvidaci-28650581

Monantes Consult s.r.o. v likvidaci IČO: 28650581, Praha, výpis z rejstříku (24.07.2019) | Euro.cz Firma Monantes Consult s.r.o. v likvidaci IČO 28650581 Monantes Consult s.r.o. v likvidaci má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. Monantes Consult s.r.o. v likvidaci (28650581) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese Toužimská 588/70, Praha 197 00. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 23. 2. 2011 a není již aktivní. Monantes Consult s.r.o. v likvidaci nemá žádnou provozovnu a nemá žádnou živnost. Jako zdroj dat o Monantes Consult s.r.o. v likvidaci nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Monantes Consult s.r.o. v likvidaci na Justice.cz Detailní informace o Monantes Consult s.r.o. na rzp.cz Výpis dat pro Monantes Consult s.r.o. v likvidaci na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Monantes Consult s.r.o. v likvidaci C 179810 Společnost Monantes Consult s.r.o., identifikační číslo 286 50 581 zrušena s likvidací na základě usnesení Městského soudu v Praze č.j. 83 Cm 641/2016 - 5 ze dne 18. 4. 2016, a to ke dni právní moci, která nastala dne 17. 5. 2016. 18.7.2016 - 2.2.2019 Aktuální kontaktní údaje Monantes Consult s.r.o. v likvidaci Kapitál Monantes Consult s.r.o. v likvidaci 23.2.2011 - 2.2.2019 Sídlo Monantes Consult s.r.o. v likvidaci Toužimská 588/70 , Praha 197 00 17.2.2016 - 2.2.2019 Toužimská 588/70 , Praha 197 00 31.3.2011 - 17.2.2016 Sokolská třída 1615/50 , Ostrava 702 00 23.2.2011 - 31.3.2011 Předmět podnikání Monantes Consult s.r.o. v likvidaci Předmět činnosti Monantes Consult s.r.o. v likvidaci vedení firmy Monantes Consult s.r.o. v likvidaci Statutární orgán Monantes Consult s.r.o. v likvidaci Způsob jednání za společnost: Jednatel jedná jménem společnosti v plném rozsahu samostatně. 23.2.2011 Monika Agler 23.2.2011 - 31.3.2011 Jan Vrána 31.3.2011 - 14.8.2012 Rvačov 145 , Roudnice nad Labem 413 01 Daniel Balcárek 14.8.2012 - 17.2.2016 Stará 23 , Rapotín 788 13 Daniel Balcárek 17.2.2016 - 2.2.2019 Šumperská 775 , Rapotín 788 14 Likvidace Monantes Consult s.r.o. v likvidaci Mgr. Robert Hynek 18.7.2016 - 2.2.2019 Sbírka Listin Monantes Consult s.r.o. v likvidaci C 179810/SL 8 usn. o konkursu a vyrovn. Městský soud v Praze 14.7.2015 24.2.2016 2 C 179810/SL 7 ostatní Exekuční příkaz Městský soud v Praze 31.12.2015 4.1.2016 19.2.2016 2 C 179810/SL 6 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 6.6.2012 8.8.2012 22.10.2012 4 C 179810/SL 5 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 6.6.2012 8.8.2012 22.10.2012 4 C 179810/SL 4 smlouvy o převodu obchod. podílu EASY SUPPORTXJ. Vrána Městský soud v Praze 24.3.2011 31.3.2011 4.4.2011 3 C 179810/SL 3 notářský zápis NZ 229/2011, RJS Městský soud v Praze 31.3.2011 4.4.2011 2 C 179810/SL 2 podpisové vzory J. Vrána Městský soud v Praze 31.3.2011 4.4.2011 2 C 179810/SL 1 notářský zápis NZ 92/2011, ZL Městský soud v Praze 3.2.2011 21.2.2011 24.2.2011 4 Základní údaje Monantes Consult s.r.o. Monantes Consult s.r.o. Sídlo Monantes Consult s.r.o. Živnosti a provozovny Monantes Consult s.r.o. Statutární orgán Monantes Consult s.r.o. Monantes Consult s.r.o. v likvidaci - 28650581 - Praha EM Consult s.r.o. v likvidaci - 25009346 - Roudnice nad Labem DOMINANT CONSULT ČR, s.r.o. - v likvidaci - 25322869 - Brno ODETA - CONSULT, s.r.o. v likvidaci - 25553178 - Otrokovice

http://satco.cz/as.htm

AUDIO SYMETRIZAČNÍ ZESILOVAČ SC AUDIO SYMETRIZAČNÍ ZESILOVAČ SC-ASZ-101 Symetrizační zesilovač SC-ASZ-101 je určen ke změně symetrické vstupní impedance na nesymetrickou výstupní impedanci zdroje a zátěže nf signálu a naopak v televizních kabelových rozvodech a mikrovlnných spojích. Dodává se ve dvou provedeních: - SC-ASZ-101/SI vstupní symetrizační zesilovač (symetrický vstup - nesymetrický výstup) - SC-ASZ-101/SO výstupní symetrizační zesilovač (nesymetrický vstup - symetrický výstup) Symetrizační zesilovač obsahuje celkem čtyři nezávislé kanály s možností regulace zesílení. Každý kanál je možno na zvláštní objednávku dovybavit audiofiltrem. Jedná se o audiofiltr typu dolní propust s přenosovým pásmem do 15 kHz a prvním minimem přenosu na kmitočtu cca 15.65 kHz. Přední panel obsahuje vstupní a výstupní audio konektory, ovládací prvky regulátorů úrovně, konektory pro napájení a indikační diodu napájení. Zařízení jsou napájena z externího zdroje ± 15 V (např. typ NZS-15 dodávaný firmou SATCO). Vstupní zesilovač SC-ASZ-101/SI převádí symetrický nf signál na nesymetrický. Vstupní signál je přiveden na 3-pólový audiokonektor CANNON. Pomocí spínače je možné zařadit vstupní odpor 600 Ohm. Vstupní signál pokračuje přes vstupní zesilovač na dvě přepínací svorky, kde pomocí zkratovacích propojek je možné zapínat nebo vypínat audiofiltry, pokud jsou osazeny. Dále je signál přiveden na oddělovací zesilovač, regulátor úrovně přístupný na předním panelu a výstupní zesilovač. Výstupní nesymetrický signál je přiveden na výstupní konektor typu CINCH (na přání BNC). Výstupní zesilovač SC-ASZ-101/SO převádí vstupní nesymetrický nf signál na symetrický.Vstupní signál je přiveden na vstupní konektor typu CINCH (event. BNC), dále následuje regulátor úrovně přístupný na předním panelu a oddělovací zesilovač. Signál pokračuje na dvě přepínací svorky, kde pomocí zkratovacích propojek je možné zapínat nebo vypínat audiofiltry, pokud jsou osazeny. Dále následuje výstupní symetrizační zesilovač, který převádí nesymetrický nf signál na symetrický. Výstupní nf signál je přiveden na výstupní 3-pólový audiokonektor CANNON. Pomocí spínačů je možné dvojice kanálů spojit paralelně, což umožňuje využít zařízení SC-ASZ-101/SO jako rozdělovací zesilovač. Symetrizační zesilovač SC-ASZ-101 pro použití k úpravě nf audio signálu v mikrovlných spojích a televizních kabelových rozvodech TP 13/96 Tyto technické podmínky (dále jen TP) platí pro výrobu, dodávky, předávání, projektování, montáž a provoz symetrizačního zesilovače SC-ASZ-101 (dále ASZ) Zpracoval: ing. Kuncl Datum : 29.11.1996 1.1 Použití ASZ 1.2 Popis SC-ASZ-101/SI 1.3 Popis SC-ASZ-101/SO 1.4 Společné 1.5 Obsluha, údržba, provoz 1.6 Objednávání 1.7 Dokumentace 3.3 Technické parametry 3.3.1 Zesilovač SC-ASZ-101/SI 3.3.2 Zesilovač SC-ASZ-101/SO 3.3.3 Všeobecné údaje 3.4 Rušivé vyzařování 3.7 Homologace 5.2 Montáž ASZ obr.1 Blokové schéma SC-ASZ-101/SI obr.2 Přední panel a vnitřní rozložení obr.3 Blokové schéma SC-ASZ-101/SO obr.4 Přední panel a vnitřní rozložení Symetrizační zesilovač SC-ASZ-101 je určen ke změně symetrické vstupní (výstupní) impedance na nesymetrickou výstupní (vstupní) impedanci zdroje a zátěže nf signálu. Vyrábí se ve dvou základních provedeních : SC-ASZ-101/SI - symetrický vstup a nesymetrický výstup (SI=SYM INPUT) SC-ASZ-101/SO - nesymetrický vstup a symetrický výstup (SO=SYM OUTPUT) SC-ASZ-101/19” - varianta v 19” mechanice Každé z výše uvedených provedení může být na zvláštní objednávku vybaveno v každém kanálu audiofiltrem typu dolní propust s přenosovým pásmem do 15kHz a prvním minimem přenosu na cca 15,65kHz. Osazení audiofiltru je označeno: 0F - audiofiltr není osazen 2F - 2x audiofiltr standartně v kanálech A,C 4F - 4x audiofiltr (tj. ve všech kanálech) Na obr. č.1 je blokové schéma ASZ/SI. Tento díl se skládá ze čtyř nezávislých kanálů označených A,B,C a D. Vstupní symetrický nf signál je přiveden na 3-pólový audiokonektor CANNON série AXR (XLR) typ zásuvka. Spínači na vstupu SW1 až SW4 je možné zařadit na vstup odpor 600 Ohm a tím snížit vstupní impedanci na uvedenou hodnotu. Vstupní zesilovač převádí symetrický nf signál na nesymetrický. Signál pokračuje na přepínací svorky J_1 , J_2 , kde pomocí zkratovacích propojek je možné zapínat nebo vypínat audiofiltr Fa až Fc (pokud je osazen) - viz obr.2. Svorky jsou přístupné po sejmutí horního víka. Dále signál pokračuje na oddělovací zesilovač, regulátor úrovně přístupný na předním panelu Ra, Rb, Rc, Rd a výstupní zesilovač. Výstupní nesymetrický signál je přiveden na výstupní konektor typu CINCH nebo na zvláštní požadavek na konektor typu BNC. Na obr. č.3 je blokové schéma ASZ/SO. Tento díl se skládá ze čtyř nezávislých kanálů označených A,B,C a D. Vstupní nesymetrický nf signál je přiveden na konektor typu CINCH nebo na zvláštní požadavek na konektor typu BNC. Dále následuje vstupní zesilovač, regulátor úrovně přístupný na předním panelu Ra, Rb, Rc, Rd a oddělovací zesilovač. Pomocí spínačů SW1 a SW2 je možné kanály A-B a C-D spojit paralelně a tím použít tento díl jako rozdělovací zesilovač. Signál pokračuje na přepínací svorky J_1 , J_2 , kde pomocí zkratovacích propojek je možné zapínat nebo vypínat audiofiltr Fa až Fd (pokud je osazen) - viz obr.4. Svorky jsou přístupné po sejmutí horního víka. Dále signál pokračuje na výstupní symetrizační zesilovač, který převádí nesymetrický nf signál na symetrický. Výstupní nf signál je přiveden na výstupní 3-pólový audiokonektor CANNON série AXR (XLR) typu vidlice. Na předním panelu (obr.2,4) jsou vstupní a výstupní audio konektory a konektory pro napájení. Na předním panelu jsou také přístupné ovládací prvky regulátorů úrovně. Také je zde indikační dioda napájení (zelená). Zařízení je dodáváno ve dvou provedeních: - modulové pro montáž na rám - na zvl. objednávku v 19" provedení 1.5 Obsluha, údržba a provoz TFM nevyžaduje trvalou obsluhu a údržbu. Podle ČSN 36 7211, část 1 však provozovatel musí provádět pravidelné revize a kontroly. a) Typové označení (SC-ASZ-101/SI nebo SC-ASZ-101/SO) b) Požadované osazení audiofiltry (0F, 2F nebo 4F) Součástí dodávky ASZ je dokumentace ve smyslu ČSN 36 7211, část 2, čl.22, která je obsažena v těchto TP. Ke každému výrobku je dodáván Záruční list. Na zvláštní objednávku výrobce dodává "Měřicí a zkušební protokol" všech parametrů. Příslušenství dodávané s ASZ: - napájecí kabely (2 ks) - průvodní dokumentace ASZ dodává výrobce. Podrobnější specifikace způsobu dodání je předmětem hospodářské smlouvy nebo dohody mezi výrobcem a odběratelem. Zařízení se smí přepravovat v krytých dopravních prostředcích a musí být chráněno před přímými účinky povětrnostních vlivů. Zařízení se přepravuje a skladuje ve vhodném obalu tak, aby se zamezilo nadměrnému namáhání vibracemi, otřesy atd. Skladuje se v suchých v ětraných prostorách (skladech), jejichž klimatické podmínky odpovídají alespoň čl.3.1 těchto TP. Konkrétní forma dopravy a skladování je předmětem dohody nebo hospodářské smlouvy mezi výrobcem a odběratelem. Na TFM poskytuje výrobce záruku v trvání 6 měsíců ode dne splnění dodávky. Výrobce zodpovídá za vlastnosti výrobku dané těmito TP po celou dobu záruky. Záruka se nevztahuje na vady a poruchy, které byly způsobeny nesprávnou instalací a používáním zařízení, nesprávnou dopravou a skladováním, tj. za jiných podmínek, než připouštějí tyto TP. Záruka se též nevztahuje na vady a poruchy, které byly způsobeny jakýmkoliv zásahem do zařízení a manipulací s jinými ovládacími prvky, než které jsou uvedeny v těchto TP. Záruční opravy zajišťuje výrobce a pokud to bude technicky možné, budou zpravidla řešeny výměnným způsobem, pokud se výrobce s odběratelem nedohodnou jinak. Pozáruční opravy zajišťuje výrobce nebo jím pověřená organizace. ASZ je určen pro provoz v klimatických podmínkách určených ČSN 36 7211,část 2, čl.30 , tj. v temperovaných prostorách v rozsahu teplot 0oC až +40oC, relativní vlhkost vzduchu max.80% při teplotě 25oC. V tomto teplotním rozmezí jsou také zachovány parametry zařízení. V teplotním rozmezí -10oC až +45oC nedojde k nevratným změnám nebo k poškození zařízení, ale nejsou zaručeny všechny parametry. ASZ v modulovém provedení se montuje ve svislé poloze napájecími konektory dolů. Upevňuje se dvěma normalizovanými šrouby M4 s válcovou nebo půlkulatou hlavou na základní desku nebo rám za horní a spodní upevňovací otvor. Základní deska nebo rám může být umístěna v uzamykatelné skříni, která musí být vybavena dostatečnými větracími otvory tak, aby bylo zabezpečeno dobré proudění vzduchu. Základní deska nebo rám (skříň) může obsahovat další zařízení, která je však třeba vhodně rozmístit zejména s ohledem na zabezpečení přirozeného proudění vzduchu, zamezení případného vzájemného ovlivňování zařízení apod. Z důvodů dosažení vysoké stability parametrů, provozní spolehlivosti a dlouhodobé životnosti se nesmí ASZ umisťovat do blízkosti zdrojů tepla, prachu, vibrací apod. 3 .3 Technické parametry Vstupní audio konektor sym. CANNON AXR(XLR) Vstupní impedance 47 kOhm (600 Ohm) Vstupní úroveň jmenovitá 1,55 Vef Max. přebuzení (vztaženo k jmen. vst. úrovni) +9 dB Výstupní audio konektor asym. CINCH [BNC] Výstupní impedance > 50 Ohm Výstupní úroveň jmenovitá 0,775V ef Parametr jedn. hodnota zaruč. typ. Rozsah regulace dB +/- 5 +/-6 Kmitočtová char. bez audiofiltru 30Hz-20kHz dB +/-0,5 +/-0,2 s audiofiltrem 30Hz-14kHz dB +/-0,5 +0,5/-0,3 15kHz dB -2,5 -1,7 15,65kHz dB -14 -20 20kHz dB -30 -40 Harmonické zkreslení % <0,2 <0,1 Odstup signál/šum lin. ef. do 20kHz dB >80 >86 QP psofo dB >80 >86 3.3.2 SC-ASZ-101/SO Vstupní audio konektor asym. CINCH [BNC] Vstupní úroveň jmenovitá 0,775 Vef Výstupní audio konektor sym. CANNON AXR(XLR) Výstupní úroveň jmenovitá 1,55V ef Parametr jedn. hodnota zaruč. typ. Napájecí napětí +/- 15V (+3V/-0,5V) Proudový odběr z + 15V max. 70 mA typ. 50 mA z - 15V max. 70 mA typ. 50 mA Rozměry 42x 146x 292(367) mm Rušivý vyzářený výkon Pr nepřekračuje hodnotu 1.10-10W ve speciálních TV pásmech a 4.10-10W v normalizovaných TV pásmech. Útlum stíněním At je min. 75 dB. Symetrizační zesilovač SC-ASZ-101 neobsahuje žádné obvody, které by mohly způsobit nežádoucí vyzařování (např. spínané zdroje, oscilátory apod.). ASZ je konstruován tak, že jeho odolnost proti mechanickým a klimatickým vlivům musí vyhovovat požadavkům ČSN 36 7211, část 2, článek 37 a 38. Použité prvky, materiály a suroviny mají takové vlastnosti, aby byla zaručená požadovaná stálost jejich mechanických a elektrických vlastností a tím i vlastností celého ASZ. SC-ASZ-101 vyhovuje z hlediska odrušení ČSN 367211, část 2, čl. 40. O technické způsobilosti ASZ pod označením Symetrizační zesilovač SC-ASZ-101 k provozu v České republice, rozhodl Český telekomunikační úřad dne 28.2.1997 pod č.j. 3294/96, schvalovací značka ČTÚ č. S189. V těchto TP jsou uvedeny parametry a vlastnosti ASZ. SC-ASZ-101 je určen především k přenosu audio nf signálu mikrovlnným radioreléovým spojem ALCOMA AL10 a pro použití v televizních kabelových rozvodech. Požití v jiných aplikacích je možné nejlépe po předchozím souhlasu výrobce. ASZ se montuje ve svislé poloze, napájecími konektory dolů (obr.č.:2 a 4 ). Upevňuje se normalizovanými šrouby M4 s válcovou nebo půlkulatou hlavou na zákl. desku (rám) za horní a spodní upevňovací otvor. Základní deska (rám) může být umístěna ve skříni, která však musí zabezpečit dobré proudění vzduchu. Z důvodů dosažení vysoké stability parametrů, provozní spolehlivosti a dlouhodobé životnosti se nesmí ASZ umísťovat do blízkosti zdrojů tepla, prachu, vibrací apod. Při montáži je nutné používat pouze takové koaxiální kabely a konektory, které splňují požadavky na útlum stínění podle ČSN 36 72 11. Pro napájení symetrizačního zesilovače je určen napájecí zdroj typ NZS-15 pro 15V, který zabezpečuje parametry podle čl.3.3. Je možné použít také jiný zdroj, schválený autorizovanou zkušebnou a čs. spoji, který má vlastnosti podle čl.3.3 a zabezpečuje max. rušivé vyzařování podle čl. 3.4 těchto TP. obr. 1: blokové schéma SC-ASZ-101/SI: obr 2: Přední panel SC-ASZ-101/SI a vnitřní rozložení: obr. 3: Blokové schéma SC-ASZ-101/SO: obr 4: Přední panel SC-ASZ-101/SO a vnitřní rozložení:

https://www.pirati.cz/cf/10_2012

Změna jednacího řádu celostátního fóra (Způsob volby předsednictva) - Pirati.CZ Umístění: Hlavní stránka » Celostátní fórum » Změna jednacího řádu celostátního fóra (Způsob volby předsednictva) Obsah Změna jednacího řádu celostátního fóra (Způsob volby předsednictva) Návrh Lukáše Nového Návrh Vojtěcha Pikala §30 Jednacího řádu se mění takto: Ve druhém kole vítězí kandidát, který získal největší počet hlasů, přičemž hlas Zdržuji se se považuje za dalšího kandidáta. Pokud v hlasování zvítězí kandidát Zdržuji se, není zvolen nikdo a dojde k opakování celého procesu volby. §30 Jednacího řádu se zní takto: c) Ve druhém kole vítězí kandidát, který získá největší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje los. Celostátní fórum se usneslo na těchto úpravách svého volebního řádu: 1. Do části obecná ustanovení se přidává §29a, který zní: §29a Volební metoda (1) Do orgánů volených fórem se volí ve dvoukolovém systému. Hlasující nemusí použít všechny hlasy, které mají. Před prvním kolem se určí počet členů orgánu, který se bude volit. b) Do druhého kola postupují kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů. Pokud by do druhého kola mělo postoupit stejně nebo méně kandidátů, než je počet volených členů, jsou zvoleni v prvním kole a volba končí. c) Ve druhém kole má každý hlasující tolik hlasů, kolik činí určený počet volených členů. d) Kandidáti se řadí podle počtu hlasů ve druhém kole. Kandidáti se stejným počtem hlasů ve druhém kole se dále řadí podle počtu hlasů v prvním kole. Nelze-li ani takto pořadí určit, rozhoduje los. e) Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti podle stanoveného pořadí až do určeného počtu volených členů. f) Ostatní kandidáti z druhého kola se stávají náhradníky, které předsedající povolá podle stanoveného pořadí k výkonu funkce, pokud se funkce uvolní. (2) Celostátní fórum se před volbou může usnést na alternativním volebním systému pro primární volby, který seřadí kandidáty s většinovou podporou jinak, pokud to dovolují technické možnosti. 2. Odstavec (2) v §30 Předsednictvo nově zní takto: (2) Předseda je volen metodou dle tohoto řádu (§29a) s tou výjimkou, že neúspěšní kandidáti nejsou náhradníky. 3. Odstavec (2) v §31 Republikový výbor se ruší bez náhrady. 4. Odstavec (2) v §32 Komise se ruší bez náhrady. 5. Odstavec (2) v §33 Odbor se ruší bez náhrady. Jednání bylo svoláno 22.7. 2012 na základě usnesení kontrolní komise. Jelikož věc nespadá do působnosti kontrolní komise, bylo 26.7. procedurálně hlasováno o tom, jestli se fórum bude věcí zabývat. To bylo schváleno. (41 PRO, 12 PROTI, 17 se zdrželo.) Komise předložila svůj návrh 23.7. a upravila jej 25.7. 25.7. byl také předložen návrh Lukáše Nového. 16.8. předložil Vojtěch Pikal komplexní návrh na úpravu volebních pravidel. 24.8. bylo jednání odročeno na zasedání celostátního fóra.

http://www.sagit.cz/info/sb03420

ZÁKON ze dne 5. listopadu 2003, kterým se mění zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a související zákony - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Sbírka zákonůPředpis č. 420/2003 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2003, částka 139, ze dne 12. 12. 2003Legislativní proces: sněmovní tisk 395Stručnou charakteristiku změn najdete v redakční anotaci předpisuTento text je prvotním zněním předpisu tak, jak byl publikován ve Sbírce zákonů (bez zohlednění novelizací)Pokud chcete znát aktuálně platný text, otevřete si úplné znění předpisu 420 ZÁKON ze dne 5. listopadu 2003, kterým se mění zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNĺ Změna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Čl. I Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 113/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 96/1996 Sb., zákona č. 203/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 169/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 364/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 148/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odstavec 3 zní: "(3) Cenou podle odstavce 1 je cena majetku určená v dědickém řízení.". 2. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který zní: "(4) Cena majetku nabytého na základě dodatečného projednání dědictví se sčítá s cenou majetku nabytého v dřívějším dědickém řízení. Pro odčitatelné položky platí obdobně odstavce 1 a 2. Pokud byla daň dědická z nabytí majetku v původním dědickém řízení již vyměřena, započítá se na daň vyměřenou ze základu daně z celkově nabytého majetku.". 3. V § 6 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: "f) prostředky poskytované z rozpočtu Evropské unie nebo z Národního fondu.". 4. V § 6 odstavec 4 zní: "(4) Nabývá-li spoluvlastník při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bezúplatně více, než činila hodnota jeho podílu před zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku nad tuto hodnotu. Podílem spoluvlastníka se přitom pro účely daně darovací rozumí souhrn hodnot všech jeho podílů na majetku, který je předmětem vypořádání.". 5. V § 7 odst. 2 větě první se odkaz na poznámku pod čarou č. 1) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 2aa) a poznámka pod čarou č. 2aa) zní: "2aa) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.". 6. V § 8 odst. 2 se věta první nahrazuje větou "Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti ze společného jmění manželů nebo do společného jmění manželů, je každý z manželů samostatným poplatníkem a jejich podíly jsou stejné.". 7. V § 9 odst. 1 písmeno a) zní: "a) úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod podílu nebo části podílu, o který se sníží hodnota podílu převodce, který měl před vypořádáním. Podílem spoluvlastníka se přitom pro účely daně z převodu nemovitostí rozumí souhrn hodnot všech jeho podílů na nemovitostech, které jsou předmětem vypořádání,". 8. § 10 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2cc) zní: "§ 10 Základ daně Základem daně z převodu nemovitostí je a) cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,2aa) platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná; rozdíl cen nepodléhá dani darovací. Je-li však cena sjednaná vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná, b) v případě vydržení cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,2aa) platná v den sepsání osvědčení o vydržení ve formě notářského zápisu nebo právní moci rozhodnutí soudu o vydržení, c) cena bezúplatně zřízeného věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni, d) cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,2aa) platná v den nabytí nemovitosti na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci nebo na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, e) v případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí, při exekuci nebo ve veřejné dražbě cena dosažená vydražením, f) cena sjednaná, jde-li o převod nemovitosti z vlastnictví územního samosprávného celku, g) v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem, náhrada určená soudem nebo podíl na výtěžku z prodeje nemovitosti určený soudem, h) v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou, rozdíl cen uvedených v písmenu a) před zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví a po zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, i) v případě vkladu nemovitosti do společnosti s ručením omezeným nebo do akciové společnosti, hodnota určená posudkem znalce podle obchodního zákoníku.2cc) 2cc) § 59 obchodního zákoníku.". 9. V § 15 se číslo "5" nahrazuje číslem "3". 10. V § 16 se odkaz na poznámku pod čarou č. 1) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 2aa). 11. § 17 včetně nadpisu zní: "§ 17 Zaokrouhlování Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a daň na celé koruny nahoru.". 12. § 18 včetně nadpisu zní: "§ 18 Vyměření a splatnost daní (1) Daňový subjekt je povinen v přiznání k dani dědické a k dani darovací uvést pouze údaje rozhodné pro vyměření daně. Daň dědická a daň darovací je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. (2) Daň z převodu nemovitostí je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání [§ 21 odst. 2 písm. a) až d)]. (3) Neodchyluje-li se daň z převodu nemovitostí uvedená v daňovém přiznání od daně z převodu nemovitostí vyměřené, nemusí správce daně sdělovat daňovému subjektu výsledek vyměření, pokud o to daňový subjekt výslovně nepožádá nejpozději ve lhůtě pro vyměření daně z převodu nemovitostí. Za den vyměření daně z převodu nemovitostí a současně za den doručení tohoto rozhodnutí daňovému subjektu se považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání, a bylo-li daňové přiznání podáno opožděně, den, kdy došlo správci daně. Stejně se při počítání lhůt postupuje i u dodatečného daňového přiznání. (4) Činí-li daň dědická, daň darovací nebo daň z převodu nemovitostí méně než 100 Kč, daňové přiznání se podává za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 21); vyměřenou daň správce daně nepředepíše a poplatník daň neplatí.". 13. V § 20 odst. 1 písm. b) se slova "rozpočtovými a" zrušují. 14. V § 20 odst. 3 se slova "nebo státní fondy" nahrazují slovy " , státní fondy nebo Česká konsolidační agentura". 15. V § 20 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: "e) zdravotními pojišťovnami pro fondy veřejného zdravotního pojištění.". 16. § 21 včetně nadpisu zní: "§ 21 Daňové přiznání (1) Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani dědické a k dani darovací do 30 dnů ode dne, v němž a) nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení, jde-li o daň dědickou, b) došlo k bezúplatnému nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu nebo byl poskytnut movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch do ciziny, jde-li o daň darovací, c) byla daňovému subjektu doručena smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo nabyla účinnosti smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí, jde-li o daň darovací, d) uplynulo pololetí příslušného kalendářního roku, jde-li o bezúplatné nabytí majetku právnickými osobami osvobozeného podle § 20 odst. 4; přiznání k dani dědické nebo k dani darovací zahrnuje veškerý majetek nabytý v tomto období s výjimkou majetku, u kterého se daňové přiznání podle odstavce 5 nepodává. (2) Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani z převodu nemovitostí nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž a) byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí, b) nabyla účinnosti smlouva o úplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí, c) bylo vydáno potvrzení o nabytí vlastnictví k vydražené nemovitosti ve veřejné dražbě nebo nabylo právní moci rozhodnutí o příklepu a bylo zaplaceno nejvyšší podání při výkonu rozhodnutí nebo exekuci, d) nabylo právní moci rozhodnutí nebo byla daňovému subjektu doručena jiná listina, kterými se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti, nejedná-li se o úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti uvedený v písmenech a) až c). (3) Součástí daňového přiznání je ověřený opis nebo ověřená kopie smlouvy nebo jiné listiny, kterou se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti, a znalecký posudek o ceně zjištěné podle zvláštního právního předpisu,2aa) jde-li o úplatný nebo bezúplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti. Jde-li o vklad nemovitosti do společnosti s ručením omezeným nebo do akciové společnosti, součástí daňového přiznání je posudek znalce, kterým se určuje hodnota předmětu vkladu podle obchodního zákoníku.2cc) (4) Znalecký posudek se nevyžaduje a) při podání daňového přiznání k dani dědické, b) při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti, který je zcela osvobozen od daně, c) při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod či přechod vlastnictví k pozemku bez stavby a bez trvalého porostu; vzniknou-li pochybnosti o správnosti výše základu daně, správce daně sdělí tyto pochybnosti daňovému subjektu a vyzve jej k předložení znaleckého posudku, d) při podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitostí, jde-li o úplatný převod vlastnictví k nemovitosti z vlastnictví územního samosprávného celku, o vydražení nemovitosti nebo o přechod vlastnictví k nemovitosti při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem. (5) Daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací se nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li a) od daně dědické podle tohoto zákona zcela osvobozeno, b) od daně darovací osvobozeno bezúplatné nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu podle § 19 odst. 3 a 5, c) od daně darovací osvobozeno bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely, z veřejných sbírek nebo v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby, d) poplatníkem daně dědické nebo daně darovací Česká republika nebo územní samosprávný celek. (6) Daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí se nepodává při úplatném převodu nebo přechodu nemovitosti z vlastnictví České republiky nebo Fondu národního majetku České republiky, je-li převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti od této daně osvobozen. (7) Soud, který vedl řízení o dědictví v prvním stupni, nejde-li o nabytí majetku výhradně osobami zařazenými v I. skupině, zašle stejnopis pravomocného usnesení o dědictví, stejnopis případného samostatného pravomocného usnesení o odměně notáře a jeho hotových výdajích a celý spis vedený v řízení o dědictví místně příslušnému správci daně do 30 dnů po pravomocně skončeném řízení o dědictví. Správce daně vrátí uvedený spis soudu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyměření daně. Oznamovací povinnost ke správci daně mají katastrální úřady, jde-li o zápisy vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí a jejich změny, a celní orgány, jde-li o darování movitého majetku z ciziny nebo do ciziny.". 17. V § 25 se doplňuje odstavec 5, který zní: "(5) K prominutí daně podle odstavců 3 a 4 může dojít kdykoliv.". Čl. II Přechodné ustanovení Nastala-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona skutečnost, která byla podle dosavadních právních předpisů předmětem daně dědické, daně darovací nebo daně z převodu nemovitostí, postupuje se podle dosavadních právních předpisů. Je-li daň dědická, daň darovací nebo daň z převodu nemovitostí vyměřená podle dosavadních předpisů nižší než 100 Kč, tato daň se nepředepíše a neplatí. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. IV V zákoně č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 305/1997 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se § 11 včetně poznámky pod čarou č. 11) zrušuje. ČÁST TŘETĺ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. V V zákoně č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 127/1998 Sb., se § 20 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19) zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. Nabídka k tématuDaňové zákony 2017Sagit, a. s.Soubor všech českých daňových zákonů, do kterých jsou promítnuty všechny změny k 1. 1. 2017. Nově byl zařazen také zákon o evidenci tržeb. Publikace obsahuje celkem 12 zákonů v úplném znění s tučně vyznačenými změnami.

https://firmy.euro.cz/subjekt-atmos-systems-a-s-27983919

ATMOS Systems, a.s. IČO: 27983919, Chrást, výpis z rejstříku (07.07.2020) | Euro.cz Firma ATMOS Systems, a.s. IČO 27983919 ATMOS Systems, a.s. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. ATMOS Systems, a.s. (27983919) je Akciová společnost. Sídlí na adrese Plzeňská 149, Chrást 330 03. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 11. 7. 2007 a je stále aktivní. ATMOS Systems, a.s. nemá žádnou provozovnu a čtyři živnosti. Jako zdroj dat o ATMOS Systems, a.s. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o ATMOS Systems, a.s. na Justice.cz Detailní informace o ATMOS Systems, a.s. na rzp.cz Výpis dat pro ATMOS Systems, a.s. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje ATMOS Systems, a.s. Počet členů správní rady: 3 1.8.2014 Aktuální kontaktní údaje ATMOS Systems, a.s. Kapitál ATMOS Systems, a.s. 11.7.2007 - 29.9.2008 Akcie ATMOS Systems, a.s. Akcie na jméno 10 000 Kč 200 1.8.2014 Akcie na jméno 10 000 Kč 200 11.7.2007 - 1.8.2014 Sídlo ATMOS Systems, a.s. Plzeňská 149 , Chrást 330 03 28.12.2010 Plzeňská 149 , Chrást 330 03 11.7.2007 - 28.12.2010 Předmět podnikání ATMOS Systems, a.s. montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení 2.11.2015 pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb spojených s pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových prostor 11.7.2007 zámečnictví 11.7.2007 - 1.8.2014 opravy pracovních strojů 11.7.2007 - 1.8.2014 inženýrská činnost v investiční výstavbě 11.7.2007 - 1.8.2014 pronájem a půjčování věcí movitých 11.7.2007 - 1.8.2014 maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny 11.7.2007 - 1.8.2014 maloobchod použitým zbožím 11.7.2007 - 1.8.2014 činnost technických poradců v oblasti průmyslu a energetiky 11.7.2007 - 1.8.2014 příprava a vypracování technických návrhů 11.7.2007 - 1.8.2014 velkoobchod 11.7.2007 - 1.8.2014 vedení firmy ATMOS Systems, a.s. Statutární orgán ATMOS Systems, a.s. Za společnost jedná statutární ředitel. 1.8.2014 Způsob jednání: Jménem společnosti jedná představenstvo. Za představenstvo jedná a podepisuje samostatně předseda nebo místopředseda či společně alespoň dva členové představenstva. 11.7.2007 - 1.8.2014 Ing. Vít Linhart 1.8.2014 Luční 631/43 , Plzeň 301 00 Ing. Vít Linhart 11.7.2007 - 28.12.2010 Bohumil Zmeškal 11.7.2007 - 28.12.2010 Božkovská 609/14 , Plzeň 326 00 Jan Fryc 11.7.2007 - 28.12.2010 Sv. Čecha 1221 , Neratovice 277 11 Jan Fryc 28.12.2010 - 5.1.2012 Tomáš Sklenárik 5.1.2012 - 8.7.2013 174 , Vochov 330 23 Ing. Vít Linhart 28.12.2010 - 13.9.2013 Ing. Tereza Šůchová 28.12.2010 - 1.8.2014 Sládkova 329 , Rokycany 337 01 David Krivánka 8.7.2013 - 1.8.2014 Zahradní 2077/16 , Plzeň 326 00 Ing. Vít Linhart 13.9.2013 - 1.8.2014 Dozorčí rada ATMOS Systems, a.s. Miroslav Veleba 11.7.2007 - 28.12.2010 Ing. Vít Štěpánek 11.7.2007 - 28.12.2010 77 , Smědčice 338 24 Josef Míka 11.7.2007 - 28.12.2010 Litohlavská 835 , Rokycany 337 01 Josef Míka 28.12.2010 - 5.1.2012 Jaromír Dolník 28.12.2010 - 5.1.2012 106 , Pravlov 664 64 Ing. Vít Štěpánek 28.12.2010 - 5.1.2012 Jaromír Dolník 5.1.2012 - 8.7.2013 Josef Míka 5.1.2012 - 4.9.2013 Ing. Stanislav Slanina 5.1.2012 - 1.8.2014 Plzeňská 168 , Chrást 330 03 Daniel Kolář 8.7.2013 - 1.8.2014 Pod Orty 395 , Borek 373 67 Josef Míka 4.9.2013 - 1.8.2014 Sbírka Listin ATMOS Systems, a.s. B 1322/SL 25 notářský zápis [NZ 437/2015] Krajský soud v Plzni 27.10.2015 2.11.2015 5 B 1322/SL 24 účetní závěrka [2014] vzz, rozvaha Krajský soud v Plzni 21.7.2015 16.10.2015 6 B 1322/SL 23 účetní závěrka [2014] příloha Krajský soud v Plzni 19.3.2015 21.7.2015 16.10.2015 5 B 1322/SL 22 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Plzni 30.6.2013 21.7.2015 16.10.2015 8 B 1322/SL 21 účetní závěrka [2013] příloha Krajský soud v Plzni 27.3.2014 21.7.2015 16.10.2015 5 B 1322/SL 20 účetní závěrka [2013] rozvaha, vzz Krajský soud v Plzni 27.3.2014 21.7.2015 16.10.2015 5 B 1322/SL 19 notářský zápis Nz 124/2014 - stanovy Krajský soud v Plzni 10.6.2014 23.7.2014 29.8.2014 19 B 1322/SL 18 ostatní zápis z MVH Krajský soud v Plzni 31.5.2013 1.7.2013 8.7.2013 2 B 1322/SL 17 účetní závěrka [2011], zpráva auditora Krajský soud v Plzni 30.3.2012 18.6.2013 19.6.2013 11 B 1322/SL 16 účetní závěrka [2010], zpráva auditora Krajský soud v Plzni 30.3.2011 18.6.2013 19.6.2013 12 B 1322/SL 15 rozhod. o statut. orgánu - zápis z DR Krajský soud v Plzni 1.12.2011 27.12.2011 5.1.2012 1 B 1322/SL 14 rozhod. o statut. orgánu - zápis z MVH Krajský soud v Plzni 1.12.2011 27.12.2011 5.1.2011 2 B 1322/SL 9 notářský zápis Nz 328/2010 - osvědčení MVH Krajský soud v Plzni 17.9.2010 9.12.2010 28.12.2010 5 B 1322/SL 13 podpisové vzory Krajský soud v Plzni 17.9.2010 9.12.2010 28.12.2010 7 B 1322/SL 12 rozhod. o statut. orgánu - zápi z představenstva Krajský soud v Plzni 17.9.2010 9.12.2010 28.12.2010 1 B 1322/SL 11 rozhod. o statut. orgánu - zápis z jednání DR Krajský soud v Plzni 16.9.2008 9.12.2010 28.12.2010 1 B 1322/SL 10 rozhod. o statut. orgánu - zápis z MVH Krajský soud v Plzni 16.9.2008 9.12.2010 28.12.2010 2 B 1322/SL 8 účetní závěrka, zpráva auditora 2009 Krajský soud v Plzni 29.6.2010 21.7.2010 21.7.2010 11 B 1322/SL 7 účetní závěrka 2007-příloha Krajský soud v Plzni 1.6.2008 2.7.2008 2.7.2008 5 B 1322/SL 6 účetní závěrka 2007-výkaz zisku a ztrát Krajský soud v Plzni 1.6.2008 2.7.2008 2.7.2008 2 B 1322/SL 5 účetní závěrka 2007-rozvaha Krajský soud v Plzni 1.6.2008 2.7.2008 2.7.2008 4 B 1322/SL 4 podpisové vzory -členů představ. Krajský soud v Plzni 8.6.2007 25.6.2007 3.7.2007 6 B 1322/SL 3 rozhod. o statut. orgánu - zápis z jednání dozor.rady Krajský soud v Plzni 8.6.2007 25.6.2007 3.7.2007 2 B 1322/SL 2 rozhod. o statut. orgánu -zápis za jednání představ. Krajský soud v Plzni 8.6.2007 25.6.2007 3.7.2007 2 B 1322/SL 1 notářský zápis Nz 309/2007 + ZL + stanovy Krajský soud v Plzni 2.5.2007 25.6.2007 3.7.2007 12 Plzeňská 149, Chrást 330 03 Živnosti a provozovny ATMOS Systems, a.s. Živnost č. 9 Činnost technických poradců v oblasti průmyslu a energetiky ATMOS Systems, a.s. - 27983919 - Chrást ATMOS Engineering, s.r.o. - 25051890 - Chrást ATMOS Chrást s. r. o. - 49712381 - Chrást ATMOS Servis s.r.o. - 29082625 - Chrást ATMOS B.C. s.r.o. - 25024663 - Chrást ATMOS vývoj s.r.o. - 04431456 - Chrást Maurer-Atmos GmbH - organizační složka - 65351835 - Brno ATMOS AG s.r.o. - 26465639 - Praha Jaroslav Cankař a syn ATMOS - 11303344 - Bělá pod Bezdězem

https://firmy.euro.cz/subjekt-remert-a-s-61460109

REMERT a.s. IČO: 61460109, Praha, výpis z rejstříku (22.10.2019) | Euro.cz Firma REMERT a.s. IČO 61460109 REMERT a.s. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. REMERT a.s. (61460109) je Akciová společnost. Sídlí na adrese Chudenická 1059/30, Praha 102 00. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 14. 4. 1994 a je stále aktivní. REMERT a.s. nemá žádnou provozovnu a jednu živnost. Jako zdroj dat o REMERT a.s. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o REMERT a.s. na Justice.cz Detailní informace o REMERT a.s. na rzp.cz Výpis dat pro REMERT a.s. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje REMERT a.s. B 8977 61460109 Společnost změnila právní formu ze společnosti TIP'02 s.r.o., se sídlem Praha 1, Václavské náměstí 56/802, IČ 61 46 01 09, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddíle C, vložce 28244. 22.10.2003 Obchodní společnost TIP'02 s.r.o., se sídlem Praha 1, Václavské náměstí 56/802, IČ 61 46 01 09 byla zapsána v oddíle C, vložce 28244 a z důvodu změny právní formy byl její zápis převeden do oddílu B, vložky 8977. 22.10.2003 - 22.10.2003 Datum uzavření společenské smlouvy: 16.2.1994 14.4.1994 - 22.10.2003 Aktuální kontaktní údaje REMERT a.s. Kapitál REMERT a.s. 14.4.1994 - 22.10.2003 Akcie REMERT a.s. Kmenové akcie na jméno 10 000 Kč 200 15.3.2016 Kmenové akcie na jméno 10 000 Kč 200 22.10.2003 - 15.3.2016 Sídlo REMERT a.s. V Zahradách 1874 , Beroun 266 01 3.12.2012 - 15.3.2016 Havlíčkova 1735 , Beroun 266 01 1.8.2006 - 3.12.2012 Václavské náměstí 802/56 , Praha 110 00 2.4.2003 - 1.8.2006 Orlická 2176/9 , Praha 130 00 17.3.2000 - 2.4.2003 Belgická 280/1 , Praha 120 00 14.4.1994 - 17.3.2000 Předmět podnikání REMERT a.s. výroba. obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 2.2.2009 - 17.5.2010 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 22.10.2003 - 17.5.2010 pronájem nemovitostí bez poskytování jiných než základních služeb 22.10.2003 - 15.3.2016 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej s výj. zboží vyloučeného z.č. 455/91 Sb., a jeho příl. 14.4.1994 - 22.10.2003 vydavatelství - periodický tisk 14.4.1994 - 22.10.2003 zprostředkovatelská činnost v oblasti sportu 14.4.1994 - 22.10.2003 zprostředkovatelská činnost v oblasti kultury 14.4.1994 - 22.10.2003 vedení firmy REMERT a.s. Statutární orgán REMERT a.s. Jménem společnosti je oprávněn jednat člen představenstva samostatně. 27.10.2009 - 15.3.2016 Jménem společnosti je oprávněn jednat předseda představenstva samostatně nebo dva členové představenstva společně. 2.2.2009 - 27.10.2009 Jménem společnosti je oprávněn jednat člen představenstva. Podepisování za společnost se děje tak, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis člen představenstva. 1.8.2006 - 2.2.2009 Za představenstvo jednají jménem společnosti vždy dva jeho členové. Podepisování za společnost se děje tak, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis dva jeho členové. 22.10.2003 - 1.8.2006 Jménem společnosti jedná jednatel samostatně v plném rozsahu a podepisuje za společnost tak, že k napsané nebo tištěné obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis. 2.4.2003 - 22.10.2003 Za společnost jedná a podepisuje jednatel s titulem ředitel. 12.2.1998 - 2.4.2003 Zastupování a podepisování za společenost: Až do výše základního jmění za společnost jedná a podepisuje jednatel s titulem ředitel, do výše 2 500 000,- Kč podepisuje ředitel s jedním z jednatelů, nad částku 2 500 000,- Kč podepisuje ředitel společně s oběma jednateli. Podepisování za společnost se provádí připojením vlastnoručního podpisu k vytištěnému nebo napsanému názvu společnosti. 14.4.1994 - 12.2.1998 Rudolf Kocek 14.4.1994 - 12.2.1998 Petr Kocek 12.2.1998 - 16.8.1999 Ing. Pavel Dvořák 14.4.1994 - 2.4.2003 Ing. Jaroslav Beran 14.4.1994 - 2.4.2003 Ing. Jaroslav Beran 2.4.2003 - 22.10.2003 Ing. Václav Havlíček 22.10.2003 - 1.8.2006 Jiří Sliž 22.10.2003 - 1.8.2006 Jaroslav Nosek 22.10.2003 - 1.8.2006 Mgr. Tomáš Veverka 1.8.2006 - 31.10.2007 Ing. Martin Klein 31.10.2007 - 27.10.2009 Ing. arch. Martin Tomáš 2.2.2009 - 27.10.2009 Marcel Mandík 2.2.2009 - 18.11.2009 Marcel Mandík 18.11.2009 - 18.11.2009 Marcel Mandík 18.11.2009 - 22.3.2012 Marcel Mandík 22.3.2012 - 3.8.2015 Dozorčí rada REMERT a.s. JUDr. Karel Litera 22.10.2003 - 1.8.2006 Nerudova 1326/39 , Beroun 266 01 Pavel Rybáček 22.10.2003 - 1.8.2006 V Zátiší 1629 , Beroun 266 01 Ing. Jaroslav Beran 22.10.2003 - 1.8.2006 Jan Dušek 1.8.2006 - 2.2.2009 Ing. Andrea Rosenbaumová 2.2.2009 - 2.2.2009 Mgr. Martina Rozhoňová 1.8.2006 - 17.5.2010 Ing. Viktor Čechura 17.5.2010 - 30.8.2013 Ing. Tomáš Novák 1.8.2006 - 15.3.2016 Švermova 1366/13 , Beroun 266 01 Ing. Andrea Rosenbaumová 2.2.2009 - 15.3.2016 Sbírka Listin REMERT a.s. B 8977/SL 49 účetní závěrka [2014], výroční zpráva [2014], zpráva o vztazích, zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2014 30.7.2015 31.7.2015 21 B 8977/SL 48 účetní závěrka [2014], zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2014 30.7.2015 31.7.2015 12 B 8977/SL 47 ostatní zápis z VH Městský soud v Praze 30.6.2015 30.7.2015 31.7.2015 5 B 8977/SL 46 ostatní Zápis z VH Městský soud v Praze 27.6.2014 29.7.2014 29.9.2014 6 B 8977/SL 45 účetní závěrka [2013], výroční zpráva [2013], zpráva o vztazích, zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2013 29.7.2014 29.9.2014 20 B 8977/SL 42 účetní závěrka [2012], zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2012 18.9.2013 3.10.2013 12 B 8977/SL 41 účetní závěrka [2012], výroční zpráva [2012], zpráva o vztazích, zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2012 17.9.2013 3.10.2013 20 B 8977/SL 40 účetní závěrka [2012], výroční zpráva [2012], zpráva o vztazích Městský soud v Praze 31.12.2012 31.7.2013 21.8.2013 17 B 8977/SL 39 účetní závěrka [2012] příloha Městský soud v Praze 31.12.2012 24.7.2013 16.8.2013 4 B 8977/SL 38 účetní závěrka [2012] Městský soud v Praze 31.12.2012 24.7.2013 16.8.2013 6 B 8977/SL 37 ostatní rozhod.jed.akci. Městský soud v Praze 14.9.2011 10.7.2013 24.7.2013 1 B 8977/SL 36 notářský zápis NZ 244/2012 Městský soud v Praze 13.11.2012 23.11.2012 29.1.2013 6 B 8977/SL 35 účetní závěrka r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 28.8.2012 19.9.2012 6 B 8977/SL 34 účetní závěrka r.2010 - příloha Městský soud v Praze 31.12.2010 28.8.2012 19.9.2012 4 B 8977/SL 33 účetní závěrka r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 28.8.2012 19.9.2012 6 B 8977/SL 32 účetní závěrka r.2009 - příloha Městský soud v Praze 31.12.2009 28.8.2012 19.9.2012 5 B 8977/SL 31 účetní závěrka r.2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 21.8.2012 14.9.2012 6 B 8977/SL 30 účetní závěrka r.2011 - příloha Městský soud v Praze 31.12.2011 21.8.2012 14.9.2012 4 B 8977/SL 29 rozhod. o statut. orgánu rozhodnutí jediného akcionáře Městský soud v Praze 1.3.2012 13.4.2012 16.4.2012 1 B 8977/SL 28 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích, zpráva auditora r.2010+zápis z VH Městský soud v Praze 31.12.2010 26.10.2011 27.10.2011 28 B 8977/SL 27 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích, zpráva auditora r.2009+zápis z VH Městský soud v Praze 31.12.2009 16.7.2010 18.7.2010 39 B 8977/SL 26 ostatní -rozhod.jedin.akcionáře Městský soud v Praze 28.4.2010 12.5.2010 26.6.2010 1 B 8977/SL 25 notářský zápis NZ 220/2009 Městský soud v Praze 8.10.2009 4.11.2009 10 B 8977/SL 24 podpisové vzory -2x Městský soud v Praze 13.1.2009 16.1.2009 16.2.2009 2 B 8977/SL 23 notářský zápis -NZ10/09 Městský soud v Praze 13.1.2009 16.1.2009 16.2.2009 12 B 8977/SL 22 ostatní zápis z VH Městský soud v Praze 10.6.2008 1.8.2008 11.8.2008 7 B 8977/SL 21 účetní závěrka r.2007-příloha Městský soud v Praze 31.12.2007 1.8.2008 11.8.2008 5 B 8977/SL 20 účetní závěrka r.2007-cash-flow Městský soud v Praze 31.12.2007 1.8.2008 11.8.2008 2 B 8977/SL 19 účetní závěrka r.2007-VZZ Městský soud v Praze 31.12.2007 1.8.2008 11.8.2008 2 B 8977/SL 18 účetní závěrka r.2007-rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2007 1.8.2008 11.8.2008 4 B 8977/SL 17 ostatní -návrh sml.o převzetí jmění Městský soud v Praze 13.5.2008 14.5.2008 2 B 8977/SL 16 ostatní -návrh sml.o převzetí jmění Městský soud v Praze 18.4.2008 18.4.2008 2 B 8977/SL 15 ostatní - rozhodnutí jed.akcionáře Městský soud v Praze 10.10.2007 24.10.2007 9.11.2007 1 B 8977/SL 14 podpisové vzory Městský soud v Praze 10.10.2007 24.10.2007 9.11.2007 1 B 8977/SL 13 podpisové vzory -1x Městský soud v Praze 20.7.2006 27.7.2006 14.8.2006 0 B 8977/SL 12 notářský zápis -NZ167/06 Městský soud v Praze 20.7.2006 27.7.2006 14.8.2006 0 B 8977/SL 11 notářský zápis, stanovy společnosti, podpisové vzory NZ 402/03-rozhodn. j.spol.,OR Městský soud v Praze 12.9.2003 18.11.2003 0 B 8977/SL 9 účetní závěrka r.2002 Městský soud v Praze 31.12.2002 18.8.2003 24.9.2003 0 B 8977/SL 10 účetní závěrka r.2001 Městský soud v Praze 31.12.2001 18.8.2003 24.9.2003 0 B 8977/SL 8 zakladatelské dokumenty, notářský zápis, podpisové vzory -NZ590/02 Městský soud v Praze 28.11.2002 1.7.2003 0 B 8977/SL 7 smlouvy o převodu obchod. podílu -3x Městský soud v Praze 25.4.2003 30.4.2003 0 B 8977/SL 6 ostatní -zápis z VH/27.9.01-24.10.01/ Městský soud v Praze 25.4.2003 30.4.2003 0 B 8977/SL 5 účetní závěrka za r.2000 Městský soud v Praze 31.12.2000 28.12.2001 30.3.2002 0 B 8977/SL 4 notářský zápis + společenská smlouva-NZ512/99 Městský soud v Praze 13.9.1999 22.5.2000 0 B 8977/SL 3 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 21.7.1998 25.8.1999 0 B 8977/SL 2 ostatní smlouva o převodu obch.podílu Městský soud v Praze 19.2.1998 25.8.1999 0 B 8977/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis -NZ352/96 Městský soud v Praze 22.11.1996 27.7.1998 0 Živnosti a provozovny REMERT a.s. Živnost č. 2 Zprostředkovatelská činnost v oblasti sportu Živnost č. 3 Vydavatelství - periodický tisk REMERT a.s. - 61460109 - Praha

http://kraken.slv.cz/30Cdo564/2004

30 Cdo 564/2004 Dotčené předpisy: § 212 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 212 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně nezletilé R. S., zastoupené opatrovníkem Magistrátem Města K., proti žalovanému J. M., za účasti matky žalobkyně K. S., o určení otcovství a úpravu výchovy a výživy, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 15 C 101/97 o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. prosince 2000, č.j. 13 Co 1524/2000-125, takto: Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. prosince 2000, č.j. 13 Co 1524/2000-125, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. prosince 2000, č.j. 13 Co 1524/2000-125, výrokem I. potvrdil rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 28. června 2000, č.j. 15 C 101/97-110 ve výroku označeném VI. o náhradě nákladů řízení placených státem. Výrokem II. odvolací soud ve zbývající části odvolání žalovaného proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně odmítl pro opožděnost podle ustanovení § 218 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř."). Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud výrok, pokud jím odvolání žalovaného zčásti odmítl, odůvodnil především tím, že rozsudek soudu prvního stupně byl žalovanému doručen dne 6. září 2000. Uvedené rozhodnutí žalovaný napadl odvoláním dne 13. září 2000. Podle krajského soudu však toto odvolání podle svého obsahu zcela jednoznačně nesměřovalo do věci samé. Žalovaný tímto odvoláním nikterak nebrojil proti výroku rozsudku soudu prvního stupně, kterým byl určen otcem nezletilé žalobkyně R. S. Pokud odvolání obsahovalo větu, "... že v znaleckém posudku znalce z oboru zdravot. - hemat. na č.l. 27 spisu bylo uvedeno, že otcem jsem na 98%, a v rozs. je již uvedeno na 99% ...", pak její obsah nelze ani v nejmenším vyložit jako odvolání do výroku ve věci samé, ale pouze jako projev nespokojenosti s odůvodněním rozsudku (přičemž proti důvodům rozhodnutí není odvolání přípustné). Toto odvolání se pak (tedy) týkalo jen otázky náhrady nákladů řízení placených státem. Jestliže poté žalovaný následným podáním založeným ve spisu na č.l. 120 své původní podání doplnil tak, že se "...necítí být otcem", resp., aby "... byl absolutně vyloučen otcem", pak teprve tímto podáním napadl rozsudek okresního soudu ve věci samé, t.j. ve výroku, kterým byl žalovaný určen otcem nezletilé R. S. Toto odvolání však (již) bylo podáno opožděně. Uvedené usnesení Krajského soudu v Ostravě nabylo právní moci dne 25. ledna 2001. Dne 29. ledna 2001 podal žalovaný proti zmiňovanému usnesení odvolacího soudu včasné dovolání, doplněné podáním jeho zástupce ze dne 4. února 2004. Dovolatel poukazuje na to, že od samého počátku řízení o určení otcovství tvrdil, že není otcem nezletilé R. Proto i odvoláním ze dne 13. září 2000 měl na mysli podstatu sporu a neměl proto v úmyslu pouze polemizovat s odůvodněním rozsudku okresního soudu. Krajský soud však věc řádně neprojednal a odvolání žalovaného odmítl. Navrhl proto zrušení tohoto rozhodnutí a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Ostatní účastníci se k tomuto dovolání nevyjádřili. Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení, provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právní předpisů, t.j. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2000. V tomto případě odvolací soud ve věci rozhodl ještě v průběhu roku 2000. Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.), proto v tomto rozhodnutí vychází ze znění občanského soudního řádu (dále opět jen "o.s.ř.") účinného do 31. prosince 2000. Dovolací soud uvážil, že dovolání žalovaného bylo podáno oprávněnou osobou - účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem podle ustanovení § 241 odst. 1 o.s.ř., stalo se tak ve lhůtě stanovené ustanovením § 240 odst. 1 o.s.ř., je charakterizováno obsahovými i formálními znaky požadovanými ustanovením § 241 odst. 2 o.s.ř. a opírá se o možný případ přípustnosti dovolání podle § 238a odst. 1 písm. e) o.s.ř. Dovolací soud pak přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě v souladu s ustanovením § 242 odst. 1 až 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu nelze považovat za správné (§ 243b odst. 1 o.s.ř.). V odvolání má být vedle obecných náležitostí ve smyslu ustanovení § 42 odst. 4 o.s.ř. uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá (§ 205 odst. 1 o.s.ř.). Každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen (§ 41 odst. 2 o.s.ř.). Podle ustanovení § 212 odst. 1 věta první o.s.ř. odvolací soud projedná věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí. K vadám řízení před soudem prvního stupně odvolací soud přihlíží jen potud, pokud mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212 odst. 2 o.s.ř.). Jak vyplývá již ze samotné citace ustanovení § 205 odst. 1 o.s.ř., je instrukce podávaná tímto ustanovením, pokud se týče požadavků na obsah odvolání podaného účastníky, zcela jasná. Skutečností též je, že pokud v posuzovaném případě odvolání žalobce těmto předpokladům nevyhovovalo zejména tím, že nemusilo být zcela jasné, které výroky rozsudku soudu prvního stupně jsou jím napadeny, přicházel nutně v úvahu postup podle ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř. s cílem, aby neúplné odvolání bylo doplněno. Takto také soud prvního stupně správně postupoval, pokud odvolatele usnesením ze dne 18. září 2000, č.j. 15 C 101/97-119, vyzval k odstranění vad odvolání. Žalovaný poté skutečně své odvolání doplnil podáním došlým soudu dne 4. října 2000. Z vlastního odvolání žalovaného i ze zmíněného doplnění tohoto podání současně vyplývá, že odvolací soud, přes patrnou snahu, s přihlédnutím k ustanovení § 41 odst. 2 o.s.ř. přiléhavě jejich obsah nevyložil, pokud dospěl k závěru, že odvolání na č.l. 117 směřovalo pouze proti výroku o náhradě státem placených nákladů řízení. Odvolací soud v tomto případě přehlíží, že ač bylo toto odvolání zcela zjevně koncipováno a sepsáno osobou práva neznalou, přesto je z jeho úvodu seznatelné, že je jím zcela zřejmě míněno podat odvolání proti rozsudku č.j. 15 C 101/97-110, a to v plném rozsahu, t.j. včetně výroku ve věci samé. Z tohoto pohledu nelze první větu odůvodnění tohoto odvolání považovat jen jako projev nespokojenosti žalovaného s odůvodněním výroku ve věci samé soudem prvního stupně, ale jako (byť kusé) odůvodnění odvolání směřujícímu proti výroku ve věci samé. Tomu pak odpovídá i obsah doplnění odvolání žalovaného na č.l. 120 spisu. Podle dovolacího soudu v tomto případě nelze přiléhavě dovozovat, že odvoláním na č.l. 117 spisu žalovaný neměl v úmyslu podat odvolání proti výroku ve věci samé. Odvolací soud tak pochybil, pokud odvolání žalovaného proti uvedenému výroku rozsudku soudu prvního stupně ve věci samé neprojednal. Za tohoto stavu nelze dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě pokládat za správné (§ 243b odst. 1 o.s.ř.). Nejvyšší soud České republiky proto toto rozhodnutí zrušil (včetně souvisejících výroků o nákladech řízení) a vrátil věc uvedenému soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 věta první o.s.ř.), aniž tak bylo třeba se zabývat dalšími v dovolání uvedenými důvody. K projednání věci nebylo nařízeno jednání (243a odst. 1 o.s.ř.). Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243d odst. 1 věta druhá a třetí o.s.ř.).

https://rejstriky.finance.cz/firma-spolecenstvi-vlastniku-jednotek-domu-c-p-976-jachymov-ulice-husova-362-51-jachymov-75002248

Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 976 Jáchymov, ulice Husova, 362 51 Jáchymov Jáchymov IČO 75002248 kontakty (24.02.2020) | Finance.cz Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 976 Jáchymov, ulice Husova, 362 51 Jáchymov Jáchymov IČO: 75002248 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 976 Jáchymov, ulice Husova, 362 51 Jáchymov, která sídlí v obci Jáchymov a bylo jí přiděleno IČO 75002248. Firma s názvem Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 976 Jáchymov, ulice Husova, 362 51 Jáchymov se sídlem v obci Jáchymov byla založena v roce 2003. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 3 osob. Základní údaje o Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 976 Jáchymov, ulice Husova, 362 51 Jáchymov IČO: 75002248 Krajský soud v Plzni 19.3.2003 75002248 Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 976 Jáchymov, ulice Husova, 362 51 Jáchymov Den vzniku společenství: 1. července 2000 19.3.2003 - 19.3.2016 Orgány společenství:-shromáždění vlastníků jednotek-pověřený vlastník 19.3.2003 - 19.3.2016 Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 976 Jáchymov, ulice Husova, 362 51 Jáchymov Kontakty na Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 976 Jáchymov, ulice Husova, 362 51 Jáchymov IČO: 75002248 Husova 976 , 362 51 Jáchymov Česká republika Jáchymov, Husova 976, PSČ 36251 19.3.2003 Husova 976, Jáchymov 362 51 Obory činností Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 976 Jáchymov, ulice Husova, 362 51 Jáchymov IČO: 75002248 Vedení firmy Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 976 Jáchymov, ulice Husova, 362 51 Jáchymov IČO: 75002248 Vlasta Ströherová 19.3.2016 Husova 976, 362 51 Jáchymov Hana Muchnová 19.3.2003 - 3.2.2007 Jáchymov, Husova 976, PSČ 36251 Ivana Bacíková 3.2.2007 - 12.2.2014 Ivana Bacíková 12.2.2014 - 27.11.2015 Sokolská 594 , 333 01 Stod Česká republika Sokolská 594, 333 01 Stod Ivana Bacíková 27.11.2015 - 19.3.2016 do 11.9.2011 Guldenerova 1814 , 326 00 Plzeň Česká republika Guldenerova 1814/58, Východní Předměstí, 326 00 Plzeň Sbírka Listin Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 976 Jáchymov, ulice Husova, 362 51 Jáchymov IČO: 75002248 S 2416/SL 17 účetní závěrka 2011 - výkaz zisků Krajský soud v Plzni 20.4.2012 27.4.2012 15.6.2012 1 S 2416/SL 16 účetní závěrka 2011 - rozvaha Krajský soud v Plzni 20.4.2012 27.4.2012 15.6.2012 1 S 2416/SL 15 účetní závěrka 2010 - výkaz zisku Krajský soud v Plzni 31.3.2011 19.4.2011 30.5.2011 1 S 2416/SL 14 účetní závěrka 2010 - rozvaha Krajský soud v Plzni 31.3.2011 19.4.2011 30.5.2011 1 S 2416/SL 13 účetní závěrka 2009 - výkaz zisků Krajský soud v Plzni 15.4.2010 26.4.2010 5.5.2010 1 S 2416/SL 12 účetní závěrka 2009 - rozvaha Krajský soud v Plzni 15.4.2010 26.4.2010 5.5.2010 1 S 2416/SL 11 účetní závěrka 2008-výkaz zisku a ztrát Krajský soud v Plzni 17.4.2009 27.4.2009 11.5.2009 1 S 2416/SL 10 účetní závěrka 2008-rozvaha Krajský soud v Plzni 17.4.2009 27.4.2009 11.5.2009 1 S 2416/SL 9 účetní závěrka 2007-výkaz zisku a ztrát Krajský soud v Plzni 22.4.2008 25.4.2008 10.6.2008 1 S 2416/SL 8 účetní závěrka 2007-rozvaha Krajský soud v Plzni 22.4.2008 25.4.2008 10.6.2008 1 S 2416/SL 7 účetní závěrka 2006 - příloha Krajský soud v Plzni 24.1.2007 2.6.2007 18.5.2007 1 S 2416/SL 6 účetní závěrka 2006 - výkaz zisku a ztrát Krajský soud v Plzni 20.4.2007 2.5.2007 18.5.2007 2 S 2416/SL 5 účetní závěrka 2006 - rozvaha Krajský soud v Plzni 20.4.2007 2.5.2007 18.5.2007 3 S 2416/SL 4 podpisové vzory Krajský soud v Plzni 5.1.2007 10.1.2007 1 S 2416/SL 3 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze schůze Krajský soud v Plzni 11.9.2006 5.1.2007 10.1.2007 1 S 2416/SL 2 podpisové vzory pověřeného vlastníka Krajský soud v Plzni 17.12.2002 19.3.2003 1 S 2416/SL 1 notářský zápis -NZ 284/2002 osv.shr.+stanovy Krajský soud v Plzni 22.11.2002 17.12.2002 19.3.2003 9 Hodnocení Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 976 Jáchymov, ulice Husova, 362 51 Jáchymov Výpis dat pro firmu Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 976 Jáchymov, ulice Husova, 362 51 Jáchymov obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 976 Jáchymov, ulice Husova, 362 51 Jáchymov, 75002248 na obchodním rejstříku Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 1003 ulice Na Slovanech, 362 51 Jáchymov - 75002175 - Jáchymov , Na Slovanech 1003 Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 975, ul. Husova, Jáchymov - 75008751 - Jáchymov , Husova 975 Společenství vlastníků jednotek domu čp. 976,977, ulice Luční, 363 01 Ostrov - 71156721 - Ostrov , Luční 976 "Společenství vlastníků jednotek domu Husova čp. 660 v Nejdku, PSČ 362 21" - 71173218 - Nejdek , Husova 660 Společenství vlastníků jednotek č.p. 974, 975, 976, ulice Vinohradská, Litvínov - 27294129 - Litvínov , Vinohradská 974

https://rejstriky.finance.cz/firma-foibos-design-s-r-o-24816515

FOIBOS DESIGN, s.r.o. Praha IČO 24816515 kontakty (22.01.2018) | Finance.cz FOIBOS DESIGN, s.r.o. Praha IČO: 24816515 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu FOIBOS DESIGN, s.r.o., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 24816515. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma FOIBOS DESIGN, s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem FOIBOS DESIGN, s.r.o. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 2011. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 1 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona . Základní údaje o FOIBOS DESIGN, s.r.o. IČO: 24816515 Městský soud v Praze 19.3.2011 C 176951 FOIBOS DESIGN, s.r.o. Společnost s ručením omezeným 19.3.2011 n5uzhfm CZ24816515 Bartoškova 1448/26 PRAHA 4 - NUSLE 140 00 PRAHA 4 107-4130330217/0100 1.4.2013 CZ3401000000439440500237 9.3.2014 Kontakty na FOIBOS DESIGN, s.r.o. IČO: 24816515 Bartoškova 1448/26 , Praha 140 00 19.3.2011 Bartoškova 1448/26, Nusle, 14000 Praha 4 Obory činností FOIBOS DESIGN, s.r.o. IČO: 24816515 výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 19.3.2011 Vedení firmy FOIBOS DESIGN, s.r.o. IČO: 24816515 Jednatel zastupuje společnost samostatně. 9.5.2017 Jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti ve všech věcech samostatně v plném rozsahu. 19.3.2011 - 9.5.2017 Marek Veselý MBA 18.11.2016 od 19.3.2011 Marek Veselý MBA 19.3.2011 - 4.9.2013 Jaromírova 569/24, Praha 128 00 Marek Veselý MBA 4.9.2013 - 18.11.2016 Psohlavců 1499/55, Praha 147 00 Marek Veselý MBA Vlastníci firmy FOIBOS DESIGN, s.r.o. IČO: 24816515 zakladni 200 000 Kč - 19.3.2011 Sbírka Listin FOIBOS DESIGN, s.r.o. IČO: 24816515 C 176951/SL 6 účetní závěrka [2013] Městský soud v Praze 31.12.2013 16.6.2014 20.10.2014 8 C 176951/SL 5 účetní závěrka r.2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 12.7.2012 1.8.2012 1 C 176951/SL 4 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 7.7.2011 24.1.2012 6 C 176951/SL 3 notářský zápis NZ 107/2011 Městský soud v Praze 7.7.2011 24.1.2012 6 C 176951/SL 2 podpisové vzory Městský soud v Praze 10.2.2011 31.3.2011 2 C 176951/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 015/2011 Městský soud v Praze 10.2.2011 31.3.2011 15 Hodnocení FOIBOS DESIGN, s.r.o. Výpis dat pro firmu FOIBOS DESIGN, s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy FOIBOS DESIGN, s.r.o., 24816515 na obchodním rejstříku výpis firmy FOIBOS DESIGN, s.r.o., 24816515 na živnostenském rejstříku výpis firmy FOIBOS DESIGN, s.r.o., 24816515 na Datových schránkách FOIBOS DESIGN, s.r.o. - 24816515 - Praha , Bartoškova 1448/26 FOIBOS a.s. - 63079780 - Praha , Bartoškova 1448/26 FOIBOS spol. s r.o. - 60471310 - Praha , Košická 63/30 FOIBOS BOHEMIA, o.p.s. - 27404781 - Praha , Bartoškova 1448/26 MI-car servis s.r.o. - 06002951 - Moutnice 37 Zdeněk Málek - 05113661 - Čáslav, Fibichova2033 RK SIAR s.r.o. - 05116872 - Ostrov, Klínovecká1407 Oto Markovič Lenka Bakusová Křemenová Karla Hynka Máchy 5490/4, Ostrava 72200 Havlíčkova 1043/11, Praha 11000 Pardubická 851/7, Hradec Králové 50004 V Klidu 753, Dolní Břežany 25241 140, Hamr 37806

http://zenskaprava.cz/jak-se-branit-proti-sexismu-v-reklame/zakon-o-regulaci-reklamy/

» Zákon o regulaci reklamy Regulace reklamy je právně ošetřena Zákonem o regulaci reklamy (zákon č. 40/1995 Sb.) Zákon o regulaci reklamy stanoví, že není možná reklama, která je v rozporu s právními předpisy. V kontextu sexistické reklamy je možné poukázat na zákon č. 198/2009 Sb. Známý jako antidiskriminační zákon. „Podle § 2, odstavec (1) se zakazuje a) reklama zboží, služeb nebo jiných výkonů či hodnot, jejichž prodej, poskytování nebo šíření je v rozporu s právními předpisy.“ Klíčové je ovšem ustanovení, ve kterém zákon jasně zakazuje diskriminaci na základě pohlaví, obsah prvků pornografie v reklamě a rozpor s dobrými mravy: Zákon dále stanoví, kdo jsou dozorující orgány v oblasti reklamy – pro televizní a rozhlasové vysílání je to Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a pro další případy sexistické reklamy, jsou to krajské živnostenské úřady. Tento systém se ale jeví jako poněkud nepružný a v praxi nefungující. Podněty krajským úřadům podává Rada pro reklamu (mimo jiné), která je podstupuje Krajským živnostenským úřadům jako odpovědnému dozorujícímu orgánu v případě, že reklamu shledá neetickou. Součástí povinností RPR je ale také na žádost státních orgánů se k etičnosti konkrétních reklam vyjádřit. Takže krajské živnostenské úřady si k dané reklamě mohou vyžádat posudek opět RPR, který má poradní funkci. „§ 7Dozor nad dodržováním zákona mají (1) Orgány příslušnými k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona (dále jen „orgán dozoru“) jsou a) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 28) pro reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a pro sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání, g) krajské živnostenské úřady 32a) v ostatních případech.“ „Při výkonu dozorové činnosti se orgány dozoru řídí částí třetí zákona o státní kontrole 32b), nestanoví-li tento zákon jinak. Při kontrolní činnosti mohou zaměstnanci dozorových orgánů pořizovat též zvukové a obrazové záznamy.“ Ze zákona o regulaci reklamy tak není zřejmé, jakým způsobem, vykonává dozorující orgán regulaci nad tímto druhem reklamy. Fyzická či právnická osoba se může přestupku dopustit tím, že jako šiřitel reklamy šíří reklamu „která je podle § 2 odst. 1 písm. a) zakázána“ Tedy je v rozporu s právními předpisy. Jako zadavatel reklamy se dopustí přestupku když „b) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamy v § 2 odst. 3 nebo 4, § 2b, 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5d, § 5e odst. 1, § 5f, § 5g odst. 1, § 5h nebo § 6a odst. 1,“ Tedy například pokud je reklama v rozporu s dobrými mravy, diskriminuje na základě pohlaví či má pornografický obsah. Obdobně se správního deliktu dopustí fyzické či právnické osoby jako zpracovatelé reklam. Za tyto správní delikty hrozí pokuta až do výše 2 miliónů korun. „(5) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta b) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), e), f), g), h), i), j), k), l), m), n), o), p) nebo q),“ Jak podat stížnost na sexistickou reklamu Podněty krajským živnostenským úřadům Podnět na krajský živnostenský úřad pardubického kraje ← Jak se bránit proti sexismu v reklamě

http://kraken.slv.cz/7Tdo1464/2003

7 Tdo 1464/2003 Dotčené předpisy: § 265a a násl. tr. ř., § 249 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 17. prosince 2003 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného M. K., které podal proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 11 To 221/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 14 T 103/2001, t a k t o : Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 11 To 221/2002, z r u š u j e . Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Usnesením krajského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 11 To 221/2002, bylo podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto odvolání obviněného, které podal proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 7. 11. 2001, sp. zn. 14 T 103/2001, když přes výzvu ve smyslu § 251 odst. 1 tr. ř., nebylo odvolání odůvodněno ve stanovené lhůtě o náležitosti podle § 249 odst. 1 tr. ř. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodů § 265b odst. 1 písm. g) a k) tr. ř. Ohledně dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný namítá, že nesprávné právní posouzení skutku spočívá v nesprávnosti a neúplnosti předchozích skutkových zjištění, které soud vedly k nesprávnému právnímu posouzení skutku po stránce hmotně právní. Namítá, že důkazní řízení bylo vedeno jednostranně ve prospěch spoluobviněného D. H. jehož výpověď byla soudem zhodnocena jako nesporná, ale žádný z dalších provedených důkazů nebyl dle jeho názoru schopen jednoznačně prokázat, že se skutek stal tak, jak ho tento spoluobviněný popsal. Poukázal také na rozpory ve výpovědích D. H. a výsledky zkoumání z oboru daktyloskopie, které nejsou shodné s jeho otisky. Ohledně důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. /po novele č. 200/2002 Sb. účinné od 24. 5. 2002 písm. l)/ obviněný namítá, že bylo rozhodnuto o odmítnutí řádného opravného prostředku, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Uplatnil tak tento dovolací důvod v jeho první alternativě (před druhou spojkou nebo ). Uvádí, že v důsledku nečinnosti jeho obhájce JUDr. I. P. nebylo odvolání řádně zdůvodněno, ač mu to obhájce přislíbil. Současně proto žádá o navrácení lhůty ve smyslu § 61 o. s. ř. (správně tr. ř.), neboť má za to, že mu byl odepřen přístup ke spravedlivému procesu. Navrhl proto, aby byla rozhodnutí soudů obou stupňů zrušena a věc přikázána Okresnímu soudu Praha-západ k novému projednání a rozhodnutí. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve vyjádření k dovolání uvedl, že z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je podstatné, že rozsudek nalézacího soudu nebyl odvolacím soudem věcně přezkoumáván a dovolání je proto ve smyslu § 265a odst. 1 tr. ř. a contrario nepřípustné. Ohledně dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. pak uvedl, že pokud byl obhájce obviněného soudem řádně vyzván k odstranění vad odvolání postupem podle § 251 odst. 1 tr. ř., byl postup odvolacího soudu bezvadný a dovolání je zjevně neopodstatněné. K žádosti obviněného o navrácení lhůty pak uvedl, že tato se podává do 3 dnů od odpadnutí překážky a rozhoduje o ní orgán, jemuž přísluší rozhodovat o opravném prostředku. Proto rozhodování o navrácení lhůty nepřísluší Nejvyššímu soudu v rámci řízení o dovolání. Závěrem státní zástupce navrhl, aby bylo dovolání obviněného odmítnuto jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. a to v neveřejném zasedání. Ač jsou v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. taxativně uvedeny různé důvody dovolání, neznamená to, že dovolatel může rozhodnutí druhostupňového soudu úspěšně napadat z kteréhokoliv z nich, bez ohledu na způsob rozhodnutí tohoto soudu. Právě proto, že uvedené vady se týkají případného pochybení soudu druhého stupně, lze dovoláním napadat jeho rozhodnutí pouze v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn přezkoumat rozhodnutí soudu I. stupně (bylo-li např. podáno odvolání jen do výroku o trestu a tím byla přezkumná povinnost odvolacího soudu omezena pouze na tento výrok - § 254 tr. ř.). Nepřezkoumával-li pak odvolací soud správnost rozhodnutí soudu I. stupně po věcné stránce proto, že ve věci shledal skutečnosti předpokládané v ustanovení § 253 odst. 1 nebo odst. 3 tr. ř., nelze v dovolání uplatňovat námitky týkající se nesprávného právního posouzení skutku ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože odvolací soud se touto otázkou nezabýval a nemohl tedy v tomto směru ani pochybit. Dovolání podané pouze z tohoto důvodu by muselo být odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné. Protože obviněný v daném případě uplatnil i relevantní dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., dovolací soud se pouze námitkami ohledně nesprávného právního posouzení skutku nezabýval. Pokud jde o uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., dovolací soud z trestního spisu zjistil, že po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně obhájce obviněného M. K. prohlásil, že podávají odvolání. Obviněnému byl pak rozsudek doručen dne 14. 12. 2001 a jeho obhájci dne 21. 1. 2002. Opravné usnesení jim pak bylo doručeno dne 13. 2. 2002, resp. 28. 1 2002. Dne 30. 5. 2002 byl pak trestní spis s odvolání obviněného předložen k rozhodnutí odvolacímu soudu, který usnesením ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 11 To 221/2002, odvolání M. K. odmítl podle § 253 odst. 3 tr. ř. Jak vyplývá z protokolu o neveřejném zasedání odvolacího soudu, tento při svém rozhodování vycházel mj. z obsahu výzvy ve smyslu § 251 odst. 1 tr. ř., jejímž obsahem bylo, vedle poučení ve smyslu § 249 odst. 1 tr. ř., i stanovení lhůty k odstranění vad odvolání a upozornění, že nebude-li ve stanovené lhůtě odvolání řádně odůvodněno, bude podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto. Tato výzva byla pouze obhájci obviněného doručena dne 15. 5. 2002. Na tuto výzvu ale obhájce obviněného nijak nereagoval v stanovené lhůtě ani později. Z uvedeného ale splnění podmínek pro použití § 253 odst. 3 tr. ř. odvolacím soudem nevyplývá. Odvolací soud nevzal v úvahu, že podle § 253 odst. 4 tr. ř. nelze odmítnout odvolání, jestliže oprávněná osoba nebyla řádně poučena podle § 249 odst. 1 tr. ř., který upravuje náležitosti obsahu odvolání. Ustanovení § 249 odst. 1 tr. ř. přitom obsahuje výslovnou povinnost soudu poučit osoby oprávněné podat odvolání o náležitostech odvolání. Oprávněnou osobu k podání odvolání je přitom podle § 246 odst. 1 písm. b) tr. ř. obžalovaný a nikoli jeho obhájce. Toto poučení je od 1. 1. 2002 povinností soudu I. stupně a vyplývá z § 125 odst. 2 tr. ř. upravujícího obsah poučení o odvolání, kde musí být mj. uvedeno i vymezení nutného obsahu odvolání. V dané věci ale soud I. stupně rozhodl rozsudkem dne 7. 11. 2001, tj. ještě před účinností novely č. 265/2001 Sb. a nelze mu proto v tomto směru vytýkat nesprávnost poučení o odvolání. Rozhodoval-li ale odvolací soud o odvolání již za účinnosti zmíněné novely (po 31. 12. 2001), bylo jeho povinností zajistit poučení soudem I. stupně nebo poučit podle § 249 odst. 1 tr. ř. nejen obhájce obviněného, ale také obviněného, jako osobu oprávněnou k podání odvolání. To se ale v daném případě nestalo. Z ustanovení § 385 tr. ř. totiž vyplývá všeobecně platná zásada, podle které se procesní úkon provádí podle procesního práva účinného v době, kdy se koná, pokud zákon výjimečně nestanoví jinak. Protože z hlediska použití ustanovení trestního řádu týkajících se odvolání zákon neobsahuje úpravu, že by se u již podaných odvolání postupovalo podle dosavadních předpisů, bylo povinností předsedy senátu soudu I. stupně postupovat podle § 251 tr. ř. a dodatečně poučit obviněného podle § 249 odst. 1 tr. ř. o náležitostech obsahu odvolání a pouze za splnění této podmínky (viz též § 253 odst. 4 tr. ř.) mohl odvolání soud II. stupně odmítnout podle § 253 odst. 3 tr. ř. O odmítnutí odvolání obviněného tak bylo rozhodnuto, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí a dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. byl ve věci naplněn. Odvolání obviněného, které bylo s ohledem na znění trestního řádu účinného v době jeho podání řádně podáno a bylo také přes nedostatek odůvodnění projednatelné, bylo tak odvolacím soudem odmítnuto podle trestního řádu ve znění novely č. 265/2001 Sb., která nabyla účinnosti v mezidobí od podání do projednání odvolání, ale obviněný o změně těchto podmínek nebyl poučen tak, jak to ukládá § 249 odst. 1 tr. ř. a jeho odvolání proto s ohledem na ustanovení § 253 odst. 4 tr. ř. nemohlo být podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto. Proto dovolací soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení. Protože k pochybení soudu I. stupně nedošlo v jeho rozsudku, ale toliko v následném postupu po podání odvolání, nebyl zrušen také rozsudek tohoto soudu. Úkolem předsedy senátu soudu I. stupně proto bude, aby obviněného M. K. řádně poučil podle § 249 odst. 1 tr. ř. a opětovně postupem podle § 251 odst. 1 tr. ř. vyzval novou obhájkyni obviněného k odstranění vad odvolání. V souladu s § 251 odst. 3 tr. ř. pak předloží spisy odvolacímu soudu, který věc v potřebném rozsahu znovu projedná a rozhodne. S ohledem na skutečnost že ve smyslu § 61 odst. 1 tr. ř. není dovolací soud příslušný k rozhodnutí o žádosti o navrácení lhůty k podání odvolání, touto žádostí se nezabýval. Jak konečně vyplývá z trestního spisu, stejná žádost obviněného již byla zamítnuta odvolacím soudem jeho usnesením ze dne 5. 9. 2002. Tato skutečnost však vzhledem k rozhodnutí dovolacího soudu pozbyla významu.

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/F8A4156A80D2180EC12583D10017E6EF?openDocument

11 Tdo 605/2018 Spisová značka: 11 Tdo 605/2018 ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:11.TDO.605.2018.3 11 Tdo 605/2018-II-144 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 18. 12. 2018 v řízení o dovolání obviněných J. M., nar. XY v XY, trvale bytem XY, XY, E. R., nar. XY v XY, trvale bytem XY, XY, a V. S., nar. XY v XY, trvale bytem XY, XY, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 3 To 148/2017, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 48 T 2/2017, a rozhodl t a k t o : Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněná V. S. nebere do vazby. 1. Nejvyšší soud usnesením z dnešního dne, sp. zn. 11 Tdo 605/2018-I, zrušil z podnětu dovolání obviněné V. S. podle § 265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 3 To 148/2017, ve výroku, jímž bylo zamítnuto odvolání obviněné proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 8. 2017, sp. zn. 48 T 2/2017. Nejvyšší soud současně podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle § 265l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Olomouci přikázal, aby věc obviněné V. S. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 2. Odsuzující rozsudek, na jehož pokladě obviněná V. S. vykonává trest odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, není z tohoto důvodu pravomocný a další výkon trestu odnětí svobody je nepřípustný. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Ustanovení o vazebním zasedání (§ 73d až 73g tr. ř.) se v tomto případě neužijí. 4. Jelikož Nejvyšší soud v případě obviněné V. S. nezjistil naplnění žádného ze zákonných vazebních důvodů, rozhodl podle § 265l odst. 4 tr. ř. tak, že se obviněná nebere do vazby.

https://highperformanceparts.cz/obchodni-podminky

High performance parts - Martin Rajdl, se sídlem Divišovská 2307 / 12, 149 00, Praha 4 - Chodov identifikační číslo: 71543139 zapsané v živnostenské rejstříku vedeném - Úřad městské části Praha 11, Č. j. ZIV/U15839/2008/Jčk. pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.highperformanceparts.cz . 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) obchodní společnosti High performance parts – Martin Rajdl, se sídlem Divišovská 2307 / 12, 149 00, Praha 4 - Chodov, identifikační číslo: 71543139, zapsané v živnostenské rejstříku vedeném - Úřad městské části Praha 11, Č. j. ZIV/U15839/2008/Jčk (dále jen „prodávající“) upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístěné na internetové adrese www.highperformanceparts.cz (dále jen „webová stránka“), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“). 3.5. Před zasláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko „Odešli objednávku“. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávající neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení kupujícímu potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v uživatelském rozhraní či v objednávce (dále jen „elektronická adresa kupujícího“). - v hotovosti nebo platební kartou v provozovně prodávajícího na adrese High performance parts, Nad Vršovskou horou 88/4, Praha 10 - Michle, 101 00; - na dobírku - v místě určeném kupujícím v objednávce; - bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č. 150180/5500, vedený u společnosti Raiffeisenbank a.s. (dále jen „účet prodávajícího“); 4.9. Podle zákona o evidenci elektronických tržeb (EET) je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online, v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin. 4.10. Nákup na splátky přes společnost Home Credit a.s. - nákup na splátky se řídí obchodními podmínkami poskytovatele, tedy společností Home Credit a.s. Zde naleznete aktuální, plné znění obchodních podmínek: http://www.homecredit.cz/vop/ 5.2. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 5.1 či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující osobně doručit, nebo zasílat na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího info@highperformanceparts.cz. 7.1. Práva a povinnosti smluvních stran ohledně práv z vadného plnění se řídí příslušnými obecně závaznými předpisy (zejména ustanoveními § 1914 až 1925, § 2099 až 2117 a § 2161 až 2174 občanského zákoníku a zákonem č. 634/1992 SB, o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů). 8.3. Vyřizování spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy info@highperformanceparts.cz. Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. 9.1. Svou informační povinnost vůči kupujícímu ve smyslu čl. 13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrniče 95/46ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen "nařízení GDPR") související se zpracováním osobních údajů kupujícího pro účely plnění kupní smlouvy, pro účely jednání o této smlouvě a pro účely plnění veřejnoprávních povinností prodávajícího plní prodávající prostřednictvím zvláštního dokumentu. 12.5. Kontaktní údaje prodávajícího: adresa pro doručování High performance parts, Nad Vršovskou horou 88/4, Praha 10 – Michle, 101 00, adresa elektronické pošty info@highperformanceparts.cz, telefon 800 08 08 08 nebo 777 27 11 26 nebo 606 99 88 77. 12.6. Použité obrazové materiály jako fotky atp. mohou být u produktů vyobrazených na e-shopu ilustrační. 12.7. Montáž výrobků je nutné provádět odbornými servisy nebo osobami s potřebným know how. V Praze dne 1. 5. 2018 / Martin Rajdl, majitel generated in 0.0267 sec. system by CzOne hosted by POSKYTOVATEL.cz © copyright 2005 - 2018

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/22-cdo-3087-2009/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 3087/2009 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Nalézací soudy vyšly ze zjištění, že stavba oplocení zahrnuje oplocení drátěným pletivem na sloupcích, kotvených do prefabrikovaných železobetonových pásů uložených do nezámrzné hloubky. Uzavřel-li odvolací soud, že jde o oplocení drátěným pletivem zavěšeným na kovových sloupcích zapuštěných do betonových stavebních dílů v hloubce 50 cm pod povrchem pozemku, a tudíž o stavbu spojenou se zemí pevným základem, mající proto povahu nemovité věci, nelze jeho úvaze vytknout zjevnou nepřiměřenost, když ve smyslu § 119 odst. 2 obč. zák. jsou nemovitostmi mimo jiné stavby spojené se zemí pevným základem. Závěr o existenci stavby oplocení jako věci v právním slova smyslu vylučuje možnost jejího posouzení jako součásti pozemku, neboť podle § 120 odst. 2 obč. zák. stavba součástí pozemku není. ČESKÉ REPUBLIKY 22 Cdo 3087/2009 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců a) Stavebního bytového družstvo Zahradní Město, se sídlem v Praze 10, Zvonková 3048/2, IČO: 00034771, b) Ing. P. Ž. c) Ing. S. Z., d) J. T., e) M. Z., f) L. K., g) M. N., h) H. F., i) J. K., j) J. K., k) J. B., l) K. S., m) H. G., n) J. T., o) J. S., r) Ing. I. T., s) J. M., t) D. M., u) M. M., proti žalovaným: 1) EURODOM, spol. s r. o., se sídlem v Praze 10, Boloňská 307, IČO: 63671603, zastoupené JUDr. Josefem Lanzendörferem, advokátem se sídlem v Ondřejově, Pod Hřištěm 149, 2) Ing. A. L., za jeho účasti též jako vedlejšího účastníka na straně žalované č. 1), o vyklizení pozemku a odstranění neoprávněné stavby, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10, o dovolání žalovaného č. 1) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. března 2008, č. j. 64 Co 478/2007-110, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. března 2009, č. j. 64 Co 506/2008-161, takto: I. Dovolání žalované č. 1) se odmítají. Obvodní soud pro Prahu 10 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. června 2006, č. j. 15 C 205/2005-77, ve spojení s doplňujícím rozsudkem téhož soudu ze dne 24. září 2007, č. j. 15 C 205/2005-100, uložil žalované č. 1) povinnost „na své náklady odstranit stavbu oplocení drátěným pletivem na sloupcích umístěnou na pozemku parc. č. 2501/1, k. ú. Z., obec P., rovnoběžně s hranicí pozemků parc. č. 2502 a parc. č. 2501/1 ve vzdálenosti 3 m od této hranice a oddělující spolu s touto hranicí 66 m² pozemku parc. č. 2501/1 od jeho zbývající části, do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku“ (výrok I. rozsudku). Žalované č. 1) byla dále uložena povinnost „vyklidit část pozemku parc. č. 2501/1, k. ú. Z., obec P., o výměře 66 m², která je vyznačena na snímku z katastrální mapy tvořící součást tohoto výroku a která je vymezena hranicí pozemku parc. č. 2502 a 2501/1, oba k. ú. Z., obec P., přímkou vedenou pozemkem parc. č. 2501/1 rovnoběžně s touto hranicí ve vzdálenosti 3 m a hranicemi pozemku parc. č. 2501/1 a vyklizenou ji žalobci předat do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku“ (výrok II. rozsudku). Žalovanému č. 2) byla uložena povinnost „vyklidit část pozemku parc. č. 2501/1, k. ú. Z., obec P., o výměře 66 m², která je vyznačena na snímku z katastrální mapy tvořící součást tohoto výroku a která je vymezena hranicí pozemku parc. č. 2502 a 2501/1, oba k. ú. Z., obec P., přímkou vedenou pozemkem parc. č. 2501/1 rovnoběžně s touto hranicí ve vzdálenosti 3 m a hranicemi pozemku parc. č. 2501/1 a vyklizenou ji žalobci předat do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.“ (výrok III. rozsudku) a soud prvního stupně dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky IV. a V. rozsudku a výrok III. doplňujícího rozsudku). Výrokem pod bodem VI. rozsudku zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovanému č. 2) „na své náklady odstranit stavbu oplocení drátěným pletivem na sloupcích umístěnou na pozemku parc. č. 2501/1, k. ú. Z., obec P., rovnoběžně s hranicí pozemků parc. č. 2502 a parc. č. 2501/1 ve vzdálenosti 3 m od této hranice a oddělující spolu s touto hranicí 66 m² pozemku parc. č. 2501/1 od jeho zbývající části, do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.“ (výrok VI. rozsudku). Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 20. března 2008, č. j. 64 Co 478/2007-110, „rozsudek soudu I. stupně ve výroku o vyklizení pozemku ve vztahu mezi žalobci a žalovanými ad 1. a ad 2 a ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobci a žalovaným ad 2. potvrdil.“ Ve výroku „o odstranění stavby ve vztahu mezi žalobci a žalovaným ad 1. a ve výroku o nákladech řízení mezi těmito účastníky“ tento rozsudek zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení a ve vztahu mezi žalobci a žalovaným ad 2. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně následně rozsudkem ze dne 4. července 2008, č. j. 15 C 205/2005-143, uložil žalovanému č. 1) povinnost „na své náklady odstranit stavbu oplocení drátěným pletivem na sloupcích umístěnou na pozemku parc. č. 2501/1, k. ú. Z., obec P., rovnoběžně s hranicí pozemků parc. č. 2502 a parc. č. 2501/1 ve vzdálenosti 3 m od této hranice a oddělující spolu s touto hranicí 66 m² pozemku parc. č. 2501/1 od jeho zbývající části, do 14 dnů od právní moci rozsudku. (výrok I. rozsudku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku). Rozsudky odvolacího soudu ve výrocích ve věci samé, jimiž byly žalované č. 1) (dále též jen „žalovaná“) uloženy povinnosti, napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a uplatňuje dovolací důvody podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Navrhla, aby byly napadené rozsudky odvolacího soudu zrušeny, včetně rozsudků soudu prvního stupně, a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Při posuzování přípustnosti dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu se předpokládá, že dovolací soud bude reagovat na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně vymezí (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 3080, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 775/2002, uveřejněné v časopise Právní rozhledy, 2005, č. 12, str. 457 a řadu dalších, implicite též nález Ústavního soudu České republiky ze dne 20. února 2003, sp. zn. IV. ÚS 414/01, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, svazek 29, 2003, pod pořadovým č. 23). Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho dovolací přezkum stal bezbřehou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením § 242 o. s. ř. (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. prosince 2008, sp. zn. 28 Cdo 3440/2008, uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. dubna 2009, sp. zn. 22 Cdo 1762/2007, uveřejněné tamtéž). Pokud dovolání neformuluje žádnou otázku zásadního právního významu, nevede ani polemiku s právními názory odvolacího soudu, ale zpochybňuje skutkové závěry odvolacího soudu, pak nemůže být přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí založena (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. října 2006, sp. zn. 28 Cdo 2551/2006, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 4666). Dovolací soud je především nucen konstatovat, že dovolání žalované směřující proti výroku o vyklizení části pozemku je založeno – oproti nalézacímu řízení – na nových, a tudíž v dovolacím řízení nepřípustných tvrzeních a skutečnostech (§ 241a odst. 4 o. s. ř.). Ze skutkových zjištění učiněných v průběhu řízení se podávají dvě rozhodující skutečnosti: a) dne 28. prosince 2000 uzavřel žalobce a) jako nájemce s městem P. jako pronajímatelem smlouvu o nájmu pozemků – mj. pozemku parc. č. 2501/1 k. ú. Z. (ostatní žalobci jsou podílovými spoluvlastníky, jejichž nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne 17. června 2004), b) dne 31. ledna 2002 uzavřel týž pronajímatel s žalovanou nájemní smlouvu ohledně části pozemku, který již byl pronajat žalobci a). Podstata dovolací argumentace žalované je založena na zpochybnění skutkového tvrzení, že žalobce a) jako nájemce převzal od pronajímatele předmět nájmu. Žalovaná argumentuje, že pokud k předání a převzetí předmětu nájmu nedošlo, „nebyla nájemní smlouva naplněna“ a žalovanou později uzavřená nájemní smlouva mohla být uzavřena platně. Zpochybňuje-li dovolatelka v daném směru závěry nalézacích soudů, polemizuje tím s jejich skutkovými zjištěními na základě odlišného hodnocení důkazů. Tím, že dovolatelka na základě odlišných skutkových závěrů dospívá k jiném názoru na posouzení důvodnosti jí uplatněného nároku, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující a uplatňuje tak ve skutečnosti odvolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř. Tímto důvodem však přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit nelze (srovnej např. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, C. H. Beck, 2005, pod pořadovým číslem C 3078, nebo nález Ústavního soudu České republiky ze dne 4. března 2009, sp. zn. II. ÚS 3005/2007, uveřejněný na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky – http://nalus.usoud.cz). Procesní obrana žalované v řízení před soudem prvního stupně byla založena nikoliv na tvrzení o platnosti jí uzavřené nájemní smlouvy, ale naopak na tvrzení a akceptaci neplatnosti této smlouvy. Žalovaná prostřednictvím svého zástupce při závěrečném návrhu v řízení před soudem prvního stupnkonaném dne 2. června 2006 výslovně uvedla, že „v řízení bylo prokázáno, že neplatnost nájemní smlouvy, kterou uzavřel Magistrát hl. m. P. s 1. žalovaným nezpůsobil ani 1. žalovaný ani žádný z jeho statutárních zástupců. Má za to, že žalobci se nemohou dovolávat neplatnosti této nájemní smlouvy, neboť ji sami způsobili pracovníci pronajímatele ….. Kupní smlouvou pak bylo převedeno vlastnické právo k pozemku na žalobce a touto smlouvou přešla práva, povinnosti a odpovědnost předchozího vlastníka na žalobce“. Dovolatelka dále ve vztahu k výše napadenému výroku namítala, že odvolací soud nesprávně aplikoval pravidlo, podle kterého je pro rozhodnutí rozhodující stav, jaký je tu ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.), neboť pokud byla žaloba podána až poté, kdy se pozemek parc. č. 2501/1 stal vlastnictvím žalobců, existovala již pouze jediná nájemní smlouva, a to ta, kterou uzavřela žalovaná dne 20. ledna 2002, když nájemní smlouva ze dne 28. prosince 2000 již právně ke dni žaloby neexistovala. Nalézací soudy však tuto skutečnost nerespektují a „retroaktivně stavějí proti sobě dvě nájemní smlouvy, když v době podání žaloby zde existuje pouze nájemní smlouva ze dne 20. 1. 2002 uzavřená s žalovaným ad 1)“. Bez ohledu na skutečnost, že žalovaná v daném směru neformuluje žádnou otázku zásadního právního významu, není ani z dovolání zřejmé, jakým způsobem by se uvedená skutečnost měla promítnout do poměrů souzené věci. Nalézací soudy vyšly ze zjištění, že stavba oplocení zahrnuje oplocení drátěným pletivem na sloupcích, kotvených do prefabrikovaných železobetonových pásů uložených do nezámrzné hloubky. Uzavřel-li odvolací soud, že jde o oplocení drátěným pletivem zavěšeným na kovových sloupcích zapuštěných do betonových stavebních dílů v hloubce 50 cm pod povrchem pozemku, a tudíž o stavbu spojenou se zemí pevným základem, mající proto povahu nemovité věci, nelze jeho úvaze vytknout zjevnou nepřiměřenost, když ve smyslu § 119 odst. 2 obč. zák. jsou nemovitostmi mimo jiné stavby spojené se zemí pevným základem. Závěr o existenci stavby oplocení jako věci v právním slova smyslu vylučuje možnost jejího posouzení jako součásti pozemku, neboť podle § 120 odst. 2 obč. zák. stavba součástí pozemku není. Nalézací soudy se pak důsledně vypořádaly i s námitkou, že uvedená stavba není ve vlastnictví žalované č. 1), která dovozovala její smluvní převod na žalovaného č. 2) a dovolací soud na příslušné pasáže rozsudku odvolacího soudu pro stručnost odkazuje. V daném směru ostatně dovolatelka neformuluje žádnou otázku zásadního právnímu významu, když ve vztahu k posouzení otázky převodu oplocení jako stavby uplatňuje výslovně dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř. (podle jejího vyjádření „polemizuje se skutkovými závěry“), kterým však přípustnost dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu založena být nemůže.

https://www.ceska-justice.cz/blog/povinnost-mlcenlivosti-prislusnika-bezpecnostniho-sboru-ve-vztahu-k-podani-svedecke-vypovedi-trestnim-rizeni/

Povinnost mlčenlivosti příslušníka bezpečnostního sboru ve vztahu k podání svědecké výpovědi v trestním řízení - Česká justice Úvod Povinnost mlčenlivosti příslušníka bezpečnostního sboru ve vztahu k podání svědecké výpovědi v... Povinnost mlčenlivosti příslušníka bezpečnostního sboru ve vztahu k podání svědecké výpovědi v trestním řízení 30.9.2019 6:56 V posledních letech jsou poměrně častým předmětem trestního řízení případy, ve kterých vyvstává pro orgány činné v trestním řízení nutnost vypořádat se u svědků (často v postavení příslušníků bezpečnostních sborů) před jejich vyslechnutím s jednou podstatnou okolností a tou je povinnost mlčenlivosti. Vzhledem k tomu, že bez přiléhavého se vypořádání s touto povinností nemůžou orgány činné v trestním řízení přistoupit k úkonu výslechu svědka s veškerou jeho následnou komplexností a procesní použitelností, je potřebné a nutné, aby se v problematice povinnosti mlčenlivosti adekvátně orientovaly. Povinnost mlčenlivosti je ve své podstatě sama o sobě povinnost s velmi širokým rozsahem, přičemž když se tato povinnost nadále propojí s požadavky stanovenými pro oblast ochrany utajovaných informací, stává se mnohdy nepřehlednou a adekvátně výkladově neuchopitelnou. Nechť proto tento text, v krátkosti se nastíněnému tématu věnující, přispěje k jeho další osvětě. Povinnost mlčenlivosti uložená státem je povinnost zakotvena v mnoha různých právních předpisech. Povinnost mlčenlivosti příslušníkovi bezpečnostního sboru jednak ukládá specifický zákon k výkonu jeho služby – zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a další zákony upravující jednotlivé bezpečnostní sbory, tak dále všem těmto příslušníkům společně nadřazený zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Co se týká povinnosti mlčenlivosti příslušníka bezpečnostního sboru ohledně skutečností zjištěných při plnění úkolů svého sboru, které jsou následně relevantní pro policejní orgán, státního zástupce nebo soud, ale nejsou zvláštním zákonem specifikované jako utajované, tak zde je povinnosti mlčenlivosti příslušník (jež je stále ve služebním poměru) zbaven přímo specifickým zákonem, který upravuje okolnosti výkonu jeho služby v konkrétním bezpečnostním sboru (např. § 115 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky). Ovšem co se týká zbavení mlčenlivosti pro potřeby orgánů činných v trestním řízení ohledně svědecké výpovědi ve vztahu k utajovaným informacím, tak zde je situace výkladově o něco složitější a v daném případě se zde prolíná zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti se zákonem č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestním řádem). „Nenápadná“ poslední část odstavce 3 v § 99 trestního řádu upravuje celkem zásadně povinnost mlčenlivosti svědka ve vztahu k utajovaným informacím a o faktu, že je předmětný odstavec opravdu „nenápadný“, svědčí různá nepřiléhavá vyjádření a stanoviska k této problematice. Namátkou lze vybrat třeba stanovisko na webu Unie státních zástupců České republiky, kde v záložce Jaká jsou práva svědka – Zákaz výslechu – je uvedeno: „Jako svědek nesmíte být vyslechnut ani o okolnostech týkajících se utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem, ledaže byste byl této povinnosti příslušným orgánem zproštěn. Co jsou utajované informace stanoví zvláštní zákon (zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti). V praxi je však trestních věcí, v nichž jsou předmětem projednání utajované informace, velmi málo.“ Tedy tímto stanoviskem je veřejnost prostřednictvím oficiální webové stránky spolku státních zástupců informována o tom, že povinnost mlčenlivosti ohledně utajovaných informací trvá do doby, než dojde ke zbavení povinnosti mlčenlivosti příslušným orgánem. Toto tvrzení však nelze označit za relevantní, neboť jak jest přímo uvedeno v zájmovém odstavci 3 § 99 trestního řádu, tak se zákaz výslechu ohledně povinnosti mlčenlivosti nevztahuje na utajované informace klasifikované stupněm utajení Důvěrné nebo Vyhrazené. V daném případě je nutno vzít na zřetel podstatný fakt, že prolomení povinnosti mlčenlivosti ve vztahu k utajovaným informacím stanovené přímo v trestním řádu je lex specialis vůči zákonu č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Ve zmíněném odstavci 3 § 99 trestního řádu se pojednává o dvou nejnižších stupních utajení, jejichž klasifikaci stanovuje zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. V této souvislosti je potřeba i zmínit, že vybrané úkony trestního řízení se většinou zpracovávají ve stupni utajení Vyhrazené, v některých závažnějších případech ve stupni utajení Důvěrné, kdy v současné době se jedná o nikoli ojedinělé úkony. Ostatní dva vyšší stupně utajení – Tajné a Přísně tajné – se v trestním řízení de facto nevyskytují, a pokud by se tak stalo, tak zde by se opravdu jednalo o velice specifický a ojedinělý případ. Co se týká celkového konkrétního trestního řízení (nikoli jen jeho jednotlivých vybraných úkonů), tak se ve vztahu k utajovaným informacím může vést ohledně spáchání trestného činu, kdy jakékoli ohrožení utajované informace je obsaženo již přímo ve skutkové podstatě, nebo se trestní řízení samo o sobě vede z nějakého jiného oprávněného důvodu v režimu stupně utajení. Pokud se z pohledu lex specialis budeme držet litery trestního řádu tak dojdeme k poznání, že ohledně utajovaných informací klasifikovaných ve dvou nejnižších stupních utajení je povinnost svědka v rámci trestního řízení vypovídat a to i bez „v daném případě často nerelevantně deklarované“ povinnosti zbavení mlčenlivosti. A pokud by svědek před orgánem činným v trestním řízení odmítl vypovídat s argumentem, že by mohl vyzradit utajovanou informaci, kterou se dozvěděl z výkonu své funkce, pracovní či jiné činnosti a dovolával by se toho, že povinnosti mlčenlivosti nebyl odpovědnou osobou zbaven, tak jak již autorka textu uvedla výše – když se bude jednat o svědeckou výpověď týkající se stupně utajení klasifikovaného jako Důvěrné nebo jako Vyhrazené, tak takovéto tvrzení svědka jest zcela irelevantní. Na výše uvedené by měly ze strany orgánů činných v trestním řízení navazovat další podpůrné úkony jako vyhodnocení do jakého maximálního stupně utajení může svědecká výpověď v daném případě reálně zasahovat a ověření si, zda je či byl svědek držitel oznámení nebo osvědčení (včetně platného poučení) a pro jaký stupeň utajení, případně zda mu byl někdy umožněn jednorázový přístup k utajované informaci pro vyšší stupeň utajení, než na který mu bylo vydáno platné osvědčení (v daném případě by se mohlo jednat maximálně o stupeň utajení Tajné). Z tohoto zjištěného pak samo vyplyne poznání, že pokud je či byl svědek z důvodu výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti držitel oznámení (což se rovná stupni utajení Vyhrazené) nebo osvědčení (v daném případě pro stupeň utajení Důvěrné) a nikdy mu nebyl umožněn jednorázový přístup k utajované informaci pro vyšší stupeň utajení, tak se de lege lata nemohl při výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti seznámit s utajovanou informací jiného stupně utajení a tedy je povinen na výzvu orgánu činného v trestním řízení vypovídat a podat svědeckou výpověď ve vztahu k utajovaným informacím ihned a to bez předcházejícího procesu zbavení povinnosti mlčenlivosti. Ze strany orgánů činných v trestním řízení v takovém případě není dána povinnost žádat odpovědnou osobu, pod kterou svědek ve vztahu k utajovaným informacím spadá či spadal, o zbavení mlčenlivosti takového svědka, a tím trestní řízení a podání svědecké výpovědi bezúčelně prodlužovat. Autorka tohoto textu má v plánu se dané tematické oblasti věnovat prostřednictvím této rubriky i nadále. Text byl autorkou sepsán i s ohledem na aktuální stav, kdy je v připomínkovém řízení návrh novely zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, neboť se autorka domnívá, že jakékoli podněty a z nich vyplývající změny, jež mohou zasáhnout do stávajícího znění předmětného zákona a vztahující se k trestnímu řízení, by měly být prodiskutovány velmi detailně a pečlivě na různých odborných úrovních s cílem, aby tato připravovaná novela vedla k zefektivnění problematiky ochrany utajovaných informací v trestním řízení a nikoli k její případné větší problematičnosti. Dle názoru autorky je potřeba otevřít k předmětnému širší diskuzi, neboť již současné trestněprávní praxi činní stávající zákonné znění nemalé aplikační problémy. Podporou názoru autorky budiž i „drobná“ indicie, že ačkoli zákonný pojem utajované skutečnosti již od roku 2005 neplatí a byl nahrazen pojmem utajované informace, tak se nadále velmi hojně používá v mediálních i odborných kruzích, přičemž se tímto právně již neexistujícím slovním spojením podkládají různé odborné argumenty vztahující se k současné problematice ochrany utajovaných informací. Mgr. Zdeňka Kovaříková Předchozí článekNovému zákonu o znalcích říkám „měkké“ ano Další článekZmizení nákladů exekuce v bezdůvodném obohacení Přísedící Obvodního soudu pro Prahu 5, státní zaměstnanec, v oblasti bezpečnostně právní se pohybuje mnoho let, vystudovala Policejní akademii České republiky v Praze a Vyšší policejní školu Ministerstva vnitra pro kriminální policii, aktuálně na Policejní akademii v Praze zpracovává rigorózní práci na individuálně vybrané téma Ochrana utajovaných informací v trestním řízení.

https://www.muni.cz/o-univerzite/uredni-deska/predpisy-prirodovedecka-fakulta/volebni-a-jednaci-rad-akademickeho-senatu-fakulty?page-appearance=contrast

Volební a jednací řád Akademického senátu fakulty | Masarykova univerzita Předpisy - Přírodovědecká fakulta Volební a jednací řád Akademického senátu fakulty (ve znění účinném od 3.3.2008) (1) Tento volební a jednací řád platí pro Akademický senát Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (dále jen „Senát“, „Fakulta“ a „MU“), který se na Fakultě ustavuje jako samosprávný zastupitelský akademický orgán. (2) Tento řád upravuje v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) (dále jen „Zákon“), Statutem MU, statutem Fakulty (dále jen „Statut“) a Volebním a jednacím řádem Akademického senátu MU: a) volbu a odvolání členů Senátu, b) zásady jednání Senátu, c) dokumentaci činnosti Senátu, d) volby do Akademického senátu MU (dále jen „Senát MU“), e) projednání návrhu na jmenování, resp. odvolání děkana Fakulty. (3) Akademická obec Fakulty je vymezena v čl. 7 Statutu. Podle čl. 10 Statutu se akademická obec dělí na tyto volební obvody: volební obvod studentů, volební obvod matematika, volební obvod fyzika, volební obvod chemie, volební obvod biologie, volební obvod vědy o Zemi. Každý člen akademické obce přísluší k jednomu z volebních obvodů. Rozdělení akademických pracovníků do volebních obvodů se řídí jejich zařazením do ústavů (viz čl. 30, odst. 4 Statutu). Přiřazení jednotlivých ústavů k volebním obvodům je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto řádu. (4) Složení a činnost Senátu upravují čl. 10-13 Statutu. Část druháČlenové Senátu a jejich volby Článek 2Volební právo a platnost voleb (1) Členy Senátu volí ze svých řad členové akademické obce Fakulty. (2) Právo volit do Senátu má každý člen akademické obce. § 4 písm. d) Zákona § 62 odst. 1 písm. h) Zákona (3) Právo být volen má každý člen akademické obce kromě výjimek uvedených v čl. 10, odst. 4 Statutu. (4) Volby do Senátu jsou přímé a s tajným hlasováním. Článek 3Navrhování a povinnosti kandidátů (1) Člena akademické obce může za člena Senátu (dále jen „kandidát“) navrhnout pouze člen stejného volebního obvodu. Akademický pracovník může navrhnout nejvíce tři kandidáty. Student může navrhnout nejvíce 5 kandidátů. Nikdo nemůže navrhnout sám sebe. (2) Návrh na kandidáta se podává příslušné volební komisi, která bez zbytečného odkladu oznámí navrhovanému možnost kandidovat. (3) Pokud navrhovaný souhlasí s kandidaturou, dá tak najevo zveřejněním stručných stanovisek, která chce v Senátu zastávat. (4) Kandidát je dále povinen zveřejnit svou příslušnost k akademické obci jiné fakulty nebo vysoké školy, členství ve statutárních orgánech právnických osob, vlastní podnikatelskou činnost a pracovní poměr k jinému zaměstnavateli než k Fakultě. (5) Zveřejnění podle odst. 3 a 4 se děje prostřednictvím příslušné volební komise v elektronické formě na stránkách Fakulty. Ke zveřejnění musí dojít nejméně 14 dnů před volbami. Článek 4Zajištění a průběh voleb do Senátu (1) Volby členů Senátu pro další funkční období vyhlašuje Senát nejpozději 30 dnů před koncem stávajícího funkčního období Senátu. (2) V případě, kdy funkční období všech členů Senátu skončí podle § 26 odst. 3 Zákona, vyhlásí nejpozději do 30 dnů nové volby děkan Fakulty. (3) Volby se konají elektronicky ve všech volebních obvodech současně a to po dobu nejméně 7 dnů. Termín konání voleb musí být zveřejněn na webových stránkách Fakulty nejméně 14 dnů předem. (4) Volby organizují volební komise pro každý volební obvod. (5) Volební komise a jejich předsedy ustanovuje Senát, v případě voleb podle odst. 2 Vědecká rada Fakulty. Volební komise jsou nejméně tříčlenné. (6) Volební komise v součinnosti se Senátem zabezpečí vyhlášení voleb na webových stránkách Fakulty. Seznam kandidátů bude zveřejněn v abecedním pořadí. (7) Každý člen volebního obvodu může udělit po jednom hlasu maximálně takovému počtu kandidátů, který odpovídá počtu členů Senátu za daný volební obvod (12 ve volebním obvodu studentů, 3 v každém z volebních obvodů akademických pracovníků) . (8) Členy Senátu se stávají z každého volebního obvodu ti kandidáti, kteří získali nejvíce hlasů, a to v počtech dle odst. 7. V případě rovnosti počtu hlasů na posledním volitelném místě rozhodne mezi kandidáty los. (9) Volební komise pořídí o průběhu a výsledku voleb zápis stvrzený podpisy všech jejich členů. Zápis obsahuje zejména statistické údaje o volbách a úplný seznam kandidátů v pořadí podle počtu hlasů, které obdrželi. Komise zápis zveřejní a předá odstupujícímu předsedovi Senátu, a to neprodleně po zpracování volebních výsledků. Na ustavujícím zasedání nového Senátu odstupující předseda předá zápisy volebních komisí novému předsedovi Senátu. Článek 5Náhradní členové Senátu a doplňující volba (1) Náhradními členy Senátu z každého volebního obvodu jsou kandidáti, kteří se nestali členy Senátu, a to v pořadí dle počtu obdržených hlasů. (2) Zanikne-li během funkčního období členství některého člena Senátu, stane se novým členem Senátu první náhradní člen v pořadí ze stejného volebního obvodu, který funkci neodmítne. Toto ustanoveni bude použito v každém z volebních obvodů akademických pracovníků nejvýše dvakrát, ve volebním obvodu studentů nejvýše třikrát. (3) Nelze-li člena Senátu nahradit podle odst. 2, stanoví nového člena Senátu doplňující volby konané do jednoho měsíce v příslušném volebním obvodu. Na doplňující volby se přiměřeně vztahují ustanovení čl. 2, 3 a 4 tohoto řádu. Do jednoměsíční lhůty se nezapočítávají měsíce červen až září. (4) Členství v Senátu, vzniklé podle tohoto článku, končí s funkčním obdobím Senátu. Článek 6Odvolání člena Senátu (1) Senát může iniciovat odvolání svého člena (viz Statut čl. 12, odst. 6 e) z důvodu jeho dlouhodobé neúčasti na práci Senátu. (2) V hlasování o odvolání člena Senátu se členové daného volebního obvodu vyjádří k otázce „Souhlasím s odvoláním člena Senátu ...(jméno a příjmení)“ označením jedné z variant Ano – Ne. (3) Hlasování o odvolání se řídí přiměřeně pravidly pro volby dle čl. 4. Část třetíZásady jednání Senátu (1) Ustavující zasedání Senátu svolá předseda odstupujícího Senátu a řídí je do zvolení nového předsedy. Na ustavujícím zasedání Senát zahájí volby svých orgánů v souladu s čl. 13 Statutu. (2) Senát se schází podle potřeby, nejméně však dvakrát za semestr. (3) Předseda Senátu musí svolat zasedání Senátu, požádá-li o to a) nejméně 30 % členů akademické obce Fakulty z řad akademických pracovníků, b) nejméně 10 % členů akademické obce studentů Fakulty, c) shromáždění pracovníků kteréhokoliv ústavu, d) nejméně třetina členů Senátu. (4) Senát je způsobilý se usnášet, je-li na jeho zasedání přítomna většina členů každé z obou komor. (5) Zasedání Senátu jsou veřejně přístupná. (6) Děkan Fakulty nebo v jeho zastoupení proděkan nebo tajemník má právo vystoupit na zasedání Senátu, kdykoliv o to požádá. (7) Na základě usnesení Senátu je děkan Fakulty povinen osobně se dostavit na zasedání Senátu. (8) Člen Senátu MU zvolený akademickou obcí Fakulty a zástupce akademické obce Fakulty v Radě vysokých škol má právo vystoupit na zasedání Senátu, kdykoliv o to požádá. (9) O každém návrhu rozhoduje Senát hlasováním. Hlasování je veřejné nebo tajné. Veřejně se hlasuje zdvižením ruky. Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. Pokud není stanoveno zákonem nebo tímto řádem jinak, postupuje Senát dle čl. 11, odst. 7 Statutu. (10) Senát hlasuje o návrzích v pořadí, v jakém byly předloženy. Je-li předložení návrhu následováno návrhy dílčích změn v původním návrhu, hlasuje senát nejdříve o pozměňovacích návrzích. Ve sporných případech nebo na žádost člena Senátu rozhodne Senát bez rozpravy o pořadí hlasování. (11) Ke schválení návrhu nebo přijetí usnesení Senátu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů, nestanoví-li Zákon, Statut nebo tento řád jinak. (12) Pro projednání návrhu normy podléhající schválení Senátu dle čl. 6 Statutu je předkladatel povinen předložit Senátu návrh písemně, pro projednání ostatních návrhů Senát může písemné podklady vyžadovat. Tyto materiály musí být všem členům Senátu doručeny nejméně 7 dní před zasedáním. Návrh vnitřního předpisu zveřejní senát pro celou akademickou obec Fakulty nejméně 7 dní před zasedáním, na kterém jeho projednání uzavře. (13) Každý návrh vnitřního předpisu Fakulty nebo návrh jeho novely je jako celek schvalován hlasováním o příslušném usnesení Senátu. Pro přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu alespoň dvou třetin přítomných členů Senátu, nejméně však poloviny všech členů, pokud Zákon nestanoví jinak. Senát může rozhodnout, že se i projednávání a schvalování některých dalších návrhů bude řídit pravidly pro návrh normy stanovenými tímto řádem. (14) Nesouhlasí-li děkan Fakulty s některým usnesením Senátu přijatým v jeho nepřítomnosti, nemusí se jím do nejbližšího zasedání Senátu řídit. Děkan však musí svoje stanovisko k tomuto usnesení písemně nebo osobně Senátu sdělit. Takovéto usnesení je znovu projednáno na nejbližším zasedání Senátu. Pokud Senát svoje rozhodnutí potvrdí většinou nejméně tří pětin hlasů všech členů Senátu, je pro děkana závazné. V opačném případě musí Senát usnesení zrušit. Předešlé dvě věty platí i pro usnesení přijaté v přítomnosti děkana, pokud s ním děkan nesouhlasí. Část čtvrtáDokumentace o činnosti Senátu (1) Senát vede o svých jednáních dokumentaci formou zápisů. (2) Zápisy z jednání Senát zveřejňuje nejméně elektronicky a archivuje je. (3) Na uložení a zabezpečení archivu Senátu se dohodne předseda Senátu s děkanem Fakulty. (4) Senát určí usnesením přístupová práva ke svým webovým stránkám. (5) Žádné dokumenty z archivu Senátu nesmí být skartovány. Část pátáVolby do Senátu MU (1) Volby do Senátu MU jsou upraveny Volebním a jednacím řádem Senátu MU. (2) Právo volit mají všichni členové akademické obce Fakulty. Členství v Senátu MU je neslučitelné s funkcí rektora, prorektora, děkana nebo proděkana (čl. 1, odst. 2 Volebního a jednacího řádu AS MU). (3) Akademická obec Fakulty volí do Senátu MU pět členů, tři z řad akademických pracovníků Fakulty a dva z řad studentů Fakulty. Kromě toho volí dva náhradníky, jednoho z řad akademických pracovníků a jednoho z řad studentů. (4) Člena akademické obce Fakulty může navrhnout za člena Senátu MU pouze jednotlivý člen akademické obce Fakulty. Akademický pracovník může navrhnout nejvíce 3, student nejvíce 2 kandidáty. Nikdo nemůže navrhnout sám sebe. (5) Všichni akademičtí pracovníci, navržení za členy Senátu MU, kandidují a jsou voleni současně ve všech volebních obvodech akademických pracovníků. Studenti, navržení za členy Senátu MU, kandidují a jsou voleni pouze ve volebním obvodu studentů. Volební komisi pro volbu akademických pracovníků a volební komisi pro volbu studentů ustanovuje Senát. (6) Volba členů Senátu MU a jejich náhradníků se koná současně s volbami do Senátu Fakulty, a to přiměřeně podle čl. 4. (7) Návrh na člena Senátu MU se podává volební komisi pro tu část akademické obce Fakulty, k níž volič přísluší. Volební komise bez zbytečného odkladu oznámí navrhovanému možnost kandidovat. (8) Pokud navrhovaný souhlasí s kandidaturou, dá tak najevo zveřejněním stručných stanovisek, která chce v Akademickém senátu MU zastávat. . (9) Kandidát je dále povinen zveřejnit svou příslušnost k akademické obci jiné fakulty nebo jiné vysoké školy, členství ve statutárních orgánech právnických osob, vlastní podnikatelskou činnost a pracovní poměr k jinému zaměstnavateli než k MU. (10) Zveřejnění podle odst. 8 a 9 se děje prostřednictvím příslušné volební komise v elektronické formě na stránkách Fakulty. Ke zveřejnění musí dojít nejméně 14 dnů před volbami. (11) Každý člen akademické obce může udělit po jednom hlasu maximálně dvěma kandidátům. (12) Členy Senátu MU se stávají kandidáti, kteří se umístili na prvních místech v pořadí podle úhrnného počtu získaných hlasů. (13) Náhradníkem ve smyslu čl. 1 odst. 3 písm. a) Volebního a jednacího Senátu MU se stává vždy kandidát, který se v pořadí získaných hlasů podle předešlého odstavce umístil za posledním zvoleným členem Senátu MU. (14) Pokud rovnost hlasů nedovoluje rozhodnout podle předchozích dvou odstavců, rozhodne mezi takovými kandidáty los.. (15) Skončí-li u některého zástupce Fakulty členství v Senátu MU a kandidát podle odst. 13 neexistuje, nebo členství v Senátu MU odmítne, uspořádá Senát doplňující volbu, která se řídí přiměřeně ustanoveními tohoto článku. (16) Volební komise podají zprávu o výsledku voleb do Senátu MU podle čl. 4 odst. 9. Zpracování výsledků voleb do Senátu MU v jednotlivých částech akademické obce Fakulty provede Senát na svém nejbližším zasedání a výsledky zveřejní. Část šestáProjednávání návrhu na jmenování děkana fakulty (1) Děkana jmenuje na návrh Senátu rektor MU. (2) O návrhu na jmenování děkana Fakulty se usnáší Senát. (3) K přípravě projednání návrhu na jmenování děkana Fakulty zvolí Senát komisi tvořenou členy akademické obce Fakulty (dále jen „komise“). Každý volební obvod je v komisi zastoupen jedním členem. Člen Senátu nemůže být členem komise. Předsedu komise zvolí Senát. (4) Termín zasedání Senátu, které projedná návrh na jmenování děkana, určí Senát v souladu se Statutem. Projednávání tohoto bodu se mohou aktivně účastnit všichni členové akademické obce Fakulty. (5) Komise nejméně 3 měsíce před uplynutím funkčního období děkana vyzve akademickou obec Fakulty, aby nejpozději do dvou týdnů před stanoveným termínem projednání návrhu na jmenování děkana v Senátu předložila návrhy kandidátů. Návrhy na kandidáty přijímá komise nejméně po dobu 14 dnů. (6) Návrh na kandidáta do funkce děkana Fakulty může komisi podat každý člen akademické obce Fakulty. Nikdo nemůže navrhnout více než jednu osobu. Nikdo nemůže navrhnout sám sebe. (7) Návrh na kandidáta se podává komisi písemně nebo elektronicky. Komise se bez zbytečného odkladu dotáže navrhovaného, zda kandidaturu přijímá. (8) Každý navržený kandidát, který s návrhem souhlasí, musí komisi poskytnout: a) písemný souhlas s kandidaturou, b) odborný životopis, c) fotografii, d) stručnou formulaci cílů, kterých by chtěl po případném jmenování děkanem Fakulty dosáhnout, včetně prostředků jejich realizace, e) stručný návrh aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti Fakulty, o niž by usiloval, f) informace o své příslušnosti k akademické obci jiné fakulty nebo vysoké školy, členství ve statutárních orgánech právnických osob, vlastní podnikatelské činnosti a pracovním poměru k jinému zaměstnavateli než k MU; k tomuto písm. se kandidát vyjadřuje čestným prohlášením. (9) U každého kandidáta zveřejní komise skutečnosti podle předchozího odstavce nejpozději jeden týden před zasedáním Senátu na webových stránkách Fakulty. Zveřejnění musí být provedeno současně pro všechny kandidáty. (10) Senát na svém zasedání při projednání návrhu na jmenování děkana Fakulty vyslechne stručné vyjádření každého kandidáta k bodům podle odst. 8 písm. d) a e), rozpravu s kandidátem a jeho odpovědi na dotazy členů akademické obce. Tuto část zasedání Senátu řídí předseda komise. (11) Po prezentaci kandidátů na funkci děkana Fakulty Senát tajně hlasuje o návrhu na jmenování děkana. Při hlasování je použito hlasovacích lístků s úplným, abecedním a očíslovaným seznamem všech kandidátů. Každý člen Senátu vyjádří svoji volbu označením čísla jediného kandidáta. Jinak upravený volební lístek je neplatný. Návrh na jmenování děkana Fakulty je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů Senátu. § 27 odst. 3 Zákona (12) Pokud žádný z kandidátů neobdrží v prvním kole potřebný počet hlasů podle předchozího odstavce, koná se bezprostředně druhé kolo tajného hlasování, v němž se hlasuje stejným způsobem pouze o dvou kandidátech, kteří v prvním kole získali nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti počtu hlasů pro více než dva kandidáty na prvním místě nebo pro dva nebo více kandidátů na druhém místě, postupují všichni tito kandidáti do druhého kola. (13) Není-li ani ve druhém kole o návrhu na jmenování děkana Fakulty rozhodnuto, určí Senát na tomtéž zasedání termín nového projednání návrhu na jmenování děkana, a to nejdříve za jeden měsíc. Volební komise neprodleně vyzve akademickou obec Fakulty, aby nejpozději do dvou týdnů před stanoveným termínem nového projednání návrhu na jmenování děkana v Senátu předložila další návrhy kandidátů. Dále je pokračováno podle čl. 10 odst. 6 a další. Dosavadní kandidáti musí znovu vyslovit souhlas se svou kandidaturou v dalším kole projednání. (14) Pokud v novém projednání Senát o návrhu na jmenování děkana Fakulty nerozhodne, jednání se opakuje od odst. 13 tohoto článku, dokud není právoplatně rozhodnuto. (15) O průběhu a výsledku projednání návrhu na jmenování děkana pořizuje komise zápis, jehož originál stvrzuje podpisem všech svých členů. Senát zápis zveřejní stejným způsobem jako zápis z vlastního jednání. Originál tohoto zápisu archivuje Senát. (16) Návrh na jmenování děkana předkládá předseda Senátu rektorovi MU nejpozději jeden měsíc před koncem funkčního období příslušného děkana. Pokud Senát není schopen nejpozději jeden měsíc před koncem funkčního období děkana předložit návrh na jmenování děkana, informuje předseda Senátu o vzniklé situaci a dalším postupu rektora MU. Část sedmáProjednávání návrhu na odvolání děkana fakulty z funkce (1) Senát může podat rektorovi MU návrh na odvolání děkana Fakulty. (2) Návrh na odvolání je Senátem přijat v tajném hlasování, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů Senátu. Část osmáPřechodná a závěrečná ustanovení (1) Ve funkčním období Senátu v letech 2005-2008 jsou v Senátu čtyři zástupci volebního obvodu chemie. (2) Podle ustanovení § 27 odst. 1 písm. b) Zákona schválil Senát návrh tohoto řádu dne10. 12. 2007. (3) Podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. b) Zákona schválil Akademický senát MU tento řád dne 3. 3. 2008. (4) Tento řád nabývá účinnosti dnem schválení Akademickým senátem MU. doc. RNDr. Martin Čadek, CSc., v. r. předseda Senátu doc. RNDr. Milan Gelnar, CSc., v. r. děkan Každý akademický pracovník přísluší do jednoho volebního obvodu na základě svého zařazení na určitý ústav. Přiřazení ústavů k volebním obvodům je uvedeno níže: Volební obvod matematika a) Ústav matematiky a statistiky. Volební obvod fyzika b) Ústav fyziky kondenzovaných látek, c) Ústav fyzikální elektroniky, d) Ústav teoretické fyziky a astrofyziky. Volební obvod chemie e) Ústav chemie, f) Ústav biochemie, g) Výzkumné centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii, h) Národní centrum pro výzkum biomolekul. Volební obvod biologie i) Ústav antropologie, j) Ústav botaniky a zoologie, k) Ústav experimentální biologie. Volební obvod vědy o Zemi l) Geografický ústav, m) Ústav geologických věd. The online HTML Tidy code editor tool helps you organize your code easily in your browser without download or registration. It is absolutely free!

http://docplayer.cz/2620234-Zapadoceska-univerzita-v-plzni-fakulta-pravnicka.html

1 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Bakalářská práce Ochrana osobních údajů Zpracovala: Petra Staňková Plzeň, 2014 2 Prohlašují, že jsem tuto diplomovou/bakalářskou práci zpracoval/a samostatně, a že jsem vyznačil/a prameny, z nichž jsem pro svou práci čerpal/a způsobem ve vědecké práci obvyklým. Plzeň, březen, 2014 Podpis: [2] 3 Poděkování Na tomto místě chci vyjádřit své poděkování vedoucímu předkládané bakalářské práce, panu JUDr. Jindřichu Psutkovi Ph.D. a také své rodině za podporu při studiu. [3] 4 Obsah 1 Úvod Vymezení základních pojmů Ochrana osobních údajů v rámci základní úpravy Listiny základních práv a svobod a v mezinárodních dokumentech Ochrana osobních údajů v Listině základních práv a svobod Ochrana osobních údajů v dokumentech Evropské unie Smlouva o Evropském společenství Smlouva o Evropské unii Listina základních práv Evropské unie Směrnice Evropského parlamentu a rady 95/46/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/58/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES Ochrana osobních údajů v dokumentech Rady Evropy Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Úmluva Rady Evropy č. 108, o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat Dokumenty Organizace spojených národů Všeobecná deklarace lidských práv Ochrana osobních údajů ve staré a nové úpravě Občanského zákoníku Obecně o osobnostních právech a ochraně soukromí Zákonné licence k zásahům do soukromí Odpovědnost za škodu Ochrana osobních údajů podle dalších předpisů Zákon o ochraně osobních údajů [4] 5 5.2 Zákon o elektronických komunikacích Závěr Resume Literatura [5] 6 1 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Ochranu osobních údajů. Důvodem mého výběru byla skutečnost, že žijeme v přetechnizované době, kdy není problém najít pomocí počítače a internetu velkou spoustu informací o každém z nás. Není moc lidí, kteří by neměli založený profil na některé ze sociálních sítí a mnozí z nich si neuvědomují, že veškeré informace, které tam o sobě zveřejní, může kdokoli zneužít. Ochrana osobních údajů patří do sféry práva na soukromí, které je velmi rozsáhlé. Právo na soukromí není absolutním právem, protože do něho lze zasahovat na základě zákona. Navíc není ochrana těchto práv u každého jedince stejně silná (slabší ochrany se dostává např. politikům nebo vlivným podnikatelům). Právo na ochranu osobních údajů je v rovině práva na soukromí drobet specifické. Všechny osobní údaje nemusejí být součástí soukromí, ale nakládání s nimi může být významným zásahem do soukromí každého jedince (např. stalking a další trestné činnosti). Právo na soukromí, právo na ochranu dobrého jména či právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním osobních údajů patří mezi základní práva každého jednotlivce. Ne každý ale ví, jak se ochrany těchto práv může domáhat. Cílem mé práce nebude hodnocení ani nalézání řešení dané problematiky, ale rozebrání současné České právní úpravy, judikatury a mezinárodních dokumentů, které se ochranou osobních údajů zabývají. V první kapitole se budu věnovat vysvětlení pojmů, kterými se budu ve své bakalářské práci zabývat, jako například, co jsou to osobní údaje, citlivé údaje, kdo je to subjekt údajů nebo co se rozumí zpracováním osobních údajů. V následující kapitole se chci zaměřit na rozebrání ochrany osobních údajů v Listině základních práv a svobod a s tím související judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Potom se zaměřím i na mezinárodní [6] 7 dokumenty, které byly ratifikovány Českou republikou. Zaměřím se směrnice a smlouvy vydané Evropskou unii, dokumenty Rady Evropy i Organizace spojených národů. Bude se jednat například o Listinu základních práv Evropské unie, Směrnici Evropského parlamentu a rady č. 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, Směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2002/58/ES, o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), nebo Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat. Ve třetí kapitole se chci věnovat právní úpravě v Občanském zákoníku, konkrétně komparaci staré a nové úpravy v oblasti ochrany osobních údajů. Na konec rozeberu zákony, které upravují ochranu osobních údajů v České republice a jsou pro tuto problematiku stěžejní. Jedná se o zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Plzeň, březen, 2014 Podpis: [7] 8 2 Vymezení základních pojmů Osobní údaj je v zákoně definován jako:,, informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. 1 Citlivý údaj je takový údaj, který vypovídá o národnostním rasovém nebo etnickém půdu subjektu údajů. Dále jsou to údaje vypovídající o politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filosofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, informace o zdravotním stavu. V neposlední řadě se za citlivý údaj považuje také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci subjektu údajů. 2 Kontaktní údaj není v zákoně o ochraně osobních údajů definován. Pojem kontaktní údaj se může chápat jako, kterýkoli údaj, jehož pomocí je možné kontaktovat subjekt údajů, ke kterému se vztahuje. Typicky se jedná například o telefonní číslo, adresu nebo ovou adresu. Anonymní údaj je na rozdíl od předchozích druhů údajů takový údaj, který buď v původním tvaru, nebo po provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu údajů. 3 Anonymizovaný údaj je na rozdíl od anonymního údaje, který je anonymním již od samého počátku, v době svého vzniku možné vztáhnout k určitému subjektu údajů. K anonymizaci osobních údajů dochází typicky na 1 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých předpisů v platném znění 2 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých předpisů v platném znění 3 4 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých předpisů v platném znění [8] 9 poli statistiky (např. za vědeckými účely), kde je třeba zveřejňovat agregované statistické údaje, které nelze přiřadit k identifikovatelné osobě. 4 Soukromí můžeme chápat různě. Z mého pohledu lze pojem soukromí nejlépe vysvětlit jako určitou sféru života každého jedince, do které nesmí nikdo bez dovolení daného jedince, nebo zákona zasahovat. Do oblasti ochrany soukromí je možné zahrnout ochranu rodinného života, listovní tajemství i ochranu osobních údajů. Subjekt údajů je osoba, ke které se dané údaje vztahují, ať to jsou osobní údaje nebo citlivé údaje a tento subjekt, je na základě těchto údajů určitelný a identifikovatelný. Správce osobních údajů:,,je každý, kdo určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů provádí zpracování a odpovídá za něj. 5 Zákon správci osobních údajů ukládá některé povinnosti, mezi nimiž je například povinnost zpracovat pouze přesné osobní údaje, které byly získány zákonným způsobem, nebo shromažďovat a zpracovávat jen takové informace, které odpovídají určeným účelům a registrovat se u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Zpracování osobních údajů je v zákoně stanoveno jako:,, jakákoli operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to buď automatizovaně, nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace. 6 Z této definice plyne, že i jediná operace s osobními údaji, například pouhé shromažďování už je dle výkladu zákona zpracováváním osobních údajů. 4 Kučerová, A., Nováková, L.,Foldová, V., Nonnemann, F., Pospíšil, D., Zákon o ochraně osobních údajů, Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 63s. 5 4 písm. j) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých předpisů v platném znění 6 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých předpisů v platném znění [9] 10 Automatizované zpracování zahrnuje následující operace uskutečňované zcela nebo zčásti pomocí automatizovaných postupů: ukládání na nosiče dat, provádění logických a/nebo aritmetických operací s těmito daty, jejich změna, výmaz, vyhledávání nebo rozšiřování. 7 Legálním titulem ke zpracování osobních údajů je podle zákona souhlas subjektu údajů se zpracováním údajů o své osobě. Jsou z toho stanoveny výjimky, jejich taxativní výčet je obsažen zákoně o ochraně osobních údajů v 5 odst. 2. Například se jedná o případ, kdy je zpracování údajů nezbytné pro plnění smlouvy, pokud se jedná o údaje o veřejně činné osobě a vypovídají o její úřední činnosti, nebo pokud jsou to oprávněně zveřejněné údaje podle zákona č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích. Zveřejněný osobní údaj:,,je takový údaj, který je zpřístupněný zejména hromadnými sdělovacími prostředky, jiným veřejným sdělením nebo jako součást veřejného seznamu. 8 Tímto se rozumí zejména zveřejnění v periodickém tisku, v televizním vysílání nebo například i na internetu. Přestupek je v zákoně o přestupcích definován jako zaviněné jednání, které je za přestupek výslovně označeno v přestupkovém nebo jiném zákoně. V zákoně o ochraně osobních údajů jsou přestupkům věnovány 44 a 44a. Jiný správní delikt je odlišný od přestupku v mnoha ohledech. Správního deliktu se může dopustit pouze podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, od toho se odvíjí i maximální výše pokuty, kterou může Úřad pro ochranu osobních údajů uložit a nakonec skutečnost, že podnikající fyzické osoby a právnické osoby neodpovídají za správní delikt v případě, kdy se prokáže, že bylo vynaloženo požadované úsilí, které mělo zabránit spáchání správního deliktu. 7 Čl. 2 písm. c Úmluvy Rady Evropy č. 108, ze dne , o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, dostupné online na: 8 4 písm. l) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých předpisů v platném znění [10] 11 3 Ochrana osobních údajů v rámci základní úpravy Listiny základních práv a svobod a v mezinárodních dokumentech V této kapitole se budu věnovat rozboru jednotlivých ustanovení, která se týkají ochrany osobních údajů případně ochrany soukromí. Jako první se budu věnovat Listině základních práv a svobod, následovat budou dokumenty Evropské unie (například Smlouva o Evropské unii, Smlouva o Evropském společenství, Listina základních práv Evropské unie). Poté se podívám na úmluvy Rady Evropy a nakonec se seznámím se Všeobecnou deklarací lidských práv vydanou Organizací spojených národů. 3.1 Ochrana osobních údajů v Listině základních práv a svobod Listina základních práv a svobod je součástí ústavního pořádku České republiky a společně s Ústavou České republiky je předpisem nejvyšší právní síly, jako taková je jakýmsi pomyslným středobodem našeho právního řádu. Jinými slovy řečeno, Listina základních práv a svobod ovlivňuje veškeré zákony (př. trestní zákoník, zákoník práce) a některé z ní vycházejí méně, jiné více (např. zákon na ochranu osobních údajů). Listina základních práv a svobod zakotvuje úpravu ochrany lidských práv a občanských svobod. Ohledně ochrany osobních údajů je v Listině stanoveno toto:,,každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do svého soukromého a rodinného života. Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. 9 9 Čl. 10 Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky [11] 12 Celé toto ustanovení se vztahuje na všechny osoby, bez rozdílu zda se jedná o občany České republiky či nikoli. Článek č. 10 Listiny základních práv a svobod se může aplikovat jak pro ochranu práv fyzických osob, tak i pro ochranu práv osob právnických, protože i o nich je možné shromažďovat spoustu údajů, poškodit pověst či dobré jméno. Ochrana před neoprávněným shromažďováním osobních údajů garantovaná Listinou se vztahuje jak na vztahy mezi fyzickými a právnickými osobami, tak i na orgány veřejné moci ve vztahu k těmto osobám. 3.2 Ochrana osobních údajů v dokumentech Evropské unie Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004 a stejně jako všechny ostatní členské státy, i my jsme museli přijmout množství zákonů, kterými se do českého právního řádu transformovaly evropské směrnice a nařízení. Jedním z cílů Evropské unie je, aby se stíraly rozdíly, mezi právem jednotlivých členských států a všem občanům Unie se mohlo dostávat stejné právní ochrany. V oblasti ochrany osobních údajů je z unijních pramenů nejpodstatnější asi Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES a Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/24/ES Smlouva o Evropském společenství Smlouva o Evropském společenství je jedna z Římských smluv, kterými bylo založeno Evropské hospodářské společenství a je tak jedním ze základních pramenů Evropského společenství. Smlouva vešla v platnost Ochraně osobních údajů se věnuje pouze článek č. 286, který říká: 1. Od 1. ledna 1999 se akty Společenství o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a při volném pohybu těchto údajů vztahují na orgány a subjekty založené touto smlouvou nebo na jejím základě. 2. V období přede dnem [12] 13 uvedeným v odstavci 1 ustaví Rada postupem podle článku 251 nezávislý kontrolní orgán pověřený dohledem nad používáním těchto aktů Společenství vůči orgánům a subjektům Společenství a případně vydá další potřebné předpisy Smlouva o Evropské unii Smlouva o Evropské Unii, také zvaná jako Maastrichtská smlouva, vstoupila v platnost Lidskými právy se zabývá článek č. 6 Smlouvy o EU. Toto ustanovení je velmi obecné a spíš než garanci ochrany jakýchkoli práv, tak odkazuje na jiné, v době vzniku smlouvy již existující mezinárodní dokumenty, které upravují ochranu lidských práv a svobod, konkrétně se jedná o Listinu základních práv Evropské unie a o Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod. Smlouva o Evropské unii výslovně říká: 1. Unie uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, ve znění upraveném dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, jež má stejnou právní sílu jako Smlouvy. 3. Základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie. 11 Oba zmíněné dokumenty v sobě zahrnují ustanovení jak o ochraně osobních údajů, tak i o ochraně soukromí a rodinného života či dobrého jména Listina základních práv Evropské unie Listina základních práv Evropské unie byla původně zamýšlena jako součást Smlouvy o ústavě pro Evropu, nakonec ale byla vyhlášena jako 10 Čl. 286 odst. 1 Smlouvy o Evropském společenství, Úřední věstník Evropské unie ze dne , dostupný on-line na: https://www.ecb.europa.eu/ecb/legal/pdf/ce cs pdf 11 Čl. 6 odst. 1 a 3 Smlouvy o Evropské unii, Úřední věstník Evropské unie ze dne , dostupný on-line na: [13] 14 samostatný dokument, který má dle článku 6 Smlouvy o Evropské unii stejnou právní sílu jako zakládající smlouvy. Ochraně osobních údajů se v Listině základních práv EU věnuje 8. článek. Dle tohoto ustanovení má na ochranu svých práv nárok každý jedinec, to znamená kdokoliv, ať se jedná o občana Evropské unie, cizince nebo bezdomovce. Dále je stanoveno, že osobní údaje mohou být shromažďovány a zpracovávány jen se souhlasem subjektu údajů, nebo na základě zákonného oprávnění (např. v trestních věcech). Nakonec se 8. článek zmiňuje o orgánu, který dohlíží nad dodržováním pravidel v oblasti ochrany osobních údajů. Jedná se o Evropskou komisy, které je podřízeno Generální ředitelství Spravedlnost, Ředitelství C - Základní práva a unijní občanství. 12 Dále v této oblasti jako nezávislý poradní orgán vystupuje Pracovní skupina pro ochranu údajů (WP29), jejímž členem je i český Úřad pro ochranu osobních údajů. Nakonec bych se ještě zmínila o Evropském inspektorovi ochrany údajů, který plní funkci nezávislého kontrolního orgánu a dohlíží nad dodržováním právních předpisů o ochraně osobních údajů orgány Evropské unie Směrnice Evropského parlamentu a rady 95/46/ES Celým názvem je to Směrnice Evropského parlamentu a rady č. 95/46/ES, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a vstoupila v platnost Směrnice je jakousi reakcí na Smlouvu o ES, na jejímž základě se začaly vytvářet užší vztahy mezi státy a vnitřní trh s volným pohybem zboží, což zapříčinilo i volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy. K nutnosti úpravy oblasti ochrany soukromí a osobních údajů vedla i technická spolupráce mezi členskými státy a rozmach nových telekomunikačních sítí, které 12 viz. organizační schéma Generálního ředitelství pro spravedlnost, dostupné on-line na: 13 Webové stránky Úřadu pro ochranu osobních údajů, [14] 15 usnadňovali přenos těchto údajů. Dále museli být odstraněny překážky v toku osobních údajů, vytvořené různorodou právní úpravou jednotlivých členských států. Právo členských států vždy upravovalo zejména základní lidská práva. Snaha o sjednocení úpravy v této oblasti nemá vést ke snížení ochrany těchto práv, ale právě naopak. Směrnice se nevztahuje na žádné zvukové ani obrazové záznamy (př. záznamy z kamerových systémů, které byly instalovány z důvodů zajištění bezpečnosti státními orgány). Vztahuje se pak na veškeré plně či částečně automatizované zpracování údajů a na zpracování údajů z databází nebo rejstříků. Směrnice byla implementována do českého právního řádu zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/58/ES Směrnice o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), jak zní její celý název, byla do našeho právního řádu včleněna zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). Směrnice blíže upravuje zejména ochranu osobních údajů a soukromí v souvislosti využíváním veřejných elektronických sítí. Upravuje například obranu proti nevyžádané poště.,,v každém případě je nutno zakázat praxi posílat elektronickou poštu pro účely přímého marketingu, pokud tato skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se sdělení přenáší, anebo ji posílat bez platné adresy, na kterou by příjemce mohl odeslat žádost o ukončení zasílání takových sdělení Čl. 13. odst. 4 Směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronické komunikace, Úřední věstník Evropské unie ze dne , dostupné on-line na: [15] 16 3.2.6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES Směrnice byla přijata jako reakce na teroristické útoky v Madridu a v Londýně. Její celý název zní Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES o uchování údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES. Směrnice má za cíl sblížit právní úpravu členských států, která se týká poskytovatelů veřejných komunikačních sítí v souvislosti s povinností uchovávat údaje o uživatelích těchto sítí pro účely vyšetřování a odhalování závažných trestných činů. Tato směrnice se vztahuje na provozní a lokalizační údaje o právnických i fyzických osobách a na související údaje, které jsou nezbytné k identifikaci účastníka nebo registrovaného uživatele. Nevztahuje se na obsah elektronických sdělení ani na informace vyžadované při použití sítě elektronických komunikací. 15 Mezi údaje, které se mají uchovávat, patří například telefonní čísla, jména, adresy, datum a čas přihlášení a odhlášení k internetu, IP adresy a mnoho dalších. Údaje se mají uchovávat po dobu minimálně šesti měsíců, maximálně pak dva roky ode dne, kdy proběhla komunikace. Směrnice byla do našeho právního řádu implementována zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). 15 Čl. 1 odst. 2 Směrnice 2006/24/ES o uchování údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES, Úřední věstník Evropské unie ze dne , dostupný online na: [16] 17 3.3 Ochrana osobních údajů v dokumentech Rady Evropy Československo se stalo členským státem Rady Evropy v roce 1991, po rozpadu státu však musely obě nově vzniklé republiky znovu podstoupit přijímací proces a staly se pak opět členy 30. června Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Úmluva byla podepsána 4. listopadu 1950 a Československo jí ratifikovalo 18. března Právo na ochranu osobních údajů není v této Úmluvě výslovně upraveno, ale na tuto sféru života každého jednotlivce je možné vztáhnout ustanovení, které deklaruje respektování soukromého života.,,každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. 16 Úmluva deklaruje, že do tohoto práva není možné zasahovat, vyjma případů, kdy je to nezbytné pro ochranu veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům, nebo ochranu zdraví Úmluva Rady Evropy č. 108, o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat Jde o 1. evropskou normu, která upravuje pouze problematiku kolem ochrany osobních údajů. Byla přijata a Česká republika k ní přistoupila Úmluva upravuje automatizované zpracování osobních údajů, ale státy, které ji přijaly, mohou její účinnost rozšířit a to prohlášením, které se zašle generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Česká republika toto prohlášení vydala Čl. 8 Úmluvy o ochraně Lidských práv a základních svobod ve znění protokolu č. 11, V. ADAMUS, Vladimír, Mezinárodní dokumenty o lidských právech, anglicky a česky, Linde Praha a. s., 2000, ISBN , s.385 [17] 18 Obsahem Úmluvy je v prvé řadě definice základních pojmů, dále stanovení působnosti a základní zásady pro ochranu údajů, mezi které například patří, že osobní údaje musejí být získány a zpracovány poctivě a v souladu se zákony, že údaje musí být shromažďovány pouze pro stanovené a oprávněné účely, nebo že údaje musejí být přesné a v případě potřeby i udržované v aktuálním stavu. Státy jsou povinny vzájemně si pomáhat při provádění této Úmluvy. K tomuto musí být v každém státě, který ratifikoval Úmluvu, zmocněn minimálně jeden úřad. Tyto úřady pak spolupracují v oblasti ochrany osobních údajů. V České republice touto funkcí disponuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Na základě této Úmluvy byl ustanoven Poradní výbor, který je tvořen zástupcem a náhradníkem z každého členského státu. Státy, které nejsou signatáři Úmluvy, mohou mít v Poradním výboru každý po jednom pozorovateli. Mezi hlavní úkoly tohoto výboru patří vytvářet návrhy na změnu této Úmluvy a vyjadřovat k těmto návrhům stanoviska. 3.4 Dokumenty Organizace spojených národů Charta OSN, zakládající listina této organizace byla podepsána 26. června 1945 a Československo bylo jedním ze zakládajících států. Stejně jako v případě Rady Evropy zaniklo členství Československa i v Organizaci spojených národů. Oba nové státy se krátce po svém vzniku přihlásily o členství a obratem bylo jejich žádostem vyhověno. Česká republika je členem OSN od 19. ledna Všeobecná deklarace lidských práv Jde sice o nezávazný dokument, ale je to první mezinárodně uznávaná listina, která obsahuje ucelený seznam základních lidských práv. Byla přijata Valným shromážděním Organizace spojených národů (v tento den se na celém světě slaví Den lidských práv). [18] 19 Ani v tomto dokumentu není výslovně deklarována ochrana osobních údajů, což není vzhledem k tomu, před kolika lety byla přijata, překvapivé. Obsahuje tedy jen ustanovení o ochraně soukromí a právu na ochranu proti zásahům do něho. Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst. Každý má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům Čl. 12, Všeobecné deklarace lidských práv, dostupná on-line na: [19] 20 4 Ochrana osobních údajů ve staré a nové úpravě Občanského zákoníku V této kapitole bych chtěla srovnat předcházející Občanský zákoník s tím současným. Vzhledem k tomu, že je účinný teprve tři měsíce, tak je to stále aktuální téma. Za účelem komparace rozdělím kapitolu do třech částí. První se bude věnovat obecné úpravě osobnostních práv, následovat bude část věnovaná zákonným licencím, které opravňují k zásahům do těchto práv a v té poslední budu srovnávat obecnou a specifickou odpovědnost za škodu v obou právních předpisech. 4.1 Obecně o osobnostních právech a ochraně soukromí Ve staré úpravě občanského zákona se věnují právu o ochraně osobnosti Jedná se o všeobecná práva, která náležejí každé fyzické osobě bez rozdílu (obdobná práva na ochranu právnických osob je možné najít v 19b odst. 2 a 3). Jmenovaná ustanovení pak vycházejí z ústavního základu, který představuje Listina základních práv a svobod v čl. 7 a 10 a z mezinárodního práva pak z čl. 8. Úmluvy o ochraně lidských práv. Dle 11 ObčZ má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, života, zdraví, cti, důstojnosti, soukromí, jména a projevů osobní povahy. Výčet chráněných práv v 11 je příkladný (demonstrativní), takže z občanskoprávní ochrany nejsou vyloučena ani jiná práva sloužící rozvoji osobnosti. Tak např. podle 11 n. by byla možná ochrana proti neoprávněnému zásahu do práva na osobní svobodu, do práva na zachování listovního tajemství či zachování lékařského tajemství. Naopak existuje okruh práv sloužících rozvoji osobnosti, která se občanskoprávní ochraně vymykají; je tomu tak proto, že jejich ochrana náleží do jiných částí práva, resp. proto, že jejich ochrany [20] 21 prostředky poskytovanými občanským zákoníkem nelze dosáhnout. 18 Zákony, které doplňují velmi obecnou občanskoprávní právu v oblasti osobnostních práv, jsou například zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů a zákon č. 302/2000 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (ochrana dobrého jména a pověsti) a dále v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, kterému je věnována samostatná kapitola. Obdobná obecná úprava je v novém občanském zákoníku obsažena v ustanovení 3 odst. 2 písm. a), který obsahuje základní zásadu, že každý má právo na ochranu svého života, zdraví, svobody, cti důstojnosti a soukromí. Dále je ochrana osobnostních práv upravena v 81 NOZ. Ten říká, že je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Ochrany se má dle tohoto ustanovení dostávat hlavně zdraví, důstojnosti, cti a soukromí. Návrh respektuje jusnaturalistický koncept celé kodifikace. Osobnost člověka se nechápe jako přívěsek právní subjektivity, ale právní subjektivita je naopak pojata jako důsledek osobnosti člověka jako takového. Z tohoto důvodu osnova sleduje cíl zákonné garancie všech přirozených práv člověka, ať již jsou v zákoně vyslovně vzpomenuta čili nic Zákonné licence k zásahům do soukromí V původní úpravě je možnost použití písemností osobní povahy, podobizny, obrazových snímků, či zvukových nebo obrazových záznamů možné jen se svolením fyzické osoby, které se týkají, upravena v 12. Pod podobou fyzických osob je třeba rozumět její charakteristické rysy, které ať již obrazem, kresbou, fotografií, filmem, televizním snímkem znázorňují její individualizovaný tělesný vzhled, zejména její tvář, příp. celou 18 Knappová, M., Švestka, J., Dvořák, J., a kolektiv. Občanské právo hmotné 1., 4. vydání. Praha, ASPI, 2005, str Eliáš, K., a kolektiv. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava. Sagit. 2012, str. 102 [21] 22 jeho postavu. Podobiznou se rozumí jakékoli hmotné zobrazení člověka živého i zemřelého (obrazem, fotografií, karikaturou apod.) za předpokladu, že zobrazená osoba je na zobrazení identifikovatelná. Občanský zákoník však poskytuje ochranu i obrazovým snímkům, které se liší od podobizny tím, že primárně zobrazují něco jiného než člověka. 20 Bez souhlasu lze zasáhnout do tohoto práva jen na základě některé ze zákonných licencí. Úřední licence opravňuje k získání písemností osobní povahy, podobizen, obrazových i zvukových záznamů k úředním účelům. Na základě zpravodajské, umělecké nebo vědecké licence se nemohou získat písemnosti osobní povahy. Bez souhlasu lze pořídit podobizny, obrazové nebo zvukové záznamy, ale jejich použití nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby. Podle uvedeného ustanovení je tedy možno při náležitém šetření oprávněného zájmu fyzické osoby např. použít i bez jeho svolení jeho podobizny pro tisk nebo pro televizi; podobně je možno za účelem demonstrace v procesu výuky (je kryta pojmem vědeckého účelu) např. použít i bez svolení pacienta jeho rentgenového snímku (anonymně), který je též obrazovým snímkem ve smyslu 12 odst Úprava těchto osobnostních práv je v novém občanském zákoníku obsažena v 84 90, která upravují podobu soukromí. Obdobně je zde stanoveno, že zachytit a dále rozšiřovat podobu člověka (tak, že je možné určit jeho totožnost) je možné jen s jeho svolením. Svolení k užití písemností či podobizny je možné odvolat. Pokud ale bylo svolení uděleno na určitou dobu a fyzická osoba ho odvolá bez podstatného rozumného důvodu, nahradí škodu, kterou svým odvoláním způsobil. Náhrada škody se vztahuje pouze na vzniklou škodu, nikoli na nemajetkovou újmu. Oproti dřívější úpravě je zde rozsáhleji zahrnuta ochrana soukromí. V původním zákoně bylo chráněno pouze obydlí fyzické osoby. Rovněž ochrana soukromí člověka vychází ze standardního pojetí. Záměrně se zakazuje 20 Knappová, M., Švestka, J., Dvořák, J., a kolektiv. Občanské právo hmotné 1., 4. vydání. Praha, ASPI, 2005, str Knappová, M., Švestka, J., Dvořák, J., a kolektiv. Občanské právo hmotné 1., 4. vydání. Praha, ASPI, 2005, str. 243 [22]

https://www.zsholasice.cz/news/informace-a-kriteria-k-zapisu/

Informace a kritéria k zápisu :: ZŠ Holasice Úvod > Informace a kritéria k zápisu Informace a kritéria k zápisu ZÁPIS DĚTÍ K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2018/2019 Ředitelka Základní a Mateřské školy Holasice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace, (dále jen ředitelka školy) tímto v souladu s ustanovením § 34 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, vyhlašuje zápis k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole pro školní rok 2018/2019. Formulář k přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání (žádost o přijetí a lékařské potvrzení) je volně dostupný na webových stránkách školy https://www.zsholasice.cz/formulare-ke-stazeni/ nebo si ho můžou zákonní zástupci vyzvednout ve středu dne 17. 4. 2018 v době od 7:30 do 16:00 hod. v budově mateřské školy na adrese J. Fučíka 149, 664 61 Holasice. Zápis k předškolnímu vzdělávání proběhne dne 10. 5. 2018 v době od 13:00 – 17:00 h. v kanceláři ředitelky školy na adrese Palackého 24, 664 61 Holasice. Při zápisu zákonný zástupce dítěte: podá vyplněnou žádost o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělání vyplněnou přílohu žádosti s vyjádřením dětského lékaře údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, o očkování[1] dítěte a jeho zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání v mateřské škole předloží občanský průkaz s uvedeným trvalým pobytem nebo potvrzení z ohlašovny trvalého pobytu a rodný list dítěte. Nebude-li žádost obsahovat všechny předepsané náležitosti, vyzve ředitelka školy účastníka řízení k odstranění nedostatků na místě, příp. mu k tomu poskytne přiměřenou lhůtu. Dne 22. 5. 2018 od 10:00 – 11:00 h. mají účastníci řízení právo nahlížet do spisu, žádat o informace, činit návrhy, vyjádřit se k podkladům řízení atd. v kanceláři ředitelky školy v Základní škole Palackého 24, 664 61. O přijetí dítěte do mateřské školy a o případném stanovení zkušebního pobytu dítěte rozhoduje ředitelka školy ve správním řízení. Jestliže počet žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání překročí počet volných míst v mateřské škole, bude ředitelka školy postupovat podle ustanovení dokumentu „Kritéria pro přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání pro školní rok 2018/2019“. Dne 6. 6. 2018 bude v informační skříňce u vchodových dveří mateřské školy (adresa viz výše) a na webových stránkách školy v sekci „Novinky MŠ“ https://www.zsholasice.cz/materska-skola/informace/ zveřejněn seznam s registračními čísly přijatých dětí. Zveřejněním seznamu na dobu 15 dnů budou rozhodnutí o přijetí považována za oznámená. Rozhodnutí o nepřijetí (v případě zájmu i o přijetí) budou zákonným zástupcům dětí vydávána ve dnech 6. a 7. 6. 2018 v době od 7:30 do 15:00 hod. v kanceláři ředitelky školy (adresa viz výše). Nevyzvednutá rozhodnutí o nepřijetí budou účastníkům řízení zaslána poštou. [1] Dle ustanovení § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví lze k předškolnímu vzdělávání přijmout pouze dítě, které se podrobilo povinnému očkování, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci, s výjimkou zařízení uvedených v § 46 odst. 4 větě druhé a zařízení, do nichž je docházka povinná. Zákonné zástupce dětí upozorňuji na §34a zákona č.561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) na povinnost předškolního vzdělávání a způsoby jejich plnění. Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání. O přijetí dítěte uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona rozhoduje ředitelka školy na základě písemného vyjádření školského poradenské zařízení a registrujícího lékaře. V Holasicích dne: 10. 4. 2018 Mgr. Pavlína Zámečníková ředitelka školy Ředitelka Základní školy a Mateřské školy Holasice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace, (dále jen ředitelka školy) tímto stanovuje kritéria, podle nichž bude postupovat při rozhodování na základě ustanovení § 165 odst. 2 písm. b) a § 34 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole v případě, kdy počet žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání překročí počet volných míst v mateřské škole pro školní rok 2018/2019. Do mateřské školy (dále jen do MŠ) jsou přijímány děti podle kritérii v tomto pořadí: 1) děti, které dosáhnou k 31. 8. 2018 nejméně pátého roku věku a mají místo trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, ve školském obvodu obce Holasice (včetně dětí s odkladem školní docházky ) - povinné předškolní vzdělávání dle § 34 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. v pl.zn), 2) děti k pravidelné celodenní docházce od 1. 9. 2018, které dosáhnou k 31. 12. 2018 nejméně tří let věku a mají místo trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, ve školském obvodu obce Holasice, dle potvrzení pediatra jsou řádně očkované a mohou docházet do MŠ, nástup do MŠ k celodenní docházce 3. 9. 2018, 3) děti ostatní, které nelze zařadit do kritérií 1 - 2 (např. s pozdějším nástupem do MŠ, nemající trvalé bydliště v Holasicích, které nedovrší do 31. 12. 2018 tří let věku ap.) Při stanovení pořadí pro přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání bude ředitelka školy postupovat od kritéria č. 1 po kritérium č. 3 a v rámci každého kritéria od nejstaršího dítěte po nejmladší dítě. V případech, kdy ani po uplatnění kritérií nebude moci ředitelka školy stanovit pořadí dětí, bude toto stanoveno transparentním losováním[1] za přítomnosti zákonných zástupců. Limitem pro vydání kladných rozhodnutí o přijetí dětí je počet volných míst v mateřské škole pro školní rok 2018/2019 . V Holasicích dne 10. 4. 2018 Mgr. Pavlína Zámečníková [1] O termínu a způsobu provedení losování budou zákonní zástupci dotčených dětí včas informováni.

https://www.profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=11&id_article=262186&csum=d42b4987

Povaha rozvrhu práce při změně místa výkonu funkce soudce Opatření předsedy soudu přijaté v rozvrhu práce, kterým bylo soudci jednostranně určeno místo výkonu funkce mimo jeho dosavadní působiště, není výkonem státní moci. podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1652/2018, ze dne 13. 2. 2020 § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. § 41 zák. č. 6/2002 Sb. § 67 zák. č. 6/2002 Sb. 1. Žalobce se vůči žalované domáhá náhrady škody v celkové výši 4 587 959,02 Kč podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“, a to náhrady nemajetkové újmy ve výši 4 000 000 ve smyslu § 31a OdpŠk, jež mu měla vzniknout tím, že jako soudce Krajského soudu v Brně byl rozvrhem práce pro rok 2009 nezákonně přeložen do místa výkonu práce na jihlavskou pobočku Krajského soudu v Brně, a majetkové újmy ve výši 587 959,02 Kč ve smyslu § 7 OdpŠk za náklady na dopravu z místa jeho trvalého bydliště v XY do místa jeho výkonu funkce soudce v Jihlavě v období od 9. 2. 2009 do 1. 3. 2013. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 31. 3. 2017, č. j. 22 C 243/2014-216, zamítl žalobu co do částky 587 959,02 Kč (výrok I); co do částky 4 000 000 Kč řízení zastavil (výrok II); uložil žalobci, aby na náhradě nákladů řízení zaplatil žalované 1 500 Kč (výrok III); žalobci uložil, aby na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 zaplatil náklady státu ve výši 4 343 Kč (výrok IV). 3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce v roce 2009 působil částečně na pobočce Krajského soudu v Brně v Jihlavě, zpravidla dva dny v týdnu, a částečně v Brně. Žalobce měl zajištěno bydlení v XY, podle potřeby byl s rodinou rovněž na chalupě ve XY. Mezi XY a XY je přibližně poloviční vzdálenost než mezi XY a XY. Žalobce se staral o matku, která byla vyššího věku, bydlela trvale v XY, avšak nepotřebovala nezbytně denní péči rodiny. Žalobce jí nakupoval, kontroloval, zda matka užívá pravidelně léky. Občas mu pomáhal syn. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2013, který nabyl právní moci dne 27. 6. 2013, bylo určeno, že přeložení žalobce do místa výkonu práce v XY, učiněné rozvrhem práce ze dne 22. 12. 2008 pod č. Spr. 3321/2008, bylo neplatné. 4. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že ačkoli lze v zaměstnaneckém poměru stát - soudce nalézt prvky soukromoprávní, jmenování i překládání soudců je věcí ryze veřejnoprávní, kdy personální zajištění soudů včetně počtu soudců a jejich konkrétního umístění, tedy i překládání, je v pravomoci ministerstva a je umožněním chodu soudnictví tak, aby moc soudní mohla naplňovat svůj ústavní účel, a to výkon nezávislého soudnictví, a proto má povahu výkonu státní moci. Na nezákonné přeložení žalobce v roce 2009 do místa výkonu práce v XY nahlížel jako na nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., s nímž by v zásadě byl spojen nárok na náhradu škody podle § 7 OdpŠk, přesto žalobu (po částečném zastavení řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř. ohledně nároku na nemajetkovou újmu) zamítl. Důvodem pro zamítnutí žaloby co do částky 539 247,02 Kč bylo promlčení žalobcova nároku, neboť žalobce požadoval nejprve částku odpovídající cestám za užití hromadné dopravy a žalobu rozšířil na částku, kterou vynaložil cestováním vlastním vozidlem, až dne 11. 7. 2016, přičemž tříletá promlčecí doba podle § 32 odst. 1 OdpŠk začala běžet od právní moci rozsudku o nezákonnosti přeložení žalobce, tedy ode dne 27. 6. 2013 a uplynula marně. Ohledně částky 48 712 Kč konstatoval, že částky požadované za cesty v letech 2010 - 2013 (celkem 42 880 Kč) nemohly být v příčinné souvislosti s nezákonným přeložením žalobce, které se týkalo rozvrhu práce pouze pro rok 2009 a ke kterému se vázala pouze částka 5 832 Kč, vůči níž však rovněž žalobě nevyhověl, neboť žalobce měl chalupu ve XY, která byla vhodná i k celoročnímu obývání, kde minimálně o víkendech s rodinou pobýval, přičemž jeho péče o matku nebyla takového charakteru, že by vyžadovala jeho výhradní denní přítomnost a bylo tedy jeho věcí, aby si rozvrhl pobyt a cesty mezi XY, XY a XY tak, aby náklady na dojíždění minimalizoval a vzniku škody předešel splněním prevenční povinnosti podle § 415 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Navíc s ohledem na skutečnost, že vzdálenost mezi XY a XY je výrazně menší než vzdálenost mezi XY a XY, tvrzený vznik škody neshledal ani v tomto rozsahu v příčinné souvislosti s nezákonným přeložením žalobce, neboť žalobce by na trase cestoval tak jako tak. 5. Městský soud v Praze jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 5. 9. 2017, č. j. 30 Co 259/2017-245, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku změnil tak, že žalované uložil, aby žalobci zaplatila částku 5 832 Kč a co do částky 582 127,02 Kč rozsudek potvrdil (výrok I). Dále uložil žalobci, aby na náhradě nákladů odvolacího řízení zaplatil žalované 300 Kč (výrok II) a aby České republice zaplatil na nákladech řízení 4 343 Kč (výrok III). 6. Odvolací soud z důvodu odvolacích námitek žalobce doplnil skutkový stav o zjištění, že žalobce účtoval za rok 2009 celkem 81 jízd, za rok 2010 účtoval 149 jízd, za rok 2011 účtoval 164 jízd, za rok 2012 účtoval 179 jízd a za rok 2013 účtoval 27 jízd, přičemž u každé z nich byla uvedena adresa v XY a v XY s celkovou délkou trasy 186 km včetně zpáteční cesty automobilem XY, a že dále přesně uvedl, jakou částku účtuje za 1 km a jakou částku celkem účtuje na škodě ve vztahu ke každé z těchto jízd. Dále odvolací soud přihlédl k tomu, že cena jízdného veřejnou hromadnou dopravou byla v roce 2009 až do října 2011 ve výši 72 Kč, od března 2011 do prosince 2011 ve výši 86 Kč a v lednu 2012 již 90 Kč. 7. Odvolací soud souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, který na žalobcův nárok aplikoval zákon č. 82/1998 Sb. s tím, že jeho závěry bylo lze podpořit odkazem nález na Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 20/15 a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As 13/2009. Správným shledal i závěr o promlčení žalobcova nároku co do částky 582 127,02 Kč, neboť rozšířením žaloby ze strany žalobce doručeným soudu prvního stupně dne 11. 7. 2016 došlo z jeho strany k uplatnění nového nároku nad rámec toho, co již uplatnil v původní žalobě. V tomto směru odvolací soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Odo 910/2006. Podle odvolacího soudu nový nárok byl tedy poprvé uplatněn až dne 11. 7. 2016, avšak promlčecí doba začala běžet od okamžiku doručení (oznámení) rozhodnutí o nezákonnosti přeložení žalobce do Jihlavy, které nabylo právní moci dne 27. 6. 2013, přičemž žalobci (případně jeho právnímu zástupci) bylo doručeno před tímto dnem, a proto tříletá promlčecí doba uplynula dříve, než žalobce tento nárok uplatnil u soudu a nedošlo ani ke stavení promlčecí doby. Odvolací soud vzal také v úvahu, že žalovaná uplatnila námitku promlčení v daném řízení v reakci na rozšíření nároku žalobcem a žalobce v průběhu celého řízení konaného před soudem prvního stupně nic nenamítal ve vztahu k případné nemravnosti takové námitky promlčení a učinil tak až v odvolání. Přitom neshledal žádné okolnosti, které by svědčily o tom, že v daném případě bylo třeba posoudit tuto námitku jako nemravnou s tím, že nebyl přiléhavý žalobcův odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4776/2014 ve vztahu ke slušnosti, která mu bránila požadovat větší částku včas a ve lhůtě. 8. Dále odvolací soud dospěl k závěru, že pokud žalobce v souvislosti s nezákonným rozhodnutím (rozvrh práce pro rok 2009) dojížděl do jiného místa výkonu funkce soudce, vznikly mu tím zvýšené náklady a v tomto směru měl právo na náhradu škody, která mu těmito zvýšenými náklady vznikla. Pro danou věc pak bylo podle odvolacího soudu relevantní, že se žalobcův nárok odvíjel od rozvrhu práce pro rok 2009 jako nezákonného rozhodnutí státu a pouze v souvislosti s tímto rozhodnutím pak bylo lze uvažovat o škodě vzniklé žalobci. Jenom mezi tímto rozhodnutím a zvýšenými náklady byl dán stav příčinné souvislosti. 9. Za nesprávné však odvolací soud posoudil užití § 415 obč. zák. soudem prvního stupně, neboť nebylo žalobcovou povinností předcházet škodě tím, že by minimalizoval nebo jinak organizoval své cesty mezi XY, XY a XY. 10. Odvolací soud tedy uzavřel, že opodstatněným nárokem žalobce byly zvýšené náklady na dopravu v souvislosti s rozvrhem práce pro rok 2009, a to za 81 jízd po 72 korunách v celkové výši 5 832 Kč. 11. Rozsudek odvolacího soudu napadl včasným dovoláním žalobce, jenž přípustnost dovolání spatřoval v tom, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, zejména pak počátku, stavení a skončení promlčecí doby, jakož i otázky uplatnění námitky promlčení žalovanou v rozporu s dobrými mravy, kdy se v tomto odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a také na povaze rozvrhu práce při změně místa výkonu funkce soudce, když tato otázka hmotného práva nebyla v rozhodování dovolacího soudu řešena/vyřešena. 12. Žalobce namítal, že pokud odvolací soud dopěl ke skutkovému závěru, že měl v soudním řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 49 C 12/2009 pouze napadnout změnu místa výkonu funkce soudce pro rok 2009 a tím mají být ostatní žalobcem uplatňované nároky promlčené, zvláště pokud nebyly napadeny i další rozvrhy práce pro roky 2010, 2011, 2012 a 2013, pak ze samotné podstaty žaloby na neplatnost rozvrhu práce 2009, jakož i dalšího průběhu soudního řízení vedeného u Městského soudu v Brně platí, že právě tímto rozvrhem práce došlo k nezákonné změně místa výkonu jeho funkce soudce, v důsledku čehož byl pouze a jedině tento rozvrh práce způsobilý býti napadený žalobou na určení jeho neplatnosti. K tomu dodal, že po rozvrhu práce pro rok 2009 nedošlo ke změně místa výkonu jeho funkce soudce, neboť do XY byl přeložen pouze a výlučně rozvrhem práce pro rok 2009, když dalšími rozvrhy práce mu byla v XY již „pouze“ přidělena agenda, nikoli však měněno místo výkonu funkce soudce. Podle žalobce pak nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena otázka hmotného práva (popř. procesního), zda je nezbytné napadnout rozvrh práce soudu v případě, když tímto nedochází (k další) změně pro místo výkonu funkce soudce, ačkoli taková změna místa výkonu funkce soudce byla učiněna předchozím rozvrhem práce. Dále vyjádřil názor, že v řízení vedeném pod sp. zn. 49 C 12/2009 odvolací Krajský soud v Brně uložil žalovanému, aby mu přiděloval i od roku 2013 práci při výkonu funkce soudce v sídle Krajského soudu v Brně, tedy v Brně, avšak pokud by tomu bylo tak, jak otázku jednoty řízení a rozvrhu práce posoudily soudy obou stupňů, musel by být jeho návrh na vydání předběžného nařízení, jímž se domáhal přidělování práce v XY do pravomocného skončení věci, odmítnut, což se však nestalo. Z toho žalobce dovodil, že se odvolací soud při řešení této otázky odchýlil od rozhodovací praxe. 13. Podle žalobce byla odvolacím soudem také nesprávně posouzena otázka neexistence příčinné souvislosti mezi vznikem škody v letech 2010 - 2013 (celkem 42 880 Kč), a to v souvislosti s jeho nezákonným přeložením k výkonu funkce soudce do Jihlavy. V tomto ohledu vyjádřil přesvědčení, že takováto otázka by měla být vyřešena tak, že je-li napadeno právní jednání (rozvrh práce), kterým došlo k nezákonné změně podmínek výkonu funkce soudce (místa výkonu funkce), není dán žádný zákonný důvod, aby byly napadeny další rozvrhy práce pro následující roky, neboť tyto již nemění místo výkonu funkce soudce (následujícími rozvrhy práce nebylo změněno status quo žalobce ohledně místa výkonu funkce soudce). 14. Žalobce měl dále za to, že námitka promlčení byla nedůvodná, byla uplatněna v rozporu s dobrými mravy, pro její aplikaci nebyly splněny skutkové a právní podmínky a že v tomto ohledu se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. V této souvislosti namítal, že námitku promlčení ze strany žalované bylo třeba vnímat v širších souvislostech, a to i s ohledem na skutečnost, že prakticky osoba žalované (Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti) a osoba vyhlašující napadený rozsudek (Česká republika - Obvodní soud pro Prahu 2) jsou stejnou osobou, ačkoli v rámci odlišných organizačních složek. Poukázal dále na to, že soudní řízení bylo zahájeno dne 31. 7. 2014, avšak první ústní jednání bylo nařízeno téměř po 2 letech a konalo se dne 10. 6. 2016, přičemž usnesením ze dne 5. 8. 2014 byl vyzván k zaplacení soudního poplatku, které bylo až po uplynutí více jak 1,5 roku zrušeno, ačkoliv řízení je od placení soudního poplatku osvobozeno. Podle žalobce tak jednou ze složek státní moci (mocí soudní) byly činěny zcela nedůvodné a nezákonné postupy a s ohledem na vznesenou námitku promlčení tyto okolnosti nabývají na významu, a to v souvislosti i s tím, že soud prvního stupně při prvním jednání dne 10. 6. 2016 mu poskytl lhůtu k případnému doplnění tvrzení či důkazních návrhů, přičemž využití tohoto práva mu nemůže být přičítáno k tíži. 15. Žalobce dále namítal, že pokud soud prvního stupně dovodil počátek běhu promlčecí doby dnem 27. 6. 2013 a ke změně žaloby došlo dne 10. 7. 2016, pak jím uplatněný nárok nemůže být promlčen, neboť soudy obou stupňů vůbec nevzaly v úvahu skutečnost, že po dobu předběžného projednání u Ministerstva spravedlnosti dochází ke stavení promlčecí doby (v tomto případě od 16. 10. 2013 do 16. 4.2014). V návaznosti na výše uvedené odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, a to na rozsudky sp. zn. 30 Cdo 962/2012 a sp. zn. 30 Cdo 1728/2011, jakož i na usnesení sp. zn. 30 Cdo 3533/20. Zdůraznil pak, že z přípisu žalované ze dne 22. 1. 2014 vyplynulo, že obdržela uplatnění nároku dne 16. 10. 2013 a že jej v plném rozsahu odmítla, přičemž samotné negativní stanovisko bylo formálně datováno dva dny po uplynutí zákonné šesti měsíční doby předběžného projednání nároku a doručeno pak bylo až dne 22. 4. 2014. Podle jeho názoru jím uplatněné nároky v podobě nákladů na cestovné byly u žalované řádně uplatněny a následně zcela v průběhu promlčecí doby uplatněny u soudu, čímž došlo ke stavení promlčecí doby. K tomu odkázal na závěry judikatury a na právní teorii. 16. Podle žalobcova názoru k námitce promlčení nebylo lze přihlédnout i s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4776/2014, k čemuž uvedl, že právě s ohledem na určitý morální základ a projev slušnosti původně požadoval „pouze“ náhradu nákladů, které odpovídaly městské hromadné dopravě, a nikoliv částce (která je bezesporu podstatně vyšší) odpovídající dopravě osobním automobilem. Žalobce tedy při původním vyčíslení nároku jednal poctivě, čestně a pokud by došlo k uplynutí promlčecí době, stalo se tak nezaviněně z jeho strany. Z tohoto důvodu se odvolací soud v tomto směru odchýlil při řešení otázky hmotného, resp. procesního práva od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. 17. Žalobce závěrem navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a vrátil odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. 19. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II odst. 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ 20. Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, za splnění podmínky § 241 odst. 2 písm. b) o. s. ř. a obsahovalo náležitosti vyžadované § 241a odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud se proto dále zabýval přípustností dovolání. 23. Napadá-li žalobce rozsudek odvolacího soudu co do části, jíž bylo jeho nároku v rozsahu 5 832 Kč vyhověno, je nutno zdůraznit, že k podání dovolání je účastník řízení oprávněn jen tehdy, vznikla-li mu rozhodnutím odvolacího soudu procesní újma, která může být zrušením rozhodnutí odvolacího soudu napravena. Z povahy dovolání jako opravného prostředku vyplývá, že je může podat jen ten účastník, jemuž nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno nebo jemuž byla naopak soudem uložena povinnost, přičemž účelem dovolání je zvrátit pro daného účastníka objektivně nepříznivý důsledek rozhodnutí odvolacího soudu. Směřuje-li dovolání proti výroku (případně jeho části) rozhodnutí, jímž nebyla dovolateli způsobena újma odstranitelná rozhodnutím dovolacího soudu, pak je třeba je pokládat za subjektivně nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. SJ 3/1998, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. 29 Odo 2357/2000, uveřejněný v Souboru rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, svazek 2, pod č. C 154, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2004, sp. zn. 21 Cdo 749/2004, rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na http://www.nsoud.cz). Subjektivní přípustnost podaného dovolání je tedy dána v rozsahu, v jakém směřuje proti části rozsudku odvolacího soudu, jíž bylo potvrzeno zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně ve vztahu k tvrzenému žalobcově nároku. 24. Nejvyšší soud tedy žalobcovo dovolání co do částky 5 832 Kč odmítl jako nepřípustné podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť žalobce není k podání dovolání v tomto rozsahu oprávněn (subjektivně legitimován) a odklizení dovoláním napadeného rozhodnutí by nemohlo přivodit pro žalobce příznivější následek než ten, jenž plyne z rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolání pouze proti důvodům rozhodnutí dle § 236 odst. 2 o. s. ř. není přípustné. 25. Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným podle § 237 o. s. ř. pro řešení dovolací otázky týkající se povahy rozvrhu práce při změně místa výkonu funkce soudce a na ni navazující otázky posouzení námitky promlčení žalobcova nároku a jejího uplatnění žalovanou v rozporu s dobrými mravy. 26. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 27. Zákon č. 82/1998 Sb. zavedl pojem odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem veřejné moci, jíž je nutno rozumět takovou moc, jež přímo či zprostředkovaně rozhoduje autoritativně o právech a povinnostech subjektů, které nejsou v rovnoprávném postavení s orgánem veřejné moci a na jejichž vůli obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí. Dělí se na moc státní, kde se odpovědnost připíná ke státu, a na výkon pravomocí svěřených zákonem do samostatné působnosti územním samosprávným celkům, které jsou v jejich rámci samostatně odpovědnými subjekty. Zákon bližší definici státní moci nepodává, v právnické literatuře je obvykle za její výkon považováno vnucování vůle vyjadřující státní (resp. veřejný) zájem jednotlivcům, sociálním skupinám i celé společnosti. Ustanovení § 1 odst. 1 OdpŠk má spíše proklamativní charakter, neboť totéž pravidlo rozvedené do dvou forem odpovědnosti lze nalézt v § 5, podle nějž stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a b) nesprávným úředním postupem. Jde o objektivní odpovědnost státu (bez ohledu na zavinění), jíž se nelze zprostit (§ 2) a která je založena na současném splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, 2) vznik škody či nemajetkové újmy a 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy. 28. O výkon státní (veřejné) moci oproti tomu nepůjde tam, kde stát nevystupuje v tzv. vrchnostenské pozici, nýbrž kde vstupuje do právních vztahů jako jejich účastník rovný s účastníky ostatními, tedy jako subjekt občanskoprávních vztahů ve smyslu § 21 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle nějž má stát v těchto vztazích charakter právnické osoby. Za škodu způsobenou porušením právní povinnosti vyplývající z těchto vztahů proto stát odpovídá podle obecných předpisů stejně jako za škodu způsobenou mimo rámec výkonu veřejné moci jednáním, s nímž zákon spojuje odpovědnost objektivní, například za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků (§ 2927 a násl. o. z.) apod. Obdobné platí i u nároků, které vůči státu mohou vyplývat ze vztahů, kde stát vystupuje jako zaměstnavatel a kde je dána jeho pracovněprávní odpovědnost. Tomu se blíží i specifické vztahy služební, tedy vztahy svou podstatou zaměstnanecké s určitými modifikacemi, které snad mohou evokovat jakési rysy výkonu veřejné moci (k tomu blíže: Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 7-8 s.). 29. Pracovní vztah soudce je svojí povahou poměrem sui generis, výrazně se však v některých aspektech blíží právnímu poměru soukromoprávnímu, jehož účastníci mají rovné postavení. Důsledkem této povahy vzájemného vztahu soudce a státu potom je, že se na pracovní vztah soudce, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak, subsidiárně použijí pracovněprávní předpisy. Zvlášť to platí pro eventuální spory o plat, neboť v takovém případě nejde o vlastní výkon veřejné funkce soudce. Ze specifické úpravy pracovních vztahů soudců vyplývá, že jsou založeny na vzájemném prolnutí soukromoprávních a veřejnoprávních prvků, přičemž u jeho platové složky soukromoprávní charakter vztahů převažuje (nález Ústavního soudu ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 20/15, rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://www.nalus.usoud.cz). 30. Rozvrh práce soudu (§ 41 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů) není rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 9. 2012, č. j. 1 As 48/2012-28, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na http://www.nssoud.cz). 31. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4896/2010, vyslovil závěr, že k projednání a rozhodnutí věci, v níž jde o posouzení (ne)platnosti opatření předsedy soudu přijaté v rozvrhu práce, kterým bylo soudci (žalobci) jednostranně určeno místo výkonu funkce mimo jeho dosavadní působiště, na které byl se svým souhlasem přidělen, je dána pravomoc soudu ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 o. s. ř. 32. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí dále uvedl: „Při výkonu soudní moci vystupuje soudce ve vztahu k subjektům, o jejichž právech a povinnostech rozhoduje, jako nositel svrchované veřejné moci. Vztahy subjektů působících v tomto vztahu se vyznačují tím, že jeden účastník (stát) vystupuje vůči druhému jako nositel veřejné svrchované moci a tím jako silnější subjekt, který druhému subjektu může jednostranně zakládat jeho práva, a v tomto směru má činnost soudu nepochybně veřejnoprávní povahu. Vedle této působnosti ,navenek‘ je zde však (jako součást veřejné funkce, kterou soudce jako fyzická osoba vykonává) též jeho vlastní pracovní vztah ke státu, který vzniká dnem, jenž byl stanoven jako den nástupu do funkce, a zaniká dnem zániku funkce soudce (§ 84 odst. 1 zákona o soudech a soudcích). Pracovní vztah soudce se řídí především zákonem o soudech a soudcích a zvláštními právní předpisy, zejména zákonem č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů; nestanoví-li tyto zvláštní právní předpisy jinak, použijí se na pracovní vztah soudce přiměřeně ustanovení zákoníku práce a jiných pracovněprávních předpisů (§ 84 odst. 4 zákona o soudech a soudcích). 33. Uvedené právní předpisy, kromě toho, že stanoví den vzniku a zániku soudcovské funkce, upravují obsah pracovního vztahu soudce z hlediska esenciálních náležitostí vlastního pracovního vztahu soudce ke státu tím způsobem, že stanoví způsob jmenování soudce do funkce jako takové (§ 63 zákona o soudech a soudcích) a způsob, kterým se na základě předepsaného způsobu přidělení určí místo výkonu funkce u určitého soudu (§ 67 zákona o soudech a soudcích). V dalším - nestanoví-li tyto zvláštní právní předpisy jinak - je třeba použít na pracovní vztah soudce subsidiárně pracovněprávní předpisy. Do rámce úvah o povaze tohoto pracovního vztahu je třeba zahrnout i skutečnost, že vzhledem k tomu, že pracovní vztah soudce nemůže vzniknout proti jeho vůli, může být jmenován do funkce jen se svým souhlasem; souhlas soudce je pak výslovně vyžadován pro přidělení soudce ministrem spravedlnosti k určitému soudu a stanovení dne nástupu do funkce (§ 67 odst. 1 a 3 zákona o soudech a soudcích). 34. Okolnost, že právní vztah soudce a státu - stanovení jeho esenciálních náležitostí - nemůže vzniknout bez soudcova souhlasu, že nemůže být bez dalšího jmenován nějakým mocenským aktem veřejné moci, znamená kromě jiného, že pracovní vztah soudce je svojí povahou - jak plyne ze zákona č. 6/2002 Sb. za subsidiárního použití zákoníku práce - právním poměrem soukromoprávním, jehož účastníci mají rovné postavení. Důsledkem této povahy vzájemného vztahu soudce a státu potom je, že se na pracovní vztah soudce přiměřeně použijí - nestanoví-li zákon nebo zvláštní právní předpis jinak - ustanovení zákoníku práce a jiných pracovněprávních předpisů (srov. § 84 odst. 4 zákona o soudech a soudcích). V tomto kontextu je třeba vnímat také rozsah dispoziční pravomoci předsedy soudu, která mu umožňuje stanovit v rozvrhu práce - kromě jiného - v dovoleném rozsahu též obsah pracovního vztahu soudce. V rozvrhu práce lze kromě jiného jmenovitě určit soudce tvořící senát, soudce, kteří budou zastupovat v jednotlivých soudních odděleních soudce, kteří nemohou věc z důvodu nepřítomnosti delší než 3 měsíce nebo vyloučení anebo z jiných důvodů stanovených zákonem projednat a rozhodnout, lze stanovit okruh věcí, které se projednávají a rozhodují na pobočce soudu, a stanovit způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení (srov. § 41 odst. 1 a § 42 odst. 1 zákona o soudech a soudcích). V uvedeném postupu předsedy soudu ale nelze ve vztahu k soudci spatřovat akt nositele svrchované veřejné moci a ,zásah orgánu výkonné moci do veřejného subjektivního práva‘ soudce, nýbrž - obdobně, jako u jiných zaměstnanců České republiky - jen organizační opatření vedoucího organizační složky státu k bližší konkretizaci obsahu ,pracovní náplně‘ soudce (soudců), a to v rámci již existujícího základního pracovního vztahu založeného za souhlasu obou účastníků, jehož podstatné (esenciální) náležitosti nelze rozvrhem práce stanovit nebo měnit.“ 35. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3988/2017, vyjádřil závěr, že „jestliže nemajetkovou újmu způsobí stát (některý z jeho orgánů), avšak nikoli při výkonu veřejné moci, bude stát za v příčinné souvislosti s takovým jednáním či opomenutím způsobenou újmu odpovědný podle obecných předpisů o náhradě škody obsažených v občanského zákoníku. Stát totiž může vystupovat v obou rolích, tedy jako vykonavatel veřejné moci, tak i jako soukromoprávní subjekt nadaný stejnými právy a povinnostmi jako kterákoli jiná právnická osoba.“ 36. Nejvyšší soud v tomto případě navázal na shora citovanou judikaturu a uzavřel, že opatření předsedy soudu přijaté v rozvrhu práce, kterým bylo soudci jednostranně určeno místo výkonu funkce mimo jeho dosavadní působiště, není výkonem státní moci. Z uvedeného plyne, že v projednávaném případě nelze dovozovat naplnění podmínek pro založení odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. 37. Posuzoval-li pak odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) námitku promlčení vznesenou žalovanou podle § 32 OdpŠk, jeho právní posouzení je nesprávné. 38. Podle § 242 odst. 3 o. s. ř. je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. 39. V projednávané věci shledal Nejvyšší soud vadu řízení spočívající v tom, že v řízení před soudem prvního stupně byl soud nesprávně obsazen ve smyslu § 36a odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť soudy obou stupňů nepřihlédly ke skutečnosti, že se jedná o věc vyplývající z pracovních vztahů soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4896/2010). 40. S ohledem na shora uvedené se Nejvyšší soud v projednávané věci již dále nezabýval žalobcem předloženou otázkou, zda je nezbytné napadnout rozvrh práce soudu v případě, když tímto nedochází (k další) změně pro místo výkonu funkce soudce, ačkoli taková změna místa výkonu funkce soudce byla učiněna předchozím rozvrhem práce, ani otázkou rozporu námitky promlčení s dobrými mravy, neboť jejímu vyřešení nutně musí předcházet nové hmotněprávní posouzení samotného nároku i vznesené námitky promlčení. 41. Vzhledem k tomu, že právní posouzení věci odvolacím soudem je nesprávné, a protože je řízení současně postiženo výše uvedenou vadou, dovolací soud podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil odvolacího soudu. Protože vada řízení i právní posouzení věci se dotýká i rozhodnutí soudu prvního stupně, Nejvyšší soud zrušil § 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř. rovněž toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 42. V dalším řízení bude na soudu prvního stupně, aby ve správném obsazení žalobcův nárok posoudil znovu, a to podle příslušné úpravy hmotného práva. 43. Soudy jsou ve smyslu ustanovení § 243g odst. 1 části věty první za středníkem o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 226 o. s. ř. vázány právními názory dovolacího soudu v tomto rozhodnutí vyslovenými. 44. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího soudu rozhodne soud v rámci nového rozhodnutí ve věci (§ 243g odst. 1 o. s. ř.).

http://docplayer.cz/15280355-R-o-z-s-u-d-e-k-j-m-e-n-e-m-r-e-p-u-b-l-i-k-y.html

1 č. j. 3 Ads 18/ ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobkyně E. B., zastoupené Mgr. Bohdanou Hejdukovou, advokátkou se sídlem Křižíkova 16, Praha 8, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne , vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 Cad 16/2005, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , č. j. 1 Cad 16/ , t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á. II. III. Žalovaná n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odměna advokátky Mgr. Bohdany Hejdukové s e u r č u j e částkou 650 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím žalované uvedeným v záhlaví tohoto rozhodnutí byl žalobkyni (dále též stěžovatelka ) podle 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o důchodovém pojištění ) odňat ode dne plný invalidní důchod. Žalovaná uvedla, že podle posudku lékaře Pražské správy sociálního zabezpečení Praha 4 ze dne již není žalobkyně plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 55 % a podle 39 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec 2 č. j. 3 Ads 18/ plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne , č. j. 1 Cad 16/ , zamítl žalobu proti tomuto rozhodnutí žalované. Soud provedl důkaz posudkem zdravotního stavu žalobkyně ke dni vydání napadeného rozhodnutí vypracovaným dne posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí zřízenou podle 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 582/1991 Sb. ). Podle názoru soudu se posudková komise dostatečně vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a její posudek obsahuje dostatečné zdůvodnění zdravotního stavu a pracovní schopnosti žalobkyně, podle něhož je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně recidivující zánět průdušek s mírným snížením ventilačních funkcí, zařazený do kapitoly VIII, oddílu B, položky č. 5, písm. a) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška ), jenž způsobuje pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 20 %, další zdravotní postižení pak navýšila tuto hodnotu o 5 % na celkových 25 %. Soud z tohoto posudku vyšel s tím, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla plně ani částečně invalidní a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve včasné kasační stížnosti stěžovatelka uvedla, že odnětí plného invalidního důchodu považuje za diskriminaci; na úřadu práce prý pro ni nemají žádnou práci a byla jí zamítnuta podpora v nezaměstnanosti. Stěžovatelka dále namítla, že se po prodělaných operacích žlučníku a slepého střeva zkomplikoval její zdravotní stav, neboť má v břišní dutině kovové svorky; poukázala také na stomatologické problémy. Stěžovatelka dále odmítla, že by byla závislá na morfiu, neboť příslušné léky jí byly předepsány toliko na bolesti čelistí a páteře. Stěžovatelka dále obsáhle popsala svůj nepříznivý zdravotní stav a požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. V doplnění kasační stížnosti provedeném na základě výzvy soudu ustanovená zástupkyně uvedla, že kasační stížnost podává z důvodu podle 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Žalobkyně je přesvědčena, že posudková komise vycházela z nedostatečně zjištěného skutkového stavu, neboť především nepřihlédla k lékařským zprávám a objektivně nezhodnotila její vážné zdravotní potíže. Žalobkyně proto vytýká soudu, že pominul, že ze spisového matriálu vyplývají rozdílné názory na zdravotní stav žalobkyně, když odlišné posouzení podávají MUDr. R. a MUDr. U. a jiné stanovisko podává MUDr. K. Soud se měl proto jednoznačně zabývat tím, zda se posudková komise tímto rozdílným stavem zabývala a pokud ne, měl se tím v rámci objektivity zabývat soud a rozhodnutí žalované zrušit za účelem opatření jednorázového závěru o zdravotním stavu žalobkyně např. provedením doplňujícího odborného vyšetření. Proto je stěžovatelka přesvědčena, že napadená rozhodnutí byla vydána nesprávně a v rozporu s jejím zdravotním stavem. Stěžovatelka navrhla, aby rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , č. j. 1 Cad 16/ , byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Vyjádření žalované ke kasační stížnosti nebylo podáno. Kasační stížnost je podle 102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatelka v ní namítá důvod podle 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.; rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud podle 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost není důvodná. 3 č. j. 3 Ads 18/ Kasační stížnost byla podána z důvodu podle 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., podle něhož lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, měl napadené rozhodnutí správního orgánu zrušit. Stěžovatelka vytýká napadenému rozhodnutí, že žalovaná ani soud při posuzování předpokladů pro odnětí plného invalidního důchodu nezhodnotily správně její zdravotní stav. K této námitce je třeba konstatovat, že žalovaná vychází v případě rozhodování o dávkách podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem z posudků lékařů okresních správ sociálního zabezpečení. Tak tomu bylo i v posuzované věci, kdy podkladem pro přezkoumání rozhodnutí žalované byl posudek lékaře Pražské správy sociálního zabezpečení Praha 4 ze dne , podle něhož činila míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stěžovatelky podle kapitoly VIII, oddílu B, položky 5 písm. b) přílohy č. 2 vyhlášky 55 %. Žalovaná postupovala při vydávání napadeného rozhodnutí způsobem upraveným v zákoně č. 582/1991 Sb. a soud pak vycházel z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí pro Prahu, který lze i podle názoru Nejvyššího správního soudu považovat za úplný a přesvědčivý. Posudková komise vycházela při zpracování posudkových závěrů z lékařských nálezů vydaných před i po vydání napadeného rozhodnutí. K dispozici byl i posudkový spis zachycující vývoj stěžovatelčina zdravotního stavu od doby, kdy byla uznána plně invalidní; Nejvyšší správní soud má tedy za to, že posouzení stěžovatelčina zdravotního postižení bylo učiněno řádně a objektivně. Ostatně stěžovatelka nevznáší konkrétní námitky ve vztahu k postupu posudkové komise stran určení jejího rozhodujícího zdravotního postižení, namítá však, že její zdravotní stav se nezlepšil od doby přiznání plné invalidity, ale naopak se zhoršil. Se stěžovatelkou lze souhlasit potud, pokud uvádí, že její zdravotní stav se nezlepšil. Přitom v řízení o dávkách důchodového pojištění je třeba při zániku nároku na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem určit důvod zániku plné či částečné invalidity, kterými jsou podle dosavadní soudní praxe zlepšení či stabilizace zdravotního stavu nebo dřívější posudkový omyl, případně nadhodnocení zdravotního stavu. Právě dřívější posudkový omyl považuje posudková komise v případě stěžovatelky za důvod zániku plné invalidity. Posudková komise v posudku přesvědčivě vysvětlila, že přiznání plné invalidity stěžovatelce v letech 1992 až 1995 byl posudkový omyl, k němuž přispěly plicní zprávy MUDr. K., jež nadhodnotily zdravotní stav stěžovatelky; rovněž v té době existovala mnohem volnější posudková kritéria. Na základě výše uvedeného je tedy třeba uzavřít, že důvodem zániku plné invalidity stěžovatelky nebylo zlepšení, případně stabilizace zdravotního stavu, ale že při uznání plné invalidity v roce 1998 byl stěžovatelčin zdravotní stav nadhodnocen a neodpovídal kapitole VIII, oddílu B, položce 5 písm. b) přílohy č. 2 k vyhlášce; došlo tedy k posudkovému omylu. Posudková komise se vypořádala s tím, že lékařské zprávy vyhotovované MUDr. K. v minulosti nadhodnocovaly zdravotní stav stěžovatelky; jelikož se s tímto závěrem posudková komise ve svém posudku přesvědčivě vypořádala, neměl Městský soud v Praze pochybnosti o přesvědčivosti a úplnosti vypracovaného posudku a proto nebyl dán důvod k tomu, aby soud shledal naplnění podmínek pro nařízení případného dalšího odborného vyšetření stěžovatelky. Nelze se tedy ztotožnit s názorem stěžovatelky, že byl dán důvod pro zrušení rozhodnutí žalované, neboť zde nebyly pochyby o správném zjištění zdravotního stavu žalobkyně. Nejvyšší správní soud dospěl ze shora uvedených důvodů k závěru, že důvod kasační stížnosti podle 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. není dán a proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl ( 110 odst. 1 s. ř. s.). 4 č. j. 3 Ads 18/ O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., neboť neúspěšné stěžovatelce náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalované v dané věci náhradu nákladů řízení nelze přiznat. Stěžovatelce byla pro toto řízení před soudem ustanovena zástupkyní advokátka; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát ( 35 odst. 7 s. ř. s., 120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokátce částkou 2 x 250 Kč za dva úkony právní služby první poradu s klientkou včetně převzetí a přípravy zastoupení a doplnění kasační stížnosti ze dne a 2 x 75 Kč paušální náhrady hotových výdajů, v souladu s 9 odst. 2, 7, 11 odst. 1 písm. b) a d) a 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Celkem tedy odměna advokátky činí 650 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. května 2006 JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu

http://docplayer.cz/2285081-S-t-a-n-o-v-y-ano-sporitelni-druzstvo.html

S T A N O V Y. ANO spořitelní družstvo - PDF Download "S T A N O V Y. ANO spořitelní družstvo" 1 S T A N O V Y Článek I. Úvodní ustanovení 1. (dále jen Družstvo ) je společenstvím neuzavřeného počtu osob, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje finanční činnosti, kterými se rozumí zejména přijímání vkladů a poskytování úvěrů, ručení a peněžní služby v různých formách. Družstvo musí mít nejméně třicet (30) členů. Na trvání Družstva nemá vliv přistoupení dalších členů nebo zánik členství dosavadních členů, je-li počet aktuálních členů družstva alespoň třicet (30). 2. Družstvo je právnickou osobou a vystupuje v právních vztazích svým jménem. Za porušení svých povinností odpovídá Družstvo celým svým majetkem. 3. Družstvo bylo založeno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon ) a vzniklo dnem zápisu do obchodního rejstříku ke dni 14. prosince Družstvo bylo zřízeno na dobu neurčitou. 4. Družstvo podléhá dohledu České národní banky (dále jen ČNB ). 5. Družstvo sídlí na území České republiky a je oprávněno se souhlasem ČNB zakládat za účelem podnikání své pobočky na území států Evropské Unie. Článek II. Obchodní firma, sídlo, výše základního kapitálu, internetové stránky 1. Obchodní firma Družstva zní. 2. Sídlem Družstva je Praha. 3. Výše základního kapitálu je tvořena souhrnem veškerých členských vkladů. 4. Identifikační číslo Družstva je Družstvo je zapsáno v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl Dr, vložka Družstvo na elektronické adrese ( internetové stránky ) uveřejňuje vybrané informace o Družstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání uvedené elektronické adresy.2 Článek III. Předmět podnikání 1. Družstvo je v souladu se Zákonem oprávněno v rozsahu uděleného povolení působit jako družstevní záložna (dále jen povolení ) vykonávat následující činnosti: a) přijímání vkladů od svých členů; b) poskytování úvěrů svým členům; c) platební styk, zúčtování a vydávání a správa platebních prostředků pro členy. 2. Za účelem zajištění činností definovaných v odstavci 1. tohoto článku je Družstvo v souladu se Zákonem oprávněno: a) ukládat vklady v družstevních záložnách a bankách a u poboček zahraničních bank; b) přijímat úvěry od družstevních záložen a bank; c) nabývat majetek pro účely zajištění vlastního provozu a disponovat s ním; d) obchodovat na vlastní účet s cennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu; e) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banka tohoto státu, dluhopisy, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a dluhopisy vydanými Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, které je Česká republika členem; f) provádět obchody s ČNB podle zákona upravujícího činnost České národní banky; g) obchodovat na vlastní účet s devizami a nástroji směnných kurzů a úrokových sazeb za účelem zajištění rizik vyplývajících z činnosti podle odstavce 1. tohoto článku; Družstvo však není oprávněno nabývat přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu jakékoli právnické osoby ani stát se členem, společníkem, akcionářem právnické osoby, či jiným způsobem nabývat vliv na řízení jakékoli právnické osoby. 3. Jiný majetek, než který je Družstvo oprávněno nabýt podle odstavce 2. tohoto článku, může nabýt pouze v souvislosti se zajištěním své pohledávky, a to nejvýše po dobu šesti (6) měsíců. Lhůta stanovená v předchozí větě se nevztahuje na majetek nabytý (i) na základě zajišťovacího převodu práva v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku nebo (ii) zajišťovacího převodu finančního nástroje v souladu s příslušnou úpravou finančního zajištění. 4. Výkon činností, které je Družstvo oprávněno na základě příslušného povolení a Zákona vykonávat pro své členy, není podmíněno členstvím v Družstvu pro následující subjekty: a) stát a jeho organizační složky;3 b) vyšší územně samosprávné celky a obce; c) právnické osoby zřízené subjekty uvedené pod písmenem a) a b) tohoto odstavce, nebo ve kterých jsou stát, vyšší územně samosprávné celky nebo obce výlučnými podílníky; d) další veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky. 5. Družstvo je povinno vést přijaté vklady na vkladových účtech. Veškeré smlouvy uzavřené v souvislosti s činnostmi uvedenými pod odstavci 1. až 4. tohoto článku musí mít písemnou formu. 6. Činnosti uvedené v odstavci 1. a 2. tohoto článku zajišťuje Družstvo zejména prostřednictvím svých zaměstnanců. Pracovní poměr zaměstnanců Družstva se řídí příslušnými právními předpisy. Představenstvo může určit, že pro určitá pracovní místa v Družstvu je základní předpoklad členství v Družstvu. Článek IV. Právní jednání za Družstvo 1. Při právním jednání Družstvo zastupují vždy dva členové představenstva společně. Jde-li o právní jednání, které musí mít písemnou formu, připojí členové představenstva k nadepsané nebo vytištěné obchodní firmě Družstva svůj podpis s uvedením funkce. 2. Představenstvo je oprávněno pověřit k některým právním úkonům, které náleží do působnosti představenstva, příslušného zaměstnance Družstva, pokud takováto činnost vyplývá z pracovní náplně zaměstnancova pracovního poměru. Pověření musí mít písemnou podobu. 3. Představenstvo stanovuje zaměstnancům Družstva rozsah práv a povinností, v jejich rámci jsou tito příslušní zaměstnanci oprávněni jednat a podepisovat jménem Družstva. 4. Představenstvo je oprávněno zmocnit k jednání jménem Družstva rovněž třetí osobu. Takovéto zmocnění musí být podepsáno v souladu s odstavcem 1. tohoto článku. Článek V. Zánik, zrušení a likvidace Družstva 1. Soud může na návrh ČNB, orgánu nebo člena Družstva nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení Družstva a jeho likvidaci, jestliže: a) počet členů klesl pod třicet (30); b) kapitál klesl pod 35, Kč (slovy: třicet pět milionů korun českých);4 c) uplynulo šest (6) měsíců ode dne, kdy skončilo funkční období orgánu Družstva a nebyl zvolen nový orgán, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi Družstva, a nebo Družstvo po dobu delší než jeden (1) rok neprovozuje žádnou činnost; d) založením, fúzí nebo rozdělením byl porušen zákon. 2. Soud může na návrh ČNB rozhodnout o zrušení Družstva a jeho likvidaci také tehdy, jestliže opatření ČNB podle ustanovení 28 Zákona byla neúčinná. 3. Družstvo se rovněž zrušuje ke dni nabytí právní moci rozhodnutí ČNB o odnětí povolení. 4. Změna právní formy Družstva není přípustná. To neplatí v případě změny právní formy na akciovou společnost, pokud ČNB udělila souhlas k takovéto změně a současně rozhodla o udělení bankovní licence. Projekt změny právní formy Družstva nemusí obsahovat počet, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, pokud bude obsahovat způsob jejich určení. 5. Likvidátora Družstva jmenuje a odvolává na návrh ČNB soud. 6. Fúze Družstva je možná pouze s jinou družstevní záložnou. Družstvo lze rozdělit pouze na jiné družstevní záložny. K přeměnám podle tohoto odstavce je potřeba předchozího souhlasu ČNB. 1. Členem Družstva může být: Článek VI. Členství v Družstvu a) fyzická osoba, která dosáhla zletilosti, tj. dosáhla zletilosti dosažením věku 18 let, přiznáním svéprávnosti nebo uzavřením manželství, a její svéprávnost nebyla omezena; b) právnická osoba. 2. Družstevní podíl je převoditelný na jiného člena nebo osobu, která není členem, pouze se souhlasem představenstva. Pokud v dohodě o převodu členských práv není uvedeno pozdější datum, nabývá nabyvatel převáděný družstevní podíl rozhodnutím představenstva o schválení dohody o převodu družstevního podílu. Je-li takový převod podle Zákona podmíněn souhlasem ČNB, může nabyvatel nabýt členská práva nejdříve dnem udělení souhlasu ČNB. Převodce družstevního podílu ručí za dluhy, které jsou s družstevním podílem spojeny. 3. Členství v Družstvu vzniká za trvání Družstva kumulativním splněním následujících podmínek: a) předložení nebo doručení písemné členské přihlášky; b) splacení vstupního členského vkladu; c) schválení přijetí za člena představenstvem Družstva nebo jím pověřeným zástupcem; d) přistoupení ke stanovám Družstva.5 4. Na přijetí za člena Družstva není právní nárok. 5. Členství dále rovněž vzniká převodem družstevního podílu nebo jiným způsobem stanoveným Zákonem. 6. Družstevní podíl přechází na právního nástupce člena, který zemřel nebo zanikl. Není-li právním nástupcem osoba způsobilá ke členství v družstevní záložně, členství právního nástupce přechodem členských práv nevzniká. 7. Členství v Družstvu zaniká následujícími způsoby: a) písemnou dohodu; b) vystoupením; c) vyloučením; d) zánikem Družstva; e) prohlášením konkurzu na majetek člena Družstva; f) zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena Družstva; g) doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, není-li družstevní podíl převoditelný (resp. odepře-li představenstvo souhlas s převodem), pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením družstevního podílu, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení družstevního podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu; h) zánikem právnické osoby bez právního nástupce; i) smluvním převodem družstevního podílu; j) smrtí člena; k) zánikem Družstva bez právního nástupce. 8. Jestliže byl zrušen konkurs na majetek člena z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, jeho členství se obnovuje. Jestliže již Družstvo vyplatilo tomuto členovi (insolvenčnímu správci) jeho vypořádací podíl, musí jej člen (insolvenční správce) do třiceti (30) dnů od zrušení konkursu Družstvu nahradit. 9. Jestliže byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí nebo exekuce postižením družstevního podílu člena, jeho členství v družstvu se obnovuje. Kdo přijal vyplacený vypořádací podíl takového člena, vrátí do třiceti (30) dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce vyplacený vypořádací podíl Družstvu. 10. Vystoupením člena z Družstva zaniká jeho členství uplynutím kalendářního měsíce, v němž bylo řádné oznámení o vystoupení doručeno Družstvu. 11. Člen Družstva může být vyloučen v následujících případech:6 a) závažným způsobem nebo opakovaně porušil své členské povinnosti nebo neplní své závazky vůči Družstvu; b) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, který spáchal proti Družstvu nebo proti jeho členu; c) dopustil se jednání, která jsou v hrubém rozporu se Zákonem nebo stanovami Družstva; d) poškodil dobré jméno Družstva; e) přestal splňovat podmínky pro členství, tj. zejména v případě pravomocného rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti člena fyzické osoby. 12. Nemá-li důvod k vyloučení následky, které nelze odstranit, předchází rozhodnutí o vyloučení písemná výstraha, o jejímž udělení rozhoduje představenstvo. O vyloučení člena Družstva rozhoduje představenstvo. 13. Proti rozhodnutí představenstva o vyloučení může člen Družstva podat odůvodněné námitky k členské schůzi ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení; k námitkám podaným v rozporu s tím se nepřihlíží. Členství vylučované osoby zaniká marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek. 14. Rozhodnutí představenstva o vyloučení člena a rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o vyloučení se vylučovanému členovi Družstva doručí doporučeným dopisem do vlastních rukou na adresu uvedenou v seznamu členů. 15. Představenstvo může rozhodnutí o vyloučení zrušit. Se zrušením vyloučení musí vyloučený člen písemně souhlasit, případně o takové zrušení předem písemně požádat. Bylo-li rozhodnutí o vyloučení zrušeno nebo rozhodla-li členská schůze nebo soud, že námitky člena proti rozhodnutí o vyloučení jsou důvodné, platí, že členství v Družstvu nezaniklo. 16. V případě zániku členství v Družstvu za trvání Družstva má člen nárok na: a) vypořádací podíl v penězích podle Článku XI. stanov; b) vyplacení uložených vkladů po odečtení nesplacených úvěrů a dalších dluhů vůči Družstvu. 17. Člen je oprávněn zastavit svůj družstevní podíl pouze se souhlasem představenstva. 18. Rozdělení družstevního podílu je možné se souhlasem představenstva, a to s výjimkou případů, kdy rozdělení družstevního podílu podle obecně závazných právních předpisů není přípustné.7 Článek VII. Základní práva a povinnosti členů Družstva 1. Člen Družstva má zejména následující práva: a) zúčastnit se jednání členské schůze; b) ukládat v Družstvu vklady; c) požádat o poskytnutí úvěru a dalších služeb; d) právo na podíl na zisku Družstva; e) volit a být volen do orgánů Družstva; f) na poskytnutí úplných informací o hospodaření Družstva, zejména předložení účetní závěrky, návrhu na rozdělení zisku a návrhu na úhrady případné ztráty způsobem podle stanov; g) při zániku členství na vypořádací podíl při dodržení podmínek daných stanovami, Zákonem a dalšími příslušnými právními předpisy. 2. Člen Družstva má zejména následující povinnosti: a) zaplatit členský vklad; b) dbát prospěchu Družstva a šetřit práv ostatních členů; c) dodržovat stanovy Družstva a jednat v souladu s rozhodnutími orgánů Družstva; d) dodržovat podmínky poskytování služeb sjednané mezi členem a Družstvem; e) oznámit neprodleně Družstvu skutečnosti, které jsou rozhodné pro jeho vztah k Družstvu; f) poskytovat orgánům Družstva při výkonu jejich působnosti potřebnou součinnost; g) respektovat působnost orgánů Družstva. Článek VIII. Základní práva a povinnosti Družstva k členům 1. Družstvo vede seznam všech svých členů. Do seznamu se u člena zapisuje obchodní firma, případně název a sídlo právnické osoby nebo jméno, příjmení a bydliště fyzické osoby, členem určená adresa pro doručování; adresa určená členem pro doručování je vždy elektronickou ( ovou) adresou tohoto člena, pokud ji člen neuvede, Družstvo mu zřídí ovou adresu pro účely komunikace s Družstvem, den a způsob vzniku členství v Družstvu, a dále výše členského vkladu a výše, v níž byl splacen.8 Člen oznámí a doloží Družstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu členů bez zbytečného odkladu poté, co tato skutečnost nastala. Družstvo provede zápis zapisované skutečnosti bez zbytečného odkladu poté, co mu bude změna prokázána. Představenstvo umožní každému, kdo osvědčí právní zájem nebo doloží písemný souhlas člena, kterého se zápis týká (s jeho ověřeným podpisem), aby do příslušné části seznamu nahlédl. Člen Družstva má právo do seznamu nahlížet a žádat o vydání potvrzení o svém členství a obsahu jeho zápisu v seznamu. Družstvo vydá každému členovi na jeho písemnou žádost a za úhradu nákladů opis seznamu všech členů nebo požadované části seznamu, a to bez zbytečného odkladu od doručení žádosti. 2. Družstvo je oprávněno své splatné pohledávky za členem započíst oproti úrokům z vkladů, vkladům a vypořádacímu podílu člena, a to i v době vydaného rozhodnutí o zákazu nakládání vkladatelů s jejich vklady. Může také odmítnout výplatu úroků z vkladů, vkladu a vypořádacího podílu členovi, který je v prodlení se splátkami nebo nevypořádal své jiné dluhy vůči Družstvu. 3. Postupování pohledávek členů za Družstvem, vyplývající z vkladů členů u Družstva, je možné pouze mezi členy Družstva. 4. Družstvo má kromě práv vyplývajících z právních předpisů právo vyžadovat na členovi Družstva plnění povinností vyplývajících z Článku VII. stanov. 5. Družstvo je oprávněno poskytovat informace o svém členovi pouze v souladu s odstavcem 1. výše a s Článkem XXII. těchto stanov. 6. Družstvo je oprávněno odmítnout poskytnout úvěr, záruku nebo přijmout vklad nebo poskytnout peněžní službu členovi, který nesplnil podmínky dané těmito stanovami, obchodními podmínkami Družstva nebo jinou vnitřní normou Družstva. 7. Družstvo a jeho orgány, popřípadě pověření členové, jsou, kromě povinností vyplývajících z platné právní úpravy, povinni: a) dbát prospěchu členů Družstva; b) dodržovat podmínky poskytování služeb sjednaných mezi Družstvem a členem; c) poskytovat členům informace podle Článku VII. odstavec 1. písm. f) stanov. Dále je Družstvo povinno schválenou účetní závěrku, výroční zprávu a opis povolení zveřejnit na místě veřejně přístupném v sídle Družstva, v jeho pobočkách, expoziturách a jednatelstvích; d) seznámit uchazeče o členství se všemi skutečnostmi souvisejícími s členstvím, zejména stanovami, obchodními podmínkami, právy a povinnostmi vyplývajícími z členství a podmínkami pojištění vkladů, podmínkami poskytování úvěrů a dalšími činnostmi, které Družstvo vykonává na základě uděleného povolení. Dojde-li ke změnám těchto skutečností, je povinno včas a řádně zajistit informovanost členů. 8. Družstvo ve svém sídle zřídí a vede informační desku. Informační deska je všem členům Družstva přístupná každý pracovní den v běžnou pracovní dobu.9 Článek IX. Výše členského vkladu a způsob jeho splácení, další členský vklad 1. Členský vklad může být pouze peněžitý. Výše základního členského vkladu je pro každého člena stejná a činí ,-Kč (slovy: sedmnáct tisíc korun českých). Základní členský vklad, jakož i případné další členské vklady, budou splaceny bezhotovostním převodem na účet Družstva, složením hotovosti na účet Družstva anebo složením hotovosti do pokladny Družstva. Výše vstupního členského vkladu činí 1,-Kč (slovy: jedna koruna česká). Částku základního členského vkladu přesahující vstupní vklad je člen povinen splatit do tří (3) let od vzniku členství. 2. Snížení základního členského vkladu je možné pouze s předchozím souhlasem ČNB. Pokud ČNB udělí předchozí souhlas se snížením výše základního členského vkladu, pak o něm rozhoduje členská schůze. V případě snížení výše základního členského vkladu rozhodnutím členské schůze pak část rozdílu mezi dosavadní a novou výší základního členského vkladu, která je nejvyšším celočíselným pětinásobkem nové výše základního členského vkladu, představuje další členský vklad příslušného člena, pokud s takovým dalším členským vkladem souhlasí členská schůze. Zbývající část rozdílu mezi dosavadní a novou výší základního členského vkladu bude vypořádána obdobně jako při snížení dalšího členského vkladu, přičemž majetkové vypořádání se vypočte obdobně jako vypořádací podíl. Pro účely výpočtu tohoto vypořádání se zohledňuje pouze částka, o kterou se výše základního členského vkladu snižuje a která se nestala dalším členským vkladem podle předchozí věty. Pokud členská schůze nesouhlasí s dalším členským vkladem podle tohoto odstavce, bude celý rozdíl mezi dosavadní a novou výší základního členského vkladu vypořádán obdobně jako při snížení dalšího členského vkladu, přičemž majetkové vypořádání se vypočte obdobně jako vypořádací podíl. Pro účely výpočtu tohoto vypořádání se zohledňuje pouze částka, o kterou se výše základního členského vkladu snižuje. 3. Každý člen může vložit do základního kapitálu Družstva se souhlasem členské schůze další členský vklad; schválení smlouvy o dalším členském vkladu a její změny a zrušení ze strany členské schůze se nevyžaduje. Výše dalšího členského vkladu při jeho vložení do základního kapitálu Družstva musí být vždy celočíselným pětinásobkem základního členského vkladu. O převzetí povinnosti k dalšímu členskému vkladu uzavře Družstvo se členem písemnou smlouvu, která obsahuje údaje o výši peněžitého vkladu a lhůtu pro splnění vkladové povinnosti. Další členský vklad musí být splacen jednorázově do devadesáti (90) dnů ode dne udělení souhlasu členskou schůzí, s výjimkou případů uvedených v Článku X. odstavec 1. stanov, kdy musí být další členský vklad splacen do devadesáti (90) dnů od udělení předchozího souhlasu ČNB. Další členský vklad je za shora uvedených podmínek možné vložit i vícekrát. 4. Majetkové vypořádání při snížení dalšího členského vkladu se vypočte obdobně jako vypořádací podíl. Pro účely jeho výpočtu se zohledňuje pouze částka, o kterou se další členský vklad snižuje.10 5. Při dodržení podmínek stanovených Zákonem a stanovami může člen Družstva nabýt více dalších členských vkladů. Článek X. Kvalifikovaná účast 1. Kvalifikovanou účastí fyzické nebo právnické osoby na Družstvu se rozumí přímý nebo nepřímý podíl nebo jejich součet, který představuje podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech v Družstvu ve výši alespoň 10 % nebo možnost uplatňování významného vlivu na řízení Družstva. Nepřímým podílem se rozumí podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo osob, jednajících ve shodě. Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které mají v úmyslu nabýt kvalifikovanou účast na Družstvu, nebo tuto účast zvýšit dosáhnutím nebo překročením 20 %, 30 % nebo 50 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo které mají v úmyslu stát se osobami, které Družstvo ovládají, jsou povinny získat souhlas ČNB a prokázat způsobilost podle ustanovení 2b odstavec 9. Zákona. Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí ČNB, že snižují svoji kvalifikovanou účast na Družstvu tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %, nebo ji zcela pozbývají, nebo snižují svoji kvalifikovanou účast na Družstvu tak, že ho přestávají ovládat. 2. Jestliže by převod družstevního podílu měl za následek, že by jeho převodem nabývající člen nabyl kvalifikovanou účast na Družstvu nebo zvýšil svoji kvalifikovanou účast tak, že dosáhne či překročí limity stanovené výše v odstavci 1., je převod družstevního podílu podmíněn předchozím souhlasem členské schůze Družstva a udělením předchozího souhlasu ČNB. Žádost o udělení předchozího souhlasu ČNB musí být podána Družstvem do třiceti (30) dnů ode dne schválení dohody o převodu družstevního podílu členskou schůzí. 3. Družstvo nepřipustí na členské schůzi účast osoby, které ČNB pozastavila právo účastnit se členské schůze a hlasovat na ní. Při posuzování způsobilosti členské schůze rozhodovat a při hlasování se nepřihlíží k hlasům členů, jejichž práva účastnit se členské schůze a hlasovat byla pozastavena. 4. Družstvo je povinno písemně informovat ČNB o nabytí nebo změnách v kvalifikované účasti osob v Družstvu, pokud při těchto změnách jsou překročeny nebo sníženy limity dle odstavce 1. tohoto článku, a to do pěti (5) pracovních dnů po zjištění rozhodných skutečností.11 Článek XI. Vypořádací podíl 1. Výše vypořádacího podílu je určena poměrem členského vkladu, popřípadě snížení dalšího členského vkladu v daném účetním období u člena, kterému v daném účetním období zaniklo členství, k součtu souhrnu všech členských vkladů a snížení dalších členských vkladů, vztahujících se k danému účetnímu období, všech členů k poslednímu dni daného účetního období, a souhrnu všech členských vkladů a snížení dalších členských vkladů členů, kterým v daném účetním období členství zaniklo. Takto získaný poměr se násobí výší vlastního kapitálu po odečtení výše rizikového fondu a výše rezervního fondu. Pro určení výše vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního kapitálu po odečtení rizikového fondu a rezervního fondu podle řádné účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. 2. Vypořádací podíl je splatný do tří (3) měsíců ode dne schválení řádné účetní závěrky za účetní období, v němž členství zaniklo. 3. Řádná účetní závěrka Družstva musí být předložena členské schůzi ke schválení do šesti (6) měsíců od posledního dne účetního období. 4. V případě, že výše vypořádacího podílu bude představovat zanedbatelnou částku, tj. částku nepřevyšující 10 Kč (deset korun českých), která významným způsobem převyšuje náklady spojené s výplatou vypořádacího podílu, nebude takové zanedbatelné plnění Družstvem vypláceno. 1. Orgány Družstva jsou: a) členská schůze; b) představenstvo; c) kontrolní komise; d) úvěrová komise. Článek XII. Orgány Družstva Článek XIII. Členská schůze 1. Nejvyšším orgánem Družstva je členská schůze. 2. Členská schůze se schází nejméně jednou (1) za každé účetní období. Členskou schůzi svolává představenstvo nebo v mimořádných případech stanovených zákonem jeden nebo někteří členové představenstva, likvidátor nebo kontrolní komise ( zvláštní svolavatelé ), případně osoba k tomu písemně zmocněná všemi členy, kteří o svolání členské schůze řádně požádali nebo insolvenční správce Družstva.12 3. Svolavatel nejméně patnáct (15) dnů přede dnem konání členské schůze uveřejní pozvánku na členskou schůzi na internetových stránkách a současně ji zašle elektronicky členům Družstva vedeným v seznamu členů ke dni rozeslání pozvánek, a to na adresu uvedenou v seznamu členů. Uveřejněním pozvánky se považuje pozvánka za doručenou. Pozvánka musí být na internetových stránkách uveřejněna až do okamžiku konání členské schůze. Pozvánka obsahuje alespoň a) firmu a sídlo Družstva, b) místo a dobu zahájení členské schůze; místo a doba zahájení členské schůze se určí tak, aby co nejméně omezovaly možnost člena se jí zúčastnit, c) označení, zda se svolává členská schůze a/nebo náhradní členská schůze, d) program členské schůze a e) místo, kde se člen může seznámit s podklady k jednotlivým záležitostem programu členské schůze, pokud nejsou přiloženy k pozvánce. Má-li dojít ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož důsledkem je změna stanov, obsahuje pozvánka v příloze též návrh těchto změn nebo návrh usnesení. 4. Členská schůze musí být svolána představenstvem bez zbytečného odkladu, a) požádá-li o to písemně alespoň 10% všech členů Družstva, kteří mají nejméně pětinu všech hlasů, b) požádá-li o to kontrolní komise, nebo c) je-li to v důležitém zájmu Družstva. Neučiní-li tak představenstvo bez zbytečného odkladu poté, co je k tomu povinno, členskou schůzi jsou oprávněni svolat zvláštní svolavatelé. Jestliže představenstvo Družstva nesvolá členskou schůzi tak, aby se konala do třiceti (30) kalendářních dnů ode dne doručení řádné žádosti podle věty první, svolá členskou schůzi některý ze zvláštních svolavatelů. Jestliže tak zvláštní svolavatelé neučiní do deseti (10) dnů poté, co uplynula lhůta pro svolání členské schůze představenstvem, může členskou schůzi svolat a všechna jednání s tím spojená činit osoba k tomu písemně zmocněná všemi členy, kteří o svolání členské schůze požádali. 5. Na žádost alespoň 10% všech členů Družstva, kteří mají nejméně pětinu všech hlasů, zařadí představenstvo jimi určenou záležitost na pořad jednání členské schůze. Je-li však tato žádost doručena až po uveřejnění a odeslání pozvánky, informuje o tom představenstvo členy Družstva přítomné na svolané členské schůzi a určenou záležitost lze v takovém případě projednávat jen za účasti a se souhlasem všech členů družstva; tím není dotčena povinnost představenstva svolat novou členskou schůzi, nebude-li určená záležitost projednána. 6. Není-li náhradní členská schůze svolaná stejnou pozvánkou jako členská schůze (viz. odstavec 16. tohoto článku), musí doba mezi jejím svoláním a termínem jejího konání být nejméně patnáct (15) dnů. Pozvánka musí obsahovat stejný program jako původně svolávaná členská schůze a obsahovat také zbývající náležitosti uvedené v odstavci 3 tohoto článku. 7. Do působnosti členské schůze zejména náleží: a) měnit a schvalovat stanovy, nedochází-li k jejich změně na základě jiné právní skutečnosti; b) zřizovat další orgány;13 c) volit a odvolávat členy představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise, případně též náhradníky členů; d) schvalovat jednací řády orgánů Družstva; e) vytvářet fondy Družstva a rozhodovat o přidělování finančních prostředků do těchto fondů a jejich použití; f) schvalovat řádnou, mimořádnou i mezitímní účetní závěrku; g) rozhodovat o rozdělení a užití zisku, popřípadě úhrady ztráty; h) rozhodovat o zvýšení základního členského vkladu doplatky členů nebo z vlastních zdrojů Družstva; i) rozhodovat o snížení výše základního členského vkladu; j) schvalovat vložení dalších členských vkladů; k) rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje Družstva; l) rozhodovat o fúzi, rozdělení a o jiné přeměně Družstva; m) rozhodovat o schválení převodu obchodního závodu nebo jeho části, která by znamenala podstatou změnu dosavadní struktury obchodního závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání Družstva. K rozhodnutí je nutný souhlas ČNB; n) určit výši odměny představenstva, kontrolní komise a schvalovat smlouvu o výkonu funkce; o) schvalovat poskytnutí finanční asistence, ledaže obecně závazné předpisy takové schválení nevyžadují; p) rozhodovat o námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení; q) rozhodovat o vydání dluhopisů; r) schvalovat smlouvu o tichém společenství a její změnu a zrušení; s) rozhodovat o zrušení Družstva s likvidací; t) volit a odvolávat likvidátora a rozhodovat o jeho odměně; u) schvalovat zprávu likvidátora o naložení s likvidačním zůstatkem. 8. Členská schůze rozhoduje o dalších záležitostech týkajících se Družstva a jeho činnosti, pokud tak stanoví obecně závazné právní předpisy a/nebo stanovy, popřípadě pokud si rozhodování o některé věci členská schůze vyhradila, nejde-li o záležitosti svěřené zákonem do působnosti jiných orgánů Družstva.14 9. Právo zúčastnit se členské schůze mají všichni členové Družstva, likvidátor, zástavní věřitelé členů, pokud mají se členy - zástavci ujednáno, že po dobu zástavního práva vykonávají hlasovací práva spojená se zastavenými družstevními podíly, a osoby, o nichž tak stanoví obecně závazné právní předpisy. Právo hlasovat na členské schůzi mají všichni členové Družstva, ledaže je výkon hlasovacího práva člena Družstva v souladu s obecně závaznými právními předpisy omezen, vyloučen nebo pozastaven. Na členské schůzi Družstvo umožní účast a hlasování (nevylučují-li to obecně závazné právní předpisy) všem členům Družstva, (i) kteří jsou Družstvem vedeni v seznamu členů k pracovnímu dni bezprostředně předcházejícímu dni konání příslušné členské schůze, a (ii) členům, kteří sice v Seznamu uvedeni nejsou, ale kteří své členství v Družstvu hodnověrně prokáží (např. řádně akceptovanou přihláškou), a to nejpozději před zahájením členské schůze. 10. Pokud je družstevní podíl zastaven a stanoví tak smlouva mezi členem a zástavním věřitelem, pak vykonává hlasovací právo spojené s družstevním podílem zástavní věřitel. Toto své oprávnění musí zástavní věřitel Družstvu hodnověrně prokázat. 11. Nestanoví-li obecně závazný právní předpis jinak, je členská schůze schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů majících většinu všech hlasů. V případech podle odstavce 15. níže je členská schůze schopna se usnášet, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny všech členů Družstva. Není-li členská schůze schopna se usnášet, svolá představenstvo náhradní členskou schůzi tak, aby se konala do tří (3) týdnů ode dne, kdy se měla konat členská schůze původně svolaná. 12. Náhradní členská schůze musí mít nezměněný pořad jednání a je schopná usnášet se bez ohledu na počet přítomných členů. 13. Při hlasování má každý člen jeden (1) hlas. Členům, kteří vložili další členský vklad, přísluší dále jeden (1) hlas za každý celý násobek základního členského vkladu, nejde-li o rozhodnutí podle odstavce 15. níže. Nestanoví-li obecně závazné právní předpisy nebo tyto stanovy jinak, k přijetí rozhodnutí se vyžaduje nadpoloviční většina hlasů přítomných členů. 14. K rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena, o změně stanov, o volbě a odvolání člena kontrolní komise, o prodeji nebo pachtu obchodního závodu nebo jeho části, o jiných významných majetkových dispozicích, o změně právní formy, o fúzi a rozdělení a o jiném zrušení Družstva, se vyžaduje zároveň i souhlas členů bez zohlednění hlasů z dalších členských vkladů. 15. K rozhodnutí členské schůze o schválení poskytnutí finanční asistence, o přeměně Družstva (včetně fúze a rozdělení Družstva), o zrušení Družstva s likvidací a o vydání dluhopisů, se vyžaduje souhlas většiny alespoň dvou třetin přítomných členů bez zohlednění hlasů z dalších členských vkladů.15 16. Náhradní členská schůze může být svolána stejnou pozvánkou jako původní členská schůze. Pozvánka musí obsahovat upozornění, že náhradní členská schůze je schopna se usnášet za jakéhokoliv počtu přítomných členů. Takto svolaná náhradní členská schůze může být zahájena nejdříve po uplynutí třiceti (30) minut od plánovaného zahájení původní členské schůze uvedené v pozvánce. 17. Člen Družstva může písemně zmocnit jinou osobu k zastupování na členské schůzi. Podpis člena na plné moci nemusí být úředně ověřen a z plné moci musí vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více členských schůzích. Tím nejsou dotčena ustanovení o zastoupení vyplývající ze zákona nebo na základě soudního rozhodnutí. V případě, že hlasující na členské schůzi zastupuje jednoho nebo více členů, oznámí při hlasování počet hlasů členů, které zastupuje, včetně svého, je-li členem. Nikdo nesmí být na jednání členské schůze zmocněncem více než jedné třetiny všech členů Družstva, jinak platí, že nemá pro jednání na členské schůzi udělenu žádnou plnou moc. 18. Další podrobnosti, týkající se jednání členské schůze, stanovuje jednací řád členské schůze. 19. O každé členské schůzi svolavatel pořídí do patnácti (15) dnů od jejího konání zápis, který musí obsahovat: a) datum, místo a program konání schůze; b) přijatá usnesení; c) výsledky hlasování; d) námitky členů. Přílohu zápisu tvoří seznam účastníků členské schůze, zmocnění k zastupování členů, pozvánka na členskou schůzi a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům. Každý člen má právo vyžádat si zápis a jeho přílohy k nahlédnutí; každý člen má též právo na vydání kopie zápisu, přičemž je povinen Družstvu na základě výzvy uhradit účelně vynaložené náklady spojné s jejím pořízením. 20. O rozhodnutí členské schůze podle odstavce 7. písm. a), l), m) a s), musí být pořízena veřejná listina. Každý člen Družstva, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo likvidátor mohou podat návrh k soudu na určení neplatnosti usnesení členské schůze pro rozpor s právními předpisy, stanovami nebo dobrými mravy. Návrh k soudu lze podat jen do třech (3) měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o usnesení dozvěděl nebo mohlo dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí takového usnesení.16 Článek XIV. Představenstvo 1. Představenstvo je statutárním orgánem Družstva. Volí ze svých členů předsedu a místopředsedu představenstva Družstva. Místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti. Zastupováním předsedy mohou být pověřeni i další členové představenstva v pořadí stanoveném představenstvem. 2. Představenstvo řídí činnost Družstva a rozhoduje o všech záležitostech Družstva, které nejsou Zákonem, zákonem o obchodních korporacích a/nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu. Představenstvu Družstva přísluší zejména: a) řídit činnost Družstva v rozsahu určeném stanovami a usneseními členské schůze, zabezpečit obchodní vedení Družstva, včetně řádného vedení účetnictví; b) zajistit dodržování obecně závazných právních předpisů, předpisů Družstva a příp. dalších předpisů pro Družstvo závazných; c) svolávat členskou schůzi, náhradní členskou schůzi, jakož i mimořádnou členskou schůzi; d) rozhodovat o prodeji majetku, kterým byly zajištěny pohledávky Družstva a který Družstvo nabylo, když ze zákona může takový majetek nabýt na dobu šesti (6) měsíců; e) na návrh úvěrové komise rozhodovat o úročení vkladů a úvěrů, o poskytnutí úvěru jiné družstevní záložně nebo bance a o přijetí úvěru od jiné družstevní záložny nebo banky a o přijetí vkladu od jiné družstevní záložny nebo banky; f) rozhodovat o obchodování na vlastní účet s devizami a nástroji směnných kurzů a úrokových sazeb za účelem zajištění rizik, vyplývajících z činností Družstva; g) rozhodovat o obchodování na vlastní účet s cennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu; h) rozhodovat o poplatcích za činnosti a služby poskytované členům Družstva; i) rozhodovat o zřízení pracovišť Družstva; j) předkládat členské schůzi ke schválení řádnou, mimořádnou a případně i konsolidovanou a mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty, a nejméně jednou (1) za účetní období předkládat členské schůzi zprávu o podnikatelské činnosti Družstva a o stavu jeho majetku; k) vypracovávat výroční zprávu a předkládat ji ke schválení členské schůzi; l) odsouhlasit dohody o převodu družstevních podílů na nabyvatele; m) předkládat členské schůzi ke schválení změny stanov; n) zajistit ochranu obchodního tajemství Družstva; o) navrhovat rozhodnutí o použití rezervního a rizikového fondu, případně o zřizování dalších fondů a použití jejich prostředků, a předkládat tyto návrhy rozhodnutí ke schválení kontrolní komisi a návazně členské schůzi; rozhodovat o změnách struktury a organizace Družstva; p) schvalovat obchodní plán a roční rozpočet na běžný kalendářní rok včetně změn takových návrhů a následně je předkládat kontrolní komisi k vyjádření;17 q) zajistit vytvoření a vyhodnocování řídícího a kontrolního systému Družstva v souladu s příslušnými obecně závaznými předpisy, trvalé udržování a pravidelné vyhodnocování celkové funkčnosti a efektivnosti řídícího a kontrolního systému Družstva, zabezpečit podmínky pro jeho rozvoj; podrobný popis pravomocí a odpovědnosti představenstva v této oblasti je uveden v jednacím řádu představenstva; r) projednávat a schvalovat strategický a periodický plán interního auditu; s) plnit informační povinnosti vůči ČNB podle Zákona a podle dalších obecně závazných právních předpisů; t) rozhodovat o udělení prokury; u) projednávat a schvalovat uzavření smlouvy, na jejímž základě má Družstvo nabýt nebo prodat majetek, přesahuje-li hodnota nabývaného nebo prodávaného majetku v průběhu jednoho (1) účetního období jednu třetinu vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední řádné účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky v případě, sestavuje-li Družstvo konsolidovanou účetní závěrku; v) schvalovat a pravidelně vyhodnocovat celkovou strategii Družstva (včetně dostatečně konkrétních zásad a cílů jejího naplňování) včetně jejích změn a následně ji předkládat kontrolní komisi k vyjádření, a dále schvalovat a pravidelně vyhodnocovat organizační uspořádání, strategii řízení rizik, strategii související s kapitálem a kapitálovou přiměřeností, strategii rozvoje informačního systému, zásad systému vnitřní kontroly včetně zásad pro zamezování vzniku možného střetu zájmů a zásad pro compliance a bezpečnostní zásady včetně bezpečnostních zásad pro informační systém Družstva, projednávat a schvalovat řády, další strategie a zásady Družstva, včetně strategií a zásad, jejichž stanovení je představenstvo povinno zajistit podle obecně závazných právních předpisů; w) schvalovat nové produkty, činnosti a systémy mající pro Družstvo zásadní význam s tím, že je představenstvo oprávněno přenést tuto pravomoc na jím určený výbor; x) schvalovat soustavu limitů, kterou Družstvo bude používat pro omezení rizik, v tom vždy riziko úvěrové, tržní, koncentrace a likvidity, včetně požadavků na strukturu aktiv, závazků a podrozvahových položek, s tím, že je představenstvo oprávněno přenést tuto pravomoc na jím určený výbor; y) navrhovat členské schůzi auditora doporučeného kontrolní komisí a uzavírat s auditorem smlouvu o povinném auditu, případně o poskytování dalších služeb. 3. Představenstvo odpovídá členské schůzi za svou činnost. Představenstvo plní usnesení členské schůze a rozpracovává je do konkrétních opatření. 4. Představenstvo se schází podle potřeby nejméně jednou (1) za kalendářní čtvrtletí. Musí se sejít do deseti (10) dnů od doručení podnětu kontrolní komise. 5. Návrh výroční zprávy musí být členům zpřístupněn na internetových stránkách Družstva nejméně třicet (30) dnů před dnem konání členské schůze. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření Družstva obsahuje především body, stanovené příslušnými právními předpisy o povinném obsahu výroční zprávy spořitelního a úvěrního družstva, zejména přehled obchodní činnosti v uplynulém roce a předpoklady jeho dalšího podnikání, jakož i další skutečnosti týkající se činnosti Družstva.18 6. Výroční zpráva obsahuje i řádnou účetní závěrku. Spolu s výroční zprávou předkládá představenstvo členské schůzi návrh způsobu užití zisku, popřípadě způsob úhrady ztráty. Členskou schůzi k projednání výroční zprávy je představenstvo povinno svolat tak, aby se konala do šesti (6) měsíců po ukončení účetního období, za které je výroční zpráva vypracována. 7. Další pravomoci a podrobnější způsob jednání představenstva upravuje jednací řád představenstva. Článek XV. Kontrolní komise 1. Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti. 2. Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost Družstva a projednává stížnosti členů Družstva. Odpovídá pouze členské schůzi a je nezávislá na ostatních orgánech Družstva. 3. Kontrolní komisi přísluší zejména: a) projednávat stížnosti členů Družstva; b) kontrolovat, zda se činnost Družstva uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny členské schůze; c) nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti Družstva; d) kontrolovat, zda jsou řádně a v souladu se skutečností vedeny účetní záznamy Družstva; e) přezkoumávat řádnou, případně mimořádnou účetní závěrku a návrh představenstva na rozdělení zisku nebo návrh na úhradu ztráty a předkládat své písemné vyjádření členské schůzi Družstva; f) účastnit se členské schůze a seznamovat ji s výsledky své kontrolní činnosti; g) vyjadřovat se k obchodnímu plánu a ročnímu rozpočtu schválenému představenstvem, včetně změn; h) přezkoumávat zprávu o vztazích mezi propojenými osobami, zpracovanou v souladu s ustanovením 82 zákona o obchodních korporacích představenstvem, a o přezkoumání zprávy informovat členskou schůzi a seznámit ji se svým stanoviskem; i) vyjadřovat se k celkové strategii Družstva schválené představenstvem, včetně jejích změn;19 j) dohlížet na funkčnost a efektivnost řídícího a kontrolního systému Družstva jako celku a nejméně jednou (1) ročně jej vyhodnocovat s tím, že součástí plnění této povinnosti je i jednání o záležitostech, které se týkají strategického směřování Družstva a usměrňování rizik, kterým je nebo by mohlo být Družstvo vystaveno; podrobný popis pravomocí a odpovědnosti kontrolní komise v této oblasti je uveden v jednacím řádu kontrolní komise; k) vykonávat ostatní činnosti, které jsou kontrolní komisi uloženy právními předpisy, členskou schůzí nebo stanovami. 4. Kontrolní komise dále plní funkci výboru pro audit. Z této funkce jí plynou následující povinnosti: a) sledovat postup sestavování účetní závěrky, popř. konsolidované účetní závěrky; b) hodnotit a alespoň jedenkrát (1) ročně prověřovat účinnost vnitřní kontroly Družstva, interního auditu a případně systémů řízení rizik; c) sledovat proces povinného auditu účetní závěrky; d) doporučovat externího auditora a posuzovat nezávislost externího auditora a auditorské společnosti a poskytování doplňkových služeb auditorskou společností. 5. Na zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní komise představenstvo, vyžaduje a dohlíží na zjednání nápravy. 6. Kontrolní komise se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři (3) měsíce. 7. Kontrolní komise je oprávněna vyžadovat si u představenstva jakékoliv informace a doklady o hospodaření Družstva. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky v hospodaření nebo postavení Družstva nebo jeho členů. Totéž platí i ve vztahu ke generálnímu řediteli, jiným orgánům Družstva a prokuristům. 8. K jednotlivým úkonům může kontrolní komise pověřit jednoho nebo více členů Družstva, kteří v této věci mají oprávnění žádat informace v rozsahu oprávnění kontrolní komise. 9. Člen kontrolní komise k tomu pověřený má právo zúčastnit se jednání představenstva a jakéhokoliv jiného orgánu Družstva zřízeného stanovami. Není-li žádný člen kontrolní komise pověřen, má právo zúčastnit se jednání představenstva nebo jiného orgánu Družstva zřízeného stanovami její předseda. O každém jednání představenstva musí představenstvo kontrolní komisi předem informovat. 10. Další pravomoci a podrobnější způsob jednání kontrolní komise upravuje jednací řád kontrolní komise.20 Článek XVI. Úvěrová komise 1. Úvěrová komise volí ze svých členů volí předsedu a místopředsedu. Místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti. 2. Úvěrová komise rozhoduje o: a) poskytování úvěrů členům; b) zajištění úvěru. 3. Úvěrová komise dále a) navrhuje představenstvu úročení vkladů a úvěrů, poskytnutí úvěru jiné družstevní záložně nebo bance, přijetí úvěru od jiné družstevní záložny nebo banky a přijetí vkladu od jiné družstevní záložny nebo banky; b) podává představenstvu nejméně jedenkrát (1) ročně zprávu o své činnosti a stavu vkladů a úvěrů; c) vyjadřuje se k zániku členství podle Článku VI. odstavce 11. písm. a) těchto stanov v případě, jedná-li se o nesplnění dluhů členů ze smluv o úvěru. 4. Úvěrová komise je oprávněna po předchozím projednání v představenstvu převést část výkonu svých pravomocí na jiné členy Družstva, a to tím, že pověří tyto členy Družstva formou písemného pověření, ve kterém vymezí rozsah převáděných pravomocí a dobu, na kterou je toto pověření uděleno. Zmocněný člen Družstva odpovídá za řádný výkon činnosti úvěrové komise. Převod pravomocí je úvěrová komise oprávněna kdykoliv zrušit. Zrušení je platné od okamžiku, kdy se o něm člen Družstva, na kterého byly přeneseny pravomoci, dozví. Tímto není dotčena odpovědnost členů úvěrové komise stanovená právními předpisy. 5. Úvěrová komise je dále po předchozím projednání v představenstvu oprávněna převést část výkonu svých pravomocí i na jiné osoby, které nejsou členy Družstva ( outsourcing ). V takovém případě uzavře Družstvo s těmito osobami písemnou smlouvu o provádění outsourcingu, ve které vymezí rozsah převáděných pravomocí, dobu, na kterou se výkon těchto pravomocí převádí a stanoví způsob jejich kontroly a další náležitosti stanovené obecně závaznými předpisy. 6. Úvěrová komise se schází podle potřeby, nejméně jednou (1) za kalendářní čtvrtletí. 7. Další pravomoci a podrobnější způsob jednání úvěrové komise upravuje jednací řád úvěrové komise. Zobrazit více SDĚLENÍ ARTESY, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA O INFORMACÍCH POSKYTOVANÝCH ZÁJEMCŮM O ČLENSTVÍ V ARTESE, SPOŘITELNÍM DRUŽSTVU VZNIK ČLENSTVÍ V ARTESE, SPOŘITELNÍM DRUŽSTVU Členem Artesy, spořitelního družstva (dále Více Stanovy Zemědělského družstva Kameničná se mění a doplňují tak, že zní takto: Čl. 1 Účel, obchodní firma a sídlo STANOVY 1. Firma Družstvo ASTRA ---------------------------------------------------------------------------------------- 2. Sídlo Cheb --------------------------------------------------------------------------------------------------------- Více PENĚŽNÍ DŮM, spořitelní družstvo /úplné znění ke dni 05.06.2014/ S T A N O V Y PENĚŽNÍ DŮM, spořitelní družstvo /úplné znění ke dni 05.06.2014/ Článek 1 Obchodní firma a sídlo (1) Podle příslušných ustanovení zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, Více STANOVY ÚČINNÉ OD 24. ČERVNA 2015 OBSAH ÚČINNÉ OD 24. ČERVNA 2015 OBSAH ČÁST I. Obecná ustanovení 01 Článek 1 01 Úvodní ustanovení 01 Článek 2 01 Obchodní firma a sídlo a výše základního kapitálu Záložny 01 Článek 3 01 Definice pojmů 01 ČÁST Více Úplné znění stanov. ZD Výčapy, družstvo STANOVY Bytové družstvo Úvoz 66, Brno I. Firma, sídlo a doba trvání společnosti 1. Firmou družstva je: Bytové družstvo Úvoz 66, Brno ------------------------------------------------------------------ 2. Více S T A N O V Y. ANO spořitelní družstvo S T A N O V Y ANO spořitelní družstvo Článek I. Úvodní ustanovení 1. ANO spořitelní družstvo (dále jen Družstvo ) je společenstvím neuzavřeného počtu osob, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje Více STANOVY ANO spořitelní družstvo STANOVY ANO spořitelní družstvo Článek I. Úvodní ustanovení 1. ANO spořitelní družstvo (dále jen Družstvo ) je společenstvím neuzavřeného počtu osob, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje Více S T A N O V Y. ANO spořitelní družstvo S T A N O V Y ANO spořitelní družstvo Článek I. Úvodní ustanovení 1. ANO spořitelní družstvo (dále jen Družstvo ) je společenstvím neuzavřeného počtu osob, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje Více S T A N O V Y. Zemědělského družstva vlastníků Manětín. Část I. Základní ustanovení. čl. 1. Obchodní firma a sídlo družstva. čl. 3. I. Základní ustanovení 1. Obchodní firma družstva je: AGRO, družstvo služeb Luštěnice 2. Sídlo družstva je Nádražní 380, 294 42 Luštěnice 3. Předmětem podnikání družstva je: Z důvodu probíhající transformace Více Stanovy Družstva fanoušků Bohemians Stanovy Družstva fanoušků Bohemians Čl. 1 Obchodní firma, sídlo a předmět činnosti družstva 1. Obchodní firma družstva je "Družstvo fanoušků Bohemians". 2. Sídlem družstva je Praha, 3. Předmětem činnosti Více STANOVY. Zemědělské družstvo Vítkovice Nekoř S T A N O V Y Zemědělské družstvo Přešťovice Přešťovice č.p.13 386 01 Strakonice IČ: 00113921 zapsaného v obchodním rejstříku, vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddíl DrXXXXII, vložka 2408 Více STANOVY. přijaté akcionáři ve smyslu ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích, v následujícím znění: STANOVY 1. Název a IČO občanského sdružení Amalthea o.s., 266 472 14 2. Sídlo občanského sdružení Husova 199, 530 03 Pardubice. Čl. I Úvodní ustanovení Čl. II Právní postavení sdružení 1. Amalthea o.s. Více N á v r h Nové znění stanov N á v r h Nové znění stanov 1. Firma a sídlo Družstva- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 1.1 Obchodní firma Družstva je: Družstvo vlastníků Batelov- Více Stanovy akciové společnosti. MAM Group a.s. Stanovy akciové společnosti MAM Group a.s. 1. FIRMA A SÍDLO SPOLEČNOSTI 1.1. Obchodní firma společnosti zní: MAM Group a.s. (dále jen společnost ). 1.2. Obec, v níž je umístěno sídlo společnosti, je: Praha. Více Článek 4 Práva a povinnosti členů Stanovy spolku Asociace investičních fondů, z.s. ( Spolek ) Článek 1 Název a sídlo spolku a doba jeho trvání 1. Název Spolku je: Asociace investičních fondů, z.s. 2. Sídlo Spolku je v obci: Praha 3. Spolek Více VZOR. Statut..., o. p. s. se sídlem..., IČ:... STANOVY ZÁJMOVÉHO SDRUŽENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB SPELOS (dále jen Stanovy ) I. Název a sídlo Název: SPELOS Sídlo: Revoluční 1200/16, Praha 1, PSČ 110 00 II. Statut SPELOS, zájmové sdružení právnických osob Více S T A N O V Y. Jednoty, obchodního družstva Tábor ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Obchodní firma a sídlo družstva. Čl. 2 S T A N O V Y Jednoty, obchodního družstva Tábor I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Obchodní firma a sídlo družstva 1. Obchodní firma: Jednota, obchodní družstvo Tábor 2. Sídlo družstva: Tábor, Budějovická 1413, Více S T A N O V Y. ANO spořitelní družstvo S T A N O V Y ANO spořitelní družstvo Článek I. Úvodní ustanovení 1. ANO spořitelní družstvo (dále jen Družstvo ) je v souladu se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon Více STANOVY DRUŽSTVA ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Článek 1 Právní postavení STANOVY DRUŽSTVA ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Právní postavení (1) Družstvo, které přijalo tyto stanovy, je podle zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon č. 90/2012 Sb.) společenství Více S T A N O V Y. ANO spořitelní družstvo S T A N O V Y ANO spořitelní družstvo Článek I. Úvodní ustanovení 1. ANO spořitelní družstvo (dále jen Družstvo ) je v souladu se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon Více Stanovy akciové společnosti REENGINE CZ a.s. Stanovy akciové společnosti PROPERTY.BPH a.s. (úplné znění) 1. Obchodní firma, sídlo společnosti a identifikační číslo 1. Obchodní firma společnosti zní PROPERTY.BPH a.s. (dále jen společnost ), pod touto Více S t a n o v y. AGRO, družstvo Záhoří. Firma družstva: Sídlo: Záhoří, Dolní Záhoří 5, PSČ 398 18 Identifikační číslo: 49 02 32 33 S t a n o v y Firma družstva: AGRO, družstvo Záhoří Sídlo: Záhoří, Dolní Záhoří 5, PSČ 398 18 Identifikační číslo: 49 02 32 33 Článek 1. Úvodní ustanovení 1) AGRO, družstvo Záhoří, Záhoří, Dolní Záhoří Více ORGÁNY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ORGÁNY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Obchodný zákonník do 31.12.2013 upravoval tzv. německý model hlavní akcionáři jsou zastoupení v dozorčí radě a ne v představenstvu dozorčí rada řídí představenstvo, které je Více STANOVY ELEKTRODRUŽSTVA PRAHA Mgr. Martin Říha, notář v Plzni náměstí Republiky 236/37, Plzeň 1 - Vnitřní Město, 30100 zapsán v seznamu notářů vedeném NK ČR pod č. 648 POZVÁNKA na členskou schůzi družstva: KOVODRUŽSTVO, výrobní družstvo Více VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA KE SKUTEČNOSTEM VYŽADOVANÝM ZMĚNOU VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA KE SKUTEČNOSTEM VYŽADOVANÝM ZMĚNOU ZÁKONA O PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM TRHU V souvislosti se změnou zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, provedenou zákonem č. 104/2008 Více S T A N O V Y. ANO spořitelní družstvo S T A N O V Y ANO spořitelní družstvo Článek I. Úvodní ustanovení 1. ANO spořitelní družstvo (dále jen Družstvo ) je v souladu se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon Více 12 Působnost dozorčí rady. 16 Výbory dozorčí rady Návrh změn stanov Komerční banky, a. s., pro valnou hromadu konanou dne 29.4.2009 Do působnosti valné hromady patří: 8 Působnost valné hromady k) rozhodování o odměňování členů představenstva, a členů Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD Sdružení JM-Net ORGANIZAČNÍ ŘÁD Sdružení JM-Net Valná hromada občanského sdružení dne 10.2.2005 schválila Organizační řád sdružení, ten byl novelizován na náhradní Valné hromadě konané 7.7.2008 a náhradní Valné hromadě Více STANOVY bytového družstva 1 Základní ustanovení 1.1 Preambule Bytové družstvo (dále jen družstvo ) je společenstvím osob založeným za účelem pořízení STANOVY bytového družstva 1 Základní ustanovení 1.1 Preambule Bytové družstvo (dále jen družstvo ) je společenstvím osob založeným za účelem pořízení staveb a pozemkových parcel (dále jen soubor nemovitostí Více Stanovy akciové společností. SPORTZONE, a.s. navrhované znění stanov ke schválení na valné hromadě dne 16. 12. 2014 Stanovy akciové společností SPORTZONE, a.s. navrhované znění stanov ke schválení na valné hromadě dne 16. 12. 2014 Článek 1 Založení akciové společnosti Akciová společnost SPORTZONE, a.s. (dále jen společnost Více Statut Nadačního fondu HOSPITAL BROUMOV. Správní rada Nadačního fondu HOSPITAL BROUMOV vydává tento statut: Část III. Statut Nadačního fondu HOSPITAL BROUMOV Správní rada Nadačního fondu HOSPITAL BROUMOV vydává tento statut: 1. Název a sídlo nadačního fondu Název: Nadační fond HOSPITAL BROUMOV Sídlo: třída Masarykova Více S T A N O V Y D R U Ž S T V A ČÁST PRVNÍ: ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Článek I. Obchodní firma a sídlo družstva S T A N O V Y D R U Ž S T V A ČÁST PRVNÍ: ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek I. Obchodní firma a sídlo družstva 1.Obchodní firma družstva zní: N.K. STAV Brno, družstvo. --------------------------------------- Více Stanovy Metropolitního spořitelního družstva (dále jen spořitelní družstvo ) Úplné znění ke dni 23. 10. 2012 Stanovy Metropolitního spořitelního družstva (dále jen spořitelní družstvo ) Úplné znění ke dni 23. 10. 2012 I. Obchodní firma a sídlo spořitelního družstva 1. Obchodní firma spořitelního družstva zní: Více STANOVY Obecně prospěšného bytového družstva Morava STANOVY Obecně prospěšného bytového družstva Morava Obsah:-------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část I. Základní ustanovení ----------------------------------------------- Více STATUT. Obecně prospěšná společnost Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. je. I. Základní ustanovení. Jméno a sídlo společnosti STATUT obecně prospěšné společnosti Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. I. Základní ustanovení Obecně prospěšná společnost Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. Více STATEK KOSTELEC NA HANÉ, a. s. Smržická 537, 798 41 Kostelec na Hané, okres Prostějov ÚPLNÉ ZNĚNÍ S T A N O V Y STATEK KOSTELEC NA HANÉ, a. s. Smržická 537, 798 41 Kostelec na Hané, okres Prostějov ÚPLNÉ ZNĚNÍ S T A N O V Y Schváleno řádnou valnou hromadou společnosti dne 1 I. Obecná ustanovení 1 Firma a sídlo společnosti Více S T A N O V Y. Zemědělského obchodního družstva Němětice sídlo NIHOŠOVICE č.p. 24 387 01 Volyně IČO 00113794. dle zákona o obchodních korporacích ------------------------------------------------------ Stanovy ------------------------------------------------------ ---------------------------------------------- akciové společnosti --------------------------------------------- Více Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Magdaléna Bártová Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech Magdaléna Bártová Družstevní záložny svým členům zpravidla nabízejí běžné účty a nejčastěji spořící a termínované vklady s vyšším zhodnocením Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Příloha pozvánky: STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI 1 Firma a sídlo 1. Obchodní firma společnosti zní: AHARP a.s. ------- ---- 2. Obec, v níž je umístěno sídlo: Praha. --- --- 2 Internetová stránka Na adrese: Více STANOVY DRUŽSTVA dodatek č. 2 I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Článek 1. Firma a sídlo družstva. Článek 2. Základní ustanovení STANOVY DRUŽSTVA dodatek č. 2 ve znění platném ke dni.. I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Firma a sídlo družstva 1) Firma družstva je: KLUB INVESTORŮ T&G, družstvo (dále jen družstvo). 2) Družstvo má sídlo: Více -------stanovy akciové společnosti------- ----------v dualistickém systému--------- -------stanovy akciové společnosti------- ----------v dualistickém systému--------- Článek 1 - Firma a sídlo společnosti -------------------------- 1.1. Obchodní firma společnosti zní: STAVEBNÍ PODNIK Více N O T Á Ř S K Ý Z Á P I S, NÁVRH NOVÉHO ÚPLNÉHO ZNĚNÍ STANOV PRO VALNOU HROMADU DNE 26.6.2014 Stanovy akciové společnosti Oddíl I. Základní ustanovení Článek 1 Obchodní firma a sídlo společnosti 1) Obchodní firma společnosti zní: Více STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA Část první. Základní ustanovení I. Obchodní firma a sídlo bytového družstva 1. Obchodní firma bytového družstva zní: Bytové družstvo Seidlova 2. Sídlem bytového družstva je: Praha Více S T A N O V Y Svazu obcí Národního parku Šumava Stanovy akciové společnosti VLT Brno, a.s. 1. Firma a sídlo společnosti : 1.1. Obchodní firma společnosti zní: VLT Brno, a.s. (dále jen společnost ) 1. 1.2. Obec, v níž je umístěno sídlo, je: Brno 2. Internetová Více STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA POD SOKOLOVNOU 3 STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA POD SOKOLOVNOU 3 IČ 251 22 355 I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Obchodní firma a sídlo Družstva Předmět Podnikání 1. Obchodní firma: Bytové družstvo Pod sokolovnou 3 2. Sídlo: Praha Více S t a n o v y. Sdružení rodičů a přátel ZŠ Mšeno S t a n o v y Sdružení rodičů a přátel ZŠ Mšeno I. Obecná ustanovení 1. Zakládá se občanské sdružení občanů, kteří mají zájem se aktivně podílet na vytváření a naplňování výchovné a vzdělávací koncepce Více STANOVY DRUŽSTEVNÍ VZÁJEMNÉ POJIŠŤOVNY STANOVY DRUŽSTEVNÍ VZÁJEMNÉ POJIŠŤOVNY I. Obchodní firma a sídlo: ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1. Obchodní firma vzájemné Více S t a n o v y Česká spořitelna penzijní společnosti, a.s. ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Firma a sídlo společnosti 1. Obchodní firma společnosti je Česká spořitelna penzijní společnost, a.s. (dále jen společnost ). 2. Sídlem společnosti je Praha. Předmětem Více STANOVY. nezávislého spolku ARTE spolek rodičů a přátel školy. při Základní umělecké škole Klášterec nad Ohří, STANOVY nezávislého spolku ARTE spolek rodičů a přátel školy při Základní umělecké škole Klášterec nad Ohří, J. Á. Komenského 677, 431 51, Klášterec nad Ohří Čl. I Název a sídlo Článek 1 Nezávislý spolek Více ZAKLADATELSKÁ LISTINA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM NORDIC MOBILE s.r.o. aktuální znění ke dni ZAKLADATELSKÁ LISTINA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM NORDIC MOBILE s.r.o. aktuální znění ke dni 24.4.2015 Článek 1 Obchodní firma a sídlo společnosti 1. Obchodní firma společnosti zní: NORDIC MOBILE s.r.o. Více STATUT. obecně prospěšné společnosti. Čl. I. Obecná ustanovení Pozvánka na valnou hromadu Představenstvo akciové společnosti GPD a.s., se sídlem v Děčíně V, Předmostí 1860/6, PSČ 405 02, IČO: 25031881 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Více I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Čl. 2 I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 1. Obchodní firma: Jednota družstvo spotřebitelů v Kaplici 2. Sídlo družstva: Střítež, Kaplice nádraží 86, Kaplice. 3. Družstvo je zapsáno v obchodním rejstříku u Krajského Více Článek I Úvodní ustanovení Článek I Úvodní ustanovení 1) Zemědělské obchodní družstvo Sepekov (dále také jen Družstvo ) je společenstvím neuzavřeného počtu osob, založeným za účelem podnikání a vzájemné podpory svých členů. 2) Družstvo Více STATUT Nadačního fondu Větrník STATUT Nadačního fondu Větrník Část I Základní ustanovení Čl. 1 Název, sídlo a vznik nadačního fondu 1. Název nadačního fondu zní: Nadační fond Větrník (dále jen nadační fond ). 2. Sídlem nadačního fondu Více STANOVY bytového družstva (úplné znění) STANOVY bytového družstva (úplné znění) Část I. Základní ustanovení Čl. 1 1) Firma: Bytové družstvo Molákova 2. 2) Sídlo Molákova 2142/2, PSČ 628 00, Brno. 3) Bytové družstvo (dále jen družstvo ) je zapsáno Více úplné znění STANOV Citfin, spořitelní družstvo se sídlem Praha ve znění platném ke dni 25. 6. 2014 úplné znění STANOV Citfin, spořitelní družstvo se sídlem Praha ve znění platném ke dni 25. 6. 2014 I. Obchodní firma a sídlo spořitelního družstva 1. Obchodní firma spořitelního družstva zní: Citfin, spořitelní Více POZVÁNKA NA ŘÁDNOU VALNOU HROMADU POZVÁNKA NA ŘÁDNOU VALNOU HROMADU Představenstvo společnosti AGRO Brno - Tuřany, a.s. IČ: 293 65 619, se sídlem Brno, Dvorecká 521/27, PSČ 620 00, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem Více Návrh změny stanov pro jednání řádné valné hromady společnosti ENERGOAQUA a.s. konané dne 25. 6. 2010 Návrh změny stanov pro jednání řádné valné hromady společnosti ENERGOAQUA a.s. konané dne 25. 6. 2010 Schváleno : na zasedání představenstva společnosti dne 28.4.2010 Předkládá : představenstvo společnosti Více STANOVY SPOLKU RODIČŮ A PŘÁTEL ZUŠ ZRUČ NAD SÁZAVOU. (1) Název spolku zní: Spolek rodičů a přátel ZUŠ Zruč nad Sázavou (dále jen spolek ). STANOVY SPOLKU RODIČŮ A PŘÁTEL ZUŠ ZRUČ NAD SÁZAVOU Článek 1 Název a sídlo spolku (1) Název spolku zní: Spolek rodičů a přátel ZUŠ Zruč nad Sázavou (dále jen spolek ). (2) Sídlo spolku se nachází na adrese: Více Článek I. 2. Obchodní název družstva zní: Zemědělské družstvo Předhradí. Článek II. STANOVY Zemědělského družstvo Předhradí Identifikační číslo: 48155292 sídlem kap. Svatoně 22, 539 74 Předhradí zapsaného v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl Dr, vložka Více Návrh na usnesení členské schůze ve věci změny stanov: STANOVY DRUŽSTVO ČERCHOV ČERCHOVSKÁ 1744/5, PRAHA 2 ČÁST I. Základní ustanovení Čl. 1 1.1 Firma družstva : Družstvo Čerchov 1.2 Sídlo družstva : Čerchovská 1744/5, Vinohrady, Praha 2, PSČ 120 00. 1.3 Družstvo Více STANOVY. Artesa, spořitelní družstvo. ČÁST I. Úvodní ustanovení STANOVY Artesa, spořitelní družstvo úplné znění s účinností ke dni 29. června 2015 (dále jen Stanovy") ČÁST I. Úvodní ustanovení Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Artesa, spořitelní družstvo (dále jen "Družstvo"), Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI CHEMPEX-HTE. Obchodní firma, sídlo společnosti STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI CHEMPEX-HTE I. Základní ustanovení 1 Obchodní firma, sídlo společnosti 1. Obchodní firma (dále jen firma ) společnosti zní: CHEMPEX - HTE, a.s. (dále jen společnost ). 2. Sídlo Více S T A N O V Y. Morava, mlékařské odbytové družstvo S T A N O V Y Morava, mlékařské odbytové družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu právnických a fyzických osob, založeným za účelem podnikání a zajišťování hospodářských anebo jiných potřeb svých členů Více o.s. InternetPoradna.cz o.s. InternetPoradna.cz čl. 1 název a sídlo název: sídlo: o.s. InternetPoradna.cz (dále jen sdružení) Wurmova 577/7, 779 00 Olomouc čl. 2 charakter sdružení Sdružení je dobrovolnou, nestátní, neziskovou Více ŘÁD. j a b l o n k a. c z o b č a n s k é s d r u ž e n í. s í d l o s d r u ž e n í J a b l o n e c k á 7 1 3, 1 9 0 0 0 P r a h a 9 j a b l o n k a. c z o b č a n s k é s d r u ž e n í ORGANIZAČNÍ ŘÁD s í d l o s d r u ž e n í J a b l o n e c k á 7 1 3, 1 9 0 0 0 P r a h a 9 P r a h a 2 0 0 3 1 1 OBSAH 1 OBSAH... 2 2 ÚVOD...3 2.1 VZNIK Více Spolek rodičů a přátel školy ZŠ Ruská, Litvínov STANOVY Spolek rodičů a přátel školy ZŠ Ruská, Litvínov STANOVY Článek 1 Název a sídlo spolku 1. 1 Název spolku zní: Spolek rodičů a přátel školy ZŠ Ruská, Litvínov (dále jen Spolek ) 1. 2 Sídlo Spolku je: Základní Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI. BusLine a.s. Hlava I. Úvodní ustanovení STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI BusLine a.s. Hlava I. Úvodní ustanovení 1 Firma společnosti Firma společnosti zní: BusLine a.s. ----------------------------------------------------------------------- 2 Sídlo Více Česká sledge hokejová asociace Czech sledge hockey association. se sídlem v Dalovicích, Česká sledge hokejová asociace Czech sledge hockey association se sídlem v Dalovicích, S T A N O V Y S D R U Ž E N Í LISTOPAD 2011 Článek 1 : Obchodní jméno a sídlo sdružení 1.1. Obchodní jméno sdružení Více STANOVY. Stránka 1 z 6. Nezávislého spolku. Přátelé Základní umělecké školy v Pardubicích-Polabinách. Lonkova 510, Pardubice 530 09 STANOVY Nezávislého spolku Přátelé Základní umělecké školy v Pardubicích-Polabinách Lonkova 510, Pardubice 530 09 Stránka 1 z 6 Část I. Název a sídlo spolku Článek 1 Název spolku zní: Nezávislý spolek Více POZVÁNKA NA ŘÁDNOU VALNOU HROMADU POZVÁNKA NA ŘÁDNOU VALNOU HROMADU Představenstvo První novinové společnosti a.s. se sídlem v Praze 9, Horní Počernice, Paceřická 1/2773, PSČ: 193 00, IČ: 45795533, zapsané v obch. rejstříku vedeném Městským Více Stanovy občanského sdružení ErnetFree Stanovy občanského sdružení ErnetFree dle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů platný k 1.9.2005 1 Čl. 1 Základní ustanovení 1) Sdružení má název: ErnetFree (dále jen sdružení ). 2) Sdružení je právnickou Více Stanovy Modrá linka, z. s. Stanovy Modrá linka, z. s. Úplné znění ke dni 10. listopadu 2015 Stanovy spolku byly přijaty valnou hromadou občanského sdružení Modrá linka, o. s., založeného 1. září 1994, registrovaného u Ministerstva Více Stanovy občanského sdružení ErnetFree dle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů Stanovy občanského sdružení ErnetFree dle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů Čl. 1 Základní ustanovení 1) Sdružení má název: ErnetFree (dále jen sdružení ). 2) Sdružení je právnickou osobou ve smyslu Více N á v r h. ZÁKON ze dne o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění N á v r h ZÁKON ze dne... 2010 o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém Více STANOVY DRUŽSTVA DRUŽSTVO LETOHRADSKÁ SEDMA. Část první: Základní ustanovení STANOVY DRUŽSTVA DRUŽSTVO LETOHRADSKÁ SEDMA Část první: Základní ustanovení Čl. 1 Obchodní firma a sídlo družstva 1. Obchodní firma: Družstvo Letohradská Sedma. 2. Sídlo družstva: Praha 7, Letohradská Více Pozvánka na řádnou valnou hromadu obchodní společnosti GKR HOLDING a.s., IČ: 250 44 192 sídlem Politických vězňů 912/10, Nové Město, 110 00 Praha 1 Pozvánka na řádnou valnou hromadu obchodní společnosti GKR HOLDING a.s., IČ: 250 44 192 sídlem Politických vězňů 912/10, Nové Město, 110 00 Praha 1 společnost zapsaná v OR MS v Praze, oddíl B, vložka 9196 Více Návrh stanov Zemědělského družstva vlastníků NÝROV. Článek 1. Úvodní ustanovení S T A N O V Y Sdružení rodičů a přátel Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Založení sdružení Sdružení rodičů a přátel G y m n á z i a J. A. Komenského v Uherském Více BYTOVÁ DRUŽSTVA BYTOVÁ DRUŽSTVA. 1. Vymezení bytového družstva STANOVY. Úprava a organizace bytových družstev. STANOVY = ústava družstva BYTOVÁ DRUŽSTVA BYTOVÁ DRUŽSTVA Úprava a organizace bytových družstev 1. Vymezení bytového družstva 3. Uspokojování bytových potřeb 4. Členství, společné členství manželů 5. Samosprávy družstev 6. Převod Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://www.sagit.cz/info/sb04199

VYHLÁŠKA ze dne 13. dubna 2004, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Předpis č. 199/2004 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2004, částka 66, ze dne 26. 4. 2004 kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží Ministerstvo financí stanoví podle § 48 odst. 4, § 102 odst. 4, § 105, § 237e odst. 1, § 256 odst. 5 a § 260f odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 1/2002 Sb. a zákona č. 187/2004 Sb., a podle § 60 odst. 3 a § 237 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.: Podmínky řízení o přidělení celně schváleného určení prováděného mimo celní prostor a výše nákladů za provedení tohoto řízení (1) Řízení o přidělení celně schváleného určení mimo celní prostor (dále jen "řízení mimo celní prostor") se provede za podmínky, že b) řízení mimo celní prostor je odůvodněno hospodárností , zejména usnadní-li dopravu zboží, nebo je-li to jinak naléhavé, a) náklady celním úřadem prokázaných jízdních výdajů,1) nebo b) náhrada za používání silničních motorových vozidel celního úřadu při pracovních cestách.1) Forma, obsah, náležitosti, rozsah a způsob použití záručních listin, záručních dokladů a osvědčení o zajištění celního dluhu globální zárukou, jakož i způsob a podmínky pro stanovení částky uváděné v záruční listině (zaručená částka) pro jiné operace než režim tranzitu (K § 256 odst. 5 celního zákona) Vzor záruční listiny pro globální zajištění celního dluhu (dále jen "globální záruka") je stanoven v příloze č. 3 k této vyhlášce. Nejsou-li údaje stanovené v rozhodnutí o povolení zajišťovat celní dluh globální zárukou v informačním systému celní správy, prokazuje osoba, které bylo povolení uděleno, tuto skutečnost osvědčením o globální záruce (dále jen "osvědčení"), jehož vzor je stanoven v příloze č. 4 k této vyhlášce. (1) Osvědčení uvedené v § 6 se předkládá celnímu úřadu při podání celního prohlášení na propuštění zboží nebo v souvislosti se započetím jiné operace, v níž má být celní dluh zajištěn. (2) Celní úřad, kterému bylo osvědčení předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrací zpět. (1) Oprávnění fyzické osoby činit úkony jménem uživatele globální záruky se v osvědčení potvrdí tak, že na zadní straně osvědčení v odstavci 10 se uvede jméno, popřípadě jména a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor, které držitel povolení opatří svým podpisem v odstavci 11. Nepoužité rubriky na zadní straně osvědčení může držitel povolení proškrtnout, pokud je nepředpokládá využít pro další oprávnění. Do proškrtnutých rubrik nelze žádné údaje uvádět. Zápis o oprávnění osoby může držitel povolení kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky "Zrušeno". Předložením osvědčení prokazují oprávněné osoby, uvedené držitelem povolení na jeho zadní straně, že jsou oprávněny za držitele povolení jednat v rozsahu uvedených právních úkonů a zajišťovat celní dluh globální zárukou. Tiskopis osvědčení má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě modré, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m2. Tiskopis osvědčení obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu. Zaručená částka se stanoví tak, že a) vznikne-li celní dluh propuštěním zboží do režimu volného oběhu, dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla a aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, porušením podmínek stanovených pro režim s podmíněným osvobozením od cla nebo podmínek stanovených pro dočasné uskladnění, činí zaručená částka 100 % částky tohoto celního dluhu, b) mohl-li by celní dluh vzniknout v jiných případech než uvedených pod písmenem a), činí zaručená částka nejvýše 10 % částky tohoto celního dluhu. Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu je stanoven v příloze č. 5 k této vyhlášce. (1) Byl-li ručitel schválen celními orgány, předává se celnímu úřadu jako doklad o individuálním zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu Záruční doklad individuální záruky (dále jen "Záruční doklad"), jehož vzor je stanoven v příloze č. 6 k této vyhlášce. (2) Celní úřad si předložený Záruční doklad po ověření jeho platnosti a správnosti ponechává. (3) Tiskopis Záručního dokladu je formátu 148 x 105 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě zelené, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisů se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 55 g/m2. Tiskopis Záručního dokladu obsahuje název nebo značku tiskárny, označení tiskopisu a sériové číslo pro rozlišení jednotlivých tiskopisů. Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záruční listiny je stanoven v příloze č. 7 k této vyhlášce. Stanovení operací, při kterých může být celní dluh zajištěn globální zárukou Je-li zajištění celního dluhu globální zárukou dostatečné, může být toto zajištění použito u všech operací stanovených v záruční listině, u kterých je zajištění celního dluhu povinné nebo je celním úřadem požadováno. 1. Vyhláška č. 252/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona. 2. Vyhláška č. 43/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 252/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona. 3. Vyhláška č. 243/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 252/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 43/2003 Sb. 4. Vyhláška č. 448/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 252/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 43/2003 Sb. a vyhlášky č. 243/2003 Sb. 5. Vyhláška č. 138/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 252/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 243/2003 Sb. a vyhlášky č. 448/2003 Sb. 6. Vyhláška č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla. 7. Vyhláška č. 94/1993 Sb., o stanovení nepreferenčního původu zboží. 8. Vyhláška č. 313/1998 Sb., o osvobození strojů, strojních zařízení, přístrojů a nástrojů od dovozního cla. 9. Vyhláška č. 247/2002 Sb., o osvobození zboží propuštěného do celního režimu volného oběhu od dovozního cla. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 199/2004 Sb. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 199/2004 Sb. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 199/2004 Sb. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 199/2004 Sb. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 199/2004 Sb. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 199/2004 Sb. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 199/2004 Sb.

http://www.praha.eu/jnp/cz/test/vyhledavani_v_pravnich_predpisech/rok_2006-vyhlaska_cislo_20_ze_dne_12_12_2006.html

Vyhláška 20/2006 (Portál hlavního města Prahy) Nařízení č. 20/2006 Sb. hl. m. Prahy Číslo: 20/2006 Sbírka: 14 Datum účinnosti: 01.01.2007 Nařízení o maximálních cenách osobní taxislužby Rada hlavního města Prahy se usnesla dne 12. prosince 2006 vydat podle § 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a § 4a odst. 1 písm. a) zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., toto nařízení : Obsah nařízení Tímto nařízením se stanoví maximální ceny osobní taxislužby. Výše maximální ceny Jednorázová sazba 40,- Kč / jízda 6,- Kč / min Jízda na území hlavního města Prahy (1) Maximální ceny platí pro výkon taxislužby na území hlavního města Prahy1) uskutečněné veškerými vozidly taxislužby bez ohledu na obsah válců a počet přepravovaných osob. (2) Cena za jednorázovou sazbu je účtována při započetí jízdy (zakázky). Zahrnuje úhradu za pronajmutí vozidla, za pomoc při nástupu a výstupu zákazníka, za uložení a vyložení zavazadel, za vystavení dokladu o zaplacení jízdného2) a za podání informací, týkající se například trasy jízdy. (3) Čekáním se rozumí jednak provozní čekání (cena je automaticky účtována při stání na křižovatce nebo při pomalé jízdě v hustém provozu), jednak čekání na přání zákazníka. Čekání v důsledku poruchy vozidla nebo zaviněné řidičem nesmí být zákazníkovi účtováno, a to ani při dokončení jízdy náhradním vozidlem. (4) Jízdou na území hlavního města Prahy se rozumí pohyb vozidla taxislužby po pozemní komunikaci na území hlavního města Prahy. (5) Maximálními cenami se rozumí ceny včetně daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu.3) 1. Vyhláška č. 24/2000 Sb. hl. m. Prahy, o maximálních cenách osobní taxislužby. 2. Nařízení č.13/2004 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění vyhláška č. 24/2000 Sb. hl. m. Prahy, o maximálních cenách osobní taxislužby. MUDr. Pavel B é m , v. r. Mgr. Rudolf B l a ž e k , v. r. 1) § 11 odst. 1 zákona ČNR č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. 2) § 21 odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 229/2005 Sb. § 15 vyhlášky č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě. 3) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení, kterým se mění nařízení č. 20/2006 Sb. hl. m. Prahy, o maximálních cenách osobní taxislužby

https://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/rodina-v-problemove-situaci/problemy-v-partnerskem-vztahu/partnerska-krize/narozeni-ditete-v-ochranne-lhute-po-zaniku-manzelstvi.shtml

 Narození dítěte v ochranné lhůtě po zániku manželství - Šance Dětem Narození dítěte v ochranné lhůtě po zániku manželství Publikováno: 18. 8. 2017, aktualizováno: 30. 1. 2018 Právní rámec a domněnky otcovství Určení otcovství k dítěti narozenému znovu provdané ženě v ochranné lhůtě Na co se připravit při narození dítěte v ochranné lhůtě z hlediska určení otcovství Konkrétní postřehy pro matky S porodem dítěte v ochranné lhůtě mohou vyvstat problémy. Pokud je však ze strany matky realizována včasná příprava kroků, jak jsou nastíněny v tomto článku, nemusí být celý proces procesem zdlouhavým, ani finančně náročným. Důležité je situaci nepodceňovat a neodsouvat provedení jednotlivých kroků na pozdější dobu. Prokrastinace v daném případě může celou situaci v osobní sféře nejen dítěte, ale i všech zúčastněných jen zhoršit. Narozením dítěte v ochranné lhůtě se rozumí jeho porod matkou v době do uplynutí 300-tého dne po: 1. zániku manželství (rozvodem nebo smrtí manžela) 2. jeho prohlášení za neplatné 3. tom, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného. V praxi se setkáváme nejčastěji s problémy způsobenými situací pod bodem 1) výše. I. Právní rámec a domněnky otcovství Naše právní úprava určování otcovství stojí na třech tradičních domněnkách otcovství, které vycházejí z pravděpodobnosti (a mají svůj původ již ve starém římském právu). Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ"), ustanovení § 776, svědčí v případě, kdy se dítě narodí v době do uplynutí 300-tého dne od zániku manželství, podle první domněnky otcovství manželu matky. Není třeba žádného rozhodnutí - zápis tohoto otce do matriky narození se provede bez dalšího. V době trvání zákonné domněnky svědčící manželovi matky, se nemůže uplatnit jiná zákonná domněnka určující otcovství, ať již souhlasným prohlášením rodičů podle § 779 OZ (druhá domněnka otcovství) nebo soudním rozhodnutím podle § 783 OZ (třetí domněnka otcovství). V praxi mohou nastat v souvislosti s porodem dítěte v ochranné lhůtě ohledně určení otcovství různé situace, přičemž je můžeme identifikovat následujícím způsobem: A) Určení otcovství k dítěti narozenému znovu provdané ženě v ochranné lhůtě B) Určení otcovství k dítěti narozenému v době od zahájení rozvodu do uplynutí 300-tého dne po rozvodu manželství C) Určení otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě, kdy původní manžel popřel své otcovství a nový muž s matkou určili otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů podle § 779 OZ D) Určení otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě, kdy původní manžel popřel své otcovství a otcovství určuje soud postupem podle § 783 OZ E) Určení otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě, kdy matka popírá první domněnku otcovství Výjimkou z první domněnky otcovství svědčící ve prospěch manžely matky je však též situace, kdy žena v době do 300 dnů od rozvodu manželství uzavře manželství nové, pak se má za to, že otcem je manžel pozdější. Jestliže však dojde k úspěšnému popření otcovství pozdějšího manžela, svědčí domněnka otcovství manželu předchozímu. V daném případě činí popěrná lhůta 6 měsíců a počítá se dnem následujícím poté, co se předchozí manžel dozvěděl o rozhodnutí ve věci popření otcovství pozdějšího manžela (§788 OZ). Pokud tedy původní manžel chce popřít úspěšně své otcovství, musí tak učinit do 6 měsíců, kdy se dozvěděl, že jeho „manželský nástupce" úspěšně popřel své otcovství k dítěti, tj. lhůta běží ode dne následujícího po dni, kdy nabylo právní moci popěrné rozhodnutí. Toto ustanovení se vztahuje i na případy, kdy došlo k umělému oplodnění se souhlasem dřívějšího manžela. Také zde bude domněnka otcovství svědčit pozdějšímu manželovi, avšak i tento může své otcovství popřít postupem, jak uvedeno výše. Narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a třístým dnem po rozvodu manželství, a manžel, popřípadě bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením. Občanský zákoník svým § 777 umožňuje, je-li zde shoda mezi všemi zúčastněnými, aby bez dlouhých a finančně náročných řízeních o popření první domněnky otcovství, byla založena domněnka svědčící biologickému otci, který ovšem není manželem matky. Souhlasné prohlášení lze učinit pouze tehdy, pokud: se dítě narodí v době od podání návrhu na rozvod do konce ochranné lhůty (300 dní po právní moci rozsudku) návrh na učinění prohlášení je podán do 1 roku od narození dítěte (§ 777/2 OZ) rozhodnutí o rozvodu manželství nabylo právní moci Obsah souhlasného prohlášení: prohlášení manžela matky, že není otcem dítěte, a prohlášení jiného muže, že je otcem dítěte (tento muž nesmí být však novým manželem matky, zde by se postupovalo tak, jak uvedeno v odst. A výše) prohlášení matky, že její manžel není otcem dítěte, tímto je muž, který to prohlašuje. Bez prohlášení matky je tento postup neplatný. Je nezbytné upozornit, že tímto postupem nelze učinit souhlasné prohlášení k nasciturovi (tj. dítěti počatému dosud však nenarozenému). Procesní úprava je uvedena v zákoně o zvláštních řízeních soudních v řízení o určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné podle § 416 ZŘS (tzv. zjednodušené řízení o určení otcovství). Okruh účastníků řízení je matka, dítě (zastoupené opatrovníkem), matrikový otec, jehož otcovství má být popřeno a muž, který tvrdí, že je otcem dítěte (domnělý otec). Prakticky se řízení realizuje tak, že do protokolu je uvedeno souhlasné prohlášení účastníků o tom, kdo je otcem dítěte a soud dané oznámí matričnímu úřadu. Dítěti je poté vydán nový rodný list s údaji muže, který učinil souhlasné prohlášení, že je otcem. Souhlasné prohlášení jako základ druhé domněnky lze učinit pouze v případě, že dítě nemá právního otce (první domněnka byla vyvrácena a otcovství nebylo určeno soudem ve smyslu třetí domněnky otcovství podle § 783 OZ). K popření otcovství manžela matky lze uvést obecně následující: I. Manžel může u soudu popřít své otcovství: 1. do šesti měsíců ode dne, kde se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte 2. nejpozději však do šesti let od narození dítěte II. Manžel matky popírá otcovství vůči dítěti a matce, účastníky řízení jsou matka, dítě a muž, jehož otcovství má být popřeno. III. Jde o nesporné řízení, vedené zásadou vyšetřovací, rozhoduje se rozsudkem a není možno uzavřít ve věci smír, u odvolání se uplatní princip úplné apelace a lze podat ve věci dovolání. IV. Jde výlučně o řízení návrhové a místně příslušným je soud dítěte. V. Účastníky řízení jsou matka, dítě a muž, jehož otcovství má být popřeno. VI. Popření se zaznamená v matrikové knize narození a dítěti je vydán nový rodný list, kde nebude nikdo jako otec uveden. VII. Vyživovací povinnost bývalého matrikového otce zaniká dnem právní moci rozsudku o popření otcovství. VIII. Dítě není povinno vracet výživné poskytnuté do právní moci rozsudku. Není však vyloučena žaloba na bezdůvodné obohacení proti matce dítěte, které bylo výživné do doby rozhodnutí ve věci plněno. IX. Otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě lze popřít jen tehdy (a nejedná-li se o případy uvedené pod písm. A) a B) výše), je-li vyloučeno, aby manžel matky byl otcem dítěte. Bude především na něm, aby tvrdil a označil důkazy, že jeho otcovství je vyloučené (nerealizace soulože v tzv. kritické době, neplodnost atd.). Po právní moci rozhodnutí o popření otcovství lze přistoupit k souhlasnému prohlášení otcovství biologického otce a matky dítěte. Souhlasné prohlášení lze učinit na soudu nebo matričním úřadu. Jedná se o dvě jednostranná prohlášení, která musejí splňovat základní náležitosti právních úkonů (musí být učiněna svobodně, vážně srozumitelně určitě, bezpodmínečně a bezvýhradně) a jejich obsah musí být totožný (co do smyslu). Výjimkou z výše uvedeného postupu jsou případy kdy: - Matka podá návrh na určení otcovství proti domnělému otci podle § 783 OZ - Domnělý otec podá návrh na určení otcovství podle § 783 OZ - Označí-li matka určitého muže v řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů a následně tento muž učiní souhlasné prohlášení D) Určení otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě, kdy původní manžel popřel své otcovství a otcovství určuje soud podle § 783 OZ I za této situace musí nejdříve dojít k popření otcovství manžela matky, a to postupem, který je popsán výše. Pokud se původní manžel matky k iniciování řízení nestaví aktivně, může popřít jeho otcovství matka dítěte postupem popsaným níže pod odst. E). Z důvodu na straně matky, ale i biologického otce (domnělého otce), však zde může být zájem na tom, aby biologický otec nebyl do rodného listu dítěte zaznamenán. Aby se danému bylo lze právně bránit a bylo dosaženo biologického a sociálního souladu, jsou matka, biologický otec, ale i dítě aktivně legitimováni k určení otcovství postupem podle § 783 OZ a domáhat se, aby dané bylo určeno soudním výrokem. Podle § 783 odst. 2 OZ se má za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo od narození dítěte méně než 180 a více než 300 dní (tzv. kritická doba), ledaže otcovství vylučují závažné okolnosti. Pro toto řízení (rozhodovaná podle § 417 ZŘS) v zásadě platí: I. Tyto paternitní věci jsou projednávány v rámci nesporného řízení, místně příslušným je soud dítěte. II. Jde o návrhové řízení, kdy návrh na zahájení může podat matka, dítě (zastoupené kolizním opatrovníkem) a domnělý otec. III. S výrokem o tom, kdo je otcem dítěte, je v daném případě spojen i výrok o tom, komu se dítě svěřuje do péče a v jaké výši má být hrazeno výživné. To neplatí v případě, že matka dítěte a biologický otec spolu žijí. Zde bude rozhodnuto pouze o určení, kdo je otcem. IV. Řízení nemůže být uzavřeno smírem, není možné vydání rozsudku pro uznání nebo zmeškání, je zakázána koncentrace řízení a je zde vyloučeno přípravné jednání ve věci. V. Rozhoduje se rozsudkem a dovolání je přípustné. VI. Po právní moci rozhodnutí se provede zápis do matriční knihy narození a dítěti je vydán nový rodný list. Svá specifika má především dokazování v tomto druhu nesporného řízení. Stěžejní roli zde, v souladu se zásadou vyšetřovací, hraje soud, tedy ten určuje, jaké důkazy provede a které nikoli, nicméně je stále limitován povinností z úřední moci provést takové důkazy, aby byl řádně zjištěn skutkový stav věci. Tvrzení, ale i dokazování o souloži v kritické době, je však rozhodně v gesci navrhovatele. Ostatní účastníci řízení pak budou z povahy věci tvrdit a dokazovat, že jeho otcovství vylučují závažné okolnosti. Skutečnosti vylučující otcovství se dokazují především znaleckými posudky. V praxi je možné uvažovat o znaleckých posudcích z těchto oborů: a) hematologie b) gynekologie c) lidská genetika d) sexuologie S ohledem na finanční náročnost takovýchto posudků, přistupují soudy k jejich provedení až po vyčerpání jiných důkazních prostředků a tam, kde je opravdu vysoká pravděpodobnost, že tvrzený otec s matkou v kritické době souložil. Pokud se domnělý otec odmítá podrobit znaleckému zkoumání, pak i přes tento nesouhlas může být znalecké zkoumání provedeno a povinnost podrobit se mu uložena. S ohledem na skutečnost, že právo dítěte znát své rodiče zde převažuje nad právem na ochranu před zásahem do tělesné integrity, je nesouhlas otce irelevantní. Pokud zde není vůle původního manžela popřít otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě, může samozřejmě tuto iniciativu převzít matka dítěte. Ustanovení občanského zákoníku o popření otcovství manželem zde platí obdobně (shodně § 789 OZ). Nicméně základní zásady takového popření jsou následující: I. Matka dítěte tedy může popřít, že její manžel je otcem dítěte. II. Lhůta je stanovena zákonem na šest měsíců a její počátek je dán objektivně datem porodu dítěte. Konec je stanoven dnem, který se pojmenováním shoduje se dnem narozením dítěte. Marným uplynutím této lhůty dané právo zaniká. III. Soud může rozhodnout o prominutí zmeškání této jinak prekluzivní lhůty. IV. Návrh se podává proti manželu matky a dítěti. Tento postup je vhodný pro případy, kdy je původní manžel matky ve věci neaktivní, nebo trvá na svém otcovství, jakkoli je nesporné, že otcem být nemůže. Po právní moci rozhodnutí lze realizovat určení otcovství buď souhlasným prohlášením rodičů postupem dle § 779 OZ, nebo na základě rozhodnutí soudu podle § 783 OZ. II. Na co se připravit při narození dítěte v ochranné lhůtě z hlediska určení otcovství Především je nezbytné si uvědomit, že na narození dítěte v ochranné od rozvodu manželství lhůtě dopadají důležitá právní ustanovení a určení otcovství k takto narozenému dítěti má svá pravidla velmi odlišná od těch pro děti narozené po ochranné lhůtě. Postup matky a biologického otce, kdy za trvání manželství matky učiní souhlasné prohlášení o určení otcovství tohoto biologického otce, avšak nikoli manžela, na matričním úřadě je neplatný a rodiče musí být připraveni na to, že matriční úřad takové otcovství odmítne zapsat. Není rozhodné, zda matka tvrdí, že s manželem nežije, nesdílí společnou domácnost, atd. Proto je třeba, aby se matky dobře informovaly na relevantní postup, v návaznosti na svůj konkrétní případ, a to např. u neziskových organizací, zabývajících se danou tématikou, na matričním úřadě, atd., a to již v průběhu svého těhotenství. Konkrétní postřehy pro matky pak lze shrnout takto: U nově neprovdané ženy bude patrně nejstěžejnějším tématem ochota dřívějšího manžela popřít své otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě. Mnohdy vedeni touhou problematizovat život matce, tímto způsobem matku „vydírají", případně komunikaci ohledně popření otcovství využívají jako prostředek k neustálému kontaktu s bývalou manželkou. Dané je možné někdy označit až za legální stalking, když je uměle udržována komunikace rozvedeného páru, avšak agresor jej realizuje s odkazem na jeho nezbytnost „kvůli té otázce s dítětem". Lze proto doporučit, aby nově nesezdané ženy realizovaly popření první domněnky otcovství ze své iniciativy, tedy byly navrhovatelkou, aby zbytečně nedocházelo k časovým prodlevám a v návaznosti na rozhodnutí o popření otcovství mohlo být určeno otcovství, ať již: a) souhlasným prohlášením s novým partnerem podle § 779 OZ, nebo b) rozhodnutím soudu podle § 783 OZ. S ohledem na skutečnost, že lhůta k popření otcovství takové matce běží již od porodu dítěte, je ideální mít vypracované příslušné podání k soudu již před porodem dítěte (ideálně v průběhu 7-měsíce těhotenství, s přihlédnutím k možnosti předčasného porodu dítěte). Matkám lze doporučit za takovéto situace konzultaci v některé z neziskových organizací zabývajících se problematikou rodičovství, případně v občanské poradně, kde ji mohou vybavit relevantními vzory podání a instrukcemi k jejich vyplnění. V ideálním případě lze kontaktovat některého ze zapsaných advokátů, aby byl připraven na základě plné moci matky okamžitě po porodu dítěte návrh jejím jménem podat a matka nebyla v období po porodu zbytečně stresována záležitostmi týkajícími se soudního řízení. Samozřejmě ideálním případem pro nesezdané matky je situace popsaná v odst. B výše, kdy lze situaci ohledně otcovství řešit v jednom řízení. Předpokladem je však shodná pozitivní vůle všech zúčastněných (tj. manžela matky, domnělého otce a matky) na určení otcovství biologického otce. Praxe však bohužel ukazuje, že tento ideální stav a de facto nejrychlejší postup není příliš využívaným institutem. Doporučení svobodným matkám obecně však míří především neodkládat podání návrhu na popření otcovství původním manželem, neboť uplynutím šestiměsíční lhůty od narození dítěte jejich právo na podání návrhu zaniká. Resp. soud sice může rozhodnutou o prominutí zmeškání lhůty podle § 792 OZ, avšak v daném případě pak pečlivě zkoumá, zda to vyžaduje zájem dítěte a veřejný pořádek. Je třeba připomenout, že zájem dítěte nemusí být vždy totožný se zájmy rodičů. To bude například za situace, kdy - muž uznal otcovství, ačkoli věděl, že dítě nezplodil - uzavřel manželství se ženou, o níž věděl, že očekává dítě s jiným mužem - nepopřel v zákonné lhůtě své otcovství k dítěti narozenému za trvání manželství, přestože věděl, že dítě bylo počato z mimomanželského styku Takové zájmy rodičů nejsou shodné se zájmem dítěte a do budoucna mohou vyvolat významné spory s biologickým otcem, neboť, jakkoli mnoho možností v takových případech biologický otec nemá, Ústavní soud ČR již naznačil, že bude v tomto směru třeba legislativních změn. Biologická paternita musí být lépe chráněna. Pomoc na internetu: V roce 2000 absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Od tohoto roku aktivně působila v oblasti advokacie, nejprve jako advokátní koncipient a od roku 2007 jako samostatný advokát. Od července 2015 se plně věnuje právnímu poradenství v organizaci proFem, o.p.s. a aktivně se podílí na jejích projektech. V rámci své právní praxe se specializovala na pracovní právo (poradenství v oblasti kolektivního vyjednávání), trestní právo, občanské právo a farmaceutické právo. Od července 2015 působí v proFem, o.p.s., kde se věnuje přímé práci s klientkami, vzdělávání odborných profesí v oblasti právních aspektů domácího násilí, analytické a publikační činnosti. Je autorkou studie Právem proti násilí na ženách - bílá místa české legislativy a spoluautorkou publikace vzorů podání Vaše právo. Další informace najdete v naší rubrice Kde hledat pomoc.

http://www.sagit.cz/info/sb13251

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. července 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Sbírka zákonůPředpis č. 251/2013 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2013, částka 97, ze dne 19. 8. 2013Stručnou charakteristiku změn najdete v redakční anotaci předpisu 251 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. července 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění nařízení vlády č. 285/2007 Sb., nařízení vlády č. 373/2010 Sb. a nařízení vlády č. 173/2011 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. V § 4 odst. 1 písm. d) se za slovo „zařízení“ vkládají slova „pro chovatele včel“. 3. V § 4 odst. 1 písm. e) úvodní části ustanovení a v § 4 odst. 4 písm. e) se slova „pořádání přednášek“ nahrazují slovy „vedení včelařských kroužků“. 4. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „typu Langstroth, Dadant nebo typu s rámkovými rozměry 390 x 240 mm“ zrušují. 5. V § 4 odst. 2 písm. a) až d) a f) se slova „počet a“ zrušují. 6. V § 4 odst. 2 písm. e) se slova „počet a témata přednášek“ nahrazují slovy „témata včelařských kroužků“. 7. V § 4 odst. 3 se slova „úředně ověřenou“ zrušují. 8. V § 4 odst. 4 písm. a) bodě 1 se slova „vedli nejméně 2 přednášející, kteří mají“ nahrazují slovy „vedl přednášející, který má“, slova „v oboru včelař“ se nahrazují slovy „v oboru vzdělání včelař“, slovo „získali“ se nahrazuje slovem „získal“, slova „jsou držiteli“ se nahrazují slovy „je držitelem“, slovo „schválení“ se nahrazuje slovem „schválený“ a slova „nebo uvedení“ se nahrazují slovy „a uvedený“. 9. V § 4 odst. 4 písm. a) bodě 2 se slova „6 hodin“ nahrazují slovy „4 hodiny“. 10. V § 4 odst. 4 písm. a) bodě 2, § 4 odst. 4 písm. b) bodě 2, § 4 odst. 4 písm. c) bodě 2 a v § 10 odst. 1 písm. b) a c) se slovo „kalendářní“ zrušuje. 11. V § 4 odst. 4 písm. c) bodě 1 se slova „v oboru včelař“ nahrazují slovy „v oboru vzdělání včelař“, slova „nebo uvedený“ se nahrazují slovy „a uvedený“ a slova „kurz uskutečněn“ se nahrazují slovy „přednáška uskutečněna“. 12. V § 4 odst. 4 písm. e) úvodní části ustanovení se slovo „přednášky“ nahrazuje slovy „včelařské kroužky“. 13. V § 4 odst. 4 písm. e) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „nebo uvedený v seznamu předloženém žadateli do 31. ledna kalendářního roku, v němž má být vedení kroužku uskutečněno, občanským sdružením soustavně působícím v oblasti chovu včel nejméně po dobu 3 kalendářních let bezprostředně předcházejících tomuto kalendářnímu roku“. 14. V § 6 odst. 2 písm. a) se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“. 15. V § 6 odstavec 3 zní: „(3) Fond poskytne dotaci na pořízení nového zařízení pro kočování včelstev podle odstavce 1, prokáže-li žadatel nejpozději do 31. srpna příslušného kalendářního roku pořízení takového zařízení chovatelem včel podle odstavce 2 písm. a), který se zaváže držet a provozovat toto zařízení nejméně po dobu 5 let, a současně zdravotní způsobilost včelstev tohoto chovatele ke kočování v příslušném kalendářním roce.“. 16. V § 7 odst. 2 písm. b) se slova „úředně ověřené“ zrušují. 17. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Dotaci v rámci opatření obnova včelstev lze poskytnout na šlechtitelský chov včelích matek z uznaného šlechtitelského programu11) na území České republiky.“. 18. V § 8 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „žádosti“ vkládají slova „o dotaci podle odstavce 1“. 19. V § 8 odst. 2 písm. a) a b) se slova „a jde-li o dotaci podle odstavce 1 písm. a)“ zrušují. 20. V § 8 odst. 2 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmena c) a d) se zrušují. 21. V § 8 odst. 3 se slova „na chov“ nahrazují slovy „na šlechtitelský chov“ a za slovo „roku“ se vkládají slova „seznam chovatelů včelích matek zařazených do uznaného šlechtitelského programu a“. 22. V § 8 se odstavce 4 a 5 zrušují. 23. V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , nejvýše na 2 praktické kurzy vedené přednášejícím v jednom dni“. 24. V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ , nejvýše na 2 přednášky vedené přednášejícím v jednom dni“. 25. V § 10 odst. 1 písm. f) se číslo „10 000“ nahrazuje číslem „15 000“ a slova „pořádání přednášek“ se nahrazují slovy „vedení jednotlivého včelařského kroužku“. 26. V § 10 odstavec 5 zní: „(5) Výše dotace na opatření podle § 8 činí 300 Kč na jednu prodanou včelí matku ze šlechtitelského chovu z uznaného šlechtitelského programu11).“. 27. V § 10 odst. 6 se slova „podle § 14a“ nahrazují slovy „podle § 14“, slova „odstavce 2“ se nahrazují slovy „odstavců 2, 4 a 5“ a slova „odstavců 1, 3 až 5“ se nahrazují slovy „odstavců 1 a 3“. 28. § 14 zní: „§ 14 Pokud se pro příslušný kalendářní rok oproti předchozímu kalendářnímu roku sníží celková výše příjmů rozpočtu Fondu určených na dotace podle tohoto nařízení, sníží se sazby dotací podle tohoto nařízení na příslušný kalendářní rok o takovou procentní část, o jakou se snížila celková výše těchto příjmů rozpočtu Fondu oproti předchozímu kalendářnímu roku.“. 29. § 14a se zrušuje. 30. Poznámky pod čarou č. 6 až 8 se zrušují. 31. V příloze č. 1 části A bodě 3 se za slovo „systém“ vkládají slova „prevence a“. 32. V příloze č. 1 části A bodě 6 se za slovo „v“ vkládají slova „prevenci a“. 33. V příloze č. 1 části A se doplňuje bod 7, který zní: „7. Kurz pro ekonomickou a kontrolní činnost v oblasti chovu včel, právní předpisy související s včelařstvím, organizační zabezpečení léčení včel se zvláštním zaměřením na varroázu a mor včelího plodu, šlechtění včel a pro práci s dětmi a mládeží ve včelařských kroužcích pro děti a mládež.“. 34. V příloze č. 1 části B se slova „občanských sdružení, působících“ nahrazují slovem „žadatele“. 35. V příloze č. 1 nadpisu části C se slova „pro chovatele včel, děti a mládež“ nahrazují slovy „a včelařských kroužků“. 36. V příloze č. 1 části C bodě 6 se za slovo „Ekologický“ vkládají slova „a přírodě blízký“. 37. V příloze č. 1 části C bod 11 zní: „11. Provozní metody při chovu většího počtu včelstev, kočování se včelstvy.“. 38. V příloze č. 2 části A se doplňují body 15 a 16, které znějí: „15. Jednoúčelový mechanický ometač včel. 16. Úlová váha s plošinou do 650 x 650 mm a váživostí do 200 kg.“. 39. V příloze č. 2 části B se za bod 6 vkládá nový bod 7, který zní: „7. APIGUARD A.U.V. (gel).“. Dosavadní bod 7 se označuje jako bod 8. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2013. Předseda vlády: Rusnok v. r. Ministr zemědělství: Toman v. r. E-shopDaňový řád s komentářem, 2. vydáníJUDr. Jaroslav Kobík, JUDr. Alena Kohoutková - Anag, spol. s r. o.Druhé vydání komentovaného znění daňového řádu se snaží čtenáři poskytnout informaci o aktuálním účinném znění daňového řádu, jakož i o změnách, jejichž účinnost teprve nastane. Jedná se především o novelizaci přijatou zákonem č. 458/2011 Sb., zákonem č. 399/2012 Sb. a nepřímou ...Cena: 959 KčKOUPITÚZ č. 1145 - Spotřební daně, líh, paliva a maziva, energetické daněSagit, a. s.Nová publikace je především reakcí na velké změny v zákoně o spotřebních daních od července 2016. Dále byl také změněn zákon o lihu, zákon o povinném značení lihu a dvě prováděcí vyhlášky (mj. vyhláška o ...Cena: 109 KčKOUPITKompendium judikatury - Způsoby realizace exekuce JUDr. Blanka Havlíčková - Wolters Kluwer, a. s.Čtvrtý díl rozsáhlého souboru exekuční judikatury, zaměřené tentokrát na způsoby realizace exekuce, zachycuje soudní produkci posledních let a klade si za cíl představit myšlenkovou argumentaci a závěry, k nimž vrcholné české soudy dospěly při výkladu vybraných otázek exekučního práva.Cena: 350 KčKOUPIT

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/30-cdo-1029-2006/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 1029/2006 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 1029/2006 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce M. V. proti žalovaným 1) por. Mgr. R. R., 2) České republice - Ministerstvu vnitra České republiky se sídlem v Praze 7, Nad štolou č. 3, 3) obchodní společnosti T., a.s., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ostravě, sp.zn. 23 C 42/2002, o odvolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. ledna 2006, č.j. Nco 84/2005-244, takto: Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 9. ledna 2006, č.j. Nco 84/2005-244, uložil žalobci podle § 53 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) pořádkovou pokutu ve výši 5.000,- Kč. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 20. února 2006. Dne 22. února 2006 žalobce napadl zmiňované usnesení odvolacího soudu podáním označeným jako odvolání. Konstatuje, že nebyl dán důvod pro to, aby mu byla pořádková pokuta uložena. Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu lze v zákonem stanovených případech napadnout dovoláním (§ 236 o.s.ř.), o němž pak rozhoduje Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§10a o.s.ř.). Protože případnému přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu není vyhrazeno odvolání, občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost určitého soudu k projednání zmíněného opravného prostředku, je-li přesto proti takovému rozhodnutí podán. Jestliže žalobce v označené věci rozhodnutí odvolacího soudu napadl odvoláním, pominul tak uvedenou podmínku odvolacího řízení. Za tohoto stavu nedostatek funkční příslušnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Proto nezbývá, než řízení o takovém „odvolání“, které trpí touto vadou, podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavit. Ač - jak již bylo uvedeno - není procesním předpisem upravena funkční příslušnost k projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, o zastavení tohoto „odvolacího“ řízení rozhodl Nejvyšší soud ČR, neboť je vrcholným článkem soustavy obecných soudů, který je nadto povolán k rozhodování o opravném prostředku (dovolání) proti rozhodnutím odvolacích soudů (obdobně srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. května 2001, sp.zn. 20 Cdo 1535/99). Pro úplnost je třeba dodat, že pokud by žalobcem bývalo bylo proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podáno dovolání, nebylo by s ohledem na úpravu obsaženou v ustanovení § 236 až 239 o.s.ř. přípustné. Tomu by odpovídal procesní následek ve formě odmítnutí dovolání (§ 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s 218 písm. c/ téhož zákona).

https://akpytela.cz/vyzivne-zletilych-deti

Výživné zletilých dětí Olomouc Nový občanský zákoník upravuje několik druhů výživného mezi osobami blízkými. Byť v rodinných vztazích není otázka peněz tou nejdůležitější, tak je třeba zajistit, aby potřebná osoba měla dostatečné finanční zabezpečení. Níže je pojednáváno o nároku na výživné zletilého dítěte, a to vůči jednomu či oběma jeho rodičům. Převážná většina rodičů, a to nejen těch rozvedených, kteří svému nezletilému dítěti hradí výživné, ať již na základě soudního rozhodnutí nebo mimosoudní dohody uzavřené mezi rodiči, je toho názoru, že jakmile odbije den 18. narozenin jejich potomka, tak končí jejich povinnost hradit mu výživné, tedy přispívat mu na jeho potřeby, neboť je dítě již dospělé a má se začít starat samo. To je mnohdy závěr chybný. Podmínky, za jakých je rodič povinen hradit výživné svému zletilému dítěti, jsou rozvedeny dále. Od roku 2014 je právní úprava vyživovací povinnosti a celého odvětví rodinného práva obsažena v občanském zákoníku - zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako „občanský zákoník“). Právní úpravu vyživovací povinnosti najdeme konkrétně v části druhé občanského zákoníku nazvané rodinné právo, a to v ustanovení § 910 a násl. občanského zákoníku. Klíčové je ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku, které stanoví, že: „Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.“ Jak je již uvedeno výše, tak převážná většina rodičů je toho názoru, že okamžikem, kdy jejich dítě nabude zletilosti, končí jejich povinnost hradit mu výživné. Málokteré dítě je v dnešní době ovšem okamžikem dosažením zletilosti schopno se postavit na vlastní nohy a být nezávislé na podpoře ze strany rodičů, a to, jak psychické, tak zejména té finanční. Mnoho mladých lidí v dnešní době po úspěšném absolvování střední školy pokračuje ve studiu na vysoké škole či se jinak připravuje na výkon svého budoucího povolání. V našem případě je stěžejní ustanovení § 911 občanského zákoníku, které stanoví, že: „Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.“ Při pohledu na toto citované zákonné ustanovení je patrno, že zde není žádná zmínka o věku dítěte jakožto vyživované osoby, tudíž právo dítěte na úhradu výživného ze strany jeho rodičů není omezeno věkem dítěte, nýbrž jinou podmínkou, a to schopností, resp. neschopností dítěte jakožto oprávněného se samo živit. Právo dítěte na úhradu výživného ze strany jeho rodičů tudíž není vázáno na dosažení zletilosti dítětem. Právo na výživné ovšem na druhou stranu netrvá donekonečna, ale pouze za trvání podmínky, že dítě se není schopno samo živit. Objasnění naplnění této zákonné podmínky je vysvětleno dále. Podmínky přiznání výživného zletilému dítěti K naplnění zákonné podmínky pro přiznání výživného zletilému dítěti nejčastěji dochází, když se dítě soustavně a řádně připravuje na své budoucí povolání, tedy má status studenta ať už na soukromé nebo veřejné střední či vysoké škole. Pro tento případ nalezneme zákonnou oporu v ustanovení § 11 a násl. zákona o státní sociální podpoře - zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění (dále jako „zákon o státní sociální podpoře“), který hovoří o tzv. nezaopatřeném dítěti, a to v souvislosti s jeho přípravou na budoucí povolání, ať už na střední či vysoké škole. Případné studium musí být ovšem soustavné a řádné. Zde pozor, nejde jen o to být fakticky zapsán jako student určité střední či vysoké školy, mít potvrzení o studiu, které se vydává na celý akademický rok a být tzv. v klidu a čekat, že rodiče se postarají. V případě soudního vymáhání výživného po jednom či obou rodičích je třeba, aby byl student schopen doložit, že školu opravdu navštěvuje a své studijní povinnosti si řádně plní, a to většinou výpisem z informačního systému školy, indexem, případně si soud sám vyžádá zprávy ze školních zařízeních o prospěchu a docházce dítěte (k tomu blíže viz. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1247/13). Zákon o státní sociální podpoře za tzv. nezaopatřené dítě považuje i to dítě, které se „nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“ anebo které „z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost“. I v těchto případech má tedy (nezaopatřené) dítě nárok na výživné od svých rodičů. Zákon o státní sociální podpoře sice stanovuje věkové omezení oprávněného, kdy je stanovena horní věková hranice, kterou je věk 26 let, ale tato věková hranice má své uplatnění pouze pro případy vyplácení státních sociálních dávek, nevztahuje se tudíž na vyživovací povinnost rodičů vůči svým potomkům, tak jak je stanovena v občanském zákoníku. Tudíž i v případě, kdy dítě není v důsledku nemoci nebo úrazu schopno se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost anebo v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, má i nadále nárok na výživné, i pokud je již zletilé, v určitých případech až do konce svého života (k tomu blíže viz. Nález Ústavního soudu I. ÚS 1996/12 ze dne 24. 7. 2013 nebo I. ÚS 2306/12). Výjimky přiznání výživného zletilému dítěti Výjimkou pro případ přiznání výživného zletilému dítěti, byť by naplňovalo výše uvedené podmínky, je případ soužití v manželském svazku (uzavření manželství), kde nastupuje vyživovací povinnost manžela, která předchází vyživovací povinnosti ze strany rodičů. Další výjimkou jsou případy, kdy zletilé dítě nenavazuje studiem vysoké školy plynule na studium střední školy nebo, kdy je nuceno přerušit či ukončit studium na vysoké škole a je tedy vedeno jako uchazeč o zaměstnání v evidenci na úřadu práce nebo případně je aktivně výdělečně činné. V takovýchto případech (po dobu trvání těchto překážek) zletilé dítě nárok na výživné nemá. Elasticita vyživovací povinnosti Pro vyživovací povinnost platí tzv. elasticita neboli obnovení vyživovací povinnosti. Pokud poté, co rodičům zanikla vyživovací povinnost z důvodu, že zletilé dítě je již schopno se samo živit, se následně zletilé dítě opět stane neschopným se samo živit, a to zejména v důsledku úrazu, nemoci, započetí studia či dnes velmi rozšířeného případu rozvodu manželství, tak dochází k obnovení vyživovací povinnosti ze strany rodičů. Chování zletilých dětí ke svým rodičům může mít vliv na rozhodování soudu o přiznání výživného. V předchozí právní úpravě, kterou jsme mohli najít do 31. 12. 2013 v zákoně o rodině - zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, konkrétně v ustanovení § 96 odst. 2, bylo explicitně uvedeno, že výživné nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy. V dnešním občanském zákoníku upravujícím rodinně právní problematiku, již takováto zmínka výslovně není. Nově je třeba vycházet z části první občanského zákoníku - obecná část, a to konkrétně z ustanovení § 1 odst. 2, které stanoví, že: „Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“, a dále z ustanovení § 2 odst. 3, které stanoví, že: „Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.“ Tento neurčitý a zákonem nikde nedefinovaný právní pojem je chápan jako obecný princip soukromého práva. Jelikož jej žádný zákon nedefinuje vychází se z výkladu, který nám dává ustálená judikatura Nejvyššího soudu České republiky a Ústavního soudu České republiky. Například ve svém usnesení ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II ÚS 249/97 Ústavní soud České republiky definoval pojem dobré mravy následovně: „souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti.“ V případech rozhodování o přiznání či nepřiznání výživného přitom soud hodnotí to, jak dané chování zletilého posuzuje společnost jako celek, nikoli pouze jednotlivec (rodič), neboť to, co se jeví jednomu člověku jako chování v souladu s dobrými mravy, může druhý člověk posuzovat za jednání v rozporu s dobrými mravy. Při rozhodování soudu o výživném zletilého dítěte, nejčastěji studujícího, které by se mohlo s ohledem na svůj věk již starat o sebe samo, ale z důvodu přípravy na své budoucí povolání není schopno se samo živit, posuzuje soud nejen chování zletilého ke svým rodičům, ale i chování rodičů ke zletilému dítěti, a to vždy a obzvláště pečlivě v každém jednotlivém případě (blíže viz. SVOBODA, Karel. Rodičovství, osvojení a výživné dětí po rekodifikaci soukromého práva. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 125 a násl.). Důvod, proč soud posuzuje i chování rodičů k jejich zletilému dítěti, je ten, že chování dítě v rozporu s dobrými mravy (například násilné, vulgární či neuctivé) může pramenit právě z předchozího jednání rodičů, tedy může být pouhou reakcí ze strany zletilého dítěte na přístup rodičů k němu, a to ať již k němu docházelo v minulosti či takové jednání rodičů přetrvává do doby rozhodování o výživném. V takovýchto případech soud zpravidla nepovažuje jednání zletilého za natolik závažné, aby jeho rodičům nestanovil vyživovací povinnost. Ovšem typickým důvodem pro snížení, či v těch nejzávažnějších případech zánik či nepřiznání výživného zletilému dítěti, je právě skutečnost, že bez návaznosti na nevhodné chování rodičů, zletilý neprokazuje svým rodičům či jednomu z nich onu dostatečnou úctu, respekt, projevuje násilí a aroganci, když takovéto jednání se zcela vymyká běžnému žádoucímu chování dítěte ke svému rodiči (k tomu blíže viz. rozhodnutí Krajského soudu Ústí nad Labem, sp. zn. 10 Co 976/2005). Tyto skutečnosti se u soudu prokazují např. pomocí SMS zpráv, e - mailové komunikace, a v dnešní moderní době i z případné komunikace přes mobilní aplikace jako je messenger, whatsapp či jiné. Věková hranice uplatnění kritéria dobrých mravů Institut dobrých mravů se aplikuje až od okamžiku dosažení určité věkové hranice ze strany dítěte. V případě, kdy se nezletilé dítě dopustilo vůči svým rodičům či jednomu z nich nemravného chování, se kritérium dobrých mravů uplatní jen velmi zřídka, a to s ohledem na princip ochrany zájmů a blaha nezletilého dítěte, který nalezneme zakotven v Úmluvě o právech dítěte. Zlomovou věkovou hranicí v těchto případech je dosažení věku 15 let. Do dosažení tohoto věku je dle ustálené judikatury zcela vyloučena možnost soudu nepřiznat výživné z důvodu neuctivého chování k jeho rodičům. Po dosažení této věkové hranice, ovšem ještě před nabytím zletilosti, již soud může v ojedinělých velmi závažných případech v závislosti na chování dítěte snížit či vyloučit přiznání výživného. Z výše uvedeného vyplývá, že institut dobrých mravů se v omezené míře aplikuje ve věkovém rozmezí 15 let až 18 let (nabytí zletilosti) věku dítěte, kdy od okamžiku nabytí zletilosti ze strany dítěte se již aplikuje v plné míře.

http://kraken.slv.cz/11Tcu42/2007

11 Tcu 42/2007 Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Z. G. rozsudkem Zemského soudu München I, Spolková republika Německo, ze dne 29. 7. 1998, sp. zn. 10 KLs 241 Js 214246/98, a to pro trestný čin závažné loupeže a trestný čin ublížení na zdraví podle § 249 odst. 1, § 250 odst. 2 č. 1, odst. 3, § 223, § 224 odst. 1 č. 2, § 52, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání čtyř let a šesti měsíců. Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu München I, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci 6. 8. 1998, byl Z. G. uznán vinným trestným činem závažné loupeže a trestným činem ublížení na zdraví podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání čtyř let a šesti měsíců. Uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že poté, co přijel společně se svým přítelem autobusem z B. do M., kde chtěl koupit náhradní díly k automobilu a v M. se dopoledne dne 11. 5. 1998 ztratil svému příteli, který měl všechny jeho peníze, čekal nejprve od 9:30 hod. do 11:30 hod. na lavičce v parku, kde vypil čtyři plechovky piva po 0,33 l, jelikož se však jeho přítel už nevrátil a odsouzený zůstal bez hotovosti, rozhodl se opatřit si peníze na zpáteční cestu do Č. r. Kolem 15:30 hod. v oblasti F. S. zpozoroval 74 letou důchodkyni L. W., která šla pěšky po Z. vedoucí parkem a přitom nesla svou kabelku, jejíž ucho měla křížem přes záda. Obžalovaný se k ní přiblížil zezadu a zasadil jí silný úder, v jehož důsledku se poškozená skácela k zemi. Zároveň uchopil ucho její kabelky a pokusil se ji poškozené vytrhnout. To se však nepodařilo, a proto odsouzený nastříkal poškozené do obličeje slzný sprej, přičemž se opětovně snažil vytrhnout kabelku poškozené. Jelikož však odsouzený táhl poškozenou několik metrů po štěrku, způsobil jí po celé levé paži rozsáhlé odřeniny. Poškozená nakonec kabelku, která obsahovala hotovost ve výši 130 DEM, klíče od domu, poukaz k lékaři a další doklady, pustila a odsouzený s ní utekl. Na volání poškozené o pomoc začala odsouzeného pronásledovat studentka V. a svědek B., který chtěl prchajícího odsouzeného zastavit. Odsouzený mu nastříkal do obličeje slzný plyn a také se ho pokusil uhodit dřevěným klackem. Odsouzený sice mohl v útěku pokračovat, byl však krátce nato dopaden policejní hlídkou, přičemž se vehementně bránil zatčení a policistům nadával slovy S. . V důsledku jednání odsouzeného utrpěla poškozená W. značné odřeniny po celé levé paži, jakož i poleptání pravého oka a musela být tři týdny v lékařském ošetřování. Mimo to měla po přepadení dva týdny těžké noční můry a trpí od té doby úzkostí, kdykoliv za ní někdo jde. Svědek B. se útoku obžalovaného slzným plynem částečně vyhnul, takže jeho očí silně slzely toliko 20 minut. V době spáchání činu vykazoval odsouzený maximální koncentraci alkoholu v krvi 0,33 . Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 29. 5. 2007, pod sp. zn. 279/2007 MO T/5, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 1. 6. 2007. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený Z. G. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin loupeže podle § 234 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený Z. G. se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti svobodě jedince a proti jeho majetku. Jednal přitom za takových okolností (násilí použil proti starší osobě a svůj čin spáchal surovým způsobem), že již lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Nelze rovněž přehlédnout, že byl již v minulosti na území České republiky odsouzen za shodnou trestnou činnost, přičemž nyní posuzovaný čin spáchal v krátké době od propuštění z vězení. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

http://kraken.slv.cz/20Cdo1659/2002

20 Cdo 1659/2002 Dotčené předpisy: § 243a odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb. Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce Okresního státního zastupitelství v B. proti žalovaným 1) S. s. V., s. p., a 2) JUDr. M. H., správkyni konkursní podstaty úpadce M. P., za účasti P. f. ČR, jako vedlejšího účastníka na straně žalobce, o určení neplatnosti smlouvy, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 8 C 620/94, o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2002, č.j. 14 Co 303/2001-92, takto: V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud ve věci samé potvrdil rozsudek ze dne 4. 9. 1997, č.j. 8 C 620/94-61 (ve spojení s usnesením ze dne 24. 4. 2001, č.j. 8 C 620/94-77), jímž Okresní soud v Břeclavi určil, že hospodářská smlouva, kterou dne 29. 10. 1991 uzavřeli první žalovaný a M. P. (a jíž byly převedeny nemovitosti označené jako č. p. 399 na st. pl. č. 5373, č. p. 381 na st. pl. č. 5374, č. p. 400 na st. pl. č. 5378/2, č. p. 417 na st. pl. č. 5378/3, p. č. 5372, p. č. 5371/1 v kat. úz. V. ), je neplatná. Vycházeje ze skutkových zjištění, která učinil soud prvního stupně, odvolací soud uzavřel, že po nabytí účinnosti zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, tj. od 24. 6. 1991, nebyl první žalovaný oprávněn nakládat s předmětným nemovitým zemědělským majetkem jinak, než v mezích daných ustanovením § 22 uvedeného zákona. Převod vlastnictví nemovitostí mezi oprávnění nájemce nepatřil; posuzovaná smlouva je proto pro rozpor se zákonem neplatná (§ 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen obč. zák. ). Rozhodnutí odvolacího soudu napadl první žalovaný (zastoupený advokátem) včas dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001. Oproti závěru o absenci oprávnění převést sporné nemovitosti (jež nemají charakter zemědělské usedlosti), které byly ve vlastnictví státu, prosazuje dovolatel názor, podle něhož byl omezen v nakládání s tímto majetkem pouze ust. § 45 z. č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Odvolacímu soudu dále vytknul, že neuznal za důvodné k okolnostem udělení výjimky ve smyslu § 45 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb. vyslechnout svědky, které označil. Vedlejší účastník se ztotožnil se závěry odvolacího soudu a navrhl, aby bylo dovolání posouzeno jako nedůvodné. Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000, dále též jen o.s.ř. ). O takový případ v souzené věci jde, jelikož odvolací soud ač rozhodoval po 1. 1. 2001 odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně vydanému dne 4. 9. 1997 (správně) projednal a rozhodl o něm podle dosavadních právních předpisů (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 15. zákona č. 30/2000 Sb.). Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští; jde-li o rozsudek odvolacího soudu, upravují přípustnost dovolání ustanovení § 237 odst. 1, § 238 odst. 1 a § 239 odst. 1, 2 o.s.ř. Z ustanovení § 238 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. přípustnost dovolání jak ostatně ani dovolatel netvrdí nevyplývá, neboť odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé nezměnil. Soudní praxe totiž dospěla již dříve k závěru, že pro úvahu, jde-li o rozsudek měnící, je rozhodující nikoli to, jak jej odvolací soud označil a zda formálně rozhodl podle § 220 o.s.ř. nebo zda postupoval podle § 219 o.s.ř., nýbrž to, zda posoudil práva a povinnosti v právních vztazích účastníků řízení po obsahové stránce jinak než soud prvního stupně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 1998, sp. zn. 2 Cdon 931/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 9/1999 pod č. 52, důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 1997, sp. zn. 2 Cdon 893/96, uveřejněného v časopise Soudní judikatura 2/1998 pod č. 18). V projednávaném případě odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že hospodářská smlouva je podle § 39 obč. zák. neplatná, tedy při stejném skutkovém a právním základu věci shledal žalobu důvodnou; doplnění identifikačních znaků posuzované smlouvy (označením nemovitostí, jež měly být převedeny) přímo ve výroku o věci samé nečiní z napadeného rozhodnutí měnící rozsudek odvolacího soudu. Protože odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, jemuž nepředcházel dřívější odvolacím soudem zrušený rozsudek téhož soudu, nejsou splněny podmínky přípustnosti vymezené ustanovením § 238 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 239 o.s.ř., neboť odvolací soud ji výrokem svého potvrzujícího rozsudku nevyslovil (odstavec 1/) a první žalovaný návrh na vyslovení přípustnosti před vyhlášením potvrzujícího rozsudku odvolacího soudu neučinil (odstavec 2/). Ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným a k nimž dovolací soud je-li dovolání podáno včas a k tomu legitimovaným subjektem přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.). Dovolatel netvrdí, že řízení je postiženou některou ze zmatečnostních vad, a jejich existence nevyplývá ani z obsahu spisu. Námitka, že nebyly provedeny účastníkem navržené důkazy, podřaditelná dovolacímu důvodu podle § 241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř., přípustnost dovolání i kdyby byla opodstatněná založit nemůže (k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přihlíží dovolací soud jen za předpokladu, že dovolání je přípustné, který v daném případě splněn není). Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je aniž se mohl zabývat jeho případnou důvodností bez jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) odmítl (§ 243b odst. 4, věta první, § 218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.). O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 4, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, věty první (per analogiam) o.s.ř. První žalovaný (dovolatel) na jejich náhradu právo nemá a ostatním účastníkům náklady v tomto stadiu řízení nevznikly

https://sbirka.nsoud.cz/cz/prislusnost-soudu-vykonavaci-rizeni.p2590.html

Příslušnost soudu; vykonávací řízení | Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu Příslušnost soudu; vykonávací řízení Datum: 25.03.2010 · Sbírkové č.: 10/2011 · Sp. zn.: 11 Td 11/2010 · Typ: Usnesení (Rt) · Pramen: Sb.NS · Autor: Nejvyšší soud - senát · Vydání: 2/2011 · Strana: 171 · Vztah k předpisu: 141/1961 Sb.: §24; 141/1961 Sb.: §336 odst.5; 141/1961 Sb.: §336; 141/1961 Sb.: §336 odst.2; 141/1961 Sb.: §340b; 99/1963 Sb.: §336 odst.5; 99/1963 Sb.: §336 do 31.12.2009; 99/1963 Sb.: §340b; 41/2009 Sb.;

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/22-cdo-989-2008/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 989/2008 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 989/2008 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Františka Baláka ve věci žalobkyně MUDr. V. L., zastoupené advokátem, proti žalované MUDr. L. V., zastoupené advokátkou, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 4 C 1024/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. listopadu 2007, č. j. 17 Co 181/2006–148, takto: I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 20. února 2006, č. j. 4 C 1024/2004–109, se zastavuje. II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. listopadu 2007, č. j. 17 Co 181/2006–148, se odmítá. III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 10 115,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalobkyně JUDr. P. R. Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno. Okresní soud ve Znojmě (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. února 2006, č. j. 4 C 1024/2004-109, zrušil „podílové spoluvlastnictví žalobkyně MUDr. V. L. a žalované MUDr. L. V. k budově č. e. 7 – jiná stavba v části obce B. na pozemku St. parc. č. 364/6 zast. pl. a nádvoří, zapsané na LV č. 250 v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území B. u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Z. (dále též jen „předmětná nemovitost“). Nemovitost budovu č. e. 7 – jiná stavba v části obce B. na pozemku st. parc. č. 364/6 zast. pl. a nádvoří, zapsanou na LV č. 250 v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území B. u Katastrálního úřadu pro J., katastrální pracoviště Z., přikázal do vlastnictví žalobkyně MUDr. V. L., žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na vypořádání podílu částku 150.000,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku" a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalované Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 5. listopadu 2007, č. j. 17 Co 181/2006–148, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Proti rozsudku odvolacího soudu a výslovně též proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozovala z § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. s uplatněním dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Žalobkyně se ve svém vyjádření ztotožnila s rozhodnutími soudů obou stupňů a dovolání označila za nepřípustné, neboť důvody, pro které dovolatelka rozsudky těchto soudů napadá, nejsou otázkami zásadního právního významu podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Dále namítla, že dovolání je možné podat toliko proti rozsudku odvolacího soudu. Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl pro nepřípustnost, případně zamítl. Obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání je účastníkům znám, dovolací soud proto na ně odkazuje. Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 7/2009, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 9. května 2007. Dovolatelka v dovolání vedle rozsudku odvolacího soudu napadla výslovně i rozsudek soudu prvního stupně. Funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána; řízení o takovém podání Nejvyšší soud zastaví podle § 104 odst. 1 o. s. ř. (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 2006, pod pořadovým č. 47). Dovolací soud proto řízení o dovolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil. Směřovala-li dále žalovaná své dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, dovolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné. Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam. Dovolání je podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu. Dovolatelka především v dovolání vytýká neúplnost a nesprávnost znaleckého posudku, ze kterého soudy vycházely při stanovení obecné ceny předmětné nemovitosti, jež tvoří základ pro určení přiměřené náhrady. Podle názoru žalované je obvyklá cena nemovitostí vyšší než znalcem stanovená, přičemž obsah znaleckého posudku je současně pro určení obvyklé ceny zcela nedostačující. Stanovení obvyklé ceny tvořící základ výše vypořádacího podílu v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví představuje otázku skutkovou, nikoliv právní. Námitka, že soud při stanovení ceny obvyklé chybně akceptoval nesprávné závěry podávající se znaleckého posudku znaleckého ústavu, představuje tvrzené pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, které nemůže založit přípustnost dovolání opírající se o řešení otázky zásadního právního významu (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. prosince 2007, sp. zn. 22 Cdo 3240/2006, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, 2008, č. 5, str. 179 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. června 2007, sp. zn. 22 Cdo 3035/2006, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, 2008, č. 6, str. 217). V této části dovolání žalovaná výhradně zpochybňuje skutková zjištění podávající se ze znaleckého posudku znaleckého ústavu, ze kterého nalézací soudy vycházely při stanovení obvyklé ceny vypořádávaných nemovitostí a předkládá vlastní verzi hodnocení důkazů, podle které lze dospět k závěru o jiné obvyklé ceně vypořádávaných nemovitostí. Tím, že dovolatelka na odlišných skutkových závěrech buduje jiný názor na stanovení obvyklé ceny, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující a uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř. Tímto důvodem však přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit nelze (srovnej též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, 2005, pod pořadovým č. C 3078 nebo nález Ústavního soudu České republiky ze dne 4. března 2009, sp. zn. II. ÚS 3005/2007, uveřejněný na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky – http://nalus.usoud.cz). Ostatně dovolatelka výhrady vůči obsahu znaleckého posudku vznáší teprve v dovolání, ačkoliv ani v řízení před soudem prvního stupně ani v řízení odvolacím žádné námitky vůči správnosti znaleckého posudku, pokud jde o stanovení výše obvyklé ceny, neuplatnila. K těmto tvrzením tak ostatně dovolací soud nemohl přihlédnout, neboť v dovolacím řízení nelze nové skutečnosti uplatňovat (§ 241a odst. 4 o. s. ř.). V souvislosti s výhradami dovolatelky k obsahu znaleckého posudku žalovaná uváděla, že neměla možnost obsah znaleckého posudku zpochybnit, neboť v řízení nebyl proveden výslech znalce. Byť dovolatelka tuto výhradu zjevně pojí s jejími výhradami vůči skutkovými zjištěním nalézacích soudů ohledně stanovení obecné ceny předmětné nemovitosti, obsahově odvolacímu soudu (a též soudu prvního stupně) vytýká, že zatížil řízení vadou, kterou mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takto tvrzená vada přípustnost dovolání podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. nezakládá, neboť k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle tohoto zákonného ustanovení může být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto pouze za předpokladu, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu (jedná se o střet odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu) – (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. února 2008, sp. zn. 22 Cdo 3574/2006, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 5780 nebo nález Ústavního soudu České republiky ze dne 4. března 2009, sp. zn. II. ÚS 3005/2007, uveřejněný na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky – http://nalus.usoud.cz a tam uvedenou judikaturu). Dovolatelka však žádnou procesní otázku zásadního významu nevymezuje a tato se nepodává ani z obsahu dovolání; neprovedení výslechu znalce takovou otázkou zjevně není. K této dovolatelkou tvrzené vadě by ve smyslu § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mohlo být přihlédnuto pouze v případě přípustného dovolání, o který se v souzené věci nejedná. Přípustnost dovolání nezakládá námitka, že nesprávným postupem odvolacího soudu v řízení byla žalované odňata možnost jednat před soudem (z důvodů konkretizovaných podrobně v dovolání). Touto výhradou žalovaná vystihuje zmatečnostní vadu řízení zakotvenou v § 229 odst. 3 o. s. ř., která není způsobilým dovolacím důvodem; k její existenci by dovolací soud mohl přihlédnout pouze v případě přípustného dovolání (§ 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř). Ve vztahu k právnímu posouzení věci dovolatelka odvolacímu soudu především vytýká, že nesprávně přikázal předmětnou nemovitost do výlučného vlastnictví žalobkyně, neboť naopak žalované svědčí hledisko účelného využití věci. V dovolání pak žalovaná uvádí konkrétní skutečnosti, z nichž lze podle jejího názoru dospět k závěru, že předmětná nemovitost bude účelně využita žalovanou lépe než žalobkyní. Dovolací soud vychází z ustálené judikatury potud, že závěry soudu, který vypořádává podílové spoluvlastnictví, o velikosti spoluvlastnických podílů a o tom, kým bude předmět spoluvlastnictví po jeho vypořádání účelněji využit, jsou závěry skutkovými, nikoliv právními. Právní závěry přichází v úvahu v podstatě jen ve vztahu k hodnocení významu jednoho z kritérií v porovnání s kritériem druhým, případně zda lze přihlížet i k jiným skutečnostem v zákoně neuvedeným. Správnost právního názoru odvolacího soudu je tedy možné posuzovat obvykle teprve tehdy, jestliže skutková zjištění tvořící východisko tohoto posouzení byla učiněna řádně a jsou-li správná (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. dubna 2005, sp. zn. 22 Cdo 2503/2004, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, 2006, č. 2, str. 58 nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. května 2009, sp. zn. 22 Cdo 1618/2007, uveřejněný na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz). Dovolacími námitkami tak žalovaná nepřípustně zpochybňuje skutková zjištění, nikoliv právní posouzení věci odvolacím soudem. Pokud § 142 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) stanoví, že soud přihlédne k účelnému využití věci, jde o právní normu s relativně neurčitou hypotézou, tj. právní normu, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, ale která přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Byla-li hypotéza právní normy vymezena správně, nemůže být rozhodnutí ve věci v rozporu se zákonem z důvodu, že nebyly objasněny okolnosti další, případně že nebylo přihlédnuto k jiným okolnostem, které v posuzovaném případě nelze považovat za podstatné či významné, neboť takové okolnosti nejsou součástí hypotézy právní normy, vymezené soudem v souladu se zákonem, z níž soud při právním posouzení věci vychází (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. července 2003, sp. zn. 22 Cdo 340/2002, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 2058). Při rozhodování o vypořádání podílového spoluvlastnictví je třeba vždy vzít do úvahy hlediska uvedená v § 142 odst. 1 obč. zák., nejde však o hlediska rozhodující; to, komu bude věc přikázána, záleží vždy na úvaze soudu. Soud se v rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vždy musí zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít z jiných skutečností. Dovolací soud by pak úvahy soudů rozhodujících v nalézacím řízení mohl zpochybnit jen v případě, že by byly zjevně nepřiměřené (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. září 2006, sp. zn. 22 Cdo 1900/2005, uveřejněné v časopise Právní rozhledy, 2007, č. 4, str. 152). V daném případě je hledisko rovnosti spoluvlastnických podílů mezi účastnicemi rovnocenné a nalézací soudy dospěly k závěru, že předmětná nemovitost bude účelněji využita žalobkyní vzhledem ke vzdálenosti bydlišť obou účastnic od nemovitosti. V situaci, kdy soudy nezjistily další skutečnosti, jež by se mohly promítnout do úvahy o účelném využití věci, nejsou úvahy nalézacích soudů zjevně nepřiměřené, neboť soudy v daném směru zohlednily, že obě spoluvlastnice jsou vdané, mají rodiny a obě by tak mohly chatu užívat ke své rekreaci, příp. k rekreaci svých rodin, jakož i skutečnost, že v době rozhodování soudů není nemovitost žádným z účastníků využívána a provádí se pouze nutná údržba nemovitosti. Dovolatelka v daném směru soudům sice vytýká, že při úvaze o účelném využití věci a o tom, které z účastnic by měla být nemovitosti přikázána, nepřihlédly k jednání žalobkyně, která znemožňovala žalované užívání nemovitosti, o kterou se sama řádně nestarala, nicméně tím nepřípustně polemizuje se skutkovými zjištěními nalézacích soudů, které neučinily závěr, že by žalobkyně znemožňovala žalované užívání nemovitosti a péči o tuto nemovitost nezajišťovala. Soudy se pak správně při úvaze o tom, kterému z dosavadních spoluvlastníků má být věc přikázána, zabývaly i posouzením, zda spoluvlastnice disponují finančními prostředky umožňujícími vyplacení přiměřené náhrady druhému ze spoluvlastníků v případě přikázání věci. V daném směru učinily závěr, že žalobkyně disponuje finančními prostředky k vyplacení přiměřené náhrady, zatímco žalovaná existenci finančních prostředků použitelných k tomuto účelu neprokázala. Z ustálené judikatury se totiž podává, že soud může přikázat věc jen tomu ze spoluvlastníků, který prokáže schopnost zaplatit přiměřenou náhradu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. května 2000, sp. zn. 22 Cdo 1563/99, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, 2000, č. 9, str. 268, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. července 2003, sp. zn. 22 Cdo 1346/2002, uveřejněný na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz, nález Ústavního soudu České republiky ze dne 2. února 2005 sp. zn. II. ÚS 494/03, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, 2005, sešit 36, pod pořadovým č. 24 nebo nález Ústavního soudu České republiky ze dne 5. října 2005, sp. zn. III. ÚS 687/04, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, 2005, sešit 39, pod pořadovým č. 194). Žalovaná v dovolání zpochybňuje skutkový závěr nalézacích soudů o solventnosti žalobkyně při vyplacení vypořádacího podílu, jehož přezkum u dovolání, přípustnost kterého je zvažována podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., nepřipadá do úvahy, současně však nepolemizuje se zjištěním, že žalovaná finanční prostředky na vyplacení přiměřené náhrady v případě, že by nemovitost byla přikázána do jejího vlastnictví, nemá. Závěr odvolacího soudu o přikázání předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně tak je správný. Žalovaná dále v dovolání poukazovala na skutečnost, že jednání žalobkyně spočívající v tom, že znemožňovala žalované řádné užívání nemovitostí a přitom se o ni řádně nestarala, je v rozporu s § 3 odst. 1 obč. zák. Tento závěr pak žalovaná zjevně pojí s nesouhlasem s přikázáním nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně a zakládá jej na nepřípustné kritice skutkových zjištění ohledně chování žalobkyně, jak již rozvedl dovolací soud výše. Pro úplnost této části odůvodnění dovolací soud dodává, že rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví má konstitutivní charakter, přičemž na vydání konstitutivního rozhodnutí nelze aplikovat § 3 odst. 1 obč. zák.; aplikace tohoto ustanovení je možná teprve na výkon práv a povinností z nově založeného právního vztahu vyplývajících. Při rozhodování soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nepřichází aplikace § 3 odst. 1 obč. zák. v úvahu (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. července 2007, sp. zn. 22 Cdo 2335/2006, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, 2008, č. 4, str. 141). Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř., a dovolání proti němu podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 části věty před středníkem a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání - § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) v částce 8 200,- Kč [odměna z částky určené podle § 1 odst. 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění po novele provedené vyhláškou č. 277/2006 Sb. vyčíslená podle § 3 odst. 1 bodu 4, § 4 odst. 1, 2 písm. a), § 10 odst. 3, snížená na polovinu podle § 14 odst. 1 ve spojení s § 15 vyhlášky a o dalších 50 % podle § 18 odst. 1], a náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v částce 300,- Kč, celkem 8 500,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobkyni vedle odměny za zastupování advokátem a náhrady hotových výdajů rovněž podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu, tedy částka 1 615,- Kč. Náklady dovolacího řízení na straně žalobkyně činí celkem 10 115,- Kč. Dovolací soud proto uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady dovolacího řízení ve výši 10 115,- Kč do tří dnů od právní moci usneseni k rukám zástupce žalobkyně JUDr. P. R. (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1, § 167 odst. 2 o. s. ř. ). Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí. JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r. předseda senátu Vydáno: 27. October 2009

https://www.mestovizovice.cz/urad-1/povinne-zverejnovane-inf/subjekt-odbor-dopravy-a-silnicniho-hospodarstvi-10.html

Odbor dopravy a silničního hospodářství - Oficiální stránka města Vizovice jako dopravní úřad podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dopravní úřad pro městskou autobusovou dopravu a pro taxislužbu), včetně projednávání a ukládání pokut za jiné správní delikty dle tohoto zákona, mimo těch, které jsou v působnosti obecního živnostenského úřadu podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů včetně výkonu působnosti speciálního stavebního úřadu pro pozemní komunikace a včetně výkonu státního dozoru podle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů včetně výkonu státního odborného dozoru podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů podle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o agendu poplatků podle § 37e tohoto zákona Pozor na polopřevody, hrozí vyřazení vozidla z provozu Zlámalová Terezia, JUDr. Vedoucí odboru, Autoškoly, SME, TAXI Mobil: 777 471 180 E-mail: terezia.zlamalova@vizovice.eu Štipčáková Petra, Bc. Bodový systém,SME Mobil: 777 471 187 E-mail: petra.stipcakova@vizovice.eu Hába Dalibor, Bc. Evidence motorových vozidel dovozy motorových vozidel přestavby motorových vozidel Mobil: 777 471 183 E-mail: dalibor.haba@vizovice.eu Konečná Zdeňka Evidence motorových vozidel přestavby motorových vozidel Mobil: 777 471 184 E-mail: zdenka.konecna@vizovice.eu Tomancová Petra Registr řidičů, vydávání řidičských průkazů, řidičské oprávnění Telefon: 777 471 182 E-mail: petra.tomancova@vizovice.eu Balusková Marie, Bc. Mobil: 777 471 175 E-mail: marie.baluskova@vizovice.eu

https://rejstriky.finance.cz/firma-maktub-s-r-o-25893718

MAKTUB s.r.o. Praha IČO 25893718 kontakty (26.06.2019) | Finance.cz MAKTUB s.r.o. Praha IČO: 25893718 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu MAKTUB s.r.o., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 25893718. Firma s názvem MAKTUB s.r.o. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 2001. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 5 osob. Společnost podniká v oboru Hostinská činnost , Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Agenturní činnost v oblasti kultury a umění a další. Základní údaje o MAKTUB s.r.o. IČO: 25893718 C 121318 25893718 MAKTUB s.r.o. Aktuální kontaktní údaje MAKTUB s.r.o. Kontakty na MAKTUB s.r.o. IČO: 25893718 28. října 438/219 , Ostrava 709 00 29.1.2010 - 1.10.2010 Wenzigova 1861/7 , Praha 120 00 15.11.2006 - 29.1.2010 1. máje 1000 , Rožnov pod Radhoštěm 756 61 22.10.2001 - 15.11.2006 Obory činností MAKTUB s.r.o. IČO: 25893718 provádění staveb, jejich změn a odstraňování 29.1.2010 hostinská činnost 22.10.2001 zprostředkování služeb 22.10.2001 - 29.1.2010 zprostředkování obchodu 22.10.2001 - 29.1.2010 specializovaný maloobchod 22.10.2001 - 29.1.2010 pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících zábavě 22.10.2001 - 29.1.2010 agenturní činnost v oblasti kultury a umění 22.10.2001 - 29.1.2010 reklamní činnost a marketing 22.10.2001 - 29.1.2010 Vedení firmy MAKTUB s.r.o. IČO: 25893718 Jednatel jedná jménem společnosti samostatně. 14.11.2013 Způsob jednání za společnost: Jednatelé jsou oprávněni jednat jménem společnosti každý samostatně a podepisují se tak, že k napsané či razítkem vytištěné firmě připojí svůj podpis. 22.10.2001 - 14.11.2013 Robert Gregov 22.10.2001 - 26.11.2002 od 22.10.2001 do 30.6.2002 5. května 1340, Rožnov pod Radhoštěm 756 61 Marie Fusková 22.10.2001 - 26.11.2003 od 22.10.2001 do 1.10.2003 Ing. Miloslav Číž 26.11.2002 - 26.11.2003 od 30.6.2002 do 1.10.2003 Jan Stodůlka 26.11.2002 - 26.11.2003 Kulturní 1758, Rožnov pod Radhoštěm 756 61 Soňa Sošková 26.11.2003 - 14.11.2013 od 1.10.2003 do 4.6.2013 Tylovice 2031, Rožnov pod Radhoštěm 756 61 Vlastníci firmy MAKTUB s.r.o. IČO: 25893718 zakladni 200 000 Kč - 22.10.2001 Sbírka Listin MAKTUB s.r.o. IČO: 25893718 C 121318/SL 24 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 4.6.2013 29.8.2013 1.4.2014 4 C 121318/SL 23 notářský zápis NZ 176/2013 Městský soud v Praze 4.6.2013 29.8.2013 1.4.2014 2 C 121318/SL 22 účetní závěrka r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 6.6.2012 18.6.2012 6 C 121318/SL 21 účetní závěrka r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 11.6.2012 11.6.2012 6 C 121318/SL 20 účetní závěrka r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 11.6.2012 11.6.2012 6 C 121318/SL 19 notářský zápis NZ 247/2010 RJS vč.díl.zm.ZL Městský soud v Praze 23.9.2010 30.9.2010 19.10.2010 6 C 121318/SL 18 notářský zápis -NZ 17/2010 - rozh.jed.spol. Městský soud v Praze 20.1.2010 29.1.2010 9 C 121318/SL 17 notářský zápis NZ 241/2006-RJS Městský soud v Praze 7.11.2006 14.11.2006 21.11.2006 5 C 121318/SL 16 notářský zápis NZ 897/2003 -RJS a dodat.ZL Městský soud v Praze 1.10.2003 1.12.2003 4 C 121318/SL 15 smlouvy o převodu obchod. podílu Mgr.Klára Čižová x S.Sošková Městský soud v Praze 1.10.2003 1.12.2003 2 C 121318/SL 14 podpisové vzory Soňa Sošková Městský soud v Praze 1.10.2003 1.12.2003 2 C 121318/SL 13 notářský zápis NZ 150/1997-dohoda Městský soud v Praze 13.5.1997 1.12.2003 4 C 121318/SL 12 notářský zápis NZ 173/2002 - dodat.k dohodě Městský soud v Praze 12.12.2002 1.12.2003 4 C 121318/SL 11 účetní závěrka - r.2002 s příl. Městský soud v Praze 25.7.2003 30.7.2003 10 C 121318/SL 9 smlouvy o převodu obchod. podílu LUCRATIV IMMO x Mgr.Čížová Městský soud v Praze 27.1.2003 5.6.2003 9.6.2003 2 C 121318/SL 8 zakladatelské dokumenty -zaklad.listina Městský soud v Praze 25.4.2003 5.6.2003 9.6.2003 2 C 121318/SL 10 účetní závěrka -r.2001 s příl. Městský soud v Praze 5.6.2003 9.6.2003 10 C 121318/SL 7 rozhod. o statut. orgánu - odvol. a jmenov. Městský soud v Praze 30.6.2002 5.12.2002 2 C 121318/SL 4 podpisové vzory Jan Stodůlka,Ing.Číž Miloslav Městský soud v Praze 1.7.2002 5.12.2002 2 C 121318/SL 6 smlouvy o převodu obchod. podílu Robert Gregov x LUCRATIV IMMO Městský soud v Praze 27.2.2002 20.5.2002 2 C 121318/SL 5 notářský zápis NZ 58/2002 - rozh.jed.spol. Městský soud v Praze 26.2.2002 20.5.2002 4 C 121318/SL 3 souhlas druhého manžela - sdělení Městský soud v Praze 2.10.2001 24.10.2001 2 C 121318/SL 2 podpisové vzory Marie Fusková,Rober Gregov Městský soud v Praze 21.9.2001 24.10.2001 2 C 121318/SL 1 notářský zápis NZ 240/2001 Městský soud v Praze 21.9.2001 24.10.2001 5 Hodnocení MAKTUB s.r.o. Výpis dat pro firmu MAKTUB s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy MAKTUB s.r.o., 25893718 na obchodním rejstříku výpis firmy MAKTUB s.r.o., 25893718 na živnostenském rejstříku MAKTUB s.r.o. - 25893718 - Praha , Wenzigova 1861/7

http://jinepravo.blogspot.cz/2012/03/

V neděli, na Apríla, vstoupí v účinnost vládní novela zákona o zadávání veřejných zakázek, resp. její naprosto převážná část. Tato novela (provedená zákonem č. 55/2012 Sb.) přinese pro praxi zadavatelů, ale i dodavatelů, kteří se budou o veřejné zakázky ucházet, poměrně velké množství změn. A to není Apríl. Ač se této novelizaci, která má být naplněním jednoho z bodů programového prohlášení vlády v boji proti korupci, do určité míry věnovala obecná média ještě v rovině návrhu, o příslušných změnách bylo referováno dosti zkresleně či jednostranně. Níže se pokouším popsat základní novinky, jakož i související problémy (spíše v omezené míře), které předmětná novelizace přináší.Souhrnně lze konstatovat, že v důsledku zmíněné novelizace bude striktnímu zákonnému režimu zadávání veřejných zakázek podřízeno významně větší množství zakázek než doposud a současně se režim zadávání stane administrativně i časově náročnější. Co se týče navýšení počtu zakázek v režimu zákona, uvádějí ministerské odhady, že dojde k troj- až čtyřnásobnému zvýšení oproti současnému stavu, a to na cca 30 tisíc zakázek ročně. Důvodem pro takový nárůst je zejména zřejmě nejvýznamnější změna, kterou daná novela přináší, spočívající ve snížení limitů pro určení tzv. zakázek malého rozsahu. Zjednodušeně řečeno, zakázkami malého rozsahu jsou zakázky, které z důvodu své nižší hodnoty nepodléhají režimu zákona o zadávání veřejných zakázek, a zadavatelé tedy mají podstatně větší flexibilitu při jejich zadávání. Taková flexibilita však může v některých případech vést ke snížení transparentnosti zadávání, na což novela reaguje tak, že stávající rozhodnou hranici 2 miliónů Kč u zakázek na služby či dodávky zboží snižuje na 1 milión Kč. U zakázek na stavební práce se pak daný limit snižuje ze stávajících 6 miliónů Kč ve dvou etapách – nejprve do 31.12.2013 na 3 milióny Kč a od 1.1.2014 pak také na 1 milión Kč. Od této změny si novela slibuje snížení korupčního potenciálu a související úsporu veřejných prostředků, která by měla vyvážit, resp. převážit náklady, které budou na zadavatele kladeny v souvislosti s rozšířenou aplikací zákonného režimu. Jen následující praxe ukáže, nakolik se tento záměr naplní. Je do určité míry škoda, že v diskusi o této změně se příliš nekladl důraz na možnost využití stávajících institutů pro kontrolu zakázek malého rozsahu (tedy alespoň jsem to nezaznamenal – ale samozřejmě jsem to mohl přehlédnout), když i česká judikatura připustila možnost dohledu nad těmito zakázkami ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a když v odborné veřejnosti se bere prakticky za samozřejmost, že i u zakázek malého rozsahu by měly být dodrženy základní zásady, včetně transparentnosti a nediskriminace, jak to např. stanoví příslušné soft-law oznámení Komise. Je však třeba připustit, že praxe si s „dodržováním“ onoho soft-law Komise moc hlavu nelámala, byť existuje jistě poměrně veliké množství zadavatelů, kteří i zadávání zakázek malého rozsahu regulovali vnitřní směrnicemi či pokyny ve snaze vyjít danému soft-law (resp. § 6 ZVZ) vstříc.K dalšímu navýšení počtu zakázek v režimu zákona povede i rozšíření definice tzv. dotovaného zadavatele, tj. osoby, která zadává zakázku hrazenou z více než 50% z veřejných zdrojů, když nově budou muset takové osoby postupovat dle zákona i u podlimitních zakázek. To se nepochybně dotkne projektů dotovaných z veřejných rozpočtů. Nicméně tady nebude zřejmě změna prakticky až tak významná, poněvadž většina osob, která byla dotačně financována musela dodržovat základní pravidla – obdobná alespoň v základních ohledech zákonu o zadávání veřejných zakázek – již nyní, a to skrze povinnosti stanovené jim v rozhodnutích o přidělení dotace a příslušných příručkách pro příjemce podpory dle toho či onoho operačního programu. Přesto je to určitý posun.Rozšíření počtu zakázek, které budou podrobeny režimu zákona, je navíc doprovozeno tím, že s ohledem na předmětnou novelu bude pro zadavatele současně zajištění zadávacích řízení náročnější. K tomu vede vícero změn provedených danou novelou. Zejména budou muset veřejní zadavatelé v převážné většině případů publikovat tzv. předběžné oznámení, v němž kromě popisu zakázky zdůvodní její účelnost, přičemž se zahájením zadávacího řízení bude třeba vyčkat 1 měsíc od odeslání takového předběžného oznámení k publikaci. Po zahájení zadávacího řízení pak bude veřejné zadavatele stíhat povinnost vypracovat a na svém profilu zveřejnit podrobnější odůvodnění příslušné veřejné zakázky s ohledem na potřeby zadavatele, a to z hlediska účelnosti zakázky, přiměřenosti kvalifikačních předpokladů, vymezení obchodních a technických podmínek zakázky a stanovení hodnotících kritérií. Veřejní zadavatelé budou navíc muset po zadání zakázky obdobným způsobem zveřejnit plný text smlouvy (s výjimkou chráněných informací) u zakázek nad 500 tis. Kč, výši skutečně uhrazené ceny za plnění zakázky a seznam subdodavatelů vybraného dodavatele. Podrobnosti o těchto uveřejňovacích povinnostech stanoví vyhláška MMR, která se připravuje. Zadavatelé budou též povinni v rámci hodnocení zakázek využívat osoby ze seznamu hodnotitelů, který povede MMR. U tzv. významných zakázek, kterými novela rozumí u státních zakázek zakázky nad 300 mil. Kč (u obcí je hranice nižší 50 mil. Kč), je režim zadávání dále zpřísněn o povinnost schválení vládou, příslušným ministerstvem, popř. zastupitelstvem obce, na základě posouzení odůvodnění zakázky (od 1.1.2014 u státních zakázek navíc po určitém oponentním řízení) a prodlužují se lhůty v zadávacím řízení minimálně o polovinu.V případě zakázek na stavební práce pak budou muset zadavatelé dodržovat povinný rámcový obsah zadávací dokumentace a obchodních podmínek, které stanoví MMR vyhláškou. Stavebních zakázek se pak podstatně dotkne také snížení limitu pro možnost provádět tzv. zjednodušené podlimitní řízení z nynějších 20 miliónů na 10 miliónů Kč, popř. omezení minimální úrovně u referenčních staveb v rámci kvalifikace na maximálně 50% předpokládané hodnoty zakázky.Novela kromě výše uvedeného směřuje i k omezení diskrece či, chcete-li, flexibility veřejných zadavatelů v rámci zadávacího procesu. Tak například se veřejným zadavatelům (s výjimkou zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti) bere možnost provádět postupné omezování počtu uchazečů v průběhu zadávacího řízení (tzv. shortlist) v užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním. Tato možnost bude přitom plně zachována sektorovým zadavatelům. V soutěžním dialogu pak bude možnost omezování počtu uchazečů vyloučena zcela (soutěžní dialog není zadávacím řízení, které by mohl použít sektorový zadavatel – moc důvodů pro to není). Ponechávám ve vztahu k soutěžnímu dialogu přitom stranou, že stricto sensu by se mělo hovořit o omezování počtu řešení (a ne uchazečů); evropská praxe mezi tím zas až tak velký rozdíl nevidí (narozdíl od některé české literatury). Účelnost omezení možnosti shortlistovat uchazeče je diskutabilní. Byl-li by shortlist proveden férově a korektně na základě transparentních podmínek, je způsobilý přispět k efektivnějšímu zadávání zakázek, zejm. u velkých projektů, včetně PPP. Jednat u komplexních projektů nuceně např. až s deseti uchazeči bude nejen zdlouhavé, ale také administrativně i jinak náročné.Až na pár výjimek také novela předpokládá zrušení zadávacího řízení, když bude podána jen jediná nabídka. Ani to nemusí být ve všech případech úplně ideální. Vyžaduje se také okamžité otevírání obálek s nabídkami ihned po skončení lhůty pro podání nabídek. U zakázek na dodávky zboží, které bude určeno prováděcím předpisem (ještě se tak nestalo), bude stanovena povinnost provádět tzv. elektronickou aukci. V rámci kvalifikace nebudou moci zadavatelé vyžadovat předložení certifikátů ISO a obdobných certifikátů. S ohledem na kauzu tzv. „karlovarské losovačky“ je mediálně vděčným a zajímavým také zákaz možnosti výběru dodavatelů losem. Jeho praktický význam však byl a je omezený. Obdobně bude prakticky omezený dopad povinnosti v rámci nabídky uvádět seznam vlastníků akcií dodavatele s vyšším než 10% podílem, a to přinejmenším proto, že tato povinnost je pouze jednostupňová, a nedopadá tedy na nepřímou kontrolu.Doprovodným prvkem zpřísnění režimu zadávání veřejných zakázek je pak zdvojnásobení pokut, které bude moci za porušení zákonných povinností ukládat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Zvyšuje se tedy nejen rozsah regulace, ale i represe. ;-)Na výše uvedené změny lze mít různý názor, ale jejich záměr je poměrně zřejmý. Některé další změny jsou více diskutabilní. Například mi není vůbec zřejmé, proč se zcela vyloučila možnost stanovit jako dílčí hodnotící kritérium smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, a platební podmínky. Chápu, že se mohlo reagovat na některé případy zneužívání takové možnosti v praxi, kdy se takto nedůvodně hodnotily např. výše různých smluvních pokut, popř. kdy nebylo příliš jasně vymezeno, co v rámci takového dílčího kritéria zadavatel vlastně hodnotí. Ale to bylo, myslím, řešitelné i v rámci stávající úpravy a rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je plná případů, kdy bylo konstatováno porušení zákona v důsledku netransparentně stanoveného kritéria tohoto typu. Nicméně zmíněné vyloučení uvedené možnosti není krok správným směrem. Zejména u komplexních projektů (vyžadujících detailní právní zajištění, popř. složitě nastavený způsob financování) nemusí být vhodné smluvní a platební podmínky stanovit ze strany zadavatele jednotně (k čemuž zřejmě novelizovaný zákon v tomto ohledu povede), anebo ponechat jejich volbu prakticky na dodavatelích, ale naopak by bylo vhodnější určit základní principy a mantinely a ve zbytku je podřídit soutěži mezi uchazeči, která by následně byla hodnocena. Takto striktní zákaz například v podstatě znemožňuje hodnotit zakázky podle jejich čisté současné hodnoty, jejíž výpočet nezbytně musí brát platební podmínky v potaz. To je paradoxní, když např. koncesní zákon s takovým hodnocením počítá. Proč by zde měl být takový rozdíl mezi uvedenými úpravami mi není zřejmé.Obdobně se jeví problematickým úplné vypuštění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů a jejich nahrazení prostým čestným prohlášením o způsobilosti dodavatele plnit zakázku. Lze asi argumentovat, že v případě nepravdivosti takového prohlášení bude moci zadavatel od zakázky odstoupit pro uvedení v omyl. Taková případná možnost zadavatele odstoupit od zakázky, však nebude zřejmě dostatečná k odstranění všech negativ, k nimž by taková nezpůsobilost dodavatele vedla. Přijde mi to trochu lítání ode zdi ke zdi. Namísto snahy o nalezení nějakého ideálního „středního“ řešení a spolehnutí se na rozhodovací praxi Úřadu a judikaturu ve věci účelnosti a přiměřenosti kvalifikačních kritérií, které je již i u nás poměrně dost.Výše uvedený popis rozhodně nebyl vyčerpávající a stranou jsme ponechali některé další dílčí změny – drobnější či větší. Např. se uvádí, že uchazeč, který nepodá námitky, nebude moci podat podnět k Úřadu. Není mi zřejmé, co by to jako mělo znamenat – to že takový uchazeč nemohl podat formální návrh na přezkum úkonů zadavatele bylo jasné i nyní, ale těžko mu lze zabránit v tom, aby poslal neformální podnět, resp. když to udělá, co se bude dít. To jej jako Úřad nebude smět přečíst. Přečte-li ho totiž, měl by v případě podezření z porušení zákona jednat ex officio. Dále se např. prodlužuje (zdvojnásobuje) lhůta pro možnost napadání zakázek, u nichž byla využita tzv. ex ante procedura dobrovolné transparentnosti.Ať už je názor na jednotlivé změny (či novelizaci jako celek) jakýkoliv, je nutno konstatovat, že každopádně není možné praktické důsledky dané novelizace podceňovat, ale naopak je třeba se s nimi seznámit a dobře se ně připravit, přičemž včera bylo pozdě.PS: Pro info - podstatně zkrácená verze článku na shodné téma, spoluautorovaná s kolegou Petrem Severou, byla publikována v Euru, 19.3.2012.PPS: Danou novelizaci jsem při vícero příležitostech diskutoval s kolegy z kanceláře, zejm. s Martinem Rážem a Honzou Šturmem, takže díky jim za podnětné poznámky a připomínky (všechno se mi sem ani nevešlo).PPPS: Použitý obrázek je upravenou verzí propagačního obrázku k jedné EU konferenci (viz http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/modernising_rules/conferences/index_en.htm). Když jsem vyrazil do prodejny koupit si částku 33 Sbírky zákonů, v níž se skrývá nový občanský zákoník, šokovala mne cena, za kterou se tato sbírka prodává. Je to bezmála šest set korun, tedy částka, za kterou si lze koupit dobrou knihu v pevné vazbě. Sbírku jsem si nekoupil (a v duchu litoval své studenty, kterým jsem to nakázal, takže jsem hromadným emailem hned svůj požadavek stornoval). Zároveň jsem si znovu uvědomil, že v podmínkách internetového věku je tištěná verze jako jediná autentická verze sbírky zákonů naprosto přežilá. Zákonný požadavek tisku jediné autentické verze sbírky ve skutečnosti produkuje jen nesmírné množství zaprášeného papíru, který nikdo nikdy neotevře. Současně však stát, obce a kraje stojí ročně naprosto zbytečně vyhozené (desítky?) milióny korun. Nebylo by v čase všeobecného škrtání právě zrušení autentické tiskové verze sbírky zákonů a její nahrazení autentickou internetovou verzí jednoduchým a logickým krokem? Nechme jen na soukromých vydavatelstvích, ať samy prodávají tištěnou verzi zákona těm, kdo o to mají zájem. Update: že lze totéž v tržních podmínkách vydat za rozumnou cenu, dokazuje například tradiční řada ÚZ. Na sklonku roku 2008 skončilo více než pětileté období, kdy jsem měl příležitost pracovat pro paní doktorku Elišku Wagnerovou, místopředsedkyni Ústavního soudu - šéfku. Přesto mě museli kolegové v novém působišti žertem opravovat, když jsem o dr. Wagnerové mluvil jako o „šéfce“. Obávám se, že toto označení pro mě bude trvalým. Příliš se mi dostalo pod kůži na to, abych se jej uměl a chtěl zbavit. Jde totiž o pojmenování velmi výstižné. „Paní doktorka“, jak jsme dr. Wagnerovou se spolupracovníky oslovovali, je šéfem v pravém slova smyslu (E. Wagnerová nás oslovovala křestními jmény a vykala nám). Ne že by nedávala prostor diskusi, naopak, jako člen týmu se dostanete k podrobné erudované diskusi o věcech, o nichž jste před pár měsíci s posvátným obdivem četli v učebnici a bral je za nezpochybnitelné. Ale snadno poznáte, kdy je prostor pro diskusi a polemiku, a kdy už padlo rozhodnutí. Vše je podřízeno efektivitě práce, a proto chcete-li pokračovat v diskusi i poté, co se věci vyjasnily, musíte mít po ruce pádné a přesvědčivé argumenty. Jinak neobstojíte. A to je dobrá škola obecně pro každého člověka, a pro právníka zvláště. Naučíte se za svým rozhodnutím stát a nechovat se alibisticky. A zde musím napsat poděkování první. K šéfce jsem nastoupil za poměrně dramatické situace. Bude ale vhodné vrátit se trochu zpět. Předseda prvního Ústavního soudu ČR rezignoval v únoru 2003, deset dní poté, co skončil mandát dosavadního prezidenta republiky. Nově zvolený prezident republiky vybral (v březnu 2003) předsedu Ústavního soudu ze soudců, jimž za pár týdnů (v půli července) končil desetiletý mandát (o němž se v té době v odborných kruzích standardně uvažovalo jako o mandátu konečném a neobnovitelném). Relativně klidné období vnitřního fungování Ústavního soudu skončilo. Těsně před koncem svého funkčního období v soudcovské i předsednické funkci vyzval končící předseda Ústavního soudu dr. Wagnerovou k rezignaci (měla před sebou více než osm a půl let ve funkci), což opřel o obvinění z kárného provinění, což oznámil nejprve vně Ústavního soudu, avšak nikoli dovnitř, do pár metrů vzdálené kanceláře šéfky). Pro svůj náhlý nápad nakonec nenašel pochopení u svých ostatních kolegů. (Ti se neztotožnili ani s právní konstrukcí tvrzeného provinění, ani se skutkovým základem, o nějž bylo opřeno, a jehož byli svědky. Přitom o kárném provinění tohoto typu mohou rozhodnout jen soudci Ústavního soudu. K optimismu však nebyl ani poté důvod. Z více spolehlivých zdrojů totiž dolehlo, že už byl vypracován návrh na odvolání doktorky Wagnerové z funkce (později jeden člen nového Ústavního soudu před kolegy potvrdil, že odvolání bylo v běhu). S odstupem času se může zdát, že šlo jen o „blufování“, které je však velmi produktivní: uváže potenciálně vzpurnému koníkovi neviditelnou ohlávku a opratě, za něž lze kdykoli škubnout. Ale dobrý šachista dělá tah, který je výhodný v obou variantách: vyjde-li odvolání, výborně, nevyjde-li, je tu ohlávka, která umožňuje dosáhnout stejného výsledku jako výměna ve funkci. Dnes už zapomenutá odvolávací aféra ukončila mé váhání o tom, zda mám Ústavní soud opustit, anebo zda mám od končícího soudce nastoupit na pracoviště, které mi při rozhovoru s kolegy, kteří už na něm pracovali, připadalo ze všeho nejvíce jako skupinová jízda na tygrovi. Takové bylo mé entrée.Události z poloviny roku 2003 byly určující pro mé ztotožnění se s nápadem na originální dárek k narozeninám (místo desátého stojanu na víno či jiné podobné věci). Nápad se vylíhl v hlavě kolegy Mariana, jednoho pozdně jarního dne roku 2008 někde na cestě z „Mníšku pod Alpou" (mám-li užít poetické označení Karla Kryla, který mimochodem sehrál v životě Elišky Wagnerové velmi důležitou roli). A stejně živá a určující byla i vzpomínka na jaro následujícího roku, kdy o své veledůležitosti dalo razantně vědět zdraví. Tehdy jsme se báli mnohem víc než před rokem. (Čert vem práci!). Z této perspektivy se mi jevilo vhodným udělat prozatímní inventuru a ohlédnout se za prací doktorky Wagnerové. Nepochybuji o tom, že účet bude i poté velmi utěšeně narůstat a bytnět. Ovšem přesvědčení o neukončenosti díla je paradoxně dalším důvodem k uspořádání podobné publikace: lidská paměť je přesmíru zrádná a děravá. Každodennost zavaluje člověka mnoha zbytečnostmi. A časem se zapomíná i na věci, na něž by se zapomínat nemělo, protože je to škodlivé. Proč nepodniknout někde okolo poločasu pokus o mezisoučet, zvlášť když čas se nachýlil k obměně týmu?Pracujete-li pro ženu, kterou ani vysoký veřejný post neodradí od sebevědomého uplatňování nepohodlných a pro ostatní mocenské složky nestravitelných názorů, neodvratně k vám dolehne mediální šelest (šum, ryk a někdy přímo virvál). Na ten tlak si musíte zvyknout, což není jednoduché, byť jde jen o malinkou část toho, co schytá adresátka. A nesmí vás znechucovat nefér pojaté posuzování práce, na níž jste někdy strávili mnoho týdnů. Musíte být připraveni na konfrontaci s názory, které se často opírají o karikaturu práce, k níž jste svým úsilím přispěl. „Vrtění psem“ pomocí nenápadných posunů významů nutno očekávat, neboť rozhodnutí Ústavního soudu mají velmi často citelný (finanční i jiný) dopad na politicky, ekonomicky, či mocensky silné hráče. Rozhodnutím naplňujícím ústavnost jsou nevědomky bourány citlivé politické dohody a těžce dojednané kompromisy (tak je tomu v případě, kdy hráči bůhví proč nepočítají, že ÚS bude dělat svoji práci). A nesmíte být překvapeni, když vás takový atak zasáhne třeba u víkendových večerních zpráv, nebo při odjezdu na dovolenou. Nuceně jste hned zpět „v práci“, což je nepříjemné, i když k tomu dojde jednou za uherský rok. Přemýšlíte, zda bude nutno reagovat, a když ano, pak v jaké podobě. A když jste masochistou, představujete si, bude-li nějak ovlivněna atmosféra v týmu. A pokud ano, tak na jak dlouho a jak to ovlivní vaší práci. Ano, přeháním. Ale ne mnoho. Každopádně když na mě zdálky dolehla poslední vřava, během níž ex officio úctyhodný člen vlády s vrozeným citem pro míru prohlásil, že: „Ústavní soud snad zešílel“, byl jsem rád, že už se mě takové málo japné ataky přímo netýkají. Odolný musí být každý z asistentů Ústavního soudu. Nemělo by jej zaskočit, je-li Ústavní soud urážen a zesměšňován na semináři pořádaném dlouholetými soudci obecných soudů. Někteří kolegové v sále tiše sedí jako myšky, někteří se proti atakům ohradí. Ani jedněm není příjemno. A podobné je to, když Ústavní soud slaví výročí: ti z asistentů, na které soud vzpomene pozvánkou, vyslechnou společně se soudci projevy na téma, co všechno dělá soud špatně (připusťme, že jde o nový trend a o pobídku, aby vůči sobě byli kritičtí představitelé všech tří mocí navzájem; každopádně zahraniční hosté nestačili zírat). Opomenutí kolegové zase mohou přemýšlet o tom, zda nepozvání bylo promyšlenou urážkou nebo projevem ignorance. Ať tak či tak: asistent musí vědět, že nic se nejí tak horké, jak se uvaří, že politická slovní gesta jsou stejně přehnaně zvýrazněna jako rysy na antické herecké masce a hlavně, nic z výše uvedených jevů nemá co dělat s objektivním hodnocením. To se objeví až s odstupem, někdy i několikaletým. Za zkušenost tohoto druhu posílám poděkování druhé.A dostávám se k dalšímu důležitému rysu práce asistenta soudce Ústavního soudu. Má skvělou příležitost sledovat každodenně v akci vynikající právníky řešící zapeklité právní problémy. Jde o zkušenost neocenitelnou. Když k tomu přidáme, že „vyřízení“ typické ústavní stížnosti znamená přečtení konkrétně zaměřených textů zpracovaných nejméně třemi, ale často i pěti a více právníky (podání, rozhodnutí soudu prvního stupně a rozhodnutí soudu druhého stupně, k nimž velmi často přistupuje rozhodnutí nejvyššího soudu, vyjádření protistrany), je nabíledni přínos, který má praxe asistenta pro osobní odborný růst. A to nemluvím o důvodných ústavních stížnostech, kde přistupuje studium spisu, který je často výsledkem práce několika právníků. Ve spisu jsou vidět jak skvělé výkony, tak někdy i slepé uličky a občas dokonce chyby a omyly, u nichž je nejdůležitější mít možnost sledovat, jakou cestou byly napravovány a zhojovány. Za tuto příležitost k osobnímu růstu vyslovuji poděkování třetí.A to už jsem velmi blízko kuchyně soudcovské domácnosti. Jako asistent jste u dr. Wagnerové integrálním členem týmu. Jste nutně přítomen vnějším komunikacím netýkajících se přímo práce soudce (ať už e-mailovým, telefonickým či korespondenčním). A tak máte možnost sledovat, jak žádají o pomoc např. lidé z právnického či akademického prostředí, a nechtě vyslechnete, že bylo nalezeno řešení. A za pár let či měsíců máte možnost přesvědčit se, jak rychle funguje zapomínání. V toku komunikace můžete sledovat, kdo komunikovat přestal, a protože dr. Wagnerové nechybí velkorysost, můžete později s potěšením sledovat, kdo komunikovat začal, protože jej skutky přesvědčily, že nemá důvod se mračit. A můžete učinit „expertní odhad“ v tom, kdo z ustavších v dohledné době komunikovat začne. A dále na stejně smutnou lidskou notu. Občas se na soudce někdo obrátí, vezme si čas, vědomosti a úsilí, a díky tomu získá něco, co by nedostal, neboť nechce či neumí hledat a analyzovat. Častěji, než milo, se stane, že tato dobrá služba vyústí v něco, co by bylo možno opisovat různými akademickým sofismaty, ale přesné označení zní podraz (rána míří do ledví, které jste naprosto vědomě odhalili, avšak stopy po Vašem vysvětlení všech okolností a důvodů, nebo zmínku o vaší pomoci hledáte marně – Vaše chyba, že ztrácíte čas s takovými lidmi – ovšem přesně tyto techniky vedou ke komunikační uzavřenosti). Když jsme s kolegy tipovali a někdy i jednali s potenciálními autory textů vhodných pro zařazení do publikace ležící před vámi, opět jsem měl možnost se přesvědčit o houževnatosti těchto jevů. A za tuto důležitou životní zkušenost a za možnost učit se, jak s ní zacházet, za to děkuji počtvrté.Vraťme se na chvilku zpět. V polovině roku 2003 začalo dlouhé a úmorné období neobsazenosti Ústavního soudu, které objektivně mohlo mít jediný výsledek: oslabení této instituce. (Podobný mechanizmus se „osvědčil“ v případě téměř 4 roky neřízeného Senátu Parlamentu ČR, nebo v případě bezhlavého Nejvyššího kontrolního úřadu.) Ústavní soud byl znovu naplněn až 15. 12. 2005, což vedlo k těžce odstranitelným průtahům. Věci seřazené ve frontě před soudem totiž nezmizí, „nevzdají to“, neobrátí se ke konkurenci, nemohou svou potřebu uspokojit jinde. A proud nových neochabuje, takže zpomalení nebo i zastavení vyřizování věcí („ucpaný odtok“) je odbouráváno několik let. Na soud se stále valí nové věci, a i když dosáhne původního výkonu, stále mu zůstávají nevyřízené věci, které nelze vyřídit nějakou snadnější cestou, poukazem na mimořádnost situace. A nepomůže ani změna zákona, protože ten nemůže působit nazpět. Právo pochopitelně vyžaduje striktně rovný přístup i zde. Plénum sice v uvedené době průběžně vydávalo nálezy, ale nebylo s to rozhodnout o věcech, kde nebyla shoda (takový nedostatek je pro každý soud fatální, soud je „mašinou“ na tvorbu rozhodnutí v nerozhodných situacích). A těch bylo hodně vzhledem k avizované chuti (a vnějším přáním) obrátit dosavadní judikaturu. Bylo jasné, že v této situaci nemá smysl sedět se založenýma rukama, ale od šéfky jsem se naučil, že člověk nic nezíská, když před tlakem ustoupí jen pro tlak samotný. V letech 2003 - 2005, kdy se odpor či nesoulad mezi mocemi nenosil, připravila Eliška Wagnerová k rozhodnutí velmi důležité senátní nálezy, které věru nelze označit za krotké. Za tu lekci děkuji díkem pátým.A když už jsem hosty zavedl do kuchyně, musím se zastavit i v pokoji komorníka. Trvalo mi dlouho, než jsem pro sebe dokázal pojmenovat pocit, který jsem prožíval: jste ve větší či menší míře účastni procesů, které mají významný dopad na vývoj naší země. S odstupem začnou létat pochvaly a jsou rozdávány hrdinské stužky. Ale vy si stále pomatujete, jak to které rozhodnutí vznikalo, jaké byly začátky, peripetie, mezihry a dobře víte, že hladina odhodlání neměla setrvalý stav atd. atp. Zkrátka, jak moudře poznamenal Michel de Montaigne (a jak já neuměle přeložím) „Komorníci neznají hrdinů.“ („Il n'y a pas de héros pour son valet de chambre“). Tato věta výborně popisuje jeden rys lidské každodennosti: i činy, oceňované později jako veliké a významné, dělají lidé z masa a kostí na základě pohnutek zprvu třeba velmi nenápadných a obyčejných. Komornické oči jsou někdy zmateny: vidí nejen do zákulisí, ale i do šatny a dny jsou jeden jako druhý… Prosím o správné pochopení: nepojímám asistenty jako komorníky, a neříkám že ženy a mužové na vrcholech moci si nechávají posluhovat. Nic takového, jen chci kolegům, kteří by někdy váhali, vzkázat: pokud běžně pracujete na velkých věcech, pak je běžné, že velké vám při pohledu zblízka, kdy vidíte detaily, připadá jako běžné a normální. A máte-li někdy pochybnosti, dopřejte si luxus odstupu, distance. Během dovolené či studijního pobytu určitě znova zjistíte, jaké výborné příležitosti se vám dostalo. Rozhodnutí Ústavního soudu není ani tak ránou z děla, jako spíše pramínkem razícím si pomalu ale o to úporněji cestu do luk v údolí, přes kameny, zátočiny a tůně. Touto nenápadnou cestou byla uskutečňována transformační role Ústavního soudu – kompasu na cestě práva k normalitě liberální (svobody ctící a chránící) společnosti. Děkuji pošesté, tentokrát za přesvědčení, že i veledůležité rozhodnutí začne vznikat prvním krokem.Dobrý soudce má být paličatý (klíčová věta E. Wagnerové zde zní: „To-je pro-stě špatně!“). Pravda, doktorka Wagnerová má této vlastnosti na rozdávání, ale rozhodovací mechanismus Ústavního soudu je na pevné trvání na názoru dobře vybaven - vytváří jednoduchý a účinný mechanismus tvorby většinového rozhodnutí. Publikace odlišných stanovisek umožňuje uchovávat názorovou pestrost a tato pluralita je sama o sobě zárukou dalšího zdravého vývoje, neboť otevřená konkurence strukturovaných právních názorů umožňuje jejich tříbení. I když se vývoj vydá odlišným směrem, stále zůstává v záloze řešení, které může náhle dojít k potřebě, když vyvstane nutnost vrátit se zpět na křižovatku. Jen pevný soudce dokáže dostát úkolu, jakým je například posuzování smlouvy, které zpovzdálí sledují stamilióny lidí – musí být zvyklý stát za svým odůvodněným a zřetelným názorem. Očekává se to od něj. Ale zde dávám (ač plebejec) radu z rodu hraběcích – sám jsem dokázal (tam, kde to bylo zapotřebí) názorově soupeřit jen pět let. Ta energie, jíž čelíte, je impozantní Právě jsem četl slova jiné velké Češky, Věry Chytilové, která říká: „Pro mě je hádka formou diskuse a i po tom největším kraválu jednám s člověkem normálně.“ (ČTK z 19. 1. 2009 - někdy jsem se cítil jako člen štábu paní Věry, ale o oprávněnost toho pocitu či přiléhavost přirovnání se hádat nechci ;-) ). K tomu připočtěte, že několik let dr. Wagnerová držela zvyk, že dovolená je zbytečnost, a nebylo možno přehlédnout, že nejvíce práce máme o prázdninách a v krátkých pracovních týdnech mezi svátečními dny volna, tedy v době, kdy tempo vlivem nepřítomnosti kolegů či navazujících profesí přirozeně poklesne. A tak to přijde, že se můžete cítit unaveni (ne tak šéfka). Ale zpět k tvrdohlavosti. Jde o velmi důležitou součást soudcovské aktovky. Sedmé poděkování patří za prohloubení vědomí důležitosti této pravdy.Měl bych pomalu končit, ozývá se naše malá Zuzanka, která sice ještě nebyla na světě, ale už měla prsty v tom, že jsem své asistování na Ústavním soudu pomalu opustil. Báječnou vlastností doktorky Wagnerové je důvěra k mladým vzdělaným lidem, které neváhá zapojit do práce, a dát jim možnost, aby předvedli, co v nich je. Udělá to dříve, než oni sami zapomenou, co jim připadalo hodné změny. Když to tak v duchu počítám, jen za dobu mého působení jich prošlo soudcovským pracovištěm snad na dvě desítky (různou formou praxí, stáží čí jiných podob spolupráce). I když se nevyhnutelně stane, že pouto důvěry nepotvrdí svou oprávněnost, ty ostatní drtivě převažující příklady, které jsem měl možnost sledovat, ukazují, že podobné riskování je prospěšné, neboť jen tak štafeta neztrácí tempo. Děkuji za péči o budoucnost.Přeji Vám, paní doktorko, hodně zdraví štěstí a životní spokojenosti.A – málem bych zapomněl:Děkuji! :-) H.(Psáno na sklonku léta 2008. Text vyšel ve sborníku In dubio pro libertate.). Moje hostování na Jiném právu se přehouplo do třetí třetiny. Bylo již dost vysedávání na střídačce eventuelně na trestné lavici, kam jsem byl, soudě podle některých komentářů svého prvního postu, vykázán, a nastal čas zkusit předvést taky něco na hřišti. Protože v diskriminaci máme mnozí z nás trochu hokej a o Kanadě bude v poznámce pod čarou také ještě řeč, rozhodl jsem se v následujícím postu popsat, co je v našem právním prostoru nazýváno diskriminací. Záměrně si nekladu za cíl říci, co dle mého názoru diskriminace je a co nikoliv. K věci přistoupím diskursivně a pokusím se ukázat o čem a proč se o určitém jevu mluví jako o diskriminaci; každý přístup má své dobré důvody. Předem bych ctěné čtenáře – hokejové fanoušky varoval, že střílet od modré čáry se bude poměrně často. Dnešního dne (22. března 2012) vyšel v částce 33 Sbírky zákonů pod symbolickým číslem svobody – 89/2012 Sb. nový občanský zákoník. Završila se tak etapa dvanácti let prací na rekodifikaci soukromého práva v České republice. Prací, které byly zahájeny z rozhodnutí ministra spravedlnosti JUDr. Otakara Motejla v roce 2000. Pod čísly 90/2012 a 91/2012 Sb. jej doprovází zákon o obchodních korporacích a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a zákon o mezinárodním právu soukromém. Pokusy o rekodifikaci soukromého práva v České republice se odehrávaly již počátkem 90. let. Ještě za existence ČSFR byl na Úřadu vlády vypracován návrh nového občanského zákoníku z pera profesorů Viktora Knappa a Karola Planka. Po rozdělení federace další práce na tomto projektu v České republice ustaly; pokračovaly na Slovensku pod vedením profesora Jána Lazára, ale ani tam nebyly dokončeny. V polovině 90. let byl na Ministerstvu spravedlnosti vypracován návrh koncepce nového občanského zákoníku od profesora Františka Zoulíka, ovšem ani tento projekt nebyl dotažen do oficiálního legislativního procesu. Občanský zákoník vypracovaný týmem profesora Karla Eliáše byl předložen Parlamentu poprvé v květnu 2009, ovšem v důsledku pádu druhé Topolánkovy vlády nebyl projednán ani v prvním čtení. Nový občanský zákoník integruje soukromé právo do jediného kodexu, s výjimkou (bohužel) pracovního práva, o jehož samostatnosti bylo rozhodnuto již při schválení věcného záměru nového občanského zákoník vládou ČSSD v dubnu 2001 a toto rozhodnutí bylo v dalších fázích legislativního procesu respektováno. Nový kodex vychází ze zcela jiných principů, jako je respekt k přirozeným právům člověka, výrazné posílení autonomie vůle a práv jednotlivce, důraz na ochranu osobnosti a statusových otázek. Zákoník opouští představu, že má být nástrojem řízení společnosti, a mění proto dosud platnou zásadu absolutní neplatnosti právních úkonů na neplatnost relativní, stanovenou za účelem ochrany dotčené, zejména pak slabší strany. Za kontinuitní, byť výrazně přepracovanou a doplněnou lze považovat část o právu rodinném a závazkovém. Diskontinuitní se stávající úpravou je nová filozofie zákoníku, obecná část a úprava věcných práv a dědického práva. Základní principy nového zákoníku vyjádřené v prvních 14 paragrafech lze považovat za principy práva jako takového, tj. za vyjádření základních hodnotových a zvykových pravidel dobrého soužití lidí. Sympatické je vyjádření autonomie vůle korigované dobrými mravy a veřejným pořádkem či preference přirozenoprávního výkladu norem dle smyslu a hodnot, které chrání, před doslovným zněním zákona (Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.). Ústředním bodem zákoníku je člověk a realizace jeho práv ohraničená obdobnými právy jiných (Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.). Pramenem soukromého práva jsou v širším smyslu i obecně uznávané zásady spravedlnosti a rozhodování soudů (Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.). Je dobře, že nový občanský zákoník vznikal po celou dobu jako apolitické, odborné dílo. To jednak umožnilo pokračovat v pracích bez podstatné revize zadání během funkčního období šesti ministrů spravedlnosti a sedmi různých vlád a nakonec i při jeho schvalování bylo dosaženo přinejmenším tolerance ze strany opozice. V poslanecké sněmovně se většina poslanců ČSSD zdržela hlasování, tj. nebyla aktivně proti přijetí rekodifikace, a kupříkladu právní expert ČSSD, poslanec JUDr. Stanislav Křeček návrh aktivně podpořil. Smířlivý postoj opozice byl způsoben nejen započetím prací na základě historického zadání ČSSD, ale i půlroční prací předkladatelů s poslanci a senátory v ústavně právním výboru, během níž probíhaly každý týden schůzky k jednotlivým tématům a aktivity zákonodárců tím byly značně vyčerpány. Výsledkem projednávání bylo řádově 500 změn v občanském zákoníku i v zákonu o obchodních korporacích, ovšem všechny byly zformulovány autorským týmem předkladatele, takže nenarušily koncepci zákonů a přispěly precizaci textu. Ani v jednom zákonů tvořících rekodifikaci neprošel ani jediný pozměňovací návrh, který by nebyl odsouhlasen ze strany Ministerstva spravedlnosti. V Senátu ovládaném sociální demokracií padl jediný pozměňovací návrh, a to na odklad účinnosti, nicméně neprošel a Senát tak schválil občanský zákoník mlčky (o jediný hlas neprošlo ani aktivní schválení). Zákon o obchodních korporacích a ZMPS pak byly Senátem schváleny velkou většinou i aktivními hlasy senátorského klubu ČSSD. Dne 20. února podepsal nový občanský zákoník prezident. Kontinuita a vysoká úroveň odborných prací na zákoníku byla zajišťována především stabilním týmem expertů, a proto zde zaslouží zmínku lidé, kteří se na tvorbě kodexu rozhodující měrou podíleli. Nejvýznamnější roli po celou dobu prací sehrál samozřejmě hlavní autor občanského zákoníku, jeden z nejvýznamnějších českých právních vědců, prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš. Pasáže o rodinném právu a nájemním bydlení autorsky zpracovávala doc. JUDr. Michaela Zuklínová-Hendrychová, CSc. z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Předsedou rekodifikační komise Ministerstva spravedlnosti byl JUDr. Miloš Tomsa, CSc., z Vrchního soudu v Praze. Samotná rekodifikační komise jako nejdůležitější stálý poradní a oponentní orgán vůči autorům návrhu se v průběhu let mírně měnila a doplňovala a během prací na novém občanském zákoníku v ní pracovalo celkem 39 expertů na občanské právo. Postupem doby se hlavní odbornou silou komise stala skupina mladých právníků z akademické sféry a z advokacie, obvykle již se studijními zkušenostmi ze zahraničních univerzit reprezentovaných doc. JUDr. Bohumilem Havlem, Ph.D., JUDr. Petrem Bezouškou, Ph.D., JUDr. Filipem Melzerem, Ph.D, LL.M., prof. JUDr. Ivo Telcem, CSc., JUDr. Milanem Hulmákem, Ph.D., JUDr. Václavem Bednářem, Ph.D., Mgr. et Mgr. Janem Petrovem, LL.M., JUDr. Petrem Téglem, Ph. D., JUDr. Blankou Vítovou, Ph.D.,LL.M. či doc. JUDr. Kristiánem Csachem, LL.M. Mimořádně cenný přínos poskytli také věcně zaměření experti na určité části rekodifikace. Jako například familiaristé, prof. JUDr. Milana Hrušáková, JUDr. Hana Nová či JUDr. Ondřej Frinta, Ph.D., nebo komercionalisté, prof. JUDr. Jan Dědič, CSc., a doc. JUDr. Ivana Štenglová. Dík za výsledné dílo patří též profesním komorám, Nejvyššímu soudu, všem připomínkovým místům včetně nevládních organizací a veřejnosti, Legislativní radě vlády a jejím komisím a zákonodárcům, mezi nimi zvláště zpravodaji návrhu, předsedovi ústavně právního výboru, Marku Bendovi. Pro autory zákona, rekodifikační komisi a Ministerstvo spravedlnosti však práce na rekodifikaci nekončí. Bude třeba dokončit a prosadit doprovodnou legislativu, na níž se již delší dobu pracuje. Půjde jednak o klasický doprovodný zákon, který promítne změny institutů do právního řádu, včetně daňového práva, jednak o nový zákon o rejstříku, zákon o opatrovnictví, zákon o řízení před rozhodčí komisí spolku, zákon o převodu vlastnictví k některým družstevním bytům či zákon o veřejné prospěšnosti, a dále o změny procesních pravidel v OSŘ a v novém zákoně o nesporech. Neméně obtížné budou organizační změny v justici. V důsledku sjednocení závazkového práva v občanském zákoníku zaniknou stávající obchodní závazkové vztahy zakládající dnes věcnou příslušnost krajského soudu. A konečně bude třeba seznámit se změnami práva veřejnost a proškolit samotnou justici. Základní informace o rekodifikaci lze nalézt na stránkách ministerstva k novému občanskému zákoníku, rozsáhlý vzdělávací program financovaný z fondů EU chystá Justiční akademie a komentáře, přednáškové cykly a školení chystá dnes prakticky každá vzdělávací instituce v oboru. O občanském zákoníku bude nyní v každém případě, v dobrém i zlém, slyšet více, než dřív. Na diskusi, včetně kritiky, se těšíme. Celý příspěvek Nestává se příliš často, aby čeští novináři psali kvalitně a zajímavě o ústavních soudcích. Příkladem takovéto výjimky je zajímavý článek Davida Klimeše o odcházení E. Wagnerové z ÚS Eliška Wagnerová neodchází po špičkách na E15. Naprosto souhlasím s Klimešem, že Wagnerová je nejvýraznější postavou "druhého" Ústavního soudu, která zásadním způsobem přispěla k rozvoji judikatury ÚS (což v žádném případě nevylučuje můj osobní nesouhlas s některými jejími rozhodnutími). Článek určitě stojí za přečtení. Celý příspěvek Nakladatelství C.H. Beck právě vydalo 2. vydání (poměrně podstatně rozšířené) učebnice Soutěžního práva, v němž jsem autorem podstatné části. Takže si touto cestou dělám reklamu. Doufám, že se kniha bude lidem, kteří mají co do činění se soutěžním právem, líbit a shledají ji přínosnou. Sepsat ji (zejména) v létě a na podzim minulého roku a následně ji finalizovat (korektury, atd.) začátkem tohoto roku při plném pracovním nasazení nebylo nejjednodušší, ale doufám, že výsledek stojí za tu "námahu". Určité bližší (byť stručné) informace o knize lze nalézt na stránkách nakladatelství zde a zde. Níže přetiskujeme oznámení o konání již osmé pražské konference politické ekonomie. Obdobně jako loni přijedou i letos špičky oboru právněekonomické analýzy, a to včetně J. Colemana a G. Calabresiho, který letos slaví osmdesátku (Guido Calabresi, legenda hnutí law and economics, je soudcem odvolacího soudu pro 2. circuit a profesorem práva na Yale University). Call for PCPE papersPrague Conference on Political Economy 2012“Interdisciplinarity, the future of Social Sciences?”CEVRO InstitutePrague, October 26-28 2012The purpose of the 2012 Prague Conference on Political Economy is to gather papers that will focus on the challenges that multidiciplinarity brings to social sciences and policy-making in the beginning of the 21st century. Both theoretical and empirical papers are expected not only to address the current state of the discipline but also to envisage new perspectives for its development. The conference will welcome papers discussing issues at the intersection of economics, law, political science, history, philosophy, and other humanities.More specifically, some of the research questions the participants might address are:Law-and-economics in the 21th centuryAustrian Economics and mainstream solutions to economic crisesLibertarian paternalism and “NUDGE” and public policyDo social scientists need more interdisciplinarity or not?Heterodox approaches vs. the mainstream in social sciencesEuropean integration at the crossroads,Challenges to economic freedom measurement – China and the Nordic ModelParticipants to the PCPE 2012 will have the opportunity to attend the symposium celebrating the seminal work and the 80th birthday of GUIDO CALABRESI, professor at Yale and Judge of the U.S. Court of Appeals for the Second Circuit. The topic of the symposium will be “Law and Economics as an Applied Science. The Legacy of Guido Calabresi”. During this symposium, lectures will be given by JULES COLEMAN, Yale University; ENRICO COLOMBATTO, Università di Torino; MARC GEISTFELD, New York University; JAMES HACKNEY JR., Northeastern University; LAURA KALMAN, University of California at Santa Barbara; ALAIN MARCIANO, Université de Montpellier 1; STEVE MEDEMA, University of Colorado; GIOVANNI B. RAMELLO, Università del Piemonte Orientale; KIP VISCUSI, Vanderbilt University; and BRADLEY WENDEL, Cornell University.LOCATION: The Conference will take place in the quaint and newly reconstructed building of the CEVRO Institute (school of legal and social studies) in the heart of Prague, the capital of the Czech Republic.PAPER SUBMISSION PROCEDURE: Please submit abstracts of your papers to josef.sima@vsci.cz. The deadline for submission is June 30, 2012. Decisions will be made by July 15, 2012.Conference Website: http://www.cevroinstitut.cz/en/Section/pcpe/Program committeeJosef Šíma, CEVRO InstituteGiovanni Ramello, University of Eastern PiedmontAlain Marciano, Université de Montpellier 1 . Důležitost případu nejspíš nemusím vysvětlovat. Na webu Nejvyššího soudu najdete podání ve prospěch jedné ze stran (amicus brief) od desítek institucí jako Yale Law, americké vlády, CATO institutu a řady korporací jako Coca-Cola nebo Chevron, které samy čelí žalobám za své počínání v rozvojových zemích.Vetřít se mezi smetánkuNestává se každý den, že by člověk mohl vidět zachmuřeného soudce Scaliu, vtipkujícího soudce Breyera nebo mlčícího soudce Thomase (údajně pravidelný jev), vše za přítomnosti americké právnické smetánky (např. Harold Koh, Marty Lederman, John Bellinger, etc.) nebo předsedy a soudců Evropského soudu pro lidská práva. Celé slyšení se navíc odehrává v impozantní budově Nejvyššího soudu ve Washingtonu, a to ve veliké soudní síni připomínající spíše starověký Řím než 21. století.Vidět slyšení na vlastní oči se nepodařilo jen čtyřiceti nejzarputilejším vytrvalcům, kteří si vystáli dlouhou frontu, ale samozřejmě i hostům soudu, asistentům soudců a jejich přátelům a dalším, kteří měli na Soudu kontakt ochotný poskytnout VIP lístek. Dokonce i členové Supreme Court Bar, tedy advokáti s oprávněním před soudem zastupovat své klienty, měli od rána před budovou vlastní „VIP frontu“.Jelikož samotný proces čekání před soudem, procedura „vpouštění“ do budovy a samotné slyšení představovaly poměrně nevšední zážitek, začnu post líčením těchto okolností. Ostatně pro budoucí generace se možná bude hodit informace, že přivstat si na čtvrtou ranní a jít čekat do fronty je v takovýchto případech pozdě.ProcesPrvní „okupanti“ se před Soud dostavili už v pondělí v 16:30, tedy den předem. Já jsem ještě v 11 hodin v noci myslel, že vstanu okolo 4:30, a bude vše v pořádku. Pro „pouze“ významné případy by to jistě stačilo, ale ne pro jeden z letošních TOP 3... V noci jsem se nicméně dozvěděl poplašnou zprávu, že existuje jistá skupina lidí z Chicaga a Bostonu, kteří budou před soudem kempovat a zároveň jsem dostal pozvánku strávit noc před soudem se třemi J.D. studentkami z Georgetown Law, tudíž jednoduché rozhodování, a jak se ukázalo, základ úspěchu.V 00:15 jsem tedy dorazil na místo a vítězně položil své věci za řadu asi třiceti lidí. Většinou se prý dovnitř soudu dostane asi padesátka lidí z „general public“, takže nadějné vyhlídky. Deset hodin čekání navíc není úplně nesnesitelně dlouhá doba, zvláště když na levé straně od vás sedí šéfredaktor Harvard Human Rights Journal a na druhé asistent známého právníka a diplomata Davida Scheffera, který s ním pro Kiobel sepisoval jeho amicus curiae. Čili zajímavé konverzace, trocha plankingu a nepříjemný vítr, ale uteklo to rychle.Okolo 7:00 začali soudní zřízenci řadit čekající do úhledné fronty před samotné schody u Soudu a rozdali pořadové lístky. Já obdržel číslo 33, desítky dalších lidí dostaly také své lístky, na asi dvě stovky nešťastníků se nedostalo. Následně vždy po desítce byli čekající vpuštěni do samotné budovy, následovala první bezpečnostní prohlídka a první kontrola lístku. Další čekání, další fronta... Okolo 9:00 bylo oznámeno, že dnes se pouští jen 40 lidí, další prohlídka, další ukázání lístku, odevzdání osobních věcí v šatně, další prohlídka, další ukázání (a odevzdání) lístku, a už si pro vás přichází váš „usazovač“, který vás přivede do samotné soudní síně a usadí na místo.Kiobel a MohamadPo takovéto proceduře a bez spánku dostává slyšení před soudem magický nádech. Pro zájemce je nicméně na webu Soudu možné již několik hodin po slyšení najít přepis celé diskuse, takže o konkrétní argumentaci nebyl ochuzen ani ten, kdo se do řady před Soudem připojil okolo 3:00 a vyšlo na něj číslo 41...V DC probíhá řada akcí k případu i k otázce odpovědnosti korporací obecně. Od „moot courtu“ na Georgetownu, kde si advokát stěžovatelů zkoušel své argumenty před profesory, přes snídani s Johnem Bellingerem v advokátní kanceláři Arnold & Porter pár dní po přelíčení až po zvláštní konferenci o celé věci na Georgetownu na konci března a panel na výročním zasedání ASIL v DC. Některé z těchto akcí jsem viděl nebo navštívím, tak podrobněji k případu snad příště. Teď jen krátké shrnutí.Nejvyšší soud vlastně projednával dva propojené případy, ve kterých jde o to, zda mohou být korporace a organizace žalovány před americkými soudy pro porušování lidských práv v zahraničí. Prvním případem je Mohamad v. Rajoub, ve kterém rodina amerického občana palestinského původu tvrdí, že jejich blízký byl umučen k smrti v palestinském vězení v roce 1995. Rodina žaluje Palestinskou národní správu, Organizaci pro osvobození Palestiny a mnohé jednotlivce podle Zákona na ochranu obětí mučení (Torture Victim Protection Act, TVPA). Tento zákon od roku 1991 umožňuje obětem mučení (Američanům) vznést soukromoprávní žalobu proti “jednotlivci” (“individual”), který jednal jako reprezentant cizí vlády a je za mučení odpovědný. Nižší soudy původně žalobu odmítly, protože slovo “jednotlivec” interpretovali jako živou osobu, člověka, nikoliv jako organizaci nebo korporaci.Druhým případem je tedy Kiobel, ve kterém musí soud interpretovat jiný zákon. Jde o Alien Tort Statute (ATS), který umožňuje cizincům žalovat před americkými federálními soudy vážná porušení lidských práv. ATS má zajímavý osud sám o sobě. Byl přijat již prvním Kongresem USA v roce 1789 a od té doby se na něj de facto zapomnělo. Objeven byl znovu až v roce 1980 ve známém případě Filartiga v. Pena-Irala, který odstartoval vlnu žalob na bývalé mučitele užívající se své dolary v Miami a jinde v USA. ATS však, na rozdíl od TVPA, mlčí o tom, kdo může být žalován. ATS pouze dává soudu možnost rozhodnout “any civil action” vznesenou cizincem pro závažné porušení mezinárodního práva.Podstatou případu Kiobel je žaloba skupiny Nigerijců proti třem ropným společnostem, které jsou údajně zodpovědné za porušování lidských práv ze strany nigerijských vojáků, kteří prý jednali v jejich prospěch (či dle jejich pokynů), viz “aiding and abetting” test. Tím se otevírá řada otázek. Jednou z hlavních je, zda má soud rozhodovat odpovědnost korporací dle amerického práva nebo mezinárodního práva. Soud nižší instance rozhodoval dle mezinárodního práva a uvedl, že dle tohoto standardu jsou tradičně zodpovědní jen jednotlivci.ZvratOtevírají se však i další otázky navázané na jiné případy (Rio Tinto PLC, et al., v. Sarei, et al.), a také proto Soud rozhodl, že se celé slyšení zopakuje s novým a rozšířeným zadáním příští podzim. Nová otázka zní, zda ATS vůbec umožňuje žalovat jednání, ke kterému došlo mimo USA.“Whether and under what circumstances the Alien Tort Statute, 28 U.S.C. § 1350, allows courts to recognize a cause of action for violations of the law of nations occurring within the territory of a sovereign other than the United States.”Soud se ale bude zabývat také další otázkou (viz patrně část “under what other circumstances”), tedy zda může být někdo žalován za pomáhání porušování lidských práv (“aiding and abetting”).Nuž, poměrně komplikovaný případ. Detailně k obsahu a samotnému slyšení před Nejvyšším soudem bych rád napsal ještě jeden post, jestli čas dovolí.Lukáš Hoder v současné době s podporou Fulbrightovy komise studuje mezinárodní právo na Georgetown University ve Washingtonu, DC a působí jako člen Centra pro lidská práva a demokratizaci v Brně. Je autorem knihy Transatlantické vztahy v době krize , kterou vydalo nakladatelství MUNI Press v roce 2009. Minulý týden vyšla v USA kniha Flagrant Conduct od Dalea Carpentera, která pojednává o pozadí jednoho z nejzásadnějších rozhodnutí Nejvyššího soudu USA předchozí dekády – Lawrence v. Texas 539 U.S. 558 (2003). Toto rozhodnutí, jež shledalo trestnost pohlavního styku mezi osobami téhož pohlaví v rozporu s Ústavou USA, představuje milník (nejen) pro americkou gay komunitu. O to zajímavější jsou závěry Dalea Carpentera, že na počátku velmi pravděpodobně žádný pohlavní styk nebyl. Jde o silný a komplexní příběh o tom, jak se „dělá“ v USA strategická litigace, jak pramálo záleží na osudech dotčených jednotlivců a jak zvolit argumenty, jež by mohly platit i na konzervativní soudce; no prostě americká justice se vším všudy. Kniha není volně dostupná na internetu, ale k nedělní kávě postačí skvělý komentář Dahliy Lithwick v New Yorkeru či recenze v NYT. Rád bych se (přinejmenším se zájemci o právo ochrany hospodářské soutěže) podělil o zajímavé rozhovory s významným právníky zabývajícími se dlouhodobě soutěžním právem, které lze nalézt na výborném blogu Chilling Competition. Rozhovory poskytli například Ian Forrestor, Bill Kovacic, Richard Whish nebo Jean-Francois Bellis. Všechny rozhovory lze nalézt v sekci The Friday Slot. Stojí za přečtení všechny. Za zajímavou shodu prakticky u všech lze považovat např. (i) opravdu velké pracovní nasazení (viz níže - odpovědi opravdu stojí za to ;-)) a (ii) oblibu klasické hudby.Dalším společným znakem je u těch, kteří současně pracují v akademii, že tuto část jejich činnosti považují za velmi naplňující. Z hlediska těchto "společných hledisek" mi přišlo, že jsem se dal na soutěžní právo asi správně - také pracuji hodně (srov. Mladí právníci jako proletariát), mám v oblibě klasickou hudbu a mám rád (v rozsahu, v jakém se jí mohu věnovat) mou akademickou činnost a práci se studenty, kteří např. potom i začali pracovat u nás v kanceláři. Co se týče pracovního nasazení jednotlivých respondentů, posuďte jejich odpovědi na otázku "Average working time/week?" sami:- Excessive! I travel a lot, and when I am away the e-mails multiply, as do the messages from editors wanting manuscripts. But I am not complaining. It is fun to do interesting work in interesting places.- To calculate such averages might reveal a faulty sense of proportion. To answer indirectly, it is striking to see how much work you can do on overnight airplane flights – like adding a third shift.- When does work really stop?- I have just reread what Ian Forrester said in response to this question, and find that my answer is exactly the same. I quote him:‘Excessive. I travel a lot, and when I am away the e-mails multiply, as do the messages from editors wanting manuscripts. But I am not complaining. It is fun to do interesting work in interesting places’.Precisely!!- From 9 to 9 every working day plus whatever additional time may be needed to complete an urgent project or prepare for a case.- On a yearly average basis, I work 50 hrs/week.Rozhovory jsou zajímavé samozřejmě i z mnoha jiných hledisek (např. názory na nejlepší a nejhorší rozsudky atp.). Mohlo by být zajímavé udělat obdobné stručné rozhovory i s některými významnými právníky v ČR. Co myslíte? Nakladatelství Wolters Kluwer v těchto dnech vydává nový komentář k Listině. Autorský tým sestavila Eliška Wagnerová. Jak se už Elišce Wagnerové opakovaně u jejích prací osvědčilo, soustředila kolem sebe o generaci mladší právníky. Mezi autory komentáře mohu jmenovat například naše bloggery Vojtěcha Šimíčka a Michala Bobka, dále tam jsou asistenti a další pracovníci Ústavního soudu (Jiří Baroš, Petr Jäger, Marian Kokeš, Tomáš Langášek, Ivo Pospíšil), soudci a asistenti Nejvyššího správního soudu (Kateřina Šimáčková, Pavel Molek). Pražská práva reprezentují Jan Kysela a Jan Wintr, soudce civilních soudů Hynek Baňouch. Ve srovnání s jinými komentáři na trhu se mi jeví nová práce jako obsahově i stylově nejvyváženější, informačně pak bezkonkurenční. Autoři pracují nejen s judikaturou českého Ústavního soudu (a jiných českých soudů), ale též s judikaturou zahraničních ústavních tribunálů, ESLP, ESD a jiných mezinárodních soudů. Text se graficky velmi povedl, dobře se čte, nevyhýbá se ani odpovědím na otázky judikaturou doposud neřešené. Vysoce oceňuji, že na judikaturu ÚS se tu nenahlíží pozitivisticky a apologeticky jako na „objektivní danost“, která tu je od toho, aby se recitovala. Naopak, autoři vesměs upozorňují též na kritické reflexe nálezů, na rozpory mezi disenty a většinou, na trendy, kterými se judikatura ubírá. Eliška Wagnerová se ve svých textech nevyhýbá ani reakcím na kritiku vlastních nálezů (např. mediálně kritizovaný nález „právo na internet“, který dává do kontextu s mezinárodními trendy). ... ale báli jste se zeptat, v nové knize Constitutional Pluralism in the European Union and Beyond nenajdete, přesto však nabízí inspirativní čtení od zastánců této teorie evropské integrace a střetávání různých právních řádů mimo EU, tak od jejích odpůrců a kritiků. V knize tak jsou příspěvky od Miguela Madura, Neila Walkera nebo Mattiase Kumma na jedné straně, anebo Alexandera Someka, Mateje Avbelje či Julio Baquero Cruze na straně druhé. Zkoumají ústavní pluralismus jak teoreticky, tak v rámci jeho praktické aplikace (např. z pohledu německého Spolkového ústavního soudu - kapitola od Franze Mayera a Mattiase Wendela, anebo Soudního dvora - kapitola Daniela Sarmienta). 13 The Silent Lamb and the Deaf Wolves: Constitutional Pluralism, Preliminary References and the Role of Silent Judgments in a Brave New World by Daniel Sarmiento Rovněž Policie ČR, v návaznosti na různá tzv. úsporná opatření, nyní směřuje k omezení šetření přestupků, coby bagatelní, tedy jako by „nedůležité“, kriminality. Byť přestupky tvoří většinu kriminality postihující občany. A byť netrestané méně závažné delikty jsou předpolím a „iniciací“ pro páchání deliktů závažných, kdy už je „pozdě“, a škody jsou vyšší. Na základě způsobu řešení drobné kriminality (nikoliv počtu objasněných vražd, kterých je max. 100 ročně) si také občané vytvářejí vztah (ne)důvěry ve spolehlivost a výkonnost orgánů veřejné moci. A také subjektivní pocit bezpečí, které by jim stát jako suverén garantující řešení sporů, a zejména pak postih kriminálních jednání (a to automaticky, z moci úřední), na základě mezinárodních úmluv, Ústavy, Listiny a samozřejmě i zákonů, měl zajišťovat. Do centra zájmu politických elit se přestupky dostaly až poté, co byla kriminalizace přestupkové recidivy prezentována jako „lék“ (resp. bič) na drobnou kriminalitu tzv. nepřizpůsobivých, rozuměj především Romů (a možná ještě bezdomovců, narkomanů nebo prostitutek stojících tam, kde okounět nemají, příp. obecně nejchudších obyvatel ČR, ocitajících se chtě-nechtě na okraji společnosti). Kteří zřejmě v očích některých komet i stálic politického nebe přestávají být plnoprávnými občany ČR, ale nově „lúzou“, již je třeba eliminovat, vytěsnit z veřejného prostoru a kriminalizovat; popřípadě přestěhovat k sousedům (viz ne příliš povedené, upřímně řečeno pak diletantské a v praxi zcela neaplikovatelné, návrhy na zakotvení sankce zákazu pobytu). I některá politická prohlášení pak rozlišují občany ČR na tzv. slušné, a na ty „ostatní“, aniž by byl populistický termín „slušný občan“ jakkoliv přesně (natož ústavně konformně) definován. Na základě zkušeností z přestupkové praxe však podotýkám, že i tzv. slušní občané dokáží být velmi „neslušní“, ať už je to dělník, důchodkyně, IT odborník, manažerka, vědec, úřednice či prominentní politik (starosta, radní, náměstek, ministr). Navíc, i když může registr přestupků sloužit i řadě jiných užitečných cílů, je zatím bohužel prezentován jen jako bič na tzv. nepřizpůsobivé (a max. navíc – aspoň tak – na majetkové delikventy, bez rozdílu rasy). Co bude v registru přestupků a k čemu má (nebo může) sloužit? Kriminalizace se navrhuje dle zásady „třikrát a dost“, kdy dvojí postih za přestupek lze už považovat za dostatečné „varování“ pachateli, po němž přichází na řadu citelnější, tedy trestní, postih. Vázání kriminalizace na výši škody, jde-li o přestupky proti majetku, totiž není vždy možné, není-li výše škody často vůbec zjišťována. Přesně je výše škody zjišťována zpravidla jen tehdy, jde-li o krádeže v supermarketech (a to především soukromými bezpečnostními agenturami, nikoliv policií) nebo v případě krádeží pohonných hmot na čerpacích stanicích. Zejména v bloku se však výše škody většinou vůbec neuvádí. U poškození věci z cizího majetku nebo krádeže opotřebené věci (ukradený mobilní telefon, uražené zpětné zrcátko, prokopnuté dveře) ani není v možnostech podfinancovaných správních orgánů, omezených navíc roční propadnou lhůtou k projednání přestupku (a minimálním rozpočtem na znalce či tlumočníky), škodu odborným způsobem určit (např. drahými znaleckými posudky, které se navíc často ve svých závěrech diametrálně liší). Zároveň se jako přestupek projednávají i skutky, jimiž už „napoprvé“ byla způsobena škoda vyšší než hranice „trestnosti“ určená částkou 5.000,- Kč. Na druhé straně je logicky vyloučen postih za trestný čin (přečin) u zjevně bagatelních, byť i opakovaných, krádeží, např. u třetí krádeže 1 rohlíku tukového, paštiky Hamé s drůbežím separátem nebo imitace čokolády v ceně 21,- Kč. Neboť společenská škodlivost takového skutku zpravidla nebude dosahovat intenzity trestného činu (přečinu). Údajný přečin (např. třetí krádež rohlíku) tak bude pouze nákladně „prohnán“ orgány činnými v trestním řízení, aby nakonec opět skončil u přestupkové komise jako přestupek… Před omezeným rozsahem evidence přestupků bych pak velmi varoval. Jediným účelem registru přestupků by pak bylo pouze umožnění kriminalizace recidivy vybraných přestupků, resp. kriminalizace tzv. nepřizpůsobivých, a to jen s ohledem na několik málo skutkových podstat. Tím se dostaneme do fáze, kdy budeme řešit, proč evidovat přestupek A, ale nikoliv už přestupek B, byť i závažnější (společensky nebezpečnější), kdy stejně zapomeneme na přestupek C nebo D, a ještě budeme muset vysvětlovat vysoce postavenému soudruhovi z městysu Makolesy (který se, pozor na to, zná s poslancem X), proč jsme do registru přestupků nezařadili přestupek E, jak si přál soudruhův kamarád ze Sdružení dobrovolných hasičů obce Kurotřasy (kdy „velké oči“ Policie ČR, která by kriminalizovala kde co, už raději nerozebírám). Proto už na počátku odborná komise složená ze zástupců příslušných orgánů veřejné moci, Svazu měst a obcí ČR i odborné, resp. akademické, obce doporučila, aby byly evidovány přestupky všechny. Je-li někdo notorickým recidivistou v určité oblasti, resp. na určitém úseku státní správy, třebas i v různých správních obvodech (které o sobě navzájem „nevědí“), není důvodu, proč by měl být posuzován jako prvopachatel, a recidiva by při ukládání sankce neměla být zohledněna. Lze totiž opakovaně týrat zvířata, lze opakovaně pytlačit, lze notoricky podávat křivé vysvětlení na Policii ČR, lze ostentativně stavět „na černo“, lze soustavně porušovat lesní či živnostenský zákon atd. Zároveň však není nutno dělat ze všeho hned trestný čin, je-li přestupkové řízení (dle mého názoru i zkušenosti) zpravidla rychlejší a umožňuje-li správní (přestupkové) právo nezřídka i ukládání podstatně drakoničtějších sankcí, než právo trestní. Překvalifikováním veřejnoprávního deliktu z přestupku na trestný čin možná budeme více stigmatizovat pachatele a uspokojíme svoji touhu po veřejném odsouzení a společenském vyloučení pachatele („pomsta“, resp. odveta, společnosti), reálný dopad postihu se však příliš nezmění. Nanejvýš nás tento postih bude stát mnohonásobně více z veřejných rozpočtů, než v případě postihu cestou práva přestupkového: Policie ČR a Státní zastupitelství, pak soud, po odsouzení k alternativnímu trestu Probační a mediační služba, návazně obec a poskytovatel pracovních míst pro obecně prospěšné práce, následně při nevykonání OPP obec a opět soud, následně Policie ČR a vězeňství „nahánějící“ (pokud vůbec) adepta pro nástup výkonu náhradního trestu odnětí svobody, poté následuje samotná věznice (nákladný „hotel“ pro delikventy), počítaje v to vstupní a výstupní prohlídku, nulovou preventivní a převýchovnou práci (u krátkodobých trestů není prostor), a po opuštění vězení opět obec (kurátor pro dospělé), resp. úředník pro propuštěnce z výkonu trestu. A tak dokola, ad nauseam… Snaha kriminalizovat přestupkovou recidivu byla na druhé straně motivována mj. poznatkem, že určité skupiny lidí se s ohledem na své sociální poměry a životní styl de facto ocitají „mimo zákon“, resp. „nad zákonem“, a represe (zejména pokuty) na ně neplatí. Jedná se zejména o občany, kteří jsou finančně „na dně“ nebo žijí „mimo systém“, a vyjma trestu odnětí svobody na ně není žádná „páka“ (zejména bezdomovci – poslední svobodní, byť v bídě, ústrcích a na okraji žijící, lidé). Krátkodobé sankce odnětí svobody za přestupek (viz „obecní šatlavy“) známe naposledy z tzv. první republiky. Aktuálně platný a účinný zákon o přestupcích (vedle napomenutí, zákazu činnosti u vybraných přestupků a propadnutí věci opět jen u určitých přestupků) zná pouze sankce finanční, které u některých pachatelů z podstaty věci vymoci nelze a které pak žádný sankčně-preventivní efekt nemají. Právě proto se objevila myšlenka učinit z opakovaného přestupku trestný čin, který lze trestat i vězením (posl. Ing. Řápková). Domnívám se však, že tato úvaha (nezbytnost trestní represe) plyne z (dá se říci naivního) závěru, že kriminalizace problému odstraní problém samotný. Nejde-li ovšem pouze o cynický záměr ukázat vůli k vládě „tvrdé ruky“, která aktuálně vybraný a veřejnosti doporučený terč nenávisti „spořádaných občanů“ vezme „pod krkem“, aby byla odvedena pozornost od systémových příčin problémů, a především od problémů skutečně zasahujících veřejné rozpočty. Trestní represe však má být až poslední možností (ultima ratio), nastupující teprve poté, co ostatní prostředky ochrany a nápravy selhaly. Nebudou-li řešeny příčiny sociálně-patologických vzorů chování a jednání „notorických recidivistů“, stěží může být řešením zostření veřejnoprávního postihu, tedy jakési „odvety společnosti“. Výsledkem mohou být nanejvýš přeplněné (a zároveň podfinancované) věznice, coby velmi drahý hotel pro recidivisty, kteří již nyní tvoří cca 60% osazenstva nápravných zařízení (slovy C.G.Junga „lyceí pro zločince“, kteří se zde naučí i to, co dosud neuměli; preventivní činnost u krátkodobých trestů zároveň absentuje, a od spoluvězňů se noví „nájemníci“ mnohé, co dosud neuměli, naučí). Dodejme, že většina obyvatel věznic se skládá právě z pachatelů méně závažných trestných činů nebo těch, kteří nastupují náhradní výkon trestu (trest obecně prospěšných prací vykoná max. polovina odsouzených – ostatní čekají, „jak to dopadne“, nebo na budoucnost nemyslí). V této části závěrem uvádím, že jde o to, zda budeme problém nákladně řešit kosmetickým postihováním „následků“, jakkoliv občané reálně žádnou změnu nezaznamenají. Nebo zda budeme řešit příčiny sociálně patologických jevů a budeme se snažit konstruktivně řešit (soustavně a v horizontu více než jednoho volebního období) jevy jako chudobu, nezaměstnanost, lichvu, toleranci proherních automatů, dále sociální vyloučení, rasovou segregaci ve školství a nevzdělanost, jakož i nedostatečnou či neobratnou sanaci rodin postižených krizí, hmotným nedostatkem, gamblerstvím, alkoholismem, drogami či násilím nebo jiným rizikem. Volba je na nás, dále na vládě ČR a v neposlední řadě na obcích a krajích. Tedy zda zvolíme drahou a (min. z dlouhodobého hlediska) neúčelnou a drahou represi, příp. rovnou represi a zastrašování nebo stěhování problému k sousedům (Chomutov, Vsetín). Nebo zda zvolíme trpělivou a tvůrčí sociální práci s dlouhodobou vizí, řešící (a odstraňující!) příčiny problémů (Obrnice, Ostrava-Vítkovice, Dobrá Voda a další). Využít potenciálu registru přestupků a odložit kriminalizaci vyjma krádeží Jak už jsem výše naznačil, registr přestupků by neměl sloužit úzce jen ke kriminalizaci chudých a tzv. nepřizpůsobivých. Stejně tak by nemělo být přistoupeno hned od počátku k plošné a tvrdé kriminalizaci všech v médiích zmiňovaných přestupků. Bude-li totiž evidence přestupků omezena jen na přestupky proti majetku, a nanejvýš ještě na přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití, získáme za stejné peníze „mnohem méně muziky“. Správní orgány, tedy krom jiného obecní policie, Policie ČR a obecní úřady, přestupky pro své potřeby evidují už nyní, mj. kvůli zajištění výkonu rozhodnutí (vymáhání pokut, k čemuž jsou povinny min. po dobu 10 let od právní moci rozhodnutí). Stačí tedy udělat jeden „klik“ myší navíc, a údaje odeslat i do centrálního registru přestupků. Zároveň, bude-li evidence „úzkoprofilová“, avšak trestní represe plošná, není vyjma krádeží vůbec zřejmé, jak často (nakolik opakovaně) je ten který přestupek páchán. Volba kriminalizace recidivy vybraných deliktů by proto měla nastoupit až po cca 2 letech, kdy si systém centrálního registru přestupků „sedne“, a kdy budeme vědět, na základě údajů z registru (které nyní nemáme), kde je trestní represe skutečně namístě. Zatím to rámcově víme pouze u krádeží – alespoň osobně mám zkušenost např. s 15 blokovými pokutami po 1.000 Kč uloženými za jediný rok témuž pachateli (který se navíc vydával za bratra – pokuty bylo následně nutno v přezkumném řízení rušit, příp. alespoň nevymáhat). Časté jsou i tzv. újezdy od pump – pachatel objíždí čerpací stanice, napříč různými obvody, a stihne i za relativně krátkou dobu v součtu „nakrást“ i za 20.000 Kč, aniž o tom ale správní orgány vědí nebo si to mezi sebou řeknou. Na opakovaný případ rušení nočního klidu, jde-li o veřejný pořádek, kde by bylo více jak jedno pravomocné rozhodnutí u téhož pachatele za rok, ani za dva, si však nevzpomínám. Častější (a z podstaty věci opakované) je však domácí násilí či pronásledování, kde bych trestní postih akceptoval, ne-li uvítal. Pomluvy a urážky bych ale vypustil (už jen s ohledem na procesní aktivitu některých politiků, zneužívajících trestní či přestupkové právo), podobně jako „hrubá jednání“ dle § 49/1/c) PřesZ – snad jen s výjimkou fyzických napadení či výhrůžek násilím nebo jinou vážnou újmou. Pak už bych ale končil a raději počkal na první údaje z nového registru. Především ale nastíněný návrh nijak nesouvisí s registrem přestupků, což si doufám každý uvědomuje. Ujišťuji zároveň, že každý „přestupkář“, tedy každý úředník projednávající přestupky, má „plný rukáv“ nabitý nápady, co by se v zákoně o přestupcích mělo změnit, opravit či doplnit. To už je však na jinou debatu. Konkrétně na diskuzi nad zcela novým zákonem o přestupcích, zahrnujícím i procesní (jakož i základní hmotněprávní) úpravu projednávání správních deliktů, který (dá-li Pán Bůh) bude předložen vládě ČR v podobě návrhu paragrafovaného znění k 1.1.2013 a v účinnost by měl vstoupit k 1.1.2014. Pak budou odborné diskuze nad předloženým návrhem, jdoucím nad úzký rámec zavedení registru přestupků, v rámci připomínkového řízení i širší celospolečenské polemiky, nepochybně vřele vítány. Jan Potměšil (Výše uvedené závěry a hodnotící soudy jsou výlučně osobními názory autora.)

http://kraken.slv.cz/3As53/2005

3As53/2005 è. j. 3 As 53/2005-94 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Marie Souèkové a soudcù JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vla¹ína v právní vìci ¾alobce: L. È., s. p., se sídlem Pøemyslova 1106, Hradec Králové, zastoupeného advokátem JUDr. Blahoslavem Jindøichovským, se sídlem Nad Sokolovnou 228, Nasavrky, proti ¾alovanému: Ministerstvo ¾ivotního prostøedí, sídlem Vr¹ovická 65, Praha 10, o ¾alobì proti rozhodnutí ministra ¾ivotního prostøedí ze dne 15. 11. 2004 èj. M/101110/04 SRK/755/R-1644/04, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Mìstského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2005 è. j. 10 Ca 9/2005-73, Usnesení Mìstského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2005 è. j. 10 Ca 9/2005-73 s e z r u ¹ u j e a vìc s e v r a c í tomuto soudu k dal¹ímu øízení. ®alobce podal vèas kasaèní stí¾nost proti usnesení Mìstského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2005 è. j. 10 Ca 9/2005-73, jím¾ byla odmítnuta jeho ¾aloba proti rozhodnutí ministra ¾ivotního prostøedí, jak je uvedeno v záhlaví, a rozhodnuto o náhradì nákladù øízení. Z odùvodnìní napadeného usnesení Mìstského soudu v Praze vyplývá, ¾e ¾alobce se ¾alobou domáhal pøezkoumání rozhodnutí ministra ¾ivotního prostøedí, kterým byl zamítnut rozklad ¾alobce a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva ¾ivotního prostøedí ze dne 21. 5. 2004 èj. M®P 30044/03-620/5995/03, kterým nebyla ¾alobci udìlena výjimka podle ust. § 56 zákona è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny v platném znìní (dále jen zákon è. 114/1992 Sb. ) ze základních podmínek ochrany zvlá¹tì chránìných druhù ¾ivoèichù, podle § 14 odst. 2 vyhlá¹ky è. 395/1992 Sb. a pøílohy è. III této vyhlá¹ky, kriticky ohro¾eného druhu sokola stìhovavého (Falco peregrinus) dle ust. § 50 odst. 1 a 2 zákona è. 114/1992 Sb., konkrétnì k provádìní reintrodukce jak metodou adopce v hnízdì jestøába lesního, tak i doplòováním poètu mláïat v pøirozených sokolích hnízdech a telemetrickému sledování takto doplnìných jedincù na území B. ®alobce namítl nesprávné zji¹tìní skuteèného stavu vìci a poukázal na skuteènost, ¾e dne 13. 2. 2003 ministr ¾ivotního prostøedí na základì doporuèení rozkladové komise rozhodl tak, ¾e ¾alobci udìlil výjimku k reintrodukci sokola stìhovaného na B. metodou adopce do hnízda jestøába lesního a k monitoringu hnízdìní sokola stìhovavého, pøièem¾ ¾alobce dodr¾el ve¹keré podmínky stanovené v této výjimce. ®alobce rovnì¾ poukázal na to, ¾e v prùbìhu øízení byla poøízena øada podkladových materiálù, s nimi¾ nebyl vùbec seznámen a nemohl se k nim vyjádøit. ®alobce té¾ namítl nedodr¾ení lhùt pro vydání rozhodnutí správními orgány. ®alovaný ve vyjádøení k ¾alobì navrhl její zamítnutí. Nesouhlasil s tvrzením ¾alobce, ¾e nesprávnì hodnotil pøedlo¾ené dùkazy. ®alovaný vyslovil názor, ¾e neporu¹il zákon, kdy¾ v rámci své pravomoci a odpovìdnosti upøednostnil princip pøedbì¾né opatrnosti, a to zejména za situace, kdy populace sokola stìhovavého jeví tendenci k pøirozené obnovì, pøed mo¾ností umìle pøispìt k vytvoøení podmínek pro zvý¹ení populace kriticky ohro¾eného sokola stìhovavého. ®alovaný zdùraznil, ¾e platnost povolené výjimky, jak se o ní zmiòuje ¾alobce, byla omezena do 31. 12. 2003 s mo¾ností jejího prodlou¾ení, ov¹em právì s ohledem na vývoj stavu volnì ¾ijící populace. Na prodlou¾ení platnosti výjimky nemá ¾alobce právní nárok a jejím neprodlou¾ením proto nemù¾e být zkrácen na svých právech. ®alovaný rovnì¾ vyjádøil nesouhlas s tvrzením, ¾e ¾alobce nebyl seznámen s podkladovými materiály a nemohl se k nim vyjádøit. ®alovaný ve vyjádøení uvedl, ¾e si je vìdom poru¹ení lhùta stanovených správním øádem pro vydání rozhodnutí, tato nesprávnost v¹ak není dùvodem pro zru¹ení napadeného rozhodnutí. Mìstský soud v Praze posoudil vìc podle ust. § 56 odst. 1 zákona è. 114/1992 Sb., podle nìho¾ mù¾e orgán ochrany pøírody povolit výjimky ze zákazù u památných stromù a u zvlá¹tì chránìných druhù ¾ivoèichù a rostlin a nerostù v pøípadech, kdy jiný veøejný zájem výraznì pøevy¹uje nad zájmem ochrany pøírody. Podle ust. § 79 odst. 3 písm. f) tohoto zákona je k vydání takové výjimky pøíslu¹né Ministerstvo ¾ivotního prostøedí. Mìstský soud v Praze konstatoval, ¾e správní soudnictví je institutem, který slou¾í k zaji¹tìní právní ochrany fyzických a právnických osob, které byly rozhodnutím správního orgánu zkráceny na svých subjektivních právech. Proto ¾aloba musí obsahovat nejen tvrzení o tom, ¾alobce byl zkrácen na svých právech, ale i specifikaci toho, jakými poru¹eními zákona v napadeném rozhodnutí byl ¾alobce na svých právech zkrácen, tedy uvedení dùvodù, pro které ¾alobce pova¾uje rozhodnutí správního orgánu za nezákonné. Pøi rozhodování o udìlení této výjimky se posuzuje pouze to, zda je dán jiný veøejný zájem ne¾ zájem na ochranì pøírody a zda takový zájem nad zájmem o ochranu pøírody pøeva¾uje. Ze zákonné úpravy vyplývá, ¾e orgán ochrany pøírody výjimku ze zákazù stanovených zákonem mù¾e, av¹ak nemusí povolit. Zákon nestanoví, ¾e za urèitých okolností je správní orgán povinen výjimku udìlit. V daném pøípadì posuzovaly správní orgány mo¾nost umìle pøispìt k vytvoøení podmínek pro zvý¹ení populace kriticky ohro¾eného sokola stìhovavého, pøièem¾, jak vyplývá z obsahu napadených rozhodnutí, dospìly k rozhodnutí s ohledem na princip pøedbì¾né opatrnosti, a to zejména s ohledem na skuteènost, ¾e populace sokola stìhovavého má tendenci k pøirozené obnovì, výjimku neudìlit. Na udìlení výjimky tedy není právní nárok ¾alobce tudí¾ nemù¾e být jejím neudìlením zkrácen na svých subjektivních právech. Právní sféra ¾alobce, pokud jde o omezení vyplývající pøímo ze zákona, tak zùstává nedotèena. Není-li zde zalo¾en právní nárok, nemù¾e být neudìlením výjimky dotèeno èi zkráceno subjektivní právo ¾alobce, jinak øeèeno, není-li tu subjektivního práva, nemù¾e být ¾alobce na takovém neexistujícím právu zkrácen. Mìstský soud v Praze uzavøel, ¾e napadené rozhodnutí není rozhodnutím, jím¾ by byla zalo¾ena, mìnìna èi ru¹ena práva ¾alobce, a proto ¾alobce nemohl být ani na ¾ádných právech rozhodnutím zkrácen, a proto mu z uvedeného dùvodu nesvìdèí ¾alobní legitimace podle ust. § 65 odst. 1 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ). Proto soud ¾alobu odmítl podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ø.s. ve spojení s ust. § 70 písm. a) tohoto zákona. Soud proto ji¾ nezkoumal, zda v øízení pøed správním orgánem do¹lo k vadám, které mohly ovlivnit zákonnost tohoto rozhodnutí. ®alobce podal kasaèní stí¾nost z dùvodu uvedeného v ust. § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s., tedy pro tvrzenou nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu. ®alobce se neztoto¾òuje se závìrem Mìstského soudu v Praze, ¾e napadené rozhodnutí není rozhodnutím, jím¾ se zakládají, mìní, ru¹í nebo závaznì urèují jeho práva nebo povinnosti a nadále trvá na tom, ¾e napadeným rozhodnutím byl na svých právech zkrácen. Zásadnì nesouhlasí s tím, ¾e soud ¾alobu odmítl podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ø. s. ve spojení s ust. § 70 písm. a) s. ø. s., podle nìho¾ z pøezkumu ve správním soudnictví jsou vylouèeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Soud tuto skuteènost nesprávnì posoudil, nebo» ¾alobcem napadené rozhodnutí rozhodnutím beze sporu je. Je to rozhodnutí, které naplòuje ust. § 65 s. ø. s., nebo» ¾alobce byl na svých právech zkrácen v dùsledku poru¹ení svých práv v pøedcházejícím øízení úkonem správního orgánu, jím¾ se zakládají, mìní, ru¹í nebo závaznì urèují jeho práva a povinnosti, a tudí¾ se cítí být oprávnìn ¾alobou se domáhat zru¹ení takového rozhodnutí, popøípadì vyslovení jeho nicotnosti. ®alobce uznává, ¾e na udìlení výjimky, o ní¾ se v napadeném rozhodnutí jednalo, není právní nárok, neznamená to v¹ak, ¾e by ¾alobce nebyl takovým rozhodnutím zkrácen na svých subjektivních právech, která vyplývají z jiných zákonných ustanovení. V ust. § 65 s. ø. s. není výslovnì stanoveno, ¾e by mìlo dojít ke zkrácení práv vyplývajících z ustanovení, podle kterých správní orgán rozhodoval, jak se Mìstský soud v Praze v odùvodnìní svého usnesení domnívá. ®alobce dále popisuje svùj právní statut jako státního podniku a uvádí, ¾e dlouhodobì uznává ochranu a podporu ptákù, jejich¾ význam v lesích je mu dlouhodobì znám. ®alobce popisuje pøedmìt svého podnikání a tvrdí, ¾e v dùsledku neudìlení po¾adované výjimky byl zkrácen na svých právech vykonávat pøedmìt podnikání, zejména je mu tím bránìno v naplòování ust. § 3 odst. 2 zákona è. 77/1997 Sb., o státním podniku. ®alobce trvá na tom, ¾e byl neudìlením po¾adované výjimky zkrácen na svém právu ve smyslu ust. § 68 odst. 1 zákona è. 114/1992 Sb., podle nìho¾ vlastníci a nájemci pozemkù zlep¹ují podle svých mo¾ností stav dochovaného pøírodního a krajinného prostøedí za úèelem zachování druhového bohatství pøírody a udr¾ení systému ekologické stability. ®alobce chtìl toto ustanovení naplnit v praxi, av¹ak neudìlení výjimky mu v jeho naplnìní zcela paradoxnì zabránilo. Není tedy pravdou, ¾e by nebyl rozhodnutím správního orgánu zkrácen na svých subjektivních právech. ®alobce navrhl, aby napadené usnesení Mìstského soudu v Praze bylo zru¹eno a vìc mu byla vrácena k dal¹ímu øízení. Na základì kasaèní stí¾nosti je tøeba posoudit, zda rozhodnutí ¾alovaného je skuteènì rozhodnutím, které je vylouèeno z pøezkoumání soudem ve správním soudnictví. Podle ust. § 56 odst. 1 zákona è. 114/1992 Sb. mù¾e orgán ochrany pøírody povolit výjimky ze zákazù u památných stromù a u zvlá¹tì chránìných druhù ¾ivoèichù a rostlin a nerostù v pøípadech, kdy jiný veøejný zájem výraznì pøevy¹uje nad zájmem ochrany pøírody. Tento zákon slovem mù¾e vyjadøuje naprostou (absolutní) volnost rozhodnutí orgánu ochrany pøírody; tato volnost je v¹ak pouze zdánlivá, proto¾e v pøípadì, kdy správní orgán dospìje k závìru, ¾e jiný veøejný zájem výraznì pøevy¹uje nad zájmem ochrany pøírody, je povinen výjimku udìlit (jinak øeèeno, slovo mù¾e se obsahovì mìní na slovo musí , jak je ostatnì známo i z výkladu a aplikace jiných právních pøedpisù, které toto slovní pojení obsahují). Nejvy¹¹í správní soud se neztoto¾òuje s právním názorem Mìstského soudu v Praze o nutnosti odmítnout ¾alobu proto, ¾e na udìlení výjimky není právní nárok a ¾alobce tudí¾ nemù¾e být jejím neudìlením zkrácen na svých subjektivních právech. V této souvislosti nutno pøipomenout, ¾e soudní øád správní ji¾ neobsahuje ustanovení obdobné ust. § 248 odst. 2 písm. i) o. s. ø. ve znìní platném do 31. 12. 2002 a nevyluèuje pau¹álnì ze soudního pøezkumu rozhodnutí o ¾ádostech na plnìní, na nì¾ není právní nárok. V dal¹ím øízení Mìstský soud v Praze posoudí na základì uplatnìných ¾alobních bodù pøedev¹ím otázku, zda ¾alobci svìdèí nìjaké subjektivní veøejné právo, a pokud ano, jaké. Teprve po tomto posouzení soud rozhodne, zda je tøeba ¾alobu odmítnout, nebo zda je tøeba ji vìcnì projednat. Nejvy¹¹í správní soud dospìl k tomu, ¾e kasaèní stí¾nost je dùvodná (§ 110 odst. 1 s.ø.s.), zru¹il napadené usnesení Mìstského soudu v Praze a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení. Mìstský soud v Praze je vázán právním názorem Nejvy¹¹ího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 3 s. ø. s.).

https://www.nkcr.cz/casopis-ad-notam/detail/39_216-oznameni-o-vyhrade-prava-dovolat-se-neucinnosti-pravniho-jednani-dle-s-94b-a-nasl-not-r-de-lege-ferenda

Úvodní strana Časopis Ad Notam Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání dle § 94b a násl. not. ř. de lege ferenda V souvislosti s § 593 občanského zákoníku a v něm zakotvenou výhradou relativní neúčinnosti právního jednání, zavedla s účinností od 1. 1. 2014 novela notářského řádu institut oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, upravený v § 94b – 94e not. řádu. Domnívám se, že tato úprava si zaslouží stručnou glosu a zamyšlení. odle těchto ustanovení notář na žádost věřitele doručí oznámení podle § 593 OZ a vydá o tom věřiteli veřejnou listinu, která mu slouží jako plnohodnotný důkaz o tom, co a komu bylo doručeno. Samotná procedura má potom dvě varianty. Podle § 94c not. ř. notář sepíše protokol o žádosti, který musí obsahovat předepsané náležitosti, jmenovitě pak místo a datum sepsání protokolu, identifikační údaje věřitele a osoby, jíž je oznámení doručováno, údaj o tom, že bylo oznámení o výhradě notářem převzato, a podpis věřitele, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis. Notář pak pouze doručuje oznámení, které mu bylo věřitelem předáno, aniž by jakkoli odpovídal za jeho obsah. Zákon přitom výslovně nestanoví, že by kopie doručovaného oznámení měla být přílohou protokolu, ze smyslu a účelu daného zákonného ustanovení však plyne, že tomu tak být musí, neboť jinak by se věřiteli nedostal důkaz o obsahu doručovaného oznámení a daný institut by tak nebyl s to plnit svůj účel. Druhou variantou je pak postup podle § 94d not. ř., kdy věřitel činí oznámení o výhradě přímo do protokolu. V takovém případě pak notář odpovídá za splnění obsahových náležitostí oznámení dle § 94d odst. 1 písm c) not. ř. (a contrario § 94c odst. 3 not. ř.). Jakmile notář zjistí, že bylo oznámení doručeno a kdy se to stalo, sdělí tuto skutečnost věřiteli. Notářský řád bohužel nestanoví, jakou formou toto oznámení činí a zřejmě je tedy může učinit bezformálně. Zde je však opět, myslím, třeba vykládat zákon v souladu s jeho smyslem a účelem, kterým je nepochybně dát věřiteli do rukou nejen důkaz o tom, co a komu bylo doručeno, ale též kdy se tak stalo. Soudím proto, že notář by měl vydat věřiteli veřejnou listinu potvrzující, kdy k doručení došlo, a to buď ve formě druhého protokolu, nebo jednoduše ve formě úředního potvrzení. Jinak by totiž soudu nezbývalo, než vyžádat si od notáře příslušný spis a zkoumat doručenky v něm založené. Takové řešení se však nejeví jako efektivní. Potud je vše snadné a jednoznačné. Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání je nepochybně účinným nástrojem a užitečnou službou, kterou může notář nabídnout veřejnosti. Při pohledu na § 94b – 94e not. ř. se však neodbytně nabízí otázka, proč jenom oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle § 593 OZ? V právním životě je celá řada případů, kdy je (nebo může být) nutné u soudu prokázat obsah písemnosti, která byla jedné či druhé straně doručena. Takovou písemností může být výpověď z nájmu nebo z pracovního poměru, odstoupení od smlouvy, uplatnění odpovědnosti za vady zboží, předžalobní výzva atp. Dnes to přitom bez součinnosti osoby, jíž má být doručeno (a jejího podpisu na podací rubrice) může být takřka nemožné, neboť samotná poštovní doručenka prokazuje toliko to, že adresátovi bylo „něco“ doručeno. Není tak vyloučené, že adresát bude např. tvrdit, že mu byla doručena prázdná obálka a není ostatně ani vyloučené, že takové tvrzení bude pravdivé. Notář může de lege lata v těchto případech poskytnout klientům důkaz o obsahu doručované písemnosti toliko tak, že sepíše notářský zápis osvědčující, že mu byla předložena písemnost toho a toho znění, a že před jeho zraky byla vložena do tak a tak označené domovní schránky na té a té adrese. Takovýto postup je však těžkopádný, nákladný, jen obtížně prakticky použitelný a také skutečně zřídkakdy používaný. Zobecněním úpravy § 94b – 94e not. ř. na jakékoli písemnosti by se přitom prokazování obsahu doručovaných písemností výrazně zjednodušilo, zefektivnilo, ale i zlevnilo. Domnívám se, že by tím notář poskytl veřejnosti užitečnou službu, která by zároveň přispěla k efektivitě a rychlosti soudních řízení zjednodušením některých dokazování. Vědomí snadné prokazatelnosti těchto skutečností by pak v konečném důsledku přispívalo k předcházení sporů, což jistě patří mezi hlavní poslání notáře. Přitom je třeba vzít v úvahu, že zejména ve spotřebitelských a pracovněprávních věcech může klient potřebovat nejen důkaz o obsahu doručované písemnosti, ale i odbornou právní pomoc při formulaci samotného obsahu písemnosti. Tak jako notář, postupuje-li podle § 94d not. ř., přebírá odpovědnost za obsahové a formální náležitosti oznámení, mohl by obdobně při zobecnění dané služby pomoci klientovi při precizaci formálních a obsahových náležitostí doručovaných písemností. Notář by tak mohl klientovi poskytnout komplexní právní službu pro jeho životní situaci. I tím by ostatně notář přispěl k předcházení sporů. Institucionální a procesní rámec pro takovouto službu je přitom již v notářském řádu v zásadě zakotven – nezbytná novelizace notářského řádu by po legislativně-technické stránce byla zcela jednoduchá. Ani po administrativní stránce by zvládnutí takovéto dodatečné agendy zřejmě nečinilo notariátu zvláštních potíží. Notář při své úřední činnosti, zejména pak v dědické agendě, již teď pravidelně doručuje celou řadu úředních písemností, dodatečná administrativní zátěž by tak v praxi spočívala toliko v sepisování příslušných protokolů. Rozšíření úpravy § 94b – 94e not. ř. by tak za cenu minimálních nákladů přineslo veřejnosti zjevnou přidanou hodnotu a soudím tedy, že de lege ferenda stojí přinejmenším za zamyšlení.

http://docplayer.cz/45847153-Active-dog-o-s-preambule.html

Active Dog o. s. Preambule - PDF Download "Active Dog o. s. Preambule" 1 STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ Active Dog o. s. Preambule Active Dog, o. s. je dobrovolné nepolitické sdružení chovatelů, majitelů a zájemců o výcvik psů všech plemen včetně kříženců zřízený za účelem provozování ryze zájmových a veřejně prospěšných činností souvisejících s organizováním práce s mládeží a s dospělými se zaměřením na všechny činnosti se vztahem ke kynologii a kynologickým sportům. Název: Active Dog o. s. (dále jen sdružení ) Sídlo: Dalovská 371, Divišov Čl. 1. Název a sídlo sdružení Působnost: Sdružení působí na celém území České republiky, sdružení se nečlení na organizační jednotky. Sdružení vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Osobní ručení členů je vyloučeno. Čl. 2. Vznik, právní postavení a zánik sdružení 1. Sdružení je dobrovolným nevládním neziskovým občanským sdružením vzniklým podle zákona č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2. Sdružení je dobrovolným sdružením chovatelů, majitelů a příznivců aktivního života se psy. 3. Sdružení je samostatnou odbornou zájmovou organizací s právní subjektivitou, schopnou samofinancování, mající právo podle svého rozhodnutí hospodařit s finančními prostředky a nabývat majetek. 4. Činnost sdružení se řídí těmito stanovami a dalšími vnitřními normativy sdružení. 5. Sdružení zaniká: a) rozhodnutím členské schůze. b) rozhodnutím soudu. Základními cíli sdružení jsou zejména: Čl. 3. Základní cíle sdružení a) zajištění všestranného sportovního vyžití zájemců o chov a výcvik psů z řad dospělých i mládeže. b) organizování chovatelů psů ke společné činnosti zaměřené na zvyšování teoretických znalostí a praktických návyků ve výchově a výcviku psů a dalších sportovních kynologických aktivit. c) poskytování poradenské činnosti členům i nečlenům sdružení tykající se výchovy a výcviku psů a výběru vhodného plemene, v některých případech za úplatu. 2 d) metodická a osvětová činnost v kynologii, vydávání nebo podpora vydávání kynologických publikací. e) spolupráce se všemi kluby chovatelů psů, organizacemi na ochranu zvířat, psími útulky, kynologickými i nekynologickými organizacemi a jednotlivci. f) Organizování, propagace a koordinace zájmových a výkonnostních soutěží, osvětových akcí, kurzů pro veřejnost a jiných činností ve vztahu ke všem kynologickým sportům. g) Další formy a konkretizaci činnosti sdružení stanoví členská schůze. Čl. 4. Členství ve sdružení 1. Členství ve sdružení je dobrovolné. Členem sdružení se může stát každý občan bez ohledu na státní příslušnost, který souhlasí se stanovami, s cíly a posláním sdružení. Nezletilí občané se mohou stát členy pouze s písemným souhlasem zákonného zástupce s tím, že minimální věková hranice pro vstup do sdružení je 10 let. 2. Sdružení přijímá své členy na základě jejich písemné přihlášky. Přihlášku ke členství schvaluje členská schůze. Pro přijetí nového člena je potřeba souhlas alespoň ½ členů sdružení přítomných na členské schůzi. 3. Členství ve sdružení vzniká dnem zaplacení členského příspěvku na daný rok. 4. Členství ve sdružení zaniká: a) Vystoupením člena ze sdružení na základě písemného nebo ústního prohlášení člena (dobrovolné ukončení členství). b) nezaplacením členského příspěvku do ukončení 6. měsíce kalendářního roku. c) vyloučením člena za hrubé porušení stanov nebo jiných vnitřních předpisů sdružení, dopustí-li se zvlášť hrubého nebo opětovného porušení povinností člena, nebo pro porušení Zákona na ochranu zvířat. d) zánikem sdružení. e) úmrtím člena. 5. O vyloučení podle bodu c) rozhoduje členská schůze na návrh výboru. Člen, který byl navržen na vyloučení, musí být o tomto záměru informován písemně minimálně patnáct dnů předem. Rozhodnutí o vyloučení člena je přílohou zápisu z příslušné členské schůze sdružení. 1. Práva člena: a) účastnit se jednání členské schůze. Čl. 4. Práva a povinnosti členů sdružení b) volit do orgánů sdružení. Hlasovací právo mají jen členové, kteří v den konání členské schůze dosáhli věku 15 let. c) být volen do orgánů sdružení s výjimkou členů mladších 18 let. d) předkládat návrhy, podněty a připomínky orgánům sdružení. e) požadovat na schůzích předkládání zpráv o hospodaření a činnosti sdružení. f) využívat všechny výhody poskytované sdružením, pokud plní stanovené podmínky. g) využívat zařízení sdružení dle ustanovení vnitřních předpisů. h) účastnit se výcviku dle vlastního výběru. 3 i) podílet se na přípravě a realizaci všech akcí, které sdružení organizuje. j) zúčastňovat se všech akcí organizovaných sdružením. k) podílet se na tvorbě internetových stránek sdružení. 2. Povinnosti člena: a) řídit se platnými vnitřními předpisy sdružení, usneseními členské schůze a rozhodnutími výboru. b) platit členské příspěvky řádně a včas, v termínu stanoveném a zveřejněném výborem sdružení. c) jednat v zájmu sdružení a zdržet se jednání, které by mohlo způsobit sdružení škodu, poškodit jeho dobré jméno nebo důvěru veřejnosti. d) hlásit výboru sdružení změny bydliště a dalších důležitých údajů. e) svou činností naplňovat cíle sdružení. f) odpracovat stanovený počet brigádnických hodin nebo uhradit peněžitou náhradu za neodpracované hodiny. Čl. 6. Organizační uspořádání sdružení Strukturu sdružení tvoří: A. členská schůze. B. výbor. C. kontrolní komise. A. Členská schůze 1. Nejvyšším orgánem sdružení je členská schůze jeho členů. Členská schůze je svolávána zejména, aby: rok. a) schválila stanovy sdružení a změny těchto stanov. b) přijímala a měnila všechny vnitřní předpisy sdružení. c) zvolila výbor sdružení a kontrolní komisi, případně je odvolala. d) schválila rozpočet sdružení předkládaný výborem. e) schválila zprávu o činnosti sdružení předkládanou výborem a účetní závěrku za předešlý f) určila koncepci sdružení a jeho cíle na příští období. g) schválila výši členských příspěvků či případně dalších poplatků. h) rozhodla o přijetí nových členů. i) rozhodla o vyloučení člena. j) rozhodla o zániku sdružení. 2. Zasedání členské schůze sdružení svolává podle potřeby výbor, nejméně však jednou ročně. 3. Schůze je usnášení schopná, účastní-li se zasedání nadpoloviční většina všech členů sdružení s hlasovacím právem. Každý člen sdružení má jeden hlas. 4 4. Výbor je povinen do 1 měsíce svolat členskou schůzi, pokud ho o to požádá písemně alespoň jedna třetina členů sdružení, nebo pokud o to požádá kontrolní komise, nebo jestliže je potřeba neprodleně řešit otázky, které přesahují kompetence výboru. 5. Datum, čas, místo a program členské schůze musí být oznámen minimálně dva týdny předem, zveřejněním na internetových stránkách sdružení. 6. Členskou schůzi zahajuje a řídí předseda nebo jiný pověřený člen výboru. 7. Rozhodnutí o vyloučení člena sdružení a o zániku sdružení jsou přijímána dvoutřetinovou většinou všech přítomných členů sdružení. 8. Stanovy sdružení lze měnit dvoutřetinovou většinou všech přítomných členů. 9. Členská schůze je veřejná, otevřená i pro nečleny sdružení. 10. Členská schůze volí zapisovatele, který pořizuje o členské schůzi zápis a dva ověřovatele zápisu. Po skončení schůze je zápis uložen a je přístupný k nahlédnutí každému členovi sdružení, který o to požádá. 11. O rozhodnutích členské schůze musí být informováni všichni členové sdružení prostřednictvím oznámení na internetových stránkách sdružení. B. Výbor 1. Výbor je statutárním orgánem sdružení. Řídí činnost sdružení mezi zasedáními členské schůze a plní úkoly uložené mu členskou schůzí. 2. Členem výboru může být pouze fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům. Výkon funkce člena výboru je nezastupitelný. 3. Výbor se skládá nejméně ze 3 členů, počet členů výboru musí být vždy lichý. 4. Členská schůze volí výbor tajnou volbou. 5. Členové výboru jsou voleni na období 1 roku. Nevyplývá-li pověření do funkcí z členské schůze, volí výbor na svém prvním jednání statutárního zástupce a pověřuje zvolené členy výkonnými pravomocemi. Povinně musí být ustanoven předseda, jednatel a pokladník. 6. Za sdružení jedná a podepisuje buď předseda samostatně, nebo dva členové výboru společně. Podepisování za sdružení se děje tak, že k vytištěnému nebo nadepsanému názvu sdružení připojí svůj podpis předseda nebo dva jiní členové výboru. 7. Osoby oprávněné jednat jménem sdružení mohou udělit plnou moc k zastupování další osobě. 8. Podpisové právo v rámci pokladní hotovosti sdružení nebo běžného účtu sdružení u peněžního ústavu má předseda a zároveň pokladník sdružení. Při převzetí funkce podepisují hmotnou zodpovědnost za svěřené prostředky. 9. K povinnostem výboru patří zejména: a) organizovat a řídit zájmovou činnost členů sdružení. b) organizovat a řídit hospodářkou činnost. c) rozhodovat o nakládání s majetkem sdružení podle usnesení členské schůze. d) vést evidenci o hospodaření sdružení. e) zodpovídat za finanční hospodaření sdružení. f) vést evidenci o členské základně. g) vést evidenci o placení členských příspěvků. h) svolávat členskou schůzi a organizačně ji zabezpečovat. i) předkládat členské schůzi zprávu o své činnosti, zprávu o hospodaření, návrh změn a doplňků stanov a ostatních předpisů sdružení. j) plnit usnesení z členské schůze. 5 k) projednávat podněty a stížnosti členů sdružení. l) zřizovat pro potřeby své činnosti pracovní komise a týmy, jejichž členem musí být nejméně jeden člověk výboru. 10. Člen výboru se své funkce může vzdát písemným prohlášením doručeným předsedovi sdružení. Výbor, pokud jeho počet neklesl pod polovinu, může jmenovat člena náhradního. Následující členská schůze náhradního člena schválí nebo zvolí nového. 11. Jednání výboru se v odůvodněných případech mohou účastnit i členové sdružení. Předseda sdružení může rozhodnout o uzavřeném jednání. 12. Členové výboru jsou povinni při výkonu své funkce jednat s náležitou péčí a v zájmu sdružení a zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo způsobit sdružení škodu nebo poškodit jeho dobré jméno. 13. Členové výboru odpovídají sdružení za škodu, kterou způsobí porušením svých povinností při výkonu funkce, za podmínek a v rozsahu stanoveném obecně závaznými právními předpisy. 14. Výbor se při své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy, platnými stanovami a ostatními vnitřními předpisy sdružení a usneseními členské schůze. C. Kontrolní komise 1. Kontrolní komise je kontrolním orgánem sdružení. Kontroluje, jak jsou vykonávána rozhodnutí členské schůze a dohlíží na hospodaření. Kontrolní komise dohlíží zejména na to, jak je nakládáno s dary a dotacemi poskytnutými sdružení a na to, zda je hospodaření v souladu s rozpočtem. 2. Kontrolní komise za svou činnost plně odpovídá členské schůzi. V případě, že kontrolní komise zjistí nedostatky, je oprávněna svolat členskou schůzi. Takto svolaná členská schůze musí projednat připomínky kontrolní komise a přijmout opatření k jejich nápravě. 3. Kontrolní komise má 3 členy, které volí členská schůze tajnou volbou. V případě, že počet všech členů sdružení je menší než 20, pak může členská schůze podle svého uvážení zvolit pouze jednoho revizora se stejnými povinnostmi a právy jako kontrolní komise. 4. Komise je volena na 1 rok. 5. Všichni členové sdružení jsou povinni poskytnout kontrolní komisi na požádání všechny potřebné informace s vazbou na činnosti sdružení. Čl. 7. Hospodaření sdružení 1. Sdružení je neziskovou organizací a vede účetnictví v souladu s příslušnými obecně závaznými právními předpisy. 2. Za hospodaření sdružení odpovídá výbor. Sdružení hospodaří podle ročního rozpočtu sestaveného výborem a schváleného členskou schůzí. 3. K zajištění běžného hospodaření, k nakládání s majetkovými hodnotami do výše 2.000,-Kč, k vedení účetnictví a k zajištění plnění daňových povinností jmenuje výbor z členů sdružení pokladníka. K ostatním úkonům je nutný souhlas výboru sdružení. 4. Příjmy sdružení tvoří příspěvky jeho členů, účastnické poplatky, sponzorské příspěvky, dary, dotace a jiné příležitostné příjmy. 5. Výdaje sdružení jsou zaměřeny na uskutečňování cílů uvedených v čl. 3 těchto stanov. 6. Výdaje jsou spojené především s vybavením a úpravou kynologického cvičiště včetně nákupu nových nebo opravou stávajících kynologických pomůcek, s administrativní činností sdružení a s propagací a s osvětovou činností. 7. Hospodářský rok je totožný s kalendářním rokem. 6 8. V případě zániku sdružení rozhodne členská schůze o způsobu likvidace majetkové podstaty sdružení v souladu s obecně závaznými předpisy. Čl. 8. Závěrečná ustanovení 1. Práva a povinnosti, která nejsou výslovně upravena těmito stanovami, se řídí obecně závaznými právními předpisy. 2. V případě, že některé ustanovení stanov sdružení se, ať už vzhledem k platnému právnímu řádu nebo vzhledem k jeho změnám, ukáže neplatným, neúčinným nebo sporným, anebo některé ustanovení chybí, zůstávají ostatní ustanovení stanov sdružení touto skutečností nedotčena.

http://kraken.slv.cz/UOHSS056/2000

UOHS S056/2000 Rozhodnutí: VO II/S056/00 Instance I. Účastníci HPG Hahl Pelinka s.r.o. Speciality Filaments CZ s.r.o. Datum nabytí právní moci 5. 10. 2000 Č.j. S 56/00-1723/00-220 V Brně dne 18.9.2000 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 56/00-220, zahájeném dne 24.7.2000 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve spojení s § 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., na návrh účastníka řízení, jímž je společnost Specialty Filaments CZ s.r.o., se sídlem Sezimovo Ústí 2, Planá nad Lužnicí, Průmyslová 451, PSČ 391 02, IČO 266145812, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 7.6.2000 JUDr. Jiřím Černým, advokátem, AK NÖRR STIEFENHOFFER LUTZ, se sídlem Na Příkopě 15, 110 00 Praha 1, ve věci udělení povolení ke spojení podniků Specialty Filaments CZ s.r.o., se sídlem Sezimovo Ústí 2, Planá nad Lužnicí, Průmyslová 451, PSČ 391 02, IČO 266145812, a HPG Hahl Pelinka s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Březová 2054, IČO 63219999, ve smyslu § 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění uvedených změn a doplňků, vydává jako orgán příslušný dle § 11 odst. 1 písm. a) téhož zákona toto Spojení podniků, k němuž má dojít ve smyslu § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., tím, že společnost Specialty Filaments CZ s.r.o., se sídlem Sezimovo Ústí 2, Planá nad Lužnicí, Průmyslová 451, PSČ 391 02, IČO 266145812, na základě realizační smlouvy, která bude uzavřena, dle Smlouvy o koupi investičního majetku uzavřené mezi Specialty Filaments CZ s.r.o., se sídlem Sezimovo Ústí 2, Planá nad Lužnicí, Průmyslová 451, PSČ 391 02, IČO 266145812, HPG Hahl Pelinka s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Březová 2054, IČO 63219999 a Hahl Filaments GmbH & Ko. KG, se sídlem Rottenacker Strasse 2-18, 98597 Munderkingen, Německo, koupí od společnosti HPG Hahl Pelinka s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Březová 2054, IČO 63219999, určitý investiční majetek a smlouvy, které se vztahují na obchod s monofilem společnosti HPG Hahl Pelinka s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Březová 2054, IČO 63219999, a nabude tak přímou kontrolu nad částí podniku HPG Hahl Pelinka s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Březová 2054, IČO 63219999, se dle § 8a odst. 2 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. povoluje s následujícími omezeními a závazky nezbytnými pro ochranu hospodářské soutěže: Společnosti Specialty Filaments CZ s.r.o., se sídlem Sezimovo Ústí 2, Planá nad Lužnicí, Průmyslová 451, PSČ 391 02, IČO 266145812, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stanoví: Povinnost projednat předem s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže každý záměr omezení či ukončení výroby syntetických žíní ve společnosti HPG Hahl Pelinka s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Březová 2054, IČO 63219999, a to po dobu tří let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže obdržel dne 24.7.2000 žádost účastníka řízení, jímž je společnost Specialty Filaments CZ s.r.o., se sídlem Sezimovo Ústí 2, Planá nad Lužnicí, Průmyslová 451, PSČ 391 02, IČO 266145812, (dále jen "Specialty Filaments") ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 7.6.2000 JUDr. Jiřím Černým, advokátem, advokátní kancelář NÖRR STIEFENHOFFER LUTZ, se sídlem Na Příkopě 15, 110 00 Praha 1, o udělení povolení ke spojení podniků dle § 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen "zákon"). Ke spojení má dojít tím, že společnost Specialty Filaments na základě realizační smlouvy, která bude uzavřena dle Smlouvy o koupi investičního majetku uzavřené mezi Specialty Filaments (kupující), HPG Hahl Pelinka s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Březová 2054, IČO 63219999, (dále jen "HPG") jako prodávajícím a Hahl Filaments GmbH & Ko. KG, se sídlem Rottenacker Strasse 2-18, 98597 Munderkingen, Německo jako věřitelem dluhů, které kupující přejímá s osvobozujícím účinkem a jako pronájemcem podle smluv o pronájmu zařízení patřících k převzatým smlouvám kupujícím (dále jen "Smlouva o koupi investičního majetku"), koupí od společnosti HPG určitý investiční majetek a smlouvy (přesné vymezení převáděného majetku, závazků a smluv tvoří nedílnou součást Smlouvy o koupi investičního majetku), které se vztahují na obchod s monofilem společnosti HPG a nabude tak přímou kontrolu nad částí podniku HPG. Správní řízení bylo přerušeno z důvodu odstranění nedostatků podání od 27.7.2000 na dobu 8 dnů (tj. do 4.8.2000). Při posuzování spojení podniků Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "úřad") vycházel z následujících podkladů: žádost o udělení povolení k zamýšlenému spojení podniků, plná moc k zastupování účastníka řízení, doklad o zaplacení správního poplatku, informace o spojovaných subjektech a společnostech v holdingu APEX, jehož je společnost Specialty Filaments součástí, výpisy z obchodního rejstříku spojovaných společností, Dohoda mezi společností Hahl Filaments GmbH & Co. KG, se sídlem Rottenacker Strasse 2-18, 98597 Munderkingen, Německo (dále jen "Hahl Filaments"), Dr. Hans-Peter Hahl a Deutsche Bank AG, Smlouva o koupi investičního majetku, údaje od odběratelů spojovaných společností a hospodářské výhody spojení. Při vymezování postavení spojovaných subjektů na relevantním trhu bylo také použito podkladů získaných ve správním řízení S 121/99 ve věci spojení podniků SFI Beteiligungs GmbH a SILON, a.s. (divize monofilamenty)-dnes Specialty Filaments. Podstata posuzovaného spojení podniků: Ke spojení podniků dojde realizační smlouvou, která bude uzavřena na základě Smlouvy o koupi investičního majetku. Dle této smlouvy koupí společnost Specialty Filaments určitý investiční majetek a smlouvy, které se vztahují na obchod s monofilem společnosti HPG. Činnost společnosti HPG bude dle smlouvy na dobu 5 let v daném oboru utlumena. K vlastnímu převodu předmětného majetku dojde ke dni uzavření realizační smlouvy, přičemž jednání o jejím uzavření budou zahájena sedm obchodních dní po udělení povolení ke spojení Úřadem. Charakteristika spojovaných subjektů, majetkové a personální propojení: Společnost Specialty Filaments vznikla, dle výpisu z obchodního rejstříku dne 10.1.2000, za účelem provozování a koupě výroby monofilamentů společnosti SILON, a.s. pro SFI Beteiligungs GmbH (spojení podniků SFI Beteiligungs GmbH a SILON, a.s. bylo povoleno Úřadem v letošním roce ve správním řízení S 121/99. Společnost Specialty Filaments je kontrolována společností SFI Beteiligungs GmbH, která je součástí holdingu APEX, jehož mateřskou společností je společnost APEX SPECIALITY MATERIALS, Inc. (dále jen "APEX"), se sídlem v USA. Celkový obrat skupiny APEX v roce 1999 představoval 92,88 mil. USD. Z toho v rámci USA byl realizován prodej za 61,76 mil. USD a v Evropě za 31,128 mil. USD. Holding APEX má tři výrobní společnosti, které se zabývají zpracováním umělé hmoty ve formě monofilů. V Evropě působí dvě výrobní společnosti holdingu. Jednou je společnost Specialty Filaments Ltd., která vyrábí monofily v závodě ve Velké Británii (je výrobcem výlučně kartáčových vláken). Druhou je společnost Hahl Filaments, která vyrábí průmyslové vlasce i kartáčová vlákna. Po získání kontroly nad výrobou monofilů ve společnosti SILON, a.s. se Specialty Filaments stala třetím výrobním podnikem skupiny APEX v Evropě. V závodu SILONu, a.s. v Plané nad Lužnicí vyrábí průmyslové vlasce, syntetické žíně (kartáčnická vlákna) a rybářské vlasce. Holding APEX má mimo vyjmenovaných výrobních společností několik společností nevýrobních (pro držení majetkových účastí a koordinaci chodu skupiny). Společnost HPG vznikla dle výpisu z obchodního rejstříku dne 23.5.1995. Jejím jediným vlastníkem se v květnu letošního roku stal Dr. Hans-Peter Erwin Helmut Hahl (do května měl podíl 70%). V minulosti byla společnost HPG v podstatě sesterskou společností firmy Hahl Filaments, kterou také kontroloval pan Dr. Hahl. HPG byla v ČR založena zejména z důvodu nižších výrobních nákladů. Společnost HPG vyrábí pouze syntetické žíně pro kartáčnické účely. Ostatní monofily nevyrábí, což je určeno technologickým vybavením této společnosti, které má pronajato od společnosti Hahl Filaments, což je také její nejvýznamnější odběratel odebírající 87% veškeré její výroby. Na tuzemský trh tak dodává pouze 13% její produkce. Z podkladů předložených spojovanými společnostmi v rámci tohoto správního řízení vyplynulo, že syntetické monofily se člení na následující skupiny: Syntetické monofily pro kartáčnický průmysl-tzv. Syntetické žíně-používají se v kartáčnickém průmyslu jako základní materiál pro výrobu kartáčů, smetáků, štětců apod. Jsou vyráběny z polypropylenu (dále jen "PPN"), polyethylenu (dále jen "PE"), polyamidu (dále jen "PA"), z polyethylentereftalátu (polyesteru) (dále jen "PET") a z POLYMEXu (což je určitá směs polyethylenu polyethylentereftalátu). Dle zjištění úřadu se jednotlivé druhy syntetických žíní navzájem liší, a to jak z hlediska vstupní suroviny, tak i technologie zpracování a z toho pramení i rozdíly v ceně konečného výrobku (cenový rozdíl nejdražším a nejlevnějším je až 100%). Dle vyjádření odběratelů lze syntetické žíně vyrobené z různých materiálů zaměňovat pouze v omezeném množství případů (cca v 10%). Proto by bylo možné rozdělit trh syntetických žíní na jednotlivé subtrhy dle vstupního materiálu z jakého jsou vyrobeny. Úřad však nepovažoval za nezbytné v rámci tohoto správního řízení rozčlenit trh syntetických žíní na jednotlivé subtrhy, neboť z pohledu technologie výroby jsou uvedené výrobky obdobné a ani v případě podrobnějšího vymezení relevantního výrobkového trhu by nedošlo k podstatným změnám ve struktuře trhů, které by zavdávaly příčinu zamítnutí tohoto spojení. V kartáčnickém průmyslu se používají vedle syntetických žíní i další umělohmotné materiály (PVC) a přírodní materiály. Dle vyjádření uživatelů však mají tyto materiály svá specifika (dostupnost materiálu, cenová náročnost) a nelze je se syntetickými žíněmi vzájemně nahrazovat. Dle zjištění Úřadu se jedná jen o velice malý trh, neboť celkový obrat dosažený na tomto trhu v roce 1999 je 35,7 mil. Kč. Společnost Specialty Filaments měla již před spojením na trhu syntetických žíní dominantní postavení a společnost HPG byla na tomto trhu jejím horizontálním konkurentem, z tohoto důvodu je trh syntetických žíní považován za relevantní výrobkový trh. Speciální monofily-tzv. průmyslové vlasce-jsou vyráběny z PA, PP a z PES. Používají v textilním průmyslu při výrobě technických textilií, dále pro výrobu různých sít (např. pro papírenský průmysl-vysoušecí síta), výrobu zdrhovadel, jako výplety a vyztužovací materiál v nábytkářském průmyslu, dále jako např. žací struny do sekaček. Specialty Filaments je jediným tuzemským výrobcem těchto výrobků. Odběratelé svou potřebu pokrývají i dodávkami zahraničních výrobců, kteří nabízejí širší sortiment výrobků v různých cenových relacích. Dle zjištění Úřadu se jedná jen o velice malý trh, neboť celkový obrat dosažený na tomto trhu v roce 1999 je 43,7 mil. Kč. Společnost Specialty Filaments měla již před spojením na trhu průmyslových vlasců dominantní postavení, z tohoto důvodu je trh průmyslových vlasců považován za relevantní výrobkový trh. Rybářské vlasce-Specialty Filaments vyrábí z PA-kopolymerů rybářské vlasce, které jsou určeny pro sportovní i rekreační rybolov. V zahraničí se používají i jiné typy PA a jejich kopolymerů. Specialty Filaments je jediným tuzemským výrobcem rybářských vlasců. Na tuzemském trhu však realizují své dodávky i mnozí zahraniční výrobci. Dále zde působí soutěžitelé, kteří nakupují vlasce vyrobené v zahraničí, navinuté na velké cívky a které tyto vlasce přemotávají na menší cívky pro rybáře a prodávají je pod svým jménem. Dle zjištění Úřadu neměla společnost Specialty Filaments před spojením na trhu rybářských vlasců dominantní postavení a toto postavení nezíská ani vlivem posuzovaného spojení, a proto trh rybářských vlasců není považován za relevantní výrobkový trh. Jednotlivé kategorie monofilů nelze vzájemně z hlediska účelu užití a vlastností zaměnit, tvoří proto samostatné výrobkové trhy. Specialty Filaments i HPG svými dodávkami pokrývají celé území ČR, přičemž podmínky soutěže jsou v celé ČR stejné a dopravní náklady nepředstavují vzhledem k celkové ceně dodávky výrazný náklad. Poptávka po monofilech se vyznačuje trvalostí a pravidelností. Pro vymezení relevantního trhu a postavení spojovaných subjektů na tomto trhu úřad vycházel z údajů za poslední uzavřený kalendářní rok, tj. rok 1999. trh syntetických žíní, trh průmyslových vlasců, časového: jedná se o trh trvalý, charakterizovaný pravidelně se opakujícími dodávkami uvedeného zboží. Postavení spojovaných subjektů na relevantním trhu: Jak již bylo uvedeno výše ze společností holdingu APEX vyrábí v evropské divizi Specialty Filaments Ltd., Hahl Filaments a Specialty Filaments (výrobní úsek monofily společnosti SILON, a.s.). Přičemž na tuzemský trh své výrobky dodává Specialty Filaments a Hahl Filaments. Společnost Specialty Filaments je největším výrobcem monofilů (tj. syntetických vláken) v České republice a v jejím výrobním spektru jsou syntetické žíně, průmyslové vlasce i rybářské vlasce a všechny tyto výrobky dodává také na tuzemský trh. Hahl Filaments vyrábí syntetické žíně a průmyslové vlasce (zejména pro výrobu technických tkanin). Vůbec nevyrábí průmyslové vlasce pro užití jako struny do sekaček, výplety, zpevňující materiál v nábytkářském průmyslu ani pro výrobu zdrhovadel. Rovněž se nezabývá výrobou rybářských vlasců. Na tuzemský trh dodává pouze syntetické žíně. Společnost HPG je druhým největším výrobcem a zároveň jediným tuzemským konkurentem společnosti Specialty Filaments v dodávkách syntetických žíní na trh ČR. Ostatní druhy monofilů nevyrábí. Na trhu syntetických žíní byl podíl společnosti Specialty Filaments v r. 1999 (tou dobou ještě jako SILON, a.s.) výrazně vyšší než 30% celkového obratu dosaženého na tomto trhu. Podíl Hahl Filaments na tomto trhu byl nižší než 10% celkového obratu. Společný podíl podniků skupiny APEX tak výrazně přesáhl 30% celkového obratu dosaženého na daném trhu. Mimo dodávek společností ze skupiny APEX má na trhu ještě výrazný podíl, i když nižší než 30% celkového obratu, právě společnost HPG. Tuzemskou spotřebu doplňuje dovoz (ze zemí EU-zejména z Itálie, dále z Maďarska, v poslední době se začíná prosazovat i dovoz z Tchaj-wanu). Objem dovozu od ostatních soutěžitelů je však pouze cca 10%. Jak již bylo výše uvedeno, trh syntetických žíní je možné rozdělit na subtrhy dle použitého materiálu k jejich výrobě na žíně na bázi PPN, PE, PET, PA-6, PA-66 a POLYMEXu. Úřadem bylo zjištěno, že obě konkurenční společnosti se specializují na žíně vyrobené z jiných bází. Jejich výrobní spektra se v současné době překrývají pouze okrajově v dodávkách syntetických žíní na bázi PPN a PA-6. Zatímco Specialty Filaments se zaměřuje zejména na výrobu syntetických žíní na bázi PPN, PE a PET a okrajově také vyrábí PA-6 (její výroba probíhá na zastaralém výrobním zařízení při relativně nižší kvalitě). Do budoucna není tento segment trhu pro Specialty Filaments zajímavý a nepočítá se z obnovou této linky. Naproti tomu HPG se zaměřuje právě na výrobu syntetických žíní na bázi PA-6, PA-66 (syntetické žíně na bázi polyamidu, avšak s různou tepelnou stálostí), POLYMEXu a okrajově také na tuzemský trh dodává syntetické žíně na bázi PPN. Z PPN však nemůže dělat syntetické žíně o průměrech 1,5 mm a vyšších pro čistící techniku. V jejich výrobě je již limitována technologickým vybavením. Dle zjištění Úřadu syntetické žíně vyrobené na bázi těchto jednotlivých materiálů jsou z technologického hlediska vzájemně zastupitelné pouze v omezeném rozsahu. Jejich možnou zastupitelnost dále snižují cenové rozdíly mezi nimi. Na trhu průmyslových vlasců se hospodářské soutěže účastní pouze Specialty Filaments. HPG na tento trh nedodává. Samostatný podíl Specialty Filaments na tomto trhu však výrazně překračoval hranici 30% celkového obratu dosaženého na daném trhu. Jiný tuzemský výrobce průmyslových vlasců na trhu ČR nepůsobí, ale existuje opět možnost dovozu těchto materiálů převážně ze zemí EU a východní Evropy. V poslední době se na tuzemském trhu zvyšuje podíl dovozu zejména z Tchaj-wanu. Bariérou pro vstup dalších soutěžitelů na relevantní trh, příp. pro rozšíření výrobních kapacit jsou pouze finanční a časové náklady na vybudování příslušných kapacit. Úřad zjistil, že tyto náklady se pohybují v řádu desítek miliónů Kč. Časový horizont pořízení nových výrobních kapacit je přibližně jeden rok. V ČR se dle informací Generálního ředitelství cel se pro dovoz jednotlivých druhů monofilů uplatňují tři druhy celních sazeb-všeobecná, smluvní a preferenční. Na dovážené monofily jsou uplatňovány různé celní sazby dle průměru (do 1 mm a nad 1 mm) a materiálu, ze kterého jsou vyrobeny. Monofily o průměru do 1 mm z PPN jsou zatíženy všeobecnou celní sazbou ve výši 9%, smluvní celní sazba je 7,7%, monofily o průměru do 1 mm z PA, PE a PET jsou zatíženy všeobecnou celní sazbou ve výši 9%, smluvní clo v tomto případě není. U monofilů s průměrem vyšším než 1 mm se uplatňuje všeobecná celní sazba 15% a smluvní celní sazba ve výši 5%. Dovoz není regulován licencemi ani množstevními omezeními a s ohledem na uvedené celní sazby představuje jen mírnou bariéru pro dovoz těchto výrobků ze zahraničí. Zamýšlené spojení dle zjištění Úřadu bude mít dopad pouze na trh syntetických žíní, neboť HPG ostatní monofily na tuzemský trh nedodává a na těchto trzích tedy nedojde ke koncentraci. Na trhu syntetických žíní se však spojují jediní dva tuzemští výrobci a současně s dodávkami společnosti Hahl Filaments patřící též do holdingu APEX bude podíl spojovaných subjektů po spojení 90%. Dodávky ostatních zahraničních soutěžitelů na tento trh jsou tedy v porovnání s objemem dodávek spojovaných subjektů minimální. Na základě těchto skutečností úřad posoudil dopady spojení podniků na hospodářskou soutěž takto: Spojované podniky působily jako horizontální konkurenti pouze na trhu syntetických žíní. Již před spojením bylo postavení společnosti Specialty Filaments na tomto trhu výrazně dominantní. Podíl další společnosti ze skupiny APEX-společnosti Hahl Filaments byl výrazně nižší. Jejich konkurent společnost HPG měla na tuzemské trhu také významné postavení, i když nebylo dominantní dle dikce zákona. Na tomto trhu tedy dojde k navýšení dominantního postavení spojovaného podniku. Na trh dále dodávala nebo v případě zájmu odběratelů může své výrobky dodávat řada zahraničních společností (např. Stilon, Plastic Fibre SPA, Colooplast, MA.RE S. p.A, Sider ARC, Du Pont a další), podíly jednotlivých dovozců jsou však velice malé. Vedle spojeného subjektu tedy na trhu již nebude působit žádný další nezávislý soutěžitel, jenž by mohl představovat efektivní konkurenci pro spojený podnik. Spojením podniků tedy dojde k takovému navýšení dominantního postavení, které vzhledem k podílům ostatních jednotlivých soutěžitelů může značně omezit účinnou hospodářskou soutěž (zejména v oblasti ceny a tvorby obchodních podmínek, dle vyjádření odběratelů by dostupnost výrobků spojením podniků zřejmě omezena nebyla). Negativní dopady spojení na hospodářskou soutěž omezuje skutečnost, že každý ze spojovaných podniků se zaměřuje na výrobu syntetických žíní na bázi jiných materiálů a v jejich výrobě se překrývají pouze okrajově u syntetických žíní na bázi PPN a PA-6. HPG navíc svoji výrobu syntetických žíní na bázi PPN umísťuje na zahraničních trzích a do ČR tyto výrobky nedodává. Současně, jak již bylo výše uvedeno, z pohledu uživatelů nejsou syntetické žíně na bázi různých materiálů plně zastupitelné. Z těchto důvodů je efektivní hospodářská soutěž mezi oběma subjekty v současné době omezená. Možnost efektivní soutěže je dále ovlivňována současnými kapacitními možnosti společnosti HPG, která již v současné době vyrábí v nepřetržitém třísměnném provozu a proto možnost její pružné reakce na případný požadavek zákazníka (který se nedohodnul se společností Specialty Filaments) na operativní dodávku je snížená. Pro společnost HPG je vždy prvořadé plně uspokojit požadavky jejího nejdůležitějšího odběratele-společnost Hahl Filaments, která odebírá téměř 90% její produkce. Úřad pro objektivnější zjištění situace na trhu oslovil nejvýznamnější odběratele spojovaných podniků. Oslovení odběratelé se vyjádřili v tom smyslu, že není možné jinde na trhu získat syntetické žíně v rozsahu a sortimentu, který odebírají od společností Specialty Filaments a HPG, a že jiné dodavatele těchto materiálů již nemají nebo jim nejsou známi. Odběratelé proto vyslovili obavu z možného zvyšování cenové hladiny. Spojované subjekty si sice nekonkurovaly přímo v dodávkách jednotlivých výrobků, jejich výroby však byly podobné a existovala zde potenciální možnost upravení technologie jedním z nich, pokud by ten druhý prodával své výrobky za neopodstatněně vysoké ceny. Dále dle zjištění Úřadu podíl nákladů na nákup syntetických žíní, jako složky materiálových nákladů, odběratelů spojovaných subjektů tvoří jen nižší část celkových nákladů na materiál (do 25% nákladů na materiál), což by eventuální nepříznivý dopad z cenového vývoje syntetických žíní částečně utlumilo. Dále pokud by došlo k nepřiměřenému zvýšení cen spojeným subjektem, stane se zisková marže dosahovaná na tuzemském trhu větší než v okolních zemích, čímž se tuzemský trh stane zajímavějším pro zahraniční výrobce, kteří by začali do ČR za této situace své výrobky dodávat. Na tuzemský trh průmyslových vlasců společnost HPG své výrobky nedodává a ani její technologické vybavení jí to neumožňuje. Z tohoto důvodu počet soutěžitelů na tomto trhu zůstane zachovaný, stejně jako podíl společnosti Specialty Filaments. Odběratelé průmyslových vlasců budou mít dále vedle dodávek od Specialty Filaments možnost odebírat toto zboží i od zahraničních výrobců (Johns Manville, Berkenhoff u Drebes, Ri-Thai, Stilon, Shakespeare, a další). Nedojde tedy ke změně konkurenčního prostředí. Distribuční systém-přístup odběratelů k výrobkům V rámci hodnocení dopadů spojení úřad zkoumal také způsob distribuce výrobků spojovaných podniků. Specialty Filaments distribuuje své výrobky (syntetické žíně a průmyslové vlasce) přímo jednotlivým odběratelů. Rybářské vlasce jsou částečně dodávány prostřednictvím velkoobchodníků s rybářskými potřebami a z části také přímo do prodejen, kde si je kupují koneční spotřebitelé. Společnost SFI (resp. Hahl Filaments) dodává své výrobky odběratelům na základě přímých obchodních vztahů. Společnost HPG své výrobky do ČR dodává také na základě přímých obchodních vztahů. V zahraničí své výrobky distribuuje prostřednictvím společnosti Hahl Filaments, což je její největší odběratel. Po spojení společností se uvažuje též s výstavbou nového skladu, čímž se otevře možnost pro menší české firmy získávat syntetické žíně levněji, neboť zakázková výroba pro tyto subjekty je finančně náročná. Dle § 8 odst. 2 písm. b) zákona se za spojování podniků považuje i jednání, kdy jedna nebo více osob, které již kontrolují jeden podnik, získají přímou nebo nepřímou kontrolu nad celkem nebo podstatnou částí jiného podniku smlouvou nebo jiným způsobem, který umožňuje vliv na určování soutěžního chování soutěžitele. Společnost Specialty Filaments na základě Smlouvy o koupi investičního majetku uzavřené v květnu 2000 se společností HPG a Hahl Filaments (jako věřitel dluhů, které kupující přejímá s osvobozujícím účinkem a jako pronájemce podle smluv o pronájmu zařízení patřících k převzatým smlouvám kupujícím), získá uzavřením realizační smlouvy (dosud uzavřena nebyla) přímou kontrolu nad částí podniku HPG (vztahující se k aktivitám v podnikání s monofily). Navíc dle § 8 Smlouvy o koupi investičního majetku se prodávající zavazuje, že po dobu pěti let nebude vykonávat žádnou činnost, kterou by přímo nebo nepřímo konkuroval obchodní činnosti nebo v důsledku které by přímo nebo nepřímo taková konkurence vznikla. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem získá Specialty Filaments přímou kontrolu nad aktivitami společnosti HPG v oblasti podnikání s monofily dle § 8 odst. 2 písm. b). Společnost Specialty Filaments již v současné době má na trzích syntetických žíní a průmyslových vlasců dominantní postavení. Navíc patří společně s dalším dodavatelem syntetických žíní (Hahl Filaments) do skupiny APEX. HPG je největším konkurentem této skupiny na tuzemském trhu (i když její podíl nedosahuje 30%). Spojením společností Specialty Filaments a HPG (aktivity spojené s výrobou monofilů) dochází tedy k propojení konkurentů v horizontální úrovni. Na obou relevantních trzích přesáhne podíl spojených podniků 30 % celkového obratu dosahovaného na trhu daného zboží. Jde tedy o spojení podniků, které podle § 8a odst. 1 zákona podléhá povolení úřadu. Spojování podniků, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, podléhá povolení úřadu ve smyslu ustanovení § 8a zákona. Dle ustanovení § 8a odst. 2 zákona úřad spojení povolí, jestliže zúčastnění soutěžitelé prokáží, že újma, která narušením soutěže může vzniknout, bude převážena hospodářskými výhodami, jež spojení přinese. Spojením obou firem se vytvoří optimální podmínky pro vybudování společné sítě servisních služeb pro odběratele spojovaných subjektů a následně, pro spotřebitele. Zlepšení servisu bude spočívat zejména v širší nabízené paletě výrobků v různých cenových hladinách odpovídajících zvolenému materiálu a tedy i užitným vlastnostem, ve vytvoření společné vzorkovnice vyráběného sortimentu, v návaznosti na distribuční sklad výrobků se zrychlí zpětná vazba na zákazníka a zlepší se reprodukovatelnost kvality požadovaných výrobků (snížení reklamací), dojde také ke zlepšení poradenské činnosti výrobcům, pomoc při volbě vhodného materiálu pro finální výrobek apod. Bude vybudován sklad (s perspektivou 2-3 let), který zlepší logistiku společnosti a otevře možnost prodávat výrobky pro menší české firmy (soukromé podnikatele, výrobní družstva), pro které je zakázková výroba firmy HPG v tak malých množstvích, které objednávají, velice finančně náročná. Společností Specialty Filaments Ltd. bude zapůjčeno zařízení pro drcení odpadu vzniklého při výrobě výrobků za účelem jeho zpětného dávkování do výroby. Přínosem využívání tohoto zařízení bude úspora materiálových nákladů až o 5%, což představuje mimo jiné i snížení ekologické zátěže. Budou vytvořeny předpoklady pro snížení provozních nákladů tím, že vzniklý subjekt bude mít snadnější přístup k finančním zdrojům, což se může projevit poklesem nákladů s potenciálem zlevnění produkce popř. investic do nových výrob, technologií apod. Další výhodou je zachování výroby a s tím spojených pracovních míst, neboť, v případě, že by se nepodařilo společnost HPG začlenit do struktury skupiny APEX (stejně jako jeho sesterskou společnost a hlavního odběratele společnost Hahl Filaments), by zde vzniklo opodstatněné nebezpečí ukončení odběru společností Hahl Filaments a tím ztráta klíčového zákazníka resp. omezení odběru, což by zřejmě znamenalo konec výroby ve společnosti HPG. Naopak lze očekávat, že po začlenění do skupiny APEX dojde k posílení kapitálu potřebného k expanzi výroby (současné kapacity jsou využity na 100%), což může vést k dalšímu nárůstu pracovních míst. Holding APEX se zabývá výrobou monofilů v mnohem větším rozsahu a vlastní vývojové zázemí, které bude po spojení využíváno i společností HPG. Spojením budou dány lepší předpoklady pro obstání subjektu v rámci evropské konkurence na trhu v Evropě i ČR po vstupu ČR do Evropské unie. Posouzení dopadů spojení ve vazbě na hospodářské výhody a stanovení omezení nezbytných na ochranu hospodářské soutěže Dle názoru úřadu předložené výhody spojení převáží možné negativní dopady spojení na hospodářskou soutěž, které mohou vzniknout navýšením dominantního postavení na trhu syntetických žíní, kde spojované subjekty působily jako konkurenti. Specialty Filaments již před spojením s HPG získala na trhu syntetických žíní a průmyslových vlasců výrazně dominantní postavení převzetím výroby od společnosti SILON, a.s. Společnost HPG byla sice jejím jediným tuzemským konkurentem na trhu syntetických žíní (průmyslové vlasce nevyrábí), ale byla zaměřena svou obchodní politikou zejména na zahraničí, kde realizovala 87% své produkce. Při posuzování daného spojení Úřad zohlednil také skutečnost, že ačkoli je relevantním výrobkovým trhem trh syntetických žíní a na takto vymezeném trhu podíl spojovaných subjektů dosahuje 90%, bylo by možné tento trh rozdělit na jednotlivé subtrhy dle materiálu používaného k jejich výrobě. Každý ze spojovaných podniků však zaměřuje svoji činnost na výrobu syntetických žíní na bázi jiných materiálů a jejich výrobní spektra se překrývají jen v omezeném rozsahu (u syntetických žíní na bázi PA-6 a PPN). Úřad současně ověřil, že vzájemná zastupitelnost syntetických žíní na bázi různých materiálů je pouze v omezeném množství případů. Tyto faktory tedy brání účinné hospodářské soutěži mezi spojovanými subjekty, přestože oba působí na jednom výrobkovém trhu. Úřad vzal rovněž v úvahu celkový objem tuzemského trhu syntetických žíní, kde dochází ke koncentraci. Celkový objem tohoto trhu ve finančním vyjádření byl v roce 1999 pouze 35,7 mil. Kč. Vzhledem k objemu tohoto trhu a ceně nové výrobní technologie, je zřejmé, že společnosti musejí své výrobky umisťovat také na zahraničních trzích, kde dochází k ostrému konkurenčnímu boji. Právě vlivem tohoto spojení se zvyšuje šance pro oba subjekty na tomto trhu uspět. Velmi významným faktorem při posuzování této fúze byla úzká spolupráce společností Hahl Filaments a HPG Hahl Pelinka. V minulosti se jednalo v podstatě o sesterské společnosti, které kontroloval Dr. Hans-Peter Erwin Helmut Hahl. V současné době však společnost Hahl Filaments již je začleněna do skupiny APEX a pan Dr. Hahl v ní ztratil kontrolu. Pro další bezproblémové fungování společnosti HPG je nezbytné její začlenění do skupiny APEX. Případné nezačlenění HPG do holdingu APEX by bylo opodstatněnou hrozbou pro další provoz této společnosti, neboť by pravděpodobně došlo k přerušení vazeb (odběru) se společností Hahl Filaments, která je naprosto dominantním odběratelem výrobků společnosti HPG a odebírá téměř 90% produkce. V případě ukončení odběru touto společností by tuzemský trh nebyl schopen absorbovat veškerou produkci HPG. Tyto uvedené skutečnosti byli hlavními důvody proč Úřad dané spojení povolil i přes vysoký podíl spojovaných subjektů na relevantním trhu. V provedeném řízení úřad posoudil zjištěné skutečnosti ve všech vzájemných souvislostech, z hlediska dopadu spojení na soutěžní prostředí, a zhodnotil hospodářské výhody spojení, které účastník řízení předložil. Na základě jejich analýzy dospěl k závěru, že spojení podniků přinese i výhody, na kterých budou participovat spotřebitelé. Potenciální zhoršení soutěžního prostředí pak bude zčásti kompenzováno omezením, kterým úřad povolení spojení podmínil. Ve smyslu ustanovení § 12 odst. 6 zákona úřad umožnil, aby se zástupce účastníka správního řízení před vydáním rozhodnutí vyjádřil k předmětu řízení a k výsledkům šetření. Této možnosti zástupce účastníka správního řízení nevyužil. Skutečnost, že se úřad spojením zabývá byla uveřejněna v Obchodním věstníku č. 33/00 ze dne 16.8.2000. Ve stanovené lhůtě 8 dnů pro podání případných připomínek úřad žádnou připomínku k uvedenému spojení podniků neobdržel. Toto rozhodnutí obdrží: JUDr. Jiří Černý advokát AK NÖRR STIEFENHOFFER LUTZ Na Příkopě 15

https://rejstriky.finance.cz/firma-velvet-logistic-s-r-o-28161394

Velvet logistic s.r.o. Praha IČO 28161394 kontakty (14.07.2020) | Finance.cz Velvet logistic s.r.o. Praha IČO: 28161394 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Velvet logistic s.r.o., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 28161394. Firma s názvem Velvet logistic s.r.o. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 2007. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 4 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Realitní činnost , Reklamní činnost a marketing a další. Základní údaje o Velvet logistic s.r.o. IČO: 28161394 C 129642 Velvet logistic s.r.o. Aktuální kontaktní údaje Velvet logistic s.r.o. Kontakty na Velvet logistic s.r.o. IČO: 28161394 Korunní 588/4 , Praha 120 00 25.6.2014 Polská 1352/32 , Praha 120 00 17.10.2007 - 25.6.2014 Obory činností Velvet logistic s.r.o. IČO: 28161394 reklamní činnost a marketing 17.10.2007 - 25.6.2014 realitní činnost 17.10.2007 - 25.6.2014 zprostředkování obchodu a služeb 17.10.2007 - 25.6.2014 pronájem a půjčování věcí movitých 17.10.2007 - 25.6.2014 ubytovací služby 17.10.2007 - 25.6.2014 průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu 17.10.2007 - 25.6.2014 Vedení firmy Velvet logistic s.r.o. IČO: 28161394 Jednatel jedná za společnost ve všech věcech samostatně. 17.10.2007 - 25.6.2014 Václav Stýblo 25.6.2014 Paul James Coggles 17.10.2007 - 4.9.2012 od 17.10.2007 do 12.4.2012 Miroslav Kasan 4.3.2008 - 4.9.2012 od 30.1.2008 do 12.4.2012 Fučíkova 951 , 2601 Dolní Kubín Slovenská republika Petr Horáček 4.9.2012 - 25.6.2014 od 12.4.2012 do 11.6.2014 Vlastníci firmy Velvet logistic s.r.o. IČO: 28161394 Sbírka Listin Velvet logistic s.r.o. IČO: 28161394 C 129642/SL 12 ostatní vyrozumění o exekuci Městský soud v Praze 21.10.2014 21.10.2014 24.10.2014 2 C 129642/SL 9 účetní závěrka -2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 23.8.2012 18.9.2012 6 C 129642/SL 8 účetní závěrka -2009-příloha Městský soud v Praze 31.12.2009 23.8.2012 18.9.2012 1 C 129642/SL 7 účetní závěrka -2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 23.8.2012 18.9.2012 6 C 129642/SL 10 účetní závěrka -2010-příloha Městský soud v Praze 31.12.2010 23.8.2012 18.9.2012 1 C 129642/SL 6 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 5.3.2012 10.9.2012 11.9.2012 4 C 129642/SL 5 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 12.4.2012 10.9.2012 11.9.2012 4 C 129642/SL 4 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 30.1.2008 17.3.2008 1 C 129642/SL 3 podpisové vzory Městský soud v Praze 4.2.2008 17.3.2008 1 C 129642/SL 2 podpisové vzory Městský soud v Praze 24.5.2007 17.10.2007 1 C 129642/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 100/2007 Městský soud v Praze 24.5.2007 17.10.2007 4 Hodnocení Velvet logistic s.r.o. Výpis dat pro firmu Velvet logistic s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Velvet logistic s.r.o., 28161394 na obchodním rejstříku výpis firmy Velvet logistic s.r.o., 28161394 na živnostenském rejstříku

http://kraken.slv.cz/2Afs65/2009

2Afs65/2009 2 Afs 65/2009-69 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Milu¹e Do¹kové a soudcù Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtìcha ©imíèka v právní vìci ¾alobce BRNUS CZ s. r. o., se sídlem Brno, Bratislavská 201/14, zastoupeného JUDr. Ing. Janem Kopøivou, advokátem se sídlem Brno, Zahradnická 6, proti ¾alovanému Finanènímu øeditelství v Brnì, se sídlem Brno, nám. Svobody 4, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Brnì ze dne 25. 2. 2009, è. j. 30 Ca 131/2007-39, Rozhodnutím ze dne 16. 3. 2007, è. j. 1798/07-1300-700225 (dále jen napadené rozhodnutí ), zamítl ¾alovaný podle ustanovení § 50 odst. 6 zákona è. 337/1992 Sb., o správì daní a poplatkù, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen daòový øád ) a s odkazem na zákon è. 235/2004 Sb., o dani z pøidané hodnoty, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o dani z pøidané hodnoty ), odvolání proti platebnímu výmìru Finanèního úøadu Brno I ze dne 1. 3. 2006, è. j. 55705/06/288912/0831, kterým byla ¾alobci vymìøena daò z pøidané hodnoty za zdaòovací období I. ètvrtletí roku 2005 ve vý¹i nadmìrného odpoètu 5084 Kè. Rozhodnutí ¾alovaného napadl ¾alobce u Krajského soudu v Brnì ¾alobou, který ji rozsudkem ze dne 25. 2. 2009, è. j. 30 Ca 131/2007-39, zamítl. Krajský soud konstatoval, ¾e správce danì neosvìdèil blí¾e specifikované faktury (è. 051503/01, 051703/01, 052203/01, 052503/01 a 053003/01 od dodavatele SECULAR CZ, s. r. o., se sídlem B., Ú. 12, za dodání váz a d¾bánù zn. MOSER) za dùkazy prokazující nárok na odpoèet danì ve smyslu ustanovení § 73 odst. 1 zákona o dani z pøidané hodnoty, nebo» neobsahovaly pravdivé údaje pøedepsané v ustanovení § 28 odst. 2 písm. f) tého¾ zákona. Správce danì prokázal, ¾e se zbo¾ím zn. MOSER nebylo ¾alobcem obchodováno i ¾e údaje na pìti pøedlo¾ených fakturách nejsou pravdivé, a to na základì písemného sdìlení spoleènosti MOSER, a. s., Karlovy Vary ze dne 8. 11. 2005. Z nìho se podává, ¾e spoleènost MOSER, a. s. je rukodìlnou manufakturou s roèní produkcí váz a d¾bánù v øádu desítek kusù. Objem zbo¾í uvádìný na zpochybnìných fakturách (od 980 ks do 1400 ks u jednotlivých váz èi d¾bánù) neodpovídá výrobním statistikám dotazované spoleènosti. Krajský soud uvedl, ¾e tímto sdìlením byla dostateèným zpùsobem vyvrácena pravdivost pøedmìtu plnìní, uvedeného ¾alobcem na pìti fakturách, nebo» jediný výrobce skla zn. MOSER popøel, ¾e by kdy vùbec vyrobil pøedmìtné zbo¾í v tak velkém mno¾ství. Skutkový stav byl tak správcem danì, v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 daòového øádu, dostateènì zji¹tìn. Ani z výpovìdi svìdka H. B., jednatele dodavatele ¾alobce, nemìl krajský soud za prokázanou pravdivost pøedmìtu plnìní, nebo» svìdek pouze vidìl krabice popsané nápisem MOSER, certifikáty ke zbo¾í v¹ak nemìl k dispozici. Jednatel ¾alobce R. ©. pøitom uvedl, ¾e zbo¾í, které koupil, bylo jednoznaènì zn. MOSER. Krajský soud dodal, ¾e zn. MOSER je registrovaná a chránìná v ÈR a na nejvýznamnìj¹ích trzích, proto zbo¾í této znaèky nemù¾e být vyrobeno jiným výrobcem ne¾ spoleèností MOSER, a. s., Karlovy Vary. Z tìchto dùvodù pak nemìly finanèní orgány povinnost vyzývat k souèinnosti ani jiné potenciální výrobce sklenìných výrobkù. ®alobcem uvádìný výèet dal¹ích spoleèností, které mají v názvu slovo MOSER, jako potenciálních výrobcù sklenìných výrobkù, byl proto bezpøedmìtný. Jím uvádìné spoleènosti toti¾ ani nemají podnikatelské oprávnìní na výrobu a zpracování skla (s výjimkou MOSER, a. s., Karlovy Vary). Rozsudek napadl ¾alobce (dále jen stì¾ovatel ) kasaèní stí¾ností odkazující na dùvody uvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) soudního øádu správního, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ). Stì¾ovatel vymezil dùvody kasaèní stí¾nosti naprosto shodnì jako ¾alobní body. Uvedl, ¾e na základì pìti sporných faktur odebral od spoleènosti SECULAR CZ, s. r. o. zbo¾í zn. MOSER v celkové hodnotì 53 880 046,50 Kè, z toho daò z pøidané hodnoty èinila 8 500 000 Kè. Pøi uplatnìní odpoètu danì z pøidané hodnoty u správce danì ¾alobce pøedlo¾il ve¹keré po¾adované dùkazy, a to packing listy, výpovìï jednatele stì¾ovatele, výpovìï p. M., faktury dopravce a listy CMR. Stì¾ovatel je pøesvìdèen, ¾e beze zbytku prokázal realizaci uvedených obchodù. Dle správce danì i ¾alovaného je v¹ak stì¾ejním dùkazem písemné sdìlení obchodní spoleènosti MOSER, a. s. ze dne 8. 11. 2005. Správce danì tak opírá své závìry o sdìlení jednoho výrobce, i kdy¾ je zøejmé, ¾e jenom v nicotném okruhu Èeské a Slovenské republiky se nachází nejménì pìt spoleèností s názvem MOSER, tj. potencionálních výrobcù èi obchodníkù s tímto zbo¾ím, jejich¾ výèet stì¾ovatel uvádí. Stì¾ovatel konstatuje, ¾e je obecnì známou skuteèností, ¾e podstatná èást svìtové výroby a obchodu se sklenìnými produkty se odehrává mimo Evropu. Stì¾ejní tvrzení správce danì by tak mìlo dùkazní hodnotu, pokud by vylouèilo mo¾nost výroby pøedmìtných produktù u v¹ech výrobcù sklenìného zbo¾í s názvem MOSER, a to pøedev¹ím z Asie. Správce danì neprokázal, ¾e pøedmìtné zbo¾í nemohlo být vyrobeno, ale pouze to, ¾e spoleènost MOSER, a. s., Karlovy Vary, vyrobila pøedmìtné zbo¾í v øádu kusù. ®alovaný i správce danì zjevnì ztoto¾òují výrobek s oznaèením MOSER se spoleèností MOSER, a. s., Karlovy Vary, i kdy¾ je zøejmé, ¾e s ohledem na charakter globálního svìtového obchodu je dnes taková pøedstava naivní, nebo» drtivá vìt¹ina adekvátního zbo¾í je vyrábìna pod tzv. evropskými znaèkami jinde. Stì¾ovatel je tedy pøesvìdèen, ¾e správce danì poru¹il ustanovení § 31 odst. 2 daòového øádu, nebo» nezjistil rozhodné skuteènosti co nejúplnìji, pøièem¾ jednal zavádìjícím zpùsobem, oslovil-li pouze jednoho potencionálního výrobce z øádovì tisíce jiných mo¾ností. Dne 17. 2. 2010 obdr¾el Nejvy¹¹í správní soud podání stì¾ovatele oznaèené jako doplnìní kasaèní stí¾nosti. Obsahem tohoto podání jsou výhrady stì¾ovatele ke zpùsobu odùvodnìní napadeného rozsudku; dle názoru stì¾ovatele krajský soud fakticky pouze pøevzal právní hodnocení ¾alovaného bez toho, ¾e by k vìci zaujal vlastní právní názor. Odùvodnìní rozsudku pova¾uje proto za nepøezkoumatelné. Dále stì¾ovatel rozporuje závìry krajského soudu týkající se pùvodu (výrobce) zbo¾í deklarovaného jako sklo zn. MOSER. Zde poukazuje na mo¾nost, ¾e pøedmìtné výrobky mohly být vyrobeny jmenovanou spoleèností ji¾ v minulých letech s tím, ¾e by byly postupnì obchodníky za úèelem pozdìj¹í redistribuce skupovány; mohly té¾ být pod shora uvedenou znaèkou vyrobeny v zahranièí. Tyto mo¾nosti daòové orgány i krajský soud zcela pominuly. ®alovaný ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti uvedl, ¾e je toho názoru, ¾e kasaèní stí¾nost neobsahuje konkrétní skutkové a právní dùvody, pro které rozsudek krajského soudu napadá. Stì¾ovatel do kasaèní stí¾nosti pouze pøevzal svou ¾alobní argumentaci, která v¹ak smìøuje proti výroku rozhodnutí ¾alovaného a nikoliv proti výrokùm rozsudku krajského soudu. ®alovaný proto navrhuje kasaèní stí¾nost zamítnout. Nejvy¹¹í správní soud pøezkoumal napadený rozsudek v rozsahu podané kasaèní stí¾nosti (§ 109 odst. 2, vìta pøed støedníkem s. ø. s.) a souèasnì i z dùvodù uvedených v ustanovení § 109 odst. 3, vìtì za støedníkem s. ø. s. Ve vìci pøitom rozhodl bez naøízení jednání za podmínek vyplývajících z ustanovení § 109 odst. 1, vìty první s. ø. s. Pøedev¹ím je nutno uvést, ¾e soudy ve správním soudnictví nepøezkoumávají ¾alobami napadená rozhodnutí v neomezeném rozsahu, nýbr¾ èiní tak toliko v mezích ¾alobních bodù (§ 75 odst. 2, vìta první s. ø. s.), to znamená z pohledu skutkových èi právních dùvodù, pro které ¾alobce pova¾uje napadené rozhodnutí za nezákonné èi nicotné [§ 71 odst. 1 písm. d) s. ø. s.]. Obdobnì je tomu v pøípadì pøezkumu rozhodnutí krajských soudù Nejvy¹¹ím správním soudem. I zde se uplatòuje zmiòovaná disposièní zásada, nebo» podle ustanovení § 109 odst. 3, vìty pøed støedníkem s. ø. s., je Nejvy¹¹í správní soud vázán dùvody kasaèní stí¾nosti. Rozsudek krajského soudu je tak pøezkoumán v intencích ¾alobních námitek, se zøetelem k dùvodùm obsa¾eným v ustanovení § 103 odst. 1 s. ø. s. Kasaèní stí¾nost je opravným prostøedkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu (§ 102 s. ø. s.) a dùvody, které lze v kasaèní stí¾nosti s úspìchem uplatnit, se musí vztahovat právì k nìmu. Nejvy¹¹í správní soud ji¾ v rozsudku ze dne 31. 5. 2004, è. j. 3 Azs 43/2003-48, dostupném z www.nssoud.cz, uvedl, ¾e [k]asaèní stí¾nost jako mimoøádný opravný prostøedek je podle ustanovení § 103 s. ø. s. koncipována na principu nutného konkrétního tvrzení stì¾ovatele, v èem krajský soud, který jeho vìc projednával a rozhodl, ve svém rozhodnutí pochybil. ( ) V kasaèní stí¾nosti ( ) je pøedev¹ím tøeba, aby stì¾ovatel uvedl, v èem nezákonnost rozhodnutí soudu spatøuje. Omezí-li se v¹ak stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti pouze na výtky smìøující proti rozhodnutí správního orgánu, ani¾ by jakkoli zpochybnil rozhodnutí soudu ( ) a argumentaènì podlo¾il, v èem nezákonnost rozhodnutí soudu spoèívá, nelze ne¾ konstatovat nedùvodnost takové kasaèní stí¾nosti, nebo» výtky v ní obsa¾ené jdou mimo rámec rozhodnutí soudu. Obdobnì srov. napøíklad rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 31. 5. 2007, è. j. 8 Afs 53/2005-59, dostupný z www.nssoud.cz). V posuzovaném pøípadì stì¾ovatel podal vèas kasaèní stí¾nost v blanketní podobì, a to s pouhým konstatováním, ¾e napadá rozsudek krajského soudu z dùvodù vyplývajících z ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) s. ø. s. a ¾e navrhuje jeho zru¹ení. K usnesení krajského soudu ze dne 23. 4. 2009, è. j. 30 Ca 131/2007-43a, vyzývajícího ke konkretizaci dùvodù kasaèní stí¾nosti, podal stì¾ovatel ve stanovené lhùtì doplnìní kasaèní stí¾nosti, v nìm¾ na první stranì uvádí, ¾e napadá rozsudek krajského soudu z dùvodù podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) s. ø. s., nicménì v dal¹ím se obsah tohoto podání naprosto shoduje se znìním ¾aloby. Závìreèný petit kasaèní stí¾nosti pak navrhuje zru¹ení rozsudku krajského soudu. Z obsahu takto podané kasaèní stí¾nosti je naprosto zøejmé, ¾e není reakcí na právní argumentaci obsa¾enou v rozsudku krajského soudu, ale je jen pouhým zopakováním ¾alobních bodù, uvedených ji¾ v ¾alobì ze dne 18. 5. 2007. Pokud stì¾ovatel usiloval o procesní úspì¹nost v kasaèním øízení, mìl dùvody kasaèní stí¾nosti konkretizovat uvedením argumentù, proè pova¾uje rozsudek krajského soudu za nezákonný a jeho závìry za nesprávné èi mylné, nikoli prostì zopakovat ¾alobní argumentaci. Taková argumentace k úspìchu ve sporu nestaèí, nebo» jde mimo rámec rozhodnutí krajského soudu (míøí pøímo na správní rozhodnutí) a jako taková není s to zpochybnit jeho zákonnost. Nejvy¹¹í správní soud pøezkoumal rozsudek krajského soudu i v intencích ustanovení § 109 odst. 3, vìty za støedníkem s. ø. s., tj. ex officio, nad rámec dùvodù kasaèní stí¾nosti, pøièem¾ neshledal ¾ádná pochybení tímto ustanovením pøedpokládaná. Zde je pøedev¹ím tøeba uvést, ¾e z rozsudku krajského soudu je patrné, ¾e vypoøádal v¹echny ¾alobní body, a to pøezkoumatelným zpùsobem. V øízení pøed krajským soudem pak nebyla shledána ani zmateènost øízení ani vada, která mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí o vìci samé. Koneènì napadené rozhodnutí ¾alovaného nelze oznaèit ani za nicotné. Pokud jde o podání oznaèené jako doplnìní kasaèní stí¾nosti, doruèené zdej¹ímu soudu dne 17. 2. 2010, jeho obsahem se Nejvy¹¹í správní soud nezabýval. Z ustanovení § 106 odst. 3 s. ø. s. toti¾ vyplývá, ¾e nemá-li kasaèní stí¾nost v¹echny nále¾itosti ji¾ pøi jejím podání, musí být tyto nále¾itosti doplnìny ve lhùtì jednoho mìsíce od doruèení usnesení, kterým byl stì¾ovatel vyzván k doplnìní podání. Jen v této lhùtì mù¾e stì¾ovatel roz¹íøit kasaèní stí¾nost na výroky dosud nenapadené a roz¹íøit její dùvody. Tuto lhùtu mù¾e soud na vèasnou ¾ádost stì¾ovatele z vá¾ných dùvodù prodlou¾it, nejdéle v¹ak o dal¹í mìsíc. V posuzované vìci bylo ze spisu krajského soudu zji¹tìno, ¾e kasaèní stí¾nost byla podána (v otevøené lhùtì) v blanketní podobì; krajský soud proto stì¾ovatele, v souladu s ustanovením § 108 odst. 1, vìtou první s. ø. s. a ustanovením § 106 odst. 3 s. ø. s., vyzval k jejímu doplnìní ve lhùtì jednoho mìsíce. Toto usnesení bylo zástupci stì¾ovatele doruèeno dne 27. 4. 2009 a je¹tì tého¾ dne bylo doplnìno shora popsaným zpùsobem. Dal¹í doplnìní kasaèní stí¾nosti ve smyslu roz¹íøení jejího rozsahu a dùvodù bylo (nad rámec doplnìní ji¾ provedeného) mo¾no provést ve lhùtì do 27. 5. 2009. K obsahu podání, doruèenému zdej¹ímu soudu a¾ dne 17. 2. 2010, tedy nebylo mo¾né vìcnì pøihlédnout, nebo» jím nebyly toliko upøesnìny èi blí¾e rozvedeny ji¾ (øádnì a vèas) uplatnìné kasaèní námitky, nýbr¾ se jednalo o námitky zcela nové, uplatnìné po uplynutí kogentnì stanovené lhùty ve smyslu § 106 odst. 3, vìty druhé s. ø. s. Legitimitu tohoto postupu potvrdil opakovanì i Ústavní soud. Zmínit lze napøíklad jeho nález ze dne 14. 3. 2007, sp. zn. II. ÚS 136/06 (dostupný z http://nalus.usoud.cz), dle kterého Ústavní soud opìtovnì zdùrazòuje, ¾e tak záva¾né procesní oprávnìní, jakým je mo¾nost stì¾ovatele roz¹íøit kasaèní stí¾nost na výroky dosud nenapadené a roz¹íøit její dùvody, nelze èinit závislou na právnì nejisté a nepøedvídatelné skuteènosti, tj. na tom, zda soud vyzve stì¾ovatele k doplnìní nále¾itostí kasaèní stí¾nosti ve smyslu § 106 odst. 3 soudního øádu správního èi nikoli. To nic nemìní na skuteènosti, ¾e pokud je stì¾ovatel vyzván k doplnìní kasaèní stí¾nosti postupem dle § 106 odst. 3 soudního øádu správního, mù¾e roz¹íøit kasaèní stí¾nost na výroky dosud nenapadené a roz¹íøit její dùvody jen ve lhùtì jednoho mìsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na vèasnou ¾ádost stì¾ovatele z vá¾ných dùvodù soudem prodlou¾ena. Uvedené nicménì nic nemìní na skuteènosti, ¾e otázkou nepøezkoumatelnosti se Nejvy¹¹í správní soud v dané vìci zabýval. Neèinil tak ov¹em ke kasaèní námitce, ale z dùvodù vyplývajících z ustanovení § 109 odst. 3 s. ø. s., které ho zavazuje pøihlí¾et k pøípadné nepøezkoumatelnosti napadaného soudního rozhodnutí ex offo. S ohledem na shora konstatovaný obsah rozsudku krajského soudu je zcela evidentní, ¾e je vylouèeno hodnotit jej jako nepøezkoumatelný pro nesrozumitelnost; výkladem této vady rozhodnutí se Nejvy¹¹í správní soud zabýval napøíklad v rozsudku ze dne 4. 12. 2003, sp. zn. 2 Ads 58/2003 (publikovaném pod è. 133/2004 Sb. NSS), kde konstatoval, ¾e [z]a nepøezkoumatelné pro nesrozumitelnost lze obecnì pova¾ovat takové rozhodnutí soudu, z jeho¾ výroku nelze zjistit, jak vlastnì soud ve vìci rozhodl, tj. zda ¾alobu zamítl, odmítl nebo jí vyhovìl, popøípadì jeho¾ výrok je vnitønì rozporný. Pod tento pojem spadají i pøípady, kdy nelze rozeznat, co je výrok a co odùvodnìní, kdo jsou úèastníci øízení a kdo byl rozhodnutím zavázán. Napadený rozsudek Nejvy¹¹í správní soud neshledává ani nepøezkoumatelným pro nedostatek dùvodù. Z rozsáhlé judikatury zdej¹ího soudu k tomuto tématu (srov. napø. rozsudky ze dne 29. 7. 2004, è. j. 4 As 5/2003-52, ze dne 18. 10. 2005, è. j. 1 Afs 135/2004-73, publikovaný pod è. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, è.j. 2 Afs 24/2005-44, publikovaný pod è. 689/2005 Sb. NSS, ze dne 17. 1. 2008, è. j. 5 As 29/2007-64, nebo ze dne 25. 5. 2006, è. j. 2 Afs 154/2005-245) se podává, ¾e rozhodnutí je nepøezkoumatelné pro nedostatek dùvodù, jestli¾e: není zøejmé, jakými úvahami se soud øídil pøi naplòování zásady volného hodnocení dùkazy èi utváøení závìru o skutkovém stavu; dále z jakého dùvodu nepova¾oval za dùvodnou právní argumentaci v ¾alobì; proè pova¾uje ¾alobní námitky za liché, mylné nebo vyvrácené; proè subsumoval skutkový stav pod zvolené právní normy. Dal¹ím dùvodem nepøezkoumatelnosti rozhodnutí mù¾e být pøípad, kdy soud opomnìl pøezkoumat nìkterou ze vèas uplatnìných ¾alobních námitek èi obsahuje-li odùvodnìní rozsudku toliko pøevzaté pasá¾e z publikovaného judikátu v jiné, skutkovì i právnì odli¹né vìci, ani¾ dále rozvádí dopad pøevzatých závìrù na konkrétní souzený pøípad a na samotné rozhodnutí ve vìci. Tìmito vadami rozsudek krajského soudu netrpí, nebo», jak ji¾ bylo vý¹e podrobnì popsáno, v odùvodnìní jsou vyhodnoceny rozhodující dùkazy provedené v daòovém øízení, pøièem¾ toto hodnocení krajského soudu nikterak nevyboèuje z mezí obecné i právní logiky. Krajský soud té¾ srozumitelným zpùsobem aproboval procesní postup daòových orgánù a jejich právní hodnocení vìci. Otázky, zda byl takto zji¹tìný stav vìci vyhodnocen odpovídajícím a zpùsobem a zda je pøiléhavé jeho následné právní hodnocení, ji¾ nejsou spojeny s pøezkoumatelností rozhodnutí. Vzhledem k tomu, ¾e Nejvy¹¹í správní soud shledal kasaèní stí¾nost nedùvodnou a nenalezl ani ¾ádné pochybení pøedpokládané ustanovením § 109 odst. 3, vìtou za støedníkem s. ø. s., nezbylo mu ne¾ ji za podmínek vyplývajících z ustanovení § 110 odst. 1, vìty druhé s. ø. s. rozsudkem zamítnout.

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-293

293/1993 Přihlásit Zákony pro lidiSbírka zákonů ČRRočník 1993293/1993 Sb.Aktuální znění 01.10.2016 - 30.04.2017 Zákon č. 293/1993 Sb.Zákon o výkonu vazby Soudnictví a státní zastupitelstvíVězeňství Aktuální znění 01.10.2016 - 30.04.2017 (§ 1 - § 4a) HLAVA II - PŘIJÍMÁNÍ, UMÍSŤOVÁNÍ A PROPOUŠTĚNÍ OBVINĚNÝCH (§ 5 - § 10) HLAVA III - PRÁVA A POVINNOSTI OBVINĚNÝCH (§ 11 - § 21b) HLAVA IV - VYŘIZOVÁNÍ KÁZEŇSKÝCH PŘESTUPKŮ OBVINĚNÝCH HLAVA V - VÝKON VAZBY NA MLADISTVÝCH (§ 25 - § 26a) HLAVA VI - VÝKON VAZBY NA CIZINCÍCH (§ 27 - § 28) HLAVA VII - Výkon vazby na matkách nezletilých dětí HLAVA IX - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 30 - § 32) 293ZÁKONze dne 10. listopadu 1993o výkonu vazbyParlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:HLAVA IZÁKLADNÍ USTANOVENͧ 1Účel zákonaÚčelem zákona je upravit podmínky výkonu vazby v trestním řízení, zejména stanovit práva a povinnosti osob ve vazbě, postavení příslušníků a zaměstnanců Vězeňské služby České republiky (dále jen "Vězeňská služba") a dalších osob při zajišťování výkonu vazby a upravit dozor nad tímto výkonem.§ 2Zásady výkonu vazbyDokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu vyslovena vina, nelze na toho, kdo byl vzat do vazby (dále jen "obviněný"), hledět, jako by byl vinen. Během výkonu vazby smí být obviněný podroben jen těm omezením, která jsou nutná ke splnění účelu vazby z hlediska jejího důvodu1) a k zachování stanoveného vnitřního pořádku a bezpečnosti. Ve výkonu vazby nesmí být ponižována lidská důstojnost obviněného a nesmí být podrobován fyzickému ani psychickému nátlaku.§ 3Orgány zajišťující výkon vazby(1) Ostrahu obviněných a další úkoly vyplývající z výkonu vazby zajišťuje Vězeňská služba.(2) Vězeňská služba je vůči obviněnému oprávněna použít pouze taková omezení a donucovací prostředky, které připouští zákon.2) Použití těchto omezení a donucovacích prostředků oznámí Vězeňská služba bez zbytečného odkladu krajskému státnímu zastupitelství, které provádí dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby.(3) Při zajišťování výkonu práv obviněných Vězeňská služba spolupracuje s ostatními státními orgány, orgány územní samosprávy a s dalšími subjekty způsobem uvedeným ve zvláštních právních předpisech.(4) Zaměstnancem Vězeňské služby se pro účely tohoto zákona rozumí jak zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce ve Vězeňské službě, tak příslušník Vězeňské služby.§ 4Místo výkonu vazbyVazba se vykonává ve vazební věznici nebo ve zvláštním oddělení věznice (dále jen "věznice"). Věznice zřizuje a zrušuje ministr spravedlnosti. Správu věznic vykonává Vězeňská služba.§ 4aZacházení s obviněnýmiV průběhu výkonu vazby je věznice povinna podle možností obviněnému nabídnout účast na preventivně výchovných, vzdělávacích, zájmových a sportovních programech.HLAVA IIPŘIJÍMÁNÍ, UMÍSŤOVÁNÍ A PROPOUŠTĚNÍ OBVINĚNÝCH§ 5Přijímání obviněných(1) Do výkonu vazby lze přijmout obviněného jen na písemný příkaz soudu vydaný na základě rozhodnutí o vzetí do vazby. Toto rozhodnutí musí být k písemnému příkazu připojeno. Přijímání do výkonu vazby se provádí nepřetržitě.(2) Při přijetí do výkonu vazby musí být obviněný prokazatelně seznámen se svými právy a povinnostmi podle tohoto zákona, řádu výkonu vazby a s vnitřním řádem věznice. Písemné vyhotovení seznámení s právy a povinnostmi v jazyce státu, jehož je občanem, nebo v jazyce, kterému rozumí, se při seznámení podle věty první bez odkladu předá obviněnému.Umísťování obviněných do cel§ 6(1) Při umísťování obviněných do cel se dbá na to, aby byl dodržen účel vazby a aby nedocházelo k mravnímu nebo jinému ohrožení obviněných.(2) Jestliže o to obviněný požádá, umístí se do samostatné cely, umožňují-li to podmínky ve věznici.(3) V odůvodněných případech může obviněný požádat o umístění do jiné cely.(4) O žádosti podle odstavců 2 a 3 rozhodne ředitel věznice nebo jeho zástupce.§ 7(1) Odděleně se umísťují:a) muži od žen,b) obvinění, u nichž je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání3), od ostatních obviněných,c) obvinění, proti nimž je vedeno společné řízení,d) obvinění od pravomocně odsouzených,e) obvinění s infekčním nebo duševním onemocněním nebo u nichž je podezření na takové onemocnění.(2) Nebrání-li tomu jiné okolnosti, odděleně se umísťují:a) obvinění, kteří jsou stíháni pro některý z trestných činů uvedených v § 88 odst. 4 trestního zákoníku, od ostatních obviněných,b) obvinění, kteří jsou stíháni pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, a obvinění, kteří nebyli dříve odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, od ostatních obviněných,c) obvinění, kteří jsou ve vazbě z důvodů uvedených v § 350c trestního řádu, od ostatních obviněných.(3) Obviněný, který o to požádá, se umístí do cely určené výlučně pro nekuřáky.(4) Při rozhodování o umísťování obviněných do cel se postupuje podle pokynu soudu a v přípravném řízení i státního zástupce k oddělenému umístění obviněných a podle možnosti se přihlíží též k dalším hlediskům a skutečnostem, zejména k věku a zdravotnímu stavu obviněných, stupni jejich narušení, životním návykům a osobním vlastnostem.(5) Obviněný, který o to požádá, může být umístěn samostatně, nebrání-li tomu účel vazby a umožňují-li to podmínky ve věznici.(6) Obviněný, který se ve vazbě chová agresivně nebo soustavně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo k porušování těchto povinností podněcuje jiné, se umístí ve zvláštní cele, odděleně od ostatních obviněných.§ 8Výkon vazby se zmírněným režimem(1) Obviněný se umísťuje do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem, pokud tím nebude ohrožen účel vazby nebo nebrání-li tomu jiné okolnosti.(2) V oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem je ubytovací prostor se sociálním a kulturním zařízením, ve kterém se obvinění v určeném čase mohou volně pohybovat a stýkat se s obviněnými, kteří jsou umístěni v tomto oddělení.(3) Do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem nelze umístit obviněného, který porušuje stanovený pořádek a kázeň nebo nemůže být do tohoto oddělení umístěn z bezpečnostních důvodů. Rovněž se do tohoto oddělení neumístí obviněný, u něhož to nedoporučil lékař vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, a obviněný, u kterého toto umístění nedoporučil psycholog.(4) Ustanovení § 7 se v oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem užije obdobně.§ 9Základní vybavení celPro každého obviněného musí být v cele lůžko a uzamykatelná skříňka na uložení osobních věcí. Cely jsou dále vybaveny stolkem a stoličkami v počtu odpovídajícím počtu obviněných a sociálním zařízením. Záchod musí být oddělen od zbývajícího prostoru cely neprůhlednou zástěnou. Do každé cely musí být zavedeno elektrické osvětlení a signalizační (přivolávací) zařízení.§ 10Propuštění obviněnýchVěznice neodkladně propustí obviněného z výkonu vazby, jestliže obdrželaa) písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu, vydaný soudem na základě jeho rozhodnutí,b) písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu, vydaný státním zástupcem na základě jeho rozhodnutí v případech stanovených zvláštním zákonem,4)c) písemný příkaz státního zástupce, aby obviněný byl propuštěn na svobodu, vydaný při výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby,d) písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu na základě rozhodnutí prezidenta republiky nebo ministra spravedlnosti v řízení o udělení milosti,e) písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu na základě rozhodnutí ministra spravedlnosti v řízení o mimořádných opravných prostředcích nebo v řízení o vydání do ciziny.HLAVA IIIPRÁVA A POVINNOSTI OBVINĚNÝCH§ 11Stravování obviněnýchVěznice poskytuje obviněným pravidelnou stravu za podmínek a v hodnotách, které odpovídají udržení zdraví a přihlížejí k jejich zdravotnímu stavu a věku; přitom přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic obviněných.§ 12Vystrojování obviněných(1) Obviněný má právo používat ve výkonu vazby vlastní oděv, prádlo a obuv za předpokladu, že splňují podmínky hygienické a estetické nezávadnosti a že má zajištěnu jejich výměnu na vlastní náklady.(2) Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 1, je obviněný povinen používat vězeňský oděv, prádlo a obuv. V takovém případě se jeho vlastní oděv, prádlo a obuv odevzdají do úschovy věznice.§ 13Korespondence(1) Obviněný může přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení (dále jen "korespondenci") bez omezení.(2) Korespondence podléhá kontrole, která zahrnuje seznámení se s obsahem písemností. Je-li důvodem vazby obava, že obviněný bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, provádí ve lhůtě 14 dnů od přijetí kontrolu korespondence orgán, který vede řízení. V ostatních případech je oprávněn kontrolu provádět orgán Vězeňské služby. Vězeňská služba má povinnost korespondenci zadržet a předat orgánům činným v trestním řízení, zakládá-li její obsah podezření z trestné činnosti nebo jestliže by doručením korespondence mohl být mařen účel vazby. Zadržená korespondence se založí do trestního spisu a nezávadná část jejího obsahu se oznámí adresátu.(3) Kontrola korespondence je nepřípustná mezi obviněným a jeho obhájcem, mezi obviněným a advokátem, který obviněného zastupuje v jiné věci, mezi obviněným a státními orgány České republiky nebo diplomatickou misí anebo konzulárním úřadem cizího státu4a) anebo mezi obviněným a mezinárodní organizací, která je podle mezinárodní úmluvy, jíž je Česká republika vázána, příslušná k projednávání podnětů týkajících se ochrany lidských práv. Tato korespondence se adresátu odesílá a obviněnému doručuje neprodleně a, nemá-li obviněný finanční prostředky, na náklady věznice.(4) Obviněnému, který neumí nebo nemůže číst nebo psát, Vězeňská služba zajistí, aby mu byly došlé dopisy přečteny, nebo mu poskytne pomoc při sepisování žádostí, podání a stížností státním orgánům a při dopisování s obhájcem.§ 13aUžívání telefonu(1) Obviněnému, u něhož není důvodem vazby obava, že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,3) se zpravidla umožní použití telefonu ke kontaktu s osobou blízkou.4b)(2) Ze závažného důvodu lze obviněnému uvedenému v odstavci 1 povolit použití telefonu ke kontaktu s jinou osobu, než je osoba blízká.(3) Obviněný má právo na použití telefonu ke kontaktu se svým obhájcem nebo advokátem, který obviněného zastupuje v jiné věci. Nemá-li finanční prostředky, umožní mu věznice první kontakt na své náklady.(4) Náklady spojené s použitím telefonu hradí obviněný. Obviněný není oprávněn mít u sebe nebo používat ve výkonu vazby telefon nebo jiné komunikační nebo záznamové prostředky, včetně jejich příslušenství a součástí. Jestliže se mu použití telefonu umožní, je povinen použít telefon určený pro tento účel věznicí. U osob ve vydávací nebo předávací vazbě povoluje umožnění použití telefonu příslušný soudce; v rámci předběžné vazby státní zástupce.(5) Nejde-li o telefonáty s osobou uvedenou v § 13 odst. 3 nebo § 14 odst. 9 nebo § 26 odst. 6, je Vězeňská služba oprávněna seznamovat se formou odposlechu s telefonáty uvedenými v odstavcích 1 a 2 a pořizovat jejich záznam.§ 14Návštěvy obviněných(1) Obviněný má právo na přijetí návštěvy v počtu nejvýše 4 osob jednou za 2 týdny v trvání devadesáti minut. V odůvodněných případech může ředitel věznice povolit přijetí návštěvy většího počtu osob nebo za dobu kratší než 2 týdny, případně na dobu delší než devadesát minut.(2) U obviněných, u nichž je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,3) bez zbytečného odkladu stanoví podmínky pro uskutečnění návštěvy, kterými jsou zejména termín návštěvy, okruh osob a přítomnost orgánu činného v trestním řízení, v přípravném řízení státní zástupce, v řízení před soudem příslušný soudce.(3) U osob ve vazbě podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních stanoví podmínky pro uskutečnění návštěvy, kterými jsou zejména termín návštěvy, okruh osob a přítomnost orgánu činného v trestním řízení, předseda senátu. Jde-li o osobu v předběžné vazbě vykonávané v předběžném šetření nebo ve vazbě v rámci dočasného převzetí za účelem provedení úkonu přípravného řízení, stanoví tyto podmínky státní zástupce.(4) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených za přítomnosti orgánů Vězeňské služby, případně též orgánu činného v trestním řízení.(5) V odůvodněných případech může ředitel věznice umožnit uskutečnění návštěvy bez sluchové, popřípadě i zrakové kontroly.(6) V odůvodněných případech může ředitel věznice rozhodnout, že z bezpečnostních důvodů se návštěva uskuteční v místnosti, kde je návštěvník od obviněného oddělen přepážkou.(7) Nejsou-li splněny podmínky stanovené podle ustanovení odstavce 2, Vězeňská služba návštěvu neumožní a tuto skutečnost zaznamená do osobního spisu obviněného.(8) Zaměstnanec Vězeňské služby je oprávněn návštěvu přerušit nebo předčasně ukončit bez náhrady, jestliže obviněný nebo návštěvníci přes upozornění porušují vnitřní pořádek nebo ohrožují bezpečnost ve věznici; stejná oprávnění má, jde-li o návštěvu za podmínek stanovených podle odstavce 2, přítomný orgán činný v trestním řízení, jestliže v průběhu návštěvy zjistí, že dochází nebo má dojít k maření objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání.(9) Obviněný má právo přijímat ve věznici návštěvy obhájce neomezeně. Omezení uvedená v předchozích odstavcích se na návštěvy obhájce nevztahují.(10) Obviněný má právo přijímat ve věznici návštěvy advokáta, který ho zastupuje v jiné věci, jestliže orgán činný v trestním řízení, je-li obviněný ve vazbě z důvodu § 67 písm. b) trestního řádu, nestanoví jinak. V případě, že je třeba ověřit podpis obviněného, může se takové návštěvy zúčastnit i notář. Omezení uvedená v odstavcích 1, 2 a 3 se na takové návštěvy nevztahují.§ 15Duchovní a sociální služby(1) Obviněnému se zajišťuje právo na poskytování duchovních a sociálních služeb v rozsahu vyplývajícím ze zvláštních předpisů.5) Poskytování těchto služeb ve věznici se nepovažuje za návštěvy ve smyslu § 14.(2) K výkonu duchovní služby v místech, kde se vykonává vazba, jsou oprávněny pouze ty registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu tohoto práva podle zvláštního právního předpisu5a) (dále jen "církev").(3) Církev se může podílet na poskytování duchovní služby obviněnýma) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům,b) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad obviněných,c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů,d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků,e) po dohodě s ředitelem věznice dalšími vhodnými formami přispívajícími k uplatnění práva obviněného svobodně projevovat své náboženství nebo víru.(4) Při společných formách poskytování duchovní služby musí být dodrženy zásady uvedené v § 7. K zajištění bezpečnosti osob a pořádku je v těchto případech zpravidla přítomen určený zaměstnanec Vězeňské služby.(5) Věznice ve vnitřním řádu nebo jiným vhodným způsobem informuje obviněné o poskytování duchovní služby.(6) Věznice vytváří pro duchovní služby poskytované obviněným vhodné podmínky a podle konkrétních možností zabezpečuje po dohodě s církví pověřenými osobami vhodné prostory pro duchovní služby.(7) Církví pověřené osoby správa věznice poučí o povinnosti dodržovat právní předpisy pro výkon vazby a respektovat vnitřní řád věznice.(8) Věznice je oprávněna odepřít možnost výkonu duchovní služby osobám, které se dopustily porušení povinností vyplývajících z právních předpisů pro výkon vazby nebo vnitřního řádu věznice.(9) Obviněný nesmí být k účasti na bohoslužbách a jiných obřadech nebo k rozhovorům s církví pověřenými osobami nucen. Požádá-li obviněný o umožnění návštěvy církví pověřené osoby, je věznice povinna jí tuto skutečnost neprodleně oznámit.§ 16Nákup potravin a věcí osobní potřeby, přijímání balíčků a peněz(1) Obviněný má právo na nákup potravin a věcí osobní potřeby nejméně jednou týdně v zaručeném sortimentu, který stanoví vnitřní řád věznice. Nákup se uskutečňuje formou bezhotovostní platby.(2) Obviněný má právo jedenkrát za 3 měsíce přijmout balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky obsahující oblečení zasílané za účelem jeho výměny, knihy, denní tisk a časopisy a hygienické potřeby.(3) Balíčky podléhají kontrole orgánů Vězeňské služby. Obviněnému se nepředají věci, které odporují účelu vazby, nebo které není dovoleno mít podle řádu výkonu vazby v cele, zejména věci, kterými by mohl ohrozit život a zdraví vlastní nebo jiných osob. Nepředané věci se odešlou zpět odesilateli na náklady obviněného. Nemá-li obviněný finanční prostředky na odeslání nepředaných věcí, odešlou se na náklady věznice a náklady se mu předepíší k úhradě.(4) Obviněný může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do věznice poslány. Věznice je povinna zajistit jejich bezpečné převzetí do úschovy a umožnit obviněnému na jeho náklady s nimi disponovat. Obviněný nesmí mít u sebe během výkonu vazby finanční hotovost.§ 17Uspokojování kulturních potřeb(1) Obviněný má právo objednat si na svůj náklad knihy, denní tisk a časopisy, včetně zahraničních, pokud jsou distribuované v tuzemsku. Může si půjčovat a hrát společenské hry, z vězeňské knihovny si půjčovat beletrii a odborné publikace, včetně právních předpisů.(2) Vlastní přenosný radiopřijímač a televizor, pokud jsou napájeny z vlastního zdroje, pro který je v přijímači prostor a je jeho součástí, se obviněnému umožní používat po provedení kontroly technických parametrů ke zjištění, zda nebylo instalováno nežádoucí zařízení. Provedení kontroly zajistí na náklady obviněného správa věznice. Pokud jsou pro to ve věznici podmínky, může, po provedení kontroly uvedené ve větě první, ředitel věznice povolit připojení radiopřijímačů a televizorů na elektrickou síť.§ 18Péče o zdraví(1) Obviněný má právo na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku.(2) Obviněný má právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru věznice v trvání nejméně jedné hodiny. Vycházka může být z důležitého důvodu na základě rozhodnutí generálního ředitele Vězeňské služby nebo jím pověřeného zaměstnance Vězeňské služby omezena nebo zrušena. U nemocných obviněných a u obviněných těhotných žen se vycházky konají se souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení. Ustanovení § 7 se při vycházkách užije obdobně.(3) Obviněný má právo na zdravotní služby v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním předpisem6) s přihlédnutím k omezením vyplývajícím z účelu vazby.(4) Náklady na zdravotní služby poskytované obviněnému, který není pojištěncem podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění a který nemůže náklady hradit z vlastních prostředků uložených ve věznici, hradí v rozsahu nákladů souvisejících s poskytnutím neodkladné a akutní zdravotní péče a u cizinců v rozsahu nákladů podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky Vězeňská služba z prostředků státního rozpočtu, pokud úhrada nákladů není zajištěna jinak; to platí i v případě, že obviněný nemůže uhradit náklady na zdravotní služby provedené v zájmu zachování jeho zdravotního stavu nad rámec péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo ze státního rozpočtu nad rámec mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána.(5) Obviněný je povinen podrobit se preventivní vstupní, periodické a výstupní (popřípadě i mimořádné) lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem, včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování, a preventivním opatřením stanoveným orgány ochrany veřejného zdraví.(6) Jestliže zdravotní stav obviněného vyžaduje poskytnutí zdravotních služeb, které nelze zajistit ve věznici, poskytnou se mu u poskytovatele zdravotních služeb mimo věznici. Ostrahu obviněného v takovém případě zajišťuje nejbližší věznice.(7) O závažném onemocnění obviněného nebo o jeho úrazu vyžadujícím hospitalizaci vyrozumí věznice bez odkladu příslušný orgán činný v trestním řízení. Věznice vyrozumí též osobu, kterou obviněný určil, nebo jeho osobu blízkou; osobu blízkou nevyrozumí, pokud ji obviněný požádal, aby tak neučinila. Věznice vždy vyrozumí bez odkladu některou z těchto osob, jakož i státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby, v případě, že dojde k úmrtí obviněného.(8) Obviněný je povinen nahradit zvýšené náklady vynaložené Vězeňskou službou na střežení, dopravu a předvedení k poskytovateli zdravotních služeb, kterými se rozumí náklady vzniklé tím, žea) si úmyslně způsobil nebo jinému úmyslně umožnil způsobit mu újmu na zdraví anebo se opakovaně dopustil porušování léčebného režimu,b) zneužil zdravotní služby předstíráním poruchy zdraví, neboc) z vlastního rozhodnutí se nepodrobil lékařskému zákroku, ke kterému dal předchozí souhlas nebo o který požádal.(9) Obviněný s těžkým zdravotním postižením má právo na zajištění přiměřených podmínek umožňujících důstojný výkon vazby.§ 19Zaměstnávání obviněných(1) Obviněný může být na vlastní žádost po dobu trvání vazby pracovně zařazen v rámci pracovních možností věznice.(2) Pracovní zařazení, odměňování, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zdravotní pojištění a sociální zabezpečení upravují zvláštní předpisy.7)§ 20Ochrana práv obviněných(1) Obviněný smí k uplatnění svých práv a oprávněných zájmů podávat stížnosti a žádosti orgánům příslušným k jejich vyřízení; stížnost nebo žádost musí být orgánu, jemuž je adresována, neprodleně odeslána. Ředitel věznice určí okruh zaměstnanců Vězeňské služby pověřených přebíráním a odesíláním stížností a žádostí a jejich evidencí; vytvoří takové podmínky pro podávání stížností a žádostí obviněných, aby bylo vyloučeno, že s nimi budou zacházet jiné než oprávněné osoby.(2) Vězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, soudce nebo orgán, který provádí kontrolu věznice, o žádosti obviněného o rozmluvu a na jejich pokyn takovou rozmluvu ve věznici umožní.(3) Zaměstnanci Vězeňské služby bez zbytečného odkladu vyrozumí ředitele věznice nebo jeho zástupce o žádosti obviněného o rozmluvu. Rozmluva s ředitelem věznice nebo s jeho zástupcem musí být umožněna vždy bez zbytečného odkladu.(4) Obviněný má právo na poskytování právní pomoci jeho obhájcem nebo advokátem, který obviněného zastupuje v jiné věci, vést s ním korespondenci a hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby.(5) Zaměstnanci Vězeňské služby jsou povinni dbát na zachovávání práv, která obvinění mají ve výkonu vazby.§ 21Povinnosti obviněných(1) Obviněný je povinen dodržovat řád výkonu vazby a vnitřní řád věznice, plnit příkazy a pokyny Vězeňské služby, šetřit majetek věznice a ostatních obviněných a chovat se slušně ke všem osobám, se kterými přijde do styku. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se odpovědnost za škodu způsobenou během výkonu vazby a podmínky jejího uplatnění občanským zákoníkem.(2) Obviněný nesmí navazovat nedovolené styky s jinými obviněnými, odsouzenými nebo s osobami na svobodě, vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky,8) vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku, nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví. Nesmí také tetovat sebe nebo jinou osobu, nechat se tetovat nebo mít ve věznici v držení pomůcky k provádění tetování; to platí obdobně také pro jiné způsoby porušování integrity lidské kůže a držení pomůcek k provádění takové činnosti.(3) Obviněný je povinen podrobit se osobní a další prohlídce v zájmu zajišťování vnitřního pořádku ve věznici a vyloučení toho, aby u sebe měl věc, jejíž držení je ve vazbě zakázáno. Věc, jejíž držení je ve vazbě zakázáno, se obviněnému odejme a po dobu trvání vazby vezme do úschovy.(4) Obviněný je ve styku s jinými osobami povinen dodržovat zásady slušného chování užívané v běžném společenském styku.(5) Obviněným je zakázáno přechovávat a rozšiřovat tiskoviny nebo materiály propagující národnostní, etnickou, rasovou, náboženskou nebo sociální nesnášenlivost, hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, násilí a krutost, tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby a použití jedů, výbušnin, zbraní a střeliva, jakož i tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby návykových látek.(6) Obviněný je dále povinena) umožnit zaměstnancům Vězeňské služby kontrolu svých osobních věcí,b) strpět úkony, které souvisejí s jeho identifikací,c) pokud onemocní, stane se mu úraz nebo je zraněn, tyto skutečnosti neprodleně ohlásit zaměstnanci Vězeňské služby,d) oznámit neprodleně zaměstnanci Vězeňské služby okolnosti, které mohou způsobit vážné ohrožení bezpečnosti jemu samotnému, spoluobviněným, zaměstnancům Vězeňské služby nebo věznici, pokud se o nich dozví nebo je zjistil,e) oznámit věznici jméno a příjmení obhájce nebo advokáta, který jej bude zastupovat v jiné věci nebo mu poskytovat právní službu,f) podrobit se opatřením, která jsou nezbytná k zamezení případné výroby, držení nebo zneužívání návykových látek a jedů ve věznici, včetně vyšetření ke zjištění, zda užil návykovou látku, a v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, nahradit náklady na toto vyšetření,g) dodržovat zásady hygieny a v osobních věcech udržovat pořádek a čistotu,h) uhradit náklady zdravotních služeb poskytnutých v zájmu zachování nebo zlepšení jeho zdravotního stavu nad rámec zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo ze státního rozpočtu nad rámec mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána,i) během nepřetržité osmihodinové doby ke spánku dodržovat noční klid,j) nekouřit v místech, kde je to vzhledem k možnému ohrožení zdraví nekuřáků nebo z protipožárních důvodů ředitelem věznice zakázáno,k) oznámit změnu zdravotní pojišťovny a změnu osobních či rodinných údajů, které nahlásil při přijetí do výkonu vazby.(7) Pokud je to nezbytné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti ve věznici, jsou orgány Vězeňské služby oprávněny použít proti obviněnému, odmítajícímu plnit své povinnosti, donucovací prostředky stanovené zvláštním zákonem.9)§ 21aPovinnost nahradit náklady spojené s výkonem vazby(1) Ředitel věznice rozhodne o povinnosti obviněného nahradit náklady spojené s výkonem vazby, kterými jsoua) náklady na odeslání nepředaných věcí podle § 16 odst. 3,b) náklady na zdravotní služby podle § 18 odst. 4 části věty za středníkem a podle § 21 odst. 6 písm. h) a na regulační poplatky,c) zvýšené náklady na střežení, dopravu a předvedení podle § 18 odst. 8,d) náklady na vyšetření ke zjištění, zda obviněný užil návykovou látku, v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, podle § 21 odst. 6 písm. f).(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 musí být jednotlivé náklady vyčísleny. Proti tomuto rozhodnutí může obviněný do 3 dnů od doručení podat stížnost, o které rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek.(3) Výkon rozhodnutí, kterým byla obviněnému uložena povinnost nahradit náklady podle odstavce 1, se po dobu výkonu vazby provádí srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.§ 21bNáhrada škody(1) Způsobil-li obviněný zaviněným porušením povinnosti stanovené tímto zákonem škodu na majetku státu, se kterým hospodaří Vězeňská služba, a výše této škody nepřevyšuje 10000 Kč, rozhodne o povinnosti nahradit tuto škodu ředitel věznice. Proti rozhodnutí ředitele věznice může obviněný do 3 dnů od doručení podat stížnost, o které rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek.(2) Výkon rozhodnutí, kterým byla obviněnému uložena povinnost nahradit škodu podle odstavce 1, se po dobu výkonu vazby provádí srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.HLAVA IVVYŘIZOVÁNÍ KÁZEŇSKÝCH PŘESTUPKŮ OBVINĚNÝCH§ 22Kázeňské přestupky, kázeňské tresty a ochranná opatření zabrání věci(1) Zaviněné porušení povinností podle § 21 při výkonu vazby je kázeňským přestupkem, za nějž může být obviněnému uložen kázeňský trest. Méně závažný kázeňský přestupek lze vyřídit napomenutím nebo převedením obviněného z oddělení pro výkon vazby se zmírněným režimem do oddělení s běžným režimem. Výkonem kázeňského trestu není dotčena povinnost obviněného uhradit případně způsobenou škodu.(2) Kázeňskými tresty jsou:a) důtka,b) pokuta do výše 1000 Kč,c) zákaz nákupu potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb) až na dobu jednoho měsíce,d) propadnutí věci,e) umístění do samovazby až na 10 dní.(3) Uložený kázeňský trest musí být úměrný závažnosti kázeňského přestupku. Není-li stanoveno jinak, lze obviněnému za kázeňský přestupek uložit jen jeden kázeňský trest.(4) Při výměře pokuty je třeba přihlédnout též k osobním poměrům obviněného. Věznice může výkon tohoto kázeňského trestu provést převodem příslušné částky z prostředků, které má obviněný ve věznici uloženy. Vlastníkem této částky se stává stát. Uložené prostředky obviněného nesmějí klesnout pod 500 Kč.(5) Propadnutí věci je možno uložit samostatně nebo vedle jiného kázeňského trestu obviněnému, jde-li o věc, která mu náleží aa) kterou použil ke spáchání kázeňského přestupku, nebob) která byla ke spáchání kázeňského přestupku určena, aneboc) kterou spácháním kázeňského přestupku získal.(6) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze kázeňského přestupku. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.(7) Samovazbou se rozumí umístění obviněného do zvláštní cely. K uložení tohoto kázeňského trestu je nezbytné předchozí posouzení lékaře, že obviněný je zdravotně způsobilý podrobit se jeho výkonu. Po dobu umístění v samovazbě nesmí obviněný přijímat návštěvy s výjimkou obhájce a advokáta zastupujícího obviněného v jiné věci, nemá právo na přijetí balíčku, nákup potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb), není mu dovoleno čtení časopisů a knih (s výjimkou právnické, vzdělávací nebo náboženské literatury), jakož i hraní společenských her a používání vlastního přenosného radiopřijímače a televizoru. Obviněný však smí přijímat a odesílat korespondenci a je mu dovoleno čtení denního tisku. Doba výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby se nezapočítává do doby rozhodné pro vznik nároku na přijetí návštěvy.(8) Kázeňský trest umístění do samovazby nelze uložit těhotné ženě a obviněnému, u něhož by výkonem takového trestu bylo ohroženo jeho zdraví.(9) Jestliže uložení kázeňského trestu propadnutí věci brání skutečnost, že obviněného nelze kázeňsky stíhat, nebo věc nenáleží pachateli přestupku, lze rozhodnout o jejím zabrání, vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku, popřípadě jiný obdobný obecný zájem. Vlastníkem zabrané věci se stává stát.§ 23Řízení o kázeňských přestupcích a o zabrání věci(1) Kázeňskou pravomoc nad obviněnými vykonávají generální ředitel Vězeňské služby a ředitelé věznic a jimi pověření zaměstnanci Vězeňské služby.(2) Kázeňský trest lze uložit jen po náležitém objasnění rozhodných okolností, za nichž byl kázeňský přestupek spáchán, a prokázání viny obviněného. Před uložením kázeňského trestu musí být obviněnému a osobě, která uplatňuje vlastnické právo k věci, jež může být zabrána, umožněno se k věci vyjádřit. Obviněný má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich. Může uvádět okolnosti, které jeho vinu vyvracejí nebo zmírňují, a na podporu svých tvrzení navrhovat provedení dalších důkazů sloužících k jeho obhajobě.(3) O uložení kázeňského trestu musí být rozhodnuto a toto rozhodnutí obviněnému oznámeno do 15 dnů ode dne, kdy se orgán oprávněný k jeho uložení o spáchání přestupku dozvěděl, nejpozději však do jednoho měsíce od porušení stanoveného pořádku a kázně.(4) Rozhodnutí o zabrání věci se neprodleně oznámí obviněnému, který měl spáchat kázeňský přestupek, a vlastníkovi věci, pokud je znám.(5) Rozhodnutí, jímž byl uložen kázeňský trest nebo bylo vysloveno zabrání věci, je třeba bez zbytečného odkladu písemně vyhotovit a doručit obviněnému a osobě uvedené v odstavci 4.(6) Proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu může obviněný a proti rozhodnutí o zabrání věci i osoba uvedená v odstavci 4 do tří dnů od jeho oznámení, a bylo-li doručeno, od doručení, podat stížnost, která má odkladný účinek. Stížnost nemá odkladný účinek, byl-li uložen trest umístění do samovazby a udržení pořádku a kázně ve věznici vyžaduje, aby byl trest ihned vykonán.(7) O stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo ochranného opatření zabrání věci rozhodne do 5 pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. O stížnosti proti rozhodnutí ředitele věznice rozhodne generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Rozhodnutím o stížnosti nelze pověřit zaměstnance, který kázeňský trest uložil nebo který rozhodl o zabrání věci.(8) Rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 22 odst. 2 písm. a) až c), nepodléhají přezkoumání soudem.§ 23aZahlazení kázeňského trestu(1) Jestliže po výkonu kázeňského trestu obviněný po dobu nejméně 6 týdnů řádně plní své povinnosti (§ 21), může ředitel věznice nebo jím pověřený orgán Vězeňské služby rozhodnout o zahlazení kázeňského trestu.(2) Oznámením rozhodnutí o zahlazení kázeňského trestu se na obviněného hledí, jako by mu nebyl kázeňský trest uložen.§ 23bKázeňské vyřízení jiného protispolečenského jednání(1) Uložením kázeňského trestu se vyřizují též jednání, která mají znaky přestupků, pokud byly spáchány během výkonu vazby.(2) Uložením kázeňského trestu obviněnému se nevylučuje jeho trestní stíhání, je-li skutek trestným činem.(3) Rozhodnutí o jednání, které má znaky přestupku zapisovaného do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, se zapíše po nabytí právní moci do této evidence. Na postup při zápisu do evidence přestupků a postup při uplatňování námitek proti jejímu obsahu se použijí obdobně ustanovení zákona o přestupcích.§ 24Na řízení podle hlavy IV se nevztahují obecné právní předpisy o správním řízení.11)HLAVA VVÝKON VAZBY NA MLADISTVÝCH§ 25Obecné ustanoveníNa výkon vazby obviněného, který nedovršil 18. rok svého věku (dále jen "mladistvý"), se použijí ostatní ustanovení tohoto zákona, pokud není v této hlavě stanoveno jinak.§ 26Zvláštní ustanovení(1) Mladiství se umísťují do cel odděleně od ostatních obviněných. Umístit mladistvého do cely společně s dospělými obviněnými je možné pouze ve výjimečných případech, lze-li mít důvodně za to, že takový postup je z hledisek uvedených v § 6 odst. 1 pro mladistvého vhodnější.(2) Mladistvý má právo na přijetí návštěvy ve věznici jednou za týden.(3) Kázeňský trest zákaz nákupu potravin a věcí osobní potřeby nesmí u mladistvého přesáhnout dobu jednoho týdne.(4) Kázeňský trest umístění do samovazby lze uložit mladistvému nejdéle na dobu pěti dní.(5) Při uložení kázeňského trestu umístění do samovazby smí obviněný mladistvý přijímat a odesílat korespondenci a je mu dovoleno čtení denního tisku a knih. Doba výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby se započítává do doby rozhodné pro vznik nároku na přijetí návštěvy.(6) Věznice umožní zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazenému do obecního úřadu pověřeného zajišťováním sociálně-právní ochrany dětí při výkonu jeho oprávnění navštěvovat mladistvého a hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby. Tyto návštěvy se nezapočítají do návštěv podle odstavce 2.(7) Mladistvý má právo na přijetí balíčku s potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg jedenkrát za 2 měsíce.(8) Mladistvému, který má plnit povinnou školní docházku, věznice zabezpečí její plnění.§ 26aZajištění výkonu ochranné nebo ústavní výchovy(1) Jestliže byla mladistvému nařízena ochranná výchova a je-li zajištěn její výkon, dodá po propuštění z vazby Vězeňská služba mladistvého do příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy.(2) Jestliže byla mladistvému nařízena ústavní výchova a je-li zajištěn její výkon, Vězeňská služba informuje o propuštění mladistvého z vazby příslušné školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy.HLAVA VIVÝKON VAZBY NA CIZINCÍCH§ 27Obecné ustanoveníNa výkon vazby obviněného, který není státním občanem České republiky (dále jen "cizinec"), se použijí ostatní ustanovení tohoto zákona, pokud není v této hlavě stanoveno jinak.§ 28Zvláštní ustanovení(1) Cizince je bezprostředně po přijetí do vazby nutno poučit o jeho právu obracet se na diplomatickou misi a konzulární úřad státu, jehož je státním občanem. Uprchlíci a bezdomovci se poučí o právu obracet se na diplomatickou misi státu, pověřeného chránit jejich zájmy, nebo na mezinárodní orgány, jejichž posláním je tyto zájmy chránit. Tím není dotčena povinnost orgánu činného v trestním řízení vyrozumět, v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou, o vzetí do vazby zastupitelský orgán státu, jehož je obviněný občanem.(2) Cizinec se poučí o právu na přijetí konzulární návštěvy zástupců orgánů uvedených v odstavci 1. Na tuto návštěvu se nevztahují omezení uvedená v § 14 odst. 1, 2 a 3.(3) Poučení cizince se provede v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, jemuž rozumí.(4) Obvinění ve vazbě z důvodů uvedených v § 350c trestního řádu, pokud neporušují stanovený pořádek a kázeň, vykonávají vazbu zpravidla v oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem.HLAVA VIIVýkon vazby na matkách nezletilých dětí§ 28a(1) Obviněná žena, které se během výkonu vazby narodí dítě, může mít toto dítě u sebe a starat se o ně, pokud toto dítě nebylo soudem svěřeno do péče jiné osoby.(2) O narození dítěte během výkonu vazby obviněné ženy věznice neprodleně informuje okresní soud, v jehož obvodu se věznice nachází, a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, v jehož obvodu se věznice nachází.(3) Na žádost obviněné ženy ve vazbě ředitel věznice rozhodne, že obviněná žena může mít u sebe své dítě a starat se o ně zpravidla po dobu do jednoho roku jeho věku, pokud toto dítě nebylo soudem svěřeno do péče jiné osoby, popřípadě řízení v této věci před soudem neprobíhá, a vyhovění žádosti je ve prospěch dítěte. Před rozhodnutím si ředitel vyžádá posouzení ošetřujícího lékaře a orgánu sociálně-právní ochrany dětí, příslušného podle místa dosavadního bydliště nezletilého dítěte.(4) Proti rozhodnutí ředitele věznice podle odstavce 3 může obviněná žena podat do 3 dnů od jeho oznámení stížnost. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby.(5) Byla-li žádost podle odstavce 3 zamítnuta, může ji obviněná žena opakovat nejdříve po 14 dnech od právní moci rozhodnutí, pokud důvody, které vedly k zamítnutí žádosti, zřejmě pominuly.(6) O rozhodnutí ředitele podle odstavce 3 informuje věznice neprodleně okresní soud, v jehož obvodu se věznice nachází, a orgán sociálně-právní ochrany dětí, uvedený v odstavcích 2 a 3.(7) Věznice umožní příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí12) pravidelně sledovat vývoj dítěte, o které obviněná žena ve věznici pečuje. Je-li důvodem vazby obviněné ženy obava, že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,3) postupuje se podle § 14 odst. 2.HLAVA VIII§ 29Dozor nad výkonem vazby(1) Dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby provádí krajské státní zastupitelství, v jehož obvodu je vazba vykonávána.(2) Při výkonu dozoru je státní zástupce oprávněna) v kteroukoliv dobu navštěvovat místa, kde se provádí výkon vazby,b) nahlížet do dokladů, podle nichž jsou obvinění drženi ve vazbě, hovořit s obviněnými bez přítomnosti třetích osob,c) prověřovat, zda příkazy a rozhodnutí Vězeňské služby ve věznici týkající se výkonu vazby odpovídají zákonům a jiným právním předpisům,d) žádat od zaměstnanců Vězeňské služby ve věznici potřebná vysvětlení, předložení spisů, dokladů, příkazů a rozhodnutí, týkajících se výkonu vazby,e) vydávat příkazy k zachovávání předpisů platných pro výkon vazby,f) nařídit, aby osoba, která je ve vazbě v rozporu s příslušným rozhodnutím orgánu činného v trestním řízení nebo bez takového rozhodnutí, byla ihned propuštěna.(3) Vězeňská služba je povinna příkazy státního zástupce podle předchozího odstavce bez odkladu provést.(4) Ustanovením o dozoru není dotčena povinnost Vězeňské služby v rozsahu své působnosti provádět vlastní kontrolní činnost a oprávnění ministra, případně orgánů nebo osob jím k tomu zmocněných, stanovené zvláštním zákonem.HLAVA IXPŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENͧ 30Pokud se v jiných právních předpisech užívají slova "ústav pro výkon vazby", rozumí se tím vazební věznice, a pokud se užívají slova "ústav pro výkon trestu odnětí svobody", rozumí se tím věznice.§ 31Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou řád výkonu vazby.§ 32Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.Uhde v. r. Klaus v. r.Poznámky pod čarou1) § 67, 350c a 381 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů.2) Zákon ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.3) § 67 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.4) § 71, 72 a § 72a odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.4a) Vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. Vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.4b) § 116 občanského zákoníku.5) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).5a) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb.6) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.7) Např. zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.8) § 130 trestního zákoníku.9) § 17 a 18 zákona ČNR č. 555/1992 Sb.11) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.12) § 34 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 52/2004 Sb.

http://kraken.slv.cz/8Afs4/2012

8Afs4/2012 8 Afs 4/2012-39 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy JUDr. Jana Passera a soudcù JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hip¹ra v právní vìci ¾alobce: Havíøovská teplárenská spoleènost, a. s., se sídlem Konzumní 298/6a, Havíøov-©umbark, zastoupeného Mgr. Renátou Svato¹ovou, advokátkou se sídlem Sadová 1585/7, Ostrava, proti ¾alovanému: Finanèní øeditelství v Ostravì, se sídlem Na Jízdárnì 3162/3, Ostrava, proti rozhodnutím ¾alovaného ze dne 1. 9. 2009, èj. 7571/09-1202-802360 a èj. 7572/09-1202-802360, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravì ze dne 13. 10. 2011, èj. 22 Ca 283/2009-67, I. 1. Rozhodnutím ze dne 10. 6. 2009, èj. 54216/09/370911804139, Finanèní úøad v Havíøovì domìøil ¾alobci daò z pøíjmù právnických osob za zdaòovací období roku 2006 ve vý¹i 4 545 360 Kè a stanovil penále ve vý¹i 909 072 Kè. Odvolání ¾alobce proti tomuto platebnímu výmìru ¾alovaný zamítl rozhodnutím ze dne 1. 9. 2009, èj. 7571/09-1202-802360. 2. Rozhodnutím ze dne 10. 6. 2009, èj. 54219/09/370911804139, Finanèní úøad v Havíøovì domìøil ¾alobci daò z pøíjmù právnických osob za zdaòovací období roku 2007 ve vý¹i 2 014 080 Kè a stanovil penále ve vý¹i 402 816 Kè. Odvolání ¾alobce proti tomuto platebnímu výmìru ¾alovaný zamítl rozhodnutím ze dne 1. 9. 2009, èj. 7572/09-1202-802360. II. 3. ®alobce napadl rozhodnutí ¾alovaného ¾alobami u Krajského soudu v Ostravì, který je usnesením ze dne 13. 10. 2011, èj. 22 Ca 283/2009-61, spojil ke spoleènému projednání a rozsudkem ze dne 13. 10. 2011, èj. 22 Ca 283/2009-67, zamítl. 4. Krajský soud neshledal dùvodnou námitku, ¾e ¾alovaný odkázal nesprávnì na vymezení pojmu oprava podle § 652 odst. 2 obèanského zákoníku. ®alovaný zmínil toto ustanovení pouze ve výètu právních pøedpisù, které definují daný pojem, pøi svém rozhodování v¹ak vycházel z § 33 odst. 1 zákona è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù, ve znìní pro zdaòovací období let 2006 a 2007, a § 47 odst. 2 písm. a) vyhlá¹ky è. 500/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, pro úèetní jednotky, které jsou podnikateli úètujícími v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù. 5. Podle krajského soudu ¾alovaný posoudil správnì výmìnu ètyøtrubkového potrubního systému sekundárního rozvodu tepla jako technické zhodnocení. Krajský soud mìl za prokázané, ¾e hlavním dùvodem výmìny potrubí byla zmìna celé koncepce dodávky tepla, nikoliv pouze havarijní stav potrubí. Touto zmìnou byl naplnìn po¾adavek § 7 odst. 3 vyhlá¹ky è. 151/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti úèinnosti u¾ití energie pøi rozvodu tepelné energie a vnitøním rozvodu tepelné energie, podle nìho¾ spoleèné stanice pro více odbìratelù mají být pøi rekonstrukcích nahrazeny stanicemi pro jednotlivé odbìratele. Z projektu stavby Oprava a rekonstrukce PS 101 vyplývá, ¾e ¾alobce pøistoupil k zásadní zmìnì zpùsobu dodávky tepla v nìkolika etapách. Nejprve v roce 2005 probìhla decentralizace dodávky tepla a instalace nových pøedávacích stanic, èím¾ do¹lo k zásadní zmìnì zásobování teplem. Následnì bylo ètyøtrubkové potrubí vymìnìno za dvoutrubkové. 6. Rozdíly starého a nového systému dodávky tepla spoèívaly podle krajského soudu v tom, ¾e pùvodní systém slou¾il k dodávce otopné vody pøívodním a vratným potrubím a k dodávce teplé u¾itkové vody pøívodním a cirkulaèním potrubím, zatímco nový dvoutrubkový systém slou¾í k dodávce tepelné energie do objektových pøedávacích stanic, kde se následnì uskuteèòuje úprava parametrù otopné vody pro vytápìní a pøíprava teplé u¾itkové vody. Dal¹í odli¹nost krajský soud spatøoval v tom, ¾e tepelná energie byla pùvodnì dodávána jen v topném období, novì v¹ak byla otopná voda do systému dodávána prùbì¾nì celoroènì. Také zpùsob ulo¾ení potrubí byl øe¹en technologicky rozdílnì. Pùvodní betonové ¾laby zakryté stropními deskami byly nahrazeny ulo¾ením na pískové lo¾e. Zásadní zmìna nastala rovnì¾ ve svìtlosti potrubí, jeho¾ vnitøní prùmìr byl zmen¹en z 324 mm na 273 mm. 7. ®alovaný hodnotil zmìnu technických parametrù v souladu s rozsudkem Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 9. 10. 2008, èj. 2 Afs 53/2008-48. Provedené práce posuzoval ve vztahu k celé zmìnì dodávky tepla, která byla uskuteèòována od roku 2005. ®alovaný podrobnì odùvodnil svùj závìr po stránce skutkové i právní. Podle krajského soudu bylo nepochybné, ¾e ke zmìnì technických parametrù rozvodù do¹lo v dùsledku zmìny celé koncepce dodávky tepla, kterou si vy¾ádala pøedev¹ím zmìna právní úpravy. K ní se teprve druhotnì pøidal havarijní stav pùvodních rozvodù. Nová koncepce s vyu¾itím modernìj¹í a efektivnìj¹í technologie vedla ke zmìnì technických parametrù. 8. Podle krajského soudu neobstál argument ¾alobce, ¾e jediným dùvodem výmìny trubek byl jejich havarijní stav. Pokud by pùvodní pøedávací stanice nebyla zmìnìna na objektové pøedávací stanice, nemohlo by být potrubí vymìnìno uskuteènìným zpùsobem, proto¾e by k tomu chybìl nosný základ. Tento základ spoèíval ve zmìnì koncepce dodávky tepla, proto¾e výroba otopné vody a teplé u¾itkové vody byla postavena na zcela jiném principu. Není rozhodné, ¾e nové objektové pøedávací stanice fungovaly jednu sezónu spoleènì se starým ètyøtrubkovým potrubím. Jak uvedl sám ¾alobce, z pùvodního systému potrubí byly funkèní pouze dvì trubky, které byly navíc v havarijním stavu. 9. Krajský soud dále pova¾oval za bezvýznamnou námitku, ¾e èást potrubí zùstala nedotèena. Beze zmìny zùstalo pouze 27 % potrubí, zbývající èást byla zmìnìna zpùsobem, který pøinesl technické zhodnocení. 10. Dále krajský soud nesouhlasil s tvrzením ¾alobce, ¾e ¾alovaný zalo¾il své úvahy pouze na tìch èástech projektové dokumentace, které svìdèily v neprospìch ¾alobce, a opomnìl èásti prokazující havarijní stav potrubí. ®alovaný nezpochybnil havarijní stav, nepova¾oval jej v¹ak za rozhodnou skuteènost pro posouzení pøedmìtné právní otázky. 11. Ve zprávì o daòové kontrole správce danì podrobnì vyjádøil dùvody, pro které neosvìdèil ¾alobcem pøedlo¾ený posudek za dùkaz pro úèely daòového øízení, a ¾alovaný se s tìmito dùvody ztoto¾nil. ®alobci se nepodaøilo v ¾alobì závìry správních orgánù zpochybnit. Krajský soud nepova¾oval v posuzované vìci za nutné provést místní ¹etøení, proto¾e zpùsob technologie dodávky tepla vyplývá z pùvodní i souèasné projektové dokumentace a skutková zji¹tìní nebyla sporná. 12. Krajský soud shledal nadbyteèným, s ohledem na nedùvodnost vý¹e uvedených námitek, zabývat se podrobnìji tvrzenými procesními vadami. Podle soudu nemohlo dojít k poru¹ení zásady ústavnìkonformního výkladu zákona o daních z pøíjmù a nebyl dán ani dùvod pro pou¾ití zásady in dubio pro mitius. V posuzované vìci toti¾ nevyvstala ¾ádná sporná otázka, která by umo¾òovala dvojí výklad. Ve vztahu k námitce svévolného výkladu právní normy v souvislosti s ochranou vlastnického práva krajský soud poznamenal, ¾e ¾alobce tuto námitku dostateènì neupøesnil. Nedùvodnou krajský soud shledal také námitku nepøezkoumatelnosti rozhodnutí správních orgánù pro nedostatek dùvodù. III. 13. ®alobce (stì¾ovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasaèní stí¾ností z dùvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s. 14. Stì¾ovatel vytkl krajskému soudu pøedev¹ím nesprávné zhodnocení dùkazních prostøedkù. Hlavním dùvodem výmìny potrubí v systému sekundárního rozvodu tepla byl havarijní stav potrubí a jeho èasté poruchy, nikoliv zmìna celé koncepce dodávky tepla, jak krajský soud tvrdil. Zmìna koncepce dodávky tepla podle vyhlá¹ky è. 151/2001 Sb. probìhla ji¾ pøed opravou pøedmìtného potrubí, a to bez ohledu na pøípadnou nezbytnost této opravy. Stì¾ovatel v øízení pøed krajským soudem dolo¾il doklady o øadì dílèích oprav uskuteènìných z dùvodu nezbytného odstranìní havárií a vad. Tyto opravy probíhaly postupnì podle potøeby, co¾ odporuje koncepènímu øe¹ení, které krajský soud dovodil. 15. Podle stì¾ovatele krajský soud nesprávnì vyhodnotil skuteènost, ¾e tepelná energie byla dodávána prùbì¾nì celoroènì oproti pøedchozí dodávce pouze v topném období. Tato zmìna nemá ¾ádný vztah k opravì potrubí, otopná voda byla prùbì¾nì celoroènì dodávána ji¾ pøed opravou potrubí. 16. Stì¾ovatel pøipustil, ¾e potrubí bylo pùvodnì vedeno tzv. kanálovou technologií (tzn. v betonových ¾labech, které byly kryty betonovými deskami), zatímco výmìna potrubí byla provedena technologií volného lo¾ení v píseèném lo¾i. Zmìna technologie ulo¾ení trubního vedení v¹ak podle nìj nemìla ¾ádný vliv na technické parametry sekundárního rozvodu tepla jako dlouhodobého hmotného majetku. Nová technologie je navíc dnes bì¾nì pou¾ívaná a hospodárnìj¹í. 17. Krajský soud také nesprávnì a neúplnì zjistil skutkový stav a nesprávnì zhodnotil dùkazy ve vztahu k zmìnì svìtlosti potrubí. Stì¾ovatel dolo¾il k ¾alobì situaèní výkres se zakreslením zmìn dimenzí potrubí, z nìho¾ vyplývá, ¾e významná èást trubního vedení (27 %) byla ponechána ve stejné dimenzi. Zmìna dimenze jen èásti potrubí nemohla podle stì¾ovatele vést ke zmìnì technických parametrù sekundárního rozvodu tepla jako jednoho uceleného majetku. Zmìnu technických parametrù je pøitom tøeba hodnotit ve vztahu k celé zmìnì systému dodávky tepla. Stì¾ovatel trval na tom, ¾e dodávka tepla po zmìnì koncepce mohla být uskuteèòována i bez opravy potrubí, èásteènì (z 27 %) je tak èinìno dosud. Nesouhlasil proto s krajským soudem, ¾e tato skuteènost je bezvýznamná. Zmìna dimenze nebyla navíc úèelem provádìných oprav, ale byla vyvolána ekonomickými dùvody (úspora materiálu, a tedy i nákladù). Pokud krajský soud nesouhlasil s tímto názorem, mìl posoudit jako technické zhodnocení pouze èást nákladù na zmìnu potrubí se zmìnìnou dimenzí. 18. Podle stì¾ovatele krajský soud nesprávnì vyhodnotil také skuteènost, ¾e nové objektové pøedávací stanice a staré ètyøtrubkové potrubí fungovaly jednu sezónu spoleènì. Právì tato skuteènost toti¾ byla podstatným dùkazem toho, ¾e k opravì do¹lo z dùvodu havarijního stavu potrubí. 19. Stì¾ovatel nesouhlasil ani se závìrem krajského soudu, ¾e znalecký posudek vypracovaný Ing. P. nelze osvìdèit jako dùkaz. Z tohoto posudku vyplývá, ¾e na sekundárním rozvodu tepla nedo¹lo ke zmìnì úèelu u¾ívání, k roz¹íøení vybavenosti èi pou¾itelnosti, ani ke zmìnì technických parametrù. Po odmítnutí tohoto posudku krajský soud navíc posoudil pøedmìtnou odbornou otázku sám bez jakéhokoliv podkladu. 20. Závìrem stì¾ovatel poznamenal, ¾e pøíslu¹ná zákonná úprava byla v rozhodném èasovém období znaènì neurèitá a umo¾òovala vícerý výklad. IV. 21. ®alovaný ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti odkázal na své vyjádøení k ¾alobì a napadená rozhodnutí. 24. V posuzované vìci je sporné, zda výdaje vynalo¾ené stì¾ovatelem na výmìnu potrubí sekundárního rozvodu tepla byly opravou, tedy daòovým výdajem ve smyslu § 24 zákona o daních z pøíjmù, který bylo mo¾no jednorázovì odeèíst od základu danì, èi zda ¹lo o výdaje na rekonstrukci, a tedy technické zhodnocení ve smyslu § 33 uvedeného zákona, které podle § 25 odst. 1 písm. p) tého¾ zákona nelze uznat za daòové výdaje, ale lze je uplatnit pouze postupnì formou daòových odpisù. Správce danì posoudil pøedmìtné výdaje jako technické zhodnocení (konkrétnì rekonstrukci), proto je vylouèil z výdajù uplatnìných stì¾ovatelem jako výdaje na dosa¾ení, zaji¹tìní a udr¾ení zdanitelných pøíjmù. Stì¾ovatel naopak namítl neoprávnìnost tohoto vylouèení, proto¾e se podle nìj jednalo o opravu, která byla vyvolána havarijním stavem potrubí. 25. Zákon o daních z pøíjmù definuje technické zhodnocení jako výdaje na dokonèené nástavby, pøístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud pøevý¹ily u jednotlivého majetku v úhrnu èástku 40 000 Kè (poèínaje zdaòovacím obdobím roku 1998). Podle § 25 odst. 1 písm. p) technické zhodnocení nelze uznat za výdaje vynalo¾ené k dosa¾ení, zaji¹tìní a udr¾ení zdanitelných pøíjmù. Smyslem této právní úpravy je potøeba èasového rozlo¾ení výdajù na novì vzniklou u¾itnou hodnotu, která slou¾í pro dosa¾ení, zaji¹tìní a udr¾ení zdanitelných pøíjmù po více zdaòovacích období tak, aby se v ka¾dém zdaòovacím období proti zdanitelným pøíjmùm uplatnila (formou odpisù) jen èást výdajù na novì vzniklou u¾itnou hodnotu. Tímto zpùsobem je dosa¾en èasový soulad mezi zdanitelnými pøíjmy a daòovì úèinnými náklady. 26. Správní orgány posoudily provedené stavební práce jako rekonstrukci, kterou se podle § 33 odst. 2 zákona o daních z pøíjmù rozumí zásahy do majetku, které mají za následek zmìnu jeho úèelu nebo technických parametrù . Splnìní první podmínky podle § 33 odst. 1 uvedeného zákona (minimální vý¹e výdajù 40 000 Kè) nebylo sporné, proto¾e celkové výdaje na výmìnu sekundárního rozvodu tepla èinily 18 939 697,80 Kè v roce 2006 a 8 391 668,52 Kè v roce 2007. Spornou zùstala otázka, zda do¹lo ke zmìnì úèelu stavby nebo jejích technických parametrù (druhá podmínka § 33 odst. 1 ve spojení s odstavcem 2 tého¾ ustanovení), a zda se jednalo o rekonstrukci, nebo opravu. 27. Oproti technickému zhodnocení, které pøiná¹í významnìj¹í kvalitativní a kvantitativní zmìny stávajícího majetku, bývá oprava pouze reprodukcí døívìj¹ích u¾itných hodnot nebo drobnìj¹ím zhodnocením. Potøeba dosa¾ení èasového souladu mezi zdanitelnými pøíjmy a daòovì úèinnými náklady po dobu více zdaòovacích období proto nenastává a výdaje za opravy je mo¾né jednorázovì odeèíst pro zji¹tìní základu danì podle § 24 zákona o daních z pøíjmù. Samotný pojem oprava není v zákonì o daních z pøíjmù ani v ¾ádném jiném daòovém zákonì definován. Nejvy¹¹í správní soud ji¾ ve své døívìj¹í judikatuøe dospìl k závìru, ¾e za této situace je namístì vycházet pro daòové úèely z definice pojmu oprava podle úèetních pøedpisù (viz napø. rozsudek ze dne 7. 5. 2008, èj. 9 Afs 141/2007-83). Vyhlá¹ka è. 500/2002 Sb. definuje v § 47 odst. 2 písm. a) opravu takto: Opravou se odstraòují úèinky èásteèného fyzického opotøebení nebo po¹kození za úèelem uvedení do pøedchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s pou¾itím jiných ne¾ pùvodních materiálù, dílù, souèástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. 28. Z uvedeného je zøejmé, ¾e odstranìní èásteèného fyzického opotøebení nebo po¹kození nevede samo o sobì k závìru, ¾e se jedná o opravu. O opravu se jedná pouze tehdy, pokud odstranìní èásteèného fyzického opotøebení nebo po¹kození nevedlo k technickému zhodnocení. Technické zhodnocení lze tedy obecnì vnímat jako opravu vy¹¹í kvality (srov. rozsudky ze dne 28. 2. 2007, èj. 1 Afs 29/2006-87, èi ze dne 11. 12. 2008, èj. 8 Afs 15/2008-139). Nejvy¹¹í správní soud proto nepøisvìdèil námitce stì¾ovatele, ¾e samotné fyzické opotøebení potrubí a jeho havarijní stav svìdèily jednoznaènì pro závìr o opravì a vyluèovaly technické zhodnocení. Tento stav byl toti¾ dùvodem, pro který ¾alobce pøistoupil k pøedmìtným pracím, ale sám o sobì nepøedurèoval, zda bude odstranìn prostou opravou nebo kvalitativnì odli¹ným technickým zhodnocením. Havarijní stav potrubí ostatnì ¾alovaný ani krajský soud nezpochybnili, dospìli v¹ak k závìru, ¾e tato skuteènost není rozhodná pro posouzení, zda se v daném pøípadì jednalo o opravu èi technické zhodnocení. Z tého¾ dùvodu ani dùkazy o øadì dílèích oprav dolo¾ené v øízení pøed krajským soudem nemohly samy o sobì prokázat, ¾e nedo¹lo k technickému zhodnocení. 29. Tvrdil-li stì¾ovatel, ¾e výdaje za provedené stavební práce mají charakter opravy, a ¾e je proto oprávnìnì zahrnul do nákladù ovlivòujících základ danì, bylo na nìm, aby takové tvrzení i prokázal. Je to toti¾ právì daòový subjekt, jeho¾ stíhá prvotní dùkazní bøemeno-tedy povinnost pøedlo¾it takové podklady, které mohou dostateèným zpùsobem prokázat jeho tvrzení (viz § 31 odst. 9 daòového øádu; z bohaté judikatury Nejvy¹¹ího správního soudu k rozsahu a rozlo¾ení dùkazního bøemene v daòovém øízení lze pøipomenout napø. rozsudky ze dne 30. 1. 2008, èj. 2 Afs 24/2007-119, è. 1572/2008 Sb. NSS, ze dne 28. 4. 2005, èj. 5 Afs 147/2004-89, è. 618/2005 Sb.NSS, èi 16. 4. 2007, èj. 8 Afs 165/2005-67). 30. Povinnost prokázat oprávnìnost zahrnutí vynalo¾ených výdajù pod § 24 zákona o daních z pøíjmù le¾í na daòovém subjektu. Tento závìr platí tím spí¹e, ¾e hranice mezi tím, co je pouhou opravou, a tím, co je ji¾ technickým zhodnocením, mù¾e být nìkdy nezøetelná. V ka¾dém jednotlivém pøípadì je proto nutno tuto hranici urèit pomocí dostateènì prùkazných prostøedkù, které je daòový subjekt povinen dolo¾it (srov. napø. rozsudky ze dne 8. 11. 2007, èj. 9 Afs 50/2007-58, èi ze dne 26. 10. 2011, èj. 9 Afs 24/2011-107). 31. Stì¾ovatel opíral své tvrzení, ¾e nedo¹lo ke zmìnì technických parametrù stavby, pøedev¹ím o znalecký posudek vypracovaný Ing. P. Správce danì ani ¾alovaný neosvìdèili uvedený posudek jako dùkaz, stì¾ovatel trval naopak na tom, ¾e bylo mo¾né tento posudek jako dùkaz v daòovém øízení pou¾ít. 32. Nejvy¹¹í správní soud v této souvislosti pøipomíná, ¾e dokazování v daòovém øízení je ovládáno zásadou volného hodnocení dùkazù (§ 2 odst. 3 a § 31 odst. 4 daòového øádu). Správce danì není povinen vzít v úvahu v¹echny dùkazní prostøedky navr¾ené daòovým subjektem, ale je oprávnìn nejprve je samostatnì posoudit, a tedy pøípadnì i vylouèit ze svého rozhodování. Mù¾e tak ov¹em uèinit pouze za souèasného odùvodnìní své úvahy, proè nepova¾uje navr¾ený dùkaz za relevantní (blí¾e viz napø. rozsudek èj. 8 Afs 165/2005-67). 33. V nyní posuzované vìci správce danì postupoval v souladu se zásadou volného hodnocení dùkazù. Ve zprávì o daòové kontrole podrobnì uvedl, z jakých dùvodù neuznal pøedlo¾ený znalecký posudek jako dùkaz, a nevyboèil z mezí, které judikatura zdej¹ího soudu vytyèila pro hodnocení znaleckého posudku ze strany daòových orgánù èi soudù (podle rozsudku ze dne 27. 9. 2006, èj. 7 Afs 209/2005-141, mù¾e být hodnocena pouze pøesvìdèivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odùvodnìní znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými dùkazy ). Správce danì vytkl znaleckému posudku, ¾e znalec nezjistil øádnì pùvodní stav a neporovnal jej následnì se stavem po provedené zmìnì. Posudek byl vypracován pøevá¾nì na základì odpovìdí stì¾ovatele na znalcem polo¾ené otázky a znalec se nevypoøádal se zmìnou svìtlosti potrubí. Uvedený závìr ¾alovaný i krajský soud potvrdili. 34. Závìru, ¾e stì¾ovatelem pøedlo¾ený posudek nebylo mo¾né osvìdèit jako dùkaz, pøisvìdèil také Nejvy¹¹í správní soud. Kromì vý¹e uvedených výtek uèinìných správcem danì lze dodat, ¾e znalec nemìl k dispozici pùvodní projektovou dokumentaci sekundárního rozvodu tepla (viz èást 7.1 posudku, srov. také jeho pøílohy), nemohl tak øádnì zhodnotit provedené zmìny. Zdej¹í soud sdílí rovnì¾ pochybnosti o pøesvìdèivosti posudku. Z posudku není patrné, jakou metodiku znalec pou¾il pro hodnocení technických parametrù, ani na základì jakých úvah dospìl k závìrùm vysloveným v posudku. Znalec pøi hodnocení jednotlivých parametrù (èást 7.3) odkazoval pøevá¾nì na pøílohu è. 2 posudku, v této pøíloze jsou v¹ak obsa¾ena pouze tvrzení samotného stì¾ovatele. Je tedy zøejmé, ¾e pro hodnocení uèinìné znalcem chybìl objektivní podklad. Posudek na nìkolika místech navíc upozoròuje, ¾e jeho cílem nebylo zji¹tìní v¹ech technických parametrù, a proto nevyluèuje, ¾e mohou existovat i jiné parametry, které nejsou v posudku uvedeny. Ze v¹ech tìchto dùvodù Nejvy¹¹í správní soud pova¾uje za nepochybné, ¾e znalecký posudek nebyl zpùsobilý prokázat rozhodné skuteènosti, proto nemohl být osvìdèen jako dùkaz. 35. Nejvy¹¹í správní soud pova¾uje za nedùvodnou rovnì¾ námitku, ¾e krajský soud rozhodl bez jakéhokoliv odborného podkladu poté, co odmítl znalecký posudek. Ze spisu je zøejmé, ¾e krajský soud i ¾alovaný pøi posouzení rozsahu a charakteru provedených stavebních prací vycházeli pøedev¹ím z projektové dokumentace (pùvodní i nové), smlouvy o dílo a vyjádøení stì¾ovatele v prùbìhu daòového øízení. Pro posouzení otázky, zda je mo¾né výdaje na zmìnu dokonèené stavby pro daòové úèely uplatnit jako opravu nebo jako technické zhodnocení, je v¾dy nezbytné vycházet ze srovnání pùvodního stavu hmotného majetku a stavu tohoto majetku po provedených zásazích (blí¾e viz napø. rozsudky ze dne 28. 2. 2007, èj. 1 Afs 29/2006-87, èi ze dne 9. 10. 2008, èj. 2 Afs 53/2008-48; srov. té¾ definici rekonstrukce v § 33 odst. 2 zákona o daních z pøíjmù). Z rozhodnutí ¾alovaného je zøejmé, ¾e ¾alovaný vycházel z vý¹e uvedených závìrù zdej¹ího soudu a za základ svého rozhodnutí vzal porovnání stavu, v nìm¾ se sekundární rozvod tepla nacházel pøed provedením stavebních prací, a stavu po provedení úpravy. Nejvy¹¹í správní soud sdílí názor krajského soudu i ¾alovaného, ¾e pøedmìtné dùkazy svìdèí ve prospìch závìru, ¾e do¹lo k technickému zhodnocení sekundárního rozvodu tepla. 36. Pøedmìtem smlouvy o dílo uzavøené mezi stì¾ovatelem a spoleèností TENZA, a. s., jako zhotovitelem byla mimo jiné demontá¾ stávajících rozvodù ústøedního vytápìní a teplé vody a montá¾ nového pøedizolovaného potrubí urèeného k zásobování objektových pøedávacích stanic v rámci okruhu pøedávací stanice è. 101 topnou vodou. 37. Z projektové dokumentace Oprava a rekonstrukce PS 101 z ledna 2005 vyplývá, ¾e pøedmìtem stavby bylo osazení objektových pøedávacích stanic, výmìna sekundárních rozvodù tepla, rekonstrukce pùvodní pøedávací stanice a osazení tepelného èerpadla. Tato stavba souvisela se zmìnou koncepce zásobování teplem v dané lokalitì, a to ze ètyøtrubkového sekundárního rozvodu (potrubí otopné vody pøívodní a vratné, potrubí teplé vody u¾itkové a cirkulace teplé vody u¾itkové) na sekundární rozvod dvoutrubkový (potrubí otopné vody pøívodní a potrubí otopné vody vratné), spojené s ohøevem teplé vody u¾itkové v jednotlivých objektech. Cílem je zru¹ení stávajících sekundárních rozvodù teplé vody u¾itkové a cirkulace. Touto stavbou dojde ke zlep¹ení ekonomiky distribuce tepla a zároveò ke zlep¹ení komfortu jeho dodávky a zvý¹ení mo¾nosti jejího mìøení a regulace (bod 2.1). Podle bodu 2.3.4 pùvodní sekundární rozvody vedené v kanálu mìly být demontovány a po vyklizení a provedení pískového lo¾e mìlo být ve stejné trase polo¾eno nové pøedizolované potrubí bezkanálovou technologií (obsypáno pískem a dosypáno do pùvodního terénu zeminou). Pro nové potrubí byl proveden hydraulický výpoèet teplovodní potrubní sítì a byly stanoveny optimalizované svìtlosti potrubí s ohledem na nové pøípojné hodnoty osazovaných objektových pøedávacích stanic. Z bodu 2.3.1 dále vyplývá, ¾e stavba mìla být realizována jako jeden celek. Jejím cílem bylo zru¹ení ètyøtrubkových teplovodních sekundárních rozvodù pro vytápìní a pro centrální zásobování teplou vodou u¾itkovou. Realizací PD bude dána mo¾nost regulace teploty otopného média dle tepelnì-technických vlastností napojených objektù, skuteèných provozních potøeb jednotlivých odbìratelù a dále se pøesune ohøev teplé vody u¾itkové do místa spotøeby. Realizace akce pøinese zlep¹ení kvality a komfortu v dodávce tepla pro ústøední vytápìní pro ohøev teplé vody (bod A4). 38. ®alovaný dále vy¹el ze strojní èásti projektu stavby, v ní¾ byl podrobnì popsán stav sekundárního rozvodu tepla pøed jeho výmìnou (èást 2 popis stávajícího stavu ). Tato èást projektu potvrzuje, ¾e potrubí bylo v havarijním stavu, je z ní v¹ak také patrné, ¾e svìtlost pùvodního potrubí neodpovídala skuteèným aktualizovaným provozním po¾adavkùm na pøená¹ené mno¾ství tepla v systému zásobování teplem, které mìlo být slouèeno s decentralizovaným ohøevem teplé vody. Dále projekt uvádí, ¾e pøíprava teplé u¾itkové vody v pùvodním ètyøtrubkovém systému byla vlivem jeho znaèné rozsáhlosti nehospodárná a ve ¹pièkových odbìrech se projevovaly nedostatky. V rámci nových objektových pøedávacích stanic mìla být teplota otopné vody regulována podle potøeb jednotlivých napojených objektù a v deskovém výmìníku mìla být prùtoènì ohøívána teplá u¾itková voda. Podle projektu mìla v roce 2005 probìhnout rekonstrukce pøedávací stanice è. 101 s osazením nových objektových pøedávacích stanic do jednotlivých napojených objektù a v následující etapì mìla být uskuteènìna výmìna sekundárního rozvodu tepla. 39. S ohledem na vý¹e uvedené Nejvy¹¹í správní soud nesouhlasil s námitkou, ¾e výmìna potrubí sekundárního rozvodu tepla nesouvisela se zmìnou celkové koncepce dodávky tepla zapoèaté v roce 2005 podle projektu Oprava a rekonstrukce PS 101 . Z projektové dokumentace jasnì vyplývá, ¾e výmìna potrubí byla zamý¹lena jako souèást zmìny celkové koncepce, která byla uskuteèòována v nìkolika etapách. Stì¾ovatel ani ¾alovaný nezpochybnili, ¾e stavební práce byly skuteènì provedeny v souladu s projektovou dokumentací. 40. Krajský soud shodnì s ¾alovaným posoudil jako podstatnou skuteènost, ¾e do¹lo ke zmìnì svìtlosti (dimenze) potrubí. S tímto posouzením Nejvy¹¹í správní soud plnì souhlasí. Novì bylo pou¾ito pøedizolované potrubí o svìtlosti 273 mm místo pùvodního potrubí o svìtlosti 324 mm. Tuto skuteènost stì¾ovatel nezpochybnil, tvrdil v¹ak, ¾e nedo¹lo ke zmìnì technických parametrù sekundárního rozvodu tepla jako celku, pokud svìtlost nebyla zmìnìna u 27 % potrubí. Tuto námitku zdej¹í soud nepova¾uje za dùvodnou. 41. Nejvy¹¹í správní soud sice v rozsudku èj. 2 Afs 53/2008-48 uvedl, ¾e pojem technické parametry je nutné vykládat ve vztahu k celku, v daném pøípadì k technickým parametrùm celé budovy a ve vztahu k funkènosti celé budovy. Tento názor v¹ak nelze vykládat zpùsobem v¹e nebo nic , jak èinil stì¾ovatel. Pokud by k technickému zhodnocení mohlo dojít pouze v pøípadì, ¾e technické parametry byly zmìnìny u 100 % urèitého hmotného majetku, vedl by takový závìr k absurdním dùsledkùm a umo¾òoval by obcházení pøíslu¹né právní úpravy. Daòový subjekt by toti¾ mohl v jednom zdaòovacím období provést zmìnu technických parametrù u 99 % urèitého hmotného majetku a výdaje na tuto zmìnu zahrnout do výdajù vynalo¾ených na dosa¾ení, zaji¹tìní a udr¾ení zdanitelných pøíjmù. V následujícím zdaòovacím období by pak dodateènì provedl zmìnu u zbylého 1 % tohoto majetku, èím¾ by se vyhnul daòovým dùsledkùm technického zhodnocení. Ani odùvodnìní rozsudku èj. 2 Afs 53/2008-48 takový závìr nepodporuje. Nejvy¹¹í správní soud vyslovil vý¹e citovaný názor v kontextu posuzování výmìny oken ve vztahu k technickému zhodnocení budovy jako celku. Lze shrnout, ¾e zmìnu technických parametrù je tøeba posoudit ve vztahu k celku, nemusí v¹ak dojít ke zmìnì technických parametrù u 100 % daného majetku. Správce danì tomuto po¾adavku dostál a zdej¹í soud mu pøisvìdèil, ¾e zmìna technických parametrù u 73 % potrubí v pøedmìtné vìci pøedstavuje dostateènì záva¾ný zásah do majetku, který pøinesl jeho technické zhodnocení. 42. Stì¾ovatel dále tvrdil, ¾e ke zmìnì (zmen¹ení) dimenze potrubí do¹lo pouze z dùvodu hospodárnosti provedení opravy, úèelem výmìny potrubí nebylo zmìnit jeho technické parametry. Nejvy¹¹í správní soud pova¾uje za nerozhodné, zda byla výmìna potrubí motivována hospodárností. V souladu s § 33 odst. 2 zákona o daních z pøíjmù je pro posouzení, zda do¹lo k rekonstrukci, rozhodný skuteèný následek zmìny, nikoliv její úèel èi cíl (viz té¾ rozsudek èj. 1 Afs 29/2006-87). Zmìna svìtlosti potrubí z pùvodních 324 mm na 273 mm mìla za následek zmìnu technických parametrù tohoto potrubí. Ostatnì v prùbìhu správního øízení sám stì¾ovatel potvrdil, ¾e nové potrubí o men¹í svìtlosti je schopné pøenést v plném rozsahu topné médium o stejných parametrech do v¹ech napojených objektových pøedávacích stanic jako pùvodní ètyøtrubkové potrubí o vìt¹í svìtlosti. Nejvy¹¹í správní soud se dále shoduje s ¾alovaným, ¾e zmìna svìtlosti potrubí nebyla vyvolána pouze technickým pokrokem, ale byla podmínìna novými provozními po¾adavky v souvislosti se zavedením nových objektových stanic (srov. vý¹e bod 38). Lze rovnì¾ poukázat na strojní èást projektu (konkrétnì èást 3 popis technického øe¹ení ), z ní¾ plyne, ¾e nové pøedizolované potrubí bude vybaveno signalizaèním zaøízením, které monitoruje izolaèní stav potrubí. Vodièe signalizace budou zakonèené v pøípojné skøíòce pro pøipojení pøenosného diagnostického pøístroje. Ze v¹ech vý¹e uvedených dùvodù Nejvy¹¹í správní soud nepochyboval o tom, ¾e výmìnou potrubí do¹lo v posuzované vìci ke zmìnì technických parametrù sekundárního rozvodu tepla. 43. Pokud pøi stavebních pracích do¹lo ke zmìnì technických parametrù, jedná se v zásadì o technické zhodnocení. Výjimkou budou zejména situace, kdy zmìnu technických parametrù nutnì pøiná¹í technický pokrok. Je zøejmé, ¾e napø. izolace budovy vymìnìná po nìkolika desítkách let bude mít lep¹í technické parametry (napø. vy¹¹í tepelný odpor pøi stejné tlou¹»ce) ne¾ izolace pùvodní, tato zmìna je v¹ak pøisuzována pøirozenému technickému pokroku a sama o sobì neznamená technické zhodnocení namísto opravy (srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 12. 2005, èj. 59 Ca 136/2003-58, è. 817/2006 Sb. NSS). Jinými slovy, pokud daòový subjekt nahradí pùvodní materiál prokazatelnì nejbli¾¹ím materiálem na trhu (napø. proto, ¾e pùvodní materiál se ji¾ nevyrábí), taková náhrada nebude mít sama o sobì za následek technické zhodnocení ve smyslu § 33 odst. 2 zákona o daních z pøíjmù. Stì¾ovatel namítal, ¾e technický pokrok byl dùvodem, pro který byla zmìnìna technologie ulo¾ení potrubí (namísto ulo¾ení do betonových ¾labù bylo potrubí ulo¾eno na píseèné lo¾e). Nejvy¹¹í správní soud pøipou¹tí, ¾e tato skuteènost posuzována izolovanì by mohla vést k závìru, ¾e k technickému zhodnocení nedo¹lo. V kontextu posuzované vìci, kdy je nepochybné, ¾e výmìna potrubí souvisela s celkovou zmìnou koncepce dodávky tepla a kdy do¹lo k více zmìnám vèetnì zmìny svìtlosti potrubí, v¹ak tato skuteènost nemù¾e mít vliv na závìr, ¾e do¹lo k technickému zhodnocení sekundárního rozvodu tepla. 44. Námitka, ¾e dodávka otopné vody byla provozována celoroènì ji¾ pøed výmìnou potrubí, nemù¾e zpochybnit závìr o technickém zhodnocení. Jak ji¾ bylo vý¹e uvedeno, výmìna potrubí byla spjata se zmìnou celkové koncepce dodávky tepla, která byla uskuteènìna v nìkolika etapách. 45. Koneènì Nejvy¹¹í správní soud nepøisvìdèil ani obecné námitce, ¾e zákonná úprava byla v rozhodné dobì znaènì neurèitá a umo¾òovala více výkladù. Aèkoliv Nejvy¹¹í správní soud vý¹e uvedl, ¾e hranice mezi opravou a technickým zhodnocením mù¾e být nìkdy nezøetelná, nelze z toho dovodit, ¾e by právní úprava umo¾òovala více výkladù toho, co je opravou èi technickým zhodnocením. Je tøeba odli¹it na jedné stranì situaci, kdy je namístì peèlivì posoudit a prokázat, zda se na danou situaci vztahuje urèitá právní norma, která je v¹ak jednoznaèná, a na druhé stranì situaci, kdy je právní norma natolik neurèitá, ¾e za pou¾ití rùzných výkladových metod lze dospìt k rùzným výsledkùm. Posouzení otázky, zda ¹lo o výdaje na opravu èi technické zhodnocení, odpovídá situaci prvé, proto krajský soud dospìl ke správnému závìru, ¾e nemohlo dojít k poru¹ení zásady in dubio pro mitius ani ústavnìkonformního výkladu. 46. Nejvy¹¹í správní soud uzavøel, ¾e práce provedené na sekundárním rozvodu tepla pøedstavovaly takový zásah do majetku, který znamenal zmìnu jeho technických parametrù, do¹lo tedy k technickému zhodnocení (rekonstrukci) ve smyslu § 33 zákona o daních z pøíjmù. Stì¾ovatel tento závìr konkrétními dùkazy nevyvrátil. Zdej¹í soud má proto za nepochybné, ¾e stì¾ovatel neoprávnìnì sní¾il základ danì z pøíjmù právnických osob za zdaòovací období let 2006 a 2007 o polo¾ky, které byly ve skuteènosti výdaji na technické zhodnocení. Výdaje vynalo¾ené na dosa¾ení, zaji¹tìní a udr¾ení zdanitelných pøíjmù lze odeèíst pro zji¹tìní základu danì pouze ve vý¹i prokázané daòovým subjektem, pøièem¾ dùkazní bøemeno nese daòový subjekt. Stì¾ovateli se nepodaøilo prokázat svá tvrzení, správní orgány proto nepochybily, pokud sporné náklady neuznaly. 47. Nejvy¹¹í správní soud neshledal napadený rozsudek krajského soudu nezákonným, proto kasaèní stí¾nost zamítl (§ 110 odst. 1 s. ø. s.). 48. O náhradì nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti Nejvy¹¹í správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 vìty první s. ø. s. za pou¾ití § 120 s. ø. s. Stì¾ovatel nebyl v øízení o kasaèní stí¾nosti úspì¹ný, proto nemá právo na náhradu nákladù øízení. ®alovanému, jemu¾ by jinak právo na náhradu nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti pøíslu¹elo, soud náhradu nákladù øízení nepøiznal, proto¾e mu v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾ádné náklady nad rámec bì¾né úøední èinnosti nevznikly.

http://docplayer.cz/11311544-Clanek-2-trideni-komunalniho-odpadu.html

Článek 2 Třídění komunálního odpadu - PDF Free Download Download "Článek 2 Třídění komunálního odpadu" 1 Z A S T U P I T E L S T V O O B C E P R O V O D O V O B E C N Ě Z Á VA Z N Á V Y H L Á Š K A O B C E P R O V O D O V č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Provodov Zastupitelstvo obce Provodov se na svém zasedání dne usnesením č. 3/11/2015 usneslo vydat na základě ustanovení 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ), a v souladu s 10 písm. d) a 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o obcích ), tuto obecně závaznou vyhlášku: Článek 1 Úvodní ustanovení Tato obecně závazná vyhláška (dále jen vyhláška ) stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce Provodov, včetně nakládání se stavebním odpadem 1). 1) Komunální odpad se třídí na: a) Biologické odpady (rostlinného původu), b) Papír, c) Plasty včetně PET lahví, d) Sklo, e) Kovy, f) Nebezpečné odpady, g) Objemný odpad, h) Nápojové kartony, i) Oděvy, j) Směsný komunální odpad. Článek 2 Třídění komunálního odpadu 2) Směsný odpad je zbylý komunální odpad po stanoveném vytřídění dle odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h) a i). Článek 3 Shromažďování tříděného odpadu 1) Tříděný odpad je shromažďován do zvláštních sběrných nádob. 2) Zvláštní sběrné nádoby jsou umístěny u hlavní silnice, poblíž místního obchodu (OPKA) a na sběrném dvoře obce. 3) Zvláštní sběrné nádoby jsou barevně odlišeny a označeny příslušnými nápisy: a) Biologické odpady, barva zelená, nápis Bioodpad b) Papír, barva zelená, nápis Papír c) Plasty, PET lahve, barva žlutá, nápis Plasty a Plasty v pytlích 1 2 d) Sklo, barva zelená, nápis Sklo a Tabulové sklo e) Kovy, barva zelená, nápis Kovy f) Nebezpečné odpady, barva šedá, nápis Nebezpečný odpad g) Objemný odpad, barva zelená, nápis Velkoobjemový h) Nápojové kartony, barva oranžová, nápis Tetrapaky i) Oděvy, barva zelená a bílá, nápis Oděvy 4) Do zvláštních sběrných nádob je zakázáno ukládat jiné složky komunálních odpadů, než pro které jsou určeny. 5) Tříděný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 4 Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu 1) Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu 1) je zajišťován 2x ročně jejich odebíráním ze sběrného dvora obce Provodov přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto sběru určených. 2) Shromažďování nebezpečných složek komunálního odpadu podléhá požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 4. 3) Nebezpečný odpad lze odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 5 Sběr a svoz objemného odpadu 1) Objemný odpad je takový odpad, který vzhledem ke svým rozměrům nemůže být umístěn do sběrných nádob (např. koberce, matrace, nábytek). 2) Sběr a svoz objemného odpadu je zajišťován průběžně jeho odebíráním ze sběrného dvora obce Provodov přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto účelu určených. 3) Shromažďování objemného odpadu podléhá požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 4. 4) Objemný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 6 Shromažďování směsného komunálního odpadu 1) Směsný odpad se shromažďuje do sběrných nádob. Pro účely této vyhlášky se sběrnými nádobami rozumí: a. typizované sběrné nádoby (popelnice, modré igelitové pytle a kontejnery) určené ke shromažďování směsného komunálního odpadu, b. odpadkové koše, které jsou umístěny na veřejných prostranstvích v obci, sloužící pro odkládání drobného směsného komunálního odpadu. 2) Stanoviště sběrných nádob je místo, kde jsou sběrné nádoby trvale nebo přechodně umístěny za účelem odstranění směsného odpadu oprávněnou osobou. Stanoviště sběrných nádob jsou individuální nebo společná pro více uživatelů. 3) Směsný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře obce Provodov, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 7 Nakládání se stavebním odpadem 1) Stavební odpad je stavební a demoliční odpad. Stavební odpad není odpadem komunálním. 2) Stavební odpad lze použít, předat či zlikvidovat zákonem stanoveným způsobem. 3) Stavební odpad lze odevzdávat ve sběrném dvoře obce Provodov, který je umístěn v dolní části obce v rámci 2 3 Článek 8 Závěrečná ustanovení 1) Nabytím účinnosti této vyhlášky se zrušuje Obecně závazná vyhláška obce Provodov č. 3/2011, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Provodov, která byla schválena zastupitelstvem dne ) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem Alfons Slovák, DiS. Místostarosta obce Ing. Marek Prachař Starosta obce Vyvěšeno na úřední desce: Sňato z úřední desky: ) Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) 3 4 Z A S T U P I T E L S T V O O B C E P R O V O D O V O B E C N Ě Z Á VA Z N Á V Y H L Á Š K A O B C E P R O V O D O V č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Provodov Zastupitelstvo obce Provodov se na svém zasedání dne usnesením č. 3/11/2015 usneslo vydat na základě ustanovení 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ), a v souladu s 10 písm. d) a 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o obcích ), tuto obecně závaznou vyhlášku: Článek 1 Úvodní ustanovení Tato obecně závazná vyhláška (dále jen vyhláška ) stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce Provodov, včetně nakládání se stavebním odpadem 1). 1) Komunální odpad se třídí na: a) Biologické odpady (rostlinného původu), b) Papír, c) Plasty včetně PET lahví, d) Sklo, e) Kovy, f) Nebezpečné odpady, g) Objemný odpad, h) Nápojové kartony, i) Oděvy, j) Směsný komunální odpad. Článek 2 Třídění komunálního odpadu 2) Směsný odpad je zbylý komunální odpad po stanoveném vytřídění dle odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h) a i). Článek 3 Shromažďování tříděného odpadu 1) Tříděný odpad je shromažďován do zvláštních sběrných nádob. 2) Zvláštní sběrné nádoby jsou umístěny u hlavní silnice, poblíž místního obchodu (OPKA) a na sběrném dvoře obce. 3) Zvláštní sběrné nádoby jsou barevně odlišeny a označeny příslušnými nápisy: a) Biologické odpady, barva zelená, nápis Bioodpad b) Papír, barva zelená, nápis Papír c) Plasty, PET lahve, barva žlutá, nápis Plasty a Plasty v pytlích 1 5 d) Sklo, barva zelená, nápis Sklo a Tabulové sklo e) Kovy, barva zelená, nápis Kovy f) Nebezpečné odpady, barva šedá, nápis Nebezpečný odpad g) Objemný odpad, barva zelená, nápis Velkoobjemový h) Nápojové kartony, barva oranžová, nápis Tetrapaky i) Oděvy, barva zelená a bílá, nápis Oděvy 4) Do zvláštních sběrných nádob je zakázáno ukládat jiné složky komunálních odpadů, než pro které jsou určeny. 5) Tříděný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 4 Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu 1) Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu 1) je zajišťován 2x ročně jejich odebíráním ze sběrného dvora obce Provodov přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto sběru určených. 2) Shromažďování nebezpečných složek komunálního odpadu podléhá požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 4. 3) Nebezpečný odpad lze odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 5 Sběr a svoz objemného odpadu 1) Objemný odpad je takový odpad, který vzhledem ke svým rozměrům nemůže být umístěn do sběrných nádob (např. koberce, matrace, nábytek). 2) Sběr a svoz objemného odpadu je zajišťován průběžně jeho odebíráním ze sběrného dvora obce Provodov přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto účelu určených. 3) Shromažďování objemného odpadu podléhá požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 4. 4) Objemný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 6 Shromažďování směsného komunálního odpadu 1) Směsný odpad se shromažďuje do sběrných nádob. Pro účely této vyhlášky se sběrnými nádobami rozumí: a. typizované sběrné nádoby (popelnice, modré igelitové pytle a kontejnery) určené ke shromažďování směsného komunálního odpadu, b. odpadkové koše, které jsou umístěny na veřejných prostranstvích v obci, sloužící pro odkládání drobného směsného komunálního odpadu. 2) Stanoviště sběrných nádob je místo, kde jsou sběrné nádoby trvale nebo přechodně umístěny za účelem odstranění směsného odpadu oprávněnou osobou. Stanoviště sběrných nádob jsou individuální nebo společná pro více uživatelů. 3) Směsný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře obce Provodov, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 7 Nakládání se stavebním odpadem 1) Stavební odpad je stavební a demoliční odpad. Stavební odpad není odpadem komunálním. 2) Stavební odpad lze použít, předat či zlikvidovat zákonem stanoveným způsobem. 3) Stavební odpad lze odevzdávat ve sběrném dvoře obce Provodov, který je umístěn v dolní části obce v rámci 2 6 Článek 8 Závěrečná ustanovení 1) Nabytím účinnosti této vyhlášky se zrušuje Obecně závazná vyhláška obce Provodov č. 3/2011, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Provodov, která byla schválena zastupitelstvem dne ) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem Alfons Slovák, DiS. Místostarosta obce Ing. Marek Prachař Starosta obce Vyvěšeno na úřední desce: Sňato z úřední desky: ) Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) 3 7 Z A S T U P I T E L S T V O O B C E P R O V O D O V O B E C N Ě Z Á VA Z N Á V Y H L Á Š K A O B C E P R O V O D O V č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Provodov Zastupitelstvo obce Provodov se na svém zasedání dne usnesením č. 3/11/2015 usneslo vydat na základě ustanovení 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ), a v souladu s 10 písm. d) a 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o obcích ), tuto obecně závaznou vyhlášku: Článek 1 Úvodní ustanovení Tato obecně závazná vyhláška (dále jen vyhláška ) stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce Provodov, včetně nakládání se stavebním odpadem 1). 1) Komunální odpad se třídí na: a) Biologické odpady (rostlinného původu), b) Papír, c) Plasty včetně PET lahví, d) Sklo, e) Kovy, f) Nebezpečné odpady, g) Objemný odpad, h) Nápojové kartony, i) Oděvy, j) Směsný komunální odpad. Článek 2 Třídění komunálního odpadu 2) Směsný odpad je zbylý komunální odpad po stanoveném vytřídění dle odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h) a i). Článek 3 Shromažďování tříděného odpadu 1) Tříděný odpad je shromažďován do zvláštních sběrných nádob. 2) Zvláštní sběrné nádoby jsou umístěny u hlavní silnice, poblíž místního obchodu (OPKA) a na sběrném dvoře obce. 3) Zvláštní sběrné nádoby jsou barevně odlišeny a označeny příslušnými nápisy: a) Biologické odpady, barva zelená, nápis Bioodpad b) Papír, barva zelená, nápis Papír c) Plasty, PET lahve, barva žlutá, nápis Plasty a Plasty v pytlích 1 8 d) Sklo, barva zelená, nápis Sklo a Tabulové sklo e) Kovy, barva zelená, nápis Kovy f) Nebezpečné odpady, barva šedá, nápis Nebezpečný odpad g) Objemný odpad, barva zelená, nápis Velkoobjemový h) Nápojové kartony, barva oranžová, nápis Tetrapaky i) Oděvy, barva zelená a bílá, nápis Oděvy 4) Do zvláštních sběrných nádob je zakázáno ukládat jiné složky komunálních odpadů, než pro které jsou určeny. 5) Tříděný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 4 Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu 1) Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu 1) je zajišťován 2x ročně jejich odebíráním ze sběrného dvora obce Provodov přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto sběru určených. 2) Shromažďování nebezpečných složek komunálního odpadu podléhá požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 4. 3) Nebezpečný odpad lze odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 5 Sběr a svoz objemného odpadu 1) Objemný odpad je takový odpad, který vzhledem ke svým rozměrům nemůže být umístěn do sběrných nádob (např. koberce, matrace, nábytek). 2) Sběr a svoz objemného odpadu je zajišťován průběžně jeho odebíráním ze sběrného dvora obce Provodov přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto účelu určených. 3) Shromažďování objemného odpadu podléhá požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 4. 4) Objemný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 6 Shromažďování směsného komunálního odpadu 1) Směsný odpad se shromažďuje do sběrných nádob. Pro účely této vyhlášky se sběrnými nádobami rozumí: a. typizované sběrné nádoby (popelnice, modré igelitové pytle a kontejnery) určené ke shromažďování směsného komunálního odpadu, b. odpadkové koše, které jsou umístěny na veřejných prostranstvích v obci, sloužící pro odkládání drobného směsného komunálního odpadu. 2) Stanoviště sběrných nádob je místo, kde jsou sběrné nádoby trvale nebo přechodně umístěny za účelem odstranění směsného odpadu oprávněnou osobou. Stanoviště sběrných nádob jsou individuální nebo společná pro více uživatelů. 3) Směsný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře obce Provodov, který je umístěn v dolní části obce v rámci Článek 7 Nakládání se stavebním odpadem 1) Stavební odpad je stavební a demoliční odpad. Stavební odpad není odpadem komunálním. 2) Stavební odpad lze použít, předat či zlikvidovat zákonem stanoveným způsobem. 3) Stavební odpad lze odevzdávat ve sběrném dvoře obce Provodov, který je umístěn v dolní části obce v rámci 2 9 Článek 8 Závěrečná ustanovení 1) Nabytím účinnosti této vyhlášky se zrušuje Obecně závazná vyhláška obce Provodov č. 3/2011, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Provodov, která byla schválena zastupitelstvem dne ) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem Alfons Slovák, DiS. Místostarosta obce Ing. Marek Prachař Starosta obce Vyvěšeno na úřední desce: Sňato z úřední desky: ) Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) 3 Obec Třebovice. Obecně závazná vyhláška. č. 1/2015 Obec Obecně závazná vyhláška č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na území obce Zastupitelstvo obce se na svém zasedání dne

https://knihy.abz.cz/prodej/radce-pro-cleny-bytovych-druzstev-a-vlastniky-bytu

Rádce pro členy bytových družstev a vlastníky bytů | Knihy.ABZ.cz jen "E-knihy - Právo" E-kniha: Rádce pro členy bytových družstev a vlastníky bytů -- 3. přepracované vydání - Milan Taraba Knihkupectví > Elektronické knihy > Naučná a odborná literatura > Právo > Rádce pro členy bytových družstev a vlastníky bytů Elektronická kniha: Rádce pro členy bytových družstev a vlastníky bytů Podnázev: 3. přepracované vydání Publikace slouží jako pomůcka pro základní orientaci v právech a povinnostech členů bytových družstev, případně i vlastníků bytů. Třetí přepracované vydání zahrnuje novinky z ... (celý popis) Skupina třídění: Pracovní, sociální, stavební právo. Právo životního prostředí Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2006 ISBN: 80-247-0480-3 Publikace slouží jako pomůcka pro základní orientaci v právech a povinnostech členů bytových družstev, případně i vlastníků bytů. Třetí přepracované vydání zahrnuje novinky z právních předpisů o bytovém družstevnictví a vlastnictví bytů. Slouží jako rádce pro bytová družstva privatizovaných nájemních domů a společenství vlastníků jednotek, ale je určena též představitelům měst a obcí a funkcionářům bytových družstev. Obsahuje aktualizovaný právně závazný text stanov společenství vlastníků bytů, novelizované stanovy malých i velkých bytových družstev, domovní, jednací a volební řád, výběr základních právních norem a předpisů. Rozsáhlá část je věnována nejčastějším otázkám a odpovědím o bydlení v družstevních domech a domech SVJ. Naleznou se zde rady o nájemních a podnájemních vztazích, službách, financování a správě domu. Závěr publikace obsahuje vzory smluv a písemných podání. Třetí, přepracované a rozšířené vydání, zahrnuje novinky z právních předpisů o bytovém družstevnictví a vlastnictví bytů. Je rozšířeno o aktuální dotazy členů bytových družstev, příp. vlastníků jednotek, a odpovědi známého odborníka na problematiku bydlení, které jsou uspořádány do přehledných tematických celků. Odpověď zde najde každý, kdo má problémy s vytápěním či měřením vody, kdo se zabývá financemi a správou domu, kdo nemá přehled o nákladech na údržbu domu a bytu či potřebuje poradit s nájemními a podnájemními vztahy. Nejvíce otazníků stále vyvolávají nejasnosti v rozdílu mezi bytovým družstvem a společenstvím, v právech a povinnostech těchto právnických osob apod. I s takovými problémy autor čtenářům poradí. Kniha se osvědčila jako nezbytná pomůcka pro členy SBD a LBD, pro osoby činné v orgánech bytových družstev, pro zájemce o vstup do bytového družstva, i pro ty, kteří bydlí v družstevním bytě na základě podnájemní smlouvy. Vlastnictví bytů a nebytových prostor -- Česko Bytová družstva -- Česko Katalog předmětový > B > Bytová družstva > Česko Katalog předmětový > V > Vlastnictví bytů a nebytových prostor > Česko Katalog vybraných autorů > T > Taraba - Milan Taraba Milan Taraba - další tituly autora: Taraba, Milan; Veselá, Lenka Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 1. Bytové družstevnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1.1. Současná situace v bytovém družstevnictví . . . . . . . . . . . . 9 1.2. Trochu z historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1.3. Změny v posledních letech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1.4. Musejí se zakládat „družstva nájemců“ ... . . . . . . . . . . . . 12 2. Základní vnitrodružstevní předpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 2.1. Stanovy bytového družstva (do 50 členů) . . . . . . . . . . . . . 14 2.2. Stanovy bytového družstva (nad 50 členů) . . . . . . . . . . . . 31 2.3. Domovní řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 2.4. Jednací řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 2.5. Volební řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 3. Základní předpisy společenství vlastníků jednotek . . . . . . . . 102 4. Odpovědi na nejčastější otázky členů bytových družstev a vlastníků bytových jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 4.1. Správa domu, finance a družstevní demokracie . . . . . . . . . 117 4.2. Péče o dům a náklady na jeho údržbu . . . . . . . . . . . . . . 135 4.3. Služby spojené s bydlením v družstevním bytě a domě . . . . . 137 4.4. Nájemní a podnájemní vztahy v družstevním bytě . . . . . . . 145 4.5. Převod bytové jednotky a jiných hodnot do vlastnictví člena družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 4.6. Administrativa a orgány v družstvu . . . . . . . . . . . . . . . 161 5. Výběr základních právních norem a předpisů . . . . . . . . . . 173 5.1. Zákon č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů . . . . . . . . . 173 5.2. Vyhláška č. 85/1997 Sb., o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 5.3. Vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 5.4. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (vybraná ustanovení) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 5.5. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb. (část) . . . . . . . . . . . . . . . . . 234 5.6. Zákon č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 5.7. Nařízení vlády č. 465/2005 Sb., k zákonu o podpoře výstavby družstevních bytů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 5.8. Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 6. Drobné opravy a bytová družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . 255 7. Vzory smluv a písemných podání . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 Vzor č. 1 Smlouva o podnájmu bytu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 Vzor č. 2 Dohoda o výměně bytu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260 Vzor č. 3 Dohoda rozvedených manželů o dalším užívání bytu po rozvodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263 Vzor č. 4 Návrh na vyklizení bytu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 Vzor č. 5 Dohoda o zániku nájmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266 Vzor č. 6 Oznámení nájemce o změně počtu osob v domácnosti . . . . 268 Vzor č. 7 Upomínka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269 8. Přehled dalších právních předpisů . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 8.1. Nájemní vztahy, vlastnictví bytů . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 8.2. Nájemné a plnění poskytovaná s užíváním bytů, oceňování . . 270 8.3. Ostatní související předpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276 7ÚVOD 3. přepracované vydání přináší řadu nových a zajímavých odpovědí na otázky, které se v poradnách Sdružení nájemníků České republiky často vyskytují. Publikace se osvědčila i jako užitečná pomůcka pro základní orientaci v právech a po vinnostech členů bytových družstev, případně vlastníků bytů, a také pro funkcionáře bytových družstev a odbornou veřejnost. 2. vydání publikace bylo velmi rychle roze bráno, a proto jsme připravili aktualizované a zcela přepracované 3. vydání. V publikaci najdete aktuální právně závazný text stanov společenství vlastníků jednotek, dále pak novelizované stanovy malých i velkých bytových družstev a především značně rozsáh lejší část nejčastějších otázek a odpovědí o bydlení v družstevních domech a domech společenství vlastníků jednotek. Autor děkuje za pomoc svým spolupracovníkům, kteří se významně podíleli na tvorbě publikace, a také nakladatelství za vydání této žádané knihy. 8 RÁDCE PRO ČLENY BYT. DRUŽSTEV A VLASTNÍKY BYTŮ Historie bytového družstevnictví je více než stoletá. Bytová družstva pomohla u nás i v zahraničí překonat občasné bytové krize a výrazným způsobem ovlivnila množství a kvalitu bydlení. Po roce 1989 v České republice došlo namísto odstranění dílčích nedostatků administrativně centrálního řízení k úplnému ochromení bytového druž stevnictví. Bytová družstva byla mylně považována za relikt, někdy dokonce negativní projev minulého režimu. Privatizace bytového fondu se tedy negativně promítla i do družstevního bydlení. Přitom je zcela zřejmé, že občasné problémy, se kterými se by tové družstevnictví po transformaci ekonomiky setkává, se nevyhnou ani společenství nových vlastníků. Přes několikaletou snahu vlády a zákonodárného sboru se do dnešního dne nepodařilo plně obnovit funkci bytového neziskového družstevnictví a neziskových bytových spo lečenství vůbec, jakožto základu a předpokladu nové koncepce bydlení, uspokojování bytových potřeb především pro nastupující generaci. 9BYTOVÉ DRUŽSTEV NICTVÍ 1. Bytové družstevnictví 1.1. Současná situace v bytovém družstevnictví Úroveň bydlení je bezesporu jedním z hlavních měřítek životního standardu obyva telstva. Po roce 1989 došlo k rozsáhlé transformaci bytového fondu, která se dotýkala zejména bytových domů ve vlastnictví státu a též bytových družstev (LBD a SBD). Až do roku 1990 byla významná část bytového fondu ve vlastnictví státu a tento státní bytový fond byl spravován buď rozpočtovými organizacemi nebo samostatnými hospo dářskými organizacemi (organizace bytového hospodářství). Přibližně 21 % bytového fondu bylo ve vlastnictví bytových družstev, která zajišťovala výstavbu, ale i správu a obnovu bytového fondu. Družstevní bytová výstavba a z části i opravy družstevního bytového fondu byly podporovány státem. Je třeba připomenout, že v 70. letech se ročně stavělo až 30 tisíc bytů převážně pro nově vznikající rodiny. V důsledku rozsáhlých majetkových změn došlo také ke značným změnám na úseku by tového fondu, a to i u bytů bývalých SBD a LBD, která se postupně soustředí zejména na správu bytového fondu, a to nejen vlastního, ale i ve vlastnictví jiných subjektů. Bytová výstavba v bytových družstvech se prakticky zastavila. V druhé polovině 90. let došlo ve velké míře k prodeji bytového fondu měst a obcí (dříve státních) bytovým družstvům založeným stávajícími nájemci bytu. Takto vzniklo v České republice více než třicet tisíc nových bytových družstev nebo společenství vlastníků jednotek, často žel s minimálními zkušenostmi členů v představenstvech či výborech. V ČR vznikala bytová družstva především z potřeby zajistit levné nájemní bydlení pro střední a nižší příjmové skupiny obyvatelstva již na sklonku minulého století (na základě zákona o Obecně prospěšných společenstvích bytových přijatém v roce 1973). Družstvo vykazovalo vždy jisté specifické vlastnosti: • Společnost je právnickou osobou soukromoprávního charakteru. • Jejími zakladateli a vlastníky jsou členové. Pojmové znaky družstva předurčují některé principy, které jsou mezinárodně respekto vané. Společnost staví domy z prostředků vytvořených členy, v některých případech za (přímé či nepřímé) podpory státu. Podpora je odůvodněna potřebou státu subvencovat výstavbu levných bytů na neziskovém principu, to znamená, že družstvo pracuje jen s náklady na provoz, nepřináší členům zisk. Proto jsou mnohdy subvence a dotace po skytovány podmínečně. Člen má k bytu pak vztah specifického nájmu, má řadu práv, zejména kontrolovat hospodaření, spolurozhodovat o činnosti, volit a být volen do or gánů družstva apod. 10 RÁDCE PRO ČLENY BYT. DRUŽSTEV A VLASTNÍKY BYTŮ 1.2. Trochu z historie V roce 1948 (po předchozím útlumu hitlerovskou okupací) byla existující bytová druž stva chápána jako příliš „kapitalistická“ především pro majetkové podíly členů a nezá vislost na státu a jako taková byla některými ex lege přejmenována na „Lidová bytová družstva“ a jejich pravomoci byly potlačeny. Byty přidělovala jen se souhlasem státu (národního výboru) a ekonomika byla podurčena obecně stanovenému nájemnému. V roce 1959 však komunistickému režimu začaly vznikat potíže (bylo málo bytů, málo peněz, opadlo nadšení z poválečných let a politickými procesy se odhalila zrůdná tvář stalinismu). Po zkušenostech komunistů se znásilněním vesnice povinnou kolektivizací nazvanou Jednotná zemědělská družstva byl přijat zákon o družstevní bytové výstavbě a nastartovala se masivní výstavba panelových domů. Komunistům se hodilo organizovat pro neprivilegované skupiny obyvatel (privilegovaní získali byt zdarma od státu) své pomocnou výstavbu, když občan různými formami (splacením podílu a úvěrem) splatil až 50 % pořizovací ceny bytu, avšak měl značně okleštěná práva, zejména dispoziční. Družstvo nesmělo byty prodat, a to ani svým členům, pokud nevrátilo státní příspěvek. Takto se postavilo téměř 800 000 bytů, v celém tehdejším Československu 1 200 000, mnoho garáží a dalších prostor. 1.3. Změny v posledních letech V letech 1988 až 1990 byly přijaty nové zákony, které přinesly určité uvolnění práv družstev a členů. Výraznou změnou bylo přijetí Obchodního zákoníku, který však zařadil družstvo do jedné řady s ostatními podnikatelskými subjekty, přiznal jim jen „jiné“, zejména sociální úlohy. Toto se neukázalo být šťastnou formou. Zásadní změnou pro družstva pak byl tzv. transformační zákon, který dopadal na všechna existující družstva (zemědělská, výrobní, spotřební, bytová, apod.). Bytovým družstvům uložil předat těm členům, kteří o to požádají, v konkrétně stanovené lhůtě byty do vlastnictví. Zvolená forma je nešťastná. Nerespektovala bytové družstvo jako subjekt soukromého práva a byla reflexí postátnění družstev počátkem 50 let. Namísto toho, aby přikázala orgánům družstva (zejména členské schůzi) rozhodnout o tom, zda do svých stanov přijmou ustanovení o možnosti převodu bytu do vlastnictví, dala právo členovi na specifickou formu vyvlastnění družstva tím, že si převezme byt do vlastnictví, i když mnohdy ani osobně nesplácel celý úvěr. Celá konstrukce převodu nebyla promyšleným vládním návrhem, ale rodila se přímo v jednání tehdejšího federálního shromáždění, a to velice nedokonale, neboť neřešila ani vztah družstva k bance, ani ke státu. Proto zákon prošel řadou novel a přesto je dodnes velice spornou normou. 14 let práce družstev přivedlo družstva pod vlivem tohoto zákona do současného stavu, který lze charakterizovat asi takto: Bytová družstva se velice od sebe odlišují, především podle prostředí, ve kterém působí – jde nesporně o vliv lokálního trhu, ceny bytů včetně hod noty bytů převáděných do vlastnictví. Zásadně se odlišují družstva v Praze a velkých městech, existují družstva, která již převedla více než 50 % bytů do vlastnictví, naopak v mnohých družstvech v menších městech nedosahuje počet převedených bytů 5 %. 11BYTOVÉ DRUŽSTEV NICTVÍ Existují střední a velká družstva s profesionálním pracovním týmem, ale též družstva řízená dobrovolníky, popř. jiným smluvním subjektem. Jsou družstva „zdravá“, eko nomicky silná (jde vesměs o velká) s potřebnými rezervami, také však družstva, která nevytvářejí dostatečné rezervy na opravy a preferují krátkodobou „levnost“ před eko nomickou perspektivou. Jsou však též nová malá družstva vzniklá privatizací bývalých státních bytů, a ta mnohdy pracují zcela amatérsky, takříkajíc z ruky do úst... A zcela se zastavila nová výstavba bytů. I když v družstvech zůstalo 50 000 nebydlících členů. Obchodní zákoník zavedl volné převody nájemních bytů mezi členy, čímž jim dal de facto práva vlastnická. Téměř 60 % bytů bylo takto od roku 1990 „prodáno“ za tržní cenu. Ta je v Praze u bytu 60 m o třech místnostech cca 1 000 000 Kč, naopak stejný byt je k dostání mimo Prahu též za 150 až 200 000 Kč. Převládá malá informovanost členů, zejména „nových“ (těch, kteří získali byt převodem), o jejich právech, ekono mických regulích a potřebách, což vede mnohdy k podfinancování, naopak občané, 40 let se bojící otevřít ústa, aby je nikdo neokřikl, lačně užívají své svobody mnohdy k nesmyslným výpadům proti komukoliv. Nefunguje osvěta, též mnohá družstva a je jich pracovníci mají svérázné názory na vnitřní komunikaci, v zaměstnancích obecně přetrvávají postsocialistické představy o pracovních povinnostech. Zmíněné případy jsou sice okrajovými jevy minoritní části družstev, avšak bývají často medializovány, a tudíž zobecňovány, jak tomu bylo například, když jedno jediné družstvo o 400 bytech bylo uvedeno do konkurzu. Následovala kampaň s cílem přimět členy k názoru, že „začal konec družstevnictví“. Proces převodu bytu je často nazýván „privatizací“, což je nesmysl, privatizovat lze jen to, co ještě není privátní, tedy jen majetek státu. Pri vatizovat privátní je vlastnický převod, jakási „personifikace“ majetku. Tyto převody jsou záležitostí smlouvy a podmínkou její platnosti je mj. její svoboda. Pokud by na straně družstva předcházel souhlas nejvyššího orgánu (členské schůze), byl by úkon perfektní. Jsem přesvědčen, že členové sami by rozhodli o volných převodech bytů a praxe to zcela potvrzuje, neboť většina družstev taková usnesení přijala. K převo dům vlastnictví, které mohly být, pokud by byly lépe pojaty, důkazem otevřené vůle na demokratických principech, přidejme ještě povinný vznik právnické osoby uvnitř družstva, což přinesla novela. Tento institut, který má nahradit v našem právním řádu absenci kondominia, je však jen nedostatečnou náhradou. Poukazuji na skutečnost, že vlastnických bytů bylo postaveno v letech 1990 až 2000 téměř 250 000, zatímco družstevních bytů bylo do vlastnictví převedeno cca 110 000. Proto některé politické strany podaly proti této novele ústavní stížnost, což odůvodňují zejména tím, že vzni kem těchto právnických osob, zákonem povolaných k výkonu práv a povinností ve všech věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, se narušuje princip právní jistoty zakotvený v čl. 1 Ústavy ČR. Nabízí se však srovnání, proč ústavní stížnost nebyla dána ze srovnatelných důvodů k povinným převodům bytů do vlastnictví člena, když obchodní zákoník jasně svěřuje ex lege rozhodování o závažných, zejména majetkových záležitostech členské schůzi družstva. SČMBD k iniciaci takové stížnosti nepřistoupil nejen proto, že k ní nebyl aktivně legitimován, ale nechtěl též takto jednat bez potvrzení, že je to vůle členů. Možná bylo chybou, že k této věci neproběhlo jakési „vnitřní referendum“, neboť – a to zdůrazňuji – šlo jen 12 RÁDCE PRO ČLENY BYT. DRUŽSTEV A VLASTNÍKY BYTŮ o to, aby o převodech rozhodla členská schůze družstva, tedy členové sami. Budou-li tedy zmíněné právnické osoby uvnitř družstev vznikat (zákon stanoví jejich vznik na odkládací podmínku, až majetkový podíl družstva klesne pod 25 % v jednotlivých budovách), bude třeba zásadně změnit organizačně právní strukturu družstva, které se stále více bude měnit z družstva vlastníka na družstvo pro správu cizího majetku. Ve světě je zcela obvyklé, že občané využívají družstev všude tam, kde nechtějí být před mětem ziskové činnosti podnikatelského subjektu pracujícího logicky pro zisk. Taková družstva pracují v jisté analogii v Norsku (ovšem bez povinných převodů, družstevník se tam s ohledem na svá práva cítí vlastníkem, vždyť může „byt držet, užívat a brát z něj užitky a volně s ním nakládat“, což jsou atributy vlastnictví). Bytové družstevnictví čeká ještě na řadu nezbytných právních norem, zejména je třeba přijmout zákon o neziskových bytových společenstvech, nový zákon o vlastnictví bytů, samostatný zákon o bytovém družstvu a také právní předpisy pro zajišťování a oceňování služeb spojených s bydlením. 1.4. Musejí se zakládat „družstva nájemců“ ... Prodej bytů z majetků obcí bytovým družstvům nelze podceňovat ani tím, že zastupitelé o něm často rozhodují bez znalosti věci. Vyskytují se případy, kdy v „Zásadách prodeje bytových domů ve vlastnictví města“ na základě rozhodnutí zastupitelstva vznikly ná sledující absurdity: – zastupitelstvo se dohodlo, že dům bude prodán družstvu nájemců, kteří se ve lhůtě do 30 dnů vyjádří, že mají o koupi domu zájem, – jako právnická osoba vznikne družstvo nájemců s neomezeným počtem členů, – v družstvu nájemců musí být nejméně 50 % nájemců domu. Člověka jen trochu zasvěceného do družstevnictví musí napadnout spousta otázek, které by docela rád zastupitelům, kteří pro takové zásady zvedli ruku, položil: Proč 50 % nájemníků domu? Proč je subjekt otevřený pro každého, když počet bytů v domě je omezen? Proč je doporučováno nájemníkům něco tak nesmyslného, jako je „družstvo nájemníků“? Kdo má na tomto způsobu privatizace nájemních domů zájem? Jaké je složení nájemníků v každém obecním domě? Chtějí si zakládat podnikatelský subjekt? Budou umět podnikat? Mají na to? Co vědí zastupitelé, kteří pro tyto zásady hlasovali, o družstevnictví? Bude-li podle zásad schválených zastupitelstvem členy družstva pouze 50 % lidí v jed nom domě, je nutné vědět, jaký bude jejich společný zájem. Podle mého názoru to nemůže být nic jiného než správa a pronájem druhé části domu těm, kteří členy družstva nebudou. Jaké vztahy vzniknou v takovém domě, když jedna polovina obyvatel domu bude podnikat se svým majetkem na úkor druhé poloviny? Protože družstvo je podni katelský subjekt, musí tvořit zisk. Ten může tvořit pouze z nájmu části svého majetku, neboť jiný majetek a ani předmět podnikání nemá. Kořeny družstevnictví ukazují, že 13BYTOVÉ DRUŽSTEV NICTVÍ družstvo je sice otevřený právnický subjekt, ale mohou v něm být členy pouze ti, kdo mají nějaký společný zájem – v tomto případě bydlet v jednom společném domě, být jeho vlastníky a nakládat s ním. Je-li to subjekt otevřený, může do něho vstoupit kdokoliv, koho členové přijmou, tedy jakákoliv fyzická či právnická osoba. A ta musí mít zájem na tvorbě zisku či na užitku z majetku. Samozřejmě, že pouze na úkor těch, kteří v domě sice bydlí, ale nejsou členy. 14 RÁDCE PRO ČLENY BYT. DRUŽSTEV A VLASTNÍKY BYTŮ 2. Základní vnitrodružstevní předpisy Zdaleka ne všechny vztahy v družstvu jsou upraveny kogentními ustanoveními ob chodního zákoníku a celá řada těchto vztahů je ponechána vlastní úpravě družstev ve vnitrodružstevních normách, především stanovách. V tomto směru obsahuje obchodní zákoník jednak zmocňovací ustanovení (dikce zákona „...stanovy mohou určit“), jednak dispozitivní ustanovení? (dikce zákona „...pokud stanovy neurčují jinak“), která umož ňují některé vztahy upravit odchylně. Kromě toho je v družstvech obvyklé a již tradiční, že jsou vydávány další vnitrodruž stevní předpisy pro úpravu některých skupin vztahů, které mají trvalejší ráz a jsou zobec nitelné. Mezi ně patří zejména jednací řád družstva, který je procesní normou upravující pravidla pro jednání a rozhodování orgánů družstva, domovní řád upravující podmínky a způsob užívání domu, bytů, nebytových prostor a společných částí domu. Družstva vydávají ještě celou řadu dalších předpisů nebo směrnic, jako je volební řád, organizační řád, protipožární řád, směrnice pro hospodaření v družstvu, směrnice pro přidělování bytů, pravidla pro vytápění a dodávky TUV, směrnice k provádění údržby bytového fondu, zásady pro poskytování odměn funkcionářům, statuty a náplně činnosti komisí a volených orgánů představenstva, spisový řád apod. O některých z nich bude pojednáno v dalším textu. Pro všechny vnitrodružstevní předpisy platí, že nesmí být v rozporu s obecně závaznými předpisy a v hierarchii těchto předpisů nesmí být ani v rozporu se stanovami družstva jako nejdůležitějším vnitrodružstevním předpisem. Výlučné postavení stanov jako vrcholu vnitrodružstevních předpisů je zajištěno ustano vením obchodního zákona, který kogentně určuje hlavní obsah stanov zejména v § 226 a dále skutečností, že podléhají registraci obchodního rejstříku. V dalším textu uvádíme vzor stanov bytového družstva do 50 členů a vzor stanov byto vého družstva běžného typu s komentářem. Pro družstva nazývaná podle dřívějších předpisů LBD byla zpracována verze přihlížející k jejich specifikům, která je k dispozici na SČMBD. 2.1. Stanovy bytového družstva (do 50 členů) Podle ustanovení § 245 obchodního zákoníku je za malé bytové družstvo považováno družstvo s méně než 50 členy. V těchto družstvech mohou stanovy určit, že působnost představenstva a kontrolní komise plní členská schůze. Statutárním orgánem je předseda, popřípadě další členové pověření členskou schůzí. Podobná praxe se však používá sku tečně pouze u malých domů, v případě větších domů je častější, že statutárním orgánem je představenstvo (o 3 či 5 členech), nevylučuje se ani volba kontrolní komise. Pro tyto případy lze při zpracování stanov použít příslušná ustanovení ze stanov s větším počtem 15ZÁKLADNÍ VNITRODRUŽSTEVNÍ PŘEDPISY Za zmínku stojí i družstva založená pouze právnickými osobami, nejčastěji za účelem státem dotované výstavby nájemních bytů. Tato družstva často nemají žádné individuální členy a po splnění podmínky trvání nájemního vztahu k bytům alespoň v délce 20 let se již při ustavování družstva počítá s budoucím převodem jednotlivých bytů do vlastnic tví nájemců bytů. Stanovy těchto družstev určí způsob rozhodování a statutární orgány družstva odlišně od následujících vzorů stanov. Podobně také bývalá lidová bytová družstva mohou mít stanovy upraveny poněkud odlišně. Pro uplatnění zákona č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení (zákon o podpoře výstavby družstevních bytů) a dal ších doplňujících předpisů bude třeba také pro tento typ družstev přijmout a přizpůsobit stanovy tomuto zákonu. Vzor stanov obsahuje základní úpravu právních poměrů bytového družstva v návaznosti na příslušná ustanovení obchodního zákoníku. Při zpracování se vycházelo z předpokladu, že vzor je určen družstvům již existují cím, která vznikla např. vyčleněním podle zákona č. 176/1990 Sb., o bytovém, výrob ním, spotřebním a jiném družstevnictví (zrušen k 1. 1. 1992 zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem) nebo podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, event. jiným způsobem, a dále družstvům, která jsou v současnosti zakládána v rámci procesu privatizace obecního bytového fondu. V těchto případech se předpokládá, že družstvo kromě zabezpečování provozu a správy bytového fondu nebude vyvíjet jinou činnost, tedy ani výstavbovou, a proto ani nebude mít tzv. nebydlící členy. Z tohoto důvodu vzor neobsahuje ustanovení o dalším členském vkladu, který by představoval část zálohy na členský podíl. Pokud by družstvo výstavbu realizovalo, bylo by třeba o tento předmět čin nosti stanovy rozšířit podle vzoru pro větší družstva. Upozorňujeme však na skutečnost, že na řadu činností musí právnická osoba, tedy i družstvo, získat živnostenské oprávnění podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, jinak nebude družstvo do obchodního rejstříku zapsáno. Předmět činnosti bude oproti vzoru třeba zúžit v případě, že v bytových objektech druž stva se nenachází nebytový prostor ve smyslu zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a pod nájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů. Při zpracování stanov konkrétního družstva doporučujeme zvážit, zda v zájmu co nej širší informovanosti členů družstva nebude vhodné do stanov pojmout i některá další ustanovení obchodního zákoníku, jako např. podmínky vzniku družstva, náležitosti zápisu z členské schůze, podmínky odstoupení z funkce v družstvu, zrušení družstva usnesením členské schůze o sloučení, splynutí či rozdělení družstva, průběh likvidace družstva včetně způsobu rozdělení likvidačního zůstatku. Část IV. Hospodaření družstva je zpracována pro podmínky malého bytového družstva o jednom bytovém domě, které není rozděleno na hospodářská střediska – střediska by tového hospodářství a středisko správy družstva. Družstvo s více bytovými domy musí sledovat náklady a výnosy podle těchto domů a tedy vytvářet střediska. Takové družstvo použije ustanovení o hospodaření ze vzoru stanov pro větší družstva. Čl. 35 a 36 je třeba 16 RÁDCE PRO ČLENY BYT. DRUŽSTEV A VLASTNÍKY BYTŮ chápat jako alternativní – družstvo bude tvořit buď rezervu nebo dlouhodobou zálohu (viz komentář ke vzoru stanov většího družstva). Vzhledem k dispozitivnímu pojetí celé řady norem obchodního zákoníku jsou možná i jiná řešení než obsahuje předkládaný vzor, která mohou lépe postihovat potřeby a představy jednotlivých družstev o uspořádání právních poměrů v konkrétním družstvu, a to zejména v těchto situacích: – určení uhrazovací povinnosti členů a její výše, – možnost určení dalšího členského vkladu a dodatečného členského vkladu, – způsob stanovení vypořádacího podílu při zániku členství, – určení kvalifikované většiny pro přijetí usnesení členské schůze, – vymezení funkčního období předsedy družstva. Vzor stanov neupravuje práva a povinnosti z nájmu bytu s ohledem na komplexní úpravu v hlavě sedmé občanského zákoníku. VZOR bytového družstva do 50 členů Firma: Bytové družstvo ......................................................................... Sídlo ............................................................................................... 1) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeného za účelem zajišťo vání potřeb svých členů v oblasti bydlení. 2) Družstvo je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Předmětem činnosti družstva je: a) provoz a správa bytového domu, popř. dalších staveb s provozem a správou domu spojených a pozemku ve vlastnictví bytového družstva nebo členů družstva, včetně zajišťování údržby, oprav, příp. provádění změny stavby, modernizace či rekonstrukce a hospodaření s majetkem družstva pro tyto účely, 17ZÁKLADNÍ VNITRODRUŽSTEVNÍ PŘEDPISY b) poskytování, popř. zabezpečování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor ve vlastnictví bytového družstva nebo členů družstva, c) uzavírání nájemních smluv o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), popř. jiných smluv souvisejících s užíváním bytu (nebytového prostoru). Členství v družstvu vzniká po splnění podmínek daných zákonem a těmito stanovami: a) při založení družstva dnem vzniku družstva, b) za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, c) převodem a přechodem členství, d) jiným způsobem stanoveným zákonem. Členem družstva může být zletilá osoba s trvalým pobytem na území České republiky. Toto ustanovení se použije, nestanoví-li závazné předpisy práva Evropských společenství jinak. Z důvodu dědění a výměny bytu se může stát členem družstva i osoba nezletilá a osoba, která nemá na území ČR trvalý pobyt. 1) Členství vzniká dnem, kdy členská schůze rozhodne o přijetí za člena na základě písemné přihlášky. K přihlášce musí být připojeno potvrzení o zaplacení základního členského vkladu ve výši ...... Kč. 2) Družstvo vrátí základní členský vklad uchazeči o členství, kterého nepřijalo za člena, do třiceti dnů ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí o nepřijetí uchazeče za člena družstva. Přechod a převod členství 1) Smrtí člena přechází jeho členství v družstvu na dědice, kterému připadl členský podíl. Pokud na základě rozhodnutí soudu je více dědiců, uzavře družstvo nájemní smlouvu k bytu nebo nebytovému prostoru pouze s jedním dědicem (manželi) urče ným dodatečnou dohodou dědiců nebo dodatečným rozhodnutím soudu. 2) Člen může převést svá práva a povinnosti spojené s členstvím v družstvu nebo jejich část na fyzickou osobu, jsou-li splněny podmínky vzniku členství stanovené v čl. 5. Převod práv a povinností spojených s členstvím v družstvu na základě dohody ne podléhá souhlasu orgánů družstva. Ve vztahu k družstvu přecházejí členská práva 18 RÁDCE PRO ČLENY BYT. DRUŽSTEV A VLASTNÍKY BYTŮ a povinnosti z dosavadního člena jako převodce na nového člena jako nabyvatele předložením dohody o převodu členských práv a povinností družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této dohodě nebo dnem, kdy družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena jako převodce o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele s nabytím členství. Dohodou o převodu členských práv a povinností spojených s člen stvím v družstvu nepřechází právo nájmu k družstevnímu bytu. 3) Členství v družstvu přechází i na základě dohody o výměně družstevního bytu. 4) Členství přechází i jiným způsobem stanoveným zákonem. 1) Vznikne-li jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu i společné členství manželů v družstvu. 2) Právo společného nájmu družstevního bytu manželi i společné členství manželů v družstvu vznikne také v případě přechodu a převodu členství na jednoho z manželů podle čl. 7. 3) Společné členství manželů podle odst. 1 a 2 nevznikne, jestliže manželé spolu trvale nežijí. 4) Ze společného členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a neroz dílně. Členská práva a povinnosti 1) Člen družstva má právo zejména: a) účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zástupce na jednání a rozhodování členské schůze, b) být volen za předsedu družstva, má-li plnou způsobilost k právním úkonům a spl ňuje další podmínky zákona, popř. stanov družstva, c) účastnit se veškeré družstevní činnosti a požívat výhod, které družstvo svým členům poskytuje, d) předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, obracet se s podněty, připomín kami nebo stížnostmi, týkajícími se činnosti družstva, k předsedovi družstva a být o jejich vyřízení informován, e) na uzavření budoucí smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), splatí-li další členský vklad na výzvu družstva a ve lhůtě jím stanovené; při spl nění těchto podmínek má člen právo na uzavření této smlouvy do třiceti dnů od vzniku práva na uzavření této smlouvy, 19ZÁKLADNÍ VNITRODRUŽSTEVNÍ PŘEDPISY f) na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) na zá kladě uzavřené smlouvy podle písm. e) příslušným orgánem družstva, dále na základě převodu členských práv a povinností nebo jejich části, zanikne-li se zá nikem členství převodce v bytovém družstvu i jeho nájem bytu, pak nabyvateli členských práv z uzavřené dohody o převodu práv a povinností vznikne právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), splní-li další podmínky určené stanovami; dále na základě dohody o výměně bytu, popř. jiných skutečností vyplývajících ze zákona nebo stanov, g) na roční vyúčtování zaplacených záloh nájemného a záloh úhrad za plnění po skytovaných s užíváním bytu a na vypořádání rozdílů z tohoto vyúčtování podle zásad schválených členskou schůzí, h) na majetkové vypořádání podle čl. 19. 2) Člen družstva je povinen zejména: a) dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů družstva, b) uhradit další členský vklad podle čl. 10 odst. 3, popř. čl. 10 odst. 4 ve stanovené výši a lhůtě, c) platit nájemné za užívání bytu včetně mimořádného příspěvku do dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice podle čl. 22 a úhradu za plnění posky tovaná s užíváním bytu anebo zálohy na ně v předepsané výši a lhůtě splatnosti a nedoplatky z jejich vyúčtování, d) platit úhrady za úkony družstva prováděné z podnětu nebo ve prospěch jednotli vého člena družstva ve výši určené členskou schůzí, e) chránit družstevní majetek, dodržovat domovní řád, provozní řád nebytových prostor, předpisy o požární ochraně a řádně užívat a udržovat byt, jakož i společné prostory a zařízení domu a řádně užívat plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru), f) převzít byt na základě smlouvy o nájmu bytu, který je způsobilý k užívání ve lhůtě stanovené družstvem, nebo uhradit družstvu újmu, která mu vznikne opožděným převzetím bytu, g) oznamovat družstvu včas změny týkající se člena a příslušníků jeho domácnosti, které jsou podstatné pro vedení členské a bytové evidence, rozúčtování cen za plnění poskytovaná s užíváním bytu a pro doručování písemností, h) umožnit osobám pověřeným družstvem, aby po předchozím písemném oznámení zjišťovali technický stav bytu (nebytového prostoru) a stavy měřidel, prováděli opravy, údržbu a instalaci technických zařízení a jiné práce nutné k řádnému provozu bytu, popř. ostatních bytů či domu jako celku, i) podílet se na úhradě ztráty maximálně do výše trojnásobku členského vkladu, j) hradit veškeré opravy v bytě podle čl. 21 odst. 2, k) přispívat podle svých možností k plnění úkolů družstva. Vybraní spisovatelé pro téma E-knihy - Právo » Libuše Neščáková » Kristina Kedroňová » Jiří Doležílek Vybrané knihy pro téma E-knihy - Právo Sbírka klauzurních prací z trestního práva hmotného a procesního - 4. vydání Medicínské právo - co a jak -- Praktické rady pro lékaře a zdravotníky

https://rejstriky.finance.cz/firma-pelikan-hardcopy-cz-s-r-o-64507971

Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. Kyjov IČO 64507971 kontakty (23.06.2018) | Finance.cz Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. Kyjov IČO: 64507971 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Pelikan Hardcopy CZ s.r.o., která sídlí v obci Kyjov a bylo jí přiděleno IČO 64507971. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. se sídlem v obci Kyjov byla založena v roce 1996. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej , Velkoobchod a další. Základní údaje o Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. IČO: 64507971 64507971 p59ssk2 CZ64507971 Svatoborská 1355/100 KYJOV 697 01 KYJOV 1 2110697434/2700 11.4.2015 CZ7927000000002111219960 11.4.2015 Kontakty na Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. IČO: 64507971 Svatoborská 1355 , 697 01 Kyjov Česká republika Svatoborská 1355/100, 697 01 Kyjov 19.4.2016 Kyjov, Svatoborská 395, PSČ 69701 14.3.1996 - 19.4.2016 Svatoborská 1355/100, Kyjov 697 01 Obory činností Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. IČO: 64507971 velkoobchod 3.7.2002 - 30.1.2015 výroba školních a kancelářských potřeb kromě výrobků z papíru 3.7.2002 - 30.1.2015 specializovaný maloobchod 3.7.2002 - 30.1.2015 ruční mechanizovaná montáž výrobků z plastů a kovů 14.3.1996 - 30.1.2015 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 14.3.1996 - 11.12.2006 Správa vlastního majetku 30.1.2015 Pronájem nemovitých věcí, bytů a nebytových prostor 30.1.2015 Svatoborská 427/89 , Kyjov 697 01 1003697909 Svatoborská 395/97 , Kyjov 697 01 1003697895 1003697917 Vedení firmy Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. IČO: 64507971 Dipl.Ing. Sven Rudolph 30.1.2015 Jägergasse 6 , Mistelbach Rakouská republika 2130 Mistelbach, Jägergasse 6 JUDr. Miroslav Vavřina 14.3.1996 - 16.10.2001 289 , Sobůlky Česká republika Sobůlky 289 JUDr. Miroslav Vavřina 16.10.2001 - 11.12.2006 Cejl 536 , 602 00 Brno Česká republika Brno, Cejl 536/87, PSČ 60200 Sven Rudolph 11.12.2006 - 30.1.2015 Franz-Josef-Strasse 52 , Mistelbach Rakouská republika 2130 Mistelbach, Franz-Josef-Strasse 52 Ing. Pavel Zástřešek 13.4.2016 279 , 684 01 Heršpice Česká republika č.p. 279, 684 01 Heršpice Sven Rudolph 18.12.2003 - 11.12.2006 Franz-Josef-Strasse 52, Mistelbach 2130 Peter Schneider 18.12.2003 - 11.12.2006 Lenka Čajková 11.12.2006 - 23.7.2014 Školní 82 , 696 31 Bukovany Česká republika Bukovany, Školní 82, PSČ 69631 Ing. Pavel Zástřešek 11.12.2006 - 13.4.2016 684 01 Heršpice 279 Česká republika Heršpice 279, PSČ 68401 Lenka Čajková 23.7.2014 - 19.4.2016 82 , 696 31 Bukovany Česká republika č.p. 82, 696 31 Bukovany Dipl. Ing. Sven Rudolph Vlastníci firmy Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. IČO: 64507971 zakladni 225 000 Kč - 29.10.1998 zakladni 200 000 Kč - 28.5.1996 - 29.10.1998 zakladni 102 000 Kč - 14.3.1996 - 28.5.1996 Sbírka Listin Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. IČO: 64507971 C 22733/SL 38 účetní závěrka [2015], výroční zpráva [2015], zpráva auditora Krajský soud v Brně 26.1.2016 26.2.2016 29.2.2016 30 C 22733/SL 37 účetní závěrka [2014], výroční zpráva [2014], zpráva auditora Krajský soud v Brně 30.1.2015 26.2.2016 29.2.2016 18 C 22733/SL 35 účetní závěrka [2013], zpráva auditora Krajský soud v Brně 5.2.2014 14.3.2014 17.3.2014 20 C 22733/SL 34 výroční zpráva [2013] Krajský soud v Brně 10.2.2014 14.3.2014 17.3.2014 30 C 22733/SL 33 zpráva auditora Krajský soud v Brně 27.3.2013 11.6.2013 12.6.2013 20 C 22733/SL 32 výroční zpráva [2012] Krajský soud v Brně 29.3.2013 11.6.2013 12.6.2013 29 C 22733/SL 31 zpráva auditora Krajský soud v Brně 8.2.2012 11.6.2013 12.6.2013 21 C 22733/SL 30 výroční zpráva [2011] Krajský soud v Brně 5.3.2012 11.6.2013 12.6.2013 30 C 22733/SL 29 výroční zpráva [2009] Krajský soud v Brně 16.2.2010 11.6.2013 12.6.2013 32 C 22733/SL 28 zpráva auditora 2009 Krajský soud v Brně 22.1.2010 24.8.2011 21 C 22733/SL 27 výroční zpráva 2010 Krajský soud v Brně 4.3.2011 24.8.2011 26 C 22733/SL 26 výroční zpráva 2008 Krajský soud v Brně 13.2.2009 9.6.2009 34 C 22733/SL 25 zpráva auditora 2007 Krajský soud v Brně 26.1.2008 10.4.2008 4 C 22733/SL 24 výroční zpráva 2007 Krajský soud v Brně 25.1.2008 10.4.2008 27 C 22733/SL 23 zpráva auditora 2006 Krajský soud v Brně 28.3.2007 13.4.2007 26 C 22733/SL 22 výroční zpráva 2006 Krajský soud v Brně 28.3.2007 3.4.2007 40 C 22733/SL 21 výroční zpráva -k 30.9.2006 Krajský soud v Brně 11.12.2006 10.1.2007 46 C 22733/SL 20 podpisové vzory + ČP Krajský soud v Brně 27.11.2006 18.12.2006 6 C 22733/SL 19 notářský zápis - rozh. společníka, NZ 294/06 Krajský soud v Brně 27.11.2006 18.12.2006 16 C 22733/SL 18 účetní závěrka - k 30.9.2005 Krajský soud v Brně 27.6.2006 24 C 22733/SL 17 účetní závěrka - k 30.9.2004 Krajský soud v Brně 15.11.2004 20.5.2005 29 C 22733/SL 16 účetní závěrka -k 30.9.2003 Krajský soud v Brně 4.11.2003 21.4.2004 20 C 22733/SL 15 podpisové vzory Krajský soud v Brně 10.11.2003 7.1.2004 2 C 22733/SL 14 notářský zápis - rozhodnutí VH Krajský soud v Brně 19.6.2003 7.1.2004 16 C 22733/SL 9 účetní závěrka 1998 Krajský soud v Brně 20.6.1999 15.7.2003 7 C 22733/SL 8 účetní závěrka 1997 Krajský soud v Brně 20.6.1998 15.7.2003 8 C 22733/SL 13 účetní závěrka - k 30.9.2002 Krajský soud v Brně 16.12.2002 15.7.2003 10 C 22733/SL 12 účetní závěrka 2001 Krajský soud v Brně 17.12.2001 15.7.2003 10 C 22733/SL 11 účetní závěrka 2000 Krajský soud v Brně 15.3.2001 15.7.2003 7 C 22733/SL 10 účetní závěrka 1999 Krajský soud v Brně 14.6.2000 15.7.2003 7 C 22733/SL 7 ostatní - rozhodn.spoečníka Krajský soud v Brně 31.5.2002 12.11.2002 2 C 22733/SL 6 podpisové vzory + ČP Krajský soud v Brně 31.5.2002 12.11.2002 4 C 22733/SL 5 notářský zápis - zakl. listina Krajský soud v Brně 22.4.2002 22.7.2002 10 C 22733/SL 4 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 25.2.2002 13 C 22733/SL 3 notářský zápis - změna obsahu spol.sml. Krajský soud v Brně 20.11.2001 25.2.2002 6 C 22733/SL 2 ostatní - zápis z VH Krajský soud v Brně 16.11.2000 4.12.2000 1 C 22733/SL 1 notářský zápis - VH, 2x Krajský soud v Brně 8.9.1998 16.11.1998 4 Hodnocení Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. Výpis dat pro firmu Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Pelikan Hardcopy CZ s.r.o., 64507971 na obchodním rejstříku výpis firmy Pelikan Hardcopy CZ s.r.o., 64507971 na živnostenském rejstříku výpis firmy Pelikan Hardcopy CZ s.r.o., 64507971 na Datových schránkách Pelikan Hardcopy CZ s.r.o. - 64507971 - Kyjov , Svatoborská 1355/100 Okna Pelikán s.r.o. - 03540260 - Kuřim , Metelkova 1438/1 "Pelikán", spol. s r.o. - 41085175 - Zašová 586 Vladimír Pelikán - 73210005 - Baška 116 Ing. Josef Pelikán - 45910006 - Přibyslav , Husova 309 Jaroslav Pelikán - 10310029 - Prachatice , Česká 667 A-Z GRANIT spol. s r.o. - 25841319 - Mikulovice, V Zahradách422 Miroslav Šujan - 67057586 - Rokycany, Roháčova707 Tovla s.r.o. - 04588614 - Zliv, Bezdrevská769 Janis Karadžos - 74421522 - Dvůr Králové nad Labem, Vorlešská253 VÍTKOVÁK - hudební spolek - 48808881 - Ostrava, V Zahradách267/18 Jiří Lambert - 46091581 - Hlučín, 1. pětiletky37 Eva Jelínková - 15340929 - Kolín, U Borků1423 Kamila Tichá Novotná - 67921957 - Zlonice 2 GONURA PROPERTY s.r.o. - 28238338 - Praha 13 - Stodůlky, Bucharova1314 EcoSave technologies, a.s. - 29200750 - Brno, Neumannova259/30 Petr Sněhota - 72998954 - Bolatice, Hlučínská796/42 Vojtěch Skřička - 88778231 - Kladno, Mládežnická841 Milena Šalamounová René Zeisel

http://zdravi.euro.cz/denni-zpravy/z-domova/pripad-zdravotnice-zalovane-za-pokus-vrazdy-jde-k-vrchnimu-soudu-484177

Případ zdravotnice žalované za pokus vraždy jde k vrchnímu soudu - Zdraví.Euro.cz Zdraví Euro > Zprávy > Z domova > Případ zdravotnice žalované za pokus… Případ zdravotnice žalované za pokus vraždy jde k vrchnímu soudu zvětšit*očkování, vakcína, injekce, vakcinaceZdroj: Shutterstock *očkování, vakcína, injekce, vakcinace | Zdroj: Shutterstock Případ zdravotní sestry Šárky Groerové z Šumperka, kterou olomoucký krajský soud potrestal za pokus vraždy podmíněným trestem, míří znovu k vrchnímu soudu. Proti rozsudku podala v těchto dnech odvolání státní zástupkyně, nesouhlasí s uloženým trestem, řekla žalobkyně Alice Ondrášková. Odvolací soud se bude neobvyklým případem, ve kterém zdravotnice čelí podezření, že chtěla bývalého partnera zabít prošlou látkou oslabující svalstvo, zabývat už podruhé. Loni v červenci stejný rozsudek zrušil. Ženě původně hrozilo 12 až 20 let vězení, obě strany si po vynesení rozsudku loni v listopadu ponechaly lhůtu pro případné odvolání. Žalobkyně v závěrečné řeči požadovala, aby soud ženu potrestal pod hranicí trestní sazby, ale nepodmíněným trestem. Naopak podle obhájkyně se obžalovaná pokusu vraždy nedopustila, nebyl prý prokázán její úmysl. Její čin navrhovala posoudit jako pokus o ublížení na zdraví. „Odvolání podal pouze státní zástupce, lhůty už uplynuly, případ budeme tento týden posílat na vrchní soud,“ řekla pracovnice trestního oddělení krajského soudu. Krajský soud zdravotní sestře uložil loni v listopadu stejný trest jako v březnu, tříletý podmíněný trest s pětiletým odkladem. Sedmapadesátiletá žena podle obžaloby svému bývalému partnerovi píchla prošlý lék, kterým anesteziologové pacientům před operací oslabují dýchací svalstvo. Podle soudu žena jednala v přímém úmyslu muže usmrtit. Muž podle soudce nezemřel vlivem několika faktorů. Přípravek byl prošlý, žena ho místo do žíly aplikovala do svalu a navíc se nezjistilo přesné množství přípravku. Soudce Vladimír Hendrych tehdy uvedl, že s něčím takovým se za dobu své praxe nesetkal. Trest ženě však nakonec znovu uložil jako podmíněný. V potaz vzal charakter pokusu, minimální následky a okolnosti, za kterých čin spáchala. Poté, co mu vrchní soud případ vrátil, doplnil krajský soud dokazování ve znaleckých posudcích. Případ se stal v květnu 2013 v rodinném domě v Dlouhomilově na Šumpersku. Poté, co zdravotnice s praxí na oddělení ARO a JIP muži pod záminkou očkování píchla látku, kterou využívají anesteziologové, řekla mu, že do hodiny zemře. Po aplikaci měl muž dvojité vidění, křeče a problémy s dýcháním. Groerová si vzápětí látku aplikovala sama a snědla lék lexaurin, protože chtěla spáchat sebevraždu. Uvědomila si prý, že udělala hloupost. U soudu se hájila tím, že chtěla muže jen zastrašit, ne zabít. Olomoucký kraj, pokus o vraždu, soud, ublížení na zdraví, vrchní soud 3.1. ÚS rozhodne o stížnosti pozůstalých po ženě zemřelé při porodu 14.8. Soud bude znovu řešit exšéfa hradecké záchranky Žabky 12.6. Olomoucký kraj investuje do krajských nemocnic 26 milionů Kč Komentovat článek: Případ zdravotnice žalované za pokus vraždy jde…

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-620

620/2004 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o ro... Minulé znění 01.01.2005 - 31.08.2018 Vyhláška č. 620/2004 Sb.Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění vyhlášky č. 195/2003 Sb. Částka 210/2004 Platnost od 09.12.2004 Minulé znění 01.01.2005 - 31.08.2018Předpis je již zrušen Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí stanoví podle § 115odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon): 9. povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace podle § 16 odst. 1 vodního zákona, 11. vyjádření podle § 18 vodního zákona.". 2. Nadpis § 2 zní: "Doklady pro vydání povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami [K § 8 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona]". "a) mapový podklad v měřítku 1 : 50 000 (popřípadě v měřítku 1 : 25000 nebo 1 : 10 000) se schematickým zákresem místa nakládání s vodami,". 1) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.". 2a) Nařízení vlády č. 116/1995Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.". Doklady pro vydání povolení k odběru podzemních vod pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) a) mapový podklad v měřítku 1 : 50 000 (popřípadě v měřítku 1 : 25000 nebo 1 : 10 000) se schematickým zákresem místa odběru podzemní vody, pokud se současně s odběrem podzemních vod nežádá i o povolení souvisejícího vodního díla, a) mapový podklad v měřítku 1 : 50 000 (popřípadě v měřítku 1 : 25000 nebo 1 : 10 000) se schematickým zákresem místa vypouštění odpadních vod, g) údaje o průtocích vody ve vodním toku (Q355 denní), pokud se žádost o povolení týká vodního toku, h) údaje o jakosti vody při Q355 denním průtoku (popřípadě při minimálním zaručeném průtoku) vody ve vodním toku nebo hodnotu s roční pravděpodobností nepřekročení 95% v místě, kde má být povoleno vypouštění odpadních vod do vod povrchových, pokud se žádost o povolení týká vodního toku, h) údaje o jakosti vody při Q355 denním průtoku (popřípadě při minimálním zaručeném průtoku) vody ve vodním toku nebo hodnotu s roční pravděpodobností nepřekročení 95% v místě, kde má být povoleno vypouštění odpadních vod do vod povrchových, pokud se žádost o povolení týká vodního toku. "a) mapový podklad v měřítku 1 : 50 000 (popřípadě v měřítku 1 : 25000 nebo 1 : 10 000) se schematickým zákresem místa výkonu činnosti,". 26. V předvětí § 5se slovo "vybraným" zrušuje. 27. V § 5písmenu a) se za slovo "jméno" doplňují slova "popřípadě jména", slova "a trvalý pobyt" nahrazují slovy "a adresu místa trvalého nebo přechodného pobytu", slova "bylo uděleno" nahrazují slovy "se uděluje" a za slova "sídlo právnické osoby" se vkládají slova "nebo její organizační složky". 28. V § 5písm. b) se slovo "povolované" nahrazuje slovem "povolené". 29. V § 5písm. d) se slova "kilometráže vodního toku" nahrazují slovy "říčního kilometru vodního toku". 30. V § 5písm. f) se slova "povinností, popřípadě" zrušují. 31. V § 5se doplňuje písmeno h), které zní: 2. údaje o průtocích vody ve vodním toku podle druhu vodního díla (Qm-denní, Qn-leté), pokud se žádost o povolení týká vodního toku,". c) číslo hydrogeologického rajonu, pokud se žádost o stavební povolení týká studny nebo jiné stavby potřebné k odběru podzemních vod nebo vypouštění odpadních vod do vod podzemních, a) mapový podklad v měřítku 1 : 50 000 (popřípadě v měřítku 1 : 25000 nebo 1 : 10 000) se schematickým zákresem místa vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, s označením kanalizace, do níž je vypouštění uvažováno, "a) mapový podklad v měřítku 1 : 50 000 (popřípadě v měřítku 1 : 25000 nebo 1 : 10 000) se schematickým zákresem místa zamýšlené stavby, zařízení nebo činnosti, "a) mapový podklad v měřítku 1 : 50 000 (popřípadě v měřítku 1 : 25000 nebo 1 : 10 000) se schematickým zákresem místa zamýšlené stavby, zařízení nebo činnosti,". "b) situační výkres současného stavu v kopii katastrální mapy s popisem a zakreslením záměru a vyznačením účinků na okolí,". „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 4k vyhlášce č. 432/2001 Sb. 57. Příloha č. 5včetně nadpisu zní: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 8 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 9 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 10 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. „Příloha č. 11 k vyhlášce č. 432/2001 Sb.

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d8442v11104-dohadne-polozky/?as_id=mn47nt3292229bv6f29hs6egp0

Na dohadné účty aktivní se účtují takové položky, které nelze vyúčtovat jako obvyklé pohledávky, přičemž výnos z nich přísluší do daného účetního období, resp. je prokazatelně protipoložkou k vyúčtovaným nákladům (Opatření, příloha č. 2, účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy, čl. IX, odst. 9). Nejvyšší správní soud tu přisvědčuje stížní námitce o tom, že městský soud zaúčtování dobropisů nesprávně posoudil. Pokud by byly dodrženy stanovené podmínky účtování dohadných položek a podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů, jednalo by se o daňově uznatelné položky. V posuzované věci však žalobce podmínky účtování porušil. V době sestavení účetní závěrky nejenže nemohl vymezit kdy (a v jaké výši) bude sleva poskytnuta, ale s ohledem na skutečnost, že jednání o poskytnutí slevy teprve probíhala, nemohla tu být ani jistota, že jednání bude skutečně ukončeno poskytnutím slevy. Sporná částka tak mohla a měla být zaúčtována teprve jako náklad roku 1999. Nejvyšší správní soud tedy nepřisvědčil žalobci, že slevy poskytnuté v roce 1999 vytvářejí věrný obraz o jeho hospodaření v roce 1998. Nejen výše slevy, ale sleva samotná byla dohodnuta až v roce 1999 - proto měla být v tomto roce zaúčtována. Podle § 3 zákona o účetnictví, ve znění účinném do 31. 12. 2000, platilo, že účetní jednotky účtují o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (účetní období). Není-li možno uvedenou zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž tyto skutečnosti zjistily. Účetním obdobím je kalendářní rok. Podle § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů je základem daně rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Z citovaných předpisů vyplývá, že jednou ze zásadních zásad účetnictví je účtování o nákladech a výnosech v tom účetním období, se kterým věcně a časově souvisí, a to bez ohledu na skutečnost, kdy došlo k platbě, resp. pohybu souvisejících peněžních prostředků (tzv. akruální princip). Ten znamená, že důsledky transakcí či jiných ekonomických událostí jsou uznány v době, kdy nastaly, a nikoliv v okamžiku, kdy jsou za ně přijaty či vydány peníze (nebo jejich ekvivalent). K zaúčtování pak dochází za období, k němuž se tyto transakce vztahují. Cílem je vykázat v relevantním období všechna aktiva, pasiva, náklady a výnosy, které v daném období vznikly, i když ještě nebyl uskutečněn odpovídající pohyb peněžních prostředků. Akruální princip zásadním způsobem determinuje zjišťování hospodářského výsledku a vyjadřuje jednu ze zásad účetnictví - nezávislost účetních období. V posuzované věci je nutno zvlášť zdůraznit, že smlouva (dohoda o snížení cen za poskytnutá plnění) nebyla potvrzením (deklarací) práv a povinností již dříve existujících, ale z hlediska povinnosti žalobce poskytnout slevu měla konstitutivní povahu, smlouvou tato povinnost teprve vznikla. Proto v roce 1998 žalobce nemohl vytvářet a účtovat o dohadné položce aktivní, neboť v době sestavení účetní závěrky mu nemohly poskytnutí slevy ani její výše být známy. Dohadné účty jsou nástrojem, jímž účetní jednotky účtují o aktivech a pasivech, jejichž výši jsou zpravidla schopny odhadnout a účtuje se na nich o skutečnostech již vzniklých, jakkoliv nemusí být v danou chvíli známou jejich přesná výše, nikoliv o skutečnostech, které vzniknou v budoucnu. Volba účtu, na němž bude konkrétní položka účtována, je poskytnuta daňovému subjektu, který ovšem současně tíží důkazní břemeno co do splnění podmínek pro použití daného účtu. Nejvyšší správní soud uzavírá, že z dokazování provedeného správcem daně vyplynulo, že žalobce neoprávněně snížil základ daně za rok 1998, neboť slevy z ceny bylo možné zahrnout do nákladů (výdajů) vynaložených k dosažení, zajištění a udržení zisku teprve v účetním období, v němž byly skutečně dohodnuty. Správní orgán dokazováním zjistil, že k dohodě o konkrétní výši slevy z fakturovaného plnění či k algoritmu stanovení její výše nedošlo. Jeho postup, kterým z výdajů uplatněných žalobcem při výpočtu základu daně vyloučil částku poskytnutých slev uplatněnou v rozporu se zákonem, lze proto považovat za správný a stěžovatel řádně dospěl k závěru, že žalobce postupoval v rozporu se zákonem, když na dohadné účty zaúčtoval částku ve výši, která v době sestavení účetní závěrky nebyla přesně určena, resp. nebylo zřejmé, zda vůbec a v jaké výši bude snížení fakturované částky poskytnuto. Přesto žalobce tuto částku uplatnil při výpočtu základu daně ve smyslu § 23 zákona o daních z příjmů. 2. Povinnost účtovat o dohadných položkách v případě neuzavřené pojistné události (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu 2 Afs 101/2008-143 ze dne 18. 12. 2008, zveřejněno ve sbírce NSS č. 4/2009 pod č. 1804) Komentář k rozsudku Ve druhém judikátu nastává obdobná situace jako v případě prvním. Tentokrát však nejde o dobropis, ale o pojistné plnění. V roce „starém“ je uplatněna na pojišťovně náhrada škody, nicméně ke dni účetní uzávěrky není zřejmé, jakým způsobem a v jaké výši bude pojistná událost řešena. Proto není možno ve starém roce účtovat o dohadných položkách, ale je nutno počkat až do roku nového. Shrnutí podstatných částí rozsudku Zveřejněná právní věta: „Za situace, kdy ke dni účetní závěrky není jistota nejen o výši pojistného plnění, ale ani o tom, zda havárie je skutečně pojistnou událostí, nelze účtovat o předpokládaném výnosu pojistného jako o dohadné položce aktivní.“ Dne 1. 10. 2002 byla pojistitelem K., a. s., a pojistníkem E. O., a. s. (právní předchůdce stěžovatele) uzavřena pojistná smlouva, přičemž podle článku II. 1.1 se vztahovala na všechna rizika pro případ poškození nebo zničení pojištěné věci jakoukoliv událostí, která nastane náhle a nečekaně a není vyloučena. Pojistnou událostí však není, byla-li taková událost způsobena úmyslným jednáním pojištěného nebo jiné osoby z podnětu pojištěného. V bodu 1.4 pak je uvedeno, ve kterých případech nevzniká právo na plnění, přičemž z hlediska posuzované věci má význam písm. a) -vady, které měla pojištěná věc v době pojištění, a písm. j) -poškození nebo zničení staveb v důsledku jejich chybného návrhu, projekce, konstrukce. Za naplnění podmínek účtování pojistného plnění na dohadné účty aktivní ovšem nelze považovat jen uzavřenou pojistnou smlouvu, musí být současně zřejmé, že došlo k pojistné události. Je třeba přisvědčit stěžovateli, že pojistnou událostí není jakákoliv škodní událost, ale jen ta, která je za ni považována smlouvou. V daném případě obsahovala smlouva určité výluky, z nichž dvě skutečně mohly škodní událost z okruhu pojistných událostí vyloučit. Pokud krajský soud zaujal názor, že jde o běžné smluvní výluky neohrožující plnění, nelze s ním souhlasit. Ke škodě došlo zřícením stropu nad kotelnou v době, kdy na ní byla prováděna oprava. Šlo o škodu mimořádného rozsahu, která se stala způsobem, který mohl naplnit obě výše uvedené výluky. Pro názor žalovaného i krajského soudu mohla svědčit první likvidační zpráva pojišťovny ze dne 13. 12. 2002 obsahuj

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/3E792E8A9C476611C12583EA00184A27?openDocument

4 Tdo 1613/2018 Datum rozhodnutí: 01/29/2019 Spisová značka: 4 Tdo 1613/2018 ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:4.TDO.1613.2018.1 Mimořádné opravné prostředky 4 Tdo 1613/2018-40 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 1. 2019 o dovolání, které podal obviněný M. G., nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Kynšperk nad Ohří, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 4 To 144/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 10 T 116/2017, takto: Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 4. 2018, sp. zn. 10 T 116/2017, byl obviněný uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [skutek 1) - 3)], přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku [skutek 2) - 3)], zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku [skutek 4)] a přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku [skutek 5)]. Uvedených trestných činů se podle skutkových zjištění soudu dopustil tím, že: byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 3. 2011 sp. zn. 15 T 141/2010, jenž nabyl právní moci dne 24. 5. 2011, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2011 sp. zn. 3 To 237/2011 a usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 1. 2012 sp. zn. 3 Tdo 24/2012, odsouzen za zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku, a to k trestu odnětí svobody s výměrou 66 měsíců, se zařazením do věznice s ostrahou, který vykonal dne 9. 12. 2015, v době od 10.00 hodin do 12.30 hodin dne 05. 05. 2017 v Ostravě-Porubě, na ulici XY č. XY v bytě č. XY, kam byl společně s V. J., narozenou XY, pozván na návštěvu, v zištném úmyslu po předchozí domluvě a za vzájemné součinnosti s V. J., po odlákání pozornosti poškozené ze strany V. J., která ji pod různými záminkami opakovaně vylákala z obývacího pokoje, kde se nacházeli, a to nejprve do koupelny a poté do kuchyně bytu tak, aby v obývacím pokoji zůstával M. G. sám, kdy ten tak odcizil z hrníčku, umístěného v obývací stěně, prsten ze žlutého kovu v hodnotě 4 600 Kč a dále z přihrádky konferenčního stolku volně odložený mobilní telefon zn. Samsung se SIM kartou v hodnotě 500 Kč, čímž způsobili poškozené R. F., narozené XY, škodu v celkové výši 5 100 Kč, v době od 23.30 hod. dne 13. 5. 2017 do 01.30 hod. dne 14. 5. 2017 v kuchyni bytu č. XY na ulici XY č. XY v Ostravě - Moravské Ostravě během návštěvy, v zištném úmyslu využil nepozornosti poškozeného a ze stolu mu odcizil volně odloženou pánskou koženou peněženku v hodnotě 700 Kč, obsahující finanční hotovost ve výši 4 500 Kč, platební kartu zn. MAESTRO k účtu v ING bank, 2 ks blíže neurčených slevových karet, doklady, vystavené na jméno poškozeného, a to řidičský průkaz č. XY, průkaz pojištěnce ČP ZP, holandský průkaz pojištěnce VGZ, průkaz bezpečnostního technika, osvědčení k řízení vysokozdvižných vozíků a osvědčení k řízení stavebních strojů, čímž způsobil poškozenému D. C., narozenému XY, škodu v celkové výši 5 200 Kč, v době od 08.55 hod. do 09.07 hod. dne 14. 5. 2017 v prodejně potravin XY na ulici XY č. XY v Ostravě - Mariánských Horách, pomocí odcizené platební karty v zištném úmyslu provedl celkem tři úspěšné nákupy potravin v částkách 95,90 Kč, 500 Kč a 479,10 Kč a dva neúspěšné pokusy o nákup potravin v částkách 755,90 Kč a 270,50 Kč, čímž poškozenému D. C., narozenému XY, způsobil škodu v celkové výši 1 075 Kč a pokusil se způsobit škodu v celkové výši 1 026,40 Kč, dne 15. 7. 2017 v době okolo 20.34 hodin v Ostravě na ulici XY, při jízdě tramvají linky č. 1 ze zastávky XY do zastávky XY, po předchozím oslovení na nástupní zastávce a přisednutí si k poškozenému na sedadlo ve druhém voze soupravy po tomto požadoval v zištném úmyslu peníze a telefon se slovy: „Dej mi peněženku a mobil, dělej, budu počítat do desíti, dělej, nebo tě zabiju“, čímž vzbudil v poškozeném obavu o své zdraví a život a docílil toho, že mu poškozený dal ze strachu peněženku a mobilní telefon zn. Sony Ericsson Android X8 v hodnotě 400 Kč, načež z peněženky vytáhl platební kartu České spořitelny, a. s., a vrátil mu ji zpět, poté z tramvaje na zastávce XY vystoupil a odešel neznámo kam, kdy tímto jednáním poškozenému T. J., narozenému XY, způsobil škodu v celkové výši 700 Kč, k jeho zranění nedošlo, dne 19. 7. 2017 kolem 21.41 hod. v Ostravě - Moravské Ostravě, na ulici XY č. XY v hypermarketu Tesco v zištném úmyslu odcizil zboží tak, že na prodejní ploše odstranil z vystavené bižuterie cenovky a uschoval si do svých kalhot náhrdelník v hodnotě 199 Kč, prsten v hodnotě 159 Kč, prsten v hodnotě 139 Kč, prsten v hodnotě 199 Kč, prsten v hodnotě 139 Kč, prsten v hodnotě 129 Kč, načež prošel pokladní zónou, aniž by za takto ukryté zboží zaplatil, poté byl zadržen pracovníky bezpečnostní služby prodejny, čímž způsobil poškozené společnosti Tesco Stores ČR, a. s., IČ: 45308314, škodu v celkové výši 946 Kč. Za uvedené trestné činy uložil Okresní soud v Ostravě obviněnému podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody ve výměře 8 roků. Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené R. F. škodu ve výši 5 100 Kč a poškozenému D. C. škodu ve výši 5 569 Kč a poškozenému T. J. škodu ve výši 500 Kč s tím, že poškozená R. F. byla se zbytkem nároku podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 4. 2018, sp. zn. 10 T 116/2017, podal obviněný odvolání směřující do výroku o vině pod body 1) - 4) a do výroku o trestu. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 16. 7. 2018 sp. zn. 4 To 144/2018 tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil z podnětu podaného odvolání obviněného napadený rozsudek ve výroku o uloženém trestu. Za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložil obviněnému úhrnný trest odnětí svobody ve výměře 7 roků. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 4 To 144/2018, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném hmotněprávním posouzení. Následně obviněný namítá, že trestní řízení by mělo být vždy ovládáno zásadami obsaženými v § 2 odst. 1, 5, 6 tr. ř. a odkazuje na nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 669/2005 a I. ÚS 3741/11. Zdůrazňuje, že jakýkoliv stupeň podezření sám o sobě není s to vytvořit zákonný podklad pro odsuzující výrok. Podle jeho názoru je výrok o vině založen pouze na nepřímých důkazech, na základě kterých nelze dospět k právnímu závěru, že se dopustil skutků pod body 1) - 4) rozsudku soudu prvního stupně. Ohledně skutku pod bodem 1) uvádí, že ve věci neexistuje žádný přímý důkaz, který by ho ze spáchání trestné činnosti usvědčoval. Jediný přímý důkaz představuje výpověď spoluobviněné V. J., kterou ovšem nelze považovat za věrohodnou, když tato se snažila svalit vinu na něho. O její nevěrohodnosti svědčí její výpověď z přípravného řízení, kde vypověděla, že v zastavárně zastavila 2 prsteny, aby mohla půjčit peníze svědkyni M. D., když zároveň uvedla, že tato svědkyně byla v zastavárně s nimi. Toto je v rozporu nejen s jeho výpovědí, ale i výpovědí této svědkyně. Nesouhlasí ani s úvahami soudu druhého stupně vztahujícími se k určitým rozporům ve výpovědích poškozené a jejích rodinných příslušníků, které podle jeho názoru nelze považovat za drobné. Ke skutku pod bodem 2) a 3) poukazuje na svoji obhajobu a na to, že skutečnost, že platil platební kartou, nedokazuje, že se jednalo o platební kartu, která byla odcizena poškozenému. Z důkazů, na které odkazuje soud druhého stupně, nelze tento závěr dovodit, když navíc, i kdyby platil odcizenou platební kartou, neznamená to, že ji odcizil. Ve vztahu ke skutku pod bodem 4) má být ze spáchání trestné činnosti usvědčován jen výpovědí poškozeného, kterou ovšem nelze považovat za věrohodnou. Skutečnost, že poškozený je osobou netrestanou a zajištěný kamerový záznam nelze považovat za relevantní důkaz o jeho vině. Považuje za zvláštní, že poškozený si nepamatoval typ mobilního telefonu, který mu měl být odcizen, avšak naopak si pamatoval, že mu měl pachatel sdělit, že se jmenuje J. B. Nelze také vyloučit, že si poškozený celou věc vymyslel. Proto nebylo dosaženo nejvyššího stupně jistoty, že se žalovaného skutku dopustil. V závěru podaného dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 4 To 144/2018 a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství přípisem ze dne 16. 11. 2018, sp. zn. 1 NZO 1161/2018, sdělil, že podle § 265h odst. 2 tr. ř. nevyužívá svého oprávnění a k dovolání se vyjadřovat nebude. Současně vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud učinil rozhodnutí podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s § 265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu § 265e tr. ř. zachována. Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.). Obviněný naplnění zvoleného dovolacího důvodu spatřuje ve způsobu hodnocení důkazů soudy nižších stupňů, když vyjadřuje přesvědčení, že soudy na základě provedeného dokazování nemohly dosáhnout nejvyššího možného stupně jistoty, že se žalovaných skutků dopustil. Vzhledem ke konkrétnímu obsahu uplatněných dovolacích námitek lze konstatovat, že obviněný své námitky formálně opírá o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítané vady pod uplatněný dovolací důvod ovšem nelze podřadit. Všechny uplatněné argumenty totiž primárně směřují do oblasti skutkových zjištění. Obviněný vytýká soudům nižších stupňů především nesprávné hodnocení provedených důkazů (nesouhlas s hodnocením výpovědí svědků), a vadná skutková zjištění, a přitom současně prosazuje vlastní (od skutkových zjištění soudů nižších stupňů odlišnou) verzi skutkového stavu věci a až následně ˗ sekundárně ˗ vyvozuje závěr o nesprávném právním posouzení skutků. Touto argumentací obviněný zcela míjí hranice deklarovaného dovolacího důvodu a takto formulované dovolací námitky nemohou naplňovat dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ale ani žádný jiný. Z pohledu námitek uplatněných obviněným v podaném dovolání, které směřují primárně do způsobu hodnocení důkazů soudy [a tedy nenaplňují dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.], toliko na podporu závěru, že se nejedná o případ tzv. extrémního nesouladu v jeho výkladu Ústavním soudem, který ovšem není v dané věci namítán, považuje Nejvyšší soud za potřebné zdůraznit, že zejména soud prvního stupně své úvahy ohledně hodnocení provedených důkazů řádně odůvodnil, tak jak to vyžaduje ustanovení § 125 tr. ř. Uvedený soud velmi podrobně rozvedl, na základě kterých důkazů má obhajobu obviněného za vyvrácenou, a které důkazy ho usvědčují. V tomto směru lze poukázat na přesvědčivé písemné odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně (str. 29-34, bod 35. rozsudku). Soud druhého stupně se s odůvodněním rozsudku soudu prvního stupně plně ztotožnil, když zároveň rozvedl své úvahy z pohledu námitek, které uplatnil obviněný v podaném odvolání a které jsou v podstatě totožné s námitkami uplatněnými v podaném dovolání (str. 4-6, body 12.-21. rozsudku soudu druhého stupně). Na situaci, kdy obviněný v rámci podaného dovolání opakuje shodné námitky, které uplatnil před soudy nižších stupňů a tyto se s nimi řádně a náležitě vypořádaly, pamatuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu (C. H. BECK, ročník 2002, svazek 17, pod T 408), podle kterého se jedná o dovolání zpravidla neopodstatněné. O takový případ se v dané věci jedná, když lze konstatovat, že soudy nižších stupňů při provádění důkazů postupovaly podle § 2 odst. 5, 6 tr. ř., z těchto dovodily takové skutkové závěry, o nichž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí a své závěry řádně odůvodnily v souladu s ustanovením § 125 odst. 2 tr. ř. Bez ohledu na tento závěr považuje Nejvyšší soud za vhodné zdůraznit následující skutečnosti. Především je třeba zdůraznit, že soud prvního stupně ve věci provedl rozsáhlé dokazování, když k náležitému objasnění věci provedl nejen důkazy navržené obžalobou, ale i důkazy navržené obhajobou, takže důkazy neprováděl selektivním způsobem. Z pohledu argumentace obviněného je možno uvést, že své úvahy soud prvního stupně velmi podrobně rozvedl, a to až nadstandardním způsobem, a to s přihlédnutím k obhajobě obviněného. Nejvyšší soud se s odůvodněním rozsudku soudu prvního stupně zcela ztotožnil a pro stručnost na něho odkazuje. Přesto je třeba z pohledu námitek obviněného ve vztahu ke skutku pod bodem 1) uvést, že obviněný není ze spáchání trestné činnosti usvědčován jen výpovědí spoluobviněné V. J., jak tvrdí, nýbrž i ostatními provedenými důkazy, zejména výpovědí poškozené a jejích rodinných příslušníků. Z těchto je nepochybné, že jediný, kdo mohl prsten a předmětný mobil odcizit byl právě obviněný. Ve vztahu k namítané nevěrohodnosti spoluobviněné je třeba uvést, že soud prvního stupně k její výpovědi přistupoval obezřetně, když na rozdíl od tvrzení spoluobviněné dospěl k závěru, že na spáchání tohoto skutku se podílel jak obviněný, tak i spoluobviněná, takže je nepochybné, že se otázkou věrohodnosti spoluobviněné řádně zabýval a k její výpovědi přistupoval kriticky. Navíc je třeba zdůraznit, že svědkyně M. D. slyšená u hlavního líčení nepotvrdila, že by chtěla po spoluobviněné půjčit peníze, což odpovídá výpovědi spoluobviněné u hlavního líčení. Ani tvrzení obviněného, že svědek W. vypověděl, že spoluobviněná byla v zastavárně sama, neodpovídá výpovědi tohoto svědka, který se k této skutečnosti nedokázal vyjádřit. Ve vztahu k námitkám tykajícím se skutku pod body 2), 3) lze rovněž odkázat na úvahy soudu prvního stupně, když je třeba zdůraznit, že obhajoba obviněného týkající se toho, že platil v uvedeném obchodě platební kartou své matky, byla vyvrácena mimo jiné i tím, že platby provedené odcizenou kartou odpovídají platbám, které prokazatelně provedl v uvedeném obchodě obviněný. Nad rámec těchto úvah se sluší ještě poznamenat, že nelze také pominout, že platební karta použitá v případě skutku 3) byla odcizena prokazatelně poškozenému D. C., jenž byl poškozený i v případě skutku 2), kterým byl rovněž obviněný uznán vinným. Obdobná je situace v případě skutku 4), kdy na rozdíl od obviněného soudy nižších stupňů hodnotily všechny provedené důkazy v jejich vzájemném kontextu, tak jak to vyžaduje ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř., nikoliv jednotlivě, tak jak to činí obviněný. Soud druhého stupně se navíc i podrobně zabýval otázkou věrohodnosti poškozeného, když nepominul i jisté podrobné rozpory v jeho výpovědi. Nelze pominout, že z provedeného dokazování ani nevyplývá žádný důvod, pro který by měl snad poškozený zájem obviněného křivě obvinit, když poškozený a obviněný se neznali a neměli před událostí žádný konflikt, jednalo se o setkání dvou neznámých osob. Soud druhého stupně rovněž správně odkázal na jisté drobné pochybení týkající se použité právní věty ohledně tohoto skutku, přičemž správně uzavřel, že naznačené pochybení nemá vliv na správnost použité právní kvalifikace (viz str. 6, bod 21. rozsudku soudu druhého stupně). Obecně je možno v souvislosti s námitkami obviněného uvést, že byť to obviněný výslovně neuvádí, tak se v podstatě dovolává zásady in dubio pro reo (viz odkaz na nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 3741/11). K této argumentaci je nutno uvést, že zásada in dubio pro reo vyplývá z principu neviny (§ 2 odst. 2 tr. ř.). Tato námitka nemůže zvolený dovolací důvod založit, když směřuje výlučně do skutkových zjištění soudů nižších stupňů a potažmo proti způsobu hodnocení provedených důkazů. Je tomu tak proto, že pravidlo „in dubio pro reo“ vyplývá ze zásady presumpce neviny zakotvené v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a § 2 odst. 2 tr. ř. a má tedy vztah pouze ke zjištění skutkového stavu věci na základě provedeného dokazování, a to bez důvodných pochybností (§ 2 odst. 5 tr. ř.), kdy platí „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. Je tudíž zjevné, že pravidlo má procesní charakter, týká se jen otázek skutkových a jako takové není způsobilé naplnit obviněným zvolený (avšak ani žádný jiný) dovolací důvod. Pravidlo in dubio pro reo znamená, že není-li v důkazním řízení dosaženo praktické jistoty o existenci relevantních skutkových okolností, tj. jsou-li přítomny důvodné pochybnosti ve vztahu ke skutku či osobě pachatele, jež nelze odstranit ani provedením dalšího důkazu, nutno rozhodnout ve prospěch obviněného (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. I. ÚS 733/01). Platí též, že jakkoli vysoký stupeň podezření sám o sobě není s to vytvořit zákonný podklad pro odsuzující výrok (nález Ústavního soudu ze dne 13. 5. 1998, sp. zn. IV. ÚS 36/98). Jinak vyjádřeno, trestní řízení vyžaduje v tomto ohledu ten nejvyšší možný stupeň jistoty, který lze od lidského poznání požadovat, alespoň na úrovni obecného pravidla „prokázání mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost“ (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. IV. ÚS 260/05, ze dne 12. 1. 2009, sp. zn. II. ÚS 1975/08, ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2142/11, aj.). Současně je třeba zdůraznit, že existence rozporů mezi důkazy ale sama o sobě neznamená, že by nebylo možné uznat obviněného vinným předmětným trestným činem a že by jakékoli rozpory mezi důkazy musely nutně vést k uplatnění pravidla in dubio pro reo, tj. k rozhodnutí v pochybnostech ve prospěch obviněného. I přes rozpory mezi důkazy může soud podle konkrétní důkazní situace dospět ke spolehlivému závěru o spáchání trestného činu obviněným. Rozhodnout ve prospěch obviněného lze jen za předpokladu, jestliže existující rozpory jsou tak zásadní, že vina obviněného není nepochybná ani po pečlivém vyhodnocení všech důkazů, přičemž v úvahu již nepřichází provedení dalších důkazů. O naznačenou situaci se v dané věci nejednalo. Vzhledem ke shora uvedenému je nepochybné, že obviněný se svou argumentací obsaženou v podaném dovolání s věcným naplněním uplatněného dovolacího důvodu rozešel a vznesl námitky, které nejsou podřaditelné pod dovolací důvod jím deklarovaný (a současně ani pod jiné ustanovením § 265b tr. ř. upravené dovolací důvody). Proto dospěl Nejvyšší soud k závěru, že o jeho dovolání je nezbytné rozhodnout způsobem upraveným v § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Dle něho Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b. Jelikož Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí bez věcného projednání. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. V Brně dne 29. 1. 2019

http://pipilota.eu/psychotesty-pro-ridice-vzor.htm

Čertova krabička: Psychotesty pro řidiče vzor Faktura vzor ke stažení Dílčí Zpráva o zásahu vzor Příjmu řidiče MKD České Budějo.. řidičský průkaz Psychotesty vzor Přijmeme řidiče Praha Bodový Výpis řidiče vzor kurníku Hledáme řidiče s vlastní dodáv.. vzor čestného prohlášení o bez.. vzor přihlášení k novému zaměs.. Hanušovice vzorková prodejna P.. vyúčtování pracovní cesty vzor procvičování vzorů podstatných.. vzor výklad tarotových karet dokladu o zaplacení vzor vzor technického průkazu S-Rank: 5/10 Posledních 24 hodin: 5 Měsíční denní průměr: 5,73 Čtvrtletní denní průměr: 6,07 ohodnocení starožitností Příjemný dům Nahá oběť John Sandford John Lennon vánoční píseň Játrové knedlíčky recept od babičky Prásk nahé fotky Friendship Anthony Daasan hnojení řepky boční poziční světla Transit barvy do tiskárny hp 302 Střelectví.cz • Zobrazit téma - Psychotesty ? Osobně jsem přesvědčen, že řidičské psychotesty udělá levou zadní 10 z 9ti psychopatů, zatímco budou vyřazeni popletové před důchodem ... strelectvi.cz/forum/psychotesty-t1755-20.html Vzor motivačního dopisu | Aprofes Co je důležité při psaní motivačního dopisu. Formální stránka nebo estetická úprava, jednotný styl či zdvořilost a osobitost? Pozor na ... aprofes.cz/vzor-motivacniho-dopisu-1 Psychotesty, psychodiagnostika, assessment … software … testy korupční odolnosti, psychodiagnostiku pracovního výkonu a osobnosti, personální poradenství a audity, tvorbu pracovních pozic, psychotesty pro řidiče, outplacement. … stránkách naleznete psychotesty online, assessment. worktest.cz Psychotesty pro řidiče - Zákony, legislativa … nařízení, Psychotesty … Web psychotesty pro řidiče uvádí platnou legislativu pro dopravně psychologické vyšetření. Jedná testyridicu.cz/legislativa Čertova krabička: řidičský průkaz Psychotesty vzor Čertova krabička: Psychotesty pro řidiče vzor Psychotesty pro skupiny řidičských průkazů A, B, BE, C, CE, D, T. Termíny vyšetření ihned. pipilota.eu/ridicsky-prukaz-psychotesty-vzor.htm Zákon 48/2016 kterým se mění zákon 361/2000 Psychotesty pro řidiče profesionály, vybodované řidiče a starší řidiče. Ceny psychotestů od 1.488 Kč + DPH. Od 1.7.2013 hradí náklady ... psychotesty.pro/inpage/zmena-zakona-361-2000-sb Psychologické a neurologické vyšetření řidičů z povolání ... ... vždy po 5 letech (tedy v 50, 55, 60, 65 letech atd.). Příklad: řidič absolvuje psychotesty, neurologické a EEG vyšetření v 41 letech. zbynekmlcoch.cz/informace/texty/pravo-sebeobr .. Zákon o silničním provozu - paragraf § 110a, PsychoTester.cz Pokud při ověření podmínek pro vydání paměťové karty řidiče příslušnýobecní úřad obce s rozšířenou působností zjistí skutečnosti, které jsou v rozporu s podmínkami pro vydání paměťové karty řidiče, paměťovou kartu řidiče nevydá. psychotester.cz/zakon-o-silnicnim-provozu-par .. [Skoleni-Kurzy.EU]KURZ: Psychotesty Řidičů Blansku ... KURZ: Psychotesty Řidičů Blansku # - Školení, kurz, rekvalifikace - Kurz: psychotesty řidičů blansku # - skoleni-kurzy.eu/index.php?hledat=psychotesty .. Assessment: Psychotesty PRO Řidiče A Vybodované Řidiče, Řidiče S … Dopravně psychologické vyšetření - psychotesty pro řidiče - vybodované řidiče a řidiče s uloženým zákazem řízení, psychotesty pro řidiče profesionály assessment-test.cz/default.aspx?id=18 Rekvalifikační kurzy pro řidiče - řidičák C, CE, D ... o rekvalifikaci - vzor formuláře Informace o rekvalifikacích - Úrad práce (ÚP) Informace pro účastníky rekvalifikačních kurzů - MŠMT O ... autoskola-crkva.cz/rekvalifikacni-kurzy-ridic .. Paradigma Psychologie | základní model psychologie ... ... Schizofrenie | Psychotesty řidičů | Psychotesty k policii | Nevěra | Testy a psychotesty | Seznam psychologů, poraden, psychiatrů aj. ... psychotesty.psyx.cz/texty/paradigma-psycholog .. Psychotesty - další informace psychotesty pro řidiče a k policii testování pro firmy a personalisty, opakované užívání testů psychotesty.psyx.cz/links3.htm Nejlepší učebnice pro autoškoly 2016 Psychotesty pro řidiče a dopravně psychologická vyšetření řidičů ... kdy je každý obrázek vztahován ke konkrétní situaci, vozidlu, řidiči. autostudy.cz/blog/prehled-ucebnic-autoskol Práce: Přijmeme řidiče, zaměstnání na Hledam Praci.cz Hledám Práci.cz - volné pracovní místo: Přijmeme řidiče, práce a zaměstnání C + E, profesní průkaz, psychotesty, kartu do tachografu. hledampraci.cz/inzerat.php?job=132948 WORKtest - Psychotesty pro řidiče Vzory- CV a Motivační dopis Psychologické poradenství - Psycholog 4U. Komplexní služby v oblasti lidských zdrojů zefektivní fungování ... worktestusa.com/psychotesty-pro-ridice Top 12 bodů websites. Example:www.12bodu.cz, www.dopravni … Popularity: Tags: 12 bodů, psychotesty pro řidiče, praha webstatsdomain.org/tags/12 bodů psychotesty řidičů z povolání - Autoweb.cz Dobrý den, nikde jsem nenašel jednoznačnou odpověď co následuje jestliže neuspěje řidič z povolání u pravidelných psychotestů. Pouze to ... autoweb.cz/autoporadna-dotaz-psychotesty-ridi .. Aktuální nabídka práce pro pozici Řidič, Pardubice ... D s profesní způsobilostí převážně pro vnitrostátní dopravu, psychotesty. easy-prace.cz/pardubice/ridic Psychotesty pro řidiče Praha 10 po vybodování a zákazu ... Psychotesty pro řidiče Praha 10, Mělník,Sedlice u Blatné. Psychotesty Vaněk. Psychologie v dopravě. Nejnižší ceny a nejlevnější ... psychotesty.biz/inpage/psychotesty-vraceni-ri .. Vzor životopisu | Aprofes Tvorba životopisu je základní dovedností každého uchazeče. Jak důležitá je formální stránka a vzhled? Proč dbát na estetickou úpravu a ... aprofes.cz/zivotopis-vzor Neplatné psychotesty řidiče nákladního vozidla - důvod k ... Neplatné psychotesty řidiče nákladního vozidla - důvod k výpovědi pro nezpůsobilost k výkonu zaměstnání? bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/praco .. ... vyšetření. autoškola psychotesty. dopravně psychologické vyšetření. vzor psychotestů pro řidiče.skupiny řidičské průkazy. cvičné ... Legislativa testů pro řidiče | Dopravní psychologie ... Vyjádření zákona k provádění testů řidičů, povinnosti řidičů pro vrácení ridičského průkazu. Potřeba a výkon služby dopravní ... testynacesty.cz/legislativa Lékařská prohlídka, Psychotesty řidičů nejlevněji Pro řidiče “amatéry” platí ze zákona ( § 87 zákona č. 361/2000 Sb. ) povinnost podrobit se pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest měsíců před dovršením 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršení stanoveného věku, po … psychotesty-ridicu.cz/lekarska-prohlidka Psychotesty až v 50-ti opakujeme | Truck.bloger.cz Provádíme psychotesty pro řidiče z povolání podle § 87a zákon č. 411/ 2005 Sb. (skupiny C, C+E a C1+E, D a D+E a podskupiny D1 a D1+E ... truck.bloger.cz/MKD/Psychotesty-az-v-50-ti-op .. Opilý řidič, tresty - Alkoholik.cz Alkoholik.cz - web o alkoholismu a jeho léčbě … Nacházíte se: Úvod Lidé a alkohol Opilý řidič, tresty … Alkohol za volantem a schopnosti řidiče - reakční rychlost a sebedůvěra alkoholik.cz/zavislost/opily_ridic_tresty/ind .. psychotesty.biz Irena Wagner, Psychotesty řidičů nejlevněji, Page 2 odmítnutí řidiče podrobit se vyšetření podle jiného právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoli to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví … Stav bodů řidiče psychotesty-ridicu.cz/author/irena-wagner/page/2 Psychotesty mají za úkol vyřadit nevhodné kandidáty ... Běžné jsou u policistů, řidičů z povolání, strojvůdců, pilotů nebo obsluhy jaderných elektráren. finance.idnes.cz/psychotesty-maji-za-ukol-vyr .. Psychotesty pro vybodované řidiče, se zákazem … a řidiče z … Jsme nejrychlejší, nejlevnější (pouze 1500 kč včetně DPH) a jsme flexibilní v termínech. Akreditované … Psychotesty jsou určeny pro: Řidiče z povolání a řidiče referentských vozidel. … Vybodované řidiče a řidiče se zákaze řízení. worktest.cz/psychotesty-pro-ridice Assessment: Psychotesty PRO Řidiče Psychotesty PRO Řidiče A Vybodované Řidiče, Řidiče S Uloženým Zákazem Řízení assessment-test.cz/PSYCHOTESTY-PRO-RIDICE assessment-test.cz/SLUZBY/PSYCHOTESTY-PRO-RIDICE Psychotesty pro řidiče » Příklad dotazníku k dopravně ... ... Schizofrenie | Psychotesty řidičů | Psychotesty k policii | Nevěra | Testy a psychotesty | Test barev | Seznam psychologů, poraden ... psychotesty-ridicu.psychoweb.cz/priklad-dotaz .. Vyřešeno: Psychotesty pro řidiče – jak a na co se ... Řidičské psychotesty jsou docela obávanou záležitostí. A není se čemu divit. Autor článku zná člověka, který zamlada jinými mnohem ... odpovednik.cz/ridicske-psychotesty Psychotesty řidičů nejlevněji | Dopravně-psychologické … Na základě pravomocného rozhodnutí o vrácení řidičského oprávnění je následně registrem řidičů v přízemí vrácen držiteli řidičského oprávnění řidičský průkaz. psychotesty-ridicu.cz Zákon o silničním provozu - paragraf § 104 průkazu a řidičského průkazu vydaného cizím státem a uvede vzor řidičského průkazu Evropských společenství. psychotesty-praha.cz/zakony/zakon-o-silnicnim .. Assessment: Psychotesty PRO Řidiče - Úplné znění § 87a a ... ... dopravně psychologického vyšetření a vzor posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření stanoví prováděcí právní předpis. assessment-test.cz/Uplne-zneni-87a-a-87b-z-c- .. Psychotesty pro řidiče » Vybrané paragrafy zákona 411 ... Vidíte dobře, psychotesty pro řidiče již od 1500 Kč. psychotesty-praha.cz tel: 607 46 51 46 psychotesty-ridicu.psychoweb.cz/vybrane-parag .. Psychotesty.psychology.cz - Find More Sites psychotesty pro řidiče praha, mělník - středočeský kraj, sedlice - jihočeský kraj. psychotesty pro řidiče všech kategorií. ceník. similarsites.com/site/psychotesty.psychology.cz PhDr. Veronika Boháčová - psychotesty pro řidiče Praha ... Adresář Firem, PhDr. Veronika Boháčová - psychotesty pro řidiče Praha, detail , firmy, obchody, služby, e-shopy, firmy, prodejci ... firma.adresarfirem.cz/362704-phdr-veronika-bo .. Aktuální nabídka práce pro pozici Řidič MKD, Kolín ... Požadujeme: trestní bezúhonnost, řidičské oprávnění CE - karta řidiče - psychotesty. easy-prace.cz/kolin/ridic-mkd Psychotesty pro řidiče :: Pro Právo Úvodní stránka > Psychotesty pro řidiče ... zdarma, Vzory zdarma, Smlouvy a vzory, Výpověď - vzor, Vzor životopisu, Půjčky a dluhy, Rozvod ... propravo.cz/news/psychotesty-pro-ridice Vzory - CV a Motivační dopis - WORKTEST Psychotesty pro vybodované řidiče, se zákazem řízení a řidiče z povolání … Zde naleznete vzor CV a motivačního dopisu. Věříme, že Vám to usnadní Vaši cestu k lepšímu profesnímu uplatnění. … Vzor CV Motivační dopis worktest.cz/vzory-cv-a-motivacni-dopis psychotesty pro řidiče | PhDr. Miroslav Pitlík Akční cena psychotestů pro řidiče. Individuální vyšetření bez velkých skupin. psychologteplice.cz/tag/psychotesty-pro-ridice Zákon o silničním provozu - paragraf § 75, PsychoTester.cz b) "Pozor!", vztyčí-li policista paži nebo předloktí pravé paže se směrovkou; řidič jedoucí ze směru, pro který byl provoz předtím zastaven, je povinen se připravit k jízdě; řidič jedoucí ve směru předtím volném je povinen zastavit vozidlo … Testování řidičů – Psychotesty řidičů nejlevněji Copyright 2018 Psychotesty řidičů nejlevněji – OnePress theme by FameThemes psychotesty-ridicu.cz/testovani-ridicu 40 Similar Sites Like Psychotesty.biz - SimilarSites.com ... psychologické vyšetření. vzor psychotestů pro řidiče.skupiny řidičské průkazy. cvičné psychotesty pro řidiče.praha východ,praha západ ... similarsites.com/site/psychotesty.biz cache: 0023:56:51

http://kraken.slv.cz/6Tdo815/2007

6 Tdo 815/2007 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. srpna 2007 o dovolání, které podal obviněný J. Č., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 5 To 275/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 105/2005, takto: Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. 88 T 105/2005, byl obviněný J. Č. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že ačkoli mu byl trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2003, sp. zn. 1 T 109/2003, který nabyl právní moci dne 30. 10. 2003, uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 roků, přesto dne 20. 2. 2004 v době kolem 14:00 hodin v B., řídil osobní motorové vozidlo tovární značky Nissan Primera, kdy při jízdě křižovatkou nedal přednost služebnímu motorovému vozidlu Policie ČR v civilním provedení, a poté co vozidlo zastavilo na upozornění příslušníka Policie ČR za spáchaný přestupek se na tohoto ohradil a z místa odejel, kdy následnou lustrací v evidenci PČR bylo policejním komisařem PČR MŘ B. mjr. ing. M. S. zjištěno, že majitelem uvedeného vozidla je J. Č. a šetřením v evidencích EMMD dle předložené fotografie řidiče vozidla bezpečně poznal a identifikoval . Za tento trestný čin byl odsouzen podle § 171 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou let. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně. Rozsudkem ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 5 To 275/2006, zrušil podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. obviněného zařadil do věznice s dozorem. Proti citovanému rozhodnutí Krajského soudu v Brně podal obviněný dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. e), g) tr. ř. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku namítl, že v přípravném řízení vedeném Městským ředitelstvím Policie ČR Brno služba kriminální policie a vyšetřování OOP Brno střed, nebylo postupováno v souladu s trestním řádem. V návaznosti na to konkretizoval, že poškozený policista Ing. M. S. provedl s ohledem na možnosti přístupu k informacím v příslušných evidencích pro vlastní potřebu lustraci SPZ vozidla a podle osoby zapsané v evidenčním listě vozidla včetně fotografie přiložené na kartě řidiče provedl identifikaci ve formě rekognice in foto s předložením jediné fotografie, tj. jím již dříve vytypovaným J. Č. a následně rekognici in originál , kdy k rekognici nebyla přizvána osoba, která v dané době předmětné vozidlo užívala, tj. P. V., t. č. ve výkonu trestu ve věznici K. . Z výše uvedeného obviněný dovodil, že vada spočívající v nedůslednosti přípravného řízení ze strany policejních orgánů následně vedla k vydání vadného rozsudku soudem prvního stupně, neboť kdyby rekognice byla provedena řádně, tj. za účasti P. V., musel by soud dospět k jinému závěru. K tomu dodal, že tvrzené justiční pochybení se promítlo i do trestní věci vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, kdy rozsudek ze dne 30. 10. 2006, sp. zn. 2 T 7/2005, kterým mu byl odkazem na rozhodnutí dovoláním napadené uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, vychází ze stejně nedostatečně zjištěného skutkového stavu. V samotném závěru odůvodnění dovolání zopakoval, že v průběhu přípravného řízení došlo ze strany orgánů činných v trestním řízení k chybné identifikaci pachatele a nebyla ztotožněna osoba, která se předmětného skutku dopustila, což vyústilo v justiční omyl spočívající v omylu v subjektu trestného činu. Z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) po přezkoumání spisové materie citované v tomto dovolání napadený rozsudek zrušil a věc vrátil zpět do přípravného řízení, tedy cestou soudu I. stupně za účelem objektivního zjištění skutkového stavu věci . K dovolání obviněného se za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupce ). Poté, co stručně zrekapituloval dovolací námitky obviněného, se v obecné rovině vyjádřil k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. Uvedl, že jej lze uplatnit pouze za situace, kdy je dán některý z obligatorních důvodů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 tr. ř., pro které nelze trestní stíhání zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, neboť výlučně v tomto ustanovení trestní řád taxativně vypočítává důvody nepřípustnosti trestního stíhání. Jiné namítané vady, byť se týkají průběhu trestního stíhání, nezakládají důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř., ale ani žádný z dalších dovolacích důvodů zakotvených v ustanovení § 265b tr. ř. V daném případě dovolatel žádný relevantní důvod nepřípustnosti trestního stíhání vymezený v ustanovení § 11 odst. 1 tr. ř. neuvedl, přičemž ani na žádný z důvodů nepřípustnosti trestního stíhání není možno z obsahu předmětného dovolání - byť jen zdánlivě - usuzovat. V další části svého vyjádření se státní zástupce zaměřil na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Mj. připomněl, že dovolání může směřovat proti právní kvalifikaci skutku, jak ho zjistil soud, ale nemůže směřovat proti skutkovým zjištěním, ke kterým soudy dospěly, proti hodnocení důkazů, šíři provedených důkazů apod. V souvislosti s tím konstatoval, že obviněný ve své podstatě uplatnil pouze námitky týkající se vadné aplikace procesních zásad, zakotvených v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., jelikož polemizuje se způsobem, jakým soudy obou stupňů vyhodnotily provedené důkazy a dovolacímu soudu předkládá k posouzení vlastní verzi průběhu skutkového děje. Výše citované námitky pak nelze podřadit ani pod žádný z dalších dovolacích důvodů zakotvených v ustanovení § 265b tr. ř. Státní zástupce pak shrnul, že obviněný napadenému usnesení, jakož i řízení, jež předcházelo jeho vydání, nevytkl žádnou vadu, která by zakládala některý z taxativně stanovených důvodů dovolání zakotvených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Upozornil přitom na skutečnost, že toto rozhodnutí může Nejvyšší soud učinit podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, aniž by k tomu byl nutný souhlas nejvyššího státního zástupce. Pro případ, že by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že je na místě rozhodnout jiným způsobem, než je specifikován v ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř., vyjádřil státní zástupce podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. lze uplatnit, jestliže proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona nebylo přípustné. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. spočívající v tom, že proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné, lze uplatnit pouze za situace, kdy je dán některý z obligatorních důvodů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 tr. ř., pro které nelze trestní stíhání zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, neboť výlučně v tomto ustanovení trestní řád taxativně vypočítává důvody nepřípustnosti trestního stíhání. Jiné namítané vady, byť se týkají průběhu trestního stíhání, nezakládají důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. (viz rozhodnutí č. 38/2005 Sb. rozh. tr.). V kontextu uvedeného je zřejmé, že uplatněné dovolací námitky ve skutečnosti tento dovolací důvod nenaplňují. Obviněný totiž neuvedl žádné skutečnosti, jež by zakládaly některý z důvodů nepřípustnosti trestního stíhání ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 tr. ř. (ostatně sám de facto ani nepřípustnost trestního stíhání nenamítá, nýbrž tvrdí, že řízení je zatíženo vadou v podobě nesprávně provedené rekognice, jež vyústila ve vadné meritorní rozhodnutí z důvodu omylu v subjektu trestného činu). V posuzované věci však uplatněné dovolací námitky směřují výlučně do oblasti důkazního řízení a skutkových zjištění. Obviněný totiž vytýká orgánům činným v trestním řízení podstatnou vadu v procesu dokazování a jmenovitě soudům pak i nesprávné hodnocení důkazů a vadná skutková zjištění, přičemž prosazuje vlastní (odlišnou) verzi skutkového stavu věci (namítá, že skutku, pro který byl odsouzen, se nedopustil). Pouze z uvedených výhrad vyvozuje závěr o nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný tak ve skutečnosti nenamítá rozpor mezi skutkovými závěry vykonanými soudy po zhodnocení důkazů a užitou právní kvalifikací ani jiné nesprávné hmotně právní posouzení soudy zjištěných skutkových okolností. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy obviněný ve skutečnosti spatřuje v porušení procesních zásad vymezených zejména v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a § 104b tr. ř., tzn. že dovolání uplatnil na procesním a nikoli hmotně právním základě. Uplatněné námitky proto pod výše uvedený (ani jiný) dovolací důvod podřadit nelze. Lze pak ještě uvést, že pouze v případě, kdy jsou právní závěry soudu v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývají, nutno takovéto rozhodnutí považovat za stojící v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i s čl. 90 Ústavy (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2005, sp. zn. III. ÚS 578/04). O takový případ se však v posuzované věci nejedná.

http://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mrqgazf6nbqgmwta

403/2002 Sb. - Beck-online 403/2002 Sb.: od 6. 9. 2002 403/2002 Sb. znění účinné od 6. 9. 2002 Ústavní soud obdržel dne 23. listopadu 2001 návrh Vrchního soudu v Praze na zrušení ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé a § 8 odst. 3 věty druhé zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, (dále také jen „zákon o konkursu a vyrovnání“). Senát 1 Ko Vrchního soudu v Praze, složený z předsedy senátu JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Karety a JUDr. Jiřího Goldsteina, v řízení o odvolání správce konkursní podstaty JUDr. V. L. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. dubna 2001 č. j. 99 K 76/2000-28 ve věci konkursu na majetek obchodní společnosti B. E., s. r. o., (dále jen „úpadce“) vedené u Městského soudu v Praze dospěl podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) k závěru, že ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé a § 8 odst. 3 věty druhé zákona o konkursu a vyrovnání jsou v rozporu s čl. 9, 26 a 28 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), pročež podle § 109 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) řízení přerušil a podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, předložil věc Ústavnímu soudu. Spolu s návrhem na zrušení uvedených zákonných ustanovení byl Ústavnímu soudu předložen i spis Městského soudu v Praze sp. zn. 99 K 76/2000. Usnesením ze dne 6. února 2001 č. j. 99 K 76/2000-11 Městský soud v Praze prohlásil na majetek úpadce konkurs a správcem ustavil JUDr. V. L. (dále jen „správce“). Usnesením téhož soudu ze dne 17. dubna 2001 č. j. 99 K 76/2000-28 bylo schváleno, aby správce vyloučil z podstaty úpadcovu nedobytnou pohledávku a tři telefonní karty (výrok I.) a prohlášený konkurs pro nedostatek úpadcova majetku podle § 44 odst. 1 písm. d) zákona o konkursu a vyrovnání zrušil (výrok II.). Soud dále schválil vyúčtování hotových výdajů správce ve výši 1 193,60 Kč a jeho odměnu ve výši 10 000 Kč, vyslovil zároveň, že tyto pohledávky správce nebudou uspokojeny, neboť majetek podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkursu (výrok III.), a správci uložil, aby do třiceti dnů oznámil soudu, zda uzavřel účetní knihy a sestavil účetní závěrku (výrok IV.). V odůvodnění svého rozhodnutí stran výroku III. uvedl, že nároky správce na zaplacení jeho hotových výdajů a odměny, přestože byly soudem přiznány, nemohly být uspokojeny, neboť nebyl zpeněžen žádný majetek z konkursní podstaty a naopak jediný majetek byl ze soupisu konkursní podstaty vyloučen. Nároky správce nebylo možno uspokojit ani ze zálohy na náklady konkursu, protože ta v dané věci nebyla složena, neboť navrhovatel domáhající se prohlášení konkursu byl od této povinnosti podle § 5 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání osvobozen coby úpadcův věřitel domáhající se uspokojení mzdového nároku. Podle § 42 odst. 3 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaslal Ústavní soud předmětný návrh Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Ve svém vyjádření ze dne 7. ledna 2002 předseda Poslanecké sněmovny prof. Ing. Václav Klaus, CSc., uvádí, že předmětný návrh směřuje proti ustanovením, která byla do zákona o konkursu a vyrovnání vložena zákonem č. 105/2000 Sb., kterým se mění zákon o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a to na základě návrhu, který Poslanecké sněmovně předložila poslankyně JUDr. Eva Dundáčková (sněmovní tisk 219). Zákon schválila Poslanecká sněmovna na své 24. schůzi dne 4. dubna 2000 ve znění pozměňovacích návrhů Senátu. Ustanovení, kterých se návrh na zrušení týká, schválila Poslanecká sněmovna na své 21. schůzi dne 28. ledna 2000 na základě pozměňovacích návrhů podle sněmovního tisku 219/5. Napadené ustanovení § 8 odst. 3 věty druhé bylo navrženo usnesením č. 74 ústavněprávního výboru, sněmovní tisk 219/4, které Poslanecká sněmovna ve druhém čtení vzala za základ dalšího projednávání návrhu zákona. Ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé bylo navrženo poslancem Ivanem Pilipem v průběhu projednávání návrhu zákona ve druhém čtení jako pozměňovací návrh k návrhu ústavně-právního výboru. S tímto návrhem se Poslanecká sněmovna ztotožnila poměrem hlasů 102 pro a 45 proti z přítomných 153 poslanců. Při projednávání návrhu zákona v Senátu nedoznala napadená ustanovení žádné změny. Podle § 42 odst. 3 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaslal Ústavní soud předmětný návrh i Senátu Parlamentu České republiky. Ve svém vyjádření ze dne 8. ledna 2002 jeho předseda doc. JUDr. Petr Pithart úvodem konstatuje, že předmětný návrh směřuje proti ustanovením, která byla do zákona o konkursu a vyrovnání vložena zákonem č. 105/2000 Sb. Tuto novelu zákona o konkursu a vyrovnání projednala Poslanecká sněmovna dne 28. ledna 2000 na 21. schůzi, přičemž pro přijetí návrhu hlasovalo v hlasování č. 538 ze 152 přítomných poslanců 128 a 1 byl proti. Návrh zákona byl Senátu předložen dne 7. února 2000, v souladu s jednacím řádem Senátu byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru a výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ústavněprávní výbor projednal návrh zákona dne 23. února 2000 a přijal k němu usnesení č. 159, ve kterém doporučil Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Rovněž výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své schůzi, konané dne 23. února 2000, dospěl k závěru doporučit Senátu vrácení návrhu Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (usnesení č. 247). V rámci rekapitulace průběhu zákonodárného procesu se dále ve vyjádření uvádí, že Senát návrh předmětného zákona projednal na své 16. schůzi druhého funkčního období, konané dne 1. března 2000, a svým usnesením č. 302 jej vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Pro vrácení návrhu zákona s pozměňovacími návrhy hlasovalo v hlasování č. 143 z 53 přítomných senátorů 52 a 1 se hlasování zdržel. Poslanecká sněmovna návrh zákona pak opětovně projednala dne 4. dubna 2000 na své 24. schůzi a ve znění pozměňovacích návrhů přijatých Senátem jej schválila usnesením č. 902, když se pro něj v hlasování pořadového čísla 32 ze 181 přítomných vyslovilo 98 poslanců a 81 poslanců bylo proti. Ve vyjádření se připomíná, že pozměňovací návrhy Senátu se předmětných ustanovení dotkly pouze okrajově, a to v rovině terminologické, kdy bylo v § 5 odst. 1 slovo „pracovníků“ nahrazeno slovem „zaměstnanců“. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb․ Ústavní soud může se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Vzhledem ke skutečnosti, že citované ustanovení lze vztáhnout na posouzení předmětné věci, Ústavní soud si vyžádal od účastníků řízení vyjádření, zdali souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Podáním ze dne 28. května 2002 předseda senátu 1 Ko Vrchního soudu v Praze a podáními z téhož dne rovněž předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ze dne 29. května 2002 předseda Senátu Parlamentu České republiky vyjádřili s návrhem Ústavního soudu svůj souhlas. Ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé zákona o konkursu a vyrovnání: „Pokud pohledávka navrhovatele vyplývá ze mzdových nároků, je navrhovatel od zaplacení zálohy osvobozen s výjimkou zaměstnanců uvedených v § 67b.“. Ustanovení § 8 odst. 3 věty druhé téhož zákona: „Nároky správce se uspokojují z konkursní podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady konkursu složené navrhovatelem.“. Obligatorní, pojmovou součástí konkursního řízení je ustavení správce konkursní podstaty (§ 8 zákona o konkursu a vyrovnání). Podle shodného názoru judikatury i doktríny správce konkursní podstaty není účastníkem konkursního řízení; jako zvláštní procesní subjekt má však samostatné postavení jak vůči úpadci, tak vůči konkursním věřitelům, a nelze jej považovat za zástupce konkursních věřitelů ani za zástupce úpadce (viz stanovisko Nejvyššího soudu Cpjn 19/98, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 7/1998; K. Eliáš, Konkurs. Právník č. 2/1995, str. 123; F. Zoulík, Zákon o konkursu a vyrovnání. Komentář. 3. vyd., Praha 1998, str. 63 – 70; J. Zelenka, J. Maršíková, Zákon o konkursu a vyrovnání a předpisy souvisící. Komentář. Praha 2002, str. 159). S vymezením doktrinárním se Ústavní soud ztotožňuje, vycházeje z hledisek vymezujících pojem veřejnoprávního orgánu. Jsou jimi veřejný účel, způsob ustavení a pravomoc. Veřejný účel instituce správce konkursní podstaty nutno spatřovat v akceptaci omezeného veřejného zásahu do řešení majetkových vztahů, jež se dostaly do krizové situace. Způsob jeho ustavení je dán rozhodnutím státního orgánu (soudu). Jeho oprávnění, jež jsou zakotvena v řadě ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání (§ 14, § 17 až 20, § 24, § 26 až 29), vzhledem ke své heteronomní povaze (když správce nelze považovat za zástupce konkursních věřitelů ani za zástupce úpadce) pak představují výkon pravomoci (na rozdíl od heteronomní povahy veřejnoprávních aktů akty soukromoprávní – právní úkony – mají povahu autonomní). V této souvislosti nutno poukázat i na vývoj zákonné úpravy konkursu a vyrovnání, jež v novele zákona č. 328/1991 Sb. provedené zákonem č. 94/1996 Sb. opustila zásadu vyhledávací v konkursním řízení při zjišťování majetku úpadce před prohlášením konkursu. Podle důvodové zprávy k novelou nově vloženému ustanovení § 12a „soud napříště nebude mít povinnost před prohlášením konkursu zjišťovat rozsah majetku, ale zamítne návrh jen při zřejmém nedostatku potřebného majetku“. Účelem této novely bylo nejenom dosáhnout urychlení konkursního řízení, ale zejména odstranit nahrazování funkce správce konkursní podstaty soudem. Otázkou první, již nutno v dané věci zodpovědět, je, zdali výkon funkce správce konkursní podstaty ústavně spadá pod rámec, jenž je vymezen čl. 9 odst. 2 Listiny, resp. čl. 4 odst. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Nejsou-li splněny důvody podle čl. 9 odst. 2 Listiny, podle odstavce 1 téhož ustanovení Listiny nesmí být nikdo podroben nuceným pracím nebo službám. Obdobně podle čl. 4 odst. 2 Úmluvy se od nikoho nebude vyžadovat, aby vykonával nucené nebo povinné práce, přičemž za „nucenou nebo povinou práci“ se podle čl. 4 odst. 3 Úmluvy nepovažují přesně vymezené okruhy prací a služeb. K interpretaci daných ustanovení, a to ve věci, jejímž předmětem byla otázka stanovení odměny a náhrady hotových výdajů obhájci ustanovenému podle § 39 trestního řádu (dále jen „tr. ř.“), se Ústavní soud vyjádřil ve stanovisku sp. zn. Pl. ÚS – st. 1/96, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), svazek 9, str. 471 a násl. Konstatoval, že čl. 40 odst. 3 Listiny představuje speciální ústavní garanci práva na obhajobu, čl. 9 odst. 2 písm. d) Listiny zakotvuje ústavní mechanismus jejího zabezpečení. Podle něj se nejedná o nucenou práci nebo službu v případě jednání uloženého zákonem pro ochranu práv druhých. V případě nutné obhajoby se tudíž nejedná o nucenou práci, protože důvody nutné obhajoby, jakož i postup ustanovení obhájce při jejich naplnění jsou stanoveny zákonem (§ 36 a násl. tr. ř.), a to pro ochranu práva na obhajobu (čl. 40 odst. 3 Listiny). Ustanovení čl. 9 odst. 2 Listiny představuje nástroj ochrany celé řady svou povahou velmi rozdílných hodnot (například nástroj ochrany národní obrany, odstraňování důsledků živelních pohrom, nehod, ochrany života, zdraví nebo majetku). Lze si představit situace podle čl. 9 odst. 2 Listiny, ve kterých by k poskytnutí žádné náhrady nedošlo (například při odstraňování důsledků živelních pohrom). Kritériem, jímž by se měl zákonodárce při stanovování náhrad za jednání podle čl. 9 odst. 2 Listiny řídit, není tudíž princip ekvivalence, nýbrž princip proporcionality. Z hlediska ústavního je rozhodné, zdali se případný rozpor mezi rozsahem prací a služeb a náhradou dotýká čl. 9 odst. 2 písm. d) Listiny intenzitou narušující princip proporcionality, tj. způsobem spojujícím nepřiměřenou pracovní zátěž k úrovni přiznané odměny a náhrady hotových výdajů. Ústavní soud v této souvislosti odkázal rovněž na analogický právní názor vyslovený Evropským soudem pro lidská práva ve věci Van der Mussele v. Belgium (1983). Vycházeje z povahy věci, Ústavní soud vyloučil dopad ustanovení čl. 28 Listiny na posouzení dané věci. Podle názoru Ústavního soudu právní názor vyjádřený ve stanovisku sp. zn. Pl. ÚS – st. 1/96 se na věc ústavnosti § 5 odst. 1 věty druhé a § 8 odst. 3 věty druhé zákona o konkursu a vyrovnání nevztahuje. Výkon funkce správce konkursní podstaty na základě ustavení soudem z pohledu ústavního pod rámec práce nebo služby uložené zákonem pro ochranu práv druhých podle čl. 9 odst. 2 písm. d) Listiny podřadit nelze. Tyto kautely jsou dány normativním obsahem, plynoucím z ústavního principu rovnosti (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny). Při chápání ústavního principu rovnosti se Ústavní soud ztotožnil [a to zejména v nálezech ve věcech vedených pod sp. zn. Pl. ÚS 16/93 (Sbírka rozhodnutí, svazek 1, nález č. 25; vyhlášen pod č. 131/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 36/93 (Sbírka rozhodnutí, svazek 1, nález č. 24; vyhlášen pod č. 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 5/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 4, nález č. 74; vyhlášen pod č. 6/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 9/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 5, nález č. 16; vyhlášen pod č. 107/1996 Sb.)] s chápáním ústavního principu rovnosti, jak byl vyjádřen Ústavním soudem ČSFR ve věci sp. zn. Pl. ÚS 22/92 (Sbírka usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR, str. 42): „Je věcí státu, aby v zájmu zabezpečení svých funkcí rozhodl, že určité skupině poskytne méně výhod než jiné. Ani zde však nesmí postupovat libovolně... Pokud zákon určuje prospěch jedné skupiny a zároveň tím stanoví neúměrné povinnosti jiné, může se tak stát pouze s odvoláním na veřejné hodnoty.“. Ústavní soud tím odmítl absolutní chápání principu rovnosti, přičemž dále konstatoval: „rovnost občanů nelze chápat jako kategorii abstraktní, nýbrž jako rovnost relativní, jak ji mají na mysli všechny moderní ústavy“ (Pl. ÚS 36/93). Obsah principu rovnosti tím posunul do oblasti ústavněprávní akceptovatelnosti hledisek odlišování subjektů a práv. Hledisko první spatřuje tudíž ve vyloučení libovůle. Hledisko druhé vyplývá z právního názoru vyjádřeného v nálezu ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 4/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 3, nález č. 29; vyhlášen pod č. 168/1995 Sb.): „Nerovnost v sociálních vztazích, má-li se dotknout základních lidských práv, musí dosáhnout intenzity, zpochybňující, alespoň v určitém směru, již samu podstatu rovnosti. To se zpravidla děje tehdy, je-li s porušením rovnosti spojeno i porušení jiného základního práva, např. práva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny, některého z politických práv podle čl. 17 a násl. Listiny apod.“ (shodně Pl. ÚS 5/95). Hlediskem druhým při posuzování protiústavnosti právního předpisu zakládajícího nerovnost je tedy tímto založené dotčení některého ze základních práv a svobod. Jinými slovy řečeno, Ústavní soud ve své judikatuře interpretuje ústavní princip rovnosti ve smyslu akcesorické i neakcesorické rovnosti. Vzhledem k rozmanitosti účelů veřejných funkcí z ústavního pořádku neplynou přímo kautely týkající se zdrojů odměn a úhrady nákladů spjatých s jejich výkonem, jakož i kautely týkající se jejich struktury a výše (kupř. podle § 108 notářského řádu ve spojení s § 11 až 14 vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění pozdějších předpisů, odměnu notáře jako soudního komisaře platí ten, kdo žádá o provedení notářského úkonu; stát je jím výjimečně v případě odúmrti). Nicméně z ústavního principu neakcesorické rovnosti, jejímž obsahem je vyloučení libovůle ze strany zákonodárce v rozlišování subjektů a práv, i pro oblast odměňování a náhrady nákladů spjatých s výkonem veřejných funkcí plyne maxima přiměřenosti. Je-li ústavně konformní účel zákonné úpravy umožňující konkurs i v případě, kdy v konkursním řízení není zpeněžen žádný majetek z konkursní podstaty a záloha na náklady konkursu nebyla složena, neboť navrhovatel domáhající se prohlášení konkursu byl od této povinnosti osvobozen, nutno pak považovat za porušení ústavního principu neakcesorické rovnosti stav, jenž je tím vytvořen v zákonné úpravě úhrady hotových výdajů a odměny správci. Ve srovnání s případy, ve kterých v konkursním řízení došlo ke zpeněžení majetku, resp. k zaplacení zálohy na náklady konkursu, a z nichž správcům byly uhrazeny hotové výdaje a odměna, pohledávky správce (úhrada hotových výdajů a odměny) v případech insolventního úpadce a osvobození navrhovatele od povinnosti zaplatit zálohu na náklady konkursu nebudou uspokojeny, neboť majetek podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkursu. Takto vytvořená nerovnost v odměňování a úhradě nákladů spjatých s výkonem veřejné funkce je nerovností jednak extrémní (jelikož pro jednu skupinu správců připouští neuhrazení odměny a náhrady hotových výdajů) a jednak nerovností, jíž schází jakýkoli účel a smysl (od účelu a smyslu zakládajícího nerovnost subjektů a práv na tomto místě nutno odlišit příčiny způsobující takovouto nerovnost). Toliko jako obiter dictum lze na tomto místě uvést, že obdobně, jak je tomu ve srovnatelných věcech (§ 23 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), by v těchto případech byla adekvátní úhrada odměny a hotových výdajů správci ze strany státu. Vzhledem k uvedeným důvodům se ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé a § 8 odst. 3 věty druhé zákona o konkursu a vyrovnání ocitají v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny a s čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen „Pakt“), není to však jejich dikce, nýbrž mezera v zákoně, kterou vytvářejí. Protiústavním je tudíž opomenutí zákonodárce, jež má za následek ústavně neakceptovatelnou nerovnost (k doktrinárnímu pojetí pojmu opomenutí zákonodárce viz V. Šimíček, Opomenutí zákonodárce jako porušení základních práv. Deset let Listiny základních práv a svobod v právním řádu České republiky a Slovenské republiky. Eds. B. Dančák, V. Šimíček, Brno 2001, str. 144 – 159). Přehled souvislostí Verze(1) Základní údaje (1) Články (3) Novelizované předpisy (1) Nadřazené předpisy (1) Aktuální k datu Historie Editorial Záložky Souvislosti k 403/2002 Sb. bez vazby na § Sládeček, V. Ústavní soudnictví. 2. podstatně přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2003 (Jan Filip) Zákon č. 328/1991 Sb. 01.01.2007 - 31.12.2007

https://www.ucetni-portal.cz/koordinacni-vybory/

Termíny jednání KOOV: 29. 1. 2020 / 18. 3. 2020 / 6. 5. 2020 / 17. 6. 2020 549 18.09.19 Uplatnění plné moci Uzavřeno bez rozporu MVDr Milan Vodička 18.09.2019 548 18.09.19 Vstupní cena pro odepisování u majetku (nemovitosti) získané z dědictví Odloženo Bc. Blanka Marková 547 26.06.19 Tvorba a rozpouštění daňových opravných položek v situaci jednoho či více spoludlužníků Uzavřeno s rozporem David Krch 18.09.2019 546 26.06.19 Daňové souvislosti práce z domova (home office)Odloženo JUDr. Ing. Dana Trezziová Ing. Robert Bezecný 545 15.05.19 Vystavování opravných daňových dokladů mezi společníky společnosti v případě změny výše podílů na společné činnosti a režim DPH při vystavování daňových dokladů mezi společníky Uzavřeno bez rozporu Ing. Tomáš Brandejs 26.06.2019 544 15.05.19 Některé daňové dopady Brexitu Odloženo Ing. Jiří Nesrovnal Ing. Lucie Wadurová LL.M. 543 15.05.19 Daňové důsledky ukončení smlouvy o soukromém životním pojištění při následném uzavření smlouvy nové Uzavřeno bez rozporu Ing. Bc. Jan Hájek MBA, Dis, 15.05.2019 542 20.03.19 Stravenky jako SPV či MPV - související problematika Uzavřeno bez rozporu Ing. Petr Drahoš 15.05.2019 541 20.03.19 Výklad §15 zákona o DPH ve vztahu ke stravenkám Uzavřeno bez rozporu Ing. Tomáš Brandejs 15.05.2019 540 20.03.19 Daňový režim sdílených nákladů na výzkum a vývojUzavřeno bez rozporu Martin Kopecký 18.09.2019 539 20.03.19 Výpočet dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnanců příslušných k zahraničním právním předpisům sociálního zabezpečení v rámci EU/EHP a Švýcarska od 1. 1. 2019Uzavřeno bez rozporu Ing. Bc. Jan Hájek MBA, Dis, Ing. Lucie Wadurová LL.M. 20.03.2019 537 20.03.19 Daňové posouzení zvýšené náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu Uzavřeno bez rozporu JUDr. Jana Hlásenská 20.03.2019 538 23.01.19 Opravy údajů uváděných v přiznání DPH, které vedou ke změně vypořádacího koeficientu dle § 76 ZDPH Uzavřeno s rozporem RNDr. Petr Beránek 23.01.2019 536 23.01.19 Bezúplatný příjem v případě současného skončení nájemní a podnájemní smlouvy Uzavřeno bez rozporu Ing. Jiří Nesrovnal 23.01.2019 535 14.11.18 Hlášení k dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně v souvislosti s výplatou, poukázáním nebo připsáním odměny člena orgánu právnické osoby (českého daňového nerezidenta)Uzavřeno bez rozporu Ing. Lenka Nováková 14.11.2018 534 14.11.18 Převod naspořených prostředků z penzijního připojištění se státním příspěvkem na doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištěníUzavřeno bez rozporu Ing. Lenka Nováková 14.11.2018 533 14.11.18 Vliv štěpení nebo spojení akcií emitentem na časový test držby cenných papírů pro osvobození příjmů fyzických osob z úplatného prodeje cenných papírů dle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP Uzavřeno bez rozporu Ing. Tomáš Hlaváček 532 19.09.18 Povinnost zahraniční osoby předložit výpis z obchodního rejstříku v rámci řízení o povolení k nabytí plynu/elektřiny bez daně Uzavřeno s rozporem Ing. Stanislav Kryl 19.09.2018 531 19.09.18 Podmínky pro nabývání zemního plynu a pevných paliv osvobozených od daně z energetických produktů v případě kombinované výroby tepla a elektřinyUzavřeno bez rozporu Martin Kopecký 19.09.2018 530 19.09.18 Dlouhodobý majetek jako obchodní majetek určený k uskutečňování ekonomických činností Odloženo Ing. Petra Němcová 529 19.09.18 Registrace k DPH subjketu, který změnil skutečné sídlo do ČRUzavřeno bez rozporu RNDr. Petr Beránek 19.09.2018 528 19.09.18 Daň z nabytí nemovitých věcí z pohledu daní z příjmů Uzavřeno s rozporem Ing. Otakar Machala 527 19.09.18 Daňová uznatelnost „sankce“ udělované finančním arbitrem podle § 17a zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi Uzavřeno bez rozporu Ing. Ladislav Malůšek 526 19.09.18 Osvobození bezúplatných příjmů od příbuzného dle ZDP u osvojení resp. od biologického rodiče Uzavřeno bez rozporu Ing. Jiří Gebarowský 19.09.2018 525 20.06.18 Nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteruUzavřeno bez rozporu Ing. Karin Čupková-Kolanová 524 20.06.18 Nepeněžní plnění pro účely poskytování zaměstnaneckých benefitů ve světle nového zákona o platebním styku Uzavřeno bez rozporu Ing. Rostislav Frelich 523 20.06.18 Aplikace osvobození od DPH dle ustanovení § 61 písm. g) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (cost sharing) Uzavřeno bez rozporu Ing. Rostislav Frelich 20.06.2018 522 02.05.18 Uplatňování DPH ve vybraných případech služeb (zejména přepravy) přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží Uzavřeno bez rozporu Petr Toman 521 02.05.18 Aplikace ustanovení § 104 odst. 1 a 2 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH - časové posunyUzavřeno bez rozporu Ing. Ivana Krylová 520 02.05.18 Daňový režim cestovních náhrad a ostatních příjmů fyzické osoby obdržených v souvislosti s bezplatným výkonem funkce člena orgánu právnické osoby Uzavřeno bez rozporu Martin Kopecký 02.05.2018 519 21.03.18 Daňový režim plateb za zpřístupnění technických funkcí hmotného majetkuUzavřeno bez rozporu Martin Kopecký 21.03.2018 518 21.03.18 Cestovní náhrady při použití elektromobiluUzavřeno s rozporem MVDr Milan Vodička 02.05.2018 517 21.03.18 Výklad pojmu bydliště pro účely osvobození od daně z příjmů fyzických osob při prodeji vybraných nemovitých věcíUzavřeno bez rozporu Ing. Lucie Rytířová, LL.M. Ing. Ondřej Antoš 21.03.2018 516 24.01.18 Cese nájemní smlouvy z hlediska technického zhodnocení provedeného nájemcem ve znění novely ZDP - zákona č. 170/2017 Sb. Uzavřeno bez rozporu Ing. Jiří Nesrovnal Petr Toman 24.01.2018 515 24.01.18 Problematika příspěvku zaměstnavatele na tištěné knihyUzavřeno bez rozporu Ing. Jiří Nesrovnal Ing. Lucie Rytířová, LL.M. 24.01.2018 514 24.01.18 Zdanění odměny člena výboru pro audit (českého daňového nerezidenta)Uzavřeno bez rozporu Ing. Lenka Nováková 02.05.2018 513 15.11.17 Prodej přes internetový obchod hrazený prostřednictvím platební brány - okamžik vzniku příjmu pro obchodníka s daňovou evidencíUzavřeno bez rozporu Ing. Michaela Szmaragowski Ing. Lucie Kozáková 15.11.2017 512 15.11.17 Přechod daňových práv a povinností při přeměnách veřejně prospěšných poplatníkůUzavřeno bez rozporu Mgr. Ing. Magdaléna Králová 15.11.2017 511 15.11.17 Veřejně prospěšný poplatník, osoby blízké zakladateli a rodinná fundace Uzavřeno bez rozporu Ing. Miroslav Michálek 21.03.2018 510 15.11.17 Daňová uznatelnost DPH při snížení nároku na odpočet daně u nedoložených mank a škod Uzavřeno s rozporem Ing. Jan Linhart Ing. Silvie Jurčíková 24.01.2018

http://rovneprilezitosti.cz/cz221/archiv-dotazu

Míša | 27.10.2006 | písemné napomenutí pracuji jako lékařka v nemocnici. Tento týden došlo k jistým nepříjemnostem s jednou mojí pacientkou na oddělení a primářem jsem byla obviněna z laxní péče o ni. Bylo mi uděleno písemné napomenutí dle ZP. Dále mi při té příležitosti bylo řečeno, že mi již dříve bylo uděleno ústní napomenutí, čehož si ale vůbec nejsem vědoma. Jelikož jsem přesvědčena, že jsem v péči o svou pacientku nic nezanedbala, myslím si, že jde ze strany mého primáře o účelový postup, kterým semě chce zbavit. Chci se tedy zeptat, zda mám možnost se proti jeho písemnému napomenutí nějak ohradit a jaký způsob mám volit. Děkuji za radu, Míša. zákoník práce umožňuje dát zaměstnanci výpověď pro závažné porušení pracovní kázně nebo pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně, jestliže byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením pracovní kázně písemně upozorněn na možnost výpovědi. Ústní napomenutí není v žádném případě možné dát do souvislosti s případnou výpovědí a v písemném napomenutí musíte být na možnost výpovědi explicitně upozorněna. Nesouhlas s postupem Vašeho nadřízeného můžete řešit s nadřízeným primáře Vašeho oddělení nebo s Vaším zaměstnavatelem, který je uveden ve Vaší pracovní smlouvě. Napomenutí od primáře můžete rovněž řešit s odbory, které ve Vaší nemocnici působí. 27.10.2006 | podat výpověď na výpovědi by mělo být Vaše jméno, jméno nebo název zaměstnavatele. Výpověď musí být dána písemně a doručena zaměstnavateli, jinak je neplatná. Ve výpovědi můžete uvést její důvod, pokud to považujete za vhodné, stejně tak jako délku výpovědní doby, v případě, že jste se na ní a na její délce se zaměstnavatelem dohodli. Pepa | 25.10.2006 | Odstupne Dobry den,skončil jsem prac poměr k 1.10.2006 dle paragrafu 46/1/a.Vyplata byla k dnešku ta došla na učet.Odstupne nikoliv.Po telefonim hovoru sdělil že nama že musi něco prodat,atd že nam pošle dopis všem. Co dělat?Jak se odstupneho dobyt a nepřijit o něj. upozorněte svého zaměstnavatele, že jedná protiprávně, pokud Vám odstupné odmítá vyplatit. Dále se můžete obrátit se stížností na úřad práce. Další možností je obrátit se na soud a vymáhat na zaměstnavateli odstupné touto cestou. Pokud soud rozhodne ve Váš prospěch, bude muset zaměstnavatel hradit i Vaše náklady řízení. Jana | 22.10.2006 | Prodloužení mateřské dovolené Dobrý den, dceři budou v prosinci tři roky a měla bych tedy nasoupit do práce. Do skolky mi dceru nevemou, jelikož ji nejsou tři. Jsem zaměstnaná ve vedlejším městě asi 20km, ale autobusem bych jezdila ráno v 6 a vracela se kolem 16-17hod. Jsem sama a jiné hlídání také nemám. Nyní musím žádat zaměstnavatele o prodloužení, ale vzhledem k tomu, ze již chtěla abych nastoupila tento rok, tak si myslím, že mi nebude vyhověno. Jaké mám možnosti vzhledem k mé situaci.Děkuji za odpověď. Dučaiová Zaměstnavatel je skutečně povinen poskytnout rodičovskou dovolenou nejdéle do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let (ustanovení § 158 zákoníku práce). Může vám však poskytnout volno bez nároku na náhradu mzdy až do věku 4 let dítěte; toto jeho rozhodnutí však závisí na jeho dobré vůli a nelze jej k tomu žádnou právní cestou donutit. Chápeme, že jste ve složité situaci, lze ji však vyřešit jen dohodou mezi vámi a zaměstnavatelem. Jitka Pešková | 16.10.2006 | problémy kvůli kvalifikaci Dobrý den, moc vás prosím o radu, nebo alespoň o doporučení, kde by mi mohli poradit. V následujícím příkladu popisuji situaci, v níž se ocitám a marně se snažím dovolat nějaké spravedlnosti. Sféra cestovního ruchu - zaměstnavatel zaměstnává na jednom oddělení dva pracovníky, kteří mají stejné pravomoce, relativně stejnou náplň práce. Jeden pracovník má SŠ i VŠ týkající se daného oboru, plus další kvalifikační předpoklady, například jazykové, absolvování kurzů a zkoušek v oboru atd. Druhý pracovník má ZŠ, 30 let praxe, která s cestovním ruchem nemá nic společného, další kvalifikační předpoklady žádné, jazykové schopnosti žádné, odmítá se jazyk naučit, odmítá komunikovat s klienty cizinci. Z tohoto "vztahu" dvou zaměstnanců vznikají na pracovišti neustálé konflikty, nadřízení toto odmítají řešit. více podle zákoníku práce náleží zaměstnavateli právo zaměstnávat ty zaměstnance, které si sám vybere, pokud tím neporuší zásady zákazu diskriminace. Zaměstnavatel má ale zároveň povinnost o své zaměstnance pečovat. Apelujte na svého zaměstnavatele, že zaměstnáváním tohoto pracovníka vzniká ve firmě napjatá atmosféra a v důsledku toho se snižuje i pracovní morálka a následně i zisk. Ati | 10.10.2006 | návrat po rodičovské dovolenédo práce Dobrý den, jsem na rodičovské dovolené a za 4 měsíce (kdy dětem budou 3 roky) bych měla nastoupit do zaměstnán, dle předběžné dohody. Chtěla však zůstat ještě rok doma. 1/ Může mi zaměstnavatel odmítnout dát neplacené volno? Pokud ano, proč? 2/ Platí během neplaceného volna vše stejně jako při rodičovské dovolené? Myslím tím, vyplácení rodičovského příspěvku atd. 3/ Jak vysoký bude rod. příspěvek v roce 2007? Hraje pro výši rod. příspěvku nějakou roli to, že mám dvojčata? 4/ Pokud bych během toho posledního roku tzn. během neplaceného volna znovu otěhotněla, platí vše stejně jako u rodičovské dovolené? Nárok na mateřskou, následovně rodičovskou dovolenou, po jejím skončení nárok na pozici dle zkušeností a vzdělání atd.? 5/ Je zaměstnavatel povinen na konci 4 roku rod. dovolené opět mi dát výpověď s odstupným atd.? Dobrý den, Váš zaměstnanec Vám může odmítnout dát neplacené volno, protože mu to zákon nepřikazuje. Rodičovská dovolená trvá do tří let věku dítěte. Po návratu z rodičivkské dovolené Vám zaměstnavatel musí nabídnout místo, které odpovídá Vaší pracovní smlouvě. Do čtyř let věku dítěte máte nárok na rodičovský příspěvek, ale už nejste v režimu rodičovské dovolené a zaměstnavatel Vám proto už nemusí tzv. držet místo. To ovšem neznamená, že se na tom můžete se zaměstnavatelem dohodnout. Rodičovský příspěvek činí 1,54 násobek životního minima na potřeby rodiče, od 1. ledna 2006 tedy 3 696 Kč. Tato částka se s počtem dětí nemění. Pokud byste během doby, co jste doma s dítětem a zároveň máte pracovní smlouvu u Vašeho zaměstnavatele, znovu otěhotněla, máte nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou a na rodičovský příspěvek ze systému státní sociální podpory. více Zdeněk | 3.10.2006 | nucená výpověď z pracovníhopoměru Můj problém se týká toho, že jsem byl před týdnem propuštěn z práce řekněme na hodinu, ale s tím, že jsem pod nátlakem (výhružky hrubého porušení kázně když nepodepíši i když jsem žádné neprovedl, ani jsem nebyl nijak napomenut, abych mohl učinit nápravu) podepsal výpověď dohodou. Pochopitelně jsem nedostal žádné odstupné a má otázka je – jestli mám ještě nějakou možnost ono 2-měsíční odstupné dostat či ne (i přes to, že jsem podepsal výpověď dohodou)? Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů účastníků pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Váš zaměstnavatel svým jednáním porušil zákoník práce. Bohužel při rozvázání pracovního poměru dohodou nemáte nárok na odstupné, pokud není v dohodě uvedeno. Máte možnost napadnout neplatnost dohody u soudu a jako důvod uvést jednání pod nátlakem. U soudu pak můžete požadovat náhradu mzdy nebo dokonce i povinnost zaměstnavatele Vás znovu zaměstnat. V první řadě zkuste svému bývalému zaměstnavateli soudem pohrozit, požadovat prohlášení dohody za neplatnou a žádat jiný výpovědní důvod, při kterém by Vám mohlo být odstupné vyplaceno. Martina | 20.9.2006 | mateřský příspěvek Jsem třicetiletá, svobodná, zatím bezdětná. Od 10. 4. 2006 jsem byla zaměstnaná, ale předtím jsem dva roky byla bez práce. Od 29. 6. 2006 jsem v pracovní neschopnosti. 31. 8. 2006 mně skončila pracovní smlouva na dobu určitou, kterou se mnou již zaměstnavatel neprodloužil, takže po ukončení pracovní neschopnosti budu opět nezaměstnaná. V lednu 2007 podstoupím umělé oplodnění a chci vědět, jestli budu mít nárok na rodičovský příspěvek. Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Martina Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na mateřskou dovolenou. Pokud tuto podmínku nesplňujete, můžete Vás uznat lékař neschopnou práce z důvodu mateřství. Tato neschopnost trvá však pouze 6 týdnů místo 28. Po těchto 6 týdnech máte nárok na rodičovskou podporu z dávek sociálního zabezpečení. Dona | 20.9.2006 | důchodci-podepsané prohlášení Dobrý den, prosím o odpověď zda je možno u dohod o provedení práce podepsat u důchodců "prohlášení" a jaká bude daň u příjmu do 5000,- a nad 20000,- Kč. Děkuji a přeji hezký den V dohodě o provedení musí být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení a zpravidla se v ní sjednává též doba, v níž má být pracovní úkol proveden. Tato doba nesmí ovšem přesáhnout 100 hodin. Jiné omezení zákoník práce nestanoví. Nad tyto povinné údaje může dohoda obsahovat i jiná ustanovení, pokud neodporují dobrým mravům. mirka | 20.9.2006 | PNxvýpověď Lze rozvázat pracovní poměr(uzavřený na dobu neurčitou,pracovník pracuje ve firmě několik let)v době dlouhodobé pracovní neschopnosti? zaměstnance nelze propustit, pokud je uznán dočasně neschopným práce pro nemoc nebo úraz. Dočasnost je stav přechodný, pokud tedy bude zaměstnanec schopen podle lékařského posudku práci po skončení nechopnosti práci nadále vykonávat, vztahuje se na něj zákaz výpovědi. Naopak pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, jedná se výpovědní důvod podle § 46 odst. 1 d) zákoníku práce Mgr. Eva Fialová Martina | 19.9.2006 | Průměrný výdělek po MD děkuji za zodpovězení dotazu, nicméně mi to nedá nereagovat. Mám pocit, že jsem nebyla pochopena. Na první mateřskou dovolenou jsem nastoupila 1.7.2003.Po té jsem nenastoupila rodičovskou dovolenou, ale čerpala jsem dovolenou na zotavenou, na kterou mi vznikl nárok za mateřskou dovolenou, která se posuzuje jako doba výkonu a až po té jsem nastoupila rodičovskou dovolenou. Podle Zákoníku práce § 110b mi za dobu čerpání dovolené přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, ale tento průměrný výdělek byl zaměstnavatelem stanoven podle Zákona č.1/1992(zákon o mzdě...) § 17. Kdo má tedy pravdu? O který zákon a paragraf se opíráte v odpovědi? Peněžitá pomoc v mateřství při druhém dítěti dle mého názoru bude ovlivněna částkou, která mi byla vyplacena za dovolenou na zotavenou po MD v roce 2003, neboť mám základ a odpracované dny pro potřeby správy sociálního zabezpečení a z těchto údajů se vychází. z informací, které jste nám zaslala, není možná jiná kvalifikovaná odpověď, neboť jsou neúplné. Máte-li zájem na konkrétnější odpověď, domluvte si osobní konzultaci v rámci telefonických poraden, které se konají každé úterý a každý pátek na telefonických číslech : 224 913 350 nebo 774 913 350. 19.9.2006 | budoucí smlouva Mám prosbu, je možnost sepsat nějaké potvrzení o tom, že mě "budoucí zaměstnavatel" přijme? Nerada bych dávala výpověď jen na ústní domluvu s novým zaměstnavatelem. Lepší ne příliš dobrá práce než žádná. V případě, že něco takového existuje, mohu prosím i vědět jaké věci by měl "papír" obsahovat? Odcházela bych z "doby neurčité" na "dobu určitou" Takovým potvrzením by pro Vás měla být podepsaná pracovní smlouva, kde musí být uveden den nástupu do práce, místo výkonu práce a druh vykonávané práce. Pokud dáte výpověď ve svém nynějším zaměstnání, má po Vás zaměstnavatel právo požadovat dodržení výpovědní lhůty, a to maximálně dvouměsíční. Rozvázání pracovního poměru byste měla proto radši řešit dohodou s Vaším dosavadním zaměstnavatelem. Martina | 18.9.2006 | Mateřská dovolená -zrušenífirmy Dobrý den, rádá bych u Vás získala odpověď na situaci, která je dle mého názoru posouzena neoprávněně a zaměstnavatel nejdnal dle platných zákonů.Již 12 let pracuji ve zdravotnictví jako dietní sestra (nově nutriční terapeut).V průběhu oněch 12ti let se stalo, že státní nemocnice, ve které jsem pracovala, uvolnila stravovací provoz soukromé firmě a naopak. Nebyl žádný problém s převodem zaměstnanců, až nyní. V květnu 2006 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou, dcera se narodila v červenci, mateřskou dovolenou mám tedy do února 2007. Oficiálně mi nikdo žádné informace nesdělil, vím jen z doslechu, že od 1. 9. 2006 se firma, u které jsem byla doposud zaměstnána (s.r.o.) opět zrušila a stravovací provoz přechází opět pod státní nemocnici. Vím, že vytvořili pouze dceřinnou organizaci, do které přemístili dlouhodobě nemocné zaměstnance a 3 ženy, tudíž i mě, které jsme na mateřské dovolené, tedy celkem asi 7 osob. Zbytek zaměstnanců přešel pod státní nemocnici. Potřebovala bych odpovědět na otázku, jakým právem jsem nedostala od 1. 9. více Vy jste stále zaměstnankyní té společnosti, se kterou máte uzavřenu pracovní smlouvu. Pokud došlo k jejímu zrušení, pak by to mohlo být důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru s vámi dle ustanovení § 46 odst. 1 písmeno a) a v daném případě je možné dát výpověď i ženě na mateřské dovolené. Z neoficiálních informací nevyplývá, zda došlo ke zrušení společnosti či pouze k přemístění zaměstnavatele či jeho části. V každém případě Vaším zaměstnavatelem zůstává ten, kdo je jako Váš zaměstnavatel uveden v pracovní smlouvě a to až do doby, kdy bude podepsána změna pracovní smlouvy. Máte-li určité pochybnosti ohledně organizačních změn, pak se můžete obrátit na příslušný Úřad práce v místě zaměstnavatele, aby tyto skutečnosti prověřil event. přímo na svého zaměstnavatele. více Horníci dolu DUKLA | 13.9.2006 | diskriminace pro zdravotníduvody Byla mi přiznána choroba z povolání.Pracuji na dole Paskov,závodě Dukla.Závod Dukla se ruší.Zdravým zaměstnancum je nabízena práce na závodě Paskov,nebo jiném podniku OKR.Mne však chce z duvodu choroby propustit.Jedná se o diskriminaci,jak se mám vuči zaměstnavateli zachovat.Jedná se o větší počet zamněstnancu. Zaměstnavatel může ukončit s Vámi pracovní poměr výpovědí z důvodu dle ustanovení § 46 odst. 1)písmeno d) a sice: "pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu.... dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí .... ". jedná se tedy o legitimní důvod výpovědi ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel je však v tomto případě povinen ve spolupráci s příslušným orgánem státní správy vám účinně pomáhat při získání nového vhodného zaměstnání. Jen pro úplnost připomínám, že výpověď musí být dána písemně a musí vám být doručena; výpovědní důvod musí být ve výpovědi skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem , jinak je výpověď neplatná. Výpovědní důvod nelze dodatečně měnit. Radka | 13.9.2006 | Návrat do zaměstnání po RD moc se omlouvám, před chvíli jsem odesílala dotaz, podařilo se mi ho předčasně omylem odeslat - tedy dokončuji - zatím jsem vedoucí personálního úseku informována, že bude o mém úmyslu nastoupit v daný termín informováno vedení firmy, ale že se mám "ozvat" až před tímto termínem, že v současnosti nevědí, jaká bude ve firmě situace. Zajímalo by mne tedy, zda mám nějakou šanci v případě, že mi bude nabídnuta místo nového umístění výpověď a je možné se nějak odvolat na to, že zástupu na dobu určitou za mou MD(RD) byla "uměle" vytvořena pozice a získala tak sml. na dobu neurčitou, nebo tento fakt nehraje žádnou roli a je to vše záležitostí firmy a jejích "organizačních" změn. Děkuji předem za vyřízení mého dotazu, s pozdravem Ing. Radmila Müllerová Po návratu z rodičovské dovolené nemá již zaměstnavatel povinnost zařadit vás na původní práci a pracoviště, je však povinen i nadále přidělovat vám práci podle pracovní smlouvy. Nemá-li však možnost přidělit ani práci odpovídající pracovní smlouvě, měl by se pokusit o dohodu na změně. Pokud k takové dohodě nedojde a vy nebudete jinou práci vykonávat, pak se jedná o ostatní překážku na straně zaměstnavatele podle § 130 odst.1 zákoníku práce a vám přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud vám dá zaměstnavatel výpověď z organizačních důvodů, pak je výpovědní doba stanovena zákoníkem práce a vzniká vám nárok na odstupně. V případě výpovědního důvodu dle ustanovení § 46 odst 1 písmeno c) zákoníku práce, tj. stane-lis se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele ... více Hana | 12.9.2006 | výpověd dohodou? Obracím se na vás znovu,jsem od Kyjova a v květnu jsem psala o šikaně a diskriminaci,nic se nezměnilo jen nemám odvahu neco začít u soudu.Nyní se ale stalo toto,po 11letech v prac.poměru chodila jsem jen na ráno ačkoliv mám podepsanou smlouvu na 3 směny na odpolední ani na noční mi nic nejede.Nyní mi zaměstnavatel otevřeně vyhrožuje že pokud nenastoupím na odpolední směnu dá mi výpověd podle paragrafu 53.Já si myslím že vznikla li překážka ne na mojí straně ale na straně dopravce nemůže mi jej dát.Kdyby chtěli přistoupit na výpověd dohodou musím ji podepsat?Hrozí mi něco když nepodepíši?Jestliže podepíši a nemám jiné pracovní místo bude mi soc.úřad vyplácet soc.dávky?děkuji vám mnohokrát za rychlou odpověd. Máte-li podepsanou smlouvu na 3 směny, pak má zaměstnavatel právo požadovat, abyste v souladu se smlouvou své pracovní povinnosti plnila. Překážka není na straně dopravce, neboť ostatní zaměstnanci či zaměstnankyně do práce také jezdí či docházejí. Pokud do práce nenastoupíte, pak to může být zaměstnavatelem považováno za hrubé porušení pracovní kázně a důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru. Pokud Vám navrhne zaměstnavatel ukončení pracovního poměru dohodou, nemůže vás k jejímu podpisu nutit, pak by samozřejmě byla neplatná. Záleží na Vás, zda jí podepíšete a jaký důvod ukončení ve smlouvě uvedete. Byla-li by důvodem např. organizační změna, pak by vám vznikl nárok na tzv. odstupné. Pokud nebudete zaměstnána, pak se můžete přihlásit u příslušného Úřadu práce, kde by vám měla být poskytnuta podpora v nezaměstnanosti. více Martina | 12.9.2006 | Průměrný výdělek po MD Dobrý den, 1.7.2003 jsem nastoupila na MD s prvním dítětem, po vypršení MD jsem čerpala dovolenou na zotavenou. Zaměstnavatel použil za dodu čerpání dovolené na zotavenou náhradu mzdy,ve výši pravděpodobného průměrného výdělku, neboť jsem neodpracovala 22 dnů. Nevím jak pravděpodný výdělek zaměstanvatel stanovil,ale byl o mnoho nižší, než ten který jsme měla před nástupem na MD.Vím, že zaměstnavatel nemohl vzít průměr z přednástupu na MD,ale pokud vycházel ze mzdy mé nástupkyně, nemohla její mzda odpovídat mojí, neboť jsme měla osobní hodnocení, odměny za mimoř. situace(zpracovávní zpětně učetnictví) apod.a tudíž tento průměrný výdělek byl o hodně nižší. Tím, že jsem 1.7.2005 jsem nastoupila na MD s druhým dítětem,MD se mi počítalo z vyměřovacího základu za čerpání dovolené na zotavenou z roku 2004, tudíž i peněžitá pomoc v mateřství byla podstatně nižší.Může zaměstnavatel určit průměr jakýmkoliv způsobem a lišit se tak např. o 30Kč/hod. více Dobrý den, z Vašeho dotazu není zřejmé, zda se jednalo o čerpání mateřské či rodičovské dovolené. V každém případě dle ustanovení § 110 b) zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nikoliv předpokládaného průměrného výdělku. V každém případě však zaměstnanci náleží za každých 22 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce dovolená v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok. Pokud jde o vyměřovací základ pro druhou peněžitou pomoc v mateřství, pak je rozhopdným obdobím první zpětné kalendářní čtvrtletí, v němž jste měla příjem. Rozhodným obdobím tak bude čtvrtletí v roce 2003. Pro výpočet peněžité pomoci v mateřství není zaměstnavatel oprávněn srovnávat příjem s vaší kolegyní. Zákon nezná v tomto případě ani kategorii pravděpodobného výdělku. více eva | 11.9.2006 | výpověď dobrý den, chtěla bych vědět,na co vše mám nárok při okamžitém zrušení prac.poměru bez udání důvodu bez jakékoliv výpovědní listiny když mi zaměstn.vietnamské národnosti v sobotu 12.8.2006 řekl,v pondělí už nechoďte,nic proti vám nemám,ale výpověď nemám dodnes,pouze zápočt.list. Zaměstnavatel má právo s Vámi uzavřít v tomto případě smlouvu na dobu určitou, pak pracovní poměr končí ke dni, který tam bude uveden. Může s Vámi i uzavřít smlouvu na dobu, po kterou zaměstnankyně, kterou zastupujete bude nepřítomna v práci, pak by pracovní poměr skončil ke dni nástupu této zaměstnankyně. I v případě těhotenství event. mateřství pracovní poměr na dobu určitou zaniká dnem, který je ve smlouvě uveden. Zdeněk Rajskup | 9.9.2006 | snížení platové třídy pracuji na jako dispečer sanitní přepravy v karviné a zdrvotní škola byla podmínkou k přijetí,zároveň mám pomaturitní studium ARO-JIP,a při nástupu jsem byl zařazen do 9platové třidy a zároveň i jako dispečer rychlé záchranné služby,po roce jsem byl přeřazen na dopravu,při čemž bylo rozhodnuto,že tato přeprava sanitními vozidly nemá opodstatnění pro zařazení do zdravotní třídy a mám být přeřazen z 9třídy do sedmé,odůvodnění proč nemohu být,jako dispečer na rychlé je,že neumím komunikovat s lidmi,toto jednání se mi zdá diskriminační a nevhodné,může mi zaměstnavatel snížit pl.třídu o dva stupně a zároveň se ptám jestli mně může z mým vzdělání,jen tak přesunout do nezdravotnické třídy,to znamená,že má maturita i pomaturitní studium je zbytečné,v tom případě jsem vlastně disktiminován,jako zdravotník,který má 20 letou praxi.zdeněk rajskup V daném případě dotaz nespadá do oblasti rovných příležitostí. Při nástupu do zaměstnání jste uzavřel pracovní smlouvu, jejíž podstatnou náležitostí je (v souladu s utanovením § 29 zákoníku práce) i druh sjednané práce. Změna - tedy převedení na jinou práci - je možná pouze dohodou zaměstnance a zaměstnavatele (viz ustanovení §36 odst. 1 zákoníku práce). Pokud jste takovou dohodu uzavřel, pak má zaměstnavatel povinnost vám za vykonanou práci poskytnout mzdu resp. plat dle platných právních předpisů. Není vyloučeno, že bude nižší než původní mzda. Toto je zase právem zaměstnavatele. Maruška | 8.9.2006 | třída prodavačky Pokud mám 17 let praxe v oboru prodavačka. Jaká tarifní třída a mzda se na mě vztahuje? Děkuji za odpověď. Tento dotaz nespadá do oblasti rovných příležitostí. Pracovníci jsou umísťováni do platových tříd podle druhu práce, dosaženého vzdělání, kvalifikace a praxe. Z Vašeho dotazu nevyplývá, na jakou práci jste zařazena ani další údaje potřebné pro zařazení do platové třídy tj. dosažené vzdělání a kvalifikace. Vzhledem k tomu, že chybí údaje i k tomu, že tento dotaz nespadá do oblasti diksriminace na pracovním trhu, nemůžeme na něj odpovědět. « | 1 | .. | 219 | 220 | 221 | 222 | 223 | .. | 225 | »

http://skoly.praha-mesto.cz/88541_Konkursni-rizeni-na-funkci-reditele-reditelky-prispevkove-organizace-Karlinska-obchodni-akademie-a-vyssi-odborna-skola-ekonomicka

Školství a volný čas: Konkursní řízení na funkci ředitele/ředitelky příspěvkové organizace Karlínská obchodní akademie a vyšší odborná škola ekonomická Konkursní řízení na funkci ředitele/ředitelky příspěvkové organizace Karlínská obchodní akademie a vyšší odborná škola ekonomická Rada hlavního města Prahy vyhlašuje v souladu s § 166 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích, v platném znění, konkursní řízení na funkci ředitele/ředitelky příspěvkové organizace: · Karlínská obchodní akademie a vyšší odborná škola ekonomická, se sídlem Kollárova 271/5, Karlín, Praha 8 Předpoklady pro výkon činnosti ředitele dle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících“): » pedagogické aspekty práce na pozici ředitele školy, pedagogická koncepce odpovídající oboru/oborům vzdělání konkrétní školy a představa uchazeče o vedení pedagogického sboru, znalosti v oblasti trendů ve výchově a vzdělávání a schopnost koncepční práce v oblasti školství, výchovy a vzdělávání, » koncepci dalšího rozvoje školy (v rozsahu max. 5 stran strojopisu), která bude zveřejněna v anonymizované podobě na portálu školství, tj. na webové adrese http://skoly.praha-mesto.cz, a na webu školy, v období po prvním jednání konkursní komise do jednoho měsíce od jmenování ředitele/ředitelky příspěvkové organizace; vlastnoručně podepsaný souhlas se zveřejněním předložené koncepce musí být součástí koncepce nebo přiložen jako samostatný dokument, » čestné prohlášení ve smyslu § 4 odst. 3 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky (formulář dostupný na http://skoly.praha.eu/Pro-verejnost/Konkursy), » lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu funkce pedagogického pracovníka (ne starší než 2 měsíce), » souhlas se zpracováním osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) - formulář dostupný na http://skoly.praha.eu/Pro-verejnost/Konkursy. Vyhlašovatel si vyhrazuje právo zrušit konkursní řízení kdykoliv v jeho průběhu bez udání důvodu. Přihlášky s uvedenými doklady včetně příloh v uzavřené obálce s přesným označením „KONKURS – KARLÍNSKÁ OBCHODNÍ AKADEMIE A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ, KOLLÁROVA 271/5, PRAHA 8“ a „NEOTVÍRAT“ musí být doručeny do 31. 7. 2020 do podatelny: Vloženo: 6.5.2020 | Pavel Dvořák | Přečteno: 405 x

http://docplayer.cz/17593184-8-funkcni-obdobi-vyrocni-zprava-ceskeho-telekomunikacniho-uradu-za-rok-2011.html

8. funkční období. Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok PDF Download "8. funkční období. Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2011" 1 funkční období 341 Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 3 2 Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2011 Včetně: Výroční zprávy o univerzální službě Výroční zprávy o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. Informace o vyřizování stížností na činnost ČTÚ 5 4 Obsah Úvodní slovo předsedy Rady ČTÚ 6 Základní informace o ČTÚ.. 8 Manažerské shrnutí... 9 Kapitola I. STAV A VÝVOJ TRHŮ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ A POŠTOVNÍCH SLUŽEB V ROCE Právní rámec Novely zákona o elektronických komunikacích Novela zákona o poštovních službách Další právní předpisy Hodnocení trhu elektronických komunikací Analýzy a monitoring trhu Vývoj vybraných služeb v hlavních segmentech trhu Služby poskytované v mobilních sítích Služby širokopásmového přístupu Hlasové služby poskytované v pevných sítích Vývoj cen u vybraných velkoobchodních služeb Nařízení o mezinárodním roamingu Příprava výběrového řízení (aukce) na kmitočty 800, 1800 a 2600 MHz Přenositelnost telefonních čísel Hodnocení trhu poštovních služeb Přechod na zemské digitální televizní vysílání 47 Kapitola II. ODBORNÉ A SPRÁVNÍ ČINNOSTI ČTÚ 1. Vnitrostátní aktivity Monitoring trhu a sběr dat Cenová regulace služeb elektronických komunikací Účastnické spory a stížnosti uživatelů služeb Správa rádiového spektra Regulace komunikačních činností Regulace v oblasti poštovních služeb Výkon státní kontroly Rozhodování sporů mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti Vnější legislativa Krizové řízení a bezpečnost Mezinárodní aktivity ČTÚ v roce Aktivity ČTÚ ve vztahu k Evropské unii Mezinárodní aktivity Úřadu ve vazbě na ostatní mezinárodní orgány a organizace. 72 6 5 Kapitola III. INFORMACE O POTŘEBĚ PŘIJETÍ NOVÝCH PŘEDPISŮ NEBO NOVEL STÁVAJÍCÍCH PŘEDPISŮ 1. Elektronické komunikace Problematika provozních a lokalizačních údajů Účastnické spory spory o plnění povinnosti k peněžitému plnění Potřeba vydání prováděcích předpisů k zákonu o elektronických komunikacích Poštovní služby 76 Kapitola IV. ORGANIZACE A ZABEZPEČENÍ ČINNOSTÍ ČTÚ 1. Výsledky hospodaření ČTÚ Hodnocení plnění ukazatelů kapitoly 328 Český telekomunikační úřad Hospodaření s mimorozpočtovými prostředky Výsledky vnějších kontrol Oblast lidských zdrojů Informatika Interní audit 89 Kapitola V. POVINNÉ SOUČÁSTI VÝROČNÍ ZPRÁVY 1. Výroční zpráva o univerzální službě (podle 50 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích) Výroční zpráva o poskytování informací (podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) Informace o vyřizování stížností na činnost ČTÚ 103 Přílohy. 105 7 6 ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY RADY ČTÚ Výroční zpráva o činnosti Českého telekomunikačního úřadu za rok 2011 představuje aktivity v tomto roce, které zahrnují širokou škálu standardních úkolů, odpovídajících kompetencím a povinnostem Úřadu i řadu specifických aktivit s významným dopadem na trhy elektronických komunikací a poštovních služeb. Rád bych ve svém úvodním slově připomněl alespoň ty nejdůležitější. Úzce jsme spolupracovali s Ministerstvem průmyslu a obchodu na přípravě významné novely zákona o elektronických komunikací, která jednak implementuje revidovaný evropský regulační rámec, jednak vychází ze získaných zkušeností z jeho praktického uplatnění. Touto novelou nám byly pro další období svěřeny nové kompetence v oblasti ochrany spotřebitele. Obdobně jsme věnovali velké úsilí i spolupráci na přípravě a projednávání novely zákona o poštovních službách, která přinese úplnou liberalizaci poštovního trhu od roku V průběhu hodnoceného roku jsme průběžně monitorovali celý trh elektronických komunikací a trh poštovních služeb. V odůvodněných případech jsme nově uplatnili nezbytná regulační opatření, zaměřili jsme se na sledování a vyhodnocování dopadů regulačních opatření uložených již dříve na základě druhého kola analýz relevantních trhů a zahájili jsme třetí kolo analýz relevantních trhů. 8 7 V oblasti správy spektra byl rok 2011 rokem, kdy bylo dosaženo plánovaných cílů v pokrytí obyvatel signálem digitálního televizního vysílání a vypnuta podstatná část analogového televizního vysílání. Na počátku roku 2011 schválila vláda návrh Úřadu na postup k realizaci digitální dividendy v podmínkách ČR formou aukce uvolněného spektra a v průběhu roku jsme se proto věnovali přípravě podmínek výběrového řízení. Principy výběrového řízení byly předloženy k připomínkám veřejnosti v průběhu druhé poloviny roku. Komplexní údaje této Výroční zprávy je možno doplnit i dalšími detailními poznatky ze standardních činností a konkrétních rozhodnutí Úřadu, které jsou průběžně prezentovány v Měsíčních monitorovacích zprávách. Monitorovací zprávy již tvoří od roku 2006 víceletou ucelenou řadu, která je nepochybně pro odbornou a podnikatelskou veřejnost oceňovaným zdrojem relevantních a validních informací i výrazem důsledného transparentního výkonu státní správy v oboru elektronických komunikací. Jsem přesvědčen, že stejně jako roky předcházející je i rok 2011 pro Český telekomunikační úřad dalším úspěšným rokem, ve kterém se nám dařilo plnit zodpovědně a efektivně poslání nezávislého regulačního orgánu v sektoru elektronických komunikací a poštovních služeb. 9 8 ZÁKLADNÍ INFORMACE O ČTÚ Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad nebo ČTÚ ) byl zřízen zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) (dále jen Zákon ) ke dni 1. května 2005 jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb. Úřad má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu a je účetní jednotkou. Úřad má pětičlennou Radu Úřadu (dále jen Rada ). Jeden z členů Rady je předsedou Rady a stojí v čele Úřadu. Funkční období členů Rady je pět let a po jeho skončení je vždy jmenován nový člen Rady. Předsedou Rady Úřadu je PhDr. Pavel Dvořák, CSc., který byl do této funkce znovu jmenován v dubnu 2009 (usnesení vlády č. 558). Sídlem Úřadu je Praha. Úřad vykonává působnost prostřednictvím útvarů, tj. sekcí, odborů a samostatných oddělení. Odbory pro oblast jihočeskou, západočeskou, severočeskou, východočeskou, jihomoravskou a severomoravskou jsou i dislokovaná pracoviště Úřadu umístěná mimo Prahu. Výroční zpráva (dále jen Zpráva ) je zpracována podle 110 odst. 1 Zákona. V první části je Zpráva zaměřena především na hodnocení základních ukazatelů rozhodujících segmentů trhu služeb elektronických komunikací a poštovních služeb. V dalších částech Zprávy jsou podrobně komentovány činnosti, které ČTÚ zajišťuje, dosažené výsledky v jednotlivých odborných oblastech, včetně komentáře k mezinárodním aktivitám ČTÚ. V závěru Zpráva podává ucelenou informaci o hospodářských výsledcích ČTÚ a plnění stanovených ukazatelů rozpočtu pro rok 2011, informace o personálním zabezpečení činnosti Úřadu a o zajištění dalších podpůrných činností, které jsou pro řádné plnění úkolů ČTÚ nezbytné. V souladu s požadavky 110 a dalších příslušných ustanovení Zákona jsou součástí Zprávy i Výroční zpráva o univerzální službě (podle 50 Zákona), Výroční zpráva o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a dále souhrnná informace o postupu ČTÚ při vyřizování stížností podle 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 10 9 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Z pohledu roku 2011 charakterizovala situaci na trhu elektronických komunikací pokračující konsolidace. Své postavení především upevnili mobilní operátoři, když například celých 80 % celkového objemu hlasového provozu na trhu bylo realizováno prostřednictvím mobilních sítí. Nicméně i na mobilním trhu postupně dochází k nasycenosti, což se mimo jiné projevilo meziročním poklesem celkového počtu aktivních SIM karet. Oproti tomu pokračoval trend poklesu trhu fixních služeb, a to meziročním poklesem o cca 6 % ve vyjádření počtem účastnických stanic, či poklesem o 4,5 % ve vyjádření v objemu hlasového provozu v síti největšího poskytovatele služeb pevné sítě společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. (do 16. května 2011 Telefónica O2 Czech Republic, a.s.) (dále jen Telefónica ). Situaci na mobilním trhu věnoval ČTÚ v průběhu roku 2011 významnou pozornost a na základě vyhodnocení jeho monitoringu identifikoval postupnou stagnaci tohoto trhu. ČTÚ proto v zájmu podpory dalšího rozvoje tohoto trhu rozhodl ex-ante regulaci podřadit znovu velkoobchodní trh mobilní originace. K tomu účelu ČTÚ zahájil na podzim kroky k zařazení tohoto trhu mezi tzv. relevantní trhy. Trh služeb širokopásmového přístupu zaznamenal i v roce 2011 růst. Přesto však dosažená penetrace na maloobchodním trhu ve výši 22,1 % zaostává za průměrem zemí Evropské unie (27,2 % k červnu 2011). Trh širokopásmového přístupu se v České republice dlouhodobě vyznačuje silnou konkurencí na úrovni infrastruktury. V jiných zemích převažující xdsl přístupy mají na maloobchodním trhu v České republice pouze cca 35% podíl. Významný nárůst podílu na trhu v průběhu roku 2011 zaznamenaly služby širokopásmového přístupu prostřednictvím mobilních sítí. To bylo způsobeno jak dalším rozšířením využívání tzv. chytrých telefonů, tak i zvýšením dostupnosti sítí 3G, až na dosažené pokrytí v průměru 69 % obyvatel a 29 % území. Ke dni 11. listopadu 2011 byl z právního hlediska dokončen proces přechodu na zemské digitální televizní vysílání. S výjimkou územních oblastí Jeseník a Zlín byly v průběhu roku 2011 vypnuty všechny analogové vysílače velkého výkonu. Celý proces postupoval podle Nařízení vlády č. 161/2008 Sb. (tzv. Technický plán přechodu) a ČTÚ jej koordinoval, prováděl kontrolní měření a ověřování dosaženého pokrytí území. V souladu s požadavky Technického plánu přechodu ČTÚ zpracoval a zveřejnil dvě zprávy hodnotící průběh přechodu k 15. březnu a 15. říjnu Dne 11. listopadu 2011 ČTÚ uspořádal Kolokvium, v jehož rámci zástupci všech zúčastněných stran vyhodnotili úspěšnost tohoto projektu. Trh poštovních služeb nezaznamenal oproti roku 2010 žádné významné změny. Na základě již dříve udělené poštovní licence zajišťovala všeobecnou dostupnost základních poštovních služeb Česká pošta, s.p. Významnou skutečností bylo schválení vládního návrhu novely zákona o poštovních službách (zákon č. 29/2000 Sb.) a zahájení schvalovacího procesu. Přijetí této novely bude znamenat úplnou liberalizaci českého poštovního trhu od 1. ledna V návaznosti na závěry z připomínkového řízení materiálu Strategie Správy Spektra (3S Strategie) z roku 2010 ČTÚ připravil a v úvodu roku 2011 předložil k projednání vládě materiál s návrhem konkrétního postupu při zajištění vybraných částí správy spektra se zaměřením na podporu poskytování nových služeb vysokorychlostního přístupu k síti Internet. Na základě souhlasu vlády (usnesení č. 78 ze dne ) ČTÚ zahájil přípravu konkrétních podmínek výběrového řízení (aukce) na kmitočty z pásem 800, 1800 a 2600 MHz. Návrh podmínek v podobě tzv. Základních principů byl zveřejněn na počátku září 2011 k připomínkám. Po vyhodnocení doručených připomínek ČTÚ uspořádal v prosinci roku 2011 workshop se všemi dotčenými subjekty. Pro zajištění odborné podpory v dalším 11 10 procesu přípravy výběrového řízení ČTÚ v závěru roku 2011 uzavřel smlouvu se společností Grant Thornthon Advisory, kterou jako odborného poradce vybral v otevřeném zadávacím řízení. I v dalším procesu přípravy výběrového řízení bude ČTÚ postupovat v souladu s vládou schváleným materiálem tak, aby vlastní aukce byla provedena do konce roku V průběhu roku 2011 se ČTÚ ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu aktivně účastnil procesu projednávání a schvalování návrhu tzv. implementační novely Zákona. Přijetím této novely (zákonem č. 468/2011 Sb.) na konci roku 2011 byly ČTÚ rozšířeny kompetence v oblasti ochrany spotřebitelů a upraveny některé postupy pro výkon regulace. ČTÚ se současně v průběhu roku 2011 účastnil i projednávání návrhu novely zákona o poštovních službách. Její očekávané přijetí a účinnost od 1. ledna 2013 vytvoří základní podmínky pro úplnou liberalizaci poštovního trhu v České republice. V rámci kontinuálního monitoringu a provádění analýz relevantních trhů ČTÚ dokončil v průběhu roku 2011 především ukládání nápravných opatření v návaznosti na analýzu relevantního trhu č. 6 velkoobchodní koncové úseky pronajatých okruhů. Tento trh byl posledním trhem, jehož analýza byla provedena v rámci druhého kola analýz. V únoru roku 2011 ČTÚ zahájil v pořadí již třetí kolo analýz relevantních trhů, a to analýzou relevantního trhu č. 5 velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických komunikací. Na konci listopadu 2011 ČTÚ předložil k veřejné konzultaci návrh změny opatření obecné povahy č. OOP/1/ , kterým se stanoví nový velkoobchodní relevantní trh mobilní originace pro ex-ante regulaci. Velkou pozornost ČTÚ v průběhu roku 2011 věnoval ochraně spotřebitelů služeb elektronických komunikací a poštovních služeb. Mimořádné úsilí si především vyžádalo zajištění agendy rozhodování tzv. účastnických sporů podle 129 Zákona. Z celkového počtu správních řízení vedených v průběhu roku 2011 bylo rozhodnutí vydáno v správních řízeních. I v roce 2011 přitom pokračoval trend z minulých let, kdy počet nově uplatněných návrhů na rozhodnutí sporů ve věci peněžitého plnění za služby elektronických komunikací významně převyšuje počty vydávaných rozhodnutí. V zájmu koncepčního řešení negativní situace v oblasti rozhodování účastnických sporů, které se v převážné většině týkají povinností k peněžitému plnění za služby elektronických komunikací, spolupracoval ČTÚ s Ministerstvem průmyslu a obchodu na analýze možností převodu této agendy do působnosti obecných soudů. Důvodem je především věcná příslušnost soudů k řešení těchto v principu soukromo-právních sporů. Materiál vláda projednala dne 9. listopadu 2011 a odsouhlasila převod této agendy do působnosti soudů od roku Doprovodným usnesením (usnesení č. 815) však vláda současně rozhodla o postupném radikálním snížení počtu systemizovaných míst u ČTÚ a převodu významné části prostředků z rozpočtu ČTÚ. Takový postup by však znemožnil dokončení již zahájených řízení v zákonných lhůtách. Realizace postupu podle uvedeného vládního nařízení by rovněž fakticky znemožnila výkon některých z nových působností, které pro ČTÚ vyplývají z novelizované právní úpravy v elektronických komunikacích, či připravované nové právní úpravy v poštovních službách. V průběhu roku 2011 se ČTÚ zaměřil i na zlepšení podmínek pro uživatele služeb elektronických komunikací a poštovních služeb. V průběhu roku ČTÚ řešil mimo správní řízení v souhrnu cca 2000 stížností (v převážné míře se týkaly služeb elektronických komunikací) na kvalitu služeb. Na základě poznatků z jejich šetření ČTÚ vedl řadu správních řízení, v nichž uložil pokuty v souhrnné výši cca 8,8 mil. Kč (nepravomocně). V zájmu zvýšení transparentnosti cen pro uživatele služeb elektronických komunikací se ČTÚ rozhodl zajistit nástroj pro porovnávání nabídek jednotlivých poskytovatelů služeb. Ve druhé polovině roku 2011 proto formuloval soubor podmínek pro akreditaci cenových kalkulátorů. Využil přitom zkušenosti vybraných zahraničních regulačních orgánů, které 12 11 takový nástroj pro uživatele rovněž zajišťují (sami nebo zprostředkovaně). ČTÚ předpokládá, že první akreditace podle vyhlášených podmínek by měla být dokončena v průběhu 1. čtvrtletí roku Hospodaření ČTÚ v průběhu roku 2011 vycházelo ze stanoveného rozpočtového rámce, kterým Ministerstvo financí stanovilo závazné ukazatele rozpočtové kapitoly ČTÚ. Dosažené příjmy ve výši ,47 tis. Kč překročily stanovený závazný ukazatel a dosáhly 110,7 % upraveného rozpočtu. Naopak na výdajové straně rozpočtu ČTÚ za rok 2011 uspořil, když výdaje byly čerpány v objemu ,20 tis. Kč, tedy pouze 93,47 % upraveného rozpočtu. V průběhu roku 2011 se ČTÚ, obdobně jako ostatní orgány státní správy, musel vypořádat se snížením prostředků na platy zaměstnanců. Přesto se podařilo personálně zajistit funkčnost všech rozhodujících pracovišť ČTÚ tak, aby nebyl narušen či ohrožen výkon regulačních a správních agend. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2011 byl 442 zaměstnanců. Další informace o úkolech, které ČTÚ plnil v průběhu roku 2011 v oblasti elektronických komunikací či poštovních služeb, tak i další informace související se zajištěním chodu ČTÚ, jsou uvedeny v jednotlivých kapitolách této Zprávy. 13 12 Kapitola I. STAV A VÝVOJ TRHŮ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ A POŠTOVNÍCH SLUŽEB V ROCE Právní rámec Právní rámec pro trh sítí a služeb elektronických komunikací a trh poštovních služeb byl v roce 2011 tvořen zejména základními právními normami, přijatými v předcházejících letech, a to především zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, včetně předpisů vydaných k jejich provedení. Z procesního hlediska byl pro činnost ČTÚ v roce 2011, stejně jak v předešlých letech, zásadní právní normou zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu roku 2011 pak byly vydány následující právní předpisy, které měly dopad do oboru elektronických komunikací nebo poštovních služeb. 1.1 Novely zákona o elektronických komunikacích Nejvýznamnějším právním předpisem s dopadem na právní rámec pro elektronické komunikace, který byl přijat v roce 2011 po několik měsíců trvající přípravě a projednávání, byla tzv. implementační novela zákona o elektronických komunikacích. Zákon č. 468/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - účinnost dnem 1. ledna 2012, - tímto zákonem se do českého právního řádu implementuje revidované znění evropského regulačního rámce pro sítě a služby elektronických komunikací, konkrétně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele, a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. V minimální míře se novela věnuje rovněž narovnání některých 14 13 výkladově sporných částí Zákona. O jednotlivých změnách podrobněji v kapitole II. bod 1.9. Mezi další právní předpisy a významné právní akty přijaté v roce 2011, které měly také vliv i na právní úpravu pro sektor elektronických komunikací, patří zejména: Nález Ústavního soudu ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ve věci návrhu na zrušení 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání uveřejněný ve Sbírce zákonů pod č. 94/2011 Sb. - účinky nálezu dnem 12. dubna 2011, - nálezem ze dne 22. března 2011 vyhovělo Plénum Ústavního soudu České republiky návrhu skupiny 51 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a rozhodlo o zrušení ustanovení 97 odst. 3 a odst. 4 Zákona a jeho prováděcí vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání. Zákon č. 137/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - účinnost dnem 1. srpna 2011, - tímto zákonem došlo ke změně ustanovení 24 odst. 3 Zákona s tím, že využívání rádiových kmitočtů bez poplatkové povinnosti bylo rozšířeno i na případy jejich využívání pro leteckou pohyblivou službu při sportovní a rekreační činnosti. Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů - účinnost dnem 1. ledna 2012, - tímto zákonem dochází k přímé změně Zákona, konkrétně ustanovení 100 odst. 8, kde se rozšiřuje výčet orgánů, pro které ČTÚ přednostně zjišťuje rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, o nově zřizovanou Generální inspekci bezpečnostních sborů (viz část dvacátá druhá zákona č. 341/2011 Sb.). Samotný zákon pak zřizuje Generální inspekci bezpečnostních sborů (dále jen inspekce ) a stanoví rozsah a nástroje pro výkon její činnosti. Některá tímto zákonem definovaná oprávnění inspekce vychází nebo mají vazbu na Zákon. V tomto ohledu je třeba upozornit na ustanovení 9 odst. 2 zákona č. 341/2011 Sb., podle kterého je inspekce oprávněna od bezpečnostních sborů a jiných státních orgánů požadovat, pokud je to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu, technické a personální zabezpečení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebo operativně pátracích prostředků za podmínek podle trestního řádu (viz 97 Zákona). Rovněž tak podle 35 odst. 3 může inspekce v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby s tím, že tato informace se poskytne ve formě a v rozsahu stanoveném Zákonem (viz 97 Zákona). 15 14 Zákon č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim - účinnost dnem 1. ledna 2012, - tímto zákonem se v souvislosti s novým zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, mění mimo jiné i Zákon, a to v části třicáté sedmé zákona č. 420/2011 Sb. Provedené změny se týkají problematiky bezúhonnosti a jejího prokazování zejména při vzniku oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích s tím, že tato povinnost se v důsledku zákona č. 418/2011 Sb. tímto rozšiřuje i na právnické osoby ( 8 odst. 3, odst. 4 a odst. 6 Zákona). 1.2 Novela zákona o poštovních službách V průběhu roku 2011 nebyly ve Sbírce zákonů uveřejněny žádné právní předpisy, které by měly zásadní dopad do oboru poštovních služeb. V roce 2011 se však ČTÚ aktivně podílel na přípravě návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Návrh zákona transponuje do právního řádu České republiky směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES. Transpoziční lhůta pro Českou republiku končí dne 31. prosince 2012, legislativní proces tedy bude dokončen v roce O tomto návrhu podrobněji v kapitole II. bod Další právní předpisy Vyhláška č. 22/2011 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech - účinnost dnem 26. února 2011, - touto vyhláškou se v souladu s 113 odst. 7 Zákona, ve znění zákona č. 153/2010 Sb., stanoví způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5 108 MHz a zemského digitálního rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech MHz a ,5 MHz a metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání. Vyhláška vychází z úpravy dané problematiky harmonizované na evropské úrovni prostřednictvím mezinárodních doporučení, zejména doporučení Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a Konference evropských poštovních a telekomunikačních správ (CEPT) a zakotvuje jednotná závazná kriteria nezbytná pro objektivní porovnání příjmové situace obyvatel České republiky zemským rozhlasovým vysíláním. Tato potřeba vychází zejména ze zákona č. 231/2001 Sb., na základě jehož ustanovení stanovuje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání územní rozsah vysílání držitelům licencí pro šíření celoplošného, regionálního a místního rozhlasového vysílání. Daná právní úprava pak navazuje na obdobnou vyhlášku upravující způsob stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání (vyhláška č. 163/2008 Sb.). 16 15 Vyhláška č. 53/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů - účinnost dnem 15. března 2011 s výjimkou ustanovení čl. I. bodu 8, pokud jde o přístupové kódy k síti 702 až 719, který nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2011, - tato vyhláška reaguje na hlavní změny právní úpravy, které přinesla novela Zákona provedená zákonem č. 153/2010 Sb., která v 29 odst. 1 rozšířila zákonné zmocnění o stanovování výjimek z přenositelnosti telefonních čísel. Vyhláška dále sjednocuje terminologii vyhlášky o číslovacích plánech s novým zněním Zákona, upřesňuje pravidla pro přidělování telefonních čísel stanovením minimálního rozsahu přidělovaných číselných řad, zvyšuje transparentnost přidělování telefonních čísel, vypouští formáty některých symetrických čísel a převádí nevyužívaný přístupový kód 600 do rezervy. Pro veřejné mobilní sítě pak nově uvolňuje z rezervy přístupové kódy 702 až 705. Vyhláška vytváří pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, neboť vypuštěním některých formátů lehce zapamatovatelných čísel bude možné tato čísla využívat jako běžná telefonní čísla s podstatně nižšími poplatky za využívání a uvolnění nových přístupových kódů umožní další rozvoj veřejných mobilních sítí. Nařízení vlády č. 156/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků z využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů - účinnost dnem 1. srpna 2011, - tímto nařízením vlády se upravují poplatky za využívání telefonních čísel s přístupovým kódem DNe k síti elektronických komunikací, resp. zavádí se jako samostatná poplatková položka poplatek za telefonní číslo s přístupovým kódem DNe = 702 až 705 (bod B.5. položky 2 části B Sazebníku poplatků podle přílohy nařízení vlády č. 154/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tato změna souvisí se změnou vyhlášky č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, provedenou vyhláškou č. 53/2011 Sb., kterou byly z rezervy uvolněny pro veřejné mobilní sítě přístupové kódy 702 až Hodnocení trhu elektronických komunikací Obecné hodnocení trhu elektronických komunikací Stejně jako v předchozích letech pokračovala i v roce 2011 konsolidace trhu elektronických komunikací, i když již v menší intenzitě než v předchozích letech. Na základě dohody ze závěru roku 2010 společnost České Radiokomunikace a.s. koupila 100 % akcií společnosti Czech Digital Group (CDG), která vlastní a provozovala třetí zemský digitální multiplex v ČR. S účinností ke dni 4. listopadu 2011 došlo k fúzi sloučením společnosti České Radiokomunikace a.s. s nástupnickou společností Morava Czech Communications Holdings, a.s. IČ: , jejíž obchodní název byl k tomuto datu změněn na stávající obchodní název České Radiokomunikace a.s. (dále jen České Radiokomunikace ). Společnost MobilKom, a.s. (dále jen MobilKom ) získala strategického investora Divenno Holdings Limited, který v Česku vlastní společnosti Dial Telecom, a.s. a Volný, a.s. Na základě dohody s dosavadním majoritním akcionářem, investiční skupinou Penta, Divenno koupil 100 % akcií společnosti MobilKom. Zároveň byl deklarován zájem investora 17 16 posilovat svoji pozici na českém telekomunikačním trhu včetně spojení provozovatele fixní infrastruktury s mobilním operátorem. I když dne 16. prosince 2011 Městský soud v Praze potvrdil úpadek společnosti MobilKom, když společnost na sebe podala insolvenční návrh sama, probíhá u této společnosti restrukturalizace a společnost MobilKom i nadále funguje na telekomunikačním trhu. Společnost Dial Telecom, a.s. se stala stoprocentním vlastníkem akcií společnosti STAR 21 Networks, a.s. Společnost STAR 21 Networks byla založena roku 2000, kdy získala jednu ze tří celostátních licencí na provozování bezdrátových přístupových sítí typu FWA (Fixed Wireless Access) v pásmu 26 GHz pro ČR, která poskytuje velkoobchodní služby ostatním operátorům. Poskytovala služby vlastní sítě dalším operátorům a představovala významnou alternativu na velkoobchodním trhu, tzv. poslední míle, především dalším operátorům a poskytovatelům připojení k síti Internet, kteří jejím prostřednictvím poskytují telefonní, datové a internetové služby firmám a organizacím. K datu 1. října 2011 vznikla nová společnost Internethome, s.r.o. odštěpením od společnosti Telefónica O2 Business Solutions, spol. s r.o. Společnost usiluje zejména o další postupné akvizice menších i větších WiFi providerů v ČR, čímž navazuje na akvizice započaté skupinou Telefónica v ČR od roku Společnost Internethome, s.r.o. má připojeno více než 50 tisíc uživatelů. Pro rozvoj trhu širokopásmového přístupu k síti Internet byla nadále určujícím prvkem konkurence založená na infrastruktuře. Nadále se zvyšovala rychlost služeb širokopásmového přístupu k síti Internet u jednotlivých poskytovatelů. V květnu 2011 společnost Telefónica zavedla technologii VDSL (resp. VDSL2). Nárůst penetrace pokračoval na maloobchodním trhu širokopásmového přístupu k síti Internet ze 14,7 % (ze závěru roku 2007) až na 22,1 % v červenci V pevných sítích nadále pokračoval trend poklesu počtu účastníků a účastnických stanic a související pokles objemu provozu realizovaný v těchto sítích navzdory rozšiřování nabídky služeb prostřednictvím nových technologií, zejména hlasových služeb prostřednictvím služby VoIP, a nabídkám balíčků služeb. Oproti předchozímu roku se ale tento pokles zpomalil. Podle předběžného odhadu celkový počet účastníků hlasových služeb poskytovaných v pevných sítích, vyjádřený počtem účastnických stanic v roce 2011, meziročně poklesl o cca 6 % na cca 2,2 mil. účastnických stanic. Objem volání v pevných sítích společnosti Telefónica, jako nevětšího poskytovatele služeb v pevné síti (vyjádřený v počtu minut volání na jednu účastnickou stanici), dle předběžného odhadu meziročně poklesl o 4,5 %. V roce 2011 bylo uskutečněno podle předběžných odhadů téměř 80 % celkového objemu hlasového provozu prostřednictvím mobilních sítí. Dle předběžných výsledků za rok 2011 došlo poprvé k poklesu celkového počtu vykázaných aktivních SIM karet za mobilní operátory v porovnání s rokem 2010 (podle použité původní metodiky). Tento trend potvrzuje domněnku o vysoké nasycenosti poptávky po stávajících mobilních službách v ČR. Nadále se zvyšoval počet přenesených čísel v mobilních sítích. Operátoři mobilních sítí dále rozšiřovali nabídku datových a hlasových služeb prostřednictvím tzv. balíčků, a to včetně služeb poskytovaných v pevném místě. Tak jako v minulých letech docházelo i v roce 2011 k dalšímu poklesu cenové úrovně služeb mobilních sítí. Přesto celková úroveň maloobchodních cen mobilních služeb zůstává vysoká. 18 17 V průběhu roku 2011 došlo k dalšímu rozšiřování pokrytí UMTS sítí společností Telefónica, T-Mobile Czech Republic a.s. (dále jen T-Mobile ) a Vodafone Czech Republic a.s. (dále jen Vodafone ). Společnosti Telefónica a T-Mobile podepsaly dne 8. února 2011 smlouvu o sdílení 3G sítě. Další výstavba a tím pádem rozšiřování pokrytí tak probíhá společně, což by mělo znamenat zejména další urychlení výstavby 3G sítě. Na konci roku 2011 bylo dosaženo úrovně pokrytí v průměru 69 % obyvatel a 29 % území. V zájmu zvýšení možností koncových uživatelů porovnávat ceny služeb elektronických komunikací, zahájil ČTÚ ve druhé polovině roku 2011 přípravu tzv. cenové kalkulačky. Na základě vyhodnocení praxe zahraničních regulačních úřadů, které takový kalkulátor zajišťují, se ČTÚ rozhodl pro spolupráci s provozovateli komerčních cenových kalkulátorů, a to včetně jejich akreditace obdobně, jako postupuje britský regulátor OFCOM. Na základě zahraničních zkušeností a po řadě konzultací s provozovateli ČTÚ formuloval konkrétní požadavky na cenové kalkulačky a stanovil pravidla pro jejich autorizaci. Materiál se souborem autorizačních podmínek ČTÚ zveřejnil na začátku roku Bezprostředně po zveřejnění uvedeného materiálu byla zahájena autorizační procedura první tarifní kalkulačky. V rámci tohoto procesu byla rovněž prověřena logika prováděného srovnávání, kterou pro ČTÚ zajišťuje katedra telekomunikací ČVUT Praha. Začátkem září 2011 vydal ČTÚ ucelenou zprávu o vývoji trhu elektronických komunikací za uplynulý rok, která navazuje na zprávy o vývoji trhu vydané v předchozích letech. Zdrojem údajů pro tyto zprávy je elektronický sběr dat (ESD) prostřednictvím portálu a zabývá se jak sledováním základních trendů ve vývoji odvětví jako celku, tak tržními výsledky a hodnocením jednotlivých součástí trhu. V průběhu roku 2011 dále pokračoval postup přechodu na zemské digitální televizní vysílání. V souvislosti s právně zakotveným dokončením procesu digitalizace zemského televizního vysílání ke dni 11. listopadu 2011 uspořádal ČTÚ Kolokvium k ukončení zemského analogového televizního vysílání na většině území ČR. 2.1 Analýzy a monitoring trhu V průběhu roku 2011 ČTÚ průběžně monitoroval vývoj na všech segmentech trhu elektronických komunikací a sledoval hlavní vývojové trendy v pevných a v mobilních sítích. Při zpracování analýz relevantních trhů byl využíván již zavedený systém tzv. workshopů, na kterých má odborná veřejnost možnost uplatnit své názory a připomínky k návrhům analýz relevantních trhů ještě před zahájením veřejných konzultací. Data pro analýzy relevantních trhů byla získávána především prostřednictvím elektronického sběru dat od cca 3 tisíc evidovaných poskytovatelů služeb. V průběhu roku 2011 bylo dokončeno 2. kolo analýz relevantních trhů. Jako poslední relevantní trh v tomto kole byl zpracován trh č. 6 velkoobchodní koncové segmenty pronajatých okruhů bez ohledu na technologii použitou k zajištění pronajaté nebo vyhrazené kapacity. Analýza tohoto relevantního trhu byla vydána 7. prosince 2010 a následně 14. dubna 2011 bylo vydáno rozhodnutí o stanovení podniku s významnou tržní silou na tomto trhu společnosti Telefónica. Návazně byla stanovenému podniku s významnou tržní silou uložena i příslušná nápravná opatření. V květnu 2011 nabylo právní moci rozhodnutí, kterým tomuto podniku byly uloženy povinnosti umožnit přístup, průhlednosti, nediskriminace a povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů, a to na segmentu A tohoto relevantního trhu. Segment A zahrnuje velkoobchodní koncové úseky pronajatých okruhů s rychlostí nepřevyšující 2 Mbit/s (2048 kbit/s) bez ohledu na použité přenosové prostředky signálu. 19 18 Dne 25. února 2011 bylo zveřejněno oznámení Úřadu o zahájení 3. kola analýz relevantních trhů. Jako první byla zahájena analýza relevantního trhu č. 5 velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických komunikací. Analýza byla předmětem zpracování v průběhu celého roku 2011, a to především vzhledem k rozsahu objemu zpracovávaných dat, kdy bylo poprvé využito výsledků sběru dat pro územní segmentaci. Dále byly v souvislosti s touto analýzou provedeny dva průzkumy trhu. K analýze byly v roce 2011 organizovány dva workshopy za účasti operátorů a odborné veřejnosti, a to 29. června a 14. prosince Dokončení této náročné analýzy a uložení příslušných nápravných opatření ČTÚ předpokládá v průběhu roku Na základě výsledků průběžného monitorování vývoje hlasového provozu ve veřejných mobilních telefonních sítích a uzavírání smluv o poskytování služeb virtuálních operátorů (MVNO) na komerční bázi v porovnání se závěry analýzy relevantního trhu č. 15 přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích, přistoupil Úřad v průběhu roku 2011 k provedení tzv. testu tří kritérií a následně k předložení návrhu opatření obecné povahy č. OOP/1/XX.2011-Y do veřejné diskuse (zveřejněno 30. listopadu 2011). Tímto opatřením se mění opatření obecné povahy č. OOP/1/ , kterým se stanoví relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro hodnocení významné tržní síly. Seznam relevantních trhů určených Evropskou komisí, na kterých lze uplatnit regulaci ex-ante, tak Úřad navrhl rozšířit v podmínkách České republiky o velkoobchodní relevantní trh č. 8 přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích, což umožní provést analýzu tohoto relevantního trhu a dle jejího výsledku pak uložit opatření k nápravě případně zjištěných nedostatků konkurenčního prostředí. Dne 31. srpna 2011 nabylo účinnosti opatření obecné povahy č. OOP/7/ , kterým se mění opatření obecné povahy č. OOP/7/ , kterým se stanoví rozsah, forma a způsob uveřejňování informací týkajících se přístupu k síti nebo propojení sítí elektronických komunikací, jakož i náležitosti, rozsah a forma referenční nabídky přístupu nebo propojení, ve znění pozdějších změn. Toto opatření obecné povahy bylo vydáno na základě vyhodnocení stávajícího znění původního opatření obecné povahy a zkušeností s jeho uplatněním v praxi. Ve stejném termínu (tj. 31. srpna 2011) nabylo účinnosti opatření obecné povahy č. OOP/8/ , kterým ČTÚ nově upravil požadavky na náležitosti referenční nabídky zpřístupnění účastnického kovového vedení. Toto opatření obecné povahy bylo vydáno na základě vyhodnocení stávajícího znění původního opatření obecné povahy a zkušeností s jeho uplatněním v praxi. 2.2 Vývoj vybraných služeb v hlavních segmentech trhu Služby poskytované v mobilních sítích I v průběhu roku 2011, kdy byla situace na mobilním trhu předmětem celé řady hodnocení, věnoval ČTÚ tomuto trhu maximální pozornost. Na základě výsledků průběžného sledování vývoje na maloobchodním trhu hlasových volání ve veřejných mobilních telefonních sítích dospěl ČTÚ k závěru, že právě na tomto trhu postupně dochází ke stagnaci vývoje hospodářské soutěže, a proto se rozhodl přistoupit k vymezení nového velkoobchodního relevantního trhu přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích, a provést jeho analýzu podle 51 Zákona. V další části této Zprávy, věnované hodnocení stavu mobilního trhu, jsou použita hodnocení, která ČTÚ promítl do návrhu opatření obecné povahy č. OOP/1/XX.2011-Y (zveřejněno 30. listopadu 2011 k veřejné konzultaci). 20 19 Ve sledovaném období roku 2011 působily na mobilním trhu čtyři podnikatelské subjekty provozující mobilní sítě a poskytující mobilní služby, a to společnosti Telefónica, T-Mobile, Vodafone a MobilKom. Vývoj trhu však zůstal v průběhu roku 2011 prakticky beze změny. Tržní podíly, vyjádřené v počtu SIM karet, jsou v posledních letech relativně stabilní. Větší procentní pokles počtu SIM karet se v roce 2011 projevil pouze u společnosti MobilKom, která však neposkytuje své služby na shodném technologickém řešení jako ostatní operátoři. Vývoj počtu aktivních SIM karet v mobilních sítích podle metodiky ČTÚ je uveden v následujícím grafu. Pozn.: Způsob započtení pre-paid SIM karet je proveden, s ohledem na zachování konzistence starších dat, dle metodiky ČTÚ, kdy jsou za aktivní považovány pre-paid SIM karty, u nichž od posledního dobití kreditu neuběhlo období delší než 13 měsíců. Počet aktivních SIM karet k 31. prosinci 2011 podle předběžných dat činil SIM karet. Došlo tak poprvé k poklesu celkového počtu mobilními operátory vykázaných aktivních SIM karet v porovnání s rokem 2010 (podle použité původní metodiky), a to o cca 1 %. Tento trend potvrdil názor ČTÚ o vysoké nasycenosti poptávky po stávajících mobilních službách v ČR. Ačkoli největší tři mobilní operátoři zaznamenali nárůst v segmentu post-paid SIM karet, úbytek počtu předplacených karet byl rychlejší. Celkový pokles byl ovlivněn i absolutním poklesem SIM karet u společnosti MobilKom. Objem provozu hlasových volání originovaný účastníky mobilních sítí v roce 2011 dle předběžných údajů mírně vzrostl (meziročně o cca 4 %) a počet odeslaných SMS zpráv z mobilní sítě (bez zahrnutí roamingu) téměř stagnoval (meziroční nárůst jen 0,6 %). 22 21 V roce 2011 byl originovaný provoz vyjádřený v minutách volání na jednu aktivní SIM kartu (bez zahrnutí roamingu) minut a počet SMS zpráv 573. Objem volání na jednu SIM kartu meziročně vzrostl zhruba o 5 % a počet odeslaných SMS zpráv meziročně nepatrně vzrostl cca o 1,8 %. Pozn.: Počet SIM karet je dokumentován dle staré metodiky ČTÚ, kdy jsou za aktivní považovány pre-paid SIM karty, u nichž od posledního dobití kreditu neuběhlo období delší než 13 měsíců. Objem volání zahrnuje celkový provoz generovaný vlastními účastníky v reálných minutách (bez outbound roamingu). Vzhledem k tomu, že celkový počet účastníků prakticky stagnuje, dochází především k přesunu účastníků navzájem mezi jednotlivými poskytovateli služeb. Přechod mezi jednotlivými poskytovateli je pro účastníka dostupný a možnost ponechat si při změně poskytovatele telefonní číslo je velmi účinným prostředkem podporujícím konkurenci. Přesto dochází k postupnému zafixování tržních podílů jednotlivých operátorů vyjádřených v počtu aktivních SIM karet. Vývoj cen služeb poskytovaných v mobilních sítích Při hodnocení vývoje cen na mobilním trhu ČTÚ v roce 2011 využíval různé přístupy ke srovnání cen mobilních služeb. Jeden ze způsobů porovnání využívá průměrných cen za skutečně provolanou minutu. Tato metoda je založena na výpočtu průměrné ceny za minutu, získané podílem dosažených tržeb za služby mobilní hlasové komunikace a celkového počtu odchozích minut, zahrnujícího volání do národních pevných, do vlastní mobilní a do národních mobilních sítí a je používána i Evropskou komisí. Podle této metodiky je od roku 2006 patrný neustálý pokles průměrné ceny. 23 22 Průměrná cena za skutečně provolanou minutu (v Kč/min) Kč/min 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0, pol.2011 Telefónica T-Mobile Vodafone V rámci tohoto srovnání ČTÚ rovněž zkoumal rozdíl mezi průměrnou cenou za mobilní volání podnikajících a nepodnikajících subjektů v souhrnu za všechny tři největší mobilní operátory. Zjištěný rozdíl cca 20 % v neprospěch nepodnikajících subjektů (spotřebitelů) odpovídá praxi uplatňování objemových slev u velkých zákazníků, což je praxe běžná v ostatních zemích. Jako další metodu použil ČTÚ srovnání prostřednictvím košů mobilních služeb. Pro účely tohoto srovnání byly využity koše zákazníka s nízkou, střední a vysokou spotřebou (metodika použitá ve srovnání zveřejněném v Měsíční monitorovací zprávě již v listopadu 2009) a zohledněna tarifikace a zvýhodněné volání (podle metodiky OECD z března 2011). Byly vypočítány ceny košů jak pro tarifní zákazníky, tak zákazníky s předplacenou kartou. Celkovou měsíční cenu koše zachycují v následujícím grafu sloupce a minutovou cenu volání do jiné sítě (off-net volání) barevné body. Srovnání tarifů dle typu 1400,0 7,0 Vodafone cena koše T-Mobile cena koše TO2 cena koše U:fon cena koše Vodafone cena off-net volání T-Mobile cena off-net volání TO2 cena off-net volání Ufon cena off-net volání Kč/měsíc 1200,0 1000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 Kč/min 0,0 Nízká spotřeba Střední spotřeba Vysoká spotřeba 0,0 24 23 V souvislosti s trvalým poklesem regulované maximální výše velkoobchodních cen za terminaci provedl ČTÚ v roce 2011 rovněž posouzení dopadu této regulace na vývoj cen na maloobchodní úrovni. Tento rozbor je dokumentován v následujících tabulkách. Celkový pokles průměrné ceny za terminaci a maloobchodní ceny v období (v Kč/min.) Rok Průměrná min.cena za terminaci Průměrná maloobch.cena Pokles ceny za terminaci Pokles maloobch.ceny , 13 4, , 03 4,84-0,10 0, , 99 4,43-0,04-0, , 99 3,81 0,00-0, , 51 3,17-0,48-0, , 81 2,99-0,70-0,18 Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, v průběhu let 2006 až 2009 byl pokles průměrných maloobchodních cen větší, než byl pokles regulovaných velkoobchodních cen za terminaci v jednotlivých letech tohoto období. V roce 2010 však došlo k opačné situaci, kdy oproti významnému snížení regulované terminační ceny (-0,70 Kč) došlo u maloobchodních cen pouze k mírnému meziročnímu poklesu jejich průměrné výše (-0,18 %). Stejný vývoj byl zaznamenán i v případě, kdy jsou na maloobchodě uvažovány pouze ceny za volání do ostatních mobilních sítí. V tomto případě je totiž cena za terminaci přímým nákladem maloobchodní ceny. Z následující tabulky je zřejmé, že oproti letům 2006 až 2009, v roce 2010 maloobchodní cena za volání do ostatních mobilních sítí klesala mnohem méně než regulátorem stanovená maximální velkoobchodní cena za terminaci. Pokles průměrné ceny za terminaci a maloobchodní ceny za volání do ostatních mobilních sítí v období (v Kč/min.) Průměrná Průměrná maloobchodní Pokles ceny Pokles ceny Rok minutová cena cena za volání do za volání do za terminaci za terminaci ostatních ost.mob.sítí mobilních sítí ,13 4, ,03 5,06-0,10 0, ,99 4,95-0,04-0, ,99 4,26 0,00-0, ,51 3,59-0,48-0, ,81 3,48-0,70-0,11 Podle poznatků ČTÚ se nepotvrdilo očekávání, že se snížení nákladů v podobě postupného snižování velkoobchodních terminačních cen promítne i do maloobchodních cen. 25 24 Srovnání maloobchodních cen za stahování dat u mobilních operátorů Služby mobilního přístupu k síti Internet se jeví jako možná alternativa k širokopásmovému přístupu v pevných sítích. Mobilní operátoři nabízejí dva typy mobilního připojení internet v mobilu a mobilní internet s použitím modemu. Následující graf zachycuje první z nich internet v mobilu, a srovnává nabídky služby podle jednotlivých mobilních operátorů. Nabídky se odlišují jak datovými limity (šrafované sloupce), tak i cenou (plné sloupce). Oproti předešlému roku došlo u některých tarifů operátorů Vodafone a T-Mobile ke zvýšení datového limitu. Srovnání nabídek Internetu v mobilu Internet v mobilu paušál Internet v mobilu naplno paušál Standard paušál Klasik paušál Premium paušál Internet v mobilu paušál Internet v mobilu Plus paušál Internet v mobilu FUP Internet v mobilu naplno Standard FUP Klasik FUP Premium FUP Internet v mobilu FUP Internet v mobilu Plus FUP Paušál (Kč/měsíc) VF TM TO Datové limity - FUP (MB/měsíc) Pozn.: VF společnost Vodafone, TM společnost T-Mobile, TO2 společnost Telefónica. 26 25 U druhé varianty mobilního internetu (s použitím modemu) v roce 2010 operátoři zvyšovali rychlosti stahování dat a zvyšovali datové limity (FUP) u svých nabídek. Následující graf srovnává jednotlivé měsíční ceny podle maximální rychlosti stahování (plné sloupce) a datové limity (šrafované sloupce). Nabídka bez zobrazeného datového sloupce poskytuje internet bez omezení. U této služby došlo ke změně pouze u společnosti T-Mobile, a to zvýšením datového limitu. VF Připojení na stálo paušál Ufon 3G paušál Srovnání nabídek mobilního internetu Ufon 3G Data extra paušál Ufon 3G Data bez limitu paušál TO2 Start paušál TO2 Standard paušál TO2 Pro paušál TO2 Neomezený paušál TM Standard paušál TM Premium paušál VF Připojení na stálo FUP Ufon 3G FUP Ufon 3G Data extra FUP TO2 Start FUP TO2 Standard FUP TO2 Pro FUP TM Standard FUP TM Premium FUP Paušál (Kč/měsíc) ,5 2 0,7 1,8 7,2 10,8 21,6 Rychlost (Mb/s) Datové limity - FUP (GB/měsíc) Pozn.: VF společnost Vodafone, TM společnost T-Mobile, TO2 společnost Telefónica. Závěr k hodnocení mobilního trhu V posledních letech došlo ke zpomalení dynamiky trhu z pohledu hlasových služeb a služeb SMS, a prakticky k zafixování tržních podílů jednotlivých poskytovatelů mobilních služeb. Faktory, které by mohly dynamiku trhu podpořit, nejsou dostatečné. Např. výše uvedený efekt využívání služeb přenositelnosti čísel je do značné míry omezen objemem volání ve vlastní síti jednotlivých mobilních operátorů, kteří nabízejí toto volání za výhodných cenových podmínek. Na mobilním trhu dosud nebyly smluvně ujednány standardní velkoobchodní smlouvy, které by umožnily i dalším podnikatelům vstoupit na trh mobilních služeb ve formě virtuálního mobilního operátora (dále jen MVNO ), a to i přes to, že někteří z podnikatelů fixních sítí o takovou smlouvu požádali. Stav, kdy jsou k dalšímu přeprodeji mobilních služeb využívány v principu maloobchodní rámcové účastnické smlouvy nepovažuje ČTÚ za správný. Neexistence MVNO v podmínkách mobilního trhu v České republice přitom nekoresponduje s trendem rozvoje MVNO v ostatních zemích Evropské unie. Podle názoru ČTÚ by vstup nových poskytovatelů mobilních služeb mohl přispět ke zlepšení konkurenčního prostředí, a v konečném důsledku by přinesl prospěch spotřebitelům ve formě větší nabídky služeb a tlaku na snížení jejich cen. Na základě hodnocení mobilního trhu v průběhu roku 2011 předložil ČTÚ do veřejné konzultace návrh na ustavení nového relevantního velkoobchodního trhu mobilní originace (trhu pro ex-ante regulaci). Současně se ČTÚ v rámci formulace podmínek připravovaného výběrového řízení zaměřil na nastavení podmínek tak, aby motivovaly další (nové)

http://moderniobec.cz/dovolena-starostu/

Dovolená starostů | Moderní Obec Dovolená starostů Je možné při nevybrání řádné dovolené (v mém případě v letech 2011 a 2012) žádat o finanční náhradu? Jsem starostou na uvolněné funkci a zcela jistě si zbývající dny za uvedené roky nevyberu. Podmínky pro poskytování dovolené upravuje zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) v § 211 a... Je možné při nevybrání řádné dovolené (v mém případě v letech 2011 a 2012) žádat o finanční náhradu? Jsem starostou na uvolněné funkci a zcela jistě si zbývající dny za uvedené roky nevyberu. Podmínky pro poskytování dovolené upravuje zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) v § 211 a následujících ustanoveních. Dovolenou uvolněných členů zastupitelstva včetně starostů obce upravuje § 79 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Na ostatní zaměstnance obce se vztahují příslušná ustanovení ZP. Uvolněný člen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok (§ 79 odst. 1 zákona o obcích). Pokud by funkční období zastupitele netrvalo celý kalendářní rok, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Poměrná část dovolené u uvolněných zastupitelů se posuzuje podle § 79 odst. 2 zákona o obcích. To je rozdíl od obecné úpravy poměrné části dovolené v ZP (§ 212 odst. 2). Příklad: Starosta začal vykonávat tuto funkci (vznikl pracovní poměr) 22. března. Poměrnou část (jednu dvanáctinu) dovolené dostane od územního samosprávného celku (ÚSC) jako zaměstnavatele i za tento měsíc (§ 79 odst. 1 zákona o obcích). Zaměstnanec obce by na rozdíl od uvolněného zastupitele dostal poměrnou část dovolené za tento měsíc jen v případě, že se jednalo o tzv. změnu zaměstnání. To je v případech, kdy skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik nového pracovního poměru u nového zaměstnavatele (v tomto případě u ÚSC) na sebe bezprostředně navazují. Protože zaměstnavatelé, jejichž odměňování je závislé na státním rozpočtu, nemají možnost prodlužovat dovolenou, zákoník práce stanoví, že zaměstnancům těchto zaměstnavatelů přísluší dovolená o 1 týden delší, než činí základní výměra. Zaměstnancům zaměstnavatelů uvedeným v § 213 odst. 2 ZP, tak přísluší při splnění stanovených podmínek právo na 5 týdnů dovolené. Další prodloužení dovolené těmto zaměstnancům však není možné. Jak jsem již uvedl, uvolněný zastupitel má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok. Stejná délka dovolené náleží i ostatním zaměstnancům ÚSC (§ 213 odst. 2 ZP). Jestliže by šlo o zaměstnance tzv. podnikatelských subjektů, které zřizují ÚSC, je délka jejich dovolené v rozsahu 4 týdnů (§ 213 odst. 1 ZP). Délku jejich dovolené může však zaměstnavatel prodloužit. Nástup dovolené uvolněným členům zastupitelstva obce a tajemníkovi obecního úřadu určuje podle § 103 odst. 4 písm. i) zákona o obcích starosta obce, neboť plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele. Jestliže si uvolněný zastupitel, např. starosta, nevyčerpal dovolenou nebo její část v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu tento nárok do následujícího kalendářního roku. V takovém případě může též požádat obec o náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou, v krajním případě i za pět týdnů. Dovolenou z roku 2011 si tedy starosta mohl vyčerpat do konce roku 2012. Protože tak neučinil, stalo se toto právo platovým nárokem a starosta může požadovat náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou. Dovolenou za rok 2012 si může starosta vyčerpat do konce roku 2013 nebo za ni může požadovat náhradu měsíční odměny. Volba tohoto práva je na něm. Náhrada mzdy za dovolenou je sice splatná v obvyklých výplatních termínech, ale na žádost zaměstnance mu musí být mzda a náhrada mzdy, pokud je splatná během dovolené, vyplacena již před jejím nástupem. Členům zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni a členům zastupitelstva obce, kteří před zvolením do funkce nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva obce, poskytuje obec za výkon funkce uvolněného zastupitele odměnu. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků obce. Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná obcí uvolněným zastupitelům za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady. Odměnou je: a) měsíční odměna, b) odměna při skončení funkčního období. Měsíční odměna náleží uvolněným členům zastupitelstva i po dobu dovolené. 23. 8. 2017 v 09:25 Dle zákoníku práce zaměstnavatel nařizuje zaměstnanci čerpání dovolené. Může zastupitelstvo obce starostovi čerpání dovolené nařídit (samozřejmě má placeného zásdtupce) ?

https://www.arx.cz/soubory/html/zverejnovani-ucetni-zaverky-a-dalsich-listin-aktuality-brezen-2007.html

Zveřejňování účetní závěrky a dalších listin - aktuality březen 2007 - ARX Účetnictví Zveřejňování účetní závěrky a výroční zpráva Aktuální informace – 7.3. 2007 Podle informace z Poslanecké sněmovny ČR bude konečně zrušena povinnost pro účetní jednotky s povinným auditem zveřejňovat účetní závěrku rovněž v Obchodním věstníku(návrh zákona č. 86).Tato drobná novela zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví má i významné přechodné ustanovení – podle něj se nepřihlíží k povinnosti zveřejnit účetní závěrku v Obchodním věstníku v době platnosti příslušného ustanovení zákona č. 81/2006 Sb. (viz. Aktuální informace – duben 2006). Kdo tedy vydržel a do redakce OV závěrku neposlal (účetní závěrku za rok 2005 nebo za hosp.rok končící v roce 2006), nemusí tak činit ani dodatečně. Návrh zákona musí ještě schválit Senát a podepsat president ČR. Parlament ČR, Poslanecká sněmovna 2006, 86. Návrh zákona V § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 81/2006 Sb., se věta poslední zrušuje . Ke vzniku povinnosti účetní jednotky zveřejnit účetní závěrku též v Obchodním věstníku na základě ustanovení § 21a odst.4 zákona 563/1991 Sb., ve znění zákona č.81/2006 Sb., se do dne účinnosti tohoto zákona nepřihlíží. ČI.III Úplné znění návrhu zákona včetně důvodové zprávy je dostupné na stránkách Poslanecké sněmovny ČR (http://www.psp.cz). Aktuální informace - duben 2006 Zákon č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, přinesl mimo jiné změnu § 21a zákona o účetnictví. Podle této novely platí s účinností ode dne vyhlášení - od 15.3. 2006 - povinnost pro účetní jednotky s povinným auditem zveřejňovat účetní závěrku rovněž v Obchodním věstníku. Tato povinnost už platila do roku 2000 (viz. bod 4. tohoto přehledu); tehdy byla zpoplatněna částkou 6.000,- Kč bez DPH za jedno zveřejnění. Účetní jednotky nyní zveřejňují závěrky jejich uložením do Sbírky listin obchodního rejstříku; Sbírka listin je veřejně přístupná a část materiálů jej již digitalizována a dostupná i on-line (viz. bod 3. tohoto přehledu). Samo Ministerstvo financí ČR (!) považuje tuto povinnost za nadbytečnou administrativní a finanční zátěž a údajně bude iniciovat její zrušení. Proto doporučuji zachovat klid alespoň do konce roku 2006 a do redakce OV zatím nic ke zveřejnění neposílat. Vybrané části zákona č. 81/2006 Sb. zveřejněného v částce 30/2006 Pro úplnost uvádím další novou povinnost vyplývající tentokrát z novely Obchodního zákoníku – zveřejňování informací o konání valné hromady i v Obchodním věstníku platí pro akciové společnosti s akciemi na majitele: Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: V § 184 odst. 4 se ve větě třetí za slova "o konání valné hromady" vkládají slova "v Obchodním věstníku a jiným". Část šestá i sedmá zákona č. 81/2006 Sb. nabývají účinnosti dnem vyhlášení, tedy 15.3. 2006. V roce 2000 a 2001 došlo k rozsáhlým novelizacím obchodního zákoníku, zákona o účetnictví a dalších souvisejících předpisů. Protože tyto novelizace výrazně rozšířily povinnosti obchodních společností a odpovědnost jejich statutárních orgánů v oblasti zveřejňování údajů z účetní závěrky, výročních zpráv a dalších informací, zpracoval jsem následující rozbor, který ve stručnosti popisuje aktuální informační povinnost účetních jednotek. Informace v něm obsažené jsou aktualizovány podle znění příslušných zákonů platných k 1.11.2005. Pozn.: Omlouvám se za heslovité zpracování a časté používaní zkratek - snažil jsem se o co nejstručnější popis při zachování věcné správnosti a úplnosti. SL OR - sbírka listin obchodního rejsříku OV - Obchodní věstník VZ - výroční zpráva ZÚč - zákon o účetnictví ObchZ - obchodní zákoník ZoV - zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou OS - ovládací smlouva podle ObchZ ZA - zpráva auditora TrZ - trestní zákon Nejprve zmíním vymezení trestně právní odpovědnosti - ano, nezveřejnění požadovaných údajů může být i trestným činem! 1. Zkreslování údajů - trestní odpovědnost Podle §125 odst.2 TrZ bude odnětím svobody na 6 měsíců až 3 roky potrestán ten, kdo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen! Na uložení listin za rok 1999 do SL se to ještě zřejmě nevztahuje, na období od roku 2000 již ano! Plné znění §125/2 TrZ platné od 1.5. 2000: "Stejně bude potrestán (tj. odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem - P.F.),kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti, nebo kdo v podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, anebo kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladunepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinnen." 2. Pokuty za porušení povinností podle zákona o účetnictví § 37 ZÚč - Pokuty (ve znění pro rok 2000, 2001) Za neúplnost, neprůkaznost nebo nesprávnost účetnictví mohou příslušné orgány uložit pokutu až do výše 500.000,- Kč. Pokud vedlo porušení povinností podle ZÚč k nemožnosti zjištění daňového základu až do výše 1.000.000,- Kč. § 37 ZÚč - Pokuty (ve znění platném od 1.1.2002) Tato oblast byla velmi zpřísněna a zpřesněna! Za porušení povinností uložených účetní jednotce zákonem o účetnictví stanoví § 37 pokutu; pokuta může činit buď až 3% nebo až 6% z úhrnu rozvahy podle povinnosti, která byla porušena. Při objemu aktiv (v brutto hodnotě) 10 milionů Kč to znamená pokutu až 300.000,- Kč resp. 600.000,- Kč! Jaké účetní písemnosti se vlastně do Sbírky listin ukládají? Liší se povinnost auditovaných a neauditovaných společností? 3. Sbírka listin obchodního rejstříku (ukládání účetních listin) 1. Účetní závěrka (ROVY+Př.) v 1 vyhotovení (řádná, mimořádná, konsolidovaná – pokud není součástí výroční zprávy - § 38i odst.(1) písm.c) ObchZ): - do 30 dnů po schválení a ověření závěrky zveřejnit uložením do SL OR, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období! (§21a odst.(2) ZÚč) - "bez zbytečného odkladu" (§38k ObchZ) Pozn.: rejstříkový soud sám zašle provozovateli portálu veřejné správy, který zabezpečuje vydávání OV, údaje o tom, že listiny přijal (OV pak zveřejní krátké oznámení o uložení listiny) - §7 odst.1 nař.vl.č.503/2000 Sb. o Obchodním věstníku. Sbírka listin OR je veřejně přístupná - každá spol. by se měla přesvědčit, co tam má vlastně založeno. Od roku 2004 se na internetových stránkách rejstříkových soudů postupně objevují oskenované údaje z účetních závěrek a výročních zpráv uložených do SL (www.justice.cz / vyhledávání podle firem / odkaz na sbírku listin). Nyní jsou on-line dostupné údaje z účetních závěrek za rok 2003 a někde i 2004; kvalita nevalná, ale pro informaci dostačující. Povinnost pro všechny obchodní společnosti! 2. Zpráva auditora o ověření účetní závěrky: tam, kde je povinnost ověření ÚZ auditorem Pozn.: v tomto případě musí být na listině obsahující rozvahu uvedeny identifikační údaje osob, které ji podle zákona ověřují (§ 38i odst.(1) písm.c) ObcZ). Povinnost pro obchodní společnosti s povinným auditem! 3. Výroční zpráva v 1 vyhotovení - do 30 dnů po schválení a ověření ÚZ i VZ, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období, zveřejnit uložením do SL OR (§21a odst.(2) ZÚč) Povinnost pro obchodní společnosti s povinným auditem! (§21 ZÚč) Obsah VZ upravoval (od r.2001 zrušený) čl.II Opatření čj. 281/71 701/1995 (součástí VZ jsou mimo jiné i vybrané údaje z ÚZ v rozsahu zveřejněném v OV + výrok auditora). Nyní však platí novelizovaný §21a ZÚč, který požaduje zveřejnit účetní závěrku v rozsahu, v jakém byla sestavena (ne jen vybrané údaje). VZ za rok 2000 (pouze auditované spol.!) Doporučení: do VZ za rok 2000 zařadit úplnou ÚZ, výrok auditora (§21a odst.3 ZÚč) resp. zprávu auditora (§27a odst.2, c/ ObchZ) a všechno uložit do SL OR - do 30 dnů po schválení a ověření ÚZ i VZ, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období. Pozor, na rozvaze musí být identifikační údaje osob, které ÚZ ověřovaly. Samotná ÚZ a ZA se ukládat nemusí - jsou součástí VZ! Pozn.: i VZ ověřuje auditor (§21a) ZÚč) - měl by poskytnou "stanovisko auditora k výroční zprávě". VZ za rok 2001 (pouze auditované spol.!) - řídí se (asi) jen §21 ZÚč (stručným) - čl.II Opatření... byl zrušen; - zařadit do ní zprávu auditora + závěrku úplnou - v 1 vyhotovení uložit do SL (do 30 dnů po ověření ÚZ i VZ a po schválení VH nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období) - oznámení o uložení listin zašle rejstříkový soud redakci OV VZ za rok 2002 a.2003 (pouze auditované spol.!) - řídí se novelizovaným §21 ZÚč - tam je všechno o VZ; - novinka! Součástí VZ jsou mj. informace v rozsahu ÚZ za předcházející 2 účetní období - zařadit do ní zprávu (výrok) auditora + závěrku úplnou VZ od roku 2004 (pouze auditované spol.!) - řídí se novelizovaným §21 ZÚč - povinnost zařadit do VZ informace v rozsahu ÚZ za předcházející 2 účetní období byla zrušena (zařazuje se pouze ÚZ za běžné účetní období) - oznámení o uložení listin zašle rejstříkový soud provozovateli portálu veřejné správy, který zabezpečuje vydávání OV 4. Zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou (ZoV) Zpráva musí být vypracována v případech, kdy existuje ovládací vztah a není uzavřena ovládací smlouva a to i v případech neauditovaných účetních jednotek. (ZoV je posuzována auditorem jako součást výroční zprávy, ale musí fyzicky existovat již do 3 měsíců po skončení účetního období, její neuložení do SL OR může být i trestným činem...) Poprvé za rok 2001 je to součást VZ (§66a) odst.9 ObchZ a dále §190 a)b)) - není-li uzavřena ovládací smlouva musí statutární orgán ovládané osoby zpracovat ZoV do 3 měsíců po skončení účetního období! I ZoV ověřuje auditor a s jejím obsahem mají právo seznámit se společníci za stejných podmínek jako s účetní závěrkou. Zprávu je nutno zpracovat při ovládacím vlivu nad 40% (resp. 50% - podrobnosti §66a ObchZ) i když jsou pouze standardní vztahy! Zveřejnění ZoV uložením v SL OR buď jako součást VZ nebo samostatně (§ 38i odst.c) ObchZ). Lhůta pro uložení do SL OR pouze obecná - "bez zbytečného odkladu" (§ 38k ObchZ) - nebo ve lhůtě pro uložení VZ, pokud je její součástí. Pozn.: Kde není povinný audit, ukládáme ji společně s účetní závěrkou za minulý rok. Do zápisu z VH schvalující ÚZ za minulý rok doporučuji přidat poznámku, že všichni společníci berou na vědomí i ZoV. Povinnost pro všechny obchodní společnosti, v nichž existuje ovládací vztah - to je mj. převážná většina spol. s r.o.! 5. Rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty Od 1.7.2005 se do sbírky listin zakládá i návrh a konečná podoba rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, pokud nejsou součástí řádné účetní závěrky (§ 38i odst.1) písm.c) ObchZ). Auditor a výroční zpráva - shrnutí Ve výroční zprávě budou tedy uvedeny: - výrok auditora k účetní závěrce společnosti - stanovisko auditora k obsahu výroční zprávy - stanovisko auditora k správnosti obsahu zprávy o vztazích mezi propojenými osobami ( stanovisko dozorčí rady k ZoV - pokud DR existuje) Sbírka listin - shrnutí Z účetních listin neauditované společnosti do SL ukládají: - účetní závěrku (ROVY+Př.) v 1 vyhotovení - zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou - návrh a konečnou podobu rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, pokud nejsou součástí řádné účetní závěrky Auditované společnosti ukládají kompletní výroční zprávu obsahující m.j.: - účetní závěrku - stanovisko auditora ke správnosti údajů ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami Auditované společnosti zveřejňovaly vybrané údaje z účetní závěrky také jejich vydáním v Obchodním věstníku; jak to bude v roce 2001, 2002 a v následujících letech? 4. Obchodní věstník - zveřejňování závěrky Obchodní věstník - předat redakci ke zveřejnění vybrané údaje z ÚZ do 1 měsíce po schválení (Cena 6.000,- Kč bez DPH) - naposledy za rok 2000. Rozsah zveřejněných údajů upravuje (od r.2001 zrušený) čl.II Opatření čj. 281/71 701/1995. (Místo uložení VZ nyní uvádějí většinou sídlo společnosti, někdo i sídlo rejstř. soudu=SL). Povinnost platila pro obchodní společnosti s povinným auditem! Od r.2001 - zveřejňování vybraných údajů z ÚZ v OV nic neupravuje - nezveřejňovat! Na závěr upozorním na jednu často opomíjenou povinnost, která sice nesouvisí se zveřejňováním údajů, ale je nezbytná pro další trvání obchodní společnosti. Valná hromada, která schvaluje účetní závěrku: musí se konat do 6 měsíců od posledního dne účetního období (do 30.6. násl.roku pokud účetní období = kalendářní rok) (§128 odst.1 ObchZ - s.r.o., §184 odst.3 ObchZ - a.s.) Pozn.: Valná hromada, která rozhoduje o rozdělení zisku, může být i později.

https://rejstriky.finance.cz/firma-rooney-transport-s-r-o-01672550

Rooney transport s.r.o. Brno IČO 01672550 kontakty (05.06.2020) | Finance.cz Rooney transport s.r.o. Brno IČO: 01672550 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Rooney transport s.r.o., která sídlí v obci Brno a bylo jí přiděleno IČO 01672550. Firma s názvem Rooney transport s.r.o. se sídlem v obci Brno byla založena v roce 2013. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 4 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené . Základní údaje o Rooney transport s.r.o. IČO: 01672550 Krajský soud v Brně 10.5.2013 C 78990 01672550 Rooney transport s.r.o. Aktuální kontaktní údaje Rooney transport s.r.o. Kontakty na Rooney transport s.r.o. IČO: 01672550 Příkop 834/8 , Brno 602 00 13.2.2017 Příkop 838/6 , Brno 602 00 21.10.2013 - 13.2.2017 Skryjova 1606/8 , Brno 614 00 10.5.2013 - 21.10.2013 Příkop 834/8, Brno 602 00 Obory činností Rooney transport s.r.o. IČO: 01672550 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 21.10.2013 Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. 10.5.2013 - 21.10.2013 Správa vlastního majetku. 10.5.2013 - 21.10.2013 Kaštanová 489/34 , Brno 620 00 1009921657 Vedení firmy Rooney transport s.r.o. IČO: 01672550 Za společnost jedná a podepisuje jednatel. 10.5.2013 Dušan Pivoňka 10.5.2013 - 21.10.2013 od 10.5.2013 do 18.9.2013 Valerie Ženatá 21.10.2013 - 7.1.2016 od 18.9.2013 do 19.11.2015 Banskobystrická 398/72, Brno 621 00 Adolf Gunter Brutter 7.1.2016 - 3.11.2017 Bahnhofzeile 12 , 4631 Krenglbach Rakouská republika Martin Robert Brunnbauer 7.1.2016 - 12.6.2019 od 19.11.2015 do 2.4.2019 Poststrasse 35 , Reinsdorf Spolková republika Německo Adolf Günter Brutter 3.11.2017 - 12.6.2019 Prokurista je zmocněn k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. V prokuře není zahrnuto právo zcizit nebo zatížit nemovitou věc. Prokurista se podepisuje za společnost tím způsobem, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis a dodatek "prokurista" nebo "ppa" (per procuram). 18.11.2016 Prokurista je zmocněn k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. V prokuře není zahrnuto právo zcizit nebo zatížit nemovitou věc. Prokurista se podepisuje za společnost tím způsobem, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis a dodatek "prokurista" nebo "ppa" (per procuram). 7.1.2016 Valerie Ženatá 7.1.2016 - 18.11.2016 Valerie Ramsauer 18.11.2016 - 13.2.2017 Adolf Günter Brutter Martin Robert Brunnbauer Vlastníci firmy Rooney transport s.r.o. IČO: 01672550 zakladni 4 000 000 Kč - 13.3.2015 zakladni 200 000 Kč - 10.5.2013 - 13.3.2015 Sbírka Listin Rooney transport s.r.o. IČO: 01672550 C 78990/SL 14 notářský zápis [NZ 1396/2015] rozhod. jed. spol. Krajský soud v Brně 19.11.2015 21.12.2015 12.1.2016 3 C 78990/SL 9 účetní závěrka [2013] rozvaha Krajský soud v Brně 29.3.2014 24.8.2015 4.11.2015 4 C 78990/SL 8 účetní závěrka [2014] výkaz Krajský soud v Brně 5.6.2015 24.8.2015 4.11.2015 2 C 78990/SL 13 účetní závěrka [2013] výkaz Krajský soud v Brně 29.3.2014 24.8.2015 4.11.2015 2 C 78990/SL 12 účetní závěrka [2014] rozvaha Krajský soud v Brně 5.6.2015 24.8.2015 4.11.2015 4 C 78990/SL 11 účetní závěrka [2014] příloha Krajský soud v Brně 5.6.2015 24.8.2015 4.11.2015 3 C 78990/SL 10 účetní závěrka [2013] příloha Krajský soud v Brně 29.3.2014 24.8.2015 4.11.2015 2 C 78990/SL 7 notářský zápis zakl. listina, NZ 408/2014 Krajský soud v Brně 7.8.2014 3.7.2014 15.8.2014 10 C 78990/SL 6 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 5.6.2014 3.7.2014 15.8.2014 5 C 78990/SL 5 ostatní zápis o VH Krajský soud v Brně 5.6.2014 3.7.2014 15.8.2014 5 C 78990/SL 4 ostatní zápis z jednání VH Krajský soud v Brně 29.5.2014 3.7.2014 15.8.2014 3 C 78990/SL 3 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Brně 18.10.2013 24.10.2013 3 C 78990/SL 2 notářský zápis zakl. listina, NZ 970/2013 Krajský soud v Brně 18.9.2013 18.10.2013 24.10.2013 9 C 78990/SL 1 notářský zápis zaklad. listina, NZ 615/2013 Krajský soud v Brně 30.4.2013 3.5.2013 20.5.2013 4 Hodnocení Rooney transport s.r.o. Výpis dat pro firmu Rooney transport s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Rooney transport s.r.o., 1672550 na obchodním rejstříku výpis firmy Rooney transport s.r.o., 1672550 na živnostenském rejstříku Rooney & Bennett, a.s. - 26734575 - Praha , Na Sychrově 975/8 Modern Transport s.r.o. - 01848429 - Praha , Korunní 2569/108

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/9112ECC32F40AABFC125845200183A81?openDocument

22 Cdo 912/2019 Datum rozhodnutí: 05/21/2019 Spisová značka: 22 Cdo 912/2019 ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:22.CDO.912.2019.1 Heslo: Nezbytná cesta (o. z.) Dotčené předpisy: § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. 22 Cdo 912/2019-414 Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně CZECHWOOD TRADING, spol. s r. o., IČO 14616106, se sídlem v Opavě, U Cukrovaru 250/3, zastoupené Mgr. Radimem Vašendou, advokátem se sídlem ve Frenštátu pod Radhoštěm, Rožnovská 241, proti žalované České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO 69797111, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zřízení služebnosti nezbytné cesty, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 17 C 152/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 11. 2018, č. j. 57 Co 187/2018-376, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku ve výši 3 388 Kč k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Radima Vašendy do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 26. 1. 2015, č. j. 17 C 152/2011-184, rozhodl, že se zřizuje ve prospěch vlastníka stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního postavené na pozemku parc. č. st. XY služebnost nezbytné cesty, zakládající právo chůze a jízdy všemi vozidly přes pozemky parc. č. XY a XY, vše v katastrálním území XY, a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem vyhotoveným společností R&M GEODETA, s. r. o., pod číslem XY, odsouhlaseným dne 6. 5. 2014 Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrálním pracovištěm XY, pod číslem XY (výrok I.). Ve výroku II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě za zřízení služebnosti částku 100 000 Kč, a to v pravidelných ročních splátkách ve výši 5 000 Kč splatných vždy do 31. 3. příslušného kalendářního roku, počínaje rokem 2015. Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 34 825 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.). Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 1. 9. 2015, č. j. 57 Co 192/2015-218, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 7 860 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.). Nejvyšší soud jako soud dovolací k dovolání žalované rozsudkem ze dne 30. 5. 2017, č. j. 22 Cdo 5409/2015-254, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 9. 2015, č. j. 57 Co 192/2015-218, a rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 26. 1. 2015, č. j. 17 C 152/2011-184, zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Opavě k dalšímu řízení. Zavázal (mimo jiné) soudy obou stupňů, aby znovu posoudily, zda jsou naplněny předpoklady pro povolení nezbytné cesty, konkrétně zda si žalobkyně nezpůsobila nedostatek přístupu ke stavbě z veřejné cesty z hrubé nedbalosti či úmyslně ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 28. 2. 2018, č. j. 17 C 152/2011-332, rozhodl, že se zřizuje ve prospěch vlastníka stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního postavené na pozemku parc. č. st. XY služebnost nezbytné cesty, zakládající právo chůze a jízdy všemi vozidly přes pozemky parc. č. XY a XY, vše v katastrálním území XY, a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem vyhotoveným společností R&M GEODETA, s. r. o., pod číslem 2915-69/2014, odsouhlaseným dne 6. 5. 2014 Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrálním pracovištěm XY, pod číslem XY (výrok I.). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě za zřízení služebnosti nezbytné cesty částku 192 000 Kč, a to v pravidelných ročních splátkách ve výši 9 600 Kč splatných vždy do 31. prosince příslušného kalendářního roku, počínaje rokem 2018 (výrok II.). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III. a IV.). Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 23. 11. 2018, č. j. 57 Co 187/2018-376, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 o. s. ř. a v němž namítá nesprávné právní posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že žalobkyně jako žadatelka o nezbytnou cestu si nezpůsobila nedostatek přístupu na veřejnou cestu z hrubé nedbalosti či úmyslně ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tento závěr je v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, kupř. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, či s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5229/2016. Namítá, že žalobkyně před nabytím nemovitosti, která není dostatečně spojena s veřejnou cestou, neoslovila žalovanou a nepokusila se na základě jednání s ní přístup k nabývané nemovitosti získat. Spoléhala pouze na obecné ujišťování prodávající, že jí v přístupu nebude nijak bráněno. Žalobkyně nejednala se žalovanou ani v dalších pěti letech od nabytí nemovitosti, samotný návrh na zřízení nezbytné cesty podala až jako protinávrh v řízení, ve kterém žalovaná požadovala po žalobkyni bezdůvodné obohacení za užívání pozemků, přes které žalobkyně přistupovala ke své nemovitosti. Za hypotetické považuje úvahy soudu, že dohoda žalobkyně se žalovanou před nabytím nemovitosti nebyla možná pro nepřiměřené požadavky žalované. Podle dovolatelky nelze při těchto úvahách vycházet z jednání osob, jež nastalo až po nabytí nemovitosti žalobkyní, a tedy bylo ovlivněno jinými okolnostmi než okolnostmi existujícími v době, kdy bylo povinností žalobkyně oslovit žalovanou a jednat o zřízení přístupu k nabývané nemovité věci. Navrhuje, aby dovolací soud změnil rozsudek odvolacího soudu tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne, příp. rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobkyně se ve vyjádření k dovolání ztotožňuje s rozhodnutím odvolacího soudu. Uvádí, že její jednání vztahující se k zajištění přístupu k nemovitosti před jejím nabytím nelze hodnotit jako hrubě nedbalé ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Je třeba především zohlednit jednání prodávající, která ujišťovala žalobkyni, že jí k přístupu k nemovitosti nebude nijak bráněno, i skutečnost, že fakticky přístupová komunikace existovala, a proto žalobkyně neměla žádné pochyby o zajištění přístupu k nemovitým věcem z veřejné cesty. Poznamenává, že úmyslem zákonodárce nebylo zakotvením předmětné podmínky vytvořit kategorii nemovitostí bez přístupu, k nimž již nebude moci být nezbytná cesta povolena, avšak sankcionovat takové jednání nabyvatele, kdy se nabyvatel nepokusil zajistit přístup k nemovitosti zpravidla (nikoliv výlučně) před jejím nabytím. Zřízení nezbytné cesty v zásadě nebrání skutečnost, že někdo koupil stavbu bez zajištění přístupu, vždy je však třeba přihlédnout ke všem okolnostem věci. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání žalované zamítl. Podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019 (dále jen „o. s. ř.“), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle § 241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na otázce hmotného práva, zda si žalobkyně jako žadatelka o nezbytnou cestu způsobila nedostatek přístupu ke své nemovitosti z veřejné cesty z hrubé nedbalosti. Podle § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud nepovolí nezbytnou cestu, způsobil-li se nedostatek přístupu hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá. V usnesení ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015 (toto a další níže uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na webových stránkách dovolacího soudu – www.nsoud.cz), Nejvyšší soud vysvětlil, že „hrubě nedbalé či úmyslné jednání vlastníka nemovité věci žádajícího o povolení nezbytné cesty, které je důvodem zamítnutí žaloby podle § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., může podle okolností případu spočívat nejen ve zbavení se existujícího spojení s veřejnou cestou, ale i v nabytí nemovité věci bez zajištěného spojení s veřejnou cestou“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2432/2016). Dále uvedl, že „koupě nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou automaticky neznamená, že nabyvatel nemá právo na povolení nezbytné cesty [rovněž Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 206]. K zamítnutí žaloby na povolení nezbytné cesty lze proto přistoupit až na základě posouzení veškerých konkrétních okolností případu, z nichž vyplyne jednoznačný závěr, že nabyvatel nemovitosti v daném případě postupoval hrubě nedbale či dokonce úmyslně, v důsledku čehož zabránil zřízení či existenci přístupu ke své nemovitosti. Jinými slovy řečeno, soud nebude moci v poměrech konkrétní věci učinit závěr, že nabyvatelovo jednání nebylo úmyslné či nikoliv hrubě nedbalé (prostá nedbalost).“ V témže rozhodnutí dovolací soud vyložil, že „při řešení otázky, zda nabyvatel jednal hrubě nedbale či dokonce úmyslně, bude třeba zvážit veškeré okolnosti případu. Zejména bude nezbytné posoudit chování nabyvatele, zcizitele a dalších osob (např. sousedů), obsah listin dostupných před nabytím nemovité věci (např. znalecký posudek, výpis katastru nemovitostí) a konkrétní místní podmínky (např. patrná absence cesty k nabývané nemovitosti). Zohlednit bude nezbytné především a) jak se nabyvatel zajímal o existenci přístupu k nemovité věci, b) zda nabyvatel věděl o absenci přístupu či zda vědět o absenci přístupu měl, c) jak nabyvatel naložil s informací o absenci přístupu, d) zda se nabyvatel pokusil přístup zpravidla již před nabytím nemovitosti získat, e) zda bylo reálné docílit povolení cesty jednáním nabyvatele. Rovněž bude nezbytné přihlédnout k dobré víře nabyvatele v existenci přístupové komunikace vyvolané kupř. vyjádřením zcizitele či stavem v terénu, který pochybnosti o absenci přístupu nevyvolával“ (srov. také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5409/2015, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5229/2016). Poznamenal, že „při posuzování je třeba mít na paměti, že podmínkou obsaženou v § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. nemá být sankcionována sama o sobě skutečnost, že někdo nabyl nemovitou věc bez přístupu, nýbrž především ta okolnost, že nabyvatel se lehkovážně spoléhal na to, že mu bude přístup k pozemku po jeho nabytí umožněn sousedy či povolen soudem, přičemž se nepokusil si přístup zajistit před nabytím nemovité věci sám, ačkoliv tak nepochybně učinit mohl. Pokud se naopak o zajištění přístupu nabyvatel pokusil, jeho snaha však nebyla úspěšná (například pro kategorický nesouhlas sousedů či pro požadavky sousedů, které po nabyvateli nebylo možné spravedlivě požadovat), pak mu nelze tuto skutečnost přičítat k tíži. Úmyslem zákonodárce totiž zjevně nebylo vytvoření kategorie nemovitostí bez přístupu, k nimž již nebude moci být nezbytná cesta povolena, nýbrž úmyslem bylo sankcionovat lehkovážné jednání nabyvatelů.“ Rozhodnutí o povolení nezbytné cesty je konstitutivním rozhodnutím ve věci, ve které právní úprava upravuje podmínky pro vznik práva jen rámcově a dává široký prostor pro úvahu soudu, přičemž v hraničních případech jsou dány skutečnosti umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit různá řešení. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2595/2008); dovolací soud by pak úvahy soudů nižších stupňů mohl zpochybnit jen v případě, že by byly zjevně nepřiměřené (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1344/2012). V projednávané věci odvolací soud při úvaze o tom, zda žalobkyně jako nabyvatelka nemovité věci, ke které nebylo zajištěno spojení s veřejnou cestou, jednala hrubě nedbale či dokonce úmyslně ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., zvážil veškeré okolnosti projednávané věci. Úvaha odvolacího soudu, že jednání žalobkyně nelze hodnotit jako hrubě nedbalé či dokonce úmyslné, je řádně odůvodněna a dovolací soud ji neshledává jako zjevně nepřiměřenou. Žalobkyně nabyla vlastnické právo na základě kupní smlouvy uzavřené dne 8. 4. 2004 se správkyní konkursní podstaty SNAHA OPAVA obuvnické výrobní družstvo. Je třeba především zohlednit, že žalobkyně věděla, že kupuje stavbu na cizím pozemku, avšak v době nabytí nemovitosti žalobkyní existovalo faktické spojení této nemovitosti s veřejnou cestou, a to po cestě zpevněné kamenitou drtí, kterou užíval bez právního titulu i vlastník sousední nemovitosti. Žalobkyně byla ujištěna prodávající, že jí ve faktickém přístupu k nemovitosti nebude nijak bráněno a žalovaná žalobkyni ani po nabytí nemovitosti ve faktickém přístupu k nemovitosti žádným způsobem nebránila, přičemž umožnění průjezdu po pozemcích žalované bylo v daném místě dlouhodobou běžnou praxí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4146/2016). Je vhodné poznamenat, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně nabyla nemovitost za sníženou kupní cenu, která by odpovídala skutečnosti, že k nemovitosti nebyl zajištěn přístup z veřejné cesty (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5229/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 22 Cdo 879/2018). Na základě shora v dovolacím přezkumu obstojí závěr odvolacího soudu o tom, že jednání žalobkyně nebylo hrubě nedbalé. Přiléhavá není také námitka žalované, že soud by při posuzování toho, zda bylo reálné docílit povolení cesty jednáním nabyvatele, neměl vycházet z hypotetických úvah založených na jednání účastníků řízení, které nastalo až po nabytí nemovitosti žadatelem o nezbytnou cestu, a proto bylo ovlivněno jinými okolnostmi, než jaké existovaly v době nabytí nemovitosti. V souvislosti s touto námitkou je třeba poznamenat, že posouzení toho, zda bylo reálné docílit povolení cesty jednáním nabyvatele, je nezbytné založit na posouzení všech relevantních skutkových okolností právě projednávané věci. Pokud spolu žadatel o nezbytnou cestu a vlastník pozemku, přes který má být nezbytná cesta povolena, dříve nejednali, nelze ani vyloučit, že soud při posouzení této otázky výjimečně zohlední i skutečnosti, které nastaly až po nabytí nemovitosti žadatelem o nezbytnou cestu. V projednávané věci soudy úvahu o tom, zda bylo reálné docílit povolení nezbytné cesty jednáním nabyvatele (a s tím související hodnocení přiměřenosti požadavků ze strany vlastníka pozemku, přes který byla nezbytná cest povolena), řádně odůvodnily a nelze ji označit za zjevně nepřiměřenou. V této souvislosti je nutné především přihlédnout (kromě dalších skutkových okolností zohledněných soudy obou stupňů) ke skutečnosti (existující již v době nabytí nemovitosti žadatelem o nezbytnou cestu), že právnímu předchůdci žalobkyně svědčilo k pozemkům, přes které byla nezbytná cesta povolena, až do 2. 1. 2008 právo zákonné výpůjčky a žalovaná požadovala po žalobkyni náhradu za užívání těchto pozemků až od tohoto okamžiku. Soudy uzavřely, že žalovaná nesprávně předpokládala, že i žalobkyni svědčí právo užívat až do 2. 1. 2008 bezplatně tyto pozemky (jak ostatně uvedla žalovaná při jednání soudu prvního stupně dne 26. 1. 2015, č. l. 163 verte), a i proto nebylo pro žalobkyni reálné docílit před nabytím nemovitosti právního titulu zajišťujícího přístup k nemovitosti z veřejné cesty. Ke shora uvedenému dovolací soud poznamenává, že rozhodnutí o tom, zda lze jednání žadatele o nezbytnou cestu hodnotit jako hrubě nedbalé ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., je založeno na posouzení všech relevantních skutkových okolností právě projednávané věci. S ohledem na individuální poměry každé projednávané věci je nezbytné zvažovat, jakou váhu mají při posouzení této otázky jednotlivá kritéria uvedená (jakožto demonstrativní výčet) v ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu a jakou měrou bude každé jednotlivé kritérium v poměrech právě posuzované věci přiléhavé. Pokud spolu žadatel o nezbytnou cestu a vlastník pozemku, přes který má tato cesta vést, nejednali o zajištění přístupu na tento pozemek z veřejné cesty před nabytím nemovitosti ze strany žadatele, bude posouzení otázky, zda bylo reálné docílit povolení cesty jednáním nabyvatele, spíše kritériem pomocným, nikoliv však rozhodujícím. Z výše uvedeného se podává, že rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na právní otázce, při jejímž řešení se odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání tak není podle § 237 o. s. ř. přípustné, a proto jej Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neobsahuje v souladu s § 243f odst. 3 o. s. ř. odůvodnění. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, může se žalobkyně domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. V Brně dne 21. 5. 2019 Mgr. David Havlík

http://www.jobdnes.cz/detail-pracovni-pozice/47BCE2B2/

Vrchní rada v Oddělení právní II - ref. 47BCE2B2 - Hl. m. Praha - Generální finanční ředitelství - JobDNES.cz Generální ředitel Generálního finančního ředitelství jako služební orgán příslušný podle § 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon“), vyhlašuje výběrové řízení na služební místo č. 701236 vrchní rada v Oddělení právní II v oboru služby 2 „Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění“ a v oboru služby 29 „Legislativa a právní činnost“. Místem výkonu služby je Praha. Služba na tomto služebním místě bude vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou. Předpokládaným dnem nástupu na služební místo je 1. září 2016. Vrchní rada v Oddělení právní II referenční číslo: 47BCE2B2 | aktuálnost: 19. 7. 2016 Základní informace: - metodické řízení výkonu orgánů Finanční správy České republiky v oblastech daňově právních ve vazbě na občanský a obchodní zákoník, správní řád, soudní řád správní, trestní zákoník a trestní řád- zastupování Generálního finančního ředitelství v daňově právních věcech u soudů ve správním, civilním i trestním soudnictví na všech stupních- spolupráce s ostatními správními úřady při aplikaci práva v oblasti správy daní- legislativní činnost. Posuzovány budou žádosti podané ve lhůtě do 22. července 2016, tj. v této lhůtě zaslané služebnímu orgánu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu služebního úřadu Generálního finančního ředitelství, Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1, nebo osobně podané na podatelnu služebního úřadu na výše uvedené adrese. Žádost lze podat rovněž v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem na elektronickou adresu služebního úřadu (podatelna@fs.mfcr.cz) nebo prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky ID p9iwj4f.Obálka, resp. datová zpráva, obsahující žádost včetně požadovaných listin (příloh) musí být označena slovy: „Neotvírat“ a slovy „Výběrové řízení na služební místo č. 701236 – vrchní rada v Oddělení právní II“.Výběrového řízení na výše uvedené služební místo se může v souladu se zákonem zúčastnit žadatel, který:1) splňuje základní předpoklady stanovené zákonem, tj.:a) je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru [§ 25 odst. 1 písm. a) zákona];Splnění tohoto předpokladu se podle § 26 odst. 1 věta první zákona dokládá příslušnými listinami, tj. průkazem totožnosti nebo osvědčením o státním občanství. Při podání žádosti lze podle § 26 odst. 2 zákona doložit pouze písemné čestné prohlášení o státním občanství popř. prostou kopii průkazu totožnosti; uvedenou listinu lze v takovém případě doložit následně, nejpozději před konáním pohovoru;Žadatel, který není státním občanem České republiky, musí zkouškou u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka, prokázat znalost českého jazyka; to neplatí, doloží-li, že absolvoval alespoň po dobu 3 školních roků základní, střední nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem český jazyk. Splnění tohoto předpokladu se dokládá příslušnou listinou.b) dosáhl věku 18 let [§ 25 odst. 1 písm. b) zákona];c) je plně svéprávný [§ 25 odst. 1 písm. c) zákona]; Splnění tohoto předpokladu se podle § 26 odst. 1 věta šestá zákona dokládá písemným čestným prohlášením;d) je bezúhonný [§ 25 odst. 1 písm. d) zákona];Splnění tohoto předpokladu se podle § 26 odst. 1 věta druhá zákona dokládá výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce, resp. obdobným dokladem o bezúhonnosti, není-li žadatel státním občanem České republiky ;e) dosáhl vzdělání stanoveného zákonem pro toto služební místo [§ 25 odst. 1 písm. e) zákona], tj. magisterský studijní program; Splnění tohoto předpokladu se podle § 26 odst. 1 věta první zákona dokládá příslušnými listinami, tj. originálem nebo úředně ověřenou kopií dokladu o dosaženém vzdělání (vysokoškolského diplomu). Při podání žádosti lze podle § 26 odst. 2 zákona doložit pouze písemné čestné prohlášení o dosaženém vzdělání; uvedenou listinu lze v takovém případě doložit následně, nejpozději před konáním pohovoru;f) má potřebnou zdravotní způsobilost [§ 25 odst. 1 písm. f) zákona]; Splnění tohoto předpokladu se podle § 26 odst. 1 věta první zákona dokládá příslušnými listinami, tj. lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti. Při podání žádosti lze podle § 26 odst. 2 zákona doložit pouze písemné čestné prohlášení o zdravotní způsobilosti; uvedenou listinu lze v takovém případě doložit následně, nejpozději před konáním pohovoru;K žádosti dále žadatel přiloží:a) strukturovaný profesní životopis Obor: Justice, právo, legislativa, Státní, veřejná správa Hezký den, velmi mě zaujala vaše nabídka pracovního místa (Vrchní rada v Oddělení právní II), publikovaná na internetových stránkách JobDNES.cz.

https://www.lari.cz/soukrome-subjekty.php

Soukromé osoby | Lari CZ hygienické systémy obchodní podmínky > Soukromé osoby 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) společnosti LARI CZ s.r.o., IČ 26823365, se dílem Šenov u Nového Jičína, Dukelská 400, PSČ 742 42, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 26773 (dále jen „prodávající“) upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístněné na internetové adrese www.lari.cz (dále jen „webová stránka“), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“). 2.5. Před zasláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko „potvrdit objednávku“. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávající neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení kupujícímu potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v objednávce (dále jen „elektronická adresa kupujícího“). - bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č. 1773700329/0800, vedený u společnosti Česká spořitelna, a.s. (dále jen „účet prodávajícího“). - standardně si dopravné účtujerme v rámci ČR ve výši 100 Kč přepravné a balné, 40Kč dobírečné (ceny jsou uvedené bez DPH), částku 165 Kč bez DPH si účtujeme při přepravě na Slovenskou republiku, při hodnotě objednávky nad 2.000 Kč bez DPH je dopravné zdarma (v rámci ČR, SR). 3.3. Prodávající může požadovat od kupujícího úhradu zálohy či jinou obdobnou platbu. Strany si sjednávají, že lhůta dle článku 5.1 těchto obchodních podmínek počíná běžet až okamžikem, kdy je záloha uhrazena prodávajícímu. Zbytek kupní ceny uhradí kupující prodávajícímu nejpozději při dodání zboží či v jiném dohodnutém termínu. Tímto není dotčeno ustanovení čl. 5.1. obchodních podmínek ohledně povinnosti uhradit kupní cenu zboží předem. 3.8. Je-li to v obchodním styku obvyklé nebo je-li tak stanoveno obecně závaznými právními předpisy, vystaví prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy kupujícímu fakturu. Prodávající je plátcem daně z přidané hodnoty. Fakturu vystaví prodávající po uzavření kupní smlouvy. Faktura je kupujícímu dodávána společně se zbožím. 4.2. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 4.1. či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využit vzorový formulář poskytovaný prodávajícím, jenž tvoří přílohu obchodních podmínek. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat písemně na adresu sídla prodávajícího. 4.3. V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 4.2. obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být prodávajícímu vráceno do čtrnácti (14) dnů od odstoupení smlouvy prodávajícímu. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou. 4.8. Zákazníci ze Slovenska a EU hradí přepravné a balné dle platného ceníku a tarifu přepravní společnosti GLS, který určuje jeho výši v závislosti na hmotnosti zásilky. 5.1. Prodávající se zavazuje dodat kupujícímu zboží v termínu určeném v kupní smlouvě, nejpozději však do 14 dnů od uzavření kupní smlouvy, nedohodnou-li se strany jinak. Kupující bere na vědomí, že termín dodání uvedený ve webovém rozhraní obchodu je pouze orientační. 5.2. Obsahuje-li nabídka ve webovém rozhraní obchodu možnost volby způsobu dodání zboží, prodávající a kupující si mohou sjednat místo pro vyzvednutí, resp. dodání, zboží. 5.2.1. Vyzvednutí na adrese sídla prodávajícího: Zboží bude připraveno k vyzvednutí na adrese provozovny prodávajícího, a to v termínu určeném prodávajícím, kdy o tomto bude prodávající kupujícího informovat; kupující je povinen zboží vyzvednout neprodleně poté, co se dozvěděl o připravenosti zboží na provozovně a o možnosti zboží vyzvednout, pokud se strany nedohodnou jinak. Nevyzvedne-li si kupující zboží po dobu 5 dnů od oznámení o možnosti jej vyzvednout a neučiní-li tak ani v náhradním termínu určeném prodávajícím, který nesmí být kratší než 30 dnů, je prodávající oprávněn kupujícímu účtovat skladné a účelně vynaložené náklady související se skladováním zboží ve výši 100 Kč za den, a to počínaje prvním dnem po uplynutí náhradní lhůty. Náklady související s dopravou zboží z provozovny prodávajícího na adresu kupujícího hradí kupující na své náklady. 5.2.2. Dodání do místa určeného kupujícím: O termínu doručení zboží na místo určené kupujícím (dodací adresa) bude prodávající, resp. jeho přepravce, e-mailem nebo SMS zprávou informovat kupujícího při expedici zboží ze skladu. Doručení zboží provede příslušný dopravce prodávajícího, zvolený na základě výběru typu dopravy kupujícím ve webovém rozhraní obchodu a v termínu uvedeném v e-mailu (zpravidla se jedná o následující pracovní den po expedici zboží). Nejpozději v den dodání zboží informuje dopravce prodávajícího kupujícího o dodání zboží. V případě, že kupující zboží v dohodnutém termínu nepřevezme nebo není možné je z důvodů na straně kupujícího doručit, a to ani opakovaně v náhradním termínu, je zboží vráceno zpět Prodávajícímu. 5.4. Kupující je povinen objednané zboží převzít a při převzetí zboží řádně prohlédnout a zkontrolovat. Převzetí zboží potvrdí kupující písemně na dodacím dokladu, čímž potvrzuje zejména shodu v množství a druhu převzatého zboží s údaji uvedenými v dodacím dokladu. Není-li možné zboží prohlédnout při jeho převzetí, je tak kupující povinen učinit neprodleně poté a oznámit zjištěné vady prodávajícímu v souladu s článkem VII. těchto obchodních podmínek 6.5. Práva z vadného plnění uplatňuje kupující u prodávajícího na adrese jeho sídla, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží, případně i v sídle nebo místě podnikání. Za okamžik uplatnění reklamace se považuje okamžik, kdy prodávající obdržel od kupujícího reklamované zboží. 7.3. Mimosoudní vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy lari@lari.cz. Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího.

http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/ustavni-soud/2009/2401/judikat-us-I-uS-1447-08-GUS20092560/

I. ÚS 1447/08, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu - Zákony.cz I. ÚS 1447/08, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 1447/08 I.ÚS 1447/08 ze dne 26. 3. 2009 Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů o ústavní stížnosti stěžovatele R. S., zastoupeného advokátkou Mgr. Bohdanou Novákovou se sídlem Pod Terebkou 12, 140 00 Praha 4, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. 61 To 82/2008, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 6. 2007, sp. zn. 3 T 161/2006, takto: Obvodní soud pro Prahu 10 (dále jen "ObvS") rozsudkem ze dne 18. 6. 2007, sp. zn. 3 T 161/2006, rozhodl, že stěžovatel je vinen, že dne 26. 1. 2005 v provozovně společnosti Auto Esa, s. r. o., uzavřel se společností CCB Finance, a. s. úvěrovou smlouvu č. 052001386 na poskytnutí úvěru ve výši 105.000,- Kč určeného na nákup osobního motorového vozidla zn. Ford Eskort SPZ JAKO 97-13 (dále jen "vozidla") v pořizovací hodnotě 145.000,- Kč, se společností CCB Finance, a.s. (dále jen "společnost CCB") současně uzavřel smlouvu o zajišťovacím převodu práva k této úvěrové smlouvě, při podpisu smlouvy složil zálohu ve výši 40.000,- Kč, přičemž poskytnutý úvěr se zavázal hradit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 4.983,- Kč počínaje měsícem únor 2005, ačkoli tento úvěr od počátku hradit nehodlal, čímž způsobil, vzhledem k tomu, že mu úvěr v uvedené výši byl poskytnut, společnosti CCB škodu ve výši 105.000,- Kč, na kterou uhradil jen dne 7. 6. 2005 částku 4.983,- Kč odpovídající jedné měsíční splátce, další splátky již neplatil, a poté, co byl vyzván k vrácení vozidla na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, toto neučinil, ani společnost CCB jinak nekontaktoval, tedy sebe obohatil tím, že někoho uvedl v omyl, a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli malou, čímž spáchal trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 a odst. 2 tr. z., za který byl podle § 250 odst. 2 tr. z. odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvaceti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. z. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit poškozené společnosti CCB, na náhradě škody částku ve výši 100.017,- Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla dále poškozená společnost CCB odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. ObvS na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že obhajoba stěžovatele byla ryze účelová a že jeho vina byla spolehlivě prokázána. ObvS - na základě výpovědi samotného stěžovatele - dovodil, že uváděl společnost CCB v omyl v tom smyslu, že při uzavírání úvěrové smlouvy deklaroval solventnost, ačkoli si musel být vědom toho, že tomu tak není, když finanční prostředky nemá "a při eventuálním splácení úvěru bude moci tak jedině spoléhat na nejistou okolnost v té podobě, že se mu finančních prostředků bude dostávat, což však fakticky poškozené společnosti CCB zatajil". ObvS dále uvedl, že závěr o vině stěžovatele je stejný i za situace, kterou stěžovatel též ve výpovědi uvedl, totiž, že jak při uzavírání úvěrové smlouvy, tak posléze v průběhu její platnosti, měl finanční prostředky na úhradu měsíčních splátek, které však nehradil; jestliže by tomu tak bývalo, lze snadno dovodit, že stěžovatel již od počátku poskytnutý úvěr splácet nehodlal, jestliže zejména neuhradil ani jednu ze splátek bezprostředně navazujících na okamžik uzavření smlouvy, tj. za měsíce únor, březen, duben a následující roku 2005. Pokud totiž stěžovatel měl prostředky, z nichž však poskytnutý úvěr nesplácel, nesplácel ho tak jedině z toho důvodu, že ho ani splácet nechtěl. ObvS poukázal i na to, že tomu by odpovídalo i to z výpovědí stěžovatele vyplývající, totiž, že v období od léta 2005 do léta 2006 měl mít pravidelný příjem ve Spolkové republice Německo, z něhož ovšem opět na poskytnutý úvěr ničeho neplatil. K tomu tak v zásadě mohlo docházet (stejně jako v předešle uvedeném) jen z toho důvodu, že úvěr stěžovatel splácet nechtěl. Závěr o podvodném úmyslu stěžovatele dále - dle názoru ObvS - umocňovaly ostatní ve věci zjištěné okolnosti, tj. zejména to, že stěžovatel poškozenou společnost CCB nekontaktoval, nezajistil, aby jí bylo předmětné vozidlo předáno, byť si musel být vědom toho, že při sjednávání úvěrové smlouvy bylo sjednáno též zajišťovací právo k vozidlu. Konečně i z rozsudku ObvS pro Prahu 5 ze dne 28. 11. 2005, sp. zn. 19 T 281/2005, bylo zřejmé, že posuzované podvodné jednání stěžovatele nebylo v jeho životě ojedinělým. Městský soud v Praze (dále jen "MěS") usnesením ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. 61 To 82/2008, odvolání stěžovatele, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. MěS uvedl, že na úvahy ObvS týkající se viny stěžovatele, právní kvalifikace i výroku o trestu může odkázat, neboť řízení předcházející napadenému rozsudku netrpí žádnými procesními vadami; důkazy byly provedeny v potřebném rozsahu, hodnoceny byly souladně s § 2 odst. 6 tr. ř. a současně odůvodnění rozsudku má náležitosti vyžadované § 125 odst. 1 tr. ř. MěS současně poukázal na omyl stěžovatele, pokud se domnívá, že vina musí být bezpečně a bez pochybností prokázána soudem, neboť vinu stěžovatele, resp. tvrzení uvedená v žalobním návrhu musí prokázat státní zástupce podávající obžalobu. V souzené věci důkazy předložené státním zástupcem a provedené v průběhu hlavního líčení, vinu stěžovatele bezpečně prokázaly. MěS dále reagoval na stěžovatelův odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu (dále jen "NS") sp. zn. 3 Tdo 107/2006, podle něhož musí být prokázáno, že pachatel již v době uzavírání smlouvy věděl o tom, že jeho finanční situace je natolik špatná, že nebude schopen úvěr splatit. MěS zde poukázal na konkrétní finanční situaci stěžovatele v lednu 2005, tedy v době uzavření smlouvy, jež byla následující. Rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 2 T 245/01, byla stěžovateli [kromě toho, že byl uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 a odst. 3 písm. b) tr. z.] uložena povinnost nahradit podle § 228 odst. 1 tr. ř. poškozeným škodu v celkové částce přesahující 570.000,- Kč. MěS z již citovaného rozsudku ObvS pro Prahu 5 zjistil nejen to, že stěžovatel byl odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody, ale i to, že současně od roku 2001 dlužil poškozené Tiskárně Liberta se sídlem v Praze 5 částku 727.261,90 Kč. MěS uvedl, že finanční situace stěžovatele v kritické době byla více než špatná, neboť v lednu 2005 měl závazky ve výši cca 1.300.000,- Kč, takže mu muselo být jasné, že nebude schopen - v důsledku předlužení - úvěr splatit. MěS navíc připomněl, že stěžovatelovu situaci dokresluje skutečnost uvedená v úvěrové smlouvě ze dne 26. 1. 2005, v níž tvrdí, že základ daně jako OSVČ činí 1.200.000,- Kč a že bydlí v družstevním bytě. MěS však konstatoval, že stěžovatel v takovém bytě nebydlel, a údaj o základu daně je evidentně nepravdivý; poukázal na skutečnost, že stěžovatel ani nevěděl, kde se vozidlo vlastně nachází. NS usnesením ze dne 31. 10. 2008, sp. zn. 11 Tdo 988/2008, dovolání stěžovatele odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů než jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 trestního řádu. NS k tomu uvedl, že na první pohled je patrné, že mezi obsahem provedených důkazů a skutkovými závěry, které ObvS a MěS učinily, rozpor není. V této souvislosti poukázal na to, že se ObvS vypořádal s oběma variantami, tj. s tím, že stěžovatel nebyl výdělečně činný, ale také s variantou, že měl k dispozici (z výkonu trestu a také našetřené) finanční prostředky. ObvS proto důvodně dovodil, že stěžovatel úvěr nesplácel, protože jej od začátku splácet nechtěl. Tento závěr byl podpořen i dalšími fakty, neboť stěžovatel úvěr nesplácel ani později, kdy měl pravidelný příjem v SRN a kdy s poškozenou společností CCB nejednal a ani jí nepředal vozidlo. NS dále - v reakci na stěžovatelem zpochybňovaný závěr MěSu o tom, že v úvěrové smlouvě uvedl nepravdivé údaje, aniž by tento měl oporu v provedeném dokazování - zdůraznil, že se (stejně jako ve výše uvedeném případě) jedná o námitku směřující do skutkových zjištění; MěS tuto skutečnost navíc uvedl jen pro dokreslení, neboť u trestného činu podvodu podle § 250 tr. z. je podstatné, že stěžovatel poškozenou společnost CCB uvedl v omyl tím, že od počátku neměl v úmyslu úvěr splácet. Není přitom třeba poukazovat na konkrétní nepravdivé údaje, které stěžovatel uvedl v úvěrové smlouvě. NS také zdůraznil, že hodnocení důkazů (tj. u citovaných rozsudků Okresního soudu v Pelhřimově a ObvS pro Prahu 5) MěS je možné označit za zcela logické a přesvědčivé. Na první pohled je patrné, že dluh v době spáchání posuzovaného skutku existoval a závěru o předlužení stěžovatele nelze nic vytknout. NS ještě dodal, že v obecné rovině má sice stěžovatel pravdu, jestliže tvrdí, že by byl nesprávný závěr, že půjčky lze čerpat pouze za situace, kdy všechny starší dluhy má již dotyčný splacené. V tomto konkrétním případě se však jednalo o dluhy značné výše, které navíc pocházely z trestné činnosti stejného charakteru jako v právě souzené věci. Jejich existence proto závěr o stěžovatelově vině zásadním způsobem podpořila. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. 61 To 82/2008, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 6. 2007, sp. zn. 3 T 161/2006, napadl stěžovatel ústavní stížností. V ní zejména uvedl, že před soudy prvého a druhého stupně došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces, neboť jejich hodnocení důkazů je v extrémním rozporu s jejich obsahem a soudy porušily zásadu in dubio pro reo. Dle stěžovatele současně došlo k porušení zásady plynoucí z čl. 8 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") i z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), podle nichž nikdo nemůže být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku. Stěžovatel se domnívá (stejně jako v dovolání k NS), že ObvS nedospěl k jednoznačnému závěru o subjektivní stránce trestného činu (tj. zda měl stěžovateli přičítat úmysl přímý nebo nepřímý). MěS shledal u stěžovatele (v důsledku jeho předlužení) nepřímý úmysl. Stěžovatel následně tvrdí, že z jeho výpovědí bylo prokázáno, že v době uzavření úvěrové smlouvy měl pravidelné příjmy (a nebyl bez zaměstnání). Současně poukázal na to, že závěry MěS, že údaj stěžovatele o základu daně (uvedený v úvěrové smlouvě), jakož i závěr, že nebydlel v družstevním bytě, jsou nepravdivé, jsou v příkrém rozporu s provedeným dokazováním, neboť v řízení nebyly provedeny žádné důkazy, ze kterých by takové závěry mohly vyplynout. Stěžovatel obdobné uvedl i ve vztahu k výši svých závazků k 26. 1. 2005 (a to zejména s ohledem na závazek na základě rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově). Stěžovatel dodal, že měl zajištěnou práci a pravidelný příjem, ze kterého mohl hradit jak splátky úvěru, tak dalších dluhů. Současně poukázal na nesprávnost závěru MěS, že půjčky lze čerpat pouze za situace, kdy veškeré další dluhy jsou splacené; uvedl, že skutečnost uzavření nové úvěrové smlouvy v době, kdy neměl splaceny staré dluhy, "z něj pachatele trestného činu ještě nečiní". Stěžovatel odkázal na nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 623/2000 a sp. zn. III. ÚS 455/05, jež se týkají zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností a volného hodnocení důkazů. Stěžovatel se konečně navíc (Poznámka: při srovnání s obsahem dovolání k NS) domnívá, že soudy obou stupňů více přihlížely k tomu, že byl již dříve souzen za trestnou činnost a automaticky na něj pohlížely jako na potenciálního pachatele. Současně zdůraznil, že si vzal dostatečné poučení, po propuštění z výkonu trestu v roce 2007 si našel zaměstnání a mohl uhradit poškozené společnosti (resp. její právní nástupkyni) část dluhu a uzavřít s ní dohodu o splátkách Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud vydal nález, kterým usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. 61 To 82/2008, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 6. 2007, sp. zn. 3 T 161/2006, zruší. Stěžovatel v podstatě namítá, že rozsudkem ObvS a usnesením MěS došlo k porušení jeho základního práva zakotveného v čl. 8 (Poznámka: nepochybně odst. 2 druhá věta) a v čl. 36 odst. 1 Listiny a v nekonkretizovaném ustanovení Úmluvy. Ústavní soud, jak již vyslovil v řadě svých rozhodnutí, není soudem nadřízeným soudům obecným (není oprávněn zasahovat do jejich jurisdikční činnosti), není vrcholem jejich soustavy (čl. 90, 91 Ústavy ČR), a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny (srov. čl. 83 Ústavy ČR). Ústavní soud se může zabývat správností hodnocení důkazů obecnými soudy jen tehdy, pokud zjistí, že v řízení před nimi byly porušeny ústavní procesní principy (srov. např. I. ÚS 32/95 In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 5. Vydání 1. Praha, C.H. Beck 1997, str. 346). Mezi ně náleží například právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny) a právo na spravedlivé projednání věci nezávislým a nestranným soudem (čl. 6 odst. 1 Úmluvy). Z ústavního principu nezávislosti soudů a soudců (čl. 81, 82 Ústavy ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů. Jestliže obecné soudy při svém rozhodování respektují tyto zásady, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (srov. sp. zn. III. ÚS 23/93 In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1. C.H. Beck Praha, 1994, str. 41). Stěžovatel v ústavní stížnosti zejména namítá porušení svého práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny Úmluvy. Podle ustálené judikatury by k porušení v tomto článku upraveného práva na soudní ochranu došlo tehdy, pokud by byla komukoli v rozporu s nimi upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. pokud by soud odmítl jednat a rozhodovat o podaném návrh, eventuálně pokud by zůstal v řízení bez zákonného důvodu nečinný (srov. sp. zn. I. ÚS 2/93 In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1. C.H. Beck Praha, 1994, str. 273). Nic takového zjištěno nebylo a stěžovatel to ostatně ani netvrdí. Ze soudního spisu jasně vyplývá, že se konalo hlavní líčení před ObvS (č.l. 95 a násl.) a veřejné jednání i před MěS (č.l. 127, 130 a násl.). V jejich průběhu byl stěžovatel vyslechnut (a na citovaných č.l. mimo jiné uvedl, že do června 2005 peníze nevydělával, o tom, kde se vozidlo nachází neměl přesnou představu, ze mzdy ve SRN úvěr neplatil a zapomněl na něj; současně uváděl, že jej mrzí jeho lajdáctví a všechny dluhy chce zaplatit) a v jejich rámci probíhalo dokazování. Nelze proto akceptovat stěžovatelem v ústavní stížnosti uvedené spektakulární výhrady o nejednoznačnosti závěrů soudů o subjektivní stránce trestného činu, které byly přinejmenším v odůvodnění MěS výslovně konkretizovány; byl to navíc i NS, který konstatoval nerozpornost mezi obsahem provedených důkazů a skutkovými závěry. MěS zdůraznil, že se ObvS vypořádal s oběma variantami důvodů pro nesplácení úvěru stěžovatelem. Ústavní soud navíc za této situace poukazuje na odlišná a protiřečící si tvrzení stěžovatele o vlastní solventnosti, a dále také na nedostatečný přehled a zájem stěžovatele o splácení úvěru a o vozidlo získané na předmětný úvěr. Možnosti uzavírat nové úvěrové smlouvy v době nesplacených starých dluhů byla pak dostatečná pozornost věnována v odůvodněních MěS a NS a Ústavní soud nepovažuje za nutné se k tomu dále vyjadřovat. Obdobně nelze stěžovatelovi přisvědčit, pokud tvrdí, že soudy obou stupňů na něj nahlížely v důsledku jeho odsouzení za trestnou činnost jako na potenciálního pachatele; ze spisu ani z napadených rozsudků nic takového jednoznačně dovodit nelze. Ústavní soud dovozuje, že nedošlo ani k porušení čl. 8 (odst. 2) Listiny. Rozhodnutí ObvS o stěžovatelově vině a o trestu se netýkalo (a z odůvodnění rozhodnutí nejen OS a KS, ale také NS to je jasně a zřetelně patrno) zbavení svobody pro neschopnost dostát smluvnímu závazku, ale pro naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 a odst. 2 tr. z. Ústavní soud současně konstatuje, že stěžovatel svůj odkaz na porušení uvedeného článku Listiny ani nijak blíže nerozvedl. Ústavní soud proto uzavírá, že v právních závěrech obecných soudů ani extrémní rozpor - ve smyslu ustálené judikatury - ani svévoli neshledal. Obecné soudy jasně uvádějí důvody, které je k vydání napadených rozhodnutí vedly. Jejich rozhodnutí jsou srozumitelná, přesvědčivá a jsou tedy i z hlediska ústavnosti plně přijatelná. Ústavní soud v této souvislosti dodává, že se v souzené věci jednalo o výklad běžného práva, který zásadně věcí Ústavního soudu není. Ústavní soud proto neshledal, že by rozsudky obecných soudů byla porušena uvedená základní práva, jichž se stěžovatel dovolává. Zdroj: rozsudek Ústavního soudu ze dne 26.3.2009, čj. I. ÚS 1447/08, www.usoud.cz.

http://kraken.slv.cz/85ICm1074/2015

85 ICm 1074/2015 čj. 85 ICm 1074/2015-52 (KSUL 85 INS 33834/2014) Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Jáchymem Oswaldem v právní věci žalobce Institut pro řešení úpadku v.o.s., IČO: 01781448, se sídlem Na Spravedlnosti 121, 530 02 Pardubice, insolvenčního správce dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , trv. bytem Mlýnská 458, 403 31 Ústí nad Labem, proti žalovanému Mgr. Kamilu Košinovi, IČO: 43876439, soudnímu exekutorovi se sídlem Zdíkov 79, 384 73 Stachy, o žalobě o popření pravosti vykonatelné pohledávky I. Určuje se, že pohledávka přihlášená věřitelem č. 12 Mgr. Kamilem Košinou, IČO: 43876439, soudním exekutorem se sídlem Zdíkov 79, 384 73 Stachy, vedená pod poř. č. P15, do insolvenčního řízení ve věci dlužníka Pavla anonymizovano , nar. 04. 05. 1987, trvale bytem Mlýnská 458, 403 31 Ústí nad Labem, vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 85 INS 33834/2014, ve výši 2.865,-Kč jako pohledávka nezajištěná a vykonatelná, není pohledávkou přihlášenou po právu. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 13.03.2015 se žalobce Institut pro řešení úpadku v.o.s., IČO: 01781448, se sídlem Na Spravedlnosti 121, 530 02 Pardubice, insolvenční správce dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , trv. bytem Mlýnská 458, 403 31 Ústí nad Labem, (dále jen dlužník ), domáhal proti žalovanému Mgr. Kamilu Košinovi, IČO: 43876439, soudnímu exekutorovi se sídlem Zdíkov 79, 384 73 (KSUL 85 INS 33834/2014) Stachy, určení, že pohledávka žalované přihlášená do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSUL 85 INS 33834/2014 vedená pod pořadovým číslem P-15 není po právu. Žalobce v žalobě výslovně uvedl, že žalovaný dne 04. 02. 2015 přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku za dlužníkem ve výši 2.865,-Kč, která představuje dosud nevymoženou náhradu nákladů exekučního řízení. Žalovaný tuto pohledávku přihlásil jako vykonatelnou. Dne 04. 03. 2015 se konalo přezkumné jednání, na kterém žalobce popřel pohledávku žalovaného v celé výši. Svůj právní názor žalobce odůvodňuje tak, že pohledávka nevznikla, protože nebyl vydán pravomocný příkaz k náhradě nákladů exekuce. Žalobce na svoji podporu uvádí, že pohledávka z titulu náhrady nákladů exekuce v exekučním řízení vzniká až okamžikem nabytí právní moci příkazu soudního exekutora k náhradě nákladů exekuce. Jde tedy o nárok procesní, jež lze srovnat například s nárokem úspěšné strany sporu v občanskoprávním řízení na náhradu tohoto řízení, který rovněž vzniká až právní moci rozhodnutí soudu o náhradě nákladů řízení. Pohledávka náhrady nákladů v exekučním řízení vzniká obdobně teprve na základě rozhodnutí soudního exekutora obsaženého v příkazu k úhradě nákladů exekuce. Žalobce tento právní názor opírá rovněž i o konstantní judikaturu soudů vyšších instancí, kdy výslovně uvádí rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 32 Odo 529/2003 ze dne 28. 07. 2004. Rozhodnutí o nákladech oprávněného v exekuční řízení má konstitutivní charakter ve vztahu ke vzniku i výši takové pohledávky, jak plyne i z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 20 Cdo 1932/2007). Z výše uvedených důvodů má tedy žalobce za to, nebyl-li vydán soudním exekutorem příkaz k náhradě nákladů exekuce, obsahující rozhodnutí o náhradě nákladů, pohledávka žalovaného ve výši 2.865,-Kč představující náhradu nákladů exekuce nemohla vzniknout. Žalovaný se k výzvě soudu k žalobě vyjádřil dne 28. 05. 2015, které bylo soudu doručeno dne 29. 05. 2015. Ve svém vyjádření žalovaný vyjadřuje svůj nesouhlas s právním názorem žalobce. Své stanovisko žalovaný opírá o skutečnost, že pověřením Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 54 EXE 554/2014 ze dne 26. 02. 2014, doložka provedení exekuce dne 29. 04. 2014, proti povinnému, tedy dlužníkovi, byl žalovaný pověřen nařízením a vedením exekuce. Žalovaný ve svém vyjádření dále uvedl, že s ohledem na skutečnost, že během exekučního řízení byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, č.j. KSUL 85 INS 33834/2014-7 ze dne 09. 01. 2015 zjištěn úpadek dlužníka, tedy povinného, přihlásil soudní exekutor dne 04. 02. 2015 do insolvenčního řízení svoji pohledávku ve výši 2.865,-Kč, a to zbytek nevymožených nákladů exekuce, konkrétně odměnu exekutora dle ust. § 6 odst. 3 vyhlášky č. 330/2001 Sb., a náhradu hotových výdajů dle ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb., včetně DPH. Žalovaný dovozuje, že nárok na tuto odměnu mu fakticky vznikl již od okamžiku svého pověření, i když konkrétní výše je stanovena až příkazem k úhradě nákladů exekuce. Žalovaný svůj právní názor dokládá mimo jiné i rozhodnutím Vrchního soudu v Praze sp. zn.: 103 VSPH 11/2011 ze dne 16. 03. 2011, dále rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. 40 ICm 4017/2013-20 ze dne 05. 03. 2014. V odůvodnění těchto rozhodnutí se uvádí, že nařízení exekuce, potažmo pověření se vztahuje i na povinnost k úhradě nákladů exekuce), (KSUL 85 INS 33834/2014) kdy tento závěr oponuje právnímu názoru žalobce, insolvenčního správce, že pohledávka žalovaného soudního exekutora v částce 2. 865,-Kč představující náhradu nákladů žalovaného jako soudního exekutora, nevznikla vzhledem k té skutečnosti, že nebyl vydán pravomocný příkaz k úhradě nákladů exekuce, neboť nárok na tuto minimální odměnu a náhradu hotových výdajů, včetně DPH, soudnímu exekutorovi již de facto vznikl již samotným pověřením soudního exekutora k provedení exekuce. Samotný příkaz pouze určuje konkrétní výši nákladů exekuce dle okolností exekučního řízení. Soudní exekutor je tedy dle žalovaného v podstatě honorován za samotné pověření k provedení exekuce, aniž lze dopředu předjímat průběh exekuce. Soud v této věci nařídil jednání na den 13. 04. 2016, z tohoto jednání se soudu řádně omluvili jak žalobce tak i žalovaný. Proto soud jednal bez účasti žalobce a žalovaného. Soud současně řízení zkoncentroval. Jelikož účastníci řízení žádné důkazy na podporu svých tvrzení nedoložili, soud rozhodl na základě listin a důkazů obsažených ve spise. Závěrem bylo jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 20. 04. 2016. Z obsahu spisu, a to i insolvenčního ve věci dlužníka je zřejmé, že dlužník podal insolvenční návrh k soudu dne 15. 12. 2014, dále je zřejmé, že žalovaný podal k soudu svoji přihlášku dne 04. 02. 2015, jako přílohu ke své přihlášce pohledávky žalovaný rovněž přiložil i pověření k provedení exekuce ze dne 26. 02. 2014. Tímto pověřením byl žalovaný soudní exekutor pověřen k provedení exekuce na majetek dlužníka, příkaz k náhradě nákladů exekuce soudní exekutor k přihlášce ani k svému vyjádření nepřiložil. Soud tedy vyšel z následujících skutkových zjištění, a to, že žalovaný, soudní exekutor byl Okresním soudem v Ústí nad Labem usnesením sp. zn. 54 EXE 554/2014 ze dne 26. 02. 2014 pověřen k provedení exekuce na majetek povinného (dlužníka). Dlužník podal dne 15. 12. 2014 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. O úpadku dlužníka byla rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, č.j. KSUL 85 INS 33834/2014-A-7, KSUL 85 INS 33834/2014-B-1 ze dne 09. 01. 2015. Dne 04. 02. 2015 byla Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručena přihláška pohledávky žalovaného ve výši 2.865.-Kč, kterou do insolvenčního řízení ve věci dlužníka žalovaný přihlásil zbylou část nevymožených nákladů exekuce. Přezkumné jednání a schůze věřitelů se konalo dne 04. 03. 2015, na přezkumném jednání byla přihláška pohledávky žalovaného, která je vedena pod pořadovým číslem P-15 popřena co do pravosti v celé výši. Soud pro úplnost uvádí, že žalovaný tuto pohledávku přihlásil jako vykonatelnou a nezajištěnou. Následně byla soudu dne 13. 03. 2015 doručena žaloba insolvenčního správce, kterou se žalobce domáhá určení toho, že přihláška žalovaného přihlášena do insolvenčního řízení ve věci dlužníka vedena pod sp. zn. KSUL 85 INS 33834/2014 není přihlášena po právu. Jelikož mezi účastníky řízení není sporu o skutkovém stavu věci, soud vyšel ze skutkového stavu věci doloženého z insolvenčního spisu ve věci dlužníka. Jádro sporu mezi účastníky řízení se týká čistě otázky aplikace práva a judikatury, která však v této otázce není jednotná. Soud se však nejprve zabýval včasnosti podání žaloby a zjistil, že přezkumné jednání, na němž byla přihláška pohledávky žalovaného popřena, se konalo dne 04. 03. 2015 a že žaloba (KSUL 85 INS 33834/2014) byla žalobcem (insolvenčním správcem) soudu doručena dne 13. 03. 2015, tedy v zákonné 30 ti denní lhůtě, a proto včas. Soud dále uvádí, že věc posouzení otázky nákladů exekuce v insolvenčním řízení není judikaturou dosud jednotně vyřešena, jelikož v judikatuře se objevují jak judikáty na podporu právního názoru žalobce (insolvenčního správce), tak i právní názory či závěry na podporu právního názoru žalovaného, soudního exekutora. Soud má za to, že i když byl soudní exekutor pověřen k provedení exekuce, není možné pohledávku na náhradu nákladů exekuce možné bez pravomocného příkazu k náhradě nákladů exekuce přihlásit jako pohledávku vykonatelnou, neboť k tomu, aby mohla být jakákoli přihláška pohledávky do insolvenčního řízení přihlášena jako vykonatelná je nutná existence pravomocného rozhodnutí přikazující úhradu peněžité povinnosti, kterou do insolvenčního řízení přihlašuje, tedy v tomto případě pravomocného příkazu k náhradě nákladů exekuce. Pokud tento příkaz k náhradě nákladů exekuce vydán nebyl, nemůže se v tomto případě jednat o pohledávku vykonatelnou. Ze spisu je navíc zřejmé, že žalovaný byl k provedení exekuce na majetek povinného Okresním soudem v Ústí nad Labem pověřen již dne 26. 02. 2014. Insolvenční návrh byl dlužníkem podán až dne 15. 12. 2014, což znamená, že žalovaný měl dost času (téměř 10 měsíců) na to, aby vydal příkaz k náhradě nákladů exekuce, který mohl nabýt právní moci, a tato pohledávka žalovaného by tedy byla pohledávkou vykonatelnou. Soud má za to, že žalovanému tedy do zahájení insolvenčního řízení skutečně nic nebránilo ve vydání příkazu k náhradě nákladů exekuce. Soud dodává, že kdyby se v průběhu exekučního řízení zjistilo, že náklady exekuce budou vyšší, mohl být vydán další příkaz k náhradě nákladů exekuce. Z dosavadní činnosti je soudu známo, že soudní exekutoři (obecně) nejdříve po povinných vymáhají náhradu nákladů exekuce spolu se svými hotovými výdaji, popřípadě část vymožených částek použijí na úhradu svých nákladů a výdajů a další část zasílají oprávněným. Z vyjádření žalovaného je zřejmé, že tímto způsobem rovněž postupoval, neboť na náhradu nákladů exekuce vymohl částku 5.000,-Kč, z vyjádření žalovaného však již není zřejmé jakou částku z vymoženého plnění po povinném (dlužníku) zaslal oprávněnému, i když toto sdělení by bylo v dané věci irelevantní. Soud se v této věci přiklání k názoru žalobce, že nárok na náhradu nákladů exekuce je nárokem procesním a pohledávka vzniká teprve pravomocným rozhodnutím soudu o přiznání náhrady nákladů jednomu z účastníků proti druhému. Rozhodnutí o nákladech řízení má tedy konstitutivní charakter (nejen vznik, ale i výše je závislá na rozhodnutí soudu, k tomu srov. unesení Nejvyššího soudu České republiky 20 Cdo 1932/2007 ze dne 30. 03. 2009). Soud má za to, že výše uvedené soudní rozhodnutí lze analogicky vztáhnout i na náhradu nákladů exekuce. O náhradě nákladů exekuce soudní exekutor rozhoduje příkazem k náhradě nákladů exekuce, ve kterém je jejich rovněž poprvé exekutorem rovněž vyčíslena. Do doby vydání příkazu k náhradě nákladů exekuce tedy účastníci exekučního řízení netuší, jaká bude konkrétní jejich konečná výše. Z toho vyplývá, že by bylo předčasné dovozovat nárok na náhradu nákladů exekuce z pouhého pověření soudního exekutora k provedení exekuce, neboť není zřejmé, jak vysoké náklady v průběhu exekuce skutečně vzniknou. Výše nákladů (KSUL 85 INS 33834/2014) exekuce (alespoň předběžná) bude tedy zřejmá poté, co exekutor fakticky zahájí proces exekučního vymáhání pohledávky oprávněného po povinném. Řešenou situaci lze přirovnal k postavení advokáta ustanoveného ex offo, který je rovněž soudem pověřen k obhajobě klienta. Jediný rozdíl je v tom, že soudní exekutor může vydat příkaz k náhradě nákladů exekuce i v průběhu exekučního vymáhání pohledávky po povinném, kdežto obhájce ustanovený ex offo až po pravomocném skončení věci, kdy soudu vyúčtuje jednotlivé úkony, které ve věci klienta jakožto jeho obhájce provedl, neboť ani obhájce ex offo dopředu netuší, jaké konkrétní výše náklady obhajoby v konkrétní projednávané věci dosáhnou, i když i obhájce ex offo zná paušální výši za úkon právní služby a je zřejmé, že některé úkony se v těchto věcech vyskytují vždy. Tudíž i nárok obhájce ex offo na náklady obhajoby je nárokem procesním, kdy o výši nákladů obhajoby, resp. o jejich přiznání v plné výši rozhoduje soud. Soud si je vědom, že i v judikatuře je obsažen právní názor nastíněný žalovaným, soud má však za to, že z pouhého pověření k provedení exekuce nelze vyvozovat závěry o konkrétní výši nákladů exekuce, neboť ty budou zřejmé až v průběhu vymáhání pohledávky oprávněného soudním exekutorem po povinném. Kdyby tomu tak bylo, exekutoři by již od okamžiku svého pověření měli jistý nárok na minimální odměnu a náhradu nákladů exekuce, a to aniž by začali fakticky vymáhat pohledávku po povinných, což by dle názoru soudu vedlo ke zvýhodňování soudních exekutorů oproti jiným věřitelům. Rozhodnutí o nákladech řízení (výroku II.) před soudem má své opodstatnění v § 142 odst. 1 o.s.ř., když ačkoliv žalobce měl ve věci plný úspěch, je současně z pozice insolvenčního správce v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozen od placení soudních poplatků. Žalobce navíc v toto řízení není právně zastoupen, žalobu podával v rámci svého obvyklého výkonu funkce insolvenčního správce, a lze tak usuzovat, že mu žádné náklady nevznikly. V Ústí nad Labem dne 20. dubna 2016 Mgr. Jáchym Oswald v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Jana Zimová

http://kraken.slv.cz/6Azs181/2017

6Azs181/2017 6 Azs 181/2017-32 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedkynì Mgr. Jany Brothánkové a soudcù JUDr. Petra Prùchy a JUDr. Tomá¹e Langá¹ka v právní vìci ¾alobkynì: N. T. H., zastoupena Mgr. et Mgr. Markem Èechovským, advokátem, se sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1, proti ¾alovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve vìcech pobytu cizincù, se sídlem nám. Hrdinù 1634/3, 140 21 Praha 4, týkající se ¾aloby proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 24. 6. 2015, è. j. MV-65097-3/SO-2015, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 5. 2017, è. j. 15 A 97/2015-49, [1] Rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru azylové a migraèní politiky (dále jen správní orgán I. stupnì ) ze dne 17. 3. 2015, è. j. OAM-2560-19/ZR-2014 (dále jen prvostupòové rozhodnutí ), byla podle ustanovení § 77 odst. 1 písm. c) zákona è. 326/1999 Sb., o pobytu cizincù na území Èeské republiky a o zmìnì nìkterých zákonù, v rozhodném znìní (dále jen zákon o pobytu cizincù ), zru¹ena platnost povolení ¾alobkynì k trvalému pobytu a dle § 77 odst. 3 tého¾ zákona jí byla k vycestování z území Èeské republiky stanovena lhùta 30 dnù od právní moci prvostupòového rozhodnutí. Dùvodem pro zru¹ení platnosti povolení k trvalému pobytu byla skuteènost, ¾e ¾alobkynì pobývala v letech 2008-2013 nepøetr¾itì ve Vietnamu, ani¾ by k tomu mìla záva¾né dùvody. ®alobkynì neprokázala, ¾e její matka mìla záva¾né zdravotní problémy po celou dobu let 2008-2014 (resp. 2013), kdy se vrátila do Èeské republiky. [2] Rozhodnutím ze dne 24. 6. 2015, è. j. MV-65097-3/SO-2015 (dále jen napadené rozhodnutí ), ¾alovaný zamítl odvolání ¾alobkynì a prvostupòové rozhodnutí potvrdil. [3] Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen krajský soud ) ze dne 24. 5. 2017, è. j. 15 A 97/2015-49 (dále jen napadený rozsudek ), byla zamítnuta ¾aloba proti napadenému rozhodnutí ¾alovaného. Krajský soud pøednì upozornil, ¾e pøezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který ¾alobce uplatnil v ¾alobì nebo bìhem lhùty 30 dnù po oznámení napadeného rozhodnutí (§ 172 odst. 1 zákona o pobytu cizincù). Námitku, ¾e dal¹ím dùvodem, proè se ¾alobkynì nezdr¾ovala v rozhodné dobì na území Èeské republiky, bylo její studium, a námitku, ¾e se správní orgány nezabývaly øádnì otázkou pøimìøenosti dopadù jejich rozhodnutí do rodinného a soukromého ¾ivota ¾alobkynì, pova¾oval za námitky nové, nebo» nebyly zmínìny v písemném vyhotovení ¾aloby a ¾alobkynì je uplatnila a¾ pøi ústním jednání soudu. Krajský soud zdùraznil, ¾e správní soudnictví je ovládáno zásadou koncentrace a soud se mù¾e zabývat pouze vèas uplatnìnými ¾alobními body. Jeliko¾ uvedené námitky byly uplatnìny opo¾dìnì, nemohl se jimi zabývat. [4] Krajský soud shledal napadené rozhodnutí pøezkoumatelným, nebo» ¾alovaný popsal skutkový stav, ze kterého vycházel, specifikoval právní úpravu, kterou k rozhodnutí ve vìci pou¾il, vypoøádal se øádnì s odvolacími námitkami ¾alobkynì a rozvedl úvahy, kterými byl veden pøi vydání ¾alobou napadeného rozhodnutí. [5] K podstatì sporu soud uvedl, ¾e mezi úèastníky je nesporné, ¾e ¾alobkynì pobývala mimo území státù Evropské unie nepøetr¾itì po dobu del¹í ne¾ 12 mìsícù v období od roku 2008 do èervence roku 2013. Spor spoèívá v tom, zda doba pobytu mimo území státù Evropské unie byla v daném pøípadì odùvodnìna záva¾nými dùvody, èi nikoli. Podle krajského soudu ze zákona vyplývá pravidlo, ¾e pokud cizinec pobývá nepøetr¾itì po dobu del¹í ne¾ 12 mìsícù mimo území státù Evropské unie, bude mu jeho trvalý pobyt zru¹en. Výjimkou je pøípad, kdy cizinec v rámci správního øízení o zru¹ení trvalého pobytu správnímu orgánu dolo¾í, ¾e jeho nepøetr¾itý pobyt mimo území státù Evropské unie byl odùvodnìn záva¾nými dùvody. Cizince tak tí¾í jak bøemeno tvrzení, tak zejména i bøemeno dùkazní ve vztahu k existenci záva¾ných dùvodù pobytu mimo území èlenských státù Evropské unie. [6] Jako takový dùvod uvedla ¾alobkynì záva¾né onemocnìní její matky. Vá¾né onemocnìní èlena rodiny pova¾ovali ¾alovaný i správní orgán I. stupnì za záva¾ný dùvod nepøítomnosti na území státù Evropské unie ve smyslu § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù. V daném pøípadì ov¹em ¾alobkynì pravdivost tohoto svého tvrzení v rámci správního øízení neprokázala. Ve správním øízení pøedlo¾ila doklady, z nich¾ vyplývá, ¾e její matka mìla zdravotní potí¾e na pøelomu roku 2008 a 2009 a pak opìt a¾ v roce 2014, kdy ji¾ ¾alobkynì pobývala na území Èeské republiky, kam se vrátila v èervenci roku 2013. Nepøedlo¾ila ¾ádný doklad, ze kterého by vyplývalo, ¾e její matka v období vìt¹iny roku 2009 a následujících let 2010, 2011, 2012 a¾ do èervence 2013 trpìla záva¾nou nemocí. Krajský soud se ztoto¾nil s ¾alovaným, ¾e ¾alobkynì od poèátku roku 2009 do èervence 2013, tedy po dobu více ne¾ 4 let, pobývala mimo území státù Evropské unie, ani¾ by tato nepøítomnost byla odùvodnìna záva¾ným dùvodem ve smyslu § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù. Zápisy v knize vy¹etøení z roku 2014 nikterak neprokazují, ¾e by matka ¾alobkynì trpìla záva¾nou nemocí po celou dobu nepøítomnosti ¾alobkynì na území státù Evropské unie. Naopak skuteènost, ¾e matka ¾alobkynì nebyla nucena podrobit se od 27. 1. 2009 a¾ do 20. 2. 2014 vy¹etøení u lékaøe, svìdèí o stabilizaci jejího zdravotního stavu v daném období, a nelze proto hovoøit o tom, ¾e by trpìla záva¾nou chorobou, která by mohla odùvodnit pobyt ¾alobkynì mimo území státù Evropské unie. pokraèování [7] Krajský soud (s ohledem na odkazy ¾alobkynì na judikaturu jiných krajských soudù) upozornil, ¾e v nyní projednávaném pøípadì správní orgán provedl dokazování ve vztahu k existenci záva¾ného dùvodu pobytu ¾alobkynì mimo území Èeské republiky (resp. státù Evropské unie), ov¹em existence tohoto dùvodu prokázána nebyla. Na základì dal¹ích obecných ¾alobních námitek uzavøel, ¾e ¾alovaný se v ¾alobou napadeném rozhodnutí vypoøádal s námitkami ¾alobkynì uplatnìnými v odvolání a shledal prvostupòové rozhodnutí souladné se zákonnou úpravou, pøièem¾ skutkový stav byl ze strany správních orgánù zji¹tìn v zákonem po¾adovaném rozsahu a dle soudu nedo¹lo v rámci správního øízení k poru¹ení zásad zakotvených v ¾alobkyní uvádìných ustanoveních zákona è. 500/2004 Sb., správní øád, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen správní øád ). [8] ®alobkynì (dále jen stì¾ovatelka ) napadla v záhlaví oznaèený rozsudek krajského soudu, kterým byla její ¾aloba proti rozhodnutí ¾alovaného zamítnuta, jak bylo uvedeno vý¹e. Stì¾ovatelka svou kasaèní stí¾nost opírá o dùvody uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ), a navrhuje zdej¹ímu soudu, aby napadený rozsudek zru¹il. [9] Stì¾ovatelka namítá, ¾e krajský soud se nedostateènì vypoøádal s ¾alobními námitkami a aproboval nezákonná a nepøezkoumatelná správní rozhodnutí, èím¾ zatí¾il stejnými vadami i své rozhodnutí. [10] Stì¾ovatelka nesouhlasí s krajským soudem, ¾e námitky uplatnìné pøi ústním jednání byly opo¾dìné. Nejednalo s toti¾ o nové ¾alobní body, nýbr¾ o pouhé upøesnìní ¾alobního bodu b)-¾e správní orgány nesprávnì aplikovaly dùvod pro zru¹ení trvalého pobytu. V prùbìhu ústního jednání pøed soudem byly pouze doplnìny nìkteré dal¹í konkrétní okolnosti pro závìr, ¾e v pøípadì ¾alobkynì se jednalo o záva¾né dùvody ve smyslu § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù. Krajský soud se tìmito upøesnìními mìl zabývat a jeho názor o opo¾dìnì uplatnìných nových ¾alobních bodech je podle stì¾ovatelky nesprávný. [11] Stejnì tak pova¾uje stì¾ovatelka za nesprávné závìry soudu ohlednì aplikace § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù na posuzovaný pøípad, tedy zda zru¹ení platnosti povolení k trvalému pobytu bránily záva¾né dùvody odùvodòující nepøítomnost stì¾ovatelky na území státù Evropské unie. Stì¾ovatelka dolo¾ila jako dùvod skuteènost, ¾e její matka byla vá¾nì nemocná. Správní orgán pøitom tuto skuteènost nijak nerozporoval. Naopak potvrdil, ¾e vá¾ným dùvodem ve smyslu citovaného ustanovení nemusí být jen onemocnìní úèastníka øízení, nýbr¾ i jeho rodinného pøíslu¹níka. Matka stì¾ovatelky onemocnìla, proto se svým otcem odjela do Vietnamu, aby matku podpoøila. Pøedlo¾enými záznamy bylo prokázáno, ¾e nemoc matky trvala od roku 2009 minimálnì do roku 2014. Nelze souhlasit, ¾e pro tento závìr nemá význam záznam z roku 2014, nebo» je jím deklarováno, ¾e trval dùvod, pro který byla stì¾ovatelka ve Vietnamu od roku 2009. Jestli¾e tedy správní orgán potvrdil, ¾e v daném pøípadì existuje negativní podmínka podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù, nemohl povolení k pobytu zru¹it. Jeho závìr je tudí¾ pøekvapivý. Popøel jím svá pøedchozí tvrzení (¾e i nemoc rodinného pøíslu¹níka mù¾e být záva¾ným dùvodem pobytu cizince mimo na území státù Evropské unie). Správní orgán tak vykládá zákon zcela libovolnì a v neprospìch úèastníka øízení. Podle stì¾ovatelky tak pøekroèil pøi rozhodování meze správního uvá¾ení, nebo» zru¹il povolení k pobytu stì¾ovatelky, pøesto¾e dùvodem jejího pobytu mimo území èlenských státù Evropské unie bylo záva¾né onemocnìní, které dolo¾ila lékaøskými zprávami. [12] Stì¾ovatelka zároveò Nejvy¹¹ímu správnímu soudu navrhla, aby její kasaèní stí¾nosti pøiznal odkladný úèinek. [13] ®alovaný se ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti ztoto¾nil s napadeným rozsudkem, který pova¾uje za pøezkoumatelný, a odkazuje na své vyjádøení k ¾alobì. Jeliko¾ tedy vyjádøení neobsahovalo ¾ádná tvrzení, k nim¾ by Nejvy¹¹í správní soud pøihlédl, nezasílal ji¾ pøedmìtné podání stì¾ovatelce k pøípadné replice. [16] Nejvy¹¹í správní soud konstatuje, ¾e nejprve je tøeba pøezkoumat napadený rozsudek z dùvodu uvedeného v ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s. V postupu krajského soudu v¹ak neshledal ¾ádné vady mající vliv na zákonnost napadeného rozsudku, k nim¾ by musel pøihlédnout z moci úøední, ani jeho nepøezkoumatelnost. Ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s. rozli¹uje nepøezkoumatelnost spoèívající v nesrozumitelnosti a v nedostatku dùvodù. Nejvy¹¹í správní soud v tomto duchu zhodnotil napadený rozsudek a dospìl k závìru, ¾e je pøezkoumatelný. Odùvodnìní pøezkoumávaného rozsudku je zcela srozumitelné, jsou z nìj jasnì seznatelné úvahy, jimi¾ se soud øídil, a obsahuje vypoøádání ve¹kerých ¾alobních námitek. Nevykazuje tak ¾ádné vady zpùsobující nepøezkoumatelnost pro nedostatek dùvodù (srov. napø. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 29. èervence 2004, è. j. 4 As 5/2003-52, ve¹kerá citovaná rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), ani pro nesrozumitelnost (napø. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 4. prosince 2003, è. j. 2 Azs 47/2003-130, è. 244/2004 Sb. NSS). [17] Ohlednì námitek uplatnìných stì¾ovatelkou a¾ pøi ústním jednání soudu, èili po lhùtì pro podání ¾aloby, ztoto¾òuje se Nejvy¹¹í správní soud s krajským soudem, ¾e se jedná o nové ¾alobní body. Stì¾ovatelka v písemném vyhotovení ¾aloby (podaném v zákonné lhùtì) obecnì konstatovala, ¾e napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s § 68 odst. 3 a § 89 odst. 2 správního øádu, jako¾ i s ustanoveními § 2 odst. 3 a 4 a § 3 tého¾ zákona (bod a. èlánku IV. ¾aloby). V bodì b. èlánku IV. ¾aloby pak toto¾nì jako v kasaèní stí¾nosti (srov. bod [11] tohoto rozsudku) tvrdila, ¾e správní orgány nesprávnì posoudily otázku existence negativní podmínky pro zru¹ení platnosti povolení k pobytu podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù, nebo» stì¾ovatelèin pobyt mimo území èlenských státù Evropské unie byl odùvodnìn vá¾ným onemocnìním její matky, pøièem¾ tuto skuteènost ve správním øízení dostateènì dolo¾ila. Pokud následnì pøi ústním jednání tvrdila (resp. její zástupkynì), ¾e dal¹ím dùvodem pobytu ve Vietnamu bylo její studium a ¾e se správní orgány navíc nezabývaly pøimìøeností dopadù svého rozhodnutí do soukromého a rodinného ¾ivota stì¾ovatelky, nejedná se o pouhou konkretizaci bodu b. èlánku IV. ¾aloby, jak stì¾ovatelka uvádí, nýbr¾ o roz¹íøení ¾aloby nad jeho rámec. [18] Jestli¾e je rozhodnutí správního orgánu zalo¾eno na aplikaci § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù, pak by nebylo mo¾né pova¾ovat za dostateènì konkrétní ¾alobní bod pouhé holé konstatování, ¾e toto ustanovení bylo aplikováno nesprávnì. Dostateèným ¾alobním bodem pokraèování je a¾ konkrétní argumentace, proè nebylo dané ustanovení aplikováno správnì. Proto nelze nad rámec konkrétních ¾alobních bodù (ke konkretizaci ¾alobních bodù viz rozsudek roz¹íøeného senátu Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 20. 12. 2005 è. j. 2 Azs 92/2005-58, publ. pod è. 835/2006 Sb. NSS) roz¹iøovat ¾alobu o dal¹í námitky s tím, ¾e se jedná o doplnìní ji¾ uplatnìných ¾alobních bodù, které jsou za tímto úèelem vymezeny velmi ¹iroce, jak to uèinila stì¾ovatelka v kasaèní stí¾nosti (viz bod [10] tohoto rozsudku). Touto logikou by toti¾ bylo mo¾né v ¾alobì pouze konstatovat nezákonnost napadeného rozhodnutí, a poté kdykoliv konkretizovat, v èem daná nezákonnost spoèívá. Takový výklad je ov¹em zjevnì v rozporu se zásadou koncentrace øízení vyjádøenou v ustanovení § 71 odst. 2 s. ø. s. Stì¾ovatelka v ¾alobì poukazovala na nesprávné hodnocení existence záva¾ného dùvodu pro dlouhodobý nepøetr¾itý pobyt ve Vietnamu, spoèívajícího ve vá¾ném onemocnìní její matky, co¾ je ¾alobní bod, který nemohl být konkretizován jinými dùvody pobytu ve Vietnamu, u¾ vùbec pak námitkou absence zkoumání pøimìøenosti dopadù správního rozhodnutí do soukromého a rodinného ¾ivota stì¾ovatelky. Jedná se o nové ¾alobní body uplatnìné a¾ po lhùtì pro podání ¾aloby. [19] Nejvy¹¹í správní soud se dále zabýval meritem sporu, kterým je otázka, zda stì¾ovatelka dostateènì dolo¾ila, ¾e byly splnìny podmínky pro nezru¹ení platnosti jejího povolení k trvalému pobytu podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù. [20] Podle uvedeného ustanovení ministerstvo zru¹í platnost povolení k trvalému pobytu, jestli¾e cizinec pobýval mimo území státù Evropské unie nepøetr¾itì po dobu del¹í ne¾ 12 mìsícù, pokud nebyla odùvodnìna záva¾nými dùvody, zejména tìhotenstvím a narozením dítìte, záva¾ným onemocnìním, studiem nebo odborným ¹kolením anebo pracovním vysláním do zahranièí. [21] Nelze se ztoto¾nit se stì¾ovatelkou, ¾e by správní orgány uèinily pøekvapivé èi vnitønì rozporné závìry. Pokud konstatovaly, ¾e vá¾ným dùvodem ve smyslu citovaného ustanovení nemusí být jen onemocnìní úèastníka øízení, nýbr¾ i jeho rodinného pøíslu¹níka, jednalo se o výklad dotèeného ustanovení zákona odpovídající i judikatuøe Nejvy¹¹ího správního soudu (viz rozsudek ze dne 12. 3. 2015, è. j. 9 Azs 306/2014-50), ani¾ by ov¹em bylo hodnoceno, zda stì¾ovatelèin pobyt ve Vietnamu byl odùvodnìn vá¾nou nemocí matky, resp. zda bylo v øízení prokázáno, ¾e matka stì¾ovatelky byla v rozhodném období vá¾nì nemocná. Jinými slovy správní orgány pouze tvrdily, ¾e pokud by stì¾ovatelka pobývala ve Vietnamu déle ne¾ 12 mìsícù z dùvodu vá¾né nemoci své matky, mohl by to být záva¾ný dùvod vedoucí k nemo¾nosti zru¹it platnost povolení k trvalému pobytu. Neuvedly v¹ak, ¾e by pøedmìtné stì¾ovatelèino tvrzení pova¾ovaly za prokázané. [22] Stì¾ovatelka v kasaèní stí¾nosti toto¾nì jako v ¾alobì tvrdí, ¾e záznamy pøelo¾enými ve správním øízení prokázala, ¾e nemoc matky trvala od roku 2009 minimálnì do roku 2014, pøièem¾ záznam z roku 2014 deklaruje, ¾e trval dùvod, pro který byla stì¾ovatelka ve Vietnamu od roku 2009. Nijak v¹ak nepolemizuje s vypoøádáním tìchto námitek krajským soudem (jak je rekapituluje soud v bodì [6] tohoto rozsudku). Nejvy¹¹í správní soud naopak souhlasí s tím, jak pøedlo¾ené záznamy krajský soud hodnotil. Stì¾ovatelka pøedlo¾ila správním orgánùm knihu vy¹etøení, v ní¾ je zaznamenán první zápis ze dne 10. 11. 2005, kde jsou uvedeny potí¾e matky jako ka¹el, dýchací problémy, srdce a akutní zápal plic. Dal¹í zápis je ze dne 17. 10. 2007 týkající se zánìtu prùdu¹ek a zápalu plic. Dal¹í zápis ze dne 13. 11. 2008 (ji¾ z období nepøítomnosti stì¾ovatelky na území státù Evropské unie) opìt uvádí jako potí¾e matky zánìt prùdu¹ek a zápal plic. Zápis je ze dne 27. 1. 2009 potvrzuje toto¾né obtí¾e. Následující zápis v knize vy¹etøení matky je pak a¾ ze dne 20. 2. 2014 (kdy se ji¾ stì¾ovatelka nacházela na území Èeské republiky) týká se zánìtu prùdu¹ek. Z roku 2014 následují je¹tì dal¹í záznamy o vy¹etøeních a zdravotních problémech matky stì¾ovatelky, které jsou èetnìj¹í ne¾ v pøedchozích letech. Nejvy¹¹í správní soud má za to, ¾e ze záznamù neplyne, ¾e by zdravotní potí¾e matky, vy¾adující pøítomnost stì¾ovatelky ve Vietnamu, trvaly nepøetr¾itì od roku 2009 a¾ do roku 2014 (zejména kdy¾ se stì¾ovatelka v prùbìhu tohoto období vrátila z Vietnamu do Èeské republiky). Naopak z pøedlo¾ených dokladù nelze mít za prokázanou existenci vá¾né nemoci matky, jestli¾e od roku 2009 do roku 2014 nepotøebovala ani ¾ádné vy¹etøení. Ve shodì s krajským soudem Nejvy¹¹í správní soud uvádí, ¾e podklady zalo¾ené ve správním spise prokazují toliko skuteènost, ¾e její matka mìla zdravotní potí¾e na pøelomu roku 2008 a 2009 a pak opìt a¾ v roce 2014, kdy ji¾ stì¾ovatelka pobývala na území Èeské republiky (pøesto¾e v tomto roce byly náv¹tìvy matky u lékaøe èastìj¹í), kam se vrátila v èervenci roku 2013. Z nièeho nevyplývá, ¾e by její matka v období vìt¹iny roku 2009 a následujících let 2010, 2011, 2012 a¾ do èervence 2013 trpìla vá¾nou nemocí, pro ni¾ by stì¾ovatelka musela o svou matku peèovat, jak tvrdila v prùbìhu správního øízení. Tyto závìry stì¾ovatelka v kasaèní stí¾nosti nijak konkrétnì nezpochybnila. [23] S ohledem na kasaèní námitky Nejvy¹¹í správní soud upozoròuje, ¾e pøekroèení mezí správního uvá¾ení je v daném pøípadì pojmovì vylouèeno. Jestli¾e u cizince existoval dùvod pøedpokládaný zákonem, je¾ vyluèuje zru¹ení platnosti povolení k trvalému pobytu, pak správní orgán nemá ¾ádnou míru uvá¾ení, zda platnost povolení k trvalému pobytu cizince zru¹í, èi nikoliv. V takové situaci rozhodnutí podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizincù vydat nemù¾e. V pøípadì stì¾ovatelky ov¹em existence vá¾ného dùvodu odùvodòující její dlouhodobý pobyt mimo území státù Evropské unie prokázána nebyla. Proto ¾alovaný nepochybil, kdy¾ rozhodnutí o zru¹ení platnosti povolení k trvalému pobytu stì¾ovatelky potvrdil. [24] O návrhu na pøiznání odkladného úèinku kasaèní stí¾nosti Nejvy¹¹í správní soud nerozhodoval, jeliko¾ rozhodl o samotné kasaèní stí¾nosti bez zbyteèného prodlení po provedení nezbytných procesních úkonù. Odkladný úèinek vyvolává úèinky jen do skonèení øízení pøed soudem. Rozhodnutí o odkladném úèinku tak skonèením øízení o kasaèní stí¾nosti pozbylo smyslu. [25] S ohledem na v¹e vý¹e uvedené dospìl Nejvy¹¹í správní soud k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost není dùvodná, a proto ji podle ustanovení § 110 odst. 1 s. ø. s. zamítl. [26] O náhradì nákladù øízení rozhodl Nejvy¹¹í správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ø. s. ve spojení s ustanovením § 120 s. ø. s. Stì¾ovatelka nemìla ve vìci úspìch, a nemá proto právo na náhradu nákladù øízení; ¾alovanému pak v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾ádné náklady nevznikly.

http://docplayer.cz/2891480-Pravo-neni-spravedlnost-ale-spravedlnost-je-prirozene-pravo-aplikace-zakona-o-rodine-na-prelomu-ucinosti-noz.html

Právo není spravedlnost, ale spravedlnost je přirozené právo. APLIKACE ZÁKONA O RODINĚ na PŘELOMU ÚČINOSTI NOZ - PDF Právo není spravedlnost, ale spravedlnost je přirozené právo. APLIKACE ZÁKONA O RODINĚ na PŘELOMU ÚČINOSTI NOZ Download "Právo není spravedlnost, ale spravedlnost je přirozené právo. APLIKACE ZÁKONA O RODINĚ na PŘELOMU ÚČINOSTI NOZ" 1 1/2014 MERITUM ZNALECKÉHO POSUDKU str. 9 APLIKACE ZÁKONA O RODINĚ na PŘELOMU ÚČINOSTI NOZ str. 13 SKONČENÍ NÁJMU PROSTORU SLOUŽÍCÍHO PODNIKÁNÍ NA DOBU URČITOU Právo není spravedlnost, ale spravedlnost je přirozené právo. GNÓMY, Luboš Chalupa str. 32 OBSAH 1/2014 SKONČENÍ NÁJMU PROSTORU SLOUŽÍCÍHO PODNIKÁNÍ NA DOBU URČITOU str. 3 DRAŽBA OČIVIDNĚ CIZÍ NEMOVITOSTI V ŘÍZENÍ O VÝKON ROZHODNUTÍ MERITUM ZNALECKÉHO POSUDKU K VYDRŽENÍ ČÁSTI SOUSEDNÍHO POZEMKU PROKAZOVÁNÍ SLUČKY APLIKACE ZÁKONA O RODINĚ NA PŘELOMU ÚČINOSTI NOZ Redakční informace: Elektronický časopis se sborníkem statí JUDr. Luboše Chalupy APLIKACE PRÁVA vydává, advokátní kancelář,, Křižíkova 156, Praha 8. Časopis vychází jednou z a 3 měsíce a je archivován Národní knihovnou ČR. Všechna práva vyhrazena. Jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce jakéhokoli materiálu nebo části materiálu uveřejněného v časopise APLIKACE PRÁVA (tištěnou i elektronickou formou) je možná pouze s uvedenou citací autora, názvu a čísla časopisu. Časopis APLIKACE PRÁVA č. 1/2014 byl vydán dne str. 5 str. 9 str.10 str.11 str.13 APLIKACE PRÁVA je nový bezplatný internetový právní časopis určený pro právní praxi i dalším zájemcům z řad laické veřejnosti se zájmem o právo. APLIKACE PRÁVA je prvním autorským odborným časopisem obsahujícím sborník právních statí JUDr. Luboše Chalupy, který doposud publikoval desítky odborných článků v předních právních časopisech, jako např. Právní rádce, Právní rozhledy, Soudní rozhledy, Bulletin advokacie, s rozsáhlou citací v komentářové právní literatuře jako součásti právního řádu ČR v širším smyslu (viz.). V dnešní internetové době, kdy rozhodují dny, lze autorskou prioritu nových průlomových myšlenek nejlépe zajistit vydáváním vlastního odborného časopisu až s následným převzetím ostatními autory, kteří je dále rozvedou a precizují. Autorské právo v novodobém pojetí nesprávně více chrání jiný způsob vyjádření již existující autorské myšlenky obsažené v určitém díle s jejím častým přisvojováním ze strany dalších osob za vlastní než původní originální myšlenku samu. Smyslem nového časopisu je být podnětem pro soudní praxi, zejména rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu ČR, pro jejichž vysokou kvalitu je nezbytná odborná oponentura i zdroj nových právních názorů. APLIKACE PRÁVA může být rovněž inspirací pro další autory i jiných společenských oblastí, aby oni sami mohli přispět k rozvoji daného oboru svými novými myšlenkami a názory prostřednictvím pravidelného zveřejňování v jimi vydávaném internetovém odborném časopise bez nutnosti zdlouhavého vydávání v tištěných periodikách s redakčními radami s rizikem ztráty priority či aktuálnosti. 23 SKONČENÍ NÁJMU PROSTORU SLOUŽÍCÍHO PODNIKÁNÍ NA DOBU URČITOU Na samém počátku účinnosti NOZ nastávají výkladové nejasnosti o rozsahu aplikace ustanovení 2311 NOZ o obdobném použití ustanovení o skončení nájmu bytu na dobu určitou na skončení nájmu prostoru sloužícího podnikání 1). Ustanovení 2311 NOZ o obdobné aplikaci ustanovení o skončení nájmu bytu na dobu určitou i na právní vztahy skončení nájmu prostoru sloužícího podnikání je klíčové a pro právní vztahy skončení nájmu prostoru sloužícího podnikání určující. Ustanovení 2311 NOZ správně odkazuje na obdobné použití obsahově shodných právních vztahů skončení nájmu bytu na dobu určitou i na právní vztahy skončení nájmu prostoru sloužícího podnikání, aniž by v obdobných právních vztazích školácky - opakoval totéž. Ustanovení 2311 NOZ odkazuje na všechna ustanovení o skončení nájmu bytu na dobu určitou obsažená v ustanoveních 2285 až 2296 NOZ, aniž by se to týkalo jen ustanovení 2287 a 2288 odst. 1 NOZ. Obdobná aplikace ustanovení 2285 až 2296 NOZ ustanovením 2311 NOZ v tomto rozsahu vylučuje aplikaci obecných ustanovení o nájmu. Aplikace ustanovení 2285 až 2296 NOZ ustanovením 2311 NOZ vychází ze srovnatelného rozsahu obvyklých práv a povinností při skončení užívání bytu na dobu určitou a prostoru sloužícího podnikání i přelomového podstatného snížení významu stavebního určení k bytovým a nebytovým účelům v NOZ s tím, že z obdobné aplikace ustanovení 2285 až 2296 NOZ jsou vyloučena jen ta ustanovení, která se ani částečně nevztahují ke skončení nájmu bytu na dobu určitou, tj. např odst. 2 NOZ, a ustanovení, která se překrývají. Ustanovení 2311 NOZ tak konkrétně odkazuje na obdobné použití níže uvedených ustanovení týkajících se skončení nájmu bytu na dobu určitou i na skončení nájmu prostoru sloužícího podnikání a to: NOZ tak, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem prostoru sloužícího podnikání skončit, a pronajímatel písemně nevyzve v této době nájemce, aby prostor sloužící podnikání opustil, platí, že je nájem prostoru sloužícího podnikání znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše však na dobu dvou let, neujednají-li si strany výslovně něco jiného.ustanovení 2285 NOZ je nevyvratitelnou zákonnou domněnkou obnovení nájmu NOZ tak, že doplňuje ustanovení 2310 NOZ o výpovědi z nájmu prostoru sloužícího podnikání tím, že: - výpověď z nájmu prostoru sloužícího podnikání vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně, - výpovědní doba z nájmu prostoru sloužícího podnikání běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně, - pronajímatel musí ve výpovědi poučit nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď z nájmu prostoru sloužícího podnikání neplatná. 34 NOZ tak, že rozšiřuje výpovědní důvody o další zákonný výpovědní důvod nájmu prostoru sloužícího podnikání na dobu určitou spočívající ve změně okolností, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání zřejmě vycházely do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval odst. 1 NOZ tak, že rozšiřuje zákonné výpovědní důvody ze strany pronajímatele o další zákonné výpovědní důvody: - nájemce byl odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, - má-li být prostor sloužící podnikání vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s prostorem sloužícím podnikání nebo, ve kterém se prostor sloužící podnikání nachází tak, že jej nebude možné vůbec užívat NOZ tak, že rozšiřuje zákonné výpovědní důvody ze strany pronajímatele z důvodu, že nájemce porušil svou povinnost zvlášť závažným způsobem bez výpovědní doby s právem požadovat, aby mu nájemce odevzdal prostor sloužící podnikání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu, zejména když nájemce: - nezaplatil nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, - poškozuje prostor sloužící podnikání nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, - způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí, - užívá-li neoprávněně prostor sloužící podnikání jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Zákonnou podmínkou výpovědi z nájmu prostoru sloužícího podnikání na dobu určitou je výslovné uvedení, v čem pronajímatel spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti a výzva před doručením výpovědi, aby nájemce v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, jinak se k výpovědi ex lege nepřihlíží pro absenci nezbytné součásti výpovědi NOZ tak, že nájemce odevzdá prostor sloužící podnikání v den, kdy nájem končí s tím, že za odevzdání se ex lege považuje, obdrží-li pronajímatel klíče od prostoru sloužícího podnikání a jinak pronajímateli nic nebrání v přístupu do prostoru sloužícího podnikání a v jejich užívání. Vyvratitelná zákonná domněnka opuštění prostoru sloužícího podnikání je stav, kdy nájemce opustí prostory sloužící podnikání takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený NOZ tak, že nájemce odevzdá prostory sloužící podnikání ve stavu, v jakém jej převzal nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Nájemce je povinen odstranit v prostoru sloužícího podnikání změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede prostor sloužící podnikání do původního stavu. Nájemce je povinen odstranit v prostoru sloužícího podnikání změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá, nájemce přesto nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota prostoru sloužícího podnikání zvýšila. Naopak pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty prostoru sloužícího podnikání, které bylo způsobeno změnami provedenými nájemcem bez souhlasu pronajímatele NOZ tak, že zařízení a předměty upevněné ve zdech, podlaze a stropu, které nelze odstranit bez nepřiměřeného snížení hodnoty nebo bez poškození prostoru sloužícího podnikání nebo domu, přecházejí upevněním nebo vložením do vlastnictví vlastníka nemovité věci. Nájemce má právo žádat, aby se s ním pronajímatel bez zbytečného odkladu vyrovnal, to neplatí o tom, co nájemce provedl bez souhlasu pronajímatele. Vyrovnání je splatné nejpozději ke dni skončení nájmu NOZ tak, že pronajímatel prostoru sloužícího podnikání má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce prostor sloužící podnikání v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli prostor sloužící podnikání skutečně odevzdá. 45 NOZ tak, že je-li v prostoru sloužícího podnikání věc, o které lze mít za to, že patří nájemci, postará se pronajímatel o věc ve prospěch nájemce a na jeho účet. Nepřevezme-li nájemce tuto věc bez zbytečného odkladu, vzniká pronajímateli právo věc po předchozím upozornění nájemce na jeho účet vhodným způsobem prodat poté, co poskytne dodatečnou přiměřenou lhůtu k převzetí. To neplatí, jedná-li se o věc, kterou nájemce zjevně opustil. Z ustanovení 2310 NOZ ve spojení s ustanovením 2285 NOZ, jehož aplikaci stanoví odkazující ustanovení 2311 NOZ, vyplývají obligatorní náležitosti výpovědi z nájmu prostoru sloužícího podnikání na dobu určitou: - musí být písemnou formou, - musí v ní být uveden výpovědní důvod, jinak je neplatná, - musí dojít druhé straně, - výpovědní doba je tříměsíční a běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně, není-li sjednáno jinak, - vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. Zákonnou podmínkou výpovědi z nájmu prostoru sloužícího podnikání na dobu určitou bez výpovědní doby pro porušování povinností zvlášť závažným způsobem je výslovné uvedení, v čem pronajímatel spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti a výzva před doručením výpovědi, aby nájemce v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, jinak se k výpovědi ex lege nepřihlíží pro absenci nezbytné součásti výpovědi. 1) Kabelková/Dejlová, Nájem a pacht v novém občanském zákoníku, komentář. 1. Vydání, C.H.BECK DRAŽBA OČIVIDNĚ CIZÍ NEMOVITOSTI V ŘÍZENÍ O VÝKON ROZHODNUTÍ V soudní praxi prozatím panuje právní názor o nezvratnosti právních následků dražby navádějící k legalizaci trestné činnosti vědomým vyvoláváním účelových dražeb jako nástroje nezpochybnitelného vlastnictví kradené věci včetně Mony Lisy. Dražba na základě předchozího pravomocného rozsudku soudu o vlastnictví třetí osoby přes zápis poznámky v katastru nemovitostí ke dni zahájení exekučního řízení, ke dni dražby i ke dni zaplacení vydražené nemovitosti předem prokazatelně cizí nemovitosti zjevně pro každého již z poznámky v katastru nemovitostí je trestným činem, a to: a) ze strany jednatele povinného dlužníka trestným činem podvodu dle 209 tr.zákona pro úmyslné zatajení skutečnosti v řízení o výkon rozhodnutí, že povinný není vlastníkem předem prokazatelně cizí dražené nemovitosti a tím i využití omylu ve svůj prospěch zaplacením jeho dluhu z dražby prokazatelně cizích nemovitostí, b) ze strany jednatele vydražitele trestným činem podvodu dle 209 tr.zákona pro vydražení prokaza- 56 telně cizí nemovitosti než povinného do svého vlastnictví s využitím omylu soudce, exekutora a dražebníka, že jsou draženy předem prokazatelně cizí nemovitosti ve formě nepřímého úmyslu k nabytí nemovitostí do vlastnictví vydražitele, c) ze strany exekutora a dražebníka trestným činem maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle 330 tr. zákona pro vedení exekuce a dražby předem prokazatelně cizí nemovitosti, která zjevně již z poznámky z katastru nemovitostí nebyla ve vlastnictví povinného. Je-li nepochybné, že ke dni zahájení řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, ke dni konání dražby i ke dni zaplacení kupní ceny byla v katastru nemovitostí zapsána poznámka o spornosti o vlastnickém právu s určitou spisovou značkou, což vylučuje - i dle 986 odst. 2 NOZ - nabytí od neoprávněného (nevlastníka) pro absenci nezbytné dobré víry nabyvatele nemovitosti bez zřetele na způsob nabytí vlastnictví. Převod či přechod vlastnictví nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí ke dni právního jednání včetně dražby s poznámkou spornosti s uvedením určité spisové značky byl před a je i po sice právně přípustný ( 986 NOZ), ale je pro nabyvatele předem s rizikem povinnosti vrácení vlastnictví pozdějším výmazem z katastru nemovitostí ve prospěch pravého vlastníka, v jehož prospěch byla poznámka zřízena. Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí ve smyslu ustanovení 321 a násl. o.s.ř. včetně dražby výlučně upravuje občanský soudní řád a aplikace zákona č. 26/2000 Sb. je tím vyloučena, pročež argumentace judikaturou týkající se dobrovolné dražby dle zákona č. 26/2000 Sb. je nerozhodná. Aplikace zákona č. 26/2000 Sb. a tím i argumentace z ní vycházející judikatury je přípustná jen tehdy, pokud byly draženy nemovitosti: a) dražbou dobrovolnou, která je ve smyslu 17 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. dražba prováděná na návrh vlastníka (žalobci nic nedražili) jen na základě smlouvy o provedení dražby na základě písemné smlouvy o provedení dražby, b) dražbou nedobrovolnou, která je ve smyslu 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným nálezem nebo je doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo je doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazu nedoplatků jen na základě písemné smlouvy o provedení dražby Nutno poznamenat, že i v případě nabytí vlastnictví příklepem vydražitele s následným včasným zaplacením kupní ceny ve smyslu zákona č. 26/2000 Sb. nelze z právně teoretického hlediska hovořit o tzv. originárním nabytí vlastnictví, neboť cit. zákon výslovně uvádí případy, kdy na vydražitele přechází určitá věcná práva váznoucí na vydražené věci, což je v případě originárního vlastnictví jinak vyloučeno ( poloviční originární nabytí vlastnictví ). Z hlediska právní čistoty i nezbytnosti dobré víry pro každého nabyvatele od neoprávněného (nevlastníka), NOZ již teoreticky správně výslovně nečiní rozdíl mezi derivativním a originárním způsobem nabytí vlastnictví, pokud jde o nezbytnou podmínku dobré víry nabyvatele. NOZ ve shodě s evropským právem správně vychází z these, že Nabytí cizí věci ve zlé víře je krádeží bez ohledu na právní titul, a proto je právně nepřijatelná argumentace tzv. originárním nabytím ve zlé víře. V souladu s judikaturou NS ČR při výkladu platného soukromého práva jako k osnově nutno přihlédnout ke znění NOZ: obligatorní zákonnou podmínkou nabytí od nevlastníka (neoprávněného) nemovité věci je vždy dobrá víra nabyvatele ke dni právního jednání, kterou vylučuje poznámka spornosti v katastru nemovitostí podaná pravým vlastníkem nejpozději do jednoho měsíce, kdy se pravý vlastník dozvěděl o zápisu, a to zpětně i s účinky vůči dalším nabyvatelům. 67 Poznámka spornosti ve smyslu ustanovení 986 odst. 2 NOZ stejně jako poznámka v katastru nemovitostí zapsaná do vždy bez dalšího vylučuje nabytí od neoprávněného (nevlastníka) pro absenci nezbytné dobré víry. Je vyloučeno - a dle NOZ již výslovně nabytí nemovitosti od neoprávněného (nevlastníka) bez ohledu na to, zda je či není zapsána ve veřejném seznamu a bez ohledu na způsob nabytí včetně dražby, nebyl-li nabyvatel ke dni právního jednání v dobré víře, což poznámka v katastru nemovitostí vždy vylučuje (vlastní smysl poznámky pro potencionální nabyvatele koupě s rizikem pozdějšího vrácení pravému vlastníkovi výmazem vlastnického práva z katastru ve prospěch pravého vlastníka, v jehož prospěch je poznámka zapsána). Existující poznámka v katastru nemovitostí o sporném vlastnictví nemovitostí zapsaných ve veřejném seznamu ke dni zahájení exekučního řízení, ke dni konání dražby i ke dni zaplacení kupní ceny vydražitelem - i ve smyslu ustanovení 984 odst.1 NOZ - s předchozím pravomocným rozsudkem soudu o vlastnictví osoby doposud nezapsané v katastru vylučuje dobrou víru nabyvatele a tím i nabytí od neoprávněného. Poznámka v katastru nemovitostí nikdy nevylučovala a ani nově nevylučuje právní dispozice s předmětnými nemovitostmi, vždy však vylučuje jejich nabytí od neoprávněného pro absenci n e z b y t n é d o b r é v í r y bez ohledu na způsob nabytí včetně dražby (dražba s rizikem vrácení pravému vlastníkovi, spekulativní dražba ). Dražba prokazatelně cizí nemovitosti, která byla ve smyslu ustanovení 335a odst. 1 o.s.ř. ke dni zahájení řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti dle pravomocného soudního rozhodnutí vydaného v řízení proti povinnému s poznámkou v katastru nemovitostí s uvedením řízení o sporném vlastnictví se spisovou značkou určitého soudu ve vlastnictví jiné osoby než povinného, je ze strany osob zúčastněných na takovéto dražbě trestným činem podvodu či trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby z nedbalosti, pročež nemůže vůči žalobcům vyvolat zamýšlené právní účinky přechodu vlastnictví vydražitele ve zlé víře bez ohledu na porušení povinnosti soudu zaslat rozsudek k záznamu dle 7 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb. Ustanovení 986 odst. 2 NOZ výslovně vylučuje nabytí od neoprávněného zpětně, podá-li pravý vlastník poznámku spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu pravý vlastník dozvěděl, s účinky vůči každému, komu popíraný zápis svědčí bez ohledu na dobrou víru. Ve smyslu dle 984 až 986 NOZ nelze nabýt vlastnictví předmětných nemovitostí bez ohledu na jejich dražbu: 1) poznámka spornosti dle 986 odst. 2 NOZ byla podána do jednoho měsíce ode dne, kdy se pravý vlastník o zápisu dozvěděl: pravé vlastnické právo žadatele působí vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu (absolutní vyloučení nabytí vlastnictví pro podání žádosti o poznámku spornosti ve stanovené lhůtě bez ohledu na formu nabytí) 2) poznámka spornost dle 986 odst. 2 NOZ byla podána po lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se pravý vlastník o zápisu dozvěděl: pravé vlastnické právo pravého vlastníka působí vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře Z ustanovení 254 odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že ustanovení 159a odst. 1 o.s.ř. o závaznosti výroku se uplatní i v řízení o výkonu rozhodnutí ve smyslu ustanovení 251 a násl. O.s.ř. 78 Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (naposledy rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne sp.zn. 28 Cdo 3048/2012) i z ustanovení 159a odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že vlastnické právo k nemovitosti nemůže ztratit osoba, která nebyla účastníkem soudního či správního řízení, ze kterého třetí osoba zakládá svoje tvrzené vlastnické právo. Protože účastníkem řízení o výkon rozhodnutí ve smyslu ustanovení 255 o.s.ř. jsou oprávněný a povinný, případně manžel povinného či jejich právní nástupci, z hlediska subjektivních mezí rozhodnutí včetně usnesení o příklepu ve smyslu ustanovení 336l odst. 2 o.s.ř. se uplatňuje ve smyslu ustanovení 159a o.s.ř. ve spojení s ustanovením 254 odst. 1 o.s.ř. (Na výkon rozhodnutí se užije ustanovení předcházejících částí, není-li v této části uvedeno jinak) zásada, dle níž se rozhodnutí nemůže dotknout práv někoho, kdo nebyl účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno (srov. 159a odst. 1 o. s. ř.). Usnesení o příklepu ve smyslu ustanovení 336l odst. 2 o.s.ř. nenabývá právní moci, pokud v očividném rozporu s ustanovením 335a odst. 1 o.s.ř. dražené nemovitosti byly prokazatelně ke dni zahájení vykonávacího řízení na základě pravomocného rozsudku téhož soudu ve vlastnictví třetí osoby a pokud z poznámky z katastru nemovitostí o vedení soudního řízení o určení vlastnictví tato skutečnost byla předem každému zjevná včetně soudce, soudního exekutora, oprávněného, povinného i dražitelů, a to i přes porušení povinnosti téhož soudu zaslat rozsudek k záznamu do katastru nemovitostí dle 7 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb. do 60 dnů od právní moci. Výlučná místní příslušnost ve smyslu ustanovení 88 písm.i) o.s.ř. musí ze strany vždy téhož v ý l u č n é h o soudu zaručit, aby se předcházelo situaci, kdy tentýž soud v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 11 Listiny základních práva a svobod vydá o vlastnictví téže nemovitosti antagonistická soudní rozhodnutí, zvláště je-li v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o vedení soudního řízení u téhož soudu. Z důvodu, že ustanovení 338b odst. 1 o.s.ř. je totožné s ustanovením 335 odst. 1 o.s.ř. o tom, že oprávněný musí doložit, že nemovitost je ve vlastnictví povinného, platí stejné závěry vyplývající z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne sp. zn. 29 Cdo 984/2011, i pro exekuční prodej nemovitostí tak, že: prokáže-li osoba odlišná od povinného dle exekučního titulu, že povinný se vlastníkem předmětných nemovitostí nestal, je exekuční prodej nemovitostí vůči němu právně neúčinný, nezachoval-li vydražitel potřebné opatrnosti (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne sp.zn. 21 Cdo 1770/2011; rozsudek Nejvyššího soudního dvoru Rakouska ze dne sp.zn. 5 Ob 630/79). Naléhavý právní zájem na určení nemovitostí je v případech atypické složité věci sporného vlastnictí výjimečně dán nejen proti osobě aktuálně zapsané jako vlastník v katastru nemovitostí, nýbrž současně i proti jejímu předchozímu knihovnímu vlastníkovi, pokud je tvrzeno originární nabytí vlastnictví a pokud oba žalovaní pravé vlastnické právo žalobců od počátku popírají. Související literatura a judikatura: I při nabytí ve veřejné dražbě je však zapotřebí, aby nabyvatel byl v dobré víře. Poku jde o dražby veřejné podle VeřDr, nečiní praxe ani teorie (a to ani v minulosti) žádný rozdíl, zda jde o nabytí vlastnictví při dobrovolné nebo nedobrovolné dražbě. Je třeba dodat, že veřejnou dražbou naopak nejsou dražby typu e-bay nebo Aukro na internetových portálech, neboť se jedná o dražby soukromé. V. Knapp rozebral významné rozhodnutí rakouského OGH 50B 630/79. Z něj se podává, že dobrou víru vydražitele vylučuje již lehká nedbalost. Tvrdí-li povinný při dražbě, že mu věc nepatří, vylučuje již toto tvrzení dobrou víru nabyvatele. Nevyžaduje se, aby povinný cizí vlastnictví dokázal. (Knapp, 1996). (in.: Spáčil, J. A kol. Občanský zákoník III, Věcná práva ( ), Komentář, I. vydání, Praha: C.H.Beck, 2013, 372s). Rozsudek Nejvyššího soudního dvoru Rakouska ze dne sp.zn. 5 Ob 630/79 (in.:právní rozhledy 9/1996, str. 424): I při nabytí ve veřejné dražbě je zapotřebí, aby nabyvatel byl v dobré víře. Dobrou víru vylučuje již i lehká nedbalost. 89 Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 11. Září 1923 Rv I 735/23, [Vážný 2917]: Vnucená dražba jest odvozeným způsobem nabytí. Dovolání zabývá se jen otázkou, je-li exekuční dražba originárním či derivativním způsobem nabytí, tvrdíc, že je originárním a dovozuje z toho, že žalovaný není právním nástupcem Heleny D-ové, osoby to k výplatě povinné, a že tedy za závazky její dle 12 nové znění zákona o zaopatřovacích požitcích bývalých velkostatkových zaměstnanců neručí. Odvolací soud ovšem mylně má za to, že žalovaný je jejím singulárním nástupcem, že tedy je povinen požitky platiti, a proto že není třeba otázku jeho originarity či derivativnosti nabytí řešiti: vždyť od toho, je-li nabytí originární či derivativní právě závisí, zda nabyvatel je právním nástupcem předešlého držitele či ne. Avšak dovolání zcela zbytečně otázku tu vyvolává a nesprávně řeší. Také soudní dražba je smlouvou, jenže tu vůli exekuta nahrazuje vůle soudu, se strany jeho je to prodej vnucený, patří tedy i dražba k titulům derivativního nabytí, o nichž jedná 424 obč. zák. To zřetelně potvrzuje 1089 obč. zák. Že to je i v nauce uznáváno, o tom se dovolatel mohl poučiti v kterékoli učebnici na př. v Randově vlastnictví nebo u Stubenraucha. MERITUM ZNALECKÉHO POSUDKU V soudní praxi desetiletí panuje nežádoucí stav, kdy jsou znalci pokládány nejen určité odborné otázky, ale i otázky na vlastní skutková zjištění znalce a na jeho právní názory týkající se věci samé včetně tzv. doporučení,komu má být nezl. dítě svěřeno do výchovy. Znaleckým posudkem nelze nahrazovat vlastní skutková zjištění soudu skutkovými zjištěními znalce v rámci zpracování znaleckého posudku ani jeho právní názory na aplikaci právních předpisů s omezením tzv. doporučení znalce vlastního meritorního rozhodnutí soudu, které náleží výhradně a nepřenositelně soudu, v němž je posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, jen jednotlivou skutečností. Znalecký posudek je jen důkazem o posouzení skutečností, k nimž je zapotřebí odborných znalostí, a nad a mimo tento rozsah není znalecký posudek důkazem a vůbec jím nelze nahrazovat určitá skutková zjištění soudu a právní závěry, které náleží meritornímu rozhodnutí soudu. Významu znaleckého posudku jako zásadního důkazního prostředku musí odpovídat jeho odbornost, úplnost a objektivnost podložená konkrétními a přezkoumatelnými závěry s odkazem na objektivní vlastní odborné šetření znalce. Rozsáhlé přepisování jednotlivých podání a výpovědí rodičů s jejich hodnocením znalcem zásadně nenáleží do znaleckého posudku a jen uměle navyšuje výši odměny znalce dle stránek posudku a ubírá znalci čas a energii zaměřenou na vlastní znaleckou činnost osobním pohovorem a písemnými testy rodičů a dítěte o výchovných předpokladech rodičů, vztahů mezi nimi a dětmi, co do osobnosti rodičů, psychického stavu, charakterových vlastností, věrohodnosti apod. Za neobjektivní posudek lze považovat extrémní nepoměr výpisků ze soudního spisu mezi stanovisky obou rodičů v řádu až 10ti násobku. Zastává-li znalec a priory subjektivní názor, že střídavá výchova je u nezl. dítěte do tří let nevhodná, je věrohodnost znaleckého posudku o formě péče rodičů o nezl. dítěte podstatně snižována, neboť jeden ze stěžejních modelů výchovy rodičů znalec zásadně odmítá a neuvažuje o ní. Znalecký posudek k posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, je v řízení o výchovu nezl. dítěte rozumět posudek znalců z oboru zdravotnictví jednak se specializací klinické psychologie o výchovných předpokladech rodičů z hlediska jejich psychického stavu a charakterových vlastností a jednak se specializací pedopsychologie o stavu nezl. dítětě a vztahů k rodičům. 910 Meritem znaleckého posudku k posouzení výchovných předpokladů rodičů a vztahu nezl. dítěte pro účely řízení o výchovu nezl. dítěte je vlastní znalecké zkoumání podložené objektivními testy za účelem zjištění psychického stavu a charakterových vlastností i motivace rodičů včetně míry pravdivosti s možností jeho přezkoumání k námitce vyžádáním těchto písemných testů jako příloh znaleckého posudku. Znalecké posudky z oboru psychologie a psychiatrie nelze přeceňovat, což nejlépe dokladují závěry špičkových znalců v případu Breivik s naprosto antagonistickými závěry a je třeba je poměřovat s dalšími důkazy. Znalecký posudek ve smyslu ustanovení 127 o.s.ř. stejně tak dle 127a o.s.ř. je důkazním prostředkem jen k posouzení skutečností, k nimž je zapotřebí odborných znalostí, a v žádném případě jimi nelze nahrazovat skutková zjištění, které zahrnují hodnocení jednotlivých důkazních prostředků včetně tvrzení rodičů, jejich podání úřadům apod. Znalecký posudek nutno vypracovat mimo vlastní pracovní činnost znalce tak, aby nebyl zpracováván v časové tísni jak se v praxi často stává - na chodbě kliniky s nedbalým zpracováním složité materie. Výše odměny znalce musí odpovídat jeho odbornosti jako zvlášť erudovaného odborníka a nelze ji uměle navyšovat vypisováním stránek podání účastníků, jejich výpovědí a když tak jen ve vztahu k posuzování určitých odborných otázek, např. motivace, psychického stavu, vztahu k ostatním osobám. Závěry znaleckého posudku musí být určité s odkazem na objektivní skutečnosti, např. konkrétní psychický stav rodiče, konkrétní charakterové vlastnosti, konkrétní komunikační schopnosti apod., jinak je posudek nepřezkoumatelný obdobně jako jsou požadavky na rozsudek soudu. K VYDRŽENÍ ČÁSTI SOUSEDNÍHO POZEMKU Vypjatými stanovisky vlastníků sousedních pozemkových parcel vznikají paradoxní situace námitky vydržení části sousední pozemkové parcely přes předchozí písemnéuznání jejich hranic geometrickým plánem s protokolem i námitky vydržení přiléhající části nezastavěného pozemku, přestože se vždy na centimetr jednalo o vlastnictví jen zastavěného pozemku trvalou nemovitou stavbou. Výjimečně v praxi vyvstává problematika dvojího vydržení, kdy na oprávněnou držbu mimoknihovního vlastníka navazuje dobrověrná držba původního knihovního vlastníka, čímž je eliminováno předchozí vydržení zpět ve prospěch knihovního vlastníka. 1011 Započíst oprávněnou držbu právního předchůdce lze jen tehdy, pokud právní předchůdce aktuálního držitele sám nedovršil hmotně právní podmínky vydržení. Započíst tak lze jen dobu oprávněné držby právního předchůdce do dne jeho nabytí vydržením. Uznal-li vlastník pozemku v protokole o vytýčení hranic pozemku s podpisy vlastníků sousedních pozemků přesné hranice pozemku nadto v souladu s předtím uzavřenou mimosoudní dohodou mezi nimi v rámci stavebního řízení s výslovným ujednáním, že vlastník sousedního pozemku může stavět na svém pozemku až x,y m od hranice jeho pozemku určené vnější zdí jeho stavby - nemůže se později úspěšně dovolávat svojí dobré víry, že byl přesvědčen, že je vlastníkem části sousedního pozemku. Je-li prokázána držba sporné části sousedních pozemků jejím knihovním vlastníkem, je vyloučeno vydržení ze strany vlastníka sousedního pozemku (právní nemožnost dvojí držby různých vlastníků). Drží-li sporný pozemek vlastník pozemku s jeho dispozicemi včetně zřízení zástavního práva společně s vlastníkem sousedního pozemku, je vyloučeno vydržení ze strany vlastníka sousedního pozemku. Dobrá víra držitele části sousedního pozemku je na místě jen tehdy, pokud hranice pozemku nebyla v terénu patrná, například trvalou stavbou, silnicí, zdí apod. Dobrou víru držby části sousedního pozemku vylučuje stav, kdy hranice sousedních pozemků je na centimetr tvořena vnější zdí obytné budovy, kdy se vlastník sousedního pozemku - i nikdo jiný - nemohl objektivně domnívat, že i za touto zdí mu může jakýkoli sousední pozemek náležet. Institut vydržení je výjimečným způsobem nabytí vlastnictví cizí věci, pro něž tak musí být beze vší pochybnosti splněny a prokázány všechny hmotně právní skutečnosti s vyloučením obcházení zákona a účelového i nepoctivého jednání. PROKAZOVÁNÍ SLUČKY V soudním řízení o určení vlastnictví sousedních pozemkových parcel je - po vyvrácení nedostatku nabývacího titulu s odkazem na slučku - poté namítáno, že nebylo prokázáno, kdy a na základě čeho slučka vznikla. Výpis z pozemkové mapy včetně s vyznačením slučky sousedních pozemkových parcel je veřejnou listinou, kdy břemeno tvrzení a důkazní břemeno o neoprávněnosti slučky leží na osobě, která její existenci i právní následky popírá. Je-li v řízení prokázána slučka mezi sousedními pozemkovými parcelami původně ve vlastnictví či spoluvlastnictví týchž osob z několika navazujících výpisů z pozemkové mapy po období mnoha desetiletí, nelze její existenci věrohodně popírat, zvláště odpovídala-li jí i držba sousedních pozemkových parcel po velmi dlouhou dobu. 1112 Sloučení věci je zvláštním způsobem splynutí vlastnictví věcí, případně části téhož vlastníka v jedinou, ke které dochází administrativně na základě vůle vlastníka nebo na základě zákona, např. povinnost sloučení sousedních parcel téhož vlastníka téhož druhu v zájmu přehlednosti katastru a neopodstatněnému drobení parcel v rámci jednoho funkčního celku. Sloučení není nabytím vlastnictví, nýbrž je jen změnou rozsahu původní věci sloučením s jinou věcí, zpravidla sousední, případně částí věci, jejíž obligatorní podmínkou je totožnost vlastníků slučované a sloučené věci se zánikem slučované věci v právním smyslu, případně části. Sloučení sousedních pozemkových parcel téhož vlastníka bez dalšího prokazuje vlastní slučka v pozemkové mapě, natož je-li doložena geometrickým plánem. Vyznačení slučky v evidenci nemovitostí s předložením dotčeného geometrického plánu i předcházejícími souhlasy dotčených osob je dostatečným důkazem, že sloučení sousedních pozemkových parcel téhož vlastníka bylo provedeno. Sloučením sousedních pozemkových parcel se o přisloučenou část bez dalšího navyšuje výměra pozemkové parcely, do níž je zanikající pozemková parcela přisloučena, s vyloučením nutnosti i právní možnosti jakýchkoli hmotně právních úkonů vyplývajících ze sloučení včetně znovupřidělení již přidělené pozemkové parcely do osobního užívání jen o navýšenou výměru téže pozemkové parcely. Slučka sousedních pozemkových parcel téhož vlastníka byla a je zásadně administrativní úkon evidence nemovitostí (katastru nemovitostí), který nikdy nebyl zvlášť formalizován (nikdo nic nenabývá, nikdo nic neztrácí) a často - i nyní - je ex offo nařizuje zákon za účelem snížení počtu nesmyslných sousedních pozemkových parcel téhož vlastníka téhož druhu. Přisloučení sousedních předmětných pozemkových parcel do pozemkové parcely v osobním užívání žalobců bylo mnohdy zjevně odůvodněno i praktickou a neestetickou nevyužitelností trojúhelníkových částí sousedních pozemkových parcel do jedné větší pozemkové parcely ve vlastnictví téže osoby. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne sp.zn. 22 Cdo 371/2011: V této souvislosti především dovolací soud dodává, že zápisy údajů a zákresy vlastnických hranic v evidenci nemovitostí neměly vliv na skutečné právní vztahy k nemovitostem, pokud byly s tímto zápisem v rozporu. pokud skutečné právní vztahy k nemovitosti (pozemku) byly v rozporu se stavem veřejných knih (katastru nemovitostí či bývalé evidence nemovitostí), měl před stavem evidovaným ve veřejných knihách přednost skutečný stav. (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2007, sp. zn. 22 Cdo 1675/2006, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek, pod pořadovým č. C 5212). V rozhodnutí uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým č. 12/1970 bylo vyloženo, že závaznost údajů evidence nemovitostí ve smyslu ustanovení 6 zákona č. 22/1964 Sb. a 8 vyhlášky č. 23/1964 Sb. je nutno vykládat jen v rozsahu vymezeném v 6 zákona č. 22/1964 Sb. a v souvislosti s účelem sledovaným tímto zákonným ustanovením, jímž je získání a udržování podkladů pro plánování a řízení zemědělské výroby i nákup zemědělských výrobků. V rozsudku ze dne 23. května 2011, sp. zn. 22 Cdo 2724/2009, uveřejněném na internetových stránkách Nejvyššího soudu - dovolací soud poukázal na skutečnost, že při zvažování dobré víry držitele, který se chopil držby i části pozemku sousedícího s pozemkem v jeho vlastnictví, je též třeba přihlédnout k postoji vlastníka takto držené části sousedního pozemku; pokud léta užívání části svého pozemku držitelem trpěl, je třeba vyjít z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby souseda je i část jeho pozemku. 1213 APLIKACE ZÁKONA O RODINĚ NA PŘELOMU ÚČINOSTI NOZ Určitým aktuálním problémem soudní praxe je aplikace právního předpisu o stanovení výživného za dobu před účinností NOZ a od jeho účinnosti soudním řízení, kdy soudy často nesprávně aplikují jen NOZ i za dobu do 31. prosince Stanovení výživného na nezl. dítě stejně jako na zletilého za období do 31. prosince 2013 z důvodu, že rodiče nezl. spolu trvale nežijí, může být stanoveno jen na základě tehdy účinného zákona o rodině a nikoli na základě NOZ účinného až od 1. ledna Vznik vyživovací povinnosti k nezl. dětem, jakož i vyživovací povinnost za dobu do 31. prosince 2013, kdy rodiče spolu trvale nežijí, se ve smyslu ustanovení 3028 odst. 2 NOZ řídí výlučně zákonem o rodině a nikoli NOZ. Stanovení výživného na nezl. dítě stejně jako na zletilého za období do 31. prosince 2013 z důvodu, že rodiče nezl. spolu trvale nežijí, může být stanoveno jen na základě tehdy účinného zákona o rodině a nikoli na základě NOZ účinného až od 1. ledna Vznik vyživovací povinnosti k nezl. dětem, jakož i vyživovací povinnost za dobu do 31. prosince 2013, kdy rodiče spolu trvale nežijí, se ve smyslu ustanovení 3028 odst. 2 NOZ řídí výlučně zákonem o rodině a nikoli NOZ. Stanovení výživného za dobu od 1. ledna 2014 se již řídí NOZ. Stanovení výživného jednak za dobu do 31. prosince 2013 a jednak za dobu od 1. ledna 2014 musí být stanoveno na základě rozdílné hmotně právní úpravy tak, že za dobu do 31. prosince 2013 se stanovení výživného výlučně řídí zákonem o rodině a za dobu od 1. ledna 2014 se již řídí NOZ. Z důvodu, že přechodná ustanovení NOZ nepřikazují aplikaci NOZ, musí být aplikována hmotně právní úprava o stanovení vyživovací povinnosti za dobu do 31. prosince 2013, tj. zákon o rodině. Pro správnou aplikaci zákona o rodině anebo NOZ je rozhodující skutkové zjištění, od kdy rodiče spolu trvale nežijí. Rozsudky nesprávně často zaměňují odchod matky nezl. ze společné domácnosti s institutem, že rodiče spolu trvale nežijí, který je zásadně pozdější a vyžaduje určitou dobu od zrušení společné domácnosti. Rozsudek soudu se má i vypořádat, zda opuštění společné domácnosti jedním rodičů bylo důvodné a jak se jím nezaviněně navýšily náklady druhého z nich, když ke zvýšeným nákladům spojené s bezdůvodným opuštěním společné domácnosti s odkazem na dobré mravy nelze nepřihlížet. 13 Zobrazit více 4/2015 MIMOKNIHOVNÍ VLASTNICTVÍ str. 12 K ZAPOČTENÍ V RÁMCI SOUDNÍHO ŘÍZENÍ str. 3 ROZSAH NALÉHAVÉHO PRÁVNÍHO ZÁJMU KE SPOLUVLASTNICKÉMU PODÍLU Právo není spravedlnost, ale spravedlnost je přirozené právo. Více Zápis. z jednání legislativně právní komise SON ČR. Datum jednání: , vždy od 14,00 hod. do 18,00 hod., Zápis z jednání legislativně právní komise SON ČR Datum jednání: 3. 6. 2013, vždy od 14,00 hod. do 18,00 hod., Místo jednání: kancelář č. 255-B, OS UNIOS Přítomni: Mgr. Lenka Veselá, JUDr. Jitka Kocianová, Více Finanční úřad pro Jihomoravský kraj náměstí Svobody 4, Brno Finanční úřad pro Jihomoravský kraj náměstí Svobody 4, 602 00 Brno Územní pracoviště Brno III Šumavská 31, 663 49 Brno Č.j.: 1869550/16/3003-80542-712011 Vyřizuje: Bc. Aleš Korbička Odbor vymáhací, Oddělení Více Č. j.: /16/ DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovité věci. Finanční úřad pro Kraj Vysočina Tolstého 2, 586 01 Jihlava Územní pracoviště v Havlíčkově Brodě Smetanovo náměstí 261, 580 01 Havlíčkův Brod Č. j.: 680344/16/2903-00540-709580 Vyřizuje: Marcela Halamková, Více Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 619/28, Praha 1 Územní pracoviště pro Prahu 4 Budějovická 409/1, Praha 4 Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 619/28, 111 21 Praha 1 Územní pracoviště pro Prahu 4 Budějovická 409/1, 140 00 Praha 4 Č. j.: 6466083/16/2004-00540-110688 Vyřizuje: Richard Kottnauer vymáhací Více CELNÍ ÚŘAD PRO HLAVNÍ MĚSTO PRAHU 113 54, Praha 1, Washingtonova 7, P.O.BOX 741. DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 1/2014 CELNÍ ÚŘAD PRO HLAVNÍ MĚSTO PRAHU 113 54, Praha 1, Washingtonova 7, P.O.BOX 741 V Praze dne 22.05.2014 Čj.: 78850/2014-510000-42.1 Vyřizuje/telefon: Krumlová/281004258 DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 1/2014 Shora Více Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, Praha 2 Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, 120 00 Praha 2 Územní pracoviště v Mělníce Tyršova 105, 276 01 Mělník Č. j.: 3907040/16/2114-00540-203386 Vyřizuje: Hana Kostková, Oddělení vymáhací Tel: (+ Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Ústí nad Labem Dlouhá 3359, 400 21 Ústí nad Labem Č. j.: 1794059/16/2501-80542-505082 Vyřizuje: Vladimíra Kalová, Více Smlouva o nájmu bytu Smlouva o nájmu bytu Smluvní strany (dále jen "pronajímatel") a (dále jen "nájemce") uzavírají tuto smlouvu o nájmu bytu dle 2235 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "tato smlouva"): Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovitostí. FINANČNÍ ÚŘAD PRO PARDUBICKÝ KRAJ Boženy Němcové 2625, 530 02 Pardubice Územní pracoviště v Pardubicích Hronovická ul. 2700, 531 15 Pardubice Č.j.: 928927/13/2801-25200-607759 Vyřizuje: Ing. Antonín Štaud Více Finanční úřad pro Olomoucký kraj Lazecká 545/22, 779 11 Olomouc Finanční úřad pro Olomoucký kraj Územní pracoviště v Olomouci Č. j.: 1199519/15/3101-80543-804504 Vyřizuje: Mgr. Petra Poštulková, Oddělení vymáhací III Tel: (+ 420) 585 541 487, (+ 420) 585 541 111 E-mail: Více U S N E S E N Í. Číslo jednací: 20Co 235/ Číslo jednací: - 110 U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Dlouhé a soudkyň JUDr. Ivany Muchové a JUDr. Pavly Havlíkové ve věci oprávněného: Finanční Více Finanční úřad pro Jihomoravský kraj nám. Svobody 4, 602 00 Brno Finanční úřad pro Jihomoravský kraj nám. Svobody 4, 602 00 Brno Územní pracoviště Brno-venkov Příkop 8, 604 24 Brno Vyřizuje: Mgr. Simona Foltynová, Oddělení vymáhací I Tel.: 545 125 279 E-mail: Simona.Foltynova@fs.mfcr.cz Více Finanční úřad pro Jihočeský kraj, Finanční úřad pro Jihočeský kraj Mánesova 1803/3a, 371 87 České Budějovice Územní pracoviště v Jindřichově Hradci Oddělení vymáhací Česká ulice 1284, 377 01 Jindřichův Hradec Č. j.: 1800668/14/2205-25200-303469 Více Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 619/28, Praha 1 Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 619/28, 111 21 Praha 1 Územní pracoviště pro Prahu 4 Oddělení vymáhací Budějovická 409/1, 140 00 Praha 4 Č. j.: 5582105/14/2004-25200-107108 Vyřizuje: Karel Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 3/2014 Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Chomutově Bachmačská 1617 430 01 Chomutov Č.j.: 712063/14/2504-25200-506815 Vyřizuje: Jan Hrdý Telefon: 474 Více Finanční úřad pro Olomoucký kraj Lazecká 545/22, Olomouc Finanční úřad pro Olomoucký kraj Lazecká 545/22, 779 11 Olomouc Územní pracoviště v Olomouci Lazecká 545/22, 779 11 Olomouc Č. j.: 1846161/16/3101-80543-804504 Vyřizuje: Mgr. Petra Poštulková, Oddělení Více U s n e s e n í. povinnému: Miloslav Šafařík, nar. 23.03.1966, bytem Křivoklátská 302, Praha 9, PSČ 199 00. d r a ž e b n í v y h l á š k u : 028 EX 101/08-130 U s n e s e n í Soudní exekutor, JUDr. Markéta Havlíková, Exekutorský úřad Praha 3, se sídlem Korunní 127, 130 00 Praha 3, pověřená provedením exekuce na základě usnesení Obvodního soudu Více NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK (NOZ) Z POHLEDU INVESTORA - ASSET DEAL VS. SHARE DEALS. Emil Holub. 21. listopadu 2013 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK (NOZ) Z POHLEDU INVESTORA - ASSET DEAL VS. SHARE DEALS Emil Holub 21. listopadu 2013 Obsah Úvod Předsmluvní odpovědnost Dopad NOZ na právní prověrku (due diligence) Asset deal Share Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Chomutově Bachmačská 1617, 430 01 Chomutov Č. j.: 2193480/16/2504-00540-505165 Vyřizuje: Monika Křepelová, Více Finanční úřad pro Liberecký kraj 1. máje 97, 460 02 Liberec Finanční úřad pro Liberecký kraj 1. máje 97, 460 02 Liberec Územní pracoviště v Liberci Odbor vymáhací Oddělení vymáhací II 1. máje 97, 460 02 Liberec Datum: Č. j.: 1136840/15/2601-80542-507327 Spisová Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Chomutově Bachmačská 1617, 430 01 Chomutov Č. j.: 49382/16/2504-00540-507217 Vyřizuje: Ing. Jan Holý, oddělení Více Č.j.: /17/ DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovité věci. Finanční úřad pro Olomoucký kraj Lazecká 545/22, 779 11 Olomouc Územní pracoviště v Prostějově Křížkovského 4186/1, 796 01 Prostějov Č.j.: 330255/17/3106-00540-703492 Vyřizuje: Monika Hrabalová, vymáhací Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. Čas konání dražby: v hodin Finanční úřad pro Olomoucký kraj Lazecká 545/22, 779 11 Olomouc Územní pracoviště v Přerově Wurmova 2831/4, 750311 PŘEROV Č. j. 1716909/16/3107-00540-807520 Vyřizuje: Ing. Martin Weiss, Oddělení vymáhací Více Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 11. května 2015 Přehled přednášky Poskytovatelé úvěrů a zápůjček Banky Nebankovní instituce Lichváři a jim podobná individua Nejčastější Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Rumburku Františka Nohy 2, 408 01 Rumburk Č.j.: 32262/16/2513-80542-506652 Vyřizuje: Semerád Jiří, Oddělení Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. opakovanou dražbu nemovité věci. Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, Praha 2 Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, 120 00 Praha 2 Územní pracoviště Praha západ Na Pankráci 95, 140 21 Praha 4 Č. j.: 127759/17/2102-80542-204636 Vyřizuje: Pavel Šádek, Oddělení vymáhací II Tel: Více Přehled aktuální judikatury a legislativy pro praktické využití Přehled aktuální judikatury a legislativy pro praktické využití Ondřej Dušek, advokát Praha, 19. května 2008 Vlastnické právo k nemovitostem nabývání a pozbývání 1. Odstoupení od nabývacích smluv předchozími Více dražbu nemovité věci. Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj Na Jízdárně 3162/3, 709 00 Moravská Ostrava a Přívoz Územní pracoviště v Havířově Myslbekova 1470/2, 736 01 Havířov Podlesí Oddělení vymáhací Číslo jednací: 2081787/14/ Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, 400 21 Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Rumburku Františka Nohy 2, 408 01 Rumburk Č.j.: 1987634/15/2513-80542-506652 Vyřizuje: Semerád Jiří, Oddělení Více Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové Pardubice Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové 2625 530 02 Pardubice Územní pracoviště v Pardubicích Hronovická ul. 2700 530 02 Pardubice V Pardubicích Č.j.: 1678135/16/2801-80541-603969 Vyřizuje: Michal Více Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, Praha 2 Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, 120 00 Praha 2 Územní pracoviště v Mělníce Tyršova 105, 276 01 Mělník Č. j.: 2520970/16/2114-00540-203386 Vyřizuje: Hana Kostková, Oddělení vymáhací Tel: (+ Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu spoluvlastnického podílu na nemovitosti. Finanční úřad pro Plzeňský kraj Hálkova 14, 305 72 PLZEŇ 3 Územní pracoviště v Klatovech Machníkova 129, Klatovy V 339 01 KLATOVY 1 Č.j.:1534561/13/2308-25200-401729 Vyřizuje: Macho Evžen Ing. Telefon: Více Finanční úřad pro Královéhradecký kraj Horova 17, 500 02 Hradec Králové Finanční úřad pro Královéhradecký kraj Horova 17, 500 02 Hradec Králové Územní pracoviště v Náchodě Tyršova 49, 547 01 Náchod Č.j.:833037/15/2709-00540-601117 Vyřizuje: Ing. Aleš Balcar Telefon: 491 418 Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Rumburku Františka Nohy 2, 408 01 Rumburk Č.j.: 2039076/16/2513-80542-506652 Vyřizuje: Semerád Jiří, Oddělení Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu spoluvlastnického podílu na nemovitostech. Finanční úřad pro Královéhradecký kraj Horova 17, 500 02 Hradec Králové Územní pracoviště v Náchodě Tyršova 49, 547 01 Náchod Č. j.: 1897733/16/2709-00540-606186 Vyřizuje: Jiří Petr Tel: (+ 420) 491 418 Více Všeobecné informace o dražbách Všeobecné informace o dražbách Jednou za čas vychází v platnost novely, které mohou i v našem oboru zásadním způsobem měnit zákon a legislativu. S touto situací souvisejí mnohé změny v postupech, které Více ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne Odporovatelnost právních úkonů. Osoby blízké. sp. zn. 21 Cdo 2192/2001 ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 8. 2002 Odporovatelnost právních úkonů. Osoby blízké sp. zn. 21 Cdo 2192/2001 20, 42a, 116, 117, 853 zákona č. 40/1964 Sb. zákon č. 30/2000 Sb. 237, 238, 239, 240, Více Usnesení o nařízení dalšího dražebního jednání (dražební vyhláška) usnesení o nařízení dalšího dražebního jednání (dražební vyhláška) Usnesení o nařízení dalšího dražebního jednání (dražební vyhláška) sp. zn. 047 EX 945/13 118 Soudní exekutor JUDr. Taťána Macková, Exekutorský úřad Ústí nad Orlicí, se sídlem nám. J.M.Marků 92, 563 01 Více Č. j.:466808/16/ DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, 120 00 Praha 2 Územní pracoviště v Kolíně Politických vězňů 423, 280 02 Kolín 2 Č. j.:466808/16/2111-00540-204410 Vyřizuje: Střemchová Dita, oddělení vymáhací Více ČÁST ČTVRTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ a) datum, místo, čas a druh provedené dražby, b) označení předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na něm váznoucích a stavu, v němž se předmět dražby nacházel, c) označení dražebníka, navrhovatele Více Dotčená ustanovení: - 2287 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( OZ ). Stanovisko: Výkladové stanovisko č. 21 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 3. března 2014 - k výpovědní době při vypovězení nájmu bytu a nájmu domu nájemcem Více Územní pracoviště v Semilech Vysocká 140, 513 01 Semilech DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA Finanční úřad pro Liberecký kraj 1.máje 97, 460 02 Liberec Územní pracoviště v Semilech Vysocká 140, 513 01 Semilech Č.j: 837641/15/2607-00540-601258 Vyřizuje: Vladislav Brož Telefon: 481660342 E-mail: Více Finanční úřad pro Královéhradecký kraj Horova 17, 500 02 Hradec Králové Finanční úřad pro Královéhradecký kraj Horova 17, 500 02 Hradec Králové Územní pracoviště v Kostelci nad Orlicí Jiráskova 1497 516 01 Rychnov nad Kněžnou ID datové schránky: 5czn6fn E-mail: podatelna2712@fs.mfcr.cz Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Lounech Rybalkova 2376, 440 68 Louny Č. j.: 269146/17/2509-00540-506693 Vyřizuje: Stanislava Kokošková, oddělení Více Usnesení. Majer Jaroslav, nar. 28.8.1962, bytem Obytce 4, 339 01 Obytce. rozhodl takto: vydává DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKU Usnesení Č. j. 099 EX 554/03-99 Soudní exekutor JUDr. Ivo Luhan, Exekutorský úřad Praha 1, se sídlem Karlovo nám. 17, 120 00 Praha 2, pověřený vedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu Klatovy Více Č. j.: 3857867/14/2111-25200-204410 DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovitostí. Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, 120 00 Praha 2 Územní pracoviště v Kolíně Politických vězňů 423, 280 02 Kolín 2 Č. j.: 3857867/14/2111-25200-204410 Vyřizuje: Střemchová Dita Tel.: 321742348 Více Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové 2625 530 02 Pardubice Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové 2625 530 02 Pardubice Územní pracoviště v Pardubicích Boženy Němcové 2625 530 02 Pardubice V Pardubicích Č.j.: 1399807/15/2801-80541-607209 Vyřizuje: Jan Více Nový občanský zákoník a právo stavby. Martin Bohuslav únor 2013 Nový občanský zákoník a právo stavby Martin Bohuslav únor 2013 POZOR Rok 2013 je nutné věnovat přípravě na rozsáhlé změny občanského a obchodního práva od 1. ledna 2014! 2 2013 Deloitte Česká republika Více DRAŽEBNÍ ŘÁD. platný pro dražby dobrovolné konané. podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách DRAŽEBNÍ ŘÁD platný pro dražby dobrovolné konané podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách Čl. 1 Rozsah úpravy Dražební řád upravuje podrobnosti o dražbách věcí movitých a nemovitých, podniků a Více DRAŽBA středa od hodin. Atraktivní ideální 1/2 pozemku o výměře m2 v obci Záříčí DRAŽBA středa 13.4. 2016 od 14.00 hodin Atraktivní ideální 1/2 pozemku o výměře 22.782m2 v obci Záříčí.Více na tel.: 602 14 14 04 nebo na www.bussmark.cz Cena obvyklá stanovená soudním znalcem: 900.000,-Kč Více Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj Na Jízdárně 3162/3, 709 00 Moravská Ostrava a Přívoz Územní pracoviště v Bruntále Ruská 1870/3, 792 01 Bruntál Č. j.: 3016762/16/3205-00540-805183 Vyřizuje: Bc. Richard Více DAŇ Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 1. Poplatník daně. 2. Předmět daně. 3. Osvobození od daně. OBSAH 4. Základ daně a sazba daně. 5. Pojmový aparát cen. 6. Postup při určení nabývací Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovitých věcí od 09:30 hod. II. Předmětem dražby jsou: Finanční úřad pro Liberecký kraj 1. máje 97, 460 02 Liberec Územní pracoviště v Jablonci nad Nisou Podhorská 2, 466 01 Jablonec nad Nisou Č. j.: 1163587/16/2604-00540-505533 Vyřizuje: Lenka Šikolová Tel.: Více II. ÚS 2924/13. Text judikátu. Exportováno: , 16: , Ústavní soud www.iudictum.cz Exportováno: 17. 3. 2017, 16:43 II. ÚS 2924/13 7. 10. 2014, Ústavní soud Text judikátu Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Více Č. j: /14/ DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu spoluvlastnického podílu na nemovité věci. Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 28 111 21 Praha 1 Územní pracoviště pro Prahu 10 Petrohradská 1486/6 101 00 Praha 10 Vyřizuje: Jelínek L., vymáhací oddělení II Telefon: 267 274 517 linka: Více Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Jednání právnických osob v občanském soudním řízení (1) V občanském soudním řízení jedná za společnost v likvidaci podle 21 odst. 2 o. s. ř., 70 odst. 3 a 72 obch. Více U S N E S E N Í. kterým se podle ustanovení 336b o.s.ř. vydává DRAŢEBNÍ VYHLÁŠKA Č.j.: 151 EX 72/11-120 U S N E S E N Í kterým se podle ustanovení 336b o.s.ř. vydává DRAŢEBNÍ VYHLÁŠKA JUDr. Filip Exner, soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 7, se sídlem Praha 7, Přívozní 1054/2, Více U S N E S E N Í. t a k t o: Č.j.: 110 Ex 138/10-637 U S N E S E N Í Mgr. Martin Svoboda, soudní exekutor, se sídlem Exekutorského úřadu v Teplicích, (dále pouze soudní exekutor), v exekuční věci vedené pod sp.zn.: 110 Ex 138/10, Více Finanční úřad pro Zlínský kraj třída Tomáše Bati 21, Zlín Finanční úřad pro Zlínský kraj třída Tomáše Bati 21, 761 86 Zlín Územní pracoviště ve Zlíně třída Tomáše Bati 21, 761 86 Zlín Č. j.: 1996883/16/3301-80542-706883 Vyřizuje: Ing. Věra Hejčová, Oddělení vymáhací Více Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Bezdůvodné obohacení Právní vztah založený tím, že zaměstnavatel poskytl zaměstnanci peněžní částku k zaplacení pokuty, která byla zaměstnanci uložena příslušným Více Usnesení. rozhodl takto: vydává DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKU. o provedení elektronické dražby nemovitých věcí Č. j. 099 EX 6287/10-65 Usnesení Soudní exekutor JUDr. Ivo Luhan, Exekutorský úřad Praha 1, se sídlem Karlovo nám. 17, 120 00 Praha 2, pověřený vedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu v Karlových Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Ústí nad Labem Dlouhá 3359, 400 21 Ústí nad Labem Č.j: 2220943/16/2501-80542-507886 Vyřizuje: Ing. Miroslav Hromádka, Více (1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky. Zákon č. 265/1992 Sb., ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Více Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Doručování (1) Doručení rozhodčího nálezu vyvěšením na úřední desce rozhodce nenahrazuje zákonem předpokládané vyvěšení na úřední Více Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové Pardubice Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové 2625 530 02 Pardubice Územní pracoviště v Pardubicích Boženy Němcové 2625 530 02 Pardubice V Pardubicích Č.j.: 947767/16/2801-80542-606202 Vyřizuje: Ing. Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovitostí. Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 28 111 21 PRAHA 1 Územní pracoviště pro Prahu 10 Petrohradská 1486/6 101 00 PRAHA 10 Č.j.: 6684860/16/2010-80542-507931 Vyřizuje: Ing. Jan Dvořák, oddělení Více USNESENÍ D R A Ž E B N Í V Y H L Á Š K U : Č.j.:50 E 729/2011-98 USNESENÍ Okresní soud v Karviné vydává samosoudcem Mgr. Jiřím Ordeltem ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Okresní správa sociálního zabezpečení Karviná, se sídlem Karviná-Nové Více Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové Pardubice Finanční úřad pro Pardubický kraj Boženy Němcové 2625 530 02 Pardubice Územní pracoviště v Pardubicích Hronovická ul. 2700 531 15 Pardubice V Pardubicích Čj.: 1228094/16/2801-80541-605252 Vyřizuje: Andrea Více USNESENÍ. Martin Chuchut, r.č.760911/0322, IČ:61643726, Únětice 18, 252 62 Únětice, p. Horoměřice, okres Praha-západ, dražební vyhlášku sp. zn. 095 Ex 101/06/ U 03 49 USNESENÍ Soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 4 JUDr. Jana Tvrdková, pověřená provedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 7.2.2006, č.j. Více Finanční úřad pro Liberecký kraj 1. máje 97, Liberec Finanční úřad pro Liberecký kraj 1. máje 97, 460 02 Liberec Územní pracoviště v Liberci 1. máje 97, 460 02 Liberec Č. j.: 1430369/16/2601-80542-507327 Vyřizuje: Martin Salajka, Oddělení vymáhací II Tel.: Více Obsah. Seznam vzorů... X Seznam zkratek... XII Předmluva... 1 Seznam vzorů.......................................... X Seznam zkratek........................................ XII Předmluva.............................................. 1 KAPITOLA 1 Rozvod manželství....................... Více Nová úprava věcných práv a katastr nemovitostí Nová úprava věcných práv a katastr nemovitostí v roce 2014 JUDr. Eva Barešová Český úřad zeměměřický a katastrální 17. května 2012 Nemovité věci (ne nemovitosti) Nemovité věci ( pozemky a 498 odst. 1) Více U S N E S E N Í. proti povinné: Ludmila Mlčůchová, bytem Čs. armády čp.840 / čo.2a, Bruntál, 792 01, r.č.:415526/410, dražební vyhlášku Sp.zn. 048 EX 00106/13-050 U S N E S E N Í Soudní exekutor: JUDr. Katarína Maisnerová, Exekutorský úřad Praha 8, Záblatská 40/4, 198 00, Praha 9, pověřený provedením exekuce na základě pověření, které Více Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, Ústí nad Labem Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Mostě 2. náměstí 3300, 434 01 Most Č. j.: 2036299/16/2510-00540-505909 Vyřizuje: Ing. Antonín Suchánek, Oddělení Více Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 619/ PRAHA 1 Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 619/28 111 21 PRAHA 1 Územní pracoviště pro Prahu 6 Nábř. Kpt. Jaroše 1000/7 170 00 PRAHA 7 Čj.: 5562849/14/2006-25200-106818 Vyřizuje: Hana Škaloudová Tel: Více 29 Odo 414/2003 - Rozhodování o odměňování členů představenstva společnosti USNESENÍ - CODEXIS Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007 Souhlas valné hromady k převodu obchodního podílu sp. zn./č. j.: 29 Odo 1278/2005 Související legislativa ČR: 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. 115 Více Usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhláška) Exekutorský úřad Praha 4 JUDr. Iveta Glogrová soudní exekutor Vinohradská 58/1188 130 00 Praha 3 Tel: 222 542 875-6 e-mail: glogrova@exekutor-praha4.cz Sp. zn. 126 EX 324/09-52 Usnesení o nařízení dražebního Více oprávněného: Hypoteční banka a.s., se sídlem Radlická 333/150, 15057, Praha 5, IČ proti povinné: č.j. 024 EX 1821/07-245 U s n e s e n í Soudní exekutor Mgr. Pavla Fučíková, Exekutorský úřad Ostrava, se sídlem Slévárenská 410/14, Ostrava Mariánské Hory, PSČ 709 00, pověřená usnesením o nařízení exekuce, Více U s n e s e n í. t a k t o : I. Exekuce se týká nemovitých věcí povinného, a to: Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 26.02.2015 a je vykonatelné. Doložku právní moci připojil Mgr. Tomáš Vrtiška dne 02.04.2015. U s n e s e n í Číslo jednací: 156 Ex 4667/13-53 uvádějte při veškeré Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovitých věcí. Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká hradební 39/61 400 21 Ústí nad Labem město Územní pracoviště v Roudnici nad Labem Karlovo náměstí 18 413 01 Roudnice nad Labem Č. j.: 266484/15/2512-80542-505278 Vyřizuje: Více Nový občanský zákoník z pohledu trhu nemovitostí II. Nájemní vztahy v novém občanském zákoníku Nový občanský zákoník z pohledu trhu nemovitostí II. Nájemní vztahy v novém občanském zákoníku Diskusní setkání časopisu Stavební fórum ve spolupráci s advokátní kanceláří Salans Olga Humlová, Michal Hink Více MĚSTO ÚPICE ZÁSADY. pro postup při pronájmu obecních bytů. Počet stran: 5 Počet příloh: 2 MĚSTO ÚPICE ZÁSADY pro postup při pronájmu obecních bytů Počet stran: 5 Počet příloh: 2 Článek I. Úvodní ustanovení Zásady jsou vydány v zájmu zajištění objektivity a zákonnosti při výkonu vlastnických Více U S N E S E N Í. proti povinnému: Petr Stašek, bytem Písecká čp.486 / čo.14a, Praha - Praha 3, 130 00, r.č.:801230/0010, dražební vyhlášku Sp.zn. 048 EX 00158/13-158 U S N E S E N Í Soudní exekutor: JUDr. Katarína Maisnerová, Exekutorský úřad Praha 8, Záblatská 40/4, 198 00, Praha 9, pověřený provedením exekuce na základě pověření, které Více U S N E S E N Í. I. Místo, datum a čas zahájení dražby: Sp.zn. 048 EX 00152/13-101 U S N E S E N Í Soudní exekutor: JUDr. Katarína Maisnerová, Exekutorský úřad Praha 8, Záblatská 40/4, 198 00, Praha 9, pověřený provedením exekuce na základě pověření, které Více Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 1442 Sbírka zákonů č. 134 / 2013 134 ZÁKON ze dne 7. května 2013 o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně Více Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 2. května 2016 Řádné opravné Přehled přednášky Řádné opravné Řádné opravné Druhy Řízení nalézací směřuje k vydání, kterým bude zjištěno Více U S N E S E N Í. dražební vyhlášku. I. Místo, datum a čas zahájení dražby: Sp.zn. 048 EX 00120/14-055 U S N E S E N Í Soudní exekutor: JUDr. Katarína Maisnerová, Exekutorský úřad Praha 8, Záblatská 40/4, 198 00, Praha 9, pověřený provedením exekuce na základě pověření, které Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu spoluvlastnického podílu na nemovit osti. Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 28 111 21 PRAHA 1 Územní pracoviště pro Prahu 10 Petrohradská 1486/6 101 00 PRAHA 10 Č.j.: 1020357/16/2010-80542-507931 Vyřizuje: Ing. Jan Dvořák, oddělení Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu nemovitostí. Finanční úřad pro hlavní město Prahu Štěpánská 28 111 21 PRAHA 1 Územní pracoviště pro Prahu 10 Petrohradská 1486/6 101 00 PRAHA 10 Č.j.: 1991035/16/2010-80542-507931 Vyřizuje: Ing. Jan Dvořák, oddělení Více Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi JUDr. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. Duben 2012 Právní postavení obce Územní společenství občanů s právem na samosprávu Veřejnoprávní korporace vlastní majetek Více K Beránku 3, 143 00 Praha 4, tel. 261222658, fax 261222604, podatelna@exekutor.info, www.exekutor.info Exekutorský úřad Praha 4, JUDr. Monika Elfmarková - soudní exekutor K Beránku 3, 143 00 Praha 4, tel. 261222658, fax 261222604, podatelna@exekutor.info, www.exekutor.info č.j. 115 EX 403/08-062 Usnesení Více č.j.: 046 Ex 492/10-97 U S N E S E N Í Exekutorský úřad Praha 4, Novodvorská 1010 - P.O.B. 44, 142 00 Praha 4 tel : 261 34 42 21, fax : 261 34 22 08, e-mail: exekutor@aaaexekuce.cz, www.aaaexekuce.cz U S N E S E N Í č.j.: 046 Ex 492/10-97 Soudní Více Vyhláška o konání elektronické dražby dle ust. 76 zákona č. 120/2001 Sb. Exekutorský úřad Praha 4, Šátalská 469/1, 142 00 Praha 4 Soudní exekutor JUDr. Dagmar Kuželová tel : 777046325, e-mail: exekutor@aaaexekuce.cz, www.aaaexekuce.cz Vyhláška o konání elektronické dražby dle Více Č.j /13/ Vyřizuje O.Hondlíková Telefon: linka Finanční úřad pro Středočeský kraj Žitná 12, 120 00 Praha 2 Adresa pro doručování: Územní pracoviště Praha-západ Na Pankráci 95, 140 21 Praha 4 Č.j. 3618305/13/2102-25200-205413 Vyřizuje O.Hondlíková Telefon: Více KUPNÍ SMLOUVA. o koupi a prodeji nemovitostí KUPNÍ SMLOUVA o koupi a prodeji nemovitostí uzavřená podle příslušných ustanovení zákona č 89/2012 Sb, občanského zákoníku, v platném znění, mezi níže uvedenými účastníky: I JUDr Ing Pavel Fabian, IČ: Více Finanční úřad pro Plzeňský kraj Hálkova 14, Plzeň Finanční úřad pro Plzeňský kraj Hálkova 14, 305 72 Plzeň Územní pracoviště v Klatovech Machníkova 129, 339 01 Klatovy Č. j.: 1612806/15/2308-00540-402457 Vyřizuje: Bc. Jaromír Míčka, Oddělení vymáhací Více Finanční úřad pro Liberecký kraj 1. máje 97, 460 02 Liberec Finanční úřad pro Liberecký kraj 1. máje 97, 460 02 Liberec Územní pracoviště v Liberci Odbor vymáhací Oddělení vymáhací II 1. máje 97, 460 02 Liberec Datum: Č. j.: 864413/15/2601-80542-507040 Spisová Více DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA. dražbu spoluvlastnického podílu na nemovité věci. zasedací místnost Finančního úřadu pro Ústecký kraj, Finanční úřad pro Ústecký kraj Velká Hradební 61, 400 21 Ústí nad Labem Územní pracoviště v Lounech Rybalkova 2376, 440 68 Louny Č. j.: 2305973/16/2509-00540-506984 Vyřizuje: Ing. Ivana Přibáňová, Oddělení Více Usnesení. proti. povinnému Levčíková Iveta, nar.: , bytem Příbramská 43, Neumětely, rozhodl takto: vydává DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKU Usnesení Č. j. 099 EX 4768/04-100 Soudní exekutor JUDr. Ivo Luhan, Exekutorský úřad Praha 1, se sídlem Karlovo nám. 17, 120 00 Praha 2, pověřený vedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu v Berouně Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://rejstriky.finance.cz/firma-manuli-fluiconnecto-s-r-o-27672395

Manuli Fluiconnecto s.r.o. Olomouc IČO 27672395 kontakty (23.06.2018) | Finance.cz Manuli Fluiconnecto s.r.o. Olomouc IČO: 27672395 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Manuli Fluiconnecto s.r.o., která sídlí v obci Olomouc a bylo jí přiděleno IČO 27672395. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma Manuli Fluiconnecto s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem Manuli Fluiconnecto s.r.o. se sídlem v obci Olomouc byla založena v roce 2006. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 13 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím a Velkoobchod . Základní údaje o Manuli Fluiconnecto s.r.o. IČO: 27672395 Krajský soud v Ostravě 2.7.2013 C 56805 Společnost Manuli Venture S.r.l. splynula se společnosti Manuli Rubber Industries S.p.A. ke dni 30.10.2008 22.6.2009 xy7j3ma CZ27672395 Babíčkova 1146/8a HODOLANY 779 00 OLOMOUC 9 1043945009/2700 1.4.2013 1043945017/2700 1.4.2013 Kontakty na Manuli Fluiconnecto s.r.o. IČO: 27672395 Babíčkova 1146/8 , Olomouc 779 00 3.6.2013 Průmyslová 1500 , Pohořelice 691 23 11.1.2006 - 3.6.2013 Babíčkova 1146/8, Olomouc 779 00 Babíčkova 1146/8a, Hodolany, 77900 Olomouc Obory činností Manuli Fluiconnecto s.r.o. IČO: 27672395 velkoobchod 11.1.2006 - 22.6.2009 specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím 11.1.2006 - 22.6.2009 1003979831 Kvítkovická 1386 , Napajedla 763 61 1007327138 Babíčkova 1146/8 , Olomouc 779 00 1007327120 U Abácie 129/4 , Valašské Meziříčí 757 01 1010404474 Vedení firmy Manuli Fluiconnecto s.r.o. IČO: 27672395 Jednatel jedná za společnost samostatně. 11.10.2017 Za společnost jedná a podepisuje se jménem společnosti ve všech úkonech jednatel. Podepisování za společnost se děje tak, že k napsané nebo natištěné obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis jednatel. 11.1.2006 - 11.10.2017 Petr Navrátil 8.4.2016 David Lugheri 8.4.2016 Via Aldo Moro 47 , Vignate Italská republika Dardanio Manuli 11.10.2017 Via Minigera 8 , 6926 Montagnola Švýcarská konfederace Ing. Petr Chmelař 11.1.2006 - 14.8.2006 od 11.1.2006 do 30.6.2006 Černíkova 2951/2, Brno 612 00 Joel Besson 13.10.2006 - 3.10.2008 od 13.6.2006 do 14.5.2008 via Pallazzi Lazzaro 12 , 201 00 Milano Italská republika Giuseppe Vuolo 13.10.2006 - 22.6.2009 od 13.6.2006 do 15.10.2008 Via della Carrozzeria 1 , 211 00 Varese Italská republika Matteo Marchisio 14.8.2006 - 26.2.2010 od 13.6.2006 do 4.1.2010 Krakow, ul. Lea 18/12, 41-400, Polsko Herre Hoekstra 26.2.2010 - 2.12.2011 od 4.1.2010 do 17.5.2011 Heinsiuslaan 11 , 3818 Amersfoort Nizozemské království Dominik Joachim 2.12.2011 - 30.4.2013 od 17.5.2011 do 24.4.2013 Graf-Heinrich-Str. 12 , 537 73 Hennef (Sieg) Spolková republika Německo Hans Kromeich 30.4.2013 - 30.4.2013 Liechtensteinhof , Dodrecht Nizozemské království Paolo Seghi 13.10.2006 - 8.4.2016 od 13.6.2006 do 30.11.2015 Via Monte Popera 16 , 201 00 Milano Italská republika Barbara Makowska 4.8.2009 - 8.4.2016 od 30.1.2009 do 30.11.2015 Turkusowa 27 , 431 00 Tychy Polská republika Hans Jg Kromeich 30.4.2013 - 8.4.2016 od 24.4.2013 do 30.11.2015 Liechtensteinhof 13 , Dordrecht Nizozemské království Matteo Marchisio 8.4.2016 - 11.10.2017 od 30.11.2015 do 5.10.2017 Plac Axentowicza 5/2 , 300 34 Krakow Polská republika David Lugheri Vlastníci firmy Manuli Fluiconnecto s.r.o. IČO: 27672395 zakladni 7 100 000 Kč 100% 3.10.2008 zakladni 200 000 Kč 100% 11.1.2006 - 3.10.2008 Sbírka Listin Manuli Fluiconnecto s.r.o. IČO: 27672395 C 56805/SL 34 účetní závěrka [2014] vč.přílohy Krajský soud v Ostravě 4.3.2016 8.3.2016 13 C 56805/SL 33 účetní závěrka [2012] vč.přílohy Krajský soud v Ostravě 4.3.2016 8.3.2016 14 C 50719/SL 31 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Ostravě 24.4.2013 15.5.2013 16.5.2013 7 C 50719/SL 30 notářský zápis rozhod. VH, NZ 34/2013 Krajský soud v Ostravě 24.4.2013 15.5.2013 16.5.2013 14 C 50719/SL 29 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Ostravě 24.4.2013 29.4.2013 7.5.2013 10 C 50719/SL 28 notářský zápis rozh. VH, NZ 34/2013 Krajský soud v Ostravě 24.4.2013 29.4.2013 7.5.2013 15 C 50719/SL 27 účetní závěrka 2011 Krajský soud v Ostravě 28.6.2012 7.12.2012 10.12.2012 14 C 50719/SL 26 ostatní zápis VH Krajský soud v Ostravě 28.6.2012 3.12.2012 4.12.2012 3 C 50719/SL 25 ostatní zápis VH Krajský soud v Ostravě 17.5.2011 4.4.2012 6.4.2012 3 C 50719/SL 24 ostatní -zápis VH Krajský soud v Ostravě 30.6.2011 11.10.2011 3 C 50719/SL 23 účetní závěrka 2010 Krajský soud v Ostravě 28.6.2011 11.10.2011 10 C 50719/SL 22 ostatní -zápis VH Krajský soud v Ostravě 28.6.2010 13.7.2010 3 C 50719/SL 21 ostatní - zápis VH Krajský soud v Ostravě 4.1.2010 2.3.2010 7 C 50719/SL 20 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Ostravě 20.7.2009 12.8.2009 7 C 50719/SL 19 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Ostravě 6.11.2008 28.7.2009 2 C 50719/SL 18 ostatní -zápis VH Krajský soud v Ostravě 30.1.2009 28.7.2009 3 C 50719/SL 17 ostatní -zápis z jednání VH Krajský soud v Ostravě 15.6.2009 16.7.2009 3 C 50719/SL 16 účetní závěrka 2008 Krajský soud v Ostravě 26.3.2009 16.7.2009 12 C 50719/SL 15 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Ostravě 4.5.2009 26.6.2009 7 C 50719/SL 14 ostatní -zápis z jednání VH Krajský soud v Ostravě 15.10.2008 26.6.2009 1 C 50719/SL 13 účetní závěrka -2007 Krajský soud v Ostravě 31.3.2008 7.10.2008 12 C 50719/SL 12 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Ostravě 14.6.2008 7.10.2008 7 C 50719/SL 11 ostatní -záp. z jed. VH Krajský soud v Ostravě 14.5.2008 7.10.2008 1 C 50719/SL 10 notářský zápis -rozhod VH,NZ 55/08 Krajský soud v Ostravě 14.5.2008 7.10.2008 10 C 50719/SL 9 účetní závěrka 2006 Krajský soud v Ostravě 14.3.2007 18.3.2008 13 C 50719/SL 8 účetní závěrka -příloha 2006 Krajský soud v Ostravě 14.3.2007 25.6.2007 7 C 50719/SL 7 účetní závěrka -rozvaha + výkaz 2006 Krajský soud v Ostravě 14.3.2007 25.6.2007 6 C 50719/SL 6 ostatní -zápis VH Krajský soud v Ostravě 30.3.2007 6.4.2007 3 C 50719/SL 5 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Ostravě 10.1.2007 29.1.2007 7 C 50719/SL 4 notářský zápis -rozhod. VH, NZ 3/07 Krajský soud v Ostravě 10.1.2007 29.1.2007 16 C 50719/SL 3 podpisové vzory + ČP Krajský soud v Ostravě 5.12.2005 17.10.2006 17 C 50719/SL 2 ostatní - zápis z VH Krajský soud v Ostravě 13.6.2006 28.8.2006 1 C 50719/SL 1 notářský zápis - spol. smlouva, NZ 7/05 Krajský soud v Ostravě 19.10.2005 17.2.2006 20 Hodnocení Manuli Fluiconnecto s.r.o. Výpis dat pro firmu Manuli Fluiconnecto s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Manuli Fluiconnecto s.r.o., 27672395 na obchodním rejstříku výpis firmy Manuli Fluiconnecto s.r.o., 27672395 na živnostenském rejstříku výpis firmy Manuli Fluiconnecto s.r.o., 27672395 na Datových schránkách Manuli Fluiconnecto s.r.o. - 27672395 - Olomouc , Babíčkova 1146/8 Manuli Hydraulics Europe s.r.o. - 60488654 - Pohořelice , Průmyslová 1500 Manuli Stretch Česká republika, s.r.o. - 27929523 - Klecany , Parkerova 618 BUZULUK a.s. - 25056301 - Komárov, Buzulucká108 Kardiologie Juráň s.r.o. - 29293545 - Soběchleby 90 Dřevoprofil spol. s r.o. - 45021457 - Vrbice 65 Jana Žitníková - 68346158 - Rožnov pod Radhoštěm, Tylovice1889

https://www.cnews.cz/asetek-vyhral-patentovy-soud-s-cooler-masterem-chce-penize-a-zakaz-prodeje/

Asetek vyhrál patentový soud s Cooler Masterem. Chce peníze a zákaz prodeje - Cnews.cz Domů Hardware Asetek vyhrál patentový soud s Cooler Masterem. Chce peníze a zákaz prodeje Asetek vyhrál patentový soud s Cooler Masterem. Chce peníze a zákaz prodeje Předloni začala ve světě počítačového chlazení taková malá patentová válka. Asetek, přední výrobce vodních chladičů s uzavřeným okruhem, se tehdy obrátil na soudy s tím, že konkurenční producenti téhož artiklu porušují jeho patenty. Pokud jste byli napnutí, jak věc dopadne a zda patenty Aseteku obstojí, přišel nyní ve věci první verdikt. V Kalifornii rozhodl 17. prosince (decembra) soud první instance ve sporu, který Asetek rozběhl proti firmě Cooler Master. Ta měla svými chladiči Seidon narušovat práva na americké patenty číslo 8 240 362 a 8 245 764. Soud dal teď Aseteku za pravdu v případě obou patentů a nařídil Cooler Masteru zaplatit odškodné ve výši 14,5 % z ceny různých Seidonů prodaných od roku 2012. To jsou na procenta vysoké tantiémy, nicméně celkový objem prodejů v oboru asi není moc velký. V absolutních číslech má totiž Asetek od Cooler Masteru dostat „jen“ 404 941 USD. Není to ale částka zanedbatelná – tržby Aseteku za Q3 2014 byly 5,5 milionu USD (firma podle své zprávy za toto období dodala 110 000 chladičů). Jeden z předmětů sporu: Coolermaster Seidon 120M Porota údajně ve věci rozhodla jednohlasně. Zatím není jasné, zda se Cooler Master proti rozsudku či proti výši škod neodvolá. Zdá se však, že žalovaná firma minimálně u jednoho patentu (8 245 764) porušení sama přiznala. Obhajobě se nepodařilo patenty na technologii z roku 2003 a 2005 zneplatnit na základě podobnosti se starším vynálezem („prior art“). Soudce ale zřejmě ještě přistoupí ke zkoumání, zda patenty nejsou neplatné kvůli triviálnosti, což by ještě Cooler Master od placení odškodného zachránilo. Cílem Aseteku je možná zbavit se konkurence Poměrně důležité je, že Asetek bude soud žádat i o opatření na zákaz prodeje pro chladiče Cooler Masteru. To by mohlo naznačovat, že jeho nynějším cílem není toliko dostat z konkurentů licenční poplatky, nýbrž je dostat vůbec pryč z trhu. Něco takového se mu už povedlo se Swiftechem, který loni kvůli hrozbě právních sporů preventivně stáhl z amerického trhu chladič H220. V tomto případě údajně Asetek odmítl žádost o (samozřejmě placené) licencování dotyčných technologií, čímž soupeře z amerického trhu v podstatě vytlačil. Asetek ale může mít také za cíl jen dostat zákazem konkurenta pod tlak kvůli vyjednávání,což bývá docela častá taktika. Podle představitelů Aseteku firmě konkurence jako taková nevadí, hodlají se ale bránit „jasným kopiím svých patentovaných technologií“. O uvalení zákazu prodeje bude soud teprve rozhodovat, takže jak se zde situace pro Cooler Master vyvrbí, zatím nevíme. Vodní blok bezúdržbových chladičů Asetek Žalobu proti Cooler Masteru vznesl Asetek později než svou první, vedenou proti firmě CoolIT. Soudy s ní ale byly hotovy dříve, zatímco pře s CoolIT ještě běží. V onom sporu Asetek uplatňuje stejné dva patenty, ale situace je komplikovanější. Firmě CoolIT byl mezitím totiž udělen jiný patent, z jehož porušení na oplátku obžalovala Asetek. Týká se vodní pumpy v chladiči; technologie má pocházet už z roku 2007. Pokud soudy vedle nároků Aseteku uznají také ten firmy CoolIT, přistoupí asi oba rivalové k nějaké formě oboustranného licencování. Věc by také mohla skončit mimosoudní dohodou. Kromě CoolIT dále Asetek žaluje také firmu AVC (Asia Vital Components), a to opět kvůli stejným patentům. Zdroje: Asetek, bit-tech (1, 2), Law360 Předchozí článekMicrosoft má nástroj, jenž umožní povýšení Windows 7/8.1 na Windows 10 TP Další článekSony by rádo uvolnilo film The Interview online. Jaké má možnosti?

http://slideplayer.cz/slide/2738026/

Právní aspekty související s provozováním video služeb Internet Video Forum 2007 Josef Aujezdský, advokát. - ppt stáhnout Prezentace na téma: "Právní aspekty související s provozováním video služeb Internet Video Forum 2007 Josef Aujezdský, advokát."— Transkript prezentace: 1 Právní aspekty související s provozováním video služeb Internet Video Forum 2007 Josef Aujezdský, advokát 2 Případná právní rizika související s provozování on-line video služeb se primárně odvíjejí od charakteru obsahu, který je prostřednictvím internetu sdělován. Zvukově obrazový záznam (video) může obsahovat celou řadu předmětů chráněných autorským právem či jiných informací zasahujících do práv třetích osob. 3 Příklad: Video výběr nejlepších scén z celovečerního filmu –autorské právo režiséra k audiovizuálnímu dílu; –autorské právo scénáristy; –autorské právo k výtvarným dílům (pokud jsou obsaženy); –práva výkonných umělců k jejich uměleckému výkonu (herci); –právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu (výrobce filmu). Film obsahuje zvukové nahrávky třetích osob: –autorské právo k textu; –autorské právo k hudbě; –práva výkonných umělců k jejich uměleckému výkonu (hudební skupina); –právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu. 4 Podnikání v oblasti video služeb lze z právního pohledu rozdělit na dvě základní kategorie: a)Podnikání s vlastním obsahem b)Podnikání s cizím obsahem Vlastním obsahem pro naše účely rozumíme zvukově obrazový záznam, který: –neobsahuje předměty chráněné autorským právem jiných osob než provozovatele služby či uživatele; –obsahuje předměty chráněné autorským právem jiných osob na základě platných smluvních ujednání; –nezasahujte do práv na ochranu osobnosti či do jiných práv třetích osob (např. nekalá soutěž); 5 Cizím obsahem pro naše účely rozumíme veškerý ostatní obsah, který nespadá do výše uváděného vymezení vlastního obsahu, Podnikatelé provozující cizí obsah volí v praxi různé přístupy: 1) předběžné kontrolují obsah ukládaný uživateli; 2) obsah přímo nehostují a pouze odkazují na obsah uložený u jiného provozovatele; 3) právní otázky vůbec neřeší. 6 Podnikání s cizím obsahem (případy, kdy cizí obsah tvoří podstatnou část): je z právního pohledu vysoce rizikové; je v současnosti umožněno tím, že nositelé práv k obsahu svá oprávnění zatím fakticky nevymáhají, nejčastější případem porušením práva je neoprávněné užití autorského díla či jiného předmětu chráněného autorským právem, zásahem do autorského práva jsou ty případy, kdy nějaký subjekt na svůj nebo jiný web umístím cizí obsah (znamená vznik právní odpovědnosti), 7 Problematika odpovědnosti: Smluvní řešení otázek odpovědnosti mezi poskytovatelem a uživatelem nemá právní význam. Rozlišovat: 1) odpovědnost uživatele, který neoprávněně zpřístupnil video zasahující do práv třetích osob – jedná se o „běžnou“ odpovědnost, jež není nijak modifikována (např. v případě autorského práva se jedná o odpovědnost objektivní ); 2) odpovědnost poskytovatele služby (který neoprávněně zpřístupňuje video zasahující do práv třetích osob) - je v určitých případech modifikovaná zákonnými ustanoveními. 8 Omezení odpovědnosti poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem podle ustanovení § 5 a § 6 zákona č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti; Náležitá interpretace těchto ustanovení – jedná se o výjimečné omezení odpovědnosti poskytovatele služeb; Dva protichůdné principy ochrana autorského práva vs. omezená odpovědnost provozovatele; Viz zahraniční případ Viacom, Inc. vs. Google Inc. – zásah do autorských práv vs. Digital Millennium Copyright Act (DMCA). 9 Omezení odpovědnosti dle § 5 odst. 1 zákona o některých službách informační společnosti Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací. 10 § 5 odst. 2 zákona o některých službách informační společnosti Poskytovatel služby odpovídá vždy za obsah uložených informací v případě, že vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele. § 6 zákona o některých službách informační společnosti Poskytovatelé služeb nejsou povinni a) dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací, b) aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace. 11 Proč je podnikání s cizím obsahem právně rizikové? každé podnikání založené na masovém porušování zákona je rizikové; jde o protiprávní jednání v oblasti autorského práva (v současné době dochází k hypertrofii ochrany autorským právem včetně rozsahu nároků nositelů autorských práv). 12 Nositel práv, do jehož autorských práv bylo zasaženo má mimo jiné nárok na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení. § 40 odst. 4 autorského zákona stanoví: … Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem. 13 Relevantní předpisy: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“); Zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů; Právní úprava odpovědnostních otázek v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Stáhnout ppt "Právní aspekty související s provozováním video služeb Internet Video Forum 2007 Josef Aujezdský, advokát."

http://www.sagit.cz/info/sb18072

ZÁKON ze dne 17. dubna 2018, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Předpis č. 72/2018 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2018, částka 37, ze dne 4. 5. 2018 Legislativní proces: sněmovní tisk 59 ze dne 17. dubna 2018, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 64/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 418/2004 Sb., zákona č. 323/2006 Sb., zákona č. 480/2006 Sb., zákona č. 261/2008 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 195/2010 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 59/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb. a zákona č. 90/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 59 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 2. V § 97 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.