Datasets:

joelniklaus

/

legal-mc4

like 8

http://kraken.slv.cz/I.US942/13

I. ÚS 942/13 I.ÚS 942/13 ze dne 28. 11. 2013 Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Hýbla, zastoupeného JUDr. Wieslawem Firlou, advokátem, se sídlem U Stromovky 1501/11, Havířov - Město, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2012, č. j. 57 Co 633/2012 - 140, takto: [1] Stěžovatel napadá svou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 18. 3. 2013, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2012, č. j. 57 Co 633/2012 - 140, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. [5] V nyní posuzované věci Ústavní soud z podání stěžovatele i ze své vlastní úřední činnosti zjistil, že stěžovatel podal proti napadenému rozhodnutí krajského soudu rovněž dovolání. O tomto dovolání již bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto usnesením ze dne 4. 7. 2013, č. j. 22 Cdo 1408/2013 - 167, a stěžovatel již toto usnesení napadl ústavní stížností, vedenou Ústavním soudem pod sp. zn. III. ÚS 3049/13. [6] Ústavní soud přitom opakovaně zdůrazňuje, že souběžné podávání dovolání a ústavní stížnosti nemá oporu v ustanoveních zákona ani nepředstavuje řešení, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty (například usnesení ze dne 29. 7. 2011, sp. zn. I. ÚS 2162/11, ze dne 21. 2. 2011, sp. zn. IV. ÚS 16/11, obě dostupná na http://nalus.usoud.cz). Podání nyní posuzované ústavní stížnosti je proto předčasné. Ústavní soud připomíná, že toto jeho rozhodnutí stěžovatele nijak nepoškozuje, neboť jeho stížnost bude projednána Ústavním soudem pod výše citovanou sp. zn. III. ÚS 3049/13. [7] S ohledem na shora uvedené tak Ústavnímu soudu nezbylo než konstatovat, že stěžovatelova ústavní stížnost je nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a jako takovou ji v souladu s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudkyní zpravodajkou odmítnout.

http://kraken.slv.cz/KSBR38INS31999/2014

KSBR 38 INS 31999/2014-B-17 Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: KSBR 38 INS 31999/2014-B-17 Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jarmilou Bejčkovou v insolvenční věci dlužníků: a) Zdeněk anonymizovano , anonymizovano , 671 8 Jiřice u Miroslavi, a b) Marie anonymizovano , anonymizovano , 671 78 Jiřice u Miroslavi, o změně splátkového kalendáře schváleného oddlužení takto: I. Výrok II. usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 38 INS 31999/2014-B-13 ze dne 19. 8. 2015 s e m ě n í tak, že dlužníkům se ukládá, aby nadále platili nezajištěným věřitelům na úhradu jejich pohledávek prostřednictvím insolvenční správkyně vždy ke každému pětadvacátému dni v měsíci z příjmů, které získají po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z těchto příjmů mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenční správkyně ve výši 1.350,-Kč a daně z přidané hodnoty dle zákonné sazby, podle poměru pohledávek těchto věřitelů takto: 1/ věřiteli č. 2: Mgr. Alan Havlice, IČ: 03372537, Otakara Březiny 229, 790 01 Jeseník, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 8.905,-Kč, 0,79 % z těchto příjmů, 2/ věřiteli č. 14: Raiffeisenbank a.s., IČ: 49240901, Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 232.262,41 Kč, 20,69 % z těchto příjmů, 3/ věřiteli č. 4: RWE Energie, s.r.o., IČ: 49903209, Limuzská 3135/12, 108 00 Praha 10, na úhradu jeho zjištěné pohledávky v celkové výši 693,57 Kč, 0,06 % z těchto příjmů, 4/ věřiteli č. 5: Mgr. Marcela Petrošová, IČ: 72987898, U Tržiště 9, 690 02 Břeclav, na úhradu jeho zjištěných pohledávek v celkové výši 11.495,-Kč, 1,02 % z těchto příjmů, 5/ věřiteli č. 6: JUDr. Marcel Smékal, IČ: 60351268, Michelská 1326/62, 140 00 Praha 4, na úhradu jeho zjištěných pohledávek v celkové výši 15.730,-Kč, 1,41 % z těchto příjmů, 6/ věřiteli č. 7: Provident Financial s.r.o., IČ: 25621351, Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4, na úhradu jeho zjištěných pohledávek v celkové výši 66.240,-Kč, 5,90 % z těchto příjmů, 7/ věřiteli č. 8: EOS KSI Česká republika, s.r.o., IČ: 25117483, Novodvorská 994, 142 21 Praha 4, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 450.241,92 Kč, 40,10 % z těchto příjmů, 8/ věřiteli č. 9: Česká kancelář pojistitelů, IČ: 70099618, Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 4.754,90 Kč, 0,42 % z těchto příjmů, isir.justi ce.cz 9/ věřiteli č. 10: Allianz pojišťovna, a.s., IČ: 47115971, Ke Štvanici 656/3, 186 00 Praha 8, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 56.500,63 Kč, 5,03 % z těchto příjmů, 10/ věřiteli č. 11: Státní fond rozvoje bydlení, IČ: 70856788, Dlouhá 741/13, 110 00 Praha, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 132.258,70 Kč, 11,78 % z těchto příjmů, 11/ věřiteli č. 12: JUDr. Ondřej Mareš LL.M., IČ: 66253799, Masarykova 679/33, 412 01 Litoměřice, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 7.865,-Kč, 0,70 % z těchto příjmů, 12/ věřiteli č. 13: E.ON Energie, a.s., IČ: 26078201, F. A. Gerstnera 2151/6, 370 01 České Budějovice, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 135.883,-Kč, 12,10 % z těchto příjmů. Odůvodnění: Usnesením č.j.-B-13 ze dne 19. 8. 2015 schválil insolvenční soud oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře a určil výši splátek určených nezajištěným věřitelům; usnesení nabylo právní moci dne 24. 8. 2015. Usnesením č.j.-P-3-3 ze dne 4. 8. 2016 rozhodl insolvenční soud o přihlášce pohledávky č. 3 ve výši 232.262,41 Kč věřitele Citibank Europe plc, North Wall Quay, 166 40 Dublin, Irská republika, ve věci návrhu na změnu v osobě insolvenčního věřitele tak, že na místo původního věřitele vstoupil dne 19. 7. 2016 do insolvenčního řízení ve smyslu § 18 insolvenčního zákona nabyvatel jeho pohledávky Raiffeisenbank a.s., se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, IČ: 49240901. Věřitel Státní fond rozvoje bydlení, IČ: 70856788, Dlouhá 741/13, 110 00 Praha, vzal podáním doručeným soudu dne 27. 9. 2016 svou přihlášku pohledávky ve výši 44.022,-Kč zpět. Usnesením č.j.-P-14-3 ze dne 6. 10. 2016 vzal insolvenční soud na vědomí zpětvzetí přihlášky pohledávky ve výši 44.022,-Kč; usnesení nabylo právní moci dne 3. 11. 2016. Jelikož věřiteli zůstává v řízení zjištěná přihlášená pohledávka ve výši 132.258,70 Kč, soud nerozhodoval o ukončení jeho účasti v řízení. Jelikož usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je usnesením vydaným s výhradou změny poměrů, k níž došlo postoupením pohledávky věřitele č. 3 a částečným zpětvzetím přihlášky pohledávky č. 14, upravil insolvenční soud splátkový kalendář ve schváleném oddlužení dlužníků podle stávajícího poměru pohledávek věřitelů zbývajících v řízení. Krajský soud v Brně dne 19. prosince 2016

http://www.dd-plesna.cz/?p=1120

 » Blog Archive » Vnitřní řád dd Plesná: O dětských domovech a o nás Vnitřní řád dd Plesná: schváleno dne 23.8.2010…zpracovala Mgr. Libuše Hoyerová-ředitelka a) vymezení náplně činnosti a zodpovědnosti zaměstnanců b) spolupráce s kompetentními orgány a institucemi c) zajišťování pomoci po propuštění ze zařízení. a) základní údaje o zařízení b) organizační struktura, c) charakteristika jednotlivých součástí zařízení a jejich úkolů, d) personální zabezpečení, e) organizační zajištění spolupráce s osobami odpovědnými za výchovu. b) organizace vzdělávání dětí, d) systém prevence sociálně patologických jevů. a)      zařazení dětí do rodinných skupin b)      kritéria a podmínky umísťování dětí do bytové jednotky, c)      ubytování dětí, d)     materiální zabezpečení, e)      finanční prostředky dětí, f)       systém stravování, g)      postup v případě útěku dítěte ze zařízení. a)      systém hodnocení a opatření ve výchově, b)      kapesné, osobní dary a věcná pomoc, c)      organizace dne (pracovní dny, volné dny), d)     pobyt dětí mimo zařízení (vycházky, pobyt u rodičů či jiných osob, přechodné  ubytování mimo zařízení), e)      kontakty dětí s rodiči a dalšími osobami (návštěvy, písemné a telefonické kontakty,  předávání věcí), f)       spolu správa dětí, g)      podmínky zacházení dětí s majetkem dětského domova h)      smluvní pobyt zletilých nezaopatřených osob v zařízení, i)        postup  při  podávání a vyřizování žádostí, stížností a návrhů  řediteli, pedagogickým pracovníkům zařízení a dalším osobám a orgánům. 6. Práva a povinnosti osob odpovědných za výchovu. a)    vydání rozhodnutí, b)    způsob odvolání. a)      zdravotní péče a zdravotní prevence, b)      prevence rizik při pracovních a jiných činnostech, c)      postup při úrazech dětí, d)     postup při onemocnění dětí, e)      postup při intoxikaci dítěte alkoholem nebo jinými návykovými látkami, postup  při  sebepoškození dítěte nebo sebevražedném pokusu, postup při  agresivitě dítěte, kterou ohrožuje zdraví a životy jiných nebo vlastní. 1. Charakteristika a struktura zařízení Název zařízení: Dětský domov Plesná Adresa: 351 35 Plesná, Nádražní 338 Telefonní číslo: 354 596 327, 354 596 575 (ředitelna) Mobil ředitel: Fax: 354 596 575 Elektronická adresa: detskydomovplesna@seznam.cz Zřizovatel: Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary 36021 IČO: 47723441 IZO: 600028500 Kapacita zařízení: a) dětský domov 48 dětí b) školní jídelna 48 jídel b) Organizační struktura zařízení je uživatelem objektu a pozemků ve vlastnictví Karlovarského kraje, nachází se na adrese – Nádražní 338, Plesná a žije zde 5 rodinných skupin. Činnost Dětského domova Plesná vychází z platných právních předpisů: je vymezena poslední úpravou školského zákona č. 561/2004 Sb., – zákonem č. Sb., o předškolním, školním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní a ochranné výchovy ve školských zařízeních, zákonem č. 227/2009 Sb. o pedagogických pracovnících, Úmluvou o právech dítěte a dolšími platnými předpisy. Dětský domov Plesná je zapsán ve školském rejstříku podle zákona č. 378/2009 Sb., školský zákon. Hlavní předmět a účel činnosti Do dětského domova mohou být umisťovány děti ve věku zpravidla od 3 do 18 let, v případě pokračujícího studia nejvýše do věku 26 let. DD zajišťuje celkové hmotné zajištění dětí . vytváření a prohlubování základních hygienických návyků, zásad společenského chování a standardního způsobu chování a jednání mezi lidmi s důrazem na slušnost a toleranci, snaha o vytváření optimálních podmínek pro individuální začlenění dítěte do společnosti po odchodu z dětského domova,snaha minimalizovat vlivy negativně působících na vývoj dítěte a mladého člověka jako jsou: kontakty a pobyt v komunitách, které propagují násilí, rasismus, myšlenky potlačující práva a svobody menšin, které manipulují s osobností člověka apod., podněcování k aktivnímu přístupu k životu (směrem k jeho integraci), posilování zdravého sebevědomí, uvědomování si vlastní osobnosti a svého postavení ve společnosti, vytváření slušného vztahu k ostatním spoluobčanům, spolužákům, ale i k cizím lidem, výchova k respektování jejich práv a svobod, respektování jejich vlastnictví, snaha o odstraňování návyků poškozujících zdraví (kouření, alkohol, návykové látky, gamblerství), zabezpečení všech dostupných podmínek pro rozvoj a zvyšování úrovně vzdělání dětí s přihlédnutím k jejich individuálním schopnostem a předpokladům – s důrazem na dokončení povinné školní docházky, popř. vyššího vzdělání (OU, SŠ, SOU, SOŠ, VOŠ, VŠ …), vytváření všech předpokladů pro úspěšné zařazení dítěte do života po odchodu z dětského domova (pomoc při zajištění ubytování, zaměstnání…), umožnění dítěti rozvíjet jeho zvláštní schopnosti, talent, pěstování v dětech pocitu zodpovědnosti ( za svoje chování a jednání, za vykonanou práci, za plnění povinností …). Cílem je vytváření optimálních materiálních a technických podmínek pro plnění úkolů v jednotlivých oblastech činnosti zařízení. Cílem je komplexní zdravotní péče a zdravotní prevence, která je zajišťována v souladu s platnou legislativou, v závislosti na zdravotním stavu a individuálních potřebách dítěte, ve spolupráci s ošetřujícím dětským a dorostovým lékařem a dalšími odborníky (psycholog, zubní lékař, gynekolog atd.). Zařízení poskytuje dětem zároveň prevenci negativních projevů chování. V dětském domově jsou respektována práva vyplývající z Listiny lidských práv a svobod a Úmluvy o právech dítěte, jakož i práva vyplývající ze zákona č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zařízení zajišťuje dětem dle jejich individuálních potřeb a věku dětí komplexní odbornou výchovně vzdělávací péči a pracuje v součinnosti s ostatními školskými zařízeními. Vedle výchovně vzdělávací péče zajišťuje dětský domov dětem také péči sociální. Správní a provozní úsek zajišťuje správu budov, zodpovídá za hlavní inventář a jeho evidenci, zajišťuje prostředky nutné pro výchovně vzdělávací činnost zařízení, zodpovídá za zpracování účetnictví a mzdových podkladů, dodržování mzdového limitu a vedení personální dokumentace. Školní jídelna zajišťuje ve všední dny obědy dětí a obědy zaměstnanců. K plnění svých úkolů dětský domov zaměstnává pedagogické a nepedagogické pracovníky dle příslušných zákonů a norem. Pedagogickým pracovníkem dětského domova se rozumí zaměstnanec, který vykonává výchovně vzdělávací činnost. Pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo má odbornou a pedagogickou způsobilost podle zákona č. 227/2009 Sb., o pedagogických pracovnících. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším více než 3 měsíce, který musí být dětskému domovu předložen před vznikem pracovněprávního vztahu. U každého pedagogického pracovníka musí být před vznikem pracovněprávního vztahu zjištěna psychická způsobilost. Pedagogický pracovník je povinen se prokázat psychologickým posudkem dokládajícím psychickou způsobilost podle zákona č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Posudek je platný po dobu 7 let ode dne jeho vydání. Pedagogičtí pracovníci dětského domova vzdělávají a vychovávají děti v souladu s cíli výchovy a vzdělávání stanovenými tímto vnitřním řádem, zákonem č. 109/2002 Sb. a dalšími předpisy. Nepedagogickým pracovníkem se rozumí zaměstnanec dětského domova, který vykonává jinou činnost než činnost uvedenou pro pedagogické pracovníky, splňuje kvalifikační předpoklady a požadavky stanovené pro výkon povolání zvláštním právním předpisem nebo stanovené dětským domovem. Osoby odpovědné za výchovu (rodiče popř. jiné osoby, kterým bylo dítě svěřeno do péče) jsou informovány o umístění dítěte do dětského domova okamžitě po příchodu dítěte, současně jsou informovány o způsobu komunikace s dětským domovem, možnostech návštěv, písemného kontaktu, o telefonickém spojení do Dětského domova Plesná. Informace o dětech jsou poskytovány odpovědným osobám na vyžádání. Ředitel dětského domova má právo zastoupit dítě v běžných záležitostech. Ředitel dětského domova projedná předem opatření zásadní důležitosti s osobami odpovědnými za výchovu dítěte, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, a bezodkladně je informuje o provedeném opatření; nejsou-li dosažitelné, navrhne soudu ustanovení opatrovníka. 2. Postup při přijímání, přemisťování a propouštění dětí Děti jsou do dětského domova přijímány v souladu s platnými předpisy, zejména v souladu se zněním zákona č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na základě rozhodnutí Dětského diagnostického ústavu v Plzni. Doklady předávané při přijetí dítěte do DD: osobní list dítěte, rozhodnutí o nařízení ústavní výchovy, rozhodnutí o předběžném opatření a umístění dítěte do výchovného zařízení pro výkon ústavní výchovy, osvědčení o státním občanství dítěte (je- li vydáno), školní dokumentace, zdravotní dokumentace popř. výpis ze zdravotní dokumentace (lze řešit předáním zdravotní dokumentace mezi ošetřujícími lékaři). Ředitel: rozhoduje o propuštění dítěte, navrhuje přemístění – po předchozím projednání v pedagogické radě. Sociální pracovnice: při přijetí dítěte přebírá osobní dokumentaci dítěte, zakládá složku osobní dokumentace dítěte, zajišťuje ve spolupráci s kompetentními orgány a institucemi úplnost osobní dokumentace, při přemisťování a propouštění dítěte (mladistvého) připravuje k předání osobní dokumentaci včetně předávacího protokolu, předává osobní dokumentaci. Pedagogický pracovník: po zařazení dítěte do rodinné skupiny se detailně seznámí s osobní dokumentací, zejména s psychodiagnostickou zprávou diagnostického ústavu, založí dokumentaci pro hodnocení dítěte. Ředitel: spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy, orgány péče o děti, orgány činnými v trestním řízení, s dětským diagnostickým ústavem. Sociální pracovnice: spolupracuje dle pokynů ředitele s výše uvedenými orgány a institucemi, připravuje podklady pro jednání s nimi na úseku sociální práce. c) Zajišťování pomoci po propuštění ze zařízení V souladu s § 33 zákona č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů je poskytována dítěti, které odchází ze zařízení po dosažení zletilost, ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí poradenská činnost a pomoc při řešení tíživých životních situací v případě, že o ni požádá a neodmítá ji. Podmínkou pro poskytování pomoci je korektnost v jednání ze strany bývalého dítěte. Děti jsou propouštěny z dětského domova v souladu se zákonem č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů o výkonu ústavní výchovy ředitelem dětského domova, pominou- li důvody vedoucí k umístění dítěte v DD (zrušení ústavní výchovy, zrušení předběžného opatření, dovršení plnoletosti, svěření do pěstounské péče, adopce, svěření do péče jiné osoby). Děti mohou být přemístěny do jiného zařízení pro výkon ústavní výchovy na základě doporučení pedagogické rady rozhodnutím diagnostického ústavu. Dítě může být propouštěno na časově omezené období k návštěvám rodičů, příbuzných popř. jiným osobám (víkend, prázdninový pobyt, svátky, …) v souladu se zněním zákona č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.V ojedinělých případech i přes doporučující stanovisko příslušného orgánu péče o dítě ke krátkodobému pobytu v rodině má ředitel pravomoc žádosti osob odpovědných za výchovu nevyhovět. Při dočasném opuštění zařízení přebírá veškerou zodpovědnost za dítě dospělá svéprávná osoba, ke které je dítě propouštěno, táž osoba je povinna dítě předat zpět do dětského domova. Předání i převzetí dítěte je stvrzeno písemným zápisem v tiskopisu o předání/ převzetí dítěte a zahájí se správní řízení. Doklady předávané při odchodu ze zařízení (ukončení pobytu v DD, zrušení ústavní výchovy, zrušení předběžného opatření): doklady jsou předávány výhradně dospělým osobám, kterým jsou děti svěřeny do péče, popř. dítěti samotnému po dovršení plnoletosti doklady jsou předávány osobně, o předání je vyhotoven písemný protokol zdravotní dokumentaci si předávají na základě žádosti ošetřující lékaři dítěte osvědčení o státním občanství (je- li vydáno), občanský průkaz popř. jiný průkaz totožnosti, vysvědčení, výuční list, závěrečné vysvědčení, …, cestovní pas (je- li vystaven), vkladní knížka ( je- li založena). průkaz zdravotní pojišťovny popř. ověřená kopie. Smlouva o prodlouženém pobytu v dětském domově Každé nezaopatřené dítě je před dosažením věku 18 let (popř. při prodloužení ústavní výchovy před dosažením věku 19 let) seznámeno s možností podat si žádost o uzavření smlouvy o prodlouženém pobytu v dětském domově, nejdéle do 26 let. Důvodem k prodloužení je dokončení studia – příprava na budoucí povolání, na základě § 24 odstavec 2 písmeno g zákona č. 109/2002 Sb. V případě zájmu dítěte o pokračování pobytu v zařízení si zletilý podává žádost o prodloužení pobytu po nabytí zletilosti a v den jeho 18. narozenin je vyplněna smlouva o prodloužení pobytu v dětském domově po nabytí zletilosti. Rozhodnutí o dalším pobytu v dětském domově je plně v kompetenci ředitele zařízení. Zaměstnanci dětského domova nesmí podávat informace osobám, které k tomu nejsou pověřené. Při ochraně osobních dat a údajů se řídí příslušnými zákonnými normami a instrukcemi. 3. Organizace výchovně vzdělávacích činností v zařízení Výchovně vzdělávací činnost je vykonávána pedagogickými pracovníky v souladu s vnitřním řádem organizace, pracovními povinnostmi, náplněmi práce a úkoly na úseku výchovy a vzdělávání. Pro účely výchovně vzdělávacích činností jsou vypracovány plány činnosti: Roční plán práce zpracovává ředitel a na jeho základě pak rozpracovávají pedagogičtí pracovníci celoroční plány pro své rodinné skupiny. Týdenní plán činnosti rodinné skupiny zpracovávají všichni pedagogičtí pracovníci. Individuální výchovný plán (plán rozvoje osobnosti) pro každé dítě vypracovává předem určená vychovatelka. Ten tvoří součást hodnocení dětí a vychází z komplexní diagnostické zprávy (z diagnostického ústavu), která je v případě potřeby následně upravována ve spolupráci s etopedem diagnostického ústavu. Minimální preventivní program – zpracovává: ředitel ve spolupráci s pedagogickými pracovníky. Písemné přípravy na službu je povinen zpracovávat začínající pedagogický pracovník (do 12 měsíců praxe v oboru) a je povinen předložit přípravu na vyžádání ředitele zařízení. Ředitel může uložit povinnost zpracovávat písemné přípravy i ostatním vychovatelům. Organizace činnosti vychovatele Vychovatel/ka nastupuje na pracoviště 15 minut před zahájením přímé výchovné práce resp. zahájením pracovní směny. Vychovatel/ka (popř. asistent pedagoga) se před zahájením přímé výchovné činnosti, respektive před zahájením pracovní směny, seznámí se sděleními v Knize hlášení a s ostatní dokumentací, popř. důležité věci potřebné k průběhu své práce prokonzultuje s pracovníkem, který mu „předává“ službu. Seznámení dětí s programem dne dle týdenního plánu. Kontrola žákovských a učňovských knížek, kontrola úkolů zadaných školou k vypracování. V případě, že pracovník obědvá na pracovišti, respektuje ustanovení ZP – „přestávky na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci směny.“ – individuální přístup, plnění doporučení pedagogicko-psychologické poradny, – kontrola vypracovaných úkolů, – podpis vychovatele pod vypracované úkoly a do žákovské či učňovské knížky, – kontrola učebních pomůcek připravených na další den dle rozvrhu hodin, doplnění chybějících školních potřeb. Výchovně vzdělávací činnost – dle týdenního plánu. Hodnocení dne – společně za přítomnosti všech dětí skupiny, jmenovitě, stručně, konkrétně zdůraznit úspěchy i nedostatky. Hygiena, příprava lůžka a oblečení na příští den probíhá za osobního dohledu vychovatele/ky. Základním a dlouhodobým cílem v oblasti výchovného programu dětského domova je integrace svěřeného dítěte či mladého člověka do společnosti. Vytvořené rodinné skupiny umožňují výchovu podobnou ve funkční rodině. Výchovní pracovníci dbají na rozvoj takových charakterových vlastností a sociálních dovedností, které přispívají k úspěšné a plynulé integraci dítěte z prostředí domova do samostatného života. Na výchově se podílí svými postoji, jednáním a chováním všichni pracovníci organizace. Všichni zaměstnanci jsou povinni neprodleně ohlásit řediteli dětského domova nebo jeho zástupci všechny okolnosti ohrožující chod zařízení, dobré jméno dětského domova, dětí nebo jeho zaměstnanců. Děti jsou vzdělávány ve školách, které nejsou součástí dětského domova. Vzdělávání v domově má doplňkovou funkci ke vzdělávání poskytovanému školami, a to formou pravidelné přípravy na vyučování. Při přípravě na vyučování jsou respektovány nejen požadavky školy a osnovy jednotlivých předmětů, ale také individualita jednotlivých dětí, včetně jejich dispozic ke vzdělávání a speciální výchovně vzdělávací potřeby dětí. U integrovaných dětí vychovatelé/ky striktně dodržují postupy doporučené Pedagogicko-psychologickou poradnou v Chebu, Karlových Varech nebo SPC v Mariánských Lázních. Za přípravu na vyučování a výsledky ve vzdělávání nesou zodpovědnost vychovatelé/ky rodinné skupiny. Jsou povinni pravidelně spolupracovat se školami, které děti rodinné skupiny navštěvují, dle potřeby popř. na vyzvání vyučujícího školu navštívit, zejména při řešení problémů ve vzdělávání a výchově, pravidelně se účastnit třídních schůzek. O návštěvě a závěrech provádějí záznam do Týdenního plánu. Informace o dětech zaznamenávají do pololetního hodnocení dítěte v Záznamu o dítěti. Dětem je poskytováno dle jejich volby a schopností i vzdělávání mimo rámec základního vzdělávání (např. hudební, dramatické, výtvarné apod.). Zájmové činnosti jsou dětem umožňovány jak v rámci činností v dětském domově – sportovní a pohybové aktivity – fotbal, florbal, košíková, cyklistika, turistika, zimní sporty, tanec, drobné jevištní formy, výtvarná činnost, ruční práce a podobně, tak v zájmových útvarech mimo dětský domov – sportovní kroužky, návštěvy základní umělecké školy a účast v tanečních kurzech nebo v rámci účasti dětí v nabídnutých projektech, např. Společenská kultura. Právě činnosti v kroužcích „mimo zařízení“ jsou výrazně podporovány. Cílem není uzavřít děti v dětském domově, ale vytvořit ve vztahu k veřejnosti, a to i dětské, otevřený systém bez dělicích bariér. Zařízení disponuje vlastní sportovní výzbrojí a výstrojí pro běžné druhy sportovních činností – míčové hry, zimní sporty, turistiku, cyklistiku, má k dispozici venkovní hřiště na košíkovou, volejbal, vybíjenou, nohejbal a travnatou plochu používanou jako hřiště na kopanou. Pro menší děti je v areálu vybudován zahradní program (prolézačky se skluzavkou). Dětský domov má zpracován Minimální preventivní program, jehož součástí je roční plán činností zaměřených na prevenci sociálně patologických jevů ve společnosti. 4. Organizace péče o děti v zařízení a) zařazování dětí do rodinných skupin Při zařazování dětí do rodinných skupin jsou upřednostňovány zejména sourozenecké vazby, do stejné rodinné skupiny jsou zařazováni sourozenci. Pouze ve výjimečných případech nemusí být tento princip dodržen (výchovné důvody, vzdělávací popř. zdravotní potřeby dítěte). b) kritéria a podmínky umísťování dětí do bytové jednotky V zájmu přípravy na budoucí samostatný život využívá dětský domov bytovou jednotku (byt 1+2 je samostatný byt v budově domova). Byt může být používán v souladu se zák. č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 438/2006 Sb., část druhá § 2, odst. 5, dospělou nezaopatřenou osobou, na základě uzavření smlouvy o přechodném ubytování ve „startovacím bytě“ 1+2 I. kategorie. c) ubytování dětí Děti jsou ubytovány v rodinných skupinách, k jejich ubytování slouží standardně vybavená bytová jednotka, počty dětí v rodinné skupině a v ložnicích jsou v souladu s příslušnými §§ zákona č.109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhlášky č. 438/2006 Sb. a vyhlášky č. 410/2005 Sb. d) materiální zabezpečení V rámci plného přímého zaopatření je dětem zabezpečeno prádlo, ošacení, obuv, školní pomůcky, vybavení pro zájmovou a rekreační činnost, běžné domácí spotřebiče, audiovizuální a výpočetní technika. Dále je zabezpečeno stravování v plném rozsahu.Zařízení má k dispozici sportovní výzbroj a výstroj pro běžné druhy sportovní činnosti – míčové hry, zimní sporty, turistiku, cyklistiku, má k dispozici venkovní hřiště na košíkovou, volejbal, vybíjenou, nohejbal a travnatou plochu používanou jako hřiště na kopanou. Pro menší děti je v areálu vybudován zahradní program (prolézačky se skluzavkou) Doprava je zajišťována minibusem TOYOTA Hiace pro 9 osob. e) finanční prostředky dětí Děti mohou být příjemci vlastních příjmů (např. sirotčí důchod, vlastní peníze od rodičů popř. rodinných příslušníků, učňovská odměna, mzda apod.) Při manipulaci s prostředky dětí je postupováno v souladu s platnou legislativou. f) systém stravování Obědy dětí jsou ve všední dny zajišťováno prostřednictvím centrální kuchyně a skladu potravin. Jednotlivé rodinné skupiny se podílejí na přípravě ostatní stravy v rámci činnosti skupiny (sestavení jídelníčku, nákup potravin dle stanovených norem, příprava a výdej večeří, snídaní a svačin a celodenní strava v sobotu a v neděli). Děti navštěvující mateřskou školu a učni se stravují v průběhu dne (pouze pracovní dny) v příslušném školském zařízení. g) postup v případě omezení nebo přerušení poskytované péče v zařízení Za dobu, po kterou je dítě se souhlasem zařízení u osob odpovědných za výchovu nebo ve zdravotnickém zařízení déle než 2 po sobě jdoucí dny, snižuje se příspěvek za kalendářní měsíc určený podle § 27 zákona č. 109/2002 Sb., o příslušný počet denních částek včetně částky za den, v němž započne pobyt do 15 hodin, a za den, v němž dítě ukončí pobyt v době po 15. hodině Za dobu, po kterou je dítě na útěku ze zařízení, snižuje se výše příspěvku, určená podle § 27 zákona č. 109/2002 Sb., o 50 % za každý celý den Za děti zodpovídají v plném rozsahu pedagogičtí pracovníci v průběhu své služby, popř. jiná pověřená dospělá osoba (dále „odpovědná osoba“) V případě zjištění útěku dítěte dodrží odpovědná osoba následující postup: neprodleně oznámí útěk dítěte řediteli DD nebo jeho zástupci, oznámí útěk dítěte obvodnímu oddělení Policie ČR Plesná (tel. 354 965 555), vyplní formulář „Hlášení o útěku“ a předá na vyžádání příslušníkům Policie ČR, kopii hlášení předá řediteli DD (k zabezpečení tohoto úkolu je nutné neustále aktualizovat údaje o dětech uložené ve služební místnosti vychovatelů – osobní list dítěte, a to zejména: adresa trvalého bydliště, kontaktní adresy, popis dítěte, barva očí, aktuální barva vlasů, výška, hmotnost, zvláštní znamení atd. – za doplňování údajů zodpovídají vychovatelé v jednotlivých rodinných skupinách), 4. dále spolupracuje s Policií ČR dle potřeb a provede zápis do Knihy hlášení. Následně jsou činěny další kroky: útěk je oznámen orgánu sociálně právní ochrany dítěte při příslušném úřadu (zajišťuje sociální pracovnice), útěk je oznámen rodičům dítěte (zodpovídá sociální pracovnice), důvod nepřítomnosti dítěte na vyučování (útěk) je oznámen ředitelství příslušné školy. odvolá případné pátrání po dítěti obvodnímu oddělení Policie ČR v Plesné, oznámí návrat dítěte řediteli DD, zapíše návrat dítěte do Knihy hlášení ( zejména: přesný čas návratu, okolnosti, za kterých se dítě vrátilo, jeho stav při návratu…), rozhovorem s dítětem se snaží zjistit motiv útěku (použije formu přiměřenou situaci a psychickému stavu dítěte), zjištěné údaje zapíše do Knihy hlášení, ověří zdravotní stav dítěte, v případě pochybností zajistí lékařské vyšetření dítěte, návrat dítěte z útěku a jeho okolnosti jsou zaznamenány vychovatelem/kou do Záznamu o dítěti v dětském domově, okolnosti útěku a přijatá nápravná opatření se projednají na nejbližší pedagogické radě. Po návratu dítěte z útěku zodpovídající osoba 5. Práva a povinnosti dětí Vychovatel/ka v rámci rodinné skupiny provádí dílčí hodnocení činnosti: 1 x denně – před skončením pracovního dne, 1 x týdně – neděle, hodnotí plnění týdenního plánu, 1 x měsíčně – připravuje podklady pro stanovení kapesného, 2 x ročně – do Záznamu o dítěti spolu s vypracováním individuálního výchovného plánu. Pochvaly, odměny za níže uvedené projevy chování: Slušnost mezi dětmi, úklid osobních věcí, dodržování hygienických návyků, zdravení, projevy slušného chování + slušnost, chování v DD a škole, plnění školních povinností, údržba osobních věcí, aktivita, zájmová činnost, … + ochota spolupodílet se na „společném dění v RS i celém DD, pracovitost, snaha „zlepšit se“, …, účast v soutěžích, vítězství + slušnost k dospělým a ostatním dětem, přístup k povinnostem, výsledky ve škole a v práci dle schopností, snaha o zlepšení, pořádek v osobních věcech, pomoc mladším dětem, … se může dítě účastnit různých aktivit jako jsou: výlety, kulturní a sportovní akce, návštěva soutěží, bazénů, akcí se sponzory, navštěvovat kamarády ze školy, přijímat své kamarády v DD, sledovat televizy,používat PC za úspěšné ukončení střední a vysoké školy náleží dle zvážení DD finanční odměna. Odměnou za výše popisované projevy chování náleží všem dětem finanční odměna ve formě kapesného. Její přiznávání bude popsáno později. Za prokázané porušení povinností či za příkladné úsilí a výsledky stanovuje zákon č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, opatření ve výchově. Dílčí opatření ve výchově (stanovení kapesného, omezení některých práv a výhod, zákazy některých činností) jsou oprávněni učinit vychovatelé/ky výhradně v souladu s ustanoveními zákona č. 109/2002 Sb.,. Zásadnější opatření ve výchově (přemístění do jiného zařízení, rediagnostický pobyt) jsou plně v kompetcích ředitele dětského domova a prováděna na základě rozhodnutí diagnostického ústavu. Dětem je v souladu s §§ 31-33 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů vypláceno kapesné, jsou poskytovány osobní dary a věcná pomoc nebo jednorázový peněžitý příspěvek při odchodu ze zařízení po dosažení zletilosti. Dětem a nezaopatřeným dospělým osobám je v souladu s §§ 31 – 33 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů vypláceno kapesné, poskytovány osobní dary a věcná pomoc nebo jednorázový peněžitý příspěvek při odchodu ze zařízení po dosažení zletilosti. Předepsaný tiskopis pro výdej a příjem kapesného POTVRZENÍ – KAPESNÉ Potvrzuji příjem částky:…………Kč, slovy:………………………………………………….. jako kapesné na měsíc:………………………………..rok…………………………………… pro děti rodinné skupiny č.:………………………… Číslo Příjmení a jméno dítěte Částka v Kč Hodnocení dítěte Způsob vyplácení kapesného Nejpozději do 15. dne v kalendářním měsíci předkládá skupinový vychovatel/ka sociální pracovnici předepsaný tiskopis (seznam dětí RS s vyznačením částky ). Kapesné je vypláceno v hotovosti, celkovou částku přebírá od sociální pracovnice dítě za přítomnosti vychovatele/ky, který potvrzení o převzetí předkládá. Provede zápis do evidence a stvrzení příjmu kapesného podpisem u jména dítěte. Příjem kapesného musí být podepsán každým dítětem, kterému vznikl nárok. Dítě, které neumí psát, podepisuje vychovatel/ka. Výdej kapesného dětem: Kapesné je vydáváno dítěti na základě jeho přání, neboť dítě má právo si je uložit u vychovatelů/ek v rodinné skupině. Děti jsou vedeny k cílevědomému hospodaření s vlastními prostředky, vychovatelky dbají na to, aby děti nakládaly s finančními prostředky účelně, kontrolují, k jakému účelu dítě peníze použilo. Každá změna ve stavu finančních prostředků dětí musí být prokazatelně vyznačena v evidenci a podepsána dítětem a vychovatelem/kou, který změnu provádí (příjem, výdej, u dětí předškolního věku a dětí, které neumí psát, zodpovídá za hospodaření s kapesným vychovatel/ka v RS, pohyb finančních prostředků také podepisuje). Následující tabulka s kritérii má orientační charakter. Smyslem jejich stanovení je motivovat děti v uvedených činnostech, postojích, projevech a jednáních. O podkladech pro hodnocení a stanovení výše kapesného vedou vychovatelé záznamy tak, aby mohli chování a jednání dětí průběžně srovnávat (zlepšení, zhoršení, příčiny) a následně vyvozovat závěry. Slušnost mezi dětmi, úklid osobních věcí, dodržování hygienických návyků, zdravení, používání slov „prosím, děkuji“… Používání vulgárních slov, ničení vlastních i cizích věcí, úmyslné nedodržování hygienických zásad, nepoužívání slov „prosím“a „děkuji“ … + slušnost, chování v DD a škole, plnění školních povinností, údržba osobních věcí, aktivita, zájmová činnost, … Chování, neplnění školních povinností, porušování školního řádu a vnitřního řádu DD, pasivita k činnostem DD, kouření, nákup cigaret, útěk, … + ochota spolupodílet se na „společném dění v RS i celém DD, pracovitost, snaha „zlepšit se“, … Neslušnost, vulgarita, ignorování pravidel slušného chování, ovlivňování mladších dětí svým chováním, kouření, alkohol, drogy, hráčství, šikana, agresivita, projevy rasismu, útěk, … + slušnost k dospělým a ostatním dětem, přístup k povinnostem, výsledky ve škole a v práci dle schopností, snaha o zlepšení, pořádek v osobních věcech, pomoc mladším dětem, … Neochota podílet se na „společném dění“, kouření v DD, podporování mladších dětí v kouření, užívání alkoholu, návykových látek, šikana, agresivita, projevy mazáctví, vulgární chování, útěk, … Evidence finančních prostředků dětí Evidence finančních prostředků dětí je prováděna předepsaným způsobem v průběhu kalendářního roku: Každá RS vede pro kalendářní rok evidenci finančních prostředků dětí samostatně. V evidenci je zachycován jakýkoli pohyb finančních prostředků dítěte, zápis obsahuje datum změny (příjem, výdej, zůstatek), podpis dítěte, podpis vychovatele/ky – po ukončení kalendářního roku se evidence uzavírá, zůstatky jsou převedeny do evidence následujícího roku, uzavřené evidence předávají vychovatelé/ky řediteli dětského domova k uložení do archivu DD. Manipulace s osobními finančními prostředky dětí (výplata, odměna, dávky…) – Příjem osobních peněz se provádí výhradně prostřednictvím pokladny DD Plesná. – Nepravidelná učňovská odměna je dle výše částky po dohodě mezi dítětem a vychovatelem/kou zčásti předána do evidence osobních finančních prostředků dítěte, zčásti případně uložena na vkladní knížku dítěte. – V případě pracujícího dítěte je proveden odvod dle příslušných předpisů, dále se postupuje stejně jako v případě kapesného. – Při vydávání osobních finančních prostředků je dodržován stejný princip hospodaření jako v případě kapesného (hospodárnost, proporcionalita, účelnost). – S finančními prostředky uloženými na vkladní knížce smí manipulovat dítě pouze se souhlasem ředitele a vychovatele/ky, potřebné úkony provádí sociální pracovnice společně s dítětem, je dodržován princip hospodárného nakládání s vlastními finančními prostředky a vytváření finančních rezerv „pro vstup do života“. Tiskopis pro poskytování osobních darů: OSOBNÍ DARY – jmeniny, narozeniny Jméno a příjmení dítěte………………………………………………………………… Datum narození …………………………………. Nárok v Kč ………………………………………. Věcný dar …………………………………… v hodnotě Kč …………………… Finanční dar Kč ………………………………. Převzal ………………………………. Předal ………………………………………. podpis dítěte podpis vychovatelky V Plesné dne:……………………………. Osobní dary se v průběhu kalendářního roku poskytují dětem v souladu s § 32 zákona č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dle následujících pravidel: do částky v Kč Děti, které dokončí úspěšně studium nebo realizuje nějakou činnost ve prospěšnou celého domova, mohou obdržet finanční dar do výše 500,- Kč. Finanční dar obdrží na Obecním úřadě v Plesné při slavnostním předávání plaket úspěšným studentům. Osobní dar v případě narozenin a jmenin dětí starších patnácti let lze poskytnout též formou peněžitého příspěvku. Při stanovení hodnoty osobního daru se přihlíží k délce pobytu dítěte v dětském domově v konkrétním kalendářním roce. Věcná pomoc je poskytována dětem při odchodu z dětského domova po dosažení zletilosti v souladu se zákonem č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.: Hlediska pro poskytnutí věcné pomoci: Prostředí, do kterého dítě odchází a jeho sociální a materiální zabezpečení. Návrat do rodiny, popřípadě náhradní ubytování, Dům na půli cesty apod. Vlastní finanční prostředky (sirotčí důchod, jiné příjmy apod..). Věcná pomoc není poskytnuta v případě, že dítě je v době dosažení zletilosti na útěku. c) Organizace dne 06.30 – 07.00 vstávání dětí (v případě učňů a studentů dříve – dle potřeby), osobní hygiena, ranní úklid osobních věcí a ložnic, oblékání) 07.00 – 07.30 snídaně, odchod do školy a mateřské školy 13.00 – 15.00 oběd ve školní jídelně (dle školní docházky a rozvrhu hodin), osobní volno 14.00 – 17.00 odpolední činnost – příprava na vyučování, využívání vzdělávacích programů na PC, zájmové kroužky, činnost podle týdenního plánu vytvořeného rodinnou skupinou 17.00 – 17.30 svačina 17.30 – 18.30 individuální volno, prostor pro rozhovory s dětmi 18.30 – 19.00 večeře 19.00 – 19.15 osobní hygiena, osobní volno, příprava oděvů a obuvi do školy, televize – mladší děti (Večerníček), 19.15 – 20.00 osobní hygiena, příprava na další den, osobní volno, televize – starší děti, osobní volno a večerka dle věku dětí 21.30 – 06.30 noční klid. Soboty, neděle, svátky, prázdniny: 08.00 individuální vstávání, ranní hygiena, úklid ložnic 09.00 snídaně 09.20 -12.00 zájmová činnost, pracovní činnost – společná nebo individuální, příprava na školu 12.30 – 17.00 odpolední činnost podle týdenního plánu práce,zájmová činnost, dle potřeby individuální příprava na vyučování,osobní volno 17.30 – 18.00 osobní volno, rozhovory s dětmi, 19.00 – 22.00 obdobný program jako ve všední den 22.00 – 08.00 noční klid Poznámka: děti starší 15 let si mohou posunout dobu nočního klidu a návratu z vycházky po dohodě s denním a nočním vychovatelem.Tato možnost lze využít pouze, když si děti plní všechny povinnosti vyplývající z vnitřního řádu. d) Pobyt dětí mimo zařízení Individuální vycházky bez dozoru pedagogického pracovníka, popř. jiné pověřené dospělé osoby, jsou umožněny dítěti staršímu 7 let s ohledem na jeho psychickou zralost a míru zodpovědnosti, dále pak na základě jeho chování a dodržování vnitřního řádu dětského domova. V případě porušování vnitřního řádu DD, popřípadě neplnění si vlastních povinností, nemusí být vycházka umožněna. Vycházky jsou umožňovány výhradně po splnění školních povinností v době mimo vyučování. Individuální vycházky v době po večeři jsou umožňovány dětem ve výjimečných případech (návštěva kina, diskotéky, divadla apod.) s ohledem na věk a míru zodpovědnosti dítěte. Vychovatel/ka určí čas ukončení vycházky. Individuální vycházka není zpravidla dítěti umožněna na celý den, eventuálně větší část dne. Pobyt u rodičů či jiných osob Pobyt u rodičů či jiných osob je možný pouze při splnění podmínek stanovených zákonem č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou je žádost rodičů – osob zodpovědných za výchovu a souhlas příslušného sociálně – právního orgánu pro děti. Pobyt u jiných osob, než osob zodpovědných za výchovu je možný pouze se souhlasem těchto osob, pokud získání tohoto souhlasu nebrání závažná překážka. Žádost rodičů či jiných osob o krátkodobý pobyt dítěte je projednána ředitelkou domova spolu s vychovatelkami rodinné skupiny. Přechodné ubytování mimo zařízení Dítěti je povoleno přechodné ubytování mimo zařízení v souvislosti s jeho přípravou na budoucí povolání (studium na škole mimo město, kdy není možnost dojíždění). e) Kontakty dětí s rodiči a dalšími osobami Je v zájmu dítěte a jeho právo, aby rodiče měli s dítětem možnost co nejčastějších kontaktů. Styky s rodiči či jinými osobami (návštěvy, písemné a telefonické kontakty) jsou dětem umožněny prakticky bez omezení, podmínkou je včasné ohlášení návštěvy, zejména v případech návštěvy z větší vzdálenosti. V případě neohlášené návštěvy není zaručena přítomnost dítěte v zařízení. Návštěva je umožněna vždy v době mimo vyučování. Telefonický kontakt rodiny s dětmi je možný v době mimo vyučování a v době mimo noční klid. Písemné kontakty jsou umožňovány bez omezení v souladu se zákonem č.109/2002 Sb. Četnost návštěv, písemných a jiných kontaktů je evidována. Děti mají právo podílet se na přípravě náplně hlavní činnosti, dávat vychovatelům/kám podněty, podávat návrhy, mají právo činnost hodnotit, vyslovovat připomínky, kritické poznámky na skupinovém hodnocení. Návrhy, připomínky, kritické poznámky popř. stížnosti mají právo předkládat řediteli zařízení. g) Podmínky zacházení dětí s majetkem dětského domova Děti v maximální možné míře šetří svěřený majetek. V případě úmyslného poškození věcí nebo zařízení se podílejí za asistence vychovatelů dle svých možností na jejich opravě. Dítě je povinno udržovat v pořádku a v náležitém stavu své osobní věci, svévolně neničí věci vlastní ani věci ostatních dětí, jakož i společné předměty. Potřebné opravy na svých oděvech a obuvi okamžitě hlásí vychovateli/ce, drobné nedostatky (např. přišívání knoflíků) odstraní podle svých věkových a individuálních možností a schopností pod vedením vychovatele/ky samostatně. V prostorách dětského domova udržují pořádek. h) Smluvní pobyt zletilých a nezaopatřených osob v zařízení Smluvní pobyt zletilých nezaopatřených osob v zařízení je poskytován výhradně v souladu s ustanovením zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výhradně osobám, které v době nabytí zletilosti jsou dětmi Dětského domova Plesná. i) Postup při podávání a vyřizování žádostí, stížností a návrhů řediteli, pedagogickým pracovníkům zařízení a dalším osobám a orgánům. Každé dítě svěřené do péče Dětského domova Plesná má právo obracet se svými žádostmi, stížnostmi a návrhy na ředitele a pedagogické pracovníky zařízení. Pracovník vyřizuje ty žádosti a stížnosti, které spadají do oblasti jeho kompetencí, ostatní je povinen předat osobě, která za danou oblast zodpovídá. Stížnosti a žádosti je možné podávat jak v ústní, tak i v písemné podobě. Dítě má právo obracet se svými stížnostmi, žádostmi i návrhy taktéž na sociálního pracovníka v místě bydliště a to bez přítomnosti třetí osoby a jeho prostřednictvím komunikovat s jednotlivými pracovníky zařízení. Ředitel pořádá s dětmi porady, kde vyřizuje kromě jiného také dotazy a podněty dětí, týkající se záležitostí spojených s pobytem v dětském domově. Z porad pořizuje písemný zápis. Je v zájmu zařízení i dítěte být v neustálém kontaktu a předcházet tak vzniku konfliktních situací a to dříve než dojde k jejich možnému vyhrocení. Další práva a povinnosti dítěte Práva a povinnosti dětí umístěných v Dětském domově Plesná jsou deklarovány zejména v zákonu č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v §§ 20 – 22 a dále stanoveny následovně: Nepřítomnost na vyučování je omlouvána výhradně vychovatelem/kou, popř. sociální pracovnicí nebo jinou dospělou pověřenou osobou zejména v těchto případech: nemoc, lékařské ošetření, vyšetření nebo kontrola, úřední jednání vyžadující přítomnost dítěte, účast na společných akcích pořádaných DD nebo školou. Dítě má povinnost účastnit se společných akcí pořádaných školou, jedná-li se o akci jako náhradu za vyučování (výchovné koncerty, kulturní vystoupení, sportovní akce apod.). Denně musí informovat vychovatele/ky o dění ve škole, o úkolech školou uložených (ústně, předložením žákovské nebo učňovské knížky apod.). Udržovat školní a učební pomůcky v pořádku, připravovat se pravidelně na vyučování. Dítě je povinno respektovat zákaz kouření, požívání alkoholu, užívání návykových látek a omamných prostředků, hraní hazardních her včetně her na výherních automatech, držení život ohrožujících předmětů (nože, hvězdice, zábavná pyrotechnika ap.). Dítě se zpravidla pohybuje v ubytovacích prostorách „své“ rodinné skupiny, pobyt v jiné skupině je možný pouze s vědomím a se souhlasem vychovatelů/ek. Dítě dodržuje zákaz vstupu do dílen, garáže, skladů, kanceláří, kuchyně, kotelny, půdních a sklepních prostorů bez dozoru dospělé osoby, v těchto prostorách může vykonávat jednoduché pomocné práce výhradně v přítomnosti dospělé osoby, která za něj nese při činnosti zodpovědnost. Dítě nesmí opouštět objekt a areál DD bez souhlasu vychovatele/ky, popřípadě ředitele. Dítě je povinno udržovat v pořádku a v náležitém stavu své osobní věci, svévolně neničí věci vlastní ani věci ostatních dětí, jakož i společné předměty. Potřebné opravy na svých oděvech a obuvi okamžitě hlásí vychovateli/ce, drobné nedostatky (např. přišívání knoflíků) odstraní podle svých věkových a individuálních možností a schopností pod vedením vychovatele/ky samostatně. Dítě se podílí na úklidu ubytovacích prostorů dle pokynů vychovatele/ky s ohledem na věk a schopnosti, při úklidových pracích používá i úklidové přístroje (vysavač) v přítomnosti vychovatelky podle jejích pokynů, s přístroji nevhodně nemanipuluje, řídí se pokyny k obsluze, nepoškozuje přístroje, nezasahuje do jejich konstrukce, nepokouší se je opravovat, v případě zjištěné závady okamžitě práci přeruší a oznámí ji vychovateli/ce. Dítě nikdy nemanipuluje nevhodně s elektropřístroji, které jsou součástí vybavení společných a ubytovacích prostorů (TV, video, počítač, radiopřijímače, věž, kuchyňské elektrospotřebiče, lampičky, žehlička, kulma, fén na vlasy apod.), nepokouší se je opravovat, nezasahuje do jejich konstrukce a nepřemisťuje je z místa stálého určení, zjištěné závady okamžitě hlásí vychovateli/ce. Při stravování dodržuje zásady společenského a slušného chování, udržuje své místo v jídelně a jeho okolí v čistotě a v pořádku, dle možnosti odstraňuje drobné nedostatky okamžitě (utření stolu), plní povinnosti služby dle rozpisu služby v jídelně a dle pokynů vychovatele/ky. Při osobní hygieně (WC, umývárna, sprchy) dodržuje základní hygienické zásady, čistotu a pořádek. Úpravy na výzdobě pokojů provádí dítě pouze po předchozím souhlasu vychovatele/ky za dohledu dospělé osoby, nábytek svévolně nepřemisťuje, je zakázáno při výzdobě jakkoli poškozovat nátěry a malby pokojů lepením plakátů na stěny a nábytek, dítě svévolně nemanipuluje s automatickou pračkou, sušičkou, ždímačkou. Dítě dodržuje zákaz držení a distribuce a zneužívání návykových látek (alkohol, nikotin, léky, drogy), porušení zákazu je posuzováno jako hrubý přestupek proti vnitřnímu řádu, popř. trestný čin, stejně jsou posuzovány sociálně patologické jevy (šikana, vandalismus, agresivita, brutalita, projevy rasismu a xenofobie, drobná kriminalita, závislost na hraní na výherních automatech). Děti mají možnost mít a používat své vlastní předměty za stanovených podmínek. Tato možnost je vnímána jako právo nad rámec práv dítěte vyplývajících ze zákona č.109/2002 Sb. V případě porušování stanovených podmínek, porušování vnitřního řádu dětského domova, pravidel slušného chování, neplnění povinností, útěku z domova, půjčování si finančních prostředků apod. tuto možnost dítě ztrácí (na dobu časově omezenou). Pravidla pro držení a používání vlastních věcí dětmi v Dětském domově Plesná: Oblečení musí být v přiměřeném stavu (nezaprané, neopravované, přiměřené velikosti, vhodného typu). Oblečení je udržováno v náležitém stavu, jeho údržba (praní, žehlení, výměna) podléhá běžnému režimu platnému v DD, jeho používání se pravidelně střídá s oděvy zabezpečovanými domovem. Je zakázáno oděvy si vzájemně půjčovat, vyměňovat, prodávat popř. darovat jiné osobě. Za vlastní oděvy nese zodpovědnost výlučně vlastník (dítě). Oděvy jsou s výjimkou údržby, praní, oprav uloženy ve skříňce dítěte na skupině. Při přivezení oděvů z domova je s rodiči sepsáno prohlášení, ve kterém jsou rodiče seznámeni s „pravidly“a podepíší, že DD nepřebírá za vlastní oděvy zodpovědnost. V případě, že rodiče odmítnou prohlášení podepsat, nebude dítěti umožněno používat v DD vlastní oděvy. Vychovatel/ka má právo odmítnout převzít oděvy od rodičů. CENNÉ PŘEDMĚTY ( el. přístroje – PC, rádio, MP3, walkmann, dále např. hodinky, šperky, knihy..) V případě, že nezaopatřená osoba získá řidičský průkaz, nebude v průběhu pobytu v DD v žádném motorovém vozidle přepravovat žádné nezletilé dítě. Nedodržení tohoto pravidla bude považováno za hrubé porušení vnitřního řádu. Osoby odpovědné za výchovu mají práva a povinnosti vyplývající z platné legislativy, při návštěvách jsou povinny respektovat vnitřní řád dětského domova. e) písemně požádat ředitele zařízení o povolení pobytu dítěte mimo zařízení a) při předání dítěte do určeného zařízení předat současně dokumentaci uvedenou v § 5 odst. 5, zákona č. 109/2002 Sb., b) zajistit doprovod dítěte mladšího 15 let c)seznámit se s vnitřním řádem zařízení a dodržovat jeho ustanovení, e) předat dítěti umístěnému do zařízení na základě jejich žádosti finanční částku jako kapesné ve výši stanovené v § 31 Poznámka: práva podle odstavce 1 písm. c), d) a e) a povinnosti podle odstavce 2 písm. a), b), c) a d) zákona č. 109/2002 Sb., se vztahují i na jiné osoby odpovědné za výchovu. 7. Úhrada nákladů na péči o děti umístěné v zařízení a) Vydání rozhodnutí Po umístění dítěte do Dětského domova Plesná rozhodnutím Dětského diagnostického ústavu v Plzni zahajuje ředitel zařízení správní řízení pro stanovení příspěvku, podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, se zákonnými zástupci dítěte. Není-li oznámení doručitelné, spis zveřejní na úřední desce nebo vydá usnesení, kterým je ustanoven opatrovník (vzhledem ke střetu zájmů není vhodný pracovník dětského domova), jehož funkce se ruší v okamžiku, kdy lze zákonnému zástupci oznámení doručit. b) Způsob odvolání Proti správnímu rozhodnutí má možnost zákonný zástupce dítěte podat odvolání ke Krajskému úřadu Karlovarského kraje, Závodní 353/88,360 21 Karlovy Vary, a to prostřednictvím ředitele Dětského domova Plesná, do 15 dní ode dne doručení rozhodnutí. 8. Postup zařízení při zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví Komplexní zdravotní péče a zdravotní prevence je zajišťována v souladu s platnou legislativou, v závislosti na zdravotním stavu a individuálních potřebách dítěte, ve spolupráci s ošetřujícím dětským a dorostovým lékařem a dalšími odborníky (zubní lékař, gynekolog atd.). Zdravotní dokumentace je uložena u ošetřujících lékařů, zdravotní evidence je vedena sociální pracovnicí. Povinná dokumentace týkající se zdravotní péče. Předpis pro způsob podávání léků. b) Prevence rizik při pracovních a jiných činnostech Děti jsou vychovatelem seznamovány se zásadami bezpečnosti a riziky úrazu zejména před činnostmi, při nichž hrozí zvýšené nebezpečí úrazu, a před prázdninami. Jednou ročně - na počátku školního roku - je součástí výchovné práce v rodinné skupině poučení o bezpečnosti a nebezpečí úrazů . BOZP a PO jsou zajišťovány v souladu s platnými předpisy prostřednictvím odborné firmy ESTO (kontroly, školení, dokumentace, konzultace, poradenská činnost). Používání osobních soukromých aut na převoz dětí: Nelze bez souhlasu ředitele domova (povolit lze jen u vozidel havarijně pojištěných a po proškolení řidiče), v ostatních případech se považuje vození dětí soukromým vozidlem za jejich ohrožení. Výjimkou je akutní jednání v případě ohrožení života dítěte. Evidence úrazu se řídí vyhláškou č. 64/2005Sb. o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů a metodickým pokynem MŠMT č.j.: č.j. 37 014/2005, Věstník MŠMT sešit 2/2006. Postup odpovědného pracovníka při úrazu dítěte: 1) zajistí prvotní ošetření postiženého dle povahy a rozsahu poranění (drobná poranění), 2) zabezpečí základní životní funkce, 3) vyžaduje- li poranění odborné lékařské ošetření, zajistí je (návštěva lékaře, LSPP, záchranná zdravotnická služba…), v případě ošetření popř. vyšetření mimo dětský domov je povinna odpovědná osoba zajistit doprovod (výhradně dospělá osoba, v době noční služby je vyzván/a denní vychovatel/ka, ten je povinen doprovod zajistit), v případě, že ošetřující lékař nevyžaduje při převozu k hospitalizaci dítěte doprovod dospělé osoby , 4) zapíše úraz do Knihy hlášení 5) zapíše úraz do Knihy úrazů (datum, hodina, jméno, činnost, při které k úrazu došlo, opatření…), 6) oznámí úraz řediteli domova a sociální pracovnici (osobně) a do 48 hodin vyplní Oznámení o úrazu a předá k vyřízení sociální pracovnici (osobně). Veškeré úrazy se zapisují do knihy úrazů. Vychovatel/ka ve službě zhodnotí zdravotní stav dítěte a posoudí nutnost akutního ošetření dítěte: §  akutní ošetření - návštěva lékaře, LSPP, záchranná zdravotnická služba, informuje ředitele DD nebo jeho zástupce (ti zajistí případný převoz do zdravotnického zařízení), §  není-li nutné akutní ošetření, písemně oznámí denní vychovatel v Knize hlášení. e) Postup při intoxikaci dítěte alkoholem nebo jinými návykovými látkami, postup  při  sebepoškození dítěte nebo sebevražedném pokusu, postup při agresivitě dítěte, kterou ohrožuje zdraví a životy jiných nebo vlastní Všichni zaměstnanci dětského domova jsou povinni neprodleně ohlásit řediteli zařízení zjištění, která signalizují konkrétní ohrožení dítěte/mladistvého užíváním návykových látek nebo alkoholu, sebepoškozování nebo agresivitu. Všichni pracovníci jsou povinni dodržovat zákaz zveřejňování osobních údajů, mezi které patří i údaje o zdravotním stavu dětí! Nahlížení do osobních spisů- do osobních spisů dětí smí nahlížet ředitel domova, sociální pracovnice, vychovatel/ka, psycholog, pracovníci příslušného orgánu péče o dítě, příslušní pracovníci DDÚ Plzeň, kontrolní orgány, státní zástupci a orgány policie. Osobní spisy musí být uzamčeny a zabezpečeny proti případnému zneužití. Tento vnitřní řád nabývá platnosti a účinnosti dne 1. 9. 2010. Dnem účinnosti tohoto Vnitřního řádu je zrušen Vnitřní řád ze dne 28. 6. 2009 Mgr. Libuše Hoyerová / ředitelka Dětského domova Plesná Schváleno ředitelem DD Mgr.Viktor Vanžura, ředitel DDÚ Posted in Pro rodiče | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Vnitřní řád dd Plesná: Akce zařízení

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/legislativa/sbirka-zakonu?rok08=2008

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/legislativa/sbirka-zakonu?rok08=2008 Částka 155 rozeslána dne 31. prosince 2008 483/ Zákon, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů Částka 146 rozeslána dne 29. prosince 2008 453/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění vyhlášky č. 5/2007 Sb. Částka 143 rozeslána dne 23. prosince 2008 440/ Úplné znění zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 186/2004 Sb., zákonem č. 125/2005 Sb., zákonem č. 345/2005 Sb., zákonem č. 222/2006 Sb. a zákonem č. 371/2008 Sb. Částka 139 rozeslána dne 15. prosince 2008 427/ Vyhláška, o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony vykonávané v působnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Částka 134 rozeslána dne 1. prosince 2008 411/ Vyhláška o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči Částka 133 rozeslána dne 21. listopadu 2008 409/ Zákon na ochranu zvířat proti týrání. Úplné znění zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 162/1993 Sb., zákonem č. 193/1994 Sb., zákonem č. 243/1997 Sb., nálezem Ústavního soudu, vyhlášeným pod č. 30/1998 Sb., zákonem č. 77/2004 Sb., zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem č. 77/2006 Sb. a zákonem č. 312/2008 Sb. Částka 126 rozeslána dne 27. října 2008 389/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění pozdějších předpisů Částka 125 rozeslána dne 23. října 2008 386/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů 387/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 381/2007 Sb., o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a surovinách, ve znění pozdějších předpisů Částka 124 rozeslána dne 20. října 2008 383/ Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů 383/ Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů Částka 121 rozeslána dne 13. října 2008 374/ Vyhláška, o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů Částka 119 rozeslána dne 7. října 2008 371/ Zákon, kterým se mění zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 371/ Zákon, kterým se mění zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Částka 116 rozeslána dne 1. října 2008 356/ Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů Částka 114 rozeslána dne 24. září 2008 351/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů 352/ Vyhláška, o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky) Částka 111 rozeslána dne 12. září 2008 343/ Vyhláška, kterou se stanoví vzor žádosti o vydání záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vzor záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie Částka 110 rozeslána dne 12. září 2008 341/ Vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) Částka 108 rozeslána dne 8. září 2008 332/ Úplné znění zákona o veterinární péči - Zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 29/2000 Sb., zákonem č. 154/2000 Sb., zákonem č. 102/2001 Sb., zákonem č. 76/2002 Sb., zákonem č. 120/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 131/2003 Sb., zákonem č. 316/2004 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 48/2006 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb. a zákonem č. 182/2008 Sb. Částka 107 rozeslána dne 2. září 2008 328/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby Částka 101 rozeslána dne 28. srpna 2008 315/ Zákon, kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb. 315/ Zákon, kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb. Částka 100 rozeslána dne 21. srpna 2008 311/ Zákon, kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů 312/ Zákon, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Částka 97 rozeslána dne 19. srpna 2008 297/ Zákon, kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony Částka 90 rozeslána dne 8. srpna 2008 272/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 381/2007 Sb., o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a surovinách Částka 89 rozeslána dne 8. srpna 2008 271/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů Částka 85 rozeslána dne 18. července 2008 265/ NÁLEZ Ústavního soudu ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 37 odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 386/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Částka 78 rozeslána dne 4. července 2008 249/ Zákon, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Částka 73 rozeslána dne 30. června 2008 229/ Vyhláška o výrobě a distribuci léčiv Částka 71 rozeslána dne 30. června 2008 225/ Vyhláška, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin Částka 70 rozeslána dne 30. června 2008 223/ Zákon o Státní zemědělské a potravinářské inspekci 224/ Zákon o potravinách a tabákových výrobcích Částka 68 rozeslána dne 27. června 2008 215/ Vyhláška o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů Částka 65 rozeslána dne 17. června 2008 208/ Vyhláška, kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní. Částka 61 rozeslána dne 3. června 2008 191/ Zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. 191/ Zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. Částka 57 rozeslána dne 28. května 2008 180/ Zákon, kterým se mění zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 180/ Zákon kterým se mění zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 181/ Zákon, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 182/ Zákon, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů 184/ Zákon, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů Částka 55 rozeslána dne 26. května 2008 175/ Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí Částka 53 rozeslána dne 19. května 2008 167/ Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů 167/ Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů Částka 49 rozeslána dne 12. května 2008 157/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů Částka 47 rozeslána dne 30. dubna 2008 147/ Nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích 148/ Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, a nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb. 149/ Nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování diverzifikační podpory pěstitelům cukrové řepy 152/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění vyhlášky č. 168/2006 Sb. Částka 46 rozeslána dne 29. dubna 2008 145/ Nařízení vlády, kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí Částka 43 rozeslána dne 21. dubna 2008 132/ Vyhláška o systému jakosti při provádění a zajišťování činností souvisejících s využíváním jaderné energie a radiačních činností a o zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd Částka 40 rozeslána dne 16. dubna 2008 128/ Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí Částka 38 rozeslána dne 15. dubna 2008 118/ Zákon, kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Částka 36 rozeslána dne 14. dubna 2008 113/ Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě 114/ Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření Částka 34 rozeslána dne 4. dubna 2008 108/ Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. 110/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 439/2005 Sb., kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů Částka 31 rozeslána dne 26. března 2008 99/ Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření), ve znění pozdějších předpisů Částka 29 rozeslána dne 14. března 2008 95/ Nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za rajčata určená ke zpracování 96/ Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb. Částka 28 rozeslána dne 19. března 2008 93/ Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Prameniště Blanice a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Částka 24 rozeslána dne 5. března 2008 81/ Sdělení Ministerstva životního prostředí o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu 82/ Sdělení Ministerstva životního prostředí o evropsky významných lokalitách, které nebyly zařazeny do evropského seznamu Částka 22 rozeslána dne 28. února 2008 72/ Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Drbákov - Albertovy skály a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 73/ Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 74/ Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Hádecká planinka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 75/ Vyhláška kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Částka 19 rozeslána dne 17. července 2008 48/ Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o včasném oznamování jaderné nehody a výměně informací o mírovém využívání jaderné energie, jaderné bezpečnosti a radiační ochraně 61/ Úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 359/2003 Sb., zákonem č. 694/2004 Sb., zákonem č. 180/2005 Sb., zákonem č. 177/2006 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb., zákonem č. 214/2006 Sb., zákonem č. 574/2006 Sb. a zákonem č. 393/2007 Sb. Částka 18 rozeslána dne 4. července 2008 45/ Rámcová dohoda o spolupráci v oblasti energetiky a hornictví mezi ministerstvem průmyslu ČR a ministerstvem hornictví a energetiky Kolumbijské republiky 59/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů 60/ Vyhláška o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a o změně vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (vyhláška o plánech péče, označování a evidenci chráněných území) Částka 17 rozeslána dne 26. června 2008 43/ Sdělení, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí vyhlášené pod č. 431/1990 Sb. Dohoda mezi vládou ČSR a vládou Rakouské republiky o úpravě otázek společného zájmu týkajících se jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením 44/ Protokol mezi vládou České republiky a vládou Rakouské republiky, kterým se mění Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Rakouské republiky o úpravě otázek společného zájmu týkajících se jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením Částka 15 rozeslána dne 20. února 2008 48/ Vyhláška o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě Částka 14 rozeslána dne 15. února 2008 44/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů 45/ Úplné znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá z pozdějších změn Částka 13 rozeslána dne 15. února 2008 43/ Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí Částka 12 rozeslána dne 12. února 2008 40/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 7/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění vyhlášky č. 619/2004 Sb. 41/ Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ 22 - JUBILEJNÍ v katastrálním území Poděbrady Částka 11 rozeslána dne 12. února 2008 25/ Zákon o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů 25/ Zákon o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů 34/ Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 35/ Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů 37/ Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů Částka 9 rozeslána dne 5. února 2008 20/ Nález Ústavního soudu ze dne 11. prosince 2007 ve věci návrhu na zrušení čl. 3 obecně závazné vyhlášky města Jirkova č. 4/2005 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích Částka 7 rozeslána dne 31. ledna 2008 16/ Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí 21/ Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašují opravy Příloh Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, vyhlášených pod č. 14/2007 Sb. m. s. Částka 4 rozeslána dne 29. ledna 2008 15/ Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2007 Sb. m. s. o Mezinárodní úmluvě o regulaci velrybářství Částka 3 rozeslána dne 23. ledna 2008 4/ Vyhláška, kterou se stanoví druhy a podmínky použítí přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin 5/ Vyhláška o seznamu účinných látek 7/ Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o transformaci Společného podniku Mongolčechoslovakmetall a o ukončení platnosti Rámcové dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o spolupráci při provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě nerostných surovin v Mongolské lidové republice ze dne 1. 9. 1979 a Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o zřízení společného podniku k provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě jednotlivých druhů nerostných surovin v Mongolské lidové republice ze dne 1. 9. 1979, sjednané výměnou nót (Ulánbátar, 27. 6. 2006) Částka 1 rozeslána dne 2. ledna 2008 / Seznam platných právních předpisů, resortních předpisů, metodických pokynů, návodů a sdělení platných k l. lednu 2008 Svůj svátek dnes slaví mokřady, bažiny a močály 2.2.2017 01:39 | red Zelení chtějí, aby byl v Praze na Nový rok tichý ohňostroj 31.1.2017 13:52 | red Vláda bude opět jednat o klimatickém plánu, jenž má stát miliardu 15.1.2017 12:15 Přehled knih a filmů Storl, Wolf-Dieter: Jsem součástí lesa

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/0464016084B6164AC12583C80026879B?openDocument

30 Cdo 4025/2018 Spisová značka: 30 Cdo 4025/2018 ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.4025.2018.1 § 9 písm. 1) předpisu č. 549/1991Sb. ve znění od 30.09.2017 I. ÚS 718/19 30 Cdo 4025/2018-69 Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. B., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody, zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu a zaplacení 2 013 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 53/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2018, č. j. 70 Co 134/2018-48, takto: Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 20. 4. 2018, č. j. 70 Co 134/2018-48, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 19. 3. 2018, č. j. 27 C 53/2017-43, kterým byla odmítnuta žaloba ze dne 19. 9. 2016, podaná k Okresnímu soudu v Hradci Králové dne 23. 9. 2016 (výrok I), a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Proti usnesení odvolacího soudu (č. j. 70 Co 134/2018-48) podal žalobce včasné dovolání ze dne 22. 5. 2018, doručené osobně soudu prvního stupně dne 24. 5. 2018 (č. l. 50), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Usnesením ze dne 30. 5. 2018, č. j. 27 C 53/2017-52, které bylo žalobci doručeno dne 11. 6. 2018, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby ve lhůtě 21 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu (č. j. 70 Co 134/2018-48), a současně žalobce poučil, že nebude-li ve stanovené lhůtě plná moc soudu předložena, může Nejvyšší soud dovolací řízení zastavit. Soud prvního stupně posléze usnesením ze dne 30. 5. 2018, č. j. 27 C 53/2017-54, které bylo žalobci doručeno rovněž dne 11. 6. 2018, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který činí 4 000 Kč. Současně byl žalobce mimo jiné poučen, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno. Žalobce na výzvu reagoval podáním ze dne 12. 6. 2018 (č. l. 55), ve kterém požádal soud o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Soud prvního stupně o žádosti žalobce rozhodl usnesením ze dne 6. 8. 2018, č. j. 27 C 53/2017-58, tak, že žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (výrok I) a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (výrok II). Odvolací soud usnesením ze dne 14. 9. 2018, č. j. 70 Co 312/2018-64, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Rozhodnutí nabyla právní moci dne 21. 9. 2018. Podáním dovolání ze dne 22. 5. 2018 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč. Soudy obou stupňů konstatovaly, že u žalobce nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. (a rovněž zamítly jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ve smyslu § 30 odst. 1 o. s. ř.). Protože žalobce dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením soudu prvního stupně ze dne 30. 5. 2018, č. j. 27 C 53/2017-54, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení odvolacího soudu (č. j. 70 Co 134/2018-48) podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil.

https://rejstriky.finance.cz/firma-mandys-s-r-o-28785908

MANDYS s.r.o. Pardubice IČO 28785908 kontakty (11.08.2020) | Finance.cz MANDYS s.r.o. Pardubice IČO: 28785908 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu MANDYS s.r.o., která sídlí v obci Pardubice a bylo jí přiděleno IČO 28785908. Firma s názvem MANDYS s.r.o. se sídlem v obci Pardubice byla založena v roce 2010. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci , Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence a další. Základní údaje o MANDYS s.r.o. IČO: 28785908 Krajský soud v Hradci Králové 27.1.2010 C 27271 28785908 Aktuální kontaktní údaje MANDYS s.r.o. Kontakty na MANDYS s.r.o. IČO: 28785908 Staré náměstí 1 , Pardubice 530 03 27.1.2010 Staré náměstí 1, Pardubice 530 03 Obory činností MANDYS s.r.o. IČO: 28785908 Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 27.1.2010 Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence 27.1.2010 - 13.4.2011 Hostinská činnost 27.1.2010 - 13.4.2011 Vedení firmy MANDYS s.r.o. IČO: 28785908 Statutárním orgánem společnosti je jeden jednatel, který je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. 26.5.2014 Způsob jednání za společnost: Statutárním orgánem společnosti jsou dva jednatelé, kteří jsou oprávněni jednat jménem společnosti každý samostatně a podepisují tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě připojí svůj podpis. 27.1.2010 - 26.5.2014 Ing. Zdeněk Mandys CSc. 27.1.2010 Alexandra Mandysová 27.1.2010 - 13.4.2011 od 27.1.2010 do 5.4.2011 Ing. Zdeněk Mandys CSc. Vlastníci firmy MANDYS s.r.o. IČO: 28785908 zakladni 200 000 Kč 100% 27.1.2010 Sbírka Listin MANDYS s.r.o. IČO: 28785908 C 27271/SL 7 účetní závěrka [2013] el Krajský soud v Hradci Králové 31.3.2014 8.10.2014 8.10.2014 5 C 27271/SL 6 notářský zápis, stanovy společnosti NZ 44/2014 Krajský soud v Hradci Králové 30.4.2014 2.5.2014 2.6.2014 11 C 27271/SL 5 účetní závěrka [2012] el. Krajský soud v Hradci Králové 29.3.2013 5.8.2013 5.8.2013 6 C 27271/SL 4 účetní závěrka 2011,el. Krajský soud v Hradci Králové 29.6.2012 11.9.2012 12.9.2012 6 C 27271/SL 3 účetní závěrka 2010,el. Krajský soud v Hradci Králové 27.7.2011 19.6.2012 19.6.2012 13 C 27271/SL 2 notářský zápis NZ 50/2011 Krajský soud v Hradci Králové 5.4.2011 8.4.2011 13.4.2011 4 C 27271/SL 1 zakladatelské dokumenty, podpisové vzory NZ 2/2010 Krajský soud v Hradci Králové 8.1.2010 14.1.2010 20.1.2010 11 Hodnocení MANDYS s.r.o. Výpis dat pro firmu MANDYS s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy MANDYS s.r.o., 28785908 na obchodním rejstříku výpis firmy MANDYS s.r.o., 28785908 na živnostenském rejstříku

https://businesscenter.podnikatel.cz/pravo/zakony/podnikani-na-kapitalovem-trhu/f4374504/

Zákon o podnikání na kapitálovém trhu - Přechodná ustanovení - BusinessCenter.cz BusinessCenter.cz » Zákony » Zákon o podnikání na kapitálovém trhu » Přechodná ustanovení Zákon o podnikání na kapitálovém trhu - Přechodná ustanovení Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 56/2006 Sb. Čl. II Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 57/2006 Sb. Čl. XXIX Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 120/2007 Sb. Čl. VI Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 29/2008 Sb. Čl. II Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 230/2008 Sb. Čl. II Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 223/2009 Sb. Čl. LIV Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 230/2009 Sb. Čl. II Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 420/2009 Sb. Čl. III Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 160/2010 Sb. Čl. II Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 409/2010 Sb. Čl. XI Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 41/2011 Sb. Čl. VI Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 139/2011 Sb. Čl. V Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 188/2011 Sb. Čl. IV Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 37/2012 Sb. Čl. VI Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 135/2014 Sb. Čl. VIII (1) Obchodník s cennými papíry, kterým se rozumí obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, je povinen zajistit splnění požadavků stanovených v § 14 odst. 8 písm. c) a § 14 odst. 10 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1. července 2014. (2) Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 148/2016 Sb. Čl. II Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 204/2017 Sb. Čl. II 1. Povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. c) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. c) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. e) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. e) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Investiční zprostředkovatel zaregistrovaný ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za investičního zprostředkovatele, kterému bylo uděleno povolení k činnosti investičního zprostředkovatele podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Česká národní banka vyhotoví na žádost této osoby výpis s údaji o rozsahu jejího povolení k činnosti investičního zprostředkovatele podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Vázaný zástupce zapsaný ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do seznamu vázaných zástupců podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za vázaného zástupce zapsaného do seznamu vázaných zástupců podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Člen vedoucího orgánu, který je tímto členem ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za člena vedoucího orgánu, ve vztahu ke kterému povinná osoba oznámila České národní bance změnu týkající se členství vedoucího orgánu podle § 10a odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona. 11. Investiční zprostředkovatel zaregistrovaný ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uhradí do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona správní poplatek podle § 30b zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a do 3. ledna 2018 uzavře pojistnou smlouvu podle § 31 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Za vázaného zástupce zapsaného ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do seznamu vázaných zástupců podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se správní poplatek podle § 32g zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uhradí do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nepřetržitě alespoň po dobu 1 roku poskytovala investiční služby nebo jednala se zákazníky nebo potenciálními zákazníky v rámci poskytování investičních služeb, je povinna získat všeobecné znalosti potvrzené odpovídajícím dokladem podle § 14b odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 42 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 14. Fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nepřetržitě alespoň po dobu 5 let poskytovala investiční služby nebo jednala se zákazníky nebo potenciálními zákazníky v rámci poskytování investičních služeb, není povinna získat všeobecné znalosti potvrzené odpovídajícím dokladem podle § 14b odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. Do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze odborné znalosti a dovednosti nezbytné pro jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb prokázat též čestným prohlášením osoby oprávněné poskytovat investiční služby. Čestné prohlášení se může týkat pouze pracovníků osoby oprávněné poskytovat investiční služby. Osoba oprávněná poskytovat investiční služby, která je fyzickou osobou, může učinit čestné prohlášení sama o sobě. Osoba oprávněná poskytovat investiční služby odpovídá za to, že osoby, o nichž učinila čestné prohlášení podle věty první, mají potřebné odborné znalosti a dovednosti. 16. Fyzická osoba, která přede dnem nabytí účinností tohoto zákona vykonala odbornou zkoušku uznanou na základě § 14a odst. 2 a 3 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osobu, která má potřebné znalosti a dovednosti v rozsahu uznané zkoušky podle § 14b odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 14b odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se na tuto osobu nepoužije. 17. Správní řízení zahájená podle zákona č. 256/2004 Sb., přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a v den nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně neskončená, se dokončí podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 18. Státní podnik, který byl 1. ledna 2015 investičním zprostředkovatelem, se pro účely § 30 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za obchodní společnost. 19. Do dne 3. září 2019 neplní poskytovatel konsolidovaných obchodních informací povinnost podle § 81 odst. 1 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve vztahu k obchodům uveřejněným podle čl. 10 a 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 307/2018 Sb. Čl. VIII

http://kraken.slv.cz/3VSPH530/2011

3 VSPH 530/2011-A-11 MSPH 60 INS 4439/2011 3 VSPH 530/2011-A-11 Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: Jiří Hrubý, bytem v Praze 9, Antonína Hodného 132, zast. Mgr. Luďkem Voigtem, advokátem se sídlem v Praze 6, Bělohorská 163, zahájeného k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.dubna 2011, č.j. MSPH 60 INS 4439/2011-A-6, Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.dubna 2011, č.j. MSPH 60 INS 4439/2011-A-6, se mění tak, že se dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá. Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) uložil dlužníkovi ve lhůtě 10 dnů od jeho právní moci zaplatit na uvedený účet insolvenčního soudu 10.000,--Kč, nebo tuto částku složit v hotovosti do jeho pokladny na uvedené adrese. Vyšel ze zjištění, podle něhož dlužník nemá žádný majetek (věci, bankovní účet, není věřitelem pohledávek za třetími osobami), avšak má 7 závazků vůči 7 věřitelům v celkové výši 939.357,50 Kč, a že je předlužen. Zjistil dále, že dlužník je podnikatelem s registrovaným předmětem činnosti Velkoobchod a maloobchod koupě zboží za účelem jeho prodeje a že provozování živnosti má přerušeno od 25.2.2009. Cituje ustanovení § 108 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), dospěl k závěru, že s ohledem na to, že dlužník neuvedl, na co použil peněžní prostředky získané spotřebitelskými úvěry, když zároveň tvrdí, že žádný majetek nemá, uložil dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,--Kč, neboť jako jediný způsob řešení dlužníkova úpadku přichází v úvahu konkurs. Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že se dlužníkovi neukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení s odůvodněním, podle něhož napadeným usnesením mu byla odňata možnost řešit jeho úpadek v rámci insolvenčního řízení, neboť není schopen uloženou zálohu zaplatit. Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 InsZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiných než odvolatelkou uváděných důvodů. Z obsahu spisu plyne, že dlužník v insolvenčním návrhu uvedl, že je fyzickou osobou nepodnikatelem, má měsíční příjem 10.000,--Kč bez uvedení jeho právního důvodu, že má 7 závazků vůči 7 věřitelům v celkové výši 938.907,50 Kč, z nichž 6 má původ ve smlouvě o půjčce nebo úvěru, aniž by uvedl jakékoliv údaje o jejich splatnosti a data vzniku právních vztahů, z nichž závazky vyplývají, přičemž povinný seznam závazků, z něhož by bylo možné zprostředkovaně tyto údaje čerpat, je obsahově shodný s údaji uvedenými v insolvenčním návrhu. Odvolací soud ověřil, že provozování živnosti dlužnice je od 25.9.2009 přerušeno, a tedy na něj vskutku nelze nahlížet jako na podnikatele. Dlužník v insolvenčním návrhu tvrdí, že je v úpadku předlužením podle § 3 odst. 3 InsZ, a pro naplnění této formy úpadku není podstatný údaj o splatnosti dlužníkových závazků, neboť rozhodná je celková výše všech jeho závazků (splatných i nesplatných) v porovnání s celkovou hodnotou jeho majetku. Tato forma úpadku však u fyzické osoby přichází v úvahu, jen pokud je podnikatelem. V případě dlužníka však nejde o fyzickou osobu podnikatele, a proto svůj insolvenční návrh nemůže úspěšně opírat o tvrzení o svém úpadku ve formě předlužení, ale jedině o tvrzení o svém úpadku insolvencí dle § 3 odst. 1 a 2 InsZ, neboť jinou formu úpadku u ní zákon nepřipouští-z jiných důvodů nemůže být její úpadek rozhodnutím dle § 136 odst. 1 InsZ zjištěn. To znamená, že své procesní povinnosti uvést rozhodující skutečnosti osvědčující tvrzený úpadek (§ 103 odst. 2 InsZ) mohl dlužník dostát jen tím, že by z jeho skutkových tvrzení bylo možno činit závěr o tom, že má vůči svým vícerým věřitelům peněžité závazky splatné alespoň 30 dnů (§ 3 odst. 1 písm. a/ a b/ InsZ), a že je není schopen plnit (§ 3 odst. 1 písm. c/ InsZ), popř. že jsou tu některé z okolností uvedených v § 3 odst. 2 InsZ, které domněnku naplnění poslední z uvedených podmínek-platební neschopnosti-zakládají. Tomuto požadavku však tvrzení dlužníka nevyhovují již z toho důvodu, že neuvedl ničeho o splatnosti svých závazků. Jelikož tak jeho tvrzení nesvědčí o naplnění podmínky úpadku insolvencí dle § 3 odst. 1 písm. b) InsZ, k níž teprve se úsudek o platební (ne)schopnosti dlužníka připíná, nelze na podkladě skutečností uvedených v insolvenčním návrhu učinit závěr o jeho úpadku. Z uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že insolvenční návrh dlužníka není způsobilý projednání, neboť ve smyslu § 103 odst. 2 InsZ vykazuje popsané nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračovat. Za této situace nebyly dány podmínky k rozhodnutí o povinnosti k zaplacení zálohy, ale jedině k tomu, aby soud prvního stupně insolvenční návrh dle § 128 odst. 1 InsZ odmítl. Odvolací soud proto postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil tak, že povinnost zaplatit zálohu se neukládá.

https://blisty.cz/art/96761-evropsky-soud-pro-lidska-prava-v-kauze-magnickij-rozhodl-proti-rusku.html

Evropský soud pro lidská práva v kauze Magnickij rozhodl proti Rusku | 28. 8. 2019 | Britské listy Evropský soud pro lidská práva v kauze Magnickij rozhodl proti Rusku Evropský soud pro lidská práva (ECHR) rozhodl, že Rusko porušilo řadu práv Sergeje Magnického - auditora, který před deseti lety zemřel v zadržovací vazbě. Soud prohlásil, že špatná lékařská péče, kterou obdržel, vedla k jeho smrti. Today’s European Court ruling on the case of #Magnitsky gives some justice, to his loved ones. It also reminds us that beyond the politics of sanctions, there are human lives that have been torn apart, and people who should be held accountable for it @hrw https://t.co/ebSkn8qO5p — Tanya Lokshina (@TanyaLokshina) August 27, 2019 ECHR v úterý vynesl rozsudek ohledně porušování Magnického práv. Ten zemřel v zadržovací vazbě, když ho obvinili z vyhýbání se placení daní, zatímco vyšetřoval státní korupci. Magnickij zemřel v Moskvě v roce 2009 v zadržovací vazbě poté, co si stěžoval na špatné zacházení a zdravotní problémy. Jeho smrt vyvolala mezinárodní pozornost a upozornila na porušování lidských práv v Rusku, což vedlo ke schválení "Magnického zákonů" v USA a dalších zemích. Tato legislativa se zaměřuje proti Rusku z titulu porušování lidských práv. Rozsudek soudu ve Štrasburku konstatuje, že zadržování Magnického ve špatných podmínkách představovalo špatné zacházení a že Rusko porušilo jeho právo na život. "Soud zejména zjistil, že zdravotní péče poskytnutá panu Magnickému ve vězení byla neadekvátní a vedla k jeho smrti a že následující vyšetřování chybělo. Byl také zadržován v podmínkách přeplněného zařízení a krátce před smrtí s ním špatně zacházeli," prohlásil ECHR. Navíc podle soudu Rusko porušilo auditorovo právo na svobodu a bezpečnost kvůli takřka ročnímu zadržování a odepření práva na spravedlivý proces během posmrtného řízení a usvědčení z vyhýbání se daňové povinnosti. "Úřady měly rozumné důvody podezírat pana Magnického, že se podílel na vyhýbání se daňové povinnosti," prohlásil soud s tím, že "vyšetřování údajného vyhýbání se daňové povinnosti, které vedlo k Magnického zatčení, začalo dávno předtím, než si stěžoval na zpronevěru úředníků". Ale toto podezření neospravedlňuje jeho věznění po více jak rok a fakt, že "úřady nepředložily dostatečné důvody pro jeho zadržování po tak dlouhé časové období," uvedlo sedm soudců. Soud nařídil Rusku, aby zaplatilo Magnického vdově a matce 34 000 eur odškodného. Magnickij pracoval pro hedgeový fond Hermitage Capital, když přišel s podezřením, že objevil daňový podvod ruských představitelů ve výši 230 milionů dolarů. Evropská unie | Lidská práva | Rusko za Vladimíra Putina

http://www.denik.cz/ustecky-kraj/jicinsky-soud-dnes-odrocil-kauzu-litomerickych-soudcu-na-neurcito-20140113.html

Jičínský soud odročil kauzu litoměřických soudců na neurčito - Deník.cz Jičínský soud odročil kauzu litoměřických soudců na neurčito Litoměřice/Jičín - Okresní soud v Jičíně dnes odročil na neurčito projednávání kauzy soudce Ladislava Jelínka a bývalého soudce Josefa Knotka, které obžaloba viní společně s dalšími lidmi z korupce. Dva z obžalovaných nemají advokáta, jeden z obhájců podal námitku podjatosti Okresního státního zastupitelství v Lounech a z hlavního líčení se omluvil jeden ze svědek. Novinářům to dnes řekl předseda senátu Theodor Petryšín. "Spis nyní pošleme státnímu zastupitelství, které se bude zabývat námitkou podjatosti," řekl Petryšín. Hlavní líčení mělo začít dnes ráno, pokračovat mělo i v úterý 14. ledna. Kdy by soud v této věci mohl pokračovat, Petryšín neuvedl. Jičínský soud odročil projednávání kauzy už několikrát. Například na začátku loňského prosince projednávání nezačalo, protože se jednomu z obžalovaných nepodařilo doručit předvolání k hlavnímu líčení. Například v září soud odročil případ na neurčito kvůli námitkám podjatosti soudce. Hradecký krajský soud následně námitku podjatosti soudce zamítl a soud mohl nařídit hlavní líčení. Kromě soudce Jelínka a bývalého soudce Knotka obžalovaných z korupce čelí obžalobě i soudní zapisovatelka a dva lidé, kteří byli podle spisu se soudci v přátelském vztahu a upláceli je. Původně byl obžalován ještě jeden člověk, jeho případ však soud vyloučil k samostatnému projednávání. Obžalovaným soudcům hrozí podle původních informací v případě prokázání viny až desetileté vězení, dalším obžalovaným až šest let vězení. Ministr spravedlnosti oba soudce předloni dočasně zprostil soudcovské funkce. Knotek na svou funkci v květnu rezignoval.

http://kraken.slv.cz/45ICm240/2012

45 ICm 240/2012 Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: 45 ICm 240/2012-35 Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Lenkou Boháčkovou v insolvenční věci dlužníka: DELTA výroba dveří a zárubní s.r.o.-v likvidaci, IČO: 639 85 667, se sídlem Dornych 108, 617 00, Brno, o žalobě žalobce: Mgr. Miroslav anonymizovano , IČO: 71465529, s místem výkonu činnosti Zahradnická 6, 603 00, Brno, insolvenční správce dlužníka, proti žalovanému ZDP-PILA, s.r.o. v likvidaci, IČO: 252 05 757, se sídlem Mariánské Lázně, U Pily 206, PSČ 353 01 I. Kupní smlouva o převodu vlastnického práva k movitým věcem-skladovým zásobám a zboží uzavřená dne 22. 12. 2008 mezi dlužníkem a žalovaným je neúčinná. II. Žalovaný je povinen zaplatit na účet majetkové podstaty dlužníka částku ve výši Kč 2.318.100,-do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobou ze dne 19. 1. 2012 domáhal se žalobce vydání rozhodnutí, kterým by bylo rozhodnuto tak, že kupní smlouva o převodu vlastnického práva k movitým věcem-skladovým zásobám a zboží uzavřená dne 22. 12. 2008 mezi dlužníkem a žalovaným je neúčinná a že žalovaný je povinen vydat na účet majetkové podstaty dlužníka částku ve výši Kč 2.318.100,-do 3 dnů od právní moci rozsudku Kč 2.318.100,-. V žalobě uvedl, že mezi dlužníkem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím byla dne 22. 12. 2008 uzavřena kupní smlouva o převodu vlastnického práva k movitým věcem-skladovým zásobám a zboží, předmětem smlouvy byl úplatný převod skladových zásob a zboží specifikovaných ve znaleckém posudku, vytvořeném dne 24. 11. 2008 Ing. Jindřichem Kandlerem, CSc. s tím, že kupní cena byla stanovena na částku 2.318.100,-Kč a tato měla být zaplacena nejpozději do 60 dnů od uzavření smlouvy. Strany také dohodly, že žalovaný jako prodávající je oprávněn oproti své pohledávce za dlužníkem jako kupujícím z titulu nároku na zaplacení kupní ceny započítat jakýkoliv svůj závazek vůči dlužníkovi. Z obchodního rejstříku vyplývá, že dlužník a žalovaný jako obchodní společnosti byly v rozhodné době jednak majetkově propojeny (žalovaný jako 30 % společník dlužníka) a dále propojeny skrze osobu jednatele, pana Ing. Pavla Tuháčka. Dle dosavadní judikatury Nejvyššího soudu je možné definici osoby blízké vztáhnout i na právnické osoby, a to právě zejména v souvislosti s institutem odporovatelnosti. Kupní smlouva byla uzavřena dne 22. 12. 2008, tedy v době 3 roky před zahájením insolvenčního řízení, tomuto právnímu úkonu proto lze v souladu s ust. § 241 odst. 4 insolvenčního zákona odporovat jako zvýhodňujícímu právnímu úkonu a současně v souladu s§ 242 odst. 3 insolvenčního zákona i jako úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu, což insolvenční správce z opatrnosti činí. Dále uvedl, že žalobce měl možnost se seznámit se skladovými zásobami dlužníka, veškerý majetek dlužníka přebíral za účasti likvidátora Ing. Pavla Tuháčka, na základě čehož sestavil i soupis majetkové podstaty dlužníka a věci, které byly předmětem výše uvedené kupní smlouvy, se v rámci skladových zásob nenacházely a žalobce tyto nikdy nepřevzal. Za účelem zjištění, jak bylo s odkoupenými věcmi naloženo, vyzval žalobce Ing. Tuháčka i Mgr. Růžičku (další likvidátor) k předložení účetních podkladů dlužníka za poslední čtyři roky. Do dnešního dne žalobci požadované účetní podklady nebyly poskytnuty. Žalobci se doposud nepodařilo potřebné účetní doklady získat, aby bylo možné ověřit, zda bylo zboží žalovaným dodáno, dlužníkem převzato, jak bylo spotřebováno, jak došlo k placení kupní ceny apod. Žalobce je přesvědčen, že popsaným úkonem dlužníka byl naplněn smysl a podstata ust. § 241 a§ 242 insolvenčního zákona. Ve sbírce listin dlužníka je založen notářský zápis NZ 76/2009, N 83/2009 ze dne 30. 1. 2009, kterým byl mimo jiné navýšen základní kapitál společnosti z částky 100.000,-Kč na 9.300.000,-Kč. Dle tohoto notářského zápisu měla valná hromada dlužníka schválit, aby zvýšení základního kapitálu bylo provedeno formou převzetí závazku ke zvýšení vkladu stávajícími společníky dlužníka, a to společností European Property Group, a. s., IČ: 269 22 452, se sídlem Brno, Příkop 834/8, PSČ 602 00 a žalovaným a aby žalovaný převzal závazek ke zvýšení vkladu ve výši Kč. 2.760.000,-, a aby na tento vklad byla započtena jeho pohledávka za dlužníkem v celkové výši Kč 2.758.539,-z titulu kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k movitým věcem-skladovým zásobám a zboží ze dne 22. 12. 2008. Usnesením č.j. 45 INS 15990/2010-A-8 ze dne 21. 1. 2011 insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužníka, insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Miroslav anonymizovano , anonymizovano , s místem výkonu činnosti Zahradnická 6, 603 00 Brno účinky rozhodnutí nastaly dne 21. 1. 2011. Insolvenčním správcem byla podána odpůrčí žaloba dne 20. 1. 2012 ve smyslu ust. § 239 odst. 3 insolvenčního zákona jako žalobcem, tedy včas. Podle ust. § 114 b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Dle odst. 2 cit. ust. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Dle odst. 4 cit. ust. usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Dle odst. 5 cit. ust. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. a § 114c odst. 6). Dle odst. 4 cit. ust. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Usnesením č.j.-26 ze dne 25. 4. 2012 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy, přičemž mu byla uložena povinnost uvést rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu v případě, že nárok neuzná a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byl žalovaný poučen, že nevyjádří-li se bez vážného důvodu včas, bude mít soud za to, že žalovaný nárok uznává a rozhodne rozsudkem pro uznání. Usnesení spolu s žalobou bylo žalovanému doručeno do datové schránky prostřednictvím veřejné datové sítě fikcí dne 19. 8. 2012 ve smyslu ust. § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky, jež je obsahem spisu. Opětovně bylo předmětné usnesení spolu s žalobou doručeno žalovanému do datové schránky dne 18. 1. 2013 ve smyslu cit. ust. Žalovaný se ve věci nevyjádřil ve lhůtě určené soudem ani soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu ve vyjádření brání. Naposledy mu výzva k vyjádření dle ust. § 114b) o. s. ř. byla doručena dne 30. 10. 2013. Na toto usnesení reagoval žalovaný tak, že uvedl, že nesouhlasí s nárokem v žalobě uplatněným, že mu nebyla doručena žaloba a že žádá o určení dalšího termínu k vyjádření, neboť společnost je v likvidaci, nemá žádný majetek ani žádné zaměstnance. Žalovaný se, ač mu byla žaloba prokazatelně doručena spolu s výzvou k vyjádření dne 19. 8. 2012 a 18. 1. 2013, ve lhůtě na výzvu soudu vydanou a doručenou ve smyslu ust. § 114b) o. s. ř., ve znění platném a účinném k datu 18. 1. 2013 do datové schránky, kvalifikovaně nevyjádřil. Nevyjádřil se v souladu s předmětným usnesením ani podáním ze dne 11. 11. 2013, neboť pouze uvedl, že nesouhlasí s žalobním návrhem. Žalovaný se tedy omezil na pouhé obecné konstatování, že nárok popírá, avšak konkrétně nevylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a nepřipojil k vyjádření žádné listiny. Žádné vážné důvody, které mu ve vyjádření brání, neuvedl. Soud podotýká, že podmínky pro vydání rozsudku pro uznání byly splněny již nesplněním kvalifikované výzvy k vyjádření doručené žalovanému dne 18. 1. 2013. Soud proto rozhodl rozsudkem pro uznání fikce uznání nároku ve smyslu ust. § 114 odst. 5 o. s. ř. a to podle § 153 a odst. 3 o. s. ř. V posuzovaném případě soud tak vzal za prokázané, že předmětná kupní smlouva ze dne 22. 12. 2008 je neúčinným právním úkonem ve smyslu ust. § 235 odst. 1 ve spojení s ust. § 241 insolvenčního zákona učiněným dlužníkem ve prospěch žalovaného, neboť jím došlo ke zvýhodnění žalovaného, a jeho neúčinnost se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu dle ust. § 235 odst. 2 IZ. Žalovanému tak vznikla povinnost ve smyslu ust. § 237 odst. 1 ve spojení s ust. § 239 odst. 4 IZ vydat do majetkové podstaty plnění, které mu bylo poskytnuto z titulu neúčinného právního úkonu, tedy zaplatit na účet majetkové podstaty dlužníka částku Kč 2.318.110,-, která na základě neúčinného právního úkonu ušla z majetkové podstaty dlužníka. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Jelikož z obsahu spisu však plyne, že žalobci žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím níže podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Olomouci, přičemž odvolacím důvodem mohou být pouze vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., tedy, že nebyly nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 153a o. s. ř.). Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí. Krajský soud v Brně dne 31. 10. 2014 Mgr. Lenka Boháčková samosoudce Za správnost vyhotovení: Kristýna Langerová

http://kraken.slv.cz/1Afs27/2006

1Afs27/2006 1 Afs 27/2006-75 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Marie ®i¹kové a soudkyò JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Barbary Poøízkové v právní vìci ¾alobce MUDr. J. S., zastoupeného JUDr. Ing. Jiøím Klavíkem, advokátem se sídlem Havlíèkova 99, 537 01 Chrudim, proti ¾alovanému Finanènímu øeditelství v Hradci Králové, se sídlem Horova 17, 500 02 Hradec Králové, proti rozhodnutí ze dne 11. 8. 2003, è. j. FØ/6269/110/2003, è. j. FØ/6270/110/2003, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 12. 2005, è. j. 31 Ca 129/2003-55, Dne 11. 8. 2003 zamítl ¾alovaný odvolání ¾alobce proti dodateènému platebnímu výmìru vydanému Finanèním úøadem v Hradci Králové dne 15. 3. 2001 na daò z pøíjmù fyzických osob za rok 1997 ve vý¹i 766 920 Kè. Tato daòová povinnost mìla ¾alobci jako spoleèníkovi veøejné obchodní spoleènosti J. vzniknout z pøíjmu z prodeje nemovitostí, nebo» veøejná obchodní spoleènost J. prodala na základì kupní smlouvy ze dne 29. 1. 1997 spoleènosti J. m., s. r. o., nìkolik nemovitostí v katastrálním území Pardubice. ®alobce brojil proti rozhodnutí ¾alovaného ¾alobou ke Krajskému soudu v Hradci Králové, v ní¾ tvrdil, ¾e v období od 12. 7. 1990 do 20. 4. 1998 byl spoleèníkem veøejné obchodní spoleènosti J. Statutárním orgánem této spoleènosti byli v¹ichni spoleèníci, pøièem¾ ve spoleèenské smlouvì bylo ujednáno, ¾e spoleèníci podepisují za spoleènost nerozluènì v pùsobnosti kolektivního statutárního orgánu, leda¾e by jeden ze spoleèníkù mìl k zastupování udìlenou zvlá¹tní plnou moc. Pøedmìtnou kupní smlouvu ze dne 29. 1. 1997 v¹ak za veøejnou obchodní spoleènost J. podepsal pouze spoleèník J. N., který k takovému jednání nemìl udìlenou plnou moc; ¾alobce tuto smlouvu nepodepsal. Dle názoru ¾alobce je proto pøedmìtná kupní smlouva absolutnì neplatná, nebo» k platnosti by byl nutný podpis v¹ech spoleèníkù, k èemu¾ ¾alovaný odmítl pøihlédnout. ®alobci tak nemohla vzniknout daòová povinnost ve vý¹i pøedepsané ¾alovaným. Krajský soud v Hradci Králové nejprve øízení o ¾alobì proti rozhodnutí ¾alovaného pøeru¹il, nebo» ¾alobce souèasnì podal k Okresnímu soudu v Pardubicích ¾alobu na urèení vlastnického práva k nemovitostem zcizovaným v pøedmìtné kupní smlouvì. Okresní soud v Pardubicích ve svém rozsudku ze dne 13. 4. 2004 posoudil uvedenou kupní smlouvu jako absolutnì neplatnou pro rozpor se zákonem; k pøevodu vlastnického práva k prodávaným nemovitostem tak dle jeho názoru nikdy nedo¹lo. V odvolacím øízení pak Krajský soud v Hradci Králové rozsudek okresního soudu zmìnil tak, ¾e urèovací ¾alobu zamítl s odùvodnìním, ¾e ¾alobce neprokázal naléhavý právní zájem. Krajský soud v Hradci Králové následnì v øízení o ¾alobì proti rozhodnutí ¾alovaného pokraèoval a v rozsudku ze dne 9. 12. 2005 rozhodnutí ¾alovaného zru¹il spoleènì s rozhodnutím Finanèního úøadu v Hradci Králové ze dne 15. 3. 2001 pro nezákonnost, nebo» shledal, ¾e pøedmìtná kupní smlouva je absolutnì neplatná. Vlivem neplatného právního úkonu nedo¹lo k pøevodu vlastnického práva k nemovitostem na kupující spoleènost J. m., s. r. o., tudí¾ ani spoleèníkùm prodávající veøejné obchodní spoleènosti J. nevznikl zisk. ®alobci proto ani nemohl vzniknout pøíjem podle § 7 odst. 1 zákona Èeské národní rady è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù. ®alovaný poté napadl rozsudek krajského soudu kasaèní stí¾ností, v ní¾ namítá, ¾e soud udìlil úèastníkùm chybné pouèení o opravném prostøedku. Øízení bylo toti¾ zahájeno podle zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní, podle nìj¾ je proti rozsudku pøípustná kasaèní stí¾nost, pøesto soud uvedl v rozsudku pouèení o tom, ¾e dle § 250j odst. 4 o. s. ø. není proti tomuto rozhodnutí pøípustný opravný prostøedek. Dále se ¾alovaný domnívá, ¾e krajský soud nesprávnì posoudil právní otázku, pokud jde o hodnocení absolutní neplatnosti smlouvy o prodeji nemovitostí mezi veøejnou obchodní spoleèností J. a spoleèností J. m., s. r. o. ®alovaný namítá, ¾e soud pøi hodnocení neplatnosti nepøihlédl k tomu, ¾e ¾ádná z obchodních spoleèností se neplatnosti tohoto právního úkonu nedovolala a s výjimkou ¾alobce tak neuèinila ani ¾ádná z fyzických osob s tìmito spoleènostmi spojených. Od vkladu vlastnického práva k uvedeným nemovitostem byla smlouva zpochybnìna pouze jedinou osobou-¾alovaným, a to v roce 2000 výluènì v souvislosti s daòovým øízením o jeho daòové povinnosti. Dále v katastru nemovitostí je a¾ dosud zapsáno vlastnictví pro kupující spoleènost J. m., s. r. o., a tato spoleènost si také nákup tìchto nemovitostí zanesla do svého úèetnictví. Dále dva ze ètyø spoleèníkù prodávající spoleènosti byli právního úkonu pøímo úèastni, by» jeden z nich vystupoval jako jednatel kupující spoleènosti. Za existence tohoto pokojného stavu nepova¾oval ¾alovaný za vhodné se v daòovém øízení k platnosti pøedmìtné smlouvy vyslovovat. Koneènì ¾alovaný namítá, ¾e posouzení platnosti pøedmìtné kupní smlouvy nebylo v daném pøípadì nezbytným pøedpokladem ke stanovení daòové povinnosti. Správce danì v daòovém øízení toti¾ vychází v¾dy ze stavu skuteèného nikoliv stavu formálního (§ 2 odst. 7 zákona Èeské národní rady è. 337/1992 Sb., o správì daní a poplatkù). Rozhodné je, zda ¾alobci skuteènì vznikl zdanitelný pøíjem. Aby byl pøíjem podroben zdanìní, není rozhodné, zda pochází z formálnì platného èi bezvadného právního úkonu. I pøíjem, který má charakter bezdùvodného obohacení, je za splnìní zákonem stanovených podmínek podroben zdanìní. Dojde-li posléze k jeho vrácení, je tato skuteènost opìt daòovì zohlednìna v pøíslu¹ném zdaòovacím období, kdy k vrácení do¹lo. ®alovaný v této souvislosti poukazuje na ustanovení zákona Èeské národní rady è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù, øe¹ící pøedmìtný problém. Podle názoru ¾alovaného bylo v daòovém øízení zji¹tìno, ¾e ¾alobci skuteènì zdanitelný pøíjem na základì shora zmiòované kupní smlouvy vznikl. Pøípadné neshody mezi spoleèníky obchodní spoleènosti nemohou být pøená¹eny do daòového øízení a v nìm øe¹eny. ®alovaný proto navrhl, aby Nejvy¹¹í správní soud zru¹il napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení. K námitce ¾alovaného týkající se chybného pouèení o opravném prostøedku Nejvy¹¹í správní soud uvádí, ¾e soudní øád správní v § 54 odst. 2 stanoví, ¾e písemné vyhotovení rozsudku musí, mimo dal¹í zákonem stanovené nále¾itosti, obsahovat i pouèení o opravném prostøedku. Obdobnou nále¾itost musí podle § 55 odst. 5 s. ø. s. obsahovat i písemné vyhotovení usnesení. Na rozdíl od obèanského soudního øádu (§ 204 odst. 2, § 240 odst. 3) v¹ak s. ø. s. neobsahuje úpravu, která by stanovila øe¹ení pro pøípad, kdy soud této povinnosti nedostojí a úèastníka o opravných prostøedcích nepouèí nebo jej pouèí nesprávnì o lhùtì a soudu, u nìho¾ lze opravný prostøedek podat. Nejvy¹¹í správní soud ji¾ ve svém døívìj¹ím rozhodnutí (srov. usnesení ze dne 21. 7. 2005, è. j. 1 As 25/2005-70) vyslovil, ¾e uvedenou situaci lze vyøe¹it za pou¾ití analogie s úpravou obsa¾enou v obèanském soudním øádu v souvislosti s dovoláním (§ 240 odst. 3), které je institutem nejbli¾¹ím kasaèní stí¾nosti. Lhùta stanovená v § 240 odst. 3 o. s. ø. prodlu¾uje pøi vadném pouèení lhùtu k podání dovolání dvojnásobnì. V tém¾e pomìru k obecné délce lhùty k podání kasaèní stí¾nosti je proto tøeba aplikovat § 240 odst. 3 o. s. ø. na lhùtu k podání kasaèní stí¾nosti v pøípadì vadného pouèení; jestli¾e tedy soudní øád správní stanoví k podání kasaèní stí¾nosti lhùtu dvoutýdenní (§ 106 odst. 2), v dùsledku vadného pouèení je tøeba za vèasnou pova¾ovat takovou kasaèní stí¾nost, která je podána ve lhùtì ètyø týdnù po doruèení rozhodnutí. V dané vìci stì¾ovatel podal kasaèní stí¾nost ve standardní dvoutýdenní lhùtì; pokud by ji podal opo¾dìnì, øídil by se Nejvy¹¹í správní soud právním názorem vý¹e uvedeným o prodlou¾ení této lhùty na ètyøi týdny. Urèující je také skuteènost, ¾e soud je vázán vyhlá¹eným znìním rozsudku (§ 49 odst. 9 s. ø. s.), který byl v projednávaném pøípadì vyhlá¹en vyvì¹ením zkráceného písemného vyhotovení bez odùvodnìní na úøední desce soudu (§ 49 odst. 11 s. ø. s.). Ze soudního spisu pak vyplývá, ¾e zkrácené písemné vyhotovení obsahovalo správné pouèení o mo¾nosti podat kasaèní stí¾nost; chybnì uvedené pouèení ve stejnopisu rozsudku doruèeném ¾alovanému je tak zøejmì pouze chybou v psaní. Práva ¾alovaného vadným pouèením krajského soudu nebyla nijak dotèena; navíc z chybného pouèení o opravném prostøedku nelze dovozovat nesprávnost celého rozhodnutí, resp. jeho nezákonnost èi vadu øízení, pro kterou by bylo nutné rozhodnutí krajského soudu zru¹it, a Nejvy¹¹í správní soud proto shledal tuto námitku ¾alovaného jako nedùvodnou. K otázce posouzení platnosti kupní smlouvy ze dne 29. 1. 1997 pak Nejvy¹¹í správní soud uvádí toto: obchodní zákoník ve znìní úèinném v den podpisu kupní smlouvy stanovil v § 85, ¾e statutárním orgánem veøejné obchodní spoleènosti je ka¾dý ze spoleèníkù, pokud spoleèenská smlouva nestanoví, ¾e jednají spoleènì. Jak vyplývá ze spoleèenské smlouvy veøejné obchodní spoleènosti J. zalo¾ené ve správním spisu, obsahovala tato ustanovení o tom, ¾e spoleèníci vedou spoleènost nerozluènì úèastí v kolektivním statutárním orgánu, pøièem¾ do pùsobnosti tohoto orgánu patøí rozhodování o majetku spoleènosti a nakládání s ním, zejména koupi nebo prodeji nemovité nebo movité vìci v poøizovací hodnotì vy¹¹í ne¾ 500 000 Kè (èl. VI. odst. 1). Dále spoleèenská smlouva stanovila, ¾e spoleèníci podepisují za spoleènost nerozluènì v pùsobnosti kolektivního statutárního orgánu, leda¾e by jeden ze spoleèníkù byl k zastupování spoleènosti povìøen zvlá¹tní plnou mocí udìlenou kolektivním statutárním orgánem (èl. VII. odst. 1). Jeliko¾ kupní smlouva ze dne 29. 1. 1997 byla za veøejnou obchodní spoleènost J. podepsána pouze spoleèníkem J. N., který nebyl k takovému jednání zmocnìn kolektivním statutárním orgánem, nelze dospìt k jinému závìru, ne¾ ¾e pøedmìtná smlouva je neplatná, a to absolutnì podle § 39 obèanského zákoníku. K problematice absolutnì neplatných právních úkonù se vyjádøil i Ústavní soud v rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 91/98, v nìm¾ uvedl: .Absolutnì neplatné právní úkony se pova¾ují za existující, ale neplatné, tak¾e pro vady, se kterými zákon takovou neplatnost spojuje, z nich pro úèastníky ani pro tøetí osoby nevznikají právní následky. Pro absolutní neplatnost je dále charakteristické, ¾e nastává pøímo ze zákona (ex lege), ani¾ by se musel jejích následkù nejprve dovolávat nìkterý z úèastníkù, soud, ev. jiný orgán, pøihlí¾í k takové neplatnosti z úøední povinnosti (ex offo), co do doby pùsobí absolutní neplatnost od poèátku (ex tunc), tj. úkon je neplatný od okam¾iku svého vzniku .. Absolutní neplatnost právního úkonu se tak odli¹uje svými úèinky od relativní neplatnosti právních úkonù (§ 40a obèanského zákoníku), které se pova¾ují za platné, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotèen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Jak je tedy vý¹e uvedeno, k absolutní neplatnosti právního úkonu musí pøihlí¾et soudy a státní orgány z moci úøední; není tøeba se jí výslovnì dovolávat. Nelze proto akceptovat námitku ¾alovaného, ¾e ¾ádná z dotèených obchodních spoleèností se neplatnosti tohoto právního úkonu nedovolala a s výjimkou ¾alobce tak neuèinila ani ¾ádná z fyzických osob s tìmito spoleènostmi spojených, ani ¾e od vkladu vlastnického práva k uvedeným nemovitostem byla smlouva zpochybnìna pouze jedinou osobou-¾alovaným, a to v roce 2000 výluènì v souvislosti s daòovým øízením o jeho daòové povinnosti. Pøisvìdèit nelze ani námitce, ¾e v katastru nemovitostí je a¾ dosud zapsáno vlastnictví pro kupující spoleènost J. m., s. r. o. Katastrální orgán toti¾ není povolán posuzovat platnost smluv, o jejich¾ vkladu rozhoduje, ale pouze k tomu posoudit splnìní podmínek uvedených v § 5 zákona è. 265/1992 Sb. K této otázce se ve svých rozhodnutích opakovanì vyjádøil Ústavní soud a napø. v nálezu sp. zn. IV. ÚS 298/98 uvedl: v øízení o povolení vkladu katastrální úøad nepøezkoumává platnost smlouvy, ale pouze ustanovením § 5 zákona è. 265/1992 Sb. taxativnì vymezené podmínky, pøièem¾ nìkteré z nich jsou shodné s po¾adavky kladenými na platnost smlouvy . Rozhodnutí katastrálního úøadu tak není pro daòové orgány rozhodnutím o pøedbì¾né otázce ve vìci platnosti kupní smlouvy, jím¾ by byly podle § 28 odst. 1 vìty první daòového øádu vázány; ¾alovaný mìl naopak povinnost platnost pøedmìtné kupní smlouvy posoudit sám. Jako irelevantní se také jeví námitka, ¾e kupující spoleènost si nákup tìchto nemovitostí zanesla do svého úèetnictví, nebo» záznam v úèetních knihách nemù¾e ovlivnit platnost právního úkonu, jakým je kupní smlouva. Absolutní neplatnost pøedmìtné kupní smlouvy nemù¾e zhojit ani skuteènost, ¾e dva ze ètyø spoleèníkù prodávající spoleènosti byli tohoto právního úkonu pøímo úèastni, kdy¾ zákon po¾aduje podpis v¹ech spoleèníkù. Rovnì¾ povinnost správního orgánu pøihlédnout k absolutní neplatnosti právního úkonu ex offo nelze obcházet tvrzením o pokojném stavu, nebo» v právním státì není pøípustné tolerovat neplatné právní úkony a pøipou¹tìt plnìní z nich, a u¾ vùbec ne v pøípadì, kdy by se mìl takové tolerance dopou¹tìt orgán státní správy. Uvedené námitky ¾alovaného jsou tedy nedùvodné. Co se týèe námitky ¾alovaného, ¾e posouzení platnosti pøedmìtné kupní smlouvy není v dané vìci podstatné, nebo» rozhodné je, zda ¾alobci skuteènì vznikl zdanitelný pøíjem, jeliko¾ i pøíjem, který má charakter bezdùvodného obohacení, je za splnìní zákonem stanovených podmínek podroben zdanìní, pak je tato nepøípustná. Podle ustanovení § 104 odst. 4 s. ø. s. je kasaèní stí¾nost nepøípustná, opírá-li se pouze o dùvody, které stì¾ovatel neuplatnil v øízení pøed soudem, jeho¾ rozhodnutí má být pøezkoumáno, aè tak uèinit mohl. Kasaèní øízení je zalo¾eno na pøezkumu soudních rozhodnutí, a pokud se správní soud prvního stupnì k námitce uvádìné v kasaèní stí¾nosti nemohl vyjádøit, proto¾e nebyla v øízení pøed ním vyslovena, nemù¾e ani kasaèní soud posuzovat, zda se soud s takovou námitkou vypoøádal správnì a v souladu se zákonem. Jeliko¾ ¾alovaný uvedenou námitku v øízení pøed krajským soudem neuplatnil, nemù¾e se jí Nejvy¹¹í správní soud zabývat. ®alovaný se svými námitkami tedy neuspìl; jeliko¾ v øízení o kasaèní stí¾nosti nevy¹ly najevo ¾ádné vady, k nim¾ je nutno pøihlí¾et z úøední povinnosti (§ 109 odst. 3 s. ø. s.), Nejvy¹¹í správní soud zamítl kasaèní stí¾nost jako nedùvodnou. O náhradì nákladù øízení rozhodl Nejvy¹¹í správní soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ø. s. ®alovaný nemìl ve vìci úspìch, a nemá proto právo na náhradu nákladù øízení; ¾alobci pak v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾ádné náklady nevznikly.

https://beta.e-justice.europa.eu/175/CS/european_case_law_identifier_ecli?LATVIA&action=printMS&member=1

Vnitrostátním koordinátorem ECLI je soudní správa. Kontaktní e-mail: kanceleja@ta.gov.lv Lotyšsko má kód: [LV] V Lotyšsku byl identifikátor ECLI zaveden v září 2017. ECLI se přiděluje všem soudním rozhodnutím zaevidovaným v soudním informačním systému s výjimkou rozhodnutí přijatých formou usnesení a rozhodnutí vyšetřujících soudců. Veřejně dostupná rozhodnutí se zveřejňují na internetových stránkách (https://manas.tiesas.lv/eTiesas/). Struktura prvků v lotyšském identifikátoru ECLI ECLI:LV:AAAAAAA:BBBB:CCDD.E12345678.90.FF, kde ECLI – je neměnným označením evropského identifikátoru judikatury, LV – je neměnným kódem země: mezinárodní kód Lotyšské republiky, AAAAAAA – kód soudu, BBBB – rok rozhodnutí, CCDD.E12345678.90 – pořadové číslo rozhodnutí, kde CC – dvě číslice měsíce, v němž bylo rozhodnutí přijato, DD – dvě číslice dne, kdy bylo rozhodnutí přijato, E12345678 – číslo věci; pokud neexistuje číslo věci, evidenční číslo nebo podací číslo návrhu, 90 – pořadové číslo rozhodnutí v rámci věci nebo v souvislosti s přezkumem nároku, pokud neexistuje číslo věci, FF – typ rozhodnutí (RS (správní zasedání), L (rozhodnutí), S (rozsudek), BL (incidenční rozhodnutí). Například: Rozhodnutí ECLI:LV:RAT:2016:1201.C28087609.1.S (kde ECLI představuje evropský identifikátor judikatury, LV je mezinárodní kód Lotyšské republiky, RAT je kód krajského soudu v Rize (Rīgas apgabaltiesa), 2016 je rok rozhodnutí, 1201 je datum rozhodnutí (1. prosince), C28087609 je číslo věci v souladu s postupem stanoveným v této kapitole; 1 je pořadové číslo rozhodnutí a S znamená, že typem rozhodnutí je rozsudek). Kódy lotyšských soudů Kód soudu Krajský soud Kurzeme (Kurzemes apgabaltiesa) Krajský soud Latgale (Latgales apgabaltiesa) Krajský soud Riga (Rīgas apgabaltiesa) Krajský soud Vidzeme (Vidzemes apgabaltiesa) Krajský soud Zemgale (Zemgales apgabaltiesa) Okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa), soudní budova Jelgava (Jelgavas tiesu nams) Okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa), soudní budova Liepāja (Jelgavas tiesu nams) Okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa), soudní budova Rēzekne (Rēzeknes tiesu nams) Okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa), soudní budova Riga (Rīgas tiesu nams) Okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa), soudní budova Valmiera (Valmieras tiesu nams) Okresní soud Aizkraukle (Aizkraukles rajona tiesa) Okresní soud Alūksne (Alūksnes rajona tiesa) Okresní soud Balvi (Balvu rajona tiesa) Okresní soud Bauska (Bauskas rajona tiesa) Okresní soud Cēsis (Cēsu rajona tiesa) Městský soud Daugavpils (Daugavpils tiesa) Okresní soud Dobele (Dobeles rajona tiesa) Okresní soud Gulbene (Gulbenes rajona tiesa) Městský soud Jelgava (Jelgavas tiesa) Okresní soud Jēkabpils (Jēkabpils rajona tiesa) Městský soud Jūrmala (Jūrmalas tiesa) Okresní soud Krāslava (Krāslavas rajona tiesa) Okresní soud Kuldīga (Kuldīgas rajona tiesa) Městský soud Liepāja (Liepājas tiesa) Okresní soud Limbaži (Limbažu rajona tiesa) Okresní soud Ludza (Ludzas rajona tiesa) Okresní soud Madona (Madonas rajona tiesa) Okresní soud Ogre (Ogres rajona tiesa) Okresní soud Preiļi (Preiļu rajona tiesa) Městský soud Rēzekne (Rēzeknes tiesa) Město Riga – Ústřední okresní soud (Rīgas pilsētas Centra rajona tiesa) Město Riga – Okresní soud Kurzeme (Rīgas pilsētas Kurzemes rajona tiesa) Město Riga – Okresní soud Latgale (Rīgas pilsētas Latgales priekšpilsētas tiesa) Město Riga – Okresní soud Vidzeme (Rīgas pilsētasVidzemes priekšpilsētas tiesa) Město Riga – Okresní soud Zemgale (Rīgas pilsētas Zemgales priekšpilsētas tiesa) Město Riga – Severní okresní soud (Rīgas pilsētas Ziemeļu rajona tiesa) Okresní soud Riga (Preiļu rajona tiesa) Okresní soud Saldus (Saldus rajona tiesa) Městský soud Sigulda (Siguldas tiesa) Okresní soud Talsi (Talsu rajona tiesa) Okresní soud Tukums (Tukuma rajona tiesa) Okresní soud Valka (Valkas rajona tiesa) Okresní soud Valmiera (Valmieras rajona tiesa) Městský soud Ventspils (Ventspils tiesa)

http://docplayer.cz/24108305-Zakon-c-359-1999-sb-o-socialne-pravni-ochrane-deti-v-platnem-zneni-technickoprovozni-zajisteni-socialne-pravni-ochrany.html

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění. technickoprovozní zajištění sociálně-právní ochrany. - PDF Download "Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění. technickoprovozní zajištění sociálně-právní ochrany." Bohumila Miroslava Tesařová 1 Níže uvedené informace jsou určeny pro obecní úřady (I. a II. typu), na kterých nejsou zařazeni zaměstnanci mající v náplni práce zajišťování sociálně-právní ochrany dětí buď na plný, nebo i jen částečný úvazek. Informace jsou poskytnuty v rámci procesu standardizace kvality sociálně-právní ochrany dětí Magistrátu města Hradec Králové. I. Právní úprava, úřední doba, pracovní pohotovost, správní obvod II. Oprávnění orgánu SPOD, kontakty na pracovníky SPOD Magistrátu města Hradec Králové, III. Povinnosti obecního úřadu, na co pamatovat při předání dítěte příbuzné či jinak známé osobě IV. Základní informace ke standardům kvality SPOD Právní úprava: Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění I. o o o 9a, odst. 3 zákona o SPOD orgány sociálně-právní ochrany jsou povinny se řídit při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany, které jsou kritérii určujícími úroveň kvality poskytování sociálněprávní ochrany. 9a, odst. 4 zákona o SPOD - standardy kvality sociálně-právní ochrany obsahují: principy a bodové hodnocení výkonu sociálně-právní ochrany, standardy sociální práce s klientem, standardy personálního a organizačního zajištění výkonu sociálněprávní ochrany, technickoprovozní zajištění sociálně-právní ochrany. Přechodná ustanovení zákona o SPOD určují termín pro vypracování a naplnění standardů kvality SPOD nejpozději do účinnost od Vyhláška MPSV č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí zejm. příloha č. 1, která vymezuje soubor kritérií standardů kvality SPO při poskytování sociálně-právní ochrany orgány SPO. Obecní úřad je v souladu s ustanovením 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění (dále jen zákon o SPOD) orgánem sociálně-právní ochrany. Výkon sociálně-právní ochrany dětí v plném rozsahu zajišťuje obecní úřad obce s rozšířenou působností Magistrát města Hradec Králové: 2 Československé armády č. p. 408 odbor sociálních věcí a zdravotnictví Hradec Králové oddělení sociálně-právní ochrany dětí Telefon: telefon SPOD: Fax: Fax odboru: ID datové schránky: bebb2in Podatelna: Identifikační číslo: Kdo může být klientem oddělení SPOD? Cílovou skupinou oddělení SPOD jsou děti a jejich rodiče, příp. osoby pečující o děti či jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte (fyzická osoba), kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu. Na pracovníky oddělení SPOD se mohou obracet také zájemci o tzn. náhradní rodičovství (pěstounská péče na přechodnou dobu, pěstounská péče, poručenství, osvojení). Dítětem se rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. Dále se na pracovníky SPOD může obrátit každý, kdo chce upozornit orgán sociálně-právní ochrany na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti, nebo na skutečnost, že rodiče nemohou plnit povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti příp. jiné skutečnosti, které se váží k právům a zájmů dětí. Při ochraně zájmů a práv nezletilých dětí pracovníci oddělení SPOD spolupracují se státními orgány, pověřenými osobami, školami, školskými zařízeními a poskytovateli zdravotnických služeb, popřípadě dalšími zařízeními určenými pro děti, tzn. zástupci těchto subjektů se na nás mohou také obracet. Kdy nás mohou klienti navštívit? Magistrát města má stanoveny hodiny pro veřejnost resp. úřední hodiny takto: Pondělí a středa 8:00 17:00 Úterý a čtvrtek 8:00 12:00 V ostatní dny si lze sjednat schůzku s kompetentním pracovníkem oddělení SPOD mimo uvedené hodiny, neboť dle Pracovního řádu magistrátu města mohou zaměstnanci vykonávat pro zaměstnavatele práci v rámci tzv. volitelné pracovní doby, když základní pracovní doba je stanovena na 40 hodin týdně. Pracovníci oddělení SPOD usilují o plánování a uskutečňování schůzek, konzultací a jednání dle potřeb a možností klientů. Volitelná a základní pracovní doba je následující: Den Volitelná pracovní doba Základní pracovní doba Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek V průběhu pracovní doby pracovníci oddělení SPOD poskytují sociálně-právní ochranu dětí v plném rozsahu. V mimopracovní době je agenda sociálně-právní ochrany dětí zajišťována pouze v rozsahu nutných a bezodkladných úkonů. 3 Výkon sociálně-právní ochrany dětí je zajištěn v mimopracovní době v rámci tzv. systému vyrozumění a ve smyslu naplnění ustanovení 16 a 37 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, formou výkonu nepřetržité pracovní pohotovosti určených pracovníků oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Podmínky výkonu pracovní pohotovosti upravuje interní pokyn a metodika. Důležité pojmy související s pracovní pohotovostí a) systém vyrozumění systém zabezpečující součinnost složek v naléhavých případech b) základní složky systému vyrozumění orgán SPOD v rámci ORP (OÚ III.), okresní soud, Policie ČR, městská policie, okresní a krajské státní zastupitelství, OÚ ( 37 ZSPOD) c) naléhavý případ (případ, jehož řešení nesnese odkladu) - nezletilé dítě bez jakékoliv péče, dítě bezprostředně ohrožené na životě či zdraví, je-li vážně ohrožen normální vývoj nebo je vážně ohrožen důležitý zájem dítěte a je třeba činit opatření k jeho ochraně zejm. podat návrh na předběžné opatření dle 16 ZSPOD a souvisejících předpisů, účast u neodkladných úkonů dle trestního řádu. d) pohotovostní mobilní telefon mobilní telefon vyhrazený pouze pro potřeby pracovní pohotovosti pracovníků oddělení SPOD včetně příslušenství, jeho číslo bylo sděleno složkám systému vyrozumění (kromě jednotlivých OÚ) a není určeno pro širší veřejnost, číslo není uváděno v kontaktech magistrátu města, pracovníci oddělení SPOD číslo nesdělují klientům. Pracovníci oddělení SPOD zajišťují výkon svěřené agendy SPOD vždy ve vymezené části správního obvodu Magistrátu města Hradec Králové. Pracovníci mají přidělené konkrétní ulice v Hradci Králové a konkrétní obce spádové oblasti. Vymezené části správního obvodu jsou vždy zajištěny dvojicí pracovníků oddělení SPOD podle toho, zda-li se jedná o agendu péče o rodinu a děti, nebo o agendu kurátorů pro mládež. Pracovníci tak mají možnost působit v zájmu dětí od počátku týmově, ale s respektem pravidla, že každý případ má jen jednoho určeného koordinátora případu. Pracovnice agendy náhradní rodinné péče zajišťují odborné poradenství související s touto problematikou v celém správním obvodu působnosti. Kritériem přidělení jednotlivých případů koordinátorovi případu je charakter konkrétních činností náhradní rodinné péče dle zákona o SPOD (zejm. osvojení a pěstounská péče před rozhodnutím soudu, pěstounská péče po rozhodnutí soudu). Oddělení SPOD má dva pracovníky specializované na agendu CAN (syndrom týraného, zneužívaného, zanedbávaného dítěte), těmto jsou případy přidělovány dle toho, jak jsou přijímány s frekvenci ob jeden případ. 4 Aktuální působnost jednotlivých pracovníků oddělení SPOD je klientům přístupná na webových stránkách magistrátu: Dále pak klienti mohou požádat o zjištění příslušného pracovníka (tzv. koordinátor případu) kteréhokoliv pracovníka oddělení SPOD. Pracovník oddělení je povinen poskytnout klientům součinnost při zjišťování příslušného pracovníka. Hlavním kritériem přidělení případu konkrétnímu pracovníkovi oddělení SPOD - koordinátorovi případu - je TRVALÉ BYDLIŠTĚ dítěte. Ve výjimečných případech rozhoduje o přidělení případu jinému pracovníkovi vedoucí oddělení SPOD. II. Pracovníci oddělení SPOD jsou oprávněni zejména: poskytnout ohroženému dítěti potřebnou pomoc, v zájmu ochrany a pomoci dítěti nebo rodině podat k soudu návrh nebo podnět k zahájení potřebného soudního řízení, projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově a s dítětem nedostatky v jeho chování, na žádost rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu poskytnout nebo zprostředkovat poradenství při uplatňování nároků dítěte, sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a činit opatření k jejich omezování, poskytnout pomoc rodičům po umístění jejich dítěte do zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (např. pomoc při uspořádání rodinných poměrů tak, aby umožnily návrat dítěte do rodiny), na vyžádání poskytnout potřebné údaje soudu, orgánům činným v trestním řízení, správnímu orgánu, orgánu sociálního zabezpečení a státní sociální podpory, státnímu 5 zastupitelství, krajskému úřadu, probační a mediační službě a též pověřené osobě k výkonu SPOD, vést evidenci a spisovou dokumentaci dětí, jimž je poskytována sociálně-právní ochrana, zpracovávat vyžádané osobní údaje v rozsahu potřebném pro zajištění sociálně-právní ochrany, a to i takové, které jsou zvláštním předpisem (zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů) označeny jako citlivé, uskutečnit opatření sociálně-právní ochrany vyplývající z vyhodnocení situace dítěte a individuálního plánu ochrany dítěte, navštěvovat dítě v obydlí, kde žije, zjišťovat v místě bydliště dítěte, ve školském zařízení, zdravotnickém zařízení, v zaměstnání nebo v jiném prostřední, kde se dítě zdržuje, jak rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu o dítě pečují, v jakých sociálních podmínkách dítě žije, jak se dítě chová, pořizovat obrázkové snímky a obrazové a zvukové záznamy dítěte a prostředí, v němž žije, požadovat sdělení informací potřebných k výkonu sociálně právní ochrany od státních orgánů, zaměstnavatelů, právnických osob, fyzických osob, poskytovatelů sociálních služeb, rozhodnout o zamítnutí písemné žádosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte o nahlédnutí do vedené spisové dokumentace, pokud by bylo v rozporu se zájmy dítěte, poučit rodiče o možných důsledcích neprojevování opravdového zájmu o dítě, a to bez zbytečného odkladu po umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc anebo po předání dítěte do náhradní péče fyzické osoby. Poučení musí být poskytnuto ve všech případech, kdy se dítě nachází mimo péči rodiče; poučení se nevyžaduje, jestliže rodič opustil místo, kde se dříve zdržoval, aniž sdělil, kde se nyní zdržuje, a nepodařilo se ani za 3 měsíce zjistit místo, kde se rodič zdržuje, poskytnout rodiči spolu s poučením o možných důsledcích neprojevování opravdového zájmu o dítě poradenství a pomoc, požadovat po rodičích nebo jiných osobách zodpovědných za výchovu jejich povinnosti: - spolupracovat s odd. SPOD při ochraně zájmů a práv dítěte, - předložit na vyžádání listiny a další doklady a poskytnout nezbytné informace potřebné pro výkon sociálně-právní ochrany, - umožnit zaměstnanci odd. SPOD návštěvu v obydlí nebo jiném prostředí, kde dítě žije, - dostavovat se na výzvu k jednání s OSPOD. S odkazem na výše uvedené odd. SPOD upozorňuje v souladu s 53 odst. 2 a 3 zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD, na povinnost rodičů nezletilých dětí spolupracovat s orgánem sociálně-právní ochrany při ochraně zájmů a práv dítěte. V případě nespolupráce s odd. SPOD může být v souladu s 53 odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD, rodiči uložena pořádková pokuta až do výše Kč, a to i opakovaně. Zaměstnanci oddělení SPOD jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při výkonu sociálně-právní ochrany seznámili (výjimkou je výše uvedená povinnosti poskytovat údaje potřebné soudu, orgánům činným v trestním řízení ). 6 Obecní úřad obce s rozšířenou působností může v zájmu dítěte ve správním řízení ukládat výchovná opatření: napomenutí, dohled, omezení, povinnost dítěte či rodičů využít odbornou poradenskou pomoc. Případy, které nejsou pracovníky SPOD řešeny: majetkoprávní vztahy mezi rodiči, občanskoprávní vztahy mezi sousedy a nájemníky bytů či domů, provádění ohlášených či neohlášených šetření pouze na žádost občanů/klientů, předávání písemností/korespondence či předmětů/dárků dětem (příp. druhému rodiči) ze strany rodičů, příbuzných a blízkých osob, zakládání ové korespondence či výpisů SMS zpráv dokládajících vzájemnou kvalitu/nekvalitu komunikace mezi rodiči či osobami blízkými dítěti do spisu Om, pokud nebyli k založení pracovníkem SPOD vyzváni a všichni zúčastnění se založením (zasíláním na ovou adresu pracovníka) souhlasí. Pracovník SPOD může v případech hodných zvláštního zřetele na základě individuálního posouzení situace učinit výjimku. Kontakty na jednotlivé pracovníky oddělení SPOD: Oddělení sociálně-právní ochrany dětí funkce, činnost příjmení a jméno číslo kanceláře telefon mobil přízemí levé budovy xxx vedoucí oddělení Kotrčová Světluše, Mgr péče o rodinu a děti Havlíková Agáta, Mgr Havlíková Michaela, Dis Hudáková Blanka, Bc Křížová Pavlína, Mgr. 49/B Kuchařová Kateřina Macejová Marcela 37/A Mackerle Václav, Mgr. 40/ Malá Hana, Bc. 40/ Sabolová Jana 49/B Slezáková Romana, Mgr. 35/A Šafářová Hana, Dis Šulcová Jaroslava, Bc. 40/ Tichá Ladislava, Bc Truxová Adéla, Mgr Vašáková Eva, Bc 7 Věchtová Jana Vrbicová Lada, Mgr. 40/ kurátoři pro mládež Bábíková Jana Bc Čužnová Veronika, Bc Jakubec Lukáš, Mgr Jeníková Ivana, Mgr. 49/A Kocourková Ivana, Bc. 31/A Kratochvíl Jiří, Bc. 49/A tajemnice Komise SPOD Pelová Šárka, Bc. 31/A Žalud Milan, Bc náhradní rodinná péče Kaplanová Marie, Mgr. 40/ Hanušová Michaela, Mgr Tomášková Pavla, Mgr III. Obecní úřad je v souladu se zákonem o SPOD: podle 10 odst. 1 písm. a) povinen vyhledávat děti uvedené v 6 zákona (děti ohrožené, na něž se vztahuje sociálně právní ochrana) tzv. vyhledávat ohrožené děti, podle 10 odst. 1 písm. b) povinen působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti, podle 10 odst. 1 písm. c) povinen projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte, podle 10 odst. 1 písm. d) povinen projednat s dítětem nedostatky v jeho chování, podle 10 odst. 1 písm. e) povinen sledovat, zda je na základě kontrolních oprávnění zamezováno v přístupu dětí do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy ohrožující, podle 10 odst. 1 písm. f) povinen poskytnout nebo zprostředkovat rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároků dítěte podle zvláštních právních předpisů, podle 10 odst. 1 písm. g) povinen oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v 6 zákona, podle 13 odst. 3 obecní úřad s rozšířenou působností může požádat příslušný obecní úřad, aby sledoval, zda jsou dodržována výchovná opatření, o nichž rozhodl, podle 15 odst. 1 ocitne-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, zejména v důsledku úmrtí rodičů nebo jejich hospitalizace, je obecní úřad povinen zajistit takovému dítěti neodkladnou péči; při zajištění této péče zpravidla dá přednost příbuznému dítěte. O uvedeném opatření neprodleně uvědomí obecní úřad obce s rozšířenou působností, podle 32 odst. 1: a) zaměřuje svoji pozornost na využívání volného času těchto dětí, 8 b) zaměřuje svoji pozornost na děti vyhledávající styky s fyzickými osobami nebo skupinami těchto osob požívajícími alkoholické nápoje nebo návykové látky nebo páchajícími trestnou činnost, c) sleduje u dětí projevy nesnášenlivosti a násilí, d) věnuje pozornost dětem z rodin s nízkou sociální úrovní, e) zabraňuje pronikání nepříznivých sociálních a výchovných vlivů mezi ostatní skupiny dětí, f) nabízí dětem programy pro využití volného času se zřetelem k zájmům dětí a jejich možnostem, g) spolupracuje se školami, pověřenými osobami, zájmovými sdruženími a dalšími subjekty, podle 37 odst. 1 povinen učinit opatření k ochraně života a zdraví a zajistit uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu včetně zdravotních služeb dítěti uvedenému v 2 odst. 3 zákona (dítětem je ale v tomto případě cizinec), ocitlo-li se takové dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny. O opatřeních neprodleně informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, podle 51 odst. 3 písm. a) obecní úřad na vyžádání podává zprávy o poměrech dítěte, u něhož soud rozhodl o výchovném opatření, podle 51 odst. 3 písm. b) doporučuje soudu osobu vhodnou stát se poručníkem a toto své doporučení oznamuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, podle 51 odst. 3 písm. c) podává obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zprávy o poměrech dítěte, podle 51 odst. 3 písm. d) podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, u něhož soud na návrh státního zastupitelství v občanskoprávním řízení uložil ochrannou výchovu, podle 56 vede zjednodušenou evidenci a spisovou dokumentaci dle čl. 34 a 35 Směrnice MPSV čj.: 2013/ (ze dne ) o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace. Dílčí doporučení při zajišťování okamžité pomoci dítěti/dětem pracovníky OÚ I. a II. ve smyslu ustanovení 15 a 37 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Co zahrnuje zajištění neodkladné péče? ochranu života (bezpečí pro dítě, dohled dospělé osoby) ochranu zdraví (včetně zdravotních služeb) zajištění uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu (teplo, strava, pití, hygiena, důstojné oblečení) Pokud se ocitne dítě bez péče rodičů z různých závažných důvodů, dáváme přednost zajištění neodkladné péče ze strany příbuzných dítěte příp. jinak známých osob. Součinnost při hledání osob by měla poskytnout Policie ČR příp. Městská policie, dále pak službu konající pracovník oddělení SPOD Magistrátu města HK, kterého může kontaktovat Policie ČR (znají dosahový telefon). 9 Na co pamatovat při předání dítěte příbuzné či jinak známé osobě: - zjistit názor dítěte (pokud je to možné s ohledem na věk), - zjistit názor a postoj k převzetí dítěte do péče (na omezenou dobu) od přebírající osoby, - poučit přebírající osobu o jejích povinnostech vůči nezl. dítěti, - zajistit písemný doklad o převzetí dítěte do péče (stačí i rukou psaný), identifikovat dítě, identifikovat přebírající osobu/y, stručně popsat důvod převzetí do péče, identifikovat rodiče, kontakty, podpisy přítomných osob, datum, - poučit o dalším možném postupu, předat kontakty na oddělení SPOD MM HK, - v případě, že není možné dohledat příbuznou osobu, je možné využít Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) na žádost rodiče (prostřednictvím OSPOD MM HK na žádost dítěte), a to i v případě, že má zařízení naplněnou kapacitu využití krizového přespání. Na co pamatovat při převozu dítěte: - zajistit souhlas rodiče s převozem dítěte (pokud je to možné), - informovat bezprostředně o převozu dítěte jeho rodiče (o místě a osobě, u které se nachází, pokud je to možné či vhodné), - využít autosedačky a podsedáky, - dítěti nedávat před jízdou léky proti cestovní nevolnosti (neznáme jeho náchylnost či možnou alergickou reakci na některou složku v léčivu obsaženou), - v případě potřeby zajistit dítěti vhodné oblečení, případně přikrývku. Na co pamatovat při ochraně zdraví: - pokud dítěte potřebuje lékařské ošetření přivolat zdravotnickou záchrannou pomoc nebo dítě doprovodit do Fakultní nemocnice HK a zde jej předat do péče lékařů - pokud je dítě převáženo do ZDVOP (Nechanice, Holice, Dvůr Králové nad Labem) není nutné předem zajišťovat lékařské vyšetření dítěte, zařízení mají své smluvní lékaře - vždy lepší telefonicky domluvit, zda je lékař k dispozici - pokud je dítě v prostorách úřadu (čekání na převoz apod.), dávat pozor na jeho zdraví a bezpečí (vzhledem k jeho věku) tzn., že dítě nesmí zůstat bez dozoru dospělé osoby - pozor na možné alergie např. z jídla (obezřetnost při zajištění nutné stravy, je možné zeptat se dítěte co jí, volit spíše dietní potraviny), pokud je to třeba, zajistit hygienické prostředky (např. pleny) - zajistit pitný režim - nepodávat léky, byť by se jich dítě domáhalo - pokud je dítě kuřák neumožnit mu kouřit 10 IV. Standardy kvality sociálně-právní ochrany, které jsou uvedeny v příloze č. 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 473/2012 Sb., metodické vedení vůči OÚ I. a II. přísluší Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje. OSPOD MM HK si dovoluje předat touto cestou dílčí doporučení k jednotlivým standardům, která mohou sloužit k inspiraci při jejich zpracování na úrovni OÚ I. a OÚ II. (blíže viz Manuál implementace Standardů kvality SPO pro orgány SPOD, MPSV 2014). 1. Místní a časová dostupnost - u obecního úřadu se nehodnotí 2. Prostředí a podmínky 2a Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Orgán sociálně-právní ochrany zajistí takové prostory pro výkon sociálně-právní ochrany, které představují odpovídající zázemí pro výkon sociálněprávní ochrany a jejichž kapacita odpovídá množství konzultací spojených s poskytováním sociálně-právní ochrany. Výkon sociálně-právní ochrany je realizován v prostorách objektu obecního úřadu. 3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí 3a Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla a postupy jím vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany. 3b Orgán sociálně-právní ochrany má zpracovány informace o rozsahu a podmínkách poskytování sociálně-právní ochrany, a to ve formě srozumitelné cílové skupině. Tyto informace jsou veřejně dostupné. Vnitřní pravidla jsou uveřejněna na webových stránkách obce (nebo v prostorách obecního úřadu např. na nástěnce) v rozsahu, v němž je výkon sociálně-právní ochrany zajišťován. Pozn.: Na webových stránkách obce stačí stručná informace, že vnitřní pravidla jsou k dispozici na obecním úřadu. 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí V Obecnímu úřadu.. není zařazen zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je zajišťování výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Obecní úřad.. tvoří: - starosta - místostarosta - Úřední hodiny: 11 5. Přijímání a zaškolování Vzhledem k tomu, že v obecním úřadu.. není zařazen zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je zajišťování sociálně-právní ochrany, není standard zpracován. 6. Profesní rozvoj zaměstnanců Vzhledem k tomu, že v obecním úřadu.. není zařazen zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je zajišťování sociálně-právní ochrany, není standard zpracován. 7. Prevence 7a Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním obvodu. 7b Orgán sociálně-právní ochrany v rámci preventivních aktivit spolupracuje s dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci, zejména s orgány územní samosprávy, pověřenými osobami, poskytovateli sociálních služeb, zástupci škol a školských zařízení, Policií České republiky, Probační a mediační službou, soudem, státním zastupitelstvím, poskytovateli zdravotních služeb, případně dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci zúčastněnými na péči o ohrožené děti podle místních potřeb a podmínek. Všechny uvedené subjekty mohou jako formu spolupráce v rámci výše uvedeného zvolit tým pro děti a mládež. Obecní úřad.. monitoruje dění v obci v oblasti aktivit pro děti (rodiny s dětmi či při společenských akcích). Při své činnosti úzce spolupracuje s Magistrátem města /Městský úřadem.. a dále se subjekty, které svou činnost, zaměřenou na preventivní aktivity, realizují na území obce. Zejména se jedná o: - Mateřská škola - Základní škola - Policie ČR (městská/obecní policie) - Zdravotní středisko pediatr MUDr - Mateřské centrum - Jiné subjekty např. poskytovatelé sociálních služeb Tým pro děti a mládež nebyl ustaven. Z jednání se subjekty je vždy pořízen stručný záznam, který se ukládá v kanceláři starosty/místostarosty. 8. Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu 8a Orgán sociálně-právní ochrany jednotně postupuje při přijetí oznámení případu a jeho evidenci. 8b Každý případ orgánu sociálně-právní ochrany je posouzen s ohledem na jeho naléhavost. 8c Každý případ je přidělen konkrétnímu koordinátorovi případu. Koordinátor řídí průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného případu. Zde je třeba uvést pravidla postupu pro přijímání ( , telefonicky, datová schránka, podatelna úřadu, vlastní zjištění při depistáži apod.) a evidenci jednotlivých případů je třeba 12 vzít v úvahu zákon o SPOD a Směrnici MPSV č.j. 2013/ ze dne upravující rozsah evidence a obsah spisové dokumentace. Dále se uvádí, komu se případ předává, kdo eviduje případ do rejstříku atd. Je třeba uvést pravidla pro vyhodnocení naléhavosti případu např. v případě ohrožení života a zdraví dítěte je neprodleně přijímáno opatření k zajištění dítěte (tj. poskytnutí zejména neodkladné péče dítěti) a kontaktován obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pozn.: postup při přijímání oznámení bude obdobný jako v jiných oblastech. Např. oznámení přijímá starosta, příp. místostarosta nebo referent, kteří pak postupují dle pravidel obecního úřadu. Informaci a podnět ohledně možného ohrožení dítěte může obecní úřad obdržet rovněž od kterékoli fyzické osoby ( 7 odst. 2 zákona o SPOD), anebo např. ze školy, od lékaře, policie či jiného subjektu. Na obecní úřad se může s žádostí o pomoc obrátit rovněž samo dítě, a to i bez vědomí rodičů ( 8 odst. 1 zákona o SPOD). 9. Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte 9a Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany zejména - respektuje individuální přístup ke všem klientům, - vychází z individuálních potřeb každého klienta, - podporuje samostatnost klientů, - uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta, - motivuje k péči o děti, - posiluje sociální začleňování klientů, - důsledně dodržuje lidská práva a základních svobody, - podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím, - informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany. 9b Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami, nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tyto služby zajistí externě. Zaměstnanci obecního úřadu znají a při výkonu sociálně-právní ochrany respektují Listinu základních práv a svobod, Úmluvu o právech dítěte, obecná ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, atd. V případě osob se specifickými potřebami jsou využívány veškeré dostupné formy komunikace, k jednání jsou přizváni zástupci právnických či fyzických osob, které jsou schopny komunikaci facilitovat (zejm. se jedná o tlumočníky do znakové řeči, podpůrce osob apod.). 10. Kontrola případu 10a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pravidelnou kontrolu případů. Obecní úřad má stanovena pravidla pro kontrolu případů při výkonu sociálně-právní ochrany dětí (lze doplnit odkaz směrnice úřadu). Kontrola je prováděna dle potřeby a četnosti případů řešených v rámci výkonu sociálně-právní ochrany dětí. 13 11. Rizikové a nouzové situace 11a Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se situacemi, které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany včetně postupů při jejich řešení. Je třeba definovat rizikové situace např. riziko zranění zaměstnance při zajišťování opatření ve prospěch dítěte podle 15 a 37 zákona a popsat způsoby řešení (např. agresivní klient jednání s ním se účastní minimálně dva pracovníci nebo je přivolána městská či státní policie atd.). 12. Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochraně dětí 12a Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje systém zpracování, vedení, evidence a archivace dokumentace, včetně vedení elektronické dokumentace v informačním systému sociálně-právní ochrany dětí o klientech a dalších osobách. 12b Záznamy orgánu sociálně-právní ochrany jsou vedeny takovým způsobem, aby byly srozumitelné pro klienta. O dětech, které jsou zařazeny v evidenci obecního úřadu, vede Obecní úřad. spisovou dokumentaci dle 56 zákona č. 359/199Sb. a čl. 34 a 35 prováděcí Směrnice MPSV č.j. 2013/ ze dne Pozn.: Jedná se o jednoduchou evidenci a spisovou dokumentaci dětí, jímž obecní úřad ve své působnosti poskytl pomoc a ochranu. Podrobnosti jsou uvedeny ve Směrnici MPSV. 13. Vyřizování a podávání stížností 13a Orgán sociálně-právní ochrany má zpracována pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností v podobě srozumitelné pro všechny klienty. 13b Orgán sociálně-právní ochrany informuje klienty a další osoby o možnosti podat stížnost, a to způsobem srozumitelným klientům a dalším osobám. Zde je třeba uvést informaci o pravidlech pro podávání, vyřizování a evidenci stížností. Pravidla jsou k dispozici na webových stránkách obecního úřadu a k dispozici přímo na obecním úřadu. 14. Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty 14a Orgán sociálně-právní ochrany zprostředkovává a doporučuje klientům služby jiných fyzických a právnických osob podle jejich potřeb, a to v souladu s cíli podpory stanovenými v individuálním plánu ochrany dítěte. Obecní úřad zde úzce spolupracuje s obecním úřadem obce s rozšířenou působností, který je klíčovým článkem v soustavě orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Může též doporučit služby např. poskytovatelů sociálních služeb nebo osob či organizací, které mají pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Za Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví: PhDr. Marek Šimůnek, vedoucí odboru, Mgr. Světluše Kotrčová, vedoucí oddělení SPOD

https://www.edb.cz/katalog-firem/urady-a-organizace/statni-sprava-a-samosprava/soudy-a-statni-zastupitelstvi/?p=5

Soudy a státní zastupitelství | firmy, strana 5 - Evropská databanka Boleslavská třída 139/12 Nymburk 28802 Pobočka. Krajský soud Olomouc. portal.justice.cz | Studentská 7 Olomouc 77111 Krajský soud Ostrava. portal.justice.cz | Havlíčkovo nábřeží 1835/34 Ostrava-Moravská Ostrava 72881 Radnická 178/36 Kutná Hora 28401 Služby: -okresní soud. portal.justice.cz | Velké náměstí 121 Písek 39701 Kramoly 641/37 Ústí nad Labem 40124 Krombholcova 264 Mělník 27601 Okresní státní zastupitelství. Prokuratura. Seifertova 2025/9 Blansko 67801 Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud. Nejvyšší soud zajišťuje zákonnost rozhodování soudů tím, že rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony a rozhoduje také v jiných případech určených ... www.nsoud.cz | Burešova 571/20 Brno 60200 Krajský soud v Brně. Pracoviště pro věci obchodní a obchodní rejstřík: -Husova 15, 601 95 Brno tel. 546511111 fax: 546529368 Pracoviště pro věci správní, azylové a důchodové: -Masarykova 31 601 95 Brno tel. 542 221 582 fax: 542 221 582. www.justice.cz | Rooseveltova 16 Brno 60200 Nejvyšší státní zastupitelství Brno. portal.justice.cz | Jezuitská 4 Brno 66055 Služby: -okresní soud -trestní oddělení. Lidická 20 České Budějovice 37001 Česká republika - Okresní soud ve Vsetíně www.portal.justice.cz | Horní náměstí 5 Vsetín 75501 Jaltská 4 Karlovy Vary 36001 Lidická 2 Cheb 35002 Klášterská 123/II Jindřichův Hradec 37728 portal.justice.cz | Lidická 1 Cheb 35002 Krajský soud. Krajské státní zastupitelství: -tel.:386358256. Zátkovo nábřeží 2 České Budějovice 37001 portal.justice.cz | Na Poříčí 3206 Frýdek-Místek 73813 Okresní státní zastupitelství ve Frýdku-Místku Krajské státní zastupitelství v Ostravě portal.justice.cz | Na Poříčí 3206 Frýdek-Místek 73801 portal.justice.cz | Mírové náměstí 4 Jablonec nad Nisou 46601 portal.justice.cz | nám. Hrdinů 1300 Praha 4 14065 Služby: -soud. portal.justice.cz | Legií 876 Pelhřimov 39301 Krajský soud České Budějovice pobočka Tábor Krajský soud. portal.justice.cz | Kpt.Jaroše 1851 Tábor 39003 Arbitrážní sdružení České republiky, o. s. www.rozhodcidolozka.cz | náměstí 14. října 1307/2 Praha 5 - Smíchov 15000

https://rejstriky.finance.cz/firma-stapro-liberec-software-s-r-o-48268551

STAPRO Liberec software, s.r.o. Liberec IČO 48268551 kontakty (07.07.2020) | Finance.cz STAPRO Liberec software, s.r.o. Liberec IČO: 48268551 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu STAPRO Liberec software, s.r.o., která sídlí v obci Liberec a bylo jí přiděleno IČO 48268551. Firma s názvem STAPRO Liberec software, s.r.o. se sídlem v obci Liberec byla založena v roce 1993. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 1 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , KOUPĚ ZBOŽÍ ZA ÚČELEM JEHO DALŠÍHO PRODEJE A PRODEJ (kromě zboží vyhr.v příl.2 a 3 zák.č.455/91 Sb.o živn.podnikání) a POSKYTOVÁNí SOFTWARE . Základní údaje o STAPRO Liberec software, s.r.o. IČO: 48268551 Krajský soud v Ústí nad Labem 29.3.1993 C 4655 Počet členů statutárního orgánu: 1 17.9.2014 - 8.2.2017 Aktuální kontaktní údaje STAPRO Liberec software, s.r.o. Kontakty na STAPRO Liberec software, s.r.o. IČO: 48268551 nám. Českých bratří 25 , 460 05 Liberec Česká republika nám. Českých bratří 25/14, Liberec V-Kristiánov, 460 05 Liberec 8.2.2017 U Nisy 6 , 460 01 Liberec 3 Česká republika Liberec 3, U Nisy 6, PSČ 46001 3.4.2006 - 8.2.2017 U jezu 2 , Liberec 1 Česká republika Liberec 1, U jezu 2 29.3.1993 - 3.4.2006 Obory činností STAPRO Liberec software, s.r.o. IČO: 48268551 výroba, obchod aslužby neuvedené vpřílohách1 až 3 živnostenského zákona 26.7.2010 - poskytování software 29.3.1993 - 26.7.2010 Vedení firmy STAPRO Liberec software, s.r.o. IČO: 48268551 Ing. Stanislav Šašek 17.9.2014 Charbinská 123 , 460 08 Liberec Česká republika Charbinská 123, Liberec XIX-Horní Hanychov, 460 08 Liberec Ing. Stanislav Šašek 29.3.1993 - 26.7.2010 Olbrachtova 620 , Liberec 15 Česká republika Ing. Stanislav Šašek 26.7.2010 - 17.9.2014 Charbinská 123 , 460 08 Liberec - Liberec 19 Česká republika Liberec - Liberec 19, Charbinská 123, PSČ 46008 Vlastníci firmy STAPRO Liberec software, s.r.o. IČO: 48268551 zakladni 100 000 Kč - 29.3.1993 Sbírka Listin STAPRO Liberec software, s.r.o. IČO: 48268551 C 4655/SL 9 zakladatelské dokumenty úplné znění Krajský soud v Ústí nad Labem 9.9.2014 17.9.2014 18.9.2014 4 C 4655/SL 8 notářský zápis NZ 630/2014 Krajský soud v Ústí nad Labem 9.9.2014 17.9.2014 18.9.2014 7 C 4655/SL 7 účetní závěrka 2009 Krajský soud v Ústí nad Labem 30.3.2010 15.3.2011 18.3.2011 22 C 4655/SL 6 účetní závěrka k 31.12.2007 Krajský soud v Ústí nad Labem 30.3.2008 10.3.2011 11.3.2011 21 C 4655/SL 5 účetní závěrka k 31.12.2006 Krajský soud v Ústí nad Labem 31.3.2007 10.3.2011 11.3.2011 21 C 4655/SL 4 účetní závěrka k 31.12.2008 Krajský soud v Ústí nad Labem 30.3.2009 9.3.2011 9.3.2011 22 C 4655/SL 3 notářský zápis NZ 239/2010 Krajský soud v Ústí nad Labem 22.6.2010 28.7.2010 28.7.2010 7 C 4655/SL 2 notářský zápis NZ 354/2005 Krajský soud v Ústí nad Labem 30.9.2005 3.4.2006 5.4.2006 4 Hodnocení STAPRO Liberec software, s.r.o. Výpis dat pro firmu STAPRO Liberec software, s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy STAPRO Liberec software, s.r.o., 48268551 na obchodním rejstříku výpis firmy STAPRO Liberec software, s.r.o., 48268551 na živnostenském rejstříku

http://slideplayer.cz/slide/2757913/

Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv ePreskripce – mýty a skutečnosti zřízení a provoz zabezpečeného centrálního úložiště Martin Beneš ppt stáhnout Prezentace na téma: "Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv ePreskripce – mýty a skutečnosti zřízení a provoz zabezpečeného centrálního úložiště Martin Beneš 19."— Transkript prezentace: Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv ePreskripce – mýty a skutečnosti zřízení a provoz zabezpečeného centrálního úložiště Martin Beneš 19. února 2009 Ústí nad Labem Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Fikce nebo dosažitelná skutečnost? Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Legislativní rámec Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech § 13 odst. 3 písm. n) zřízení a provoz Centrálního úložiště § 80 vystavením lékařského předpisu, který může být, po dohodě s pacientem, v listinné nebo v elektronické podobě § 81 písm. e) zajistit ochranu a bezpečnost v databázi elektronických receptů § 82 odst. 3 písm. d) hlášení výdejů léčivých přípravků § 99 zveřejňované údaje, údaje přístupné veřejnosti a ochrana údajů vyhláška 54/2008 Sb., předepisování léčivých přípravků vyhláška 84/2008 Sb., výdej léčivých přípravků Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Zřízení a provoz centrálního úložiště Centrální úložiště (CÚ) zřízeno k 31.12.2008 – SÚKL Připojování lékáren k CÚ 01 – 03/2009 – SÚKL a dodavatelé lékárenských software Připojování lékařů 04/2009 možnost využití eReceptu ve všech lékárnách Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Software centrálního úložiště Požadavky Zabezpečené Robustní Škálovatelné Formulace datových rozhraní Elektronický recept (lékař) Výdej na elektronický recept (lékárník) Hlášení o výdeji léčivých přípravků (papírových receptů a kategorie výdeje bez lékařského předpisu s omezením) Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Centrální úložiště Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Schéma komunikace CÚ Pozn.: VPN router (krabičku) je možno umístit před firewall lékárny nebo navázat na FW LEK (obavy z odposlechu komunikace v lékárně) Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Co bude zasíláno do centrálního úložiště? eRecepty Hlášení o výdeji léčivých přípravků na recept K-dávka Identifikace vydávajícího lékárníka (ID ČLeK) Kód ATC Identifikace šarže Cena pro konečného spotřebitele / cena původce? Hlášení o výdeji léčivých přípravků bez předpisu s omezením Identifikační číslo pojištěnce Identifikace vydávajícího lékárníka (ID ČLeK) Kód SÚKL, kód ATC, šarže, množství Cena pro konečného spotřebitele / cena původce? pojištěnecpojištěnec Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Co bude zasíláno do centrálního úložiště? eRecepty Hlášení o výdeji léčivých přípravků na recept K-dávka (datum narození, jméno, příjmení) Identifikace vydávajícího lékárníka (ID ČLeK) Kód ATC Identifikace šarže Cena pro konečného spotřebitele / cena původce? Hlášení o výdeji léčivých přípravků bez předpisu s omezením Identifikace příjemce (datum narození, jméno, příjmení) Identifikace vydávajícího lékárníka (ID ČLeK) Kód SÚKL, kód ATC, šarže, množství Cena pro konečného spotřebitele / cena původce? cizineccizinec Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Bonusy pro pacienty – lékový záznam Nevytváří se registr zdravotní dokumentace!!! Informovanost Bezpečnost Efektivita, omezení chybovosti Výdej léčiv bez lékařského předpisu s omezením Zvýšení prostředků na léčbu Pacient Uvidí všechny záznamy a vstupy do svého záznamu Lékař/lékárník se souhlasem pacienta Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Bonusy pro pacienty – lékový záznam Pacient Praktický lékař Předepsaná léčiva Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv A jak bude výdej na eRecept vypadat v praxi? Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Hlášení o výdeji léčivých přípravků Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Osobní údaje pacientů Lékař, lékárník, SÚKL jsou vázáni zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů Identifikace pacienta průkaz zdravotní pojišťovny - i dentifikační číslo pojištěnce jednoznačný identifikátor – ne vždy shodné s rodným číslem Identifikace cizinců – jméno, příjmení, datum narození Omezení papírových receptů Nový systém neomezuje způsob předepisování v listinné podobě Elektronizace zdravotnictví Často diskutované otázky Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Proč e-preskripce a CÚ ? Disponibilita € strukturální fondy EU, integrovaný operační program „Smart administration“, projekt Interoperabilita EK Relativně homogenní a vysoká úroveň zdravotní péče Proč toto a ne jiné řešení e-preskripce a CÚ ? Eliminace rizik (řešení á la 343/1998 Sb.; 1 SW aplikace pro všechny provozovatele;…) Minimalizace nákladů na straně provozovatelů i ČR Rovné šance pro všechny provozovatele a lékárníky ↑ ↑ ↑ důrazu na odbornost x ↓ ↓ ↓ administrativní zátěže ↑ ↑ ↑ zapojení pacientů do rozhodování o léčbě Často diskutované otázky Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Může SÚKL využívat CÚ pro jiné úkoly? ANO – CÚ je ORGANIZAČNÍ SOUČÁSTÍ Ústavu Úkoly OS je oprávněn stanovit ředitel Ústavu (pokynem, běžnými akty řízení) Ochrana a bezpečnost údajů nesmí být kompromitována Může k CÚ přistupovat pacient? ANO – eRp v CÚ přístupné pacientům (§ 17 odst. 6 SLékP) ANO – záznamy o vydaných LP v CÚ – občanskoprávní vztah pacient-SÚKL Dostupnost – údaje týkající se osoby pacienta, který má právo na poskytnutí veškerých informací shromážděných o jeho osobě (§67b odst.12 písm. a) ZoPZL) ANO – ↑ ↑ ↑ zapojení pacientů do rozhodování o léčbě Často diskutované otázky Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Co když lékárna nebude připojena k CÚ ? Nepřijme eRp Nevydá LP bez lékařského předpisu s omezením Neplní povinnost podle ZoL (§82, §83, § 23) Co když lékař nebude využívat CU ? Lékař nebude mít: znalost o skutečných medikacích pacienta informace o aktuální dostupnosti LP na trhu informace o spolupráci pacienta Povinnost ? Pro všechny subjekty vydávající podle § 82 TS (zahájeno 2008) NM (zahájeno 2008) pro lékárníky (2009) Často diskutované otázky Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Zřízení a provoz CÚ Důvody Hodnocení účinnosti a rizikovosti léčiv v rutinní praxi Zpřístupnění informace o ceně LP pro konečného spotřebitele – stanovení plné úhrady Hodnocení spotřeby LP pro stanovení základní úhrady Dostupnost informace o výdeji LP pro provozovatele ZZ – optimalizace nákladů na preskripci Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Zřízení a provoz CÚ Benefity Lékárník – omezení chyb v přepisu receptu, více času věnováno pacientovi Pacient – osobní lékový záznam (dávky, ceny, …) Lékař – hodnocení přijetí léčebného záměru pacientem (skutečně vydaná léčiva) Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv One integration to central registers (MoI)‏ Consolidating a meshed architecture to an architecthure with central repositories and registers 2600 pharmacies 10 health insurance companies MoH, Other users of data Central Rep SUKL Other endusers, Health Insurance Comp, Board of Health, etc 2600 pharmacies SUKL VYUŽITÍ CÚ Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv VYUŽITÍ CÚ Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Informační portály SÚKL Pro odborníky: www.sukl.cz Pro veřejnost: www.leky.sukl.cz Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Určen široké veřejnosti pacientským organizacím odborné veřejnosti – lékárny, farmaceuti, … Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Informační portál SÚKL Podat veřejnosti informace: ověřené aktuální úplné o registrovaných léčivých přípravcích o klinických hodnoceních o lékárnách Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv LékyKlinické studie LékárnyZdravotnické prostředky Nemoc a léky Očkování Pacientské organizace Prevence Varování a informace o SÚKL Nežádoucí účinky a bezpečnost léků Spolupráce s … Léčiva Zdravotnické prostředky Klinické studie Lékárny SÚKL Tiskové zprávy Léky v médiích WWW.LEKY.SUKL.CZ Mapa portálu Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Hlavní moduly obsahují databázi registrovaných léčivých přípravků databázi schválených klinických hodnocení databázi lékáren Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Navíc! Databáze volně prodejných léčiv Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Vedlejší moduly Zdraví, nemoc a léky SÚKL vás chrání Encyklopedie SÚKL SÚKL a média Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Navíc! Výkladový slovník Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Děkuji za pozornost Stáhnout ppt "Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv ePreskripce – mýty a skutečnosti zřízení a provoz zabezpečeného centrálního úložiště Martin Beneš 19."

http://kraken.slv.cz/Nao135/2015

Nao135/2015 Nao 135/2015-59 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Petra Prùchy a soudkyò JUDr. Zory ©molkové a Mgr. Jany Brothánkové v právní vìci ¾alobkynì: Mgr. L. P., zastoupené Mgr. Marianem Pavlovem, advokátem, se sídlem Malé námìstí 125, 500 03 Hradec Králové, proti ¾alovanému: Krajský úøad Královehradeckého kraje, se sídlem Pivovarské námìstí 1245, 500 03 Hradec Králové, za úèasti osoby zúèastnìné na øízení: I) J. ©., zastoupený JUDr. Romanem Krmenèíkem, advokátem, se sídlem tøída Míru 92, 530 02 Pardubice, a osoby zúèastnìné na øízení II) Statutární mìsto Hradec Králové, se sídlem Èeskoslovenské armády 408, 502 00 Hradec Králové, v øízení o ¾alobì proti rozhodnutí Krajského úøadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního úøadu, ze dne 16. 12. 2014, è. j. 17617/UP/2014/Kul, o námitce podjatosti, I. Soudci Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht, JUDr. Marcela Sedmíková, Mgr. Marie Kocourková, JUDr. Magdalena Je¾ková a Mgr. Helena Koneèná, j s o u v y l o u è e n i z projednávání a rozhodnutí vìci. II. Vìc s e p ø i k a z u j e Krajskému soudu v Praze. Osoba zúèastnìná na øízení I, J. ©., vznesl námitku podjatosti soudcù pøíslu¹ného senátu Krajského soudu v Hradci Králové, ve smyslu ustanovení § 8 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ). Soudci senátu 30A, jemu¾ byla pøidìlena ¾aloba ¾alobkynì, jsou JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht a JUDr. Marcela Sedmíková, a jejich náhradníci Mgr. Marie Kocourková, JUDr. Magdalena Je¾ková a Mgr. Helena Koneèná. Svou námitku odùvodnil tím, ¾e ¾alobkynì je jejich kolegyní, pùsobící u stejného soudu, se kterou je pojí minimálnì kolegiální vztahy a je tak zde dùvodná pochybnost o jejich nepodjatosti. K námitce se vyjádøili jednotliví soudci JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht, JUDr. Marcela Sedmíková, Mgr. Marie Kocourková, JUDr. Magdalena Je¾ková a Mgr. Helena Koneèná, kteøí sice uvedli, ¾e k ¾alobkyni nemají hlub¹í pøátelský vztah, ale souèasnì uvedli, ¾e k ní mají vztah kolegiální a vztah na úrovni bì¾ných osobních vztahù; vìt¹ina soudcù uvedla, ¾e si s ¾alobkyní tyká. Souèasnì se vyslovili tak, ¾e se podjatí necítí. Podle § 8 odst. 1 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ) jsou soudci [v]ylouèeni z projednávání a rozhodnutí vìci, jestli¾e se zøetelem na jejich pomìr k vìci, k úèastníkùm nebo k jejich zástupcùm je dán dùvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vylouèeni jsou té¾ soudci, kteøí se podíleli na projednávání nebo rozhodování vìci u správního orgánu nebo v pøedchozím soudním øízení. Dùvodem k vylouèení soudce nejsou okolnosti, které spoèívají v postupu soudce v øízení o projednávané vìci nebo v jeho rozhodování v jiných vìcech. Podle § 8 odst. 5 s. ø. s. [ú]èastník nebo osoba zúèastnìná na øízení mù¾e namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumoèníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvìdìl; zjistí-li dùvod podjatosti pøi jednání, musí ji uplatnit pøi tomto jednání. K pozdìji uplatnìným námitkám se nepøihlí¾í. Námitka musí být zdùvodnìna a musí být uvedeny konkrétní skuteènosti, z nich¾ je dovozována. O vylouèení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádøení Nejvy¹¹í správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumoèníka nebo znalce, senát po jejich vyjádøení. Integrální souèástí práva na spravedlivý proces, vymezeného v èl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v èl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve vìci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z klíèových pøedpokladù spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis dùvìry obèanù a jiných subjektù v právo a právní stát (èl. 1 odst. 1 Ústavy Èeské republiky). Vylouèení soudce z projednávání a rozhodování vìci má být zalo¾eno nikoliv a¾ na skuteènì prokázané podjatosti, ale ji¾ tehdy, jestli¾e lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko úèastníkù øízení o podjatosti mù¾e být podnìtem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se v¹ak musí dít výluènì na základì hlediska objektivního (shodnì té¾ Ústavní soud ve vìci sp. zn. I. ÚS 370/04). Ústavní soud ve své judikatuøe dále vyslovil, ¾e [d]ùvodné pochybnosti o soudcovì nestrannosti jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být zalo¾eny skuteènostmi objektivitì soudcovského rozhodování protiøeèícími, a to natolik, ¾e nikoli z pohledu úèastníkù øízení, ale v objektivním smyslu ústavnì chránìnou nestranností soudcovského rozhodování otøásají (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 26/2000). Pøi úvahách o vylouèení soudce z dùvodù uvedených v ustanovení § 8 s. ø. s. je nutno postupovat velmi obezøetnì, nebo» jde o výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odòat svému zákonnému soudci s tím, ¾e pøíslu¹nost soudu i soudce stanoví zákon (èl. 38 odst. 1 Listiny). Tak, jak zákon a na nìj navazující rozvrh práce urèuje osobu zákonného soudce (pøíslu¹ného soudního oddìlení, senátu), je tato pøíslu¹nost zásadnì dána, a postup, kterým je vìc odnímána pøíslu¹nému soudci a pøikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimeèný. Vylouèit soudce z projednávání a rozhodnutí pøidìlené vìci lze proto jen výjimeènì a ze záva¾ných dùvodù, které mu, alespoò potenciálnì, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatì a spravedlivì (srov. usnesení zdej¹ího soudu è. j. Nao 19/2003-16 ze dne 29. 4. 2003). Pøi posouzení otázky podjatosti soudce je tøeba akcentovat té¾ tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti nejen ve vztahu k úèastníkùm øízení, nýbr¾ i ke tøetím osobám (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/10). V projednávané vìci jde o posouzení nestrannosti soudcù, z nich¾ vìt¹ina uvádí kolegiální a bì¾ný osobní vztah k ¾alobkyni. Z vyjádøení soudù je zøejmé, ¾e se ¾ádný z nich necítí podjatý ve vztahu k vìci, k úèastníkùm èi jejich zástupcùm. To v¹ak nic nemìní na tom, ¾e skuteènost, ¾e ¾alobkynì je jejich kolegyní a pojí ji s nimi vztahy kolegiální, spoleèenské a jak lze usuzovat ze vzájemného tykání, rovnì¾ pøátelské, by mohla zavdat objektivní pochybnost o jejich nepodjatosti. K obdobnému závìru dospìl i napø. Nejvy¹¹í soud ÈR v rozhodnutí 2 Cdon 1558/96 ze dne 4. 5. 1999, který objektivní pochybnost o nepodjatosti soudù dovodil i za situace, kdy kolegiální vztah na jednom pracovi¹ti mezi soudci a úèastníkem ji¾ netrval, kdy¾ uzavøel, ¾e [d]louhodobý kolegiální vztah soudce k úèastníku øízení, který pùsobil døíve jako soudce na tém¾e pracovi¹ti, je skuteèností zpùsobilou vyvolat pochybnost o nepodjatosti soudce . pokraèování Nejvy¹¹í správní soud proto námitce o vylouèení soudcù vyhovìl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. Podle § 9 odst. 1 s. ø. s. Nejvy¹¹í správní soud pøiká¾e vìc jinému ne¾ místnì pøíslu¹nému krajskému soudu, jestli¾e pro vylouèení soudcù specializovaných senátù místnì pøíslu¹ného soudu nelze sestavit senát. Podle rozvrhu práce Krajského soudu v Hradci Králové tvoøí specializované senáty celkem osm soudcù, z nich¾ ¹est je tímto usnesením vylouèeno z rozhodování, z èeho¾ vyplývá, ¾e sestavit tøíèlenný senát nelze. Nejvy¹¹í správní soud proto pøikázal vìc Krajskému soudu v Praze jako jinému ne¾ místnì pøíslu¹nému soudu. V Brnì dne 17. èervna 2015

https://www.dauc.cz/dokument/?modul=li&cislo=257365

Nařízení 304/2014 Sb. o platových poměrech státních zaměstnanců Nařízení 212/2018 Sb. o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2019 Vydáno: 11. 1. 2019 Přehled nejdůležitějších údajů a změn od 1. 1. 2019 pro daňové poradce, ekonomy a mzdové účetní Ing. Miroslav Bulla, daňový poradce (část 1. až 8.) Ing. Martin Děrgel, daňový poradce (část 9.) Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Jako každý rok, tak i od 1. 1. 2019 došlo kromě úprav sazeb a parametrů i k několika dalším spíše drobnějším změnám v uvedených oblastech. O těchto změnách se zde také stručně zmíníme. Přehled změn, ke kterým dojde od 1. 1. 2019 oproti roku 2018 v oblasti mezd a platů najdete také v našem předchozím článku. 1. Mzdy a platy Jedná se o údaje, které vyplývají především z ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“). Základní sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 273/2018 Sb.“). V oblasti pracovního práva došlo nařízením vlády č. 273/2018 Sb. s účinností od 1. 1. 2019 ke zvýšení měsíční i hodinové sazby minimální mzdy, zvýšily se také nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 8 skupin prací. Minimální mzda Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí u zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidních důchodů a u ostatních zaměstnanců: Nejnižší úrovně zaručené mzdy Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se příp. měsíční sazby minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižují úměrně odpracované době. Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při jiné délce pracovní doby Ovšem při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin (viz § 79 odst. 2 ZP – práce v podzemí, třísměnný a nepřetržitý pracovní režim, dvousměnný pracovní režim atd.) se hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy zvyšují úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Měsíční minimální mzda se v těchto případech i přes kratší týdenní pracovní dobu nekrátí. Zákonné příplatky ke mzdě (platu), odměny za pracovní pohotovost Vychází se přitom z § 114 až 140 ZP, nařízení vlády č. 567/2006 Sb., nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a 304/2014 Sb. Od 1. 1. 2019 se změnil příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (odvozuje se od minimální mzdy), v platové sféře se pak zvýšil i minimální zvláštní příplatek pro jednotlivé skupiny prací (minimum se zvýšilo ze 400 Kč na 500 Kč). 2. Daň z příjmů fyzických osob Zdanění příjmů fyzických osob je upraveno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). V oblasti zdaňování příjmů došlo víceméně pouze ke změnám, které vyplývají ze zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2019. Mimo tyto změny stojí za připomenutí nový formulář Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tiskopis 25 5457/B, vzor č. 1). Tento tiskopis se použije poprvé za zdaňovací období 2018 pro poplatníky, kteří žádají plátce daně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2018 (to se provádí zpravidla v 1. polovině února roku 2019). Tiskopis je k dispozici v tiskové podobě na finančním úřadu, ve tvaru PDF, interaktivního PDF, XML ve formátu XSD. V předchozích letech byla tato žádost součástí Prohlášení k dani (3. a 4. strana), lze ji používat i nadále. Základní způsob stanovení základu daně (ZD) v roce 2019: ZD = Hrubá mzda (100 % HM) + povinné pojistné placené zaměstnavatelem (34 % HM) = 134 % HM (jde o tzv. superhrubou mzdu) Sazba daně z příjmů fyzických osob Standardní sazba daně z příjmů fyzických osob je upravena v § 16 ZDP a činí 15 %. – Sazba 15 % se uplatňuje rovněž při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti za kalendářní měsíc. – Srážkovou daň rovněž ve výši 15 % lze srážet při nepodepsaném Prohlášení k dani pouze z těchto příjmů (§ 6 odst. 4 ZDP):–z dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, –které u téhož plátce daně nepřesáhnou za kalendářní měsíc částku 2500 Kč (tzv. příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu). – Solidární zvýšení daně činí 7 % z příjmů podle § 6 a 7 ZDP převyšujících za rok 48násobek průměrné mzdy (§ 16a ZDP). Roční slevy na dani – Slevy na dani z příjmů fyzických osob jsou upraveny v § 35ba ZDP. – Slevu na dani na manžela (manželku) žijící s poplatníkem v domácnosti lze podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP uplatnit tehdy, pokud manžel (manželka) nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Při uplatňování daňové slevy za umístění dítěte v mateřské škole apod. (viz § 35bb ZDP) si lze daň snížit maximálně do výše minimální mzdy za každé vyživované dítě, za rok 2018 tedy maximálně o 12 200 Kč, za rok 2019 to bude maximálně o 13 350 Kč za každé vyživované dítě. Měsíční slevy na dani Daňové zvýhodnění na děti – roční Daňové zvýhodnění na děti – měsíční – Podmínkou pro vyplacení měsíčního daňového bonusu je hrubý měsíční příjem alespoň 6 675 Kč (v roce 2018 to bylo 6 100 Kč). – Podmínkou pro vyplacení ročního daňového bonusu je příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a z podnikání podle § 7 ZDP v úhrnu nejméně 80 100 Kč (v roce 2018 to bylo 73 200 Kč). – Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti je upraveno v § 35c a 35d ZDP. PŘÍKLAD 1: Výpočet čisté mzdy Zaměstnanci byla za leden roku 2019 zúčtována základní mzda ve výši 28 000 Kč a mimořádná měsíční odměna ve výši 5 000 Kč. Tento zaměstnanec má u zaměstnavatele podepsáno Prohlášení k dani, uplatňuje nárok na základní slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na tři děti. 3. Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení V oblasti pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení došlo od 1. 1. 2019 ke každoročnímu navýšení vyměřovacích základů, minimálních záloh OSVČ. Zvýšila se také rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Sazby pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení u zaměstnanců 3.1 Pojistné na sociální zabezpečení Na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 236/2018 Sb. se po několika letech od 1. 1. 2019 zvýšila rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění z 2 500 Kč na 3 000 Kč. PŘÍKLAD 2 U dohody o pracovní činnosti se pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění bude odvádět u zaměstnanců s příjmem až od částky 3 000 Kč včetně, maximální příjem bez odvodů tedy bude činit 2 999 Kč. Upozornění: V § 6 odst. 4 ZDP je však pro srážkovou daň z tzv. příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu (např. příjmy z dohod o pracovní činnosti, odměny členů statutárních orgánů, odměny za práci ve volební komisi apod.) nadále stanoven limit 2 500 Kč, který se nemění. Pokud se tedy např. příjem z dohody o pracovní činnosti zvýší na 2 900 Kč, nebude tento příjem podléhat pojistným odvodům, ovšem při nepodepsaném prohlášení k dani se bude z příjmu odvádět zálohová daň a zaměstnanci bude hrozit povinnost podání daňového přiznání. Základem daně přitom bude příjem 2 900 Kč (pojistné je nulové a superhrubá mzda tak odpovídá sjednanému příjmu). Tabulka minimálních záloh na pojistné (resp. pojistného) OSVČ 3.2 Pojistné na zdravotní pojištění Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů Poznámka: Týká se pouze osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. 4. Náhrada mzdy a dávky nemocenského pojištění V oblasti náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění nabyly rozsáhlé změny účinnosti již v průběhu roku 2018 (zvýšení sazeb nemocenského, zavedení nových dávek – otcovská poporodní péče a dlouhodobé ošetřovné). K 1. 1. 2019 došlo k pravidelnému navýšení redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku (dále jen „PHV“) při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a pro redukci denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“) při výplatě dávek nemocenského pojištění (Sdělení MPSV č. 237/2018 Sb.). Oproti roku 2018 došlo k jejich poměrně výraznému navýšení. Až v průběhu roku 2019 by mělo dojít ke zrušení doby karenční a ke změnám souvisejícím s projektem eNeschopenky. 4.1 Náhrada mzdy, nemocenské 1. Náhrada mzdy: – poskytuje ji zaměstnavatel, – poskytuje se až od 4. pracovního dne (při karanténě již od 1. pracovního dne) po dobu prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), a to pouze za pracovní dny. Zákoník práce nestanoví pravidla pro zaokrouhlování dílčích částek ani výsledného redukovaného PHV. V souladu s kalkulačkou pro výpočet výše náhrad mzdy na internetových stránkách MPSV zde uvádím nezaokrouhlený redukovaný PHV i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Na celé koruny směrem nahoru se pak zaokrouhluje až vypočtená celková náhrada mzdy za nemoc (viz § 142 ZP). V praxi, zvláště při ručním výpočtu, je možné zaokrouhlit (na dvě desetinná místa nahoru) již redukované PHV v jednotlivých etapách redukce (max. tedy 314,75 Kč) i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu (max. tedy 188,85 Kč/hod). Upozornění: Teprve v legislativním procesu je novela ZP a některých dalších zákonů, kterou by se pravděpodobně od 1. 7. 2019 měla zrušit tzv. karenční doba, náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti by se pak vyplácela i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanci by měli dostávat i v prvních třech dnech nemoci 60 % redukovaného PHV. Zaměstnavatelům bude toto opatření kompenzováno snížením odvodů o 0,2 p. b. na nemocenské pojištění (tj. z 2,3 % na 2,1 %), tj. jde o snížení celkového pojistného na sociální zabezpečení hrazeného zaměstnavatelem z 25 % na 24,8 %. V průběhu roku 2019 se začne rozjíždět projekt eNeschopenky, tj. elektronizace dočasných pracovních neschopností. Již od 1. 1. 2019 bude zaměstnavatel moci on-line prostřednictvím ePortálu ČSSZ zjistit informaci, zda je již v systému ČSSZ zaevidovaná nová pracovní neschopnost jeho konkrétního zaměstnance, od kterého data a také ke kterému datu byla pracovní neschopnost ukončena. Podobu dalších etap projektu eNeschopenky (povinná elektronická forma hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a ukončení DPN) teprve určí novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, k úplné elektronizaci by mělo dojít od 1. 1. 2020. 2. Nemocenské – poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, – poskytuje se od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Maximální nemocenské v roce 2019 tak za měsíc (31 kalendářních dnů po 60 dnech nemoci, kdy je nemocenské nejvyšší) činí 40 176 Kč (31 × 1 296 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 36 828 Kč. Na toto nemocenské však může dosáhnout pouze zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou převyšující 99 400 Kč. PŘÍKLAD 3: Výpočet náhrady mzdy a nemocenského Zaměstnanec je práce neschopný od 10. 1. 2019 do 11. 2. 2019. Průměrný hodinový výdělek činí v rozhodném období 304,21 Kč (4. čtvrtletí 2018), neredukovaný denní vyměřovací základ činí 1 775,35 Kč. Zaměstnanec má klasickou pracovní dobu, tj. pracuje 40 hod v týdnu, 8 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Náhradu mzdy tak bude zaměstnavatel poskytovat za sedm pracovních dnů (10 pracovních dnů – 3 pracovní dny bez náhrady mzdy), tj. za 56 hodin (7 dnů × 8 hodin). Nemocenské bude příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) vyplácet celkem za 19 dnů (33 dnů – 14 dnů). 1. Náhrada mzdy – vyplácí zaměstnavatel Redukovaný PHV = 90 % z 190,75 + 60 % z (286,13 – 190,75) + 30 % z (304,21 – 286,13) = 171,675 + 57,228 + 5,424 = 234,327 Kč V souladu s kalkulačkou pro výpočet výše náhrad mzdy na internetových stránkách MPSV zde nezaokrouhluji redukovaný PHV ani náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Na celé koruny směrem nahoru zaokrouhlují až vypočtenou celkovou náhradu mzdy. V praxi, zvláště při ručním výpočtu, je možné zaokrouhlit (na dvě desetinná místa nahoru) redukované PHV v jednotlivých etapách redukce i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Při tomto postupu by výsledná náhrada mzdy vyšla 7 875 Kč, tj. o 1 Kč vyšší. 2. Nemocenské – vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) Redukovaný DVZ = 90 % z 1 090 + 60 % z (1 635 – 1 090) + 30 % z (1 775,35 – 1 635) = 981,00 + 327,00 + 42,11 = 1 350,11 Kč = 1 351 Kč (zaokrouhleno nahoru) Mzdovým účetním a pojištěncům lze pro praktické využití doporučit kalkulačky pro výpočet výše náhrad mzdy a nemocenských dávek, které jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), záložka Nemocenské pojištění. 4.2 Ošetřovné – poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, – poskytuje se již od 1. kalendářního dne ošetřování, – poskytuje se nejvýše po dobu 9 kalendářních dnů, popř. 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Maximální ošetřovné tak v roce 2019 činí při ošetřování v délce 9 dnů 9 720 Kč (9 × 1 080 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 8 910 Kč. Při ošetřování v délce 16 dnů 17 280 Kč (16 × 1 080 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 15 840 Kč. 4.3 Peněžitá pomoc v mateřství (tzv. mateřská) – PPM poskytuje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel. Maximální PPM tak v roce 2019 za měsíc (31 dnů) činí 41 416 Kč (31 × 1 336 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 37 975 Kč. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství (podpůrčí doba) 4.4 Otcovská poporodní péče (otcovské) – poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, – poskytuje se po dobu 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů, Maximální otcovské tak v roce 2019 činí 9 352 Kč (7 × 1 336 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 8 575 Kč. 4.5 Dlouhodobé ošetřovné – poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, – poskytuje se maximálně 90 kalendářních dnů, Maximální dlouhodobé ošetřovné tak v roce 2019 za měsíc (31 dnů) činí 33 480 Kč (31 × 1 080 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 30 690 Kč. 4.6 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl mezi DVZ zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Vyrovnávací příspěvek poskytuje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel. 5. Cestovní náhrady Stejně jako každý rok došlo i v roce 2019 k úpravám výše cestovních náhrad při tuzemských pracovních cestách, tak i některých sazeb stravného při zahraničních pracovních cestách. Stravné za každý kalendářní den při tuzemské pracovní cestě Stravné pro tyto skupiny zaměstnavatelů je upraveno v § 163 a 176 ZP, a ve vyhlášce MPSV č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen „vyhláška č. 333/2018 Sb.“). Sazby základních náhrad za použití vlastního vozidla na 1 km jízdy Sazby základních náhrad za 1 km jízdy jsou upraveny v § 157 odst. 4 a 5 ZP a ve zmíněné vyhlášce MPSV č. 333/2018 Sb. Průměrné ceny pohonných hmot Výši průměrných cen pohonných hmot upravuje rovněž zmíněná vyhláška MPSV č. 333/2018 Sb. Základní sazby zahraničního stravného Tyto sazby jsou pro rok 2019 stanoveny ve vyhlášce MF č. 254/2018 Sb. Uvádím zde platné sazby pro vybrané (nejčastěji navštěvované) země (seřazeno abecedně). Z těchto zemí došlo ke změně sazby pouze u Polska (zvýšení z 35 EUR na 40 EUR). V roce 2019 se oproti roku 2018 zvýšila sazba zahraničního stravného pro 9 zemí, u jedné země se změnila měna poskytované sazby stravného (z USD na EUR u Konžské demokratické republiky). Sazby u těchto 10 zemí se změnily následujícím způsobem. 6. Srážky ze mzdy Při provádění srážek z mezd se postupuje mj. podle ustanovení § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Tyto nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2019, tj. začátkem února 2019. Upozornění: Situace v oblasti srážek ze mzdy v dalších měsících roku 2019 je však poněkud nejistá, v lednu 2019 by totiž měla vláda jednat o zvýšení životního minima s účinností již od 1. 2. 2019, životní minimum má přitom vliv na nezabavitelné částky a tím i výši srážek ze mzdy. Následující hodnoty budou tedy aktuální pro výpočet srážek ze mzdy za leden 2019, od února 2019 se mohou nezabavitelné částky znovu změnit. Životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení jednotlivce Nezabavitelné částky A) Základní nezabavitelná částka B) Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení 9 643 Kč (po odečtení základní nezabavitelné částky) – Jde o 100 % ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce, tj. 100 % z 9 643 Kč (v roce 2018 to byla částka 9 338 Kč). – Maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy tedy činí 3 214 Kč (v roce 2018 to bylo 3 112 Kč). Od 1. 1. 2019 (od výplaty mzdy za leden) se tedy bude při shodné čisté mzdě srážet méně než v roce 2018. PŘÍKLAD 4: Výpočet srážky ze mzdy Ženatý zaměstnanec se dvěma dětmi má čistou mzdu ve výši 25 582 Kč. V jaké výši je možné provést srážku na přednostní pohledávku exekučního charakteru? Základní nezabavitelná částka: Tato základní nezabavitelná částka nesmí být sražena povinnému (zaměstnanci) z jeho měsíční mzdy. – Odečet základní nezabavitelné částky od čisté mzdy povinného: 25 582 Kč – 11 251 Kč = 14 331 Kč – Částka, kterou je možné z čisté mzdy srazit bez omezení: 14 331 – 9 643 Kč = 4 688 Kč – Na přednostní pohledávku lze dále využít dvě třetiny z 9 642 Kč (9 643 Kč zaokrouhleno dolů na částku dělitelnou třemi): jedna třetina z 9 642 Kč = 3 214 Kč dvě třetiny z 9 642 Kč = 6 428 Kč (2 × 3 214 Kč) 7. Oblast zaměstnanosti Plnění povinného podílu zaměstnaných osob se zdravotním postižením Tato problematika je upravena v § 81 až 84 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 až 20 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše odvodu do státního rozpočtu, není-li splněn povinný podíl osob se zdravotním postižením (OZP) na celkovém počtu zaměstnanců za rok 2018, tedy činí 78 062,50 Kč za jednoho zaměstnance, přičemž výsledná suma odvodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Tento odvod se hradí úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, a je splatný 15. 2. 2019. Podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci Tato problematika je upravena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše podpory v nezaměstnanosti Vysvětlivky: PMČV – Průměrný měsíční čistý výdělek VZ – Vyměřovací základ (u bývalé OSVČ) PMvNH – Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2018 Výše podpory při rekvalifikaci Výše podpory – neznámý PMČV či VZ Jde o uchazeče o zaměstnání, kteří splnili podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, nebo nemohou bez svého zavinění doložit výši PMČV nebo VZ či u nich PMČV nebo VZ nelze stanovit. Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti (podpůrčí doba) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkonu činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru či na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. 6 750 Kč (dosud 6 100 Kč). Ovšem za předpokladu, že uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Jedná se o tzv. nekolidující zaměstnání, nesmí se přitom jednat o příjem z dohody o provedení práce. 8. Zaměstnávání starobních důchodců Valorizace důchodů k 1. 1. 2019 Podle nařízení vlády č. 213/2018 Sb. se zvyšují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. 1. 2019 od splátky důchodu splatné po 31. 12. 2018. Podle nařízení vlády č. 212/2018 Sb. se zvyšují také příplatky k důchodu (poskytované perzekuovaným osobám z období komunistického režimu a účastníkům národního boje za vznik a osvobození Československa a některým pozůstalým po těchto osobách). Od 1. 1. 2019 se důchodcům, kteří dosáhli 85 let věku, zvyšuje procentní výměru důchodu o 1 000 Kč měsíčně. Změna bude účinná od lednové splátky důchodu v roce 2019 (pro ty, kteří 85 let dosáhli před 1. 1. 2019). Důchodcům, kteří dosáhnou věku 85 let od 1. 1. 2019, se důchod zvýší o 1 000 Kč od splátky důchodu v měsíci, ve kterém budou mít tyto 85. narozeniny. Výpočtové prvky v oblasti důchodů Jsou stanoveny především zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a nařízením vlády č. 213/2018 Sb. Výpočtový základ pro výpočet důchodu se stanoví z osobního vyměřovacího základu následujícím způsobem: – plně (100 %) se započítává částka do I. redukční hranice (14 388 Kč), – z částky přesahující I. redukční hranice (14 388 Kč), nejvýše však do II. redukční hranice (130 796 Kč), se započítává 26 %, – k částce přesahující II. redukční hranici (130 796 Kč) se nepřihlíží. Maximální výpočtový základ tak v roce 2019 činí 44 655 Kč. Minimální výše měsíčního pojistného na dobrovolné důchodové pojištění Minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění od 1. 1. 2019: 2 289 Kč (v roce 2018 činilo 2 099 Kč) Další parametry související se zaměstnáváním starobních důchodců Důchodový věk Důchodový věk je upraven především v § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a v příloze k tomuto zákonu – Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971. U pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk činí 65 let. Důchodový věk lze zjistit pomocí kalkulačky umístěné na internetových stránkách MPSV. 9. Daňové sazby v roce 2019 9.1 Sazby daně z příjmů fyzických osob – 15 % ze základu daně (sníženého o odpočty), – 7 % solidární zvýšení daně z kladného rozdílu mezi součtem příjmů ze závislé činnosti a dílčího základu daně ze samostatné činnosti a 48násobkem průměrné mzdy (1 569 552 Kč); lze uplatnit ztrátu z podnikání. Zvláštní sazby daně – 15 % u daňových rezidentů (např. z podílů na zisku, z úroků z bankovních vkladů), – 15 % u daňových nerezidentů, nejde-li o následující dvě výjimky, – 35 % u daňových nerezidentů ze států, s nimiž ČR nemá daňovou smlouvu ani dohodu, – 5 % u daňových nerezidentů z úplaty u finančního leasingu. 9.2 Sazby daně z příjmů právnických osob – 19 % z „obecného“ základu daně (sníženého o odpočty), – 15 % ze samostatného základu daně (vybrané kapitálové příjmy ze zahraničí), – 5 % u základního investičního fondu, – 0 % u fondu penzijní společnosti a instituce penzijního pojištění. Zvláštní sazby daně – 15 % u daňových rezidentů (např. z podílů na zisku, nejsou-li osvobozeny od daně), – 19 % u úroků z účtu veřejně prospěšného poplatníka (až na výjimky) a společenství vlastníků jednotek, – 15 % u daňových nerezidentů, nejde-li o následující dvě výjimky, – 35 % u daňových nerezidentů ze států, s nimiž ČR nemá daňovou smlouvu ani dohodu, – 5 % u daňových nerezidentů z úplaty u finančního leasingu. 9.3 Sazby daně z přidané hodnoty – 21 % základní sazba daně, – 15 % první snížená sazba daně (např. ubytování, stravování a prodej potravin), – 10 % druhá snížená sazba daně (např. vybraná kojenecká výživa, léky a knihy). 9.4 Sazby daně z nemovitých věcí * Tato sazba daně se ještě násobí koeficientem lidnatosti dané obce (1,0 až 5,0). * Za nebytový prostor užívaný k podnikání (až na výjimky) se daň zvyšuje o 2 Kč/m2. ** U zdanitelné jednotky je základem daně tzv. upravená podlahová plocha. U nepodnikatelských staveb s převažující částí podlahové plochy užívanou k podnikání, a dále u nebytových prostor staveb a jednotek zařazených v obchodním majetku, se uplatní základní sazby pro podnikání 2 nebo 10 Kč/m2. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit místní koeficient (2, 3, 4 nebo 5), kterým se vynásobí daň. 9.5 Sazby daně silniční 9.6 Sazby daně z nabytí nemovitých věcí - Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činí 4 %. - Základem daně je nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj (zaokrouhluje se na stokoruny nahoru). 9.7 Sazby ekologických daní - Sazby daně ze zemního plynu a některých dalších plynů:–264,80 Kč/MWh spalného tepla pro plyny kódů 2711 29 a 2705 určené pro pohon motorů, –136,80 Kč/MWh spalného tepla (od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019) pro plyny kódů 2711 11 a 2711 21 určené pro pohon motorů,–30,60 Kč/MWh spalného tepla pro plyn určený pro výrobu tepla, stacionární pohony apod. - Sazba daně z pevných paliv: 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku - Sazba daně z elektřiny: 28,30 Kč/MWh. 9.8 Sazby spotřebních daní Pro speciální směsi minerálních olejů jsou stanoveny individuální sazby daně v § 48 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 9.9 Sazby daně z hazardních her – Daň z hazardních her se vypočte jako součet dílčích daní. – Dílčí daň se vypočte jako součin dílčího základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně. – Dílčí základ daně tvoří částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher z daného typu hazardní hry. – Sazba daně z hazardních her činí 23 % pro dílčí základ daně: z loterií, z kursových sázek, z totalizátorových her, z bing, z živých her, z tombol a z turnajů malého rozsahu. – Sazba daně z hazardních her činí 35 % pro dílčí základ daně z technických her. – Minimální dílčí daň z technických her = součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru x 9 200 Kč. Zdroj: Daňová a hospodářská kartotéka. DHK, 1-2/2019.

http://docplayer.cz/16634095-Prirucka-pro-konecne-prijemce-grantu-a-doplnkoveho-grantu-z-fondu-pro-nestatni-neziskove-organizace.html

Příručka. pro konečné příjemce grantu a Doplňkového grantu z Fondu pro nestátní neziskové organizace - PDF Download "Příručka. pro konečné příjemce grantu a Doplňkového grantu z Fondu pro nestátní neziskové organizace" 1 Příručka pro konečné příjemce grantu a Doplňkového grantu z Fondu pro nestátní neziskové organizace FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Financován z EHP fondů 2 Zprostředkovatelem Fondu pro nestátní neziskové organizace je společné konsorcium Nadace rozvoje občanské společnosti a Nadace Partnerství. Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) Vizí NROS je podílet se na formování veřejnosti ve společnost odpovědných, aktivních občanů, kteří jsou schopni ovlivňovat věci veřejné a upevňovat demokratické hodnoty ve společnosti, hájit občanská práva a svobody, prosazovat toleranci a principy solidarity. Nadace svou vizi prosazuje podporou organizací občanské společnosti, s nimiž sdílí demokratické hodnoty, poskytuje jim finanční prostředky, slaďuje jejich zájmy a zajišťuje jim další vzdělávání. "Pomáháte? Pomůžeme!" Nadace Partnerství (NaP) Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje zapojení veřejnosti do výsadeb stromů, ochrany přírody, šetrné turistiky, zklidňování dopravy a vytváření kvalitních veřejných prostranství. Společně se čtyřmi sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí asociace Environmental Partnership Association. Nevyřešíme problém za vás, vyřešíte ho s námi! grantu a Doplňkového grantu z Fondu pro nestátní neziskové organizace Verze 1.3. Datum účinnosti: 1. září 2015 Konsorcium Nadace rozvoje občanské společnosti a Nadace Partnerství 3 Obsah 1 Smlouva Obecný rámec Proces přípravy smlouvy Zahájení procesu Specifické požadavky pro projekt realizovaný v partnerství Specifické požadavky pro projekt v režimu de minimis Podpis smlouvy a její platnost Přílohy smlouvy Změny ve smlouvě Odstoupení od smlouvy Realizace projektu a jeho monitoring Monitoring projektu Nástroje monitoringu Monitorovací návštěvy Monitorovací zprávy Přehled monitorovacích zpráv a termíny předložení Formuláře monitorovacích zpráv Přílohy monitorovacích zpráv a forma předložení Způsob doručení monitorovacích zpráv Schválení závěrečných a průběžných zpráv Předdefinované a volitelné výstupy projektu Změny v projektu Obecný rámec Podstatné změny v projektu Nepodstatné změny v projektu Partnerství v projektu...29 4 3.1 Dohoda o partnerství Náklady partnera Konzultace, komunikace, kontakty Webové stránky Semináře Konzultace a kontakty Publicita Průběžné informování o výstupech a akcích projektu Dotazník budování kapacit Informace v systému Grantys a evidence dat Události Zprávy Typy zpráv Informace evidované v systému Grantys Finanční toky Finanční řízení projektu Způsobilost nákladů projektu Zdroje financování projektových nákladů; smluvní poměr grantu Účetní evidence Vyúčtování projektu Evidence ve formuláři Vyúčtování Doplňující podklady k Vyúčtování Veřejné zakázky Archivace dokumentů Doplňkový grant, projekt komponenty bilaterální spolupráce Seznam příloh... 65 5 Přehled revizí Revize č. Revize č. 1 Rev. č.2 Předmět revize Upřesnění k reportovanému období pro Vyúčtování ke zprávě k Monitorovací návštěvě Odstraněna položka Další podklady dokreslující realizaci projektových aktivit z přehledu příloh k monitorovacím zprávám Doplněna informace k limitům pro podstatné/nepodstatné změny, 3. odrážka v tomto znění: V případě, kdy schválená částka celé rozpočtové kapitoly je 0 Kč, k určení indikativního limitu se použije pouze hodnota Kč. Doplněny kontaktní údaje pro zasílání obsahových změn Doplněna informace v rámečku o změnách v pracovních úvazcích Opraven překlep v 2. odstavci: změna z : Příjemce je povinen na: Partner je povinen Strana, kapitola str. 15; kap str. 18, 19; kap str. 23,24; kap 2.4.2, str.25, kap str.25; kap str. 28; kap Upraveny aktuální kontakty str. 29, kap. 4.3 Doplněny informace v rámečku o FAQ str.30; kap. 4.3 Doplněny informace v rámečku definující projektové výstupy určené ke vkládání do systému GRANYTS str.32; kap Doplněna kapitola 9.1 Způsobilost nákladů projektu str.40; kap. 9.1 Doplněna kapitola 9.2 Zdroje financování projektových nákladů, smluvní poměr grantu Doplněna informace k dokladování mzdových nákladů a dobrovolnické práce Provedena změna v postupu pro zadávání VZ varianta 1 : z příjemce musí na příjemci se doporučuje provést atd. Doplněny informace k administraci Doplňkového grantu Změněna příloha č.9 Pravidla Publicity došlo k přepracování (zjednodušení) a sloučení do jednoho dokumentu s přílohou Technické podmínky propagačních materiálů Nová příloha č.11 Vyúčtování projektu KBS Nová příloha č. 12 Form. nahlášení změn v rozpočtu projektu KBS Doplněna informace k podmínkám předložení průběžné zprávy Předložení PZ je vázáno na míru vyčerpání 1. zálohové platby, při dodržení (nepřekročení) smluvního poměru grantu. str. 42; kap 9.2 str.52, 53; kap. 9.4 str. 54; kap. 10 str. 58, 59; kap. 12 Příloha č.9 změněn celý dokument Str Datum revize 6 Přehled revizí Revize č. Předmět revize Upraveny podmínky a termíny pro předložení Souhrnné informace (v částech KDO předkládá a KDY termín předložení ). Upraveny podmínky a termíny pro předložení Průběžné zprávy (v částech KDY termín předložení a Reportované období ). Revize č. 3 Strana, kapitola Str ; kap Str ; kap Upraveny Přílohy monitorovacích zpráv a forma předložení. Str ; kap Doplněny pokyny k úpravě příloh na CD. Str ; kap Doplnění elektronické verze dodavatelsky vydaných materiálů. Str. 23; kap Upřesnění k odchylkám v předdefinovaných a volitelných výstupech Str ; projektu. kap. 2.3 Vypuštění změny zástupce statutárního orgánu z režimu podstatných Str. 26; změn projektu. kap Doplnění změny zástupce statutárního orgánu do režimu Str. 28; nepodstatných změn projektu. kap Upřesnění k vymezení období způsobilosti. Str ; kap. 9.1 Vysvětlení k aplikaci limitu Kč, platného pro předkládání Str ; dokladů k projektovým nákladům. kap Úprava pravidel, platných pro potvrzování souladu předkládaných Str. 55; dokladů s jejich originálem. kap Upřesnění k rozsahu, formě a označování požadovaných podkladů Str ; u jednotlivých kategorií projektových nákladů. kap Datum revize 7 Definice pojmů Číslo projektu identifikátor projektu, uvedeno ve Smlouvě o poskytnutí grantu. Donorské státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko, zřizovatelé EHP a Norských fondů. Doplňkový grant (DG) volitelný doplňkový zdroj k financování projektu komponenty bilaterální spolupráce, určený pro žadatele, kterému je/byla schválena žádost o poskytnutí grantu; možnost pro žadatele získat Doplňkový grant pro posílení spolupráce s partnerskými organizacemi z dárcovských zemí v objemu až 15 % z výše grantu poskytnutého k realizaci projektu. EHP Fondy Fondy Evropského hospodářského prostoru (EHP), založené v květnu 2004 třemi nečlenskými státy EU Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem. Fond pro nestátní neziskové organizace (FNNO) specifická forma pomoci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, která je zaměřená na podporu nestátních neziskových organizací (NNO) prosazujících veřejný zájem v 15 členských zemích EU ve střední a jižní Evropě. Fond pro bilaterální spolupráci na programové úrovni (FBS) finanční prostředky vyčleněné v rámci FNNO za účelem umožnit žadatelům vyhledávání partnerských organizací v donorských státech, přípravu společných projektů, rozvoj partnerské spolupráce v jednotlivých oblastech podpory FNNO, posílení přímé výměny zkušeností a know-how, sdílení a přenos zkušeností a osvědčených postupů mezi českými NNO a subjekty v donorských státech. Grant (G) nevratný finanční příspěvek poskytnutý zprostředkovatelem z prostředků Fondu EHP v rámci programu FNNO na realizaci projektu na základě Smlouvy o poskytnutí grantu. Hodnoticí komise (HK) orgán, který zabezpečuje hodnocení žádostí o poskytnutí grantu na projekt v rámci výzev FNNO vyhlášených zprostředkovatelem. Kancelář finančních mechanismů (KFM) zajišťuje administrativní podporu Výboru pro FM EHP a Ministerstva zahraničních věcí Norského království; hlavní kontaktní místo mezi přijímajícími státy a poskytovateli pomoci. Konečný příjemce (KP) příjemce grantu, nestátní nezisková organizace, které jsou za účelem realizace projektu poskytnuty prostředky z FNNO. Konečný příjemce Doplňkového grantu (KPDG) koneční příjemci grantu FNNO, kterým jsou za účelem realizace projektu komponenty bilaterální spolupráce poskytnuty prostředky z Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni. Legislativní rámec FM EHP definován v článku 1.4 Nařízení o implementaci Finančního mechanismu EHP Mikrogrant (MG) nevratný finanční příspěvek poskytnutý zprostředkovatelem na základě Smlouvy o poskytnutí mikrograntu pro realizaci tzv. mikroprojektu; českému žadateli má umožnit zejména navázání spolupráce s NNO v donorských státech a nalezení společných témat a způsobu jejich implementace do projektu následně předloženého v rámci FNNO. Mikroprojekt jedna ze dvou forem podpory v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni v rámci FNNO. Jde o samostatné aktivity bilaterální spolupráce financované z mikrograntů, které povedou k vyhledávání partnerů z donorských zemí, k rozvoji těchto partnerství a k přípravě společné žádosti o grant v rámci FNNO. Monitorovací návštěva (MN) návštěva zprostředkovatele v místě realizace projektu. 7 8 Monitorovací zprávy (MZ) dokumenty vypracované konečným příjemcem ve stanovené formě, podávající informace o stavu realizace projektu. Skládají se z věcné a finanční části. Monitorovací zprávy je konečný příjemce povinen zpracovat a předkládat ve stanovených termínech. Jedná se o následující dokumenty: průběžná zpráva o realizaci projektu, souhrnná informace o realizaci projektu, zpráva k monitorovací návštěvě, závěrečná zpráva o realizaci projektu. Nestátní nezisková organizace (NNO) právnický subjekt zřízený nebo založený jako: - obecně prospěšná společnost, původně založená podle zákona č. 248/1995 Sb. nebo vzniklá dle zákona č. 68/2013, - účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti, založené pro poskytování charitativních služeb, které poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby charitativního charakteru nebo sociální a zdravotnické služby, a to za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek, v souladu se zákonem č. 3/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, - nadace a nadační fondy, původně založené podle zákona č. 227/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, - spolek dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, - ústav dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Projekt komponenty bilaterální spolupráce (KBS) jedna ze dvou forem podpory v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni v rámci FNNO. Jde o jasně definované aktivity bilaterální spolupráce, které vedou k podpoře vzájemné spolupráce českých NNO podpořených v dané prioritě a subjektů v donorských státech. Partner projektu realizuje projekt společně s konečným příjemcem. Principy a konkrétní nastavení partnerství je zakotveno v Dohodě o partnerství. Plán publicity obsahuje nástroje a prostředky k zajištění publicity, které navrhl žadatel ve formuláři žádosti (bod č. 7 Publicita projektu). Plán publicity obsahuje alespoň následující údaje: - cíle a cílové skupiny; - strategii a obsah informačních a propagačních opatření, včetně komunikačních nástrojů s časovým plánem; - dva informační výstupy týkající se vývoje, výsledků a vyhodnocení projektu (např. konference, tiskové konference, tiskové zprávy, novinové články, reportáže, rozhovory apod.); - odkaz na webovou stránku k projektu s informacemi o vývoji, výsledcích, případně bilaterální spolupráci v rámci podpořeného projektu, včetně fotek a kontaktních údajů a s jasným odkazem na FNNO a EHP fondy ; - informaci, kdo ponese odpovědnost za realizaci informačních a propagačních akcí, s uvedením konkrétní osoby na straně konečného příjemce. Projekt jasně vymezená aktivita nebo soubor aktivit, prostřednictvím kterých mají být dosaženy předpokládané cíle, tedy určitý pozitivní posun ve zvolené oblasti podpory FNNO ve prospěch definovaných cílových skupin. K realizaci projektu je udělován grant. Smlouva o poskytnutí grantu podrobná smlouva uzavřená mezi zprostředkovatelem a konečným příjemcem určující podmínky poskytnutí grantu, jakož i práva a povinnosti zúčastněných stran. Smlouva o poskytnutí Doplňkového grantu podrobná smlouva uzavřená mezi zprostředkovatelem a konečným příjemcem určující podmínky poskytnutí Doplňkového grantu, jakož i práva a povinnosti zúčastněných stran. Spolupracující subjekt organizace nebo fyzická osoba, která se podílí na projektu a přispívá k naplňování jeho cílů, nemá ale statut partnera projektu. Z toho vyplývá, že není vázána příslušnými 8 9 smluvními podmínkami, konečný příjemce s ní neuzavírá Dohodu o partnerství. Její případné náklady související s projektem nemohou být zahrnuty do rozpočtu ani do vyúčtování projektu KBS. Výstup projektu konkrétní měřitelný výstup realizace projektu, jehož dosažení je zcela v kompetenci konečného příjemce. Konečný příjemce si v žádosti vybral minimálně jeden z předdefinovaných ověřitelných výstupů realizace projektu a případně je dle plánovaných aktivit doplnil vlastními ověřitelnými výstupy. O dosažení stanovených druhů ověřitelných výstupů projektu informuje konečný příjemce zprostředkovatele prostřednictvím monitorovacích zpráv, dále pak při monitorovací návštěvě. Přehled ověřitelných výstupů realizace projektu je přílohou Smlouvy o poskytnutí grantu. Výzva = Výzva k předkládání žádostí o poskytnutí grantu dokument definující podmínky pro předkládání Žádostí o poskytnutí grantu, zveřejněný zprostředkovatelem. Zprostředkovatel (ZP) je pověřen implementací odsouhlaseného programu FNNO. Zprostředkovatel je příjemcem celkového grantu a uděluje dále granty na jednotlivé projekty vybrané v rámci otevřených výzev. V případě FNNO je zprostředkovatelem společné konsorcium Nadace rozvoje občanské společnosti a Nadace Partnerství (NROS či NP dle prioritních oblastí dále zprostředkovatel ). Žádost o poskytnutí Doplňkového grantu dokument vypracovaný žadatelem ve stanovené formě, kterým žadatel žádal zprostředkovatele o poskytnutí Doplňkového grantu na realizaci projektu KBS. Žádost o poskytnutí grantu dokument vypracovaný žadatelem, jehož prostřednictvím žadatel žádá zprostředkovatele o grant na realizaci projektu. Závěrečná zpráva o realizaci projektu (ZZ) dokument, který vypracovávají všichni koneční příjemci nejpozději do 60 kalendářních dnů po ukončení období realizace projektu. Obsahuje veškeré informace o projektu za celé období jeho realizace. Formulář ZZ je přílohou Příručky pro příjemce. Průběžná zpráva o realizaci projektu (PZ) dokument, který předkládají koneční příjemci projektů s délkou realizace 18 nebo 21 měsíců. U 18měsíčních projektů po dosažení úrovně čerpání v objemu 70 % první zálohové platby grantu; u 21měsíčních pak v objemu 75 % první zálohové platby grantu. Formulář PZ je přílohou Příručky pro příjemce. Souhrnná informace o realizaci projektu (SI) dokument, jenž předkládají pouze koneční příjemci projektů s délkou realizace 18 nebo 21 měsíců, kteří do poloviny realizace projektu (tj. do ukončeného 9., resp. 11. měsíce) nedosáhnou míry čerpání finančních prostředků, jež jsou stanoveny jako podmínky pro předložení PZ (tj. 70 %, resp. 75 % první zálohové platby grantu). Zpráva k monitorovací návštěvě dokument, který konečný příjemce předkládá před monitorovací návštěvou. Formulář zprávy je přílohou Příručky. Žádost o zálohovou platbu dokument, jehož prostřednictvím žádá konečný příjemce zprostředkovatele o předfinancování projektu na základě Smlouvy o poskytnutí grantu. Žádost o průběžnou platbu dokument, jehož prostřednictvím žádá konečný příjemce zprostředkovatele o průběžnou platbu na základě průběžné zprávy o realizaci projektu. Žádost o závěrečnou platbu dokument, jehož prostřednictvím žádá konečný příjemce zprostředkovatele o závěrečnou platbu na základě závěrečné zprávy o realizaci projektu. 9 10 Úvod Představujeme Vám Příručku pro konečné příjemce grantu (dále také Příručka ) z programu Fond pro nestátní neziskové organizace (dále také FNNO ), financovaného z EHP fondů Příručku pro konečné příjemce společně připravily Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) a Nadace Partnerství (NaP), které byly pověřeny výkonem role zprostředkovatele FNNO (dále také zprostředkovatel ). Cílem Příručky je podat Vám, konečným příjemcům grantu, základní informace o tom, jak postupovat při realizaci projektu, seznámit Vás se všemi povinnostmi a upozornit na potenciální rizika. Postupy zde popsanými jsou povinni řídit se nejen koneční příjemci, ale i jejich partneři, a to v rozsahu, který je pro ně relevantní. Příručka vchází v platnost v den, kdy byla schválena zprostředkovatelem programu. Pokud budou v průběhu implementačního procesu schváleny nějaké změny, které mohou mít vliv na postupy realizace projektů, nebo dojde ke schválení dalších závazných dokumentů, bude Příručka aktualizována a doplněna o dané dokumenty. Každá aktualizace příručky bude zveřejněna na webových stránkách programu, koneční příjemci jsou povinni sledovat tyto webové stránky a vždy se řídit aktuálním zněním Příručky. Zprostředkovatel není povinen konečné příjemce o aktualizacích Příručky informovat. Tato příručka není určena pro příjemce Mikrograntu z Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni v rámci FNNO. Pokud není uvedeno jinak, informace uvedené v příručce se vztahují i na konečné příjemce Doplňkového grantu. Specifická ustanovení pro příjemce Doplňkového grantu jsou uvedena v samostatné kapitole č 11 1 Smlouva 1.1 Obecný rámec Základním dokumentem upravujícím poskytnutí grantu z FNNO je Smlouva o poskytnutí grantu/doplňkového grantu (dále také smlouva ). Tento dokument stanoví závazek zprostředkovatele poskytnout na schválený projekt účelový grant. Grant je poskytován v režimu poskytnutí nadačního příspěvku, dle zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění, a je-li relevantní, je v plné výši poskytován jako podpora de minimis, dle Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013. Ve smlouvě jsou mimo jiné upraveny platební a finanční podmínky, celkové způsobilé náklady, období realizace projektu, maximální výše grantu, smluvní poměr grantu, fixní sazba způsobilých nepřímých nákladů a další náležitosti. Smlouva dále stanoví povinnost oznamovat změny projektu, ukládá povinnost archivace dokumentů a také povinnost umožnit kontrolu aktivit projektu a veškeré dokumentace. Smlouva zavazuje konečné příjemce k realizaci projektu ve schválené podobě a k plnění všech stanovených náležitostí jeho realizace. V případě, že konečný příjemce neplní povinnosti vyplývající ze smlouvy, bude vyzván, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil. Smlouva obsahuje i ujednání upravující situace, kdy nedojde k požadované nápravě. Konečný příjemce se zavazuje informovat zprostředkovatele o všech skutečnostech (např. o podezření na nehospodárné řízení projektu, trestný čin, jako je podvod, úplatkářství či zpronevěra), které by mohly zakládat podezření na nesrovnalost nebo mít zásadní negativní vliv na realizaci projektu, na plnění smlouvy nebo na její platnost. Smlouva se řídí platnými právními předpisy ČR, legislativním rámcem FM EHP a relevantními ustanoveními všech procesních dokumentů a pravidel vydaných Kanceláří finančních mechanismů a Ministerstvem financí ČR, zejména Programovou dohodou o financování FNNO a Nařízením o implementaci Finančního mechanismu EHP Proces přípravy smlouvy Zahájení procesu Do 15 pracovních dní od rozhodnutí správních rad zprostředkovatele o podpoře projektů dané výzvy obdrží úspěšní žadatelé (budoucí koneční příjemci) vyrozumění o výsledku hodnocení a budou vyzváni ke spolupráci na přípravě smluvní dokumentace. Ze strany zprostředkovatele obdrží návrh smlouvy a její přílohy; případně požadavky na zpracování některé z příloh ze strany konečného příjemce (zapracování doporučení hodnoticí komise do popisu aktivit a/nebo rozpočtu v rámci příloh I a II smlouvy, zpracování čestného prohlášení o čerpání podpory de minimis). Pokud úspěšný žadatel na požadavky zprostředkovatele doručené na uvedený v žádosti o grant nereaguje déle než 10 pracovních dnů, má se za to, že spolupráci na přípravě smlouvy odmítl. 11 12 1.2.2 Specifické požadavky pro projekt realizovaný v partnerství Pokud je realizace projektu plánována ve spolupráci s partnerem, uzavírá úspěšný žadatel s každým partnerem dohodu o partnerství (dále dohoda ) dle standardizovaného vzoru. V dohodě jsou formulovány principy a konkrétní nastavení partnerství v projektu a definovány vztahy mezi konečným příjemcem a partnerem projektu. Platná dohoda musí být pro všechna projektová partnerství uzavřena a dodána zprostředkovateli k datu podpisu smlouvy. Před samotným podpisem dohody s partnerskou organizací, příjemce předloží návrh této dohody v elektronické podobě zprostředkovateli ke schválení. Po potvrzení správnosti je příjemce vyzván k předložení listinné, zástupcem statutárního orgánu příjemce a partnera podepsané dohody o partnerství. V případě partnerství s organizací z donorských zemí se před podpisem smlouvy předkládá minimálně sken dohody o partnerství v anglickém jazyce. Listinnou verzi dohody o partnerství je nutné dodat zprostředkovateli obratem po jejím obdržení od zahraničního partnera. V samotné smlouvě jsou ve vztahu k partnerství identifikováni pouze případní partneři projektu, u každého partnera je definována fixní sazba nepřímých nákladů a také absolutní částka předpokládaných způsobilých nepřímých nákladů. Smlouva (resp. její příloha I) také přesně vymezuje aktivity realizované partnerem a očekávané výstupy v rámci projektu Specifické požadavky pro projekt v režimu de minimis Prostřednictvím prohlášení o čerpání veřejné podpory de minimis bude ověřena oprávněnost úspěšného žadatele čerpat další podporu v tomto režimu. V případě, že projekt zakládá veřejnou podporu, je grant v plné výši poskytován jako podpora v režimu de minimis. Tento údaj bude po podpisu smlouvy ze strany zprostředkovatele zaznamenán do Centrálního registru podpor malého rozsahu, a to ve lhůtě 5 pracovních dní Podpis smlouvy a její platnost Po doplnění potřebných náležitostí a vzájemném odsouhlasení návrhu smlouvy oběma stranami zprostředkovatel vyzve úspěšné žadatele k podpisu smlouvy. Smlouvu za konečného příjemce podepisuje statutární orgán nebo osoba statutárním orgánem úředně zplnomocněná. V případě, že nebude do 15 kalendářních dní ode dne odeslání smlouvy konečnému příjemci tato doručena zprostředkovateli podepsaná, má se za to, že konečný příjemce podepsání smlouvy odmítl. Zprostředkovatel podepisuje smlouvu jako druhý v pořadí a tímto podpisem nabývá smlouva svoji platnost. Smlouvu za zprostředkovatele podepisuje statutární orgán zprostředkovatele. Období realizace projektu je fixně stanoveno (na základě schválené žádosti) v článku III smlouvy. Smlouva je uzavřena na období končící uplynutím lhůty 10 let od 1. ledna následujícího po roce, kdy bude schválena závěrečná zpráva o programu FNNO ze strany Kanceláře finančních mechanismů. V případě, že v rámci uvedené lhůty vyplynou ze smluvních ustanovení pro konečného příjemce povinnosti, které nebudou splněny do uplynutí uvedené lhůty, smlouva trvá až do splnění těchto povinností. Znění smlouvy a všechny její přílohy najdete na našich webových stránkách: 12 13 1.3 Přílohy smlouvy Smlouva o poskytnutí grantu obsahuje tyto přílohy: Příloha I Vymezení projektu Příloha II Rozpočet projektu Příloha III Všeobecné podmínky ke smlouvě Příloha IV Postupy pro veřejné zakázky Příloha V Prohlášení o čerpání veřejné podpory de minimis Smlouva o poskytnutí doplňkového grantu obsahuje tyto přílohy: Příloha I Vymezení projektu KBS Příloha II Rozpočet projektu KBS Příloha III Všeobecné podmínky ke smlouvě Příloha IV Postupy pro veřejné zakázky Příloha V Prohlášení o čerpání veřejné podpory de minimis 1.4 Změny ve smlouvě Jakékoliv změny ve smlouvě mohou být uskutečněny jen v písemné formě na základě dodatků. Návrhy na dodatky ke smlouvě může předložit konečný příjemce nebo zprostředkovatel. Definice změn, které vedou ke změnám ve smlouvě, tj. podstatných změn projektu, i způsob jejich navrhování ze strany konečného příjemce je popsán v kapitole Změny v projektu této příručky. Pravidla pro podepisování dodatků ke smlouvě a nabývání platnosti dodatků jsou totožná s pravidly pro podepisování smlouvy definovanými výše. 1.5 Odstoupení od smlouvy Smlouva může být vypovězena oběma smluvními stranami pouze za podmínek uvedených ve smlouvě. Pokud konečný příjemce neplní povinnosti vyplývající ze smlouvy, je nejdříve vyzván k nápravě. V případě, že nedojde k nápravě ve stanovené lhůtě, může zprostředkovatel přikročit k odstoupení od smlouvy. Kterákoliv ze smluvních stran je oprávněna odstoupit od smlouvy, pokud ji nelze v definovaném rozsahu dále plnit a smluvní strany se neshodnou na řešení nastalé situace. V případě odstoupení od smlouvy kteroukoliv ze smluvních stran je konečný příjemce povinen vrátit veškeré finanční prostředky grantu, které mu byly ze strany zprostředkovatele poskytnuty. Zprostředkovatel má také právo pozastavit příjemci platby grantu nebo požadovat od konečného příjemce vrácení všech již poskytnutých prostředků grantu v případě, že je k tomu vyzván ze strany nadřízených orgánů implementační struktury, nebo v případě svého oprávnění jednostranně odstoupit od smlouvy ze zvláště závažných důvodů, jakými jsou konkurz nebo likvidace konečného příjemce, pravomocné odsouzení za porušení zákona, podezření na podvod aj., dle článku VI smlouvy. 13 14 2 Realizace projektu a jeho monitoring 2.1 Monitoring projektu Účelem monitoringu je průběžné sledování projektů a ověřování postupu jejich realizace po věcné a finanční stránce. Za účelem monitorování projektů bude využíváno vzájemně provázaných nástrojů, zejména monitorovacích návštěv a několika typů monitorovacích zpráv. Všechny nástroje monitoringu slouží k včasnému odhalení případných problémů, které by mohly ohrozit naplnění cíle projektu. V případě zjištěných nedostatků v realizaci projektu mohou být aplikovány další kontrolní postupy (speciální konzultace pracovníků zprostředkovatele v místě realizace projektu, zpracování průběžného vyúčtování mimo definované monitorovací zprávy apod. dle charakteru konkrétního nedostatku). Povinností konečného příjemce je poskytovat potřebnou součinnost pro zajištění monitoringu v takto definovaném rozsahu, zejména pak konečný příjemce zodpovídá za pravost a úplnost všech dokladů poskytovaných pro monitoring projektu. 2.2 Nástroje monitoringu Monitorovací návštěvy Interaktivně koncipovaným nástrojem monitoringu jsou návštěvy zástupců zprostředkovatele v místě realizace projektu. Cílem kontrol na místě tzv. monitorovacích návštěv (dále také MN ) je posouzení, zda projekt probíhá v souladu se smluvními podmínkami a stanoveným harmonogramem. Jde o kontrolu efektivního a hospodárného využití finančních prostředků, plnění podmínky oddělené účetní evidence projektu a kontrolu stavu průběžného zaúčtování projektových nákladů. Kontroluje se věcná a finanční část projektu, zjišťuje se skutečný stav a okolnosti, za kterých je projekt realizován. MN provádí pracovníci zprostředkovatele, případně pověření externí asistenti monitoringu. Monitorovací návštěva proběhne jednou u každého podpořeného projektu. V případě potřeby (např. pokud projekt neprobíhá standardně a realizační tým potřebuje intenzivnější podporu) může zprostředkovatel navštívit konečného příjemce i vícekrát. Návštěva může být provedena i u partnerů projektu. Pracovníci zprostředkovatele se mohou v rámci návštěv (ale i mimo ně) účastnit projektových aktivit či mediálních prezentací projektu. O monitorovací návštěvě je konečný příjemce informován s předstihem, zpravidla 20 pracovních dnů před plánovanou návštěvou. Je vyzván k dohodě na termínu návštěvy a zpracování potřebných podkladů. Jako podklad pro efektivní realizaci monitorovací návštěvy vypracuje konečný příjemce Zprávu k monitorovací návštěvě, do které vyplní stav jednotlivých projektových aktivit a dosud realizované výstupy. Zprávu je povinen zprostředkovateli dodat elektronicky nejpozději 5 pracovních dnů před termínem kontroly. Přílohou zprávy je aktuální verze Vyúčtování. Náležitosti Zprávy k monitorovací návštěvě jsou uvedeny v kapitole Monitorovací zprávy. Monitorovací návštěva probíhá v místě realizace projektu. Přítomen musí být koordinátor projektu a pracovník odpovědný za finanční řízení projektu (finanční manažer / účetní). Při kontrole věcné stránky realizace projektu se ověřuje: - naplňování předdefinovaných projektových výstupů a volitelných projektových výstupů; 14 15 - průběh realizace jednotlivých aktivit s ohledem na harmonogram projektu a stav čerpání; - nákup vstupů do projektu, uskutečněné práce a poskytnuté služby; - zajištění archivace a všech relevantních dokumentů týkajících se projektu; - naplňování plánu publicity a dodržování pravidel publicity. Konečný příjemce prezentuje a dokládá dosavadní průběh projektu (související podklady a materiály, uskutečněné či probíhající aktivity a další výstupy). Sledovány jsou konkrétní dosažené výsledky a kroky, které byly k datu monitorovací návštěvy uskutečněny v souladu s popisem projektu, případně po jeho změnách. Finanční kontrola zahrnuje zejména kontrolu odděleného vedení účetní evidence projektu dle smluvních požadavků, způsobilosti projektových nákladů, hospodárnosti a průběžného účtování. Při finanční kontrole realizace projektu se ověřuje: - správnost vedení účetní evidence ve vztahu k projektu (oddělená evidence projektu jako celku a v rámci ní zároveň také oddělená evidence jednotlivých zdrojů financování); - zaúčtování projektových nákladů a dalších účetních případů relevantních pro vyúčtování projektu; - existence účetních a prvotních dokladů k zaúčtovaným projektovým nákladům, ověření souladu; - správnost realizace veřejných zakázek; - zajišťování spolufinancování projektu; - opatření zabraňující dvojímu financování. Vedení účetnictví je zkoumáno na vzorku účetních případů, konečný příjemce předloží účetní dokumentaci (účetní a prvotní doklady), prezentuje účetní evidenci, průběžné čerpání schváleného rozpočtu a (pokud relevantní) související interní směrnice. Je tedy nezbytné zajistit veškerou účetní dokumentaci k finančnímu řízení projektu. V případě, že se na čerpání projektového rozpočtu podílí i partner projektu, uvedené kontrolní činnosti budou provedeny i za tuto část projektu. Na monitorovací návštěvu proto konečný příjemce připraví i dokumentaci za část realizovanou partnery projektu. Pokud je konečný příjemce i příjemcem Doplňkového grantu, bude v rámci monitorovací návštěvy zjišťován stav a průběh realizace projektu KBS. Důležitou součástí monitorovací návštěvy je možnost individuálních konzultací k pravidlům programu, smluvním podmínkám, realizaci projektu, případným změnám a aktuálním potřebám a vývoji v oblasti budování kapacity konečného příjemce. Konečný příjemce obdrží v průběhu realizace MN Potvrzení o monitorovací návštěvě. Z monitorovací návštěvy je pořízen zápis, který zprostředkovatel elektronicky zasílá příjemci k vyjádření. Následně je tento dokument ze strany zprostředkovatele podepsán a zaslán v elektronické podobě konečnému příjemci. Pokud bude v průběhu monitorovací návštěvy zjištěno, že konečný příjemce neplní povinnosti vyplývající ze smlouvy, bude součástí zápisu seznam nápravných opatření a termínů, dokdy mají být tato opatření realizována. V případě, že ve stanovené lhůtě nebudou nedostatky odstraněny, má zprostředkovatel právo odstoupit od smlouvy. 15 16 2.2.2 Monitorovací zprávy Monitorovací zprávy popisují realizaci projektu ve stanoveném reportovaném období. Vztahují se na projekt jako celek bez ohledu na to, jaká jeho část je financována z prostředků EHP a jaká ze spolufinancování projektu. Formuláře jednotlivých zpráv se skládají z věcné a finanční části a příloh. Věcná část zahrnuje informace o projektu za sledované období a stav projektových výstupů, popis realizovaných aktivit a jejich vyhodnocení ve vztahu k původnímu záměru, popis a zdůvodnění změn, ke kterým v průběhu realizace došlo, informace o uskutečněných výběrových řízeních, vyjádření k publicitě projektu a vyjádření oficiálního partnera ke spolupráci. Finanční část obsahuje informace o nákladech projektu vynaložených za reportované období a o použitých zdrojích financování těchto nákladů. V případě závěrečné zprávy i o přímých výnosech, které nebyly použity k financování projektových nákladů. Formuláře jsou ke stažení na a jsou přílohou této příručky. K vypracování všech součástí monitorovacích zpráv je nutné použít tyto formuláře a přílohy. K monitorovací zprávě přikládá konečný příjemce povinné přílohy. Kromě povinných příloh má zprostředkovatel právo vyžádat si i další dokumentaci, např. jednotlivé účetní a prvotní doklady. Zprostředkovatel má právo zprávu odmítnout z důvodu její zásadní nedostatečnosti nebo požádat o její doplnění, případně přepracování. Pokud konečný příjemce nepředloží zprostředkovateli některou ze zpráv ve stanoveném termínu, může zprostředkovatel odstoupit od smlouvy. Monitorovací zprávy podléhají stanoveným pravidlům archivace. Zprávy se zpracovávají primárně v českém jazyce, závěrečná zpráva ale obsahuje i části, které je nutné vyplnit v anglickém jazyce Přehled monitorovacích zpráv a termíny předložení Konečný příjemce předkládá v průběhu realizace projektu tyto dokumenty: ZPRÁVA K MONITOROVACÍ NÁVŠTĚVĚ KDO předkládá VŠICHNI koneční příjemci bez ohledu na délku trvání projektu. V průběhu realizace projektu. Před uskutečněním monitorovací návštěvy. KDY termín předložení Reportované období KDO předkládá Zprostředkovatel vyzve konečného příjemce k vypracování zprávy současně s domluvením termínu návštěvy, s předstihem před jejím uskutečněním. Konečný příjemce předloží vypracovanou zprávu zprostředkovateli nejpozději 5 pracovních dnů před monitorovací návštěvou. Od počátku realizace do data vypracování zprávy k monitorovací návštěvě. Vyúčtování: Stav čerpání do konce měsíce předcházejícího měsíci, v rámci kterého je vypracována zpráva k monitorovací návštěvě. SOUHRNNÁ INFORMACE O REALIZACI PROJEKTU Koneční příjemci realizující 18měsíční projekty (zkr. 18M ): POUZE V PŘÍPADĚ, že do konce 9. měsíce realizace nebudou naplněny podmínky pro předložení Průběžné zprávy, tj. nebude dosaženo čerpání grantu v objemu alespoň 70 % zálohové platby grantu při dodržení (nepřekročení) smluvního poměru grantu. 16 17 Koneční příjemci realizující 21měsíční projekty (zkr. 21M ): POUZE V PŘÍPADĚ, že do konce 11. měsíce realizace nebudou naplněny podmínky pro předložení Průběžné zprávy tj. nebude dosaženo čerpání grantu v objemu alespoň 75 % zálohové platby grantu, při dodržení (nepřekročení) smluvního poměru grantu. KDY termín předložení Reportované období V případě, že Příjemce naplní před koncem 9. měsíce (u 18M projektů), resp. 11. měsíce (u 21M projektů) podmínky pro předložení Průběžné zprávy, tak Souhrnnou informaci nepředkládá (vzniká mu povinnost předložit Průběžnou zprávu). Na Souhrnnou informaci není navázána platba grantu. Průběžná platba grantu je uvolněna až na základě kontroly Průběžné zprávy. Do konce 10. měsíce realizace u 18M projektů (tedy do ) a do konce 12. měsíce realizace u 21M projektů (tedy do ). 18měsíční projekty: prvních 9 měsíců realizace projektu 21měsíční projekty: prvních 11 měsíců realizace projektu PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU KDO předkládá Koneční příjemci realizující 18měsíční a 21měsíční projekty. KDY termín předložení Předložení průběžné zprávy (PZ) je spojeno s naplněním dvou podmínek: Zaprvé je vázáno na míru vyčerpání zálohové platby grantu. U 18měsíčních projektů musí být dosaženo úrovně čerpání grantu v objemu 70 % zálohové platby grantu. V případě 21měsíčních projektů musí čerpání grantu dosahovat 75 % zálohové platby grantu. Druhou nezbytnou podmínkou je dodržení (nepřekročení) smluvního poměru grantu. Do 30 kalendářních dnů od konce měsíce, ve kterém byly splněny výše uvedené podmínky pro předložení PZ Reportované období Průběžnou zprávu předkládá konečný příjemce po naplnění výše definovaných podmínek i v případě, že dříve předložil Souhrnnou informaci o realizaci projektu. Od počátku realizace projektu do konce kalendářního měsíce, ve kterém dojde k naplnění výše uvedených podmínek pro předložení PZ. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU KDO předkládá VŠICHNI koneční příjemci bez ohledu na délku trvání projektu. KDY termín Nejpozději 60 kalendářních dnů po ukončení období realizace projektu. předložení Reportované Celé období realizace projektu. období 17 18 Do Vyúčtování projektu, předkládaného v jakékoliv z výše uvedených situací (a také v případě Vyúčtování předkládaného na základě ad-hoc požadavku zprostředkovatele), je možné zahrnout pouze způsobilé náklady projektu. Jednou ze základních podmínek způsobilosti nákladu je, že náklad musí být uhrazen (s výjimkou dobrovolnické práce). Nezapomeňte, že zprávy se vztahují k celému projektu, nikoli pouze k části financované z grantu. Na sepsání zpráv si vyhraďte dostatek času. Využijte seminářů zaměřených na přípravu závěrečných zpráv. O jejich konání budete včas informováni. Nezapomeňte, že odevzdání souhrnné informace o realizaci projektu vás nezbavuje povinnosti odevzdat i průběžnou zprávu ve chvíli, kdy naplníte podmínky pro její předložení Formuláře monitorovacích zpráv Instrukce pro vyplnění monitorovacích zpráv jsou uvedeny ve formuláři jednotlivých zpráv. Pro přehlednost je nutné zachovat názvy a číslování aktivit tak, jak jsou uvedeny v Příloze I smlouvy. Konečný příjemce ve zprávách vykazuje veškeré relevantní informace o: - Vývoji a průběhu realizace projektu - Realizovaných, probíhajících a plánovaných aktivitách - Případných změnách a odchylkách za reportované období - Činnosti partnera/partnerů projektů (je-li relevantní) - Dopadu projektu na cílové skupiny/ Přínosu pro organizaci - Dosažených výstupech projektu Přílohy monitorovacích zpráv a forma předložení ZPRÁVA K MONITOROVACÍ NÁVŠTĚVĚ tištěná verze (zprávy nebo přílohy) náležitosti tištěné verze elektronicky na CD + typ formátu Zpráva k monitorovací návštěvě obsahová část NE pouze em - funkční soubor ve formátu.doc nebo.docx(bez podpisů) Dokument Vyúčtování projektu, zachycující stav čerpání do konce měsíce předcházejícího měsíci, v rámci kterého je vypracována zpráva k monitorovací návštěvě Související výjezdy z účetnictví, dle části 9.4 Příručky NE NE pouze em - funkční soubor ve formátu.xls,.xlsx (bez podpisů) pouze em - sken do formátu PDF (případně JPG apod.) Doklady související s realizací výběrových řízení, v případě zakázek s předpokládanou hodnotou Kč a vyšší (tedy v případě zakázek s postupem dle Varianty II a III viz NE pouze em - sken do formátu PDF (případně JPG apod.) 18 19 příloha IV smlouvy) SOUHRNNÁ INFORMACE tištěná verze (zprávy nebo přílohy) náležitosti tištěné verze elektronicky na CD + typ formátu Souhrnná informace obsahová část ANO originál s podpisem SO funkční soubor ve formátu.doc nebo.docx (bez podpisů) Dokument Vyúčtování projektu, sestavené k rozhodnému dni ANO originál s podpisem SO funkční soubor ve formátu.xls,.xlsx (bez podpisů) Související výjezdy z účetnictví, dle části 9.4 Příručky NE sken do formátu PDF (případně JPG apod.) Doklady související s realizací výběrových řízení, v případě zakázek s předpokládanou hodnotou Kč a vyšší (tedy v případě zakázek s postupem dle Varianty II a III viz příloha IV smlouvy) Doklady o realizaci výstupů projektu NE sken do formátu PDF (případně JPG apod.) NE v souladu s Přílohou I Smlouvy, pokud není uvedeno, pak obvyklý formát dle povahy dokumentů Nepovinné přílohy NE obvyklý formát, dle povahy dokumentů PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA tištěná verze (zprávy nebo přílohy) náležitosti tištěné verze elektronicky na CD + typ formátu Průběžná zpráva o realizaci projektu obsahová část ANO originál s podpisem SO funkční soubor ve formátu.doc nebo.docx (bez podpisů) Dokument Vyúčtování projektu, sestavené k rozhodnému dni ANO originál s podpisem SO funkční soubor ve formátu.xls,.xlsx (bez podpisů) Související výjezdy z účetnictví, dle části 9.4 Příručky NE sken do formátu PDF (případně JPG apod.) Skeny příslušných dokladů, dle části 9.4 Příručky k přímým projektovým nákladům nad Kč Prohlášení o souladu naskenovaných dokladů s originálem Doklady související s realizací výběrových řízení, v případě zakázek s předpokládanou NE ANO originál s podpisem SO NE sken do formátu PDF (případně JPG apod.) sken podepsaného dokumentu do formátu PDF (případně JPG apod.) sken do formátu PDF (případně JPG apod.) 19 20 hodnotou Kč a vyšší (tedy v případě zakázek s postupem dle Varianty II a III viz příloha IV smlouvy) Doklady o realizaci výstupů projektu NE v souladu s Přílohou I Smlouvy, pokud není uvedeno, pak obvyklý formát dle povahy dokumentů Fotodokumentace NE.jpg,.jpeg (samostané pojmenované soubory řazené do složek dle aktivit a jednotlivých akcí) Oficiálně vydané materiály v rámci projektu (+ distribuční seznam pro každý materiál) ANO (1 ks od každého druhu pokud vydáno dodavatelsky v listinné podobě originál obvyklý formát, dle povahy dokumentů; oficiální verze, pokud vydáno pouze v elektronické podobě, finální grafické podklady, pokud vydáno v tištěné podobě Doklady prokazující plnění publicity projektu NE obvyklý formát, dle povahy dokumentů Nepovinné přílohy NE obvyklý formát, dle povahy dokumentů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA tištěná verze (zprávy nebo přílohy) náležitosti tištěné verze elektronicky na CD + typ formátu Závěrečná zpráva o realizaci projektu obsahová část Vyúčtování projektu, sestavené ke konci období realizace projektu ANO ANO originál s podpisem SO originál s podpisem SO funkční soubor ve formátu.doc nebo.docx (bez podpisů) funkční soubor ve formátu.xls,.xlsx (bez podpisů) Související výjezdy z účetnictví, dle části 9.4 Příručky NE sken do formátu PDF (případně JPG apod.) Skeny příslušných dokladů, dle části 9.4 Příručky k přímým projektovým nákladům nad Kč (pokud nebyly předloženy již v rámci PZ) Prohlášení o souladu naskenovaných dokladů s originálem Doklady související s realizací výběrových řízení, v případě zakázek s předpokládanou hodnotou Kč a vyšší (tedy v případě zakázek s postupem dle Varianty II a III viz příloha IV smlouvy) NE ANO originál s podpisem SO NE sken do formátu PDF (případně JPG apod.) sken podepsaného dokumentu do formátu PDF (případně JPG apod.) sken do formátu PDF (případně JPG apod.) 20 21 Doklady o realizaci výstupů projektu NE v souladu s Přílohou I Smlouvy, pokud není uvedeno, pak obvyklý formát dle povahy dokumentů Fotodokumentace NE.jpg,.jpeg (samostatné pojmenované soubory řazené do složek dle aktivit a jednotlivých akcí) Oficiálně vydané materiály v rámci projektu* (+ distribuční seznam pro každý materiál) Doklady prokazující plnění publicity projektu* ANO (1 ks od každého druhu pokud vydáno dodavatelsky v listinné podobě originál obvyklý formát, dle povahy dokumentů oficiální verze, pokud vydáno pouze v elektronické podobě, finální grafické podklady, pokud vydáno v tištěné podobě NE obvyklý formát, dle povahy dokumentů Nepovinné přílohy NE obvyklý formát, dle povahy dokumentů * Konečný příjemce předkládá dokumentaci za celé období realizace projektu. Podklady v listinné podobě, které konečný příjemce již zaslal s PZ, nemusí zasílat znovu. V elektronické podobě však předkládá i již dříve dodané podklady v kompletní podobě za celou realizaci projektu. Přílohy je nutno na CD pojmenovat v souladu s tabulkou výše a seřadit (očíslovat) do analogicky pojmenovaných složek na CD/DVD. (Příklad: Pojmenování přílohy Prezenční listina do složky Doklady o realizaci výstupů projektu.) V případě finančních dokladů je nutno dodržet jejich označení dle listu V1 Vyúčtování podrobněji viz část 9.4. Doklady o realizaci ověřitelných výstupů projektu v projektové žádosti zvolil konečný příjemce předdefinované výstupy projektu, případně definoval vlastní volitelné výstupy (bod 3.6 Očekávaný dopad projektu, projektové výstupy). U obou typů výstupů je ve smlouvě (příloha I) uvedena jejich hodnota a způsob doložení. K monitorovacím zprávám tedy konečný příjemce doloží relevantní dokumenty ve stanoveném formátu, které jsou uvedeny ve smlouvě jako způsob doložení / způsob ověření výstupů. Uvedené dokumenty strukturujte na CD přehledným způsobem podle výstupu, který mají dokládat. Odděleně strukturujte podklady k Předdefinovaným a Volitelným výstupům projektu, i kdyby měly být dokládány některými shodnými dokumenty. Podklady organizujte do samostatných pod/složek a pojmenujte je i složky tak, aby byla zřejmá jejich souvislost s výstupem a předepsaným způsobem doložení. Všechny výstupy i dokumenty prokazující způsob ověření naplnění výstupů musí být opatřeny všemi povinnými prvky publicity (viz Pravidla publicity) logolink, věta o podpoře (případně obsahující název projektu) a odkazy na FNNO a EEA Grants (odkazy musí být funkční zejména v případě e- materiálů a www stránek). Přiložte i všechny oficiálně vydané materiály v rámci projektu, např. publikace, studie, analýzy, brožury, letáky a jiné propagační/informační materiály včetně distribučního seznamu, kam byly 21 22 materiály rozeslány. Jde o všechny tištěné nebo elektronické materiály, které byly hrazeny z rozpočtu projektu, tj. i ze zdrojů spolufinancování. Přiložte také doklady prokazující plnění publicity projektu v souladu s Přílohou I Smlouvy, např. tiskové zprávy, výstupy z monitoringu médií včetně odkazů na daná uvedení, uvedené reportáže, odkazy na www stránky, skeny článků v tištěných médiích. Buďte struční a výstižní, vycházejte z popisu aktivit uvedeného v projektové žádosti. Neopisujte do zpráv formulace ze žádosti, ale popište dosavadní průběh a naplnění projektu. Každou aktivitu doložte relevantní dokumentací (způsob doložení). Nezapomeňte ověřit, zda souhlasí informace včetně kvantifikací uvedené v textu zprávy a v přílohách, popř. v rozpočtu. Ke zprávám nepřikládejte velké množství nevytříděných fotografií, případně fotografie vložené v dokumentu.doc a.pdf s výjimkou doložení výstupů, pokud je takto nadefinováno. Součástí monitorovacích zpráv je i vyjádření partnera / partnerů k realizaci projektu, kontaktujte je s dostatečným předstihem. Uveďte jakékoliv podněty, výhrady a komentáře ke spolupráci se zprostředkovatelem. Pokud jste v rámci projektu vytvořili např. infoletáky, studie, dotazníky, plakáty, audio či videozáznamy z akcí či jiné materiály nad rámec původního závazku, dejte nám o nich vědět a přiložte je k monitorovacím zprávám jako nepovinnou přílohu Způsob doručení monitorovacích zpráv Monitorovací zpráva dle konkrétního typu bude považována za předloženou, pokud konečný příjemce splní následující podmínky: 1. Vyplní zprávu do aktuálního formuláře určeného pro zpracování odpovídajícího typu zprávy. Vzory zpráv jsou přílohami této příručky. 2. Doručí ji zprostředkovateli v předepsaném formátu spolu s podklady dle tabulky v kap Na CD (je-li vyžadováno dle tabulky v kap ) konečný příjemce uvede následující údaje: Název konečného příjemce: Název projektu: Číslo projektu: Požadované podklady konečný příjemce předloží v jedné zalepené a neporušené obálce na adresu: v případě zpráv předkládaných v prioritní oblasti I. až III.: NROS (Nadace rozvoje občanské společnosti) Fond pro NNO Na Václavce 1135/ Praha 5 v případě zpráv předkládaných v prioritní oblasti IV.: Nadace Partnerství Fond pro NNO Údolní Brno 22 23 Na obálku konečný příjemce uvede následující údaje: Název programu: FNNO CZ výzva Úplný název konečného příjemce: Adresa příjemce: Prioritní oblast: Číslo projektu: Průběžná/závěrečná zpráva/ /Souhrnná informace* Adresa zprostředkovatele (doplňte dle prioritní oblasti programu, viz výše) *Konečný příjemce vybere typ zprávy Monitorovací zprávy, včetně výše uvedených náležitostí, lze předložit osobně nebo prostřednictvím třetí osoby (např. Česká pošta, přepravní společnost apod.). V systému Grantys se změní stav dané zprávy ze smluvní datum na odevzdáno a tato informace se objeví také v části Události. Před zalepením obálky se přesvědčte, zda jsou příslušné dokumenty podepsané statutárním orgánem. Zkontrolujte CD/DVD, zda obsahuje finální verzi monitorovací zprávy a všechny povinné přílohy v elektronické podobě. Zkontrolujte, zda jsou přiloženy všechny materiály, jež byly v rámci projektu vydány dodavatelsky (např. publikace, letáky). Je nutné přiložit také elektronickou verzi, pokud je k dispozici Schválení závěrečných a průběžných zpráv Zprostředkovatel posoudí závěrečnou / průběžnou zprávu ve lhůtě 90 kalendářních dnů po jejím obdržení. Předložené závěrečné (průběžné) zprávy projektů jsou vyhodnocovány nejprve po formální, poté po věcné stránce (bude sledován stav a naplnění předdefinovaných a volitelných výstupů projektu, naplňování cíle, případné odchylky od plánovaných aktivit), bude kontrolováno závěrečné / průběžné vyúčtování a předložená soupiska nákladů projektu. Nebude-li závěrečná / průběžná zpráva úplná či bude-li obsahovat nedostatky, zprostředkovatel pozastaví lhůtu pro posouzení zprávy a o této skutečnosti informuje konečného příjemce. Konečný příjemce bude informován em o konkrétních požadavcích na doplnění a opravy. Požadovaná doplnění či požadované opravy je povinen předložit nejpozději do 15 kalendářních dnů od zaslání tohoto požadavku. Od data zadání požadavku zprostředkovatele je pozastaven běh lhůty pro schválení zprávy. Lhůta začne opět plynout k datu, ke kterému zprostředkovatel eviduje dodání všech vyžádaných podkladů od konečného příjemce, a to v požadovaném rozsahu a podobě. O schválení PZ/ZZ bude konečný příjemce po ukončení kontroly informován em. Na základě vyúčtování a schválení závěrečné / průběžné zprávy bude konečnému příjemci vyplacena závěrečná / průběžná platba. Souhrnná informace má informační charakter, zprostředkovatel tuto zprávu neschvaluje. 23

https://mestolysa.cz/cz/samosprava/zastupitelstvo/zapisy/zapisy-zastupitelstva-rok-2008/zapis-ze-zasedani-zm-dne-07-05-2008

Zápis ze zasedání ZM dne 07.05.2008 z 3. zasedání Zastupitelstva města Lysá nad Labem dne 07.05.2008 od 17.00 hodin na MěÚ Lysá nad Labem. Omluveni: p. Ing. Firman Miroslav Pan starosta požádal o návrhy na ověřovatele dnešního zápisu. Na ověřovatele zápisu byli navrženi pan MVDr. Jan Kořínek a p. Ing. Karel Otava. Dále p. starosta požádal o návrhy na návrhovou komisi, do návrhové komise byli navrženi paní Marcela Chloupková, p. Ing. Vladislav Šťastný a pí. Naděžda Valentová. Zápis z jednání ZM dne 26.03.2008 byl ověřovateli ověřen. V 17.30 hod. příchod p. Mgr. Kopecký. Kontrolní zprávu o činnosti rady města a plnění usnesení RM a ZM přednesl pan tajemník. P. Ing. Gregor se dotázal, že zaslechl v projevu p. tajemníka, že měl údajně nechat zrušit nějakou soutěž týkající se zpracování analýzy dopravy v klidu. Za tuto zkreslenou informaci se p. tajemník přímo na jednání ZM p. Ing. Gregorovi omluvil. Dále uvedl, že na veřejnou zakázku byly v termínu do 31.3.2008 doručeny tři nabídky, které komise pro vyhodnocení nabídek (jejímž členem je Ing. Gregor) posoudila a navrhla vítěze. Po stanoveném termínu rada města přijala ještě čtvrtou nabídku (byla podána 28.3., ale doručena opožděně vinou hrubé nedbalosti České Pošty) a požádala komisi, vedena snahou o co nejširší počet účastníků, o nové hodnocení nabídek. To členové komise odmítli. Na tomto podkladě pak rada města dne 28.4.2008 veřejnou zakázku zrušila a uložila odboru správy majetku a investic vyhlásit nové výběrové řízení. P. Ing. Gregor dodal, že on žádný pokyn na zrušení soutěže nedával. Dále uvedl, že nabídky měly přijít do podatelny městského úřadu do 30.04.08 a ne na poštu a pokud tato obálka přišla už po termínu, tak se tato obálka měla podle zákona zapečetěná vrátit zpět. Uvedl, že si vyhrazuje, že by dal nějaké pokyny na zrušení soutěže. Dále konstatoval, že pro ostatní poznamenává, že členové komise, většinou písemně odmítli účast na dalším jednání komise, protože by porušili zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Bohužel i přes upozornění se porušení zákona p. starosta a RM dopustili. Nemá bohužel zápis z jednání rady města, pouze usnesení, takže nemůže být konkrétnější. Dále uvedl, že se rovněž podivuje na tím, že se neprojednává bod, týkající se výběru firmy na „Zpracování kompletní analýzy v klidu ve městě Lysá nad Labem", když komise zasedala a doporučila výherce soutěže. Formulace usnesení z 9. jednání RM je vůči členům komise minimálně nekorektní a rozhodnutí naprosto nesmyslné. Původní záměr ZM byl, aby výběr byl proveden tak, aby mohl být návrh předložen tomuto jednání, do 20.5.2008 podepsána s vítězem smlouva, aby stačil do průzkumu pojmout největší jarní akci Natura Viva. Takto se celkové řešení parkování odsouvá o dalších půl roku. Neví, co tomu budou říkat obyvatelé Lysé. Zdá se, že si z nich chce někdo dělat jen legraci. Situace z července 2007 je pro ně stále živá a nepochopitelná. Pan starosta se dotázal, zda má někdo návrh na změnu nebo rozšíření programu. P. Ing. Gregor uvedl, že považuje za zcela nepochopitelné až nehorázné, že není zpráva KV z kontroly procesu vyhodnocování nabídek, došlých na prodej pozemků, resp. jejich počáteční pronájem vč. plnění zadávacích podmínek a dalšího postupu v řešení zástavby na území bývalé Fruty a přilehlých soukromých pozemků, kterou si vyžádalo ZM zpracovat jako samostatný materiál za zcela stěžejní bod dnešního jednání, který by měl být zcela předřazen projednávání případného schvalování smluv mezi městem a společností MS development. Proto navrhl, aby bod projednávající úpravu jednacího a organizačního řádu byl předsunut jako bod č. 13 a následně byla projednávána pod bodem č. 14a Zpráva KV k vyhodnocení záměru a poté návrhy smluv o pronájmu, resp. prodeji pozemků města společnosti MS development jako bod 14b. Pan starosta nechal o návrhu p. Ing. Gregora hlasovat. Výsledek hlasování : pro : 2 hlasů zdržel se : 11 hlasů Návrh p. Ing. Gregora nebyl schválen. Pro změnu programu hlasovali p. Ježek a p. Ing. Gregor. Výsledek hlasování : pro : 11 hlasů proti : 2 hlasů Program zasedání ZM byl schválen. S programem zastupitelstva města nesouhlasili p. Ježek a p. Ing. Gregor z výše uvedených důvodů. •1. Návrh na schválení darovacích smluv od společností RIMMCO A LINDE A WIEMANN. Rada města návrh na a) uzavření darovací smlouvy se společností RIMMCO, s.r.o., Masarykova 582, 289 22 Lysá nad Labem, na 50.000,- Kč na pořízení a doplnění městského mobiliáře v roce 2008, b) uzavření darovací smlouvy se společností LINDE+WIEMANN CZ, s.r.o., U Dráhy 1356, 289 22 Lysá nad Labem, na 17.500,- Kč na rozvoj partnerských vztahů v roce 2008 mezi městy Lysá nad Labem a Břeclav projednala dne 15.04.2008 usnesením č. 301. K předloženému návrhu měl připomínku p. Mgr. Fajmon, a to, že by se mělo sponzorům v Listech, jestliže s tím budou souhlasit, poděkovat. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje a) uzavření darovací smlouvy se společností RIMMCO, s.r.o., Masarykova 582, 289 22 Lysá nad Labem, na 50.000,- Kč na pořízení a doplnění městského mobiliáře v roce 2008, b) uzavření darovací smlouvy se společností LINDE+WIEMANN CZ, s.r.o., U Dráhy 1356, 289 22 Lysá nad Labem, na 17.500,- Kč na rozvoj partnerských vztahů v roce 2008 mezi městy Lysá nad Labem a Břeclav. •2. Návrh vyjádření k projektu stavby „Lysá nad Labem - Litol, posilující vývod z nové TS". Na základě žádosti spol. AZ Elektrostav, a.s., Bobnická 2020, 288 01 Nymburk, rada města projednala dne 28.04.2008 usnesením č. 314 návrh na vedení kabelové trasy přes pozemek p. p. č. 830, který je ve vlastnictví Města Lysá nad Labem a umístění nové rozpojovací skříně za podmínek: - investor uzavře s vlastníkem dotčeného pozemku před vydáním stavebního povolení smlouvu o smlouvě budoucí na zřízení věcného břemene za cenu dle platného ceníku města a požádá o souhlas s vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby, - zhotovitel požádá cca 1 měsíc před realizací o souhlas s výkopovými pracemi a v případě vstupu do komunikace a zvláštní užívání komunikace dle zákona 13/97 Sb., v platném znění. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje na základě žádosti spol. AZ Elektrostav, a.s., Bobnická 2020, 288 01 Nymburk, vedení kabelové trasy přes pozemek p. p. č. 830, který je ve vlastnictví Města Lysá nad Labem a umístění nové rozpojovací skříně za podmínek: •3. Návrh na poskytnutí podílů vlastníkům kulturních památek z Programu regenerace a z rozpočtu města. Návrh na poskytnutí podílů vlastníkům kulturních památek rada města projednala dne 15.04.2008 usnesením č. 291 takto: a) Jednotě spotřebnímu družstvu Nymburk z Programu regenerace částku ve výši 100 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 90 tis. Kč, b) Římskokatolické farnosti Lysá nad Labem z Programu regenerace částku ve výši 130 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 40 tis. Kč, c) Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické Lysá nad Labem z Programu regenerace částku ve výši 30 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 40 tis. Kč. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje a) Jednotě spotřebnímu družstvu Nymburk z Programu regenerace částku ve výši 100 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 90 tis. Kč, b) Římskokatolické farnosti Lysá nad Labem z Programu regenerace částku ve výši 130 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 40 tis. Kč, c) Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické Lysá nad Labem z Programu regenerace částku ve výši 30 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 40 tis. Kč. •4. Návrh na prodej části z obecního p. p. č. 2145/7 a části z p. p. č. 3451/40, které jsou nově označeny geometrickým plánem č. 1931-24/2008, ze dne 27.02.2008 jako díl „a" o vým. 18 m2 a díl „b" o vým. 44 m2. Rada města návrh na prodej části obec. p. p. č. 2145/7 a části z p. p. č. 3451/40, které jsou nově označeny geometrickým plánem č. 1931-24/2008, ze dne 27.02.2008 jako díl „a" o vým. 18 m2 a díl „b" o vým. 44 m2, manželům Vlastě a Josefu Valterovým, bytem K Jasankám 12/1190, 155 00 Praha 5, za částku 300,- Kč/m2 projednala dne 01.04.2008 usnesením č. 236. Dále uhradí manželé Valterovi daň z převodu nemovitosti a kolek na vklad do KN. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje prodej části obec. p. p. č. 2145/7 a části z p. p. č. 3451/40, které jsou nově označeny geometrickým plánem č. 1931-24/2008, ze dne 27.02.2008 jako díl „a" o vým. 18 m2 a díl „b" o vým. 44 m2, manželům Vlastě a Josefu Valterovým, bytem K Jasankám 12/1190, 155 00 Praha 5, za částku 300,- Kč/m2. Dále uhradí manželé Valterovi daň z převodu nemovitosti a kolek na vklad do KN. •5. Návrh na prodej obecního pozemku na závodišti koní v Lysé nad Labem p. č. 3548/2 o vým. 2486 m2, kultura ostatní plocha, k.ú. Lysá nad Labem. Rada města návrh na prodej obecního pozemku parc. č. 3548/2 o vým. 2.486 m2, kult. ostatní plocha, k. ú. Lysá nad Labem, panu Janu Palyzovi, bytem Kpt. Jaroše 1154, Lysá nad Labem, za částku 250.810,- Kč, dle navrženého splátkového kalendáře, ve třech splátkách po dobu tří let, projednala dne 01.04.2008 usnesením č. 237. Pan Palyza dále uhradí zálohu na daň z převodu nemovitostí, při poslední splátce v roce 2010 a kolek na návrh na vklad ve výši 500,- Kč. K předloženému návrhu měl připomínku p. Ježek, a to, jak se rozlišuje ostatní plocha, jelikož si všiml, že někdy je ostatní plocha za 100,- Kč a někdy např. za 300,- Kč a zda s tím souvisí i to, kde se pozemek nachází např. ve středu města, na okraji, zda je to cesta, zahrada atd. Dále se dotázal, zda je vše v souladu s cenovou mapou, kterou zastupitelstvo města přijalo. Dále proč není připojen znalecký posudek, ale pouze posudek kupujícího nikoli však prodávajícího. Pan starosta odpověděl, že město si nechalo na vlastní náklady vytvořit svůj znalecký posudek. Dále uvedl, že vše je v souladu s cenovou mapou, která se však bude muset zaktualizovat. P. Ing. Gregor se dotázal, proč tedy není znalecký posudek připojen. Odpověděl p. starosta, že znalecké posudky se do materiálů nedávají. P. Mgr. Fajmon upozornil, že by vklad do katastru měl být proveden až po zaplacení celé částky. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje prodej obecního pozemku parc. č. 3548/2 o vým. 2.486 m2, kult. ostatní plocha, k. ú. Lysá nad Labem, panu Janu Palyzovi, bytem Kpt. Jaroše 1154, Lysá nad Labem, za částku 250.810,- Kč, dle navrženého splátkového kalendáře, ve třech splátkách po dobu tří let. Pan Palyza dále uhradí zálohu na daň z převodu nemovitostí, při poslední splátce v roce 2010 a kolek na návrh na vklad ve výši 500,- Kč. Zápis do KN bude proveden až po zaplacení celé částky. •6. Návrh na prodej obecního st. p. č. 1785 (bez stavby) o vým. 72 m2, kultura zastavěná plocha a p. p. č. 2639/15 o vým. 78 m2, kultura ostatní plocha, k. ú. Lysá nad Labem. Rada města návrh na prodej obecního st. p. č. 1785 o vým. 72 m2, kultura zastavěná plocha a p. p. č. 2639/15 o vým. 78 m2, kult. ost. plocha, k. ú. Lysá nad Labem, panu Jiřímu Křížovi, bytem Kaštanová 722, Milovice, za částku 360,- Kč za zastavěnou plochu a 300,- Kč za ostatní plochu, s tím, že pan Kříž dále uhradí zálohu na daň z převodu nemovitosti a kolek na úhradu vkladu do KN, projednala dne 15.04.2008 usnesením č. 272. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM bere na vědomí prodej obecního st. p. č. 1785 o vým. 72 m2, kultura zastavěná plocha a p. p. č. 2639/15 o vým. 78 m2, kult. ost. plocha, k. ú. Lysá nad Labem, panu Jiřímu Křížovi, bytem Kaštanová 722, Milovice, za částku 360,- Kč za zastavěnou plochu a 300,- Kč za ostatní plochu, s tím, že pan Kříž dále uhradí zálohu na daň z převodu nemovitosti a kolek na úhradu vkladu do KN. •7. Návrh na prodej 1/5 z p. p. č. 819/7, kult. zahrada o celkové výměře 379 m2, k. ú. Lysá nad Labem. Rada města návrh na prodej 1/5 p. p. č. 819/7, kult. zahrada o celkové výměře 379 m2, k. ú. Lysá nad Labem, manželům Anně a Jiřímu Hinčákovým, Švermova 801, Lysá nad Labem, za částku 100,- Kč/m2, s tím, že uhradí zálohu na daň z převodu nemovitosti a kolek na úhradu vkladu do KN, projednala dne 28.04.2008 usnesením č. 312. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje prodej 1/5 p. p. č. 819/7, kult. zahrada o celkové výměře 379 m2, k. ú. Lysá nad Labem, manželům Anně a Jiřímu Hinčákovým, Švermova 801, Lysá nad Labem, za částku 100,- Kč/m2, s tím, že uhradí zálohu na daň z převodu nemovitosti a kolek na úhradu vkladu do KN. •8. Návrh na prodej obecních pozemků p. p. č. 14/7, 14/14 a 14/15, k. ú. Litol. Rada města návrh na prodej p. p. č. 14/15 o vým. 1.491 m2, kult. ostatní plocha, p. p. č. 14/7 o vým. 3.907 m2 a dle GP č. 368-22/1999 prodej 14/14 o vým. 4.245 m2, k. ú. Litol, za částku 777.402,- Kč v navrhovaném splátkovém režimu spol. Brazel, s.r.o., Litol, projednala dne 28.04.2008 usnesením č. 315. K předloženému návrhu p. starosta dodal, že rada města zastupitelstvu doporučuje pozemky prodat, jelikož jsou nevyužitelné, protože se nachází v zátopové oblasti. Dále uvedl, že by stálo za to si pozemek č. 14/14 ponechat, jelikož jako jediný pozemek má vjezd, proto by bylo vhodné revokovat usnesení z minulého zasedání, a to, že si ponecháme i pozemek č. 14/22. P. starosta doporučil schválit prodej pozemků č. 14/15 a 14/7, ponechat si pozemek č. 14/14 a revokovat prodej pozemku č. 14/22. P. Ježek uvedl, že se mu nelíbí vyjádření stavebního úřadu, kdy uvedl, že zastupitelstvo města počítá s pozemky pro zástavbu rodinnými domy, což není pravda, jelikož se počítalo s úložištěm stavebního materiálu. Odpověděl p. starosta, že p. Mgr. Fajmon se na toto ptal, zda je možno pozemky zastavit právě rodinnými domy. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje prodej p. p. č. 14/15 o vým. 1.491 m2, kult. ostatní plocha, p. p. č. 14/7 o vým. 3.907 m2, k. ú. Litol, za částku dle znaleckého posudku. ZM revokuje prodej pozemku p. p. č. 14/22, k. ú. Litol o vým. 1.601m2. •9. Návrh na prodej části obecního pozemku p. č. 3485/2 o vým. 186 m2, kultura ostatní plocha, k. ú. Lysá nad Labem. Rada města návrh na prodej pozemku dle geometrického plánu č. 1952-53/2008, ze dne 11.04.2008, p. p. č. 3485/2 o vým. 186 m2, kult. ostatní plocha, k. ú. Lysá nad Labem, p. Dušanu Čepičkovi, Sportovní 601, Milovice, za částku 300,- Kč/m2, s tím, že p. Čepička uhradí zálohu na daň z převodu nemovitosti ve výši 1.674,- Kč a kolek na úhradu do KN, projednala dne 28.04.2008 usnesením č. 325. K předloženému návrhu pan starosta doporučil, aby byl pozemek p. Čepičkovi prodán za 400,- Kč/m2, jelikož se mu pozemek do budoucna velmi zhodnotí, a proto se mu zdá cena 300,- Kč/m2 nízká. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje prodej pozemku dle geometrického plánu č. 1952-53/2008, ze dne 11.04.2008, p. p. č. 3485/2 o vým. 186 m2, kult. ostatní plocha, k. ú. Lysá nad Labem, p. Dušanu Čepičkovi, Sportovní 601, Milovice, za částku 400,- Kč/m2, s tím, že p. Čepička uhradí zálohu na daň z převodu nemovitosti ve výši 1.674,- Kč a kolek na úhradu do KN. •10. Návrh na pojmenování nové ulice v lokalitě Hrabanov. Rada města návrh na pojmenování nové sběrné ulice v lokalitě Hrabanov - ulice Sadová projednala dne 15.04.2008 usnesením č. 302. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje pojmenování nové sběrné ulice v lokalitě Hrabanov - ulice Sadová. •11. Návrh na udělení výjimky ze stanoveného počtu parkovacích míst u bytových objektů v Lysé nad Labem. Rada města návrh na udělení výjimky ze stanoveného obecného požadavku na minimální počet parkovacích a garážových stání pro osobní automobily vybudovaných na pozemku stavebníka u stavby bytového domu ve výši 1,5 stání na jeden byt projednala dne 15.04.2008 usnesením č. 303 takto: Pro stavbu bytových domů na pozemku parc. č. 619/12 v k. ú. Lysá nad Labem se stanovuje minimální počet parkovacích a garážových stání pro osobní automobily vybudovaných na pozemku stavebníka ve výši 1,2 stání na jeden byt (se zaokrouhlením na celá místa směrem dolů). K předloženému návrhu měl připomínku p. Ježek a to, že se mu nelíbí udílení výjimek, jelikož do budoucna by se mohly na jednu výjimku vázat další. P. Ing. Otava uvedl, že by do budoucna bylo lepší udělat spíše dvě parkovací místa. P. Ing. Šťastný uvedl, že pokud se zde nechá stávající koeficient, tak se zde v horizontu cca pěti let za stávající situace nic stavět nebude. Uvedl, že koeficient by se měl snížit. Pokud neprojde změna, tak tam ještě několik let zůstanou stavebniny. P. Houštecký doporučil, aby se tato výjimky schválila, zda je to možné, jelikož ví, že tam stále stojí nákladní automobily a není možné jim to zakázat. Myslí si, že toto je záležitost pro občany, ale nikoli pro stavebníka, jelikož tímto trpí obyvatelé ulice. P. Ježek doplnil, že tím pádem bude zase stát více aut ve městě, tedy v centru. P. Ing. Gregor uvedl, že je pro udělení výjimky, ale dodal, že ho koeficient na parkování 1,5 velmi dráždí, jelikož buď je jedno, nebo dvě parkovací místa. Dále dodal, že by bylo vhodné např. v okrajových částech města udělat dvě parkovací místa a centru jedno např. v rámci územního plánu. P. starosta uvedl, že je to dobrý podnět k prozkoumání, udělat více zón. P. Mgr. Fajmon souhlasil s udělením výjimky, jelikož je zde investor, který chce investovat, proto je potřeba vidět to z pohledu toho, že zde bude několik nových bytů a tím pádem i noví občané a tudíž příjmy pro město. Dále uvedl, že pokud se toto neodsouhlasí, tak se město bude dále rozlézat do polí a tím pádem bude město zase z městského rozpočtu dělat cesty, chodníky, kanalizace atd. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje udělení výjimky ze stanoveného obecného požadavku na minimální počet parkovacích a garážových stání pro osobní automobily vybudovaných na pozemku stavebníka u stavby bytového domu ve výši 1,5 stání na jeden byt. Pro stavbu bytových domů na pozemku parc. č. 619/12 v k. ú. Lysá nad Labem se stanovuje minimální počet parkovacích a garážových stání pro osobní automobily vybudovaných na pozemku stavebníka ve výši 1,2 stání na jeden byt (se zaokrouhlením na celá místa směrem dolů). •12. Návrh na úpravu rozpočtu na rok 2008. Rada města návrh na úpravu rozpočtu na rok 2008 projednala dne 15.04.2008 usnesením č. 297. •13. Návrh na schválení prodeje pozemků v bývalém areálu Fruty. Rada města návrh na pronájem pozemků p. č. 3758, 3723, 3731 a 3732, k. ú. Lysá nad Labem, spol. MS Development, s.r.o., První Sluníčkové, s.r.o., Druhé Sluníčkové, s.r.o., Třetí Sluníčkové, s.r.o., Praha 10, ve smyslu předložené Smlouvy o budoucí(ch) nájemní(ch) smlouvě(ách) a Nájemní smlouvy, projednala dne 28.04.2008 usnesením č. 333. K předloženému návrhu měl připomínky p. Mgr. Fajmon a to, že ve Smlouvě o budoucí nájemní smlouvě a budoucí kupní smlouvě není v čl. 2.1. zmíněno, že předmětem prodeje kromě zmíněných pozemků jsou také všechny stavby a zeleň, které se na zmíněných pozemcích nacházejí, zejména ohradní zeď a ploty, studna, tři samostatné vjezdy, budova přiléhající k Pivovarské ulici a zpevněná plocha. Toto musí být výslovně uvedeno v předmětu prodeje a nájmu. Dále v čl. 2.6. by se mělo odstranit to, že prodávající odstraní na své náklady odstavnou plochu pro osobní automobily a separační dvůr. Poté v čl. 2.8. by se mělo doplnit, že tyto chodníky a zeleň budou rekonstruovány nejpozději k datu kolaudace projektu. V čl. 2.9. by se měla doplnit věta: „Pokud bude investor požadovat změnu územního plánu, tak bere na vědomí, že bude pořízena na jeho náklady". Dále v čl. 2.10. by se měla doplnit věta:" O realizaci tohoto ustanovení bude budoucí nájemce pravidelně každý rok nejpozději do 31.3. příslušného kalendářního roku informovat statutární orgány města". Článek 8.1.1 by se měl celý vypustit, a pokud nikoli tak musí být na druhé straně totéž. V čl. 8.2. by se mělo doplnit ustanovení (f) ve znění: Budoucí kupující se zavazuje, že při výstavbě bude v maximální míře šetřit majetek města Lysá nad Labem a území stavby bude v průběhu výstavby dopravně obsluhovat výhradně z Jedličkovy ulice. V čl. 12.6. by se měla doplnit věta:" Toto ustanovení nemůže omezit právo občanů města na informace o celém projektu". Dále v Nájemní smlouvě čl. 2.2. b. by se měl upravit takto:"vjíždět na Pronajímaný pozemek výhradně z Jedličkovy ulice..." V Kupní smlouvě v čl. 2 by se měl předmět smlouvy upravit stejně jako u budoucí kupní smlouvy viz. čl. 2.1. Ve smlouvě o věcném břemeni v čl. 5.3. by se mělo doplnit:" Toto ustanovení nemůže být vykládáno jako omezení práva občanů města na informace o projektu". Dále v Rámcové partnerské smlouvě by měl znít čl. 2.9.:" Smluvní strany se dohodly, že pravidelně nejméně 1 krát ročně bude spolupráce předmětem řádného jednání zastupitelstva města za účasti obou stran. Město se zavazuje, že právní zástupce druhé strany na takové jednání včas pozve. Předmětem jednání bude vždy postup prací na realizaci projektu a plnění uzavřených smluv." Dále by měl být doplněn článek 2.10., který by měl znít:" Společnost se zavazuje, že prodej bytů, které vzniknou realizací projektu bude inzerovat formou bannerové reklamy o objemu nejméně 50.000,- Kč na webové stránce www.mestolysa.cz a formou tištěné reklamy o objemu nejméně 50.000,- Kč v městském zpravodaji Listy města Lysá nad Labem. P. Ing. Gregor společně s p. Ježkem uvedli, že se schválením pronájmu a prodeje pozemků společnosti MS development nemohou souhlasit. Úvodem pochválili pana Dr. Drábka, který prakticky zcela věrohodně zpracoval připomínky vzešlé na pracovní schůzce k této problematice. Je pravdou, že většina z nich byla zapracována do upravených návrhů smlouvy. Bohužel nebyly splněny požadavky zastupitelů, že by město mělo zpracovat vlastní verze smluv, nebylo řečeno, že se budou pouze upravovat návrhy soukromé firmy. Bylo také řečeno, že smluv je zbytečně mnoho, že by v této fázi stačily pouze dvě. Návrh je snůškou zcela běžných internetových vzorů smluv se spoustou nepřehledných ustanovení. Přesto zůstávají ještě některé části nedořešeny. Přesto, že byla snížena doba pronájmu z 25 na 13 let, nebyl naplněn návrh pana Dr. Drábka na 5 až 10 let. Spolu s panem Ježkem byli již na pracovní schůzce názoru, že by to mělo být na max. 6 let, či-li dokončení tohoto a jednoho dalšího volebního období a zaručit případným partnerům opci třeba na další 4 roky, resp. další volební období. Na tomto svém původním návrhu trvají. Dále žádají, aby před definitivním schvalováním těchto smluv společnost MS development zpracovala novou studii, resp. projekt, který by byl upraven podle připomínek, zejména snížení výšky domů směrem do Pivovarské ulice a zrušením dvou bloků, umístěných v centru této plochy a možná se přijde po prostudování úprav ještě na další skutečnosti. Rozhodně jim nestačí nějaké Čestné prohlášení firmy. To už zažili při podání nabídky a nezakládalo se tehdy na pravdě. Dále je třeba do smlouvy specifikovat, pokud jde o objekty zvláštního zájmu města, myslí tím zejména společenský, resp. kulturní sál, bazén, příp. další objekty, jako jsou parkovací místa, aby se smlouvou a s novou studií byla také seznámena veřejnost, resp. obyvatelé města. Poté uvedli, že neví, jak dospěl pan starosta v důvodové zprávě k závěrům, že sice dříve počítali s prodejní cenou kolem 20 mil. Kč. Nikdy nehovořili o tom, že tato částka by byla dosažitelná, pouze v případě, že bychom netrvali na dalších požadavcích, jako je hotel, bazén apod. To vůbec s prodejem pozemku nesouvisí. Považovali za nehorázné, že pan starosta nechal vypracovat naprosto nereálný posudek za peníze města, který soukromá společnost využila jako jeden z argumentů, jak je na město „hodná", že městu dává za pozemek 11 mil. Kč, resp. 12, 8 mil. Kč., či-li naprosto proti zdůvodnitelným představám města. Dále p. Ing. Gregor uvedl, že zastupitelům může ukázat posudek, který vyhodnocuje tyto pozemky na 22 až 24 mil. Kč, což je v souladu i s představami pana Ing. Meixnera. Dále se domnívají, protože kromě pana starosty ze zastupitelů není nikdo právník, aby před podpisem posoudil smlouvy skutečný odborník na obchodní právo se zaměřením na investiční výstavbu. Tací jsou např. na Svazu obcí a měst, a nebo u Hospodářské komory. Ten příslib realizace stavebních prací místními firmami je sice hezký, podporují ho a nemuselo by to být pouze u stavebních firem, ale je však nereálný. Před 8 až 10 lety p. Ing. Gregor sám nabídky zpracovával a ví jaký je rozdíl v cenách mezi velkou společností a místní firmičkou. Při výpočtu především v nákladové části. Ta čísla jsou nereálná, i když by byli opravdu rádi, kdyby tomu tak bylo a plně to podporují. S předloženým návrhem na ZM jak již v úvodu řekli, nesouhlasili a požádali o doplnění svých návrhů do usnesení. Se stávajícím usnesením pochopitelně z výše uvedených důvodů nemohou souhlasit. S ohledem na dosavadní zkušenosti s výsledky vyjednávání, které vede pan starosta, v návaznosti na zjištění KV nedoporučili, aby v jednáních pan starosta pokračoval samostatně, i tak úkol byl uložen RM nikoliv panu starostovi. Domnívali se, že by nadále měla veškerá jednání vést skupina určená ZM, např. ve složení: pan starosta kvůli kontinuitě, pan Sedláček, jako odborník na IV, pan Houštecký jako stavitel, další zastupitel a 1 právník. P. Mgr. Kopecký uvedl, že by z čl. 2.6. vypustil poslední tři řádky, začínající slovy:"Na pozemku...". Dále by čl. 4.1. a 5.5. ukončil slovy:"....budoucího nájemce" a ostatní řádky vypustil, dále by vypustil i slovo úmyslný. Poté by vypustil bod (f) v čl. 7.4. a vypustil by i bod (f) v čl. 8.1., ale pokud by to zde nešlo, doplnit by větu:" Pokud se v budoucnu prokáže taková zátěž pro budoucího prodávajícího, v takovém případě nevyplývají žádné další závazky vůči budoucímu kupujícímu. P. Ježek uvedl, že se mu zdá to, že se stále přepracovává návrh nabyvatele nikoli města a pokud ví, tak z minulého pracovního zastupitelstva vyplynulo, že město vypracuje svůj návrh. Odpověděl p. starosta, že do tohoto návrhu budou zapracovány připomínky zastupitelů, resp. města. P. Ing. Otava konstatoval, že by bylo vhodné, aby se smlouva přepracovala právníkem se specializací na stavební právo, jelikož na pracovním zastupitelstvu se jasně dohodli, že ve smlouvě nechtějí bod 2.6. a on je ve smlouvě opět. P. Houštecký uvedl, že pokud veřejnoprávní orgány nepovolí přístup z Jedličkovy ulice, bylo by vhodné do návrhu zapracovat, že firma na své náklady zrekonstruuje cestu, ze které bude mít přístup, jelikož si myslí, že dopravní inspektorát přístup z Jedličkovy ulice nepovolí, jelikož je tam docela velký provoz. Dále, že v návrhu není nikde zakotveno, jakou povinnost má kupující vůči městu týkající se objektů vystavěných pro občany města, není tam např. uvedeno, že kupující zde musí postavit bazén, není zde rozsah kapacity společenského domu, atd., chtělo by to tam zapracovat, aby bylo zřejmé, že kupující toto musí splnit. Proto by se tam měla dát věta, že: „Nedílnou součástí bude nabídka, ve které jsou specifikovány parametry výstavby areálu. Dále by tam také měl být časový plán. P. Ing. Otava, uvedl, že by bylo vhodné smlouvy zjednodušit, jelikož v současné době s pasážemi staženými z internetu je to velmi složité. Dále uvedl, že by bylo dobré do návrhu také zapracovat možnost penalizace obou stran při nesplnění uzavřené smlouvy. Po delší diskusi se zastupitelé shodli na tom, že jim smlouvy včetně kompletních příloh budou zaslány ihned po provedených úpravách a budou projednány buď na mimořádném, nebo řádném zasedání ZM. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM odkládá rozhodnutí ve věci prodeje pozemků v areálu bývalé Fruty a ukládá starostovi města do smluv, které se vztahují k prodeji pozemků v areálu bývalé Fruty zapracovat připomínky pánů Mgr. Fajmona, Mgr. Kopeckého, Ing. Otavy, Ing. Gregora a p. Houšteckého v maximální možné míře. •14. Návrh na úpravu Jednacího a organizačního řádu výborů Zastupitelstva města Lysá nad Labem. Rada města návrh na úpravu Jednacího a organizačního řádu výborů Zastupitelstva města Lysá nad Labem projednala dne 28.04.2008 usnesením č. 334 takto: - bod 2 v čl. II - Jednotlivé výbory jsou schopné se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vysloví souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru. - bod 3 v čl. II - poslední větu nahradit větou - Výbor předloží zápis včetně kontrol zastupitelstvu města prostřednictvím příslušného odboru nejpozději do 8 dnů před konáním zastupitelstva města, k výsledku kontrol připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnost se kontrola týkala. - bod 5 v čl. II - vypustit, - bod 6 v čl. II - přečíslovat na bod 5. K předloženému návrhu měl připomínku p. Ing. Gregor, a to, že ho trochu udivilo zdůvodnění projednávání tohoto bodu. Není přesné a velice zavádějící. Podstatou problému, co popisuje paní Šťastná, bylo úplně něco jiného. A sice chování pana starosty, který porušil pravomoce veřejného činitele a JaO řád v bodě 3 článku I, když zakázal paní Šťastné předložit zastupitelstvu zprávu o Frutě. Ani on, ani paní Šťastná toto oprávnění nemají, bylo pouze na něm, jako předsedovi KV vysvětlit ZM, proč chce předložit zprávu do ZM, přesto, že výbor byl neusnášeníschopný. Pouze ZM mohlo jeho vysvětlení vzít jako oprávněné, a nebo nevzít a uložit mu, aby zprávu výbor projednal znovu, až bude usnášeníschopný. Dále uvedl, že bod 2 v čl. II musí být změněn. Stávající formulace je nesmyslná a bude-li se řídit KV podle první věty, tak nemusí být na zasedání alespoň 4 ze 7 členů výboru. Netrvá na jeho formulaci, souhlasí s návrhem paní Šťastné. Pokud jde o vypuštění bodu 5 v čl. II, nemá s vypuštěním problémy, to doporučoval již před rokem. Uvedl, že se tak konečně stalo. Bod 3 v čl. II by měl být změněn, stanovení lhůty z pozice paní Šťastné chápe. Doporučoval by však pro zpřesnění, protože toto znění nemá logiku, byl text upraven na: „Výbor předloží zápis vč. výsledků provedených kontrol ZM prostřednictvím příslušného odboru nejpozději do 8 dnů před konáním ZM, k výsledkům kontrol připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala" Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje úpravu Jednacího a organizačního řádu výborů Zastupitelstva města Lysá nad Labem takto: - bod 2 v čl. II - neměnit, - bod 3 v čl. II - poslední větu nahradit větou - Výbor předloží zápis zastupitelstvu města prostřednictvím příslušného odboru nejpozději do 8 dnů před konáním zastupitelstva města, k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnost se kontrola týkala. •1. Zápis z mimořádného jednání KV dne 02.04.2008. Rada města zápis z mimořádného jednání KV dne 02.04.2008 vzala na vědomí dne 15.04.2008 usnesením č. 305. K předloženému návrhu na úvod p. Ing. Gregor uvedl, že hlavní otázkou KV byla kontrolu postupu a prodeje pozemků v bývalém areálu Fruty, kdy kontrolní skupina měla k dispozici všechny materiály včetně nabídek a zadání. Postupovala bod po bodu. P. starosta se dotázal, že pokud ví, tak mělo jít o kontrolu celého procesu, ale ne jen o vyhodnocení nabídek, dále konstatoval, že kontrolní skupina např. nezkontrolovala, zda byl záměr správně vyvěšen na úřední desce atd. P. Ing. Gregor uvedl, že v celém procesu se nejvíce zpochybňuje právě část vyhodnocování nabídek. P. starosta odpověděl, že mu vadí, že KV se soustředil na kontrolu pouze jedné části procesu. Po delší diskusi p. Ing. Gregor přečetl svůj návrh na usnesení. Zastupitelstvo města projednalo "Zprávu z kontroly procesu vyhodnocování nabídek, došlých na prodej pozemků, resp. jejich počáteční pronájem vč. plnění zadávacích podmínek a dalšího postupu v řešení zástavby na území bývalé Fruty a přilehlých soukromých pozemků", kterou si vyžádalo vypracovat dne 13.2.2008. Výsledky kontroly tohoto procesu považuje za objektivní a uznalo určitá pochybení, která zejména v úvodu řešení problematiky nastala. Žádná ze společností- zájemců, které podaly nabídky dne 15.11.2007 nesplnily veškeré zadávací podmínky a vyhodnocení záměru s ohledem na důvody uvedené ve zprávě. Nejvíce se ke splnění zadávacích podmínek přiblížila společnost MS development, s.r.o., z Prahy. Zastupitelstvo města uznalo, že základním pochybením vedení města a samotného zastupitelstva bylo vyhlášení vítěze výběrového řízení, které nikdy nebylo, později vítěze řízení, tj. společnost MS development. Došlo k nedodržení podmínek vlastního zadání záměru a jeho převedení v neexistující řízení. Zastupitelstvo ukládá RM, aby tyto závěry ZM byly společnostem, které podaly nabídky k 15.11.2008 sděleny s tím, že mohou své nabídky nadále doplňovat a precizovat. po schválení nových zadávacích podmínek, vyhlásila nový záměr a oslovila zejména společnosti, které k 15.11.2007 podaly jako jediné, své nabídky Pan starosta nechal o návrhu 2 a) hlasovat. Pan starosta nechal o návrhu 2 b) hlasovat. Výsledek hlasování pro: 0 hlasů Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM bere na vědomí zápis z mimořádného jednání KV dne 02.04.2008. Zápis byl vzat na vědomí. S návrhem usnesení nesouhlasili panové p. Ing. Gregor a Ježek z výše uvedených důvodů. •2. Informativní zpráva o provedeném auditu v MŠ Čtyřlístek a provedených opatření. Rada města informativní zprávu o provedeném auditu a přijatých opatřeních projednala dne 28.04.2008 a vzala ji usnesením č. 328 na vědomí. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM bere na vědomí informativní zprávu o provedeném auditu v MŠ Čtyřlístek a provedených opatření. Informativní zpráva byla jednomyslně vzata na vědomí. Paní Chloupková pozvala zastupitele do místní školky Mašinka na závody ve fotbale a atletice, které se budou konat ve dnech 12. - 13. května. p. starosta - pozval zastupitele na kladení věnců dne 08.05.08 na místním hřbitově od 09,00 hod., další věcí byl parkovací systém resp. zpracování analýzy, uvedl, že ho překvapilo, že komise doporučila na zpracování analýzy firmu, která propagovala parkovací automaty, p. Ing. Otava - uvedl, že tato firma propaguje pouze své automaty, dokonce nabídla, že pokud si město vezme jejich parkovací automaty, tak zpracuje analýzu zdarma, p. starosta - konstatoval, že všechny 3 došlé nabídky měly vždy něco společného s parkovacími automaty, a proto komisi žádal, aby se soustředila spíše na 4. došlou nabídku, od Centra dopravního výzkumu, která by měla městu zajistit objektivnost, p. Ing. Gregor - konstatoval, že považuje rozhodnutí RM, za nešťastné, jelikož není záruka, že Centrum nemá nějakou firmu, kterou bude prosazovat více před ostatními, dále uvedl, že komise vybrala podle kritérií firmu Eltodo, obává se, že tímto rozhodnutím se problém parkování opět posunul min. o půl roku dál, p. Ing. Otava - konstatoval, že rozhodnutí týkající se parkování mělo být záležitostí ZM a RM neměla dělat rozhodnutí sama, p. starosta - upozornil zastupitele, že bylo vydáno územní rozhodnutí pro výstavbu Domova důchodců, p. Mgr. Fajmon - uvedl, že město vlastní pozemek v lokalitě Litol, konstatoval, že tento pozemek je na listu vlastnictví města, a proto by bylo vhodné tento pozemek prodat, dále konstatoval, že město je také vlastníkem rozsáhlé plochy pozemku směrem na Stratov, uvedl, že se zde nachází zemědělské pozemky ve vlastnictví města, které nejsou nijak obhospodařované, proto by rád požádal, aby se zjistilo, zda jsou tyto pozemky pronajaty, p. starosta - odpověděl, že tyto pozemky vrátili zemědělci, jelikož nejsou obhospodařovatelné, p. Mgr. Fajmon - konstatoval, že by nebyl proti, kdyby se tam vybudoval rybník nebo se část pozemků zalesnila, p. Ježek - dotázal se, jak dopadlo šetření v Sojovické ulici, ohledně propadání zeleně, p. Blažek - odpověděl, že je tam poškozená kanalizace, a tudíž se bude cca 16 m vyměňovat, p. Ježek - dozvěděl se, že se chystá rekonstrukce ulice Československé armády, zajímalo by ho jak je to výhledově, jelikož v rozpočtu na letošní rok to zahrnuto nebylo, pí. Valentová - konstatovala, že ulice Československé armády, není komunikace města, ale krajská, p. Ježek - dodal, že se na městu požaduje, že by se stromy v této ulici měly přesázet, p. starosta - uvedl, že životní prostředí přišlo s požadavkem, a to se netýká jen stromů, aby město zrušilo všechny parkovací pásy, což považuje za nepřijatelné, proto se bude muset najít jiné řešení, p. Ing. Gregor informoval zastupitele, že získal informace o tom, že organizace provozující muzeum Bedřicha Hrozného, by byla schopna získat grant nebo dotaci na rekonstrukci, ale bohužel jim vadí, že město dlouhodobě není schopno říct, co by se v muzeu mělo do budoucna nacházet, dokonce uvedla, že by byla schopna získat zpět část sbírky Bedřicha Hrozného, proto požádal vedení města, aby zajistili vyřešení muzea, jelikož rekonstrukce budovy je již nutná, p. MVDr. Kořínek - předal p. starostovi fotografii, kde byl zachycen rozježděný pruh zeleně od nákladních automobilů na Sídlišti u Jednoty, dále informoval zastupitele, že navštívil výstavu Senior, kde mimo jiné měli své práce i obyvatelé Domova na zámku, uvedl, že ho velmi mrzelo, že veškerý kulturní program spočíval v představeních Poděbrad, proto mu přišlo líto, že na výstavišti v Lysé n/L. nebyl nikdo, kdo by reprezentoval město, uvedl, že pokud ví, tak město má jak výborné mažoretky, tak hudební soubory atd., dále uvedl, že i ceny předával starosta města Poděbrad, domnívá se, že by bylo účelné, aby město stejně jako ČD spolupracovalo s výstavištěm a mělo tam rovněž na trvalo svůj stánek, p. Mgr. Minařík - upozornil, že zpomalovacího prahu naproti základní škole J. A. Komenského již chybí polovina, p. Blažek - odpověděl, že o tom ví, a oprava je objednána, p. Mgr. Minařík - konstatoval, že minule prosil, jestli by se nemohl do Listů dát článek o tom, že městská policie dává na požádání zdarma pytlíky na psí exkrementy, pí. PaedDr. Bodnárová - odpověděla, že upozornění vyšlo v květnových Listech, p. Mgr. Minařík - dále požádal, zda by se nemohlo zajistit např. závorou, značkou atd. sportovní hřiště u školy J. A. Komenského, jelikož na toto hřiště vjíždí jak osobní automobily, tak i motorky ale i koně, dále sem pravidelně chodí lidé venčit psy, konstatoval, že na hřiště chodí cvičit školy a není vhodné, aby se zde venčili psi nebo jezdily automobily, dále dodal, že na hřišti se nenachází ani jeden odpadkový koš, ty jsou až u skate parku, pí. Valentová - uvedla, že v Bohdanči viděla, že právě tyto pytlíky na psí exkrementy byly pověšeny na sloupech veřejného osvětlení, p. Mgr. Fajmon - uvedl, že na minulém zasedání zastupitelstva města upozorňoval na nevhodně zajištěný billboard firmy PMS v Jedličkově ul., uvedl, že billboard je v současné době zabetonovaný do země celý a nedá se tam vůbec projít, p. Keszeli - přednesl zastupitelům svůj problém týkající se sporu s Farkou, ohledně vytápění, jelikož p. Farka topí tuhými palivy a p. Keszeli má každý den dům plný sazí a dýmu, žádal zastupitele o pomoc, jelikož p. Farka si nechce zvýšit komín, p. starosta - odpověděl, že o tomto problému ví, a nechal si proto ověřit vyjádření stavebního úřadu a životního prostředí, konstatoval, že v tomto případě nemůže již nic v rámci svých pravomocí udělat a jedinou možností bude občanskoprávní spor u soudu s p. Farkou, p. Ing. Gregor - uvedl, že p. Farka topí mokrým dřevem, a proto dochází k nedokonalému spalování, a tím pádem k hustému dýmu, dále konstatoval, že stavební úřad se odvolává na revizní zprávy, které jsou zcela v pořádku, dodal, že tento problém by se měl řešit zvýšením komínu p. Farky, p. Keszeli - konstatoval, že pan Farka má topit plynem a nikoli tuhými palivy, doporučil, aby si město vyžádalo dokument po p. Farkovi, kolik ztopil za rok plynu, p. Mgr. Fajmon - uvedl, že to co žádá p. Keszeli není nic obvyklého, jelikož je to opravdu problémová situace, on sám se byl u pana Keszeli podívat, proto by doporučil, aby rada města toto nějak projednala, p. Ježek konstatoval, že p. Farka tedy porušuje zákon, jelikož má topit pouze plynem a on vytápí tuhými palivy, pí. Fialová - upozornila, že p. Farka má povolení jak na topení plynem, tak i na topení tuhými palivy. Po delší diskusi p. starosta doručil schválit návrh na usnesení: zastupitelstvo města ukládá RM předložit zprávu ZM o kauze pana Keszeliho. p. Zoubek - uvedl, že posílali na městský úřad petici týkající se opravy komunikace K Bažantnici, jelikož stávající stav je zcela nevyhovující, když zaprší tak se po cestě nedá vůbec chodit, ale bohužel zde také není žádný chodník, dále se dotázal, zda je na tuto ulici již vypracovaná projektová dokumentace, a pokud ne, zda se s ní do budoucna počítá, p. starosta odpověděl, že ve městě je 25 dalších nezpevněných ulic, pokud se týká konkrétně ulice k Bažantnici, tak to je jedna z posledních ulic, která vznikla, uvedl, že i na tuto ulici se dostane, ale po těch, které na zpevnění již čekají cca 50 let, dodal, že se dostane na všechny ulice, ale postupně, jelikož je ve městě spousta ulic, které mají obdobný problém, konstatoval, že když ve městě finanční prostředky jsou k dispozici, tak se je město snaží investovat, p. Zoubek - dotázal se, zda je vypracována projektová dokumentace, p. starosta - odpověděl, že projektová dokumentace je vypracována na veřejné osvětlení, ale ne na komunikaci, jelikož se s ní nepočítalo, p. Mgr. Fajmon - uvedl, že je také možnost, aby si komunikaci zainvestovali sami, ve městě se již toto dělalo, dále uvedl, že výhodou této lokality bylo, že koupě byla výhodná, pozemky byly za nízké ceny, právě s ohledem na to, že tam nejsou sítě, město tedy pozemky prodávalo za 300,- Kč/m2, dodal, že pokud by chtěli komunikaci zainventovat, bylo by to jako v Třešňovce, kdy obyvatelé zaplatili každý 600,- Kč za svůj m2, finanční prostředky dali městu, a to vybudovalo komunikaci, konstatoval, že souhlasí s rozhodnutím rady, že město opraví komunikaci občanům, kteří čekají déle, p. Zoubek - uvedl, že koupě pozemků nebyla zas tak výhodná, jelikož jak už bylo řečeno, museli si sami zafinancovat přípojky, kanalizaci, vodu, elektriku atd., tím pádem cena stoupla na cca 500,- Kč za m2, dodal, že jelikož pozemky kupovali v roce 2000 nebo 2001, tak se nedomnívá, že by cena byla výrazně nižší než běžné ceny na trhu, p. starosta uvedl, že v pozemky v té době se v polích bez komunikace prodávali za 450,- Kč za m2, tudíž o 1/3 dráž, proto se domnívá, že cena byla výhodnější, pí. Chloupková - uvedla, že považuje za velký úspěch, že se alespoň zpracuje projektová dokumentace na veřejné osvětlení a chodníky, jelikož když není dobrá komunikace, měl by být solidní chodník. Návrh na usnesení přednesl pí. Marcela Chloupková. l. Ověřovatele zápisu: p. MVDr. Jan Kořínek p. Ing. Karel Otava 2. Návrhovou komisi ve složení: p. Ing. Vladislav Šťastný pí. Naděžda Valentová pí. Marcela Chloupková b) Římskokatolické farnosti Lysá nad Labem z Programu regenerace částku ve výši 130 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 40 tis. Kč. c) Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické Lysá nad Labem z Programu regenerace částku ve výši 30 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 40 tis. Kč. - bod 2 v čl. II - Jednotlivé výbory jsou schopné se usnášet je - li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vysloví souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru. Prodej pozemku p. p. č. 14/22, k. ú. Litol, o vým. 1.061 m2. Rozhodnutí ve věci prodeje pozemků v areálu bývalé Fruty. 1) Starostovi města zapracování připomínek panů Mgr. Fajmona, Mgr. Kopeckého, Ing. Otavy, Ing. Gregora a p. Houšteckého vmaximální možné míře. Proti návrhu usnesení byly pánové Ing. Gregor a p. Ježek z výše uvedených důvodů. Pan starosta poděkoval přítomným za účast a jednání zastupitelstva města v 20.35 hodin ukončil. p. MVDr. Jan Kořínek p. Ing. Karel Otava Zveřejněno: 7. kvě 2008

http://zpravodaj.probit.cz/2010/11_10web/REM_3_11.htm

Poslední jednání staré rady města Rada města doporučuje zastupitelstvu města schválit prodej pozemku ppč. 2489/6 o výměře 93 m2, v katastrálním území a obci Česká Třebová., Náklady spojené s převodem, tj. kolek k návrhu na vklad, uhradí nabyvatelé. Rada města souhlasí s převodem práv a povinností člena bytového družstva CENTRAL se sídlem Masarykova 522/12, 460 01 Liberec, IČ 25477749, dle předložené žádosti. Rada města souhlasí s odnětím části pozemku Města Česká Třebová ppč. 687/21 o výměře 32 m2 v katastrálním území Parník a obci Česká Třebová ze zemědělského půdního fondu v rámci stavby „Stavební úpravy a přístavba objektu, k. ú. Parník, stpč. 704“. Rada města souhlasí se stavbou „Zahradní domek na ppč. 2575/3 a ppč. 2575/4 v k. ú. Česká Třebová“, která sousedí s pozemkem ve vlastnictví Města Česká Třebová ppč. 3449/9 v katastrálním území a obci Česká Třebová. Rada města schvaluje pořádání pravidelných měsíčních čtvrtečních trhů v klidové zóně Starého náměstí v následujících termínech v roce 2011: 17.03., 21.04., 19.05., 09.06., 14.07., 18.08., 15.09., 20.10., 24.11. a 15.12. Rada města schvaluje na základě čl. III. bodu 1.3 Pravidel č. 1 pro pronajímání bytů v majetku Města Česká Třebová uzavření nájemní smlouvy na byt č. 4 o velikosti 1+2 v čp. 1105 na Habrmanově ulici v České Třebové na dobu určitou, od 01.11.2010 do 31.10.2011, za měsíční nájemné 51,95 Kč/m2. Současně rada města schvaluje uzavření dohody o ukončení nájmu k bytu č. 1 na Habrmanově ulici v čp. 1105 v České Třebové ke dni 31.10.2010. Rada města v tomto případě nepožaduje složení peněžních prostředků k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu podle § 686a) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Rada města schvaluje v souladu se Směrnicí pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Městem Česká Třebová ze dne 1.7.2009 rozeslání zadávacích podmínek pro uchazeče o veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávku „Dodávka lavic pro Základní školu Česká Třebová, Habrmanova ulice“ v textu dle předloženého návrhu. Rada města schvaluje vyřazení dlouhodobého nehmotného majetku města Česká Třebová z účetní evidence dle předloženého návrhu. č. 856 Rada města schvaluje „Plán zimní údržby místních komunikací v obci Česká Třebová“, který je platný pro zimní období 2010-2011. Zimní údržbu zajišťuje společnost Eko Bi s.r.o. Zodpovídá: Ing. Cink č. 857 Rada města Česká Třebová souhlasí s předloženým návrhem a schvaluje vyřazení nepotřebného majetku z inventarizace Sociálních služeb Česká Třebová, Bezděkov 918, IČ 70933341, dle předloženého návrhu. Zodpovídá: JUDr. Gibišová č. 858 Rada města Česká Třebová schvaluje vyřazení hmotného majetku z účetní evidence Základní školy Česká Třebová, Nádražní ulice, IČ 70882452, dle předloženého návrhu. č. 859 Rada města Česká Třebová schvaluje vyřazení hmotného majetku z účetní evidence Základní školy Česká Třebová, Habrmanova ulice, IČ 70882380, dle předloženého návrhu. Rada města Česká Třebová schvaluje vyřazení z účetní evidence poškozený drobný hmotný majetek zapůjčený Domu dětí a mládeže Kamarád, Česká Třebová, Sadová 1385, IČ 49314700, dle předloženého návrhu. Rada města Česká Třebová schvaluje vyřazení dlouhodobého hmotného majetku z účetní evidence Městského úřadu Česká Třebová, dle předloženého návrhu z účtu : 28/35, 28/37, 28/39, 28/42, 22/37. Rada města schvaluje předání majetku zřizovatelem, městem Česká Třebová, Staré náměstí 78, 560 02 Česká Třebová, IČ 278653, své organizační složce - jednotce SDH města Česká Třebová – Skuhrov, do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, v textu dle předloženého návrhu. č. 863 Rada města schvaluje předání majetku zřizovatelem, městem Česká Třebová, Staré Náměstí 78, 560 02 Česká Třebová, IČ 278653, své organizační složce - jednotce SDH města Česká Třebová – Lhotka, do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, v textu dle předloženého návrhu. č. 864 Rada města schvaluje proplacení ušlého výdělku panu T. P. dle §29, odst.1. písm. f) zákona 133/1985 Sb. o požární ochraně, z rozpočtu města Česká Třebová, Staré Náměstí 78, 560 02 Česká Třebová, IČ 278653, v textu dle předloženého návrhu. Rada města schvaluje proplacení ušlého výdělku panu P. K. dle §29, odst.1. písm. f) zákona 133/1985 Sb. o požární ochraně, z rozpočtu města Česká Třebová, Staré náměstí 78, 560 02 Česká Třebová, IČ 278653, v textu dle předloženého návrhu. Rada města schvaluje program jednání ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Česká Třebová svolaného na 10. listopadu 2010, v textu dle předloženého návrhu. Zodpovídá: p. Zedník Rada města na základě Směrnice pro zadávání zakázek Městem Česká Třebová ze dne 01.07.2009 a Protokolu hodnotící komise ze dne 02.11.2010 schvaluje uzavření smluvního vztahu na kompletní zpracování „Ročenky Českotřebovsko“ pro období roku 2011, 2012, 2013 a 2014 se společností TRIBOVIA, o.s., Klácelova 9, 560 02 Česká Třebová, IČ 265 75 701, za nejvýše přípustnou cenu ve výši 296.000,- Kč včetně DPH. č. 868 Rada města na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 102, odst. 2 písm. b) schvaluje vyplacení mimořádných odměn za práci v II. pololetí roku 2010 ředitelům příspěvkových organizací města – Městské knihovny, Městského muzea, Kulturního centra a Sociálních služeb, dle předloženého seznamu. Rada města, ve výkonu funkce valné hromady společnosti Eko Bi s. r. o., souhlasí s pořízením nového sněžného pásového vozidla (rolby) včetně technického příslušenství v ceně do 6 mil. Kč. vz. Ing. Jaromíra Žáčková

http://www.levnebydleni.cz/?section=21&cat=11&pg=1&pg=3

Martina (22.08.2017 13:31:29) Dobrý den mamžel dostal od rodičů dům a chtěl by polovinu přepsat na mně jak to udělat. Děkuji reagovat na příspěvek od "Martina" © Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (23.08.2017 16:04:19) Vážená paní Martino,situaci, kdy je nemovitost ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, je možné řešit prostřednictvím darovací smlouvy. V takovém případě bude následně darovaný majetek Vaším výlučným jměním a nebude tvořit součást SJM. Další možností je také smluvní rozšíření SJM o předmětnou nemovitost, která by poté celá spadala do Vašeho SJM. V případě jakýchkoliv dalších dotazů se, prosím, neváhejte obrátit na naši kancelář. S přáním pěkného dne, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát reagovat na příspěvek od "© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o." Pavlína Filipi (18.08.2017 11:50:15) Dobrý den. Stavíme si nový rodinný domek v řadové zástavbě. Kolem našeho pozemku jsou jiné parcely. Samozřejmě na stavbu plotu máme povolení a domluvili jsme se se sousedy o tom, jak bude plot vypadat. Chtěla bych vědět, jak je to s financováním plotu, který si chceme kolem domu postavit. Která část plotu patří k domu, kterou máme hradit my, kterou by měl hradit soused. Případně existuje nějaká vyhláška, která to určuje? Děkuji za odpověď. S pozdravem Mgr. Pavlína Filipi. reagovat na příspěvek od "Pavlína Filipi" © Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (18.08.2017 12:45:29) Vážená paní Filipi, dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, konkrétně ustanovení § 1024 v současnosti platí, že ploty mezi sousedními pozemky jsou společné. Obecně byste je tedy měli financovat s vlastníky sousedních pozemků společně. Pokud je plot dvojitý, poté si každý vlastník spravuje svůj plot samostatně. Žádná vyhláška v podobné věci v současnosti neexistuje. Vlastnictví a další povinnosti k plotům lze také dohodnout smluvně, navrhuji tedy zkusit se na věci dohodnout s vlastníky sousedních pozemků. V případě, že byste ve věci potřebovala více poradit, neváhejte se obrátit na naši kancelář. S pozdravem, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát Rebhanova (17.08.2017 21:16:49) Dobrý den,mám dotaz. Prodávám dům, máme zájemce kteří si v rk zaatily už zálohu. Kolik mám času JA jako majitel na vystěhování? Bere se to až od přepsání peněz? Je to dáno ze zákona? Děkuji reagovat na příspěvek od "Rebhanova" © Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (18.08.2017 12:44:27) Vážená paní Rebhanová, ustanovení o předání nemovitosti by měl řešit kupní smlouva týkající se Vaší nemovitosti. Ze zákona žádná lhůta nevyplývá, ale standardně by k předání mělo dojít po zapsání nového vlastníka do katastru nemovitostí a uvolnění peněz prodávajícímu, tedy Vám. Doporučuji se s novým vlastníkem pokusit na předání domluvit tak, aby termín vyhovoval zájmům obou stran. Mějte hezký den, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát Michaela (15.08.2017 08:26:07) Dobrý den,chtěla bych se zeptat,s manželem jsme spolu byli 10 let a rekonstruovali jeho byt,nyní spolu už nejsme a já bych chtěla,aby mi zaplatil polovinu nákladů z celkové rekonstrukce.Manžel má ale názor,že nevyplatí celou polovinu,že srazí třetinu dolů,že jsem to užívala.Můj dotaz je,jestli mám nárok na cenu,když se to pořizovalo nebo má pravdu on.Děkuji za odpověď. reagovat na příspěvek od "Michaela" © Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (18.08.2017 12:41:50) Vážená paní Paroubková, pakliže s manželem nejste rozvedeni, je možné sjednat si manželský majetkový režim smluvně dle § 716 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pro přípravu této smlouvy doporučuji navštívit právníka. Pokud nebude možné s manželem dosáhnout domluvy, jedinou cestou, jak se domoci Vašich prostředků bude nejspíše cesta soudní. Soud může dle § 728 občanského zákoníku v některých případech rozhodnout, jak spravovat společné jmění. Pokud by došlo k rozvodu, dané hodnoty byste museli s manželem řešit v rámci vypořádání SJM dohodou, nebo by ji řešil soud. Neváhejte se na nás obrátit v případě nutnosti dalších konzultací. Hezký den, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát Lenka (14.08.2017 12:12:55) Dobrý en, ráda byh se zeptala na situaci, ve které se nachází můj nynější přítel. Rozvádí se s manželkou. Před koupí bytu si vyřídil hypotéku na byt, který byl koupený až po svabě. Na koupi bytu použil i půjčené peníze od rodičů cca 800tis. Některé peníze byly před svatbou některé až po svatbě. Celé 10-tileté manželství splácel hypotéku ze svých peněz. Spadá byt do SJM, když koupil byt ze svých vlastních prostředků (hypotéka jen na něj a peníze od rodičů) nebo byt případně i hypotéka spadá do SJM? Hypoéku začal čerpat až po svatbě, kdy došlo ke koupibytu. Moc děkuji za odpověď. reagovat na příspěvek od "Lenka" © Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (18.08.2017 12:40:18) Vážená paní Winterová, při vypořádání společného jmění manželů při rozvodu je ošetřován majetek, který byl nabyt za dobu trvání manželství. Z toho, jak situaci popisujete, tak nejspíš půjde i o předmětný byt a to i přesto, že na jeho nákup byly použity prostředky získané pouze jedním z manželů. SJM lze vypořádat dohodou, kdy se rozvádějící se manželé dohodnou, jak budou majetky vypořádány, nebo rozhodnutím soudu, který sám posoudí danou situaci a majetek rozdělí. Hypotéka je sice psaná na Vašeho přítele, ovšem splácel ji ze své mzdy za doby trvání manželství, přičemž mzdy obou manželů spadají do SJM. Manželka tak může požadovat to, co bylo ze SJM použito na splácení této hypotéky - tedy mohla by požadovat poměrnou část těchto splátek použitých na zaplacení hypotéky Vašeho přítele. Co se týče darovaných 800 tisíc, částka je v režimu darovacím, tedy by nebyla součástí SJM, ovšem byla vložena do koupě bytu, který do SJM spadá. Lze tedy shrnout, že byt sice v SJM obsažený je, ovšem manželé, respektive jejich právní zástupci a nebo posléze soud, bude posuzovat, jakým způsobem byl tento financován a posléze bude určeno, jak bude konečné vypořádání vypadat. Nepůjde nejspíš o jednoduchou kalkulaci a situaci je poměrně těžké takto vyhodnotit. V případě nutnosti odbornější asistence, se neváhejte obrátit na naši kancelář. S pozdravem, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát. jana (04.08.2017 12:37:26) Dobrý den, máme spor se sousedem a ten nyní využil dne, kdy jsme byli v práci a vytrhl jeden plotový dílec. Je to jeho plot.Mě jde o to,že my máme psi a tímto vlastně nebyli zabezpečení, mohli utéct,pokousat kohokoli.My jsme povonni si psi zabezpečit, ale jak, když jsme v práci.Soused nám nedal předem vědět, byla to zase jedna z jeho záškodnických akcí.Jde mi o to jestli má povinnost nás předem informovat o tom, že bude opravovat plot/jak všude tvrdí/, do dneška se nic s plotem nedělá. moc děkuji za radu Jana © Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (09.08.2017 15:39:38) Vážená paní Jano, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník stanovuje vyvratitelnou právní domněnku spoluvlastnictví rozhrady mezi pozemky tam, kde není zřejmé, kterému z vlastníků sousedních pozemků svědčí vlastnické právo. Jak ale říkáte, ve Vašem případě je nejspíše historicky dohodnuto, že plot je ve vlastnictví souseda. Vlastník plotu sice není povinen plot obnovovat, musí jej však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem poškození sousedovi škoda. Útěk psů by se v tomto případě dal považovat za škodu, která by Vám mohla hrozit. Bylo by tedy vhodné souseda na jeho povinnosti upozornit a poté se popřípadě obrátit na soud. V případě, kdy už by plot byl prakticky neexistující, je možné, aby na Váš návrh soud uložil vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu Vašeho vlastnického práva. V případě nutnosti další konzultace se neváhejte na naši kancelář obrátit. S pozdravem, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát.

https://ppropo.mpsv.cz/judikatns21cdo52852016

Judikát NS 21 Cdo 5285/2016 - Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců 21 Cdo 5285/2016 ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.5285.2016.1 § 4b odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2012 § 52 písm. c) předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2012 § 67 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2012 § 331 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2012 § 100 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31.08.2012 § 107 obč. zák. ve znění do 31.08.2012 § 451 obč. zák. ve znění do 31.08.2012 21 Cdo 5285/2016-85 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce Českého vysokého učení technického v Praze se sídlem v Praze 6 - Dejvicích, Zikova č. 1903/4, IČO 68407700, zastoupeného JUDr. Martinem Mikyskou, advokátem se sídlem v Malé Skále č. 397, proti žalované J. W., zastoupené JUDr. Petrem Topinkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Spálená č. 97/29, o 101 523 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 7 C 172/2015, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. dubna 2016 č. j. 23 Co 105/2016-63, takto: Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu Praha – západ dne 10. 7. 2015 domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 101 523 Kč se „zákonným úrokem z prodlení běžícím od 10. května 2014 do zaplacení“. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná dne 23. 4. 2012 obdržela od žalobce výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, na základě které jí žalobce při výplatě mzdy za měsíc červen 2012 vyplatil odstupné (ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) v částce 101 523 Kč. Výpověď z pracovního poměru byla následně rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 1. 2014 sp. zn. 8 C 115/2012 „prohlášena“ za neplatnou a pracovní poměr žalované skončil na základě výpovědi z její strany, kterou doručila žalobci dne 29. 6. 2015. Žalobce se proto domáhal vrácení odstupného, které žalované na základě neplatné výpovědi z pracovního poměru vyplatil. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Považuje za nezbytné, aby dovolací soud jinak posoudil „klíčovou právní otázku“ vyřešenou odvolacím soudem, tj. otázku běhu promlčecí lhůty, neboť odvolací soud pominul závaznou právní úpravu obsaženou v ustanovení § 331 zákoníku práce, která stanoví běh tříleté promlčecí lhůty ode dne výplaty vyplacených částek. Dovolatelka má za to, že tato právní úprava je kogentní a nelze se od ní odchýlit a výkladem počátek běhu promlčecí lhůty oddalovat za „zákonem stanovený termín“; navíc se jedná o úpravu, která je ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanském zákoníku speciální. V posuzovaném případě uplynula jak objektivní promlčecí lhůta (počítaná od vzniku bezdůvodného obohacení), tak subjektivní promlčecí lhůta (počítaná od okamžiku, kdy se „poškozený“ dozvěděl o vzniku bezdůvodného obohacení a o tom, „na čí úkor vzniklo“); subjektivní lhůta uplynula dne 7. 1. 2015, kdy uplynuly dva roky ode dne, co se žalobce dozvěděl o podání žaloby na neplatnost výpovědi z pracovního poměru. Odvolacím soudem zmiňovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2007 sp. zn. 21 Cdo 2426/2006 (správně sp. zn. 21 Cdo 2423/2006) a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 8. 2009 sp. zn. 21 Cdo 3207/2008 na posuzovaný případ, na který se vztahuje speciální úprava ustanovení § 331 zákoníku práce, nedopadají, neboť řeší otázku promlčení nároku na náhradu škody. Závěr odvolacího soudu o počátku běhu promlčecí lhůty od právní moci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 1. 2014 č. j. 8 C 115/2012-50 je proto podle dovolatelky nesprávný. Žalovaná navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje, popřípadě aby jej zrušil. Z hlediska skutkového stavu bylo soudy zjištěno (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu – jak vyplývá z ustanovení § 241a odst. 1 a § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. - nepodléhá), že žalované (zaměstnankyni), která u žalobce (zaměstnavatele) pracovala jako vedoucí oddělení vnějších vztahů, byla dopisem žalobce ze dne 20. 4. 2012 dána výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti; výpověď byla žalované doručena dne 23. 4. 2012. Na základě této výpovědi žalobce vyplatil žalované na odstupném ve výši trojnásobku průměrného výdělku částku 101 523 Kč, která byla na bankovní účet žalované připsána dne 4. 7. 2012. Na základě žaloby podané žalovanou dne 27. 8. 2012 u Obvodního soudu pro Prahu 6 bylo rozsudkem tohoto obvodního soudu ze dne 23. 1. 2014 č. j. 8 C 115/2012-50 rozhodnuto o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 20. 4. 2012 (rozsudek nabyl právní moci). Dopisem ze dne 26. 6. 2015, doručeným žalobci dne 29. 6. 2015, žalovaná přistoupila k výpovědi z pracovního poměru účastníků, který na základě této výpovědi skončil dne 31. 8. 2015. Vyplacené odstupné žalovaná žalobci nevrátila. Z uvedeného (mimo jiné) vyplývá, že zaměstnavatel nebo zaměstnanec, který se v pracovněprávních vztazích bezdůvodně obohatil na úkor druhé smluvní strany základních pracovněprávních vztahů, musí obohacení vydat. V pracovněprávních vztazích je ovšem povinnost vydat bezdůvodné obohacení modifikována tehdy, je-li obohaceným zaměstnanec, který by měl vrátit zaměstnavateli neprávem vyplacené částky; v tomto případě musí bezdůvodné obohacení vydat zaměstnavateli, jen jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, přijal-li však plnění v „dobré víře“ (protože nevěděl a ani nemohl z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené), smí si je ponechat. To, zda zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, je věcí konkrétního posouzení každého jednotlivého případu; rozhodné skutečnosti v tomto směru je povinen tvrdit a za řízení prokázat zaměstnavatel. Zaměstnanec má právo na odstupné podle ustanovení § 67 odst. 1 zák. práce - nejedná-li se o případ uvedený v ustanovení § 339a a 345a zák. práce - jen tehdy, jestliže s ním zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí danou podle ustanovení § 52 písm. a) až c) zák. práce nebo dohodou uzavřenou z týchž důvodů a jestliže pracovní poměr na základě těchto právních úkonů opravdu skončil. Ukáže-li se, že pracovní poměr účastníků přes podanou výpověď z pracovního poměru nebo uzavřenou dohodu o rozvázání pracovního poměru dále trvá (například proto, že pravomocným rozhodnutím soudu byla určena neplatnost výpovědi z pracovního poměru nebo dohody o rozvázání pracovního poměru a zaměstnanec trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, nebo proto, že zaměstnavatel výpověď z pracovního poměru se souhlasem zaměstnance odvolal), z ustanovení § 67 odst. 1 zák. práce vyplývá, že zaměstnanci odstupné nenáleží, neboť zaměstnanec svou dosavadní práci nepozbyl, a není proto ani potřebné mu kompenzovat jednorázovým peněžitým příspěvkem jeho ztrátu (poskytovat plnění určené ke zmírnění následků organizačních změn provedených zaměstnavatelem na jeho sociální situaci). Zaměstnanec, který za této situace přijal odstupné, které mu zaměstnavatel (v souladu se zákonem) vyplatil v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy po dni, k němuž měl pracovní poměr účastníků skončit, nebo v den skončení pracovního poměru, je povinen přijaté plnění z důvodu vydání bezdůvodného obohacení zaměstnavateli vrátit, neboť věděl nebo z okolností musel předpokládat, že jde o částky neprávem vyplacené, šlo-li o odstupné, na něž nemá nárok proto, že pracovní poměr účastníků podle podané výpovědi z pracovního poměru nebo uzavřené dohody o rozvázání pracovního poměru neskončil a dále trvá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2003 sp. zn. 21 Cdo 304/2003, uveřejněný pod č. 28 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).

http://inter2.posunemevasvys.cz/pro-verejnost/vyber-odmen/

Výběr odměn – Intergram Výběr odměn 4works 2018-11-09T10:33:27+00:00 Uživatelem výkonů a záznamů jejich sdělováním veřejnosti jsou ty právnické nebo fyzické osoby, které při provozování své činnosti zpřístupňují výkony a záznamy veřejnosti, tj. např. pořadatel produkce, při níž k zpřístupnění výkonů a záznamů dochází. Podle ustanovení § 71 odst. 1 a 2 písm. g) a § 76 odst. 1 a 2 písm. e), resp. i § 80 odst. 1 a 2 písm. e) autorského zákona nelze bez předchozího uděleného oprávnění výkonných umělců a výrobců záznamů užít jejich umělecké výkony a záznamy jejich sdělováním veřejnosti. Vždy, pokud nejde o užití pro osobní potřebu. Podle § 71, § 76 a § 80 zákona č. 121/2000 Sb. v platném znění (autorský zákon) nelze bez předchozího udělení oprávnění výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů užít jejich umělecké výkony a záznamy mimo případy výjimek uvedené v § 30 až 39 autorského zákona. Za udělení oprávnění k výkonu práva užít umělecké výkony a záznamy se uživatel zavazuje uhradit výkonným umělcům a výrobcům v souladu s platným znění zákona odměnu. Tento souhlas musí mít každý uživatel, především pak uživatel – pořadatel tzv. veřejné produkce, zejména: při pořádání diskoték nebo jiných tanečních či hudebních formách zábavy, na nichž jsou užívány zaznamenané výkony výkonných umělců při sdělování výkonů a záznamů veřejnosti prostřednictvím magnetofonu, CD přehrávače, videa, DVD přehrávače, multimediálního PC, rozhlasového nebo televizního přijímače, hudební skříně (jukeboxu) apod. v prostorách přístupných veřejnosti, např. v restauracích, v hotelích a ostatních ubytovacích zařízeních, v obchodech, na sportovních stadionech, na plovárnách, v tělocvičnách apod. při vysílání výkonů a záznamů v rozhlase nebo televizi (nejde-li o užití podle § 72 autorského zákona). Výkony umělců a jejich záznamy jsou chráněny 50 let od roku, kdy byl záznam výkonu pořízen nebo zveřejněn. Užití výkonů a záznamů bez souhlasu umělců a výrobců je porušením autorského zákona se všemi právními důsledky. Vybíráme odměny především: za užití zvukových záznamů vydaných k obchodním účelům jejich televizním a rozhlasovým vysíláním a jeho přenosem kabelovým přenosem výkonů a záznamů za rozmnožování pro osobní potřebu (od výrobců, dovozců a příjemců zařízení sloužících k pořizování rozmnoženin a nosičů takových rozmnoženin výkonů a záznamů).

http://www.euroekonom.cz/clanek-okresni-soud-ve-zdaru-nad-sazavou-formulare-ke-stazeni-7414287

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Formuláře ke stažení | Euroekonom.cz Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Formuláře ke stažení Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Centrální evidence exekucí Okresní soud ve Vyškově - vyhláška 442/2006 Sb. Okresní soud ve Vyškově - Příjem elektronických podání – dle nařízení vlády 495/2004 sb. Okresní soud ve Vyškově - Pracovní nabídky Okresní soud ve Vyškově - Pracovní doba Okresní soud ve Vyškově - Orientační tabule OS Vyškov Okresní soud ve Vyškově - kontakty Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Informace pro osoby se zdravotním postižením Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Informační centrum Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Interní protikorupční program Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - kontakty Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Orientační tabule soudu Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Rozvrh práce Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Spořič obrazovky Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - vyhláška 442/2006 Sb. a96d2 abf0f 0f9a3 e2134 a019f b75dc c3a6f 54d67 67cf3 bf4f2 3da23 d12d7 937d7 d50b4 a154e 4c640 b0c7f 8e7e1 f8dbe 16fa8 a9b78 05963 fc40c 3af5e 1c9fe f468c f1d06 77ad4 19fc1 4deb3 e9f9b ee926 45b4b 8c3b4 78393 67f28 e71b1 7de69 2c292 ff5ec cd857 cb07e 464a1 5b1ac 7ffc3 81f8d ef865 c3c42 13215 ed551 69e7b 3b74c e3658 bb5dd d20d2 6345f c5dd2 15e33 422ce a8da8 4105c df81c d29a3 c3e86 ecf52 1f976 be0bc 8eff8 73be1 326c4 f2dc5 42623 ab894 fbb30 c50eb b2c84 6e94e 37bf4 d1052 458f4 8cc8e 6cb7d 46a51 d1615 500b2 e7c52 07149 57784 29c86 a4d50 baca3 5b38c 8162c ef13c 02caa e10ad b46e8 3b7e6 2827f 9fc9a 23d08 6c436 f6b11 f2d54 e0847 74a27 a5153 78969 7a293 e0b12 1fe71 ea9aa 68231 f07cd e29a9 b9cfb 9cc83 89e73 a9be4 cab31 24cec 4211e c6ffb 7e7ca 2f693 87480 9b601 543a7 e4aae bc7a1 bfc09 4514b 85bfc b467d 7e488 f4e5e be5fd 4b99f 0a092 7fb80 a978c f48b0 879d1 e8d77 5a773 68bdc de9fb a3fb3 63df6 54760 11436 71924 13bfc c98e3 022bf 370a2 483cf d3817 7eb6f 80f66 6ef65 1a3de 58a99 84a79 b4c81 8661f 27082 986af 09697 f329a 900e2 f135e f04ec b0ded be213 fe3e7 16981 1c0e5 b1636 f633a 83921 12c38 ff986 a4f52 deacf efeb4 1d6ef 9a80d 7d77f d0bc3 d844b 7337e f344e 890eb 7511f b0a20 7f6e3 69257 6ac08 ac7cd be3bc 3d98f 85c8c 8e9c9 5d431 021d3 00a1a 35a28 84d53 238bb e69a7 376a9 30910 f94a5 11d06 b0cc3 a0a14 91dc2 44958 6b02b e1876 e93ca 6d484 4a157 ee5cc e5df6 7e8ee 6e26e 6af83 92c88 e6849 948f8 86a55 6f3db 304c7 179d3 2aa2a c8dd5 98d82 474b2 0490a 96716 03574 f0856 27782 4aa7d 73a99 31852 641b8 48e21 9f5af 4a0dc 46f1a a05a5 20fa1 5adc2 676b8 bc911 82923 f6ec0 b914f ec849 4b385 d4eb4 73bbb 3ac8f a543e 1473f e8ea6 4f33d 93c22 e9e93 74859 2e656 51af7 50b91 398d8 6eb31 ad916 63d23 f1174 fbcc7 be3ee 5647c e66af 21fd2 67414 8c82a b94d3 e6acb a48f3 44827 5f440 577ed 1458d 2d34a 0b23c 0f0e0 658df cc819 8dfcc 200cd 819e6 8ea91 9c3aa 64e53 b6d71 06742 8f7be c81f1 7f702 c7029 9165a a1a63 855b2 33941 a04c5 69731 c221d e8a36 5d7c0 0a99a 10f49 97ffc f8a17 6c3da a2c60 e34ec 1a368 e7b50 0c3b8 8b418 54ec9 9c2a7 5569c ef9aa f3603 05479 06684 d9b12 1d59e b5df5 96b59 53297 c7305 7effc 02202 9d5db e1b42 35e5d 6b6a9 2d688 1e226 ac7fc 9d242 66d5f 263ae 8805c dab7c 54a70 ee88d 08480 050c7 ed1fb 4d3c2 55c70 afb11 0ca9f 26408 bed4c c3c8f 22442 b88cd 42054 c7df5 faa7d f088b 216c1 4052e c75e0 c3307 59714 6f92c 95a24 b8fb8 31ff6 5d301 1f44c 098bb ae46f d3472 cbec6 01e05 7126e 06ee3 41d94 0d518 fd583 53c00 28af7 cf23a da8af c454b 17a64 62114 819b2 9669d 7dccd f313a 26940 a82fb a5edc 0bcd1 e3032 d9e66 a51dc 2eb51 10220 61077 a1d1b 73f85 67257 ced59 aec39 8ec13 269a1 97572 a2cab 88186 748d6 3354d 22b59 fc5c9 89a28 684d0 db3f3 4e639 99fc5 70bd3 94cf4 e708e 92341 a5bc3 1f066 a2efa e81e7 cbc79 a0daf ad40a 20468 96ca0 3811b 3d321 201f7 5ce66 2f547 1f9ac 143f4 fb5f9 fd02b aa324 9b60a d2a36 e5044 bd3ed 166ff e585d 4665f cc021 13420 71d4a 16d10 9e20e 52c48 52cd3 80a20 a8901 50bb7 9ef8c aecd1 2945e d7d13 2f708 2f283 f634d 6eb0a 6ce29 25ef2 df89d 53273 5cdd8 cdde4 16638 2a1bc 85df9 a9945 a0ecb c706d d465b 1c865 2a112 da196 3e547 27176 a5551 deba6 da8b0 98b77 80a01 2742c 42e1a fa72a 1f626 d346f 6f189 138c0 56692 f971d 30736 33523 2b1b7 e2a2d ee23e 10994 d1fe0 bee22 f2159 775cc a9752 eddf4 94828 f4d52 86a00 51e65 c2298 f04a8 9bdac ab81f d8ffc c4bb8 5e774 99d38 09401 299e8 f096c a7e26 36db2 cec5b cbaf8 e5a40 0d9a9 5a4a0 b8678 0d419 9b37a 2543c 1efe1 b6ae1 95168 e2563 c4ba5 f3b6e 8ca06 7b597 40178 dbe43 b201c 6607c f4e98 f44dc 43824 8c9e3 627af 7c063 0f9c1 7f543 ab317 a4dd8 28290 54fdf d7531 e01d1 d5e30 bb7b4 1358f cfc3a c874e 6622f b72cf 86cb0 70c6d 8da9f b0eb4 4f4b5 fe3ec a2217 e9a2c a613d b80e0 947bf b25d0 baff4 057c5 8af2f 4aa50 1e6d7 c123e cec8d 18023 81fbc 70255 cefa3 75a25 c9d03 387fa 0ced8 763dd 5406d ec8da 84e88 4b5c1 a3440 a702b 0143e 0f6e9 7dc0a 71e9c f9870 59432 c5f6f 3b074 3be24 74dd9 a0e0b c5532 59bc1 5f129 31498 0126d a7187 e8d05 77db0 f5e7c b2c50 99aef 737d3 116e6 16364 6ce7b 42be6 3a21c 717da d2ab1 b9103 1f4c8 94fac 784fc 146c5 76397 0fa9a 94b88 c5ef6 8134a a138a 1418f 9102c 18374 11331 c05ca ab600 2b6a5 a3adb 560ec 21ed7 bbcb1 66a63 7d70a 26829 5ba1d e6185 509a1 7a0ae 94e0b 7f1c4 65dda c3548 a652b 120ca 7f795 da22f 93a76 258e4 d071f 195dc 41f32 23441 a4e20 2fca6 7953a a9147 49f52 a53b1 ffc39 2e184 6237f 1f07e 7194e c2c82 8252b 673f7 8fd0a 36bdc ba0e8 85090 c3257 07c5f 83ee0 6beee e1799 99afb 4828e e655e bf736 c3b77 83c5b 61b7d 64d4a 29a1a 9e594 e1a4e e3bc1 ca25a 05e94 ab2a3 81672 ac05c a44fb d4d7f f3b5f e8aa5 7a89c d74b9 87e91 67181 acb6b dfcd0 cca46 c5ae1 049a2 144bf 04987 f0a18 82b65 d9fe0 30996 b9206 43763 3d5f2 02d06 5b266 a03c2 a11cc 5d365 500b8 7f77a 88d1c baefa 68f93 df79c b639d 045bb 931d4 895c2 2cba3 c7d44 3bf35 746a9 5ac4b 1f0d9 ce10a 00e7c 8d0e5 6b819 ab29f 9862f dfe11 96b4c badfb b487a fcf9d 6b735 c7c8b f7a01 e4698 3f451 67467 d3d7f 047c0 934b4 bc8e7

http://kraken.slv.cz/KSPH65INS762/2016

KSPH 65 INS 762/2016 NEJVYŠŠÍ SOUD CESKE REPUBLIKY KSPH 65 INS 762/2016 29 NSCR 13/2018-A-80 Nejvyšší soud České republiky rozhodl V senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové V insolvenční věci dlužnice Boženy Trmalově, narozené 22. února 1965, bytem V Nehvizdech, Na Příštipku 54, PSČ 250 81, zastoupené opatrovníkem Mgr. Josefem J aníkem, advokátem, se sídlem V Brandýse nad Labem Staré Boleslavi, Sídliště BSS 1342, PSČ 250 01, vedené u Kraj ského soudu V Praze pod sp. zn. KSPH 65 INS 762/2016, o insolvenčním návrhu věřitele BIDDING s. r. o., se sídlem V Praze 5, Náměstí 14. října 1307/2, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 29043972, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Homolkou, advokátem, se sídlem V Jihlavě, Palackého 5001/1, PSČ 586 01, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu V Praze ze dne 8. září 2017, č. j. KSPH 65 INS 762/2016, 2 VSPH 628/2017-A-70, takto: Usnesením ze dne 20. ledna 2017, č. j.-A-39, rozhodl Krajský soud V Praze (dále jen insolvenční soud ) o insolvenčním návrhu věřitele BIDDING s. r. o., tak, že (mimo jiné) zjistil úpadek dlužnice Boženy Trmalové (bod 1. výroku) a prohlásil konkurs na její majetek (bod 111. výroku). K odvolání dlužníka Vrchní soud V Praze V záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení insolvenčního soudu V bodech I. a III. výroku. Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, jehož přípustnost vymezuje na základě % 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), argumentem, že se odvolací soud V otázce zastoupení účastníka opatrovníkem odchýlil od ustálené praxe dovolacího soudu. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení Věci, a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a Věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Dovolání dlužnice, jež může být přípustné jen podle 5 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených V 5 238 o. s. ř., odmítl Nejvyšší soud podle % 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. jako nepřípustné. Učinil tak proto, že jedinou dovolací námitkou, spočívající na argumentaci, že dlužnici měl být vzhledem k jejímu špatnému zdravotnímu stavu již V řízení před insolvenčním soudem ustanoven opatrovník podle 5 29 odst. 3 o. s. ř. (k čemuž však nedošlo), a toto pochybení nenapravil ani odvolací soud, dlužnice ve skutečnosti namítá, že jí byla odňata možnost jednat před (insolvenčním) soudem. Takovou námitkou dlužnice vystihuje (z obsahového hlediska) tzv. zmatečnostní vadu řízení podle 5 229 odst. 3 o. s. ř. Tato vada ale není způsobilým dovolacím důvodem (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost) apro její posouzení proto nelze připustit dovolání. K tomu srov. již usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (které je-stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže-dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu), jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen.zn. 29 NSČR 84/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2015, sp. zn. 26 Cdo 5120/2014. Pro úplnost zbývá dodat (k návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí), že 5 243 o. s. ř. V insolvenčním řízení nelze aplikovat (viz 5 90 insolvenčního zákona). S přihlédnutím k době vydání napadeného usnesení je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném do 29. září 2017 (článek 11, bod 2., části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/ 1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

https://esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=1996s147

147/1996 Sb. - Zákon o rostlinolékařské péči a změnách… | Esipa.cz 147/1996 Sb.Zákon o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů Rozeslána dne: 31. května 1996 Autor předpisu: Parlament Přijato: 24. dubna 1996 Nabývá účinnosti: 1. ledna 1997 Platnost předpisu: Zrušen předpisem 326/2004 Sb. Pozbývá platnosti: 31. května 2004 Tento zákon stanoví oprávnění a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti rostlinolékařské péče, upravuje ochranu státního území před zavlečením a rozšiřováním karanténních škodlivých organismů, stanoví orgány státní správy na úseku rostlinolékařské péče a jejich působnost a sankce za porušování stanovených povinností. (1) Rostlinolékařská péče je souhrnem právních, technických, organizačních a odborných opatření za účelem uchování zdraví rostlin. (2) Rostlinami jsou celé rostliny způsobilé k růstu nebo rozmnožování nebo tyto jejich části: plody v botanickém smyslu s výjimkou hluboce zmrazených; zelenina s výjimkou hluboce zmrazené; hlízy, cibule, oddenky a jiné vegetativní části rostlin sloužící k rozmnožování; řezané květiny; uříznuté stromky s listy; kultury rostlinných pletiv; semena v botanickém smyslu s výjimkou těch, která nejsou určena k pěstování. (3) Rostlinnými produkty jsou produkty rostlinného původu a části rostlin nezpracované nebo zpracované jednoduchým způsobem, např. sušením nebo mechanicky, pokud nejsou rostlinami; dřevo je rostlinným produktem, pokud má zachován alespoň zčásti přirozený oblý povrch nebo je ve formě dřevního odpadu. ODDÍL II - ODBORNÁ ZPŮSOBILOST NA ÚSEKU ROSTLINOLÉKAŘSKÉ PÉČE ODDÍL III - ROSTLINOLÉKAŘSKÝ DOZOR ODDÍL IV - OCHRANA PROTI ZAVLÉKÁNÍ ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ PŘI DOVOZU, PRŮVOZU A VÝVOZU ZÁSILEK (VNĚJŠÍ KARANTÉNA) § 11 - Dovoz a průvoz § 13 - Vývoz ODDÍL V - OCHRANA PROTI ROZŠIŘOVÁNÍ ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY (VNITŘNÍ KARANTÉNA) ODDÍL VI - MIMOŘÁDNÁ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ OPATŘENÍ § 16 - Náhrada majetkové újmy vzniklé v souvislosti s uložením mimořádných rostlinolékařských opatření ODDÍL VII - PŘÍPRAVKY § 17 - Registrování přípravků § 20 - Použití údajů o přípravku, které byly předloženy jiným žadatelem o registraci § 25 - Použití neregistrovaných přípravků § 30 - Ochrana včel, zvěře a ryb při používání přípravků § 36 - Kontrolní testování § 42 - Okresní úřady ODDÍL XII - SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

http://kraken.slv.cz/23Cdo1425/2011

23 Cdo 1425/2011 Dotčené předpisy: § 447 obch. zák., § 450 obch. zák. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně JESDREV Jeseník, a.s. , se sídlem Jeseník, Lipovská 19, PSČ 790 01, identifikační číslo osoby 45192481, proti žalované Hohmann Herstellungs und Vertriebsgesellschaft m.b.H , se sídlem Rödernstrasse 29, 963 17 Kronach, Spolková republika Německo, zastoupené Mgr. Petrem Šívarou, advokátem, se sídlem Brno, Dolní Louky 7, s adresou pro doručování Brno, Mendlovo nám. 1a, o zaplacení 13 275 EUR s příslušenstvím a 19 481 EUR, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 1 Cm 61/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. září 2010, č.j. 14 Cmo 40/2010-162, takto: Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 7. září 2010, č.j. 14 Cmo 40/2010-162, potvrdil výrokem I. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. července 2009, č.j. 1 Cm 61/2004-103, ve výrocích I. a III., kterými bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 13 275 EUR s 8 % úrokem z prodlení od 1.7.2001 do zaplacení a dále částku 19 481 EUR a náklady řízení; výrokem II. změnil výrok IV. uvedeného rozsudku soudu prvního stupně ohledně výše nákladů řízení vůči České republice a výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se nejprve zabýval odvolací námitkou žalované, že v daném případě neměl být aplikován obchodní zákoník, ale Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (tzv. Vídeňská úmluva). Ztotožnil se se soudem prvního stupně, že v daném případě, kdy se jedná o spor s mezinárodním prvkem, a účastnice jako členky Evropské unie jsou právnické osoby se sídlem vymezeným vnějšími hranicemi Evropské unie, aplikuje se při posouzení mezinárodní příslušnosti a pravomoci soudu k rozhodování sporu Nařízení Rady ES č. 44/2001 ze dne 22.12.2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. nařízení Brusel I.) a že ve věci je dána pravomoc soudů České republiky s tím, že místně příslušným je Krajský soud v Ostravě. Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem soudu prvního stupně, že účastnice si v čl. 9 smlouvy ze dne 1.3.2001 výslovně dohodly, že případné závažné spory budou řešeny v České republice podle zákonů platných v České republice, proto bylo namístě aplikovat obchodní zákoník. Odvolací soud z uvedeného ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že účastnice tím vyloučily použití Vídeňské úmluvy. Oba soudy vyšly při právním posouzení věci ze zjištění, že v souladu se smlouvou uzavřenou účastnicemi dne 1.3.2001 pod č. 1/2001 objednala žalovaná objednávkou ze dne 15.5.2001 u žalobkyně 275 kusů skládacích souprav a 50 kusů skládacích stolů v provedení dřevo lakované v barvě RAL 1033. Žalovaná se k přejímce zboží do závodu žalobkyně nedostavila a zboží převzala od dopravce dne 19.6.2001. Dne 20.6.2001 potvrdila žalobkyni převzetí zboží s tím, že vykazuje nedostatky spočívající v odlišných barevných odstínech žluté barvy a že spodní strany stolů a lavic nejsou upraveny a je špatná i montáž stolů a lavic, neboť spodní části nezapadají do západkových zámků. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně neporušila povinnost dodat zboží v požadované jakosti ohledně barvy zboží, neboť byl dodržen požadavek barvy RAL 1033, avšak jednotná šarže této barvy (odstínu) v objednávce žalovaného vymíněna nebyla. Ostatní tvrzené vady zboží žalovaná neprokázala, když nevylíčila rozhodující skutečnosti ohledně dalších tvrzených vad úplně a ani neoznačila relevantní důkazy k prokázání jejich existence a rozsahu, a to ani po poučení podle § 118a odst. 1 a odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ). Soud považoval za nedostatečně prokázané tvrzení žalované o vadách zboží, pokud žalovaná podle výpovědi svědků zkontrolovala jen část dodaného zboží. Za situace, kdy žalovaná dodané zboží převzala a neprokázala existenci tvrzených vad, odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni dohodnutou kupní cenu podle § 450 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ), neboť si strany ve smlouvě nedohodly, že povinnost žalované zaplatit kupní cenu je vázána na podepsání protokolu o převzetí zboží kupující, jak žalovaná tvrdila. Ve smlouvě bylo podepsání protokolu o převzetí zboží kupující rozhodné podle čl. 7 smlouvy jen pro přechod vlastnického práva a zodpovědnost za vzniklé škody. Podle čl. 4.1. smlouvy, označeného jako místo převzetí zboží , je podpis protokolu o převzetí pouze dokladem prokazujícím převzetí , nikoliv jako předpoklad pro zaplacení kupní ceny. Protože kupující nezaplatila kupní cenu včas, odvolací soud potvrdil i rozhodnutí soudu prvního stupně o přiznání úroků z prodlení podle § 369 odst. 1 obch. zák. od 1.7.2001 s ohledem na dohodnutou splatnost kupní ceny, která nastala dne 28.6.2001. Vzhledem k tomu, že si účastnice ve smlouvě pro případ nezaplacení kupní ceny ve stanoveném termínu sjednaly v souladu s § 544 občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ) smluvní pokutu ve výši 0,05 % z celkové ceny dodávky za každý den prodlení a do dne vyhlášení rozsudku byla žalovaná v prodlení se zaplacením kupní ceny od 1.7.2001 do vyhlášení rozsudku celkem 2 935 dnů, odvolací soud potvrdil i vyhovující výrok soudu prvního stupně o přiznání smluvní pokuty žalobkyni ve výši 19 481 EUR. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť se domnívá, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Důvodnost podaného dovolání spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a písm. 2 odst. b) o. s. ř.] a že řízení je postiženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§ 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Otázky zásadního právního významu spatřuje v následujících otázkách: 1) Zda v případě volby práva pouhým odkazem ve smlouvě na české právo je automaticky vyloučena aplikace Vídeňské úmluvy. 2) Zda v případě, kdy si smluvní strany sjednaly, že předávací protokol podle čl. 4.1. smlouvy slouží jako doklad o dodání zboží, vznikl nárok žalobkyně na zaplacení kupní ceny podle č.l. 3.3. smlouvy, a to vše za situace, kdy žalovaná nebyla včas vyzvána k převzetí zboží. 3) Zda napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, nejsou-li řádně odůvodněna hodnocení důkazů na kterých rozhodnutí spočívá. Dovolatelka má za to, že pro závěr, že věc je třeba posuzovat podle obchodního zákoníku nepostačuje zjištění, že účastnice si dohodly aplikaci českého práva, neboť Vídeňská úmluva je též součástí českého právního řádu, byla-li publikována se Sbírce zákonů pod č. 160/1991 Sb. Žalovaná namítá, že odvolací soud se nevypořádal s její námitkou, že žalobkyně nevyzvala žalovanou k převzetí zboží včas, pouze konstatoval, že žalovaná se k přejímce zboží do závodu žalobkyně nedostavila a tudíž k převzetí zboží došlo předáním k dopravě. Dovolatelka je na rozdíl od odvolacího soudu přesvědčena, že předávací protokol o převzetí zboží byl podle čl. 4.1. smlouvy předpokladem pro zaplacení kupní ceny, a pokud podepsán oběma stranami nebyl, nevzniklo žalobkyni právo na zaplacení kupní ceny. Podle názoru žalované neporušila žádnou zákonnou povinnost, zboží nepřevzala a vady dodaného zboží vytkla včas. Pokud žalobkyně porušila povinnost oznámit žalované, že zboží je připraveno k převzetí, nemůže jít toto porušení povinnosti žalobkyně k tíži žalované. Dovolatelka nesouhlasí ani se skutkovým závěrem, které navíc považuje za nepřezkoumatelné, že stoly a lavice byly nalakovány v požadované barvě. Pokud by tomu tak bylo, nemohlo by dojít k rozdílům v odstínech barvy, jak prokazují předložené fotografie. Žalovaná z uvedených důvodů nesouhlasí se závěrem obou soudů, že je povinna za zboží předané žalobkyní k přepravě zaplatit kupní cenu sjednanou ve smlouvě. Dovolatelka navrhla zrušení napadeného rozsudku odvolacího soudu vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Namítá-li žalovaná, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné, dovolává se tím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tedy že řízení je postiženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Je však nutno konstatovat, že z důvodu uvedeného v tomto ustanovení může dovolatel napadnout rozhodnutí odvolacího soudu při uvažované přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jen za předpokladu, že tvrzená vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je bezprostředním důsledkem řešení otázky procesněprávní povahy. O takový případ se ale v dané věci nejedná, jestliže dovolatelka brojí pouze proti konkrétnímu procesnímu postupu soudu, a to že řádně nezdůvodnil své závěry, ke kterým dospěl. Dovolatelkou položená otázka, zda v případě volby práva pouhým odkazem ve smlouvě na české právo je automaticky vyloučena aplikace Vídeňské úmluvy byla řešena odvolacím soudem v souladu s hmotným právem. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, v platném znění, upravující volbu práva, si účastníci smlouvy mohou zvolit právo, jímž se mají řídit jejich vzájemné majetkové vztahy; mohou tak učinit i mlčky, není-li vzhledem k okolnostem o projevené vůli pochybnost. V dané věci, kdy se jedná o právní vztah s mezinárodním prvkem (zahraniční osoba na straně žalované) si strany výslovně sjednaly uzavření závazkového vztahu (kupní smlouvy) podle § 409 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., v platném znění (Obchodní zákoník). Tím, že se účastnice dohodly na aplikaci ustanovení obchodního zákoníku České republiky, zákona č. 513/1991 Sb., v platném znění, tím vyloučily aplikaci Vídeňské úmluvy. Námitka dovolatelky, že účastnice si dohodou o aplikaci zákonů platných v České republice sjednaly automaticky i aplikaci Vídeňské úmluvy, vydané ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 160/1991, jako Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí, není tedy důvodná. Jak výše uvedeno, přípustnost dovolání ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním právním významu rozhodnutí po stránce právní. Z toho vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních (ať již v rovině procesní nebo z oblasti hmotného práva), jiné otázky (zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění) přípustnost dovolání nezakládají. Při dovolání do potvrzujícího výroku rozsudku odvolacího soudu při možné přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. skutkový stav věci nemůže před dovolacím soudem doznat žádné změny, skutkové zjištění dovolací soud nemůže přezkoumávat a případné nesprávné skutkové zjištění, které mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nemůže odůvodnit zásadní právní význam rozsudku odvolacího soudu. Skutkovým podkladem rozhodnutí dovolacího soudu mohou být jen ty skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli v nalézacím řízení, jak jsou zachyceny v soudním spise a uvedeny v odůvodnění rozhodnutí. Veškeré námitky dovolatelky směřované ke skutkovému závěru soudu tedy nemohou být předmětem dovolacího přezkumu. Dovolatelkou položenou druhou otázku, zda v případě, kdy si smluvní strany sjednaly, že předávací protokol podle čl. 4.1. smlouvy slouží jako doklad o dodání zboží, vznikl nárok žalobkyně na zaplacení kupní ceny podle č.l. 3.3. smlouvy, a to vše za situace, kdy žalovaná nebyla včas vyzvána k převzetí zboží, nemůže být otázkou zásadního právního významu jednak proto, že je založena na skutkovém tvrzení, že žalovaná nebyla včas vyzvána k převzetí zboží, avšak takové skutkové zjištění, které nelze v rámci dovolacího řízení přezkoumávat, ze skutkového závěru odvolacího soudu nevyplývá, a jednak proto, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu v otázce vzniku nároku na zaplacení kupní ceny nemá ve smyslu ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř. po právní stránce zásadní význam, neboť odvolací soud uvedenou otázku řešil v souladu s § 447 a § 450 obch., ve znění ke dni uzavření kupní smlouvy. Podle § 450 obch. zák., ve znění ke dni uzavření kupní smlouvy dne 1.3.2001, nevyplývalo-li ze smlouvy něco jiného, byl kupující povinen zaplatit kupní cenu, když prodávající v souladu se smlouvou a tímto zákonem umožnil kupujícímu nakládat se zbožím nebo s doklady umožňujícími kupujícímu nakládat se zbožím. Prodávající mohl činit závislým předání zboží nebo dokladů na zaplacení kupní ceny (odst. 1). Kupující nebyl povinen zaplatit kupní cenu, dokud neměl možnost si zboží prohlédnout, ledaže dohodnutý způsob dodání zboží nebo placení kupní ceny by s tím byly v rozporu (odst. 3). Ze skutkového zjištění odvolacího soudu nevyplývá, jak tvrdí žalovaná, že by si účastnice sjednaly, že právo prodávající na zaplacení kupní ceny a povinnost kupující ji zaplatit vzniká podepsáním protokolu o převzetí zboží či vystavením faktury na základě zápisu o převzetí zboží. Ze skutkového zjištění odvolacího soudu vyplývá, že podle výzvy ze dne 11.6.2011 žalovaná vyzvala žalobkyni dodat ji objednané zboží okamžitě, přičemž zboží bylo k přepravě, zajišťované podle smlouvy a skutkového zjištění soudu prvního stupně žalovanou, jako kupující, předáno žalobkyní dopravci dne 18.6.2001. Žalovaná zboží dne 19.6.2001 od dopravce převzala s výhradou kontroly množství a kvality a podáním ze dne 20.6.2001 oznámila žalobkyni, že dodávka zboží vykazuje vady. Vzhledem k tomu, že podle zjištění obou soudů existenci a rozsah tvrzených vad zboží žalovaná neprokázala, odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně a v souladu s § 450 odst. 1 obch. zák., v rozhodném znění, správně odvodil, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni dohodnutou kupní cenu, jestliže žalovaná zboží převzala, a to za situace, kdy ve smlouvě nebyly stanoveny jinak podmínky vzniku nároku na zaplacení kupní ceny podle dispozitivního ustanovení § 450 obch. zák. (viz § 263 odst. 1 obch. zák.). Řešená otázka tak nezakládá otázku zásadního právního významu. Dovolací soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že dovolání žalované nemá ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř. po právní stránce zásadní význam, není proto přípustné, a tudíž jej podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

https://www.cnews.cz/amd-hromadna-zaloba-za-architekturu-bulldozer-uspela-mimosoudni-vyrovnani

Mimosoudní vyrovnání žaloby na AMD za procesory Bulldozer - Cnews.cz Domů Byznys Žaloba na AMD za jádra v procesorech Bulldozer uspěla, bude mimosoudní vyrovnání Roku 2015 bylo AMD žalováno za to, že prezentovalo procesory FX jako osmijádra, ač některé jednotky mají sdílené. Stěžovatelé teď dostanou 12,1 milionů $. Krabice procesorů AMD FX. Zde levnější čtyřjádrové modely FX-4300 Architektura procesorů Bulldozer (a šířeji následníků Piledriver, Steamroller a Excavator) a čipy FX už odešly ze scény s tím, jak AMD uvedlo novou linii architektury Zen a na ní založené Ryzeny a Epycy. A s tím také odvanuly dřív bouřlivé debaty o tom, jestli byl modul Bulldozeru jedno jádro s dvěma vlákny, nebo dva jádra se sdílenou FPU. Ovšem pro někoho tato válka neskončila. V Americe totiž toto téma rozšířilo šiky tzv. hromadných žalob (angl. Class action), v kterých se zákazníci dožadují odškodnění za to či ono. A taková žaloby byla podána i na AMD kvůli kontroverzi jádra Bulldozer a nyní po letech zdá se spěje k závěru. Žaloba byla podána bezmála před čtyřmi lety v říjnu 2015 v Kalifornii. Psali jsme o ní zde. Jejím jádrem byla námitka, že procesory Bulldozer (a pak též Piledriver) byly inzerovány jako osmijádra, ale stěžovatel Tony Dickey měl podle své žalobě za to, že osm jader znamená osm nezávislých jednotek, zatímco FPU v procesorech FX měla jádra tvořená z integrovaných dvoujádrových modulů, kdy FPU, L1 a například instrukční dekodér byly sdílené mezi oběma jádry ve snaze zefektivnit celek. Iniciátor se tím cítil podveden, byť v technickém marketingu a článcích o architektuře Bulldozer toto nikdy nebylo zamlčováno. Nakonec mimosoudní dohoda Nyní se zdá, že soud skončí mimosoudní dohodou (jak už to tak bývá, pokud se obhajobě nepovede ji rychle shodit ze stolu – stejně byla uzavřena také žaloba akcionářů za APU Llano). Žalující strana teď totiž předkládá soudu ke schválení návrh dohody s AMD, který by v případě toho, že soudce nebude nesouhlasit, vstoupit v platnost. AMD podle této dohody souhlasí s tím, že vyplatí žalobcům celkem 12,1 milionu dolarů. Předpokládá se, že vlastníci procesorů FX, kteří se k žalobě připojili nebo ještě připojí, by mohli z této sumy dostat každý asi 35 dolarů. Má to několik podmínek – žaloba se zdá se týká jen Kalifornie a není jasné, zda už se počítá i s odpočítáním odměny pro právníky, kteří by si mohli nárokovat desítky procent celkové sumy (což ovšem podléhá souhlasu soudu). Ona částka 35 $ by pak jednomu stěžovateli připadla tehdy, pokud by se přihlásilo zhruba 20 % z lidí, kteří by potenciálně v Kalifornii připadali v úvahu. Část lidí se totiž o možnosti nemusí dozvědět, část se na ni může vykašlat, část může například mezitím ztratit doklady o koupi. Pokud by ale zareagovalo větší procento, zbude každému méně. Galerie: Jak AMD prezentovalo sdílené prostředky u jader Bulldozer (2011) Odškodné jenom za osmijádra Je také zajímavé, že spor se zřejmě netýkal obecně problému označení jádra/vlákna ve všech procesorech FX a potažmo APU se stejnou architekturou, ale specificky jen osmijader. Ale ona právnická (a z pohledu hardwarového laická) argumentace je místy zvláštní a pro nás nečekaná, takže tento nedostatek myšlení v širším kontextu možná nemusí překvapovat. Zdá se, že kvůli tomuto detailu se teď o odškodné mohou hlásit jenom vlastníci procesorů FX-8120, FX-8150, FX-8320, FX-8350, FX-8370, FX-9370 a FX-9590 (tyto stojí v textu dohody). Koupené musely být buď tehdejšími obyvateli Kalifornie, nebo přímo z webu AMD.com (jenž je asi oficiálně příslušný do Kalifornie), pak by se asi možnost týkala i dalších Američanů. Pokud by na jednoho přihlášeného připadlo 35 dolarů, nebylo by to asi vzhledem k dobové ceně produktu (FX-8150 při uvedení stálo 245 $, ale pak osmijádra dlouhodobě zlevňovala) a uběhlé době nijak málo. Majitelé GeForce GTX 970 ve věci „3,5GB“ aférky na osobu vymohli z Nvidie jen 30 $ za dražší produkt. Tehdy ale přišla mimosoudní dohoda jen nějaké dva roky po „činu“. Je pravděpodobné, že soud by proto mohl dohodu schválit a tím by celá věc skončila, minimálně pro tento spor. V dohodě pravděpodobně ale bude, že AMD nepřiznává oprávněnost stížnosti, aby nemohla být podkladem/precedentem pro další podobné žaloby jinde. Platbu v žalobě za APU Llano zřejmě AMD krylo z pojištění, zda tomu tak bude i tady, nevíme. Ale částka 12,1 milionů by nyní pro AMD neměla být větší problém. Tip: Finanční výsledky AMD za druhé čtvrtletí roku 2019 Na závěr možná pro pobavení ocitujme náš článek, který o žalobě 7. 11. 2015 psal, a docela silně jsem se v něm sekl v odhadu toho, jaké má stížnost na architekturu Bulldozeru a její sdílené prostředky šance. Americký právní systém to očividně vidí jinak… ZDROJThe Register (soudní dokument) KOCHREN 28.8.2019 at 6:49 Heh Amreika svět neuvěřitelných možností… Tam už fakt uspěje všechno… I totální absurdity. Ale já to čekal… Nikde jinde toto není možné a firmy radši ustupují na mimosoudní vyrovnání. Cemada 28.8.2019 at 7:19 Přesně. Nad USA člověk jen kroutí hlavou. Tam tě zažalují i za prd ve vířivce a nebo dýchání stejného vzduchu a ještě to vyhrají. I klasický sedlák by toto shodil ze stolu páč si uživatel koupil něco k čemu byly k dispozici všechny informace. A že se mu něco po čase nelíbí? Jeho boj. A ještě lepší by bylo, kdyby se to proti takovým obrátilo ve smyslu “úmyslná snaha o poškození firmy”. Jako kdyby AMD něco zamlčovalo, tak OK. Ale takhle….prostě USA no. tombomino 28.8.2019 at 10:37 Si pamatuji, kdyz mi kolega ukazoval korek z americkeho sektu, kde ze spodni strany (kde je tekutina) byl obrazek, ktery ukazoval, ze nemas otvirat sekt a mirit pritom sobe do oci. To ze ten obrazek uvidis, az kdyz to otevres, se neresi .. tohle se normalne vymyslet neda.. Cemada 28.8.2019 at 15:33 Jak vidíš tak dá, ale sedlák bude jen kroutit hlavou z nepochopení. Nejhorší na tom je, že tyhle manýry je z USA šířej. Radek Holeček 28.8.2019 at 7:03 Finančně by to neměl být problém, rezervy na tyto žaloby se vytváří dávno před tím, než celá kauza skončí. Vytváření takovýchto rezerv je také jeden z rozdílů mezi GAAP a nonGAAP finančními výsledky. Americký soudní systém je divný, ale na druhou stranu je AMD americká firma, takže by za těch 50 let podnikání už mohli vědět, jak to doma chodí. Jsem zvědavý, kolik žalob schytají teď za snížení maximální turbo frekvence u Ryzenů. Ale možná to bude v pohodě, protože největší problém té prohrané (smírně vyřešené) kauzy asi byl v tom, že po celou dobu až dodneška si stále stojí za tím počtem jader, přestože sami vědí, že to není úplně košer. hnizdo 28.8.2019 at 15:46 I v ppripade nvidie a GTX970 byly k dispozici benchmarky, vykon byl tedy znam. Slo tedy jen o presne specifikace, ostatne tak byla formulovana zaloba. Jan Olšan 28.8.2019 at 15:48 Ale nebylo předem řečené, jak to architektonicky funguje (ta pastička), Nvidia to přiznala až ex post pod tlakem. Takže ani když se lidi tehdy poctivě informovali, tak nevěděli, co čeho jdou, kdežto u Bulldozeru ty informace byly. To mě třeba přišlo podstatné, těm stěžovatelům ale ne. KOCHREN 28.8.2019 at 19:21 Přesně tak i Obermaier na PCT se snažil mlžit. V zápětí to schytal, když se nVidia sama přiznala. Naopak u Buldozerů lidi byli informováni. Taky bych se hádal nad pojmem co je ještě jádro a co ne. Tohle byly jádra ale měli určité části sdílené. Což ale platí dodnes a to jak pro Intel tak pro AMD. Saruman 28.8.2019 at 23:20 jde ale o to jak to prezentovalo AMD a od něj i prodejci. V popisku byl vždy termín “osmijádro” – pokud to AMD tiše podpořili tak tudíž vina je plně na nich. Označení quad-core with hw SMT by byl mnohem přesnější – ale zas ne tak marketingově využitelný – první osmijádro co zvládne 5Ghz, to už byla zajímavá reklama. Jan Olšan 29.8.2019 at 1:42 Čtyřjádro s SMT by bylo horší označení. Protože od toho by člověk čekal, že to na jednom vláknu dá třeba 70-90% výkonu dvou vláken. Ale tohle SMT škálování u Bulldozeru nikdy nebylo, ani u úloh jdoucích na tu skutečně SMT FPU. Jedno jádro dávalo třeba 50 až dejme tomu 60 % výkonu celého modulu. Pak by člověk zase mohl žalovat tohle. Osmijádru to v chování bylo mnohem blíž a tudíž bylo osmijádro podle mě z těch dvou lepší (a teda správné) označení. Ta stížnost je v podstatě mnohem spíš o tom, že ta jádra byla celkem slabá. Ale to by u soudu asi neuspělo, tak se to snaží zástupně představovat jako klamavou reklamu a nějakýma konstrukcema o tom, co si lidi představují pod pojmem jádra, vyargumentovat, že to nejsou skutečný jádra. Proto mi to přijde jako taková blbost, mimo jiného. Saruman 29.8.2019 at 3:32 podívej, efektivita byla hodně podobná jako u core i7 s HT. Už to je dostatečný argument. Nenapadám technologické řešení, určitě i z hlediska bezpečnosti je HW SMT lepší a pokročilejší, jenže pořád nejde tvrdit že zdvojením vybraných jednotek došlo namnožení celých jader. O to šlo i obžalobě, ne vydělávat na tom peníze. Jan Olšan 29.8.2019 at 14:21 “efektivita byla hodně podobná jako u core i7 s HT.” To se přiznám že jsem asi nepochopil, ten rozdíl v chování jednovláknoého výkonu je dost zásadní. “O to šlo i obžalobě, ne vydělávat na tom peníze.” To bych si dovolil pochybovat, IMHO o peníze šlo (ostatně jinak by mohli požadovat třeba veřejnou omluvu). Ono ostatně hodně těchhle žalob neinicijujou běžný lidi, ale rovnou s tématem přijde nějaká právnická kancelář a pak “hledá” ty stěžovatele, které tu kauzu budou zaštíťovat jako ti žalobci (viz ty class action kolem spectre/meltdown, v podstatě všechno právníci-zlatokopové). Z těch odškodných berou nějaká procenta ti právníci jako odměnu, proto se tak snaží. A BTW kdyby měli slušnou jistotu, že jim dá soud za pravdu, tak by se tu možná tlačili za většíma penězma. Třeba v tom návrhu se píše, že odškodné podle nich vychází jen asi poloviční proti tomu, co by jako podle nich mohli klienti chtít (což je ale asi zase nějaká konstrukce), ale že se uvolují chtít míň, protože tu menší částku vyváží to, že se vyhnou protahování sporu a riziku, že to neskončí jejich vítězstvím a nebudou mít nic. hnizdo 29.8.2019 at 9:21 Jan Olšan 29.8.2019 at 1:42 “Čtyřjádro s SMT by bylo horší označení.” no a co? takze jako 3,5+0,5 by bylo horsi oznaceni, tak bylo lepsi nechat to na 4? “Ta stížnost je v podstatě mnohem spíš o tom, že ta jádra byla celkem slabá.” to neni pravda. ta stiznost byla o tom, ze amd prodavalo cpu s falesnymi parametry. Jan Olšan 29.8.2019 at 14:22 Na papíře jo, ale viz výš. “takze jako 3,5+0,5 by bylo horsi oznaceni, tak bylo lepsi nechat to na 4?” To fakt nesouvisí s mojím argumentem, že u Bulldozeru bylo “jádro” lepší pojmenování. Já přece mluvil o případu AMD. Mě třeba u GTX 970 nevadí, že to bylo označené 4 GB, ale že *zatajili* povahu té sběrnice, teda že je to tak, že k tomu poslednímu půlgigabajtu se dá jít jen exkluzivně a velmi pomalu. To je ten problém. Docela důležitý HW detail, kterej byl úplně skrytý, dokud jim na to nepřišli jiní a museli s pravdou ven. Proti tomu architektura Bulldozeru byla veřejně prezentovaná a předem přiznaná. Nachápu,proč máte problém neuznat ten rozdíl hnizdo 29.8.2019 at 15:17 pochop, ze zakaznici se ridi informaci v obchodech, nebudou cist nejake whitepapery. pokud kupujou osmijadro, a ono to neni osmijadro, budou se vztekat. pro zakaznika mezi postupem nvidie a amd neni rozdil. zakaznik neni povinen zkoumat uarch. hnizdo 29.8.2019 at 9:18 “Ale nebylo předem řečené, jak to architektonicky funguje (ta pastička)” Ne. Amd dana cpu oznacovalo jako osmijadro. A nebylo to osmijadro. To ze si nejaky uarch inzenyr ze whitepaperu vycte skutecnost, nema vliv. To nikdo pri nakupu cpu necte. “Nvidia to přiznala až ex post pod tlakem.” Coz nic nemeni na tom, co jsem psal vyse – benchmarky byly znamy. A stejene jako tehdy tak i dnes jde o presne specifikace at uz jsou zaprene nebo utopene v technikaliich. Jan Olšan 29.8.2019 at 14:30 Jako to už je fakt trochu přitažené za vlasy. Nebylo to ve whitepaperech, bylo to v prezentacích při uvedení i před ním. Psali se o tom články, a bylo to ve všech větších recenzích. Argument s benchmarkama se dá říct i ve prospěch AMD, ale to má navíc ještě argument se zveřejněním a nemlžením. Takže to FAKT není rovnocenný případ. hnizdo 29.8.2019 at 16:37 Ty se na to porad divas ocima odbornika.Odbornik nebyl nijak poskozen ani v pripade GTX970. Ani v pripade bulldozeru. Vedel jak se chova v realu to co kupuje. Clovek co prisel do obchodu pro nejake pecko se vsak spolehal na velmi zakladni a zjednodusene informace. 4GB vram, osmijadro. Ne, neni tam VUBEC zadny rozdil. Ja nejsem priznivcem podobnych zalob, pokud nedojde na klamani v oblasti vykonu (CPU, GPU). Jenze kdyz se podobne mlzeni nebude trestat, dopadne to jako s potravinami. Vsechno je to prece speckacek. Jan Olšan 29.8.2019 at 16:51 “Ty se na to porad divas ocima odbornika.Odbornik nebyl nijak poskozen ani v pripade GTX970.” To si myslím že byl. U Bulldozeru přečetl recenzi a věděl. U GTX 970 přečetl diskusi a neměl ani tucha. (IIRC se až po delší době objevily ty měření, ukzaující, že s tou pamětí je něco divně, v recenzích to nebylo, trvalo nějakou dobu, než se to rozmázlo). Jako výkon odpovídal recenzím, to samozřejme jo. tralalák 28.8.2019 at 18:13 Kazeň musí být, tak je to správne! Saruman 28.8.2019 at 23:16 je jasné že fanouškům AMD se to líbit nebude, ale je to fakticky rozseknutí sporu zda šlo o osmijádro nebo ne. Soud po zvážení argumentů potvrdil že se o osmijádro nejedná. Tudíž klamavá reklama na produkt který se jenom tak tvářil… KOCHREN 28.8.2019 at 23:39 Jak jsem psal nejde o fandu ci ne fandu. Krom toho sem si nevsim ze by soud neco potvrdil. Tys videl sopudni rozhodnuti? Mimo to vsiml sis jak prazvlastne je to ukonceno? Jenda se jen o 8 jadra. Ne o 6 a ani 4 pritom to bylo to same. Jinak byly to jadra co ale mely spolecne nektere casti coz maji i dnesni procesory. (byt v mensi mire…) hnizdo 29.8.2019 at 9:23 stejne jak psal Olsan v pripade nvidie, amd usoudilo ze jeho pozice je neudrzitelna, dalo zalobcum zapravdu a pristoupilo na dohodu. ohanet se tim ze jde dohodu a ne o rozsudek je alibismus a mlzeni. rozsudek by jinak nasledoval. Jan Olšan 29.8.2019 at 1:47 Pozor, tohle je mimosoudní dohoda, tj. obě strany se od soudu stáhnou, k žádnému rozhodnutí nedošlo. AMD si asi nebylo jisté, jestli by to pro ně nemohlo dopadnout blbě/dráž (plus náklady na další vedení sporu), ale úúplně stejně si vítězstvím nebyli jistí ani právníci žalujících, proto se jde na tu celkem levnou dohodu. Z právního hlediska to končí bez toho, aby nastal verdikt nebo i jen indikace toho, jaký by byl. Kromě toho si nemyslím, že je to věc, kterou má rozhodnout soud (možná soudní znalec?). Saruman 29.8.2019 at 3:27 soud je od toho aby prostřednictvím znalců a expertíz rozhodl jakýkoliv spor. A podle všeho argumenty AMD byly slabé takže bylo reálné rozhodutí v jejich neprospěch, jinak by se nesnažili o dohodu. Žalobě šlo hlavně o uznání že nešlo o osmijádro jak bylo prezentováno, takže tiše uznaná porážka ze strany AMD. tombomino 29.8.2019 at 7:06 Souhlasil bych s casti, ze v ramci toho soudniho sporu, je to defacto priznani porazky AMD. Technicky bych dal spis ale zapravdu JO. Vzhledem k tomu, ze jsem FX mel, chovalo se to z pohledu uzivatele opravdu spis jako jadra, nez to co zname jako SMT. KOCHREN 29.8.2019 at 8:26 Mám stejnou zkušenost měl jsem FX8320@4.6-AC. Zopakuji to naposledy, protže někteří úmyslně přehlíží to co se jim nehodí. I dnešníé procesory sdílí některé části… Nikdo nepopírá, že FX byly krok vedle stejně jako P4 u Intelu. tombomino 29.8.2019 at 9:31 “Žalobě šlo hlavně o uznání že nešlo o osmijádro jak bylo prezentováno” .. da se to takto sice pojmout, ale hlavne zalezi na tom, jak ta zaloba byla presne napsana. Soud nerozhoduje o tom, jestli to bylo spise 8jadro nebo ne z hlediska techniky, rozhoduje o tom jestli je ‘formulace zaloby’ shledana platna. roob 29.8.2019 at 16:50 zaloba sa zakladala na tom, ze to ma len 4 FPU jednotky a teda nevie spracovat 8 vlakien. AMD tvrdilo, ze kazda FPU vie 2 naraz, on tvrdi, ze iba 1 naraz. Pokial chlapik nieje cpu inzinier, AMD mu malo vratit peniaze za 9590, kopnut ho do riti a uz sa nim nezaoberat. tombomino 30.8.2019 at 7:34 Mne to pripomina trochu debaty o AS mezi AMD a NV. Implementace AS u AMD byla jiste pokrocilejsi, pravdepodobne HW proto mela patricne udelane zdroje. Implementace NV je myslim stale slabsi i u Turingu, ale neda se rict, ze by implementovana nebyla. Podobne mi prijde trochu to tvrzeni o moznosti ‘plnych’ 8 FP threadu vs ‘neplnych’ nebo 4, jak se to uvadi v te zalobe. Nejsem ale expert na architekturu CPU, takze nedokazi stejne z toho clanku rict, ktera strana ma pravdu. hnizdo 29.8.2019 at 9:25 Jan Olšan 29.8.2019 at 1:47 pripomenu ti co jsi psal o nvidii, zahod ten druhy metr O tom, zda se v této věci dělo nějaké dokazování, bohužel zatím nevíme, jelikož na internetu se objevily teprve jen předběžné informace bez větších detailů. Z těch ovšem vyplývá, že Nvidia v celkovém sporu v podstatě „prohrála“. Přesněji řečeno: firma jen rok a půl po podání žaloby přistoupila na Pokud ale čteme mezi řádky, přece jen věc vypadá spíš jako kapitulace. Hlavní indicií je především rychlost, s jakou bylo vyrovnání dosaženo. Ta naznačuje, že fakta byla příliš jasná a obhajoba zřejmě viděla jen minimální šance, jak žalobu odrazit bez dohody. Vyrovnání totiž obvykle mívá příznivější podmínky včetně toho, že nedojde k verdiktu, který by mohl být špatným PR, otevřít prostor pro další soudy nebo dokonce stíhání. skutečností to tedy vpadá, že pod tlakem na dohodu byla Nvidia a situace s GTX 970 se nedala uhájit. Jde tedy o prohru v tom smyslu, že průšvih bude stát peníze (kromě výplat zákazníkům také 1,3 milionu dolarů pro zastupující právníky) a dojde k určité ztrátě tváře. Realisticky se ale spor asi vyhrát nedal; problém byl samozřejmě hotový a nevratný už před okamžikem, kdy byla žaloba podána. Simi 29.8.2019 at 12:09 A titulek byl: “Prohra Nvidie ve sporu o 3,5 GB u GTX 970: dle dohody bude platit 30$ odškodné” Jan Olšan 29.8.2019 at 14:38 Můj argument byl “Hlavní indicií je především rychlost, s jakou bylo vyrovnání dosaženo.” Ten podle mě celkem stojí. Jako tak si nejsem tímhle 100% jistý a ani nemůžu, ale určitě je to spíš “prohra” než v tomhle případě. Kromě toho, že to bylo tak rychle, tak by nám to ještě mohlo osvětlit, pokud bychom znali celkové vyplacené peníze. Tady u toho AMD je to fixní částka, kterou si pak lidi rozdělí a bylo to “jen” těch 12 milionů. Chtělo by to vědět, kolik lidí se přihlásilo o těch 30$ za GTX 970, protože tam to bylo paušálně – milion přihlášených, 30 milionů USD… Tam byla class action iirc celoamerická. Na druhou stranu, jestli ta částka taky byla krytá pojištěním, tak taky Nvidia mohla být víc svolná ji vypláznout i když měla šanci na obhajobu. To jsem tehdy nezvážil. https://www.cnews.cz/prohra-nvidie-ve-sporu-o-35-gb-u-gtx-970-dle-dohody-bude-platit-30-odskodne/ Simi 30.8.2019 at 9:35 Nevim jestli ma smysl oznacovat vysledek dohody jako prohru. Vnimam to spise jako win-win. Kdyby ta dohoda byla pro nekoho nevyhodna, nechal by to dojit k soudu. Kdyz uz, tak bych pochopil to ze zalujici uspel/vyhral. AMD ma konecne nejaky prachy, takze mohla mit vetsi motivaci se dohodnout a vyrovnat nez drive(k delce sporu coby rozhodovani o vine).

http://fragmenty.czwww.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/2813-je-potreba-poskodit-spd-politicky-objednanym-procesem

Fragmenty - Je potřeba poškodit SPD politicky objednaným procesem Je potřeba poškodit SPD politicky objednaným procesem Doporučený Napsal(a) JOSEF NOS Josef Nos v rozhovoru europoslankyní britské euroskeptické strany UKIP Janicí Atkinsonovou snímek Ivana Haslingerová, revue Fragmenty Existuje právo se domnívat, že ve věci procesu pana Staníka existuje společenská objednávka. Neexistuje jediný relevantní důkaz, že by SPD byla rasistická, náckovská, xenofobní apod. To jsou pouze nálepky vymyšlené PRmany, ať už od konkurence nebo z různých horlivých neziskových organizací, které na takové věci pobírají granty. Nicméně SPD je třeba poškodit. Vzít jí hlasy. A to se stane po odsouzení pana Staníka. Proto pro něj žádám pana prezidenta o milost, aby zamezil tragikomické věci jakou bylo odsouzení hostinského Palivce ve Švejkovi: Žádost o milost pro pana Staníka Prezident ČR Ing. Miloš Zeman Věc: Žádost o individuální milost dle čl. 63 odst. 1 písm. j) Ústavy ČR pro pana Jaroslava Staníka, nar. dne 16. 6. 1957 v Uherském Hradišti, a to ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 1 pod. sp. zn. 3 T 38/2018 „Pokud je někdo jediný, kdo něco může udělat, potom to udělat musí,“ říká v jednom z nejlepších českých filmu Vesničko má středisková herec Rudolf Hrušínský v roli venkovského lékař. Vážený pane prezidente, jste jediný, kdo v momentě, kdy zdravý rozum dostává – nejen v naší zemi – na frak, může v rámci trestního řízení v ČR udělit milost, tedy zastat se zdravého rozumu. Chce to odvahu, ale je-li někdo jediný, potom by tuto odvahu v sobě měl mít schopnost nalézt. Odvahu postavit se v konkrétní věci proti dobovým tancům. Neboť jak napsal Franz Kafka: „Moudrý muž kráčí rozvážným krokem, zatímco ti ostatní tančí dobové tance.“ A jste to vy, z jehož výroků se dalo již mnohokrát vyčíst, že u dobových tanců postrádáte zdravý rozum. Dne 9.dubna 2019 vynesl Obvodní soud pro Prahu 1 ve věci vedené pod sp. zn. 3 T 38/2018 rozsudek nad obžalovaným Jaroslavem Staníkem, nar. dne 16. 6. 1957. Rozsudek dosud nenabyl právní moci, neboť obžalovaný se odvolal. Mám za to, že věc, která je obžalovanému kladena za vinu, dosahuje, a to v nejmenším nenadsazuji, absurdních rozměrů známých z tvorby Jaroslava Haška. Tedy je zřejmě nejen neústavní, ale i v ní i dostává pořádně na frak právě Vámi vzývaný zdravý rozum. Viz citát z Vašeho svátečního projevu v roce 2017: „Spoléhejte na vlastní rozum. A já mám pro to své heslo, které jsem vám už jednou říkal. Věřím, že zdravý rozum zvítězí nad závistivou hloupostí.“ Proto Vás žádám, abyste se alespoň zamyslel nad možností udělit milost panu Jaroslavu Staníkovi, nar. dne 16. 6. 1957, ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 3 T 38/2018. Vím, že institut milosti v podstatě odmítáte, ale zde jste jediný, kdo se může v této chvíli postavit efektivně za zdravý rozum. Nález Ústavního soudu spis. zn. I. ÚS 534/03 říká: „Ústavní soud přezkoumává rozhodnutí obecných soudů i za situace, pokud zjistí, že interpretace předpisů obecnými soudu je natolik extrémní, že vybočuje z mezí ústavnosti. Tak je tomu i v případě, interpretují-li obecné soudy určité zákonné ustanovení natolik extenzivně, že tím založí povinnost jednotlivci jednat nad rozsah zákona, čímž dochází k porušení čl. 4 odst. 1 Listiny.“ Mám za to, že ve věci pana Staníka došlo k extrémnímu výkladu zákona. K extrémnímu výkladu zákona může dojít ze dvou základních důvodů. Buď z důvodů politických, nebo z důvodu iracionality. Mám za to, že uvedená věc se stala věcí politické objednávky. A to zřejmě pod heslem, které bylo vysloveno již v lipském procesu v roce 1933 s údajnými žháři obviněnými ze zapálení říšského sněmu: „S opozicí se nediskutuje, opozice se likviduje.“ Georgij Dimitrov tehdy sebe i své dva druhy před soudem obhájil. Pokusím se nyní o něco podobného, a to v zemi, která se nazývá demokratickou, nicméně v zemi, která čím dál častěji občanům naznačuje, co si mají myslet, co nesmí říkat, a to i pod hrozbou vězení. Jsem totiž přesvědčen, že opozice se nemá likvidovat ani nálepkovat a pomlouvat, ale má se s ní diskutovat. A v tomto nesmí být právo zneužíváno. Mám za to, že v případě pana Staníka došlo k extrémnímu a extenzivnímu výkladu zákona, přičemž skutková zjištění uvedená v rozsudku jsou v extrémním nesouladu s důkazy provedenými před soudem. Obdobný nesoulad, s odkazem na principy, je nepřípustný, viz např. nálezy sp. zn. III. ÚS 84/94 nebo sp. zn. III. ÚS 166/95. Mám za to, že ve věci pana Staníka došlo nejen k ústavně nepřípustnému extenzivnímu výkladu zákona, ale i k mechanickému výkladu zákona, kdy odmítáme fakta i rozum a líně vsadíme na objednávku doby, neboť tak je to nejjistější. V tomto se lze analogicky odkázat na dva judikáty, které se týkají podobného problému, jako je ten, z něhož je obviněn Jaroslav Staník. Zde ovšem nejde o § 356 a § 405 tr. zák., ale o diskriminaci. ČOI několik let vesele udělovala pokuty za diskriminaci spotřebitele, přičemž se zaštiťovala rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ČR NSS č.j. 4 As 1/2014–28. Odmítl jsi podnikateli kohokoliv obsloužit či ubytovat, tady máš pokutu za diskriminaci. Teprve v dubnu letošního roku tomuto mechanickému, extenzivnímu a extrémnímu výkladu zákona, v němž mnohdy absentovala jakákoliv racionalita, učinil konec Ústavní soud ČR. Jde o nález spis. zn. II. ÚS 3212/18. Z něho konečně plyne, že při výkladu zákona ve věcech diskriminace je třeba používat vždy rozum, neboť prostý mechanický výklad je už ze své podstaty neústavní. K uvedenému dospěl Ústavní soud ČR nejen právní cestou, ale i prostřednictvím krásné literatury. Cituji: „Pokud proto Nejvyšší správní soud v odůvodnění napadeného rozsudku se zjevnou nadsázkou citoval Haškova Palivce („Host jako host“, řekl Palivec, „třebas Turek. Pro nás živnostníky neplatí žádná politika“.), považuje Ústavní soud za daleko příhodnější poukaz na jiné příklady z krásné literatury. Daleko bližší mu je totiž humanistický odkaz, ztělesněný v doktoru Galénovi v Čapkově Bílé nemoci, kdy tento lékař odmítne vydat jím vynalezený lék potírající smrtelnou nakažlivou nemoc všem, kteří jsou schopni ovlivnit zastavení agresivní války. V jedné scéně proto uvádí: „Já léčím jen chudé. Chudí nemohou nic dělat, ale ti druzí, ti mohou spíš prosadit, aby už nebyly války. Na ně se víc dá, pane. Mají větší vliv. Řekněte jim, aby všichni užili svého vlivu.“ (K. Čapek: Loupežník, RUR, Bílá nemoc, Československý spisovatel, 1983, str. 275). Doktor Galén tedy nezastával názor, že „pacient jako pacient“, nýbrž snažil se svou činností aktivně ovlivnit politické dění a proto podmiňoval vydání svého léku zastavením války. Stejně tak stěžovatel v nyní projednávané věci zjevně chtěl jednak projevit svůj názor na protiprávní anexi Krymu, a jednak chtěl alespoň v malé míře působit na ty osoby, které se podílejí (resp. podílet mohou) na politickém životě státu, kterého považoval za agresora.“ Ústavní soud ČR tím vyslal soudnímu systému V ČR následující vzkaz: Používejte rozum, jakékoliv mechanické hodnocení věci v rámci soudního řízení je nepřípustné. Tedy žádám o totéž: Žádám, aby věc pana Staníka byla prověřena rozumem, tedy aby jakékoliv mechanické hodnocení v jeho soudní věci bylo nepřípustné. Rovněž si pozvěme na pomoc literaturu. Staníkova věc se dá přirovnat k notoricky známe scéně z románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka. V uvedené scéně civilní strážník Bretschneider nesleduje zájem státu; jako ho v celém řetězci trestního řízení nesleduje v románu prakticky nikdo. Civilní strážník Bretschneider má jiný cíl. Prokázat nadřízeným svou horlivost, ostražitost a loajalitu. Čili udělat si čárku (asi jako onen slavný ostravský pirát, který slavně vyprovokoval nebohou prodavačku k prodej alkoholu kdesi u dětského hřiště). A proto civilní strážník Bretschneider chodí po hospodách a snaží se hosty vyprovokovat k protistátním výrokům. Aby měl čárku. V okamžiku, kdy Palivec prohlásí onu slavnou a opatrnou větu, je s ním konec. Cituji z románu: „Tady kdysi visel obraz císaře pána,“ ozval se opět po chvíli, „právě tam, kde teď visí zrcadlo.“ Už tato věta stačila k mnohaletému odsouzení hostinského Palivce, neboť ve věci byl potlačen rozum, přičemž ctěnou hodnotou se stal horlivý lokajský aktivismus. Mám za to, že i v celé Staníkově věci je potlačen rozum a logika, přičemž prvotní hodnotou není právo, ale horlivý aktivismus v rytmu dobových tanců. Na prvním místě si je třeba položit otázku, kdo je civilní strážník Bretschneider pana Staníka? A zde odpovídám, že pan Staník má hned dva Bretschneidery. Prvním je neúspěšný kandidát do poslanecké sněmovny, který je rovněž znám jako neúspěšný pučista z hnutí Úsvit, pan Marek Černoch. Tedy člověk, o němž je možné říci, že si v době údajného Staníkova skutku zřejmě potřeboval kompenzovat své komplexy ze dvou po sobě jdoucích neúspěchů. Neúspěšný puč proti muži, po jehož zádech se dostal do vysoké politiky a následující neúspěšná kandidatura do poslanecké sněmovny. Tento muž tedy začal o panu Staníkovi v médiích tvrdit, že pronesl výroky, pro které se pan Staník nyní dostal před soud. Bohužel, soud prvního stupně naprosto nezajímalo, že tyto výroky nemohl pan Černoch od pana Staníka slyšet, a to z jednoho prostého důvodu. V době, kdy měl pan Staník ony údajné výroky pronést, dělila pana Staníka a pana Černocha zeď tlustá 120 cm. Nicméně motivaci pan Černoch zřejmě měl. Léčil si zřejmě, prostřednictvím útoků na SPD, své komplexy z politického neúspěchu. Otázkou pro odvolací soud je, nakolik se soud I. stupně dopustil porušení zásad souvisejících s právem na spravedlivé soudní řízení, pakliže odmítl nechat provést prověrku na místě a vyšetřovací pokus. Tedy znemožnil, aby bylo prokázáno na jisto, že za více než metrovou zdí nemohl pan Černoch nic slyšet. Odvolací soud se bude muset vyrovnat s tím, proč soud I. stupně tento podstatný a zásadní důkaz odmítl. Důkaz, který by udělal jasno v otázce důvěryhodnosti svědků. Výše uvedený Marek Černoch vystupoval následně ve Staníkově věci jako svědek. Mám za to, že v posuzování věrohodnosti svědka byl soudem I. stupně zcela ignorován nález ústavního soudu IV. ÚS 524/05, který říká: „Při posuzování věrohodnosti svědka je nutné posuzovat jeho objektivitu, respektive vztah k účastníkům řízení i k jeho projednávané věci.“ Staníkovým druhým Bretschneiderem byl aktivista Jan Cemper, který podal trestní oznámení, jak se dnes eufemisticky říká. V době Haškova Švejka by se použilo slovo udavač. Tedy trestní oznámení podal člověk, který u věci vůbec nebyl, a znal ji toliko z médií. Mimochodem – i mediální výstupy chápal soud I. stupně jako důkaz, čímž celý Staníkův proces vstoupil do teritoria absurdnosti. V tomto odkazuji na citaci z mimořádně aktuálního českého filmu novinářského prostředí z roku 2009 Ulovit miliardáře, kde se novinář a lobbista baví, poté, co se jim do rukou dostanou materiály vhodné k mediálnímu odstřelu hlavního hrdiny, takto: „Lehký (lobbista): Jak se ti tohle povedlo? Skopový (novinář): Prostě mi to přistálo ve schránce. To se investigativním novinářům stává… Já si vůbec myslím, že nezávislí novináři by měli mít právo vyslýchat jako policajti. Proč to neuzákoní…?! My bychom jim vyřešili tolik případů…“ Pokud byly ve věci provedeny jako vážně míněné důkazy mediální výstupy, potom i Vy, pane prezidente, víte, že jsme se opravdu ocitli v říši absurdnosti. To vše v situaci, kdy politik potřebuje média, tedy horlivý politik postaví svou kariéru na tom, že říká novinářům to, co chtějí slyšet. Kdo se v tomto prostředí pohybuje, ten navíc ví, že je všeobecně známé, že novinář to, co bourá jeho koncepci, či odporuje zadání, jednoduše vynechá, neboť princip novinové zprávy je jasný. Musí být vytyčeno, kdo je lump a kdo je hrdina. A v dnešní době, i kdyby vedení SPD chodilo po vodě, mainstreamová média maximálně napíší: vedení SPD neumí plavat. Pokud ve Staníkově věci byly označeny jako důkazy mediální výstupy, potom namítám, že tohle si netroufl slavný prokurátor Urválek ani v padesátých letech. Nicméně pokračujme dál v literární analogii. Hostinský Palivec byl ke svému údajně protistátnímu výroku vyprovokován. Bez dotazu civilního strážníka Bretschneidera by onu osudovou větu nikdy nevyslovil. Rovněž Staník by se na dané téma ten večer nebavil, kdyby nebyl již po ixté konfrontován s tupou otázkou či tvrzením, že SPD je stranou rasistů, nácků, xenofobů a podobně. Na tuto zhovadilost lze reagovat v podstatě třemi základními způsoby. Položit prostou otázku, o co své tvrzení řečník opírá. Zpravidla následují velice obecné odpovědi typu: „To přece všichni vědí.“, „To přece všude píší.“ nebo pouhého údivu: „No, teď mě právě nic nenapadá.“ Intelektuálové někdy odpovídají: „Chtějí zastavit pokrok a zachovat daný stav.“ Zkrátka – nikdy se nedovíte nic konkrétního, proč by měla být SPD stranou rasistů, nácků, xenofobů a podobně. To jsou jen nálepky politické konkurence, případně dobře grantově zajištěných aktivistů, nebo jisté části méně inteligentních novinářů. Lze rovněž, po vzoru Josefa Švejka, použít ironii a nadsázku. „Chlape, vy víte vše! Zrovna dnes ráno jsme podali návrh na znovuzavedení otrokářství.“ Nebo lze začít vysvětlovat, proč jsou výše uvedené nálepky faktickým nesmyslem. Bohužel, v den, který je předmětem obžaloby, si pan Staník, v opilecké pýše, zvolil tu nejhorší variantu. Chtěl věc vysvětlovat. A to prostřednictvím složité historie, přičemž se nestavěl na stranu žádného řešení. Jestliže nikdo ze svědků neslyšel Staníkův výklad v celku, potom z logiky věci plyne, že svědci slyšeli jen úryvky vytržené z kontextu. Tedy není možné objektivně konstatovat, zda šlo či nešlo o výroky neslučitelné s trestním zákoníkem. Přesto byl Staník odsouzen. Jeho odsouzení však v podstatě nemohlo žádného českého občana překvapit, neboť i premiér byl nucen na půdě parlamentu konstatovat, že v této zemi se dá trestní stíhání objednat. A já mám za to, že věděl, o čem mluví. Jak píše v jedné své povídce Milan Kundera, „fakta nic nezmohou proti náladám“. Pan Staník byl soudem I. stupně odsouzen na základě nálady, neboť fakta svědčící v jeho prospěch, byla potlačena, přičemž jako důkazy byly chápány mediální výstupy. Tedy je otázkou, kde zůstalo právo pana Staníka na spravedlivý proces. Je zde právo se domnívat, že ve věci pana Staníka existuje společenská objednávka. Tj.: Neexistuje jediný relevantní důkaz, že by SPD byla rasistická, náckovská, xenofobní apod. To jsou pouze nálepky vymyšlené PRmany, ať už od konkurence nebo z různých horlivých neziskových organizací, které na takové věci pobírají granty. Nicméně SPD je třeba poškodit. Vzít jí hlasy. Tedy nastal čas, že potencionálním voličům SPD je třeba předložit důkazy, že SPD je skutečně rasistická, nacistická a xenofobní. Tedy je nutné odsoudit Staníka. Proto bylo třeba vytvořit nejdříve atmosféru strachu. Každý, kdo bude mít na věc jiný názor než mainstreamová media, může být odsouzen i v trestněprávní rovině. A soudkyně pana Staníka již na vlastní kůži v minulosti zažila, co to obnáší dostat se do nelibosti médií. Já to beru, z historie víme, že státní moc někdy takto postupuje. Ale ať se to řekne panu Staníkovi na rovinu. Ať k němu někdo kompetentní přijde a řekne, pane Staníku, moc se omlouváme, ale potřebujeme vás odsoudit, protože potřebujeme získat argumenty proti SPD, neboť je to pro dobro demokracie. Nikdo ovšem pana Staníka o nic podobného nepožádal. Místo toho je zde pro veřejnost předstírán spravedlivý proces. Mám za to, že nejde o spravedlivý proces. V tomto se odkazuji na konkrétní výčet neprovedených důkazů svědčících o nevině, který je uveden v odvolání obhájce pana Staníka. Celý proces spíše připomíná další větu z Haškova Švejka. „Přiveďte odsouzeného, chci říct, obžalovaného as vižně, skázal mě kuchař, že opul jedenácté budoul edvinky.“ Přeloženo do současné češtiny: „Rychle ho odsuďme, jinak nám média a nejrůznější horlivci z neziskovek nedají pokoj.“ Ano, je zde společenská objednávka od menší části české společnosti, ovšem od oné menší části, která ovládá mainstreamová média. A kdo má odvahu pouštět se s touto menší části společnosti do křížku? Nyní se zastavím u konkrétních dvou paragrafových znění, jejichž porušení je kladeno panu Staníkovi za vinu. Tedy podmínkou naplnění skutkové podstaty trestného činu dle § 356 je: Veřejně podněcovat k nenávisti. Tedy logicky jde o interakci. Musí zde být podněcovatel a podněcovaní. Připusťme, že podněcovatelem má být pan Staník. Ale kdo jsou ti podněcovaní? Vzhledem k tomu, že údajná věc nebyla spáchána na veřejném místě, kam by měl přístup kterýkoliv běžný občan, je třeba konkrétně uvést, kdo konkrétně byli oněmi podněcovanými. Příklad: Pokud by pan Staník ona údajná slova měl pronést před třemi osobami, a těmi osobami by byli Václav Havel, Mahátma Gándhí a dalajláma, vlastním jménem Tändzin Gjamccho, šlo by o veřejně podněcuje k nenávisti? Domnívám se, že ne. Protože tito muži byli proti něčemu takovému zcela imunní. Maximálně by se mu vysmáli, pokud by jim stál za to. To je jako by šířil nenávist před třemi kameny. Navíc nepochybuji o tom, že tito muži by pana Staníka udali, neboť udávání je věcí osob morálně velmi pokleslých, neslušných a většině lidem odporných. Navíc mám za to, že Václav Havel by nad touto dobou zvracel, neboť nikomu se nepodařilo zparodovat jeho myšlenky o svobodě a občanské společnosti tak, jako se to podařilo dnešní době. Jestliže tedy nejde veřejně podněcovat k nenávisti tyto tři výše uvedené muže, neb by to bylo marné, potom z uvedeného plyne, že ve věci musí být znám i ten, kdo je podněcován. A vzhledem k tomu, že pan Staník ten večer hovořil v neveřejném prostoru, a to pouze s výkvětem české společnosti, tj. s bývalými či současnými poslanci, neexistuje jediná osoba, kterou by mohl k jakékoliv nenávisti fakticky podnítit. Jde totiž o samé morální autority, neboť jde o výkvět české společnosti zvolený naším moudrým lidem. Není zde ten, kdo by mohl být podněcován. Respektive v tomto obžaloba nedodala jediný důkaz, přičemž platí pravidlo in dubio pro reo. Tedy nebyla naplněna skutková podstata trestného činu, neboť obžaloba neprokázala existenci byť jen jediného podněcovaného. Tuto skutečnost nevzal soud v úvahu, čímž se jeho postup stal překvapivým, nepředvídatelným a nepřezkoumatelným, tedy zřejmě neústavním. Ustanovení § 405 říká: „Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“ Žádným důkazem nebylo prokázáno, že by pan Staník zpochybňoval, schvaloval nebo se snažil ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru. To je naprostá konstrukce. S žádnými zločiny proti lidskosti nikdy nesouhlasil, neschvaloval je, ani se je nesnažil ospravedlňovat. Z výše uvedených důvodů absurdnosti celé této věci Vás pane prezidente žádám, abyste se nad celou věcí alespoň zamyslel, a pokud Vám přijde rovněž absurdní, potom Vás žádám, abyste se postavil na stranu zdravého rozumu. Pokud bude soudní proces s panem Staníkem pokračovat, pan Staník to přežije, avšak obávám se, že věc bude v něčem stejně tragikomická, jako když C.K. úřady odsoudili hostinského Palivce. Josef Pepa Nos, v. r. 7. listopadu 113 V Kutné Hoře dne 3. června 2019 Více z této kategorie: « Ústavní soud a selektivní diskriminace Proč? »

http://extranet.kr-vysocina.cz/samosprava/index.php?akce=rada_zapis_read&rada=30&rok=2013

Rada 30/2013 Zápis rady 30/2013 Zápis ze zasedání rady kraje č. 30/2013, které se konalo dne 24. 9. 2013 v zasedací místnosti Rady Kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava 01. Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 29/2013 Přítomno 9 členů rady – viz prezenční listina ze dne 24. 9. 2013. 72. Uzavření smlouvy o výpůjčce – k.ú. Moravské Budějovice 73. Zařazení nové akce „ÚSP Nové Syrovice – havárie, oprava kanalizace“ do kapitoly Nemovitý majetek, přílohy M7 Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 29/2013 Návrh na rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace na projekt Zásah bez hranic a jeho ukončení Uzavření smlouvy o budoucí darovací smlouvě v k.ú. Střítež u Jihlavy a obci Střítež Darování pozemku v k. ú. a obci Vladislav Uzavření smlouvy v rámci majetkoprávní přípravy stavby II/347 - Bačkov propustek Vzájemné darování pozemků v k. ú. a obci Častohostice Vzájemné darování pozemků v k. ú. a obci Luka nad Jihlavou Majetkoprávní vypořádání pozemků v k. ú. Kněžice u Třebíče Darování pozemků v k. ú. Horní Krupá u Havlíčkova Brodu Majetkoprávní vypořádání pozemků silnice II/411 Dešov - průjezdní úsek Majetkoprávní příprava pro akci II/392 Velké Meziříčí - Tasov- I. Stavba Majetkoprávní příprava pro akci II/392 Velké Meziříčí - Tasov - II. stavba Uzavření smlouvy o budoucí darovací smlouvě - k.ú. Dolní Město Prodej pozemku v k. ú. Číhovice a obci Křelovice Uzavření smluv o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene v k. ú. a obci Humpolec pro akci Transformace ÚSPM Těchobuz II a v k. ú. a obci Nový Rychnov pro akci Transformace ÚSPM Těchobuz III. Návrh na uzavření smlouvy o přeložce zařízení distribuční soustavy společnosti E.ON Distribuce, a.s. a přeložce zařízení sítě elektronických komunikací společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. v rámci stavební připravennosti akce: Domov důchodců Proseč Uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene Majetkoprávní příprava stavby III/03818 Stříbrné Hory, most ev. č. 03818-1 Žádost o úhradu bezdůvodného obohacení - k.ú. Daňkovice Darování pozemku - k.ú. a obec Kejžlice Informace u uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně a rozhodnutí o žádosti o prominutí povinnosti odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace z ERDF pro individuální projekt OSEPA Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcných břemen Změna investičního plánu Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace zřizované Krajem Vysočina, na rok 2013 Reciproční výkony drážní osobní dopravy mezi Krajem Vysočina a Jihočeským krajem Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Ostatní finanční operace a kapitole Evropské projekty - úhrada příjmů připadajících na poskytnutou dotaci Rozhodnutí o uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace z ROP JV na projekt II/405 Zašovice - Okříšky Žádost o poskytnutí podpory na projekty dopravní infrastruktury předkládané do ROP NUTS 2 Jihovýchod Návrh na rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace na projekt SENIOR PLUS Návrh na rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty - vratka nedočerpaných prostředků MŠMT u individuálního projektu Podpora systému primární prevence sociálně patologických jevů, reg. č.: CZ.1.07/1.2.00/14.0126 Návrh na poskytnutí daru občanskému sdružení Jihlavská unie neslyšících - návrh na rozpočtové opatření v rámci kapitoly Sociální věci Návrh na úpravu investičního plánu na rok 2013 u Domova pro seniory Havlíčkův Brod, příspěvkové organizace Žádost na poskytnutí dotace občanskému sdružení Potravinová banka Vysočina o. s. na podporu činnosti - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Sociální věci Podstatná změna XI. v projektu Transformace Ústavu sociální péče Jinošov III. Podmíněné předložení projektu Domova důchodců Ždírec, příspěvkové organizace do programu Evropské územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013 Schválení předběžných projektových záměrů příspěvkových organizací na úseku sociálních věcí Aktivity eHealth - rozvoj projektu eMeDocS formou Smlouvy o spolupráci Kraje Vysočina s poskytovateli zdravotních služeb Peněžité dary a příspěvek pro Nemocnici Nové Město na Moravě, příspěvkovou organizaci Poskytnutí příspěvku na havarijní opravu CT a souhlas se splátkami pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci Dary pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci Návrh rozpočtového opatření - státní dotační program Rezidenční místa pro nemocnice zřizované krajem Návrh na provedení rozpočtového opatření - vratka části dotace na volby prezidenta České republiky Zpráva o plnění příjmů a výdajů rozpočtu Kraje Vysočina za období leden - srpen 2013 Návrh rozpočtového opatření - příjmy z prodeje majetku ve správě příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina za 1. pololetí 2013 Žádost o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dotace v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost - EU peníze středním školám Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dotace na rozvojový program Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2013 Návrh na poskytnutí peněžního daru z kapitoly Školství, mládeže a sportu - návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu Partnerství Comenius Regio - závěrečné zprávy z realizovaných projektů Žádost o změnu rozpočtu Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dotace organizátorům krajských a vyšších kol postupových soutěží a přehlídek v roce 2013 dle schválených pravidel rady kraje Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky Vydávání novin Kraj Vysočina včetně realizace jejich multimediálního obsahu Přijetí dotace z IOP na projekt Transformace ÚSPMP Těchobuz I. Smlouvy zakládající právo provést stavbu v rámci akce II/408 Jemnice - Dobrá Voda Rámcová dohoda o vzájemné spolupráci Uzavření smlouvy o výpůjčce – k.ú. Moravské Budějovice Zařazení nové akce „ÚSP Nové Syrovice – havárie, oprava kanalizace“ do kapitoly Nemovitý majetek, přílohy M7 Usnesení 1598/30/2013/RK termín: 24. 9. 2013 K zápisu ze zasedání rady kraje č. 29/2013 nebyly vzneseny žádné připomínky. 02. Prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně příjemci podpory v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Usnesení 1599/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-02.doc 03. Penále za porušení rozpočtové kázně příjemců podpory v rámci grantových projektů financovaných z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, informovala radu kraje o porušení rozpočtové kázně příjemců podpory v rámci grantových projektů financovaných z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1600/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-03.doc 04. FOND VYSOČINY - žádost o změnu projektu I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, seznámila radu kraje s návrhem uzavření dodatku ke Smlouvě o poskytnutí dotace. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1601/30/2013/RK uzavřít Dodatek č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí dotace č. FV00621.0050 dle materiálu RK-30-2013-04, př. 2. Zdrojové materiály: RK-30-2013-04.doc, RK-30-2013-04, př. 1, RK-30-2013-04, př. 2, RK-30-2013-04, př. 3 05. Návrh na rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace na projekt Zásah bez hranic a jeho ukončení Usnesení 1602/30/2013/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Evropské projekty o přijaté finanční prostředky ze strany poskytovatele dotace Sdružení obcí Vysočiny v rámci projektu Zásah bez hranic ve výši 6 426 € (162 095,85 Kč); rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty spočívající ve snížení rozpočtu zvláštního účtu Zásah bez hranic o splátku kontokorentního úvěru ve výši 162 095,85 Kč; převod konečného zůstatku a úroků připsaných za 3. čtvrtletí 2013 na zvláštním účtu Zásah bez hranic do Fondu strategických rezerv z důvodu ukončení projektu a s tím související rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty. Zdrojové materiály: RK-30-2013-05.doc, RK-30-2013-05, př. 1 06. Dohoda o splátkách I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, předložila radě kraje návrh povolení splátkového kalendáře Západomoravské vysoké škole Třebíč, o.p.s. na úhradu penále za porušení rozpočtové kázně. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1603/30/2013/RK uzavřít dohodu o splátkách dle materiálu RK-30-2013-06, př. 3. Zdrojové materiály: RK-30-2013-06.doc, RK-30-2013-06, př. 1, RK-30-2013-06, př. 2, RK-30-2013-06, př. 3 07. Uzavření smlouvy o budoucí darovací smlouvě v k.ú. Střítež u Jihlavy a obci Střítež P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, seznámil radu kraje s návrhem uzavření smlouvy o budoucí darovací smlouvě mezi Krajem Vysočina a obcí Střítež. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1604/30/2013/RK zveřejnit na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina záměr darování části pozemku par. č. 854/5 - ostatní plocha, silnice o výměře 13276 m2 v k. ú. Střítež u Jihlavy a obci Střítež z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Střítež; zastupitelstvu kraje rozhodnout uzavřít smlouvu o budoucí darovací smlouvě mezi Krajem Vysočina a obcí Střítež, ve které se obec Střítež zaváže po dokončení stavby Propojovací chodník Střítež - Jipocar vyhotovit na své náklady geometrický plán a Kraj Vysočina se zaváže na základě tohoto geometrického zaměření uzavřít darovací smlouvu na převod části pozemku par. č. 854/5 v k.ú. Střítež u Jihlavy a obci Střítež - zastavěnou chodníkem z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Střítež. termín: 12. 11. 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-07.doc, RK-30-2013-07, př. 1 L. Joukl navrhl projednání bodů 08 – 21, 24, 25, 27 v bloku. 08. Darování pozemku v k. ú. a obci Vladislav Usnesení 1605/30/2013/RK zveřejnit na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina záměr darovat pozemek par. č. 1552/8 - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 66 m2 v k. ú. a obci Vladislav z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví městyse Vladislav; zastupitelstvu kraje rozhodnout převést darem pozemek par. č. č. 1552/8 - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 66 m2 v k. ú. a obci Vladislav z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví městyse Vladislav. Zdrojové materiály: RK-30-2013-08.doc, RK-30-2013-08, př. 1 09. Uzavření smlouvy v rámci majetkoprávní přípravy stavby II/347- Bačkov propustek Usnesení 1606/30/2013/RK uzavřít mezi Českou republikou - Povodím Vltavy, státním podnikem na straně budoucího povinného a Krajem Vysočina na straně budoucího oprávněného smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene na část pozemku par. č. 1111 v k. ú. Bačkov spočívající v právu umístění a provozování stavebního objektu II/347 Bačkov - propustek za jednorázovou úhradu ve výši 10 000 Kč bez DPH. Zdrojové materiály: RK-30-2013-09.doc, RK-30-2013-09, př. 1, RK-30-2013-09, př. 2 10. Vzájemné darování pozemků v k. ú. a obci Častohostice Usnesení 1607/30/2013/RK zveřejnit na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina záměr darování pozemků dle materiálu RK-30-2013-10, př. 1 do vlastnictví obce Častohostice; převést darem pozemky dle materiálu RK-30-2013-10, př. 1 z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Častohostice; nabýt darem pozemek par. č. 967/14 - ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 1 m2 a dále dle GP č. 169-452/2011 nově oddělený pozemek par. č. 958/7 - ostatní plocha, silnice o výměře 89 m2 v k. ú. a obci Častohostice z vlastnictví obce Častohostice do vlastnictví Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-30-2013-10.doc, RK-30-2013-10, př. 1, RK-30-2013-10, př. 2 11. Vzájemné darování pozemků v k. ú. a obci Luka nad Jihlavou Usnesení 1608/30/2013/RK zveřejnit na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina záměr darování části pozemku par. č. 1576/2 v k. ú. a obci Luka nad Jihlavou, nově označených dle materiálu RK-30-2013-11, př. 1; převést darem pozemky dle materiálu RK-30-2013-11, př. 1 z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví městyse Luka nad Jihlavou; nabýt darem dle GP č. 1114-213/2013 nově oddělený pozemek par. č. 1653/3, silnice o výměře 31 m2 v k. ú. a obci Luka nad Jihlavou z vlastnictví městyse Luka nad Jihlavou do vlastnictví Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-30-2013-11.doc, RK-30-2013-11, př. 1 12. Majetkoprávní vypořádání pozemků v k. ú. Kněžice u Třebíče Usnesení 1609/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-12.doc, RK-30-2013-12, př. 1, RK-30-2013-12, př. 2, RK-30-2013-12, př. 3, RK-30-2013-12, př. 4 Usnesení 1610/30/2013/RK uzavřít smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene s budoucími oprávněnými a smlouvy o zřízení věcného břemene s oprávněnými za podmínek dle materiálů RK-30-2013-13, př. 1 a RK-30-2013-13, př. 2. termín: 23. 12. 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-13.doc, RK-30-2013-13, př. 1, RK-30-2013-13, př. 2 14. Smlouvy zakládající právo investora provést stavbu Usnesení 1611/30/2013/RK se stavbami na pozemcích dle materiálu RK-30-2013-14, př. 1; uzavřít nepojmenované smlouvy, prokazující právo stavebníků provést stavby na pozemcích dle materiálu RK-30-2013-14, př. 1; zveřejnit záměr darování části pozemku par. č. 500/3 v k.ú. Nyklovice do vlastnictví obce Nyklovice; zveřejnit záměr darování části pozemku par. č. 778 v k.ú. Kundratice u Křižanova do vlastnictví obce Kundratice; zveřejnit záměr darování části pozemku par. č. 1490/1 a 1519/1 v k.ú. Smrčná na Moravě do vlastnictví obce Smrčná; zveřejnit záměr darování části pozemku par. č. par. č. 4664/3 v k.ú. Chotěboř do vlastnictví města Chotěboř. Zdrojové materiály: RK-30-2013-14.doc, RK-30-2013-14, př. 1 15. Darování pozemků v k. ú. Horní Krupá u Havlíčkova Brodu Usnesení 1612/30/2013/RK zveřejnit na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina záměr darování pozemků dle materiálu RK-30-2013-15, př. 2, v k. ú. Horní Krupá u Havlíčkova Brodu a obci Horní Krupá z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Horní Krupá; zastupitelstvu kraje rozhodnout převést darem pozemky v k. ú. Horní Krupá u Havlíčkova Brodu a obci Horní Krupá uvedené v materiálu RK-30-2013-15, př. 2 z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Horní Krupá. Zdrojové materiály: RK-30-2013-15.doc, RK-30-2013-15, př. 1, RK-30-2013-15, př. 2 16. Majetkoprávní vypořádání pozemků silnice II/411 Dešov - průjezdní úsek Usnesení 1613/30/2013/RK zveřejnit na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina záměr darování pozemků v rozsahu dle materiálu RK-30-2013-16, př. 1 do vlastnictví obce Dešov; převést darem pozemky v rozsahu dle materiálu RK-30-2013-16, př. 1 v k. ú. Malý Dešov z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Dešov; nabýt darem pozemky v rozsahu dle materiálu RK-30-2013-16, př. 2 v k. ú. Malý Dešov z vlastnictví obce Dešov do vlastnictví Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-30-2013-16.doc, RK-30-2013-16, př. 1, RK-30-2013-16, př. 2, RK-30-2013-16, př. 3 17. Majetkoprávní příprava pro akci II/392 Velké Meziříčí - Tasov- I. Stavba Usnesení 1614/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-17.doc, RK-30-2013-17, př. 1, RK-30-2013-17, př. 2 18. Majetkoprávní příprava pro akci II/392 Velké Meziříčí - Tasov - II. stavba Usnesení 1615/30/2013/RK uzavřít mezi městem Velké Meziříčí na straně vlastníka pozemků a Krajem Vysočina na straně stavebníka smlouvu zakládající Kraji Vysočina právo provést stavbu II/392 Velké Meziříčí - Tasov II. stavba na pozemcích dle materiálu RK-30-2013-18, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-18.doc, RK-30-2013-18, př. 1, RK-30-2013-18, př. 2 19. Uzavření smlouvy o budoucí darovací smlouvě - k.ú. Dolní Město Usnesení 1616/30/2013/RK zveřejnit záměr darování části pozemku par. č. 3187/1 v k.ú. a obci Dolní Město zastavěné chodníkem či využité jako veřejná zeleň z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Dolní Město; zastupitelstvu kraje rozhodnout uzavřít mezi Krajem Vysočina a obcí Dolní Město smlouvu o budoucí darovací smlouvě na převod části pozemku par. č. 3187/1 v k.ú.a obci Dolní Město zastavěné chodníkem či využité jako veřejná zeleň z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Dolní Město. Zdrojové materiály: RK-30-2013-19.doc, RK-30-2013-19, př. 1 20. Prodej pozemku v k. ú. Číhovice a obci Křelovice Usnesení 1617/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-20.doc 21. Uzavření smluv o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene v k. ú. a obci Humpolec pro akci Transformace ÚSPM Těchobuz II a v k. ú. a obci Nový Rychnov pro akci Transformace ÚSPM Těchobuz III. Usnesení 1618/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-21.doc, RK-30-2013-21, př. 1 24. Uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene Usnesení 1619/30/2013/RK uzavřít dodatek č. 1 ke smlouvě o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 14. 10. 2010 uzavřené mezi Krajem Vysočina a obcí Veselá podle usnesení 1483/30/2010/RK dle materiálu RK-30-2013-24, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-24.doc, RK-30-2013-24, př. 1 25. Majetkoprávní příprava stavby III/03818 Stříbrné Hory, most ev. č. 03818-1 Usnesení 1620/30/2013/RK uzavřít se Správou železniční dopravní cesty, státní organizací nájemní smlouvu dle materiálu RK-30-2013-25, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-25.doc, RK-30-2013-25, př. 1 27. Darování pozemku - k.ú. a obec Kejžlice Usnesení 1621/30/2013/RK zveřejnit záměr darování pozemku par. č. 1841/2 - ost. plocha, ost. komunikace o výměře 46 m2, oddělený GP č. 413-125/2013 z pozemku par. č. 1841 v k.ú. a obci Kejžlice z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Kejžlice; zastupitelstvu kraje rozhodnout převést darem pozemek par. č. 1841/2 - ost. plocha, ost. komunikace o výměře 46 m2, oddělený GP č. 413-125/2013 z pozemku par. č. 1841 v k.ú. a obci Kejžlice zastavěný chodníkem z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Kejžlice. Zdrojové materiály: RK-30-2013-27.doc, RK-30-2013-27, př. 1 22. Návrh na uzavření smlouvy o přeložce zařízení distribuční soustavy společnosti E.ON Distribuce, a.s. a přeložce zařízení sítě elektronických komunikací společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. v rámci stavební připravenosti akce: Domov důchodců Proseč P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, předložil radě kraje návrh uzavření výše uvedených smluv se společností E.ON Distribuce, a.s. a společností Telefónica Czech Republic, a.s. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1622/30/2013/RK uzavřít smlouvu o přeložce zařízení distribuční soustavy č. 13001568 se společností E.ON Distribuce, a.s. dle materiálu RK-30-2013-22, př. 1 a po skončení dohadovacího řízení uzavřít smlouvu o realizaci překládky sítě elektronických komunikací č. VPI/2013/00113 se společností Telefónica Czech Republic, a.s. dle materiálu RK-30-2013-22, př. 2 za maximální cenu za provedení překládky sítě elektronických komunikací ve výši 145 913 Kč bez DPH; odboru majetkovému jednat se společností Telefónica Czech Republic, a.s. o možném snížení ceny za provedení překládky sítě elektronických komunikací. termín: říjen 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-22.doc, RK-30-2013-22, př. 1, RK-30-2013-22, př. 2, RK-30-2013-22, př. 3 23. Smlouvy uzavírané příspěvkovými organizacemi zřizovanými Krajem Vysočina Usnesení 1623/30/2013/RK odpovědnost: ředitel Vysočiny Tourism, příspěvková organizace, ředitel Střední školy obchodu a služeb Jihlava, ředitelka Ústavu sociální péče Křižanov, příspěvková organizace, ředitelka Hotelové školy Třebíč, odbor majetkový Zdrojové materiály: RK-30-2013-23.doc 26. Žádost o úhradu bezdůvodného obohacení - k.ú. Daňkovice Usnesení 1624/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-26.doc 70. Smlouvy zakládající právo provést stavbu v rámci akce II/408 Jemnice - Dobrá Voda P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, seznámil radu kraje s návrhem uzavření smluv zakládající právo provést stavbu v rámci akce II/408 Jemnice - Dobrá Voda. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1625/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-70.doc, RK-30-2013-70, př. 1, RK-30-2013-70, př. 2, RK-30-2013-70, př. 3, RK-30-2013-70, př. 4, RK-30-2013-70, př. 5, RK-30-2013-70, př. 6, RK-30-2013-70, př. 7, RK-30-2013-70, př. 8 P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, předložil radě kraje návrh uzavření smlouvy o výpůjčce mezi Krajem Vysočina a Zdravotnickou záchrannou službou Kraje Vysočina na nově postavenou budovu výjezdového stanoviště ZZS Kraje Vysočina v Moravských Budějovicích. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1626/30/2013/RK uzavřít mezi Krajem Vysočina a Zdravotnickou záchrannou službou Kraje Vysočina, příspěvkovou organizací smlouvu o výpůjčce dle materiálu RK-30-2013-72, př. 1. termín: 24. září 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-72.doc, RK-30-2013-72, př. 1 P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, seznámil radu kraje s návrhem zařazení nové akce, řešící havárii venkovní kanalizace budov ÚSP Nové Syrovice. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1627/30/2013/RK zařadit novou akci „ÚSP Nové Syrovice – havárie, oprava kanalizace“ do kapitoly Nemovitý majetek, přílohy M7 - Technická zhodnocení a vyjmenované opravy v sociálních organizacích. Zdrojové materiály: RK-30-2013-73.doc 28. Informace u uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně a rozhodnutí o žádosti o prominutí povinnosti odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně I. Ďásková, vedoucí oddělení veřejnosprávní kontroly, předložila radě kraje na vědomí informaci o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně Základní škole Pelhřimov. Rada kraje přijala po krátké diskusi návrh usnesení dle varianty C. Usnesení 1628/30/2013/RK informaci o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 73 613 Kč vyměřeného platebním výměrem Krajského úřadu Kraje Vysočina č. j. KUJI 49640/2013 ze dne 18. 7. 2013 a o uložení penále z odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 45 250 Kč vyměřeného platebním výměrem Krajského úřadu Kraje Vysočina č. j. KUJI 58493/2013 ze dne 30. 8. 2013 Základní škole Pelhřimov, Osvobození 1881, příspěvkové organizaci se sídlem Pelhřimov, Osvobození 1881, PSČ 393 01, IČO 70876096; neprominout povinnost odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 73 613 Kč vyměřeného platebním výměrem Krajského úřadu Kraje Vysočina č. j. KUJI 49640/2013 ze dne 18. 7. 2013 Základní škole Pelhřimov, Osvobození 1881, příspěvkové organizaci se sídlem Pelhřimov, Osvobození 1881, PSČ 393 01, IČO 70876096; ve smyslu § 22 odst. 12 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a na základě žádosti dle materiálu RK-30-2013-28, př. 5 prominutí povinnosti zaplatit penále za porušení rozpočtové kázně ve výši 45 250 Kč vyměřeného platebním výměrem Krajského úřadu Kraje Vysočina č. j. KUJI 58493/2013 ze dne 30. 8. 2013 Základní škole Pelhřimov, Osvobození 1881, příspěvkové organizaci se sídlem Pelhřimov, Osvobození 1881, PSČ 393 01, IČO 70876096, a to jako podporu malého rozsahu (de minimis) ve smyslu Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. 12. 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis; Krajskému úřadu Kraje Vysočina vrátit uhrazenou částku penále za porušení rozpočtové kázně ve výši 45 250 Kč Základní škole Pelhřimov, Osvobození 1881, příspěvkové organizaci se sídlem Pelhřimov, Osvobození 1881, PSČ 393 01, IČO 70876096. Zdrojové materiály: RK-30-2013-28.doc, RK-30-2013-28, př. 1, RK-30-2013-28, př. 2, RK-30-2013-28, př. 3, RK-30-2013-28, př. 4, RK-30-2013-28, př. 5 29. FOND VYSOČINY - žádost o prodloužení realizace projektu Z. Chlád informoval radu kraje o žádosti Základní školy a mateřské školy Velký Beranov o prodloužení termínu realizace projektu podporovaného v rámci Fondu Vysočiny. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1629/30/2013/RK uzavřít Dodatek č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí dotace č. FV00282.0010 dle materiálu RK-30-2013-29, př. 2. Zdrojové materiály: RK-30-2013-29.doc, RK-30-2013-29, př. 1, RK-30-2013-29, př. 2, RK-30-2013-29, př. 3 30. Nájemní smlouva M. Procházka, vedoucí oddělení správy sítě, seznámil radu kraje se závěry a s doporučením hodnotící komise o výběru nejvhodnější nabídky ve veřejné zakázce malého rozsahu „Pronájem telefonní ústředny Krajského úřadu Kraje Vysočina“. V průběhu jednání odešel J. Běhounek. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1630/30/2013/RK uzavřít Nájemní smlouvu dle materiálu RK-30-2013-30, př. 3, s vybraným uchazečem. Zdrojové materiály: RK-30-2013-30.doc, RK-30-2013-30, př. 1, RK-30-2013-30, př. 2, RK-30-2013-30, př. 3 31. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace z ERDF pro individuální projekt OSEPA M. Procházka, vedoucí oddělení správy sítě, předložil radě kraje ke schválení návrh převodu zůstatku finančních prostředků na projektovém účtu do Fondu strategických rezerv. V průběhu jednání přišel J. Běhounek. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1631/30/2013/RK rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty spočívající ve zvýšení rozpočtu zvláštního účtu projektu OSEPA o platbu ve výši 15 812,43 EUR (398 868,55 Kč) za závěrečnou etapu projektu; rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty spočívající ve snížení rozpočtu zvláštního účtu projektu OSEPA o splátku kontokorentního úvěru ve výši 398 868,55 Kč; převod konečného zůstatku a připsaných úroků za 3. čtvrtletí roku 2013 na projektovém účtu do Fondu strategických rezerv z důvodu ukončení projektu a s tím související rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty; ukončení projektu OSEPA. Zdrojové materiály: RK-30-2013-31.doc, RK-30-2013-31, př. 1 32. Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcných břemen M. Procházka, vedoucí oddělení správy sítě, seznámil radu kraje s návrhem změny níže uvedeného usnesení. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1632/30/2013/RK změnit usnesení 1528/28/2013/RK ze dne 3. 9. 2013 tak, že materiál RK-28-2013-25, př. 4 se nahrazuje materiálem RK-30-2013-32, př. 1 včetně materiálu RK-30-2013-32, př. 2. Zdrojové materiály: RK-30-2013-32.doc, RK-30-2013-32, př. 1, RK-30-2013-32, př. 2 33. Návrh na zařazení akce do kapitoly Doprava, přílohy D2 - Investice v dopravě P. Bartoš, vedoucí oddělení správy komunikací a dopravní obslužnosti, předložil radě kraje návrh rozhodnutí o zařazení jmenovité akce „II/150 Okrouhlice – opěrné zdi“ do krajského rozpočtu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1633/30/2013/RK zařadit jmenovitou akci II/150 Okrouhlice - opěrné zdi do kapitoly Doprava, přílohy D2 - Investice v dopravě. Zdrojové materiály: RK-30-2013-33.doc 34. Změna investičního plánu Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace zřizované Krajem Vysočina, na rok 2013 P. Bartoš, vedoucí oddělení správy komunikací a dopravní obslužnosti, seznámil radu kraje s návrhem změny investičního plánu Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace, na rok 2013. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1634/30/2013/RK změnu investičního plánu u Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace na rok 2013 dle materiálu RK-30-2013-34, př. 2. termín: průběžně do 31. 12. 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-34.doc, RK-30-2013-34, př. 1, RK-30-2013-34, př. 2 35. Reciproční výkony drážní osobní dopravy mezi Krajem Vysočina a Jihočeským krajem P. Bartoš, vedoucí oddělení správy komunikací a dopravní obslužnosti, seznámil radu kraje s předloženým materiálem. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1635/30/2013/RK se zajišťováním dopravní obslužnosti na území Jihočeského kraje v úseku tratě 227 hranice kraje - Slavonice od počátku platnosti jízdního řádu 2013/2014; odboru dopravy a silničního hospodářství požádat Jihočeský kraj o souhlas se zajištěním dopravní obslužnosti na území Jihočeského kraje v úseku tratě 227 hranice kraje - Slavonice, a to od počátku platnosti jízdního řádu 2013/2014 (od 15. prosince 2013). Zdrojové materiály: RK-30-2013-35.doc 36. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Ostatní finanční operace a kapitole Evropské projekty - úhrada příjmů připadajících na poskytnutou dotaci P. Bartoš, vedoucí oddělení správy komunikací a dopravní obslužnosti, podal radě kraje doplňující informace k předloženému návrhu rozpočtového opatření. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1636/30/2013/RK úhrady příjmů připadajících na poskytnutou dotaci v celkové výši 564 144,95 Kč dle Výzev k úhradě příjmů dle materiálů RK-30-2013-36, př. 1 a RK-30-2013-36, př. 2, do rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod; rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Ostatní finanční operace, § 6409 - Ostatní činnosti jinde nezařazené, o částku 450 710 Kč při současném snížení kapitoly Rezerva a rozvoj kraje, § 6409 - Ostatní činnosti jinde nezařazené, položky Péče o lidské zdroje a majetek kraje, o částku 450 710 Kč určenou na úhradu příjmů připadajících na poskytnutou dotaci do rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod dle Výzvy k úhradě příjmů dle materiálu RK-30-2013-36, př. 1; rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty, zvláštní účet projektu II/402 Třešť - křiž. s I/38, související s úhradou příjmů připadajících na poskytnutou dotaci ve výši 113 436,23 Kč dle Výzvy k úhradě příjmů dle materiálu RK-30-2013-36, př. 2. termín: 5. 10. 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-36.doc, RK-30-2013-36, př. 1, RK-30-2013-36, př. 2 37. Rozhodnutí o uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace z ROP JV na projekt II/405 Zašovice - Okříšky P. Bartoš, vedoucí oddělení správy komunikací a dopravní obslužnosti, seznámil radu kraje s návrhem uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod na uvedený projekt. V průběhu jednání odešel Z. Chlád. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1637/30/2013/RK uzavřít Smlouvu o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod na projekt II/405 Zašovice - Okříšky dle materiálu RK-30-2013-37, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-37.doc, RK-30-2013-37, př. 1 38. Žádost o poskytnutí podpory na projekty dopravní infrastruktury předkládané do ROP NUTS 2 Jihovýchod P. Bartoš, vedoucí oddělení správy komunikací a dopravní obslužnosti, informoval radu kraje o návrhu rozhodnutí o předložení žádostí o poskytnutí podpory projektů dopravní infrastruktury s názvy „II/405 Příseka - obchvat“ a „II/345 Golčův Jeníkov – Chotěboř“ v rámci Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod. V průběhu jednání přišel Z. Chlád. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1638/30/2013/RK předložení žádostí o poskytnutí podpory v rámci kontinuální výzvy k předkládání projektů do Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod na realizaci projektů II/405 Příseka - obchvat a II/345 Golčův Jeníkov - Chotěboř; odboru dopravy a silničního hospodářství předložit žádosti o podporu projektů II/405 Příseka - obchvat a II/345 Golčův Jeníkov - Chotěboř do Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod. Zdrojové materiály: RK-30-2013-38.doc, RK-30-2013-38, př. 1, RK-30-2013-38, př. 2 39. Návrh na rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace na projekt SENIOR PLUS V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, seznámila radu kraje s návrhem přijetí dotace pro projekt SENIOR PLUS. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1639/30/2013/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Evropské projekty o přijaté finanční prostředky z Ministerstva pro místní rozvoj v rámci projektu SENIOR PLUS ve výši 402,91 EUR (10 163,40 Kč). Zdrojové materiály: RK-30-2013-39.doc 40. Návrh na rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty - vratka nedočerpaných prostředků MŠMT u individuálního projektu Podpora systému primární prevence sociálně patologických jevů, reg. č.: CZ.1.07/1.2.00/14.0126 V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, předložila radě kraje návrh rozpočtového opatření na kapitole Evropské projekty. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1640/30/2013/RK převod nevyčerpaných prostředků ve výši 1 634 647,60 Kč na zvláštním účtu projektu Podpora systému primární prevence sociálně patologických jevů, č. ú.: 4200 221 367/6800 na účet MŠMT, č. ú.: 6015-821001/0710; rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty spočívající ve snížení rozpočtu zvláštního účtu projektu Podpora sytému primární prevence sociálně patologických jevů o vratku nevyčerpaných prostředků na účet MŠMT ve výši 1 634 647,60 Kč. Zdrojové materiály: RK-30-2013-40.doc, RK-30-2013-40, př. 1 41. Návrh na poskytnutí daru občanskému sdružení Jihlavská unie neslyšících - návrh na rozpočtové opatření v rámci kapitoly Sociální věci Usnesení 1641/30/2013/RK rozpočtové opatření v rámci kapitoly Sociální věci spočívající ve zvýšení § 4399 Ostatní záležitosti sociálních věcí a politiky zaměstnanosti o částku 40 000 Kč při současném snížení § 4357 Domovy o částku 40 000 Kč; poskytnout dar občanskému sdružení Jihlavská unie neslyšících, IČ: 66598940 ve výši 40 000 Kč dle materiálu RK-30-2013-41, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-41.doc, RK-30-2013-41, př. 1, RK-30-2013-41, př. 2 42. Návrh na úpravu investičního plánu na rok 2013 u Domova pro seniory Havlíčkův Brod, příspěvkové organizace V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, předložila radě kraje ke schválení návrh změny použití investičního fondu u Domova pro seniory Havlíčkův Brod, příspěvkové organizace, pro rok 2013. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1642/30/2013/RK změnu použití investičního fondu u Domova pro seniory Havlíčkův Brod, příspěvkové organizace, pro rok 2013 dle materiálu RK-30-2013-42, př. 1. odpovědnost: odbor sociálních věcí, ředitelka Domova pro seniory Havlíčkův Brod, příspěvkové organizace, Zdrojové materiály: RK-30-2013-42.doc, RK-30-2013-42, př. 1, RK-30-2013-42, př. 2 43. Žádost na poskytnutí dotace občanskému sdružení Potravinová banka Vysočina o. s. na podporu činnosti - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Sociální věci V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, informovala radu kraje o žádosti občanského sdružení Potravinová banka Vysočina, o. s., o poskytnutí dotace na podporu činnosti v roce 2013. Rada kraje materiál projednala a po rozsáhlé diskusi doporučila materiál k dopracování. V. Švarcová doporučení rady akceptovala a požádala o stažení tohoto materiálu z programu jednání. Zdrojové materiály: RK-30-2013-43.doc, RK-30-2013-43, př. 1, RK-30-2013-43, př. 2, RK-30-2013-43, př. 3 44. Podstatná změna XI. v projektu Transformace Ústavu sociální péče Jinošov III. V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, seznámila radu kraje s předloženou změnou v projektu Transformace Ústavu sociální péče Jinošov III. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1643/30/2013/RK oznámení příjemce o změnách v projektu dle materiálu RK-30-2013-44, př. 1; majetkovému odboru a odboru sociálních věcí postupovat dle materiálu RK-30-2013-44, př. 1; odboru sociálních věcí zapracovat změny dle materiálu RK-30-2013-44, př. 1 do povinných příloh Oznámení příjemce o změnách v projektu. termín: 15. 2. 2015 Zdrojové materiály: RK-30-2013-44.doc, RK-30-2013-44, př. 1 45. Podmíněné předložení projektu Domova důchodců Ždírec, příspěvkové organizace do programu Evropské územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013 V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, podala radě kraje doplňující informace k předloženému materiálu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1644/30/2013/RK podmíněné podání projektové žádosti projektu Handicap Fit; s předloženým projektovým záměrem Domova důchodců Ždírec, příspěvkové organizace, v rámci výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci programu Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013, prioritní osa 1 - Socio - ekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how; 1.4 Prevence zdravotních a sociálních rizik, sociální integrace dle materiálu RK-30-2013-45, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-45.doc, RK-30-2013-45, př. 1 46. Schválení předběžných projektových záměrů příspěvkových organizací na úseku sociálních věcí V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, seznámila radu kraje s projektovými záměry níže uvedených příspěvkových organizací kraje. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1645/30/2013/RK podmíněné podání projektové žádosti projektů dle materiálů RK-30-2013-46, př. 1, RK-30-2013-46, př. 2, RK-30-2013-46, př. 3, RK-30-2013-46, př. 4; s předloženými projektovými záměry Domova bez zámku, příspěvkové organizace, dle materiálu RK-30-2013-46, př. 1, Domova Jeřabina, příspěvkové organizace, dle materiálu RK-30-2013-46, př. 2, Domova Háj, příspěvkové organizace, dle materiálu RK-30-2013-46, př. 3 a Ústavu sociální péče Křižanov, příspěvkové organizace, dle materiálu RK-30-2013-46, př. 4 v rámci výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost, prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti; 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb. odpovědnost: odbor sociálních věcí, ředitelka Domova bez zámku, příspěvkové organizace, ředitel Domova Háj, příspěvkové organizace, ředitelka Domova Jeřabina, příspěvkové organizace a ředitelka Ústavu sociální péče Křižanov, příspěvkové organizace Zdrojové materiály: RK-30-2013-46.doc, RK-30-2013-46, př. 1, RK-30-2013-46, př. 2, RK-30-2013-46, př. 3, RK-30-2013-46, př. 4 69. Přijetí dotace z IOP na projekt Transformace ÚSPMP Těchobuz I. Usnesení 1646/30/2013/RK rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty spočívající ve zvýšení rozpočtu zvláštního účtu Transformace ÚSPMP Těchobuz I. o dotaci z Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 296 854 Kč (z toho 248 254 Kč představuje část investiční a 48 600 Kč neinvestiční) určenou na financování výše uvedeného projektu. Zdrojové materiály: RK-30-2013-69.doc 47. Aktivity eHealth - rozvoj projektu eMeDocS formou Smlouvy o spolupráci Kraje Vysočina s poskytovateli zdravotních služeb S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, předložila radě kraje návrh uzavření Smlouvy o přístupu ke komunikační infrastruktuře eMeDocS mezi Krajem Vysočina a všemi nemocnicemi zřizovanými Krajem Vysočina a Zdravotnickou záchrannou službou Kraje Vysočina. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1647/30/2013/RK text vzorové Smlouvy o přístupu ke komunikační infrastruktuře eMeDocS obsažené v materiálu RK-30-2013-47, př. 1; hejtmanovi kraje rozhodovat uzavřít Smlouvy o přístupu ke komunikační infrastruktuře eMeDocS podle vzorové smlouvy dle materiálu RK-30-2013-47, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-47.doc, RK-30-2013-47, př. 1 48. Věcný dar pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, seznámila radu kraje s návrhem uzavření darovací smlouvy pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1648/30/2013/RK s uzavřením darovací smlouvy pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci, dle materiálu RK-30-2013-48, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-48.doc, RK-30-2013-48, př. 1 49. Výpůjčka pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, informovala radu kraje o žádosti Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace, o udělení souhlasu s uzavřením smlouvy o výpůjčce vztahující se k provádění klinického hodnocení léčiva. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1649/30/2013/RK s uzavřením smlouvy o výpůjčce pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci, dle materiálu RK-30-2013-49, př. 3. Zdrojové materiály: RK-30-2013-49.doc, RK-30-2013-49, př. 1, RK-30-2013-49, př. 2, RK-30-2013-49, př. 3 V průběhu jednání odešla M. Kružíková. 50. Peněžní dar pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci Usnesení 1650/30/2013/RK s uzavřením darovací smlouvy pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci, dle materiálu RK-30-2013-50, př. 2. Zdrojové materiály: RK-30-2013-50.doc, RK-30-2013-50, př. 1, RK-30-2013-50, př. 2 51. Peněžité dary a příspěvek pro Nemocnici Nové Město na Moravě, příspěvkovou organizaci Usnesení 1651/30/2013/RK s uzavřením darovacích smluv a smlouvy o poskytnutí příspěvku pro Nemocnici Nové Město na Moravě, příspěvkovou organizaci, dle materiálů RK-30-2013-51, př. 1, RK-30-2013-51, př. 2, RK-30-2013-51, př. 3, RK-30-2013-51, př. 4 a RK-30-2013-51, př. 5. Zdrojové materiály: RK-30-2013-51.doc, RK-30-2013-51, př. 1, RK-30-2013-51, př. 2, RK-30-2013-51, př. 3, RK-30-2013-51, př. 4, RK-30-2013-51, př. 5 52. Poskytnutí příspěvku na havarijní opravu CT a souhlas se splátkami pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, seznámila radu kraje s žádostí Nemocnice Třebíč, příspěvkové organizace, o poskytnutí finančních prostředků na řešení havarijní opravy spirálního CT přístroje. V průběhu jednání přišla M. Kružíková. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1652/30/2013/RK neschválit zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci na pokrytí nákladů na havarijní opravu spirálního CT; s pořízením opravy spirálního CT přístroje MDCT BrightSpeed Elite - GE Medical Systems pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci, dle materiálu RK-30-2013-52, př. 1 na splátky v následujících výších: 1. splátka: 1 000 000 Kč se splatností do 31. 10. 2013; 2. splátka: 1 000 000 Kč se splatností do 30. 11. 2013; 3. splátka: 1 366 733,04 Kč se splatností do 31. 12. 2013; řediteli Nemocnice Třebíč, příspěvkové organizaci předložit odboru zdravotnictví dodavatelskou fakturu a vždy do 14 dnů po úhradě jednotlivých splátek výpis z bankovního účtu. Zdrojové materiály: RK-30-2013-52.doc, RK-30-2013-52, př. 1, RK-30-2013-52, př. 2 53. Dary pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, předložila radě kraje návrhy darovacích smluv pro Nemocnici Jihlava, p. o. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1653/30/2013/RK s uzavřením darovacích smluv pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci, dle materiálů RK-30-2013-53, př. 1, RK-30-2013-53, př. 2; darovací smlouvu pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci, dle materiálu RK-30-2013-53, př. 3. Zdrojové materiály: RK-30-2013-53.doc, RK-30-2013-53, př. 1, RK-30-2013-53, př. 2, RK-30-2013-53, př. 3 54. Návrh rozpočtového opatření - státní dotační program Rezidenční místa pro nemocnice zřizované krajem S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, předložila radě kraje upravenou přílohu č. 2 tohoto materiálu. V průběhu jednání odešel Z. Chlád. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1654/30/2013/RK zvýšení příjmové části rozpočtu kraje na rok 2013 u položky 4116 - Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu o účelovou dotaci poskytnutou MZ ČR v rámci dotačního programu Rezidenční místa (ÚZ 35015) ve výši 2 897 564,50 Kč; zvýšení výdajové části rozpočtu na rok 2013, kapitoly Zdravotnictví, § 3522 - Ostatní nemocnice, položky 5336 - Neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím (ÚZ 35015) o částku 2 897 564,50 Kč, z toho: 352 637,50 Kč pro Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvkovou organizaci; 907 182,00 Kč pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci; 760 873,50 Kč pro Nemocnici Nové Město na Moravě, příspěvkovou organizaci; 418 447,50 Kč pro Nemocnici Pelhřimov, příspěvkovou organizaci; 458 424,00 Kč pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci; snížení příjmové části rozpočtu kraje na rok 2013 u položky 4116 - Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu o vratku účelové dotace poskytnuté MZ ČR v rámci dotačního programu Rezidenční místa (ÚZ 35015) ve výši 40 413,50 Kč při současném snížení výdajové části rozpočtu na rok 2013, kapitoly Zdravotnictví, § 3522 - Ostatní nemocnice položky 5336 - Neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím (ÚZ 35015) o stejnou částku 40 413,50 Kč, z toho: 14 663,50 Kč původně určenou pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci; 25 750,00 Kč původně určenou pro Nemocnici Pelhřimov, příspěvkovou organizaci; zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz na rok 2013 o částku: 892 518,50 Kč pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci; 392 697,50 Kč pro Nemocnici Pelhřimov, příspěvkovou organizaci; odpovědnost: odbor zdravotnictví, odbor ekonomický, ředitelé nemocnic zřizovaných Krajem Vysočina Zdrojové materiály: RK-30-2013-54.doc, RK-30-2013-54, př. 1, RK-30-2013-54, př. 2 55. Návrh na provedení rozpočtového opatření - vratka části dotace na volby prezidenta České republiky Usnesení 1655/30/2013/RK rozpočtové opatření spočívající ve snížení příjmů (položka 4111 Neinvestiční přijaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu) a výdajů (kapitola Krajský úřad, § 6118 Volba prezidenta republiky) rozpočtu kraje o vratku části nespotřebované neinvestiční účelové dotace z Ministerstva financí ve výši 28 259,40 Kč, která byla určena na krytí výdajů vzniklých Kraji Vysočina v souvislosti s volbou prezidenta České republiky. Zdrojové materiály: RK-30-2013-55.doc 56. Zpráva o plnění příjmů a výdajů rozpočtu Kraje Vysočina za období leden - srpen 2013 A. Krištofová, vedoucí odboru ekonomického, předložila radě kraje pravidelnou zprávu o plnění příjmů a výdajů rozpočtu Kraje Vysočina za uplynulé období. V průběhu jednání přišel Z. Chlád. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1656/30/2013/RK Zprávu o plnění příjmů a výdajů rozpočtu Kraje Vysočina za období leden - srpen 2013 dle materiálu RK-30-2013-56, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-56.doc, RK-30-2013-56, př. 1 57. Návrh rozpočtového opatření - příjmy z prodeje majetku ve správě příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina za 1. pololetí 2013 A. Krištofová, vedoucí odboru ekonomického, podala radě kraje doplňující informace k předloženému návrhu rozpočtového opatření. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1657/30/2013/RK zvýšení příjmové a výdajové části rozpočtu kraje na rok 2013 o příjmy z prodeje majetku ve správě příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina v úhrnné výši 1 392 429,14 Kč dle materiálů RK-30-2013-57, př. 1 a RK-30-2013-57, př. 2; změnu závazného ukazatele Příspěvek na provoz na rok 2013 u příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina dle materiálu RK-30-2013-57, př. 2 s určením na použití dle materiálu RK-30-2013-57, př. 3. odpovědnost: odbory dopravy a silničního hospodářství, sociálních věcí, odbory zdravotnictví a školství, mládeže a sportu, odbor ekonomický a ředitelé příspěvkových organizací termín: do 30. 11. 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-57.doc, RK-30-2013-57, př. 1, RK-30-2013-57, př. 2, RK-30-2013-57, př. 3, RK-30-2013-57, př. 4, RK-30-2013-57, př. 5 58. Žádost o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, informoval radu kraje o předložené žádosti o prominutí odvodu uloženého za porušení rozpočtové kázně. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1658/30/2013/RK neprominout z důvodu zamezení tvrdosti uložený odvod za porušení rozpočtové kázně Domovu mládeže a Školní jídelně Jihlava, IČO 60545356, ve výši 1 462 Kč. Zdrojové materiály: RK-30-2013-58.doc, RK-30-2013-58, př. 1 59. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dotace v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost - EU peníze středním školám Usnesení 1659/30/2013/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení příjmů (položka 4116 Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu) a výdajů (kapitola Školství, mládeže a sportu, § 3123 Střední odborná učiliště a učiliště) rozpočtu kraje o účelovou dotaci z MŠMT v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v celkové výši 280 310,40 Kč; zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz Střední průmyslové škole a Střednímu odbornému učilišti Pelhřimov, IČO 14450470 na financování způsobilých výdajů v rámci projektu EU peníze středním školám dle materiálu RK-30-2013-59. Zdrojové materiály: RK-30-2013-59.doc 60. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dotace na rozvojový program Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2013 M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s návrhem přijetí účelové dotace MŠMT na rozvojový program Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2013. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1660/30/2013/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení příjmů (položka 4116 Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu) a výdajů (kapitola Školství, mládeže a sportu) rozpočtu kraje o účelovou dotaci MŠMT na rozvojový program Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2013 v celkové výši 321 775 Kč dle materiálu RK-30-2013-60, př. 1; zastupitelstvu kraje vzít na vědomí přidělení účelových prostředků na rozvojový program Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2013 organizacím vykonávajícím činnost mateřské školy uvedeným v materiálu RK-30-2013-60, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-60.doc, RK-30-2013-60, př. 1 61. Návrh na úpravu investičního plánu příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina za odvětví školství na rok 2013 M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s návrhem úpravy investičního plánu příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina za odvětví školství na rok 2013. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1661/30/2013/RK s úpravou použití investičního fondu příspěvkových organizací na rok 2013 dle materiálu RK-30-2013-61, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-61.doc, RK-30-2013-61, př. 1 62. Návrh na poskytnutí peněžního daru z kapitoly Školství, mládeže a sportu - návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje návrh poskytnutí peněžního daru Základní umělecké škole Třebíč. Rada kraje přijala po krátké diskusi upravený návrh usnesení. Usnesení 1662/30/2013/RK poskytnout peněžní dar ve výši 13 334 Kč Základní umělecké škole Třebíč, Masarykovo náměstí 1313/12, IČO 70283338, dle materiálu RK-30-2013-62, př. 2upr1; rozpočtové opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu spočívající ve zvýšení § 3319 Ostatní záležitosti kultury o částku 13 334 Kč při současném snížení § 3299. Ostatní záležitosti vzdělávání (ÚZ 00324) o částku 13 334 Kč. Zdrojové materiály: RK-30-2013-62.doc, RK-30-2013-62, př. 1, RK-30-2013-62, př. 2, RK-30-2013-62, př. 3, RK-30-2013-62, př. 4 63. Návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu - změna závazných ukazatelů M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, podal radě kraje doplňující informace k předloženému návrhu rozpočtového opatření. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1663/30/2013/RK rozpočtové opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu spočívající ve snížení § 3123 Střední odborná učiliště a učiliště o částku 40 000 Kč a současně ve zvýšení § 3122 Střední odborné školy o částku 40 000 Kč; zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz o částku 40 000 Kč Obchodní akademii, Pelhřimov, Jirsíkova 875, IČO 62540068 na úhradu věcné režie na stravování; snížení závazného ukazatele Příspěvek na provoz o částku 40 000 Kč Střední průmyslové škole a Střednímu odbornému učilišti Pelhřimov, IČO 14450470. odpovědnost: odbor školství, mládeže a sportu, odbor ekonomický, ředitel Obchodní akademie Pelhřimov, Jirsíkova 875 a ředitel Střední průmyslové školy a Středního odborného učiliště Pelhřimov Zdrojové materiály: RK-30-2013-63.doc, RK-30-2013-63, př. 1 64. Partnerství Comenius Regio - závěrečné zprávy z realizovaných projektů M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje na vědomí informaci o ukončení projektů podpořených z prostředků programu Comenius Regio Partnerships. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1664/30/2013/RK závěrečnou zprávu o realizaci a financování projektu s názvem School and Firm Hand in Hand dle materiálu RK-30-2013-64, př. 1; závěrečnou zprávu o realizaci a financování projektu s názvem Effective School Management dle materiálu RK-30-2013-64, př. 2. Zdrojové materiály: RK-30-2013-64.doc, RK-30-2013-64, př. 1, RK-30-2013-64, př. 2 65. Žádost o změnu rozpočtu M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, informoval radu kraje o žádosti Sdružení na podporu mezinárodního přátelství „Slunce“, o. s., o změnu výše rozpočtu u projektu The Traditional Country Life. Rada kraje materiál projednala a závěrem diskuse doporučila předkladateli materiál k dopracování. M. Pech doporučení rady akceptoval a požádal o stažení tohoto materiálu z programu jednání. Zdrojové materiály: RK-30-2013-65.doc, RK-30-2013-65, př. 1 66. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dotace organizátorům krajských a vyšších kol postupových soutěží a přehlídek v roce 2013 dle schválených pravidel rady kraje M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s návrhem poskytnutí dotace níže uvedeným nestátním neziskovým organizacím. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1665/30/2013/RK poskytnout dotaci z kapitoly Školství, mládeže a sportu, § 3421 - Využití volného času dětí a mládeže: organizaci ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice, IČO 18825460 na realizaci postupového kola soutěže v celkové výši 20 000 Kč dle materiálu RK-30-2013-66, př. 1; organizaci Pionýrská skupina Kamarádi cest Okříšky, IČO 60419636 na realizaci postupového kola soutěže v celkové výši 20 000 Kč dle materiálu RK-30-2013-66, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-66.doc, RK-30-2013-66, př. 1, RK-30-2013-66, př. 2, RK-30-2013-66, př. 3 67. Návrh na poskytnutí finančního daru - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Zastupitelstvo kraje I. Šteklová, vedoucí odboru sekretariátu hejtmana, předložila radě kraje návrh poskytnutí finančního daru Obchodní akademii a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Jihlava. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1666/30/2013/RK poskytnout finanční dar ve výši 10 000 Kč, z kapitoly Zastupitelstvo kraje, § 6223 Mezinárodní spolupráce (jinde nezařazená), Obchodní akademii a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Jihlava, IČO: 60545887, se sídlem: nám. Svobody 127/1, 58601 Jihlava, dle materiálu RK-30-2013-67, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-67.doc, RK-30-2013-67, př. 1 68. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky Vydávání novin Kraj Vysočina včetně realizace jejich multimediálního obsahu I. Šteklová, vedoucí odboru sekretariátu hejtmana, podala radě kraje doplňující informace k předloženému materiálu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1667/30/2013/RK termín: 10. 10. 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-68.doc 71. Rámcová dohoda o vzájemné spolupráci J. Běhounek seznámil radu kraje s návrhem uzavření Rámcové dohody o vzájemné spolupráci mezi Krajem Vysočina a Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1668/30/2013/RK uzavřít Rámcovou dohodu o vzájemné spolupráci mezi Krajem Vysočina a Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě dle materiálu RK-30-2013-71, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-71.doc, RK-30-2013-71, př. 1 74. Rozprava členů rady J. Běhounek ukončil zasedání rady kraje č. 30/2013 s tím, že další zasedání se bude konat dne 1. 10. 2013, v 9:00 hod. Záznam pořízen na zasedání rady kraje č. 30/2013 dne 24. 9. 2013. Zapsala: P. Pospíchalová, dne 26. 9. 2013 (zápis pořízen na základě záznamu).

http://sbirka.nssoud.cz/cz/danove-rizeni-danovy-nedoplatek-dan-z-nemovitosti-prechod-povinnosti.p979.html

Daňové řízení: daňový nedoplatek. Daň z nemovitostí. ... | Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Daňové řízení: daňový nedoplatek. Daň z nemovitostí. Přechod povinnosti. Ej 46/2006 Daňové řízení: daňový nedoplatek. Daň z nemovitostí: přechod povinnosti uhradit daňový nedoplatek k § 59 odst. 6 a § 63 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 255/1994 Sb. a č. 323/1996 Sb. (v textu též "daňový řád", "d. ř.") k § 13b odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákonů č. 315/1993 Sb. a č. 242/1994 Sb.*) I. Pokud žalobci nebyla rozhodnutím dosud založena povinnost platit daňový nedoplatek za svého předchůdce (zde za roky 1994, 1995, 1996), nemohl správce daně bez dalšího převést platbu provedenou žalobcem na nedoplatky na daňovém účtu žalobcova předchůdce. II. Hradil-li žalobce daň za zdaňovací období (zde roku 1997 a následující) včas, nemohlo mu vzniknout penále za období, kdy ještě nebyl vlastníkem nemovitosti, a především neměl automaticky povinnost hradit daňové nedoplatky za svého předchůdce. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 12. 2005, čj. 1 Afs 140/2004-55) srov. č. 703/2005 Sb. NSS. JUDr. Pavel L. proti Finančnímu ředitelství v Brně o penále na dani z nemovitostí, o kasační stížnosti žalobce. Pěti rozhodnutími ze dne 17. 9. 2002 zamítl žalovaný odvolání žalobce proti platebním výměrům na penále na dani z nemovitostí za zdaňovací období let 1994, 1997, 1998, 1999 a 2000. Žaloby proti těmto rozhodnutím zamítl Krajský soud v Brně pěti rozsudky ze dnů 1. 9. 2004 a 6. 10. 2004. V odůvodněních uvedl, že žalobci byla uložena povinnost hradit daň za původního vlastníka rozhodnutím Finančního úřadu v Pacově ze dne 18. 10. 1999, které žalobce převzal dne 20. 10. 1999. Žalobce je daňovým subjektem dle § 6 daňového řádu, neboť na něho přešla ve smyslu § 13b zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, povinnost uhradit daňové nedoplatky za původního vlastníka, a to i za období, kdy ještě vlastníkem nemovitosti nebyl. Zákonným shledal soud i postup správce daně, který použil žalobcovu platbu daně z nemovitosti na úhradu nedoplatků na dani původního vlastníka nemovitosti (§ 59 odst. 6 d. ř.). Protože žalobou byla napadena rozhodnutí o penále, považoval soud námitky žalobce týkající se daňové povinnosti za bezpředmětné. Žalobce (stěžovatel) napadl shora uvedené rozsudky kasačními stížnostmi. Namítl, že v minulosti platil daň z nemovitostí; platební výměry na penále jsou nesrozumitelné - není z nich totiž patrno, z jakých nedoplatků na jeho daňových povinnostech se při výpočtu penále vychází. Veškeré doklady o zaplacení daňových povinností od roku 1996 do roku 2004 má stěžovatel v držení, soud se s nimi neseznámil a vycházel nesprávně pouze z tvrzení žalovaného. Dodal, že na něho ani nemohla přejít povinnost platit daňové nedoplatky, vzniklé liknavostí jeho předchůdce, za období let 1994 a 1995, neboť ta je již prekludována. Žalovaný navrhl zamítnutí kasačních stížností s tím, že předpis penále byl stěžovateli sdělen podle § 63 d. ř. z důvodu opožděné úhrady daně z nemovitostí, což je zřejmé ze všech platebních výměrů na penále. Platby provedené stěžovatelem v průběhu roku 1997 a 1998 byly použity na úhradu této daně za zdaňovací období kalendářního roku 1994 ve výši 4 085 Kč, část platby provedené v roce 1999 ve výši 1 085 Kč pak na úhradu daně za zdaňovací období roku 1995 atd. Veškeré platby provedené stěžovatelem v letech 1997 až 2000 tak byly použity ve shodě s § 59 odst. 6 d. ř. na nejstarší nedoplatky na dani z nemovitosti. Proto byly ve skutečnosti stěžovatelovy daně z nemovitostí za jednotlivá zdaňovací období od roku 1997 hrazeny opožděně a finanční orgány byly nuceny stěžovateli sdělit platebními výměry penále, které z nedoplatků na dani vzniklo. Závěrem žalovaný podotkl, že současnými žalobami byla napadena rozhodnutí o sdělení penále, nikoliv rozhodnutí o uložení daňové povinnosti za předchozího vlastníka. Samotná povinnost platit daň za původního vlastníka byla stěžovateli uložena rozhodnutím správce daně ze dne 18. 10. 1999. Toto rozhodnutí, jakož i rozhodnutí odvolacího orgánu - Finančního ředitelství v Českých Budějovicích - bylo přezkoumáno Krajským soudem v Českých Budějovicích, který rozsudkem ze dne 7. 6. 2000, sp. zn. 10 Ca 56/2000, žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že zmíněná povinnost byla stěžovateli uložena v souladu se zákonem. Nejvyšší správní soud kasační stížnosti ve shodě s § 39 odst. 1 s. ř. s. spojil ke společnému projednání, a to vzhledem k tomu, že směřují proti rozhodnutím, která spolu skutkově souvisejí, neboť vzniklé penále za jednotlivé období vždy vychází z konkrétní výše nedoplatku na dani ke dni vydání platebního výměru na penále. Nejvyšší správní soud napadené rozsudky krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Pro posouzení celé věci je rozhodné, že stěžovatel získal předmětnou nemovitost do svého vlastnictví v průběhu roku 1996, stal se tak počínaje 1. 1. 1997 daňovým subjektem, tedy osobou povinnou k podání daňového přiznání k dani z nemovitosti na zdaňovací období roku 1997 a rovněž tak k zaplacení této daně. Poplatníkem daně z nemovitostí, který je povinen podat daňové přiznání ve lhůtě stanovené v § 13a odst. 1 zákona o dani z nemovitostí (nejde-li o případ, kdy se daňové přiznání nepodává) a který je rovněž povinen zaplatit daň ve lhůtách stanovených v § 15 téhož zákona, je totiž vlastník nemovitosti, tj. osoba zapsaná jako vlastník v katastru nemovitostí k 1. lednu příslušného zdaňovacího období (zde: zdaňovacího období roku 1997). Podle § 13b odst. 2 téhož zákona (ve znění účinném do 31. 12. 2000) platilo, že dojde-li v průběhu zdaňovacího období ke změně vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem, přechází povinnost uhradit případný daňový nedoplatek počínaje 1. lednem následujícího zdaňovacího období na nové poplatníky s výjimkou případů, kdy jsou nemovitosti předány na základě zvláštního předpisu. V územním obvodu jednoho správce daně se daňový nedoplatek k těmto nemovitostem zjistí z poměru, v jakém se podílí daň připadající na tyto nemovitosti na celkové daňové povinnosti původního poplatníka. Za období od změny vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem do 1. ledna následujícího zdaňovacího období nový nabyvatel za daňový nedoplatek ručí. Správce daně proto rozhodnutím ze dne 18. 10. 1999 (doručeným dne 20. 10. 1999) stanovil stěžovateli k úhradě daňový nedoplatek vzniklý na předmětné dani za původního vlastníka, a to ve výši 9 255 Kč. Proti rozhodnutí správce daně se stěžovatel odvolal a odvolací orgán rozhodl ve věci s konečnou platností. V této souvislosti se Nejvyšší správní soud ztotožnil se závěrem krajského soudu, že námitky stěžovatele brojící proti tomuto rozhodnutí jsou nerelevantní, neboť směřují do rozhodnutí, které již bylo soudem přezkoumáno (jak uvádí žalovaný ve svém vyjádření), a není procesní cesty, jak takové rozhodnutí změnit. Z uvedeného je zřejmé, že tímto rozhodnutím byla stěžovateli pravomocně uložena daňová povinnost. V nyní souzené věci stěžovatel brojil žalobami proti rozhodnutím, kterými bylo stanoveno penále za jednotlivá zdaňovací období, a to z nedoplatku na dani z předmětné nemovitosti. Stěžovatel předně namítal (byť argumentačně neobratně), že pravidelně od roku 1997, kdy se stal vlastníkem nemovitosti, za tuto nemovitost daň platil, a proto mu nemohl vzniknout nedoplatek na této dani za jednotlivá zdaňovací období v té výši, z jaké mu bylo počítáno penále. Bylo tak na krajském soudu, aby k žalobním námitkám posoudil, zda skutečně za jednotlivá zdaňovací období měl stěžovatel daňový nedoplatek, z jehož výše a doby prodlení s jeho úhradou se pak odvíjí i výše sděleného penále. Tomuto však krajský soud nedostál. (...) Podle § 63 d. ř. je daňový dlužník v prodlení, nezaplatí-li splatnou částku daně nejpozději v den její splatnosti. Jak bylo uvedeno výše, stěžovatel se stal počínaje rokem 1997 daňovým subjektem, měl povinnost uhradit daň, což také učinil. Stěžovatel tak platbu daně určil na úhradu daňové povinnosti za nemovitost, jejímž se stal v průběhu roku 1996 vlastníkem. Podle § 59 odst. 2 d. ř. správce daně přijme platbu na daň, na kterou byla určena. O úhradě daně použité správcem daně na jinou platbu, než na jakou ji určil daňový dlužník, musí správce daně daňového dlužníka písemně uvědomit. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat. Takový postup však ze správního spisu není zřejmý. Byť podle § 13b odst. 2 zákona o dani z nemovitostí (ve znění tehdy účinném), dojde-li v průběhu zdaňovacího období ke změně vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem, přechází povinnost uhradit případný daňový nedoplatek počínaje 1. lednem následujícího zdaňovacího období na nové poplatníky s výjimkou případů, kdy jsou nemovitosti předány na základě zvláštního předpisu, není takový přechod povinnosti automatický, ale správce daně je povinen založit povinnost uhradit případný daňový nedoplatek předchozího vlastníka pravomocným rozhodnutím o uložení takovéto povinnosti (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2002, sp. zn. IV. ÚS 311/99, Sb. ÚS, sv. 25, nález č. 4, str. 29). Pokud tedy stěžovateli nebyla dosud založena rozhodnutím povinnost platit daňový nedoplatek za svého předchůdce (tedy za roky 1994, 1995, 1996), nemohl správce daně bez dalšího platbu provedenou stěžovatelem převést na nedoplatky na daňovém účtu stěžovatelova předchůdce. Povinnost uhradit daňový nedoplatek za předchozího vlastníka byla stěžovateli založena až rozhodnutím správce daně z 18. 10. 1999. Znamená to, že veškeré platby daně z nemovitosti, které stěžovatel před tímto dnem zasílal jako platby daně za svoji nemovitost, musely být (neměl-li jiných nedoplatků na této dani) použity jako platby na jeho daňovou povinnost a zaúčtovány na jeho daňový účet. Takový postup však není z napadených rozhodnutí zřejmý, naopak z jejich odůvodnění se podává, že i platby provedené stěžovatelem v průběhu roku 1997 a 1998 byly použity na úhradu nejstarších nedoplatků stěžovatelova předchůdce. Takový postup je nepřijatelný. Podle § 59 odst. 6 d. ř. (v tehdy účinném znění) mohl správce daně úhradu daně použít na úhradu daňových povinností (dát tedy přednost úhradě nejstarších nedoplatků na dani) před běžnou platbou daní, avšak jen za situace, kdy by daňový subjekt takovou daňovou povinnost měl. Jak je však z uvedeného zřejmé, povinnost hradit daňové nedoplatky za svého předchůdce mu byla uložena až rozhodnutím z 18. 10. 1999. Hradil-li stěžovatel daň na zdaňovací období roku 1997 a následující včas, nemohlo mu tak vzniknout penále za období, kdy ještě nebyl vlastníkem nemovitosti, a především tak neměl automaticky povinnost hradit daňové nedoplatky za svého předchůdce. Zákonem č. 65/2000 Sb. bylo s účinností od 1. 1. 2001 toto ustanovení zrušeno.

https://www.bezplatnapravniporadna.cz/ruzne/navrhy-novely-nove-zakony/14131-exekuce-zmeny-2013-novela-exekucniho-radu-2013-prehledne-v-kostce.html

Exekuce - změny 2013, novela exekučního řádu 2013 přehledně v kostce - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny Změny zahájení exekuce, změny v opravných prostředcích, prodloužení lhůty pro dobrovolné plnění Omezení dvojkolejnosti výkonu rozhodnutí a exekuce Exekuce i na bankovní účet či plat, mzdu manžela, manželky povinného Povinnost předžalobní výzvy (upomínky), náležitosti předžalobní výzvy Povinné slučování exekucí z hlediska výše nákladů exekuce, limit výše cestovních náhrad Exekuce a dražba na členská práva v družstevních bytech a na podíly v obchodních společnostech Nový způsob výkonu rozhodnutí - správa nemovitosti Dražby nemovitostí - změny Konec zneužívání pojmů exekutor, exekutorský úřad Konec soukromých účtů exekutora pro vymáhání pohledávek, zpřísnění kráné odpovědnosti exekutorů Výkon rozhodnutí se nově netýká domácích zvířat Povinný obrazový záznam (videozáznam) průběhu exekuce Navrácení věci Změny v právní úpravě exekucí účinné od 1. 1. 2013 O potřebách změn v exekučním řízení se hovoří již delší dobu. Klíčová novela exekučního řádu a občanského soudního řádu, která zavádí celou řadu podstatných změn, byla přijata pod č. 396/2012 Sb., tento změnový zákon vstoupí v účinnost právě k 1. 1. 2013. Mezi navrhovanými změnami bylo například i omezení místní působnosti exekutorů, tento senátní návrh však neprošel a exekutoři proto mohou působit nadále na celém území ČR. Tento článek by měl upozornit na nejvýznamnější z přijatých změn. ZMĚNY V ZAHÁJENÍ EXEKUCE, ZMĚNY V OPRAVNÝCH PROSTŘEDCÍCH, PRODLOUŽENÍ LHŮTY PRO DOBROVOLNÉ PLNĚNÍ Soud již nebude podle nové právní úpravy nařizovat exekuci a spolu s tím pověřovat exekutora jejím provedením. Exekutor na základě exekučního návrhu věřitele - oprávněného realizuje zápis do nově zřízeného neveřejného Rejstříku exekucí, do něhož se budou povinně zapisovat všechny zahájené exekuce. Rejstřík bude spravován Ministerstvem spravedlnosti. Exekutor bude moci zjišťovat a zajišťovat majetek povinného až po pověření exekučním soudem (toto opatření není rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům). Exekutor následně vyrozumí povinného o zahájení exekuce a současně mu zašle exekuční příkaz. Podle nové právní úpravy dojde k změnám v opravných prostředcích proti tomuto rozhodnutí - povinný bude mít stále 8-denní lhůtu k vznesení námitky podjatosti exekutora a nově 15-denní lhůtu k podání návrhu na zastavení exekuce (nikoliv tedy odvolání jako dosud). O návrhu na zastavení exekuce bude rozhodovat soud. Exekutor nebude dle nové právní úpravy oprávněn začít s prováděním exekuce před uplynutím výše popsaných lhůt, resp. předtím, než o návrhu na zastavení exekuce pravomocně rozhodne soud. Exekuce také nebude moci být provedena dříve, než uplyne lhůta k dobrovolnému splnění pohledávky společně s náklady exekučního řízení povinným, kterou exekutor povinnému sdělí spolu s oznámením o zahájení exekuce. Tato lhůta se podle nové právní úpravy prodlužuje z 15 na 30 dní. Zákon č. 396/2012 Sb. omezuje „dvojkolejnost“ výkonu rozhodnutí (prováděného soudním vykonavatelem) a exekuce (prováděné soudním exekutorem), když vymezuje druhy nároků, které bude moci nadále vymáhat pouze soud, a ty, které bude vymáhat soudní exekutor. Soud bude mít výlučné oprávnění rozhodovat např. ve věcech, které se týkají výchovy nezletilých dětí, ve věcech výživného nebo příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce, ve věcech vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným či vyklizení bytu se zajištěním bytové náhrady. Pokud bude soudu podán návrh na výkon rozhodnutí v jiné věci než ve věcech uvedených v § 251 odst. 2 občanského soudního řádu, soud takový návrh odmítne. Ostatní nároky a pohledávky bude možné vymoci jen exekucí - postupem dle exekučního řádu, tj. prostřednictvím soudního exekutora. V této souvislosti je nutné odpovědět na otázku, co se stane s již probíhajícími výkony rozhodnutí, které nespadají po dni nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2013) do působnosti soudu (potažmo soudního vykonavatele), soud rozvrhne tato řízení mezi soudní exekutory, jmenované do příslušného obvodu soudu. Soudní exekutor je podle nové právní úpravy oprávněn vydat exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění v případech dlužníků, vůči kterým vymáhá nedoplatek na výživném pro nezletilé dítě. Cílem je motivovat dlužníka k tomu, aby nedoplatek na takovém výživném uhradil. Exekutor se bude snažit vymoci dlužnou částku na povinném jinými způsoby, například srážkami ze mzdy. Pokud bude exekutor neúspěšný například při srážkách ze mzdy, nařídí pozastavení řidičské oprávnění povinného. Dlužníkovi (povinnému) se na základě exekučního příkazu pozastavuje řidičské oprávnění, v důsledku čehož nesmí řídit motorové vozidla. Takový exekuční příkaz bude možné zrušit (i pokud nebude pohledávka uhrazena) v případě, že povinný prokáže, že řidičské oprávnění nezbytně potřebuje ke své obživě a obživě osob, ke kterým má vyživovací povinnost (nemusí jít pouze o řidiče z povolání). Spolu s novelou č. 369/2012 Sb. byla přijata též novela trestního zákona, podle které bylo mj. k ustanovení o trestném činu zanedbání povinné výživy přidáno další ustanovení, podle něhož pachateli tohoto trestného činu může soud v trestním řízení uložit nově jako přiměřené omezení to, aby se pachatel zdržel řízení motorových vozidel, a to zejména tehdy, pokud je tady důvodná obava, že povinnost uhradit výživné bude mařena nebo ztěžována. EXEKUCE I NA BANKOVNÍ ÚČET, PLAT ČI MZDU MANŽELA / MANŽELKY POVINNÉHO Novela umožňuje ve smyslu § 262a odst. 3 občanského soudního řádu soudním exekutorům postihnout nově i bankovní účet či mzdu manžela či manželky dlužníka, a to pro dluhy spadající do společného jmění manželů SJM. Pokud tedy exekuci bude mít jen jeden z manželů a dluh bude spadat do společného jmění manželů SJM, pak exekutor bude nově moci blokovat mzdu či účet i druhého z manželů. Právní praxe zastává názor, že příjem manželů je součástí společného jmění manželů SJM. S ohledem na znění ustanovení § 262a odst. 3 občanského soudního řádu jsem toho názoru, že exekuce nemíří na hodnoty, které má manžel povinného ve výlučném vlastnictví (např. nemovitosti získané darem, peněžní prostředky získané v dědickém řízení apod. – je možné, že ohledně peněžních prostředků bude nutné prokázat, že nejde o věci spadající do společného jmění manželů) a které nejsou součástí společného jmění manželů ve smyslu § 143 občanského zákoníku. Argumentem pro přijetí výše popsané právní úpravy byla jednak skutečnost, že příjmy manželů jsou z právního hlediska v době trvání manželství součástí společného jmění manželů, stejně jako zůstatky na účtu, jednak častá praxe „ukrývání“ peněžních prostředků před exekutorem na účet manžele povinného. I podle stávající právní úpravy by bylo možné postihnout prostředky na účtu manžela povinného nikoliv však přímo, ale prostřednictvím tzv. přikázání jiné peněžité pohledávky povinného, nebo postižením jeho jiného majetkového práva. Ozývá se i kritika nově přijaté právní úpravy, neboť přijetím tohoto ustanovení, bylo vlastně vytvořeno zvláštní pravidlo platící pouze pro exekuce – což bude v důsledku znamenat, že zatímco se exekutor k účtu manžela povinného dostane, povinný-manžel se k účtu svého manžela vůbec dostat nemusí. Změnu právní úpravu bylo možno realizovat například i tak, že by byla přijata novela občanského zákoníku spočívající ve stanovení, že příjmy stejně jako peněžní prostředky na bankovním účtu jsou součástí společného jmění manželů SJM. Nelze opomenout fakt, že tato právní úprava může mít likvidační důsledky pro celé rodiny, nikoliv pouze pro jednotlivé dlužníky. Novelizovaná právní úprava nechává v souvislosti s obstavením účtu stále široký prostor, jak se uhrazení závazků vyhnout – výplata mezd v hotovosti, bankovní účty zřízené na jména nezletilých potomků apod. Komplikovanější je to se srážkami ze mzdy, kterým se legálně vyhnout nelze – v takovém případě zbude rodinám pouze nezabavitelná část mzdy. V této souvislosti doplním, že exekutor nemůže provádět výkon exekuce např. z dávek pomoci v hmotné nouzi, z jednorázových dávek sociální podpory, z příspěvku na bydlení. POVINNOST PŘEDŽALOBNÍ VÝZVY (UPOMÍNKY) A JEJÍ NÁLEŽITOSTI Nově je věřitel povinen zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 142a občanského soudního řádu. Dlužník má tímto dostat šanci dobrovolně splnit dluh předtím, než dojde k podání žaloby k soudu, čímž se má zabránit například nárůstu finanční zátěže dlužníka, která pak vedle jistiny a úroků, je taktéž povinen uhradit náklady řízení. Podle stávající (před rokem 2013) právní úpravy může věřitel svůj nárok uplatnit u soudu, aniž by o tom dlužníka informoval, nicméně i tak je velmi rozšířená praxe zasílat předžalobní upomínky dlužníkům. Zákon nestanovuje obsah, tedy jakési náležitosti předžalobní výzvy, nicméně měla by obsahovat minimálně identifikaci věřitele a dlužníka (jméno a příjmení, kontaktní údaje, datum narození, název společnosti, IČ, sídlo apod.) a identifikaci pohledávky (výše, důvod vzniku – půjčka, neuhrazená faktura…) a mělo by z ní být patrno, že jde právě o předžalobní výzvu. Tato výzva musí být zaslána dlužníkovi ve lhůtě min. 7 dní před podáním žaloby. Pokud by věřitel tuto „povinnost" nesplnil, nemá to sice vliv na jeho nárok samotný (nepodání předžalobní výzvy nemá vliv na úspěch žaloby), ale občanský soudní řád předpokládá se „sankcí“ v podobě nepřiznání náhrady nákladů soudního řízení podle § 142a občanského soudního řádu, což by pro věřitele mohlo být citelným důsledkem. Věřitel by si měl uschovat jak kopii výzvy k plnění, která byla zaslána dlužníkovi, tak podací lístek či dodejku, aby mohl prokázat, že povinnost informovat dlužníka v zákonem stanovené lhůtě splnil. Je otázkou, zda by stačilo pouze odeslat předžalobní upomínku prostřednictvím elektronické pošty (emailu), někteří zastávají názor, že i takový způsob zaslání je dostatečný, nicméně uvidíme, jak na tuto praxi zareaguje judikatura. Připuštění takového způsobu zasílání výzev by bezesporu znamenalo menší finanční zatížení věřitele. Novela ustanovení § 142a Občanského soudního řádu nestanoví podmínku úspěšného doručení předžalobní výzvy dlužníku, ale jako dostačující uvádí situaci, kdy věřitel pouze zašle předžalobní výzvu k plnění na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu dlužníka. Proto by si každý měl hlídat zejména doručování, vyzvedávání pošty, doručovací adresu a adresu trvalého bydliště – v takové situaci je samozřejmě nejlépe uvést takový stav do souladu se skutečností, tedy například tak, že změní adresu trvalého bydliště, jiným řešením je například služka České pošty st. p. tzv. dosílka (http://www.ceskaposta.cz/cz/nastroje/zmena-mista-dodani-dosilka-pro-vsechny-dosle-zasilky-id29953). Pokud někdo dluží nějaké peníze, nebydlí na adrese trvalého bydliště, nevyzvedává si poštu, nezařídí si doručování jinak nebo upomínky ignoruje, riskuje samozřejmě zvýšení dluhu o soudní a následně případně také (nemalé) exekuční náklady. V souvislosti s předžalobní výzvou se nabízí zmínit ještě jednu službu České pošty st. p. – tzv. DINO: Dluhové inkaso obyvatelstva. Účelem služby DINO je snížit nadměrné navyšování dluhů a poplatků spojených s vymáháním exekucí. Dlužník bude nejdříve informován dopisem o existujícím závazku a s doporučením dalšího postupu, V dopisu najde dlužník mimo jiné i kontakt na pobočku, kde se mu budou věnovat školení pracovníci, jejichž úkol bude informovat dlužníka nejen o dlužných závazcích, ale i o možnostech dalšího postupu. Více informací je dostupných na stránkách http://www.ceskaposta.cz/cz/aktualne/tiskove-zpravy/2012/dino-se-osvedcilo--dluznici-na-novou-sluzbu-ceske-posty-slysi-id39239/. Pro věřitele bude zařazení pohledávek do služby DINO také zárukou, že nová zákonná povinnost informování dlužníka o jeho nesplněném zaslání, bude splněna. Novela zavádí v § 37 Exekučního řádu očekávané povinné slučování exekucí vedených stejným oprávněným proti témuž dlužníkovi, a to u stejného exekutora. Nejde ovšem jen o exekuce prováděné u stejného exekutora, ale novela stanovuje i pravidla pro spojování exekučních řízení, pokud jde o řízení prováděná různými exekutory. V případě, že je vůči dlužníkovi vedeno několik exekucí, se totiž jeho dluh dosud rozrůstal právě i náklady těchto exekucí podle jejich počtu. Budou-li exekuce proti témuž dlužníkovi vedeny u více exekutorů, anebo pokud zahájí jiný oprávněný u téhož exekutora exekuční řízení vůči témuž dlužníkovi, exekuční soud tato řízení na návrh dlužníka spojí a určí, který exekutor spojené řízení povede - to ovšem jen za zákonem stanovených podmínek, mezi které patří i skutečnost, že se jedná o tzv. bagatelní pohledávky (částky do 10.000 Kč). V zájmu hospodárnosti soud však exekuční řízení nespojí, vyžaduje-li to stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí. Ustanovení § 87 odst. 1 exekučního řádu stanoví limit pro náhradu účelně vynaložených cestovních výdajů a náhradu za ztrátu času je nákladem exekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí exekutorovi oprávněný (věřitel); o tom musí být poučen ve vyrozumění o zahájení exekuce. Novela ruší exekutorské zápisy, které obsahují tzv. doložky přímé exekuční vykonatelnosti, tedy uznání dluhu ze strany dlužníka a výslovný souhlas s tím, aby v případě, že závazek nebude splněn, bude přímo podán návrh na nařízení exekuce bez soudního řízení. Takové zápisy nadále budou moci realizovat pouze notáři. Exekutorské zápisy s doložkou vykonatelnosti sepsané k 31. 12. 2012 jsou i nadále exekučními tituly pro výkon rozhodnutí podle § 251 zákona č. 99/1963 Sb. Nově se budou ve smyslu § 320aa a 320ab Občanského soudního řádu moci dražit i členská práva v bytových družstvech, a to na základě tržní hodnoty těchto družstevních bytů, nikoliv na základě hodnoty vypořádacího podílu jako doposud. Vypořádací podíl se pohybuje obvykle v řádech desítek tisíc korun, a proto se podle stávající právní úpravy mohlo stát, že dlužník o byt v držbě přišel a navíc uhradil pouze zanedbatelnou část svého dluhu. Nová právní úprava by měla být výhodná jak pro věřitele, tak pro dlužníka Další členové družstva budou mít předkupní právo a učiní-li v dražbě stejné nejvyšší podání jako jiný dražitel, příklep bude udělen právě jim z titulu předkupního práva. Pokud jde o obchodní podíly u obchodních společností (s.r.o., komanditista v k.s.), pak se také zavádí za zákonem stanovených podmínek možnost je prodat v dražbě, a to za tržní hodnotu, a to i kupř. ostatním společníkům společnosti. V dražbě bude možno prodat jak neomezeně převoditelné podíly, tak ty, u nichž je převod omezený. V případě dražeb omezeně převoditelných podílů může být příklep udělen jen tomu, kdo před dražbou prokáže, že splňuje požadavky stanovené zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami pro nabytí podílu. Nepodaří-li se prodat podíl ani v opakované dražbě nebo není-li podíl převoditelný, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na vypořádací podíl. Novela občanského soudního řádu vkládá do své části šesté, hlavy čtvrté nový způsob výkonu rozhodnutí - tzv. správu nemovitosti, která je vykonávána soudem, popřípadě vykonavatelem či jiným zaměstnancem soudu. Tímto způsobem přechází na soud právo realizovat veškeré právní úkony související s nemovitostí, včetně práva zahájit případné správní či soudní řízení ohledně nemovitosti. Soud zejména přikáže dlužníkovi povinného (např. povinný vlastní dům, v němž pronajímá byty – nájemci povinného), aby užitky plynoucí z nemovitosti (nájem, nájemné) skládal na soudem určený účet, a zakáže mu, aby je poskytoval povinnému (pronajímatel), provedl na ně započtení nebo s nimi jinak nakládal, a provádí jiná vhodná opatření, aby nemovitost byla řádně a úspěšně hospodářsky užívána. Soud bude moci měnit nebo rušit a sjednávat i některé nové smluvní vztahy týkající se nemovitosti. Příjmy takto získané se po odečtení výdajů odevzdávají oprávněnému na uspokojení jeho vymáhané pohledávky. Právní úprava předpokládá i situace, kdy nebudou užitky plynoucí z nemovitosti v penězích, § 320f občanského soudního řádu stanoví, že v takovém případě budou tyto užitky odevzdány soudu, který se postará o jejich zpeněžení dražbou. V praxi by mohlo například jít o výnosy zemědělské výroby – obilí, brambory, ovoce. Pokud jde o exekuce nemovitostí, pak ohledně ocenění tržní hodnoty nemovitosti pro její prodej se nebude zjišťovat hodnota existujících závad (věcná břemena, nájemní práva aj.), které budou přecházet na nabyvatele nemovitosti s tím, že jejich hodnota bude promítnuta do určení celkové tržní ceny nemovitosti. Ve zcela výjimečných případech bude mít soud možnost takové závady i případně zrušit. Proti dražební vyhlášce již nebude přípustné odvolání, pouze proti usnesení o ceně. Věcná břemena a nájemní práva vyjma nájmu bytu a břemene bydlení, neuvedená v dražební vyhlášce a předkupní práva zanikají dnem, kterým se vydražitel stane vlastníkem. Povinnému se současně v usnesení o příklepu uloží, aby nemovitost vyklidil do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení. Na základě toho se vydražitel bude moci domáhat výkonu rozhodnutí vyklizením nemovitosti v rámci samostatné exekuce. Zástavní práva váznoucí na nemovitosti budou zanikat s výjimkou zástavního práva zřízeného za účelem doplacení nejvyššího podání. Mění se také podmínky ohledně snižování nejnižšího podání při opakované dražbě - při druhém dražebním jednání půjde o 50% výsledné ceny, při třetím o 40%, při čtvrtém 30% a při pátém již o 25%. Více dražebních jednání nebude možno. Novela zavádí tzv. předražek, tedy možnost kohokoliv, vyjma zákonem vyjmenovaných osob, navrhnout, že vydraženou nemovitost chce nabýt za částku min. o 25% vyšší, než bylo učiněno nejvyšší podání, a to do 15 dní ode dne zveřejnění usnesení o příklepu. Do exekučního řádu také bylo zavedeno nové ustanovení § 4 Exekučního řádu, podle něhož označení soudní exekutor či exekutorský úřad a od nich odvozené tvary slov, ani označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s těmito označeními, není oprávněna používat jiná osoba a není oprávněna ani označovat svoji činnost jako výkon rozhodnutí, exekuci či exekuční činnost. Toto ustanovení je reakcí na řadu soukromých společností typu inkasních agentur či vymáhacích společností, které tyto pojmy zneužívaly k neoprávněnému zastrašování dlužníků. KONEC SOUKROMÝCH ÚČTŮ EXEKUTORA PRO VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK, ZPŘÍSNĚNÍ KÁRNÉ ODPOVĚDNOSTI EXEKUTORŮ S účinností od 1.1.2013 se do exekučního řádu vkládá ustanovení § 46 odst. 5. Exekutor je povinen vymožené peněžité plnění vést odděleně od vlastních prostředků na zvláštním účtu u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice, nad těmito zvláštními účty bude mít kontrol Ministerstvo spravedlnosti. Účelem zpřísnění dosavadní právní úpravy je možnost státu tyto účty v případě nutnosti zablokovat. Důvodem pro takové opatření byl jistě i případ exekutora Mgr. J. Višvádera, který takto zpronevěřil 80 milionů korun (prosinec 2011) a dopaden byl až v zahraničí. Novela zpřísňuje i kárnou odpovědnost a související postihy exekutorů a odpovědnost za jednání zaměstnanců exekutorských úřadů. V důsledku novely ustanovení § 322 odst. 2 občanského soudního řádu, nesmí exekutoři zabavovat zvířata, která nejsou chovaná hospodářsky a slouží jako společníci člověka (např. pes, kočka). Tato změna se však netýká hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu, tyto zvířata mohou být i nadále jako věc zabavena a zpeněžena ve prospěch věřitele. POVINNÝ VIDEOZÁZNAM PRŮBĚHU EXEKUCE Z exekucí spočívající v prodeji movitých věcí se bude povinně pořizovat videozáznam ve smyslu § 325b odst. 3 Občanského soudního řádu, pokud o to některá z oprávněných osob požádá, anebo pokud to bude potřebné. VYŠRKTNUTÍ VĚCI ZE SOUPISUNAVRÁCENÍ VĚCI , VRÁCENÍ VĚCI Pokud dojde k vyškrtnutí věci ze soupisu, bude exekutor podle § 68 odst.7 Exekučního řádu povinen ji vrátit vlastníkovi zpět na místě, kde ji zajistil, nebo tam, kde se s vlastníkem domluví, toto ustanovení je posunem od dosavadní právní úpravy, kdy si vlastník pro věci často musel přijet do sídla exekutora (třeba i na druhé straně ČR).

http://docplayer.cz/1513842-Priloha-3-k-vyrocni-zprave-za-rok-2006-hodnoceni-ukolu.html

PŘÍLOHA 3 k výroční zprávě za rok 2006 Hodnocení úkolů - PDF Download "PŘÍLOHA 3 k výroční zprávě za rok 2006 Hodnocení úkolů" 1 PŘÍLOHA 3 k výroční zprávě za rok 2006 Hodnocení úkolů2 A.1.1/S6 Název úkolu: Vedení knihovny, dokumentační činnost Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. arch. Josef Markvart, CSc., PhDr. Lenka Ježková, Miroslava Dosedlová, Ing. Petr Martykán, PhDr. Marta Severová, Mgr. Robert Veselý Konzultanti: Ing. Petr Hladiš Provoz odborné knihovny pro potřeby pracovníků ÚÚR, MMR, veřejné správy a odborné veřejnosti. Průběžné přidávání záznamů do databáze všech nově získaných publikací a vybraných článků z odebíraných periodik. Poskytování dalších služeb dle požadavků čtenářů (překlady, vyhledávání v databázi, konzultace). Stěžejním výstupem je databáze přístupná v knihovně i na internetu. Měsíčně vycházejí přírůstky databáze Novinky. Dostupné jsou v tištěné podobě v knihovně nebo na webových stránkách knihovny. 6x ročně vychází Výběr z databáze knihovny ÚÚR jako samostatná příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj. Pololetní zprávy jsou v archivu ÚÚR. Tištěné rešerše nahradilo operativní vyhledávání v elektronické databázi uživatelem nebo s pomocí pracovníka knihovny. Veškeré výstupy slouží k plnění pracovních povinností zaměstnanců ÚÚR, k vyřizování požadavků MMR, pracovníkům veřejné správy a potřebám odborné veřejnosti zejména studentům vysokých škol. Knihovna s celorepublikovou působností poskytuje konzultační a poradenskou činnost. Požadavky čtenářů jsou vyřizovány nejčastěji osobně, stále více em a také prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby. Doplnění a aktualizace některých údajů prezentace knihovny. Zlepšení vyhledávacího systému - přidání polí a tím i možností jejich kombinací při vyhledávání. Průběžná aktualizace hesláře. Vyhledávání časopisů pomocí použitých zkratek v názvech časopisů. Plánovaná: 5000 Skutečná: 4805 OOV: 9 600,- Kč3 A.1.2/S6 Název úkolu: Vydávání časopisu Urbanismus a územní rozvoj Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. arch. Josef Markvart, CSc., Mgr. Robert Veselý, Tamara Blatová, Ivana Divišová, Ing. arch. Lubor Fridrich, Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. Alena Navrátilová, Ing. Monika Nováková, Ing. Marie Polešáková, Ph.D. Konzultanti: redakční rada Kooperace: Mgr. František Maršálek Vydávání odborného periodika pro potřeby orgánů územního plánování a pro odbornou veřejnost pro obory územní plánování, regionální politika, politika bydlení a cestovní ruch. Časopis je od roku 2006 recenzovaným periodikem v rubrice Názory a diskuse, a to pro vybrané články splňující vědecká a odborná kritéria. Časopis má zpracovánu metodiku recenzního řízení. Recenzovaná část rubriky je v časopise vyznačena. Bylo uskutečněno šest jednání redakční rady (pět formou zasedání, jedna korespondenční formou). Šest pravidelných čísel časopisu a sedm mimořádných příloh, z toho jedna příloha byla sborníkem AUÚP. Součástí časopisu jsou pravidelné přílohy Pořizovatelská praxe, Stavebně správní praxe a Výběr z databáze knihovny ÚÚR. Za celý rok 2006 byl uveřejněn jeden recenzovaný článek, v č. 2/2006. Číslo 5 bylo monotematické, věnované ochraně před povodněmi. Náklad je 1600 ks, z toho cca 1300 výtisků je zdarma rozesíláno na ústřední, regionální a obecní orgány veřejné správy a na vysoké školy. Obsah jednotlivých čísel se aktuálně zveřejňuje na webových stránkách ÚÚR a plný obsah čísel se uveřejňuje s půlročním zpožděním. Časopis slouží pro metodickou pomoc a šíření oficiálních informací na úseku územního rozvoje pro všechny stupně veřejné správy a dále pro diskusi odborné veřejnosti, včetně vysokých škol. Průběžně usilovat o příspěvky vhodné k zařazení do recenzního řízení. Snažit se o vyváženější podíl jednotlivých oborů. Zvýšit informovanost o aktivitách EU na úseku územního plánování a regionální politiky. Pokračovat v prezentaci časopisu na internetových stránkách ústavu a doplnit část internetových stránek, věnujících se časopisu, o jazykové mutace (AJ, NJ, FJ).4 Plánovaná: 4500 Skutečná: 4566 Náklady na : OOV: ,- Kč Smlouva o dílo: ,- Kč5 A.1.3/S6 Název úkolu: Vydání nové příručky celostátně platných limitů Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. Vladimír Hyvnar Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. Igor Kyselka, CSc., Mgr. Igor Najman, Ing. František Nantl, Ing. Marie Polešáková, Ph.D. Kooperace: RNDr. Ladislav Moučka Ing. Jiří Fait Ing. Stanislav Prokeš Cílem řešení úkolu je třetí vydání příručky. Potřeba nového vydání vznikla v souvislosti s účinností nových právních předpisů na úseku stavebního práva (stavebního zákona včetně jeho prováděcích vyhlášek, změnového zákona a zákona o vyvlastnění) k V první etapě šlo dle ZL o zpracování obsahové části příručky, a to s uzavřením platnosti legislativy k Přestože byla příprava zahájena již ve III. čtvrtletí 2006, práce byly komplikovány tím, že nebyly definitivně schváleny prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu. Zejména potřebné konzultace na některých rezortech bylo možné uskutečnit až v závěru roku K časovému skluzu při zpracování podkladů za oblast dopravy došlo vlivem dlouhodobé nemoci zpracovatele. Přepracována musela být rovněž kapitola týkající se oblasti ochrany ovzduší vzhledem k novým předpisům přijatým v samotném závěru roku V průběhu doby řešení byly dle potřeby uskutečňovány kontrolní dny, které přispěly k některým úpravám příručky (např. otázka tzv. administrativních limitů, změny v uspořádání některých limitů apod.). Její celková koncepce se však nezměnila. Řešitelským týmem byly využity již dříve získané kontakty na řadu odborníků vybraných rezortů nebo dalších specialistů, což značně přispělo ke zkvalitnění takto zpracovaných limitů. Výstupem bude ve smyslu ZL katalog celostátně platných limitů využití území vydaný tiskem. Bude rovněž převeden v digitální podobě na www stránky ÚÚR. Publikace bude zaslána všem stavebním úřadům, ORP, krajům, MMR a dále všem konzultantům a pracovníkům ÚÚR. K dispozici bude rovněž zájemcům z řad projektantů a další odborné veřejnosti. Jak již bylo uvedeno, publikace bude sloužit jak pro potřeby výše uvedených orgánů a institucí, tak pro zájemce z řad odborné veřejnosti. Bude rovněž k dispozici v knihovně ÚÚR.6 Z hlediska obsahové části je třeba upozornit na skutečnost, že příručka uzavírá stav platnosti legislativy k Proto bude nutné do doby jejího vydání tiskem, již pracovat na jejím prvním dodatku, a to v návaznosti na změny zákonů, vyhlášek, nařízení vlády, případně technických norem, které budou provedeny v průběhu I. pololetí S tím taky počítá ZL pro rok Na doporučení MŽP a MZe byly u limitů vodního hospodářství zařazeny do Souvisících předpisů některé významné evropské předpisy. Při další aktualizaci příručky bude proto zváženo, zda i u některých dalších oblastí by nebylo vhodné rámcové evropské předpisy zařadit. Plánovaná: 2000 Skutečná: 1897 OOV: 2 800,- Kč Smlouva o dílo: ,- Kč7 A.1.4/S6 Název úkolu: Dotčené orgány státní správy Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. Daniela Lešková Garant ÚÚR: Ing. arch. Miriam Blažková Aktualizace současné publikace "Dotčené orgány státní správy v procesu územního plánování a řízení" byla prováděna pouze v I. čtvrtletí roku Vzhledem k přípravě a schválení nového stavebního zákona a zákona o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (změnový zákon), kdy došlo k podstatným změnám v právních předpisech jednotlivých rezortů, bylo započato s přípravou nové publikace a nemělo význam současnou publikaci měnit. V roce 2007 bude text této nové publikace zveřejněn na webových stránkách a 1x čtvrtletně aktualizován v souladu s uváděním nových legislativních předpisů do praxe. Internetová prezentace aktualizovaný text publikace Dotčené orgány státní správy v procesu územního plánování a územního řízení z roku www stránka - Metodická pomůcka pro odbornou veřejnost (orgány obcí, krajů, zpracovatelů územních plánů apod.). Aktualizace www stránky 1x čtvrtletně. Plánovaná: 600 Skutečná: 205 Plánovaná kapacita nebyla vyčerpána z důvodu zpracování úkolu C.3/S6 Publikace Dotčené orgány v procesu územního plánování, která v plném rozsahu nahradí stávající publikaci.8 A.1.5/S6 Název úkolu: Slovník územního plánování Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. Eva Fialová Garant ÚÚR: Ing. arch. Jana Hurníková Vytvořit otevřený, průběžně aktualizovaný katalog termínů územního plánování, včetně jejich definic z různých zdrojů. Vyhledávání pramenů, výběr, opisování a editace definic. Internetová prezentace: Vyhledávání dle počátečního písmene, textového řetězce, zdroje či oboru, tisk definic. Informace pro veřejnost, zejména odbornou. V roce 2007: provedení změn v databázi slovníku ÚP v důsledku zrušení stavebního zákona č. 50/1976 Sb., editace termínů a jejich definic ze zákonů změněných v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., vkládání termínů a jejich definic z různých zdrojů, aktualizace definic termínů z právních předpisů. Plánovaná: 600 Skutečná: 5409 A.1.6/S7 Název úkolu: Konzultace a hodnocení projektů regenerace sídlišť Doba řešení: Leden - červen 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor podpory bydlení MMR Garant MMR: Ing. Olga Sedlmayerová Garant ÚÚR: Ing. arch. Eva Rozehnalová Ing. arch. Hana Halasová, Ing.arch.Marie Tomíšková Konzultanti: Ing.Alena Navrátilová Cílem úkolu bylo pokračovat v poskytování konzultací k připravovaným projektům regenerace sídlišť, evidenci poskytnutých konzultací a v hodnocení technicko ekonomické úrovně projektů, ucházejících se o dotaci dle nařízení vlády č.494/2000 Sb. Evidence poskytnutých konzultací, adresář žadatelů, zpráva o hodnocení technicko ekonomické kvality předkládaných projektů. Zpráva o hodnocení technicko ekonomické kvality projektů regenerace sídlišť byla jedním z podkladů pro jednání hodnotitelské komise MMR, rozhodující o přidělení dotace v roce Úkol byl v roce 2006 ukončen. Další poskytování dotací na regeneraci sídlišť i případná forma projektů, kde by bylo možno využít získaných zkušeností, jsou předmětem jednání s EU. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 18010 A.1.7/S7 Název úkolu: Regenerace sídlišť Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor bytové politiky MMR Garant MMR: Ing. Eva Dubnová Garant ÚÚR: Ing. arch. Marie Tomíšková Ing. arch. Eva Rozehnalová, Ing. arch. Hana Šimková, Ph.D. Cílem řešení bylo dle zadávacího listu získání přehledu o výsledcích realizace projektů regenerace, o městech, která se hodlají zapojit do Programu regenerace sídlišť v roce 2007 a rozšíření informací o Programu regenerace sídlišť. Vzhledem k tomu, že dosud není definitivně rozhodnuto o dalším postupu při zlepšování prostředí problémových sídlišť, nebylo účelné provádět dotazníková šetření zaměřená na zapojení měst do dosavadního Programu regenerace, případně na jejich zájem o zapojení v příštím roce. Na základě požadavku Odboru bytové polity MMR byly shromážděny údaje o počtu a velikostních kategoriích sídlišť a předpokládané náklady na regeneraci sídlišť jako podklad pro Integrovaný operační program (IOP), prioritní osu 3, oblast intervence 3.3 Zlepšení prostředí pro problémová sídliště Výstup úkolu je dosažitelný na ÚÚR a na Odboru bytové politiky MMR. Úkol poskytuje přehled o počtu a velikostních kategoriích sídlišť a předpokládané náklady na regeneraci sídlišť. Výstup úkolu byl jedním z podkladů pro Integrovaný operační program (IOP), prioritní osu 3, oblast intervence 3.3 Zlepšení prostředí pro problémová sídliště. Vzhledem k počtu sídlišť a ekonomické náročnosti jejich regenerace je zapotřebí využívat veškerých možností finanční podpory. Plánovaná: Skutečná: 301 Řešení úkolu neprobíhalo dle zadávacího listu. Náklady na : Smlouva o dílo:11 A.1.8/S6 Název úkolu: Konzultační středisko pro úřady územního plánování Doba řešení: Říjen - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. Daniela Lešková Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová Ing. arch. Pavla Balabánová, CSc., Ing. arch. Miriam Blažková, Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. arch. Jana Hurníková, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. arch. Eva Rozehnalová, Ing. arch. Marie Tomíšková, Ing. arch. Jaroslav Tušer, CSc., Ing. arch. Josef Špaček, CSc. Konzultanti: Ing. Tomáš Sklenář, JUDr. Zdeňka Vobrátilová Poskytování konzultační a metodické pomoci úřadům územního plánování při plnění úkolů, které pro ně vyplývají z nového stavebního zákona a souvisejících zákonů. Ve zkušebním provozu byla zpřístupněna www stránka, kam zadávaly ÚÚP své otázky. Odpovědi na otázky byly předávány tazatelům po odsouhlasení MMR. Nejčastější dotazy a odpovědi na ně byly průběžně zveřejňovány na www stránce ÚÚR. Zde byl také zveřejněn metodický návod, týkající se minimálního standardu údajů o technické infrastruktuře pro územně analytické podklady. www stránka ÚÚR konzultační středisko, zpráva o činnosti konzultačního střediska. Zpráva je k dispozici u zadavatele a v digitálních archivu ÚÚR. Odborná pomoc pracovníkům ÚÚP při aplikaci nového stavebního zákona v praxi. Úkol pokračuje v roce Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 583 Náklady na : Smlouva o dílo:12 A.2.1/S6 Název úkolu: Konzultační a poradenská činnost pro státní správu a samosprávu Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová Ing. Michal Artim, Ing. arch. Miriam Blažková, Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. Vladimír Hyvnar, Ing. Igor Kyselka, CSc., PhDr. Ludmila Kašparová, RNDr. Vladimíra Labounková, Mgr. Igor Najman, Ing. František Nantl, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. Ludmila Rohrerová, Ing. arch. Eva Rozehnalová, Ing. arch. Josef Špaček, CSc., V rámci tohoto úkolu pracovníci konzultují problémy, se kterými se na ně obracejí pracovníci veřejné správy, příp. studenti apod. Do tohoto úkolu spadá také zpracování drobných písemných stanovisek na vyžádání. V roce 2006 to byly především dotazy ovou poštou. Z větších lze uvést např. spolupráci s MČ Brno Medlánky při přípravě a projednávání záměrů, které budou uplatněny v připravovaném územním plánu města Brna a k materiálu Územní agenda Evropské unie. Posudky jsou k dispozici u zpracovatelů. Vzhledem k zájmu odborné veřejnosti ponechat ve stálých činnostech ústavu. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 70813 A.2.1.1/S6 Název úkolu: Příprava zavedení nového stavebního zákona do praxe Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová Ing. arch. Pavla Balabánová, CSc., Ing. arch Miriam Blažková, Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. arch. Jana Hurníková, Ing. Vladimír Hyvnar, Ing. arch. Josef Markvart, CSc., Mgr. Igor Najman, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. arch. Eva Rozehnalová, Ing. arch. Josef Špaček, CSc., Ing. arch. Marie Tomíšková, Ing. arch. Jaroslav Tušer, CSc. Kooperace: ČVUT Praha IRI, s.r.o. Zpracování doplňujících, upřesňujících výkladů k některým ustanovením stavebního zákona a prováděcích vyhlášek, účast na akcích, pořádaných k novému stavebnímu zákonu (např. Den malých obcí ve Vyškově atd.). Modelová řešení územně analytických podkladů. Power-pointové prezentace, písemná stanoviska u jednotlivých zpracovatelů, archiv ÚÚR. Pomoc při zavádění nového stavebního zákona do praxe. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 1367 Smlouva o dílo: ,- Kč14 A.2.1.2/S6 Název úkolu: Soutěž Zlatý erb Doba řešení: Březen 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc. Ing. Michal Artim Cílem řešení úkolu bylo vyhodnocení webových stránek měst a obcí soutěžících v rámci Zlatého erbu o udělení zvláštní ceny o nejlepší turistickou prezentaci. Bodové hodnocení proběhlo prostřednictvím webové aplikace. Udělení zvláštní ceny ministra pro místní rozvoj za nejlepší turistickou prezentaci na webových stránkách při soutěži Zlatý erb. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 7015 A.2.1.3/S6 Název úkolu: Integrovaný operační program - IOP Doba řešení: Srpen prosinec 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: RNDr. Vladimíra Labounková Ing. arch. Pavla Balabánová, CSc., RNDr. Jan Bína, CSc., Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. Monika Nováková, Ing. arch. Marie Tomíšková, Ing. arch. Jaroslav Tušer, CSc., V roce 2006 se jednalo pouze o vstupní etapu k tomuto úkolu. Zástupce ÚÚR se účastnil těchto jednání a mohl se vyjádřit k celkové struktuře IOP formou připomínek. Role ÚÚR v další činnosti související s IOP se teprve upřesňovala. Z jednotlivých jednání k IOP vyšla výsledná podoba IOP. Zástupce UUR byl účasten jen na některých z jednání, která k IOP proběhla. Vyjasnit přesně roli ÚÚR v činnostech spojených s IOP. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 9516 A.2.2/S6 Název úkolu: Spolupráce s vysokými školami Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. Igor Kyselka, CSc., Ing. arch. Josef Markvart, CSc., Ing. František Nantl, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. arch. Hana Šimková, Ph.D., Mgr. Robert Veselý Vzájemně prospěšná spolupráce. Oponentní posudky, účast na odborných akcích apod. Přednášky na vybraná témata např. k Politice územního rozvoje na ESF MU Brno. Rozvoj oborů činnosti ústavu. Úkol pokračuje v r Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 154 Náklady na :17 A.2.3/S6 Název úkolu: Propagace Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová PhDr. Lenka Ježková, Ing. Igor Kyselka, CSc., Ing. Petr Martykán, Ing. František Nantl, Ing. Monika Nováková, Ing. arch. Eva Rozehnalová, PhDr. Marta Severová, Ing.arch. Hana Šimková, Ph.D., Mgr. Robert Veselý, Zvýšení informovanosti veřejnosti o ústavu a MMR. Nová verze informačního materiálu o ÚÚR. Přednášky a diskusní příspěvky na různých konferencích, seminářích apod. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 18318 A.2.4/S5 Název úkolu: Hodnocení trhu práce na úrovni ORP v ČR na základě vybraných ukazatelů, grafické výstupy Doba řešení: Leden březen 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor regionálního rozvoje MMR Garant MMR: Ing. Josef Vlk, CSc. Garant ÚÚR: RNDr. Vladimíra Labounková RNDr. Jan Bína, CSc. Monitoring vybraných ukazatelů trhu práce v časových horizontech Zpracování grafických výstupů. Trh práce v územní diferenciaci podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále ORP) v České republice je pro účely tohoto úkolu reprezentován ukazatelem s největší společenskou závažností mírou nezaměstnanosti. Analýza rozložení úrovní míry nezaměstnanosti je provedena jednak pro aktuální časový horizont prosinec 2005 (oddíl II této zprávy), jednak z pohledu vývojových změn, které nastaly v období od března 2001 (sčítání lidu, domů a bytů) do prosince 2005 (oddíl III). Materiál je doplněn četnými kartogramy a tabulkami, které obsahují vyhodnocení a srovnání na úrovni celé ČR a jednotlivých krajů. Výstup je k dispozici v tištěné i elektronické podobě na ÚÚR a MMR. Prezentace vybraných výstupů na www stránkách ÚÚR, MMR. Výstup lze využít k další práci v oblasti regionální politiky, případně při tvorbě strategických dokumentů regionální politiky. Plánovaná: 100 Skutečná: 100 Smlouva o dílo19 A.2.5/S6 Název úkolu: Účinnost protipovodňových opatření v ÚPD Doba řešení: Duben - říjen 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing.arch.Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. arch. Josef Špaček, CSc. Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Dana Vítková Posoudit, jak byly doposud využity finanční prostředky, kterými bylo podporováno řešení protipovodňových opatření v ÚPD měst a obcí. S ohledem na krátkou dobu od poskytnutí dotací probíhá v současné době realizace změn ÚPD a pouze výjimečně byla již některá opatření realizována. Výstupem byl článek popisující stav řešení k , který byl zveřejněn v časopise URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ 5/2006. Průzkum byl proveden dotazníkem, jehož návratnost byla pouze 37,5%. Proto je možno získané poznatky hodnotit pouze jako orientační. Obsah dotazníku umožnil stanovit podíl navržených typů protipovodňových opatření v ÚP obcí v členění dle informačního materiálu ÚÚR z dubna Protipovodňová ochrana v územně plánovací dokumentaci obcí. o Iniciovat jednání se zainteresovanými institucemi s cílem dosáhnout jednotné definice pro situaci označovanou jako zasažení obce povodní a vytvoření jednotného informačního systému o takovýchto situacích, o po určité době (např. v roce 2008) zopakovat dotazníkovou akci (nebo lépe terénní průzkum) s cílem zjistit, jak obce pokročily při realizaci navržených protipovodňových opatření a jak jsou tato opatření účinná. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 57020 A.2.6/S6 Název úkolu: Posouzení územního plánu Ruda nad Moravou Doba řešení: Květen 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování 2006 Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. arch. Josef Markvart, CSc., Ing. arch. Jaroslav Tušer, CSc. Zpracování odborného posudku na základě požadavku Městského úřadu Šumperk. Posudek u zpracovatele a žadatele. Zlepšení obsahu ÚPn v souladu s platnou legislativou. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 1821 A.2.7/S6 Název úkolu: Sjednocení rozsahu údajů o technické a dopravní infrastruktuře pro ÚAP Doba řešení: Srpen - prosinec 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. Jiří May Garant ÚÚR: Ing. arch. Jana Hurníková Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. Vladimír Hyvnar, Mgr. Marek Chmelař, Ing. Alena Navrátilová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D. Návrh řešení na koordinaci požadavků úřadů územního plánování s možnostmi vlastníků technické a dopravní infrastruktury s nadmístní působností. Jednání s velkými vlastníky TI. Metodické návody pro sjednocení praxe pořizování ÚAP podle ustanovení zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. Zveřejnění na webových stránkách ÚÚR pod hlavičkou konzultačního střediska pro úřady územního plánování. Metodický návod k technické infrastruktuře projednán s velkými vlastníky TI, odsouhlasen zadavatelem a zveřejněn na další metodické listy rozpracovány. Osvěta pro odbornou veřejnost: Metodické návody k ÚAP jsou určeny pro územně plánovací praxi - pro pořizovatele ÚAP a poskytovatele údajů o území. V roce 2007 nechat schválit znění dalších metodických návodů k ÚAP a poté je zveřejnit na webu. Průběžná aktualizace metodických návodů dle případných změn v předpisech a podle potřeb praxe. Plánovaná: 250 Skutečná: 574 Úkol byl zadán jako Sjednocení rozsahu údajů o technické infrastruktuře pro ÚAP. Požadavek zadavatele byl během práce rozšířen na sjednocení rozsahu údajů o dopravní infrastruktuře, metodiku pořizování ÚAP a zpodrobnění ostatních sledovaných jevů (komentář, právní předpisy, poskytovatelé údajů) dle přílohy č. 1 části A vyhlášky č. 500/2006 Sb. Smlouva o dílo:22 A.2.8/S6 Název úkolu: Výkladové semináře k novému stavebnímu zákonu Doba řešení: Srpen - listopad 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová Ing. arch. Miriam Blažková, Ivana Divišová, Silvie Juránková, Dana Vítková Organizační a obsahové zabezpečení seminářů Kolín Plzeň Ostrava Brno Praha Všechny semináře proběhly bez závad. Seznámení odborné veřejnosti se stavebním zákonem a prováděcími vyhláškami. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 26923 A.3.1/S6 Název úkolu: Činnost národního kontaktního místa ESPON Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Zahraniční spolupráce Odbor územně a stavebně správní MMR Garant MMR: Ing.arch. Petr Kalivoda Garant ÚÚR: Ing.arch. Lubor Fridrich RNDr. Jan Bína, CSc., Ing. arch. Miriam Blažková, Ing. Igor Kyselka, CSc., Ing. arch. Josef Markvart, CSc., Ing. Petr Martykán, Ing. Alena Navrátilová, PhDr. Marta Severová, Ing. arch. Marie Tomíšková Činnost národního střediska ESPON (ESPON Contact Point), podporovaného iniciativou Interreg III ve spolupráci s OÚSS MMR jako koordinační jednotkou (Coordination Unit Ing. Věra Korkischová). Účast na jednáních ECP (ESPON Contact Points) a na pololetních plenárních zasedáních ESPON, zveřejnění informací o projektech, distribuce dokumentů ESPON (ESPON Newsletters), kontakt s potenciálními projektovými partnery programu ESPON, zpracování zpráv k ukončeným projektům. Účast partnerů z ČR na projektech programu ESPON Výsledky vyplývající z ukončených projektů se projeví v práci ÚÚR, zejména aktuálně v Politice územního rozvoje. Plánovaná: Skutečná: 1 08624 A.3.2/S6 Název úkolu: Činnost informačního střediska pro EU, OECD a Radu Evropy Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Zahraniční spolupráce Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing.arch. Martin Tunka, CSc. Garant ÚÚR: Ing.arch. Josef Markvart, CSc., Mgr. Robert Veselý, Ing. Vladimír Hyvnar, Ing. Petr Martykán, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., PhDr. Marta Severová, Ing. Jaromír Stejskal Soustřeďování materiálů, zpracování anotací, rešerší a překladů, zpracování podkladů, komentářů a vyjádření dle potřeb MMR, účast na konferencích a seminářích. Průběžná práce na jednotlivých materiálech, rešerších a překladech. U zpracovatele a zadavatele. Zpracované materiály slouží MMR pro vykonávání jeho aktivit ve vztahu k EU, OECD a Radě Evropy (zejména CEMAT). Dále slouží pracovníkům MMR a ÚÚR při zpracování relevantních úkolů, zejména Politiky územního rozvoje. Z důvodu zintenzivňujícího se zapojování ČR do fungování a aktivit EU a Rady Evropy lze předpokládat zvýšení činnosti v rámci úkolu v roce Plánovaná: 600 Skutečná: 285 Potřeba prací na tomto úkolu byla v průběhu roku nižší, než se předpokládalo při tvorbě zadávacího listu.25 A.3.3/S6 Název úkolu: Pracovní skupina IFHP Cestovní ruch a rozvoj měst Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Zahraniční spolupráce Odbor koncepce a mezinárodní spolupráce v cestovním ruchu MMR Garant MMR: Ing. Magdaléna Šourková Garant ÚÚR: Ing. Jaromír Stejskal Redakce zprávy z třetího setkání pracovní skupiny v Budapešti, organizace a účast na čtvrtém pracovním setkání členů pracovní skupiny v Goteborgu, příprava a organizace další činnosti pracovní skupiny, spolupráce s IFHP. Lze konstatovat, že všechny vytčené cíle byly beze zbytku splněny. Pololetní zprávy, archivované v ÚÚR. Účast v pracovní skupině a její předsednictví významně zvyšují mezinárodní prestiž ÚÚR a přispívají k obohacení vědomostního potenciálu v oblasti cestovního ruchu a plánování. Zachovat účast v pracovní skupině formou předsednictví po celou dobu jejího trvání do roku 2009; zakončit činnost pracovní skupiny konferencí IFHP, pořádanou v roce 2009 v ČR. Plánovaná: 300 Skutečná: 26826 A.3.4/S6 Název úkolu: Překladatelská, dokumentační, rešeršní činnost, jiné mezinárodní aktivity Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. Daniela Lešková Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová Ing. arch. Miriam Blažková, Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. arch. Josef Markvart, CSc., Ing. Petr Martykán, Ing. Ludmila Rohrerová, Ing. arch. Eva Rozehnalová, PhDr. Marta Severová, Ing. Jaromír Stejskal, Ing. arch. Jaroslav Tušer, CSc., Mgr. Robert Veselý Pomoc při rozšiřování informací ze zahraničí pro odbornou veřejnost, získávání poznatků pro řešení dalších úkolů, udržování mezinárodních kontaktů v oborech činnosti ústavu. V rámci úkolu byla rovněž pořízena řada odborných překladů a uskutečněno několik zahraničních pracovních cest na odborné akce (REPUS apod.) Materiály v knihovně ÚÚR, překlady v ÚÚR a na MMR, pololetní zprávy o úkolu u zpracovatele a zadavatele. Pro práci v ÚÚR, na MMR a pro rozvoj mezinárodní spolupráce. Úkol pokračuje v r Plánovaná: Skutečná: 883 Rozsah činnosti byl menší, než se předpokládalo při zadání úkolu.27 A.3.5/S6 Název úkolu: Činnost informačního střediska IFHP pro ČR Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Zahraniční spolupráce Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. Eva Fialová Garant ÚÚR: Ing. Jaromír Stejskal Mgr. Robert Veselý Práce v byru a výkonném výboru IFHP, propagace činnosti IFHP, spolupráce s IFHP v otázkách územního plánování a urbanismu. Lze konstatovat, že všechny vytčené cíle byly beze zbytku splněny. Uskutečnění plánované odborné akce bylo z organizačních důvodů přesunuto na únor Pololetní zprávy, archivované v ÚÚR. Účast v byru a výkonném výboru IFHP významně zvyšují mezinárodní prestiž ÚÚR a přispívají k obohacení vědomostního potenciálu v oblasti bydlení a územního plánování. Zachovat členství v byru a výkonném výboru IFHP po celou dobu mandátu do roku Plánovaná: 700 Skutečná: 570 Viz Cíl řešení úkolu.28 A.3.6/S6 Název úkolu: Účast na akcích ARL Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Zahraniční spolupráce : Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. Daniela Lešková, CSc. Garant ÚÚR: Mgr. Robert Veselý Mgr. Marek Chmelař, Ing. Igor Kyselka, CSc., Ing. Ludmila Rohrerová, Ing. arch. Hana Šimková, Ph.D. Kooperace: Mgr. Jan Bína 1) Průběžný kontakt s odborníky ARL (Akademie für Raumforschung und Landesplanung, Hannover) v oblasti územního plánování, plánování regionálního rozvoje a bydlení s cílem získávat potřebné informace a znalosti pro činnost ÚÚR a MMR. 2) Práce na projektu Přeshraniční management péče, využívání a rozvoje vybraných evropských krajin podél řek (vedoucí projektu Prof. Isolde Roch, SRN) dokončení závěrečné publikace v anglickém jazyce. Publikace Border-Free River Basins publikace byla odevzdána do tisku, po vytištění bude předána do knihovny ÚÚR. Zahraniční pracovní cesty zápisy z cest byly předány MMR a vedení ÚÚR, dostupné jsou u řešitelů úkolu. Pro zpracování stručné verze publikace Border-Free River Basins v českém jazyce. Pokračovat ve spolupráci s ARL a s odborníky ze střední Evropy v oblasti územního plánování a regionálního rozvoje. Zpřístupnit výsledky projektu Přeshraniční management péče, využívání a rozvoje vybraných evropských krajin podél řek odborné veřejnosti. Plánovaná: 950 Skutečná: 1010 Smlouva o dílo: ,- Kč Zobrazit více ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Pavla Balabánová 34. Den malých obcí Vyškov, 25 listopadu 2010 Obec a územní plánov nování Obsah prezentace Úvod Rok 2015 a platnost územních plánů Konzultační středisko ke stavebnímu Více ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY REGULAČNÍ PLÁN STANOVISKA ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ METODICKÝ NÁVOD ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY REGULAČNÍ PLÁN METODICKÉ DOPORUČENÍ ÚZEMNÍ PLÁN ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE METODICKÉ SDĚLENÍ STANOVISKA METODICKÝ Více Výroční zpráva 2004. Příloha 3. Popis jednotlivých úkolů A C Výroční zpráva 2004 Příloha 3 Popis jednotlivých úkolů A C A.1.1/S6 Vedení knihovny, dokumentační činnost Doba řešení: Leden - prosinec 2004 Charakteristika úkolu: Dokumentační, informační a vydavatelská Více PRŮMĚRNÉ CENY DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY PRŮMĚRNÉ CENY DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Marie Polešáková a kolektiv - AKTUALIZACE 2012 - EDIČNÍ ŘADA VESNICE Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ústav územního rozvoje Brno, červenec 2012 PRŮMĚRNÉ Více ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE HODNOCENÍ ÚKOLŮ ZA ROK 2008 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE HODNOCENÍ ÚKOLŮ ZA ROK 2008 PŘÍLOHA č. 3 k Výroční zprávě za rok 2008 A.1.1/ÚP Název úkolu: Vedení knihovny, dokumentační činnost Doba řešení: leden prosinec 2008 Charakter úkolu: Více ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, březen 2013 ČESKÁ REPUBLIKA ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE organizační složka státu se sídlem: Jakubské nám. 644/3, 658 34 Brno, Tel.: +420 542 423 111, Fax: + 420 542 423 190 Více Územně analytické podklady. Ústeckého kraje. (část - Rozbor udržitelného rozvoje území) Územně analytické podklady Ústeckého kraje (část - Rozbor udržitelného rozvoje území) RNDr. Libor Krajíček jednatel a ředitel společnosti Ing. arch. Karel Beránek hlavní zpracovatel zakázky duben 2009 Více CO JSOU ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY, KDO A JAK JE POŘIZUJE VZTAH ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍ PROBLEMATIKA ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A JEJICH VYUŽITELNOST V PRAXI 6/2015 OBSAH CO JSOU ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY, KDO A JAK JE POŘIZUJE VZTAH ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍ Více P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA Více ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE HODNOCENÍ ODBORNÝCH ÚKOLŮ ÚÚR ZA ROK 2012 ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE HODNOCENÍ ODBORNÝCH ÚKOLŮ ÚÚR ZA ROK 2012 PŘÍLOHA č. 3 k Výroční zprávě za rok 2012 A.1.1/ÚP Název úkolu: Vedení knihovny, dokumentační činnost Doba řešení: leden prosinec 2012 Více P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA Více AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROBLEMATICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROBLEMATICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ 26.6.2012 OBSAH ZÁKONNÝ RÁMEC AKTUALIZACE ÚAP OBCÍ DATOVÝ MODEL DMG ÚAP 4.0, 4.1 DATA, POSKYTOVATELÉ METODIKA ÚÚR, MMR ŽÁDOSTI O AKTUALIZACI Více CO JSOU ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY, KDO A JAK JE POŘIZUJE VZTAH ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍ PROBLEMATIKA ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A JEJICH VYUŽITELNOST V PRAXI 6/2015 OBSAH CO JSOU ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY, KDO A JAK JE POŘIZUJE VZTAH ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍ Více V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Více Ing. Jindřich Poláček. Hydrosoft Veleslavín polacek@hv.cz ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY Ing. Jindřich Poláček Hydrosoft Veleslavín polacek@hv.cz Obsah Základní informace o ÚAP Sledované jevy a jejich datový model pro GIS Získávání údajů o území Postup pořizování Více Plánování v oblasti vod Plánování v oblasti vod Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková Odbor ochrany vod michaela.vojtechovska@mzp.cz Vodoprávní úřady Nové Město, 29. 30. 4. 2015 Obsah prezentace Legislativa Co je plánování? Jaké Více V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Více ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 19/03 ze dne 25.5.2000 k návrhu Strategického plánu hl. m. Prahy Zastupitelstvo hlavního města Prahy I. schvaluje Více ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE HODNOCENÍ ODBORNÝCH ÚKOLŮ ÚÚR ZA ROK 2011 ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE HODNOCENÍ ODBORNÝCH ÚKOLŮ ÚÚR ZA ROK 2011 PŘÍLOHA č. 3 k Výroční zprávě za rok 2011 A.1.1/ÚP Název úkolu: Vedení knihovny, dokumentační činnost Doba řešení: leden prosinec 2011 Více POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY Odbor územního plání, MěÚ Černošice vedoucí: Ing. Helena Ušiaková referent: Ing. arch. Kristýna Jirsová ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný Více ZMĚNA Č.4 NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA Č.4 územního plánu obce Horní Lukavice NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Městský úřad Přeštice odbor výstavby a územního plánování Určený zastupitel: Pavel Rádl - starosta obce Datum: srpen 2015 1 Záznam Více po schválení nového stavebního zákona PORTÁL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ po schválení nového stavebního zákona V roce 2004 uvedl Ústav územního rozvoje pod záštitou Odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj do provozu na webových stránkách Více Územní plán Vítanov. v y d á v á. územní plán Vítanov. O d ů v o d n ě n í Obec Vítanov, Vítanov 126, 539 01 Hlinsko VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 1/2008 Územní plán Vítanov Zastupitelstvo obce Vítanov, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o Více Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka Obec LHOTKA, 739 47, okr. Frýdek-Místek IČ: 00296864, tel. i fax 558661850, e-mail info@obec-lhotka.eu Č.j.: 82/2010 Datum 15. 12. 2010 Záznam o účinnosti Správní orgán, který Změnu č. 1 Územního plánu Více Návrh zadání Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov Návrh zadání Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov 1 Na základě návrhu vlastníka pozemku (občana obce) schválilo zastupitelstvo obce na svém zasedání rozhodnutí o pořízení Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov. Více Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Fakulta stavební VŠB TUO Katedra městského inženýrství Aktivita A 1005 Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Koordinační Více Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost Více Územní plán Krouna. v y d á v á. Územní plán Krouna Obec Krouna, Krouna 218, 539 43 Krouna Územní plán Krouna Zastupitelstvo obce Krouna, příslušné podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební Více Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti Více Roční zpráva o realizaci komunikačního plánu Roční zpráva o realizaci komunikačního plánu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad Verze 2.0 ke dni 3. 1. 2014, revize č. 1 ke dni 15. 7. 2014-1 - OBSAH 1. Úvod 5 2. Realizace Více Akční plán pro rok 2013 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ŽELEZNOBRODSKA A SLUŽBY S NÍM SOUVISEJÍCÍ 2011-2015 Akční plán pro rok 2013 Dokument vznikl v rámci projektu IP 3 Rozšíření nástrojů pro podporu systému plánování sociálních Více Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti Více Územní plán jako základní nástroj rozvoje obce v současných podmínkách REGIONSERVIS - IX. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 19.6.2014 Chvalovice - Hatě Územní plán jako základní nástroj rozvoje obce v současných podmínkách Ing. arch. Jana Janíková Asociace Více Průběžná zpráva o realizaci dílčí části projektu Program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika Bavorsko 2007-2013 Průběžná zpráva o realizaci dílčí části projektu Číslo zprávy: 5. Zpráva za období: 1.12.2010 30.04.2011 1. Údaje o projektu: Číslo Více POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013 MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno říjen, listopad 2013 Obsah prezentace: 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES 2. Předběž ěžné Více Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení Více VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH metodický pokyn Úvod Související pojmy Související legislativní předpisy Vyhodnocení účelného využití Více STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE LIBOUCHEC NA OBDOBÍ veřejné projednání STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE LIBOUCHEC NA OBDOBÍ 2016-2026 veřejné projednání 18.5.2016 Program jednání Úvod, uvítání Informace o vytištěné verzi Návrhu Strategického plánu Informace o možnosti podávat Více Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Kvalita ve veřejné správě = míra naplňování Více Internetová příručka LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Internetová příručka LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ BRNO, ČERVENEC 2015 LUDMILA ROHREROVÁ Obsah 1. Limity využití území 3 2. Internetová příručka Limity využití území 4 2.1 Obsah příručky Více Kritéria MA21 pro místní akční skupiny /MAS/ KATEGORIE ZÁJEMCI UKAZATEL LIMIT i Zájem o zápis do evidence Vyplnění registračního formuláře do Databáze ii Kontaktní osoba Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické osoby iii Zpětná vazba o stavu Více Kritéria MA21 pro města a obce Kritéria pro města a obce KATEGORIE ZÁJEMCI KRITÉRIUM UKAZATEL LIMIT i Zájem o zápis do evidence Vyplnění registračního formuláře do Databáze ii Kontaktní osoba Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické Více ZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 CHRUDIM AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21. Vyhodnocení návrhů na zlepšování procesu MA 21 v roce 2014: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného Více Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa: Více MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování Více Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat Jednání Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu 9. prosince 2009 Obsah - Z čeho vycházíme - Význam Více UKLÁDÁNÍ A ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A REGULAČNÍHO PLÁNU UKLÁDÁNÍ A ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A REGULAČNÍHO PLÁNU Metodický pokyn Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ústav územního rozvoje leden 2012 Metodický pokyn je určen pořizovatelům a obcím, příp. pro Více Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Směrnice Evropského Více Návrh Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR Návrh Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor územního plánování Pracovní skupina pro udržitelný rozvoj regionů, obcí a území 5. 2. 2015, Praha, ABF Termín předložení Více Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec Listopad 2015 1 OBSAH Úvodní slovo starosty. 3 Popis dokumentu 4 Popis procesu tvorby dokumentu... 5 Struktura dokumentu.. 6 Schvalovací proces dokumentu.. Více ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU PŘÁSLAVICE NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU PŘÁSLAVICE Zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky č. 500/2006 Více PROJEKT PODPORA PROCESŮ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Číslo 2 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR PROJEKT PODPORA PROCESŮ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Newsletter červenec - září 2012 Vážení zájemci o problematiku sociálních služeb, předkládáme Vám newsletter Více SOUBORU ZMĚN Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BOHUŇOVICE NÁVRH ZADÁNÍ SOUBORU ZMĚN Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BOHUŇOVICE Zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky Více Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah Více PLÁN PRÁCE ORGANIZAČNÍ STRUKTURY KPSS ORP TIŠNOV úroveň činnost trvání datum zahájení datum ukončení zodpovědnost Výstup Akceptace (počet číslic) (popis) (ve dnech) (jméno) (jméno) 2012 1 1.1 1.2 1.3 1.4 Smluvní zajištění organizační struktury PLÁN PRÁCE Více NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY. Územního plánu obce Ostrov u Macochy, označené Os4 NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Územního plánu obce Ostrov u Macochy, označené Os4 Penzion u Balcarky - plochy občanského vybavení V Blansku dne 01.07.2015 Zpracoval: Úřad územního plánování - Oddělení územního plánování Více ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ srpen 2015 pro společné jednání Záznam o účinnosti Změny č. 5 ÚPNSÚ Kosoř vydávající správní orgán: datum vydání: číslo usnesení: datum nabytí účinnosti: pořizovatel: jméno oprávněné Více ÚKONY POŘIZOVATELE SPOJENÉ S VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM KONCEPTU A NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU. Metodika je určena pořizovatelům územních plánů ÚKONY POŘIZOVATELE SPOJENÉ S VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM KONCEPTU A NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU Metodika je určena pořizovatelům územních plánů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ústav územního rozvoje leden 2012 Obsah Více Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové Příloha č. 1 smlouvy o dílo Zadání podklad pro podání cenové nabídky Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové územní studie bude podkladem pro aktualizaci Více ZÁVĚREČ Á ZPRÁVA ROK 2007 Ing. Zdenka Kotoulová SLEEKO Dětská 288/1915, 100 00 Praha 10 ZÁVĚREČ Á ZPRÁVA ROK 2007 PŘÍLOHA 1: Charakteristiky živnostenských odpadů v EU a metodické přístupy jejich zjišťování (rešeršní zpráva) Označení Více Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich Co je územní rezerva V které územně plánovací dokumentaci vymezit územní rezervu Kdy vymezit územní rezervu Jak vymezovat územní rezervu Jak Více NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HEJNICE. za období 11/ /2016 NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HEJNICE za období 11/2012 11/2016 ve smyslu ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění Více Návrh Zprávy o uplatňování Územního plánu Radslavice období 12/ /2012. Návrh Zprávy o uplatňování Územního plánu Radslavice období 12/2008 11/2012. Pořizovatel: Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. 1, 682 01 Vyškov Zpráva o uplatňování územního Více AKTUALIZACE ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ZMĚNOU ÚZEMNÍHO PLÁNU AKTUALIZACE ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ZMĚNOU ÚZEMNÍHO PLÁNU Metodický pokyn Ministerstvo pro místní rozvoj Ústav územního rozvoje únor 2014 Obsah 1 Úvod... 1 1.1 Komu je metodika určena... 1 1.2 Důvod a účel Více Projekty technické pomoci ROP Střední Morava 12. pracovní setkání zástupců mikroregionů Olomouckého kraje Projekty technické pomoci ROP Střední Morava 12. pracovní setkání zástupců mikroregionů Olomouckého kraje 29. 4. 2010, Tučín Projekty technické pomoci ROP Střední Morava ROP SM - prioritní osy 4: Technická Více Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1 Příloha č. 2 k č. j.: 4469/M/12, 72511/ENV/12 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení akce v Operačním programu Více .s. 2014 Sídlo: Proseč pod Ještědem 89, 463 43 Český Dub IČ: .s. 2014 Výroční zpráva MAS Podještědí z. s. Sídlo: Proseč pod Ještědem 89, 463 43 Český Dub IČ: 266 60 016 Název SPL : Zlepšení kvality života životního prostředí v Podještědí II Registrační číslo MAS Více Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1 Příloha č. 2 k č. j.: 2054/M/14, 34836/ENV/14 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení akce v Operačním programu Více Moravy a regionu Weinviertel. Hustopeče, prosinec 2005 DOBŘÍ SOUSEDÉ Konference k přeshraniční spolupráci jižní Moravy a regionu Weinviertel Hustopeče, prosinec 2005 Mikroregiony v Jihomoravském m kraji Základní legislativa pro zřízení miroregionu zákon č. Více Zásady územního rozvoje hl.m. Prahy Aktualizace č. 1 Opatření obecné povahy č. 43/2014. vydává Zásady územního rozvoje hl.m. Prahy Aktualizace č. 1 Opatření obecné povahy č. 43/2014 Zastupitelstvo hl.m. Prahy (ZHMP), příslušné podle 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování Více S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VODŇANY Příloha č. 3 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY správního obvodu OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VODŇANY Z A D Á N Í květen 2016 OBSAH ZADÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE I. ÚVODNÍ A OBECNÁ ČÁST a) Základní údaje b) Důvody pořízení Více NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky Více Časový plán a program prací PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2005 OBLAST POVODÍ ODRY Časový plán a program prací pro zpracování Plánu oblasti povodí Odry Pořizovatel: Zpracovatel: Povodí Odry, státní podnik, Varenská 49, 701 26 Ostrava Více NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov jako pořizovatel územně plánovací dokumentace obce Nemojany dle ustanovení 6 a 47 zákona č. 183/2006 Sb., zákona Více Roční zpráva o výsledcích finančních kontrol za rok 2006 Český telekomunikační úřad Čj. 3 049/2007-607 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Roční zpráva o výsledcích finančních kontrol za rok 2006 Praha dne: 20. 2. 2007 Zpracovala: Ing. Anna Kadeřábková vedoucí Více Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Zástupce ředitele odboru územního plánování MMR, vedoucí oddělení koncepčního a metodického 1 ÚLOHA ÚZEMNÍHO Více ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, březen 2012 ČESKÁ REPUBLIKA ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE organizační složka státu se sídlem: Jakubské nám. 644/3, 658 34 Brno, Tel.: +420 542 423 111, Fax: + 420 542 423 190 Více Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Projekt Metodika přípravy veřejných strategií Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Listopad 2012 Obsah Obsah... 2 1. Kontext vzniku akčního plánu... 3 2. Přehled aktivit... 4 3. Akční Více MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e Více Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko. Návrh Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko období 7/2010 7/2014. Návrh Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko byla schválena usnesením č.. přijatým Zastupitelstvem obce Ráječko na.zasedání dne Zpráva Více NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE VODNÍ PLOCHY NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE VODNÍ PLOCHY Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na základní koncepci rozvoje Více NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HALŽE. v uplynulém období NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HALŽE v uplynulém období 2010 2014 Návrh zprávy je určen ke konzultaci s dotčenými orgány, sousedními obcemi a Krajským úřadem Plzeňského kraje podle 55 odst. Více NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY Pořizovatel: Městský úřad Ivančice, Odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování Vypracoval: Ing. Eva Skálová za pořizovatele, Zdeněk Přichystal určený Více NÁVRH ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Citice NÁVRH ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Citice Pořizovatel: Městský úřad Sokolov odbor stavební a územního plánování Rokycanova 1929, 356 01 Sokolov Určený zastupitel: Ing. Radek Hošek Duben 2016 Úvod: Více Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry Více - ZADÁNÍ- Územní studie veřejné dopravní infrastruktury ve vazbě na TEN-T na území ORP Roudnice nad Labem - ZADÁNÍ- Územní studie veřejné dopravní infrastruktury ve vazbě na TEN-T na území ORP Roudnice nad Labem Zpracováno v souladu s ustanovením 6, 25, 30 a 158 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování Více LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Turnov, 18. června 2014 www.zdravamesta.cz/ls Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci Více Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol. Více P1: Informace o projektu MMR, rámec, význam a stav plánování obcí Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA Více Výstavba východ Syntéza společných německo-českých záměrů územního rozvoje směřujících k posílení územní soudržnosti. Krátké shrnutí závěrečné zprávy Výzkumný projekt 10.08.06.1.59.6 z pověření Spolkového úřadu pro stavebnictví a prostorové uspořádání: Výstavba východ Syntéza společných německo-českých záměrů územního rozvoje směřujících k posílení Více METODIKA HODNOCENÍ PROGRAMU OPATŘENÍ A.PRŮVODNÍ ZPRÁVA MORFOLOGIE LIMNOLOGIE PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA BODOVÉ ZNEČIŠTĚNÍ PLOŠNÉ ZNEČIŠTĚNÍ METODIKA HODNOCENÍ PROGRAMU OPATŘENÍ A.PRŮVODNÍ ZPRÁVA Vodohospodářský rozvoj a výstavba akciová společnost Nábřežní 4, Více Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Celostátní finanční konference 4. prosince Více Protikorupční politika Jihomoravského kraje Protikorupční politika Jihomoravského kraje (aktivity Jihomoravského kraje v oblasti boje s korupcí) 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno Mgr. Hana Bočková, Ing. Jarmila Beránková, Více OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Č.j. ÚÚP/1770/2008 Jihlava, 5.6.2008 Vyřizuje: Pavlína Škodová Telefon: 567 167 467 E-mail: pavlina.skodova@jihlava-city.cz OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Zastupitelstvo města Polné v souladu s ustanovením 6 odst. Více P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA Více Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj ZÁSADY NÁZEV: Zásady Zastupitelstva Královéhradeckého kaje pro aktualizaci a schválení Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje ÚČINNOST OD: 1. 1. 2017 ROZSAH PŮSOBNOSTI: Více Program rozvoje Karlovarského kraje Úvod Zadavatel: Karlovarský kraj Zpracovatel: EC Consulting a.s. Program rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 Úvod Zadavatel: Zpracovatel: Karlovarský kraj EC Consulting a.s. 1. Poslání Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 Program rozvoje územního obvodu Více KARTOGRAMY VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ KARTOGRAMY VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ Stavební zákon (dále jen SZ ) platný od 1. 1. 2007 přinesl oproti předchozímu stavu Více aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické Více Roční evaluační plán

https://iudictum.cz/287729/i-us-2815-19

I. ÚS 2815/19 — Ústavní soud — Iudictum.cz I. ÚS 2815/19 Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele Martina Skalického, právně nezastoupeného, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. března 2019 č. j. KSOS 37 INS 3875/2014 - B107, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, a JUDr. Kateřiny Danielové, insolvenční správkyně stěžovatele, se sídlem Na Hradbách 1440/16, Ostrava, jako vedlejší účastnice, takto: 1. Elektronickým podáním bez připojeného uznávaného elektronického podpisu ze dne 26. srpna 2019, doplněným dne 28. srpna 2019, originálem listiny napadá stěžovatel výše vedené usnesení Krajského soudu v Ostravě a brojí proti postupu tohoto soudu v jeho insolvenční věci s tvrzením, že daný soud " [...] nechce uznat, že je možné znovu přezkoumat pohledávku zajištěného věřitele [...]". Ve stručném návrhu stěžovatel dále napadá blíže neurčený postup vedlejší účastnice. 2. Ústavní soud se návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho přijatelnosti, tedy zda vyhovuje zákonným požadavkům pro ústavní stížnosti stanoveným zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a dospěl k závěru, že uvedený návrh je nepřípustnou ústavní stížností. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Citovaná zákonná úprava vyjadřuje zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti jiných orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je až krajním prostředkem ochrany základních práv a svobod, který přichází do úvahy poté, když náprava před ostatními orgány veřejné moci (zejm. obecnými soudy) již není v rámci předchozích řízení možná. Stěžovatel svým návrhem napadá usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým byl insolvenční správkyni udělen souhlas s vydáním výtěžku z prodeje předmětu zajištění zajištěnému věřiteli postupem dle § 298 odst. 2 insolvenčního zákona. Proti napadenému usnesení Krajského soudu v Ostravě bylo ex lege možno podat odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci ve lhůtě patnácti dní od jeho doručení a i samotné napadené usnesení obsahuje řádné poučení o možnosti podání odvolání. Nicméně rozhodnutí o takovém případném odvolání stěžovatel svým návrhem nenapadá (nezmiňuje jej a ani jej k ústavní stížnosti nepřipojil; srov. § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud proto nahlédl do veřejně přístupného insolvenčního rejstříku a zjistil, že stěžovatel, ačkoli byl v postavení dlužníka oprávněn k podání odvolání proti stížností napadenému usnesení Krajského soudu v Ostravě, dané odvolání nepodal a nevyčerpal tak účinně procesní prostředky poskytnuté mu zákonem na ochranu jeho práv (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). 3. Ústavní soud konstatuje, že i když se stěžovatel ve svém návrhu ohrazuje také proti "postupu soudu" a "postupu insolvenční správkyně", shledal Ústavní soud podle obsahu podání, že v rovině stížnosti směřuje toliko proti výše označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě, které bylo také jako jediné rozhodnutí přiloženo k návrhu. Pokud by snad stěžovatel zamýšlel konkrétně brojit i proti jiným pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahům určitého orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených práv, pak tyto zásahy nijak blíže neupřesnil (např. označením orgánu veřejné moci, údajem o dni vydání či provedení, nebo popisem jejich podstaty či obsahu). Pro úplnost a vyloučení pochybností Ústavní soud dodává, že informativní sdělení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. srpna 2019 nelze učinit předmětem ústavního přezkumu, když toto vůbec není rozhodnutím, opatřením nebo zásahem orgánu veřejné moci, natož rozhodnutím, opatřením nebo zásahem, které by byly vůbec s to porušit ústavně zaručená práva stěžovatele. 4. Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl. Ústavní soud přitom také nepřehlédl, že ústavní stížnost stěžovatele nesplňovala některé obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu pro návrhy na zahájení řízení (§ 34 zákona o Ústavním soudu) a vykazovala i vadu spočívající v absenci povinného právního zastoupení advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Nicméně Ústavní soud zbytečně nevyzýval stěžovatele k odstranění vad postupem § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, neboť ani to by konečné rozhodnutí ve věci nemohlo ovlivnit. Z téhož důvodu se Ústavní soud ani blíže nezaobíral skutečností, kdy přesně bylo ústavní stížností napadené usnesení stěžovateli Krajským soudem v Ostravě doručeno za účelem posouzení otázky, zdali byla stížnost podána v zákonem stanovené lhůtě. Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2019, sp. zn. I. ÚS 2815/19, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://docplayer.cz/1745174-Hudebnici-z-mysami-a-likebusters-zazivaji-uspech-vyhrali-prestizni-souteze.html

Hudebníci z MySami a LikeBusters zažívají úspěch. Vyhráli prestižní soutěže - PDF Hudebníci z MySami a LikeBusters zažívají úspěch. Vyhráli prestižní soutěže Download "Hudebníci z MySami a LikeBusters zažívají úspěch. Vyhráli prestižní soutěže" 1 pátek od GIOVANNI BATTISTA PERGOLESI STABAT MATER kostel sv. Mikuláše VM vystoupí: A. Bendová, M. Rosová a barokní orchestr KULTURNÍ TIPY pátek od CHARITATIVNÍ PLES CENTRA KOCIÁNKA, PRACOVIŠTĚ BŘEZEJC velký sál Jupiter clubu hudba M.E.Š. host Petr Bende bohatý program (str. 9) neděle od PRACHY velký sál Jupiter clubu divadlení představení v hl. roli O. Vetchý, V. Hybnerová Karneval na sněhu (masky zdarma) HORSEFEATHERS SNOWBOARD FIGHT 2015 Startovné 100 Kč (vlek zdarma) kategorie: děti do 12 let, snowboard, freeski, ženy začátek registrace, start závodu pro děti, hlavní závod, finále a best trick NONSTOP NA SVAHU koncert AC/DC revival, Live Djs, noční foto a video session ve snowparku HORSEFEATHERS VELKÁ LOUŽE začátek registrace, začátek závodu týdeník 11. března 2015 Ročník XXIV. XXVI. číslo číslo 4510 založeno roku 1919 Cena: 13 Kč Stát Vysoký most za vlastní nepřijal. Soudní spor nekončí Soudní spor o vlastnictví Vysokého mostu u skládky komunálního odpadu ve Velkém Meziříčí stále není u konce. Skupina Chinaski se rozhodla, že umožní patnácti kapelám zažít večer, na který třeba nikdy nezapomenou, užijí si společně s ní parádní koncert a možná jim to i pomůže v další kariéře. Jedním ze šťastlivců je i mladá velkomeziříčská skuina MySami. Ta se jako předkapela Chinaski představí již tuto sobotu (14. 3.) od 20 hodin. Koncert pořádá Pavel Pešel ml. a koná se v Jupiter clubu. O soutěž byl velký zájem Posledním rozsudkem jej Krajský soud v Brně přiřkl České republice. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podává proti rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu, sdělila nejčerstvější informaci právnička města Vilma Drápelová. Spor se tak nejspíš protáhne o další roky. Jenom než se Nejvyšší soud případem vůbec začne zabývat může trvat půl roku až rok, podotkla právnička. Spor o vlastnictví kulturní památky Vysoký most mají mezi sebou tři potenciální vlastníci. Město Velké Meziříčí, které most kdysi v minulosti postavilo, udržovalo a coby vlastník je uvedeno i na seznamu nemovitých kulturních památek z roku 1987, obec Petráveč, jež jej má na svém katastrálním území, a Česká republika, jíž jeden ze dvou pozemků, na nichž most leží, patří. Nikdo z nich jej nechce. Vlastník kulturní památky je povinen o ni pečovat, což v tomto případě desítky let nikdo nečinil. Takže hrubý odhad nákladů na opravu mostu je dnes na částce až osm milionů korun. Pokračování na straně 3 Kniha o Velkomeziříčské tragédii vyjde k výročí konce války Radnice vydá knihu k 70. výročí konce 2. světové války. Ta podrobně popisuje Velkomeziříčskou tragédii, která si v květnu 1945 ve Velkém Meziříčí vyžádala sto mrtvých. Knihu sepsal Ondřej Červený a nese název Mnoho sirotků a vdov. Město na knihu vynaloží 95 tisíc Kč. V současné době je již připravena k tisku. Vyjde ve druhé půli dubna nákladem 400 kusů. K prodeji ale bude nabídnuta až v květnu pátého. V tento den přijede do Velkého Meziříčí autor a v kině bude besedovat nejprve se žáky a studenty ráno v 8.30, odpoledne pak s veřejností v Zájemci si přímo na místě budou moci knihu poprvé koupit a současně nechat od autora podepsat. Budeme ji prodávat za 250 korun, tedy symbolicky stránku za korunu, a to na informačním centru radnice a v našem e-shopu, informoval starosta Radovan Necid. Autor sbíral materiál deset let Tato kniha je pro O. Červeného jeho v pořadí druhou. Coby amatérský badatel ze Žďáru nad Sázavou jako první sepsal Osvobození Žďárska o květnových událostech roku 1945 na žďárském okrese, což vyšlo Soutěže se zúčastnilo více než 450 kapel a interpretů a ani samotní Chinaski podle svého sdělení na sociální síti takový zájem nečekali, ale jsou za něj rádi. Na jejich výzvu kapely zasílaly svá videa a Chinaski následně vybrali pět vyvolených, kteří si zahrají na prvních pěti březnových koncertech Rockfield Tour Dalších deset kapel zvolí posléze. Při výběru jsme se drželi třech základních požadavků. Za prvé, chceme dát šanci především mladým začínajícím interpretům, za druhé upřednostňujeme česky zpívaný text a za třetí ideální je pokud možno vlastní tvorba, uvedli hudebníci na svých webových stránkách. S vítěznými kapelami se zájemci mohou postupně seznámit na facebookové stránce Chinaski. Hlavní myšlenkou soutěže je dát možnost začínajícím hudebníkům zahrát si před narvaným sálem a užít si roli hvězdy včetně autogramiády společně s kapelou. Pro mladé interprety by to měla být velká motivace do další práce. Pokračování na straně 4 K titulu Vesnice roku Ořechovským popřál i prezident Starostka Ořechova Petra Slámová přijímá gratulaci od prezidenta republiky Miloše Zemana. Foto: archiv obce. Pozvání k oficiální návštěvě u prezidenta republiky přijaly starostka obce Ořechov-Ronov Petra Slámová s kronikářkou Bohdanou Musilovou. Spolu s nimi byli na Pražský hrad také pozváni zástupci vítězných obcí krajských kol soutěže Vesnice roku K získání druhého místa v této soutěži jim osobně poblahopřála hlava našeho státu Miloš Zeman ve středu 25. února Před samotným přijetím panem prezidentem byla pro pozvané přichystána prohlídka reprezentačních prostor hradu, které bývají pro veřejnost zpřístupněny pouze dvakrát do roka, a to v souvislosti s oslavami svátků 8. května a 28. října, uvedla pro týdeník Velkomeziříčsko starosta Petra Slámová, jde o místa, kde se odehrává veškerý ceremoniální život prezidentského úřadu. Tady prezident republiky přijímá zahraniční hosty, jmenuje ministry, soudce a generály, pořádá státní večeře a kulturní akce. Průvodkyně hosty seznámila s historií např. Rothmayerova sálu, Hudebního salonu, Španělského sálu, Trůnního sálu, Brožíkova salonu, Habsburského salonu, Skleněného salonu či Zrcadlového salonu. Po prohlídce pak podle sdělení ořechovské starostky přišlo na řadu samotné přijetí hostů hlavou státu. Pokračování na straně 3 Hudebníci z MySami a LikeBusters zažívají úspěch. Vyhráli prestižní soutěže Zleva Jakub Karban, David Nevěčný, Tomáš Štefka a JoJis Nevěčný. Foto: Iva Horká loni. Dostal jsem se k tomuto tématu někdy v roce 2005, kdy jsem se seznámil s Jaromírem Kotíkem z Velké Bíteše, uvádí autor podnět, z nějž vzešla obsáhlá kniha. J. Kotík s kolektivem totiž sám připravoval v sedmdesátých letech toto téma k vydání a autor jeho rukopis využil coby jeden ze zdrojů své práce. V Osvobození Žďárska je i více než čtyřicetistránková pasáž věnovaná Velkomeziříčské tragédii, na jejímž základě O. Červeného oslovilo město s nabídkou, aby tyto události sepsal samostatně. A autor nabídku přivítal. Pokračování na straně 3 Skupina LikeBusters ovládla druhý ročník soutěže Vysočina hledá talent, která vyvrcholila v jihlavském klubu KD Tunell koncem února. Vítěznou kapelu tvoří muzikanti, kteří se našli v Jihlavě a ve Velkém Meziříčí. Jejím kapelníkem je Ondřej Brejška. Na druhém místě skončila žďárská skupina Airback, na pomyslných stupních vítězů obě kapely doplnilo dívčí duo ze Žďáru nad Sázavou Duo Amatér. O pořadí rozhodlo hlasů, které jedenácti finalistům v uplynulém měsíci posílali jejich fanoušci. Zvláštní cenu si odnesla zpěvačka Hana Prokešová. Jako host se během finálového večera představil v Jihlavě Vlastimil Horváth s kapelou. Rozhovor se skupinou si můžete přečíst v dnešním čísle našeho týdeníku na této a čtvrté straně. Iva Horká Zleva Richard Tichý, Ondřej Brejška, Michal Zezula, Tomáš Kozina a Tomáš Krpálek. Foto: archiv LB LikeBusters: Celá Vysočina si nás zvolila jako talent, tak se do toho musíme opřít Vítězství kapely LikeBusters ve druhém ročníku hudební soutěže Vysočina hledá talent vyhlásili porotci už v sobotu 28. února v Jihlavě. Tato akustická pop-rocková kapela spolu přitom nepůsobí ještě ani rok. Její členové Ondřej Brejška, Michal Zezula, Richard Tichý, Tomáš Krpálek, Tomáš Kozina a Roman Grunt však doufají, že jim jejich výhra pomůže posunout se dál. Jsme takoví začátečníci, kteří tu sehranost, již měly v soutěži jiné kapely, ještě doženou, a o to lepší potom budeme, vysvětluje zpěvák Ondřej Brejška. Pokračování na straně 4 2 strana 2 číslo března 2015 Přednáška o generálu Lužovi měla školákům přiblížit jeho osobnost Žáci základních škol na besedě o generálu Lužovi ve čtvrtek Foto: Iva Horká Již třetí týden probíhá v předsálí velkomeziříčského kina výstava o osobnosti gen. Vojtěcha Luži, kterou připravila Nadace bratří Lužů z Uherského Brodu. Představitel Nadace Ing. Michal Bábíček MBA se krom jiných vzácných hostů zúčastnil slavnostní vernisáže výstavy ve Velkém Meziříčí 17. února. Konání výstavy a samotnou vernisáž zorganizovala Vlastivědná a genealogická společnost, občanské sdružení při Jupiter clubu ve Velkém Meziříčí. Hlavní zásluhu na uskutečnění celé akce má člen VGS JUDr. Jaroslav Pavlas, Ph.D., který záro- Jaroslav Pavlas (vlevo) přednášel o gen. Lužovi a Jiří Michlíček pak uvedl film o jeho synovi. Foto: Iva Horká veň připravil přednášku pro žáky velkomeziříčských škol. Ve čtvrtek 5. března si žáci vyslechli životní příběh gen. Vojtěcha Luži. Přednášku dr. Pavlase doplnil krátký film radního našeho města, fotografa a dokumentaristy Jiřího Michlíčka, který vznikl asi v roce 1990, tedy v době návštěvy syna gen. Luži Radomíra ve Velké Bíteši a okolí. Byla to jeho první návštěva v tomto regionu, kdy se v novodobé historii vrátil zpět do vlasti. V závěru přednášky se rozvinula diskuze, kdy oba přednášející odpovídali na dotazy žáků a poskytli Lidé přišli na další besedu se starostou komentář k promítnutému filmu, který byl autentickým dokumentem komentovaných událostí. Při této příležitosti bylo konstatováno, že z průzkumu a prověření znalostí žáků zdejších základních škol je bohužel patrno, že mnohým nic neříká pojem velkomeziříčská tragédie. Je udivující, jak v době přemíry informací je povědomost o lokální historii našeho města chabá. Proto i tato výstava a přednáška by měly přispět k tomu, aby žáci základních škol tyto znalosti získali a měli obecnou povědomost o událostech konce 2. světové války v našem městě a okolí. Proto také Vlastivědná a genealogická společnost ve spolupráci s Městem Velké Meziříčí pozvala Ondřeje Červeného, tvůrce knihy Osvobození Žďárska a nejnovější publikace o tragických dnech konce 2. světové války ve Velkém Meziříčí, aby o tomto tématu promluvil. Přednáška pro školy se uskuteční v úterý dne v 8.30 a pro veřejnost v v sále kina. Je to jedna z akcí, která se bude konat u příležitosti 70. výročí konce 2. světové války. Kromě toho pořádá VGS přednášku s názvem Pocta prof. Záviškovi, významnému zdejšímu rodákovi, jehož 70. výročí úmrtí po útrapách v koncentračních táborech připadá právě na duben. Vše vyvrcholí jako tradičně pietní vzpomínkou na události tzv. velkomeziříčské tragédie, kterou pořádá Město Velké Meziříčí dne na místním hřbitově, kde si s úctou připomeneme všechny oběti, rodáky našeho města a spoluobčany, kteří položili svůj život v posledních dnech 2. světové války. Vdovám a sirotkům se v jediném okamžiku navždy změnil osud. Tyto události nesmí být nikdy zapomenuty a s ohledem na současné politické dění ve světě a konflikty na místech blízkých naší zemi musí být stále mementem. Výbor VGS VM V rámci Concentusu Moraviae ve Velkém Meziříčí zahrají housle i harfa Dvacátý ročník svého putování s hudbou po městech České republiky letos oslaví festival Concentus Moraviae. Těšit se na něj opět mohou i Velkomeziříčští. V našem městě letos zastaví 4. a 19. června. Mezinárodní hudební festival třinácti měst Concentus Moraviae je ve Velkém Meziříčí tradičně propojen s filozofickým festivalem. Ten letošní devátý pod názvem Konflikt a soulad bude svým koncertem 4. června 2015 dokonce zahajovat. Čtvrtého června tak Jupiter club přivítá houslistu Miloše Valentu a Solamente Naturali se sbírkou písní a tanců urozené paní Anny Szirmay-Keczer z počátku 18. století. Podle dramaturgie festivalu Concentus Moraviae se tak posluchači mohou těšit na charismatického houslistu, který dokáže přímo před publikem přirozeně oživit starobylou partituru v její plné hloubce, kráse a rustikální drsnosti. Unesený Čech je údajně z našeho města V pátek se objevily zprávy o tom, že ozbrojenci, kteří se hlásí k organizaci Islámský stát, pravděpodobně unesli v Libyi několik cizinců, včetně Čecha. Pohřešovaný je od pátku , kdy došlo k ozbrojenému útoku na ropné pole al-ghani, kde se měl nacházet. Spolu s ním je nezvěstný také občan Rakouska a několik dalších osob ze třetích zemí. Situace v Libyi je velice nepřehledná a krajně nebezpečná. V zemi působí dvě vlády, několik městských milic, milion utečenců, upozornil ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Ministerstvo zahraničí svolalo v sobotu za účasti předsedy vlády, ministra zahraničí a tajných služeb krizový štáb, kde se bezprostřední informace i situace vyhodnocovaly. Ministerstvo zahraničí intenzivně spolupracuje s rakouskými úřady a sdílí dostupné informace. Včera v ranních hodinách jednal opět na ministerstvu zahraničí krizový štáb, kde se informace i postup vlády permanentně vyhodnocuje. Ministerstvo zahraničních věcí ČR dlouhodobě varuje české občany před cestami do konfliktních a rizikových oblastí. Podle idnes.cz jde o muže pocházejícího z Vysočiny, konkrétně z Velkého Meziříčí. Pracoval pro firmu VAOS, která má sídlo na Maltě a v Libyi udržuje v chodu část ropné infrastruktury, hlavně ropovody. České úřady stále nemluví o únosu jako o definitivní verzi událostí. Stále ještě počítají i s alternativou, že se muži podařilo při ataku ozbrojenců uniknout a může se někde skrývat. Nicméně připouštějí, že situace je vážná. Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Aktuálně.cz, idnes.cz Připravila: Simona Fňukalová Řemeslné trhy letos budou tři Velké Meziříčí letos pořádá tři řemeslné trhy. Proběhnou, jak je zvykem, na náměstí. První bude ve středu 13. května, druhý o pouti v neděli 21. června a podlesní vánoční v úterý 8. prosince. -mars- Druhý koncert, jenž proběhne v jídelně velkomeziříčského zámku, nabídne vystoupení dua harfy s houslemi ArParla. Na programu bude mít barokní hudbu Don Marco Uccellini, Michelangelo Rossi. Perličkou je, že hudebníci dua ArParla dle sdělení pořadatele festivalu vyrazili na turné dokonce i po Ugandě. Festival Concentus Moraviae 2015 při příležitosti své oslavy dvaceti let nabídne řadu umělců, kteří se již někdy v minulosti festivalu zúčastnili, jako Filozofové letos budou diskutovat o konfliktu a souladu Evropský festival filozofie ve Velkém Meziříčí letos proběhne již podeváté. V termínu od čtvrtku 4. června do středy 10. června 2015 bude připraven program filozofických přednášek a diskuzních panelů, tentokrát na téma Konflikt a soulad. Téma vzniklo na jednání programového výboru v říjnu loňského roku. Chtěli jsme zachovat tradici protikladných filozofických pojmů. Zdá se, že vzhledem k vývoji ve světě, bude naše téma velmi aktuální, uvedl ředitel festivalu Milan Dufek. Festival bude rozdělen do šesti bloků, které jsou věnovány problémům mezi většinou a menšinou, vzájemného střetu civilizací, či střetu civilizace s přírodou, čt Velké Meziříčí Jupiter club 19:30 hod. SOLAMENTE NATURALI MILOŠ VALENT / housle, umělecký vedoucí Sbírka písní a tanců Anny Szirmay-Keczer Hledáte recept na skutečnou hudební oslavu? Pozvěte charismatického houslistu, který dokáže přímo před publikem přirozeně oživit starobylou partituru v její plné hloubce, kráse a rustikální drsnosti. Právě takovým hudebníkem je Miloš Valent. Spolu se svým souborem Solamente naturali se vrací k jedné ze svých největších lásek, k Melodáriu urozené paní Anny Szirmay-Keczer z počátku 18. století. Předprodej vstupenek: Velké Meziříčí Jupiter club, Náměstí 17 Brno TIC, Radnická 2 v síti TICKETPORTAL CONCENTUS MORAVIAE XX. MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL 13 MĚST téma POJĎME SLAVIT! Starosta Radovan Necid se sešel s lidmi k diskuzi minulý týden ve čtvrtek na malé scéně velkomeziříčského Jupiter clubu. Zájemci se ptali na Vysoký most, bioplynku na Třebíčské, která nyní údajně nepracuje. Město v té souvislosti nedávno řešilo i vytékající splach po uskladněné biomase mimo prostory zařízení k tomu určené. Provozovateli doporučilo nápravu. Na program debaty přišla i další bioplynka plánovaná v průmyslové zóně Lavičky či chybějící přechod přes železniční trať za finanční podpory oficiální partner patron města mediální partner nad údolím Kunšovec. Tam na podzim Správa železniční a dopravní cesty prováděla údržbu tratě a při té příležitosti zrušila cestu přes koleje, kterou byli lidé po léta zvyklí chodit z údolí na hřbitov. Už kdysi byla v místě plánována lávka, ale její výstavba by byla příliš nákladná, takže k tomu zatím nejspíš nedojde. Text a foto: Martina Strnadová jsou Magdalena Kožená ( v jízdárně zámku Valtice), Marco Beasley (8. 6. v rytířském sále hradu Pernštejn, v zámecké kapli ve Slavkově u Brna) a M. Beasley spolu s Accordone ( v bazilice sv. Prokopa v Třebíči a v zámeckém sálu v Mikulově), Jos van Immerseel (2. 6. v kostele Povýšení sv. kříže v Doubravníku a na zámku v Boskovicích), či třeba také Bl!ndman ( v rytířském sále zámku v Moravském Krumlově a v bazilice Nanebevzetí Panny Marie rozporu mezi tím, co přinášejí fakta a co naopak zkušenosti, konce světa a konečně i konfliktu a souladu v oblasti umění. Slavnostního zahájení festivalu ve čtvrtek 4. června by se měl ujmout coby moderátor Petr Fischer, český novinář a scénárista. Pak jsou připraveny hned tři přednášky religionisty Miloše Mendla a dvou bývalých válečných novinářů Ramira Villapadierna a Michala Kubala. Večer uzavře koncert Solamente Naturali v rámci dvacátého ročníku festivalu Concentus Moraviae. Na nominaci většiny přednášejících se podílejí především naši odborní garanti, FF MU v Brně a FÚ AV v Praze. Na mne zbývá většinou jednání s vystupujícími z oblasti společenského života, či lidí, kteří projeví sami zájem vystoupit. Jejich účast je samozřejmě podmíněna zaměřením tematických bloků, kde je nezbytné, aby z hlediska atraktivnosti a následné diskuze neměli na dané téma jednotný pohled, ale byli v určitém rozporu. Konečnou nominaci schvaluje programový výbor festivalu, dodal k výběru hostů M. Dufek. I v následujících dnech se pak zájemci mohou těšit na další zajímavé hosty, přednášející i doprovodný kulturní program. Vedle filozofů a již zmíněných novinářů, kteří v minulosti přinášeli zpravodajství přímo z místa některého z válečných konfliktů, jsou jimi také třeba odborníci na politologii, studia asijských a afrických zemí, náboženství a další. Mnozí z nich nebudou návštěvníkům přednášek v Předklášteří u Tišnova). Další hudebníci se při letošním dvacátém ročníku představí vůbec poprvé. Mezi všemi hudebními lahůdkami budou dominovat tři happeningy: lednicko-valtický areál budete moci projet na kole s řadou hudebních zastávek, ve Slavkově u Brna se uskuteční maškarní Festa Teatrale a zámek ve Žďáru nad Sázavou bude zaplaven harfami, popisuje další lákadla festivalu jeho dramaturg Jelle Dierickx, jinak belgický hudební vědec a básník. Připravila: Martina Strnadová a diskuzních panelů neznámí, neboť se již zúčastnili některého z minulých ročníků festivalu filozofie. Jsou to třeba Michael Hauser, Josef Krob, Vladimír Smékal, Luboš Bělka, Miloš Štědroň, Josef Šmajs či Stanislav Komárek. Další na tuto akci do Velkého Meziříčí přijedou poprvé, třeba Pavel Barša, Ivana Čonková, Luboš Kropáček, Yasar Abu Ghosh, Olga Lomová, Juraj Hvorecký, Petr Dvořák nebo Miroslav Bárta. I doprovodný program má co nabídnout. Pravidelným účastníkům festivalu jistě nebude neznámá Kočovná divadelní společnost při Katedře filozofie FF MU, Miroslav Částek, Slam Poetry nebo zdejší soubor Ikaros. Připravena je i filmová noc a koncert Vlasty Redla. Martina Strnadová 3 strana 3 číslo března 2015 Kniha o Velkomeziříčské tragédii vyjde... Pokračování ze strany 1 Meziříčská tragédie byla jednou z prvních událostí, se kterou jsem se při studiu seznámil, říká a dodává, pořád dokola jsem četl knihu J. Kotíka Květen 1945 ve Velkém Meziříčí a postupně jsem získával materiály. Je to hodně významná záležitost, jedna z nejkrvavějších částí celé květnové revoluce v Čechách a na Moravě. Kniha však není pouhým výtahem nebo kopií textu z té předchozí. Základ informací je sice stejný, ale přibylo mnoho detailů a informací, které se do Osvobození Žďárska nevešly a nebo je získal při svém dalším bádání. Text je bohatší i o autentické výpovědi přímých účastníků. Zdrojů probádal hodně, vedle knihy J. Kotíka meziříčské muzeum, Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou, Moravské zemské muzeum v Brně, Archiv bezpečnostních složek ministerstva vnitra v Praze a Kanicích u Brna a konečně i pražský Národní archiv. Mluvil jsem s pamětníky, kteří byli tehdy v dětském věku. Z přímých účastníků povstání jsem měl tu čest poznat pouze Jaroslava Lukáška. Ten byl přímo v jednom z oddílů, který 6. května operoval ve městě a nafasoval dokonce i zbraň. Nejcennější však bylo jeho svědectví a několik desítek vlastních fotografií, které na konci války pořídil, říká Červený s tím, že materiál využil v obou knihách. Velmi mě mrzí, že se pan Lukášek nedožil vydání Osvobození, na které se těšil, zemřel doslova pár dnů před tím, než jsem mu knihu stačil dovézt, dodává ještě. Materiálu nakonec bylo tolik, že se původně plánovaná verze rozrostla o další asi stovku stran. Nejtěžší tak bylo pro autora sestavit kostru čili časovou osu celého příběhu. Některé prameny a svědectví totiž podle něj spolu často příliš nekorespondovaly, ba přímo si odporovaly. Snažil jsem se sepsat to pokud možno objektivně a výhradně na základě historických pramenů, nemíním vyvolávat žádné senzace ani přinášet skandální odhalení. I s ohledem na citlivost tématu byl rukopis od začátku konzultován s představiteli města a ti k němu neměli vážnějších výhrad, podotýká k tomu autor, který svůj rukopis dokončil na Štědrý den Své dílo nakonec konzultoval po odborné stránce i s historičkou Marií Ripperovou ze zdejšího muzea a také s Petrem Kopečným, renomovaným autorem a odborníkem na druhý odboj. Těmito knihami nemá v úmyslu skončit. Rád bych zmapoval historii partyzánské skupiny Jermak, která operovala od Olomoucka až po Žďársko, popisuje s tím, že materiálu k tomu už má také hodně. Otázkou i pro něj samotného však zůstává, kdy najde dost času na to je ucelit a přetavit do dalšího rukopisu. Martina Strnadová Dámské dechové trio zahrálo v Jupiter clubu Dámské dechové trio Trifoglio ve složení Eva Otradovská hoboj, Denisa Propilková fagot a Jana Černohouzová klarinet, nabídlo ve čtvrtek pestrý repertoár klasických skladeb počínaje od G. F. Händla až po E. Schulhoffa. Žák ze třídy Kláry Kostelníkové z místní ZUŠ, Mikuláš Sedlák, zahájil další koncert Klubu přátel hudby. Za klavírního doprovodu Víta Košíčka zahrál skladby Blue Moon od R. Rodgerse a Amen od J. Snidera. (Další článek k tématu na straně 5.) Text a foto: Simona Fňukalová Vybrali nejhezčí vánoční výzdobu, ale i zimní snímek Vítězové soutěže Vánoční město, která ve Velkém Meziříčí proběhla již počtvrté, převzali minulý týden ceny z rukou starosty Radovana Necida. První místa posbírali Petr Hrubý, Ilona Dvořáková, Bohdan Vítek za Jelínkovu vilu, Irena Hotárková a Petr Chalupa, všichni z VM. Soutěž vyhlásilo Zdravé město Velké Meziříčí spolu s místní Agendou 21 a probíhala od 1. prosince 2014 do 15. ledna Soutěžilo se v tradičních kategoriích o nejlepší vánoční výzdobu oken, kde se sešlo 11 snímků, a o nejlepší výzdobu v domě, kde bylo fotek pět. Letos přibyla ještě další, nová kategorie, a to o nejhezčí snímek se zimním motivem, kde se vybíralo ze šestadvaceti fotografií. Vyhodnocení těch nejlepších připadlo na odbornou porotu, ale rozhodoval i názor veřejnosti, která mohla hlasovat na webu města od 5. do 25. února Celkové výsledky soutěže Na základě hodnocení odborné poroty zvítězili v kategorii: Vánoční výzdoba oken Petr Hrubý, Velké Meziříčí Vánoční výzdoba ve vašem domě Ilona Dvořáková, Velké Meziříčí Zimní motiv Petr Chalupa, Velké Meziříčí Na základě hodnocení veřejnosti zvítězili tito soutěžící, kteří jsou uvedeni níže a vpravo: Vánoční výzdoba oken 1. místo Petr Hrubý, Velké Meziříčí a Bohdan Vítek Jelínkova vila hotel pivovar 2. místo Ludmila Henešová, Velké Meziříčí 3. místo Blanka Strnadová, Velké Meziříčí Vánoční výzdoba ve vašem domě 1. místo Irena Hotárková, Velké Meziříčí 2. místo Ilona Dvořáková, Velké Meziříčí 3. místo Irena Hotárková, Velké Meziříčí Zimní motiv 1. místo Petr Chalupa, Velké Meziříčí 2. místo Marie Kaštanová, Velké Meziříčí 3. místo Bořivoj Pejchal, Velké Meziříčí. Ceny pro vítěze jsou od Města Velké Meziříčí a Zdravého kraje Vysočina. Ti, kdo nevyhráli nyní, mohou zkusit své štěstí v dalším ročníku soutěže Rozkvetlé město. Martina Strnadová Pokračování strana 4 Stát Vysoký most za vlastní nepřijal... Březen 2008 město VM podává žalobu na určení vlastnictví k mostu proti České republice Prosinec 2010 rozšíření žaloby také proti obci Petráveč (most stojí na jejím katastrálním území) Listopad 2012 Okresní soud Žďár n. S. zamítá žaloby proti oběma žalovaným Prosinec 2012 město VM podává odvolání Říjen 2013 Krajský soud Brno ruší rozsudek okresního soudu a věc mu vrací k odstranění procesních vad v řízení Květen 2014 Okresní soud ZR po odstranění procesních vad novým rozsudkem opět zamítá žaloby proti oběma žalovaným Pokračování ze strany 1 Soudní spor o vlastnictví kulturní památky Vysoký most začal již roku Velké Meziříčí v té věci zažalovalo Českou republiku, o dva roky později i obec Petráveč. Okresní soud žaloby zamítl a vlastnictví mostu tak přiřkl městu. Podle něj byl totiž most v minulosti veřejným statkem a jako takový se stal majetkem státu. A někdejší Městský národní výbor Velké Meziříčí k němu naposledy vykonával právo hospodaření, a proto dnem účinnosti zákona č. 172/1992 Sb. přešel do vlastnictví Velkého Meziříčí. Okresní soud tak rozhodl na základě zápisů z osmdesátých let z jednání stavebního odboru někdejšího MěNV kvůli posouzení stavebního stavu mostu, sdělila Vilma Drápelová. Zmiňované jednání na MěNV tehdy probíhalo z důvodů plánovaného založení skládky odpadů právě u Vysokého mostu a tehdejší úřad řešil, zda by bylo mostu možno využít třeba i při svozu odpadu na skládku. Navíc bylo město označeno coby vlastník mostu při jeho zařazení do státního seznamu nemovitých kulturních Spor o Vysoký most Červen 2014 město podává opět odvolání Prosinec 2014 Krajský soud Brno potvrzuje zamítnutí žaloby proti obci Petráveč, mění však zbývají část rozsudku okresního soudu tak, že určuje, že vlastníkem památek i na listinách Okresního národního výboru ve Žďáře nad Sázavou a Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Odvolacímu soudu však tyto výše uvedené skutečnosti k tomu, aby určil vlastníkem město, nestačily. Nebyl-li most ve vlastnictví města Velké Meziříčí, nemohlo tedy jeho vlastnictví v době osamostatnění a oddělení obce Petráveč přejít z města ani na ni. Vlastníkem tedy podle jeho rozsudku zůstala Česká republika. Martina Strnadová silničního mostu, postaveného na pozemcích p. č. 581 a 582/2 v k. ú. Petráveč, zapsaného v Ústředním rejstříku kulturních památek ČR pod pořadovým číslem 23309/7-7163, je Česká republika. Tento rozsudek byl doručen účastníkům řízení dne , je pravomocný, lze ho však ještě ve lhůtě 2 měsíců od doručení napadnout mimořádným opravným prostředkem, kterým je dovolání k Nejvyššímu soudu lhůta vypršela tento týden, přičemž Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dovolání těsně před koncem termínu podal. -měú-, foto: Martina Strnadová K titulu Vesnice roku... Pokračování ze strany 1 Hodnoticí komise měla možnost poznat Ořechov a Ronov i během projížďky vláčkem. Foto: archiv OÚ Ta nejprve všechny srdečně uvítala a na začátku vyjádřila svoji soustrast nad tragédií z minulého dne, která se stala v Uherském Brodě. Poté se slova ujal Mgr. Eduard Kavala, předseda Spolku pro obnovu venkova ČR, který předal za přítomné dar z regionálních produktů a poděkoval prezidentovi za přijetí. Prezident se se všemi osobně přivítal podáním ruky a pronesením pár slov. Bylo zřejmé, že Vysočina je jeho srdeční záležitostí a má k ní velmi vřelý vztah. Obec Ořechov osobně zná, několikrát jí projížděl nejen při svých služebních cestách a že přijede na motokole, tlumočila Zemanova slova Petra Slámová a dodala, že mu s kronikářkou darovaly knihu o obci, kterou společně napsaly v loňském roce, a lahodný nápoj s příznačným názvem Ořechovka. Velkou radost panu prezidentovi jistě udělal také dárek od klientů z Dětského střediska Březejc v podobě keramické sovy, poznamenala. Dalším bodem návštěvy bylo společné posezení a diskuze mezi prezidentem a zástupci obcí. Hlavním tématem byly názory na veřejně prospěšné práce ve vsích. Prezident v diskuzi také předběžně slíbil, že pokud mu čas dovolí, navštíví všechny vítězné obce v krajích. Z hradu odcházeli hosté příjemně naladěni, s nezapomenutelnými zážitky. Setkání s prezidentem bylo pro všechny velkou odměnou za jejich mnohaletou práci věnovanou svojí obci, uzavřela návštěvu v Praze Petra Slámová. V soutěži se utkalo přes tři sta obcí V soutěži Vesnice roku 2014 bylo hodnoceno celkem 306 obcí ze všech krajů celé České republiky, které se přihlásily do jubilejního dvacátého ročníku. Třináct finalistů postoupilo do celostátního kola. Vítězné obce jednotlivých krajů, držitelé ocenění Zlatá stuha za vítězství v krajském kole, postoupily do celostátního kola, které proběhlo loni na podzim. V něm získal Ořechov-Ronov druhé místo. Během náročné cesty soutěžících do finále sehrálo důležitou roli nepochybně hodnocení komise přímo v obci na konci srpna loňského roku. Tehdy měli Ořechovští v čele se starostkou čtyři hodiny na to, aby komisi přesvědčili o svých kvalitách, a podle toho také vypadal program. Komise prošla téměř celou obec, seznámila se jak s provozem ve školních budovách, tak s činností různých spolků od sportovců, přes myslivce až po obyčejný život na vesnici, kam neodmyslitelně patří také kostely či kaple. Hodnotitelé si prohlédli například kostelík v Ronově a také se svezli na lodi po rybníce, prohlédli malé muzeum vesnického stavení či se podívali na to, jak se na vsi sklízelo a mlátilo obilí a mnohé další. Krom obyvatel v typických pracovních oděvech byli přítomni i ti v krojích. Spolu se souborem Horácký Medřičan pak komisi horáckými písničkami a tanečky zpříjemnili chvilku u svačiny. První ročník soutěže proběhl v roce Jejím vyhlašovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo zemědělství, Spolek pro obnovu venkova ČR a Svaz měst a obcí ČR. Mezi spoluvyhlašovatele soutěže patří Kancelář prezidenta republiky, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Folklorní sdružení ČR, Sdružení místních samospráv ČR a jednotlivé kraje v případě krajských kol soutěže. Zprac.: Iva Horká 4 strana 4 číslo března 2015 Hudebníci z MySami a LikeBusters zažívají úspěch. Vyhráli prestižní soutěže Pokračování ze strany 1 A tak i čtveřice mladíků ve věku od patnácti do osmnácti let z MySami se po prvotním příjemném šoku pustila s vervou do zkoušek, aby se předvedla v co nejlepším světle. Také ji tento úspěch motivoval k tomu, že si letos pořídí profesionální nahrávku ve studiu, neboť do soutěže bohužel neměla žádný kvalitní demo snímek. Což by ráda napravila. Při kritickém posuzování výkonů si uvědomte, že jde o živá vystoupení, často jedna z prvních na veřejnosti... Moc dobře si sami vybavujeme své začátky! zastali se gentlemansky místních muzikantů Chinaski, aby předem eliminovali případné ataky diskutujících na webu. Chlapci z MySami ale už svoje příznivce mají, a ti vědí, že skládat písně, zpívat je a hrát umí. A na začátek je to slušný výkon. O ten se stará předně duše kapely, zpěvák a kytarista, charizmatický Tomáš Štefka z Řehořova, který píše texty a písničku pak dotváří společně s ostatními to znamená s bratry Nevěčnými, bubeníkem Davidem a sólovým kytaristou JoJisem ze Stránecké Zhoře a baskytaristou Jakubem Karbanem z Velkého Meziříčí. Během půlhodinového vystoupení chlapci zahrají celkem asi šest až osm písniček. Jsou všechny naše a budou mezi nimi i ty, které chceme nahrát na cédéčko, shodli se muzikanti a jedním dechem přidali, že by potřebovali sponzora, který by jejich nahrávku finančně podpořil. O tom, že je muzika baví, není pochyb, na koncert s Chinaski, kde je čeká i autogramiáda, si někteří pořídili dokonce nový nástroj. To abychom měli zálohu, kdyby nám náhodou rupla struna, řekli s úsměvem. Na koncertu zazní i dnes již známá písnička Pro Tebe. Iva Horká Stručné vymezení pracovní náplně: Pracovník vykonávající agendu registrace silničních vozidel (komplexní posuzování technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo přestavěného nebo jednotlivě dovezeného silničního vozidla, vedení registru silničních vozidel, rozhodování o trvalém a dočasném vyřazení vozidla, zápis vozidla do registru silničních vozidel, vydávání technického průkazu a osvědčení o registraci, přidělování registračních značek vozidlům, atd.). Požadavky na uchazeče: fyzická osoba, státní občan ČR, příp. cizí státní občan s trvalým pobytem v ČR, starší 18 let, svéprávnost, bezúhonnost (za bezúhonnou se nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s výkonem veřejné správy, pokud se podle zákona na tuto osobu nehledí, jakoby nebyla odsouzena), znalost českého jazyka, vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání, znalost práce s PC (Word, Excel, Internet, Outlook), řidičský průkaz skupiny B, spolehlivost, odolnost vůči stresu, flexibilita, samostatnost, odpovědnost. Zájemce předloží písemnou přihlášku, která musí obsahovat tyto náležitosti: jméno, příjmení a titul, datum a místo narození uchazeče, státní příslušnost uchazeče, VELKÉ MEZIŘÍČÍ MĚSTSKÝ ÚŘAD Oznámení o vyhlášení výběrového řízení Tajemník Městského úřadu Velké Meziříčí vyhlašuje dle 7 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, výběrové řízení na pozici pracovníka odboru dopravy referenta registru vozidel (technik) na dobu neurčitou s místem výkonu práce Městský úřad Velké Meziříčí a zařazením do 10. platové třídy dle platných právních předpisů. Předpokládaná doba nástupu: od místo trvalého pobytu uchazeče, číslo občanského průkazu nebo číslo dokladu o povolení k pobytu, jde-li o cizího státního občana, telefonické spojení, datum a podpis uchazeče. K přihlášce je nutno přiložit: životopis s uvedením údajů o dosavadních zaměstnáních, odborných znalostech a dovednostech týkajících se správních činností výpis z evidence rejstříku trestů ne starší 3 měsíce, u cizích státních příslušníků též obdobný doklad osvědčující bezúhonnost vydaný domovským státem; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se bezúhonnost čestným prohlášením, ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání. Přihlášky v písemné podobě zašlete nejpozději do do 12 hodin na adresu: Město Velké Meziříčí k rukám tajemníka Městského úřadu Velké Meziříčí ing. Marka Švaříčka Radnická 29/1, Velké Meziříčí Obálku označte slovy: Výběrové řízení pozice DOP Kontaktní telefon: Vyhlašovatel si vyhrazuje právo zrušit toto výběrové řízení kdykoliv v jeho průběhu. Ve Velkém Meziříčí dne Ing. Marek Švaříček, tajemník Nevyzvednuté přihlášky a jejich přílohy budou po ukončení výběrového řízení skartovány. Snímek zachycuje hudebníky během finálového večera soutěže. Kde můžete slyšet LikeBusters? Ve Velkém Meziříčí skupina vystoupí v OC Panorama v sobotu po řízené degustaci vín cca od 20 do 24 hodin. Pokračování ze strany 1 Vaše kapela počítá fanoušky podle lajků, které od nich dostane na sociální síti Facebook. Vznikl z nich i váš název? Ondřej: V červnu 2014 jsem tuhle kapelu založil s jedním kamarádem z divadla. Dělali jsme spolu různé cover verze písniček, natáčeli se, a videa pak zavěšovali na Facebook. Tam to mělo docela pozitivní ohlasy. Pak už jsme z těch palců nahoru, které nám tam lidi dávali, měli takovou radost, že jsme to dělali skoro jenom kvůli tomu. Když se potom naše cesty s ostatními členy spojily Cestou od Tomáše Kluse a Richarda Krajča, vyvrcholilo to obrovským počtem lajků. Tak jsme si řekli, že si rovnou dáme i takový název. Neznamená to, že bychom bažili jenom po nich, ale je to takový surový základ, ze kterého kapela vznikla. Prostě potěší, když nám dají lidi tímhle palcem nahoru vědět, že nás podporují. Zpětný ohlas se zobrazuje v názvu kapely. Kdo přišel s nápadem přihlásit vás do soutěže Vysočina hledá talent a proč? Tomáš Krpálek: Napadlo to mě a Richarda. Už v loňském roce jsem se s jinou kapelou této soutěže účastnil, takže jsem věděl, jak to chodí, a že je to dobrá možnost se zviditelnit. Skládali jste nové písničky přímo pro jejich využití v soutěži? Richard: Když jsme se do Talentu hlásili, chtěli po nás nahrávky dvou písniček. Jenže to jsme si mysleli, že soutěž probíhá až v únoru, a ne v lednu, jak jsme později zjistili. V té době jsme neměli ani jednu vlastní písničku! Během týdne jsme za pomoci Honzy Bartejse a Matěje Pospíšila složili dvě, které tuto soutěž dobyly a ve finále i vyhrály. V prvním kole soutěže rozhodovala o vašem postupu porota. Cítili jste se před ní nervóznější než při koncertech před diváky? Ondřej: Určitě ano. Je to něco jiného, protože pro diváky hrajeme, aby si to užili. Tohle bylo poprvé, kdy tam byl někdo jenom z toho důvodu, aby nás hodnotil. Ale porota na nás reagovala velice kladně. Dle moderátora Jirky Doležala jsme měli vůbec nejlepší hodnocení. Kristýna, ředitelka Hitrádia Vysočina, říkala, že loni v soutěži byla podobná kapela, u které se jí tajil dech, a letos jsme to byli my. Jediná připomínka padla od ředitele nahrávacího studia Autobus - říkal, že nechápe, proč zpíváme unisono, když už to jinak máme takhle vychytaný. Michal: Na to jsme si potom ve finále už dali pozor, což porotci ocenili. Líbilo se jim, že jsme si jejich slova vzali k srdci, že jsme na tom zapracovali. Ačkoliv jste na hudební scéně necelý rok, dokázali jste pokořit i poměrně zaběhnuté kapely, které už v okolí mají svoje jméno. Čím jste podle vás vedle nich porotu nejvíc zaujali? Ondřej: Myslím si, že my jsme měli možná větší talent než ostatní kapely, které byly třeba sice perfektně sehrané, ale chyběli jim kvalitní zpěváci. Ale my tu sehranost jednou doženeme. Hlavně hrajeme něco úplně jiného než ostatní skupiny. Ty hrály takovou zábavovou punk-rockovou muziku. My se soustředíme na to, abychom hráli akusticky, aby to nebyl jeden velký rámus, ale mělo to hlavu a patu. Ve druhém kole o vašem osudu rozhodovali fanoušci, respektive počet hlasů, který vám byli ochotni poslat. Vy jste jich obdrželi Jak jste to dokázali? Tomáš Krpálek: Určitě přes Facebook, akorát nás kamarádi už nesnášejí, protože jsme je s tím pořád otravovali. Vyrobili jsme si taky plakáty, které jsme vylepovali snad všude, a vyrazili jsme hrát do Prahy na Václavák, do Jihlavy i do Brna, což asi moc kapel kvůli soutěži nedělalo. Tomáš Kozina: Úplně neznámí lidi si nás tam začali natáčet, ptali se nás, odkud jsme, kde hrajeme, jak se jmenujeme. Bylo to hodně příjemné. Richard: Lidi nás poslouchali, koukali, pak třeba vzali do ruky mobil a poslali nám rovnou hlas. To bylo přesně to, co jsme chtěli. Ondřej: Když jsme hráli na Václaváku, začal tam tancovat jeden bezdomovec. Docela pařil. Prohýbal ta shnilá kolena a šel k nám blíž. Nakonec ho víc než naše hudba zajímalo, jestli máme cigaretu. Ale i tak to potěšilo. Nejvíc hlasů jsme ale získali určitě díky Facebooku. Výhrou v soutěži Vysočina hledá talent je profesionální nahrání písničky, natočení vlastního videoklipu a účast na dvou hudebních festivalech. Víte už o konkrétních datech nebo místech, kde vás vaši fanoušci uvidí? Co plánujete do budoucna? Ondřej: Co se týká výhry, zatím nevíme přesně žádná data. Na 8. března připadá nahrávání pís ničky ve studiu Autobus. Ta by se potom měla hrát v rádiích, což je vlastně další část výhry. Jinak 21. března budeme hrát ve Velkém Meziříčí na Panoramě spolu s finalistkami, které se umístily na třetím místě jsou to holky, které si říkají Duo amatér. Spojíme síly a budeme tam od osmi hodin vystupovat v restauraci. 27. března pak budeme v Brně v kavárně Trojka. Michal: Chystáme taky uzavřenou akci pro nás a naše fanoušky na River bowlingu, abychom jim mohli poděkovat za jejich podporu. Tomáš Kozina: Doufáme, že nás výhra v téhle soutěži posune někam dál. Ale v těch našich menších koncertech budeme určitě pokračovat, má to úžasnou atmosféru. Richard: Teď se hlavě zaměříme na naši vlastní tvorbu, to se od nás asi i očekává. Na tom budeme v současnosti nejvíc pracovat. Ondřej: Musíme dokázat těm, kteří pro nás hlasovali, že hlasovali dobře. Celá Vysočina si nás zvolila jako talent, tak se do toho musíme opřít! Text a foto: Kateřina Karmazínová Vybrali nejhezčí vánoční výzdobu... Pokračování ze strany 3 Ilona Dvořáková (nahoře) a Petr Chalupa. Ocenění Petr Hrubý (vlevo) a Bohdan Vítek (vpravo) - Jelínkova vila. Foto: Martina Strnadová Irena Hotárková (vlevo) přebírá od Marie Štěpánkové z MěÚ VM ocenění. Foto: Martina Strnadová 5 strana 5 číslo března 2015 Bohoslužby řádky na neděli Moderní půst Bože, přijmi naše postní snažení jako účast na Kristově oběti a dej, aby se naše čtyřicetidenní cvičení v kázni projevilo vnitřním obrácením. Tato slova z modlitby nad dary ze čtvrtka II. postního týdne velmi stručně vysvětlují, jaký je smysl křesťanského postu. Za prvé jde o duchovní cvičení: půst, modlitba, almužna, dobré skutky. Za druhé člověk je koná ve spojení s utrpením Ježíše Krista. Svým úsilím se snaží zapojit do vykupitelského díla. A za třetí ono úsilí má vést k obrácení odvrátit se od toho, co je špatné. Ve středu 18. února, v den kdy v katolické církvi začala postní doba, ČT informovala, že v Německu více než polovina Němců, což asi nejsou jenom věřící, během půstu omezují například alkohol a kouření, ale i ježdění autem nebo dobu strávenou na sociálních sítích. Oprostit se na 40 dnů od nejrůznějších neřestí zkouší v Německu každý rok čím dál více lidí. Němci si nejraději v době půstu dobrovolně odříkají alkohol (70 procent), sladkosti (64 procent) nebo maso (41 procent). Ze zkušeností navíc vyplývá, že se k neřesti po ukončení půstu často už nevrátí, nebo ji alespoň omezí. Celkově tuto tradici v její moderní podobě dodržují spíše mladší lidé, 68 procent dotázaných mezi 30. a 44. rokem života drželo půst minimálně jednou, ve věkové skupině nad 60 let je to jen necelá polovina. Mohli bychom asi diskutovat, jaká je motivace onoho moderního půstu. Jestli jde o cvičení své vůle? Nebo o zdraví člověka? Nebo o ochranu životního prostředí? Nebo je v tom i náboženská motivace? I přesto, že důvody budou různé, určitě to vede ke změně smýšlení. Dochází k přehodnocení některých věcí, záležitostí. Mohli bychom tady hovořit o procesu, který zná už řecká filozofie, ale o kterém se také píše v Evangeliu: Metanoia (μετάνοια, odv. od slovesa μετανοεῖν metanoiein), doslova změna smýšlení, změna životního postoje. V podstatě jde o pozitivně chápané obrácení kde nejde jenom o odpoutání se od hříchu, ale o přijetí pozitivních hodnot. P. Lukasz Szendzielorz Středa mše sv. o. L. Sz., DPS mše sv. o J. B., Oslavice mše sv. o J. B. Čtvrtek : 7.00 mše sv. o J. B., pohřební mše sv. o. L. Sz., mše sv. o. L. Sz., Hrbov mše sv. o J. B. Pátek : 8.00 mše sv. o. L. Sz., adorace nejsvětější svátosti, příležitost ke svátosti smíření, mše sv. o. L. Sz., Domov pro seniory mše sv. o J. B. Sobota : 7.00 mše sv. o J. B., mše sv. o J. B., Lavičky 8.00 mše sv. o. L. Sz. Neděle : 7.30 mše sv. o J. B., 9.00 mše sv. o. L. Sz., mše sv. o. L. Sz., pobožnost Křížové cesty, mše sv. o. L. Sz. Bory mše sv.: Dolní Bory adorace nejsvětější svátosti, mše sv. o J. B., Horní Bory 9.45 mše sv. o J. B. Farní oznámení: Neděle mše sv. s představením dětí, které letos poprvé přistoupí k přijímání. Prosíme děti, aby byly v kostele už v hodin. Děkujeme všem, kteří pracovali ve farnosti, a děkujeme také za všechny dary. Skupina mladých křesťanů pořádá 8. křesťanskou chaloupku Z pohádky do pohádky Bližší informace najdete na nástěnce. Autobus na Nový Jeruzalém ve čtvrtek 12. března 2015 v Křižanově pojede v z Velkého Meziříčí od starého domova důchodců a v z Laviček rozcestí. Českobratrská církev evangelická: Bohoslužby v neděli od 9.00 v Husově domě (U Světlé 24, Velké Meziříčí), více na Apoštolská církev: Shromáždění každou neděli od 9.00 v areálu bývalých lisoven, Moráňská 134/2, Velké Meziříčí, příspěvky čtenářů Dámské dechové trio Trifoglio V rámci Kruhu přátel hudby Velké Meziříčí předvedl půvabný dámský trojlístek hrající na dechové nástroje ve čtvrtek 5. března v koncertním sále velkomeziříčského Jupiter clubu od 19 h do 21 h pestrý repertoár klasické a moderní hudby. Členky tria jsou sólovými a komorními hráčkami a hostují i v českých nebo zahraničních orchestrech. Sympatické mladé ženy kolem 25 r. během programu uvedly i zajímavosti týkající se svých hudebních nástrojů a hudební činnosti. Byl to program poutavý, hudba líbivá jak pro starší, tak i mladou generaci. Návštěvnost neuspokojivá zaplněna byla asi 1/3 koncertního sálu, většinou posluchači starší generace, s výjimkou několika mladších návštěvníků a mladších profesních zájemců. Velké Meziříčí otevřelo nedávno krásný velký sál pro kulturní a společenské akce, má pěkný koncertní sál nebylo by vhodné podpořit zájem mládeže o tak pěkné kulturní zážitky, jako je výše jmenovaný koncert? Ve Velkém Meziříčí je gymnázium, hotelová škola, škola odborných řemesel a tři velké ZŠ. Proč na tak pěkném koncertě, na kterém účinkovaly tři mladé sympatické ženy, nebyla mládež? Hudba by měla člověka povznášet, duševně uspokojovat popřípadě motivovat podle návštěvnosti jmenovaného koncertu je nebezpečí, že až zestárnou starší návštěvníci natolik, že nebudou schopni koncerty navštěvovat, kdo bude tvořit posluchačstvo? Poněvadž jsem byla jako mladé děvče horlivou posluchačkou podobných koncertů (moje maminka vystudovala mimo své ekonomické vzdělání i brněnskou konzervatoř hru na klavír a vedla mne k lásce k hudbě) tak mne málem urážel malý počet posluchačů tak sympatického trojlístku. Byla bych ráda, kdybyste se nad touto situací trochu zamysleli. Ve škole by měli učitelé nejen snad v hudební výchově své žáky upozornit na kulturní dění ve městě a navrhnout jim návštěvu koncertu. Doba konání koncertu je vhodná i pro mladší žáky. Koncert končil kolem 21 h. Možná, že výše vstupného by mohla rodiče studentů a žáků odradit. Co kdyby město zakoupilo předem několik lístků na vhodné koncerty a pravidelně nabídlo meziříčským školám? Ale to již záleží na vzájemné domluvě a ochotě obou stran města a učitelů škol. Vždy to znamená práci a ochotu navíc. Ale jistě by se tato ochota zúročila. Většina návštěvníků výše uvedeného koncertu odcházela s úsměvem a potěšena profesionálním provedením skladeb. Se stejnými pocity by jistě odcházela i mládež. Možná by byla dobrá spolupráce i z druhé strany umělecké a reklamní agentury GLO- BArt, která by měla informaci o koncertech posílat em na školy v regionu, ve kterém koncerty probíhají, nebo y kulturního střediska Velkého Meziříčí na příslušné školy. Vždyť výchova mládeže patří mezi stěžejní otázky promítané do budoucna. Eleonora Čermáková Děti postoupily do obvodního kola recitační soutěže Ve středu 4. března se v koncertním sále Jupiter clubu uskutečnilo obvodní kolo recitační soutěže, které pořádal Dům dětí a mládeže Velké Meziříčí. Soutěže se zúčastnilo celkem 64 žáků z místních a okolních základních škol. Recitátoři byli rozděleni do čtyřech kategorií, z nichž první tři postupují do okresního kola. Přednes hodnotila odborná porota ve složení Mgr. Ivana Vaňková, Mgr. Jiřina Matičová a Josef Marek. Z první kategorie postupují Martin Dvořák (ZŠ Školní VM), Kateřina Trojanová (ZŠ Sokolovská VM), Radovan Svoboda (ZŠ Radostín n. O.). Postupujícími v druhé kategorii jsou Jakub Láznička (ZŠ Radostín n. O.), Petr Sypták (ZŠ Lavičky), Dominika Vildomcová (ZŠ Školní VM). Vítězové třetí kategorie jsou Jáchym Štindl (Gymnázium VM), Teodora Kazdová (Gymnázium VM) a Emma Talačová (Gymnázium VM). V nejstarší kategorii si postup vybojovali Lukáš Bartoš (ZŠ Radostín n. O.), Nikol Havelková (ZŠ Bory) a Vendula Skryjová (ZŠ Školní VM). Okresní kolo se uskuteční ve Žďáře nad Sázavou v úterý 17. března Text a foto: -ddmvm- Malí recitátoři se nejprve utkali ve školních kolech Dne proběhlo na ZŠ Sokolovská školní kolo v recitační soutěži. Soutěžilo se ve dvou kategoriích (2. 3. ročník, ročník). Někteří recitátoři vsadili na délku básně, jiní na přednesový výraz a prožitek. Nutno však říci, že všichni byli skvělí a svou pílí mile překvapili. Postup do okrskového kola v Jupiter clubu si zajistili: Veronika Brožová (2. A 1. místo), Kateřina Trojanová (2. B 2. místo), Natálie Javůrková (4. A 2. místo), Jindřiška Tvrdá (5. B 1. místo). Ať vám vaše hlásky znějí s každým veršem kouzelněji, gratulujeme. 1. stupeň ZŠ Sokolovská. Text a foto: ZŠ Sokolovská Zdejší kulturní centrum navštívily již stovky známých osobností... (4) Dnes vám nabízíme další dva ze snímků autora Antonína Dvořáka, které pořídil při oblíbených besedách Vladimíra Menšíka s jeho hosty ve Velkém Meziříčí. Tentokrát do křesla vedle něj usedl Vlastimil Brodský. Zmiňované akce probíhaly v kinosále, který býval zaplněný do posledního místečka. Jupiter club si v letošním roce připomíná 50. výročí organizované kultury ve Velkém Meziříčí. Při té příležitosti uvádíme i seriál snímků z kulturních akcí, které naší redakci zapůjčuje ze svého archivu právě A. Dvořák. -mars-, 2 foto: Antonín Dvořák 6 strana 6 číslo března 2015 NOMINACE NEJLEPŠÍCH SPORTOVCŮ VELKÉHO MEZIŘÍČÍ ZA ROK 2014 (vyhlášení bude ) Jednotlivci do 12 let bez pořadí (2002 a mladší) Markéta Pospíšilová (2003), házená, trenérka Ilona Závišková, nejlepší hráčka a střelkyně družstva ml. žákyň v lize Vysočiny Daniel Raus (2004), fotbal, trenér Jan Šimáček, základní kámen starší přípravky ročníku 2004, jeden z nejlepších hráčů v Kraji Vysočina, dovednostmi převyšuje ostatní spoluhráče a soupeře, účastník letního kempu hráčů Sparty Praha Natálie Malcová (2004), lyžování, trenér Tomáš Malec, 1. místo v celkovém pořadí Lyžařského poháru Vysočiny, celkově 6. místo poháru Orlických hor Jan Novák (2003), basket, trenéři Petr Pešout a Kristýna Dvořáková, účast na MČR do 12 let v týmu BC Vysočina Jihlava Petr Švejda (2004), hokej, trenér Miroslav Sysel, nejlepší hráč týmu, střídavý start v HC Dukla Jihlava Petr Vokoun (2003), atletika, kolektiv trenérů atletiky, Krajský přebor ml. žactva 3. místo na 800 m, Pohár pražských běžeckých nadějí místo, Čokoládová tretra 4. místo 300 m žáci, Evropské atletické hry, 2. místo na 600 m Jednotlivci do 15 let ( ) Vlastimil Hrůza (1999), stolní tenis, trenér Petr Klíma, nadějný dorostenec, největší tahoun družstva E, vyhrál úspěšnost ze všech dorostenců, 32 výher, 29 proher, za A tým v poháru Vysočiny, body i v ostatních družstvech Vojtěch Svoboda (2001), házená, trenéři Petr Kaštan, David Stoklasa, nejlepší střelec Ligy Vysočiny ml. žáků 159 branek, hraje i za st. žáky 50 branek Patrik Stupka (2001), motokros, trenér Petr Stupka, Přebor jižní Moravy Meteorit cup kat. 85 ccm 5. místo Adam Jágrik (2000), fotbal, trenéři Libor Deket, Pavel Tvarůžek, členem mužstva U 15 v soutěži SpSM Top na Moravě, přeřazen do týmu r hrající SCM ml. dorostu, brankář výběru KFS Vysočina U 15 Kouba cupu, r místo v republice všech krajů, člen širší reprezentace do 15 let ČR r Filip Vošmera (2001), lyžování, trenér Ivo Doležal, 2. místo celkové pořadí Poháru Vysočiny, 6. místo pohár Orlických hor, 12. místo ZODM ve slalomu, 11. v celkovém pořadí listiny bodu ml. žáků ČR Jan Sýkora (1999), basket, trenéři Pavel Kučírek, Petr Filla, opora týmu U17 BK VM, člen ligového týmu BK VM U19 Matěj Havliš (2001), hokej, trenér Miroslav Sysel, nejlepší hráč týmu, účastník krajských výběrů Karolína Jelínková (2000), atletika, kolektiv trenérů atletiky Krajský přebor v hale, 1. místo na 60 m, 2. místo na 150 m, Krajský přebor na dráze 1. místo na 60 a 150 m, účastník MČR žactva, Evropské atletické hry, 5. místo na 60 m Jednotlivci do 19 let ( ) Petr Chytka (1996), sportovní střelba, trenér Stanislav Chylík, Liga mládeže, vzduchová puška 2. místo, ČPTM 2. kolo moravská větev, vzduchová puška 1. místo, malorážka 6. místo MČR, vzduchová puška 6. místo, malorážka 28. místo Martin Janíček (1998), házená, trenér Ladislav Šidlo, Jiří Mika HC Zubří, 5. nejlepší střelec 2. ligy ml. dorostu se 181 brankami (10 branek na zápas), hraje 1. ligu ml. dorostu v HC Zubří, kde přispěl k zisku mistrovského titulu Luboš Pospíchal (1995), volejbal, trenéři Petr Juda, Dostál, Petr Vašíček, krajský přebor mužů, 1. místo v polovině soutěže, extraliga juniorů, Spartak VM, člen reprezentace ČR juniorů, Daniel Krčál (1997), fotbal, trenér Luboš Klimeš, hráč divizního ml. dorostu nastupoval za st. dorost, kde patřil k tahounům týmu, byl i v mistrovském utkání rezervy mužů Veronika Čamková (1996), lyžování, trenér Jaroslav Rakušan, 1. místo na MČR v ml. juniorkách ve slalomu i obřím slalomu, 2. v celkovém pořadí Českého poháru dospělých Michal Kovář (1998), basket, trenéři Petr Filla, Petr Mísař, opora týmu BK Velké Meziříčí U17, opora ligových týmů BC Vysočina Jihlava U19 a U17, trénuje již s extraligovým celkem mužů Mattoni NBL v Jindřichově Hradci Filip Kampas (1998), hokej, trenér Jiří Štěpánek, stěžejní hráč týmu. 4. místo v dlouhodobé soutěži Vysočiny, jižní Moravy a Zlína Martina Homolová (1996), atletika, trenérka Zuzana Villertová, MČR juniorů 3. místo 200 m, 4. místo 100 m, MČR do 22 let 4. místo 200 m, 6. místo 100 m, MČR dospělých 7. místo 200 m, Zlatá tretra 5. místo v kategorii žen na 100 a 200 m, členka juniorské reprezentace ČR, zařazena do přípravy na ME juniorů 2015, mezistátní pětiutkání juniorů 3. místo na 200 m, 1. místo ve štafetě m Jednotlivci nad 19 let (1994 a starší) Milan Špaček, malá kopaná, trenér Petr Švihálek, vyhlášen nejlepším hráčem MKVM Martin Maštera (1984), stolní tenis, drží postupové pozice družstev A i B, odehrál nejvíce dvojher ze všech hráčů, bilance první půlky v kraji je 31 výher, 8 proher, v okrese drží 43 výher a 1 prohru Roman Matušík (1980), házená, trenér Vlastimil Vaverka, dlouholetá opora družstva mužů ve 2. lize, 4. nejlepší střelec soutěže 150 branek Barbora Laňková (1991), motokros, trenér Tomáš Laněk, MČR žen Meteorit cup 1. místo, MČR žen v AČR 2. místo Pavel Simr (1983), fotbal, trenér Libor Smejkal, kanonýr A týmu mužů MSD ve sk. D, od září nastřílel 68 branek, vede tabulku střelců a dopomohl k historickému 1. titulu půlmistra v 10. divizní sezoně, pomáhá v trenérské práci u ml. přípravky Radka Vaďurová (1992), basket, trenér Jiří Studený, opora týmu žen, který se v soutěži OP jižní Moravy a Vysočiny umístil na 3. místě Michal Krča, (1986), hokej, trenér Roman Vondráček, stěžejní hráč A týmu, finále krajské ligy jižní Moravy Jan Oulehla (1994), karate, trenér Marek Smejkal, 5. místo Grand Prix Hradec Králové, 3. místo Wakizashi Cup Nymburk, 1. místo Ledeč Open Ledeč nad Sázavou, 3. místo Grand Prix Brno Petr Holánek (1992), atletika, trenér Pavel Červinka, MČR do 22 let 1. místo na 5000 m, člen reprezentace ČR, reprezentační start v atletickém mezistátním pětiutkání do 22 let 4. místo na 5000 m Družstva do 12 let bez pořadí (2002 a mladší) Minižactvo házená, trenéři Petr Kaštan, Ilona Závišková, kroužek házené Domu dětí a mládeže, přední umístění v turnajích Ligy Vysočiny minižactva Mladší žáci SDH VM, trenérky Lenka Jágriková, Eva Mikišková, vítězství v okresním kole hry Plamen z 23 družstev okresu Žďár n. Sáz., kategorie mladší do krajského kola nepostupuje, průběžné 2. až 3. místo v ročníku po podzimním kole okresní soutěže Starší přípravka U 11 ročník 2004, fotbal, trenér Jan Šimáček, vítěz krajského kola E.ON Junior Cup v Náměšti nad Oslavou, neoficiálního mistrovství Kraje Vysočina dané kategorie, účast na republikovém finále v Třeboni Přípravka hokej, trenéři Jiří Štourač, Aleš Horký, 3 vítězové, 3 2. místo Družstva do 15 let ( ) Mladší žáci, házená, trenéři Petr Kaštan, David Stoklasa, 3. místo v soutěži Liga Vysočiny ml. žáků Starší žáci, SDH VM, Kristýna a Miroslav Jágrikovi, vítězství v okresním kole hry Plamen z 28 družstev okresu Žďár nad Sázavou. 2. místo v krajském kole hry Plamen pro mladé hasiče, do krajského kola postoupili počtvrté za sebou, celkové 6. místo v regional cupu mládeže v požárním útoku, průběžné 1. místo v ročníku po podzimním kole okresní soutěže Starší žáci, volejbal, trenér Petr Vašíček, Zdeněk Zmrhal, 1. místo krajský přebor, 6. místo na MČR, 13. místo v Českém poháru Starší žáci U14, fotbal, trenér Zdeněk Veselý, 2. místo v jarní části soutěže, 11 výher, 2 remízy, 1 prohra při skóre 101:24, 68 branek, hráči týmu U14 reprezentující ZŠ Školní se dostali ve futsalové lize mezi 8 nejlepších týmů v republice, těsně jim unikl postup mezi nejlepší čtyři Družstva do 19 let ( ) Starší dorostenky házená, trenéři Vincenc Záviška, Edita Partlová, Ivana Škrdlová, 3. místo ligy starších dorostenek 2014/2015, 2. místo ligy starších dorostenek, ve 2. lize 2013/2014, 5. místo v největším světovém halovém turnaji (27 družstev), přední místa na mezinárodních turnajích v ČR Kadeti, volejbal, trenéři Petr Juda, Petr Dostál, Petr Vašíček, vítěz KP juniorů, 9. místo v ČR, 6. místo v polovině soutěže, 1. místo na turnaji v Novém Mestě nad Váhom, 1. místo na turnaji ve Vídni Dorost, hokej, trenér Jiří Štěpánek, 4. místo v dlouhodobé soutěži Vysočiny, jižní Moravy a Zlína SDH VM dorostenky, požární sport, Stanislav Kratochvíl ml., 1. místo okresní kolo, 1. místo ZPV, 1. místo štafeta m, 1. místo běh 100 m překážek, 2. místo požární útok, 1. místo krajské kolo, 1. místo test z PO, 1. místo štafeta m, 1. místo běh 100 m překážek, 3. místo požární útok, 11. místo MČR, 1. místo test z PO, 11. místo štafeta m, 9. místo běh 100 m překážek, 13. místo požární útok Družstvo dorostenců SDH Lhotky Sport, trenéři Jiří Kaman, Martin Kaman, 1. místo v okresním kole dorostu v požárním sportu okresu Žďár n. Sáz., 1. místo v soutěži dorostu kraje Vysočina v požárním sportu (v Petrovicích), krajské kolo: 2. místo v požárním útoku na nástřikové terče, 1. místo ve štafetě m překážky, 1. místo běh 100 metrů s překážkami družstev, součet 5 závodníků, 10. místo MČR v požárním sportu dorostu BK Vel. Mez., dorostenky U17, basket, trenér Kamil Hugo, 2. místo v dlouhodobé části OP jižní Moravy a Vysočiny, vítěz závěrečného turnaje nejlepších 4 týmů oblasti JM a Vysočiny Družstva nad 19 let (1994 a starší) La Bucañeros, malá kopaná, trenér Libor Smejkal ml., mistři 2. ročníku Ligy mužů malé kopané Velké Meziříčí účastník čtvrtfinále MČR Družstvo A, stolní tenis, 1. místo v tabulce, z 11 utkání 10 výher, 1 remíza, 0 proher Muži házená, trenér Vlastimil Vaverka, 1. místo ve 2. lize po podzimní části soutěže 2014/2015, 3. místo ve 2. lize v r. 2013/2014 Družstvo HSC VM, integrovaná boccia, 1. místo 2. ligy v ročníku 2014 integrované bocci a postup do 1. ligy v r SDH Velké Meziříčí ženy Fň požární sport, trenér Stanislav Kratochvíl ml., 1. místo okresní kolo, 1. místo běh 100 m překážek, 1. místo požární útok, 1. místo krajské kolo, 2. místo štafeta m, 1. místo běh 100 m překážek, 2. místo požární útok, 4. místo Žďárská liga 2014, nejlepší družstvo z okresu ZR, 6 na stupních vítězů, 4. místo soutěž v Telči, 13. místo MČR, 9. místo štafeta m, 11. místo běh 100 m překážek, 17. místo požární útok A tým FC Velké Meziříčí, trenér Libor Smejkal, historicky 1. místo a tedy titul půlmistra po podzimní části soutěžního ročníku 2014/15 v MSD ve sk. D ve 108leté historii klubu Družstvo mužů SDH Lhotky Sport, trenéři Tomáš Voda, Jiří Kaman, 1. místo soutěž SH ČMS požární sport okresu Žďár nad Sázavou, 2. místo ve Žďárské lize v Čikově, 1. místo ve Stanovištích, 2. místo v SH ČMS v požárním sportu kraje Vysočina, krajské kolo 3. místo m překážkami, 2. místo běh 100 m družstev, 1. místo požární útok s nástřikovými terči, 11. místo v extralize ČR v požárním útoku celý ročník 2014, 1. místo na Extralize ČR v požárním útoku v Radimovicích, 3. místo Extraliga ČR požární útok A družstvo HHK VM, hokej, trenér Roman Vondráček, finále krajské ligy jižní Moravy Nejlepší trenér bez pořadí Petr Koláčný, malá kopaná, 2. místo ve 2. ročníku ligy v malém fotbale MKVM, postup do semifinále MČR v malém fotbale s týmem Woolloomoolloo Bay Kamil Hugo, basket, dlouholetý trenér týmů žákyň a dorostenek BK Velké Meziříčí, v žákovské i dorostenecké kategorii dosáhl na první místa ve sdruženém oblastním přeboru jižní Moravy, Vysočiny a Zlínského kraje, podílel se i na trénování ligového týmu starších dorostenek Zdeněk Veselý, fotbal, 7. sezonu trenérem u týmu roč. narození 2001, mužstvo vždy patřilo mezi nejlepší v soutěžích, ve kterých nastupovalo, od loňského podzimu trenérem výběru kraje Vysočina kategorie U14 Odchovanci galerie Hana Kratochvílová, házená, DHK Zora Olomouc, trenér Lubomír Krejčíř, nejlepší střelkyně podzimní části 1. ligy st. dorostenek 2014, 86 branek, členka reprezentačního družstva juniorek do 19 let Lukáš Horký, házená, M.A.T. Plzeň, trenér Martin Šetlík, zisk mistrovského titulu s družstvem Plzně-specialista jako obranář, v ročníku 20 branek Martin Kryštof, volejbal, Berlín, německá série A, reprezentace ČR Michal Hrazdíra, volejbal, Milán, série 1A Zdeněk Málek, volejbal, Karlovarsko, extraliga mužů Marek Zmrhal, volejbal, Volejbal Brno, extraliga mužů Jan Barák, volejbal, Fatra Zlín, extraliga mužů Matěj Uchytil, volejbal, Fatra Zlín, extraliga juniorů a mužů Miroslav Blaha, volejbal, Fatra Zlín, extraliga juniorů a mužů Pavel Zacha, hokej, Sarnia Sting (CAN), kanadská juniorská liga Ontario Hockey League, účastník MS do 20 let Theodor Gebre Selassie, fotbal, Werder Brémy, fotbalový odchovanec Velkého Meziříčí od léta 2012 působící v týmu Werderu Brémy v německé Bundeslize, pozvánky do národního týmu, základním kamenem na Euru 2012 Petr Peňáz, atletika, PSK Olymp Praha, MČR v hale 2. místo na 60 m překážek, MČR 4. místo na 110 m překážek, 2. místo na 110 m překážek, člen reprezentace ČR Eduard Kadela, hokej, SK Horácká Slavia Třebíč, 1. liga mužů Roman Kadela, hokej, extraliga mužů za HC Kometa Brno, prvoligové týmy Třebíč, Olomouc, Most a Havlíčkův Brod Ondřej Malec, hokej, HC Dukla Jihlava, 1. liga mužů Petr Slabý, hokej, HC Dukla Jihlava, extraliga ml. dorostu Milan Strnad, hokej, HC Dukla Jihlava, extraliga ml. dorostu Radim Liška, fotbal, FC Vysočina Jihlava, se svým týmem mistrem Moravskoslezské ligy SCM U17, v současnosti U19 Zvláštní ocenění Milan Bartůněk, všestranný sportovec, integrovaný závěsný kuželník, boccia, cyklistika, curling, 3. místo Český pohár handbike terénní speciál v Praze, 7. místo s družstvem Handy cyklo Maraton napříč ČR a SR, integrovaný závěsný kuželník družstev celkové 4. místo za rok 2014, postup na Mezinárodní Mistrovství České republiky. Jaromír Cenek, volejbal, celoživotní přínos pro velkomeziříčský volejbal, dlouholetý aktivní hráč, funkcionář, trenér mládežnických i dospělých družstev, Jaroslav Mynář, fotbal, futsal zakládající člen furalového oddílu SLZA Velké Meziříčí, od roku 1999 účastník 3. nejvyšší futsalové soutěže Divize jižní Moravy, bowling účastník městské bowlingové ligy od roku 2004, házená vedoucí týmu mužů 2. liga v sezonách , hokej člen správní rady HHK s. r. o., fotbal vedoucí týmu mužů divize D od roku 2011, sportovní komise člen sportovní komise od roku 2007 Josef Voda, fotbal, dlouhodobě úspěšným trenérem žákovských týmů, trenérem A týmu mužů FC Velké Meziříčí společně s Romanem Vyskočilem v I. B třídě, žáky FC Velké Meziříčí vedl v Moravskoslezské žákovské divizi, trenér u žáků FC Vysočina Jihlava Zdeněk Kutlvašr, SDH, požární sport, celostátní hra PLAMEN v SDH Velké Meziříčí, spoluzakladatel celoměstského sportovního odpoledne Den družby mladého požárníka, dlouholetý člen okresní odborné rady mládeže ve Žďáru nad Sázavou, dlouholetý trenér mladých hasičů a dorostu s vynikajícími výsledky na úrovni kraje a ČR, dlouholetý starosta SDH Velké Meziříčí, který se zasloužil o výstavbu nové hasičské zbrojnice. Robin Demeter, fotbal a malá kopaná, opora divizního týmu FC Velké Meziříčí, reprezentoval ČR na ME 2014 v malé kopané v Černé Hoře Hana Pavlasová, fotbal, věkově patří do kategorie U13 v nejvyšší žákovské soutěži, je však i právoplatnou členkou týmu starších žáků U14, střídavě hraje za ml. žákyně SK Slavie Praha, členka krajského výběrů pro budoucí dívčí reprezentaci Otto Doležal, fotbal, od žáků až po muže odehrál za Kablo Velké Meziříčí, později FC Velké Meziříčí, stovky utkání, předseda fotbalového oddílu Spartak Velké Meziříčí ( ), v r oceněn cenou Fair play za záchranu života při fotbalovém utkání, autor sportovní stránky týdeníku Velkomeziříčsko, r trenér brankářů FC Velké Meziříčí a též sportovní hlasatel domácích divizních utkání, spoluautor kroniky ke 100 letům výročí sportu ve Velkém Meziříčí Nominační přehled připravila ing. Zuzana Villertová 7 strana 7 číslo března 2015 Prodám Myčku nádobí Aristone, vestavěnou 60 cm, plně funkční, stáří 6 roků. Cena Kč. Televizor Philips 26PF 3321/12. Úhlopříčka 66 cm. Plně funkční. Cena Kč. Důvod prodeje zakoupení větší obrazovky. Tel.: Použité autodíly se zárukou, po dohodě možnost výměny zakoupených dílů přímo na místě. Volejte nebo pište na tel.: El. bojler 100 litrů, původní cena Kč, nyní Kč, dále obkladačky bílé se světlehnědým mramorem 19 m2 za 100 Kč/m2. Tel.: Brambory konzumní, odrůdy Belana, Adéla, Marabel + na sázení stejné odrůdy. Dále prodám pšenici a ječmen. Tel.: Koupím Hoblovku s průtahem. Tel.: Koupím Tel.: Kolo dětské na 5 let. Volejte prosím večer na tel.: Chlapecké hračky do r. 1989, i poškozené. Tel.: Škodu 1000 MB za rozumnou cenu. Tel.: Osobní automobil, pojízdný i nepojízdný bez STK. Ekolikvidační protokol samozřejmostí. Volejte nebo pište na tel.: Koupím Tel.: Auto, jakoukoliv značku a stav, do nebo dohodou. Tel.: i SMS. Vykoupíme vaše auto, i bez STK. Tel.: Kontrabas (ze dřeva). Nabídněte. Může být i 3/4. Tel.: Sběratel koupí půdní nálezy. Koupím a dobře zaplatím za staré pivní lahve s nápisem, vojenské helmy, kožené vojenské řemeny, opaskové přezky, kožená pouzdra na pistole, plechové dřevěné muniční bedýnky, zásobníky do zbrání, nábojnice, vojenské uniformy (i potrhané), maskovací celty, maskovací oblečení, vatované kabáty, vyznamenání, vojenské nášivky, masky, vojenské čepice, brigadýrky, bodáky, dýky, šavle a pochvy k nim, staré fotografie vojáků, staré žehličky, hmoždíře atd. z vaší půdy, stodoly, pozůstalosti. Za nabídky předem děkuji. Tel.: ; Nemovitosti Prodáme RD 3+1 ve Vídni a RD 2+1 v Oslavici a RD 7+2 ve Velkém Meziříčí. Více informací na tel.: , RK nevolat. Půjčím peníze z vlastních zdrojů na zástavu nemovitosti! Vyplatím exekuce. Oddlužování nemovitostí. Tel.: Prodám stavební pozemek na Fajtově kopci a v centru Velkého Meziříčí. Tel.: RK nevolat. Peníze do týdne za Váš dům, byt či chalupu! Volejte bezplatně Vyplatíme i hypotéku, exekuce vše hotově! Nabídka je nezávazná bez poplatků. Prodám nádherný byt 3+kk v OV ve Velké Bíteši. Slunný, prostorný, balkon, pěkný výhled, vestavěné skříně, nová kompletně zařízená kuchyně. Velmi nízké náklady. Tel.: Pronajmu Pronajmu byt 2+kk v přízemí, ve VM, volný. Tel.: Pronajmu byt 5+1 v RD v Křižanově na Šibeniku. Samostatný vchod 160 m2, po celkové opravě, nová kuchyň a koupelna. Pěkný výhled do kraje. Tel.: Pronajmu bytovku na Čermákově ulici ve VM, garáž. Pěkný výhled na město, vhodný pro vícečlennou rodinu nebo dvě generace. Tel.: Pronajmu novou garáž na ulici Školní (obytný soubor Za Školou). Cena dohodou. Tel.: Pronajmu byt 3+1 na ulici Čechova. Ihned. Levně. Tel.: Různé Koupím lístky na Chinasky ve VM. Spěchá! Za nabídku předem děkuji. Tel.: Hledám tanečníka do folklorního souboru, který ovládá polku a valčík. Střední věk, výška min. 180 cm. Tel.: Vyměním babetu za Jawu 250 nebo 350 Kývačku i bez dokladu i v nepojízdném stavu. Tel.: Hledám zedníka na různé stavební práce při rekonstrukci RD ve Velkém Meziříčí. Tel.: Hledáme někoho na občasnou výpomoc. Lehká práce. Tel.: Daruji Daruji kvalitní hnůj na zahrádku. Nutný vlastní odvoz. Tel.: družstvo Velké Meziříčí OC PANORAMA nákupy plné radosti Nabízíme Vám: - široký sortiment potravin i drogerie - stále čerstvou nabídku ovoce a zeleniny, uzenin a mléčných výrobků - pravidelné akce na vybraný sortiment od čtvrtka do soboty OC PANORAMA Třebíčská 194 Velké Meziříčí Otevírací doba: Po-Pá: 6:30-17:30 So: 7:00-11:00 Přijďte nás navštívit - jsme tu stále pro Vás! PŘIJMEME MUŽE A ŽENY DO VÝROBY A NA EXPEDICI VÝROBKŮ NA PROVOZOVNU ŘEZNICTVÍ-UZENÁŘSTVÍ V MĚŘÍNĚ Vyučení v oboru není podmínkou. Bližší info ved. provozu p. Sobotka, tel.: HOTEL U BÍLÉHO KONÍČKA PŘIJME RECEPČNÍ NA PLNÝ PRACOVNÍ ÚVAZEK Požadujeme: středoškolské vzdělání ukončené maturitou znalost anglického jazyka středně pokročilá úroveň PODMÍNKOU znalost německého jazyka výhodou znalost práce na PC schopnost samostatné práce příjemné vystupování komunikativnost a časovou flexibilitu Osobní jednání informace: tel , Písemné přihlášky s životopisem zasílejte na příp. na adresu hotelu Hornoměstská 348/5, Velké Meziříčí. EnviTec Biogas Service, s. r. o., se sídlem Průmyslová 2051, Velké Meziříčí, přijme do hlavního pracovního poměru: SERVISNÍ TECHNIK BIOPLYNOVÝCH STANIC Hlavní náplň práce: Servisní práce bioplynových stanic Požadavky: Vzdělání v oboru elektro/znalost čtení elektro-schémat, automatizace výhodou. Znalost anglického nebo německého jazyka podmínkou. Praxe v oboru vítána. Manuální a technická zručnost. Uživatelská znalost práce na PC. Flexibilita, samostatnost. Ochota dále se vzdělávat v oboru činnosti. Řidičský průkaz sk. B (aktivní řidič). Ochota cestovat (v rámci ČR a SK, popř. sousedních států). Nabízíme pracovní příležitost v mladé, dynamické a rychle se rozvíjející společnosti, dobré pracovní prostředí a podmínky. V případě zájmu o nabízenou pozici zašlete svůj životopis na EnviTec Biogas Service s. r. o. Průmyslová Velké Meziříčí PŘIJMU ŘIDIČE(KU) NA TAXI. Tel.: Objednáváme kvalitní 17týdenní nosnice, odběr od v Hrbově 42. Tel.: Dům zdraví, spol. s r. o., Velké Meziříčí, nabízí K PRONÁJMU GARÁŽE A GARÁŽOVÉ STÁNÍ. Cena dohodou. Informace: pan Babák, tel.: Výrobce mobilních buněk Přijme do pracovního poměru VODOINSTALATÉRA ELEKTRIKÁŘE MONTÁŽNÍHO DĚLNÍKA Své strukturované životopisy posílejte na FLORA OLOMOUC Cena za dopravu 280 Kč Nástup: Měřín 6.15, Vel. Meziříčí 6.30, Vel. Bíteš VELIKONOČNÍ Velký Meder termální lázně pondělí Celodenní vstupné vč. dopravy: 680 Kč (zahrnuje dopravu, vstupné, služby delegáta) Nástup: Měřín 5.30, Vel. Meziříčí 5.40, Vel. Bíteš Odjezd z Mederu v tel.: , Pro naše logistické centrum v Měříně (Stránecká Zhoř) hledáme: ŘIDIČE VZV Váš profil: dobrý zdravotní stav spolehlivost a přesnost ochota k fyzické práci zkušenosti s manipulační technikou (VZV) výhodou časová flexibilita trestní bezúhonnost Náplň práce: samostatná práce ve skladu kontrola a příjem zboží od dodavatelů zaskladňování a doplňování zboží různorodá pracovní činnost Nabízíme: jednosměnný provoz zajímavé zaměstnání v rychle se rozvíjející úspěšné firmě příjemné pracovní prostředí v novém areálu skladu místo výkonu práce: Měřín Pokud jsme vzbudili Váš zájem, kontaktujte nás na webových stránkách Prosím vyplňte on-line formulář u dané pozice a nezapomeňte přiložit svůj životopis. KARIÉRA VE SPOLEČNOSTI LIDL ČESKÁ REPUBLIKA Příjem inzerce také na tel.: , 8 strana 8 číslo března 2015 společenská rubrika Vzpomínky Dne 26. února 2015 náhle zemřel ve věku 80 let pan Stanislav Ochrana z Borů, který byl dlouholetým předsedou, zakladatelem a obětavým pracovníkem fotbalové organizace TJ Družstevník Bory. Čest jeho práci a památce. Nezapomeneme. S úctou Družstevník Bory Stanislav Ochrana byl také dlouholetým dopisovatelem týdeníku Velkomeziříčsko. Příspěvky vozil neúnavně na kole za jakéhokoliv počasí. Jeho spolupráce jsme si cenili, za což mu patří náš dík. Redakce Velkomeziříčska Dne si s bolestí v srdci připomeneme 25. smutné výročí úmrtí paní Vlasty Mejzlíkové z Hrbova. Za tichou vzpomínku děkuje dcera Hana s rodinou. Dne 14. března vzpomeneme nedožité 80. narozeniny pana Josefa Chlubny, dlouholetého zaměstnance Motorpalu. Za vzpomínku děkují Lubomír a Zdeňka. Osud nám nevrátí, co nám vzal, vrací jen krásné vzpomínky a s nimi žal. Dík za to, čím jsi nám v životě byl, za každý den, jenž jsi pro nás žil. Prázdný je domov, smutno je nám všem, cestička k hřbitovu zůstala jen. Dne 16. března 2015 vzpomeneme 3. výročí úmrtí našeho tatínka, manžela a dědečka, pana Jiřího Chrásta z Křižanova. Kdo jste ho znali, vzpomeňte s námi. S láskou vzpomínají manželka a děti s rodinami. Dne 9. března 2015 uplynulo 10 let od úmrtí Františka Ventruby. Vzpomínají manželka a děti s rodinami. ALPA, a. s., Velké Meziříčí přijme do pracovního poměru zaměstnance na pozici: SEŘIZOVAČ STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ Požadavky: SOU/SŠ vzdělání technického směru praxe v oboru výhodou Nabídka: práce na HPP, jednosměnný provoz zázemí stabilní společnosti výhodné platové podmínky možnost profesního růstu 5 týdnu dovolené Nástup možný ihned. Životopisy zasílejte na nebo volejte na tel.: Vlastivědná a genealogická společnost při Jupiter clubu Velké Meziříčí Plán přednášek březen 2015 probíhají v předsálí kina od hodin přednáška Život a dílo Bohumila Hrabala Jan Prchal Národní parky v USA zážitky z cestování, přednáší Mgr. Hana Kátrová Změna programu vyhrazena. Zápis dětí do MŠ na šk. rok 2015/2016 V souladu s 34 odst. 2 zákona 561/2004 Sb. (školského zákona) v platném znění vyhlašuje ředitelka MŠ Mgr. Božena Suchánková zápis dětí do Mateřské školy Velké Meziříčí, příspěvkové organizace, Čechova 1523/10, Velké Meziříčí. Zápis se koná ve dnech a vždy od do na všech odloučených pracovištích MŠ. Mateřská škola je sloučený právní subjekt pěti mateřských škol a nemá určenu spádovost při zápise. Děti mohou být přijaty podle možností kapacity jednotlivých školek. Ve dnech do proběhnou ve všech odloučených pracovištích MŠ návštěvní dny rodičů, a to v odpoledních hodinách vždy od do Zde si mohou rodiče vyzvednout tiskopisy pro přijetí dítěte. Pohovořit s vedoucí učitelkou. Kontakty jednotlivých odloučených pracovišť MŠ: 1. MŠ Sokolovská 1568, Velké Meziříčí, tel , ved. uč. Mgr. Věra Bourková 2. MŠ Sportovní 1794, Velké Meziříčí, tel , ved. uč. Zdeňka Čechová 3. MŠ Čechova 1523, Velké Meziříčí, tel ved. uč. Naděžda Krčová 4. MŠ Nad Plovárnou 1569, Velké Meziříčí, tel , ved. uč. Věra Kopečná. 5. MŠ Mírová 1810, Velké Meziříčí, tel , ved. uč. Blanka Kadlíková Mgr. Božena Suchánková, ředitelka školy, Obecník kancelář ,web školy Rodiče postupují při zápisu svých dětí do MŠ následovně: Zápis dětí provádí osobně u vedoucí učitelky odloučeného pracoviště MŠ, zapisují se pouze jednou, na jedné školce, kterou zvolí Vzhledem k tomu, že přijímání dětí do MŠ probíhá ve správním řízení, obdrží v MŠ formuláře nutné k zápisu, vyplní je v mateřské škole odloučeném pracovišti, které si zvolili. Zde jim bude během zápisu k dispozici vedoucí učitelka. Tiskopisy jsou také ke stažení na webových stránkách školy Podmínkou přijetí dítěte je řádně provedené očkování podle očkovacího kalendáře, což na evidenčním listě k přijetí dítěte potvrzuje lékař. Rodiče budou poučeni o právech odvolání, nahlížení do spisu, budou seznámeni s kritérii přijímání dětí pro šk. rok 2015/2016. Rodiče mají právo na informace ohledně obsahu předškolního vzdělávání, činnosti a provozu MŠ, kapacity, stravování dětí, školného, kriterií pro přijímání dětí. Informace podává vedoucí učitelka, ředitelka, vedoucí školní jídelny odloučeného pracoviště MŠ. Mgr. Božena Suchánková, ředitelka školy Středa v hodin HODINOVÝ MANŽEL Režie a scénář: T. Svoboda. Hrají: D. Novotný, B. Polívka, D. Matásek, J. Čvančarová, Z. Norisová, E. Holubová, N. Divíšková, S. Babčáková. Komedie ČR Vstupné: 100 Kč, 100 minut, mládeži přístupný od 12 let. Čtvrtek v hodin DIVOČINA Životopisné drama USA 2014, původní znění, české titulky. V hlavní roli R. Witherspoon. Vstupné: 110 Kč, 115 minut, mládeži přístupný od 15 let. Neděle v 16 hodin ASTERIX SÍDLIŠTĚ BOHŮ Animovaný film Francie, český sudoku Autor: Zdeněk Málek Zadání: Obtížnost: střední Zadání: #77014 kino jupiter Club Jupiter club uvede koncert VĚRA MARTINOVÁ A SPOL. Pátek 10. dubna od velký sál JC, vstupné: 290 Kč. Rezervace a prodej vstupenek na program. oddělení JC, tel.: , 004. Autor sudoku: Zdeněk Málek Řešení z minulého čísla: Autor: Zdeněk Málek Obtížnost: střední dabing. Vstupné: 110 Kč, 85 minut, mládeži přístupný. Středa v hodin E. A. POE: PODIVNÝ EXPERI- MENT Thriller USA 2014, původní znění, české titulky. Hrají K. Beckinsale, J. Sturgess, B. Kingsley. Vstupné: 110 Kč, 112 minut, mládeži přístupný od 12 let. Změna programu vyhrazena! Rezervace vstupenek na www. jupiterclub.cz, pokladna kina je otevřena hodinu před filmovým představením, vstupenky lze zakoupit také na program. oddělení Jupiter clubu, Náměstí 17, VM, po čt 8 16, pá 8 14 hodin. Zubní pohotovost: So a ne MUDr. Beáta Bílková, Strojírenská 6, Žďár nad Sázavou, (www.nnm. cz). Víkendová pohotovost MUDr. Zuzany Moravusové: Nový Telečkov 30 (cca 10 km od VM), čtvrtek neděle 7.00, tel.: března Nový Svit VM Californská metalcorová post hardcorová šestice KINGDOM OF GIANTS předskokani BURNING DOWN ALASKA (melodický hardcore) STREETFIGHTERS Dne 20. března uplyne 16 let od úmrtí Lukáše Ventruby. Stále vzpomínají mamka, babička a strýcové s rodinami. Téma: MŮJ VOLNÝ ČAS MŮJ PROSTOR. Pořiď zajímavou fotku ve tvém blízkém okolí, obrázek tvého osobního prostoru či místa trávení svého času. Nejzajímavější a nejosobitější fotografii odměníme. Fotky zasílejte do na ddmvm.cz. Do soutěže přijímáme pouze jednu fotografii od autora. K souboru přidejte kontaktní údaje. Pro děti a mládež do 18 let. 9 strana 9 číslo března 2015 Divadelní sezona Horáckého divadla Jihlava 2015/2016 Přijímáme rezervace míst celkem 6 představení BLÁZNIVÉ NŮŽKY Paul Pörtner interaktivní detektivní crazy komedie ZVONOKOSY Gabriel Chevallier humorný muzikál podle slavného satirického románu ROMEO A JULIE William Shakespeare, nejkrásnější milostný příběh všech dob HOTEL MEZI DVĚMA SVĚTY Éric-Emmanuel Schmitt laskavá komedie o věcech,,mezi nebem a zemí MÉDEA Eurípidés, antické drama ZEMĚ JE KULATÁ Armand Salacrou, hra o náboženském fanatismu Hrací den je ve středu, začátky představení v Zájemci o předplatné se mohou nahlásit: em: nebo tel Cena za jednu osobu bez dopravy 918 Kč (možnost uplatnění dalších slev např. studenti, důchodci, ZTP). -md- Římskokatolická farnost Velké Meziříčí vás zve na koncert GIOVANNI BATTISTA PERGOLESI STABAT MATER Koncert se uskuteční v pátek v v kostele sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí. Vystoupí: Aneta Bendová, soprán, Marie Rosová, alt, a barokní orchestr. Vstupné dobrovolné. Českobratrská církev evangelická ve Velkém Meziříčí zve na VEČER S HOSTEM Martin T. ZIKMUND Dva roky Františkovy reformace. Martin T. Zikmund (* 1966) redaktor Katolického týdeníku, evangelický farář v Libici nad Cidlinou, autor knižních rozhovorů s Petrem Pithartem (Portál, 2010) a Lubošem Kropáčkem (Vyšehrad, 2013) úterý 17. března v 18 hodin, Husův dům, U Světlé 24 vstupné dobrovolné Velikonoční výstava Spolek žen Velké Meziříčí a Jupiter club, s. r. o., Velké Meziříčí zvou na výstavu VELIKONOČNÍ POTĚŠENÍ Úterý čtvrtek , velký sál Jupiter clubu 9 17 hodin. Na jevišti vystoupí během výstavy v soubor Šafářanka, v folklórní soubor Horácký Medřičan, v soubor Šafářanka K vidění bude pletení pomlázek, košíkářství, výrobky z kukuřičného šustí a pedigu, ukázky velikonočních dekorací, výroba velikonoční keramiky, pletení pleskačů z pedigu, svátečně prostřené tabule, ukázky dřevořezbářské práce, paličkování, zdobení velikonočních perníčků, kraslice malované voskem a ukázky jejich zdobení, výroba drobné bižuterie z kamínků a drátků, velikonoční floristika, strojové výšivky, ruční gelové a voskové svíčky, obrázky a řadu dalších jarních dekorací, nápadů a jiných velikonočních symbolů, které vám zpříjemní svátky. Velikonoční ozdoby a dekorace, možnost zakoupení výrobků. Vstupné dobrovolné. -hs- Black Strings v OC Panorama , hodin ryzí lidová americká hudba ve stylu blues, country, rock'n'roll speciální nabídka: americké steaky, Jack Daniels Whiskey hrají: Filip Urban & Jakub Šimon Dětské diskotéky v OC Panorama Jarní, holčičí, kočičí disco Disko letní čas (budíky, hodiny, hodinky, měří se čas) Ochotnický divadelní soubor Budišov uvádí hudební komedii na motivy divadelní hry Jaroslava Vrchlického NOC NA KARLŠTEJNĚ velký sál Jupiter clubu, 11. dubna 2015, Vstupné: předprodej 100 Kč, na místě 130 Kč. Prodej vstupenek na programovém oddělení Jupiter clubu, tel.: (001). Změna programu vyhrazena. divadelní sezona jaro 2015 Divadlo Palace, neděle 15. března 2015 PRACHY Obrovský balík peněz může člověku naprosto rozvrátit život. Hrají: O. Vetchý, Vanda Hybnerová, Richard Trsťan, Nela Boudová a další Divadelní společnost APP art, neděle 12. dubna 2015 od TEĎ NE Frederik je úspěšný muž. Má krásnou ženu, dobré postavení, prosperující firmu. Jednoho dne ale srazí autem bezdomovce a vůbec netuší, jak se tato událost vepíše do jeho života. Hrají: Michal Dlouhý, Kristýna Frejová, Filip Čapka/David Punčochář, Jana Kotrbatá a další Klicperovo divadlo Hradec Králové středa 22. dubna 2015 od hodin KOULE Atletická královna Milena už chřestí svými zlatými šperky a blíží se k vám V hlavní roli Pavla Tomicová Studio DVA, úterý 12. květen 2015 HLAVA V PÍSKU Komedie o příběhu, který dojal celé Maďarsko. Příběh o lásce až za hrob. Hrají: Jan Potměšil a Ivana Chýlková Rezervace míst na programovém oddělení, tel.: , 001. Cena permanentky Kč, jednotné vstupné 300 Kč. Změna programu vyhrazena. -progplesová sezona 2015 CENTRUM KOCIÁNKA, PRACOVIŠTĚ BŘEZEJC ZÁKLADNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA BŘEZEJC JUPITER CLUB, s. r. o., VELKÉ MEZIŘÍČÍ XV. ROČNÍK CHARITATIVNÍ PLES 2015 CENTRA KOCIÁNKA, PRACOVIŠTĚ BŘEZEJC pátek 13. března 2015 ve velký sál Jupiter clubu, Vel. Meziříčí Po celý večer vám bude hrát skupina M.E.Š. Hostem večera: zpěvák PETR BENDE Program: Taneční vystoupení uživatelů Centra Kociánka Irské tance žáci ZŠ a SŠ Březejc Latinsko-americké standardní tance Iveta Mrňová Módní přehlídka svatebních a společenských šatů Líčení s týmem nezávislých kosmetických poradkyň Mary Kay Slavnostní dražba výrobků klientů Centra Kociánka, pracoviště Březejc, tradiční bohatá tombola Rezervace vstupenek na program. oddělení Jupiter clubu, tel.: (001), vstupné: 150 Kč vč. místenky. Zájemci, kteří by rádi přispěli a přidali své dary do tomboly získají bližší informace na programovém oddělení Jupiter clubu nebo na tel.: , 001 Hudba: Příjemné zpestření večera dalším programem Mediální partner: Loutkoherecký soubor při Jupiter clubu VM zve všechny na pohádku OSTROV SPLNĚNÝCH PŘÁNÍ sobota 21. března 2015 v 15.00, malá scéna Jupiter clubu. Vstupné 40 Kč. Rezervace na tel.: , (004), program. oddělení JC, po čt 8 16 hodin, pá 8 14 hodin. Vstupenky je nutné vyzvednout do pátku před termínem divadla. Výjimka v sobotu, a to po předchozí tel. domluvě nejpozději do hodin. FANTASTICKÉ ZÁHADY v zasedací místnost OÚ Bory Beseda s panem Arnoštem Vašíčkem, autorem řady knih o tajemnu a televizních seriálů Ďáblova lest, Ztracená brána, Strážce duší a Planeta záhad. Nevysvětlitelné archeologické nálezy, podivné úkazy a paranormální jevy naznačují, že minulost naší planety je daleko tajemnější než si vůbec dovedeme představit. Arnošt Vašíček představí nejzajímavější objevy ze svých cest do více než osmdesáti zemí. Vraždící rituály mágů Trosečníci z hvězd Utajované mumie mimozemšťanů Záhadná hrobka Podzemní města Zapovězená tajemství starověkých civilizací Trpaslíci z Jávy V zajetí nadpřirozených sil Co skrývá Voynichův rukopis? a další... Beseda bude doplněna promítáním unikátních videozáznamů. ve a v velký sál Jupiter clubu Info tel.: (004) 10 strana 10 číslo března 2015 Dorostenci házené sehráli v Brně utkání plné zvratů se šťastným koncem 2. liga mladší dorost Morava 15. kolo Handball KP Brno TJ Sokol VM 29:32 (13:14) Proti soupeři, který měl před utkáním o bod více, jsme svedli utkání plné zvratů se šťastnějším koncem pro naše barvy. Úvod utkání nám vyšel na výbornou a ujali jsme se vedení 0:4. Velmi aktivní Martin Janíček si vysloužil k sobě osobního strážce a hra se vyrovnala. V následující pasáži jsme několikrát ztroskotali na brankáři Brna. Navíc jsme museli čelit dvěma přesilovým hrám. Domácí tak šli v 23. minutě do vedení 10:8. Koncovku poločasu díky dobré aktivitě spojek jsme zvládli a šli do šaten s jednobrankovým náskokem 13:14. Druhá půle zápasu byla jak na houpačce. Obě družstva se střídala ve vedení. Hrálo se ve slušném tempu, hodně jsme točili sestavou a všichni hráči se brankově podíleli na brankovém účtu. V 25. minutě za stavu 26:25 jsme změnili obranu. Velmi dobré zákroky předvedl, po celé utkání spolehlivě chytající Vojta Drápela. Šňůrou pěti branek v řadě z rychlých přechodů jsme si před závěrečnými minutami vytvořili náskok 26:30. Soupeř ani po oddechovém čase nedokázal osobní obranou vývoj zvrátit a vybojovali jsme tak vítězství 29:32. Po celé utkání nás držel Vojtěch Drápela v brance. Střelecky tým táhl i přes osobní obranu Martin Janíček. Velmi dobře se prezentovali mladší hráči Jakub Benda a Václav Rous. Potěšující bylo kolektivní pojetí a bojovnost, která v minulém utkání scházela. V příštím zápase se dorostenci představí v domácím prostředí proti Prostějovu. Bude to v sobotu 14. března v házenkářské hale za Světlou. 7m hody 3/2:2/1 vyloučení: 4:3, diváků 35. Sled branek: 0:4, 3:7, 9:8, 11:12, 13:14, 15:16, 18:17, 20:19, 21:23, 26:25, 27:30, 29:32. Sestava a branky: Drápela Vojtěch, Kratochvíl František Janíček Martin (10), Stupka Tomáš (6), Blaha Tomáš (5), Macoun Filip (3), Rous Václav (2), Pažourek Tomáš (2/1), Frejlich Tomáš (2), Buchta Dominik (1), Benda Jakub (1), trenér Šidlo Ladislav, vedoucí družstva Kácal Petr. -šid- Více o velkomeziříčské házené najdete na Dorost HHK z venku nedovezl ani bod HC Spartak Uherský Brod HHK VM 6:3 (3:1, 1:1, 2:1) Branky a asistence HHK: 8. Kampas F., 29. Dundálek (Karásek), 60. Řepa. Sestava HHK: Svoboda Báňa D., Kameník, Báňa M., Přinesdomů Karásek, Dundálek, Kapusta O. Kampas F., Nevěčný, Řepa Hedbávný, Dobrovolná, Pavelka Burian M. Rozhodčí: Janovský Bařinka, Řihák. Vyloučení: 7:7, navíc: Kampas F. 10 min. OT. Využití: 0:2, v oslabení: 1:0. Střely na branku: 36:21 (9:5, 12:10, 15:6). Diváci: 24. HC Brumov-Bylnice HHK VM 5:2 (1:0, 3:1, 1:1) Branky a asistence HHK: 34. Kapusta O., 44. Dundálek (Báňa D.). Sestava HHK: Svoboda Báňa D., Přinesdomů, Báňa M., Kameník Karásek, Dundálek, Kapusta O. Kampas F., Nevěčný, Řepa Hedbávný, Dobrovolná, Pavelka Burian M. Rozhodčí: Vaněk Bublán, Valčík. Vyloučení: 5:6, využití: 2:0, v oslabení: 0:0. Střely na branku: 46:22 (8:10, 17:4, ZS Velké Meziříčí: Čtvrtek v HHK ml. žáci SK HS Třebíč. Neděle v HHK dorost VSK Technika Brno. ZS Pelhřimov: Sobota HC Pelhřimov HHK ml. žáci a st. žáci. -hhk- 21:8). Diváci: 30. Ostatní výsledky 27. kola: HK Kroměříž SHK Hodonín 9:1, VSK Technika Brno HC Orlová odloženo, HC Spartak Uherský Brod HC Bobři Val. Meziříčí odloženo. -hhk- KL dorostu po 27. kole 1. Brno : Orlová : Val. Meziříčí : Brumov-Bylnice : Kroměříž : Hodonín B : Vel. Meziříčí : Uherský Brod : Starší žáci prohráli s horáckou Slavií Hokej: HHK VM SK HS Třebíč 0:4 (0:1, 0:1, 0:2) Sestava HHK: Pestr Broža, Kratochvíl, Šandera Strádal D., Sobotka, Křapa Bartošek, Havliš, Honiš. Rozhodčí: Rous Zmeškalová, Strádal. Vyloučení: 5:6, využití: 0:1, v oslabení: 0:1. Střely na branku: 36:19 (13:7, 12:3, 11:9). Diváci: 25. Výsledky 9. kola: HC Pelhřimov HC Ledeč nad Sázavou 4:4. KL st. žáků po 10. kole nadst. č. 1. Ledeč n. S : Třebíč : Vel. Meziříčí : Pelhřimov :82 1 Pro mladší žáky házené byl bronz z turnaje zklamáním Dne tým mladších žáků zavítal na další ze série přípravných turnajů. Tentokrát jsme jeli až do pro nás vzdálené Třeboně. Na turnaji startovalo šest družstev, hrálo se 1 25 minut systémem každý s každým. V prvním utkání jsme se utkali s celkem Nového Veselí. Tento tým bohužel přijel značně oslaben, a tak byl doplněn hráči z Havlíčkova Brodu, a tím poněkud ztratil na kvalitě, na kterou jsme u něj zvyklí. Po velmi špatném začátku, kdy nám problém dělala i přihrávka na kratší vzdálenost, obranu jsme nechali asi ještě v autobuse, a rychlý protiútok prakticky neexistoval, přišlo od poloviny zápasu přeci jen mírné zlepšení a nakonec po brankách Štěpána Fialy a Vojty Svobody jsme si v poklidu pohlídali první vítězství v poměru 12:8. Ve druhém zápase jsme narazili na tým Úvaly u Prahy. S tímto celkem jsme se ještě nikdy nestřetli, a tak byli kluci natěšeni předvést, co dokáží. Hned od začátku jsme nastoupili s velkou chutí do hry a skóre utěšeně narůstalo v náš prospěch. Brankostroj se nezastavil ani po vystřídání všech hráčů a konečný výsledek byl 21:12 v náš prospěch. Po jednozápasové přestávce jsme hráli s největším favoritem turnaje, domácí Třeboní. Z tohoto týmu už mají naši hráči po předchozích vysokých prohrách na jiných turnajích docela fóbii. Do utkání jsme ale vstoupili velmi dobře, na vysunuté obraně se dařilo Tomáši Kučerovi a Tadeáši Bíbrovi, Štěpán Fiala byl v útoku k nezastavení a až do dvacáté minuty byl zápas vyrovnaný (8:8). Koncovku zvládli lépe opět domácí. V útoku byli trpělivější, dohrávali situace až do vyložených pozic, my naopak stříleli poněkud ukvapeně. Poslední pětiminutovku vyhráli domácí 4:1 a celkově nás tentokrát zdolali v poměru 12:9. V dalším utkání jsme narazili na tým Strakonic. Na tento tým si kluci věří, ještě jsme s ním neprohráli, a podle toho zápas vypadal. Po vlažnějším začátku jsme začali pozorněji bránit, v útoku spojky dobře kombinovaly, dařilo se konečně dohrávat míče i do pivota, kde Matouš Malec svoje šance začal proměňovat a po asi nejlepším výkonu na turnaji jsme vyhráli 15:10. V posledním zápase jsme se střetli s celkem Českých Budějovic. Před utkáním bylo jasné, že ke druhému místu na turnaji nám stačí i remíza jelikož Strakonice předtím porazily České Budějovice o deset branek. Do zápasu jsme ale vstoupili nepochopitelně ležérně, obrana včetně brankaře připomínala ementál. V útoku jsme zahazovali jednu šanci za druhou, nutno říci že některé byly opravdu vyložené a po deseti minutách vedl soupeř 7:3. Po prostřídání obrany, na vysunutou šel opět Tadeáš Bíbr a vedl si velmi dobře, zpřesnění střelby a konečně i dohrávání situací na křídlo a pivota se hra mírně zlepšila a v poslední minutě jsme vyrovnali na 13:13 a tím sahali na druhé místo na turnaji. Soupeř si ale nachystal asi svoji nejlepší akci až na konec utkání. Poslední minutu již odehrál u nás na obraně, deset vteřin před koncem si vybojoval devítimetrový hod, na který si naskočila jedna ze spojek, celý náš tým jí to jak se říká zbaštil a potom již jen koukal, jak se akce dohrává na druhé straně hřiště, kde zcela volný hráč dává v poslední vteřině vítězný gól soupeře. Po tomto zápase zavládlo veliké zklamání, u některých se objevily i slzy, ale nutno uznat, že soupeř se na nás velmi dobře připravil, hrál s daleko větší chutí, brankář mu velmi dobře zachytal, a tak vyhrál naprosto zaslouženě. Turnaj hodnotíme jako velmi povedený, kvalitní zápasy nám ukázaly, na čem je třeba do sezony ještě zapracovat, a to zejména na nábězích při postupném útoku, součinnosti všech hráčů a zrychlení celé hry směrem dopředu. Na turnaji se velmi dařilo Štěpánu Fialovi, vysoký standard prokázal i Vojta Svoboda, na obraně velmi dobře zahrál Tadeáš Bíbr, velké zlepšení prokázal na pivotu Matouš Malec, i když tam je pořád ještě mnoho práce. Po přepočítání všech výsledků a skóre bylo pořadí na turnaji: 1. Házená Třeboň 2. HBC Strakonice 3. Sokol Velké Meziříčí 4. LOKO České Budějovice 5. Nové Veselí 6. Úvaly u Prahy Hráli: Krejčí Milan Fiala Štěpán (34), Svoboda Vojtěch (23), Malec Matouš (7), Cerkal Alex (3), Kučera Tomáš (2), Dobrovolný Lukáš (2), Bíbr Tadeáš (1), Russ Jakub(1), Borkovec Jakub. Trenéři: David Stoklasa a Petr Kaštan. -sto- Šachy: VM A remíza, VM B prohra s Bíteší Krajský přebor 7. kolo: Spartak VM A Jiskra Humpolec A 4:4 Za Velké Meziříčí nastoupili Vojtěch 0 b., Kopr 1 b., Mrazík remíza, Denk 0 b., Janák Jos. 1 b., Nedoma 1 b., Čtveráček 0 b. a Kučera remíza. V restauraci Na Poříčí se zdejší áčko sice snažilo a neprohrálo, ze svého vlastního stínu však vystoupit přece jen nedokázalo a na výhru, jež tentokrát mohla přijít, proto našinci nedosáhli. Škoda Více se čekalo zejména od domácích hráčů na sedmé a osmé desce, kteří dostali takříkajíc soupeře docela snadno k sežrání, protože co do ratingového hodnocení opravdu slabé; ale přesto je Čtveráček s Kučerou nedokázali přesvědčit o tom, že by vlastně měli nakonec prohrát. Tato bodová ztráta mrzela určitě nejvíc a ve svém důsledku se ukázala být pro celý zápas jako ta rozhodující: zkrátka nevýhra, jen celková a konečná remíza A to je málo. Pěkné bodové zisky Kopra, Janáka, Nedomy, ale i Mrazíka tak byly promrhány a naděje na zisk luxusních tří bodů pro tým tím pádem pohasly. Remíza bývá sice dobrá ovšem, pravda, přece jenom ne až tak úplně a vždycky; neboť z každého pravidla, jak známo, existují výjimky. V 8. kole se naši utkají se Silkem Gambit Jihlava B, a to v roli hostujícího kolektivu; v 9. (posledním) dějství KP pak mají volno. Vedoucí Náměšť zvítězila v Pelhřimově nad tamějším Spartakem A v drtivém poměru 7:1 (za vítěze Čížek a Kratochvíl Vít z VM po 1 bodu). Družstvo Spartak VM A je momentálně na 7. místě devítičlenné tabulky s bilancí 7/1 2 4/23,0/5. Regionální soutěž Východ 9. kolo: Spartak VM B Spartak Velká Bíteš 1:4 Domácí: Dvořák D. 0 b., Zeman 0 b., Urbánek 0 b., Paul 1 b., Dohnalík 0 b. Hosté: Skula 1 b., Šilhan 1 b., Kincl 1 b., Bárta 0 b., Valeš 1 b. Celkem jednoznačná záležitost; komentáře jsou zbytečné. Tým VM B zůstává na 4. místě ze šesti (9/3 2 4/21,5/11). I přes čerstvou prohru v Bystřici v poměru 3,5:1,5 nadále vedou Jámy (9/8 0 1/31,0/24) před Velkou Bíteší (9/6 1 2/28,5/19) a Bystřicí n. P. (8/5 0 3/21,0/15). V posledním 10. kole zavítají meziříčští spartakovci do Jám. -vp- Přípravka házené z DDM byla na megaturnaji v Novém Veselí stříbrná První březnový den jsme vyrazili s minižáky do Nového Veselí na megaturnaj DP stavební 4+1 Cup 2015 do Nového Veselí. Startovalo zde celkem celkem 38 týmů (22 v kategorii minižáků a 16 družstev spadalo do přípravky). My jsme na tomto velmi kvalitně obsazeném turnaji měli čtyři mužstva 2 v minižácích a 2 v přípravce. Minižáci VM A naši nejstarší kluci odehráli celkem osm utkání s vyrovnanou bilancí 4 výhry a 4 prohry. Naše tajné plány skončit okolo pátého místa tedy vzaly za své už po základní skupině. Klukům scházel pohyb v útoku i v obraně a časté neproměňování vyložených šancí nás odsoudil na celkově 12. příčku. Střelecky se dařilo Lukáši Dobrovolnému, který patřil k nejlepším střelcům na turnaji. Sestava a branky: Lukáš Deraha (2) Lukáš Dobrovolný (39), Robin Koudela (17), Jakub Russ (16), Martin Chalupa (7), Pavel Kotouček (3), František Hlaváč (2). VM B naši rezervní minižáci odjížděli na tento turnaj s velkým očekáváním, hned pro polovinu hráčů to byl úplně první turnaj. Ze šesti zápasů vyhráli jediný, střelecky tým držel zkušený Kuba Mach. Nicméně kluci sbírají teprve nové zkušenosti, které se jim budou v budoucnosti hodit. Tento tým skončil celkově na 18. místě. Sestava a branky: Jakub Mach (21), Radek Navrátil (9), Adam Čížek (4), Filip Čížek, Matěj Trifanov, Filip Švihálek. Přípravka VM A do toho týmu jsme už před turnajem vkládali veliké naděje na medailové umístění. Tým byl snad letos poprvé kompletní a navíc jsme dali šanci ukázat se v přípravce i Robinu Koudelovi, který věkově patří do přípravky, ale letošní sezonu hraje jen za minižáky, kde se mu daří také. Ze šesti zápasů jsme prohráli pouze jedinkrát a zaslouženě slavili stříbrné medaile a velký pohár. Kdyby se nám před rozhodujícím zápasem nezranil Jirka Winterling, mohlo by to možná vypadat jinak, ale na kdyby se žádný sport nehraje. Sestava a branky: Jakub Uchytil (10) Robin Koudela (27), Jirka Winterling (13), Martin Dobejval (11), Radim Hlaváč (5), Marek Uchytil (1). VM B naše záložní přípravka, kde bylo také pár úplných nováčků, podávala poměrně solidní výkony. Na své konto si kluci připsali čtyři prohry, jedno vítězství a jednu remízu. Celkově 19. místu nepřikládáme velkou pozornost, jde spíš o to, aby se kluci do budoucna otrkali. Sestava a branky: Tomáš Kučera ml. (10), Vojtěch Bradáč (4), Denis Vik (1), Jáchym Onderka (1), Ondřej Trifanov, Adam Jaša, Alan Marek. Turnaj díky stříbru přípravky hodnotíme pozitivně, nicméně starší kluci mohli podat o něco lepší výkon. Ale jsme rádi, že i naši nejmladší házenkáři pokračují v sérii medailových úspěchů mladších žáků a jen doufáme, že to potvrdíme v sobotu u nás na hale na Memoriálu Karla Kaštana (minižáci) a v neděli na turnaji mladších žáků v Horce nad Moravou. Trenéři: Petr Kaštan, Vlaďka Horáková, Pavol Živčic, Jiří Kaštan Autor textu: Petr Kaštan, foto: Lenka a František Hlaváčovi 11 strana 11 číslo března 2015 Heřmanická přípravka bodovala V zimních měsících se v Osové Bítýšce odehrál třívíkendový turnaj starších přípravek v kopané. Pořádal jej FC Spartak Velká Bíteš. Malí fotbalisté z Dolních Heřmanic se umístili na krásném 1. místě. Porazili dva hráčské týmy z Velké Bíteše, dva z Velkého Meziříčí, Měřína a Křižanova. Chtěli bychom touto cestou poděkovat FC Spartaku Velká Bíteš za organizaci turnaje, dále trenérům, rodičům a především našim malým bojovníkům, kteří svojí pílí a chutí vyhrát na turnaji zvítězili. Na snímku ležící: Tomáš Neufuss, 1. řada zleva: Daniel Barták, Adam Bednář, Leoš Pelánek, Michal Šlapal, 2. řada zleva: Petr Švejda, Martin Vala, Matěj Janšta. Trenéři Martin Vala, Vláďa Barták. Trenéři a rodiče z Dolních Heřmanic, foto: archiv Velkomeziříčští stolní tenisté slaví historický úspěch, jsou v divizi TJ Chmelná ST VM A 8:10 Body: Pokorný Jan 3/1, Maštera Martin 3/1, Řikovský Aleš 2/2, Klíma Petr 1/3 Čtyřhra: Pokorný, Maštera Jiskra Humpolec ST VM A 8:10 Body: Řikovský Aleš 2/2, Klíma Petr 2/2, Kampas Jan 2/2, Maštera Martin 2/2 Čtyřhry: Klíma, Řikovský, Kampas, Maštera ST VM B Sokol Rovečné B 11:7 Body: Kampas Jan 3/1, Buk Martin 3/1, Zelený David 3/1, Klíma Tomáš 1/3 Čtyřhra: Kampas, Zelený Ježek Uhřínov ST VM C 7:11 Body: Dvořák František 3/1, Juda Zdenek 2/2, Kořínek Stanislav 2/2, Bednář Ivan 2/2 Čtyřhry: Dvořák, Kořínek, Bednář, Juda ST VM D Netín B 1:17 Body: Minařík Jakub 1/3, Dvořák František st. 0/4, Vodák Petr 0/4, Hrůza Vlastimil 0/4 TJ Poděšín B ST VM E 9:9 Body: Přikryl Radek 3/1, Holík Vratislav 2/2, Kališ Petr 2/2, Vodák Daniel 1/3 Čtyřhra: Holík, Kališ Předposlední dvojkolo rozhodlo o postupujících do divize. Naše stolní tenisty čekalo dvojkolo pravdy. První duel ve Chmelné se rozjel v a končil až po 16. hodině. Tento maraton čtyřher a dvojher poukázal, kdo bude vévodit KP 1. třídy. Sled výherních bodů byl naprosto vyrovnaný, až do konce. Za stavu 8:8 se zlomil chleba, poslední dvě dvojhry skončily výhrou našich hráčů. Tím se zrodila nejtěsnější výhra 10:8 pro nás. Domácí tuto porážku rozhodně nečekali a těžko ji nesli, chtěli nám oplatit první vzájemný duel, kde podlehli také 10:8. Chmelné jsme sebrali všechny čtyři body a sesadili ji z první příčky tabulky. Síla našeho družstva je veliká, vyrovnanost všech hráčů z nás dělá vítěze. V Humpolci to bylo podobné jako v prvním střetnutí. Tyhle dvě výhry nám zajistily předčasnou účast v příští sezoně v divizi. Přes padesát let se hraje stolní tenis u nás ve městě a nikdy nehrálo žádné družstvo tuto soutěž. Jde bezesporu o největší úspěch celé historie tohoto krásného sportu v našem městě. V posledním dvojkole, které se hraje za čtrnáct dní doma proti Polné a Nížkovu, už o nic nepůjde. Velká gratulace patří všem hráčům, co se na tomto grandiózním úspěchu podíleli. Poslední kola se hrála i v okresních přeborech. Družstva B a C potvrdila svoje prvenství v OP 1 a OP 2. Rezervu čeká baráž o postup do kraje. Tento poslední krok bývá nejtěžší a všichni držíme palce, ať béčko uspěje. Tato akce se odehraje dne Céčko postoupilo do OP 1. Týmy D a E skončily ve svých třídách v polovině tabulky. Blíží se konec sezony všech pingpongových soutěží. Předběžné hodnocení našeho oddílu bereme jako nejúspěšnější sezonu existence stolního tenisu ve Velkém Meziříčí. -pk- Týmu HC Lukáš už vítězství v městské hokejové lize nikdo nesebere Tři kola před koncem 12. ročníku městské hokejové ligy je znám její vítěz. Zaslouženě a poprvé vítězství získal třebíčský tým HC Lukáš. 11. kolo nadstavbová část O vítěze městské ligy Tech. služby VM Horní Heřmanice 13:2 Chatrný 2, Šlapal O. 2, Chudoba T. 2, Chudoba P., Kružík 2, Láznička 2, Horký D., Musil Mejzlík, Kutílek SK Omega VB HC Pikárec 8:2 Svoboda 2, Dvořák 2, Ondrůšek, Sladký, Budín, Černý Kovář 2 SK Netín Sanborn VM 12:9 Šmarda 3, Juda 2, Sýkora 3, Plhák T., Průša, Kolář, Řehoř Hanus 6, Puffer 2, Bednář HC Lukáš Agromotor VM 5:5 Kotrba 2, Jakoubek, Belatka, Beránek Svoboda 2, Toman, Bíbr, Šlapal 1. HC Lukáš : Sanborn VM : Tech. služby VM : Agromotor VM : SK Omega VB : SK Netín : Horní Heřmanice : HC Pikárec :70 1 kuželky Krajský přebor Vysočiny TJ Třebíč C Spartak VM A 2585:2515 * 6:2 Toman 433:427 Baloun Šimek 394:397 Lavický Ji. Tenkl 485:427 Lavický B. Picmaus 422:423 Kováč Pavlas 427:422 Starý Horák 424:419 Mička Krajská soutěž Vysočiny B PSJ Jihlava C Spartak VM B 1552:1546 * 4:2 Lavička 390:410 Mička Partlová 379:431 Mičková Doubek 382:377 Fajmonová Souček 401:328 Lavický F. Spartak VM C BOPO Třebíč C 1689:1625 * 5:1 Badalík 415:385 Kolářová Krejska 405:384 Sedláková Mátl 389:404 Oujezdská Weiss 480:452 Ježková -sta- O postup do extraligy SPL Radostín nad Osl. SK Vídeň 5:2 Hubený 3, Váša, Vítek Pospíšil, Nedoma SK Afcon Kunšovec VM HC Benetice 4:4 Klouda 2, Pospíšil 2 Houzar M., Houzar K., Caha, Rygl Opel Dobrovolný VM SK Mostiště 6:5 Krejčí 2, Vondráček 2, Říha, Šefčík Burian, Kafka, Strnad, Krejčí V. st., Krejčí V. ml. NHÚ Balinka VM HC Ořechov 4:3 Navrátil 2, Komínek, Necid Kupka, Dvořák, Káňa 1. SK Mostiště : SPL Radostín nad Osl : SK Afcon Kunšovec VM : NHÚ Balinka VM : HC Benetice : Auto Dobrovolný VM : SK Vídeň : HC Ořechov : HCF Dráhy VM :56 4 O konečné umístění v 1. lize (1. 8. místo) HC Bory River VM 4:7 Váša 2, Kovář, Kaštan Koudelka, Vrtal, Kejda, Daniel, Havlík, Rous P. ml., Rous P. st. Kabadesign VM HC Křižanov 6:0 Vacula 3, Komínek 2, Wasserbauer SK Stránecká Zhoř HC Tasov 4:4 Kopřiva 2, Bartušek 2 Sláma 2, Páral, Chlubna Farma Měřín SK Lavičky 4:8 Láznička 2, Blažek, Kašpar Štěpánek 6, Nevěčný, Hladík SK Lavičky Kabadesign VM 4:3 Hejl 2, Polák, Štěpánek Komínek, Vacula, Štěpánek SK Stránecká Zhoř HC Bory 9:0 Kopřiva 4, Bartušek 2, Běhůnek, Sedláček, Vlach HC Tasov Farma Měřín 2:2 Páral 2 Blažek, Štoček J. HC Křižanov River VM 3:3 Běhal 2, Komínek Daniel 2, Fikr 1. SK Lavičky : Farma Měřín : River VM : HC Tasov : Kabadesign VM : SK Stránecká Zhoř : HCKřižanov : HC Bory :65 4 Abraham cup startuje -vid- Na první jarní den, tj , připravili pořadatelé již pátý ročník halového fotbalového turnaje hráčů starších 50 let. V házenkářské hale u školy Světlá sehraje deset družstev od 9.00 utkání, která vyvrcholí finálovým v Turnaje se účastní tradičně polský Lech Poznaň, ale také dvojnásobný vítěz Kodak Třebíč. Generálním sponzorem je MěÚ Velké Meziříčí, dalšími sponzory jsou Poex, Alpa a řada dalších. Mediální partner Velkomeziříčsko. Všem patří od pořadatelů poděkování. Máte-li rádi fotbal a chcete si připomenout dřívější hvězdy škvárových hřišť, navštivte turnaj, budete vítáni. -ros- Velmez v přípravě porazil Jindřichův Hradec Fotbalové béčko v přípravě předvedlo dobrý výkon FC VM B SK Huhtamaki Okříšky 2:2 (1:0) Rozhodčí: Michael Polák. Diváci: 10. Branky: Benda (30.), Bublan (60.) Souček (65. vlastní), Tůma (68.). Sestava: Sysel Malec, Souček, Halámek, J. Kafka Vítek Nevoral, Ráček, Jakeš, Benda Liška. Náhradníci: Bublan, Řezníček, Bradáč, Kruba K zápasu jsme nastoupili s cílem, že se budeme zaměřovat na defenzivní činnost a posouvat se v uceleném bloku. Hráli jsme se silným soupeřem, tak jsem si chtěl v tomto zápase vyzkoušet bránění. První poločas jsme zvládli skoro na jedničku, protože kluci dodrželi to, co jsem jim kladl před zápasem. Soupeř si nevěděl rady, jak překonat náš blok. Z kraje zápasu byl faulován ve vápně Benda, ale bohužel penaltu nedokázal proměnit Liška. Již třetí penaltu po sobě jsme neproměnili. V prvním poločase jsme si vytvořili několik gólových šancí, ale nezúročili jsme je v góly. Ve druhém poločase už nebylo takové nasazení od hráčů. Paradoxně jsme Okříšky nastartovali my, když si vlastní gól vstřelil Souček, který hlavou přeloboval vyběhlého brankáře Krubu. Byl to z naší strany nejlepší zápas v přípravě. Text a foto: Libor Smejkal ml. FC VM FK Jindřichův Hradec :1 (2:0) Branky: 5. Mucha P., 24. Simr. 86. Demeter 60. Jaroš. Sestava FC VM: Invald Mucha Z., Mucha P., Šimáček, Krejčí Bouček, Durajka, Berka, Smejkal, Vyskočil Simr, střídali Kruba, Demeter, Pokorný a Polanský. Rozhodčí Rosický ml. ŽK bez. Výsledek prvního poločasu neodpovídal dění na hřišti. Zatímco hosté si připravili několik nebezpečných brankových příležitostí a jen výborný výkon gólmana Invalda a nepřesnost v zakončení uchránily domácím čisté konto, domácí hráči využili dvě standardní situace a udělili hostům lekci z produktivity. Druhý poločas přinesl již vyrovnaný souboj, a tak se nakonec z vítězství radovali domácí. -myn-, foto: Libor Smejkal ml. O vítězství házenkářů v Brně rozhodl až konec zápasu 2. liga mužů Morava jih, 15. kolo Handball KP Brno B TJ Sokol VM 30:31 (17:17) V 15. kole čekalo naše hráče nevyzpytatelné družstvo Brna. Jeho síla je dána tím, kolik hráčů z áčka za něj nastoupí. Soupeř se před utkáním pohyboval na šestém místě druholigové tabulky, a tak nečekalo náš tým nic lehkého. Od začátku diktovali tempo hry domácí. Naši jako by nebyli ve své kůži, v rychlosti a důrazu zaostávali za soupeřem. I přesto, že kombinace vázla, se podařilo vždy dotáhnout mírné vedení soupeře. V kritických chvílích nás držel Libor Kotík v brance. V závěru poločasu naši hráči zabrali a srovnali. V druhé půli se obraz hry příliš neměnil. Domácí vždy odskočili na dvou nebo tříbrankový rozdíl a naši se vždy dokázali dotáhnout. K velmi dobrému výkonu se rozehrál Jirka Kaštan a držel svými průniky naše družstvo ve hře. V 53. minutě (28:26) trenér Vaverka změnil obranné rozestavení, osobně jsme bránili nejlepšího střelce Musila. Třemi trefami v řadě se tak skóre překlopilo v náš prospěch (56. minuta 28:29). Následně ještě Brno dvakrát dokázalo srovnat naše nejtěsnější vedení. Poslední branku utkání a zároveň vítěznou vsítil v 58. minutě Víťa Večeřa. V posledních dvou minutách již branka nepadla, a tak jsme mohli slavit vítězství 30:31. Dneska jsme neodehráli dobré utkání. Oproti soupeři jsme byli pomalejší, ale vždy jsme se dokázali dotáhnout a závěr se nám takticky povedl, zhodnotil asistent trenéra Vítězslav Večeřa. Jelikož Ivančice překvapivě klopýtly v Kuřimi, naše družstvo se na čele tabulky osamostatnilo o tři body. Příště doma hostíme 14. března v 17 hodin Sokol II. Prostějov. 7m hody 4/4:4/3, vyloučení 3:4, diváků 35. 2:1, 5:3, 8:5, 10:10, 13:12, 16:15, 17:17, 20:18, 23:20, 26:25, 28:29, 30:31. Sestava a branky: Kotik Libor, Stoklasa David - Kaštan Jiří (8), Strašák Pavel (5/2), Bezděk Jakub (5), Matušík Roman (5), Pavol Živčic (4), Necid Miloš (2), Večeřa Vítězslav (2), Pavliš David, Kubiš David, Kříbala Pavel, Lečbych Jan, trenér Vaverka Vlastimil, vedoucí družstva Vodák Petr. -šid- 1. V. Meziříčí : Ivančice : Juliánov : Hustopeče : Napajedla : II.Prostějov : Brno B : Kostelec n. H : Maloměřice : Telnice : Kuřim : Bohunice B :438 8 12 strana 12 číslo března 2015 Playoff krajské hokejové ligy startuje již ve středu V pátek od proběhne domácí utkání čtvrtfinále. Až poslední kolo základní části, ve kterém mělo A mužstvo HHK volno, definitivně rozhodlo o složení čtvrtfinálových dvojic. Vzhledem k tomu, že žádost o kvalifikaci do II. ligy ČR podal pouze tým Hokej Šumperk, do playoff postupuje všech osm týmů jižní Moravy. (Šumperk mohl do kvalifikace postoupit pouze z prvního místa jihomoravské konference). Playoff KL JM 2015 se hraje na dvě vítězná utkání, přičemž první a případné třetí rozhodující utkání se hraje na ledě lépe postaveného mužstva po základní části. V případě nerozhodného stavu po 60 minutách hry následuje desetiminutové prodloužení. V případě, že v prodloužení nepadne gól, rozhodnou o vítězi samostatné nájezdy. Čtvrtfinálové playoff KL JM: Sk Minerva Boskovice HHK Velké Meziříčí Mladší fotbalová přípravka porazila Bohemians 1905 a Viktorii Žižkov Fotbalová přípravka Velkého Meziříčí U8 získala na turnaji v Milovicích na umělé trávě cenné skalpy dvou slavných týmů Bohemians Praha 1905 a Viktorie Žižkov. Bohemians rozdrtila 6:0 a Viktorii Žižkov v napínavém zápasu 4:3 a i díky těmto výsledkům obsadila v silně obsazeném turnaji 2. místo. Výkon z Milovic byl zřejmě nejlepší v historii tohoto ročníku 2007 za jeho dvouletého působení. Na tomto turnaji jsme se dočkali poprvé i individuálních ocenění, Roman Starý byl vyhlášen nejlepším obráncem turnaje a brankář Josef Voda byl zařazen do All Stars turnaje. Během měsíce února jsme se zúčastnili i dvou dalších turnajů, Vzájemné zápasy v sezoně (5:3, 5:8) Termíny čtvrtfinále: 1. utkání středa od ZS Boskovice 2. utkání pátek od ZS Velké Meziříčí Případné 3. utkání neděle které naznačily, že v našich výkonech zatím nepanuje vyrovnanost formy. Na turnajích v Nezamyslicích a ve Žďáře nad Sázavou jsme obsadili shodně 6. místo, které zejména v případě turnaje v Nezamyslicích bylo zklamáním. Trenérský tým věří, že výkon z turnaje v Milovicích je snad ten, kterým se budeme prezentovat v jarní části venkovních zápasů. Ještě před tím ale absolvujeme poslední turnaj na domácí půdě v hale Světlá v neděli od 8 hodin. Budeme rádi, když naše úspěšné mužstvo přijdete podpořit. Turnajů se zúčastnili tito hráči: Voda, Dobrovolný, Šváb, Liška, Navrátil, Starý (počet vstřelených gólů 5), Havlík, Maňhal, Teplý (12), Staněk (5), Bartoš, 2015 od ZS Boskovice Zbývající čtvrtfinálové dvojice: Dynamiters Blansko HC Spartak Velká Bíteš HC Uničov HC Štika Rosice HK hokej Šumperk HC TJ Šternberk Soutěž o nejrychlejší střelu jde do finále! V pátek, při druhém čtvrtfinálovém utkání, si tři nejlepší střelci ze základní části zastřílí o konečné pořadí a hodnotné ceny. Nejlepšími střelci po základní části jsou: 1. Trosčák Peter 88 km/h 2. Hladík Ladislav 86 km/h 3. Bednář Jaroslav 82 km/h Náhradníci: 4. Činčara Jaroslav 79 km/h 5. Slabý Petr 76 km/h KL jižní Moravy a Zlínska JM konference 1. Blansko : Šumperk : Boskovice : Uničov : Rosice : Vel. Meziříčí : Šternberk : Velká Bíteš : Zlínská konference 1. Uherský Ostroh : Kroměříž : Uherský Brod A : Uherské Hradiště : Uherský Brod B : hhk-, foto: Josef Kašpar Chromý (5), Zahradníček, Hladík, Valík (2), Zmrhal (3), Turza, Svoboda (4). Trenéři: Jakub Rosický, Josef Voda, Radek Navrátil. Jaroslav Zmrhal, FC VM, foto: Radek Navrátil Házenkářky nestačily na hráčky z Ivančic 2. liga žen Morava A 4. kolo TJ Sokol VM HK Ivančice 24:25 (12:16) Ve čtvrtém kole jarní části soutěže jsme na domácí palubovce nestačily na soupeřky z Ivančic. Malá chuť po vítězství a velké množství technických chyb a neproměněných šancí zapříčinily naši první jarní porážku. Vstup do utkání byl hodně vyrovnaný. Obě družstva dobře bránila. V útočné fázi jsme dokázaly být aktivnější, a proto jsme se ujaly vedení 3:1 (5. minuta). To bylo ovšem naposled, co jsme v zápase vedly. V této části jsme si vypracovaly několik dobrých střeleckých příležitostí, ale ty jsme bohužel neproměnily. Na druhé straně se hráčkám z Ivančic dařilo střílet ze všech postů a postupně navyšovat své vedení, které bylo místy i pětibrankové. Na konci poločasu se nám díky změně obranného systému podařilo útoky Ivančických zabrzdit, ale chyby v útoku nám nedovolily dostat se na menší brankový rozdíl ve skóre, než bylo poločasových 12:16. Druhý poločas se spíše bránilo než útočilo. Fyzicky i technicky dobře disponované spojky hostů nám dělaly velké problémy. V útoku zbrklé zakončení bez přípravy nás stále drželo daleko od možné remízy. Až v posledních deseti minutách jsme dokázaly agresivnější obranou a zlepšeným pohybem v útoku vyrovnat. To ovšem byla již 30. minuta a soupeřky měly míč. Zkušeně tak dohrály akci na sedmibrankový hod, a ten proměnily. Na to jsme již nedokázaly odpovědět, a tak jsme zaznamenaly první letošní porážku. Hráčky Ivančic byly v tomto zápase nad naše síly. Techničtější hra a lepší obrana jasně hovořily v jejich prospěch. Nám nezbývá, než se z tohoto zápasu poučit a posbírat síly na příští týden, kdy nás na domácím hřišti čekají hráčky z Olomouce. 7m hody 3/3:3/2; vyloučení: 0:2, počet diváků 47. Sled branek: 3:1, 3:5, 5:10, 7:13, 9:14, 12:16, 15:18, 18:22, 20:23, 24:25. Sestava a branky: Babáčková Marcela, Syptáková Veronika Zbožínková Lucie (5/2), Závišková Iva (5), Chromá Jarmila (4), Svobodová Diana (3), Klusáčková Jana (3), Koudelová Eliška (2), Stará Veronika (1), Horečková Eliška (1), Pacalová Lenka, Hladíková, trenér Šidlová Jana, zodpovědný vedoucí ing. Stanislav Tvarůžek. -jškdy a kam Na házenou do haly za Světlou v sobotu Liga Vysočiny st. žáci, ve liga ženy Olomouc, v liga ml. dorostenci Prostějov, v liga muži Prostějov Na hokej na z. stadion ve čtvrtek v ml. žáci Třebíč. V pátek v muži HHK Boskovice. V neděli v dorost Brno. So Ne Út Čt veřejné bruslení So Ne Út Bruslící 20 Kč, doprovod 10 Kč Fajtův kopec opět hostil lyžařské a snowboardové přebory škol Minulý týden na Fajtově kopci proběhly tradiční lyžařské přebory Vysočiny a Jihomoravského kraje. Účast na nich byla obrovská. Z Kraje Vysočina přijelo více než 800 závodníků z 50 škol a z Jihomoravského kraje závodilo 340 závodníků ze 60 škol, uvedl Jiří Novotný, předseda Ski klubu Velké Meziříčí a dodal, přebory jsou dle našich informací největší lyžařskou akcí v kraji a s více než jedenácti sty účastníků za tři dny jistě patří i mezi největší sportovní akce v kraji. Celkový počet přihlášených přitom každý rok narůstá. Velice nás potěšilo, že lyžaři našeho klubu byli vidět, a to nejenom v reprezentacích místních škol, ale lyžuje za nás i spousta dětí z jiných měst, takže byli oporou dalších škol. Dny 2. a 5. března patřily 7. ročníku lyžařského a snowboardového přeboru škol Kraje Vysočina. Probíhaly dvoukolově. V kategorii ZŠ nižšího stupně s převahou bodů zvítězila ZŠ Oslavická Velké Meziříčí. Na 2. místě ZŠ TGM Třebíč a 3. ZŠ Školní Velké Meziříčí (na snímku vpravo). V kategorii vyššího stupně 1. Gymnázium Nové Město na Moravě, 2. ZŠ TGM Třebíč, 3. ZŠ Trhová Kamenice. Z Velkého Meziříčí pak na 4. místě Gymnázium Velké Meziříčí a na 5. místě ZŠ Oslavická Velké Meziříčí. V kategorii střední školy po napínavém souboji zvítězilo Gymnázium Velké Meziříčí, 2. místo patří Gymnáziu a OA Pelhřimov a 3. SPŠ a SOU Pelhřimov. Z Velkého Meziříčí na 6. místě skončila Hotelová škola Světlá a SOŠŘ Velké Meziříčí (na levém snímku). Ocenění dostali i vyučující. Předávali je v úterý radní Kraje Vysočina ing. Jana Fialová, starosta města ing. Radovan Necid a předseda krajské rady SLČR Vratislav Čamek, ve čtvrtek radní města Vincenc Záviška. Výsledky a další foto na Text a foto: Petr Zezula Noviny Města Velké Meziříčí, založeny v roce Vycházejí pro oblast Velkomeziříčska, Velkobítešska, Měřínska, Křižanovska a Tasovska každý týden ve středu. Vydavatel Jupiter club, s. r. o., 100% vlastník Město Velké Meziříčí, IČO: CZ Evidenční číslo MK ČR E Vedoucí šéfredaktorka Bc. Martina Strnadová, šéfredaktorka Ing. Ivana Horká, zástupkyně vedoucí šéfredaktorky. Adresa a sídlo redakce: Jupiter club, s. r. o., Náměstí 17, Velké Meziříčí, redakční tel , mobil: , Pracovní doba: úterý pátek (Pondělí není úřední den.) Tisk Samab Brno. Drobná barevná odchylka tisku není na závadu. Sazba redakce týdeníku Velkomeziříčsko. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Redakce si u došlých příspěvků, u nichž nezodpovídá za správnost uvedených údajů, vyhrazuje právo úpravy. Otištěné názory čtenářů nemusejí být shodné se stanoviskem redakce. Články označené PI jsou placená inzerce. Novinová uzávěrka je v pátek ve 12.00, sportovní strany v pondělí ve Obsah novin je chráněn autorským právem, které vykonává vydavatel. Jakékoliv užití článků a fotografií z tištěné či elektronické podoby týdeníku Velkomeziříčsko včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu vydavatele JUPITER CLUB, s. r. o., Velké Meziříčí ZAKÁZÁNO.

https://www.dauc.cz/dokument/?modul=pr&cislo=47807

§ 1 - nadpis vypuštěn § 2 - Povinnost poskytovat informace § 4 - Poskytování informací § 4a - Poskytování informací na žádost § 4b - Poskytování informací zveřejněním § 4c - Národní katalog otevřených dat § 5 - Zveřejňování informací § 6 - Odkaz na zveřejněnou informaci § 7 - Ochrana utajovaných informací § 8a - (1) Informace týkající se ... § 8b - Příjemci veřejných prostředků § 9 - Ochrana obchodního tajemství § 10 - Ochrana důvěrnosti majetkových ... § 11 - Další omezení práva na informace § 12 - Podmínky omezení § 13 - Žádost o poskytnutí informace § 14 - Postup při podávání a vyřizování ... § 14a - Některá ustanovení o licenční ... § 15 - Rozhodnutí o odmítnutí žádosti § 16 - Odvolání § 16a - Stížnost na postup při ... § 16b - Přezkumné řízení a ochrana ... § 17 - Hrazení nákladů § 18 - Výroční zpráva § 19 - Umožnění přístupu k informacím ... § 20 - -------------------- Pozn. ASPI: ... § 21 - (1) Vláda vydá nařízení, kterým ... Rok účinnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) v praxi územní samosprávy Otázky a odpovědi: Lhůta pro standardní rozhodnutí o stížnosti Otázky a odpovědi: Mimořádné odměny zastupitelům obce Posečkání daně v judikatuře správních soudů Šikanózní podání podle zákona o svobodném přístupu k informacím Registr smluv - zkušenosti z praxe Uplatnění plné moci udělené poradci ve světle novelizovaného pokynu GFŘ Zveřejňování informace o výši platů podle rozhodnutí Ústavního soudu Dotazy a odpovědi: Problematika živnostenského podnikání a reklamní činnosti Několik málo zamyšlení k zajišťovacím příkazům správce daně Vydáno: 11. 5. 1999 Schválený 11. 5. 1999 Účinný od 1. 1. 2000 do 31. 12. 9999 OCHRANA UTAJOVANÝCH SKUTEČNOSTÍ. STÁTNÍ, HOSPODÁŘSKÉ a SLUŽEBNÍ TAJEMSTVÍ.; Obchodní tajemství.; Povinnost zachovávat mlčenlivost.; Svoboda projevu a právo na informace.; Zásady správního řízení.; Ochrana osobnosti.; 106/1999 Sb. ZÁKON ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím Změna: 101/2000 Sb. Změna: 159/2000 Sb. Změna: 39/2001 Sb. Změna: 413/2005 Sb. Změna: 61/2006 Sb. Změna: 110/2007 Sb. Změna: 32/2008 Sb. Změna: 254/2008 Sb. Změna: 274/2008 Sb. Změna: 123/2010 Sb. Změna: 227/2009 Sb. Změna: 375/2011 Sb. Změna: 167/2012 Sb. Změna: 181/2014 Sb. Změna: 222/2015 Sb. Změna: 301/2016 Sb. Změna: 298/2016 Sb., 368/2016 Sb. Změna: 205/2017 Sb. Změna: 111/2019 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 nadpis vypuštěn Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. § 2 Povinnost poskytovat informace (1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. (2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. (3) Zákon se nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví1a), a dalších informací, pokud zvláštní zákon1b) upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. (4) Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. § 3 Základní pojmy (1) Žadatelem pro účel tohoto zákona je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci. (2) Možností dálkového přístupu pro účel tohoto zákona je přístup k informaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí sítě nebo služby elektronických komunikací2). (3) Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. (4) Informací podle tohoto zákona není počítačový program. (5) Zveřejněnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná v knihovně poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a). (6) Doprovodnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která úzce souvisí s požadovanou informací (například informace o její existenci, původu, počtu, důvodu odepření, době, po kterou důvod odepření trvá a kdy bude znovu přezkoumán, a dalších důležitých rysech). (7) Strojově čitelným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury. (8) Otevřeným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru. (9) Otevřenou formální normou se pro účely tohoto zákona rozumí pravidlo, které bylo vydáno písemně a obsahuje specifikace požadavků na zajištění schopnosti různých programových vybavení vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat. (10) Metadata jsou pro účely tohoto zákona data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času. (11) Otevřenými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat. § 4 Poskytování informací (1) Povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti nebo zveřejněním. (2) V případě, že je žadatelem povinný subjekt, je mu poskytována informace za stejných podmínek jako jiným žadatelům. § 4a Poskytování informací na žádost (1) Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informace, včetně k ní se vztahujících metadat, pokud tento zákon nestanoví jinak. Povinný subjekt není povinen měnit formát nebo jazyk informace ani vytvářet k informaci metadata, pokud by taková změna nebo vytvoření metadat byly pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena. Pokud je požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem. Pokud je to možné s přihlédnutím k povaze podané žádosti a způsobu záznamu požadované informace, poskytne povinný subjekt informaci v elektronické podobě. (2) Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména a) sdělením informace v elektronické nebo listinné podobě, b) poskytnutím kopie dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, c) poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaci, d) nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, e) sdílením dat prostřednictvím rozhraní informačního systému, nebo f) umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem. (3) Pokud způsob poskytnutí informace podle odstavce 2 není možný nebo by pro povinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž, vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci jiným způsobem umožňujícím její účinné využití žadatelem. § 4b Poskytování informací zveřejněním (1) Informace poskytovaná zveřejněním se poskytuje ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena; při zveřejnění takové informace v elektronické podobě musí být jeden z těchto formátů otevřený a, je-li to možné, též strojově čitelný. Je-li to možné a vhodné, zveřejní povinný subjekt spolu s informací též metadata, která se k ní vztahují. Formát i metadata by měly co nejvíce splňovat otevřené formální normy. (2) Povinné subjekty zveřejňují informace obsažené v jimi vedených nebo spravovaných registrech, evidencích, seznamech nebo rejstřících, které jsou na základě zákona každému přístupné a které lze využít při podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, ke studijním nebo vědeckým účelům anebo při veřejné kontrole povinných subjektů, jako otevřená data. Povinné subjekty zaevidují tyto informace v národním katalogu otevřených dat. Seznam informací podle věty první stanoví prováděcí právní předpis. Má se za to, že před dalším zpracováním otevřených dat nemají přednost oprávněné zájmy nebo práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů. § 4c Národní katalog otevřených dat (1) Národní katalog otevřených dat je informační systém veřejné správy přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup sloužící k evidování informací zveřejňovaných jako otevřená data. (2) Správcem národního katalogu otevřených dat je Ministerstvo vnitra. § 5 Zveřejňování informací (1) Každý povinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit na místě, které je všeobecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, tyto informace: a) důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost, b) popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob, c) místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat, d) postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat, e) přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí, f) sazebník úhrad za poskytování informací, g) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací (§ 18), h) výhradní licence poskytnuté podle § 14a odst. 4, i) usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7, j) elektronickou adresu podatelny. (2) Povinné subjekty jsou ve svém sídle povinny v úředních hodinách zpřístupnit a) právní předpisy vydávané v rámci jejich působnosti, b) seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních smluv2b) podle § 14a, (3) Do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacích poskytnutých způsobem podle § 4a odst. 2 písm. e) a f), informacích poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah. (4) Povinné subjekty jsou povinny zveřejňovat informace uvedené v odstavci 1 a 2 též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato povinnost se nevztahuje na povinné subjekty, které jsou pouze fyzickými osobami. V případě informací uvedených v odstavci 2 písm. a) postačuje ke splnění této povinnosti uvedení odkazu na místo, kde jsou tyto informace již zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. Strukturu zveřejňovaných informací stanoví prováděcí právní předpis. (5) Povinné subjekty, které vedou a spravují registry, evidence, seznamy nebo rejstříky obsahující informace, které jsou na základě zvláštního zákona každému přístupné, jsou tyto informace povinny zveřejňovat v přehledné formě způsobem umožňujícím i dálkový přístup. Na tyto subjekty se pro tento účel nevztahuje povinnost zamezit sdružování informací podle zvláštního právního předpisu.3a) (6) Povinnost zveřejnit informace podle odstavců 4 a 5 splní povinný subjekt tím, že je způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu zpřístupní správci portálu veřejné správy nebo mu je předá. Formu a datový formát zpřístupňovaných a předávaných informací stanoví prováděcí právní předpis. (7) Povinný subjekt může informace podle odstavce 1 zveřejnit i dalšími způsoby a s výjimkami uvedenými v tomto zákoně může zveřejnit i další informace. § 6 Odkaz na zveřejněnou informaci (1) Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází. (2) Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjekt mu ji poskytne; to neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází. § 7 Ochrana utajovaných informací Je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy4) označena za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjekt ji neposkytne. Povinný subjekt neposkytne rovněž osobní údaje o osobě, která je držitelem osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacím pro stupeň utajení Přísně tajné a Tajné, pokud by to mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací. § 8 zrušen § 8a (1) Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu4a). (2) Povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. § 8b Příjemci veřejných prostředků (1) Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje4b) o osobě, které poskytl veřejné prostředky. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotních služeb, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území4c). (3) Základní osobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků. § 9 Ochrana obchodního tajemství (1) Pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím6), povinný subjekt ji neposkytne. (2) Při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství. § 10 Ochrana důvěrnosti majetkových poměrů Informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení8) povinný subjekt podle tohoto zákona neposkytne. § 11 Další omezení práva na informace (1) Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud: a) se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu, b) jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím, c) jde o informaci poskytnutou Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas8a), d) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, nebo e) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí20). (2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud: a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí, b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona9) a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období, c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen „právo autorské“)2b), nebo d) jde o informaci, která se týká stability finančního systému18). (3) Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu11), podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností. (4) Povinné subjekty dále neposkytnou informace o a) probíhajícím trestním řízení, nebo týkající se trestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces, b) rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků, c) plnění úkolů zpravodajských služeb,12) nebo o činnosti zpravodajských služeb, pokud by poskytnutí této informace ohrozilo plnění jejich úkolů či ochranu utajovaných informací, d) přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu, e) činnosti Finančního analytického úřadu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, f) činnosti České národní banky v souvislosti s vedením centrální evidence účtů. (5) Povinný subjekt neposkytne informaci, která je předmětem ochrany práva autorského2b), je-li v držení a) provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě zvláštních právních předpisů13a), b) škol a školských zařízení, které jsou součástí vzdělávací soustavy podle školského zákona13b) a podle zákona o vysokých školách13c), c) Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, které jsou příjemci nebo spolupříjemci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje13d), nebo d) kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky, jako jsou divadla, orchestry a další umělecké soubory, s výjimkou knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a) a muzeí a galerií poskytujících standardizované veřejné služby19). (6) Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky. § 12 Podmínky omezení Všechna omezení práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon. Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. V odůvodněných případech povinný subjekt ověří, zda důvod odepření trvá. § 13 Žádost o poskytnutí informace (1) Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. (2) Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně. (3) Ustanovení § 14 až 16a a § 18 platí pouze pro žádosti podané písemně. § 14 Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace (1) Žádost je podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjekt. (2) Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. (3) Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud elektronické adresy podatelny nejsou zveřejněny, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu. (4) Neobsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 věty první a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána podle odstavce 3, není žádostí ve smyslu tohoto zákona. (5) Povinný subjekt posoudí žádost a: a) brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží, b) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti, c) v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli, d) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku. (6) O postupu při poskytování informace se pořídí záznam. (7) Lhůtu pro poskytnutí informace podle odstavce 5 písm. d) může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Závažnými důvody jsou: a) vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost, b) vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti, c) konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti. § 14a Některá ustanovení o licenční nebo podlicenční smlouvě při poskytování informací (1) Má-li být informace, která je předmětem ochrany práva autorského2b), poskytnuta na základě licenční nebo podlicenční smlouvy a majetková práva k předmětu ochrany práva autorského vykonává povinný subjekt, který není vyňat z povinnosti poskytovat informaci podle § 11 odst. 5, postupuje se ve věcech neupravených tímto zákonem podle autorského zákona2b). (2) Odměna za oprávnění informaci užít nesmí být vyšší než úhrada podle § 17, nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis nebo licenční smlouva mezi povinným subjektem a tím, kdo právo nakládat s předmětem práva autorského na povinný subjekt převedl. (3) Podmínky poskytnutí informace v licenční nebo podlicenční smlouvě (dále jen "licenční smlouva") musí umožňovat další užití informace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. Licence nebo podlicence (dále jen "licence") se poskytuje jako nevýhradní, s výjimkou případů podle odstavce 4. (4) Povinný subjekt může poskytnout výhradní licenci pouze tehdy, je-li výhradní licence pro další šíření poskytované informace nezbytná a je-li to ve veřejném zájmu. Poskytne-li povinný subjekt výhradní licenci podle věty první, přezkoumá alespoň každé 3 roky trvání důvodů, na základě kterých byla výhradní licence poskytnuta; to neplatí v případě poskytnutí výhradní licence k digitalizaci kulturního zdroje, kdy povinný subjekt přezkoumá trvání důvodů, na základě kterých byla výhradní licence poskytnuta, v jedenáctém roce trvání, případně každých následujících 7 let. V případě poskytnutí výhradní licence k digitalizaci kulturního zdroje musí být povinnému subjektu bezplatně poskytnuta kopie digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní licence poskytnout podle tohoto zákona. (5) Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzor licenční smlouvy, která může být žadatelem přizpůsobena konkrétní žádosti a použita jako návrh na uzavření licenční smlouvy. (6) Na ustanovení licenčních smluv uzavřených při poskytování informací podle tohoto zákona se nevztahuje ochrana obchodního tajemství. § 15 Rozhodnutí o odmítnutí žádosti (1) Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen "rozhodnutí o odmítnutí žádosti"), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží. (2) Pokud nebylo žádosti vyhověno z důvodů ochrany obchodního tajemství podle § 9 nebo ochrany práv třetích osob k předmětu práva autorského podle § 11 odst. 2 písm. c), musí být v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, kdo vykonává právo k tomuto obchodnímu tajemství nebo kdo vykonává majetková práva k tomuto předmětu ochrany práva autorského, je-li tato osoba povinnému subjektu známa. Pro knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a) a muzea a galerie poskytující standardizované veřejné služby19) se věta první nepoužije. § 16 Odvolání (1) Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání. (2) Povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. (3) Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůtu nelze prodloužit. (4) Neshledá-li nadřízený orgán důvody pro odmítnutí žádosti, zruší rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu. Proti rozhodnutí nadřízeného orgánu podle věty první se nelze odvolat. Poskytnutí informace povinným subjektem lze exekučně vykonat. (5) Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout. § 16a Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (1) Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen "stížnost") může podat žadatel, a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6, b) kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo d) který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací. (2) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam. (3) Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne a) doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3, b) uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7. (4) O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán. (5) Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. (6) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že a) postup povinného subjektu potvrdí, b) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, a neshledá-li důvody pro odmítnutí žádosti v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4, nebo c) usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti. (7) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. d) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že a) výši úhrady nebo odměny potvrdí, b) výši úhrady nebo odměny sníží; v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4 věty druhé s tím, že povinnému subjektu přikáže požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne zaplacení úhrady či odměny. (8) Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena. (9) Rozhodnutí podle odstavců 6 a 7 se oznamuje žadateli a povinnému subjektu. Proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 6 a 7 se nelze odvolat. Jde-li však o rozhodnutí podle odstavce 6 písm. c), nelze se odvolat pouze v případě, kdy rozhodl nadřízený orgán určený podle § 178 odst. 2 věty poslední správního řádu nebo podle § 20 odst. 5 tohoto zákona. (10) Je-li poskytnuta informace podle odstavce 6 písm. c), žadatel může ve smyslu odstavce 1 písm. a) nebo c) postupovat obdobně. § 16b Přezkumné řízení a ochrana proti nečinnosti (1) Rozhodnutí nadřízeného orgánu lze přezkoumat v přezkumném řízení, pro jehož vedení podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů. (2) Dospěje-li správní orgán při přezkumu k závěru, že informace byly odepřeny nezákonně, a dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4. (3) K opatřením proti nečinnosti nadřízeného orgánu podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů. § 17 Hrazení nákladů (1) Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. (2) Pokud byla v licenční smlouvě sjednána odměna, nelze požadovat úhradu nákladů. (3) V případě, že bude povinný subjekt za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Součástí oznámení musí být poučení o možnosti podat proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informace stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d), ze kterého je patrné, v jaké lhůtě lze stížnost podat, od kterého dne se tato lhůta počítá, který nadřízený orgán o ní rozhoduje a u kterého povinného subjektu se podává. (4) Nesplní-li povinný subjekt vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů. (5) Poskytnutí informace podle odstavce 3 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží. (6) Úhrada je příjmem povinného subjektu. § 18 Výroční zpráva (1) Každý povinný subjekt musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací podle tohoto zákona obsahující následující údaje: a) počet podaných žádostí o informace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti, b) počet podaných odvolání proti rozhodnutí, c) opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními o právech a povinnostech podle tohoto zákona, a to včetně nákladů na své vlastní zaměstnance a nákladů na právní zastoupení, d) výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence, e) počet stížností podaných podle § 16a, důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení, f) další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona. (2) Pokud má povinný subjekt zvláštním zákonem uloženou povinnost předkládat veřejnou výroční zprávu obsahující informace o jeho činnosti, začleňuje údaje podle odstavce 1 do této výroční zprávy jako její samostatnou část s názvem "Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím". § 19 Umožnění přístupu k informacím nebo poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem není porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost uložené zvláštními zákony.15) ČÁST DRUHÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 20 (1) Povinnost uvedená v § 5 odst. 2 nastává dnem 1. ledna 2001. Pro obce, které nejsou městy,16) povinnost podle § 5 odst. 2 nastává dnem 1. ledna 2002. (2) Povinnost uvedená v § 5 odst. 3 nastává dnem 1. ledna 2002. (3) Lhůta pro poskytnutí informace [§ 14 odst. 3 písm. c)] a prodloužení této lhůty (§ 14 odst. 5) se v prvních 12 měsících od účinnosti zákona prodlužují na dvojnásobek, a dalších 12 měsíců se prodlužují o polovinu. (4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona a) pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti, b) pro odvolací řízení, c) pro vykonatelnost příkazu poskytnout informace, a d) v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení (5) Nelze-li podle § 178 správního řádu nadřízený orgán určit, rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti Úřad pro ochranu osobních údajů. (6) Informace, které se týkají přenesené působnosti územního samosprávného celku, poskytují orgány územního samosprávného celku v přenesené působnosti. § 21 (1) Vláda vydá nařízení, kterým upraví součinnost orgánů státní správy s obcemi při zajišťování povinností obcí podle § 5 tohoto zákona. (2) Vláda stanoví nařízením zásady stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací. (3) Vláda stanoví nařízením seznam informací podle § 4b odst. 2 zveřejňovaných jako otevřená data. (4) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou a) strukturu informací zveřejňovaných o povinném subjektu podle § 5 odst. 1 a 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) osnovu popisu postupů podle § 5 odst. 1 písm. d), c) formu a datový formát údajů pro zpřístupnění nebo předání informací podle § 5 odst. 6. § 22 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Vybraná ustanovení novel Čl.II zákona č. 61/2006 Sb. Přechodná ustanovení 1. Pro vyřízení žádostí, které povinný subjekt obdržel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy. 2. Licenční nebo podlicenční smlouvy, jimiž byla poskytnuta výhradní licence týkající se poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají účinnosti uplynutím sjednané doby, nejdéle však 31. prosince 2008. Čl. II zákona č. 222/2015 Sb. Přechodná ustanovení 1. Žádost o poskytnutí informace podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřizuje podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Povinnost zveřejňovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na informace, k jejichž zveřejnění došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Licenční nebo podlicenční smlouva, na základě níž byla poskytnuta výhradní licence týkající se poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která je platná k 17. červenci 2013, pozbývá účinnosti uplynutím sjednané doby, nejpozději však 18. července 2043. Věta první se nepoužije, jde-li o licenční nebo podlicenční smlouvu týkající se digitalizace kulturních zdrojů. Čl.XIX zákona č. 298/2016 Sb. Přechodné ustanovení Povinný subjekt zveřejní informace podle § 4b odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jako otevřená data a zaeviduje tyto informace v národním katalogu otevřených dat do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. XVI zákona č. 111/2019 Sb. Přechodné ustanovení Do 1. ledna 2020 se postupuje podle § 16, 16a, 16b a § 20 tohoto zákona ve znění dosavadních předpisů. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru. 1a) Například zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění zákona č. 501/2004 Sb. 1b) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 písm. h) a n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). 2a) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb.. 2b) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb. 3a) § 5 odst. 1 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 4) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 4a) Například § 11 až 16 občanského zákoníku, § 5 a 10 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 4b) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb. 4c) Například zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 12/2001 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (zákon o státní pomoci při obnově území). 6) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 8) Například § 24 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, § 23 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 14 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, § 24a zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 8a) § 64a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 32/2008 Sb. 9) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 11) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 5 a 8 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění zákona č. 118/1995 Sb. 13) Například § 8a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění zákona č. 292/1993 Sb., § 45 zákona č. 166/1993 Sb. 13a) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů. 13b) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 13c) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 13d) § 2 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). 13e) Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů. 15) Například zákon č. 15/1998 Sb., zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 18) § 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě.

http://outsidermedia.cz/Pecunia-non-olet/

Pecunia non olet | Outsider Media Lex • 31. prosince 2009 • přečtení Dne 31.12.2009 zavěsil Petr Havel na stránkách Aktuálně.cz svůj blog nazvaný „Neskutečná drzost: Daňové odpisy z cizího majetku“, v němž pozvedá hlas nad záměrem levicové části sněmovny a lidovců umožnit družstvům jako povinným osobám daňově odepisovat i nevypořádaný majetek. Nevím, ani mi o to teď nejde, je-li to správné, anebo ne, ale tento článek mi vlastně umožnil seznámit čtenáře s jedním z rozhodnutí Ústavního soudu, které mě dodnes pobuřuje. Jde o nález, kterým Ústavní soud „posvětil“ v rámci Topolánkova „batohu“ i tzv. „superhrubou mzdu“. Reagoval jsem tímto příspěvkem: „Autor: No, hezky jste to zkomolil, hezky. Tak nějak po stranicku. Ale já Vám teď položím otázku z jiného soudku: Že jste neřval, když Topolánek prosadil svůj „batoh“ a spolu s ním i tzv. „superhrubou mzdu“, která se u fyzických osob zdaňuje 15 % sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti (prakticky všech zaměstnanců). Jistě víte, co všechno se započítává do „superhrubé mzdy“ pro účely zdanění. Aby bylo jasno, tedy tzv. „hrubá mzda“, kterou má zaměstnanec na výplatní pásce, a k tomu pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dohromady to dělalo před snížením sociálního a zdravotního pojištěni 35 % hrubé mzdy zaměstnance), které platí zaměstnavatel, pokud jde o pojistné na sociální zabezpečení ZA SEBE *1), a pokud jde o všeobecné zdravotní pojištění, ze dvou třetin i za své zaměstnance *2) (kromě toho odváděl i jednu třetinu, kterou z hrubé mzdy zaměstnance „strhával“). Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném za sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění, v ustanovení § 2 říká – cituji: „Pojistné je příjmem státního rozpočtu.“ Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění je zase příjmem zdravotních pojišťoven, ač to zákon č. 592/1992 Sb. takto explicitně nevyjadřuje, když říká, že se ODVÁDÍ NA ÚČET zdravotní pojišťovny, ale zajisté to nezpochybníte. A teď ve smyslu Vašeho článku vysvětlete PT čtenářům, jak se slučuje se základními právy, že z příjmu státního rozpočtu a z příjmu zdravotní pojišťovny platí někdo jiný, než příjemce tohoto příjmu, v tomto případě zaměstnanec, daň jakoby z vlastního příjmu!!! Je to „nähmlich“ to samé, jako kdybyste vlastnil barák, a vedle Vás byl druhý, obecní, a Vy byste platil obci daň z nemovitosti z toho svého baráku, a ještě z nějaké 35 procentní části toho sousedního, jejich vlastního obecního domu. „A teď mudruj!“ Což nevadilo ani nectihodnému Ústavnímu soudu, aby vůbec nejenže nepochopil podstatu ústavní stížnosti skupiny poslanců v této věci, když ve svém nálezu sp. Zn. Pl.ÚS 24/07 (zveřejněno jako č. 88/2008 Sb.) se s touto otázkou vypořádává jen stran zdanění té části sociálního a zdravotního pojištění, kterou za sebe platí zaměstnanec jako součást tzv. hrubé mzdy *3, ale aby podepřel tezi, že pokud není daň „konfiskační“, lze ji předepsat z jakéhokoliv základu, připojil ještě argumentaci pro současnou společnost nad slunce jasnější – cituji: „Zbývá toliko poznámka na okraj, aneb v řeči soudní obiter dictum. Zdanění daně, poplatku, příp. jiné obdobné zákonem stanovené povinné dávky je určitě myšlenka v současné době „originální“. Připomíná ale jednu v historii slavnou daň římského císaře Vespasiána, jenž v reakci na výtku svého syna Tita, týkající se její nedůstojnosti, pronesl slavnou větu: „Pecunia non olet“. Pro ty, kdož historii příliš nehoví, šlo o daň z veřejných záchodků. Nezdá se Vám, že se nám Ústavní soud hanebně vysmál, jak se říká „do ksichtu“? Mně ano. Tu ale připomínám, že císař Vespasián byl vůči Topolánkovi a jeho parlamentu neuvěřitelný konzervativec. Ano, daň lze předepsat prakticky z čehokoliv konkrétního. I z hajzlíků. Ale teprve novátor Topolánek se svým parlamentem dokázal poddaným předepsat v rámci daně Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB (ze závislé činnosti) i daň ve prospěch eráru nejen ze skutečných příjmů a dokonce i z daně samé, ale i z příjmů toho eráru samotného, pocházejících od jiného poplatníka, než je zaměstnanec, tedy zaměstnavatele. A cti postrádající ústavní soudci, s výjimkou Františka Duchoně, Jana Musila, Pavla Rychetského a Elišky Wagnerové, kteří předložili nesouhlasná stanoviska, tento paskvil posvětili. Dodnes za ně cítím hanbu, která se přenáší na celý právnický stav. Citace příslušných zákonů: *1) viz § 3 odst. 1 písm. a,b zák. č. 589/1992 Sb. – cituji: „Pojistné jsou povinni v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 platit tito poplatníci: a) zaměstnavatelé, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby 1), b) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí…..“, *2) viz § 5 odst. 1 zák. č. 592/1992 Sb. – cituji: „Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance…“, *3) – viz argumentace – cituji: „ Jakkoli nelze než přisvědčit navrhovateli, že zákonodárce použil kategorie předmětu a základu daně v zákoně č. 592/1992 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb., svévolně a v důsledku toho daný zákon zakotvuje daň, jejímž skutečným předmětem nejsou toliko příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, nýbrž i odvody na nemocenské pojištění, důchodové pojištění, na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění, navzdory této skutečnosti posuzovaná úprava nezakládá neurčitost, jež by vylučovala možnost stanovení jejího obsahu pomocí obvyklých interpretačních postupů (čili stanovení základu a sazeb daně).“ PS Hodně zdraví v novém roce 2010! To ostatní si snad koupíme. Topolánek: Já v parlamentu nedělám nic Na přímý dotaz, co že to pan Topolánek v parlamentu vlastně dělá, odpověděl: "Já nedělám nic". jominar • 31. prosince 2009 Mordechaj Vanunu byl zatčen Izraelská policie zatkla Mordechaje Vanunu, technika, který strávil 18 let ve vězení za odkrytí detailů utajovaného izraelské jaderného programu. Byl obviněn, že se setkal s cizinci, čímž porušil podmínky jeho osvobození z vězení v roce 2004, sdělila policie. Při slyšení u jeruzalémského soudu... BBC • 30. prosince 2009 Dokument: Volební program TOP 09 - 1. část Volební program TOP 09 pro parlamentní volby 2009 Část I. Zdravé hospodaření státu a ekonomická krize Po řadě let výjimečného hospodářského růstu čelíme důsledkům světové hospodářské krize. Žádná politická strana, ani žádná vláda nemohou věrohodně tvrdit, že krizi dokážou vyřešit.... TOP 09 • 29. prosince 2009

http://revolta114.blogspot.com/2011/03/vsichni-jsme-si-rovni-ale-nekdo-si-je.html

Revolta.info: Všichni jsme si rovni, ale někdo si je... Všichni jsme si rovni, ale někdo si je... Včera jsme měli možnost opět sledovat na plno mediální mašinerii v kauze tzv. vítkovských žhářů. Předem bych rád upozornil, že s činem nijak nesouhlasíme ba naopak ho tvrdě odsuzujeme. Od dopoledních hodin jsme měli možnost sledovat online přenosy ze soudní síně, které byly doplňovány prohlášeními tzv. zmocněnců obětí. Dnešním dnem soudní líčení pokračovalo. V dopoledních hodinách vrchní soud v Olomouci potvrdil třem obviněným předešlé tresty v rozmezí 20-22 let, pouze jednomu z obžalované čtveřice snížil trest o dva roky (20let) a to díky projevené lítosti a spolupráci. Zatímco vrchní soud v Olomouci tresty ve většině případů nezmírnil, vrchní soud v Praze v tichosti a bez většího povšimnutí všech sdělovacích prostředků snížil trest cikánskému útočníkovi z 10 na 5let. Jedná se o případ dvanáctiletého Patrika z Krupky, který byl přepaden dvojicí cikánů, kteří chlapce odvlekli do lesa a jelikož u něj nenašli nic cenného, tak se mu chtěli alspoň pomstít. V lese Patrika odvlekli k potoku, kde ho několik hodin týrali, bili a znásilňovali. Nutili ho mimo jiné polykat sperma. Chlapec se musel svléknout do slipů, vlézt do potoka, kde dělal kliky a stojky. Kopali ho do hlavy a shodili z můstku do vody. Soud dokonce potvrdil, že celý případ měl rasový podtext. Jako důkaz může hovořit vyhrožování dvojicí cikánů, kteří se chlapce zeptali, zda-li ví kdo to byl Hitler a co dělal za války s cikány. Nezapoměli samozřejmě dodat, že teď tak bude trpět on, protože je "bílej". Tím ale týraní chlapce neskončilo. Hoch si musel na blízkém poli házet na hlavu dřevěnou desku. Šlapali na něj, bili ho do žeber a do hlavy. U stromu ho mlátili páskem s kovovou sponou a udeřili klackem do zad. Po 3,5 hodinovém mučení nechali polonahého chlapce ležet na místě a v klidu odešli. Jenom díky ohromné vůli a odhodlání se Patrik doplazil k místnímu nádraží, kde mu lidé zavolali pomoc. První z dvojice cikánů skončil pouze v nápravné zařízení pro mladistvé, jelikož ještě nedosáhl patnácti let. Po propuštění z ústavu nebude mít jediný zápis o tomto hrůzném činu a bude moci vesele užívat svobody. Starší 17letý cikán byl vrchním soudem odsouzen na 5let vězení, přestože ho první krajský soud v Ústí nad Labem odsoudil k 10letům vězení. Pražskému soudu se prý nedokázalo prokázat onen pokus o vraždu. Co víc si soud přeje za důkazy, než závěry lékařských znalců, kteří potvrdili, že bez pomoci by nevydržel na živu ani 3-6hodin. Psycholožka Štěpánka Tůmová řekla, že sedmnáctiletý útočník je negramotný, protože chodil do školy jen dvě hodiny denně. "Jeho chování již nelze změnit," dodala Tůmová. Až ho propustí z věznice, bude podle ní znovu krást a přepadávat lidi. Kam tedy mizí miliardy korun, které jsou ročně investovány na integraci a začlenění cikanů do majoritní společnosti? Já se ptám kde jsou všechny media, která o tomto případu úmyslně neinformovala, kde jsou lidumilové v čele s Pape, Kocábem, Džamilou, Uhlem, Liškou? Kde je Richard Samko se svým štábem, který jinak nechybí na žádné nacionalistické akci a nikdy nezapomene spojovat všechny nacionalisty s případem ve Vítkově? Kde jsou prohlášení politiků, kteří tvrdě odsuzují tento zvrhlý zločin? Kde je jinak bleskově rychlá Romea.cz, které nezapomene informovat o všech útrapách cikánské menšiny? Proč Kocáb nepořádá sbírku a nedává finanční dary? Naštěstí existují slušní lidé a sbírka na Patrika se na internetu rozjela sama. Vybrala se docela slušná cifra včetně několik věcných darů jako notebooky či mobilní telefony. Rozhodnutí soudu jen opět potvrdilo to, že je tu jistá sorta lidí, pro které zákony platí evidentně jinak. A jinak (tolerantněji) je příjmá i mediální svět, který jim všechny jejich nešvary tak nějak v tichosti toleruje. Jak jinak si můžeme vysvětlit informační embargo ve sdělovacích prostředcích? Mladý Patrik musí od útoku užívat antidepresiva, cikánský utočník mu za tento čin má vyplatit směšných 85 500,-, které stejně nikdy neuvidí. Mílí soudcové zajímalo by mě jestli si i vašich dětí vážíte tak, že 85tisíc a 5leté vězení, ze kterého útočník vyjde po 3letech ven je dostatečným trestem za tento nechutný zločin?! Vystavil Revolta v 12:16

http://kraken.slv.cz/1VSPH1565/2013

1 VSPH 1565/2013-A-20 KSPH 41 INS 11774/2013 1 VSPH 1565/2013-A-20 USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníků-manželů: Karolína anonymizovano , anonymizovano a Milan anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Nádražní 242, 270 31 Senomaty, zastoupených Mgr. Martinem Pechem, advokátem se sídlem Malá 43, 301 00 Plzeň, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 11774/2013-A-15, ze dne 14. srpna 2013, Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 11774/2013-A-15, ze dne 14. srpna 2013, se m ě n í tak, že se dlužníkům Karolíně anonymizovano a Milanu anonymizovano ukládá povinnost zaplatit společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení. Napadeným usnesením Krajský soud v Praze uložil každému z dlužníků povinnost hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč ve lhůtě 5 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení. V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dle § 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ) je třeba zajistit prostředky k průběhu insolvenčního řízení a že smyslem zálohy je materiální zajištění výkonu funkce insolvenčního správce. Soud uvedl, že s ohledem na počet věřitelů a výši závazků dlužníků považuje za přiměřenou výši zálohy 10.000,-Kč, neboť jako způsob řešení jejich úpadku přichází v úvahu buď oddlužení nebo nepatrný konkurs a náklady insolvenčního řízení proto lze očekávat spíše menšího rozsahu. Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali a požadovali, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a dlužníkům zálohu neukládal. Poukazoval zejména na to, že dlužníci nemají pro úhradu stanovené zálohy dostatek finančních prostředků, a tvrdil, že v případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře budou náklady insolvenčního řízení hrazeny z měsíční zálohy. Z obsahu insolvenčního návrhu a jeho příloh se podává, že dlužníci jsou manželé a mají vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem. Jejich příjmy činí 12.000,-Kč v případě dlužnice a 13.000,-Kč měsíčně v případě dlužníka. Celková výše závazků vůči společným věřitelům činí přibližně 300.000,-Kč. Dlužníci vykazují jen movitý majetek nevelké hodnoty, finanční prostředky nemají. Podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 o.s.ř.). Z citované právní úpravy vyplývá, že zásadním předpokladem pro povolení oddlužení (vedle dalších předpokladů) je schopnost dlužníka za zákonných podmínek splatit svým nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek za dobu 5 let. V projednávané věci odvolací soud dospěl k závěru, že s přihlédnutím k příjmům obou dlužníků i výši jejich nezajištěných závazků lze očekávat, že bude možné řešit jejich úpadek oddlužením, neboť jejich aktuální dokládané příjmy by měly pro splnění minimální hranice úhrady alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů postačovat. Proto odvolací soud shrnuje, že dlužníci nedisponují likvidními prostředky, z nichž by bylo možno počáteční náklady insolvenčního správce hradit, a uložení povinnosti zaplatit zálohu je namístě. Její výše pro prvotní fázi insolvenčního řízení pro dobu překlenutí nedostatku finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku však s ohledem na shora uvedené postačuje v částce podstatně nižší, než stanovil soud I. stupně, jenž nevzal dostatečně v úvahu pravděpodobný způsob řešení úpadku dlužníků. Proto jako přiměřenou výši zálohy na náklady insolvenčního řízení spatřuje odvolací soud částku 5.000,-Kč s tím, že v další fázi insolvenčního řízení budou náklady insolvenčního správce hrazeny v případě povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře v rámci měsíčních zálohových splátek. Současně odvolací soud prodloužil lhůtu splatnosti takto snížené zálohy tak, jak je ve výroku tohoto usnesení stanoveno, aby dlužníku bylo umožněno zálohu včas uhradit.

https://www.noveaspi.cz/products/lawText/13/285/1/2/komentar-wkcr-c-209-2020-sb-zakon-o-nekterych-opatrenich-ke-zmirneni-dopadu-epidemie-koronaviru-sars-cov-2-na-najemce-prostor-slouzicich-k-uspokojovani-bytove-potreby-na-prijemce-uveru-poskytnuteho-statnim-fondem-rozvoje-bydleni-a-v-souvislosti-s-poskytovanim-plneni-spojenych-s-uz

209/2020 Sb. - Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s už | Nové ASPI | Wolters Kluwer ČR, a. s. Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s už [Ochranná opatření ve prospěch nájemce] (§ 3) [Zrušení nájmu] (§ 4) Vyúčtování a finanční vypořádání nákladů na plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (§ 6-8) [Vymezení pojmů podle zákona o službách] (§ 6) [Odložení lhůty pro vyúčtování služeb] (§ 7) KO209_2020CZ Janoušková, Anežka; Filip, Václav x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxvé potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytovýcx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) obč. zák. / občanský zákoník¨ zákon č. 150/xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxoby zák. čx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užívánxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx a o změně některých souvisejících zákonů zák. o službách / zákon o službách zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxx xxmořádné opatření při epidemii (7-8) 2. Mimořádné opatření při epidemii přijaté Ministerstvem zdravotnictví (12-xxx xx xxxxxxxa a účel zákona [Účel zákona] V návaznosti na první výskyt nového koronaviru SARS-CoV-2 došlo v České republice k vyhlášení nouzového stavu a v souxxxxxxxx x xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxdnotlivců i rodin a vedla u celé řady z nich ke znatelnému snížení nebo dokonce k úplným výpadkům příjmů. Byly-li osoby koronavirovou krizí dotčeny, xxxxxxxx xx xx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx bytové potřeby. Zákon č. 209/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxů a nebytových prostorů v domě s byty, má především za cíl v nezbytně nutném rozsahu zajistit ochranu nájemcům, kteří byli krizovou situací zasaženi. Cíxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx v této souvislosti dále umožňuje po určitou dobu odložit splátky jistiny a příslušenství z úvěrů poskytnutých Státním fondem rozvoje bydlení. Koxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxím. [Vztah zákona k obecným předpisům] Zákonodárce při řešení dílčích opatření zvolil cestu nepřímé novely, která doplňuje obecné normy, zde zxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxvých prostor v domě s byty. xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx x xuchu zásady přednost zákonu č. 209/2020 Sb., který se musí jako zvláštní úprava uplatnit přednostně. Výše uvedené platí za předpoklxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxby. [Legislativní proces] Komentovaný předpis byl přijat ve stavu legislativní nouze. Stav legislativní nouze ve smyslu § 99 zák. č. 90/1995 Sbxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxeda Poslanecké sněmovny na návrh vlády, jsou-li zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo hrozí-li státu xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx na návrh vlády přijatý v usnesení vlády ze dne 19. března 2020 č. 254. Uvedený krok umožnil, aby jednotlivé zákony v souvislosti s koronavirovou krizí byxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxátu. S přihlédnutím k dosavadní rozhodovací praxi Ústavního soudu, který se legislativním procesem ve stavu legislativní nouze zabýval již opakoxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu (tj. přijetí zákona po procesní stránce) obstojí, jelikož obsahově zákon č. 209/2020 Sb. řeší akutní otázky související s koronavirovou krizí. xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxdce onemocnění, kterým je koronavirus SARS CoV-2 (zkratka mající původ v angl. „Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2“) nebo zjednodušeně xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xouzový stav [Vymezení pojmu nouzový stav] Hovoří-li se v zákoně č. 209/2020 Sb. o nouzovém stavu, jde o pojem definovaný poprvé v ústavním xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxkového hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost obyvatel České republiky a má-li zároveň tato hrozba svůj původ v živelní pohromě, ekologické nebo prxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x bezpečnosti České republiky. Komentované ustanovení přitom neodkazuje na jakýkoliv nouzový stav, ale na konkrétní nouzový stav, který vláda Česxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxlává, byl vyhlášen usnesením vlády České republiky ze dne 12. března 2020 č. 194, uveřejněným pod č. 69/2020 Sb. Definování nouzového stavu je důležxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx požadovat ukončení nájmu. [Trvání a povaha nouzového stavu] Původní délka trvání nouzového stavu byla stanovena od 12. března 2020 14:00 hod. nx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xrodloužení nouzového stavu bylo v souladu s čl. 6 odst. 2 úst. zák. č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, zapotřebí schválení Poslaneckou sněxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxého stavu do 25. května 2020. Poslanecká sněmovna však k žádosti vlády schválila další prodloužení jen do 17. května 2020 (usnesení Poslanecké sněmovnx xx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxávné rozhodnutí Ústavního soudu vyloučeno (Pl. ÚS 8/20). Ústavní soud totiž dospěl k závěru, že vyhlášení nouzového stavu vládou je primárně aktem aplxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxedevším demokraticky zvoleným („nesoudním“) orgánem, kterým je Poslanecká sněmovna. III. Mimořádné opatření při epidemii [Vymezxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxbod osob. Z hlediska účinků komentovaného předpisu proto nejsou xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxntní pro účely tohoto zákona a pro něž komentovaný zákon zavádí pojem „mimořádné opatření při epidemii“, vymezuje § 1 odst. 2. Mezi mimořádná opatřxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx při epidemii přijatá Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví; vybraná mimořádná opatření při epidemii přijatá krxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxných opatření byla průběžně aktualizována v návaznosti na to, jak se vyvíjel průběh epidemie na území České republiky. Jestliže bylo jednotlivé mimořxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxdné změně nedošlo), nebo naopak jen některé z nich (např. v rámci postupného uvolňování došlo ke zmírnění opatření a nájemce již mohl pokračovat ve výděxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxko organizační nebo technická opatření určená k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povixxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xx xxxxxvého zákona]. Nejdůležitější příklady omezení, jimiž je možné formou krizových opatření řešit krizovou situaci v době trvání nouzového stavu, vymezxxx x x x x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxla přijata v době nouzového stavu ve smyslu § 1 odst. 1 vládou České republiky. Jde tak o opatření vlády přijatá v nouzovém stavu vyhlášeném v reakci na výsxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xohybu osob provedený usnesením vlády ČR ze dne 15. března 2020 č. 215 (uveřejněno pod č. 85/2020 Sb.) Toto krizové opatření bylo později nahrazeno mimořxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxerstva zdravotnictví Městským soudem v Praze vydala vláda nové krizové opatření týkající se volného pohybu osob s mírnějšími pravidly (usnesení vládx xx xx xxx xxx xxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx maloobchodního prodeje nařízený usnesením vlády České republiky ze dne 14. března 2020 č. 211 (č. 82/2020 Sb.) Toto krizové opatření bylo později nahrxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxterstva zdravotnictví Městským soudem v Praze vydala vláda nové krizové opatření týkající se maloobchodního prodeje. Stalo se tak usnesením vlády ze xxx xxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xx20 č. 493 (uveřejněno pod č. 224/2020 Sb.) účinné od 11. května 2020. Uvolňování omezení výdělečných aktivit započalo od 20. dubna 2020 (např. autobaxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxa 2020 (nákupní centra, zahrádky u restauračních zařízení, kadeřnictví a holičství apod.). zákaz přítomnosti žáků ve školách (usnesení vlády xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx x020 č. 456, č. 198/2020 Sb.; usnesení vlády ze dne 30. dubna 2020 č. 491, č. 220/2020 Sb.) povinná karanténa osobám, které přicestovaly z rizikovýcx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx které přicestovaly ze zahraničí, nařízené usnesením vlády ze dne 30. března 2020 xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx0 č. 199 (č. 72/2020 Sb.). [Trvání a povaha krizových opatření] Krizová opatření jsou omezena trváním nouzového stavu, a nemohou mu tedy časxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxpozději s jeho skončením. V tomto ohledu je možné zahrnout pouze krizová opatření, která vláda vyhlásila na období od 12. března 2020 14:00 hod. do skončxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xového krizového opatření nebo jiného mimořádného opatření při epidemii. Krizové opatření může také zrušit soud. Tyto okolnosti nicméně nemají vliv nx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxšením krizových opatření dotčena. Povaha krizových opatření byla sporná, jelikož na rozdíl od mimořádných opatření podle písmene b) a c) krizový zxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxová opatření přijatá vládou k řešení nouzového stavu podle § 1 odst. 1 zák. č. 209/2020 Sb. nejsou opatřeními obecné povahy, poněvadž nejsou takto v zákxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxm soudu. Z toho také vyplývá, že zrušit je může jen Ústavní soud a k návrhu jsou oprávněny pouze osoby vymezené v § 64 zák. o ÚS. III.2 Mimořádné opatření pxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxavirové krize přijímána též mimořádná opatření při epidemii podle § 69 zák. o ochraně veř. zdraví, k jejichž vydání jsou za podmínek tohoto zákona oprávxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx 2 ve spojení s § 80 odst. 1 písm. g) zák. o ochraně veř. zdraví Ministerstvem zdravotnictví. Musí jít navíc o opatření, která resort zdravotnictví vydal v xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxx xovolávat, přestože by jeho účinky přetrvaly do roku 2021. Komentované ustanovení naproti tomu nezahrnuje mírnější, tzv. protiepidemická opatřexx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx která odkazují na § 69 odst. 1 písm. b) zák. o ochraně veř. zdraví. Uvedené ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví míří na opatření spočívající v záxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xzavření škol či uzavření nebo omezení provozoven ubytovacích služeb. Problém je v tom, že žádné z mimořádných opatření, které Ministerstvo zdravoxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxraví, nýbrž na zbytkovou klauzuli uvedenou v § 69 odst. 1 písm. i) zák. o ochraně veř. zdraví (k jednotlivým mimořádným opatřením srov. dále). Klade se prxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxovně předpokládaném režimu, a zda je udržitelný doslovný výklad, který fakticky činí z komentovaného pravidla vyprázdněnou normu. xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx přijímána jako krizová opatření vlády), a dále od 24. dubna 2020, kdy v návaznosti na zrušující rozhodnutí začala vláda opět vydávat krizová opatření. xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxnuta nebyla. Máme za to, že teleologický výklad si vyžaduje, aby do § 1 odst. 2 písm. b) byla zahrnuta vedle opatření vydaných na základě § 69 odst. 1 písxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxví. Kromě toho, že uvedený výklad jednoznačně vyplývá ze smyslu a účelu komentovaného ustanovení, jak bylo vyjádřeno v důvodové zprávě, a to reagovat nx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxs k tomu vedou tyto argumenty. Ve zvláštní části důvodové zprávy se u § 1 odst. 2 písm. b) uvádí jako příklad mimořádné opatření Ministerstva zdravotnxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxt. 1 písm. i) zák. o ochraně veř. zdraví. Opatření, která Ministerstvo zdravotnictví vydávalo odvolávajíc se na § 69 odst. 1 písm. i) zák. o ochraně vexx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxtření směřující k zákazu či omezení styku s osobami podezřelými z nákazy, zákazu nebo omezení cestování, dopravy, slavností, xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxté naplňovala i § 69 odst. 1 písm. b) zák. o ochraně veř. zdraví. Obsahově zcela totožná opatření byla nejprve vydávána jako krizová opatření vlády, jxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx - opatřeními Ministerstva zdravotnictví vydanými podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Po zrušovacím rozhodnutí Městského soudu v Praze byla praxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx opatření vydávaná Ministerstvem zdravotnictví zrušil s odkazem na to, že Ministerstvo zdravotnictví nemá po dobu nouzového stavu příslušnou kompxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx Ministerstva zdravotnictví neměly na výběr a musely se jim podřídit; újma spočívající v náhlé ztrátě příjmů a zhoršení finanční situace, k jejímuž zmíxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxtnictví po skončení nouzového stavu se již odvolávají na § 69 odst. 1 písm. b) a písm. i) zák. o ochraně veř. zdraví zároveň (viz např. mimořádné opatření Mxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xři epidemii podle § 1 odst. 2 písm. b) je nezbytné zařadit i omezení přijatá podle § 69 odst. 1 písm. i) zák. o ochraně veř. zdraví, jenž jako zbyxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxdy mimořádných opatření] Mezi nejdůležitější mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví z hlediska komentovaného předpisu patří opatření týkxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxDR 12745/2020-1/MIN/KAN, a nahradilo tak krizové opatření vlády. Účinky mimořádného opatření skončily 1. dubna 2020. Opatření bylo od 1. dubna 2020 nxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xalším opatřením podobného znění ze dne 6. dubna 2020, čj. MZDR 15190/2020-4/MIN/KAN, ze dne 10. dubna 2020, čj. MZDR 15190/2020-5/MIN/KAN, x xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xo režimu zákona o ochraně veřejného zdraví, byl velice sporný. I proto bylo posledně zmiňované opatření Ministerstva zdravotnictví s účinností od 27. xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxaví k takovému zásadnímu omezení práv jednotlivců pravomoc. Podle názoru soudu je zásadní omezení práv a svobod v době nouzového stavu možné nařídit poxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxa 14 A 41/2020. Na zrušení vláda reagovala vydáním nového krizového opatření. zákazu maloobchodního prodeje Zákaz byl učiněn mimořádným opatřexxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx. Účinky pominuly 1. dubna 2020, kdy bylo citované opatření nahrazeno dalším mimořádným opatřením, a to opatřením ze dne 30. března 2020, čj. MZDR 13361xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx ze dne 6. dubna 2020, čj. MZDR 15190/2020-3/MIN/KAN, opatřením ze dne 15. dubna 2020, čj. MZDR 16193/2020-1/MIN/KAN, a ze dne 17. dubna 2020, čj. MZDR 16xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx od 27. dubna 2020 (MS Praha 14 A 41/2020). Na zrušení vláda reagovala vydáním nového krizového opatření. V reakci na skončení nouzového stavu, kdy odpaxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx provozu stravovacích a ubytovacích zařízení. Šlo o opatření ze dne 15. května 2020, čj. MZDR 20581/2020-1/MIN/KAN. zákaz přítomnosti žáků ve škxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx platilo pouze v období od 20. do 27. dubna 2020, kdy nabylo účinnosti nové krizové opatření vlády. Po dobu po skončení nouzového stavu, kdy vláda ztratilx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxAN . xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx 6. března 2020, čj. MZDR 5503/2020-10/PRO (pro občany ČR) a mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 7. března 2020, čj. MZDR 10381/2020xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxii je přijímáno bez ohledu na případnou existenci nouzového stavu, váže se totiž na faktický stav výskytu epidemie. Je možné jej proto nařídit i po skončxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxdřeného v rozhodnutí Městského soudu v Praze (MS Praha 14 A 41/2020) je po dobu trvání nouzového stavu k omezení vybraných práv oprávněna pouze vláda vydxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xákona. Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví podle písmene b) je opatřením obecné povahy (srov. též Pl. ÚS 8/20). Je proto možné se dovoláxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx bylo později vybrané mimořádné opatření zrušeno soudem. Ten, na jehož práva a povinnosti mělo mimořádné opatření před jeho zrušením vliv, se může i nadxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxnickou stanicí [Pojem mimořádného opatření podle písm. c)] Podle komentovaného ustanovení jsou zahrnuta také mimořádná opatření, která na záxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxze o opatření vydaná v roce 2020, pročež je rozhodující okamžik jejich vydání. Zákon č. 209/2020 Sb. se přitom omezuje pouze na opatření vydaná podle § 6x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxch zařízení, zákaz či omezení cestování nebo na uzavření škol. Ustanovení, které bylo podkladem pro vydání konkrétního mimořádného opatření, je vždy xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx karanténa. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci rozhodla dne 16. března 2020 pod čj. KHSOC/09179/2020/RED, sp. zn. Kxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxedně doplněno mimořádným opatřením Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje ze dne 24. března 2020, čj. KHSOC/09649/2020/RED, sp. zn. KHSOC/09xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxostí ode dne 30. března 2020 od 00.00 hod. Obdobné karanténní opatření přijala také Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina pro obec Kynice. Stalx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxranténa byla zrušena k 1. dubnu 2020 mimořádným opatřením Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina ze dne 31. března 2020, čj. KHSV/06733/2020/JI/Řxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxeré je nezávislé na existenci nouzového stavu. Je možné jej tedy vydávat i poté, co bylo trvání nouzového stavu ukončeno. Mimořádné opatření při epidemxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx zdravotnictví. IV. Rozhodná doba [Rozhodná doba] Odstavec 3 komentovaného ustanovení vymezuje pojem „rozhodná doba“ pro účely § 3 xxxxx x xxxxx xx x x x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx splatnou právě v rozhodné době. Na rozdíl od zákona týkajícího se nájmu prostor sloužících k podnikání (zákon č. 210/2020 Sb.) je rozhodné období prx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx Jde přitom o takové (poslední) mimořádné opatření, jež naplňuje podmínky § 1 odst. 2 a kterého se zároveň nájemce pro účely § 3 dovolá. Dnem skončení mimoxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxal, popřípadě též ze strany soudu. Rozhodná doba pak skončí dnem následujícím. Pro případ, že by některá mimořádná opatření přetrvala příliš dlouhxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xoba určující pro nejzazší okamžik, do kterého musí být uhrazeny pohledávky na nájemném, jejichž splatnost nastala v rozhodné době. Ochranná doba txxx xx xxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxx x x xxxxxx xx xxxxxxx xxuzového stavu, vybraných krizových opatření vlády a mimořádných opatření při epidemii * nález Ústavního soudu ze dne 1. března 2011, sp. zn. Pl. ÚS 5xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xx x xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxh opatření při epidemii § 3 - ochranná opatření ve prospěch nájemce, § 8 - účinnost čl. 5 a čxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xx x x x x x xxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xednacím řádu Poslanecké sněmovny, - § 118 zák. č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, - § 64 až 71 zák. o ÚS, - § 101a až 101d s. ř. s. KRÝxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xraha: Wolters Kluwer ČR, 2017. WINTR, J. Přehled problémů a rizik spojených s nouzovým stavem a krizovými opatřeními vlády xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxy Právní stav komentáře je ke dni 17.5.2020. I. Vymezení aplikačxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxy] Ustanovení má význam pro stanovení rozsahu použitelnosti všech opatření obsažených v § 2 až 4. Použití ochranných opatření má omezený rozsah. Vztahxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x x xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xákona č. 209/2020 Sb. se použijí na nájem bytu, domu nebo jejich části, je-li účelem nájmu uspokojování bytové potřeby nájemce. Tento druh nájemního vxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx, je-li účelem podnájmu uspokojování bytové potřeby podnájemce. [Nepoužitelnost pro krátkodobé nájmy] O nájem bytu nebo domu pro účely uspokoxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x x 2235 odst. 2 obč. zák., který vylučuje použití zvláštní úpravy dle § 2235 a násl. obč. zák. pro rekreační a krátkodobé účely. Ani ochranná opatření podlx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxní ubytovacího zařízení (tzv. timeshare), které je upraveno v § 1852 až 1867 obč. zák. xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Podle věty druhé dále plxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxytný prostor. Nájem domu pro bytové potřeby je zahrnut podle § 2236 odst. 3 obč. zák. Je-li k zajištění bytových potřeb nájemce pronajat dům, použijí se xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x provozu umělecké činnosti - ateliér), zvláštní ustanovení o nájmu bytu (domu) se na takový vztah nepoužijí. V závislosti na okolnostech může jít i o jinxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxvená v tomto zákoně. Pokud by se jednalo o nájem prostoru sloužícího k podnikání, uplatní se ochranná opatřená obsažená v zákoně č. 210/2020 Sb., o něktexxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx bytu domu dále nejde v případě, že je byt nebo dům pronajat právnické osobě. Právnická osoba není člověk, a proto ji ze své podstaty nemůže byt sloužit k usxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxx1 a násl. obč. zák. Na nájemní vztah bytu pronajatého právnické osobě nelze použit ochranná opatření dle tohoto zákona. [Podnájem bytu, domu nexx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxokojování bytové potřeby podnájemce. Podnájemní vztah k bytu, domu nebo jejich části se řídí rovněž zvláštní právní úpravou nájmu bytu a domu obsaženox x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xen se souhlasem pronajímatele (§ 2215 odst. 1 obč. zák.). Ke zřízení podnájmu se vyžaduje písemný souhlas pronajímatele, pokud nájemce v bytě sám nebydxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx do podnájmu v rozporu s uvedenými požadavky, půjde o hrubé porušení povinnosti nájemce. xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx7 obč. zák.). Podnájem skončí nejpozději s nájmem (§ 2278 obč. zák.). II. Zákaz odchylného ujednání v neprospěch nájemce [Obecný zákax xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xbsahovat řadu jiných ujednání, která zákonná úprava nepředvídá a neupravuje. Dodatečná ujednání mohou být předmětem dodatků k nájemním smlouvám. Abx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxe před smluvními ujednáními, která by se odchýlila v neprospěch nájemce. Tento princip je vyjádřen v § 2235 odst. 1 obč. zák., který nedovoluje sjednávax x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxx xx xxxx obč. zák.). [Zvláštní zákaz ujednání v neprospěch nájemce] Obdobný ochranný princip stanoví i komentovaný zákon ve druhém odstavci. Zákonodxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xájemce. Na základě této právní úpravy není možné, aby si pronajímatel sjednal s nájemcem cokoli, čím by se vymanil z ochranných opatření v tomto zákoně uxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xlatebních období dopředu. Podle § 2251 odst. 1 obč. zák. se nájemné platí vždy předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období. Nepřihlíželx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxného je důležitá i jeho splatnost. Jiným typem nedovoleného ujednání by tedy bylo sjednání kratší lhůty splatnosti (oproti zákonem stanovené). Záklaxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxho. Neúčinným ujednáním ve smyslu tohoto zákona by bylo obcházení stanoveného zákazu, např. sjednáním práva výpovědi v podobě práva na odstoupení nebx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxná. Jejich sjednání nemá za následek neplatnost celé nájemní smlouvy. Nájemní smlouva jako celek zůstává v platnosti, pouze se nepoužijí ujednání, ktxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxdnání ve prospěch nájemce] Odchylná ujednání jsou možná jen ve prospěch nájemce. Předmětem ujednání ve prospěch nájemce by mohlo být sjednání delší roxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxžení doby splatnosti nájemného (oproti zákonem stanovené) - např. nájemce zaplatí do 10 dnů od začátku platebního období. Ve prospěch nájemce bude svěxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxrannou dobou se podle § 1 odst. 4 rozumí doba ode dne nabytí účinnosti, což nastalo 27. dubna 2020, až do dne 31. prosince 2020 (viz komentář k tomuto ustanoxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxí od 27. dubna 2020 do 31. prosince 2020. Ochranná opatření mají chránit nájemce po celou dobu ochranné doby. Zákaz podle zákona č. 209/2020 Sb. se nevztxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxce opět použijí. Účinky uvedeného zákazu neprospěšných ujednání jsou tedy omezeny v čase. Praktický význam tohoto ochranného opatření bude patrně mixxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxuvisející ustanovení: § 1 - výklad pojmů [Ochranná opatření ve prospěch nájemce] Vácxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxniklá v důsledku prodlení nájemce (17-24) IV. Povinnost nájemce doložit okolnosti prodlení (25-31) V. Právo výpovědi pronajímatele po uplynutí ocxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxnostranně ukončit nájem. Zákaz ukončení nájmu je vymezen z hlediska subjektu, kterému se ukládá, a také z hlediska věcného důvodu, pro který není možné xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xe tato úprava se použije i na podnájem (viz § 2 odst. 1), uplatní se uvedený zákaz i ve vztahu k podnajímateli. Pronajímatel (resp. podnajímatel) je oprávxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxon č. 209/2020 Sb. rovněž nevylučuje, aby se na ukončení nájmu dohodli pronajímatel i nájemce ve formě oboustranné dohody. Konečně nelze vyloučit ani xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx spojení jednostranné ukončení nájmu. Důvodem je postihnout všechny možné způsoby jednostranného ukončení nájmu. To zahrnuje ukončení smlouvy výpoxxxx xxxxx x xxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxsí splňovat náležitosti kladené na právní jednání občanským zákoníkem. Komentovaný zákon nestanoví ani formu pro jednostranné ukončení nájmu. Podlx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xrávní úpravy je zachytit ukončení nájmu v jakékoli formě. Bude dopadat na všechny způsoby jednostranného ukončení nájmu učiněné v jakékoli formě, budxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxkonu. Podle § 561 obč. zák. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. [Zakázaný důvod pro ukončenx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xe toto prodlení splňuje dva znaky, které musí být naplněny kumulativně. Prodlení s placením nájemného je ohraničeno časově, a to tak, že muselo nastat x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxžnila nebo podstatně ztížila řádnou úhradu nájemného (věcné vymezení). Omezení plynoucí z mimořádného opatření při epidemii jsou omezení uvedená v § x xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxkladem je absolutní výpadek příjmu u osoby nájemce, protože v důsledku mimořádných opatření při epidemii nemohl vykonávat svoji výdělečnou činnost. xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxe 80 procent mzdy), což mu neumožňuje platit nájemné v plné výši. [Prodlení nastalo v rozhodné době] Prodlení dlužníka je obecně definováno v § 19xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxní za své prodlení odpovědný, pokud nemůže plnit v důsledku prodlení věřitele. Komentovaný zákon prodlení s placením nájemného zasazuje do časového rxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x x x xxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xda se ochrana dle tohoto zákona vztahuje na nájemce, se nejprve musíme zamyslet nad tím, kdy se nájemce dostal do prodlení. Obecně platí, že prodlení s úhxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxník stanoví pro nájem bytu zvláštní pravidlo splatnosti nájemného v § 2251 obč. zák. Jiné pravidlo splatnosti může být ujednáno v nájemní smlouvě. Podxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxe příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Předpoklad podle zákona č. 209/2020 Sb. bude naplněn, jestliže prodlení nájemce buxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx však do dne 31. července 2020. Zůstaneme-li u dispozitivního pravidla předepsaného občanským zákoníkem, uvedený předpoklad není naplněn, pokud by šxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxben, které bylo splatné k 5. dubnu 2020, a dále za měsíc květen, kde splatnost nastala k 5. květnu 2020, příp. i za měsíc červen. V případě, že by v nájemní smxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxsíc únor 2020, jestliže splatnost byla sjednána kdykoli po 12. březnu 2020. [Doba splatnosti pohledávek] Poněkud nepřesně se uvádí v důvodové zxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx Normativní text zákona však neprodlužuje dobu splatnosti pohledávek. Doba splatnosti není touto právní xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxentovaného ustanovení (k tomu viz dále). [Omezení, která nájemci znemožnila nebo podstatně ztížila úhradu nájemného] Vedle časového ohraničxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xýká okolností, které znemožnily nebo podstatně ztížily řádnou úhradu nájemného. U každého nájemce může jít o trochu jiné okolnosti. Rozhodující budex xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxovalo řádnou úhradu nájemného. V konkrétním případě bude nezbytné zhodnotit, co je tím převažujícím důvodem. Důvodem pro nezaplacení nájemného nemoxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxli doložit podle třetího odstavce (k tomu viz dále). [Právo ukončit nájem z jiného důvodu] Budou-li naplněny oba výše popsané znaky zakázaného dxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xiného důvodu, pokud by došlo k naplnění takového důvodu. Tento závěr současně výslovně potvrzuje i navazující odstavec 2. [Nájemné] Komentovaxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xovinen platit v ujednané výši pronajímateli (§ 2217 odst. 1 obč. zák.). Pro účely nájmu bytu a domu občanský zákoník předpisuje zvláštní úpravu. Nájemnx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xx sjednává za jeden měsíc (§ 2246 odst. 1 obč. zák.). Nájemce není chráněn vůči prodlením z jiné povinné platby, které v souvislosti s nájmem má povinnost hxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xo považovat za zakázaný důvod pro ukončení nájmu. [Zvýšení nájemného] Zákon č. 209/2020 Sb. nikterak neupravuje otázku, zda je přípustné v prxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xravidla pro zvyšování nájemného jsou upravena v § 2248 až 2250 obč. zák. Tato pravidla se proto uplatní i během ochranné doby. Pronajímatel a nájemce se xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxhou rovněž zvolit postup dle § xxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxomplementarita] Druhý odstavec obsahuje pravidlo k odstavci prvnímu, které by bylo možné, jak jsme již uvedli, dovodit i výkladem. Zxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxonajímatele. Pronajímateli tedy náleží právo ukončit nájem z jiných důvodů. Pronajímatel má i další práva pronajímatele vzniklá v důsledku prodlení xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxemce. Obojí vyplývá z ustanovení občanského zákoníku nebo z ujednání obsažených v nájemní smlouvě. [Výpovědní důvody] Pronajímateli náleží xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxenovává čtyři důvody vypovězení nájmu pronajímatelem: a) nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu, b) nájemce je odsouzen pro úmyslxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxerý se v tomto domě nachází, c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodů veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit txxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxní a čtvrtý sběrnými kategoriemi, pod něž mohou být zařazeny odlišné skutkové okolnosti. První výpovědní důvod zahrnuje porušení některé z povinnostx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxobě v rozporu s § 2274 a § 2275 obč. zák (bez souhlasu pronajímatele). [Hrubé porušení povinnosti nájemce] Patřilo by sem i porušení povinnosti nxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxu alespoň tří měsíců považuje za zvlášť závažné porušení povinnosti nájemce, tedy za nejvyšší stupeň intenzity porušení povinností nájemce. Podle koxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxtit jako hrubé porušení povinností nájemce. Přestože je tedy uvedený zmíněný první výpovědní důvod formulován obecně a postihuje jakékoli hrubé poruxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xákaz jednostranného ukončení nájmu uvedený v § 3 odst. 1 a vypovědět nájem pro hrubé porušení povinnosti nájemce, pokud by se za tím skrývalo nezaplacenx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xůvodu nelze využit k jednostrannému ukončení nájmu, pokud by pravým důvodem bylo nezaplacení nájemného. [Další výpovědní důvody] Dále pronaxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xyjmenovává dva důvody pro vypovězení nájmu pronajímatelem: a) byt má být užíván pronajímatelem nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domáxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni. Tyto výpovědní důvody míří na zcela odlišné okolnosti, které nekolidují s úprxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx důvodů, musí ve výpovědi popsat výpovědní důvod. Popis výpovědního důvodu je nezbytný, aby byla zřejmá oprávněnost takové výpovědi. Následně má totix xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xdy mu výpověď došla. Neuvede-li pronajímatel výpovědní důvod, mohla by být výpověď považována za neplatnou (relativní neplatnost). Uvedení důvodu vx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx, než je nezaplacené nájemné, popsáním tohoto jiného důvodu bude důležité, aby předešel možným diskusím ohledně uplatnění ochrany dle zákona č. 209/2xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx Výjimkou bude takový důvod, který by odpovídal důvodu obsaženému v prvním odstavci (prodlení s placením nájemného). III. Další práva pronajímatelx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xterá mu v důsledku prodlení nájemce náleží. Prodlením nájemce ve smyslu systematiky právní úpravy obsažené v tomto zákoně rozumíme prodlení s placeníx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnnosti nájemce uhradit nájemné ve splatnosti. Svojí podstatou jde o práva nastupující v důsledku odpovědnosti nájemce za prodlení. [Úrok z prxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxuje právo na úroky z prodlení. Právo na úrok z prodlení může být sjednáno v nájemní smlouvě. Nebude-li ve smlouvě sjednáno, má pronajímatel právo na zákoxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xlády č. 351/2013 Sb. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně repo sazbě stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenx x x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxde k další úpravě sazeb ze strany ČNB, bude zákonný úrok z prodlení při prodlení od 1. července 2020 ve výši 8,25 procent ročně. Prodlení s úhradou nájemnéxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xa prodlení s placením nájemného je třeba zohlednit ochranná opatření vyplývající ze související právní úpravy, která byla rovněž vydána ke zmírnění dxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxch opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xlynoucí z mimořádného opatření při epidemii znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu, lze po dlužníkovi po dobu jeho trvání xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxna 2020.“ Tato úprava je ke všem ostatním právním předpisům, z nichž vyplývá dlužníkovi povinnost zaplatit jakoukoli peněžitou sankci x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xůči němu pronajímatel může uplatnit z důvodu prodlení s placením nájemného. Uvedená úprava omezuje výši možné peněžité sankce za prodlení, kterou lze xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx nájemci peněžitou sankci, která nepřesáhne zákonný úrok z prodlení. Jinou peněžitou sankci nebude oprávněn uplatnit. Uvedené omezení platí až do 30. xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xa závazky ze smluv uzavřených po dni nabytí účinnosti zákona č. 191/2020 Sb. (tzn. po 24. dubnu 2020). [Smluvní pokuta] Pronajímatel nemá v důsxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxo xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xakázané ujednání z občanského zákoníku vypuštěno. Pronajímatelé si od 1. července 2020 mohou nově sjednávat pro zajištění plnění povinností nájemce xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxlivě umožňuje sjednání takové smluvní pokuty. To ovšem nebude od nabytí účinnosti zákona možné, neboť pokud by smluvní pokuta byla sjednána pro zajištxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xlužby] Zákonná úprava pomíjí otázku případného prodlení nájemce s hrazením poplatků a zálohy na služby za plnění spojená nebo související s užíváním pxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxstává nájemce v souvislosti s užíváním bytu. Pronajímatel je v postavení osoby, která zajišťuje dodávku těchto plnění pro nájemce a nájemce přes něj prxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Nesjednají-li si strany nic, platí podle § 22xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení, úklid společných částí domu, zajištění příjmu roxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xe zákon č. 209/2020 Sb. otázku prodlení při placení plateb a záloh na služby výslovně neupravuje, lze mít za to, že ochranné opatření se vůči těmto platbxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx veškeré sankční důsledky sjednané v nájemní smlouvě anebo plynoucí z občanského zákoníku nebo souvisejících právních předpisů (např. zákon č. 67/20xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxr platí i pro prodlení s úhradou nedoplatku za služby po provedení vyúčtování záloh za služby. Sankcí může být i právo pronajímatele vypovědět smlouvu nx xxxxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxisející rozhodovací praxe nebylo možné sjednat částku nájemného a částku za služby jedinou paušální částkou. Taková nájemní smlouva byla posuzována xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxové ujednání musí mít písemnou formu. Platby za poskytované služby se pak nevyúčtovávají. V případě, že si to strany takto ujednaly a do nájemného byly nx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxjemce bude oprávněn využít dobrodiní poskytovaného zákonem č. 209/2020 Sb. při pozastavení úhrady nájemného. K tomu nutno dodat, že do paušální platxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxdávku vody a odvádění odpadních vod, půjde-li o nájem uzavřený na dobu delší než 24 měsíců nebo na dobu neurčitou. [Peněžitá jistota] Jiným právxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxe žádná další omezení, jde-li o započtení jistoty vůči dlužnému nájemnému. Za sporný by však mohl být považován postup, kdy by pronajímatel započetl jixxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxvažného porušení, čímž by fakticky mohlo dojít k obcházení samotného zákona a jeho smyslu a účelu. IV. Povinnost nájemce doložit okolnosti xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx. Z odkazu na odstavec 1 písm. b) plyne, že nájemce dokládá okolnosti, nastalo-li prodlení převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatřexx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxcesu byl do návrhu zákona č. 209/2020 Sb. zakomponován specifický způsob pro dokládání okolností prodlení. Okolnosti prodlení se dokládají potvrzexxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxn. Požadavek na doložení potvrzení úřadu práce se do právní úpravy dostal na základě poslanecké iniciativy. Vznikl tím nestandardní požadavek, kdy náxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxvní technika, která se vymyká ústavněprávním principům, neboť zákon č. 209/2020 Sb. odkazuje na metodický pokyn úřadu práce, který má stanovit formu x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxu - zejména na nález Pl. ÚS 19/17 ze dne 12. listopadu 2019 ve věci daňových tiskopisů, kterým Ústavní soud zrušil § 72 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňoxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx vydávat daňové tiskopisy ukládat daňovým subjektům určité povinnosti bez zákonného podkladu. Původní vládní návrh se totiž omezoval na požadavexx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xísm. b) zák. č. 209/2020 Sb. Tomu odpovídá i znění důvodové zprávy, podle níž nájemce doloží odpovídajícím a hodnověrným způsobem, že jeho platební nesxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxtech prodlení příslušný úřad práce České republiky. Pro vystavení potvrzení musí nájemce doložit podklady, jejichž formu a náležitosti stanoví metoxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxí potvrzení nezbytné vyplnit formulář žádosti, k níž připojí žadatel alespoň jeden doklad z požadovaných dokladů. Pro zjednodušení procedury se využxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxlady pro vystavení potvrzení] Úřad práce ČR vyjmenovává tyto doklady, kterými nájemce může doložit své okolnosti prodlení: doklad o ztrátě zaměxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx x020) - dokládá se potvrzením zaměstnavatele, musí obsahovat údaj, kdy došlo ke skončení pracovněprávního vztahu, že žadateli nebylo/není nebo bylo/xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxzhodném období (od 12. března 2020 do dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do 31. července 2020) veden x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxlad o překážkách na straně zaměstnavatele - dokládá se potvrzením zaměstnavatele, musí obsahovat od kdy, případně do kdy překážka trvala a výši vyplacxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx jen „ČSSZ“) nebo Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“), Orgánu nemocenského pojištění Ministerstva obrany, případně Ministerstxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxě léčil, potvrzení musí obsahovat údaj od kdy, případně do kdy karanténa nebo onemocnění trvaly, doklad od příslušného subjektu o výši vyplacených náhxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxa; doklad o uzavření provozovny - dokládá se potvrzením zaměstnavatele, případně ČSSZ nebo OSSZ, potvrzení musí obsahovat od kdy, případně do kxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxo OSSZ, potvrzení musí obsahovat údaj, kdy došlo k přerušení nebo ukončení živnosti (popříp. kdy byla živnost obnovena). Nebo lze požádat Úřad práce ČR x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxnčení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do 31. července 2020) veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a je/není mu poskytována podporx x xxxxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xokládá se potvrzením finančního úřadu, potvrzení musí obsahovat období, za které žadatel kompenzační obdržel a v jaké výši; žádost o vyjxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxmi opatřeními. [Lhůta bez zbytečného odkladu] Dokládací povinnost má nájemce splnit bez zbytečného odkladu. Lhůta bez zbytečného odkladx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxrava ovšem nestanoví, od jakého okamžiku běží uvedená lhůta. Z logiky právní úpravy lze mít za to, že lhůta začne plynout od chvíle, kdy se nájemce dostal xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx. Pokud by se lhůta počítala takto, vyžadoval by se určitý proaktivní přístup nájemce, aby si zavčasu obstaral potřebné potvrzení a doručil jej pronajíxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxjímateli. Gramatickým výkladem můžeme dovodit, že jde o samostatnou povinnost nájemce, kterou musí nájemce splnit. Tento požadavek není konstruováx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx Jestliže tedy nájemce takové potvrzení xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx nájemce naplnění zákonného důvodu nedoloží potvrzením od úřadu práce ČR, pronajímatel může postupovat standardní cestou a nájem ukončit v souladu s pxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx. Diskusní může být i situace, kdy nájemce nebude mít v ruce potvrzení úřadu práce ČR, ale doloží pronajímateli naplnění zákonného důvodu jiným způsobexx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxx xx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xákon č. 209/2020 Sb. nabyl účinnosti dne 27. dubna 2020, je otázkou, jak přistupovat k výpovědím pronajímatelů podaným v období mezi 12. březnem 2020 a xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxmotného zákona? Z hlediska právní jistoty a zákazu retroaktivity to nelze připustit. Navíc zákon č. 209/2020 Sb. neobsahuje přechodná ustanovení, kxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xa platnou. V. Právo výpovědi pronajímatele po uplynutí ochranné doby [Skončení ochrany nájemce] Nájemce je na základě zákona č. 209xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xákon nájemce chránit a pronajímatel je oprávněn nájem vypovědět z důvodu nehrazeného nájemného, a to bez výpovědní doby. [Úhrada pohledávek sxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xchranné doby. Pokud tak nájemce neučiní, bude to důvod k výpovědi z nájmu. [Právo výpovědi bez výpovědní doby] Tato právní úprava zakládá zvlášxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxdeno v § 2291 obč. zák. Tento zákonem stanovený důvod se prosadí, i když budou mít smluvní strany sjednána jiná pravidla v nájemní smlouvě. [Pohxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx v době ode dne 12. března 2020 do dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do dne 31. července 2020. Zákon č. xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx stanovena výpovědní doba, skončí nájem ke dni doručení výpovědi nájemci. [Dřívější zánik nájmu] Pokud by nájem zanikl uplynutím doby určité pxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxo pohledávky není nájemce povinen splatit do konce doby nájmu, ale až do 31. prosince 2020. [Prohlášení nájemce o neuhrazení] Podle věty druhé kxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx x době do 31. prosince 2020 neuhradí. Význam tohoto ustanovení není zcela zřejmý. Důvod pro jeho zařazení neosvětluje ani důvodová zpráva. Gramatickým xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxě, že své dluhy na nájemném není schopen do konce ochranné doby uhradit, bude pronajímatel oprávněn nájemní smlouvu vypovědět dle odstavce 4 na základě xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xstanovení obsahuje i druhý důvod, na jehož základě může pronajímatel nájemní smlouvu vypovědět dle čtvrtého odstavce. Tím důvodem je situace, kdy se sxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxaci na straně nájemce (např. odsouzení za trestný čin). nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/17 ze dne 12. listopadu 2019 Sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x x xx xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxžbách, - nařízení vlády č. 351/2013 Sb. HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komenxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxajímatele požadovat zrušení nájmu (1-6) II. Rozhodnutí soudu o zrušení nájmu (7-10) I. Právo pronajímatele požadovat zrušení nájmu xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxmné omezení. Zákon tím do jisté míry omezuje vlastnické právo pronajímatele. Jako protiváhu k zákazu ukončit nájem proto stanoví určitou minimální ocxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxoví podmínky, při jejichž splnění má pronajímatel právo žádat o zrušení nájmu. [Zrušení nájmu] Zákonodárce zvolil zvláštní druh ochrany, kterx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxobné tomu, které zakládá občanský zákoník pro zrušení smlouvy podle § 1793 obč. zák. (neúměrné zkrácení) nebo podle § 2000 obč. zák. (smlouvy na dobu uxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx. Jeho naplnění se bude odvíjet především od konkrétních majetkových poměrů pronajímatele. Pronajímatel se musí dostat do takové životní situace, kdx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx prodlení nájemce. Teprve ze druhé části komentovaného odstavce se konkrétněji podává, že půjde o tíživou majetkovou situaci pronajímatele, kdy by moxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xe uvozena slovem „zejména“, proto ji musíme chápat jen jako příklad nechtěného důsledku omezení stanovených tímto zákonem. Nouze pronajímatele není xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx. xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx by bylo již pozdě na tuto ochranu. Intenzita nouze přitom musí být taková, že pronajímatel nebude mít na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxímatele, lze mít za to, že tento důvod bude naplněn vždy. Pokud pronajímatel bude mít i jiné příjmy, měl by prokázat, že nejsou dostačující. [Uplaxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxsemně. Výsledkem uplatnění tohoto práva může být dohoda mezi nájemcem a pronajímatelem o zrušení nájmu, jak plyne z návětí druhého odstavce. [Oxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx se stanoví, že nejdříve lze toto právo uplatnit po skončení nouzového stavu. Nouzový stav skončil dne 17. května 2020. Okolnostmi podle § 3 odst. 1 písm. xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxdnutí soudu o zrušení nájmu [Žalobní právo] Komentovaný zákon předpokládá, že pronajímatel se s nájemcem dohodnou na skončení nájmu. Teprve v přxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx [Náležitosti podání k soudu] Nejsou předepsány zvláštní formální požadavky ani náležitosti podání k soudu. Při uplatnění svého práva musí pronxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxí skončení nouzového stavu a existence důvodu pro zrušení nájmu podle prvního odstavce. [Procesní úprava] Pro soudní řízení o zrušení nájmu nenx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxto typ žaloby. Z dikce tohoto ustanovení není zřejmé, zda půjde o určovací žalobu či o jiný typ žaloby. V rámci soudního řízení bude soud posuzovat, zda je xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx naplněn, bude mít rozhodnutí soudu povahu. Dnem nabytí právní xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xe spoluvlastnictví či ve společném jmění manželů, lze mít za to, že postačí podání žaloby jedním z nich. Účastníky řízení budou všichni spoluvlastnícix xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxisy: xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xondem rozvoje bydlení (1) II. Státní fond rozvoje bydlení (2-5) III. Odložení splatnosti splátek jistiny a příslušenství úvěru (6-12) IV. Prodlouxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xozvoje bydlení (dále také „fond“) na základě platných nařízení vlády poskytuje úvěry pro fyzické a právnické osoby, které jsou zacíleny na pořízení byxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxráty zaměstnání nebo dlouhodobé péče o děti, splácet půjčky, které od Státního fondu rozvoje bydlení v uplynulém období čerpaly. Podle důvodové zpxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxx na pořízení bydlení. Lze předpokládat, že během několika dalších týdnů se do podobné situace dostanou i bytová družstva a společenství vlastníků jednxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx řádově o stovky žádostí, a to především od mladých domácností, které pečují o malé děti. Postupně mohou přibývat i jiné případy, především z řad osob do dxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxjich odložení v čase s tím, že příjmy Státního fondu rozvoje bydlení budou pouze dočasně snížené. II. Státní fond rozvoje bydlení [Zřízení fondxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xeské republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [Účel foxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx republiky a udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů v souladu s veřejným zájmem. Fond je právnickou osobou v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj. xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvami a modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou úvěru. [Změna pravidel fondu] Od 1. června 2020 se Státní fond rozvoje bydlení na záklaxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxporu regionálního rozvoje a některých činností v oblasti cestovního ruchu. Změna názvu v žádném případě nebude mít vliv na práva, povinnosti a závazky xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xvedené se nemění. III. Odložení splatnosti splátek jistiny a příslušenství úvěru [Oprávnění fondu] První odstavec zakládá oprávněxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx příjemce úvěru. Z uvedené úpravy nelze dovodit, že by fond měl povinnost každé žádosti vyhovět, byť žadatel doloží, že není schopen úvěr splácet v důslexxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxu se Státním fondem rozvoje bydlení. Fond poskytuje různé druhy úvěrů v rámci jednotlivých programů, které jsou postupně vyhlašovány. Vzhledem k tomux xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxramu fondu. [Rozsah použitelnosti] Komentovaný zákon nerozlišuje mezi úvěry v čase. Nestanoví se, zda se zákon č. 209/2020 Sb. použije na úvěr xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx020 Sb. se bude vztahovat i na úvěry sjednané či čerpané až po nabytí účinnosti tohoto zákona. Ochrana se bude vztahovat i na úvěry, u nichž byl příjemce v xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xx xxx xxxtopadu 2020. Ochranná doba začíná od okamžiku nabytí účinnosti zákona č. 209/2020 Sb., tj. od 27. dubna 2020. Komentovaná právní úprava však nestanovíx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxvé žádosti (oznámení). Na oznamovacím principu jsou například postavena opatření podle zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti spláxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx splátek] Pro žádost o odklad splátek nejsou stanoveny formální náležitosti. Součástí žádosti o odklad splátek musí být doklad příjemce úvěru o neschoxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxad lze využít některý z dokladů, které jsou nutné pro získání potvrzení úřadu práce ČR podle § 3 odst. 3 (viz komentář k tomuto ustanovení výše). [xxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxálnosti. Protože není stanovena žádná lhůta, fond bude povinen rozhodnout o žádosti příjemce úvěru bezodkladně. [Zákaz úhrady nákladů] V souxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxu [Celková doba splácení] Druhý odstavec stanoví jediné pravidlo týkající se prodloužení celkové doby splácení úvěru. Celková doba splácení úxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xmlouvě o úvěru, ve které má příjemce úvěru povinnost úvěr splatit. [Ostatní ujednání smlouvy] Prodloužením celkové doby splácení úvěru nebudxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxností. [Vymezení pojmů podxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xb. formou odkazu využívá pojmový aparát definovaný zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxh upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, které jsou označovány zkrácxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xěcný rozsah služeb vymezuje zákon o službách v § 3 odst. 1. Službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a oxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxsového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Podle navazujícího pravidla v § 3 odst. 2 zák. o službách platí, že roxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx x nájemní smlouvě. Smluvní princip je zakotven i v § 2247 odst. 1 obč. zák., podle něhož platí, že strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxrné pravidlo v § 2247 odst. 2 obč. zák. To ukládá pronajímateli povinnost zajistit po dobu nájmu nezbytné služby, přičemž podle občanského zákoníku se xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. [Poskytoxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xlastníka jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo společenství vlastníků jednotek podle zákxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx zásadně vázáno na subjekt, který s bytem disponuje na základě vlastnického práva k nemovitosti, popřípadě na subjekt tvořený vlastníky jednotek (spoxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxatelem služeb vlastník domu nebo spoluvlastníci domu anebo vlastník jednotky, půjde-li o dům rozdělený na jednotky. [Přímý odběr služeb] Odebxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx obsažená v zákoně o službách, jak plyne z § 1 odst. 3 zák. o službách. Na přímý odběr služeb bez účasti poskytovatele se nebudou vztahovat pravidla zakotvxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxužeb. [Příjemce služeb] Pojem příjemce služeb je vymezen v § 2 písm. b) zák. o službách, který za příjemce služby prohlašuje nájemce bytu nebo vlaxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xa skutečného uživatele bytu, tj. nájemce bytu (bez rozlišení nájmu bytu družstevního) nebo vlastníka jednotky. xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxčtovacím období. zák. o službách, - obč. zák. [Odložení lhůty pro vyúčtování služeb] xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx mimořádných opatření může být pro mnoho poskytovatelů služeb značně obtížné provést nebo dokončit potřebné úkony pro řádné provedení, dokončení a hlxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxná s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Toto prodlení je přitom spojeno s poměrně vysokými sankcemi. [Důvody k odložení finančníhx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx 209/2020 Sb. prodlužuje lhůtu pro provedení finančního vyrovnání mezi poskytovatelem a příjemcem služeb, a to jak lhůtu dohodnutou, tak případně maxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxužeb stanoví zákon o službách. Podle § 7 odst. 1 zák. o službách má poskytovatel služeb povinnost vyúčtovat příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Vzhledem k tomu, že uvedená čtyřměsíční lhůta se počítá od skončení zúčtovacího období, bude xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxx x xxxžbách se zúčtovacím obdobím rozumí období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxé lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb (§ 7 odst. 3 zák. o službách). Lhůta pro provedení finančního vyroxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx, kdy poskytovatel služeb doručí vyúčtování služeb příjemci služeb. [Odložená lhůta pro vyúčtování] Komentovaný zákon prodlužuje lhůtu pro dxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx mezi datem účinnosti zákona č. 209/2020 Sb., tj. dnem 27. dubna 2020 a dnem 31. srpna 2020. Bylo-li sjednáno zúčtovací období jako kalendářní rok, započxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxatickému prodloužení až do 1. září 2020. [Odložená lhůta pro finanční vyrovnání] Popsaným mechanismem se automaticky prodlužuje i lhůta pro fixxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xáří 2020, skončí lhůta pro finanční vyrovnání 1. ledna 2021. zák. o službách xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxti.

https://www.dauc.cz/dokument/?modul=pr&cislo=49386

ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o vojácích z ... ČÁST OSMÁ - Změna občanského soudního ... ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o platu a ... ČÁST ČTRNÁCTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYDÁNÍ ... Schválený 18. 5. 2000 Účinný od 1. 1. 2001 do 31. 12. 9999 Rada zaměstnanců. Evropská rada zaměstnanců.; PRACOVNĚPRÁVNÍ ÚKONY.; Práva a povinnosti pracovníků.; Práva a povinnosti organizace (zaměstnavatele).; Subjekty pracovněprávních vztahů.; Kolektivní smlouva. Kolektivní vyjednávání.; Odborové organizace v pracovním právu.; Svoboda projevu a právo na informace.; Volby.; BEZPEČNOST PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI.; Zánik pracovního poměru. Výpověď.; Pracovní doba. Doba služby.; Čas odpočinku. Dovolená na zotavenou.; MZDA. PLATY. PRÉMIE A ODMĚNY. NÁHRADA MZDY.; Pracovní úrazy.; Péče o pracovní prostředí.; ZVLÁŠTNÍ PRACOVNÍ PODMÍNKY.; Evidence pracovních sil.; Zprostředkování zaměstnání. Zprostředkování práce.; SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ. DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA.; Policie. Četnictvo. Sbor národní bezpečnosti (SNB).; Státní bezpečnost. Bezpečnostní informační služba.; Zabezpečení při výkonu služby v ozbrojených silách.; OBČANSKÉ PRÁVO PROCESNÍ.; Poplatky soudní.; Mzdy pracovníků státního zastupitelství (prokuratury).; FORMY PLNĚNÍ. DÁVKY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ.; SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. ORGANIZACE SOCIÁLNÍ POMOCI.; Ministerstva a ústřední orgány státní správy ČR.; Zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovny.; Mzdy poslanců zastupitelských sborů.; PRACOVNÍ PRÁVO.; PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY.; 155/2000 Sb. ZÁKON ze dne 18. května 2000, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Změna: 436/2004 Sb. Změna: 362/2003 Sb., 264/2006 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ zrušena Čl.I zrušen Čl.II zrušen ČÁST DRUHÁ zrušena Čl.III zrušen ČÁST TŘETÍ zrušena Čl.IV zrušen ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl.V Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 30 se doplňuje odstavec 10, který zní: "(10) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc poskytovanou podle předpisů nemocenského pojištění, a to v době ode dne narození dítěte.". 2. V § 32 odst. 2 se za slovo "rodič" vkládají slova "pobírající rodičovský příspěvek" a za slovo "mateřství" se vkládají slova "nebo peněžitou pomoc". ČÁST PÁTÁ zrušena Čl.VI zrušen ČÁST ŠESTÁ zrušena Čl.VII zrušen ČÁST SEDMÁ Změna zákona o vojácích z povolání Čl.VIII Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, se mění takto: 1. V § 2 se doplňují odstavce 3 až 7, které znějí: "(3) Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovné zacházení se všemi vojáky, pokud jde o podmínky výkonu služby a zabezpečení vojáků podle části páté a osmé. (4) Ve služebním poměru je zakázána jakákoliv diskriminace vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, s výjimkou, kdy je pro to věcný důvod spočívající v předpokladech a povaze služebního zařazení, které voják vykonává, a který je pro výkon tohoto služebního zařazení nezbytný. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. (5) Nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebních vztahů zneužívat k újmě jiného vojáka nebo k ponižování jeho důstojnosti. Za ponižování důstojnosti se považuje i nežádoucí sexuální chování, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé nebo které může být druhým vojákem oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících ze služebních vztahů. (6) Dojde-li ve služebním vztahu k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení s vojáky nebo k nežádoucímu sexuálnímu chování při výkonu služby, má voják právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto jednání a aby byly odstraněny důsledky tohoto jednání. (7) Služební orgány nesmí vojáka jakýmkoli způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících ze služebního poměru.". 2. V § 10 odst. 2 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 3) zní: "e) rodičovské dovolené,3) 3) § 158 zákoníku práce.". 3. V § 20 odst. 1 písmena b) a c) znějí: "b) vojákyně po dobu těhotenství nebo po dobu čerpání mateřské dovolené, c) pečuje-li o dítě mladší 3 let,". 4. V § 33 odst. 3 věta první zní: "Nadřízený nemůže určit čerpání dovolené na dobu, kdy je voják uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je vojákyně na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo voják na rodičovské dovolené.". 5. V § 33 odstavec 6 zní: "(6) Požádá-li vojákyně o poskytnutí řádné dovolené tak, aby řádná dovolená navazovala bezprostředně na konec mateřské dovolené,2) a voják o poskytnutí řádné dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,2) je služební orgán povinen jejich žádosti vyhovět.". 6. V § 34 část věty za středníkem zní: "řádná dovolená se přerušuje také nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.". 7. V § 35 odstavec 1 zní: "(1) Řádná dovolená se krátí při neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz a při rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc podle zvláštního právního předpisu,4) za prvních 120 dnů a za každých dalších 30 dnů o jednu dvanáctinu. Řádná dovolená se nekrátí při neschopnosti ke službě pro služební úraz nebo nemoc z povolání.". 8. V § 38 nadpis zní: "Rodičovská dovolená a dovolená bez nároku na peněžní náležitosti". 9. V § 38 odst. 1 se slova "dovolená bez nároku na peněžní náležitosti" nahrazují slovy "rodičovská dovolená". 10. V § 41 odst. 1 se na konci věty doplňují slova "a vojákyni, která kojí". 11. V § 41 odst. 4 se za slovo "dovolenou" vkládají slova " , rodičovskou dovolenou". 12. V § 41 odstavec 5 zní: "(5) Odstavce 2, 3 a 4 se vztahují také na vojáky, kteří pobírají peněžitou pomoc,4) a osamělé vojáky, kteří trvale pečují o dítě.". 13. V § 143 odstavec 2 zní: "(2) Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro výsluhové náležitosti se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4 a doba rodičovské dovolené,3) s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc.4)". ČÁST OSMÁ Změna občanského soudního řádu Čl.IX Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb. a zákona č. 130/2000 Sb., se mění takto: Za § 200w se vkládá nový § 200x, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34g) zní: "§ 200x Řízení ve věcech voleb do rady zaměstnanců nebo voleb zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (1) O návrhu na vyslovení neplatnosti volby do rady zaměstnanců nebo neplatnosti volby zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci34g) rozhodne soud bez jednání usnesením, a to do deseti dnů ode dne doručení návrhu. (2) Účastníkem řízení je navrhovatel, člen rady zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti práce, jehož zvolení je návrhem napadeno, a příslušná volební komise. (3) K řízení je příslušný okresní soud podle místa sídla zaměstnavatele. (4) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (5) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky. 34g) § 25b odst. 2 zákoníku práce.". ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl.X Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 103/2000 Sb., se mění takto: V § 11 odst. 1 písm. e) se za slova "volebního práva," vkládají slova "nebo voleb rad zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,". ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců Čl.XI Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: V § 7 odst. 4 písm. b) se slova "další mateřské dovolené" nahrazují slovy "rodičovské dovolené", slovo "žena" se nahrazuje slovy "státní zástupce" a slovo "nepřipravovala" se nahrazuje slovem "nepřipravoval". ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl.XII Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 133/2000 Sb., se mění takto: V § 22 písm. d) se slova "další mateřské dovolené" nahrazují slovy "rodičovské dovolené". ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl.XIII Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: V § 7 odst. 1 písm. d) se slova "další mateřské dovolené" nahrazují slovy "rodičovské dovolené". ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců Čl.XIV Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb. a zákona č. 287/1997 Sb., se mění takto: V § 31 odst. 4 písm. b) se slova "další mateřské dovolené" nahrazují slovy "rodičovské dovolené", slovo "žena" se nahrazuje slovem "soudce" a slovo "nepřipravovala" slovem "nepřipravoval". ČÁST ČTRNÁCTÁ ZMOCNĚNÍ K VYDÁNÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONÍKU PRÁCE Čl.XV Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST PATNÁCTÁ ÚČINNOST Čl.XVI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou čl. I bodu 36, který nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, a čl. I bodů 3, 8 a 15, které nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky do Evropské unie. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Špidla v. r.

https://www.tipmobile.cz/osobni/bmw/z3

Auto inzerce » Osobní automobily » BMW » Z3 BMW Z3 inzerce zdarma. V naší nabídce se nachází 10 nabídek osobních automobilů BMW Z3. 1996 (3x) Zobrazeny záznamy 1 až 10 z celkových 10. BMW Z3 3,2 i M ROADSTER, Nebourané!! Rok výroby: 1996, Najeto 64 600km, Výkon: 127.00kW BMW Z3 3,2 i M ROADSTER, Nebourané!! : CENU NABÍDNĚTĚ NA E-MAIL!! Perfektně zachovalý!! Nebouraný!! Investiční vůz jehož cena stále poroste!! Doložitelné km - od roku 2004 v ČR (viz km v grafu ve fotografiiích)!! Jedinečný vůz - než pošlete nabídku, tak si. více » BMW Z3 2.0i 110kW Facelift Rok výroby: 2000, Najeto 210 247km, Výkon: 110.00kW BMW Z3 2.0i 110kW Facelift : Vozidlo dovoz ze SRN, dovozová STK v ceně vozidla, zařídím při prodeji až na české SPZ.nehavarované, Motor 2.0i 110 kW, 6sti válec, klima, alu 17. Nutno vidět. Tel. 777 202 473.; autorádio 4x airbag, ABS, autorádio, CD. více » Rok výroby: 1999, Najeto 193 495km, Výkon: 110.00kW BMW Z3 2.0i 110kW Facelift : Vozidlo dovoz z D, němeclé doklady na přihlášení, dovozová STK v ceně vozidla, zajistím při prodeji až na SPZ! Výborný stav,šestiválec 110kW, vše plně funkční včetně klimatizace! Nutno vidět. Vozidlo. více » BMW Z3 1.9i 87kW Facelift Rok výroby: 2000, Najeto 233 671km, Výkon: 87.00kW BMW Z3 1.9i 87kW Facelift : Vozidlo dovoz z D, německé doklady na přihlášení, Dovozová STK v ceně vozidla, zajistím při prodeji až na české SPZ. Vozidlo je v dobrém tech. stavu, s klimatizací a M Packet podvozku. Nestojí v autobazaru, nutné. více » Rok výroby: 1996, Najeto 125 000km, Výkon: 103.00kW BMW Z3 1.9 : Druhý majitel, , Doložený počet najetých km. Nejedná se o návrh na uzavření smlouvy (nabídku) ve smyslu § 1731 a §1732 zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku. Firma si vyhrazuje právo. více » BMW Z3 1.9 i M-Sport Rok výroby: 1997, Najeto 214 000km, Výkon: 103.00kW BMW Z3 1.9 i M-Sport : , Nejedná se o návrh na uzavření smlouvy (nabídku) ve smyslu § 1731 a §1732 zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku. Firma si vyhrazuje právo uzavření všech smluvních vztahů písemně. více » BMW Z3 1.9i 103kW Rok výroby: 1998, Najeto 255 523km, Výkon: 103.00kW BMW Z3 1.9i 103kW : Vozidlo dovoz z D, německé doklady na přihlášení, dovozová STK v ceně vozidla při prodeji až na české SPZ. Velmi dobrý stav, nové letní pneu, nové brzdy, perfektní střecha. Vozidlo nestojí v autobazaru. více » BMW Z3 1.8i 85kW Rok výroby: 1996, Najeto 254 846km, Výkon: 85.00kW BMW Z3 1.8i 85kW : Dovoz ze SRN, dovozová STK v ceně vozidla, zajistím při prodeji až na SPZ. dobrý stav, nové pneu, vnitřek a střecha ve výborném stavu. Nestojí v areálu autobazaru, nutné volat předem na tel. 777 202 473.; autorádio 2x. více » BMW Z3 1.8i 85kW Originální lak. Rok výroby: 1997, Najeto 190 337km, Výkon: 85.00kW BMW Z3 1.8i 85kW Originální lak. : Dovoz Německo, Nová STK v ceně vozu, NEHAVAROVANÝ vůz. Po výměně filtrů a oleje - Castrol Titanium 5W-40. Alu kola 17 palců BBS.; autorádio 2x airbag, ABS, airbag řidiče, autorádio, CD přehrávač, el. okna, el. seřiditelná sedadla. více » BMW Z3 1.9i 103 kW Rok výroby: 1997, Najeto 278 571km, Výkon: 103.00kW BMW Z3 1.9i 103 kW : Vozidlo dovoz z D, německé doklady na přihlášení, dovozová STK v ceně, zajistím při prodeji. Téměř nové brzy i pneu, jinak dobrý stav. Nutno vidět, nestojí vareálu autobazaru, volat předem na tel. číslo 777. více » BMW Z3 1996, BMW Z3 1997, BMW Z3 1998, BMW Z3 1999, BMW Z3 2000, Inzeráty z bazarů osobních vozů značky BMW Z3 z celé ČR od profesionálních prodejců i soukromých inzerentů v přehledných kategoriích s možností pokročilého filtrování. Hledáte-li značku BMW Z3, můžete si vybrat z široké nabídky vozů BMW Z3 nebo zúžit okruh hledání a v kategorii si zvolit model vozu. Jste-li již rozhodnuti o konkrétních parametrech, které by vůz měl splňovat, použijte pravý formulář pro vyhledávání. Poté Vám budou nabídnuty vozy BMW Z3 splňující Vaše požadavky.

https://m.mojecelebrity.cz/clanek/rozvod-kralovna-kaceriho-zobaku-kucherenko-opousti-manzela-ktery-bruci-ve-vezeni-39580670

ROZVOD! Královna kačeřího zobáku Kucherenko opouští manžela, který bručí ve vězení Sobota 23. 3. 2019 26.10.2018 – Před nedávnem Silvia Kucherenko (37) slibovala, že na svého manžela Sergeje (49) zbývajících osm let, co si posedí ve vězení, počká a budou mít miminko. Ale jak se říká: slibem nezarmoutíš. Modelka s obřími rty se s manželem během návštěvy ve vězení domluvila na rozvodu. Rozvod královny kačeřího zobáku Kucherenko: Náhrada za zabásnutého manžela? 16.11.2018 – Ještě nedávno poslušně čekala na návrat manžela z basy, už jí ale došla trpělivost. Královnu kačeřího zobáku Silviu Kucherenko (36) čeká rozvod! Našla si snad už jiného boháče? Královna „kačeřího zobáku“ Kucherenko: Přišla o svou největší přednost! 6.1.2018 – Slovenské modelce Silvii Kucherenko (35), která má na Instagramu přes půl milionu fanoušků, spousta lidí hanlivě přezdívá královna „kačeřího zobáku“. Mohou za to samozřejmě její extrémně 'přifouknuté' rty. Ovšem těch se teď svérázná blondýnka zbavuje! Proč? Královna kačeřího zobáku Kucherenko (36): Až manžela pustí z vězení, chci dítě 4.9.2018 – Manžel královny nafouklých rtů Silvie Kucherenko (36) Sergej Kucherenko (49) si ve vězení odpykává 11letý trest za podvodné smlouvy ve společnosti, kde byl vykonavatelem a kterou připravil o majetek v hodnotě více než 205 milionů korun. Modelka hodlá ale na manžela počkat. A co víc, chce s ním mít další dítě. Melanie Trump je krásná, moudrá a emancipovaná, pěje ódy královna „kačeřího zobáku“ 25.1.2017 – Královna kačeřího zobáku Silvia Kucherenko (34) nedávno velmi zalichotila manželce Donalda Trumpa a dokonce se jí nekompromisně zastávala. Chce to snad také dotáhnout na první dámu Spojených států amerických? Osobnosti: Donald Trump (4596 článků) Manžel „královny kačeřího zobáku“ Kucherenko: 11 let natvrdo! Zaplatit musí přes 200 milionů 25.4.2017 – Tak tohle Silvia (34) a její manžel Sergej Kucherenko (47) nečekali. Soud poslal ukrajinského podnikatele na 11 let do vězení se střední ostrahou! Kucherenko byl předtím už víc než rok a půl ve vazbě. Královna kačeřího zobáku Kucherenko: Večeře za 100 000 eur! 24.5.2017 – Slovenská modelka Silvia Kucherenko (35) prožívá těžké období. Soud poslal jejího manžela na 11 let do vězení a ona se teď musí postarat nejen sama o sebe, ale i o svého syna. Jako samoživitelka to prý nemá jednoduché. Kdyby ale chtěla, mohla by být za vodou, nabídek od ctitelů dostává plno… Královna kačeřího zobáku Kucherenko už není blond: Nejdřív rozvod, pak další změna! 30.10.2018 – Jen co vyšlo na povrch, že majitelka obřích rtů Silvia Kucherenko (37) se s manželem Sergejem (49), který sedí za mřížemi, v tichosti domluvila na rozvodu, rozhodla se pro radikální změnu svého vzhledu. Spalující blond barva šla pryč. Královna kačeřího zobáku Kucherenko: Co jí manžel řekl na žádost o rozvod! 19.11.2018 – Manželství s podnikatelem ukrajinského původu Sergejem (49), kterého soud poslal na 11 let za mříže, se Silvie Kucherenko (36) rozhodla ukončit. Sžírala ji samota a déle už by to nevydržela. Královna kačeřího zobáku Kucherenko je bez peněz: Uvažuji o návratu do práce! 18.9.2016 – Zdá se, že se modelka Silvia Kucherenko (34) svého manžela a ukrajinského podnikatele Sergeje Kucherenka (45) jen tak nedočká. Soud mu zamítl žádost o propuštění a ona tak bude muset dál živit rodinu. Dokonce uvažuje, že se vrátí do práce. Rozvod »kačeřího zobáku« Kucherenko: Syn (8) ještě nic neví! 23.11.2018 – Dřív řešila hlavně své obří rty a tvrdila, že nejsou výsledkem plastických operací, nyní už má Silvia Kucherenko (37) jiné starosti. S manželem Sergejem (49), který si právě odpykává trest ve vězení, se rozvádí! Jejich synkovi ale špatnou zprávu ještě neoznámila... Královna kačeřího zobáku Kucherenko: Vystavila prsa a namazala se kaviárem 31.12.2016 – Slovenská modelka Silvia Kucherenko se vyfotila pouze v podprsence a na obličej si nanesla kaviár. Tuto kombinaci zveřejnila na sociální síti… Královna kačeřího zobáku Kucherenko je bez peněz! Rozprodává luxusní kabelky 14.4.2017 – Modelka s největšími rty na Slovensku Silvia Kucherenko (34) byla zvyklá na luxus a ráda se jím chlubila. Ale její manžel, ukrajinský podnikatel Sergej (46), je už rok a půl ve vazbě a blondýnka nemá z čeho brát. Královna „kačeřího zobáku“ Kucherenko: Zaříznuté plavky odhalily až příliš! 26.6.2017 – No tohle? Slovenská modelka, která se proslavila především svými obrovskými rty, Silvia Kucherenko (34) se v horkých letních dnech vyvalila u bazénu a předvedla se v poněkud šokujících plavkách. Málem ji totiž rozřízly na dvě půlky. Královna „kačeřího zobáku“ Kucherenko u soudu: Pohublý manžel v poutech, Silvia vystrojená jako party girl! 27.7.2017 – Silvia Kucherenko (34) asi jediná věřila, že Nejvyšší soud v Bratislavě zruší manželův jedenáctiletý trest odnětí svobody. K soudu se proto vystrojila jako na mejdan. Bohužel se tak nestalo, a soud rozsudek potvrdil. Královna „kačeřího zobáku" Kucherenko: Silikonové pětky vystavuje v Thajsku 11.1.2019 – Před zimou utekla do tepla i slovenská modelka s kačeřím pyskem Silvia Kucherenko (37). Vzala sebou i osmiletého syna Alexandra. Zatímco její manžel Sergej, s nímž se rozvádí, sedí v chládku, tak Silvia v bikinách provokuje na místní pláži. Sestra královny kačeřího zobáku Kucherenko: Na vlastní svatbě byla za Daru Rolins! 31.1.2017 – Dara Rolins (44) se konkurence v podobě sestry slovenské modelky Silvie Kucherenko (34) Štefánie bát nemusí. Mladší sestra Silvie totiž na své vlastní svatbě zazpívala Dary hit Všetko alebo nič. Osobnosti: Dara Rolins (2427 článků) NEČEKANÝ ROZVOD! Kontroverzní Silvia Kucherenko opouští manžela po 10 letech 26.10.2018 – Modelka Silvia Kucherenko (36) je již deset let vdaná za Sergeje (49) a má s ním nádherného syna Alexandra (7). Před třemi lety ale prožívala jedno z nejtěžších období, kdy jejího manžela poslal soud do vězení na 11 let za obzvlášť závažný zločin. Zdá se ale, že Silvii čekání na něj po třech letech přestalo bavit... Slovenská královna kačeřího zobáku: Další video, které vás naprosto odrovná. "Zpívám si v autě" 30.7.2016 – Slovenská modelka s obrovskými rty Silvia Kucherenko (33) jede dál. Před pár dny natočila video, kde tvrdí, že se nenechala nijak vylepšit a plastické operace rozhodně nemá. Což by jí nemohl věřit ani slepý. I když vnadná blondýna schytala za záznam posměšky a vznikly i parodie, v natáčení pokračuje dál. V posledním videu předvedla fanouškům, jak si "zpívá" v autě... Zvrat v případu vězněného muže královny kačeřího zobáku: Už je v base Slováků! 26.8.2016 – Chlubila se obrovským bohatstvím, ale nemá ani na zaplacení kauce! Řeč je o modelce Silvii Kucherenko (33). Jejího manžela Sergeje totiž v prosinci minulého roku zatkla policie a poslala ho basy. Podnikatel se mohl dostat ven na kauci, ovšem tu jeho manželka zaplatit nedorazila…

http://kraken.slv.cz/III.US842/17

III. ÚS 842/17 III.ÚS 842/17 ze dne 17. 5. 2017 Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Jana Čtvrtníka, zastoupeného Mgr. Bc. Arnoštem Špačkem, advokátem, sídlem Čsl. armády 1050/22, Děčín, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 1edna 2017 č. j. 19 Co 2307/2016-63 a proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 1istopadu 2016 č. j. 35 Nc 1151/2016-34, takto: Ústavní stížností, Ústavnímu soudu doručenou dne 20. 3. 2017, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Protože návrh nesplňoval náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v § 30 odst. 1, § 31, § 34 a § 72 odst. 2 a 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad návrhu. K tomu mu stanovil lhůtu 15 dnů od doručení výzvy k odstranění vad návrhu. Současně Ústavní soud stěžovatele upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude Ústavní soud nucen návrh (ústavní stížnost) podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout. Výzva k odstranění vad návrhu byla stěžovateli doručena dne 12. 4. 2017. Od následujícího dne počala stěžovateli běžet lhůta k odstranění vad návrhu, která uplynula dnem 27. 4. 2017. Dne 5. 5. 2017 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatele bez průvodního dopisu, jehož přílohu tvořilo rozhodnutí předsedy České advokátní komory ze dne 28. 4. 2017 o ustanovení Mgr. Bc. Arnošta Špačka, advokáta sídlem Čsl. armády 1050/22, Děčín, k zastupování stěžovatele v předmětném řízení před Ústavním soudem. Do dnešního dne však Ústavní soud od stěžovatele neobdržel ústavní stížnost vypracovanou jeho právním zástupcem, ani plnou moc udělenou stěžovatelem uvedenému advokátovi k zastupování stěžovatele v řízení před Ústavním soudem. Z napadeného rozhodnutí se přitom podává, že zmíněný advokát byl ustanoven stěžovateli jako zástupce k ochraně jeho zájmů již v řízení před obecnými soudy, v němž bylo vydáno toto rozhodnutí, a je tedy s předmětnou věcí již obeznámen. Jelikož stěžovatel vady svého návrhu ve stanovené lhůtě a ani po jejím uplynutí do dnešního dne neodstranil, soudce zpravodaj návrh (ústavní stížnost) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. JUDr. Radovan Suchánek v.r. soudce zpravodaj

http://kraken.slv.cz/22Cdo999/2006

22 Cdo 999/2006 Datum rozhodnutí: 09.11.2006 Okresní soud v Karlových Varech (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 25. srpna 2004, č. j. 8 C 316/96-360, vypořádal zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví účastníků tak, že pod bodem I. výroku do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal osobní automobil Škoda Favorit 135 GLS, číslo motoru 1718036, číslo karoserie P0696662, a další věci movité, vše v celkové ceně 202 690,- Kč. Pod bodem II. do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal rozestavěný provozní objekt na parc. č. 170 a pozemek parc. č. 170 v obci a kat. území K., osobní automobil Škoda Favorit, SPZ KVH 01-53, nákladní automobil TATRA, a další věci movité (vesměs pracovní stroje, nářadí a kancelářské vybavení), vše v celkové ceně 1 322 993,- Kč. Pod bodem III. přikázal do podílového spoluvlastnictví účastníků, a to každému v rozsahu ideální jedné poloviny, dům č. p. 301 postavený na pozemku parc. č. 266, pozemek parc. č. 266 a 268/2, zapsané u Katastrálního úřadu v K. V. na LV č. 369 pro obec K. V. a kat. území D., v ceně 5 590 190,- Kč. Pod bodem IV. oběma účastníkům uložil, aby zaplatili společně a nerozdílně zůstatek úvěru u Č. s., a. s., ve výši 108 494,35 Kč. Pod bodem V. uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku 539 902,- Kč. Pod body VI. až VIII. rozhodl o náhradě nákladů řízení a soudním poplatku. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání z důvodů uvedených v § 241a odst. 2 a 3 občanského soudního řádu (dále OSŘ ). Namítá, že do bezpodílového spoluvlastnictví účastníků dále patřil dům č. p. 40 se stavební parc. č. 264 v obci K. V. a kat. území D., který byl v průběhu řízení prodán v dražbě za účelem uspokojení závazku žalobkyně ve výši 528 000,- Kč. Soud proto nemohl tyto nemovitosti přikázat jednomu z účastníků, ale to soud neopravňovalo k tomu, aby při vypořádání nepřihlédl k tomu, že byl uspokojen závazek jen žalobkyně. S takovým postupem žalobce nikdy nesouhlasil. Nesouhlasí ani s tím, že by před soudem prvního stupně netvrdil skutečnost, že v rámci exekuce uhradil částku 59 746,- Kč. Pokud jde o věci sloužící jeho podnikání, odvolací soud je správně nezahrnul do masy bezpodílového spoluvlastnictví účastníků, ale nesprávně je považoval za věci pořízené z prostředků bezpodílového spoluvlastnictví účastníků. Namítá, že všechny věci byly pořízeny výlučně tzv. z firemních prostředků . Uvedl, že příjmem z podnikání a tedy i příjmem, který spadá do BSM, je až ta finanční částka, která podnikateli případně zůstane po řádné zdanění za stanovené účetní období . Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Jednou ze základních zásad sporného řízení občanskoprávního je zásada dispoziční, která spočívá v procesní iniciativě náležející účastníkům řízení, kteří disponují jak řízením, tak předmětem řízení. Dispozice předmětem řízení je upravena v § 153 odst. 2 OSŘ podle kterého soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví je jedním z případů, kdy z hmotného práva vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Otázkou vázanosti soudu návrhem v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů se Nejvyšší soud ČR zabýval v rozsudku z 27. 9. 2004, sp. zn. 22 Cdo 684/2004, v němž dovodil, že v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů soud vypořádá jen ty věci (majetek) náležející do tohoto spoluvlastnictví, které účastníci učinili předmětem řízení. Překročit jejich návrhy může jen ohledně ceny vypořádávaného majetku a toho, jak jej mezi manžely rozdělí (viz C 2943 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck Praha, sešit 31). Pokud jde o právní argumentaci tohoto vysloveného právního názoru dovolací soud zcela odkazuje na odůvodnění citovaného rozsudku.

http://kraken.slv.cz/20Cdo3420/2013

20 Cdo 3420/2013 Dotčené předpisy: § 104 odst. 2 o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř., § 243f odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné M. Z. , zastoupené Mgr. Janem Vargou, advokátem se sídlem v Praze 8, Davídkova 654/27, proti povinnému JUDr. T. Ch. , za účasti manželky povinného Mgr. L. Ch. , pro 900.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu v pro Prahu 5 pod sp. zn. 43EXE 580/2011, o dovolání povinného a jeho manželky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 1. 2013, č. j. 21Co 518/2012-88, takto: II. Řízení o dovolání manželky povinného se zastavuje. Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 17. 10. 2011, č. j. 43EXE 580/2011-16, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 nařídil podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2011, č. j. 24Cm 429/2010-15, k vymožení povinnosti povinného zaplatit oprávněné směnečný peníz ve výši 900.000,- Kč s 6% úrokem z této částky ode dne 31. 12. 2009 do zaplacení, dále směnečnou odměnu ve výši 3.000,- Kč, náhradu nákladů předcházejícího řízení ve výši 103.272,- Kč, jakož i pro náklady tohoto řízení, exekuci na majetek povinného. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl dovoláním povinný, ve kterém pouze uvedl, že důvody dovolání doplní do 15ti dnů (č. l. 97 spisu), a dále i jeho manželka. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srovnej čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - dále jen o. s. ř. ), protože odvolací soud ve věci rozhodl dne 8. 1. 2013. Povinný v dovolání neuvedl, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nevymezil důvod dovolání ani v čem spatřuje jeho přípustnost. Dovolání proto neobsahuje podstatné náležitosti uvedené v § 241a odst. 2 o. s. ř. a dovolatelem v dovolací lhůtě nebylo o ně doplněno. Protože dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud postupoval podle § 243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání povinného odmítl. Dovolání manželky povinného vykazovalo nedostatek bránící pokračování dovolacího řízení (nebylo sepsáno advokátem). Protože přes výzvu soudu dovolatelka vytčený nedostatek ve stanovené 10 ti denní lhůtě neodstranila (usnesení ze dne 29. 8. 2013, č. j. 43EXE 580/2011-114, jí bylo doručeno 5. 9. 2013) a na výzvu soudu reagovala pouze žádostí o prodloužení lhůty, které bylo soudem prvního stupně vyhověno, a k zastupování v dovolacím řízení si advokáta nezvolila a ani neprokázala, že by měla právnické vzdělání, Nejvyšší soud řízení o dovolání manželky povinného podle § 104 odst. 2 věty třetí a § 243f odst. 2 o. s. ř., zastavil.

http://docplayer.cz/1350345-Zprava-o-stavu-lidskych-prav-v-ceske-republice-v-roce-2002-iii.html

Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2002 III. - PDF Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2002 III. Download "Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2002 III." 1 Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2002 III. 2 2 O b s a h I. Obecná část Úvod Institucionální zajištění Rada vlády pro lidská práva Rada vlády pro národnostní menšiny Rada vlády pro záležitosti romské komunity Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Mezinárodní dimenze lidských práv Projednávání zpráv o plnění mezinárodních smluv před jejich kontrolními orgány Úvodní zpráva o plnění Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech Druhá periodická zpráva o plnění Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen Druhá periodická zpráva o plnění Úmluvy o právech dítěte Úvodní zpráva o plnění Mezinárodního paktu o občanských a politických právech Třetí periodická zpráva o plnění Úmluvy proti mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) Druhá pravidelná návštěva Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) Smluvní základna Přijímání nových mezinárodněprávních závazků Stížnosti proti ČR u Evropského soudu pro lidská práva Oznámení proti ČR u Výboru pro lidská práva Vnitrostátní provádění rozhodnutí mezinárodních kontrolních orgánů Zpráva Evropské komise o pokroku v přibližování k Evropské unii z roku Programy PHARE/EU Twinningový projekt pro rovnost žen a mužů Twinningový program Podpora rasové a etnické rovnosti...15 II. Zvláštní část Základní práva Omezitelnost základních práv Majetková práva Vývoj vztahu vlastnických práv a veřejného zájmu Nadhodnocení právního významu evidence úředního pobytu oproti majetkoprávním vztahům Ochrana vlastnictví při trestním řízení Ochrana osobních údajů Klientský registr informací Vynětí osobních údajů zpracovávaných bankami ze zákona o ochraně osobních údajů Tzv. veřejné kamerové systémy...22 3 Národní zdravotní registry Osobnostní práva Právo na přístup ke zdravotnické dokumentaci Dispoziční právo pozůstalých k tělu zemřelé blízké osoby Omezení svobody pobytu a pohybu v průběhu konání summitu NATO Zrušení některých ustanovení zákona o církvích Ústavním soudem Politická práva Účast na veřejném životě Neslučitelnost funkce zastupitele s výkonem státní služby Prodloužení voleb na dva dny Účast cizinců na veřejném životě Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Konání voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v zahraničí Soudní přezkoumání kroků orgánů zajišťujících volby do poslanecké sněmovny Parlamentu ČR před jejich konáním Soudní přezkoumání zvolení kandidáta poslancem Volby do Senátu Parlamentu ČR Místní volby Vliv povodní na místní volby Soudní přezkum platnosti hlasování, voleb a zvolení kandidáta zastupitelem Právo shromažďovací Průběh legislativního procesu Výkon práva shromažďovacího v době konání summitu NATO Soudnictví, soudní ochrana a jiné formy kontroly Plná přezkoumatelnost rozhodnutí orgánů veřejné správy Zrušení některých ustanovení zákona o soudech a soudcích Ústavním soudem ČR Vliv novely trestního řádu na činnost Policie ČR Osoby zbavené svobody či omezené na svobodě Vězeňství Obecná situace ve vězeňství v roce Výkon trestu odnětí svobody Úhrada nákladů výkonu trestu odnětí svobody Práce s vězni odsouzenými k doživotnímu trestu odnětí svobody Změna praxe v možnosti nákupu odsouzeným návštěvami ve vězeňských prodejnách Výkon trestu odnětí svobody matkami s dětmi Výkon vazby Zařízení pro zajištění cizinců Vyhošťovací vazba Kázeňský trest vězení v armádě Osoby omezené na svobodě de facto Definice omezení na svobodě de facto podle mezinárodních smluv o lidských právech Zákonná úprava práv osob v ústavní péči Reálná úroveň práv osob v ústavní péči 46 4 Nezávislý systém kontroly a prevence špatného zacházení Hospodářská, sociální a kulturní práva Princip rovného zacházení v pracovněprávních vztazích Zavedení vyrovnávacích opatření do pracovního práva Nerovné postavení osob oprávněných k pobírání náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti Odměna za práci Rozdíl v příjmech žen a mužů Nerovnost zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Důchodové zabezpečení - problematika tzv. slovenských důchodů Zdravotní péče Právní úprava zdravotní péče Možnosti úhrady léčby jinak z veřejného zdravotního pojištění nehrazené Zdravotní pojištění cizinců Právo na vzdělání Vzdělávání romských dětí Vzdělávání cizinců Přezkoumatelnost rozhodnutí o nepřijetí ke studiu na vysoké škole soudem Bydlení Úprava nájemného z bytů Zhoršující se podmínky bydlení sociálně slabých obyvatel Poskytování příspěvků k hypotečním úvěrům Sociální práva zdravotně postižených Přijatá legislativa a praktická opatření Připravované změny v oblasti sociálních práv zdravotně postižených Práva žen Vývoj aktualizace Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen Výzkumné projekty Domácí násilí Obchodování s lidmi Diskriminace Realizované změny v právním řádu Návrh komplexního legislativního řešení ochrany před diskriminací Naplňování platného práva a projevy diskriminace v praxi Diskriminace v zaměstnání Diskriminace ve službách Diskriminace v bydlení Diskriminace ve výkonu trestu odnětí svobody Trestná činnost motivovaná rasovou nesnášenlivostí Práva dítěte Nová právní úprava ústavní a ochranné výchovy Institut smluvní rodiny Zákaz návštěv jako právo ředitele zařízení Umísťování dětí do ústavní výchovy Trestní soudnictví ve věcech mládeže Zneužívání dětí...72 5 Právo dítěte na pravidelný styk s oběma rodiči Ochrana dětí při práci Menšiny Národnostní menšiny Gay a lesbická menšina Cizinci Celkový vývoj migrace v roce Opatření k integraci cizinců Uprchlíci a jiné osoby, které potřebují mezinárodní ochranu Uprchlíci a poskytování azylu Nová právní úprava a soudní přezkum řízení o udělení azylu Azylová praxe v roce Děti jako žadatelé o azyl bez doprovodu zákonných zástupců Integrace azylantů Jiné osoby, které potřebují mezinárodní ochranu Poskytnutí dočasné ochrany státním občanům Ruské federace Nová právní úprava dočasné ochrany Strpění a doplňující formy ochrany...81 III. Závěr...82 * * * I. Obecná část 6 6 1. Úvod Od roku 1998 vypracovává zmocněnec vlády pro lidská práva každoročně zprávu o stavu lidských práv v České republice (dále jen ČR ). Zpráva o stavu lidských práv v roce 2002 je tedy v pořadí pátá. Podobně jako předchozí zprávy má především aktualizační charakter a je primárně určena vládě ČR pro potřeby rozhodování o prioritách v oblasti ochrany lidských práv. Neopakuje tudíž obecná konstatování o základních demokratických svobodách v ČR ani výčet práv zaručených Listinou základních práv a svobod (dále jen Listina ) 1,alevěnuje se zejména (1) pokroku dosaženému za uplynulý rok v oblastech, které byly v minulosti předmětem kritiky, (2) přetrvávajícím nedostatkům. Dosažený pokrok i přetrvávající nedostatky jsou hodnoceny především ve vztahu k mezinárodním smlouvám o lidských právech, jichž je ČR smluvní stranou. Proto obsahuje Zpráva i hodnocení kontrolních orgánů těchto smluv, které mohou formálně jako jediné oprávněně posuzovat, zda státy obecně své mezinárodní závazky respektují či nikoli. Ve svém hodnocení jsou tyto kontrolní orgány nezávislé; vycházejí ze široké škály informací, které získávají nejen od vlád jednotlivých států, ale i od nevládních organizací aktivních v oblasti lidských práv. Kromě hodnocení podávají rovněž doporučení, jak dosáhnout vyšší úrovně ochrany lidských práv. Pro získání uceleného obrazu je tudíž nezbytné zkoumat i to, jak státy tento de facto návod kontrolních orgánů realizovaly. Podobně jako ve Zprávě o stavu lidských práv v ČR v roce je osnova této Zprávy kompromisem mezi systémovým a obsahovým pojetím lidských práv, obsažených v celé řadě mezinárodních smluv o lidských právech a v Listině. V mnohých částech Zprávy jsou učiněny odkazy na části jiné, takže je zachována obsahová provázanost jednotlivých práv a problematiky, která se k nim vztahuje. Kromě této vnitřní obsahové provázanosti je Zpráva vybavena odkazovým aparátem na jiné materiály vlády, ať už koncepční nebo legislativní, které s problematikou ochrany lidských práv v ČR přímo či nepřímo souvisejí. 2. Institucionální zabezpečení 2.1.Rada vlády pro lidská práva V souvislosti s ukončením volebního období a tudíž i ukončením funkčního období vlády, bylo ukončeno i první funkční období Rady vlády pro lidská práva (dále v tomto oddílu jen "Rada"). Rada je složena ze zástupců ústředních státních orgánů aobčanské, odborné a akademické veřejnosti; zástupce ústředních státních orgánů jmenuje zpravidla ministr, zatímco členy z občanské, odborné a akademické obce jmenuje přímo vláda 3. Funkční období Rada se kryje s funkčním obdobím vlády. Ve druhé polovině roku 2002 byla proto jmenována nová Rada, která se poprvé sešla dne 12. prosince Nově byli jmenováni také členové jednotlivých výborů Rady. Jednotlivé výbory Rady se věnovaly následujícím tématům: 1 č. 2/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů 2 Protože je název zprávy poměrně dlouhý, je v celém textu zavedena pro zprávy o stavu lidských práv v ČR zkratka ve formě "Zpráva kalendářní rok". Je-li uvedeno pouze "Zpráva", jde o tuto zprávu za rok Usnesením vlády ČR č ze dne 13. listopadu 2002 byli jmenováni noví členové Rady za občanskou, odbornou a akademickou veřejnost (http://racek.vlada.cz/usneseni/). 7 7 Výbor pro občanská a politická práva se zabýval procedurou rušení politických stran především z důvodu nepředložení výroční finanční zprávy podle zákona o politických stranách a hnutích v důsledku jeho novely z roku Ačkoli podle této novely politická strana či hnutí zaniká ze zákona, pokud nepředloží Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR výroční finanční zprávu, v letech 2001 a 2002 Poslanecká sněmovna, vláda i Nejvyšší soud ČR projednávaly návrhy na pozastavení nebo zrušení politických stran či hnutí tak, jako by tento zákonný zánik neexistoval. Výbor proto vypracovává podnět směřující ke změně zákona o politických stranách či hnutích tak, aby nešlo o zánik politického subjektu ze zákona. Výbor pro práva dítěte spolupracoval na připomínkách k návrhu zákona o ochraně dětí při práci a zákona o práci s dětmi a mládeží. Na základě doporučení Rady se Výbor zabýval podnětem ke změně právní úpravy důvodů vazby, zvláště osob nemocných, těhotných žen a žen s malými dětmi a některých podmínek vazby. Výbor dále projednával nedostatek detoxikačních zařízení pro děti, zejména pro děti do 15 let věku. Výbor si ustanovil pracovní skupinu, která průběžně připravuje návrh na změnu systému náhradní péče o děti. Výbor pro odstranění všech forem rasové diskriminace se podílel připomínkami na Páté periodické zprávě o plnění závazků plynoucích z Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace 5, která byla následně předložena Výboru pro odstranění rasové diskriminace jako kontrolnímu orgánu této Úmluvy. Zpráva bude projednána v průběhu roku Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen připravil v roce 2001 podnět směřující ke zkvalitnění trestního stíhání osob podezřelých z trestné činnosti související s obchodem s lidmi a ke zlepšení ochrany obětí této trestné činnosti. Výbor se dále zabýval otázkou odstranění diskriminace žen a prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy v souvislosti s přípravou právní úpravy o ochraně před diskriminací. Výbor proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání již v roce 2001 pracoval na přípravě několika podnětů: (1) o vyhošťovací vazbě, (2) o vazbě těhotných žen a matek s malými dětmi a změně některých podmínek výkonu vazby, a (3) ke zřízení mechanismu nezávislé kontroly nad místy, kde se mohou nacházet osoby omezené na svobodě. Během roku 2002 byly tyto podněty schváleny Radou a projednány vládou. S cílem zjistit aktuální informace o zacházení s osobami omezenými na svobodě a o podmínkách v zařízeních, kde se nacházejí, navštívili členové Výboru vybrané vojenské věznice, policejní služebny, zařízení pro zajištění cizinců aněkolik věznic a vazebních věznic. Poznatky z těchto návštěv využije Výbor ve své další činnosti během roku Výbor pro práva cizinců se v roce 2002 soustředil především na dva problémy, které se oba týkají dětí, a sice (1) na situaci dětí-cizinců bez doprovodu a péči oně a (2) na zdravotní pojištění dětí-cizinců, které pobývají v ČR na dlouhodobá víza. Současný systém tyto děti nezařazuje do veřejného zdravotního pojištění, což přináší vážné problémy. V obou případech Výbor spolupracoval s resorty, které z podnětu Rady tuto problematiku řešily. Dále se zabýval problematikou občanství, konkrétně bilaterálními smlouvami o zabránění dvojího občanství, aktivně se zapojil do diskuse o Zásadách politiky vlády v oblasti integrace cizinců avěnoval se i dalším aktuálním otázkám, např. návrhům nové legislativy v migrační oblasti. 4 zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 340/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb. 5 Zpráva byla schválena usnesením vlády č. 823 ze dne 28. srpna 2002 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). 8 8 Výbor pro lidská práva a biomedicínu pokračoval (ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti) v přípravě návrhu novelizace 186 až 191b občanského soudního řádu 6, tj. úpravy řízení o způsobilosti k právním úkonům a o zákonnosti převzetí či drženív ústavu zdravotnické péče. Výbor připravil pilotní projekt monitorující dodržování lidských práv v psychiatrických zařízeních (APEL audit práv a etiky léčby), který vstoupil v druhé polovině roku do fáze realizace. V souvislosti s úmrtím vězně při hladovce připravil Výbor návrh novelizace nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR č. 26/1999, kterým se stanoví některé postupy při poskytování diagnostické a léčebně preventivní péče ve zdravotnických zařízeních Vězeňské služby ČR osobám ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody v případech poškozování na zdraví. Dále se Výbor zabýval též otázkou povinných očkování a neúměrných sankcí postihujících rodiny v této souvislosti. Výbor pro hospodářská, sociální a kulturní práva se zabýval mj. tématem bydlení, avšak v roce 2002 nepředložil Radě žádné konkrétní podněty, podobně jako Výbor pro výchovu k lidským právům. Oba výbory, které byly dlouhodobě pasivní, prošly na konci roku důkladnou personální reorganizací. Na základě podnětů Rady učinila vláda v roce 2002 následující kroky: Ministerstvo vnitra vypracovalo z podnětu Rady návrh na změnu zákona o státním občanství 7. Podle tohoto návrhu by mohli zjednodušeným způsobem nabýt občanství ti bývalí státní občané ČR, kteří státní občanství ČR pozbyli proto, že jim mezi 1. lednem 1994 a 1. zářím 1999 bylo na jejich žádost uděleno státní občanství slovenské. Dále byl zpřesněn výčet dokladů, kterémůže ministerstvo vnitra požadovat po žadateli o státní občanství ČR. Především však byla zpřesněna dikce zákonné výjimky pro uchování státního občanství ČR vtěch případech, kdy státní občan ČR nabude státní občanství jiného státu na vlastní žádost. Jde o to, aby bylo zcela jednoznačné, na které situace se tato výjimka vztahuje (vstup do manželství). Vláda schválila 8 podnět Radysměřující ke zkvalitnění trestního stíhání osob podezřelých z trestné činnosti související s obchodem s lidmi a ke zlepšení ochrany obětí této trestné činnosti a souhrnná zpráva o plnění úkolů obsažených v usnesení vlády, má být vládě předložena do konce března Zmocněnec vlády pro lidská práva byl na základě podnětu Rady ke zřízení kontrolního orgánu pro dohled nad zadržováním pověřen 9, aby ve spolupráci s dalšími resorty vypracoval návrh zákonné úpravy dohledu nad zadržováním. Pracovní skupina, která je složena ze zástupců ministrů práce a sociálních věcí, spravedlnosti, vnitra, obrany, zdravotnictví, školství, mládeže a tělovýchovy a zmocněnce vlády pro lidská práva, v současné době tento návrh připravuje. 6 zákon č. 99/1963 Sb.,občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů 7 Podnět Rady pro lidská práva k zákonu č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství ČR, ve znění pozdějších předpisů, který obsahoval i návrh na jeho novelizaci projednala vláda dne 15. května 2002 a přijala k němu usnesení č. 493 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). Návrh novelizace, připravený ministerstvem vnitra, vláda schválila dne 24. února 2002.(odkaz bude doplněn) 8 usnesení vlády č. 117 ze dne 28. ledna 2002 (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 9 Zmocněnci vlády pro lidská práva byl tento úkol uložen usnesením vlády č. 679 ze dne 26. června 2002 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). Návrh zákonné úpravy má být vypracován do konce března 2003. 9 9 2.2.Rada vlády pro národnostní menšiny Podobně jako v případě Rady pro lidská práva bylo po parlamentních volbách v roce 2002 obměněno složení Rady vlády pro národnostní menšiny (dále v tomto oddílu jen Rada ). Nová vláda odvolala dosavadního předsedu (byl jím místopředseda vlády a předseda Legislativní rady vlády) a jmenovala do této funkce místopředsedu vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje 10. V souladu se Statutem zřídila Rada v roce 2002 dva své orgány Výbor pro dotační politiku a Výbor pro spolupráci s orgány samosprávy. Zejména výbor pro dotační politiku se aktivně podílel na přípravě návrhu specifických závazných ukazatelů v návrhu státního rozpočtu na rok V roce 2002 se uskutečnila čtyři jednání Rady, přičemž stěžejními body jednání byly: rozšíření poradních orgánů ministerstva kultury a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o zástupce dalších národnostních menšin (březen 2002); příprava a schválení Zprávy o situaci národnostních menšin v ČR za rok 2001 (květen 2002); podíl na přípravě vyhlášení výběrových dotačních řízení ministerstva kultury a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v programech Podpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin, Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin a Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy, a na přípravě specifických ukazatelů zaměřených na aktivity národnostních menšin (říjen 2002); iniciativy ve věci naplňování práv příslušníků národnostních menšin ohledně menšinového vysílání ve veřejnoprávní televizi (prosinec 2002). Významná je spolupráce Rady s výbory pro národnostní menšiny na úrovni krajů, měst a obcí. Ve smyslu příslušné právní úpravy 11 existují v současnosti výbory pro národnostní menšiny v 32 obcích v bývalých okresech Karviná a Frýdek-Místek, ve čtyřech krajích (Moravskoslezský, Jihomoravský, Liberecký a Ústecký) a ve třech magistrátních městech (Brno, Liberec a Most). Pokud nejsou splněny podmínky zákona, a přitom se ukazuje potřeba zřízení orgánu pro práci s menšinami či speciálně romskými komunitami, existují též komise pro záležitosti národnostních menšin Rada vlády pro záležitosti romské komunity Vzhledem k transformaci Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity na Radu vlády pro záležitosti romské komunity (dále v tomto oddílu jen "Rada") v prosinci 2001 byli počátkem roku 2002 jmenováni noví členové a vytvořeny nové výbory podle vládou schváleného statutu 13.Nově jmenovaná Rada má 28 členů, čtrnáct zástupců státní správy a 10 Radu v novém složení jmenovala vláda usnesením č ze dne 6. listopadu 2002 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). 11 zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, ve znění pozdějších předpisů 12 Například v hlavním městě Praze zřídila Rada hlavního města Prahy Komisi pro národnostní menšiny, jejímiž členy jsou zástupci aktivních organizací národnostních menšin, působících v Praze. 13 usnesení vlády ČR ze dne 19. prosince 2001 č o Statutu Rady vlády ČR pro 10 10 čtrnáct romských členů. Předsedou Rady se stal místopředseda vlády a předseda Legislativní rady vlády, místopředsedy pak zmocněnec vlády pro lidská práva a jeden z občanských romských členů Rady. Po parlamentních volbách byl předsedou Rady nově jmenován místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje 14. V roce 2002 se uskutečnilo pět jednání Rady. Vláda schválila aktualizovanou Koncepci romské integrace 15, ukládající členům vlády přijmout opatření k důslednějšímu plnění úkolů týkajících se integrace romských komunit a vyzývající hejtmany a další představitele samospráv k účasti naplňování koncepcí stanovených cílů, tj. plné integraci romské komunity v průběhu příštích dvaceti let. Důraz byl dán především na rozvíjení existujících programů omezujících sociální vyloučení romských komunit (tj. terénní sociální práce) a vzdělávacích programů (přípravných ročníků pro romské žáky, podpory romských středoškoláků a pedagogických asistentů). Koncepce bude aktualizována každoročně. V srpnu 2002 přijala vláda na návrh Rady Akční plán k omezení žádostí příslušníků romské komunity z České republiky o azyl v zahraničí 16. Vakčním plánu byla uložena řada úkolů, týkajících se omezení příčin romské migrace. Zmocněnec vlády pro lidská práva byl pověřen vypracovat analýzu romské migrace a strategii předcházení sociálního vyloučení - Analýzu možností zintenzivnění a zefektivnění práce v zájmu předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím k tomu určené agentury (zkráceně Analýza sociálního vyloučení ). Tato analýza poukázala na nedostatečné institucionální zajištění programů romské integrace a navrhla vytvoření nového tělesa, které by mohlo být nástrojem státní politiky romské integrace ve vztahu k samosprávám v nové situaci vzniklé reformou veřejné správy a fragmentací sítě romských poradců při dosavadních okresních úřadech. Návrh vytvoření takové agentury (jako státní příspěvkové organizace nebo státem spoluzaložené či pověřené obecně prospěšné společnosti) byl inspirován praktickými zkušenostmi ze sociální politiky členských států Evropské unie řešících obdobné problémy. Vláda o vzniku takového nástroje nerozhodla, vzala Analýzu sociálního vyloučení pouze na vědomí 17. Hledání institucionálního řešení ve vztahu k samosprávám bude pokračovat v další aktualizaci Koncepce. Rada vyjádřila několikrát znepokojení nad ohrožením sítě romských poradců okresních úřadů v probíhajícím procesu reformy veřejné správy a vyzvala ministra vnitra, aby učinil opatření směřující k dalšímu působení romských poradců na obcích pověřených výkonem státní správy. Během roku 2002 byly z větší části rovněž obsazeny funkce koordinátorů romských poradců na krajských úřadech, zčásti zkušenými příslušníky romské záležitosti romské komunity (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 14 usnesení vlády ze dne 7. srpna 2002 č. 768 o odvolání a jmenování předsedy poradního orgánu vlády (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 15 usnesení vlády ČR ze dne 23. ledna 2002 č. 87kInformacioplnění usnesení vlády týkajících se integrace romských komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých těmito usneseními ke dni 31. prosince 2001 a k návrhu Koncepce romské integrace (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 16 usnesení vlády ČR ze dne 5. srpna 2002 č. 761 k Návrhu akčního plánu k omezení žádostí příslušníků romské komunity z ČR o azyl v zemích EU a Norsku (http://racek.vlada.cz/usneseni/ a 17 usnesení vlády ze dne 13. listopadu 2002 č k Analýze možností zintenzivnění a zefektivnění práce v zájmu předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím k tomu určené agentury (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 11 11 komunity a za spoluúčasti Rady. 18 Kancelář Rady věnovala velké úsilí zajištění pomoci romským komunitám během srpnových povodní a realizovala programy podpory romským žákům středních škol (podpořeno 2350 žáků) a terénní sociální práce v romských komunitách (poskytnuty dotace na zaměstnání 73 terénních pracovníků). Říjnové výjezdní zasedání v Ostravě bylo zaměřeno na zhodnocení integračních aktivit v Moravskoslezském kraji (zejména projekt Vesničky soužití) a prosincové výjezdní zasedání v Brně se věnovalo problematice Muzea romské kultury. V průběhu kampaně proti rasismu 19 kancelář Rady dohlížela na projekt mediální prezentace romské terénní sociální práce, na kterém se významně podíleli její členové. 2.4.Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (dále v tomto oddílu jen Rada ) je novým poradním orgánem vlády 20,kterýúčelně doplňuje stávající soustavu poradních orgánů vlády zabývajících se problematikou odstraňování dalších významných diskriminačních hledisek. Předsedou Rady byl původně ministr práce a sociálních věcí; k datu předložení této zprávy je však předsedkyní Rady poslankyně Parlamentu ČR 21, což je u poradních orgánů vlády (jakožto moci výkonné) poněkud atypické. Kromě zástupců resortů jsou členy Rady také zástupci sociálních partnerů, občanské a odborné veřejnosti; hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy, zástupce Svazu měst a obcí ČR a předsedkyně Stálé komise Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti mají status stálých hostů. V roce 2002 se uskutečnila dvě zasedání Rady. Na svých zasedáních se Rada zabývala především zmapováním aktuálního stavu politiky rovných příležitostí v jednotlivých resortech (viz též kapitola II/6. Zprávy). 3. Mezinárodní dimenze lidských práv 3.1.Projednání zpráv o plnění mezinárodních smluv před jejich kontrolními orgány V průběhu roku 2002 ČR projednala před kontrolními orgány následující zprávy o plnění mezinárodních smluv o lidských právech: Úvodní zpráva o plnění Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech 18 usnesení vlády ze dne 25. července 2001 č. 781 o zřízení funkce koordinátora romských poradců při vyšších územních samosprávných celcích (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 19 usnesení vlády ze dne 22. dubna 2002 č. 419kpřípravě kampaně proti rasismu (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 20 Rada byla ustavena na základě usnesení vlády č ze dne 10. října 2001 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). 21 Usnesením vlády č ze dne 6. listopadu 2002 byla do funkce předsedkyně Rady jmenována poslankyně Anna Čurdová (http://racek.vlada.cz/usneseni/). 22 Zprávyoplnění jednotlivých mezinárodních smluv OSN o lidských právech jsou v češtině přístupny na internetové stránce Úřadu vlády ČR: v části Poradní a pracovní orgány" "Rada vlády pro lidská práva" "Dokumenty Rady vlády pro lidská práva. V angličtině (popř. francouzštině) jsou tyto zprávy a závěrečná doporučení k nim přístupné na 12 12 Úvodní zpráva o plnění Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (dále v tomto oddílu jen Pakt ) za období byla vypracována počátkem roku Na základě požadavku Přípravné pracovní skupiny Výboru pro práva sociální, hospodářská a kulturní (dále v tomto oddílu jen Výbor ) byl koncem roku 2001 zpracován a Výboru předán Dodatek ČR ke zprávě ČR ohledně provádění Paktu. Projednání úvodní zprávy včetně Dodatku se uskutečnilo ve dnech 30. dubna a 1. května 2002 v Ženevě. Výbor se při projednávání zaměřil mimo jiné na postavení Paktu v právním řádu ČR, sociální situaci ohrožených skupin, přístup Romů k sociálním právům, právo na bydlení, rovnost mužů a žen a domácí násilí. Závěrečná doporučení Výboru ze dne 15. května 2002 však ne vždy berou plně v úvahu poskytnuté informace. Jako pozitivní aspekty zhodnotil Výbor především přijetí mnoha zákonů, které ČR přijala k prosazování hospodářských, kulturních a sociálních práv, dále zřízení Rady pro lidská práva a funkce Veřejného ochránce práv. Úvodní zprávu Výbor ocenil jako komplexní a uvítal rovněž spolupráci s nevládními organizacemi při přípravě Zprávy. Druhá periodická zpráva má být Výboru předložena do 30. června Zmocněnec vlády pro lidská práva předloží vládě do 31.března 2003 materiál, na jehož základě budou doporučení implementována resorty a implementace monitorována Druhá periodická zpráva o plnění Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen Zpráva byla před Výborem pro odstranění diskriminace žen v New Yorku (dále v tomto oddílu jen Výbor ) projednána dne 8. srpna Pozornost Výboru se soustředila především na faktickou úroveň rovnosti mužů a žen v ČR a na existující nástroje jejího prosazování. V závěrečných doporučeních Výbor pozitivně hodnotil množství provedených legislativních změn především v oblasti pracovněprávních vztahů a snahu o vypracování jednotné právní úpravy ochrany před diskriminací. Zároveň ocenil vznik nových institucionálních mechanismů k ochraně lidských práv žen a prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy, jako jsou Rada vlády pro rovné příležitosti mužů a žen a Rada pro lidská práva, i vytvoření funkce Veřejného ochránce práv. Výbor také uvítal rychlou ratifikaci Opčního protokolu k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen. V souvislosti s provedenými legislativními změnami však Výbor se znepokojením upozornil na nedostatek nástrojů k praktickému uplatňování protidiskriminačních ustanovení novelizovaných předpisů. Důsledkem této skutečnosti je podle Výboru nedostatek soudních rozhodnutí přiznávajících ženám odškodnění za diskriminační jednání a nízká úroveň využívání zákonů na obranu proti diskriminaci. Výbor sice ocenil vznik nových institucionálních mechanismů k prosazování rovných příležitostí, avšak zároveň vyjádřil obavu, že jejich efektivita bude snížena nedostatkem pravomocí i finančních a lidských zdrojů. Kritiku vyvolalo i přetrvávající nízké zastoupení žen ve volených orgánech a funkcích s rozhodovací pravomocí. Předmětem zájmu byla rovněž vyvolala nedostatečná legislativa a absence jiných účinných nástrojů k odstranění násilí na ženách a k ochraně žen především před domácím násilím a obchodem s lidmi Druhá periodická zpráva o plnění Úmluvy o právech dítěte Na počátku října 2002 předložili zástupci nevládních organizací Výboru pro práva dítěte (dále v tomto oddílu jen Výbor ) tzv. stínové zprávy o plnění Úmluvy o právech dítěte (dále v tomto oddílu jen Úmluva ). Na základě 2. periodické zprávy ČR o plnění Úmluvy, kterou ČR předložila v roce 2000, a s využitím informací od nestátního sektoru vydal Výbor 13 13 souhrn doplňujících otázek pro ČR týkajících se plnění Úmluvy, jež mu byly obratem zodpovězeny. K hlavním oblastem zájmu Výboru trvale patří otázky adopcí (včetně práva dětí znát biologické rodiče), podmínky pro děti v ústavní péči, legislativní i praktická ochrana před tělesnými tresty a sexuálním zneužíváním a řada dalších problémů, ježzůstávají nadále aktuální. Projednání 2. periodické zprávy ČR bylo stanoveno na leden Úvodní zpráva o plnění Mezinárodního paktu o občanských a politických právech Výbor pro lidská práva jako kontrolní orgán Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále v tomto oddílu jen Pakt ) si vyžádal při projednání Úvodní zprávy ojehoplnění v červenci 2001 informaci o plnění třech z více jak dvaceti závěrečných doporučení 24 do konce srpna ČR dosud informaci o plnění vybraných závěrečných doporučení Výboru nepředala Třetí periodická zpráva o plnění Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání Třetí periodická zpráva o plnění Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání byla v březnu 2002 předložena k posouzení Výboru proti mučení. 26 Předběžný termín projednání zprávy před Výborem je stanoven na listopad Třetí periodická zpráva byla předložena za období od 1. ledna 1998 do 31. prosince 2001 a při jejím zpracování byla zohledněna doporučení Výboru k druhé periodické zprávě ČR. 3.2.Druhá pravidelná návštěva Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (Committee for Prevention of Torture, dále jen CPT ) uskutečnil ve dnech dubna 2002 druhou pravidelnou návštěvu v ČR. Mezi navštívenými místy byly vybrané policejní služebny, přijímací středisko na letišti Praha Ruzyně, zařízení pro zajištění cizinců v Balkové, vybrané věznice a vazební věznice, psychiatrická léčebna v Opavě a ústav sociální péče pro mládež v Ostravici. Ve zprávě vedoucího delegace vydané na konci návštěvy CPT konstatuje, že delegaci byl odepřen okamžitý přístup na jednu z policejních služeben, což není v souladu se zásadou spolupráce mezi CPT a smluvní stranou, jak je stanoveno v čl. 3 Úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání 27 (dále v 23 Zpráva byla projednána Výborem pro práva dítěte dne 24. ledna Závěrečná doporučení Výboru pro lidská práva projednala vláda dne 19. prosince 2001 a přijala k němu usnesení č (http://racek.vlada.cz/usneseni/). Celkovou informaci pro Výbor pro lidská práva měla vláda projednat dne 11. září Informace však byla z jednání vlády stažena (http://racek.vlada.cz/usneseni/). Po dalších jednáních má být tato zpráva o plnění vybraných doporučení Výboru předkložena vládě do konce dubna Podrobně bylo projednání Úvodní zprávy ČR o plnění Mezinárodního paktu o občanských a politických právech spolu s výslednými doporučeními popsáno ve Zprávě 2001, v kapitole I./ Třetí periodickou zprávu schválila vláda usnesením č. 88 ze dne 23. ledna 2002 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). 27 Jde o smlouvu RE ETS č. 126; ve Sbírce zákonů je smlouva publikována pod č. 9/1996 Sb. 14 14 tomto oddílu jen Úmluva ). Delegace CPT označila za nepřijatelné, že cizinci zadržovaní v přijímacím středisku na letišti Praha Ruzyně nemají po celou dobu pobytu, jenž může trvat až šest týdnů, žádnou možnost vycházky mimo budovu zařízení. S odvoláním na čl. 8 odst. 5 Úmluvy požádala, aby příslušné české úřady učinily okamžitá opatření k nápravě tohoto nedostatku a o učiněných opatřeních informovaly CPT do tří měsíců. Ihned po ukončení návštěvy CPT začalo ministerstvo vnitra podnikat kroky k nápravě, o kterých byl CPT informován. Po vyřízení nezbytných formalit a provedení nutných stavebně-technických úprav jsou od 25. října 2002 vycházkové prostory v provozu. Zpráva vedoucího delegace se též zmiňuje o nedostatečném zajištění práv osob omezených na svobodě orgány policie a nadužívání síťových lůžek v psychiatrické léčebně v Opavě i v ústavu sociální péče v Ostravici. Kritiku CPT vzbudila také situace doživotně odsouzených a nedostatek volnočasových aktivit pro obviněné ve vazební věznici Praha- Pankrác a cizince v zařízení pro zajištění cizinců v Balkové. Závěrečnou zprávu o 2. pravidelné návštěvě CPT v ČR obdržela ČR v prosinci V současné době se připravuje návrh opatření směřujících k plnění doporučení, která jsou ve zprávě obsažena Smluvní základna Přijímání nových mezinárodněprávních závazků V průběhu roku 2002 se ČR stala smluvní stranou následujících mezinárodních smluv 28 : Evropská úmluva o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli (ETS č. 51) 29 Úmluva vychází z úvahy, že alternativní sankce k trestu odnětí svobody se na vnitrostátní úrovni osvědčily jako prostředky nápravy a znovuzačlenění pachatelů trestné činnosti do společnosti a přispívají k prevenci opětovného páchání trestné činnosti. Cílem úmluvy je zajistit takové podmínky mezinárodní spolupráce, aby tyto prostředky nápravy mohly být aplikovány bez ohledu na to, zda je pachatelem domácí osoba nebo cizinec. Trestněprávní úmluva o korupci (ETS č. 173) 30 Cílem trestněprávní úmluvy o korupci je koordinovat kriminalizaci širokého spektra korupčních praktik. Zaměřuje se na harmonizaci vnitrostátních právních úprav a na zlepšení mezinárodní spolupráce tak, aby bylo možno soudně stíhat ty, kdo nabízejí, a ty, kdo přijímají úplatky, nebo urychlit trestní stíhání. Dodatkový protokol k Úmluvě o předávání odsouzených osob (ETS 167) 31 Dodatkový protokol řeší některé základní situace, kdy odsuzující stát vydal pravomocné rozhodnutí, avšak jeho výkon za stávající situace je neproveditelný, resp. proveditelný 29 Pro ČR vstoupila smlouva v platnost dne 11. července 2002 a ve Sbírce mezinárodních smluv byla publikována pod č. 75/2002 Sb.m.s. 30 Pro ČR vstoupila smlouva v platnost dne 1. července 2002 a ve Sbírce mezinárodních smluv byla publikována pod č. 70/2002 Sb.m.s. 31 Pro ČR vstoupila smlouva v platnost dne 1. února 2003 a ve Sbírce mezinárodních smluv byla publikována pod č.26/2003 Sb.m.s. 15 15 obtížně, s vynaložením dalších finančních prostředků a kapacit justičních orgánů. V roce 2002 ČR podepsala následující mezinárodní smlouvy 32 : 2. opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech Protokol stanovuje absolutní zákaz trestu smrti. Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodu s lidmi, zejména ženami a dětmi doplňující Úmluvu o potlačování nadnárodního organizovaného zločinu 33 Přestože Protokol i Úmluva náleží spíše do kategorie "trestněprávní", jde o mezinárodní smlouvy, které se snaží komplexním způsobem upravit přístup k problematice novodobého otrokářství s důrazem na následující oblasti: represe pachatele, ochrana oběti, prevence obchodu s lidmi a mezinárodní spolupráce. Protokol č. 13 K Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod týkající se zrušení trestu smrti za všech okolností (ETS č. 187) 34 Cílem Protokolu je posílit právo na život, které je nezcizitelným atributem všech lidských bytostí a nejvyšší hodnotou v mezinárodní hierarchii lidských práv zaručených Úmluvou. Protokol č. 6kúmluvě týkající se trestu smrti nevylučuje trest smrti za činy spáchané v době války nebo bezprostřední hrozby války. Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě zřizující systém kolektivních stížností (ETS 158) 35 Základní kontrolní mechanismus Evropské sociální charty (dále jen "Charta") je založen na periodickém podávání zpráv smluvními státy o naplňování přijatých závazků. Zprávy jsou předmětem zkoumání a posuzování Výboru pro sociální práva a Vládního výboru Charty. O navrhovaných doporučeních rozhoduje Výbor ministrů Rady Evropy. Výše uvedený systém se s rostoucím počtem smluvních stran Charty stal těžkopádným aznačně se prodloužila doba od okamžiku zjištění porušení Charty do přijetí doporučení Výboru ministrů a následné reakce smluvní strany. Proto byl vypracován nový kontrolní 32 Ačkoli ČR podepsala Protokol č. 12 k EÚLP v listopadu 2000 a vláda schválila návrh na podpis a ratifikaci, ČR dosud není smluvní stranou této smlouvy. V září 2002 požádal místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí předsedu vlády ČR o odklad ratifikace 12. Protokolu do 1. září Ke zdrženlivému postupu ČR přispívá stav tzv. restituční legislativy: v případě ratifikace daného protokolu se restituční zákony pravděpodobně ocitnou s tímto protokolem v rozporu, což by mohlo mít analogické důsledky jako u Mezinárodního paktu pro občanská a politická práva, jehož kontrolní orgán - Výbor pro lidská práva - již v několika případech shledal uplatnění podmínky státního občanství diskriminačním. 33 Návrh na podpis Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodu s lidmi, zejména ženami a dětmi (dále jen "Protokol") schválila vláda usnesením č ze dne 13. listopadu ČR Protokol podepsala dne 10. prosince Protože však ČR dosud neratifikovala Úmluvu (tu podepsala dne 13. prosince 2000), nemůže ratifikovat Protokol (http://racek.vlada.cz/usneseni/). Proto společně s návrhem na ratifikaci Protokolu je připravován i návrh na ratifikaci Úmluvy. 34 Návrh na podpis a ratifikaci Protokolu č. 13 k EÚLP schválila vláda usnesením č. 405 ze dne 17. dubna 2002 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). ČR Protokol č. 13 k EÚLP podepsala v den jeho otevření k podpisu 3. května 2002 na zasedání Výboru ministrů RE ve Vilniusu. 35 Návrh na podpis a ratifikaci Dodatkového protokolu schválila vláda usnesením č. 21 ze dne 8. ledna 2002 ČR tuto smlouvu podepsala dne 26. února 2002 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). 16 16 instrument zavádějící systém kolektivních stížností, který nad rámec existujícího systému podávání a hodnocení pravidelných zpráv zavedl systém založený na podáních (stížnostech) kompetentních nevládních organizací (např. mezinárodní organizace zaměstnavatelů nebo odborů) i bez nutnosti obracet se předem na vnitrostátní soudní orgány. Dodatkový protokol z větší části specifikuje procedurální otázky předkládání a projednávání zmíněných kolektivních stížností. Evropská úmluva o sociálním zabezpečení (ETS č. 78) 36 Doplňková dohoda k Úmluvě o sociálním zabezpečení (ETS č. 78A) Protokol k Evropské úmluvě o sociálním zabezpečení (ETS č. 154) K problematice lidských práv se vztahují i následující dvoustranné mezinárodní smlouvy: Smlouva mezi ČR a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vydávání 37 a usnadnění jejího používání (č. 67/2002 Sb.m.s.), Dohoda mezi ČR a Thajským královstvím o předávání pachatelů a o spolupráci při výkonu trestních rozsudků (č. 107/2002 Sb.m.s.), Smlouva mezi ČR a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné právní pomoci ve věcech trestních 38 (č. 68/2002 Sb.m.s.) Stížnosti proti ČR u Evropského soudu pro lidská práva Pokud jde o počet podaných stížností za rok 2002, podle statistik 39 Evropského soudu pro lidská práva (dále v tomto oddílu jen Soud ) bylo proti ČR podáno 465 stížností. Počet stížností podaných proti ČR v roce 2002 se tak výrazně nezměnil oproti roku 2001 a roku V těchto dvou letech bylo podle údajů kanceláře Soudu proti ČR podáno 570 stížností v roce 2000 a 437 stížností v roce Ministerstvo spravedlnosti vede pouze statistiku tzv. komunikovaných stížností 40. Tato statistika odráží spíše aktivitu kanceláře Soudu a následně zatíženost kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudem. Hlavním problémem komunikovaných stížností se stává otázka délky vnitrostátních soudních řízení. Přehled počtu komunikovaných stížností od roku 1995 rok počet komunikovaných stížností Tato a následující dvě smlouvy byly podepsány dne 21. června Jde o smlouvu Rady Evropy ETS č 24. ČR sukcedovala do smlouvy, která je publikována ve Sbírce zákonů pod č. 549/1992 Sb. 38 Jde o smlouvu Rady Evropy ETS č 30, která je publikována ve Sbírce zákonů pod č. 550/1992 Sb. 39 Tato statistika bývá obvykle publikována v ročence Soudu během jarních měsíců roku následujícího. 40 Tzv. komunikovanou stížností je stížnost, kterou Soud postoupil vládě státu k zaujetí stanoviska. Zde je nutné uvést, že přes 90 % stížností prohlašuje Soud za nepřijatelné bez komunikace vládě. 17 Soud vydal proti ČR v roce 2002 čtyři odsuzující rozsudky : Ve věci Pincová a Pinc proti ČR (ze dne 5. listopadu 2002) Soud konstatoval nepřiměřený zásah do vlastnictví stěžovatelů jakožto povinných osob podle zákona o půdě. Odsoudil ČR k zaplacení spravedlivého zadostiučinění ve výši a nákladů řízení ve výši téměř Ve věci Zvolský a Zvolská proti ČR (ze dne 12. listopadu 2002) Soud konstatoval jednak nepřiměřený zásah do vlastnictví stěžovatelů jakožto povinných osob podle zákona o půdě 42, jednak porušení práva na přístup k soudu odmítnutím ústavní stížnosti podané až po dovolání, které Nejvyšší soud označil jako nepřípustné. Odsoudil ČR k zaplacení spravedlivého zadostiučinění ve výši a nákladů řízení ve výši Ve věci Běleš a spol. proti ČR (ze dne 12. listopadu 2002) Soud konstatoval dvojí porušení práva na přístup k soudu: obecné soudy neprojednaly žalobu stěžovatelů na porušení práva při vyloučení z občanského sdružení a Ústavní soud ČR (dále jen Ústavní soud ) odmítl ústavní stížnost, protože nebylo vyčerpáno dovolání. Soud odsoudil ČR zaplacení nákladů řízení ve výši 330. Ve věci Bucheň proti ČR (ze dne 26. listopadu 2002) Soud konstatoval porušení zákazu diskriminace ve věci práva na vyplacení vojenského výsluhového příspěvku bývalým vojenským soudcům a prokurátorům a odsoudil ČR k zaplacení spravedlivého zadostiučinění ve výši Vzhledem k tomu, že ani jeden z rozsudků nebyl k 31. prosinci 2002 konečný, lze uvažovat o platbě přiznaných částek během první poloviny roku V současné době jsou jednotlivé případy na ministerstvu spravedlnosti předmětem analýzy, do níž budou zapojeny i věcně příslušné resorty, především ministerstvo zemědělství a ministerstvo obrany. Je totiž možné, že ke splnění rozsudků bude třeba přijmout i další opatření jak povahy individuální, aby ČR zabránila dalšímu porušování Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen EÚLP ) 43 ve věci stěžovatele, tak povahy obecné, tj. legislativní změny k prevenci porušování EÚLP ze stejného důvodu. 44 Rozsudky budou publikovány v české verzi na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti Oznámení proti ČR u Výboru pro lidská práva Oznámení podaná proti ČR k Výboru pro lidská práva (dále v tomto oddílu jen Výbor ) na porušení Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále v tomto oddílu jen Pakt ) se týkala převážně tzv. restitučních právních předpisů nebo postupu orgánů 41 Vzhledem k tomu, že ani vláda, ani žádný ze stěžovatelů nepožadoval postoupení věci velkému senátu Soudu, staly se uvedené rozsudky konečnými v průběhu února 2003 a byly v českém překladu publikovány na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti. 42 zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů kpůdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů 43 Jde o smlouvu Rady Evropy ETS č. 5, která byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. Dodatkový protokol č. 9(ETSč. 140) byl publikován pod č. 46/1996 Sb. a Dodatkový protokol č. 11 (ETS č. 155) pod č. 243/1998 Sb. 44 V této souvislosti ministerstvo spravedlnosti zpracovává novelu zákona č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. 18 18 veřejné správy při vyřizování restitučních žádostí. V této oblasti trvá rozdílný názor Výboru a ČR na charakter zákonné podmínky českého státního občanství pro uplatnění restitučního nároku. Výbor shledává tuto podmínku jako diskriminační, zatímco ČR -včetně Ústavního soudu ČR - tuto podmínku považuje za jedno z rozumných a objektivních kritérií, pomocí kterého je vymezen rozsah restitučního procesu. ČR obdržela v roce 2002 rozhodnutí Výboru v následujících případech: Rozhodnutí ze dne 31. října 2001 o oznámení č. 774/ Brok proti ČR bylo ČR doručeno dne 21. ledna Předmětem sporu byla neúspěšná restituce, kdy na majetek byla nejprve uvalena národní správa a následně byl majetek znárodněn. ČR považovala oznámení za nepřijatelné proto, že oznamovatel nevyčerpal dostupné opravné prostředky (a to ani v poválečném období) a před vnitrostátními soudy argumentoval právem na majetek, nikoli diskriminací. Výbor rozhodl o porušení Paktu, protože majetek byl nejprve konfiskován německým okupačním režimem a oznamovateli nebyla umožněna restituce (na rozdíl od těch osob, jejichž majetek byl rovněž konfiskován, ale nebyl znárodněn a mohl tak být v 90. letech restituován). Oznamovatel, resp. jeho manželka jako dědička a pokračovatelka v řízení, bude patrně odškodněna Nadačním fondem pro oběti holocaustu. Rozhodnutí ze dne 30. října 2001 o oznámení č. 765/ Fábryová proti ČR bylo ČR doručeno dne 28. ledna Předmětem sporu byla restituce majetku fyzické osoby, která nikdy nepozbyla českého státního občanství. Majetek byl původně konfiskován v rozporu s dekretem č. 12/1945 Sb. V roce 1951 bylo s konečnou platností odvolání proti konfiskaci zamítnuto. V restitučním procesu pak některé státní orgány, včetně Pozemkového úřadu Jihlava, aplikovaly takový výklad zákona, který by paradoxně vyloučil z restitučního procesu právě ty osoby, které nikdy české státní občanství nepozbyly 47. Soudní přezkum byl odmítnut z formálních důvodů. Výbor rozhodl o porušení Paktu s tím, že přezkoumání mimo odvolací řízení neproběhlo správně a oznamovatelce tak nebyly vytvořeny shodné podmínky jako ostatním. Případ ještě není uzavřen, protože probíhá řízení před Krajským soudem v Brně. Vývoj však nasvědčuje tomu, že by oznamovatelka mohla být odškodněna z Nadačního fondu pro oběti holocaustu. Rozhodnutí ze dne 25. července 2002 o oznámení č. 946/ Patera proti ČR bylo doručeno dne 19. srpna Výbor shledal porušení Mezinárodního paktu o občanských a politických právech v nedostatečném zajištění výkonu soudního rozhodnutí o úpravě styku rodiče s nezletilým dítětem. (Jeden z členů Výboru nicméně publikoval nesouhlasné stanovisko.) Rozhodnutí ze dne 9. prosince 2002 o oznámení č. 757/ Pezoldová proti ČR. V tomto případě Výbor konstatoval porušení Paktu v tom, že oznamovatelce nebyl umožněn přístup k archivním materiálům nezbytným pro uplatnění jejího restitučního nároku. Výbor pro lidská práva zahájil v průběhu roku 2002 rovněž projednávání oznámení č. 1054/2002 Z. Kříž proti ČR. Jde o oznámení proti podmínce českého státního občanství pro uplatnění restitučního nároku Vnitrostátní provádění rozhodnutí mezinárodních kontrolních orgánů 45 Oznámení bylo učiněno dne 8. února Oznámení bylo učiněno dne 28. května Ústavní soud ČR posléze označil tento výklad za neústavní, ovšem v jiné kauze. 48 Oznámení bylo učiněno dne 17. května Oznámení bylo učiněno dne 30. září 1996. 19 19 Zatímco k zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva je podle kompetenčního zákona 50 příslušné ministerstvo spravedlnosti a vláda má stanovený postup pro provedení rozhodnutí 51,vpřípadě ostatních mezinárodních kontrolních orgánů, které jsou podle mezinárodních smluv oprávněny v individuálních případech rozhodovat o porušení či neporušení práv těmito smlouvami chráněnými, tomu tak dosud nebylo. Výbor pro lidská práva ve svých závěrečných doporučeních konstatoval, že ČR nemá mechanismus pro provedení jeho rozhodnutí o individuálním oznámení na porušení práv chráněných Mezinárodním paktem o občanských a politických právech, a vyzval ČR kpřijetí takového opatření. V návaznosti na tato doporučení schválila vláda mj. i postup pro provedení rozhodnutí (názorů) Výboru pro lidská práva o oznámení jednotlivců. 52 Novelou kompetenčního zákona 53 pak bylo zastupování před Výborem pro lidská práva a koordinace provádění rozhodnutí svěřeno ministerstvu spravedlnosti. Tato novela kompetenčního zákona nicméně zachovala obecnou příslušnost ministerstva zahraničních věcí pro zastupování ČR a koordinaci provádění rozhodnutí v případě dalších mezinárodních kontrolních orgánů, které jsou podle mezinárodních smluv oprávněny v individuálních případech rozhodovat o porušení či neporušení práv těmito smlouvami chráněnými. Jde především o Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen, jehož mandát je obsažen v Opčním protokolu k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen 54 a o Výbor proti rasové diskriminaci, který je k individuálním oznámením příslušný podle čl. 14 Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace 55. ČR jepřitom smluvní stranou všech zmíněných mezinárodních smluv, které byly ratifikovány a vyhlášeny ve Sbírce zákonů či mezinárodních smluv. S ohledem na soudní povahu projednávání individuálních podání proti ČR u mezinárodních smluvních kontrolních orgánů proto bude vhodné zvážit, zda nemá dojít k soustředění jejich vyřizování a k zastupování ČR před nimi na 50 Ustanovení 11 odst. 5 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů 51 Vnitrostátní postup pro provedení rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva byl vládou přijat usnesením č. 488 ze dne 14 května 2001 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). Jde o zajištění provádění změny kompetenčního zákona z roku 1996 zákonem č. 135/1996 Sb., kterým byla určena již zmiňovaná příslušnost ministerstva spravedlnosti k zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva. 52 usnesení vlády č. 527 ze dne 22. května 2002, k návrhu mechanismu přípravy stanovisek vlády v řízení před Výborem OSN pro lidská práva o oznámeních jednotlivců, návrhu mechanismu implementace názorů Výboru OSN pro lidská práva na oznámení jednotlivců a návrhu stanoviska vlády pro Výbor OSN pro lidská práva k restitučnímu procesu v ČR (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 53 Jde o zákon č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy. Zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna č. 62/1987 Sb. a č. 57/2001 Sb.m.s. 55 č. 95/1974 Sb.; Při ukládání ratifikačních listin dne 29. prosince 1966 neučinila bývalá ČSSR prohlášení, že uznává příslušnost Výboru proti rasové diskriminaci přijímat individuální oznámení na porušení práv chráněných Úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace, projednávat je a rozhodovat, zda k porušení této mezinárodní smlouvy došlo či nikoli. Toto prohlášení, které mělo de facto povahu odvolání výhrady a procházelo tak celým ratifikační, procesem, učinila ČR jako jeden z nástupnických států bývalé ČSFR, když v roce 2000 uložila u generálního tajemníka OSN, který je depozitářem smlouvy, prohlášení o uznání příslušnosti Výboru proti odstranění rasové diskriminace (prohlášení vstoupilo v účinnost 11. října 2000), a publikovala je i ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 24/2002 Sb. 20 20 jednom státním orgánu Zpráva Evropské komise o pokroku v přibližování k Evropské unii z roku 2002 Pravidelná zpráva Evropské komise o pokroku ČR v přibližování k EU (dále v tomto oddílu jen Zpráva ), zveřejněná dne 2. října , konstatuje shodně jako všechny zprávy od roku 1997, že ČR respektuje lidská práva a svobody. Jako problematické oblasti, kde bude nutné další úsilí, uvádí mj. nesprávné jednání ze strany příslušníků Policie ČR a potírání obchodování s lidmi. V kontextu práva na svobodu vyjádření zpráva kriticky zmiňuje malou transparentnost a stabilitu českého televizního sektoru. Upozorňuje také na kritiku zákona o církvích a náboženských společnostech ze strany menšinových vyznání a České biskupské konference. Pokud jde o postavení Romů, Zpráva opakuje, že zatímco situace národnostních menšin obecně je v ČR uspokojivá, Romové nadále trpí rozšířenou diskriminací ve vzdělání, zaměstnání a bydlení. Zpráva uvádí, že úsilí vlády k nápravě zatím nedosáhlo takové úrovně, aby došlo ke strukturálním změnám. V širším záběru naplňování politických kritérií (část Demokracie a právní stát ) zpráva oceňuje zavedení správního soudnictví a reformu trestního řízení. Konstatuje však, že je nutné zkrátit délku soudního řízení a také zmiňuje kriticky situaci ohledně obchodního rejstříku Programy PHARE/EU Twinningový projekt pro rovnost žen a mužů V srpnu 2002 byl na ministerstvu práce a sociálních věcí zahájen twinningový projekt, který je součástí programu PHARE. Řešitelem projektu je Švédsko, jehož praktické výsledky v prosazování rovnosti žen a mužů jsou všeobecně uznávány. Projekt je zaměřen na zlepšení institucionálního zabezpečení prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy. Počítá s vyhodnocením stávajícího institucionálního zabezpečení a zejména s navržením základů jeho vertikální struktury na celostátní i místní úrovni. Jeho součástí bude rovněž osvětová a informační činnost Twinningový program Podpora rasové a etnické rovnosti Tento projekt z programu PHARE 2000, který realizoval odbor pro lidská práva Úřadu vlády ve spolupráci s Ministerstvem vnitra Spojeného království, byl k 18. červnu 2002 úspěšně ukončen. Projekt napomohl především přípravě nové antidiskriminační legislativy v souladu s požadavky směrnic orgánů EU. Zpráva o projektu a obsáhlá závěrečná zpráva zpracovaná předvstupním poradcem byly předloženy vládě k informaci. 56 Regular Report on the Czech Republic's Progress Towards Accession, COM (2002) 700 final, Brussels, 9. října 2002 Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2003 Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2003 I O b s a h I. Obecná část... 1 1. Úvod... 1 2. Institucionální zajištění... 1 2.1. Rada vlády pro lidská práva..... 1 2.1.1. Témata jednotlivých

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/26-cdo-180-2006/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 180/2006 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 180/2006 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Waltra a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce statutárního města B. proti žalovaným 1) E. P. a 2) B. P., o 936,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 42 C 279/98, o dovolání 1. žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. listopadu 2005, č. j. 26 Co 367/2005-134, takto: Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uznal oba žalované povinnými zaplatit mu částku 936,- Kč s příslušenstvím. Ve věci rozhodl Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 7. 3. 2001, č.j. 42 C 279/98-88, jehož výrok III. a IV. o nákladech řízení posléze zrušil Krajský soud v Brně (odvolací soud) usnesením ze dne 25. 1. 2002, č.j. 26 Co 194/2001-93, a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Předmětem dalšího řízení pak již byla pouze povinnost účastníků zaplatit soudem určené částky náhrad nákladů řízení jak mezi účastníky navzájem, tak České republice – Městskému soudu v Brně. Následně soud prvního stupně usnesením ze dne 27. 5. 2005, č.j. 42 C 279/98-125 (poté, co jeho předchozí usnesení ze dne 15. 7. 2004, č.j. 42 C 279/98-112, bylo zrušeno usnesením odvolacího soudu ze dne 26. 10. 2004, č.j. 26 Co 576/2004-121, a věc mu byla v tomto rozsahu opět vrácena k dalšímu řízení) rozhodl znovu o nákladech řízení. K odvolání žalovaného pak Krajský soud v Brně usnesením ze dne 3. 11. 2005, č.j. 26 Co 367/2005-134, změnil usnesení soudu prvního stupně ze dne 27. 5. 2005 a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Posledně uvedené usnesení odvolacího soudu napadl 1. žalovaný, nezastoupený advokátem, podáním označeným jako „odvolání“, jímž brojí výslovně proti rozhodnutí o žalované částce, které ovlivnilo i výrok o nákladech řízení. Toto podání posoudil Nejvyšší soud podle obsahu jako dovolání. Podle § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé. Ustanovení § 238, § 238a a § 239 odst. 1 a 2 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení přiznaných jinému účastníkovi, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení tedy není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku – tedy bez ohledu na to, zda jde o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení před soudem prvního stupně či o rozhodnutí o nákladech řízení odvolacího (jež není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím) - viz k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, ročník 2002, č. 5, pod poř. č. 88. Z uvedeného vyplývá, že dovolání 1. žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto (aniž ve věci nařizoval jednání podle § 243a odst. 1 věty první o.s.ř.) dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl; bylo přitom bez významu, že dovolatel nebyl v dovolacím řízení zastoupen advokátem (§ 241b odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř.). Žalovaný uvedený pod bodem 1) podáním nepřípustného dovolání procesně zavinil jeho odmítnutí, žalobci prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

https://firmy.euro.cz/subjekt-spolecenstvi-vlastniku-jednotek-v-dome-v-teplicich-frani-sramka-2575-2576-25464621

Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 IČO: 25464621, Teplice, výpis z rejstříku (12.11.2019) | Euro.cz Firma Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 IČO 25464621 Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík. Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 (25464621) je Společenství vlastníků jednotek. Sídlí na adrese Fráni Šrámka 2575, Teplice 415 01. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 18. 3. 2003 a je stále aktivní. Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 nemá žádnou provozovnu a nemá žádnou živnost. Jako zdroj dat o Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 na Justice.cz Výpis dat pro Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 25464621 Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 Den vzniku společenství: 1. července 2000 18.3.2003 Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 Sídlo Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 Fráni Šrámka 2575 , Teplice 415 01 18.3.2003 Předmět činnosti Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 vedení firmy Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 Statutární orgán Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 Navenek zastupuje společenství předseda výboru a v jeho nepřítomnosti jiný člen výboru. Písemná právní jednání za společenství podepisuje předseda výboru společně s dalším členem výboru, v době nepřítomnosti předsedy výboru podepisují za společenství dva členové výboru. Kdo za společenství podepisuje, připojí k názvu společenství svůj podpis a údaj o své funkci. 14.3.2019 Za výbor jedná navenek jeho předseda. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda. Jde-li o písemný právní úkon, musí být podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Podepisuje-li předseda spolu s místopř edsedou, je podpis místopředsedy považován za podpis dalšího člena výboru. 18.7.2009 - 14.3.2019 Za výbor jedná navenek předseda výboru nebo výborem písemně pověřený člen výboru. Je-li pro právní úkon zapotřebí písemná forma, je nezbytný podpis předsedy a dalšího člena výboru. 18.3.2003 - 18.7.2009 Ing. Jindřich Pytelka CSc. 18.2.2016 Fráni Šrámka 2575 , Teplice 415 01 Alena Stehlíková 18.2.2016 Fráni Šrámka 2576 , Teplice 415 01 Jiří Zmatlík 18.2.2016 Jiří Zmatlík 18.3.2003 - 18.7.2009 Alena Stehlíková 18.3.2003 - 18.7.2009 Vladimíra Lehmannová 18.3.2003 - 18.7.2009 Lenka Brejchová 18.3.2003 - 18.7.2009 Jindřich Pytelka 18.7.2009 - 16.7.2015 Jiří Zmatlík 18.7.2009 - 18.2.2016 Alena Stehlíková 18.7.2009 - 18.2.2016 Rudolf Nekuda 18.7.2009 - 18.2.2016 Jindřich Pytelka 16.7.2015 - 18.2.2016 Sbírka Listin Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 S 2258/SL 17 rozhod. o statut. orgánu Zápis ze schůze výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 26.6.2014 29.1.2016 23.2.2016 1 S 2258/SL 16 rozhod. o statut. orgánu Zápis ze schůze SVJ Krajský soud v Ústí nad Labem 26.6.2014 29.1.2016 23.2.2016 3 S 2258/SL 15 účetní závěrka [2014] Krajský soud v Ústí nad Labem 4.4.2015 1.9.2015 2.9.2015 3 S 2258/SL 13 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Ústí nad Labem 15.10.2014 15.10.2014 3.11.2014 4 S 2258/SL 12 účetní závěrka [2010] Krajský soud v Ústí nad Labem 15.10.2014 3.11.2014 3 S 2258/SL 11 účetní závěrka [2008] Krajský soud v Ústí nad Labem 15.10.2014 3.11.2014 3 S 2258/SL 10 účetní závěrka [2009] Krajský soud v Ústí nad Labem 1.3.2010 15.10.2014 3.11.2014 3 S 2258/SL 9 podpisové vzory - členů výboru 4x Krajský soud v Ústí nad Labem 10.6.2009 14.7.2009 4 S 2258/SL 8 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze schůze výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 27.4.2009 14.7.2009 1 S 2258/SL 7 notářský zápis - NZ 44/2009- stanovy Krajský soud v Ústí nad Labem 27.4.2009 14.7.2009 16 S 2258/SL 6 podpisové vzory - Jiří Zmatlík Krajský soud v Ústí nad Labem 28.1.2003 9.4.2003 1 S 2258/SL 5 podpisové vzory - Alena Stehlíková Krajský soud v Ústí nad Labem 27.1.2003 9.4.2003 1 S 2258/SL 4 podpisové vzory - Lenka Brejchová Krajský soud v Ústí nad Labem 21.1.2003 9.4.2003 1 S 2258/SL 3 podpisové vzory - Vladimíra Lehmannová Krajský soud v Ústí nad Labem 24.1.2003 9.4.2003 1 S 2258/SL 2 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze schůze výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 12.12.2002 9.4.2003 1 S 2258/SL 1 notářský zápis NZ 146/2002 vč. stanov Krajský soud v Ústí nad Labem 20.11.2002 9.4.2003 11 Fráni Šrámka 2575, Teplice 415 01 Společenství vlastníků jednotek v domě č.p. 2575, 2576, 2577 ve Varnsdorfu - 25436767 - Varnsdorf Společenství vlastníků bl. 250A č.p. 2575, 2576, 2577 ulice Zdenka Fibicha - 25458965 - Most Společenství vlastníků Zelený dvůr Marxova č. p. 2575, č. p. 2576, č. p. 2577, č. p. 2578, č. p. 2579, Hodonín - 26294061 - Hodonín

http://www.szrcr.cz/registr-prav-a-povinnosti/a345

Czech POINT-kontaktní místo veřejné správy, Správa základních registrů Domů / Registr práv a povinností / Registrované agendy / Czech POINT-kontaktní místo veřejné správy Czech POINT-kontaktní místo veřejné správy Kód agendy: A345 Název agendy: Czech POINT-kontaktní místo veřejné správy 193 2009 Vyhláška č. 193/2009 Sb. o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů 300 2008 Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů 22 300 2008 Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů 24 300 2008 Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů 25 300 2008 Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů 26 300 2008 Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů 23 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 9a 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 9b 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 9c 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 9d 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 8a 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 8b 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 12 2 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 12 1 i 8 2011 Vyhláška č.8/2011, o seznamu obecních úřadů a zastupitelstých úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy i v předchozím znění CR1025 Ministerstvo vnitra - provoz systému kontaktních míst veřejné správy - Czech POINT §8a odst. 6 zákona č. 365/2000 Sb., o ISVS. Zaštiťuje celý systém na nejvyšší úrovni. Provozuje, spravuje systém Czech POINT a CzechPOINT@Office ( soucást systému Czech POINT- rozhraní pro vnitrní potreby úradu). ZajišTuje provoz, rozvoj, financování, podporu systému a součinnost s ostatními informačními systémy veřejné správy. Poskytuje podporu kontaktním místům veřejné správy a uživatelům CzechPOINT@Office, sestavuje vyhlášku o kontaktních místech veřejné správy, vede jejich seznam, informuje a komumunikuje s kontaktními místy veřejné správy a uživatele CzechPOINT@Office, spravuje a provozuje web Czech POINT, metodicky řídí kontaktní místa veřejné správy, přiděluji přístupové údaje do systému. CR1026 Ministerstvo vnitra - vyhláška o kontaktních místech veřejné správy § 8a odst. 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb., o ISVS CR1027 Ministerstvo vnitra - stanovení podmínek pro výkon Činnosti kontaktních míst veřejné správy a vydání podmínek ve Věstníku §8b odst. 2 zákona č. 365/2000 Sb., o ISVS CR1028 Ministerstvo vnitra - zkouška z autorizované konverze dokumentů § 30 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů CR1029 Ministerstvo vnitra - kontrola výkonu působnosti kontaktních míst veřejné správy §4 odst. 2 písm. j zakona č. 365/2000 Sb., o ISVS CR1030 Kontaktní místo veřejné správy Vydává overené výstupy z informacních systému verejné správy prostrednictvím systému kontaktních míst verejné správy- Czech POINT, vede evidenci vydaných overených výstupu, vybírá správní poplatky za provedené úkony, archivuje dokumenty vzniklé při provozu kontaktního místa veřejné správy, provádí autorizovanou konverzi dokumentů, provádí úkony spojené s informačním systémem datových schránek, pro docházku nezaměstnaných, činí podání směrem k informačním systémum veřejné správy a k registrům. CR1031 CzechPOINT@Office Samostatné rozhraní pro vnitřní potřeby úřadu, součást systému Czech POINT. Provádí se zde hlášení matričních údalostí do informačního systému evidence obyvatel- přístup matriky, ohlašovny, soud, notáři. všechny OVM provádí autorizovanou konverzi dokumentů z moci úřední, a pro vydávání ověřených výstupů pro vnitřní potřebu úřadu.

https://rejstriky.finance.cz/firma-spolecenstvi-vlastniku-jednotek-pro-dum-c-p-319-v-holysove-72036508

Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově Holýšov IČO 72036508 kontakty (23.02.2020) | Finance.cz Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově Holýšov IČO: 72036508 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově, která sídlí v obci Holýšov a bylo jí přiděleno IČO 72036508. Firma s názvem Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově se sídlem v obci Holýšov byla založena v roce 2009. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 4 osob. Základní údaje o Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově IČO: 72036508 Krajský soud v Plzni 13.7.2009 S 5834 72036508 Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově Orgány společenství:- shromáždění vlastníků jednotek- výbor společenství 13.7.2009 - 18.9.2015 Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově Kontakty na Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově IČO: 72036508 Na Radosti 319 , 345 62 Holýšov Česká republika Holýšov, Na Radosti 319, PSČ 34562 13.7.2009 Na Radosti 319, Holýšov 345 62 Vedení firmy Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově IČO: 72036508 Jana Štenglová 18.9.2015 Sadová 534 , 345 62 Holýšov Česká republika Sadová 534, 345 62 Holýšov Vojtěch Mošna 18.9.2015 Na Radosti 319, 345 62 Holýšov Anna Nekolová 18.9.2015 Otto Tiefenbach 13.7.2009 - 4.2.2012 Husova třída 413 , 345 62 Holýšov Česká republika Holýšov, Husova třída 413, PSČ 34562 Vojtěch Mošna 13.7.2009 - 4.2.2012 Holýšov, Na Radosti 319, PSČ 34562 Jana Štenglová 13.7.2009 - 18.9.2015 Holýšov, Sadová 534, PSČ 34562 Vojtěch Mošna 4.2.2012 - 18.9.2015 Anna Nekolová 4.2.2012 - 18.9.2015 Sbírka Listin Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově IČO: 72036508 S 5834/SL 8 notářský zápis [Nz 144/2015] stanovy Krajský soud v Plzni 18.5.2015 31.8.2015 25.9.2015 16 S 5834/SL 7 rozhod. o statut. orgánu zápis z jednání výboru Krajský soud v Plzni 14.5.2015 31.8.2015 25.9.2015 1 S 5834/SL 6 rozhod. o statut. orgánu zápis ze shromáždění Krajský soud v Plzni 14.5.2015 31.8.2015 25.9.2015 3 S 5834/SL 5 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze schůze výboru Krajský soud v Plzni 3.11.2011 12.1.2012 4.2.2012 1 S 5834/SL 4 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze shromáždění Krajský soud v Plzni 3.11.2011 12.1.2012 4.2.2012 2 S 5834/SL 3 podpisové vzory Krajský soud v Plzni 13.5.2009 17.6.2009 13.7.2009 1 S 5834/SL 2 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze schůze výboru Krajský soud v Plzni 13.5.2009 17.6.2009 13.7.2009 1 S 5834/SL 1 notářský zápis Nz 149/2009 + stanovy Krajský soud v Plzni 13.5.2009 17.6.2009 13.7.2009 15 Hodnocení Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově Výpis dat pro firmu Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově, 72036508 na obchodním rejstříku Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově - 72036508 - Holýšov , Na Radosti 319 Společenství vlastníků jednotek pro dům čp. 319 Přerov nad Labem - 28381823 - Přerov nad Labem 319 SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK PRO DŮM NA ULICI GENERÁLA PÍKY 319/14, OLOMOUC - 04560973 - Olomouc , gen. Píky 319

https://www.noveaspi.cz/products/lawText/1/53554/1/2/zakon-c-254-2002-sb-kterym-se-meni-zakon-c-221-1999-sb-o-vojacich-z-povolani-ve-zneni-pozdejsich-predpisu

Zákon 254/2002 Sb. - , kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů úplné a aktualní znění | Nové ASPI | Wolters Kluwer ČR, a. s. Čl.I-Čl.III 254/2002 Sb. ZÁKON 254/2002 Sb. změna zákona o vojácích z povolání Zákon č. 254/2002 Sb., , kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, Parlamentu České republiky. 96/2002 Sbírky zákonů na straně 5746. 8. V § 6 odst. 2 se za slova "právnických osobách" vkládají slova "a organizačních složkách státu", za slovo "zřizovatelem" se vkládají slova "nebo zakladatelem" a na konci odstavce se doplňují tato slova: ", anebo v mezinárodních a nadnárodních organizacích nebo orgánech". 29. V § 41 odst. 2 se za slova "Těhotná vojákyně" vkládají slova ", vojákyně, která kojí". 34. V § 51 odst. 2 se věta druhá nahrazuje touto větou: "Orgány s kázeňskou pravomocí takový přestupek projednávají a ukládají za něj sankce a ochranná opatření podle zvláštních právních předpisů.15)". 40. V § 60 odst. 5 se věta první nahrazuje touto větou: "Povinnost uhradit náklady zaniká, zanikl-li služební poměr vojáka podle § 18 písm. e), f), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e).". 45. V § 62 se slova ", jeho manželce a nezaopatřeným dětem" nahrazují slovy "a jeho rodině". 60. V § 77 odst. 2 se slova "Ženatému vojákovi" nahrazují slovem "Vojákovi" a na konci odstavce se doplňuje tato věta: "Je-li voják služebně zařazen jako čekatel, náhrady jako při služební cestě mu nenáležejí.". 64. V § 79 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: "Vojákovi s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí nenáleží stravné za dobu služební cesty na území České republiky a v zemi, kde má stanovené pravidelné místo výkonu služby.". 66. V § 81 se na začátek odstavce 4 vkládá tato nová věta: "Při poskytnutí bezplatného stravování stravné nenáleží.". 70. V § 88 se za slova "Výše částek" vkládají slova ", výše náhrady při denním dojíždění". 74. V § 92 odst. 1 se věta druhá nahrazuje touto větou: "Při zániku služebního poměru podle § 18 písm. a), h), i) a j) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e), h) a k) se poskytuje vojákovi bezplatná přeprava do místa trvalého pobytu nebo hraničního přechodu na území České republiky.". 75. V § 92 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: "Použije-li voják po předchozím souhlasu nadřízeného k cestě podle odstavce 1 jiné než služební silniční motorové vozidlo, náleží mu náhrada ve výši jízdních výdajů, které by mu náležely při použití vlaku nebo autobusu dálkové přepravy.". 83. V § 122 se na konci odstavce 1 doplňují tato slova: "; § 119 odst. 2 věta poslední se použije obdobně". 84. V § 125 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: "Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí nebo osob, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých ve výši uvedené ve větě třetí rodičům vojáka.".

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32009R1174:CS:NOT

EUR-Lex - 32009R1174 - CS Úř. věst. L 314, 1.12.2009, s. 50—59 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV) Zrušeno 32012R0079 Citované dokumenty: 32008R0143 Vybrat všechny dokumenty, kde je tento dokument uveden kterým se stanoví prováděcí pravidla k článkům 34a a 37 nařízení Rady (ES) č. 1798/2003, pokud jde o vrácení daně z přidané hodnoty podle směrnice Rady 2008/9/ES s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty a o zrušení nařízení (EHS) č. 218/92 [1], a zejména na články 34a a 37 uvedeného nařízení, s ohledem na směrnici Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě [2], a zejména na článek 11 této směrnice, (1) V čl. 9 odst. 2 směrnice 2008/9/ES se stanoví, že členský stát vrácení daně může od žadatele požadovat, aby poskytl doplňující elektronicky kódované údaje ke každému kódu uvedenému v čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/9/ES, jsou-li takové údaje nezbytné z důvodu jakéhokoli omezení nároku na odpočet daně podle směrnice 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty [3] nebo pro provedení příslušné odchylky, která byla členskému státu vrácení daně udělena podle článku 395 nebo 396 uvedené směrnice. (2) Podle čl. 34a odst. 2 nařízení (ES) č. 1798/2003 příslušné orgány každého členského státu vrácení daně oznámí příslušným orgánům ostatních členských států elektronickými prostředky jakékoli informace, které tyto orgány vyžadují podle čl. 9 odst. 2 směrnice 2008/9/ES. (3) Za tímto účelem by se měly stanovit technické podrobnosti předávání doplňujících údajů, které členské státy vyžadují podle čl. 9 odst. 2 směrnice 2008/9/ES. Měly by být specifikovány zejména kódy, které je třeba pro předávání těchto údajů použít. Kódy uvedené v příloze tohoto nařízení byly vytvořeny Stálým výborem pro správní spolupráci na základě informací, které členské státy vyžadují pro účely použití čl. 9 odst. 2 směrnice 2008/9/ES. (4) Od žadatelů lze podle článku 11 směrnice 2008/9/ES požadovat, aby poskytli popis své podnikatelské činnosti pomocí harmonizovaných kódů. Za tímto účelem by se měly použít běžně používané kódy, které jsou stanoveny v čl. 2 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech [4]. (5) Článek 14 nařízení (ES) č. 1798/2003 stanoví, že na žádost dožadujícího orgánu doručí dožádaný orgán veškeré akty a rozhodnutí, které vydaly správní orgány a které se vztahují na používání právních předpisů týkajících se DPH v členském státě, v němž má sídlo dožadující orgán, osobě, které jsou tyto akty a rozhodnutí určeny. (6) Pokud členský stát vrácení daně požádá pro účely směrnice 2008/9/ES členský stát usazení, aby informoval žadatele o jeho rozhodnutích a aktech, musí být z důvodu ochrany údajů umožněno, aby se takové oznámení uskutečnilo prostřednictvím společné komunikační sítě/společného systémového rozhraní (CCN/CSI), jak jsou definovány v čl. 2 odst. 1 bodu 19 nařízení (ES) č. 1798/2003. (7) Tímto nařízením se stanoví mimo jiné prováděcí pravidla k článku 34a vloženému do nařízení (ES) č. 1798/2003 ve znění článku 1 nařízení Rady (ES) č. 143/2008 ze dne 12. února 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1798/2003, pokud jde o zavedení nástrojů správní spolupráce a výměnu informací s ohledem na pravidla týkající se místa poskytnutí služby, zvláštních režimů a postupu při vrácení daně z přidané hodnoty [5]. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost stejným dnem, od kterého se použije článek 1 nařízení (ES) č. 143/2008. (8) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro správní spolupráci, Pokud členský stát vrácení daně oznámí jinému členskému státu, že požaduje doplňující elektronicky kódované údaje, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 2 směrnice 2008/9/ES, použijí se pro účely předání těchto údajů kódy uvedené v příloze tohoto nařízení. Pokud členský stát vrácení daně požaduje od žadatele popis jeho podnikatelské činnosti, jak je stanoveno v článku 11 směrnice 2008/9/ES, tyto údaje se poskytnou čtvrtou úrovní kódů NACE Rev. 2, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1893/2006. Pokud členský stát vrácení daně požádá členský stát usazení adresáta, aby byly tomuto adresátovi oznámeny jemu určené akty a rozhodnutí, které se týkají vrácení daně podle směrnice 2008/9/ES, lze takové oznámení předat prostřednictvím sítě CCN/CSI, definované v čl. 2 odst. 1 bodě 19 nařízení (ES) č. 1798/2003. [1] Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 1. [2] Úř. věst. L 44, 20.2.2008, s. 23. [4] Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1. [5] Úř. věst. L 44, 20.2.2008, s. 1. Kódy, které se použijí při předávání údajů ve smyslu čl. 34a odst. 2 nařízení (ES) č. 1798/2003 Kód 1.Palivo 1.1Palivo pro dopravní prostředky s hmotností nad 3500 kg, které nejsou dopravními prostředky pro platící cestující | 1.1.1Benzin1.1.2Nafta1.1.3Zkapalněný ropný plyn (LPG)1.1.4Zemní plyn1.1.5Biopalivo | 1.2Palivo pro dopravní prostředky s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, které nejsou dopravními prostředky pro platící cestující | 1.2.1Benzin1.2.2Nafta1.2.3Zkapalněný ropný plyn (LPG)1.2.4Zemní plyn1.2.5Biopalivo1.2.6PKW1.2.7LKW | 1.3Palivo pro dopravní prostředky pro platící cestující | 1.3.1Benzin1.3.2Nafta1.3.3LPG1.3.4Zemní plyn1.2.5Biopalivo | 1.4Palivo pro zvláštní použití ve zkušebních vozidlech | | 1.5Ropné produkty používané k mazání dopravních prostředků a motorů | | 1.6Palivo nakupované za účelem dalšího prodeje | | 1.7Palivo pro dopravní prostředky pro přepravu zboží | | 1.8Palivo pro osobní a víceúčelová vozidla | 1.8.1využívaná výlučně pro podnikatelské účely1.8.2využívaná zčásti pro komerční osobní dopravu, řidičský výcvik či pronájem1.8.3využívaná zčásti pro jiné účely, než jaké jsou uvedeny pod kódem 1.8.2 | 1.9Palivo pro motocykly, obytné přívěsy a plavidla k rekreačním nebo sportovním účelům a letadla s hmotností nižší než 1550 kg | 1.9.1využívané pro komerční osobní dopravu, řidičský výcvik či pronájem1.9.2využívané pro podnikatelské účely | 1.10Palivo pro stroje a zemědělské traktory | 1.10.1Benzin1.10.2Nafta1.10.3Zkapalněný ropný plyn (LPG)1.10.4Zemní plyn1.10.5Biopalivo | 1.11Palivo pro dopravní prostředky pro přepravu cestujících s méně než 9 místy či vozidla určená k pronájmu | 1.11.1Benzin1.11.2Nafta1.11.3Zkapalněný ropný plyn (LPG)1.11.4Zemní plyn1.11.5Biopalivo | 1.12Palivo pro dopravní prostředky pro přepravu cestujících, které nejsou prostředky uvedenými pod kódy 1.8 a 1.9 | | 1.13Palivo pro dopravní prostředky, na něž se nevztahuje žádné omezení nároku na odpočet daně | | 1.14Palivo pro dopravní prostředky, na něž se vztahuje omezení nároku na odpočet daně | | Kód 2.Nájem dopravního prostředku 2.1Nájem dopravního prostředku s hmotností nad 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující | | 2.2Nájem dopravního prostředku s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující | 2.2.1nepřetržitě na dobu delší než 6 měsíců2.2.2nepřetržitě na dobu 6 měsíců nebo kratší2.2.3PKW2.2.4LKW | 2.3Nájem dopravního prostředku pro platící cestující | 2.3.1nepřetržitě na dobu delší než 6 měsíců2.3.2nepřetržitě na dobu 6 měsíců nebo kratší | 2.4Nájem dopravního prostředku pro přepravu zboží | | 2.5Nájem osobního nebo víceúčelového vozidla | 2.5.1využívaného výlučně pro podnikatelské účely2.5.2využívaného zčásti pro komerční osobní dopravu či řidičský výcvik2.5.3využívaného zčásti pro jiné účely, než jaké jsou uvedeny pod kódem 2.5.2 | 2.6Nájem motocyklu, obytného přívěsu nebo plavidla k rekreačním nebo sportovním účelům a letadla s hmotností nižší než 1550 kg | 2.6.1využívaného pro komerční osobní dopravu či řidičský výcvik2.6.2využívaného pro jiné podnikatelské účely | 2.7Nájem osobního vozidla kategorie M1 | | 2.8Nájem dopravního prostředku pro přepravu cestujících s více než 9 místy | | 2.9Nájem dopravního prostředku pro přepravu cestujících s méně než 9 místy | 2.9.1používaného ke komerčním účelům2.9.2používaného k nekomerčním účelům | 2.10Nájem dopravního prostředku, na nějž se nevztahuje žádné omezení nároku na odpočet daně | | 2.11Nájem dopravního prostředku, na nějž se vztahuje omezení nároku na odpočet daně | | 2.12Nájem dopravního prostředku, který není prostředkem uvedeným pod kódy 2.5 a 2.6 | | Kód 3.Výdaje související s dopravním prostředkem (jiné než zboží a služby uvedené pod kódy 1 a 2) 3.1Výdaje související s dopravním prostředkem s hmotností nad 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující | 3.1.1Nákup dopravního prostředku s hmotností nad 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.1.2Údržba dopravního prostředku s hmotností nad 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.1.3Nákup a instalace příslušenství pro dopravní prostředek s hmotností nad 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.1.4Garážování a parkování dopravního prostředku s hmotností nad 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.1.5Ostatní výdaje související s dopravním prostředkem s hmotností nad 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující | 3.2Výdaje související s dopravním prostředkem s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující | 3.2.1Nákup dopravního prostředku s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.2.2Údržba dopravního prostředku s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.2.3Nákup a instalace příslušenství pro dopravní prostředek s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.2.4Garážování a parkování dopravního prostředku s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.2.5Další výdaje související s dopravním prostředkem s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.2.6PKW3.2.7LKW | 3.3Výdaje související s dopravním prostředkem pro platící cestující | 3.3.1Nákup dopravního prostředku pro platící cestující3.3.2Údržba dopravního prostředku pro platící cestující3.3.3Nákup a instalace příslušenství pro dopravní prostředek pro platící cestující3.3.4Garážování a parkování dopravního prostředku pro platící cestující3.3.5Další výdaje související s dopravním prostředkem pro platící cestující | 3.4Výdaje související s dopravním prostředkem pro přepravu zboží | 3.4.1Nákup dopravního prostředku pro přepravu zboží3.4.2Údržba dopravního prostředku pro přepravu zboží3.4.3Garážování a parkování dopravního prostředku pro přepravu zboží3.4.4Jiné výdaje související s dopravním prostředkem pro přepravu zboží, než jaké jsou uvedeny pod kódy 3.4.1, 3.4.2 a 3.4.3 | 3.5Údržba osobního nebo víceúčelového vozidla | 3.5.1využívaného výlučně pro podnikatelské účely3.5.2využívaného zčásti pro komerční osobní dopravu, řidičský výcvik či pronájem3.5.3využívaného zčásti pro podnikatelské účely, které nejsou uvedeny pod kódem 3.5.2 | 3.6Údržba motocyklu, obytného přívěsu nebo plavidla k rekreačním a sportovním účelům a letadla s hmotností nad 1550 kg | 3.6.1využívaného pro komerční osobní dopravu, řidičský výcvik či pronájem3.6.2využívaného pro jiné podnikatelské účely | 3.7Výdaje související s osobním nebo víceúčelovým vozidlem, které nejsou výdaji na údržbu, garážování a parkování | 3.7.1využívaným výlučně pro podnikatelské účely3.7.2využívaným zčásti pro komerční osobní dopravu, řidičský výcvik či pronájem3.7.3využívaným zčásti pro jiné účely, než jaké jsou uvedeny pod kódem 3.7.2 | 3.8Výdaje související s motocyklem, obytným přívěsem a plavidlem k rekreačním nebo sportovním účelům a letadlem s hmotností nad 1550 kg, které nejsou výdaji na údržbu, garážování a parkování | 3.8.1využívaným zčásti pro komerční osobní dopravu, řidičský výcvik či pronájem3.8.2využívaným pro jiné podnikatelské účely | 3.9Nákup osobního vozidla kategorie M1 | | 3.10Nákup příslušenství pro osobní vozidlo kategorie M1, včetně montáže a instalace | | 3.11Výdaje související s dopravním prostředkem pro přepravu cestujících s více než 9 místy nebo dopravním prostředkem pro přepravu zboží | | 3.12Výdaje související s dopravním prostředkem pro přepravu cestujících s méně než 9 místy používaným pro podnikatelské účely | | 3.13Výdaje související s dopravním prostředkem, na nějž se nevztahuje žádné omezení nároku na odpočet daně | | 3.14Výdaje související s dopravním prostředkem, na nějž se vztahuje omezení nároku na odpočet daně | | 3.15Údržba dopravního prostředku pro přepravu cestujících, který není osobním ani víceúčelovým vozidlem, motocyklem, obytným přívěsem ani plavidlem k rekreačním a sportovním účelům ani letadlem s hmotností nad 1550 kg | | 3.16Garážování a parkování dopravního prostředku pro přepravu cestujících | | 3.17Výdaje související s dopravním prostředkem pro přepravu cestujících, který není osobním ani víceúčelovým vozidlem, motocyklem, obytným přívěsem ani plavidlem k rekreačním a sportovním účelům ani letadlem s hmotností nad 1550 kg, které nejsou výdaji na údržbu, garážování a parkování | | Kód 4.Mýtné a silniční poplatky 4.1Mýtné pro dopravní prostředky s hmotností nad 3500 kg, které nejsou dopravními prostředky pro platící cestující | | 4.2Mýtné pro vozidla s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, která nejsou dopravními prostředky pro platící cestující | 4.2.1PKW4.2.2LKW | 4.3Mýtné pro dopravní prostředky pro platící cestující | | 4.4Mýtné pro všechny druhy dopravy po mostě Great Belt | | 4.5Mýtné pro všechny druhy dopravy po mostě Öresund | | 4.6Mýtné pro dopravní prostředky pro platící cestující s více než 9 místy | | 4.7Mýtné pro dopravní prostředky pro platící cestující s méně než 9 místy | | 4.8Mýtné pro vozidla používaná v souvislosti s konferencí, veletrhem, výstavou nebo kongresem | 4.8.1hrazené organizátorem akce4.8.2hrazené účastníkem akce, pokud jsou výdaje přímo účtovány organizátorem | Kód 5.Cestovní výlohy, například jízdné v taxislužbě, jízdné ve veřejné dopravě 5.1Pro osobu povinnou k dani či zaměstnance osoby povinné k dani | | 5.2Pro jinou osobu, než je osoba povinná k dani nebo zaměstnanec osoby povinné k dani | | 5.3Pro osobu povinnou k dani či zaměstnance osoby povinné k dani vzniklé v souvislosti s konferencí, veletrhem, výstavou či kongresem | 5.3.1hrazené organizátorem akce5.3.2hrazené účastníkem akce, pokud jsou výdaje přímo účtovány organizátorem | Kód 6.Ubytování 6.1Výdaje na ubytování osoby povinné k dani či zaměstnance osoby povinné k dani | | 6.2Výdaje na ubytování jiné osoby, než je osoba povinná k dani nebo zaměstnanec osoby povinné k dani | | 6.3Výdaje na ubytování osoby povinné k dani či zaměstnance osoby povinné k dani v souvislosti s účastí na odborné konferenci | | 6.4Výdaje na ubytování osoby povinné k dani či zaměstnance osoby povinné k dani v souvislosti s konferencí, veletrhem, výstavou či kongresem | 6.4.1hrazené organizátorem akce6.4.2hrazené účastníkem akce, pokud jsou výdaje přímo účtovány organizátorem | 6.5Výdaje na ubytování zaměstnance osoby povinné k dani zajišťujícího dodávku zboží nebo služeb | | 6.6Výdaje na ubytování v souvislosti s další dodávkou | | 6.7Jiné výdaje na ubytování, než jaké jsou uvedeny pod kódy 6.5 nebo 6.6 | | Kód 7.Potraviny, nápoje a restaurační služby 7.1Potraviny a nápoje poskytnuté hotely, bary, restauracemi a penziony, včetně snídaně | 7.1.1pro osobu povinnou k dani nebo zaměstnance osoby povinné k dani7.1.2pro jinou osobu, než je osoba povinná k dani nebo zaměstnanec osoby povinné k dani | 7.2Potraviny a nápoje zajištěné v souvislosti s konferencí, veletrhem, výstavou či kongresem | 7.2.1pro organizátora akce7.2.2pro účastníka akce, pokud jsou výdaje přímo účtovány organizátorem | 7.3Potraviny a nápoje pro zaměstnance osoby povinné k dani zajišťujícího dodávku zboží nebo služeb | | 7.4Restaurační služby nakoupené v souvislosti s další dodávkou | | 7.5Nákup jiných potravin, nápojů či restauračních služeb, než jaké jsou uvedeny pod kódy 7.2, 7.3 a 7.4 | | Kód 8.Vstupné na veletrhy a výstavy 8.1Pro osobu povinnou k dani či zaměstnance osoby povinné k dani | | 8.2Pro jinou osobu, než je osoba povinná k dani či zaměstnanec osoby povinné k dani | | Kód 9.Výdaje na luxusní zboží, zábavu a reprezentaci 9.1Nákup alkoholu | | 9.2Nákup zpracovaného tabáku | | 9.3Výdaje na pořádání recepcí a reprezentaci | 9.3.1pro propagační účely9.3.2pro jiné než propagační účely | 9.4Výdaje na údržbu rekreačních plavidel | | 9.5Výdaje na umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti | | 9.6Výdaje na luxusní zboží, zábavu a reprezentaci pro účely reklamy | | 9.7Výdaje na jiné luxusní zboží, zábavu a reprezentaci, než jaké jsou uvedeny pod kódy 9.1, 9.2 a 9.3 | | Kód 10.Jiné 10.1Nástroje | | 10.2Opravy v záruční době | | 10.3Služby spojené se vzděláváním | | 10.4Práce na majetku | 10.4.1Práce na nemovitém majetku10.4.2Práce na nemovitém majetku určeném k bydlení10.4.3Práce na jiném movitém majetku, než jaký je uveden pod kódem 3 | 10.5Nákup nebo nájem majetku | 10.5.1Nákup nebo nájem nemovitého majetku10.5.2Nákup nebo nájem nemovitého majetku určeného k bydlení, rekreaci či trávení volného času10.5.3Nákup nebo nájem movitého majetku spojeného s nemovitým majetkem určeným k bydlení, rekreaci či trávení volného času nebo používaného společně s tímto majetkem10.5.4Nákup nebo nájem jiného movitého majetku, než jaký je uveden pod kódem 2 | 10.6Zajištění vody, plynu či elektrické energie prostřednictvím distribuční sítě | | 10.7Dárky malé hodnoty | | 10.8Výdaje na provoz kanceláře | | 10.9.Účast na veletrzích a seminářích, ve vzdělávání či v odborné přípravě | 10.9.1Veletrhy10.9.2Semináře10.9.3Vzdělávání10.9.4Odborná příprava | 10.10Paušální příspěvky na hospodářská zvířata a zemědělskou výrobu | | 10.11Výdaje na poštovné do zemí mimo EU | | 10.12Výdaje na fax a telefon v souvislosti s ubytováním | | 10.13Zboží a služby získané organizátorem cesty přímo ve prospěch cestujícího | | 10.14Jiné zboží určené k dalšímu prodeji, než jaké je uvedeno pod kódem 1.6 | | 10.15Jiné služby určené k dalšímu prodeji, než jaké jsou uvedeny pod kódy 6.6 a 7.4 | | 10.16Práce na majetku | 10.16.1Práce na nemovitém majetku používaném k obytným či rekreačním účelům nebo k trávení volného času10.16.2Práce na jiném nemovitém majetku, než jaký je uveden pod kódem 10.16.110.16.3Práce na movitém majetku spojeném s nemovitým majetkem uvedeným pod kódem 10.16.1 nebo používaným společně s tímto majetkem10.16.4Práce na jiném movitém majetku, než jaký je uveden pod kódem 10.16.3 | 10.17Výdaje na majetek | 10.17.1Výdaje na nemovitý majetek určený k bydlení, rekreaci či trávení volného času10.17.2Výdaje na jiný nemovitý majetek, než jaký je uveden pod kódem 10.17.1 |

https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=25071&Section=1&IdPara=1&ParaC=2

Nařízení ze dne 7.3.1950 o investičním listu pro stavby na rok 1950 15.3.1950 | Sbírka: 17/1950 Sb. | Částka: 8/1950 Prováděcí: 176/1950 Ú.l.I Aktivní derogace: 17/1950 Sb., 108/1949 Sb., 296/1948 Sb. Pasivní derogace: 17/1950 Sb. 17/1950 Sb. ze dne 7. března 1950 o investičním listu pro stavby na rok 1950. (1) Pro každou stavbu prováděnou v roce 1950 (novou i rozestavěnou) je třeba investičního listu pro stavby na rok 1950 (dále jen "investiční list"). Pomocí investičních listů sledují správci dílčích investičních částek (odstavec 2), krajské národní výbory a Investiční banka, národní podnik, provádění plánu stavebních investic. (2) Správci dílčích investičních částek (dále jen "správci") jsou: a) u staveb ústředně plánovaných příslušné ústřední úřady nebo ústřední orgány hospodářských odvětví stavebníků. Seznam těchto správců vyhlásí státní úřad plánovací v příslušném úředním listě. Ústřední úřady mohou v dohodě se státním úřadem plánovacím pověřit vyhláškou v příslušném úředním listě jiné ústřední úřady nebo ústřední orgány hospodářských odvětví, aby za ně vykonávaly funkci správců; b) u staveb krajsky plánovaných krajské národní výbory příslušné podle místa stavby. (3) Stavbou podle odstavce 1 se rozumějí a) stavební práce, které jsou zařazeny do prováděcího plánu stavebních investic na rok 1950, b) stavby, na které byl vydán evidenční list pro stavební investice na rok 1949 podle vyhlášky ministerstva techniky č. 3535/1948 Ú. l. I, o evidenčním listu pro stavební investice, a v nichž se po 1. lednu 1950 pokračovalo, aniž byly zařazeny do prováděcího plánu stavebních investic na rok 1950, c) stavby uvedené v seznamu novostaveb, jejž vypracovalo ministerstvo techniky pro první čtvrtletí 1950, které však nebyly zařazeny do prováděcího plánu stavebních investic na rok 1950. (4) Dokud není pro stavbu vydán investiční list, nemůže být dáno povolení k provedení stavby; řízení podle stavebních nebo jiných předpisů však lze provést před vydáním investičního listu. (5) Bez investičního listu lze v roce 1950 provádět jen a) udržovací stavební práce, které jsou nutné z důvodů hospodářských nebo bezpečnostních a jimiž se nezvyšuje pořizovací hodnota původní investice, ani se neprodlužuje její upotřebitelnost, b) stavební práce pro investice zařazené do prováděcího plánu nestavebních investic na rok 1950. (1) Správci sledují pomocí investičních listů provádění plánu stavebních investic podle jednotlivých hospodářských odvětví se zřetelem ke svým investičním částkám. (2) Krajské národní výbory zjišťují zejména, a) odpovídá-li stavba hospodářskému rozvoji podle souborného plánu kraje a vyhovuje-li hlediskům územního plánování, b) je-li zajištěn plánovaný počet pracovníků. (3) Investiční banka, národní podnik (dále jen "Investiční banka"), vede v patrnosti investiční částky stavebních investic všech hospodářských úseků a odvětví podle směrnic, které vydá státní úřad plánovací v dohodě s ministerstvy financí a techniky, a provádí pomocí investičních listů věcnou kontrolu plnění plánu stavebních investic. U staveb, na které Investiční banka neposkytuje investiční úvěr (na př. u staveb financovaných ze státního rozpočtu a u staveb některých družstev a jednotlivců), sdělují financující místa (státní správa, ústavy lidového peněžnictví) Investiční bance finanční údaje, které si od nich vyžádá. Vyhotovení investičních listů. (1) Investiční list lze vyhotovit jen za předpokladu, že je a) vypracován projekt stavby, b) sestavena předběžná kalkulace nákladů, d) sjednána smlouva o provedení stavby, určující její rozsah, jakož i částku a dobu, za kterou má být provedena, při čemž tato doba má být co nejkratší. (2) U staveb, pro které podle předpisů o kalkulaci nákladů ve stavebních podnicích nemusí být sestavována předběžná kalkulace nákladů, postačí, jsou-li splněny předpoklady uvedené v odstavci 1 písm. c) a d). (3) Investiční list vyhotoví stavebník podle vzoru, který vyhlásí státní úřad plánovací v příslušném úředním listě, v součinnosti se závodem, jemuž byla stavba zadána (dále jen "závod"), a to v šesti vyhotoveních. Prozatímní investiční list. (1) Není-li ještě vypracován projekt nebo sestavena předběžná kalkulace, může být vyhotoven investiční list prozatímní. Podmínkou pro jeho vyhotovení je smluvní závazek stavebníkův, že ve lhůtě odpovídající směrnicím ministerstva techniky o sestavování čtvrtletních plánů stavební výroby dodá závodu projekt, po případě jeho chybějící část. Tuto lhůtu je nutno uvést v prozatímním investičním listu. (2) Prozatímní investiční list lze vydat a) pro stavby rozestavěné, které se převádějí do prováděcího plánu stavebních investic na rok 1950. V těchto případech platí prozatímní investiční list pro stavby, které mají být v roce 1950 dokončeny, do 30. června 1950; prozatímní investiční list pro ostatní stavby platí do 31. srpna 1950; b) výjimečně pro stavby nové, dá-li k tomu souhlas ministerstvo techniky na návrh ústředního úřadu věcně příslušného pro stavebníka. V takovém případě ministerstvo techniky zároveň stanoví dobu platnosti prozatímního investičního listu. (3) Prozatímní investiční list se vyhotovuje podle téhož vzoru jako řádný investiční list. Označení "prozatímní" je nutno výslovně uvést v záhlaví. Před uplynutím doby platnosti (odstavec 2) je nutno nahradit prozatímní investiční list řádným investičním listem, v jehož záhlaví se uvede evidenční číslo Investiční banky, zapsané na prozatímním investičním listě. (4) Pro stavby, které jsou v den vyhlášení tohoto nařízení již dokončeny, a pro stavby uvedené v § 3 odst. 2 se nevyhotovuje prozatímní, nýbrž řádný investiční list. (1) Stavebník zašle investiční list pro stavbu krajsky plánovanou v šesti vyhotoveních správci. Investiční list pro stavbu ústředně plánovanou zašle v pěti vyhotoveních správci a zároveň jedno vyhotovení krajskému národnímu výboru, v jehož obvodu se stavba provádí. Investiční listy pro stavby, které mají být zařazeny do plánu stavební výroby na první a druhé čtvrtletí, zašle do 15. dubna 1950, na třetí čtvrtletí do 15. května 1950 a na čtvrté do 15. července 1950. Jde-li o stavby zvláště naléhavé, jejichž potřebu nebylo možno včas předvídat (na př. odstraňování následků živelních pohrom), lze výjimečně zaslat investiční list i po těchto lhůtách. (2) Jde-li o ústředně plánovanou stavbu, zašle krajský národní výbor (odstavec 1) příslušnému správci vyjádření, zda souhlasí s provedením stavby, či má-li proti němu námitky (§ 2 odst. 2); uplatňované námitky řádně odůvodní. Nevyjádří-li se krajský národní výbor do 8 dnů ode dne, kdy obdržel investiční list, má se za to, že nemá námitek. Později zaslaných námitek nemusí již správce dbát. (1) Správce přezkoumá správnost a úplnost údajů v investičních listech, po případě zařídí jejich doplnění. Je povinen dbát, aby úhrn částek, uvedených ve všech vydaných investičních listech téhož hospodářského odvětví, nepřekročil investiční částku stanovenou plánem stavebních investic pro toto hospodářské odvětví. Dokud není této částky dosaženo, vyřizuje správce investiční listy takto: a) Investiční listy pro stavby uvedené jmenovitě v prováděcím plánu stavebních investic na rok 1950, pokud obsahují částky nepřesahující jmenovitě povolené investiční částky a pokud krajský národní výbor nemá námitek s hlediska ustanovení § 2 odst. 2, vezme do 14 dnů na vědomí; b) ostatní investiční listy do 14 dnů buď schválí nebo jim schválení odepře. Je povinen odepřít schválení investičních listů pro jiné stavby, než které jsou uvedeny v § 1 odst. 3. Investiční listy pro stavby uvedené v § 1 odst. 3 písm. b) a c), jejichž další provádění bylo zastaveno, schválí správce jen do částek stavebního nákladu vynaloženého v roce 1950 do dne zastavení stavby, po případě též nákladu na zajištění zastavené stavby. Částky uvedené v investičních listech může jinak správce snižovat jen tehdy, nařídí-li zároveň stavebníkovi hospodárnější provedení nebo zmenšení navrženého věcného rozsahu stavby. Před snížením částky si správce vyžádá vyjádření ústředního orgánu příslušného oboru stavební výroby s hlediska hospodárného provádění staveb. (2) Má-li krajský národní výbor námitky proti provedení stavby (§ 2 odst. 2), projedná správce investiční list do 3 týdnů ode dne, kdy jej obdržel. Vyhoví-li námitkám, odepře schválit investiční list. Nevyhoví-li správce námitkám, může investiční list vzít na vědomí nebo schválit jen, dá-li k tomu souhlas ministerstvo příslušné pro stavebníka v dohodě se státním úřadem plánovacím. (3) Jakmile úhrn částek uvedených ve vydaných investičních listech téhož hospodářského odvětví dosáhl částky stanovené plánem stavebních investic pro toto hospodářské odvětví, odepře správce dalším investičním listům schválení. (4) Odepře-li správce schválení investičního listu, oznámí to neprodleně též krajskému národnímu výboru, v jehož obvodu se stavba provádí. (1) Správce zašle investiční listy, které vzal na vědomí nebo schválil, Investiční bance. Investiční banka potvrdí připojením svého evidenčního čísla, že převzala stavbu do evidence za účelem věcné kontroly plnění plánu stavebních investic; ponechá si jedno vyhotovení investičního listu a ostatní neprodleně vrátí správci. c) jde-li o stavbu ústředně plánovanou, krajskému národnímu výboru, v jehož obvodu se stavba provádí, a jde-li o stavbu krajsky plánovanou, ústřednímu orgánu příslušného hospodářského odvětví. Povolení stavby. (1) Aby mohlo být vydáno stavební nebo jiné potřebné povolení, předloží stavebník příslušnému úřadu investiční list, potvrzený Investiční bankou podle § 7 odst. 1. (2) Úřad, který vydává povolení ke stavbě podle stavebních předpisů, zašle opis svého rozhodnutí o povolení ke stavbě, po případě o změně takového povolení, také krajskému národnímu výboru. (1) Vyskytne-li se po vydání investičního listu potřeba změny v rozsahu stavby nebo ve stavebním nákladu, vyhotoví se nový investiční list; v jeho záhlaví se poznamená, že jde o změnu dřívějšího investičního listu a uvede se evidenční číslo Investiční banky vyznačené na tomto listě. O řízení platí ustanovení §§ 5 až 7 s výjimkou ustanovení § 5 odst. 1 o lhůtách. (2) O změně investičního listu pro stavby, u kterých má být v důsledku urychlení stavebních prací překročena výše stavebního nákladu na rok 1950, aniž se tím mění celkový stavební náklad, rozhodne správce podle pokynů, které si prostřednictvím příslušného ústředního úřadu vyžádá od státního úřadu plánovacího. (1) Státní úřad plánovací nebo ministerstvo techniky mohou po vzájemné dohodě a po slyšení příslušného ministerstva a krajského národního výboru zrušit investiční list pro kteroukoli stavbu, vyskytnou-li se pro to naléhavé důvody a nevzniknou-li tím za daného stavu stavby neúměrné škody. O zrušení se vyrozumí správce. (2) Správce zruší investiční list pro novou stavbu, nebyla-li v roce 1950 zařazena do plánu stavební výroby. (3) O zrušení investičního listu podle odstavců 1 a 2 vyrozumí správce všechna místa, jimž jej zaslal podle ustanovení § 7 odst. 2, a Investiční banku. Změna prováděcího plánu stavebních investic. Schválit, změnit nebo zrušit investiční list podle předchozích ustanovení, pokud by se tím měnil prováděcí plán stavebních investic na rok 1950, lze jen za podmínek určených vládním usnesením, jímž byl tento plán stanoven. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1950 s výjimkou ustanovení § 1 odst. 4 a § 8, která nabývají účinnosti dnem 15. května 1950; provede je ministr-předseda státního úřadu plánovacího v dohodě s ministry techniky a financí a ostatními zúčastněnými členy vlády.

http://kraken.slv.cz/5Azs33/2006

5Azs33/2006 è. j. 5 Azs 33/2006-42 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Václava Novotného a soudcù JUDr. Lenky Matyá¹ové a JUDr. Ludmily Valentové v právní vìci ¾alobce: V. O., zast. opatrovnicí L. V., pracovnicí Krajského soudu v Ostravì, proti ¾alovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad ©tolou 3, o udìlení azylu v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravì ze dne 23. 2. 2005, è. j. 64 Az 136/2004-17, Rozhodnutím ¾alovaného Ministerstva vnitra ze dne 1. 7. 2004, è. j. OAM-2181/VL-10-12-2004 nebyl ¾alobci udìlen azyl v Èeské republice podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona è. 325/1999 Sb., o azylu a o zmìnì zákona è. 283/1991 Sb., o Policii ÈR, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o azylu ) a jeho ¾ádost byla zamítnuta jako zjevnì nedùvodná. Proti rozhodnutí ¾alovaného podal ¾alobce ¾alobu ke Krajskému soudu v Ostravì, která byla rozsudkem tohoto soudu ze dne 23. 2. 2005, è. j. 64 Az 136/2004-17 jako nedùvodná zamítnuta. Proti rozsudku krajského soudu podal stì¾ovatel (døíve ¾alobce) v zákonné lhùtì kasaèní stí¾nost. Souèástí podané kasaèní stí¾nosti byl i návrh stì¾ovatele, aby mu soud pro øízení o kasaèní stí¾nosti ustanovil zástupce dle ust. § 35 odst. 7 a ust. § 105 odst. 2 zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního (dále jen s. ø. s.). Krajský soud v Ostravì v prùbìhu øízení zjistil, ¾e stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti uvedl adresu pobytu P. 9, P. 569, na kterou se nepodaøilo doruèit potvrzení o osobních, majetkových a výdìlkových pomìrech. Jeliko¾ pobyt stì¾ovatele nebyl znám, soudem v souladu s ust. 29 odst. 3 zákona è. 99/1963 Sb., obèanského soudního øádu, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, mu byl pro øízení o kasaèní stí¾nosti ustanoven opatrovník. Dne 15. 2. 2006 vydal Krajský soud v Ostravì usnesení è. j. 64 Az 136/2004-37, kterým zamítl ¾ádost o ustanovení zástupce z øad advokátù, nebo» stì¾ovatel neprokázal své majetkové a sociální pomìry. Souèasnì byla opatrovnice stì¾ovatele vyzvána, aby dolo¾ila plnou moc pro kasaèní øízení udìlenou advokátovi a dále aby doplnila prostøednictvím zástupce z øad advokátù údaj o tom, kdy byl napadený rozsudek doruèen a dùvody kasaèní stí¾nosti dle § 103 odst. 1 s. ø. s. Nejvy¹¹í správní soud nemohl o kasaèní stí¾nosti podané proti rozsudku Krajského soudu v Ostravì vìcnì jednat a musel ji odmítnout z následujícího dùvodu. Podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ø. s. musí být stì¾ovatel v øízení o kasaèní stí¾nosti zastoupen advokátem nebo musí mít sám vysoko¹kolské právnické vzdìlání. Stì¾ovateli nebyl na jeho návrh soudem ustanoven advokát a na výzvu soudu (usnesení ze dne 15. 2. 2006, è. j. 64 Az 136/2004-37, doruèené dne 20. 2. 2006) plná moc k zastupování udìlená advokátovi v øízení o kasaèní stí¾nosti dolo¾ena nebyla.

http://earchiv.cz/b16/b0919001.php3

Jiří Peterka: Po 16 letech své existence přestává platit zákon o el. podpisu Vyšlo na Lupě, 19.09.2016 Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b16/b0919001.php3 Vyšlo na Lupě, 19.09.2016pod redakčním titulkem: Po 16 letech své existence přestává platit zákon o el. podpisu Po 16 letech své existence přestává platit zákon o el. podpisu Dnešního dne nabývá účinnosti nový zákon o službách vytvářejících důvěru. Ruší nejenom dosavadní zákon o el. podpisu, ale třeba také tzv. vyvratitelnou domněnku pravosti. Dnešní den, pondělí 19. září 2016, se zapíše do dějin elektronického podpisu v ČR jako významný milník. Jako den, kdy u nás přestal platit dosavadní zákon o elektronickém podpisu, který jsme zde měli plných 16 let – od roku 2000. Z předchozích článků zde na Lupě, přesněji z celého seriálu o novém unijním nařízení eIDAS už jistě víte, že to není žádný neočekávaný krok. Právě naopak, jde o krok plně očekávaný, ale bohužel notně zpožděný. Správně měl přijít již k 1.7.2016 – protože právě v ten den nabyly účinnosti relevantní pasáže nového unijního nařízení 910/2014 (známého spíše pod názvem eIDAS), které problematiku elektronického podepisování upravilo nově a jednotně pro celou EU. Naše dosavadní právní úprava, v podobě zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu, pocházející z roku 2000 a vycházející z původní unijní směrnice 1999/93/ES, byla novým nařízením „přebita“ a bylo zapotřebí ji zrušit. Tedy zrušit jak samotný zákon o elektronickém podpisu (zákon č. 227/2004 Sb. i jeho novelu v podobě zákona č. 440/2004 Sb.), tak i navazující vyhlášky (č. 378/2006 Sb. a č. 212/2012 Sb.), a novelizovat řadu dalších zákonných ustanovení. Stejně tak nabývá účinnosti doprovodný změnový zákon (tzv. tlusťoch), který v souvislosti s novým zákonem č. 297/2016 Sb. mění jiné zákony. Má číslo právě o jedničku větší (je to zákon č. 298/2016 Sb.), a jeho plný název, stejně jako seznam měněných zákonů, si raději přečtěte z následujícího obrázku. Jaké změny přináší nové zákony? V již zmiňovaném seriálu o nařízení eIDAS, který vycházel zde na Lupě během prázdnin, jsem podrobně popisoval hlavní dopady nové právní úpravy do oblasti elektronického podepisování. I vzhledem k jejich rozsahu není vhodné je zde popisovat znovu. Dovolím si proto jen malé, stručné a subjektivní zhodnocení: nové nařízení eIDAS, na které vše navazuje, naši právní úpravu elektronických podpisů spíše zhoršuje, než aby ji vylepšovalo. Zejména v tom, že rezignuje na využití možností, které elektronické podpisy dávají, a nechává je ležet ladem. Konkrétně tak, že degraduje i tu nejvyšší formu elektronického podpisu (kvalifikovaný el. podpis) jen na úroveň vlastnoručního podpisu – ačkoli by mohla hrát roli úředně ověřeného podpisu (a v některých aspektech ji i překračovat). Třeba na Slovensku tomu tak dříve bylo (tamní zaručený el. podpis, doplněný časovým razítkem, byl postaven na roveň úředně ověřenému podpisu). U nás jsme to tak měli jen pro některé konkrétní úkony (kdy žádost, která „na papíře“ vyžadovala úředně ověřený podpis, se dala podat v elektronické podobě, opatřené uznávaným elektronickým podpisem). Další, a asi úplně největší problém, pak vidím v tom, jak si náš adaptační zákon (nový zákon č. 297/2016 Sb. ve svém §7) „přisadil“, a na roveň vlastnoručním podpisu (v soukromoprávních vztazích) postavil i tzv. prostý elektronický podpis. Tedy takový, kterým může být úplně cokoli, co je elektronické a co někdo může mínit jako svůj podpis. Konkrétně to může být třeba emailová patička, naskenovaný obrázek s nějakým klikyhákem, číselný PIN, nebo třeba také vzorek vašeho vlastnoručního podpisu, nasnímaný na nějakém dotykovém zařízení. Osobně tipuji, že celá Pandořina skříňka v podobě §7, který i takovýmto prostým el. podpisů přiznává (v soukromoprávních vztazích) účinky vlastnoručního podpisu, byla otevřena právě kvůli tzv. dynamickým biometrickým podpisům, které jsou dnes již hojně používány – vy někomu odevzdáte vzorek svého podpisu (podepíšete se mu na jeho snímacím zařízení), a pak spoléháte na jeho korektnost (že vzorek vašeho podpisu použije právě a pouze na stvrzení toho právního aktu, na kterém jste se skutečně dohodli). Problém je ale v tom, že onen nešťastný §7 v novém zákoně č. 297/2016 Sb. je natolik obecný, že se dá vztáhnout úplně na cokoli. Takže zatímco u dynamických biometrických podpisů ještě je co ověřovat a lze se opírat alespoň o nějaké průmyslové standardy a certifikace konkrétních technických řešení, u věcí typu emailových patiček, různých obrázků, PINů tomu tak být nemusí. Čímž se otevírají zcela nové a netušené možnosti pro toho, kdo by chtěl někoho jiného podvést či jen napálit. Obávali se i senátoři Pandořiny skříňky v podobě zmiňovaného §7 se očividně obávali i senátoři, když projednávali návrh zákona (dnes nabývajícího účinnosti jako zákon č. 297/2016 Sb.). Jejich obavy ale nebyly natolik silné, aby kvůli tomu návrh zákon celkově neschválili, či si jen prosadili jeho úpravu. Svou roli přitom zřejmě sehrálo i ujišťování ze strany resortu vnitra, že žádný problém prý nehrozí. Ostatně, ocitujme si relevantní pasáže z projednávání návrhu na plénu Senátu (plné znění zde). Konkrétně z vystoupení senátora Miloše Vystrčila, který byl senátním zpravodajem k návrhu: … nás zajímal obsah § 7, který, když to volně přeženu nebo volně řeknu, tak říká, že je možné po dohodě stran v rámci běžného elektronického styku používat tzv. prostý nebo někdo říká také primitivní elektronický podpis, což je něco jiného než kvalifikovaný elektronický podpis, který se používá při komunikaci, velmi zjednodušeně řečeno, s úřady. Obava, jestli § 7 potom nezpůsobí, že když si někdo otevře e-mail a klikne tam na něco, tak to znamená, že uzavřel smluvní vztah a následně bude povinen plnit nějaké smluvní závazky, které ani podepsat nechtěl, existuje. A pokud schválíme tento zákon v podobě, jak je navržen, je reálná. Na druhé straně, pokud bychom tak neučinili, dostáváme se do situace, kdy bychom museli respektovat evropské nařízení, a v evropském nařízení existuje článek 25 odst. 2, který říká, že vlastnoruční podpis je rovný pouze kvalifikovanému elektronickému podpisu. Jinými slovy, dostali bychom se do situace, kdy by skutečně, jak tady říkal pan ministr nebo podle výkladu našich právníků z ministerstva vnitra, zřejmě nebylo možné v elektronické komunikaci uzavírat jednoduché smluvní vztahy tak, jak jsme na to zvyklí dneska. Vysvětluji to tady takto podrobně proto, že při komunikaci s ministerstvem vnitra bylo slíbeno, že sem dnes přijde přímo pan ministr vnitra Chovanec a řekne tady to, co dneska napsali zřejmě panu ministrovi Dienstbierovi, aby tady přečetl. Jsem rád, že se tak stalo, že tady v zastoupení pana ministra vnitra pan ministr Dienstbier jednoznačně deklaroval, že skutečně jiné cesty není, pokud chceme dál uzavírat nějaké vztahy nebo např. i posílat žádosti o zaměstnání nebo kupovat nějaké věci v e-shopu, než povolit díky § 7 nadále existenci primitivního nebo prostého elektronického podpisu. Na druhé straně říkám jedním dechem, že vystoupení pana ministra beru tak, že v případě všech komplikací a nebezpečí, které jsou s tím spojeny, na sebe ministerstvo vnitra tímto vzalo odpovědnost největší, neboť ono tvrdí, že jiné řešení neexistovalo. Ono tvrdí, že to je jediná cesta, jak nadále zabezpečit elektronickou komunikaci a uzavírání smluvních vztahů na nižší úrovni. Jak poběží lhůta pro výjimku? Pojďme nyní již ke konkrétním věcem, které účinnost nového adaptačního zákona (zákona č. 297/2016 Sb.) a jeho doprovodného změnového zákona (č. 298/2016 Sb.) přináší. Například účinnost nových zákonů (k dnešnímu dni) stanovuje konkrétní podobu výjimek z unijního nařízení, které jsme si v těchto zákonech prosadili. Jak jsem popisoval již v prvním dílu prázdninového seriálu, jde o výjimku z povinnosti používat tzv. kvalifikované prostředky pro vytváření el. podpisů, což jsou certifikované čipové karty nebo USB tokeny: jejich použití (pro nejvyšší formu el. podpisu) je požadovala již původní unijní úprava (směrnice 1999/93/ES), ale my jsme si v našem zákoně o elektronickém podpisu (nyní rušeném zákoně č. 227/2000 Sb.) prosadili výjimku, a používat jsme je nemuseli. Proto jsme také u nás měli uznávaný elektronický podpis (který nevyžaduje čipovou kartu/token), zatímco jinde pracovali s kvalifikovaným elektronickým podpisem (který čipovou kartu vyžaduje). No a nyní v této své výjimce hodláme pokračovat: orgány veřejné moci ještě po dva roky nebudou potřebovat čipovou kartu (a občané a firmy po neomezenou dobu). Vzhledem k načasování a formulaci v novém zákoně („Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona …“) to znamená, že pro OVM se tato výjimka uplatní do 19.9.2018. Končí vyvratitelná domněnka pravosti Je zde ale ještě jedna důležitá konkrétní změna, kterou nepřináší samotný adaptační zákon (zákon č. 297/2016 Sb.), ale jeho doprovodný změnový zákon č. 298/2016 Sb. (tzv. tlusťoch). Jde o ustanovení, které mění zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, a na první pohled vypadá velmi nevinně: Ve skutečnosti jde o dosti důležitou věc, která může mít pro někoho dosti zásadní důsledky. Onen rušený paragraf totiž představuje tzv. vyvratitelnou domněnku pravosti, s následujícím zněním: Toto ustanovení představuje určitý „přechodový můstek“ mezi technickou platností podpisů a časových razítek na straně jedné, a právních kategorií pravosti na straně druhé: umožňuje odvozovat z (technické) platnosti (právní) pravost. Což je něco, co nové nařízení eIDAS řeší také, v rámci svých ustanovení o právních účincích elektronických podpisů a dokumentů. Proto zrušení této dosavadní vyvratitelné domněnky pravosti dává smysl. Problém je ale v jiné věci: toto ustanovení bylo současně využíváno jako určitá záminka k odmítání aktivní péče o elektronické dokumenty, v rámci zajišťování tzv. digitální kontinuity. Bylo by to na delší povídání (něco najdete např. zde), proto jen velmi stručně. Chcete-li mít možnost pracovat se svými elektronickými dokumenty, až dosud jste mohli volit mezi dvěma přístupy: dát na slova „lidí od počítačů a technických standardů“ a jednou za určitou dobu (dnes cca 5 let) ke svým el. dokumentům připojit časové razítko (a v tomto smyslu se o své dokumenty aktivně starat), nebo dát na slova archivářů (lidí z oboru archivnictví) a spoléhat se na to, že jeden el. podpis a jedno časové razítko vystačí na libovolně dlouho. Tedy že není třeba „přerazítkovávat“ (pravidelně přidávat další časová razítka), protože to prý nikdo nedělá a je to celkově hloupost. Zastánci tohoto druhého přístupu, se kterými jsem se osobně mnohokráte střetl v nejrůznějších odborných diskusích na téma digitální kontinuity, se opírali právě o zmiňovanou vyvratitelnou domněnku pravosti: podle ní by skutečně jedno časové razítko mohlo stačit na libovolně dlouhou dobu – a chránit podepsaný dokument proti jeho záměně nějakým kolizním dokumentem (tedy dokumentem s jiným obsahem, ale stejným elektronickým podpisem). Nicméně ani právo a jeho ustanovení, i při sebelepší vůli, nezastaví vývoj v oblasti výpočetní techniky a nezabrání tomu, aby budoucí počítače dokázaly nalézt (vypočítat) kolizní dokument v tak krátké době, aby se to dalo využít (spíše: zneužít). Ostatně, právě proto, aby se dalo čelit rostoucí síle počítačů protistrany, která na nás chce zaútočit nalezením (a následným podstrčením) kolizního dokumentu, je u elektronických podpisů v čase omezována možnost jejich ověření. Nikoli samotná platnost (ta je „napořád“), ale právě možnost ověřit jejich platnost (ta je v čase omezena a musí se prodlužovat právě přidáváním dalších časových razítek). No, teď už je vše rozhodnuto: vyvratitelná domněnka pravosti byla dnešním dnem zrušena, a odpůrci aktivní péče a o elektronické dokumenty tak přišli o svůj hlavní, a vlastně jediný argument. Horší je, že smůlu má nyní ten, kdo se na jejich výklad spoléhal. Pokud promeškal nejzazší možný okamžik pro přidání dalšího časového razítka na nějaký svůj starší elektronický dokument, dnes už jej nebude moci využít. Protože elektronický podpis na dokumentu již nepůjde ověřit (resp. nepůjde prokázat, že elektronický podpis na dokumentu je platný), a tudíž nebude možné prokázat ani pravost (autenticitu) dokumentu jako takového. A bez toho by jej žádná protistrana neměla přijmout (tam, kde je požadován podepsaný dokument). © Jiří Peterka, 2015 Vyšlo na Lupě, 19.09.2016pod redakčním titulkem: Po 16 letech své existence přestává platit zákon o el. podpisuRok: Měsíc: Den: 0919

https://breclavsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/soud-znovu-zahajil-insolvencni-rizeni-s-firmou.html

Soud znovu zahájil řízení s firmou Euro-Jordán - Břeclavský deník Soud znovu zahájil řízení s firmou Euro-Jordán Brno, Podivín – Krajský soud v Brně zahájil ve středu znovu insolvenční řízení s okenářskou firmou Euro – Jordán z Podivína. Návrh na jeho zahájení podala Komerční banka, které okenářská firma údajně dluží patnáct milionů korun. Soud insolvenční řízení s Euro – Jordán od loňského května zahájil už podeváté. Komerční banka není jediným subjektem, který insolvenční návrh na okenářskou firmu v minulosti podal. Dřívější podání jedné fyzické osoby i samotné společnosti Euro – Jordán byla neúspěšná a soud je vždy zamítl. Návrhy podle soudu nesplňovaly požadované náležitosti. Chyběly například úplná a určitá „tvrzení“ o pohledávkách věřitelů. Poprvé se na soud obrátila samotná Euro – Jordán loni v květnu. Tehdy zaměstnávala 227 lidí a tvrdila, že je předlužená. Její návrh ale podle soudu obsahoval řadu nedostatků. Firma například tvrdila, že výše jejích závazků převýšila hodnotu majetku. Celkem své dluhy vyčíslila na 206,9 milionu korun. Podle soudu ale z přehledu majetku firmy vyplývala jeho hodnota ve výši 207,7 milionu korun. Insolvenční návrh společnost Euro – Jordán podala poté ještě několikrát a vždy se stejným výsledkem. Krajský soud v Brně jej odmítl. V insolvenčním řízením soud posuzuje, zda dlužníkovi hrozí úpadek. V případech, kdy rozhodne o prohlášení úpadku, soud stanoví také způsob jeho řešení. Během insolvenčního řízení smí dlužník nakládat se svým majetkem jen ve velmi omezené míře a nesmí majetek spravovat tak, aby se snížila jeho hodnota. Zároveň jsou zablokováni věřitelé, kteří nemohou vůči dlužníkovi vymáhat své pohledávky například exekucí. (šup, čtk) -Soud odmítl insolvenční návrh Euro Jordán -Euro-Jordán se utopil v dluzích

http://kraken.slv.cz/12Cmo1/2015

12 Cmo 1/2015 12 Cmo 1/2015-280 Vrchní soud vO|omouci vsenátě složeněm zpředsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrově a soudců JUDr. Vojtěcha a JUDr. Ivany Wontrobově ve věci žalobce Nikolaje anonymizovano , anonymizovano , bytem Starě Podolí 24/55, Ostrava-Muglinov, PSČ 712 OO, proti žalovaněmu Daliboru Pavlíčkovi, se sídlem Žižkova 33, Opava, PSČ 747 05, insolvenčnímu správci dlužníka WILMAX s.r.o., se sídlem Brumovice č.p. 102, PSČ 747 71, identifikační číslo 62302761, zastoupeněmu Mgr. Markem Urbišem, advokátem se sídlem Partyzánská 18, Opava, PSČ 747 05, o určení pohledávky, rozhodl o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Cm 3/2009-272 ze dne 5.12.2014, takto: Usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Cm 3/2009-272 ze dne 5.12.2014 se potvrzuje. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odňal žalobci osvobození od soudních poplatků. V důvodech rozhodnutí uvedl, že v průběhu řízení u žalobce byly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, které bylo žalobci přiznáno usnesením č. j. 22 Cm 3/2009-141 ze dne 16.11.2011. Soud při rozhodování o osvobození žalobce od soudních poplatků vycházel zžalobcem tvrzených a doložených příjmových a majetkových poměrů, když žalobce v době rozhodnutí pobíral částečný invalidní důchod ve výši 5.339 Kč měsíčně, příspěvek na bydlení ve výši 5.757 Kč a sociální dávky ve výši 2.039 Kč měsíčně, celkem tedy příjmy žalobce činily 13.135 Kč měsíčně. Manželka žalobce byla nezaměstnána a bez příjmů, žalobce vlastnil pozemek parcela č. 1417/7 vHorní Bečvě, který byl předmětem exekuce. Žalobce měl výdaje představující nájem ve výši 10.000 Kč měsíčně, zálohy na plyn a elektřinu ve výši 2.390 Kč měsíčně, platby za vodu ve výši 1.060 Kč, poplatky za odpad ve výši 996 Kč, výdaje pokračování-2-za léky ve výši 500 Kč měsíčně. Žalobce tvrdil dluhy ve výši 134.539,20 Kč. Soud se zabýval současnými poměry žalobce. Jeho invalidní důchod je ve výši 5.541 Kč, pobírá doplatek na bydlení ve výši 4.556 Kč a příspěvek na živobytí ve výši 3.222 Kč měsíčně, celkem má příjmy 14.650 Kč měsíčně. Žalobce nadále vlastní pozemek, který je předmětem exekuce, jeho manželka je dosud bez příjmů. Výdaje na bydlení představují nájemné ve výši 10.500 Kč měsíčně, zálohy na elektrickou energii a plyn ve výši 3.065 Kč měsíčně, na léky žalobce doplácí 772 Kč měsíčně. Podle svého tvrzení žalobce má dluhy ve výši 141.305 Kč. Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 27.11.2013 v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 lNS 3517/2008 soud zjistil, že dlužníku bylo vyplaceno z majetkové podstaty plnění ve výši 299.386 Kč na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 22 lNS 3517/2008-B-73 ze dne 3.4.2012 o částečném rozvrhu a na základě rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 11 Cmo 2/2001-170 ze dne 8.8.2012, a to poštovní poukázkou dne 9.1.2013. Srovnáním příjmů a výdajů dlužníka podle soudu došlo k navýšení příjmů žalobce, jeho dluhy jsou mírně vyšší. Podstatnou změnu okolností soud shledal ve skutečnosti, že žalobce obdržel jako věřitel v uvedeném insolvenčním řízení částku 299.386 Kč, a proto soud má za to, že žalobce již nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce jako odvolatel věděl, že probíhá řízení u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 Cm 3/2009, a proto musel počítat s rezervou na náklady tohoto řízení. Z těchto důvodů soud žalobci odňal osvobození od soudních poplatků. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání. Uvedl, že soud při rozhodování o odnětí osvobození od soudních poplatků nezjišt'oval skutečný stav věci, když nebral v potaz, že měl několik exekucí, které soudu doložil a na které si vypůjčil peníze a po zaplacení částky 299.386 Kč tyto dluhy částečně věřitelům uhradil. Namítl, že soud nesprávně uvedl, že v současné době má dluhy 141.305 Kč, nebot' na základě exekucí dluží 130.271,80 Kč a náklady exekuce 46.200 Kč, tedy celkem částku 176.471,80 Kč. Domnívá se, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, když společně s manželkou mají podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 71 Co 432/2014-162 ze dne 9.11.2014 zaplatit každý částku 179.437,80 Kč spolu s náklady řízení a úroky z prodlení, dále mu byla odejmuta dávka doplatku na bydlení s datem od 1.10.2014. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. K tomu doložil příslušná rozhodnutí. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, pokračování-3-které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Podle § 138 odst. 1 o.s.ř., na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášt' závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. Podle § 138 odst. 2 o.s.ř., přiznané osvobození předseda senátu kdykoliv za řízení odejme, případně i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, případně neodůvodňovaly. Zobsahu spisu odvolací soud zjistil, že řízení ve věci bylo zahájeno dne 23.1.2009 žalobou podanou žalobcem vůči žalovanému 1) lng. Liboru Pavlíčkovi, insolvenčnímu správci dlužníka WILMAX s.r.o., a žalovanému 2) WILMAX s.r.o., kterou se žalobce domáhal určení pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 INS 3517/2008. Podáním ze dne 10.11.2011 žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků. Usnesením č .j. 22 Cm 3/2009-141 ze dne 16.11.2011 bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu. Toto usnesení nabylo právní moci dne 29.11.2011. Rozsudkem Krajského soudu vOstravě č .j. 22 Cm 3/2009-123 ze dne 13.9.2011 soud rozhodl ve věci tak, že žalobu žalobce zamítl, k odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem č. j. 11 Cmo 2/2011-170 ze dne 8.8.2012 rozhodl tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně ve vztahu k žalovanému 2) potvrdil a ve vztahu k žalovanému 1) zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil tomuto soudu kdalšímu řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 14.10.2012. Soud prvního stupně následně ve věci rozhodl rozsudkem č. j. 22 Cm 3/2009-231 ze dne 10.6.2014 tak, že zamítl žalobu. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání podáním ze dne 2.7.2014. Usnesením č. j. 22 Cm 3/2009-244 ze dne 10.7.2014 soud prvního stupně vyzval žalobce kzaplacení soudního poplatku zodvolání ve výši 2.000 Kč ve lhůtě 3 dnů od doručení usnesení. Na tuto výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 24.7.2014, kterým požádal o osvobození od soudních poplatků zdůvodu své finanční situace stím, že je veden na úřadu práce a jeho jediný příjem je částečný invalidní důchod ve výši 5.541 Kč. Uvedl, že v původním odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě byl osvobozen od soudního poplatku, a proto se domnívá, že toto platí i pro současné odvolání. Pokud se mýlí, žádá soud o zaslání příslušného formuláře. Usnesením č. j. 22 Cm 3/2009-247 ze dne 4.9.2014 soud prvního stupně žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků, toto usnesení bylo kodvolání žalobce usnesením Vrchního soudu vOlomouci č. j. 12 Cmo 4/2014-268 ze dne 16.10.2014 zrušeno a vráceno. V tomto rozhodnutí odvolací soud vyslovil závazný právní názor, že žalobci již bylo v řízení pravomocně pokračování-4-přiznáno osvobození od soudních poplatků vplném rozsahu, tedy osvobození od soudních poplatků, které se vztahuje na celé řízení, včetně odvolacího řízení, a proto žalobce neměl být vyzván kzaplacení soudního poplatku zodvolání a nemělo být rozhodováno o jeho opětovné žádosti o osvobození od soudních poplatků. Měl-li soud prvního stupně za to, že se změnily poměry žalobce, které byly rozhodné pro přiznání osvobození od soudních poplatků, měl postupovat podle ustanovení § 138 odst. 2 o.s.ř. Odvolací soud předně shledává správná skutková zjištění, která učinil soud prvního stupně. Shodně se soudem prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že jedinou podstatnou změnou poměrů nastalou u žalobce ve smyslu ustanovení § 138 odst. 2 o.s.ř. poté, co soud rozhodoval o jeho osvobození od soudních poplatků, tedy změnou jeho poměrů do té míry, že již není odůvodněno přiznání žalobci osvobození od soudních poplatků, je skutečnost, že žalobci bylo vlednu 2013 vyplaceno peněžité planění ve výši 299.386 Kč. Přitom podle odvolacího soudu je nerozhodné, že tuto částku dlužník dle jeho tvrzení použil na úhradu svých závazků vexekuci, a to i s přihlédnutím ktomu, že podle žalobce se jeho dluhy od doby, kdy soud prvního stupně rozhodoval o osvobození žalobce od soudních poplatků, nesnížily, ale naopak vzrostly. Lze přisvědčit soudu prvního stupně v tom, že v době výplaty uvedené částky žalobce věděl, že dosud probíhá toto soudní řízení (není pravomocně skončeno) a že tak lze očekávat vznik dalších nákladů žalobce, na jejichž úhradu si měl žalobce získané finanční prostředky rezervovat. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí jako ve výroku věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě kNejvyššímu soudu České republiky vBrně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která vrozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Digitálně podepsal Renáta I Hrubá R e n a t a DN: c=CZ, o=ČR-Vrchnísoud v Olomoucí [IČ 64124533], ou=správa soudu, ou=261, cn=Renáta Hrubá, I seríalNumber=P134939, r u a títle=zapísovate|ka Datum: 2015.03.1 9 1 1 :i 7:24 +01 'OO'

http://docplayer.cz/15670512-R-o-z-s-u-d-e-k-j-m-e-n-e-m-r-e-p-u-b-l-i-k-y.html

1 10 Afs 40/ ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: HOBAK, a. s., se sídlem 14. října 1307/2, Praha 5, zast. Mgr. Pavlem Jakimem, advokátem se sídlem Velké náměstí 119/13, Písek, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, ve věci ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne , čj. 29 A 48/ , takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne , čj. 29 A 48/ , se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně je plátkyní DPH. Finanční úřad pro hlavní město Prahu (správce daně) pojal pochybnosti o správnosti, pravdivosti, průkaznosti a úplnosti údajů o zdanitelných plněních vykázaných žalobkyní v přiznání k DPH za zdaňovací období listopad 2013, konkrétně v odd. C. daňového přiznání. Proto dne vydal výzvu k odstranění pochybností dle 89 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Žalobkyně podala dne proti této výzvě stížnost dle 261 odst. 1 daňového řádu. Výsledek šetření sdělil správce daně žalobkyni ve vyrozumění ze dne , kdy posoudil její stížnost jako nedůvodnou. 2 10 Afs 40/2015 [2] Dne žalobkyně požádala žalovaného dle 261 odst. 6 daňového řádu o prošetření způsobu vyřízení stížnosti. Žalovaný vydal dne vyrozumění o vyřízení žádosti. V něm uvedl, že stížnost dle 261 odst. 1 daňového řádu je subsidiárním prostředkem a lze jej uplatnit pouze v případě, kdy daňový řád neposkytuje jiný prostředek ochrany a jen z určitých důvodů. Dle názoru žalovaného nebyly podmínky cit. ustanovení pro podání stížnosti splněny. Správce daně měl proto správně stížnost vyhodnotit jako nepřípustnou. Proto se žalovaný nemohl zabývat jednotlivými námitkami uvedenými v žádosti a žádost posoudil jako nedůvodnou. [3] Žalobkyně s tímto postupem nesouhlasila a proti vyřízení žádosti žalovaným podala žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dle 82 a násl. s. ř. s. ke krajskému soudu. Krajský soud její žalobu rozsudkem označeným v záhlaví zamítl. V odůvodnění svého rozsudku se krajský soud přiklonil k názoru žalovaného, že pro stížnost podle 261 odst. 1 daňového řádu nebyly splněny zákonem stanovené podmínky. Krajský soud považoval za zcela důvodné, pokud žalovaný odkázal žalobkyni s obranou až na odvolání proti samotnému rozhodnutí o stanovení daně. Pokud správce daně posoudil stížnost ze dne jako přípustnou, udělal tak nesprávně, jak správně uvedl žalovaný ve vyrozumění ze dne Zákonodárce nepřipouští samostatný opravný prostředek proti výzvě k odstranění pochybností. Žalovaný se nemohl zabývat námitkami žalobkyně v žádosti dle 261 odst. 6 daňového řádu, neboť žalobkyně neměla na podání stížnosti a žádosti o její prošetření právo. Dále krajský soud uvedl, že je též podstatné rozlišovat situace, kdy je stížností napadána samostatná výzva k odstranění pochybností ve smyslu 89 daňového řádu, a kdy je napadán postup správce daně. V tomto případě to byla jednoznačně výzva podle 89 daňového řádu, proti které není stížnost přípustná. II. Stručné shrnutí kasačních námitek, vyjádření žalovaného a repliky stěžovatelky [4] Žalobkyně (dále jen stěžovatelka ) podala proti rozsudku krajského soudu stručnou kasační stížnost z důvodů podle 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s., ve skutečnosti ho napadá též z důvodu podle písm. d) s. ř. s., tj. z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů. [5] Stěžovatelka je přesvědčena, že postup žalovaného je nezákonným zásahem, kterým ji bylo odepřeno právo na prošetření způsobu vyřízení její stížnosti. Stěžovatelka podala stížnost proti postupu, nikoliv výzvě správce daně, jak tvrdí žalovaný i krajský soud. Připomněla námitky, které původně uplatnila ve stížnosti - totiž, že výzva k odstranění pochybností byla vydána pozdě, dále, že správce daně jí ukládá plnění povinností, ke kterým nemá oprávnění, a konečně, že správce daně vydal výzvu, která neobsahuje žádné konkrétní pochybnosti, ke kterým by se stěžovatelka mohla relevantně vyjádřit. Závěr krajského soudu je proto v rozporu s obsahem správního spisu. [6] Pokud krajský soud rozlišil situace, kdy se jedná o stížnost na postup a kdy o stížnost proti samotné výzvě, měl dle názoru stěžovatelky též uvést, proč v případě stěžovatelky nešlo o stížnost na postup. Dle stěžovatelky je totiž nemožné podat stížnost na nezákonnost postupu správce daně při odstraňování pochybností podle 89 daňového řádu, aniž by byly uplatněny námitky proti obsahu dané výzvy, za situace nezákonného zásahu právě z důvodu absence zákonných náležitostí vydané výzvy. Stěžovatelka má za to, že postupovala v souladu s judikaturou zdejšího soudu, zejména s rozsudkem čj. 9 Aps 4/ Její stížnost byla tudíž přípustná. 3 10 Afs 40/ pokračování [7] Vzhledem k výše uvedenému stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení. [8] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti ze dne trval na tom, že stížnost stěžovatelky směřovala proti obsahu výzvy k odstranění pochybností, nikoliv proti postupu správce daně. Nebyly tak splněny podmínky 261 odst. 1 daňového řádu a proto byla stížnost nepřípustná. Odkaz stěžovatelky na rozsudek zdejšího soudu, sp. zn. 9 Aps 4/2013, přitom považoval žalovaný za nepřípadný. Citovaný rozsudek se vztahuje právě na případy, kdy je stížností dle 261 odst. 1 daňového řádu napadáno samotné zahájení či průběh postupu k odstranění pochybností. V případě stěžovatelky tomu tak nebylo. [9] Žalovaný proto navrhl, aby zdejší soud kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou. [10] Dne obdržel zdejší soud repliku stěžovatelky. V ní stěžovatelka uvedla, že názor žalovaného je vnitřně nekonzistentní, nesrozumitelný a rozporný se stávající judikaturou. Soudy se již stejnou spornou otázkou zabývaly a judikatura spíš inklinuje k závěru, že proti postupu podle daňového řádu lze brojit již v okamžiku jeho zahájení; není přitom rozhodné, zda jde o daňovou kontrolu nebo postup k odstranění pochybností. Stěžovatelka tvrdí, že ve většině případů odstraňování pochybností se věc do odvolacího řízení nedostane, neboť daňová povinnost je vyměřena ve shodě s tvrzením daňového subjektu. Není tak možné postup správce daně přezkoumat z hlediska zákonnosti. [11] Stěžovatelka nesouhlasí s umělým odlišováním situací, kdy je napadána výzva dle 89 daňového řádu a kdy je napadán postup k odstranění pochybností. Praktiky správce daně odmítá již v dřívější obdobné věci jí správce daně vyzval, aby učinila nijak blíže neodůvodněné úkony (někoho telefonicky kontaktovat, přinést úplně všechno ), přičemž správce daně nakonec vydal dodatečný platební výměr v částce totožné s podaným přiznáním. Stěžovatelka odmítá, aby se takové praktiky staly zavedenou správní praxí. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [12] Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti, a to v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů; zabýval se přitom i vadami, jimiž je povinen se zabývat i bez návrhu, v tomto případě nepřezkoumatelností rozsudku krajského soudu ( 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [13] Nejvyšší správní soud byl v řízení o této kasační stížnosti povolán k posouzení právní otázky, zda žalovaný tím, že věcně nevyřídil žádost stěžovatelky dle 261 odst. 6 daňového řádu, nezákonně zasáhl do jejích práv [kasační důvod dle 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. V rámci tohoto posouzení se zdejší soud zabýval otázkou, zda krajský soud dostatečně a přezkoumatelným způsobem odůvodnil svůj závěr, že stížnost stěžovatelky na postup správce daně dle 261 odst. 1 daňového řádu nebyla přípustná [kasační důvod dle 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. [14] Kasační stížnost je důvodná. [15] Podle 261 odst. 1 daňového řádu osoba zúčastněná na správě daní má právo podat správci daně stížnost proti nevhodnému chování jeho úředních osob nebo proti postupu tohoto správce daně, neposkytuje-li daňový zákon jiný prostředek ochrany. Podle odst. 6 tohoto ustanovení má-li stěžovatel 4 10 Afs 40/2015 za to, že jeho stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat nejblíže nadřízeného správce daně, aby prošetřil způsob vyřízení stížnosti. [16] Nastíněná právní otázka není z pohledu judikatury NSS nikterak nová. V rozsudku ze dne , čj. 9 Aps 4/ , č. 2956/2014 Sb. NSS (věc Easy Working), dospěl zdejší soud k závěru, že stížnost podle 261 daňového řádu proti nezákonnostem souvisejícím s daňovou kontrolou je přípustná, pokud má daňový subjekt za to, že daňová kontrola nemohla být vůbec zahájena způsobem, jakým k tomu došlo, a nemůže ani nadále probíhat. Vyřízení stížnosti nepředstavuje rozhodnutí ve smyslu 65 odst. 1 s. ř. s., neděje se v řízení, ale představuje pouhý postup. S vyřízením důvodné stížnosti se také pojí bezodkladné přijetí nezbytných opatření k nápravě, která mohou mít povahu faktického úkonu. Rozsudkem ve věci Easy Working ostatně argumentovali i oba účastníci řízení. [17] Jakkoliv se právě uvedený právní názor vztahuje k daňové kontrole, není důvod jej analogicky nevztáhnout na postup k odstranění pochybností, jak plyne z navazující judikatury. [18] Zdejší soud k otázce určení zákonnosti zahájení daňové kontroly, resp. postupu k odstranění pochybností, v rozsudku ze dne , čj. 2 Aps 8/ (věc GLOBAL HOLDING), uvedl, že [o]pravným prostředkem, jenž je uplatnitelný jak u postupu k odstranění pochybností, tak u daňové kontroly, je podle 261 odst. 1 až 5 daňového řádu stížnost. Tato stížnost má sice subsidiární charakter lze ji využít pouze tehdy, když daňový zákon neposkytuje jiný prostředek ochrany ( 261 odst. 1 daňového řádu). Pokud však má daňový subjekt, stejně jako v nynější věci, za to, že postup k odstranění pochybností nebo daňová kontrola nemohly být vůbec zahájeny způsobem, jakým k tomu došlo, a nemají ani nadále probíhat, nenabízí se jiný prostředek ochrany než stížnost, s nímž by bylo pro takovou situaci počítáno. Zdejší soud se již vyjádřil, že uvedená stížnost má v ohledech, které jsou rozhodné pro její kvalifikování jako způsobilého prostředku ochrany ve smyslu 85 s. ř. s., obdobný charakter jako námitky podle zákona o správě daní a poplatků [ ] (zvýraznění doplněno). Ve věci GLOBAL HOLDING soud posuzoval situaci, v níž tvrzený nezákonný zásah spočíval v nekonkrétnosti výzvy k odstranění pochybností. Stejný argument měla též stěžovatelka ve věci nyní projednávané; uváděla, že výzva neobsahovala žádné konkrétní pochybnosti. [19] Ke stejnému závěru dospěl zdejší soud i v dalších v rozsudcích, aktuálně např. ze dne , čj. 10 Afs 28/ (jiná věc GLOBAL HOLDING, srov. zvl. část III.A.), nebo ze dne , čj. 1 Afs 40/ (věc ROYAL METALS GOLD), v nichž taktéž považoval stížnost za přípustný opravný prostředek proti takovým nedostatkům výzvy k odstranění pochybností, která má za důsledek nezákonnost celého postupu, nebo nezákonnost jeho zahájení. [20] Nejvyšší správní soud neshledává důvod pro odlišení situace, kdy je stížností napadána samotná výzva dle 89 daňového řádu, a kdy je napadán způsob zahájení postupu k odstranění pochybností. Zahájení postupu k odstranění pochybností je realizováno právě výzvou k odstranění pochybností (viz 89 daňového řádu), proto nezákonnost zahájení tohoto postupu bude nezřídka namítána jako určitá nezákonnost obsažená ve výzvě k tomuto postupu (shodně např. věc ROYAL METALS GOLD, bod 39). Pokud krajský soud tyto situace ve svém rozsudku odlišil, nepostupoval správně. Nelze však přisvědčit stěžovatelce, že je napadený rozsudek krajského soudu v této části nepřezkoumatelný, protože krajský soud jasně v bodě 26 napadeného rozsudku vysvětlil, proč se domnívá, že její stížnost směřovala proti obsahu výzvy, nikoliv postupu správce daně. O tomto svém názoru krajský soud nepochyboval. Svůj názor odůvodnil pečlivě v rozsahu cca. 4 a půl stran přezkoumatelným, 5 10 Afs 40/ pokračování byť nesprávným závěrem. Nesprávný právní závěr nezakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí krajského soudu. [21] Výzvu k odstranění pochybností lze považovat za postup správce daně ve smyslu 261 odst. 1 daňového řádu, proto z tohoto důvodu nelze konstatovat nepřípustnost stížnosti. Splněna je také další podmínka přípustnosti stížnosti, a to neexistence jiného opravného prostředku v rámci správního řízení. Za takový prostředek nelze považovat odvolání proti konečnému rozhodnutí o vyměření daně, neboť výsledkem postupu k odstranění pochybností nemusí být vždy vydání rozhodnutí. Navíc z judikatury zdejšího soudu vyplývá, že některé postupy v rámci vyměřovacího řízení, jako je právě postup k odstranění pochybností, mají charakter samotného zásahu do práv daňového subjektu, a je tedy třeba je řešit již v průběhu řízení o vyměření daně, nikoliv až v rámci opravného prostředku proti platebnímu výměru (srov. rozsudek NSS ze dne , čj. 2 Ans 15/ , věc GLOBAL HOLDING). Stejně tak lze dovodit, že ani ve správním (daňovém) řízení není třeba čekat, až bude po nezákonném postupu vydán platební výměr (bude-li vůbec vydán). Nezákonnost postupu je možné napadat stížností, pokud zákon nepřipouští jiný prostředek ochrany. [22] Nejvyšší správní soud shrnuje, že stížnost dle 261 daňového řádu je přípustným opravným prostředkem proti výzvě k odstranění pochybností, jak vyplývá i z citované judikatury tohoto soudu. Byla-li tedy v nyní posuzovaném případě uplatněna stížnost dle 261 odst. 1 daňového řádu a následně žádost o prošetření způsobu vyřízení stížnosti dle odst. 6 uvedeného ustanovení daňového řádu, nebyl žalovaný oprávněn tuto žádost odmítnout pro nepřípustnost. [23] Nejvyšší správní soud proto shledal důvod pro zrušení napadeného rozsudku. [24] Nad rámec nezbytně nutného se soud vyjadřuje též k argumentu žalovaného, podle něhož přípustnost stížnosti podle 261 odst. 1 a logicky tedy i žádosti podle 261 odst. 6 daňového řádu není dána i proto, že správce daně ani žalovaný není podle 261 vybaven žádnými nástroji, jak odstranit dopady nezákonnosti samotné výzvy. Zákon prý nedává správním orgánům žádnou pravomoc (nezákonnou) výzvu rušit. Na tento argument poskytl vyčerpávající odpověď zdejší soud již ve svém rozhodnutí ve věci Easy Working (cit. v bodě [16] shora). Zdejší soud připomíná, že vyřizování stížností a žádostí podle 261 daňového řádu se děje v rámci postupu, nikoliv v řízení. Klíčovou premisou je menší formálnost postupů, ve srovnání s větší formálností řízení. Správce daně, resp. žalovaný jako nadřízený správce daně, bude-li žádost o prošetření způsobu vyřízení stížnosti věcně důvodná, sám bezodkladně učiní opatření k nápravě ( 261 odst. 6 ve spojení s odst. 5 daňového řádu), a to buď formou příkazu podřízenému správci daně či svým faktickým úkonem. Opatření k nápravě přijatá v návaznosti na uvedené prošetření mohou dopadat přímo do probíhající daňové kontroly či postupu k odstranění pochybností. IV. Závěr a náklady řízení [25] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost stěžovatelky je důvodná. Proto rozsudek krajského soudu podle 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž je krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku ( 110 odst. 3 s. ř. s.). Krajský soud v novém rozsudku deklaruje 6 10 Afs 40/2015 nezákonný zásah žalovaného, který se odmítl věcně zabývat žádostí stěžovatelky podle 261 odst. 6 daňového řádu. [26] V novém řízení krajský soud rozhodne i o náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti ( 110 odst. 2 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. června 2015 Zdeněk Kühn předseda senátu

http://www.sagit.cz/info/sb13129

SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 13. května 2013, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2018, FIX % - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Sbírka zákonůPředpis č. 129/2013 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2013, částka 58, ze dne 27. 5. 2013 129 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 13. května 2013, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2018, FIX % Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Reinvestičního spořicího státního dluhopisu České republiky, 2013–2018, FIX % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika – Ministerstvo financí Název: Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2018, FIX % Zkrácený název: SSD-R ČR, FIX %, 18 Pořadové číslo emise: 82. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: cenný papír na doručitele Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papír Druh dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 13. 5. 2013 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 6. 2017 Datum emise: 12. 6. 2013 Datum splatnosti: 12. 6. 2018 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou stanovenou pro první výnosové období od 12. 6. 2013 do 12. 6. 2014 ve výši 0,50 % p. a. druhé výnosové období od 12. 6. 2014 do 12. 6. 2015 ve výši 1,00 % p. a. třetí výnosové období od 12. 6. 2015 do 12. 6. 2016 ve výši 3,00 % p. a. čtvrté výnosové období od 12. 6. 2016 do 12. 6. 2017 ve výši 4,00 % p. a. páté výnosové období od 12. 6. 2017 do 12. 6. 2018 ve výši 7,00 % p. a. Zdaňování výnosu dluhopisu: podle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001004006 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy znějí na doručitele, vydávají se v zaknihované podobě a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede podle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo, (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat pouze: a) fyzická osoba, b) občanské sdružení nebo honební společenstvo, c) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů, d) nadace nebo nadační fond, e) obecně prospěšná společnost, f) stavovská komora nebo profesní organizace, g) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem nejsou ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, h) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, i) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, j) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, k) Česká televize zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, l) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo resortní, oborová, podniková a další zdravotní pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, m) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha, n) dobrovolný svazek obcí zřízený ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, o) Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky, p) společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, nebo q) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) až f), (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů je 10 000 000 000 Kč (slovy: deset miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 7. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy budou s výjimkou dluhopisů podle bodu 11 těchto emisních podmínek nabídnuty emitentem k úpisu v České republice formou veřejné nabídky. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zajišťuje ministerstvo a osoby, které k výkonu takových činností pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributory k datu určení těchto emisních podmínek jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a. s., a Komerční banka, a.s. Dluhopisy budou upisovány také na vybraných pobočkách České pošty, s.p. Aktuální seznam distributorů a jednotlivých distribučních míst se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše prostřednictvím distributora. Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Cenou úpisu dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem násobená jejich emisním kurzem. Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do pěti pracovních dnů od data ukončení upisovacího období příslušné tranše. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů upisovatelem na účet distributora se žádost o úpis dluhopisů stává závaznou a upisovatel ji nemůže zrušit. Od data uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisů není tato částka úročena. Po datu ukončení upisovacího období příslušné tranše dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše upsat. V případě dosažení nebo překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů podle bodu 6 těchto emisních podmínek může ministerstvo rozhodnout o krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů podle žádostí o úpis dluhopisů podaných do data ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům se vrátí jimi uhrazená cena úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, bez zbytečného odkladu bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis dluhopisů v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti. 10. Upisovací období první tranše emise dluhopisů je ukončeno k datu 31. 5. 2013, nebo k datu, které určí emitent, podle toho, které datum nastane dříve. 11. Vydávání dalších tranší emise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších podle bodů 14 a 15 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. 12. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisů s výjimkou tranší podle bodů 10 a 11 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum počátku a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. 13. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje. Převést dluhopisy je přípustné pouze mezi osobami uvedenými v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem osvědčit, že patří mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Převoditelnost dluhopisů se po datu 12. 5. 2018 vylučuje. 14. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši, která pro každé výnosové období narůstá a stanoví se podle bodu 1 těchto emisních podmínek. Výnosy jsou reinvestovány podle bodu 15 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 12. 6. počínaje rokem 2014, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů podle bodu 22 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“) podle bodu 23 těchto emisních podmínek. Podá-li vlastník dluhopisů žádost o předčasné splacení podle bodu 20 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec těsně předchází nebo je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů podle bodu 20 těchto emisních podmínek. 15. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů podle bodu 23 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. V případě vlastníků dluhopisů, kteří nedoloží doklad, z něhož plyne rezidence, a čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmu, nemůže být uplatněna snížená sazba daně vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně vyplývající ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo z tuzemského zákona o daních z příjmů. Pokud dojde k doložení výše uvedených dokumentů po datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, podle bodu 22 těchto emisních podmínek. 16. Výnos podle bodů 14 a 15 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 5. počínaje rokem 2014. Výnos za první výnosové období od data emise do 12. 6. 2014 obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 5. 2014. 17. Výpočet výnosu a poměrného výnosu probíhá na bázi skutečného počtu kalendářních dnů v roce a skutečného počtu dnů v příslušném výnosovém období (standard act/act). Výnosovým obdobím se rozumí příslušné výnosové období podle bodu 1 těchto emisních podmínek. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise a vypočte se jako výnos vynásobený podílem skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu dnů příslušného výnosového období. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 18. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 19. Emitent není oprávněn předčasně splatit vydané dluhopisy před datem jejich splatnosti, nepožádá-li o předčasné splacení vlastník dluhopisů podle bodu 20 těchto emisních podmínek. Ministerstvo je oprávněno zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva ve smyslu ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti nezanikají, ledaže emitent rozhodne jinak. 20. Vlastník dluhopisů je oprávněn požádat ministerstvo prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „žádost o předčasné splacení“) podle následujícího harmonogramu: Datum prvního možného podání žádosti o předčasné splacení Datum posledního možného podání žádosti o předčasné splacení Datum předčasného splacení 1. 4. 2014 30. 4. 2014 12. 6. 2014 1. 7. 2014 31. 7. 2014 12. 9. 2014 1. 10. 2014 31. 10. 2014 12. 12. 2014 2. 1. 2015 30. 1. 2015 12. 3. 2015 1. 4. 2015 30. 4. 2015 12. 6. 2015 1. 7. 2015 31. 7. 2015 14. 9. 2015 1. 10. 2015 30. 10. 2015 14. 12. 2015 4. 1. 2016 29. 1. 2016 14. 3. 2016 1. 4. 2016 29. 4. 2016 13. 6. 2016 1. 7. 2016 29. 7. 2016 12. 9. 2016 3. 10. 2016 31. 10. 2016 12. 12. 2016 2. 1. 2017 31. 1. 2017 13. 3. 2017 3. 4. 2017 28. 4. 2017 12. 6. 2017 3. 7. 2017 31. 7. 2017 12. 9. 2017 2. 10. 2017 31. 10. 2017 12. 12. 2017 Vlastník dluhopisů má nárok na příslušný poměrný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení. Poměrný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení podává vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení prostřednictvím jedné žádosti o předčasné splacení požádat o předčasné splacení jím vlastněných dluhopisů v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů požádat o předčasné splacení jím vlastněných dluhopisů v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o předčasné splacení všech kusů vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení požádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy předčasným splacením zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při předčasném splacení uhrazeny bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí plateb. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora. Celková částka poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 21. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 6. 2018, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o předčasné splacení podle bodu 20 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník žádost o reinvestici dluhopisů podle bodu 23 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Emitent ve smyslu § 17 zákona o dluhopisech rozhodl, že právo na splacení dluhopisů má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisy k datu 12. 5. 2018. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 5. 2018. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí plateb. 22. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů podle těchto emisních podmínek. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní banka a ministerstvo. Jmenovitá hodnota dluhopisů je splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů podle bodu 23 těchto emisních podmínek. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat ministerstvo prostřednictvím distributora o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet podle bodu 22 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se zveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. O reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů požádá vlastník dluhopisů ministerstvo podáním žádosti o reinvestici dluhopisů prostřednictvím distributora. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Posledním dnem pro podání žádosti o reinvestici dluhopisů je 11. 5. 2018. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. V případě vlastníků dluhopisů, kteří nedoloží doklad, z něhož plyne rezidence, a čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmu, nemůže být uplatněna snížená sazba daně vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně vyplývající ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo z tuzemského zákona o daních z příjmů. Pokud dojde k doložení výše uvedených dokumentů po datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, podle bodu 22 těchto emisních podmínek. 24. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 25. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-. 26. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky. 27. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 28. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se zveřejňují na internetových stránkách ministerstva. 29. Provozní řád evidence ministerstva se zveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 30. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, předčasným splacením dluhopisů, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené Provozním řádem evidence ministerstva. 31. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká. Ministr: Ing. Kalousek v. r. E-shopDopravní právo Vetešník, Jemelka, Potěšil, Vetešníková, Adameová, Bohuslav - C. H. BeckPublikace vymezuje jednotlivé skutkové podstaty správních deliktů obsažených v právních předpisech v oblasti dopravy z hlediska správního trestání. Svým záběrem pokrývá předpisy jako jsou zákon o pozemních komunikacích, o silničním provozu, o podmínkách provozu vozidel na pozemních ...Cena: 1 490 KčKOUPITPřehled judikatury ve věcech zásad soukromého práva, Svazek II. JUDr. Petr Lavický, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s.Druhý svazek přehledu judikatury ve věcech zásad soukromého práva shrnuje judikáty týkající se zásady vše je dovoleno, co není zakázáno, zásady dispozitivnosti soukromoprávní regulace, zásady ochrany slabší ...Cena: 477 KčKOUPITDějiny evropského kontinentálního právaKolektiv autorů Právnické fakulty UK - Nakladatelství Leges, s. r. o.Vysokoškolská učebnice je dílem autorského kolektivu katedry právních dějin PF UK v Praze, jehož cílem bylo poskytnout v základních rysech přehled o právním vývoji na evropském kontinentu. Autoři se soustředí především na společné rysy evropského právního dědictví, jehož počátky ...Cena: 900 KčKOUPIT

https://rejstriky.finance.cz/firma-ipd-group-spol-s-r-o-60794143

IPD GROUP, spol. s r.o. Praha IČO 60794143 kontakty (16.12.2019) | Finance.cz IPD GROUP, spol. s r.o. Praha IČO: 60794143 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu IPD GROUP, spol. s r.o., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 60794143. Firma s názvem IPD GROUP, spol. s r.o. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 1994. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 3 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení , Izolatérství a další. Základní údaje o IPD GROUP, spol. s r.o. IČO: 60794143 C 52770 60794143 IPD GROUP, spol. s r.o. Společnost IPD GROUP, spol. s r.o., Praha - Horní Počernice, Vojická 911/24, PSČ 19300, identifikační číslo 607 94 143, zrušena ze zákona dle ust. § 68 odst. 3 písm. f) obchodního zákoníku, neboť usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 79 INS 3484/2008 -B-38 ze dne 8.3.2010, kterým došlo ke zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nabylo právní moci dne 16.4.2010. 3.5.2017 Spis v oddíle C vložka 7224 se uzavírá v obchodním rejstříku u Krajského obchodního soudu v Ostravě ke dni 19.8.1997 pro přenesení příšlušnosti na KOS Praha. 17.11.1998 Obchodní společnost Termoregula - DCD spol.s r.o. se zapisuje do obchodního rejstříku vedeného Krajským obchodním soudem v Praze do oddílu C, vložky 52770. 18.6.1997 Aktuální kontaktní údaje IPD GROUP, spol. s r.o. Kontakty na IPD GROUP, spol. s r.o. IČO: 60794143 Vojická 911/24 , Praha 193 00 18.4.2006 Náchodská 486/129 , Praha 193 00 22.8.2002 - 18.4.2006 Jívanská 1880 , 193 00 Praha 9 - Horní Počernice Česká republika 19.1.1998 - 22.8.2002 Třebešovská 109 , 193 00 Praha 9 - Horní Počernice Česká republika 12.1.1996 - 19.1.1998 U Nádraží 139 , Prosenice 751 21 27.7.1994 - 12.1.1996 Vojická 911/24, Praha 193 00 Obory činností IPD GROUP, spol. s r.o. IČO: 60794143 realitní činnost 19.1.1998 provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování 19.1.1998 zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb 19.1.1998 montáž a opravy měřící a regulační techniky v rozsahu daného osvědčení 12.1.1996 projektová činnost v investiční výstavbě 12.1.1996 provádění tepelných a hlukových izolací 12.1.1996 nákup zboží za účelem dalšího prodeje a prodej mimo zboží uvedené v příloze 1 - 3 živnostenského zákona 27.7.1994 Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej /mimo zboží uvedené v příloze č. 1-3 živnostenského zákona/ Živnost č. 6 Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej /mimo zboží uvedené v příloze č. 1-3 živnostenského zákona/ Vedení firmy IPD GROUP, spol. s r.o. IČO: 60794143 Způsob jednání za společnost: Jednatelé jednají jménem společnosti samostatně. 27.7.1994 ing. Jiří Fusek 27.7.1994 - 12.1.1996 Střední 396/12, Brno 602 00 ing. Jiří Fusek 12.1.1996 - 19.1.1998 Pod vinohrady 60/9, Horní Moštěnice 751 17 Milan Rutner 27.7.1994 - 22.8.2002 od 27.7.1994 Milan Rutner 22.8.2002 - 25.11.2004 od 27.7.1994 do 1.11.2004 Lucie Rutnerová 25.11.2004 - 18.4.2006 od 1.11.2004 do 3.4.2006 Milan Rutner 18.4.2006 - 2.3.2017 Milan Rutner 2.3.2017 - 3.5.2017 od 3.4.2006 do 20.3.2017 Týnská ulička 628/2, Praha 110 00 Vlastníci firmy IPD GROUP, spol. s r.o. IČO: 60794143 Sbírka Listin IPD GROUP, spol. s r.o. IČO: 60794143 C 52770/SL 10 účetní závěrka r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 7.6.2010 11.6.2010 8 C 52770/SL 11 insolvenční rozhodnutí Městský soud v Praze 8.3.2010 29.4.2010 2 C 52770/SL 9 účetní závěrka r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 22.4.2009 24.4.2009 8 C 52770/SL 8 účetní závěrka ke dni 18.9.2008 Městský soud v Praze 18.9.2008 22.4.2009 24.4.2009 5 C 52770/SL 7 insolvenční rozhodnutí -vyhláška Městský soud v Praze 3.9.2008 4.9.2008 10.11.2008 2 C 52770/SL 6 insolvenční rozhodnutí -usnesení u úpadku dlužníka Městský soud v Praze 19.9.2008 19.9.2008 10.11.2008 3 C 52770/SL 5 ostatní -rozh.jed.společ. Městský soud v Praze 3.4.2006 6.6.2006 0 C 52770/SL 4 rozhod. o statut. orgánu, podpisové vzory Městský soud v Praze 20.10.2004 22.4.2005 0 C 52770/SL 3 účetní závěrka r.2003 Městský soud v Praze 22.3.2004 22.4.2005 0 C 52770/SL 2 účetní závěrka r. 2001+ r. 2002 včetně příl. Městský soud v Praze 18.3.2003 27.11.2003 9.12.2003 0 Hodnocení IPD GROUP, spol. s r.o. Výpis dat pro firmu IPD GROUP, spol. s r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy IPD GROUP, spol. s r.o., 60794143 na obchodním rejstříku výpis firmy IPD GROUP, spol. s r.o., 60794143 na živnostenském rejstříku IPD GROUP, spol. s r.o. - 60794143 - Praha , Vojická 911/24 IPD Trading spol. s r.o. - 47237058 - České Budějovice , Ledenická 1547/85 IPD - AGRO, s.r.o. - 04539630 - Žermanice 91 IPD service a.s. - 26097851 - Kestřany 78 FK IPD service Kestřany, z.s. - 68521693 - Kestřany 136 IPD s.r.o. v likvidaci - 47901098 - Brno , U vlečky 29/5 IPD-MYŠY s.r.o. - 26094312 - Hatín 3

http://kraken.slv.cz/KSPH39INS21403/2011

KSPH 39 INS 21403/2011-B-3 č. j.: KSPH 39 INS 21403/2011-B-3 USNESENÍ Krajský soud v Praze se sídlem nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5-Smíchov, rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Buršíkovou v insolvenční věci dlužníka: Veronika anonymizovano , anonymizovano , bytem Marie Podvalové 334, 277 15 Tišice, původně právně zastoupena JUDr. Janem Štainbruchem, advokátem se sídlem Havlíčkova 11, 110 00 Praha 1, o změně usnesení o schválení oddlužení Usnesení zdejšího soudu č.j. KSPH 39 INS 19386/2011-B-7 ze dne 18.4.2012, ve znění usnesení zdejšího soudu ze dne 22.5.2012, se mění tak, že oddlužení obou dlužníků bude nadále probíhat odděleně a zní takto : I. Soud schvaluje oddlužení dlužníka: Veronika anonymizovano , anonymizovano , bytem Marie Podvalové 334, 277 15 Tišice, plněním splátkového kalendáře. II. Soud ukládá dlužníkovi platit insolvenčnímu správci měsíčně zálohu na odměnu ve výši 750,-Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 150,-Kč, celkem tedy 900,-Kč navýšenou o zákonnou DPH, je-li správce plátcem DPH, a to ode dne právní moci tohoto usnesení. III. Soud ukládá dlužníkovi, aby z příjmů, které získá po schválení oddlužení, platil prostřednictvím insolvenčního správce nezajištěným věřitelům měsíčně částku, která svým rozsahem odpovídá částce, kterou mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, po odečtení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, a to každému podle poměru jejich pohledávek, jak následuje, to po dobu 5 let v období od května 2012 do dubna 2017, případně po dobu kratší do úplného splacení pohledávek nezajištěných věřitelů, vždy k 25. dni kalendářního měsíce: Výše Poměr přihlášené Pořadí Označení subjektu Adresa uspokoje pohledávky v ní v % Kč 1. Anacreon, a.s. Husitská 344/63, 130 00 Praha 662 601,10 71,37% 3 Kč 2. Česká spořitelna, a.s. Olbrachtova 1929/62, 140 00 3 445 355,16 0,00% Praha 4 Kč zajištěná 3. JUSTRINON Pražská 674/156, 642 00 Brno MANAGEMENT 23 537,56 Kč 2,54% s.r.o. 4. CETELEM ČR, a.s. Karla Engliše 3208/5, 150 00 33 906,00 Kč 3,65% Praha 5 6. DIGI Czech Republic, Holandská 854/1, 639 00 Brno 7 210,00 Kč 0,78% s.r.o. 7. ESSOX s.r.o. Senovážné náměstí 231/7, 48 563,00 Kč 5,23% 370 01 České Budějovice 8. Alfa Inkaso s.r.o. Hvězdova 1716/2b, 140 00 11 202,94 Kč 1,21% Praha 4 10. GE Money Bank, a.s. Vyskočilova 1422/1a, 140 28 141 356,00 15,23% Praha 4-Michle Kč přičemž termín první splátky je určen na 25. 05. 2012. IV. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby z částek, které mu budou plátcem mzdy dlužníka nebo plátcem jiného příjmu dlužníka měsíčně poukazovány, přednostně hradil pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (např. výživné apod.). V. Způsob výpočtu částky, která tvoří nezabavitelnou část příjmu, je stanoven občanským soudním řádem a dalšími právními předpisy. VI. Soud ukládá každému plátci mzdy dlužníka nebo plátci jiného příjmu dlužníka (např. České správě sociálního zabezpečení, dostane-li se dlužník do pracovní neschopnosti) postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného, aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení ( po předložení usnesení) prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky odpovídající částce, kterou mohou být při výkonu rozhodnutí uspokojeny přednostní pohledávky a nevyplácel sražené částky dlužníku, ale na účet insolvenčního správce, kterým je Ing. Tomáše Zůzy vedený u Volksbank CZ, a.s., účet č. 4200321894/6800, s uvedením rodného čísla dlužníka jakožto variabilního symbolu. VII. Příjem, z něhož musí dlužník uhradit první splátku, je jeho mzda od zaměstnavatele, společnosti MAKRO Cash&Carry ČR s.r.o., IČ : 26450691, sídle Jeremiášova 1249/7, Praha 5. VIII. Zajištěný věřitel č. 2-Česká spořitelna, a.s., IČ: 452 44 782, se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4 se v rozsahu své zajištěné pohledávky uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění, se v rozsahu své zajištěné pohledávky uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění. . IX. Soud ukládá přihlášeným věřitelům, aby nejpozději k termínu úhrady první splátky sdělili insolvenčnímu správci čísla svých bankovních účtů, na něž dlužník bude prostřednictvím správce plnit částky v souladu se splátkovým kalendářem. X. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby pravidelně prováděl vyplácení srážek nezajištěným věřitelům v poměru, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, a dále aby v pravidelných intervalech 3 měsíců podával soudu zprávu o plnění oddlužení dlužníkem. Odůvodnění: Insolvenčními návrhy dlužníků Jana Vika a Veroniky anonymizovano spojenými s návrhem na povolení oddlužení doručenými soudu dne 24. 10. 2011 a 16.11.2011 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníků. Vzhledem k tomu, že dlužníci v té době byli manželé, rozhodl soud o spojení obou řízení s tím, že společné řízení dlužníků bude nadále projednáváno pod spis. zn. KSPH 39 INS 19386/2011. Usnesením ze dne 16. 01. 2012 č. j. KSPH 39 INS 19386/2011-A-14 soud zjistil úpadek dlužníků a současně povolil řešení jejich úpadku oddlužením. Usnesením soudu ze dne 18.4.2012 ( viz výše) schválil soud společné oddlužení manželů plněním splátkového kalendáře . Usnesením zdejšího soudu ze dne 26.5.2014 č.j. KSPH 39 INS 19386/2011-B-30 vyloučil soud řízení dlužnice Veroniky anonymizovano a dlužníka Jana Vika k samostatnému řízení po rozvodu manželů , nadále je věc Jana Vika vedena pod sp.zn. KSPH 39 INS 19386/2011 a věc Veroniky anonymizovano pod sp.zn.. Soud proto upravil znění usnesení o schválené oddlužení , aby odpovídalo změněné situaci u bývalých manželů. Nově bude každý z nich plnit splátkový kalendář a platit odměnu správci. Na obsahu splátkového kalendáře se nic nemění, dluhy jsou společné bývalým manželům. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného Krajského soudu v Praze. V Praze dne 18. srpna 2014 JUDr. Hana B u r š í k o v á, v.r. samosoudkyně

https://www.penize.cz/pracovni-pravo/322011-skonceni-pp-nemocenska-podpora-z-up

Skončení PP, nemocenská, podpora z ÚP 25.03. - Poradna, poradenství | Peníze.cz Skončení PP, nemocenská, podpora z ÚP Poradna - Skončení PP, nemocenská, podpora z ÚP Dobrý den. Mám na Vás následující prosbu. Byla jsem na dvou RD bezprostředně po sobě následujících (po skončení 1. RD jsem byla cca 1 měsíc v pracovní neschopnosti pro rizikové těhotenství, po ukončení pracovní neschopnosti jsem rovnou nastoupila na MD s druhým dítětem). Po skončení RD s druhým dítětem jsem hned první den nástupu do zaměstnání po skončení RD dostala výpověď z organizačních důvodů s dvouměsíční výpovědní lhůtou a již na tento první den mi zaměstnavatel nařídil dovolenou s tím, že si ji mám „bezezbytku“ vyčerpat tak, aby mi ji následně nemusel po skončení pracovního poměru proplatit. Jelikož však již delší dobu mám zdravotní problémy a zaměstnavatel o tom ví, tak hned den následující po převzetí výpovědi (tj. 2.den po návratu z RD) jsem začala marodit. Dle mého ošetřujícího lékaře budu ve stavu práce neschopných zřejmě několik kalendářních měsíců dle toho, jak se postupně ustálí můj zdravotní stav. Ráda bych se s Vámi poradila ohledně následujícího: 1)Bude se počítat výše mé podpory v nezaměstnanosti z mé průměrné mzdy (nebo dostanu jen minimální částku), když jsem hned první den po návratu z RD obdržela výpověď z organizačních důvodů s 2 měsíční výpovědní lhůtou (a již na tento ten mi zaměstnavatel nařídil dovolenou) a hned den následující po obdržení výpovědi jsem začala marodit? 2)Z jakého příjmu se mi bude počítat nemocenská, když jsem onemocněla hned druhý den po návratu do práce z rodičovské dovolené (a první den po návratu z RD jsem obdržela výpověď a zároveň jsem již tento den čerpala dovolenou)? 3) Kdybych před koncem výpovědní lhůty zaměstnavateli poslala písemné vzdání se práva na prodloužení pracovního poměru a nadále bych však pokračovala v „nemoci“ – bude v tomto případě pracovní poměr oficiálně skončen až dnem ukončení pracovní neschopnosti na neschopence? Předpokládám, že ukončení neschopenky mám zaslat pak ještě mému zaměstnavateli, který až po ukončení marodění mi musí vyplatit odstupné a nevyčerpanou dovolenou, je tomu prosím tak? Bude výše 3měsíčního odstupného nějak zkrácena, když bude bezprostředně předcházet několikaměsíční pracovní neschopnost? 4)Slyšela jsem o povinnosti nahlásit se na ÚP do 3 pracovních dnů po skončení pracovního poměru, aby zaměstnanec nedostal podporu v nezaměstnanosti v nejnižší částce (tj. cca 3000,- Kč měsíčně). Když bych však marodila ještě několik měsíců po uplynutí výpovědní lhůty, prodlužoval by se pracovní poměr automaticky o dobu mého marodění v průběhu výpovědní lhůty (tj. o další 2 měsíce po uplynutí výpovědní lhůty). Byla by v tomto případě splněna povinnost nahlásit se na ÚP do 3 pracovních dnů po skončení pracovního poměru, když bych se na ÚP přihlásila do 3 pracovních dnů po skončení „prodlouženého“ pracovního poměru (tj. po uplynutí 2 měsíců následujících po uplynutí výpovědní lhůty, kdy mi „doběhne“ zbytek výpovědní lhůty, po kterou jsem marodila) – nebo v tomto případě bych měla nárok jen na podporu v nezaměstnanosti v nejnižší částce? Připomínám, že první den návratu do zaměstnání jsem obdržela výpověď a před návratem do zaměstnání jsem byla na dvou RD po sobě (jak popsáno výše). 5)Když bych však zaměstnavateli poslala před uplynutím výpovědní lhůty sdělení, že netrvám na prodloužení pracovního poměru o dobu mého marodění v průběhu výpovědní lhůty, pak by pracovní poměr skončil v den ukončení pracovní neschopnosti (bez prodloužení pracovního poměru o dobu marodění), ale v tomto případě bych však pobírala podporu v nezaměstnanosti v nejnižší částce (cca 3000 Kč měsíčně), neboť bych se na ÚP nestihla přihlásit ve lhůtě 3 pracovních dnů od skončení pracovního poměru, ale přihlásila bych se na ÚP až po ukončení několikaměsíční pracovní neschopnosti – je tomu prosím tak? 6)Vím, že nemocenskou je možné pobírat cca 1 rok s tím, že se do této roční doby marodění „sčítají“ předchozí doby marodění – ale za jak dlouhé předcházející období se sčítají tyto doby marodění, aby v konečném součtu nepřesáhly cca 1 rok? 7)Slyšela jsem, že je také možné ukončit déletrvající pracovní neschopnost k poslednímu dni výpovědní lhůty (aby nedošlo k prodloužení pracovního poměru o dobu marodění po dobu výpovědní lhůty) a následně pokračovat v nemoci vystavením nové neschopenky v ochranné lhůtě 7 dnů od skončení pracovního poměru. V tomto případě bych totiž měla možnost přihlásit se na ÚP ve lhůtě 3 pracovních dnů po skončení pracovního poměru … ale jak by to bylo s dávkami v tomto případě, když bych se po skončení pracovního poměru zaregistrovala na ÚP, následně bych v ochranné lhůtě onemocněla a bude mi ještě vyplaceno 3měsíční odstupné pro výpověď z organizačních důvodů – Budu v tomto případě pobírat nemocenskou, ale vznikne mi také nárok na podporu v nezaměstnanosti a v jaké výši prosím? Před návratem do zaměstnání jsem byla na dvou RD bezprostředně po sobě následujících (jak popsáno výše) … 8) Jaké dokumenty mi zaměstnavatel musí dát při skončení pracovního poměru, tedy po ukončení pracovní neschopnosti, a v jaké lhůtě mi je musí dát? Je tento poslední zaměstnavatel povinen zpracovat mi roční zúčtování daně nebo si sama musím podat daňové přiznání? Moc se omlouvám za zdlouhavý dotaz, ale všechny otázky spolu úzce souvisejí. Navíc jsem zmatená z toho, že na různých informačních serverech se dočítám protichůdné informace, tak nevím, jaké informační zdroje jsou důvěryhodné (některé informační servery např. uvádějí nemožnost „vzdát se“ svého práva na prodloužení výpovědní lhůty o dobu marodění při výpovědi dané zaměstnavatelem sdělením zaměstnavateli před uplynutím výpovědní lhůty nebo tyto servery tvrdí, že když marodíte i po uplynutí výpovědní lhůty na základě výpovědi dané zaměstnavatelem, tak pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní lhůty a nikoliv skončením pracovní neschopnosti a nestihnete se tedy zaregistrovat na ÚP ve 3denní lhůtě -neboť v pracovní neschopnosti se registrovat na ÚP nemůžete- v důsledku čehož budete pobírat podporu v nezaměstnanosti jen v nejnižší částce cca 3000,- Kč měsíčně…). Moc děkuji za Vaše užitečné rady a pohodový den. Dotaz poslal/a: maminamamina, 25. 03. 2017 00:30 Pokud jste dostala výpověď dle § 52 písm. c) máte nárok na podporu v nezaměstnanosti, která činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává dle posledního příjmu ze zaměstnání. Při výpočtu výše podpory v nezaměstnanosti jde zejména o to, zda - li jste v uplynulých dvou letech opravdu pracovala, nebo jestli vás zaměstnavatel pouze vedl ve stavu zaměstnanců a byla jste na RD. Nemocenská se Vám bude vypočítávat z příjmu uvedeného v pracovní smlouvě a to s ohledem na Vaši situaci na základě tzv. pravděpodobného výdělku, jakého by zaměstnanec dosáhl v daném kalendářním měsíci. Pokud byste sdělila písemně zaměstnavateli v době pracovní neschopnosti, že na pracovním poměru netrváte, skončil by Váš pracovní poměr dle § 53 odst. (2) uplynutím výpovědní doby. Pokud byste byla nadále v pracovní neschopnosti, tak by tento stav trval. Vyplacení nevyčerpané dovolené se řídí dle § 222 zákoníku práce a přísluší Vám náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou v případě skončení pracovního poměru. Co se týče odstupného při výpovědi dle § 52 písm. c) zákoníku práce, tak se odstupné striktně řídí § 67 zákoníku práce: (1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4. Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců. (2) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 270 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší. (3) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. (4) Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. K Vašemu dotazu týkajícímu se evidence na úřadu práce, tak je třeba vždy brát v úvahu, že evidence na úřadu práce je Vaše právo, nikoliv povinnost. Máte-li zájem o zprostředkování zaměstnání úřadem práce, podáte žádost u místně příslušného úřadu práce podle místa Vašeho trvalého pobytu. Pokud tak učiníte do tří pracovních dnů od skončení pracovního poměru, naváže doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání dnem následujícím po skončení pracovního poměru. K Vašim dalším dotazům záleží velice na tom, kdy skončí Vaše pracovní neschopnost, zda - li v průběhu ochranné doby či po jejím uplynutí a na dalších detailech. Podpůrčí doba nemocenského pojištění se řídí § 26 zákona o nemocenském pojištění, který stanoví: (1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény. Co se týče dokumentace, kterou je zaměstnavatel při skončení pracovního poměru povinen vydat zaměstnanci, případně posudku o pracovní činnosti zaměstnance, tak to konkrétně upravují paragrafy 313 - 314 zákoníku práce, které stanoví, že: a) údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání, b) druh konaných prací, c) dosaženou kvalifikaci, d) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby, e) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky, f) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění. (2) Údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení. b) § 314 (1) Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat; zaměstnavatel však není povinen vydat mu jej dříve, než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání. Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce. (2) Jiné informace o zaměstnanci než ty, které mohou být obsahem pracovního posudku (odstavec 1 věta druhá), je zaměstnavatel oprávněn o zaměstnanci podávat pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Lefensor, s.r.o., 30. 03. 2017 10:30

http://www.ucto-vorsilka.cz/blog/detail/21/

Právní úprava společenství vlastníků jednotek a bytových družstev Ačkoli naše účetní firma zpracovává účetnictví zejména podnikatelským subjektům, mám určité zkušenosti i s účetnictvím společenství vlastníků jednotek (SVJ). Na jedné ze svých brigád v účetní firmě jsem s účetnictvím jednoho SVJ vypomáhal. Také jsem se zúčastnil v roce 2015 výběrového řízení na pozici externího účetního SVJ a bytových družstev, což mě motivovalo k účasti na semináři na toto téma, který uspořádala Ing. Simona Kropáčková. Společenství vlastníků jsou regulována paragrafy 1194-1216 nového občanského zákoníku účinného ode dne 1.1.2014. § 1194 odstavec 1 definuje SVJ jako právnickou osobu založenou za účelem zajišťování správy domu a pozemku. Zakazuje také SVJ jakoukoli podnikatelskou činnost. Podle odstavce 2 téhož paragrafu je členství v SVJ neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Členové ručí za dluhy SVJ podle svého podílu na společných částech. Více SVJ se může podle § 1197 sdružovat za určitým účelem, ale smí se přitom platně zavázat pouze k platbě členského vkladu nebo členských příspěvků. SVJ se podle § 1198 odstavce 1 povinně zakládá, jestliže je v určitém domě minimálně 5 jednotek, z nichž alespoň 3 mají 3 různé vlastníky. § 1199 umožňuje založit SVJ i tehdy, když je v domě méně jednotek, jestliže s tím všichni vlastníci souhlasí. § 1200 odstavec 1 stanovuje, že společenství je založeno schválením stanov. Vyžaduje se souhlas se stanovami ze strany všech vlastníků. To neplatí, pokud společenství bylo založeno prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám nebo ujednáním ve smlouvě o výstavbě. Stejná pravidla určují podle odstavce 3 téhož paragrafu, za jakých okolností musí mít stanovy formu veřejné listiny. Název musí podle odstavce 2 téhož paragrafu obsahovat slova „společenství vlastníků“ a označení domu, pro který SVJ vzniklo. Sídlo musí být v tomto domě. Dalšími povinnými náležitostmi stanov jsou členská práva a povinnosti, určení orgánů SVJ a prvních členů statutárního orgánu a pravidla pro správu objektu a jeho ekonomický provoz. § 1205 určuje orgány SVJ. Nejvyšším orgánem je shromáždění tvořené všemi orgány jednotek, statutárním orgánem je výbor. SVJ se podle § 1215 zruší tehdy, když dojde k zániku vlastnického práva ke všem jednotkám v domě. Podle § 1216 se zrušuje bez likvidace. Pokud jde o bytová družstva, tak pro ty platí v mnoha směrech podobná pravidla jako například o družstvech založených za účelem podnikání. Zapisují se tedy do obchodního rejstříku a podle § 727 zákona o obchodních korporacích odstavce 3 smí provozovat i určitou doplňkovou činnost. Pokud ale vytvoří zisk, musí jej podle § 750 použít na uspokojování bytových potřeb členů nebo rozvoj bytového družstva. Bytové družstvo funguje tak, že byty v určitém bytovém domě jsou v jeho vlastnictví a pronajímá je pouze členům družstva, kteří jsou povinni kromě nájmu uhradit také členský vklad. Pravidla upravující podmínky nájmu družstevního bytu musí být zahrnuta do stanov nad rámec obecných náležitostí stanov družstva. Členství v bytovém družstvu zaniká podle § 734 hrubým porušením povinnosti nájemce vyplývající z nájmu nebo jeho odsouzením za úmyslný trestný čin na družstvu, jiném nájemci družstva nebo majetku nacházejícím se v domě družstva. Bytové družstvo smí podle § 735 zakázat nebo omezit členství právnické osoby. Bytové družstvo si může podle § 753-754 zřídit samosprávu, která domy družstva spravuje. Stanovy v takovém případě musí určit okruh působnosti samosprávy, podrobnější pravidla její činnosti a případnou možnost členů samospráv jmenovat orgány bytového družstva. Nejvyšším orgánem bytového družstva je podle § 755 členská schůze, každý člen má 1 hlas. Bytové družstvo se podle paragrafů 756 a 757 zrušuje s likvidací. Podíl na likvidačním zůstatku odpovídá členskému vkladu a případný zbytek se rozdělí mezi členy rovným dílem. V některém z příštích příspěvků rozeberu účetnictví SVJ a bytových družstev.

https://www.novinky.cz/domaci/281657-magistraty-plytvaji-penezi-na-najimani-advokatu-upozornil-ustavni-soud.html

Magistráty plýtvají penězi na najímání advokátů, upozornil Ústavní soud – Novinky.cz Magistráty plýtvají penězi na najímání advokátů, upozornil Ústavní soud Statutární města, která se při vymáhání nedoplatků za nájemné nebo služby od občanů nechávají u soudů zastupovat advokátními kancelářemi, neumějí hospodařit a nemají ani nárok na úhradu takových nákladů, i pokud spor vyhrají. Podle Ústavního soudu (ÚS) mají dostatek vlastních právníků, aby nemusela utrácet za externisty. úterý 16. října 2012, 5:38 - Brno Najímání advokátů velkými městy na majetkové spory s občany označil soud za nehospodárné nakládání se svěřenými penězi. Naznačil navíc, že jde v podstatě o nemravnou praxi, která do sporů vnáší nerovnost. Riskuje jen občan Zatímco občan v soudním řízení riskuje, že v případě prohry bude muset z vlastní kapsy uhradit veškeré náklady, starostovi nebo úředníkům soudícího se města nic takového nehrozí. Náklady prostě zaplatí z obecní kasy. Pouštět se tak mohou i do předem prohraných sporů podle hesla „Za pokus nic nedáš“. „Samo vědomí tohoto nebezpečí (úhrady nákladů řízení, pozn. red.) přispívá k regulaci jinak bohužel rozšířeného puzení žalovat kdekoho a kdeco,“ podotkl ve výroku z letošního srpna soudce Jiří Nykodým. Senát Ústavního soudu, v němž kromě Nykodýma zasedli soudci Dagmar Lastovecká a Pavel Rychetský, řešil v létě ústavní stížnost pražských manželů, jimž Obvodní soud pro Prahu 3 a následně Městský soud v Praze uložily uhradit nedoplatek na vodném a stočném. Manželé tvrdili, že jim město doplatek spočítalo špatně, protože neměli v bytech namontované vodoměry, a částka vycházela z tzv. směrných čísel spotřeby vody. Spor prohráli a rozhodnutí potvrdil i Ústavní soud. Žalobcům dal však za pravdu v jiné věci. Jako neúspěšná strana měli původně uhradit také náklady soudního řízení včetně odměny advokáta, jímž se Městská část Praha 3 nechala zastupovat. A právě odměnu advokáta Ústavní soud z uznaných nákladů řízení vyloučil. „V řízení před obecnými soudy se neřešila žádná zásadní právní otázka, nevyskytlo se tak nic, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem,“ napsal ve zdůvodnění verdiktu soudce Nykodým. A na banální spory typu vymáhání nedoplatků mají statutární města dost vlastních lidí, dovodil soud. „K plnění svých pravomocí, jakož i k výkonu jiných (zejména majetkových) práv má specializované orgány a odborný aparát,“ uvedl doslova Nykodým. Statutárních měst je v České republice šestadvacet. Najímání advokátů na zastupování u soudů je mezi nimi rozšířenou praxí. „Brněnský magistrát využívá advokáty, nejsou to stovky, ale jejich počet se počítá v jednotkách,“ sdělil Právu mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. „V Hradci máme v podstatě tři stupně použití právníků,“ popsal tamní praxi královéhradecký primátor Zdeněk Fink. „Jistě 90 procent agendy vyřídí právní oddělení magistrátu, dále je zde takzvané kolegium právníků, čtyř hradeckých advokátů, patriotů, kteří jsou po dohodě vedení města oslovováni, a výjimečně zadáváme ještě externím právním kancelářím zásadní zejména majetkové spory,“ dodal primátor.

https://www.zdravotnickydenik.cz/2019/02/navrh-emergentniho-system-si-ministerstvo-chvali-kritici-varuji-ze-rozporu-evropskym-pravem/

Návrh emergentního systému si ministerstvo chválí, ale kritici varují, že je v rozporu s evropským právem - Zdravotnický deník Úvod Farmacie Návrh emergentního systému si ministerstvo chválí, ale kritici varují, že je v rozporu... Návrh emergentního systému si ministerstvo chválí, ale kritici varují, že je v rozporu s evropským právem "Je zřejmé, že spíše než zajištění léčivých přípravků, které není distributor schopen dodat, půjde o zajištění léčivých přípravků, které distributor není ochoten dodat. Přesto, že je má k dispozici a že je některým lékárnám dodává, zatímco jiným ne," kritizuje tzv. emergentní systém Česká lékárnická komora. Foto: Koláž ZD Emergentní systém distribuce léků tak, jak jej navrhuje zavést ministerstvo zdravotnictví, rozděluje hráče na trhu do dvou názorově nesmiřitelných skupin. Zatímco s ministerstvem souzní tři velcí distributoři, asociace farmaceutických firem a řetězcové lékárny, velmi kritické k němu jsou naopak organizace reprezentující především nezávislé lékárníky a zástupci zbývající části distribučních firem. Ministerstvo návrh představilo v pozitivním světle na lednovém semináři iniciativy Zdraví 2.0 s názvem Zlepší připravované novela zákona o léčivech jejich dostupnost? Ostré odsouzení si však vysloužil v rámci připomínkového řízení. Kritici tvrdí, že ministerský návrh je zbytečný, poškodí malé lékárny a je v rozporu s evropským soutěžním právem. Návrh emergentního systému distribuce léků vtělilo ministerstvo zdravotnictví do novely Zákona o léčivech (č. 378/2007 Sb.), který nyní putuje řádným legislativním procesem (o turbulencích kolem zasílání připomínek během vánočních svátků jsme psali zde). Emergentní systém přesouvá odpovědnost za dostupnost léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění od distributorů na výrobce (respektive držitele rozhodnutí o registraci). Ministerstvo zdravotnictví si od něj slibuje, že zabrání lokálním výpadkům léků, a to tak, že každá lékárna bude mít možnost objednat lék, k němuž se nemůže dostat přes distributory, přímo od výrobce. Zároveň ministerstvo v novince zavádí novou regulaci reexportů, podle níž bude smět hrazené léky na recept reexportovat jen výrobce nebo jím určený distributor. Ti, kteří návrh kritizují, míní, že stávající právní úprava dostatečně řeší jak dostupnost léčiv pro pacienty v lékárnách, tak opatření proti reexportům. Lékárny mají právo zvolit si svého distributora, který, aby zajistil dodání léčiv, má právo vyzvat k jejich dodání držitele rozhodnutí o registraci. Držitel je následně povinen léky dodat distributorovi, který je dodá lékárně. „Tímto způsobem je zajištěno, že lékárny budou mít léky na skladě a připraveny k výdeji, až k nim přijde pacient,“ píše ve svých připomínkách Grémium majitelů lékáren (GML) a dodává: „K naplnění těchto práv a povinností postačí upřesnit stávající znění § 77 odst. 1 písm. h) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech (ZoL), a to o povinnost Ministerstva zdravotnictví či Státního ústavu pro kontrolu léčiv počítat a jednotlivým subjektům sdělit jejich tržní podíl.“ Grémium také míní, že ministerstvo nijak nedoložilo (v důvodové zprávě), že by reexporty byly skutečně tak velkým problémem, že by kvůli nim bylo novelizovat zákon. Nejčastěji chybí léky kvůli výpadkům výroby Důvody nedostupnosti léčiv ministerstvo rozděluje do tří hlavních skupin: výpadky na úrovni výroby, výpadky způsobené reexporty a lokální nedostupnost daná neefektivitami v rámci distribučního řetězce, za kterou mohou stát DTP a DTH kanály, kvóty, smluvní podmínky či nedostatečné skladové zásoby distributorů. Pod každou skupinou se ale skrývá řada možných důvodů, proč k výpadku vlastně došlo. Asi nejméně homogenní skupinou jsou problémy na úrovni výroby, které mohou zahrnovat poškození výrobní linky, kontrolu výrobního závodu ústící v odebrání povolení k výrobě účinné látky či administrativní kroky, jako je implementace protipadělkové směrnice. Pokud totiž nebude mít lék po 9. únoru v pořádku identifikátor, nebude moci být lék v lékárně vydán. Obdobnou komplikaci může znamenat i Brexit. V tuto chvíli už je ve výpadku lék, jehož výrobce je v převodu registrace z britské do irské pobočky, což obnáší i změnu příbalových letáků a dalších věcí. „Tím, že je příčin ve skutečnosti hodně, není možné nalézt univerzální řešení, jak výpadek eliminovat. Tato kategorie je přitom v posledních letech tou nejčastější příčinou, proč jsou výpadky v dodávkách. Odhadoval bych, že osm či devět z deseti případů je právě na úrovni výroby,“ konstatuje náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel. Co dnes můžeme v případech, kdy dojde k takovému výpadku, dělat? Možností je povolení dovozu cizojazyčné šarže nebo neregistrovaného léčivého přípravku, v případě dlouhodobého výpadku je pak řešením také iniciace specifických léčebných programů. Už nyní také běží jednání o tom, jak si mohou navzájem pomoci jednotlivé státy v případě, že v jednom z nich dojdou zásoby např. esenciálnách antiinfektiv. V tuto chvíli ovšem není vyřešeno, jak nakládat s cenou – lék se stejnou účinnou látkou, který bude v případě výpadku na našem trhu potřeba dovézt, totiž může stát v Německu dvojnásobek. Nikdo pak nebude schopen lék distribuovat, protože by za dvojnásobnou cenu porušoval cenovou regulaci. Jde tedy o problém, který by chtělo ministerstvo řešit v dalších legislativních úpravách, konkrétně v zákoně 48 o veřejném zdravotním pojištění. Reexporty dle ministerstva Dalším důvodem možných lékových výpadků jsou reexporty. „Ty se diskutují v posledních třech, čtyřech letech neustále, byť je to dle mého názoru mediálně nejvíce zprofanované téma, které provází řada dezinformací,“ konstatuje Vrubel (problematice jsme se věnovali v řadě článků, jejich seznam najdete zde). I když jsou reexporty aktivitou legální, lze je dnes zakázat v konkrétních případech, kdy hrozí nedostupnost důležitých, nenahraditelných léků pro české pacienty. Proces je takový, že se daný přípravek zařadí na seznam nenahraditelných léčiv, načež musí distributoři hlásit, že ho chtějí vyvézt. Jestliže ministerstvo na základě hlášení dojde k názoru, že by mohl vzniknout nedostatek na našem trhu, je možné reexport zakázat. Tento systém ale trvá v nejrychlejším případě dva nebo tři týdny, a pokud by někdo dával námitky a odvolání, mohl by se ještě protáhnout. Pokud tedy dojde k náhlému výpadku léku, který na seznamu není, nemá ministerstvo možnost okamžitě reexport preventivně zakázat. „To je něco, co má legislativa, která je nyní v připomínkovém řízení, řešit. Má umožnit preventivní zákaz reexportu v případě, kdy je odůvodněný předpoklad, že se léčivý přípravek stane nedostupným. Řešení považujeme za flexibilnější, rychlejší a správnější,“ uvádí Filip Vrubel. Podle navrhované úpravy by reexporty přípravků na recept hrazených z veřejného zdravotního pojištění měl možnost provádět jen držitel rozhodnutí o registraci nebo jím pověřený distributor. „Jestliže je dnes přípravek hrazen z veřejného zdravotního pojištění, už to samotné znamená, že má význam pro poskytování zdravotní péče v ČR. Pokud stát v jedné regulaci říká, že chce tyto léky mít dostupné a hrazené z veřejného zdravotního pojištění, pak je důležité u těchto léků zajistit, že budou dostupné i fyzicky. Druhá myšlenka s tím spjatá je, že už dnes je v zákoně o léčivech i evropské směrnici psáno, že držitelé rozhodnutí o registraci jsou odpovědni za dostupnost léčiv v jednotlivých členských státech. Jestliže má držitel splnit tuto povinnost, musí mít ve své kompetenci hlídat, co se mu z trhu ztrácí. Nemůžeme chtít po držiteli, aby zodpovídal za dostupnost, a trestat ho za nedostupnost, když bez jeho vědomí z trhu léky někdo sebere a vyveze do zahraničí,“ vysvětluje důvody pro zvolenou úpravu náměstek Vrubel, který dodává, že navržené řešení se inspirovalo slovenskou úpravou. Ta přitom už dle Vrubela byla shledána v souladu s evropským právem, protože Evropská komise zastavila řízení proti Slovensku. Návrh také počítá s tím, že zasáhnout je možno nejen u léků na recept, ale v odůvodněných případech i u volně prodejných přípravků. Zde by se ale nejednalo o výše popsané omezení, ale šlo by o opatření obecné povahy vydané lékovým ústavem v podobném procesu, v jakém se reexporty zakazují dnes – podle Vrubela by ovšem šlo o způsob flexibilnější a rychlejší. Podle Jakuba Dvořáčka, výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), by přitom bývalo bylo dobré mít podobná opatření už nyní – kvůli protipadělkové směrnici a také Brexitu. „Můžeme očekávat, že určité výkyvy a výpadky můžou nastat,“ poukazuje Dvořáček. To může vzhledem k cenové hladině léků u nás vést k většímu množství reexportů. „Když se zjistí závada v kontextu protipadělkové směrnice, bude veliký tlak na to, aby přípravky, které jsou u nás levnější, saturovaly potřeby trhů, kde jsou ceny výrazně vyšší,“ vysvětluje Jakub Dvořáček. Podle nemocničních lékárníků přitom opatření pro lékárny zvyšuje pravděpodobnost, že jim bude přípravek dodán a dostane se tak k pacientovi. „Zvyšuje se tak pool přípravků, který je k dispozici pro vydání. To se velmi těžko rozporuje. Ze strany lékáren je pro toto jednoznačná podpora,“ uvádí vedoucí ústavní lékárny IKEM Michal Hojný. Kritici: Hrubý rozpor s právem EU Tezi o souladu emergentního systému v navrhovaném pojetí s evropským právem ovšem zpochybňují zástupci lékárníků a distributoři. Zdravotnický deník zjistil, že Evropská komise opravdu v květnu loňského roku ukončila „řízení o nesplnění povinnosti týkající se paralelního obchodu s léčivými přípravky pro humánní použití, která vedla proti Polsku, Rumunsku a Slovensku“. To ovšem neznamená, že je pro ni věc definitivně vyřešena. V odůvodnění jasně píše mj., „že je potřeba hledat jiné cesty než protiprávní jednání“. Komise si je vědoma, že sladění nutnosti respektovat volný pohyb zboží s právem pacientů na přístup ke zdravotní péči vyžaduje nalezení křehké rovnováhy. Měl by se podle ní „uskutečnit strukturovaný dialog“ za účasti všech dotčených stran, a proto bude „shromažďovat další informace“. „Upozorňujeme, že navrhované znění § 77c dle předloženého návrhu je v hrubém rozporu s čl. 35 – 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),“ uvádí v připomínkách k novele zákona o léčivech Asociace evropských distributorů léčiv (AEDL). Navrhované znění § 77c totiž stanovuje, že léčivý přípravek dodaný na trh může dodat do jiného členského státu nebo do třetí země pouze držitel rozhodnutí o registraci tohoto léčivého přípravku, který je zároveň držitelem distribučního oprávnění, nebo jím písemně pověřený distributor, přičemž pověření musí mít náležitosti stanovené zákonem. Podle výkladu ministerstva zdravotnictví tato úprava dopadá specificky pouze na hrazené léčivé přípravky (které definuje jiná část zákona), jejichž dostupnost pro pacienty v ČR je na základě dosavadních zkušeností nejvíce ohrožena reexporty do zahraničí. „Držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, jehož se bude regulace týkat, tak ponese plnou zodpovědnost za vyhodnocení dostupnosti na českém trhu a v případě, že ta nebude ohrožena, může být s jeho souhlasem léčivý přípravek vyvezen do zahraničí,“ napsalo MZ v odůvodnění. Jenže AEDL namítá, že Evropská komise již posuzovala slovenský Zákon o liekoch a zdravotníckych pomôckach, který je předlohou české novely a obsahuje paragraf shodný s navrhovaným § 77c, přičemž došla k závěru, že je „v rozporu s právem na volný pohyb zboží; a způsob, jakým bylo toto právo Slovenskem porušeno, je zcela nepřijatelný“. Systém předchozího souhlasu držitele rozhodnutí o registraci léčiva s jeho vývozem je podle Evropské komise zakázaným opatřením s rovnocenným účinkem jako množstevní omezení vývozu (dle § 35 SFEU). To vyplývá i z rozhodnutí Evropského soudního dvora Centrafarm, který při posuzování jednoho konkrétního případu, týkajícího se vývozu léčiv, dospěl k závěru: „že národní předpis, který dává majiteli souběžných patentů v různých členských zemích právo zakázat dovoz patentovaného zboží z jiných členských zemí, je opatřením s rovnocenným účinkem a proto zakázaným podle článku 30 Smlouvy. Pokud by bylo takové právo dáno, majitel souběžných patentů by ve svém důsledku měl možnost rozdělovat národní trhy a tak omezovat obchod mezi členskými zeměmi.“ Komise u slovenského zákona kritizuje, že nejsou stanovena žádná kritéria, na základě kterých k rozhodnutí o omezení vývozu dochází. Rozhodnutí o omezení exportu musí vydat orgán státu na základě přesně stanovených kritérií, aby toto rozhodnutí bylo soudně přezkoumatelné. „Z důvodové zprávy ani z hodnocení dopadů regulace RIA nijak nevyplývá, kolik druhů léčivých přípravků je aktuálně ohroženo reexportem, zda vůbec nějaké a zda je takové riziko proporcionální s navrhovaným omezením. Důvodová zpráva dále dostatečně neprokazuje reálnost a bezprostřednost hrozby nedostatku léčiv ve smyslu judikatury SDEU ..,“ píše se mj. ve stanovisku AEDL k českému návrhu novely zákona. „Zároveň máme za to, že je navrhovaný § 77c v rozporu s čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a to s právem podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost,“ dodává AEDL. Podobně odmítavé stanovisko zaujalo Grémium majitelů lékáren. „Volný pohyb zboží lze omezit jen z důvodu ochrany „veřejného zdraví“, což musí být vykládáno dle judikatury Evropského soudního dvora úzce. Dle stávající úpravy musí SÚKL a MZ pečlivě zkoumat před zákazem reexportu, zda je lék současně nedostatkový a současně nenahraditelný. V předkládaném návrhu je de facto zakázán vývoz všech ‚hrazených‘ léků (resp. s podmínkou souhlasu držitele rozhodnutí o registraci) – tedy i u těch léků, které nejsou nedostatkové a nenahraditelné, tedy jejich vývozem ‚veřejné zdraví‘ ohroženo není, a proto národní předpis nemá pravomoc jejich prodej na jednotném trhu EU omezovat,“ píše se v připomínkách, které zaslalo Grémium. Komise podle Grémia doporučila subjektům dotčených slovenskou úpravou obrátit se nejprve na národní soudy. „Útvary Komise i nadále situaci na Slovensku monitorují a v případě dalších informací mohou zasáhnout,“ píše Grémium, které také upozorňuje, že pokud by držitel rozhodnutí o registraci povolil reexport nezávislému distributorovi, uzavřel by s ním nezákonnou vertikální dohodu – vertikální kartel – protože dva nezávislí soutěžitelé si nemohou sjednávat, jaké množství lze vyvézt a jaké už nikoliv a kdo má být jeho příjemcem. Emergentní systém musí být pro všechny krajním řešením Vraťme se ale k důvodům výpadků léků, jak je vidí ministerstvo zdravotnictví a jimiž zdůvodňuje svůj návrh novely zákona. Třetím důvodem, proč dnes léky podle něj scházejí, jsou neefektivity na úrovni distribuce, které vedou k tomu, že se přípravky nedostanou do konkrétních lékáren. Ačkoliv tedy centrálně neregistrujeme problém, v některých lékárnách se pacienti k léčivu nedostanou. „Chceme, aby pacient, ať už si vybere jakoukoliv lékárnu, měl šanci na první dobrou v lékárně léčivý přípravek získat. V rámci novely zákona o léčivech navrhujeme takový mechanizmus, který to zajistí. Je jím emergentní systém neboli informační systém pro objednávání léčiv v mimořádných případech, opět inspirovaný slovenskou úpravou,“ říká Filip Vrubel. Podle návrhu tak výrobce bude mít povinnost u všech hrazených léčiv na recept, které uvádí na český trh, zřídit a provozovat emergentní systém objednávání léčiv. „Laikům vysvětluji, že si to mohou představit jako eShop, do kterého se ale může přihlásit jen lékárník. Je to tedy internetový objednávkový systém, který musí vést každý držitel a do kterého musí dát přístup každé lékárně,“ nastiňuje Vrubel s tím, že emergentní sklad a případně i systém může zajistit buď výrobce sám, nebo ho pro něj smluvně zajistí distributor. Výrobce zároveň musí informovat o tom, kterým (minimálně dvěma) distributorům léky běžně dodává. Systém, který doprovází výdej hrazeného léku na recept, by měl ale zůstat nezměněn – první přichází na řadu sklad lékárny, eventuálně lékárna kontaktuje distributora. „Tím ovšem dnes její možnosti končí. Když distributor lékárně řekne, že jí léčivý přípravek nedá, protože nemá, končí tím pro lékárníka práce. Pacient dostane recept zpět a jde si ho vyzvednout jinam. My chceme, aby takto proces nekončil. Jestliže lékárna není schopna lék získat ani u distributorů, u nichž výrobce tvrdí, že jim je dodává, měla by mít právo obrátit se rovnou na držitele o registraci. Ten bude mít povinnost lékárně do dvou pracovních dnů lékárně objednaný léčivý přípravek dodat,“ popisuje Filip Vrubel s tím, že emergentní systém je nadstavba, která nemění distribuční chování na českém trhu. Podle něj jde na Slovensku přes emergentní systém kolem deseti tisíc objednávek měsíčně, z toho více než polovina je jeden lék (celkově jde o cca 140 léků). Jedna firma totiž začala svůj přípravek distribuovat pouze přes emergentní systém (o problematice jsme psali zde). „To je ale věc, kterou my naším zákonem zakazujeme. Je tam jasně napsáno, že emergentní systém nemůže být jediným způsobem distribuce léčivého přípravku,“ zdůrazňuje Vrubel s tím, že přes emergentní systém by mělo probíhat méně než jedno procento distribuce. Že by emergentní systém neměl nahrazovat standardní systém, potvrzuje i AIFP. „I v kontextu toho, že je to spojeno s náklady a distribuce je dražší než v běžném provozu,“ říká Dvořáček. S využíváním emergentu jen v krajních situacích souhlasí i lékárníci, kteří také chtějí, aby náklady systému nesli výrobci. „Pak nebudou mít motivaci pro to, aby do kanálu směřovali významné množství léčivých přípravků,“ dodává Michal Hojný. Naopak farmafirmy ale mají obavy z toho, aby lékárníci nepoužívali emergentní systém jako prioritní systém objednávek. Také proto je v návrhu povinnost nejdříve nahlédnout do ostatních systémů. A aby nebyly lékárny vystaveny tomu, že si při objednávce z emergentního systému bude distributor nebo držitel rozhodnutí o registraci účtovat příliš velkou obchodní přirážku, plánuje ministerstvo cestou cenového předpisu rozdělit obchodní přirážku speciálně pro emergentní systémy tak, aby většina přirážky zůstala lékárně. Lékárníkům vadí omezení přeprodejů či benevolentní lhůty dodávek „Pohled na objednávání přípravků teď určitě není pozitivní a shodneme se na tom, že je třeba s tím něco provést – času, který personál tráví sháněním léčivých přípravků, je hodně,“ konstatuje Hojný. Lékárníci proto akcentují, aby novinka nepřinesla nadbytečně složitou administrativu. „Tato pojistka by měla být za jasně definovaných podmínek tak, aby minimalizovala administrativní zátěž v lékárně a abychom neskončili jako na Slovensku u systému s poměrně komplikovaným objednáváním,“ vysvětluje Michal Hojný. K navrhované novele měla Česká farmaceutická společnost řadu připomínek, jednou z výtek byla možnost přerušit dodávky až na 180 dnů během 12 měsíců. „Ta doba nám přijde nemravně dlouhá a navrhujeme zkrácení na dva měsíce, a to ještě za jasně specifikovaných podmínek,“ uvádí Hojný. „Tady se střetává několik zájmů. Když se na to podíváme naopak z pohledu výrobce nebo i nás jako regulátora, výrobce nemá primárně chuť, aby tady byl přípravek primárně nedostupný. Máme tu ale celou řadu přípravků, třeba očkovacích látek nebo léků na alergie, které mají sezónní dodávky. Dovezou se a půl roku tu další šarže není. A je poněkud tvrdé, aby stát výrobce administrativně nutil jednou za měsíc či dva něco dovézt, přestože to reálně na trhu není potřeba. Musíme si uvědomit, že to firma obchodovat chce, a když tu půl nebo tři čtvrtě roku přípravek není, je to pro ni ztráta – každý výrobce za registraci platí udržovací poplatek, i když neprodá ani krabičku. Proč tedy trestat výrobce za to, že čtyři měsíce nic nedodal, když chci, aby vůbec něco přivezl? Musíme udržovat proporcionalitu,“ reaguje Vrubel. Lékárníci také kritizují omezení možnosti vypomáhat si při potížích s nevyprodáním skladových zásob přeprodejem léčivých přípravků. „Jinak přidáváme lékárnám další zátěž s odepisováním léčivých přípravků, kterých se lze zbavit i jiným způsobem. Například když je pacient převeden jinam nebo zemře, měla by lékárna mít možnost nákladný přípravek přeprodat dál,“ poukazuje Hojný. Důvodem, proč ke kroku ministerstvo přikročilo, byla zkušenost s reexporty na Slovensku. Malé lékárny tam legálně přeprodávaly léky do jedné lékárny – a ta je pak nelegálně vyvezla. „Jen jedna udělala nelegální krok a byla potrestána. Ale dalších dvacet neudělalo nic nelegálního, přestože nelegálnímu reexportu vědomě napomohly. Chceme tedy zabránit tomu, aby tato šedá ekonomika sesbírávání po kusech byla realizována. Na druhou stranu ale přeprodeje nezakazujeme plošně. Nastavujeme jednosměrný kanál – léky mohou být přeprodány z malé lékárny do nemocniční, kde je větší předpoklad, že se léky využijí. Naopak to ale nebude možné,“ vysvětluje Vrubel. Zbytečná práce i návštěvy pacientů, diskriminace „Jenže nemocniční lékárna má úplně jiné distribuční přirážky než my. Pochybuji, že bude takový dobroděj, aby na úkor vlastního zisku odebírala léky od malých lékáren na úkor vlastní marže,“ reagoval na semináři David Gregor ze spolku Vaši lékárníci. „Máte pravdu, ale je to výjimečná situace a je to výpomoc, kterou není možné chápat jako hospodářskou aktivitu,“ říká k tomu náměstek Vrubel. Marek Hampel z Grémia majitelů lékáren pak v návrhu postrádá právo lékárny zvolit si svého distributora léků. „Když nemáme možnost si ho vybrat a máme jen jednoho monopolního, který tu má svůj řetězec, tak se u něj horko těžko sjednávají obchodní podmínky,“ uvádí Hampel. K tomu ale AIFP říká, že i výrobce má právo vybrat si svého distributora, kterému prodá své léky. „Jestliže výrobce nechce s nějakou firmou spolupracovat, není tu stát nebo EU, která řekne, že musí obchodovat s každým, kdo si o to řekne. Je to střet svobod a nechť Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyřeší, kde svobody jedné strany začínají a končí – to není byznys ministerstva zdravotnictví. Navrhovanou úpravu jsme ÚOHS ukazovali a ten se vyjádřil, že z jeho úhlu pohledu je to v pořádku,“ dodává Vrubel. Podobně jako Grémium kritizuje návrh Česká lékárnická komora. Podle ní to sice na první pohled vypadá, že emergentní systém bude držitele registrací nutit k tomu, aby zajistili dodávku léku, který není lékárně schopen dodat distributor. Při bližším prozkoumání příslušných paragrafů, však komora dospěla k názoru, že je „zřejmé, že spíše než zajištění LP, které není distributor schopen dodat, půjde o zajištění LP, které distributor není ochoten dodat. Přesto, že je má k dispozici a že je některým lékárnám dodává, zatímco jiným ne. Anebo je nemá přímo k dispozici, ale je schopen si je velmi rychle obstarat.“ V tomto kontextu pak komora kritizuje navrhované povinnosti provozovatele lékáren: dvakrát (podle komory zbytečně) lék objednávat, následně objednávat v emergentním systému, prokazovat dvě předchozí marné objednávky, přikládat identifikátor elektronického receptu, následně hlídat, jestli je držitel registrace neodmítne a případně rušit záznam v Centrálním úložišti receptů. To všechno pod sankcí. „Proč toto vše, když již na základě objednávky lékárny může přímo distributor zajistit, aby do dvou pracovních dnů dokázal léčivý přípravek do lékárny dodat. Fakticky jde o zcela stejný výsledek, ale lékárna bude ušetřena mnohé zbytečné práce,“ míní Česká lékárnická komora. Obává se, návrh neobsahuje žádná ustanovení, která by bránila distributorům některým lékárnám léky dodávat, zatímco jiným je odmítat. Ty odmítnuté pak budou muset využívat emergentní systém a vynaložit tak mnohem větší množství práce a času na to, aby jim byl lék dodán. Proto nemůže lékárnická komora s novým systémem tak, jak jej pojímá ministerstvo zdravotnictví, souhlasit. Nabízí ale řešení „spočívající v informačně otevřených skladech distributorů a v objednávacím systému, který neumožní upřednostňovat kteroukoliv lékárnu“. Komora nesouhlasí ani s tím, aby zákonné řešení předpokládalo dvojí návštěvu pacienta v lékárně. První za účelem předání identifikátoru a druhou za účelem výdeje léčivého přípravku dodaného v emergentním systému. „To, že k těmto situacím dochází i v současnosti, je bohužel důsledek nedostatku léčivých přípravků nebo jejich selektivní distribuce do lékáren. Důsledek, o jehož odstranění je třeba usilovat. Nikoliv jej konzervovat zákonem,“ zdůrazňuje ČLnK s tím, že pokud má být zaveden emergentní systém, tak jedině tak, aby lékárny mohly svým pacientům vydávat léčivé přípravky hned. Komoře se také nelíbí formulace definující povinnost dodávek „v množství a časových intervalech odpovídajících potřebě pacientů“. Je podle ní ve srovnání se současnou úpravou „zcela nedostatečná a bez účinku“. „Pokud má distributor léky na skladě, musí dodávku uskutečnit. I mimo emergentní systém. Ne jen v jeho rámci,“ domnívá se ČLnK. Má-li být emergentní systém skutečně využíván jen ve výjimečných případech, doporučuje komora, aby: – byl držitel registrace povinen v EGS dodávku zajistit za cenu odpovídající nejnižší ceně, za kterou dodává v ČR do jakékoliv lékárny, – bylo v návrhu postaveno najisto, že lékárně přípravek dodává – ve smyslu prodává – výrobce, a pokud se na dodávce podílí distributor, pak jen jako logistický subjekt bez nároku na distribuční přirážku, – bylo v textu zákona to, co je uvedeno v důvodové zprávě: „Náklady na dodání léčivých přípravků objednaných v rámci emergentního systému nesou držitelé rozhodnutí o registraci.“ Předchozí článekMinistr jmenoval profesora Feltla ředitelem VFN Další článekEvropská komise vybízí země EU, aby umožnily on-line přístup ke zdravotním záznamům

https://rejstriky.finance.cz/firma-karlovarska-marketingova-spolecnost-spolecnost-s-rucenim-omezenym-48360724

KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným Karlovy Vary IČO 48360724 kontakty (15.11.2019) | Finance.cz KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným Karlovy Vary IČO: 48360724 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným, která sídlí v obci Karlovy Vary a bylo jí přiděleno IČO 48360724. Firma s názvem KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným se sídlem v obci Karlovy Vary byla založena v roce 1993. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 1 osob. Základní údaje o KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným IČO: 48360724 Krajský soud v Plzni 1.9.1993 Právní forma:společnost s ručením omezeným založena společenskousmlouvou dvou společníků ze dne 14. 7. 1993 1.9.1993 Základní jmění:základní jmění společnosti činí 100 000,-- Kč představujícípeněžité vklady zakladatelů 1.9.1993 - 13.8.2014 Prokura: nebyla udělena 1.9.1993 - 13.8.2014 Odštěpný závod: nebyl zřízen 1.9.1993 - 13.8.2014 Dozorčí rada: nebyla zřízena 1.9.1993 - 13.8.2014 Aktuální kontaktní údaje KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným Kontakty na KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným IČO: 48360724 Šumavská 1732 , 360 01 Karlovy Vary Česká republika Šumavská 1732/29, 360 01 Karlovy Vary 11.10.2016 Šumavská 29 , 360 01 Karlovy Vary Česká republika Karlovy Vary, Šumavská 29, PSČ 36001 1.9.1993 - 11.10.2016 Šumavská 1732/29, Karlovy Vary 360 01 Obory činností KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným IČO: 48360724 manažerské služby v režimu volné živnosti 1.9.1993 - 13.8.2014 zprostředkování obchodu v režimu volné živnosti 1.9.1993 - 13.8.2014 koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej v režimu volné živnosti 1.9.1993 - 13.8.2014 provozování cestovní kanceláře 1.9.1993 - 13.8.2014 ubytovací služby včetně provozování hostinské činnosti 1.9.1993 - 13.8.2014 Vedení firmy KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným IČO: 48360724 Jiří Trávníček 13.8.2014 Záhoří 1 , 364 52 Verušičky Česká republika Záhoří 1, 364 52 Verušičky Jiří Trávníček 1.9.1993 - 12.1.2012 Brněnská 6 , Plzeň Česká republika Jiří Trávníček 12.1.2012 - 13.8.2014 Vlastníci firmy KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným IČO: 48360724 zakladni 100 000 Kč - 1.9.1993 Sbírka Listin KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným IČO: 48360724 C 3563/SL 46 účetní závěrka [2014] příloha Krajský soud v Plzni 1.4.2015 30.10.2015 30.10.2015 4 C 3563/SL 45 účetní závěrka [2014] rozvaha Krajský soud v Plzni 1.4.2015 30.10.2015 30.10.2015 2 C 3563/SL 44 účetní závěrka [2014] výkaz zisku a ztráty Krajský soud v Plzni 1.4.2015 30.10.2015 30.10.2015 2 C 3563/SL 21 účetní závěrka [2005] Krajský soud v Plzni 20.6.2006 22.8.2014 25.8.2014 1 C 3563/SL 20 účetní závěrka [2005] výkaz zisku Krajský soud v Plzni 20.6.2006 22.8.2014 25.8.2014 2 C 3563/SL 19 účetní závěrka [2005] rozvaha Krajský soud v Plzni 20.6.2006 22.8.2014 25.8.2014 2 C 3563/SL 18 účetní závěrka [2004] výkaz zisku Krajský soud v Plzni 17.6.2005 22.8.2014 25.8.2014 2 C 3563/SL 17 účetní závěrka [2004] příloha Krajský soud v Plzni 22.8.2014 25.8.2014 1 C 3563/SL 16 účetní závěrka [2004] rozvaha Krajský soud v Plzni 17.6.2005 22.8.2014 25.8.2014 2 C 3563/SL 15 účetní závěrka [2002] příloha Krajský soud v Plzni 25.6.2003 22.8.2014 25.8.2014 1 C 3563/SL 14 účetní závěrka [2002] rozvaha Krajský soud v Plzni 25.6.2003 22.8.2014 25.8.2014 4 C 3563/SL 13 účetní závěrka [2002] výkaz zisku Krajský soud v Plzni 25.6.2003 22.8.2014 25.8.2014 2 C 3563/SL 3 účetní závěrka 2008 Krajský soud v Plzni 26.3.2009 20.8.2009 2.9.2009 8 C 3563/SL 2 zakladatelské dokumenty -ÚZ spol.smlouvy Krajský soud v Plzni 27.12.2001 31.1.2002 7.8.2002 8 C 3563/SL 1 zakladatelské dokumenty -NEDOLOŽENY Krajský soud v Plzni 0 Hodnocení KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným Výpis dat pro firmu KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným, 48360724 na obchodním rejstříku Karlovarská likérka, společnost s ručením omezeným v likvidaci - 40524671 - Karlovy Vary , T. G. Masaryka 282 Marketingová informační společnost, s.r.o. "v likvidaci" - 60322497 - Ostrava , Nákladní 3179/1 Marketingová společnost S.E.N., spol. s r.o. - 25099434 - Praha , Květnového vítězství 1119/29 TOPADVERTISING - reklamní a marketingová společnost s.r.o. - 28562691 - Praha , Bořivojova 878/35 marketingová společnost MY4, s.r.o. - 60733331 - Brno , Mezicestí 2908/26 Česká marketingová společnost, z.s. - 00499447 - Praha , Novotného lávka 200/5

http://kraken.slv.cz/11Tdo268/2017

Dotčené předpisy: § 265b odst. 1 tr. ř., § 265f odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. 4. 2017 dovolání, která podali obvinění proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 11 To 25/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 50 T 8/2015 a rozhodl dovolání obviněných D. V. a J. R. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 12. 2015, sp. zn. 50 T 8/2015, byl obviněný D. V. uznán vinným v bodě I zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku a v bodě IV přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, za které byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, a k trestům propadnutí věci, a to finanční částky 175 800 Kč a věcí v rozsudku vyjmenovaných. I. P. R., H. U., D. V., M. B., J. R., M. L. a A. K. se nejméně od podzimu 2013 do 7. srpna 2014 podíleli na obchodu s marihuanou či pervitinem, a to dílem jako členové organizované skupiny s vnitřní dělbou práce, kde H. U. společně s manželkou E. U., odsouzenou za tuto trestnou činnost justičními orgány SRN, pověřovali osobně či telefonicky J. R. a posléze P. R. obstaráním sušených vrcholíků rostliny konopí marihuany a metamfetaminu, kdy P. R. jednak zajistil dodávky marihuany a pervitinu od D. V., a jednak dále pověřil obstaráním uvedených látek M. L., který nebyl při zajišťování marihuany úspěšný, a M. B., který zajistil dodávky marihuany od A. K., přičemž finanční prostředky k nákupu marihuany a pervitinu H. U. společně se svou manželkou E. U. přiváželi ze Spolkové republiky Německo, a následně takto získanou marihuanu a pervitin H. U. společně se svou manželkou E. U. dodávali bez potřebných povolení sami nebo prostřednictvím dalších osob dealerům a koncovým odběratelům v SRN, o čemž P. R. a J. R. věděli, přičemž na uvedené činnosti se jednotliví obvinění podíleli následujícím způsobem: 1. dne 12. 1. 2014 P. R. na základě pokynů od J. R., který měl instrukce od E. U., a za použití peněz, které obdržel prostřednictvím J. R. od E. U. v P., okr. Ch., zakoupil od neustanovené osoby, kterou znal pod jménem M. P., 1 kg marihuany, kterou téhož dne kolem 16:44 hod. v obci Č. předal J. R. a E. U., která ji vyvezla za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, a J. R. provizi v nezjištěné výši, 2. dne 13. 1. 2014 P. R. na základě pokynů od J. R., který měl instrukce od E. U., za použití peněz, které obdržel prostřednictvím J. R. od H. U., v P., okr. L., zakoupil od neustanovené osoby, kterou znal pod jménem M. P., 1 kg marihuany, kterou téhož dne po 16:00 hod. v obci Č. předal J. R. a H. U., který ji vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, a J. R. provizi v nezjištěné výši, 3. dne 26. 1. 2014 P. R. na základě pokynů od J. R., který měl instrukce od E. U., za použití peněz, které obdržel prostřednictvím J. R. od E. U., v P., okr. L., zakoupil od neustanovené osoby, kterou znal pod jménem M. P., 1 kg marihuany, kterou téhož dne v době kolem 17:58 hod. v Ž. předal J. R. a E. U., která ji vyvezla za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, a J. R. provizi v nezjištěné výši, 4. dne 15. 2. 2014 P. R. na základě pokynů od J. R., který měl instrukce od E. U., za použití peněz, které měl u sebe H. U., který P. R. doprovázel, v L., okr. L., zakoupil od neustanovené osoby 0,5 kg marihuany, kterou téhož dne v době kolem 19:46 hod. dovezl do Ž., kde ji v bytě J. R. společně zabalili do sáčků, poté ji H. U. vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, a J. R. provizi v nezjištěné výši, 8. dne 30. 3. 2014 P. R. na základě pokynů od E. U., za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž. zakoupil od D. V. 200 g metamfetaminu, který následně v místě svého bydliště v Ž. předal H. U., který jej vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, 10. dne 10. 4. 2014 P. R. na základě pokynů od H. U. a E. U., a za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž. zakoupil od D. V. 1 kg marihuany, kterou poté téhož dne mezi 18:00 a 20:00 hod. předal H. U., který ji vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, 12. dne 17. 4. 2014 P. R. na základě pokynů od H. U. a E. U. a za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž. zakoupil od D. V. 1 kg marihuany, kterou poté téhož dne kolem 15:30 hod. předal H. U., který ji vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, 14. dne 19. 4. 2014 P. R. na základě pokynů od H. U. a E. U. a za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž. zakoupil od D. V. 2 kg marihuany, kterou poté téhož dne po 18:00 hod. předal H. U., který ji vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, 17. dne 4. 5. 2014 P. R. na základě pokynů od H. U. a E. U. a za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž. zakoupil od D. V. 194 g metamfetaminu, který poté téhož dne kolem 18:00 hod. předal H. U., který jej vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, 18. dne 13. 6. 2014 P. R. na základě pokynů od H. U. a E. U. a za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž. zakoupil od D. V. 0,77 kg marihuany, kterou poté téhož dne kolem 18:37 hod předal H. U. a E. U., kteří ji vyvezli za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 10 000 Kč, 20. ve třech případech v době mezi 5. 5. 2014 a 6. 8. 2014 P. R. na základě pokynů od H. U. a E. U. a za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž. zakoupil od D. V. dvakrát 2 kg a jednou 1 kg marihuany, celkem 5 kg marihuany, kterou následně předal H. U., který ji vyvezl za účelem dalšího prodeje do SRN, kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 30 000 Kč, 21. dne 7. 8. 2014 v době kolem 11:00 hod. P. R. na základě pokynů od H. U. a E. U. a za použití peněz, které obdržel od H. U., v Ž., u křižovatky ul. A. H. a R. t. zakoupil od D. V. 480 g metamfetaminu obsahujícího 358,1 g báze metamfetaminu, který ihned poté předal H. U., kdy za toto své jednání obdržel P. R. provizi ve výši 25 000 Kč, přičemž následně byl metamfetamin u H. U. v jím řízeném vozidle Alfa Romeo 159, MPZ FG-DS 327, na silnici č. ... před obcí H., ve směru z Ž. do M., nalezen, když byl uschován v palivové nádrži vozidla, 1. v přesně nezjištěné době od června do září 2013 v Ú. n. L. v okolí hotelu Bohemia J. R. zprostředkoval prodej 50 g metamfetaminu tak, že uzavření obchodu domluvil a zprostředkoval předání peněz a metamfetaminu od P. K., pro R. G., dosud nezjištěného pobytu, v ceně 600 Kč za 1g metamfetaminu a měsíc po výše zmíněném prodeji u hotelu Bohemia po předchozí dohodě s P. K. převzal J. R. 50 g metamfetaminu, který byl určen opětovně pro R. G., k uzavření obchodu však nedošlo, protože se P. K., R. G. a J. R. nedohodli na ceně, a J. R. metamfetamin vrátil P. K., 2. v přesně nezjištěné době od března 2013 do března 2014 v nepravidelných intervalech po předchozí dohodě zakoupil J. R. nejméně v 8 případech od P. K. vždy 50 g metamfetaminu, jednou 100 g za účelem dalšího prodeje, za cenu 450 až 500 Kč za gram metamfetaminu, celkem tedy nejméně 450 g metamfetaminu, k předání docházelo zejména v T., poblíž benzinové čerpací stanice OMV, která se nachází při příjezdu do T. ve směru od Ú. n. L. P., dále pak v obci B., okr. M., v obchodním centru Central v M. a v Ž., přičemž nejméně dne 31. 10. 2013 v obci B. pak J. R. prodal 100 g metamfetaminu H. U., a to za přesně nezjištěnou cenu, a dále v období od 1. 12. 2013 do 31. 1. 2014 v obci M. prodal nejméně v 1 případě J. R. 50 g metamfetaminu E. U. za cenu 550 Kč za 1 g, přičemž metamfetamin je uveden jako psychotropní látka v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013, konopí je uvedeno jako omamná látka v příloze č. 3 nařízení vlády č. 463/2013, sušená drť rostliny konopí marihuana - obsahuje psychotropní látku tetrahydrokanabinol, která je uvedena v příloze č. 4 nařízení vlády č. 463/2013, o seznamech návykových látek, které podle § 44c zákona č. 167/1998, o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, stanoví seznamy omamných a psychotropních látek, IV. D. V. v období od 5. 1. 2013 do 7. 8. 2014 se neoprávněně zdržoval na území České republiky, zejména v P., Ž. a na dalších místech, ačkoli mu byl uložen Okresním soudem v Liberci pod č. j. 6 T 187/2005-155 trest vyhoštění z České republiky, a to na dobu neurčitou, přičemž rozsudek nabyl právní moci dne 28. 7. 2006, ve spojení s řízením o poskytnutí mezinárodní ochrany řízením o azylu, kdy žádost, podaná D. V. dne 17. 8. 2011, byla pravomocně odmítnuta dne 28. 6. 2012 rozhodnutím Nevyššího správního soudu pod č. j. 7 Azs 24/2012-23, které nabylo právní moci 13. 7. 2012, přičemž od nabytí právní moci měl stanovenu třicetidenní lhůtu k opuštění České republiky, kterou nedodržel, a dále ve spojení s řízením o poskytnutí mezinárodní ochrany, kdy jeho žádost ze dne 5. 9. 2012 byla zamítnuta pod č. j. OAM-192/LE-BE02-ZA04-2012 dne 17. 9. 2012, které nabylo právní moci dne 1. 10. 2012, přičemž Krajský soud v Praze pod č. j. 49 Az 27/2012-26 dne 4. 12. 2012 zamítl žalobu proti rozhodnutí ze dne 17. 9. 2012. Proti citovanému rozsudku podali obvinění, další spoluobviněný a státní zástupkyně odvolání. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 11 To 25/2016, odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali obvinění dovolání, obviněný D. V. prostřednictvím obhájkyně Mgr. Petry Gerlichové a obviněný J. R. prostřednictvím obhájce JUDr. Tomáše Sokola. ve svém dovolání ohledně dovolacího důvodu odkázal na § 265b odst. 1 písm. g), h) a l) tr. ř., přičemž posledně uvedený dovolací důvod uplatnil ve spojení s dvěma předchozími. V případě skutku popsaného pod bodem I rozsudku nesouhlasí obviněný s naplněním znaku kvalifikované skutkové podstaty ve velkém rozsahu , který podle něj nemá oporu v provedeném dokazování. Z rozhodnutí soudů obou stupňů není zřejmé, jak dospěly k tomu, že obviněný nakládal s nejméně 9,77 kg marihuany a s 874 g metamfetaminu. Z telefonních odposlechů vyplývá množství ve výši 3,77 kg marihuany a 694 g metamfetaminu. Množství 3,77 kg marihuany přitom bylo uvedeno i v předchozích rozhodnutích, např. o vazbě ze dne 13. 7. 2015. Ani při větším množství by však obviněný hranici velkého rozsahu nepřekročil, neboť k tomu by musel nakládat s 10 kg marihuany. ohledně dovolacího důvodu odkázal na § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Odvolací soud pak názor soudu prvního stupně sdílel a odůvodnění doplnil v tom smyslu, že manželé U. vedli telefonní hovory z telefonů s německou předvolbou, jezdili vozidlem s německou MPZ, v telefonních hovorech mluvili o přejezdu hranic, o cestě z reichu , o nutnosti výměny eur za koruny, v některých případech docházelo k předání na hranicích či v jejich blízkosti. Odvolací soud podle obviněného vztáhl tyto argumenty paušálně na všechny obviněné, čímž se snaží zakrýt absenci důkazů, které by dokládaly, že právě on věděl o páchání skutku ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Podle obviněného navíc toto dodatečné odůvodnění představuje novum, které znamená porušení jeho procesních práv, neboť se k těmto argumentům neměl možnost vyjádřit. Tím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. V části nazvané nesprávná právní kvalifikace skutku pak obviněný vytýká, že podle soudu prvního stupně ve vztahu ke kvalifikačnímu znaku skutkové podstaty podle § 283 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku postačovalo zavinění z nedbalosti, ačkoli v tomto případě je to z podstaty vyloučeno a spáchat čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech lze pouze úmyslně, stejně jako nelze být členem organizované skupiny z nedbalosti. Následně obviněný připouští, že podle soudu prvního stupně byl u něj ve vztahu k této kvalifikační okolnosti dán nepřímý úmysl, s tímto závěrem však nesouhlasí, neboť z žádného důkazu nevyplývá, že by o působení organizované skupiny ve více státech věděl. S poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. III. ÚS 1481/09, pak obviněný uvádí, že i naplnění ostatních znaků skutkové podstaty je značně sporné. Nesouhlasí přitom s názorem odvolacího soudu, že tento judikát nemůže mít dopad na projednávanou věc, neboť byl vydán za účinnosti předchozí právní úpravy. Podle obviněného totiž z tohoto rozhodnutí vyplývají zásadní závěry i ve vztahu k výkladu samotné kvalifikované skutkové podstaty, nikoli pouze ohledně jejího použití s odkazem na § 88 zákona č. 140/1961 Sb. (dále jen tr. zák. ). Na základě systematického zařazení dané skutkové podstaty a srovnání vysoké trestní sazby s jinými skutkovými podstatami je totiž zřejmé, že je určena k postihu nezávažnějších případů organizovaného obchodu s narkotiky. Oba soudy přitom tento systematický a teleologický výklad opomíjejí a vycházejí pouze z výkladu gramatického, přičemž dovádí šíři pojmu organizovaná skupina působící ve více státech do absurdního rozsahu. Obviněný nebyl v pozici organizátora trestné činnosti, ale pouze jakéhosi zprostředkovatele. U ostatních spoluobviněných, kterým se tato kvalifikovaná skutková podstata nepřičítala, přitom soud přihlížel k celkové závažnosti skutkové podstaty a tento formalistický přístup tedy musel překročit. Jde tak o jasnou svévoli při aplikaci práva a neodůvodněné přisouzení nerovného postavení ve vztahu k ostatním spoluobviněným. Dovolání pak obviněný ještě doplnil, toto doplnění však bylo u soudu prvního stupně podáno po uplynutí lhůty podle § 265e odst. 1 tr. ř. Vzhledem k tomu, že rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání (§ 265f odst. 2 tr. ř.), nemohl Nejvyšší soud k námitkám nově uplatněným v tomto doplňujícím podání přihlížet. Za důvody ve smyslu citovaného ustanovení je totiž třeba považovat konkrétní věcné námitky, nikoli pouze odkaz na dovolací důvod podle § 265b tr. ř., jak se domnívá obviněný. Dovedeno ad absurdum, při takovém výkladu by obviněný nemusel v dovolání žádné námitky uvádět, postačoval by mu pouze odkaz na zákonný dovolací důvod. Pokud by uplatnil všechny zákonné dovolací důvody, založil by tím povinnost dovolacího soudu přezkoumat rozhodnutí téměř dle revizního principu. S takovým výkladem se však Nejvyšší soud neztotožňuje. Ostatně ve smyslu věcných námitek je termín důvody jednoznačně uveden v ustanoveních § 267 odst. 1,2,3 tr. ř. při vytyčení obsahu stížnosti pro porušení zákona a rozsahu přezkumu jí napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem. Podání tohoto mimořádného opravného prostředku není na rozdíl od dovolání omezeno formálními důvody, a přesto musí ministr spravedlnosti uvést, z jakých důvodů jej podává a Nejvyšší soud je na ně omezen ve své přezkumné činnosti. Rekapitulovat na tomto místě obsah doplňujícího podání se proto jeví jako nadbytečné. K dovoláním obviněných se vyjádřil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Ten po shrnutí průběhu řízení a obsahu obviněnými podaných dovolání nejprve k dovolání obviněného D. V. uvedl, že pokud jde o námitky proti naplnění znaku ve velkém rozsahu , dle názoru státního zástupce je dovolání primárně založeno na prosté polemice se skutkovými zjištěními soudů. Obviněný takto nejprve zpochybňuje prokázané množství omamných a psychotropních látek, s nimiž měl nedovoleně nakládat, a teprve sekundárně od toho odvozuje svou námitku, že takové jím dovozené množství znak velkého rozsahu nenaplňuje. Za obsahově odpovídající uplatněnému dovolacímu důvodu však lze podle státního zástupce považovat tuto námitku v tom rozsahu, v jakém tvrdí, že uvedený znak nebyl naplněn ani z hlediska skutkových zjištění soudů, neboť nedosáhl judikaturou předpokládaného objemu marihuany. Dle názoru státního zástupce je však tato námitka zjevně neopodstatněná. V daném případě soudy obou stupňů aplikovaly relevantní judikatorní východiska pro určení konkrétního rozsahu dané trestné činnosti, tj. jak závěry vyplývající z rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, tak i stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013. Z těchto výkladových pramenů lze podle státního zástupce dovodit nejen množstevní (kvantitativní) hranici pro určení konkrétního rozsahu, ale i metodologii pro posouzení individuálních případů, kdy taková příslušná kvantitativní hranice dosažena není, resp. je-li překročena. V konkrétním případě se tak uplatní další, tzv. kvalitativní kritéria pro určení rozsahu, jimiž je počet případů, kvalita distribuované drogy, délka páchání trestné činnosti apod. Ze zmíněného stanoviska Nejvyššího soudu tak lze vyjmout dílčí závěr, že: [V] konkrétním případě není vyloučeno, aby byl příslušný zákonný (kvantifikační) znak, který podmiňuje použití přísnější právní kvalifikace a vyjadřuje rozsah spáchání trestného činu, naplněn i tehdy, jestliže pachatel vyrobil, dovezl, vyvezl, provezl, nabídl nebo jinak nakládal s takovým množstvím drogy, které sice neodpovídalo celému výše uvedenému desetinásobku požadovaného množství, ale již se mu dostatečně přiblížilo, anebo naopak nemusí být tento zákonný znak naplněn, třebaže množství drogy jen nevýrazně přesáhlo stanovený desetinásobek rozhodný pro daný rozsah. Obviněný D. V. podle skutkových zjištění soudů nedovoleně nakládal s nejméně 9,77 kg marihuany, přičemž toto množství nedosahuje judikatorně uznávané hranice velkého rozsahu o v podstatě zcela nevýznamných 23 gramů. To je tedy dle názoru státního zástupce zcela jistě množství, které se takové hranici dostatečně přiblížilo ve smyslu citovaného stanoviska. K tomu pak přistupuje okolnost, že obviněný uvedené předávky realizoval opakovaně, po dobu více než dvou měsíců. Pokud jde o povahu distribuované drogy, je sice pravda, že marihuana je droga typově spíše méně nebezpečná, avšak tuto okolnost dle názoru státního zástupce významně převažuje skutečnost, že obviněný dále nedovoleně nakládal ve značném rozsahu i s nesrovnatelně nebezpečnější psychotropní látkou metamfetaminem. Za tohoto stavu má státní zástupce za to, že obviněný D. V. znak velkého rozsahu bez jakýchkoli pochybností naplnil a právní kvalifikaci jeho jednání v tomto směru tak lze považovat za správnou a zákonu odpovídající. K dovolání obviněného J. R. státní zástupce uvedl, že uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídá žádná z jeho námitek uvedených v části II jeho dovolání. I přes deklarované přesvědčení dovolatele má státní zástupce za to, že námitka existence tzv. extrémního nesouladu mezi skutkovými zjištěními a obsahem provedených důkazů, sama o sobě uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. neodpovídá. Pouze v případě, že je taková námitka důvodná, lze na podkladě citovaného dovolacího důvodu připustit přezkum skutkových zjištění soudů nižších stupňů též v dovolacím řízení. Dle názoru státního zástupce však takovou vadou rozhodnutí soudů v nyní předkládané věci netrpí. Třebaže jsou námitky obviněného v části II relativně podrobně (a místy až poněkud nepřípadně akcentovaným způsobem) odůvodněny, z hlediska obsahového jde dle názoru státního zástupce o polemiku se skutkovými zjištěními soudů a s jejich hodnocením provedených důkazů, balancující na samé hranici polemiky pouze s konkrétními formulacemi odůvodnění napadených rozhodnutí (k tomu srov. § 265a odst. 4 tr. ř.). Souhlasit pak nelze ani s námitkou tvrzeného smísení skutkových a právních závěrů ve vztahu k ostatním obviněným. Obviněný není osobou oprávněnou zpochybňovat právní závěry ve vztahu k jiným osobám. Nadto i přes ne zcela výstižnou formulaci lze z namítané pasáže odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně podle státního zástupce bez obtíží dovodit, že se jednalo o vyjádření skutkového závěru, že žalovaný znak ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech nebyl s potřebnou mírou jistoty dalším obviněným prokázán. Tato určitá neobratnost formulace odůvodnění ohledně dalších obviněných však rozhodně není žádnou skutečností, která by jakkoli prospívala dovolateli J. R.. Ani námitce tvrzeného porušení práva na spravedlivý proces spočívajícího v údajném uplatnění nových argumentů v rozhodnutí soudu druhého stupně, dle názoru státního zástupce přisvědčit nelze. Obviněný zde totiž opět na samé hranici přípustnosti polemizuje s odůvodněním rozhodnutí odvolacího soudu v tom rozsahu, v jakém se zabýval jeho odvolacími námitkami. To však nelze považovat za nova, která by snad měla za důsledek tzv. překvapivé rozhodnutí, neboť těmito úvahami odvolací soud nijak neměnil skutkový stav, ale pouze reagoval na odvolání samotného obviněného. Oproti tomu za obsahově relevantní lze podle státního zástupce považovat námitky obviněného obsažené v části III jeho dovolání, avšak ani s nimi se neztotožňuje. Soud prvního stupně sice v odůvodnění svého rozsudku nepřesně dovozoval ve vztahu ke znaku ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech požadavek zavinění pouze ve formě nedbalosti, opět však jde pouze o polemiku s obsahem odůvodnění, neboť jinak je z rozhodnutí jednoznačně patrné, že u obviněného J. R. shledal soud zavinění úmyslné. Pokud pak obviněný zpochybňuje nepřímý úmysl ve vztahu ke znaku ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech , činí tak opět pouze z pozic skutkových, neboť napadeným rozhodnutím vytýká, že mu vědomost o takové skupině nebyla prokázána. Státní zástupce se pak neztotožňuje ani s námitkou obviněného, v rámci které poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1481/09. Obviněný podle názoru státního zástupce závěry vyplývající z tohoto nálezu poněkud dezinterpretuje, pokud dovozuje, že je lze oddělit na argumentaci ve vztahu k nutnosti aplikace (tehdejšího) ustanovení § 88 tr. zák., a na argumentaci ve vztahu k výkladu samotného znaku ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech . Státní zástupce má za to, že tyto roviny oddělovat nelze, neboť výklad citovaného znaku skutkové podstaty Ústavní soud činil v konkrétním právním rámci tzv. materiálního pojetí trestného činu. Nejde tak o obviněným tvrzený konflikt teleologické, systematické a logické metody výkladu s metodou gramatickou, ale o odlišný koncept základů trestní odpovědnosti na podkladě změny právní úpravy. Jinými slovy jakkoli jsou závěry Ústavního soudu podrobně odůvodněné a založeny na uvedených metodách výkladu, týkají se vlastního právního posouzení, tedy otázky, kterou již způsobem předvídaným Ústavním soudem za současné právní úpravy (formálního pojetí) řešit nelze. To však na druhou stranu jistě neznamená, že by hlediska zdůrazněná citovaným nálezem za současného stavu bylo možno bez dalšího pominout. Rozdíl je však v tom, že v současnosti lze takové okolnosti zohlednit pouze ve výroku o trestu, nikoli ve výroku o vině, jak se obviněný domáhá. Tento závěr pak lze dle názoru státního zástupce vysledovat i z aktuální rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 11 Tdo 1508/2015, sp. zn. 11 Tdo 240/2016, sp. zn. 11 Tdo 930/2016 aj.). Takový aktuální výklad Nejvyššího soudu byl přitom Ústavním soudem shledán jako ústavně konformní, jak výslovně vyplývá z jeho usnesení sp. zn. I. ÚS 1897/16. jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněných jsou přípustná [§ 265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], byla podána oprávněnými osobami [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] v zákonné lhůtě (s výše uvedenou výjimkou), jakož i na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.). V případě skutku popsaného pod bodem I rozsudku podle obviněného nebyl naplněn znak kvalifikované skutkové podstaty ve velkém rozsahu , avšak tuto námitku obviněný z části směřuje právě do oblasti skutkových zjištění. V tomto směru pak zcela opomíjí podstatný důkazní prostředek, z něhož soud prvního stupně vycházel, a to výpověď spoluobviněného P. R., přičemž své údaje zakládá pouze na vlastním doznání. Tato námitka pak odpovídá zvolenému dovolacímu důvodu pouze v tom rozsahu, v němž obviněný namítá, že ani při množství marihuany uvedeném v rozsudku soudu prvního stupně by hranici velkého rozsahu nepřekročil, neboť k tomu by musel nakládat s 10 kg. Lze říci, že k této námitce se přiléhavě vyjádřil státní zástupce. K tomuto dovolacímu důvodu obviněný uvedl, že uložení trestu propadnutí finanční částky ve výši 175 800 Kč nebylo v souladu s trestním zákoníkem, neboť tato částka nepocházela z trestné činnosti. Také touto námitkou směřuje do oblasti skutkových zjištění, kterým však byla ze strany soudů věnována patřičná pozornost a Nejvyšší soud neshledává nic, co by jejich závěrům vytknul. Také zde lze tedy odkázat na str. 21 usnesení odvolacího soudu. Poměrně nekonkrétní námitku, podle které byly trest propadnutí věci i trest odnětí svobody obviněnému uloženy mimo meze, v nichž se soud mohl při stanovení jejich výměry pohybovat, a to především z hlediska ustanovení § 39 tr. zákoníku pak uvedenému ani jinému dovolacímu důvodu nelze podřadit, jak vyplývá z výkladu výše podaného. je pak možno uvést, že většina jím uplatněných námitek zvolenému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. neodpovídá, jak již bylo výše zmíněno. Také v jeho případě soudy logicky a přesvědčivě vysvětlily, jak k daným skutkovým závěrům dospěly, přičemž ani u tohoto obviněného Nejvyšší soud neshledal pochybení, které by bylo možno označit za tzv. extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými zjištěními ve smyslu judikatury Ústavního soudu. Odpovídající pozornost byla věnována otázce vědomí obviněného o tom, že se trestná činnost odehrávala částečně v Německu. V této souvislosti obviněný považuje odůvodnění odvolacího soudu za novum porušující jeho právo na spravedlivý proces. S takovou námitkou se v žádném případě nelze ztotožnit. Odvolací soud zde pouze doplňuje odůvodnění soudu prvního stupně o skutečnosti sice výslovně nezdůrazněné, avšak zcela zřejmé z provedených důkazů, na nichž jsou založena skutková zjištění obsažená ve výroku rozsudku, a které byly obviněnému známy a během řízení měl možnost se k nim vyjádřit. Nejen v tomto případě tak lze přisvědčit státnímu zástupci, že se jedná spíše o jakousi polemiku s odůvodněním soudních rozhodnutí.

https://profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=16&id_article=262068&csum=e29efe57

ÚS: Možnost uplatnit námitky při rozhodování o nákladech řízení Součástí práva na spravedlivý proces je mimo jiné i vytvoření prostoru pro to, aby každý účastník řízení mohl účinně uplatňovat námitky a argumenty, které jsou způsobilé ovlivnit rozhodováni soudu a s nimiž se soud musí v rozhodnutí náležitě vypořádat. Vytvoření prostoru pro účinné vznesení námitek v kontradiktorním schématu řízení nejlépe zajistí ochranu základních práv, jež je z hlediska fair procesu prvotním účelem soudního řízení. Institucionálně garantovaná možnost dotčených osob návrhy a námitkami účinně participovat na soudním procesu, patří mezi elementární pravidla soudního řešení sporů. podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 4212/18, ze dne 18. 2. 2020 1. Okresní soud v Litoměřicích (dále jen "okresní soud") rozsudkem ze dne 6. 4. 2018 č. j. 14 C 8/2017-306 rozhodl o zvýšení výživného pro stěžovatelku, které je povinen Dalibor Pospíšil (vedlejší účastník v řízení před Ústavním soudem) platit, a to z 5 000 Kč na 9 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2014. Současně rozhodl o povinnosti vedlejšího účastníka řízení splácet dlužné výživné ve výši 172 000 Kč v měsíčních splátkách po 7 000 Kč pod ztrátou výhody splátek. Okresní soud v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že žalobou podanou dne 9. 1. 2017 se stěžovatelka po vedlejším účastníkovi řízení, jakožto otci, domáhala zvýšení výživného na 9 000 Kč s účinností od 1. 7. 2016. Podáním ze dne 3. 7. 2017 doručeným okresnímu soudu dne 7. 7. 2017 změnila svou žalobu tak, že žádala zvýšit výživné na 9 000 Kč s účinností od 1. 9. 2014. Okresní soud zjistil, že se od 1. 9. 2012 stala studentkou 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a z důvodu studia neměla pravidelný příjem, pouze si brigádně přivydělávala (od 12. 4. 2016 do 31. 12. 2017 jí bylo vyplaceno 47 400 Kč). Dále zjistil, že získala stipendium v souvislosti se studijním pobytem Erasmus v Portugalsku a zabýval se jejími výdaji na studijním pobytu. Okresní soud ve svém rozhodnutí vyšel z toho, jak stěžovatelka vyčíslila své náklady na ubytování, dopravu, jídlo, studium a další výdaje. Dále zjišťoval majetkové poměry matky stěžovatelky a majetkové poměry vedlejšího účastníka řízení. Poté dospěl k závěru, že byly dány podmínky pro zvýšení výživného zpětně, jelikož § 922 odst. 1 občanský zákoník umožňuje přiznat výživné u dětí i za dobu nejdéle tří let před zahájením řízení. Okresní soud rovněž vyhověl návrhu stěžovatelky na náhradu nákladů řízení ve výši 83 393,20 Kč, když shledal, že byla ve věci zcela úspěšná. 2. Krajský soud v Ústní nad Labem (dále jen "krajský soud") rozsudkem ze dne 24. 9. 2018 č. j. 95 Co 167/2018-325 rozsudek okresního soudu změnil tak, že částka dlužného výživného činí 166 000 Kč, neboť dne 30. 6. 2018 stěžovatelka ukončila vysokoškolské studium a krajský soud z rozhodnutí vynechal období, ve kterém vedlejší účastník řízení již hradil výživné dle rozsudku okresního soudu. Dále krajský soud změnil rozsudek okresního soudu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně (okresní soud stěžovatelce přiznal náhradu těchto nákladů ve výši 83 393,20 Kč), jelikož stěžovatelka nevyzvala stěžovatele k dobrovolnému plnění. Ve zbytku krajský soud rozsudek okresního soudu potvrdil. Ztotožnil se s tím, že na straně stěžovatelky došlo ke zvýšení potřeb a finanční situace vedlejšího účastníka řízení zvýšení výživného odůvodňuje. Ústavněprávní argumentace stěžovatelky 3. Stěžovatelka má za to, že krajský soud při rozhodování o nákladech řízení (viz bod 22 rozsudku), když k nepřiznání nákladů řízení před okresním soudem použil ust. § 142a o. s. ř., zasáhl extrémně do jejího práva na spravedlivý proces. Odvolací soud uvedl, že "jej k tomuto "vedla skutečnost, že před zahájením soudního řízení, které je svou povahou řízením sporným, nevyužila možnost mimosoudního vyrovnání a nevyzvala žalovaného k dobrovolnému plnění, ačkoliv tato varianta se u vymáhání výživného jeví jako účelná." Tento závěr odvolacího soudu je podle stěžovatelky v nesouladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, což stěžovatelka měla, přizná soud náhradu nákladů řízení. Toto rozhodnutí odvolacího soudu je postiženo libovůlí, kterou nelze akceptovat, neboť odmítnutí přiznání nákladů řízení před soudem prvního stupně nelze odůvodňovat v tomto případě použitím citovaného ustanovení, a to zejména proto, že žalovaný na výživném nic nedlužil; neexistoval tedy jeho závazek k placení vyššího výživného, tj. k částce 9 000 Kč měsíčně. O povinnosti žalovaného platit vyšší výživné by musela existovat dohoda mezi účastníky, ze které by tato povinnost k vyššímu výživnému vyplývala, a nebylo-li takovéto dohody, tak tato povinnost může vyplývat pouze ze soudního rozhodnutí. Není tedy možno žalovaného vyzývat ke splnění povinnosti (v rámci § 142a o. s. ř.), která neexistuje. Předmětné ustanovení slouží k předžalobní výzvě a je tak posledním upozorněním dlužníka na existenci závazku před zahájením soudního řízení. V tomto případě žádný takovýto závazek vedlejšího úřastníka neexistoval. 4. Stěžovatelka dále porušení práva na spravedlivý proces spatřuje v tom, že odvolací soud, který hodlal krátit stěžovatelku na jejím právu na náhradu nákladů řízení, a to za použití ust. § 142a o. s. ř., neumožnil účastníkům řízení, zejména stěžovatelce, vyjádřit svá stanoviska k použití tohoto ustanovení a stěžovatelce tak nebyl dán prostor ke shora uvedené argumentaci. Nutno v této souvislosti poukázat na to, pokud by odvolací soud v rámci předvídatelnosti svého rozhodnutí naznačil, že hodlá stěžovatelce nepřiznat náklady řízení před soudem prvního stupně z důvodu aplikace ust. § 142a o. s. ř. (což stěžovatelka považuje za nepřípadné), použila by stěžovatelka výše uvedenou argumentaci. Pokud by snad odvolací soud měl na mysli, že se stěžovatelka nepokusila o dohodu s žalovaným o placení vyššího výživného (což z jeho odůvodnění však nevyplývá), poukázala by stěžovatelka na to, že ve spise se nachází písemný dokument - e-mail stěžovatelky, kterým kontaktovala vedlejšího účastníka s žádostí o navýšení výživného alespoň na částku 9 000 Kč/měs., neboť jí začíná další semestr 5. ročníku Lékařské fakulty UK. Tuto žádost adresovala stěžovatelka žalovanému již 6. září 2016, tj. před zahájením řízení dnem 9. 1. 2017. Aplikace § 142 o. s. ř. není proto podle stěžovatelky v tomto případě namístě a odvolací soud postupoval v nesouladu se zákonem. Pro stěžovatelku tak bylo rozhodnutí odvolacího soudu o nepřiznání nákladů řízení před soudem prvního stupně překvapivým rozhodnutím. Řízení probíhalo poměrně dlouhou dobu, na čemž stěžovatelka nenesla žádnou vinu, a proto i legitimně očekávala v případě své úspěšnosti, že jí budou náklady řízení přiznány. 5. Ústavní soud si vyžádal spis, vedený v dané věci u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 14 C 8/2017 a požádal účastníka a vedlejšího účastníka řízení, aby se k ústavní stížnosti vyjádřili. 6. Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém vyjádření uvedl, že při rozhodování o oprávněnosti nároku stěžovatelky k náhradě nákladů řízení vycházel ze skutečnosti, že před samotným zahájením soudního řízení, které je svou povahou řízením sporným, stěžovatelka nevyužila možnosti mimosoudního vyrovnání a nevyzvala žalovaného (svého otce) k dobrovolnému plnění. Stěžovatelka podala návrh na zvýšení výživného dne 9. 1. 2017, tedy více než čtyři roky poté, co zahájila vysokoškolské studium a její životní náklady prokazatelně vzrostly. Mimo to v průběhu soudního řízení bylo prokázáno, že otec stěžovatelky o nárůstu životních nákladů stěžovatelky nevěděl, neboť spolu od rozvodu manželství neudržují žádný kontakt. Soud nikterak nezpochybňuje nárok stěžovatelky na vyšší výživné, nicméně je toho názoru, že po dobu čtyř let, kdy nebyly ze strany stěžovatelky činěny žádné kroky směřující ke zvýšení výživného, mohla stěžovatelka vyvinout byť i minimální snahu o kontakt se svým otcem za účelem uzavření dohody o navýšení výživného, která by v případě kladného stanoviska byla soudem stvrzena již na prvním jednání a předešlo by se tak nárůstu soudních výdajů. Výzvu ke splnění povinnosti dle ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. je dle krajského soudu třeba v daném případě vykládat jako výzvu pro osobu s vyživovací povinností o navýšení životních nákladů a možnosti konání soudního řízení pro případ, kdy takové výzvě nebude dobrovolně povinným vyhověno. 7. Vedlejší účastník řízení ve vyjádření uvedl, že se s výše uvedeným právním názorem stěžovatelky neztotožňuje. Jak již konstatoval v průběhu řízení, zletilá žalobkyně požádala žalovaného o zvýšení výživného s účinností od července 2016, ač jí rozhodně nic nebránilo požádat dříve, pokud měla za to, že je zvýšení výživného namístě. Teprve v průběhu řízení se rozhodla nárokovat zvýšené výživné 3 roky zpětně, tedy od 1. září 2014, a takto jí bylo i zvýšené výživné soudem přiznáno. Vedlejší účastník se tak nikoli vlastní vinou ocitl v pozici dlužníka s dluhem přesahujícím 170 000 Kč, přestože po celou dobu řádně platil stěžovatelce výživné a ta se jeho zvýšení, ač zletilá, na stěžovateli nedožadovala. Požadavek na vyšší výživné vznesla až na podzim roku 2016, kdy se vedlejší účastník na stěžovatelce domáhal vrácení částky 9 853 Kč z titulu přeplatku na nákladech řízení a kdy mu stěžovatelka sdělila, že částku 9 853 Kč nezaplatí, neboť je nemajetná a že bude na vedlejším účastníkovi požadovat navýšit výživné. E-mailem ze dne 7. 9. 2016 pak advokátka stěžovatelky doplnila, že požaduje navýšit výživné s účinností od 1. 7. 2016 (hrazené měsíčně ve výši 5 000 Kč) na částku 9 000 Kč měsíčně a že "tímto započítává na své pohledávky představující zvýšené výživné na období červenec a srpen 2016 a částečně 09/2016". Vedlejší účastník řízení doplnil, že je přesvědčen, že za výše uvedené situace bylo zcela na místě aplikovat, pokud jde o náklady řízení, nejen ustanovení §142a odst. 1 o. s. ř., ale zejména ustanovení § 150 o. s. ř., neboť jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele, pro které soud nemusí jinak úspěšnému účastníkovi řízení náhradu nákladů řízení přiznat. Tyto důvody vedlejší účastník řízení opakovaně uváděl v průběhu řízení: stěžovatelka vedlejšího účastníka za svého otce nepovažuje, jako k otci se k němu nechovala a nechová, pokud jej výjimečně kontaktuje, pak vždy pouze v souvislosti s hrazením výživného. Vedlejší účastník je ostatně také přesvědčen, že není jejím biologickým otcem. Vzhledem k výše uvedenému nepovažuje vedlejší účastník řízení ústavní stížnost za důvodnou, neboť rozhodnutí odvolacího soudu lze, pokud jde o náklady řízení před soudem prvého stupně, považovat za správné. 8. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a zjistil, že ústavní stížnost byla podána včas osobou k tomu oprávněnou a splňuje i ostatní zákonem stanovené náležitosti. 9. Nutno předeslat a zopakovat, že Ústavní soud v otázkách, týkajících se náhrady nákladů soudního řízení stabilně judikuje, že rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro jejich přiznání či nepřiznání spadá do rozhodovací sféry obecných soudů, s výjimkou interpetace, která je ve zřejmém nesouladu s principy spravedlnosti. Není možné, aby Ústavní soud podrobně přezkoumával každé jednotlivé rozhodnutí obecných soudů, týkající se nákladů řízení, v zásadě pouze na úrovni podústavního práva. Ústavní soud ale také připomíná řadu svých nálezů, v nichž posuzoval ústavnost rozhodnutí civilních soudů ve výrocích týkajících se nákladů řízení, v nichž dal najevo, že toto rozhodování tvoří integrální součást soudního řízení jako celku (srov. např. nálezy sp. zn. I. ÚS 654/03 či IV. ÚS 323/05). Po seznámení se s napadeným rozhodnutím a vyžádaným spisovým materiálem Ústavní soud v daném případě shledal, že ústavní stížnost je důvodná. 10. Podle článku 36 odst. 1 Listiny se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. V článku 38 odst. 2 Listiny je mimo jiné stanoveno, že každý má právo na to, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. To jsou základní procesní záruky práva na spravedlivé řízení, které jsou nepominutelnou součástí pojmu právního státu. Ústavní soud ve své judikatuře zdůrazňuje, že součástí práva na spravedlivý proces je mimo jiné i vytvoření prostoru pro to, aby každý účastník řízení mohl účinně uplatňovat námitky a argumenty, které jsou způsobilé ovlivnit rozhodování soudu a s nimiž se soud musí v rozhodnutí náležitě vypořádat. Vytvoření prostoru pro účinné vznesení námitek (v kontradiktorním schématu řízení) nejlépe zajistí ochranu základních práv, jež je z hlediska fair procesu prvotním účelem soudního řízení. Institucionálně garantovaná možnost dotčených osob návrhy a námitkami účinně participovat na soudním procesu, patří mezi elementární pravidla soudního řešení sporů. V dané souvislosti možno také připomenout nález sp. zn. II. ÚS 828/06, v němž Ústavní soud poukázal na to, že pokud odvolací soud nedal stěžovateli příležitost vyjádřit se k možné aplikaci § 150 o. s. ř., porušil tak právo na spravedlivý proces. Uvedený závěr učinil Ústavní soud s odůvodněním, že součástí práva na spravedlivý proces je vytvoření prostoru k tomu, aby účastník řízení mohl účinně uplatňovat námitky a argumenty, které jsou způsobilé ovlivnit rozhodování soudu a s nimiž se soud musí v rozhodnutí náležitě vypořádat. Tento požadavek vyplývající v obecné rovině z práva na fair proces, je třeba uplatnit též při rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení, které je, jak shora již uvedeno, integrální součástí soudního řízení jako celku, nejedná-li se o náklady řízení v bagatelní výši, či ve výši vzhledem k poměrům účastníků nepodstatné. 11. Ústavní soud se v zásadě nehodlá vyjadřovat, zda náhrada nákladů v řízení před soudem prvního stupně stěžovatelce skutečně náleží. Ve zkoumaném případě však nelze podle Ústavního soudu jednoznačně určit, zda výše vyslovené námitky stěžovatelky postrádají zcela relevanci; lze připustit, že rozhodnutí odvolacího soudu pro ni mohlo být překvapivé. Krajský soud jí dá prostor k argumentaci v tomto směru a svůj závěr poté musí podrobněji odůvodnit. Zároveň však soud přihlédne i k argumentaci vedlejšího účastníka řízení a zváží aplikaci ust. § 150 o. s. ř., jelikož moderace za využití tohoto ustanovení by se mohla jevit také na místě. Ústavní soud, jak již naznačeno, sám neposuzuje okolnosti umožňující aplikaci ustanovení o. s. ř., týkající se nákladů řízení. Na základě zrušujícího nálezu proto bude v této věci (výroková část II. napadeného rozsudku) opětovně rozhodovat odvolací soud, který účastníkům řízení vytvoří procesní prostor k vyjádření se tak, aby i v této části mohlo být jeho rozhodnutí považováno za přehledné a spravedlivé. Právě tím, že se tak nestalo, došlo k porušení práva stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a záruk, stanovených v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 12. Z uvedených důvodů bylo ústavní stížnosti vyhověno, v souladu s ust. § 82 odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

https://www.dph.du.cz/33/preprava-zbozi-a-osob-mezi-clenskymi-staty-eu-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4Eveoxp73eugbTaJcc3HSKBQ/?uri_view_type=5

Pøeprava zbo¾í a osob mezi èlenskými státy EU | DPH profi Pøeprava zbo¾í a osob mezi èlenskými státy EU 10.2.2012, Ing. Jana Ledvinková, Zdroj: Verlag Dashöfer § 9, § 10a, § 10f, § 10g, § 10k Smyslem platné úpravy místa plnìní u slu¾eb je, aby pøi poskytnutí slu¾by osobám povinným k dani se místo plnìní vztahovalo k místu, kde je usazen pøíjemce slu¾by. V pøípadì poskytnutí slu¾by osobì nepovinné k dani se i nadále postupuje podle pravidla, dle nìho¾ je místem plnìní místo, kde má poskytovatel slu¾by sídlo ekonomické èinnosti. Pravidla pro stanovení místa plnìní byla v tomto duchu zásadním zpùsobem modifikována na základì implementace novely Smìrnice Rady 2006/112/ES, kterou pøinesla smìrnice 2008/8/ES. Za urèitých okolností v¹ak nejsou obecná pravidla o místì poskytnutí slu¾by osobám povinným i nepovinným k dani pou¾itelná, proto jsou v zákonì o DPH uvedeny výjimky pro stanovení místa plnìní v ustanoveních § 10 – § 10k ZDPH. Mezi slu¾by, u kterých se stanoví místo plnìní podle základního pravidla, patøí také slu¾by pøepravní. Ov¹em pøepravní slu¾by se mohou posuzovat ve zvlá¹tních pøípadech i podle výjimek, napøíklad § 10f, § 10k ZDPH. Pokud se jedná o pøepravu pøi dovozu a vývozu zbo¾í, pak je pøeprava zbo¾í navíc osvobozena podle § 69 ZDPH. Základní pravidlo: slu¾by poskytované osobám povinným k dani Místo plnìní u slu¾eb (vèetnì slu¾eb pøepravních) Podle § 9 odst. 1 ZDPH je místo plnìní ve státì sídla nebo místa podnikání pøíjemce slu¾by. Pokud je slu¾ba poskytnuta provozovnì pøíjemce slu¾by, je místem plnìní místo, kde je tato provozovna umístìna. V pøípadì, kdy je pøíjemcem slu¾by osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu ve tøetí zemi (tj. mimo území EU) a která je zároveò plátcem, s výjimkou slu¾eb osvobozených od danì, a ke skuteènému u¾ití nebo spotøebì slu¾by dochází v tuzemsku, pova¾uje se v souladu s § 10k za místo plnìní ÈR. Místem podnikání je dle § 4 odst. 1 písm. j) u fyzických osob adresa fyzické osoby povinné k dani zapsaná jako místo podnikání v obchodním rejstøíku nebo jiné obdobné evidenci, popøípadì místo jejího pobytu. Pojem místo podnikání se u právnických osob nepou¾ije, zákon pracuje s jejich sídlem. Provozovna je definována v § 4 odst. 1 písm. k) jako místo, které má stálé personální a materiální vybavení, jeho¾ prostøednictvím uskuteèòuje osoba povinná k dani své ekonomické èinnosti. Osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku je osoba povinná k dani, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu, je¾ by se dané transakce úèastnila. Jedná se jak o osobu povinnou k dani se sídlem èi místem podnikání v EU, tak o osobu povinnou k dani se sídlem èi místem podnikání ve tøetí zemi. V pøípadì, kdy má pøíjemce slu¾by na území Èeské republiky provozovnu, která se dané transakce neúèastní, pak tato skuteènost nebrání uplatnìní reverse-charge, tj. místo plnìní se stanoví v sídle nebo místu podnikání, kde bylo osobì povinné k dani pøidìleno daòové identifikaèní èíslo, v pøípadì osoby povinné k dani ze tøetí zemì se stanoví místo plnìní také v sídle této osoby, kde vykonává ekonomickou èinnost. Plátce danì se sídlem v tuzemsku poskytne pøepravní slu¾by pro osobu povinnou k dani, která má sídlo v jiném èlenském státì. Místo plnìní se stanoví v tomto jiném èlenském státì podle sídla pøíjemce slu¾by. Plnìní nebude podléhat èeské dani. Plátce danì se sídlem v tuzemsku poskytne pøepravní slu¾by provozovnì osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místì, ne¾ kde je její sídlo nebo místo podnikání. Místo plnìní se stanoví, kde je umístìna tato provozovna. Plnìní nebude podléhat èeské dani, pokud je provozovna umístìna mimo území tuzemska. Plátce danì se sídlem v tuzemsku poskytne pøepravní slu¾by z Vídnì do Prahy jinému plátci se sídlem v tuzemsku. Místo plnìní se stanoví v místì, kde má pøíjemce slu¾by sídlo. Tedy v tuzemsku. Plnìní bude zatí¾eno èeskou daní. Základní pravidlo – slu¾by poskytované osobám nepovinným k dani V § 9 odst. 2 ZDPH je upraveno základní pravidlo pro stanovení místa plnìní v pøípadì slu¾eb poskytovaných osobám nepovinným k dani (nepodnikatel). Místo plnìní se stanoví prvotnì podle sídla nebo místa podnikání poskytovatele slu¾by, pøípadnì umístìní provozovny, jsou-li slu¾by poskytnuty prostøednictvím této provozovny. Z tohoto základního pravidla jsou dále v zákonì stanoveny výjimky. Advokát, plátce danì se sídlem v Praze, poskytne právní slu¾by pro nepodnikatele s bydli¹tìm v Praze. Místo plnìní se stanoví podle sídla poskytovatele, tedy v tuzemsku a plnìní bude zatí¾eno èeskou daní. Plátce danì se sídlem v Praze poskytne pøepravní slu¾bu zbo¾í z Vídnì do Prahy pro nepodnikatele s bydli¹tìm v Praze. V tomto pøípadì se nejedná o plnìní podle § 9 odst. 2, ale o plnìní podle ustanovení 10f – Místo plnìní pøi poskytnutí slu¾by pøepravy zbo¾í osobì nepovinné k dani. Dle tohoto ustanovení se stanoví místo plnìní tam, kde se pøíslu¹ný úsek pøepravy uskuteèòuje. Ov¹em v pøípadì poskytnutí slu¾by pøepravy zbo¾í mezi èlenskými státy, co¾ je ná¹ pøípad, pro osobu nepovinnou k dani se stanoví místo plnìní v místì zahájení pøepravy. V na¹em pøípadì je místo plnìní v Rakousku. Plátce, poskytovatel pøepravní slu¾by, se bude øídit legislativou státu Rakousko. Èeskou daní plnìní zatí¾eno nebude, ov¹em je pravdìpodobná povinnost registrace k DPH v Rakousku. Výjimky ze základního pravidla (§ 10, § 10a – § 10k) Ze základního pravidla pro stanovení místa plnìní u slu¾eb podle § 9 odst. 1 a § 9 odst. 2 existuje øada výjimek. Základní pravidla se pou¾ijí pouze v pøípadì, ¾e zákon v dal¹ích ustanoveních nestanoví jinak. Pokud tedy poskytované èi pøijímané slu¾by nenalezneme ve výjimkách § 10 – § 10k, stanovíme místo plnìní podle základního pravidla v § 9 ZDPH. Výjimky je mo¾no rozdìlit do nìkolika základních kategorií v závislosti na tom, zda je pro jejich pou¾ití podstatné, zda je pøíjemcem slu¾eb osoba povinná k dani èi nikoliv, nebo podle povahy slu¾eb: podle povahy slu¾by (§ 10 – § 10d ZDPH – zásada zdanìní v místì spotøeby bez ohledu na statut pøíjemce slu¾by, od 1. 4. 2011 výjimka u slu¾eb poskytovaných podle § 10b), výjimky pro slu¾by poskytované osobám nepovinným k dani (§ 10e – § 10i ZDPH), výjimky u slu¾eb, které prvotnì mají místo plnìní ve tøetí zemi nebo v tuzemsku a následnì je slu¾ba spotøebována v tuzemsku. (§ 10j – § 10k) U § 10k je navíc splnìní podmínky, ¾e pøíjemce slu¾by se sídlem ve tøetí zemi je souèasnì plátcem danì (tj. je v ÈR registrován k DPH). Z tìchto skuteèností vyplývá, ¾e je nutno pøi urèení místa plnìní u slu¾eb postupovat ve dvou krocích. Identifikace osoby pøíjemce slu¾by (osoba povinná k dani nebo osoba nepovinná k dani) Identifikace konkrétní slu¾by (slu¾by podle § 9 nebo podle § 10, § 10a – § 10k ZDPH) Místo plnìní pøi poskytování pøepravy osob (§ 10a) Místem plnìní pøi poskytnutí slu¾by pøepravy osob je místo, kde se pøíslu¹ný úsek pøepravy uskuteèòuje. Místo plnìní je tedy místo, kde se pøíslu¹ný úsek pøepravy uskuteèòuje, a není podstatné z tohoto pohledu, kdo tuto slu¾bu poskytuje nebo pro koho je slu¾ba poskytnuta. Pøepravci proto mají nelehký úkol pøi øe¹ení zdanìní ve v¹ech státech, kde se pøeprava osob uskuteèòuje. Je nutno vzít v úvahu vazbu tohoto ustanovení na § 70 ZDPH v platném znìní, který osvobozuje v tuzemsku pøepravu osob a jejich zavazadel, pokud jde o pøepravu osob mezi jednotlivými èlenskými státy a dále mezi èlenskými státy a tøetími zemìmi, vèetnì slu¾eb pøímo souvisejících s touto pøepravou. Jedná se jak o pøepravu pozemní, tak leteckou. Èeské dani podléhá pøeprava uskuteèòující se na území tuzemska. Pokud jde o hromadnou pravidelnou pøepravu osob, podléhá sní¾ené sazbì danì podle pøílohy è. 2 k zákonu o DPH. Nepravidelná pøeprava osob po území tuzemska pak podléhá základní sazbì danì. Odbìratel – plátce danì si objednal autobusovou dopravu osob z Prahy do Nìmecka na ¹kolení u èeského dopravce, plátce danì. Dopravce následnì vystavil fakturu na osobní pøepravu, obèerstvení, dálnièní poplatky v celkové èástce 120 000 Kè. Na daòovém dokladu bylo uvedeno, ¾e doprava je osvobozena podle § 70 ZDPH a ¾e objednatel je povinen registrovat se k dani v Nìmecku a odvést zde daò z pøepravy uskuteènìné na území Nìmecka. Je postup správný? Z pohledu èeského zákona o DPH je pøeprava osob mezi èlenskými státy a dále mezi èlenskými státy a tøetími zemìmi osvobozena od danì na území tuzemska, vèetnì slu¾eb souvisejících s touto pøepravou. Z dostupných informací vyplývá, ¾e v pøípadì pøepravy osob po území Nìmecka je daò splatná na území Nìmecka, pøièem¾ ji má povinnost pøiznat objednatel slu¾by pøepravy. Èeská obchodní firma, plátce danì, pøijme slu¾bu pøepravy osob z Brna do Prahy od osoby povinné k dani se sídlem v Rusku. Pøepravce vystaví daòový doklad objednateli bez danì. Objednatel slu¾by je povinen dle § 108 odst. 1 písm. c) pøijatou slu¾bu zdanit a uvede ji do ø. 12 daòového pøiznání a za splnìní podmínek v § 72 a § 73 ZDPH uplatní nárok na odpoèet na ø. 43. Nejedná se o osvobozenou pøepravu osob mezi èlenskými státy, ale o pøepravu osob na území tuzemska. Proto¾e nejde ani o pravidelnou hromadnou pøepravu, plnìní podléhá základní sazbì danì. Èeský pøepravce poskytne slu¾bu pøepravy osob z Hamburku do Mnichova pro osobu registrovanou k dani v Nìmecku. Na poskytnutou pøepravní slu¾bu vystaví daòový doklad. Místo plnìní uvedené pøepravy je v Nìmecku a plátce vystaví fakturu bez èeské danì. Daòová povinnost se øídí legislativou platnou v Nìmecku. Plátce uvede plnìní na ø. 26 daòového pøiznání. Do souhrnného hlá¹ení se plnìní neuvede, proto¾e se nejedná o slu¾bu podle § 9 odst. 1 ZDPH. § 10f – Místo plnìní u pøepravy zbo¾í pro osobu nepovinnou k dani V § 10f odst. 1 je stanoveno místo plnìní pøi poskytnutí slu¾by pøepravy zbo¾í osobì nepovinné k dani jako místo, kde se pøíslu¹ný úsek pøepravy uskuteèòuje. Pokud je pøeprava zbo¾í uskuteènìna mezi dvìma místy v tuzemsku, místo plnìní je v tuzemsku, pøi pøepravì zbo¾í na území jiného èlenského státu Spoleèenství je místo plnìní v této zemi. Pøi pøepravì zbo¾í pro osobu nepovinnou k dani na území tøetí zemì je místo plnìní v této tøetí zemi. V § 10f odst. 2 je stanoveno místo plnìní pøi pøepravì zbo¾í mezi èlenskými státy osobì nepovinné k dani jako místo zahájení pøepravy zbo¾í. Zákon uvádí, ¾e není podstatné odkud pøepravce pro zbo¾í jede, ale kde se zbo¾í nachází v momentì jeho nakládky. V pøípadì pøepravy zbo¾í z Rakouska do Èeské republiky, kdy pøepravu zajistí èeský pøepravce, pøièem¾ vozidlo vyjede prázdné z Tábora, bude místo plnìní Rakousko, kde pøeprava zbo¾í skuteènì zaèala. Faktura pro osobu nepovinnou k dani bude bez èeské danì. Otázkou jsou ov¹em povinnosti pøepravce v jiném èlenském státì, odkud bylo zbo¾í dopraveno. Odstavec 3 definuje místo zahájení pøepravy, místo ukonèení pøepravy a pøepravu zbo¾í mezi èlenskými státy. CZ plátce danì poskytne osobì nepovinné k dani pøepravu zbo¾í z Polska do tuzemska. Místo plnìní je v Polsku. Slu¾bu CZ plátce nezatí¾í èeskou daní. Bude v¹ak povinen postupovat dle legislativy platné v Polsku. MP* fa na obèana ====> ÈR pøeprava zbo¾í ====> Obèan Plátce danì – pøepravní firma pøepraví nìmeckému obèanovi lednièku ze ©výcarska do Nìmecka. Slu¾ba souvisí tedy s dovozem zbo¾í ze tøetí zemì. Místem plnìní jsou v tomto pøípadì v¹echny státy, na jejich¾ území pøepravní trasa vede, av¹ak proto¾e se jedná o pøepravu spojenou s dovozem zbo¾í, bude slu¾ba ve v¹ech státech EU osvobozena podle èl. 144 Smìrnice. Plátce uvede plnìní do ø. 26 daòového pøiznání. § 10g – Místo plnìní u slu¾by pøímo související s pøepravou zbo¾í osobì nepovinné k dani Místo plnìní u slu¾eb zde uvedených se specificky stanoví pro osoby nepovinné k dani. Pokud uvedené slu¾by budou poskytnuty osobì povinné k dani, bude místo plnìní stanoveno podle základního pravidla v § 9 odst. 1 ZDPH a uvedeno do ø. 21 pøiznání, pokud bude odbìratel osoba registrovaná k dani se sídlem v EU, nebo do ø. 26, bude-li zákazník osoba povinná k dani se sídlem ve tøetí zemi. § 10g øe¹í místo plnìní pøi poskytnutí slu¾eb osobì nepovinné k dani týkajících se: slu¾eb pøímo souvisejících s pøepravou zbo¾í (nakládka, vykládka, manipulace, administrativní práce pøi vyplòování pøepravních dokladù a podobná èinnost, mù¾e jít dále o vá¾ení, pøebalení a za urèitých podmínek i o skladování), slu¾eb práce na movité vìci nebo oceòování movité vìci. Místem plnìní u tìchto slu¾eb je místo, kde je tato slu¾ba skuteènì poskytnuta bez ohledu na to, kde má sídlo nebo místo pobytu osoba nepovinná k dani. Pokud uvedené slu¾by poskytne plátce s místem plnìní v tuzemsku, zatí¾í slu¾bu èeskou daní a plnìní uvede do ø. 1 daòového pøiznání, pokud pùjde o slu¾by v základní sazbì danì. Ve sní¾ené sazbì danì mù¾e jít o slu¾by opravy invalidních vozíkù a dal¹ích zdravotnických prostøedkù uvedených v pøíloze è. 1 k zákonu o DPH. Pokud budou vý¹e vyjmenované slu¾by poskytnuty pro osobu nepovinnou k dani mimo území tuzemska v jiném èlenském státì nebo ve tøetí zemi, pak je místem plnìní jiný èlenský stát nebo tøetí zemì. V tom pøípadì musí plátce postupovat podle legislativy daného státu. Èeský plátce danì podnikající se zemními stroji provede nakládku a odvoz zeminy na skládku v Rakousku pro rakouského obèana pøi zahájení stavebních prací na rodinném domku u Vídnì. Místo plnìní se stanoví v Rakousku a plátce se bude muset zajímat, zda mu s ekonomickou èinností, kterou uskuteènil na území Rakouska, nevzniká povinnost registrace a povinnost zde pøiznat a zaplatit daò. § 10k – Místo plnìní u slu¾by osobì povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou ve tøetí zemi Jedná se o pøípad slu¾eb poskytnutých podle základního pravidla s místem plnìní ve tøetí zemi, tj. napøíklad pro osobu povinnou k dani v Rusku, která je v¹ak zároveò plátcem (tzn, je registrovaná k dani v ÈR) a poskytnutá slu¾ba bude skuteènì spotøebována nebo u¾ita v tuzemsku. Pak je u takových slu¾eb stanoveno místo plnìní v tuzemsku. Plátce danì se sídlem v tuzemsku poskytne pøepravní slu¾bu z Vídnì do Prahy pro osobu povinnou k dani se sídlem v Rusku. Tato osoba povinná k dani má souèasnì DIÈ pøidìlené v Èeské republice. Proto¾e pøeprava byla ukonèena v ÈR, lze oznaèit tuto pøepravní slu¾bu za spotøebovanou na území tuzemska, a proto¾e je splnìna i dal¹í podmínka, ¾e osoba povinná k dani, které je slu¾ba poskytnuta, má sídlo ve tøetí zemi a souèasnì je èeským plátcem, stanoví se místo plnìní v tuzemsku a plnìní bude zatí¾eno èeskou daní. Souhrnné hlá¹ení (§ 102 ZDPH) Povinnost podávat souhrnné hlá¹ení se…

http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-373-2011-o-specifickych-zdravotnich-sluzbach/uplne/

Zákon o specifických zdravotních službách (úplné znění) - Podnikatel.cz Podnikatel.cz » Zákony » Zákon o specifických zdravotních službách » Úplné znění Předpis č. 373/2011 Sb. Zákon o specifických zdravotních službách (úplné znění) Zobrazeno aktuální znění od 1. 7. 2017 do 1. 11. 2017 znění od 1. 5. 2015 do 1. 10. 2015 aktuální znění od 1. 4. 2013 znění od 1. 7. 2012 do 1. 4. 2013 vyhlášené znění od 8. 12. 2011 do 1. 4. 2012 HLAVA I - OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 - § 2 +- Základní ustanovení § 1 - § 2 +- HLAVA II - ZDRAVOTNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK § 3 - § 32 +- Díl 1 - Asistovaná reprodukce § 3 - § 11 +- Díl 2 - Sterilizace § 12 - § 16 +- Díl 3 - Terapeutická kastrace, testikulární pulpektomie § 17 - § 20 +- Díl 4 - Změna pohlaví transsexuálních pacientů § 21 - § 23 +- Díl 5 - Psychochirurgické výkony § 24 - § 27 +- Díl 6 - Genetická vyšetření § 28 - § 30 +- Díl 7 - Odběry lidské krve a jejích složek, léčba krví nebo jejími složkami § 31 - § 32 +- § 31 - Odběry lidské krve a jejích složek § 32 - Léčba krví nebo jejími složkami HLAVA III - OVĚŘOVÁNÍ NOVÝCH POSTUPŮ POUŽITÍM METODY, KTERÁ DOSUD NEBYLA V KLINICKÉ PRAXI NA ŽIVÉM ČLOVĚKU ZAVEDENA § 33 - § 40 +- HLAVA IV - POSUDKOVÁ PÉČE A LÉKAŘSKÉ POSUDKY, PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY, POSUZOVÁNÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ § 41 - § 69 +- Díl 1 - Posudková péče a lékařské posudky § 41 - § 52 +- Společná ustanovení pro posudkovou péči a lékařské posudky § 49 - § 52 +- § 51 - Posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, k tělesné výchově a sportu Díl 2 - Pracovnělékařské služby a posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání § 53 - § 60 +- Pracovnělékařské služby § 53 - § 60 +- § 58a - Zajišťování pracovnělékařských služeb zaměstnavatelem na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu § 59 - Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání Díl 3 - Nemoci z povolání § 61 - § 68 +- Oddíl 1 - Posuzování a uznávání nemocí z povolání § 61 - § 65 +- Oddíl 2 - Povolení k uznávání nemocí z povolání § 66 - § 68 +- Díl 4 - Společná ustanovení pro posuzování zdravotní způsobilosti k práci, pracovnělékařské služby a posuzování a uznávání nemocí z povolání u příslušníků bezpečnostních sborů a ozbrojených sil a u vě § 69 +- HLAVA V - LÉKAŘSKÉ OZÁŘENÍ A KLINICKÉ AUDITY § 70 - § 82 +- Díl 1 - Lékařské ozáření § 70 - § 73 +- Díl 2 - Klinické audity § 74 - § 82 +- HLAVA VI - OCHRANNÉ LÉČENÍ § 83 - § 89 +- HLAVA VII - PROTIALKOHOLNÍ A PROTITOXIKOMANICKÁ ZÁCHYTNÁ SLUŽBA § 89a - § 89e +- § 89a - Vymezení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby § 89b - Umístění v záchytné stanici § 89c - Doprava do záchytné stanice § 89d - Oznamovací povinnost § 89e - Úhrada nákladů za poskytnutou záchytnou službu a za dopravu do záchytné stanice HLAVA VIII - PŘESTUPKY § 90 - § 92a +- HLAVA IX - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 93 - § 100 +- Společná ustanovení § 93 - § 94 +- Zmocňovací ustanovení § 95 +- Přechodná ustanovení § 96 - § 99 +- Účinnost § 100 +- a) upravuje poskytování specifických zdravotních služeb a s tím spojený výkon státní správy, práva a povinnosti pacientů a poskytovatelů zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“) a práva a povinnosti dalších právnických a fyzických osob v souvislosti s poskytováním specifických zdravotních služeb, b) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), stanoví obecné zásady radiační ochrany osob v souvislosti s lékařským ozářením, režim provádění radiologických postupů a činností zahrnujících lékařské ozáření a míru odpovědnosti poskytovatelů a zdravotnických pracovníků v souvislosti s těmito postupy a činnostmi a stanoví opatření pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. a) vajíčka získaná od této ženy2), b) spermie získané od muže2), který se ženou podstupuje léčbu neplodnosti společně, c) zárodečné buňky darované jinou osobou2), než která je uvedena v písmenech a) a b) (dále jen „anonymní dárce“); anonymním dárcem může být pouze žena, která dovršila věk 18 let a nepřekročila věk 35 let, nebo muž, který dovršil věk 18 let a nepřekročil věk 40 let. Léčbu metodami asistované reprodukce může provádět pouze poskytovatel, kterému bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru reprodukční medicína. (1) Umělé oplodnění lze provést ženě v jejím plodném věku, pokud její věk nepřekročil 49 let, a to na základě písemné žádosti ženy a muže, kteří tuto zdravotní službu hodlají podstoupit společně (dále jen „neplodný pár“). Žádost neplodného páru žádajícího o umělé oplodnění nesmí být starší než 6 měsíců; je součástí zdravotnické dokumentace vedené o ženě. a) osob, kterým mají být zárodečné buňky odebrány, a b) ženy, které má být umělé oplodnění provedeno (dále jen „příjemkyně“). (2) Příjemkyní nesmí být osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo osoba s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí, nebo k rodičovské zodpovědnosti, a to i částečně. Příjemkyní nesmí být rovněž osoba umístěná v policejní cele, ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. (3) Anonymním dárcem nesmí být osoba a) zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo osoba s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí, b) umístěná v policejní cele, ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, c) které byla nařízena izolace, karanténa nebo je ve výkonu lůžkového ochranného léčení, nebo d) hospitalizovaná bez souhlasu. (1) Před zahájením metod a postupů asistované reprodukce je poskytovatel povinen podat neplodnému páru informaci o povaze navrhovaných metod a postupů, jejich trvalých následcích a možných rizicích a o způsobu, jakým může být naloženo s nadbytečnými lidskými embryi, včetně předpokládané výše finančních nákladů na jejich uskladnění a dobu jejich uskladnění. Neplodný pár může požadovat, aby při podání informace byl přítomen svědek podle jeho výběru. Záznam o podání informace podepíše neplodný pár, ošetřující lékař, popřípadě svědek; záznam je součástí zdravotnické dokumentace vedené o příjemkyni. d) osoba určená poskytovatelem, která získala vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti právo (dále jen „právník“). (6) Pacient a zákonný zástupce pacienta je vždy přizván k jednání odborné komise; jednání odborné komise musí být započato tak, aby nedošlo k ohrožení života nebo zdraví pacienta. Odborná komise podá pacientovi a jeho zákonnému zástupci informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a možných rizicích a ověří, zda pacient a zákonný zástupce pacienta této informaci plně porozuměli. U pacienta přihlédne k jeho rozumové vyspělosti. Záznam o podání informace podepíší členové odborné komise, pacient a zákonný zástupce pacienta. Součástí záznamu je názor pacienta. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen informaci pochopit nebo záznam podepsat, uvede se tato skutečnost v záznamu. Záznam je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. (8) Návrh na udělení souhlasu s provedením sterilizace podává soudu poskytovatel4). Poskytovatel k návrhu připojí písemný souhlas zákonného zástupce pacienta, vyjádření pacienta a stanovisko odborné komise. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen vyjádření učinit, poskytovatel uvede tuto skutečnost s jejím odůvodněním v návrhu. (1) Terapeutickou kastrací nebo testikulární pulpektomií (dále jen „kastrace“) se rozumí zdravotní výkony odstraňující hormonálně aktivní část pohlavních žláz u muže s cílem potlačit jeho sexualitu. (2) Kastraci lze provést pacientovi, který dovršil věk 25 let a který v minulosti spáchal násilný sexuálně motivovaný trestný čin, pokud u něho odborné lékařské vyšetření prokázalo existenci specifické sexuální deviace a vysokou míru pravděpodobnosti, že v budoucnosti opět spáchá násilný sexuálně motivovaný trestný čin, a pokud u něho nebyly úspěšné jiné léčebné metody. (3) Kastrace se pacientovi provede na základě (4) Pacientovi, který je v ochranném léčení nebo výkonu zabezpečovací detence, se kastrace provede pouze ve zvlášť odůvodněných případech, a to na základě a) jeho písemné žádosti, (1) Odbornou komisi ustavuje Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“). Členy odborné komise jsou a) zdravotnický pracovník, který je zaměstnancem státu zařazeným na ministerstvo, b) lékař se způsobilostí v oboru sexuologie, c) lékař se způsobilostí v oboru psychiatrie, d) klinický psycholog, e) lékař se způsobilostí v oboru urologie, f) právník se znalostmi v oblasti zdravotnického práva. (3) Žádost pacienta předá poskytovatel neprodleně ministerstvu; k žádosti připojí souhlasné stanovisko ošetřujícího lékaře se způsobilostí v oboru sexuologie s provedením kastrace a nezávislý lékařský posudek prokazující vysokou míru pravděpodobnosti, že pacient v budoucnosti spáchá násilný sexuálně motivovaný trestný čin. Součástí souhlasného stanoviska je diagnóza a popis dosavadní léčby. Ministerstvo může požádat za účelem ověření splnění podmínky spáchání trestného činu podle § 17 odst. 2 o opis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) K jednání odborné komise může být přizván ošetřující lékař pacienta, který provedení zdravotního výkonu doporučil, avšak během rozhovoru členů komise s pacientem nesmí být ošetřující lékař přítomen. a) písemná žádost pacienta, b) kopie souhlasného stanoviska ošetřujícího lékaře se způsobilostí v oboru sexuologie, c) nezávislý lékařský posudek podle odstavce 3, d) záznam z jednání odborné komise a e) stanovisko odborné komise. a) kopii stanoviska odborné komise a kopii záznamu z jednání odborné komise pacientovi, b) 2 vyhotovení stanoviska odborné komise poskytovateli pro založení do zdravotnické dokumentace podle odstavce 8 a předání soudu podle odstavce 10 a kopii záznamu z jednání odborné komise. Kastrace nelze provádět ve zdravotnických zařízeních Vězeňské služby a osobám ve výkonu vazby a trestu odnětí svobody. Kastraci rovněž nelze provést pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům. a) u něhož byla jednoznačně stanovena porucha sexuální identifikace a prokázána schopnost žít trvale jako osoba opačného pohlaví a b) který neuzavřel manželství nebo který nevstoupil do registrovaného partnerství anebo do obdobného svazku osob stejného pohlaví v cizině, popřípadě prokáže, že jeho manželství nebo registrované partnerství anebo obdobný svazek zaniklo. (4) Chirurgické výkony směřující ke změně pohlaví se provedou pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům, a to na základě a) písemné žádosti zákonného zástupce pacienta; tím není dotčeno ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách, (5) Změnu pohlaví nelze provést pacientovi, který je ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence nebo v ochranném léčení. e) lékař se způsobilostí v oboru diabetologie a endokrinologie, f) lékař se způsobilostí v oboru urologie nebo gynekologie a porodnictví, g) právník se znalostmi v oblasti zdravotnického práva. (3) Žádost pacienta nebo zákonného zástupce pacienta předá poskytovatel neprodleně ministerstvu; k žádosti připojí souhlasné stanovisko ošetřujícího lékaře se způsobilostí v oboru sexuologie s provedením změny pohlaví. (4) Pacient a zákonný zástupce pacienta je vždy přizván k jednání odborné komise, které se koná nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti pacienta nebo zákonného zástupce pacienta. Odborná komise podá pacientovi a zákonnému zástupci pacienta informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a možných rizicích a ověří, zda pacient a zákonný zástupce pacienta této informaci plně porozuměl a zda k podání žádosti dospěl pacient a zákonný zástupce pacienta zcela dobrovolně. Jde-li o pacienta uvedeného v § 21 odst. 4, přihlédne k jeho rozumové vyspělosti. (5) Záznam o podání informace podepíší členové odborné komise, pacient a zákonný zástupce pacienta. Součástí záznamu je též názor pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen názor vyslovit nebo záznam podepsat, uvede se tato skutečnost v záznamu. (7) Ošetřující lékař pacienta, který provedení zdravotního výkonu doporučil, může být k jednání odborné komise přizván, avšak během rozhovoru členů komise s pacientem nesmí být ošetřující lékař přítomen. a) písemná žádost pacienta nebo zákonného zástupce pacienta, c) záznam z jednání odborné komise a d) stanovisko odborné komise. a) kopii stanoviska odborné komise a kopii záznamu z jednání odborné komise pacientovi nebo zákonnému zástupci, (10) Návrh na udělení souhlasu s provedením změny pohlaví podává soudu poskytovatel. Poskytovatel k návrhu připojí písemnou žádost pacienta nebo písemnou žádost zákonného zástupce pacienta, vyjádření pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům a stanovisko odborné komise. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen vyjádření učinit, poskytovatel uvede tuto skutečnost s jejím odůvodněním v návrhu. (1) Provádění změny pohlaví lze započít, jestliže k tomu pacient bezprostředně před jejím započetím udělil písemný souhlas. (2) O provedení změny pohlaví vydá poskytovatel pacientovi potvrzení. a) písemného souhlasu pacienta a a) jeho písemného souhlasu, (4) Nezletilému pacientovi nebo pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům se psychochirurgický výkon provede pouze ve zvlášť odůvodněných případech, a to na základě a) písemného souhlasu zákonného zástupce pacienta; tím není dotčeno ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách, b) lékař se způsobilostí v oboru psychiatrie, c) lékař se způsobilostí v oboru neurologie, d) lékař se způsobilostí v oboru neurochirurgie, e) klinický psycholog, (3) Souhlas pacienta nebo zákonného zástupce pacienta předá poskytovatel neprodleně ministerstvu; k souhlasu připojí souhlasné stanovisko ošetřujícího lékaře se způsobilostí v oboru psychiatrie s provedením psychochirurgického výkonu. (4) Pacient a zákonný zástupce pacienta je vždy přizván k jednání odborné komise, které se koná nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti pacienta nebo zákonného zástupce pacienta. Odborná komise podá pacientovi a zákonnému zástupci pacienta informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a možných rizicích a ověří, zda pacient a zákonný zástupce pacienta této informaci plně porozuměl. Jde-li o pacienta uvedeného v § 24 odst. 4, přihlédne k jeho rozumové vyspělosti. (5) Záznam o podání informace podepíší členové odborné komise, pacient a zákonný zástupce pacienta. Součástí záznamu je též názor nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen názor vyslovit nebo záznam podepsat, uvede se tato skutečnost v záznamu. a) písemný souhlas pacienta nebo zákonného zástupce pacienta, b) kopie souhlasného stanoviska ošetřujícího lékaře se způsobilostí v oboru psychiatrie, (10) Návrh na udělení souhlasu s provedením psychochirurgického výkonu podává soudu poskytovatel. Poskytovatel k návrhu připojí písemný souhlas pacienta nebo písemný souhlas zákonného zástupce a vyjádření nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům a stanovisko odborné komise. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen vyjádření učinit, poskytovatel uvede tuto skutečnost s jejím odůvodněním v návrhu. Provádění psychochirurgického výkonu lze započít, jestliže k tomu pacient nebo zákonný zástupce pacienta bezprostředně před jeho započetím udělili písemný souhlas. (1) Genetické vyšetření zahrnuje klinické a laboratorní vyšetření; slouží ke stanovení podílu variant v lidském zárodečném genomu na rozvoj nemoci u pacienta. Genetickým laboratorním vyšetřením se rozumí laboratorní analýza lidského zárodečného genomu nebo jeho částí. (2) Genetická laboratorní vyšetření lze provádět pouze v laboratořích, jejichž odborná způsobilost byla posouzena podle příslušné harmonizované normy5) akreditující osobou6). (3) Genetická vyšetření v oblasti zdravotnictví lze nabízet nebo provádět pouze pro účely 2. k diagnostice geneticky podmíněných nemocí a vývojových vad, 3. ke stanovení míry predispozice ke vzniku nemocí a vývojových vad, 4. ke stanovení bezpříznakového přenašečství variant lidského zárodečného genomu způsobujícího nemoc nebo vývojovou vadu, 5. k cílenému screeningu novorozenců za účelem zjištění geneticky podmíněných nemocí; cíleným screeningem se pro potřeby genetického vyšetření rozumí zjišťování podílu změn v lidském zárodečném genomu na rozvoji závažných geneticky podmíněných nemocí s rizikem časného nezvratného poškození zdraví novorozenců, 6. k optimalizaci léčby, (4) Genetické vyšetření lze nabízet nebo provést pacientovi pouze a) po podání informace o jeho účelu, povaze a dopadu na zdraví, včetně zdraví budoucích generací, a o rizicích neočekávaných nálezů pro pacienta a geneticky příbuzné osoby a b) na základě jeho písemného souhlasu nebo písemného souhlasu zákonného zástupce pacienta. (5) Za geneticky příbuzné osoby pacienta se pro účely genetických vyšetření podle tohoto zákona považují příbuzné osoby s medicínsky závažným genetickým rizikem, a to příbuzní v řadě b) nepřímé, kdy se míra tohoto rizika určuje podle stupně příbuznosti a typu genetické nemoci. (6) V případě, že z výsledků genetického vyšetření vyplývá diagnostický závěr, podle něhož lze předpokládat dopad na zdraví pacienta, včetně budoucích generací, nebo na zdraví geneticky příbuzných osob, doporučí poskytovatel pacientovi a dotčené geneticky příbuzné osobě poskytnutí genetického poradenství lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru lékařská genetika, a to před a po vyšetření. (1) Genetické laboratorní vyšetření biologického materiálu odebraného z těla zemřelého k výukovým, vědeckým a výzkumným účelům lze provést pouze za předpokladu, že k tomu zemřelý za svého života nebo osoby blízké zemřelému udělili prokazatelný souhlas. Pokud zemřelý za svého života vyslovil zákaz poskytování informací o svém zdravotním stavu, nemůže být toto vyšetření provedeno; to neplatí, je-li třeba zjistit nebo ověřit závažné informace o změnách v lidském zárodečném genomu zemřelého potřebné pro zajištění ochrany zdraví geneticky příbuzných osob. (2) Za podstoupení genetického vyšetření podle § 28 odst. 3 písm. a) nesmí být pacientovi nabídnuta nebo poskytnuta finanční odměna nebo jiný prospěch. S odmítnutím genetického vyšetření nesmí být pro pacienta spojena žádná újma, ani nesmí být vystaven psychickému nátlaku. Výsledky genetických vyšetření nesmějí být bez písemného souhlasu pacienta poskytnuty třetím osobám. Prodej nebo darování výsledků genetických vyšetření třetím osobám bez písemného souhlasu pacienta, včetně písemného souhlasu dotčené geneticky příbuzné osoby, je zakázán. Výsledky genetického vyšetření nesmějí být použity k jakékoli diskriminaci pacienta a geneticky příbuzných osob. (3) Genetické laboratorní vyšetření lidského embrya nebo plodu, včetně stanovení jeho pohlaví, nesmí být prováděno z jiných důvodů než pro účely podle § 28 odst. 3 písm. a) bodů 1 až 3 a bodu 6. Laboratorní genetické vyšetření u lidského embrya nebo plodu může být provedeno za předpokladu, že lékař se specializovanou způsobilostí v oboru lékařská genetika provede genetické poradenství u matky, které je po ukončení laboratorního genetického vyšetření u lidského embrya nebo plodu následováno genetickým poradenstvím k řádné interpretaci výsledků. Laboratorní genetické vyšetření u lidského embrya nebo plodu se provede pouze po podání informace a s písemným souhlasem matky (§ 28 odst. 4). (1) Zásah směřující ke změně lidského zárodečného genomu lze provádět u pacientů pouze pro preventivní nebo léčebné účely u závažných geneticky podmíněných nemocí za podmínky zachování jeho přirozené biologické integrity v zárodečných buňkách. Tyto zásahy se nesmějí provádět, pokud by mohly vést ke změnám v genetické výbavě zárodečných buněk. a) celý lidský genom do buněk jiného živočišného druhu a naopak, b) lidské embryo do pohlavních orgánů jiného živočišného druhu. Odběry lidské krve a jejích složek, léčba krví nebo jejími složkami (1) Odběry lidské krve a jejích složek (dále jen „krev“) pro výrobu transfuzních přípravků a krevních derivátů a pro použití u člověka může provádět jen poskytovatel oprávněný k takové výrobě podle zákona o léčivech. a) nezletilým; to neplatí v případech, kdy nelze odběr krve od nezletilého nahradit odběrem krve od osoby zletilé; v takovém případě musí k odběru udělit písemný souhlas zákonný zástupce nezletilé osoby, které je krev odebírána, a schválit jej pověřený zdravotnický pracovník poskytovatele uvedeného v odstavci 1, b) umístěným v policejní cele, ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, c) umístěným ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo v zařízení sociálních služeb, byla-li nařízena ústavní výchova, popřípadě uložena ochranná výchova, d) při nařízené izolaci, karanténě nebo v rámci výkonu lůžkového ochranného léčení, nebo e) hospitalizovaným bez jejich souhlasu. (3) Krev pro účely uvedené v odstavci 1 lze odebrat pouze osobě, která k tomu udělila písemný souhlas. Jde-li o osobu nezletilou nebo zbavenou způsobilosti k právním úkonům, písemný souhlas uděluje její zákonný zástupce; tím není dotčeno ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách. a) za účelem výroby jednotlivého transfuzního přípravku pro poskytnutí zdravotní péče konkrétnímu pacientovi a nemůže-li být použita krev od jiného dárce, b) vyžadující speciální přípravu dárce nebo výběr dárce podle tkáňových znaků a krevních skupin příjemce. OVĚŘOVÁNÍ NOVÝCH POSTUPŮ POUŽITÍM METODY, KTERÁ DOSUD NEBYLA V KLINICKÉ PRAXI NA ŽIVÉM ČLOVĚKU ZAVEDENA (1) Na živém člověku lze provádět ověřování nových postupů v oblasti preventivní, diagnostické a léčebné péče nebo biomedicínského výzkumu spojeného se zdravím a jeho poruchami použitím metody, která dosud nebyla v klinické praxi zavedena (dále jen „nezavedená metoda“), pouze za podmínek stanovených tímto zákonem. a) metody zavedené do klinické praxe v některém ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, b) modifikace již zavedených metod, jejichž použití nemá nepříznivé účinky na zdravotní stav pacienta. a) pacient, na němž má být nezavedená metoda ověřována, udělil na základě informace podle § 34 odst. 1 písemný souhlas s ověřováním nezavedené metody, b) lze očekávat, že nezavedená metoda přinese příznivé výsledky ve prospěch pacienta, na němž má být ověřována, a lze důvodně předpokládat, že se po úspěšném ověření stane novým způsobem prevence, diagnostiky nebo léčení, c) ověření nezavedené metody nelze dosáhnout se srovnatelnou účinností jiným způsobem a d) nehrozí opodstatněné nebezpečí, že následkem ověřování nezavedené metody dojde k dlouhodobému nebo vážnému poškození zdraví pacienta, na němž má být nezavedená metoda ověřována. (5) Ověřování nezavedené metody lze na nezletilém pacientovi nebo pacientovi zbaveném způsobilosti k právním úkonům provádět pouze na základě písemného souhlasu zákonného zástupce pacienta po podání informace podle § 34, pokud a) jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4 písm. b) až d), b) ověření nezavedené metody se srovnatelnou účinností nelze provádět na pacientech schopných udělit souhlas a c) tito pacienti s ohledem na svou rozumovou vyspělost nebo schopnost informaci pochopit udělili k ověřování souhlas; nesouhlas pacientů s ověřováním není třeba respektovat, je-li takové ověření jedinou možnou alternativou léčby u jinak neléčitelného onemocnění; (1) Informace o nezavedené metodě podaná pacientovi nebo zákonnému zástupci pacienta, na němž má být tato metoda ověřována, musí být prokazatelná a srozumitelná a obsahuje a) údaje o ověřované metodě včetně účelu, pro který je ověřována, b) konkrétní postup, který se bude týkat pacienta, c) možný přínos ověřované metody pro pacienta, d) předvídatelná rizika a možné obtíže nebo omezení spojená s ověřováním metody a předpokládaná rizika spojená s předčasným odvoláním souhlasu, e) údaje o jiných možnostech léčby, f) údaje o způsobu ochrany údajů získaných o pacientovi a o způsobu uveřejňování informací a údajů zjištěných v souvislosti s ověřováním metody rozhodných pro vyhodnocení a zavedení ověřované metody a g) požadavky na spolupráci a léčebný režim pacienta; (2) Souhlas pacienta nebo zákonného zástupce pacienta s ověřováním nezavedené metody musí trvat po celou dobu jejího ověřování. V případě odvolání souhlasu pacientem nebo zákonným zástupcem pacienta nelze v ověřování metody pokračovat. a) popis nezavedené metody, b) zdůvodnění účelnosti ověřování nezavedené metody, c) zprávu o výsledcích získaných laboratorním výzkumem, pokusy na zvířatech nebo jiným předklinickým výzkumem, d) přehled současných poznatků vztahujících se k ověřovaným postupům, včetně poznatků získaných ze zahraničí, e) podrobný plán ověřování nezavedené metody, f) pracoviště, kde má být nezavedená metoda ověřována, s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení zdravotnických pracovníků, kteří ji budou ověřovat, včetně označení těch, kteří budou ověřování řídit, a jejich kvalifikace, g) posouzení zdravotních rizik při zohlednění všech dostupných informací k dané metodě, která by mohla vzniknout při ověřování nezavedené metody, h) informativní údaje o okruhu pacientů, na nichž má být nezavedená metoda ověřována, i) závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, u níž má mít ozáření přímý zdravotní přínos pro osoby ji podstupující nebo která je ověřována v rámci biomedicínského výzkumu spojeného se zdravím a jeho poruchami. a) předmětem ověřování nezavedené metody jsou nové postupy podle § 33 odst. 1, b) ověřování nezavedené metody je účelné a c) poskytovatel je k ověřování nezavedené metody způsobilý. (2) Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydá závazné stanovisko k ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením na základě písemné žádosti poskytovatele do 60 dnů ode dne jejího doručení. Žádost musí obsahovat údaje podle § 35 v rozsahu potřebném k posouzení nezavedené metody ve vztahu k lékařskému ozáření a radiační ochraně. (3) Ministerstvo rozhodne o žádosti podle § 35 do 90 dnů ode dne jejího doručení. Jde-li o ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, může ministerstvo rozhodnout o udělení povolení pouze na základě závazného stanoviska Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. a) vymezení nezavedené metody, b) vymezení podmínek, za nichž lze nezavedenou metodu ověřovat, c) lhůty pro podávání zpráv o jednotlivých etapách ověřování. a) poskytovatel porušil podmínky stanovené k ověřování nezavedené metody tímto zákonem nebo v povolení k ověřování nezavedené metody, a to na základě výsledků vlastních zjištění nebo podnětu etické komise ustavené poskytovatelem pro ověřování nezavedené metody (dále jen „etická komise“), nebo b) k odejmutí povolení dal podnět krajský úřad, který udělil poskytovateli oprávnění k poskytování zdravotních služeb (dále jen „příslušný správní orgán“) a který v rámci kontrolní činnosti zjistil porušení podmínek pro poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu. a) ustaví etickou komisi, b) uzavře pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou pacientům v souvislosti s ověřováním nezavedené metody, a to s pojišťovnou, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle zákona upravujícího pojišťovnictví7); rozsah pojištění musí odpovídat rizikům spojeným s konkrétní ověřovanou nezavedenou metodou. a) posuzovat z etického hlediska ověřování nezavedené metody, b) vykonávat dohled nad průběhem ověřování nezavedené metody z hlediska bezpečnosti a zachovávání práv pacientů, na nichž je nezavedená metoda ověřována. a) podávat ministerstvu ve lhůtách stanovených v povolení k ověřování nezavedené metody zprávy o jednotlivých etapách ověřování, b) neprodleně přerušit nebo zastavit ověřování nezavedené metody, vznikne-li opodstatněná pochybnost, že nezavedená metoda nepřinese předpokládaný výsledek, nebo že její ověřování by mohlo vést k dlouhodobému nebo vážnému poškození zdraví pacienta, na němž je ověřována; tuto skutečnost je povinen neprodleně oznámit ministerstvu, c) neprodleně oznámit ministerstvu a Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost, pokud vydal souhlasné závazné stanovisko, vzniklou nežádoucí příhodu; nežádoucí příhodou se rozumí nepříznivá změna zdravotního stavu pacienta vzniklá v důsledku ověřování nezavedené metody, d) umožnit kontrolu v průběhu ověřování nezavedené metody osobám pověřeným ministerstvem, Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, pokud vydal souhlasné závazné stanovisko, nebo členům etické komise. (1) Ministerstvo na základě závěrečné zprávy o výsledku nezavedené metody, z níž vyplývá možnost jejího využití při poskytování zdravotních služeb, posoudí, zda nezavedená metoda splňuje podmínky pro zavedení do klinické praxe. Při posuzování výsledků nezavedené metody přihlíží k přínosům této metody pro zlepšení zdravotního stavu pacientů. a) uzná jako standardní metodu, pokud na základě posouzení podle odstavce 1 učiní závěr, že byly splněny podmínky pro její zavedení do klinické praxe a nová standardní metoda přispěje ke zlepšení zdravotního stavu pacientů, nebo b) neuzná jako standardní metodu, pokud na základě posouzení nezavedené metody učiní závěr, že nebyly splněny podmínky pro její zavedení do klinické praxe. a) uznanou standardní metodu, b) neuznanou nezavedenou metodu, včetně důvodů, které vedly k jejímu neuznání. POSUDKOVÁ PÉČE A LÉKAŘSKÉ POSUDKY, PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY, POSUZOVÁNÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ a) zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání (dále jen „vzdělávání“) pro potřeby škol a školských zařízení nebo k tělesné výchově a sportu nebo k jiným činnostem podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, b) zdravotní způsobilosti pro potřebu a na žádost správních orgánů nebo jiných orgánů v případech stanovených jinými právními předpisy, c) zdravotní způsobilosti na vyžádání pacientem nebo zákonným zástupcem pacienta nebo s jejich souhlasem na vyžádání právnickou osobou, d) zdravotní způsobilosti k práci nebo k výkonu služby na základě pracovnělékařské prohlídky; součástí posuzování zdravotní způsobilosti k práci nebo k výkonu služby je zejména posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců podle § 53 až 58, e) zdravotního stavu v souvislosti s nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání (dále jen „nemoc z povolání“), f) zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění a pro potřeby úřadu práce, g) zdravotního stavu pacienta pro jiné účely. b) výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě jejím registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „registrující poskytovatel“), je-li posuzovaná osoba u takového poskytovatele registrována, nebo jde-li o posuzovanou osobu, o jejímž zdravotním stavu je vedena zdravotnická dokumentace na území jiného státu, též na základě výpisu z této dokumentace, ke kterému je přiložen úředně ověřený překlad do českého jazyka; úředně ověřený překlad se nepředkládá k výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené ve slovenském jazyce; výpis ze zdravotnické dokumentace si může posuzující lékař vyžádat prostřednictvím posuzované osoby, c) zdravotní náročnosti pro výkon práce, služby, povolání, vzdělávání, sportu, tělesné výchovy nebo jiné činnosti (dále jen „činnost“), pro které je osoba posuzována, a podmínek, za kterých je činnost vykonávána, nebo nároků činnosti na zdraví posuzované osoby. (2) Lékařský posudek vydává registrující poskytovatel posuzované osoby, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. Posuzujícím lékařem je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. (1) Lékařský posudek musí být vydán nejdéle do 10 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti podle § 42 odst. 1, v případě posudku o uznání nemoci z povolání do 30 pracovních dnů, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak. Lhůta podle věty první do obdržení posledního potřebného podkladu pro posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu podle § 42 odst. 1 neběží. Písemná žádost podle věty první nebo záznam o jejím ústním podání je součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě. Záznam podepíše posuzující lékař a osoba, která ústní žádost podala. (2) Pro účely posouzení dalšího trvání zdravotní způsobilosti lze lékařskou prohlídku posuzované osoby provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku, jehož časová platnost se nemění, pokud posuzující lékař nezjistí změnu zdravotního stavu vedoucí k vydání lékařského posudku se závěrem podle § 44 odst. 4 písm. a). Lhůta k provedení lékařské prohlídky stanovená orgánem ochrany veřejného zdraví nebo jiným právním předpisem za účelem dalšího posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby a platnost lékařského posudku se provedením lékařské prohlídky podle věty první nemění. Tím není dotčena možnost provedení lékařské prohlídky při změně zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu nebo podezření na tyto změny. (3) Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, anebo zda její zdravotní stav splňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována. Součástí lékařského posudku musí být poučení o možnosti podat podle § 46 odst. 1 návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. V poučení se dále uvede, v jaké lhůtě je možno návrh na přezkoumání podat, od kterého dne se tato lhůta počítá a zda má nebo nemá návrh na přezkoumání podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů odkladný účinek. (4) Stejnopis lékařského posudku je součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě. Posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu pro potřeby vydání lékařského posudku hradí ten, kdo o něj žádá, pokud z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá jinak. V písemném vyhotovení lékařského posudku lze provádět opravy zřejmých nesprávností, které nemají vliv na jeho závěr podle odstavce 2. Opravy provede poskytovatel z podnětu osoby uvedené v § 44 odst. 1 nebo z vlastního podnětu. O opravě posudku uvědomí osobu uvedenou v § 44 odst. 1. (5) Lékařský posudek se nevydá, jestliže se posuzovaná osoba odmítne podrobit lékařské prohlídce nebo vyšetření, které je její součástí; posuzující lékař tuto skutečnost zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o této osobě. Jestliže o posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby požádala jiná k tomu oprávněná osoba, poskytovatel jí oznámí nevydání posudku, včetně důvodu jeho nevydání. (6) Jestliže nebyl lékařský posudek vydán z důvodu uvedeného v odstavci 5, nebo jestliže se posuzovaná osoba nepodrobila lékařské prohlídce za účelem dalšího posouzení zdravotní způsobilosti z jiného důvodu, pohlíží se na posuzovanou osobu pro činnost, pro kterou měla být zdravotně posouzena, jako na zdravotně nezpůsobilou nebo jako na osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován. a) posuzované osobě a b) osobě, která o posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby za účelem vydání posudku oprávněně požádala, není-li posuzovanou osobou. a) osobou uvedenou v odstavci 1 stvrzené podpisem této osoby, s uvedením data převzetí, a jde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. b) nebo pověřenou osobu této osoby, uvede se též číslo občanského průkazu nebo jiného dokladu totožnosti a důvod vydání posudku; potvrzení o převzetí lékařského posudku je součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě, b) na základě doručení provozovatelem poštovních služeb; doručení musí být doloženo doručenkou, nebo c) na základě elektronického doručení podepsaného způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu22), do schránky uvedené posuzovanou osobou a osobou, která o posouzení zdravotní způsobilosti požádala. (3) Osobě, která není osobou uvedenou v odstavci 1 písm. b) a které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, předává posudek posuzovaná osoba, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. a) se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou nastávají pro osobu, které byl předán, dnem jeho prokazatelného předání, b) se závěrem o zdravotní způsobilosti posuzované osoby nastávají pro osobu, které byl předán, dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku, nejdříve však dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb, (5) Lékařský posudek lze uplatnit pro účely, pro které byl vydán, do 90 dnů ode dne jeho vydání, není-li v něm nebo jiném právním předpise stanovena kratší lhůta. Jestliže správní úřad, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb, napadený lékařský posudek podle § 47 odst. 2 písm. a) potvrdí, může tento posudek k tomu oprávněná osoba použít pro účely, pro které byl vydán, do 10 pracovních dnů ode dne prokazatelného doručení potvrzeného posudku. a) uplynutím doby, na kterou byl vydán, b) dnem, kdy měla být podle jiného právního předpisu nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví nebo posuzujícího lékaře nebo jiné k tomu oprávněné osoby provedena lékařská prohlídka za účelem nového posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby, c) dnem, kterým nastaly právní účinky lékařského posudku vydaného pro stejný účel a za stejných podmínek jako předcházející posudek, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů nevyplývá jinak, d) ukončením pracovněprávního nebo služebního vztahu, jde-li o posudek podle § 41 písm. d); to neplatí, je-li nejdéle do 3 měsíců ode dne jeho ukončení pracovněprávní vztah se stejným výkonem práce znovu uzavřen se stejným zaměstnavatelem, pokud v době od jeho ukončení nedošlo ke změně nebo vývoji zdravotního stavu posuzované osoby. (7) Jestliže je lékařský posudek neplatný, považuje se posuzovaná osoba pro účel, pro který měla být zdravotně posouzena, za zdravotně nezpůsobilou nebo za osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován. (2) Lékař, který má důvodné podezření, že změnou zdravotního stavu pacienta došlo ke změně zdravotní způsobilosti k činnosti nebo k výkonu činnosti s podmínkou, anebo že pacientův zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován, je povinen o této skutečnosti informovat pacienta a poskytovatele příslušného k vydání lékařského posudku, je-li mu poskytovatel znám nebo jestliže mu jeho adresu pacient sdělil. Součástí informace jsou údaje o zdravotním stavu pacienta, které vedly k podezření, že došlo ke změně zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu. (1) Má-li posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. Osoba, které uplatněním posudku vznikají práva nebo povinnosti a které byl posudek předán posuzovanou osobou, může návrh na přezkoumání lékařského posudku podat do 10 pracovních dnů ode dne jeho předání, a to poskytovateli uvedenému ve větě první. (2) Jestliže byl návrh na přezkoumání lékařského posudku podán po uplynutí lhůty podle odstavce 1, poskytovatel návrh odloží. Tuto skutečnost písemně sdělí osobě, která návrh na přezkoumání lékařského posudku podala, a osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, pokud je mu známa, a posuzované osobě, nejde-li o osoby, které návrh podaly. Při prokázání důvodů, které posuzované osobě nebo jiné osobě oprávněné k podání návrhu na přezkoumání objektivně bránily v podání návrhu ve stanovené lhůtě, poskytovatel zmeškání lhůty pro podání návrhu promine. Prominutím zmeškání lhůty nejsou dotčeny lhůty stanovené pro uplatnění lékařského posudku. (3) Návrh na přezkoumání lékařského posudku nemá odkladný účinek, jestliže z jeho závěru vyplývá, že posuzovaná osoba je pro účel, pro nějž byla posuzována, zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou nebo pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost. (4) Vyhoví-li poskytovatel návrhu na přezkoumání v plném rozsahu, napadený lékařský posudek bezodkladně zruší a na základě zjištěných skutečností, popřípadě nového posouzení zdravotní způsobilosti, vydá posudek nový. Doklad o zrušení posudku je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. (5) Pokud poskytovatel návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví v plném rozsahu, postoupí do 10 pracovních dnů ode dne jeho doručení, pokud se jedná o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti, v ostatních případech do 30 dnů, spis s návrhem na přezkoumání, včetně podkladů potřebných pro přezkoumání lékařského posudku a svého stanoviska, příslušnému správnímu orgánu. (6) Poskytovatel bezodkladně písemně oznámí skutečnost, že mu byl návrh na přezkoumání lékařského posudku podán, osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, pokud je mu známa, a posuzované osobě, nejde-li o osoby, které návrh podaly. Obdobně postupuje, vyhoví-li návrhu na přezkoumání lékařského posudku v plném rozsahu nebo postoupí-li návrh na přezkoumání příslušnému správnímu orgánu. Pokud poskytovatel vyhoví návrhu na přezkoumání posudku v plném rozsahu, uvede ve sdělení podle věty první skutečnosti, které ho k tomu vedly. (1) Příslušný správní orgán při přezkoumání lékařského posudku zjišťuje, zda a) bylo posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu posuzované osoby provedeno a lékařský posudek vydán k tomu oprávněným poskytovatelem, c) byl zdravotní stav posuzované osoby pro účely zdravotního posouzení zjištěn úplně a d) závěr o posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu odpovídá aktuálně zjištěnému zdravotnímu stavu posuzované osoby; při přezkoumání lékařského posudku vychází z podkladů předaných poskytovatelem. a) tento návrh zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, nebo b) napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc poskytovateli k vydání nového lékařského posudku, nebo c) napadený lékařský posudek zruší. a) vyzvat poskytovatele k doplnění jím předaných podkladů a zároveň určit lhůtu, v níž je poskytovatel povinen podklady předložit; poskytovatel je povinen poskytnout potřebnou součinnost, b) požadovat odborné stanovisko od odborně způsobilých osob podle jiného právního předpisu, je-li to nezbytné pro správné posouzení postupu při vydávání lékařského posudku ke zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu posuzované osoby; (4) Pro přezkoumání posudku příslušným správním orgánem se použije, pokud tento zákon nestanoví jinak, část čtvrtá správního řádu obdobně. (5) Další návrh na přezkoumání lékařského posudku potvrzeného podle odstavce 2 písm. a) nebo zrušeného podle odstavce 2 písm. b) nebo c) příslušným správním orgánem nelze podat. Jestliže příslušný správní orgán potvrdí lékařský posudek, lze provést nové posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu posuzované osoby pouze v tom případě, jestliže je z lékařské prohlídky zřejmé, že posouzení její zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu povede pravděpodobně k jinému závěru, než je uveden v dosavadním lékařském posudku. a) Vězeňská služba, návrh na přezkoumání lékařského posudku předá posuzující lékař řediteli organizační jednotky Vězeňské služby, v nichž jsou poskytovány zdravotní služby, který podle § 46 lékařský posudek přezkoumá; pokud ředitel organizační jednotky Vězeňské služby návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho Generálnímu ředitelství Vězeňské služby, které postupuje podle § 47, b) Bezpečnostní informační služba, návrh na přezkoumání lékařského posudku podle § 46 přezkoumá posuzující lékař; pokud návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho řediteli Bezpečnostní informační služby, který postupuje podle § 47, c) Úřad pro zahraniční styky a informace, návrh na přezkoumání lékařského posudku podle § 46 přezkoumá posuzující lékař; pokud návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho řediteli Úřadu pro zahraniční styky a informace, který postupuje podle § 47, d) Generální ředitelství cel, návrh na přezkoumání lékařského posudku podle § 46 přezkoumá posuzující lékař; pokud návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho generálnímu řediteli Generálního ředitelství cel, který postupuje podle § 47, e) Ministerstvo vnitra, návrh na přezkoumání lékařského posudku předá posuzující lékař určenému zdravotnickému pracovníkovi ve zdravotnickém zařízení v oboru působnosti Ministerstva vnitra, popřípadě organizační složky státu jím zřízené, v nichž jsou poskytovány zdravotní služby, který podle § 46 lékařský posudek přezkoumá; pokud určený zdravotnický pracovník návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho Ministerstvu vnitra, které postupuje podle § 47, f) Ministerstvo obrany, návrh na přezkoumání lékařského posudku předá posuzující lékař řediteli nebo vedoucímu zdravotnickému pracovníkovi poskytovatele zdravotních služeb v působnosti Ministerstva obrany, který podle § 46 lékařský posudek přezkoumá; pokud návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho Ministerstvu obrany, které postupuje podle § 47. a) dokladem o prokazatelném předání rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti posuzované osobě a ve věcech potřeby ošetřování a péče osobě, která o posouzení zdravotního stavu požádala, je záznam ve zdravotnické dokumentaci, který posuzovaná osoba podepíše, nebo v případě zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence vyznačení doručení na doručence; v případě využití elektronické komunikace je dokladem o odeslání rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti posuzované osobě rovněž doklad o odeslání prostřednictvím datové schránky nebo záznam uložený v počítači v elektronické formě ve formátech stanovených právním předpisem s funkcí ověřování autenticity uložených dat a časovým razítkem získaným prostřednictvím státem uznané autority, b) lhůta pro podání návrhu na přezkoumání podle § 46 odst. 1 činí 3 pracovní dny; tento návrh nemá odkladný účinek, c) lhůta pro postoupení návrhu na přezkoumání podle § 46 odst. 5 činí 5 pracovních dnů, d) účastníkem řízení o přezkoumání rozhodnutí je poskytovatel, který rozhodnutí vydal, a osoba, jejíž zdravotní stav je posuzován; návrh na přezkoumání rozhodnutí může podat tato osoba nebo osoba, které uplatněním rozhodnutí vznikají práva nebo povinnosti. Posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, k tělesné výchově a sportu (1) Zdravotní způsobilost ke vzdělávání posuzuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává registrující poskytovatel. Posuzujícím lékařem je lékař se způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru všeobecné praktické lékařství, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. V případě uchazečů o vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem obrany zdravotní způsobilost ke vzdělávání posuzuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává poskytovatel zdravotních služeb, kterému Ministerstvo obrany udělilo oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních jím zřízených; posuzujícím lékařem je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství. a) na pracovištích právnických nebo fyzických osob, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu poskytovatel pracovnělékařských služeb této osoby, b) na pracovišti fyzické osoby, která je samostatně výdělečně činná, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu registrující poskytovatel této osoby, a pokud tato osoba nemá registrujícího poskytovatele, poskytovatel pracovnělékařských služeb školy, c) pouze ve škole nebo školském zařízení, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu registrující poskytovatel této osoby, a pokud tato osoba registrujícího poskytovatele nemá, poskytovatel pracovnělékařských služeb školy, d) na pracovištích osob uvedených v písmenu a) nebo b) a ve škole nebo školském zařízení, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu, zahajuje-li se praktické vyučování nebo praktická příprava 2. na pracovištích fyzických nebo právnických osob, poskytovatel uvedený v písmenu a) nebo b); posuzujícím lékařem podle písmene a) je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru pracovní lékařství, posuzujícím lékařem podle písmen b) až d) je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo v oboru pracovní lékařství. a) je-li v rámci praktické přípravy nebo praktického vyučování vykonávána činnost za podmínek obdobných výkonu práce zařazené do kategorie první a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem21), b) jestliže tato příprava nebo vyučování začíná v době kratší než 12 kalendářních měsíců ode dne vydání lékařského posudku podle odstavce 1 a pokud nedošlo během této doby ke změně zdravotního stavu; posouzení zdravotní způsobilosti se v tomto případě provede nejdéle do 12 kalendářních měsíců ode dne zařazení osoby na praktické vyučování nebo praktickou přípravu, nebo c) jestliže jiný právní předpis upravující soustavu oborů vzdělání ve středním a vyšším odborném vzdělávání nestanoví podmínky zdravotní způsobilosti ke vzdělávání. (4) Zdravotní způsobilost k a) tělesné výchově v rámci vzdělávacích programů a ke sportu pro všechny9) a podmínky pro uvolnění z vyučování v předmětu tělesná výchova na dobu jednoho pololetí školního roku nebo školní rok posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel, b) výkonnostnímu sportu v organizovaných sportovních soutěžích posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel nebo poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství, c) vrcholovému sportu, ke sportovní reprezentaci státu a její přípravě posuzuje a lékařský posudek vydává poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství; vrcholovým sportem pro účely tohoto zákona se rozumí oblast sportu, která zahrnuje státní sportovní reprezentaci a přípravu talentovaných sportovců k této reprezentaci, kterými jsou členové resortních sportovních center9) nebo sportovních center mládeže a obdobných zařízení pro přípravu sportovců, d) vzdělávání ve školách se zaměřením na sport a tělesnou výchovu a v průběhu výuky posuzuje a lékařský posudek vydává poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství. (5) V případě lékařského posudku vydaného registrujícím poskytovatelem je posuzujícím lékařem lékař se způsobilostí v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo všeobecné praktické lékařství. V případě lékařského posudku vydaného poskytovatelem v oboru tělovýchovné lékařství je posuzujícím lékařem lékař se způsobilostí v oboru tělovýchovné lékařství. a) postupy při zajišťování lékařských prohlídek, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní způsobilosti včetně rozsahu odborných vyšetření, b) seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, ke sportu, tělesné výchově nebo jiné činnosti, c) náležitosti lékařského posudku ve vztahu k posuzované činnosti. Pracovnělékařské služby a posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání (1) Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby (dále jen „práce“). a) poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo b) poskytovatel v oboru pracovní lékařství. a) je povinen, jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví10) do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem uvedeným v odstavci 1, b) může, jde-li o práce zařazené pouze do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele uvedeného v odstavci 1 písm. a), který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání; ostatní pracovnělékařské služby podle § 53 odst. 1 zaměstnavatel zajišťuje prostřednictvím poskytovatele uvedeného v odstavci 1, s nímž uzavřel písemnou smlouvu, c) je povinen, dojde-li ke změně zařazení práce do kategorie vyšší než kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo ke změně činnosti, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít novou nebo doplnit dosavadní písemnou smlouvu s poskytovatelem podle odstavce 1 o ty pracovnělékařské služby, které doposud nepožadoval, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy k této změně došlo. (3) Posuzování zdravotní způsobilosti a pracovnělékařské prohlídky pro práce, které jsou nebo budou vykonávány ve zkušebním provozu podle jiného právního předpisu, zaměstnavatel zajišťuje u poskytovatele podle odstavce 2 písm. a) nebo b), a to na základě výsledků hodnocení rizik podle jiného právního předpisu nebo výsledků měření, byla-li pro účely souhlasu s uvedením do zkušebního provozu, uskutečněna. a) umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb vstup na každé své pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek, předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení, sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci; v případě pracovišť, která podléhají z důvodu státního nebo jiného zákonem chráněného tajemství zvláštnímu režimu, vstupují na tato pracoviště pouze určení zaměstnanci poskytovatele pracovnělékařských služeb, kteří jsou v tomto případě povinni dodržet zvláštní režim, b) při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti, c) při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vybavit jej žádostí obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno, d) odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal. a) podrobit se pracovnělékařským službám u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu, popřípadě pracovnělékařským prohlídkám a posuzování zdravotní způsobilosti u poskytovatele pracovnělékařských služeb podle § 54 odst. 2 písm. b); rovněž je povinen podrobit se zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu; poskytovatele dalších zdravotních služeb určí zaměstnanci poskytovatel pracovnělékařských služeb; další zdravotní služby jsou součástí pracovnělékařských služeb, b) podrobit se pracovnělékařským službám nařízeným podle jiného právního předpisu, c) sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče, d) sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny jemu známé nebo podezřelé skutečnosti související s ochranou zdraví při práci. a) informovat zaměstnance o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na jeho zdraví, a to se znalostí vývoje jeho zdravotního stavu, b) informovat zaměstnavatele o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na zdravotní stav jeho zaměstnanců, c) vykonávat pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci, d) spolupracovat se zaměstnavatelem, zaměstnanci, zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s odborně způsobilými osobami podle zákona upravujícího zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci11), odborovou organizací a kontrolními orgány v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci12), e) neprodleně oznamovat zaměstnavateli zjištění závažných nebo opakujících se skutečností negativně ovlivňujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, f) podat podnět kontrolním orgánům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci12) k zjednání nápravy nad dodržováním povinností v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci13) v případě, že zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes opakované upozornění neplní povinnosti v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci stanovené jinými právními předpisy, g) vést dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci, odděleně od zdravotnické dokumentace vedené o konkrétních zaměstnancích; dokumentací pracovnělékařských služeb se rozumí záznamy o provádění dohledu na pracovišti zaměstnavatele, včetně výsledků analýz, o poradenství poskytnutém zaměstnavateli a jiné obdobné záznamy o činnostech prováděných v rámci pracovnělékařských služeb, h) vést odděleně zdravotnickou dokumentaci vedenou o pacientovi od zdravotnické dokumentace vedené o zaměstnanci při poskytování pracovnělékařských služeb, jestliže je registrujícím poskytovatelem pacienta a zároveň poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel hradí pracovnělékařské služby poskytované podle tohoto zákona, s výjimkou posuzování nemocí z povolání, a sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce, upravených v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Zajišťování pracovnělékařských služeb zaměstnavatelem na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu a) lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství nebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství a b) dalších zdravotnických pracovníků podílejících se na poskytování pracovnělékařských služeb, a) se rozumí pověřeným zaměstnancem podle § 55 odst. 1 písm. a) zdravotnický pracovník uvedený v odstavci 1, b) je zaměstnanec povinen podrobit se pracovnělékařským službám u lékaře uvedeného v odstavci 1 písm. a); skutečnosti podle § 56 písm. c) a d) sděluje tomuto lékaři, c) lékařský posudek může podle § 46 přezkoumat pouze zaměstnanec, který je lékařem uvedeným v odstavci 1 písm. a), d) je zaměstnavatel povinen 1. plnit povinnosti podle § 57 prostřednictvím zdravotnických pracovníků uvedených v odstavci 1, 2. zajistit plnění dalších povinností a úkolů, které jsou tímto zákonem nebo jinými právními předpisy stanoveny poskytovateli zdravotních služeb, pouze prostřednictvím zdravotnických pracovníků uvedených v odstavci 1. Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání a) vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis20) jinak a jde-li o práce uvedené v § 54 odst. 2 písm. b), b) zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením 2. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo b) organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb a obsah dokumentace o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, c) rizikové faktory pracovního prostředí a nemoci, stavy a vady, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci nebo službě, d) náležitosti žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, e) náležitosti lékařského posudku ve vztahu k posuzované činnosti. (2) Nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, pokud dále není uvedeno jinak; pro tyto účely mohou též provádět, je-li to účelné, vyšetření pro zjištění zdravotního stavu. a) zjištění zdravotního stavu poskytovatelem uvedeným v § 61 odst. 1, a to včetně zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění a výsledků jím vyžádaných odborných vyšetření a jeho stanoviska, b) výsledků dalších odborných vyšetření, pokud je to důvodné, vyžádaných nebo provedených poskytovatelem uvedeným v § 61 odst. 2 a c) ověření podmínek vzniku nemocí z povolání podle odstavce 3. (2) Poskytovatel uvedený v § 61 odst. 1 za účelem posouzení a uznání nemoci z povolání předá poskytovateli uvedenému v § 61 odst. 2 kopii zdravotnické dokumentace v rozsahu potřebném k posouzení nemoci. Obdobně se postupuje, nesplňuje-li nemoc posuzované osoby nadále podmínky pro trvání nemoci z povolání stanovené prováděcím právním předpisem. a) příslušné orgány ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, b) Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o podezření na vznik nemoci z povolání v souvislosti s prací v podmínkách ionizujícího záření, c) poskytovatel pracovnělékařských služeb uvedený v § 61 odst. 2, jde-li o podezření na vznik nemoci z povolání při výkonu práce v zahraničí, k níž byl zaměstnanec vyslán zaměstnavatelem se sídlem v České republice, a to na základě sdělení posuzovanou osobou a podrobného písemného vyjádření vysílajícího zaměstnavatele o podmínkách, za kterých byla práce v zahraničí vykonávána, popřípadě dalších zjištění z místa výkonu práce; výsledky ověření podmínek vzniku nemoci z povolání jsou pro poskytovatele posuzujícího nemoc z povolání závazné. (5) Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda se nemoc posuzované osoby uznává nebo neuznává jako nemoc z povolání, nebo zda nemoc posuzované osoby již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání stanovené prováděcím právním předpisem. Poskytovatel uvedený v § 61 odst. 2, který vydal lékařský posudek, zajistí neprodleně jeho prokazatelné předání osobám podle § 44 odst. 1 a dalším osobám, kterým uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, jejichž okruh je vymezen prováděcím právním předpisem. (2) V případě, že poskytovatel uvedený v § 61 odst. 2 zjistí, že vycházel při posuzování nemoci z povolání z nesprávných údajů, provede z vlastního podnětu nové posouzení zdravotního stavu posuzované osoby; na základě nového posouzení vydá nový lékařský posudek. V takovém případě vyrozumí o této skutečnosti posuzovanou osobu a osoby, pro které v souvislosti s uplatněním lékařského posudku vznikají práva a povinnosti, jsou-li mu tyto osoby známy. (4) Jestliže se posuzovaná osoba odmítne podrobit odbornému vyšetření, nahlíží se na ni jako na osobu, která nemocí z povolání netrpí. Uvedenou skutečnost musí poskytovatel sdělit prokazatelným způsobem osobě povinné k náhradě škody na zdraví, pokud je mu známa. Lékařský posudek se nevydá. Zaměstnavatel je povinen umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele uvedeného v § 61 odst. 1 nebo 2 vstup na pracoviště, kde zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec pracuje nebo pracoval za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vznikla, a to za účelem zjištění dalších skutečností nebo provedení klinického testu, popřípadě odebrání vzorku materiálu nebo pořízení audiovizuálního záznamu potřebného k posouzení nemoci z povolání. Zaměstnavatel je též povinen pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání umožnit vstup na pracoviště bývalému zaměstnanci. a) bližší požadavky na postup při posuzování a uznávání nemoci z povolání, b) bližší požadavky na postup při posuzování nemoci z povolání v případech, kdy nemoc nadále nesplňuje podmínky nemoci z povolání, c) okruh osob, kterým poskytovatelé uvedení v § 61 odst. 2 předávají lékařský posudek o nemoci z povolání, d) podmínky, za nichž nelze nemoc nadále uznat za nemoc z povolání, e) náležitosti lékařského posudku, kterým se uznává nemoc z povolání nebo kterým se nemoc neuznává jako nemoc z povolání. a) identifikační údaje poskytovatele, b) kopii oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru pracovní lékařství, c) rozsah a objem zdravotních služeb, které je schopen zajistit, a jejich minimální personální zabezpečení, d) dobu poskytování pracovnělékařských služeb, která musí trvat nejméně 5 let, e) technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení, f) cenu za zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, za kterou hodlá zdravotní služby poskytovat, g) počet provedených jednotlivých odborných vyšetření a počet posuzovaných osob ve vztahu k nemocem z povolání za poslední 3 roky před podáním žádosti, pokud tuto činnost v minulosti vykonával. a) místo, kam se žádosti předkládají, b) lhůtu pro předložení žádostí, c) území, pro které mají být zdravotní služby poskytovány, d) požadavky na rozsah a objem požadovaných zdravotních služeb. (4) Ministerstvo udělí povolení pouze poskytovateli, u něhož posuzování a uznávání nemocí z povolání provádějí nejméně 2 lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství a pokud poskytuje pracovnělékařské služby nejméně 5 let. a) údaje podle odstavce 1 písm. a), b) vymezení území, pro které mají být zdravotní služby poskytovány, c) rozsah a objem zajišťovaných zdravotních služeb. (7) V případě, že se pro dané území ve stanoveném termínu nepřihlásí žádný poskytovatel nebo není splněna podmínka posuzování nemocí z povolání alespoň 2 lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, zajistí uznávání nemocí z povolání ministerstvo tak, že rozhodne z moci úřední o tom, že posuzování nemocí z povolání bude vykonávat některý z oprávněných poskytovatelů. Ministerstvo podle věty první může pověřit pouze poskytovatele, u něhož posuzování a uznávání nemocí z povolání provádějí nejméně 2 lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství a pokud poskytuje pracovnělékařské služby nejméně 5 let. a) dnem zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru pracovní lékařství, b) odejmutím povolení ministerstvem. a) odejme, jestliže o to poskytovatel požádá nebo nezajišťuje zdravotní službu pro území uvedené v povolení, b) může odejmout, jestliže poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek podle § 66 odst. 1 písm. e) nebo odst. 5 písm. c). Společná ustanovení pro posuzování zdravotní způsobilosti k práci, pracovnělékařské služby a posuzování a uznávání nemocí z povolání u příslušníků bezpečnostních sborů a ozbrojených sil a u vězněných osob a) bezpečnostní sbor, který vykonává práva a povinnosti podle jiného právního předpisu vůči fyzické osobě, která v bezpečnostním sboru vykonává službu (dále jen „příslušník bezpečnostního sboru“), b) ozbrojené síly České republiky, které vykonávají práva a povinnosti podle jiného právního předpisu vůči příslušníkovi ve služebním poměru, který v nich vykonává službu, c) věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, vazby nebo zabezpečovací detence. (3) Zaměstnancem se rozumí též příslušník bezpečnostního sboru nebo příslušník ozbrojených sil České republiky ve služebním poměru podle jiného právního předpisu. Zaměstnancem se rovněž rozumí osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, pokud jsou zařazeny do práce. (5) Je-li jiným právním předpisem stanoveno posuzování zdravotní způsobilosti příslušníka k výkonu služby v bezpečnostním sboru nebo v ozbrojených silách České republiky nebo občana, který se uchází o přijetí do služebního poměru k bezpečnostnímu sboru, nebo uchazeče o povolání do služebního poměru v ozbrojených silách jinak, postupuje se podle tohoto jiného právního předpisu. (6) Povolení k uznávání nemocí z povolání u zaměstnanců Ministerstva obrany a Armády České republiky, žáků vojenských škol a zaměstnanců ostatních rozpočtových a příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo obrany, je udělováno poskytovateli v oboru pracovní lékařství v působnosti Ministerstva obrany; ustanovení § 66 až 69 se nepoužije. (2) Klinickou odpovědností za lékařské ozáření se rozumí odpovědnost za jednotlivá lékařská ozáření, která zahrnuje zejména odůvodnění lékařského ozáření, včetně zhodnocení cílů lékařského ozáření, jeho optimalizaci, klinické hodnocení, praktickou spolupráci s jinými ošetřujícími zdravotnickými pracovníky, popřípadě získávání informací o předchozím poskytování zdravotních služeb, poskytování informací nebo záznamů o provedeném lékařském ozáření jiným indikujícím lékařům nebo aplikujícím odborníkům na jejich žádost a poskytování informací o riziku ionizujícího záření ozařovaným osobám. Nositelem klinické odpovědnosti je aplikující odborník v rozsahu své způsobilosti k výkonu povolání. (3) Indikujícím lékařem se rozumí každý ošetřující lékař nebo zubní lékař, který doporučuje se svým písemným odůvodněním pacienta k lékařskému ozáření aplikujícímu odborníkovi. Indikující lékař je povinen posoudit veškeré informace o zdravotním stavu pacienta významné pro lékařské ozáření, které jsou mu známy, tak, aby vyloučil zbytečné ozáření pacienta. (4) Aplikujícím odborníkem se rozumí lékař, zubní lékař nebo jiný zdravotnický pracovník oprávněný provádět činnosti lékařského ozáření podle jiného právního předpisu, a který je oprávněn převzít za jednotlivá lékařská ozáření klinickou odpovědnost. (5) Národními radiologickými standardy se rozumí postupy při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, které odpovídají současným poznatkům vědy a klinické medicíny (dále jen „národní radiologické standardy“). Národní radiologické standardy vydává ministerstvo; zveřejňuje je, včetně jejich aktualizace, ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup. a) provést lékařské ozáření jen v případě, že prokáže jeho čistý přínos při zvážení celkového možného diagnostického nebo léčebného přínosu, včetně přímého přínosu pro zdraví osoby nebo přínosu pro společnost, ve srovnání s újmou, kterou může ozáření způsobit; do procesu odůvodnění musí být zapojen indikující lékař i aplikující odborník; indikační kritéria pro odůvodnění lékařského ozáření zveřejňuje a aktualizuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) vypracovat místní radiologické standardy a zajistit jejich dodržování; při vypracování místních radiologických standardů vychází z národních radiologických standardů, konkrétních podmínek na pracovišti zdravotnického zařízení a rozsahu poskytovaných zdravotních služeb, c) provádět interní klinický audit, a zjistí-li na základě jeho výsledků nedostatky, provést opatření za účelem jejich odstranění, d) zajistit provedení externího klinického auditu k tomu oprávněnými osobami; jsou-li externím klinickým auditem zjištěny nedostatky, provede poskytovatel opatření za účelem jejich odstranění; jsou-li externím klinickým auditem zjištěny nedostatky neodhalené interním klinickým auditem, poskytovatel zajistí prošetření důvodů tohoto neodhalení a přijme příslušná opatření; externí klinický audit se neprovádí na radiologických pracovištích zdravotnických zařízení vybavených pouze zubními rentgeny nebo kostními denzitometry, e) zajistit dodržování pravidel radiační ochrany při vyhledávacích vyšetřeních s využitím ionizujícího záření, při ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, pro které není vydáváno závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 36, a u pacientek, které by mohly být nebo byly ozářeny v průběhu těhotenství a kojení. a) byly místní radiologické standardy k dispozici všem zdravotnickým pracovníkům provádějícím lékařské ozáření, b) při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, s výjimkou poskytování těchto služeb na radiologických pracovištích zdravotnických zařízení vybavených pouze zubními rentgeny nebo kostními denzitometry, příslušné činnosti související s lékařským ozářením vykonával zdravotnický pracovník, kterým je radiologický fyzik se specializovanou způsobilostí, radiologický fyzik, radiologický technik, radiologický asistent se specializovanou způsobilostí nebo radiologický asistent, a aby byl tento zdravotnický pracovník dostupný na pracovišti poskytovatele; způsob zajištění dostupnosti tohoto zdravotnického pracovníka a rozsah a způsob zajištění činností jím vykonávaných při lékařském ozáření stanoví prováděcí právní předpis, c) při poskytovaní zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, byla provedena optimalizace radiační ochrany, d) byla prováděna navazující teoretická a praktická odborná příprava zdravotnických pracovníků, podílejících se na lékařském ozáření, zohledňující nové poznatky v oblasti radiační ochrany, e) byla přijata opatření k předcházení vzniku nehody nebo aplikace neplánované dávky pacientovi. (1) Lékařské ozáření pacientů v rámci ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, pro které není vydáváno závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 36, lze provádět jen ve zvlášť odůvodněných případech a za použití přiměřených technik tak, aby byly používány pouze postupy odpovídající národním radiologickým standardům. (2) Ustanovení o ověřování nezavedených metod se obdobně použijí na ozáření zdravých osob nebo pacientů v rámci dobrovolné účasti na biolékařském výzkumném programu, včetně těch ozáření, která nemají mít přímý zdravotní přínos pro osoby podstupující ozáření. a) pravidla a postupy při radiační ochraně osob v rámci jejich lékařského vyšetření nebo léčby, obsah činností indikujícího lékaře, aplikujícího odborníka a dalších pracovníků, kteří se podílí na lékařském ozáření, b) pravidla a postupy při radiační ochraně v rámci pracovnělékařských služeb a preventivní zdravotní péče, c) pravidla a postupy při radiační ochraně osob v rámci dobrovolné účasti zdravých osob nebo pacientů na lékařském ověřování nezavedené metody spojené s lékařským ozářením, d) pravidla a postupy radiační ochrany pacientek ozařovaných v průběhu těhotenství a kojení, e) pravidla a postupy hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy, f) minimální požadavky na personální zabezpečení externího klinického auditu, g) rozsah a způsob provedení optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření. a) požadavky na odbornou, zvláštní odbornou a specializovanou způsobilost zdravotnických pracovníků, b) technické parametry radiologických přístrojů, na kterých se provádí lékařské ozáření, minimální vybavení pro jejich kontrolu a nastavování, c) způsob stanovení zátěže pacientů; požadavky na podklady nutné pro odhad dávky, na způsob jejich hodnocení a na jejich evidenci, d) radiologické postupy, e) požadavky na přípravu pacienta k vyšetření a na průběh vlastní metody. (1) Cílem externího klinického auditu je ověřování a hodnocení dodržování místních radiologických standardů při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření. Výsledky jsou srovnávány s národními radiologickými standardy, a je-li to žádoucí, jsou tyto činnosti modifikovány, nebo je-li to nezbytné, jsou zavedeny nové standardy. Externí klinický audit se provádí nejméně jedenkrát za 5 let. a) není poskytovatelem nebo společníkem právnické osoby, která je poskytovatelem, b) její statutární orgán nebo jeho člen nebo člen jejího kontrolního orgánu není současně statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem kontrolního orgánu jiného poskytovatele a není ani poskytovatelem, c) má vypracována pravidla procesu hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy (dále jen „pravidla procesu hodnocení“) pro jednotlivé oblasti lékařského ozáření; oblastmi lékařského ozáření se rozumí 1. radiodiagnostika, včetně intervenční radiologie a kardiologie, 2. radioterapie, 3. nukleární medicína a d) je personálně zabezpečena pro provádění externího klinického auditu v rozsahu, pro něž je žádáno o udělení oprávnění. a) obchodní firmu nebo název a adresu sídla žadatele, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě místo hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy nebo které jednají jménem právnické osoby zapisované do obchodního nebo obdobného rejstříku před jejím vznikem, d) datum, od kterého hodlá externí klinický audit provádět, e) oblast lékařského ozáření, pro kterou má být oprávnění uděleno. a) prohlášení, že není poskytovatelem a ani společníkem právnické osoby, která je poskytovatelem, b) prohlášení statutárního orgánu nebo jeho členů nebo členů kontrolního orgánu, že nejsou současně statutárním orgánem nebo jeho členy nebo členy kontrolního orgánu jiného poskytovatele a ani jiným poskytovatelem, c) doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo pokud zápis ještě nebyl proveden, nebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku; je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, připojí výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že právnická osoba, popřípadě organizační složka podniku právnické osoby na území České republiky byly zapsány do obchodního rejstříku, pokud zápis již byl proveden; doklad o zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo výpis z těchto rejstříků nesmí být starší 3 měsíců, d) seznam osob, jejichž prostřednictvím bude externí klinický audit prováděn, s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení; u zdravotnických pracovníků se dále uvede jejich odborná nebo specializovaná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání a u ostatních osob jejich vzdělání s uvedením studijního programu a oboru, ve kterém bylo získáno, e) pravidla procesu hodnocení pro jednotlivé oblasti lékařského ozáření. a) datum, od kterého lze externí klinický audit provádět, b) oblasti lékařského ozáření, pro které se oprávnění uděluje. a) zánikem právnické osoby, která získala toto oprávnění, b) výmazem právnické osoby se sídlem mimo území České republiky z obchodního rejstříku, c) rozhodnutím ministerstva o odejmutí oprávnění. a) přestala splňovat některou z podmínek stanovených v § 75 odst. 3, nebo b) o odejmutí oprávnění požádala. (1) Právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění k provádění externího klinického auditu, provede hodnocení na základě smlouvy uzavřené mezi poskytovatelem a touto osobou. Externí klinický audit musí být proveden do 12 měsíců ode dne uzavření smlouvy. a) postupovat nestranně, b) dodržovat pravidla procesu hodnocení. (1) Právnická osoba, která provedla externí klinický audit, vydá poskytovateli zprávu o provedení externího klinického auditu (dále jen „zpráva“). a) údaje o právnické osobě, která provedla externí klinický audit, a to obchodní firmu nebo název a adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) údaje o poskytovateli, jimiž jsou 1. v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě fyzické osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresa bydliště mimo území České republiky a popřípadě místo hlášeného pobytu na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a datum narození, 2. v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, c) oblasti lékařského ozáření, pro které byl externí klinický audit proveden, a místo nebo místa poskytování zdravotních služeb, d) popis průběhu a zjištění externího klinického auditu s ohledem na cíle stanovené v § 75 odst. 1, e) datum vydání zprávy. (1) Ochranné léčení se vykonává na základě pravomocného rozhodnutí soudu o uložení ochranného léčení (dále jen „rozhodnutí soudu“) jako ochranné léčení ústavní vykonávané formou lůžkové péče nebo jako ochranné léčení vykonávané formou ambulantní péče. (2) Ochranné léčení uložené soudem lze též vykonávat během výkonu trestu odnětí svobody ve zdravotnických zařízeních Vězeňské služby, a to ochranné léčení ústavní vykonávané formou jednodenní péče a ochranné léčení vykonávané formou ambulantní péče. Podmínky výkonu ochranného léčení nesmí ovlivnit podmínky výkonu trestu odnětí svobody. a) výjimečně zakázat 1. konkrétní návštěvu u pacienta, 2. použití telefonu pacientem, nebo 3. předávání korespondence pacientovi, b) nepovolit pacientovi krátkodobé opuštění zdravotnického zařízení, c) požadovat doprovod orgány Policie České republiky, jde-li o pacienta, jehož účast u soudu poskytovatel zajišťuje a který by mohl být nebezpečný sobě nebo okolí, popřípadě hrozí-li nebezpečí jeho útěku. (3) Poskytovatel zajišťující ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody je povinen zajistit, aby byl pacient při přijetí do ochranného léčení prokazatelně seznámen se svými právy a povinnostmi souvisejícími s poskytováním zdravotních služeb ve zdravotnickém zařízení při výkonu ochranného léčení, s předpokládanou dobou léčení a možností změny formy zdravotní péče podle § 83 odst. 1, v níž je ochranné léčení vykonáváno, dále s individuálním léčebným postupem, s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové péče (dále jen „vnitřní řád“), pokud podání těchto informací nevylučuje jeho zdravotní stav. Záznam o seznámení pacienta s jeho právy a povinnostmi je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. Záznam podepíše pacient, zdravotnický pracovník a svědek, který byl přítomen podání informace. Povinnost podávat pacientovi informace o jeho zdravotním stavu a navržených zdravotních službách podle zákona o zdravotních službách není postupem podle věty první dotčena. Do zdravotnické dokumentace se rovněž zaznamená případný nesouhlas pacienta s navrženým individuálním léčebným postupem. a) nemůže zajistit přijetí pacienta do ochranného léčení z důvodu uvedeného v § 84 odst. 2; součástí tohoto oznámení je odůvodnění odmítnutí přijetí pacienta a sdělení předpokládaného termínu jeho možného přijetí, b) pacient, kterému bylo nařízeno ochranné léčení vykonávané formou 1. lůžkové nebo ambulantní péče, v termínu stanoveném soudem nenastoupil k výkonu ochranného léčení, 2. lůžkové péče, se svémocně ze zdravotnického zařízení vzdálil, 3. ambulantní péče, se nedostavuje k lékařským prohlídkám ve stanoveném termínu, c) pacient byl na základě náhlé změny zdravotního stavu, která nesouvisí s ochranným léčením vykonávaným formou lůžkové péče, přeložen na jiné pracoviště poskytovatele vykonávajícího ochranné léčení nebo do zdravotnického zařízení jiného poskytovatele; byl-li pacientovi ustanoven soudem opatrovník, poskytovatel mu tuto skutečnost rovněž oznámí. (3) Poskytovatel učiní oznámení podle odstavce 2 do 24 hodin od okamžiku, kdy skutečnost uvedená v odstavci 2 nastala. a) podrobit se individuálnímu léčebnému postupu stanovenému pro ochranné léčení, včetně všech zdravotních výkonů, které jsou součástí individuálního léčebného postupu; tím není dotčeno právo pacienta vybrat si z možných alternativ léčby nebo jeho právo na souhlas podle zákona o zdravotních službách pro jednotlivé zdravotní výkony, které bezprostředně nesouvisí s naplněním účelu ochranného léčení, b) podrobit se na základě odůvodněného požadavku ošetřujícího lékaře osobní prohlídce v zájmu zajišťování vnitřního řádu a vyloučení toho, aby u sebe neměl věc, kterou by narušoval individuální léčebný postup; prohlídku vykonává osoba stejného pohlaví, c) umožnit zaměstnancům určeným poskytovatelem kontrolu svých osobních věcí, d) oznámit v případě krátkodobého opuštění zdravotnického zařízení adresu, na které se bude zdržovat, a toto místo pobytu dodržet; pokud odmítne sdělit tuto skutečnost, poskytovatel propustku nevystaví. (2) Poskytovatel provádějící metody asistované reprodukce se dopustí správního deliktu tím, že (3) Poskytovatel ověřující nezavedené metody se dopustí správního deliktu tím, že (4) Poskytovatel pracovnělékařských služeb se dopustí správního deliktu tím, že (5) Poskytovatel poskytující zdravotní služby, jejichž součástí je lékařské ozáření, se dopustí správního deliktu tím, že (6) Poskytovatel zajišťující ochranné léčení se dopustí správního deliktu tím, že a) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g), h) nebo i), a) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), h) nebo i), b) 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) nebo o), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a), c), e) nebo g), b) 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo o), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a), c), e) nebo g), c) 300000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), k) nebo p), odstavce 3 písm. b), d) nebo j), odstavce 5 písm. a), b) nebo c) nebo odstavce 6 písm. a), c) 300000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), k) nebo p), odstavce 3 písm. b), d) nebo j), odstavce 5 písm. a), b) nebo c) nebo odstavce 6 písm. a), d) 200000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), j), l), m) nebo n), odstavce 3 písm. f), h) nebo i), odstavce 4 písm. a) nebo b), odstavce 5 písm. d) nebo odstavce 6 písm. d), nebo d) 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), j), l), m) nebo n), odstavce 3 písm. f), h) nebo i), odstavce 4 písm. a) nebo b), odstavce 5 písm. d) nebo odstavce 6 písm. d), nebo e) 100000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 5 písm. e) nebo f) nebo odstavce 6 písm. b) nebo c). e) 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 5 písm. e) nebo f) nebo odstavce 6 písm. b) nebo c). (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že provádí externí klinický audit, i když nemá k jeho provádění uděleno oprávnění podle § 75 odst. 2. (2) Právnická osoba, která má oprávnění k provádění externího klinického auditu, se dopustí správního deliktu tím, že a) pokuta do 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, b) pokuta do 300000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), b) nebo c), nebo b) 300000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b) nebo c), nebo c) pokuta do 200000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. d). c) 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d). a) příslušný správní orgán, jde-li o správní delikty podle § 90 odst. 1, 2, 4 až 6, a) příslušný správní orgán, jde-li o přestupky podle § 90 odst. 1, 2, 4 až 6, b) ministerstvo, jde-li o správní delikty podle § 90 odst. 3 a § 91, b) ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 90 odst. 3 a § 91, c) Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o správní delikty podle § 90 odst. 5. c) Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o přestupky podle § 90 odst. 5. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby17) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 52 písm. a) a c) a § 60. a) místní radiologické standardy podle § 71 odst. 1 písm. b) vypracovat do 1 roku ode dne uveřejnění Národních radiologických standardů, b) provést první interní klinický audit podle § 74 odst. 2 do 2 let ode dne uveřejnění Národních radiologických standardů, c) uzavřít smlouvu podle § 81 odst. 1 na provedení externího klinického auditu na všech svých pracovištích poskytujících lékařské ozáření do 1 roku ode dne uveřejnění seznamu podle § 77 odst. 3. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 65/2017 Sb. § 62 5) ČSN EN ISO 15189.2007 Zdravotnické laboratoře – Zvláštní požadavky na kvalitu a způsobilost. 18) § 200 a násl. zákoníku práce. 20) Například § 247 zákoníku práce. 21) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice, ve znění vyhlášky č. 254/2007 Sb., a vyhláška č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků. 22) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. 22) § 21 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

http://podnikani.martine.cz/2010/05/dan-z-prijmu-fyzickych-osob-dan-z.html

Informace pro podnikatele: Daň z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty - vystavování faktur a nepodání daňového přiznání Na základě dožádání z jiného finančního úřadu a následné svědecké výpovědi bylo zjištěno, že daňový subjekt fyzická osoba plátce daně vystavoval v roce 2006 faktury, uskutečňoval zdanitelná plnění a nepodal daňová přiznání na DPFO ani za jednotlivá zdaňovací období roku 2006 k DPH. Správce daně zahájil daňovou kontrolu DPFO a DPH roku 2006. Při kontrole bylo zjištěno, že daňový subjekt vystavoval faktury a uskutečňoval plnění i v roce 2007 a opět nepodával správci daně daňová přiznání. Správcem daně byly zaslány výzvy, daňový subjekt ani na základě těchto výzev daňová přiznání nepodal. Správce daně zahájil daňovou kontrolu DPFO a DPH roku 2007 a na DPFO doměřil všechny zjištěné vystavené a uhrazené faktury. Správce daně doměřil za rok 2006 daň z příjmů fyzických osob ve výši 170. 140,- Kč, za rok 2007 byla stanovena daň z příjmů fyzických osob dle pomůcek v souladu s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů ve výši 349.052,- Kč. Na dani z přidané hodnoty správce daně doměřil za rok 2006 a 2007 celkovou částku 593.943,- Kč. Daňový subjekt se neodvolal. Správce daně podal na daňový subjekt trestní oznámení. Daňovým subjektem byly v roce 2006 uplatněny náklady, u kterých nebylo prokázáno, že se jedná o náklady na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, v jednom případě nebyl náklad uplatněn ve věcné a časové souvislosti s kontrolovaným zdaňovacím období. Dále se jednalo o tvorbu opravných položek v rozporu se zákonem o rezervách (tvorba OP k promlčeným pohledávkám a k pohledávce vzniklé mezi spojenými osobami) a o uplatnění nákladu mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti. Z největší části byl doměrek tvořen chybným uplatněním odečtu dle § 34 odst. 7 ZDP. Jednalo se o položky odčitatelné od základu daně dle § 34 odst. 3 (10% vstupní ceny hmotného majetku, 30% nákladů na výuku žáků ve studijních a učebních oborech), vzniklých v letech 2000 – 2004. Takto vzniklý odečet může být uplatněn v nejbližším zdaňovacím období, kdy daňový subjekt vykáže základ daně. Z podaných daňových přiznání bylo zjištěno, že daňový subjekt vykázal dostatečný základ daně již v roce 2003 a 2004, proto odečet mohl být uplatněn již v těchto letech. Posledním nedostatkem bylo uplatnění nákladů vynaložených na provoz středního odborného učiliště v rozporu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j ) bod 3 ZDP a v návaznosti na tyto náklady uplatnění odečtu v rozporu s ustanovením § 34 odst. 3 ZDP (30% nákladů vynaložených dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech SOU). Správce daně doměřil za rok 2006 daň z příjmů právnických osob ve výši 1,051.680,- Kč. Daňový subjekt se neodvolal. Kontrolovaná obchodní společnost s r. o. v likvidaci se zabývala obchodem s hutním materiálem a nepodala daňová přiznání k DPPO za zdaňovací období roku 2006 a k DPH za zdaňovací období I. čtvrtletí 2006. Z moci úřední byl daňovému subjektu vyměřen předpoklad přiznání na daň ve výši 0,00 Kč. Celkové nepřiznané výnosy činily v základu daně 1,598.271,- Kč, nepřiznaná daň z příjmů právnických osob ve výši 24% činila 383.520,- Kč. Dále nebyla odvedena DPH na výstupu ve výši 303.672,- Kč (ZD = 1,598.271,- Kč). Na daňový subjekt bylo podáno trestní oznámení. # posted by Martin Chundela : 11:18 PM

https://ceskobudejovicky.denik.cz/zlociny-a-soudy/vypoved-pizzerii-u-zaby-plati-najemni-doba-skoncila-20121220.html

Výpověď pizzerii U Žáby platí, nájemní doba skončila - Českobudějovický deník Výpověď pizzerii U Žáby platí, nájemní doba skončila České Budějovice - Žalovaná společnost užívá podle krajského soudu prostory města bez právního důvodu. K žalobě města uložil Okresní soud v Českých Budějovicích společnosti Fresh CZ, s. r. o., povinnost vyklidit nebytové prostory v Hroznové ulici ve vlastnictví žalobce, v nichž je umístěna pizzerie U Žáby. Soud dovodil, že žalovaný je užívá bez právního důvodu. Nájemní poměr k nim mu skončil uplynutím jednoměsíční lhůty po výpovědi dané 27. března 2009.Podle Fresh CZ je ale tato výpověď neplatná. Podle smlouvy by prý jeho nájem mohl být vypovězen, jen kdyby společnost byla v prodlení s placením nájemného. Namítl dále, že rada města o výpovědi nehlasovala, a že ta je v rozporu s dobrými mravy. Okresní soud ale rozhodl, že podle nájemní smlouvy a jejího dodatku město výpověď dát mohlo. Členové rady o ukončení nájmu platně rozhodli. Na základě jakých informací hlasovali (prý snad o ztrátě živnostenského oprávnění Vrabela, jeho propojení se žalovanou společností, jejímž má být univerzálním nástupcem, spojení jeho osoby a jednatelky Fresh s kauzou nájemního bytu v nemovitosti apod.), není rozhodné, mínil soud. Konstatoval, že Fresh dostala výpovědi dvě první danou správou domů, druhou už městem samotným, a ta druhá že je platná. Namítanému rozporu s dobrými mravy žádné okolnosti nesvědčí. Žalovaný má provozovnu v cizí nemovitosti, jde o běžný nájemní vztah. „Tanečky" nájemců Fresh CZ se odvolal. Namítl, že ve věci není pasivně legitimován, tedy že žaloba o vyklizení nemůže mířit na něho. Letos 20. května totiž uzavřel s Just Salad, s. r. o., smlouvu o prodeji části podniku, jeho samostatné organizační složky provozovny pizzerie, včetně souboru věcí sloužících k jejímu provozování a přechodu veškerých práv a závazků včetně práva nájmu. Dohodnutá kupní cena 250 000 Kč byla uhrazena před podpisem kupní smlouvy. Tu za obě strany podepsala jednatelka obou společností. Smluvní strany konstatovaly, že smlouvou nebyla poškozena žádná z nich. Právní zástupce města uvedl, že zmíněnou smlouvu neměl v době podání žaloby k dispozici, a navrhl, aby soud rozhodl o procesním nástupnictví Just Salad coby žalovaného v této věci. Ke smlouvě mínil, že ji uzavíraly osoby personálně propojené (stejná jediná jednatelka, Fresh je menšinovou společnicí v Just), takže pro její platnost je nezbytný znalecký posudek k tržní ceně převáděné věci, a ten chybí. Právní zástupkyně žalovaného zase upozornila na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, že „byla-li ve smlouvě o převodu majetku sjednána tržní (v daném místě a čase obvyklá) cena, popř. cena pro společnost výhodnější, není tato smlouva neplatná jen proto, že cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem". Soud poté rozhodl o právním nástupnictví žalovaného s tím, že do řízení na místo Fresh vstupuje Just. Na úvod úterního pokračování jednání o žalobě samotné poté právní zástupce tohoto subjektu prohlásil, že ani Just není pasivně legitimován k tomu být žalován, protože není majitelem tohoto podniku. Tvrdil, že nájem sporných prostor nikdy nebyl platně vypovězen, protože výpověď nebyla doručena platnému nájemci. Smlouva o prodeji podniku mezi Vrabelem a Fresh CZ údajně je neplatná, protože k prodeji nebyl udělen souhlas valné hromady kupující společnosti. Fresh se tak nemohl stát nájemcem a nájem mu tedy nemohl být platně vypovězen. Nájemcem následně není ani žalovaný Just Salad, platným nájemcem je nadále Ladislav Vrabel, jehož nájemní právo prý není ničím omezeno… Krajský soud ale rozhodnutí první instance potvrdil. Jak konstatovala předsedkyně senátu, žalovaný nemůže v odvolacím řízení uplatňovat nové skutečnosti, které jeho předchůdce Fresh mohl uplatnit už před prvostupňovým soudem. „Just Salad užívá nemovitosti ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu, ať proto, že výpovědní doba nájmu skončila, jak už konstatoval okresní soud, nebo proto, že smlouva, kterou Just podnik koupil, nebyla podle jeho vlastního vyjádření platná. K užívání sporných prostor proto nemá právní důvod a musí je opustit," uvedla.

http://kraken.slv.cz/22Cdo4934/2015

22 Cdo 4934/2015 Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně E. H. V. , zastoupené Mgr. Kamilem Štěpánkem, advokátem se sídlem v České Lípě, Jindřicha z Lipé 113, proti žalovanému J. H. , zastoupenému Mgr. Petrem Novákem, advokátem se sídlem v Brně, Myslivní 689/21, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 6 C 414/2004, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 26. 5. 2015, č. j. 29 Co 578/2014-798, takto: Okresní soud v České Lípě (dále jen soud prvního stupně ) usnesením ze dne 22. 9. 2014, č. j. 6 C 414/2014-762, zamítl žalobu na obnovu řízení vedeného u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 6 C 414/2014 (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci jako soud odvolací k odvolání žalovaného usnesením ze dne 26. 5. 2015, č. j. 29 Co 578/2014-798, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I., změnil výrok II. o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Proti usnesení odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 o. s. ř. a v němž uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Uvádí, že odvolací soud založil své rozhodnutí na posouzení zásadních právních otázek, které již byly v rozhodování dovolacího soudu řešeny, dle dovolatele však mají být dovolacím soudem posouzeny jinak, a dále otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly řešeny. Z obsahu dovolání rovněž vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel především namítá, že soud prvního stupně i odvolací soud se dostatečně nevypořádaly s tvrzenými důvody pro obnovu řízení. Některými z těchto důvodů se soud prvního stupně nezabýval vůbec, nebyly provedeny navržené důkazy a odvolací soud se nevypořádal se zpochybněnou věrohodností svědkyň a žalobkyně. Navrhuje, aby dovolací soud změnil rozhodnutí odvolacího soudu, popř. toto rozhodnutí i rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak , jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř., jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, nebo ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, tyto a další níže uvedená rozhodnutí dovolacího soudu jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz ). S ohledem na výše uvedené nemůže založit přípustnost dovolání argument dovolatele, že napadené rozhodnutí je založeno na posouzení zásadních právních otázek, které již byly v rozhodování dovolacího soudu řešeny, dle dovolatele však mají byt dovolacím soudem posouzeny jinak, neboť dovolatel neuvádí, od kterého svého řešení otázky hmotného či procesního práva se má dovolací soud odchýlit, tj. odlišně od jeho dosavadní (které) judikatury. Žalovaný namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 1949, sp. zn. Rv I 463/48, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 55/1950, podle kterého důvodem návrhu na obnovu řízení mohou být i nové skutečnosti a důkazy, jimiž může být podstatně oslabena věrohodnost svědka, znalce nebo účastníka a posílena věrohodnost jiných osob slyšených k důkazu. Odvolací soud (i soud prvního stupně) se všemi návrhy důkazů jakožto možnými důvody pro obnovu řízení zabýval a uzavřel, že jimi žalovaný hodlá prokazovat, že žalobkyně nebyla spolupracující osobou evidovanou podle zákona o daních z příjmů a navazujících předpisů o sociálním pojištění. Takový závěr by však nemohl zvrátit prokázanou skutečnost, že žalovaná v nemovitosti vykonávala faktickou pracovní činnost vztahující se k provozu prodejny v tomto objektu. Proto ani navržené důkazy nemohou oslabit věrohodnost svědků či žalobkyně, na základě jejichž výpovědi byla faktická činnost žalobkyně prokázána. Přípustnost dovolání rovněž nemůže založit dovolatelova námitka, že odvolací soud neměl potvrdit rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže se ten nezabýval všemi uplatněnými důvody pro obnovu řízení. Dovolatel poukazuje především na místopřísežné prohlášení žalobkyně na č. l. 746, které navrhoval jako jeden z důkazů. Rovněž navrhoval provedení důkazu celým spisem, v němž je tato listina založena. K návrhu na provedení tohoto důkazu (tedy spisu i místopřísežného prohlášení ) se výslovně soud prvního stupně vyjádřil v tom smyslu, že jeho provedení by bylo nadbytečné z důvodu hospodárnosti řízení, neboť nemůže zvrátit výše uvedené právní hodnocení, což bylo potvrzeno soudem odvolacím. K tomu dovolací soud poznamenává, že účastník řízení, na němž je povinnost tvrdit právně významné skutečnosti a navrhovat k jejich verifikaci důkazní prostředky, nemá v procesním slova smyslu právo na provedení jím navrženého důkazu před soudem. Soud ve smyslu § 120 odst. 1 věty druhé o. s. ř. rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede, a pokud takovému návrhu nevyhoví, v odůvodnění rozhodnutí vyloží (srov. § 157 odst. 2 o. s. ř.), z jakých důvodů (zpravidla ve vztahu k hmotněprávním předpisům, které aplikoval a právním závěrům, k nimž na skutkovém základě dospěl) navržené důkazy neprovedl (srov. shodně například právní závěry v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. 30 Cdo 749/2005, a usnesení téhož soudu ze dne 10. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3090/2009, a rozsudku téhož soudu ze dne 13. 8. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2712/2008, dále též nálezy Ústavního soudu ze dne 8. 7. 1999, sp. zn. III. ÚS 87/1999, a ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. I. ÚS 854/09). Této své povinnosti soud prvního stupně v posuzované věci dostál. Neobstojí rovněž námitka dovolatele, že nalézací soudy dospěly k výše uvedeným závěrům bez provedení jakýchkoliv navržených důkazů. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně (č. l. 759 761) i z usnesení soudu prvního stupně vyplývá, které důkazy byly provedeny, jak byly tyto důkazy hodnoceny a o kterých důkazech bylo rozhodnuto (v souladu s výše uvedeným), že provedeny nebudou. S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud rovněž neshledává, že by bylo v řízení porušeno právo žalovaného na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

http://kraken.slv.cz/5Azs155/2005

5Azs155/2005 è. j. 5 Azs 155/2005-55 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Ludmily Valentové a soudcù JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyá¹ové v právní vìci ¾alobkynì: P. T., zast. JUDr. Ottou Mròavým, advokátem se sídlem v Praze, Tachovského nám. 649/3, proti ¾alovanému Ministerstvu vnitra, Nad ©tolou 3, Praha 7, o udìlení azylu, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2004, è. j. 10 Az 28/2004-23, III. Zástupci ¾alobkynì JUDr. Ottovi Mròavému s e p ø i z n á v á odmìna ve vý¹i 2000 Kè, náhrada nákladù ve vý¹i 150 Kè, celkem 2150 Kè, které mu budou vyplaceny do 30 dnù od právní moci tohoto rozsudku z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu. Rozsudkem ze dne 27. 10. 2004 è. j. 10 Az 28/2004-23, zamítl Mìstský soud v Praze ¾alobu ¾alobkynì proti rozhodnutí ¾alovaného Ministerstva vnitra ÈR ze dne 26. 4. 2004, è. j. OAM-6449/VL-19-P17-2003, kterým ¾alovaný ¾alobkyni neudìlil azyl dle ustanovení § 12, § 13 odst. 1, 2 a §14 zákona zák. è. 325/1999 Sb. o azylu a o zmìnì zákona è. 283/1991 Sb. o Policii Èeské republiky, v platném znìní (dále jen zákon o azylu ) a dále vyslovil, ¾e se na ni nevztahuje pøeká¾ka vycestování ve smyslu ustanovení § 91 citovaného zákona. V kasaèní stí¾nosti, podané proti rozsudku krajského soudu stì¾ovatelka uvedla, ¾e dùvodem podání kasaèní stí¾nosti jsou zákonné dùvody specifikované v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a¾ d) zákona è. 150/2002 Sb. soudního øádu správního (dále jen s. ø. s. ). Namítala, ¾e mìstský soud posoudil uvedenou kauzu v rozporu s platným právním øádem, a dále uvedla, ¾e shledává vá¾ná pochybení v¹ech dosavadních orgánù v øízení o udìlení azylu a v projednání soudu, kdy soud dle názoru stì¾ovatelky projednal pøedmìtnou vìc v rozporu se zákonem o azylu. Souèasnì po¾ádala o ustanovení právního zástupce a o pøiznání odkladného úèinku podané kasaèní stí¾nosti. Má reálnou obavu vrátit se na Ukrajinu, kde jí hrozí vá¾né nebezpeèí z politických dùvodù. Mìstský soud ustanovil stì¾ovatelce právního zástupce, který kasaèní stí¾nost dne 29. 3. 2005 doplnil. Stì¾ovatelka upøesnila, ¾e kasaèní stí¾nost napadá z dùvodu nesprávného právního posouzení naplnìní podmínek pro udìlení azylu dle ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu. Jak ji¾ uvedla ve správním øízení, po¾ádala o pro¹etøení úmrtí svého man¾ela-horníka, který zahynul pøi dùlním ne¹tìstí, naèe¾ byl na ni èinìn nátlak, aby ¾ádost o pro¹etøení vzala zpìt, co¾ stì¾ovatelka neuèinila a následnì byla fyzicky napadena dvìma neznámými mu¾i, kteøí ji zpùsobili vá¾ná zranìní, tak¾e musela být po dobu dvou týdnù hospitalizována. Domnívá se tedy, ¾e tyto skuteènosti lze brát jako dùvody uvedené v ustanovení §12 písm. b) zákona o azylu, nebo» cítí odùvodnìný strach z pronásledování proto, ¾e patøí k urèité sociální skupinì. Stì¾ovatelka je pøesvìdèena, ¾e splòuje takté¾ podmínky pro existenci pøeká¾ek vycestování ve smyslu ustanovení § 91 zákona o azylu. Nejvy¹¹í správní soud nejprve vá¾il nezbytnost rozhodnutí o ¾ádosti o odkladný úèinek kasaèní stí¾nosti. Dospìl k závìru, ¾e o ní není tøeba rozhodovat tam, kde je o kasaèní stí¾nosti rozhodováno pøednostnì. Navíc je ¾adatel chránìn pøed dùsledky rozsudku krajského soudu re¾imem pobytu za úèelem strpìní podle § 78b odst. 1, 2 zákona o azylu (cizinec má nárok na udìlení víza za úèelem strpìní pobytu, mj. pokud ¾ádost dolo¾í dokladem o podání kasaèní stí¾nosti proti rozhodnutí soudu o ¾alobì proti rozhodnutí ministerstva ve vìci azylu a návrhu na pøiznání odkladného úèinku-takové vízum opravòuje cizince k pobytu na území po dobu platnosti víza, která je 365 dnù; na ¾ádost cizince odbor cizinecké a pohranièní policie platnost víza prodlou¾í, a to i opakovanì)-ze zákona platnost uvedeného víza zaniká právní mocí rozhodnutí o kasaèní stí¾nosti. Pozitivní rozhodnutí o ¾ádosti o odkladný úèinek by tedy nemìlo z hlediska ochrany stì¾ovatelky ¾ádný význam, negativní by pøed rozhodnutím o kasaèní stí¾nosti bránilo øádnému soudnímu øízení. Pøi rozhodnutí o kasaèní stí¾nosti pak je rozhodnutí o odkladném úèinku nadbyteèné, nebo» obecnì mù¾e pøiznání odkladného úèinku kasaèní stí¾nosti pøinést ochranu jen do doby rozhodnutí o této stí¾nosti. Z pøedlo¾eného spisového materiálu Nejvy¹¹í správní soud zjistil, ¾e øízení o udìlení azylu bylo zahájeno dne 10. 12. 2003 na základì ¾ádosti, v ní¾ stì¾ovatelka uvedla, ¾e její man¾el zahynul v dole v lednu 2003. Sna¾ila se vy¹etøit pøíèinu smrti man¾ela. Koncem roku 2003 napsala stí¾nost na vedení ¹achty, nebo» se jí nedostalo ¾ádné odpovìdi. V øíjnu 2003 ji nav¹tívili neznámí lidé a fyzicky ji napadli. Následnì byla ambulantnì léèena po dva týdny. Zále¾itost polici neoznámila a z vlasti vycestovala. V prùbìhu pohovoru konané za úèasti tlumoèníka z ruského jazyka stì¾ovatelka vý¹e uvedené dùvody odchodu z vlasti potvrdila a doplnila, ¾e v ÈR pobývala od roku 2001 do roku 2003. Kdy¾ se vrátila na Ukrajinu, dozvìdìla se o smrti man¾ela a ¾ádala pro¹etøení pøíèin jeho úmrtí. Poté, co byla napadena, z Ukrajiny vycestovala. V pøípadì návratu do vlasti se obává pøedstavitelù ¹achty. ®alovaný na základì provedeného správního øízení vydal dne 26. 4. 2004 rozhodnutí, kterým stì¾ovatelce neudìlil azyl dle ustanovení § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona o azyl a souèasnì vyslovil, ¾e se na ni nevztahuje pøeká¾ka vycestování ve smyslu ustanovení § 91 citovaného zákona. V odùvodnìní svého rozhodnutí ¾alovaný uvedl, ¾e dùvodem pro podání ¾ádosti o azyl byla obava stì¾ovatelky pøed pøedstaviteli ¹achty, kde zahynul její man¾el a tento dùvod nelze podøadit pod dùvody stanovené pro udìlení azylu. Stì¾ovatelka rozhodnutí ¾alovaného napadla ¾alobou. Mìstský soud v Praze ¾alobu zamítl kasaèní stí¾ností napadeným rozsudkem. Krajský soud neshledal pochybení v rozhodnutí ¾alovaného, kdy¾ dospìl ke stejnému závìru jako ¾alovaný, a to, ¾e stì¾ovatelka nesplòuje podmínky pro udìlení azylu. Vý¹e uvedený rozsudek napadla stì¾ovatelka vèas kasaèní stí¾ností. Stì¾ovatelka uplatòuje kasaèní dùvod zakotvený v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s., kdy¾ namítá nesprávné právní posouzení podmínek pro udìlení azylu dle ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu. Domnívá, ¾e její problémy s pro¹etøením smrti man¾ela a s tím související napadení ze strany neznámých lidí jsou dostateèným dùvodem pro udìlení azylu dle vý¹e citovaného ustanovení. S názorem stì¾ovatelky se Nejvy¹¹í správní soud neztoto¾òuje. Pøi posuzování pøedmìtné námitky Nejvy¹¹í správní soud vycházel z ní¾e uvedených ustanovení. Z pøedlo¾eného spisového materiálu je zøejmé, ¾e stì¾ovatelka v prùbìhu správního øízení neuvedla ¾ádné skuteènosti, které by byly podøaditelné pod dùvody pro udìlení azylu podle ustanovení § 12 zákona o azylu. Stì¾ovatelka ve správním øízení netvrdila, ¾e je v zemi svého pùvodu pronásledována za uplatòování politických práv a svobod nebo ¾e má odùvodnìný strach z pronásledování z dùvodù rasy, nábo¾enství, národnosti èi pøíslu¹nosti k urèité sociální skupinì nebo pro zastávání urèitých politických názorù. Bezprostøedním dùvodem ¾ádosti o azyl byly v daném pøípadì problémy se soukromými osobami mimo státní struktury vzniklé v souvislosti s ¾ádostí o pro¹etøení smrti man¾ela, který zahynul v dole. ®alovaný posoudil situaci stì¾ovatelky tak, ¾e nesplòuje podmínky pro udìlení azylu a s tímto hodnocením se Nejvy¹¹í správní soud plnì ztoto¾òuje. V pøípadì stì¾ovatelky nelze hovoøit ani o pronásledování, které by bylo podporováno státem. Stì¾ovatelka se se svými problémy a s ¾ádostí o pomoc neobrátili na pøíslu¹né orgány. V takovém pøípadì nelze uèinit závìr, ¾e takovéto jednání je provádìno, podporováno èi trpìno úøady v domovském státì nebo ¾e tento stát není schopen zajistit ochranu pøed takovým jednáním. K tomu, aby mohl být uèinìn takový závìr, je nutné, aby stì¾ovatelka vyu¾ila v¹ech prostøedkù, které právní øád v její vlasti k ochranì práv a svobod jednotlivce poskytuje. Tìchto prostøedkù stì¾ovatelka nevyu¾ila. Tvrzení stì¾ovatelky o tom, ¾e je pronásledována, proto¾e patøí k urèité sociální skupinì, ani¾ by konkretizovala, jakou skupinu má na mysli, není zpùsobilé bli¾¹ího pøezkoumání a jeví se v daném pøípadì úèelovým. Lze tedy uzavøít, ¾e dùvody tvrzené stì¾ovatelkou ve správním øízení nejsou z hlediska aplikace azylového zákona právnì relevantními. Pouze pro úplnost Nejvy¹¹í správní soud dodává, ¾e odùvodnìná obava z pronásledování ve smyslu ust. § 2 odst. 6 cit. zákona je dùvodem pro udìlení azylu podle ust. § 12 písm. b) cit. zákona pouze tehdy, kdy¾ se toto pronásledování uskuteèòuje z dùvodu rasy, nábo¾enství, národnosti, pøíslu¹nosti k urèité sociální skupinì nebo pro zastávání politických názorù. ®ádná taková okolnost v¹ak v prùbìhu správního øízení nebyla stì¾ovatelkou ani tvrzena. Pokud jde o námitku stì¾ovatelky týkající se pøeká¾ky vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu, tak ani s ní nelze souhlasit. Krajský soud pøezkoumal rozhodnutí ¾alovaného v èásti týkající se posouzení naplnìní podmínek pro existenci pøeká¾ek vycestování a dospìl k závìru, ¾e ¾alovaný postupoval v souladu se zákonem, kdy¾ existenci pøeká¾ek vycestování v pøípadì stì¾ovatelky neshledal. ®alovaný nepochybil, pokud v napadeném rozhodnutí vycházeje z ustanovení § 91 zákona o azylu a dále z informací získaných ve správním øízení dospìl k závìru, ¾e v pøípadì stì¾ovatelky nevyplynuly dùvody zakládající pøeká¾ku vycestování dle § 91 zákona o azylu. Stì¾ovatelka v pøípadì návratu do vlasti není ohro¾ena na ¾ivotì nebo svobodì z dùvodu jeho rasy, nábo¾enství, národnosti, pøíslu¹nosti k urèité sociální skupinì nebo pro politické pøesvìdèení a nehrozí jí nebezpeèí muèení, nelidského èi poni¾ujícího zacházení nebo trestu. Pøeká¾ku vycestování nále¾itì ¾alovaný posoudil ve svém rozhodnutí a s jeho závìry se Nejvy¹¹í správní soud plnì ztoto¾òuje. Nejvy¹¹í správní soud tak neshledal naplnìní kasaèního dùvodu dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s. V kasaèní stí¾nosti oznaèila stì¾ovatelka takté¾ jako dùvody své stí¾nosti dùvody specifikované v § 103 odst. 1 písm. b) a¾ d) zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního (dále jen s. ø. s. ). Tyto kasaèní dùvody v¹ak stì¾ovatelka nijak nekonkretizovala. Bez bli¾¹í specifikace nejsou tyto kasaèní dùvody zpùsobilé kasaènímu pøezkoumání a to z ní¾e uvedených dùvodù. Kasaèní stí¾nost je mimoøádným opravným prostøedkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jím¾ se úèastník øízení, z nìho¾ toto rozhodnutí vze¹lo, nebo osoba zúèastnìná na øízení domáhá zru¹ení soudního rozhodnutí. Jednou ze zvlá¹tních nále¾itostí kasaèní stí¾nosti (§ 106 odst. 1 s. ø. s.) je i oznaèení dùvodù, pro nì¾ stì¾ovatel napadá rozhodnutí krajského soudu-tzv. stí¾ních bodù. Stí¾ní bod musí zpravidla zahrnovat jak skutkové, tak právní dùvody, pro nì¾ stì¾ovatel pova¾uje rozhodnutí soudu za nezákonné. Dùvody uvedené v § 103 odst. 1 s. ø. s. jsou v¹ak jen obecnì vymezenými kategoriemi, které musí stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti naplnit konkrétním a jedineèným obsahem, tedy vylíèit, k jakým konkrétním vadám do¹lo podle jeho názoru v øízení pøed správním orgánem èi pøed soudem, jakými blí¾e urèenými vadami trpí podle nìj rozhodnutí soudu, v èem pøesnì spatøuje stì¾ovatel nesprávné posouzení právní otázky soudem apod. Dùvody uvedenými v kasaèní stí¾nosti je pak Nejvy¹¹í správní soud vázán (§ 109 odst. 3 s. ø. s.). Nepostaèí, jestli¾e stì¾ovatelka v kasaèní stí¾nosti pouze odcituje nìkteré z písmen § 103 odst. 1 s. ø. s., ale nekonkretizuje vady v øízení, jich¾ se ¾alovaný èi soud podle stì¾ovatelky dopustili. V daném pøípadì stì¾ovatelka oznaèila jako dùvody pro podání kasaèní stí¾nosti § 103 odst. 1 písm. b) a¾ d) s. ø. s. a obecnì konstatovala, ¾e krajský soud posoudil uvedenou kauzu v rozporu s platným právním øádem a se zákonem o azylu, a ¾e lze shledat vá¾ná pochybení v¹ech orgánù v øízení o udìlení azylu. Taková tvrzení bez uvedení konkrétních skuteèností, tedy jakých vad øízení, které mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí o vìci samé se soud dopustil, v èem pøípadnì spoèívala zmateènost øízení pøed soudem, nebo jakých vad øízení se dopustil ¾alovaný, je v¹ak sti¾eno nemo¾ností jejich pøezkoumání kasaèním soudem. Jde o námitky jen formální, bez vìcného obsahu. Obecnì namítané vady nemù¾e ani Nejvy¹¹í správní soud namísto stì¾ovatelky sám aktivnì vyhledávat, proto¾e vymezení rozsahu kasaèní stí¾nosti a specifikace jejích dùvodù le¾í na stì¾ovatelce v dùsledku dispozièní zásady, která ovládá i øízení o kasaèní stí¾nosti. Nad rámec potøebného odùvodnìní je Nejvy¹¹í správní soud nucen zdùraznit, ¾e poskytnutí azylu je zcela specifickým dùvodem pobytu cizincù na území Èeské republiky a nelze je zamìòovat s jinými legálními formami pobytu cizincù na území ÈR, tak jak jsou upraveny napø. v zákonì è. 326/1999 Sb. o pobytu cizincù na území ÈR. Azyl je výjimeèný institut konstruovaný za úèelem poskytnutí ochrany tomu, kdo z dùvodù v zákonì stanovených poci»uje oprávnìnou obavu z pronásledování ve státì, jeho¾ je obèanem. Azyl jako právní institut není (a nikdy nebyl) univerzálním nástrojem pro poskytnutí ochrany pøed bezprávím, postihujícím jednotlivce nebo celé skupiny obyvatel (srov. IV. ÚS 12/04). Dùvody pro poskytnutí azylu jsou zákonem vymezeny pomìrnì úzce a nepokrývají celou ¹kálu poru¹ení lidských práv a svobod, která jsou jak v mezinárodním, tak ve vnitrostátním kontextu uznávána. Institut azylu je aplikovatelný v omezeném rozsahu, a to pouze pro pronásledování ze zákonem uznaných dùvodù, kdy je tímto institutem chránìna toliko nejvlastnìj¹í existence lidské bytosti a práva a svobody s ní spojené, tøeba¾e i dal¹í pøípady vá¾ného poru¹ování ostatních lidských práv jsou natolik záva¾né, ¾e by na nì takté¾ bylo mo¾no nahlí¾et jako na pronásledování. Nejvy¹¹í správní soud dospìl k závìru, ¾e mìstský soud se nedopustil nesprávného právního posouzení ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s., a proto podanou kasaèní stí¾nost podle ust. § 110 odst. 1 s. ø. s. jako nedùvodnou zamítl. Stì¾ovatelce ustanovil krajský soud pro øízení o kasaèní stí¾nosti zástupce advokáta podle ust. § 35 odst. 7 s. ø. s. Podle tohoto ustanovení v tomto pøípadì odmìnu za zastupování a hotové výdaje platí stát. Pøi urèování vý¹e odmìny a náhrady hotových výdajù advokátovi vycházel Nejvy¹¹í správní soud z vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb. Dospìl k závìru, ¾e zástupci stì¾ovatelky nále¾í odmìna podle ust. § 11 odst. 1 písm. b) a d) této vyhlá¹ky, tedy za dva úkony právní slu¾by po 1000 Kè (§ 9 odst. 3 písm. f) cit. vyhlá¹ky a § 7 této vyhlá¹ky). Dále mu nále¾í náhrada hotových výdajù za dva úkony ve vý¹i po 75 Kè (§ 13 odst. 1, 3 cit. vyhlá¹ky). Celkem tak zástupci stì¾ovatelky nále¾í odmìna a náhrada hodových výdajù ve vý¹i 2150 Kè.

http://kraken.slv.cz/20Cdo1679/2001

20 Cdo 1679/2001 Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné S., spol. s r. o., proti povinné Kateřině K. R., pro 106.187, 50 Kč s příslušenstvím srážkami ze mzdy povinné, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 2 E 936/2000, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2001, č.j. 23 Co 52/2001-17, takto : Povinná podala dovolání proti v záhlaví označenému usnesení, kterým Městský soud v Praze odmítl jako opožděné odvolání povinné proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 8. 11. 2000, č.j. 2 E 936/2000-5, jímž byl nařízen výkon rozsudku téhož soudu ze dne 2. 5. 2000, sp. zn. 13 C 379/99-32, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 106.187, 50 Kč s příslušenstvím, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 17. 393 Kč a pro náklady exekuce ve výši 5. 699 Kč. Podáním ze dne 21. 6. 2001, došlým soudu prvního stupně 22. 6. 2001, vzala povinná dovolání v plném rozsahu zpět. Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000, dále jen o.s.ř. ). O takový případ v dané věci jde, jelikož odvolací soud - ač rozhodoval po 1. 1. 2001 - odvolání proti usnesení soudu prvního stupně vydanému dne 8. 11. 2000 projednal a rozhodl o něm podle dosavadních právních předpisů (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 15. zákona č. 30/2000 Sb.). O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 4 věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 1 písm. c/ a § 151 odst. 1 o.s.ř. (aplikace § 146 odst. 2 věty druhé o.s.ř. nepřichází - oproti očekávání dovolatelky - v úvahu, neboť důvodnost podání dovolání, které vzala zpět, nelze vztahovat k usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 4. 6. 2001, č.j. 2 E 936/2000-27, jímž byl výkon rozhodnutí zastaven).

https://fibromyalgik.webnode.cz/news/ukoncovani-uhrady-nakladne-pece-/

Ukončování úhrady nákladné péče: :: Fibromyalgik Úvodní stránka > Ukončování úhrady nákladné péče: Ukončování úhrady nákladné péče: Návod reaguje na stále častější problém, kdy zdravotní pojišťovna provede v nemocnici revizi, posoudí léčbu pacienta jako nepotřebnou či neúčinnou a odmítne nemocnici takovou léčbu uhradit. Následkem toho nemocnice odmítne pacienta nadále takto léčit, protože by ji nedostala uhrazenou a utrpěla by finanční ztrátu. Pacient a jeho lékař se však domnívají, že je léčba potřebná a její ukončení by pacienta poškodilo. Jde zejména o drahé léky, používané v tzv. centrech specializované péče, například pro pacienty s roztroušenou sklerózou, zhoubnými nádory, revmatoidní artritidou, ale i dalšími onemocněními. Pacient má právo dozvědět se o všech možnostech léčby, které medicína zná, a o přínosech a rizicích každé z nich. Některé z těchto možností jsou hrazeny ze zdravotního pojištění bez dalšího, u některých lze požadovat mimořádnou úhradu, a některé si pacient musí hradit sám. Pokud se však pacient o některé možnosti vůbec nedozví, nemůže se domáhat jejího poskytnutí či úhrady. Lékař může některé možnosti opomenout z neznalosti; co je však ještě horší, lékař může pod tlakem svých nadřízených zamlčovat informace o hrazené nákladné léčbě, která je pro nemocnici ekonomicky nevýhodná. Pacient proto potřebuje mít lékaře, kterému odborně i lidsky věří. Pokud má pochybnosti, může požádat o druhý názor jiného nezávislého lékaře (právo na konzultační služby dle § 28 zákona 372/2011 Sb.) či v případě nutnosti využít svého práva zvolit si jiného poskytovatele (§ 11 zákona 48/1997 Sb.). Pacient má právo na veškeré informace o své léčbě a navrženém individuálním léčebném postupu (§ 31 zákona 372/2011 Sb.). Pokud tedy lékař navrhuje ukončit podávání konkrétního léčivého přípravku, musí pacientovi sdělit důvod. Jakýkoliv zákrok musí být prováděn výhradně se souhlasem pacienta (§ 28 zákona 372/2011 Sb.), přičemž i podání léku je zákrokem. Bez souhlasu pacienta, kterému musí předcházet dostatečné poučení, není možno začít pacientovi podávat jiný léčivý přípravek, a to ani tehdy, pokud by byl s tím dříve podávaným v zásadě zaměnitelný co do účinné látky, zejména pokud by způsob podání či pomocné látky pacientovi nevyhovovaly. Není možno bez dalšího ukončit podávání léčivého přípravku pacientovi, pokud by to nebylo medicínsky správně (tedy šlo by o postup v rozporu s požadavkem „náležité odborné úrovně“ dle § 4 a § 28 zákona 372/2011 Sb.). Naopak, pacient má právo léčit se tak, jak medicínská věda stanoví, pokud takovou léčbu písemně neodmítne (tzv. negativní reverz, § 34 zákona 372/2011 Sb.) Medicínsky nesprávné a tudíž zakázané by bylo zejména ukončit léčbu pacienta proti jeho vůli tehdy, pokud by ukončením léčby vznikla zdravotní rizika či dokonce hrozba ohrožení života. Není-li léčba hrazena zdravotní pojišťovnou a pacient si ji ani není schopen platit z vlastní kapsy, není nemocnice povinna poskytovat ji pacientovi na svůj účet – i v takovém případě je však nutné, aby o takovém ukončení léčby pacient obdržel písemný záznam (§ 48 zákona 372/2011 Sb.). Je-li léčba hrazena ze zdravotního pojištění, smluvní nemocnice pacientovi ukončit léčbu proti jeho vůli nesmí. Ze zdravotního pojištění je hrazena péče, která splňuje požadavky zákona o veřejném zdravotním pojištění (§ 13 a násl. zákona 48/1997 Sb.) Obecně platí, že léčba musí odpovídat zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, musí být pro pojištěnce přiměřeně bezpečná, musí být v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a musejí existovat důkazy o její účinnosti vzhledem k účelu jejího poskytování; tyto podmínky musejí být splněny všechny současně (§ 13 zákona 48/1997 Sb.). U léků musí být navíc splněny podmínky úhrady, které stanoví Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) postupem a dle kritérií popsaných v zákoně (§ 39a a násl. zákona 48/1997 Sb.) Ty jsou u každého léčivého přípravku jiné a u těch velmi nákladných mohou být velmi přísné. Nalézt se dají na internetové stránce www.olecich.cz, kde je možno zadat obchodní název léčivého přípravku či název jeho účinné látky, dát „vyhledat“ a pak rozkliknout konkrétní položku ze seznamu vyhledaných (hrazená léčiva jsou zvýrazněna); podmínky pak nalezneme v tabulce „ceny a úhrady“, konkrétně v políčku „indikační omezení úhrady“. Například léčivý přípravek pro pacienty s roztroušenou sklerózou, vyhledaný dle účinné látky „natalizumab“, má následující indikační omezení: Natalizumab indikuje neurolog pacientům s remitující-relabující formou roztroušené sklerózy (RR,RS), u kterých nedošlo navzdory léčbě INF beta a nebo glatiramer acetátem k poklesu počtu relapsů pod 2 ataky ročně a nebo 3 ataky za 2 roky, nebo pacienti s rychle se vyvíjející těžkou RR, RS, kteří prodělali nejméně dva relapsy v jednom roce a současně vykazují jeden nebo více gadoliniem zkontrastnělé léze na MRI mozku nebo významné zvýšení zátěže T2 lézí ve srovnání s předchozí MRI (před 3-6 měsíci provedenou). Zjistili jsme tedy, že SÚKL podmiňuje úhradu tohoto poměrně drahého léku ze zdravotního pojištění tím, že jej smí předepsat pouze neurolog specializovaného centra, a to jen pokud u pacienta nezabraly jiné, levnější léky, či dle uvedených příznaků a vyšetření má nemoc rychlý a závažný průběh. Pouze pokud lék splňuje všechny obecné i zvláštní podmínky úhrady současně, může jej lékař předepsat „na pojišťovnu“. Pokud tyto podmínky splněny nejsou, lékař sice stále může lék předepsat, pokud se domnívá, že je pro pacienta nejlepší, pacient si však v takovém případě lék zaplatí ze svého. 5. K čemu jsou indikační omezení? Indikační omezení úhrady vyjadřují kompromis mezi možnostmi medicínské vědy a finančními možnostmi solidárního systému zdravotnictví. Protože není možno dát drahou léčbu vždy každému, stanoví SÚKL podmínky, jejichž smyslem je využívat drahou léčbu co nejefektivněji. Proto smí ty nejdražší léky předepisovat „na pojišťovnu“ pouze lékaři ze specializovaných center, proto se prioritně využívají u pacientů, u kterých žádný levnější lék „nezabral“, a proto se u některých léků stanoví též omezení maximální délky podávání (pokud se neprokáže, že drahý lék přinesl zlepšení, není jeho podávání nadále hrazeno). Pro pacienta, který si léky nemůže či nechce zaplatit ze svého a je tedy podmínkami úhrady vázán, to může někdy znamenat nepříjemnosti a rizika, například je třeba nejprve vyzkoušet méně účinnou léčbu a riskovat zhoršení zdraví, aby mu pojišťovna uhradila tu účinnou. Jde však o omezení stanovená podle práva a dle zákonných kritérií, které vyjadřují veřejný zájem na finanční stabilitě zdravotnictví (§ 17 a § 39b zákona 48/1997 Sb.), jejich případná kritika tedy nepřísluší právníkům, ale je věcí politické debaty. V konkrétních případech ovšem zákon připouští výjimky, o tom viz dále. Ano, mohou. Poučení o léčebných možnostech od lékaře by mělo vždy zahrnovat ten medicínský postup, který je nejvýhodnější z hlediska pacientova zdraví, tedy nejúčinnější a s nejméně riziky, a to bez ohledu na úhradu. Naproti tomu indikační omezení uvedená v seznamech SÚKL zohledňují, co je z hlediska nákladů ještě únosné pro společnost a solidární systém zdravotnictví. Nejlepší pojišťovnou hrazená varianta tak může být až druhá či třetí nejlepší ze všech medicínských možností, typicky by však měla být nejlepší z hlediska poměru „cena/výkon“. Medicínsky může být pro pacienta například prospěšnější, aby dostal ihned nejmodernější léky, u kterých je nejvyšší pravděpodobnost, že „zaberou“; z hlediska nákladů zdravotních pojišťoven však může být lepší nejprve vyzkoušet, zda by stejně dobře nezabraly o řád levnější léky. Na rozdíl od minulosti, kdy o léčbě rozhodoval především lékař, prosazuje současné medicínské právo zásadu, že rozhodování mezi alternativami léčby přísluší pacientovi. Proto má pacient právo se o všech alternativách léčby od lékaře dozvědět (právo dle § 31 zákona 372/2011 Sb.), je však též povinen uhradit cenu péče nehrazené ze zdravotního pojištění (§ 41 zákona 372/2011 Sb.). Zákon o veřejném zdravotním pojištění počítá s výjimkami, kdy u konkrétního pacienta není dodržení indikačních omezení medicínsky přijatelné (například proto, že by přineslo nepřiměřená rizika), nebo jediný medicínsky účinný léčivý přípravek není vůbec zařazený mezi hrazené. Proto zákon uvádí, že zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce (§ 16). Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, musí ovšem tuto mimořádnou úhradu předem schválit revizní lékař. Pokud tedy medicínsky nejlepší řešení, doporučované ošetřujícím lékařem či stanovisky odborné společnosti, nesplňuje podmínky úhrady, neznamená to nutně, že by pacient takovou léčbu musel vždy zaplatit, pokud ji požaduje. Může se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, tvrdit s pomocí informací od svého lékaře, že daná obecně nehrazená léčba je pro něj jedinou reálnou alternativou, a požadovat přiznání mimořádné úhrady. Pokud je nehrazená léčba skutečně jedinou možností, revizní lékař pojišťovny by ji měl schválit, v takovém případě ji pacient dostane bezplatně. Pokud však revizní lékař shledá, že některý hrazený lék pacientovi stačí, nebo že není medicínský důvod „obcházet“ indikační omezení, žádost zamítne. Vždy by se však měl vyjádřit k medicínským argumentům pacienta-žadatele, včetně odůvodněného stanoviska, jakou srovnatelně účinnou hrazenou léčbu navrhuje použít, zamítá-li uhradit pacientem navrhovanou nehrazenou alternativu s tím, že není jedinou možností. Pacient by se měl proti zamítnutí odvolat, neobsahuje-li odůvodnění, nebo navrhuje-li revizní lékař jako hrazenou alternativu postup, který je v konkrétním případě nepřiměřeně rizikový či v hrubém rozporu s poznatky medicínské vědy. Revize, tedy výkon kontrolní činnosti je jednou z nejdůležitějších funkcí zdravotních pojišťoven. Jejím cílem je bránit podvodům či plýtvání a chránit tak peníze daňových poplatníků – podobně jako když se zákazník v autoservisu brání zaplatit předraženou opravu, či výměnu součástky, která nebyla pokažená. Jen důslednou kontrolní činností je možno zajistit, aby byly bezplatné zdravotní služby dostupné všem a nemusela se neúměrně zvyšovat daňová zátěž. Pokud proběhne v nemocnici revize a shledá, že u pacienta byla neoprávněně vykázána péče, pacienta by se to teoreticky nemělo dotknout. I kdyby mu byly v minulosti podány léky v rozporu s podmínkami úhrady a pojišťovna je odmítla nemocnici proplatit, nemůže nemocnice chtít zpětně po pacientovi, aby za léky nehrazené pojišťovnou zaplatil z vlastní kapsy. Povinnost platit za léčbu nehrazenou z pojištění má totiž pacient jen tehdy, vyslovil-li s ní informovaný souhlas, tedy byl-li poučen předem, že se jedná o placenou léčbu. Pokud se lékař zmýlil a poskytnul pacientovi bezplatně lék, který ve skutečnosti podmínky úhrady nesplňoval, cena léku půjde k tíži nemocnice (pojišťovna jej neuhradí, ale od pacienta nebude zpětně možno cenu požadovat). Pro chronické pacienty je však významné, že vyhodnotila-li pojišťovna dosavadní léčbu jako nesplňující podmínky úhrady (a „potrestala“ nemocnici tím, že ji neproplatila), bude se stejně stavět i k pokračování takové léčby v budoucnu. Lékař, který se dozvěděl, že dle pojišťovny je léčba daného pacienta nehrazená, tak bude muset pacienta poučit o nutnosti tuto léčbu v budoucnu platit ze svého, nebo ji ukončit. Pokud by léčbu nadále poskytoval bezplatně, ač z revize ví, že ji zdravotní pojišťovna nebude hradit, způsobil by tím škodu svému zaměstnavateli. Lékař je povinen poučit pacienta o všech okolnostech léčby (povinnost dle § 31 zákona 372/2011 Sb.) a zaznamenat informace o zdravotním stavu pacienta, o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotních služeb do zdravotnické dokumentace (povinnost dle § 53 zákona 372/2011 Sb.). Stanovisko zdravotní pojišťovny, že léčbu pacienta neuhradí, je nepochybně významnou okolností léčby se zásadním významem pro rozhodování pacienta. Pacient má právo pořídit si kopii části své zdravotnické dokumentace obsahující stanovisko zdravotní pojišťovny (§ 65 zákona 372/2011 Sb.) a má právo zeptat se svého lékaře na vše potřebné (§ 31 zákona 372/2011 Sb.), zejména zda je „úhradově sporná“ léčba medicínsky potřebná, zda je bezpečně možno ji ukončit nebo změnit, a zda lékař považuje stanovisko zdravotní pojišťovny za správné či nesprávné. Pokud je pacient přesvědčen (po diskusi s lékařem, po prostudování zdravotnické dokumentace a medicínské literatury, dle druhého názoru od nezávislého odborníka či jinak), že medicínsky nejlepší je pro něj postup, který pojišťovna označila za nehrazený, má následující možnosti:- 11.Jak může postupovat pacient, pokud chce napadnout zamítavé stanovisko zdravotní pojišťovny? Jakmile pacient opatří dokumenty, o které svůj nárok opírá, může vyzvat zdravotní pojišťovnu k jednání a své důkazy jí zaslat. Pokud nedojde k dohodě či pokud nastanou průtahy, lze zvážit podání stížnosti k Ministerstvu zdravotnictví, které vykonává dohled nad činností zdravotních pojišťoven (zejména § 45a a § 46 zákona 48/1997 Sb.), případně oslovit Veřejného ochránce práv, jehož rolí je chránit občany před protiprávním jednáním či nečinností orgánů veřejné správy (zákon 349/1999 Sb.). Veškeré stížnosti či podněty pojišťovnám či dalším úřadům je radno podávat tak, aby to bylo později možno prokázat. Tedy nejlépe písemně doporučeným dopisem, nebo e-mailem s elektronickým podpisem. Je také možné donést písemný dokument na podatelnu a nechat si na jeho kopii „orazítkovat“ jeho přijetí. Pro urychlení je možno též domluvit se s příslušným pracovníkem ústně či telefonicky, ale s tím, že písemný podnět je zaslán a očekává se na něj oficiální písemná odpověď. 12.Lze se domáhat poskytnutí péče soudně? 13.Rozhodne soud o léčbě dostatečně rychle, aby byla léčba ještě účelná? 14.Co dělat, pokud neléčením již vznikla škoda na zdraví či stres a újma na psychice pacienta? Vznikla-li nesprávným postupem pracovníků zdravotní pojišťovny, ale i kohokoliv jiného (např. lékařů či vedení nemocnice) újma na zdraví pacienta, přísluší mu náhrada škody či zadostiučinění za újmu na osobnostních právech. Újmou na osobnostních právech může být též „nehmotná“ újma, například stres, pocit bezmoci, ztráty lidské důstojnosti či strachu ze zdravotních následků čekání. Spravedlivého zadostiučinění či náhrady škody se pacient může domáhat jiným typem soudní žaloby, nejlépe s pomocí advokáta. 15.Kde se lze dozvědět více a získat potřebnou pomoc? Pokud pacient není schopen v důsledku onemocnění činit potřebné kroky sám, může pověřit plnou mocí někoho z příbuzných či blízkých, právního zástupce či dobrovolníka z pacientského sdružení zaměřeného na danou diagnózu. Obecně lze doporučit, aby pacienti udržovali kontakt se svými pacientskými sdruženími, případně aby tato sdružení sami zakládali, pokud v jejich regionu žádná neexistují – pacientská sdružení plní nezastupitelnou informační a vzdělávací roli, mohou za své členy vyjednávat s různými institucemi či upozorňovat na problémy v médiích. Pokud se pacient či jeho blízcí setkají s jakýmikoliv problémy s dostupností hrazené zdravotní péče, potřebují poradit s právy pacienta dle nových právních předpisů, či pokud potřebují pomoc při komunikaci s lékaři, nemocnicemi, pojišťovnami či Ministerstvem zdravotnictví, mohou se též přímo nebo prostřednictvím svého pacientského sdružení obracet na Platformu zdravotních pojištěnců ČR, o.s. Naše bezplatná linka na čísle 800 227 777 je v provozu vždy v pondělí, úterý a čtvrtek od 14 do 18 hodin, pacienti nám mohou též napsat e-mailem na linka@zdravotnipojistenci.cz. Zpracoval JUDr. Ondřej Dostál, Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. www.zdravotnipojistenci.cz/article/navod-ukonceni-lecby

http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/nejvyssi-soud/2010/901/judikat-ns-25-Cdo-3188-2008-GNS20112079/

25 Cdo 3188/2008, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu - Zákony.cz 25 Cdo 3188/2008, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 3188/2008 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně M. Š , zastoupené JUDr. Marcelou Ondřejovou, advokátkou se sídlem Praha 10, Mírová 69, proti žalované VEGE + spol. s r.o., se sídlem Praha 6, Libocká 292/15, IČ 48117790, zastoupené JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Bolzanova 1, o 40.738,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 8 C 295/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2007, č. j. 62 Co 530, 531/2006-115, takto: Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 14. 4. 2006, č. j. 8 C 295/2004-79 (ve spojení s usnesením ze dne 17. 10. 2006, č. j. 8 C 295/2004-101), zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení 40.738,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky i vůči státu. Žalobkyně se domáhala náhrady škody na zdraví s tvrzením, že dne 24. 6. 2003 ji na pracovišti žalované společnosti napadla jiná pracovnice, zvrátila jí palec levé ruky a v důsledku toho byla žalobkyně v pracovní neschopnosti. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky byla sice uzavřena Dohoda o provedení práce , neexistoval však mezi nimi pracovněprávní vztah, žalobkyně pracovala pro žalovanou na základě živnostenského listu, při práci používala vlastní nářadí a pomůcky, suroviny jí dodávala žalovaná a z vystavených faktur je patrno, že žalobkyně u žalované odpracovala více než 100 hodin. Vyloučil proto možnost aplikace zákoníku práce o odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci a protože se v řízení nepodařilo prokázat totožnost ženy, která žalobkyni napadla, a ani její vztah k žalované (pracovněprávní poměr, zástupce apod.), nevyplývá odpovědnost žalované ani z § 420 odst. 2 obč. zák. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 3. 2007, č. j. 62 Co 530, 531/2007-115, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a zcela se ztotožnil s jeho právními závěry. Tvrzení žalobkyně, že k jejímu úrazu došlo na pracovišti žalované a že jí ho způsobila osoba, která vykonávala práce pro žalovanou, nebylo po obsáhlém dokazování prokázáno. Odpovědnost žalované za úraz žalobkyně proto nemohla vyplývat ze zákoníku práce a je vyloučena i podle občanského zákoníku. Vzhledem k nedostatku věcné pasivní legitimace žalované hodnotil soud prvního stupně navrhovaný výslech svědka Mourka správně jako nadbytečný. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a podává je z důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Namítá, že v řízení nebyl proveden důkaz svědeckou výpovědí E. M., ačkoliv jeho výpověď má pro posouzení věci zásadní význam, a proto je řízení postiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí. Nesprávné právní posouzení věci spatřuje žalobkyně v hodnocení výpovědi svědkyně J. Š. Navrhla, aby Nejvyšší soud ČR napadený rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení zastoupeným advokátem, dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 7. 3. 2007, Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 7. 2009 srov. bod 12. čl. II zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). I když žalobkyně v dovolání uvedla, že uplatňuje dovolací důvody podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a), b) o. s. ř., z vylíčení důvodů dovolání vyplývá, že nesouhlasí zejména s tím, jak soudy obou stupňů na základě provedených důkazů zjistily skutkový stav věci, a namítá, že z provedených důkazů nebyl skutkový stav zjištěn správně; ve skutečnosti tedy napadá rozsudek odvolacího soudu v otázce skutkových zjištění, a nikoliv právních závěrů. Nesouhlas dovolatelky se skutkovými závěry soudu prvního stupně, které převzal odvolací soud, a její výtky proti hodnocení důkazů, na nichž zjištěný skutkový stav věci spočívá, není dovolacím důvodem podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Pochybení při hodnocení důkazů a nesprávné skutkové zjištění zakládá totiž dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř. (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Uplatnění tohoto dovolacího důvodu však přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nezakládá (srov. např. R 8/1994). Otázkou zásadního právního významu není ani námitka, že v řízení nebyl proveden některý z navržených důkazů. Tato námitka sama o sobě totiž žádný zásadní právní význam nemá, nehledě k tomu, že soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí jasně uvedl, proč je navržený výslech svědka E. M. nadbytečný, a odvolací soud se s tímto závěrem ztotožnil. Jak vyplývá ze shora uvedeného, není důvodu pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam, a je tedy zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. Zdroj: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.4.2011, čj. 25 Cdo 3188/2008, www.nsoud.cz.

https://rejstriky.finance.cz/firma-zakladni-skola-a-materska-skola-utvina-okres-karlovy-vary-prispevkova-organizace-60610751

Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace Útvina IČO 60610751 kontakty (07.08.2020) | Finance.cz Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace Útvina IČO: 60610751 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace, která sídlí v obci Útvina a bylo jí přiděleno IČO 60610751. Firma s názvem Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace se sídlem v obci Útvina byla založena v roce 2003. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Základní údaje o Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace IČO: 60610751 Krajský soud v Plzni 4.12.2003 60610751 Aktuální kontaktní údaje Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace Kontakty na Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace IČO: 60610751 153 , Útvina 364 01 4.12.2003 Útvina č.p. 153 NEOAD, Útvina 364 01 Obory činností Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace IČO: 60610751 je vymezen § 5 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 3, § 20 a § 39 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních,ve znění pozdějších předpisů a prov áděcími předpisy a dále v souladu s § 119 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), zařízení školního stravování mohou zajišťovat také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení 10.9.2005 je vymezen § 5 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 3, § 20 a § 39 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů a pro váděcími předpisy 4.12.2003 - 10.9.2005 Vedení firmy Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace IČO: 60610751 Způsob jednání: Ředitel jedná jménem organizace samostatně. Podepisování za organizaci se provádí tak, že k napsanému nebo vytištěnému jménu ředitele s dodatkem, že se jedná o ředitele organizace, připojí razítko organizace s podpisem ředitele. 4.12.2003 Mgr. Romana Prášilová 12.2.2010 27, Krásné Údolí 364 01 Mgr. Hana Paušová 4.12.2003 - 12.2.2010 od 1.1.2003 do 31.7.2007 Na Zámecké 498, Toužim 364 01 Sbírka Listin Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace IČO: 60610751 Pr 164/SL 14 účetní závěrka [2015] příloha Krajský soud v Plzni 4.2.2015 8.3.2016 15.3.2016 13 Pr 164/SL 13 účetní závěrka [2015] výkaz zisku a ztráty Krajský soud v Plzni 4.2.2015 8.3.2016 15.3.2016 3 Pr 164/SL 12 účetní závěrka [2015] rozvaha Krajský soud v Plzni 4.2.2015 8.3.2016 15.3.2016 4 Pr 164/SL 11 podpisové vzory Krajský soud v Plzni 2.2.2010 5.2.2010 12.2.2010 1 Hodnocení Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace Výpis dat pro firmu Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace, 60610751 na obchodním rejstříku Základní škola a mateřská škola Útvina, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace - 60610751 - Útvina , Útvina 153 Základní škola a mateřská škola Kyselka, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace - 75006529 - Kyselka 75 Základní škola a mateřská škola Chyše, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace - 70990492 - Chyše , Na Špičáku 292 Základní škola a Mateřská škola Štědrá, okres Karlovy Vary příspěvková organizace - 60611821 - Štědrá 49 Základní škola a mateřská škola Božičany, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace - 69983160 - Božičany 76 Základní škola a mateřská škola při zdravotnických zařízeních Karlovy Vary, příspěvková organizace - 70838992 - Karlovy Vary , Bezručova 1185 Mateřská škola Šemnice, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace - 75005646 - Šemnice 29 Mateřská škola Krásné Údolí, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace - 71172548 - Toužim , Krásné Údolí 77 Mateřská škola Březová, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace - 70883556 - Březová , Staromlýnská 34

http://strunkovice.cz/index.php?s=63

Sprava dokumentu OBEC …… obce Strunkovice nad Volyňkou o místním poplatku ze psů a Zastupitelstvo obce Strunkovice nad Volyňkou se na svém zasedání dne ….. usnesením č. … usneslo vydat na základě § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku: (1) Obec Strunkovice nad Volyňkou touto obecně závaznou vyhláškou zavádí místní poplatek ze psů (dále jen „poplatek“) a místní poplatek za užívání veřejného prostranství a) za prvního psa 60 Kč, b) za druhého a každého dalšího psa téhož držitele 60 Kč, c) za psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmu, anebo poživatel sirotčího důchodu 60 Kč, d) za druhého a každého dalšího psa téhož držitele, poživatele invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmu, anebo poživatele sirotčího důchodu 60 Kč. Poplatek je splatný do 1.února roku v hotovosti v kanceláři OÚ nebo převodem na účet 24326291/0100. Předmět poplatku a osoba poplatníka jsou určeny v § 4 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.[3], [4] Pro účely této vyhlášky se za veřejné prostranství považují prostranství konkrétně uvedená v příloze č. 1 a graficky znázorněná na katastrální mapě v příloze č. 2. (2) Při plnění ohlašovací povinnosti je poplatník, jde-li o fyzickou osobu, povinen sdělit správci poplatku příjmení, jméno, rodné číslo, adresu trvalého pobytu, adresu bydliště, pokud je od adresy trvalého pobytu odlišná, nebo, jde-li o právnickou osobu, název, sídlo a IČ.. Fyzická nebo právnická osoba, která je podnikatelským subjektem, uvede rovněž čísla účtů u peněžních ústavů, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky z její podnikatelské činnosti. (částky budou projednány na zastupitelstvu) a) za umístěná dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování služeb 1 Kč b) za umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje 1 Kč c) za provádění výkopových prací 1 Kč d) za umístění stavebního zařízení 1Kč e) za umístění reklamního zařízení 1Kč f) za umístění zařízení lunaparků, cirkusů a jiných atrakcí 1 Kč g) za umístění skládek 1 Kč h) za vyhrazení trvalého parkovacího místa 1 Kč i) za užívání veřejného prostranství pro kulturní akce 1 Kč j) za užívání veřejného prostranství pro sportovní akce 1 Kč k) za užívání veřejného prostranství pro reklamní akce 1 Kč l) za užívání veřejného prostranství pro potřeby tvorby filmových a televizních děl 1 Kč (Pozn.: U vyznačených zvláštních způsobů užívání veřejného prostranství může obec zvýšit sazbu až na její desetinásobek.) páušální sazba ne smlouva o nájmu.!!!! (týdení roční, měs….) a) …. Kč/týden, b) .... Kč/měsíc c) .... Kč/rok (1) Poplatek podle čl. 5 odst. 1 je splatný do 10. dne měsíce následujícím po měsíci ve kterém nastala povinnost platby poplatku. (2) Poplatek podle čl. 5 odst. 2 písmeno a) a b) je splatný do 10. dne měsíce následujícím po měsíci ve kterém nastala povinnost platby poplatku. (3) Poplatek podle čl. 5 odst. 2 písmeno c) je splatný do 10. dne měsíce ledna následujícího roku ve kterém nastala povinnost platby poplatku. Nezaplacení poplatku včas nebo ve správné výši podléhá zvýšení poplatku podle § 11 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.[5] Zrušuje se obecně závazná vyhláška č.3/2003.o místních poplatcích. Tato obecně závazná vyhláška obce nabývá účinnosti dnem 5.6.2008 Ing. Luděk Saxl Mgr. Zdeněk Filip [3] Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl. [4] Poplatek za užívání veřejného prostranství platí fyzické i právnické osoby, které užívají veřejné prostranství způsobem uvedeným v odstavci 1. [5] Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši, vyměří obec poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené poplatky nebo jejich nezaplacenou (neodvedenou) část může obec zvýšit až na trojnásobek. Vyměřené poplatky se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

http://www.enviweb.cz/87410

Vyhláška o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl - EnviWeb.cz Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách... Citace: 216/2011 Sb. Částka: 77/2011 Sb. Na straně (od-do): 2226-2229 Rozeslána dne: 21. července 2011 Datum přijetí: 15. července 2011 Datum účinnosti od: 1. srpna 2011 Předpis ruší: 195/2002 Sb. manipulačním řádem vodního díla - soubor zásad a pokynů pro manipulaci s vodou k jejímu účelnému a hospodárnému využití podle povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a stavebního povolení k vodnímu dílu, ke snižování nepříznivých účinků povodní, sucha a ledových jevů, k ochraně a zlepšení jakosti vody, jakož i k zajištění bezpečnosti, stability a spolehlivosti vodního díla, provozním řádem vodního díla - soubor zásad, pokynů a dokumentace pro obsluhu a údržbu objektů a zařízení vodního díla, zabezpečeností - pravděpodobnost zajištění požadovaného účelu, pro který je vodní dílo určeno, vyjádřenou v procentech, identifikací - u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, popřípadě název obchodní firmy, adresa místa trvalého pobytu a telefon, fax a e-mail (dále jen "komunikační spojení"); u právnické osoby obchodní firma nebo název, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, adresa sídla a komunikační spojení, komplexním manipulačním řádem - soubor zásad a pokynů pro koordinaci manipulací s vodou v soustavě vodních děl. identifikaci vlastníka nebo uživatele1), popřípadě stavebníka vodního díla, identifikaci osoby odpovědné za manipulaci s vodou, identifikaci správce vodního toku, vodohospodářském dispečinku správce povodí, místně příslušném vodoprávním úřadu, identifikaci osoby pověřené k provádění technickobezpečnostního dohledu2) a osoby pověřené k provádění technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a vodního zákona, příslušných povodňových orgánech, technické údaje o vodním díle a údaje s ním související, kterými jsou název, umístění a stručný popis vodního díla, popis funkce vodního díla a těch jeho částí, které slouží k manipulaci s vodou a ke kontrole manipulací s vodou, údaje o stavebním povolení k vodnímu dílu a rozhodnutí o jeho kolaudaci, účel vodního díla; slouží-li vodní dílo více účelům, uvedou se v pořadí podle důležitosti, údaje o povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami vztahující se k vodnímu dílu, včetně údajů o rozsahu povolení, kategorie vodního díla podle jiného právního předpisu3), zabezpečenost požadovaných nároků na využití vody u vodního díla, které akumuluje nebo vzdouvá vodu, možnosti snížení povodňových průtoků u vodního díla, které akumuluje nebo vzdouvá vodu, základní hydrologické údaje vodního toku, na kterém je vodní dílo umístěno, popřípadě další hydrologické údaje nebo podklady související s vodním dílem nebo se způsobem hospodaření s vodou ve vodní nádrži, seznam technických a právních předpisů souvisejících s vodním dílem a použitých pro vypracování manipulačního řádu, základní požadavky, zásady a pokyny pro manipulaci s vodou na vodním díle, základní požadavky, zásady a pokyny pro manipulaci s vodou na vodním díle, začleněném do soustavy vodních děl, vyplývající z komplexního manipulačního řádu, pokud je pro soustavu vodních děl zpracován, pokyny pro manipulace s vodou při mimořádných událostech a provádění bezpečnostních opatření, zejména se zřetelem na ochranu před povodněmi překračujícími návrhové parametry vodního díla, situace při ohrožení bezpečnosti a stability vodního díla, situace při poškození objektů a zařízení vodního díla, situace při kritickém nedostatku vody ve vodním toku, situace při havárii4) na vodním díle nebo na vodním toku nad a pod vodním dílem, situace při takovém zhoršení jakosti povrchové vody, že vodní dílo nemůže sloužit svému účelu, požadavky na druh, způsob, rozsah a četnost měření a pozorování na vodním díle potřebných pro manipulaci s vodou, seznamy důležitých adres a komunikačních spojení, zejména příslušný vodoprávní úřad, územní hygienik, Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky, zdravotnická záchranná služba, složky integrovaného záchranného systému a orgány povodňového a krizového řízení; je-li vodní dílo součástí sledované vodní cesty dopravně významné využívané, pak se do seznamu důležitých adres a komunikačních spojení uvede i místně příslušná pobočka Státní plavební správy, zásady spolupráce při manipulaci s vodou mezi vlastníky nebo uživateli1) souvisejících vodních děl, popřípadě společné zásady manipulačních řádů těchto vodních děl, ostatní ustanovení, která obsahují způsob a četnost provádění kontrolních měření na výpustných a odběrných zařízeních v rozsahu a lhůtách pro ověření kapacity a měrných křivek, určení období pro provádění revizí a údržby na jednotlivých objektech a zařízeních vodního díla, vhodného z hlediska hydrologického i z hlediska zajištění účelu vodního díla, pravidla pro vedení záznamů o provádění manipulací s vodou a vyhodnocení mimořádných manipulací s vodou, přílohy manipulačního řádu, které obsahují pomůcky k řízení manipulace s vodou, které poskytují informace potřebné pro rozhodování o manipulacích s vodou podle písmen c) a e) a pro vyhodnocení měření a pozorování podle písmene f), výkresovou část projektové dokumentace vodního díla v rozsahu potřebném pro manipulaci s vodou, právní a jinou dokumentaci důležitou pro řízení manipulace na vodním díle nebo pro posouzení docílených výsledků, například povolení k vodnímu dílu a s vodním dílem související, přílohou mohou být i části povodňových plánů, které souvisejí s manipulacemi na vodním díle, doklady o provedené aktualizaci manipulačního řádu, protokol o seznámení obsluhy vodního díla s manipulačním řádem. identifikaci vlastníka nebo uživatele1), popřípadě stavebníka vodního díla s uvedením jejich podílu na provozu a údržbě vodního díla, identifikaci provozovatele vodovodu nebo kanalizace6) a jeho podíl na provozu a údržbě vodního díla, pokud se jedná o vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu, identifikaci osoby odpovědné za provoz vodního díla, územně příslušném vodoprávním úřadu, název, umístění a stručný popis vodního díla a jeho funkce, základní technické údaje o kapacitě nebo výkonu, výčet jeho částí a vybavení, kterých se provozní řád týká, údaje o povolení k nakládání s vodami vztahující se k vodnímu dílu, stavebním povolení k vodnímu dílu, rozhodnutí o jeho kolaudaci nebo o kolaudačním souhlasu k vodnímu dílu, údaje o schválení a platnosti manipulačního řádu, pokud je zpracován, provozní údaje a ukazatele nutné pro zajištění řádného a spolehlivého provozu pro vodní díla podle § 55 odst. 1 písm. a), d), f), g), h), i), l) vodního zákona, podle příslušné části technické normy7), pro vodní díla podle § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona, podle příslušných částí technických norem8), pro vodní díla podle § 55 odst. 1 písm. e) vodního zákona, podle příslušné části technické normy9), pokyny pro provoz a údržbu, členěné podle funkce a druhu objektů a zařízení pro vodní díla podle § 55 odst. 1 písm. e) vodního zákona, podle příslušných částí technické normy9), určení období pro provádění revizí a údržby jednotlivých objektů a zařízení vodního díla, vhodného z hlediska hydrologického i z hlediska zajištění účelu vodního díla, pokyny pro provoz, údržbu a obsluhu v zimním období, pokyny pro provoz a obsluhu při mimořádných situacích, včetně situací vyvolaných nebezpečím teroristického ohrožení vodního díla, seznamy důležitých adres a komunikačních spojení, zejména příslušný vodoprávní úřad, územní hygienik, Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky, zdravotnická záchranná služba, složky integrovaného záchranného systému a orgány krizového řízení, příslušný inspektorát České inspekce životního prostředí, správce vodního toku, správce povodí; je-li vodní dílo součástí sledované vodní cesty dopravně významné využívané, pak se do seznamu důležitých adres a komunikačních spojení uvede i místně příslušná pobočka Státní plavební správy, zásady spolupráce mezi osobami, které se podílejí na provozu vodního díla, a společné zásady dílčích provozních řádů, pokyny pro zabezpečení souladu provozního řádu se souvisejícími předpisy, například s manipulačním řádem, s programem dohledu podle jiného právního předpisu3), havarijními a krizovými plány (stanovení rozsahu a četnosti, místa a druhu pravidelných měření a pozorování potřebných pro provoz vodního díla), ustanovení o rozsahu, četnosti, místě a druhu pravidelných měření a pozorování při provozu vodního díla u vodních děl, u kterých se nezpracovává manipulační řád a neprovádí technickobezpečnostní dohled, době platnosti provozního řádu vodního díla, provádění změn provozního řádu při změně stavby vodního díla nebo při změně podmínek provozu vodního díla, vedení provozního deníku, provozních záznamů a knihy revizí, změn a údržby, souboru bezpečnostních, požárních a hygienických pokynů, přehledu opatření zajišťujících bezpečnost pracovníků, přílohy, které zahrnují výkresovou část projektové dokumentace v rozsahu a v provedení potřebném k obsluze a údržbě vodního díla, protokol o seznámení obsluhy s provozním řádem vodního díla. § 126 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). § 61 odst. 9 a § 62 odst. 4 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. § 40 zákona č. 254/2001 Sb. TNV 75 2910 Manipulační řády vodních děl na vodních tocích. § 2 odst. 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 Sb. TNV 75 2920 Provozní řády vodních děl. TNV 75 5950 Provozní řády vodovodu. TNV 75 4931 Provozní řád závlah.

http://kraken.slv.cz/22Cdo4015/2016

Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 1029 odst. 1 o. z., § 1029 odst. 2 o. z. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců a) Ing. P. S. , b) MUDr. M. S. , obou zastoupených JUDr. Vojtěchem Vávrou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Školská 32, proti žalovaným 1) Mgr. R. C. , 2) Mgr. K. C. , o povolení služebnosti nezbytné cesty, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 7 C 61/2009, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2016, č. j. 54 Co 390/2015-315, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2016, č. j. 54 Co 390/2015-321, takto: Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 9 (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 19. 6. 2015, č. j. 7 C 61/2009-272, zřídil pro vlastníky nemovitosti, a to domu, objekt bydlení, na parc. č. 267/2, parc. č. 267/2 zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 140 m 2 , parc. č. 268/1 zahrada, o výměře 585 m 2 , a parc. č. 269/2 zahrada, o výměře 215 m 2 , vše zapsané na LV č. 623 pro kat. území H., obec P., u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha, jako oprávněné za jednorázovou náhradu ve výši 103 560 Kč služebnost stezky přes část pozemku parc. č. 265/1, zapsaného na LV č. 26000 pro kat. území H., obec P., u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha, a to v části tohoto pozemku vyznačené v geometrickém plánu č. 1091-6/2001, ze dne 23. 4. 2001, schváleného Katastrálním úřadem Praha město dne 24. 4. 2001, pod č. 2351/2001, který je nedílnou součástí rozsudku (výrok I. a III.). Zamítl žalobu s návrhem, že pro vlastníky nemovitosti, a to domu, objekt bydlení, na parc. č. 267/2, parc. č. 267/2 zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 140 m 2 , parc. č. 268/1 zahrada, o výměře 585 m 2 , a parc. č. 269/2 zahrada, o výměře 215 m 2 , vše zapsané na LV č. 623 pro kat. území H., obec P., u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha, jako oprávněné se zřizuje služebnost cesty přes část pozemku parc. č. 265/1, zapsaného na LV č. 26000 pro kat. území H., obec P., u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha, a to v části tohoto pozemku vyznačené v geometrickém plánu č. 1091-6/2001, ze dne 23. 4. 2001, schváleného Katastrálním úřadem Praha město dne 24. 4. 2001, pod č. 2351/2001 (výrok II.). Žalobcům a žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně nahradit v obecné pariční lhůtě státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 náklady na znalečném pro každou z procesních stran ve výši 9 362,50 Kč (výroky IV. a V.). Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.). Městský soud v Praze (dále odvolací soud ) k odvolání žalobců i žalovaných zastavil řízení o odvolání žalovaných (výrok I.), rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. potvrdil (výrok II.), změnil výroky o nákladech řízení státu IV. a V. tak, že žalobcům povinnost k náhradě těchto nákladů neuložil a žalovaným stanovil povinnost nahradit náklady řízení státu ve výši 4 375 Kč (výroky III. a IV.). Dále změnil výrok VI. a uložil žalovaným povinnost nahradit žalobcům v obecné pariční lhůtě k rukám jejich zástupce náklady řízení ve výši 4 987,50 Kč (výrok V.) a o nákladech odvolacího řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok VI.). Proti rozsudku odvolacího soudu (výslovně proti výrokům II., V. a VI.) podali žalobci dovolání. Přípustnost dovolání vymezili odkazem na § 237 občanského soudního řádu (dále o. s. ř. ) a uvedli, že rozsudek odvolacího soudu závisel na řešení otázky hmotného práva, která byla vyřešena v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Uplatnili dále dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Připomněli, že problematika zřízení služebnosti stezky byla řešena v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2667/2004, a jeho závěry nebyly v rozsudku odvolacího soudu respektovány. Namítali, že s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti případu nejsou žadateli o nezbytnou cestu, jejichž potřeba přístupu k nemovité věci by mohla být realizována pouze prostřednictvím služebnosti stezky. Na rozdíl od závěrů vyjádřených v citovaném rozhodnutí dovolacího soudu vzdálenost mezi veřejnou komunikací a vstupem do domu, k němuž má přístup sloužit, není pouze několik metrů, ale podstatně více (55 metrů). Cílem žalobců je přitom mít zajištěn přístup až k domu z veřejné komunikace z ulice V Chaloupkách, která je pro své technické parametry nevhodná k parkování většího počtu vozidel. Současná vzdálenost domu od veřejné komunikace představuje bez zajištění přístupu závažnou překážku k transportu těžších břemen a v případě požáru nebo nutnosti lékařské pomoci i k zásahu hasičů či záchranné zdravotnické služby. Dále žalobci uvedli, že vlastníci okolních nemovitostí, včetně žalovaných, mají zajištěn přístup motorovými vozidly bezprostředně ke svým stavbám nebo přímo do těchto staveb. Rovněž připomněli, že povolením služebnosti nezbytné cesty nebudou žalovaní nijak zásadně omezeni ve výkonu svého vlastnického práva. Ti totiž část pozemku parc. č. 265/1, k níž by měla být služebnost povolena, vůbec neudržují a neužívají ji, a to ani jako zahradu či místo k parkování. Nesouhlasili rovněž se závěrem odvolacího soudu, který odkazem na místní ohledání a znalecký posudek uzavřel, že v případě povolení služebnosti cesty by žalobci na dále navazující části jejich pozemku, který je strmý a náročný i pro chůzi, museli provést zásadní terénní úpravy. Tomuto závěru žalobci oponovali s odkazem na vyjádření znalce, který připustil potřebu pouze drobných terénních úprav. Navrhli, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Rozhodnutí o povolení nezbytné cesty je rozhodnutím konstitutivním, neboť teprve jím je založen právní poměr mezi osobou ze služebnosti zavázanou (vlastníkem pozemku) a oprávněnou (vlastníkem nemovité věci). Tento závěr je v judikatuře dovolacího soudu již pevně ukotven a není žádný důvod pro jeho revizi (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2014, sp. zn. 22 Cdo 999/2014, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4242/2015, nebo ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 903/2016). Platí proto, že i v řízeních zahájených před 1. 1. 2014, v nichž bylo žádáno zřízení věcného břemene odpovídajícího právu cesty (§ 151o odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 dále obč. zák. ), se prosadí s přihlédnutím k přechodným ustanovením § 3028 odst. 1 a 2 část věty před středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z. ), úprava obsažená v § 1029 a následujících o. z. Protože pozitivní zákonné podmínky pro povolení nezbytné cesty jsou v obou právních úpravách až na některé odlišnosti vymezeny zásadně totožně, otevírá se prostor pro přiměřené použití judikatury, jež se vytvořila za účinnosti dosavadní právní úpravy (tento názor je vyjádřen v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4242/2015), Právní úprava nezbytné cesty vychází z principu minimalizace zásahů do výkonu vlastnického práva vlastníka služebného pozemku, což je vyjádřeno v § 1029 odst. 2 o. z. Podle tohoto ustanovení limity omezení vlastníka služebného pozemku souvisejí s potřebou vlastníka panujícího pozemku nemovitou věc řádně užívat s vynaložením co možná nejmenších nákladů, což také určuje rozsah, v němž lze nezbytnou cestu povolit. Požadavek na minimalizaci zásahů do práv vlastníka zatěžovaného pozemku našel před 1. 1. 2014 odraz i v judikatuře dovolacího soudu. V rozsudku ze dne 20. 7. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1897/2004, publikovaném pod č. 32/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud vyslovil: Při zřizování nezbytné cesty rozhodnutím soudu je třeba dbát, aby právo vlastníka pozemku bylo omezeno co možno nejméně. Má-li vlastník stavby možnost zřídit přístup ke stavbě jinak, bez omezení vlastníka přilehlého pozemku, nelze právo věcného břemene cesty zřídit . Obdobně dovolací soud v rozsudku ze dne 23. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2977/2009, uvedl, že zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, a proto je třeba vždy poměřovat výhodu, kterou cesta poskytuje, s újmou, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti. Soud může zřídit cestu jen v rozsahu zajišťujícím objektivně řádné užívání, byť i nepůjde o užívání komfortní. Pro rozhodnutí o zřízení nezbytné cesty je rozhodné, k jakému účelu stavba, ke které má být cesta zřízena, v době vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) v souladu se stavebními předpisy slouží. Tím bude určen i rozsah práva cesty, který je třeba v rozhodnutí uvést (např. jakými vozidly a ve kterou dobu lze cestu užívat). Požadavek na minimalizaci zásahů do práv vlastníka služebného pozemku se v judikatuře projevil i v možnosti povolit namísto požadované služebnosti nezbytné cesty pouze služebnost stezky (§ 1274 o. z.). V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2667/2004, na který žalobci odkazují, dovolací soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož se umožňuje s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem zřízení břemene spočívajícího jen v právu chůze nikoliv jízdy. I když Nejvyšší soud v označeném rozhodnutí předpokládá, že půjde spíše o výjimečný případ, neomezuje takové zřízení jen na zde popsaný skutkový stav, podle kterého byl příjezd motorovými vozidly zajištěn k hranici zatíženého pozemku, přičemž krátká několikametrová vzdálenost od této hranice ke vchodu domu nevybočila z obvyklé vzdálenosti staveb od místa příjezdu k nim. Hmotné právo v rámci řízení o povolení nezbytné cesty upravuje podmínky pro vznik, změnu či zrušení práva jen rámcově a dává široký prostor pro úvahu soudu, přičemž v hraničních případech jsou dány skutečnosti umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit různá řešení. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2595/2008); dovolací soud by pak úvahy soudů rozhodujících v nalézacím řízení mohl zpochybnit jen v případě, že by byly zjevně nepřiměřené (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1344/2012). Úvaha soudu, jež musí odpovídat požadavku zjevné přiměřenosti, například i při posouzení toho, zda pro zajištění přístupu k stavbě by nepostačovalo povolení jiného mírnějšího opatření, například služebnosti stezky, vždy vychází z konkrétních okolností té které věci, jež zpravidla bývají individuálně dané. Proto je třeba závěr o obecném přesahu judikatury do poměrů jiné než dovolacím soudem řešené věci velmi pečlivě zvažovat. Pokud žalobci nesouhlasili se závěrem znaleckého posudku, který klasifikoval terén jejich pozemku, jenž navazuje na pozemek dotčený služebností, jako strmý a náročný, jenž lze po určitých úpravách užívat jen pro pěší přístup k domu, pak namítali nesprávnost skutkových zjištění, z nich vycházely soudy v nalézacím řízení. Těmito skutkovými zjištěními je ovšem dovolací soud vázán a nemůže je přezkoumávat. Od 1. 1. 2013 nelze v dovolání úspěšně zpochybnit skutková zjištění odvolacího soudu; dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4295/2013). To samé platí i o hodnocení provedených důkazů. V usnesení ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 1539/2013, Nejvyšší soud uvedl, že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř.) nelze v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. Ze shora uvedeného vyplývá, že námitky žalobců vůči znaleckému posudku, tedy skutkové námitky, nejsou v dovolacím řízení přípustné. Pokud žalobci dále namítali, že povolení služebnosti cesty je nezbytné i z hlediska ochrany před požárem, popřípadě pro provedení zásahu zdravotnické záchranné služby, pak považuje dovolací soud za potřebné uvést, že složky integrovaného záchranného systému, kterými jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky (§ 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů), mají v nezbytných případech zajištěn příjezd přes cizí pozemky na základě zákona (např. § 27 zákona č. 239/2000 Sb., § 19 a násl. zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů) k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2977/2009. Podobně i další předpisy veřejného práva [srovnej § 141 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)], jakož i předpisy soukromého práva (srovnej § 1021 a následující o. z.) umožňují vstup na cizí pozemek za účelem nezbytné údržby pozemku či hospodaření na něm, popřípadě zhotovení, demolice, opravy nebo obnovení stavby.

https://www.fitnessline.cz/obchodni-podminky

IČO: 29379831 DIČ: CZ29379831 se sídlem: Chaloupky 15, 768 61 Bystřice pod Hostýnem zapsané u Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka 77090 email: info@fitnessline.cz telefon: +420 776 790 375 1.2. Tyto obchodní podmínky upravují vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístněné na internetové adrese www.fitnessline.cz (dále jen „webová stránka“), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“). 2.2. Při registraci do uživatelského účtu a při objednávání zboží je kupující povinen uvádět správně a pravdivě všechny údaje. Údaje uvedené v uživatelském účtu je kupující při jakékoliv jejich změně povinen aktualizovat. Údaje uvedené kupujícím v uživatelském účtu a při objednávání zboží jsou prodávajícím považovány za správné. 3.2. Informace o zboží včetně uvedení cen jednotlivého zboží a jeho hlavních vlastností jsou uvedeny u jednotlivého zboží ve webovém rozhraní obchodu. Ceny zboží jsou uvedeny včetně daně z přidané hodnoty a všech souvisejících poplatků. Ceny zboží zůstávají v platnosti po dobu, po kterou jsou zobrazovány ve webovém rozhraní obchodu. Tímto ustanovením není vyloučena možnost prodávajícího uzavřít kupní smlouvu za individuálně sjednaných podmínek. • informace o objednávaném zboží (kliknutím na tlačítko „KOUPIT“ vloží kupující objednávané zboží do elektronického nákupního košíku webového rozhraní obchodu), • způsob úhrady kupní ceny zboží, údaje o požadovaném způsobu doručení objednávaného zboží a 3.5. Před odesláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno kontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko „ODESLAT OBJEDNÁVKU“. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávající neprodleně po obdržení objednávky zašle kupujícímu potvrzení o obdržení objednávky na emailovou adresu kupujícího uvedenou v uživatelském účtu či v objednávce (dále jen „emailová adresa kupujícího“). 3.7. Smluvní vztah mezi prodávajícím a kupujícím vzniká doručením potvrzení o přijetí objednávky (akceptací), jež je prodávajícím zasláno na emailovou adresu kupujícího. 3.10. V případě, že došlo ke zjevné technické chybě na straně prodávajícího při uvedení ceny zboží v internetovém obchodě nebo v průběhu objednávání, není prodávající povinen dodat kupujícímu zboží za tuto zcela zjevně chybnou cenu. Prodávající informuje kupujícího o chybě bez zbytečného odkladu a zašle kupujícímu na jeho emailovou adresu pozměněnou nabídku. Pozměněná nabídka se považuje za nový návrh kupní smlouvy a kupní smlouva je v takovém případě uzavřena potvrzením kupujícího o přijetí této nabídky prodávajícímu na jeho emailovou adresu uvedenou v těchto obchodních podmínkách. • v hotovosti při osobním oděru v provozovně; • dobírkou v hotovosti při předání zboží v místě určeném kupujícím v objednávce; • bezhotovostně převodem na bankovní účet prodávajícího č. 107-3905650247/0100, vedený u společnosti Komerční banka a.s. (dále jen „účet prodávajícího“); 4.7. Případné slevy z kupní ceny zboží, které poskytne prodávající kupujícímu, nelze vzájemně kombinovat. 4.8. Prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy vystaví kupujícímu daňový doklad – fakturu. Daňový doklad zašle kupující na emailovou adresu kupujícího nebo jej přiloží k dodávanému zboží. Prodávající je plátcem daně z přidané hodnoty. • o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit a • o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal. 5.2. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 5.1 či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě pro odstoupení od smlouvy. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využit vzorový formulář poskytovaný prodávajícím, jenž tvoří přílohu obchodních podmínek. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zaslat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na jeho emailovou adresu. 5.3. V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 5.2 obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být prodávajícímu vráceno do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou. 5.5. Zboží musí vrátit kupující prodávajícímu nepoškozené, neopotřebené, neznečištěné a je-li to možné, v původním obalu. Nárok na úhradu škody vzniklé na zboží je prodávající oprávněn jednostranně započíst proti nároku kupujícího na vrácení kupní ceny. 5.8. Prodávající je oprávněn odstoupit od kupní smlouvy z důvodu vyprodání zásob, nedostupnosti zboží, anebo když výrobce, dovozce anebo dodavatel zboží přerušil výrobu nebo dovoz zboží. Prodávající bezodkladně informuje kupujícího prostřednictvím emailové adresy kupujícího a vrátí ve lhůtě 14 dnů od oznámení o odstoupení od kupní smlouvy všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, a to stejným způsobem, popřípadě způsobem určeným kupujícím. 7.1. Práva a povinnosti smluvních stran ohledně práv z vadného plnění se řídí § 1914 až 1925, § 2099 až 2117 a § 2161 až 2174 občanského zákoníku a zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. 8.1. Kupující nabývá vlastnické právo ke zboží zaplacením celé kupní ceny za zboží včetně nákladů na dodání, nejdříve však převzetím zboží. 8.3. Mimosoudní vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím emailové adresy. Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na emailovou adresu kupujícího. 8.4. Prodávající je oprávněn k prodeji zboží na základě živnostenského oprávnění. Živnostenskou kontrolu provádí v rámci své působnosti příslušný živnostenský úřad. Dozor nad oblastí ochrany osobních údajů vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů. Česká obchodní inspekce vykonává ve vymezeném rozsahu mimo jiné dozor nad dodržováním zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. 9.1. Ochrana osobních údajů kupujícího, který je fyzickou osobou, je poskytována nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), a právními předpisy ČR doplňujícími některá jeho ustanovení. 9.2. Zásady zpracování osobních údajů, včetně problematiky ukládání tzv. cookies na počítač kupujícího, jsou obsaženy v samostatném dokumentu Podmínky ochrany osobních údajů, se kterým kupující vyslovuje souhlas v rámci každé jednotlivé objednávky nebo při registraci uživatelského účtu. 10.2. Kupující doručuje prodávajícímu korespondenci na emailovou adresu uvedenu v těchto obchodních podmínkách. Prodávající doručuje kupujícímu korespondenci na emailovou adresu uvedenou v jeho uživatelském účtu či objednávce. 11.1. Veškerá ujednání mezi prodávajícím a kupujícím se řídí právním řádem České republiky. Pokud vztah založený kupní smlouvou obsahuje mezinárodní (zahraniční) prvek, pak strany sjednávají, že vztah se řídí právním řádem České republiky. Tímto nejsou dotčena práva spotřebitele vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Tyto obchodní podmínky nabývají účinnosti dnem 20. 10. 2018.

http://docplayer.cz/42931723-R-o-z-s-u-d-e-k-j-m-e-n-e-m-r-e-p-u-b-l-i-k-y.html

1 č. j. 5 Afs 9/ ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce Infinity, a. s., se sídlem v Pardubicích, Staročernská 1799, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Hradci Králové, se sídlem v Hradci Králové, Horova 17, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne , č. j. 31 Ca 99/ , t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á. II. Žalovanému s e právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á. O d ů v o d n ě n í : Žalobce (dále jen stěžovatel) se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne , č. j. 3574/ Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozhodnutí o přeplatku ze dne , č. j /07/248912/4289, kterým nebylo vyhověno žádosti stěžovatele o vrácení částky ve výši Kč. Rozsudkem krajského soudu ze dne , č. j. 31 Ca 99/ , byla žaloba stěžovatele zamítnuta jako nedůvodná. Stěžovatel napadl výše uvedený rozsudek včas kasační stížností, přičemž uplatňuje důvody obsažené v ustanovení 103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ), a namítá tak nesprávné posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení a vady předchozího správního řízení. Stěžovatel se v kasační stížnosti neztotožňuje s právním posouzením krajského soudu, podle kterého uplatněním postupu podle ust. 46 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o správě daní a poplatků), nedošlo k vyměření daně z přidané hodnoty za období duben 2002 podle dodatečného daňového přiznání podaného stěžovatelem dne Dle názoru stěžovatele z ust. 46 odst. 5 zákona 2 č. j. 5 Afs 9/ o správě daní a poplatků vyplývá, že správce daně nevyměřil daň odchylně od daně uvedené v dodatečném daňovém přiznání a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí daňovému subjektu se považuje poslední den lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období duben 2002 ve smyslu ust. 41 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků. Stěžovatel nesouhlasí s výkladem soudu, podle kterého podmínkou pro fiktivní vyměření je skutečnost, že daň musí být vyměřena. Podle názoru stěžovatele naopak citované ustanovení postihuje případy, kdy správce daně daňovou povinnost nevyměří. Stěžovateli dle jeho názoru tedy vznikl nadměrný odpočet ve výši Kč, a to posledním dnem lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období duben S ohledem na výše uvedené navrhuje stěžovatel, aby Nejvyšší správní soud rozhodl, že napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové se ruší a věc se mu vrací k dalšímu řízení. Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti odkazuje na obsah odůvodnění jeho rozhodnutí ze dne č. j. 3574/ Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadený rozsudek soudu v rozsahu stížních námitek vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve smyslu ust. 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.; neshledal přitom vady podle 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Ze spisového materiálu Nejvyšší správní soud ověřil pro věc následující podstatné skutečnosti: Stěžovatel podal dne přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období duben 2002, ve kterém vykázal nadměrný odpočet ve výši Kč. Správce daně dne zahájil výzvou č. j /02/248912/5266 vytýkací řízení ve věci oprávněnosti nároku na odpočet u dokladu č. FV 034/2002, vystaveného společností MEGA PAPÍR s. r. o. dne na částku Kč (DPH v základní sazbě ve výši Kč). Na žádost stěžovatele byl z nároku na odpočet uvedený sporný daňový doklad vyloučen a správce daně platebním výměrem č. j /02/248912/5266 ze dne vyměřil stěžovateli nadměrný odpočet ve výši Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne Dne podal stěžovatel dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období duben 2002, ve kterém uplatnil doklad vystavený společností MEGA PAPÍR s. r. o. a nárokoval nadměrný odpočet ve výši Kč (tj. doklad, který sám dříve vyloučil). Správce daně I. stupně zahájil dne vytýkací řízení, přičemž na základě zjištěných skutečností dospěl k názoru, že nedošlo k uskutečnění zdanitelného plnění ve smyslu ustanovení 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen zákon o DPH), neboť stěžovatel neprokázal, že předmětné služby byly spol. MEGA PAPÍR s. r. o. poskytnuty. Správce daně proto vydal dne za zdaňovací období duben 2002 dodatečný platební výměr, kterým vyměřil daňovou povinnost odlišně od podaného dodatečného daňového přiznání, a to ve výši 0 Kč. Dne podal stěžovatel odvolání proti uvedenému dodatečnému platebnímu výměru. Žalovaný svým rozhodnutím ze dne č. j. 2148/130/2004 odvolání stěžovatele zamítl. Proti rozhodnutí žalovaného byla podána dne žaloba ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který jej rozsudkem ze dne , č. j. 31 Ca 375/ zrušil pro vady řízení a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný při přezkoumání odvoláním napadeného rozhodnutí zjistil, že v průběhu tohoto řízení uplynula lhůta stanovená v ust. 47 odst. 2 zákona o správě daní. Z důvodu, že nebylo v prekluzivní lhůtě pravomocně rozhodnuto, zrušil žalovaný rozhodnutím ze dne , č. j. 2985/ napadený dodatečný platební výměr, kterým byla dodatečně vyměřena daň ve výši 0 Kč. Toto rozhodnutí nabylo 3 č. j. 5 Afs 9/ právní moci dne Nadměrný odpočet vykázaný v dodatečném daňovém přiznání podaném dne ve výši Kč tak zůstal nevyměřen. Stěžovatel dne požádal o vrácení přeplatku na dani z přidané hodnoty za předmětné zdaňovací období ve výši Kč. Správce daně I. stupně požadavku na vrácení přeplatku nevyhověl. Stěžovatel se proti tomuto zamítavému rozhodnutí odvolal a žalovaný svým rozhodnutím ze dne odvolání zamítl. V odůvodnění popsal skutkový stav a poukázal na ust. 47 odst. 1 a 2 zákona o správě daní a poplatků s tím, že marným uplynutím lhůty zaniká právo daň vyměřit či doměřit. Protože nebylo v této lhůtě pravomocně rozhodnuto, dodatečná daňová povinnost za zdaňovací období duben 2002 záporná daňová povinnost ve výši Kč zůstala nevyměřena a poslední známou daňovou povinností na dani z přidané hodnoty za duben 2002 zůstává částka Kč, tak jak byla pravomocně vyměřena platebním výměrem platebním výměrem č. j /02/248912/5266 dne Stěžovateli dle žalovaného z titulu podaného dodatečného daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za duben 2002 ve výši Kč přeplatek nevznikl, proto postupoval v souladu s daňovými předpisy, když žádost o jeho vrácení zamítl. Nejvyšší správní soud pro posouzení nyní projednávané věci vycházel z níže uvedených ustanovení zákona o správě daní a poplatků. Dle ustanovení 32 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků lze v daňovém řízení ukládat povinnosti nebo přiznávat práva jen rozhodnutím. Rozhodnutí, jimiž stanoví správce daně základ daně a daň, sděluje správce daně daňovému subjektu formou platebního nebo dodatečného platebního výměru nebo hromadným předpisným seznamem ( 32 odst. 8). Dle ustanovení 41 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků je poslední známou daňovou povinností částka daně nebo daňová ztráta ve výši, tak jak ji naposled stanovil pravomocně správce daně, a to bez ohledu, zda daň byla stanovena podle 46 odst. 5 cit. zákona platebním výměrem, dodatečným platebním výměrem nebo rozhodnutím o opravném prostředku. Podle ust. 43 zákona o správě daní a poplatků, vzniknou-li pochybnosti o správnosti, pravdivosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového přiznání nebo hlášení, nebo dodatečného daňového přiznání nebo hlášení a dokladů daňovým subjektem předložených nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, sdělí správce daně tyto pochybnosti daňovému subjektu a vyzve jej, aby se k nim vyjádřil, zejména, aby neúplné údaje doplnil, nejasnosti vysvětlil a nepravdivé údaje opravil nebo pravdivost údajů řádně prokázal. Ve výzvě daňovému subjektu určí správce daně přiměřenou lhůtu k odpovědi, která nesmí být kratší patnácti dnů, a poučí ho o následcích spojených s tím, jestliže pochybnosti neodstraní nebo nedodrží stanovenou lhůtu. Podle ust. 46 odst. 5 zákona o správě daní, neodchyluje-li se vyměřená daň od daně uvedené v daňovém přiznání nebo hlášení, nemusí správce daně sdělovat daňovému subjektu výsledek vyměření, pokud o to daňový subjekt výslovně nepožádá nejpozději do konce příštího zdaňovacího období. V tomto případě se za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí daňovému subjektu považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání nebo hlášení, a bylo-li daňové přiznání nebo hlášení podáno opožděně, den, kdy došlo správci daně. Stejně se při počítání lhůt postupuje i u dodatečného daňového přiznání nebo hlášení. 4 č. j. 5 Afs 9/ Namítá-li stěžovatel, že došlo ke konkludentnímu vyměření daně z přidané hodnoty za zdaňovací období duben 2002 na podkladě podaného dodatečného daňového přiznání, nelze tomuto názoru přisvědčit. Výše uvedené ustanovení 46 odst. 5 cit. zákona nezakládá automaticky fikci vyměření. Konkludentnímu vyměření, resp. závěru o tom, zda se vyměřená daň odchyluje od daně uvedené v přiznání, či nikoli musí totiž předcházet právě úvaha správce daně. Stav obdobný fikci je podmíněn kvalifikovaným konáním popř. nekonáním správce daně. Zahájíli správce daně po podání daňového přiznání vytýkací řízení nebo daňovou kontrolu a provádí další úkony, jimiž ověřuje výši deklarované daňové povinnosti, již tímto konáním jednoznačně dává najevo, že nenastal stav, kdy bude podané daňové přiznání akceptovat a vyměří daň ve výši deklarované daňovým subjektem. Po takto zahájeném řízení vždy správce daně vydává platební výměr, kterým řízení končí s datem vyměření shodným s datem vydání platebního výměru. To platí i tehdy, je-li po provedeném vytýkacím řízení vyměřena daň ve shodné výši s daní uvedenou v daňovém přiznání. Není přitom vyloučeno, že správce daně dospěje ke shodné dani; takový stav může nastat jednak v případě, kdy daňový subjekt své důkazní břemeno ohledně údajů deklarovaných v přiznání unese anebo např. i na základě zcela jiných skutečností než těch, které byly v daňovém přiznání uvedeny. Uvedený závěr učinil Nejvyšší správní soud např. i v rozsudku ze dne , č. j. 7 Afs 10/ , příst. na Zahájení vytýkacího řízení představuje absolutní překážku pro možnost aplikace 46 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Správce daně je tak po ukončeném vytýkacím řízení vždy povinen vydat platební výměr, a to i když dospěje k závěru, že veškeré údaje uvedené daňovým subjektem v daňovém přiznání jsou správné, pravdivé, průkazné či úplné. Tedy až den vydání platebního výměru je dnem vyměření daně. V případě, že se jedná o daň z přidané hodnoty, je tento den i dnem vyměření ve smyslu 37a zákona č. 588/1992 Sb. (dnes 105 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.). Jak je shora uvedeno, podal stěžovatel dne dodatečné daňové přiznání za období duben 2002, ve kterém vykázal nadměrný odpočet ve výši Kč. Správce daně však ve věci dodatečného daňového přiznání zahájil dne ve smyslu ust. 43 zákona o správě daní a poplatků vytýkací řízení. Uvedeným postupem tedy vyjádřil pochybnosti o správnosti, pravdivosti a průkaznosti údajů uvedených v dodatečném daňovém přiznání a dal tak stěžovateli najevo, že skutečnosti v přiznání uvedené, bez jejich následného prokázání nebudou akceptovány. Skutečnost, že úkony, které správce daně v souvislosti s aplikací postupu dle 43 zákona o správě resp. při dodatečném vyměření daně ve výši 0 Kč učinil, byly následně v řízení před krajským soudem zrušeny pro vady řízení (viz rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne , č. j. 31 Ca 375/ ), nesvědčí pro stěžovatelův závěr o tom, že správce daně postupoval dle 46 odst. 5 zákona o správě daní. Vytýkací řízení dle ust. 43 zákona o správě daní a poplatků bylo prokazatelně zahájeno dne , přičemž uplatnění tohoto postupu bránilo aplikaci ust. 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků (srov. např. rozsudek ze dne , č. j. 5 Afs 3/ , přístupno na a nemohlo tudíž dojít zpětně ke konkludentnímu vyměření dle ust. 46 odst. 5 a ust. 41 odst. 1 zákona o správě daní ke dni , jak namítá stěžovatel. Jiný závěr by bylo nutno učinit např. stran takových úkonů správce daně, které by byly prohlášeny za nicotné, tedy vč. vlastního zahájení vytýkacího řízení. O takový případ se však v projednávané věci nejednalo, neboť v řízení před krajským soudem bylo zrušeno rozhodnutí o odvolání z důvodů procesních vad některých úkonů prováděných v souvislosti s vytýkacím řízením. Po zrušení rozhodnutí žalovaného soudem žalovaný zjistil, že došlo již k prekluzi práva předmětnou daň vyměřit a zrušil dodatečný platební výměr, kterým byla dodatečně vyměřena daň ve výši 0 Kč; s ohledem na běh prekluzivní lhůty již tedy nemohlo dojít k vyměření daně. Podle ust. 64 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků je daňovým přeplatkem částka plateb převyšující splatnou daň včetně příslušenství daně. Dle odstavce 4 cit. ust. požádá-li daňový dlužník o vrácení přeplatku, přeplatek se vrátí, činí-li více než 50 Kč a nemá-li současně 5 č. j. 5 Afs 9/ daňový dlužník nedoplatek na jiné dani u téhož správce daně, nebo neuplatnil-li podle odstavce 2 požadavek na úhradu nedoplatku jiný správce daně, a to do třiceti dnů od doručení žádosti, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Nemá-li daňový dlužník ke dni podání žádosti u správce daně vratitelný přeplatek, běží lhůta pro jeho vrácení až ode dne následujícího po jeho vzniku, pokud se tak stane nejdéle do šedesáti dnů ode dne podání žádosti. Nevznikne-li do této lhůty vratitelný přeplatek, žádost se zamítne. Za den vrácení přeplatku se považuje den, kdy došlo k odepsání z účtu správce daně. Vyhoví-li správce daně plně žádosti podle tohoto nebo předchozího odstavce, nemusí sdělovat daňovému dlužníkovi výsledek vyřízení jeho žádosti, pokud o to není v žádosti výslovně požádáno. Za den rozhodnutí o žádosti a současně za den jeho doručení daňovému dlužníkovi se považuje den, který následuje po dni doručení žádosti správci daně. Podle ust. 37a zák.č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, podle něhož bylo v řízení postupováno, pokud vznikne v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu, a to i v případě prohlášení konkurzu. Cit. zákon přitom nestanoví lhůtu k vyměření nadměrného odpočtu odlišně od ust. 47 odst. 1 zákona o správě daní. Předpokladem pro vrácení uplatněného odpočtu je tedy to, aby správce daně postavil daňovou povinnost najisto tj. aby ji vyměřil a dále skutečnost, že přeplatek vznikl a jsou splněny podmínky pro jeho vratitelnost dle ust. 64 odst. 4 zákona o správě daní. V projednávaném případě, jak vyplývá ze správního spisu, však nedošlo k vyměření daně dle 46 odst. 5 zákona o správě daní, neboť správce daně ve věci podaného dodatečného daňového přiznání zahájil vytýkací řízení, čímž projevil vůli dle ust. 46 odst. 5 cit. zákona nepostupovat. O podaném dodatečném daňovém přiznání za shora popsaného skutkového stavu, nebylo po zrušení rozhodnutí soudem a odvolacím orgánem opětovně rozhodnuto a nárokovaný nadměrný odpočet ve výši Kč nebyl vyměřen, resp. o této daňové povinnosti již nemohlo být rozhodnuto. Nevyměřením nadměrného odpočtu pak ani nevznikl resp. nemohl vzniknout stěžovatelem namítaný přeplatek; nebylo rozhodnuto ani o tom, zda by tento vůbec vznikl. Z tohoto pohledu nelze přisvědčit stěžovateli v tom, že daň byla fiktivně vyměřena dle ust. 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků a na základě této skutečnosti vznikl stěžovateli vratitelný přeplatek ve výši Kč. Závěr žalovaného i krajského soudu, že stěžovateli nevznikl přeplatek dle ust. 64 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků z důvodu absence vyměření nadměrného odpočtu ve výši Kč je tedy správný. Nejvyšší správní soud konstatuje, že ačkoliv předmětem přezkumu v nyní souzené věci není zodpovězení otázky, zda došlo k prekluzi práva daň z přidané hodnoty za období duben 2002 dodatečně vyměřit, lze k uvedenému obiter dictum uvést: Smyslem ustanovení 47 zákona o správě daní a poplatků je stanovit prekluzivní lhůtu, po jejímž marném uplynutí již nelze daň vyměřit ani doměřit. Prekluzi je nutno chápat jako jeden ze způsobů zániku práva v důsledku jeho neuplatnění ve stanovené době, bez ohledu, pro jaké důvody nebylo právo ve lhůtě uplatněno. Zaniklé právo nelze přiznat. V této souvislosti lze poukázat na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 9 Afs 86/ , publ. pod č. 1542/2008 Sb. NSS, ve kterém se přiklonil k právnímu názoru vyslovenému již v rozsudku ze dne č. j. 5 Afs 42/ (přístupno na a konstatoval, že daň je podle 47 zákona o správě daní a poplatků nutno vyměřit či doměřit pravomocně ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla 6 č. j. 5 Afs 9/ povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde současně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat. Nejvyšší správní soud dále např. v rozsudku ze dne , č. j. 5 Afs 42/ nebo v rozsudku ze dne , č. j. 5 Afs 6/ (přístupné na dospěl k závěru, že 47 zákona o správě daní a poplatků je třeba vykládat tak, že daň je nutno ve zmíněné prekluzívní lhůtě vyměřit či doměřit pravomocně. Dle cit. rozsudků je rozhodnutí v daňovém řízení možno klasifikovat jako individuální správní akt, jenž je výsledkem aplikační činnosti správního orgánu (správce daně). Individuální správní akty jako individuální správní rozhodnutí představují výsledek provedeného správního řízení, jehož obsahem je zrušení, změna nebo zajištění práv a povinností fyzických a právnických osob. Cílem individuálního správního aktu je tedy autoritativně stvrdit nebo zasáhnout do právních vztahů nebo postavení účastníků řízení. Platební a dodatečný platební výměr jsou pak těmi formami daňových rozhodnutí, které konstitutivně stanovují výši vyměřené či dodatečně vyměřené daně, a představují tak významný zásah do sféry daňového subjektu. Správce daně je tedy v daňovém řízení povinen dodržet procesní pravidla stanovená pro jeho vydání a taktéž rozhodnutí musí obsahovat základní formální a obsahové náležitosti dle ustanovení 32 odst. 2 daňového řádu. Další specifickou, avšak obligatorní vlastností správních aktů je právní moc, s níž jsou spojeny významné právní následky. Není rozhodující, zda správní akt nabude právní moci marným uplynutím lhůty k odvolání nebo rozhodnutím o podaném odvolání, či jiným zákonem stanoveným způsobem. Z procesního hlediska jde o konečný výsledek určitého postupu správního orgánu. Pravomocné rozhodnutí je odstranitelné pouze cestou mimořádných opravných prostředků či rozhodnutím soudu ve správním soudnictví k podané žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Nelze akceptovat, aby daňová rozhodnutí nabyla právní moci až po lhůtě stanovené v ustanovení 47 zákona o správě daní a poplatků, jejímž marným uplynutím zaniká právo daň vyměřit či doměřit, ale stejně tak zaniká i právo přiznat nárok na odpočet (tj. vyměřit zápornou daňovou povinnost). Jiný výklad by vedl k tomu, že výše uvedená prekluzivní lhůta by mohla být posuzována libovolně. V dané věci bylo stěžovatelem dne podáno dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období duben 2002, ve kterém nárokoval nadměrný odpočet ve výši Kč, který, jak již bylo předesláno, byl již součástí nároku uplatněného v řádném daňovém přiznání za duben 2002, a poté to byl sám stěžovatel, kdo jej z něj vyloučil; správci daně přitom nenáleželo zkoumat důvody a pohnutky, které stěžovatele k tomuto kroku vedly. Správce zahájil dne vytýkací řízení, které bylo ukončeno dne vydáním dodatečného platebního výměru ve výši 0 Kč. Dne podal stěžovatel odvolání proti uvedenému dodatečnému platebnímu výměru, které bylo rozhodnutím žalovaného ze dne , č. j. 2148/130/2004 zamítnuto. Proti rozhodnutí žalovaného byla podána dne žaloba ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který jej rozsudkem ze dne , č. j. 31 Ca 375/ zrušil pro vady řízení a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Lze konstatovat, že v řízení byla provedena celá řada úkonů, nutno však zkoumat jejich relavanci. Za úkon ve smyslu 47 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, který založil běh nové tříleté prekluzivní lhůty, je v daném případě nutno považovat zahájení vytýkacího řízení dne Lhůta pro doměření daně z přidané hodnoty za zdaňovací období duben 2002 tak v daném případě začala znovu běžet od konce roku 2002 a skončila dnem Ačkoliv dle ust. 41 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, lhůty po dobu řízení před soudem neběží, zbývalo z prekluzivní lhůty pouhých 5 dnů, neboť žaloba byla podána dne , z předloženého správního i soudního spisu nevyplývá, že by správce daně či žalovaný učinili ve vztahu ke stěžovateli úkon způsobilý vyvolat účinky dle ust. 47 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků ve lhůtě 5ti dnů od doručení zrušujícího rozsudku, jež by výše uvedenou lhůtu prodloužil. 7 č. j. 5 Afs 9/ Nejvyšší správní soud obiter dictum uvádí, že v případě, kdy z důvodu nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu dojde k prekluzi práva v neprospěch daňového subjektu, bylo by lze nepříznivé důsledky, které takovým postupem vzniknou, řešit již jen postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nikoli však účelovým výkladem zákona. V souvislostech shora uvedených dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že právní i skutkové otázky byly krajským soudem posouzeny v souladu se zákonem, a námitky uplatněné stěžovatelem nelze shledat důvodnými. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ustanovení 110 odst.1 s. ř. s. zamítl. Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení ( 60 odst. 1 s. ř. s.) a žalovanému, který byl v řízení úspěšný, náklady řízení nevznikly, resp. je neúčtoval. Proto soud rozhodl, že žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné ( 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 28. srpna 2009 JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu č. j. 7 Afs 39/2010-76 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a

https://rejstriky.finance.cz/firma-vebis-spol-s-r-o-v-likvidaci-16949005

VEBIS spol. s r.o. v likvidaci Dolní Břežany IČO 16949005 kontakty (22.04.2018) | Finance.cz VEBIS spol. s r.o. v likvidaci Dolní Břežany IČO: 16949005 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu VEBIS spol. s r.o. v likvidaci, která sídlí v obci Dolní Břežany a bylo jí přiděleno IČO 16949005. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma VEBIS spol. s r.o. v likvidaci má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem VEBIS spol. s r.o. v likvidaci se sídlem v obci Dolní Břežany byla založena v roce 1991. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 5 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , NÁKUP ZBOŽÍ ZA ÚČELEM JEHO DALŠÍHO PRODEJE A PRODEJ , Činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců a další. Základní údaje o VEBIS spol. s r.o. v likvidaci IČO: 16949005 Rozhodnutím Městského soudu v Praze čj. 71 Cm 107/2015-63 ze dne 3. srpna 2015 byla společnost zrušena s likvidací a jmenován likvidátor. Toto usnesení nabylo právní moci dne 7. října 2015. 4.11.2015 Dodatek č.2 ke společenské smlouvě ze dne 18.11.1993. 16.12.1993 Datum uzavření spol. smlouvy:20.5.1991 11.7.1991 VEBIS, spol.s r.o. v likvidaci 7789yjd CZ16949005 Na Drahách 21 252 41 DOLNÍ BŘEŽANY Kontakty na VEBIS spol. s r.o. v likvidaci IČO: 16949005 Na Drahách 21 , 252 41 Dolní Břežany Česká republika Na Drahách 21, 252 41 Dolní Břežany 20.11.2015 Dolní Břežany, Na drahách 21, PSČ 25241 11.7.1991 - 20.11.2015 Na Drahách 21, Dolní Břežany 252 41 Na Drahách 21, 25241 Dolní Břežany Obory činností VEBIS spol. s r.o. v likvidaci IČO: 16949005 Nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 16.12.1993 Výkon odborné veterinární činnosti na území České republiky 16.12.1993 výkon odborné a veterinární činnosti ve smyslu zákona87/87 Sb. ve znění pozdějších usnesení a předpisů 30.10.1991 - 16.12.1993 obchodní činnost ,k níž se nevyžaduje speciálního státního po-volení, kosmetická úprava zvířat, provádění desinfekce a de-ratizace a poskytování poradenských služeb pro chovatele a země-dělce 11.7.1991 - 16.12.1993 Vedení firmy VEBIS spol. s r.o. v likvidaci IČO: 16949005 Tomáš Petržilka 28.10.2015 U krbu 3107 , 100 00 Praha 10 Česká republika U krbu 3107/28, Strašnice, 100 00 Praha 10 MVDr. Zdeněk Rektořík 11.7.1991 - 16.12.1993 Na náměstí 36 , 252 06 Davle Česká republika Davle, Na náměstí 36, PSČ 25206 MVDr. Jan Chvátal 11.7.1991 - 16.12.1993 Otradovická 357 , 140 00 Praha 4 Česká republika Praha 4, Otradovická 357, PSČ 14000 MVDr. Ladislav Voplakal 16.12.1993 - 4.10.2005 Buš 82 , okres Praha-západ Česká republika okres Praha-západ, Buš 82 Pavel Šťastný 16.12.1993 - 4.10.2005 Sládkovičova 1267 , 140 00 Praha 4 Česká republika Praha 4, Sládkovičova 1267, PSČ 14000 Tomáš Petržilka 4.10.2005 - 28.10.2015 Praha 10, U krbu 3107/28, PSČ 10000 Ing. Jiří Krejčiřík 4.11.2015 Papírenská 63 , 160 00 Praha 6 Česká republika Papírenská 63/4, Bubeneč, 160 00 Praha 6 Vlastníci firmy VEBIS spol. s r.o. v likvidaci IČO: 16949005 zakladni 210 000 Kč - 4.10.2005 zakladni 140 000 Kč - 11.7.1991 - 4.10.2005 Sbírka Listin VEBIS spol. s r.o. v likvidaci IČO: 16949005 C 2905/SL 6 ostatní usnesení o zruš.společ.s likvid. Městský soud v Praze 3.8.2015 3.11.2015 5.11.2015 2 C 2905/SL 4 notářský zápis NZ 243/2005 Městský soud v Praze 23.9.2005 4.10.2005 0 C 2905/SL 3 smlouvy o převodu obchod. podílu 2x Městský soud v Praze 23.9.2005 4.10.2005 0 C 2905/SL 2 smlouvy o převodu obchod. podílu 6x Městský soud v Praze 9.5.2005 12.9.2005 13.9.2005 0 C 2905/SL 1 notářský zápis Nz 47/2005 Městský soud v Praze 28.4.2005 15.8.2005 0 Hodnocení VEBIS spol. s r.o. v likvidaci Výpis dat pro firmu VEBIS spol. s r.o. v likvidaci obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy VEBIS spol. s r.o. v likvidaci, 16949005 na obchodním rejstříku výpis firmy VEBIS, spol.s r.o. v likvidaci, 16949005 na živnostenském rejstříku výpis firmy VEBIS spol. s r.o. v likvidaci, 16949005 na Datových schránkách VEBIS spol. s r.o. v likvidaci - 16949005 - Dolní Břežany , Na Drahách 21 Radek Kuraj - 67732542 - Medlov 225 Mgr. Barbora Frková - 02566303 - Praha, Vacínovská831/6 Společenství vlastníků jednotek domů Kolová 3 a 4, PSČ 362 14, Kolová - 75005930 - Kolová 3 Dagmar Grillová

http://extranet.kr-vysocina.cz/samosprava/index.php?akce=rada_zapis_read&rada=3&rok=2012

Zápis rady 3/2012 Zápis ze zasedání rady kraje č. 3/2012, které se konalo dne 17. 1. 2012 v zasedací místnosti Rady Kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava 01. Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 2/2012 Přítomno 9 členů rady – viz prezenční listina ze dne 17. 1. 2012. Radě kraje byly předloženy níže uvedené návrhy na změnu programu jednání: zařazení bodu 43. Změna usnesení 0064/02/2012/RK; stažení bodu 20. Koordinace a metodické vedení nelékařských zdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních zřizovaných krajem a spolupráce v oblasti vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků (Zdrojové materiály: RK-03-2012-20.doc). Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 2/2012 Zřízení věcného břemene v k. ú. Křeč Požadavek na změnu kupní ceny pozemků v k. ú. Plevnice a obci Olešná Majetkoprávní vypořádání pozemků po stavbě III/03810 Hesov - most ev. č. 03810 - 006, 007, 008 , změna usnesení 0475/06/2011/ZK Prohlášení k žádostem o platbu v rámci projektů silniční infrastruktury podpořených z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod Složení odborné pracovní skupiny pro výběr nominací do ankety Zlatá jeřabina - Cena Kraje Vysočina za kulturní počin roku 2011 a do přeshraniční soutěže Žádost o schválení darovací smlouvy pro Nemocnici Pelhřimov, příspěvkovou organizaci Návrh na realizaci investičních akcí Nemocnice Jihlava, příspěvkové organizace Jmenování ředitelky Hotelové školy Světlá a Obchodní akademie Velké Meziříčí Projekt LDA V4 - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Evropské projekty Informace o veřejných zakázkách malého rozsahu zadaných v rámci působnosti odboru informatiky za období od 1. 10. do 31. 12. 2011 Smlouva o výpůjčce optických tras Koupě nemovitostí pro akci Transformace ÚSP Jinošov II - změna nemovitostí určených pro transformaci Plán činnosti Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky rady kraje Projekt Most k partnerství - VŠP Jihlava tvoří síť - podání 4. monitorovací zprávy Poskytnutí dotace asociaci Národní síť Zdravých měst ČR Předložení projektových záměrů v prioritní ose 5 Technická pomoc Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Gender Fokus - vyúčtování projektu Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Životní prostředí - vypracování Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina Zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina Dodatek č. 2 k Dohodě o spolupráci při realizaci pilotního projektu Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití využitelných složek komunálních odpadů včetně jejich obalové složky se společností EKO-KOM, a. s. na rok 2012 a závěrečná zpráva ze spolupráce v roce 2011 Reforma účetnictví státu a její implementace v podmínkách kraje - problematika odpisů dlouhodobého majetku Informace o možnostech implementace novely zákona o zadávání veřejných zakázek Informance o změně stuktury Krajského úřadu Kraje Vysočina Kontrola ostatních činností příspěvkové organizace zřízené Krajem Vysočina - Dětský domov, Hrotovice, Sokolská 362, 675 55 Hrotovice, IČ 60418508. Globální granty Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost - dočasné navýšení počtu zaměstnanců po dobu jejich realizace Změna usnesení 0064/02/2012/RK Usnesení 0100/03/2012/RK termín: 17. 1. 2012 K zápisu ze zasedání rady kraje č. 2/2012 nebyly vzneseny žádné připomínky. K bodům 02 – 06, 08 - 11, odboru majetkového, nebyly vzneseny žádné požadavky na rozpravu a rada kraje schválila návrhy usnesení uvedených bodů v bloku. 02. Zřízení věcného břemene v k. ú. Křeč Usnesení 0101/03/2012/RK Zdrojové materiály: RK-03-2012-02.doc, RK-03-2012-02, př. 1 03. Darování pozemků v k. ú. Klementice a obci Kamenná Usnesení 0102/03/2012/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout převést darem pozemek par. č. 1027/5 o výměře 726 m2 v k. ú. Klementice a obci Kamenná a stavbu komunikace na tomto pozemku postavenou z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Kamenná. Zdrojové materiály: RK-03-2012-03.doc, RK-03-2012-03, př. 1 04. Informace o veřejných zakázkách malého rozsahu s předpokládanou hodnotou vyšší než 200 000 Kč (2. a 3. kategorie) zadaných Ing. Liborem Jouklem, náměstkem hejtmana kraje pro oblast dopravy a majetku v rámci působnosti odboru majetkového Usnesení 0103/03/2012/RK Informaci o veřejných zakázkách malého rozsahu s předpokládanou hodnotou vyšší než 200 000 Kč zadaných Ing. Liborem Jouklem, náměstkem hejtmana kraje pro oblast dopravy a majetku v rámci působnosti odboru majetkového dle materiálu RK-03-2012-04, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-04.doc, RK-03-2012-04, př. 1 05. Majetkoprávní vypořádání silnice III/34311 Usnesení 0104/03/2012/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout nabýt darem pozemek par. č. 655/1 o výměře 5926 m2, který byl oddělen z pozemků vedených v katastru nemovitostí jako par. č. 655 a par. č. 653/3 a z pozemku vedeného ve zjednodušené evidenci PK jako par. č. 727 a pozemek par. č. 718/1 o výměře 14154 m2, který byl oddělen z pozemků vedených v katastru nemovitostí jako par. č. 718/1 a par. č. 718/2 a z pozemku vedeného ve zjednodušené evidenci PK jako par. č. 651/1 na základě geometrických plánů č. 178-140/2011 a č. 179-140/2011 v katastrálním území Chlumětín z vlastnictví obce Chlumětín do vlastnictví Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-03-2012-05.doc 06. Výpůjčka nemovitého majetku v k. ú. Koňkovice Usnesení 0105/03/2012/RK zveřejnit záměr výpůjčky stavby pěti dřevěných chatek na pozemku par. č. st. 170, 171, 172, 173, 174, stavby dvou dřevěných skladů na pozemku par. č. st. 169, 175 a stavby dřevěných suchých WC na pozemku par. č. st. 168, vše v k. ú. Koňkovice a obci Trpišovice, včetně součástí a příslušenství, na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-03-2012-06.doc, RK-03-2012-06, př. 1 08. Majetkoprávní vypořádání pozemků po stavbě III/03810 Hesov - most ev. č. 03810 - 006, 007, 008, změna usnesení 0475/06/2011/ZK Usnesení 0106/03/2012/RK Zdrojové materiály: RK-03-2012-08.doc, RK-03-2012-08, př. 1, RK-03-2012-08, př. 2 Usnesení 0107/03/2012/RK uzavřít smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene s budoucími oprávněnými a smlouvy o zřízení věcného břemene s oprávněnými za podmínek dle materiálů RK-03-2012-09, př. 1 a RK-03-2012-09, př. 2. Zdrojové materiály: RK-03-2012-09.doc, RK-03-2012-09, př. 1, RK-03-2012-09, př. 2 10. Smlouva zakládající právo investora provést stavbu Usnesení 0108/03/2012/RK se stavbou na pozemcích dle materiálu RK-03-2012-10, př. 1; uzavřít nepojmenovanou smlouvu, prokazující právo stavebníka provést stavbu na pozemku dle materiálu RK-03-2012-10, př. 1; zveřejnit záměr darování části pozemku par. č. 1196/1 v k. ú. Řehořov zastavěného stavbou chodníků realizovaných v rámci stavby městyse Kamenice Zdrojové materiály: RK-03-2012-10.doc, RK-03-2012-10, př. 1 11. Smlouva uzavíraná příspěvkovou organizací zřizovanou Krajem Vysočina Usnesení 0109/03/2012/RK s uzavřením nájemní smlouvy na užívání nemovitého majetku dle materiálu RK-03-2012-11, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-11.doc, RK-03-2012-11, př. 1 07. Požadavek na změnu kupní ceny pozemků v k. ú. Plevnice a obci Olešná P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, seznámil radu kraje s návrhem na změnu kupní ceny pozemků v k. ú. Plevnice a obci Olešná. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0110/03/2012/RK Zdrojové materiály: RK-03-2012-07.doc, RK-03-2012-07, př. 1 43. Změna usnesení 0064/02/2012/RK P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, sdělil radě kraje bližší podrobnosti k navrhované změně usnesení 0064/02/2012/RK. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0111/03/2012/RK změnit usnesení 0064/02/2012/RK tak, že text: „uzavřít mezi Českou republikou – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Praha na straně pronajímatele a Krajem Vysočina na straně nájemce nájemní smlouvu na užívání části pozemku par. č. 753 v k. ú. Spělov v rozsahu dotčení stavbou „II/639 Dolní Cerekev – průtah“ (v předpokládané výměře cca 83 m2) za dohodnutou cenu 5 Kč/m2/rok.“ „uzavřít mezi Českou republikou – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Praha na straně pronajímatele a Krajem Vysočina na straně nájemce nájemní smlouvu na užívání části pozemku par. č. 753 v k. ú. Spělov v rozsahu dotčení stavbou „II/639 Dolní Cerekev – průtah“ (v předpokládané výměře cca 83 m2) za dohodnutou cenu 20 Kč/m2/rok.“ termín: 27. 1. 2012 Zdrojové materiály: RK-03-2012-43.doc 12. Dodatek Zřizovací listiny Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace H. Strnadová, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství, předložila radě kraje doporučení zastupitelstvu kraje schválit dodatek zřizovací listiny dané příspěvkové organizace. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0112/03/2012/RK zastupitelstvu kraje schválit dodatek zřizovací listiny Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace dle materiálu RK-03-2012-12, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-12.doc, RK-03-2012-12, př. 1 13. Smlouva o převodu investorství H. Strnadová, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství, předložila radě kraje návrh uzavřít smlouvu o převodu investorství ke stavbě III/39014 Vladislav - most ev. č. 39014-1. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0113/03/2012/RK uzavřít smlouvu o převodu investorství ke stavbě III/39014 Vladislav - most ev. č. 39014-1 dle materiálu RK-03-2012-13, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-13.doc, RK-03-2012-13, př. 1 14. Prohlášení k žádostem o platbu v rámci projektů silniční infrastruktury podpořených z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod H. Strnadová, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství, upřesnila radě kraje předložený materiál. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0114/03/2012/RK informace obsažené v materiálech RK-03-2012-14, př. 1 a RK-03-2012-14, př. 2; skutečnosti uvedené v materiálech RK-03-2012-14, př. 1 a RK-03-2012-14, př. 2. termín: 30. 1. 2012 Zdrojové materiály: RK-03-2012-14.doc, RK-03-2012-14, př. 1, RK-03-2012-14, př. 2 15. Dotace na územně plánovací činnost obcí z rozpočtu Kraje Vysočina na rok 2012 - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Územní plánování J. Strejček, vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu, předložil radě kraje doporučení zastupitelstvu kraje poskytnout dotace obcím z kapitoly Územní plánování. Rada kraje přijala upravený návrh usnesení. Usnesení 0115/03/2012/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout poskytnout dotace obcím z kapitoly Územní plánování, § 3635 Územní plánování v celkové výši 5 554 009 Kč na pomoc při pořizování územního plánu dle materiálu RK-03-2012-15, př. 1 na základě vzorové smlouvy o poskytnutí dotace dle materiálu RK-03-2012-15, př. 2. Zdrojové materiály: RK-03-2012-15.doc, RK-03-2012-15, př. 1 16. Složení odborné pracovní skupiny pro výběr nominací do ankety Zlatá jeřabina - Cena Kraje Vysočina za kulturní počin roku 2011 a do přeshraniční soutěže K. Lisá, vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, předložila radě kraje návrh vzít na vědomí složení odborné pracovní skupiny pro výběr nominací do ankety Zlatá jeřabina. V průběhu jednání odešel V. Novotný. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0116/03/2012/RK složení odborné pracovní skupiny pro výběr nominací do ankety Zlatá jeřabina - Cena Kraje Vysočina za kulturní počin roku 2011 a do přeshraniční soutěže ve složení dle materiálu RK-03-2012-16, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-16.doc, RK-03-2012-16, př. 1 17. Návrh na realizaci investiční akce Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvkové organizace L. Kettner, vedoucí odboru zdravotnictví, předložil radě kraje ke schválení realizaci investiční akce shora uvedené příspěvkové organizace. V průběhu jednání přišel V. Novotný. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0117/03/2012/RK realizaci investiční akce - pořízení motodlahy u Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvkové organizace, v roce 2012. Zdrojové materiály: RK-03-2012-17.doc 18. Žádost o schválení darovací smlouvy pro Nemocnici Pelhřimov, příspěvkovou organizaci L. Kettner, vedoucí odboru zdravotnictví, seznámil radu kraje s návrhem vyslovit souhlasné stanovisko s uzavřením darovací smlouvy s danou příspěvkovou organizací. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0118/03/2012/RK s uzavřením darovací smlouvy dle materiálu RK-03-2012-18, př. 1. odpovědnost: odbor zdravotnictví, ředitel Nemocnice Pelhřimov, příspěvkové organizace; Zdrojové materiály: RK-03-2012-18.doc, RK-03-2012-18, př. 1 19. Návrh na realizaci investičních akcí Nemocnice Jihlava, příspěvkové organizace L. Kettner, vedoucí odboru zdravotnictví, předložil radě kraje ke schválení návrh na realizaci níže uvedených investičních akcí. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0119/03/2012/RK realizaci investičních akcí: pořízení přístroje OCT pro oční oddělení včetně zdroje financování; pořízení 3 ks rentgenové techniky (zobrazovací technika) včetně zdrojů financování; řediteli Nemocnice Jihlava, příspěvkové organizace, předložit radě kraje prostřednictvím odboru zdravotnictví návrh zadávací dokumentace, ve které budou vymezeny konkrétní podmínky pořízení věci na splátky, a žádost o udělení souhlasu podle § 35 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Zdrojové materiály: RK-03-2012-19.doc Usnesení 0120/03/2012/RK poskytnout dotaci z kapitoly Školství, mládeže a sportu, § 3419 - Ostatní tělovýchovná činnost ve výši 40 000 Kč na podporu pořádání sportovních mistrovství dle tabulky 1 materiálu RK-03-2012-21, př. 2; Zdrojové materiály: RK-03-2012-21.doc, RK-03-2012-21, př. 1, RK-03-2012-21, př. 2 22. Souhlas s uzavřením smlouvy M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s návrhem vyslovit souhlasné stanovisko s uzavřením smlouvy o dlouhodobém pronájmu kopírovacího stroje Konica Minolta. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0121/03/2012/RK s uzavřením smlouvy o dlouhodobém pronájmu kopírovacího stroje Konica Minolta dle materiálu RK-03-2012-22, př. 1. odpovědnost: odbor školství, mládeže a sportu, ředitel Střední školy Kamenice nad Lipou. Zdrojové materiály: RK-03-2012-22.doc, RK-03-2012-22, př. 1 23. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dofinancování evropských vzdělávacích projektů Usnesení 0122/03/2012/RK zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz u Vysočina Education, školské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a středisko služeb školám, příspěvková organizace, IČO: 75140349, o částku 5 776 Kč na dofinancování evropského vzdělávacího projektu Odborná stáž metodiků pro další vzdělávání pedagogických pracovníků dle materiálu RK-03-2012-23, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-23.doc, RK-03-2012-23, př. 1, RK-03-2012-23, př. 2 24. Jmenování ředitelky Hotelové školy Světlá a Obchodní akademie Velké Meziříčí M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje návrh na jmenování ředitelky dané školy v souladu se závěry konkurzní komise. Rada kraje přijala návrh usnesení dle varianty 1. Usnesení 0123/03/2012/RK Mgr. Marii Paľovovou na vedoucí pracovní místo ředitelky Hotelové školy Světlá a Obchodní akademie Velké Meziříčí na dobu určitou, a to od 1. 2. 2012 do 31. 1. 2018, podle materiálu RK-03-2012-24, př. 2; v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, plat Mgr. Marii Paľovové, ředitelce Hotelové školy Světlá a Obchodní akademie Velké Meziříčí, s účinností od 1. 2. 2012 podle materiálu RK-03-2012-24, př. 4. Zdrojové materiály: RK-03-2012-24.doc, RK-03-2012-24, př. 1, RK-03-2012-24, př. 2, RK-03-2012-24, př. 3, RK-03-2012-24, př. 4 25. Projekt LDA V4 - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Evropské projekty Usnesení 0124/03/2012/RK rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty spočívající ve zvýšení rozpočtu zvláštního účtu projektu LDA V4 o přijaté finanční prostředky od smluvního partnera projektu ve výši 50 000 Kč. termín: 31. 01. 2012 Zdrojové materiály: RK-03-2012-25.doc 26. Informace o veřejných zakázkách malého rozsahu zadaných v rámci působnosti odboru informatiky za období od 1. 10. do 31. 12. 2011 P. Pavlinec, vedoucí odboru informatiky, předložil radě kraje návrh vzít na vědomí informaci o veřejných zakázkách malého rozsahu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0125/03/2012/RK informaci o veřejných zakázkách malého rozsahu s předpokládanou hodnotou vyšší než 200 000 Kč zadaných Zdeňkem Ryšavým, radním Kraje Vysočina pro oblast informatiky, životního prostředí, územního plánování, v rámci působnosti odboru informatiky za období od 1. 10. do 31. 12. 2011 dle materiálu RK-03-2012-26, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-26.doc, RK-03-2012-26, př. 1 27. Smlouva o výpůjčce optických tras P. Pavlinec, vedoucí odboru informatiky, seznámil radu kraje s návrhem uzavřít s městem Pelhřimov smlouvu o výpůjčce optických tras. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0126/03/2012/RK uzavřít Smlouvu o výpůjčce dle materiálu RK-03-2012-27, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-27.doc, RK-03-2012-27, př. 1 28. Koupě nemovitostí pro akci Transformace ÚSP Jinošov II - změna nemovitostí určených pro transformaci V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, podala radě kraje doplňující komentář k předloženému materiálu ohledně projektu Transformace ÚSP Jinošov II. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0127/03/2012/RK ukončení jednání o koupi těchto nemovitostí pro projekt Transformace ÚSP Jinošov II: Transformace ÚSP Jinošov II. - k. ú. Okříšky, pozemky p. č. 3/8, p. č. 1331/8, p. č. 86/1, p. č. 86/2 o výměře cca 1 000 m2 (počet klientů 5 + 1 - odlehčovací služba). Vlastníkem pozemku je městys Okříšky; Transformace ÚSP Jinošov II. - k. ú. Okříšky, pozemek a budova p. č. st. 305, p. č. 11/3 o výměře cca 1 000 m2 (počet klientů 6). Vlastníkem pozemku je městys Okříšky. zahájit jednání o koupi s vlastníky těchto nemovitostí pro projekt Transformace ÚSP Jinošov II: Transformace ÚSP Jinošov II. - k. ú. Okříšky, dům č.p. 5, pozemek p. č. st. 269 a část pozemku p. č. 117/21 (počet klientů 5 + 1 - odlehčovací služba). Vlastníkem nemovitostí je městys Okříšky; Transformace ÚSP Jinošov II. - k. ú. Okříšky, část pozemku p. č. 677 o výměře cca 1 000 m2 (počet klientů 6). Vlastníkem pozemku jsou Mgr. Alena Brabcová a František Brabec. Zdrojové materiály: RK-03-2012-28.doc, RK-03-2012-28, př. 1 29. Plán činnosti Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky rady kraje V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, předložila radě kraje ke schválení plán činnosti komise sociální a pro oblast protidrogové politiky na rok 2012. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0128/03/2012/RK plán činnosti Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky rady kraje na rok 2012 podle materiálu RK-03-2012-29, př. 1. odpovědnost: Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky rady kraje termín: 2012- 12- 31 Zdrojové materiály: RK-03-2012-29.doc, RK-03-2012-29, př. 1 30. Projekt Most k partnerství - VŠP Jihlava tvoří síť - podání 4. monitorovací zprávy I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, předložila radě kraje návrh vzít na vědomí informace týkající se projektu Most k partnerství - VŠP Jihlava tvoří síť. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0129/03/2012/RK informace uvedené v soupisce účetních dokladů jako přílohy 4. monitorovací zprávy v rámci projektu Most k partnerství - VŠP Jihlava tvoří síť dle materiálu RK-03-2012-30, př. 1; skutečnosti uvedené v materiálu RK-03-2012-30, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-30.doc, RK-03-2012-30, př. 1 31. Poskytnutí dotace asociaci Národní síť Zdravých měst ČR I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje seznámila radu kraje s návrhem poskytnout dotaci asociaci Národní síť Zdravých měst ČR. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0130/03/2012/RK usnesení Valné hromady Národní sítě Zdravých měst ČR ze dne 22. 11. 2011 a z něj vyplývající povinnost zaplatit příspěvek ve výši 75 tis. Kč; poskytnout dotaci z kapitoly Regionální rozvoj, § 3699 Ostatní záležitosti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje ve výši 75 tis. Kč Národní síti Zdravých měst ČR, IČO 61385247, se sídlem Šrobárova 48, 100 00 Praha, za podmínek stanovených ve Smlouvě o poskytnutí dotace z rozpočtu Kraje Vysočina podle materiálu RK-03-2012-31, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-31.doc, RK-03-2012-31, př. 1, RK-03-2012-31, př. 2, RK-03-2012-31, př. 3, RK-03-2012-31, př. 4, RK-03-2012-31, př. 5 32. Předložení projektových záměrů v prioritní ose 5 Technická pomoc Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, předložila radě kraje ke schválení podání projektů Kraje Vysočina do oblastí podpory Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0131/03/2012/RK podání projektů Kraje Vysočina do oblastí podpory 5.1, 5.2 a 5.3 Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost; Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina přípravu a dopracování projektových žádostí v oblastech podpory 5.1, 5.2 a 5.3 Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a předložit finální verzi projektových žádostí Radě Kraje Vysočina k rozhodnutí. Zdrojové materiály: RK-03-2012-32.doc, RK-03-2012-32, př. 1, RK-03-2012-32, př. 2, RK-03-2012-32, př. 3 33. Gender Fokus - vyúčtování projektu Usnesení 0132/03/2012/RK skutečnosti uvedené v materiálu RK-03-2012-33, př. 1. Zdrojové materiály: RK-03-2012-33.doc, RK-03-2012-33, př. 1 34. Návrh na poskytnutí půjčky na předfinancování projektu FUWA - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Regionální rozvoj I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, J. Joneš, vedoucí odboru životního prostředí, předložili radě kraje doporučení zastupitelstvu kraje uzavřít Smlouvu o půjčce s Energetickou agenturou Vysočiny. V průběhu jednání odešel J. Matějek. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0133/03/2012/RK uzavřít Smlouvu o spolupráci při realizaci projektu dle materiálu RK-03-2012-34, př. 3 za předpokladu, že Zastupitelstvo Kraje Vysočina rozhodne o uzavření Smlouvy o půjčce dle materiálu RK-03-2012-34, př. 2; rozhodnout uzavřít Smlouvu o půjčce dle materiálu RK-03-2012-34, př. 2; schválit převod finančních prostředků ve výši 5 000 000 Kč z Fondu strategických rezerv do rozpočtu kraje na rok 2012, kapitoly Regionální rozvoj, § 2115 Úspora energie a obnovitelné zdroje za účelem poskytnutí půjčky v částce 5 000 000 Kč s určením pro Energetickou agenturu Vysočiny, na předfinancování projektu FUWA - Future of Waste. Zdrojové materiály: RK-03-2012-34.doc, RK-03-2012-34, př. 1, RK-03-2012-34, př. 2, RK-03-2012-34, př. 3 35. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Životní prostředí - vypracování Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina J. Joneš, vedoucí odboru životního prostředí, předložil radě kraje ke schválení shora uvedený návrh rozpočtového opatření. Projednávání se zúčastnila P. Bendová, vedoucí oddělení technické kontroly ŽP odboru životního prostředí. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0134/03/2012/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Životní prostředí, § 3719 Ostatní činnosti k ochraně ovzduší o částku 54 000 Kč při současném snížení kapitoly Rezerva a rozvoj kraje, § 6409 Ostatní činnosti jinde nezařazené, položky Strategické a koncepční materiály o částku 54 000 Kč za účelem pokrytí výdajů na zpracování dokumentu Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-03-2012-35.doc 36. Zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina J. Joneš, vedoucí odboru životního prostředí, zdůvodnil radě kraje návrh zrušit zadávací řízení na shora uvedenou veřejnou zakázku. Projednávání se zúčastnila P. Bendová, vedoucí oddělení technické kontroly ŽP odboru životního prostředí. V průběhu jednání odešel M. Hyský. Rada kraje přijala upravený návrh usnesení. Usnesení 0135/03/2012/RK zrušit zadávací řízení na veřejnou zakázku Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina dle materiálu RK-03-2012-36, př. 1; Odborům životního prostředí a regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina učinit veškeré kroky, které zadavateli v souvislosti se zrušením zadávacího řízení ukládá zákon č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů; Odboru životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina upravit zadávací dokumentaci veřejné zakázky Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina a připravit ji k novému vyhlášení. Zdrojové materiály: RK-03-2012-36.doc, RK-03-2012-36, př. 1 37. Dodatek č. 2 k Dohodě o spolupráci při realizaci pilotního projektu Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití využitelných složek komunálních odpadů včetně jejich obalové složky se společností EKO-KOM, a. s. na rok 2012 a závěrečná zpráva ze spolupráce v roce 2011 Z. Ryšavý předložil radě kraje ke schválení dodatek k dohodě o spolupráci při realizaci daného pilotního projektu. Projednávání se zúčastnili J. Joneš, vedoucí odboru životního prostředí, P. Bendová, vedoucí oddělení technické kontroly ŽP odboru životního prostředí. V průběhu jednání přišel M. Hyský. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0136/03/2012/RK závěrečnou zprávu o realizaci projektu Kraje Vysočina se společností EKO-KOM, a. s., s názvem Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v roce 2011 dle materiálu RK-03-2012-37, př. 1; uzavřít Dodatek č. 2 k Dohodě o spolupráci při realizaci pilotního projektu Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití využitelných složek komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v Kraji Vysočina se společností EKO-KOM, a. s., dle materiálu RK-03-2012-37, př. 2. Zdrojové materiály: RK-03-2012-37.doc, RK-03-2012-37, př. 1, RK-03-2012-37, př. 2 38. Reforma účetnictví státu a její implementace v podmínkách kraje - problematika odpisů dlouhodobého majetku E. Janoušková, ředitelka sekce ekonomiky a podpory, seznámila radu kraje s navrhovaným postupem odepisování dlouhodobého majetku a zdůvodnila úpravu návrhu usnesení. V průběhu jednání přišel J. Matějek. Rada kraje přijala upravený návrh usnesení. Usnesení 0137/03/2012/RK provádět odpisy dlouhodobého majetku rovnoměrným způsobem; stanovit výši minimální hodnoty majetku v používání ve výši 1 % pořizovací ceny; stanovit periodu zanesení odpisů dlouhodobého majetku do účetnictví vždy ke konci čtvrtletí, tj. čtyřikrát ročně; krajskému úřadu zapracovat postup odepisování dlouhodobého majetku do vnitřních předpisů; zprávu o způsobu a zajištění odepisování dlouhodobého majetku vedeného v majetkové evidenci krajského úřadu dle materiálu RK-03-2012-38. Zdrojové materiály: RK-03-2012-38.doc, RK-03-2012-38, př. 1 39. Informace o možnostech implementace novely zákona o zadávání veřejných zakázek Z. Kadlec, ředitel krajského úřadu, podal radě kraje doplňující komentář k předloženému materiálu. Projednávání se zúčastnila V. Kotrbová, vedoucí oddělení ekonomicko právního pro čerpání prostředků ES odboru regionálního rozvoje. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0138/03/2012/RK že bude výkon agendy zadávání veřejných zakázek uskutečňován dle postupu navrženého v materiálu RK-03-2012-39. Zdrojové materiály: RK-03-2012-39.doc, RK-03-2012-39, př. 1, RK-03-2012-39, př. 2 40. Informance o změně stuktury Krajského úřadu Kraje Vysočina Z. Kadlec, ředitel krajského úřadu, seznámil radu kraje s navrhovanou změnou struktury krajského úřadu. Projednávání se zúčastnila V. Kotrbová, vedoucí oddělení ekonomicko právního pro čerpání prostředků ES odboru regionálního rozvoje. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0139/03/2012/RK informaci o změně struktury Krajského úřadu Kraje Vysočina; s provedením změn organizační struktury podle materiálu RK-03-2012-40. Zdrojové materiály: RK-03-2012-40.doc 41. Kontrola ostatních činností příspěvkové organizace zřízené Krajem Vysočina - Dětský domov, Hrotovice, Sokolská 362, 675 55 Hrotovice, IČ 60418508 Z. Kadlec, ředitel krajského úřadu, sdělil radě kraje doplňující detaily k předloženému materiálu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0140/03/2012/RK Zdrojové materiály: RK-03-2012-41.doc, RK-03-2012-41, př. 1 42. Globální granty Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost - dočasné navýšení počtu zaměstnanců po dobu jejich realizace Z. Kadlec, ředitel krajského úřadu, zdůvodnil radě kraje návrh navýšit počet zaměstnanců odboru regionálního rozvoje krajského úřadu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0141/03/2012/RK v souladu s ustanovením § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, počet zaměstnanců Kraje Vysočina zařazených do Krajského úřadu Kraje Vysočina k 1. 3. 2012 na 429 zaměstnanců. Zdrojové materiály: RK-03-2012-42.doc 44. Rozprava členů rady J. Běhounek ukončil zasedání rady kraje č. 3/2012 s tím, že další zasedání se bude konat dne 24. 1. 2012, v 8:00 hod. v zasedací místnosti Rady Kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava. Záznam pořízen na zasedání rady kraje č. 3/2012 dne 17. 1. 2012. Zapsala: M. Jakoubková, dne 19. 1. 2012 (zápis pořízen na základě záznamu).

https://iustin.cz/art.asp?art=287

Spravedlnost dětem - K rozhodování o změně výchovy I. K rozhodování o změně výchovy I. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. P 163/2005-1530 ze dne 18. 6. 2007 Jednací číslo: P 163/2005 - 1530 Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci péče o nezl. T. S., nar. x. x.1997, bytem ............, 182 00 Praha 8 - Kobylisy, zastoupené kolizním opatrovníkem Městskou částí Praha 8, Zenklova 1/35, 180 48 Praha 8, dceru otce L. Ch., nar. x.x.xxxx, bytem ............., 152 00 Praha 5, zastoupeného Mgr.M. D., advokátem se sídlem ................, a matky M. S., nar. xxxxxxxx, bytem ............, 182 00 Praha 8 - Kobylisy, zastoupené JUDr. V. P., advokátkou se sídlem ...........Praha 9 - Vysočany, za účasti babičky nezletilé ze strany otce - E. Ch., nar. xx. x. xxxx, bytem xxxxxxxxx Praha 9 - Vysočany, o změnu úpravy styku otce a babičky s nezletilou, o zvýšení výživného, o výkon rozhodnutí o úpravě styku otce s nezletilou, I. Návrh matky na nařízení předběžného opatření, kterým by soud rozhodl tak, že styk nezletilé T. S., nar.x.x. 1997, s otcem L. Ch., nar. x. x. xxxx, a babičkou paní E. Ch., nar.xx.x. xxxx, se ponechává po dobu letních prázdnin, tj. od 30.6.2007 do 2.9.2007 neupraven, s e z a m í t á. II. Soud nařizuje toto předběžné opatření: Matka je povinna předat nezletilou T. S., nar, x.x.1997 do péče Fakultní nemocnice v Motole, Dětské psychiatrické kliniky, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, a to následující pracovní den po doručení tohoto usnesení. Oba rodiče a matka otce E. Ch. jsou oprávněni se s nezletilou stýkat za podmínek a v rozsahu stanovených tímto zařízením. III. Soud zahajuje řízení o změnu výchovy nezletilé T. S., nar.x.x.1997. IV. Soud ustanovuje podle 37 odst. 2 zák. o rodině nezletilé T. S., nar.x.x.1997, opatrovníkem Městskou Část Praha 8, se sídlem Zenklova 1/35, 180 48 Praha 8, k zastupování v řízení o změnu výchovy. V. Soud ustanovuje MUDr.G. L., Psychiatrická ambulance pro děti a dospělé, xxxxxx, xxxxxxxxx znalcem z oboru psychiatrie. VI. Soud ustanovuje Mgr.M. P., xxxxxxxxx, xxxxxxx, 181 03 Praha 8, znalcem z oboru psychologie. VII. Znalcům se ukládá, aby podali společný znalecký posudek písemně v 7 vyhotovenich do 60 dnů od doručení spisu. Úkolem znalců je s ohledem na vhodné vyšetření, spisový materiál, zdravotní dokumentaci nezletilé posoudit osobnosti rodičů, zda nevykazují psychopatologické rysy, posoudit jejich výchovné předpoklady, posoudit, kdo z rodičů se jeví vyrovnanější a vyzrálejší osobností pro výchovu nezletilé a má pro výchovu lepší předpoklady, posoudit, kdo z rodičů vykazuje více tolerantnosti vůči druhému rodiči tak, že mu umožní vyváženě se podílet na výchově nezletilé. Posoudit, zda eventuálně do jaké míry a který z rodičů nezletilou indoktrinuje a vztahuje ji do problémů mezi rodiči. Dále je úkolem znalců posoudit vztah matky a otce k nezletilé a míru empatie matky a otce vůči nezletilé. Dále posoudit osobnost nezletilé, vztah k matce, otci, k babičce ze strany otce paní E. Ch., prostředí u obou rodičů, čím je tento vztah ovlivněn a čím byl utvářen zejména od rozvodu rodičů, zda tento vztah doznal od doby rozvodu rodičů či v průběhu předchozích řízení výrazných a zásadních změn, na základě čeho, posoudit, zda názory, které nezletilá prezentuje jsou její vlastní. Obdobné posoudit též ve vztahu k babičce ze strany otce, paní E. Ch.. S ohledem na závěry výše učiněné posoudit, zda je pro zdravý psychický vývoj nezletilé vhodnější výchova matky či otce, jaká úprava poměrů včetně styků se pak jeví pro nezletilou jako nejvhodnější a zda je pro zdravý vývoj nezletilé větším rizikem vynucování styků s otcem či faktické vyloučení otce z výchovy. VIII. Matce a otci se ukládá, aby se znalci spolupracovali, zejména se dostavovali na jejich výzvu, podrobili se znaleckému vyšetření a předložili znalcům všechny vyžádané podklady. U zdejšího soudu je vedeno řízení ve věci nezletilé T. S., nar.x.x.1997, a to jednak o návrhu otce na výkon rozhodnutí o úpravě styků s nezletilou, který byl upraven rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 6. 2004 Č.j. 15 P 87/99 — 700 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2005 č.j. 35 Co 530/2004 — 908, které nabyly právní moci dne 29.3.2005. Dále pak je vedeno řízení o návrhu matky na zvýšení výživného a změnu úpravy styků otce a babičky s nezletilou. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7.3.2005 č.j. 15 P 87/99 — 959 a usnesením ze dne 9.2.2005 č.j. 15 P 87199 — 938, byly matce uloženy 2 pokuty po 7 000 Kč za zmařené styky otce s nezletilou. Dosud nepravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 14.3.2007 163/2005 — 1409 pak byly matce uloženy čtyři pokuty v celkové výši 80.000,-Kč za styky otce s nezletilou matkou zmařené. Při jednání dne 9.5.2007 matka založila do spisu zprávu Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliknikou ze dne 7. 5. 2007 o hospitalizaci nezletilé, dále matka založila do spisu potvrzení MUDr. Zdenky Skálové ze dne 7. 5. 2007 a znalecký posudek PhDr.Karla Humhala ze dne 4.5.2007. Podáním ze dne 12.6.2007 došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne 13.6.2007 pak matka žádá vydání předběžného opatření a poukazuje na nepříznivý zdravotní stav nezletilé odkazujíc na do spisu založené listiny. Do soudního spisu bylo dále založeno podání matky ze dne 21.5.2007 adresované předsedkyni Obvodnímu soudu pro Prahu 8 nazvané jako „Žádost o přidělení věci jinému soudci z důvodu podjatosti a porušování povinnosti soudce“. Předsedkyní soudu bylo podání podle obsahu zhodnoceno jako námitka podjatosti soudce vznesená matkou. S ohledem na to, že o návrhu na vydání předběžného opatření je nutno rozhodnout bezodkladně, nejdéle do uplynutí 7 dnů poté, co byl návrh podán (§ 75c odst. 2), je nutné považovat rozhodnutí o takovém návrhu za úkon, který nesnese odkladu. Soud má dále za to, že námitka je nedůvodná a zjevně opožděná ve smyslu § 15b odst. 3 o.s.ř.. Eventuelní podjatost soudce tedy bude přezkoumávána nadřízeným soudem v rámci řízení o opravném prostředku. Z obsahu podáni navíc vyplývá, že podjatost je matkou shledána v okolnostech, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech ( § 14 odst. 4 o.s.ř.). Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků, nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon soudního rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Z ustanovení 31 odst. 1 zák. o rodině vyplývá, že rodičovská zodpovědnost náleží oběma rodičům, především oba rodiče tak jsou oprávněni a povinni pečovat o nezletilou, mají stejná práva a povinnosti a jejich postup v péči o nezletilou by měl jednotný a ve shodě tak, aby vzájemnými rozpory netrpělo jejich dítě. Z obsahu spisu pak vyplývá, že právo otce na to, podílet se na péči o nezletilou i na její výchovu dosud nebylo řádně naplněno, ačkoliv vykonatelným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2005 č.j. 35 Co 530/2004 - 908 mu byl upraven styk s nezletilou, když návrh matky na zákaz styku byl zamítnut, a po obsáhlém dokazování bylo postaveno na jisto, že otec není osobou vyloučenou z výchovy nezletilé. V současné době matka poukazuje na špatně či málo probíhající styky otce s nezletilou a zhoršený zdravotní stav nezletilé. Z ustanovení § 102 odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že podmínkou pro to, aby bylo vydáno předběžné opatření, je potřeba zatímního upravení poměrů účastníků. Soud má za to, že v současné době je tato naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků dána, nicméně se neshoduje s matkou v tom, jak by tato přechodná úprava měla vypadat Soud je toho názoru, že nezletilá nyní potřebuje neutrální prostředí, kde si může odpočinout od tvrzených konfliktních vztahů a ujasnit si, co chce ona sama a co jiné osoby. Zároveň vybrané zařízení je nemocnicí s komplexní péčí, kterou může s ohledem na dokládaný nepříznivý zdravotní stav a její předešlé hospitalizace nezletilá potřebovat. V neposlední řadě neutrální prostředí přispěje k vypracování objektivnějšího znaleckého posudku, který by měl podle představ soudu přispět k objasnění situace a napomoci při hledání nejvhodnějšího uspořádání rodinných poměrů T. Soud tedy návrh matky spočívající v nařízení předběžného opatření, kterým by styk otce s nezletilou nebyl upraven zamítl a vydal vlastní úpravu, podle níž se nezletilá umísťuje do péče odborného zařízení — nemocnice (matka opakovaně o hospitalizaci nezletilé usilovala), kde jsou k dispozici všechny lékařské odbornosti, aby mohla být nezletilá důkladně vyšetřena a léčena, zároveň pak s tímto rozhodnutím umisťuje soud nezletilou do prostředí, které je neutrální, když dosavadní průběh dokazování nasvědčuje tornu, že dochází k závažným konfliktům mezi rodiči nezletilé, které narušují podle např. PhDr.Humhala psychickou stabilitu nezletilé. Dále je nezbytné prozatímně upravit poměry nezletilé, aby mohl být proveden důkaz znaleckým posudkem z odvětví psychologie a psychiatrie a také pro to, aby v současné době bylo pro dítě zajištěno klidné prostředí, které je podle názoru soudu základním předpokladem pro vypracováni objektivního, nezaujatého a rodiči neovlivněného znaleckého posudku. Soud proto s ustanovením § 102 a § 76 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu zamítl návrh matky na vydání předběžného opatření, kterým by se styk nezletilé s otcem neupravoval, a rozhodl o povinnosti matky, která má v současné době nezletilou ve faktické péči, odevzdat ji do péče oddělení dětské psychiatrie Fakultní nemocnice Motol (obdobný postup zvolil např. Okresní soud pro Prahu - východ ve věci nezletilé M. Š., nar. xx. xx.1995 sp.zn. P 85/2000). Po dobu hospitalizace pak o četnosti, průběhu a způsobu kontaktů s oběma rodiči bude rozhodovat zařízení, a to s ohledem na aktuální psychický stav nezletilé a vhodnost např. z pohledu terapií. V souladu s ustanovením § 77 odst. 1 o.s.ř. toto předběžné opatření zanikne právní mocí rozhodnutí soudu ve věci samé. Podle § 77 odst. 2 o.s.ř. předseda senátu předběžné opatření zruší, jestliže pominou důvody pro které bylo nařízeno. O nákladech řízeni bude rozhodováno v konečném rozhodnutí. Podle § 26 odst. 4 zákona o rodině soud dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi a práva druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti. Podle § 27 odst. 2 zákona o rodině bráni-li oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, je považováno za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí. Proto soud v zájmu nezletilé zahájil podle § 81 odst. 1, 3 o.s.ř. řízení o změně rozhodnutí o výchově nezletilé a zároveň ustanovil podle § 37 odst. 2 zákona o rodině nezletilé kolizním opatrovníkem pro řízení Městskou část Praha 8, která vykonává funkci opatrovníka nezletilé i pro řízení o výkonu rozhodnutí ohledně neuskutečněných styků, o zvýšení výživného a o změnu úpravy styků otce s nezletilou. Pokud soud zjistí, že matka opakovaně mařila styk otce s nezletilou, podle zákona o rodině došlo ke změně poměrů a je třeba rozhodnout nově o výchovném prostředí. Zároveň soud ustanovil podle § 127 o.s.ř. znalce z příslušného oboru, neboť rozhodnutí ve věci závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných psychiatrických a psychologických znalostí. Dále soud podle § 127 odst. 3 uložil vyšetřovaným osobám, aby poskytli znalcům součinnost nutnou k vypracování posudku. Jestliže se předvolaný bez omluvy nedostaví ke znalci, může ho předseda senátu nechat předvést podle § 52 odst. 1 o.s.ř. nebo mu uloží pořádkovou pokutu podle § 53 o.s.ř. až do výše 50 000,-Kč. Poučení: Proti výrokům I., II. a IV. tohoto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8 v pěti stejnopisech. Rozhodnutí o předběžném opatření je závazné a vykonatelné doručením, odvoláni nemá odkladný účinek. Proti výrokům III., V., VI., VII. a VIII. tohoto usnesení není odvolání přípustné. Znalec je povinen podat znalecký posudek ve stanovené lhůtě; ze závažných důvodů může soud požádat o její prodloužení. Nepodá-li znalec do uplynutí stanovené lhůty znalecký posudek, může mu být uložena pořádková pokuta až do výše 50 000,- Kč. Opožděné podání znaleckého posudku může mít za následek snížení odměny až na polovinu. Znalec může odepřít podání znaleckého posudku, nepatří-li vymezený úkol do oboru jeho znalecké činnosti nebo kdyby podáním znaleckého posudku způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. O důvodnosti odepření podání znaleckého posudku rozhoduje soud. Uvede-li znalec nepravdu o okolnosti, která má význam pro rozhodnutí, nebo zamlčí-li takovou okolnost, jde o trestný čin ( § 175 tr. zák.). Znalec je vyloučen z výkonu funkce, jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti. Jakmile se znalec dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, je povinen to neprodleně oznámit soudu. Účastníci řízení mohou podat proti osobě znalce námitky do 8 dnů od doručení tohoto usnesení. O tom, zdaje znalec vyloučen rozhodne soud. Mgr.Miloslav Sládek, v.r. předseda senátu změna rozhodnutí - umístění nezl. T. do Olivovy dětské léčebny v Říčanech Tiskové prohlášení otce nezl. T. Doplnění tiskového prohlášení

http://www.geni.sk/benesove-dekrety-nalez-ustavneho-sudu/

Benešove dekréty: Nález ústavného súdu - Geni.sk 5. novembra 2009 Marek 1480 Views dokumenty, história, udalosti Navrhovatel R. D. podal s poukazem na ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, spolu s ústavní stížností proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 26. 10. 1993 č. j. 29 Co 647/93-30 také návrh na zahájení řízení podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. d) citovaného zákona. Ve svém návrhu uvedl, že Krajský soud v Ústí nad Labem v rozporu s nyní platným ústavním právem, jakož i v rozporu s ústavním právem platným v roce 1945, prohlásil dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, za platnou součást „našeho právního řádu“ a současně prohlásil, že tento dekret je „zákonným aktem, na jehož základě byl majetek konfiskován“. Podle ústavní listiny z roku 1920 náležela moc zákonodárná pouze Národnímu shromáždění a jeho oběma sněmovnám. V době rozpuštění některé sněmovny a nebo od uplynutí jejího volebního období až do opětovného sejití sněmoven a dále po dobu, po kterou bylo jejich zasedání odročeno nebo skončeno, činil neodkladná opatření, i když by k nim bylo jinak třeba zákona, a vykonával moc vládní a výkonnou 24členný výkonný výbor složený ze 16 členů Poslanecké sněmovny a osmi členů Senátu. Tento výbor byl příslušný ve všech věcech náležejících do zákonodárné působnosti Národního shromáždění, avšak ani tento výbor nebyl oprávněn měnit ústavní zákony nebo ukládat svými opatřeními nové trvalé finanční povinnosti nebo zcizovat státní majetek. Žádný jiný ústavní orgán než právě vyjmenované Národní shromáždění, popř. jeho 24členný výkonný výbor nebyl nadán zákonodárnou pravomocí. Ať už byl tedy dr. Edvard Beneš čímkoliv, popř. v rozhodné době, kdy dekrety vydával, dokonce i prezidentem (a tím podle právního názoru navrhovatele nebyl a být nemohl, neboť dne 5. 10. 1938 abdikoval a po něm byl řádně zvolen jiný prezident Československé republiky), nemohl ani jako soukromá osoba, ani jako prezident republiky Československé být nadán zákonodárnou pravomocí. Pokud tedy vydával jakékoliv akty, byly to nanejvýše správní akty moci vládní a výkonné, vydávané v rozporu s tehdy platným ústavním právem a od samého počátku akty nulitní. Pokud socialistická právní věda a bezprostředně před ní i právní věda ovlivněná tzv. nacionálně socialistickou revolucí, údajně probíhající v roce 1945, tedy jeho akty označovala za akty revolučního zákonodárství, nutno poznamenat, že neexistuje revoluční zákonodárství, pouze revoluční násilí bez zákona. Tyto akty, takto posuzováno, byly tedy nejvýše akty násilí, nikoliv práva. V rozporu se základními zásadami právního státu bylo zde jedné osobě přiznáno být současně zákonodárcem a zároveň mocí vládní a výkonnou. Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., který byl aplikován v citovaném rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, je v rozporu i s články 2, 3, 4, 11 a 24 Listiny základních práv a svobod, týkajícími se uplatňování a mezí státní moci, národnostních práv, mezí základních práv a svobod, jakož i práva vlastnit majetek. Ze všech těchto důvodů navrhovatel navrhl, aby Ústavní soud prohlásil dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. za akt od samého počátku nulitní. Pokud by se Ústavní soud navzdory právním zásadám civilizovaných společností Evropy domníval, že se jednalo o právní akt či dokonce zákon, navrhl tuto právní normu zrušit. Prvou ze základních otázek v projednávané věci je otázka, zda napadený dekret, totiž dekret prezidenta republiky ze dne 25. 10. 1945 č. 108/1945 Sb. byl vydán v mezích legitimně stanovených kompetencí či naopak, jak tvrdí navrhovatel, stalo se tak v rozporu se základními zásadami právního státu, neboť k jeho vydání došlo orgánem moci výkonné v rozporu s tehdy platným ústavním právem. V této souvislosti je třeba konstatovat, že základem, na němž spočíval právní řád Československé republiky, byl zákon ze dne 28. 10. 1918 č. 11/1918 Sb. z. a n., o zřízení samostatného státu československého. Tento základ československého práva nemohl být v žádném směru zpochybněn německou okupací, nejen z toho důvodu, že předpisy článků 42 až 56 Řádu zákonů a obyčejů pozemní války představující přílohu IV. Haagské úmluvy ze dne 18. 10. 1907 vymezily přesné hranice, v nichž okupant mohl uplatňovat státní moc na území obsazeného státu, ale především proto, že Německá říše jako totalitní stát, řídící se principem vyjádřeným Rosenbergovou větou – Právem je to, co slouží německé cti – vykonávala státní moc a vytvářela právní řád v zásadě již stranou jejich materiálně hodnotové báze. Tuto skutečnost snad nejlépe vystihují dva říšské zákony z roku 1935, totiž zákon o ochraně německé krve a cti a zákon o říšském občanství, v nichž se klade eminentní důraz na čistotu německé krve, jako předpokladu další existence německého lidu, a v nichž se jako říšský občan definuje pouze státní příslušník z německé nebo příbuzné krve, který dokazuje svým chováním, že je ochoten a schopen věrně sloužit německému národu a říši. Naproti tomu ústavní požadavek demokratické povahy československého státu v ústavní listině z roku 1920 formuluje sice pojem politicko-vědní povahy (jenž je juristicky obtížně definovatelný), což však neznamená, že je metajuristický a že nemá právní závaznost. Naopak, jako základní charakteristický rys ústavního zřízení znamená ve svých důsledcích, že nad a před požadavek formálně-právní legitimity byl v ústavní listině Československé republiky z roku 1920 postaven ústavní princip demokratické legitimity státního zřízení. Nebylo tedy tomu tak, že by československý právní řád zjevně preferoval primát vnitrostátního právního řádu, že by jeho ústava stála nesporně na stanovisku své vlastní naprosté svrchovanosti a nezávislosti na kterémkoliv jiném právním řádu, takže československý ústavní zákonodárce mohl, zachoval-li přitom jen předepsané formy normotvorby, platně stanovit cokoliv – jmenovitě bez ohledu na předpisy mezinárodního práva. Jak totiž bylo již konstatováno, byl v ústavní listině z roku 1920 zakotven princip demokratické legitimity státního zřízení, princip, jenž již v preambuli k této listině („neboť chceme se přičleniti do společnosti národů jako člen vzdělaný, mírumilovný, demokratický, pokrokový“) zdůrazňuje vazbu na hodnotový řád, který je základem i mezinárodního právního řádu. Tento hodnotový základ ústavní listiny z roku 1920 a její otevřenost ve směru k mezinárodnímu právu dokumentuje mimo jakoukoliv pochybnost i úprava práv a svobod, jakož i úprava ochrany národních, náboženských a rasových menšin. V hodnotovém nazírání, jak se vytvářelo během druhé světové války a krátce po ní, bylo naopak obsaženo přesvědčení o nezbytnosti postihu nacistického režimu a náhrady, či alespoň zmírnění škod způsobených tímto režimem a válečnými událostmi. Ani v tomto směru tedy dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. neodporuje „právním zásadám civilizovaných společností Evropy platným v tomto století“, ale je právním aktem své doby opírajícím se i o mezinárodní konsens. V těchto momentech tkví mimo jiné důvod, proč i za okupace byl československý stát a jeho právní řád mezinárodně uznáván a proč také zahraniční politické vedení stálo na pozici zdůrazňující kontinuitu československého práva. Vynuceným chováním československého státu, počínaje pohrůžkami útočné války ze strany Hitlera – což bylo v rozporu s v této době platným, i samotné Německo vázajícím, Briand-Kellogovým paktem – přijetím mnichovské dohody, přes vynucené odstoupení prezidenta Beneše až k cestě prezidenta Háchy do Berlína, ztrácel totiž tento stát svou věrohodnou demokratickou legitimaci, neboť jeho chování se zcela zřetelně rozcházelo s postojem ústavního suveréna, totiž lidu, který svou vůli žít v demokratickém státě dal jasně najevo, mimo jiné, v mobilizaci v roce 1938. Právě v tomto faktu lze spatřovat důvod, proč jakýkoliv z těchto neblahých aktů, byť byl uskutečněn při formálním dodržení ústavních procedur, nelze uznat za legitimní. Po rozbití Československé republiky a jejího ústavního zřízení znemožnily poměry po řadu let demokratickou formaci konstitutivní moci lidu na území republiky. V tomto směru jsme se nelišili od celé řady jiných evropských zemí, jejichž exilové reprezentace, i právní akty jimi vydávané, byly z uvedených důvodů v širokém měřítku mezinárodně uznávány, a to v souladu s obecně uznávanou právní zásadou, že akty vzniklé pod nátlakem se považují za nulitní. Co ostatně lze v projednávané věci považovat za určující, je to, že v době, kdy již bylo vytvořeno a bylo také mezinárodně uznáno tzv. Prozatímní státní zřízení Československé republiky, zakotvené v ústavních dekretech prezidenta republiky č. 1, č. 2 a v dekretu č. 4 Úř. věst. čsl. z roku 1940 – představovaly je prezident, vláda a Státní rada – vydala československá vláda usnesení ze dne 3. 12. 1942 „O další platnosti prezidentského úřadu prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše“ s následujícím obsahem: „Ve své schůzi ministerské rady ze dne 3. prosince 1942 předseda vlády Msgre dr. Jan Šrámek ohlásil: Dne 18. prosince 1942 uplyne sedmileté volební období dosavadního prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše, jenž byl řádně zvolen prezidentem republiky ve schůzi Národního shromáždění dne 18. prosince 1935. Prezident dr. Edvard Beneš se vzdal své prezidentské funkce dne 5. října 1938, avšak vláda československá ve shodě s věrnými občany československého státu nikdy nepokládala tuto rezignaci za platnou, neboť byla protiprávně vynucena. Proto prezident republiky dr. Edvard Beneš zůstal hlavou československého státu nepřetržitě od 18. prosince 1935 a je vládami Spojených národů, jakož i vládami států jiných, za hlavu státu uznáván. Předseda vlády dále prohlásil, že podle § 1 zákona č. 161/1920 svolává schůzi Národního shromáždění k volbě prezidenta republiky předseda vlády, a že tudíž zákon jemu ukládá, aby pečoval o včasnou volbu nového prezidenta. Hledíc k odstavci 3 § 58 ústavní listiny a § 2 zákona č. 161/1920 má býti volební schůze Národního shromáždění svolána nejdříve 4 neděle a nejpozději 14 dní před koncem volebního období prezidentova. Poněvadž tato schůze za daných poměrů svolána býti nemůže, předseda vlády navrhl, aby se vláda usnesla takto: Podle odstavce 5 § 58 ústavní listiny, který zní: „Dřívější prezident zůstává ve své funkci, pokud nebyl zvolen prezident nový“, zůstává dosavadní prezident republiky dr. Edvard Beneš, řádně zvolený Národním shromážděním dne 18. prosince 1935, ve svém prezidentském úřadě až do doby, kdy bude možno provésti volbu nového prezidenta. Vláda se takto usnesla všemi hlasy a zároveň uložila předsedovi vlády, aby její usnesení oznámil prezidentu republiky, lidu československému, Státní radě, jakož i mezinárodní veřejnosti.“ (Úř. věst. čsl., ročník III, 1942, str. 17). K uvedenému usnesení československé vlády možno dodat, že k abdikaci prezidenta dr. Edvarda Beneše došlo v „době nesvobody“, kterou se rozumí doba od 30. 9. 1938 do 4. 5. 1945 (ústavní dekret prezidenta republiky ze dne 3. 8. 1944 č. 11/1944 Úř. věst. čsl., příloha k vyhlášce ministra vnitra č. 30/1945 Sb., vládní nařízení č. 31/1945 Sb.), v období po mnichovské dohodě ze dne 29. 9. 1938, jež ve Smlouvě o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa, publikované vyhláškou č. 94/1974 Sb., byla ve svém článku 1 prohlášena za nulitní (nulita mnichovské dohody z 29. září 1938 byla také potvrzena Smlouvou mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, publikovanou pod č. 521/1992 Sb., v níž je současně uznávána skutečnost, že československý stát od roku 1918 nikdy nepřestal existovat). Prozatímnímu státnímu zřízení Československé republiky, představovanému prezidentem, vládou a od 21. 7. 1940 také Státní radou, se vedle mezinárodního uznání dostalo podpory také ze strany domácího a zahraničního odboje a všeobecně ze strany československého lidu. Pokud jde o mezinárodní uznání, třeba na prvém místě uvést dopis britského ministra zahraničních věcí Halifaxe prezidentu Benešovi ze dne 21. 7. 1940, v němž mu sděluje, že „v odpověď na žádost Československého národního výboru vláda Jeho veličenstva ve Spojeném království s radostí uznává prozatímní československou vládu, utvořenou Československým národním výborem v této zemi, a navazuje s ní styky“ (Úř. věst. čsl., roč. I, č. 10, str. 4). V dopise A. Edena ze dne 18. 7. 1941, určeném ministru Janu Masarykovi, se uvádí, že král rozhodl pověřit mimořádného vyslance u dr. Beneše jako prezidenta ČSR, a že britská vláda považuje právní postavení prezidenta a vlády ČSR za totožné s postavením státních spojeneckých hlav států a vlád. V dopise F. D. Roosevelta dr. Benešovi ze dne 30. 6. 1941 je jako „adresát“ uveden dr. Edvard Beneš, prezident prozatímní vlády československé. Dne 26. 10. 1942 sdělily Spojené státy americké oficiálně ministru Janu Masarykovi, že uznání Spojenými státy je třeba považovat mezinárodně právně za plné a definitivní. Také Sovětský svaz plně uznal československou prozatímní vládu v červenci 1941. Kromě Velké Británie uznalo tak Československou republiku, zastupovanou prozatímní vládou v Londýně, de iure buď výslovným uznáním, nebo navázáním diplomatických styků, 27 států. Československá republika, i když její orgány nemohly vykonávat státní moc na okupovaném území, měla své vlastní zahraniční vojsko, vyhlásila válku mocnostem Osy a stala se jedním ze zakladatelů OSN. Tendenci zachovat právní kontinuitu s československým právním řádem vyjádřil dr. Beneš zejména ve svém projevu ze dne 24. 7. 1940, tedy tři dny po uznání prozatímní československé vlády britskou vládou, v němž doslovně uvedl: „Neuznavše Mnichova a všeho toho, co přivodil, hájili jsme a hájíme zásadu, že Československá republika, republika Masarykova, žila a existovala i po Mnichově dál. Celá naše právní soustava mezinárodně – právně a politicky – tudíž pokračuje, pro nás právně není mého odchodu z úřadu a vlasti, pro nás není rozbití republiky, právně a politicky neexistuje pro nás nic, co provedl násilnický nacismus u nás po 15. březnu 1939. Prohlašuji slavnostně tyto naše politické a právní zásady a zdůrazňuji, že platí pro nás všechny, příslušníky našeho státu i našeho národa, pro Čechy, Slováky, Němce i Karpatorusy, i ostatní u nás doma. Prohlašuji dále za neexistující a za bezprávné všechno to, k čemuž jsme byli od Mnichova nezákonně a neústavně přinuceni.“ Pokud jde o samotný legislativní proces, vztahující se k dekretům prezidenta republiky, nutno uvést, že dekrety připravovala vláda a zpravidla je projednávala také Státní rada. Podle ustanovení článku 3 ústavního dekretu ze dne 27. 10. 1942 č.12/1942 Úř. věst. čsl. prezident republiky byl povinen při výkonu zákonodárné moci „vyžádat si poradní zprávu od Státní rady, neučinila-li tak již vláda“ v rámci přípravy příslušného návrhu. Po zrušení Státní rady ke dni 4. 4. 1945 (vyhláška předsedy vlády ze dne 4. 4. 1945 č. 2/1945 Sb.) byly dekrety – podle povahy věci a územního rozsahu jejich platnosti – projednávány také ve Slovenské národní radě. V souladu s těmito pravidly byly dekrety uváděny vždy poukazem na to, že jsou vydávány „k návrhu vlády“, „po slyšení Státní rady“ nebo „po dohodě se Slovenskou národní radou“. Stejně jako zákony, byly rovněž spolupodepisovány předsedou vlády a členy vlády, pověřenými jejich výkony, v případě ústavního dekretu všemi členy vlády (§ 2 ústavního dekretu č. 2/1940 Úř. věst. čsl.). Jejich specifický charakter byl dán pouze mimořádnou situací, jaká nastala znemožněním výkonu veškeré státní moci, včetně moci zákonodárné, německou okupací. V dané historické situaci a souvislosti tak dekrety představovaly jedinou možnost, jak přijímat rozhodnutí s právní silou a mocí zákona. Obdobně se s legislativním procesem v období německé okupace vypořádaly také jiné okupované země. Zde není bez významu poukázat i na sám zákon ze dne 28. 10. 1918 č. 11/1918 Sb. z. a n., jenž byl vydán Národním výborem a jenž se přesto stal základem právního řádu Československé republiky. Tendence vrátit se k zákonodárnému procesu podle hlavy druhé ústavní listiny je zřetelně vyjádřena i v ustanovení § 1 dekretu prezidenta republiky ze dne 26. 10. 1940 č. 4/1940 Úř. věst. čsl., o úpravě veřejného prohlášení nově vydaných právních ustanovení československé vlády, v němž se stanoví, že k veřejnému vyhlášení nově vydávaných právních ustanovení československé vlády až do obnovení pravidelného ústavního života Československé republiky je určen vedle Sbírky zákonů a nařízení Úřední věstník československý. Princip formální právní kontinuity s předmnichovským právním řádem je obsažen i v prezidentově prohlášení podle § 64 odst. 1 č. 3 ústavní listiny, o válečném stavu mezi Československou republikou a státy, které jsou ve válce s Velkou Británií, Svazem sovětských socialistických republik a Spojenými státy americkými (Úř. věst. čsl., ročník III, č. 1, str. 7), stejně jako v aktech amnestie a abolice, které prezident republiky udělil dne 24. prosince 1941 na základě práva daného mu ustanovením § 64 odst. 1 č. 11 ústavní listiny v oblasti vojenského soudnictví a vojenského kárného a kázeňského řízení, resp. v oboru vojenského trestního práva (viz rovněž Úř. věst. čsl., ročník III, č. 1, str. 7 a 8). Zjevný kontinuitní prvek lze zaznamenat i v již uvedeném usnesení vlády ze dne 3. 12. 1942, jež se zabývalo problematikou vzniklou tím, že dne 18. 12. 1942 uplynulo sedmileté volební období prezidenta republiky. V tomto usnesení potvrzujícím dr. Edvarda Beneše jako hlavu státu až do doby, kdy podle Ústavy a zákona č. 161/1920 Sb. z. a n., o volbě prezidenta republiky, bude možno provést volbu nového prezidenta, je totiž obsažen poukaz na § 58 odst. 5 ústavní listiny upravující právě takový případ. Z hlediska formální právní kontinuity, tj. návaznosti na předmnichovský právní řád, měl pak zásadní význam také ústavní dekret ze dne 3. 8. 1944 č. 11/1944 Úř. věst. čsl. (publikovaný pod č. 30/1945 Sb.), o obnovení právního pořádku, jenž se týkal jednak „předpisů domácích“, jednak „předpisů státního zřízení zahraničního“. Tento dekret rozlišuje tři druhy právních předpisů, totiž ústavní a jiné právní předpisy československé vydané do dne 29. 9. 1938 (právo předmnichovské), dále předpisy vydané v oblasti právního řádu československého (tj. na území ČSR) v době nesvobody (tedy od 30. 9. 1938 do 4. 5. 1945) orgány druhé republiky, Říše německé, Protektorátu a Slovenské republiky (právo z doby nesvobody) a konečně předpisy vydané ve formě dekretů prezidenta republiky podle Londýnské ústavy (právo státního zřízení zahraničního). Zatímco o předpisech vydaných do 29. 9. 1938 se v článku 1 odst. 1 citovaného dekretu deklaruje, že pocházejí ze svobodné vůle československého lidu, a jsou proto československým právním řádem, konstatuje se v článku 2 dekretu o předpisech vydaných v době nesvobody, že nejsou součástí československého právního řádu, že však jest je i nadále „na zcela přechodnou dobu“ používat, s výjimkami stanovenými v článku 2 odst. 1. O tom, zda jde o takovou výjimku, rozhoduje aplikující soud nebo správní úřad (článek 3). Důležité z hlediska projednávané věci je však to, co stanoví tento dekret v článku 2 o předpisech „státního zřízení zahraničního“: pokud tyto předpisy mají moc zákona, tvoří součást právního řádu československého, podléhají však ratihabici, tj. schválení příslušnými ústavními činiteli. Této ratihabici podléhaly i samotné ústavní dekrety tvořící Londýnskou ústavu (č. 1/1940 a č. 2/1940 Úř. věst. čsl.). U ostatních dekretů vydaných podle této ústavy (tj. podle § 2 ústavního dekretu č. 2/1940 Úř. věst. čsl.) se pak praví, že pozbývají platnosti šest měsíců po dni, kdy se sejde Národní shromáždění, nebudou-li jako zákony znovu usneseny a vyhlášeny (článek 5 odst. 2 dekretu), přičemž mohou být zrušeny a měněny pouhým zákonem i dekrety prezidenta republiky označené za ústavní. Tímto předpisem však nemělo být nikterak dotčeno ustanovení článku I zákona, kterým se uvozuje ústavní listina č. 121/1920 Sb. z. a n., pokud jde o ústavní zákony vydané do 29. 9. 1938 (článek 5 odst. 3 dekretu). O tom, že zde prezident i vláda stále sledovali princip právní kontinuity s předmnichovským právem, svědčí i ústavní dekret prezidenta republiky ze dne 23. 6. 1945, publikovaný pod č. 22/1945 Sb., o vyhlášení právních předpisů, vydaných mimo území republiky Československé. V ustanovení § 1 tohoto dekretu byla vláda zmocněna, aby určila, které ústavní dekrety prezidenta republiky (vyjímaje ústavní dekret ze dne 15. 10. 1940 č. 2/1940 Úř. věst. čsl. a ústavní dekret ze dne 22. 2. 1945 č. 3/1945 Úř. věst. čsl.), dále dekrety prezidenta republiky, vládní nařízení a jiné právní předpisy, které byly vyhlášeny v Úředním věstníku československém, zůstávají v platnosti, měnila počátek jejich účinnosti a územní platnost a dala je vyhlásit ve Sbírce zákonů a nařízení. Podstatné je však to, že ústavní dekret prezidenta republiky ze dne 3. 8. 1944 č. 11/1944 Úř. věst. čsl. podroboval ratihabici i ústavní dekrety tvořící tzv. Londýnskou ústavu, což ve svých důsledcích znamenalo, že základem československého právního řádu i po vydání tohoto dekretu stále zůstával zákon ze dne 28. října 1918 č. 11/1918 Sb. z. a n., stejně jako Ústava z roku 1920. To plyne i z vládní důvodové zprávy k osnově zmíněného dekretu, v níž se uvádí, že dodatečným schválením zahraničního zákonodárství domácím zákonodárcem bude uskutečněna právní zásada, o kterou se opírá osvobozovací boj československého státu, totiž zásada právní kontinuity. Také ústavní dekret prezidenta republiky ze dne 4. 12. 1944 č. 18/1944 Úř. věst. čsl., o národních výborech a Prozatímním Národním shromáždění, publikovaný pod č. 43/1945 Sb., se v úvodním prohlášení dovolává platné ústavní listiny Československé republiky a konstatuje v článku 2 následující: „Z národních výborů na základě voleb vzejde Prozatímní Národní shromáždění, jakožto prozatímní orgán zákonodárný, jemuž bude odpovědna vláda. Jeho složení, způsob jeho vzniku a jeho působnost stanoví zvláštní ústavní dekret.“ Tak se také stalo ústavním dekretem prezidenta republiky ze dne 25. 8. 1945 o Prozatímním Národním shromáždění, publikovaným pod č. 47/1945 Sb., jímž ve vztahu k ústavní listině z roku 1920 byl vytvořen této listině sice neznámý zákonodárný orgán a pověřen působností Národního shromáždění podle uvedené listiny a jiných zákonů, včetně oprávnění měnit ústavu, nicméně s podmínkou, že tak smí činit, jen „pokud je toho nezbytně zapotřebí“ (článek 2 č. 2 dekretu). Podstatným však zůstává to, že i tento dekret respektuje kontinuitní bázi v jejím obsahovém či materiálním smyslu. Ústavní dekret č. 47/1945 Sb. reflektuje totiž na straně jedné to, že vzhledem k poválečné situaci a měnícím se hospodářským a sociálním poměrům nebylo již možno ratihabici zákonodárství zahraničního státního zřízení realizovat zcela na bázi ústavní listiny z roku 1920, na straně druhé však nepředstavuje z hlediska této listiny, kladoucí, jak již bylo uvedeno, eminentní důraz na princip demokratické legitimity, uvedené listině cizí prvek. Nasvědčuje tomu i článek 2 č. 1 tohoto dekretu zmocňující Prozatímní Národní shromáždění potvrdit prezidenta republiky v jeho funkci až do nové volby prezidenta republiky, což se také stalo jednomyslným usnesením Prozatímního Národního shromáždění ze dne 28. 10. 1945. Byl to právě prezident Beneš, který ještě ve své promoční řeči dne 15. 12. 1945 poukázal na důraz, jaký naše zahraniční politické vedení vždy kladlo na kontinuitu československého práva. Potvrzuje to však také zákon č. 12/1946 Sb., jímž se schvalují, doplňují a mění předpisy o obnovení právního pořádku, a v němž Prozatímní Národní shromáždění schvaluje a znovu usnáší jako zákon dekret prezidenta republiky ze dne 3. 8. 1944 č. 11/1944 Úř. věst. čsl., se změnami a doplňky v tomto zákoně uvedenými. Konečnou tečku, pokud jde o dekrety prezidenta republiky, představuje ústavní zákon č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety prezidenta republiky. Podle článku I odst. 1 citovaného ústavního zákona Prozatímní Národní shromáždění schvaluje a prohlašuje za zákon ústavní dekrety a dekrety prezidenta republiky, vydané na základě § 2 ústavního dekretu prezidenta republiky ze dne 15. října 1940 č. 2/1940 Úř. věst. čsl. (č. 20/1945 Sb.), a to včetně právě uvedeného ústavního dekretu, pokud se tak již nestalo. Jak je dále uvedeno v článku I odst. 2 citovaného ústavního zákona, všechny dekrety prezidenta republiky je nutno považovat od jejich počátku za zákon, ústavní dekrety za zákon ústavní. I když zde již nemohlo jít o ratihabici podle ustanovení článku 5 odst. 1 ústavního dekretu prezidenta republiky ze dne 3. 8. 1944 č. 11/1944 Úř. věst. čsl., neboť ústavním činitelem v něm bylo rozuměno Národní shromáždění podle ústavní listiny z roku 1920, bylo požadavku právní kontinuity učiněno zadost tím, že schválením a prohlášením za zákon, pokud jde o dekrety prezidenta republiky, bylo umožněno se vypořádat s podmínkou uvedenou v článku 5 odst. 2 ústavního dekretu prezidenta republiky ze dne 3. 8. 1944 č. 11/1944 Úř. věst. čsl., časově omezující platnost dekretů prezidenta republiky. Navíc ustanovení článku I odst. 1 ústavního zákona č. 57/1946 Sb. se vztahuje i na sám ústavní dekret prezidenta republiky ze dne 15. 10. 1940 č. 2/1940 Úř. věst. čsl. a v odstavci 2 tohoto článku se zdůrazňuje platnost všech dekretů prezidenta republiky již od jejich počátku. K tomu třeba dodat, že podle článku 112 odst. 1 a 3 Ústavy České republiky mají citované ústavní zákony platné na území České republiky ke dni účinnosti této Ústavy jen sílu zákona. Všechny tyto úvahy a skutečnosti vedly proto Ústavní soud k závěru, že na Prozatímní státní zřízení Československé republiky, ustavené ve Velké Británii, je nutno nahlížet jako na mezinárodně uznávaný legitimní ústavní orgán československého státu, na jehož území okupovaném říšskou brannou mocí byl nepřítelem znemožněn výkon svrchované státní moci československé, pramenící z ústavní listiny ČSR, uvozené ústavním zákonem č. 121/1920 Sb., jakož i z celého právního řádu československého. V důsledku toho všechny normativní akty prozatímního státního zřízení ČSR, tedy i dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. – také v důsledku jejich ratihabice Prozatímním Národním shromážděním (ústavní zákon ze dne 28. 3. 1946 č. 57/1946 Sb.) – jsou výrazem legální československé (české) zákonodárné moci a bylo jimi dovršeno úsilí národů Československa za obnovu ústavního a právního řádu republiky. Dovolávat se tedy nepodmíněně, tedy i pokud jde o zákonodárný proces, ústavní listiny ČSR z roku 1920 pro dobu, kdy československý stát byl zprvu násilně okleštěn a později zcela okupován a kdy postupně ztrácel svou politickou reprezentaci, je zcela absurdní. Ve svých důsledcích by takové posuzování totiž znamenalo odepřít porobenému národu jeho přirozené právo na boj proti okupujícímu agresorovi, včetně odporu branného. K tomu, co okupující agresor již stačil uskutečnit nebo co uskutečnit zamýšlel, zcela dostačuje uvést okupaci zbytku československého státu formou Protektorátu Čechy a Morava říšskoněmeckou brannou mocí, uzavření českých vysokých škol a plánované „Endlösung“ budoucnosti českého národa. Také vyhlazení Lidic a další násilné akty stačily dostatečně ozřejmit, že přes „veškeré právní zásady civilizovaných společností Evropy, platné v tomto století“ stál nejen československý stát, ale i samotné jeho národy, před vážnou otázkou své fyzické existence vůbec. Jako další ze základních otázek se zde ukazuje otázka, zda mezi tímto cílem, totiž vybudováním demokratického právního státu, a použitým prostředkem, v našem případě konfiskací nepřátelského majetku, existuje nezbytný funkční, vzájemně podmiňovaný vztah, jinými slovy, zda použitý prostředek odpovídá sledovanému cíli, či zda mezi nimi naopak vznikl takový rozdíl, kdy použitý prostředek se ukazuje ve vztahu k cíli již jako neadekvátní. Otázka přiměřenosti zvoleného prostředku je otázkou hranice, za kterou žádný prostředek v relaci prostředek – cíl již nemůže jít, nechce-li zpochybnit sám cíl. Pro zachování funkčního vztahu cíle a prostředku je proto nezbytné, aby i použitý prostředek byl stejného druhu či rodu, jako cíl, jinými slovy, aby i ve svých taktizujících prvcích byl obrácen a umožňoval vývoj, k cíli, v našem případě k demokracii. Nahlíženo z tohoto pohledu, také dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. může proto, jako normativní právní akt, obstát pouze tehdy, neodporuje-li ve své podstatě intencím demokratického právního státu. Pokud jde o výše uvedenou otázku, třeba zdůraznit, co naznačuje již sám název dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. (o konfiskaci nepřátelského majetku …), že určujícím hlediskem při vymezení subjektů konfiskovaného majetku je jejich nepřátelství k Československé republice nebo českému a slovenskému národu, fakt, jenž v případě subjektů uvedených v ustanovení § 1 odst. 1 č. 1 dekretu – tj. Německé říše, Království maďarského, osob veřejného práva podle německého nebo maďarského práva, německé strany nacistické, politických stran maďarských a jiných útvarů, organizací, podniků, zařízení, osobních sdružení, fondů a účelových jmění těchto režimů nebo s nimi souvisejících, jakož i jiných německých nebo maďarských osob právnických – má nevyvratitelnou povahu, zatímco u subjektů uvedených v ustanovení § 1 odst. 1 č. 2 dekretu, tj. osob fyzických národností německé nebo maďarské, povahu vyvratitelnou, a sice v tom směru, že majetek těchto osob se nekonfiskuje, jestliže prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem. Přitom vzhledem k ustanovení § 1 odst. 1 č. 3 dekretu se konfiskuje majetek, bez ohledu na národnost, i těch fyzických a právnických osob, které vyvíjely činnost proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly, záměrně podporovaly jakýmkoliv způsobem německé nebo maďarské okupanty nebo které v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu prezidenta republiky ze dne 19. června 1945 č. 16/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nadržovaly germanizaci nebo maďarizaci na území Československé republiky nebo se chovaly nepřátelsky k Československé republice nebo k českému nebo slovenskému národu, jakož i fyzických nebo právnických osob, které strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek (§ 1 odst. 1 č. 3 dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., ve znění zákona č. 84/1949 Sb.). Vztah nepřátelství není tedy v dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. koncipován na národnostní bázi, neboť za nepřítele zde na prvém místě platí nacistický či fašistický systém, a to, jak již uvedeno, nevyvratitelně, a také objektem ochrany je zde především demokraticko-republikánská státní forma. I když tedy v dekretu je v prvé řadě řeč o Německé říši a osobách německé národnosti, ve skutečnosti má tento dekret obecnější rozměr a lze jej považovat za jeden z dokumentů reflektujících odvěký zápas mezi demokracií a totalitarismem. Dělící čárou je zde to, na které straně kdo stál; proto za nepřítele není považován ten, byť kupříkladu německé národnosti, kdo aktivně vystoupil na obranu demokracie a nebo byl postižen totalitním režimem, na druhé straně je jako nepřítel kvalifikován ten, kdo, bez ohledu na příslušnost k jakémukoliv národu, aktivně vystoupil proti demokracii. Právě na tomto místě je třeba si položit otázku: v jaké míře a v jakém smyslu odpovídají za plynové komory, koncentrační tábory, masové vyhlazování, ponižování, ubíjení a odlidštění milionů jen představitelé nacistického hnutí, nebo jsou za tyto jevy spoluodpovědni i všichni ti, kteří z těchto hnutí mlčky profitovali, plnili jeho příkazy a nekladli jim odpor. Černobílé schéma výlučné odpovědnosti představitelů nacismu a nedostatku odpovědnosti všech ostatních sotva existuje. Tak jako na vzniku a vývoji nacismu se podílely i další evropské státy a jejich vlády, neschopné a neochotné čelit již od počátku nacistické expanzi, odpovídá za něj v prvé řadě sám německý národ, byť i v jeho řadách se našlo nemálo těch, kteří aktivně a statečně proti němu vystoupili. Mezi odpovědností „zbytku světa“ a odpovědností německého národa, mezi mlčením a pasivitou jedněch a mlčením a spíše aktivitou druhých zdá se však přece jen existovat podstatný rozdíl, jenž hraje významnou roli i v otázce důkazního břemene. Byla to totiž podstatná část německého národa, která v mnoha směrech bezprostředně a vědomě participovala na vytváření mocenských struktur v nacistickém Německu, na expanzi nacistického Německa vůči Československu a všeobecně na nacistických záměrech a aktech, vedoucích k tomu, že v sázce byl osud celého světa. Ani život v politické temnotě nelegitimuje totiž k naprosté sociální rezignaci a apatii: jestliže nějaká společnost je ovládána tyranem, bývá to nejčastěji proto, že nemá odvahu ani schopnost se spravovat sama. Lidský svět může být zachován jen tehdy, jestliže v něm každý ponese svůj díl odpovědnosti, díl, který za něj nikdo nemůže převzít. V třicátých, pro Československou republiku osudových, létech mohlo či spíše mělo být každému jejímu občanu zjevno, že zde pod rouškou propagandy a lží ze strany nacistického Německa dochází k jednomu z historicky významných střetů mezi demokracií a totalitarismem, ke střetu, v němž každý spoluodpovídá za to, jakou pozici zaujme a jakou sociální a politickou roli převezme, totiž roli obránce demokracie či aktéra její destrukce. Jak případně poznamenal již Emerson, „… člověk by sice slunečním žárem pravdy byl zcela oslněn, ba oslepen, nicméně nemůže se vyhýbat jejímu světlu natolik, aby již raději vůbec neviděl“. To platí i o německých občanech v předválečném Československu, a zejména o nich, neboť požár, který rozpoutal nacismus, byl dílem valné části jejich národa a jeho vůdců. Tím spíše měli projevit svou věrnost vůči Československé republice, jejímiž byli občany, věrnost vůči, snad poslednímu, demokratickému systému ve střední Evropě a tuto věrnost povýšit na základní politický princip. S kategorií odpovědnosti bývá spojena sankce, jež je základní podmínkou toho, aby tato kategorie mohla plnit svou sociální funkci. Odpovědnost bez sankce by se promítla v existenci společenského vědomí natolik negativně, že by patrně znamenala, alespoň v určitých oblastech, jeho destrukci. Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. takovou sankcí nepochybně je; i když na první pohled se zdá být pouze „majetkové“ povahy, obsahuje bezpochyby i důležitý sociální a etický podtext. Vzhledem k povaze, v tomto případě analyzované, odpovědnosti, nelze však na dekret nahlížet jako na trestní normu či trestní sankci, byť ke konfiskaci majetku došlo podle něj bez náhrady. Takovou trestní normou byl bezesporu dekret prezidenta republiky č. 16/1945 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz vyhláška ministra spravedlnosti č. 9/1947 Sb., o plném znění dekretu prezidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech a dekretu prezidenta republiky o Národním soudu, přílohy I, II k této vyhlášce), který ukládal soudu v souvislosti s odsouzením pro zločin v tomto dekretu uvedený vyslovit propadnutí celého jmění odsouzeného nebo části jeho jmění ve prospěch státu [§ 14 písm. c)]. Tento dekret tedy sledoval potrestání osob v něm uvedených s tím, že s odsouzením pro zločiny v tomto dekretu uvedené byly spojeny, pro odsouzeného nepříznivé, další následky (např. též ztráta občanské cti), zatímco dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. pouze konfiskaci tohoto majetku, konfiskaci, jež zjevně souvisela se škodami způsobenými Československé republice nacistickou agresí a okupací (viz Postupimská dohoda ze dne 2. 8. 1945, Dohoda o reparacích od Německa, o založení Mezispojeneckého reparačního úřadu a o vrácení měnového zlata, publikovaná pod č. 150/1947 Sb.). K tomu třeba dodat, že majetková sankce, jakou je konfiskace nepřátelského majetku nacházejícího se na území Československé republiky, má svůj historický kontext především v tom směru, že Postupimskou dohodou ze dne 2. 8. 1945 bylo rozhodnuto o odsunu německého obyvatelstva nebo jeho části z Polska, Československa a Maďarska do Německa (hlava XIII) a že touto dohodou bylo současně rozhodnuto i o německých reparacích v duchu usnesení jaltské konference, stanovícího, že Německo bude nuceno nahradit, v pokud možno největší míře, škody a útrapy, které způsobilo Spojeným národům, a za něž se německý lid nemůže vyhnout odpovědnosti (hlava IV). Na tyto body Postupimské dohody navazuje Dohoda o reparacích od Německa, o zřízení Mezispojeneckého reparačního úřadu a o vrácení měnového zlata, sjednaná dne 21. 12. 1945 v Paříži mezi 18 státy, a to i za účasti Československa, jež byla publikována pod č. 150/1947 Sb. V části I článku 6 A této pařížské dohody se stanoví, že „každá signatární vláda si ponechá formou, již si sama zvolí, německý nepřátelský majetek v její pravomoci, nebo bude jím disponovat takovým způsobem, aby se nemohl vrátit do německého vlastnictví nebo pod německou kontrolu, a odečte tento majetek od svého podílu na reparacích…“. Podle části I článku 6 D této dohody „při provádění ustanovení A shora nebude se majetek, který byl vlastnictvím země, jež jest členem Spojených národů, nebo jejích příslušníků, kteří nebyli příslušníky Německa v době anexe této země nebo její okupace Německem nebo jejího vstupu do války, odpočítávat od jejích reparací…“. V projednávané věci má tedy konfiskace nepřátelského majetku nejen vnitrostátní zákonný podklad v dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., připouštějícím vyvratitelnost domněnky odpovědnosti, a navíc sice působícím ex lege, ale jen vůči těm osobám, ohledně nichž bylo pravomocně rozhodnuto, že jsou splněny podmínky pro konfiskaci podle tohoto dekretu (§ 1 odst. 4), ale je založena i na mezinárodním konsensu vyjádřeném v již citovaných dokumentech postupimské konference a pařížského ujednání. Nešlo tedy o svévolné zbavení majetku, jehož nepřípustnost byla stanovena až v článku 17 Všeobecné deklarace lidských práv. Také uvedený moment svévole sehrává při úvahách o oprávněnosti konfiskace majetku nepřátel důležitou roli; poukazuje totiž na legitimitu zbavení majetku tehdy, nelze-li, vedle splnění dalších podmínek, takový akt považovat za svévolný. O tom, že na straně Československa v kontextu válečných událostí i postojů vítězných mocností nešlo o takovou svévoli, o pouhé „zahalení se“ do roucha obecného zájmu, porušujícího však ve skutečnosti základní práva jednotlivce, lze sotva pochybovat. Ani demokracie se totiž neobejde bez použití moci, neboť ta jí poskytuje jednu z významných šancí, totiž šanci, jak čelit „zlu“, infiltraci, nástupu totalitních prvků a posléze umožnit jejich odstranění. Také demokracie představuje jednu z forem politické vlády – jinak by totiž nemohla vůbec fungovat jako politický systém – tato forma je však od totalitní formy natolik rozdílná, že obě lze sotva uvést na společného jmenovatele. Demokracie směřuje totiž k vládě všech – i když tohoto cíle nebude nikdy dosaženo – sleduje umožnit přístup k mocenským pozicím všem sociálním jednotkám. Otevření tohoto přístupu nemůže však představovat stav bezvládí. Státní moc je nucena i v demokracii, má-li zachovat pozitivní prvky spojené s elementem moci, reagovat na ambivalenci sociálních procesů a právně postihovat jednání a akty destruktivních sil, směřující nad rámec vymezený zákonem. Představuje-li totalitarismus útok na lidstvo a historii, je právě demokracie povinna přiměřeným způsobem na takový útok reagovat. Pozitivní povaha takové odpovědi je v prvé řadě závislá na etablování hodnot, o nichž ve společnosti panuje určitý konsens. V systému sociálních hodnot přísluší významné místo právě svobodě, která se nám ukazuje jako provokující element a současně i podmínka sociálního vývoje; její nedostatek či dokonce úplná absence implikuje vždy zpomalení, popř. i zastavení sociálního pohybu. Ve svém nejhlubším základu spoluvytváří svoboda i vědomí povinnosti a odpovědnosti; inspiruje člověka k dosahování nejvyšších cílů, současně mu však nechává poznat, že ve svém principu klade meze především sama sobě. Pod tímto zorným úhlem nazírá Ústavní soud i otázku mezí lidských práv a svobod a šetření jejich podstaty a smyslu, jak se historicky vynořila také v době vydání napadeného dekretu. Jakkoli totiž v každé demokratické společnosti je stanovení mezí základních práv a svobod záležitostí „otevřeného“ sociálního dění, v němž i menšině je přiznáváno právo na vlastní politický postoj, nelze toto právo menšiny spojovat s každým libovolným postojem postrádajícím pozitivní sociální podtext. Demokracie by sama sebe přivedla ke zkáze, jestliže by se názory a jednáním menšiny cítila zavázána k opatřením, jež by již odporovala její základní hodnotové orientaci. Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. není tedy ani z tohoto pohledu svévolným aktem, ale sankcí směřující k zabezpečení funkcí a smyslu lidských práv a svobod, jejich konstruktivního sociálního přínosu a prohloubení smyslu pro odpovědnost. Práva někdejších občanů Československa bylo nutno po ukončení nacistické okupace omezit ne proto, že zastávali odlišné postoje, ale z toho důvodu, že tyto jejich postoje byly v celkovém kontextu nepřátelské vůči samé podstatě demokracie a jejímu hodnotovému řádu a ve svých důsledcích představovaly podporu útočné válce. Tato omezení platí v daném případě stejně pro všechny případy splňující stanovenou podmínku, totiž vztah nepřátelství k Československé republice a její demokratické státní formě, bez ohledu na národnostní příslušnost. Pokud některé sociální skupiny v používání lidských práv a svobod si nekladou žádné meze a destruují tím práva a svobody ostatních, nezbývá než takové chování právně i sociálně sankcionovat. Také dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. sledoval tedy zájem politické a ekonomické stabilizace demokratické země, zbídačené válkou a okupací, stejně jako zájem odstranění dalších možných recidiv obdobné historické situace, i zájem ochrany práv a svobod jejích občanů, kteří toto břemeno nesli a jejichž společenské a mravní vědomí – nezbytné pro výkon těchto práv – by v případě absence takové sankce utrpělo nedozírné trhliny, i když v poválečných poměrech ve sledování tohoto účelu byly skryty již i záměry a praktiky politických sil usilujících o nastolení tzv. „lidové demokracie“ jako cesty k pozdějšímu totalitnímu režimu. ← Ústavní zákon, kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky Matriky a spádové obce. Nitriansky kraj →

http://public.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/032schuz/s032108.htm

PČR, PS 1998-2002, 32. schůze, část 108 (25. 1. 2001) Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan ministr Kužvart. Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Za prvé, nechť onen bohužel černý dým nad obcemi v České republice se vznášející je jakýmsi mementem mori nad bezkoncepčností. Nechť je i motivem pro to, abychom neustále neříkali: obnovitelné zdroje energií, to je moc drahé, to je hudba budoucnosti apod. Chtěl bych zmínit jenom dvě čísla ze schválené státní energetické politiky. Tam jsme si dali cíl jako Česká republika do roku 2010 mít kryto obnovitelnými zdroji energií pouze 6 %. Chtěl bych zdůraznit, že OECD, jehož jsme členy již několik let, má cíl dvojnásobný - 12 %. Čili nechť je pro nás tato velmi špatná situace motivací mít stejné cíle, stejně ambiciózní jako naši sousedé. Druhá odpověď na připomínku pana poslance. Prosím vás, nikoliv, nejde o podpory nějakých jen novostaveb. I ve stávající výstavbě rodinných domků, které stojí léta, mají instalovaný plyn nebo přímotop, je možné žádat ve smyslu těchto procent o podporu obnovitelných zdrojů energií. Čili nejde jen o novostavby. Ještě třetí poznámka. Pokud bude nový zákon o ochraně ovzduší přijat v té dikci, jak je námi připraven, že by to vedlo k tomu, že lidé přestanou topit a že zmrznou, to je také určitá nadsázka pana poslance. Ale tady bych chtěl konstatovat, že je jasné, že tím, že jeden soused spaluje komunální odpad, tak se dotýká práva na zdravé životní prostředí svého souseda, takže zde musí jaksi zákon platit pro všechny. A cestou, která zde je, a už ji tato vláda projednávala, byl např. program, jak pomoci sociálně slabším, aby procento bylo ne 30 nebo 50, ale více, až 100 %, v případě, že doloží, že před okamžikem podání žádosti o onu ekologicky orientovanou konverzi způsobu vytápění svého bytu nebo rodinného domku po dobu devíti měsíců pobírali sociální dávku na bydlení. Čili že se dostali do kategorie sociálně potřebných a že by tedy logicky měli nárok na mnohem štědřejší podporu. Chtěl bych konstatovat, že je i na určité strategické úvaze, zdali tato cesta bude nastoupena, a byl bych velmi rád, aby se realizovala. Pane poslanče, myslím tedy, že uvažujeme v naprosto stejných dimenzích. Ano, je nutné těm, kteří prokáží, že prostě nemají na ekologičtější způsob vytápění, aby mimorozpočtový zdroj, Státní fond životního prostředí, jim napomohl, protože naprosto vniveč by se obrátily ty obrovské miliardy vydané v minulých letech na plynofikaci apod. jenom tím, že někde v obci o stu číslech popisných pět sousedů prostě jde na tuto cestu. Tato cesta je špatná, a jak jsem před chvílí konstatoval, tento problém je řešen, je to otázka disponibilních prostředků a nastavení takových parametrů, které budou pro občany přijatelné, včetně i pro ten trošku extrémní případ, který zmínil pan poslanec, to znamená ten propouštěný hutník, protože právo na zdravé životní prostředí má každý z našich občanů. Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře, za stručné, jasné a výstižné odpovědi. Slovo má pan kolega Miroslav Beneš, interpelovaným ministrem je ministr Miloš Kužvart, a to ve věci Šumavy. (Ministr Kužvart se bavil s předchozím interpelujícím poslancem.) Poslanec Miroslav Beneš: Protože nemohu interpelovat neposlouchajícího, tak jsem chvilku počkal. Vážený pane ministře, několikrát jsem tady vystupoval a kritizoval jsem špatné řízení, špatnou komunikaci, ať už uvnitř ministerstva, nebo mezi jednotlivými resorty. Dovolte, abych naopak nyní vám poblahopřál. Abych vám poblahopřál k tomu, že 22. 12. 2000, tedy v pátek před Štědrým dnem, ministerstvo schválilo plán péče Národního parku Šumava. Dovolte, abych vám poblahopřál, že 29. 12. 2000, tedy v pátek před Silvestrem, vaše ministerstvo rozeslalo do meziresortního připomínkového řízení dopisem plán zónace Chráněné krajinné oblasti Šumava. Je více než zarážející, že k těmto aktivitám dochází těsně před prvním lednem 2001, tedy těsně před prvním lednem, než všechny tyto věci by musely být probrány se samosprávami krajů, ať už Jihočeského, nebo Západočeského. Tolik tedy toto vysvětlení. A dovolte, abych učinil následující dotaz. Za prvé: Pane ministře, budete při zónaci chráněné krajinné oblasti respektovat vyšší územní plán územního celku Šumava, tak jak jej schválila vláda v roce 1992? Za druhé: Budete projednávat tyto materie se samosprávami krajů, protože vy jste vždy prosazoval, aby věci byly diskutovány, nebo alespoň jste o tom hovořil, v co nejširším kolektivu? Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, slovo má ministr Miloš Kužvart. Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Chtěl bych zdůraznit, že tady padla otázka jakoby na dva materiály. Jeden je plán péče o šumavský národní park, datum schválení 22. prosinec 2000, a návrh vyhlášky o zónaci Chráněné krajinné oblasti Šumava, datum rozeslání do vnějšího připomínkové řízení 29. 12. 2000, kde jedním z připomínkových míst je standardně i výbor, který je veden panem poslancem Benešem. Tak to jsou dva úplně rozdílné materiály týkající se rozdílných území. A tady bych rád k tomu, co je podstatou otázek pana předsedy výboru pro životní prostředí Beneše, chtěl konstatovat, že zónace Chráněné krajinné oblasti Šumava je dána zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. K bližšímu určení způsoby ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují čtyři, nejméně však tři zóny odstupňované ochrany přírody. Zóny vymezuje orgán ochrany přírody na základě vyhodnocení přírodovědných hodnot území. Tato zónace byla přijata 31. prosince 1999 v souladu s ustanovením § 27 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., byla schvalována protokolárně, po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy, okresními úřady a obcemi, Ministerstvem životního prostředí. Ale od 1. ledna 2000 byl zákon č. 114/1992 Sb. ve věci schvalování zónace CHKO novelizován zákonem č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, následovně: "Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými obcemi." Čili je jasné, že s datem 29. prosince 2000, tak jsme odeslali na připomínková místa, to bylo odesláno i na dotčené obce. Zónace je zpracovávána pouze na základě vyhodnocení přírodovědných hodnot území. Není pro ni tedy podkladem územně plánovací dokumentace, čili svým způsobem je to odpověď na podotázku č. 2 pana interpelujícího poslance. Naopak schválená zónace a schválený plán péče se podle § 27 zákona č. 114/1992 Sb. stávají podkladem pro zpracování mimo jiné i územně plánovací dokumentace. Pro území chráněných krajinných oblastí jsou stanoveny v § 26 zákona č. 114/1992 Sb. základní ochranné podmínky, které jsou odlišné pro celé území Chráněné krajinné oblasti Šumava a pro jednotlivé zóny. Návrh zónace Chráněné krajinné oblasti Šumava zpracovaný Správou národního parku a CHKO Šumava je projednáván od roku 1994.

http://www.prazske.cz/firma/tag/instituce-urady/?strana=59

Hlasovalo: 12621 Hlavní orgán Policie České republiky. Policejní prezidium České republiky - Policejní prezidium České republiky Celní ředitelství Praha Celní ředitelství Praha - Celní ředitelství Praha Úřad práce hl.m. Prahy - Úřad práce hl.m. Prahy I. Spolek letců Karlových Varů - I. Fliegervereines Karlsbad Provozování leteckého klubu. I. Spolek letců Karlových Varů - I. Fliegervereines Karlsbad - I. Spolek letců Karlových Varů - I. Fliegervereines Karlsbad Akademie sociálního umění a léčebné pedagogiky TABOR Škola se sídlem v Praze poskytuje pomaturitní denní a dálkové jednoleté orientační a pětileté studium léčebné pedagogiky a sociálně umělecké terapie, arteterapie, muzikoterapie, dramaterapie, eurythmie, filosofie. Škola působí od roku 1993. Akademie sociálního umění a léčebné pedagogiky TABOR - Akademie sociálního umění a léčebné pedagogiky TABOR Aeroklub Praha-Letňany Nabídka leteckého výcviku a vyhlídkových letů. Aeroklub Praha-Letňany - Aeroklub Praha-Letňany Základním orgánem správy města je sedmdesátičlenné Zastupitelstvo hlavního města Prahy, jehož 11 členů tvoří Radu hlavního města Prahy. Výkonným úřadem je Magistrát hlavního města Prahy se specializovanými odbory a útvary. Magistrát hlavního města Prahy - Magistrát hlavního města Prahy Česká školní inspekce - Česká školní inspekce Česká správa sociálního zabezpečení - Česká správa sociálního zabezpečení Jiří Jachek Organizování cvičení pro děti a dospělé, sportovních víkendů, dovolených a dětských táborů. Nabídka hlídání dětí, masáží a outdoorových akcí. Jiří Jachek - Jiří Jachek Soukromá vysoká škola technického zaměření se studijním programem Nemovitý majetek, studijním oborem Realitní makléř. Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, s.r.o. - Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, s.r.o. Dobrovolné sdružení zaměřené na propagaci a popularizaci letectví. Historická letka republiky Československé - Historická letka republiky Československé Občanské sdružení Matky Boží z La Salette Provoz sdružení poskytující informace o Panně Marii. Občanské sdružení Matky Boží z La Salette - Občanské sdružení Matky Boží z La Salette Správní archiv Ministerstva dopravy Archiv Ministerstva dopravy České republiky. Správní archiv Ministerstva dopravy - Správní archiv Ministerstva dopravy Poskytování služeb odboru památkové péče, odboru umění a knihoven, odboru regionální a národnostní kultury a informační kanceláře. Ministerstvo kultury - Ministerstvo kultury Poskytování služeb v oblasti zahraničního obchodu a podnikání, ochrany spotřebitele, statistického zjišťování, průmyslu a stavebnictví. Ministerstvo průmyslu a obchodu - Ministerstvo průmyslu a obchodu Provoz správního archivu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí - Ministerstvo práce a sociálních věcí Ústřední orgán státní správy pro soudy, státní zastupitelství a vězeňství. Spravuje obchodní rejstřík (včetně výpisu z obchodního rejstříku), insolvenční rejstřík a evidenci úpadců. Ministerstvo spravedlnosti - Ministerstvo spravedlnosti Soudní řízení v 1. stupni ve věcech trestních, občanskoprávních, exekučních, dědických a věcech opatrovnictví. Obvodní soud pro Prahu 10 - Obvodní soud pro Prahu 10 Obvodní soud pro Prahu 5 - Obvodní soud pro Prahu 5 Soudní řízení v 1. stupni ve věcech trestních, exekučních a věcech opatrovnictví. Obvodní soud pro Prahu 6 - Obvodní soud pro Prahu 6 Obvodní soud pro Prahu 8 - Obvodní soud pro Prahu 8 Výkon přenesené působnosti státní správy a samosprávy na katastrálním území Prosek a částech katastrálních území Hloubětín, Hrdlořezy, Libeň, Malešice, Střížkov a Vysočany. Úřad městské části Praha 9 - Úřad městské části Praha 9 Tandemové seskoky KANTOR Tandemové seskoky v blízkosti Prahy, seskoky padákem ze 4km. Jsme plně profesionální tým, kompletní zázemí včetně vlastního letounu. Více než 9tisíc nadšených klientů. Tandemové seskoky provádíme od roku 1998, jsme výhradním provozovatel parašutismu na letišti Mladá Boleslav. Tandemy, tandemové… Tandemové seskoky KANTOR - Tandemové seskoky KANTOR Úřad městské části Praha-Suchdol Poskytování informací a služeb souvisejících s městskou částí. Úřad městské části Praha-Suchdol - Úřad městské části Praha-Suchdol Úřad městské části Praha 1 - Úřad městské části Praha 1 Výkon přenesené působnosti státní správy a samosprávy na katastrálním území Vršovic a částech katastrálních území Hloubětín, Hrdlořezy, Malešice, Michle, Strašnice, Vinohrady, Záběhlice a Žižkov. Úřad městské části Praha 10 - Úřad městské části Praha 10 Výkon přenesené působnosti státní správy a samosprávy na katastrálních územích Hlubočepy, Holyně, Košíře, Motol, Radlice, Smíchov, Slivenec a částech katastrálních území Břevnov, Jinonice, Malá Strana. Úřad městské části Praha 5 - Úřad městské části Praha 5 Výkon přenesené působnosti státní správy a samosprávy na katastrálních územích Břežněves, Bohnice, Čimice, Dolní Chabry, Ďáblice, Karlín, Kobylisy a částech katastrálních úžemí Libeň, Nové Město, Střížkov, Troja, Žižkov. Úřad městské části Praha 8 - Úřad městské části Praha 8 Zajišťování úkolů spojených s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Poslanecké sněmovny, jejích orgánů, poslanců a funkcionářů. Kancelář Poslanecké sněmovny - Kancelář Poslanecké sněmovny Úřad práce Praha - východ Úřad práce Praha - východ - Úřad práce Praha - východ Úřad práce Praha západ - Úřad práce Praha západ Dohlížíme nad dodržováním podmínek podnikání a výkonem státní správy v energetických odvětvích. Státní energetická inspekce - Státní energetická inspekce Poskytování služeb ústředního orgánu státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a pro ochranu státních rezerv. Správa státních hmotných rezerv - Správa státních hmotných rezerv Státní ústav pro kontrolu léčiv - Státní ústav pro kontrolu léčiv Provádění dozoru nad dodržováním zákonem stanovených povinností při zpracování osobních údajů. Úřad pro ochranu osobních údajů - Úřad pro ochranu osobních údajů Rozhodování o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové a užitné vzory nebo označení původu výrobků, vedení příslušných rejstříků. Úřad průmyslového vlastnictví - Úřad průmyslového vlastnictví Úřad vlády ČR - Úřad vlády ČR Gymnázium Praha 4, Postupická Státní všeobecné a sportovní čtyřleté a šestileté gymnázium. Gymnázium Praha 4, Postupická - Gymnázium Praha 4, Postupická Podpora rozvoje duchovních hodnot a ochrany lidských práv tibetského etnika. Kurzy tibetštiny, japonštiny a španělštiny a přednášky o Tibetu. Nadační fond Potala - Nadační fond Potala Plachtařský Old Timer Klub CS Zabýváme se historií plachtění u nás, technickým stavem starých kluzáků a větroňů, jejich uváděním do letuschopného stavu, případně stavbou replik. Plachtařský Old Timer Klub CS - Plachtařský Old Timer Klub CS Poskytování služeb s cílem začlenění osob s postižením do společnosti. Pražská organizace vozíčkářů - Pražská organizace vozíčkářů SPJF Pražská pobočka Jsme sdružení příznivců Jaroslava Foglara. SPJF Pražská pobočka - SPJF Pražská pobočka Pořádáme fotografické výstavy, setkání amatérských astronomů či astronomické olympiády. Česká astronomická společnost - Česká astronomická společnost Nabídka magisterského a doktorského studia na šesti katedrách uměleckého zaměření, pořádání výstav v Galerii VŠUP a produkce knih Nakladatelství VŠUP. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze - Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Rakousko - Velvyslanectví Rakouské republiky Podpora rakouských firem při exportu do ČR a hledání obchodních partnerů, organizace akcí na podporu trhu a zastupování zájmů rakouských občanů. Rakousko - Velvyslanectví Rakouské republiky - Rakousko - Velvyslanectví Rakouské republiky Polsko - Velvyslanectví Polské lidové republiky Zastupování zájmů polských občanů, zajištění víz a povolení nutných k vycestování do Polska, podpora obchodu s Polskem. Polsko - Velvyslanectví Polské lidové republiky - Polsko - Velvyslanectví Polské lidové republiky Lucembursko - Velvyslanectví Lucemburského velkovévodství Zastupování zájmů lucemburských občanů. Lucembursko - Velvyslanectví Lucemburského velkovévodství - Lucembursko - Velvyslanectví Lucemburského velkovévodství Český svaz zrakově postižených sportovců Zajištění sportovních aktivit zrakově postižených občanů. Pořádání různých soutěží. Český svaz zrakově postižených sportovců - Český svaz zrakově postižených sportovců Gruzie - Velvyslanectví Gruzie Zastupování zájmů gruzinských občanů. Gruzie - Velvyslanectví Gruzie - Gruzie - Velvyslanectví Gruzie General Reality, a.s. Luděk Nezbeda Attila Sárkány SA - Moto - Kolo TOP - STAV, s.r.o. JUDr. Josef Panenka Eko - PF, s.r.o. Ing. Josef Višnička - Jo. V. Česká asociace Wellness o.s. Trialog Praha, s.r.o. Gljancmet, spol. s r.o. CUNNINGHAM & MATAS, v.o.s. Menex, spol. s r.o. JKP pneuservis - NON STOP JUDr. Jaroslav Večeřa Vltavské zahradnictví AccessPartner, s.r.o. Expertní skupina CALLISTO CZ, s.r.o. Ing. Tomáš Kukačka Helena Smolíková - HES Hrazdira Kalužík Douděra Wenzl, v.o.s.

http://kraken.slv.cz/30Nd344/2013

30 Nd 344/2013 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, v právní věci žalobkyně CZECH PRODUCTS s. r. o. , se sídlem Josefa Hory 1448, 272 01 Kladno, identifikační číslo osoby 62967541, proti žalované dm drogerie markt s. r. o ., se sídlem České Budějovice, Jeronýmova 1485/19, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 47239581, zastoupené JUDr. Milošem Vondráčkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, náměstí Přemysla Otakara II 123/36, o zaplacení částky 224.422,96 Kč, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1792/2009, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze podle § 16 odst. 1 o. s. ř., takto: Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Yvona Svobodová, Mgr. Michaela Kudějová, Mgr. Jiří Čurda, JUDr. Jiří Macek, Mgr. Marcela Tuscanyová, JUDr. Eva Hodanová, JUDr. Marta Chrastilová, JUDr. Lyana Rozlivková, JUDr. Vlasta Wohlmuthová a JUDr. Gabriela Barančíková, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1792/2009. Žalobkyně v rámci podaného odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. února 2013, č. j. 13 Cm 1792/2009-470, vznesla mimo jiné námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze. Podjatost soudců tohoto soudu, především pak předsedkyně senátu 3 Cmo JUDr. Yvony Svobodové, tj. senátu, jenž má rozhodovat o podaném odvolání žalobkyně, spatřuje v předchozích negativních zkušenostech z rozhodovací činnosti uvedeného soudu. Žalobkyně v podaném odvolání a jeho doplňujícím podání kritizuje předchozí rozhodování soudců Vrchního soudu v Praze. Vrchní soud v Praze předložil tuto námitku podjatosti spolu s písemným vyjádřením výše jmenovaných soudců zařazených v senátu 3 Cmo a zastupujících senátů 12 Cmo a 8 Cmo. Soudci se (ve stručnosti shrnuto) shodně vyjádřili, že nemají žádný poměr k projednávané věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům, nemají zájem na výsledku sporu a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by mohly vést k jejich vyloučení z projednávání věci. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávání věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech . O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle § 16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. K důvodům vyloučení soudce podle § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy (z hlediska vyloženého) o okolnost (okolnosti), která (které) zakládá (zakládají) důvod pochybovat o soudcově nepodjatosti. V tomto případě je třeba konstatovat, že z obsahu spisu nevyplývají žádné právně významné skutečnosti, jež by nasvědčovaly tomu, že by uvedené soudkyně a soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům. Žalobkyně v předmětném podání sice obšírně kritizuje rozhodování soudců předmětného soudu, leč žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudkyň a soudců, neuvádí. Nebyly tedy shledány důvody, pro něž by z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1792/2009, byli vyloučeni výše jmenovaní soudci Vrchního soudu v Praze. Za tohoto stavu proto Nejvyšší soud rozhodl podle § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak vyplývá z výrokové znělky tohoto usnesení.

https://sbirka.nssoud.cz/cz/vady-rizeni-pred-spravnim-organem.p298.html

k § 32 odst. 1 správního řádu k § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění zákona č. 158/1994 Sb. k vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší*) Rozhodl-li správní orgán o porušení povinnosti stanovené v § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami,**) pouze na základě protokolu o autorizovaném měření emisí, který nesplňuje požadavky vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 117/1997 Sb., nelze z tohoto jediného důkazu, byla-li jeho objektivita a soulad s právními předpisy zpochybněna, učinit dostatečně prokazatelný závěr o skutečnosti, že žalobce porušil svou zákonnou povinnost. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2003, čj. 7 A 195/2000-55) Akciová společnost V. v B. proti Ministerstvu životního prostředí o pokutu za nedodržení emisních limitů. Rozhodnutím žalovaného ze dne 21. 8. 2000 bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a bylo potvrzeno napadené rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu v Hradci Králové, ze dne 9. 5. 2000, kterým byla žalobkyni podle § 18 odst. 6 písm. a) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (dále též "zákon o ochraně ovzduší"), ve znění pozdějších předpisů, uložena pokuta ve výši 600 000 Kč za porušení povinnosti stanovené v § 7 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, spočívající v nedodržení emisních limitů pro tuhé znečišťující látky a oxid uhelnatý při provozu uhelné kotelny. Žalobou podanou u Vrchního soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení shora označených rozhodnutí s tím, že uvedená rozhodnutí jí způsobují majetkovou újmu ve výši 834 000 Kč. Žalobkyně především namítala, že pokuta a její výše nebyla řádně odůvodněna: jediným důkazem, o nějž se rozhodnutí opírají, je protokol č. 199/99 o měření emisí v uhelné kotelně v O., které bylo provedeno 15.-16. 11. 1999 měřicí a servisní skupinou E.; ten však nesplňuje požadavky vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší (dále též "vyhláška č. 117/1997 Sb."). Podle názoru žalobkyně správní orgán nerespektoval ustanovení § 32 odst. 1 spr. ř. tím, že nezjistil přesně a úplně stav věci a za tím účelem si neopatřil podklady pro rozhodnutí. Jako důkaz označila žalobkyně mj. znalecký posudek Ing. Vladimíra Ch. ze dne 1. 11. 2000. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl mimo jiné, že spisová vložka jednoznačně dokládá neplnění povinností provozovatele velkého zdroje znečišťování ovzduší podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší, neboť protokol o autorizovaném měření emisí č. 199/99 potvrzuje výrazné překročení stanoveného emisního limitu oxidu uhelnatého a tuhých znečišťujících látek v roce 1999 u obou kotlů na uhelném dole v O. Správní orgán I. stupně tak v sankčním rozhodnutí vycházel ze zákonných podmínek, podle kterých orgán ochrany ovzduší uloží za takové porušení povinnosti provozovatele velkého nebo středního zdroje pokutu ve výši od 10 000 do 10 000 000 Kč. K námitce žalobkyně žalovaný uvedl, že v odvolacím řízení nebyly shledány nedostatky zmíněného protokolu č. 199/99 o měření emisí a v technických, ryze odborných záležitostech měření emisí správní orgán akceptuje výsledky autorizované skupiny k takovému měření oprávněné. Žalovaný vyslovil názor, že zpracovatel posudku Ing. Ch. není oprávněn v oboru životního prostředí a jeho závěry nelze akceptovat, neboť jsou chybné a nesouvisející se zjištěným překročením emisních limitů. Žalobkyně v replice zejména namítla, že tepelná účinnost kotlů vypočtená na základě údajů uvedených v protokolu č. 199/99 je naprosto . Podrobně dále popsala námitky technického charakteru vztahující se k provedenému měření obsaženému v protokolu č. 199/99. Žalobkyně dále poukázala na porušení ustanovení § 46 a § 47 odst. 3 spr. ř. a konstatovala, že správní orgán neprovedl hodnocení jediného důkazu, kterým se stal chybný protokol. Žalobkyně rovněž poznamenala, že podle § 10 odst. 2 vyhlášky č. 117/1997 Sb. musí vyhodnocení jednorázového měření obsahovat emisní faktory, které jsou stanovovány na základě množství paliva spáleného během prováděného měření. Emisní faktory jsou pak dále využívány ke stanovení množství emisí produkovaných měřeným zdrojem, z něhož provozovatel počítá roční poplatek ze znečišťování ovzduší. Jestliže je do výpočtu emisního faktoru vložen chybný údaj o palivu spotřebovaném během měření, pak je i údaj emisního faktoru pro jednotlivé zpoplatněné látky chybný. Žalovaný však ani v tomto ohledu neshledal formální nedostatky protokolu. Žalobkyně konečně uvedla, že ve snaze vyvrátit vyjádření žalovaného zadala docentu Ing. H., CSc., zpracování dalšího znaleckého posudku. Ten jednoznačně potvrdil závěry znaleckého posudku Ing. Ch. a přidal další závažná zjištěná pochybení učiněná v protokolu č. 199/99 vyhotoveného měřicí a servisní skupinou E., kterými zcela zpochybnil všechny hodnoty a výsledky uváděné v tomto protokolu. Nejvyšší správní soud, na nějž věc přešla podle § 132 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Zrušil proto napadené rozhodnutí žalovaného pro vady řízení a se zřetelem k tomu, že v dalším řízení bude třeba zásadního doplnění, zrušil také rozhodnutí správního orgánu I. stupně (§ 78 odst. 1 a 3 s. ř. s.). Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, jsou provozovatelé velkých a středních zdrojů znečišťování povinni dodržovat stanovené emisní limity (§ 5 odst. 5 až 7) a přípustnou tmavost kouře (§ 5 odst. 4 a 5). Podle ustanovení § 5 odst. 5 téhož zákona platí, že seznam znečišťujících látek, kategorizaci zdrojů znečišťování a limity znečišťování pro zdroje uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až c) a přípustnou tmavost kouře vyhlásí Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. Emisní limity a způsob jejich kontroly vyhlásí Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví po vzájemné dohodě. Podle odstavce 8 téhož ustanovení se množství znečišťujících látek vypouštěných ze zdroje zjišťuje měřením nebo se stanoví bilančním výpočtem. Měření se provádí v místě, za kterým již nedochází k dalšímu čištění nebo ředění vypouštěných plynů. Podrobnosti o místě a způsobu měření stanoví zvláštní předpis. Tímto zvláštním předpisem je vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší. Podle svého ustanovení § 1 tato vyhláška obsahuje a) seznam látek znečišťujících ovzduší, kategorizaci stacionárních zdrojů znečišťování, limity znečišťování, přípustnou tmavost kouře a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů znečišťování, b) způsob zjišťování množství emisí a technické prostředky měření emisí, c) požadavky na vedení provozní evidence velkých a středních zdrojů znečišťování, d) požadavky na kvalitu, způsob dodávky a prodej paliv. Podle ustanovení § 18 odst. 6 písm. a) zákona o ochraně ovzduší uloží orgán ochrany ovzduší pokutu ve výši od 10 000 do 10 000 000 Kč provozovateli velkého nebo středního zdroje znečišťování, který porušuje povinnosti stanovené v § 7 odst. 1 písm. b) zákona. Pokutu podle odstavce 8 téhož ustanovení lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy orgán ochrany ovzduší zjistil porušení povinností, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k překročení emisního limitu nebo k porušení povinností došlo. Při stanovení výše pokuty přihlíží orgán ochrany ovzduší k množství a obsahu emitovaného znečištění ovzduší a k závažnosti porušení povinností. Správní orgány obou stupňů opřely svůj závěr o tom, že žalobkyně se dopustila správního deliktu podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší, pouze o jeden důkaz, a to protokol č. 199/99 o autorizovaném měření emisí provedeném ve dnech 15.-16. 11. 1999 měřicí a servisní skupinou E. Žalobkyně však v podané žalobě zpochybňuje protokol o měření emisí a dovolává se toho, že protokol nesplňuje požadavky vyhlášky č. 117/1997 Sb. Svoje tvrzení dokládá znaleckým posudkem Ing. Ch., v němž tento znalec konstatuje nesplnění požadavků na délku měření emisí podle § 9 odst. 1 písm. a) a § 9 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 117/1997 Sb., dále poukazuje na nesrovnalosti v údajích v protokolu, které vykazují nereálné hodnoty v účinnosti obou kotlů, a konečně uvádí, že kotle mají stejné výrobní číslo, a nelze tedy zjistit, kdy byl který kotel měřen. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný správní orgán (stejně tak jako správní orgán I. stupně) vycházel pouze z protokolu č. 199/99; uvedený protokol však nepředstavuje nevyvratitelný důkaz, jsou-li účastníkem předestřeny důkazy, které způsob a závěr měření vyvracejí nebo alespoň vážně zpochybňují. Žalobkyně v podané žalobě namítla skutková tvrzení, která - pokud by byla dokazováním potvrzena - by zjevně ovlivnila celkové skutkové zjištění. I když správní orgán uvedl, že akceptuje výsledky autorizované skupiny k takovému měření oprávněné, nelze přehlédnout, že námitky žalobkyně směřují především proti postupu při získávání podkladů pro výsledné závěry. Žalobkyně zejména namítá, že nebylo dodrženo ustanovení § 9 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 117/1997 Sb., podle nějž se při jednorázovém měření manuálními metodami u zdrojů znečišťování s proměnlivými provozními podmínkami provádí nejméně šest jednotlivých měření pokrývajících alespoň 12 hodin provozu zdroje znečišťování. Žalobkyně namítá, že tato povinnost nebyla splněna při měření tuhých znečišťujících látek, protože byla provedena jen tři jednotlivá měření pokrývající dobu od 9.30 do 14.30 hodin. Dále žalobkyně poukazuje na to, že podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. b) citované vyhlášky platí, že použije-li se k jednorázovému měření přístrojů pro kontinuální měření, činí minimální doba měření u zdrojů znečišťování s proměnlivými provozními podmínkami 12 hodin. Tato povinnost nebyla splněna ani při měření plynných emisí, protože měření byla prováděna od 9.25 do 15.25 hodin (dne 15. 11. 1999), respektive od 7.47 do 13.47 hodin (dne 16. 11. 1999), a to představuje dobu měření pouhých šesti hodin. Dále je namítáno, že údaje v protokolu ukazují nereálné hodnoty v účinnosti obou kotlů. Autorizované měření emisí nesplňuje požadavky stanovené výše uvedenou vyhláškou, z protokolu nelze zjistit místo měření a měřené kotle mají stejné výrobní číslo; nelze tedy zjistit, kdy byl který kotel měřen. V této souvislosti nutno konstatovat, že protokol č. 199/99 sice v bodě 1 uvádí, že odběry vzorků a stanovení dále uvedených faktorů zdroje bylo provedeno v souladu se zákonem o ochraně ovzduší, s vyhláškou č. 117/1997 Sb. a s příručkou jakosti autorizované skupiny E., avšak z dalšího obsahu protokolu - který obsahuje kromě slovního doprovodu pod bodem tři (podklady pro měření) pouze řadu grafů a tabulek, aniž by byl doplněn slovním popisem závěrů, k nimž měřicí a servisní skupina při měření dospěla - nelze jeho objektivitu a soulad s platnou právní úpravou bez dalšího dovodit. Jestliže tedy žalobkyně vytýká materiální nesprávnost protokolu č. 199/99 jako jediného důkazu, o nějž správní orgán opřel svoje rozhodnutí, a tyto námitky nelze bez dalšího vyvrátit, nutno uzavřít, že došlo ke zpochybnění naplnění zákonných znaků skutkové podstaty správního deliktu uvedeného v ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší, tj. jeho objektivní stránky. Jestliže totiž správní orgány vytýkají žalobkyni porušení povinnosti stanovené v § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ovzduší (§ 18 odst. 6 tohoto zákona), podle něhož byla žalobkyně povinna dodržovat stanovené emisní limity, avšak v průběhu přezkumného soudního řízení je zpochybněn jediný důkaz, na jehož základě mělo být porušení této povinnosti doloženo, pak nelze uzavřít než tak, že dosud nebyl zjištěn základní předpoklad pro uložení sankce, tj. porušení povinnosti a z něho vyplývající poškození - případně ohrožení - zákonem chráněného zájmu. V tomto směru nutno zdůraznit, že zásada objektivní (materiální) pravdy představuje pro správní orgán i povinnost zjistit přesně a úplně skutečný stav věci (§ 32 odst. 1 spr. ř.) a získat dostatečný rozsah údajů a informací důležitých pro její posouzení, a to před rozhodnutím ve věci. Správní orgán je povinen úplně a přesně zjistit skutečný stav věci, který je pak podkladem pro rozhodnutí (§ 46 spr. ř.). Správní orgán není vázán návrhy účastníků řízení na provedení důkazů. Zjišťuje všechny právně významné skutečnosti, bez ohledu na to, v čí prospěch tyto skutečnosti svědčí. Zjištěný stav věci musí odpovídat skutečnosti. Zásada materiální pravdy vyjadřuje ve správním řízení nutný požadavek vysoké hodnoty pravdivosti a spravedlnosti vzhledem k tomu, že ve správním řízení bývá rozhodováno o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech právnických a fyzických osob na jednotlivých úsecích státní správy. Způsob a rozsah přesného a spolehlivého zjištění skutečného stavu věci závisí na správním orgánu, který řízení vede. Přitom však správní orgán odpovídá za splnění této zásady; to má svůj odraz zejména v odůvodnění správního rozhodnutí, v němž správní orgán uvádí, které skutečnosti byly podkladem pro jeho rozhodnutí a jakými úvahami byl při jejich hodnocení veden. V daném případě však správní orgán takto nepostupoval, neboť ve správním řízení neshromáždil dostatečné podklady pro závěr o tom, že žalobkyně porušila povinnost uvedenou v ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší. Jediný důkaz, tj. protokol o měření č. 199/99, jehož objektivita a soulad s platnými právními předpisy byly zpochybněny, nelze za takový dostatečný podklad považovat. Z těchto důvodů soud plně přisvědčil žalobě v tom, že provedená zjištění nejsou dostačující k posouzení věci a že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, bude vyžadovat zásadní doplnění, spočívající v zajištění odborného vyjádření, případně doplnění znaleckého posouzení, z něhož by bylo možno dovodit, zda měření emisí provedené ve dnech 15. - 16. 11. 1999 bylo uskutečněno v souladu s vyhláškou č. 117/1997 Sb., a vypořádávající se i s dalšími námitkami žalobkyně v průběhu řízení uplatněnými, týkajícími se technických problémů a technických nesrovnalostí. Za tohoto stavu pak již nebylo nutné se zabývat námitkami žalobkyně, které směřovaly proti výši uložené pokuty. Při novém projednání věci jsou správní orgány vázány právním názorem soudu, bude však třeba respektovat i ustanovení § 18 odst. 8 zákona č. 309/1991 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší, byla s účinností od 14. 8. 2002 zrušena vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, byl s účinností od 1. 6. 2002 zrušen zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Povinnost provozovatelů zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů dodržovat emisní limity, přípustnou tmavost kouře a další parametry je nyní stanovena v § 11 odst. 1 písm. b) posledně citovaného zákona.

http://docplayer.cz/17552075-Zapadoceska-univerzita-v-plzni-fakulta-ekonomicka-diplomova-prace-ekonomika-a-financovani-skolstvi-economy-and-fuding-of-education.html

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ. Diplomová práce. Ekonomika a financování školství. Economy and fuding of education. - PDF Download "ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ. Diplomová práce. Ekonomika a financování školství. Economy and fuding of education." 1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Diplomová práce Ekonomika a financování školství Economy and fuding of education Lumír Hodina Plzeň 2014 3 Prohlašují, že jsem diplomovou práci na téma Ekonomika a financování školství vypracoval samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce za použití pramenů uvedených v přiložené bibliografii. Plzeň dne 25. dubna podpis autora 4 Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. Karlu Karlovcovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat za poskytnutí interních materiálů a odborných rad řediteli ZŠ a MŠ Mirošov panu Mgr. Rostislavu Judlovi a ekonomce školy paní Ivaně Čechové. 5 Obsah Úvod Systém školství v ČR Obecné cíle vzdělávání Zásady vzdělávání Druhy škol Předškolní vzdělávání Základní vzdělávání Střední vzdělávání Konzervatoře Vyšší odborné vzdělávání Vysoké školství Orgány veřejné správy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Česká školní inspekce Obec Kraj Financování školství Financování vysokých škol Financování regionálního školství Hospodaření škol Rozdělování prostředků v regionálním školství ZŠ a MŠ Mirošov Financování ZŠ a MŠ Mirošov Analýza hospodaření ZŠ a MŠ Mirošov Analýza nákladů Analýza výnosů Analýza výsledku hospodaření Finanční analýza ZŠ a MŠ Mirošov Vývoj bilanční sumy Vertikální a horizontální analýza Vertikální analýza 6 7.2.2 Horizontální analýza Rozdílové ukazatele Dílčí ukazatele finanční analýzy Ukazatele autarkie Ukazatele rentability Ukazatele likvidity Ukazatele aktivity Ukazatele financování Zhodnocení současné situace a návrh opatření na zlepšení Závěr Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam použitých zkratek Seznam použité literatury Seznam příloh 7 Úvod Porozhlédneme-li se kolem sebe, zjistíme, že jsou ve světě mezi jednotlivými státy patrné velké rozdíly. Je nutné si proto položit zásadní otázku, čím je tento stav způsoben. Někdo by mohl argumentovat stářím jednotlivých státních celků, někdo kulturními odlišnostmi a někdo pak něčím zcela odlišným. Tyto argumenty je však možné akceptovat pouze částečně. Dnes totiž již nežijeme ve světě, kde se jednotlivé státy vyvíjejí zcela izolovaně, ale ve světě, kde globalizace dosáhla takové úrovně, že jednotlivé státy jsou na sobě navzájem existenčně závislé. Pomyslná propast mezi jednotlivými státy musí tedy být způsobena něčím jiným. Tím něčím, co činí rozdíl mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi, je vzdělanost jejich obyvatelstva. Růst kvalifikované pracovní síly přispívá k mobilitě a flexibilitě pracovní síly, a tím i k rozvoji celé ekonomiky a zároveň posiluje demokracii a svobodu (Ochrana, Pavel, & Vítek, 2010, str. 107). Ne nadarmo se říká, že investice do svého vzdělání je pro člověka ta nejlepší investice vůbec. Přesně to pak analogicky platí i v případě států. Investice do vzdělání jejich obyvatelstva je to nejlepší, co můžou udělat pro svůj budoucí růst. Nevýhodou této investice je však skutečnost, že její pozitivní výsledky nejsou vidět ihned. Jedná se o dlouhodobý proces, který začne nést ovoce teprve až po několika letech. Právě z tohoto důvodu se pak mnozí čelní představitelé rozvojových zemí zaměřují raději na nic neřešící investice zajišťující pro stát pouze bezprostřední a krátkodobý přínos a přitom si neuvědomují, že se díky své krátkozrakosti točí v začarovaném kruhu, z kterého nevede žádná cesta ven. Vyspělé země tuto chybu většinou nedělají, a tak se pomyslné nůžky mezi nimi a rozvojovými zeměmi rozevírají stále více a více. Diplomová práce bude věnována problematice ekonomiky a financování školství v České republice (ČR). Zvláštní důraz zde bude kladen na podání podrobné charakteristiky systému školství v ČR a financování jednotlivých typů škol. Významnou částí práce bude zpracovaná finanční analýza některých vybraných ukazatelů pro ZŠ a MŠ Mirošov, na jejímž základě bude následně zhodnocena současná situace tohoto subjektu a budou navržena vhodná opatření, která povedou k jejímu zlepšení. V úvodu práce bude dán prostor k podrobné charakteristice současného systému českého školství. Na základě aktuální právní úpravy budou popsány jednotlivé druhy 7 8 předškolních zařízení, škol a školských zařízení, přičemž bude kladen důraz na podrobný popis rysů charakteristických právě pro jejich daný typ. Důležitou součástí bude také charakteristika jednotlivých orgánů veřejné správy, které svou činností do oblasti školství zasahují. Velká pozornost bude věnována financování jednotlivých typů škol, které je závislé na podobě jejich zřizovatele. Bude zde vysvětleno jakým způsobem a z jakých prostředků jsou školy financovány v případě veřejného sektoru a jakým způsobem jsou financovány v případě sektoru soukromého. Pozornost bude zaměřena především na problematiku financování regionálního školství, jehož se bude týkat celá praktická část této práce. Následně bude provedena již samotná analýza vybraného subjektu, kterým je v tomto případě ZŠ a MŠ Mirošov, jejímž zřizovatelem je město Mirošov. Analýza bude sestávat ze tří částí: analýzy financování, analýzy hospodaření a finanční analýzy. Díky provedené analýze bude možné podrobně popsat a zhodnotit současnou finanční situaci školy. Na závěr práce budou na základě provedené finanční analýzy a jejích výstupů navržena vhodná opatření, která by měla vést ke zlepšení zjištěné situace. Samozřejmostí bude také vysvětlení, v čem konkrétním budou daná opatření pro budoucí stav školy přínosná a jakým způsobem by měla být implementována. Při zpracování práce se bude vycházet především z tematicky zaměřené odborné literatury, a to ať již české, tak i zahraniční, platných právních předpisů, internetových zdrojů a interních informací získaných ze ZŠ a MŠ Mirošov. 8 9 1 Systém školství v ČR Na vzdělání lze pohlížet jako na veřejný statek, resp. slovy školského zákona veřejnou službu, kterou stát poskytuje svým občanům. V ČR má každý občan právo na vzdělání. Toto právo je mu garantováno ústavním pořádkem ČR, resp. čl. 33 Listiny základních práv a svobod (LZPS) a čl. 2 Protokolu č. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dle LZPS má být toto vzdělání bezplatné, a to minimálně v případě státních základních a středních škol. Právo na bezplatné vzdělání však nevylučuje možnost zpoplatněného vzdělání realizovaného soukromými, resp. církevními školami. Problematika vzdělávání a školství čerpá kromě ústavněprávních pramenů také z pramenů na úrovni zákonných a podzákonných právních předpisů, jejichž prostřednictvím zákonodárce, vláda a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) upravuje systém vzdělávání a školství. Z těchto právních předpisů je nutné jmenovat především zákon č. 564/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání a zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Tyto zákony upravují především jednotlivé součásti tvořící vzdělávací soustavu v ČR. Kromě práva na bezplatné vzdělání ukládá LZPS občanům ČR zároveň povinnost školní docházky, přičemž ta je povinná pouze po dobu stanovenou zákonem, která dle 34 školského zákona činí devět školních roků, trvá však nejdéle do konce školního roku, ve kterém žák dosáhl věku 17 let (Klíma, 2010). V této kapitole rozdělené do čtyř podkapitol budou nejprve definovány cíle vzdělávání stanovené školským zákonem. Obdobně budou v následující podkapitole definovány zásady vzdělávání. Ve třetí podkapitole bude podrobně popsán systém škol a školských zařízení v ČR, přičemž budou vystiženy především ty jejich rysy, které jsou pro daná zařízení charakteristické. Zvláštní důraz bude věnován základním školám a mateřským školám, neboť součástí této diplomové práce je i finanční analýza konkrétní základní a mateřské školy. Ve čtvrté podkapitole budou charakterizovány jednotlivé orgány veřejné správy, jejichž činnost se vztahuje k oblasti školství. 9 10 1.1 Obecné cíle vzdělávání Základní cíle poskytovaného vzdělávání jsou dle 2 odst. 2 školského zákona následující: rozvoj osobnosti člověka, zisk všeobecného nebo všeobecného a odborného vzdělání, pochopení a následné uplatňování zásad demokracie, právního státu, základních lidských práv a svobod včetně smyslu pro sociální soudržnost, pochopení principu rovnosti mezi muži a ženami ve společnosti, budování národního a státního vědomí, seznámení se se světovými a evropskými hodnotami a tradicemi, pochopení zásad a pravidel vyplývajících z evropské integrace, zisk znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví. 1.2 Zásady vzdělávání Školský zákon pro vzdělávání stanovuje v 2 odst. 1 zásady, které tvoří společně základní pilíře celého vzdělávacího systému v ČR a prostupují celým tímto systémem. Jedná se o tyto zásady: zásada rovného přístupu každého občana ČR nebo Evropské unie (EU) ke vzdělávání bez jakékoliv diskriminace, zásada zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, zásada vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti mezi účastníky vzdělávání, zásada bezplatnosti základního a středního školství pro občany ČR a občany EU, zásada svobodného šíření poznatků vyplývajících ze současného stavu poznaní světa, zásada zdokonalování vzdělávacího procesu na základě dosažených vědeckých výsledků a používání moderních účinných pedagogických přístupů a metod, zásada hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování vzdělávacích cílů stanovených školským zákonem a vzdělávacími programy, zásada možnosti celoživotního vzdělávání. 10 11 1.3 Druhy škol Jak již bylo výše uvedeno, školský zákon říká, že vzdělávací soustava je tvořena školami a školskými zařízeními. V této kapitole se budu věnovat pouze členění škol. Dle 7 školského zákona je soustava škol tvořena mateřskými školami, základními školami, středními školami, konzervatořemi, vyššími odbornými školami, základními uměleckými školami a jazykovými školami s právem státní jazykové zkoušky. Střední školy jsou pak dále děleny na gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště. Proto, aby byl výčet škol úplný, je nutné nahlédnout do zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, který zavádí jako nejvyšší stupeň škol vysoké školy. Aby mohla škola nebo školské zařízení vykonávat vzdělávací činnost, pro kterou byly svým zřizovatelem založeny, je nutné, aby byly zapsány do školského rejstříku. Vzdělávání ve školách a školských zařízeních je zajišťováno pedagogickými pracovníky, jimž se podrobně věnuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Školy je možné dělit dle různých kritérií. Jedním z možných dělení, je dělení podle zřizovatele školy, kterým může být podle 8 školského zákona kraj, obec, dobrovolný svazek obcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo spravedlnosti ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR a registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění zřizovat církevní školy a ostatní fyzické a právnické osoby. Podle zřizovatele pak lze dělit školy na státní, vojenské, policejní, požární, obecní, církevní a soukromé. V případě, že zřizovatelem je obec, kraj, resp. dobrovolný svazek obcí, má škola nebo školské zařízení podobu školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace. Církev, náboženské společnosti a ostatní právnické nebo fyzické osoby zřizují školy a školská zařízení v podobě školských právnických osob nebo právnických osob podle zvláštních právních předpisů. V případě, že je zřizovatelem některé z ministerstev, kterým zákon tuto možnost poskytuje, mají školy nebo školská zařízení podobu školské právnické osoby nebo státní příspěvkové organizace (MŠMT), organizační složky státu nebo její součásti (Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti 11 12 a Ministerstvo práce a sociálních věcí). Zřizuje-li Ministerstvo zahraničních věcí školu při diplomatické nebo konzulární misi, stává se tato škola součástí těchto úřadů. Existuje ještě další možnost členění škol, která seskupuje školy podle úrovně, na níž se ve vzdělávací soustavě nacházejí. Takovýto systém pak rozděluje vzdělání na předškolní vzdělání, primární vzdělání, nižší sekundární vzdělání, vyšší sekundární vzdělání, post-sekundární vzdělání a terciární vzdělání. Pro ilustraci a pochopení, jaký je vztah mezi jednotlivými stupni škol slouží schéma vzdělávací soustavy v ČR, které je uvedeno v Příloze A. Toto schéma znázorňuje členění podle dvou ze tří výše zmíněných kritérií Předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání je upraveno v části druhé školského zákona. Cílem předškolního vzdělávání není suplovat výchovnou roli rodiny, nýbrž ji vhodným způsobem doplňuje. Jedná se o etapu vzdělávání dítěte, ve které se rozvíjí jeho citové, rozumové a tělesné vlastnosti. Dochází také k osvojení základních pravidel společenského chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Na předškolní vzdělávání lze pohlížet jako na jakýsi vzdělanostní základ, v němž dítě získává poznatky o životě kolem sebe a podněty užitečné pro pokračující vzdělávání. Předškolní vzdělávání není povinné. Je realizováno především v mateřských školách nebo v přípravných třídách základních škol. Tento stupeň vzdělávání je určen pro děti ve věku od tří do šesti let (v případě odkladu do sedmi let), při existenci opodstatněných důvodů i pro děti mladší. Přednostní docházka do mateřských škol se nabízí dětem, které se nacházejí v posledním roce před nástupem do základní školy. Mateřské školy mohou mít charakter buď samostatného školského zařízení, nebo mohou působit jako součást jiných školských zařízení (Národní ústav pro vzdělávání, 2013). Na následujících tabulkách je možné pozorovat nejprve počty mateřských škol řazených podle jejich zřizovatele, kterým mohou být subjekty uvedené v kapitole Druhy škol, jednak počty dětí, které navštěvují mateřské školy. Obě tabulky znázorňují data ze školních let 2003/2004 až 2012/ 13 v tom v tom v tom v tom Tab. č. 1: Počty mateřských škol podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Mateřské školy Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Z tabulky je patrná jasná převaha veřejných mateřských škol před soukromými, přesto je však možné pozorovat v posledních třech letech razantní nárůst soukromých mateřských škol. Nejčastějším zřizovatelem mateřských škol ve sledovaném období byly obce. Tab. č. 2: Vývoj počtu dětí v mateřských školách ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Děti Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR 13 14 V posledních letech se řeší problém nedostatku míst v mateřských školách. Je to dáno tím, že v minulosti byla tato místo zredukována. Nyní však nastupuje do mateřských škol silná generace, což je vidět i z uvedené tabulky Základní vzdělávání Základní vzdělávání má svůj zákonný základ v části třetí hlavě druhé školského zákona. V 44 výše zmíněného zákona je cíl základního vzdělávání stanoven následovně. Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění. Jinými slovy jeho podstata tkví v tom, že stát poskytuje žákům základy využitelné pro jejich celoživotní učení. Výuka v rámci základního vzdělávání je realizována na základní škole (devítiletý program), základní škole speciální (desetiletý program), na nižším stupni víceletých gymnázií a konzervatoří v osmiletém oboru vzdělání tanec. Výuka probíhá podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání doplněného o standardy základního vzdělání. Základní vzdělání je považováno za ukončené po splnění povinné školní docházky, obvykle tedy po devíti letech studia, resp. ukončením školního roku, v němž žák dosáhl 17 let. Základní vzdělání je možné získat také splněním kursu pro získání základního vzdělání, který je realizován základní nebo střední školou. Tyto kursy jsou určeny pro lidi, kteří neukončili základní vzdělání v rámci povinné školní docházky. Dokončením základního vzdělání se žákovi otevírá možnost pokračovat ve studiu na střední škole nebo jejím ekvivalentu v rámci systému středního vzdělávání. Pro žáky, u kterých zjistí školské poradenské zařízení, že trpí středně těžkým a těžkým mentálním postižením, souběžným postižením s více vadami a autismem, je základní vzdělávání většinou poskytováno v základních školách speciálních. Toto vzdělávání je zaměřeno přímo na potřeby těchto žáků. Cílem základních škol speciálních je usnadnit 14 15 v tom v tom žákům budoucí postup do dalšího stupně vzdělávání a zapojení se do praktického života. Výuka na těchto školách probíhá podle školních vzdělávacích programů v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro obor vzdělání Základní škola speciální. Absolvováním základní školy speciální získává žák možnost pokračovat na jednoleté, resp. dvouleté praktické škole. Zřizovatelé základních škol a základních škol speciálních jsou subjekty uvedené v kapitole Druhy škol. V následující tabulce jsou uvedeny počty základních škol a základních škol speciálních ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 podle jejich zřizovatele. Tab. č. 3: Počty základních škol a základních škol speciálních podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Základní školy a základní školy speciální Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Z tabulky je patrná jasná dominance veřejných základních škol. Zřizovatelem byly v tomto případě nejčastěji obce. V případě škol zřizovaných kraji se jedná o základní školy speciální. Z celkových čísel je vidět klesající trend počtu škol v ČR, který je dán dlouhodobým úbytkem počtu žáků základních škol. V posledních dochází k mírnému počtu žáků. Celkový vývoj počtu žáků v základních školách a základních školách speciálních je patrný na následující tabulce. V budoucnu se předpokládá ještě větší nárůst počtu žáků, neboť silné ročníky, které nyní navštěvují mateřské školy, budou postupně nastupovat do základních škol. 15 16 v tom v tom Tab. č. 4: Vývoj počtu žáků základních škol a základních škol speciálních ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 16 Žáci Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Střední vzdělávání Cílem středního vzdělávání je dle 57 školského zákona rozvoj vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které byly získány v průběhu základního vzdělávání a jsou důležité pro osobní rozvoj jedince. Žákům je poskytováno obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání, které je spojeno se všeobecným vzděláním, a jeho cílem je upevnit hodnotovou orientaci žáků. Dalším cílem je vytvoření předpokladů nutných pro plnoprávný osobní a občanský rozvoj, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání, resp. pracovní činnosti. Střední vzdělávání je dle 58 možné členit na tři stupně podle způsobu jejich zakončení. Zákon počítá se středním vzdělávání, středním vzdělávání s výučním listem a středním vzdělávání s maturitní zkouškou. Střední vzdělání lze získat, pokud je splněn jednoletý, resp. dvouletý vzdělávací program realizovaný v denní formě vzdělání. Střední vzdělání s výučním listem je žákem získáno úspěšným absolvováním dvouletého, resp. tříletého vzdělávacího programu v denní formě vzdělání. Lze jej však získat i úspěšným absolvováním vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem. Střední vzdělání s maturitní zkouškou je získáno úspěšným absolvováním vzdělávacího programu 17 v tom v tom v tom šestiletého nebo osmiletého gymnázia, čtyřletého vzdělávacího programu denní formy vzdělávání, vzdělávacího dvouletého programu nástavbového studia denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Zřizovatelé škol v rámci středního vzdělávání se opět řídí 8 školského zákona a jsou tedy stejní jako v předchozích dvou případech. V následujících tabulkách je znázorněn počet středních škol rozdělený podle jejich zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 a vývoj žáků středních škol ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013. Tab. č. 5: Počty středních škol podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Střední školy Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj neveřejný soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Z tabulky je zřejmé, že i v oblasti středního vzdělávání hraje hlavní úlohu stát. Asi 75% všech středních škol má za svého zřizovatele subjekt v rámci veřejného sektoru. Tím je pak nejčastěji kraj. Na rozdíl od předchozích vzdělávacích stupňů dochází ke zvyšování relativního poměru soukromých a církevních středních škol na celkovém počtu středních škol. Tento poměr činí cca 25%. 17 18 v tom v tom Tab. č. 6: Vývoj počtu žáků středních škol ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Žáci Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR V případě středního školství je situace obdobná jako u základního školství. Počet žáků v průběhu let klesá, ale i v případě středních škol lze do budoucna předpokládat jejich narůst Konzervatoře Cílem vzdělávání v konzervatořích je dle 86 školského zákona rozvoj znalostí, dovedností a dalších schopností žáka, které získal v základním a v základním uměleckém vzdělávání. Konzervatoře dále poskytují všeobecné vzdělání a připravují žáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko-pedagogických činností v oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Vzdělávání v konzervatořích vytváří také předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti. Stejně jako v případě středního školství je i v případě konzervatoří možné jejich dělení na stupně podle jejich zakončení. Podle 87 střední vzdělání s maturitní zkouškou je získáno úspěšně ukončeným šestiletým vzdělávacím programem v denní formě nebo osmiletým vzdělávacím programem v denní formě. Vyšší odborné vzdělávání v konzervatoři je získáno úspěšným ukončením šestiletého nebo osmiletého vzdělávacího programu. Zřizovatelé konzervatoří jsou stejní jako v předchozích případech a jsou upraveni v 8. Na následujících tabulkách je znázorněn jednak počet konzervatoří podle 18 19 v tom v tom v tom v tom zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 a vývoj počtu žáku konzervatoří ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013. Tab. č. 7: Počty konzervatoří podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Konzervatoře Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Z tabulky je patrné, že vývoj počtu konzervatoří v ČR je víceméně konstantní, což je dáno povahou školy. Většina konzervatoří je zřizována krajem. Soukromé subjekty a církev zaujímají cca třetinový podíl. Tab. č. 8: Vývoj počtu žáků konzervatoří ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Žáci Celkem veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Od počtu konzervatoří se odvíjí počet jejich žáků. U nich je v poslední době patrný mírný nárůst. 19 20 v tom v tom Vyšší odborné vzdělávání Cílem vyššího odborného vzdělávání je rozvoj a prohloubení znalostí a dovedností, které studenti získali v rámci středního vzdělávání, a poskytnutí všeobecného a odborného vzdělání a praktické přípravy pro výkon náročných činností. Úspěšným absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu student dosáhne stupně vyššího odborného vzdělání. Vyšší odborné vzdělání je koncipováno jako tříleté v denní formě včetně odborné praxe. V případě zdravotnických oborů trvá vyšší odborné vzdělávání tři a půl roku. V případě vyššího odborného školství jsou zřizovatelé stejní, jako v předchozích případech. V následujících tabulkách jsou znázorněna data týkající se počtu vyšších odborných škol podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 a vývoj počtu žáků vyšších odborných škol ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013. Tab. č. 9: Počty vyšších odborných škol podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Vyšší odborné školy Celkem veřejný MŠMT jiný resort kraj soukromý církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Z tabulky je patrné, že změna v počtu vyšších odborných škol ve sledovaném období se mění pouze nepatrně. Dominantní pozici má veřejný sektor, v jehož rámci je nejčastějším zřizovatelem vyšších odborných škol kraj. Asi třetina škol je pak zřizována soukromými subjekty či církví. 20 21 v tom v tom Tab. č. 10: Vývoj počtu žáků vyšších odborných škol ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 Zřizovatel 2003/ / / / / / / / / /13 Žáci Celkem Veřejný MŠMT obec jiný resort kraj soukromý Církev Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Počty žáků vyšších odborných škol uvedené v tabulce jsou v daném období přibližně stejné. Malý pokles je způsoben především poklesem žáků v soukromých vyšších odborných školách a drobným snížením počtu žáků církevních vyšších odborných škol Vysoké školství Nejvyšším stupněm vzdělávací soustavy v ČR jsou vysoké školy. Ty upravuje zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Dle 1 jsou vysoké školy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. Podstatným rozdílem od předešlých druhů škol je skutečnost, že vysoké školy jsou dle zákona považovány za právnickou osobu. Vysoké školy podle 2 vysokoškolského zákona uskutečňují akreditované programy a programy celoživotního vzdělávání. Tyto studijní programy se dělí na bakalářské, magisterské a doktorské. Podle toho, jaký typ studijního programu vysoká škola uskutečňuje, je možné je dělit na vysoké školy univerzitního a vysoké školy neuniverzitního typu. Typ školy je pak uveden v jejím statutu. Přičemž vysoké školy univerzitního typu mohou realizovat všechny typy studijních programů a s tím související výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další činnost. Tyto vysoké školy se 21 22 ve své organizační struktuře člení na fakulty. To, že se jedná o vysokou školu univerzitního typu, by mělo být většinou patrné již ze samotného názvu, ve kterém může takováto vysoká škola používat slovo univerzita. Vysoké školy neuniverzitního typu realizují bakalářské a někdy také magisterské studijní programy. Zároveň mohou provozovat s nimi související výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další činnost. Organizační struktura těchto vysokých škol není tvořena fakultami. Vysoké školy se dělí na veřejné, soukromé a státní, přičemž ty se dále dělí na vojenské a policejní. Veřejné vysoké školy se zřizují zákonem. V následujících tabulkách jsou uvedeny údaje o počtech vysokých škol v letech 2003 až 2012 a počtech studentů rozdělených podle studovaných studijních programů v letech 2003až Tab. č. 11: Počty vysokých škol v letech 2003/2004 až 2012/ Celkem Veřejné vysoké školy Soukromé vysoké školy Vysoké školy vojenské a policejní Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Z tabulky je patrný vysoký nárůst soukromých vysokých škol od počátku sledovaného období do současnosti. Naopak počet veřejných a státních vysokých škol je víceméně konstantní. Tab. č. 12: Vývoj počtu studentů vysokých škol podle studovaných studijních programů v letech 2003/2004 až 2012/2013 Forma studia Typ studijního programu Studenti Celkem Prezenční studium celkem v bakalářských studijních programech 23 v magisterských studijních programech v navazujících magisterských studijních programech v doktorských studijních programech Distanční a kombinované studium celkem v bakalářských studijních programech v magisterských studijních programech v navazujících magisterských studijních programech v doktorských studijních programech Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR Z tabulky vyplývá, že od roku 2003 do roku 2012 došlo k nárůstu počtu vysokoškolských studentů o více jak , přičemž většina z nich studuje v distanční a kombinované formě studia. Růst je patrný především u bakalářských studijních programů, což je patrně dáno rozvojem bakalářských studijních programů na úkor magisterských studijních programů, u kterých lze naopak pozorovat výrazný pokles počtu studentů. Tito studenti však po ukončení bakalářského studijního programu většinou pokračují v navazujícím magisterském studijním programu, u kterého je opět možné zaznamenat znatelný narůst. S rostoucím celkovým počtem vysokoškolských studentů dochází zároveň k nárůstu počtu studentů doktorských studijních programů, byť již k ne tak hojnému jako v případě bakalářských a navazujících magisterských studijních programů. 23 24 2 Orgány veřejné správy Na tomto místě budou popsány jednotlivé orgány veřejné správy, jejichž činnost má dopad na úsek školství, a jejich úloha. Na prvním místě se bude jednat o MŠMT, které jakožto ústřední správní orgán má celostátní působnost a činnost školství zabezpečuje na té nejvyšší úrovni. Dále to pak bude Česká školní inspekce, orgány krajů a orgány obcí. 2.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy má svůj zákonný základ stejně jako ostatní ministerstva v Ústavě ČR, konkrétně v čl. 79. Tento článek má však charakter blanketové právní normy a úpravu ministerstev ponechává na prováděcím zákoně, kterým je v tomto případě tzv. kompetenční zákon (zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky). Slovy kompetenčního zákona je MŠMT ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. MŠMT dále koordinuje činnost ostatních ministerstev, jiných ústředních orgánů uvedených v 2 kompetenčního zákona a profesních komor. Koordinace činnosti se týká oblasti uznávání odborné kvalifikace a oblasti získávání kvalifikací v systému dalšího vzdělávání. Tomuto ministerstvu je podřízena Česká školní inspekce, o které bude dále v textu podrobnější zmínka. MŠMT plní úkoly stanovené v zákonech a jiných obecně závazných právních předpisech v rámci okruhu své působnosti (viz výše) a úkoly, které pro něj vyplývají z členství ČR v EU a dalších integračních seskupeních a mezinárodních organizacích. Ministerstvo dále zkoumá v rámci své působnosti společenskou problematiku, provádí analýzy dosavadních výsledků, provádí opatření s cílem řešit aktuální otázky. MŠMT dále zpracovává koncepci rozvoje odvětví školství, mládeže a tělovýchovy, jejímž cílem je stanovit směr budoucího směřování celého odvětví. Pro rozvoj celého odvětví je 24 25 nezbytně nutný přísun dostatečného množství finančních zdrojů, proto MŠMT předkládá podklady nutné pro sestavení návrhů státních rozpočtů. Jednou z nejdůležitějších skutečností je fakt, že kterékoliv ministerstvo má tzv. zákonodárnou iniciativu, tedy právo předkládat Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrhy zákonů. K řešení otázek, které nemusejí být upraveny zákonem, mají ministerstva dle čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR pravomoc vydávat na základě a v mezích zákona vyhlášky. V čele MŠMT stojí ministr, který je členem vlády ČR. Ministr nese plnou zodpovědnost za chod Ministerstva. 2.2 Česká školní inspekce Česká školní inspekce, která je zřízená na základě školského zákona, je správní úřad, který má celostátní působnost. Z právního hlediska se jedná o organizační složku státu, která je účetní jednotkou. Česká školní inspekce se člení na ústředí České školní inspekce, které sídlí v Praze, a na jednotlivé inspektoráty České školní inspekce. V čele České školní inspekce stojí ústřední školní inspektor, jenž je do úřadu jmenován ministrem školství, mládeže a tělovýchovy. Působnost České školní inspekce je dvojího charakteru. Má jednak charakter evaluační, jednak charakter kontrolní. Účelem evaluace je zjišťování a hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání. Závěrečným výstupem provedené evaluace je inspekční nebo tematická zpráva. Smyslem kontrolní činnosti České školní inspekce je dohled nad dodržováním správních právních předpisů vztahujících se k poskytovanému vzdělání a školských služeb. Závěrečným výstupem je v tomto případě protokol. Česká školní inspekce může svoji inspekční činnost provádět v rámci své působnosti také na základě podnětů, stížností a petic nebo na základě žádosti na přiznání dotace podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením. 2.3 Obec Obec je prvním ze dvou celků, které vykonávají územní samosprávu ve školství. 25 26 Při činnosti obce, jejímž cílem je zajišťovat školské služby, musí obec dbát zejména na soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce, s potřebami trhu práce celkovým rozvojem území obce a musí zároveň dbát také na jejich dostupnost. Obec má povinnost zajišťovat podmínky pro plnění povinné školní docházky pro děti s místem trvalého pobytu na území obce a pro děti, které jsou umístěny ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy na území obce, a které nemají možnost vzdělávat se ve školách zřízených přímo při těchto školských zařízeních. Ke splnění této povinnosti obec může přistoupit buď tak, že zřídí základní školu, nebo zařídí plnění povinné školní docházky ve škole, která byla zřízena jinou obcí nebo svazkem obcí. Do pravomoci obce spadá také možnost školu zrušit. Obec má dále povinnost zajistit pro děti předškolního věku s místem trvalého pobytu na území obce a pro děti, které jsou na území obce umístěny v dětském domově, v posledním roce před zahájení povinné školní docházky podmínky pro předškolní vzdělávání. Za tímto účelem buď zřizuje mateřskou školu, nebo zajišťuje předškolní vzdělávání v jiné mateřské škole. Obec nebo svazek obcí má kromě výše uvedených školských zařízení, jejichž zajištění občanům bylo pro obec povinností, možnost zřizovat, resp. zrušovat: základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská účelová zařízení nebo školská zařízení, která jsou obvykle zřizována jinými zřizovateli, prokáže-li obec pro takovéto zařízení dostatečné zdrojové zabezpečení, a to finanční, materiální i personální. 2.4 Kraj Kraj je druhým z celků, které vykonávají územní samosprávu ve školství. Při činnosti kraje, jehož cílem je zajišťovat školské služby, se musí dbát zejména na soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů kraje, s potřebami trhu práce, s celkovým rozvojem území kraje a musí zároveň dbát také na jejich dostupnost. 26 27 Kraj má povinnost zajistit občanům podmínky pro vzdělávání v rámci středního a vyššího odborného vzdělávání. Dále poskytuje podmínky pro vzdělávání pro děti, žáky a studenty s nezdravotními postiženími a znevýhodněními, vzdělávání jazykového, základního uměleckého a zájmového a podmínky pro výkon ústavní výchovy. Na základě výše uvedené povinnosti kraje kraj zřizuje: střední školy (výjimečně s vyučovacím jazykem národnostních menšin), vyšší odborné školy, mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky se zdravotním postižením, základní školy speciální, školy při zdravotnických zařízeních, školská výchovná a ubytovací zařízení a zařízení školního stravování, jazykové školy s právem jazykové zkoušky, základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání a dětské domovy. Dále má kraj možnost zřizovat další školská zařízení a školské služby, mateřské školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny či školy a školská zařízení, která jsou běžně zřizována obcí nebo ministerstvem, dokáže-li je kraj dostatečně zdrojově zabezpečit. 27 28 3 Financování školství Existuje několik finančních zdrojů, z nichž je financováno bezplatné školství. U nás je v průměru na školství vydáváno cca 12% ze státního rozpočtu (138 mld. - rok 2013). Dalším významným zdrojem jsou finanční příspěvky obcí a měst, které jsou použity na provoz školních jídelen, hospodářský provoz školských zařízení apod. Obce tyto finanční prostředky získávají jako účelovou neinvestiční dotaci od státu, která je rozdělována příslušným krajským úřadem. Z celkových provozních výdajů je 60% až 65% použito na mzdy zaměstnanců. Část finančních prostředků mohou školy získávat také ze soukromých zdrojů. Financování jednotlivých skupin škol souvisí s tím, kdo dané školy spravuje. Z tohoto hlediska lze tedy rozlišovat: přímo řízené financování školství (především se jedná o vysoké školy), regionální školství (jedná se o všechny školy s výjimkou vysokých škol), ostatní přímo řízené organizace (Česká školní inspekce, Výzkumný ústav pedagogický, orgány veřejné správy ve školství, výzkumný ústav odborného školství) V kapitole 333 státního rozpočtu MŠMT jsou definovány závazné ukazatele ovlivňující financování, mezi které patří následující limity: limit počtu zaměstnanců, limit prostředků na platy, limit na ostatní osobní náklady, rozpočtovaný průměrný měsíční plat. Tyto závazné ukazatele jsou velice důležité, neboť MŠMT jejich prostřednictvím limituje prostředky na platy, stanovuje průměrný měsíční plat v resortu, reguluje zaměstnanost v příspěvkových organizacích resortu a organizačních složkách a garantuje meziroční navýšení platů zaměstnanců v resortu školství (Peková & Pilný, 2008). 28 29 V souladu s instrukcemi MF je návrh rozpočtu kapitoly zpracován ve struktuře výdajových bloků a okruhů. Výdajové bloky a okruhy jsou specifickými závaznými ukazateli na rok Tab. č. 13: Výdajové limity MŠMT pro rok 2013 (v tis. Kč) Zdroj: MŠMT, 2013 SPECIFICKÉ UKAZATELE ROZPOČTU celkem rozpočet kapitoly MŠMT Celkem výdaje MŠMT Věda a vysoké školy v tom: vysoké školy výzkum, vývoj a inovace z toho: programy spolufinancované z EU a FM Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací Podpora činnosti v oblasti mládeže Podpora činnosti v oblasti sportu v tom: sportovní reprezentace všeobecná sportovní činnost Výdaje spolufinancované programy celkem mimo výzkum, vývoj a inovace Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resort v tom: OPŘO. Společné a účelově vyčleněné úkoly, programy kulturního dědictví státní správa zahraniční rozvojová spolupráce program podpory vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchova sociální prevence a prevence kriminality protidrogová politika programy podpory příslušníků romské komunity mezinárodní konference, semináře Závazné limity pro odvětví školství pro rok 2013 jsou následující: limit počtu zaměstnanců (včetně EU a FM) osob mzdové prostředky celkem tis. Kč o prostředky na platy tis. Kč o prostředky na ostatní platby za provedenou práci/ ostatní osobní náklady ( OPPP / OON ) tis. Kč průměrný měsíční plat Kč Zdroj: Rozpočet kapitoly MŠMT na rok 2013, s 30 3.1 Financování vysokých škol V této kapitole bude stručně popsána problematika financování vysokých škol v ČR. Vysoké školy mají, jak již bylo řečeno výše, charakter buď vysoké školy veřejné, soukromé, nebo státní. Podle toho se posléze liší způsob jejich financování. Dotace neinvestičních výdajů jsou poskytovány na studium akreditovaných studijních programů, na programy celoživotního vzdělávání a na výzkumnou, vědeckou, vývojovou, uměleckou a tvůrčí činnost. Dotace se vztahují zároveň na rozvoj VŠ, ubytování a stravování studentů. Výše dotace pro vysokou školu se odvíjí jednak od počtu studentů na dané VŠ, jednak od vědy a výzkumu na dané VŠ. Činnosti VŠ, u kterých tento systém nelze použít, jsou dotovány normativně. Pro spravedlivé a objektivní stanovení finanční částky dotace je určen soubor ukazatelů. Prvním z těchto ukazatelů je tzv. ukazatel A, který zahrnuje: počet absolventů, normativní počet studentů (součin přepočteného počtu studentů násobený koeficientem ekonomické náročnosti), přepočteného počtu studentů (nárůst nesmí překročit 3% stavu z předchozího roku), počet rozpočtových studentů v akreditovaných studijních programech. Do stavu přepočteného stavu studentů se zahrnují pouze studenti, kteří mají občanství ČR. Nezapočítávají se studenti s jiným občanstvím, kteří mají povinnost hradit náklady spojené se studiem sami a nezapočítávají se nově akreditované studijní obory. Normativní počty studentů se vypočítají ze součinu počtu studentů a koeficientu náročnosti dané vysoké školy. Pro účely těchto výpočtů jsou jednotlivé fakulty rozděleny do skupin dle oborové příslušnosti s přihlédnutím k ekonomické náročnosti konkrétního studia. Základní normativ je částka, která vznikne vydělením finančních prostředků určených pro vzdělávací činnost s normativním počtem studentů všech vysokých škol, vyjma škol uměleckých. Z ekonomické náročnosti studia na dané vysoké škole se vypočítá výše příspěvku na jednoho studenta. Vynásobí-li se výše základního normativu s koeficientem stanoveným pro určitou fakultu, získá se příspěvek na jednoho studenta. 30 31 Dalšími ukazateli jsou např. stipendia pro studenty doktorských studijních programů (ukazatel C), pro studenty, kteří jsou občané cizího státu (ukazatel D), vzdělávací projekty, záměry a programy, které přesahují rámec jedné vysoké školy (ukazatel E), dotované projekty z Fondu rozvoje vysokých škol (ukazatel G), mimořádné rozvojové aktivity (ukazatel M), stipendia podle 9 odst. 3 zákona o vysokých školách (ukazatel S), ubytovací stipendia (ukazatel U) a dále mimořádné rozvojové programy vyhlášených ministerstvem (ukazatel I) (Peková & Pilný, 2008). V rámci své samosprávné působnosti veřejná vysoká škola hospodaří a nakládá se svým majetkem. Finanční prostředky jsou veřejným vysokým školám poskytovány MŠMT, které zároveň provádí kontrolu využití daných finančních prostředků. Veřejná vysoká škola hospodaří dle schváleného rozpočtu na jeden školní rok. Po uplynutí daného školního roku provádí a předkládá ministerstvu školství vyúčtování ve stanoveném termínu. Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou: poplatky spojené se studiem, výnosy z majetků, dotace ze státního rozpočtu, jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů nebo z rozpočtů měst a obcí, výnosy z doplňkové činnosti, příjmy z darů nebo dědictví. Veřejná vysoká škola je povinná vypracovat každoročně výroční zprávu o hospodaření a předložit jí opět ve stanoveném termínu ministerstvu školství. Veřejná vysoká škola dále musí zřizovat následující fondy: fond reprodukce investičního majetku, rezervní fond na krytí ztrát v následujících účetních obdobích, stipendijní fond, fond odměn. Tyto fondy se vytváří z výsledku hospodaření po zdanění. Stipendijní fond se vytváří převodem poplatků spojených se studiem a fond reprodukce investičního majetku z odpisů hmotného a nehmotného majetku. 31 32 Soukromá vysoká škola musí zajistit dostatečné finanční prostředky pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, uměleckou a další tvůrčí činnosti. Část příjmů soukromé vysoké školy tvoří školné, které je vybíráno od jejích studentů. MŠMT je oprávněno poskytnout soukromé vysoké škole (s formou obecně prospěšné společnosti) dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů, dále na program celoživotního vzdělávání a další spojenou činnost (Peková & Pilný, 2008). 3.2 Financování regionálního školství Financování a hospodaření v rámci regionálního školství se nachází v kompetenci institucí, které jsou pověřeny výkonem státní správy v příslušném školství. Jedná se o: obce, odbory školství krajských úřadů, MŠMT, Českou školní inspekci, Školskou radu a ředitele škol a předškolních zařízení. O výši rozpočtu jednotlivých škol či školských zařízení rozhoduje počet dětí ve školách Hospodaření škol Všechny základní a střední školy hospodaří jako příspěvkové organizace a musí se proto řídit zákony a vyhláškami o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu ČR (Peková & Pilný, 2008, str. 324). Hlavním příjmem každé školy je dotace, kterou poskytuje MŠMT prostřednictvím příslušného OŠ KÚ. Když škola hospodaří s přebytkem, může si danou finanční částku ponechat pro další činnost na následující období, aniž by se jí krátily prostředky na další školní rok. Příspěvková organizace odepisuje investiční hmotný majetek a tím si vytváří zdroj finančních prostředků na nové investice. Provoz školy je zajišťován následujícími výdajovými položkami: mzdy, sociální a zdravotní pojištění, příspěvek do FKSP, energie, 32

http://slideplayer.cz/slide/11212557/

Zvláštní část JUDr. Alena KLIKOVÁ. Evidence obyvatel, trvalý pobyt Zákon 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů. - ppt stáhnout Prezentace na téma: "Zvláštní část JUDr. Alena KLIKOVÁ. Evidence obyvatel, trvalý pobyt Zákon 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů."— Transkript prezentace: 1 Zvláštní část JUDr. Alena KLIKOVÁ 2 Evidence obyvatel, trvalý pobyt Zákon 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) Zákon 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) 3 Orgány vykonávající státní správu na úseku evidence obyvatel Ministerstvo vnitra, Ministerstvo vnitra, krajské úřady (zpracovatel), krajské úřady (zpracovatel), obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze městské části určené Statutem hlavního města Prahy a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen "obecní úřad obce s rozšířenou působností"), obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze městské části určené Statutem hlavního města Prahy a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen "obecní úřad obce s rozšířenou působností"), obecní úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, a na území vojenských újezdů újezdní úřady, (dále jen "ohlašovna"). obecní úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, a na území vojenských újezdů újezdní úřady, (dále jen "ohlašovna"). 4 Evidence obyvatel obecně Evidence obyvatel je vedena v informačním systému evidence obyvatel (dále jen "informační systém"), jehož správcem je ministerstvo. Evidence obyvatel je vedena v informačním systému evidence obyvatel (dále jen "informační systém"), jehož správcem je ministerstvo. Eviduje se např. rodné číslo, datum narození, manželství, apod. Eviduje se např. rodné číslo, datum narození, manželství, apod. 5 Poskytnutí osobních údajů z informačního systému - údaje z informačního systému v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. - údaje z informačního systému mohou poskytovat i způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. 6 Poskytování údajů – pokr. Obyvateli staršímu 15 let na základě písemné žádosti poskytuje ministerstvo, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo ohlašovna územního obvodu místa trvalého pobytu písemně údaje vedené v informačním systému k jeho osobě s výjimkou údajů uvedených v § 3 odst. 3 písm. p) (osvojení) a § 3 odst. 4 písm. q) (osvojení), který se poskytuje pouze obyvateli staršímu 18 let. Obyvateli staršímu 15 let na základě písemné žádosti poskytuje ministerstvo, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo ohlašovna územního obvodu místa trvalého pobytu písemně údaje vedené v informačním systému k jeho osobě s výjimkou údajů uvedených v § 3 odst. 3 písm. p) (osvojení) a § 3 odst. 4 písm. q) (osvojení), který se poskytuje pouze obyvateli staršímu 18 let. 7 Poskytování údajů – pokr. Za obyvatele mladšího 15 let a za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání, žádá o poskytnutí údajů jejich zákonný zástupce. Za obyvatele mladšího 15 let a za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání, žádá o poskytnutí údajů jejich zákonný zástupce. 8 Kontrola údajů v informačním systému Ministerstvo odpovídá za přesnost údajů v informačním systému tak, aby údaje odpovídaly aktuálnímu stavu. Ministerstvo odpovídá za přesnost údajů v informačním systému tak, aby údaje odpovídaly aktuálnímu stavu. Ostatní ministerstva, jiné správní úřady, soudy, právnické osoby a obyvatelé jsou povinni poskytnout ministerstvu k plnění tohoto úkolu potřebnou součinnost předáváním aktualizovaných údajů vedených v informačním systému a poskytováním údajů vyžádaných ministerstvem. Ostatní ministerstva, jiné správní úřady, soudy, právnické osoby a obyvatelé jsou povinni poskytnout ministerstvu k plnění tohoto úkolu potřebnou součinnost předáváním aktualizovaných údajů vedených v informačním systému a poskytováním údajů vyžádaných ministerstvem. 9 Uchovávání a archivování Po úmrtí obyvatele nebo prohlášení osoby za mrtvou se údaje vedené prostředcích výpočetní techniky uchovávají po dobu 75 let. Po úmrtí obyvatele nebo prohlášení osoby za mrtvou se údaje vedené prostředcích výpočetní techniky uchovávají po dobu 75 let. 10 TRVALÝ POBYT OBYVATEL Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. 11 Pokr. Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti. Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti. Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky, pokud se rodiče nedohodnou jinak. Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky, pokud se rodiče nedohodnou jinak. V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytu občana, rozumí se místem trvalého pobytu tohoto občana sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky v případě, že se narodil v cizině. V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytu občana, rozumí se místem trvalého pobytu tohoto občana sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky v případě, že se narodil v cizině. 12 Změna trvalého pobytu Při ohlášení změny místa trvalého pobytu je občan povinen vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu předložit občanský průkaz předložit občanský průkaz doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. 13 Zrušení údaje o místu trvalého pobytu Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část. zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část. 14 RODNÁ ČÍSLA rodné číslo identifikátorem fyzické osoby rodné číslo identifikátorem fyzické osoby rodné číslo určuje ministerstvo. rodné číslo určuje ministerstvo. rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. první dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu. první dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu. rodná čísla přidělená fyzickým osobám narozeným před 1. lednem 1954 mají stejnou strukturu jako rodná čísla uvedená v odstavci 3, jsou však devítimístná s třímístnou koncovkou a nesplňují podmínku dělitelnosti jedenácti. rodná čísla přidělená fyzickým osobám narozeným před 1. lednem 1954 mají stejnou strukturu jako rodná čísla uvedená v odstavci 3, jsou však devítimístná s třímístnou koncovkou a nesplňují podmínku dělitelnosti jedenácti. 15 Registr rodných čísel Registr je informačním systémem veřejné správy, který je samostatnou funkční částí informačního systému, v němž jsou využívána veškerá rodná čísla a další pomocné související údaje. Registr je informačním systémem veřejné správy, který je samostatnou funkční částí informačního systému, v němž jsou využívána veškerá rodná čísla a další pomocné související údaje. Registr vytváří technické podmínky pro určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování, provádění změn rodných čísel a vedení jejich evidence. Registr vytváří technické podmínky pro určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování, provádění změn rodných čísel a vedení jejich evidence. Vede ho Ministerstvo vnitra Vede ho Ministerstvo vnitra 16 Rodná čísla - výdejová místa Ministerstvo předává rodná čísla výdejovým místům, kterými jsou matriční úřad, který přiděluje rodná čísla fyzickým osobám narozeným na území České republiky, matriční úřad, který přiděluje rodná čísla fyzickým osobám narozeným na území České republiky, zvláštní matrika, která přiděluje rodná čísla občanům narozeným v zahraničí, s výjimkou případů, kdy došlo k matriční události před 1. lednem 1950, a pokud tato událost byla zapsaná podle právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky, zvláštní matrika, která přiděluje rodná čísla občanům narozeným v zahraničí, s výjimkou případů, kdy došlo k matriční události před 1. lednem 1950, a pokud tato událost byla zapsaná podle právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky, policie, která přiděluje rodná čísla cizincům s povolením k pobytu na území České republiky policie, která přiděluje rodná čísla cizincům s povolením k pobytu na území České republiky 17 Doklad o přiděleném rodném čísle rodný list, oddací list nebo úmrtní list, na němž je uvedeno rodné číslo nositele rodného čísla, rodný list, oddací list nebo úmrtní list, na němž je uvedeno rodné číslo nositele rodného čísla, samostatný doklad o přiděleném rodném čísle vydaný a potvrzený příslušným výdejovým místem nebo Českou správou sociálního zabezpečení samostatný doklad o přiděleném rodném čísle vydaný a potvrzený příslušným výdejovým místem nebo Českou správou sociálního zabezpečení občanský průkaz, občanský průkaz, cestovní doklad, pokud je v něm uvedeno rodné číslo, cestovní doklad, pokud je v něm uvedeno rodné číslo, průkaz o povolení k pobytu cizince, potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky občana Evropské unie, průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie a průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, nebo průkaz o povolení k pobytu cizince, potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky občana Evropské unie, průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie a průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, nebo průkaz povolení k pobytu azylanta nebo průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany. průkaz povolení k pobytu azylanta nebo průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany. 18 Změna rodného čísla Změnou rodného čísla se rozumí přidělení nového rodného čísla. Změnou rodného čísla se rozumí přidělení nového rodného čísla. Změna rodného čísla se provede v případě, kdy: Změna rodného čísla se provede v případě, kdy: a) totožné rodné číslo bylo přiděleno dvěma nebo více nositelům rodného čísla, b) bylo přiděleno chybné rodné číslo, c) došlo k osvojení, nebo d) došlo ke změně pohlaví. 20 Matriky Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů 21 Matrika - obecně Matrika je státní evidence narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství a úmrtí fyzických osob na území České republiky a narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky. Matrika je státní evidence narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství a úmrtí fyzických osob na území České republiky a narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky. 22 Matrika se dělí matriku narození, pro kterou se vede kniha narození, matriku narození, pro kterou se vede kniha narození, matriku manželství, pro kterou se vede kniha manželství, matriku manželství, pro kterou se vede kniha manželství, matriku registrovaného partnerství, pro kterou se vede kniha registrovaného partnerství, a matriku registrovaného partnerství, pro kterou se vede kniha registrovaného partnerství, a matriku úmrtí, pro kterou se vede kniha úmrtí. matriku úmrtí, pro kterou se vede kniha úmrtí. 23 zvláštní matrika Matriční knihy, do kterých se zapisuje narození, uzavření manželství, vznik partnerství a úmrtí občanů, ke kterým došlo v cizině, vede Úřad městské části Brno-střed Matriční knihy, do kterých se zapisuje narození, uzavření manželství, vznik partnerství a úmrtí občanů, ke kterým došlo v cizině, vede Úřad městské části Brno-střed 24 Zvláštní matrika – pokr. Do zvláštní matriky se zapisují narození, uzavření manželství a úmrtí občana, ke kterému došlo na území cizího státu, území cizího státu, zastupitelském úřadu České republiky, zastupitelském úřadu České republiky, lodi nebo v letadle mimo území České republiky, lodi nebo v letadle mimo území České republiky, místě, které nepatří pod pravomoc žádného státu. místě, které nepatří pod pravomoc žádného státu. partnerství uzavřená občany na území cizího státu. partnerství uzavřená občany na území cizího státu. 25 Působnost na úseku matrik matriční úřady, kterými jsou obecní úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady matriční úřady, kterými jsou obecní úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady obecní úřady obcí s rozšířenou působností obecní úřady obcí s rozšířenou působností krajské úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst krajské úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra. 26 Matriční úřad vede matriční knihy, matriční knihy, sbírky listin v rozsahu stanoveném zákonem. sbírky listin v rozsahu stanoveném zákonem. 27 Zápisy do matričních knih Do matriční knihy se zapisuje a) matriční událost, a) matriční událost, b) matriční skutečnost - rozhodnutí o prohlášení manželství za neplatné, nebo o tom, že manželství nevzniklo, rozvod manželství, zrušení partnerství, rozhodnutí o prohlášení, že partnerství nevzniklo nebo že je neplatné, údaje o osvojení, určení rodičovství, změně jména nebo příjmení a b) matriční skutečnost - rozhodnutí o prohlášení manželství za neplatné, nebo o tom, že manželství nevzniklo, rozvod manželství, zrušení partnerství, rozhodnutí o prohlášení, že partnerství nevzniklo nebo že je neplatné, údaje o osvojení, určení rodičovství, změně jména nebo příjmení a c) další skutečnosti, jimiž se mění a doplňují zápisy v matriční knize c) další skutečnosti, jimiž se mění a doplňují zápisy v matriční knize 28 Matrikář Matrikářem může být občan, který je zaměstnancem obce, v hlavním městě Praze zaměstnancem městské části, která má působnost matričního úřadu, prokázal odborné znalosti zkouškou u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona. Matrikářem může být občan, který je zaměstnancem obce, v hlavním městě Praze zaměstnancem městské části, která má působnost matričního úřadu, prokázal odborné znalosti zkouškou u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona. 29 Příslušnost matričního úřadu Příslušný k zápisu narození a úmrtí do matriční knihy je matriční úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela. Příslušný k zápisu narození a úmrtí do matriční knihy je matriční úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela. Kde byla nalezena či vyložena Kde byla nalezena či vyložena 30 Kniha narození Do knihy narození se zapisuje jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte, jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte, den, měsíc a rok narození dítěte, den, měsíc a rok narození dítěte, rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte, rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů, datum zápisu a podpis matrikáře. datum zápisu a podpis matrikáře. 31 Kniha manželství Do knihy manželství se zapisují jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů, jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů, dohoda manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru, dohoda manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru, jména, příjmení a rodná čísla svědků; jde-li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození, jména, příjmení a rodná čísla svědků; jde-li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození, datum zápisu a podpis matrikáře. datum zápisu a podpis matrikáře. 32 Kniha úmrtí Do knihy úmrtí se zapisuje den, měsíc, rok a místo úmrtí, den, měsíc, rok a místo úmrtí, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého pobytu zemřelého, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého pobytu zemřelého, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera, datum zápisu a podpis matrikáře. datum zápisu a podpis matrikáře. 33 Doba uložení matriční knihy a sbírky listin Matriční knihy zůstanou uloženy po provedení posledního zápisu u matričního úřadu: a) kniha narození po dobu 100 let, a) kniha narození po dobu 100 let, b) kniha manželství po dobu 75 let, b) kniha manželství po dobu 75 let, c) kniha úmrtí po dobu 75 let. c) kniha úmrtí po dobu 75 let. Po uplynutí stanovené doby se matriční knihy předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu, není-li dále stanoveno jinak. 34 Matriční doklad Rodný list Rodný list Oddací list Oddací list Úmrtní list Úmrtní list 35 JMÉNO A PŘÍJMENÍ Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat při jednání před orgány veřejné moci, Českou národní bankou, Veřejným ochráncem práv, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, státními fondy a zdravotními pojišťovnami jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat při jednání před orgány veřejné moci, Českou národní bankou, Veřejným ochráncem práv, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, státními fondy a zdravotními pojišťovnami jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. 36 Jméno nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem. Fyzická osoba je povinen užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem. Fyzická osoba je povinen užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem. Užívání české podoby cizojazyčného jména nevyžaduje povolení. Užívání české podoby cizojazyčného jména nevyžaduje povolení. 37 Příjmení Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. 38 Příjmení – pokr. Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Při zápisu uzavření manželství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství užívat, v mužském tvaru, jde-li o Při zápisu uzavření manželství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství užívat, v mužském tvaru, jde-li o a) cizinku, b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, c) občanku, jejíž manžel je cizinec, d) občanku, která je jiné než české národnosti. 39 Změna jména a příjmení Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců. Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců. Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. 41 Občanské průkazy Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech 42 Občanský průkaz občanský průkaz je veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu a státní občanství České republiky, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona. občanský průkaz je veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu a státní občanství České republiky, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona. Občanovi může být vydán občanský průkaz se strojově čitelnými údaji s dobou platnosti 5 let nebo občanský průkaz se strojově čitelnými údaji s dobou platnosti 10 let, občanský průkaz bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti jeden rok nebo občanský průkaz bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti jeden měsíc. Občanovi může být vydán občanský průkaz se strojově čitelnými údaji s dobou platnosti 5 let nebo občanský průkaz se strojově čitelnými údaji s dobou platnosti 10 let, občanský průkaz bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti jeden rok nebo občanský průkaz bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti jeden měsíc. občanský průkaz je povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Tuto povinnost má i občan, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena. občanský průkaz je povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Tuto povinnost má i občan, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena. 43 Občanský průkaz Občanský průkaz je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky. Občanský průkaz je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky. Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez souhlasu občana, kterému byl občanský průkaz vydán, pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez souhlasu občana, kterému byl občanský průkaz vydán, pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. 44 Údaje zapisované do občanského průkazu Občanský průkaz se strojově čitelnými údaji obsahuje digitální zpracování fotografie občana a jeho podpisu. Občanský průkaz se strojově čitelnými údaji obsahuje digitální zpracování fotografie občana a jeho podpisu. Povinnými údaji zapisovanými do občanského průkazu jsou Povinnými údaji zapisovanými do občanského průkazu jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, pohlaví, státní občanství, rodinný stav nebo registrované partnerství, adresa místa trvalého pobytu, datum, místo a okres narození, přičemž název místa a okresu narození se zapisuje podle aktuálního stavu v době podání žádosti o vydání občanského průkazu; u občanů narozených v cizině se zapisuje pouze stát narození, místo a okres narození se u nich nezapisuje, b) doba platnosti, číslo a datum vydání občanského průkazu a označení úřadu, který jej vydal, c) strojově čitelné údaje zapisované do strojově čitelné zóny v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména občana, číslo občanského průkazu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti občanského průkazu, koncovka rodného čísla a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně. 45 Vydání občanského průkazu Občanský průkaz vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy, v jehož obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. Občanský průkaz vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy, v jehož obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. 46 Vydání prvního občanského průkazu Zákonný zástupce občana nebo občan, který žádá o vydání prvního občanského průkazu po dovršení 15 let věku Zákonný zástupce občana nebo občan, který žádá o vydání prvního občanského průkazu po dovršení 15 let věku 47 Převzetí občanského průkazu Občan je povinen převzít občanský průkaz osobně. Občan je povinen převzít občanský průkaz osobně. Jeho převzetí potvrdí svým podpisem na žádosti. Pokud se nemůže podepsat, uvede se tato skutečnost na žádosti. Jeho převzetí potvrdí svým podpisem na žádosti. Pokud se nemůže podepsat, uvede se tato skutečnost na žádosti. 48 Doba platnosti občanského průkazu a) 5 let u občanů ve věku od 15 do 20 let a b) 10 let u občanů starších 20 let. 49 Platnost občanského průkazu skončí uplynutím doby v něm vyznačené, uplynutím doby v něm vyznačené, ohlášením jeho ztráty, odcizení, poškození nebo zničení, ohlášením jeho ztráty, odcizení, poškození nebo zničení, právní mocí rozhodnutí soudu, kterým byla občanovi omezena způsobilost k právním úkonům nebo kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven, a tato skutečnost není vyznačena v občanském průkazu, právní mocí rozhodnutí soudu, kterým byla občanovi omezena způsobilost k právním úkonům nebo kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven, a tato skutečnost není vyznačena v občanském průkazu, právní mocí rozhodnutí soudu, kterým byl občanovi uložen trest zákazu pobytu, a tato skutečnost není vyznačena v občanském průkazu, nebo právní mocí rozhodnutí soudu, kterým byl občanovi uložen trest zákazu pobytu, a tato skutečnost není vyznačena v občanském průkazu, nebo pozbytím státního občanství, úmrtím nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení občana za mrtvého, pozbytím státního občanství, úmrtím nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení občana za mrtvého, nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu. nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu. 50 Skončení platnosti Obecní úřad obce s rozšířenou působností, příslušný k vydání občanského průkazu, rozhodne o skončení jeho platnosti, jestliže Obecní úřad obce s rozšířenou působností, příslušný k vydání občanského průkazu, rozhodne o skončení jeho platnosti, jestliže a) občanský průkaz obsahuje neoprávněně provedené změny, nesprávné údaje, b) u občana došlo k podstatné změně podoby. 51 Povinnosti občana s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit občanský průkaz před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit občanský průkaz před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, ohlásit neprodleně kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo matričnímu úřadu, že nastaly skutečnosti uvedené pod písmenem a); v případě odcizení občanského průkazu je možno ohlásit tuto skutečnost též policii, ohlásit neprodleně kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo matričnímu úřadu, že nastaly skutečnosti uvedené pod písmenem a); v případě odcizení občanského průkazu je možno ohlásit tuto skutečnost též policii, požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů odevzdat poškozený, zničený, apod. odevzdat poškozený, zničený, apod. 53 Cestovní doklady Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech) 54 Cestovní doklad cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k překračování státních hranic České republiky přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána. cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k překračování státních hranic České republiky přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána. Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu podle tohoto zákona. Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu podle tohoto zákona. 55 Cestovní doklad Cestovní doklad je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky; občan není oprávněn ponechávat cestovní doklad jako zástavu ani při svém pobytu v zahraničí. Cestovní doklad je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky; občan není oprávněn ponechávat cestovní doklad jako zástavu ani při svém pobytu v zahraničí. Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak. Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak. Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon. Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon. 56 Druhy cestovních dokladů jsou a) cestovní pas, a) cestovní pas, b) diplomatický pas, b) diplomatický pas, c) služební pas, c) služební pas, d) cestovní průkaz, d) cestovní průkaz, e) náhradní cestovní doklad Evropské unie, e) náhradní cestovní doklad Evropské unie, f) jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy. f) jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy. 57 Platnost cestovního dokladu cestovní pas, diplomatický pas a služební pas obsahující strojově čitelné údaje a nosič dat s biometrickými údaji se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti 5 let občanům mladším 15 let, nebo 10 let občanům starším 15 let. cestovní pas, diplomatický pas a služební pas obsahující strojově čitelné údaje a nosič dat s biometrickými údaji se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti 5 let občanům mladším 15 let, nebo 10 let občanům starším 15 let. Cestovní pas bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti 6 měsíců. Cestovní pas bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti 6 měsíců. 58 Platnost cestovního dokladu skončí a) uplynutím doby v něm vyznačené, b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení, c) uplynutím doby 3 měsíců ode dne změny příjmení občana, pokud k ní došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana 15a), d) pozbytím státního občanství, úmrtím nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele cestovního dokladu (dále jen "držitel") za mrtvého. 59 Platnost cestovního dokladu Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhodne o skončení jeho platnosti, jestliže a) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, a) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, b) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, s výjimkou nesprávného údaje o aktuálním příjmení občana, pokud ke změně příjmení došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana, nebo b) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, s výjimkou nesprávného údaje o aktuálním příjmení občana, pokud ke změně příjmení došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana, nebo c) jeho držitel podstatně změnil svou podobu. c) jeho držitel podstatně změnil svou podobu. 60 Převzetí cestovního dokladu Cestovní doklad může převzít Cestovní doklad může převzít a) občan starší 15 let, b) zákonný zástupce, pěstoun, osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do výchovy, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy, které pečuje na základě soudního rozhodnutí o občana mladšího 15 let, nebo Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, c) zákonný zástupce občana, který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, anebo d) pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem, jedná-li se o cestovní doklad vydaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy. 61 Povinnosti držitele s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím, s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím, odevzdat bez zbytečného odkladu neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, orgánu příslušnému k jeho vydání, matričnímu úřadu, zastupitelskému úřadu anebo neprodleně na vyžádání orgánům policie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o odevzdání cestovního dokladu. odevzdat bez zbytečného odkladu neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, orgánu příslušnému k jeho vydání, matričnímu úřadu, zastupitelskému úřadu anebo neprodleně na vyžádání orgánům policie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o odevzdání cestovního dokladu. ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení apod. ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení apod. 63 Sdružování občanů Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů 64 Právo sdružovací - obecně Občané mají právo se svobodně sdružovat. Občané mají právo se svobodně sdružovat. K výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu. K výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu. zákon se nevztahuje na sdružování občanů v politických stranách a politických hnutích,k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání, v církvích a náboženských společnostech. zákon se nevztahuje na sdružování občanů v politických stranách a politických hnutích,k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání, v církvích a náboženských společnostech. 65 Právo sdružovací nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit. nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit. Nikomu nesmí být na újmu, že se sdružuje, že je členem sdružení, že se účastní jeho činnosti nebo jej podporuje, anebo že stojí mimo ně. Nikomu nesmí být na újmu, že se sdružuje, že je členem sdružení, že se účastní jeho činnosti nebo jej podporuje, anebo že stojí mimo ně. Práva a povinnosti člena sdružení upravují stanovy sdružení. Práva a povinnosti člena sdružení upravují stanovy sdružení. 66 Nejsou dovolena sdružení jejichž cílem je popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcovat nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů, podporovat násilí, anebo jinak porušovat ústavu a zákony; jejichž cílem je popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcovat nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů, podporovat násilí, anebo jinak porušovat ústavu a zákony; která sledují dosahování svých cílů způsoby, které jsou v rozporu s ústavou a zákony; která sledují dosahování svých cílů způsoby, které jsou v rozporu s ústavou a zákony; ozbrojená nebo s ozbrojenými složkami; za taková se nepovažují sdružení, jejichž členové drží nebo užívají střelné zbraně pro sportovní účely nebo k výkonu práva myslivosti. ozbrojená nebo s ozbrojenými složkami; za taková se nepovažují sdružení, jejichž členové drží nebo užívají střelné zbraně pro sportovní účely nebo k výkonu práva myslivosti. 67 Registrace a vznik sdružení Sdružení vzniká registrací. Sdružení vzniká registrací. Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let Návrh na registraci se podává ministerstvu vnitra České republiky Návrh na registraci se podává ministerstvu vnitra České republiky 68 Registrace Pokud ministerstvo nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede do 10 dnů od zahájení řízení registraci Pokud ministerstvo nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede do 10 dnů od zahájení řízení registraci 69 Zánik sdružení a) dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením, a) dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením, b) pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění. b) pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění. Zjistí-li ministerstvo, že sdružení vyvíjí činnost, která je vyhrazena politickým stranám a politickým hnutím anebo organizacím sdružujícím občany k výdělečné činnosti nebo k vykonávání náboženství nebo víry v církvích a náboženských společnostech, apod. neprodleně je na to upozorní a vyzve je, aby od takové činnosti upustilo. Jestliže sdružení v této činnosti pokračuje, ministerstvo je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu České republiky. 71 Právo shromažďovací Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím 72 Shromažďování obecně Občané mají právo pokojně se shromažďovat. Občané mají právo pokojně se shromažďovat. Výkon tohoto práva slouží občanům k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Výkon tohoto práva slouží občanům k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též pouliční průvody a manifestace. Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též pouliční průvody a manifestace. Ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgánu. Ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgánu. Jsou zakázána shromáždění v okruhu 100 m od budov zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají. Jsou zakázána shromáždění v okruhu 100 m od budov zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají. 73 Svolání shromáždění shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, anebo skupina osob - svolavatel. shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, anebo skupina osob - svolavatel. 74 Shromáždění musí být oznamována úřadu Svolavatel je povinen shromáždění písemně oznámit úřadu tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Úřad může v odůvodněných případech přijmout oznámení i v kratší lhůtě. Svolavatel je povinen shromáždění písemně oznámit úřadu tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Úřad může v odůvodněných případech přijmout oznámení i v kratší lhůtě. 75 Oprávnění a povinnosti svolavatele Svolavatel je oprávněn činit všechna opatření ke svolání shromáždění. Zejména je oprávněn v souladu s oznámeným účelem shromáždění osobně či písemně nebo jinak zvát k účasti na něm. Svolavatel je oprávněn činit všechna opatření ke svolání shromáždění. Zejména je oprávněn v souladu s oznámeným účelem shromáždění osobně či písemně nebo jinak zvát k účasti na něm. Svolavatel má též právo, aby pozvání na shromáždění bylo ve vhodném čase vyhlášeno místním rozhlasem. Úřad podle možností a okolností poskytuje svolavateli pomoc. Svolavatel má též právo, aby pozvání na shromáždění bylo ve vhodném čase vyhlášeno místním rozhlasem. Úřad podle možností a okolností poskytuje svolavateli pomoc. Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat úřad nebo příslušný útvar Policie České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana. Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat úřad nebo příslušný útvar Policie České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana. Svolavatel vydává přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromáždění. Svolavatel vydává přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromáždění. 76 Povinnosti účastníků shromáždění Účastníci shromáždění jsou povinni dbát pokynů svolavatele a pořadatelů a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění. Účastníci shromáždění jsou povinni dbát pokynů svolavatele a pořadatelů a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění. Po ukončení shromáždění jsou jeho účastníci povinni se pokojně rozejít. Po ukončení shromáždění jsou jeho účastníci povinni se pokojně rozejít. Je-li shromáždění rozpuštěno, jsou povinni neprodleně opustit místo shromáždění. V rozchodu jim nesmí být žádným způsobem bráněno. Je-li shromáždění rozpuštěno, jsou povinni neprodleně opustit místo shromáždění. V rozchodu jim nesmí být žádným způsobem bráněno. Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně nebo výbušniny. Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím. Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně nebo výbušniny. Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím. Účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci. Účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci. 77 Úřad může zakázat Omezování dopravy Omezování dopravy Vznik nebezpečí a ohrožení Vznik nebezpečí a ohrožení Rozpor s povolenými podmínkami shromáždění, apod. Rozpor s povolenými podmínkami shromáždění, apod. 79 Policie ČR x obecní policie Policie ČR – zřízena zákonem (ministr vnitra) Policie ČR – zřízena zákonem (ministr vnitra) - působnost na celém území ČR - působnost na celém území ČR - větší rozsah pravomocí Obecní policie – zřízena obcí (zastupitelstvo, starosta) Obecní policie – zřízena obcí (zastupitelstvo, starosta) - působnost na území obce, popř. veřejnoprávní smlouva Stáhnout ppt "Zvláštní část JUDr. Alena KLIKOVÁ. Evidence obyvatel, trvalý pobyt Zákon 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů."

http://docplayer.cz/13463112-201-2010-sb-narizeni-vlady.html

201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY - PDF Download "201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY" 1 201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb., a k provedení zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb.: 1 Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie 2 a upravuje způsob a obsah evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, hlášení smrtelného pracovního úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. 2 (1) Zaměstnavatel 3 vede evidenci o úrazech v knize úrazů 4 v elektronické nebo listinné podobě. Evidence obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení (dále jen jméno ) úrazem postiženého zaměstnance 5, b) datum a hodinu úrazu, c) místo, kde k úrazu došlo, d) činnost, při níž k úrazu došlo, e) počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu, f) celkový počet zraněných osob, 1 Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3 7 odst. 1 zákoníku práce odst. 2 zákoníku práce a 13 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 2 g) druh zranění a zraněná část těla, h) druh úrazu 6, i) zdroj úrazu, j) příčiny úrazu, k) jména svědků úrazu, l) jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal. (2) Došlo-li k úrazu u jiného zaměstnavatele, k němuž byl zaměstnanec vyslán 7 nebo dočasně přidělen 8, zaznamenají údaje podle odstavce 1 do knih úrazů zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance a zaměstnavatel, k němuž byl úrazem postižený zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen. (3) Zaměstnavatel vydá zaměstnanci na jeho žádost kopii nebo výpis údajů v knize úrazů 9 o jeho úrazu; dojde-li ke smrtelnému úrazu, zaměstnavatel je vydá rodinným příslušníkům zaměstnance na jejich žádost9). 3 Pro statistické účely se smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel. (1) Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu 4 a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, b) odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 10, c) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti 11, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat, d) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu 12, jde-li o závažný pracovní úraz odst. 3 zákoníku práce, 6 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 315/2001 Sb. a zákona č. 376/2007 Sb zákoníku práce odst. 2 písm. h) zákoníku práce odst. 6 zákoníku práce odst. 1 zákoníku práce zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 362/2007 Sb. 12 Například 39 odst. 1 a 2 zákona 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb. a zákona č. 376/2007 Sb.č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 3 podle jiného právního předpisu 13, e) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil, f) zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn 14. (2) Zaměstnavatel ohlásí smrtelný pracovní úraz bez zbytečného odkladu a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, b) odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, d) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, e) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil, f) zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. 5 (1) Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Záznam o úrazu předá zaměstnavatel bez zbytečného odkladu oprávněným osobám 15. (2) Vzor záznamu o úrazu je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení. 6 Zaměstnavatel zašle záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, b) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, c) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, 13 Například 6 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb. a zákona č. 376/2007 Sb., vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti při dobývání nevyhrazených nerostů pod zemí, ve znění pozdějších předpisů odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů odst. 3 zákoníku práce. 4 d) zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, e) organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. 7 V případě smrtelného pracovního úrazu zašle zaměstnavatel záznam o úrazu nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl, a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, b) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, c) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, d) zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, e) organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. 8 (1) Byl-li zaměstnavatelem odeslán záznam o úrazu podle 6 a 7 a následně se zaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně v něm uvedených údajů, vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance záznam o úrazu - hlášení změn. (2) Záznam o úrazu - hlášení změn vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance v případě, že a) hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 dnů, b) dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu, c) zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel, nebo d) došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu - hlášení změn. (3) Záznam o úrazu - hlášení změn zašle zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance nejpozději do pátého dne následujícího měsíce a) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, b) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, 5 c) zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, d) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin nebo v případě smrtelného pracovního úrazu, e) organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. (4) Záznam o úrazu - hlášení změn zašle zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance rovněž odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (5) Vzor záznamu o úrazu - hlášení změn je uveden v příloze č. 2 k tomuto nařízení. 9 (1) Záznam o úrazu i záznam o úrazu - hlášení změn zasílá zaměstnavatel elektronicky nebo v listinné podobě. (2) Zasílá-li se záznam o úrazu nebo záznam o úrazu - hlášení změn elektronicky, lze použít tiskopis podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebo přílohy č. 2 k tomuto nařízení; Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřístupní tiskopisy způsobem umožňujícím dálkový přístup. 10 Příslušnost útvaru Policie České republiky a správních úřadů podle 4, 6, 7 a 8 se řídí místem, kde došlo k úrazu nebo smrtelnému pracovnímu úrazu. 11 Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, se zrušuje. 12 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr práce a sociálních věcí: JUDr. Šimerka v. r. 6 Příloha 1 11 Příloha 2 Rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013 Sb. o amnestii. účinné od 2.1.2013. prezident republiky promíjí: Přehled nejdůležitějších právních předpisů vyšlých ve Sbírce zákonů v období leden březen 2013 z pohledu podnikatelských aktivit OSVČ a obchodních společností Rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013

https://www.fler.cz/atelier-lenka-savicka

Ateliér Lenka Savická | Fler.cz Domů » Profil prodejce Ateliér Lenka Savická Ateliér Lenka Savická DIY vánoční dárky? Na beton! Máte otázku? Neváhejte mi poslat zprávu Mějte se jednoduše barevně, "Přináším lidem do života jednoduchost." "Někdy prostě musíš jít a udělat to." Tak jsem šla a namalovala svůj první minimalistický obraz. Ten zážitek se nedal srovnat s ničím, co jsem do té doby při tvorbě prožívala. Souznění, úleva, dojetí, taková vnitřní, klidná extáze a úžas nad tím, že se to stalo. Když tvořím, dávám barvám život. Odevzdávám se jejich vedení a spíše se já stávám jejich nástrojem, než ony mým. Každá barva má pro nás nějaký dar, který s námi touží sdílet. Kde čerpám inspiraci (abyste věděli, CO se v obrazech promítá) příroda - Věčný a nekonečný zdroj inspirace všech umělců. Listí v odpoledním slunci, zadumanost ranní mlhy, lehkost větru, vůně bouřky, květinová mozaika uprostřed města - to vše se v mé mysli proměňuje v barvy a struktury. obyčejné okamžiky - Inspirace může přijít doslova odkudkoli, stačí naplno vnímat přítomnost a svět kolem. Tak například k jedné barevné kombinaci mě ponoukla hromádka složených ručníků :-) vize - Ideje přicházející z mého vnitřního světa, kdo ví vlastně odkud? Energie, emoce, dojmy, ale i tvary či struktury... samy přichází a odchází a na mně je stihnout je přenést na plátno. radost ze života - Někdy mě krása života tak naplní, že tu energii nutně musím někam vyventilovat - nejlépe pak do barevného obrazu :-) zen - Jednoduchost, přirozenost, nepřikrášlenost. Zen je pro mě útočištěm na mé životní cestě a jako takový se více či méně prolíná i do mé tvorby. Okénko do mého života (abyste věděli, KDO se v obrazech promítá) Jsem fascinovaná barvami. Miluju regály s barevnými papíry srovnanými podle odstínu. Když se na nějakou barvu nebo barevnou kombinaci intenzivně naladím, doslova se do ní ponořím, začnu vibrovat - prostě mi začne brnět kůže, hlavně na rukách a obličeji. Když se hodně vnořím do barev, nemůžu je pak z hlavy dostat, kdykoli zavřu oči, pořád se mi objevují barvy. Je to silné, je to úžasné, ale taky důvod proč ve výsledku často preferuji jemné, neutrální tóny - zkrátka abych si odpočala a zklidnila se. Mazlím se s květinami. Nemůžu si pomoct - neuvěřitelně mě přitahuje dotýkat se jejich listů, prsty se jimi prohrabovat či je opatrně hladit. Na procházce lesem se zlehka dotýkám stromů, které míjím, a taky je zdravím. Je to pro mě naprosto přirozené. Rostliny mě nabíjejí. Jednou bych chtěla mít tropický skleník jako mají na Lednickém zámku. (Doporučuji: Lednický skleník) Věřím, že život je kouzelný. Harryho Pottera jsem poprvé četla, když mi bylo 10 a strašně jsem doufala, že k 11. narozeninám taky dostanu svůj dopis. No, nedostala, ale stále věřím, že každý člověk umí svým způsobem čarovat, jen jsme to nějak pozapomněli. Jsem snílek a idelista. Věřím na ráj na Zemi. Věřím, že je možné vše, co si představíte pod pojmem "ráj". Ano, já vím... ale nechte mě snít mé sny, protože sny někdy mají sílu tvořit. Líbí se mi trend minimalistického životního stylu. Protože sama jsem vnitřně zahlcený chaotik, dělá mi dobře mít svět kolem sebe co možná nejvíc jednoduchý. Potřebuji cítit prostor a volnost. Miluji čaj, kočky, čokoládu a horkou vanu. Akorát teda zrovna teď nemám ani kočky ani vanu. No co už, doháním to čajem a čokoládou. Jsem závislá na meditaci. Protože moje mysl je ohromný generátor ideí a nápadů a všelijakých filozofických teorií, potřebuji pravidelně prostě vypnout. Ať už je to s čajem, relaxační hudbou a svíčkou nebo jen tak na zastávce autobusu, meditace je naprosto nezbytnou součástí mého života (a psychického zdraví). Další oblastí, která mě zajímá, je interiérový design a práce s prostorem jako takovým. Miluju vytvářet příjemné prostředí a atmosféru, které člověku dovolí se uvolnit a užívat si života. Nabízím rovněž tvorbu obrazu "na inspiraci". To je něco jako "na přání", ale zcela nezávazné pro mě i pro zájemce. Napíšete mi svou představu o obraze (velikost, barva, nálada...) a já si ji nacítím podle svého, vezmu ji jako volnou inspiraci, ne jako návod. Takto vzniklý obraz jako první nabídnu Vám a Vy se můžete zcela svobodně rozhodnout, zda se Vám líbí nebo ne. Pokud ano, obraz bude Váš, a pokud ne, nabídnu jej volně k prodeji. V případě zájmu mi prosím napište zprávu. 1.1 Tyto obchodní podmínky prodejce Ateliér Lenka Savická upravují vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy uzavírané mezi prodávajícím a kupujícím prostřednictvím internetového obchodu provozovaného na internetové adrese www.fler.cz/atelier-lenka-savicka. 2.1 Kupní smlouva se uzavírá na základě odeslání objednávky kupujícím a následným potvrzením přijetí objednávky ze strany prodávajícího. Kupní smlouva je uzavřená v momentě, kdy dojde k potvrzení přijetí objednávky prodávajícím. 2.2 Odesláním objednávky kupující stvrzuje, že byl seznámen a souhlasí s obchodními podmínkami. 3.1 Cenu zboží a náklady spojené s dodáním zboží může kupující uhradit pouze bezhotovostní platbou předem na účet prodávajícího. 3.2 Kupní cenou se rozumí cena zboží a náklady spojené s dodáním zboží. 3.3 Kupní cena je splatná do 5 pracovních dnů od uzavření kupní smlouvy. 3.4 Kupující je povinen při hrazení kupní ceny uvádět také variabilní symbol platby (číslo objednávky). Závazek kupujícího uhradit kupní cenu je splněn okamžikem připsání příslušné částky na účet prodávajícího. 3.5 Ke každé objednávce je prodávajícím vystavena faktura, která je kupujícímu přístupná v elektronické podobě u dané objednávky. 4.1 Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení­ § 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího. 4.2 Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 4.1 obchodních podmínek či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží. 4.3 V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 4.2 obchodních podmínek musí být kupujícím vráceno zboží prodávajícímu do čtrnácti (14) dnů od doručení odstoupení od kupní smlouvy prodávajícímu. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu. 4.4 V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 4.2 obchodních podmínek vrátí prodávající peněžní prostředky přijaté od kupujícího do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, a to stejným způsobem, jakým je prodávající od kupujícího přijal. Prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky kupujícímu dříve, než mu kupující zboží vrátí. 4.6 Kupující má v souladu s § 1832 občanského zákoníku nárok na vrácení finančních prostředků spojených s přepravou zboží (poštovné) při jeho pořízení (nikoli vrácení). Tento nárok je ovšem pouze ve výši nejlevnější varianty nabízené prodávajícím. 4.7 Prodávající je oprávněn kdykoli od kupní smlouvy odstoupit, a to až do doby převzetí zboží kupujícím. V takovém případě vrátí prodávající kupujícímu kupní cenu bez zbytečného odkladu bezhotovostně na účet určený kupujícím. 5.1 Místem doručení zboží je adresa uvedená kupujícím v objednávce. Zboží je zasíláno prostřednictvím České pošty nebo po předchozí domluvě předáno osobně na domluveném místě. 5.2 Při převzetí zboží od přepravce je kupující povinen zkontrolovat neporušenost obalů zboží a v případě jakýchkoli závad toto neprodleně oznámit dopravci. V případě shledání porušení obalu svědčícího o neoprávněném vniknutí do zásilky nemusí kupující zásilku od přepravce převzít. 6.1 Prodávající odpovídá kupujícímu, že zboží při převzetí nemá vady - má vlastnosti, které si strany ujednaly, a je v odpovídajícím množství, příp. hmotnosti. 6.2 Kupující nabývá vlastnictví ke zboží zaplacením celé kupní ceny zboží.

https://iudictum.cz/25979/2-as-185-2014-12

2 As 185/2014 - 12 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 2 As 185/2014 - 12 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci navrhovatelky: Z. P., v řízení o podání navrhovatelky ze dne 6. 10. 2014, I. Podání navrhovatelky ze dne 6. 10. 2014 se odmítá . Nejvyšší správní soud obdržel dne 13. 10. 2014 podání navrhovatelky ze dne 6. 10. 2014 označené Stížnost k podjatosti soudu městského Praha, žádost NSS o vyžádání zpět mých žalob. Navrhovatelka ve svém podání uvedla, že Městský soud v Praze účelově brání ochraně jejích práv, že žádá o vyžádání některých rozhodnutí od městského soudu, že žádá o zdůvodnění, proč soudy vůbec nejednají a vše zamítají nebo odmítají, a že žádá, aby „NSS vedl tyto žaloby“. Podle § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „soudní řád správní“) musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo je činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Nejvyšší správní soud posoudil podání navrhovatelky jako nejasné, neboť z něj nebylo možné zjistit, zda se jedná o kasační stížnost proti rozhodnutím Městského soudu v Praze, o vyjádření obecného nesouhlasu s činností městského soudu ve věcech navrhovatelky, nebo zda navrhovatelka žádá toliko o vrácení svých podání, která by měl mít zdejší soud k dispozici. Nejvyšší správní soud proto navrhovatelku usnesením ze dne 29. 10. 2014, č. j. 2 As 185/2014 - 4, vyzval k doplnění podání tak, aby bylo zjevné, čeho se týká. K tomu jí poskytl dostatečnou lhůtu. Na výše uvedené usnesení reagovala navrhovatelka přípisem ze dne 2. 12. 2014. V tom rozvedla své podání ze dne 6. 10. 2014 tak, že nekonkrétně a nesouvisle poukázala na celou řadu různých řízení, ve kterých se v průběhu posledních 5 let odehrávají všemožné podvody proti její osobě - fiktivní exekuce, trestní řízení, vyhoštění, bankovní převody peněz, vedení dětského konta v bance, maření žalob, podvody státních úředníků na sociálních odborech, státních zástupců, soudců. Požádala o uvědomění Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu a Kriminální policie Praha, nařízení jednání u zdejšího soudu a přiznání odškodnění za uvádění v omyl. Z výše uvedeného přípisu navrhovatelky Nejvyšší správní soud usoudil, že podání stěžovatelky ze dne 6. 10. 2014 nesměřuje do žádné z věcí patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví, natož konkrétněji do pravomoci zdejšího soudu. Je nepochybné, že se nejedná o kasační stížnost, kterou by navrhovatelka napadla konkrétní rozhodnutí krajského soudu. Zároveň z předmětného podání nevyplývá, že by bylo návrhem ve věcech volebních, ve věcech politických stran a hnutí, kompetenční žalobou či návrhem oprávněné osoby (takovou osobou však nemůže být samotná navrhovatelka, nýbrž jen zákonem k tomu určené osoby, např. ministr spravedlnosti) na zahájení kárného řízení proti soudci, státnímu zástupci či soudnímu exekutorovi. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud odmítl podání navrhovatelky ze dne 6. 10. 2014 podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2014, sp. zn. 2 As 185/2014 - 12, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://kraken.slv.cz/3VSOL596/2015

3 VSOL 596/2015-B-80 KSOL 10 INS 8260/2012 3 VSOL 596/2015-B-80 Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem ve Staré Vsi 79, PSČ 750 02, identifikační číslo: 60609869, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o odvolání zajištěného věřitele České republiky-České správy sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 25, PSČ 225 08, identifikační číslo osoby: 00006963, korespondenční adresa: tř. Kosmonautů 1151/6c, Olomouc, PSČ 779 11, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 24.4.2015, č.j. KSOL 10 INS 8260/2012-B-66, Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I., v části, v níž bylo rozhodováno o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení předmětu zajištění ve vztahu k věřiteli č. 18, m ě n í tak, že soud podle ustanovení § 298 odst. 2 insolvenčního zákona u d ě l u j e insolvenčnímu správci souhlas s vydáním finančních prostředků z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění-nemovitostí zapsaných na LV č. 848 pro k.ú. Stará Ves u Přerova, okres Přerov, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov, ve výši 93.946,17 Kč zajištěnému věřiteli č. 18 (P19) České republice-České správě sociálního zabezpečení, identifikační číslo osoby: 00006963. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 298 odst. 2 insolvenčního zákona udělil insolvenčnímu správci souhlas s vydáním finančních prostředků z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění-nemovitostí zapsaných na LV 848 pro k.ú. Stará Ves u Přerova, obec Přerov prodaných v exekuci vedené soudním exekutorem Mgr. Jaroslavem Kocincem, LL.M., ve výši 403.209,56 Kč zajištěnému věřiteli č. 9 (P9) BV Technika, a.s., identifikační číslo osoby: 26824256, a ve výši 39.805,91 Kč zajištěnému věřiteli č. 18 (P19) Česká republika-České správa sociálního zabezpečení, identifikační číslo osoby: 00006963 (výrok I.), uložil insolvenčnímu správci vydat výtěžek zpeněžení zajištěnému věřiteli do 15 dnů od právní moci usnesení (výrok II.) a insolvenčního správce vyzval, aby předal soudu písemnou zprávu o vydání výtěžku do 30 dnů od právní moci usnesení (výrok III.). V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že rozhodl o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli na základě řádně odůvodněné žádosti insolvenčního správce ve znění její opravy zveřejněné v insolvenčním rejstříku na č.l. B-60 a B-64 s tím, že proti tomuto návrhu nebyly v zákonné lhůtě podány námitky. Proti tomuto usnesení podal zajištěný věřitel Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení včasné odvolání, ve kterém uvedl, že insolvenční správce sepsal do majetkové podstaty dlužníka i výtěžek z prodeje nemovitostí ve výši 497.155,73 Kč, který pojal již snížený o odměnu exekutora, a náklady exekuce, které byly účtovány ve výši 98.480,29 Kč. Insolvenční soud schválil návrh insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení nemovitostí snížený o odměnu správce včetně DPH 54.140,26 Kč. Poukazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, sen. zn. 1 VSOL 815/2011, v němž je judikován případ, podle něhož dojde-li k prodeji předmětu zajištění před zahájením insolvenčního řízení a exekutor vydá výtěžek zpeněžení do insolvenčního řízení ponížený o svou odměnu, nevzniká insolvenčnímu správci nárok na odměnu, protože ke zpeněžování nedošlo v rámci insolvenčního řízení, nárok na odměnu a výdaje spojené se správou a zpeněžením přísluší exekutorovi podle pravidel v exekučním řízení. Tvrdí, že napadené usnesení nezohledňuje skutečnost, že výtěžek z prodeje nemovitostí byl do majetkové podstaty vyplacen již po snížení odměny exekutora a nákladů exekuce a že nejsou dány podmínky pro přiznání odměny insolvenčního správce. Domnívá se, že je tím přímo krácen jeho oprávněný nárok. Podle jeho názoru odměna by příslušela insolvenčnímu správci za situace, kdy by nemovitosti skutečně zpeněžoval. Navrhuje proto, aby odvolací soud změnil napadené usnesení soudu prvního stupně tak, že mu bude přiznán výtěžek ze zpeněžení ve výši 93.946,17 Kč. Insolvenční správce ve svém vyjádření k odvolání uvedl, že rozhodnutí ponechává na úvaze soudu s tím, že podle jeho názoru nárok na odměnu z titulu odpovědnosti za správu peněz a jejich rozdělení má. Poukazuje na to, že situace ohledně projednávané problematiky, zejména výše a podmínek uplatnění odměny soudního exekutora, byla původně řešena úpravou § 46 exekučního řádu, která byla vyložena rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, které bylo aplikováno i Krajským soudem v Ostravě-pobočkou v Olomouci. Následně byl exekuční řád novelizován v ustanovení § 47, na což Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci reagoval výkladem, že již exekutorovi odměna po realizaci zpeněžení náleží, a to v návaznosti na předmětnou novelizaci. Posléze však vyšlo najevo, že soudní exekutor není oprávněn odměnu účtovat dle tohoto ustanovení, ale že si má pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení. Podle jeho názoru takový výklad považuje za správný a měl by být aplikován i pro další subjekty, jako je například Česká kancelář pojistitelů. Má za to, že s ohledem na povahu a zásady insolvenčního řízení by měl insolvenční zákon obsahovat kompletní právní úpravu, která je v současnosti rozprostřena do množství zákonů, což následně přináší výkladové problémy, které pak řeší teprve judikatura insolvenčních soudů. V přezkoumávané věci podal insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům, a to věřiteli č. 9 BV-Technika, a.s., který vstoupil do řízení namísto původního věřitele České spořitelny, a.s., a věřiteli č. 18 České republice-České správě sociálního zabezpečení s tím, že zajištěný věřitel uvedený na prvním místě má zjištěnou zajištěnou pohledávku ve výši 403.209,56 Kč a druhý věřitel má zjištěnou zajištěnou pohledávku ve výši 102.470 Kč. Nemovitosti, na kterých vázla zástavní práva, tj. nemovitosti, které jsou zapsány v k.ú. Stará Ves u Přerova, okres Přerov, na LV 848 u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov, byly prodány v exekuci vedené soudním exekutorem Mgr. Jaroslavem Kocincem, LL.M., pod sp.zn. 142 EX 85/11/s tím, že výtěžek ze zpeněžení těchto nemovitostí byl vydán soudním exekutorem do majetkové podstaty ve výši 497.155,73 Kč. Tento výtěžek po odečtení odměny insolvenčního správce, který je plátcem daně z přidané hodnoty, činí 443.015,47 Kč a je navrhováno jeho rozdělení tak, že věřiteli č. 9 přísluší k vydání částka 403.209,56 Kč a věřiteli č. 18 pak částka ve výši 39.805,91 Kč. Proti návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům nebyly podány žádné námitky, insolvenční soud shledal tento návrh důvodným, a proto rozhodl o udělení souhlasu insolvenčnímu správci k vydání finančních prostředků z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného usnesení. Podle ustanovení § 283 odst. 1 IZ, zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen. V přezkoumávané věci není pochyb o tom, že nemovitosti, na kterých vázlo zástavní právo smluvní pro věřitele Českou spořitelnu, a.s., respektive BV-Technika, a.s., a zástavní právo soudcovské pro věřitele Českou správu sociálního zabezpečení, to je nemovitosti v katastrálním území Stará Ves u Přerova, okres Přerov, zapsaných na LV č. 848 u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov, byly prodány v exekuci vedené soudním exekutorem Mgr. Jaroslavem Kocincem, LL.M., který po zahájení insolvenčního řízení vydal do majetkové podstaty dlužníka výtěžek z provedené exekuce, tak, jak vyplývá z doplněného soupisu majetkové podstaty ze dne 17.4.2013, kdy insolvenční správce sepsal do soupisu majetkové podstaty finanční prostředky ve výši 497.155,73 Kč. Insolvenční správce v insolvenčním řízení tyto nemovitosti nezpeněžoval. Odvolací soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 13.3.2012, č.j. KSOS 34 INS 3970/2010, 1 VSOL 815/2011-B-36, ve kterém odvolací soud dospěl k závěru, že došlo-li ke zpeněžování majetku dlužníka před zahájením insolvenčního řízení, výtěžek, který byl tímto dosažen, nepodléhá režimu exekuce, ale je nutno s ním nakládat jako se součástí majetkové podstaty dlužníka a v souladu s insolvenčním zákonem. Důsledek toho, že ke zpeněžení nedošlo v insolvenčním řízení, se projeví v tom, že náklady spojené se správou a zpeněžením a odměnou nebudou příslušet insolvenčnímu správci, který majetek nezpeněžoval, ale soudnímu exekutorovi podle pravidel stanovených v exekučním řádu. Vzhledem k tomu, že insolvenční správce nemovitosti zatížené zástavními právy v tomto insolvenčním řízení nezpeněžoval, nepřísluší mu proto ani odměna ze zpeněžení těchto nemovitostí podle ustanovení § 298 odst. 2 IZ a podle ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. Z těchto důvodů proto odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně ohledně věřitele č. 18 (P19) tak, že uděluje insolvenčnímu správci souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 93.946,17 Kč, tj. částky 39.805,91 Kč navýšené o částku 54.140,26 Kč. Odvolací soud však považuje za nutné uvést, že závěr v rozhodnutí odvolacího soudu v tom směru, že soudní exekutor postupoval správně, pokud při vydání výtěžku do majetkové podstaty dlužníka odečetl své náklady exekuce, již v současné době nelze považovat za správný, a to s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.10.2014, sp.zn. 21 Cdo 3182/2014, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 32/2015, a podle něhož soudní exekutor je povinen po zahájení insolvenčního řízení na majetek v exekuci povinného vydat do majetkové podstaty úpadce jím v exekuci vymožené plnění bez odpočtu nákladů exekuce a jako věřitel úpadce náklady exekuce (svoji pohledávku) přihlásí do insolvenčního řízení . Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, odvolateli, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.