Datasets:

rasdani

/

cohere-wikipedia-2023-11-cs-1.5k-articles

like 0

20231101.cs_20078_31

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eritrea

Eritrea

Co se týče nerostných surovin, těží se zejména sůl, žula a korály. V menším množství se využívaly i naleziště zlata, mědi, potaše a železa, mezi další v budoucnosti využitelné suroviny patří také zinek, živec, sádrovec, azbest, slída a síra. Přes opakovanou snahu od dob italského kolonialismu nebyly dosud nalezeny žádné zdroje ropy.

20231101.cs_20078_32

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eritrea

Eritrea

V porovnání se západním světem je eritrejské zemědělství nadále silně zaostalé. Nejsou k dispozici moderní zařízení, nejsou ani užívány moderní zemědělské techniky, převažují samozásobitelská hospodářství závislá na dešťových srážkách. Zemědělstvím se zabývají čtyři z pěti lidí v zemi, přesto přispívá k hrubému domácímu produktu jen 11,8 %. Pěstuje se zejména čirok, proso a endemická plodina teff. Z dalších zemědělských produktů je třeba zmínit i sezamová semínka, luštěniny, zeleninu, bavlnu, tabák, sisal, chmel a pšenici. Pro hospodářské využití se chovají ovce, skot, kozy a velbloudi, loví se různé druhy mořských ryb a sumýši. V mnoha oblastech se o sklizeň starají vojenští rekruti. Podle nadace Bertelsmann armáda odebírá od zemědělců jejich produkty za předem stanovené ceny, které jsou nižší než náklady na jejich vypěstování, což vede k dalšímu úpadku zemědělského sektoru.

20231101.cs_20078_33

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eritrea

Eritrea

Průmyslová výroba je zaměřena na zpracování zemědělských produktů – vedle potravin se jedná o alkoholické nápoje, tabákové výrobky, textilie, kožené zboží, sklo a mramor. Hlavním průmyslovým centrem je Asmara, lehký průmysl se nachází v Massawě, Kerenu a dalších městech. V přístavu Assab se nachází ropná rafinerie, ta je však od roku 1997 zavřená. Celkově je průmyslový sektor zanedbáván a postupně upadává. V roce 2010 přispěl průmysl k HDP 20,4 %.

20231101.cs_20078_34

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eritrea

Eritrea

Hlavní součástí služeb jsou bankovní instituce, všechny vlastněné státem nebo vládnoucí stranou. Bankovní sektor silně profituje na devizovém trhu, zatímco jeho další vývoj je omezen množstvím nevynášejících půjček. Výnosy z těchto půjček u většiny eritrejských komerčních bank nepokryjí náklady na provoz. Turistika zůstává omezená.

20231101.cs_20078_35

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eritrea

Eritrea

Největšími přístavy jsou Assab a Massawa, eritrejské obchodní loďstvo má v současnosti čtyři lodě. V Eritreji je více než 4010 km silnic, z toho 874 kilometrů jsou silnice asfaltové. Nejvýznamnější silnice spojují hlavní město Asmaru s Massawou a Kerenem. Silnice z Asmary do Assabu, vzdáleného přístavu na jihu země, dosud neexistuje. V zemi původně fungovala železniční síť, postavená za italské nadvlády, ta však vzhledem k ozbrojenému konfliktu proti etiopské nadvládě od roku 1975 není v provozu. Po vyhlášení nového státu se začalo pracovat na jejím opětovném zprovoznění. Od roku 1999 byl dostavěn železniční spoj z Massawy do Embatkaly, pokračuje se na stavbách železnice do hlavního města. V letecké dopravě figuruje několik zahraničních i domácích leteckých společností. Existují dvě mezinárodní letiště – jedno v Asmaře, druhé v Massawě, celkem je v zemi 13 letišť.

20231101.cs_20078_36

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eritrea

Eritrea

V oblasti energetiky využívá Eritrea ropné tepelné elektrárny, zkoumají se možnosti využití geotermální, solární a větrné energie. K elektřině má přístup zhruba 10 % obyvatel. Telekomunikace jsou nedostatečně vyvinuté, kontrolu nad nimi si udržuje stát. Soukromé sdělovací prostředky jsou zakázané, v zemi existuje jediná televize a dvě radiová vysílání, vše ve vlastnictví státu. Internet používá zhruba 200 000 lidí.

20231101.cs_20078_37

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eritrea

Eritrea

Celková populace činila k roku 2009 zhruba 5 073 000 lidí. Odhady ročního přírůstku obyvatelstva se pohybují kolem 2,5 %. V roce 1995 měla Eritrea 3 206 000 obyvatel. Ve městech žije přes 20 % populace, urbanizace dosahuje zhruba 5,2 %. Na eritrejském území žije celkem devět hlavních etnických skupin. Největší podíl mají Tigrajové (50 % populace), následují Tigrejci (31,4 %), Sahové (5 %), Afarové (5 %), Bejové (2,5 %), Bilenové (2,1 %), Kunamové (2 %), Narové (1,5 %) a Rašaidové (0,5 %). Eritrea nemá žádný úřední jazyk. V praxi při řízení státu se užívá tigrajština, angličtina a arabština. Tigrajština i tigrejština, dva nejpoužívanější jazyky Eritreje, jsou původem semitské a vyvinuly se ze starodávného jazyka ge'ez, jejich mluvčí si však navzájem nerozumí. Vedle angličtiny, která se užívá pro střední a univerzitní vzdělání, se lze domluvit v menší míře i italštinou. Co se týče věkového rozložení, 42,1% obyvatel je mladších 15 let. Ve věku 15 až 64 let je přibližně 54,3 % populace, lidí starších 64 let je 3,6 %. Eritrejské ženy mají v průměru 5 dětí. Sociální služby zůstávají na nízké úrovni. Všechny skupiny obyvatelstva mají mít teoreticky přístup k základním službám na základě kupónů, mnohé náboženské skupiny jsou však vystaveny perzekuci a nemají rovné příležitosti.

20231101.cs_20078_38

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eritrea

Eritrea

Eritrea je celkově jednou z nejchudších zemí na světě – k roku 2005 žila více než polovina eritrejského obyvatelstva za méně než dolar na den. V poslední době se však díky účinnějšímu užívání investic do zdravotnictví podařilo snížit dětskou úmrtnost, která k roku 2011 činila zhruba 41 zemřelých dětí na 1000 úspěšných porodů. K lékařské péči má přesto stále přístup jen 52 % obyvatel ve městech a 4 % na vesnici. Odhad průměrné délky života dosahoval 62,5 roku. 0,8 % populace je nakaženo virem HIV, dalšími rozšířenými chorobami jsou žloutenka typu A, malárie, tyfová horečka a průjmy způsobené bakteriální infekcí. Čistou vodu má k dispozici 74 % městské a 57 % vesnické populace.

20231101.cs_67175_73

https://cs.wikipedia.org/wiki/Management

Management

vyhodnocovat kolísání reálných vstupních hodnot od vstupních standardů a jejich vliv na standardy výstupů

20231101.cs_67175_74

https://cs.wikipedia.org/wiki/Management

Management

zkoumat aktuálnost transformačního modelu, váhy klíčových vstupů a standardů a provádět případné úpravy

20231101.cs_67175_75

https://cs.wikipedia.org/wiki/Management

Management

udělat včas nezbytná opatření týkající se vstupů nebo transformačního procesu, pokud budou analýzou zjištěny odchylky skutečnosti od standardů

20231101.cs_67175_76

https://cs.wikipedia.org/wiki/Management

Management

Efektivní kontrolní systém pomáhá managementu organizace dosáhnout stavu, kdy vynaložená práce probíhá podle plánu a náklady související s tvorbou, zavedením a fungováním kontrolního systému jsou úměrné jeho efektům. Každá kontrola je spojena s určitými náklady a požadavky. Prvním z nich je například požadavek přizpůsobit kontrolu specifikům organizace. K efektivnosti kontroly vede i snaha o co největší objektivnost. Dalšími požadavky jsou: pružnost (schopnost reagovat na změny), kultura organizace a dotažení do konce (odstranění odchylek od standardů s využitím plánování, organizování, personalistiky a vedení).

20231101.cs_67175_77

https://cs.wikipedia.org/wiki/Management

Management

Větší organizace mají obvykle tří úrovně manažerů: první linie/nižší manažeři, střední linie a vrcholové manažery.

20231101.cs_67175_78

https://cs.wikipedia.org/wiki/Management

Management

Vrcholoví (senior) manažeři – Vrcholoví manažeři jsou zodpovědní za rozhodnutí celé organizace, zadání plánů a cílů které ovlivňují celou společnost. Tyto osoby většinou mají tituly jako exekutivní viceprezident, prezident, ředitel managementu, hlavní provozní ředitel nebo předseda představenstva. Jsou to členové představenstva či výkonní ředitelé organizace. Stanovují strategické cíle organizace a dělají rozhodnutí o tom, jak bude celá organizace fungovat.  Vyšší manažeři jsou výše postavení profesionálové, kteří určují směr manažerů střední linie, kteří jim pak přímo či nepřímo o všem referují.

20231101.cs_67175_79

https://cs.wikipedia.org/wiki/Management

Management

Manažeři střední linie (middle) – Manažeři střední třídy pokrývají všechny formy managementu mezi první linií a vrcholnými manažery. Tito manažeři mají na starosti organizovat práci manažerům první linie. Do této úrovně spadá například vedoucí pobočky, regionální manažer nebo manažer oddělení. Střední manažeři předávají strategické cíle vyššího managementu nižším manažerům.

20231101.cs_67175_80

https://cs.wikipedia.org/wiki/Management

Management

Manažeři první linie (lower) – Manažeři první linie jsou v žebříčku nejníže a řídí jednotlivce, kteří jsou přímo zúčastněni výroby a nebo tvorby produktu, který firma prodává.  Manažerům v první linii se často říká také „vedoucí“, ale také „linijní manažeři“, kancelářští manažeři“, a nebo dokonce „předáci“. Jedná se například o dozorce a vedoucí týmu dohlížející na práci řadových zaměstnanců (nebo dobrovolníků, pokud se jedná o dobročinnou/dobrovolnou organizaci) a nařizují jim směr jejich práce.

20231101.cs_67175_81

https://cs.wikipedia.org/wiki/Management

Management

Tito manažeři jsou klasifikováni v hierarchii autority, a vykonávají rozdílně úkoly. Ve spoustě organizací, počet manažerů v jednotlivé úrovni dohromady tvoří pyramidu. Všechny úrovně jsou níže upřesněny včetně specifikace jejich rozdílných odpovědností a pracovních titulů.

20231101.cs_8004_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nota

Nota

Český systém pojmenování not užívá pro notu na třetí lince notové osnovy v houslovém klíči název H (v angloamerické oblasti a v Nizozemsku je to B); pro její o půl tónu sníženou podobu (hes) se v Česku užívá názvu B (anglicky B flat nebo B♭, v Nizozemsku Bes).

20231101.cs_8004_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nota

Nota

Jedna oktáva obsahuje 12 tónů chromatické stupnice (bílé a černé klávesy klavíru). Pro označení všech těchto tónů jsou rozšířena jejich známá jména z abecedy pomocí posuvek.

20231101.cs_8004_6

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nota

Nota

Základní posuvky jsou ♯ - křížek, ♭ - bé, béčko a ♮ - odrážka. Tyto posuvky tón zvyšují nebo snižují o jeden půltón, odrážka pak ruší platnost křížku nebo bé. Pomocí těchto značek tak vznikne dalších 5 jmen not, která jsou potřeba k označení všech tónů v rámci jedné oktávy. Kromě půltónových posuvek se z harmonických důvodů používají ještě posuvky zvyšující resp. snižující daný tón o dva půltóny – dvojkřížek (španělský křížek) a dvojbé (dvojbéčko, dvojité bé).

20231101.cs_8004_7

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nota

Nota

Symbol křížku je ♯ (podobný jako znak na počítačové klávesnici #), béčko má symbol ♭ (podobný malému [b] napsanému kurzívou). V notovém zápisu se píší buď před notu, jejíž výška má být změněna, nebo hned za notový klíč jako předznamenání tóniny skladby. U akordových značek se píší za jméno tónu; například F♯ znamená tón Fis, A♭ je As.

20231101.cs_8004_8

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nota

Nota

Béčko (♭) snižuje o jeden půltón. K názvu noty se přidá koncovka -es, výjimka u a, sníženo dá as, u h - dá bé (hes).

20231101.cs_8004_9

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nota

Nota

Označování not není ve světě jednotné. Mnohé země, především ty s románským jazykem, používají tzv. solmizační slabiky, kde Do značí notu C, Re notu D, Mi notu E atd. Jiné země používají jednu z abecedních forem vycházející z Boëthiovy notace, resp. z Ptolemaiova značení, použitím prvních sedmi písmen latinské abecedy, tedy A, B, C, D, E, F a G.

20231101.cs_8004_10

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nota

Nota

V průběhu evropské historie hudby vznikla potřeba odlišit normální a sníženou variantu tehdy psané noty B, kdy se dohodlo, že snížená podoba se bude zapisovat "kulatým" b (b rotundum/b molle) a normální bude zapsaná "hranatým" b (b quadratum/b durum). V německých zemích tehdy používaný druh písma způsobil, že b quadratum vypadalo takřka stejně jako malé h což zavinilo čím dál častější čtení této noty jako H

20231101.cs_8004_11

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nota

Nota

. O něco později nastal tlak snižovat či zvyšovat i jiné tóny, takže se přešlo na systém posuvek, b rotundum se přeneslo do "♭" a b quadratum do "♮", ale v německých zemích zůstalo odlišné značení pro notu B (tedy H), zatímco u ostatních not se s přidáním ♯ či ♭ začaly používat přípony -is a -es. Prakticky všechny německy hovořící země, země Rakouska-Uherska a země jinak ovlivněné Německem tento systém přejaly a většina jej stále používá. Některé severské země přešly na hybridní systém, kdy se zachovává označení noty H, ale její snížená podoba se píše takzvaným "anglickým" systémem. Nizozemsko používá "anglický" systém, ale pro snížení či zvýšení tónu používá "německé" přípony -is a -es, tón Hes je zde Bes. V 90. letech na tento systém přešlo i Švédsko, které do té doby používalo "německý" systém.

20231101.cs_8004_12

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nota

Nota

Pojmenování systémů "anglický", "německý", "dánský", "nizozemský" nejsou oficiální označení těchto systémů.

20231101.cs_69268_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Varle

Varle

U muže jsou varlata umístěná za penisem v kožním vaku, který se nazývá šourek (skrotum). Stejně uložená varlata mají také všichni domácí savci. U vačnatců a zajícovců je šourek s varlaty umístěn před penisem. U některých savců (sloni, nosorožci, kytovci) jsou varlata trvale umístěná v dutině břišní.

20231101.cs_69268_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Varle

Varle

Varlata se vyvíjejí v břišní dutině a většinou již v průběhu nitroděložního života sestupují tříselným kanálem do šourku.

20231101.cs_69268_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/Varle

Varle

U chlapců by k sestupu varlat mělo dojít do 3 měsíců věku, u štěňat do 14 dnů po narození. U některých savců dochází k sestupu už prenatálně. Mezi anomální stavy patří absence jednoho či obou varlat (anorchismus), nadpočetnost varlat (triorchie) a nesestoupení varlat (kryptorchismus). Kryptorchismus se rozlišuje jednostranný (monorchismus) či oboustranný, tj. zda nesestoupilo jedno či obě varlata, a dále, v závislosti na umístění nesestoupeného varlete, tzv. retinované či ektopické varle. Oboustranný kryptorchismus vede k neplodnosti.

20231101.cs_69268_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/Varle

Varle

Na povrchu je varle pokryté vazivovým obalem (tunica albuginea), vazivo zasahuje i do parenchymu varlete a rozděluje ho na neúplné lalůčky. Nerozdělená část varlete (mediastinum) přechází v hlavu nadvarlete. Parenchym varlete se skládá z mnohonásobně stočených semenotvorných kanálků (tubuli seminiferi contorti) a řídkého vaziva vyplňujícího prostor mezi nimi. Stěnu semenotvorných kanálků tvoří zárodečný epitel, který je tvořen spermatogoniemi, buňkami, ze kterých mohou vznikat spermie a dalšími nezralými stadii spermatogeneze. Tyto buňky jsou chráněné a vyživované podpůrnými Sertoliho buňkami. Sertoliho buňky obalují jednotlivá stadia vývoje spermie a chrání je před vlivy vnějšího prostředí, tvoří i bariéru mezi nimi a potenciálně škodlivými látkami přítomnými v krvi. Semenotvorné kanálky se spojují a přechází do kanálků nadvarlete.

20231101.cs_69268_6

https://cs.wikipedia.org/wiki/Varle

Varle

Během dospělosti jsou v semenotvorných kanálcích neustále produkovány spermie, samčí pohlavní buňky. Spermie ke svému vývinu potřebují teplotu okolo 34,4 °C, při vyšších teplotách dochází k útlumu spermatogeneze a při dlouhodobém působení vysokých teplot může dojít až k zániku populace spermatogonií a k trvalé neplodnosti. Teplota varlat je ovladatelná pomocí napětí stěny šourku. Při stažení šourku se varlata přitáhnou blíže k tělu, kde se jejich teplota zvýší. Při povolení stěny šourku naopak teplota uvnitř poklesne.

20231101.cs_69268_7

https://cs.wikipedia.org/wiki/Varle

Varle

V řídkém vazivu, které obklopuje semenotvorné kanálky, se nacházejí intersticiální Leydigovy buňky. Ty produkují testosteron – mužský pohlavní hormon. Díky testosteronu dochází k diferenciaci spermatogonií a k vývoji spermií a rozvoji druhotných pohlavních znaků (mohutnost postavy a kostry, růst vousů, ochlupení, mužský hlas aj.). Sertoliho buňky produkují zase tzv. antimülleriánský hormon, který způsobuje atrofii a resorbci Müllerova vývodu během embryonálního vývoje pohlavních cest a tak zajišťuje správný vývoj samčích pohlavních orgánů.

20231101.cs_69268_8

https://cs.wikipedia.org/wiki/Varle

Varle

Mezi nejčastější vývojové vady patří retence varlat (kryptochorismus). Stav, kdy varle není u novorozence přítomné v šourku, ale nachází se v tříselném kanálu nebo uvnitř břišní dutiny. Tento stav se vyskytuje u 1 % chlapců ve věku jednoho roku a až u 0,8% dospělých mužů. Stav může být komplikován zaniknutím (atrofizací) tubulů a následně vést až ke sterilitě. Hypoplastická varlata se mohou nacházet například u Klinefelterova syndromu a dalších vrozených syndromů.

20231101.cs_69268_9

https://cs.wikipedia.org/wiki/Varle

Varle

Varle se může vlivem vnější síly obtočit okolo vlastní osy a dochází k torzi varlete. Tento stav je velmi rizikový a vyžaduje akutní péči, neboť vlivem zaškrcení cévního svazku, který varle vyživuje, do několika hodin dochází k hemoragickému infarktu, nekróze a tedy odumření varlete.

20231101.cs_69268_10

https://cs.wikipedia.org/wiki/Varle

Varle

Ve varleti se může také nacházet patologický obsah, nebo docházet k zánětu (orchitida). K zánětu často dochází vlivem sexuálně přenosných nákaz, nebo virovými nákazami jako jsou příušnice (parotitida).

20231101.cs_10462_32

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrudim

Chrudim

V celém Chrudimském kraji byly v polovině 19. století jen dvě nemocnice, a to v Poličce (6 lůžek) a v Litomyšli (2 lůžka). Chrudimská nemocnice byla zřízena v roce 1853 u špitálu sv. Jana Křtitele a měla 8 lůžek. První moderní chrudimská nemocnice, Palackého třída, byla postavena v letech 1861–1863, na svou dobu byla velice moderní, od původu byla nemocnicí všeobecnou, tedy zařízenou na léčení všech chorob. Na počátku 20. století přestávala nemocnice dostačovat potřebám. Od roku 1907 se jednalo o stavbě nové nemocnice. Výstavbě ale zabránila nejprve první světová válka a poté hospodářská krize na počátku 30. let. Roku 1934 byl založen Spolek pro postavení nové nemocnice a okresní národní výbor v Chrudimi zařadil výstavbu do svého dvouletého plánu. Část staré nemocnice, obrácená do ulice Husova, byla v sedmdesátých letech zbourána, aby uvolnila místo pro panelovou výstavbu bytovek. Stará nemocnice, Palackého třída, slouží dnes jako poliklinika.

20231101.cs_10462_33

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrudim

Chrudim

V roce 1926 byla, „Na Kopečku“ ulice Čáslavská, postavena budova Státní výzkumné stanice zemědělské. Tato budova byla v roce 1942 byla přestavěna na nemocnici. Později fungovala jako plicní oddělení. V současnosti budova je provozována jako soukromé zařízení pro seniory.

20231101.cs_10462_34

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrudim

Chrudim

Nová nemocnice ve Václavské ulici byla zbudována v letech 1948–1957, kapacita nového zařízení činila 350 lůžek. Chrudimská nemocnice měla od konce padesátých let tři budovy – starou nemocnici (poliklinika Palackého tř.), budovu plicního oddělení („Na Kopečku“) a novou budovu nemocnice. Do zámečku v Přestavlkách bylo přesunuto oddělení dlouhodobě nemocných. Oddělení ze zámečku v Přestavlkách bylo přesunuto do budovy „Na Kopečku“. Hlavní budova Nové nemocnice se od výstavby do devadesátých let se zásadnějším způsobem nezměnila (výjimkou bylo otevření oddělení ARO v roce 1978). V devadesátých letech začala rozsáhlá přístavba nemocnice (dokončena v roce 1996) a po roce 2000 i rekonstrukce starých prostor.

20231101.cs_10462_35

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrudim

Chrudim

V roce 1984 byla otevřena nová poliklinika na Palackého třídě, proti Staré nemocnici. Nová poliklinika nahradila strženou budovu polikliniky „Nemocenské pokladny" Palackého třída – Na Kalábrii, která ustoupila bytové výstavbě.

20231101.cs_10462_36

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrudim

Chrudim

Ve městě je šest základních škol. Mezi ně patří například Základní škola Dr. Jana Peška, Základní škola Dr. Jana Malíka, Základní škola Školní náměstí. Jedna škola zájmově umělecká, jedna střední soukromá škola a šest středních škol státních. Gymnázium Josefa Ressela (od roku 1863), Obchodní akademie (od roku 1882), Střední průmyslová škola strojnická, technická a vyšší odborná, Střední škola zemědělská a vyšší odborná, Střední škola zdravotnická a sociální, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodu a služeb a soukromá Hotelová škola Bohemia s pedagogickým lyceem. Tradičními kulturními akcemi jsou ve městě přehlídky amatérských loutkářských souborů – Loutkářská Chrudim a Chrudimské hudební pátky – koncerty vážné hudby. Z města pocházejí i významné osobnosti hudby – Bohumil Benoni (1862–1942), Rudolf Vonásek (1914). Ve městě je i několik hudebních těles – Chrudimská komorní filharmonie, dechová hudba „Chrudimské besedy“, Taneční a dechový orchestr ZUŠ Chrudim, swingový Big Band Chrudim a funky-jazz-rockový KYX orchestra. Od roku 1801 se hrálo v Chrudimi divadlo. V roce 1931 začala stavba nové budovy městského divadla. Ve městě je amatérský divadelní soubor „Štěpánek“ a pěvecký sbor „Slavoj“, který byl založen v roce 1856. Expozice Regionálního muzea v Chrudimi jsou zaměřeny na regionální dějiny, umělecké řemeslo a umělecký plakát. Nově vybudované Muzeum barokních soch (MUBASO), Muzeum loutkářských kultur a Kabinet EX-LIBRIS, který je detašovaným pracovištěm Památníku národního písemnictví v Praze, jsou svým způsobem jedinečná muzea v celosvětovém měřítku.

20231101.cs_10462_37

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrudim

Chrudim

První zmínky o uměleckém vzdělání v Chrudimi souvisejí s církevní hudbou a vyučováním jednotlivců. Zpočátku byli vyučujícími regenschori, varhaníci a učitelé. Známým učitelem zpěvu a houslí byl Pavel Josef Wolf (1724-1797), u něhož se dva roky učil skutečský rodák, hudební skladatel Václav Jan Tomášek. Wolfův nástupce Václav Rikl (1767-1858) odchoval několik generací hudebníků. V učitelské hudební tradici pokračovali např.: František Horálek (1815-1872), Alois Hnilička a mnoho dalších. Hudba a zpěv se zároveň vyučovali na všech chrudimských školách.

20231101.cs_10462_38

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrudim

Chrudim

Ve druhé polovině 19. století vznikla řada hudebních ústavů, v nichž bylo vyučováno především hře na klavír a zpěvu. Zkoušky probíhaly veřejně formou koncertů. V roce 1874 působily v Chrudimi hudební ústavy Terezie Beerové a Aloisie Klausové, roku 1877 otevřela svůj ústav Berta Procházková, o čtyři roky později Vilemína Julišová. Významný byl ústav Anny Chrzové (založen 1886), mezi jejíž žáky patřili například zpěvák Bohumil Benoni a klavíristka Ella Správková. Vznikly i další hudební ústavy, např.: ústav Anny Součkové, sólistky Slavoje, jejíž žákyní byla Marie Musilová, interpretka písní Vítězslava Nezvala, a další.

20231101.cs_10462_39

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrudim

Chrudim

V letech 1946–1948 existovala v Chrudimi městská hudební škola. Náhradou za ni měly být kurzy při osvětovém domě, později při klubech pracujících. Dne 1.9.1956 byla ustanovena státní Základní hudební škola, od roku 1961 Lidová škola umění. V době vzniku měla dvě učitelky(oddělení klavírní a houslové) a 45 žáků. Škola neměla vlastní budovu, učebny zapůjčil osvětový dům. V dalších letech se škola rozšiřovala(o oddělení zpěvu, přípravnou hudební výchovu), a tak byly ve školním roce 1957/1958 zřízeny další provizorní učebny v budově zemědělské technické školy čp. 205/IV, v roce 1958/1959 pak získala škola ještě sedm učeben v budově bývalého pedagogia čp. 291/IV. V letech 1959–1963 sídlila škola v jednom z objektů tehdejší III. osmiletky na Školním náměstí, od února 1963 sídlí v budově čp. 92/III v ulici Obce ležáků. To již byla Lidovou školou umění, s obory výtvarným, hudebním, literárně dramatickým(od roku 1961) a tanečním(od roku 1963). Od 1. září 1990 škola změnila název na Základní umělecká škola v Chrudimi.

20231101.cs_10462_40

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrudim

Chrudim

Muzeum je komplex budov sloužících kulturním potřebám města a původně určených pro muzejní účely. Postaven byl chrudimskou obcí pro potřeby Průmyslového musea pro východní Čechy v Chrudimi v letech 1897–1901 podle plánu pražského architekta Jana Vejrycha. V uliční čáře Široké ulice stojí budova novorenesanční, v prostranství za sochou Josefa Ressela uzavírá budova novobarokní.

20231101.cs_20114_7

https://cs.wikipedia.org/wiki/Panama

Panama

V roce 1940 se stal prezidentem Arnulfo Arias, nacionalisticky a protiamericky orientovaný prezident, roku 1941 svržený převratem, iniciovaným USA.

20231101.cs_20114_8

https://cs.wikipedia.org/wiki/Panama

Panama

Po válce držel moc v zemi José Antonio Remón velitel Národní policie, který kontroloval také funkce prezidenta. V roce 1952 byl zvolen prezidentem. Panama byla nestabilním územím a v prezidentském úřadě docházelo k častým změnám. V roce 1968 prezidenta Marca Aurelia Roblese svrhla vojenská junta vedená Omarem Torrijosem, který ovládl stát jako neomezený diktátor. V roce 1972 byl zvolen prezidentem. Zavedl sociální a ekonomické reformy, které pozvedly panamské hospodářství. V roce 1977 Panama a USA podepsaly smlouvu (Carter-Torrijosovu), která potvrzovala panamskou suverenitu v oblasti průplavu a podle které po skončení přechodného období přejde k 1. lednu 2000 jako neutrální území pod panamskou správu a USA budou garantovat jeho vnější obranu.

20231101.cs_20114_9

https://cs.wikipedia.org/wiki/Panama

Panama

V roce 1981 Omar Torrijos zemřel při havárii letadla a bez ohledu na výsledek voleb v 1983, které vyhrála opozice, zesílil vliv armády v zemi. V čele armády stanul generál Manuel Noriega, který v roce 1989 zrušil již druhé volby, ve kterých vyhrála opozice. Manuel Noriega podporoval nacionalismus a antiamerické nálady i přesto, že v minulosti pracoval pro CIA. Začal porušovat embargo Kuby, obchodovat s drogami a zpochybnil smlouvy s USA o výstavbě a správě průplavu. USA přerušily diplomatické styky s Panamou. V prosinci 1989 schválil americký prezident George H. W. Bush vojenskou operaci proti režimu generála Noriegy, která měla za cíl ochránit americká práva, bránit a provozovat průplav a předat Noriegu spravedlnosti.

20231101.cs_20114_10

https://cs.wikipedia.org/wiki/Panama

Panama

Noriega byl zatčen a odvezen na Floridu, kde byl obviněn dle federálních zákonů a postaven před soud. Mimo jiné byl obviněn z pašování drog, vydírání a finančního podvodu. Byl nakonec shledán vinným a 16. září 1992 byl odsouzen na 40 let. V roce 1999 mu byl tento trest zmírněn na 30 let. O extradici Noriegy požádala v roce 1999 Panama, aby se zde zpovídal ze zločinů, jež se staly během jeho vlády. V nepřítomnosti byl v roce 1995 odsouzen na 20 let odnětí svobody. O jeho vydání požádala rovněž Francie, která jej odsoudila za finanční podvod na 10 let. V roce 2010 byl vydán Francii, kde strávil 1 rok ve vazbě. V prosinci 2011 jej Francie vydala do Panamy, kde v roce 2017 zemřel.

20231101.cs_20114_11

https://cs.wikipedia.org/wiki/Panama

Panama

V současnosti je Panama jednou z mála zemí na světě, které nedisponují stálou armádou, tím je také jediným americkým neutrálním státem.

20231101.cs_20114_12

https://cs.wikipedia.org/wiki/Panama

Panama

Panamská vlajka je tvořena čtvrceným listem o poměru stran nejčastěji 2:3 (ale běžně se užívá i 1:2), kde první pole je bílé s modrou pěticípou hvězdou, druhé je červené, třetí modré a čtvrté bílé s červenou pěticípou hvězdou.

20231101.cs_20114_13

https://cs.wikipedia.org/wiki/Panama

Panama

Panamský státní znak je tvořen dvakrát děleným štítem, v hlavě a patě polceným. Ve středu štítu je v přirozených barvách zobrazeno panamské území rozdělené průplavem, v pozadí vychází slunce a měsíc. V (heraldicky) pravém horním stříbrném poli jsou zkříženy šavle s puškou, v levém červeném motyka s rýčem. V pravém dolním modrém poli je zlatý roh hojnosti, z něhož se sypou zlaté mince, v levém stříbrném zlaté okřídlené kolo. Nad štítem je stříbrný orel, držící stříbrnou stuhu s černým latinským mottem PRO MUNDI BENEFICIO (). Nad orlem je deset zlatých pěticípých hvězd a po stranách štítu je vždy po dvou vlajkách na zlatých žerdích.

20231101.cs_20114_14

https://cs.wikipedia.org/wiki/Panama

Panama

Západní část Panamy prostupuje vulkanické pohoří Cordillera de Talamanca, které zasahuje až do Kostariky. Zde se také tyčí nejvyšší hora Panamy – Volcán Barú (známý též jako Chiriquí 3 474 m). Dále na východ se táhne až téměř k průplavu horské pásmo Serrania de Tabasará. Po obou stranách pohoří se rozkládají pobřežní nížiny, jen na poloostrově Azuero na jihu Panamy se terén od pobřeží Panamského zálivu opět strmě zvedá. Východně od Panamského průplavu probíhají paralelně s pacifickým i karibským pobřežím dva nižší horské oblouky, které na úplném východě uzavírají nejrozsáhlejší panamskou nížinu. Národní parky v Panamě (např. NP Coiba, NP Darién nebo NP La Amistad) a další chráněná území pokrývají na 34 % rozlohy státu. K Panamě patří souostroví Bocas del Toro a Perlové souostroví. Zdejší nejmohutnější řeky jsou Tuira, Bayano, Chucunaque a Chagres, největší přehradní nádrže jsou Bayano, Gatún a Alajuela.

20231101.cs_20114_15

https://cs.wikipedia.org/wiki/Panama

Panama

Podnebí je horké a vlhké po celý rok, v západních horách je podstatně chladněji. Na karibském pobřeží spadne ročně 2500–4000 mm srážek, tichomořské je výrazně sušší.

20231101.cs_8077_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Poezie

Poezie

Poezie (z řeckého poiésis – tvorba) je básnictví. Poezie je vedle prózy druhou formou literatury. Autor tohoto druhu umění je označován za básníka, resp. básnířku. Jedná se o jazykové dílo, které se od běžné mluvy odlišuje používáním uměleckých prostředků (rým, rytmus, metrum, obraznost nebo symbolika).

20231101.cs_8077_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Poezie

Poezie

Ve starověku toto slovo znamenalo veškerou literární tvorbu, někdy v období klasicismu získal tento termín nový význam, který označoval dobré dílo – bez ohledu na to, zda bylo psáno veršem či nikoli. Teprve později získal tento termín dnešní význam. Dnes nepovažujeme za poezii všechna díla, která splňují popsané znaky (např. rituální texty, středověké vědecké texty, některá staroasijská díla, reklamní slogany atd.). Zrovna tak ale existují díla, která nesplňují některé, nebo dokonce i žádné tyto znaky, přesto jsou označována jako poezie – jedná se především o báseň v próze. Přívlastek „poetický“ není jen synonymum pro básnický, ale označuje rovněž povznášející náladu, synonymum pro romantický atd.

20231101.cs_8077_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Poezie

Poezie

Do středověku neexistovalo prakticky dílo psané jinou než veršovanou formou, teprve s rozvojem vzdělanosti začal rozvoj prózy, který vedl k oslabení poezie. Tento trend byl posílen vynálezem knihtisku v 16. století. Přesto až do 18. století byla poezie převažujícím žánrem, teprve v 19. století se poměr mezi poezií a prózou vyrovnal a ve 20. století získala próza převahu.

20231101.cs_8077_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Poezie

Poezie

Poezie má dlouhou historii. Podle některých badatelů dokonce předchází písmo a tedy literaturu (lovecká poezie v Africe). Nejranější psané básně byly nalezeny ve staroegyptských pyramidách a vznikly ve 25. století před naším letopočtem. Egypťané si osvojili i epiku, jak je vidět v Povídce o Sinuhetovi. Nejstarší známá epická poezie, Epos o Gilgamešovi, však byla napsána sumersky a byla dílem sumerské civilizace. Vznikla okolo roku 2000 př. n. l. Sumeřanům je připisována i nejstarší milostná poezie, báseň o sňatku krále a bohyně Innany. Zajímavé je, že báseň má ženského vypravěče. Není jisté, zda byl napsána ženou, autor je neznámý, nicméně ze starého Sumeru pochází i nejstarší básník (a spisovatel) lidských dějin, jehož známe jménem, a jde také o ženu: Enheduannu. Psala zejména náboženské chvalozpěvy. V 11. století př. n. l. má kořeny nejstarší sbírka čínské poezie, Š’-ťing, založená na lidových písních. Jejím legendárním kompilátorem je Konfucius. Zarathuštrovy jsou zase připisovány verše v nejstarší částí Avesty zvané Gáthy. Veršované epické pasáže mají i indické Védy, později vznikly eposy Rámájana a Mahábhárata. Evropskou poezii založil Homér, svými eposy Ilias a Odysseia. Sapfó založila evropskou poezii milostnou, jakkoli lesbickou. Staří Řekové byli rovněž první, kdo se pokusili definovat teorii poezie, například Aristotelés ve své Poetice. Římská literatura však měla větší dosah, neboť její jazyk, latina, přežil pád římského impéria a stal se jazykem vzdělanců středověké Evropy. O tom, jak má vypadat poezie, se tudíž Evropané ještě po staletí učili u hvězd římské literatury, jakými byli Vergilius, Ovidius či Horatius.

20231101.cs_8077_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/Poezie

Poezie

Evropská středověká poezie se také ponejprv soustředila na epiku, ve Francii se rozvinul významný žánr zvaný Chansons de geste (zejm. Píseň o Rolandovi). Na něj navazoval rytířský román (např. Román o růži). Variace těchto žánrů vznikly i v Británii (Beowulf). Tyto dva kulturní prostory byly původně v silné interakci, kupříkladu francouzský rytířský epos Tristan a Isolda zpracovával ostrovní, keltskou legendu, stejně tak si Francouzi oblíbili ostrovní artušovské legendy, zejména Chrétien de Troyes. Hrdinský epos měl projevy i v jiných evropských literaturách, například Píseň o Cidovi položila základy literatury španělské, podobnou roli v Německu sehrála Píseň o Nibelunzích. Do stejného žánru lze zařadit i severské ságy (Poetická Edda). Ohlas nacházíme i v české literatuře, v podobě veršovaného eposu Alexandreis. Oblíbené byly ve středověku i veršované kroniky.

20231101.cs_8077_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/Poezie

Poezie

Lyrika byla dlouho výsadou čínské literatury, především Li Po a Tu Fu s ní vstoupili do světového literárního kánonu. Podobné to bylo v japonské literatuře, která nakonec lyrickou formu dobrousila ve středověku do forem zvaných tanka a renga. Z nich se později vyvinulo haiku. Za nejvýznamnějšího tvůrce haiku je považován Macuo Bašó. Jinak ovšem v jiných mimoevropských prostorech převládala epika, jak dokazuje Firdausího Šáhnáme z 11. století, tibetský Epos o králi Gesarovi, nejdelší známý epos vůbec, snad z 12. století, nebo malijský Epos o Sundžátovi, který byl sice zapsán až později, ale kořeny má zřejmě ve 14. nebo 15. století a byl předáván tzv. grioty, lidovými vypravěči.

20231101.cs_8077_6

https://cs.wikipedia.org/wiki/Poezie

Poezie

Prvními, kdo evropskou literaturu „osvobodili od hrdinných rytířů“ byli Dante Alighieri se svou Božskou komedií (1308–1320) a Geoffrey Chaucer a jeho veršované Canterburské povídky (1387). Francesco Petrarca pak vybrousil poetický žánr zvaný sonet, který se pro vývoj evropské poezie stal zcela zásadním. Přispěl k němu i William Shakespeare. Revoluci způsobil François Villon, když v 15. století spojil postupy dvorské a trubadúrské poezie s poezií lidovou, s protestem, ironií, ba i vulgaritou. Epika se přesto stále nevzdávala, až do 17. století, jak dokazuje Miltonův Ztracený ráj (1667). Na konci 18. století však došlo k romantické revoluci, která evropskou poezii zcela proměnila a prolomila se i k mnohem větší lyričnosti. Romantická vlna zasáhla všechny evropské literatury a měla oživující charakter. V Německu ji zosobňovali Johann Wolfgang von Goethe, Friedrich Schiller a Heinrich Heine, v Anglii George Gordon Byron a Percy Bysshe Shelley, ve Francii Victor Hugo a Charles Baudelaire, v Rusku Alexandr Sergejevič Puškin a Michail Jurjevič Lermontov, v Polsku Adam Mickiewicz, v Česku Karel Hynek Mácha, v Maďarsku Sándor Petőfi, v Rumunsku Mihai Eminescu, na Ukrajině Taras Ševčenko atp.

20231101.cs_8077_7

https://cs.wikipedia.org/wiki/Poezie

Poezie

Romantici vytvořili vzor toho, jak má poezie vypadat, a další moderní autoři, hledající nové cesty, na ně reagovali, ať už spíše navazovali, jako novoromantici (José Martí) či symbolisté (Paul Verlaine, Arthur Rimbaud, Stéphane Mallarmé) nebo byli spíše vzpurní jako civilisté. Jejich vzpoura sebou přinesla i volný verš, v němž se básníci osvobodili od rýmu a metrik ve prospěch nespoutané imaginace. Obvykle se uvádí, že první básně ve volném verši vytvořil Walt Whitman. Taková vzpoura však na začátku 20. století mnohým přestala stačit, vzniklo spektrum avantgardních směrů: surrealismus (André Breton), dadaismus (Tristan Tzara), futurismus (Filippo Tommaso Marinetti, Vladimir Majakovskij, Boris Pasternak), kubismus (Guillaume Apollinaire), expresionismus (Rainer Maria Rilke, Thomas Stearns Eliot, Federico García Lorca) nebo český poetismus. Experimenty avantgardistů programově bouraly staré formy, provokovaly, a to až tak, že čtenáři jen obtížně drželi krok a pozornost.

20231101.cs_8077_8

https://cs.wikipedia.org/wiki/Poezie

Poezie

Po avantgardní revoluci a druhé světové válce mnozí cítili, že experimentálnost a hledání novosti narazilo na jistou mez. Často se z lůna avantgardy vrátili k poezii klasičtější, zpěvnější, jednodušší. Příkladem jsou Jacques Prévert, Paul Éluard, Louis Aragon nebo Pablo Neruda (v české literatuře například Jaroslav Seifert). Mnozí zdůraznili, že vzpoura nemá být ve formě, ale v obsahu a v poezii jakožto životním stylu, k takovým patřili zejména beatnici (Jack Kerouac, Allan Ginsberg). Poezie se vrátila ke kořenům přiblížením k hudbě (zejm. folkové, rockové nebo hip hipové), což reflektovaly i organizátoři Nobelovy ceny za literaturu, když jako prvnímu „pouhému textaři“ udělili tuto cenu Bobu Dylanovi. Podobnou roli jako on v Rusku sehrál Vladimír Vysockij nebo Bulat Okudžava. Jinak po roce 1945 získaly Nobelovu cenu z básníků: Louise Glücková, Tomas Tranströmer, Wisława Szymborska, Seamus Heaney, Derek Walcott, Octavio Paz, Josif Brodskij, Jaroslav Seifert, Czesław Miłosz, Odysseas Elytis, Vicente Aleixandre, Eugenio Montale, Harry Martinson, Pablo Neruda, Nelly Sachsová, Jorgos Seferis, Saint-John Perse, Salvatore Quasimodo, Juan Ramón Jiménez, Pär Lagerkvist, Thomas Stearns Eliot a Gabriela Mistralová. Velkou roli začaly hrát improvizace a performance (slam poetry).

20231101.cs_90743_13

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dluhopis

Dluhopis

Bankovní dluhopisy – emitentem je peněžní ústav, tento typ dluhopisů je někdy považován za součást korporátních dluhopisů se specifickými právními i finančními možnostmi (např. banka může být distributorem).

20231101.cs_90743_14

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dluhopis

Dluhopis

Pokladniční poukázky – krátkodobé dluhopisy, jejichž emitentem je stát anebo orgány a instituce veřejné správy, popř. bankovní domy. Tento typ dluhopisů slouží ke krátkodobému pokrytí přechodného nedostatku peněz. Pokladniční poukázky jsou nejméně rizikovým dluhopisem, čemuž odpovídá nízká úroková míra.

20231101.cs_90743_15

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dluhopis

Dluhopis

Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje úspěšnost emise, je doba splatnosti. Obecně platí, že čím dříve je dluhopis splatný, tím menší je riziko defaultu a tedy nižší úrok. Toto tvrzení platí pouze u srovnatelných typů emitentů a dluhopisů. Obecně lze uvažovat dluhopisy:

20231101.cs_90743_16

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dluhopis

Dluhopis

Krátkodobé dluhopisy – s dobou splatnosti do jednoho roku. Mezi ně patří například státní pokladniční poukázky (vydává stát), komerční papíry (emitují podniky, nejběžnější doba splatnosti je 45 dní) či depozitní certifikáty (používají peněžní domy).

20231101.cs_90743_17

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dluhopis

Dluhopis

Dalším typickým dělením dluhopisů je dělení podle způsobu, jak je nastaveno úročení dluhopisu. Tento způsob bývá malými investory velmi často považován za prioritní, pro velké investory má menší váhu, neboť není spojen s likviditou.

20231101.cs_90743_18

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dluhopis

Dluhopis

Dluhopisy s pevným kupónem (zúročením) – kupón sjednaný při emisi se nemění po celou dobu životnosti dluhopisu. Výhodou je, že lze snadno spočítat zisk, nevýhodou je jejich nerentabilnost při výkyvech ekonomiky. U velkých emitentů (USA) to může způsobit zájem např. na inflaci, kdy dochází k jejímu vývozu, především do rozvojových zemí.

20231101.cs_90743_19

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dluhopis

Dluhopis

Dluhopisy s proměnlivým variabilním kupónem (proměnlivým zúročením) – poprvé byly emitovány v 70. letech 20. století a jejich kupón je závislý na referenční sazbě, často jde o mezibankovní sazbu typu PRIBOR, LIBOR, EURIBOR. K referenční sazbě je přičítána přirážka v určité výši kompenzující vyšší riziko ve srovnání s mezibankovním trhem.

20231101.cs_90743_20

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dluhopis

Dluhopis

dluhopisy s nulovým zúročením (kupónem) – během životnosti těchto dluhopisů nejsou vypláceny žádné kupónové platby. Výnosu dosahují věřitelé tím, že cenný papír nakupují s diskontem, tedy pod nominální hodnotou, kterou musí dlužník splácet.

20231101.cs_90743_21

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dluhopis

Dluhopis

Indexované dluhopisy – instrumenty, jejichž kupónové platby jsou vázány na vývoj indexů mezd, cen, zlata, ropy či jiných komodit. Známé jsou americké státní dluhopisy TIPS (Treasury Inflation-Protected Securities). Jejich kupón je fixní, ale modifikovaný podle aktuálního růstu cenové hladiny. Zajímavostí je, že při první emisi v roce 1997 se nazývaly Treasury Inflation-Targeted Securities, ale po protestech náboženských organizací z důvodu nevhodného akronymu (v angličtině znamena slangový výraz pro prsa) byly přejmenovány na TIPS.

20231101.cs_5889_12

https://cs.wikipedia.org/wiki/Decibel

Decibel

Pokud není řečeno jinak, uvažuje se normovaná impedance o hodnotě . Pokud výkon na impedanci přepočítáme na napětí, dostaneme hodnotu

20231101.cs_5889_13

https://cs.wikipedia.org/wiki/Decibel

Decibel

S nástupem digitální techniky je pouze přirozená další metamorfóza decibelu: mějme analogově-digitální převodník, kterým zpracováváme zvuk. Pak

20231101.cs_5889_14

https://cs.wikipedia.org/wiki/Decibel

Decibel

w0 je v takovém případě největší slovo, které je převodník schopen zpracovat. V případě údajů převodníků jde o fyzikálně bezrozměrné jednotky. Písmena FS značí Full Scale, tedy plný rozsah (rozuměj převodníku).

20231101.cs_5889_15

https://cs.wikipedia.org/wiki/Decibel

Decibel

V radiotechnice vyjadřuje dBi zisk antény v porovnání s izotropní anténou, dBd zisk v porovnání s půlvlnným dipólem. Místo dBd se častěji setkáme jenom s označením dB. Platí dBi = 2,16 + dBd

20231101.cs_5889_16

https://cs.wikipedia.org/wiki/Decibel

Decibel

Neper (Np) je jiná logaritmická jednotka, která na rozdíl od decibelu využívá přirozený logaritmus namísto dekadického. Rovná se přirozenému logaritmu podílu dvou porovnávaných hodnot jedné veličiny. Byla pojmenována po objeviteli logaritmu Johnu Napierovi a bývala užívána k vyjádření poměru napětí a proudů. V současnosti je neper nahrazován decibelem.

20231101.cs_5889_17

https://cs.wikipedia.org/wiki/Decibel

Decibel

BANÁŠ, Pavel; HOLUBOVÁ, Renata a KUBÍNEK, Roman. Fyzika II. 2. díl, Světelné jevy, zvukové jevy. Olomouc: Prodos, 2019. 64 s. ISBN 978-80-7230-240-6.

20231101.cs_5889_18

https://cs.wikipedia.org/wiki/Decibel

Decibel

ČESKO. Nařízení vlády č. 272 ze dne 24. srpna 2011, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Sbírka zákonů ČR. 2011, částka 97, s. 3338–3351. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-272

20231101.cs_5889_19

https://cs.wikipedia.org/wiki/Decibel

Decibel

PROCHÁZKOVÁ, Sára. Počítání s decibely (nen í třináctá komnata matematiky). Internetový portál Elektrotechnika. Projekt spolufinancovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky č. CZ.1.07/1.3.09/01.0021. D/0059/2009/ŘDP 1. [2009, zpříst. 2017], [cit. 31. 1. 2023]. Dostupné z: https://docplayer.cz/17914926-Pocitani-s-decibely-neni-trinacta-komnata-matematiky.html

20231101.cs_5889_20

https://cs.wikipedia.org/wiki/Decibel

Decibel

SMETANA, Ctirad a kol. Hluk a vibrace: měření a hodnocení. 1. vyd. Praha: Sdělovací technika, 1998. 188 s. ISBN 80-901936-2-5.

20231101.cs_55178_16

https://cs.wikipedia.org/wiki/Housle

Housle

Délka těla standardních „čtyřčtvrťových“ (4/4) houslí je asi 36 až 38 cm, pro výuku dětí se používají i menší housle: tříčtvrťové (3/4), půlové (1/2), čtvrťové (1/4) atd. Toto označení je ale jen orientační, kupříkladu skutečná délka půlových houslí je přibližně 31 cm.

20231101.cs_55178_17

https://cs.wikipedia.org/wiki/Housle

Housle

Pro výběr vhodné délky houslí platí jednoduché pravidlo: když má dítě housle pod bradou, musí dlaní levé ruky dosáhnout na konec šneku tak, aby si vidělo na špičky prstů.

20231101.cs_55178_18

https://cs.wikipedia.org/wiki/Housle

Housle

Housle se drží pod bradou a levou rukou se určují na hmatníku výšky tónů. Pravá ruka buď rozeznívá struny smyčcem, nebo brnkáním (tzv. pizzicato). Housle nemají pražce jako kytara, houslista tedy musí znát přesná místa, kam položit prst, aby zazněl určitý tón.

20231101.cs_55178_19

https://cs.wikipedia.org/wiki/Housle

Housle

Prsty se značí od 1 (ukazováček) do (4 malíček). Číslo 0 znamená, že se má ve skladbě hrát prázdná struna. Tabulka vlevo ukazuje, jakými prsty se hrají tóny v první poloze. Prvním prstem se hrají celé tóny a, e¹, h¹, f² (sekce ohraničená modrou značkou). Prvním prstem se hrají také všechny zmenšené a zvětšené tóny od těchto tónů: as, ais, es¹, eis¹, b¹, his¹, fis². Stejně je tomu i u dalších prstů; např. druhý prst: hrají se jím tóny h, f¹, c¹, g² a jejich zvětšené a zmenšené varianty. Hraní zvětšeného tónu čtvrtým prstem se označuje jako tzv. přesah, případně přehmat.

20231101.cs_55178_20

https://cs.wikipedia.org/wiki/Housle

Housle

Poloha označuje vzdálenost levé ruky od začátku hmatníku; první poloha je základní (viz tabulka vlevo). Druhá poloha znamená, že houslista hraje všemi prsty o tón výše (má ruku dále od začátku hmatníku), tzn. hraje prvním prstem to, co by v první poloze hrál prstem druhým, druhým prstem hraje to, co by v první poloze hrál prstem třetím atd. Čím vyšší poloha, tím se hra stává obtížnější, protože se vzdálenosti mezi jednotlivými půltóny zkracují (podobně jako na kytaře), takže aby byl tón čistý, je zapotřebí stále větší přesnosti.

20231101.cs_55178_21

https://cs.wikipedia.org/wiki/Housle

Housle

V houslové hře se nejčastěji používají první, třetí a pátá poloha. Houslisté používají často různé polohy jednak pro usnadnění hry a také kvůli změně barvy tónu. Například tón h¹ zahraný na struně d má temnější „violový“ zvuk než tentýž tón zahraný na struně a. Hudební skladatelé těchto zvukových efektů často využívají; například označení sul G znamená, že se má daná pasáž zahrát na struně g.

20231101.cs_55178_22

https://cs.wikipedia.org/wiki/Housle

Housle

Dvojhmat znamená rozezvučení dvou strun najednou. Je daleko náročnější než hraní jednoho tónu, protože houslista se musí soustředit na přesné umístění dvou prstů (nebo jednoho prstu na dvou strunách). Trojhmaty a čtyřhmaty znamenají rozezvučení tří resp. čtyř strun těsně po sobě. Kobylka je nahoře zaoblená, takže struny neleží v jedné rovině a smyčec se může dotýkat jen dvou strun najednou a rozeznívat je. To znamená, že houslista musí držet při vícehmatech všechny prsty na místě, aby se struna mohla správně chvět i poté, co se jí přestane dotýkat smyčcem. Všechny tyto dvoj- a vícehmaty se mohou hrát i s prázdnými strunami.

20231101.cs_55178_23

https://cs.wikipedia.org/wiki/Housle

Housle

Vibrato je obvyklou houslovou technikou, která se vyžaduje při hraní naprosté většiny skladeb. Když houslista hraje určitý tón, vibrata docílí tím, že jemně pohybuje prstem tam a zpět, což má za následek drobné změny ve výšce tónu. Vibrato dodá hře větší emotivnost a barvě tónu větší „sytost“. Dnes se jemné vibrato používá i při přednesu barokních skladeb, ačkoliv se v té době používalo pouze výjimečně.

20231101.cs_55178_24

https://cs.wikipedia.org/wiki/Housle

Housle

Přirozené flažolety využívají vyšších harmonických frekvencí strun a hrají se tak, že se houslista při hře jemně dotýká struny v její polovině, třetině, čtvrtině apod., strunou se ale nesmí dotknout hmatníku. Příklad: takto zahrané h² na struně e (h² je ve třetině struny e) zní jako h³; takto zahrané a² na struně e (a² je ve čtvrtině struny e) zní jako e4.

20231101.cs_38444_22

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gorila

Gorila

V září 2005 byla v Kongu pozorována asi dva a půl roku stará gorila, jak používala kámen k rozbíjení palmových ořechů. Ačkoliv to bylo první takové pozorování gorily, u šimpanzů je používání nástrojů známo více než 40 let (šimpanzi používají klacek při vytahování termitů z termitiště). Všichni lidoopi jsou vybaveni schopností uchopit předměty s dostatečnou přesností, aby je mohli používat jako jednoduché nástroje a případně i jako zbraně, pokud příhodnou větev použijí jako kyj.

20231101.cs_38444_23

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gorila

Gorila

Slovo „gorila“ pochází od kartaginského objevitele Hannona Mořeplavce při výpravě k západnímu africkému pobřeží. Expedice narazila na „hrubé lidi, z nichž většina byly ženy, jejich těla byla zarostlá a která průvodci nazývali Gorilami“. Slovo bylo později použito pro pojmenování zoologického druhu, přestože není jisté, zda se Kartaginci setkali opravdu s gorilami nebo s nějakým jiným živočišným druhem či snad s místními lidmi.

20231101.cs_38444_24

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gorila

Gorila

Americký lékař a misionář Thomas Staughton Savage získal první vzorky (lebku a další kosti) během pobytu v Libérii. Savage spolu s přírodovědcem Jeffriesem Wymanem vědecky popsali druh Troglodytes gorilla v roce 1847 v Proceedings of the Boston Society of Natural History, který je dnes znám pod označením gorila západní. Další druhy a poddruhy gorily byly popsány v několika následujících letech.

20231101.cs_38444_25

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gorila

Gorila

Prvním člověkem ze západu, který spatřil živou gorilu, byl cestovatel Paul du Chaillu, který procestoval rovníkovou Afriku mezi lety 1856 a 1859. Roku 1861 přivezl mrtvé exempláře do Anglie.

20231101.cs_38444_26

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gorila

Gorila

První systematický výzkum se konal až po roce 1920, kdy Carl Akeley z Amerického přírodovědného muzea odcestoval do Afriky, aby gorilu ulovil a vycpal. Při jeho první cestě ho doprovázela spisovatelka Mary Bradleyová s manželem. Po výpravě Bradleyová napsala „Po stopách gorily“ (On the Gorilla Trail). Později se Bradleyová stala zastáncem ochrany goril a napsala na toto téma několik dalších knih, zejména pro děti. Na sklonku 20. let a začátku 30. let 20. století se o další výzkum zasloužil Robert Yerkes a jeho žena Ava, když do Afriky vyslali Harolda Birghama. Roku 1929 Yerkes také vydal knihu o lidoopech.

20231101.cs_38444_27

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gorila

Gorila

Po druhé světové válce byl jedním z nejvýznačnějších vědců zabývajících se výzkumem primátů George Schaller. Roku 1959 uspořádal systematický výzkum goril horských ve volné přírodě a publikoval svou práci. K dalšímu významnému pokroku došlo na popud Louise Leakeyho a National Geographic, když Dian Fosseyová provedla mnohem delší a ucelenější výzkum goril horských. Publikace Fosseyové vyvracely mnoho mýtů, které se ke gorilám vztahovaly, včetně ten o jejich násilné povaze. Ovšem další bádání ukázalo, že násilí patří do vzorců chování goril a je součástí jejich života.

20231101.cs_38444_28

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gorila

Gorila

Oba druhy gorily jsou ohrožené. Gorily byly dlouho cílem pytláků. Dále gorily ohrožuje likvidace jejich biotopu a obchod s divokou zvěří. V roce 2004 doslova vyhubil populaci několika set goril v národním parku Odzala v Kongu virus Ebola. Podle studie z roku 2006 uveřejněné v časopise Science zabila Ebola okolo 5000 goril ve střední Africe. Studie přímo naznačuje, že spolu s komerčním lovem virus ebola přímo ohrožuje přežití goril jako druhu.

20231101.cs_38444_29

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gorila

Gorila

O zachování druhu se mimo jiné snaží tyto projekty a organizace: Projekt přežití lidoopů (Great Apes Survival Project, GRASP), což je partnerský projekt Programu OSN pro životní prostředí a organizace UNESCO, dále mezinárodní Smlouva o ochraně goril a jejich biotopu (Agreement on the Conservation of Gorillas and Their Habitats) uzavřená v rámci Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals). Tato smlouva, která vstoupila v platnost 1. června 2008 je první právnický instrument zavazující specificky k ochraně goril.

20231101.cs_38444_30

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gorila

Gorila

Už od doby, kdy se po roce 1860 staly v západním světě předmětem zájmu, se gorily opakovaně objevují v uměleckých dílech a médiích. Gorily se například objevily ve fiktivních filmech King Kong, v mnoha zpracování příběhů o Tarzanovi a o Barbaru Conanovi, kde se gorily staly protivníky či naopak vychovatelem hlavních postav.

20231101.cs_12698_18

https://cs.wikipedia.org/wiki/Torn%C3%A1do

Tornádo

V případě výskytu katastrofálně ničivého tornáda (F6 – sekundární savý vír) se úkryt hledá velmi obtížně, jelikož tento vír je schopen vysát cokoliv takřka odkudkoliv, dokonce i z dobře zabezpečeného podzemního úkrytu. Takové tornádo je schopno vysát všechen asfaltový povrch ze silnice i s podložními vrstvami. Téměř nic tomuto víru není schopno odolat a je vtaženo do tornáda. Nejlepší ochranou před tornády je nejezdit tam, kde je pravděpodobný jejich výskyt.

20231101.cs_12698_19

https://cs.wikipedia.org/wiki/Torn%C3%A1do

Tornádo

Síla tornáda je dána rozšířenou Fujitovou stupnicí, která dělí tornáda do šesti stupňů – EF0 až EF5. Šestý stupeň EF5 se vyskytuje pouze ve 2 % ze všech případů výskytu tornád ve Spojených státech amerických. Pro hodnocení tornád se do roku 2007 ve Spojených státech amerických a do roku 2013 i v Kanadě používala starší Fujitova stupnice, dále se používá stupnice Torro. Tato stupnice se používá i v České republice.