_id
stringlengths 16
23
| url
stringlengths 32
61
| title
stringlengths 2
24
| text
stringlengths 100
3.49k
| score
float64 0.5
1
| views
float64 264
13.8k
|
|---|---|---|---|---|---|
20231101.cs_647187_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kozelka | Kozelka | Stolová hora se nachází severně od obce Nečtiny na Manětínsku. Z náměstí v Nečtinách po červeně značené turistické trase je skalní vyhlídka Kozelka, která se nachází uprostřed rezervace na vrcholu hory, vzdálena zhruba 3,5 km. Od autobusové zastávky Nečtiny, Doubravice, rozc. na silnici č. 201, po níž vede cyklotrasa č. 352, je turistické rozcestí Pod Kozelkou vzdáleno asi 1,5 km. | 0.5 | 350.071359 |
20231101.cs_647187_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kozelka | Kozelka | Pověst vypráví o ošklivém pastýři, který pásl dobytek statkářů z Doubravice. Jednou, když se přihnal dobytek z pastvy, se stalo něco divného. Hospodyně se snažily krávy podojit, ale z vemen neukápla ani kapka mléka. Selky obvinily pastýře, že krávy podojil, ale ten se zapřisáhl, že ne. Další den znovu pastýř vyhnal dobytek k Doubravickému vrchu. Večer čekaly selky na pastýře se stádem, ale ti se pořád nevraceli, a tak se jim selky vydaly naproti. Došly k Doubravickému vrchu a uviděly stádo i s pastýřem. Ale nikdo z nich se nehýbal. Změnili v kamenné stádo, kvůli pastýřově křivé přísaze, že krávy nepodojil. A tak údajně vznikly kamenné útvary na tomto vrchu. | 0.5 | 350.071359 |
20231101.cs_950243_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Memorial | Memorial | Memorial je sdružení ruských nevládních neziskových organizací, které se věnují dokumentaci politických represí a vyrovnávání se se sovětskou totalitní minulostí. Jeho součástí je i centrum na ochranu lidských práv, které se od 90. let věnuje aktuálnímu dění a porušování lidských práv v Ruské federaci. Mezi členy lidskoprávního centra náleží Oleg Orlov, patřila k nim také zavražděná ruská novinářka Natalja Estěmirovová. | 0.5 | 349.303508 |
20231101.cs_950243_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Memorial | Memorial | Organizace v minulosti opakovaně čelila snahám o omezení či zastavení její činnosti. V listopadu 2021 ruská generální prokuratura požádala Nejvyšší soud Ruské federace, aby nevládní organizaci uzavřel, přičemž jako důvod podle Memorialu uvedla, že organizace soustavně porušuje zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. V prosinci 2021 ruské soudy během dvou dní rozhodly o zrušení organizace Mezinárodní Memorial i sesterského Lidskoprávního centra Memorial. | 0.5 | 349.303508 |
20231101.cs_950243_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Memorial | Memorial | Memorial vznikl jako občanská iniciativa v roce 1987 v době Gorbačovovy perestrojky. Tehdy jeho členové studovali represe v Sovětském svazu, později se začali zabývat ochranou lidských práv. Mezi zakladateli organizace byl fyzik a nositel Nobelovy ceny míru Andrej Sacharov a také historik Arsenij Roginskij, který byl v roce 1981 uvězněn za vydávání samizdatového sborníku "Pamjať". V druhé polovině 80. let si však jméno "pamjať" ("paměť") v Rusku přisvojilo nacionální antisemitské hnutí, proto se Roginského skupina rozhodla zvolit pro svou organizaci název "Memorial". Za svou činnost získal Memorial řadu ocenění, např. Nansenovu cenu za rok 2004, Sacharovova cena za svobodu myšlení za rok 2009 či Cenu ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva za rok 2016. Memorial v roce 2019 získal cenu Gratias Agit českého ministerstva zahraničí. | 0.5 | 349.303508 |
20231101.cs_950243_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Memorial | Memorial | Již od roku 2005 pořádají členové Memorialu každý rok na podzim celodenní akce "Navrácení jmen" - shromáždění u Solověckého kamene, pomníku obětí stalinského teroru nedaleko Lubjanky, sídla bývalé KGB (nyní FSB), v Moskvě. Toto shromáždění je spojeno s veřejným čtením jmen těch, kteří byli během stalinských represí popraveni nebo zahynuli v koncentračních táborech – gulazích. (Podle údajů Memorialu bylo jen v letech 1937–1938 popraveno v Moskvě na 30 000 lidí a dalších 700 000 na jiných místech Sovětského svazu.) Podobná akce se koná i v Česku od roku 2017. | 0.5 | 349.303508 |
20231101.cs_950243_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Memorial | Memorial | Ruské ministerstvo spravedlnosti chtělo organizaci zakázat pro porušování ústavy a dalších zákonů, ale v lednu 2015 Nejvyšší soud žádost zamítl. V listopadu 2015 ministerstvo organizaci obvinilo z údajného rozvracení ústavního zřízení. V roce 2016 byly některé pobočky Memorialu úřady zařazena na seznam zahraničních agentů, který na základě nového zákona povinně zahrnuje organizace, které přijímají finanční dary ze zahraničí a zároveň se věnují blíže nespecifikované politické činnosti. Mezinárodní Memorial získává prostředky kromě domácích zdrojů například také ze Švédska, Norska, Nizozemska a od Evropské komise. Ačkoliv se organizace proti postupu ministerstva odvolala, v prosinci 2016 moskevský soud potrestal Mezinárodní Memorial v Moskvě pokutou ve výši 300 000 rublů za to, že v rozporu ze zákonem jasně neoznačuje své publikace, internetovou stránku či tiskové zprávy za dílo "zahraničního agenta". Na přelomu let 2019/2020 dostal Mezinárodní Memorial v sérii 20 soudních nařízení pokuty v rozsahu téměř pěti milionů rublů za neuvedení informace o zahraničním agentovi na sociálních sítích. Na zaplacení pokut proběhla úspěšná crowdfundingová kampaň, na kterou přispělo 4,5 tisíce lidí. | 1 | 349.303508 |
20231101.cs_950243_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Memorial | Memorial | V listopadu 2021 ruská generální prokuratura požádala Nejvyšší soud Ruské federace, aby nevládní organizaci uzavřel. V prosinci 2021 ruské soudy rozhodly o zrušení dvou hlavních organizací Memorialu – nejprve 28. prosince Ruský nejvyšší soud nařídil zrušit Mezinárodní Memorial, o den později moskevský Městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial. V obou případech soudy argumentovaly porušením ruského zákona o „zahraničních agentech“. Rozsudky kritizovala řada států i lidskoprávních organizací. Velvyslanec Spojených států v Moskvě John J. Sullivan označil rozhodnutí soudu za „do očí bijící a tragický pokus o potlačení svobody projevu a vymazání historie“. Za špatnou zprávu, která jasně vypovídá o směřování současného Ruska, považuje soudní verdikt náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka. „Je smutně symbolické, že Memorial vznikl ještě v Sovětském svazu v době uvolňování poměrů za Gorbačova, ale za Putina musí skončit,“ komentoval rozhodnutí soudu. | 0.5 | 349.303508 |
20231101.cs_950243_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Memorial | Memorial | Největší pobočkou Memorialu je Mezinárodní Memorial se sídlem v Moskvě, menší organizace jsou v Petrohradě, Permu, Rjazani a v desítkách dalších měst po celém území Ruska. Působí kromě Ruska také v Itálii, Německu, Francii, na Ukrajině a v dalších zemích. V roce 2016 otevřela pobočku v Praze. V souvislosti s otevřením této pobočky se objevily spekulace, že Memorial si takto buduje záložní působiště pro případ, že by mu prostřednictvím obstrukcí a soudních zákazů bylo v budoucnosti znemožněno nadále působit na území Ruska. Ačkoli člen vedení Memorialu Jan Račinskij (Ян Рачинский) takové záměry v rozhovoru pro Nezavisimuju gazetu v říjnu 2016 popřel, vedoucí představitel ruského Centra pro ekonomické a politické reformy (Центр экономических и политических реформ) Nikolaj Mironov (Николай Миронов) tuto možnost připustil jako reálnou variantu v případě dalšího vývoje situace, kdy jsou opozičně laděné neziskové organizace na území Ruska vládou vnímány jako "pátá kolona" Západu. Podle vyjádření členů české pobočky se jedná o spekulace. Memorial Česká republika vznikl jako nezávislá platforma osob a aktivit, které v rámci své dosavadní dlouhodobé činnosti v České republice s Mezinárodním Memorialem spolupracují. Sdílí poznatky a zkušenosti jednotlivých členů a organizací, propojuje je a snaží se tak zvyšovat povědomí o Mezinárodním Memorialu a jeho činnosti. Hlavním cílem je v první řadě být nápomocen mateřské organizaci ve vztahu k české veřejnosti i v mezinárodním kontextu. Od 1. října 2022 se novým sídlem Memorialu v České republice stala rezidence předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. | 0.5 | 349.303508 |
20231101.cs_950243_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Memorial | Memorial | Souboj o výklad sovětských represí. Stručná historie sdružení Memorial na pozadí jeho vztahu s ruským státem | 0.5 | 349.303508 |
20231101.cs_950243_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Memorial | Memorial | „Putin si myslí, že je spasitelem Ruska“. Rozhovor s předsedou správní rady Memorialu Janem Račinským | 0.5 | 349.303508 |
20231101.cs_184230_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mapusaurus | Mapusaurus | Mapusaurus („Zemský ještěr“) byl rod obřího masožravého dinosaura (teropoda), který žil v období rané svrchní křídy (asi před 95 miliony let) na území dnešní Argentiny (fosilie byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Huincul). | 0.5 | 348.396966 |
20231101.cs_184230_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mapusaurus | Mapusaurus | Byl téměř stejně veliký jako blízce příbuzný druh Giganotosaurus carolinii, na délku měřil asi 11,5 až 12,6 metru a vážil zhruba 4100, 4300 až 5000 kilogramů. Samotná lebka těchto obřích teropodů byla dlouhá asi 156 až 180 cm. | 0.5 | 348.396966 |
20231101.cs_184230_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mapusaurus | Mapusaurus | V letech 1997–2001 bylo objeveno na stejném místě 7 až 9 jedinců v různých ontogenetických (vývojových) stadiích. Je pravděpodobné, že tito obří dravci žili ve smečkách a možná tak i lovili. Zdá se logické, že takový způsob lovu mohl být jediný úspěšný při útoku na tak gigantické sauropody, jako byl Argentinosaurus. | 0.5 | 348.396966 |
20231101.cs_184230_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mapusaurus | Mapusaurus | Mapusaurus patřil mezi největší známé teropody, ačkoliv byl zřejmě menší než jeho příbuzní Giganotosaurus a Carcharodontosaurus. Některé izolované objevy obřích fragmentů fosilních kostí však naznačují, že extrémně velcí jedinci mapusaurů mohli být stejně velcí nebo dokonce větší než zmíněné rody karcharodontosauridů. | 0.5 | 348.396966 |
20231101.cs_184230_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mapusaurus | Mapusaurus | Podle vědecké studie, publikované v září roku 2020, činila hmotnost tohoto dinosaura asi 3771 až 4137 kilogramů. | 1 | 348.396966 |
20231101.cs_184230_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mapusaurus | Mapusaurus | Mapusaurus byl formálně popsán v roce 2006 a jako jeho nejbližší příbuzní byli kladistickou analýzou určeni zástupci druhů Giganotosaurus carolinii a Carcharodontosaurus saharicus, se kterými tvoří Mapusaurus samostatnou podčeleď Carcharodontosaurinae. Ve stejném souvrství se vyskytoval ještě jiný velký karcharodontosaurid, u nějž byl stanoven dosud nejvyšší známý dosažený věk u teropodního dinosaura - kolem 50 let. | 0.5 | 348.396966 |
20231101.cs_184230_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mapusaurus | Mapusaurus | Mapusaurus se objevuje v britském trikovém dokumentu Planet Dinosaur, konkrétně v pátém díle s názvem New Giants. Zde je zobrazován jako lovec argentinosaurů s délkou kolem 10 m a hmotností asi 4 tuny, za to je však mylně uváděn jako největší masožravý dinosaurus. Mapusaurus se také často objevuje v médiích jako zajímavý zástupce jihoamerické dinosauří megafauny z oblasti Patagonie. | 0.5 | 348.396966 |
20231101.cs_184230_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mapusaurus | Mapusaurus | Coria R. A. & Currie P. J. (2006). A new carcharodontosaurid (Dinosauria, Theropoda) from the Upper Cretaceous of Argentina. Geodiversitas 28(1): 71-118. | 0.5 | 348.396966 |
20231101.cs_184230_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mapusaurus | Mapusaurus | SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 58, 152) | 0.5 | 348.396966 |
20231101.cs_377555_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Common | Common | Písní "I Used to Love H.E.R." z alba Resurrection rozpoutal spor s West Coast rapovou skupinou Westside Connection. Common v písni kritizoval popularitu Gangsta rapu. Skupina odpověděla v písni "Westside Slaughterhouse", Common poté v písni "The Bitch In Yoo". Spor byl součástí East Coast-West Coast hip hop rivalry a skončil ve stejné době jako celá rivalita mezi pobřežími. | 0.5 | 347.770971 |
20231101.cs_377555_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Common | Common | Ve stejné době se musel soudit o své umělecké jméno s kalifornskou reggae skupinou stejného jména. Soud prohrál a zkrátil si svůj pseudonym jen na Common. | 0.5 | 347.770971 |
20231101.cs_377555_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Common | Common | Album One Day It'll All Make Sense bylo vydáno, téměř po ročním odkladu, v září 1997 jako jeho poslední u Relativity Records, a také poslední, které celé produkoval producent No I.D.. Umístilo se na 62 příčce žebříčku Billboard 200. Alba se v USA prodalo okolo 250 000 kusů. Také znovu sklidilo skvělé kritiky. Singl "Reminding Me (Of Sef)" (ft. Chantay Savage) zaznamenal menší úspěch. | 0.5 | 347.770971 |
20231101.cs_377555_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Common | Common | Kvalita alba One Day It'll All Make Sense vedla k podepsání smlouvy u major labelu MCA Records. Kvůli nahrávání nového alba se Common přestěhoval z Chicaga do New Yorku. Na albu spolupracoval s úzkou skupinou muzikantů, kteří si začali říkat „Soulquarians“. Uskupení tvořili producenti Questlove, D'Angelo, J Dilla, James Poyser a interpreti Mos Def, Bilal a další. | 0.5 | 347.770971 |
20231101.cs_377555_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Common | Common | Výsledné album Like Water for Chocolate bylo vydáno v březnu 2000. Album debutovalo na 16. příčce žebříčku Billboard 200 a celkem se ho v USA prodalo přes 500 000 kusů, čím Common získal svou první certifikaci zlatá deska. Album proniklo na trh i v Kanadě. Velký úspěch zaznamenala píseň "The Light", která se umístila na 44. příčce žebříčku Billboard Hot 100 a dodnes je jeho nejúspěšnější písní. | 1 | 347.770971 |
20231101.cs_377555_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Common | Common | Druhé album u MCA Records a ve spolupráci se Soulquarians nazvané Electric Circus bylo vydáno v prosinci 2002. Album však nebylo propagováno tak jako předchozí. I proto se celkem v USA prodalo "jen" 293 000 kusů. Debutovalo na 47. příčce žebříčku Billboard 200. Vcelku úspěšným se stal singl "Come Close" (ft. Mary J. Blige). Ten se umístil na 65. příčce žebříčku Billboard Hot 100. | 0.5 | 347.770971 |
20231101.cs_377555_11 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Common | Common | Roku 2003 získal svou první cenu Grammy za spolupráci se zpěvačkou Erykah Badu na písni "Love of My life (An Ode to Hip-Hop)". | 0.5 | 347.770971 |
20231101.cs_377555_12 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Common | Common | Roku 2004 hostoval na písní "Get Em High" rappera a hudebního producenta Kanye West z jeho alba The College Dropout. To vedlo k jeho upsání pod Westův label GOOD Music a k přesunutí smlouvy pod Geffen Records. Album Be bylo vydáno v květnu 2005. Téměř celé ho produkoval Kanye West, který na několika písních i hostoval. Album debutovalo na druhé příčce žebříčku Billboard 200 a prodalo se ho okolo 800 000 kusů, dodnes je jeho nejprodávanějším albem. Album přineslo Commonovi i mezinárodní úspěch. Mimo to bylo i velmi dobře hodnoceno kritiky. Album bylo nominováno na čtyři ceny Grammy. Nejúspěšnějším singlem byla píseň "Go!" (ft. Kanye West & John Mayer). Menší úspěch měly i písně "The Corner" (ft. Kanye West & The Last Poets) a "Testify". | 0.5 | 347.770971 |
20231101.cs_377555_13 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Common | Common | Druhé album pod GOOD Music a celkem již sedmé studiové bylo nazváno Finding Forever. Album debutovalo na první příčce žebříčku Billboard 200, když se ho prodalo 155 000 kusů v první týden prodeje v USA. Celkem se ho v USA prodalo přes 500 000 kusů. Lehce úspěšnými singly se staly písně "The People" (ft. Dwele) a "I Want You" (ft. will.i.am). | 0.5 | 347.770971 |
20231101.cs_5967_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/1769 | 1769 | 16. března – Po více než dvouleté plavbě kolem světa přistál francouzský mořeplavec Louis Antoine de Bougainville v přístavu Saint-Malo. | 0.5 | 347.623532 |
20231101.cs_5967_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/1769 | 1769 | 13. dubna – Britský mořeplavec James Cook na plavbě kolem světa přistál se svou lodí Endeavour na Tahiti. | 0.5 | 347.623532 |
20231101.cs_5967_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/1769 | 1769 | 12. září – Papež Klement XIV. vydal encykliku Decet quam maxime, ve které kritizoval nárůst daní a poplatků pro světskou i církevní moc. | 0.5 | 347.623532 |
20231101.cs_5967_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/1769 | 1769 | 7. října – James Cook přistál u Severního ostrova Nového Zélandu a prohlásil jej za majetek britské koruny. | 0.5 | 347.623532 |
20231101.cs_5967_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/1769 | 1769 | 19:15 – 01:35 UTC – Astronomové na různých místech světa, včetně expedice Jamese Cooka na Tahiti, pozorovali přechod Venuše přes sluneční kotouč. | 1 | 347.623532 |
20231101.cs_5967_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/1769 | 1769 | 23. října – Francouzský vynálezce Nicolas Joseph Cugnot představil funkční prototyp parního automobilu. | 0.5 | 347.623532 |
20231101.cs_5967_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/1769 | 1769 | 8. března – Kateřina Veronika Anna Dusíková, klavíristka, harfenistka a skladatelka († 24. března 1833) | 0.5 | 347.623532 |
20231101.cs_5967_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/1769 | 1769 | 11. duben – František Vladislav Hek, buditel, spisovatel a předobraz Jiráskova F. L. Věka († 4. září 1847) | 0.5 | 347.623532 |
20231101.cs_5967_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/1769 | 1769 | 25. dubna – Marc Isambard Brunel, francouzsko-britský inženýr, architekt a vynálezce († 12. prosince 1849) | 0.5 | 347.623532 |
20231101.cs_291371_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mccheta | Mccheta | Mccheta (gruzínsky მცხეთა), též Mcheta je jedno z nejstarších měst v Gruzii, které se nachází nedaleko Tbilisi v místě, kde se vlévá řeka Aragvi do řeky Kura (gruz: Mtkvari). Ve starověku byla Mccheta hlavním městem Gruzie. Historické památky Mcchety byly v čele s tamější katedrálou Sveticchoveli v roce 1994 přijaty na Seznam světového dědictví UNESCO. Mcchetou prochází Gruzínská vojenská cesta. Žije zde obyvatel. | 0.5 | 347.541888 |
20231101.cs_291371_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mccheta | Mccheta | Pozůstatky města v tomto místě jsou starší než 1000 let př. n. l. Mccheta byla hlavním městem Gruzínského Království Kavkazská Iberie od 3. století př. n. l. do 5. století. Od 4. století byla jedním z hlavních míst rozvoje raného křesťanství, když bylo křesťanství v provincii Kartli prohlášeno státním náboženstvím roku 337. Mccheta dodnes zůstala hlavním sídlem Gruzínské pravoslavné církve. I po přenesení hlavního města Ibérského království v 6. století do míst dnešního Tbilisi zůstala Mccheta i nadále místem korunovací a pohřbů gruzínských králů. | 0.5 | 347.541888 |
20231101.cs_291371_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mccheta | Mccheta | Král Kavkazské Iberie Dachi (gruínsky დაჩი, též დარჩი - Darchi nebo დარჩილი - Darchil; vláda 522 - 534), následovník Vachtanga I. Gorgasali přemístil podle poslední vůle svého otce hlavní město do Tbilisi z důvodu výhodnější obranné pozice. Mccheta ale zůstala místem korunovace a pohřbívání gruzínských králů až do konce království na konci 19. století. | 0.5 | 347.541888 |
20231101.cs_291371_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mccheta | Mccheta | Staré město leží při soutoku řek Aragvi a Kury. Vzácná směsice kulturních hodnot vládla v této části světa od doby bronzové až do prosperující křesťanské éry, vytvořivši unikátní eklektický styl tvořící atmosféru města, které je stejně staré jako dějiny Gruzie. Mccheta je nejpobožnějším městem Gruzie, od nepaměti byla svatyní pohanských idolů a místem, kde má křesťanství v Gruzii svůj původ. | 0.5 | 347.541888 |
20231101.cs_291371_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mccheta | Mccheta | Středověká Katedrála Sveticchoveli, v překladu Katedrála životodárných sloupů v centru města byla po dobu několika staletí korunovačním a pohřebním místem gruzínských monarchů a hlavním chrámem Gruzínské pravoslavné církve. Po staletí největší katedrála v Gruzii, dnes je druhá největší. Na tehdejší dobu velkolepá katedrála s emporami a vysokou kopulí postavená v letech 1010 až 1029.Poničena Tamerlánem, zrekonstruována v 15. století. | 1 | 347.541888 |
20231101.cs_291371_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mccheta | Mccheta | Pevnost v Armazi (gruzínsky არმაზციხე - Armazciche) ze 3. století př. n. l. a akropolis v Armazi (nejpozději z 1. století př. n. l.), fragment královského paláce (1. až 3. století), hrob z 1. století, kostelík ze 4. století a pevnost Bebris Ciche ze 14. století jsou dalšími svědky staré historie. | 0.5 | 347.541888 |
20231101.cs_291371_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mccheta | Mccheta | Bývalý ženský klášter Samtavro s v 11. století rekonstruovaným kostelem Svaté Kristýny se honosí plastickým zdobením fasády a bohatou kamenickou výzdobou.Kostel byl restaurován v roce 1903. | 0.5 | 347.541888 |
20231101.cs_291371_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mccheta | Mccheta | Na výběžku hřbetu Sagurami ve stejnojmenném národním parku je Klášter Džvari, gruzínsko-pravoslavný klášter ze 6. století zapsaný na seznam světového dědictví. | 0.5 | 347.541888 |
20231101.cs_291371_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mccheta | Mccheta | Nedaleko odbočky ke klášteru je vidět hráz průtočné vodní elektrárny Zahesi vybudované v roce 1927 na soutoku řek Aragvi a Kury. | 0.5 | 347.541888 |
20231101.cs_114608_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mile%C5%A1ov | Milešov | K systematickému těžení antimonové rudy došlo po roce 1835. Kolem roku 1850 byla zřízena první huť na dobývání antimonu. Nejstarší byl Svatováclavský důl, zvaný též Václavka, kde probíhala těžba již od roku 1835. V roce 1871 koupil doly pražský měšťan Emanuel Kittl, který zde vybudoval na tehdejší poměry moderní hutnický a hornický podnik. E. Kittl nechal provést důkladné a nákladné opravy a stavby za více než půl milionu zlatých, byly otevřeny zpustlé doly a štoly. Během dalších let byl nucen přijmout kvůli ztenčujícímu se kapitálu, další společníky. Byla vytvořena akciová cizozemsko-židovská společnost. V roce 1893 zde pracovalo 1 200 horníků a hutníků. Antimonová ruda se vyvážela i do ciziny. Po vyčerpání rudných žil a i kvůli neodbornému vedení podílníků se slibná budoucnost milešovských dolů zastavila. Podnik byl roku 1900 prodaný anglické akciové společnosti. V dalších letech došlo k poklesu ceny antimonu, společnost byla zadlužená, dělníci byli propuštěni. Další majitelé dolů se střídali. Pro nedostatek finančních prostředků byl celý podnik zabaven a prodán ve veřejné dražbě v roce 1913. Zakoupil jej Ing. Zikmund Metzl. O tři roky později byly doly opět pronajaté. V roce 1917 byly postaveny koleje pro koňskou vlečnou dráhu z Milešova do Krásné Hory. V srpnu 1919 závod vyhořel. V roce 1923 byly práce zastaveny, provoz byl opět obnoven v roce 1940. Majitelem dolů byly České montánní podniky Praha. | 0.5 | 347.520369 |
20231101.cs_114608_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mile%C5%A1ov | Milešov | V roce 1890 byla postavena silnice vedoucí z Milešova do Milevska, v roce 1908 silnice z Milešova do Krásné Hory. Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založen roku 1895, jednota Sokol 1919. Farním úřadem náležel Milešov k Lašovicům, lékař byl v Kovářově. Poštovní úřad, četnická stanice a škola byly v Milešově. První zmínky o škole v Milešově jsou z roku 1778, kdy se občan Jakub Křesina dohodl s obcí, že se jeho rod zaškolí, že on a posléze i jeho synové budou vyučovat a také na obecním pozemku na své náklady postaví domek, určený pro výuku. Až do roku 1853 skutečně podle smlouvy Křesinovi vyučovali v domku čp. 24. Stavba nové školní budovy byla zahájena roku 1892 a byla dokončena rok poté. | 0.5 | 347.520369 |
20231101.cs_114608_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mile%C5%A1ov | Milešov | Při vojenských pozorovacích manévrech se v roce 1929 nad vrchem Chlum, severním směrem od Milešova, u Předního Chlumu srazila a roztříštila dvě letadla. Trosky dopadly daleko od sebe. Tři letci zahynuli (jeden nadporučík a dva četaři). Na místě dopadu byly postaveny dva kamenné pomníky s podobenkami. Třetí, honosný pomník byl postaven poblíž kostela svatého Mikuláše v nedaleké Krásné Hoře. | 0.5 | 347.520369 |
20231101.cs_114608_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mile%C5%A1ov | Milešov | V roce 1930 bylo v Milešově vedeno 86 popisných čísel a 409 obyvatel. V roce 1940 88 popisných čísel a 460 obyvatel. | 0.5 | 347.520369 |
20231101.cs_114608_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mile%C5%A1ov | Milešov | Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: | 1 | 347.520369 |
20231101.cs_114608_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mile%C5%A1ov | Milešov | V roce 1932 byly v obci Milešov nad Vltavou (446 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) evidovány tyto živnosti a obchody: České montánní podniky – Milešovské doly a hutě, 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, 2 mlýny, obchod s obilím, 2 obuvníci, pila, pojišťovací jednatelství, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Milešov u Sedlčan, tesařský mistr, 2 trafiky. | 0.5 | 347.520369 |
20231101.cs_114608_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mile%C5%A1ov | Milešov | Romantický zámeček nechal postavit roku 1871 majitel dolů a mecenáš umělců Emanuel Kittl. Zde prožila dětství jeho dcera, pěvkyně Ema Destinnová. Stavba byla později zvaná Destinov. | 0.5 | 347.520369 |
20231101.cs_114608_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mile%C5%A1ov | Milešov | Kostel na vršku nad obcí je zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Podle pamětní desky umístěné u vchodu do kostela byl položený základní kámen 19. července v roce 1903. Rok poté byla stavba dokončena. V následujícím roce 1905 byla dokončena výzdoba interiéru a vnitřního vybavení kostela. Kostel byl vysvěcen 14. 7. 1907. U vchodu do kostela je umístěný prostý kříž na kamenném podstavci. Podle tohoto druhého zdroje byl kostel postaven již roku 1902. | 0.5 | 347.520369 |
20231101.cs_114608_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mile%C5%A1ov | Milešov | Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/102 Praha – Štěchovice – Kamýk nad Vltavou – Milešov – Milevsko. | 0.5 | 347.520369 |
20231101.cs_385650_13 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vran%C3%BD | Vraný | Kaple sv. Rozálie na severním okraji obce při silnici do Černochova. Okrouhlá barokní stavbička s vížkou na střeše byla postavena roku 1816 nákladem manželů Kašpara a Rozálie Liškových z Vraného. | 0.5 | 345.608629 |
20231101.cs_385650_14 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vran%C3%BD | Vraný | Kaple Nejsvětější Trojice jihovýchodně od obce pod lesem Hřeblo poblíž silnice do Pálče. Barokní trojboká výklenková kaplička z počátku 19. století. | 0.5 | 345.608629 |
20231101.cs_385650_15 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vran%C3%BD | Vraný | Boží muka na rozcestí silnic do Pálče a Horní Kamenice. Původně až do padesátých let 20. století stávala na opačné straně vranského katastru při cestě do Peruce. Poté, co desetiletí rozebraná ležela u zámecké zdi, byla po roce 1998 znovu sestavena a osazena v nynější lokalitě. | 0.5 | 345.608629 |
20231101.cs_385650_16 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vran%C3%BD | Vraný | Smírčí kříž u někdejšího městského popraviště v lokalitě Pod šibenicí východně od Vraného, postaven na památku všech popravených a umučených v roce 2003 | 0.5 | 345.608629 |
20231101.cs_385650_17 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vran%C3%BD | Vraný | Podle městyse Vraný bývala nazývána železniční zastávka na železniční trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla v úseku Podlešín – Louny zahájena v roce 1873. Zastávka ležící na území obce Vrbičany byla roku 2011 přejmenována na Vrbičany. | 1 | 345.608629 |
20231101.cs_385650_18 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vran%C3%BD | Vraný | V zastávce Vrbičany, jež je nejbližší městysi Vraný, staví 9 párů osobních vlaků (údaj pro pracovní den). | 0.5 | 345.608629 |
20231101.cs_385650_19 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vran%C3%BD | Vraný | V městysi zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Praha, Slaný, Velvary, Zlonice. O víkendu byl městys bez dopravní obsluhy. | 0.5 | 345.608629 |
20231101.cs_385650_20 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vran%C3%BD | Vraný | V městysi zastavovaly v 2021 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Slaný, Nové Strašení, Klobuky, Velvary, Poštovice, Peruc. O víkendu byl městys bez dopravní obsluhy. | 0.5 | 345.608629 |
20231101.cs_385650_21 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vran%C3%BD | Vraný | Ferdinand VELC, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, XX., politický okres Slaný. Praha 1904. | 0.5 | 345.608629 |
20231101.cs_638707_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/NURBS | NURBS | Vývoj NURBS začal v padesátých letech 20. století kvůli potřebě matematicky přesně reprezentovat volné tvary jako trupy lodí, vnější povrchy letadel, aeroplánů, a karoserie automobilů, které by mohly být přesně reprodukovány, kdykoliv je to technicky nutné. Předchozí reprezentace takovýchto druhů povrchů existovaly jen jako fyzikální modely vytvořené designéry. | 0.5 | 345.268602 |
20231101.cs_638707_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/NURBS | NURBS | Průkopníky tohoto vývoje byli Pierre Bézier, který pracoval jako inženýr pro Renault, a Paul de Casteljau, který pracoval pro Citroën, oba ve Francii. Bézier pracoval téměř paralelně s de Castejauem, aniž by o sobě navzájem věděli. Ale jelikož Bézier publikoval výsledky své práce, tak dnešní běžný uživatel počítačové grafiky zná křivky – které jsou reprezentovány body ležícími na křivce samotné – jako Bézierovy křivky, zatímco de Casteljauovo jméno je známé a používané jen pro algoritmy, které vyvinul pro vyhodnocování parametrických povrchů. V 60. letech 20. století vyšlo najevo, že NURBS jsou zobecněné Bézierovy křivky, které lze považovat za neuniformní racionální B-spline křivky. | 0.5 | 345.268602 |
20231101.cs_638707_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/NURBS | NURBS | Z počátku byli NURBS používány pouze v CAD programech v automobilových společnostech. Později se staly součástí běžných počítačových grafických programů. | 0.5 | 345.268602 |
20231101.cs_638707_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/NURBS | NURBS | NURBS jsou běžně používané v computer-aided design (CAD), manufacturing (CAM), a engineering (CAE), a jsou také součástí mnoha průmyslových široce používaných standardů jako IGES, STEP, ACIS a PHIGS. Nástroj NURBS nalezneme také v různých 3D modelovacích a animačních programech jako Blender, Maya, Rhino3D, Cinema4D, Cobalt, form•Z a Solid Modeling Solutions. Existují ještě jiné programy než tyto, specializované přímo na NURBS modelování jako Autodesk Alias Surface a solidThinking. | 0.5 | 345.268602 |
20231101.cs_638707_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/NURBS | NURBS | NURBS umožňují reprezentaci geometrických tvarů v kompaktní formě. Mohou být efektivně ovládány počítačovými programy a přitom umožňují snadnou lidskou interakci. NURBS povrchy jsou funkce dvou parametrů mapovaných na povrch v třírozměrném prostoru. Tvar povrchu je dán kontrolními body. | 1 | 345.268602 |
20231101.cs_638707_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/NURBS | NURBS | Nástroje využívající výhody a vlastnosti NURBS mohou vytvořit povrchy s různou úrovní geometrické návaznosti: | 0.5 | 345.268602 |
20231101.cs_638707_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/NURBS | NURBS | Poziční návaznost (G0) Poziční návaznost se vyskytuje vždy, když je pozice dvou křivek nebo povrchů náhodná. Tyto křivky/povrchy vytvářejí ostré hrany/rohy a ty způsobují zalomené osvětlení/stínování. | 0.5 | 345.268602 |
20231101.cs_638707_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/NURBS | NURBS | Tangenciální návaznost (G1) Tangenciální návaznost vyžaduje, aby koncové vektory křivek/povrchů ovládaly danou ostrou hranu. Jelikož osvětlení dopadá dopadá na tangenciálně návaznou hranu, stínování je spojité a vypadá přirozeně. Tato úroveň návaznosti je často dostačující. | 0.5 | 345.268602 |
20231101.cs_638707_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/NURBS | NURBS | Křivková návaznost (G2) Křivková návaznost vyžaduje, aby koncové vektory měly stejnou délku a stejnou rychlost změny délky. Osvětlení dopadající na křivkově návazné hrany nevytváří žádné rozdíly ve stínování a tím se tyto dva povrchy jeví jako jeden. Vizuálně to lze považovat za „dokonale hladký“ přechod. Tato úroveň návaznosti je velmi užitečná při tvorbě modelů vyžadujících mnoho bikubických dílů složených do jednoho povrchu. | 0.5 | 345.268602 |
20231101.cs_321261_23 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mathematica | Mathematica | Text a kód jsou sdruženy pod titulem, jenž zní „Toto je titul“ a jenž je dále rozdělen do dvou sekcí, z nichž první má nadpis „První sekce“ a druhá zní „Další sekce“. V první sekci je použit prostý text „Spočti výsledek následujícího výrazu:“, jenž je ohraničen rámečkem. Pod tímto textem je jako vstupní kód vložen zlomek 12/3, který je formátován tak, že čitatel je vykreslen nad vodorovnou zlomkovou čárou a jmenovatelem přesně tak, jaká je zvyklost v matematice. Dále je tento kód nastaven tak, aby se vyhodnotil před ostatním kódem jako inicializační buňka. Konečně ve druhé sekci se nachází kód a = 2, který jako inicializační buňka nastavený není. | 0.5 | 344.654842 |
20231101.cs_321261_24 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mathematica | Mathematica | Následující rozdělení do tematických okruhů je jen orientační, mnoho funkcí z jednoho okruhu lze použít i v okruzích ostatních. Dále není v následujícím příliš rozlišováno mezi Mathematicou a jazykem Wolfram Language — v mnoha případech je tatáž funkčnost dostupná jednak z nabídky editoru, jednak jako příkaz programovacího jazyka. | 0.5 | 344.654842 |
20231101.cs_321261_25 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mathematica | Mathematica | Editor umožňuje komentovat kód, dynamicky doplňovat rozepsaný výraz, zobrazit nízkoúrovňovou variantu vypsaného kódu či výsledku atd. Tlačítko „zpět“ vrací pouze změny provedené ve front endu a změny, které byly již odeslány do jádra, tak nejsou tímto tlačítkem ovlivněny. Dále lze zobrazit historii úprav notebooku či okno, do nějž se vypisují chybová hlášení, která nejsou běžně vypisována přímo do notebooku. Vybrané buňce lze přiřadit dodatečný popisek (angl. cell tag), který může sloužit k vytváření skupin stejně označených buněk, což může dále usnadňovat jejich manipulaci. Mathematica nabízí debugger a od verze 13 analýzu kódu, jež sleduje například, zda jsou využity všechny deklarované lokální proměnné, zda nelze kód zjednodušit apod. Od verze 13 lze dále uzpůsobit formátování kódu a je možno vytvářet dokumentaci způsobem typickým pro vestavěné funkce. Je k dispozici též speciální druh notebooků určený pro tvorbu jednotkových testů. Nastavení nejrůznějších voleb prostředí lze provádět buď pomocí příkazů vepsaných do notebooku nebo ručně výběrem v nástroji option inspector. | 0.5 | 344.654842 |
20231101.cs_321261_26 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mathematica | Mathematica | Historicky byla Mathematica, jak ostatně její název napovídá, určena především pro práci s matematickými výrazy a funkcemi. Z tohoto důvodu obsahuje tento editor dodatečnou funkcionalitu vztahující se právě k matematice. Vyvolat lze palety nástrojů pro zadávání speciálních symbolů, operátorů nebo písmen alfabety. Dále lze pomocí klávesových zkratek vkládat matice, horní a dolní indexy, či matematické vzorce ve značkovacím jazyce TeX. Podporována je široká škála speciálních znaků, jež lze vkládat pomocí aliasů či jejich jmen. | 0.5 | 344.654842 |
20231101.cs_321261_27 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mathematica | Mathematica | Pokud má sloužit za vstup obrázek, lze tento buď načíst z externího souboru, anebo ho přímo uložit do notebooku a přiřadit ho nějaké proměnné. Mathematica umožňuje „drag and drop“ a obrázek tak lze do notebooku vložit čistě tak, že ho uživatel myší přetáhne z daného souboru přímo do okna editoru. | 1 | 344.654842 |
20231101.cs_321261_28 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mathematica | Mathematica | Dodatečnou funkcionalitu lze do Mathematicy doplnit různými způsoby. Lze nahrát do aktuálního běhu jádra balík s kódem, lze k samotnému jádru připojit dynamické knihovny pomocí sady funkcí LibraryLink, lze ale též instalovat externí aplikace, které s jádrem komunikují protokolem WSTP. Dále je podporováno vkládání kódu v jiných jazycích přímo do notebooku. Takto lze například do speciální buňky vložit kód v Pythonu. Při vyhodnocení buňky je tento kód zpracován externím programem, v tomto případě výpočetním jádrem Pythonu, a výsledek je navrácen do notebooku už jako výraz interpretovaný v jazyce Wolfram Language. | 0.5 | 344.654842 |
20231101.cs_321261_29 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mathematica | Mathematica | Kód lze vyhodnocovat po jednotlivých buňkách. Stisknutím kláves + je kód z dané buňky zaslán do výpočetního jádra. Výsledek je pak vepsán pod danou buňku. Alternativně lze kód nahradit jeho výsledkem v dané buňce, což je označováno jako evaluate in place a provede se klávesami + + . Trvá-li výpočet dané buňky dlouhou dobu a uživatel potřebuje v mezičase vyhodnotit nějaký jiný krátký úsek kódu, lze toto provést vybráním daného kódu a stisknutím klávesy , čímž se na chvíli přeruší probíhající výpočet a jádro spočte daný úsek kódu. Po navrácení výsledku se jádro automaticky vrátí k původnímu výpočtu. Tento druh vyhodnocení kódu se nazývá evaluate in subsession. Výpočet lze též předčasně ukončit či přerušit. V případě dlouhých notebooků s mnoha buňkami umožňuje editor najít právě vyhodnocovanou buňku. | 0.5 | 344.654842 |
20231101.cs_321261_30 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mathematica | Mathematica | Někdy může provádění dynamických výrazů neúnosně zatěžovat jádro, což může vést k zamrzání front endu. V takových případech lze vypnout vyhodnocování dynamických prvků v notebooku. Notebook obsahuje nejen vstupní kód, ale vypisují se do něj i odpovídající výsledky výpočtu jako jsou čísla, seznamy či obrázky. Velikost souboru s kódem tak může tímto způsobem značně vzrůst a klást tak větší nároky na pamět. Editor tak umožňuje smazat naráz veškerý výstup všech buněk v notebooku. Pokud je naopak žádoucí, aby byl daný kus kódu či výsledek v notebooku uložen, lze tento zabalit do výrazu Iconize, což lze provést i klávesovou zkratkou. | 0.5 | 344.654842 |
20231101.cs_321261_31 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Mathematica | Mathematica | Z nabídek editoru lze konfigurovat výpočetní jádro a v případě potřeby ho vypnout či zapnout bez nutnosti zavření okna notebooku. Lze nastavit, jaké jádro se má pro daný notebook použít, protože jedno jádro může například obsluhovat několik různých notebooků a definice provedené v jednom notebooku se tak projeví v notebooku druhém. Pro oddělení funkčnosti obou notebooků lze buď každému nastavit jiné jádro, anebo lze místo toho každému notebooku přiřadit unikátní jmenný prostor (v Mathematice označovaný jako kontext, angl. context) tak, že symbol definovaný v daném notebooku je automaticky kvalifikován odpovídajícím kontextem. V případě paralelizovaných výpočtů pak lze nastavit způsob, jakým mají být paralelní jádra použita, a lze sledovat jejich aktuální činnost a zátěž. | 0.5 | 344.654842 |
20231101.cs_55536_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomo%C5%99%C3%AD | Pomoří | Starý slovanský název Pomorьje („Země podél moře“) je v historii a geografii užíván poněkud matoucím způsobem, protože v polském prostředí se pojem Pomoří (Pomorze) vztahoval a vztahuje na velkou část jižního baltského pobřeží, tedy také na dříve římsko-německé, resp. německé, dnes mezi Polsko a Německo rozdělené Pomořany – ty však latina, němčina i čeština odlišují. Důvodem je zde jiný úhel pohledu. Římsko-německé prostředí neakceptovalo původní slovanské názvy území. Vždy když byla podmaněna nová oblast, získala od nových pánů nový název a tak Lužice se staly Saskem, země Luticů se stala Braniborskem, Západní Pomoří se stalo Pomořanskem, severozápadní Velkopolsko se stalo Novou Markou, Východní Pomoří se stalo Západním Pruskem, Velkopolsko se stalo Poznaňskem (Posen) apod. Argumentování jiným etnicko-státoprávním vývojem pro změnu názvu území je zavádějící, protože jiný etnicko-státoprávní vývoj je výsledkem výboje a ne naopak. Polština ale jak Pomoří, tak Pomořany označuje stejně a rozlišuje mezi nimi pouze přívlastky: Pomořany jsou tedy „Západní Pomoří“ (Pomorze Zachodnie) či „Pooderské Pomoří“ (Pomorze Nadodrzańskie), protože z pohledu Poláků, ale i Kašubů je důležitá situace před výbojem a změny zavedené dobyvateli samozřejmě neuznávají. Kašubové původně žili v celém Pomoří (tedy i v tzv. Pomořansku) a celou oblast mezi Vislou a deltou Odry považovali za jednu zemi. Tento pohled od nich přejaly sousedící slovanské kmeny, které později vytvořily polský stát. Proto polsko-kašubské prostředí používá jednotný název pro Pomoří i Pomořansko. V době, kdy římsko-německé prostředí zavádělo nové názvy pro dobytá území, český stát byl součástí Svaté říše římské, proto čeština přijala názvosloví vycházející z tohoto prostředí. | 0.5 | 344.455643 |
20231101.cs_55536_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomo%C5%99%C3%AD | Pomoří | Během 6. století obsadily uprázdněné oblasti od ústí Visly až téměř po ústí Labe slovanské kmeny. Do konce 10. století se v prostoru mezi Vislou (na východ od níž sídlili Prusové) a Odrou (na západ od ní byl svaz Luticů/Veletů) ustavil raně středověký stát kmene, resp. kmenového svazu Pomořanů, jenž vynikal pozoruhodnou městskou kulturou (Štětín, Wolin, Kamień Pomorski, Kolobřeh, Gdaňsk). Pomořané vytvořili stát, od poloviny 12. století pod vládou vlastní dynastie Samborovců, který existoval do 1294 roku. | 0.5 | 344.455643 |
20231101.cs_55536_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomo%C5%99%C3%AD | Pomoří | Během své existence byl tento stát střídavě plně nezávislý nebo v lenní závislosti na polském státu. Poprvé Pomoří bylo připojeno k Polsku za vlády Měška I. v druhé polovině 10. století. Během kolapsu polského státu za vlády Kazimíra I. v roce 1038 se Pomoří osamostatnilo. Ovšem v roce 1048 bylo Kazimírem opět připojeno k Polsku. Na počátku vlády Boleslava II. se Pomoří opět osamostatnilo (kolem roku 1060). Na krátko bylo Pomoří připojeno k Polsku v roce 1090 za vlády Vladislava I.. | 0.5 | 344.455643 |
20231101.cs_55536_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomo%C5%99%C3%AD | Pomoří | Trvalou lenní závislost na Polsku Pomoří přijalo v roce 1119 za vlády polského knížete Boleslava III.. Vládu ve jménu polského knížete na pomoří spravoval místodržící. V roce 1155 titul místodržícího získal Soběslav, který dal počátek dynastii Samborovců (Sobiesławiców). Během feudálního rozdrobení Polska Samborovci získávali pořád větší samostatnost. V roce 1210 místodržící Mstivoj I složil lenní přísahu dánskému králi, ale už v roce 1211 opětovně složil lenní přísahu polskému seniorálnímu knížeti Leškovi I.. | 0.5 | 344.455643 |
20231101.cs_55536_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomo%C5%99%C3%AD | Pomoří | Po Leškově smrti v roce 1227 se Pomoří stalo jedním ze suverénních státu rozdrobeného Polska, i když na jejím trůně nevládli Piastovci, ale členové Samborovské dynastie. V roce 1282 pomořanský kníže Mstivoj II uzavřel pakt s velkopolským knížetem Přemyslem II. Součástí dohody bylo ustanovení, že kdo z nich bude žít déle zdědí knížectví toho druhého. Když v roce 1294 Mstivoj II zemřel Pomoří získal Přemysl II. a připojil ho ke svému knížectví. V roce 1295 se Přemysl II. korunoval na polského krále, ale už v roce 1296 byl zavražděn. V následujících letech Pomoří bylo v držení různých polských knížat střídavě s Přemyslovci vystupujícími zde v roli polských králů. Po 1306 roku v souboji o vládu nad Polskem vyhrál kujavský kníže Vladislav I. Lokýtek, který získal vládu také nad Pomořím. Ovšem v roce 1308 Gdaňsk obsadili Braniborci. Vladislav I požádal o pomoc Řád německých rytířů, ovšem netušil jak velkou chybu udělal. Místo pomoci Řád zabral Pomoří pro sebe. | 1 | 344.455643 |
20231101.cs_55536_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomo%C5%99%C3%AD | Pomoří | V letech 1308/09 bylo území zabráno řádem německých rytířů, který tak na 157 let odřízl polský (resp. později polsko-litevský) stát od přístupu k moři a pozýváním německých, holandských a fríských kolonistů (německá východní kolonizace) silně a na dlouhá staletí změnil etnický i kulturně-hospodářský ráz oblasti. | 0.5 | 344.455643 |
20231101.cs_55536_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomo%C5%99%C3%AD | Pomoří | Výsledkem druhého toruňského míru (1466) bylo rozdělení pruského řádového státu, přičemž Pomoří se jako součást tzv. Královských Prus stalo volně připojenou součástí Polské koruny. To se změnilo roku 1569, kdy se polsko-litevské soustátí změnilo lublinským aktem v reálnou unii a také Královské Prusy byly inkorporovány do Polska – jejich autonomie byla podstatně omezena, ale uchovaly si některé svébytné instituce a rysy, hlavně vlastní stavovskou obec. | 0.5 | 344.455643 |
20231101.cs_55536_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomo%C5%99%C3%AD | Pomoří | Pomoří bylo od připojení k Polsku už pevně územně definováno a administrativně uspořádáno: stalo se vojvodstvím o rozloze necelých 13 000 km² (z čehož 463 km² bylo v přímé držbě Gdaňsku), ohraničeným tokem Visly, mořským břehem, zemí lęborsko-bytowskou, Zadními Pomořany (tj. Říší), Velkopolskem a Kujavskem. Pomoří tvořilo jedno ze tří vojvodství, resp. čtyř zemí Královských Prus. Dále se dělilo na 8 poviatů: | 0.5 | 344.455643 |
20231101.cs_55536_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomo%C5%99%C3%AD | Pomoří | V letech 1637–57 bylo Pomořské vojvodství ještě rozšířeno o zemi lęborsko-bytowskou (předtím léno Polské koruny v držbě pomořanských knížat), jež byla řazena jako 9. poviat. V čele vojvodství stál vojvoda s právem vést zemskou hotovost, svolávat sejmík a předsedat zemskému soudu, jeho zástupcem byl gdaňský kastelán, pod ním stál podkomoří pro záležitosti hospodářsko-správní. | 0.5 | 344.455643 |
20231101.cs_756581_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Cummins | Cummins | Cummins Inc. je americký výrobce a distributor dieselových motorů, plynových motorů, filtrů a související technologie. Vyrábí motory s výkony od 55 HP do 3500 HP. Společnost byla založena v roce 1919 jako Cummins Engine Company a v současnosti má necelých 60 tisíc zaměstnanců. | 0.5 | 344.078349 |
20231101.cs_756581_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Cummins | Cummins | Vynálezce a zlepšovatel Clessie Cummins založil firmu s finanční podporou Williama Irwina v roce 1919 a počátkem třicátých let dodal dvoutaktní vznětové motory pro automobilku Duesenberg a závod 500 mil Indianopolis. Navzdory prokázané spolehlivosti a úspornosti se až později prosadily jejich motory pro lehké nákladní automobily a v padesátých letech získaly významný podíl na trhu těžkých nákladních automobilů. Ale i v pickupu Dodge RAM je od roku 1989 k mání řadový šestilitrový šestiválec Cummins. | 0.5 | 344.078349 |
20231101.cs_756581_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Cummins | Cummins | K definitivnímu přechodu od dvoutaktních na čtyřtaktní vznětové motory došlo v roce 1934 na základě zkoušek v závodech 500 mil. V roce 1946 přihlašuje Clessie Cummins patent na první systém common rail vstřikování. | 0.5 | 344.078349 |
20231101.cs_756581_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Cummins | Cummins | V šedesátých letech vznikl montážní závod ve Skotsku v Shotts, v Darlingtonu je vývojové centrum motorů pro Evropu a Asii. | 0.5 | 344.078349 |
20231101.cs_756581_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Cummins | Cummins | V Indii fungoval společný podnik s Kirloskar Group od roku 1962 do 1996, kdy ho Cummins odkoupil. V Číně má podíl v joint-venture Dongfeng Cummins (motory pro automobily) a Guangxi Cummins Industrial Power (dieselagregáty). | 1 | 344.078349 |
20231101.cs_756581_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Cummins | Cummins | Společná firma pro dodávky plynových motorů využívající technologie Westport Innovations pro spalování plynu včetně neupraveného CNG. | 0.5 | 344.078349 |
20231101.cs_756581_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Cummins | Cummins | Dnes Cummins Power Systems, dodává stacionární i přenosné dieselgenerátory až do 3,5 MW. Vznikl koupí firmy Onan (1986) a Petbow (UK). | 0.5 | 344.078349 |
20231101.cs_756581_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Cummins | Cummins | Dodává turbodmychadla značky Holset, společnost vznikla začleněním britské firmy Holset Engineering v roce 1973. | 0.5 | 344.078349 |