Datasets:

CZLC

/

propaganda_vina

like 0

Follow

Czech LLM Consortium 23

MZV Ruska okomentovalo rozhodnutí NATO o záměně techniky v Afghánistánu Rusko považuje rozhodnutí vedení USA a NATO o úplném nahrazení ruských zbraní v Afghánistánu západními modely za absolutně kontraproduktivní, oznámil zvláštní představitel ruského prezidenta, ředitel Druhého úřadu Asie MZV RF Zamir Kabulov. Dříve v listopadu zplnomocněnec afghánského ministra obrany Tariq Shah Bahrami novinářům oznámil, že Afghánistán již nepotřebuje ruské vrtulníky, protože je získává od členských států NATO, stroje ruské výroby jsou v přechodném období obsluhovány prostřednictvím jiných států. „Musíme tady poznamenat, že rozhodnutí vedení USA a NATO o plném nahrazení v Afghánistánu ruských zbraní a vojenské techniky za západní je absolutně kontraproduktivní. Takové kroky podkopávají bojeschopnost afghánských národních sil bezpečnosti a škodí našemu společnému cíli, kterým je stabilizace situace," řekl Kabulov v rozhovoru pro web Skupiny strategické vize Rusko — Islámský svět. Situace v Afghánistánu se v posledních měsících výrazně zhoršila. Radikální hnutí Tálibán, které drželo značné území ve venkovských oblastech, zahájilo útok na velká města. Na území země také zesílil vliv IS.

Já na bráchu z ČSSD a brácha má novou pozici. Na Praze 5 to zase žije Literární akademie. Téma, které s republikovou politikou nikterak nesouvisí, chtělo by se říct. Jenomže v případě Prahy 5 je tomu jinak. Jak uvedla MfD, někdejší šéf výše uvedené soukromé, vysoké školy Miroslav Doležal nastoupil do funkce přímo spojené s radniční politikou Prahy 5. Jde o Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci (CSOP). Na papíru ten příběh vypadá docela jednoduše. Vedení Prahy 5 se rozhodlo obsadit vysoké pozice v rámci Centra sociální a ošetřovatelské pomoci. Miroslav Doležal z výběrového řízení na post ředitele CSOP vzešel jako vítěz. Na druhém místě podle zjištění MfD skončil bývalý obchodní ředitel Literární akademie Richard Černý. Třetí uchazečka nepostoupila do druhého kola tendru. Na tom by jistě nebylo nic zvláštního, kdyby na pozadí všeho nestála sociální demokracie. Komise, která o líbivých pozicích rozhodovala, byla složena mimo jiné z Doležalových stranických kolegů. On sám je totiž členem ČSSD na Praze 5. O jeho osudu tak zřejmě jen shodou okolností rozhodoval například místopředseda ČSSD v Praze 5 Pavel Chramosta anebo předseda ČSSD v Praze 5 Jan Smetana. Ten je na "pětce" rovněž místostarostou a světě, div se, jeho gescí je mimo jiné sociální politika. „Ke střetu zájmů by mohlo podle zákona dojít pouze v rámci příbuzenských vztahů. Na stranickou příslušnost se podle zákona nesmíme ani ptát,“ hájil se v novinách Smetana, proč na otázku členství v ČSSD nepřišla u výběrového řízení řeč. Sám se při hlasování podle svých slov zdržel. Radnice následně tendr zrušila. Ale opět bylo vše jinak, neboť Miroslav Doležal přece jen v CSOP pracuje. Je vedoucím sociálních služeb. Výběrové řízení na tuto pozici už ovšem neorganizovala radnice, ale samotné CSOP v čele s novou ředitelkou Janou Vojtíškovou, rovněž blízkou ČSSD, jejíž byla členkou na Praze 11. Heslo premiéra Sobotky "svoboda, spravedlnost, solidarita" tak dostává nový rozměr.

Mitrofanov vytáhl článek: 90 ruských poradců dostalo Zemana na Hrad! Černými penězi z kasina. Zde je doslovný překlad a nevídaná reakce Jiřího Ovčáčka Novinář Alexandr Mitrofanov upozornil na zprávu, kterou v pondělí večer zveřejnil ruský server Ura.ru. Jistý anonymní zdroj tomuto uralskému serveru prozradil, že Zemanovi v rámci předvolební kampaně pomáhalo až 90 ruských poradců. Ruská stopa se prý dozajista objeví i při prezidentských volbách v roce 2018. Prezidentský mluvčí Jiří Ovčáček článek označil na nesmyslný spisek. ParlamentníListy.cz svým čtenářům předkládají kompletní překlad původní ruské verze zprávy. Podle ruské Wikipedie je server URA.Ru „informační internetová agentura, která byla založena v roce 2006 novinářkou Aksanou Panovou“. Server se má specializovat na události v Uralském federálním okruhu, Permském kraji a Moskvě. 14. prosince roku 2011 byl server podle údajů přístupných na Wikipedii prodán rakouské společnosti BF TEN Holding BmbH, načež byla zřízena moskevská pobočka. Podle ruských médií ve skutečnosti společnost patří podnikatelům Artomu Bikovu a Alexeji Bobrovu. Tiskový mluvčí prezidentské kanceláře Jiří Ovčáček na Twitteru článek okomentoval slovy: „Když jsem si přečetl ‚Uralské byliny‘, vytanul mi na mysli výrok produkčního ze skvělé komedie Trhák.“ Ke svému příspěvku přiložil video ze zmíněné komedie. Překlad článku zachován v původním znění: Jak Rusko zvolí prezidenta České republiky Miloš Zeman za své volební vítězství vděčí ruským politickým konzultantům Po nedávných prezidentských volbách ve Spojených státech, Bulharsku a Moldavsku se po Rusku rozlila vlna patriotismu. Televize přesvědčila ruský národ o tom, že všichni vítězní kandidáti jsou proruští a že nyní ve vztazích mezi Ruskou federací a zahraničními státy nastane „zlatý věk“. Stejně tak politici ze zmíněných zemí jsou si jistí tím, že v kampaních vítězných kandidátů pracovali za ruské peníze ruští specialisté. V roce 2017 se v Evropě uskuteční hned několik voleb, od jejichž výsledku se bude dále odvíjet politická a ekonomická budoucnost RF. V dubnu/květnu se bude volit nový prezident Francie, v září zas německý kancléř. Zejména budoucí politický vývoj v těchto dvou státech napoví mnohé o tom, budou-li i nadále uplatňovány protiruské sankce a jak agresivně si bude počínat NATO u hranic s RF. Poslanci v Evropském parlamentu si dobře uvědomují, jak velikou roli v průběhu těchto kampaní bude hrát ruská propaganda, a snaží se najít způsob, jak s ní bojovat. Zatím ovšem evropští poslanci s nějakou seriózní strategií nepřišli. Velké obavy mají i v České republice, kde jsou prezidentské volby plánovány na leden roku 2018. Právě v této zemi se vyskytuje nejsilnější ruská diaspora v Evropě, mnozí z těchto lidí již získali občanství EU. Právě v Čechách se usadili desítky tisíc ruských podnikatelů, včetně těch, kteří se tam skrývají před ruskou justicí. Tito lidé ovládají celé tržní segmenty a jsou přirozeně zainteresováni v tom, aby si získali loajálnost českých orgánů. Česká republika je parlamentní republikou. Hlava státu je figura do značné míry pouze nominální, s omezeným repertoárem pravomocí. Navrhuje kandidáty na soudce pro Ústavní soud, má právo vetovat zákony přijaté parlamentem a může jej i rozpustit. Prezident reprezentuje zemi při zahraničně politických jednáních. A to hlavní – jmenuje předsedu vlády a další členy vlády, kteří poté činí všechna klíčová finanční a ekonomická rozhodnutí. Do nedávna byl prezident České republiky volen parlamentem. Ovšem v roce 2012 došlo ke změně v legislativě a situace se dramaticky proměnila. Bylo přijato rozhodnutí o uspořádání historicky prvních přímých voleb v historii země. Na rozdíl od Ruska neměli kandidáti právo kandidovat samostatně. Museli být nominováni občany České republiky. K tomu každý kandidát potřeboval získat alespoň 50 tisíc podpisů od obyvatel země, kteří tím podpořili jeho nominaci. K registraci bylo též potřeba doložit alespoň 20 podpisů poslanců dolní komory parlamentu nebo alespoň 10 podpisů členů horní komory parlamentu. Karel Schwarzenberg se stal hlavním rivalem Miloše Zemana Nakonec se volební kampaně účastnilo 9 kandidátů. Dva z nich – pravicově středový Karel Schwarzenberg a proruský levocentrista Miloš Zeman – postoupili do druhého kola. Zpravodaji ze serveru URA.Ru se podařilo pohovořit s jedním z uralských politických konzultantů, který v roce 2013 pomohl Miloši Zemanovi na Hrad. Pod příslibem zachování anonymity se s námi podělil o několik zákulisních informací, které poukazují na manipulační strategie, které budou dozajista znovu použity při nadcházejících prezidentských volbách v České republice. Podle slov zdroje URA.Ru byl před samotnými prezidentskými volbami v České republice proveden důkladný sociologický průzkum. Ten poukázal na rozkol, který českou společnost dělí na dvě části. V první skupině se nachází především zástupci starší generace, kteří vyrostli v socialismu, dále také obyvatelé vesnic a malých měst. Tito lidé do dnešního dne Rusko považují za blízkého spojence a Spojené státy za úhlavního nepřítele, který usiluje o rozpad sovětského impéria. Právě tito lidé podpořili Miloše Zeman. Do druhé skupiny patří mladí lidé a obyvatelé velkých měst, jako je Praha a Brno. Několik let po „sametové revoluci“ si tato mládež zvykla na blahobyt spojený s integrací země do západních struktur. Naučili se vydělávat peníze a váží si svobody slova. Tito lidé vytvořili voličskou základnu pro prozápadně orientovaného Karla Schwarzenberga. Protiamerický sentiment političtí konzultanti rozsévají i mimo Rusko Analýza sociologických dat poukázala na ideologickou krizi v prozápadním táboře. Čeští politici nebyli schopní přijít s novou politickou ideologií, která by pomohla mobilizovat větší část obyvatelstva za podporou západních hodnot. Jediné, s čím byli schopni přijít, byla myšlenka, že se Česká republika stala částí Evropy. Taková myšlenka ovšem není schopna sama o sobě sjednotit natolik konzervativní zemi. Zhruba šest měsíců před volbami bylo do České republiky vysláno okolo 90 ruských profesionálních politických konzultantů. Podle jednoho z nich bylo jejich hlavním úkolem podněcování protiamerických nálad a propagace přátelství s Ruskem. Peníze na svou práci získávali velmi netradičním způsobem. Oficiální bankovní převody nebyly možností. „Pro financování těchto osob jsme používali síť kasin nepřímo ovládaných jedním ruským byrokratem. Řekli nám přesně v jaký den, v jakou hodinu a k jakému stolu si máme sednout. Když na mě přišla řada, u stolu kromě mě již nikdo neseděl. Vsadil jsem vždy nejvyšší možnou sumu a dealer již zajistil, abych pokaždé vyhrál. Tento postup byl mnohokráte zopakován,“ vzpomíná politolog. Peníze na české prezidentské volby se převáděly skrze síť kasin Podle politologových slov volební ústředí Miloše Zemana žádný striktní systém na kontrolu nákladů spojených s volební kampaní nepoužívalo. „Kvůli tomu často docházelo ke krádežím. Někteří na tom vydělali velké peníze.“ Zbylé finance byly využívány pro poskytování finanční pomoci členům volebních komisí působících v České republice. „Právě v této době se v Čechách začal používat systém počítačového zpracovávání volebních lístků. Češi se jako děti naivně domnívali, že počítače nelze oklamat. To ovšem není tak úplně pravda. Tyto systémy mohou být a také byly přelstěny. V každé komisi jsme hledali člověka, který by nám s tím pomohl,“ vypráví anonymní zdroj. Ruský politolog také zmínil, že jedním z jejich úkolů byla „rovnoměrná falsifikace hlasů“. To se ovšem ukázalo být až příliš těžkým úkolem. V jednotlivých volebních obvodech se tak objevil abnormálně vysoký počet hlasů za Zemana. „Tyto anomálie, které se objevily v tabulkách výsledků voleb, je možné spatřit na první pohled. Velmi se divím tomu, že je opoziční čeští politici do dnešního dne nebyli schopni zahlédnout. Divím se také tomu, že čeští matematici nevyužili takzvanou Gaussovu křivku, která by jasně poukázala na falsifikaci,“ uvádí specialista pomáhající Zemanovi. Češi nechápou, jak je možné ničit volební letáky konkurentů Propagandistická síť podporující Miloše Zemana sestávala ze tří částí. Podle slov anonymního zdroje se jednalo převážně o majitele menších obchodů. „Každý z nich dobře zná rodiny, které u něho pravidelně nakupují. Pomohli jsme těmto lidem finančně za to, že v období předvolebních agitací vyprávěli svým zákazníkům příběhy o tom, jak bude mít Rusko pozitivní vliv na českou ekonomiku.“ Důraz byl také kladen na realitní agentury. „Veliká skupina realitních kanceláří od nás dostala peníze za to, že mezi svými klienty šířila zvěsti o tom, jak Česko v případě bližší spolupráce s Ruskem bude vzkvétat,“ uvádí ruský politický konzultant. Třetí klíčovou oblastí byl sport. „Aktivně jsme pomáhali organizovat mnohé sportovní události. Všechny náklady, které měla hradit česká strana, jsme pokrývali my. Nejednalo se tedy o žádné úplatky, ale o prostou finanční podporu.“ Právě ruští političtí konzultanti vedli v rámci voleb speciální projekty týkající se publikace kompromitujících materiálů proti Zemanovým oponentům. „Brzy jsme zjistili, že Češi jsou velmi tolerantní vůči sexuálním experimentům. Ovšem milenecké aféry a užívání eskortních služeb ze strany jednotlivých kandidátů odsuzují. S touto kartou jsme hráli, úspěšně,“ uvádí zdroj. S velmi nečekaným problémem se ruští specialisté setkali tehdy, když vytvářeli plán na ničení politické agitace protivníků. „Setkali jsme se s velmi neobvyklým jevem: v Česku nebyl nikdo ochoten trhat letáky a ničit billboardy našich politických oponentů. Přitom v Rusku je toto naprosto běžnou praxí. Museli jsme tedy do Česka přivést vlastní chuligány z Ruska,“ vzpomíná zdroj na předvolební události z roku 2013. Ruský specialista si je naprosto jist tím, že i v nadcházejících prezidentských volbách v České republice v roce 2018 přijmou jeho kolegové účast. S největší pravděpodobností budou Rusové znovu sázet na Zemana a předvolební kampaň bude probíhat podle stejného schématu. Anonymní zdroj nevyloučil ani to, že by za nějaký čas mohl zveřejnit tajné dokumenty obsahující jména osob, které budou pomáhat současnému prezidentu České republiky v nadcházejících prezidentských volbách. Zveřejnit by prý mohl i jména kolegů z volebních komisí. „Jsem si vědom toho, že by tito lidé mohli sedět ve vězení,“ přiznal se.

Nejsem putinovec, ale souhlasím s ruským prezidentem. USA chtějí destabilizovat svět, prohlásil na univerzitě Erik Best. A pak ukázal studentům, co se v USA skutečně děje REPORTÁŽ „Nejsem žádný putinovec, ale souhlasím s tím, co prohlásil ruský prezident o tom, že USA vždy chtějí destabilizaci světa. Ani já nerozumím jejich nynější politice na Středním a Blízkém východě, ale pokud se jedná o to destabilizovat tento region, tak se jim to skvěle daří,“ uvedl mimo jiné při besedě na Univerzitě Palackého v Olomouci (UP) známý publicista a vydavatel Erik Best. Ten hned v úvodu akce varoval všechny přítomné, že zastává zcela osobité názory, jež se zrovna nemusí každému líbit, a se kterými měl i ve Spojených státech někdy problémy. Na besedě mu pak sekundoval odborný asistent katedry politologie a společenských věd z Právnické fakulty UP Robert Zbíral. Českoamerický novinář a známý komentátor politického dění, který přijel především přiblížit prezidentské kandidáty z amerických voleb, pak svoji pověst určitě nezklamal, možná k nelibosti některých studentských návštěvníků akce, kteří mají hodně blízko k liberálním až „sluníčkařským“ názorům. Veřejná debata se ale netýkala jen volebního kolotoče, Erik Best v ní také prezentoval svůj současný náhled na svoji rodnou zemi, který v mnoha případech nebyl vůbec lichotivý. „Amerika už není tím majákem svobody, kterým dříve bývala. A také mí příbuzní začínají více chápat to, co jsem jim před lety říkal. V současné době je v USA strašně hodně naštvaných lidí. Například můj starý strýc to vnímá jako fakt, že žije myšlenkově už v úplně jiné zemi, než před 30 či 40 lety a je z toho hrozně rozzlobený. Vůbec většina lidí tam má pocit, že o něco přišla, že někdo za to může, neví se kdo, ale už to tak dále nesmí pokračovat a musí se s tím něco udělat. Tento dojem převládá především u republikánů, kteří tam mají teď v Trumpovi atraktivního kandidáta, který využívá jejich naštvanosti a říká to, co chtějí slyšet obyčejní Američané,“ vysvětloval českoamerický publicista úspěch Donalda Trumpa, kterého některá evropská média označila i. za populistického šaška. „Mnoho lidí asi v Česku vůbec nepochopí, že další prezidentský kandidát - Bernie Sanders - nemá mnoho šancí, protože nesprávně prezentuje své projevy se silným brooklynským přízvukem a je to také navíc zapálený socialista už vyššího věku,“ doplnil ještě Erik Best. Trump prý využívá frustrace obyčejných Američanů Podle Čechoameričana trápí současnou Ameriku několik základních problémů. Jako za jeden z pilotních označil vysokou zadluženost, která prý už nemůže dlouho přetrvávat a jednou to musí „prasknout“. Dalším problémem jsou války, jež mají USA vést kvůli ochraně křesťanských hodnot i jinde ve světě, a také zásadní změna společnosti, ve které se už měl zlegalizovat takzvaný kriminální kapitalismus. „To už není ten starý dobrý kapitalismus, který charakterizovali někteří známí filosofové, jako například Adam Smith. Teď tady máme tu nejhorší formu nemorálního kapitalismu, podle kterého se upravují zákony, a silně se lobuje, aby to co nejlépe vyhovovalo jen některým podnikatelům. To my v USA velmi dobře umíme. Ve Spojených státech teď také existuje krize identity, kdy mnoho firem funguje už mimo naše území, třeba v Číně, a máme i vysokou nezaměstnanost. A pak najednou přijde takový Trump, který frustrovaným Američanům nabídne změnu,“ konstatoval vydavatel Best a ještě upřesnil: „Hillary Clintonová vystupuje kultivovaněji, ale mezi svými voliči – demokraty – nemá zas tak silnou podporu, protože je reprezentantkou toho starého systému, se kterým jsou lidé nespokojení. Začal jsem si už také pohrávat s myšlenkou, jestli ta kandidatura Trumpa, která je oficiálně vedením republikánů zpochybňována, není nakonec takovým dobrým marketingovým tahem vůči Clintonové, protože negativní reklama, je přece také reklama.“ K překvapení většiny přítomných pak Erik Best uvedl, že politika Baracka Obamy není až tak odlišná od jeho předchůdce George Bushe. První afroamerický prezident prý vede i více válek různě po světě, jen na bojištích neumírá proti dřívějšku tolik amerických vojáků. „Ani Clintonová, ani Trump ale nemohou přinést USA ty potřebné změny, které Američané očekávají. USA už tak 50 let dělají ve své politice zásadní chyby, myslím si čím dál tím větší, a obávám se, že to může skončit i velkou krizí, kdy padne i dolar, co by rezervní měna,“ uzavřel první část besedy českoamerický novinář. Rasové problémy v USA přetrvávají, nevyřešil je ani Obama Zástupce olomoucké univerzity politolog Robert Zbíral pak doplnil Bestovu analýzu americké společnosti o své zážitky z nedávné doby, kdy pracoval dva roky v USA. „I když se to nezdá, Spojené státy mají více různorodou společnost než celá Evropská unie dohromady a s ještě většími sociálními rozdíly. Na Michiganské univerzitě se místní profesoři se statisícovými platy baví o tom, jaké si zas koupí nejluxusnější auto a v jižní Karolíně bydlí chudší lidé tak, jak se u nás žilo na začátku minulého století.“ (Foto: Jan Štěpán) Erik Best potom ještě poznamenal, že rasové problémy nejsou v USA ještě překonány a že zvláště barevní Američané stále cítí křivdu za události z minulých let a chtějí za to po „bílých“ neustále omluvy. Situaci v tomto ohledu, tedy větší vzájemné pochopení ve společnosti, údajně nevyřešil ani Barack Obama, od něhož se očekávaly zásadní změny v dřívější politice. V diskuzi k otázkám z publika potom českoamerický novinář srovnával Ronalda Reagana s Donaldem Trumpem, vysvětloval politiku USA na Blízkém východě a charakterizoval ještě některé další prezidentské kandidáty. „Reagan je v USA vnímán jako velká osobnost, která byla pro svou dobu velmi prospěšná. Myslím si, že co se týká chování, v případě úspěchu Trumpa by to s ním dopadlo asi stejně. Tým poradců by korigoval jeho kroky tak, aby nedocházelo k větším přehmatům. Jakmile ale Trump uspěje, určitě se začne chovat úplně jinak, nebude používat vulgarity a přestane s agresivitou, o to nemám strach, ale s čím novým přijde v politice, co bude dál?“ zamýšlel se po jednom z dotazů Erik Best. Velmi nečekaná byla pak jeho reakce na otázku, jak vlastně chápe současnou politiku USA na Středním a Blízkém východě. „Nejsem v žádném případě putinovec, ale souhlasím s tím, co prohlásil ruský prezident o tom, že USA vždy chtějí destabilizovat svět. Ani já nerozumím jejich nynější politice na Středním a Blízkém východě, ale pokud se jim jedná o destabilizaci tohoto regionu, tak se jim to skvěle daří, a to se považuji za amerického vlastence.“ Velké firmy chtějí ovládat i společnost Největší šanci v prezidentských volbách by mohla přece jen mít, podle slov českoamerického novináře, Hillary Clintonová, i když Trump bude pro ni velmi těžkým soupeřem. „Sice představuje symbol dosavadního systému, o jejích aférách byla dokonce vydána i kniha a New York Times o ní napsal sérii kritických článků, ale Clintonová nakonec mnoha Američanům asi nejméně vadí. Ted Cruz je naproti tomu slizký člověk, kterého lidé moc neberou. Přirovnal bych to asi k tomu – proč, když něco tvrdí Babiš nebo Zeman, tak to lidé většinou přijmou. Pokud to však řekne Kalousek, už tomu nevěří,“ hodnotil jednotlivé kandidáty Erik Best a ještě dodal: „Moc šancí nemá ani Marco Rubio, který při svých vystoupeních opakoval stále stejné věci, mohou si tak o něm myslet, že je hloupý. Něco jiného je Trump, ten vystupoval za každé situace sebevědomě, i když neměl pravdu. Připomínal mi Andreje Babiše nebo Václava Klause z počátku 90 let. Americký publicista poté uvedl, že má větší obavy spíše z celosvětového vývoje, než z voleb v USA. Podle něj se nemohou donekonečna rozevírat nůžky mezi vrstvou bohatých a chudých, kterým může dojít trpělivost, což by mohlo vyústit ve velkou revoluci, jako v roce 1917 v Rusku. „Ty tendence, aby velké firmy ovládaly celou společnost i na úkor těch malých, existují všude ve světě a také i v Česku. Po pádu minulé vlády se uvolnilo místo pro jiné. Místo Hrdličky tu teď máme Babiše, Kellnera a hodně aktivní je i Martin Roman. Velcí hráči chtějí všude profitovat,“ zakončil besedu Erik Best.

Vězeňský vychovatel kandidoval za KSČM, ta ve volbách mezi jeho svěřenci vládla. Teď ho budou vyšetřovat Ve Všehrdech na Chomutovsku vyhrála volby KSČM, komunisté v malé obci brali více než třiatřicet procent hlasů. Valnou většinu čtyř stovek voličů přitom tvoří trestanci z tamější věznice. Pro vychovatele z káznice Jaroslava Kohouta a současně kandidáta KSČM má však triumf komunistů hořkou příchuť, do sněmovny nepronikl a navíc ho nyní stíhá inspekce kvůli zneužití pravomoci. Jaroslav Kohout šel do boje o Poslaneckou sněmovnu na kandidátce KSČM v Ústeckém kraji ze čtvrtého místa. Více než rok působí jako vychovatel ve všehrdské věznici. Možná i jeho dobré jméno mezi trestanci mu pomohlo k tomu, že komunisté dostali v obci třetinu hlasů. Většina z nich vzešla od vězňů. Poslancem se ale nestal a necelé dva týdny po volbách si převzal obvinění. „Zaměstnanci je kladeno za vinu, že v rozporu s právními předpisy věznice vnášel pro odsouzené určité předměty do věznice,“ sdělil serveru Lidovky.cz dozorující státní zástupce Radek Bělor k vyšetřování, na které upozornil kvůli zneužití pravomoci úřední osoby právě Kohouta. Obvinění se mu dostalo do ruky druhého listopadu. Co měl vězňům do cely pašovat, odmítl žalobce upřesnit. Inspekce zatím navzdory úspěchu KSČM mezi všehrdskými voliči zatím nemá poznatky, že by trestancům pronášel věci za účelem získat si jejich náklonnost právě při klání o Poslaneckou sněmovnu. „Případné politické angažování trestně stíhaného nikterak nesouvisí s tím, co je mu kladeno za vinu,“ poznamenal žalobce Bělor. Ještě než se vyjevila identita stíhaného, poslal ho soud poslal do vazby. Kohout však v cele nesedí. „Stíhání obviněného občanského zaměstnance Věznice Všehrdy probíhá na svobodě,“ potvrdila mluvčí GIBS Radka Sandorová. Nyní Kohout na druhou stranu nemůže chodit do práce. Vedení věznice mu to kvůli vyšetřování zakázalo. „Bylo mu předáno rozhodnutí ředitele věznice o zákazu vstupu do věznice, kdy zaměstnanci byly stanoveny překážky v práci na straně zaměstnavatele až do odvolání.“ Stranické špičky KSČM v regionu chtějí počkat, až se k případu uvolní více informací. „Poslal mi esemsku, že to není pravda. Pokud by to ale byla pravda, bylo by to nepříjemné,“ sdělil serveru Lidovky.cz šéf KSČM v Ústeckém kraji Oldřich Bubeníček.

Experti se obávají, že americké F-35 zastarají již během provozu Rusko a Čína mají co postavit proti americkému letounu F-35, soudí pozorovatel The National Interest Dave Majumdar. Tím spíš, že tato stíhačka má létat ještě téměř 55 let. Tento týden Pentagon oznámil, že termín služby stíhačky F-35 byl prodloužen o 6 let. Nyní má být vyřazena z provozu pouze v roce 2070. Předtím se mělo za to, že letouny série F-35 budou vyráběny do roku 2038 a vyřazeny v roce 2064. Mustang létal pouze do roku 1957, průměrný termín provozu letadel činil tenkrát asi 14 let. Nové F-35 mají být, podle plánu Pentagonu, rekordmany. „Je možné, že se rodiči posledního pilota F-35 ještě ani nenarodili," žertuje pozorovatel The National Interest. Neexistuje žádná jistota, že se světová situace nezmění ke konci termínu provozu F-35. Rusko a Čína rychle dohánějí USA z technologického hlediska, připomíná pozorovatel. Ruští a čínští konstruktéři určitě vymyslí během půlstoletí něco, co by mohli postavit proti F-35. Jsou příznaky toho, že se něco podobného již chystá. „Zároveň nás jak čínští, tak ruští konstruktéři předstihli v technologické oblasti, zatímco jsme vsadili na technologii, která nám poskytla rozhodující převahu před čtvrtstoletím. Nemáme správné priority ve vývoji bitevních letounů a zdá se, že se tato strategie nezmění, dokud naše ozbrojené síly jsou v stadiu popírání," cituje The National Interest článek plukovníka Mika Pietruchy z webu War On The Rocks.

Zhmotněná idiocie havlovských pohrobků. Petr Štěpánek se rozčílil nad zničenými čínskými vlajkami a bylo to opravdu husté Bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a jeden ze zakladatelů ODS Petr Štěpánek se na svém facebookovém profilu vyjádřil k ničení čínských vlajek v ulicích Prahy. „Havlovská pravda a láska se dnes v noci opět zhmotnila. To, když jeden z jejích bojovníků v Praze poničil čínské vlajky,“ zkonstatoval Štěpánek. V noci na sobotu byly poškozeny barvou vlajky v Chotkově a v Evropské ulici, podle informací ČTK však došlo k vandalismu i na dalších místech hlavního města. O den dříve byla na Praze 6 vlajka odříznuta ze stožáru. Vlajky se v Praze objevují na počest prezidenta Si Ťin-pchinga, který dorazí do České republiky na státní návštěvu v pondělí. „Idiocie havlovských pohrobků, živená dementními presstituty a neo-, respektive eurobolševickými politiky, začíná být nesnesitelná. Je-li starostou takový idiot, jako je kupříkladu ten topácký na Praze 6, tragédie je dokonána,“ poznamenal Štěpánek k osobě starosty Prahy 6 Ondřeje Kováře (TOP 09). Ten totiž včera vyjádřil nepřímý souhlas s odříznutím vlajek na Evropské třídě. „Nejkomičtější na celé věci je, že ta samá parta, jež se může přetrhnout ve vítání nekompatibilních migrantů, je směšně militantní v odmítání ekonomické spolupráce s Čínou, tedy se zemí, jež nás ani v nejmenším v ničem neohrožuje,“ uzavřel Štěpánek.

Publicista: Mirka Topolánka znám dobře. A říkám... Někdejší poradce prezidenta Václava Klause a Mirka Topolánka se obsáhle rozepsal o prezidentské kandidatuře Mirka Topolánka. Nahlédněte. Analytik Tomáš Haas zná Mirka Topolánka dobře, byl jeho poradcem, a když Toplánek oznámil kandidaturu, má potřebu se ho zastat. Topolánek podle Haase odváděl práci premiéra dobře. Zajímal se prý také o situaci ve straně a snažil se dělat něco proti jejímu „sešupu“, který přišel o pár let později. Na druhé straně byl natolik vytížen, že se za jeho zády pletichařilo proti němu. Úspěšně. Jediný politik, který se tenkrát zamyslel nad tím, kam ODS spěje, byl ten, na koho později všichni sváděli vinu – Mirek Topolánek. Hovořil se mnou, naslouchal, přemýšlel, diskutoval se mnou o problémech ODS, hádal se se mnou a nakonec mě vyzval, abych přešel z Hradu k němu a dělal mu poradce. Což jsem udělal a nikdy jsem toho nelitoval. Když jsem u něho začal pracovat, byl už premiérem a schylovalo se k českému předsednictví. Záležitosti státu mu zabíraly příliš mnoho času a Mirek svou práci dělal poctivě. A proto se za jeho zády mohl připravovat jeho pád,“ napsal Haas na sociální síti Facebook. Výhodou Mirka Topolánka prý je, že umí s chladnou hlavou řešit krizové situace. Podle Haase je navíc Topolánek příjemným společníkem, který rozhodně není tím buranem, za jakého ho část veřejnosti má. Na druhé straně Topolánek nebyl svatý a měl své problémy. Týkaly se třeba mnohokrát zmiňovaného a stále probíraného lobbisty Marka Dalíka, který by měl příštích pár let prožít za mřížemi. „Dalík – je to jeho dlouholetý kamarád a je to podle mě ješitný narcis. Pokud si vzpomenete, nebyl souzen za to, že by zastupoval v těch jednáních Topola. Přizval jej k tomu kdosi, kdo byl v té zakázce zainteresovaný. A Dalík byl souzen za podvod – vykládal komusi, že může cosi zařídit, což byl nesmysl. Také žádné peníze nedostal. Mediální mýtus o tom, jak Dalík Topola ovládal, je podle mého tak jako tak přehnaný. Já jsem po celý rok s Topolánkem trávil mezi osmi až dvanácti hodinami denně, velmi často ještě víc, dlouho do noci. A věřte mi nebo ne, já jsem Dalíka v životě neviděl, v životě jsem s ním nepromluvil a ani v mé přítomnosti v Topolánkově kanceláři, nebo na jeho mobilu, nikdy nezazvonil telefon od Dalíka,“ prozradil Haas. Pár slov přidal i k slavné kauze „Toskánsko“ v Itálii. V roce 2009 se v tomto regionu stalo prý jen to, že se potkalo několik lidí, které u toho nafotil bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák a následně fotky předal Topolánkovým konkurentům. „Topol šel po molu a potkal ředitele ČEZu Romana, který tam byl také na dovolené. Prohodili spolu pár slov a rozešli se. A celé to natočil na kameru Randák, bývalý šéf rozvědky a poslal jej tam, jak se později ukázalo, šéf Věcí veřejných Bárta. Topol se rovněž sešel na molu se svým ministrem Řebíčkem a vypil s ním kafe na palubě jeho jachty. Opět natáčel Randák,“ podotkl Haas. Svůj „posudek“ na Mirka Topolánka uzavřel Haas slovy, že si ve svém životě vážil několika politiků – Václava Klause, Mirka Topolánka, Jaroslava Kubery. Všichni tři byli a Kubera ještě je členem ODS. Vážil si však také Miloše Zemana, kterého chtěl volit v prezidentské volbě. Jenže pak přišel na scénu Topolánek a ten je podle Haase lepší než Zeman. . Napsal tato slova, ač prý tuší, že tím řadu lidí naštve. Přesto si na nich trvá. Tomáš Haas doslova napsal: Především bych chtěl potvrdit, že ano, jsem zaujatý. Mirka Topolánka znám, znám jej dlouho, tykáme si a byl jsem nějakou dobu jeho poradcem. A i po jeho odchodu z politiky jsme se občas scházeli na kávu, sklenku vína a na kus řeči. Takže nejsem úplně nezaujatý divák, který píše z povzdálí a bez přímého kontaktu cosi o někom, koho zná jen z popisu a pověsti v bulvárních mediích, mezi které už dnes bohužel patří i mainstreamová media. A musím hned ze začátku říci i to, že mám Mirka rád, mám rád jeho připravenost, pohotovost a rozhodnost. Že by byl dobrým prezidentem, o tom nemám pochyb. I proto, že je otevřený novým ideám, není zkostnatělý a je při tom, i když v tom by asi se mnou nesouhlasil, konzervativcem jako já. Mí čtenáři vědí, že jsem dlouho kritizoval ODS pro klientelismus a roli "kmotrů" ovlivňujících její politiku. ODS to škodilo, ztrácela důvěru svých voličů a má stížnost až dodnes je, že tomu nevěnovala pozornost. Mluvil jsem o tom s mnoha politiky, a jak jsem pochodil, ví každý, kdo někdy četl mou jednosměrnou "korespondenci" s ODS. Jediný politik, který se tenkrát zamyslel nad tím, kam ODS spěje, byl ten, na koho později všichni sváděli vinu – Mirek Topolánek. Hovořil se mnou, naslouchal, přemýšlel, diskutoval se mnou o problémech ODS, hádal se se mnou a nakonec mě vyzval, abych přešel z Hradu k němu a dělal mu poradce. Což jsem udělal a nikdy jsem toho nelitoval. Když jsem u něho začal pracovat, byl už premiérem a schylovalo se k českému předsednictví. Záležitosti státu mu zabíraly příliš mnoho času a Mirek svou práci dělal poctivě. A proto se za jeho zády mohl připravovat jeho pád. V době svého předsednictví Rady Evropy řešil problémy, které daleko přesahovaly hranice naší republiky. Plynová krize hrozila koncem dodávek plynu do Evropy a Topol dělal, co mohl, aby krizi vyřešil. Byl jsem svědkem jeho jednání s ruskými lídry a s Tymošenkovou, viděl a slyšel jsem jeho stabilitu a pevnost ve vyjednávání a byl jsem svědkem jeho úspěchu. Proto vím, že dokáže s chladnou hlavou řešit krize a těžké situace. Vím také, že je příjemným společníkem a má hodně daleko k buranství, které mu bylo někdy vyčítáno. Je prostě Valach. V tom dobrém smyslu. ODS jsem dlouholetý odchod voličů a ztrátu důvěry vyčítal již před rokem 2008. A jediný, kdo mi naslouchal a mluvil se mnou o tom, byl Topolánek. A také mne, jak jsem řekl, nakonec přetáhl z Hradu a jmenoval svým poradcem. Topol si skutečně, jako jediný člověk ve vedení ODS připouštěl, že je cosi špatně. A hledal cesty, jak z toho. Nebyl podříznut pro hloupý rozhovor s gay magazínem, který byl podle mého na něho nastražená past. Jeho tiskový odbor mu dojednal ten rozhovor a člověk z tiskového odboru ODS jel s ním. A nechal jej po začátku rozhovoru samotného s tím, že musí jít připravit tiskovku. To je velké profesionální pochybení, pokud je skutečně jen pochybení. Nikdy nesmí politikův štáb prezidenta, premiéra nebo ministra nechat v kontroverzním prostředí, jako je gay magazín bez „dozoru“, a když začne být rozhovor příliš „citlivý“, musí mu poklepat na rameno a říci: „pane premiére, musíme jít, čeká nás tiskovka. A stalo se to vzápětí potom, co Topolánek pronesl ke shromážděným podnikatelům první projev o „kmotrech“ a klientelizmu v ODS. Ten, který mu někteří lidé v ODS dodnes nezapomněli. Měl Topolánek nějaké problémy? Dalík – je to jeho dlouholetý kamarád a je to podle mě ješitný narcis. Pokud si vzpomenete, nebyl souzen za to, že by zastupoval v těch jednáních Topola. Přizval jej k tomu kdosi, kdo byl v té zakázce zainteresovaný. A Dalík byl souzen za podvod – vykládal komusi, že může cosi zařídit, což byl nesmysl. Také žádné peníze nedostal. Mediální mýtus o tom, jak Dalík Topola ovládal, je podle mého tak jako tak přehnaný. Já jsem po celý rok s Topolánkem trávil mezi osmi až dvanácti hodinami denně, velmi často ještě víc, dlouho do noci. A věřte mi nebo ne, já jsem Dalíka v životě neviděl, v životě jsem s ním nepromluvil a ani v mé přítomnosti v Topolánkově kanceláři, nebo na jeho mobilu, nikdy nezazvonil telefon od Dalíka. Vím, že spolu někdy trávili weekendy v Krkonoších a že spolu několikrát jeli na dovolenou. K té nejznámější bych rád něco řekl. Toskánksko – co se tam stalo? Kdykoliv někdo vysloví jméno Topolánek, okamžitě všichni pokývou hlavami a ztichnou. To tajemné Toskánsko. Co se tam vlastně stalo? Topol šel po molu a potkal ředitele Čezu Romana, který tam byl také na dovolené. Prohodili spolu pár slov a rozešli se. A celé to natočil na kameru Randák, bývalý šéf rozvědky a poslal jej tam, jak se později ukázalo, šéf Věcí veřejných Bárta. Topol se rovněž sešel na molu se svým ministrem Řebíčkem a vypil s ním kafe na palubě jeho jachty. Opět natáčel Randák. A to je vše, kromě toho, že novináři hledali, komu patřila vila, ve které měl Topol pronajatý byt, a dostali se kamsi k nějaké akciovce ve Švýcarsku a nezjistili nic víc. A od té doby to byla „Tajemná vila v Toskánsku“. S Romanem, šéfem největší energetické společnosti se státní účastí, se Topol setkával v rámci svých pracovních povinností několikrát ročně. A Řebíčka viděl každý týden ve vládě. Proč by si s nimi měl dávat schůzku v Toskánsku opravdu nevím a celou aféru „Toskánsko“ považuji za výplod fantazie novinářů a Topolových nepřátel uvnitř a kolem ODS, „kmotrů“. A Bárty, který s nimi byl v úzkém spojení. Jen se zkuste kohokoliv z kritiků zeptat, co se vlastně v tom Toskánsku mělo stát nebo snad dokonce stalo. Topol udělal spousty chyb a někdy měl výrazy po valašsku „neukázněné“. Ale nebyl v tom ani zdaleka horší, než někteří naši jiní premiéři či ministři nebo dokonce prezidenti. Za dlouhodobý odliv voličů ODS a její ztrátu důvěry mohl daleko méně než ti, kdo jej v ODS obklopovali. Ovšem byl snadným a velmi „vyhovujícím“ viníkem. Určitě je vina i na Topolovi, velmi dlouho ten odliv voličů také přehlížel. Ale z vedoucích činitelů ODS byl první a jediný, kdo si to uvědomil a kdo by s nějakou reformou po skončení evropského předsednictví, které mu zabralo neuvěřitelnou spoustu času, začal. Mluvil jsem s ním o tom mnohokrát. Podle mě udělal chybu, že o „kmotrech“ a problému klientelismu v ODS promluvil příliš brzo, v době, kdy neměl čas se tomu naplno věnovat. A to je můj „posudek“ na Mirka Topolánka, jednoho ze dvou lidí, se kterými jsem měl čest pracovat a ke kterým se nejčastější vrací sedmdesátiletý důchodce ve vzpomínkách na své povolání. Tím prvním, je samozřejmě Václav Klaus. A tím druhým je Mirek Topolánek. A takoví jsou i v mém žebříčku preferovaných osobností pro prezidentskou funkci. Třetím byl senátor Kubera a čtvrtým je prezident Zeman, kterého jsem chtěl volit, pokud by se nenašel lepší kandidát. A to se dnes podle mně stalo. Vím, že jsem tím, co jsem napsal, naštval mnoho lidí. A vím že dostanu vynadáno i od Mirka Topolánka. Je mi to líto, ale napsat jsem to musel.

Japonsko umístilo vojenskou základnu na hranici s Čínou u sporných ostrovů Do povinností základny patří hlídkování před pokusy o vzdušný výsadek jiných zemí a monitoring mořského a vzdušného prostoru v oblasti ostrova Jonaguni. V pondělí bude na ostrově Jonaguni umístěna základna pozemních vojsk Japonska ve vzdálenosti 150 kilometrů od ostrovů, o které vede spor s Čínou. Podle informací agentury Kyodo se základna bude skládat přibližně ze 160 vojáků. Do jejich povinností bude konkrétně patřit hlídkování před možnými pokusy o výsadek parašutistů jiných zemí a monitoring mořského a vzdušného prostoru v oblasti ostrova Jonaguni, vedle něhož se nachází ostrovy Senkaku (čínské označení Tiao-jü-tao). Specialisté budou také obsluhovat radarovou stanici, která se na ostrově nachází. Spor o vlastnictví ostrovů probíhá mezi zeměmi od sedmdesátých let minulého století. Japonsko ujišťuje, že vstoupilo na ostrovy roku 1895, do té doby nikomu nepatřily. Peking trvá na tom, že ostrovy se staly součástí čínského impéria už před 600 lety a na japonských mapách z let 1783 a 1785 jsou Tiao-jü-tao označeny jako čínská teritoria.

Spisovatel Vondruška: Společnost nerozdělují ti s legitimním mandátem, ale ti, kteří neustále a za každou cenu hlásají názory, s nimiž ve volbách prohráli. A nejspíše prohrají znovu. A jistý textař, který na Staromáku prozřel... HISTORIE A SOUČASNOST OČIMA VLASTIMILA VONDRUŠKY Půl roku psal spisovatel a historik Vlastimil Vondruška pro ParlamentníListy.cz týden co týden své postřehy k tomu, co se kolem nás děje. Teď, když se na nějakou dobu musí odmlčet, protože začíná psát pátý díl Husitské epopeje, přiznává, že díky svým glosám a následným reakcím čtenářů si udělal malou sondu do naší národní duše, do politické vyspělosti a korektnosti. Musí však konstatovat, že to nebyl vždycky veselý pohled. Půl roku jsem každou neděli psal pro ParlamentníListy.cz své poznámky k tomu, co se kolem nás děje. Teď se na nějakou dobu odmlčím, protože začínám psát pátý díl Husitské epopeje a chci mít na psaní klid, neboť tahle románová řada je z mé literární tvorby rozhodně nejnáročnější. A když už svou práci nedělají odpovědně politici, neměli bychom být stejní jako oni. Pokud totiž napíšete špatně zákon, můžete ho donekonečna novelizovat a svádět chyby na opozici. Pokud napíšete špatně román, nic novelizovat nelze a odpovědnost je jen na autorovi. Půl roku je dlouhá doba a pro mne bylo psaní postřehů velice zajímavé, protože jsem si mohl prostřednictvím reakcí čtenářů udělat malou sondu do naší národní duše, do politické vyspělosti a korektnosti. Musím říci, že to nebyl vždycky veselý pohled. Mýlit se může každý, autor i komentátor, nicméně omyly druhých bychom měli vyvracet argumenty a nikoli hrubostmi. Přiznám se, že primitivní arogance některých příspěvků však byla spíše k pousmání než k pláči. Tak u článku o marnosti Senátu jsem se dozvěděl, že na mne čtenář plive, protože Senát jsem založil spolu s Havlem a teď křičím. O perlách, které někdy vyšperkovaly diskusi k problémům migrace a vlastenectví, se raději ani nezmiňuji. Pouze Česká televize a aktivisté ani po roce dikci k uprchlíkům nezměnili Každého na druhou stranu samozřejmě potěší souhlasné názory. V mém případě ovšem nikoli z prosté autorské ješitnosti, tou rozhodně netrpím, ale proto, že je hodně lidí, kteří vidí svět podobně jako já. V tom je naděje, že se věci začnou měnit k lepšímu. Ostatně, když jsem před více než rokem vstoupil do mediálního prostoru článkem „Špatně mne vychovali, aneb o vlastenectví a vlastizradě“, rozhodně jsem to nedělal pro slávu. To bylo v době, kdy si skoro nikdo netroufl říci křivé slovo o těch chudácích, kteří k nám prchají a musíme jim dát nový domov a s otevřenou náručí je přivinout na hruď. A kdo si to nemyslí, je netvor a všichni by ho měli poplivat. Alespoň tak to prezentovala Česká televize, aktivisti a ti novináři, kteří ochotně přisluhují vladařům. Srovnejte, jak se za rok dikce změnila (s výjimkou České televize a aktivistů, samozřejmě). V románech se vždycky snažím respektovat zásadu, jakou má umění od nejstarších časů - dávat lidem naději a víru v život. A stejně tak se snažím ve svých úvahách hledat analogie v historii, abychom si uvědomili, že není katastrofa, pokud nás něco ohrožuje, ale katastrofou je, pokud nic nepodnikneme. Pokud se nezačneme o svou svobodu a budoucnost sami rvát, pokud složíme ruce do klína a budeme jako ovce čekat, až to někdo za nás zařídí. Nezařídí. Každý člověk má osud ve svých rukách, my, muslimové, pravoslavní Rusové, budhističtí i ateističtí Číňani, globální Američani i hladovějící Afričané. Ale zvítězí ten, kdo ví, co chce a kdo to umí prosadit. Láska a pravda totiž v dějinách nikdy nezvítězila a nezvítězí! Jistý textař prozřel, že bez něj přijdeme na buben, a obětuje se pro nás Občas dostávám od některých čtenářů výzvy, abych vstoupil do politiky, a poté, co začali kandidaturu na prezidenta ohlašovat zájemci, nad jejichž jmény se mnoho rozumných lidí otřáslo hrůzou, kohosi napadlo, abych taky kandidoval. Pár nominací jsem už získal a nesmírně si té důvěry vážím. Ale ten nápad nepovažuji za správný a rozhodně do politiky nevstoupím. Na rozdíl od některých osobností to ovšem myslím vážně a určitě nebudu jako jistý textař, který nás nechával napjaté, protože stále nevěděl, až před několika dny na Staroměstském náměstí prozřel, že bez něj přijdeme na politický buben a rozhodl se pro nás obětovat. Politika je řemeslo jako každé jiné, a stejně jako nelze na stará kolena začít s živností, o níž nemáte vůbec žádné ponětí, platí to i v politice. Politika je řemeslo podivné, rozhodně ne zrovna čestné, vyžaduje schopnost intrikovat, neříkat celou pravdu, hledat kompromisy navzdory zdravému rozumu a vlastní cti, více mluvit než doopravdy dělat. To vše k tomu řemeslu patří, a není to nic pejorativního, protože čistá politika neexistuje a je naivní představa, že by se tak někdo mohl jako politik chovat. Za národní zájmy se rozhodně bít budu, ale ne jako politik, protože účast ve vládě nebo práce zákonodárného sboru určitě není jediná možnost, jak se podílet na chodu věcí veřejných. K němu přece patří rovněž prezentace myšlenek. Vědět a rozumět, to je pro naši budoucnost to nejdůležitější. A je na nás donutit politiky, aby jednali podle našich představ a potřeb, a ne aby si vyřizovali své soukromé účty a kšeftíky. Problémem je arogance politických elit a na ně přisátých médií i umělců Při psaní komentářů jsem se dotkl mnohých neduhů dneška, ale pokud bych měl jeden vyzdvihnout jako kardinální, pak to nebude migrační vlna, nebude to zápas o národní hodnoty, nebude to ani impotence Evropské unie, to vše jsou až následky. Za hlavní problém považuji aroganci politických elit a na ně přisátých médií, aktivistů, umělců a rozmanitých nýmandů. Už dávno neplatí, že hlas lidu je hlasem božím. Pokud si troufnou evropské i naše politické špičky tvrdit, že je lid hloupý, protože se mu nelíbí, co jeho vrchnost dělá, pak jsme přesně v té situaci, kdy se blíží katastrofa. Žádná společnost, dokonce ani postavená na vládě jedince, natož demokratická, nemůže v podobné disharmonii dlouhodobě přežívat. Právě vyšlo, můžete objednat se slevou 20 % ZDE Dokud se volila jednotná kandidátka Národní fronty, pak se dalo těžko hovořit o legitimitě voleb. Vybojovali jsme však svobodný, demokratický volební systém, založený na soutěži politických stran. A měli bychom jej tedy ctít! Jinak se vracíme do totality a je jedno, zda bude komunistická, řízená samozvanými úředníky z Bruselu nebo politiky, kteří odmítají respektovat lid. Nikdo nedává nespokojencům právo vyzývat k povstání proti vítězům Volby mají jasný smysl – v daném volební období (u nás po dobu čtyř let) stanovit podle vůle lidí základní pravidla, tedy kdo bude vládnout a jakým směrem se bude společnost ubírat v zahraniční politice, hospodářsky, sociálně, kulturně. Základem demokracie je, že se menšina podrobí většině. I když se většina ubírá jinam, než by pár jedinců chtělo, je to správné, protože nelze vyhovět úplně všem. Právem menšiny je upozorňovat na chyby a snažit se, aby v dalších volbách prosadila své vidění světa. To je třeba dělat věcně a v mezích jisté politické kultury. Ale rozhodně nikdo nedává nespokojencům právo, aby v tom volebním období, v němž jejich kandidáti prohráli, vyzývali národ k povstání proti těm, kteří legitimně a čestně zvítězili. Politická argumentace dneška je založena na polopravdách a aroganci, v posledních dnech dokonce na zjevných lžích. Pokud někdo společnost rozděluje, nejsou to rozhodně ti politici, kteří získali demokraticky legitimní mandát. Jistě, mohou dělat chyby, mohou říkat slova, která se nám nelíbí, ale my si je zvolili. Nic víc a nic míň. Společnost rozdělují ti, kteří neustále a za každou cenu hlásají názory, s nimiž ve volbách prohráli. A nejspíše prohrají znovu, jak celkem věrohodně dokumentují rozmanité výzkumy voličských preferencí a důvěry v jednotlivé konkrétní politiky. Přesto nám je hlasitě a někdy naprosto drze stále a stále vnucují, a ještě si hrají na spasitele. Neúctou k demokracii se nakazili i ti, kteří ji pomáhali vybojovat Proto za základní problém dneška vidím poměrně široce rozšířenou neschopnost a neochotu chovat se s pokorou a úctou k demokracii. A je smutné, že se touhle nemocí nakazili ti, kteří u nás pomáhali demokratický systém vybojovat. Je ovšem otázka, zda za něj bojovali pro ideu samotnou, nebo pro svůj prospěch, jehož se jim zřejmě nedostává tolik, kolik by si představovali. Až skončím s psaním Husitské epopeje, nejspíše se ke komentářům vrátím, protože se svět nezmění mávnutím kouzelného proutku. Ale pokud mohu, prosím všechny, aby si neustále opakovali, že hrubost není argument, lež byla vždycky lží a osobní ambice není důvod k tomu, aby člověk nerespektoval principy demokracie. Lidský život je krátký, proč si ho máme navzájem znepříjemňovat věcmi, které by nebyly vůbec fatální, pokud bychom je my sami nevyhrocovali do nesmyslných konfliktů.

Andor Šándor se rázně ozval z ČT: Chováme se jako ignoranti. Politici nic nedělají Zuzana Tvarůžková přivítala v úterním Interview ČT24 někdejšího náčelníka Vojenské zpravodajské služby Andora Šándora. Analytik promluvil ke dnešní děsivé situaci v Bruselu. Konstatoval, že politici toho hodně namluví, ale jinak s teroristy nebojují, jak by bylo třeba. „Obávám se, že přichází doba, kterou bychom mohli popsat jako izraelizaci Evropy. A netýká se to jen Evropy. Stačí se podívat do Turecka, kde nemine snad týden, aby nedošlo k útoku. A neděláme nic. Slýcháme, že je Evropa ve válce s terorismem, ale není to pravda,“ řekl jasně host. Máme zde celou řadu rozvitých států, z nichž teroristé přicházejí. Málokdo si také všímá toho, že dochází k islamizaci Kosova i Bosny a Hercegoviny. „A to je velmi blízko České republiky,“ varoval Šándor. Podobnou hrozbu dnes představují zničený Irák, zničená Libye. Tyto státy před útokem spojenců nějak fungovaly. Nebyly sice demokratické, ale fungovaly. Nelze akceptovat no-go zóny V první řadě je podle Šándora třeba řešit otázku muslimských menšin v západních zemích. Měli bychom vědět, že kupříkladu ve francouzských věznicích sedí velká část muslimů a toho si nikdo nevšímá. Přitom věznice jsou živnou půdou k radikalizaci. Politici sice stále říkají, co je třeba dělat, říkají to už od devadesátých let minulého století, ale nakonec nedělají nic. Dobře je to vidět např. v bruselské čtvrti Molenbeek, kde se nedávno dopadený terorista Abdeslam skrýval celé měsíce. „Policie se tam setkává s otevřeným nepřátelstvím. Není možné akceptovat situaci, v níž máme nějaké no-go zóny, kam se policisté bojí chodit i za denního světla. To je selhání státu,“ udeřil znovu host. Buď posílíme bezpečnostní opatření a přinese to určité výsledky. „Nebo také nemusíme dělat vůbec nic a pak budeme potrestáni za to, jací jsme ignoranti,“ nebral si servítky Šándor. Od 11. září 2001 přece víme, že nám teroristické útoky hrozí, a po 15 letech najednou slyšíme, že se musíme něco učit. To je přece neuvěřitelné. Musíme si uvědomit, že mezitím došlo k teroristickým útokům ve Španělsku, ve Velké Británii, ve Francii a teď v Bruselu. Opravdu někdo věří tomu, že se nás teror netýká? Ptal se analytik. Proč nás ti lidé tak nenávidí, proč jsou ochotni nás zabíjet? Co s tím teď? „Jistou snahu vyvíjejí Britové, kteří se do policejního sboru snaží dostat také nějaké muslimy. Pokud chcete proniknout do určité komunity, potřebujete příslušníky menšin, které do ní proniknou,“ konstatoval. Česká republika šla v posledních letech úplně jiným směrem, oslabovala tajné služby, což je absolutně nepřijatelné. Je třeba to změnit. Zároveň si nesmíme myslet, že tajné služby tu máme jen od toho, aby bojovaly s terorismem, kromě toho musejí bojovat i s organizovaným zločinem a jinými problémy. Stejně tak musíme odstoupit od snahy omezit legální držení zbraní, o což se pokoušejí v Bruselu. Tím jen pomůžeme černému trhu se zbraněmi. „Ale ani to nestačí. Snažme se jít také po těch příčinách. Snažme se řešit, proč nás ti lidé tak nenávidí, proč jsou ochotni zabíjet,“ řekl na adresu teroristů host.

Stanislav Novotný: VŘSR Je jí 100 let - tzv. Velké říjnové socialistické revoluci. Desítky let jsme poslouchali kánonické nesmysly o osvobození proletariátu z jeho okovů. O položení základů ráje na zemi. Všechno se to mělo stát v zemi, kde byl proletariát marginální a kde jej bylo nutno vytvořit zbídačením rolníků a rudým terorem. V zemi, kde musel Lenin v Dubnových tezích přepsat marxismus, aby realizoval to, co se dle základního teoretika nového světa, nemělo v Rusku vůbec uskutečnit. Ale proč takový obrat? Proč Lenin musel dojít k závěru, že v „v nejslabším článku imperialistického řetězu“ dojde ke změně. Protože byl zaplacen. A dobře. Byl zaplacen německou vládou a jeho financování, stejně jako financování celého revolučního cirkusu nedobrých klaunů, zařídil jistý I. L. Gelfand (krycí jméno Parvus). A nejenom on, byla zde celá plejáda lidí, u nichž je dosti patrné, že upřímné přesvědčení bylo pro ně méně důležité, než peníze. Však také obsadili posty rudých komisařů a zrazovali to nejdůležitější – lidi. Mezi nimi samozřejmě vysoko ční L. D.Trockij. Rusko bylo revolučně vydrancováno. Mnoho z těch, kteří neměli ani ponětí o nutnosti jakési revoluce, bylo zavražděno. Do USA odjely lodě se zlatem, často importovaní revoluční funkcionáři platili obilím či kožešinami jenom proto, aby se to prokazatelně hmatatelně cenné dostalo do těch správných rukou. A hlavně koncese! Zaplatili jsme vám, tak předejte nemovitosti, infrastrukturu, suroviny. Jak prosté. Rozdělit si staré Rusko a oligarchicky bohatnout. Ale svět není tak jednoduchý. Vznikl SSSR a udržel se. A do značné míry Západem vytvořený SSSR se zkonsolidoval jako supervelmoc, vyhrál válku a vyvezl revoluci, kterou vlastně zaplatil z naprosto zištných a mocenských důvodů úplně někdo jiný. Dovezl ji i k nám a bylo nám z toho dost smutno. Ale vyrostla také Amerika. Vyvažovala, soupeřila a nakonec vyhrála. Ale došla k závěru, že velká bere vše, a to také nebylo dobré. Kde jsme vlastně na té šachovnici teď? Filosof Ivan Soloněvič říká, že revoluci dělala v Rusku druhořadá inteligence posledních 100 let, popř. advokáti 4. řádu jako byl Kerenskij. Nebyli to tedy géniové jako Dostojevskij či Mendělejev. Ty by to ani nenapadlo. A Soloněvič dokonce litoval, že vedle Mauzolea nestojí socha neznámého profesora. Chtěl tím v podstatě říci: pomník člověku, jenž nikam nedohlédl. Jak trefné. Dávejme, prosím, větší pozor na ty naše „myslitele“ a zkoumejme jejich finanční zdroje. Trockistů a jejich barevných revolucí už bylo opravdu dost. A také si dávejme pozor na majdany všeho druhu. Na počátku zní věty opojně, někdy i múzicky. Ale pak zjistíte, že den demonstrace pro nezaměstnaného účastníka protestu na Majdanu stojí 100 USD. A že Angličané platili své hochy už v únoru 1917. No a náhle za vás někdo prodává lithium, vyváží černozem, zbavuje vás potravinové soběstačnosti či vlastní energetické politiky. Říká vám s kým smíte a s kým nesmíte obchodovat. A hlavně, že tu vládu za vás zařídí sám. A co ty naše zlaté ziskovky živené zvenčí? Chcete je? Revolucionářům také plynuly ze zahraničí značné sumy. A stačily na to, aby rozvrátily armádu a nakonec celý stát. Tak bohužel vypadá normální svět. Všude nástrahy, protože mocenské skupiny bojují, státy bojují, jedinci bojují. Pravda, není na to hezký pohled, ale je to tak. Bezmezně věřit svým politickým spojencům, nechat se jimi zkorumpovat či vydírat a vydávat tak všanc ty, které představuji a mám i chránit, je trestuhodné. Jidášova agenda má vždy jen jedno vyústění. Po východních převratech stála Ruská federace dlouho na hanbě, ale dala se opět dohromady. Není to už SSSR a nemůže mít dřívější ambice. VŘSR je v Rusku mementem a bojování ideologicky minulých válek nedává z naší strany žádný smysl. Buďme především na své straně. Jsme Češi a Středoevropané. Vrátili jsme se tak trochu do bismarckovských dob a musíme najít sami sebe. VŘSR je pryč a my máme vlastní zájmy. VŘSR zvítězila mj. také proto, že car Mikuláš II. nebyl schopen jednat jako vůdce. Vydával se za hospodáře země, ale když bylo nutno řešit kopec sociálních a strukturálních problémů po roce 1905, nastrkoval jiné figury. Nebyl schopen čelit anarchistickému terorismu, řádění cizích tajných služeb a nebyl schopen postavit se za svého nejlepšího premiéra Petra Stolypina. Prakticky jej tak vydal atentátu napospas. Co vám to připomíná? I my máme premiéra a ministry. Ale toho současného prvního z prvních nepošlete v noci samotného ani na suchý záchod v lese. Ale kde je ten, kdo ponese odpovědnost, kdo se popere za skutečné české zájmy, za dobré vztahy k velmocem i našim sousedům, kdo nebude bojovat cizí ani minulé války. Potřebujeme vládu, která zastaví další dehonestující kolonizaci ČR. Dámy a pánové v politice, myslete na občany a sestavte takovou vládu. Na nic se nevymlouvejte. Je to jednoduše vaše práce. V Rusku se hrálo mnoho her, Rusko dokonce vítězilo ve válce a náhle přišel rychlý konec. A Němci zase zaplatili revolucionáře proto, aby vyhráli I. světovou válkou, ale nakonec jí prohráli. Málokoho z tehdejších hlavních protagonistů napadlo, jak šílené následky ponesou za svou bohorovnost. A vy, kteří máte tu možnost, naznačte i bruselským, že žádný strom neroste do nebe.

Michael Žantovský se rozepsal, jak máme zalévat demokracii Slovensko se s počátečními podmínkami, které mělo po rozdělení federace v mnoha ohledech obtížnější než ČR, vyrovnalo o něco úspěšněji než Češi, Moravané a Slezané. V eseji, kterou přináší Týdeník Echo a ukázku z níž přinesl web Echo24, to píše ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. V eseji mimo jiné píše, že svobodě se u nás po celých pětadvacet let mimořádně dařilo. „Umožnila vznik demokratických institucí, neomezené svobody projevu a svobodných sdělovacích prostředků a otevřela cestu podnikavosti a umu jednotlivců. V každodenním životě se projevovala jako možnost cestovat za hranice všedních dnů, svobodně vyznávat víru i její nedostatek, sledovat naučné dokumenty i pornografii, dávat najevo sebevědomí i pomáhat slabším,“ napsal Žantovský s tím, že většina z nás se smířila i s tím, že svoboda je tak trochu barvoslepá: „Nabízí příležitost podnikatelům i podnikavcům, poctivcům stejně jako pokrytcům.“ "Svoboda je nesmírně cenný, ale současně křehký dar. Není to cosi, co se dá uložit do vitríny, občas oprášit a ukazovat návštěvníkům. Sdílí se svými nositeli vlastnosti živé hmoty – schopnost se kultivovat, rozvíjet, ale také chřadnout, deformovat se a hynout. Musí se pěstovat, zalévat, kultivovat, opatrovat a střežit. Je citlivá na nedostatek světla a pravidelné péče," rozepsal se poeticky Žantovský. Celá ukázka je ZDE Svoboda nám také umožnila jednotlivě i společně vykročit na cestu do budoucnosti, píše dále Žantovský. „Naši slovenští přátelé se koncem roku 1992 rozhodli jít po té cestě samostatně. Jak kdosi podotkl, Českou republiku vlastně vytvořili Slováci,“ podotýká. A připouští, že „bratranecký pohled přes řeku Moravu“ nám příliš důvodů k sebevědomí nedodává. „Nikdo nemůže popřít, že po rozdělení federace mělo Slovensko, menší, mezinárodně méně známé a ekonomicky slabší, daleko obtížnější počáteční podmínky než my. A stejně tak nikdo nemůže popřít, že se s nimi po překonání mečiarismu vyrovnalo velmi úspěšně. Přiznejme si, v mnoha ohledech o něco úspěšněji než my, Češi, Moravané a Slezané,“ uvedl Žantovský.

Vlivný byznysmen z Afghánistánu: Zeman je můj prezident. Kdo nechá rodinu ve válce a uteče, stojí za pěkné ho*no. A toto nyní dělá Dan Landa ROZHOVOR Proč sklízel film Lída Baarová tak drsnou kritiku? Souvisí to s tím, že se režisér Filip Renč přátelí s prezidentem Milošem Zemanem, a dokonce z jeho rukou dostal státní vyznamenání? A co Zemanova zahraniční politika, plán boje proti terorismu a migrační krize? Na takové otázky v interview pro ParlamentníListy.cz odpovídal vlivný byznysmen a filmový producent afghánského původu, prezident Česko-afghánské smíšené obchodní komory v ČR Fawad Nadri. Začněme filmem Lída Baarová, který vaše agentura produkovala. Ihned po premiéře se začala valit vlna kritiky od nejrůznějších lidí. Není film tak dobrý, jak se očekávalo? Nebo čím si to vysvětlujete? Zaprvé chci říct, že je to film o české občance, o jejím osudu, lásce. Říká se, že láska je slepá, a tohle byl ten případ. My ukazujeme lovestory, není to dokument. Důležitým faktorem k posouzení je návštěvnost občanů. Podívejte se, kolik lidí už film vidělo! Kdyby všechno stálo za nic, jak říkají kritici, byl by to snad takový úspěch? Kritici říkají, že hudba je špatná… Sakra, pan Ondřej Soukup snad udělal blbou hudbu? Kolik toho ti kritici vytvořili, že si dovolují vystupovat tak ostře? Místo toho, aby byli rádi, že jde o českou produkci, tak nadávají. Film pojede do Německa, do Rakouska. Pak budou sedět na prdeli, až budeme na Berlinale nebo v Americe. Lída Baarová je film na evropské úrovni. Ukazujeme v něm osudy lidí, ukazujeme i to, co nacisté páchali. Není to ale film o Hitlerovi, není to film o nacistickém Německu, jde o osud jedné jediné dámy. Pro mě je důležitá návštěvnost. Za prvních dvanáct dní vidělo film 260 tisíc lidí a do konce února to bylo už 356 tisíc lidí v České republice a 65 tisíc lidí na Slovensku. Je to ohromný úspěch, obrovská návštěvnost je i v malých městských nebo vesnických kinech. Lidé, kteří normálně do kina nechodí, se zvedli a šli na Lídu Baarovou. Proč ti „kritici“ teda chodí do kina, když hned od začátku věděli, že je všechno špatně? Podle nich je špatná kamera, špatný zvuk, špatná hudba, špatní herci… Takže Karl Markovics nebo Gedeon Burkhard jsou špatní herci?! Je to závist, nic víc. Oni jen vyčítají, nadávají a sami nikdy nic nevytvoří. Naopak třeba pan prezident byl velice spokojen, ministr kultury byl spokojen. Lída Baarová je vynikající, perfektně propracovaný film evropského formátu s českou produkcí a českým režisérem. Někteří za tou drsnou kritikou filmu viděli ještě jiný důvod – skutečnost, že ho natočil Filip Renč, kterého vyznamenal prezident republiky, má s ním přátelské vztahy a mezi umělci nepatří k „hlavnímu proudu“… Ano, na tom bude hodně pravdy. Ale je to k pláči. To, že pan prezident někoho vyznamená, tak už je předem odsouzen ve všem, co dělá? Je to neskutečná závist a nenávist, ať se tím užírají sami, ale neotravují okolí. Pana prezidenta by měli uctívat! Jednou je to český prezident, tak ho mají uznávat. Já ho uctívám, vážím si ho, mám rád jeho názory. Je to člověk se zkušenostmi, který hájí zájmy vlastního národa a tak to má být. Nikdy nepochopím, když někdo vykládá, že Miloš Zeman není jeho prezident. Ať odevzdá občanství a jde třeba do Maďarska! Když přišla řeč na prezidenta Zemana, zastavme se u některých jeho kroků. Řada kritiků mu vyčítá jeho způsob zahraniční politiky, například vztahy s Čínou nebo to, že jezdí častěji na Východ než na Západ. Přitom ale po návštěvě čínského prezidenta v Londýně, kde ho královna přijala s nejvyššími poctami, se u nás kritika britské panovnice neozvala. Zahraniční politiku dělá pan prezident na výbornou. Vím to díky Afghánistánu. Poté, co ho pan prezident navštívil, podepsalo české a afghánské národní muzeum dohodu a výsledkem je aktuálně probíhající výstava o Afghánistánu. Pan prezident někam přijede, otvírá dveře podnikatelům, bojuje za české obchodníky, za české národní zájmy, a tím i za české občany. Podívejte se, jak vynikající vztahy s Čínou teď máme. Mnoho západních zemí by dalo všechno, aby měly tak dobré vztahy jako my. Kamkoliv přijdete, chtějí mít dobré vztahy s Čínou. A my to už máme a ještě k tomu na přátelské úrovni. Jak vnímáte kontinuální kritickou kampaň, která proti Miloši Zemanovi existuje? Některá média, politici, komentátoři nebo umělci negativně komentují téměř každý čin nebo výrok prezidenta. Těch lidí je mi líto. Jestli jsou tak zaslepení, že nevidí a neslyší, co se ve světě děje a proč na to takovým způsobem pan prezident reaguje, tak co na to říct? Kdyby se choval tak, jak by chtěli oni, neměli bychom nic, žádné obchodní vztahy, žádná varování před současnými hrozbami. Jedním z hlavních témat prezidenta je boj proti mezinárodnímu terorismu. Miloš Zeman dlouhodobě burcuje k jasnému a efektivnímu řešení, nejvýrazněji v projevu loni na Valném shromáždění OSN. Vy pocházíte z Afghánistánu, jak činnost prezidenta v této oblasti vnímáte? Jsem přesvědčen, že jde správnou cestou. Když mluví o uprchlické krizi, má to jasně podložené. Ano, pomáhejme těm, kteří to skutečně potřebují. Ale takových může být tak pět procent z celkového počtu. To si máme všechny vzít do Evropy? Ne, pan prezident to říká zcela správně. Pokud chce být uprchlík přijat do některé země, musí být bezpečnostně prověřen, musí říct, proč sem přijel, proč nebo zda tady chce zůstat, co se mu v Evropě líbí nebo nelíbí. Takoví lidé musí přijmout evropské hodnoty. Ne, že si bude žít podle svých hodnot, ty musí nechat doma a přizpůsobit se. Fawad Nadri po pravici prezidenta Zemana při premiéře Lída Baarové (Foto: Archiv FN) Panu prezidentovi je jasné, že se můžeme stát obětí toho šíleného terorismu. On ví, co se v těch oblastech děje a že mnozí z teroristů mohou být infiltrováni v migrační vlně, což řekly i některé tajné služby. Miloš Zeman se podle mě chová jako zodpovědný státník, který nehodlá nic podcenit. Jak vnímáte (ne)činnost Evropské unie v této věci? Nerozhodnost. Dávno se měli zavřít hranice! A kdo sem chce, musí být jasně identifikován, jeho žádost posouzena ze všech stran. Musíme vždycky vědět, s kým máme tu čest a koho si pouštíme domů. Tady je problém. Ne že všichni jsou Syřané a my jim to budeme věřit. Doba je zlá, my nevíme, kdo sem chce přijít. Sem přece mohou přicházet i lidé ne proto, aby jako uprchlíci žili v bezpečné oblasti, ale aby nám něco zničili. Jestli nechám svoji rodinu tam a přijdu sám do Evropy, tak to s prominutím stojím za pěkné hovno. Nebo je normální nechat ženu a děti ve válce a sám si zachránit život?! Když je někdo schopen takto zacházet s vlastní rodinou, jakým přínosem může být pro nás? Nemůžeme být humánní za cenu vlastního sebezničení. Stačí se podívat, co se děje v Německu. Policie tam je často nečinná, anebo hůř, má nařízeno nic nedělat. Vykradou vás, znásilní babičku, otce zmlátí, dítěti ukradnou kolo a po čase se veřejnost dozví, že pachatelé byli ze sousedního uprchlického tábora. Pokud ovšem někdo nenařídí novinářům, aby o tom mlčeli. Je to velké neštěstí. Začíná to vypadat jako nová totalita. A proto jsou Češi tak obezřetní, protože si totalitu zažili, mají zkušenost, a protože máme prezidenta, který se nebojí o tom mluvit nahlas. Stačí se podívat na některá evropská města a jde vám mráz po zádech. Třeba Brusel – přejdete pár ulic a nechápete, kde to jste. To už není Evropa. Něčemu takovému musíme říct jasné a razantní ne. Pokud nejste razantní, nebude to brát konců. Závěrem mě zajímá dění kolem Daniela Landy a jeho projektů v Afghánistánu. Není k tomu příliš veřejných informací, čímž ho část veřejnosti může považovat za blázna. Vy se v tom také angažujete – můžete blíže pohovořit, o co se jedná? Pro všechny fanoušky se v roce 2012 zbláznil. Za tři roky dokázal plavat mezi žraloky, jezdil rallye a připravoval se na Afghánistán. Ale jak se ukazuje teď, všechno mělo svůj význam. My tam chceme vychovávat mládež. Říkáme: zůstaňte doma, nejezděte sem a my vám pomůžeme. Týká se to sportu, kultury atd. Podívejte se, proč v poslední době utíkají lidé z Afghánistánu. Už i v obyčejných vesnicích je tragický stav. Řádí tam Islámský stát a dostává lidi na svoji stranu. Buď penězi, nebo silou. IS, to je sadistický stroj na zabíjení, který se chce co nejvíc šířit. Proto se začal angažovat Dan Landa. Přijede tam a řekne těm mladým, ať neblázní a neřeší, kdo co je. Šíří se mezi nimi vzájemná etnická nenávist a Dan to chce zastavit. Všichni pod jeden prapor. Proto máme sestavených čtrnáct duševních hodnot. Prostřednictvím sportu a kultury chceme zastavit nenávist. Je to ale složité; když je tam třicet let válka, není to snadné. Cílem je, aby si všichni vzájemně řekli, že jsou bratři. Říkáme jim, ať nechají stranou politiku a náboženství a sjednotí se třeba v rámci sportovních aktivit. Na mladé to může fungovat a mít budoucnost. Mám-li to říci jedním slovem, je to prevence.

Český lev: Ozval se Andrej Babiš. Pořádně naštvaný Letošní Český lev byl plný politických projevů českých filmařů, kteří kritizovali především Zemanův inaugurační projev, kde útočil na Českou televizi. Některá jejich vyjádření rozpálila do běla premiéra v demisi Andreje Babiše, který jim to následně pěkně vytmavil a zmínil i to, jak přispíval na tvorbu například dokumentaristce Olze Sommerové, která se ten večer na adresu prezidenta pořádně rozjela. „Sommerové jsem sponzoroval filmy a nedostal jsem ani pozvanku,“ stěžoval si premiér. Už na samém začátku se neudržela se soškou Českého lva v rukou dokumentaristka Olga Sommerová, která při své děkovné řeči využila toho, že přímý přenos večera vysílá právě Česká televize. „Nepatří žádnému oligarchovi, ale nám občanům,“ řekla. a sklidila potlesk. „Já nevím, koho paní Sommerová myslela, že je ten oligarcha, jestli je to pan Soukup, nebo jsem to já,“ řekl Babiš pro server Blesk.cz s tím, že se v tom neviděl. Právě Sommerové prý premiér sponzoroval dva filmy, o to víc ho podle jeho slov mrzí, že na slavnostní večer neobdržel ani pozvánku. „Sponzoroval jsem filmy paní Sommerové, protože mám rád film, a když jsem se stal ministrem financí, tak jsem navýšil rozpočet na 800 milionů. Bylo by potřeba říct, když má někdo nějaký problém, s čím vlastně má ten problém,“ uvedl dotčeně Babiš a dodal, jestli to není v tom, že někdo tady nechce akceptovat výsledek demokratických voleb. Premiér prý nechápe ani petici na obranu České televize, která v sále a na večírku Českého lva kolovala a byla reakcí na Zemanův inaugurační projev a kterou podepsalo 370 umělců. „Jsou to nesmysly a mě to mrzí, že dělají nějaké akce, které podepisují lidi, které jsem i finančně podporoval, kteří se mnou projednávali i různé projekty, a teď najednou se mnou mají nějaký problém. A proč neměli se mnou problém předtím?“ rozohnil se premiér. Původní zdroj ZDE Nezávislost České televize prý v ohrožení rozhodně není. „Já to tak nevnímám, osobně určitě nebudu nějakým způsobem napadat veřejnoprávní média, i když si můžu myslet o některých reportážích nebo redaktorech svoje, ale já už jsem si na to zvykl,“ uzavřel premiér.

Internet na občanku? Piráti jsou proti Zasáhne česká vláda proti internetu? „Svobodný Internet je ale v dnešní digitalizované době jedním ze stavebních kamenů demokratické společnosti a nesmíme si ho nechat vzít,“ říká v rozhovoru pro Sputnik Ivo Vašíček, místopředseda České pirátské strany. Nedávno se v Praze uskutečnila demonstrace na podporu svobodného Internetu. Jak proběhla? Opravdu je v Česku Internet v nebezpečí? Demonstrace se přes nepřízeň počasí zúčastnilo přibližně 600 lidí. Průvod šel od Klárova k ministerstvu vnitra, kde předal politikům naši výzvu Tři kroky k obraně svobodného Internetu. Právě v této výzvě jsme shrnuli, proč je svobodný Internet v Česku v nebezpečí. Dále kritizujeme návrhy na deanonymizaci Internetu, po které volá například Milan Chovanec, v rámci níž by každý musel Internetovou občanku pro přístup k Internetu nebo úmysly zakázat šifrování. Kromě toho nám vadí i princip kriminalizace odkazování, kvůli jehož uplatňování v Čechách jsme teď sami jako politická strana stíháni — konkrétně za provoz legálního webu s odkazy sledujuserialy.cz. Ačkoliv zatím máme relativně svobodný Internet, snahy o jeho regulaci jsou však v ČR i ve světě trvalým jevem. Internet si žije vlastním životem a má lepší paměť než voliči, což mnoha lidem nehraje do karet. Svobodný Internet je ale v dnešní digitalizované době jedním ze stavebních kamenů demokratické společnosti a nesmíme si ho nechat vzít. Ministr financí Andrej Babiš se dušuje, že blokovat Internet nechce. Chce jen vymýtit na Internetu nelegální hazard. Dá se podobným výrokům věřit? Andrej Babiš se nejprve hájil počtem závislých gamblerů. Poté však prohlásil, že mu jde hlavně o to, aby firmy, co přes Internet podnikají, platili v Česku daně. Jenže Internetové služby přeci sídlí v zahraničí, Facebook třeba v Irsku, kdyby se rozhodl uplatnit podobný princip i v dalších odvětvích, musel by začít blokovat i sociální sítě. Navíc, zkušenosti ze zahraničí nás poučují, že jakmile začne cenzurní mechanismus legálně fungovat, omezení přibývá. Nemůže brát omezení svobody Internetu třeba takový premiér Sobotka osobně? Nedávno se mu hackeři vloupali do emailu a dělali alotria s jeho mikroblogem na Twitteru… Přesně na tuto událost reagoval svými kontroverzními výroky ministr vnitra Milan Chovanec a navrhl diskusi ohledně identifikace všech Internetových uživatelů. To by znamenalo nepřípustný zásah do soukromí všech občanů, kteří se na síti pohybují, včetně pana Sobotky. Je třeba za vloupání do emailu premiéra potrestat pouze hackery, nikoliv celou populaci. Znemožnění anonymního přístupu na Internet nemá se svobodu a demokracií nic společného. Pirátské straně jde právě o to najít kompromis mezi ochranou soukromí a svobodným a svobodným přístupem k informacím. Proti dobrovolnosti elektronické občanky nic nemám, ale nedokážu si představit, že by bylo něco takového povinné. To by znamenalo legální permanentní špehování. Na ulici mne přeci taky nikdo nemůže sledovat, proč by se to mělo dít se souhlasem vlády v kyberprostoru? Co se týče ilegality určitých komunikačních programů — to už by se jednalo vyloženě o cenzuru a přiblížilo by nás to k zemím jako je Čína. Povinnost identifikace na Internetu a ilegalita komunikačních platforem jsou opatření užívaná v nedemokratických státech k upevnění moci a umlčení vox populi. Jak se dá se státním omezováním Internetu bojovat? Je třeba nemlčet a hledat alternativy. Klasickými prostředky občanského aktivismu jsou demonstrace nebo petice. Bojem proti omezování byl již zmíněný provoz stránek s pouhými odkazy sledujuserialy.cz a sledujufilmy.cz a možná za trestní stíhání v souvislosti s těmito weby jednou žalobci poděkujeme, protože právě na tomto případě můžeme demonstrovat absurdnost výkladu české legislativy. V dnešní době se rozmáhá i internetový aktivismus, z jehož řad je zřejmě nejznámější hnutí Anonymous. Jak řekl zakladatel Pirátského hnutí a bývalý předseda Švédské pirátské strany Rick Falkvinge: "My musíme vyhrát každou bitvu. Jim (politikům) stačí vyhrát pouze jednou."

Janukovyč se omluvil rodinným příslušníkům mrtvých na „Majdanu“ Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč se během svého dálkového výslechu omluvil rodinám těch, kteří zahynuli na náměstí Nezávislosti. „Chtěl bych se v první řadě obrátit k pozůstalým nebo k těm, kdo zastupuje jejich zájmy. Chtěl bych se vám omluvit a chci, abyste věděli, že jsem udělal vše pro to, aby k takové tragédii nedošlo. Jsem připraven se vám podívat do očí a zodpovědět všechny vaše otázky," cituje Janukovyče ukrajinská televize 112 Ukrajina. Dříve bývalý ukrajinský prezident oznámil, že by se chtěl setkat se starostou Kyjeva Vitalijem Kličko a bývalým ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem.

Aleš Brichta se zastal Miloše Zemana. Ale takovými slovy... Neukazujte je dětem Populární zpěvák Aleš Brichta se na svém facebookovém profilu zastal prezidenta Miloše Zemana. „Pro porovnání, když člověk sleduje, jak si u nás někdo dovolí urážet sprostými nápisy prezidenta. V Polsku se na jedné základní škole objevil na dívčím záchodku nápis ‚Andrzej Dupa‘ (dupa je polsky prdel) a polský prezident je Andrzej Duda. Na škole už probíhá rozsáhlé vyšetřování, včetně grafologických rozborů písma žáků. Někde to prostě s tím, co jim v zemi vyrůstá za mládež, berou trochu víc seriozně,“ uvedl Brichta. Naráží tak zřejmě na to, že se v Brně objevil nápis Miloš Zeman je gentleman s autorstvím Adolf Hitler. V diskusi se Brichta následně bránil komentářům, kterých se dočkal. „Já jsem jen upozorňoval na extrémy v přístupu. A on je přece jen rozdíl napsat na hajzl, že Franta je čurák, nebo psát něco podobnýho o prezidentovi státu na billboardy. Obzvlášť když za vyjádření, že nějakej politik je blbec, můžete být stíháni za vyzrazení státního tajemství,“ napsal s tím, že je vychován alespoň v určitých zásadách slušnosti. „Takže ty trenky a nápisy beru spíš jako vyjádření mentální úrovně jejich autorů,“ uvedl. Brichtova slova následně okomentoval komentátor Petr Kamberský. „Ten koment ‚tohle by si před r. 1989 nikdo nedovolil‘ vydá za dvacet sociálněvědních analýz,“ řekl. Tento nápis se v Brně objevil v souvislosti s kauzou Peroutka, kdy Zeman před rokem řekl, že novinář Ferdinand Peroutka byl fascinován nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem a byl autorem textu Hitler je gentleman. Kvůli tomu se dokonce soudí s Peroutkovou vnučkou Terezií Kaslovou, která po prezidentovi považuje za jeho výrok omluvu. Text se totiž nikdy nenašel. I když Obvodní soud pro Prahu 1 Zemanovi omluvu nařídil, ten se omlouvat nehodlá, neboť je o existenci textu přesvědčen.

V Japonském moři vzplanul požár na lodi s ruskými námořníky V Japonském moři vzplanul požár na lodi Iman s ruskou posádkou na palubě, oznámil agentuře RIA Novosti náčelník námořního záchranného a koordinačního střediska ve Vladivostoku Nikolaj Pirožkov. Podle jeho slov nikdo z námořníků požárem neutrpěl. „Iman plul z Toyamy do Vladivostoku s nákladem techniky. Požár začal ve strojovně a kotelně. Posádka lodi ji hermeticky uzavřela a požár uhasila", řekl spolubesedník agentury. Iman je loď pod vlajkou Togo, její posádku tvoří 21 lidí, všichni jsou občany Ruska.

Jako by ti poslanci čekali v prezidentově projevu na záminku k demonstraci. Spisovatelka Formáčková našla také tragickou paralelu ke studentským protestům ROZHOVOR „Některá videa s projevy dětí jsem také viděla a hned jsem si vzpomněla na knihu Pán much, kterou napsal v roce 1954 anglický spisovatel William Golding. V ní jde o skupinu chlapců, kteří se po havárii letadla ocitnou na opuštěném ostrově a chtějí tam vybudovat demokratickou společnost. Skončí to naprosto tragédií. Nebyl tam nikdo, kdo by dětem poradil, kdo by je usměrnil. Děti prostě na barikády nepatří,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz novinářka a spisovatelka Marie Formáčková. Krom toho se ještě vrací k inauguračnímu projevu prezidenta Miloše Zemana, k jehož obsahu někteří politici vznesli výhrady, anebo k ruským prezidentským volbám. Miloš Zeman ve svém inauguračním projevu kritizoval Zdeňka Bakalu a média patřící do jeho vydavatelství, a také Českou televizi, na což někteří politici zejména z TOP 09 a ODS reagovali tak, že opustili Vladislavský sál. Premiér Andrej Babiš posléze řekl, že čekal jiný projev a bývalý prezident Václav Klaus uvedl, že Zeman nechal průchod své mstivosti. Má Klaus pravdu? Inaugurační projev Miloše Zemana byl přesně takový, jaký je on sám. Možná v některých pasážích nediplomatický, ale každému pochopitelný, protože on prostě umí věci pojmenovat tak, aby tomu všichni rozuměli. Na rozdíl od Andreje Babiše jsem jiný nečekala, nepřipadal mi ani mstivý, protože podobná slova Miloš Zeman už řekl mnohokrát. Proto mi připadá odchod některých poslanců poněkud nedůstojný jejich majestátu. Jako by čekali, až se v prezidentových slovech najde k demonstrativnímu pochodu ztichlým sálem záminka. Andrej Babiš o své vládě opět prioritně vyjednává s ČSSD. Jenže sociální demokracie si řekla o pět resortů, které jí evidentně ANO nedá a pak je ve hře vnitrostranické referendum ČSSD. Dosáhne ČSSD toho, co si umanula? A je Jan Hamáček tím, kdo se dokáže Babišovi při vyjednávání postavit jako rovnocenný partner? Nepřipadá mi, že by ČSSD byla tak silná „v kramflecích“, aby si mohla dovolit klást požadavky. Jenomže jí nahrávají ti, kteří takzvaně nechtějí mít nic společného s premiérem, který je soudně stíhaný. To jsou ale jen zbytečné politické hrátky, jichž by se odpovědní politici dopouštět neměli. Do politiky přece šli s tím, že chtějí své zemi pomoci, že ji chtějí řídit, tak proč to nedělají? Andrej Babiš a hnutí ANO jsou prostě vítězi voleb a na tom ti trucující a vzdorující nic nezmění. Někdo tvrdí, že Andrej Babiš chce předčasné volby a vyjednávání jen předstírá. Může to tak být? A jak vnímáte zásahy Andreje Babiše do Generální inspekce bezpečnostních sborů, tedy snahu o odvolání Michala Murína? Že by chtěl Andrej Babiš předčasné volby, to postrádá logiku. S velkou pravděpodobností by zase vyhrál a situace by se opakovala. A pokud jde o odvolání Michala Murína, Andrej Babiš není car a tohle není vzhledem k služebnímu zákonu tak jednoduché. Nejdřív je potřeba s Michalem Murínem vést kázeňské řízení, je to tedy běh na dlouhou trať a hlavně je to zase dobrý pohonný materiál pro všechny odpůrce Andreje Babiše. Babiš, Okamura, komunista Zdeněk Ondráček a koneckonců i prezident Miloš Zeman. Proti těm všem nedávno lidé demonstrovali na náměstích, do nichž se zapojili i studenti a podle některých fotografií dokonce i dvanáctileté děti. Mnozí k tomu tvrdí, že mladá generace byla k tomu zneužita a že často vůbec neví, oč v protestech jde. Část videa dětí, které se zapojily do stávky, koluje, a někteří uživatelé internetu píší, že je to „politická pedofilie“. Může být pohled těchto dětí pro politiky inspirací? Některá videa s projevy dětí jsem také viděla a hned jsem si vzpomněla na knihu Pán much, kterou napsal v roce 1954 anglický spisovatel William Golding. V ní jde o skupinu chlapců, kteří se po havárii letadla ocitnou na opuštěném ostrově a chtějí tam vybudovat demokratickou společnost. Skončí to naprosto tragédií. Nebyl tam nikdo, kdo by dětem poradil, kdo by je usměrnil. Děti prostě na barikády nepatří a od pedagogů je neodpovědné je tam posílat, byť jde pouze o barikády symbolické. A ti politici, kteří tomu tleskají, by si rychle měli hledat jiné společenské uplatnění. Co se týče zmiňovaných protestů, zajímavý je jistě i tento pohled: V Reflexu Václav Klaus ml. odmítl, aby se politika míchala do škol, načež Miroslav Kalousek prohlásil, že se mu dělá z Klause nevolno a vmetl mu, že jeho otec byl členem první polistopadové vlády, která vznikla na základě studentských protestů. I tato výměna názorů reflektuje rozdílné pohledy na výstražné demonstrace. S Václavem Klausem mladším samozřejmě souhlasím a Miroslav Kalousek se trochu plete v pojmech. Něco jiného jsou žáci základní školy a něco jiného studenti vysokých škol. To už jsou dospělí lidé, kteří jsou za své činy odpovědní. Ještě jeden moment bych okolo protestů ráda zmínila. Lidé se v nich kupodivu hromadně zastávali i České televize, kterou nejenže často kritizuje prezident Zeman, ale pouští se do ní i generální ředitel TV Barrandov Jaromír Soukup. Zeman ale protest proti televizi komentoval takto: „Víte, za co ti chudáčci demonstrovali? Za svobodu televize ne, ale za Kalouskovu televizi,“ řekl prezident, podle něhož má ČT zpravodajství a publicistiku vychýlenou ve prospěch TOP 09. Má pravdu? Strašně bych si přála, aby veřejnoprávní televize, na niž také pravidelně každý měsíc přispívám, byla nestranná a objektivní. Já vím, že je to někdy těžké a všichni jsme jenom lidé, ale mně se často u pořadů této „naší“ televize udělá tak těžko, že prostě musím přepnout. Někdy je to způsobeno tendenčností názorů, někdy tragickou neznalostí některého redaktora, někdy také úrovni „uměleckých“ děl. Na Slovensku rezignoval slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák, poté premiér Robert Fico. Slovenský prezident Andrej Kiska jmenoval ve čtvrtek novou vládu v čele s dosavadním vicepremiérem Peterem Pellegrinim. Zavládne už na Slovensku klid? Vře to nejen na Slovensku, ale na mnoha dalších místech na světě. Je to jakýsi průvodní jev doby, ve které už takřka tři desetiletí nemáme pojmenovaného nepřítele a plácáme se ve vlastní šťávě. Dřív se bojovalo proti západním imperialistům, porušování lidských práv na východě, proti všemožným nepravostem na obou stranách hřiště. Dnes už nemáme hřiště rozdělené železnou oponou a hrajeme všichni spolu a zároveň proti sobě. Tahle hra ještě nemá pravidla, ta se teprve těžce rodí. Takže to považují za odraz doby a důsledek divokých let, která máme za sebou, a platíme za všechny fauly, jichž jsme se dopustili, dopouštíme a zcela jistě dál dopouštět budeme. : Vladimír Putin obhájil prezidentský post v Rusku drtivým způsobem. Dokonce i Petra Procházková nebo Luboš Palata, které nikdo nemůže podezírat z přízně k Rusku, píší o tom, že svým způsobem Rusové mají Putina rádi i proto, že pod jeho vedením jde z Ruska strach. Lze chápat situaci tak, že on je někdo, koho Rusové potřebují a máme se s tím smířit? A co tvrzení, že se máme Ruska bát? Jak vnímat to, že Vladimir Putin neměl v podstatě konkurenci? Je vůbec možné v současném policejním a mediálním systému, který Putin vytvořil, aby se mohl prosadit i někdo jiný? Objevují se názory, že ve chvíli, kdy Putin skončí, může přijít někdo ještě horší. Dokonce se prý spekuluje o tom, že Putina pak nahradí opět komunista... Bylo by to pro Rusy zlé? Vladimír Putin neměl ve volbách slabé protikandidáty, ať už to byli Vladimír Žirinovskij, Gennadij Zjuganov, Grigorij Javlinskij či Xenija Sobčaková. On ale prostě dovedl lidi oslovit nejsrozumitelněji a také hlavně tím, co už má za sebou. Rusko se za dobu jeho vlády opravdu dokázalo vypořádat se vším, ať už to byly nejrůznější sankce, a to hospodářské i sportovní, ale také se zcela nepochybně zvedla životní úroveň. Navíc Vladimír Putin Rusko chválí, povzbuzuje své spoluobčany a říká, že si ve své krásné zemi udělají takové prostředí, aby jim všem bylo dobře. Tohle pozitivní vlastenectví dělá divy a Rusové na něj slyší. Ostatně i proto v podstatě všechno přežijí. Vlastně také bych ráda slyšela podobná slova od našich politiků – i my přece žijeme v krásné zemi a nemusíme se za sebe stydět! : V minulých letech tolik napjaté vztahy mezi Ruskem a Západem dostávají další vážné trhliny. Velká Británie i další klíčové země Evropské unie obviňují Rusko, že stojí za útokem na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru, který zásadním způsobem zhoršil vztahy mezi oběma zeměmi. Premiérka Mayová prosadila v britském parlamentu vyhoštění 23 ruských diplomatů a další sankce. V reakci na vyjádření ruské diplomacie, že smrtící jed mohl pocházet i z Česka, navrhuje bývalý poslanec Ivan Gabal vyhostit ruské diplomaty z Česka. Podobný názor zastávají i někteří další. Měli bychom takto odpovědět? A nemůže být situace kolem jedu novičok uměle vyvolanou aférou? Myslím, že v této otázce není místo na hysterii, které podlehl pan bývalý poslanec. Nad vraždou, nebo pokusem o ni, nelze mávnout rukou a musí se vyšetřit, aby odpadly pochybnosti a dohady. To se ostatně týká i vraždy slovenského novináře a jeho partnerky. V tomto případě byl u obětí zjištěn jed, z autorství jedovaté látky bylo obviněno Rusko, to oponovalo, že u nich jeho vývoj neprobíhal, za pravděpodobné výrobce označilo naši republiku, ale také Velkou Británii, Švédsko,USA. Je třeba najít výrobce a také toho, kdo vraždu spáchal.

Odchod Rusů ze Sýrie: Je to jinak, píše Tereza Spencerová Redaktorka Literárních novin a analytička Tereza Spencerová se zabývá na serveru Literárky.cz odchodem Ruska ze Sýrie. „Rusko ‚odchází‘ ze Sýrie, aby v Sýrii zůstalo,“ konstatuje. „Putinovo rozhodnutí odsunout část sil ze Sýrie ze všeho nejvíc připomíná ‚odcházení‘ západních armád třeba z Afghánistánu,“ konstatuje Spencerová a hodnotí další kolo „mírových“ rozhovorů v Ženevě. Podle ní se v současné době o rozruch postaral pouze ruský prezident Vladimir Putin, který v pondělí vpodvečer oznámil stažení ruských sil ze Sýrie. A to se slovy, že úkoly, které mělo ministerstvo obrany splnit, byly splněny. Jak následně Spencerová konstatuje, například The Guadian uvádí, že Putin Západ zaskočil. Podle šéfa německé diplomacie Franka-Waltera Steinmeiera je to pro změnu vzkaz Asadovi, aby se podvolil a začal seriózně jednat. „Kolem Putinova rozhodnutí, které bylo zcela jistě s Damaškem dopředu konzultováno, je víc otazníků než odpovědí. Co třeba znamená ono ‚splnění úkolů‘? Loni v říjnu Putin konstatoval, že hlavním cílem vstupu do války je ‚konsolidace zákonné moci a vytvoření předpokladů pro politický kompromis‘. Znamená to, že taková situace už nastala, když Asadova vláda kontroluje území, na němž žije asi 85 procent Syřanů? Nebo k rozhodnutí přispěl stabilizující faktor, že si Rusko na letecké základně Hmejmím ‚utvořilo‘ vlastní koalici syrské ‚umírněné‘ opozice, která nebude bojovat proti vládním vojskům?“ ptá se Spencerová. Původní text ZDE. Spekuluje také nad tím, zda Rusko tímto nenabídlo Spojeným státům možnost dosáhnout v Sýrii alespoň „malého vítězství“ v boji proti terorismu tím, že jim přenechá Daeš v jeho „hlavním městě“ Rakká. „Očividným zdá se být jen to, že rozhodnutí o stažení – blíže neurčeného počtu – letadel ze Sýrie je rozhodnutí politické a diplomatické, nikoli vojenské, a hlavně že to není rozhodnutí učiněné ze dne na den. V pozadí mohou být dohody s USA a regionálními hráči o rozdělení sfér vlivu a o dostatečných zárukách pro Bašára Asada, stejně jako třeba snaha Ruska ukázat blízkovýchodním režimům, že umí držet slovo, což do budoucna může pozici Ruska v regionu jen posílit. Na druhou stranu Rusko zcela určitě nekončí s podporou Damašku a navíc si ponechává své základny v Tartúsu, Hmejmímu i Latákii, které mají ‚fungovat v dosavadním režimu‘, což ze všeho nejvíc vyvolává paralelu s americkým ‚odcházením‘ třeba z Afghánistánu,“ uzavírá Spencerová se slovy, že válka proti Daeši, Al-Káidě i dalším teroristům pokračuje.

VIDEO ze včerejší taškařice před Pražským hradem a před zraky turistů Svědky nevšední podívané byli návštěvníci Pražského hradu, kteří se včera pohybovali poblíž vstupu do jeho areálu. Dva aktivisté ze skupiny oMEN zde protestovali proti podle nich proruské politice prezidenta Miloše Zemana. Z Malostranského náměstí donesli k Hradu nafukovací figuríny přivázané k oranžovým a černým balónkům, před Hradem je pak vypustili do vzduchu. Protestem chtěli aktivisté upozornit také na pokračující ruskou anexi Krymu a na soud s ukrajinskou vojenskou pilotkou Nadijou Savčenkovou. Tu v pondělí ruský soud uznal vinnou z vraždy dvou ruských novinářů. Video z celé akce je ZDE Panáci s obličeji prezidenta Zemana a ruského prezidenta Vladimira Putina měli podle aktivistů symbolizovat tzv. zelené mužíčky, tedy neoznačené Putinovy bojovníky. Poprvé se označení objevilo během krymské krize, kdy neoznačené jednotky obsadily vojenská zařízení a politické instituce. Původně byly jednotky považovány za místní domobranu, později ale Putin přiznal, že šlo o ruské vojáky. Aktivisté se svlékli Během akce se oba aktivisté, překladatel Otakar van Gemund s kolegyní, také svlékli do půl těla. Muž měl na těle nápis „To Hell with Putin´s Hell“, žena, které na horní polovině těla zůstala jen podprsenka, pak nápis „svoboda“. „Chceme dnes poukázat na to, že tito zelení mužíčci už nemusejí být jen zelení. Tito neoznačení a nepřiznaní bojovníci, které má dnes Putin již po celé Evropě, ji ohrožují a podkopávají. Nejsou to jen vojáci a tajní agenti, jsou to také novináři a propagandisté, lobbisté a politici,“ uvedla skupina v tiskovém prohlášení. Skupina oMEN na sebe poprvé upozornila v říjnu 2014, kdy dali dva její členové na tiskové konferenci vlády své názory najevo tak, že svlečení do půl těla premiéra Bohuslava Sobotku vyzvali, aby bránil svobodu a nepomáhal Putinovi. Ovčáček: Prezident se věnuje užitečné práci, ne exhibicím Jak uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáček, prezident Zeman záběry z akce neviděl. „Pan prezident taškařici, při které pan Gemund s kolegyní vypustili duši, neviděl. Plně se věnuje užitečné práci, nikoliv už nudně se opakujícím exhibicím zmíněného pána,“ sdělil.

V ochranném poli Země objevili trhlinu Magnetosféra planety, která je odpovědná za ochranu Země před kosmickým zářením a radiací, praskla. Toto prohlášení vydali astrofyzikové z Institutu fundamentálních výzkumů Tata. O objevu vědci informovali v článku publikovaném v magazínu Physical Review Letters. 22. června roku 2015 mionový teleskop GRAPES-3 nacházející se ve městě Utakamand v Indii zaregistroval erupci galaktických kosmických paprsků s energií okolo 20 gigaelektrovoltů (20 miliard elektronvoltů). Aktivita kosmických paprsků pokračovala po dobu dvou hodin a časově se protla se srážkou magnetosféry s koronární erupcí masy. Kosmické modelování ukázalo, že erupce kosmických paprsků se odehrála kvůli vzniku dočasné trhliny v ochranném poli Země. Indičtí astrofyzici si myslí, že trhlina vznikla v důsledku srážky magnetosféry s oblakem sluneční plazmy kolosálních rozměrů, kterou Slunce vyvrhlo ze svých vnějších vrstev. Podle názoru astrofyziků do zemské atmosféry už pronikly části kosmických paprsků.

Jemenské síly nabízí saúdským princům politický azyl Síly jemenských Houthiů, které vzdorují Saúdy vedené intervenci do této země, jsou během probíhající „protikorupční“ razie zahájené minulý týden saúdským korunním princem Mohammedem bin Salmanem připraveny nabídnout politický azyl saúdským princům. Zpráva o tom od Al Jazeery cituje zdroj blízký vedení Houthiů. „Jsme připraveni nabídnout útočiště kterémukoliv členu rodiny Al Saud nebo kterémukoliv saúdskému občanovi, který chce uprchnout před útlakem a perzekucí,“ citovala Al Jazeera svůj zdroj. Podle této zprávy je tato nabídko na „100 procent nezištná“ a Houthiové nemají zájem z toho získat „žádnou politickou“ výhodu. 5. listopadu saúdské bezpečnostní síly během v této zemi bezprecedentní razie zadržely 11 princů, 4 ministry a řadu bývalých ministrů. 12. princ zahynul při „havárii vrtulníku“. 13. byl údajně zabit při přestřelce s bezpečnostními silami – což saúdská vláda popírá, ale média tohoto prince pořád nemohou sehnat. Tato situace se navíc rozvíjí během saúdských válkychtivých prohlášení proti Íránu a Hizbolláhu. Někteří experti si myslí, že Střední východ směřuje k další válce.

McCain vynadal ministryni vojenského letectva USA za „neznalost“ sankcí proti RF Senátor-republikán, spolupředseda výboru pro ozbrojené síly John McCain zkritizoval ministryni vojenského letectva USA za „neznalost“ toho, kdo patří do seznamu amerických sankcí proti Rusku. „Víte, že minimálně dva členové korporace Roskosmos jsou v našem amerických daňových poplatníků) Roskosmosu," prohlásil McCain na řádném rozpočtovém zasedání senátního výboru pro ozbrojené síly, když přišla řeč na nákup ruských motorů RD-180. V odpovědi na otázku senátora ministryně poznamenala, že je obeznámena s rozhodnutím ministerstva financí USA, ale nemá přístup k informacím o tom, kdo dostává peníze z nákupu raketových motorů. „Je to známý fakt, paní ministryně, že Roskosmos je mateřská společnost firmy, jež vyrábí říkají na ministerstvu financí, ptám se vás na to, co poznají všichni," pokračoval McCain. „Je to divné, že jste to nevěděla. Byl jsem přítomen mnoha zasedání, avšak tohle vidím poprvé," uzavřel John McCain. Jména lidí, které měl na mysli, senátor neuvedl. V roce 2014 se společnost SpaceX vyrábějící rakety Falcon9 pokusila dosáhnout přes soud zákazu na nákup ruských motorů RD-180 svými konkurenty — společným podnikem Boeing a Lockheed Martin společností United Launch Alliance. ULA používá nosné rakety Atlas 5 s motory RD-180, které vyrábí ruský podnik NPO Energomaš nepatřící do struktury Roskosmosu. SpaceX tvrdila, že nákup RD-180 narušuje zejména sankce ministerstva financí USA proti předsedovi Dozorčí rady Roskosmosu vicepremiérovi RF Dmitriji Rogozinovi. Soud přijal usnesení o dočasném zákazu nákupu ruských motorů, ale bylo nakonec zrušeno, poněvadž Rogozin nekontroluje Energomaš.

MO RF jmenovalo podmínky pro nové humanitární pauzy v Aleppu Ministerstvo obrany RF je ochotno prozkoumat možnost zavedení nových humanitárních pauz, když potvrdí OSN svou připravenost na přepravu pomoci do Aleppa a na evakuaci obyvatel, prohlásil v sobotu oficiální mluvčí MO RF, generálmajor Igor Konašenkov. Hlavní podmínkou vyhlášení další humanitární pauzy v Aleppu má být podle jeho slov připravenost humanitární mise OSN v Sýrii na organizování přepravy humanitární pomoci do východních čtvrtí a na evakuaci odtamtud zraněných a nemocných. Dodal, že všechny pokusy automobilů s humanitární pomocí, ať už patří komukoli, přiblížit se k humanitárním koridorům končí ostřelováním ze strany teroristů. Kromě toho nemohou automobily tam dojet kvůli minování silnic a ulic teroristy, prohlásil Konašenkov.

Ruský voják byl obklíčen teroristy z Islámského státu, poté udělal překvapivý krok, kterým prokázal hrdinství Ruský voják zemřel jako hrdina. Důstojník speciálních jednotek byl na misi, ve které stopoval islámské teroristy v oblasti nedaleko Palmyry. Akce se ale zvrtla a všiml si, že jej obklíčila skupina bojovníků Islámského státu. V bezvýchodné situaci ohlásil ruským bombardérům svou polohu. Piloti shodili bomby a o život tak přišli nejen islamisté, ale i samotný ruský voják. „Důstojník ruských speciálních sil zemřel nedaleko Palmyry při provádění zvláštního úkolu. Nasměroval na sebe ruské bombardéry,“ řekl mluvčí ruské armády. „Hlavních cílem bylo sledovat IS, předávání přesných zeměpisných souřadnic. Zemřel jako hrdina,“ dodal. Zdroj: dailymail.co.uk

Šéf Pentagonu pojmenoval podmínky odchodu USA ze Sýrie USA neplánují odcházet ze Sýrie do úspěchu ženevského mírového procesu, oznámil šéf Pentagonu James Mattis. Zdůraznil, že takové rozhodnutí není zatím schváleno. „Neznamená to, že tam zůstanou všichni. A taky to opravdu neznamená, že některá vojska odejdou," dodal. Podle něj se Washington postará o zabezpečení podmínek pro diplomatické zregulování konfliktu, protože je potřeba řešit problém uprchlíků.

Soud vynese verdikt nad dvěma Maďary obžalovanými z převaděčství uprchlíků Tachovský okresní soud dnes vynese rozsudek nad dvěma Maďary, kteří čelí obžalobě z převaděčství. Padesátiletému Zoltánovi Kapineczovi a osmatřicetiletému Menyhértu Sásovi hrozí za zorganizování a umožnění nedovoleného překročení státních hranic až pětileté vězení. V jejich autě loni policie při kontrole na dálnici D5 nedaleko Ostrova u Stříbra na Tachovsku objevila 76 běženců. V autě byli Pákistánci, Afghánci a Syřani, včetně několikaměsíčních kojenců. Státní zástupkyně navrhla mužům vězení v délce nejméně tři a půl roku. Sásovi, který řídil kamion s běženci tísnícími se bez vody a jídla na malém prostoru, by měl být udělen zákaz řízení na pět let. Oba muži by také měli být podle žalobkyně na deset let vyhoštěni z ČR. Obhajoba naopak požaduje zproštění obžaloby, protože podle ní nelze úmysl prokázat. Oba muži popírají, že uprchlíky převáželi vědomě. Tvrdili, že jeli do Německa pro vysokozdvižný vozík a netuší, jak a kdy se jim lidé do auta dostali. U soudu zazněly z protokolů desítky výpovědí běženců. Někteří z nich byli na cestě z domova už roky, jiní pár měsíců. Cesta byla podle nich organizovaná agenty, kteří je sami kontaktovali v uprchlických táborech, a po platbách v hotovosti nebo bankovním převodem jim zajistili místa na lodích, v autech, vlacích či autobusech. Za cestu z Maďarska do Německa platili nejčastěji 400 eur (asi 10 800 Kč). Téměř všichni se shodli na tom, že řidiče a spolujezdce před jízdou ani během ní neviděli. Až v ČR případ pravomocně skončí, budou Sás a Kapinecz předáni do Německa. Tamní justice je podezřívá z opakovaného převážení uprchlíků, za což jim v Německu hrozí vyšší trest než v ČR.

Virtuální úspěchy: jak izraelská obranná společnost „překonala“ ruský systém PVO Izraelská korporace Rafael Advanced Defense Systems Ltd. uveřejnila videonahrávku, kde pomocí počítačové grafiky představila možnosti nejnovějšího systému radiolokačního boje AIR EW Systems, který v současné době vyrábí izraelský obranný průmysl. Systém dezorientuje PVO protivníka — v této roli vystupují protivzdušné raketové komplexy připomínající ruské S-400 a Pancíř-S. Skutečnost, že právě ruské vzorky protivzdušných raketových komplexů vystupují jako domnělý protivník v reklamních videoklipech zahraničních obranných společností, potvrzuje prvenství ruských projektů, domnívají se odborníci. „Samozřejmě, v materiálech zaměřených na prosazování své produkce jsou jako potenciální cíle vybírány nejlepší typy zbraní," vysvětlil v interview pro RT vedoucí katedry politologie a sociologie Ruské ekonomické univerzity G.V. Plechanova, odborník Asociace vojenských politologů Andrej Koškin. „S-400 je nejlepší systém protivzdušného raketového komplexu na světě. Svědčí o tom i to, že takové země, jako je Turecko a Saúdská Arábie, se snaží je získat, nehledě na nespokojenost Washingtonu nebo NATO." Protivzdušný raketový komplex S-400 byl vyprojektován po roce 2000 Vědecko-výrobním podnikem Amaz A.A Raspletina, v roce 2007 byl komplex Triumf přijat do výzbroje OS RF. Je schopný odhalit cíl na vzdálenost až 600 km, S-400 může zasáhnout aerodynamické cíle na vzdálenost až 400 km, balistické — ve vzdálenosti 60 km. S-400 může plnit úkoly v podmínkách radiového rušení. V roce 2016 noviny Ivestija s odkazem na zdroje na Ministerstvu obrany informovaly o dodávkách speciálních stealth kontejnerů schopných ukrýt protivzdušné komplexy před radiorozvědkou protivníka. Politický důraz V roce 2015 Rusko umístilo protivzdušný raketový komplex Triumf v Sýrii, v oblasti letecké základny Hmeimim. Objevení se S-400 na Blízkém východě nemůže neznepokojovat Izrael, který má dost napjaté vztahy s řadou místních států. Hlavním regionálním protivníkem Tel-Avivu je Islámská republika Írán — v roce 2016 získala S-300. Ačkoliv zatím nejde o dodávky S-400 Teheránu, vyloučit takovou možnost v budoucnosti nelze. Proto otázka odporu proti podobným systémům je mimořádně důležitá pro izraelský obranný průmysl. Jak řekl bývalý šéf izraelského raketového programu Uzi Rubin, jakýkoliv systém PVO je možné v perspektivě zvládnout. „K překonání takového systému jsou třeba roky. Nebezpečí pro naše pracuje pro nás. Jestliže dnes nemáte prostředky, objeví se zítra. Neřešitelné problémy neexistují," cituje Rubina newsland.com. Nicméně ani rozvoj prostředků PVO nestojí na místě. V současné době ruský koncern PVO Almaz-Antej se zabývá výrobou protivzdušného raketového komplexu S-500 Prometheus. Předpokládá se, že nejnovější komplex dokáže bojovat proti nízkým oběžným satelitům a vesmírným zbraním, nadzvukovým raketám s plochou dráhou letu a bezpilotním letadlům. Zástupce hlavního velitele vojenského letectva RF v letech 2003-2007 pro otázky Sjednoceného systému PVO států Bižev se domnívá, že šíření informací o možnostech překonání S-400 má reklamní cíle — výrobci zbraní by chtěli přesvědčit potenciální klienty o efektivitě své produkce. „Vzhledem k tomu, že S-400 se vyváží do zahraničí, můžeme předpokládat, že jde o komerční, marketingové triky, které mají snížit hodnotu ruského komplexu," vysvětlil odborník. Ve skutečnosti zahraniční specialisté prostě nemají informace o možnostech S-400: rozhovory o tom, jestli může nějaký systém překonat S-400, nemají žádný smysl, protože se systém zatím nikde neúčastnil reálných bojových akcí, uvádí odborník. „Všechny rozvědky na světě by chtěly zjistit takticko-technické vlastnosti Triumfu," zdůraznil Bižev. „Existují frekvence mírové doby, existují frekvence válečné doby. Nikdo nezapojuje mimo bojové akce válečné frekvence, aby je nezjistila výzvědná letadla jiných zemí."

Obama a EU podpořili zachování sankcí proti Rusku Americký prezident USA Barack Obama a prezidenti EU prohlásili, že RF musí dodržovat minské dohody, přičemž sankce proti RF budou platit až do jejich splnění, uvádí agentura Reuters s odkazem na Bílý dům. Vztahy mezi Ruskem a Západem se zkomplikovaly kvůli situaci na Ukrajině. Koncem července 2014 přešly USA a EU od bodových sankcí proti jednotlivým fyzickým osobám a společnostem k opatřením proti celým sektorům ruské ekonomiky. RF odpověděla tím, že omezila import potravinářského zboží ze zemí, které zavedly vůči ní sankce. Ukrajinská vláda zahájila v dubnu 2014 vojenskou operaci proti neuznaným LLR a DLR, jež vyhlásily nezávislost po státním převratu na Ukrajině v únoru 2014. Podle posledních zpráv OSN padlo za oběť konfliktu více než 9,6 tisíce lidí. Otázka urovnání situace v Donbasu se projednává i na minských schůzkách kontaktní skupiny, která přijala od září 2014 tři dokumenty, upravující kroky k deeskalaci konfliktu. Avšak i po dohodě o příměří pokračují mezi znepřátelenými stranami přestřelky.

V Kremlu nevědí, jak bude probíhat spolupráce Ruska a USA v Sýrii V Kremlu nemohou předpovědět, zda se podaří Rusku a USA domluvit se o Sýrii do výměny americké administrativy v lednu. „Je těžko říct", řekl novinářům pomocník prezidenta RF Jurij Ušakov, kdy odpovídal na tuto otázku. List The Washington Post s odvoláním na představitele MZV napsal, že ministr zahraničí USA John Kerry bude i nadále vynakládat úsilí pro dosažení dohody s Ruskem o syrském Aleppu, nehledě na své brzké odstoupení z funkce. Podle slov zdrojů WP se Kerry obává, že po inauguraci Donalda Trumpa se mohou USA ocitnout na straně syrského prezidenta Bašára Asada. Jako příklad podobných úsilí zaměřených na co nejrychlejší dosažení dohody s Ruskem o Sýrii uvádí list telefonické rozhovory Kerryho se svým ruským kolegou Sergejem Lavrovem dvakrát týdně, a také jejich nedávnou schůzku na okraj summitu APEC v Peru.

Haleyová ostře kritizovala návrh Ruska uspořádat v Soči syrský kongres Stálá zástupkyně USA při OSN Nikki Haleyová ostře kritizovala ruský návrh uspořádat v Soči Kongres pro národní dialog v Sýrii poté, co Rusko zablokovalo americký návrh rezoluce o prodloužení mandátu mise OPCW v jeho nynější podobě. S návrhem uspořádat Kongres pro národní dialog v Sýrii přišel ruský prezident Vladimir Putin. Očekává se, že bude na něm zřízena ústavní komise a schváleny závěrečné dokumenty. „Ve skutečnosti souhlasí Rusko s použitím chemických zbraní v Sýrii. Jak tedy můžeme věřit v předpokládanou podporu míru v Sýrii ze strany Ruska? Jak může někdo brát vážně návrh Ruska na politická jednání v Soči?", řekla Haleyová členům RB OSN.

20 věcí ze sovětského dětství, kterým dnešní děti nebudou rozumět Mnozí z těch, kdo překročili třicítku, obyčejně říkají: „Dnešní děti nebudou mít takové dětství jako my.“ Jaké ale bylo sovětské dětství? Používaly tyto věci české děti? 1. Takhle cestovalo do mateřské školky každé dítě 2. Kolo, o kterém snily všechny děti 3. A mnohým se tento sen splnil 4. Přepych, který si nemohl dovolit každý 5. Kdo z vás neměl podobnou dětskou fotku z fotoateliéru? 6. Moje první sportovní boty… Žádný Adidas, Nike nebo Reebook 8. Poslouchali to z kazetových magnetofonů, jež nebyly zdaleka levné 9. To jsou snad první pamlsky sovětských dětí. A když se jim prořezávaly první zoubky, byly tyto cucavé bonbóny prostě nenahraditelné 10. Další sen každého sovětského dítěte 11. Žádné módní plastové skluzavky. Všechno přírodní, všechno ze dřeva 12. Půjč mi to, udělám aspoň jedno kolečko. Takhle prosily děti, aby jim šťastlivec půjčil svůj moped 13. Moje první kolečkové brusle 14. Nejlepší jídlo na světě 15. Tady vypadají sovětské děti přesně jako dnešní. Kdo nemá rán melouny? 16. Hlavní pomocníci sovětského žáka v práci s čísly: staré dřevěné počitadlo nebo kalkulačka Elektronika MK-33 17. Nejmódnější gadget, který se stal legendou 18. Ještě jeden symbol sovětské doby, oblíbená hračka milionů dětí 19. Nejlepší novoroční animovaný film 20. Hračky řízené na dálku… ale s drátkem. Cožpak to ale někomu vadilo?

10 věcí v čínských domech, na něž je těžké si zvyknout Už více než rok si Ruska Maria Pipenková pronajímá byt v malém městečku v Udanských horách a zvyká si na čínský způsob života. A ten se značně liší o toho, na nějž jsme zvyklí. Zvláště na venkově. O tom, co bylo pro Marii v Číně nejtěžší, se dozvíte v našem materiálu. - Už více než rok si Ruska Maria Pipenková pronajímá byt v malém městečku v Udanských horách a zvyká si na čínský způsob života. A ten se značně liší o toho, na nějž jsme zvyklí. Zvláště na venkově. O tom, co bylo pro Marii v Číně nejtěžší, se dozvíte v našem materiálu. - Číňané se zřídka zvou vzájemně na návštěvu — je to velmi náročné, protože podle tradice se hostina musí skládat z mnoha chodů. Jestliže se přátelé chtějí sejít, většinou jedí společně v restauraci. Není to drahé, a to i přesto, že podle čínské tradice „zvoucí platí za všechny". - V mnoha domech není WC ani sprcha. Kromě domů s mnoha byty je v Wu-tangských horách mnoho přízemních domů, podobných betonovým krabicím. - Vnitřní vybavení je sparťanské, ale dvěma povinnými atributy jsou hieroglyfy a portrét Mao Ce-tunga. Záchody jsou v takových domech většinou venku, sprcha vůbec není. - Ale i když je WC, nemusí v něm být záchodová mísa. Dokonce i v modernějších domech s mnoha byty vás může čekat v koupelně překvapení. Je to záchodová mísa. Přesněji řečeno její absence, jelikož čínská záchodová mísa nemá klasické sedátko a je zabudována do podlahy. Prý je to mnohem zdravější pro trávení. Voda ze sprchy teče přímo na podlahu. Vany jsou pouze ve velmi drahých hotelech a zřejmě je mají bohatí Číňané ve velkých městech. V bytech se používá pouze sprcha (Číňané se nesprchují ráno, ale večer), která je přímo nad podlahou. - Kuchyně jsou většinou velmi malé. Nejsou to kuchyně, ale kuchyňky. Je tam místo pouze pro dřez, dvě skříňky a sporák. Sporák je vždy plynový, což je spojeno s tím, že k přípravě jídla ve wooku, což je velká pánev s vysokými stěnami (právě taková jídla tvoří základ čínské kuchyně), je třeba silný plamen. Přitom ústřední zásobování plynem také není. V kuchyních stojí plynové bomby (nádrže) se zkapalněným plynem. - Nezávisle na tom, v jakém patře se byt nachází, okna a balkony jsou zamřížované. Samotní Číňané říkají, že v první řadě instalují mříže ne proti zlodějům, ale proto, aby děti nepadaly z oken. A ještě prakticky v každém domě je vrátný nebo brána, která se zamyká na noc. - Ústřední ohřívání vody tady není, proto jsou v koupelnách ohřívače vody. Dalším nezbytným atributem čínské koupelny jsou topná svítidla na stropě. Proč? - Protože na jihu Číny (kam patří i Střední Čína) v domech není topení. Žádné. Číňané řeší tento problém tak, že zůstávají doma ve venkovním oděvu a obyvatelé betonových krabic si vůbec nedělají starosti: vybudují uvnitř ohniště na dříví.

Donald Trump mladší umístil na Twitter korespondenci s WikiLeaks Syn amerického prezidenta Donalda Trumpa Donald Trump mladší potvrdil, že si na Twitteru dopisoval se zástupci odhalující stránky WikiLeaks a zveřejnil několik zpráv. „Tady je celá větev zpráv korespondence s WikiLeaks včetně mých třech ohromných odpovědí, kterou se rozhodl jeden z výborů kongresu odhalit. Jak ironické!," podělil se syn amerického prezidenta a sdílel odpovídající screenshoty. Zprávy byly odeslány v září a říjnu minulého roku. Dříve časopis Atlantic sdělil, že se Trump mladší spojil s WikiLeaks během americké předvolební kampaně.

Co čeká americké tajné služby? Seznamte se s Mikem Pompeem, novým ředitelem CIA Chvilku poté, co Donald Trump nabídl místo ministra spravedlnosti senátoru Jeffu Sessionsovi (který to hned vzal), přišlo oznámení, že Trump vybral také reprezentanta Mika Pompea jako ředitele CIA, který to zrovna tak také vzal. Výběr Pompea, republikána ve třetím funkčním období z Wichity, začal počátkem tohoto týdne, kdy se podle přechodného týmu zvoleného prezidenta sešel s Donaldem Trumpem. A teď už víme, o čem ta schůzka byla. Díky McClatchymu je tu profil novém ředitele vrcholné americké špionážní agentury. Pompeo původně v prezidentském klání podporoval floridského senátora Marca Rubia. Podobně jako většina jeho kolegů z Kansasu začal i Pompeo, když už se ukazovalo jako jasné, že se ten newyorský stavební developer stane republikánským prezidentským kandidátem, podporovat Trumpa, ale moc nadšení v tom tehdy ještě nebylo. Pompeo měl ale blízko z Trumpovu kampaňovému druhovi, guvernéru Indiany Miku Pencovi, který kdysi ve Sněmovně zasedal s Pompeem. Pompeo pomohl Pencovi připravit debatu viceprezidentů se senátorem Timem Kainem z Virginie. Také nejprominentnější volený činitel Kansasu, tj. jeho státní tajemník, Kris Kobach a teď už člen Trumpova přechodného týmu a možný kandidát na amerického ministra spravedlnosti, začal Trumpa schvalovat velice brzy. Také ho podporovali republikánský guvernér Sam Brownback a nedávno poražený reprezentant Tim Huelskap, a teď jsou horkými kandidáty – oba na ministra zemědělství. Pompeo, který se k nim později přidal, je členem vybrané zpravodajské komise Sněmovny a je jedním z nejhlasitějších kritiků jaderné dohody Obamovy administrativy s Íránem. Je přívržencem onoho kontroverzního programu Agentury národní bezpečnosti (NSA) na hromadné shromažďování dat a usiloval o obnovení přístupy této agentury k datům, které agentura nasbírala na základě zákona Patriotic Act v čase od jeho rozběhu do konce loňského roku, kdy prošel Paulův zákon, který jí to zakázal. Pompeo vystudoval americkou vojenskou akademii ve West Pointu a právnickou fakultu v Harvardu. Rovněž býval i členem sněmovních komisí energetiky a obchodu. Pompeo, který vyrůstal v tradiční republikánské enklávě v kraji Orange v Kalifornii, založil Thayer Aerospace, tj. společnost vyrábějící součásti komerčních i vojenských letadel. Poté, co Thayer prodal, se stal prezidentem Sentry International, společnosti vyrábějící a prodávající vybavení používané na ropných polích. V roce 2010 byl zvolen do Kongresu, když ho tam vynesla vlna podpory pro Tea Party a pro Komisi politické akce Koch Industries. Tento ve Wichitě sídlící konglomerát, známý jako PAC, je velice proslulý svou podporou konzervativních kandidátů. Ač je Pompeo obecně známý svým odporem k politice Obamovy administrativy, tak občas nechal zažít horké chvilky některé své republikánské kolegy. Loni jeho jméno kolovalo jako jméno potenciálního rivala reprezentanta Paula Ryana z Wisconsinu na post mluvčího Sněmovny. Počátkem letošního roku krátce flirtoval s kandidaturou v primárkách proti kansaskému senátorovi Jerry Moranovi poté, co se tento začínající senátor za Kansas odtrhl od skupiny odporu senátních Republikánů proti Obamově nominaci Merricka Garlanda do nejvyššího soudu. Docent politologie na státní univerzitě Fort Hays Joe Romance řekl, že to na něj dělá dojem, že Pompeo uvažuje o džobu ve výkonné složce moci, uvážíme-li jak si v posledních letech vede na scéně všude od Kansasu až po Washington. „Je ambiciózní,“ řekl Romance. „Jerry Moran byl právě znovuzvolen. Roberts nepůjde shodit dříve než v roce 2020. Tak kam by se potřeboval hrabat? A myslíte si snad, že Ryan jako mluvčí odpadne? Když chce někam postoupit, tak proč ne ve výkonné složce?“ Pompeo byl sponzorem mnoha návrhů zákonů, které by prodloužily větší sankce na Írán kvůli jeho programu jaderných zbraní. Je to zavilý oponent dohody vyjednané prezidentem Barackem Obamou a ministrem zahraničí Kerrym, která ulehčuje sankce výměnou za zrušení programu jaderných zbraní. Kontextová reklama Sklik V únoru se Pompeo a dva jeho kolegové republikáni ze Sněmovny pokoušel o víza, aby v této zemi mohli monitorovat volby. Když počátkem letošního roku Írán zadržel skupinu amerických námořníků, jejichž loď vplula do jeho teritoriálních vod, tak Pompeo navrhl zákon požadující, aby Obamova administrativa vyšetřila, zda tím Írán neporušil Ženevskou konvenci. Ten zákon ale neprošel. Námořníkům neublížili a Námořnictvo později dospělo k závěru, že námořníci vpluli do íránských vod omylem. Pompeo zasedal ve vybrané sněmovní komisi k Benghází. V roce 2014 byl vytvořen zvláštní panel, aby vyšetřoval útok z 11. září 2012 v Libyi, při němž byli zabiti čtyři Američané včetně amerického velvyslance Chrise Stevense. Jedním z jeho klíčových cílů byla bývalá ministryně zahraničí Hillary Clinton, za jejíhož dohledu k tomuto útoku došlo. Když sněmovna v červnu zveřejnila svou zprávu o útoku, tak Pompeo spolu s republikánským reprezentantem Jimem Jordanem z Ohia zveřejnili ještě vlastní zprávu, která byla ostře kritická k tehdejšímu řízení této záležitosti ze strany Clintonové. Ti napsali, že Clintonová záměrně Američany klamala o povaze útoku, protože Obama měl před volbami. Činitelé z ministerstva zahraničí včetně ministryně Clintonové věděli v téměř v reálném čase, že útok v Benghází byl teroristickým útokem,“ napsali Pompeo s Jordanem. „S tím, jak byly prezidentské volby jen 56 dnů před námi, tak než aby řekli Americkému lidu pravdu a riskovali porážku ve volbách, tak administrativa vyprávěla jeden příběh v soukromí a úplně jiný příběh pro veřejnost.“ Pompeo také pronesl trochu kontroverzních prohlášení o Muslimech. Pár týdnů po bombovém útoku na bostonský maratón v roce 2013 ve svém projevu na půdě Sněmovny nejenže obvinil vůdce islámské víry, že nedělají dost, aby teroristické útoky odsuzovali, nýbrž naznačoval, že by je mohli dokonce i podněcovat. „Když většina ničivých teroristických útoků na Ameriku v posledních 20 letech přichází od lidí převážně jediné víry, a ti to dělají ve jménu víry, tak těm, kdo tuto víru vedou, připadá speciální povinnost,“ řekl Pompeo. „Islámští vůdci však, místo aby reagovali, tak jsou v celé Americe potichu, což z nich dělá komplice těchto útoků, a co je ještě důležitější, komplice těch, kdo by je mohli následovat?“ Ale minulý měsíc byli zatčeni tři příslušníci milice v západním Kansasu kvůli údajnému spiknutí ve snaze vyhodit do povětří bytový komplex se somálskými muslimskými uprchlíky. Mluvčí Rady americko-islámských vztahů Ibrahim Hooper pak v prohlášení řekl, že takoví jako Pompeo škodí politice, která udržuje všechny Američany v bezpečí. „Věříme, že je to pro naši národní bezpečnost a bezpečí kontraproduktivní, protože budou jednat na základě svého závadného vnímání muslimů a islámu,“ řekl Hooper, „a nepovedou politiky založené na přesných a vyvážených informacích.“ Zdroj: zerohedge.com

Zeman šíří strach. Musí se najít někdo, kdo ho porazí, vyzývá Jiří Pospíšil Europoslanec Jiří Pospíšil (za TOP 09) poskytl rozhovor serveru SvobodnéFórum.cz, v němž mimo jiné uvedl, že prezident Miloš Zeman šíří zbytečný strach. Kritizuje jej také za populismus a šíření protimigrační hysterie. Zeman však nebyl jediným politikem, ke kterému se Pospíšil v rozhovoru vyjádřil. Dalším politikem, kterého si Pospíšil vzal na paškál, byl Andrej Babiš. Europoslanec se totiž podivil, jak lidé mohli uvěřit tomu, že miliardář Andrej Babiš bude bojovníkem proti korupci. Pospíšil se však také vyjádřil k summitu Evropské unie, kdy dohodu s Velkou Británií vidí jako dobrý kompromis. „Premiér Sobotka sice nedokázal naplnit na 100 % svůj slib, že Češi, kteří jižv Británii pracují, nebudou krácení na dávkách, ale musíme si na druhou stranu uvědomit, že kdyby Británie z EU vystoupila, tito lidé by pak přišli o úplně všechny unijní výhody. Realisticky vzato je proto pro mě výsledek summitu ve věci vztahu s Brity pozitivní,“ uvedl Pospíšil. Podle něj pokud by Británie z Unie vystoupila, by došlo k ekonomickým problémům, které by postihly i české firmy. „Mohlo by to také spustit vlnu dalších referend a pokusů o opouštění Unie. Z oslabení Unie v tomto směru by se určitě radovali v Rusku. Pro mě platí: čím méně Západu (včetně EU či NATO), tím více Moskvy. Unie zdaleka není bez chyb, ale pro Čechy je pořád výhodnější být členem a ovlivňovat Unii směrem k rozumnému vývoji. I v tom by nám ale Británie chyběla, protože často zastává podobně realistické postoje jako země V4,“ dodal. Původní text ZDE. Co se týče migrační krize, Pospíšil se domnívá, že vedení Evropské unie mělo od počátku více naslouchat realistickým hlasům ze střední Evropy. „Klíč je stále v ochraně vnější hranice a důsledném vracení těch, kteří neutíkají před válkou a ohrožením života. Aktuálně je důležité, aby Řecko místo pokusů vydírat zbytek EU plnilo své závazky. Pokud nechce, bude muset ze Schengenu odejít,“ nechal se slyšet europoslanec. O Pospíšilovi se dlouhodobě mluví jako o možném kandidátovi na prezidenta. Do voleb půjde však pouze tehdy, bude-li šance, že volby na Hrad nevrátí Miloše Zemana nebo některého jeho názorového pokračovatele. „Osobně si myslím, že najít před volbami společného kandidáta například tak široké skupiny, do níž by patřili sociální demokraté, lidovci, TOP 09, Starostové a nezávislí, ODS, zelení a piráti, bude téměř nadlidský úkol. Voliče nelze vždy zavázat dohodou stran, ale musíme se všichni snažit, aby ve druhém kole Miloš Zeman prezidentskou funkci neobhájil, protože to prospěje České republice,“ řekl.

Saakašvili prozradil, z čeho má strach Jaceňuk Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, kterému se podařilo zůstat ve funkci díky přátelství s oligarchy, se nemůže uklidnit, neustále se mu zdá o všemožných spiknutích, zdůraznil gubernátor Oděské oblasti, bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili v interview pro Die Zeit. Saakašvili je přesvědčen, že jeho jmenování oděským gubernátorem Jaceňuk okamžitě označil za součást zákeřného plánu prezidenta Petra Porošenka a hned ho napadlo, že bývalý gruzínský politik by se mohl stát jeho přímým konkurentem. Kromě toho zdůraznil, že se nechystá ucházet o místo předsedy vlády, je ale přesvědčen, že Jaceňuk by měl být odvolán. „Jaceňukův čas už vypršel. Ukrajinci ztratili důvěru ke státu i vládě, lidé hodně trpěli, strádali. Nechápou, jak může Jaceňuk tvrdit, že je všechno v pořádku. Proto jsou jeho ratingy získané na základě výsledků průzkumů nižší než jedno procento", řekl Saakašvili.

Ukrajinský bloger odhalil Porošenkův plán na „čistku“ Donbasu Petro Porošenko chce „očistit“ Donbas po příchodu mírových jednotek, sdělil ukrajinský bloger Martin Brest po setkání s prezidentem. „Plán je takový. Nejdříve přicházejí mírové jednotky a uzavírají hranici po celé její délce. Potom přicházejí ukrajinské ozbrojené síly a čistí Donbas ve stylu „beze zbraně — žij, se zbraní — smrt", napsal bloger na své stránce na Facebooku. Podle jeho slov udělovat amnestii těm, kteří bojují na straně jednostranně vyhlášené DLR a LLR „se nikdo nechystá". Kyjev usiluje o to, aby do Donbasu byly vyslány mírové jednotky OSN. Před tím prezident RF Vladimir Putin prohlásil, že podporuje myšlenku vyslání mírových jednotek, ale může jít pouze o funkci zajištění bezpečnosti pracovníků OSCE. Ukrajinská strana se domnívá, že mise OSN musí mít širší mandát a umístit se na celém území Donbasu až po hranici s Ruskem.

Všechny české bezpečnostní orgány přešly do stavu pohotovosti Všechny bezpečnostní služby České republiky přešly po úterních explozích v Bruselu do stavu pohotovosti, napsal na své stránce na Twitteru ministr vnitra Milan Chovanec. „České bezpečnostní složky přešly v souvislosti s útoky v Belgii do pohotovosti. V souladu s krizovými plány začínají platit zvýšená bezpečnostní opatření," napsal Chovanec. Podle slov ministra jsou české orgány v těsném spojení se zahraničními partnery. „V tuto chvíli nemáme informace, že by v ČR měly hrozit teroristické útoky," dodal Chovanec. Zvláštní bezpečnostní opatření zasáhnout i pět mezinárodních letišť a pražské metro. Mluvčí pražského letiště Marika Janoušková řekla, že poslední stroj odletěl do Bruselu dnes ráno před 7.00 a na letišti Zaventem přistál jako jeden z posledních. Do Prahy měla odstartovat linka ČSA 631, která je podle leteckých serverů ovšem stále v Bruselu.

Soud začne řešit armádní zakázky. Škoda měla vyšplhat na 30 milionů Pražský městský soud se vrátí k případu manipulace tendrů na opravy vojenských objektů, kde podle detektivů vznikla škoda 30 milionů korun. Soud loni vrátil kauzu žalobcům k došetření. Po jejich stížnosti však nadřízený soud rozhodl, aby ve věci jednal. Případ se týká 18 lidí, kteří před soudem opět stanou 29. března. Informuje o tom ČTK. Případ se týká veřejných zakázek ve stavebnictví u Vojenské ubytovací a stavební správy Praha v letech 2008 až 2010. Organizace v době vypuknutí kauzy spadala pod ministerstvo obrany. Později byla zrušena a transformovala se do jiné organizace resortu. Mezi údajně zmanipulované tendry patří podle spisu renovace vojenských ubytoven a bytových domů v Chotusicích, Táboře a Kozlově. Policie se případem zabývala šest let. Soud loni obžalobu projednal v předběžném řízení, kdy rozhodl o vrácení případu žalobcům, kteří však proti rozhodnutí podali stížnost. Té pak vyhověl nadřízený soud. „Vrchní naše rozhodnutí zrušil a rozhodl, že máme ve věci jednat,“ sdělila ČTK mluvčí soudu Markéta Puci. Mezi obviněnými figurují tehdejší zaměstnanci ministerstva, nikdo z nich už na obraně nepracuje. Mezi další obviněné patří podnikatelé ze stavebních firem, které na údajně zmanipulovaných zakázkách pracovaly. Všichni vinu odmítají a tvrdí, že se veřejné zakázky uskutečnily v souladu se zákonem. Skupina je podezřelá z pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě, podvodu a porušování povinnosti při správě veřejného majetku. Většině hrozí až osm let vězení, jednomu z obviněných pak kvůli podvodu až deset let vězení.